Entered as second class mail matter. January 3rd, 1933 at W est, Texas. under the Act of Congress of August 2497). 1f)22. ROeNIK (VOL.) XXIX.
WEST, TEXAS, ye stredu
(Wednesday) 1. kijna (October) 1941.
C1SLO 40.
ZAC BOJUJETIF TAZKA "no bojujeme?" se objevila ji2 tak dasto ve vefejnYch prohla geO nich a tolik se e) ni mluvilo, tie jeveru tako fici nee° novel°. Jiste Z'e bojujeme v prvni fade z pfiein ryze politickYch: zabranit tomu, aby evropska pevnina a Velka Britanie b y -lyovadnut ciskYmNeck,zabrnit tomu, aby Hitler roz gifil svoje panstvi na zapadni polokouli a vysvobodit z nynej gi jejich poroby Poisko, 6eskoslovensko, Rakousko, Rumunsko, Norsko, Dansko, ifolanClsko, Belgii, Francli, gecko, Jugoslavii a dokonce take Raiff (jejig domorodY diktator neni nieim vice nest gauleiterem), kterato v gechny zeme byly porobeny a jsou pod terorem nejlitej giho barbarstvi a diktatorstvi. Ale v sazce jest jests vice. Zdpadni evropskY suet bojoval po dva tisice let za ideu lidske dustojnosti, za pojem slugneho kulturniho eloveka, za humanistickou kulturu moderni civilisace Byly to take zapasy od boji za nabaenskou svobodu ve starovekem svete, zapasil za kfest'anstvi na skionku upadajiciho fimskeho imperia, pozvolneho vYvoje moderniho pojeti obeanskYch pra y v Anglii ye sttedoveku a prudkYch socialnich konfliktu, ktere vyvrcholily ye francouzske revoluci, as po zapasy za demokraticky system v politickem 2.ivote narodu, jest charakterisovaly 19. a 20. stoleti. Ztechto bojil a zapasti vzegel pojem lidske diistojnosti moderniho dloveka. Spodiva na zakladech jistYch pfiznadnych princip0, ktere se kratce daji shrnout takto: pfedne lidska osobnost moderniho obdana musi bYti formalne a dtisledne respektovana prave tak, jako jeho svoboda mygleni, viry a nabaenstvi a jeho pHslugnost k narodnim., jazykovYrn a kulturnim jednotkarn. Za druhe, moderni obdan musi yefit a yyznavati pravdu. Nejen Ze musi mluvit a hajit pravdu, jak ji poznal, nYbil take respektovat nove poznatky vedy a nabaenskou svobodu jako vYraz objektivity, sna genlivosti a pravdy. Za tfeti, musi destne stat ye slove a plnit svoje zavazky. Jeho soukromY a vefejnY divot musi bYt zalolen na zasad y uznavani svobodne pitatYch zakon0 ye state a smluv sjednanYch s jinYmi staty. Tyto tfi zasady do gly at do roku 1939 politickeho yyjacifeni ye forme demokratickYch zfizeni v Evrope a v Americe. Svetoya yalka z let 1914 as 1918 nesporne dala mocnY popud, aby se tyto zasady ujaly na evropske pevnine i jinde. Naproti tomu nacisticky rain." nejen Z . e pfejal imperialismus pfedvaledne nemecke rise a provedl ho az do nejzazgich krajnosti, nYbil vytvofil take nee°, co jest ye sve podstate naprostYm popfenim ygech techto tfi zakladnich idei a co znamena frpinY navrat k starovekemu barbarismu. Na misto ficty k svobode my gleni, volnosti, vile a naboZenstvi k pravu na narodni jazyk a kulturu, nemeckY nacism zavedl ye vgech zemich pod svou nadvladou moderni otroctvi v nejhor gi jeho forme. Ve jmenu tak zvaneho "idealu vet giho Nemecka" ujaimil nejprve v gechny Nemce, imlne potladil jejich lidske, politicks a nabaenske svobody, potladil jejich prava na svobodu slova
Dr. Edvard Renee. tlanek, jim2 president Dr. Edvard Benee pHspel do prveho Oslo. magazinu "Free World". (6s1. N. R.) a svobodu tisku. Vytvbfil system hromadneho vezneni a mudeni v koncentradnich taborech a organisoval system, kterY pou2iva, slu2eb statisicove tajne, nezodpovedne a teroristicke pollcie. Nyni vnucuje tento system skoro cele evropske pevnine a spojuje ho s nejzurivejeim narodnostnim irtiskem a germanisaci. Od roku 1933 existuje v Nemecku nasilnickY diktatorsky re2im, kterY hlasa, 2e sedmdesat Jos. V. Sladek: MY NEJSME SAME Kdo to rika, mezi nami, ze jsme sami, sami, sami? Za volnost a pray() v boji, kdo je dlovek s nami stoji. Ka2dY koho pouta tili, ka2dY na nem't pYcha sh1121, komu z ust kdo skYvu here, s nami stoji v bitve KagdY kdo ma srdce v tele, poctivost na mu2nem dele, zdeti jenom k nasilniku, s nami stoji — pada, v A kde lidskost prapor vztydi, "dolt s nim", at' krivda