Vestnik 1941 07 30

Entered. as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th. 1922.

RONtli (VOL.) XXIX.

WEST, TEXAS, ye stiedu

(Wednesday) 30. Cervence (July) 1941.

tiSLO 31.

PRESIDENT DR. BENES I1 VOJAKt. ALKA JE VALKA", tekl president mimo jine ye svern proslovu vojakilm, V a iekl to ztejme i sve kancelati, kdy2 dal sestaviti program pro tradidni vojenske vedete v dobe svYch narozenin. V miru jezdili vojaci za svYm vrchnim velitelem, a yeeete byla jedna, nebot' budovatele hradu se postarali o saly, ktere jsou opravdu s to, na "podet ptatel nehledeti".

Za valky jezdi president za svymi vojaky, aby nebyl jejich piesuny ruaen chod vojenske sluiby — a z teho2 diivodu se konaly veeete dve misto j edne.

Oficialni jadro veeeril bylo tudi2 shodne, veetne projevt; vaechno ostatni bylo individualni, ptekrasne zase s yYm zpiisobem.

Veeete se konala v sidle delostteleckeho velitelstvi. Nechceme velebit nic ryze vojenskeho, led nes1u2ebni napad, dekorovat prostranstvi pied velitelskou budovou dvema dely — nieim, net chladnYm majestatem spolehliveho 2eleza, to je napad, jen2 ael od 'srdce a nejak jde k srdci. Jeate bylo 10 minut do doby piijezdu presidenta. Nicmene se zveda velitelsky hlas — "Cestne. baterie — k pocte zbrati". Hudba intonuje choral Botch bojovnikti. Pocty plati standarte, obklopene eestnou strati. V ka2clem starkm vojaku budi tento v'jev svet, vzpominek: na kasarna, na domov a Prahu ... "Lany ... " tika, kdosi ptiduaenYm hlasem. Laity: anglicka zahrada, eeskoslovenskY president a deskoslovenati voj act.

A fanfary zvane "z Libuae"izdravi ptiji2dejiciho presidenta. S nim jsou vyslanci Smutny a 8ejnoha a div. gen. Ni2borskY. Presidentovi v ustrety jdou statni tajemnik general Viest a glen Statni rady, major gat.

Smetanka.

Hlasi se, a pak president ptijima dalai hlaLeni od velitele brigady, velitele delostteleckeho iitvaru a velitele eestne baterie.

Kde domov maj, Nad Tatrou a God save the King — a snad je to tim shl ykem "Lamy" nebo elm, ale najednou mate dojem, 2e u2 je po valce, 2e to yeechno u2 dobie dopadlo, 2e ptihlitte stkidani hradni stra,2e a 2e vysvetlujete cizinci: v sobotu men stra y francouzati, ptedevelrem ruati, vdera italati a dries maji stra y "anglani", nosi battledressy na pamatku .. .

Pan president je uvaden do velitelske budovy a v sale, kter' slout dnes za jidelnu, utkviva jeho pohled na prileelni stene; zed' mezi dvema velkYmi okny je pokryta eernYm suknem, a na nem se skvi — ye lvi 2ivotni velikosti — snehobilY relief heraldickeho Iva z velkeho znaku Republiky Ceskoslovenske. Tohle je zase takovY ryze eeskoslovensko-vojenskY pozdrav presidentu Beneaovi.

Krasne na torn Ivu je totl2 nejen provedeni, ale zejmena napad: kdyby to byl opravdu kararskY mramor na aksamitovem pozadi — jak to z dalky vyhlit — byla by to vec penez. Ale dokazat to z kusu blackoutoveho sukna a z nekolika balin — obvazove vaty, to opravdu nelze zaplatit.

Prilbehem veeete povstave, pan president, a proniAi ptipitek Jeho Velieenstvu, krill.

Kdy2 shroma2deni zase usedlo, ujime. se siova velitel 1. eeskoslovenske brigady, general Bohua Miroslav a oslovuje presidenta republiky: Pene presidente, nemeli jsme mnoho ptile2itosti za kratkou dobu trvani statu vytvotiti tradici v nisi . arma,de, jak ji vidime u starcharmad, ale pies to SLEZSKE PiSNi; LINES. Jest ka2da veta z meho pera truchlivou Slerska pisniekou, jest v kahle pisni bolest stera a ka2de slovo slziekou.

Davno ji2 pkestal pod Beskydem zpivati lid o 2alu svem, dej Bose silu, bych tern lidem alespoti ja, byl zpevakem.

A zmlkla-li vaech bardu fista, nedej at' moje onemi, snad piec pod Lysou, acme pusta, se rozezyudi pisnerni.

(Ze sbirky "Slerske sizy".) nektere vIite zvyklosti jsou velmi dobre. Mezi ne path styk presidenttiv s armaddou.

0 nas vojacich mate ptilettost s13 . aet snad denne v Utednich i soukromYch ptile2itostech.

Dovidate se veci ptijemne i nepkijemne, spra y -neispravod.Ntimuy,vojaci, jako celek, mame merle pkilettosti slyaeti, co Vy soudite o nas, co nedelame snad dobie podle. Vaaeho soudu; mame mai° ptilettosti slyaeti, co nam diva novY vYhled na to, co se okolo nas deje, jak' vyznam pkikladat nekterYm uddlostem a pod.

My 6echoslovaci i jako fide i jako vojaci jsme east° trochu obtani tvorove. Mnoho vime, nebo se domnivame, 2e zname, mnoho ptemYalime a mudrujeme, jeate vice kritisujeme, Casto poueujeme a radime i tam, kde o nage rady a poueeni nestoji. Mnoho ptemfaleni a kritisovani nekdy budi v nas samYch pocit nejistoty. A snad prave proto na druhe strane dychtime po nejake opoie, ktere, rozptYli naae nejistoty a ktera, umo2ni uchytit se a tim da novY smer.

Oim prostSi postoj, 'dm prostei a jednoduak je takova opora, Cim poctiveji je takovo, opora davana, ale take &stile, nesmlouvave, bez chytradeni provadena v 2ivote, tim vetai ma vahu a cenu.

Proto bYvalo u nas tak obtane byt velitelem y e vojsku, stejne jako vedouci osobnosti ve yefejnem 2ivote. Tyto obt2e jsou jeate zmno2eny nyni v emigraci. Tim se vysvetluje zde mezi nami tak velka shatika po zpravach; ka2cle sdeleni se rychle aiti a ptedava, a mnoho se o nein ptemYali a diskutuje. Me, to sve stranky dobre i merle dobre. Ale v kaadem ptipade nas to vCechny nuti k tomu, aby Cinitel, at' odpovednY Ci neodpovednY hodne va,t1 ka2de sve slovo o naaich vecech vojenskYch, politickych, narodnich a ovaem o nakch mezi nami. Svou posici naroda a vojska tvotime si konec koncti ptedevaim svijin postupem my sami, ten musi

byt proto takovY, abychom si navzajem hall a sve obti2e si zbyteene nezvykvali.

Prato jako celek vitame, kdy2 v pokradovani tech dobrYch domacich zvyklosti, a abychom tyto sve te2kosti zde snaze mohli pfekonavat, se nam dostava mo2nosti styku s Vami, pane presidente, a tim manosti ziskati objasneni rtznYch uddlosti, a kdy2 vidime, 2e stejne jako to civil doma president Osvoboditel i Vy, stejne i zde syYm stykem vyzdvihujete dillettost vojenske slo2ky tohoto boje. Jako velitele jsme vdeeni, 2e pomahate nam v nael praci takovYmito ptilettostmi.

Vzpominam pii teto ptilettosti obdobnYch chvil, ktere travili pozvani ptisluanici armady v krasnYch mistech pra2skeho Hradu. Po at'astnem ukoneeni tohoto boje at' znovu otje tradice techto navatev na pralskem Hrade!

General Miroslav zalioneuje proslov pkipitkern na zdravi velitele eeskoslovenske armady.

President odpovida: dekuje za uvitani a yenuje nekolik vet tematu, je2 tvotilo east genralovy keel: Chapu velmi dobl'e, pane generale, pravi dr.

Benea, Vda stesk o takostech armady v exilu.

Je tomu tak, jak tikate. A chapu bolesti kahleho jednotliveho vojaka a dastojnika. Ale exil — at' je to za jakYchkoliv poi/16ra — je v2dycky utrpeni. Utrpeni: obti2e; nesnaze — a v torn je prave viclet silu vojaka a dilstojnika, politika a ka2cleho jineho pracovnika, kdy2 dovede pevne, odvaIne, trpelive a s dobrou vuli obti2e ty nesti. Ostatne dnes u2 to pro nas veecky musi bYti vec vyteaend: Vime, 2e vaecko je to dodasne a 2e viterstvi naai veci jest jiste. A proto to vaecko mu2ne a po vojensku poneseme.

Pozdravem Ceskoslovenske armade, jim2 president uzavire, svuj proslov, jest oficialni Cast yeeera skondena.

President s druHnou odcho,zi do clustojnicke eitarny, aby mladenci timto fikolem poveteni, mohli jidelnu zmenit v jakYsi "obYvaci sal" kde se pH eerne kave (vSichni) a pki cigarete (veichni krome presidenta) bylo lze ptat na vaecko, co naaince zajima.

Bylo to zajimave, velmi zajimave tot' vie co v novinove zprave lze o tom Nei. ZPRAVY POSLEDNI. Armady Soveta ku podivu sveta zadr2ely dosud pry neporazitelny blitzkrieg nacistickYch hord a druha ofensiva Germano uvazla na tuhy odpor stateenych obrancil slovanske Rusi.

Germani nafoukanYm zpilsobem oznamovali pad Smolenska pied ua 14 dny, zatim posledni zpravy z Berlina sdeluji, 2e se zutive bojuje u — Smolenska. Hitler 2ene nacistickou soldatesku ypted bezohledne na hrozne ztraty na 2ivotech hnedokoailadu i vojenskeho materialu — ntoenici site dosahli jisteho postupu ne2 tdernost a ohromujici postup pancei4ovych di-. visi se na ruske Vide nejak zahadne zpomalil.

Hitler s jeho generaly se tentokrate aeredne zmYlil. Sovety se doposud stateene dr2i. Slava rudoarmejaim, ke2 by vydf2eli aspori do mesice srpna. ,

Strana S.

ViSTNIIE

Zpravy ye zkratce.

Washington, D. C. — President Roosevelt schvalil resoluci, aby 11. Unor 1942 byl "EdisonovYm dnem" k ucteni posmrtne pamatky toho slavneho vynalezce.

LondYn. — RIchard K. Law, novY podsekretar ministra zahraniei oznamil parlamentu, te nemecka vlada nabidla Anglii vYmenu zajatct prostrednictvim leteckYch ambulanci, ale te nabidka nemohla bYti z praktickYch diivodtil ptijata. Nemci nyni predlotili jinou nabidku, o ktere jest anglickYrn ministerstvem uvatovano. Bezpochyby by dotlo k vYmene prostkednictvim lod'stva v nektere neutralni zemi. S Italii neni vyjednavani tak pokroeile, nebot' at do nedavne doby poeet italskYch zajatcti nebyl valny.

*

Washington, D. C. — Ptedloha davajici pinou moc presidentu Rooseveltovi k zabaveni nebo ptevezmuti vtech majetktin o nicht rozhodne, to jest jich zapotrebi k provedeni narodniho obranneho programu, byla schvalena senatem a doporueena domu zastupctin Illasovani bylo provedeno aklarnaene. Predloha, prijata, po pouze den trvajici, ale rive debate, by dala presidentovi moc, aby at do 30. eer yna 1943 mohl prevziti "vojenske nebo namorni potteby, zasoby, munici, nebo jejich soudastky, stroje k jejich vyrobe, suroviny, natadi a cokoliv jineho k vYrobe takoveho valedneho materialu uzna, zapotrebi". Za vetkerY zabavenY material nebo majetek majiteli musi bYti zaplacena "ptimerend" nahrada. Krom toho ma pra y° majitel vykoupiti takovY majetek zpet, jakmile narodni nebezpedi pomine.

*

Washington, D. C. — Senat schvalil 41 hlasem proti 14 predlohu, kterou jest ppvolen jeden milion dolart rodne na zrizeni noveho departmentu vladni tajne policie pod spravou ta„jemnika namotnictva Fr. Knoxe. Ptedloha schvaluje zarizeni z ylattni tajne policie, ktera by vytetrovala vtechny pNpady sabotate, a ktera by se zabYvala pod yratnYmi ivly, nebo jinYmi piipady smerujicimi proti dobru Spojenych Statile Knox predlotil senatu vYsledky tajneho vytettovani, dolotene nekolika konkretnimi pripacly, v nicht dokazoval, ae existuje v natich lodenicich velka Cinnost sabotatnikin a tadal ztizeni kcintraspionate v poetu nejmene 300 mutt". Naziste i komuniste jsou dinnYrni na obou btezich a jejich poeet a tototnost nejsou znamy. Jest vtak nutno je odhaliti a einnost jejich ptekaziti.

*

Washington, D. C. — tItedni department pokladu a vedouci Uradovna socialniho zajitteni jednali o vhodnosti z yYteni poplatkti na socialni zajitteni co jednoho ze spusobtin kterYm by bylo mono aeliti motne inflaci a zaroveri ziskati y elke obnosy na narodni obranu. Nekteti z nich doporueuji zvyteni poplatku z nynejtiho 1 procenta , ktere plati zamestnavatele i delnici na 3 at 5 procent. Tim zptisobem by byla vzata z obehu Cast penez, kterou by lid mohl utratiti zpasobem vedoucim k inflaci. Odbornici poukazuji na motnost, ktera se na zaklade prosperity ptivodele praci na obrannYch projektech mute vyvinouti. Vice lid i nyni ma pfijmy, a to vetti, net mohou utratiti ku kryti pravidelnych svYch potteb. Na druhe strane potadavky obranneho programu nuti omezeni vYroby listYch produktu, nebot' material nutnY k jejich vYrobe bude potrebovan pii vYrobe valeene.

Lisabon, Portugalsko. Trojstranna dohoda mezi Spoj. Staty Britanii a Portugalskem pomute lovu a nakladani sardinek v Portugalsku, ktere znamena znadnY prijem pro tuto malou evropskou zemieku. Spoj. Staty dodaji cinovy plech na krabice, Portugalsko naloti do krabic sardinky a Britanie koupi cele tti etvrtiny letotni produkce. Tento obchod representuje obnos asi $11,600,000 a jak se pravi, je nejvetS1 v historii portugalskeho obchodu se sardinkami.

New York. — Podle zpravy z Evropy letadla sovetske rude flotily dopravuji zasoby potravin a munice tisictIm polskYch ozbrojenYch vojinti, kteri se skrYvaji v lesich a batinach kolem ska. Tito poltti vojini utekli se do onech neprostupnYch konein hned po skoneeni valky NCmecka s Polskem na konci zati 1939 a od te doby se stale skryvaji v one oblasti, ktera je polsky zvana Piriszczytna. Nyni pti vypuknuti valky mezi Nemeckem a sovetskYm Ruskem tito poltti vojaci napadaji nemecke vojsko jak se cla a ptisobi pr Y mu obrovske tkody, jak zneji dalti informace z Evropy. Sovettti letci jim soby potravin a stteliva shazuji s aeroplanii.

Boston, Mass. — VlnarskY pramysl ye Spoj.

Statech dosahl letotniho kvetna nejvyttiho vrcholu od poeatku let dvacatYch, jak oznamila National Association of Wool Manufacturers.

Stavy tkalcoven a vtetena ptadelen mely letotniho kvetna nejvice napilno od de_r yna 1923.

Rtadlaci nemusili pracovati tak rychle jit po celYch 15 rokti. Produkce eesane ptize ptevYtila dtivejti rekord z brezna t. r. Surove viny v prvnich peti mesicich letotka se spottebovalo dvakrate tolik jako v tete dobe roku 1940, ba produkce se priblitila i Cislicim z prvnich peti mesicti roku 1918, kdy Spoj. Staty byly ye valce.

Zamestnanost ve vinatskem textilnim slu stoupla a 3.700 na 189,000 osob. Nasledkem toho tYdenni vyplaty, veetne vteobecneho zvYteni mezd, obnately v kvetnu okrouhle $4,500,000 proti $4,000,000 v dubnu t. r. a $2,380,000 v kvetnu 1940.

Washington, D. C. — Ruske, vlada po dorozumeni s departmentem vnitra, zbudovala ye Washintonu mocnou radiovou stanici dvojsmernou, kterou docilila primeho spojeni s Moskvou. Jest nyni motno hovotiti radiovym rozhlasem mezi Washingtonern a Moskvou, cot jest znaend Uspora Casu jak pro sovetskeho vyslance, tak i pro zdejti vla,du. Stanice byla zbudovana na, majetku Rudolf a Kauffmanna, pronajatem ruskVm vyslanectvim. Doposud byla stanice poutive,na pro prijimani depeti, ale je vybavena tak, aby ji mohlo bYti poutito i co vysilaeky. Kornunikace mezi Washingtonem a Moskvou znadne trpely pterutovanim, zejmena od zahajeni rusko-nemecke valky. Statni department byl odriznut ripine od americkeho vyslanectvi v Moskva pinYch 48 hodin po zahajeni valky.

*

*

Londyn. — Nave take voznice, ktere poeala Anglie vyrabeti y e velkem, byly pojmenovany na poeest anglickeho premiera "Churchill". Ministerstvo zasob oznamilo, te nave voznice jsou bezpochyby nejmocnejti valeene stroje na souti dosud poutivane. Jsou silne obrneny poncetern, tak te poskytuji dostateenou ochranu posadce, a pies svou velkou vahu mohou se pohybovati Utasnou rychlosti. Jejch palba jest koncentrovana v malY prostor, a dle yydaneho prohlateni neni neni na svete valedneho stroje, kteri by jejich hrozne palbe dlouho mohl odolati.

Kdyby byla jedna z techto voznic zneschopnena pohybu, tloutt'ka pancetovYch plattt jimit je kryta z ni tvori mohutnou tvrz. Podrobnosti konstrukce novYch voznic jsou prisne tajeny. Jest ale ptipoutteno, te byly zbudovany dle navrhti nejleptich odborniktin intenYru a dtistojniktin kteti prodelali voznicke boje ye Francii, Libyi a Reeku. Churchill jest jednim z nekolika mai° civilistit, jimt bylo dovoleno vsednouti do voznic na jeho poctu pojmenovanYch. Ujal se sem rizeni jedne z nich, a projevil ptekvapeni nad jejich snadnYm ovladanim. Pres svou obrovskou vahu manevruji prave tak snadno jako taxovky. Vella novYcin voznic nebyla odhalena.

Vthena bible z 15. stoleti. — V jarometskem museu maji nejvzacnejti pamatku, starou bibli kutnohorskou pochazejici z 15. stoleti. Bible ma. 563 tittenYch a 11 psanYch listtil a 9. kolorovanYch dtevorytte Na prazdnYch stranach bible jsou rodnne zapisky, z nicht vysvita, bible byla v letech 1669 at 1 99 majetkem dobrutského obeana Kratochvila.

Ve stredu, dne SO. dervenee

1941.

Jediné pfirn zasah Ameriky zniiti Hitlera a abzpeiti s.

NYINTI JE

AS UDERIT — ZDFRAZIWJE FIGHT FOR FREEDOM VtBOR.

SOU VASE DANE VYSSI? Stoupaji ceny J ho? Musi Amerika zbrojit a vynakladat nesmirne obnosy na, obranu teme? Kdo je virien?

HITLER A NAZISM! Zdtirazriujte tento fakt vtude v hovoru se znamYmi a ptateli. Musi miliony natich mladYch hochtii opustiti zarnëstndnil rodiny a venovat se ptiprave na valku, kterou nikdo z nas nechce, ale ktera je nevyhnutelna, zvitezi-li diktatury a ovladnou svet. Ci je to vina?

Hitlera a jeho nazistickeho gangu!

Americana 6eskosiovenskeho pftvodu! Je Vate svoboda zabezpeoena? Je Vat vYdelek za.bezpeden? Naziste usiluji o dobyti sveta, o znideni Vati svobody a o zredukovani Vatich prijint na otrocke, hladove mzdy. Co einite jako Ameridane, k znideni nazistickYch netvortl?

Hitler niusi bYt zastaven nyni! Nyni je vhodnSr 'Cols!

Jak mtiitete pornoci v tomto americkem boji proti Hitlerovi? PredevSim tim, te budete probouzeti sve zname, sousedy a pratele, zejmena na Stredozapade, kteri nevidi jeSte smrtelne nebezpeoi, hrozici Americe, kdyby dovolila nazisticke viterstvi.

Dale tim, te se stanete Cleny organisace Fight for Freedom, ktera ma v programu nesmiritelnY americky boj proti Hitlerismu a to: 1.) Rozstrilenim jakYchkoliv ponorek a valeenYch lodi Osy, ktere americke lod'stvo spa2.) Zruknim tak zvaneho neutralitniho zakona.

3.) Zabranim vtech AtlantickYch ostrovii, nutnych k obrane Ameriky.

4.) Pterutenim diplomatickYch stykti s macnostmi Osy. Fight for Freedom je patriotickou americkou organisaci. Ustredi je v New Yorku a aestnym ptedsedou je senator Carter Glass. Biskup Henry W. Hobson z Cincinnati, Ohio je ptedsedou, Mrs. Calvin Coolidge, Northampton, Mass. je mic.topredsedkyni. trradovna v Chicagu byla otevrena v Cervnu a adresa je: 111 West Washington Str. Mistni chicagska organisace mit jit nyni nekolik tisic elent a vykonnY vYbor, jakot i predseda budou co nejdrive zvoieni.

Ameridane! Konejte svou povinnost vtilai sve americke viasti a svoboda — sve svobode! Vysttihnete a potlete ptipojenY kupon: Fight for Freedom, Inc. 111 West Washington Street, Room 1362, Chicago, Ill. Please enroll me with thousands of others in the Fight for Freedom, Inc. I will support any action toward the end of defeating Hitler.

Name Address I am enclosing a contribution to help your work I volunteer my services (specify) Krajane - Anterieane! Dnes je vhodnY eas posilati opet listky, telegramy a dopisy do Washingtonu presidentovi Rooseveltovi a deli mu znat americke vetejne mineni. Jest treba jednati ihned a proto pa pteeteni -Leto yYzvy napitte na pottovni listek podobnY obsah a potlete jej na adresu: To the President of the United States, The White House, Washington, D. C. To the President of the United States: If we use our naval and military , forces now we can crush the menace of Nazism for good — if we delay Hitler will have all the resources of eastern Europe at his command. I support you fully in whatever measures you deem necessary for the safety of our country.

Name Street, City, State

Ve sttedu, dne 30. eervence 1941.

Oddil dopisovatelskf Doplsy, jet by obsahovaly neveene, neb zitvadne polemiky, poradatel ptedklada ve smyidu stanov Tiskovemu Wboru k vlastnimu rozhodnuti.

Cameron, Texas.

Cteni etenafi a etenalky mileho Vestniku!

Zas po dlouhem ease chapu se pera, abych spinila slib, kterY jsem dala pani Rozi Ermis, k napieu par fadkit do Vestniku. Prave dnes neni tak horko, ale minulY tyden bylo teploueko, take kdy eloyek musi lekt v tom horku je to neptijemne. Jeete kdy tak pfijde ten Vestnik a je tam hodne dopisu, tak ten eas utede; jen hodne dopisujte, at' mome co Gist.

Pani Fojtaekova, east() si na vas vzpomenu, jak asi je yam dlouha chvile v to posteli. Ja musim v2dy jen hodinu dopoledne a 3 hodiny odpoledne 133'4 v posteli, a to se mi to zda, hrozne, a co2 kdy musi &ova lekt potad, to je trapeni, 2e ale snad Ruh da, a se u2 brzy pozdravite, co2 bych Vam ze srdce pfala, neb kdo to nezkusil co je nemoc neuveti. Ja u2 doktoruju pies 25 rokt, to u2 stab() penez, no byla by za to pane, farmieka a tak se mezi doktory dobie zandei penize. No mo2na, k je to taky na neco dobre, nebo jak se tike: co Bull eini yeecko dobre jest.

A ted' se musim jeete zaletet podivat do Houstonu, ale jen na papite. PH.la bych si mit jeden ten aeroplan, tak bych jiste prijela na to divadlo, nebot' ja tak rada"vidim ty deti hrat.

Zastavili se tu Seveikovi jak jell z vYletni testy domil a tak mne kikala Irenka: "Babieko, ja, budu hrat divadlo". Tak mne to poteeilo. Drazi rodide, venujte troeku toho easu a vazte yakdeti radi na zkoueky, kdy mail pkilettost se ueit eesky. At' 2ije ta na ge Ceske fee! No, budu se dne 27. v duchu s vami bavit. Snad se mi nekdy podall a pfijedu se tarn na vas podivat, neb tam mame 4 deti, d ye dcery a 2 syny. Tak a2 pojedu pobudu si tarn, a to si necham a2 tam zas budete hrat pane divadlo.

Dne 13. eervence meli S.P.J.S.T. a R.V.O.S. spolky peknou zabavu v Cameron v Narodni sini. Napied meli schtizi a po schuzi pana Biskupa orchestra nam pane zahrala, take jsme si ty sukenky troeku pfetfasly, a pak byla svadina, kalda jsme neco donesly a byl hned pinY tak jsme se napapali a ell zas tancovat.

Vette, pfatele drazi, 2e bych si piala kdyby dasteji neco takoveho jsme si pfipravili, tteba ka2dY mesic, kdy maji eleni schuzi. Prot elenky taky nejdete? Jak by to bylo pekne, kdybyste s vagimi mu2i ptiely do schtize. Ja nepattim do toho spolku, ale milj mu2 a synove ano, a ja v2dy jdu s mojim mukm, v2dyt' kdy tarn ptijdete a slyeite veecko jen Cesky mluvit, tak se citite jak doma. Ptijd'te a nebud'te tak pohodlne. Snad feknete, 2e je tam horko, ale ne, je tam pane chlad'oueko, jen pfijd'te a zkuste to. No jeete slovieko pani Ermisove z Jardinkton (?). Opravdu je mi toho lito, draha, kamaradko, k jsme jen tak malieko spolu byly. A2 pfijedee podruhe, tak si to music jinak zatidit a pobYt aspori dva dny u nas, a to nebudeme ani spat, budeme si jen povidat, ale take jist budeme neco, pti to keel si nachystame, 't se budu na to Welt. No abych nezabrala celY Vestnik, tak u2 toho radeji necham. Prosim pana sazek o svatou trpelivost, jsem mot slaba, ruce se mi tfesou, tak 2e bych perem ani nedokazala psat. Tak prosim, promirite, dam zas na Cas pokoj. Tak vam yeem pieju hodne zdravi, obzyldet' yam pani Fojtaekova, a piste east(), neb Vaee dopisy jsou zajimave. Tak bye, bye!

Marie Mraz.

Ellinger, Texas.

Cteni bratli, sestry a etendfstvo!

Vestnik jsme dostali dne 16. eervence a to se vi 2e ka2dY jej hned vezme a vyhleda yeekere dopisy. Dopis stafieka Bartok jsme nemeli 2adnou poti2 uhlednouti a oveem k dopis jsme si pane celY pfeeetli. — Ten samY den mne jeden pfltel navetivil a tak se, zdali jsem Ceti statiekilv dopis. Zajiste k ano, a tati se pros?

,V

TNi

kdyi statidek psal o torn Vyjeti do toho Snook, psal taky , kudy-kam jell domO. Jmenoval, ae jell pies La Grange a do Columbus, ale nit nepsal 2e by snad jell pies Effinger a tak bych rad veal, jak mohli objet Ellinger. Toto me zajiste okam2ite zarazilo a ja, na onu otazku nemohi hned odpovedet, ale kdy2 jsem se rozmYelel, Veda 2e Ellinger mesto neni zase tak male, aby statieek nevedel, 2e pies Ellinger jel, tak jsme s pfitelem uvakvali a rozmy-eleli, at jsme koneene vynaeli, jak to asi skuteene bylo.

On stakieek nejspik kdy byl u2' tak unaven a ospalY, tak v Case kdy pies Ellinger "pfepalili" on nejspiee na torn zadnim "sucu" tezal topoloye clfevo. Neni-li tomu tak, tu rad bych kdyby to stafieek objasnil k uspokojeni meho pfitele a mne sameho, kudy a kam jel. Varuji vas, statieku, at' se to vlcekrate nestane, abyste pies Ellinger jel a u nas se ani nezastavil, nebot' va2ime si Vaei navetevy v2dy a radi si s vami pohovotime. A2 se sem 'lady "pfi2ente", tak yam povim kdo ten phtel byl.

Kdy2 jsem tento dopis zapodal pleskat, mel jsem na mysli, 2e yam napiei o mem seznameni se s mnohYmi plateli na ZabCikville, kde jsem byl po tfi dni a kde2 jsem se seeel i bratrem Jerry Beranem. Ten Jerry, kterY me slibil ten "herkot" v Toni a ja na ten "herkot" eekal a eekal a Jerry u2 doma. Kdy2 jsem se ptipravoval psat o torn sejiti se s Jerrym, jak jsem pleskal, tak jsem pleskal na ten stroj a najednou nekdo otevk dvete a void: "I came after that haircut". Pohlednu a tam stoji Jerry Beran od 2abeikvillu i se synkem. Jerry si porueil extra fajnovej "herkot", a taky jsem "oflakal" i syneeka. No hle! Diky Jerry, a pamatuj, k ja garantYruji setisfeken.

Dovoluji si kratce vzpomet ten sjezd oeskoMorayskYch BratH Evangelicke Jednoty, ktery se odbYval v Ockerskern evangelickern kostele na Zabeikville dne 9. a 10. eervence. Byl jsem pfitomen na tomto sjezde jako poslanec a zastupoval jsem sbor Fayetteville. Spolubratr farat H.E. Beseda z Caldwell jako sjezdovY piedseda ridil yeechno sjezdove jednani velice ochotne a uspokojive. Byl mu k vYpomoci spolubratr faraf Jos. Barton st. z Granger, jako sjezdoyY misto-pfedseda, kterY take vedl fizeni sjezdu s . vYbornou schopnosti. Bylo pfitomno vice ne211 padesat poslanct, kteti se sileastnili sjezdu ze veech mist celeho statu, vykonalo se mnoho prate za ty dva dni. Prace tato, eloufame 2e nam bude pkindeeti bohate ovoce s pomoci Bo2i. Na yeeer prvniho dne sjezdu byl pHpraven zajimavY a poueny program mladek.

PH teto pfile2itosti promluvil k shroma2deni bratr faraf Pauk z West presbyterni cirkve.

Mluvil za iteelern Husovy ekoly. Taky bratr far& Jos. Barton st. ptednes1 yysvetleni ohledne tech dneenich pomerii v Evrope. Smutna byla ta sbova, kdy2 nam vypravel a tom hladoveni a hroznYch tam pomerech a to jen \Tee to hitlerovske brutalstvi. Take nam zapely tfi pevecke sbory a site Ocker, Seaton a Temple; tea i osm muzu poslancil a farali zapeli etverhlasne dve pisne. Nektefi si bezpochybne budete myslet, zdali jsem byl jeden z tech osmi, ano, avaak kdo2 vi jak by to bylo harmonisovalo beze mne — s pravdou yen! — mo2na 2e lope. Taky jsem se tarn seeel s Joku VaekovYm a on me kikal, 2e na rok se jiste pfijedou podivat na nakat, bratte Vaeek. Veichni me stale vybizeli, abych jen dale a vice psal do Vestniku, ani2 bych myslel, 2e snad moje dopisy jsou Cteny.

Budu psat, jen jestli budete Gist. Byli se mnou v to Bell kaunte i moje manaelka a na ge dye taky 1,malY kamarad naeeho synka, Harry Lee Cook. Cas naeeho pobytu tam ztravili jsme u rodice moji manklky, br. a ses. Joe ZabelkovYch. Tam jsme se men velice dobte a dekujeme za to vYborne pohosteni. Na g synek easto vzpomind na staHCky a kika, k jestli nebyli u "tenku" tak byli v broskvove zahrade, anebo v maetali a na stfeee. "Ogati su ()gall".

V nedeli dne 20. eervence meli jsme zase jednu velkou slavnost, kdy2 jsme oslavovali 501ete narozeniny Rev. In. Raeky z HostYna pH Ellinger. Oslavy fieastnilo se okolo pet set lidi.

OdbYvali jsme tu slavnost v Ellinger Auditorium. Kapela nagi obchodni komory zahajila slavnost s veselou muzikou asi ve dve hodiny odpoledne a ye tti hodiny kapela zahrala nal

Straus narodni hymnu Star Spangled Banner, pak p.

W. C. Beyer, piedseda naafi zdejei obchodni komory oznamil Oki to oslavy a vyslovil s celou komorou a vaeho lidu v okoli jejich gratulaci Rev. Raakovi; pak ptedstavil D. A. Jurena co "toastmaster". To jsem jako "toastmaster" kratce promluvil a pak ptedstavil Rev. Dobidee z Fayetteville, ktery v jeho proslovu tekl vic za malou chvilku neali kdokoliv jinY, co jsem kdy slyeel. Gratulaci a eprYnni bylo dost a smichu jeete vic. Pak jsem ptedstavil Rev. In. Ras"ku, kterY vyslovil sve sideene diky, neocekaval tak velkou oslavu. POukazoval na vYhodu a dOlditost obchodni komory a vybizel pfatele, abychom se stall eleny naafi komory. Dale jsem ptedstavil pana W. C. Beyera co pfedsedu zdejeiho odboru "aluminove agitate". Pan Beyer poukazoval na naei povinnost hledeti pomoci, jestli bychom si ptali bYti patrioti i k naafi viade. Dale jsem oznamil jine slavnostni zale2itosti a povolal Rev. Doblak, aby pronesl modlitbu, po ktere jsme se pfiblikvali k dlouhemu stolu, kde2 bylo ptichystano mnoho rozdilneho a vYborneho jidla. Limonady a jineho obeerstveni bylo dost. Kdy2 odpoledne utikalo a weer se pfiblikval, tak navatevnici po stalem gratulovani se pomalu pobirali ku s yYm domowarn. Beru si tuto pkile2itost jeete jednou graulovat Rev. Raekovi, nejenom k 50. narozeninam, ale take k jeho stfibrnemu jubileu kne2stvi, ktere oslavil dne 9. eervence.

Obdr2e1 jsem listek od mladYch manklO p. a pi. HrachovYch z Tiajuana ye starem Mexiku, kde ztravili konec tYdne vYletem. Manacle HrachovY bydli v Los Angeles, Calif. Ben jest zamestnan v aeroplanove tovarne. Jsou oba ze zdejei mladek, Ben jest syn p. a pi. C. F. HrachovYch, a jeho manaelka Georgia jest dcerou p. a sestry Joe ChernikovYch. Vzpominka listkem nas velmi poteeila.

