Vestnik 1941 07 09

O an Slovanske Podp or

Entered as second class mall matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of `Congress of August, 24th, 1922.

ROtN1K (VOL.) XXIX.

WEST, TEXAS, ve stiedu . (Wcdnesclay) 9. eervence (July) 1941.

CESKOSLOVENSKA Struena, reportai ze Sletu v Chicagu.

A IDEALNIHO sletoveho poeasi bez rimorneho slunka zahajil slet ye 2 hod.

Z odpol. ndeelnik Svazu br. Jarka Jelinek.

Zaznely fanfary z Libu ge a po nich pochod, doprovazejici skvelST prrivod, v jeho dele byly neseny americke, deskoslovenske a sokolske prapory. Prrivod byl veden peedsednictvem Svazu es. Sokolstva. Sestaval z nekolka oddilt: legionalskeho, sokolskeho7 Polskeho a Jugoslayskeho Sokola, Sokolri z Kanady, Sokolstva Katolickeho, Svazu DTJ a Slovenske Telocvfane Jednoty. Dale byly v prrivodu organisace v narodnich krojich: Bardenici, Slovenske spolky. V patem oddeleni pochodovalo elenstvo ye cvidebnich frborech v podtu pees 4000. Nad prrivodem zakroutila etyti valeena letadla americka a objevilo se te2 letadlo nesouci nadpis "Sletu zdar" od krajanske firmy Bat'a. V poslednim oddilu pochodovalo cvieici l'actvo.

Po ukondeni prrivodu provolal nadelnik br.

Jelinek k sratenSrm eikrim "Viasti zdar!, naeel za zvukri hymen americke a aeskoslovenske byla legionati vztSidena americka vlajka peed nadelnickou tribunou.

Po tomto slavnostnim aktu operni pevkyne pi. Jarmila Novotn y zapela •"Proroctvi Libu gino", Largo z Dvokakovy symfonie z Novell° sveta (Going Home), a sokolskS7 pochod Lvi silou. Pak starosta Americke Obce Sokolske br.

Karel Prchal pozdravil slet veelSim proslovem, v nein' na prvnim miste tlumoeil pozdrav spoutanemu narodu eeskoslovenskemu. 2ijicimu pokoleni je slet slavnS7m slibem, le tradicim stare vlasti v 'livote i smrti verni zristaneme. "Nag e Pravda zvitezila pod Masarykem a zvitezi slavne i pod Benekm, jeho jako symbol svobody sveho naroda pozdravujeme do hrdinske Anglie, kde stoji ve zbrani naee armada" — zdriraznil br. Prchal. Slet peedstavuje Americe nejslavnej gi ideu nagi stare vlasti: jeji vednou a nezranitelnou touhu po svobode. Je drikazem, 'le ani ts. Sokol nikdy neumee, nebot' skuteend svoboda je odhodlana easne umirat, aby mohla vedne Lt. Po to pozdravil slet Os. vyslanec plk. Via,d.

S. Hurban, kterSr vyzvedl skuteenost, le Sokolstvo je symbolem naei narodni sily. Vzdal jmenem presidenta dr. Edv. Bene ge, es. vlady i jmenem svSrm diky za pomoc, kterou Sokolstvo ptindei Os. veci. V anglicky east sveho proslovu poukazal vysi Hurban na skuteenost, le slet neni jen obvyklou slavnosti, nSthrl ukazkou nejlepeich konstruktivnich sil, jimit nag narod disponuje. Kazeri a loyalni spoluprace jsou zakladem sletove manifestace. techoslovaci jsou pravem hrdi na to, le championy takove formy lidove vSrchovy a jsou tat peesvedeeni o torn, le vS7sledky takovS7ch snah zajisti Os. no,rodu ripineho viterstvi nad dneeni bestialnosti ohrolujici ce13-7 svet.

Dalg im slavnostnim teenikem byl polskSr velvyslanec Jan Ciechanowski, kterST byl peedstaven vysi. Hurbanem. Zastupee polske vla.-

eiSLO 28.

'ERIKA PROIVILUVILA.

dy pozdravil slet poisi4m pozdravem jmen•m polskeho presidenta a polskeho naroda a pak pokraeoval anglicky: "Jsem vdeden za pozvani k vagemu skvelemu sletu. Skvela souhra vagich skvelSrch prostrr,Vch cvideni je symbolem one harmonie mezi svobodyrnilovriVrni narody, ktera jedine mule zachranit lidstvi a civilisaci ohraovane pustSrm znieenim. Moje tomnost na sletu je drikazem bratrstvi, ktere bylo uzaveeno mezi narodem polskVin a eeskoslovenskS7m. Je to vice net pouhe. dohoda mezi sousednimi staty. Hitlerriv "novSr 'tad" v Evrope je ve skuteenosti zotrodenim svobodnSrch lidi a chce ovladnout svet brutalni siCESKA PiSE1Q Oj, eeska, pisni, zdroj krasy, z tvS7ch hlubin jarost prameni!

