gap lovanske Podp or jpa Jednoty Statu Texas© Dap ut*lee
Entered as sanr.Ind class m41 matter, January 3rd, 1933 at West. Texas, under he Act WEST, TEXAS, ye stiedu
RO(NIK (VOL.) XXIX.
of Con gress of August. 24t.h. 1922. OSLO 35.
(Wednesday) 27. srpna (August) 1941.
OSUD NRMECK A SE NAPCNUJE. . A2DEHO musi zajimat dramatickY dej, z nehot se rodi novo pomery, dej, kteK rY pokraduje v napeti produ gim a prudprudgim, dej, jeho Udastnikt je tonic, co lidi na svete, R. jeho jevigte je tak velke jako vgechny pevniny a ocedny, dej, jeho sceny se meni v kolotani tak zavratnem, ze se nad tim taji dech, a jeho scena nejnovej gi se prdve krvave rozviji. Byla to nejprve na ge vlast, kam VelikY Vrah vnesl svoji vraltin, aby se s ni pak dal na pochod svetem, aby dal vypit jeji kalich neg t`astnemu Polsku, aby ji zkrvavil fjordy norske, aby ji zavalil pokojne Dansko a blahobytne Holandsko, aby ji v jednom etvrtstolea podruhe podastoval tragickou Belgii, aby navgtivil, jako morova ran g navgtevuje, zrazenou Francii, aby svou nemytou, upocenou nohou poglapal Olymp, Therrnpyly a Kretu, aby rortrhal Jugoslavii, aby ukazal africkYm pougtim, jak yypada karavana tanku, aby svilj zlodin tames' at na brehy Eufratu, ktere se nazYvaji kolebkou lidstva, a aby posleze prepadl g irokou staroslavnou Rus, ruskou Rus, ale take nagi Rus, Rus eels kulturni Evropy, nebot' dues, kdy se staia na gi soudrutkou v boji, uvedomujeme si bolestneji, net kdy jindy, 2,e take Rusko je kus Evropy a evropske kultury, a ze nejen k politick& ale i duchove rovnovaze evropske pevniny je rusk& Udasti nezbytne zapotrebi. Rusko se nejprve za Evropou pozdilo, ne svou vinou, ale svou zemepisnou polohou. Z nesnesitelnYch pomerfi takto vzniklYch a ze snahy, aby se toto opozdeni — podle Masarykova odhadu dvestelete = naraz oddinilo, zrodila se na konci minule svetove valky ruska revoluce. Ta vgak Rusko k Evrope nepriblitila, naopak, k zemepisne vzdalenosti pridrutila se vzdalenost ideovd jests pronikavej gi. Novemu Rusku se stara Evropa jevila zaostalou a stard Evropa se noveho Ruska bala. Rusko se osamocovalo a od Evropy vzdalovalo a Evropa se mYln'e domnivala, 'i.e moudre tent se z toho. Povaleena evropska diplomacie chtela Evropu orga.nisovat bez Ruska a dostala se tak na kluzkou gikmou piochu, na nit byl, dokud to glo, ildinnYm brzdarem jen na g Dr. Bene g. Podarilo se mu jests zne gkodnit povestnY pakt etyr, kterY zosnoval Mussolini, a Bene govou zasluhou vstoupilo Rusko do'zenevskeho Svazu narodil a sjednalo obrannou smlouvu s Francii. Snad eels desks dejiny nezaznamenavaji statnickY akt takoveho vj;7znamu, jaky nutno pHznati tomuto Bene govu tspechu, jint melo a mohlo bYti dosateno positivne to evropske soudinnosti s Ruskem, k pit dospela Evropa chtic nechtic negativne teprve ted', odporem proti fitoku Hitlerovu. Av gak zloba, hloupost, ziskuchtivost a zrada dosahly noveho paktu etyr, jemu't ut Dr. Bene g deliti nemohl. Mnichov znamenal krome vgeho ostatniho co znamenal, take novou vYluku Ruska z evropske politiky a berlinska, tiupa neopomenula z teto vYluky tetit. Talc zvand pratelska, smlouva, kterou"Rusko s Nemeckem sjednalo v srpnu
1939, byla take ovocem teto politiky, Rusko nemohlo Octet, jestli by smlouva s Bonetovou Francii fungovala a jak by fungovala. Smlouva s Nemeckem mohla ovkm nemeckY ittok jenom oddalit, a zda se timto odkladem ruska posice proti nemeckemu irtoku zlepSila, je otazka. Jiste je, ze Rusko svuj mir nezachranilo ani svYm lhostejnYm postojem k osudu Francie a state balkanskYeh a k nemeckemu obklieovani Turecka. Rusko toti2, jak Masaryk dobre rekl, je take Evropa, ted' uz vi take Rusko, 2e sdili osud Evropy. Jeho svobo-
