g4n Slovariske PociporC'Litciiednoty Stahl Texas.
Entered as second class mail matter. Janaary 3rd, 1933 at W est, Texas. under the Act of Con gress of August 24th. 1922. ROeNtii (VOL.) XXIX.
WEST, TEXAS, ve stkedu (Wednesday) 13. srpna (August) 1941.
TA EN! DO RUSKA OSUMI 'kCHODNI plane Evropy jsou svedky tak gigantickeho boje, jakeho Evropa dosud V nezakla. NemeckY valeenY stroj narazil koneene na evropskem kontinente na soupete, kterY mu ueinil daru pies rozpoeet. Po 36dennim bojovani na zapadni fronte byl ji g Hitler v Patig i — po 36dennim bojovani na vYchode jsou Hitlerovy hordy teprve na starYch ruskych hranicich. Zde je opet victet, jak se ve valce nevyplaci delat proroctvi. I nejznamenitejg i opatteni a propoety east° nahle zklamou a objevi se nedostateenYmi. Vzpomerime jen slavne Maginotovy linie. Kolik nadeji k ni Francie a s ni i znadna, east Evropy upirala — a jak tragickY byl jeji osud. Na druhe strane tolik podceriovana ruska, armada dokazala to, co se nepodaiilo na zapade: zlomit nemeckY bleskoYY utak. Bylo by je gte ptedeasne knit z dosavadniho prfibehri bojri rusko-nemeckYch koneene zavery na celkovY vYsledek bojri o Ukrajinu, ale jedno lze jig tici bezpeene: Rusove strhli rougku z domnele neptemoktelnosti nemecka armady. Poprve za doby druhe svetove valky utkali se Nemci s protivnikem, kterY dovedl relit taktice bleskoveho ritoku. Rusove ukazali, ge prora geni nekterYch easti opevnene linie nemusi znamenat zkazu cele fronty nYbrg naopak nejbezpeenefk znieeni prave elitnich sborri ritodnika, paklige obrance neztrati hlavu a odtizne rychle postupujici motorisovane latodne oddily od pomerne pomalu postupujici pechoty a zasobovacich oddil y. Tak se stalo, ge jig pied etrnacti dny ptinesly easopisy zpravy, ge pad Kijeva je taktka otazkou hodin, poneva& nemecka pancetove odily bojuji ji g v jeho ptedmestich. Dnes ntedni oddily nemeckych motorisovanYch divisi bojuji teprve u Zitomiru, 85 mil na zapad od Kijeva a je dosud otazkou, zda se udr gi i tam. Dye nemecka ofensivy ztroskotaly a neptijdou-li neeekana, piekvapeni, jeg ye valce nikdy nejsou vyloueena,,,bude vYchodni fronta stabilisovana Bleskove ta geni se promeni ye valku zakopovou. Kde kdo ptiznaval Rusku velikou poeetni armadni pievahu. Ta vgak sama o sobs daleko nestaei. Ukazalo se to jasne na vYchodnim boii g g za prve svetove valky. Rozhoduje yYzbroj-ti ji a duch armady. Ruske vojsko piekvapilo ptedevgim yYzbroji. Je imponujici jak u sib pozemnich tak i leteckYch. Jedinou otazkou je, budouli ji Rusove moci stale podia potteby doplriovat. Nemci nepochybne vrhli do s yYcla ttokri vge, bez ohledu na ohromne poeateeni ztraty, chtejice proragenim pevnostni linie demoralisovat celou ruskou frontu a tak neptipustit dlouhe trvani valeene kampane. A g dosud se to Nemcrim na vgech piedchozich frontach datilo hlavne proto, ge nemecka armada daleko ptedeila sve dosavadni soupete na evropskem kontinente mnogstvim syYch motorisovanYch oddila a letectva. V Rusku narazila na rovnocenneho protivnika. Jig pied tiemi tYclny hlasil Berlin, ge Moskva vrha, do boje sve posledni zalohy a 2e ruske letectvo je takrka ji g znideno. Dries je zrejmo, 2e nemecka propaganda mela
C.
YLEM HITLERA.
