Vestnik 1941 08 20

0

aln Slovartske Pocipo

entered as second class mall matter, January 3rd, 1933 at W est. Texas. under the Act of Con gress of Au US

■•■••■■•■■,

WEST, TEXAS, ye stredu

ROCNIK (VOL.) XXIX.

lath. 1922.

(Wednesday) 20. srpna (August) 1941.

eiSLO 34.

OSUDOVi HITLERUV OMYL. 8E, CO PODNIKAL nacistickY diktator V Evropy od chvile, kdy se v Nemecku dostal k moci, se v oeich svetoveho vefejneho mineni jevilo jako pevnY plan a soustavne uplatriovani zasad a uskuteeriovani cilt, obsagenYch v knize "Mein Kampf". Na nekoho prisobila matematicka pfesnost provedeni toho ei onoho Hitlerova planu pfimo magnetioky. Tak se Hitlerovi rychle vzdali Tiso, Antonescu, Cvetkovie, y e Francii cell fada Quislingt francouzske pravice, jako hypnotisovane my gi hadu. A Hitlerovi pfalo West i v ftecku, dokonce i na Krete.

Mluvilo se o kolosalnim planu Nemeri sevfit Egypt a Suersky prriplav do osvedeenYch klegti motorisovaneho Attily. Mluvilo se o mognosti novYch vybojri nemeckeho vojska, o invasi Velke Britanie a o dal gim pfesnem a soustavnem uskuteeriovani vg ech podrobnosti Hitlerova velkolepeho planu. Kde v gak dnes jest Hitler se &Om. planem?

Dik nekterYm evropskYm statnikrim a vladam Hitlerovi se podafilo pfekvapit Evropu a uskuteenit mnohe z pland, ktere tento zutivY fanatik nadiktoval v r. 1923-24 ve vezeni Rudolfu Hessovi. Nicmene genius evropskeho diktatora zklamal po padu ft ecka. Mnozi ovgem povaZuji nemeckou okupaci ft ecka a pak dobyti Krety za velkou poraZku spojencil a neni sporu o torn, 2e na prvni pohled se tak nemecka balkanska, kampari jevi. Niemene Hitler& plan nebyl znieit Jugoslavii a fteeko a zaStaviti se v postupu na vYchod. Jeho Umysl byl probit se rychle na Egypt a ziskat timto Uspechem Petainovu Francii i Francovo Spanelsko ke koneene pomoci ose. Byla by se rozpoutala kolem Stfedozemniho more na hlavnich opernych bodech britske moci a obrany v Evrope ohromna a nebezpeend bitva. K teto bitve v gak nedoglo; Hitler nedostihl Egypta, ponevad g byl zastaven v Libyi a ponevad2 jeho intriky v Iraku vedly k yeasnemu zakroku Britt na Blizkem vYchode a k nynej gi preventivni vYprave Britt a svobodnYch Francouzn. do Syrie. Byla to po velke letecke bitve nad Velkou Britanii koncem }Eta a na podzirn 1940 druha velka poraZka plant a dobyvatelskYeh konstrukci Adolfa Hitlera, je g definitivne zmafila uskuteeneni obsahu dalgich stranek knihy "Mein Kampf".

Hitlerriv netspech ye Stfedozemnim moci postavil Nemee na nebezpeene rozcesti, historicky mimotadne dillegite v teto valce. Bud' bylo nutno pokusit se o invasi a porazit Velkou Britanii, a k tomu se Hitler necitil dost silnY Nebo nebylo moZno obratit se proti Rusku, jehog sily Nemci znaene podeeriovali. Kdy2 pak Berlin uvaloval o torn, 2e pfipaclnY irtok na Britanii by mohl mit v zapeti, ae Nemeeko bude pre.ye v nejvet gim vypetim valkou na zapade napadeno ruskou armadou, ate pfi gti rok by Rusove mohli bYti jig neporazitelni, obratila se cell valeena Maginerie Vet rise proti Rusku. A to byl, jak jest patrno ji2 dnes, po etyfech tYdnech nemecko-ruska valky, osudovY omyl Adolfa Hitlera.

Nemci byli skutedne pkesvedeeni, le se jim

podaki zakrojit do Ruska jako do masla. Celou valku proti Rusku odhadovali na puldruheho mesice a pfedstavovali si, '2e vkevik ukrajinskYch Quislingri v protektorate a bilYch Rusri v Polsku postadi k rozvraceni sovetskeho relimu, zatim co pancefove divise zniei `chabou" ruskou armadu. Ukazalo se. ae osudny omyl Adolfa Hitlera bude katastrofalni pro Nemeeko jia od poeatku neg t'astne ruska kampane. Za

NA VITEZNEM POSTUPU. President Bone; 61. Narodni Rad (Csl. N. R.) President dr. Eduard Bend odpovedel na kabelogram Narodni rady, vyjadfujici blahopfani k uznani csl. vlady Anglii a Ruskem, timto dopisem: "Ceskoslovenske narodni rade v Chicagu: Dne 25. eervence 1941.

-Men' panove!

Dekuji Vam srdeene za projev, kterY mi zasilate u pfilelitosti pineho pravniho uznani deskoslovenska vlady Velkou Britanii a SovetskYm Svazem.Tent° historicky pain ukazuje svetle, ae nase vac je na viteznem postupu a ae o koneenem osvobozeni na g eho naroda nemriZe byti nejmenaich pochyb.

Dovolte mi, abych pfi teto pfilelitosti yarn znovu podekoval za velikou pomoc, kterou mi deskoslovenska Amerika poskytovala s pinou driverou od paatku na g eho boje. VYsledky nasi, spoleene prate jsou, jak vidite, velike a skonei jiste stejnYm viterstvim jako ye valce posledni.

Mnoho zdaru ye vegkere Vagi praci.

Vag oddanY Dr. Eduard Bend, v. r."

pouhe tki tydny Nemci ztratili — jak se z nekolika stran potvrzuje — skoro milion mrtvYch a ranenYch. UvaZime-li, ae v tuto chvili teprve kondi ruska mobilisace a ae Rusko muse vypravit do pole mnohem vetai poeet vojakfi, net Nemecko, pochopime jak zradnY byl nemeckY optimismus pied HitlerovYm rozkazem k ndstupu proti Rusku. KaZdY dal g i krok dovnitt Ruska bude stat Nemee dalSi tisice mrtvYch a ranenYch. A ovaem, dal g i velke ztraty valeeneho materialu.

Pri posuzovani nynej g i situate Nemecka si dnes uvedomujeme fakt, to Nemci nebyli vyzbrojeni tak, jak se chvastali. Pfedev gim nemen v zaloze dost letadel. To jest patrno z okolnosti, ae byli nuceni zasadit na vYchodni fronte vaechna dobra letadla, jich2 jinak poug ivali k naletrim nad Velkou Britanii. Dnes patrne i patem se britska letadla vyrovnaji nemeckYm, zatim co vYzbroji a celkovou jakosti je v mnohem ptedei. Dvoji fronta se sta,va, pro Nemecko pramenem nesmirneho tlaku na dosavadni nemecka letectvo, ponevadti Rusove ji-

ste meli mnohem vice letadel, nea Nemci, tteba'2e vYkon ruskYch letoun4 neni jeS'te tak dobrY a neinnY jako nemeckych ktere maji dvouletou valeenou zku§enost. Nad to Rusove napodobili Nernce a potidili dvakrat tolik bombardovacich letounft, net stihaaek, takte maji proti Nemcam mohutnou Utoenou silu. Mimo to Rusko ma vice tankfi net Nemecko. Neni proto divu, ae pres ithechnu prolhanost betnYch , komunike nemeckeho hlavniho stanu proskakuji zpravy o torn, ae Nemci byli ruskYm odporem zle pfekvapeni a tetee zasateni; chiverne mezi sebou jit ptiznavaji, te jejich plan o bleskove poragce Ruska jest vatne ohroten.

Prvni tYdny nemeckeho irtoku na Rusko a zprisob, jima temto Utokum Cell ruska, armada a ruska letectvo; dale podepsani rusko-britske dohody a prvni vYsledky mohutne britske letecke ofensivy nasvedeuji tomu, to protivame rozhodujici dny a tYdny teto valky. Podati-li se Rusku udrtet pevnou frontu proti Nemcfrm, znamend to, te se mu take podati zdarne dokoneit mobilisaci ohromne sovetske armady; znamena to v'Sak take, te Rusove se vzchopi k mocnYm protifitoktim jakYch nemecka "neporazitelna," armada dosud nezatila. A vysledek takovYeh protifitokfr, spojenYch s vysledkem denne zvyovanYch britskych naletu na Nemecko, mute dat vznik nova situaci v Evrope. Netfeba se oddavat ptedeasnemu optimismu, av§ak jest jit dnes patrno, co Britinn umotnilo utvoteni vYchodni fronty. Likvidace Syrie znadne zmenS1 nebezpeei pro britske zajmy na Blizkem vYchode. Soustavne bombardovani italskYch africkYch ptistavil privedlo tri nemecke pancerove divise a zbyvajici italske vojsko v Lybii do kritickeho postaveni. Hladem, 21zni a nedostatkem stteliva umotena italsko-nemecka armada v Lybii bude patrne nasledovat osud Raker v HabeS1. At se britske namotni, letecke i pozemni sily budou moci soustredit na jednotnej gi front& to jest proti Treti risi, bude lze ptipravit koneenY fitok na nacisticke Nemecko a faMstickou Italii s pevneji nadeji na brzkY uspech.

V

!CALENDAR 31. srpna. Divadlo "Posviceni v Divoke vesnici" sehraji ochotnici tadu Pokrok Houstonu v sini na Studewood, Houston, Texas.

31. srpna. Zabava ye prospech v sini fadu Pokrok Cis. 84. v Dallas, Tex. 31. srpna. Barbecue v Narodni sini Elmaton pti Blessing, Texas.

1. WI. Bazar y e prospech SALT a Amer. eerveneho Krite potadaji odboeky SALT Snook a Novy Tabor v sini SPJST ye Snook,' Texas.

14. zari. Divadlo "V eervancich svobody" v sini fadu Stefanik na Cottage Grove v Houstonu.

28. via Vinobrani s taneeni zabavou u tefanikt na Cottage Grove v Houstonu.

19. kijna. Oslava 38. vSTroCi zaloieni tadu Vysehrad Cis. 48. v Taylor.

Strana

KahYra. — Cestujici, kteti prijeli sem z Balkanu, odhaduji nemecke ztraty v rusks kampani na 1,500,000 zabitych a ranenYch. Ve zprav y, ktera unikla rumunskemu censorovi, pravi se, ae kral Michael a jeho matka byli navatevou u rumunskYch ranenYch vojakt. Pravi se, 'ae Rumuni maji jit na 60,000 ranenYch. Protoie Nemci maji v poli nejmene desetkrat tolik vojska jako Rumuni, odhaduje se, se nemeckych ranenYch je nejmene 600,000.

New York. Hitler ve sve knize "Mein Kampf" vylotil Udel propagandy jako prostiedek "k ptesvedeeni mass". Napsal tam ee lidove massy spice stanou se °heti velke lai nel, male. Dle zpravy z Berlina, ktera doala v posledni dobe Hitler •sem ptehliai east° a piepisuje valedne buletiny, vydavane o rusks kampani.

Washington, D. C. — Statni sekretat Hull oznamil resignaci H. G. Granta, arnerickeho vyslance v Siamu. Dodal, ae resignace neni v ladnern spojeni s vYvojem na dalekem vYchode, jena naznaduje, ae Japonci hodlaji udiniti krok proti Siamu. v Washington, D. C. DAM thstupc0 zamitl zpravu konfereneniho vYboru o ptedloze, kterou se adda opravneni pro presidenta, aby mohl zabaviti soukromY majetek k ucelum armady a pod'stva, nebude-li moan() ziskati je jinYmi prostiedky. Ptedloha byla poslana zpet do vYboru, aby byla znovu upravena. Oba domy kongresu schvalily zvIdatni ptedlohy a doporudeni konferendniho vYboru bylo poklada,no •a kompromis mezi obema texty. v v Lisabon. — Hitlerovi "teutonati turiste, o nicha se pravi,ze ye skutednosti ovladali Portugalsko zvnittku, odjiadeji z teto zeme po celYch tisicich, jak bylo tedeno z informovanYch kruhu. Nemecka, propaganda byla vzata z portugalskYch dasopisti "jako zbyteene, a neprospeana.."

"Turiste" byli odvolani rozkazem z Berlina a mnoho jich bylo jia poslano na vYchodni Irontu, kde je jich nejvice tteba. Nejnovejai hrozbou je nacistickY rozhlas, kterY je kaadou noc vysilan do Portugalska.

Rozhlas je vysilan v portugalatine a po tti minule tYdny jeho thematem je, ee severni Amerika ohroauje portugalske dreavy na Atlantickem ocednu.

MinulY patek tvrdili Nemci, 'ae ukrajinskY kapitol Kijev je jia "obkliden" a hlasili dalai velke ztraty RusU v boji o Ukrajinu. Dle nemecke zpravy dy e cele rusks armady ukra-jinske, aesta a dvanacta, a Cast armady osmnacte byly potteny. Zajato bylo pry 103,000 Rust a celkove rusks ztraty byly 200,000. Celkem 25 ruskYch divisi bylo pry zdrceno.

Techto `ftspechil dosaleno bylo ve velke nacisticke ofensive proti Odese, ptistaviati pti ernem moii. Nemci podle patednich zprav dosahli jia Umanu, kterY leai 125 mil na jih od Kijeva, asi na polovine testy mezi Kijevem a Ociesou, na aeleznici, jea spojuje jmenovand mesta.

Mezi zajatci byli pry take velitele aeste a dvanacte armady. Nemecka kotist udana byla na 317 tankil, 858 del a 5,250 motorovYch trueMoskva ye sve zprav y ptipustila, le prudke boje byly v proudu pied Leningradem, Moskvou a Kijevem, avaak jmena mist, kde boje eutily, naznadovala, ae rusks linie se udrluji.

Washington, D. C. — Vlada stanovila maximalni ceny na cukr, jena se stal prvni potravinou, jea dostala se pod nvahu Utadovny pro kontrolu. cen a soukromYch zasob.

Leon Henderson, kontrolor cen, stanovil cenu suroveho cukru na 3 a pnl centu za libru.

Tato cena je o tri desetiny centu niaai nea byla cena suroveho cukru vdera.

Tento krok byl ueinen za tim adelem, aby ceny cukru pro spottebitele nestoupaly tak vysoko jako za svetove valky.

V taTNIK

Zpravy ye zkratce.

Yuma, Ariz. — Lnene semeno je nejnovejaim produktem Yuma Valey a jak vae nasvedouje, tato nova plOdina na jihozapade bude pro zdejai farmake znamenati opravdu novY zdroj piijmu a hotove penize.

V dervenci t. r. zadalo se zde s mlacenim z 15,000 akrt. 'Trani sluaba federalniho departmentu zernedelstvi odhaduje leto gni vYnos na 315,000 butlft semene, dill prumerne 21 bualti po akru. Vetaina semene byla prodana kontraktne • ptedem po $2 za bal a asi polovina z teto ceny je distYm ziskem.

Ptedpoved' o vYnosu lneneho semene letos bteznu byla velmi pessimisticka, jeato prudke povalily mno/lo kultur Mu. Rostliny se vaak zvedlY- a vzdor vaemu ptinesly sluanou trodu semene.

Roku 1040 bylo v Yuma Valley sklizeno 240,000 bual0 lneneho semene s- 13,000 alcril, coa bylo mai° povzbuzujici pram& 18 bu glil po akru. Roku 1939, kdy v zdejaim Adoli byl po prve vypestovan len pro obchod a kdy vegetadni sezona mela idealni podasi, winner obnaael skoro 30 bualti po akru. v Ankara. — Anglie a Rusko farmalne ujistily tureckou vlaclu, se nemaji utodnYch pokud se tkne Dardanel, ale naopak jsou ptipraveny nabidnouti Turecku vaemoanou moc a podporu, v ptipade, ze bylo by napadeno tteti velmoci, jak bylo dnes oznameno.

Toto ujiateni bylo udineno ve zvlaatnich notech, dorueenYch zahranidnimu ministru Sukru Saracoglu-ovi anglickYm a ruskYm velvyslancem v Ankate. Jak se vyrozumiva, toto nove osveddeni anglickeho a ruskeho stanoviska k Turecku bylo clano, protoee nemecka propaganda pokouaela se zhoraiti pomer Turecka k Rusku a k Anglii. Dle diplomatickYch pramenu turecka vlacia vyslovila uspokojeni nad krokem Anglie a Ruska a poklada jej za velmi citleadtY vyvoj v pomeru k ternto velmocim. ✓

V

Podle zprav, ktere prisly v poslednich dnech do Washingtonu, D. C., se cid souditi, ae vetaina lidu si pfeje poralky nacist0, nebot' by to znadilo jasnejai budoucnost. Italove si arci uvedomuji, ze po poratce Hitlerove draze zaplati za svoje spojenectvi s Nemeckem, avaak takovY osud se jim nezda tak zlY jako divot pod Nemeckem viteznYm. Jil nyni nemci jsou hlavnimi pally v Italii, ovladajice veakery hospodIctskY aivot. Italie po valce, v nil by Nemecko zvitezilo, nebyla by podle vaech znamek nidim jinYm nea nemeckou provincii a nebyla by na tom o nic lope net Dansko, Polsko, skoslovensko nebo Jugoslavie. At' ua va4ka dopadne jakkoliv, Italove tuai, ae doplati na sen premiera Mussoliniho o utvoieni mocneho italskeho imperia. ✓ V New York. — Federal Shipbuilding & Drydock Co. oznamila, ze nabidla svou lodenici v Kearney, N. J., departmentu lod'stva, aby ji tldilo. Spolednost poslala telegram sekretaii lod'stva Knoxovi, v nema pravi, ze lodenice "je zavtena jia po dtyti dny ne.sledkem sta y -ky,terablvyonapuzerot,abyl udreena otevtend dilna. Nechceme se vzdati prava kaadeho delnika na svobodne rozhodnuti, zda chee naleaeti k unii, eili nic. Budeme s vami pine kooperovati, aby stala se tato nabidka ildinnou".

Petr Flynn, mistoptedseda lokalni unie C. 16 CIO unie delnikfi v lodenicich, ucinil podobnou iadost v patek. Ve sve 'tadosti vSak dodal: "Chceme zaruky, ze na§e pra y ° na kolektivni smlouvu nebude zhoeSeno timto ptevodem." ✓ V Dayton, 0. — Zdejk Journal cituje W. Willkieho, kterY ptedpovida, ze bude po valce utvotena nova Liga narodt, ktera bude podporovana mezinarodni policejni brannou mod.

Projevil mineni, 2e Spoj. Staty mely by "dbati rad namotnich vildcti a ztiditi namotni zakladny v bodech, kde je jich nejvice tteba."

lie

sttedu, dne 20. srpna 1941.

Moskva. — Situace na ukrajinske fronts je zahalena tajemstvim. V komunike nejvyakho velitelstvi, jea bylo vydano pravi, le nelze nic dOleliteho oznamiti z fronty. Je to po prve, kdy nejvyaai velitelstvi nejmenuje mista, kde jsou svadeny tuhe boje. V komunike se pravi, ae ruati letci tine kooperuji s pozemnimi vojsky, pod-nikajice titoky na nemecke tankove oddily a pechotu. Ruati letci znidili 41 nemeskY aeroplan a sami ztratili 34 v bojich v nedeli. Nemci ztratili dva aeroplany pti naletu na Moskvu, podniknutem v pondeli v noci. PomernY klid dnes panuje na cele fronts, col naznaduje, rusk odpor ;zastavil tteti nemeckou ofensivu od severnich jezer az po Ukrajinu. Nemecka bombometna letadla, ktera, veera v noci pokusila se o nalet na Moskvu, byla rozptYlena nea mohla proniknouti nad hlavni mesto. V komunike se oznamuje, ze v pondeli byly znieeny etyki nemecke torpedovky a dva transportni parniky niskYm valeenYm lod'stvem na Baltu.

•ondYn. — Anglidane uvetejnili manifest "k narocitun sveta", v nema se odhaluje, 'ae vice net 2 : 000 tajnych organisaci v Polsku vede odpor proti nemeckemu valednemu stroji pies hromadne popravy, kterYmi bylo utraceno vice aivotu nee v cele nemecko-polske valce.

Tento manifest byl tajnou cestou dopraven pies polske hranice a byl podepsan "vtdci pracujiciho polskeho lidu."

Pravi se v nem: "Apelujeme na vaechny rody Evropy a celeho sveta, aby pokradovali ve spoleenem boji proti nacisticke tyranii."

V dokumentu dale se pravi, le Nemci zabili od okupace vice Polan nea kolik jich bylo zahito v bojich, jea ji ptedchazely a snali se ptemeniti polske massy v nemecke otroky.

Washington, D. C. — Sdruteni bankett navrhlo, aby pyla zavedena dan z prodeje na yeci, jicha neni nutne tteba k existenci na miste vySaiho zdaneni ptijmn.

V dobrozdani,ktere bylo ptedloleno senatnimu finadnimu vYboru Harcourtem Amory-m z Bostonu, ptedsedou datiove komise sdruleni, pravi se, le z dame by mely bYti vyjmuty ndkupy, tYkajici se potravin, plynu, elekttiny, najemneho, detske aaty. Sdruaeni navrhuje 5% na nakupy takoveho zboti, jea patti do kategorie mezi nutnYm a ptepychovYm zbolam Na nakup ptepychovYch veci ma bYti stanovena 10 procentni dan. Amory odhaduje, se takova dari, jiti podobna je zavedena v Angiii, vynesla by ro'dne $602,200,000.

Dle zpravy ptipravene v odboru zemedelstvi, bude pitem farmatil letoani rok rekordni za dobu 20 let. Nyni je ptijem farmait $100,000,000 mesiane vetai nea byl v roce 1940. Bude letos prumerna, cena farmerskych produktil 20 procent vela' nee v rode 1940. Je ptijem farmatt na trzich za jejich produkty letos v prvni polovici roku $4,005,000,000, col. je $591,000,000 vice nea v roce 1940 ye stejne dobe rodni.

Skoro celY vetai ptijem je z pestovani dobytka. Ve druhe polovici letoaniho roku se odekava yak pi-ijem za obili, ktereho je vetai sklizen a ceny jsou tea vyak. Je ale ptipomenuto, ze cely veal ptijem nebude celY eistY zisk. Je vydani s produkci spojene vetai a mzda placena je nejvyak od roku 1930. V industriich je velka einnost a je tak zamestnano vice lidi net pri farmateni a proto je zajiatena vetai spotteba farmerskych produktn. Na velkou ci spottebu se odekava, tea dodavka farmerskych produktil do Anglie v cede .$250,000,000 as $300,000,000 v letoanim roce.. Tea vYvoz do jinYch semi bude patrne rozmnoaen.

Washington, D. C. — Federalni reservni rada odhaduje, ae v dervenci t. r. vYkonnost priimyslu ye Spoj. Statech vystoupila na 162% proti prOmeru z let 1935 — 1939, a to nasledkem narodniho obranneho programu.

Index tovarni produkce podle znaznamu federalni reservni rady byl 157 v dervnu t. r. a 121 v dervenci 1940. Pied valkou roku 1939 index vykazoval 104% produkce z onoho petileteho priimeru.

Ve stfedu, dne 20. srpna 1941.

110111111111111milmimmoalloollaeareew.

Oddil dopisovatelsk4 Dopisy, je2 by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel ptedklada ve smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu rozhodnuti.

Fayetteville, Texas.

Cteni bratti a sestry.— Nedavno psal jsem do Vestniku, ze minim obeas, kdyg mne to eas a okolnosti dovoli, podavati ye Vestniku navody a vysvetleni, jak by se prate mezi Hlavni ttadovnou a deny Jednoty dala usnadnit, urychlit a zlep git, a proto dopis tento pi g, co pokraeovani moji snahy v torn ohledu.

My mame tti druhy detskeho poji gteni: mame Detskou Doeasnou (Juvenile Term), DUskou 20-letou (Juvenile JC), a Detskou ZvlaAtni 20-letou (Juvenile Special JS). Casto se stane, 2e dostanem ptihla gujici listinu o elenstvi v Detskem Odboru, a v rubrice kde ma byti uda.na tkida pojigteni, mistni organizator napige jenom "Juvenile". Z toho my nemii geme vedet, jestli tadatel si pteje obyeejnou detskou 20-letou pojistku (Juvenile JC), aneb naafi detskou 20-letou pojistku (Juvenile JS). V takovych ptipadech my musime psat organizatoru, kterou z iechto dvou pojistek gadatel si pfeje. Bratti organizatoti, pamatujte na to, abyste v gdy v ,ta gde gadosti o pojigteni udali kterou ttidu poji gteni gadatel si pieje, a to jak v Detskem Odboru, tak i v tticlach pro dospele.

Mnozi organi4atoii v gadosti o pojigteni, kdyk pojigteni je odkazano rodiefn, do M.dosti naznati, ze pojigteni je odkazano rodieum, ku ptikladu, "Mr. and Mrs. John Doe". Pit vystavovani certifikatu my musime miti kttici jmeno matky, tak dobte jak otce. Proto bratti organizatoti, parnatujte na to, abyste v takovYch ptipadech v gdy udali kftici jrneno obou rodida, jak otce, tak i matky, abysme my gadanY certifikat mohli vystavit bez dopisovygettovani a vyzvidani ktticich jmen rodieu pojigtence.

Kaida pojigt'ujici spoleenost a ka gda bratrska jednota se rada honosi, jak rychle neb jak brzy po smrti pojigteneho ,ona poji gteni beneficientilm vyplati. Kdyg se pojigteni rychle vyplati, dela to to spoleanosti, neb jednote, peknou reklamu, a to same plati i u na gi Jednoty. My na Hlavni ttadovne se snatime, abysme pojistku vgdy vyplatili hned jakmile o smrti dostanem pattidne irtedni oznameni, a einime tak v gdy bezodkladne, kdy g jsou nam s Umrtnim oznamenim podane pattiene a dostateene informace, abysme ureite vedeli komu pojigteni vyplaceno ma bYti. Mnoho dlen0 a elenkyri na gi Jednoty maji svoje pojigteni odkazano, jistou Cast gene neb mu gi, a ostatek "detem", ale deti nejsou jmenovany.

Kdyg my v takovem ptipadu dostaneme od mistniho tadu irtedni oznameni umrti, kdyg Pstg. Cast toho poji gteni ma bYti vyplacena mugi neb gene, a ostatek "detem", a kdy g jmena tech deti nevime, nevime kolik jich je, a nevime jestli nektere z nich nezemtely a nezanechaly po sobe dedice, atd., nemiigeme pojigteni vyplatit. V takovem ptipadu mu musime 'Octet jmena vaech tech deti; jejich jestli nejsou pinoleti; jestli nektere z nich zemtely a zanechaly dedice, musime vedet jmena tech adieu ,a jestli nekteti jsou nedospeli, musime vedet den jejich narozeni.

Toto je velice dale gite. Proto, bratti iiiednici mistnich tacit, pamatujte na to, abyste nam vgdy v takovYch ptipadech udali jmena vaech deti po na gich zemtelYch elenech; jejich staii jestli nejsou pinoleti; jestli nektere z tech (Yeti zemiely, udejte nam jmena tech zemi-elYch ,a jestli oni zanechali nejake dedice, jmena tech declicil, a datum narozeni tech adieu, jestli jsou nedospeli. Kdyg tak ueinite, a pode,te nam vgechny tyto informace, umo2nite nam vyplaceti pojigteni po na gich zeinfelYch nech hned, obratem paty.

v 2a TNIIC Opakuji toto proto, ze toto je velice (Went& Ve vyplaceni umrtni podpory po na gich elenech, musime bYti velice opatrni, aby kdyt pojigteni je vyplaceno, bylo vyplaceno tern beneficientilm, kteti die odkazu poji gteni v certifikatu a die statnich zakorril, jsou k nemu opravneni. A to je jedna vec, kde my na Hlavni ttadovne nul geme velice snadno udelati velikou chybu, kdy g nejsme spravne informovani o vaech podrobnostech a okolnostech o pozilstalYch a beneficientech po nagich zemtelYch tlenech. Proto, bratti Ufednici mistnich iadu, kdy2 nam posilate irmrtni oznameni, udejte v gecky podrobnosti v techto vecech tak struene a do podrobna, jak mfdete.

Napigte rime vgecko co o pozustalYch zemteleho vite, a co myslite, ze by smetovalo k tomu, abych mohi seznati komu poji gteni vyplaceno bYti ma.

Za kratkou dobu meho fitadovani, stab se to jiZ asi dvakrat, kdy'Z jsem se dal vygettovat na pohled nedillektou poznamku v zprave, vyna gel jsem jiste veci a okolnosti, o kter-Ych jsem nebyl informovan, a na.sledkem toho jsem ptesvedden, ze jsem ptede gel mnoha neptijemnostem, a snad i pene gite ztrate pro Jednotu v budoucnosti.

Nage listina, Umrtni oznameni, je trochu neupina, a proto minim vypracovat a ptipravit nove irtedni oznameni Umrti pro nagi Jednotu.

Bude to Umrtni oznameni a tak zvanY "Affidavit of Heirship", sloueeny dohromady, myslim, ae takovg, listina, kdyz bude spravne vypinena, nam poda, mot lepgi a spolehlivejgi informace, ne g nage nynej gi listiny. Prozatim budu ale Utednikilm mistnich tacit' za to velice vdeenY, kdy g mne vgdy s umrtnim oznamenim podaji co mogno nejirpinej gi informace, a ujiat'uji v gecky Cleny na gi Jednoty, ze pojigteni po nagich zemtelYch elenech bude vgdy vyplaceno hned jak na Hlavni ttadovne .budeme miti dostaeitelne informace, abysme yeah, ze to poji gteni vyplacime tern, kteti jsou k nernu opravneni, podle certifikatu a dle zakona. My chceme poji geni vyple.cet rychle, ale na prvnim miste musime jednat opatrne, neb kdyi se ve vyplaceni pojigteni udela chyba, tak takova chyba se pak potom te2ko necha, napravit.

To bude pro dne gek dost; ostatek necham na ,pozdejk dobu.

S bratrskym pozdravem, J. F. Chupick, taj. Hlavni i7radovny.

V Corpus Christi, Texas.

Drazi Ctenati.:— Ceska akola v Corpus Christi zadala 4. srp* na a bude ukoneena 29. srpna.

Ja jsem tiinact rokir stare, a jsem v druhe tilde. Ve druhe tilde je jedenact 2akfr. Ve gkole mame asi tticet Z'akfl. Mame tti tridy. Pan L. L. Hrneit je na g neitel a mame ho vgichni radi.

Chodim do gkoly Kostohryz. Ja jsem velmi rada, ze mam pkilditost chodit do Ceske akoly a doufam, ze na pfi gti rok budeme mit Ceskou akolu zase.

Emilka Troubilova.

V Corpus Christi, Texas.

Drazi etenati:— Ja chodim do Ceske gkoly. Tam se ueim spravne Gist a psat. Ja sedim v lavici a mam potfeby akolni. KaZdY den nas vyru guji aeroplany. Mame peknou ttidu 2akti. a Zakyri. Mame se mot dobte a zpivame Ceske pisne. Po druhe napi gi vic.

Josef Dudzienski.

V Corpus Christi, Texas.

Drazi etenali!

Toto jest muj prvni dopis do Vestniku. Chodim do 'Ceske Skoly. Jsem rad, ze mam tuto ptilditost se naueit Gist a psat Cesky. Mame dobreho ueitele, on nam vae dobie vysvetli.

Ja jsem se uZ hodne naueil za jeden tYden.

Ted' budu moci psat statence a stafiekovi ValeikovYm na Guy a statence Huffove na Chapman Ranch, oni neumeji Gist anglicky.

Victor Huff.

Strata I. Corpus Christi, Texas.

Mill etenati•— Ja zase chodim do Ceske gkoly v Corpus Christi. Chodim uz druhy rok do eeske gkoly a jsem ve fteti tfide.

Ve gkole se utim Cesky tisti, psati, Cesky slabikovati a zpivat.

'Meet deti chodi do Ceske gkoly. Jsme rozdeleni na tti tfidy. V prvni ttide jsou male deti, ktere poprve Ceskou akolu navgtevuji,a ye druhe• tilde jsou vet gi deti, ktere 112 chodily do Ceske skoly, nebo umely trochu Cisti a psat nez. sly do gkoly. Ve tieti aide jsou jenom dva ,jeden zak a jedna 2akyne.

Ja rada chodim do Ceske gkoly. NA§ ueitel pan L. L. Hrnoit ma s nami velkou trpelivost.

Pozdravuji pana 2ivneho a jeho maminku pani Marii 2ivnou z Austinu, Texas.

Andka Elzner.

Na zdar!

V Corpus Christi, Texas.

Mill etenali!

Chodim do Ceske Chodi nas asi 30 Mk& Vyutuje se v Kostohryz Akole. Pan Hrneit je nag ueitel. Mame ho vaichni mot radi.

Corpus Christi rychle roste, mame tady novou cestu pti moil. Te g je tady mnoho plachetnich i motorovych lodek. Budu vie psat aZ" dokondime gkolu. 'Mini se, 2e pti gtim rokern pan Hrneit nas bude zase ueit.

S pozdravem na v gechny etenate, Frank Hrugka.

V Corpus Christi, Texas.

Drazi etenati.

Chodim ted' do Ceske gkoly, ktere, zaeala 4. srpna. ' Nedayno jsem jela s Anidkou Elznerovou k jejich domovu. Anieka bYva na fume asi 25 mil od Corpus Christi. Byla jsem u nich cely tYden. Hraly jsme si ka gdY den a ugily jsme mnoho apasu. V gdycky k yeeeru jsme gly s Aniekou sbirat vejce. Elznerovi maji jednolo kone a kravy, husy, kachny. Ja jsem se tarn mela dobte.

Vera Troubil.

V Corpus Christi, Texas.

Mill Ctenati!

Ja chodim do Ceske gkoly do Corpus Christi.

Mame hodneho uditele. Ja se rada udim. Chodi nas do akoly 30 Mi. Mime se psati a taky Ceske pisnieky. My jezdime do gkoly 50 mil, tam a zrSatky.

Anni Elzner.

V Corpus Christi, Texas.

Drazi Ceska kola zaeala dne 4. srpna 1941. Vyueovani zatind o 9 hod. dopoledne do 1 hod. odpoledne. Ja recta chodim do gkoly. Pan Hmeif jest nag ueitel. Mame ho v gichxii radi.

Nautili jsme se ji2 nekolik eeskYch pisni. myslim, ze deske, gkola je pro nas velice dobra a doufame, ze pfi gti rok budeme miti ji Evelyn Hrugka. zase.

V Corpus Christi, Texas.

Drazi etenati!

Zaeala jsem chodit do Ceske gkoly Jsem v prvni tilde. Je nas ve gkole 30. Od nas je to do gkoly asi 7 mil. Dedeeek nas tam vozi. k nam jezdi 4 z Taft. Irt' se dnes te gim jestli bude Ceske, kola na pies rok. Na zdar!

Marie Dudzienski.

S uctou, V Saigon, Francouzska Indoeina. — Die neoficielnich zprav, je2 nemohly bYti oveteny, askadra anglickeho vale& lod'stva, potitajic v to bitevnici Warspite, byla spatiena na Siamskem zalivu. Japonska lod', nosici aeroplany a jedna ponorka ptipluly do Saigonu a pravi se, ze dalgi transportni lodi jsou na ceste. Silnice ze severni Indoeiny jsou piny vojenskYch automobilii, ktere dopravuji japonska vojska, k hranielm Siamu. Americke obchodni firmy ptipravuji se ptedati tizeni s yYch podnika francouzskYm iffednikihn a odlaji poslati americke zamestnance domfr na prvni lodi, ktera vypluje do Saigonu. Asi sto Amerieant je dosud v Indoeine, ale oeekava se, ze d ye ttetiny jich brzku odjede.

Mina 4. r7NATE nate delosteelce? Videli jste je nekdy pri praci? Slyteli jste jit neco 0 techto peisluenicich cechu nesmrtelneho Jaburka?

Ano — ne — ano .?

Nute, zde je nekolik eadkil ze tivota a prosteedi naeich kanonYra. 0 jejich praci a kamaradstvi. 0 jejich steelbe.