Taky odjeli na tYdenni vylet bratr a sestra Frank R. a Bessie Hrugka, k nim pfisedli br.

Rudy A. Zatopek s manaelkou od Houstonu, a pustili se na cestu do Novella Mexika.

Nak letoeni vyhlidky na Arodu jsou dosti na ubyti. Vzdor tomu ae jsme dlouhY eas men menive poeasi, ted' kdy2 ty "eaury" pkestavaji, urody se mnohem zlepeuji. Bavina krasne kvete a elm dale tim vice pfidava; korn jest trochu slabY, ale na veechen ten dent' jeete dost prilmernY. Spolubratr -B. J. Beran, zdejai "garagem byl tYden v Houstonu, kde2 navetevoval traktorovou eltolu John Deere. Bratr Beran nam pravil, ae pti techto kratkYch kursech se elovek mnoho nauei. Ty traktory zaeinaji bYti dosti rozmnoaeny v teto osade a nebude dlouho trvat, 2e najdeme velice mak) dobytkoveho potahu na nagich farmach. Kdy2 tato zmena nastane, tak na miste ka yak bude mechanik.

Dnes toho ua necham a budu hleclet napsat zase 'lady brzy. S bratrskYm pozdravem, D. A. Juren. itaol Vesmernast, Cis. 68., Nelsonville, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto yam sdeluji, 2e v srpnu budeme potadat schuzi druhou nedeli v 9 hodin dopoledne.

Upozorriuji, 2e kteH posilate inurtni pfispeyky, poelete je phmo na fidetnika, jehoz adresa je: Edwin J. Maresh, Rt. 1, Bellville, Texas. Jestli si pfejete, aby yam freetnik poslal stvrzenky, poele•e 3 centy na po gtovni znamku. Tedy nezapomente druhou nedeli v 9 hodin dopoledne a dostavte se v hojnem poetu. S bratrskYm poB. W. Shiller, taj. zdravem, Moskva. — Mezi nemeckYmi letci sestfelenYmi a zajatYmi za ruskYrni liniemi jest znaenY podet Cechoslovakt, ktefi jsou v2dy nalezeni u strojni pueky v nemeckem letadle. Cetni z nich se slzami v oeich yypraveji ruskYm &adurn, 2e byli Gestapem posazeni k strojnim puekam v nemeckYch letadlech, a ae Nemci se jim small, davajice jim na vybranou: bud' sttileti po Rusech a mitt nadeji, 2e se dostanou zdravi zpet, nebo nechati nemecke letadlo Rusy sestfeliti a zahynouti s nim. Takove bestiality jest schopna opet jenam nazisticka gestapacka svefepost. Cetni Ce gi takto zajati 2adaji, aby smell bojovati tuna zpusobem, u strojnich pueek ruskYch letadel, aby splatili nem. ckYm letcum jejich zvikeckost.

Strana 4.

ZASTAVIL NAS KRAL. Den tolik pamo.tnY pro skupinu deskoslovenskYch vojakft v Anglii zadal nadisto v gedne a nerogilene. Jest, tkeba tr eat, le v ozdravovne britskeho Cerveneho ktire je ds. sekce s es. velitelem a pacienty; zotavuje se tam nekolik pe'S'akitit a delostkelcti z "pamatek" na frontu, je tam i letec vyznamenanY ye Fran cii i v Anglii, jen zaplatil terkou dari za posledni viterstvi. — Tak se tam vgichni rotavuji a dobrou vuli spolu maji a obdas, jako prave v tuto pamatnou nedeli 16. nnora je pkijirdeji navgtivit znami, kamaradi, i jak se na vojne Hned uvidime, re skutek milosrdenstvi "nemould nayttevovati" se obeas odm'eriuje uz na teto zemi.

NavSlevu; ptivitaa velmi pkivetivY pan .ze spravy budov a odvedl do zarnecke kaple. Provadi nas, to jest skupinu C, echoslovakft-vojakit, a dvou pan! — jsou to dve dlenky CervenYch ktirn. Ceskoslovenska, pkijela s nami, britska, je ze gtabu teto ozdravovny.

V patnact hodin vstupujeme do zamku. Strar v brane vzdava Best dristojnikrim mezi nami.

Prvni stanici prohlidky je kaple, a den zadina, slibne: alespori "start' pametnik" ukazuje na otevienou kktitelnici, kde knez prave pkijima maleho pohana, do lilna cirkve a konstatuje, on sam uz po 15 let historickou slavnou kftitelnici nevidel otevienou.

Vydkavame skondeni obtadn a pak zadiname prohlidku, jdouce — jak ur to v kostelich bkva — od zrodu k smrti, od kttitelnice kralti k jejich poslednimu odpodinku.

Vidime slavnou kapli .tadovYch pann, Merin tadu of the Garter, rytitskeho kadu, jeho hlavou je sam anglickY kral, a eleny yeainou kralove jinYch zemi. Vlajky snimaji se na kralftv rozkaz: kdy kadovy pan zemtel, a dosud kral uznal za mrtveho dlena jen tehdy, kdy byl pohiten. S jedinou vYjimkou: Judi italskY pkeril svou smrt v kapli Knights of the Garter.

Jeho vlajka byla sriata v den, kdy italskY kral nemel odvahu, postavit se Mussolinimu, a vypovedel valku Velke Britanii .. . gtesti nam pkeje po druhe :prave kdy vychazime z teto kaple, vidime vYmenu strati. beta defiluje pied nami.

Ze zahrady sem doleho, veselY 'Stekot vetSiho podtu pet. "Psi Jeho Velidenstva" kika, nag prittrodce a ad to doopravdy vyslovuje s velkYm J a s velkYm V, neni to nijak Stolbovsky nebo devotne. Co r je vribec jednim z tajemstvi anglickeho monarchy: Kral je nadzemskYm pojeem —dokud pki torn neni (kdyr je mezi iidem, vypada konversace takto, na ptiklad: Ob'dan X: "Take Vas bombardovali, Sire; videli jsme obraz,ek v novinach." — Kral: "Pravda. Nezristalo nam v dome jedin eokno cele . . ." ("Ten drim" to je BuckinghamskY palac).

Nu/ tedy, toto jsou "Psi jeho Velidenstva".

Jejich Atekot nas provazi kdy vstupujeme do aleje. Uz jeji delka je imposantni. Zde konaly se a zase se budou konat nejkrasnej§i slavnosti. Start pametnik vzpomind zejmena na lesk dne, kdy se v teto aleji se.§1i "pani tadu Of the Garter", jichr prapory vlaji od stropu kaple, jir jsme pied chvili, proffi.

Jdeme obloukem k zamku, nad golfove Ate, kdy vidime ptichezet ze zahrady smerem ke kralovskemu traktu, skupinku til postav: pan jen v trenchcotu, na hlave kostkovanou Aedivou depici §ikmo posazenou a v uce vysokou hul. S nim .jde dama ye fialovYch tech a v klobouku tele bavy. Zfejme anglieti maniele na nedelni prochazce s dcerou, deveetern v prostem, 'Sedivem kabate s paskem, divei pundochy a polobotky. Kolem. skupiny pobihaji s veselYm 'S"tekotem dtyti psi. Znate ten pocit, kdy yam najednou pied mysli oaivne sta snimkft z novin, dasopisit, filmovYch turnaln, z dejepisu . . . .

Sines pkekvapeni az ohromujiciho, kratky, prudky zapas mezi odividnosti a skepsi "neni morale" a potom nahlY pocit radostneho ptekvapeni.

Ano.

Ve sttedu, dne 30. 6ervenee 1941.

VitSTNiK Toto jest kral anglickY, zde jest kralovna, a s ni princezna Alrbeta. — Kral Jai VI. Stavime se do pozoru, zdravlme. Kralovska rodina rids miji, vystupuje po schodiAti terasy. koda, 'Skoda, si tikarne — to vite, ze dlovek chce vrdycky vic, ner se mu dostane . . . Kdyby tak par slov .. .

Vette, nevette — kralovna se vraci a s ni kral. Jdou k nam. . krokri vpked!" Jdeme Nenl tkeba velet: " kralovskYm manrelrim vstfic.

Kral Jill. VI. nas oslovuje: "Oechoslovaci?"

"Yes Your Majesty" odpovida nejstar§i mezi nami.

"VSIchni jste ptijeli z oeskoslovenska", pta, se kral, jen — vime to odjinud — je dobte informovan o cestach, ku0 jsme sli za svSrmi prapory.

"Wichni jsme z Ceskoslovenska, Sire", odpovidame. K hovoru se pkipojuje kralovna: "Jste zde spokojerii?" Oveem, ze jsme spokoje-ni — a v tuto chvili i okouzleni prostou lidskosti nejmocriejeiho panovnika sveta a teto kralovny se slovansky modrSuna °alma.

Kral je svYm zptg obem i naeim velitelem.

Proto mu na vecnSi vojensky dotaz odpovida formou hlaeeni eeflekak dr. Rais o stavu nemocnYch a ranenSlch, z nicha nejvarnejSI zraneni ma deskoslovenskY detak-letec, jet utrpel pki vzduSnem boji s Nemci.

"Znam deskoslovenske letce dobte," tika kralovna a potom nasleduje •otazka, co bychom si "Jit do akce, deskoslovenai vojaci chteji bojovat",rlka, jeden z nas za veechny a kral pkisvedeuje gestem hlavy.

Kralovna se usmiva a tare se: "Byli jste veichni y e Francii?" Jeden z nas odpovidd: "Ano, byli jsme veichni ve Francii, kde jsme zarili takeeasy"..

JeSte nekolik slov a potom se kraloveti manrele s nami louei. "Doufam, ze budete brzy doma", pravi kralovna s krasnSrma modrrria (Dolma a s jemnSrm matekskYm instinktem ten.

"Doufam, re budete brzy doma . . . " Good-bye, loll& se s nami kralovska rodina.

Stojime v pozoru, adravime.

— — Je privilegii prtvodcti cizincti sahat slovnim vftladem na kkehke chvile.

"Vy, Cechoslovaci, jste prvni a jedini cizinci, se kterYmi mluvila Jejich Velidenstva mimo pfileritost", rika, a v chvili odpouetime, ze zadal mluvit. Cechoslovaci prvni a jedini LondS7n. — Hitler se pfiprayuje k zahajeni noveho tareni na BlizkY vYchod, a to z Bulharska do Egejskeho mote. Toto tareni nalezne vS'ak Brity a "svobbdne Francouze" v Syrii pkipravene, jak se dale v one depai uvadi. Italske obsazeni teckeho oStrova Samos v Egejskern mori nedaleko pobteri Male Asie bylo nasledovano. povestmi, re 20 bulharskYch divisi, jim2 veli nemeeti thistojnici, je zkoncentrovano nedaleko hranic Turecka. V jine zprave z Moskvy, rozeslane tamejS'im fitednim rozhlasem, bylo zase fedeno, re naziste maji v planu zmocniti se Dardanelske triny v piletich peti nebo sedmi dnech. Dardanely jsou ovladany Tureckem. Od roku 1914 byly opernSrm bodem centralnich mocnosti, Nemecka a Rakouska, s nimi bylo spojeno Bulharsko a Turecko, proti anglickemu a froncouzskemu lod'stvu. Podle diplomaticke tmluvy mezi Ruskem a spojenci melo Rusko dostati Dardanely v pfipade vitezstvi spojenct. V ruske revoluci roku 1917 tato snaha ruskS7ch politikt byla zmafena odporem bogevikt.

Vichy, Francie. — Francourska v gda nafidila, aby byl opet zaveden 48hodinovSi pracovni tSrden v mnoha , prilmyslovS7ch zavodech.

Wive ve vetSine prrimyslu se pracovalo jenom 40 hodin tYdne.

Washington. — VYbor pro oslavu presidentovYch narozenin tomuto oznamil, re vYterek West/ potadanYch na jeho oslavu a ve prospech jeho fondu v boji proti detske ochrne tento rok dinil $2,104,460, cor jest o $697,214 vice nea roku 1940.

1 ....a

LondYn. — Jan Lichner, ministr bez zvla gniho oboru v kabinetu dsl. viady v exilu v LondYne, v nejbliMi dobe povede deskoslovenskou diplomatickou missi do Moskvy, jak zde bylo oznameno. Podle zpravy v "Sunday Chronicle" zna Lichner dobfe Rusko, jerto v dobe svetove valky bojoval s Cs!. legiemi na Rusi. Po nazistieke okupaci Ceskoslovenska v bkeznu 1939 podatilo se mu uprchnouti do Francie a pak do Anglie. Lichner je ptivodem Slovak a pied Casem bylo oznameno, ze navetivi Spoj. Staty, a to misto dr. Milana Hodri, jeho zajezd do Ameriky byl uz ptedtim ohlaSen, led pozdeji odvolan. Take polska misse ma co nejdtive opustiti LondYn a vydati se do Moskvy k projednani rtiznYch vojenskYch i diplomatickYch otazek se sovetskou vladou v ramci rokovani o navazani pkatelskYch stykt mezi sovetskou a polskou vladou. tTtedni moskevskY rozhlas rozeslal o torn zpravu jir minu1S7 tSrden.

Lisabon, Portugalsko. — Valedna dopravni lod' Spoj. Statt, West Point, 1: .vale, "America", ptistala v Lisabonu. Na jeji palube se nalezali ze SpojenYch stata vypovezeni nemeeti a italdiplomatidti fitednici a zamestnanci. West Point vyjela z New Yorku pied osmi dny s 500 cestujicimi na prvni sve pies-oceanske ceste.

Na zpatedni ceste pkiveze diplomaticke ztizence Spojenych State, vypovezene v odvetu z Nemecka a Italie. Namotni ata ge SpojenYch Stalti pro Spanelsko a Portugalsko vyjeli parniku naproti v lodici pilota a vstoupili na parnik drive ner vjel do pkistavu. Zatim co West Point hledala kotviSte v lisabonskem pkistavu, etyki zvlaStni vlaky vezly americke ntedniky a konsuly pies Spanelsko k portugalskYm hranicim. Zeme Osy odmitli dati americkYm volnY prrivod pokud nebudou jejich tednici v neutralnim pkistavu, a tudir z pravomoci SpojenYch Statti. Spojene Staty oadrreli nyni na lodi nemecke fitedniky, pokud nebudou ameridti v Portugalsku.

LondYn. — Ze zdefSich deskoslovenskYch kruhu bylo zjiSteno, re nekolik tisic Slovakri a Cechil dalo se zapsati do slovenske armady pied vypuknutim nemecko-ruske valky jedine pro to, re byli ptesveddeni, re drive nebo pozdeji by byli povolani pomahati Nemecku proti Rusku a re takto budou miti pkileritost uprchnouti, z nerneckeho jakma a ptipojiti se k spojencilm. Pro mnohe z nich tento sen se jir nyni opravdu vypinil, jak se dale pra y!. Veteinu deskoslovenske legie, ktera bude sorganisovana v Rusku proti Nemecku podle dohody mezi Cs!. a sovetskou vladou v LondSme, budou tvoriti vojaci ze slovenske armady, ktefi bud' desertovali nebo se daji zajmouti Rustm, protore si pfali bojovati po boku Rust. proti Hitlerovi. Zakteti se stale nalezali v • hrnujlc asi 200 Cecht, Rusku, tato deekoslovenska legie bude pravdepodobne mit asi 3,000 vojakt. — Rusove pfed nejakYm easem dovolill deskSTrn dobrovolniktm, kteti bojovali po boku Polakt proti Nernctm, opustiti Rusko, aby se mohli pripojiti k armadafn spojenct na Blizkem vYchode.

Ve SpojenS7ch Statech je doposud pet milionu nezamestnanSrch lidi pies to, re velke mnorstvi delnictva nalezlo zamestnani v obrannem prtmyslu, jak v techto dnech odhadlasistent komisate vladnich nourovYch praci Corrington Gill y e Washingtone. W?A. podle jeho scle-: leni mare zamestnati jenoin jeden milion lidi v tomto fiskalnim roce. Sdeleni toto udinil pki vSr slechu peed zvlaetnim vYborem domu zastupet, vyeetrujicim pomery kodovneho delnictva.

Washington, D. C. — Sedmnact generaly brigad bylo pkeloreno v dalSim tahu na zvYgeni vYkonnosti cele flak branne moci. Mezi nimi bylo nekolik nedavno povS7 eenSrch diistojnikt, ktefi se stall generaly na zaklade novo smernice, povyeovani dustojnikt na zaklade jejich schopnosti radeji net' na zaklade podtu let ye slurbe ztravenSrch. Velitelem obrany new-yorskeho pristavu byl jmenovan brig. gen. Thomas H. Jones, kterST jir byl dosazen do Fort H. G. Wright, N. Y., hlavniho stanu obrany Long Island. Brig. gen. James H. Hunnigham, doposud dlici ve Fort Worden, Wash., byl jmenovan velitelem obrany Puget Sound s hlavnim staneiS. ye Fort Worden.

Ve stfedu, dne 30. 6ervenee 1941.

Palacios, Texas.

Mill broth., sestry a bratte redaktore!

Sdeluji yam, ze pti§ti nedeli dne 3. srpna budou nak spolky v okoli Blessing poradati slavnost, ano, povidam spolky, nebot' tyto spolky bez rozdilu nabcdenstvi a ptesvedeeni budou otvirati jejich Narodni sin, kterou sobe zakoupily tyto tti spolky: S.P.J.S.T., K.J.T. a 2enskY spolek. Zverne vas, abyste ptiSli se s narni pobavit. Program zapoone v 11. hodin, pak bude spoleeny °bed, tee ptedsedil hlavnich firadoyen ye 2 hod. odpol. A co hlavniho, 'Ze vYbor se postara, o dobre obeerstveni, a naSi bratti jsou take dobri pevci a na§e maminky dobre kuchatty a tak ja myslim, ze ZadnY nebude litovat a k se budete citit jak doma, nebo kdy elovek jenom doma sedi, tak ty starosti ma potad na mysli. My jsme ve stare vlasti zpivavaly: "Kdy2 mne osud trapi, starost neda, spat, zajdu do hostince, chopim se sklenice, jiz nevim o starosti vice. V sklepe chtel bych bYvat, korbel s pivem zdvihat, pti torn chtel bych tak hezke devee, mile (levee mile, piveeko dervene, to jsou flak barvy milene." - Ja jsem se ji2 dal do zpevu a pH tom jsem zapomel, k mam pozvat vaecky okolni tady a celou na gi Hlavni Ukadovnu a na'Seho redaktora. Tak bratti a sestry nezapomente na den 3. srpna na slavnost otevteni naSi Narodni sine v Elmaton. Onamku najdete v tomto Cisle. Vkchny vas srdeene zve, Slavnostni vYbor.

P. S.: Bratte redaktore, prave co toto minim odeslat ptisla zprava, aby jsme jeli na Frydek na pohteb. Zemtela manklka nakho spolubratra od tadu Cis. 37., Simona Balika, ktera, byla operovana pied dvema,,mesici v nemocnici v Sealy, Tex. JO, a moje cela, rodina vyslovujeme hlubokou soustrast, nebot' rodina Balikova jsou naAi dobti ptatele. Pohteb se kona v sobotu.

Dallas, Texas.

Mill bratti a sestry!

Dnes vas ptichazim pozvat na zabavu dne 3. srpna pH hudbe Herzanovy kapely z Ennis.

Na tketi nedeli zabavni vYbor planuje kapelu z West, jestli bude moZno. Ted' sami "radove" kapely nemame, tak budeme asi volat kadou zabavu okolni po potadku, nu a as je pteberem zaeneme asi znovu, aneb naSi stari kapelnici Sid a Jerry daji hlavy dohromady a neco vymysli. Sid Pokladnika maid kapela zadina dosti pekne, jen ze s nimi nemtrZe celY veder hrat, jsou to mlade deti. Ale jak vidim, vychoya si z nich dobrou kapelu, ktera ho bude tea respektovat a poslouchat, neb ma s nimi velkou trpelivost; no, muzika je jeho konieek.

KahlY Cloy& ma nko, co ho bavi. Tak pro dnes koneim a ptiAte vice. S pozdravem, Je2ova.

OD NASICH STUDENT.t.

Z Austinu ptichazi zprava, ze Letni Universitni OeskY Klub konal tarn dne 24. Cervence pravidelnou schtizi. Zahajil ji ptedseda Frank KokaA a ptedstavil studenta, jen" zazpival dve pisne. Nasledovala volba fitedniku. Ptedsedou zvolen Johnnie ElSik ze Snook, mistoptedsedou Albert Kubena z Dime Box, tajemnici i pokladni sl. Louise Zarubova, z FrYdku, zpravodajka Albina Lois Kadankova, z Corpus Christi, obrancem Frank Koka g z Moulton a poradcem Dr. Ed. Mieek, profesor Ceske teei. Pak bylo rozhodnuto konati vYlet v nedeli dne 27. Cervence odpoledne v Eastwood parku. Do vyboru byli zvoleni: Bob VaSek a Frank Koka g . Ptifti sonze bude se konati ye Ctvrtek dne 7. srpna. Ptitomnost na'Sich mladYch universitnich studentti, kteti vzdor praci a horku se dostavi ye znadnem pootu do schtze, kde se vzajemne povzbuzuji k lasce a praci pro zacho yani dedictvi na§ich eeskYch pionYru v Texasu, ukazuje, 2e to mladeZ" je verna zasadam HavliekovYm, jen" tekl: "Ptislibujte si mne, poroueejte si mne, piece zradcem nebudu . . . " Vim, Ze vas, kteti se zajimate o Ceskou tee na zdejS1 universite, potai, ae mlade2 ma zajem o Ceskou vzdelanost' a k se uei bYti hrdou na eeskY, pionYrskY vod. Jf2 to ovzduSi, ye kterem zde studenti mohou studovati Ceskou tee, je zakladern k fide k rodieum a ptedkum. Nasi mlade2 nutno upozorfrovati na slaNne dejiny, dati ji pied odi'vzory naSich ptedka a vzbuditi v ni zajem o zotrode-

1/213TNiK . ich pfedkii, ktera, nyni pottenou nyni viast na S buje pomoci v§ech, kdo2 z Ceske krve pochazeji ... Nebud'me ve velke dobe malYmi a kid'me se demokratickYmi hesly: "Viterstvi" a "Nedame se". Ja co uditelka pevne vetim, ze lid nas v Texasu i jinde nemtr'te nic lepSiho uHniti ne2li poslati sve syny a dcery sem, kde prle2itost ziskati nejen nejlepS'i vzdelani, nybr2 uCiti se i Ceske teei, dejinam a yzdelanosti. Profesor Ceske keel neni jen naSim studenttam uCitelem, nYbr2 i radcem. Jeho adresa je: Dr. Ed. Midek, University Station, Austin, Texas.

Se srdeenYm pozdravem na ptatele a zname, jsem Albina L. Kadankova, zpravodajka. ftid Spravedlnost, Oslo 121., Shiner, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Zdeluji yam, ae v srpnove schtzi prvni nedeli budeme miti k uvadeni nove eleny a to celou rodinu najednou, mu2 se Zenou a pak i jejich dye ditky do Detskeho oddeleni. Bratri a sestry, hled'te se co nejvic do schtize dostavit, neb se nepamatuji, byl nas tad kdy celou rodinu najednou ptijimal. Sestry jsou Zadany, by kaMa dle manosti s nedim ptispela na svaeinu a o ostatni se postaraji zase bratti.

S br. pozdravem, J. F. Novosad.

Sestry od kadu Pokrok Houstonu, eislo 88. as tak rychle ubilia, a mesic je zase prye.

Doufam, p. redaktor najde misteeko v nasem Vestniku pro myth pat- tadku.

Sestfieky, mame zase naSi schnzi, tot kakly prvni etvrtek je rias. Proto se dostavte v hojnem podtu a ptivedte vase zname te2.

Novato nic nevim, jen Ze naSe sestra Hanukva je na prazdninach, toti2 mankle Hanukvi jeli nayStiviti jejich syna yojaka aZ nekde v Colorado. Pfejeme jim od srdce ty jejich zasloukne prazdniny a doufame v brzke shledani v ptigti naSI schuzi zase.

Srdeene zdravi vSechny, Zimermanova.

Sokol Fort Worth.

Ctend redakce, mill ptatele a etenatil Oznamuji yam vaem a srdeene vas zvu na taneeni zabavu, kterou vYbor Sokola potada v Sokolovne v sobotu veeer dne 2. srpna pH oblibelie radiove Ceske hudbe Gus Herzana a jeho hochtt z Ennis, Tex., kteti hraji ka2dou nedeli ye 12 hodin v poledne na radio stanici KAND, a v jednu hodinu zase hraje 0. Honza. Take velice krasne se jeho hudba na radiu yyjirna.

Nak dopisovatelka do eechoslovaka, Mary Paulova, se 112 hodne pozdravila po Urazu, ktery utrpela kdy . se s ni a jinYmi auto ptevratilo. Jen aby .jsi ua byla Upine zdrava, neb Tvoje dopisy velmi postradame. Ptedminulou nedeli veder mnoho jeji ptatel ji uspotadalo ptekvapenku v jejim domove ku jeji narozeninam, z deho2 Mary ma velkou radost.

Take pfejeme dopisovatelce K. FojtaSkove v okresu Bell brzke uzdraveni. TeSi nas, 2e alespofi tamejAi zpravy milZete podavati do novin, ktere radi sledujeme. Zaroven gratulujem man'Zeit= Joe Fojta'SkovYm ku jejich novorozeriatku, aby syndeek byl hodne zdravY a brzy by z nej vyrostl vojak. Pi. M. Fojtagkova jest moji sesttenkou.

Tak pro dnekk toho necham a ptiSte napisi vice. Kondim s pozdravem na redakci a vS'echny ostatni, zustavam vase dopisovatelka, M. PolaAek. P. S.: elenfun Sokola zdeluji, ze pravidelna sokolska schilze se kond 31. Cervence veeer v 8 hodin.

Ve syetove \rake pottebovala francouzska vojska, obhajujici Verdun, 25,000 tun zasn pro jednu divisi kaZdYch 24 hodin. Kernel. uzivaji ruske kampani nejmene 100 divisi a jestli jejich zasobovaci potteby nejsou vetAi nea Francouzii pti obhajovani Verdunu roku 1916, je tteba dopraviti pro ka2dou divisi 2,500,000 tun gasolinu stteliva a potravin ka2dYch deset dni. PH 100 divisi znaei to 250,000 tun denne. Pravdepodobne toto zasobovani nekde selhalo a Nemci v minulem tYdnu zastavili fidery, aby mohla bYti napravena vada.

Strana Pall stark mohykan. - V btsznu porazili na Cibulce v Praze-KoS'itich start' dub, ktery byl pairne jednim z nejstarSich stromu Velke Prahy. Stalo se tak podle dohody s ptisluAnYmi odborniky, ponevadZ slo o strom, ktery jtt" deli eas ohro2oval okoli. Nedavno padla se stromu velka uschla vetev, ale na gte,ti nikomu StarY dub, ktery byl jiZ pied lety konservovan, byl lonskeho roku zasa2en bleskem a znaene rozAtipnut. Ponevad2 stal v partii Cibulky obecenstvu ptistupne a byl velmi vykotianY, po dohode se zastupcem okraSlovaciho spolky a odbornikem botanickYm bylo rozhodnuto, 2e dub odstrani. Kdy2 se tak stalo, zjistilo se, 2e kmen stromu byl velmi zpuchtelY a vetve povetSinou suche. Strom byl stars' asi pet set let.

Historicky obraz pro slanske museum. - ACkoli historie kral. mesta Slaneho vztahuje se na dobu dvanacti stoleti - Slang byl zalo2en kni2etem Nezamyslem r. 750 - neni dosud 2adneho velkeho obrazu, kterY by ptedstavoval nejakou vyznamnou uddlost z dejin mesta. Musejni spolek PalackY nyni se dohod y a akademickYm malitem Aloisem Moravcem o vytvoteni takoveho dila, obrazu rozmeru 400x200 cm, ktery bude umisten na schodiSti musejnim. Bude ptedstavovati dobyti Slaneho od Sirotkil r. 1425.

Tehdy Sirotci dlouho a marne oblehali nepoddajny Slant' - a tuto scenu ma obraz verne zachytit s panoramatem Slaneho tehdejSi. doby - aZ zrada otevtela jim , mestskou branu.

Podle ptedlo2ene skizzy obraz zachyti velmi 2ivotnY, ruS'nY dej a bude jiste pozoruhodnosti mesta.

PoiehnanY vek. - V bteznu se v Praze doZila 92 let pani Marie Steinbachova-Komzakova, rodaeka pra2ska, dcera znameho Ceskeho vojenskeho kapelnika Karla Komzaka. Stara pani, ktera je neobyeejne s yeli end, hraje dosud velmi rada na klavir. Je zajimavo, 2e jeji, otec nedovolil, aby se v detstvi ueila late na piano, ale na popud sve matky stala se tajne 2aekou mistra Antonina Dvotaka. Pani Steinbachova, ktera byla 14 rokft literni ueitelkou y e Vidni, za sveho mladi velmi east° chodivala do rodiny dr. FrantiSla Lad. Riegra, kde zejmena dlela ye spoleenosti Riegrovy choti. Take bratr pani Steinbachove, Karel Komzak ml. byl vojenskYm kapelnikem.

PRODEJ BONDV. Ve schtizi dne 7. Cervence bylo odhlasovano prodati. nasledujici bondy: Za $1500.00 City of Slaton, za $1620.75 a Urok 2.25 Jednota platila $1222.50 za $1500.00.

Za $1500.00 City of Pelly, za $1500.00 a urok 18.75 Jednota platila $1500.00 za $1500.00 Za $2000.00 Ellis County, za $2155.00 a Urok 23.75 Jednota platila $2100.00 za $2000.00 Za $2000.00 City of Dilley, za $1880.00 a luck 14.33 Jednota platila $2000.00 za $2000.00 Za $1000.00 City of Carthage, za $1037.50 a Urok 16.50 Jednota platila $1000.00 za $1000.00.

Za $5000.00 Lee County, za $6350.00 a trok 62.50 Jednota platila $6314.00 za $5000.00 Celkem prodano za $13,000.00 bondU: Za tyto jsme strtili $14,543.25 a staly Jednotu 14,136.50 vYthigek S bratrskYm pozdravem,

$ 406.73 Frank B. Steiner.

Jedna manielska, Mantel: "itekni mne, :prof zase plaoeS?" M.anZielkat "Jd ti to nemohu Mei!" Mantel: "To se divim, proe bys mne to nemohla povedet."

ManZelka: "Ponevaa je to hodne drahe",,

C.„ Snook, Texas.

Milt' bratke Moueko!

Opel; jsem prostkednictvim Dr. D. S. v tyto dny od sve sestry obdr2e1 dopis; molna de bude etenate, kteri umi eisti mezi kaclliy i mysleti co eetli v mem prvnim dopisu, zajimati. K povtimnut upozornuji na tutkou psana eisla na dopisu, cot znadi ae pretlo psani pies censora, ktereinu asi na mysl neptijde, co znadi v dopise — — "na natem podzimnim byte". Nebo na misto — mam praci v laznich — "pracuji v gru". Jeji podzimni byt i jejiho syna s vysokotkolskYm vzdelanim byl v koncentraenim tdboru. Maji se snad na projiti. Spala — spalniCky ,atd., nekdo snad porozumi, skladaji sve Bumtal. nadeje na Rusko. Vat, 8. eervence.

Mili krajane!

Diky za dopis. Prikladam Vam posledni dopis pi. Langrove, v kterem nam prave o Vas pine. Ji jsme sdelili, te mame od Vas zpravu a tak se piece neco yzajemne o sobe dozvite, i kdy oklikou. Ona bude jiste velmi raft, o Vas slytet, protote vim, ze se s yYm bratrem v . Opatovicich se na yttevovala a dokonce mne s nim i seznamila, kdyt jsme u nich bydlili na Zbratove. V •ivejtich dobach, net jsme swaj &urn, kterY Man ted' Nemci zabrali, bydleli jsme v domku pani Lan gerove, kdyt bylo sanatorium na podzim valy 2 mesice zavrene.

Pi. Langerova ma, totit, treba to dosud nevite, peknY domek Zbratove a pronajimala 2 mistnosti letnim hostfim a tak si jette privydelavala ke svemu peknemu platu jako zeriska. Viktor byl ted' zamestnan jako kresliC na stavbe dalnice u Hanle a mel 700K mesiene. 0 tom prave pite pi. L., tie nevi co bude dale delat, protcAe Nemci stavbu na zastavili. Ted' bude jiste velke nadeeni u nas, k vuli Rusku a jiste si veichni vroucne preji, aby to dostali Nemci clUkladne na frak a celY Zbraeov posloucha horlive radio z LondYna i Ruska. Poslouchala jsem take nekolikrat u pi.

L., ta je s Viktorem 'zuriva eetka a nikoho ani nenapadne, de mela kdys Rakutaka. Viktor byl vychovan pouze Cesky .a vtichni '6eM se jen teti na to, al po2enou Mince od nas. Kdo to neprotil, nedovede si 'predstavit WO, nenavist je u nas k tern darebakfim, protote to nikdy drive nebylo. Ale doufame stejne, my zde za hranicemi, jako ti tam doma, de nejaka vytspravedlnost existuje a ta jim to vte stonasobne vrati, co zieho po celem svete natropili.

Pitte /lam zas neco o sobe, abychom to mohli napsat. Dokud se celY svet nepere, muaeme dosud psat.

Srdeene Vas vtechny zdravime a na odpoved' se tetime, Vate M. Sternova, Paseo de la Reforma, 107 Mexico, D. F., Mexico.

Zbratov 7./V. 1941: Vatend, draha, milostiva, pani, pane doktore, Mirutko a Jaroutku!

Prostrednictvim pi. Hlavdekove je mi mot.napsati nekolik radkil; pies to vtak, i kdyt jsme jette nic nepsali, vzpominame stale na Vas ,tak vzdalene a jsme .plesveddeni, ae i Vy na nas nezapominate. Stale nam jit pi. Hl. pripominala, abychom ua koneene neco napmli, ale ja. stale 'dekala, doufajic, te nam bude moino napsati neco zvlatt' krasneho a prijemneho. A prdve dnes mohu sdeliti skoro same ponure zpravy. Dnes o 1 hod. ma pohleb Jara Nemcu, syn vrch. soud. rady ,toho stariekeho, na ktereho si asi vzpomenete. Skontragicky, spadl se skaly, kdyz se v noci vracel z Kuncova. Veak vite, je to Ill jejich druhY syn, ktery tak zemrel, ten starei byl piejet vlakem. My s Viktorem jsme nad tim cell :prye, on nas toti2 dokonce navetivil na natem podzimnim "letnim byte".