Dr. Olcltich Chyle. tentokrate tuze rychlY krok i pro nacisticke motorisovane kolony a ge nacisticka vytidilka d gtila zhoubu nesrovnatelne rychleji ne g tolik proslavend nemeeka, "Luftwaffe". Podle dosavadnich vYsledina boja na vYchodni fronte se zda, ie ruska, tankova, vyzbroj je dokonce poeetnejnemecka, a podobne i letectvo. A rovneg kvalita ruske yYzbroje musi byti velmi dobra, kdyg tydr gela prve zbesile nernecke vapory, jeg vgude jinde vyhravaly valku vlastne fined jig v prvYch dnech Utoku — a zde nepopiratelne ztroskotaly. Nejvetgim piekvapenim gigantickeho ruskonemeckeho zapoleni je v gak yysoka, moralka ruske armady. V gdyt' ztraty — obou armad — na g ivotech i na materialu museji bYti piimo strag ne. NeptimYm drikazem toho je i okolnost, ze ani Rusove, ani Nemci nedovolili dosud americkYm valeenYm zpravodajrim — jicht objektivnost je obecne uznavana — ptistup na frontu. Neptihli geje vinoec k mineni lidi, ktere veiejnost nebrala va gne, prot62e taktka na ka g -demkroubjvaliny,zmerokladu ruskeho yetejneho givota a prorokovali zhrouceni Ruska vnitini revoluci ji g pti ruskofinske valce, je jen spravedlive konstatovat, ceia, mezinarodni a zejmena americka a anglicka vetejnost byla velmi znaene a ptijemne ptekvapena neeekane tvrdYm odporem ruske armady. To by nemohla dokazat armada, jejig duch by byl politicky a socialite podryt. To jsme ostatne nejlepe videli ve Francii. Bylo by jegte prilis brzo, chtit tvrdit, 'ge Nemci na v4hodni fronte neprorazi. I kdyby se jim to vgak podatilo, kdyby se jim i podatilo rozbit celou ruskou frontu, i pak ben ohledu na dodasne politicks disputace zustane objektivni historickou skuteenosti, Ze na ruskych planich byly slovanskou silou zadrgeny teutonske hordy nejvetgiho bandity lidskYch dejin tak dlouho, net civilisovanY svet spojil svoje sily k rozhodnemu boji a ueinil konec jeho hrazovlade. Dnes ma svet znovu pfile gitost se poklonit hluboke proziravosti eeskoslovenske zahranieni politiky, je g beta pied valkou usilovala o uskuteeneni rizke politicks spoluprace Ruska s ostatni Evropou na zabezpeeeni svetoveho miru. Akcentovani ruskeho yYznamu pro politika kolektivni bezpeenosti presidentem Dr. Eduardem Bene gern bylo poctiyYm vYrazem realne mezinarodni politiky. Nebyl to ani projev naklonnosti k mlhavemu panslavismu ani obdiv pro vnittni rusky politicky kurs. 1VIasarykriv spolupracovnik a nastupce na Hradeanech je ptedevgim pokraeovatelem v jeho velikem dile humanismu a v ka gdem jeho poeinu se odragi ptedevgim 'Cloy& a teprve potom Cech a Slovan. Velikost eeskoslovenske zahranieni politiky spoeiva, prave v meziriarodni humannosti jejiho pojeti a v naproste sna genlivosti s jinYmi narody. A piece tato veskrze humanni, realna a spradeskoslovenskeho presidenta
vedlive, politika
tiSLO 33.
byla nejlepk zbzrani nacistickYch barbarri v jejich neslYchanem a l givem ntoku na na g stat. Byli jsme opug teni, stat rozbit, narod oloupen a ponig en pied oeima celeho sveta a ten, jehog jmeno se stain synonymem demokracie a boje za svobodn sveta proti novodobYm barbartun se stab politickYm psancem. A podatilo se mezinarodnim intrikam potlaeiti pravdu? Na jak dlouho? Jegte pomalu na ne gt'astne mnichoyske smlouve nezaschl potadne ani inkoust a svet se probtidil k poznani, ge bude brzy hotce litovat, ge neposlechl yeas varovneho hlasu Prahy. Pies vgechny omyly, zloeiny, intriky a zapletky mezindrodni politiky poslednich let stoji dnes svet politicky tam kam ukazoval mu g, s jehog osobnim osudem je tak podivuhodne tragickYm a slaynYm zprisobem zaroveri spiat i osud nageho naroda a statu. Ve chvilich, kdy na ruskych planich nernecke tanky r.arazily poprve na pteka gku, kterou nepte g ly a nemecka letadla byla v massach srag ena k zemi, stava se uznanim britske vlady Dr. Eduard Bene g .pet pinopra ynYm presidentem esl. statu a jeho lidu. Nejen Velka Britanie, ale i nejvetgi nag budouci soused, slovanske Rusko ptipojuje rovneg sve bezvYhradne uznani a urnogriuje v Rusku i utvokeni nove esl. begie. Z uznani Ruska je s17,,,get .pet hlas Litvinova, kterY byl ob6tovan. po ie. kdy g padla Oeskoslovenska republik Ruska bylo vyloueeno z evropskeho sourUenstvi narodri v dUsledku doeasneho zdaru nest astne kampane lidi a lidieek, kteti se dornnivali. g,e pro svilj osobni prospech mohou zaraziti i pokrok cele lidske spoleenosti. Nejen v Cechach, ' na Morava a na Slovensku, ale i na podkarpatoruskYch poloninach dnes jig vedi, .ge Ceskoslovensko zasedne v soudu, kdy bude soudit nacisticke zioeince, jako stat, kterY se s nikYm nebude dohadovat o sve hranice. Mezinarodne pravne stojirne tak, jako jsme stall pied Michovem. A nadto spoleene utrpeni a obeti pomohly urovnati na g nejbolestnej gi zahranieni problem: nag porn& s Polaky.U• vedomi spoleenosti osudu a poueeni nesmirnou zkou gkou poslednich let podali nam Polaci po rozbiti polskeho statu ptatelskou ruku nejen k zapomenuti starYch sport a k vyrovnani v gech diferenci, ale k nastoupeni nove testy k fakemu politickemu, hospodatskemu a kulturnimu sou giti obou naSich narodri. Nage politicks dohoda s Ruskem, je2 nepachybne upravi cestu i ke koneene dohode rusko-polske, bez ni g spotadane politcke pomery v ptigti povaleene Evrope jsou virbec nemyslitelny, stava, se takto zakladnim politickym pibifem budouci Sttedni Evropy, jednou pro vgdy jig zbavene nemecka hegemonie. Nebude to ovgem jegte zitra. Bude tteba jegte mnoha tyrdeho odhodlani a obeti, ale bude to jiste. Tageni do Ruska je osudnYm omylem Hitlera. Prvym vYsttelem na vYchodni fronte padla posledni nacisticka nadeje na zaehranu dnaniho Nemeeka.