Entered as second class
matter, Januar!? 3rd, 1933 at W est, Texas, under the A& of Congress of August. 24th. 1922.
ROCINTIK (VOL.) XXIX.
WEST, TEXAS, ye stiedu (Wednesday) 24. zari (September) 1941.
eisLo
39.
KLAMNIrr ASARYK A BENE8, oba president Ceskoslov. republiky pracovali pro -M mir ye smyslu svSrch myalenek, jd ulokli ye svS7ch spisech, znamS7ch celemu svetu. Ka'2de dobyvatelstvi a vaechna irtoona, politika byla eeskoslovenskSrm statnikum cizi. .Ceskoslovensko chtelo se svS7mi sousedy it v miru a pokoji. Dr. Benea byl spolutviircem Spoleenosti narodu. Nejdiive hajil tuto instituci spolu s Anglieany a Francouzi, na kpnec temet sam Bez ohledu na velke ostatni pracovni zatikni. nalez1 Bend valy dosti easu k praci pro zajigteni iiletoveho miru. Spolu s Masarykem usiloval o tento mir, dokud vaechny nadeje nezklamaly. Oba tito eeskoslovenati statnici byli take prvni, kteki upozornili na nebezpedi, je2 vzniklo pro celST svet, kdy2 se Hitler ujal moci. Oba souhlasili s heslem kiaskonemeckS7ch demokratil, k faaismus v Nemecku znamena, valku. Oba se pokusili vyburcovat svet a ye vlastni zemi podnikli vae, aby byla pkipravena. Bylo hlavne Benekvou zasluhou, ae deskoslovenskSr parlament pkijal prodloOeni vojenske slu2ebni doby a '2e trvale povoloval znaene vojenske Avery. V rote 1938 bylo vaem s v3"7jimkou nekolika vedoucich evropskSrch statnikil jasno, 2e Nemecko dokonduje vaechny pkipravy k napadeni C' eskoslovenska. Tehdejai vedouci statnici Anglie a Francie nechteli tomu uvetit pies zkuaenosti s pkipojenim Rakouska k Nemecku, a zase to byl pkedevaim Bend, jen tehdy upozorrioval na nebezpedi., jez z toho vznikne. Ca,stedna mobilisace, ji2 provedlo 0,eskoslovensko v kvetnu 1938, nesetkala se u evropskeho zapadu se 2adoucim ifdinkem. Povzbuzeno touto netednosti Evropy, zaealo Nemecko v srpnu 1938 shromakl'ovat oddily vaeho druhu na eeskoslovenskS7ch hranicich. Na to odpovedela eeskoslovenska vlada vydanim mobilisadniho rozkazu ze dne 23. zaki 1938. ZadnST z oditSrch svedkil udalosti, je2 nasledovaly po vydani tohoto rozkazu, nezapomene nikdy na povznaaejici a uchvacujici dojmy, jd tehdy mel. Narod se dal do pohybu a byl nesen nepopsatelnou vinou nadaeni, ochoten &inn vae pro zachranu republiky, svobody a demokracie. Nikoli jen 6 echoslovaci, take demokratieti. Nemci v 6 eskoslovensku osvedeili tehdy svou pohotovost, pies vaechnu agitaci a hrozby nacistii. V one chvili vaak, kdy se nejexponovaneiai, ale take nejlepe vyzbrojena, demokracie Evropy chystala postavit se proti naporu nacismu, cloak) k zname intervenci anglickeho a francouzskeho vyslance u presidenta Benek * ye the hodiny v noci. Zastupci obou zemi prohlasili, Ceskoslovensko bude ponechano svemu osudu, jestliae zahaji valku s Nemeckem. Ceskoslovenska republika byla razem isolovana. Ani ostatni soused. Ceskoslovenska nechapali tehdy jeate. oC jde. Nekteki z nich se dokonce domnivali, 2e nastala vhodno, chvile, ze ktere mohou vytloukat kapital. Jak face mezitim odpykali tento omyl! Pkiael Godesberg, pak Mnichov a koneene 15. biezna 1939, obsazeni zbSrvajieich 'Cast Oesko-
K VtROti
S. MOBEL1SACE Z 23. Miti 1938.
'Pisatelem tohoto elanku je S. Taub, jen zastu poval nemeckou menknu v Ceskoslovensku v praIske poslanecke snemovne. slovenska, iitok na Polsko, Belgii, Holandsko, Dansko, Norsko, na Balkan a koneene na Rusko. Dnes lidstvo uZ koneane pochopilo, oe jde faaismu a nacismu. Naciste chteji ovladnout svet. - Nelze jej zadrkt sebe vSrhodnejaimi 01 ■ 11111111/1111111111I11111111111111/1111111/1/1111111111111111111111111!1/111111111
imni Jaroslav Daleko videt- je v dni jasnem, podzimnim. Daleko videt je k rovinam na rekach, k vysokS7rn horam. Daleko videt je .. . Wes kvete na stranidli a ja, jdu lesem sam. Daleko videt je v jasnS7 den podzimni, kdy blizko do zimy — — daleko videt je: dam tvuj i tvoje okno ftim, jen v srdce tve, ach, nikdy nedohlednu. ,
" i;1 ■ ::1;11;111111;II!.41:111■ 1111:1111 ■ Iill ;I:%1,111111I11111111111t1111111,111E11011111111:1Ei,111111111l1:1E111;:i10.