U nas je vee pti starem, pracuji v Teplickem "Lagru", citili jsme se, le zaeneme 15. kvetna koupat, ale seek) s toho. Viktor pracuje na dalnici, ale vderejtim dnem dokl novSr Vinos, vtecky vefejne prate budou zastaveny, tak ne-

V2EITNIK

Ve sti•edu, dne 30. eervence 1941.

vime co bude potom. Doufame, ze nas Bizh neopusti.

Rada bych jeete sCIMIa adresu meho bratra, kterY je v Texasu a nema od has tieti rok zpravy, ut se nechal ptat pies Urady, co s nami je, ale nevirne dostane-li odpove,d'. Adresa je: Josef g umtal, Snook, Burleson, Texas, U.S. Pekne prosim je-li zde nejaka motnost, raCmu o nas napsati.

V laznich je trize tivo a ruino, jen rune male zmeny ve vtem. Mantele Krmelovi maji dokonce ten obchod od Boudfl. S. Kalutova je v sanatorium, ted' ma mod prate, mime lu, spalnic';ky atd.. U ikihovskYch take stale dost starosti, on byl take kratkou dobu prye, ale pani je eila; a vzdene pevna. 0 jejim p. bratru asi u2 vite od p. HI. Pekne prosime, take nam nikdy napitte Co delaji Mirutka s Ivoutkern, jak jim slouti jine podnebi a vilbec vtecko. A proSim, nezapominejte na nas a bud'tet co nejsrdeeneji od v.tech znamych pozdraveni.

S pianim vteho dobra pro Vds vaecky, zflstavame Vati Langerovi.

Houston, Texas.

Ctend redakce Vestniku!

Ze jsme po veerejtku jak okapale slepice, delat se nic nechce (ba ani nemritem), tyto velke horka primo eloveka ubiji, tata musel dat od ridiciho kola ruce prye, tak jel syn. Dobre jsme dojeli ze Studewood, ale start' Uteri' cestou i doma, nohy opuchle, ledva se z vyzul, (ma totit poison ivy na nohach ul druhY rok a nelze mu to sehnat), katdou medecinu i kdo co poradi zkouti, ale ted' si objednal z Hallettsville mast' a 'le jestli mu to nepomute, le si necha nohy urezat at po kolena. Musi to byt velmi zle, neboli to, ale svrbi a pall k neyydrteni.

Co se tyre rirody vypada dosti obstojne. Jestli aspori ze 3 tYdny bez dette, tak muteme nekolik bald to vaty udelat. Tel korna je k projiti a ze zahradky vteho dost.

Ted' jen pozorujem v novinach jak pokraCuje valka, jestli se toho doekame co ty Nemce zkroti, neb se daji i drave telmy zkrotit, snad jsou to previti neptemotitelni.

Kdyt jsme dojeli asi o pfil dvanacte domri, to byl rev na dvote a v ohradach, al uti brnely, natfi al psi se mohli vzteknout jak ttekali a na ketezich se smYkali, jen to vte rineelo, kravy a telatka bueela, prasata chrochtala a kolem ohrady pobihala, vypadalo to jak ve kdyt je zver hladova, ale nas. hospodal tekl, jde se spat, le vtak oni doekaji do rana, snad to nepochcipa. Ja si jen drubet pozavirala, aby se tam nedostal pasom neb jina eeladka dravd. Kdy prestal ten zvireci koncert nevim a co si mysleli sousedi take nevim, neptom se, ale snad rikali, le jich od toho ramusu boll hlava, od toho jsou aspirinky piece, jak likavaji obyeejne doktori, a ja tomu verim, neb pled ulotenim se na lutko veeer Ci v noci jsem vzala jen dve aspiriky a rano zase d ye a jak je videt, dYchain jette, site tetko ale piece. A tak si myslim, de kdyt ut se bliti k to tedesatce, le se ut elovek dosti napracoval, nebude co litovat, a mutovi davam dobrou radu, jestli se chce dotit tech sto deset roku, le stridme ziti, stridme piti nese dlouhe tivobyti — to nam vtdycky uditele ve tkole a verim tomu, ale to bylo ye stare vlasti; ale chyba, tu jsme v Americe, tu chce katclY hodne unit a zde van se zCerstva life, ale jeete rychieji umira. K tomu dopomohla ta premira a pak ty stroje jako automobily, aeroplany a jine vymotenosti. 1nu, proti gustu tadnY ditputat, kdo chce kam, pomoci mu tam. Sami jsme men dosti tikovnou sratku, kdyt jsme jeli z Montgomery okresu asi pled tYdnem. Kara uttpela, ale my nic.

At' pravda zvitezi, to si pleje

Z Odbaky Houston S.A.C.T. V posledni schazi plijato: Bratr tajemnik S. Novotny pkedal tyto ptispevky: Od br. A. R. Hamuska $1.00 a od p. R. Soukupa $1.00. Sestra Frances Olexove, ml. predala pokladniku obnos 50c od pana a pani Frank Matelovych.

Pokladni hotovost dne 31. kvetna 1941 $46.76 VYte hlatenY prijem 2.50 $49.26 Pokladni hotovost dne 27. eervence S. P. StudnidnY, pokladnik.

Corpus Christi, Texas.

Jelikot do poradni schtze o Ceske letni tkole se nekteri nedostavili, oznamuji tem, kdo ditky budou posilati, ae s vyueovanim se zapodne v pondeli v 9 hod. rano, dne 4. srpna. UCitel, br.

Hrnair oznamil, le do Corpus Christi plijede nekolik dni pled zahajenim vyueovani, aby si naletite pripravil. Pro dospele, kteri se chteji ✓ dettine pocviCiti, bude veeerni kurs, dvakrat aneb tlikrat v tYdnu, al dle dohody s uettelem.

V telocviene se po slete zapoealo opet cvieiti minulefiterY. Prestalo koneene n prteti — aspori na Cas — a bavina kvete a dosti doble nasazuje, bude vk;ak pozdni pikovaeka. Vtichni farmali travi listoye housenky v bavine. Stoji to letos hodne neb jed stoupl v eerie, prodavaji ten silnejti $8.00 sto liber.

Chas. Holasek.

Protinemecka valka nervii s pIsmenem "V" vznikla v CSR. New York Times v rivodniku nadepsanem: "Noc v obsazenYch zemich" zmiriuje se ,zvlatt' o boji es. lidu. V obsazenYCh zemich jsou dny dlouhe a vypinene starostmi o hole 2ivobyti. Nejhorei jsou veak nod. V temnotach pokraeuje krutY boj na divot a na smrt Obyeejne k rdnu provadi Gestapo domovni prohlidky a nahla zateeni. V noci je podrobuje vYslechUm a muaeni a v noel je odvadeji do koncentrae.Mich tabor-LI. Noc je veak take spojencem potlakenYch v boji, v nem2 node, hole ba i hole pesti, tizene inteligenci zostlenou zoufalstvim jsou jedinyrni zbranemi proti kulomettim. V 'Heigh; Holandsku, 'Norsku a tak zv. "Protektorate" nemeeti vojaci se v noci neodvaluji chodit sami po ulicich. Vlaky se za.sobami se zastavuji a zahadne omyly vedou k zeleznicnim sralkam. Tovarny musi pterueovat praci pro nevysvetlitelne presta yky v dodavkach proudu. Ve Skodovce musili Nemci postavit noeni strafe s kulomety. Ce.i jsou vynalezavi ye vyml•eni nlethoe, Bylito Ce,si, kteri vynalezli , noeni malovani velkeho "V" na zdi a ploty. Tato demonstrace, se rortilila do jinYch porobenYch zemi. Ve Francii a Belgii "V" znamena Victoire. V eeskoslovensku 'znamend "viterstvi". V Rakousku je ostrim tipu nemireneho proti vladnoucim a zaeateoni . pismenou siova "Verschwindet" — Ci-li zmizte. Gestapo nalizuje majiteltim domfz stat na hlidkach, aby se pismeno ut neobjevilo nebo aby byli dopadeni pachatele. Ale "V" se na Usvite objevuje znovu a znovu, jakoby je malovaly ruce duchti. Nadeje v osvobozeni je neodolatelnd.

Vyslanec Hurban u presidenta Roosevelta.

Washington. (6TK) — President Roosevelt minulY tyden ptijal eeskoslovenskeho vyslance Viadimira S. Hurbana v denim slyeeni. President Roosevelt projednal s CeskoslovenskYm vyslancem otazky, tYkajici se Oeskoslovenske Republiky. Pan president projevil 'tivY zajem o dneeni situaci v Ceskoslovensku. OeskoslovenskS7 vyslanec Hurban odevzdal presidentu Rooseveltovi pti teto plilelitosti dopis presidenta dr. Eduarda Benete.

R. K.

Cs. vyslanec do Moskvy.

LondYn. (e.T.K.) — eeskoslovensky vyslanec v Moskve, Zdenek Fierlinger, byl sovetskYmi tikady zpraven o torn, le v Moskve byly ueineny veechny ptipravy, aby tam mohl byt plijat jako vyslanec Benetovy deskoslovenske vlady.

skauti manifestuji.

LondYn. (OTK)..— Oetni chlapci a deveata zemich, kteri drive patrili k skautskemu hnuti, zaeali v nedd yne dobe znovu nosit skautske odznaky s vyrytYm heslem "Bud' plipraven", Nemecke rikady nyni prohlasili, te noseni techto odznakil je nezakonne, a hrozi skauturn telkS7mi tresty za plestoupeni tohoto zakazu. ✓ 6eskS7ch

W sttedu, dne 30. eervenze 1941.

VESTNIK

DVORAK V BOSTONU. Mesto Boston je znarno jako mesto S'kol, muses a vzdelanYch lidi. Malokdo se proto divi, ze v Bostonu si vystaveli na nabreti SkeblovitY hudebni pavilon, z nehot hraje bostonskY filharmonickY orchestr katcleho leta po celY mesic, veeer co veeer, koncerty pro bostonske obecenstvo milovne hudby. Vstup , zdarma, za ztratu osobniho majetku se neruel.

Katcleho yeeera tesne pied setmenim jsou ulieky patricijske Ctvrti bostonske,' ktera se rozklada na ribodi kopce mezi bostonskYm kapitolem a rekou, Zapineny automobily vS'ech •znaeek a staff., ktere se snaZi nalezt misto k •zaparkovani. K zpestteni pohiedu jsou i chodniky piny osob, ktere se pokouS'eji probojovat se masou strYch blitnich na tra ynate prostranstvi pied nedalekYm hudebnim pavilonem. V pul devate ut bYva, po shonu, ruch v ulicich stay& chodniky jsou uprazdneny, zato ulice jsou piny automobil& ktere jsou Zde zaparko-, vany jak se da, — treba v jizdni draze (protote misto koncerttim preje), a na travniku na nabreti 'deka katdY veder dvacet tisic nebo vice BostonskYch na koncert.

Od reky east° tahne, vYletni parnieky troubi, ruSice tak koncert. Karnali se sem jiste sletavaji at z dalneho statu ,New Hampshire, aby si pochutnali na shromatdenYch obetech.

To v'Sak BostonskYm nezabrariuje, aby stab v hustem zastupu a naslouchali luznYm tvunastrojil orchestru Boston Smphony pod taktovkou Arthura Fiedlera.

Ameridane zde shromatdeni si jiste nev§imaji atrakci typi.cky americkYch, ktere koncert podmalo yavaji•tiodavaji mu sverazne osobitosti. Za rekou vidime na priklad obrovitY svetelnY napis, reklamu to oblibeneho obCerstvujiciho napoje: napis bilk& obyeejne ne do taktu s hudbou, a to ru g. Behem koncertu probihaji radami obecenstva kluci a prodavaji noviny, volajice cosi o vypatranem vrahu jakesi divky v meste Lynn. Z mnoha mist v obecenstvu se oYva spokojene chroustani a krupani, nebOt,' nekteri posluch&di dopinuji potitek duchovni 'tat poiitkem telesnYrn a pojidaji burske oridky a "popcorn".

Celkem v;:ak se katdemu must u hudby 11bit, must se ho dotknout unyla naiad& vzbuzena. rozlehlou oblohou, dumici rekou, barevne osvetlenou kopuli hudebniho pavilonu a spoleeenstvem zajerna. o hudbu , kteri &Nail •svou :pritomnost zna.t, ze jate kultura nezhynula.

Program je velice •raznorodY. Jednoho dne na priklad hrali triumfalni pochod z , Aidy od Verdiho, Ave Maria od Schuberta, predehru k Wagnerovu Tennhauserovi, Straussovy valCiky, Schrammehl y pochod "Jest jen jedna Videri", variace na popevek "Pop goes the weasel" od Cailleta a Corelliho Suitu pro strunove nastroje. Obecenstvu se to libilo, nejvice tleskalo eislu o "Pop goes the weasel" a kapelnik Fiedler mute bYti spokojen.

Kapelnik Fiedler budit blahoslaven leak' z jednoho cluvodu: nacvieil se s yYmi hudebniky DvorakUv osmY SlovanskY tanec.

Je to docela neobvyklY pocit. ‘ lovek stoji na zdupane louce, kolem neho nep•ehledn:: zastup lidi, kteri mluvi jinak net Cesky a jedi pti tom.potravu u nas neznamou — popcorn — za rekou sviti napis "Coca Cola", ale slySime Dvoraka, Dvoraka Antonina, jeho jrneno v programu vytiskli i s haelem nad r a earkou nad a, Dvoraka svitne hraneho, skoro tak, jak by ho hrali doma. Neni to ostatne, divu: je at prekvapive jaka s p ousta Menu bostonskeho orchestru — hlavne, houslistu — je slovanskeho ptivodu.

Dvoraka dohrali, zahrali americkou hymnu. Obecenstvo jde domt. Ulice se zaplriuji.

Zitra se sejde zase. Eudou brat "Blanik" ze Smetanova cyklu "MC Vlast". Hanel Beran.

CESKI QUISLING V ARGENTINE. V Buenos Aires v Argentine vychazi easopis "Jihoameridan". Od nejake doby tento list soustavne otiskoval surove a zaroveri hloupe Utoky na Oechoslovaky, kteri se sileastni boje proti Hitlerovi, a zejmena se soustredil na hrube tacky na presidenta dr. Ed. Bene ge. Tento list Stval proti eeskoslovenske prozatimni vlade v LondYne, ale chvalil az nestoudne Hitlertv "novY rad" v Evrope. Je to nyni snad jedinY eeskY easopis za hranicemi, kterY se tak na pino postavil do sluteb nemecke propagandy a barbarskeho mesiaSe Hitlera. Je proto treba Mei 0 tomto lista nekolik pravdivYch slov, aby se snad neinformovana verejnost, jit se zasluhou Nemtento list dostane do rukou, nedomnivala, list jest nezavislY a ze jeho majitel ci redaktor pi§e sve tirady z vlastniho presvedeeni, nebo ponevadt etenari listu tak citi a takovou politiku schvaluji.

"Jihoamridan" byl zaloten asi pied dvaceti lety oeskym vlastencem Sergejem Svobodou a stal se nejlePSim listern na'Sich krajarra v Argentine. Proto byl take hodne poutivan k inserci nemeckYmi i jinYmi lod'arskYmi spoleCnostmi, jet dovateli yystehovalce z eskoslovenska do Jitni Ameriky. Pokud list redigoval Sergej Svoboda, byl to organ eeskoslovenskeho lidu v Argentine a mel dobrY pomer k deskoslovenske veci. Zmena v§a.k nastala, kdyt tento list prevzali bratti Janderove. Tito bele listu zneutili k ziskavani nemeckYch foncla a dali jej do sluteb nemecke propagandy. Zradce Jandera starSi se celkem nemusel dlouho vnitkne menit. Byl politicky tim, co vice neslo. Jednow komunistou a pak jako firednik nemecke lodni agentury Missler v Buenos Aires a zejmena po 15. breznu 1939 se stal nacistou. V torn smyslu take provedl zmenu politiky listu "Jihoamerican".

Kdyt v Praze Nemci zastavili dodavku Ceskoslovenskych zahranienich listu obyvateltim protektoratu, bylo hodno podivu, ze ze v§ech zahranienich easopisti dochazel prave jen "Jihoameridan" a dokonce ve vetSim poetu exemplar& Nakonec se priSlo na to, ze list jest Nemci platen a ze zy YSeny naklad eisel, pinych sprostych fitokti na zahranieni odboj, mel rozbijet moralku techu v protektorate. List preS'el do zasob rekvisit Goebbelsovy propagandy a byl zdarma posilan vSem, kdot si to prali.

Fred Mnichovem list nevychazel z dluht a nestoudne vydiral vystehovalce, aby se udrtel.

Pak se mu vedlo velmi dobre a z yySoval naklad.

Kdyt rozdavani "Jihoameridana" nebylo -nic platno a nikdo v protektorate nechtel Gist Janderovy zradcovske nesmysly a lzi, zakidila to ne'mecka propaganda tak, to Ceske listy v protektorate byly prinuceny k povinnemu otiSteni invektiV pana Jandery z "Jihoamerieana". Mel by't vzbuzen dojem, ze zahranieni list Cechoslovan nesouhlasi s druhYm odbojem. Stadilo vg ak upozorneni v rozhlase z LondYna a naafi doma si jit vedeli rady s Utoky Janderova platku.

Na g tesi pro Cechoslovaky v Argentine jsou je S . te jine listy, jet vychazeji v Jitni Americe. V Chaco yyda,va, malt' list, zvanY "ChacenskY Venkov" Cechoslovak Kazimour. Tento list jest loyalni eeskoslovenske veci a Mnichov na jeho politice nic nezmenil. Mnoho argentinskYch OechOsloy akt Cte londYnsky tydenik "Nchoslovak" a jest s nim v eilem pisemnem styku.

Pokud jde o Janderu, echoslovaci v Argentine se s nim vyrovnaji sami. Predne jeho zradcovskY platek neodbiraji a jednaji s Janderou prase tak, jako krajane v Jugoslavii s Benou v Belehrade, jent ma "korektni" styky s nacisty, nebo s ueitelkou z Vidne, jet se za penize stala hlasatelkou videriskeho nacistickeho rozhlasu "Pravda y itezi". A pak i tento deskY Quisling v Argentine zajde sam na sve vlastni nekale meslo, jakm il e Argentina se ohradi proti nemeek& derne ruce, vztaten.e na jihoarnerickou J. Andrlik. nezavislost.

"Mame jen jedinY cal a jen jecilnY neodvolatelny Jsme rozhcdnuti znieiti Hitlera a kaidou stopu po nacistickern rezimu. Nic, naprosto nic nas od toho atecdvrati. Nebuderne se nikdy doliodovat, nazdy vyieduilvat is nitltl'ella t'z WiAq9l1

Polaci vyznamenali Cs. letce.

LondYn. (6TK). — Polsky general Madelski vyznarnenal jmenem polskeho ministerskeho predsedy generala Sikorskeho dvacet 6es%oslovell-Skh let eC k ',Th p0cidizstoiIlik is.i L V0,11n11 V Angi11 i 't.'L ,:;i3 men 2.C111

Li tl CC1147. P.

NIIIrnuientsgaagaur

NAS

gntikaCiittellIllr

V

401111111111.11111MEET

.If ilfa.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vYbor radu Vytrvalost, cis. 138., timto vyslovujeme v S • em pozfistalYm uprimne citenou soustrast nad Vaai ztratou Vagi milovane mantelky, matky a babieky a n&Ai spolusestry Rozalie ZajiCek, jent oda& od nas navtdy dne 18. eervence.

Drazi pozUstali, vime ze mate velkY zarmutek, ale budit Vain fitechou, ze nas tad citi s Vault ve Va‘Sem zarmutku, neb nas rad ztraci uprimnou spolusestru. Budit Cest jeji pamatce.

Za rad Vytrvalost, Cis. 138.

Jan Galla, Anton Popelka, Jan Strohal.

Dano v Ganado, Tex., dne 22. dervence 1941.

RESOLUCE SOUSTRASTI. iftid Bratti Svobody, Cis. 67., Schulenburg, Tex. My, nitepsany resolueni vYbor radu Bratri Svobody, Cis. 67., vyslovujeme pozastalym ditkam na§i citenou soustrast nad ztratou • jejich matieky, babioky, prababieky a naSi spolusestry Frantigky Oybalove, ktera se s nami navtdy rozloudila dne 8. dervna. Byla dobrou Clenkyni, vtdy svoje povinnosti pinila a dokud mohla vtdy schtze nav'Stevovala. test budit jeji pamatce zachovana.

Mary Marek, Frances BezecnY, F. A. BezecnY, resoludni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsany resolueni vYbor radu Primal 'Oslo 143., timto vyslovujeme v gem pozustalym uprimne citenou soustrast nad ztratou vaSeho syna a bratra a n&Seho spolubratra Auguste Andrs, kterY zemrel dne 11. eervence ye Waco, Texas y e veteranske •emocnici a uloten byl na katolickem hrbitove v Inez, Texas. ZesnulY bratr August Andrs byl zakladajicim elenem naSeho radu a veteranem svetove valky.

Vime, drazi pozustali, ze mate veliky zarmutek, ale budit yam Utechou, ze my snucitime s Vami. My tet v nem ztracime uprimneho spolubratra.

ZesnulY bratre, odpoeivej v pokoji a budit Tobe zeme lehkou.

Dania v Inez, Texas. dne 25. eervence 1941.

Za tad Primori, Cis. 143. S.P.J.S.T.: Filip Butek, C. L. Janeeka, Loeo Krause Jr., resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vYbor radu F. B. Zdrubek, eislo 112. v Guy, Tex., timto projevujeme jmenem naS'eho radu uptimnou soustrast pozastale rodine bratra a sestry Franka a Host Vrlove nad Umrtim jejich mile dcer&Sky a naAvis Vrlove. ai Drazi portistali, budit Vain ritechou, to my soucitime ,s Vami ve VaS'ern teZkern zarmutku, neb bol Va'S jest i bolem Draha sestro, odpoeivej v pokoji a test budit pamatce Tvoji.

Dario v Gu y, Texas, dne 25. eervence 1941.

John Straeik, Petr LfAt'ak, M. Koval', resolueni v9bor.

Dne 26. zati 1938, ti,;sne pied Mnichovem, fekl Hitler v berlinskim sportpalastu na bhromne schfizi, v nit za pusteho tevu nacisticke spodiny a za Oase celeho slu gneho sveta presidentu dr. Benegovi nesl'Ychane surest:6 suila,1 a t si. renubliku zutive napadal, davaje teskosiovensku znovu sve ultimatum: "Zde stolim is a tam stoji Beneg a ta cela eeskoslovenska, let. Mezi mnou a jim rnusi bYt rozhodnuto a bude rozhodnuto". Ano, does si uz v gichni porobeni bratti ye stare vlasti mohou opakovat: "Zde stojime my a tarn stoji Hitler a vela ta sprosta, vnlgarni, nevzdelarka, rfi , ki.lanrni a nemravn4 lacistieka a fAMsticka spina z ,`g ot°. ttAftg 1)S`t tOtlitithititO, A bt.itte

RAVIDELNA. schuze Hlavni tkadovny Pvanske Podporujici Jednoty Statii Texas,

se konala dne 7. dervence 1941, a nasledujici.

Utednici a feditele byli piitomni: C. H. CernoskSr, F. K. Bueek, Stephen Valeik, Edward L. Marek, Frank B. Steiner, Frank Matush, J. F. Chupick,

August Kaki-, Chas. Holasek, J. H. Siptak, Robert Cervenka, J. S. 8ebesta, Frank Svadlenak.

Schuze tato byla zahajena pkedsedou ChernoskYm v 1:15 odpoledne.

Protokol z minule schtme Hlavni ttadovny byl schvalen a ptijat s malYrn dodatkem.

Pied schuzi tuto dostavila se delegace obeaz okresu Martin, statu Texas, a ptedlotila pied Hlavni Uiadovnu jejich tadost o jiste sady, neb slevy na bondovem dluhu Martin County Fresh Water Irrigation District cis. 1, ktere bondy naee Jednota vlastni. Po vyslyeeni tadosti teto delegace, jejich tadost byla bezpodminedne zamitnuta.

Aby se udani delegace z Martin County moh. lo aletite vySettiti, byl jmenovan vYbor, kterY ma podniknouti cestu do okresti Martin, celou tuto zalektost vyS-ettiti, a podati svuj vYkaz a odporueeni v ptiki schtizi Hlavni Uiadovny.

Ptedseda ChernoskS7 podal vYkaz , sve einnosti od posledni schtize, neb za posledni etvrtleti, a mezi jinYm oznamil, ze vyeettil jiste bondovni zaletitosti, ktere byl v posledni schnzi Hlavni' lItadovny poveten vyeettiti, nada Hlavni tjtadovna ptijala jeho vYkaz a odporueeni zaletitosti teto se tYkajici.

Mistoptedseda Bueek pfedlotil vYkaz sve dinnosti co mistoptedseda Hlaypi tJkadovny za posledni etvrtleti, kterY byl take Hlavni dovnou pkijat.

Tajemnik Chupick podal Hlavni ttadovne vYkaz jeho Utedni einnosti za posledni ot yrtleti, kterY mezi jinYmi body ukazoval, ze za posledni etvrtleti Hlavni Uiadovna obdrtela tadosti o pujeky na majetky v obnosu $196,264.00. Z techto tadosti $142,715.00 bylo schvaleno; $19,969.00 bylo zavrhnuto; 5,550.00 bylo tadateli zamitnuto, a $22,680.00 bylo ye vyjednavani.

Dale oznamil Hlavni ttadovne, ze price netorevisovani, yypoeitavani a vyrovnavani pUjeek proti certifikatam, vypoditavani nezaplacenYch uroku proti ternto, atd., a uvedeni techto do potadku v itatech, neb knihach Jednoty, je jit takika hotova, a oznamil Hlavni titadovne, to jakmile price tato bude dodelana a okolnosti a jina, prate v Hlavni ttadovne to dovoli, te se hned zapodne s rozesilanim eta a upominek za dlutne v nadeji to tyto nezaplacene .roky se skolektuji, a ze vSechny pujeky proti certifikatam budou daily do potadku.

Zprava tajemnika Chupicka byla Hlavni t--tadovnou ptijata a schvalena.

I.Jdetnik Marek ptedlotil pied Hlavni IlTtadovnu podrobnY vYkaz jeho utedni einnosti za posledni etvrtleti, tykajici se finaneniho stavu Jednoty, ptijmu a yydani, a jeho vYkaz byl Hlavni Utadovnou ptijat s menSim dodatkem.

Pokladnik Steiner ptedlotil pied Hlavni tkadovnu vYkaz jeho iktedni dinnosti za posledni etvrtleti, tYkajici se piljeek, firokn, bona a majetku Jednoty, a jeho vYkaz byl, po vatnem uvateni, schvalen.

Pravni radce Kacii ptednesl vYkaz jeho einnosti za posledni etvrtleti, a jeho 147kaz byl schvalen a ptijat.

Piedseda Hlavni T:Ttadovny Chernosk r , oznamil schtizi, to pro rilzne ptieiny a okolnosti nebylo mu mono uvesti do potadku jistou pozemkovou zaletitost v okresu Harris, kterYmt ukolem byl poveten v posledni schtlzi Hlavni Utadovny, a tidal o prodlouteni easu, aby letitost tuto mohl vyrovnat, se slibem, ze se o to pkidini, aby zaletitost tato byla do ritieti schuze vyrovnana. Hlavni ttadovna mu tadane prodlouteni povolika Schilze byla odrodena ye 3:30 hod. odpoledne a zase zahajena ye 3:45 hod.

• Br. John Toupal z Caldwell, zakladatel mocensk,::'110 Odboru u nak Jednoty, ye clostavti pitq ::01941 tl val.;:unil Littirjovil6'211 vy-

z protokolu schilze Hlavni trfadovny.

tah

tadovand kvota 2,000 Mentz' do Nemocenskeho Odboru, je jit zapsand. Dale podal o sve einnosti v zaloteni Nemocenskeho Odboru Hlavni trtadovne podrobne vysvetleni a tidal, aby Nemocensky Odbor byl uveden v dinnost.

Zprava br. Toupala byla Hlavni T:Ttadovnou s vdeenosti ptijata a bylo usneseno, aby po jiste oprave neb revisi stanov Nemocenskeho Odboru, NemocenskY Odbor byl uveden v einnost, co od 1. dervence t. r.

Tajemnik a pokladnik Hlavni T:Jtadovny byli spinomocneni a bylo jim nati geno, ptenesti z y kobecneho fondu na vydani do fondu pro NernocenskY Odbor obnos $1,000.00 co finaneni zaklad pro tento novY odbor naei Jednoty. .

Bylo usneseno, aby stanovy Nemocenskeho Odboru nebyly yydavany v kniktach neb pamfletech, ale aby byly katdYch test mesicil uvefejneny ve Vestniku se vaemi dodatky, ktere budou v budoucnosti do stanov techto ptijaty.

Br. Toupal byl potadan, aby ptedlotil Hlavni ttadovne ueet za ruzne vYlohy se zalotenim Nemocenskeho Odboru, nada on byl ze schtize Hlavni litadovny propuSten, s dikem za jeho zaslutnou a znamenitou praci v teto akci.

T3ylo usneseno, ahy v budoucnosti veci uiednici ttadovny oznamili tajemniku Hlavni 1:Ttadovny, ne mene net tSrden ku ptedu, naktek neb seznam rtizmich veci neb ptedmetn. ktere mini ptednesti pied nasledujici Hlavni ttadovny, tak aby on mohl sestaviti seznam neb program, dle ktereho se maji veci pit schtzi Hlavni 1:Ttadovny probirati a vyjednavati, tak aby se prate pit schuzi Hlavni T:Ttadovny mohla vykonat co mono nejspeSnej Tajemnik Hlavni ttadovny oznamil, to do to doby se ptihlasily o podporu pro Ceske 'tkoly toto leto nasledujici osady: Snook, Corpus Christi, Dime Box a Seaton. Tajemniku bylo natizeno, aby tadana, podpora $50.00, kterou posledni sjezd nak. Jednoty pro Ceske ekoly v Texasu povolil, byla ekolam temto poskytnuta.

Dale bylo usneseno, aby tajemnik a pokladnik bill spinomocneni poskytnouti i jinYm eeskSrm osadam v Texasu tuto podporu v obnosu $50.00 na kag dou, v padu to by se jate nektere jine osady pro tuto podporu na jejich tkoly hlasily.

Celkem takovYch podpor nema, W itt vyplaceno vice net Beset.

Tajemnik ptednesl pied schtizi dopis neb pozvani, ktere obdrtel od tajemnika Federace Lesko-AmerickYch Spolk. v Chicagu, aby Jednota na'Se se ptidala co Clen do teto federace.

Bylo usneseno a tajemniku natizeno, aby na ten dopis odpovedel, ze nasledkem toho, Jednota nak je od jinYch dlenti teto federace tak vzdalena, ze naSe Jednota neuznava, 'te by mohla s federaci Uspeene pracovat ate proto, aspon prozatim, do Federace neptistoupi.

Tajemnik ptednesl pied schuzi dotaz od jednoho tadu Jednoty, zdali tad je povinen vystaviti ptestupni listiny eleam tadu, kdyt oni se do schtze pro ptestupni listiny osobne nedostavi, anit udaji ptidiny, prof ptestupni listinu si pieji. Bylo usneseno a tajemniku natizeno, aby on tajemniku toho tadu odpovedel, to dle elankti. 92-95 naeich stanov, elenove maji pravo o ptestupni listinu k jinemu tadu paadati, anti musi udati ptidiny; prof ptestupni listinu chteji, ate se nemusi osobne do schuze pro listinu dostavit, ate jejich tad je povinen jim ptestupni listinu vystavit, s tou podminkou, to Clen o ptestupni listinu tadajici, ma ftecky poplatky zaplacene.

Bylo usneseno, aby byla zamitnuta tadost jiste sestry, ktera, tadala Hlavni ttadovnu, aby ji byl vystaven "paid-up" certifikat na misto pravidelneho certifikatu jejiho mute, kterS7 je jit pies iii beta v Evrope a nezvestn3 •7 a jehot poplatky ona sestra plati. Tajemniku bylo jt'Jt ;111?"?: 3A111 Je jedin4 osoba ()pray.

El en 9 Lakuv oll p(iiistitu 2adat, vy bit!

Bylo usneseno, aby Hlavni 1:Ttadovna byla opravnena vyplaceti komikie mistnim organise.torinn i v takovch pkipadech, kde dluh ten je jit pies dva roky start a zakonite neplatnY. Po vykizenk mnoha zaletitosti tykajicich se ptijeek a po usneteni, aby Jednota prodala jiste bondy v obnosu asi $13,000.00, a po vytizeni nekolika menkch zalaitosti, bona. se tYkajicich, schtize byla odroeena ve 6:30 hod. odpoledne a zase zahajena ptedsedou ChernoskYm ✓ 7:30 hod. veder.

Bylo usneseno, aby bylo zaslano blahoptani 23. sjezdu Ceske ftimsko-Katolicke Jednbte v Texasu (K.J.T.) k jejimu sjezdu ye West telegramem nasledujiciho zneni: "Hlavni tJtadovna Slovanske Podporujici Jednoty v dnetni pravidelne etvrtletni schtizi, vyslovuje Vaeemu 23. sjezdu vtele blahoptani, fispechu a zdaru.

C. H. ChernoskS7, President."

Bylo usneseno, aby byla pkijata a uvedena v dinnost v nagem pojitteni jista, vYhoda, neb vSrsada, znama, co "Disability Premium Waiver", (vysvetleni: "Disability Premium Waiver" znamena, to v padu to by pojittenST na,sledkern nemoci, Urazu, atd., nebyl schopen platiti poplatky na certifikat, to v takovYch padech, po dostaditelnem dosvedeeni sveho neschopneho neb nemocneho stavu, pojietenST by byl spro&teh od vtech jeho daleich poplatku po dobu trvani jeho nemoci neb neschopnosti), podle • tabulek a eislic, ktere pro ten fleel pro nak Jednotu vypoeital a ptipravil flat aktuar Mr. Mims. fitednici Hlavni T:Jtadovny byli poveteni ukolem, pro ten ileel sepsati neb ptipraviti pattienS7 ptidavek neb ptipis (rider), kteil ptidavek neb ptipis ma bYti ptipojen a ma byti east certifikatu tech tient, kteti si takovou vYhodu neb vYsadu budou ptati a budou za ni platit stanovenST poplatek.

Pak bylo uvatovano o nekterch jinSTch modernich vYhodach neb vYsadach poj gteni, ktere by se snad mohly u nak Jednoty vSthodne osveddit, ale nasiedkem toho, to Hlavni Uiadovna nemela o techto dost postaeitelne informace, bylo usneseno poekati s ptijmutim techto na dobu pozdejk.

Pak bylo uvatovano o prodeji nekolika majetkik Jednoty a pokladnik byl poveten ukolem tyto prodeje, vYmeny atd. sprostiedkovat, za ty ceny a na ty podminky, na kterYch se Hlavni tnadovna usnesla.