Aby nevznikl omyl: Misto deje: nekde v Anglii. tas: L. P. 1941.

Poznavaci znak: ohnive-eervene vYloiky.

Ted' si jit stavi jenom ptimyslet fanfary slavnostniho pochodu — a jste mezi nimi.

Delosteelci eeskoslovenske armady nastupuji . . .

2iyot vojenskS7 — tivot vesebi. To plati pro nate kluky vic net kde jinde. Zadina se oveem ihned rano, kdyt nejakY ten sartntmejtr zaene napadne hlasite mluvit o budieku a o vstavani. I ti nejvytrvalejei a nejznamejei peebornici "utnich sporta" (odvozeno od slovesa "davati si na ucho") neodolaji svadmim slibarn pana rotneho, kter3i slibuje hory a doly, raportem podinaje a basou konee. Delve, net se peinese snidane — je barak na nohou. Slutba si odbude povinnou pochtzku a sbirani historickYch dat, jako kdy se ten narodil, co si kdo od velitele baterie peeje nebo konedne kYm byl ureen na leve ktidlo, k raportu.

Obsahy kuchyriskYch nadob se rychle vyprazdni, umSrvarny ztichnou a Cady naeich hochit cvidi ranni pulhodinku. Smich peerutufe eiznSi povel. Seveene trojstupy davaji se na pochod. Raz, dva, tei, etyei, raz dva: A zpiva se, podinaje "Kolinem" a Tipperary" konde.

Na chvili — deiv net zadne zamestnani — nastupuje se k footbalovemu zapasu. Sofefi, spojati, krejei, tevci a kuchati, kratce epecialisti proti obsluze. Po napinave hee konei match neanglickYm scorem 7:7. Rozchod. Tak to katdodenne zadina.

Zamestnani trva do vedera, s kratei peestavkou o poledni. Hoei se udi neb opakuji veechno, co musi vojak umet. Jde se na cvideni, di se signalisovat, jindy plynov3i vYcvik, autovYcvik, pochodove cvideni — kratce veechno a hezky zostra. Mame velitele a dastojniky, kteti rozumi sve praci a vedi, co delaji.

Do tohoto rarnce spada, anglietina — denne aspori hodina. Net se kdo nadeje, je pet odpoDRITSKOU vefejnost v otazce rude armady JD stale jette strati peizrak Suomusu. Mate armada, ktera, zklamala proti hrstce odvatnYch Fina, skuteane vzdorovat nemeckemu mechanisovanemu kolosu? Co se stalo rude armade ye Finsku? Jak Geoffrey Cox z Daily Express tak Times doely k zaveru, ie Rusove spoeatku ae Finsko se zhrouti politicky ate na dokoneeni akce stadi pohrozit . jen druhoeadym Kdyt pak videli Aka, je skutednost, napravili sraj omyl s dukladnosti temet nemeckou. Jejich tanky byly upraveny, jejich zasobovani bylo Udinne a hojne.

Jadrem rude armady jsou jeji tankove oddily. Jejich jakost a pokt byly atasne jit peed lety. V roce 1937 meli Rusove 8.000 tanku a nemeckY. general Guderian, kterY vedi nacisty pei pochodu na Francii, prohlasil: "Rusko ma nejsilnejei armadu nejen poetem, ale i jakosti a moderni v3izbroji, a jeji letectvo je mocnejei net kterekoliv jine."

Ruska tankova armada je zalotena na docela jinem systemu net na jakem jsou organisovany nemecke panceeove divise, a byla v poslednich 12 mesicich znaene dopinena. Velke-traktorove tovarny v Leningradu, Charkove a teljabinsku vyrabely pod Akednim dohledem ,noye typy americkS7ch stroja Christie, francouzskYch Renault a britskSrch Vickers-Armstrong.

Peirozene, to nejsou k disposici tadne blitei ridaje, ale liodle srovnani, ktere ueinil na zadatku valky jeden vytti. OvSrcarskY dastojnik, ruske lehke i steedni tanky se ,zcela vyrovnaji britskYm a francouzskSrm vzoram.

Rusove se specialisovali na vYrobu lehkSrch 10 tunovS7ch tankii podle vzoru americkeho Christie, ktere maji 3 at 4 krat vetei rychlost,

OTNIIL

U delostfelcii ledne a denni rozkaz. Nejaky ten dopis, balik, nebo pozdrav rozjasni oci et'astneho adresata.

Tim na vojne konei oficielne kalendatni den.

Pro vojaka tivot teprve zaeina.

Franta, Bed'a a Ruda si eisti bezvadne boty a tehli kalhoty. TO jit stab, abyste Odell kam maji namiteno. Ostatne anglicke ladies nejsou epatne — jenom kdyby umely lepe mluvit eesky. Doufejme veak, to i to je nati vojaci casein dobee natl.& Serganti nenapadne vypadli, aby oslavili svatek delOvoda.

Nejmladei aspirant sedi na pryene a piee.

Nejak mu to nejde. Zaaal dobee, avaak od toho "Dear Margaret" nernate dal. . .

Nerozluend etvetice mate deku. Na programu je pokr — totit tak !zvanY ministerskY pokr.

Ani nevime vlastne, pros se mu tak u nas Hs ministrem narodni obrany, ani s MNO nema celkem nic spoleeneho.

Nekolik "sekdet" odjelo auty do blizleeho mesta a zbytek se uel, neb sedi v kantine.

Uderem pal jedenacte najdete veak vtechny nate hrdiny doma. KatdY na svem pelechu, nebot' hlas velitele svetnice Miti upozorriuje, to je veeerka. Posledni opozdilci lezou pod deky. TahlY hlas trubky . . . Jeete par vzpominek: Domov, mama, Francie, devee, karnaradi . . . Barak using , jen slam bdi. Dozordi dastojnik peichazi kontrolovat. Vee je all right.

Teprve nyni skonail pro naee kanonVry den dalei den od odjezdu z domova a blitei k natemu cili.

Kdyby nekdO nevedel, kdy maji delosteelci svatek, pak mu to matete prozradit. Je to 4. prosince — v den svatku Sv. Barbory. Jak se prave patina Barbora k teto cti dostala, objashuji dostateane historicke nalezy poslednich staleti. Mnohem daletitejei je veak Veda, to delosteelci maji vlastne svatek jette jeden a to, kdyt vyrukuli baterie v pine kra.se a jedou na ostrou steelbu.

Neni teeba uvadet, co yeechno takove na ostro peedchazi. 6isteni delosteeleckeho materialu, phprava steelby, rozvrh steelby to vee mate zajimat jen nejvetei zasvecen-

Slabost a sila rustie armady. net lehke francouzske tanky, jet mely ye Francii takovY nelaspech. Sttedni tank se v podrobnostech podoba 30 tunovemu tanku Vickers-IndePendent, aekoliv je nepatrne Vetei a ma vetei vYzbroj. Tent evYcarsky thistojnik odhadl ruskou vYrobni motnost na 20,000 tanku rodne. Z nemeckYch kruht vyela zprava, to Rusove maji krome s ySrch alpine mechanisovanSrch divisi jeete ke katdemu petimu pluku ureitS' poeet tanku.

Rusove organisovali svou tankovou armadu na 3 skupiny: 1) "NPP" prima podpora pechoty; 2.) "DPP" — prodloutend podpora pechoty; 3.) "DD" — dlouhS7 pas sobestaenSrch jednotek. NPP byly pavodne 6 tunove lehke tanky Vickers-Armstrong-Russki, ale zda se to byly nahrateny 10 tunovSrmi, mnohem rychlejeirni Christie-Russki s maximalni rychlosti 75 mil a motnosti jizdy 300 mil do dalky.

Tento oddil uzce spolupracuje s mechanisovanou pechotou a bYva poutivan take pro qzvednou a pG:orovaci slutbu. Motna, te se Rusum vYborne hodi proti malYm skupinam paraeutista, ktere Nemci shazuji kolem jejich komunikaenich spojt. DPP jsou konstruovany na protiatok a pronikani nepiatelskou frontou. Jsou silne obrnene a vyzbrojene a maji einny radius asi 220 mil, ale nejsou vzhledem k housenkovYm pasam prilis rychle. Po padu Francie byly motna zavedeny novelei vzory, ale o tech neni nic znamo. DD tanky obsazuji pralom, kterY ji g byl ueinen nebo zamestnavaji tankove oddily protivnika. DD jednotka se

Ve stfedu, dne 20. srpna 1941. ce tohoto umeni. Poditaji se naboje a beda, zbude-li nejakY ten "obus" lichY Tu v zakulisi velitele baterii svadi nefiprosnY boj, aby jejich setnina tuto ranu dostala, nebot' otazica prestite nedovoluje ,aby jedna. baterie stkilela vic net ostatni. To je ov:tem teorie.. V praxi to vypada tak, to velitel baterie zaene stkilet a nepeestane, dokud vkchno nevypreska, sve povinnosti zadost udini a ostatni baterie maji po nalade. V duchu pak pkisahaji pomstu, nebot' peitti den zadne ease nekdo jinY. KdyZ procitnete z techto politicko-delostteleckYch iivah, nalezate se zpravidla jii za lern v palebnim postaveni a zcela mechanicky reagujete na povel prveho dustojnika.

Telefoniste behaji sem i tam a tahaji za sebou bubny dratu.

Obsiuha stavi delo do smeru a upravuje biitsi teren a okoli. ftidiei zmizeli se sv3imi traktory a zaeina se zvoina ztracet i vtechno ostatni. Jen to a tam vojak a opodal clustojnik. Palpost je zamaskovan°.

Telefoniste zalezli pod kete, obrana proti letadlum je na svS7ch mistech — stkelba zaeit.

Nadchazi nejslavnejti okamtik: "Ve jmenu svate Barbory — p a 1 !"

Prve delo vypalilo a ostra steelba zaeala.

Nemene tivo je na pozorovatelne. Velitele i steilejici sleduji katdou ranu. Chvilemi se 41ne vtivate do jednotlivYch fazi boje.

"Dalka 42".

Jsme v °bran& Nate pechota ptechazi v protifitok. Jeden, dr,uhY, tketi postupnY cil "Dalka 48". ttoeime. Dalti aloha. "Oprava, 182 vice" — "Palba delovodu" — "Tei tady zprava". Mika 48". — "Mika 52". — "Mika . . ." • Vteobecna spokojenost a eada ptimSrch sahii. Nebyli bychom vojaci, kdybychom to nedovedli eadne oslavit. A tak za nekolik malo ni najdete baterii od velitele po tevce opet pohromade, tentokrale bez dei v nejake atulne hospadce, male a zadouzene. Takova oslava je ut neco. Nematete se pak divit, ze kaidY chce takovSrch svatkii do roka co nejvic.

Nastava chvile odchodu. DruhST slavnostni okamtik. Nyni teprve konei ostra sttelba. Baterie v pozoru zpiva, svou hymnu "Bud' zdrav".

Zni mohutneji net obvykle. sklada a oddilu rychlSich, lehkSrch a teikSrch tanky , rychleh vSAzvednS7ch, spolupracujicich s "leteckou pechotou" a letadly, dopravujicimi vojaky. Pozemni tankova armada ma radius kolem 300 mil a mate se pohybovati rychlosti 75 mil za hodinu na kolech, nebo 40 mil, jell na housenkovS7ch pasech.

Budoucnost ukaee, zda byli Rusove schopni vyrobiti dostatedne velkY poeet svYch vellOch letadel na dopravu vojakii, ktere take dopravuji nejen tanky lehke, ale i tanky steedni velikosti, jak se ukazalo behem sovetskeho obsazovani Bessarabie. Jestlite Rusove mohou phstat s temito letadly nesoucimi i tanky za nepeatelskou frontau, zpilsobi daleko vetsi tkodu, net by mohly kdy zgasobit lehce ozbrojene skupiny paratutistii. Jinou otazkou ruske vsrabroje, do nit je skladano -mnoho nadeje, je jeji pohyblive, tale delosttelectvo, ktereho — jak se ukazalo — utivaji proti masovemu toku tanku. Memel ho poutili ye Flandrech na zdolani jednotlivSrch hnizd odporu a ukazalo se mnohde adinnejei i kdyt nevzbuzovalo tolik strachu, net letadla Stuka. Amerieti pozorovatele videli pohybovat se tetke delosteelectvo hornatou krajinou 'east° az rychlosti vic net 45 mil za hodinu. Ovtem, takove delosteelectvo, nemate vystupovat jako samostatna zbrari, ale azce spolupracuje s letectvem a tanky. Rusove nedavno prohlasili, to palebni sila jejich vojenskSTch sborti je o 25 procent vyggi ne2 u Nemcu. =eel oveem na schopnosti vedeni pHslutnSlch armad, do jak velke miry je s to, sousttedit v pravem Okamtiku palebnou silu na udrteni urditeho bodu.

Podle J. K. v "The Tribune."

VtISTNtK

Ve stfedu, dne 20. srpna 1941.

Rogers, Texas.

Program na ukoneent eeske 'Skoly v Seaton se nad odekavani vydatil, pies to, tie bylo neptiznive pooasi. Ten den byly mistni pfehariky a nasledkem toho nekteti se nemohli na programu pro blative testy dostat. Pies to byla navSteva 'detna. Jak mne bylo sdeleno, vystoupeni ditek bylo velice pane, neb za tak kratkY das se hodne, naudily. Po programu prodavana ses. vaelkami chutna vedete, ktera, vynesla eisty ptijem $13.40. Dobrovolna sbirka pro Amer. Oerv. Ktiz vynesla $8; prodej raz. $17.75. CelkovY pkijem $39.15.

Timto vzdavam srdednY dik jmenem veelek vSem, kdoti jakYmkoliv zpasobem se ptidinili o aspech tohoto podniku. Br. J. J. Mikeskovi, ptedsedovi seatonskeho taclu, kterY se o vyueovani Ceske Skoly tak horlive staral, uditelce pi. Will 2abeikove, ktera si dala piaci s nacvieenim deskeho programu, tern vSem dobrYm maminkam, ktere sve ditky do Ceske Skoly posilaly. Take sestram Vdeliakam; ktere tu letiitost vyuiily prodejem vedete a jineho ku humannim adeltim a netnavne pracovaly jak v kuchyni, tak pia prodavani raznYch. Nesmim opomenouti vSech tech, kteti bud' picispeli dary do kuchyne, na prodej i tern, kteti haznYm odkupem zajistili finandni aspech a teti, vkm milYm navStevniktim aeskeho programu. Ditkam, ktere se na programu podilely.

Sestrami. veelkami byly do Houstonu zaslany 2 krabice Satstva a 2 tarabice dom. mYdla.

Coti odesilali mantiele E. J. Reznidkovi prosttednictvim firmy English Freight Co. z Temple, ktera nam nekolikrate fipine zdarma Aatstvo pro betience do Houstonu dopravila, za coa jmenena na g odb. SALT v Seaton vzdavam srdeenY dik.

Ve schazi nag odboCky SALT v Seaton ujednano, aby se uspotadal bazar, o demti bude podrobneji rokovano v ptiSti schtzi, ktera, bude potadana v aterY 26. srpna o 8. hod. 'neerni v sini tadu Hvezda Texasu v Seaton. K teto schazi jsou srdeene zvani vSichni dlenove i neelenove, kteti maji zajern pro pomoc trpicim krajanam. zamotskYm. Zajiste, tie zdej g nag milt krajane, tak jako valy, ptilo'tit svou Stedrou ruku ku pomoci, at' je to jakYmkoliv zpasobem. e darky pro zamySlenY bazar, o eemti vas ptiSte jeSte uvedomim, od katieleho jednotlivce budou' srdedne vitany, netteba podotYkat. V.:Sak jiti" ptedem jedna dobra clu geka, ye svem milouekem dopisu mne oznamila, tie s jeji podporou mfitieme poeitat, sama se uptimne nabizejtc. Sl. Lilian Svobodova, ktera je tou pravou vlastenkou, nejen slovy, ale skutky, coti mnohokrat jiti dokazala podporou katideho podniku pro pomoc trpicim krajanam v Evrope. Vetim, tie bude jich hodne pti nakm bazaru, kteti budou nasledovat jejiho du. Prosim, zapamatujte si datum 26. srpna, veder o 8. hod. na Seaton, kdy bude potadana vetejna schaze SALT. o podrobnostech bazaru. VSichni budete vitani.

Veera jsem byla mile potekna navStevou pi. M. PolaSkove z Fort Worth, ktera ptijela se na mne podivat s jeji malou dcerudkou a jeji maminkou pi. J. H. BartkOvou a sestiadkou p1. Jos. Muchovou z Temple s jeji dceruSkou.

Pi. Pola.Skova zde pH. Temple ma hodne sve rodiny a pfatel, kter'rn teti ueinila nav'Stevu.

Bylo me mile pobaveni s nimi a te gla mne jejich navSteva Take si u me zapravily dlenskY poplatek po 25c pro SALT: pi. Jos. Mucha, pi.

J. H. Bastek a sl. Lilian Bartek. Jinenem nag odboely, .srdeene dekuji.

Milo. pi. Mrazova, chci Vam srdeene podekovat za vzpominku a ptani k uzdraveni, coti jsem jiti projevila Vam v Cechoslovaku, do ktereho teti dopisuji, ale prototie nevim zdali jste odberatelkou, coti bych si vAak velice ptala, Cinim tak jeSte i zde, kam vla.stne to spravne path.

PMla bych Vam teti, abyste se z Va g choroby apine pozdravila.

Srdedne chci teti podekovat. eeske hudbe p.

Gus Herzana, ktera, na sve palhodince katidou nedeli o 12 hod. pekne -nam vyhrava, a na mne si v nedeli a na pi. M. Paulovou vzpomeli za-

hranim pekne ptsne, "Zvadla rune". Tak mne byla ta VaSe vzpominka mild, neb rada nasloucham Vag hudbe i zpevu, kterym nas katdou nedeli oblatiujete. Mam rada vSechny ty Ceske hudebni programy pies radio vysilane, protoie vim, 'tie jsou nam podavany pro potechu a obveseleni. Jak jest varn mile, kdy po dlouhYch letech uslyg te piseri, kterou jste v mladi zpivali a behem let na ni zapomeli. Jak jsem i ja uslykla paseri, "Lodieko maid" aneb "My pluli v dal", kterou krasne p. Herzan s p. LatinovskYm tak dojemne zpivali jednu nedeli. Prave jsem se tak Spatne citila, nasledkern bOlesti, ale pti to pisni, jako by mne vSechna bolest opustila a ja, dojmuta ji naslou-chala i s mantielem, kteremu se teti velmi libi'a.

Vtidyt' jsem ji doma v Oechach tak easto v divCich letech zpivala a nevim, dim se to stalo, tie behem let jsem na ni zapomela. Proto ten dojem pti poslechu byl tak mocnY. Mila *Karlieko, dekuji Ti za punt k uzdravent i za tu milou vzpominku a za tu povidku, kterou si bez malYch fichylek pravdepodobne vypsala o to "Pratiaece". Dovol, abych ja trochu tu povidku opravila, neb zajiste po tak dlouhe dobe se leccos z pameti utrousi. Pied 22 lety, jak piles, ta Pratiadka jeSte si Slapala pies Vaelayske namesti z Vinohrad, pies mastek a Staromestske nattiest do HaStalske ulice za sy Ym povolanim k firme Bloch a Kraus, mezi Svadlenky a tiehlitky. Ati teprve roku 1929 rozloudila se s drutikami a spolupracovnicemi a opouStela matieku Prahu, odjiklelic za ocean, zakotvivk v Houstonu u sve rodiny. Tato uddlost se patrne odehrala o rok pozdeji.

Pies to vk jsem se ji opravdu zasmala a mnohe z toho ptipomela, ad take ta ma parnet v lecdems jiti pokulhava.. Kdyti si obnovila u mne ty mile vzpominky, musim ti ptipomenout, tie to telatko bylo asi malo umelecky vzdelane, kdyti nechtelo rozumet tomu krasojezdectvi to "Pralaeky", ktera, to chtela na nem zkusit, ale melo aspen tolik smyslu a sloiilo ji Tobe do zahonu kvetin a ne do plotu, jak mylne pikS". To se vi, be to odnesly bile S'atedky i Tvoje kvetinky, hor g v'Sak byla ta blamati, toho jezdeckeho ument. Je hodne tech milYch vzpominek tam mezi vami ztravenYch; kdy o veselost nebylo noire. ViS', kdy zkou'Aky na divadlo se protahly do pozdnich hodin a tak jsem u vas zastala na noc a tu jsme zpivaly tatovi Tvemu, dlouho do noci na zahracle ati na nas piisel, ne aby nas pochvalil za ty ukolebay ky, ale aby jsme 'Sly uti do hajan, tak nejak pti torn brudel, vid'?

S pozdravem na v gechny etenate, Kamila Fojtakk.

V Fort Worth, Texas.

Milt bratti a sestry!

Sdeluji yam, be pti zti schtize odbooky SALT se bude odbYvati ptisti nedeli 24 srpna ye 3 hodiny odpoledne v sini Sokola. Doufam, be vetSina z vas ma jiti prazdniny odbyte, a tak se do schtze v hojnem poetu dostavite.

Na'S bratr tajemnik p. Fr. Houtivieka se nam pitstt aterY stehuje do Dallas i s rodinou. Budeme ho velmi postradat i jeho mantielku, neb za. - takove neziStne pracovniky tetiko najdeme nahradu. Pfejeme jim v'Se to nejlepSi v jejich novem miste a aby tady na nas nezapomeli. Osada Dallas ziska o dva dobre pracovniky vice, jak u Sokola, tak i na poli narodnim.

My jich zde mame tak malo a jeSte musime ztratit dva z tech nejlepSich: Dnes odpoledne jim davaji vSechny spolky "party" na rozloudenou v sini Sokola. 0 tom vtiak yam asi sdeli vbeobecna dopisovatelka pi. M. PolaSek. Aloisie Beadn, dop.

V Dallas, Texas.

Dne Sestnacteho srpna rozletla se zprava, be p. Jan OndraSek dokonal svoji tiivotni cestu. Byl dobrYm, starostlivYm otcem, mutiem a dededkem. Smrt byla pro neho vykoupenim z jeho dlouho trvajici nemoci. My vyslovujeme nag uptimnou soustrast jeho mile rodine a Tobe zesnulY, tichY veanY spanek.

John a Anna Machadovi.

8trana Caldwell, Texas.

Mill etenati!

Bazar, kterY jsme planovali jiz delSi dobu, a kterY potadaji odbooky SALT Nov Tabor a Snook, mama jiti skoro za dvetmi. A tteba 'tie east slavnostniho programu jiti byla ye Vestniku. oznamena, einim tak zase i jd, a vSechny vas srdeene na na g bazar zvu, kterY se bude odbYvati 1. zdti, kdy ptipada .svatek Den Prace (Labor ,Day), ve Snook v sini tadu Slovan els. 9, SPJST. Myslim, tie vetSinou velka mesta budou na ten den zavicena a proto mile ienuSky, jestli se vas bude vat mutiteek ptati ten den pti snidani, kde dnes pojedem, tak mu odpuvezte: "Do Snook pojedem. Coz neviS, tie tam maji dnes velkou slavnost a 'bazar.

Maji tam peknou sin, prostranne nadvoti, pekny chladek, a co nejhlavnej g, dobre Barbecue vSeho druhu, okurky ,salat a razne zakusky (pedivo)-. °bed se bude prodavati na talite. A teti i dobre kafieko tam budou miti. A panedku, se smetankou, jak se jedna sestra vyslovila, tie ona nam dobre smetany ptinese."

To bude neco pro ty nak misne jazYeky, co? Ale to kafiekc bude jenom pro tienske, a pro nak .mutTeky budeme mit zase plzeriske.

Budeme mit tti yzacne a vYborne tedniky. No.S ptedseda SALT p. Vladimir INlaudr z Houstonu, mistoptedseda Rev. Jos. C. Kuno, z East Bernard, a soudce C. H. Chernosky z Houstonu.

Myslim, 'tie k tomu neni tteba vice podotYkati. Znate je v gchni. A na to vkchno nas bude Badova kapela z Fayetteville s yYmi libeznYmi Orly obveselovati pies den i ve'der. Tak co bychom si vice rtali? Jenom to, aby vas co nejvice na haSi. slavnost do Snook ptijelo.-Ja zvu celou nag Hlavni 1:Itadovnu, vkchny naSe sousedni tady a vkchny rase zname ptatele.

Vy rodino 8krabankova a Olexovi z Houstonu, a vy, Garbsovi z Crosby. Pant Olexova, 1110'2nd, to Vam bude zase Stesti pint. Budeme tam mit zase pekne veci. Pant Kadankova. Vy se pkijed'te na vas bYvalY domov podivati. A jak Vy, pane Domorad? Ja ina.m tukni, 'tie i Vy tam budete. Prozradim Vam, to jsem koneene dostala psani z domova od maminky, ale obsah Vam sdelim jestli ptijedete. VSak kdyti si dobte ten VaS V'a 3 namatiete, napojite a brty rano za chladku, vyjedete, ani se ne nadate a budete ye Snook. My budeme pySni, to jsme dostali dostali na,vStevu aa z Palacios, Texas. Ja, lituji, pane Domorad, to jsme nemohli na vaSi oslavu ptijeti, ale to je asi tak jako v to pisni. "JO, mam tragad novej, celej rozlarnanej." a tak dale, vSak znate tu pisen, 2'e ano? Take bych byla rada, kdyby jste salt jmena tech krajanek z Chicago. ktere se na mne pialy. Kdoti vi, zdali i nahodou se nezname. Jti m.am v Chicago sesttenici a moji nejlepal p1-itelkyni, neboli jak jsme u nas kainaradku, z miadi. Obe. jsme vyrostly na tech pasekach, byly jsme sousedky a vSude jsme byly spolu. Jeji divei jmeno bylo Anetika Pjajkova. Anetiko, jestli snad budeS nahodou maj dopis disti, tak ptijmi ode mO srdeene a vtele pozdraveni. Ja na Te easto vzpomiriam, na ty nak mlada divCi berstarostna leta, kdy jsme tak rady se prohanely po tech naaich krasnYch nivach. JO tak rada v mysli sve v ty kraje zaletam. Ba i ye snu se mi o nich zdava. Ach, jak Cast! si pteji, aby ten sen se stal skuteanosti. VSak mania moje touha. Je to jako v to pisni, kde v 'posledni sloce jsou slova: "Ten kamen v to vode pteci se obrati, ale moje mladost vice se nevrati".

Jiste to katidY uptimnY 'tech se raduje nad prohlaSenim, vla.da Spojenycli Static uznala Oeskoslovenskou vladu BeneSovu. Jaka to east pro nas. Vatime si nakho dobreho vadce, presidenta. Roosevelta.

Kondim s heslem: "Madame se!" a na shledanou ye Snook dne 1. za.ti!

Marie Vajdakova.

V KahYra. — EgyptsitY ministerskY kabinet zpinomocnil ministerstvo financi k ziskani vnittni nebo zahranieni pajeky $60,000,000 na koupi poloviny piisti trody baviny. DruhoU polovinu arody koupi Britanie.

• Strang O. Markham Texas.

Ctena redakce!

V poslednim Vestniku bratr Domorad mne vybizi, abych ye Vestniku popsal prod a co je toho ptidinou, ze Jednota nedostava novYch elena, cot mu timto dopisem vyhovuji. Br. Domorad kdysi psal, ze na g Vestnik je lepgi jak bYval, tim mu chci naznadit a porovnat, ze je tizen odbornikem, kterY svoji \TM rozumi, a tak je to i s tim na gim .organisatorstvim. ( gevee, drt se sveho kopyta).

Tetieka mela u tadu syny, bratry, gvakra, totit mela u tadu ptevahu, ona byla zvolena pro Slovanskou Podporujici Jednotu Statu Texas organisatorkou, ona dostala tu Best byt zvolena, ale chudera, o poji gt'ovani nic nevi, ale ona tomu neni vinna, ona ta tetieka je dobra pro rodinne zaletitosti, ale ten kdo to zavedl mel -mit tolik moudrosti, ze se to neda do tech tetidek vtlouct. Druhe spoleenosti davaji svojim jednatelfun gkoly a premie, jenom aby to Mo. A prave tim ze jednatel ma zku genost a hlavni vec ptieinlivost, mute oeekavat aspech.

Ono to neni tak lehkY chlebieek jak si to nekdo ptedstavuje, nebot' s katclYm elovekem musi jinak jednat, jinak mluvit a pti podani ruky musi jednatel vedet a citit, jestli bude mit iispech nebo ne, musi za elovekem jet desetkrat a pH nabidnuti musi jednatel ukazat, ze prase je eas pro svoje umeni a za tadnou cenu nesmi se rozeilit a urazit. Kdysi u Jednoty mohl pojigt'ovat katdY a Jednota platila za noveho diena 40-45-50-75 procent. Kdyt platila 75 procent meli jsme 12,000 diems, ale za toho systemu kde mohl katdY poji gt'avat jsme se gli na 9,000. Bratr ptedseda tladil na br. tajemnika, by se zjednali jednatele, demut se br. tajemnik pied tim branil, tak se dali jednatele do polle a za 8 roku vytahli Jednotu pies 16,000 elenfr.

Tak katclY se ptesvedeil, ze se to osvecleilo, nebot' od sjezdu do sjezdu byl distY ptirastek 4000 novYch Clem. Tak prod jsme sli na to co se neosveddilo, totit ze mate zas poji gt'ovat katclY a nedela tadnY. Ja se tern novYm jednateltim nedNim, oni nemohou nechat farmovani a jezdit kolem jednoho tadu by se jim nevyplatilo (a nejednou ho dostane jinY), ale je dobrY Bas pro ty co zavideli jednateli ten teke nabytY krajic, aby ukazali jak oni toho moc zadarmo dokatou. Oni prave jsou ti nejvet gi nepiatele motnosti postupu Jednoty, ta na ge zavist' a politika, kterou jsme brzy prohledli, ta nam moc tkodi. Kdysi davno, kdyt jsme ptijeli z Evropy, jsme se hlasili do Jednoty sami a byli jsme uvadeni pti rozdilnYch ceremoniich, nekomu se to libilo a nekomu ne, a to prave jest zas co nam gkodi. Pravim, ze je to davno, co jsme to Mali, od to doby se hodne zmenilo i my, dnes kdyt ja tomu novemu dekateli vysvetluji ty nove vYhody u na gi Jednoty a pti torn mu teknu, aby ptigel tehdy .a tehdy do schtize a M bude uvaden a vysvetlim mu jak, on mne tekne: mate to pane, nechte si to, pajdu za druhou, tekne mne to same, tteti to same, tak mi nezbYva, nic jineho, jen abych gel hledat eleny na mesidek, kdyt ve SpojenYch Statech se tadnY komandovat neda. Je gte kdybych mu tekl, ze nove natizeni pravi, ze ja jako organisator ho musim ptedstavit a bYt tomen, i kdybych dal Clena do San Angelo a ja, bkvain v Markham. On se mne zaene tehtat a kekne: ja to nechci tolik badrovat a delat ti gkodu s cestovnYm, leda by ti Jednota platila 5c milovne, nic neplati), ja, vezmu poji gteni tam kde zaplatim a basta. Musite rozumeti, ze my nejsme tak lacini, aby jsme od lidu potadovali nejake extra slutby, kdyt ptieitate co stoji gasolin, tak jenom rozum do hrsti. Komandem nic nespravime, my musime Jednotu zobrazit jinYm zpasonem, laskou bratrskou, tak aby eleni nas uznali, ze za jejich penize jsou u nas .s laskou ptijati a ze maji u nas vie net jim mate dat cizonarodni vkdeledna, spolednost, totiz A proto radim br. Domoradovi, by synovi vysvetlil, •te to neni jenom poji gteni, je to krevni spoleeensky tivot, kterY rids shromatd'uje v narodni rodinu a tu mu cizi spolek nede., obzvlagte ne, ta nam Slovanam neptatelska nemecke, spoleenost Hlavni veci je, ze u nas pojigteni je jiste, Eena se nemusi delft s advo katem po smrti mutove, jak znam sta ptipada u jinYch spoleenosti. Hlavni na gi ntednici jsou ua slovo vzati rautove, kteti rozumi kakiSi sve-

VilieTNtIC mu oboru, a proto bratti a sestry vette, ze mate Jednotu v dobrYch rukou, a oni si zasluhuji od nas vdek, ze za takovY plat jak oni maji vykonavaji z lasky k Jednote svoji pravi i v noci, a jsou za to jegte kritisovani; zrovna ze jsem nejvic pojistil ciostal jsem svaj dil. To 1g. 8enkykik. jsme my! (POkraeovani).

V Caldwell, Texas.

Mili etenati a pittele!

Timto vam encl. na vedomost dati, aby kdo neco pro na gi slavnoSt_ net) bazar daruje, at je to jit jakekoliv maso, drabet, tele, vept, koza, ovce, neb neco do bazaru, do birigo a neb bramborovy sala, OkarkY a neb nejake peedvo, at' jest to jit tedy cokoliv, at' si v ge napige na jeden listek. Jestli date neco do bazaru neb do bingo, napigte to tet na ten listek a udejte cenu. Nebudete-li vedeti jak to zaceniti, tak sestry co budou odebirati bazarove veci yam pomohou perm ureiti. Ten listek podepsany dejte navrch do kogiku neb krabice, a nebo ho odevzdejte ptimo sestte, ktera bude stati pti krabici, dO ktere se ty listky budou davati, aby jsme pozdeji mohli v ge zapsati do nail Zlate knihy.

MasovY vYbor bude zapisovati v gecko maso co dostane, ale my sestry si ptejeme, aby i maso bylo zapsano na tech listkach. Kdyt nekdo da ovci nebo vepte, a nic jineho, at' to teE napige na listek, podepige svYm jmenem a odevzda, sestte, ktera bride stati pti to krabici a bude ty listky odebirati. Kdyi by nekdo nechtel sve jmeno udati, mate se podepsati — nejmenovanY. Tak mili krajane, z blizka i z daleka, vgechny vas srdeene zveme na na gi slavnost a bazar.

Ptijd'te se mezi nas podivat a pane se pobavit.Program nepodavam, protate ho nemam po ruce. Myslim, ze sestra Vajdakova, poda program neb prilbeh.slavnosti. Ale jsem jista, se varn vgem bude mezi nami libiti, program bude krasnY a +abed dobrY. Velmi se mire libil clank od pani Albiny Lois Kadankove, kterY mel v ,poslednim Vestniku. Mile pani Ka,dankova, ye` vgem s Vo.mi rapine souhlasim: Tea mne moc zajimal elanek od Otto Stehlika z Wichita Falls, Texas, kterY byl vybran z Wichita Daily Times. Jsem rada, ze je jegte aspon nekdo mezi nami kdo se neboji zastati pravdy, svYch zasad, a sveho näroda. gkoda, ze nemarne vice , takovYch lidi mezi nami. Olanek ten jest v anglicke easti Vestniku pod nazvern "About The Russians".

Kdo jste ho neeetl, jisto si ho pteetete.

S pozdravem, Pani P. P. Mikeska.

V Svaz techOslovanit cis. 92. Ft. Worth, Tex. Cteni bratti a sestry, v posledni schazi mne bylo natizeno, abych napsal par tadkii do Vestniku, a ptipornel vgem elenfn, ze nag tad svolava mimotadnou achazi na den 25. t. m. "(feel teto schtize jest, abyste se vgichni ji eastnili a ptigli pomoci vypracovat program na den 3-leteho trvani nail nove sine, a pH torn se zvoli vYbory, aby katdY veal co ma delat, nebito matiete uznat, ze zabavni vYbor to sam nepostaei, a jak vite, ie prate jest mnoho pri podobne oslaVe. Tedy jste Eadani vypomoci die vast schopnosti. Doufam, ze tak ueinite.

Schtize jeSt svolana na osm hodin veder dne 25. t. m.

Dale vain' pkipozninam, 'M tad bude potadat zabavir. dne 31. sipna, v nedeli veeer. Ueinkovati . bude bridba Bill Naizer and his Orchestra, -Z-Granger, Tex: Vstupne jako obyeejne, dalny 25c, pani 40e. Ptijd'te se v gichni pobavit pri hudbe pana Naizera.

S bratiSkYin--pozdrairerni john Chaloupka, taj.

V Moc eloveka spoeiva v jeho mravni, nikoli v jeho fysicke sale. Ne telo, ale duch podava mu prosttedky k obrane a viterstvi. Duch plodi v nem silu vale, zmutilost, poslugnost, trpelivost a obetavost. — Sismondi.