KDO Z KOHO. Vy jste dub a my jsme klin, drevu dub, my z ocele. Necht' nas vase sila svira, vase rez necht' do nas naSe jadro neumira. Boure zvraci shnilY strom, v ocel marne bije hrom. Vy jste dub a my jsme kiln, vrytY ye vas tvrdY kmen. Bratri, jet jste mrouce kiln nam ztstavili, 2ivy klin, jen nevysili. Jednou klin vgak udeten, rozrazi vam ye dvi peri. Ladislav Quis. -=•• • 7,i111 ■ 11i:11:!!!!ITINI:1111111111 ■ 110111)11111111111111111111111111 ■ 1111111111III( ■ 111111iiiiIIIiilltliltiliiiiitillui;liilliiliiiirmiliimiHwil„R,
da stoji a pada, se systemem svobody evropskYch narodit. V poslednich letech rozkvetly evropske diplomaticke louky novYm druhem smln v: Smlouvy o nettoeeni, jejich2 partner se vrhal na druheho partnera jakoby nic; pratelske smlouvy, ktere se koneily neptatelsky; smlouvy spojenecke, ktere se sjednavaly, ale neplnily. Evropa teto moralky a takoVYch smluv se ovkm sesouvala. Ze ssutin se zveda Evropa nova, ktera je talc samortejma, te se smluvi bez smluvnich paragrafil. NejlepS1 ze vSeho, co Churchill fell, je jeho poznamka, te rozhodnuti britske vlady o britske pomoci Rusku se rozumelo samo sebou, a 2e nikdo nemohl oeekavat jine. Propast, ktera zela mezi evropskYm zapadem a vYchodem, byla preklenuta drive, na nad HitlerovYm novYm zloeinem zapadlo slunce. Hitler Evropu sjednotil, ale ne novYm evropskYm poradkem. Sjednotil ji, jako lidi sjednocuje nebo sblHuje nemoc nebo zemetteseni. Udelal z Evropy veznici, chudobinec a temnou komoru. Chvasta. se , 'Ze buduje tisiciletY Fad s evropskYmi narody, ale ye skuteenosti je Nemecko docela samo, nebot' take Italove, Rumuni a Bulhari a v§echny ostatni narody, jejicht' raimy Hitlerovi slouii, jako na spasu eekaji na katastrofu, ktere jde Nemecko vstric. I nejhloupejSi Nemci ua vedi, 2e si nasypali vice na staei semlit. Neni mane, aby ,i.e je opravdu souzeno, aby vladli nad plemenem anglo-saskYm, latinskYm i slovan-
skYm, nad Pyrenejemi, Apeninami i Balkanem, nade vgemi a nade v gim. Nemci sami synj osud uz znaji a jistC touzi, aby se jen uz napinil, bud' si jakkoli. Po vpadu do Ruska nemohou ua nevidet, ae je vede zoufalec, a te je vede do beznadeje. Pratele, svitd. Nenechte se mast zdanlivymi Uspechy noveho nemeckeho tateni. Vnikani HitlerovYch divisi do ruskYch lidovYch davii a do ruskYch nekonednYch verst neni o mnoho chyaejSi net. rany, kterYmi po getilY perskY kral dal biaovati bourici se more. Jab° nekdejNapoleonova, tak i nynej gi Hitlerova invase . Ruska se podoba vice boji proti boji proti armadam. I kdyby Hitler sousto, ktere ma ted' na vidlicce, mohl spolknout, stravit je nemae. Rovratem, kterY nadeld, jen znehodnocuje korist, o kterou mu jde, a rozvraci jim i sve vlastni rady, zatim co zapad se konsoliduje a chystd I rozhodnemu boji, o jehot vYsledku uz neni pochybnosti. My Evropane vgichni jsme se museli presvedeit o sve nedostateCnosti, proto2e jsme se nedovedli sdrutit a zajistit svou bezpeenost. Ted' pykame, ale take dohanime a doteneme. Dr. Jaroslav StranskY.
Pres. Roosevelt promluvi k americkemu ndrodu rozhlasem NBC na Den Prace 1. zati asi k poledni. Jeho red ma bYti easove velmi dUletita, — nalad'te proto vase radio na nekterou stanici mezi 11:30 a 12 hodin. V
KALENDAk 31. srpna. Bazar ye prospech S.A.C";.T. v sini S.P.J.S.T. v Nelsonville, Tex. 31. srpna. Schnze radu Pokrok Houstonu Cis. 88. Zadatek pfesne v 1 hod. odpoledne. 31. srpna. Velka taneeni zabava ye prospech S.A.C.T. v nove sini radu Pokrok Dallasu, Dallas, Texas. 31. srpna. Zabava ye prospech S.A.6.T. v sini tadu Pokrok Cis. 84. v Dallas, Tex. 31. srpna. Barbecue v Narodni sini Elmaton pH Blessing, Texas. 1. zari. Bazar ye prospech SALT a_Amer. Oervenal° Mite poradaji odbodky SAC Snook a NovY Tabor v sini SPJST ye Snook, Texas. 7. zaii. Divadlo "Posviceni v Divoke vesnici" sehraji ochotnici radu Pokrok Houstonu v sini na Studewood, Houston, Texas. 14. zaii Divadlo "V 6ervaneleh svobody" v sini radu 8tefanik na Cottage Grove v Houstonu. 28. zaii. Vinobrani s taneeni zabavou u 8tefa,na Cottage Grove v Houstonu. 19. kijna. Oslava 38. vfroei zaloieni radu Vysehrad cis. 48. v Taylor.