Na gadost br. Valeika bylo usneseno, aby on byl opravnen neb spinomocnen napsati do Vestniku dopis neb elanek ohledne jak se mute provadet v nak. Jednote "referendum", kterY je uveden v elancich 178-182 naeich stanov, s dorozumenim, to drive net dlanek ten bude poslam Vestniku k uvefejneni, to kaklY Utednik a ieditel Jednoty ma dostati z toho dlanku opis, pro jeho irvahu a schvaleni neb zavrhnuti.

Tajemniku a pokladniku Jednoty bylo natizeno a. oni byli spinomocneni zakoupiti pro Jednotu jeden Defense Bond v obnosu $1,000.00, kterST ma bYti zaplacen z fondu na veeobecne vyclani Jednoty.

Schaze byla ukoneena v 12:30 hod. v Ateri rano, dne 8. eervence 1941.

S bratrsk3im pozdravem, J. F. Chupick, tajemnik Hlavni I:Ttadovny.

Canberra, Australie. — Letani uroda peenice v Australii byla nejmenti v historii, co take umanilo rorteeeni trtniho problemu, jak bylo oznameno. Letos se sklidilo toliko 88,200,000 bu01, kdetto v Toni byla rekordni troda 210,277,• z ktere zbylo mnoho na letotni rok, takte odpadly letos potite s domovem novo iirody na trhy, cot uvitaly hlavne teleznice, protote jsou zamestnany jinak. Statni rada pro kontrolu ptenice oznamila, ze nynejti situate jest uspokojujici. Z lonske Urody asi 47,000,000 buthl nebylo prodano a z toho se asi 32,000,000 balii spottebuje doma jate piked koncem roku.

Moskva, nettznava, "protektoratri" pasy.

LondYn. (6TK). Z Moskvy se oznamuje, to v Sov'etskem Svazu byli internovani vnchni eeskosloven gti obeane ,kteti do Sovetskeho Svazu s tak zvanYmi protektoratnimi pasy. teskosloven gti obeane naproti tomu, kteti phjell se eto.Orni '6es itosiovensi::7;711 pijg, 11069U tinitg uritIttf71411

Ve sttedu, dne 30. eervence 1941.

V2STNiK :s•N

DR. JAROMIRA HUETTLOVA:

1-10SI A DEVCATA ROMAN

"V g e je zatizeno, sleeno Zorko! Pan profesor Dvotak jede pro Evu. Nechtel bych 13S r t pti torn, co ji tekne a zvla g te jemu! Me auto je asi pane po g ramoceno! 8koda! Tail jsem se, to vas nekdy pozvu na vyjitd'ku . . . " Zorein smich ho pteru g il. "Vy take, pane doktore? Ja nejsem Eva!" "Spatne jste mi rozumela, sleeno Zorko! Vy vite jiste, to jsem to myslil zcela jinak . . . " Zorka se smala a jeji smich mu znel jako perilvd melodie v tichu jeho okoli.

"Rozumim . . . a nyni dobrou noc, pane doktore!"

"Dobrou noc, sleeno Zorko", znel k ni prostorem melee jeho hlas. "Dobrou noc a na shledanou!"

Zardela se u telefonu, jako by stela pied Bogarem a je g te netli odlozil sluchatko, zaslechl jeji tithe: "Dobrou noc!" Byl ochoten odpustit Karlovi jeho vinu, nebot' jeho zasluhou se uskuteenila tato veeerni rozmluva, z nit mel nesmirnou raddst.

Ke Dvotakovirm vpadla jeho zdrava jako blesk. Profesor se tftasle ptal, kdo telefonuje.

Bogar se ptedstavil a kratce povedel pravdu.

2e Eva si vyjela s jeho znamSrm, kterST bez jeho vedomi jeho auta. Dostal pry zpravu z garale, kam se Evin pruvodce obratil o pomoc.

Sedi kdesi v Kamennera tjezde a eekaji na vtiz. Sleena Eva je snad zdrava, vice o tom nevi. Profesor Dvotak mu podekoval rozbitSrm hlasem. Tohle nedekal! °bratl se ke sve 2"ene a oznamil ji, co se stalo. Nezlobil se, byl jen ledove chladnSt. "Peknou dceru mame. Jezdi na vSr lety s nejakS7 m dobrodruhem, kterS7 si vyptijduje na eerno auto! Ty o tom ov g em nevi g ! Pekne jsi ji vychovala!"

Pani Dvotakova jen zoufale lomila rukama.

Snesla mutovy v3"7eitky, citila nejak, to neni prosta viny. Eva se davno vymanila z mateiny autority. Pani Dvotakova trnula strachem, jell V'tdyt' ten doktor hovotil o havarii jeho auta!

Sotva si v g irnla, ze profesor vybehl obleeen z by tu.

"Jedu pro ni!" zavolal v letu a zmizel. Zbyl tu jen hlas jeho krokti.

Vsedl na nejbliMim stanoviai do taxametru a povelel: "Kamenny Ujezd!" Safer toto misto nahodou znal, pustil se tedy bystte do tmy.

Na silnici za Prahou spattili pted sebou auto, jedouci tymt smerem. Profesor Dvotak spravne soudil, ze je to pomocnS7 vUz poslanS7 pro troseeniky tajne Lasky A zat'al bezdeky pesti.

Dojeli do Kamenneho Ujezda skoro soueasne a zastavili pied hospodou, kde jedine bylo svetlo. V Sem rozpoznal profesor dve zkrorthene postavy, z nicht jedna byla jeho dcera. Jett° byla zfejme tiva a zdrava, utiSila se otcovska starost a zbyl jen spravedlivSr hnev. Piistoupil k mutl, o nemt veru netuAil, ze se chtel stet jeho zetem a razn3im pohybem obratil jeho tvat ke svetlu elektricke lampy nade dveimi. A zasyki pfekvapenim. Profesor Dvotak mel vybornou pamet'. Tohoto mladika znal, dokonce dobte!

To byl piece ten zkrachovany student, ktereho poslal ke v g em dertan-i! Jak ten se dostal k Eve a Eva k nemu? Nezdrt'oval se vysvetlovanim.

Micky a klidne zvedl ruku a vyt'al ptekvapenemu Karlovi dukladnST polieek. Pak se korektne uklonil: "Miitete mne talovat, pane!"

Ndli se Karel Bene g vzpamatoval, byla Eva v autu, jet ptivezlo jejiho otce a 'g ofer obracel na silnici; tma zakryla jeho smich, kterSTm provazel tuto energickou exekuci, a rumenec Evin, jet klesla do rohu vozu a propukla ve vaAnivSr plat.

Profesor Dvotak netekl ani slovo po celou cestu do Prahy, jako by Eva tu nebyla, Teprve kdyt stela doma pted rodier, zoufale plaeic, porter' ji etvon. ao ,yt40 btajo_ rer:;'vanp n)fifz,,

blouzeni. Otec hromoval a svolaval kietby na Karlovu hlavu. Takovy nieema, propadlSr student! Toho si vybrala jeho Eva, jeho dcera, na nit byl tak hrdS7. Pani Dvotakova koneene Evu odvedla, videla, to se ttese rozeilenim z prohtS7 ch hrtz. ye svern pokojiku, v mateine naruei Eva teprve vyplakala svilj tal, sve pokoteni a svou 11tost. Slibovala zoufale, ze bude zase rozumnou Evou. Maminka ji ulotila a hladila jeji rozpalene tvate. Eva se zaptisahala, to se v to neg t'astne boucle nic, pranic nestalo a pani Dvotakovo, ji musila uvetit. Jeji vyde g ene, zoufale odi nelhaly. Eva koneene usnula s mateii*n odpu g tenim a slibem, to usmiti otce. Svetlo v Evine pokojiku zhaslo. Eva vzlykala ze spani jako male deck°, jet. usnulo v slzach.

Karel Bend byl pro ni skoneenou episodou, nasledky jeji ponese Eva v g ak stale. Nepozbyla jen ilusi a dtvery v lidi, nflart i Vendovu lasku, kterou zahodila tak ochotne pro mute, jakSrm byl Karel Beneg.

Netu g ila, to po celou dobu stal Venda u okna sveho pokojiku a pozoroval jeji okno. Oddychl si, kdyt se koneene osvetlilo a pozoroval napjate stiny mihajici se kolem okna. Teprve kdy't svetlo zhaslo, g el spat. Diouho nemohl usnout.

Zapasil s pohrdanim a laskou. A pies vS'ecko, co se stalo, vedel, to pro ni stale trpi, to ji ma stale rad.

V. Druheho dne nepti gla Eva do gkoly a 'UM jeji ptitelkyne mely v ptestavce rozlienou rozmluvu, ze ktere byli mut g ti elenove spolku "sedmi" vyloueeni. Zorka mela slovo. Vypravela vzru g ene, co se lidera stalo a Kveta i Lida otviraly ttasem oei.

"Jak jen mohla Eva tak rodide klamat a zarmoutit", povzdychla Lida. "Maji ji tak radi a tije doma tak At'astne!" Stale se vracela ke svemu talu, nechapala, to by mohla Eva hledat prchave klamne g testi mimo svou rodinu.

Kveta byla hrozne rozeilena a vyptavala se na podrobnosti, jichZ ani Zorka neznala. Vedela jen, to je Eva nemocna z rozdileni a strachu, ktery zazila. Dvotakova slutka Tones, se rano setkala v mlekarne s LorencovYch Matkou a vypravela, to sledinka Eva v noci blouznila v horeece, to musili zavolat doktora. Tonda nebyla hloupa a zkonstruovali si celou historii dosti spravne. Eva mela znamost s.nekSim, kdo se jejimu otci nelibil a tajne s nim chodila. Tonzaslechla cosi o energickem potrestani Evina napadnika, ktereho profesor Dvotak tituloval tune nelitostne.

Divky hovotily o tom, jak se maji chovat k Eve, at se mezi ne vrati. Zorka hlavne se nemohla rozhodnout, protae myslila stale na Vendu a jeho lasku, ktere jate neptekonal. Nechtela mu davat pkiletitost, aby se snad zase s Evou setkal .. .

Koneene zvitezilo jeji dobre srdce.

"Myslim, ze nername prava ji soudit", tekla, "dostala jiste dilkladne za vyueenou a snad bude nejlepe, zapomene-li na to Ublitila sled hodne Vendovi, doufam v g ak, ze se z toho dostane.

Nevime ostatne, jak se bude Eva chovat .. .

Rozhodne netekneme nic hochtn. V tomto pilpade musime drtet pospolu proti nim. JSou site vS7 borni kamaradi, jsou to v g ak chlapci a Eva by se hrozne stydela, kdyby o ni ved'eli, jak se dala napalit!"

Vg ecky souhlasily a hai byli rattle odbyti, kdy't se ptali po pte,dmetu divei debaty. Tohle byla eiste divei zale'Zitost, na kterou nemeli prava. Toho dne byl v oktave oznamen take vSr sledek prvni konference, dopadl celkem dobte, Eva propadla v g ak z latiny. Byl tim take vinen Karel; Zorka g la po hodine sama k ttidnimu a prosila ho, aby Eve neposilal nyni censuru. Profesor na ni udivene pohledl a ptal se po pkieine jeji tadosti.

"Je velmi nemocna, pane profesore," vysvetlila mu Zorka a sdelila mu, co vedela o Evine nemoci. "Ma nervovou horeeku a rozeilila by se!" Profesor byl dobrak a veal, to Eva je Zoreinou ptitelkyni. Svolil tedy, ze zpravu odloti, at se Eva uzdravi.

Hai g li toho dne ze Skole sami. Nejak se jim zdalo, ze byli odstreeni. Pochopili nahle, to i to nejiepli kamaradstvi mezi hoeliy ti deveaty 7Tia sv6 mere. :fen 80011a, ' I

"Piing jsme se k nim ptipoutali", tekl skoro trpce. "S jejich strany to bylo jen kamaradstvi, jet trvalo, dokud nepti g el nekdo, kdo nebyl pouhSrm spolublem. My jsme se do nich po g etile zamilovali a ted' to name! Eva se zakoukala do toho Benae a zda se mi, ze to nejak tragicky skoneilo, a Zorka? Je nem take neverna! Videl jsem ji veera odpoledne s tim doktorem Bogarem . . . g el jsem ji naproti po telocviku a pti gel jsem pozde !"

Fredy se soucitne usmal. "Nediv se . (levee v devatenacti se chce vdat a my jsme v torn veku kluci! Ostatne je tu jate Kveta a Lida, ty nejsou, taim, zadany!" A pohledl vYznamne na Jitiho Prirchu. "Kveta je docela mile devee, neni to v g ak nraj vkus. A Lida? Ta se neumi ani zasmat, je ubita, svYmi pomery doma. Bylo by to sk y ostne devee, je chytra a hodna a byla by krasna, kdyby nebyla tak smutna", tekl Jiff vroucne, cot bylo podivne u tohoto hocha, kterY at dosud hledel na divky jen jako na kamaradky. Nikdo netu g ii, to o nich ptemY811. Poho za chladneho, myslili, to se zabYva jen svou obchodni karierou, kterou si ptipravoval studiem keel. Jeho otec byl velkoobchodnikem a Jirka se jit tesil, to po maturite odjede do Ameriky ke strYci, v jeho obchode mel melt svou tivotni drahu.

"Vida Jirku", smal se Soukup, "take ma oei pro divky."

"Myslim, chlapci, le by bylo nemutne, abychom se proto trapili. Nejsme prvni, kteti zjistili, ze ptatelstvi mezi hochy a divkami neexistuje. Nechtejmet od nich nic jineho netli kamaradstvi a nestarejme se o jejich lasky! A najdeme si take sve! Emancipujme se a pojd'me dnes sami do kina! Ja budu prvni, ktery si najde devee, zadnu v gak od kvinty nahoru, aby mela das na mne podkat!"

Tato dlouha tee Fredyho byla s nadgenim prohleAena za spravnou. Mut gti elenove spolku "sedmi" se boutili a umluvili si tajnou, samostatnou vychazku na odpoledne. Sli hledat lasku, jak jate dodal se smichem Fredy.

Byl take prvni, kterY uvedl teorii v praxi.

Kdyt se odpoledne sail pied Lucernou, Fredy chybel. Ptihnal se v posledni chvili s hezkSrm deveatkem, rozpustile se smejicim udivenym tvaiim kolegii Fredyho. Byla jim nejak zname..

Fredy utisil ochotne jejich zvedavost. Ptedstavil jim vesele sleenu Helu Krejdovou, Kvetinu mlaai sestru. A durazne dodal: "Sleena Hela je sextanka", demut Jenda i Jiki. dokonale porozumeli. Nechapali jen, kde ji Fredy tak rychle sehnal. Svetil se jim pak dftverne, to zna Helu jit dlouho; je pry pravym opakem tetkopadne Kvety. 26.13a jako rtut'. A o tom se ptedsvedeili odpoledne vSlchni. Hela se nepodobala opravdu sve sestie a bavila je f g echny. Jen na Fredyho se divala s naivnim rortoutenim. Hai men pocit, to se zpronevetuji timto samostatnym zaletem s yYm pkitelkynim a piece byla tato "zrada" ptijemna, aekoliv Jenda myslil stale na Zorku s tichYm steskem.

Doktor Bogar g el hned druheho dne do garate, aby se podival na sve auto. Na g testi nebyla tak porouchano, jak se obaval a garatmistr ho ujistil, to bude co nejdtive spraveno.

Bogar byl pochopitelne zveda y , co se vlastne veera udalo a doufal, to se to dozvi od Karla.

Bylo piece jeho povinnosti, aby sve jednani aspoil omluvii. eekal v'Sak marne at do patku.

Litoval toho a hor gil se nad Karlovou nesvedomitosti i proto, to nemel takto dttvodu, aby se setkal se Zorkou. Kdyby zvedel neco o one osudne vyjitd'ce, mel by zaminku zavolat telefonem eislo, jet si napsal napadne eervenou tutkou na svtij irtrtkovY kalendat doma i v nemocnici. V hioubi duke sice odsuzoval tuto touhu po vecech, jet se ho vlastne tYkaly jen potud, pokud g lo o jeho auto, kekl si v g ak moudie, to -Creel posvecuje prosttedky a tento byl eiste idealni. V patek se mu v g ak dostalo piekvapeni ktereho se nenadal. Karel sice neptiSel se kajicne vyznat ze sve viny, za to byl Bogar telefonicky volan, aby se dostavil do jakehosi pokoutniho bankovniho zavodu, o jeho existenci nemel poneti. Marne se v g ak ptal, za jakYm fidelem. Sledna u telefonu byla skoupa na slovo a jen opakovala, to vec je Malta.

Vyhovel tedy vYzve, kter(t nechapala vstoupil lieitopadoy6ho pat%u lio Ics,nodpoledne art lt MOW, lymicovnIN

01411TUL

jent velke dilvery nevzbuzoval. Tam se mu dostalo od tefa nesympatickeho zevnejtku koneevysvetleni, po nemt tak toutil. Byla mu pkedlotena smenka na tti tisice, podepsana Karlern, Benetem a dr. Ivou Bogarem jako ruditelem!

Majitel tohoto hdumilneho zavodu hledel s; fismevem na jeho piekvapeni, pak na jeho, hnev. "Smenka je v pondeli splatna", pravil sladce, "a pan Benet prohlasil, to platit nemilte!" Doktor Bogar zaklel po srbsku, cot se mu stavalo jen ve chvili velkeho rozeileni.

"Nikdy jsem tuto smenku nepodepsal", prohlasil energicky, "mfij podpis je padelan!"

8ef pokreil rameny. "Lituji, neni to vtak ma. vec, ja chci jen sve penize. Pan Benet tvrdil, to je zasnouben s bohatou damou, informoval jsem se, neni to vtak pravda. Pan Benet nema ani halete a jeho otec mu odepiel podporu. Jest tedy pochopitelno, to se o sve penize bojim.

Neuzna.vo.-li pan doktor sveho podpisu, zataluji smenku a padelani podpisu bude nutno dokazat."

Doktor Bogar zuiil. At dosud se domnival, te• je Karel lehkomyslnik, netutil vtak, to by byl schopen takoveho ainu. Bezdeky vzpomnel na jeho otce, ustaraneho mute, jent se pki svem malem platu nadlidsky snatil, aby sehnal penize pro sve deti. Vzpomnel na Karlovu sestru, na Lilii Matkovu, jet ptitla take rodiefim na krk. Ano, Karel by zasloutil ptisnY trest, snad by ho piivedl k rozumu. Bogarovi ani nenapadlo, aby za neho platil! Byl rozhnevan, jeho jitni krev v nem viela. Jak byl Karel prohnanS7! A teny mu piece vekily; vetila mu i Eva, jet nemohla mit ovtem zkutenosti, aby poznala jeho povahu.

Bankei zdvokile eekal, jak se jeho nahodnS7 klient rozhodne. Cela zaletitekst ho tuze nedojimala. Jeho rukama protlo jiz smenek s faletnYmi podpisy tolik, to to na neho neeinilo dojmu.

"Smena je splatna v pondeli?" tazal se Bogar posleze. i s druhou "Ano, pane doktore, v pondeli polovinou firokfr . . . " "Dobie, v pondeli dostanete ode mne zpravu", iekl struene Bogar a s kratkS7m pozdravem vytel z obchodu. Mel nepkijemnS7 pocit, 'te se dotkl kluzkeho bahna, cot mu pasobilo skoro fysickou nevolnost. Kraeel osvetlenSrmi ulicemi, v nicht nekde staly jit hromady vanoenich stromkiL Byl konec listopadu a ptedtucha vanoc byla v chladnem mrazivem vzduchu. No Bogar ho vdechoval z pinYch plic. Mel dojem, to ho adisti z mravni spiny, do nit se beze sve viny dostal. PkemYtlel, co poeit. S Karlem jednat nechtel. ZbSrvalo tedy jen promluvit s jeho otcem. Bude to Cala ran g pro neho, nebylo vtak motno ho pied ni uchranit. Dojde-li k talobe, stejne to musi zvedet. Vsedl do tramvaje a jel na Floru, kde byla jeho garat. Chtel se pfesvedeiti, to vaz bude do nedele spraven. Mel prave volno, zajede tedy domli a promluvi se starSrm Benetem energicke slovo o jeho nezdarnem synu. Vi-li Karel o torn, co mu hrozi? Jiste to vi, jest asi frpine na mizine, jinak by k tomu snad nedal dojit.

Vracel se petky z Flory, kde zjistil, to auto je zase v pokadku. Ktheel Fochovou tfidou a zahnul k Mestskemu divadlu na Mirove namesti, kde bydlil. V zablesku poulieni svitilny mihla se kolem neho tenska postava, jet mu byla podivne znama. Letmo zachytil pohledem Atihlou, nadhernou postavu, svetle vlasy pod zvednutS7m malYm eernS7m klobouokem, fialkove oei a rude rty. Lili! Lili Benetova, vlastne Matkova!

Co tu dela? Poznala ho? Zdalo se mu, to se usmala, minul ji vtak bez pozdravu. Nemel naprosto chuti se s ni setkat. Cosi mu tikalo, jeji pkitomnost v Froze je ve spojeni s tim, co se prave dozvedel. Bylo mu znamo, to Karel a Lili se vtdy v,9borne shodli. Podporovali se Orne pii vtech svSrch lehkomyslnS7ch kouscich.

Cot neslytel hovoiit o tom, to Karel poskytl sve sestke irtulku ye svem byte, kde se schazela se sySrm milencem? Zamradil se a zapudil rychle obraz Lilin ze sve mysli. Musil pies svilj hnev uznat, to je nebezpeene krasna .. .

Dova zvedel, to ho nekdo telefonicky volal.

Jeho bytna mu hlasila, to to byla nejaka, dama.

Neiekia sve jmeno a byla pry zklamana, to neni doma. Bogar byl mrzut. Namlouval si, to byla Zorka, adkoliv mu rot= kikal, to to

,VE5THIS neni pravdepodobne. ei se stalo zase neco s Evou? tmyslne zapuzoval mytlenku, to to byla Lili.

V sobotu podlehl piece sve touze a kolem druhe hodiny zavolal dislo Zoreina otce. Doufal, to bude v tu dobu Zorka doma. Ozval se mu Venda a Bogar byl tomu rad. Sam nevedel, jak by odavodnil sve volani, kdyby mu odpovedel na ptiklad Zorein otec. Venda se usmal, kdy se Bogar hlasil a ihned nabidl, to zavola Zorku. ,Za chvili slytel jeji ptekvapenSr hlas. 0mlouval se zmatene a koneene se ptal po Eve. Odfivodnil svou starost tim, to se Karel po sve nehode viibec nehlasil. Ptal se tedy, nebyl-li nikdo z obou trosednikii vatne zranen.

Zorka se tibalsky smala a ubezpeeila ho, to se Eva site vratila doma cela., onemocnela vtak nasledkem one nett'astne vyjitd'ky. Posledni zprava o ni zni, to je ji site jit lepe, jette vtak do tkoly nepkijde, at pry po nedeli."

"A co vy, sleeno Zorko?" otazal se Bogar nelogicky.

"Jd?" °paella Zorka, "jsem zdrava jako rys.

Vite, to nejezdim v listopadu na tramp. Mani pino prate . . . ptitti tSrden ye stiedu mame oktavanskSr veeirek. uzna.te, to da starosti dost!"

Doktor Bogar projevil napadnou zvedavost a zajem o tento studentskY podnik. Zorka mu tedy opodrbne vypovedela, kdy a kde bude oktava tandit. Pak vyslechla jette zpravu, to Bogarovo auto je v potadku ate jede zitra domit Pry v nemile zaletitosti Karla Benete. Protahoval rozmluvu, at mu Zorka zdvoiile sdelila, to musi bohuiel skorreit, jetto tatinek chce telefonovat a brudi vedle v pokoji. Bogar se toho asi lekI, nebot' se rychle poroudel, jen darazne opakoval: "na shledanou!" Zorka zavesila sluchatko a vbehla prave do ruky tatinkovi, jent na ni podeztivave pohledl.

"To byla nejak tuze dlouha rozmluva, Zorko! Kdopak byl na druhem konci vedeni?" tazal se s fismevem.

"Doktor Bogar, tatinku," tekla pohotove Zorka, "vit, ten, v jehot autu jela Eva kdyt ji stihla nehoda!" Pan doktor Lorene o tom ovtem OM, nechdpal vtak, jak Evino dobrobrodrutstvi souvisi se Zorein3"rm rumenoem a dlcuhou rozmluvou telefonem. Zorka mu to vtak nevysvetlila a prchla rychle do sveho pokoje. Za chvili vytla z domu. Melo, ve tki hodiny schazku s Kvetou, Lidou a hochy.

Chteli jit do biografu a pak ke Kvete na poradu o veeirku. "Spolek sedmi" byl totit vlastne dui celeho podniku. Hoti malovali odpoledne v kreslirne kubisticke kulisy k divadelnimu piedstaveni, Zorka a Fredy byli hlavnimi herci a zpevaky.

Na schfrzee chybela Lida a Fredy. Lidinu neptitomnost si vysvetlily divky snadno. Zorka podotkla starostlive, to se o Lidu boji. Ve cao od ni, to se pomery u nich tak piiostiily, to by nebylo divu, kdyby nastala katastrofa..

0 Fredym Odell zase hoti a pokukovali zvedove po Kvete. Ta ovtem netutila, le jeji eiperna sesttieka ma schtlzku s Fredym, jent se odtekl definitivne oktavanek ye prospeeh sextanek, jet rarely eas eekat. JedinY z jejich kamaradfi ueinil tento energicky krok. Jenda se nemohl odhodlat, ad veal, to by to bylo nejrozumnejti. Nemohl se zpronevetiti sve mlade lake, ktera byla tak hrozne beznadejna. Nalezal fitechu i v torn, to je-li Zorka s nimi, neni s tim doktorem Bogarem, jemut Jenda hrozne zavidel. Jeho mladi mu bylo btemenem, jet mu pfisobilo marnou bolest.

A Jirka? Nikdo vlastne nevedel, proe nendsledoval ptikladu veseleho Fredyho. Byl vtdy stejne milt' ke vtem, nikdo z nich nernel zda jette v jeho srdci zlelSrva, vedle dostivYch plant mista pro mladou lasku.

Zapadli do Avionu na nejakou filmovou operetu, v nit hral Willy Fritsch, posledni plamen kvetin, jet zbanovaly biograf. Byl snad jedinou jeji vOtni mimo sladke vYrobky jejiotce. Dopkala jich dakladne sobe i ostatnim po biografu ye svem pokojiku, kam vpadl k iitasu vtech za chvili Fredy s Helou. 2abka se smala udivene tvaii sve sestry, jet uvetila dokonale jeji vYmluve, to se s panem Kubatern sethala prav'4 u dvefi. Nepovedela, 2e to.,

Ve streclu, dne 30. cervence 1941. to "setkani" bylo provazeno v sere chodby polibenim na jeji rozesmate rtiky. Fredy se leenergicky ze sve marne touhy po Zorce a Hela ho v jeho ledbe podporovala s naivni horlivosti. Dychtive naslouchala porade oktavanek a oktavant o yeeirku, nevtimajic si sladkosti, jimit Kveta sebe a sve hosty zasobila. Litila se od sve sestry take tim, to nenavidela cukrovi. Milejti ji byl uherskY salam, oblotend houska a kysela okurka. Neill se schtize rozetla, podakilo se ji jeSte sdeliti Fredymu, to si vyprosila na mamince dovoleni iitastnit se take veneeku. Chodi piece prave do tanednich a umi jit vSecky "moderni" i rumbu! Fredy ji stiskl rudku, nechtel prozradit pied divkami sve city, usmal se vtak na ni tak mile, to se zamilovana tabka zardela jako ride.

Jenda s Jirkou na sebe vYznamne pohledli.

Zavideli skoro Fredymu, to se tak rychle uteJenda doprovodil Zorku at k domu a odetel pak uklidnen, kdyt mu tekla, to bude zitra celY den doma, se udit fysiku. Vekil ji naprosto a mel aspori jistotu, to nema schazku s Bogarem. Kdy2 velaZorka po svem navratu do Vendova pokoje, ptistihla ho u okna.

Stal tam a koutil zamySlene. Zorka sledovala jeho pohled. Naproti v Evin y pokoji bylo svetlo. Zorka zahledla stin Eviny postavy, jeji hlavu ptitisknutou na okenni sklo. Venda se obratil, kdy zaslechl Zordiny kroky a Zorka se musila skoro usmat jeho provinile tvati.

Venda tedy nezmoudtel! Uznala vSak spravne, to nema vlastne prava mu to vytYkat. Venda byl dosti star, aby veal, co eini.

Tvatila se proto, jako by nic nepozorovala, vzala si se stolu knihu, pro kterou ptika a tise odetla. Ve svem pokoji stela pak take u okna a hledela zamytlene na Evino okno. Mule bYt laska tak silna, aby dovedla odpouttet jako odpoutti Venda? Je motno milovat i kdyt se milovana Lena tak zproneveti jako Eva? Cot nezna, lasku hrdosti? Mohla by Zorka take mit nekoho tak rada, te by mu mohla odpustit nevem? Mohla by mit vilbec nekoho rada, ztici se syYch planti o samostatnem tivote, o stem kamaradstvi s muti, jak je uskuteenil "spolek sedmi?" Mohla by take zalotit svou budoucnost, sve ttesti, na lasce k muti a dovedla by bYt shovivavou, Zorka, jet tak ptisne dbala zakonli pkatelstvi a kamaradstvi? Dovedla by milovat jako Venda?

Hledela do tmavYch, zahradek setehlYch prvnimi mrazy, na svetlYi etveree Evina okna.

Prot si nedovedla Eva vatit takove lasky, jako byla Vendova? V Seru veeera spattila Zorka nahle tvat doktora Bogara. A snatila se vypatrat pravdu. Byl on tim mulem, kterY mel bYt pro ni jedinYm? Ktereho bude milovat, kteremu sveti sve mladi, svou mladou duk, jasnou a mutnou dirsi moderni teny, schopne nejoddanejSiho ptatelstvi, lasky, jet nevypreha, pa prvnim rozdarovani, jet pevny zaklad v kamaradstvi, v jasnem pomeru mute a teny, zbavenem sentimentalnich sna g Zorka, maid moderni Lena, ptijala s rozvahou tuteni lasku, jet se pied ni nahle zjevila. Chtela mit jasno v duti, netli se vzdo, jeji vidine. Hledela do tmy, v nit svitilo Vendovi jedno svetlo, z nehot eerpal nadeji, ktere se nevzdal. Zorka videla take takove svetelko, bylo jette daleko nevSrslovne daleko, zatilo vtak mamivYm, podivne ohnivSrm svetlem a Zorka se toutebne zahledela v jeho jas. A mekkYm, radostnSrm frsmevem pozdravila lasku, jet nalezla koneene cestu k jejimu VI. Doktor Bogar pkijel v nedeli odpoledne do S., kde till jeho rodiee a take rodina Benetova.

Auto bylo zase v pota,dku a ujitdelo hladce po rovne Bede silnici listopadovm dnem neveselYm a pochmurnYm. PtimoearY polabskY kraj byl jedinSan hnedS7m polem, do nekoneena tahla se jednotvarna plan, spl3ivajlei s kalnSTm obzorem. Bogar fidil mechanicky v-az a piemyslel nepiijemne uloze, jet ho oe'ekavala.

Bade to raffia pro stareho Bene.e a pro jeho usoOenou, ustaranou 'tenu!

(Pokra6ovAni.)

Pegky do Suezu.

RAJSIcirCH zahradach Monte Carla naV slouchal jsem east° muttim, kteti poditali, se'azovali eisla a sestavovali yeelijake tabulky.

Tazal-li se jich nekdo, co to vlastne delaji, dozvedel se, te objevili neomylnY zprisob, jak rozbit bank herny a vratit se domit jako milionaki.

Obeas se temto vynalszcilm neco podatilo — nikoliv proto, ze meli spravnou soustavu, nYbrt proste z toho dtivodu, 'te 'meli etesti. Takoveho eloveka, kterY hral i potom, kdy se etestena na neho usmala, nezachranil nikdo pied tim, aby z herny neodeeel jako tebrak.

Kdyby se byl Hitler spokojil ptipojenim nemeckeho Utemi k Risi — tak, jako to easto sli'boval — byla by Evropa Lila v starem nepo •adku a dovolila patrne, aby naciste till at do, doby, kdy se jich zbavi nemeckY lid. Ale diktatorsick staty jsou posedle dynamikou. Nemohou se zastaviti, zejmena ne v torn ptipade, objevil-li jejich vtdce soustavu pro dobyti sveta. Proto musel Hitler pokradovati ye hie, v ni2 jde o Nemecko — a proto take na konec prohraje.

Hitlerova hra ma rtizna, obdobi, probilta podle jizdniho kaclu, kterY yeak — diky britskemu letectvu a namotnictvu — nelze jit dodrtet.

Vlaky jeete jezdi. Hitler ptijel na Olymp. Nemecka, vojska vztYdila vlajku na hoke kecke mythologie. Ale ukazalo se jit davno, te i tedti bohove jsou smrtelni. Tateme-li se, prod musel Hitler dobYt celeho Balkanu, prod" musel obsadit Rumunsko a Mad'arsko, Bulharsko a Jugoslavii, pros valet proti Recku a ptipravuje valku proti Turecku, prod zuti v zemich, z nicht dostal yeechno, co tidal, najdeme pouze jednu odpoved'. Hitler se rozhodl pkijmouti z vydranCovanych zemi merle, net mohl dostat pokojnou cestou, ponevad2 se domniva, ze veteim za.sahm dostane mnohem vice.

Velka, Britanie je Hitlerovou neet'astnou kou. Ribbentrop, ktery nevahal udelat ze sebe eaeka, kdy pozdravil anglickeho krale 'hitlerovskYm vztYeenim pate, namluvil "vridci", te Anglie je pkilie zchatrala a nernitte tedy proti Nemecku bojovat. Hitler se rozhodl, te se pokusi znieit Velkou Britanii, ponevadt se nechtela dohodnouti s Antikristem. Usiluje o to, aby pket'al lily Britske tie, chce Velkou Britanii vyhladovet a znemotnit ji veechny cesty k pramentim surovin.

Neposlal pancetove divise proti Velke Britanii a itecku proto, te by chtel pomoci v Lybii nebo Albania. Nadelnik lupidu nezasahl do boje z lasky k svemu kumpanovi, nYbrt proto, aby provedl svou pomstu. Pochoduje k Suez, aby zasahl Velkou Britanii, aby jejimu lod'stvu uzavtel cestu do Indie. Proto take podnitil nedavno stavkovY pue v Iraku.

Hitler neni namotnik. Kdyby . mel fantasii, jakou namotnictvi vytaduje, byl by stavel lod'stvo a nevenoval tolik peee pozemni armade.