V Prave g testi majetek mudrce — stoji peva, kdeito koule gtesten,y se otit,61. — Wieland.

Ve stiedu,•dne 20. srpna 1041.

Ifad RiliovSr T,071;" Ctena redakce Vestniku!

Nekteti bratti v minule nine iO40.1A, psat dlouhy dopis do Vestnikn, ale JO„ jsem ti ostatni, radeji ctu net pigu.

Minula schtize byla zajimava a ti, kteti li pritomni zameskali dilletite veci, o kterS,ch se jednalo.

Na Narodni Sdruteni jsme posiali nas elenskST ptispevek $21.50. Motna te toto jest zaznehkanY pkispevek, ale radeji pozde ner nekdy.

Dtiletita vec toto a pfejem, aby na ge start', vlast zase nekdy mela svou svebodu.

Dale, aby jsme zachovali take nisi' Mrobtidii v Americe, jednohlasne jsme dali bratin Oanikovi pravo kOupit jeden Defense Bond za $75.00. Tyto penize ponesou nam tirok a za deset roku budeme mit $100.00. Jsem jistY, te .Penize takto upotkebene ponesou utitek .jak nam tak tet nail vlade.

Domaci nemocenske, podpora byla poraiena a dobrovolna nemocenska podpora, Saloieria bratrem toupalem Jednotou byla piijata jako podpora pro Cleny na geho tadu. 110..fame -doposud jenom par Mena co nejsou rapsani a eleni teto podpory. Doufam, ze vgem- se bude libit.

Prvni bal baviny byl dtinovin dne 13. srpna, dva tYdne pozdeji net v loni. troda . baviny a krmiva jest pramerna v tomto okoli. Lide travili "army worms" ye dne v noci a yypada,,. housenky se pomalu ztraci.

Ptigti schaze bude konana druhou nedeli v zati a doufam, ze budeme mit dobro4 east na Meh elent ptitomno. S bratrskYm,. pozdravem, John 1. •plasek, taj.

V DO DALLAS A OKOLI! Timto ptipominam na:sim eeskoslovenskYm piatelum, ze zase tento mesic ma pet, nedel, a jak veci vime, ze jsme se rozhodli mit• katdou patou nedeli v roce zabavu aneb nejakY podnik pro SALT. Tutou patou nedeli v srpnu bude se to odbYvat v sins Pokrok Dallas.

Neminime tadneho obtetovat aneb ptat, aby ptinesli do kuchyn8, neb vim, te kat: di sestra ptinese new pro tento heel. Celt' eistY vYteEek bude venovan SALT. S nejlepgim pianim pro velikou navgtevu patou nedeli 31. srpna v sini Pokrok Dallas, za potadajiei vybor, Francis Kofiakovskk.

V Houston, Texas.

Cteny bratte redaktore!

Prosila bych Vas o kousek mistedlia na kvitovani techto darka prO nag druhy odbej, na ktery ptispeli nasledujici, k ticteni pamatky zesnuleho br. R. Lebra: sestra Vera 'gtefkoira $1.00, sestra M. Lebrove. $3.00. Jako dary na 6NS ptispeli br. F. Volter $5, bratr F. DlotihY $2; br. Hamusek $1; sestra K. Volkova $1. V malYch ptispevcich od 5 do 25c; . $1.00; br. Jan Kovat $1, od sestry Vajolle z ktichYrie' $1.25.

Mantele Josef a Rosie gebek si. obnovili Menstvi $2.00.

61enove, kteti by si ptali obnoviti elenstvi neb ptispeti nejakYm darkein, mohou. $e u mne neb ye schuzi odbodky Svornost 6NS. Jmenem nail odboCky vzdavam vAem dareum srdednY dik a srdeenk pozdra y. v&em dtoueim, Pavla.-,Studnlena.

V RUDA ARMADA V DORE. MNICHOVA. Richard Goodman ye sve pub4ael Best Ally" shrnuje vYMedlty Pozotiriat* itznYch vojenskYcli odborn4.0 4§11-}*041746,dy v zari 1938 v tato eisla: pozeirraargrady v dobe miru 2,200,00 :nini4, • Motnost zmobilisovat v ptipade' valkY 650 lehkYch. a tezkych tanka, .1000 ilehkich del (krome protileteckfch' del na 'cWiltri;:abranu), 2,200 — 2,700 tetlYch del a houfnic; 51,000 lehkYch, tetkYch- protiletkekYeh kulorrieta, 200,000 — 250.000 vojenskYch nakladnich aut a traktora (k tomu Goodman podotYka, ze ze 700 nakladnich aut, vyrabenYch denne od zadatku roku 1938 je 600 telkYch a Ize jieh poOat k vojenskYm fidelum); 9,500 letadel; podie vzestupu v iroby se odhaduje meet. letadel, kterd bude mit SovetskSr svaz v roce 1940, nti, 15.000.

Ve Afedu, dne 20. srpna 1941.

CO DELAJI JINI. Alvin, Texas. ltouiam, ze mne nebude pokladano za zle, to °pet pfichazim s neeim, co delaji u sesterske Jednoty Z. 6. B. J., ale musi se jim to dobfe osveddovat. Tato Jednota je rozSitena m 22 statech, potada tet sjezdy kaJcie etyti roky., ale aby byla povzbuzena vetsi cinnost mezi elenstvem a toto melo lep gi pfiletitost se schazeti vice dohromady, jsou potadany katdoroene statni sjezdy a ye statech kde je view Jsou pofaclany jeste okrskove Dle zprav bratrskeho Vestniku one jednoty byl minulY mesic pofaclan statni sjezd v Hopkins, Minn.-, kterY byl eetne nav gtiven, byl poeten i .niivAtevou tfi dlenfi 111. ttadovny. Navgtevnici vyslechli povzbudiva slova pro dobro Jednoty a o zdarne ag,itaci k ziskavani noveho elenstva..,.Sjezd povzbudil zaStupce a organisatory k nove einnosti. Ve dnech 30. a 31. srpna a 1. bude potadan statni sjezd v Cudahy, Wis.• Bratfi a sestry! Nemyslite; ze bychom meli neeo podobnehO zadit cleat i u nas? Od sjezdu v -Taylor ma. nage Jednota 7 teditelt. Rozdelme nag stat na 7 okrskil, aby kaidY okrsek mel sveho feditele (ne jak dosud, kde ma jeden okres 2 , teditele, cot je nespravne), a zaeneme potadat tet, katcloroene takove sjezdy, kde bychom se lepe poz ynli a k dalgi praci ye prospech na:si Jednoty povzbudili, proto zaeneme o toin'ptemfglet a podavat kazdy svoje nazory do Vestniku. TakovY okrskovY sjezd by dosti price vykona.1 za jeden clew nes.melo by se dovolit feeniktm mluvit o jinYch zalegitostech, neg poutie co se tYka, na gi Jednoty.

Br..Domorad sob" ji g ye dvou dopisech ye Vestniku steguje, ge nage Jednota od taylorskehO sjezdu jde dolt, ze neziskavame gadne Melly a:hlavni.titednici to nim podavaji zpra.vy„ ktere, se jedna s druhou neshoduji, 'tie jeho sync chce z nisi Jednoty vystoupit a dat se k nernecke Hermann Sohne, ze pry mu agent od toho nemec. spolku pravil, ze na ge Jednota i,adne eleny neziska; jestli nebude nejaka lepgi naprava.

Bratte DOmorade, podobnym ste govanim na chodriiku na gpatne vedeni na gi Jednoty pra..vy neziskame, ale na sjezdu v Taylor jsme dali do stanov jedno slovo, kterYm elenove mohou naprayu ziskat, a to je "Referendum".

KagdY glen by si mel ye stanovach pfeeist &lanky 179, 180, 181, 182 na str. 36 a 37. Ted' mohou eleni ttednika, kterY nekona svoji povinnost sesaditi a neb elanek ye stanovach, kterY nevyhovuje, zmeniti. 0 zmene elanku Cis. 44, by mel Iraidt glen uvagovati, nemel-li by bYti zmenen, neb polo gka ve vydami za mesic eirVenec 1941 1 1/z% v pujekach $631.98 katcleho o torn ptesveddi. Meli bychom se dr get slov br. Aneince, ktere mel uvetejnene ye Vestni"Kinotr nekmotr, s tte gne dolt!"

Bratte Domorade, jen nechtej aby se vratili ti stall organisatofi, z nich g nim nekteti ziskavali jen chvilkove eleny, platici jen tak dlouho, aby organisator dostal svrij komiAn. Co ted' vystupuji aneb jsou Vyloudeni, jsou je# ti, co byli v poslednich 3 letech do Jednoty Neb kdo je v Jednote 3 roky, ten ut nevystoupi ani se nenecha vyloudit, ale vezme si "Paid. up'!.certifikat.

• .i ,OienstVol eeka na .6-16,nek o Referendum, ktert bYti 'br. Pfedsedou feditelt ve Vestniku nVefejnen, ktert mel ale napfed dojiti schvaleni oStatriith elenu HL "(If. Vypacla, to jako by te-nekdO obaval jeho uvefejneni. Na co mime tiskovt'vYbor? jestli mini Hi. tf. ten censurni -vtbot zastiVat; tak mtteme tiskovY vYbor rozBr: 'Domorade, jen nedej k tomu dojit, by Tvtj syn vstoupil do Hermann Sohne, co by si jen fide o Tobe pomysleli?!

Bratti a sestry, projevme vet gi zajem o nagi Jednotu, by jak na elenstvu, tak te g i na majetku vice motiutn0a, It to= vola: "Na zdar!"

Truksa.

VESTNIK

Chycen mezi pavouky.

Geo Rayburn.

T OVILI jsme na tece Parana. V torn miste byla giroka nekollk kilometrt a poseta neseetnYmi ostrt yky. Chtel jsem se na tyto ostrOvky podivat, a pfernlOuval jsem stareho rybale, aby mi Ojai ' svirj elun. Koneene se mi to podatilo.

Plul jsem chvili mezi "ostrt yky, a pak jsem na jednom pfistal, privazal lodici lankem ke kmeni a vyskoeil na bfeh. Jak jsem postupoval do vnitra odstrova, s putkou pod patdi, pozoroval jsem, ze teme stoups. Svah v gak nahle koneil ttimetrovYm srazern.

Spattil jsem moefil pokrytY rakosim a divokYmi rostlinami. Ale hned pode mnou bylo volne prostranstvi, venire asi jako tennisovy dvorec, jemut se ostatne take podivne podobalo, ponevadt bylo pane urovnane a zelenalo se mekkYm porostern mechu. Za nim jsem spatfil chumde nadhernYch kvetin. Myslel jsem, ge to jsou orchideje, a rozhodl jsem se podivat se tam.

Sraz, nad kterYm jsem stal, spadal kolmo k zemi, ale na leve strane jsem spattil prtrvu.

Pod ni se heal pruh pisku. Ponevadt byla take tegko se/10nd, posta.vil jsem ruenici ke stromu a lezl dolt. Za chvili jsem byl na pisku.

Sotva jsem dogei k mechovemu koberci a chtel se ptiblititi ke kvetinam, Vida na pohled pevna se mi pod nohama zaeala houpat. Uvedomil jsem si, to zelenY pfikrov skrYva pod sebou eernou bezednou hlubinu. Zkusil jsem jit znovu po stranach, ale opet tentft zradnY houpaci se povrch. Musel jsem se s kvetinami rozloait.

Chystal jsem se vystoupit prOrvou nazpet, kdyg tu jsem spattil obrovskeho pavouka, znameho v Parana pod jmenem tarantule. Postavil se mi zrovna do cesty. Byl •Cerny, chlupatY a neobyeejne veliky. Pattil k druhu, kterY domorodci pokiadaji za zvla gte jedovatY. Byl asi ye vYgi me hrudi. °Medi jsem se po nejake zbrani, kterou bych ho zahnal na Utek. Ale na piscine nebylo nic net pisek. Nemaje nic jineho po ruce, sehnul jsem se, vytrhl drn mechu a zabalil do neho peelive hrst pisku. Pak jsem namitil na nestviirne telo a hodil. Na negtesti improvisovanY granat narazil na ska.lu a rozsypal se. Nekolik kouskil zasahlo pavouka, a ten se smeki dolt.

Netvor, nezranen a stra glive rozzuten se vratil na dtivej gi misto, tanee doslova vztekern. Vypadal tak hrozive, i.e jsem instinktivne ustoupil, at kara mi dovoloval tzky pruh pisku, obavaje se, aby mi neskoeil na zada.

RozmYglel jsem se, - zda mam podniknout znovu Utok nabo eekat, at zvite odejde, kdyti tu z vodorovne Sterbiny, ktere jsem si dtive nevgiml, vylezl druhY pa.vouk. A hned za nim tteti! Kdyg jsem spatfil ffetibo, projel mi mraz celYm telem. Jiste to byl krai nebo kralovna celeho kmene. Jeho stra gne chlupate telo bylo velike jako my g a nohy — tluste jako prst — mely v rozpeti aspori etyticet centimetre!

Tti pavouci nejdtive sestreili hlavy dohromady, jako by se radili, a pak se postavili trochu vYge a eekali. Zdalo se, to vedi, ze jsem v pasti, ponevadt jsem nemohl vylezt priirvou nahorru, ani bych gel tesne kolem nich. Zatim co jsem tam stal a nespou gtel je s oCi, vychazeli ze Aterbiny stale novi a novi pavouci a pin&Nall se k mYm vezniteltn. east se jich stale pohybovala, take je nebylo motno spoeitat, ale bylo jich hodne, a v gichni tern', chlupati a velici.

Byl jsem v pane brYncle! Kdybych byl mel ssebou pugku, uvatoval jsem, bYval bych je mohl pozabijet jednoho po druhem, jak vylezali *ze sveho doupete. Ale tak jsem nemohl nic delat. Rozhodl jsem se upustit od dal giho hazeni mechovYch a piseenYch bomb a nezbYvalo mi net eekat trpelive, at se tarantuly rozhod, nou ustoupit. Nemel jsem s sebou ani jidlo ani napoje, ponevad g j60111 si vy6e1 na ostroY jelz na prochizku.

Strana 7.

eas uplynul a pavouci stall dosud na strati.

Jak dlouho to je gte bude trvat? Poeinal jsem pocit'ovat Unavu od dlouheho stani, ponevadg jsem se neodva2oval sednout si ze strachu, aby mi hmyz neskdeil na zada. Dr gel jsem se co nejdale od skaly, na samem okraji batiny.

Najedou jsem zpozoroval, ge se blitii "parnpero" — brazilskY uragan. Nepodati-li se mi uniknouti dtive, net, vypukne uragan, lodieka se pravdepodobne potopi a nezbude stopy, podle ktere by me mohli ptatele hledat.

Zadinala.me take tra...clt tizeri, ponevadt na mne neptetrtite tehlo slunce. Najednou jsem se z oslniveho svetla octl ye stinu. Podival jsem se na oblohu a vial jsem, te se na obloze rozprosttel pomerne malt', ale neprUhlednY mradek. Mel ptiblitne podobu klinu s hrotem smetujicim k severu. Bylo v nem cosi zlovestneho.

Zatim co jsem se dival, gpieka se prodlutovala, ag mel formu nalevky. 0 chvilku pozdeji jsem zpozoroval, ae se otaei rychie kolem sve osv.

Vetrne smrai nejsou v tomto koute sveta nic zvla.ftniho, a napadlo mi, te tato smrtt', utvotiVgi se nad tekou, se promenila ye vodni smrgt'. Zapomenuv na tarantuly dival sjem jsem se okouzlen na tento vzacny ukaz. Mrak byl nyni ua Cerny jako smola a v nehybnem vzduchu jsem sl3tel ztetelne sviAteni viru. Dovedl jsem si ptedstavit, co se asi stane, zasahne-li smrW ostrtivek.

A zatim co jsem jej po7oroval, zdal se rozpadavat pied m3irna ()alma. V zapeti nasledovala potopa, jakou jsem za tivota nevidel. Zpola utopen jsem se podival k §terbine: po pavoucich nebylo ani stopy. ZU.stal jen vodopa.c1 gpinave vody fitici se po srazu. Zda byli pavouci smeteni proudem, nebo se dovedli zaveas uchYlit do bezpeei, nemohl jsem rici. S nadlidskou namahou jsem se prodral proti dravemu ptivalu nahoru a schoval se pod hustYm ktovim.

Lijak pomalu prestal, a pak jsem se vratil k barce, jit jsem nalezl pinou vody. Na §testi jsem vstreil vesla pod lavieku, take byla nepotkozena. Vylil jsem z Clunu vodu a pak, sotva dett' ptestal, jsem se vratil spetne na bteh, )5dkud jsem vyplul. Natel jsem stareho rvbike, jen na mne Cekal pin obav nad mYm zpotclenim. Ale nevim, prof jsem nemel odvahu vypravovat mu o svem dobrodrutstvi.

V PATA KOLONA V NOVE PRACI. (esl. N. R.) V Los Angeles vychazejici informaeni list "News Letters" venuje y e svem prvnim srpnovem aisle pozornost podkopnicke praci Nemeckem zjednanYch sabotatnikri a blahovYch americkYch isolacionistU, kteti se snati za katdou cenu zdrteti nebo zmatiti ptipravy na einnou obranu SpojenYch Stitt.

KatclY krok washingtonske vlady k posileni narodni obrany je soustavne maven propagandisty a jejich nohsledy, kteti kuji pikle a organisuji sabotat. Byli to tito lido, kdo ttvali proti ptijeti zakona "Lend-Lease" o vydatne pomoci Anglii, proti povinne vojenske slutbe a proti jinYm a jinYm vladnim opattenim, smetujicim k ptiprave zeme na vtechny mottle ptipady.

V posledni dobe jest pozorovati, .te nacisticka propaganda sleduje hlavne tyto tile, 1. §itit mezi lidem porateneckou naladu; 2.) vyvolavat nespokojenost v armade; 3.) . tvat proti programu narodni obrany poukazy na jeho nakladnost a bubakem inflate, bankrotu a komunismu.

CitovanY list upozorriuje na soukromou publikaci "The Weekly Foreign Letter", pro kterou se pilne shaneji ptedplatitele. Jeji cirkula= ce byla do nedavna dosti omezend, ji g proto, tie ptedplatne stoji $24.00 roene. Ale po. zaffeni nacistickeho propagaeniho sttediska v New Yorku, znameho pode jmenem "German Library of Information", se tento tYdenik zasila, po cele zemi ye velkem mnotstvi Upine zdarma.

Jednim z jeho stalYch pispivatela jest theoretik americkeho faismu Dennis, kterY ye sve knize "Dynamics of War and Revolution" doslovne napsal, ze neveti v demokracil a schop. not girokYoh mas mysiet gebo,

Strom S.

VOikAK byl Cech neiryzejtiho zrna. Ani D nejvetti oslavy v cizine nemohly ho pokaziti. Jeho drivernY ptitel univ. prof. Dr. Jos. Zubaty, (president Ceske Akademie od 1923 at do sve ,smrti 1931) vystihl to slovy: "Cechem byl Dvotak kaalYm dechem, tteba se mu ptidilo katele hlueive vlastenaeni. Dvotak se narodil na Ceske hroude z eeskYch rodiet a byl i ztstal Cechem, protote jeho prime a vs' falte proste povaze ani motno nebylo, aby ptestal bYt Cechem. I kdyt na eas za syYm povolanim opustil Cechy, zustal srdcem ye sve vlasti a brzy a rad se zase do ni vratil. A piece mug, jent pineho oceneni dotel vlastne drive v cizine net doma, idiot umeni se otviraly vtecky kraje (snad jen mimo nektere kraje slovanske), mohl zvlaMeti ye svem narod. veclomi. Ale to prave nebylo motno: Dvotak nemohl ptestati bYti eechem, jako nemohl ptestati 13Yti Dvotakem. Je zajimavo a poueno, ze tY2 Dvorak, kterY doma byl zaptisahlY neptitel vteho planeho radikalismu, v cizine nedovedl vystupovati net jako oech telem i duti. Roku 1885 jsem provazel Dvotaka do LondYna, kde Dvotak ridil prvni provedeni symfonie D moll, klavimi koncert a "Hymnus z Dedict Bile Hor ". Pri ptijezdu do LondYna byl Dvotak prekvapen plakaty, die nicht "Herr Anton Dvorak" bude tiditi dne toho a toho novou symfonii. Dvotak si ihned vymohl, aby na plaka.tech bylo jeho jmeno po Cesku "pan Antonim Dvotak". Klub nemeckYCh umelcu jej tenkrate zval k yeeeru, chystanemu na jeho podest, ja.;ko podabne veeery byly potadany pied tim Buelowovi, Richterovi a jinYm Dvotak s diky odmitl s odtvodnenim, ze neni nemeckYm umelcem. Dvotak byl vyhranenY eeskY elovek, uptimnY, jadrnY, skromnY, vtele citovY. Celou svoji osobnost bez vYlarady vtelil ve sve umeni, te nenajdete umeleckYch projevt uptimnejtich. Zachoval nam tim na veky nove rysy, charakterisujici eeskeho dloveka, a stal se tak nezbytnou slotkou Ceske kultury."

Kdyt vlasteneckY hrabe Vaclav Kounic roku 1873 koupil vysoke panstvi u Ptibrarne a kdyt r. 1877 stal setvakrem DvotakovYm, pojav za chot' Josefu Cermakovou, tehdy ptedni dramatickou umelkyni aeskeho divadla a sestru pani Dvatakove, pooalDvotak doiitcleti na Vysku. Tato leti ptldruhe hodiny na jihozapad od Ptibrame, na pul testy mezi Ptibrami a Rotmitalem. Je to start yes, jet byla tehdy obydlena vettinou horniky z dolt ptibramskYch. Jako hostu sioutival Dvotakovi za pribytek tak zv. "Dvorek", malY to dvorec o ttech ptizemnich stavenlch pit lesni ceste. Tato samota v Nine tithe lesni ptirody, otivovane jen zpevem ptactva, jet mel Dvorak nesmirne rad, s tirym rozhledem na podbrdskY kraj a lany vinicich se poll, byla mistem, kde se Dvotak citil na vY-

V2STNiK

Ste Vroel Dvolikovfrch narozenin. sost At'asten. Zde vytvotil mnoho nadhernych skiadeb, nebot' zde pracoval se z yYtenou svetesti. Take proslula "Humoreska" byla napsana na Vysoke, 16. srpna 1894, o prazdninach mezi druhYm a ttetim rokem americkYm. Byla to ptirodnl scenerie, kdyt zde psal svou "Rusalku". To ovtem jiz Dvorak jezdil do `vlastniho." Koupilt' od tvakra Kounice budovu, kde drive bYval °vein, dal ji upraviti na fitulne staveni, kde z oken pracovny mel rozkotnou vyhlidku. Zde potom mohl se venovati nejen sve vatni zahradnicke, ale natel si to jette jednu lasku, ktera se pro neho stala historicky typickou: holubateni. Velice se mistru Dvotakovi zavdeeil, kdo uvedl ye spoleenosti tee na holuby nebo obdaroval jej nejakYm vzacnYm holubim. exemplatem.

ProslulY violista eeskeho kvarteta a pozdeji skvelY dirigent Oskar Nedbal vypravuje: "0 prazdninach 1891 byl jsem se Sukem pozvan na Vysokou. Natim tkolem bylo upraviti nove symfonicke skladby Dvotalovy pro kiavir na etyti ruce. Sukovi pripadly "V ptirode" a Othello", mne "Karneval". Jednou z rana ptiFt htmotnou chtzi po schodech poplatil jsem ho- luby, prave dvote krmene Dvotakem. Dvorak zvolal: "Proklet budit od zapadu, proklet budit od vYchodu, proklet budit od jihu i severu!" Seznav, te jsem to it, jent jsem mu zamilovane holuby yyplatil, vyrnyslil si toto zahanbeni: Kdyt se holubi opet sletli, otazal se mne, ktereho z nich povatuji za nejkrasnejtiho. Po dlouhem rozvatovani, nemoha se nadchnouti pro exoticke, volate exemplafe, oznaeil jsem za nejkrasnejtiho "znalecky" holuba, kterY se mne libil svou ttihlosti. Dvotak mne opovrtlive zmetil, zavolal "Anku," ktera na blizku mlela ranni kavu, a vaZne se ji zeptal: "Tak, Anka, co mysliZ, ktera symfonie od Beethovena je nejkrasnejSi?" Anka se podIvala uZasle na sveho pa p a a nevypravila z otevrenSrch Ust jedineho zvuku. "Tak to vidite," obratil se Dvorak ke mne, "jako ona Beethovenovi, tak rozumite vy holubilm."

VYbor pro oslavy Dvotakovy pH Os. Nar. rade poslai dopisy vtem symfonickYm orkestrilm, orkestrum universit a koleji a high schools v celYch Spoj. Statech, tadaje o ucteni parnatky Dvotakovy tvlattnimi koncerty kolem 8. zati (Dvotak narodil se 8. tali 1841 v Nelahozevsi u Kralup) nebo v Hinu a listopadu. Odpovedi dosud dotlé jsou radostne kladne. V Ravinia Parku u Chicaga, kde prvni dva tYdny tidi Sir Thomas Beecham, bude Firku'SnS, hrati D yad-

Ve striedu, dne 20. srpna 1941. kuv kiavirni koncert, jak to s nim Sir Beecham jit v New Yorku ujednal, a deskoslovensky dirigent Jiri Steil, kterY ma patY tYclen, venuje jeden koncert zpola Dvotakovi, zpola Smetanovi. V Hollywood Bowl, kde Southern California Spmpiony Association porada dale lete koncerty, "Symphonies under the Stars", a kde eeska operni hvezda Jarmila Novotna, zpivala titulni roli Verdiovy "Traviaty," dirigent Bruno Walter ucti, jak pite, "pamatku tohoto velikana z ylattnim koncertem." SlavnY dirigent Leopold Stokowski, kterY Joni hral Dvoilkovu symfonii "Z Noveho sveta" s All-American Youth Orchestra v Jitni Americe a pak ji pro Victor Co. rekordoval s tlmto orkestrem, pite ie St. Louis, Mo. dne 14. Cervna: "Bude mne radosti udiniti, co navrhujete, protote hluboce obdivuji a miluji Dvotakovu hudbu." Steine odpovedeli Fred R. Huber, mestskY hudebni teditel v Baltimore, Md., Minneapolis Symphony Orchestra (Dimitri Mitropulos, d irigent), University of Michigan v Ann Arbor (Earl V. Moore), Flint Community Music Asociation (Wm. W. Morton), Duluth Symphony Orchestra ( Paul Lemay), Kansas City Philharmonic Association, Mo. (Karl Krueger), University of Wisconsin, Madison, Wis. (R. F. Dvotak, — chystaji hodinovY DvotakovskY rozhlas po celem state), National Symphony Orchestra, Washington, D. C. (Dr. Hans Kindler bude hrati 29. srpna Dvotakovu symfonii Z Noveho Sveta).

Peknou publikaci o DvotakoVi pro nati m16,det vydal samostatne a otiskne ji ye "Svobodne Skole" uoitel Ceske svobodomyslne tkoly Jan Neruda v Chicagu pan Ant. Machek. easopisy pit' tet, ze venuji redakeni a jine elanky Dvotakovi, na pH The Emporia Gazette, Kansas (W. A. White), The Peabody Conservatory of Music v Baltimore, Md., vzpomene Dvotakova vYroei ye svem Bulletinu, tpanelskY d•nik La Prensa v New Yorku ueinil tak jit 12.

Cervnat redaktor "American Czech Magazine", Lincoln, Nebr., p. Fr. A. Stech, slibuje zvlattni elanky o Dvotakovi v srpnovem aisle, — a tak akce je v pinem proudu. Nyni posilaji se dopisy vtem rozhlasovYm stanicim po celych Spoj•nYch Statech. Tajemnici pp. Fr. Kubina a Arthur W. Van& mail tudit pine ruce prate.

Anglicka knitka o Dvotakovi, napsana ptedsedou vYboru Dr. Vojanem jest jut v tisku a bude zdarma rozes16.na vtem orkestrum, redakcim a rozhlasovYm stanicim.

Take bude podana tadost ke generalnimu pottmistrovi o vydani pametni pottovni znamky Spoj. Statt k ucteni vYroei. Dvotakova. Tajemnik Vanek, kterY jit navazal styky v teto \red s kongresnikem Maciejewskim, vypracoval resoluci, jet bude rozeslana spolkum k rychlemu podpisu, aby mohly bYti ptiloteny k tadosti.

V

D ODLE zprav voienskYch odbornikt snati se riemecka Luftwaffe znieiti sovetske letectvo, aby zajistila tspech ostatnich nemeckYch zbrani na. vYchode. Po prvnim tYdnu valky motno fici, te. Ndinceko zdaleka tohoto cue nedosahlo. Sovetske letectvo zasazuje Nemciim te'tke rtny a ttinnt bombardule vojenske cile, nekdy i velmi dalebo za skuteenYm bojitNm. 0 sile sovetskeho letectva kolovaly eetne dohady kolisajicl mezi nejrritovejtim optimismem a nejeerneltim pesimismem. Mame za to, te jednim z nejsttizliveltich odhadt je elanek •uvetejneny v poslednim aisle revue New Statesman and Nation, kterY liCi vYvoi sovetskeho letectva od r. 1933. Tehdy byl nemeckY vliv, lent at dosud prevlddal v ruske letecke vYrobe zatlaeen vlivem americkYm, takte dnetni ruska, letadla jsou vyrobena ptevatne podle americkYch prototypt. V srpnu 1940 bylo cizim leteckYm ptidelenctim ptedvedeno test novych typt stihaeek a bombardovacicir letount.

VYsledky pokusu nebyly uveteineny, ale ma se za to, te jde a letouny, jet dosahuji rychlosti 500 km. -za hodinu a vYtky 15.000 m, To je znaenY pokrok proti startim typtm ruskYch jicht rychlost byla Innohern. a yyzbroj Z Pornt)ard9vaci* letounY je neilev6i

Sovetske letectvo Vati dvacet tun a je s to letOt na vzdalenost 1.242 mil. Jeho rychlost neni ovtem znaend — 161 mil za hodinu. Tato rychlost by postaeila v noci, avtak za dne by se letadlo stalo snadnou obey Messerschmittu. LehkY bombardovaci letoun SB 2 vznikl z americkeho prototypu Glenn Martin 139; jeho rychlost je 263 mil za hodinu, dolet 1,428 mil, imosnost 11/4 tuny pum. Rusove piatili velke eastky za americke prototypy a licence ,avtak dnes jejich lehke bombardovacj letadlo mute miti vett' rispechy, net letouny vyrabene podle typu kYch Junkerst. Rusove vyrabeji take americky letoun pro bombardovani sttemhla y Vultee V-K, o jehot Cinnosti dosud neni zpray.

Letecky prtmysl sovetsky byl reorganisovan za pomoci americkYch odbornikt tak, te umottuje rychlou vYrobu i s nevycvidenYmi silami. Skuteenost, ze letecke tovarny byly postaveny vettinou mimo dosah nemeckYch letaunt v mistech jako Moskva, Voronet, Gorki, Fili, Taganrog, Tomsk, Irkutsk, Khimki Penza, nartiara, Kijev a Sebastopol, ukazu je, te sovetsky leteckY prilmysl pep:1' 1/t1 4niderl btheni Put!, tOr11:1:

Sam Hitler uznal pied valkou, te SovetskY svaz ma nejvetti leteckou armadu na svete.

To mute hrati znaenou filohu naletech v noci, kdetto leteckych bojIch ye dne razhoduje kvalita. Podie Vorotilova je katdorodne vycvieeno 20.000 mladYch must pro leteckou zbrari. Jsou to vettinou elenove strany a jejich obratnost, spojend s idealistickou odvahou, jit prokazali ve Spanelsku a v Cine, byla uznavana nemeckrmi odborniky.

Rusove sami rikaji, ge mail na 100,000 paraZutistil. Zda se vZak, Ze tento odhad je velmi konservativni, k tornu, Ze sovetska C. P. 0., Ossoviachim ma sama 15 miliont elenu.

VLondSrn. — Dle George B. Shawa, anglickeho spisovatele, nejvetZim statnikein na svete je Josef Stalin. Po nem ndsleduje president Roosevelt. — V dopisu, kter3im odmitl pozvani k redi ye Warirngtonske odboece lidove konvence, napsal: "KdyZ jsem set4a1 se se Stalinem r. 1941 poznal jsem, ze stojim tvati v tvat neivets'imu statniku v Evrope a osobni dojem, kterY me ueinil, nic nezmenil na tomto mineni. Pokladam dosud Stalina za prvniho, presidenta Roosevelta za druheho." V dopise neni zmim, pre ieru cburcronoyi, Icy

Ve stfeclu, dne 20. srpna 1941.

JAROMIRA HUETTLOVA:

HOS' A DEITCATA somatic "Nemiuvite vadne, Zorko!" namital vaknive, nechci, abyste takto mluvila."

"Prod?" Zaslechl sotva jeji otazku, jed utonula skoro v prke tone. Nepozorovali ani, de se rozezpivalo tango.

Chtel odpovedet, chtel ji rici, de ji ma rad, tie by nesnesl myklenky, ge bloudi v labyrintu vatnes jako Eva. Nekli vkak mohl promluvit, uklonil se pied Zorkou Jenda a Bogar musil ustoupit, musil se spokojit jen jejich prchavYm Asmevem, v nemti byl neurditY slib a trochu nedOvery. Odekel z kola a stanul v rohu salu. Byl podivne vzruken. Byl si vedom, ze skoro promluvil rozhodne slovo. Sledoval Zorku pohledem. Jeho deveatko! Zdalo se mu, de ji zna, jig davno, de zna, jeji mladou dun, statednou a jasnou, jed chape jid lasku a dovede ji piijmout s vroucnosti deny a s radosti sveho mladi. A v duchu prodival budouci dny, kdy bude Zorka jeho denou, jeho ptitelkyni, jeho statednYm kamaradem. Zdalo se mu, de ji rozumi, de musi nalezti melodii, kterou se rozezvudi jeji srdce.

Zachvel se nahle.

Prod, prod se mu prase v teto chvili zjevil obraz Lilin? Prod musil vzpominat na tatvanY pohled jejich fialkovYch odi? Zordin svet je jasnY, neni v nem stint, Lili obklopuje vakniva atmosfera htichu . . . Zapudil nasilim vzpominku, jed ho matla, hiedal dadostivYm pohiedem Zorku, sve devdatko, ktere chtel prosit o lasku.

Spattil ji konedne. Stala opodal s Kv8tou, Jendou, Fredym a Vendou. Videl na jeji vzru'Send tvati, ge hovoti asi o Lide. Kveta 1pela rozkitenYma odima na jejich rtech, hon naslouchali vadne. Zprava o Lide vpadla do oktavanskeho veseli jako tragicka dissonance. Osmilete Akolske sounti sblikuje, aspon dokud se ttida po maturite nerozprchue do sveta. I tu, v jedne tilde di je vlastne kaddY gak svYm divotem, stane-li se vkak neco vYznamneho, stave, se ttida pevnYm celkem. V oktave Zordine byl spolek sedmi spjat vtelejkimi pouty a proto pilsobil Lidin smutnY osud tim silnejkim dojmem. Nalada byla rozhodne pokatiena, pozorovali to i ostatni hoki a divky z oktavy.

Hana Fantova, ktera se pokladala za kralovnu vedera, zatvatila se velmi mrzute, kdyd Zorka vyzvala Fredyho, aby skondili vedirek dtive, nedli bylo pOvodne urdeno. Namitala rozmrzele, de tim piece Lide nepomohou, neni duvodu, prod by men jit domil Hana pokukovala po sale, pohiedem hledala dernovlaseho hocha, kterY ji vytrvale sledoval a stale s ni tandil. Lichotilo ji to nesmirne a nemela chuti .zkazit si k Win Lide veder, kterY tak slibne zadal.

Fredy se trochu pri jejim protestu ukklibl a pokrdil rameny. Bylo vSak tedko vysvetlovat, prod me, byt drive konec, vklyt' bylo na vedirku tolik cizich divek hocht. Zorka zustala se svym navrhem osamocena. VSichni site Lidu litovali, nechteli si vAak k vuli ni kazit zabavu.