necht' si pada z ruky jedne, tisic jinYch zase jej zvedne. Kdo to Nita, ze jsme sami? Pravda, pra y°, Stih je s nami; v celem svete bratry mama, — jen a2 je zavolame. miliontz Nemcfl pod jeho panstvim je vyvoleny narod, nadan' pravem vladnout jinYm narodtim a statum. Soudasne zavedl tento renn poMicky program a methody takoveho druhu, jake nikdy pred tim neexistovaly v 2adnem veku jako oficialni statni system; program, kterY otevrene hlasa znideni pojmu veeho prOva, vedy a akademicke svobody, objektivity a snaeenlivosti. Tento relim se neostYcha hlasati v mnohYch oficielnich spisech a redech svYch vtildcit, ze je soudasti nauky o pou2ivani 12i, kdykoliv se mu to hodi, 2e ve skutednosti podvod, Uskok, zrada, pomluvy, utrhani na cti, etvani, urntky a nadavky maji bYt hlavni zbrani politicks aktivity, 2e pravdou jest, co . prospiva nemeckemu narodu a nb,rodne-socialistickemu re2imu, 2e je dovoleno •pro politick' Uspech pou2ivat jakYchkoliv i nejhoreich prostredkii, 2e dest, pray° a spravedlnost maji opravneni jen tehdy, kdy to napomaha k triumfu nemecke diktatury. Tento hroznY, neslYchany zjev vyhlaeeni g alby, zlodinu a zrady za oficielni system politi-
cke ethiky raimu a celeho statu tvoti — opakuji — system, jaky sobs nema, rovna sv'm bezmeznYm cynismem v cele historii. Tfeti znamkou civilisovaneho statu a demokratickeho systemu, jak jsme pravili, jest ficta k danemu slovu a k mezinarodnim smlouvam a dohodam. Nikdy v historii nebyla tato zasada tak bezohledne, cynicky a nectne po glapana v prach jako v Evrope za poslednich nekolik let. Nikdy nebyla poru'g ena tak vedome a schvalne, jak se to hlasa v nacistick y theorii a provadi v nacisticky praxi, Uyniff nacistickeho statu plati za pray° a spravedlnost, co ye vnittnich yetech napomaha, udr2ovat existujidi re2im, a v ohledu zahranidnim podporovat nemeckou expansi ye shode s udenim nacismu. Takoveho politicks zasady, nejnemravnejei, jako kdy svet videl, tvori myelenkovY a moralni podklad nacistickeho sveta. V gechny mravni hodnoty moderni doby jsou nacismem dany ve psi. Wagneray- "Soumrak bon" se schY/il na soudasne Nemecko. V mravnim smyslu znadi nacism konec civilisace 20. stoleti. A to ,je ten "novY fad", kterY ma byt nastolen v Evrope po vitastvi nacistickeho Nemecka .. . To vgechno jsou pricing, prod jsme ye valce. Nejen proto, abychom zastavili gifeni se pangermanismu v Evrope a zabranili mu v ovladnuti celeho sveta, nybrt take proto, aby celY system, kterY jsem prase vylidil, byl smeten a aby nav2dy bylo znemoZneno jeho nastoleni jak v Nemecku, tak kdekoli jinde. Divot, jak' zavedl nacisticky politick' a ideologickY system do Evropy, neni nidim vice a nieim merle, na duchovni a mravni smrti. TakovY Zivot by nestal za to, abychom byli na svete. A to prave je dfrvod, prod bojujeme. Obavam se, 2'e Evropa, to jest valdici zapadni Evropa a Amerika, snad pine nechapou podstatu tohoto boje, 2e dost jasne nevidi, prod je tak nutno vykorenit celou nacisticko-faeistickou ideologii a praxi s naprostou nettprosnosti praye tak, jako je nutno povalit oba tyto re2imy; 2e nevidi, prod s nacistickYm svetem neni dohoda ani sou2iti; 2e nerozumi nutnosti bezpodminedneho potfeni celeho systemu a jeho vojenske maeiny. S nacismem nikdy nebyla mogna sluend diskuse, prijatelny kompromis a nejaka, dohoda a nikdy take ino2na nebude. Je to v same povaze nacismu. Svoboda Evropy je nedim naprosto nedelitelnYm. Kdyby mely vladnout zville a otroctvi ye Stfedni Evrope, nezbytne pociti tihu otrockeho jha nejdfive Francie a potom take Anglie. Mam za to, Ze tyto stelejni pravdy byly v le1939 upine zapomenuty a ge bylo tech .1930 treba valky, aby je Evrope znovu ptipomenula. Ze zaminky, ze versaillsky mir nebyl ye vgem spravedlivY, vyrostla politicka theorie zvana nacism, ktera hlasa, 2e Stredni a VYchodni Evropa ma bYt dana Nemecku. Kdykoli v evropske historii tato theorie zapustila koteny, vedlo to nevyhnutelne k valce. V soudasnem konfliktu to melo za nasledek znideni Francie a boj Britanie a imperia na vlastni (Pokraeovani na strand 13.1
a