Stoji bezmocne na bkezich Atlantiku. Stoji tarn jako Napoleon, kterY si podrobil celou Evropu krome Ruska, Spanelska a Velke Britanie. Tak jako Napoleon prohral bit-vu v Abukiru, doeka, se taky Hitler — nejen Mussolini — sveho Matapanu. Cesta k Suezu je dlouha a jest velmi pochybne, zda Hitler, kterY nyni bojuje na zapadnich hranicich egyptskYch, uvidi alespori z dalky Fata Morganu Suerskeho prriplavu.

Dlouha, cesta k Suerskomu prriplavu vede ptes Turecko a Irak, resp. ptes Syrii. V Iraku by se mohl zmocn.it katdY rok 4 milionri tun nafty. Nafty, kterou nutne pottebujeme, nafty, kterou se zasobuje britske lod'stvo ve Sttedozemnim moth. Ale ruka, kterou Hitler vztahl po Iraku, byla odratena. V Bastke, ktera je hlavnim ptistavem v severni east perskeho ptistaly silne britske oddily, aby zajistily spojovaci cesty. Chce-li Hitler dobyti Iraku strij co strij, musi jeete zdolati — bude-li Rusko pouze pkihlitet — Turecko, ktere hranidi na jihovychode s Irakem. V Syrii by se mohl pokusit o ritok jen v torn ptipade, kdyby z vYchodniho StkedOmoti vyhnal britske lod'stvo. To se mu yeak nemittel)odatit, dokud nedobyl Suezu. A nepodati se muto, ponevadt k boji a Egypt ptipravuji se stale silnejei brirska vojska, uvolnena paxlem babc-Mke eatavy cit6;eho. Hitler se ionitvo St:ezu, pons ctva'i:

tkebuje pro dopravu vojska z Bombaje k Suezu pouze 7 dni.

V demokraticke zemi v nit 2ijeme, lze uvatovati dokonce i o moznostech, za jejich uvetejneni dekala by autora v Tteti tHi katova sekyra. Uvatme tedy ditsledky dstupu z Recka. Oddily, ktere by z itecka ustoupily, uvolnily by se pro obranu Suerskeho prtiplavu. Nastal by tedy prave opak toho, co Hitler chce, kdy se snati o rozptYleni britskYch sit. Dokonce i ztrata Suezu byla by pro Hitlera dvojseenou zbrani.

Uvolnene britske lod'stvo zasahlo by na Atlantiku. Hitler by mel noveho neptitele na moii, na kterem se pravdepodobne vybojuje rozhodujici bitva teto valky.

Hitler si uvedomuje, te ye vzduchu a na moti nenna2e Velkou Britanii porazit. Bije kolem sebe. Po fitoku na Lyb i i a Reck° zahaji snad Utok na Gibraltar, jen aby rozptYlil britske Tim tdak mime dosahnouti pouze prodlou2eni valky, na jejim vYsledku pro Velkou Britanii nernrite nic zmenit.

RUSKO PRODALO ALJA gKU 1867.

•AljaSla nasledkem tohoto objevu se strany ruskeho valeeneho lod'stva stala se pted 200 lety dr2avou carskeho Ruska. Proto byla take s poeatku nazYvolla Russian America, ruska Amerika. Roku 1799 cela AljaiSka stala se majetkem Russian America Company.

Teprve pozdeji zadaly se o Aljaeku zaiimati Spoj. Staty a tak se stalo, te podle smlouvy z 30. btezna 1867 Alja:3ka pte'Sla v majetek Spoj. Sta.tt, ktere za ni Rusku za,platily $7,200,000 ye zlate. Tehdy to byla velka suma, lee Spoj. Staty za nadlouho vytelily na Alja.'Sce jedine ziata za obnos mnohonasobne S poedtku byla Aljeka jenom distriktem, t. j. neorganisovanYm teritoriem jako dr2ava Spoj. State. Teprve roku 1912 kongres schvaill zakon, podle nelao2 se z AllaSky stalo teritorium, je2 ma svilj zakonodarnY sbor s omezennu moci a sveho guvernera, jehoZ na etyti roky .ustanovuje president S poj. Stith. Hla,vnim mestem je Juneau, zalo2ene roku 1880, ktere rna nee° ma.lo ptes 4,000 obyvatelil. Cela. Aljac;ka roku 1940 mela malo ptes 70,000 obyvatelii.

Volnost ptchybu v eeskoslovenskSrch zemich om.ezena.

LondYn. ( ,OTK). — Z Prahv se oznamuje, ta.k zyanY t rAskY protektor Neurath vydal dekret, jim2 se obyvatelstvu Ceskych zemi zakazuje cestovani z jednoho okresu do druheho bez policejniho povoleni, je2 rrusi bYt vy'2,^, dano ptedem. Toto opatteni ueinili Nemci zfejme z obavy pted hroma.dnYm Utekem Oechti do Ruska, kde by se mohli ptipojit k tamMtn nove utvotenYm eeskoslovenskYm oddiHim. Soviitsky tisk o osvoboTeni sicvarskYch narodii.

LondYn. (eTK). — Sovetsky tisk uvetejnil v techto dnech doslovne zneni nove rusko-eeskoslovenske dob.ody a otiskl eetne Uvahy o ni. Sovetska vetejnost projevuje pia rnnoha p •ile2itostech svIaj nadenY souhias s touto dohodou. MoskevskY list Izvestia uvetejnil v techto dnech dlouhY ela.nek akademika V. Picheta pod nazvem "SnirtelnY neptitel Slovan y". V tomto elanku se pravi, 2e krve2iznivY Hitler a jeho kumpani se snei Upine znieit Slovany.

Sovetsky tisk venuje nyni mnoho mista vaham o osvobozeni slovanskYch narodu od nacistickeho jatma.

Jeji tajernstvi.

Mantelka pana RaSkeho meta v'Sechny zuby faleene a domnivala se, to je to jejim tajemstvim. Ale pan Rak;,s 111 to davno veal.

Ptistihl man2elku jednoho veeera„ kdyz tajne ponotovala svuj chrup do sklenice studene vody. Jednoho rana zapomnela chrup ye sklenici a pak chodila po kuchyni s rukou na 11stech. — I tazal se pan RaSke starostlive, co ji chybi. — Ptedstirala bolest a odpovedela.

"Hrozne me boli zuby."

"To ma's z toho. te je divas katdY den do studene VOOY," P r a Vil ii 2+?-11.0 "

Vika o nikl.

LEDNU 1940, v dobe rusko-finske valky, V piisel k vedoucimu kediteli velkeho restauradniho podniku v LondYne neznamY intenYr. Ptedstavil se jako zastupce finske tovarny a nabidl tediteli jidelni ptibory. Vzorky, ktere ukazal, byly z pekneho kovu. Moderni note, vidlieky a nice. KdY2 tekl, co tyto veci stoji, teditel odvetil: "Stejnou cenu platim za pHbony pkimo v Anal". IntenYr se nedal zvyklat, "Ano",. odpovedel, ale nedostanete za tuto cenu niklove ptibory." Jednani skoneilo tim, te inderiyr dostal objednavku na pul milionu pkiborti.

Nelze zjistit, zda veci byly skuteene dodany, ale Velka Britanie neztratila zajem o nikl. Kdyt 7. kvetna doelo k debate v dolni snemovne, tazal se jeden z poslancri ministra Edena, zda ptistani nemecke pancetove divise v Turku (Abo) nzamend nacisticky pokus o dobyti finskych niklovYch dole.

Tvto dclv isou pro Nemecko nesmirne Ve vet:§im mnOstvi dobYva;se nikl porize R-a.narle a v Nave Keledonii. Kanada a Nova Kaledonie, ktera, se pkidala k hnuti generala de Gaulla. ovladaii svetove vYroby niklu.

Neni 26,dne trh)iny v blokade. ktera b y N6r,pr1: 1,7 117,7 nv ila. ahv si onattilo. Nikl je vAak k.a.2dem odvetvi valky, jet pracuje s eceli. Ladnv bodak a tadna hlaveri stroini rulek ocan ,-r-id(rno ky nestoii za mnoho, ■ 7Vdostateene mno2stvi niklu. Bez niklu rabet dobre pancite pro tanky. ani dobre naboje pro deli, ktera, maji tanky znielt.

Pied valkou prodaval se finskY nikl do v",acl-t zemi. Za valkv se te2ba niklu zasta y ila. Kelvt Rusove podn i kli vVpad k oetsamskemu finpd11• zatopili Finove doly v Salmi.iarvi. Tuto °blast odstoupili Rusove v roce 1920 Finsku, ale 7s) 20 let ji °pet obsadili. Kdyt byl uzavten mir. P11sove toto -rizemi znovu yvklidili a za nekolik mesictir Finove obnovili tetbu v celem rozsahu.

Nemci se ptiblasili okarn2ite jako kunci. Po dlouhYch jednanich nedoSly smluvni k 2adnernu v:crsledku: Finsko, ktere ye va l ve vykrvacelo pottebovalo valutu, ale nemecka marka ma kunni hodnotu pause v zemich. jr‘• ciste vradili nasilne do sveho "novehn Nemecko pottebuje take finske dtevr ma mnoho Prosttedkii. abv je zaplati i o. rpion te2bu finSkeho nik1u destava, Arn.erika, jej dopravrtie transibikskou drahou do inodi_ vostoku. Veechno, co Finsko za nikl dos i a -a — (Inlary. pesos atd. — noutiva pro nakupy, ktere jsou driletite pro vyderpanou zemi.

1<dyt nacisticka vojska pkistala koncom dubna v ptistavu Abo, odiela hned do Tampere — tedy na sever. F.'n:§ti diplomatieti zastunci d-mentovali s nanadnou rychlosti, de b y elo o ptistani vojenskeho ram'. preh l aeovali, ride prir jen o voiaky, ktefi ardor na dovolenou z Norska. Kdvt se potom ukazelo, 2e Nemci vvlodili take pancetove vozy a delosttelectvo, Flnove u2 nic nedementovali.

Za to ptiela jina zprava pkimo z finskYch pramentl. Svet se z ni dozvedel, ze Nemci obnovili jednani o neast na tetbe niklovYch dolri v Salmijarvi. Tyto doly objevili privodne kanadeti Anglidane, kteki jsou pochopitelne nej odborniky v tomto oboru. Po rusko-finske valce vzala finska republika tyto doly do vlastni spravy; ptesne sedm dni po ptistani nemeckeho vojska v A.bo, nemecke ministerstvo za.hran iei oznamilo, ze zahajilo technicka jednani o koncesni podil v niklovYch dolech.

Mriteme si snadno ptedstavit, jako to jednani je. NaCiste diktuji a Finove podpisuji. Nahly navrat mareala von Mannerheima vyplYva z toho, te statidkY general ma vyutiti strych dobrYch stykri s /Omni k tomu, aby pro Finsko vyjednal nejlepS1 podminky. At' u2 bude vYsledek jednani jakYkoliv, nestaei finsky niki •k tomu, aby nemecka ocel ztvrdia. Naciste shroma2d'ova.li zasoby niklu davno pted vypuknutim valky. Tyto zasoby u2 vyeerpali a nove: si opatfit nernobou. 1r e110 :friratvi niklu jam pause v Kanaac a v Laty v tt• eii ich, ktera JCU U brit8Sth ttlicott:

w7<,1241121

V G OO1 G‘.•

nte.

Text.

&wild Organ Slovanske Podpornjiei dednoty Btitn Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Ass.elation of State of Texas.

REDAKTOB—FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydsvatele — Publishers 6ECHOSLOVAI PUBL. CO4, West, Texas Ptedplatne $1.50 roans.. Do stare vlasti V.00 Subscription $1.50 a year in advance.

Europe $3.00 a year.

Zminy mires sasflaji is do Hlavni Otadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veiker6 dopisy, pfedplatn6, oznamky, budlet adresoviny na Vestnik. West, Texas Vesta* has the largest circulation Czechoslovak Weekly in South,

az.3

JedenietY sjezd R.V.O.S. zahajen byl v pondeli 28. eervence pfesne v 8:30 rano v sini sv.

Josefa ve West. Delegati dojitdeli do West v nedeli odpoledne, eleni HI. Iltadovny, stanovniho a rieetniho vYboru byli tu Od stkedy, takte zahajeni stab se dle stanoveneho easu a akt zahajovaci byl skuteene clUstojnY, srdeenY. zem fideru pal po °sine junaci Fojt na housle. a Horak na koncertinu hraji americkou hymnu, jit eels shromatdeni vyslechlo stoje. Ptedseda sjezdoveho vYboru pan Rudolf Stanislav vita uptimnYmi slovy delegaty a hosty a v ze obtadnika pfedstavuje sleenu Hejlovu, ktera, mile a srozumitelne ptednati baseri. Ceremonat ptedstavuje duchovniho spravce westske osady dp. Poleaka, jent bezvadnou dettinou — zde rozenY oean — zdravi zastupce mohutneho R.V.O.S. a pteje zdar sjezdovernu jednani. Hudebne nadani junaci hraji zpevne duetto, za cot sklizi bouti potlesku. Obtadnik po te pfedstavu.je mayora mesta a pravniho radee R.V.O. S., bratra Jitiho Kacife, ktery jmenem obeankva deskYch Athen Texasu, vita shromatdeni, ptedava delegatinn klic rnesta (symbolicke zdtrazneni, aby si tu poeinali jako doma) a v hutne dalti fedi podava, ptehled o Uspetich vzajemne pojitt'ujicich organisaci. Sklizi dlouho trvajici potlesk. Ptedseda V. V. bratr J. H. Hurta ptesvedeivYmi vetami dekuje jmenem delegatil za projevy uvitaci a naznaeuje, te osada West, znama slovanskou pohostinnosti, ua ye dnech ptedsjezdovYch dala elenrim ptiprovnYch vYborti i rikednikrim V. V. znati, to jsou srdeene vitani a o jejich pohosteni a zaba,vu peelive postarano. Potadatel Vestniku mluvil o svepomoci, fraternalismu a koneene ptitomnem iikolu Cechoslo yakri v Texasu. Obtadnik po te oznamuje, te zahajovaci obtad zakoneen bude hymnou "Kde domov map", jit pelo unisonem eels shromatcleni. Nasledovala sorganisovani sjezdu. Ptedsedou zvolen br. J. H. Hurta, mistoptedsedou br. Jos. Zemanek, zapisovatelem redaktor Ant. Stibotik, jeho pomocnikem br. Rob. Cervenka. Ptedseda sdkuje, te je ptitomen dr. Mieek z Austinu a tadd delegaty, aby mu bylo dovoleno sjezd oslovit. JednomyslnY souhlas nasledoval a ptedseda po te ptedstavuje profesora destiny a slovanske literatury na statni universite, kterY ve 30 minutove ptednatce mluvil do dute pozorne naslouchajicim, aby v plamenne feel byl nekolikrate pteruten ottasajicim potleskem. Br. Jan KlinkovskY ate pravidla sjezdoveho jednani, jet vypracoval zvlattni vYbor. Tato jsou ptijata. SjezdovY pledseda oznamuje, te je ptitomen ptedseda Hl. tfadovny S.P.J.S.T. a pravni radce S.V. P.S., soudce ChernoskY, jehot tadd o proslov.

Bratr pfedseda uvitan byl potleskem, po nemt za prve vyfizuje pozdrav a blahoptani S.V.P.S, sjezdu R.V.O.S. a na to krasnYmi slovy hoslov;:kki) huje muralni povinnost Cec 8,P.Js.TZ, I k. jet projevilo se tt ntt -- dno ,Anial znalVch penkl

na akci odboje. Osvedeeny tanik nadha.zuje, te nati krajane nikdy nezklamali a nezklarnou — dill — take sjezd R.V.O.S. spini svoji rodovou povinnost a neopomene finanene podpotit spoleene usili Cechoslovakii Ameriky o znovu-, osvobozeni eeskoslovenskeho naroda.

Jsme u nak S.P.J.S.T. dvojiho druhu, jedni jsme pojittenei, majici zajem pouze o svou kapsu a osobni zajem, druzi jsou elenove, majici zajem spoleenY, hmotnY i mravni, zajein o tivot a budoucnost na§i spoleeenskou. Kde tito maji vettinu, tam se pracuje, kde pievladnou prvni, tam se bilk potopa.

Psali jsme east° o pkieinich pros by nati mladi ve svem vlastnim zajmu meli dati ptednost sve vlastni S.P.J.S.T. oproti cizim jim pojitt'ovna.m. Vtdyt' zda se to tak samortejme, tak jasne a logicke u vtech, kdo vatne dovedou o freelu nati Jednoty pfemYtleti, a dovedou chapat ohromnY yYznam deskYch podpurnSlch j ednot pro vtechen nat lid v ohledu hospodatskein i narodnim. A proto nelze nikterak pochopiti tu nedrislednost mnohYch z nas, kteti dovedou na jedne strane hlasati vlastenectvi vysokeho stupne a na druhe strane na Alcor nateho lidu zaprodavaji sebe a sve rodiny cizackym pojitt'ovnam. V minulosti dalo se takove jednani omluviti. Nate Jednota nemohla poskytnouti s yYm elenrim ani dostateeny obnos pojitteni, ani ruzne vyhodne plany pojistek pro mladY lid a nemohla proste eeliti souteti pojitt'oven na poli obchodnim. A z te ptielny nemohlo bYti nikomu vykladano ye zle, kdy ptijmul pojistku na tivot tam, kde podminky teto byly vYhodnejti po strance finaneni, tieba te po strance humanni a narodni byly ku tkode oboustranne. Vtak ten eas minul a pom'ery se zmenily tak, te dnes neni omluvy pro nikoho, kdo si bete pojistku na tivot jinde nezli bratrske S.P.J.S.T., jet s tetkYmi obetmi sve obchodni zatizeni upravila na vedeckem zaklade a vyhovuje vtem ptedpisrim a pravidlfn zakona, vedy a hlavne jistoty pro kakleho elena. S yti k svemu!

Nemeeko je nejhor§im pinem, ktereho kdy Evropa poznala. Petkrit za minulSrch sto roku portfSilo Nemecko mir. A proto ui nikdy nesmi mit rnoinost ueinit to znovu. Politicks a yojenske mirove podminky Velke Britanie a jeji spojencu budou takove, aby zabrinily Nemecku moinost opakovati tento syfij Vzhfiru na slavnost do Blessing, v nedeli 3. srpna, kde osadni spolky budou dedikovati spoleenY domov spolkovY — Narodni sin. Na jinem mists t .eisla naleznete oznamku tohoto bratrskeho podniku, jet bude miti velky rispech. Nati v okoii Blessing maji povest ttedrYch hostteln. program slavnosti je velmi ptipadnY, schopni feenici — pfedsedove Hl. Utadoven bratrskYch organisaci, jicht elenstvo zakoupilo bYvalou tkolu a dalo ji ifeelne ptestavit — promiuvi o krajanske soudrutnosti, lasce a snaeenlivosti. Clenstvo tadir okolnich dostavi se k mimotadne ucialosti osady Blessing, eimt ptispeji k tomu, aby Dedikace Narodni sine pti Elmaton mela nspech co nejvetti.

Britska kite a jeji spojenci se Spo j . Stity a Jiinft Amerikou budou jedine s to, aby provedli navraceni Evropy v bYvalY sta y. Anglie se nevriti k zmatku stareho s yeta. Ai nadejde mir, pozmeni Anglie finaneni opatieni vileeni tak, aby um-oinila nejSirgi oiiveni mezinirodniho obchcdu. Bude se snatit, aby zjistila takovy vYyoj mezinirodni vS7meny, jehoi stiedem by byla yYmena zboii a price. — Ministr Eden.

MladYm muifim k pozornosti. Spolkoya, namotni pechota (Marine Corps) ptijima nyni mlade mute veku 17-30 let, kteti protli obecnou tkolu. Potadavky zprisobilosti byly nedavno sniteny a namotni pechota nabizi nyni dva odbory, do nicht tadatele se mohou ptihlasiti a sice: Re gular Marine Corps nebo U. S. Marine Reserve. U pravidelne namotni pechoty se odvadi na etyti roky, do U. S. namotni reservy tcliko na dobu narodni pohotovosti a do tohoto oddeleni obrany mohou se hla,siti rnladici, na eeK%). Povol6,.111 do vojenskeho vYoViku.

MOini ;neck,Ota abizl ruludYm Wrifin't t„.35„ Oa:VW:wort “i iforitie Curb Ivi311610th §k0,, .tihid6

tthil jtin rezhodnuti

6.1”.••

novati se ureitemu povolani at doslouti vojenskou slutbu. Institut namotni pechoty potade. katcloroene 175 rozlienych krusri, z nicht si vojaci mohou dle pfani ai zaliby nekolik vybrat, jinYmi slovy, mladi mutt vstoupivti k namotni pechote maji ptiletitost dokoneit svoje tkoleni na ritraty spolkove "vlady. Dalti informace oChOtne zatle "Marine Recruiting Officer, Post Office, Waco, Texas. Osobni navttevy rekrutni stanice jsou vitally a zajemcrim dostane se pbdrobneho vysvetleni. PodotYkame, te wacovska odvodni stanice je prvni v Texasu co se tYka, poetu odvedenych k namotni pechOte a tteti ye Spoj. Stitech.

Svoboda moci. "Ano, vtechna svoboda — svoboda ziti, ne vtak svoboda dobYvati a podmariovat cizi narody — zavisi na svobode moti. Cela americka historie — historic Ameriky severni, stfedni i jitni — byla bezvyhradne spojena s temito slovy: Svoboda moN." Zasade svobody moti nemohlo se dostati leptiho a yYznamnejMho zdtrazneni, net to udinil president Roosevelt ptedchazejicimi vetami ye svem historickem projevu z 28. kvetna t. roku. Vtichni vime, jak zavazne pravdivY je tento vYrok, zahrnujici pod syYm temet heslovitYm zevnejtkem celou podstatu bitvy o Atlantik, celou tu slotitost, tvrdost a surovost boje o to, zda dopravni tepny oceanri zristanou otevteny rostoucimu vYvozu americke produkce, nebo zda nacisticke valedne matine se podati je ptervati a podlomiti tak rostouci tisili Anglie a jejich spojencri. Zapas o svobodu moci nebyl vtak jen soueasti dejin narodt pevniny americke. Zapas ten byl zahajen a veden — a to &Fife net k nemu dotlo v dejinach zapadni polokoule — okolo btehri stareho sveta. Jit v dobe timske bylo mote zatazovano mezi "res communes"; slavnY Ulpian trval na zasade, te mote je svou povahou otevfeno katclemu a Celsus vYslovne prohlasil mote za spoledne vtemu lidstvu. Sttedovek tyto zasady site pfetel a potlaeil, a naopak, vteobecne se ujal nazor, te mote mohou podlehat kzemni suverenite (svrchovanosti) stejne jako pevnina. Postupne vtechny narody s vetti moci namotni poealy tu uplatriovati sve naroky k rriznYm eastern moti. Sledujeme-li spleti svetovYch dejin postupnY vYvoj boje o zasadu svobody moti, vynikne nam vice net pti demkoliv jinern jeden yYznaenY rys: vtdy pti nem 'g o o uplatneni a prosazeni hodnot kladnYch — o zastaveni vYbojnYch choutek, o potladeni neodrivodnenych narokb., odporujicich rovnosti narodu a dalti uvolneni mezinarodnich vztahu a dalti rozvoj pokroku a civilisace.

At' jit to byla snaha o vyloueeni cizich z ptiz stupu do nove objevenYch svetadilir (Portugalsko a panelsko), o prestitni potadavek ndmotniho pozdravu (Anglie), o ptednostni pray° obchodni dopravy a vybirani poplatkri, vYhody rybolovu, lovu a tetby z mote vribec — mocnosti odporujici zasade svobody moti vtdy tak tinily za ridelem nepoctivYm, dobyvadnYm, v torn di onom smeru a na Alcor ostatnich. Zapas o svobodu moci byl tak at ku podivu face spjat s bojem o svobodu vubec, s bojem proti mezinarodnimu nasilnictvi, proti barbarstvi a snaze po ovladnuti druhYch, s bojem za pray° a spravedlnost a za lepti mezinarodni tad.

Podobenstvi. Na kmenu stromu vyrostla vetvieka, zdanlive nepottebna — neplodna, aby ovoce vydala, proto se fikalo, ze brzy zahyne sama sebou. Ptitla ale boute a zniaila celou krasnon korunu stromu, jen to vetvieka zristala, rostla, silila, at koneene na kotenu stromu z ni vyrostl novY krasnY strom, vydal ovoce pro radost i pottebu, zachranil sve misto i jmeno. V tomto podobenstvi se naleza dnes i nat kmen narodniho stromu a jeho vetvieka vyrostla pies hranice jeho mista, to jsme my vtichni, Wei mimo svou rodnou zem, vtichni mimo zde zrozene a ye spleti jinYch nazodri jsouci. Proto chraniti a tlechtiti musime tu nati vetev, aby nam z ni novY krasnY strom svobodneho naroda vyrostl a my hrde mohli tici, to je '6 echoslovak — aby vydal ovoce lasky a cite natich srdci 1 dust, a nemohl bVti nao6iovAn ovocem rtozln:(int, tok;Vm, kterC katd s odporem hodt, ,r 6 Jo orikiavducAni doby taan, jinak za.

8 PIM narodni 6•trorei a my 1 ,1 hyne

Spiritisticke zasedini, Jos. Kopta.

TELITEL is s X ijal v salonku, kde byl pHV graven malt' buffet, takte veder jsme zahajili dosti ptijemne. Aelcoliv byl Rezek po veeeti, jedl nicmene za dva nebo dokonce za Velitel mu ptal vice netli mne, upozorrioval ho na langustu s majonezou, zval ho k to nebo zase jine mise a sam mu nakladal na tali ruzne lahficlky. Byl jsem sy Ym druhem odividne zastinen. Ale nemrzel jsem se pro to a ukajel jsem notnY hiad vlastnimi silami. Rezek se daval vykrmovat s ochotou mile neomaleneho trouta a v duchu si asi "Winn ti, dedku, dobte sloutit, musim mit potadnY fundament.!" A chudak velitel asi uvatoval.

"Hladove medium by bylo naramne mrzute a tomu je nutno celit. tpatnY hudebni nastroj otravi i nejmene naroaneho hudebnika. A na tento nastroj ma brat jemnY Willy Tschorn!"

Me dohady nebyly lithe nebot' velitel se pre', ye dotazoval Rezka: "Tak co? Nema g snad jegte chut' na likery? Mne se chce potad vetit, ze jsi takovY instrument s mnoha strunkami ate 'tadna, strunka nesmi znit fale gne. To by asi nageho mileho Tschorna otra.vilo."

A Rezek souhiasil: "I jo, likerek nemfite gkodit."

Bylo potom dohodnuto, ze seanci budeme budeme odbyvat v lotnici pH diskretnim svetle tervene zastinene lampy. Kdyt jsme tam zasedli kolem maleho stoliku, vyzval nas Rezek, abychom se vzali za ruce a sjednotili timto zpilsobem i sve myg lenky. Chtel se nejprve pokusit o medijni spanek.

"Zaviete odi", radil nam je gte, "tak se nejlepe sousttedite."

Nastalo hluboke ticho, pterYvane jen tetIcYm dechem vzru geneho velitele. Nevetil jsem v Rezkovy valne itmysly a je velmi motne, to jsem mu ktivdil. Ale trvala ve mne skepse, k nit jsme dospeli v Pulji, a ja jsem vfibec nebyl mocen viry, ktera, je podle spiritist-a nejzakladnefg i podminkou zdaru. PtimhoutenYma °alma jsem mohl pozorovat oba sve spoledniky a jejich vatnY vzhled mi ptipadal komicky. Rezka bych byl nejracieji kopl, kdetto velitele mi bylo lito. V jednom jsem videl pouhello fierce, v druhem cluvetivou obet' velkeho klamu. Ale prod tento akt ru git, mohl-li uklidnit rozervalou dugi?

Oas odtekal jako nejti ggi teka, na jejimt btehu secieli tii mldenlivi rybati. Velitelfr y dech byl stale stisnenej gi, hlasivky narutiveho kutaka chrastily jako slama, v nit rejdi mygka.

"A kdyt ptijde Tschorn," ozval se nahle ustrag enY hlasek po mem levem boku, "mam vstat? To jste mi neiekli."

"Ted' jste to zkazil!" tekl Rezek mrzute i vyeitave, odstreil na ge ruce a vstal. "Takhle se necla pracovat! Ja jsem dobte citil, to myslite na hiouposti."

Velitel byl ne g t'astnY, prosil ho za odpu gteni a sliboval, 'te se polepgi.

"Se spankem ut nic nebude," usoudil Rezek, "zkusime to s abecedou."

Odeg el do salonku, kde mel pod svou dapkou papirovou rolidku a tu odtud v zapeti Byl to dtverec bileho papiru, popsanY velkymi pismeny, ktere tvotily kruh jako cifernik na hodinach. Rozlotil jej na stolku, chvili jej -dlanemi uhlazoval a narovnaval a potom vyrial z penetenky sttibrnY zlatnik, ktery do stiedu abecedniho kruhu. Vzpomnel jsem si puliske pokusy a zeptal jsem se: "K tomu bude pottebovat partnera, ne?"

"Tebe", tekl sane, "vgak vig!"

Usedli jsme proti sobe a velitel zaujal misto po leve strand' stolku, aby mohl sledovati pohyb stfibrne mince, Nepotteboval jsem RezkovYch napovedi a sa mjsen t oba ukazovaelcy rut Lio relit 4141 -4iiku, jak jsoni ae na to patnatoval het e 1)mitEll js 1 lin11 Ukazovaelcb dtlikti, tak 1 n,11411 ,LI 111tbrik6 tax

cho, opet jsem sly gel velitelovo oddychovani.

Zase, chudak, nevedel, jak se ma zachovat, at se Tschornova du ge projevi. Jeho znepokojena otazka, kterou Rezka tak namichl, zfistala totit bez odpovedi.

Za malou chvili jsem citil, to se peniz pohnul. Ma skepse ustoupila zvedavosti, byl jsem dokonce trochu vzru gen. Ptal jsem se, Rezek postrkovat penizem a ihned jsem tuto motnost Jeho ukazovaeky spoeivaly na nem prave tak lehce jako me a jakekoliv podvodne itsili bych musil posttehnout z jejich koneekri, kterych jsem se dotYkal.

Velitel zatajil dech, yyttegtil oei a sledoval telcavY pohyb penize, ktery po kratkem krouteni vedl nage ruce k pismeni W. "Je tu Willy?" zeptal se Rezek.

A peniz se sebehl do leveho rohu, kde bylo pro usnadneni obtitneho rozhovoru napsano Ano. (Zapor Ne byl umisten vpravo).

Jak se to stalo, yyskoeil velitel Dure s taburetu a ptiplacl ruce k nohavicim jako nejvzornej gi kadet. A koktal: "Dovolil jsem si . . . totit ja . dovolil jsem si . . . snad mi to miltete'odpustit . . . toutim . po smiru."

Opravdovost tohoto projevu mne hluboce dojimala a Rezek, jak jsem vyeital z jeho tvate, take nezustal lhostejnY. "Co mam cleat?" znel prosebnY hlas stareho namotnika, jen stal, opiral se rukama o stolek a ziral na peniz s takovou hrtzou, jako kdyby z neho vyhleclala Eva, a vyeitava tvat Willy Tschorna.

Ale tu se meal zlatnik zase pohybovat a po jakemsi bludnem krouteni opet zamiiil k pismeni W. "Ano, Willy, my vime, tes to ty," ujal se slova Rezek, "vitame td. Mame ti klast otazky?"

Peniz se prudce rozbehl k levemu okraji stolu, kde seal velitel. Kdybychom jej nebyli yeas zadrteli, byl by spadl na zem.

"Zlobi se", zageptal Dure bazlive. bych odejit?"

Rezek zavrtel hlavou a polotiv peniz do sttedu abecedniho kruhu vyzval mne tichYm posunkem k novemu pokusu. Ten se brzy meal datit. Peniz nyni jezdil od pismene k pismeni a vyznaeoval timto zpftsobem nekolik slov, z nicht jsme posleze sestavili kratkou nemeckou vetu. Znela vgak nadmiru fantasticky, byla asi zkomolena. Do glo tedy na nove otazky, ktere ptednagel Rezek, at jsme koneene meli pohromade jakesi imperativni zvolani, bezpochyby znaene ptisne a neptipou gtelici odmluvy. "Vykup se dobrym skutkem!" tak asi znel onen vzkaz, po jehot pracne slaadbe si velitel zhluboka oddychl. Mel je gte pino dalgich otazek, a. vgak peniz jit zustaval nehybnY a Rezek posleze navrhl, aby seance byla skondena.

Jeho navrh byl ptijat a velitel Rure doprovodil svuj souhlas ptekvapujicim pozvanim.

"Hogi!" zvola,l, mna si ruce z ptemiry gtesti, ktere vyjadtoval i houpavYm pohybem v prutnYch bocich. "Zahnali jste z myth prsou upira, rozumite? Za to se yam musim odycleeit.

Zvu vas na ceylonskou noc. Znam Colombo jako sve boty, rozumite?"

Nemusili jsme veru tikat, to rozumime, nebot' tuto odpoved' mohl vydisti z na gich rozzevtenYch odi.

(Z romanu "Marnotratna pout".) tESKOSLOVENSt VOJAK A ANGLICKA KUCHAkKA. "Laska prochazi taludkem" a proto na gi vojaci seznamuji britske hospodyne s tajemstvim eeske kuchyne.

Nee° se musi videt a neco ochutnat. To co bylo onehdy skutkovou podstatou shromadeni hospodyri v ptedvadeci mistnosti plynarny velkeho mesta desi v 1Vlidlandu, vytadovalo oboji. Pokud vim, byla to jit path, demonstrate toho druhu a piece prostornY sal byl zapinen, do posiedniho misteeka. Lakave plakaty rozvegene po meste hlasaly toto: "Neco noveho pro, nagi kuchyri: Ptislugnici eeskoslovenske armady yam uspotadaji Ilkazku vatepi valky; ptij d'td do . • • " reprs:entit6ni prodej, Vellcf; Vftladril vySly mi',6t8k0 plynt'vE l y r,t ly miniu deuriiviwy, V rind v6jvk 4,:ytt ot41:4 4 .144 t'Iin oil' y 1‘1(3t4 MA' Oa

Anglii, pteklady nagi literatury, portrety obou presidentft a jako nezbytnY dopinek fotografie i kresby z nagich vojenskYch kuchyni. Tedy dost a vhodnYch ptedmett, aby vzbudily zajem.

Jtz dlouho pied stanovenou dobou byl sal zapinen. Ukazku ptedchazela takova povest, te i Food Ministry vyslalo zastupce a z okolnich velkYch mest dochazely eetne dotazy, zda-li i u nich nemtte bYt uskuteenena podobna ukazka Ceske kuchyne.