smlouvami, protok je pini jen poked se mu to hodi. To jsem chtel pkipomenout u pkilditosti tietiho v3irodi eeskoslovenske mobilisace, jsem proZil jako zastupce Nemcil v aeskoslovenske snemovne, jejimZ elenem jsem byl po dvacet let. Mel jsem v teto funkci ptilelitost pozorovat, jak rozhodne aeskoslovenskST narod byl oddan miru. Byl jsem dlenem nejdillelitejSlch snemovnich ‘4. bort a vim, jak houZevnate musila vlada eeskoslovenska s vlastni snemovnou bojovat o schvaleni nov3"rch vojenskch Uverft. Ceskoslovensko bylo -lace postiZeno jiZ zhoubnSimi hospodatskS7mi diisledky svetove valky, jako i dtsledky inflace v sousednim Nemecku. Ptesto se mu vzornSim hospodatstvim podatilo dosahnout vyrovnaneho statniho rozpoetu a soudasne na'Slo jeAte dosti prosttedkii k vybudovani znamenite armady a v3iteenS7ch opevneni na hranicich. Ale tato snaha byla na konec znieena nedostateenS7 m pochopenim ostatni Evropy, je2 ptinutila tuto sttedoevropskou pevnost ke kapitulaci a k vydani pohranienich pevnosti. Nezapomenu, vzpominaje na tento 1, 77voj, nikdy na 6eskoslovenskou mobilisaci z 23. zati. Vzpominka na ni boli tim vic, piipomeneme-li si, jak skvele bylo Oeskoslovensko vyzbrojeno a
piipraveno nejen hmotne, ale pkedevaim mravne. Celt' eeskoslovensk5-7 narod doslovne jasal v den mobilisace. Nekolik hodin po vyhlaaeni mobilisace byly v Praze i jimich mestech vaechny cesty, vedouci k nadrakm, piepineny muk, kteri k sv3im vojenskm telesum. Zpivajice vojenske a narodni pisne, tahly dela davy do boje. Otcove, ktef'i bojovali jf2 za prvni svetove valky, tahli znovu do boje se svSmi syny. A pak ptiael obrat. fad se, t'e Ceskoslovensko je srdcem Evropy. Ano, je jim skuteene. Ve chvili, kdy Ceskoslovensko bylo zasakno touto straanou ranou, zmocnila se kkee cele Evropy. °bet', pkinesena, v zajmu "miru na jednu generaci", vedla na konec k straane valce, jak to pkedvidal Bend. KlamnST mir, k nemu2 byl on i jeho zeme pkinucena ostatni Evropou, nebyl tim mirem, za nej2 odedavna bojoval s Masarykem. Byl to mir hitlerovskS7 , a hitlerovskST mir znamena, Vka2dem pkipade &l ye nebo pozdeji valku. Dneani svet, poueenS7 osudem Ceskoslovenska i ostatnich zemi, to u2 vi a souhlasi s heslem Rooseveltovjan i Churchillov3im, Ze svet musi bS7t zbaven faaisticko-:nacistickeho moru, aby mohl skutedne zit v miru. V
Vila %lava 42. qrari zaloieni radii Praha. EDELNI pietni oslaveni zalo2eni kadu Praha Cis. 29. v Taylor, melo m'motadnST spech. Nadherna pohoda lou'eiciho se leta byla v souladu s naladou tadovSrch clenu, kteki v hojnem poetu spoledne obedvali pochutnavajice si na znamenite ped,eni a vyhlaaenSrch klobasech Darikove uzenarny — by pro ukojeni paitku telesneho soustkedili se k ifdasti na zaktky duchovni a spoledenske. Videli jsme na poprve pii jubilejni °slave kadu rozmlouvajicich krou2kt, jich'2 thematem byly vzpominky na easy davno uplynule, na padtky Zivota mladS7ch jednotek nove bratrske podpurne organisace v Texasu, na na§i dnes mohutnou S.P.J.S. T. Jeden pry se musi stale poueovat, gitit svoje vedomosti, obohacovati je novS7mi poznatky. Do jednoho krou2ku jsem se ptipletl a pozorne naslouchal; bratti Tom Drozda a J. Strmiska, zakladajici eleni tadu Komensk3.7 Cis. 20. v Granger, ptestehovali se brzo do Taylor, ptestoupili k tadu Praha a prodelavali na to radosti i strasti tehdy mladeho spolku, s nim2 srostli a dr21. Verne do dne§ka. Vratime se k nekterm zajimavostem, je2 nam tito zku geni a zas eho Bratrstva ortejmIli, a2 se slouZili kozaci na A dostavi ptilelitost, a pokraaujeme s prubehem krasne oslavy. Ve d ye hodiny odpoledne mezanin obrovske budovy byl skoro ptepinen, mezi nav§tevniky pozdravili jsme se s piedsedou HI. ttadovny bratrem ChernoskS7m, kterS7 se dostavil se svoji choti a synem a ptivezl te2 manZele Ktenkovi z Caldwell, ze Smithville dojeli man2ele Vaclav Batinovi, z Rowena, Tex. rodina (Dokoneeni na strand 13.)