Nam vychazie, jak andel spasy, sil mdlemu vlevae rameni: ty vla2na srdce nutie k boji, tve kouzlo rany three hoji, a zjev tvirj jako 2havr blesk rortina, v eele tmavou chmtru a tavi srdce lednou kriru, jak v jate zlatSr slunka lesk.

S pisni deskou v cizi kraje tech za mote se ubiral, a na vlast dalnou vzpominaje, s tou pisni na rtech umiral 6, pisni, byt' i v rouge prostem ty nejdrateim jsi naeim skvostem. lou peedhistorickeho barbarismu. Odvalna niciativa odpovednSich vildcri Polska oeskoslovenka je naei odpovedi nacismu. President Bents a gen. Sikorski se bez vahani dovedli povznest na vysi zdraveho, tviireiho a demokratickeho statnictvi. V historicke chvili uzaveeli vzajemnou dohodu, jet odstranila nedOrozumeni z minulosti. Je to zdrava a konstruktivni odpoved' obou naeich demokracii totalitarismu. Spoluprace obou naeich vlad, zahajena v Lontine, jde rychle ku peedu. Ket se stane cenn3"7m jadrem nova povaleene Evropy, ye ktere nebude mista pro malicherne spory mezi sousedy, z nicht' jen teti nepeatele svobody a demokracie!

Po keei polskeho velvyslance pronesl zdravici br. Jan Zeman, starosta Svazu es. Sokolstva v Americe. Vyzvedl radostnou skuteenost vniteniho sjednoceni naeich cs. slolek narodnich. V Os. jednote a v americke demokracii pod vedenim RooseveltovVm vidime zabezpedeni pro Oechoslovaky i pro ostatni slovanske narody. Amerika ma v Oechoslovacich zdatneho spojence. Toho drikazem je take tento slet. Mravni hodnoty Sokolstva doeasne potladene ye vlasti jsou eestne representovany Sokolem americkSrm. My nezklameme. Byli jsme a budeme!

Cvieeni sletova, byla zahajena vystoupenim tactva ye spolednVch prostnVch. Cvieilo skvele na motivy narodnich detskS7ch pisni. Pte-

kvapujici ukazku vyspelosti peedvedl dorost ze Cedar Rapids, Iowa, pod vedenim br. Machovskeho. Po ukoneeni vVstupu cedar-rapidsch odevzdal br. Filip, starosta Cedar-Rapidskeho Sokola nad•lniku br. Jelinkovi nadernou trojdilnou trofej v uznani jeho velke prace. Na to nasledovalo finale zavodu v beau na 100 yardri s peekallami, po nich doelo k vystoupeni polsirch sokolic, jet peedvedly ladnou ukazku prostnSrch. Rovnet silnV dojem vyvolalo vystoupeni polskVch Sokolt, kteti posledni Cast svVch raznS7ch prostriVch doprovazely zpevem polskS7ch pisni. Byli vedeni nadelnikem Polsitar° Sokola br. PrieprznS7m z Pittsburghu, Pa. Dalgim sletov3im eislem byla spoleend prostna., vypracovand br. Jelinkem k hudbe, aranlovane Fr. Kubinou.• Cvioili soudasne mull, leny, dorostenci i dorostenky, 2aci i tacky.

CelkovSr poeet cvieicich byl pees 3.000. Odvalnd soustava br. Jelinka, ktery do spoleemich prostriSrch zaeadil Best rozdilnS7ch prvkri peekvapila svVm skvelVm f•eenim. Peesne provedeni ziskalo veeobecnr obdiv. Dil prvni "V mysli vlast" byl vstupnim dilem na piseri americkou, sokolskou slovenskou, mora yskou a deskou. Byl to pozdrav Americe a vzpominka na vlast. east druha . "V srdci smelost" pin e' vystihujici dame thema koneila eeskou polkou ye zySTeenem tempu. Cast tketi "Pisen prace" vynikla vytvofenim ladnYch skupin a konei klidnYm zaverem. Po ukoneeni spoleonYch prostnYch provolali cvieenci Americe "Zdar", je tkesklo vzduchem jak delove.