Demonstraci zahajila sama zastupkyne ministerstva vYtivy. "Mame radost — pravila mfiteme spolupracovat s nagimi spojenci i na teto fronte. Pro nas je otazka yYtivy a zasobovani stejne duletita, jako kterekoliv line otazky a tak vitame tuto ptatelskou pomoc." A vesele doclava: "Musime k nim mit duveru, kdyt vime co dokazali jejich letci a zname jejich pozemni armadu. Ostatne pied nami stoji odbornik, ktery ut svoje umeni uplatnil v mnoha zemich." * To byl tedy slibny zaeatek, po kterem ke slovu di lepe k einu, rotnY D., ktery se nyni stejne peelive stara, o taludky ptislu gnika brigadni ambulance, jako se kdysi staral o hosty v Praze u 8roubkil, v Aicronu di v hotelich v Rakousku, vS/carsku a ye Francii.

Na ptedvadecim stole ma rozloten material: trochu brambor, mouku, omastek, nekolik druhii zeleniny, koteni a lahev mleka. Opodal jsou plynove sporaky, automaticka lednieka a pak nelze se nezminit o ptivetive a vYmluvrie anglicke demonstratorce, jet podava pattiena vysvetleni. RotnY D. dokoneuje posledni ptipravy a v sale to vyhliti jak pii promitani dramatickeho filmu. Nikdo se ani nehYba, zatim co v rukou kuchaie se miha nut; se zazradnou zrudnosti kraji brambory, seka na drobno zeleninu, oddeluje da yky surovin, misi a vali tento a to vge tak bravurne, to se obeas nektera, z navgtevnic nezdrti potlesku ei hlasiteho Za kratko jit vie karfiolova polevka a la creme, nasleduje bramborovY gula g ; opekand doleeky, buchty, zavin a nadivane rohlieky.

Vgechno se hned podava, k ochutnani, vgechno se kalkuluje, mluvi se o cenach ptipravkft, odhaduje das pottebnY k zhotoveni a potom se samortejme chvali, uptimne chvali a tleska.

Sal je napinen pkijemnou vuni. Katcla nav gtevnice ut vi jak se dela ji gka na zahugteni polevky a omadicy, jet musi bYt pane do zlatova zabarvend a jet se ptipravuje tteba na nekolik cInfr ptedem. To tit take u mnohYch uzralo rozhodnuti, ze doma zkusi napeci "buchet" di "zayin" k eemut dobte poslouti nekolik rozmnotenYch ptedpisfi, jet si kaida, nos gtevnice oclnagi misto vYslutky, a ktere jsou psany struenYm vojenskYm slohem, jako na pt.: "Roll up and bake"!

Jedno sto pokrmii, pH nichg hlavni surovinou jsou brambory, dovedou ptipraviti na gi vojengti kuchati. Co to znamend v dobe valky, dovedl spravne odhadnout porudik F. z propagaeniho oddeleni es. brigady, ktery tekl • "At tisice britskYch rodin bude 1066, vatit a smatit nage desks jidla, pak se potvrdi opravnenost reeni, to laska prochazi taludkem, jen pro nas bude Suezem do jejich srdci. Prvni krok ut byl J. Josten. ueinen."

Voomo

Smut horlive narodni pracovnice.

New York. (OTK). — Do New Yorku dogla v techto dnech zprava, to v Liverpoolu v Anglii zemtela pani Milena Parkerova-Hofbauro\TA. Jeji mantel byl ,pratskYm dopisovatelem listu New York Times. Setrval v Praze kratkou dobu po okupaci eeskoslovenska a usadil se pak v Belehrade, odkud zasilal svemu listu zpravy o 6eskoslovensku, jet dostaval podzemnim spojenim. Byl vtdy pHtelem eeskoslovenske lied a jeho 'thjem o ni se je gte prohloubil, kdyt se crienil s nagi krajankou. Pani Parkerova-Hofbauerova byla dcerou malite Hofbauera a vnuekou profesora Heyrovskeho.

Po okupaci 6eskoslovenska musila z Prahy uprchnout. Za hranicemi, zvla gte v Belehrade, eastnila se pani Parkerova horlive zahranidni akce. Kdyt se Nem.ci blizili k Belehradu, odjela za sy Yrn Inutem do Anglie a to oklikou cites Palestinu a lielem Afrtk y, tSrdriY P0 ptilNdu d o Alight v8a1t zenifela, Budit lest Oanlatco XraJalikY ‘ the 5YOU 1101/41P4 rtAratil

.0 mil, Ii:],

it

,1 r

I III I I o

1,1 1 ■ 1 , 1111 till till WI

it

I rail .rll r11 :11 :III111.10111,.,J

PW

,1110 rt1rr , ,

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday. lallaglinmimm"tuawatummmumm'mummalummunninlininffinamanollananiummanummimuummuthvitpvwitmllauunammiacomomminumulimminuamwouniuEmomimanmanronumiumumniffummumminnommullummumlimmmumunammmommurgoz• OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

HE CZECHS SHOULD this year be celebratT ing the centenary of the birth of their indubitably greatest composer. It is certain that they are not being allowed to do so. All the more reason, then, that in the last free country of Europe this celebration should proceed, and rather more briskly than it is doing at present.

The. English indeed owe a special debt to Dvorak. For at least a hundred years before his arrival on our scene we had been used to having our musical perceptions expressed for us by composers of foreign nationality—by Handel, by Chopin, and the showy type of pianistcomposer who followed in the wake of Hummel and Moscheles and, above all, by Mendelssohn. But by the end of the eighteen-seventies, when the Slavonic Dances took London , by storm, we were ready for the infusion of a new kind of blood—for something in origin less sophisticated. It was by one of those• touches of nature which make the whole world kin that Dvorak, while remaining strictly sincere in expressing the depth and violence of his feeling for the land of Bohemia. its sights and sounds and especially the Peculiar homeliness of its emotions—ha ppened simultaneousl y to be doing the same for us. That the popularity of his music here, which was increased by the Stabat Mater and sealed by the later symphonies and chamber music, has never diminished up to this day, must surely be due to a combination of the qualities which we as a nation like to find in music: a clean, transparent texture; a rich, homophonic melodiousness; a virile rhetoric in the larger symphonic forms; and lastly that homely , conspicuously unmorbid type of emotion (Dvorak works in clear primary colors on a pure white background) which is the expression of a happy, simple nature deriving at no far remove from a peasant stock.

To the influence of such a man the considerable figures of our own musical fin-de-siecle-7 Parry, Stanford, Elgar—could not but owe much.

By the time Dvorak's music reached this country his style, which indeed matured very rapidly, had crystallized into what, with the accretion of a certain intellectual depth in the last twenty years of his life, was to be its final form. The early influences--rWagner, Schumann, Liszt—had all been absorbed; the passion for homeland, imbibed from Smetana, has become a source of poetical inspiration that was to remain with him to the end; and in 1877 the friendship with Brahms played an important part in modifying and bringing to a high point of perfection all the technical aspeets of the composer's art. The result • was a complete ability to deal with most of the forms of music at the point of its highest evolution; one can think of no form which Dvorak did not attempt. This huge productive vitality, reminding one at times of what happens when a tap comes unscrewed and the water has to be contained by main force until the plumber comes to the rescue, was at the service of a typical romantic imagination of the latter half of the nineteenth century. Thus it is fair to assume that Dvorak's mind was not a particularly original one—that, in fact, the stronger and more expressible emotions found in him a bal ance and a pattern that is no more than usual at any period, in any country, and in any man of average sensibility. To possess such a balance and such a pattern, and to have at the same time a lyrical and rhetorical genius, are the desiderata of a great and popular artist such as Dvorqk was. To specialize in one kind of feeling is the first step up the Ivory Tower; Thorak's nature was to powerful to be exclusi7e. An idealism more all-embracing than lofty, a robust tenderness, a blunt humor, a purely musical wit, a conventional sense of pagedy opiras; art t5ipi gal:log.1y

S

Dvoiik Edward Sackville West

calls, I had to bow my thanks again and again."

The concerts now taking place- at the Coliseum are a startling innovation. The Coliseum is no concert-hall but a "Music Hall," the home of variety entertainment. The acoustics, however, are excellent, the theatre holds two thousand people and is in a central position just off Trafalgar Square. The result has been that the public have thronged to the concerts which are to continue for three weeks with ten performances weekly. For evenings devoted to Bach, Beethoven and Brahms not a seat is to be had and for the other programes booking are nearly as heavy.

The reason is not far to seek. People hunger and thirst for good music in war-time and in the unfamiliar surroundings of a brilliantly lighted stage with draperies, palms and colored lights, they know they will find their old friends the Lotion Philharmonic Orchestra playing as well as ever.

successful), a profound nostalgia replacing the exquisite which was not in his make-up and constituting almost his greatest claim on our affection—a large, sweet sadness that is responsible for that harmonic glow, expressed most recognizably in sequences of thirds and sixths, which pervades some of his best music, from the Sextet in A, through the great D minor Symphony and the Largo of the "New World," down to the String Quartete in A flat and the astonishing final sunset, the coda of the CELLO Concerto—such was Dvorak's wellstocked armoury—his lien on the future.

It is not surprising, then, that his opus should be large— too large, he told Sibelius, towards the end of his life. We are not, however, obliged to revive it all: most of the salon THE "V" SIGN music can be left to take care of itself; the Sir,—The V sign, which is being recomended symphonic poems (a genre to which Dvorak's by the European Service of the B.B.C. as the genius did not lend itself) are comparatively symbol of the anonymous soldier in the shadow feeble; the operas we are unlikely to hear in army of resistance in German-occupied lands, this country. But even then the list will be made its first appearance in this context on long: shorter than Mozart's or Beethoven's, longer than those of Schumann, Mendelssohn June 20, 1939. on the pavement of Melantrichova ulice, a narrow passage in the heart of or Reger—about the length, say, of Sibelius' Prague. own. For artists of Dvorak's type, in whom taste and self-criticism are not to the fore, a As a protest against the compulsory celecontinuous flow of production is essential to bration of Hitler's birthday, the citizens of keep the way open for the passage of masterPrague decorated the memorial to Jan Hus pieces. And we who possess the "London" and that stands in the city's old town square, as"New World" Symphonies, the chamber music, sociated with so many vivid scenes in Czech the Scherzo Capriccioso, the Symphonic Variahistory.

Huge floral letters spelled out the tions, the Cello Concerto—to mention only the words of the Hussite motto, "Pravda Vitezi" front-rank works—can surely afford to forgive (Truth Prevails), which President Masaryk Dvorak the G flat Humoresque, etc.; for there had chosen for the presidential flag. During is no meaner and more feeble procedure than the morning the German authorities insisted to judge an artist by his weakest work. This that these words be removed, whereupon a things Dvorak did well he did supremely, with large Hussite chalice was substituted for them. a fire of conviction and a vitality that bind But onemonument corner of the primroses him and his people to our own, more strongly roundinthe the carpet motto of remained in than ever now that we are otherwise united in minuscule characters.

Even this did not esa common aim. cape the Nazis, and had to go. I watched the young Czech who was ordered to rearrange A DVORAK CENTENARY IN LONDON the flowers. He was a working-man with a Janet Leeper loose scarf round his neck and a cloth cap on his head. He had obviously slipped out from a The Centenary of Dvorak's birth has not workshop to make his discreet protest against passed unnoticed in London, the home of the Hitler by honoring Hus. Provisional Czechoslovak Government. A concert at the Coliseum with Dr. Malcolm Sargent When he had finished the job for the Gerconducting the London Philharmonic Orchesman, he crossed the square and for a time our tra was devoted to the work of the famous ways lay together. I saw him stoop as if to tie Czech composer, and in the audience were Dr. a shoe-lace in Melantrichova ulice and then BeneS, the President of the Provisional Governslip away quickly. When I reached the place ment, and Monsignor 8ramek, the Prime Min- where he had paused L saw freshly chalked ister. marks on the pavement: a P. and a Yard furThe symphony chosen for the occasion was ther a V—the initial leters of the forbidden No. 2 in D minor, which appropriately enough motto. Vitezi is of the same root as the Czech was commissioned by the Philharmonic Society for victory — Viterstvi. and received its first performance in April YOUR FORMER PRAGUE CORRES1885 by this same orchestra under the comSPONDENT. poser's direction. It received a fine performance at the Centenary concert, at which the Editors note: Above clipping from London "Cello Concerto," the "CarneVal" Overture and Times, July 15, 1941, was sent to Mrs. Fr. Mathe Slavonic Dances were also played. The entejek of Caldwell, Texas, by her son Lieut Colothusiasm recalled the composer's letter from nel. J. V. Matejek, who is now in London.

London in 1886, describing the receptiOn of "Sv. Ludmila" oratorio, written for the Leeds BUSINESS Festival after the successful production of his Ruth was a sweet girl. She. was reading a symphony in the previous year: book that gave the meaning of names. Her "I am still in the greatest excitement, the result of the wonderful performance on the mother was watching her, and thinking of all part of the orchestra, chorus and soloists of the young men who were attracted to her. the first rank and the splendid ovation on the "Mother," said Ruth, "it says Philip means part of the public. Was this truly English enlovers of horses, and James means beloved. thusiasm, the like of which I have not enjoyed Mother, what does George mean, I wonder?" tor a long while? At the close of the work, "I hope, pl y dear mat George mean mc! repeftted

Ve sttedu, dne 30. dervence 1941.

DEAR PRESIDENT, CITIZEN WRITES; I WANT YOU TO KNOW I'M PROUD TO BE AN ANMERICAN! Washington,—President Roosevelt read to his press conference a letter from a man who would rather be an American than anything else on earth.

The President said he thought it was a rather nice letter and gave out the text for publication. The sender was identified only as a resident of Missouri and his name was withheld. The letter, dated June 29, read: Dear President Roosevelt: I am a married man, 28 years old; a boy 3, a girl 1. Here's how I feel about being an American.

My ancestors were Czecho-slovakians, my wife's English; but we're Americans.

I look at my refrigerator, my oil heater and my radio. I'm glad I'm an American.

My children get cod liver oil, nourishing food, and a doctor's• watchful care, They'll be glad they're Americans.

This morning, I went to church. Amongst my neighbors, unafraid and unmolested, thanked God for giving us America.

I went home to my wife and kiddies. My little boy, Douglas, came running and said, "Hi, Pop. You gonna take me to see the ribber?"

And I said, "Sure, Doug, I'll take you to see the river."

"And we'll stand on the bridge and see the car cars, Pop." "Sure, Doug."

"Pop, see the sun. Look, see, Pop. It shine in the car cars window."

"Yes, Doug, the 'sun's shining on all America.."

After our walk, we came home, and sat down to veal chops, baked potatoes, fresh green beans and corn on the cob. I said grace with tears in my eyes. I'm so happy I'm an American.

This afternoon, we listened to a radiobroadcast of British children, here in America, talking to their parents in England, and I was proud to be an American.

Tommorow, I'll go to work. I work in a electrotype foundry, and I love my job. I made it, in fact, from errand boy to production manager in two years. I had ideas and I told the boss about them. He's an American.

Tonight, before going to bed, I told my wife, "Honey, I'm going to buy a large flag and hang it out the window 4th. The President wants everyone to pledge allegiance to a new and united America. And, Honey, I'm going to do my part., because I'd rather be an American than anything else on earth."

—Dallas News DVORAK'S CANTATA 'THE AMERICAN FLAG' In the days of coming celebrations of the 100th Birthday Anniversary of the great Czech composer Antonin Dvotak his beautiful cantata "The American Flag" should be performed everywhere in the country.

When Dvotak accepted the offer of Mrs. Jeanette Thurber to become the musical director of the National Conservatory of Music in New York for three years and when it was sure that he would sail in the middle of September, 1892, Mrs. Thurber sent him the poem of Joseph Rodman Drake written in 1815 and asked him to write a cantata for the celebratio of the 430 anniversary of the discovery of America. Dvota.,k worked during the last six weeks before . departure for America on this composition and finished it in New York between November 1, 1892, and January 8, 1893.

Two days later he began to work on his immortal Symphony in E Minor, "From the New World."

The cantata "The American Flag" is written for bass and tenor solo, alto solo or four voices, chorus and orchestra. Where a symphonic orchestra is not availabh, the piano

VESTN K may be used. Vocal score was published by G. Schirmer, New York. The composition is divided into four parts. The first part, "Colors of Flag", narrates the origin of the American Flag. We quote its words to show how splendid are the words of Dvotak's cantata: When. Freedom from her mountain-height Unfudled her standard to the air, She tore the azure robe of Night And set the stars of glory there!

She mingled, with its gorgeous dyes, The milky baldric of the skies, And striped its pure, celestial white With streakings of the morning light.

Then, from his mansion in the sun, She called her eagle-bearer down, And gave into his mighty hand The symbol of her chosen land.

The second part is an Apostrophe to the Eagle, the third part an Apostrophe to the Flag (The Foot-Soldier, The Cavalryman and The Sailor), and the cantata is closed by a prophetic Finale: "Thy proud stars shall be the guard and glory of the world."

The cantata was performed for the first time on May 4, 1895, at the concert of the New York Musical Society, Frank G. Dossert conducting.

Dvotak was inspired by the dash of the poem, and his cantata rises to imposing heights of artistic creation. It is a real Apotheosis- of Freedom which makes it highly actual in these days of world crisis.

Dr. J. S. Vojan THE TRUE GENTLEMAN • When you have found a man ,you have not far to go to find a gentleman. You cannot make, a gold ring out of brass. You cannot change a Cape May Crystal to a diamond. You cannot make a gentleman till you first find the man.

To be a gentleman is not sufficient to have had a grandfather. To be a gentleman does not depend on the tailor or the toilet. Blood will degenerate. Good clothes are not good habits.

A gentleman is a man who is gentle. Titles, graceful accomplishments, superior culture, princely wealth, great talents, genius, do not constitute a man with all the attributes needed to make him a gentleman. He may be awkward, angular, homely or poor, and yet belong to the uncrowned aristocracy. His face may be bronzed at the forge or bleached in the mill, his hand huge and hard, his patched vest, like Joseph's coat of many colors, and he may still be a true gentleman. The dandy is a dry goods sign, and not a gentleman, for he depends upon dress and not upon his honor and virtue, for his passport to the best circles of society. "The man who has no money is poor, he who has nothing but money is poorer than he", and is not a gentleman. Some of the most distinguished men in the world of letters, in the world of art, have been unamiable, gross, vulgar, ungentle, consequently not gentlemen.

There is true dignity in labor, and no true dignity without it. He who looks down scornfully on labor is like Hermes, who had a mouth and no hands, and yet made faces at those who fed him — mocking the fingers that brought bread to his lips.

He who writes a book, or builds a house, or tills a farm, or follows any useful employment, lives to some purpose, and contributes something to the fund of human happiness.

Garibaldi, the greatest hero of his age, was a working man. Henry Clay was "the millboy of the slashes." Daniel Webster knit his iron frame into strength by working on his father's farm when young.

A gentleman is a human being, combining a woman's tenderness with a man's courage, A gentleman is just a gentleman: no more, diamond polli'n-loci that was first a no less ;

Strana 15. diamond in the rough. A gentleman is modest.

A gentleman is courteous. A gentleman . is slow to take offense, as being one who never gives it. A gentleman is slow to surmise evil, as being one who never thinks it. A gentleman subjects his appetites. A gentleman refines his taste. A gentleman subdues his feelings.

A gentleman control his speech. A gentleman deems every other better than himself.

A true gentleman has a keen sense of honor —scrupulously avoiding mean actions. His standard of probity in word and action is high.

He does not shuffle nor pivaricate, dodge nor skulk: but is honest, upright and straightforward. His law is rectitude—action in right lines. When he says yes it is a law; and he dares to say the valiant no at, the fitting season. The gentleman will not be bribed; only the lowminded and unscrupulous will sell themselves to those who are interested in buying them.

Riches and rank have no necessary connection with genuine gentlemanly qualities.

The poor man may be a true gentleman—in spirit and daily life. He may be honest, truthful, upright, polite, temperate, courageous, self-respecting and self-helping---that is, be a true gentleman. The poor man With a rich spirit is in all ways superior to the rich man with a poor spirit. To borrov St. Paul's words, the former is as "having nothing, yet possessing all things," while the other, though possessing all things, has nothing. The first hopes everything and fears nothing; the last hopes nothing and fears everything. Only the poor in spirit are really poor. He who has lost all, but retains his courage, cheerfulness, hope, virtue and self-respect is a true gentleman• MUTUAL PRINCIPLE IN ACTION This summer sees the conventions of. many fraternal benefit societies. Societies large and powerful, as well as those that are small and also strong, are sending delegates to arranged meeting places to legislate on their affairs.

It is true that some of these organizations have reached such a state of perfection that very little legislation is needed. The business will consist mainly of ratifying the acts of the officers during the closing term and to authorize their activities for another period. But there is a principle in such go therings that is a fundamental of life insurance on the mu-7 tual plan. It is the sign of mutuality in action, the consummation of the idea that true mutuality does not stop' half way.

There are companies calling themselves mutual which have only a portion of mutuality for their policyholders. If mutuality is good, why not enjoy all of its benefits? They are only lipservers who tell the members that they belong to a mutual organi g ation, yet never give them a voice in management nor even send a proxy blank.

These fraternal society conventions are composed of delegates receiving their authority from the membership. They meet with the interests of the membership at heart.

They enact the laws and regulations which preserve the rights and priviliges of the members. Moreover, the delegates meeting fellow members from far places cement and continue that bond of fellowship which is the sub-foundation of life insurance.

Time and again have we declared that there can be no life insurance without people joining together to pool the risk of their lives.

(The law requires at least 500.) Joined to-n„ gether, they establish that average which is expressed in mortality tables and which all may bear and share. Therefore, life insurance is all for each and each for all. if they are families, how much better is that protection sharing for the protection of their homes and in which fratehnalism i °r.n; :: :211zecj tM.e valuable factor it l'61

etrana 16.

VESTNIK

BOHEMIA An Historical Sketch COUNT FRANZ VON LUETZOW. 1■114,011111.11111.421■0■11.1MINNE1.0.1111.0.1111.4=141•1111..11111111.4■011111111.

The hradba vozova (wagon-fort or lager of wagons), if not absolutely 212ka's invention, became, entirely through him, a serious feature in Bohemian warfare. From the scanty and contradictory accounts that have reached us it appears that the wagons or chariots of the Bohemian armies were linked together by strong iron chains, and were used not only for defence, but also for offensive movements. All the warriors, except the few horsemen as well as the women and children who accompanied the armies, found shelter in these wagons, which in time of battle were generally formed in four lines or columns. The wagons were covered with steel or iron—iron-clad, to use a modern term—and the best marksman were placed next to the driver of each of them. In case of , defeat, the wagons formed what was practically a fortified entrenchment. When an offensive movement was undertaken, the drivers of the wagons at one end of the line of battle attempted to outflank the enemy, and after 2i2ka's men had become accustomed to warfare, often succeeded in doing so. It may be noticed that the wide plains of Bohemia, which then—as now—were little intersected by ditches or fences, offered every advantage to this novel system of warfare. 2i2ka also seems to have given his attention to fire-arms, as the picked marksmen whom he placed next to the drivers of the wagons soon became the terror of the Germans, through the precision of their fire, whilst the few and unwieldy fieldpieces which acompanied the Bohemian armies were yet far superior to anything the Germans and other enemies could then bring to battle against them. It cannot be denied that the success of 2i2ka, in creating out of a crowd of townsmen, small farmers, and farmlabourers an almost invincible army, at the head of which he defeated the bravest knights and warriors of Europe, is almost unique in history. It is perhaps fantastic to suggest some resemblance between Oliver Cromwell and the one-eved leader of the Bohemian people, though 2i 4 = ka's piety and simplicity, his sincerity for what he considered the welfare of his country, his unbending sternness towards those whom he considered as God's enemies, have a strong element of the Puritan about them.

It is certain that 2inca felt more keenly than most Bohemians the news of the death (or, as he no doubt regarded it, the murder) of Hus. It is said that King Venceslas, noticing one day at court that 2izka seemed melancholy and absorbed in thought, asked him the cause of his depression. 2i2ka answered: "How can I be gay when our trusted leaders and the faithful teachers of the law of the Lord are, by the order of infidel priests, underservedly and unjustly condemned to the flames." The King answered: "Dear John, what can we say to that? Can we alter that? If you know of any way to do so, right, do it yourself We shall be pleased." 2i211:a took the king at his word, and said with his permission he would do so.

If this report as to his momentary feelings is correct—which there is no doubt—Venceslas did not long remain in the same frame of mind. When the news of the defenestration of the burgomaster and of other officals of the new town of Prague reached the king at the neighboring castle of Kunuratic, his fury was so great that he was seized with a slight apopletic attack. ivrott.:. to :Kin g i5igiffnund inviting

to

come to Bohemia to aid him in maintaining the royal authority; but before his brother could arrive, a renewed fit of apoplexy put an end to the life of King Venceslas (August 16, 1419). Little need be said as to this Bohemian king. The uncertainty of purpose which was the most characteristic feature of his character is evident even from this slight notice of his life. Hs intentions were generally good, and he was by no means as devoid of intelligence as has often been stated by his detractors. In the last years of his life his consort Queen Sophia acquired a very favorable influence over him.

It is certain that he oppressed Bohemia with taxation less than many other sovereigns, and therefore was popular with the people during his whole life.

The news of the death of the king caused renewed disturbances at Prague. The churches and convents which were in the hands of the Romanist clergy were attacked, and the priests and monks driven out of them. A great part of the higher clergy, and most of the German inhabitants, who were almost all opposed to the national or reform party, now fled from Prague. Disturbances also broke out in all the towns where the population was Bohemian, specially at Kralove Hradec, Laun, and Pisek These troubles rendered necessary the presence of Sigismund, over whose religious views great uncertainty at first prevailed. Nobles of both parties assembled at Prague, and begged King Sigismund, as heir to the throne, to proceed to Bohemia as soon as possible. A petition was signed begging the king to grant to the Estates and to the people permission to continue to receive the communion in both kinds. The king was further requested to use his influence with the Pope to induce him to revoke the interdict, and to grant the Bohemians liberty to receive the sacrament in that manner in which their consciences required them to do so. Sigismund gave an evasive answer, merely saying that he would rule as did his father IV, whose memory he knew to be very popular in the land. His appointment of Queen Sophia as regent, and of eenek of Wartenberg as her first counsellor, were, however, considered conciliatory. Queen Sophia's Hussite sympathies were well known, whilst 6enq-. was then considered a utraquist, though it is not easy to know what were the real opinions of a man who changed sides twice within a year. The nobles of the utraquist or Calixtine party were therefore for the present in favor of a Peaceful policy, hoping that when Sigismund arrived in Bohemia he would see the necessity of tolerance towards a party to which the large majority of the nobles and knights belonged, as also the town population—with the exception of the Germanized citizens of some towns—and almost the whole of the peasantry.

The more advanced reformers judged the intentions of Sigismund differently, and, as events proved, more correctly. The meetings of the adherents of the extreme party, the first of which, held near Austi, has already been mentioned, still continued; the movement soon spread all over BOhemia and parts of Moravia; and the endevours even of the utraquist nobles to calm the people were ineffectual. These meetings took the place of the pilgrimages to which the Bohemian peasants had been accustomed, and they flocked to them from all parts of the country, deserting home and hearth. A sort of religious mania, which the contemporary writers ascribed to a peculiar collocation of the stars, seized on the people. of Bohemia. It is, on the other hand, more than probable that 2iika of Trocnov, Nicholas of Hus, and the other leaders, who were already certain that they would shortly have to resist the armed forces ofi gisrriind with favor these meetings, in touch with each '..s vt:otoci their tiles t'1'

Ve stkedu, dne 30. Cervence 1941.

At a meeting held near Prague on the day of St. Venceslas (September 28), the Taborites decided to hold their next assembly in Prague itself, and fixed its date for November 10.

Though the great mass of the enthusiasts this time also spent the days in prayers and devotion, there is little doubt that the leaders held a serious consultation, and on that day decided to obtain possession of Prague.

Queen Sophia was probably informed of their intentions. She obtained aid from several of the utraquist lords. and also assembled a large body of German mercenaries. Doubtless, in consequence of the arrival of these mercenaries, the people of Prague rose up in arms (October 25) and obtained possession of the old castle on the Vy gehrad„ the most ancient seat of the Bohemian sovereigns, possibly with the connivance of the soldiers of the former bodyguard of King Venceslas, who were quartered there. Meanwhile, some days before November 10, armed bands of Taborites began to arrive in Prague from every direction. The citizens of Prague, encouraged by their first success and by the arrival of the Taborites, now led by 2i2ka and Nicholas of Hus, began further hostilities against the troops of Queen Sophia. They attacked the quarter known as the "Maid Strana," near which the royal palace of the Hradeany is situated. The attacking party were received with discharges of artillery, then still a great novelty in Bohemia, and very bloody streetfighting ensued (November 4, 1419.) "It was a night of fear and terror, sorrow and lamen- tation, only to be compared to the day of the last judgment." The citizens of Prague were, on the whole, successful, but they failed to obtain possession of the royal castle of the Hradeany, from which, when it was first attacked, Queen Sophia had fled. The situation of the town, however, remained a perilous one. Oenek of Wartenberg, who in the abseitt e of Queen Sophia had assumed the entire government of the country, requested and received aid from numerous knights and nobles, and the German towns of Bohemia also sent large forces to his aid.

A large part of the "small quarter" of Prague, and many buildings in other parts of the town, had been burnt down, and the citizens were anxious to obtain at least temporary tranquillity. An armistice was therefore concluded (November 13, 1419) without much difficulty. The utraquist nobles promised to unite the Praguers in defending the right of communion in both kinds, while the Praguers again gave up the castle of VySehrad to Queen Sophia. 2i&a, who disapproved even of this temporary compromise, left Prague with his followers and marched to Pilsen, where at that time a considerable part of the population was in favor of the Taborite cause.

On hearing of the disturbances in Bohemia King Sigismund, who was then in Hungary, abandoned his intended campaign against the Turks, and hastened to Moravia. Shortly after his arrival at Brno (December 1419) Queen Sophia met him there, together with many nobles—both of the utraquist and of the Romanist party—and envoys of the town of Prague. King Sigismund again gave evasive answer to the many questions as to his religious policy which were addressed to him. He declared that he reserved his decision till he should have arrived at Prague. He requested the lords of the utraquist party to refrain meanwhile from all attempts to coerce those of their dependents who were of the Romanist party. He also requested the envoys of the town of Prague to cause all the street fortifications which had been erected there during the recent disturbances to be removed. Queen Sophia now resigned the functions of regent, which she had only exercised during the last few troublous months, and King. Sigismund, for the present, entrusted emelt of Wartenperg with the government of Bohf,n,L4 it continiT(1

V C 6. la GLI.U., 1111G

VV. Ii GL

V VIll;G"

ATTENTION YOUNG MEN The United States Marine Corps is now wide open for every young man between the ages of 17 to 30, who has completed grammar school, Qualifictito s have been lowered due to the rapid increase of .the U. S. Marine Corps. The U. S. Marine Corps offers you two different branches to pick from, Regular Marine Corps or the U. S. Marine Reserve for the "Duration of the National Emergency Only". The Regular Marine Corps is still the four year period for enlistment. The Marine Reserve is the way for young men in the draft age to avoid the draft.

The U. S. Marine offers every man who enlists a chance to better his education by going to the Marine Corps Institute and they also have seventeen different trade schools for the young men who desire a trade of their own upon the completion of their term of enlistment. The Marine Corps Institute gives the . men of the Marine Corps one-hundred and seventy three different courses to pick from.

Now men is the time for you to finish your education at the cost of the government.

For further information don't fail to come and see the Marine Recruiting Officer at the.

Waco, Texas Post Office Building, or write and he will send you all the information that you desire.

Thanking you very much, Earl S. Wade, Officer in Charge U. S. Marine Recruiting Station Post Office Bldg., Waco, Texas.

P. S. The Waco, Texas recruiting station has been leading all other stations in the Texas District and has been the third leading in the country.

Granger, Texas Dear Editor and Readers!

Every week when Vestnik comes, I turn to the English Section to see how many letters there are. I am disappointed every time. for there is never more than one letter, and often none. Just why don't all of you readers ever write? If every reader would send in just one letter, there would be many. Our Editor has to fill up the pages that we are supposed to fill with our letters and contributions. I know of

.11 AZI 17 i . ill A. JP.

many young people that read Vestnik now since we have the English pages.

I enjoyed the letter of Bessie Anne Bubenik in past week issue. I have had the experience where a young person couldn't answer even easier question than Bessie Anne quotes. I know I couldn't answer every question some interviewer would ask me, but I coulu answer at least some of them. I an e busy mother and housewife, so do not have all the time for reading. I would like. Anyone who reads the newspapers can keep some track of the events happening in this world, and everyone should read at least a little.

Our Vestnik came yesterday and I've read all the letters. In last issue most of the Czech letters were hometown news, so I will write one like it for the English pages. I have been asked why didn't I write oftener. There are many friends of ours all over Texas, who read this pages, so I hope they'll enjoy these news items.

First I will take our Army men. Granger boasts of having more men in service than any other town its size. I think at present there are 117 men from Granger in various branches of Uncle Sam's Service. Of these number about 75 are Czech boys. Most of these are volunteers, we have only a few selectees.

Our nephews, Seamen of the USS Utah, William J. Zett and Method J. Zett are visiting their parents Mr. and Mrs. Frank Zett Sr. They are on a 20 day leave and came home from Bremerton, Washington. They have also been a lot in California and Hawaii. Their cousin Chris Zett, son of Mr. and Mrs. Rudolf Zett is also on the USS Utah. They are in their second year in the navy. Their two older brothers are in the Army. Frank will begin his seventh year soon and is a chief technician.

Zigmund is there two years and is a specialist in guns, a gunners mechanic. Another son of Rudolf Zett is Staff Sargent Bernnie who was transferred to Nevada this month. He also is in the Army a numebr of years. My brother, Dan, son of Mr. and Mrs. F .S. Kaderka has begun his second year in Air Corps at Kelly Field.

He is a Corporal and this month received his A. M. which stands for Air Mechanics. He likes the army life.

Our neighbor, Mrs. Bessie Mokry has returned from a three weeks trip to Chicago and

Detroit, she visited relatives there. I received a nice novelty salt and pepper shaker set, which she brought back for me I now have a collection of 38 pairs of different shakers.

Sunday the Catholic picnic was held and had many visitors from other cities. Mr. Rudolf Kubala, son Emil and daughter Martha and Hermina also attended. They are from Pilot Point. George Zurovetz Jr., who is working in Pilot Point at present came with them.

Daniel Zurovetz is now working also in Pilot Point.

Johnnie Hayda, son of Mr. and Mrs Cyril Hajda of Granger and Matilda Skrhak daughter of Mr. and Mrs. John Skrhak of Thrall were married this month.