SmYkleli tak jiste vnehni, tteba tie nevyslovili sve mineni tak otevtene jako Hana. Divot a jeho radost patti silnYm a zdravYm, kdo jej odhodi dobrovolne — pies neho jde divot dal. A tak se tandilo dale, k velke radosti Hely a Hany a hochil, kterym se take odtud nechtelo.

Zorka byla zprvu rozhotdena timto sobectvim, muzila vtiak uznat, ze maji vlastne pravdu.

Vtidyt' v hloubi duke take netounla odejit, dokud tu byl Bogar. Ptiznala si to poctive, adkoliv mela naladu pakadenu.

"Jen Jirka s ni uptimne smYkli", rekla si v duchu, "odekel ihned a my jsme ho vtichni pokladall za bezcitneho !"

Piece odekla prvni ze vAech, zaroveri s Vendou, kterY se site bavil, myklehkami byl vSak doma, ve svem pokojiku, s vyhlikou na Evino okno. Vzpomina na neho? Lituje, de se musila sama vyloudit z vesele zabavy? Jak by byl Venda tandil, kdyby tu byla! Byl rad, ze mohl odejit se Zorkou, nebot' nechtel, aby nekdo pozoroyal, de nem0tie zapomenoUt, Zoreina maminka byla nettestim LidinYni pespiimt clop4 nechapt11 4. va svPmOetalittp

v ESTNIK milujicim matetstvi, to je motno zit v takovem pekie. Soul-ilasila se Zorkou, jet nalehala na navrat. Ode gli skoro nepozorovane po poslednim tanci s Bogarem. Rozloudili se pti zvucich hudby a Zorka byla skoro rada, to nepronesl ono rozhodujici slovo, jet tukla na jeho rtech. Slibii ji telefonickou zpravu, je-li Lida u nich v nemocnici a musil se spokojit neureitym slibem pifttiho setkani.

Zorka bdela pak je gte dlouho na sveni ptemYglela, snatic se zjednat si jasno v otazce, kterou rozvikil v jeji dui Lidin ein. Stejne jako Jirka, tazala se zoufale sama sebe: Je to valycky tak nebo aspori mute to Ody takhle skondit? Sail se odvatit a ptijmout lasku, jet se v ni probudila jig tenkrat, v podzimnim lese? Je motno, to by jeji mantelstvi s Bogarem mohlo take stroskotat? Jiste ji chtel tici, ze ji ma rad ... bylo snad pro ni lepe, ge jeho slova zristala nevyslovena? PodivnY strach ji tisnil, strach, kterY a g dosud nepoznala. To tivot se ji dnes clatkl drsnou svou rukou . . .

Venda sta.1 zatim ve svem terimem doupeti, v nemt planula rude jeho cigareta. Hledel do temneho etverce Evina okna a spilal si velmi • negetrne a neucitve hlupaku a po getilcri. Nechapal sam, jak mute je gte na Evu myslit, po tom vgem, co se stalo. Jak by se mu asi vysma,la, zlatovlasa, koketka, kdyby tuSila jeho ubohou lasku ochotnou odpustit a zapornenout!

Energicky uhasl cigp.retu a za chvili usinal pevne odhodlan zvitezit nad svou slabosti a vy§krtnout Evu nadobro ze sve pameti. Jegte nein usnul, sliboval si urputne, jak ji ukate svou lhostejnost! Nalezne si clevde, at' je jakekoliv, nejakou hodne divokou medidku, ktera rozumi lasce... At' Eva vidi! At' lituje! A hned zitra pujde na flam! Usnul konedne s timto hrdinskYm ptedsevaetim, kterYm chtel ubiti svou lasku.

VIII. Venku bylo bilo, snih se jisktil v paprscich chladneho prosincoveho sluncce, ye vzduchu byly vaxioce a hromady vanodnich stromkil na ulicich byly pocukrovane snehem.

SOU° se lamalo v bilYch plochach kolem vinohradske nemocnice a hazel° zative paprsky na Lidino loge. BilY nemocnidni pokojik zptivetivel v torn jasu a rismev jeptiSky, jet chvilemi progla pokojem, zmekl pa tvrdou belostnou rougkou.

Lida hledela do okna a protote byla v ptizemi, videla aspori koruny stromir, ktere mely snehovou depici. Hodiny na stelae tike tikaly, bylo jig pul druhe a za kratko ptijde navgteva, jig te. ptijde! dorka slibila a Zorka svirj slib spini! Lida se matne usmala, z radosti, ze se muse na neco tent.

Pied chvili tu byl doktor Bogar, kterY se yenoval hrozne svedomite sve pacientce a neomezoval sve navStevy na povinnou "visitu." liAak Lida vedela, odkud vane vitr! To Zorka ji svetila jeho peel a Zordino ptani bylo pro Bogara rozkazem. Slibil hned prvni den, kdy po prve k ni pffiel, ze ji dokonale vyledi a svilj slib spinil.

Vtdyt' Lida byla jig vlastne zdrava! Rana se hladce zahojila, po vanocich prijde ji g do Skoly! Kdyby se take rana v dui Lidine mohia tak hladce zahojit! Teprve, kdyt osamela zde, v tichem pokojiku, uvedomila si, co udimila, co chtela udinit v one hrozne noci! A nejdtive skoro litovala, to se ji ruka chvela...

Potom pkigel vgak tatinek, kledel u jejiho lote a plakal, tak zoufale plakal, to Lidu bolelo srdce, docela fysicky bolelo, jako rana v Nemohla se divat na jeho plat.

Prosil, aby mu odpustila, aby zapomnela na vSecko... aby ho mela jen trochu, trochu rada.

Zpovidal se ji ze sveho tivota jako knezi, kterY mu mute dat rozhke geni. Zpovidal se ji ze svYch htichu, ze sve viny, vg ecko ji tekl, a Lida ptestala bYt v techto hodinach cleveatkem, byla nahle tenou, ktera poznala tivot.

Prosil ji, aby zapomnela, aby se k nemu aby tile, s nim a dovolila mu odeinit, se na ni provinil.

"Budeme tht spolu, Lido, budu it jen pro tebe! Vet mi, ze jsem to mel valycky rad..."

A tu Lida, dojata pokanim, vyslovila otazku, jet ji tisnila na prsou jako Kamen.

"A maminka?"

Lidin otec se zachvel, jako by tu g', co pro ni svcio la,-*011 71103=114 jell9 040teci' . Mobl

'trans

IL

nahradit matku, ji g ztratila v onen osudnY veder? Musil ji Oak 1ici, jak bude upraven jejich ptig ti tivot, kterY mel nahraditi Ude v gecko utrpeni jejiho mladi. Neodvatil se vgak mluviti nenavistne o sve terse, sam si neuvedomil, te nechce Lide zavtiti nadobro cestu k smiteni.

"Maminka je nervosni, Lido," tekl tike, "odjela na venkov, ke svemu bratrovi, ke strYci Rudolfovi. Je sam, jak vig , a maminka mu bude trochu hospodatit. Na venkove se uklidni."

Avg a:k Lida nebyla dite a chtela vedet pra ydu.

"NeskrYvej ptede mnou nic, tatinku" zaprosila, "chci mit jasno. Rozejdete se?"

Lekarnik Hora hladil Lidinu ruku, tu zranenou, jet spodivala tetce na pokrYvce.

"WA' pravdu, Lido, teknu ti v ge. Rozegli jsme se... maminka bude u stryce; rozeSli jsme se vlastne v dobrem. Budeme rozvedeni a myslil jsem, to bude radeji se mnou... At pozdeji, at bude zdrava a klidna„ mutes" maminku navktivit, budek-li chtit..."

Lida zavtela °di. Jeji drobn'a, pobledla tvat byla vlhka sizami. A ptece bylo takto lepe! Bude It s otcem, kterY ji byl bude klid... jen to bolave misto v dui bude pant, slova, jet zranila vie a hloubeji, ne gli jeji drobny revolver, kterY si koupila jednou ye chvili zoufalstv .

Doktorr Bogar ptibehl do pokoje a docela bezohledne Lidina otce vyvedl ze dveri. Dokonce mu polo vaZne, polo rozmarne vyhuboval, Lidu rozeiluje. A pak ji stratne svedomite metil teplotu a energicky ji zakazal plakat. Lida musila uznat, to je to hrozne milt' mut a de se Zorce nedivi, je-Ii do neho zblaznena. Uprosila ho, aby tatinek smel ptijit zase a doktor Bogar na ni vymanil slavnY slib, to bude hodna.

Pak mijely tithe, plitive dny v nemocnici, v n!cht byl jen jeden svetlY bod — to byla doba navgtevy, kdy se otviral ztlumenY nemocnidni tivot svetu. Zorka a Kveta ji ptina gely svfij smich, sveti tvate, zardele zimou, povidaly ji o gkole, nosily ji bonbony a sladkosti z obchodu Kvetina otce, kvetiny a knihy, ktere opravdu zadinala dist. I ostatni divky z oktavy ptigly, dokonce i Hana Fantova ji pti gla povedet o svem rispechu na veneeku a svetila ji pod pedeti tajemstvi, to na ni jeji hoch deka u vrt nemocnice, to je to ohromny chlapec, pravat, z hrozne bohate rodiny. Jmenuje se Mirko Vojan, neni to botske jrneno?

Dokonce i Eva pti gla, trochu rozpadita, roztomila v novem pla gti s nadhernYm kotiginovym limcem, darem to tatinkovYm, kterY ji jeji poblouzeni jig odpustil. Byla jen o stin Vatnejg i a smutnejk a neurdite naznadila Lide, to chape jeji zoufalstvi, protote zna take ji g , jak smutnY je tivot.

Doktor Bogar vpadl toho dne do gtebetajici divei navg tevy a vypoklonkoval ji ze dvefi. Snad byl tak energicky proto, to s nimi nebyla*: Zorka. Lida se ti g e usmala, jak ramie ukondil Hanin chvalozpevm na ohromneho chlapce jejiho, pravate Mirko Vojana. V gak k Zorce byl daleko shovivavejgi!

Nejlepgi vg ak bylo, kdyt ji ptigli navgtivit hoSi z otavy! Stall dlouho nerozhodne na chodbe, Jirka tiskl v ruce krasnou kytici rati a nikdo si netroufal vejit. Na Stesti pti gla prave Zorka a ujala se jich. Byli tu v gichni tti, Jenda, Fredy a Jirka a pkina geli pozdravy vgech ostatnich.

Zorka se musila zasmat jejich rozpakiim.

Zkratka je vstreila do pokoje a kdyt Jirka podal Li& kytici a odtikal svou fed, zase je vystreila. Hog i byli radi, ze jsou venku, omezili se od to doby jen na pozdravy, jet vzkazovali po Zorce. Lida byla pro ne nahle tak vzdalena, podivne cizi a nedostupna, snad proto, to byla vlastne jig tak blizko smrti.

Jen Jirka byl v nemocnici obden. Do pokoje Lidina site ne gel, sestra ji vg ak Ody po jeho navg teve pkinesla kytieku nebo krabieku bonbent; a mnoho pozdravri od Jirky Priichy.

Dny mijely a Lida si zvykla na jejich jednotvarnou g ed', v nit byl klid, kterY tolik pottebovala. Byla tu fit tti nedele a start doktor Mare g , kterY ji chodil pravidelne navgtevovat, byl s ni velmi spokojen. Pochvaloval si polohlasne, jak ji ten klid zde sveddi a byl tak las/11. p,' j ebo bolelA P9 0191ASTO,

strata 111.

letech, v nich Lida nepoznala lasky.

S tatinkem se ji2 dokonale sbli2ila a v dlouhSrch veeemich hodinach, kdy letiela nepohnute na lotii, snila o ptig tich dnech, kdy bude ziti s nim sama a denne hledat lasku, kterou minulost skoro ubila. Pak ji tatinek tekl, tie se ji2 nevrati do stareho bytu, kde straSily stiny minulych bolesti. Lekarnik Hora se pfestehoval do meaho bytu, kterY upravoval laskypine pro novY 2ivot. Lida po to zprave veder zase plakala a sestra musila zavolat doktora Bogara, kterY pfibehl, aby ji "vyhuboval."

A nyni, bylo do vanoc sotva tYden a Lida se mela pled svatky vratit domii.

Myslila na to nyni, kdy2 hledela zamyglene do zafiveho dne, kterY nahli2e1 rozpustile oknem do jejiho pokojiku, v nem2 nalezla klid a novou chut' k 2ivotu, trochu melancholickou radost, 2e 2ije a mute doufat.

Doktor Bogar mel toho dne volno, neoddel vgak z nemocnice. Chodil jiz chvili po zahrade a vyhli2e1 Zorku. Melo dnes pfijit a Bogar na ni Cekal. Skoro litoval, 2e Lida ji g z nemocnice odejde, 2e pfestanou take ZorCiny navaevy, na ktere se vkly tolik tail.

Zorka mu venOvala I/My chvili, hovofili spolu bud' na chodbe, kde se mihaly nesly gne sestry, nebo v zahrade. A mel-li volno, smel ji pak doprovodit a obyeejne z toho byla dloulia, prochazka pkedvanoeni Prahou.

Zorka nedovedla skrSTvat sve city, nebyla koketni, v jejich oeich Ceti vtidy upkimnou, vrouci radost, 'tie ho vidi. A sam se denne pfesvedeoval, jak ji ma rad.

V techto tYdnech, kdy je sbii2ila nemoc Lidina a soucit s ni, je2 zbloudila na spletitYch cestach lidske zloby a vane, byl Bogar naprosto gt'asten. Nehovoilli spolu vlastne o lame, svorne se taili jen z tuSeni svYch clef', a piece mei° kakle slovo, je2 promluvili, skrytY smysl, kteremu rozumeli jen sami dva. Bylo to tak rozkogne, toto nerne dorozumeni, snad vedeli oba, 2e jejich laska se boji hlasitYch slov.

Obraz Lilin vymizel z pameti Bogarovy v techto dnech, kdy hledal nekoneene jemne cestu k ZorCinu srdci. Karel Bend pfijal Bogarovy podminky, je2 mu sdelil doktorfry advoldt a prvni splatku take ji2 zaplatil Bogar zvedel doma, kam se zase jednou v nedeli rozjel, 2e ma Karel skuteene nejake misto a take Lili pry nalezla zamestnani nekde v kancelaki. Sve deeko nechala u rodieii a tak se zdalo, 2e se BeneAovy deti piece umoudfily. Bogar tomu site tuze nevefil, z yla2te Lilina horlivost a touha po praxi se mu zdala podezfelou, nepfemfgel vgak o tom, snail se fipine zapomenout na svou posledni rozmluvu s Lili v temne lipove aleji, na prosebnY pohled jejich fialkovYch odi, na touhu, kterou prozradila. Zorka holne zaujala a tail se svYmi plany do budoucnosti, je2 spfadal v noenich hodinadh, kdy mel slam a bdeI ve svem pokojiku ye ztichle nemocnici.

P6 Novem roce mel nemoenieni praxi opustit; mel ji2 svuj novY byt s ordinaci ve Fochove tilde blizko musea, kde hodlal zaeit samostatnY 2ivot. Byl obratnYm lekafem a hlavne 2eny mu slepe diivetovaly. Zvolil si prave obor 2enskeho lekafe a doufal, 2e za rok bude mit ji g peknou praxi. A pak — a2 bude tak daleko, spini se snad i jeho nejvroucnejk pfani, Zorka bude jeho, da, mu sve jasne mladi, svou radost ze 2ivota, bude jeho 2enou.

Stale myslil na tuto Carovnou budoucnost, jet' byla vlastne jig blizka, i nyni, kdy vyh1i2e1 netrpelive z vrat nemocnice Zorku, ktera, naVatevovala s nev2edni horlivosti svou nemocnou pfitelkyni. Doktor Bogar se usmival; vgak • 2e velka east teto horlivosti path. jemu!

Spatril ji konedne, jak be2i s vrchu od stanice tramvaje; pozoroval se zalibenim jeji pruinou, vysokou postavu, v hnedem, pfilehavem kterS7 tak dobfe znal. Ji g rozeznal jeji • zardelou tvat v mekkem ramci velkeho • bobroveho limce, eerne kueery pod bilou radiovkou. Za chvili byla u neho a v jejim fismevu byla radost z toho, 2e ho vidi.

Pozdravili se jako stall znami, Zorka nic nenamitala, kdy"" ji polibil ruku a je gte ji dlouze stiskl.

"Mam dnes volno, sleeno Zorko!" hlasil.

Zorka se jen usmala. Vedela, co to znamena.

"A Lida?" zeptala se, pfipominajic gnu fide'

Vaal TNIR sve navgtevy.

"Sleene Ude se daki vfbome! Rana zhojena, nervy uklidneny. Za den, dva plajde dome. Bude-li 2iti nyni klidnYm 2ivotem v miru s otcem, uzdravi se i du S - evne. Vzpominka ji site zfistane, jeji mladi ji v'Sak pomae zapomenout, pokud lidske srdce zapomenout dovede," kekl van e.

Zorka se tvaila dues hrozne tajemne.

"Nesu Lide ohromnou zpravu!"

"Smim ji take zvedet?"

"Smite! Pojedeme na svatky do hor, do Pecru! Snehu je pino, zaly2ujeme si! Pojede celY spolek sedmi, jen Venda zustane v Praze. Nechce se setkat s Evou... a souhlasim s nim fipine! Lidu vezmeme s sebou, sam jste 2e by pottebovala jdte zotaveni a zmenu vzduchu, ne2li se vrati do stareho 2kolsketio 2ivota.

Bogar sledoval v mygenkach rychle napad, jang ho razem ovladl. Poeital v duchu dny; dovolenou dostane, vlastne odejde o tYden — jest tedy volnY...

"Mohl bych jet s vami, Zorko?"

Zorka zrudla pod jeho pohledem.

"Bo2e, prod" byste nemohl! Musite si vAak rychle objednat pokoj, my mame sve jiz zamluveny!" itekla mu jmeno hotelu a prohlasila pak, Lida jiste netrpelive eeka, jest tedy nezbytno ukoneit tuto rozmluvu.

"Jdete, Zorko," souhlasil Bogar, "zatelefonuji ihned do Pecru a podkam pak na vas. Je nadhernS7 den a na zitra se nemate moc &it!"

Smal se ji potmdile do oei, prototie Zorka jegte na nem nevymanila pkiznani, koho ve gkole podplatil, tie ma tak ptesne zpravy o jejim rozvrhu a udeni. Zlobilo ji to trochu, prototie mela nejasnou obavu, 'tie se Bogar maze dovedet take o jejich obeasnSrch nefispe gich v naterem oboru. Nebylo jich site letos mnoho, Zorka byla ku podivu pilna a nemusila se maturity vtbec tolik bat. Avgak Cert nikdy nespi a nebylo ji prave mile, kdyby Bogarav tajemnSi zpravodaj vedel o katidem paklesku na pr. v matematice.

Lamali si tim hlavu, kdo by to mohl byt, probrala VSecky profesory, 2kolnika i topiee, pravdy se v gak nedopidila. A Bogar sveho zpravodaje nezradil!

Doprovodili ji2 az ke telefonu. Lida pfivitala Zorku radostnYm fismevem.

"Koneene jsi tu!"

"A nesu ti bajeenou zpravu, Lido"! Pojede s nami na svatky do hor! Pojedeme den pied 8tecirS7m dnem, stromeeek si udelame tam. My oslavime gtedrS7 veder o dva dny &lye, aby nebyl tatinek a Venda zkraceni, protde ti stanou v Praze, jen maminka pojede se mnoul A celS7 spolek sedmi, Kveta, Eva, i ho gi! A ty, Lido, take!"

Lida poslouchala pfekvapene. "Co tomu vgak kekne tatinek?" namitla tige.

Zorka ji vS"ak ihned uklidnila.

"Tatinek tvtilj s na gim planem Upine souhlasi! Maminka byla u neho v lekarne a tam v gecko smiuvili. Pojede dokonce s tebou a na Stepana se zase vrati do Prahy. Pak ziristand s nami, nage mamka to vezme pod sva, ochranna kiIdla. Lytiovat sice tuze nesmi g , okkejeg vgak v botiskem vzduchu! Co tomu kikag?"

Lida byla ovgem Upine srozumena. Tugila trochu, 2e tatinek svolil hlavne k vuli ni, aby nemusila protiivat prvni vanoce s nim sama, dokud si jegte nezvykla na tu velkou zmenu, je2 u nich nastala. Po svatcich zaene kola a pro Lidu velka prate, ye vgednim 2ivote spige se vpravi do novYch pomeril.

Zorka ji jdte rychle povedela, co je ye Akole noveho. Fredy je pry hrozne zamilovan do Hely Krejeove, U2 se o torn mluvi po celem ilstave.

Hela pojede ov2ern take na hory. A Jenda Soukup pry se zakoukal na oktavanskem veeirku do nejake holeidky, kterou nikdo vlastne nezna.

Chodi do kvinty gymnasia v Dvo •akove ulici, jmenuje se Irena a je premiantkou ye sve tfide. Nosi kratke sukne, ma zlate viasy a hnede oei. To fSecko hal a divky jiti vypatrali, blitigiho vgak o Jendove lasce nevedi!

Lida se uptimne divila.

"To bych nikdy nebyla fekla, Zorko! Vklyt' jsme vMchni vedeli, 2e je zamilovan do tebe!"

Zorka se zard61a.

ye stfedu, dne 20. srpna 1941.

"Snad byl, Lido, nahledl v S • ak jiste, 2e to nema Mne byl Jenda jen dobrYm kamarddem a pfeji mu jeho zlatovlase deveatko !"

"Tedy pozitfi pfijdu domt, Zorko! Vis, 2e se mi bude vlastne po tomto pokojiku stYskat?

Nalezia sem tu klid a pfesvedeila jsem se, te mne ma piece nekdo rad!"

Zorka ji pohladila pobledlou tval. "Blazinku," fekla vyeitave, "my to meli v2dycky radi! A nyni bude vS'ecko zase v pofadku! Tatinek bude it jen pro tebe!"

"A maminka?• Mohu byt At'astna se vzpominkou na to hrozna slova, ktera mne vehnala skoro ye smrt?" i'ekla si v duchu Lida a Zorka eetla tato slova na jejich rtech, tfeba 2e jich nevyslovila. Vedela, ze ji nemfiZe pote git a proto rychle zaeala mluvit o vanoenim vS7lete, o botiske krase a zasnetienSrch hor. Ujednali si s Lidou jegte, tie pkijde zitra a pozitti, netili pftjde Lida dome. Vykidila ji pozdravy od chlapca a hlavne od Jirky, kterSr na ni stale vzpomina.

"Jirka je hodnST hoch," fekla Lida vdeene, "ma dobre, soucvitne srdce a nikdy mu nezapomenu jeho Toast s m3im osudem!"

Nebe ye etverci okna pobledlo, zimni slunce zhaslo. Sestra vstoupila tie do pokoje a chystala stolek pro svaeinu. Za chvili se rozezvuei zvon, kterS7 znamena konec nav gtev, kategoricky tidda, klid pro nemocne, nemocnice se zavfe pro ty, kteki pkina geji do rise bolesti a utrpeni odlesk sveta a draveho Zivota.

Zorka se sklonila nad Lidin3-7m ldem a objala svou pkitelkyni.

"Odvahu, Lido!" geptala ji vroucne, "Zivot je piece tak krasn3-r, i pro tebe, vek mi!"

Lida se usmala, trochu smutnST byl tento smev a piece v nem byl nadeje v lep gi budoucnost.

"Sbohem, Zorko, a neshledanou!"

No Bogar jiti netrpelive pfechazel po zahrade. Mel gtesti, pokoj v Pecru je gte dostal, posledni sice a vlastne jen nahodou, prototie jeden z hostu odtekl svilj pkijezd. Zvetsoval Zorce ihned tuto vSrbornou zpravu a odvedi ji rychle z ovzdu gi nemocnice.

"Pojedu tedy s vami do hor, Zorko, a pak se usidlim definitivne ye sve nove ordinaci!"

"A budete Cekat na pacienty," smala se Zorka.

"Doufam pevne, Ze se jich doekam!"

Sli Fochovou tfidou k museu, nebot' Zorka se ji2 smirila s tim, 2e se jeji nav gteva u Lidy protahla vtidy al do vedera.

Zvykla si na tyto procha.zky, je2 ji byly jiti" nyni nesmirne drahe!

"Zde budti bydlit", kekl nahle Bogar a zastavil se u domu, na nem2 se mela za etrnact dni zaskviti tabulka s jeho jmenem. "Jiti je v ge zakiteno, maminka sama mela vrchni dozor nad Upravou meho domova!"

Zo'rka hledela na dam, kde v prvnim padre byla kada tmavYch oken. Bogartv byt, v nemti bydlil jiti tS/den.

Sledoval jeji pohided a pak se odhodlal k prosbe, kterou se dosud neodvalil vyslovit.

"Nechtela byste se podivat na mou lekatskou residenci, Zorko?" kekl proste; v jeho hlase byla vgak vagniva prosba. Mel pogetilY napad, 'tie by mu Zoreina navgteva pkinesla gtesti.

Pohledla na neho trochu patrave, pak se vgak rychle rozhodla. "Pojd'me! Uvidim take rada, jak tu budete Zit!" V jejim svoleni byl vS7raz naproste ditvery v neho; mela ho rada a liana mu. Proto nespatkovala v jeho prosbe nic nepatkieneho.

Ztlumil svou radost a vedl ji do prvniho patra, otevkel dveke, na nich byla jiti jeho visitka.

Otoeil vypinadem v pkedsini a proud bileho svetla se rozbehl po stenach. Zorka vstoupila klidne do pkedsine, kde v2e dYchalo novosti a Uzkostlivou Cistotou.

"Tatinek byl gtedr3"7", usmival se Bogar, "chtel, aby jeho syn mel v ge nejlepe zakizeno!"

Uvedl Zorku do ordinace, kde se v ge lesklo a svitilo. Neschazelo nic, jen pacienti, jak Zorka zase trochu gkodolibe podotkla.

Prohlitiela si v ge se zajmem, nebot' Venda ji davno jiti nakazil s ySrm nadg enim pro medicinu, aC se poctive snail dokazat ji, tie se pro tuto veclu nehoeti.

CPokra6ovani.)

VESTNiK

Ve stfedu, dne 20. srpna 1941.

Dopisy pani Hany Beneiove a ostatnich funkeionaifi.

New York, 11. srpna (0 TK). Do ruzWich most SpojenSrch Stata do gly v techto dnech dopisy z LondSrna, adresovane tamnim eeskoslovenslOm pomocnYm vYborilm. V techto dnech dekuji funkcionali es. Oerveneho ktiFe v Lone,;',ine za zasilky, vypravene z Ameriky.

Dopisy maji toto zneni: V LondS7ne dne 14. dervence 1941.

"Mili ptatele, dne 3. dervence t. r. pfevzalo o gacovaci oddeleni es. 'Oerveneho kfiFe od zasilatele dye bedny dart, ktere jste nam poslali. Nyni, kdyi jsme ob' bedny rozbalili, chceme yam podekovati jegte jednou za vgechno, co jste s takovou peel a laskou pkipravili a poslali nam do LondSma, abyste pomohli es. Cervenemu ktai zaolavati jeho nemale akoly. Jsme yam uptimne vdeeni za v ge, co jste poslali, zvla gte za ruene pletene ponaky, kterS7ch nikdy neni dost pro nage vojaky. Take jsme je ihned poslali do jejich poso.dek. Nemene vdedni jsme za opravdu krasne ruene pletene svetry, ktere schovavame pro nage civilisty, az zase nastane dlouha a nevlidna anglicka ∎zima. Take v geehno mu2ske ogaceni, ktere jste nam poslali, nam pfiglo nesmirne vhod, protoFe ho nikdy nemame Bost, tak je velka poptavka. Ze Fenskeho gatstva pak to zase byly letni gaty velkSTch rozmeal, ktere tentokrat v na gem sklade apine chybely. A jsou take vkchny rozdany nagim pottebnSTm Fenam.

Vag dar nagemu es. 6ervenemu ktiFi v LonOne ptigel v dobe pro nas xplmi telle a oceriujeme jej proto dvojnasobne. V noci z 10. na kvetna byla totiF budova es. Oerveneo ktiFe Wee zasaFena nemeckS7mi pumami. Dam

e

Cervenk kriz v Lonolfme craw americ. krajaniim

byl site znieen ,ale obetavost a nadlidske nagich lidi za vydatne pomoci Anglieanii, kteki pro nas Mali co mohli, ac jejich 6ervenST kriz byl tae noci bombardovan, zachranili znaenou Cast majetku cs. 6erveneho Zachranene \Teel, ktere pomahali ze znidenth° domu odvageti take nagi vojaci, byly zatim v budovach es. fitadri. Teprve dne 16. dervna mohli jsme zaeiti se stehovanim do noveho domu 'Cs. Cerveneho Mite, kde za&name vlastne znova. Ve gkerou svoji praci a usili sousttedili jsme zatim na zachranu gatstva a pradla, ktere bylo site z bombardovaneho domu zachraneno, ale promatene vodou a pogpinene troskami. Byla to velka, prate, ale posilovalo nas pfi ni vedomi, ze nas mohly nemecke pumy pogkoditi vioe, ne-li ptipraviti o vge. Jsme vdeeni za v ge, co se nam podatilo zachraniti.

Pfijmete nage upfimne krajanske pozdraY'• Hana Benegova, destna pfedsedkyne, Marina Paulinyova, mistopfedsedkyne Lida Drtinova, pfedsedkyne soc. odboru. v v V LondYne, 17. Cervence 1941.

"Dra7i pta tele, jiF telegraficky jsme yam oznamili ptichod obou ambulanci do zdej giho ptistavu. Mezitim byly vozy dopraveny do nejvet gi deskoslovenske posadky v Anglii, kde je v nejblit gich dnech

Btrana 11,

osobne odevzdam va gim jmenem nagim jednotkam. teelnYm a peelivym vypravenim ambulanci jsme vgichrri nadgeni. Vypini urdite sviij ilkol a budou nepostradatelnYm, ale soueasne kras nYm doplrikem es. vojenske sanitni vizbroje.

Jsem skoro povdeena, Fe se Fadna ze spojeneckYch armad nemuz.e pochlubit tak skvelSrm darem svSrch americkS7ch krajanii. Je to pro nas novSim dukazem va geho skuteeneho a yelikeho porozumeni pro potteby na geho vojska, projevem vagi uptimne lasky, kterou tak vidi•elne nagim hochilm naznadujete, a soudasne vageho uptimneho piani ptispeti sec lily sta.& ku zdarnemu ukoneeni na geho narodniho boje.

Neni mi bohuFel mo2no podekovati zvlagte vgem spolkam a cla.rcilm, kteki se o tak pozorne vybudovani ambulananich vowel zaslouFili.

Prosim vas proto, abyste laskave v gem ptiznivcam vyjadkili me nejvtelej gi diky, vgem tern, kdot se pkieinili uvesti ve skutek tak aFiteenST dar, kterST sam o sobe slouFi i k jejich cti a chvale.

Dekuji pfi teto pfileMtosti i za pfilaene dary. Na gi hogi eekali biz netrpelive na slovniky. Uj gt'uji vas, Fe sokolska druFstva ye N,T stroji pokizene va gi peelivosti vzbudi novSr podiv a salvy pochvaly u anglickeho obecenstiv , ktere jim tak nadgene projevuje svoji ptizen pti kaklem jejich vystoupeni.

Prosim vas, drazi krajane, abyste s vSirazem meho osobniho nejuptinindi giho diku, ptijali i srdeene pozdravy nas vgech.

Zachovejte svoji pkizeri na gi armacle i es. ervenemu kti2i v zahranidi."

Vam vgem vdeanA, Hana Benegova.

V SLOVANE V HITLEROVE PLANU. 1Thechny neoficialni nabidky miru, kter3imi se Tteti rise snaFi podeptit posice americkSrch isolacionista, opakuji soustavne: Evropa je sjednocena a Hitler& novSi tad aspe gne vyke gi vgechny politicke i hospodakske otazky evropske pevniny. Tak argumentuje take nacistickS, tisk u nas doma, dokazuje, ze "spoluprace" s Nemeckem zbavi eeskoslovenske hospodatstvi vgech tiFivStch problema.

Neposuzujme Hitlerav "nov3"7 fad" jen podle soueasne nemecke politiky, ktera se musi ohlitet na zajmy valeene vSTroby a snali se proto vyhnout vgem vetgim vnittnim konfliktam. Zda, se, Fe mnoho lidi jegte dostateen'e nevi, jak by byla Evropa organisovana, kdyby se Teti kigi podatilo zvitezit. Je to vlastne ku podivu, ponevad2 tiny, keel a plany nacistickeho vedeni naznaduji dosti jasne, co by Tteti rise delala a jak by bez skrupuli postupovala, kdyby se ji podakilo dosahnout rozhodujiciho vojenskeho aspechu.

Vgimneme si pkedevgim prohlageni figskeho ministra hospodatstvi, dr. Funka, o cilech nemecke hospodatske politiky po valce. Zatim co mirove nabidky mluvi neustale o "organisaci evropskeho blahobytu", prohlasil Funk zcela jasne: "Mirove hospodakstvi musi zajistit velkemu Nemecku maximum jistoty a nemeckemu narodu maximalni spottebu zbo21, aby se zv3Ygila jeho Fivotni &oven. Evropske hospodatstvi musi Wit zameteno k tomuto cili."

Jak to chteji naciste provost? Studie Royal Institute of International Affairs poukazala nedavno na jeden zpasob,-kterSrm si chce 'Vied rise zajistit vSiteFky z prate evropskeho kontinentu Uvnitt svS7ch hranic soustkedilo Nemecko nejvetgi Cast evropskeho pramyslu. Zahrnuje nejen prilmyslove Rakousko a severodeske kraje, ale i Aisasko, Lotrinsko, Luxembursko, polske Slersko, lvovskSi kraj, Gdansko a Memel.

Pro Nemecko musi pracovat take pramysl skSich zemi. V teto oblasti zamestnava pramysl 40% obyvatelstva, zatim co v zemedelstvi pracuje pouze 29%. V ostatni. Evrop y pracuje naproti tomu v priimyslu jen 23% a v zemedelstvi 53% obyvatelstva.

Za nynej gich hospodakskSrch pomert dosahuje pramerna hodnota zboFi, ktere vyrabi prtimyslovSt delnik, o 60-100% vie, net hodnota

zbal zemedelskeho. Podle toho se take plati. tim, Fe si naciste soustkedili v ti gi vetginu pramyslove prate, ponechavajice porobeW/m rodam praci mend .0nosnou, zajigt'uji si nejlepgi sousto pro sebe. Uvnitt Tketi rise je ovgem vSinosnej gi price v3isadou Nemea. Dr. Kehr z tigskeho ministerstva hospodatstvi nedavno pravil, Fe se Nemcam vyhratuji "vy ggi formy price". NiFgi formy jsou adelem cizich delnika — polskSrch, deskStch, slovenskStch, francouzskSrch atd. Podle oficialnich nemeckStch statistik pracovalo zaeatkem tohoto roku v Nemecku na zemedelskS7ch statcich vic neF milion Polakt, 117,000 Francouzu, 32,000 . Slovaks a 200,000 Italu, z nich2 east pracuje take v myslu. Podet cizich delnika v TFeti Fisi odhaduje se celkem na tti miliony. Jejich mzdy jsou bidne. Polaci dostavaji na pkiklad krome stravy jen nekolik marek mesiene.

To ovgem neni 'v gechno. Pravd proto, Fe se v rasovem pojeti nacista odrali 4rach z pfirozene plodnosti slovanskYch narodfi, vyplyvaji Hitlerovy dalgi plany pro slovanskou vYchodni Evropu z tohoto strachu. Jiz v roce 1934 prohlasil Hitler — jak prozradjl bYvalY pfedseda gdanskeho senatu, Rauschning — v soukromem rozhovoru: "Mame v sobe pfili g mnoho slovanske krve. Aby se udr2ela nemecka, nadvlada, musim provost nezbytne depopulaci, eimF myslim odstraneni celYch rasovYch jednotek. Kdy2 je ukrutna pfiroda, mohu bYt ukrutnY i ja. bez slitovani do pekla valky vYkvet nemeckeho naroda, mam jiste take pravo, odstranit miliony podtadne rasy, ktera se rozmno2uje jako hmyz. "Odstranit" neznamena pfimo znieit. Systematicka opatfeni, ktera provedu, omezi jejich pfirozenou plodnost. Oddelim na pfiklad mute od Fen na nekolik let. Prot bych nemohl vedome provost to, co se dostavilo jako nezbytnY cifisledek dlouhe valky v letech 1914-18? Jsou take jine prostfedky, kterYmi se mohu pfidinit o vymirani neFadouci rasy. Patti k hlavnim fikoltim nemeckeho statnictvi, aby znemo2nilo jednou pro vFdy dalFi vzestup a rozmno2ovani slovanske rasy."