Po provedeni tohoto aisla ;rohlasil mayor Chicaga Ed. J. Kelly, v interview se zpravodajem, 2e duch sokolskY je obdivuhodnY. Zapada krasne v ramce americke ideologie a neni nejmenS'i pochyby o torn, 2e mlade2 po sokolsku vychovavana je pateki Ameriky. Zastupce americke armady brig. general Bonesteel se vyjadfil, se sokolska, my glenka nemfOe selhat v budovani vysoke telesne i moralni Mo yne Sokolstva. Tim podstatne pfispiva k budovani budoucnosti Ameriky. Pfedvedene cvideni je filasnYm dokladem toho, co zma2e pevna vule: Je pfimo neuvel4itelne, n k takovemu do, konalemu piedvedeni se rnohlo dospet po jedine ranni zkoace s cvieenci, kteki peisli ze veech koutri Ameriky a Kanady.

Po spolediVch prostmich des. DelnickV sbor Lyra zapel pod fizenim Fr. Kubiny "America Beautiful" dale pisen "Rovnost, volnost, bratrstvi". Na to starosta Karel Prchal pfeeet1 proklamaci mayora Chicaga, kterr sletovou nedeli 29. eervna prohlasil za "DEN SOKOLT:1".

Peedstavil pak mayora mesta Kellyho, kter3i v ohnivem proslovu vzdal svuj hold duchu sokolskernu, jen2 dokazuje j•dnotu v torn, ze za stejnYm cilem svedi do Chicago, Sokolostvo z cele zeme a Kanady.

Pak nasledovalo vystoupeni tstfedny MorayskSrch Spolkt v nadhernYch krojich. Tance, jet pfedvedli pod fizenim Jarky Bureie doSly pine zaslou2en& pochvaly. Stejne vtel3imi (Dokondeni na strane 18.)

Strana EBO2TiK pan Broueek v techto dnech N mnoho nasledovnikri v na ygtevnicich Chicaga.

Ptedstavte si: 8ediva patrova budova, na ni napis Sokol Havlieek Tyr g, vgude dervenomodrobile fabory a velika vlajka Ceskoslovenske republiky. Pted budovou da y lidi, kteti nadavaji, to se nemohou dostat dovnitt, a mezi nimi spousty mute v depicich s pirkem.

Cloy& ' by myslil, 2e takova scena se mute odehravat snad nekde v Praze ve Sttegovicich nebo v Bechyni nebo tteba v obci Mal gicich. Ale ne. Jsme v Chicagu, druhem nejva gim meste SpojenYch Stabil SeveroamerickYch, o nern2 se tika, to je nejsilnej gi bagtou americkeho isolacionismu. A prave proto, 2e Sokol Havlidek Tyr a vgechen jej oblehajici cla y je v Chicagu, pada si nav gtevnik odvyklY podobnYm sroeenim sokolstva jako pan Broueek na mesici.

Jdeme dovnitt. V gude sokolske kroje — tu evidebni abor mute, tu dorostenky v modrYch bluzach, a nad tim v gim sviti pismeno S — znak • Sokola.

Znalci tvrdi, 2e ve velikem sale sokolovny se segly aspori dva tisice lidi. Sedadla v gechna obsazena, stoji se pada zdi, stoji se kolem dveti, stoji se i v ptedsini. Muzika, skryta, pied jevi'Stem, hraje Ceske pisne, a hraje je tak, jak to dovedou jenorn v Cechach. VelikanskY bomberdon nadlidskYch rozmera vydava, bueivy, ale deskemu srdci drahY ton. Pan dirigent ma v ruce housle, v druhe smydec, ale nehraje; diriguje celYm teem a dugi.

Zatim pibedvadeji na jevi gti Sokolove z Chicago i a dalneho Cleveland sve umeni.

Jsme toti.2 na sokolske akademii, usporadane u ptilaitosti etvrteho celoamerickeho sokolskeho sletu.

A zase je z eloveka pan Broueek. Takhle doZAJEZDU na americkY vychod RI udinil senator Vojta Bene g projev, kterY vysilal kratkovinnY rozhlas "Oeskoslovenska, Amerika" v Bostonu posluchadam v celem svete, v sobotu dne 28. der yna, v ramci oslavy Sokolskeho Sletu v Chicagu. Ptina gime syYm etenartm, kteti nemeli prile2itost tento projev vyslechnouti, apiny jeho text.