Granger has started her Aluminum for Defense drive this week. So many people do not not know what a Defense Bond is. Why don't some of you Czech writers explain it in your letters. I couldn't explain it well. I can read the Czech language but write it only a little, not well enough to publish it. When one buys. a Defense Bond, he is lending money to the U. S. government for the National Defense Program to help protect our freedom and safety. After 60 days, you can cash your bond, if you must have your money back. You do not lose anything. At any time after 60 days of date you bought a Bond you can cash it for the full amount you paid and interest. You pay over $18.00 for a Bond and in ten years receive $25.00 for it. For those that cannot put that much money in it at once, they have the defense stamp, you can buy 10 or 25cent stamps and save them until you have enough to buy a Bond.

Now back to some more news. John Walla was operated in Taylor, he is doing well, also little George Cmerek, son of Mr. and Mrs. Will Cmerek was operated in a Taylor hospital. Ambrose Dykowski was on the sick list, but is up and at work again this week. Mr. and Mrs. Alfred Merkord announce the arrival of a son Alfred Jr. Mrs. Merkord is the daughter of Mr. and Mrs. Albert Foytik.

Many people are leaving on vacation these hot days. We hope the sunny weather will keep up till all the feed crops are attended to.

Will be looking forward to seeing some English lettes in our paper, so everyone write.

Who knows what is a "Wheeler"?

Lilla Kahanek.

Harsh words, though pertinent, uncoth appear; None please the fancy who offend the ear.—Garth. * Some are born great, some achieve greatness, and some have greatness thrust upon them.

—Shakespeare.

• * Hard work and long hours have never killed a.man who was really interested in the work that he performed. * * For one word a man is often deemed to be wise, and for one word he is often deemed to be foolish. We ought to be careful indeed what we say.—Confucius. * * The man who consecrates his hours by vigorous effort and an honest aim, 'at once he draws the sting of life and death.—Young.

ft:Aifigeet

*

free The countries of. the world, throughout Euro p e, Asia, and "down under," ught Aide ay side for a world where their women and Ohtldrert will not suffer the agony of la cylng all they 4avo lived for and In th t3 . 11es---AustFalla, Belgium, pritlab Whieh thoy ltav bolioViut i,hroltiOl 016 ' ,entlifieftTb0 flOtirtlX men Norwo,p polod uad t'3roco4YY,.,:i)q1burg? tbo Mtial re ti 0.11bw g uo, t3ntq K X14 tip. oudure, Lt. ,

*

Words are like leaves, and where they most abound, Much fruit of sense beneath is rarely found.

—Pope. * lVfany brave French soldiers, of an earlier day, have probably turned over in thor poxes as Petain umocia,tAm and Darittll t tIttitti

Strum 15.

VESTNIK CESKY FILM

"JIzdni hlidka" Narodni film. Nejlep gi fispech v dejinach eeskeho dramatu.

Ptedvadi Jos. Vagut, zastupce Praga Film Co. FAYETTEVILLE, v pondeli srpna o 8:30 hod. veeer.

WEIMAR, v utery, 5. srpna, o hod. veeer.

MORAVIA, ve stiedu 6. srpna, 9 hod. veeer.

SHINER, ye etvrtek, 7. srpna, 8 hod. veeer.

"Barbora iadi" SCHULENBURG, v patek, 1. srpna, o 2.30 odp. a o 8 veeer SEYMOUR, v nedeli 3 srpna, 6:30 hod. veeer.

NEEDVILLE, ve etvrtek, 31. e'ervence o 8:30 hod. veeer.

100.01111.0001111100.11.0■0■04•111../.....M.041•11•

Oznameni zabav 'rap PRAHA CIS. -29.

TAYLOR, TEXAS7 2. srpna — Tom Dicken and his Show Boys, ze San Antonie, Texas.

9. srpna — George Moody Orchestr z Taylor, Texas.

16. srpna — Radio Artists KTEM Allen Thomas and his Blue Jackets, z Temple, Texas.

23. srpna. — Adolph and his

Boys, ze Schulenburgu, Tex. 30. srpna. — Battle Dance — Raymund BaCa orchestr z Fayetteville, Tex. —Wesley Hogan and his Hot Shots, z Austinu, Texas.

Moulton, Texas., me. Nat dik patti tea na gim Moul- Ukrajinske drama — je naavem Ctena, redakce a mill etenati! tonskYm obchodnikfn, kteti nam elanku Andre Vissona ye WashingPovaauji za svoji povinnost sde- darovali cenne veci na prodej. Tea ton Post, v nemi se autor zabSrva lit yam v.Ysledek nagi schtize ze dne nesmim zapomenout naaeho moul- mezinarodnim postavenim Podkar20. eervence, konane odbookou S. tonskeho stavitele pana Tomage patske Rusi. Po vylideni jejiho pollA. C. T. z Moulton.

Handghu-ra, kterY zhotovil a da- tickeho Ir rvoje as do nasilneho rozKdyZ jsem tu schfizi oznamoval a royal krasnou slain pro na g fieel. biti Ceskoslovenske republiky nacinapsal jsem, ae svolavame "Tabor Jak vidite, on ma hrozne neeeske sty a vojenskeho obsazeni Prahy lidu z Lavaco" a odekavani nage jmeno, ale srdce ma 'Ceske. Odpust'- Mind v breznu 1939, je v elanku nas nezklamalo. te, ptatele, ae vas nejmenuji v gech- vyzvednuto zklamani Volo gina a jeAno, ptatele, byl to skuteeny Ta- ny a co jste kdo darovali, neb je„ se ho partnera z ukrajinskeho tabora, bor lidu, nejen z Lavaca, ale i z bojim, ze bych mohl nekoho vyne- kteti oeekavali, ae jim Hitler — po jimych okresu. Touto schtizi nagi chat, tak radeji nejmenuji. A pak, iizoru Slovenska — da pinou moc k amerieti obeand eeskoslovenskeho ja jsem jist, ae vas hlavni ileel jest utvoteni "samostatneho" Ntatu. Miptivodu zde v Lavaca, dali vetejne pomahat a ae o chvalu nestojite. sto toho se doekali okupace mad'arna jevo svoji vernost a loyalitu naA jeg te neco, z vas nekdo gi vlade, nagemu velkerriu presiden- na prodej melouny, p. V. A. Maudr skYm vojskem. Ptes to vg ak Vologin, tovi a take podali dukaz, ae jim ne- plati dolar za jeden; tak aspoti pla- Revai a Kloeurak zustali ye sluani lhostejnYm osud nagi rodne mati til nam, ale pro jistotu mu radeji bach nacistu a podle polskYch inCechie, nagich bratra uprchlikt. a dopigte. formaci navgtivili 8. Cervna 1939 vojint v Anglii.

Berlin, odkud si nepoehybrie odnesli istSr ' vYteZek byl pies $200.00, Ano, ptatele, s radosti vam oznamuji, ae nagi lido ani zde v Lavaca kterY hned posilame na p. F. J. dagi "pracovni" instrukce. Volain se nenechali zbalamutit tim, tady Olexu, pokladnika SALT. a jeho ukrajinAti nahonei hraji jen tak hlasanYm: "co jest nam po Paul Mayer, smutnou nlohu nacistickSrch agennich, nebo ae zatroeeni celeho vzdeShiner, Tex. nemeckem .Citoku na Rusko. laneho a ktest'anskeho sveta se 1.10.o.no..111111.41111100.111.0•11•11.0 ■1■04111./.1114.•01110..011100411111.4 ■0■0■11.0.0■011111.0.111111■04111.■0•1111111.1■0•11■0■00 nas netYka.!

Vy, ptatele delegati K.J.T., kteri jste si mne ye West dobirali, ze zde v Lavaca mime patou Ceskou kolonu, jste zde meli bYt, pak byste otevreni Narodni sine odbS7vana bude sami videli, ae to zde neni tak hrozne a ti, ktere tu mame, s temi si nage vlada poradi, jestli sami nezalezou do der kam path..

PROGRAM: Ano, ptatele, na ge schilze zde mela velkY moralni i finaneni fispech, OTEVitEN1 SINE V 11 HODIN DOPOLEDNE za cog hlavni zasluhu maji na prvZAHRANI AMERICKE HYMNY. nim miste nage deny a matky, kteftEe PREDSEDY viBORU. re nam ptinesly tolik chutnYch jiPROSLOV DEVCATKA A ODEVZDAN1 KL10E PitEDSEDOVI. del. Dale bratti a sestry od tadil z OBED VE 12 HODIN. Moulton a Dickson, kteti se starali REC PE,EDSEDUV HLAVNICH titADOVEN VE 2 HOD. ODPOL. a vgemoane pomahali phi tizeni ceMEZI itECMI ZPEVY. ....... ....... ..... leho podniku. Tea srdeene dekujeZabavy a obeerstveni vgeho druhu na mist& me vaem pantIm teenikfim, kteti P11vgichni na na ge pozvani tomni a nekteti aspoil kratce proHUDBA KAPELY NESVADBOVE OBVESELOVATI RUDE mluvili, byli panove: V. A. Maudr, PitiTOMNE VE DNE I VECER. dp. C. J. Kunc, ptedseda K.J.T. A. J. Kallus, :mistoptedseda SPJST. F. P. Bueek, tajemnik J. F. Chupik, 0 hojnou nav'Stevu senator L. J. 8 ulak a p. Amos PavSLAVNOSTNI VYBOR. lik. Ptedseda SPJST. C. H. Cher7.......0....0....".111.4•11 ■0■0.11.0■0•11111.1.61111■041■0■11KAMI■o■O■o■o■1111•0■0•111.0.1110.0.111110.•!.■ nosky se nemohl dostavit, neb byl nevyhnutelne zamestnan a poslal nam omluvu, kterou pine uznava-

Yenta slavnost v nedeli 3. srpna na E maim

VeCeie v 6 hodin.

Veer taneeni zabava.

r■•••■•■01.1101...1111 ■1001i.

PIJTE — ZADEJTE a

Dilliinnumnimiiiiiiiinniallunimumniuminimmilminliimmilmimmilmlunilluillmilliniminiinumiuntuffinnummunir

Blahopiani k sriatku.

OLD MILWAUKEE LEPSt P ►VO

SL. LILIAN KLIMOVE S P. J. C. SMITHEM, jena odbYval se v SOBOTU VE6ER, DNE 19H0 CERVENCE v domove rodicu nevestinYch. Necht' divot gt'astne plyne Vam, a g testi necht' provazi Vas dale, toto preje ze srdce kad Pokrok sam, by slunko lasky svitilo yam stale.

Pine vyleiele Nejlepii chuti Svetle Zvlaite chutne

Joe Kaapar, Frank Anoinec, resolueni vYbor. ittezena Hanusova.

.E_

V ZELENTtCH LAHVICH Zastupitelstvi

VInogaja ljeta! br. a ses. FRANK KIAMOVkM k jejich 30ti letemu vYroei jejich sriatku. Mnogaja ijeta!

---

9 7,

:ST

,--

F--

P----'

P.

fligiiMiiilliiiiiiiiiiIIMMIMMIIIIIIiiIIMIIMIIIIIIMiiliffirlIMIIIII11111111/1111111/I11111:11111IIIIIIIIIIIIIMiltliliinnilliiinifilininiiillinnilii//1111110.'"

477. 717

F

T)[

•

Ve seredu, dne 30. eervence 1941.

74e75A:4

THE ENGEL CO. 2204 POLK AVE.,.

HOUSTON, TEXAS • rttii.„1

Ve stkedu, dne 30. eervence 1941.

Chybely ji tri leta do stovky. — oesky tisk 7. brezna referoval: Jednu z poslednich pametnic selske roboty pochbvali v pondeli ye slovackYch Nasedlovicich u Hodonina. Byla to statenka a prababieka Mariana Mastna,, ktera, 'Zila jako vdova a vYmenkatka u sve provdane, tet uz dnes 60 lets dcery v obci a byla tivou kronikou kraje. Vychovala deset deti a neni divu,

VSEITNtIC

ourana

Sousto, ktere nemecka armada nestrivi. New York Times pi gi v iivodniku nadepsanem "Ruska zeme" o velikosti problemu, pied nimt stoji nemecka armada na vYchodni fronte. Motno pochybovat o torn, to Hitler pochopil vYznam nesmirne rozlohy sovetske rise, jejiho obyvatelstva a jeji historie. Po mesidnim valeeni nejhlub gi a pki torn draze zaplacene proniknuti nemecke arruddy do ruskeho itzemi vypada jako gkrabnuti gpendlikem do kilte ruskeho medveda. Sovety pkedstavuji obrovske tzemi rovnajici se severo' americkemu a sttedoamerickernu kontinentu s Venezuelou a Colombii. Na rovinach evropskeho Ruska I se east° od neparneti bojovalo a pies to tivot detnYch narodnostnich skupin zde tijicich plynul dal nerugenYm tokem. Ani obdobi komunismu nideho nezmenilo na fysicke geografii teto zeme. Nacisticke tanky maji namikeno do tzemi kdysi ovladaneho divokymi hordami barbart, ale prach a bahno je mute na konec pohltit rovnet. Ti, co tiznili po svetovlade, east° ktitovali v techto koneinach a jejich kosti dnes tli v rusks zemi.

jeji jedina radost byla mezi nimi,I vnoueaty a pravnoudaty, jicht, jak tikavala, mela hezkou hromadku . .

Pamatovala doby selske roboty, sama robotovala za jejiho dohasinani na nasedlovickem panstvi, a tet uddlosti, ktere sly vYznamnYm krajem. Dovedla tet vygivat, jako slovacka, vygivaeka a stakeneiny kraslice byly nejkrasnej gi. Ode gla s ni jedna z nejstar gich obeanek kraje.

Kupujte za yak BavInene znarnky u

Hendlers-Dry-Goods-Store TEMPLE, --- TEXAS Americke vfrobky z Baviny

0

g

Pi. Janie imek, ktera jest s nami po iadu let a pi. Walter Schiller, pfivodrie z Cameron ,ale nyni zamestnana zde, ochotne Vas vidy KUPUJTE OD

Hendlers-D y-Goods-Store A UgETETE!!

ptesvedeeni o nevyhnutelnosti nemeckeho utoku na Sovety, kterY Rusko zatadi do spojeneckeho tabora.

Zatim co jini volali po jednotne fronte proti bol gevismu a nacismu, jet ztototriovali, Dr. Bend tie budoval zaklady toho, co pravdepodobne bude zitra prohla geno za ruskoeeskoslovenske sbliteni a co ma vyUstit ye vytvoteni obrovske panslavisticke federace spoeivajici spige na svazcich pokrevnosti net na hospodatskych a politickYch zasadach. Zatim co vet gine Polakti je tento plan ptijatelnY, jejich men ginova pravice zachovava zdrtenlivost a pracuje proti tomuto planu jen nepkimo, snatic se o jeho odloteni. DruhYm problemem je otazka ukrajinska. V zaveru zpravy se pravi, to podle dnegniho stavu jednani byly by v povaleene Evrope vytvoteny dve federace: VYchodni, jet by zahrnovala Polsko, eeskoslovensko, Rusko, Jugoslavii, Mad'arsko, Rumunsko, Bulharsko a Rink°, a Zapadni, jejimit eleny by byly: Anglie, Francie, Nemecko, Holandsko, Bel1 gie, Skandinayske zeme, Italie Spanelsko a Portugalsko vytvoti zvla gtni latinskY blok.

Bend a Panslavism. Washington Times Herald otiskl zpravu tiskove Rychnov n. Kn. si skoli prilvodee kancelate ONA z LondYna, v nit se meste. — V Rychnove n. K. bupo uvadi, to Dr. Bend je na dosah theoretickeho uskutedneni sveho ; de zahajen kurs, v nemt budou gkovelikeho snu — Panslavismu — kte- leny osoby, ktere by mohly prorY ma bYti zakladnim kamenem ho- vadeti cizince po pametihodnospodatske a politicks stability po- stech mesta. tvodem k tomuto kurvaleene VYchodni Evropy. Dr. Be- su byla ptedna gka znameho pracovnd a zahranieni ministr Jan Masa- nika odb. ue. Stan. Dvokaka "0 zaryk se ukazali nejproziravejgimi jimavYch a pametihodnYch pamatstatniky v LondYne, kdyt takkka kach Rychnova." Cela akce se kosami udrtovali po 22 indict' ptatel- na v ramci einnosti propagaeniho ske s;tyky se Sovety, ponevadt byli sboru eeskeho severovYchodu.

OZNAMENi IS 'FOPS IrC

V§EM eLENOM NAgEHO RADU A PRATELOM Spolek Pokrok Houston as. 88 koupili a zaiidin OCHLAZUJiCi SYSTEM v budove a auditorium nail spolkove sine pozustivajici ze SEDMI 40 PALCOVITH

The A NEWKIND OF

•

,,ette>

ejiru 'te 0

KTERE MAJI OBJEM 84,000 KRYCHLOVYCH STOP ZA MINUTU, PRO VASE POHODLI Tyto vejiie byly vyrobeny spoleenosti QUIETAIREv Houstonu, Texas, a prodany a zavedeny firmou GUY B. FISK 4607 Sharman P. 5512 HOUSTON, TEX9S.

J.W.

GUY B. FISK ELEKTRIiTI KONTRAKTOEI

Piri'd'te se ochladit!

Strana 30.

VieSTNtK

VYPLACENO tkEDNIKUM HLAVNHIO itADU, V PRVNICH 6 MESICICH ROKU 1941.

Sluine Cestovne Hume Celkem C. H. Chernosky Slutne $445.50 $ 445.50 Cestovne do schazi $ 19.00 19.00 Cestovne do San Jacinto Co. fleet bondii 7.30 73.0 Pa.§tovne 19.42 19.42 Potteby v idadovne 1.70 1.70 Telefon, 7.00 7.00 CELKEM F. K Budek.

Sluzne J. F. Chupick Sluine Cestovne Patovne Freight a express Potteby v tiadovne NOW. Telegramy CELKEM Edward L. Marek Sluine Pogtovne Cestovne, skutedne vydani

Ve stfedu, dne 30. d'ervence 1941,

(Druhe 3 mesice) Zadosti o pitjeky Notar

$ 12.50 $ 19.85 .50

Celkem $ 12.50 $ 19.85 $ $ 82.50 $116.15 $ Celkem za 6 mesicix PRANK J. MATUSH (prvni 3 mesice) $ 30.00 $ 12.90 Schuze 20.25 5.00 Cesta do Houstonu Odhady majetku cis. 17, 24, 39; 54; 65; 16.30 71; 79; 83; 86 a 94 $445.50 $ 26.30) $t 28.12 $ 499.92 Odhady Zadosti o pujeky 4.25 5.00 $ 148.50 Celkem t,Druhe 3 mesice $ 891.00 Schtze 60.40 Zadosti o pujeky 92.31 Celkem 16.51 Celkem za 6 mesice 14.55 J. S. SEBESTA (prvni 3 mesice) .80 SchUze .64 Odhad majetku v Cameron Co.

$148.50 $ 891.00 60.40 92.31 16.51 14.55 .80 64

.60 $ 32.85 .50 $199.15 $ 42.90 25.25 16.30 9.2o

$ 40.00 $ 53.70

$ 93.70

$ 30.00 $ 26.00 16.15 31.50

$ 56.00 47.65

$ 61.50 $ 42.15 $101.50 $ 95.85

$103.65 $197.35

$ 45.00 $ 15.30 73.20 60:00 37.70 Odhad majetku cis. 62; 83: 12: 34: 20: 67 25.00 $891.00 $ 60.40 $124.81 $1,076.21 1.60 2.50 Zadosti o pujeky $

$ 60.30 133.20 62.70 4.10

891.00 Celkem $132.50 $127.80 $260.30 .99 (Druhe 3 mesice $ 38.10 $ 25.00 $ 13.10 5.21 Schtlze 11.30 5.00 6.30 Zadosti o pujeky 6.20 $ 897.20 $891.00 Celkem $ 40.40 $ 30.00 $ 19.40 Frank B. Steiner $152.50 $147.20 $309.70 Slane $891.00 $ 891.00 Celkem za 6 mesca 11.55 11.55 J. H. SIPTAK (za prvni 3 mesice) Potteby v fitadovne $ 53.90 $ 40.00 $ 13.90 33.55 33.55 Schtze Skutedne vydani v cestovani 8.90 4.15 4.75 Zadosti o pfljeky 11.7U 3.75 7.95 $ 45.10 $ 936.10 Odhady majetku els. 9 a 26 $891.00 1.43 1.43 Potieby v idadovne August Kacit. $ 445.50 Celkem $445.50 Sluine $ 48.50 $ 26.00 $ 1.43 $ 75.93 127.00 127.00 Cestovne (Druhe 3 mesice) 10.00 Zadosti o ptijeky 10.00 rer diem, do schtzi $ 17.35 $ 10.00 $ 7.38 15.00 15.00 Per diem, fleet bondii .75 .75 Notat 5.00 5.00 Telefon 152.47 Celkem 152.47 Pokovne $ 10.00 $ 7.35 $ .75 $ 18.10 4.34 Celkem za 6 mesice 4.34 Telegramy $ 58.50 $ 33.35 $ 2.18 $ 94.03 54.30 FRANK C. 8VADLERAK, (prvni 3 mesice) 54.30 Potteby v fitadovne 2.35 Schttze 2.35 Express $ 45.00 $ 21.20 $ 66.20 1,510.23 1,510.23 Cesta do Houstonu 1 1/2 % splaceno dluiniky hypotek 15.65 5.00 20.65 3,231.21 3,231.21 Odhad majetku v Cameron Co. 11/2% splaceno z umrtniho fondu 90.00 126.85 216.85 Odhady majetku cis. 16, 18 102, 105; $470.50 $127.00 4,955.90 $5,557.40 33; 62; 1; 2; 3; 4; 12; 20 a 67 93.80 40.00 53.80 Frank Moudka t)ety bonclit 18.10 28.10 10.00 $ 891.00 $891.00 Sluine Zadosti o pujeky 14.00 24.55 10.55 14.00 9.00 Schfize tiskoveho vSrboru 5.00 6.60 5.00 1.60 10.60 Ptehled hypotek 10.60 Za dasopisy 10.00 10.00 Potieby v idadovne $896.00 $ 9.00 $ 10.60 $ 915.60 Celkem $209.00 $247.75 $ 10.00 $466.75 Dr.W. A. Chernosky. ;,Druhe 3 mesice) $ 176.50 Schtze $176.50 Za pfehledy lekatskS■ch vysveddeni .6 $ 30.60 $ 10.00 $ 20.60 12.93 Piehledy hypotek 12.93 Po'gtovne 15.15 7.50 7.65 202.88 Lldosti o Vijay 28.28 176.50 Potteby v fitadovne 118.25 44.50 73.75 .50 .50 /Iota): VYPLACENO DIREKTORUM HLAVNiHO LADE) ZA PRVNiCH 'BEST MESICU ROKU 1941. $ 62.00 $102.00 $ .50 $164.50 Per diem. Cestovne Hume Celkem. Celkem ROBERT OERVENICA (prvni 3 mesice) $271.00 $349.75 $ 10.50 $631.25 $117.55 Celkem za 6 mesice $ 50.00 $ 67.55 Schfize STEPHEN VALOIK( za prvni 3 mesice) 18.00 8.00 10.00 beet bandit $ 64.00 $ 45.00 $ 19.00 152.80 Schilze 87.80 65.00 Odhad majetku v Cameron Co. 5.00 5.00 Lreet bondti 6.45 6.45 Odhad majetku disla 10, 61, a 92 5.00 5.00 Revise v tradovne 59.60 42.60 17.00 Odhad, Zadosti o Vijay 5.00 5.00 Notarska, prace 6.00 6.00 VYpomocnY odhaddi $354.40 $142.00 $212.40 Celkem 6.30 6.30 V prodeji majetku (posting notice) (Druhe 3 mesice) Odhady majetkii cis, 99, 109, 77 a testa 41.00 21.00 20.00 Schfize 25.45 25.45 20.40 co Fayetteville 10.40 10.00 Udet majetku, disla 72 a 97 5.40 5.40 Odhady majetku Cis. 95 a 96 4.37 4.37 Telegramy a telefon 58.55 58.55 Zadosti o ptijaky 71.70 49.20 22.50 Odhady, iadosti o pujoky .50 Celkefn .50 Notat $ 55.00 $114.70 $ 11.00 $180.70 77.20 (Druhe 3 mesice) 77.20 Vydani a cestovne prodej majetku .50 Slatze .50 $ 28.90 tidet hypotek $ 20.00 $ 8.90 5.50 5.50 Notakska, prate 215.67 82.07 $ 53.00 $ 80.60 Celkem 5.50 5.50 $195.00 $293.00 $ 82.07 $570.07 Odhady hypotek Celkem za 6 mesice 4.79 4.79 CHAS. HOLASEK (prvni 3 mesice) Telefon $ 93.70 $ 40.00 $ 53.70 Schilze, .27 .27 rogtovne 15:00 15.00 Cesta do Valley $134.10 134.10 33.75 2adosti o, pitjaky 18.75 15.00 Odhady, tadosti o pOjtky 12.50 Celkem 12.50 Odhady majetku, cis. 28 a 73 $ 20.00 $148.50 $ 10.56 $179ri06 11.35 Celkem za 6 mesice 11.35 Odhady majetku $ 75.00 $263.20 $ 21.56 $359.76 Celkem

$891.00

$ 32.35 .60

.99 5.21

$ 70.00 $ 96.30

$166.30

(Dokoneeni na strand 24.)

Ve sttedu, dne 30. eervence 1941.

keleanskeho cukrovaru.

Kyjovsko a Zdansko svf ch ()belch 7

4111110.0111.041••■■■ •■111141•11■0■10011111111

tasti obce se nazYvaji: Dedina, Na 'Marskem, Ujezd, Chmelnice, Lipina, Tobolky, Rozmarynova ulice, Ferunky, Humna, Tihellia, Pod Ktibem, Pasta'Aka, U mlYna, Zastava. Jmeno "Na tufarskem" ptipomina novokftence, kteti tu bYvali koncem 16. stoleti a vyrabeli hlinene zboN. 2adovjaktim se proto dlouho piezdivalo hlinkati. Obyvatele vesnice jsou malozemedelci a delnici a tim je dan i jeji raz. Ptes 30 je hornikt. Hnede uhli kope se od r. 1859, nyni asi 9 vagont denne. Dosti lidi se Nvi pti dvote bud' celoroene neb sezonne na tovarychu. Prl tepne kampani chodi mnoho lidi do cukrovaru v Keleanech. oetni zednici jezdi do sveta. 2ivnostnici: ' obchodu, 2 hostince, 2 pekati, 3 obuvnici, 3 kovati, 2 teznici, 2 holidi, 2 evadleny a 1 mlYn. Obecna, 'Skola je trojtkidni, byla postavena r.

1880. Vyssi S'koly navUevuji deti v Kyjove. V zime potadaji ueitele s M.O.K. ptedna gky s obrazy. Knihy si vypujeuji obeane v knihovne obecni a Narodni Jednoty. 0 telovYchovu a brannost stare. se "Sokol" 26,clovice—Kerdany—Wsly ye vlastni budove s hti gem. Skolni MAO upravili si Zaci v Tobolkach. R. 1936 byl zalo'Zen hasieskY sbor, jemu2 obec postavila skladiSte. Jen vetk politicks strany maji zde organisaci.

Divadla hraji v'Sechny korpdface; besidky, akademie potada Akola; na htiSti. a Hradisku bYvaji slavnosti v ptirode.

PadlYm vojinum postavila r. 1924 Nar. Jednota pled S"kolou pomnik. Na pamatku statniho pkevratu byly zasazeny na Hradisku 3 lipy svobody a zfizen Masaryktv sad. V jubilejnim roce 1938 byla obec zelektrisovana.

Obvodni lekat je v Osvetimanech, na druhu se chodi do VlkoSe i Kyjova, na poatu do KelCan, kde je telegraf i telefon. Autobus projadi dvakrat denne z Osvetiman do Kyjova, 2a.dovice byly ptifateny do Kostelce a od r. 1866 do JeNava. Tam byly do r. 1880 i ptiNcoleny.

O davnem osidleni mista sveclei nektere vykopane popelnice zdobene vinovkou. Jine yeci stareho pilvodu nasty se hlavne na Hradisku, kde pry bYval hrad, snad kostel a htbitov.

Do nedavna byl na vYchodni strane 'airokY ptikop s vodou. Jagelonske grae i lidske kostry byly ter na tomto vr'Sku nalezeny. Nejstark pisemna pamatka o Zadovicich je listina z r.

1601 v zem. archivu. V ni je psano, a obec adovice a Keleany leN na panstvi biskupa olomouckeho a patti drhteli vsi panu Vaclavu Morkovskernu ze Zasttizl. Obsahuje i zminku o dtivejSich drOtelich dvoru panu viadykovi Divik Hatickem z HoSlic a panech Vilimu a Bernartu JanaurovYch ze Strahnova. Podle "Topografie Wolneho" uvadeji se jako majitele r. 1514 pani 8tolbasai z Doloplaz, 1544 Pavel ze Zerotina, 1551 pani ze Zasttizl a pak Janaurove ze Strachnova. R. 1592 rozSitena byla v Sadovicich sekta novokttenct, "habani", kteti si zde i dam (Gemeindehaus) vystaveli, jehcd spravce Bastl se nazYval faratem (0lomoucke puhony L X S 508). Jeke v r. 1656 bylo zde 5 jejich staveni, poemkii uaivala vrchnost. Dalkmi majiteli Sadovic byli Brenner, Taxis, Palavicini, r. 1630 Fr. Magnis ze StrUnice, 1636 Alexandr Jo gt Haugvic z Biskupic, 1641 Antonin Gorz z Astejnu, 1651 olomoucke biskupstvi, brzy nato Stanislav Pe'Sat z Moravan, pak pani Anna Marie Sedmohradska, provd. baronka Cerboni, 1667 hrabe Ant. Collato, pak rodina z Paara a r. 1728 Arno'St Matyag z Mitrovic, jenI , je prodal r.

1735 Adamu z Pettvaldu za 15.000 zi. Tento je spojil s panstvim kosteleckYm. Nato obe panstvi koupil Jan Jiti z Miihlendorfu a prodal je rodine z Henelu. Od nich je koupil baron Hubert Klein Wiesenberk z Jindtichova a od r. 1925 naleN velkostatek iadovskY rodin y paua Karla Odstreila. V najmu ma jej akc. spol.

istrana I1

VISTNIEC

37. iERAVICE.

Posvatna jsou mista, po kterYch noha naSe stoupd v teto osade Zera yske, jejiZ' jmeno s Uctou vyslovuje verny vlastenec deskY. myslim, 2e by obeane Zera ySti men saini take 1:420 ka.vzpominat, nikoliv zapominat, men je svatY, ktery zustava pamdtkou po tech okamkcich, kdy tu byli, zili, slavu Ceskou tvokili velici nak duchove KomenskY, Elahoslav, Cervenka.

S tim se s draliymi temito pamatkami louei navUevou dnegni zhluboka rozechvelY Josef Ulehla.

Dne 29. zati 1932.

6ati bratti slavou a cti 2eravici. — Zaravice byly v 16. a 17. stoleti jednim z hlavnich sidel oeskYch eili Mora yskYch bratti. Ptistehovali se k nein asi roku 1538 z Cech za panti PodstatskYch z Prusinovic. Pani a dititele 2eravic byli jim znadne nakloneni. Zejmena v:Sichni Zasttizlove byli piiznivci i vyznavadi jejich ueeni. Bratti se schazivali ye zboru.

Byl to dtive chram katolickY. Staval na mists, kde se like. dosud "ve zbole". V dobe, kdy v Oechach po bitve 2Smalkaldske bylo proti brattim mnohem ostteji vystupovano, byly na Moravu pteneseny dfilelite synody bratrske a mnohe z nich se konaly v 2eravicich. Tak ji2 r. 1548, kdy zajat a uveznen byl Jan Augusta a Jakub Bilek, konala se zde synoda (koncilium 7 stareich, kterat ustanovila, aby br. Mach SionskY, po Augustovi prvni senior a jedinY na svobode Zijici biskup bratrskk se vypravil za vypuzenYmi brattimi do Prus, "jetto jemu ubohemu bratru bylo se tako skrYvati a schovavati s jeho nemocem.i." Koncem zati 1549 se vratil br. Mach na Moravu, "ovSem opatrnosti a ukryvani u2ivaje a fSecky kneli jednoty Ceske i mora yske ptehledi i pteslyef..q ." Po smrti br. Macha r. 1551 v Prusich zristala jednota bez biskupa. Proto se 1559 konalo opet shromaZdeni starSich v 2eravicich, kde zaujato bylo p •ikre stanovisko proti uveznenemu biskupu Augustovi. Nic nedbano hrozeb a klateb AugustovYch a stanoveno, "ne jako V cirkvi timske jednomu eloveku moc zristava, ale na cele rade, ji2 tato moc jest ode vSeho snemu a tak skrze cirkev od Krista na." A tak ze starSich zvolena byla t. zv. rada, skladajici se ze etyt biskupt: Jana Cerneho, Mat. Cervenky, Jana Blahosiava a tedeneho Augusty. Pravdepodobne konala se v 2eravicich take synoda r. 1592, jakoZ byio v Lipniku rok pied tim usneseno: "aby v 2eravicich se konalo shromaideni vSech oeladek v titerY po nedeli jubilate." V teto dobe byl jahn•em v Z br. 1V1atydA KonednY, pozdeji kn•z v Ttebidi. — R. 1604 bylo na synods v 2eravicich definitivne zavrteno uaeni aim. T. Turnovskeho, polskeho biskupa bratrskeho, o vedeti pane a ptijato o tom ueeni kalvinske. Na teto synods se konala teZ volba seniorti eeskobratrske cirkve. Ptipadla na bratry: M. Koneeneho, M. Cecha, P. Kostickeho, J. Zahoru, V. Roha (Kornu) a V. ArnoSta. Nejpamatnefk pro vYvoj jednoty byla vgak synoda v 2eravicich roku 1616, na niZ Bratti jako normu a tad pro ptiSti 2ivot svtij piijali "Ratio disciplina•e ordinisque ecclesiastic n untate fratrum bohemoru." Tento nejdrilektegi spin jednoty byl pak znovu Cten a schvalen na synods v LeSne r. 1632 a vydan tiskem. Na teie synods v 2eravicich bylo 26. dubna ordinovano 32 novYch knezi bratrskYch od br. Koneaneho a br. Mat. Cyra a jinYch biskupri. Mezi jinymi byl take ordinovan J. A. KomenskY, pozdeji posledni biskup Jednoty bratrske, arciueitel narodfl, a dobrodrutnY knez Mikulas Drabik, rodem ze Stralnice.