V teto souvislosti je jiste zajimave, co fekl Hitler jiF v r. 1932 o "Oeskomorayska panev a vYchodni kraje, ktere hraniei s Mineckem, budou kolonisovany OmeckYmi sedlitity.

Cechy a Moravany vystehujeme ttebas nekam na Sibit nebo na Volyrisko. Utvokime tam pro ne reservace. Cesi musi prye ze stkedni Evropy.

Kdyby tam zastali, budou v2dycky husitskobolgevickSrm ohniskem rozkladu".

Vime, Fe nasilne vystehovani eeskSTch sedlaka zaealo jiF pod nejraznej gimi zaminkami (stavba vo•mskS7ch objekta, komasace atd.).

Na deskomora yske vysoeine, kolem Prahy a v nekterSrch jinS7ch krajich germanisuji se 112 cele vesnice, Neni to nahod'le a nelze to povatovat pouze za projev mistni politiky. Risky ministr zemedelstvi, Darre, vypracoval Hitlerav nazor do vgech podrobnosti. Celt' plan se tidi zasadou, kterou Hitler ureil jako smernici pro celou nemeckou vS7chodni politiku: "Na evropskein vS7chode mohou bit velkymi sedlaky pouze Nemci."

Prosttedkem je sousttedeni ve gkere pady v nemeckSich rukou. V polskS7ch krajich, ktere byly ptieleneny k Ti4eti kigi, byl jiF polskS7 pozemkovST majetek vyvlastnen a pkidelen nemecW7m sedlakam z baltsWich krajt. Vrstva nemeckeho zemedelskeho delnictva ma W7t v budoucnosti pojmem zcela neznamSrm, ponevad2 nemeeti zemedelgti delnici maji dostat pozemky dtivej gich slovanskSrch vlastnika.

Vgechna tato opatkeni maji zajistit jednak nerneckou "panskou glechtu" (Blut-Adel) a jednak vytvoFit masu slovanskYch bezzemkii, ktefi by Fill temet v otroctvi. Je samozfejme, ptislugnici "nagich ras" postradali by take jakekoli vYchovy. Dane& plan fidi se piece sadou, Fe Nemci musi mit "odvahu k negramot- • nosti pro niFgi. tidy". Budoucnost, kterou Hitler pkipravuje pro vet ginu slovanskich naroda jevi se tak, Fe by tyto narody — a na pkednim miste ovgem aek — zili bez vYchovy a kultury, pracujice pro nove, nemecke rytike. Byly by to nejen nevolnicke skupiny na nemeckSrch statcich, ale i pracovni kolony na nemeckSrch silnicich, v moealech a lesich.

‘2ijeme v dot* kdy si to musime dobte n yedomit.

Vojin Bedfich Beer.

V — Critica, Fascista, sbornik, vydavanSt ministrem vyueovani Bottainem, vyslovil se, Fe "tato valka male trvati deset let" a vyzval italskY a:)xy so ptipravovai talcovou mot. nost,

strana

rfedni Orgin Slovanske Pod.porujici Jednot, Stitu Texas, Official Organ of Slavonic Benevolent low eiation of State of Texas.

REDAKTOB—FRANTA MOUCKA—BDITOil Vydavatele — Publishers tECHOSLOVAIC PITBL. CO., West, Texas Pfedplatne $1.50 roone. Do stare vlasti $3.00 Subscription $1.50 a year in advance.

Eurone n00 a veer.

Lminy adrea sastlaji se do Hlavni Cfadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vegkeri deploy, pfedplatne, oznamky, bud'toi adresoviny na Vestnik. West, Texas feetnik hap, the largest circulation 9f sa3 Czechoslovak Weekly in South.

Bratrske jednoty v stalem rozmachu. kladem The Fraternal Monitor v Rochester, N. Y. vytly d y e vysoce zajimave publikace, pfind'6ejici pozoruhodnY pfehled rozmachu bratrskYch organisaci. Jsou to "Sioudene tabulky pojig t'ovacich organisaci (Consolidated Chart of Insurance Organizations) a Statistika bratrskYch spoleenosti (Statistics, Fraternal Societies). Obe tyto publikace obsahuji iipine a podrobne informace o Jednotach a Zivotnich pojigt'ovnach ye Spoj. Statech na zaklade jejich stavu ke dni 1. ledna 1941. Aby nati dtenaki mohli si udiniti pfedstavu o obrovskern rozsahu Zivotniho pojiktni, podavame nektere eislice z uvedenYch dvou rodenek. Sloudene tabulky spojuji zpravy 384 bratrskYch jednot, spoleenosti na Zivot pojik'ujicich a sdruZeni Zivotniho poj tteni. Poskytuji skoro upine jejich zpravy statnim pojitt'ovnim odbortim, dale stupnici poplatkovou v ptipade dvou prune jmenovanYch systemil a vzkazy zisku a ztrat v nove forme u 181 spolednosti na Zivot pojik'ujicich. VYkaz ten nasvedeuje, ze pojikeni v platnosti ke dni 1. ledna 1941 bylo $125,259,132,646, z neho2 ptipadalo na spoleenosti Zivot pojik'ujici $97,547,905,997, na prilmyslove poji§teni $20,916,952,745, na bratrske jednoty $6,675,912,697 a na sdruZeni Zivotniho pojtkeni $118,361,207. Nove pojikeni, vystavene roku 1940 ve VAech tfidach techto organisaci, Cando pies jedenact — pfesne $11,342,355,611 a dedictim bylo vyplaceno $118,361,207. CelkoVY sta y elenstva v bratrskYch jednota.ch v Un i i ke dni 1. ledna 1940 byl 7,879,592. V tomto podtu zahrnuto bylo 389,582 elent spoledenskYch a 1,043,949 ditek. PojiAteni v platnosti dinilo $6,675,912,697. Jmeni jejich bylo $1,372,292,099; beZne zavazky $31,048,050 a certifikatove zalohy $1,061,787,780. Pfijem vS'ech techto bratrskYch jednot v rode 1940 byl $235,008,700 a y Ydaje.$181,768,343. NovYch elenft pfijato bylo 710,984 a noveho pojikeni vystaveno v eastce $571,375,828. Od sveho zaloleni vyplatily jednoty tyto dediciim a na jinYch poZitcich ohromnou sumu $5,552,429,358. Kuse dishce podavaji dukaz, Ze bratrske jednoty jsou v stalem rozmachu a sill rok od roku. Je to radostnY vYsledek nalekteho pochopeni vYhod bratrskeho Zivotniho pojtSteni v nakch kadach, jet by melo bYti stale prohlubovano. Z obsahu rodenky poznavame, 2e bratrske pojikeni v prtibehu doby vyrostlo na skuteenou vedu.

Duch dasu odval doby, kdy se mohlo u jednot tifadovati po sousedsku, kdy nebylo nutno starati se o rozmanita zabezpedovaci opatfeni, zku§ebni statiStiky, valuadni miry, zalohy a pod. Z iidaja v rodence teto je zjevno, jake odpovedne ukoly maji ti, ktefi jednoty fidi a jake &Melte nrace mail k vykonavani jejich Hlavni iitadovny. tsporn:cr bond Spoj. Statil je clukazem, jste pujcild viade Unie na narodni obranu. Vág bond pfinagi urok 2.9 procenta, je71i &s et flp sye gosriMosti

ITESTNfIC Historicka sehitzka presidenta Roosevelta s Winston Churchillem na vysokem molt mezi Severni Amerikou a Anglii zpusobila sensaci po celem svete. Posledni dobou pfinetel tisk naraZky o mo iv nem setkani se dvou nejyyttich pfedstaviteld demokracii net urdite nebylo tvrzeno ni popfeno, 2e osobni shledani presidenta Roosevelta s premierem Churchillem bylo tajne planovano a uskutedneno. V pull min. tydne konedne pfiko urdite oznameni, die deg vtidcove Ameriky a Anglie seki se na svobodnem molt, radili se o spolednem postupu ve val.. ce a oznamili sve cite valeene i mirove. Cil valky v prohlag eni obou statnikii je vysloven jasne — znieeni nacisticke tyranie. Touto odpovedi udinila Amerika a Anglie znamenitY protitlak Hitlerovym mirovYm nastraham, a zaroveri zaraZena byla nemecka snaha o kompromisni mar, pro kterY lamou kopi smitovadi Lindbergh, Wheeler a jim podobni. S Hitlerem se nejedni a jednat nebude stoji v prohl6teni Roosevelta a Churchilla co odpoved' na dalk nemeckou propagandu, ktera se snazi obratit zapad proti Rusku a ptimet jej, aby nechal evropskou pevninu v sparech nacismu v odmenu za likvidaci boltevismu. Mirove cile Ameriky a Anglie jsou vAeobecne: Svoboda a rovnost vkch narodii, mirova spoluprace a stejna lektost vkm, nee se zarukou, aby se neopakovala svetova valka po tleti. Spoj. Staty a Britanie zfikaji se jakYchkoli imperialistickych odlikaji se jakYchkoli fizemnich ziskil a prohla'Suji se pro obnoveni statni svrchovanosti tech narodii, jet byly sve nezavislosti nisilim zbaveny. To znamena, 2e nacistickemu lupidi nebude ponechan jeho lup. Mirove podminky nemaji v' ak na pameti jen znideni Hitlera, ale i odstraneni pomerti, z nich2 nacism vyrostl. VYslovne uvadi zlep'6eni pracovnich porherfi, hospodaiskY rozvoj a socialni zabezpedeni pracujiciho lidu, aby byl odklizen socialni neklid, z neho2 naciste politicky tolik vyteakli.

Dale se proklamuje uvolneni a zpfistupneni zdrojt surovin pro narody, postradajici kolonie, by odstranena byla pfidina svaru mezi tak zv. narody nasycenymi a nenasycenymi, Cali rovna, pfilektost pro jednotlivce, tfidy i narody. Spojenci nechteji diktovat nemeckemu lidu formu vlady, ale po zkuS'enostech posledni valky poZaduji zaruky pokoje. Draku nemeckeho imperialismu musi bYti vytrhany zuby a prohlateni pravi, 2e fitodne narody musi bYt odzbrojeny.

Nemecko se mute iidastnit mirove vYstavby sveta, ale na Zadny zpfisob mu nemaZ o a nesmi bYt dovoleno, aby po tfeti zvedlo zbran a strhlo svet do nove katastrofy. Nemci mail ted' na vybranou. Bud' jit dal za Hitlerem do propasti nebo se zbavit Hitlera a nacismu a tak zkratit zy dlouhe valky. eeskosloyensky narod zachoval si svou narodni jednoty , progel teikYrni zkougkami mravne nedoteen, nebot' pad svilj pied Mnichovem a po Mnichovu nezavinil, pc celYch dvacet let se kompromisy s nacismem neposkvrnil, zfistavaje vidy veren krasnYm tradicim demokratickYm. Pies vgechen rozvrat a chyby v jednotlivych zemich evropskych zachoval si svou rodni a lidskou east, svou narodni hrdost a svilj krasnY, svatY narodni prapor nedoteen, nepohanen, nezneeisten. — President dr. Beneg.

Za bratrem Janem Ondrugkem. Dallasti ztratili spolehliveho pracovnika, nale Bratrstvo elena z nejlepkch — spolubratra Jana Ondru g -ka—terYdonlsyjiZvcetuobtu 16. srpna po clerk nemoci. Znal jsem zesnuMho mnoho roku, obdivoval vkly jeho nenaroene slufty, obetavost, zlate srdce. Nebylo podniku, osadniho ci celostatniho, na nem2 by nebral podil, jeho by finandne nepodpotil. Byl Uzkostlive skromnST nee tahl za spoledne lano spolehlive a vytrvale. 6estna budi2 mu pamitka, portistalYm vyslovuji hlubokou fidast.

Jizdni hlidka. Pan Vatut obji2di tento mesic krajanske osady s eeskYm filmem "Jizdni'hltdka", jeho2 dejem je Langerav hrdinskY ptibeh ruskYch legionaffi. Tfi dejstvi chlapske hry kamaradstvi i lidstvi, troji nabrani dechu k dramaticky vyostfenemu yypravoyani o osudovem spoledenstvi osmi na clfevene kle zasnelene sibitske stepi; o vednYch touhach, vednYch laskact4, vednych odkikanich a vednYch radostech. ti prosti chlapci v uniforms filosofov& To4t*i, 3,f9. 1.7 1199,T11 gv(Wg`v4,44

Ve stfedu, dne 20. srpna 1941. novS7ch a vyASich pravd, kdy2 jim tak rany z vojenskj7ch a partizanskch pueek odpoditavaji — tu vlekleji, tu zrychlene — minuty a hodiny plavby v slupce, na niZ utajene hlodaji krysy zoufalstvi, beznadeje a marnosti. Postavy nasty sveho autora a Zivot se pfeleva z jevate dejin a legendy na jevike divadla, z minulosti do plitomnosti a z oblasti snit, vidin a tuch do Zhave pfitomnosti. Jsou dnes krvave vatne a dasove ty nekonedne rozhOvory, mnohoznadne pomlky a zamlky, ty fedi do pina i do prazdna, ty vYktiky, vYzvy a povely, jet od fist It uchu, od ucha k mozku,'k srdci, od dloveka It dloveku, od hlidek a rozvedek k jadru armady, od vojaka obeanu a od obdana It yojakilm, od vfidce k zistupum nesou vzkazy a poselstvi nejzavakiejpfikaz nejvyMi: Nemyslete na smrt, ale na Zivot. Nebot' Zivot je velka pravda. A proto de neledo musi hlidat, stfekt, pozorovat. Nikde nesmi vzniknout mezera, kterou by na nak nekdo pronikl. Dnes stojime pled druhYmi my, zitra oni budou krYt nas. Toto jest trest' nadherneho filmu "Jizdni hlidka", jen zasluhuje stoprocentni pozornosti kaZdeho rodu verneho amer. Oechoslovaka v Texasu. Upozorliujeme natl. velejnost, Ze tento film jest obsahu vaIneho, vlasteneckeho. Melt jsme na poladu okruZnich test p. Vakita fadu veseloher, pro zmenu a soudime, It natemu povzbuzeni "Jizdni hlidka" je dasove ptipadna i Zadouci.

Valka je peklo, stragne nideni lidskYch i majetku a stoji lidstvo ohromne penize.

Profesor dr. C. D. Johnson z Baylor university nelitoval easu k sestaveni tabulky, na nix podava pfehled lidske spoleanosti ukteenYch instituci, zbudovanYch za polovinu penez, je2 a't dosud kongres povolil na vybudovani narodni obrany. Zavratny obnos etyficet pet bilionii dolarfi ($45,000,000,000) odhlasoval nynejst kongres na rtizne nezbytnosti narodni obrany a za polovinu teto sumy dill za dvaadvacet dalo by se poliditi: tli tisice okresnich nemocnic t.j. jednu pro kaZdY okres ye Spoj. Statech, nakladem $250,000 jedna; tli tisice okresnich knihoven za $100,000 jedna a s dodatednou nadaci $100,000 pro kaalou; etyficet osm novYch universit za $10,000,000 jedna s nadaci kaZde dalkch $10,000,000; dvanact set novYch kolleji po $250,000 s nadaci kahle v east $250,000; styli tisice tfistapadesat Slcol v cene $500,000 kaZda,; afficet osm museji nakladem $250,000 kaZde a s nadaci per $250,000; jeden milion farem rozmeru 160 akrii v cene $50 akr a s res'denci za $3,000; dvesta etyficet tisic mil konkrYtovYch silnic, dvacet bekcich od Atiantiku It Pacifiku, 40 belicich z Kanady k mexickemu zalivu; jednorodni pfedplatne delnYch novin pro kaZdou rodinu v Unii; Akola pro vYchovu obdanstvi pro kahly okres ye Spoj. Statech; vYzkumna laboratol pro kaZdY stat v cene $250,000 jedna a s nadaci jednoho milionu dolarii; stodvacet udencu s platem $10,000 mane' ku studiu chemie, fysiky, geologie atd. a dtyki tisice osm set pomocnikti s rodnim platem $5,000 a tato skupina Veda.' by pracovala po deset Valka je peklo a proklate drahe.

Nage navg tevy. Ve etvrtek min. tYdne zastavil se u nas bratr Miroslav Parma z Dallas. DobrY sokolskY cvidenec vytrvalYm sebevzdelavanim udelal zkotiAku u Civil Service a ziskal zamestnahi u vladni pokieni sluZby. Pfitomne je pfidelen stavbe zdymadla u Austinu a syYch prazdnin vyulil zajezdem k pfibuznym a kamaraclum v Dallas. — V sobotu weer plekvapil nas nay kevou synovec Emil Moudka z Ennis, zamestnanY u dallaske firmy pro drenaZe silnic. Spolednost poslala Emila s detou dernYch delnfku kamsi za Waco a synovec u nas pfenocoval — negfi tabotili kolem trucku u Hillsboro. — Znama dopisovatelka z Fort Worth pani Millie Pol6tkova udinila nam navkevu vracejice se z pobytu u pfibuznYch v Temple. PH to ptilelitosti pledala nam obnos $4.75, venovanY Matici VyMiho Vzdelani, coZ bude v novinach kvitovano. — V pondeli dopoledne doki do redakce krajane J. Motl se synem a J. Matu§ z Bomarton, Tex. Dojeli do West It navgteve pfibuznYch a pfiki si prohlednouti tiskarnu choslovaka. Na ygtevy nas velmi V NxId-li mug slufbu, pfemStli: "Co fek1111'" "Jak e 01114151110"

Ve stfedu, dne 20. srpna 1941.

Na ge po g ta. Pohlednici z Roanoke, Va. zaslal nam bratr Joe Milan z Fort Worth, Tex., ktery se vydal s pfateli na Viet do Ochodni east Unie. Bratr Milan pi g e: Krajina to pekna, lid ptivetivY, gasolin po sedme hod. veeer neni ke koupi. — NOdherny pohled na pohoti u Las Cruces v Novem Mexiku zaslal nam kolega Aug. J. Morris, travici se svoji rodinou tYdenni prazdniny v zapadnim Texasu a Novem Mexiku. — Pozdrav ze San Francisco poslala redakci Rosie Horak, anie udala kdo a odkud je. Dekujeme sleene ei pani za vzpominku.

Pojateni na iivot a elenstvi v Slovanske Pod. Jednote Rata Texas zbavuje nas rizkosti a obay pied iivotnimi bouiemi. Je to nejbezpeenej g i za§tita pro chvile teilrYch osudovYch ran a uleheuje na§i iivotni pout.

Hovorna. Bratr K. N. Randolph leti g te u San Antonio nazYvano je West Point letectvl. NAmotni letecka stanice v Corpus Christi bude po svem dohotoveni nejvet g i zakladnou na svete a Camp Wolters u Mineral Wells je zase nejvetMm nahradnim taborem pechoty v Unii. Dalgi vojenske tabory v Texasu jsou: Fort Bliss v El Paso, Camp Bowie v Brownwood, Fort Sam Houston v San Antonio, Camp Barkley v Abilene a Camp Wallace u Galvestonu. Dal g i vojenske tabory planovany jsou v okoli mest Waco, Bastrop a Paris.

Rud. S. Piseri "Hej Slovane" napsal slovenskY buditel Samo Toma g ik — narozenY 1813 v Jelg a y ske Teplici u Jel g avy v Gemerske stolid. a zemtelY 10. zati 1887 — za sveho pobytu v Praze roku 1834.

Alois M. V Orange, Tex. buduje vlada lodenice nakladem $5,000,000, v niche staveny budou nieitele, patrolni Cluny, vleebe lodi a minolovky. V Galvestonu postaven bude such dock a zakladna pro opravu lodi nakladem $2,000,000.

Texarkana bude miti tovarnu pro nabijeni sttel, jee bude vyeadovat nakladu $45,000,000 a skladi g te munice za $39,000,000.

Jos. K. L. Die polskYch prament mail Sovety asi 170 ponorek, '70 torpedoborcri, 30 torpedovYch eluntl, 3 bitevnice, 7 kfienikri a 1 materskou lod' pro letadla. Koluji povesti, ze v poslednich mesicich Rusove vystaveli v tajnosti novou bitevni lod', ktera se smele vyrovna nemeckemu "Tirpitzovi".

Rusky general Kutusov, kterY byl nazYvan pro svou ustupovaci taktiku "TlustYm prasetern", dohnal s y Ym mistrovskYm ristupem netak daleko, ie neptitel nakonec musil jisti maso vlastnich koni. Takovy Kutusov mohl by zmisobiti takovou situaci, ktera, by znamenala obrat cele valky — poraiku nacistiekych hord na Rusi, pad hitlerismu.

V AMERICKE ETAPY. Hitler postupoval v obsazovani Evropy po malYch, nekdy vet g ich etapach. Jak v Rakousku, tak i v Ceskoslovensku a pozdeji jinde umotil propagandou narody i vlady a svetove vetejne mineni dtive, nez provedl dalSi barbarskY atok. Jest v§ak zajimave, jak s touto svou metodou narazil v Americe. Nejen, ze jednotlive faze nemecke propagandy a diplomacie byly v Americe znemo'lneny a znieeny; Roosevelt a jeho vlada vypracovali proti Hitlerovi novou metodu, stejne Udinnou uvnitt SpojenYch Statti jako v ostatnim svete. Po etapach pranYkovali hitlerism a jeho gangsterske metody, po etapach nicili jednu nacistickou baku v Americe za druhou. Rovnel po etapach vstupovali do nynejk valky se stale rostouci pomoci Velke Britanii a spojenctim, ai ny'ni klislne obsadili Island. Teprve nedavno Knox oznamil, ze washingtonska vlada hodla ptikroCU k dalsim opattenim, aby usnadnila britskou valku proti nemeckym ponorkam a letadlam v Atlantiku a nahle ptichazi zprava, to Americana ve chvili, kdy Knox mluvil, ptistali na Islande.

V 2ivot jest ue takovy, to nikdo se neciti g t'asten, leda to oeeko.va zmenu. Av g ak zmena samasebou je nidim. Kdye jsme ji dosahli, ptejeme si zmeny V Ptatelstvi je pocit jako kdy jsme do syta najedli peeene. Lasic,-1 :alto kdy ism!, Ae. , napU kInIp00A0,

VESTN1K "ZAAKODNICI".

Dne 26. srpna 1914 vydal general Stenger velitel 58. nemecke brigady tento rozkaz: "Ode dne g ka nechceme eadnYch zajatcri. Vgichni zajatci musi.bYti zabiti, at' jsou raneni, ei nikoliv, se zbrani v ruce, ei beze zbrane. I zajatci, kteti uz byli setadeni do skupin, musi bYti zabiti. Necht' za na g imi tadami nezristane ani jeden livouci neptitel."

U;lynulo dvacetsedm let a zase jsme z Nemecka usly g eli podobna slova. NemeckY reporter tekl v pi enosu z ruske fronty: "Nedavame pardon, nebot' Rusove bojuji jako pravi zdg kodnici. Napadaji postupujici nemecka vojska z boku, objevuji se na mistech, kde jsou nejmene oeekavani, bojuji do posledniho dechu a dokonce se i stab, to ru g ti zajatci, kteti byli odvadeni do zapoli, napadli nemeckou stral". .

Melt jste slyg et, jak spravedlive byl tenth Nemec rozhoteen, kdye to fikal. A meli jste v sobotu poslouchat pana ministerskeho radu Fritsche, Goebbelsova zastupce u mikrofonu, kdye se rozeiloval nad tim, ze perfidni Rusove budovali bez krupuli po dvacet let obrovskou armadu. Je to opravdu neslYchane, le se tito zlomyslni lido brani ae do posledniho dechu a to si dovoluji take stfilet, kdy by podle vgech pravidel nemeckeho blitzkriegu men zahodit pu g ky, zvednout ruce do vY gly a jit na point prate do Nemecka. Pine chapeme spravedlive rozhoteeni nacistil, 2,e si nekdo dovolil mist stenY podet tankii, nebo dokonce vice nee oni sami, ze kdosi ukazuje stejnou obratnost v manevrovani jako slavni nemeoti strategove, kteti at dosud dokazali genialitu v bojich proti nepomerne slabkmu a hide vyzbrojenemu odpurct Hlasy z nemeckeho podsveti nam pfipominaji zufive vykfiky temeSlneho rvaee, jen2 se utkal s protivnikem, kterY se neboji a dovede se bit. Zrovna tak lamentovali, kdy si britske a spojenecke letectvo dovolilo ptenesti valku nad Nemecko a davat nacistfun doma lekce o torn, co to znamena totalni letecka, valka.

Ale, satira stranou, zpravy, jee nas dochazeji o bojich na vYchode, dokazuji, ie svet snad jeste nevidel boji tak krvavYch, jako se rozehravaji na rusko-nemeckem boji g ti. Charakteristicka je ruska zprava o protiUtoku, jim 2- se Rusove zmocnili jakesi vesnice. P11 tom jim padlo do rukou 22 zajatcti, ale na miste zilstalo 700 mrtvYch a ranenYch Ti Anglieane, kteti znajl Rusko, vzpominaji na skvele bojove vlastnosti ruskeho vojaka ye svetove valce a dovozuji, ee rusk vojak je dnes jeke lepSim bojovnikem a to je neskonale lepe vyzbrojen, nal v posledni valce. Ptiklady odvahy, jee jsou uvadeny v oficialnich ruskych zpravach, potvrzuji tyto very. Pe§ak Romanov (!) svedl boj s nemeckYm motocyklistou a zabil jej. ftidie nakladniho automobilu Cety ruskYch pionYrri zajal etyti nemecke letce, ktefi chteli prchnouti, kdy/ jejejich letadlo nouzove ptistalo. Velitel kulometne roty bojoval, obklieen neptitelem, osm hodin a zajistil koneene spojeni s vlastnim delosttelectvem. Delosttelecky dilstojnik Trosinov zustal sam do posledniho okamliku u sveho dela. Kdya byl obklieen nemeckYmi tanky znieil delo a sam uprchl. Selske obyvatelstvo v zazemi fieastni se boja proti nemeckYm paragutisttim.

Citovali jsme jen tak namatkou; takovych ptipada je velmi mnoho. Ptipominaji nam neseetne ptipady osobniho hrdinstvi, jet prokazali britieti a novozelancl g ti vojaci v bojich v Recku a Krete. A prave tak jako tam, i zde se potvrzuje nazor, ee Nemec je dobrYm bojovnikem, je-li chranen tanky a letouny, zkratka, citi-li, to je v ptesile, ze v g ak ukazuje mnohem slab g im v boji mute proti muei.

Tu se ukazuje na jednotlivYch pfipadech kolektivni duch nacistickeho Nemecka, duch zbabeleho rvade, kterY si dovede zatvat a prat se s protivnikem, o nemt vi, ze ho na konec ptemille, ale kterY zoufale 'did., to mu byla uktivdeno, kdyl mu porio, kt10 t ft Stt3111 Pne a IPA 011, '

Strana 13.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nieepsanY resolueni vybor radu Svaz techoslovanu 'els. 92, ve Ft. Worth, Tex., timto vyslovujeme pozristale rodirie uptimne citenou soustrast nad ztratou va geho mileho, a ni,g eho spolubratra, Franka Balsanka.

ZesnulY bratr byl elenem SPJST. od roku 1908, vidy byl dbalY svYch povinnosti, jak kadovSTh, tak i jinYch. Zesnuly bratr se doeil 73 let a zemtel v St. Paul, Minnesota, kdee po mnoho let.

Vime, pozfistala rodino, 'ee eat vat' jest velkY, ale budie y am fitechou, ie celY na g tad souciti s vami a tell odchodu va geho mileho, protole nag fad ztraci v nem dobreho elena. best budie jeho pamatce.

Dan° ve Ft. Worth, Tex., 14. srpna 1941.

John Chaloupka, Helen Zichadek, Chas.

Bartek, resolueni vYbor.

V JEJICH SPRAVEDLNOST. NacistickY cynismus je skuteene na stejnem stupni dokonalosti jako nacisticka bestialita.

Olovek by nevetil, ie je mane napsat takove nehoraznosti; mame pled sebou libereckY denik "Zeit°, v nerne se pige: "Mohli jsme s eeskYm narodem nebo s Polaky zachazet docela jinak, nee jsme to Wall. Mrieeme tici, ze si best mohli ugettit mnohe veci, kdyby se byli chovali k sudetskYm Nemec.= tak, jak my ted' zachazime s nimi."

Wine v oeskoslovensku meli tfi vysoke g koly, te gi v protektorate nemaji ani jedinou /*mei meli tolik g kol, kolik pottebovali, men sve zvolene zastupce y e snemovne, meli sve ministry v eeskoslovenske vlade. best nemaji vabec nic, nebot' protektoratni "vlada" neni skuteenou vladou. A pfi torn si nacistickY pisatel je g te troufa tvrdit, ee by best meli dnes lep'g i osud, kdyby se byli v minulosti chovali k Nemcrim tak, jako naciste k Oechrim dnes, to znamend, v ptedstave nacistri. "spravedlive".

Jak to jejich spravedinost dnes vypada, to dokazuje mimo mnoha jinYch ptipadri inserat brnenske nemocenske poji gt'ovny v praiskem nemecke deniku: brnenske okresni nemocenska, poji g t'ovna meta v poslednich letech jen mizive procento nemeckYch poji g tencri. NemeckYch delnikri v mezidobi v Brne ptili g nepfibylo, za to v g ak tento fistav je v rukou nacistri a podle toho sprava Astavu take vypadd. Dnes tedy sdeluje, ze "Ozdravovna Brno, Okresnl nemocenske poji gt'ovny brnenske v KarlovYch Varech je otevfena pro Nemce a to jak pro poji gtence, tak i pro osoby soukrome."

Ozdravovna byla postavena z elenskYch pfispevkii brnenskYch, vet g inbu deskYch delnikfi.

Ti dnes vribec nemaji co rozhodovat a nemohou take jezdit do KarlovYch Varri, pottebujili leeeni. V jejich ozdravovne jsou nacistieti pohlavati, kteti vribec nemaji s nemocenskou poji g t'ovnou co &lat.

V "DEUTSCHE WEHR" V ROCE 1939.

NemeckY vojenskY odbornik Lehmann uvedl y e svem elanku o Rude armade, uvetejnenem v fmoru 1939 v "Deutsche Wehr" tato eisla: 30.000 lehkYch kulomett, 23.000 teekYch kulometri, 11.000 lehkYch del, 1.600 teekYch del, 6.000 lehltYch tankt, 10.000 teekYch tankt, 9.000 letadel, 1,800.000 vojakft v miru s moenosti zmobilisovat 11,000.000 v ptipade valky.

V Prvni z peti ptikazini Budhismu, jeho pfivreenci tvoti asi petinu obyvateLstva cele zemekoule, zni: "Nezabije g eadneho eijIciho tvora".

Budhiste od zaloeeni. sveho nabotenstvi asi pied i110liljUnkou, Jedin0 2,300 10t5r 130111611, -• rlaboteratii v04,

Strana it

VESTNiK .1 0,1 , 1 . 1

III

.

11111

.

1111.1

111

1.1 t'l

1. 1 . 1111111

1

ni flit .1/1

Ve stfedu, dne 20. srpna 1941.

AI

11

1

1111, .11

/I 'it I'll

101111113MINII

All contributions, correspondence of Lodge OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC reporters, biographies etc. intended for pubBENEVOLENT ORDER lication, must be in the hands of the Editor OF STATE OF TEXAS

by Saturday. suswirommitgasurtnamriamonanammarommanuarinuennumumumuumumunnummmunamonnumoinimuuninomnumagnumumuwarogiennautatoomounnewitmeamuummumumumniumuntalwinjanalimmuntlintunnoullmuniummuulummommunumummumuummitumummumiutuummutnimunuomame

VESTNI

O SPEAK about Smetana and his works Trealy means speaking about life in the Czech nation during its most vital period, that is, the second half of the nineteenth century. We must loop at Smetana from this stadpoint if we are to understand the implications of his work; we Czechs realize this, but it is not always clear to other people.

It was a time when the Czech nation, which had been deliberately obstructed in its artistic utterance by the Vienna Government, had to hurry to catch up with other nations, which had had three centuries to cover the same ground. The interruption which Czech artistic tradition in the seventeenth century had the effect for the time being of wiping out Czech culture altogether. That it was not exterminated for ever was due to the work of all those men in the nineteenth century who devoted their maturity to filling in the gaps and joining the past to the future.

By about 1850 it was clear that it was not only possible but necessary to create a purely Czech school of music, based partly on national themes, and in part making use of the dawning possibilities of romantic expression of which Wagner is an example. The thing,needed was thus to supply the missing links in the chain, to clasify existing Czech music, and to develop it in modern compositiOm. This task was waiting for a great musician, who was found in the person of Smetana.

Like all eminent Czechs, he was a child of the people, and was born in the small university town of Litomyg—akind of miniature Oxford—on March 2, 1824. His father was a brewer at the local brewery. He followed the usual Czech custom of letting the boy study the violin first, and later the piano when he showed an exceptional gift for it. Smetana was already improvising at the age of five, and his teacher, Antonin Chmelik, wrote his compositions down, so that they have been preserved.

Smetana actually used some of the themes from them later on.

Smetana's life, with a few small exceptions, was not a happy one. When he left the university, against his parents' will, to follow a musical career in Prague, his allowance was stopped, and from that time onward he hardly ever had any money.

His ardent friendship with Liszt dates from these years. Liszt helped him to open a school of music in Prague, and finally to become court pianist to the Emperor Ferdinand. He dedicated his early piano pieces Six Morceaux Choisis, to Liszt in gratitude. He also knew Schumann and Clara Schumann, whom he met in Germany.

In 1856 he accepted the invitation of the philharmonic society of Gotterborg to become its musical director, and he spent a considerable time there in more congenial surroundings than he was ever to meet with again He sent his various new compositions from there to Liszt, who, as he says in one of his letters, "embraced him for them with enthusiasm."

But he was far from home, where the national revival was in full swing; he lost his wife, could not stand the severe northern climate; and these two things determined him to go back to Prague,- where, in his own words, he wanted to "bring Czech music to life again."

But he did not have the reception which he had expected. People refused to accept him; they did not understand his music, and said he was "foreign"—he, Smetana, who is regarded as the prototype of Czech composers. They made his life a burden to him by all sorts of pettiness and small-mindedness—the sort of irritations that only one's own people know how to inflict. But he did find his second wife here. He married a year after losing his first

Smetana Jiki. Mucha one, and she helped him through a great many of his troubles. — Now began the most important period of his life, the composition of the operas in which he was to lay the foundations of Czech opera and prove himself a true master in the leading of voices. The first to be written was Braniboilv echich, but it was only produced later after the greater part of The Bartered Bride was already written. This. is Smetana's most important work, into which he wove elements from Czech popular music, from songs and folk melodies, blending with such a master hand that many of his melodies found their way back to the people and were adopted as their songs. A third opera,Dalibor, followed shortly afterwards. Next came his magnificent opera, Libuge, dedicated to the nation at its time of most vital activity. Libuge is more in the style of a dramatic oratorio, and revealing Smetana's creative ability at its height. But shortly after this misfortune fell upon him— he became deaf. He had just time to write The Two Widows, a charming light opera on an amusing theme taken from life in a provincial town, before the outer world of sound was closed to him. He resigned his post as conductor of the opera in Prague, and retired into the country to continue the composition of his great national cycle, My Country, in which distinct phases are devoted to different parts of the country in connection with their significance in the struggle for national freedom. Parts of this work, such as Vltava, Blanik and Tabor, are devoted to Prague and the country round it, and have become symbols in the minds of all Czechs, to be used whenever they want to speak freely and are forbidden to express themselves in words.

After My Country came the string quartett, My Life, a deeply contemplative work in which Smetana describes the onset of his deafness, especially in the high E of the violin.

Smetana died on May 12, 1884, in poverty and alone, on the very threshold of his fame, which sprang up among the whole nation soon after his death. The work which he left behind has become the fixed and classic source of all Czech music, on which all later generations have drawn. The scores of his operas are an education in operatic composition; his invention is an example of how to adapt national themes without making a mere paraphrase; his music expresses the essence of his surroundings in such a way that it is impossible to make a distinction between Smetana's own creation and the spirit of the whole Czech nation.