Ceskoslovensky narode, bratti a sestry! Na Vojinove poli vybudovanem na tomte2 miste, na kterem jsme v kvetno yYch dnech roku 1918 vitali Toma ge Masaryka, na Vojinove poli v Chicagu ye state Illinois, vybudoVanem na pamatku hrdirra, kteti za svetove vdlky polo2ili sve 2ivoty za svobodu syeta, stoji shromalcieny desetitisicove zastupy deskoslovenskeho lidu a pozdravuji pfekrasnou domovinu s yYch °tea i matek, OeskoSlovenskou republiku.

Nebot' — jak v Pisme stoji psano — neumtela. Jen spi. Celt' svet vi, 2e vlast Toma ge Masaryka je nesmrtelna jako jeji nejvet gi syn. Nesmirria v utrpeni, bude yetgi ye sve nova slave.

To proto, 2e si zachovala test. Jeji bilk den zraje v rannich mlhach a eervancich, ktere se probouzeji nad lidstvem. Pozdravujeme modre chlumy sve stare vlasti. Jeji zlata pole i kvetna luka pina, sttibrne rosy. Sly gime jeji zpivajici lesy, gumici vody. Vidime jeji vesnieky i Mesta se starYmi chralny. Pozdravujeme Prahu, mater deskYch mast, i tiche Lany, na jejich htbitay ku spi velkY President se svou krasnou 2enou Charlottou. Garrigueovou. Pozdravujeme deskoslovenskY lid. Ten, kterY trpi a hladovi, i slavne vzdoruje. Sklanlme sve hlavy nad obeti velkeho Slovala Pavla Derera i nad hroby umudenYch, kteti jako Franti gek Soukup, Ptemysl Samal. a Josef Patejdl dodYchali po utrpeni v koncentradnich taborech nazistickYch katri. Umteli za svrij narod, aby jim veene 2ili.

Videli jsme vase slzy — slzy matek a hladovYch deti. Sly geli jsme kletbu mutt ye dnech, kdyt jsme se v azkostech chveli o svfij narod i zemi, ye ktere tli popel na gich dedri.

U2 se nechvejeme. Na ge nesmirna americka vlast znovu vstala proti zloeinu. Stra gna sila teto zerne se hnula. A vy piece vite, 2e svet se hne, kam sila Ameriky se napte. Na velitelskem mastku lodi americke demokracie stoji Franklin Delano Roosevelt. VelkY a vzne genY, silnY a nepohnutelnY vede na ge lode do vitezneho boje

ITZSTN1K

Ve stfedu, dne 9. 6ervenee 1941.

Sokolsk6 Chicago. vedou cvidit jen doma, v oechach, ptesvedeujeme se. Nername pravdu. V Chicago to dovedou take.

Cviditelam a cvioitelkam, kteti akademii pravili, path pri nejmen gim 2ivY sokol, stipendium na cvieitelske gkole a pozdeji volna, jizdenka do Prahy za odmenu. DUI a mladenci i del/data zde rozend, east() ji2 z americkYch rocviei k eeskYm poveltm, fipine ptesne, pine spravne, s onou deskoslovenskou lehkosti a hbitosti postkehu i pohybu, kterou britgti stojnici obdivuji u na geho vojska v Anglii. Od dob slavneho sletu roku 1938 v Praze nevidel pisatel tohoto elanku nic podobneho: a videl toho, potehnej Panbah, dost.

Na jevigti jsou etyki chlapci. Urostli jako jedle, svaly na decimetry, v inodrYch kalhotach a v bilYch triekach. Pied nimi hrazda. Cviei.

Vedle sily nutno obdivovat vycvik, trening, hbitost, duchaptitomnost. Jeden — takdvy mengi, elovek by tekl, ze na hrazdu ani nevyskoei — dela etyti veletok za sebou, z posledniho se odpouta, pusti se hrazdy, udela ye vzduchu salto, dopadne zdrav na nohy, postavi se do pozoru a odstoupi. A to dovedou vgichni JinY se chyti hrazdy, vytahne se, udela hnizdo, a net se elovek staeil mrknout okem, skoei rozkroemo pies hrazdu. Jmenuji se Balak Barcal, Karel a Erhart. Bala je Slovak z Danbury, Conn., Erhart Slovak z Bridgeport, Conn., Barcal Sokol Chicago a Karel Sokol NovY York. Tito etyti jsou z drutstva deseti, ktere se odpoledne ileastnilo sokolskych pfeborfl.

Za chvilku zaenou muzikanti zase hrat. Toto eislo se jmenuje "aeskoslovenska beseda",

tan-

Senator Vojta Bene g promluvil na bostonskem rozhlasu k posluchaelm ye stare vlasti. proti zloeinci, jen pohanil i na gi starou vlast.

Kam povede svou lod', tam se rozsviti svetlo.