Drabik podivne proslul sy Ymi vidCnimi, kde ptedpovidal zkazu rodu Habsburskeho a brattim, Ze je Rah opet uvede do vlasti. 1Viel videni nekolik a vynutil si na Komenskem vydani jich tiskem, co2 se stalo spiskem Lux in tenebris. Pro pobukovani proti Habsburktim a cirkvi timske byl Drabik odsouzen k ohavne smrti. Jako 831etY stated byl dopraven r. 1671 ye hojnern voze do Pre'Spurka, tarn mu rukou katovou st'ata hlava a prava ruka, jazyk vy-

fiznut a ptibit na ve`fejnem sloupu. Potom lo i s knihami spaleno, popel vhozen do Dunaje a pamatka jeho prokleta.

Posledni spravy o zboru v Z. jsou z roku 1621, kdy zde zemteli dva starSi jednoty Jan Albin a Jakub Alfeus. Do to doby draeli nad zborem ochrannou ruku Zasttiziove a zvlaSte Elitka Kotvodvorska. Po neSt'astne bitve na Hote, kdy 1624 byl vydan stehovaci patent proti Brattim, ztraceli Bratti ze svYch svobod a pray \Tidy vice. Nesmeli u2 provozovati temesla, ba ani k udeni na temesla nebyli puAteni. Oast z nich se odstehovala do Prus a Uher, mnozi vSak podlehli nasilne protireformaci. Mezi nimi potomci nebo ptibuzni Machovi jeZto jmeno toto se zde dosud vyskytuj•e. Kostel jim byl odriat r. 1625, farnost pteloZila konsistot ze Z. do JeZova. Zbor pustl, rozpadal se al na ktera 1776 podlehla pothru s velkym dilem mesteeka. Zvony se pt .i torn rozpustily. Byly pry pak znovu ptelity na no- • ye vystavenY kostel katolickk Zbyle zdi bYvaleho zboru i s mistem, na nemZ tento zbor byl vystaven, prodala pani Eleonora Petrswaldska Zeray. Want' Josefu Glosovi za 60 rynskYch s vYslovnou podminkou, Ze vSechny zdi rozebere a na torn mists si postavi chaloupku.

Jedinou paniatkou po Brattich je Cast veie, kterou jmenovanY obean nezbotil a uZil jako jedne steny staveni, dale podzemni dlouhe chodby (lochy), kde se Bratti skrkvali v dobe pronasledovani a konali poboZnosti. Tvrdou protireformaci provadeli zde jesuite z Uh. HradiSte a Olin kacitske knihy. Mnozi obeane vgak Uzkostlive tento vzacnY pokiad ukrYvali, jests do nedavna se uditela v dome P. S. bible kralicka s tpinYm rodokmenem jeho rodu na zadnich stranach knihy.

Protireformaeni dilo se zdatilo, 2eralai se stali opet vernYmi syny katol. cirkve, ale du,2evni ptednosti deskobratrske si uditeli dodnes: poctivost , getrnost, pracovitost, rozvahu a hlavne sna.Senlivost a touhu po vzdelani.

Se syYm slovackYm okolim 2 nikdy nesplynuly. Zeny uditely i svilj kroj, podobnY deskemu z Mladobolesla yska, prostY beze vsi ozdoby, obvykle na Slovacku. StarSi obeane nosili jests pied 30 lety dlouhe, tasnate pla'Ate, jak je mivali deskobratrSti predikanti. Isolate od okoli byla 2era yskYmi provadena do dasledka. I sriatkri s ptespolnimi se vyhYbali a uzavirali je easto mezi sebou i blizci ptibuzni, ad na gkodu zdraveho vyvoje potomstva. Po statnim ptevrate mnozi z nich, z ylaSte rodiny Machovy, vstoupili do cirkve eeskoslovenske.

2eravice jsou polo2eny na dosti ptikrem svahu od severu k jihu, na poslednich vYbetcich BuchlovskYch hor. Nej yy§§i misto jest u muk 380 m. nad motem. Nepatrne vodstvo sbira Zera yskY potok a odvadi je smerem zapadnim do potoka HruSlovskeho, do neho2 vteka blizko 2adovic. I pane vody je malo. V obci jsou dva vodovody a pro ntipad ohne cisterna uprostted mesteaka. Podnebi jest ptiznive pro zdravi i zemedelstvi, sklon k jihu chrani obec od studenYch vetru. Povetrnostni rozdil proti jinni east okresu jest v'Sak znadnY, Z'ne zde bYvaji skoro o 14 dni pozdeji neZ na jihu okresu. Ruda jest celkem firodna, vetSinon teZka, hlinita. Dati .se obili vSeho druhu, hlavne jeemen. Z okopanin sazeji se hojne zemaky, mene tepa a kukutice. Take jetelin se hojne pestuje, jeZto Z. nemaji vlastnich luk.

Pro seno jezdivaji na Bzenecko, OstroCsko a Veselsko. V zahradach i polich sazeji hojne ovocnYch stromil. ZvlaStnosti jsou moruSe (molperne). Take vinohradri. mely 2eravice kdysi mnohem vice ne 2 . nyni. Fr. Slavik uvadi, ae po 301ete valce bylo v 2eravicich 62 mei- vinic.

2eravice mely take sve horenske pravo. Lest). mely Z. dkive dostatek; byly jimi obklieeny se dvou stran. Z nich zbyl lesik Paseky ye vYmete 46.78 ha, kterY patti 75 usedlYm. Ozdobou mesteaka je stromotadi krasne vzrostlYch lip a prostranstvi pied kostelem. Znaeneho stati i velikosti jest skupina lip u boil muky.

JeSte za valky dolovalo se v ZZ hnede uhli, ale pro §patnS7 odbyt drobneho uhli byla tetha zastavena.

(Pokradovanl)

—4

V8TN1i

$trana 22.

RED FRONT

tleska Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kaut, majiteL Telefon: Beacon 31734.

PravidElna jidla a lunee, tiejlepS1 soudkove a lahvove pi, razne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

ZvliStni stoly pro rodiny.

Dr. Chas. J. Haub tesk* Lekaf: a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS TeIefon residence: Trehi :h 0745 Tetefon fif sdovnv Preston 2553

:

:

p

SPRAVNE VYKONANA POHRE • Ni SLU'iBA. V hodine Zalu zarmouceni naleznou Edward Pace pohrebni Ustav pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pontb-u.

Levne ceny jsou na,S1 zasadou.

EDWARD PACT Pohrebni tiditel.

Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

CAL CHERNOSKI? PRAVNIK Vytizuje ve§kere soudni zalelitosti.

CThadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS DR. THOMAS N. DeLANEY ON I LEKAR ErDe spravne pkipravene.

Cas die umluvy.

Uiadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS

MAREK - BURNS POHREBNI DOMOV V hodine zarmutku najdete u nas nejlepSi pohkebni obsluhu a ceny leyne.

BILL MAREK, keditel.

Té prodavarne pohkebni pojigteni ad 1 rnesice do 80 rokii stall Ambulance ye dne i v noel.

Telefon 546.

MAREK BURNS FUNERAL HOME CAMERON, —::— TEXAS )

"p..- -"-

1111.....oworm•oaq.ampoorrea.o.mar-olima.••■•-o-a■o...e.

Van

...,-, macy

A. F. OERNOEK, RIDITEL

1826 Leeland Ave., HOUSTON, TEXAS. zasoba lekarnickeho Jedind eeska lekarna v Houstone.

Nav tivte nas.

Telefon: Beacon 32100.

g

At' pkijde cokoliv, vydriime.

Hitler nekolikrat ohlasil invasi — to dekame. Vyzkouteli jsme putky, kulomety i dela. Strilely peesne. i.-Tale ruce jsou pevnejk ne kdykoliv peedtim, srdce ztvrdla a vtde zocelila. Vydriime! A kdyby se del° nevim co, ydrLme a .prosactialc svou van: 'Svobodne it jako narod jako elovek.

Hitler e svem nynejtim takni narazi na straSnY odpor, na van, kterou neobeistI, nezastrak a proto take nepeemThe. Po prve bude nucen bojovat tak, jak nechtel, bez zdrcujici peevahy. Jeho letadla u2 davno nevladnou anglickYm nebem, jeho tanky nedupou k zemi odhodianeho petal:a. Hitler mel Uspechy, protok i mouchu zabijel kiadivem. Tentokrate postavi jenom mute Prot muZi. A v takovem boji Nemci prohraji.

y

y

At' ptijde cokoliv, my vydrZime.

Winne, le doma nate Zeny, dCti, rodiee i pratele do rozbokeneho Stesti natich rodin, do ssutin naSich domovu zatknuli davno eerveno-modprapor, aby vitezne vial nad lidskou bolesti a zkazou, tak jako zde Anglicans s virou vztyouji svoji 1vlajku na trosky sveho domu, byl-li Indhodou zasaZen nepeatelskou pu1 mou.

-

S tou virou ve vas, my, eeskosloventti vojaci, 'eekame invasi. Odhodla-li se k ni Hitler, bude to St'astnejti doba v natem Zivote, protochvili, kdy se vratime C. kdy bude v Cechach "bily den a pino rüCi kolem", jak to napsal Neruda. — itapitan V. O. e vojenske rozhlasove besidce.

0 NovYm tefem nemecke policie Praze je policejni major general von Oelhafen, bYvalY policejni inspektor v Kralovci.

Neni to nic platne.

T. G. M.

Pani Taata pite dopis: "KolikaMale historky o velkem mu& Fred presidentovYmi osmdesatY- tell° mame d•es" pta, se manIela.

"Nemam ani zdani," odpovida mi narozeninami ptiSel na Brad jeden tevcovskY tovarnik s mistrem a hodnY manZel. prosili pana presidenta, aby jim do"Mat' prece v kapse noviny, po731:1 vzit miru. Pan president do- divej se, tz,, do nich". \nlil a Sevci zaeali sve kuintty.

"Drahoutku, to nam nebude nic Napred mu nohy premerili, pak platne", pravi hodnY manZel, "noobkreslili a dokonce si vzali i sadrO- viny jsou ze veerejSka." vY odlitek.

0 DiJVERA V NONAT! "A co ml vlastne udelate?" ptal' sepanridt.

Mam velkou dtiveru v NONAT "Baekory". kdykoliv a kdekoliv ucitim bolest "ToZ" to ne. Já baekory nenosim. peiloZirn naplast' z NONAT, a za Jsem tak otuzily, ze doma chodim kratkY eas citim dievu. NejakY eas bosky. A radim am, abyste to de- zpatky jsem se udetila do nohy, celali taky. Pak nebudete v staru po- là poslala jsem pro NONAT, ptiloZila a asi za tYden bylo po boteebovat baokory. lesti. — Mrs. F. Skalnik, League Kdy2 se Masaryk vratil do Prahy City, Texas. v prosinci 1918 jako president republiky, byl zahrnut nabidkami .. pra2skYch mistrti krejeovskYch. Kde ktery krejei v Praze chtel bYt "dvornim dodavatelem."

Cena Nonat 3e poaou 55c a $1.05.

"Ba ne," odmitl president tma- Ptejte se vaSeho lekarnika neb jedale nic jineho neberte, radehem vtechny nabidky", ja, budu za- natele, ji piSte okimo na naSi adresu: se tit tam, kde jsem peed valkou deMARIE LEIBLINGPR & CO., la dluhy!

ALTADENA. CALIFORNIA.

prosini

I

y

ONAT ?fr.,

Jednota S.P S5T ma dostatek pea? E. tp- cky

y

DOMACI LEK TEXASKYM RODINAM DOBEE ZNAMY! Tisice naSeho lidu po celern Texasu jest dobke obeznameno s lekem, kterY po 60 let pomaid pki leheich Zaludeanich poruchach, podporuje chut' k jidlu a traveni.

JEST TO

ye stkedu, dne 30. eervence 1941.

na maiety

0'4

POjéky jsou povo!ovany na pozernky a meshy majetek. e (JROK POdiTAN JEST

5%

‘iit,

SEVERAS

procentni sleva, kdy jsou splatky a urck sp ravne odvideny, tedy urok obniii pouze 1/2

KUPTE SI JEJ DNES! Lahev Severova Balzolu ve vaSem domove se stokrate vyplati.

Pro stare i mlade a zvlatte z nemod i se pozdravujici. .11DETE DO LEKARNY! CENA Leko,rnik varn ochotne poslou21, ale neberte nic jineho!

Kde Balzol k dostani neni, me ochotne MO.

50c a 85c

W. F. SEVERA COCEDAR RAPIDS, IOWA

MALY POPLATEK JEST POC1TAN ZA PROHLIDKU A ODHAD MAJETKU.

ZAJIMATE-LI SE OBRATTE SE NA HLAVNI

Supreme Lodge FAYETTEME,

8D

Ve stfedu, dne 30. eervence 1941.

Bojta Benei dekuje za dar K. J. T. Vladimire!

Ceti jsem Tvirj list o daru 5,500 dolaru, ktere venovala Katolicka Jednota Texaska na nag narodni zapa,s za svobodu. Byl jsi pti torn a pracoval jsi k tomu cili. Proto Ti pitento list.

Ten dar je projevem krasne mravni jednoty texaskeho lidu. Dat ptiklad je velka, vec. To uainila Toni SPJST na svem sjezdu v Taylor, kdyt odhlasovala s yYch 15,000 dolard na nas boj za svobodu. Ale nasledovat ptikladu, dobreho kladu, je snad jette vice. Cot pak to za nas za vtechny neptiznava epigram Karla Havlif:..ka Borovskeho?

"Kdyt jdou jini cestou, to ja, piijdu-louti!" Ano taiovi radi bYva,me. Kolik jinak slutnYch lidi mezi nami jde louti radeji net dobrou cestou, jen aby se o nich nemohlo tici: Hled'te, oni jdou za nami!

Proto si ein KJT zaslouti dvojiho uznani: za to, to byl ueinen vfibec a za to, to sel za pkikladem SPJST. To je svedectvim mravni vyzralosti.

Mnoho jsem o to veci pisemytlel.

Povim Ti, prod.

Pied petadvaceti lety, kdyt svobodomyslna a protestantska eeska, Amerika se postavila do boje za svobodu sveho naroda, nastala v natem katolickem lidu vane, duchovni krise. Na jedne strane katolieti Habsburgove, s druhe strany volal narod. teskS7 katolickY lid stal nerozhodnut na rozcesti. Tehdy se v Americe natli dva stateeni detti kneti, kteti prvni vyktikli do svych tad: Stojime se svym narodem!

Ptali se sveho svedomi i sveho rozumu, na ktere strane je Pravda.

Na ktere strane je Bar? A potom ut vtechna eeskoslovenska katblicka Amerika pochopila, kde je jeji misto.

Znat ty dva kneze. Je to texaskY pan farm Kunc a byl to clevelandsky farm Olcitich Chodil jsem tehdy Texasem. Kdesi y e sttednim Texasu to bylo, ptistoupil ke mne po schfai farmat v sttednich letech. VatnY, zamytlenY mut'. Farmat A. J. Kallus, Moravan, se na mne dival tkoumavY ma odima a tekl: "Pane Beneti, ja, jsem katolik. Myslim, to texatti katolici pujdou s Vami. Je to nage svate, povinnost " Tento mut byl tteti mezi tem', kdot dali signal. Krise v katolickYch faclach zasluhou techto stateenYch byla brzy vybojovana. Pti gel Jan Straka, Inocenc Kestl, pti gli dalKdyt dnes vzpominam na ty easy, napada mne divna, otazka: Jake by to bylo melo neblahe cltsledky pro narod, pro eeskY katolickY svet vribec. kdyby tech Zlamalii a Kuncil a Kalusii nebylo?

V natem narode zeta po staleti tragicka propast. Na jedne strane propasti katolickSr, na druhe eeskY liberalni a protestantskY tabor. A mezi nimi nedirvera, nelaska, ba dokonce east() i nenavist. Jette horM byl ten vzajemnY pomer tady v Americe, kde nebylo narodniho tisku jako v deskYch zamich, kde nas spole'enY neptitel alespoil nekdy postavil do spoleeneho tiku.

Tehdy, kdyt oba Ceti kneti zavolali katolicky lid do boje za svo-

VISTNfIC bodu utiskovaneho naroda, se to hluboka a tiroka propast nahle sev ela, suzila. Poealo se zapominat, co nas deli. Myslelo se na to, co nas spojuje.

zemi, jimit se pted petadvaceti lety trnim a hlotim neporozumeni prodirali dva amerieti kraal, ukazujice svernu americkemu lidu cestu k Pravde, pochopili vtichni, kudy vede testa k budoucnosti jejich Tak dala Ceskoslovenska Ameri- lidu. Tehdy pochopili smysl proska sve vlasti vzacny priklad spolu- by, jit volal narod ke svemu kniteprice, tolerance A solidarity, pH- ti Vaclavu Svatemu: Nedej zahyklad opravdoveho vlastenectvi, kte- nouti nam i budoucim! re daleko vice mysii na. budoucnost Jan 8ramek se vydal s nimi. Ponaroda, nett na vzijemne rozpory, chopil, ze jen tolerance, solidarita nenavisti a malicherne boje. Tato a spoluprace jsou tvureimi silami spoluprice a tolerance zfistane na budoucnosti. Tak se i on stal jedveky nejvit,:si ctnosti demokracie i nim z velkych narodnich architekjeji nejmohutnejii silou: zachoviva tit ducha a trsili spoleeneiivot naroda, pojigt'uje iivot statu. ho. Tou noci v eervenci 1939 utikal Prod padly evropsKe demokracie? na polskou stranu, aby i on pomaPro nedostatek mravni jednoty a hal pteklenout mosty nad propasti, demokraticke spoluprace. Nedosta- ktera, se od east). Mistra Jana Husa tek tolerance, solidarity a spolupra- oteviela v nati narodni duti a stace zabil demokratickou Evropu a la se smrtelnYm nebezpedim, kdyuvedl ji do otroctvi Hitlerova. Ko- koli nas ohrozil start germansicY lik slz, hladu a utrpeni muselo byt neptitel. protrpeno, kolik krve prolito, net Preklenout tuto propast stalo se se demokdaticke. spoluprace znovu poslanim vgech skuteenYch vlastenzrodila v myslich evropskYch na- c0., vSech opravdovYch ien a murodu? itia Pteklenuli ji Olcitich Je pravda, to v nove utvotene Zlamal a Jan Kunc, katolieti kneCeskoslovenske republice nastaly zi lidu v Americe v easich vzajemne a trpke boje. Radikalism svetove valky a ukazali tak cesna obou stranach tprisobil tam tu a ptiklad nasledovnikilm. Msgr. mnohou hotkost. Bylo tam mnoho Dr. Jan 8ramek se vydal za nimi a nedirvery zasete v minulosti proti kl se svYm narodem. Narod T. G. Masarykovi i mnoho nedtve- s Janem Sramkem. To vte bude mit ry vyvolane slutebnictvim k Vidni. velke dirsledky pro v gechnu nati Ale brzy nastal pomalY a trvalY budoucnost. Propast v du gi naroda obrat. rtichni jsme brzy okusili a se znovu sitzi. Nikdo neopusti a nepochopili ptednosti demokracie. zapre sveho presvedeeni. 0 to neKdyt jednou President Osvoboditel chat' nikdy nejde. 0 to se budepromlouval k deputaci katolickYch me snaiit, abychom si uilechtilou ptednich mute, tekl jim: "Budete toleranci dale jiny pevnY cil: abymit tolik pray, kolik si jich vyboju- chom si sveho piesvedeeni vzijemjete." Netekl "jen tolik pray", jak ne vaziii, pravdy kaidemu pomlouvaji lhati Katolieti vildcove Naueime-li se teto cnosti, bude s porozumeli a souhlasili. Poeali do- nami na feene easy lepe. Vytvoribkvat sva, priva spolupraci na vy- me podklad narodni jednoty, nebudovani republiky. Natli vzacne- mieitelnou sun raravni, ktera, buneho vtdce: Dr. Jana Sramka, sy- tte jako ve:extk pramen iivota napa.na hanacke Moravy, napinaneho jet celY narod, povede jej k vitezvernosti ke svernu lidu i ktest'an- stvi v easech zlYch, k 'Stesti v Casech miru: Spoluutrpenim a spoluskou toleranci. praci!

Msgr. Dr. Jan 8ramek. jiste poJen. spolupraci mute bYt demochopil vtznam odhodlani a spoluprace eeskoslovenske Ameriky: kracie udrtena a _tachovana. Ty . ramek v duchu trpet, bojovat, spolupracovat se mosty, jet Jan 8 svYm narodem. Pochopil vYznam velkeho pkikladu americkYch braprate, k nit jinY hanackY syn, 01- tii svetove valky pornaha skledfich Zlamal, a farmat Kalus spo- nout na eeskou propasti, nesmi bYt ledne s vzacnYm zapadlym vlasten- nikdy strteny. Spite Veen& podpicern faratem Kuncem, volali pted rany a zesilovany v duchu prava a petadvaceti lety svtj lid v Ameri- socialniho pokroku, kterYm musime napinit nati rodnou, osvoboce.

Kdy2 vypukla tato valka, katolic- zenou zemi. kY eeskoslovenskY lid leckde na seRothlitim se po eeskoslovenske veru jako by byl zapomenul na ro- katolicke Americe. Slysim, jak si br. kterou v Case svetove valky hral. Waller stYska, ze petinky, po kteMladi kneti jsou vettinou Ameriea- rych pted petadvaceti lety chodine z Ceske krve. 0 tivote v Oesko- la laska k rcdne zemi, zardstaji slovensku dost mak) vedi, o nate travou, nekde dokonce plevelem. Ze narodni bolesti mnoho zajmu ne- je ticho po petinach, kudy jsme maji. Stare nemaji ut sil, ktere mi- chodivali v tech letech velkeho navali kdysi. A potom: je nas to vgech rodniho nadteni.. daleko merle net pted petadvaceNe tak v Texasu! KJT, Katolicka ti lay. 1 svobodomyslnYch a evangeliku, i nagich deskYch katolikt. Texaska, vedena star3"rrn panem Monsignor Zlamal s ptedsedou br. Kaluse, timtet, utlechtilYm mutem, Wollerem natikaji hlasiteji a hla- jehot jsem potkal na s yYch cestach za eeskym srdcem pted petadvacesiteji na male pochopeni. ttek velkeho narodniho vildce ti lety kdesi v sttednim Texasu, veMsgra Jana ' ra,mka pohnul klid- dena timtet zapadlYm vrastencem nymi vodami. Ne tolik, jak by si byl z PoorlickYch hor, z Kvesin za Ryzasloutill. Vtclyt' je udalosti histo- chnovem nad Knetnou, faratem rickeho vyznamu. Tehdy, lodyt Jan Janem Kuncem, porozumela volani ra.mek, ptedseda dne gni eeskoslo- Dr. Jana Sramka: Boj proti Hitlevenske vlady v anglickern exilu, rovi, to je nag ktest'anskY boj! PosedmdesatiletY nemocnY eeskY knez chopila proto take, jake je skuutikal pies slerske kopce a lesy do teerie poslani deskoslovenskYch kabratrske polske zeme stopami mrav- tolin v Americe. Uvedomila si, niho usili a verne lasky k rodne jeji texatti mladi kneti v teto ze-

Strana 23. mi narozeni, te musi jit toute cestou, na nit vytla Amerika pted dvaceti Ipeti lety za Zlamalem, Kuncem, Kalusem a ostatnimi, za Kestlem, Jedliekou, za Janem Strakou, za vtemi temi mute, kteti pochopili, te toto velke utrpeni nati vlasti nesmi ptejit, and by neptineslo celemu narodu dar rozumu, dar utlechtileho srdce a nepteklenulo 4.-rovt, a pe yneji propast v nati narodni duti.

A hled', Vladimire! Neni to podivuhodne a povznatejici, vidime-li, to je to zase ten moraysk' Texas, jehot KJT syYrn uglechtilYm einerii a darem void svirj lid, aby nasledoval Msgra Jana 8ramka do boje za svobodu a v jeho sill o sbliteni dute naroda, o sklenuti novYch mostt; nad narodni propasti? A neni to jimave, te je pki tom zase ten knez z Orlickych hor a zase ten start pan Kalus, kterY ptedeita poselstvi jineho morayskeho kneze, Oldticha Zlamala?

Ano, bratte Vladimire. V tomto dile sbliteni natich snah, v tomtto dile na sklenuti mostir nad propastmi, vedou Moravani. Porozumi jejich Usili a ptikladu ostatni jejich lid po Americe?

Vetim, to se tak stane, protote se tak musi stat. Nideho nam neni tteba vice net demokraticke spoluprace. At' v jednote, jako v Texasu, at' na dvojich cestach, ktere povedou k jedinemix cili.

To jsem Ti chtel tici. Tak to vidim. Za to jsem Texasu i Tobe, bratte, vdeeen. KatolickY lid v Texasu, jeho KJT se ptieinila aby to mohlo bYt teeeno. Po teto ceste jde nove gtesti k na gim rodnYm num.

Pozdravuje To Vojta Bene'g Jeji arithmetika. — On: "Jak to ptijde, Tonieko, uz tie roky mne potad tikat, to je ti osmnact let. Ted' ut ti piece musi bYti vice!"

Ona: "Ale, Jenieku, copak ti to napada! NovY rok ptibude, ten start' uteee — no a tak je jich potad stejne — ne?"

Trpite-li funkcionaini.

■ ,s7

ZACP(

rs

proe nezkusite

HOBOKO

DRA. PETRA ialudeeni einnost povzbuzujici lek 5 pokoleni \./

FAH S`6

IIIIIIIIIIIIMI1111111111i111/1111111111111111111111/111MIIIMMIMINIIIII111111111111111/111111111N1011111/111111

ETLINGER FUNERAL HOME. VYprava pohtbri. Ambulaneni sltaba. Pohtebni pojitteni. Dojedeme pro pozustatky va gich milYch i nekolik set mil bez jakYchkoliv dalAich poplatku. S nami se domluvite eesky.

PETE E. ETLINGER FUNERAL HOME Pete E. Ettinger Elsie Pratialt-Etlinger Phone 38.

Renville, Tex. Telefonujte na na g fleet. tumnunmunnoimmuumminnumoumummollamuulimmilmormmumus

VESTNIK

Strana 24.

Pouliveite k oznamovani

Pied npravou Husova namesti v - Na poCatku kvetna se dokonCovalo na Husove namesti, v Kromerili bourani domku, ktere tam jefte zbyly z ostrova nepeknych domil a prekaAely doprave.

Na miste mizejicich domku bude provedena sadova uprava a v par-

Oznamovatel se devee ,deske narodnosti k vykonavani dornaci prace v tit elenne rodine Dr. & Mrs. C. G. Kirpatrick, 408 Perry Drive, Marshall, Tex. (31-c) Ems'-4• Piijme

TABAK na kouteni, 16c lb., 20c a 25c libra. Dopravu vyplatim.

M. Prohaska, Portland, Tenn.

(31-32-p) LACE PIANA! Pfejeme si zmenit vlastnictvi "Style 5 Stainway baby grand" piana zodpovednemu majiteli na splatky neb hotove. Take male "spinet" piano jako nove; splatky levne, od $2.00 tYdne. PiAte na: E. V. Suttons, Adjuster, Thos. Guggan & Bros., 1201 Main St., Houston, Texas.

(31-32c) Obchod na prodej, zboil prodam a fixtures a budovu prodam neb pronajmu dle pfani kupce. J. L. Kocurek, Dime Box, Texas.

(30-31-c)

gar TABAK - stars', lehke druhy prodavam: 10c, 15c a 20c; havanskY 35c, cigaretovY 30c libru nevyplacene. V. Kratochvil, Portland, Tenn.

(29-32pd) Mari SpofidanSr mai, mile a mime povahy, dobrY hospodak, pill by si seznamiti se se sobe rovnou pant, ktera tet vlastni nejakY majetek, pfimefeneho start od 40 do 50 let.

Pkihlaeky zaelete na: "Hospodo,k" % techoslovak, West, Tex. (29-31c

or

MALA KURATKA Barred a White Rocks, Silver Laced a White Wyandottes, R. I. Reds, druh velkSrch bilSrch, dernSrch, brieOch a 2lutS7ch Leghornek, Anconas.

Take vybrane slepicky, neb michane slepieky a kohouti - za nejlevnejAi ceny. V§echna kufatka pfichazi z vybranSich, krevne zkoueenSrch steel. Piste o ceny. Von Minden's Hatchery, Fayetteville. Texas. (dz)

sari Main do prodeje tki dllny ye velice dobrYch mistech, blizko San Angelo, v dobrem potadku, mista od dvanacti set do dvou tisic bah). roene. Prodam velice lacino. Take main farmu akrft v poli, 204 akry baviny, ostatek krmivo a vladni pozemek. eek od vlady eini $1.500.

Pastr, dost vody a cena $52.50 akr, cot je nejlepg kup v Texasu. Mam mnoho men§ich farem za rozdilne ceny. Pro dant podrobnost pigte: R. D. Loika, telefon 48675, San An(30-33-p) gelo, Texas.

Pravda pravdouci. - Tondo, co je to vlastne bigamista?" - "To je elovek, ktery jednu chybu udela dvakrat."

MNOHEM LACINEJI NE2 NOVE! Poutite stavebni drivi razneho druhu, okna, dvete a jine stavebni potteby ze strienSTch staveb, jako2 i nove stavebni dfivi a potfeby pro stavby obdriite u

Interstate Wrecking Co. 1811 North Main st. Houston, Tex. 1126 Forest ave., Dallas, Texas.

Platime nejvy§§i ceny za budovy ardene ku strteni.

Ve stfedu, dne 30. dervence 1941.

Vystiihnete toto RYCHLE a za§lete zpet behem JEDNOHO TYDNE a ja, varn ochotne za'Slu TRI VELKE pravidelne ceny $1.00 ka.2de, balieky "Ward's Mite and Lice Destroyer" Tabletek obratem poSty, vyplacene za pouhY jeden dolar s ApinYm vysvetlenim, jak techto tabletek aivati pro va g drube2 v jejich pitne vode, s fipinou zarukou, ktere rychle ODSTRANI z vagich slepic a norek, mladYch neb starYch, od jejich emelek, vAi, Blue Bugs, a vgeho jineho krve sajiciho hmyzu, neb se penize vrati. Zda se, ze horke poeasi jest pkieinou rychleho mnohni se hmyzu.

Nedovolte, aby tento AkodlivS7 hmyz ZABIJEL &le va gi drub&Z, neb aby znemanil, ' aby vase NOSIOKY mohly vfibec NESTI alespofi pfibli2nY poeet vajieek, jak by pod normalnimi okolnostmi snagely, ale prove proto spechejte s va g objednavkou a za'Olete obratem poSty, (pigte anglicky), dokud tato Zvla§tni k seznameni se nabidka trva.

Pogeme take COD na po'Zadani. Adresujte: "The Old Poultryman, ALLEN WATSON, Rt. 1, Box 47, Farmingdale, South Dakota Zdali ueinite spoleenou objednavku (Club Order) spolu s vagimi sousedy nyni v obnosu $2.00 neb vice, ja vOm za glu jednu velmi peknou a cennou PREMIL poitou vYplaeene, za va gi praci.

2ADNE emelky, -di, blue bugs neb jinY krev ssajici hmyz nemffie rozhodne zit na jakekoli drubeii, kdykoliv tato dostava, flak tabletky v jejich pitne vode.

Vy byste men bYti rozhodne uspokojeni a Ward's Mite and Lice Destroyer Tabletkami, ponevad'Z tyto skuteene doke:21 v ge co o nich zde tvrdime v nejlepe manem a uspokujicim zpilsobu.

Tyto Tabletky rychle se rozpusti y e vode, NEOBSAHUJI 'ZADNY jed. nemaji 2adnY VLIV na zmenu pleti neb chuti VAJfeEK. Jsou -Opine neekodne lidem neb zvikatfim.

Laskave ukaite toto oznameni, rychle VAem va gim sousedfim, kteki pestuji drfibe'Z. (31-p) 0 gpatna poklona.

"Prosim, vezmete si je gte trochu kompotu, sle'eno Dyndova!"

"Ale jen tak do fist, prosim!"

"Lojzi, dejte slee'ne Dyndove piny talik."

"Nevite neco proti zapometlivosti?"

"Vezmete tkikrat v jednom dnu po dvou rgiekach ricinoveho oleje."

"To pomfae?"

"Ano. Na ten tota nezapomenete!"

eiku uprostked ka gna s vodotryskem a socharskou vYzdobou znaelne prispeie k peknemu vzhledu na namesti s novostavbou okresni nemocenske poji S . t'ovny a okresniho firadu, za nimZ se soueasne upravuje novY mestskY sad, zvanym BezrueovYm.

VYPLACENO eLENtM TISKOVEHO VYBORU ZA PRVNiCH EST MESICU ROKU 1941.

Per diem. Cestovne Celkem LOUIS DRESSLER Schfize $5.00 $12.00 $17.00 JOS. HORNAK Schfize $5.00 $12.80 $ 7.80 JOE N. MORRIS Schilze $5.00 $12.50 $47.50 VYPLACENO ZA VYPOMOC V tEADOVNE, ZA PRVNiCH EST ROKU 1941 LEONARD HLAVATY Za praci v mesici prosinci roku 1940 $ 47.40 Za 6 mesicft $594.00 Za cestovne $ 1.65 Celkem ALBINA KOSTOHRYZ. Za 4 mesice JOE R. KUB2NA. Z 6 mesicu Za potfeby v tkadovne Za. Freight

$643.05

Celkem ADELE 8EFOIK Za 1 mesic JOE VITEK Za 1 tYden v kvetnu Za derven

$620.49

$297.00 $594.00 $ 20.25 $ 6.14

$ 74.25 $ 19.80 $ 89.10

Celkem $108.90 GOLDIE FORRES Za pui mesice $ 30.00 DalSi vysvetleni k vY'Oe uvedene zprave.Ve zprave direktorii jsem rozdelil vYplat kaidemu nasledovne, prvni a druhy 3 mesice. Zprava za prvni 3 mesice vysvetli Z s adosti faciu tislo 135.

Ve zprave bratra Kacife jest udan 1 1/2 % obnos, kterY byl splacen d1u2niky a ten 1 1/2% obnos, kterY splacen z fimrtniho fondu, to na Zadost v dopisu bratra Fr. Truksy.

Edward L. Marek.

S bratrskYm pozdravem, Dne 22. eervence 1941.

Do Houston a okoli!!!!

Zabavy 116.clu Pokrok Houston Nile uvedene orehestry hrati budou taneechtivfm dle nialedujiciho potadu:3. SRPNA

BILL MRAZ

10. SRPNA

HOUSTON CZECH

17. SRPNA

• NESVADBA

24. SRPNA

SYNCOPATORS

31. SRPNA

HARMONIZERS

Vstupne pani 41c.

Tax 5c

Damv 27c Tax 3c

Tyto ceny zaeinaji od 12. ledna 1941.

0 pohodli a obslouieni et. nivitevnika bade naleilti postarine, POEADATELA, Poitovni adresa: 1140 Robbie St. - Telefon Taylor 6451 lQa doptini se jest - 20th and North Main.