IMMIGRANT GIRL HERE SIX YEARS WINS HIGH HONORS Six years ago there walked down the gang plank of a steamer in New York City a wideeyed, 10-year-old Czecho-slovakian "war orphan" who could not speak a word of English.

Timidly she held onto the hand of a woman traveler who had befriended her on the long voyage and who was to turn her over to her aunt and uncle at the pier.

Tuesday afternoon this same little miss— grown in those short six years into a most engaging young lady of "just 16," will walk unto the platform of Western High School and receive from the hands of admiring school authorities the highest honors they can confer on one who, in only three years, has graduated at the head of her class.

Salda Matejka was her name then. Salda May it is now—thoroughly Americanized, like its owner.

The remarkable story of Salda May—of her amazing precocity in mastering the English languqge within a few months and in advancing herself in six years from the fourth grade at the Weightman School to the top of the graduating list in the February class at Western High School—has become the main topic of conversation in local high school circles.

Salda, quite modestly refuses to accord herself any credit for her success. If there is any credit to what she has done, she insists, it must go to her aunt and uncle, Mr. and Mrs. Francis May of 1361 Spring road, with whom she lives, and to the "wonderfully patient" teachers at the Weightman, Grant and Western High Schools.

Salda's mother died when she was but 5 years old. Her father, Capt. Joseph Matejka, of the Czechoslovakian Army, was forced to join Austrian forces at the outbreak of the World War, and he left his little girl and older brother in care of their grandparents in the little town of Loucen, in what is now Czechoslovakia. Capt. Matejka was killed in combat in 1914.

Mr. and Mrs. May sent for Salda to come to America and live with them, and finally, in August of 1921 Salda bade her brother goodbye and embarked on a steamer in care of a woman who agreed, at -the request of the Y. W. C. A., to see her safely to New York.

Mr. May greeted her on landing in the Slavic tongue, but Mrs. May was helpless to express her welcome in any way but with a smile and kiss.

Salda was brought at once to Washington and enrolled a few days later in the fourth grade of the Weighton School. Although unable to make herself understood at all, except by gestures, she was able easily to do her arithmetic and to pursue her other lessons with varying degrees of success, through much perserverence both on the part of herself and of the teachers.

"They had a terrible job at first," Miss May laughed, during an interview yesterday, "but in three or four months I could understand nearly everything that was said, and in about eight months I could make myself understood without any trouble to speak of."

Salda skipped the sixth grade, was transferred to the Grant School and graduated from that school in February, 1925. She entered Western High School immediately.

Salda said she was "thrilled to death" to think that any one should want to interview her. Having studied journalism at Western, she had always wondered "just what a newspaper interview was like," she confided.

She speaks English perfectly—almost too perfectly, it might be said. While she has no noticeable foreign accent, her enunciation is distinguishably much better than the average American's. She is the "baby" of the February class in point of years. She was elected class poet by her comrades.

Salda says she aspires to be a "private secretary," and she plans to take a business course to prepare her for such a vocation.

She is a brunette and dressess attractively and fashionably: She is not of the so-called "flapper type," but is very popular and a good mixer. She says she hasn't fallen in love with any one as yet.

"All my love now is for America," she declared, with a note of deep sincerity. "I think it is the greatest country in the world. I love it."— Editors Note— This old newspaper clipping has been sent to us by a friend and relative of this girl.

ye sttedu, dne 20. srpna 1941.

CONDENSED NEWS

By D. A. Juren Not one, but at least a dozen or more friends and fellOwmembers have asked me time and again, why I discontinued my correspondence contributions to the English section of the Vestnik. These loyal friends, most of whom are distant citizens, urged me to continue my correspondence in both sections. Although my time is sometimes limited, I must admit that it is not extremely difficult for me to spare a little while of my daily idleness during brief periods.

I would very much like to reveal one particular instance in which we will realize that the English section of the Vestnik creates inspirational enthusiasm among our younger members and young people generally. I realize, and I hope that each and every one of you realize, the significance attached to this actuality. Only of recent date, I noted the contents of one English report, contributed by one of the correspondents, in which that correspondent stressed upon the writing-minded members of the English-reading class, the importance of their full and willing cooperation.

(I would like to mention the name of this particular correspondent, but I have completely forgotten it).

Furthermore, I am in position to prove beyond doubt, that the English section is being closely scrutinized and read by some of our 70 year old members. If these elderly fellowmembers display their personal interest and devotion to this section; What? My dear friends; are we waiting for!

Now to return back to the point of beginning; I would like to offer a brief statement as to what transpired during the incident which I wish to reveal herewith.—Walking along the sidewalk several weeks ago, I saw some distance away, a young men comming towards me. His head was "burried" in the Vestnik. When we met, the young man (a personal local acquaintance) looked up and saw me; said: Why haven't you got a report in the English section of the Vestnik this week? Explaining to him that I had a report in the English section only two weeks previous; the young man said: You are suppossed to have a report every week—. This young man is not a member of our lodge but his parents are both members; they receive the Vestnik and since the adoption of the English pages, this young man has shown great interest in the Vestnik. If this young man enjoys reading the English section, he may continue to enjoy it if that section will continue to offer him reading material that would interest him. On the other hand, his interest and devotion to the English section would eventually reflect the advantages of our lodge upon him as a result, it is very probable that he would become a member of our Order. I am sure that there is at least one or more young man or woman in the locality of each of our local lodges, who possess identically the same attitude. These young people who are not members of the SPJST, read the Vestnik and its four English pages as well. They read it because some member of the family is a member of the Order, and the Vestnik is in the family home. Personal reports, contributed and most economical "indirect" advertising medium.—"Nof-sed".

About two weeks ago, I sent one of my usual "short" reports for publication in the Czech section of the Vestnik. Since then, I've had several friends and elderly fellow-members pestering me about my neglect of the English section. In my attempt to wind-up the illustration above mentioned. I've made a "short story-long" instead of a "long story short."

Nevertheless, I must write a few lines about occurrences which did not occur or what have we.

The sorroundings and its entire territory of Ellinger was in a buzzing turmoil on July 20th,

Strana

NrEsTN1K when approximately 500 people gathered at the Ellinger Auditorium to honor Rev. In. Raska, pastor of the St. Mary's catholic church at Hostyn (near Ellinger) upon his 50th birthday anniversary.

The festival program began with a "BANG" at 2 o'clock in the afternoon when the local Chamber of Commerce band rendered several appropriate selections. At 2:45 p. m., the band played the "Star Spangled Banner" after which Tommy Mitchell sounded the call of attention on his trumpet. Tommy really knows his stuff when it comes to "tooting" that trumpet. Immediately after this call W. C. Beyer, president of the Ellinger C. of C. opened the speaking program with the announcement of the purpose of the gathering and then introduced the Day's Toastmaster D. A. Juren. Being appointed to carry out the proceedings of the day's activities as the Toastmaster, I made a few informative announcements and then I introduced Rev. Dobias of Fayetteville, who spoke in a very clear voice.

Rev. Dobias in his speech gave the listeners the idea or rather the imaginary picture to the day July 20, 1891, whe he related the birth of a small babe. His talk lasted only a few minutes but it carried tremendous weightfun and laughter. The short speech received much applaud. Next I introduce Rev. In. Raska who expressed his gratitude and sincere thanks. Rev. RaSla further stressed upon the citizens to become members of the C. of C. and praised the local organization. (Rev. RaSka is a member of the local C. of C., and takes parts in varied undertakings.) Next I introduced W. C. Beyer, chairman of the local Aluminum Drive and the USO, who explained some of of the details of these drives. Mr. Beyer stressed in his speech, upon the citizens the importarice and necessity of their assistance and the recognition of their patriotism. After making a number of brief announcements and information, I called upon Rev. Dobias to offer the Benediction, after which the gathering partook of the overwhelming amount of eats spread on a fifty foot table. Lemonade, punch and various other types of refreshments were available.

The C. of C. band then rendered several more selections and the throng of people gradually began to depart for their respective homes, wishing Rev. Ratka much happiness and many more birthday anniversaries. It is at this opportunity, that I wish to once more express my hearty congratulations to' Rev. Ratka, not only upon his 50th birthday anniversary but upon his achievement of the Silver Jubille of Priesthood as well.

I have made a brief mention in my recent Czech report about my attendance at the Czech-Moravian Brethren Evangelical Unity State convention, held at the Ocker church at Zabcikville. Since a mention of the activity has been offered in this newspaper, I shall take the space to unnecessarily repeat the same old story; however, I would like to mention the fact that the Czech report had a column line missing which made the item read rather "funny". I refer to the part where I mentioned my meeting with brother Joe Vasek. To the satisfaction of the readers, I would like to say what brother Vasek told me. He and his family promised me that they will be in attendance of our Great Tomato Festival next year. Fine, bro. Vasek; we'll be waiting for you and plenty others from that section, because bros. Frank Zabcik and Jerry Beran and several others told me the same story.

The present crop outlook is not as promissing as was at first. anticipated. This section, receiving over their quota of rains had enjoyed about two weeks of nice weather recently, during which time the farmers were fortunate in gathering their winter storage of feed.

In the past week, we have again came under the rainy spell and far the past five days we

received the daily showers. Some of the showers appeared to be "flood-like".

The corn in some sections is fair, while the cotton crop is slightly better in spots. Farmers are continually dusting or spraying in an attempt to irradicate the insects.

Until later, I bid you one and all with the best wishes and prosperity.—Let us have plenty of personal reports in this sections, for after all, it is the type of reading material that majority of the readers are seeking.

Last Monday I had the pleasure to enjoy a welcome visit, when Bro. "Granpa" Bartok Mrs. Bartos, son Eman and Mrs. Eman Bartog and children stopped in Ellinger to pay me a visit. At this opportunity I also introduced to this group several local people and before leaving, "Grandpa" Bartos said that if he would stay in Ellinger about a week, he might discover that he has some relatives here, although he doesn't know of any.— The visit is appreciated Bro. BartoS and I hope that you stop here everytime you are traveling through Ellinger.

V Granger, Texas Dear Readers!

This week there were few letters in our section. Let us see, if we can't fill up two pages.

Esther Rydel and Henrietta Kubala; your letters were interesting. Write again and little by little we'll add to our correspondents.

Sunday, August 3rd Misses Alice and Mary Zett gave a farewell party for their brothers William and Method at their parents home Mr. and Mrs. Frank Zett Sr. The boys left for Bremerton, Wash. where their ship, USS Utah is in dry dock. Dancing and dominoe games were enjoyed by all present. Refreshments of many delicious things were .served to Misses Frances Skrhak, Mary Filak, Mildred Holick, Martha Skrhak, Lilian Kocurek, Josephine Polzin; Rosie Prikryl, Vlasta Bohac, Cornelia Zett, Helen Bohac, Helen Vitek, Alice Vitek, Frances Zett, Alice and Mary Zett.

Messers Rufus, Johnnie and Zigmund Prikryl, Walter Bartosh, John Polzin, Richard Pekar, Emanuel Zett, Frank Kahanek, Charlie Matysek, Jerry Bohac, Alfred Vitek, and the honorees William and Method Zett. Messrs and Mesdames Stanley Batla, Henry Bartosh, August Adamek and son, Ed. Naizer, Raymond Stastny, Joe Batla Sr., Frank Svrcina, Rudolf Kocurek and family, August Vitek, Rudolf Zett and family, John Zett and family, F. S. Kaderka and sons, George Kahanek and family, Louis Kahanek and son, Paul Pokorny and son, Emil Balusek, William Kocurek and family and Mr. Ed. Bartosh, Mrs. Victor Batla and daughter and Mrs. John Jurecka and daughter and the honorees parents Mr and Mrs. Frank Zett Sr. and family.

On August 7th Miss Lillian Stastny gave a birthday party for her niece Lorene Stastny at the honorees grandmother's home, Mr. and Mrs. Joe Stastny. Lorene, was 7 years old on the 7 day of the month. She is the daughter of Mr. and Mrs. Raymond Stastny. The children pdayed games and then were served refreshments of sandwiches, cookies, cake, ice cream and ice tea. For souveniors, kodak pictures were taken. Attending the party were, Lorene and Bernice Zurovetz, Daniel Kahanek, Georgia and Joe Jr. Zajicek, Georgia, Henrietta and Raymond Mikulencak, George Jr; Dolores and Jeanette Kahanek, Albert Zurovetz, Frankie Kropp, Freddie Kaderka, Boots Zurovetz and Lorene Stastny. Mesdames George Zurovetz, Frank Mikulencak, Ed. Kropp Louis Kahanek Ed. Naizer, Joe Zajicek, George Kahanek, Joe Stastny and Lilian Stastny and Mrs. Raymond Stastny.

I do not have time to write more today, so win E igri off.

LILLA IIMIANEK

Stalin* 111.

VESTNtK

BOHEMIA An Historical Sketch COUNT FRANZ VON LUETZOW. .............—.....—. .111.01■04NIKNONIK

King Sigismund left Prague in a state of the most violent irritation against the Bohemian nation. The attempted to organize the adherents of Rome by appointing certain of the most prominent nobles who belonged to that party leaders or commanders of each district of the , country, instructing them to maintain peace and extirpate heresy.

This measure, which ,as the greatest part of the land was in arms against the king, was of little practical importance, only tended to increase the animosity of the Bohemians against Sigismund. The Praguers, even before the king had raised the siege of their town, had decreed very severe measures against the priests and Germans who had left the city before the siege. All their property was confiscated for the benefit of the town. The once very strong German element in Prague was for the time completely annihilated. Dissensions had at this moment already broken out between the citizens of Prague and their Tahorite allies, whose fanaticism in destroying churches and convents caused great exasperation. 2?-2ka and his followers therefore left. Prague and marched to Southern Bohemia, where in a campaign, for which want of space makes any lengthier mention impossible, they defeated several of the papal lords who still maintained the cause of King Sigismund. The Praguers, meanwhile, continued the siege of the VySehrad, the occupation of which by King Sigismund's troops was a permanent menace to their town. Sigismund, hearing that the garrison was sorely pressed, marched to its relief with an army of 20,000 men, the greater part of whom were Hungarians. Many of the utraquists lords, exasperated by Sigismund's decision to employ German and Hungarians soldiers against his Bohemian subjects, now joined the national cause, and one of them, Hynek KruSina, Lord of Lichtenburg, became the commander of the Bohemian forces.

A very sanguinary encounter took place in the valley which is situated at the foot of the Vykhrad on All Saints' Day ,November 1, 1420.) Several lords, seeing that the men of Prague were well entrenched, advised the king not to disturb them, as his troops might suffer severe losses, but the king said: "I must fight with these peasants to-day". The Praguers at first wavered, when Lord Hynek called out with a loud voice: "Dear brethren, do not turn back, but be to-day brave knights in Christ's battle; for it is God's, not our fight, we are fighting to-day. Be certain that the Almighty God will deliver all His and your enemies into your hands to-day." Before he had finished his speech the cry arose: "The enemy is flying".

King Sigismund's troops were decisively defeated, and the losses, particularly among the Bohemian and Moravian wariors, who still sided with him were very great. The king was said to have exposed them more than his other troop The patriots deeply mourned the fate of their countrymen. Though they had adhered to the feudal system which had obliged them to war for their liege-lord King Sigismund, the dead men had belonged to the national utraquist Church, and those who had not immediately succumbed to their wounds had, before dying, received communion in the two kinds. The contemporary. chronicler Laurence of Btezova thus describes the mournful aspect of the battle-field: "What man, who was not more cruel than a pagan, could pass thr011gt1 glen fields and vineyards and view

the brave bodies of the dead without compassion? What Bohemian, unless he were a madman, could see these dainty and robust warriors, these men so curly-haired and so comely without deeply bewailing their fate?" The castle of the Vy gehrad surrendered to the Praguers immediately after the battle.

The intense animosity caused by the policy of King Sigismund had led a considerable party in Bohemia to plan his deposition, and to meditate on the choice of another sovereign.

Those among the utraquist nobility who had abandoned all hope of securing from Sigismund toleration for their faith, as well as the men of Prague, favored this project, which, on the other hand—probably through the influence of Nicholas of Hus—was opposed by most of the Taborites. however, in this matter disagreed with the larger number of his party. It was decided to offer the Bohemiah crown to Vladislav, King of Poland, under the sole condition of his accepting the Articles of Prague, and promising to defend them. This declaration was signed by many of .tne utraquist nobles, the magistrates of the town of Prague, and of those towns that accepted its direction, and by 2iIka alone- on the part of the Taborites. Nicholas of Hus, who most violently opposed the choice of a foreign king, died by a fall from his horse towards the .end of the year (1420.)

Though he had been one of the earliest leaders of the party of reform, there is no doubt that the death of Nicholas of Hus at this moment was advantageous to his cause, for it made 2i2ka uncontested leader of the more advanced or Taborite party! and as he was then inclined to act in agreement with the Praguers and the utraquist nobles, it prevented, at least for the moment, a split among the Bohemians opposed to Rome.

In the early part of the year 1421, tigka's troops and the Praguers completely subdued Western Bohemia, where Sigismund authority entirely ceased. Even the city of Pilsen concluded a truce, during which the citizens were obliged to tolerate worship according to the Articles of Prague in their town and its territory. The united utraquist forces now attacked Kutna Hora, which was still in the hands of the adherents of Sigismund, though the king had left Bohemia early in the year (February 1421). This town was more odious to the utraquists than any other, because of the cruelties its inhabitants had committed.

The citizens were soon obliged to surrender and.to do public penance, but the utraquists sought no further revenge, an almost unique occurrence on the part of either of the opponents during the Hussite wars. After the fall of Kutna Hora many other towns and castles surrendered, and many of the utraquist nobles, abandoning Sigismund, joined what had by this time become the national cause throughout the land. Among these nobles was Oenek of Wartenberg, who now again renounced the allegiance of King Sigismund.

It was still a-greater blow to the papal party that about this time the Srchbishop of Prague, Conrad of Vechta, "to the surprise and horror of all Christendom," solemnly announced his acceptation of the Articles of Prague (1421). On the other hand, the strength of the utraquist party was weakened by the attitude of the Taborites, whose distrust of the more moderate reformers was increased by the fact that that party had now been joined by the most emment prelates of the Church of Rome. The University of Prague attempted to mediate between the different factions of the reform party, and numerous disputations between the rival divines took place, in which even the minutest questions od dogma and ritual were discussed with the utmost thoroughness and obstinacy.

Having subdued nearly all Bohemia, the utraquists were preparing to invade Moravia, when envoys from that country, in which u"raquism had many a.citrents, arrived and

Ve sttedu, dne 20. srpna 1941. sued for peace-. It was agreed that the Estates of both countries should assemble at 6aslay. . This Diet began its session on June 1, 1421, and included the Archbishop of Prague, the Lords Oenek of Wartenberg, KriAna of Lichtenburg, Vitorin of Podebrad (father of the future King George), the supreme magistrates of Prague, John 2i2ka and other leaders of Tabor, as well as representatives of the papal party. The contemporary records of the assembly at aslav are both vague and contradictory. It seems, however, certain that the Articles of Prague were almost unanimously confirmed, and that King Sigismund was declared to be deposed, though not without some opposition, especially on the part of the Moravian nobles. It was further decided that, pending the negotiations with Poland— though this reason was not specially stated— twenty re gents should be elected. Of these, five were to be chosen from among the nobles, four from the citizens of Prague. two "from the community of Tabor, five from amon g the knighthood, and two from the other Bohemian towns i.e. with the exceptions of Prague and Tabor.) This scheme uncleuhtedly organized a coalition government—to use a modern phrase—on the brodest base, and even this attempt at compromise is 'a proof of the comparative political maturity of the Bohemians of that period. Among the new regents we find Ulrich of Rosenberg, head of the papal lords, tenek of Wartenberg, KruSina of Lichtenburg, and. John 2i2ka.

About this time the castle of Prague on the Hradeany Hill surrendered. Sigismund's influence disapeared in Prague; but Bohemia was still menaced both by internal disturbances- and by foreign foes. New religious troubles broke out in Pr e gee, caused b y the fanatical monk John of t elivo, and at Tabor public order was disturbed by the violence of fanatics. ts itla soon queled these disturbances in the barbarous fashion ere on to all religloas parties• at that period. He caused about fifty enthusiasts, men and women, to be burnt for denying the real presence of Christ in the Sacrament of the altar. They met. their fate bravely. "Gaily laughing, they walked into the flames, boasting that the y woul d that very day take their meal with Christ in heaven." tifta's commanding influence at Tabor restored order in the town, and he was soon free to continue the war against the adherents of the papal cause who still held isolated castles in many parts of Bohemia. In besieging one of these castles, Rabi, which belonged to the Romanist Lord of Riesenburg, was severely wounded in the eye by an arrow.

His life was for some time in danger, and though the doctors of Prague, to which town he was immediately carried, succeeded in saving his life, he now became totally blind.

Local warfare between the Germans and Bohemians had, meanwhile, continued uninterruptedly both on the Saxon and on the Silesian frontiers, but' a more serious danger now menaced Bohemia. As early as the month of April (1421) the German princes decided to undertake a new crusade against Bohemia, and Sigismund, though detained in Hungary by the hostile attitude of Turkey and Venice, approved of their plans, and promised his aid. To give Sigismund time to return to Bohemia, it was decided that the crusaders should assemble on the feast of St. Bartholomew (August 24.)

To be continued V Rastus was in trouble again, and the judge asked him if he were guilty or not guilty. "Guilty, suh, ah thinks, but ah'd rather be tried 'n make sure of it."

V The man who brags, "I run things in my house," usually refers to the lawn mower, washing machine, vacuum cleaner, baby oar, riage and errands.

Ve stkedu, dne 20. srpna 1941.

SLOVAK SEPARATISTS IN AMERICA Few racial groups in America are engaged in such bitter battle as the American Slovaks. A great majority of them is violently anti-Hitler and anti-Tiso. The others, however, misled by propagamla ty their leaders support Tiso and his "government" as the only "choice the Slovaks had in Hitler's new order". The spearhead of this faction is the Slovak League of America.

This League, as an organization, was founded in 1912. Its purpose was to work for the liberation of the Czech and-Slovak people and the establishment of the Czechoslovak Republic.

After the World War I. the organization completely changed its principles. The first step taken was to expel all members who were proCzechoslovakian and anti-Autonomist. As a result of that, thousands of democratic Slovaks resigned their membership in the organization and repudiated its new policies.

The second step taken by the League was an open stand against the Czechoslovak state, and one of the most vitriolic and disgraceful campaigns of hate against the Republic and its leaders ensued.

After Czechoslovakia fell under the Nazi heel, the Leaugue openly announced its support of the so-called Tiso government, a puppet state, set up and controlled by Hitler. The League also established a Slovak Information Service.

The first thing the bureau did was to publish an interview with Sano Mach, former "Minister of Propaganda" and now deputy Fuehrer of Slovakia, an individual who is violently antisemitic, anti-Czech, friend of Hitler and head of the Hlinka Guards, a Slovak Nazi organization.

The present attitude of the United States, however, forced the officers of the League to become more cautious in their work and their stand. They have decided, that it would be proper to announce their support of the democratic system of government in the united States and yet they refuse to condemn the present clique which is in control of Slovakia.

The officers of the Slovak League made every effort posible to gain support and sympathy in the United States for Tiso's regime. They even requested Mr. Roosevelt to recognize Tiso, which refused by stating that the United States does not recognize the political changes which occured after Munich.

The democratic Americans of Slovak descent feel that in order to be good American citizens they must be, not only believers in American democracy, but also must repudiate and forsake all ties with the present pro-Hitler Tiso government, for one cannot advance democracy on these shores and at the same time support a dictatorial form of government in his former homeland. Instead they deem it their duty to support the Czechoslovak Government-in-Exile and the Allies who are fighting for the freedom of Czechs and Slovaks and for the principles of real democracy which is to come.

V NAZI LEADER PROMISED HUGE LOOT According to a report received by Overseas News Agency from Stockholm, on July 23, Nazi Minister of Agriculture, Walter Dane, promised the Nazis a huge loot to spur the lagging war activity. At a recent meeting of party members, to whom he outlined the agricultural policy decided upon by Hitler, he said: "The territories which we have conquered will be incorporated into our own country. All of the land and all of the industrial property of those who are not of German origin, without exception, will be distributed among the worthy members of the party and among the soldiers."

V Mrs. Blank: "It's cold tonight, Sara; you had better put an iron in your bed to warm it up.

Sara: "All right, mum."

Mrs. Blank (next morning) : 0.1q you sleep last night, F3acar Sara: 'Petty r gpod, ma'am T baci t i-tt iron P.111.19 8 t 'tvg ai by

VESTNiS

Strana 17.

THE SUMMER UNIVERSITY CZECH CLUB UNIVERSITY STATION Austin, Texas Dear Graduate!

We, the members of the Summer University Czech Club, with to extend to you our best wishes in your future career. We trust that you have seriously considered the possibilities for self-development which are open to the young high school graduate. The most important of these is 4 university training which in the present day world has become almost a requirement for successful attainment in early every field of endeavour.

To you, as a young man or woman deciding what career you will prepare yourself for, the choice of a college or university becomes a matter of paramount importance. Of the many institutions of higher learning the University of Texas is one of the most outstanding Universities of the South and offers a great variety of fields of study from which the student may choose. Furthermore, the fees which are charged are very low indeed in comparison with other colleges or universities of a like standing. The greatest advantage to you as a Czech student is the fact that the Czech language is offered by the University as a fully accredited course and the student receives for it the same credit as for any other foreign language. Moreover, with your background, you will not only find it a much easier subject than some other language but it will prove to be more useful after its completion. It will be very important for you to learn not only the Czech language and literature but also the history and culture of our forefathers in order to become a good moral character and a useful citizen of the United States.

For those students who register for Czech it is possible to apply for financial aid to the Council of Higher Education and for Scholarships from various Czech Orders. Upon graduation the Chairman of the department of Slavonic languages helps our students to find positions and usually has niore positions than applicants.

Decide quickly and send your application for a Czech Scholarship to Dr. Eduard Micek, University Station, Austin, Austin, Texas, as soon as posible.

In closing, we, the members of the Summer University Czech Club, strongly urge you to consider the many advantages offered you here.

Sincerely yours, H. Johnnie Elsik, pres.

V Iowa Colony, Texas Dear Readers of Vestnik!

I read the English section of Vestnik and like it very much.

So far there has not been many letters written, so I decided to write a few lines.

This year we have a lots of rain one week is dry and pretty and then the other week its raining. Cotton and corn in this community are not so very good.

On Aug. 3, we had a picnic here at Mr. John Gerhart, lots of people attended and everybody enjoy it very much.

It is a very nice place at Mr. John Gerhart for a picnic, his yard is big and real pretty, it looks like a park.

Freddy Macik orchestr from Galveston played for the dance, the music was swell and we all enjoyed to dance to it.

Two Czech boys went off to training Camps from here, Mr. Anton Lukasik and Mr. Robert Surovik and they like it there.

My brother Julius left for San Diego, California where he will attend school, so he could help the Uncle Sam build airplanes after he finishes. He spanned the 1570 miles in an model A ford without having any trouble and repprts a very enjoyable trip. I will end this letter this time and if it will pe printed I will write more nest time.

I hope !.y..fj-neor the girls fInci toys will , rt114 !,Y r itt,

ortuo mgmt,

Abernathy, Texas Dear Readers of Vestnik!

This is being written in answer to Esther Rydel's letter about her trip to A and M. She wanted to know if there were any more Czechs taking part. Well I was from Lubbock County in "West Texas". Lorena Schiller "Gold Star Girl" from Hockley County and Lillian Surovik from Anton, were on the same bus. They are both Czechs and I have known them about eight or nine years.

I went in 1939 as a "Gold Star Girl" from Lubbock and this year being the president of the 4-H club council I was elected to go as a representative for it.

College Station being about five hundred miles from Lubbock it took us two days to get there. The first night we stayed in Cisco.

We arived at the College Station at five o'clock July 16. Coming home we spent Saturday night in Albany getting to Lubbock at three o'clock Sunday. We were glad to get home because it is so much cooler here.

I enjoyed the lectures and they were helpful in teaching us more about farm work. The one I enjoyed best was "Attractive Everyday Foods for National Defense."

Crops in "West Texas" look better this year than they have for many years because of the good rains. Our feed is six and seven feet tall and not matured yet.

I'm not writing more about Short Course because of the good report Henrietta Kubala gave told everything we did while we were there.

I consider myself lucky because I have made 4 trips this year. In May I was choosen a delegate from our school to attend, the Homemaking Rally in San Antonio. In June our Senior class took a week's trip through Austin, San Antonio, Corpus Christi. Del Rio and there we went into Old Mexico. We saw many interesting things such as the State Capitol, Governor's Mansion, went through the Library Building of the University of Texas all of which were in Austin. Then in San Antonio we went to Randolph Field, Fort Sam Houston, Alamo, Buckhorn Saloon, Brackenridge Park and the Old Missions.

In Corpus Christi we went boat riding and swimming.

This was the most educational and greatest trip I have ever taken.

Last week I visited my Aunt and Uncle near Vernon and Gradma and Grandpa who live near Harrold. .

What are some of your hobbies? I would like to exchange book matches, post cards and snapshots. Will be looking forward to hear Yours sincerely, from you.

ANGELINA KVETON Rt 1, Abernathy, Tex. V FAITHFUL DOGS TRY TO SAVE MASTER Efforts of three dogs to protect their master from a ragifig bull proved too late. Frank Bell of the north Rice st. road vicinity died in Bethesda hospital.

Mr. Bell, '73 years old, was gored Thursday morning at his farm. Except for three faithful dogs, he was alone when injured.

They found him behind the barn, neck broken and paralyzed — the three dogs circling him, snarling defiance at the bull which stood off.

They are a chow, a spitz and a sturdy Labrador hunter. They had evidently arrived too late to save his life.

He was born in Czechoslovakia and had come to the United States 33 years ago, going to the vicinity of Fort Worth, Texas, where he was a coal miner for six years.

Twenty-seven years ago he came to St. Paul, settling north of town to go into the dairy business.

Semi-retired, he kept the throughbred bull more as a hobby than for any other reason.

Surviving are his widow, Mrs, Mary Bell, two pf St, Paul Mid Dr, Frank J. Bell t'OT1g , of St, Poltf,r iftvil on mary , or MI "

Mauna it

DEJINACH je dosti ptikladri, ze mulove V dosahli vynikajiciho rispechu ve yea nebo v politice, adkoliv jim to nebylo dano do vinku a v mladi poznali jen bidu a stradani.

Tito mutove si museli bud' te gce zisko,vat vy ggi gkolni vzdelani nebo vribec bez neho vykonali velika dilo v givote naroda. Co vykonali, udelali ripine sami od sebe, nebot' vidouce pied sebou socialni i narodni bidu, rozvinuli a uplatnili s vypetim vegkere yule sve nejlepgi sily a schopnosti. Vint° mu grim, kteii se vygvihli bez cizi pomoci na vY gi, ktere druzi mugove, pies to, ze se narodili v nejlepgich pomerech a dostalo se jim nejlepgi vYchovy a nejlepgiho vzdelani, zpravidla nedosahuji, pat11 obdiv. Kdy g se mluvi o takovYch lidech nizkeho privodu, kteii dosahli vysokeho mista v givote, setkavame se skoro bez vYjimky s poznamkami, jako: "Je z nepottebovane krve" a "Ve vgech dobach pochazeli velici lido z do g -kovYch aloupek."

Mnozi, zda, se, jsou skalopevne ptesvedeeni, ze podle nejakeho zahadneho ptirodniho kona rody a kmeny spotiebuji rychle svou vYkonnost a stavaji se neschopnYmi, ze pry oe toho vykonal otec v givote vice, o to toho vykona merle syn, proto ge givotni sila, kterou &di syn po rodieich, je stejne velika jako sila, kterou zdedili rodiee po praroditich atd. "VYrazy, jako "spottebovana, krev", "vyeerpana givotni sila rodu" a pod. neptipougteji jineho vYkladu.

Ale jak je etomu ye skuteenosti?

Nejdtive si vezmerne lidovou zkugenost, skoro bez vYjimky vynikajiel Tide nemaji stejne genialni syny. Je to do jiste miry pravda.

Ale neni to tim, ze by se byla ptiroda na geniovi "vydala" tak, ge by na jeho syna u2 nic nezbylo. Abychom mohli tento zjev spravne vylogit, mtisime pohlednout hloubeji do mechanismu dedienosti. Rodide, otec a matka, nedavaji svemu diteti cele sve biologicke dedietvi, nYbrg jen poloviaku. Tato polovieka je pestrY vYber toho, co otec a matka dostali dedictvim od rodiet. Otec a matka ptispeji kagdY polovinou k dugevnimu a telesnYm vlastnostem ditete. Proto ka gde dite piedstavuje jen jednu z mnoha bilionri matematticky mo g -nYchkombiavlst Ychrodieaprodieri.

Po dugevni i telesne strance je elovek vYslednici neobydejne rozmanitYch dedienYch vloh. Tyto vlohy neptsobi vedle sebe jako mosaika, nYbrg se navzajem prolinaji, skladaji a zesiluji, rozkladaji a zeslabuji nebo rugi.

V oblideji nevidime jen jednotlive rysy vedle sebe, nYbrg divame se na nej jako na celkovY obraz, tento obraz se okam gite zmeni, zmeni-li se byt' jen jeden rys.

Ponevadg genius je vrcholna tvrirei forma, dana neobyeejne ptiznivou souhrou a silovYm pomerem jednotlivYch vloh, pochopime snadno, ge porugi-li se tato "konjuktura" sebe nepatrneig i zmenou byt' jen jedne vlastnosti, genius nevznikne. Ponevad2 vlohy, ktere se v geniovi spojuji k vrcholne tvtirei sile, jsou vzacne, je pravdepodobnost, ze man'gelka bude mit stejne hodnotne genialni vlohy, piedem nepatrna. U g tim lze vysvetlit, prod po genialnim otci easto ptijde obyeejnY syn. Nemrige tedy byt feel o torn, ze tento pokles pochazi z rodoveho vyeerpani nebo ze genius by se byl "vydal" ze vgeeh sil. A dim vetgim by1 otec geniem, tim merle je pravdepodobne, ge se mu syn vyrovna. PM torn nesmime zapomenout, genialni tvotivost neni jedine, ucelend schopnost, nYbrg zvlagt' gt'astne spojeni rriznYch vloh v ramci nesdetnYch mognYch kombinao12 Prot° take, i kdyby vlohy geniovy byly sebe silnej gi, nenajde s eugenickeho •stanoviska takovou drutku, aby deti zdedily po obou stejne ptiznivou kombinaci. Nebot' co v geniovi roznecovalo tvrirei plamen, to se mute ve spojeni s jinYmi dedienYmi vlastnostmi zmenit v psychopatickY rys a take tak ptsobit. Mezi Goethem a Vulpiovou byla sotva ptibuznost ye vyggim duchovnim smyslu, a z tohoto ne gt'astneho spojeni geniri (dedienYch vloh) vyplynul osud Gothova potom-

ITtEiTNIIC

Poliadka o "spoffebovan:, krvi.

Dr. W. Hartnacke. stva, ne z "vypottebovani" otcovy geniality.

K tomu se v takovem ptipade ptidru guje ochrorriujici vedomi menecennosti vedle otce.

• A povrchnimu pozbrovateli se dokonce zda syn genitiv, "stojici ye stinu Titanove", jeg gi, neg kdyby se metil obvyklYm me--temen fitkem.

-JinY pramen pohadek o vyeerpani velikYch rodri je v docela povrchni skuteenosti, ze inn°, ha jmena vymtela. To vg ak naprosto neznamena, ze zmizelo ve gkere krevni dedidavi rodu. Vymte-li nekterY rod po meei, neznamend to, g e vymtel biologicky, ponevadg zit dale v genske linii.

"Biologicky" neexistuji stare nebo mlade rody. jeden rod je biologicky stejne stark jako kag dY druhY. Vysvetloval-li si Dad° vymteni mnoha slavnYch rodri a zmizeni slavnYch jmen tim, ze rod ug byl ptilig "stark" nebo genialni, je to vysvetleni naprosto nespravne.

Neexistuje vyeerpani sily, vykonnosti nebo zdatnosti v rode, ani v jednotlivcich ani v celku.

"Ale existuje piece neco, eemu se kika, "dekadence" namitne aerial. Jiste ze existuje. Ale to se vyskytuje stejne ve "starYch" jako v "mladYch" rodech. Projevuje se tim, ze natere rody poklesnou ye vykonnosti, ztraceji eugenicky po telesne nebo du gevni strance a nakonec klesnou i spoleeensky. Ale to se statim rodu nema co delat. Take to neni sledek vypottebovani sil, nYbr g to piisobi jine docela ureite ptieiny. TakovY pokles bYva vetginou nasledkem gpatne volby man gela nebo mang elky a ptibuzenskYch sriatkri.

Je mnoho starch rodt, ktere spravnou volbou v mangelstvi a eistYm a ukaznenYm tern si pc) neseetne generate udr gely zdravi a vYkonnost. Kdyby platila pohadka o vypottebovane krvi, pak bychom nemeli tolik vynikajicich mu'gii z rodii, ktere jsou u g, velmi stare, ale stare v tradienim slova smyslu, kde g -tobilgckyjsoutenmladjkoglY jinY rod.

"Nespottebovane vrstvy", "nespottebovand krev" je tedy docela mylne oznadeni. Vgdyt' ripadek, biologlickou neschopnost nachazime take v g irokYch vrstvach, ktere se "nevypottebovaly" ani ptepinanim sil ani rozmatilYm g ivotem. Ale cenne dediene hodnoty ode g -lynarodustemi,klaodvhuybudovat si jinde lepgi givot, ne gjak davala skrovn g, domaci Vida. A prave v techto ptipadech ptispel alkohol jako jedina ritecha pozustalYch svym vydatnYm dilem k po gkozeni dedieneho statku.

Nejsou tedy gadne "spottebovane" nebo "nespottebovane" vrstvy v naroda. Je jen hodnotne a mene hodnotne biologicke dedictvi, a to jak nahote, tak dole. Nedavno bylo provedeno v Americe getteni, z ktereho vy glo najevo, ze velmi mnoho nadanYch lidi pochazi z dtivej g ich vridcri americkYch ptistehovalcri. Ale pti tom neni tak zcela bezvYznamne, zda se kdo narodi v "hornich" nebo v "dolnich" vrstvach. Kdo vyrrista, v prostiedi spoutanem tradicemi, je stale pripraven k namitkam, ktere jeho rozhodnuti vidi, ponevad g zna mnoho pkikladri z dejin, nejprve mo gnY nerispech, a tak na mnohe se neodva gi ani pomyslit, nata se do toho pustit, kdetto elovek ptedsudky nezatig enY podnika easto feel, ktere by zkug enY nikdy nedelal, a mnohdy k velkemu pfekvapeni druhYch je gt'astne provede. To vgak neni vac spottebovane krve, nYbr g otazka vYchovy.

Tedy vira o vyeerpani rodu neni nieim opodstatnena. Jenom pesimista nebo fatalista by se mohl oddavat takovYm my glenkam, pro budoucnost jiste velmi sklicujicim, zvla gte kdyg g iroke vrstvy nejsou nikterak nevyeerpatelnYm

Ve sttedu, dne 20. srpna 1941. pramenem eerstve sily. Velici Tide, kteti vygli z "dogkovYch chalup", jsou v pomeru k celemu narodu velmi ridci. Pochopitelne v gak se o nich mnoho mluvi, proto ge to jsou vYjimky.

Ale nesmime z nich delat pravidlo, jako by od "starych" rodri nemohlo uz vyjit nic prospegneho a vgechno schopne givota muselo ptijit zespodu. Proto nesmi eugenika delat rozdilti mezi tim, co je nahote a co je dole.

Musime vgechna na ge zatizeni udelat tak, aby nejlepgi vlohy z biologickeho statku naroda neztstavaly nenarozeny, a musime peelive chranit a ogetkovat to nejlep gi z nageho dedieneho statku, co nam dorrista. Nebot' bez duchovniho vedeni je osud kagdeho naroda zpeeeten. Siroke vrstvy mohou It jen tehdy, kdyi jim velika duchovni sila ukazuje testy a cell narod udr guje schopnYm velke soutege.

V E, d gtefanik, cis. 142., Houston, Texas.

Tak zase new od nas pro nas, ze druhou nedeli v zati v sini tadu S'tefanik budeme hrati velice pane divadlo pod nazvem "V dervancich svobody". Je to kus narodni, kterY je misty vagnY a zase tak veselY, ze u g jste se davno tak rozpustile nerozesmali jako tentokrat. Tak si udelejte na ten den u nas dostavenieko. Na gi ochotnici se s chuti udi, neb cele dva mesice men odpodinek, tak jdou s chuti do toho znovu.

Nage sokolska rodina Nezvalovic u g taky bude zpatky z prazdnin, ktere si udelali na 14 dni ag do Baltimore, kde ma br. D. Nezval sesttieku. 'regime se vgichni na ne, je nam po nich smutno, kdyg tam pii cvideni nejsou, stale nam neco chybi. Doufame, ze pkijedou osve geni a odpoeati, neb br. ndeelnik odpoeinku uz opravdu potieboval. Dekujem za listky a vzpominky z testy.

Teg nag br. Korupata star gi byl dosti vagne nemocen, nachazi se v Jefferson Davis nemocnici, a jak nam zdelil br. J. Kolarek veera, ug pry se citi dosti dobie. B.udeme radi a g uz bude mezi nami, aneb aspori doma u syna leget.

My jsaie zase sami doma, je nam smutno po detech a vlastne po tech maliekYch. Zet' byl ptelogen do Louisiany, na jak dlouho nevi, mogna, na mesic nebo na rok, to je u pana Boha (jak se to 'like.) a Helene nezbylo ne gli lit s detmi s nim a iidit se starYm a pravdivYm nasledovat mute sveho, neb neni radno nechati mute samotneho. A mne ty maWoke fgude schazeji, to bylo potad: dYdo sem, babi tarn, a ted' nesly gim ty jejich kouzelne hlasky lasky nikde. Je nam po nich smutno k plaei. St'astne hrave detstvi ,kdo by ho nemel rad! Ale slibily, ze ptijedou ka gdY mesic za nami, tak se budeme tegit.

Ted' yam vgem, kteii jste chodili na nage detska, divadla, musim oznamit, ge jedno deveatko, ktere piedstavovalo posledne "Noe", jig s nami hrati nebude, neb z tech detskych stteviekt vyrostla a stala se z ni nevesta gt'astna, dobra a hodna, lasky dobreho hocha, kterY dosluhuje lhutu etyt rokil pro Spojene Staty v Louisiana. Na ge Getruda Sopeakova, tak se nage nevesta jmenuje, nas taky opusti, nejen nas ale take svoji maminku, tatinka a sestfieky a ptijde za hlasem sveho srdeeka, za svYm jedinYm gtestim. V oeich se ji neco zattpyti jako hvezdieky na obloze, tro gieku si zapla.ee, ale pak to budou jen tithe svate vzpominky, kde budou vzpominati oba dva spoleene a my zde na ne, hlavne ja, az budu potiebovat hereeku.

Jakag pomoc! Vgichni ji ptejeme od tadu Stefanik to nejlep gi, aby se ji spinilo vgechno krasne a dobre, co si vysnila jeji dobre, du ge pro ptigti mangelskY givot. Hlavne spokojenost a zdravi, givot si kagdk ma utvotit sam, aby byl spokojenY. A my dekujeme vgem, kteH se na jeji ptekvapenku dostavili.

Sestra Studniena se navratila z nav gtevy, kde dlela u sveho syna v San Antonio v nemocnici. Jig pry je mu lepe. PO se tam maji nagi chlapci vYborne, obsluha velice dobra, a jidla co si pieje.

'Tak pani Skaloudova, gratulujem k malieke vnuece. Zase o jednu babieku vice. Te gime se, ze z ni vychovate dobrou ctitelku naroda eeskoslovenskeho jako jste sama a te gime se na vas.

Karla d tvrtnikova, Zatirn Na zdar!

e stfedu, dne 20. srpna 1941.

Mans le.

VteTNtIr

MAME DOSTI TANKU A DEL? Velmi otevi'ene zabS7va se otazkou, zda je mono provesti invasi, pondelni "Daily Mail".

List pravi, 2'e se v zemi ukazuje vzrustajici netrpelivost pokud jde o dosah britske pomoci Rusku. Mnozi se taxi, zdali by nebylo vhodne vrhnouti britskou armadu pies vodu v okaniliku, kdy Hitler je zamestnan na vS7chode. Aby bylo mono zodpovedeti tuto otazku, je ye nutno nalezti odpoved' na jine otazky: Mame tanky — veetne reser y —,abychom to mohli ueiniti?

Mame vycvieene mute — veetne reser y — pro tyto tanky?

Mame dela — protiletecka i polni dela — abychom mohli braniti vYpadovou armadu proti Utokum na zemi i ze vzduchu?

Skuteenost, ze urychlenim vYroby tankil byl povefen lord Beaverbrook dokazuje, pik list, ze Velka Britanie ma sotva dostatek zasob teto dalegite zbrane. Teprve pied mesicem kekl nazi Churchill, ze jsme nemohli udrkti Kretu, protoZe jsme nemeli dostatek protileteckeho delostrelectva. Maerne tedy miti za to, 2e jsme s to pokusiti se o vetSi invasi na pevninu?

Zaver je tento: Mame-li si zajistiti manost, abychom mohli pine vyuZiti vkch budoucich pfilditosti musime — misto abychom o torn mluvili — zahajit jeSte vet§i usili o zvYkni valeene vYroby.

V BLAHOVCI — CESKtNAZEV PRO QUISLINGY. Zaznamenali jsme pied nejakYm easem zpravu, Ze se v Praze ustavil Oesky svaz valeenikt, jeho vedoucim se stal pensionovanY eetnickY general 0. Blaha. Vyslovili jsme tom podezfeni, ze pan Blaha ma v Umyslu verbovat "kii2laky" pro nemeckou valku Proti Rusku. Na.§i domenku potvrZuje eeska vysilae-

g

Dar i zasilky vojakilm do Anglie.

New York. (OTK). — Poeatkem tohoto mesice byly z New Yorku vyp raveny 'deskoslovenskemu eervenemu krill do LondSum 54 bedny

ka "Nazdar", ktera byla zachycena vder dne 16. eervence.

Hlasatel varoval pied novYm nebezpeeim, ktere hrozi Ceskomu lidu a sdelil, .Ze K. H. Frank se pokouSi utvofit z Cechu dobrovolnickou legii proti Sovetskemu svazu. Tento plan ma provest bYvalY eetnickY general Blaha, smutne uz prosluly organisovanim t. zv. IrontovYch bojovnikt — Frantkaemferii. Frontkaempfery oznaeila vysilaeka "Nazdar" za lidi, ktdi se za svetove valky bili za Rakousko a France Josefa proti spojencilm a eeskoslovenskYrri legiim. Plukovnik Blaha nabidl nyni K. H. Frankovi, ze bude verbovat Cechy, kteti budou ochotni dat se zabit za Deutschland fiber Alles a za Adolfa Hitlera v boji proti deskoslovenske armade a proti stateam'im 6eskoslovenskSrm letcum. Stanice "Nazdar" velmi ostte varovala pied vstupem do takoveho dobrovolnickeho sboru a vyzYvala vkchny majitele doa vkchny spravce dome, aby vedli v evidenci osoby, ktere by se z jejich domu za Hitlerovy zoldnere. Ti, kdo by se dali betnickYm vyslouZilcem Blahou zlakat, stanice "Nazdar" nazvala blahovci.

Stanice "Nazdar" dale vybizela sve posluchake, aby psali vgude pismeno "V" a zakoneila heslem: "V" — to neni Vlajka, "V" — to je viterstvi.

V Moskva. — Ruske komunike uvadi historku o zrade ve vzduchu, v niz jeden Messerschmitt obratil se proti bombometnYm aeroplanum typu Heinkel, je2 provazel a sestfelil jeden z nich, zatim co ruai letci sestkelili tfi.

Pak pilot Messerschmittu, porudik Eduard Kromm, provazel ruske letce do jejich earodromu a odevzdal svuj aeroplan ruske armade.

2e etyki letci z jeho eskadry byli popraveni, protole ueinili protinacisticke vYroky a proto se rozhodl opustiti nacistickou

obno.g eneho satstva v odhadnute cene $5.000. Dne 7. srpna bylo vypraveno sedm beden pottebnYch; veci pro Os. vojaky. Odhadnuta hodnota. 6ini $700. .1114

1 v

dne 31. srpna

v iadove budoiK.A. na Studewood divadlo pod nazvem

Tonda TichoSlapek, vulgo "Ramus" keznik a hostin. br . Joe KaApar Pepina, jeho aena ses. M. Ranovska, VoLemetna, chalupnice t ze samoty ses. F. Klimova Anka jeji dcera U pet zlodeju ses. E. Klimova Ferry Mackfl, cestujici, br. R. Datilek Dedek Dupalojc, Viktor Machart Manka, jeho pravnueka, ses. Ag. 8ustalova Analin Lelek, basnik, br. Ed. Miaulka Inocencie Neumetelova-Satopletnikova, expert "Ligy pro kulturni zvelebeni venkova ses. Lil. Bohaeova Franta Bavorak, vesnicky bouflivak, br. Jerry KolaenY Deje se v nynefSi dobe v Divoke vsi na bavorskYch hranicich v Senkovne "U Ramust", v sobotu pied posvicenim, v nedeli a v pondeli o posviceni.

ZAtATEK VE 3:30 ODPOL.

Neurath opet vyzYva obyvatelstvo protektoratu, aby pfispelo na nemeckY eervenS T kfi'Z a tim dostalo sve "povinnosti vuci nemeckemu vojinu."

Podle zpravy Neuer Tag vykazuje Oeska Zbrojovka v Praze zvfgeni eisteho zisku .z 0.85 na 2.55 mil. marek; dividenda je 32 procent proti 24 procentfim loliskeho roku. ✓ Morayske Ostrave byl zfizen pracovni tabor pro ty, kteti se 'Stiti prace, V V den dobrY bud' vesel a den z1ST pkijmi take jako dobry, nebot' tento stavi Rah vedle onoho, aby 'Cloy& nevedel, co budoucnost pfinese.

— Kniha Kazatel.

V Kdo zmu2ile sleduje vzneAenY cil, odpor, kterY najde, pfem0e, spatfi na konec pramen poM. Fuller.

2ehnani.

Pravi mnoho tech, kteki pravidelne neb v padu potfeby tak ueinili.

Mame mnoho a mnoho dukazu, kdy jen male, oznamka v Malem oznamovateli pkinesla nad o6ekavanYch vYsledkil.

PiTeina jest Vestnik jest nejroz glfenej gim eeskYm easopisem na jihu, jest take Cten se zajmem, jak dlanky, tak i oznamky.

2 CENTY ZA SLOVO jest cena, oznamky v Malem oznamovateli za kaide uveiejneni, kdyi udate jmeno a adresu.

Proto i yam se vyplati dati oznamku do Vestniku, kdykoliv mate cokoliv: — • NA PRODEJ • KU KOUPI • HLEDATE-LI PRACI • HLEDATE-LI DELNIKA • CHCETE-LI NECO VYMENIT • OZNAMENt JAKEKOLIV Oznarnky zasilejte na adresu:

VESTNiK

Touto veselou fra6kou otevirame sezonu, a jsme jisti, k se zavdedime, nebot' jest to hra veseld.

4Wo+INOommoommresrolimoom■osieoviisw■wollwramovEroviatm■oimoo ■o■NW■041.0).,

✓ protektorate byly zase zakazany vkchny taneeni zabavy.

ANO!

VSTUP: PAN 45c — DAMA 30c

ZABAVNI VYBOR.

Pralske loterni feditelstvi oznamuje, ze A-east nearijcu na hie v tfidni loterii je vyloueena.

VYPLACi SE OZNAMOVANI VE VESTNIKU?

"POSVICENI V DIVOKE VESNICI" FraSka ve 3 jednanich OSOBY:

Po "Kitu ohnem" a "Viterstvi na zapade" byl v Praze uveden novY nemeckY propagaeni film "Ponorky na zapad", pri jeho2 premiefe promluvil v biografu Ufa nemeckY admiral Prentzl.

0411.0•11111....1.0i...0■11.1■0 ■0011.1.111111111.01110.0111.....11111.1.010.0 ■0■0■11.1.111.0 o.1.1.6110.1011•0•100.610,

Divadlo radar Pokrok Houston cis. 88.

OCHOTNICI E,ADU POKROK, SEHRAJi

JEDNOU VETOU Z PROTEKTORATU. ✓ Praze bylo odsouzeno deset osob, z toho osm keznikt, pro pfestupky proti na,kizenim o ptidelu potravin: tri byli odsouzeni k pen0ite pokute ye vYSA. 300.000 K., dva byli dotivotne zbaveni 2ivnostenskeho opravneni.

West,

••

Texas. powoas.emovisoaammwoomnmiwoolwolowoesomots)

8trana 20.

es. vojaci hrili anglickfrm kovodelnikiim.

Jiz po deli dobu vysilal londYnskY rozhlas Britske rozhlasove spoleenosti (BBC) tuto Cesky mluvenou reportal o sou/Ai es. vojakil v Anglii s tamnim domorodYm obyvatelstvem. Otiskujeme ji, proto2e z ni dobie vysvita, jak duch kamaradstvi dnes zavladl mezi Anglieany a Cechoslovaky.

TE TOVARNE, v nejvetai rnunidni tovarV lie V Anglii, naai vojaci pfedevdirem hra-

li u2 po druhe pro kovodelniky v poledni piestavce. Abyste si udelali pfedstavu o rozhlehlosti teto tovarny, ieknu, tie od hlavniho whodu ke kantine, kde na g hrali, jedete autem pinYch jedenast minut. A to ta kantina je asi uprostfed toho zavodu. V tovarne je nekolik kantin, ale tato je snad nejvetai. Na jedno sezeni pojme nekolik tisic hosti a v dobe obecla je nekolik smen, ktere se stfidaji.

Svilj druhY posledni koncert pfijeli nak absolvovat u/ jaksi mezi sve pfatele. Take tak byli vitani. Delnici i delnice na ne eekali a pfivitali je bouflivYm potleskem, volanim a u2 ut aby nag hrali. Nehrala tam naae vojenska kapela, ta by se ani na to velke jeviate neveala, jen nda camp band, to je cosi jako veal jazzband. A musim fici, ze ti nak hok dobie hraji, nejen libive, ale v izbec dobie. U stole v piedni ea,sti salu sedi devbata, 2enske i stark, a zubi se od s yYch taliiu. Vzadu jsou stoly pro mu/e. Divat se s jeviate na tu hrozne velkou plochu, hlediate, ponotenou do sera, a videt tisice odi, a to oei velmi dychtivych, je ii/asne pfijemnY pocit. Vite, to jsou vaechno pfatele, kteii chteji stisknout ruku a fici nejake dobre, laskave slovo. Ale i vy byste chteli vaechny nejak pohladit a povedet takoy e slovo, ktere by odkrylo dale srdce a ujiat'ovalo by, jak jsou nam ti prosti lids blizci, jak si jich za jejich statednost va/ite, jak se obdivujete jejich vytrvalosti a ze jste jim vdeeni za vaechny ty projevy jejich sympatii. Ale to ui ani nejsou sympatie, co se mezi nami 6echoslovaky a Anglidany vyvinulo. To jsou nejiltai svazky bratrstvi, to je, jako kdy/ jedna velka rodina piilo2i ruku k dilu a spoledne a najednou, jednou vuli, jednim dechem, jednou myalenkou jde za tYm/ diem.

Delnice a delnici nadaene tleskaji po kaide pisnidce, po ka/dem kousku, a hned dalai a jest' bezel. Saxofony, housle, kytary, basa, pianove harmoniky, piano a ja nevim co vaechno tam bylo. Anglidti delnici zbo gne poslouchaji a v sale, kde se ji a chodi, je pii koncarte ticho jako v kostele. To tieba delnik si nese od kuchyne talif vrchovatY puddingu, ale odi ma potad obracene k jeviati a pokyvuje si pii chilzi do rytmu pisnidky. Kdy2 nak spusti nejakou pisnieku z americkYch filmu, jako ze Spanelske yyzvedaeky, z Rose Marie atd., celS/ sal se stave, pevni sini a nekolik tisic hlasu zpiva, s sebou. Nevefte tomu, kdy se fika., 2e Anglieane nejsou muzikalni. Jsou hudebni a dobie zpivaji. To nechali v/dy jidlo jidlem a s chuti si zanotovali. A potom ty boutlive konce. Aplaus, jak jste jests neslyaeli. Stalo se, ze v prostied jedno pisne se ozvaly sireny. Pozor: Neptatelska letadla na blizku. Ale takovYch varovani nikdo nebere na vedomost. Anglicans pokradovali ve svem jidle, nak ve svem producirovani, a sireny si houkaly, jako by na prazdno. likali nam, /e celkem na dvanact tisic delniku v teto tovarne slyaelo nak hudbu a vaichni jsou spokojeni a prosi, abychom zase brzy • Ovaem, ze piljdeme. A radi a zase jako mezi sve. A kdykoli nak hudebnici pfijdou, vidycky, vaechny deveata v tovarne jsou • Pfal bych yam videt, jak vypada obleteni vYchodu s jeviate. Anglicka devdata, takovo, bila a hezka deveata, radostnYch fismevii a veselYch oei, nastavuji sve notYsky a prosi: autogram. PodPisujeme se, to pry pro vzpominku, a zv jednou, po letech, budeme zase do-

9291'Nfir

Ma a ony uz zestarnou, feknou si: Tohle je jmeno, ktere nedovedu ptedist, ale to byl jeden Cech, kterY tenkrat v to velke valce nam se sy Ymi kamarkly pfiael zahrat, k nam do tovarny, do munidni tovamy, a ti OeSi nam vtbec pomahali a byli s nami a. my s nimi.

Duch, kterY vladne tam v to tovarne, vladne po celern Airem britskem imperiu, je to duch nezlomne Yule a odhodlani, duch odvahy a chuti do iivota, do rustu i do bitek. Videli jsme pohromade mnoho tisic anglickYch kovodelbyli jsme s nimi spokojeni a oni jiste byli spokojeni s nami. To je tim, 2e my i oni vedi, prod tohle vS'echno je a prod vytrvaine!

V BLOKADA MEDI

V r. 1933, v prvnim roce Hitlerovy "vlady," spottebovalo Nemecko 169,000 tun medi. Od to doby stoupala nemecka spotteba ka2dY rok o 20.000 tun a v rode 1937 dosahla vS7'Se 227.800 tun. Pak — v r. 1938 — se piihodilo neco zcela nepravdepodobneho. Nemecko koupilo skoro celou petinu svetove vYroby medi, 2e eiriila pfibli/ne 2.5 miliont tun, Podle ovetenYch Ukednich statistik stoupla nemecka, spotieba medi v rode 1938 na 420.000 tun.

Kdy2 se v polovici roku 1939 o torn dovedel celY svet, pochopil — dost pozde ov gem — co se vlastne deje. Jeliko2 pied valkou byl ye svetove vYrobe pkebytek medi, take ceny byly dokonce pod irrovni cen z roku 1913, bylo videt. ze Nemecko, ptedvidajic nastavajici blokadu, hromadilo mod' pro valeene Abychom meli piedstavu o vYSi nemecke spotteby medi, porovnejme spotiebu s evropskou vYrobou, jet dini pouze 149,000 tun' Evropa vyrobila v r. 1938 celkem 6 procent svetove vYroby medi, Nemecko samo spotiebovalo v gak 17 procent, tedy ternet ttikrat tolik.

Statistiky maji tu nevYhodu, 2e se uvetejtruji pfilia pozde; ptili2 pozde poznal svet take fieel nemeckYch nakupil. Ale: "tadna zprava neni tak dobra nebo tak S . patna,, jak se v prvem okam2iku jevi", tikaval zesnulY marS'al Haig. Ani se 420.000 tunami medi nemaZe Nemecko vydr2et vedne. Pravdepodobne se ji2 tato zasoba z velke east spottebovala.

Nebot' k valce je zapottebi medi. Od roku 1914-18 stoupla cena medi o 57 procent. KaZdSi vystfelenY granat "rozpra§uje" Kaki* granat zmenSuje nerneckou zasobu medi. I cele elektricke zaiizeni u v'Sech mechanisovanYch a motorisovanYch oddilu zavisi z velke dasti na medi. Tote2 plati o letecke zbrani a vSech valeenYch prostfedcich, jich funkce zavisi na jemne mechanice.

Jak si maze Nemecko opatiit mod'? ✓ r. 1937 vytalla kik 1,105.600 tun medene rudy, z nit ziskala jen 23.487 tun kovu, sotva 10 procent mnastvi, .spottebovaneho v tem2e roce. Minimalni mno2stvi se vyte2ilo v Rakousku, kde v bfeznu 1938 byly medene doly, zastavene pro nedostatednou tabu a rentabilitu, ny zase ihned do provozu. V Ceskoslovensku ziskali naciste malo medi. Ned° ukotistili take v Norsku, ale nejvic ziskali v Jugoslavii. V Boru u bulharskYch hranic jsou doly, ktere jsou francouzskYm vlastnictvim a spolu s dalmatskYmi doly dodavaji rodne 40,000 tun medi. To v*Sechno ovgem nestadi velke nemecke spottebe, ktera s valkou souvisi. ✓ minule yalce skoupila Vella Britanie 95 procent te2by v severni Americe, aby zabranila neptimemu zasobovani Nemecka a obchazeni blokady. Tentokrat to nemusela udelat. Svou spotiebu kryje z vlastnich dole v severni Rhodesii a Kanade, take uaetti hodne vzacne valuty. Krome toho pfe yzala take tabu v belgickern Kongu. Spojene staty zastavily celY vYvoz medi do totalitnich state a zakoupily dokonce polovici chilske vYroby medi. V teto politice pokraduji od to doby zcela soustavne aby zamezi-. ly neptimY nemeckY dovoz pies Japonsko a Rusko ✓ roce 1938, kdy Nemecko koupilo 420.000 medi, rozdelilo sve objednavky ye SpojenYch statech, Chile, Kanade a Rhodesii tak obratne, 2e do derma 1939, kdy se objevily nemecke statistiky, nemel nikdo podezkeni. Nyni se vSak Velka, Britanie postarala, aby Nemecko zasoby medi pomalu, ale jiste vyderpalo. Ministr pro

Ve sttedu, dne 20. srpna 1941. hospodatske vedeni valky, Hugh Dalton, prov prvni polovici kvetna zcela ureite, Nemecko nemilZe ziskat nahradu za mod'. Oim dole volia potrva, tim vetSi bude aloha tohoto kovu, kterY je v moci britske rise a Spojenych J. Kalmer state.

V KaZdSr zdravy dlovek, majici vuli pracovati, nemusi zahaleti, prace je dost, nebot' zamestnanost ye Spoj. Statech dosahla nyni nejvyMiho bodu cid roku 1929, jak oznamila National Association of Manufacturers pro ptisluSnem vy'Setteni -Leto otazky v cele zemi. Seznamy osob, ktere dostavaly podporu z vetejnYch fonv polovine letokiiho roku se zmen gily o vice ne21i polovinu, take dnes moZno tici, ze obsahuji temet jenom normalni podet lidi, ktere neize zamestnati, a pak takove, kteii si 1.12 "chronicky" navykli na podporu. Proti tomu z nekterYch prrimyslovYch ()bora bylo oznameno, 2e je akutni nedostatek delnYch sil pro nektere obory prace. Take farmati men a dosud maji poti2e s najimanim pomocnikil na zemedelskou praci vilbec a na Zriove prace zvlaSte. Federalni odbor prace oznamil, ze jiZ v mesici ervnu t. r. podet zamestnanYch mimo zemedelstvi dosahl nove rekordni dislice, jakou se Spoj. Staty nemohly jests nikdy vykazati. V mesici eervnu t. r. bylo mimo zemedelstvi zarnestnano 38,790,000 osob, coZ bylo o 484,000 osob vice proti posledni zprave o zamestnanosti v mesici kvetnu 1941. Toto z y3ISeni zamestnanosti bylo take doprovazeno z yST'Aenim tSrdenni vyplaty o obnos $15,100,000.

•v Moskva. 6si. a polai diplomats piijeli do .Moskyy, aby spinili novou dohodu se sovetskou vladou o diplornatickYch stycich a spoleene einnosti ve valce proti Nemecku. Jsou to rada polskeho velvyslanectvi Rettinger, kterY je spravdem vlsvyslanectvi a esl. vyslanec Zdenek Fierlinger. kterY byl pied valkou dsl. vyslancern v Rusku.

New York. — VS.7roba cigaret v eervnu 1941 pi'ekroeila eislici 18,000 milionu po prve v historii tabakoveho prumyslu. Odbyt obnaSel 18,498,764,920 cigaret, kdeZto v loni v eervnu to bylo jenom 17,565.041,013. Odbyt ye fiskalnim roku. skoneiv§im 30. eeryna 1941, obna§el 189.743,106,483, co'Z je rovneZ nova rekordni Manila. Filipiny. — NelvvSSI ja.nonske velitelstvi hodla umistiti 180.000 vojaka ye Francou7ske Incioeine a vet§ina z nich bude roz)cena v provineli Cambodia, ktera hraniei se Siamem, jak bylo dnes feeeno z autoritativnich pramenti.

Zahranieni pozorovatele soudi, Ze Japonci vtrhnou do Siamu, jakmile budou zorganisovani a piipraveni, aby mohli eeliti anglickYm vojskin, soustteden:(7m nyni na poloostrove Malajskem a v Burn& Pellet vojska, ktere Japonsko posila do Indoeiny je daleko vetAi neZ se pavodne myslilo.

Vlada Indoeiny dne 30. 'oervence oznamila, dle dohody s Tokiem "o spoleene obrane" janonsko poste do jinni easti 40,000 vojakti, aby tarn zaujali namoini a letecke zakiadny.

V zaii minuleho roku Japonsku bylo dovoleno umlstiti 6,000 vojakii v severni Indoeine, ale tento poeet byl pozdeji rozmnoZ‘en na 38,000.

BerlinskY rozhlas v sobotu hlasil, 2e jedina nemecka 'Skadrona velk3"ich JunkerovYch dopravnich letadel dopravila 280,000 nemeckYch ranenYch vo.iinu z centralniho useku na vS7chodni fronts, jak oznamila naslouchaci stanice NBC v New Yorku. Nikdy pied tim, jak bylo keeeno v onom nemeckem rozhlasu, nemeckY dopravni a zasobovaci system nebyl vystaven takove namaze, jako je nyni ve vdleene kampani proti sovetskemu Rusku. Transportni letadla, jak bylo oznameno, dopravila pies 2,500.000 kilogramt, co'Z je 2,750 tun váleeneho materialu na frontu a na zpetne ceste dopravovala do zazemi poranene vojaky, kteii potiebovali lekatskeho 02ettovani.

Ve sttedu, dne 20. srpna 1941.

Kyjo sko a Zdansko ye sqch ()belch y

fizemi Archlebova je rozdeleno potokem tekoucim od severu k jihu na dva skoro stejne dily. Archlebsky potok vyvera, v niline na lukach mezi lesy panskYmi a obecnimi Ochozemi pod prvnim kdutem. Na tests je zesilovan zi'idly ze studanek Dkinove a Podhajuvky a mezi Zelnicemi. Pod obci odboduje k jihozapadu. Z archlebskeho fizemi vteka, na uhtickem do Spa,leneho potoka. Je easteene regulovan nakladem 114,823.20 Ke. Spojovacim prosttedkem mezi sousednimi 2danicemi, DraZtvkami, Zarosicemi a Vetetovem jsou okresni silnice. Na ktdovatce silnic Archlebov—tclanice—Dra2tvky stoji mly-n 2andovskeho, jedina to budova stojici mimo obec.

Nad Mesteekem, velikem to prostranstvi ye stiedu obce po obou stranach silnice, je Male. a Hrubd ulice, ze ktere vybihaji menei postranni ulieky Ptedni a Zadni Fortna. Jsou to zajiste branky z hradu, kterY staff na vyvyeenem miste vYchodni strany, na Pustem (puste t yrziete). Na severnim konci obce je Vrchni tra y -nik,Zahume13rctvy,podlhubene studanky, ktera, zasobovala vodou velkou east Archlebova. Z ostatnich je ulice Nad eenkern, Pazderka, Maid pazderkla a nekolik bezvYznamnych ulieek, ktere spojuji jednotlive domy.

K archlabskem katastru nalth celkem 1,351.08.83 ha ptcly, z toho 871.60.30 ha poll, 439.36.14 ha lest a na ostatni ptipada celkem 40.12.39 ha.

Kolem se rozprostiraji trodna pole. Na severni strane jsou yrchni dily, Padelky, Novosady, Loktuee, Izbice, na zapadni Rtideny, Bezday, Dolni a Vrchni maliny, SvetlY, Hrbiny, Stara Hora, Nivky, Horni a Dolni dily,„na vYchodni Podseee, Odmerky, Oeprinky, na jdni Dolni padelky, Bohutska, Dolni a Horni SedlckY, Podpiedni, Pani louka, Minarovo pole, Kratke Padelky a PtienY. Cele fderni obce 1e2i na jih od Chtibt v tseku zvanem 2danksY les. Nejvyeeim mistem jsou Nove hory 413 m, nejniZeim Pani louka 220 m, kde bYval velikY rybnik. Zatim co na ni strane 2danskeho lesa dozravaji merunky a dati se vYbornemu vinu, archlebskemu ryzlinku, na sever jsou podnebni podminky znaene nejptiznivejei.

Ptilda kolem obce je velmi trodna, Na Dilech, ktere jsott chloubou kakleho hospodate, sklizi se mnohem vice obili, cukrovky a kukutice, ne21i v tratich piseitYch, vYee polo2enYch. V techto tratich, kolem lesa, v Ochozich, Starch Horach a Novosadech lame se stavebni kamen a v Malinech se rozkladaji rozsahle vinice a ovocne sady.

Tyto sady byly zakladem tak zvanych "putnovYch obchodt na zadech". 2clanskYm lesem do Budovic, kde ovoce prodavali. Po zimni ka,tastrofe v r. 1929 a po dizeni autobust do obci tyto obchody tem& piestaly. Archlebeti bYvali dobti vinati a sadati. Malinske vino melo dobrou povest. Jakmile zaeali tepatit, zanedbavali vinohrady a pozdeji znicil vinice revokaz.

Nyni veak, kdy naee, bile zlato nema, odbytu jako dtive, vysazuji zase vinice a ptenaeeji si creaky (cikady) do vinohradu, kteti podle jejich nazoru "delaids dobrY vino".

Vyjdete-li si do vinohradu poeatkem dervna, jste ptekvapeni jejich nezvyklYm creivYm zpevem na stromech. Tento hmyz jdniho pfivodu, kris manovY (cikada), hosti hlavne trate Maliny. — Archlebeti obyvatele so znaene lisi od obci sousednich. fkiko, se ne nepravem, 2e Archlebov je jedna rodina. To proto, Ze archlebskY °bean se nerad stehuje, a odjede-li z domova, pfljde si pro nevestu tieba z Ameriky. Malo se odchazelo do sveta za praci, vetei pozemky se rozdelily. Dnes, ac v roce 1622 bylo 7 celolaniktii, 5 ttietvrtlanikt, 18 pololanikt a 27 dtvrtlaniku, je veteina usedlosti do 5 ha. Proto mladi odchazeji do udeni, na studie, nebot' Vida by vtech neuZivila.

V2STNiK Hlavnim zamestnanim je polni hospodatstvi a chov dobytka. Mnoho hospodatt je zaroveri vyuceno temeslu, a neni-li nutne prate v hospodatstvi, ptivydelavaji si temeslem. V poslednich letech se ujimaji stroje, ale jen nebot' veteich hospodatstvi je jen velmi malo.

Racionalisaci, zruknim cukrovaru a parcelaci, z ktere jen malt' podil ptieel Archlebovu, mnoho obeant prislo a ohtivu. Prfnnyslu v kra= ji neni. Nezbyve, tedy delnietvu, neZli odjikleti za praci do Brna, Zlina i Bratislavy, jako tovarni zamestnanci nebo sezonni delnici. — O vzdelani se stare. petittidni obecna, ekola.

Pied rokem 1785 dochazel obeas v zime do obce podueitel ze Zaroeic. Vyueoval po domech. 1785 nastoupil prvY podueitel F. Merlieek, a ekola byla oteviena 1786. KdyZ deti ptibYvalo a stara budova nedostadovala, byla 1855 zbotena a na jejim mists postavena 1856 ekola nova,. Oprava a ptistavba provedena 1894. Do roku 1858 byla kola jednottidni, od roku 1894 trojttidni, od r.

1903 etytttidni a 1927 petittidni. -Dlouho na ekole pOsobili jako uditele a spravcove ekoly: Eduard Lossmann, Josef Biezina, Franteek Pot:leek a Josef DoleZel. Nejsta,reim spolkem v obci je etenatsky spolek, zalolenY 1890. Od roku 1912 se jmenuje Narodni jednota. ZaloZil knihovnu, kterou 1918 pkevzala obec. Cite. celkem 732 svazkii, dale HasieskY sbor (1898), Spotitelni a zalolenskY spolek (1902), Sokol (1912), Orel (1926), Veelatsky a Vinatsky spolek.

Spojeni se svetem obstaravaji 2 autobusy, Archlebov—Sla ykov, smerem k Brnu, a 2arotice—Kyjov, shier Trend. Tepid. V mists je poetovni Mad s telefonrii stanici. Poeta je dova.2ena autobusem ze Slavkova. Obvodni lekat a eetnicka stanice jsou v Zaroeicich, ale yak sklon je ke 2danicim, ponevad2 je tam okresni soud.

V roce 1928 provedena elektrisace nakladem 95,000 KC a rok na to 1929 vodovod celkovYm nakladem 757,019.40 KC. Na navreich nebylo vody a v eas polaru bylo nebezpeei, ae velka, east obce. V dobe, kdy nebylo jests hasieske stfikaeky, musila bYti vady napinena pine, leta (beeka) vody, ktera oveem nestaeila na zdolani potiaru a tak dvakrate vyhoiela east obce Puste a jednou Hruba, ulice. Ponevad2 pied ztizenim vodovodu byla brana voda z otevtenych studen, easto tad:1 v obci tyf a piestat po zavedeni vodovodu. Sberny jsou pod 0chozemi, nedaleko nich2 je jedaa nadr2, nad Archlebovem druha. Stava, se oveem, ae za suchYch letnich dnu musi se vodou eettiti a vodovod se uzavird.

Pozemkova, reforma nezasehla Archlebov jako jine obce. Nebylo v obci dvora a tak jen easti z jinYch katastru byly Archlebovu pkideleny.

Rozdeleno celkem 36 ha 15 a 57 osobam.

Z druZstevnich podnikt je v obci Rolnicka mlekarna, zalolena, 1906. Mimo archlebskYch obdant doclavaji do ni mleko take Drattyky, 2eletice, Uhi'ice a j. I trhy jsou v obci, ale upadaji. Ty tam jsou doby, kdy mesteeko bylo zapineno tadami jalovic a krav z blizkeho i dalekeho okoli.

Archlebov ve 12. a 15. stol. se jmenoval Artlebov (Arklebov). Ptvodne byl majetkem zemepanskYm. V 15. stol. byl Archlebov majetkem rytitt Ku&lt, pant z Archlebova, Zeravic a Nedachlebic, potom rytitt Racial z Damboiic a Uhtic. Tehdy byli obyvatele Archlebova vernYmi husity. Kolem r. 1500 a v nasledujicich letech pattil Archlebov pantm z Kunetatu a Boskovic. 1538 byl Archlebov vypalen od Tatadi a Turku. Tvrz znieena a zanikla i s pivovarem. Tehdy zanikla osada Bohutice, jet byla na mists dneeni trati Bohutska, dale zanikla osada Jizbice, pobld vinic Smutetov.

Kolem r. 1600 dr2eli Archlebov pani z Kaunic na Slavkove. 1605 byl Archlebov vypalen vojsky Boekajovymi. V 16. stoleti as do r. 1628 ptiznavali se obyvatele Archlebova k vyznani eesko-, bratrskemu. Protole majitel - Zdanskeho zboZi, Karel z Kounic, zteastnil se odboje proti Ferdinandovi II., byl poslan do vyhpanstvi, jeho statky zkonfiskovany a cisat je r. 1623 daroval Maxmilianovi z Liechtensteinu. Zaeatek jeho panovani byl velmi krutY, davky a roboty vymahal bezohledne a k tomu jests pronasledQ-

Strang IL val Ceske bratry, z nichz mnozi pro sve nabo&nske ptesvedeeni odeeli z viasti. Osada zpustla. Za nektereho z neptatelskYch vpadt po bitve na Bile Hote ptieel Archlebov o dtleiite listiny, jako byla kniha Poiadek a Kniha prava horenskeho. Proto byl Archlebov z rozkazu kniZete r. 1623 ptidelen horenskemu pravu Zdanskemu.

I pozdeji Archlebov trio& KaZdou yalkou byl zasaaen, vypalen a vydrancovan. Roku 1645 rozbath ‘ -vedove• Archlebov, mnoho obyvatel zemtelo tehdy morem. 1663 zle tu ta,dili Turd.

Po valce tticetilete ztilstalo obydleno 54 domt.

1750 obydleno 170 domt. V techto pohnutych dobach pinYch hrtzy a strachu ma astpodatek hluboka rokie, zvana Jar. Je pod DubovYm vrchem u kaplieky, kudy snad prochazeli i verozvestove slovaneti Konstantin a Metodej. SvaZuje se k potoku, je 14 m hluboka. K rokli, vodou vyhloubene, upinaji se mnohe vzpominky na ptedvekeho eloveka (podle nalezt dr. M. Mncdstvi nalezenYch zbrani a koster ukazuje na to, Ze v techto mistech se za da y -nychdoberavlk j,oteYchs zachovaly jen zkazky a povesti. Toto pohtebidovollo vodnim ptivaltm, aby vyryly hluboke brazdy v kypre zemi.

Archlebov zfistal v drZeni Liechtensteint do roku 1848.

Po zrueeni roboty a poddanstvi lidu se zna6ne uvolnilo. Take rychtatove vzali za sve. Poslednim rychtatem byl Poldeek. Svitilo se olejem, kterY se ziskal vytlaeenim lnenYch semen neb evestkovYch jader. Ohniete byla pteklada,na velikYm kamenem, na kterem se pekly bjeleee a ptestaky z mouky jeemene a kukutiene, jen o svatcich peeniane. Ptekupnici chodili do Brna pesky s vejci, tvarohem a maslem.

Zvyky a musk kroj vymizely. Zvldetnosti muZskeho kroje byla vysoka chlupata, depice, viand, eopovice, ktera mela po stranach vyeite srdce. Na nohou se nosili dirkovane Mute kamaee. U divek se dosud zachoval kroj, ale ne ptvodni, z neho2 vymizelo veekere vyeivani. V zime nosila deveata i Zany koZOZky s liscim lemovanim. MuZi meli duberiaky, dlouhe koZichy, mane zamoZni bile haleny.

Pomnik padlym ve svetove \Take (30) je postaven na htbitove. V legiich bojovalo 14 legionatt: 11 ruskYch, 2 italeti, 1 francouzskY. Archlebov cit y 1332 obyvatel ye 349 obytnych stavenich. Z nich jsou veichni narodnosti deskoslovenske. Z obeant. je 1310 vyznani timsko-katolickeho, 1 evangelickeho, 1 oeskoslovenskeho, 5 eeskobratrskeho, 3 Zidovskeho a 32 b•z vyznani.

Jan '8plouchal a R. Duron. * 40. DAMBOitICE. V kkivolakem udoli, se ytenem se tiff stran zalesnenYmi kopci, jimd na„ severu vede znarna cesta z Napoleonova takni ke Slavkovu Teeanka, naely svtj tichY koutek Dambotice. Toto skryte a jakoby zapomenute mesteeko pod zapadnimi vYbeZky 2danskeho lesa, ptipomind se veak jako dedina v listinach ji g r. 1131. Toho roku totd pattily etyti lany damboticke bteclayskemu kostelu.

Piivod svul mail Dambotice od rodu DomaboNct, kteti se tu usadili. Dambotice mely rtzne vladycke rody, ktere jmeni po sobs stfidaly bud'to kupem nebo dedictvim. R. 1320 jest jmenovan . jako mai itel Wilhelm z Dambotic, ktereho r. 1348 vysttidal Hartleb Popic. Pak nasledovali Benedikt a Hanue z Dambotic, Pota a Jin&jell z Dambotic, pani z BlaIej Radek, Vaclav z Ludanic, mora yskY podkomofi r. 1500 a zemskY hejtman Jan z Kunetatu od r. 1531.

(Pokradovani) V San Francisco, Cal. — Japoneti obchodnici by radi videli, aby veichni cizi obchodnici odejeli jejich zeme, ale nechti daleich nesnazi se Sp. Staty, jak pravil Arthur T. Hellyer, chicaMkY importer eaje. Hellyer ptibyl na japonskem parniku Tatuta Maru, kterY vyloLl naklad a pravdepodobne vypluje z pNstavu. Dtrazne tvrdil, Ze die jeho ptesveddeni ani japoneti obchodnici ani japonskY lid nechce valku se Sp. Staty, ale dodal, ae nema informaci o smfSleni, japonskYch militaristickych kruha.

Strain U.

C. H. CHERNOSKI PRAVN1K Vytizuje veSkere soudni zalekitosti.

151adovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS DR. THOMAS N. DeLANEY OONt LEKAA Br'le spravne ptipravene. as dle umluvy. fjtadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS

MAREK - BURNS

POHREBNI DOMOV V hodine zarmutku najdete u nes nejlepSi pohtebni obsiuhu a ceny levne.

BILL MAREK, teditel.

Tel' prodtivarne polifebni pojiiteni od 1 mesice do 80 rola' stall Ambulance ye dne i v noci.

Telefon 546.

MAREK BURNS FUNERAL HOME – CAMERON, —::— TEXAS

Van Pharmacy A. F. 6ERNO8E1t, AIDITEL - --,y

1826 Leeland Ave., HOUSTON, TEXAS. (Tpina zasoba lekarnickeho zboti. Jedind deska lekarna v Houstone.

NaVativte nas.

Telefon: Beacon 32100. ........---...........—. _

RED FRONT

Ceski Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. }Witt, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunee, tiejlepS1 soudkove a lahvove pi♦o, rilzne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvliktni stoly pro rodiny.

Dr. Chas. J. Hollub Desk' Lela a Operator 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 .ralafrm litarirornv • 'Preston 2553 SPRAVNE VYKONANA POHREBN1 SLUZBA. V hodine 'gain zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni *stay pohotovST k sympatickemu vytizeni nezbytn*ch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou na g zasa,dou.

EDWARD PACE Pohiebni Mita Olen B.P.J.S.T. — Telefon $606.

TEMPLE, TEXAS.

Ve sttedu, dne 20. srpna 1941.

Vt tl TNIt

O OBRANNYCH BONDECH A tSPORNYCH ZNAMKACH. Otazka: V jakYch hodnotach jsou obranne asporne znamky ke koupi?

Odpovecl': Deset centil, 25 centa, 50 centil, $1 a $5. Album je poskytovano zdarma s nakupem prvni ,znamky k nalepovani znamek od 15 centa vYk. Otazka: V jakSich hodnotach jsou obranne usporne bondy ke koupi?

Odpoved': Muzete koupiti bondy serie E za $18.75, $37.50, $75, $375 nebo $750. Ceny bondCI serie F kolisaji od $74 do $7,400. Bondy serie G jsou od $100 do $10,000.

Poznamka: — Chcete-li zakoupiti obranne bondy nebo znamky, jdete do nejblrlk po gtovni iltadovny, hanky nebo spotitelni a piljenvni spoleenosti nebo prate na Treasurer of the United States, Washington, D. C., pro listinu k pok.ovni objednavce.

Irerlinskr zpravodaj americkeho Sdrul'eneho tisku Louis P. Lochner hlasil v techto dnech, ze pet dni, ktere ztravil u finske armady, pokytlo mu dukaz za dilkazem, le sovetska vojska pini do posledni oismeny Staliniiv rozkaz, aby znivS'echno, co ma jakoukoliv hodnotu, na svem fistnpu. Kterakoliy nouh6na, vesnice anebo mesto mule bYti zdaleka poznana podle kominu, ktere stoji jako neme strale norostted spaleniat'. Finati generalove se podle jeho sdeleni shodui nahledu, ze Rusove jsou nevyrovnatelnYmi v obrane, avaUk v nejsou tak dobki. Vypravuje o iednom zvla gtnim ptipadu vytrvalosti v obrane. Jeden rusk' oddil byl obklieen na zalesnenem kopci v rozmerech asi 75 pti 100 'yarn.

Trvalo to pet dni ne2 pahorek byl

dobyt a po jeho dobyti nenalezli Finove na nem ani jedineho 'Ziveho ruskeho vojaka. Finove k fitoku na pahorek pouiili pukk, kulometa, houfnic a i tekYch del, aby Rusy ptimeli k poznani, ze jejich postaveni je beznadejne, av'aak pies to sovetati vojaci odepteli kapitulovati a bojovali do posledniho muae.

Na dotaz, jevi-li se kde znamky poklesu ducha ruskSrch vojsk, odpoVi.-1 dali finati generalove jednomyslne, ze nikde v torn nejmengim.

Kraft durch Freude uspotadala v Tyraove dome (!!) neineck narodopisnY tYden.

NONAT RYCHLE HOJt! "Jeden hoch mel na malieku yellk' Irked. Nekdo tikal, ae je to modra neU'ovice. Hrozne ho to bolelo, az ani spat nemohl, nad to pracovat. Kdyi ale dal k me rade na to NONAT, tak do rana ona vytahla netest ven a druhy den del lamat kornu. Ted' deti jak si udelaji bolest, hned chteji NONAT a sotva se jim piiloai flasttik, je po bolesti.

KalcIY, komu jsem NONAT odporuail, ji

Berlin byl v uplynulem tidnu nekolikrate bombardovan ruskYmi i britskYmi letci a pti vaech techto naletech zalbleny byly velke ry a zpilsobeny znaene 'akody. V noci na sttedu tohoto t'dne byl nalet britsk'ch letcu na Berlin zvlaate spegnS?, jak hlasilo britske ministerstvo vzduchoplavby, ktere sdelovalo, ze zalolkne polary se airily na vkchny strany pri odletu vzduchoplavcii. Hned nasledujici noci provedli novS7 nalet na Berlin ruati Nemeeti letci stejneho yeeera se pokou'aeli o nalet na Moskvu, Frank Kerchal, Vauneta, Nebr.

Cena Nonat je po gtou 55c a $1.05. avkk podle niske zpravy nepodatiPtejte se vaaeho lekarnika neb jedlo se mnoha letadliim proniknouti natele, ale nic jineho neberte, radeobranami a zpilsobena akoda je ne- ji prate 131iM0 na naafi adresu.

MARIE LEIBLINGER & CO., patrna.

ALTADENA. CALIFORNIA.

Jednota S.P. J. S.T. ma dostatek penes na puicky

na majetky P^aj cky

DOMACI LEK TEXASKYM RODINAM DOBRE ZNANfil Tisice naaeho lidu po celem Texasu jest dobte obeznameno s lekem, kterY po 60 let pomaha pti leheich l'aludeenich poruchach, podporuje chut' k jidlu a traveni.

JEST TO

jsou povolovany na pozem a mestsky majetek.

OROK POeITAN JEST

5

EVE RA'S

S

Americka nemoc doby.

Lekat: "Vy pracujete ce."

Patient: "Ja vim. Ale je to jedina testa, abych mohl dodrlovat lehke splatky."

/2 procentnI sleva, kdyi jsou splatky a iirok spravne" odvadeny, tedy iwok obniii pouze 1

KUPTE SI JEJ DNES! Lahev Severova Balzolu ye va'Sem domove se stokrate vyplati.

Pro stare i mlade a zvlaate z nemoci se pozdravujici. .rDETE DO LEKARNY! CENA Lekarnik yam ochotne poslou21, ale neberte nit jineho!

Kde Balzol k dostani neni, pokeme ochotne PrdMO.

50c a

85c

.-SEVERA CO CEDAR RAPIDS, IOWA

MALY POPLATEK JEST POCITAN ZA PROHLiDKU A ODHAD MAJETKU.

ZAJIMATE-LI SE OBRAYTE SE NA EILAVNI

Supreme Lodge SPJST. FAYETTEVILLE, -::-

TEXAS

Ve stfedu, dne 20. srpna 1941.

V2STN/X Hrdinstvi holandskSTch ,namorniku New York,--(CTK) Ceskoslovenska, tiskova kancelat se dovida ze Pfijeka Uzaviena PojiSteni soukromYch pramenti zajimavou zpravu, ktera svedei o hrdinstvi ho850.00 ne 1,500.00 landslOch namotnikt, nezapome1,800.00 ne stavba nuy'Sich sve povinnosti vuci sve ze1,700.00 ne 1,000.00 mi.

600.00 ne pojisti Nemeeti vladci Holandska u2iva6,000.00 ne 5,840.00 a ptibere ji holandskSTch namotnikti k opra800.00 ne 1,000.00 yam svYch valeench lodi, k ptepra2,150.00 ne pojisti vovani plavidel z jedne east ptista2,600.00 ne 5,000.00 vu do druheho a k podobnYm po3,000.00 ne 3,200.00 drukiYm pracim. Nedavno byla, 1,400.00 nova stavba ne spougtena na more nova ponorka, 2,750.00 ne stavba vystavena v Rotterdamu. Na palune 650.00 1,750.00 be byli vedle nemeckYch namotnikil 3,035.00 ne 2,700.00 a dilstojnika tea namotnici holadne 900.00 1,500.00 1,200.00 ne 2,100.00 Nemci se chranili proti ptipadu, 1,325.00 stavba ne ae by Holand'ane odvezli lod' s ptine 4,000.00 4,000.00 stavu a dali se na anglickou stranu, 2,900.00 2,400.00 ne tim, 2e napinili nadrIe pouze malYm mnotstvim benzinu. Holand'ane si 2,075.00 1,084.03 ne v'Sak zatidili, ae noc pied spatenim ne 3,200.00 2,500.00 ponorky dopinili nadr'Ze. 2,130.00 ne 2,500.00 Kdyt lod' sji2dela na mote, pte4,000.00 ne 4,000.00 mohli a svazali Holand'ane nemecke Zadne 2,100.00 ne dustojniky a namotniky a ujali se 750.00 ne pojisti tizeni loam. Jeliko2 se obavali testy 4,100.00 ne 1,325.00 podminovanYm LamanSskYm kananeudal ne 5,000.00 lem, ptivazali na periskop bile prone 5,000.00 2,800.00 steradlo a Cekali, as se jich ujme 1,000.00 zruSena 4,700.00 Frank B. Steiner. nektera anglicka, lod'. To se take stalo. BritskY torpedoborec si ponor-1 ky vSiml a odvezl ji do britskeho pti' udr2i Ukrajinu a udrdi kontrolu derstavu, kde byli Holand'a.ne nadSenen° mote. Ruska fronta tudiZ mu- ne ptivitani mistnim obyvatelstvem si absorbovat vetSinu nemecke ar- a zasupci iiiadu, vojska a mestske mady a letectva. Ze stejnYch &Ivo- rady. nyni nedojde k invasi Anglie.

'V Armada osy je stale v Libyi. Dle Pet set naletii eeskoslovenske poslednich zprav ani jedina Cast jeletky N.R.311. ji nebyla ptevezena zpet do Evropy.

Londyn, — (OTK) V poslednim aiAle lakes to nehrozi Suezu vice ni- sle tYdenniku "Cechoslovak", jer)Z Zadne nebezpeei. Nemecka, zamestvychazi v LondYne, je uvetejnen nanost na vYchodni fronts a brit- piehled Cinnosti eeskoslovenske letske viterstvi v Syrii pti nejmenSim ky NR 311 za posledni rok. Tato letdoeasne vyloueily severni east kle- ka podnikla 500 lett nad Nemeckem na Suez. a zabranY'm fizemim a svrhla sta To neni jests vSechcno. Nyni po tun ruznYch druhti pum. anglo-rusks diplomaticke spolupraV ci bude ji mono opet ziskat TurePiijezd vyslance Fierlingera cko. Ankara mela valy bliZe k Modo Moskvy skve a krome toho Turecko je nyni LondYn, — (OTK) K vderejSi v rusko-britskem. sveraku. Nejsamoye o pkijezdu eeskoslovenskeho vyztejmejSim nasledkem tohoto vYvoslance Fierlingera se dodava, ae Fije by bylo otevteni Dardanel kaan do a z Ruska. Britske armady erlinger byl ptivitan zastupcem sona blizkem vYchode mohou east vetskeho ministerstva zahraniei, svYch zasob odbdrZet z Ruska, na britskYm velvyslancem a zastupci odruhe strane jiste britske specialni statnich spojeneckYch zastupitelvYrobky pro rudou armadu mohou skych fitadt. Vyslance Zdenka Fierlingera privitali 'La elenove eeskojit do. Ruska.

Mnohem vYznamnejSi je vSak ji- slovenske kolonie v Moskve. v na moZnost. Anglo-;ru'Sti spojenci by mohli zahajit fitok pies Bulharsko 2enska minutka. a Recko na nemecke ktidlo na Bal"Vy jste dnes cely den sam dokane. To by bylo zvla.Ste vYhodne, ma?" proto t• e by se uderilo na slabSiho "Ano, manZelka si odskoeila na partnera osy— Italii. minutku k sousedce."

Piijeky schvaleni v Dne Okres neb Zaruka mesto 1 Grimes, farma 35% akru 1 Granger, obydli 1 Lavaca, farma 80 akrii 2 Taylor, store-obydli 2 Wharton obchod a obydli 3 Lavaca, farma 104 akrb 3 Fayette, farma 112 akril 3 Taylor, obydli 3 Houston, obydli 5 Wharton- East Bernard, obydli 7 Williamson, obydli 2 Granger, obydli 8 Brazos, farma 77.7 akru 8 Rosebud, obydli 12 Temple, obydli v predmesti 12 McLennan, obydli 12 Williamson, farma 126 aka].

12 Houston, obydli 15 Taylor ,obydli 15 Rosenberg, obydli 16 Rockdale, obydli 17 Burleson, obchodni budova 19 Ft. Bend, pozemek 144.9 akru 23 Rockdale, obydli 27 Navasota, obydli 28 Bell, duplex 28 Williamson, obchodni budova 31 Harris, 2 obydli S bratrskS7m pozdravemp Tajna stanice "Nazdar" proti ministru Kaprasovi.

LondYn,—(OTK) Tajna eeska rozhlasova stanice "Nazdar" zairtoeila v techto dnech prudce na noyeho ptedsedu Narodniho Sourueenstvi, rytite Fouska. Fousek se v techto dnech vyznamenal opet nekolika bombastickYmi proslovy, ye kterYch radi k spolupraci s Nemci.

Hlasatel stanice "Nazdar" dale o"protektoratni" fitady chystaji zavieni 56 dalSich deskYch stiednich Skol. Stanice "Nazdar" se ta.Ze ministra Skolstvi v "protektoratni" vlade, prod proti tomuto zavteni Skol neprotestoval.

Stanice "Nazdar" hlasila doslovne: "Fouskova tee pachne zradou, Kaprasovo naldeni pachne zbabelosti. Pane Kaprasi, volame vas k odpovednosti. Mleel jste, kdy2 Nemci zabijeli Ceske studenty, kdy'l jich tisice odvlekli do koncentraanich tdborti, kdyZ narodu ukradli university. Ted' mleite, kdy'Z Nemci niei stiedni Skoly." vtzNAm viTitzsTvi Blurt V

SYRII. NewyorskY odpolednik PM ptines1 nedavno ye spojitosti s nemeckoruskYm konfliktem Avahu vojenskeho znalce o chisledcich britskeho viterstvi v Syrii. Pisatel konstatuje, vittyychodnim Stiedozemi nasledkem zataZeni Ruska do valky a britskeho viterstvi v Syrii dochazi k rozhodujici zmene v rovnovaze sil. Pied mesicem britska posice vyhliZela velmi valne. Velka dobte yyzbrojena a denne rostouci armada osy byla v Lybii, Anglicans meli proti sobs piesilu ye vzdachu i na zemi. Nazisti vyhrali velike viterstvi na Balkans.

Vyhnali Anglieany z Krety a nemecke letectvo zdecimovalo britske lod'stvo.

VetAina pozorovatelti se shoduje v torn, Ze Suez byl zachranen ne proto, Ze jeho dobyti bylo nemoZne pro Nemce, nYbrZ proto, Ze se rozhodli o to nepokouSet. Na misto toho z zcela nesouvisejicich se Stiedozemim, obratili se na Rusko. Nasledkem toho je Suez nyni bezpeenY a zustane tak dlouho, pokud. Rusko

cervenci.

Kdo je na torn tope? — Ja mam Cesty k vane harmonii. — Koutolik knih, ze jsem musil koupit pim sve Zeno k svatku praci stroj. abych je mel kde uloZit. — To bude pro ni ale ptekvapeni, To nic neni! To ja mam tolik dorrifi, 1 le jsem si musel koupit knihu, a- ne?" — Samo sebou, poeita na automobil. bych je do ni mohl zapsat!

Strana 23.

Pray* dfivod.

"TTZ jste ptestal se syYmi dennimi studenYmi koupelemi?"

"Ano, spotiebovalo to mnoho Ca, "Ale jclete, vklyt' jste nebyl ye vocle dee nei dve minuty."

"Ano, ale trvalo to vklycky pul hodiny, nee jsem se odvaiil do vany." illoilliummalinnummilimumiummimilummimmomighimume ETLINGER FUNERAL HOME. VYprava pontbii. Ambulandni slutba. Pohrebni pojiAteni. Dojedeme pro poziistatky vaSlch milYch i nekolik set mil bez jakYchkoliv dalSich poplatku. S nami se domluvite desky.

PETE E. ETLINGER FUNERAL HOME Pete E. Etlinger Elsie Praiak-Etlinger Phone 38.

Renville, Tex. Telefonujte na na g fleet. commirmmmomminummunimmommummummilinummunmunimuf ,„,„t„„„,.„:„„,,„.:„„„„„„,„,„„„,,,1„„„„„„„,„,:,„„,„„„„„„„„„„„,„

a.bytek vieho druhu!

Ptimo z tovarny k yam ZboZi dobre — Ceny levne 40 ROKO ZKU'SENOST

resai Furniture Co

i

5906 N. Main — Tel. Tay. 6063 Naproti budove tadu Pokrok Houston Cis. 88.

TEXAS' HOUSTON -:.:ilifittifitimill:t!!!:!R:aiNiii;iitittilllinntilmill!i!!1;ailliliilltintilltlifilltiililnililliiiiitra

Oznarneni zabav EAR PRAHA CIS. 29.

TAYLOR, TEXAS,

23. srpna. — Adolph and his Boys, ze Schulenburgu, Tex. 30. srpna. — Battle Dance — Raymund BaCa orchestr z Fayetteville, Tex. —Wesley Hogan and his Hot Shots, z Austinu, Texas.

6. zari — Cecil Hogan and His Serenaders z Austin, Texas.

19. zaki — Tom. Dicken and His

Show Boys ze San Antonio, Texas.

11141.0■04•1100•11■111.111■0•11.41•1111..011.4111.0410.0.1■1•0•1■021

Strana 24.

vitsTNts

rouzirepe R uznamovam

Maly Oznamovatel zap

TABAK na posilani, je dobte vypakenY a pekne hal a nechavam ho po 16c, 20c a 25c lb. yyplacene.

Pigte • Joseph Prochaska, Portland, Tenn.

(34-pd)

ar. Na prodej 63 akrova farina, eerna, pada, dost vody dam o 7 svetnicich, dobry pastr a pekanovy les, 6 mil od Temple, Tex. Pigte na: .

John Bravenec, rt. 3, Temple, Texas.

(34-36-c) apiri Farma k pronajmuti, etyki mile od Sealy, 14 akru pro bavinu, 10 akr0 pro kornu, louka 8 Art, pastvisko 21 akril, obydelni diim o otytech velkYch svetnicich, dobra studne s vettakem, jako't i ostatni farmatske stavby. Pike na: Frank Bureg , Sr., Sealy, Texas, Rt. 1.

(34-c) al". Hledam spolehliveho ctelnika od 28 do 55 rola' staff, na farmu, kterY umi pracovat.v poli, kolem domu a fiditi automobil. Hlaste se u: J. M. Hollub, Route 5, Schulenburg, Texas.

(33-34-p) OrNa prodej dobfe zatiienY obchod, Cafe na ptedku a Pool Hall a Domino nazadu. Prodam vgecko aneb jen p •edek neb zadek. ',Heim prodeje :nemohu na nohy vydriet hnati oboje. Hlaste se u Adolf Sladovnik, 17 South 1st, Temple Texas.

(33-34-p)

Krajanske veieino= sti.

Na schfizi VYkonneho Whom SALT konane v La Grange dne 10. srpna 1941 rozhodnuto bylo vysloViti touto cestou vatenYm krajanskYm organisacim t. j. Katolicke Jednote Statu Texas — KJT a Rolnickemu Vzajemne Ochrannemu Spolku RVOS nejsrdeenejAi diky za :slechetne dary, odhlasovane hlavnimi sjezdy ve West, Texas v mesici Erne si techto dadervenci t. r.. rii co projevu souhlasu s nag praci ve prospech osvobozeni stare 'deskoslovenske vlasti a obrany americke demokracie.

Resoludni vYbor: L. J. 8ulak, senator, Dr. S. B. Kovacs, prof., Dr. E. Mieek, prof.

Krajane,

Prosime, aby vegkere odboeky lakave nam vratily at' jig vypinene i nevypinene sberaci ambulaneni or, Rleda se star gi iena na vY- istiny, o ktere jsme ji g tolikrat Vas pomoc v domacnosti. Pigte na: : Potkebujeme tuto akci u"Domacnost", % Vestnik, West, Tex 1 onditi a k vOli spro.vnemu pkehledu xas.

(32-34pd) I kontrole tiadame, aby jste naSemu tarn okamkte vyhoveli. Jsme jisti, or- MALA KurtATKA — druh e tajemnici a pokladnici okamgite Barred a White Rocks, Silver Laced j dm listing tyto zaglou. a White Wyandottes, R. I. Reds, druh velkY'ch bilSrch, demSrch, line- Na posledni schfizi Vykonneho dStch a 2lutYch Leghornek, Anconas. ' Yboru SALT bylo usneseno, aby Take vybrane slepieky, neb micha- I age Sdrugeni poukazalo prostkedne slepieky a kohouti — za nejlev- I ictvim dsl. Narodni Rady $500 na nejAi ceny. Vtechna kutatka pticha- : novuzfizeni utulku pro eeskoslozi z vybranSicti, krevne zkouS'enSrch 1 enske letce v Anglii, kterY byl nestad. Pine o ceny. Von Minden's I avno nazisty pre bombardovani Hatchery, Fayetteville. Texas. (dz) : nieen. V tomto yojenskem ( eskoslovengti letci odpodivaji a v Cs. zastupci na moskevskem kon- abave hledaji povbuzeni pro jejich gresu slavanskYch narodii. i figti letecke fikoly a boje s naziLondYn. (6TK). — Podle zprav z ; ty. Pokladame za nutne, abychom Moskvy zastupovali teskoslovensko 1 uto aktivni a nejduletiitej gi slo2ku na moskevskem kongresu slovan- ■ eskoslovenskeho osvobozovaciho skYch narodt, kterY se konal ye j oje podpokili, abychom vynahradili dnech 10. a 11. srpna, tito pracov- spoil dastedne t'emto chrabr'm honici: za Cechy prof. Zdenek Nejed- hum deskoslovenske armady v Anntrapy a jejich velkou obet ye IY, za Rusiny poslanec Ivan Loko- ; rospech stare vlasti a lidstva ta, za eeskoslovenske Sleza.ny bas- ) • Prosime odbodky a deske spolnik Ondra LysohorskY. 1 y, ktere by chtely venovati jakyv v I oliv obnos ve prospech eeskosloNa strankach knihy se iivot ne- 1 enskYch letcil a jich irtulku, aby konei. Tam se zaeina.

I ism Task. zaslali sve dary penHite ( o nejdkive.

Trpite-li funkcionalni ZA4°CPO4U

prod eezkusite

HOOK°

ORA. PETRA ost povzbuialudeEni zujid lek 5 pokoleni • N., s* Alb

Ap .t.

t)

PETER FAHRNEY 6. SUNS CO

LtileAGU

ILPNOIS

Krajane, okolnost, ze nage spolky 2 jednoty darovaly na na gi osvobo2 ovaci akci glechetne, neznamena, 1 muteme ochabnouti v nagi praci. / Tan fikol neni skonden, daleko vetprace nas je:ste 'deka a doposud r ejiste budouci uddlosti vygaduji, bychom dale pokradovali hou gevr ate v na gi praci. Volame vgechr y odboeky k Otto praci. Prosime a by jste se dohodli na pokadani bazaril a jinYch podniku p V e prospech na gi akce a tak nejeri P kispeli finanene, ale i m01.631161 t rn, 2e budete ye svem okoli udr-

Ve stfedu, dne 20. srpna 1941.

iovati plamen nad'aeni pro vec Spojencil, pro vec Ameriky a Oeskoslovenska. Dne'g ni dny historicke nesmi 2adnY z nas AmerickYch Cechoslovakit brat situace lehce, my vgichni musime prilo giti ruku dilu, musime pomoci tern, kteki ines bojuji za svobodu nejen svou ale i nagi, my musime uleheovati praci na gi americke vlade ktera Ines naprosto nekompromisne a stela jasne postavila se po bok aktivne bojujicich narodt proti Hitlerovi. My vetime, Ze nebude ani jednoho americkeho 6echoslovaka, kterY by nejen finanane, ale i moraine nepodpokil usili americke a nepodpokil ty, kteki i Lvoty obetuji, aby cell svet mohl zbaviti nazisticke pki gery. Jest na Vas, aby jste informovali Amerieany o nag i otazce, aby jste vysvetlisy Ym spoluobeaniim jak fikol jsme si my pkedsevzali a jak my

pracujeme aktivne a shodne s programem Ameriky. Jest na Vas, aby jste poueili sve spoluobeany o stare vlasti a tak siiili nejen nase dobre jmeno, ale zdUraznili "tez prod a co vlastne jest nutno pro Cechoslova.ky udiniti, aby pristi Ceskoslovensko spoleene s ostatnimi stkedoevropskSmi staty mohlo vy.tvoriti pevnou demokratickou hraz proti germanskemu militarismu, aby se hrozne valky zavinene nemeckou nadutosti a rozpinavosti neopakovaly.

Do prace volame V s vgechny.

eEsKa

tESKt FILM

TANEtNi ZABAVA bude uspotadana v

Crosby Shadowland

V

SAT. V otenal je fantom, ktereho se dovolavaji 17"7.teeni knihovnici i nakladatele nejhorkho literarniho braku. A oboji pravem!

Moudreho etenake i start kalendak potegi.

"Jizdni hlidka" Narodni film. Nejlep gi iispech v dIjindch eeskeho dramatu.

Pkedvadi Jos. Vagut, zastupce Praga Film Co. GRANGER, ye etvrtek 21. sipna, o 7:30 a o 9:30 hod: veeer.

Hall, Crosby, Tex.

v nedeli, 24. srpna

ROBSTOWN, 24. srpna, o 3 odp., o '7 a o 8:30 hod. veeer.

pre hudbe

GANADO, v pondeli 25. srpna, o 3 odpol., o '7 a o 9 veeer.

J. R. Baea

TEMPLE, v Utery 26. srpna, zaeatek NT 6:30 hod. veeer.

Z FAYETTEVILLE

WEST, ye stiedu 27. srpna, o 2 odpol., o 7:30 a o 9:30 veeer.

Wechny upfimne zve z blizka z (pd) ..Jan KratkY.

ENNIS, ye etvrtek 28. srpna, o 3 mi./poi., o '7:15 a o 8:45 veeer.

ZA AVY P gro Huston Zde uvedene orchestry budou hthti dle nasledujiciho potadu: 17. SRPNA 24. SRPNA 31. SRPNA

NESVADBA SYNCOPATORS HARMONIZERS VSTUPNE: PANI 45c — DAMY 30c (Tax included)

0 zakusky a obeerstveni navStevnikil jest VYborem nalelite postarano.

Zahavni VYbor.

1140 ROBBIE ST. Na doptani: 20th and North Main.

T. 0458