Kde udeti jeho ruka, tam se rozpadnou okovy.

Amerika je zeme, jeji sily jsou nevyeerpatelne. Ut zase hoti vgechny nage 2elezne pece a ocelova, kladiva hfrni a biji po cele zemi od Atlantiku k Pacifiku. Deseti miliony mute stoji u svYch soustruha a dnem i foci vyrabeji zbroj, ktera je stra gnejk net nemecka nenavist.

Nebojte se. V na gi zemi neni stavek. Moudra a pevna ruka presidentova je zastavila, jako zastavila zradu a rozvrat v teto zemi. JednotnY americkY narod se zdviha ye sve energii a sile, aby zachranil svet. Tak jako mohutne a bojujici Sovety ruske rise i Amerika se stala ttasnYm bojigtem demokracie. Budujeme lodi a lijeme dela. Chystame chleb pro otebraeenY svet. Noye ohromne tovarny rostou denne po vgech kondinach SpojenYch Statri SeveroamerickYch. Budujeme letadla a dela v poetu denne vetgim a vetgim.

Nage dela hrmi ut na boji gtich a nage tanky jdou vitezne Libii. Nesmirny technickY stroj americke vlasti je ut v mohutnem pohybu a nic jej nezastavi ye znieujicim boji proti nazismu.

Amerika nebude poratena. Mute bYt porateno. ale nikdy nebude porateno Sovetske Rusko.

Nebude poratena hrdinska Churchiliova Anglie. na jeli2 pride k boji pripravena stoji male, ale hrdinska vase armada. Take v teto ostrovni demokracii pospichaii na ge pozdravy, na ge laska i nag e vira v ty, kdot tam s presidentem Benegem vysoko drti vztyeenY prapor eervenomodro-bilV ne Flay n 3T7 m hiisitskYm heslem: Pravda vitezi! Nebojte se, civilisace sveta nebude nacizmem znieena. Barbati neovladnou lidsky svet, a stark vat prapor znovu zavlaje nad osvobozenou domovinou.

Ci je ctyri pary Sokola Tyr g Cleveland. Koho by to zajimalo, necht' zvi, te pavodkyni celeho vystoupeni je sleena Sebkova z Clevelandu, tady rozend, ale Cesky mluvi, jako by nevytahla paty dal net do Domatlic. Besedu zaeli cvieit v .moru roku 1939. Nejdfive ji tancila tri drutstva ten, potom ptibraly chlapce a taneilo jich eyttiagedesat. Tech osm mladych lidi, ktere jsme videli, jsou nejlepgi z nejlep gich. Taneili besedu na vetejnosti ut pry vice net stokrat — naposledy ye Washingtonu. A chteli by taneit Ne z davodu vydeleenYch, protote east() nedostanou ani na cestovni Utraty, ale z vlastenectvi, aekoli jsou zde rozeni.

Obecenstvo se pied poeatkem akademie namnoze neznalo. Nyni je nee° ye vzduchu spojilo. Po akademii na jednu tvrdou se ut jde spo!eerie. U Klikti (to je hned vedle sokolovny, a elovek se tam pry nedorozumi anglicky) sedi u jednoho stolu jeden pan z Texasu se tenou, dva dorostenci ze Cedar Rapids, ei gnik z Novell° Yorku (vlastne z Kolina) a tti delegati Slovenskeho Narodniho Sdru2eni z Pennsylvanie. Zpivaji "Tancuj, tancuj, vykracar, potom "Lvi silou", a u2aslY pozorovatel najednou slysi, 2e zpivaji staroslavnou piseri deskoslovenske armady, "Pojd' s nami, holka zlata, magirovat", ktera vegla v republice v oblibu na jate a v lete 1938. Jak se sem dostala? Jak to, 2e ji vgichni znaji? Bah vi, pane Broudku.

Dozvuky akademie se koneily nekdy ye etyti rano. V devet ut zase chodili Sokolove po ulici, natal zasedali k sjezdu Na,rodni Rady, jini se autokarem rozjeli, aby poznali druhe nejvetgi eeskoslovenske mesto na svete. V techto dnech skuteene neni tteba, aby dlovek umel v Chicagu anglicky. Stadi, kdyt umi Cesky.

Ano, pane Broueku. Podekujte se doktoru Tyrgovi, te yam umotnil takovY zatitek.

Karel Beran.

Stotisic mutt a ten eeskoslovenskeho i polskeho ptivodu stoji v teto chvili shromatdeno na Vojinove poll v Chicagu. Hledi do nesmirnYch dalek vYchodu, kde trpi ubita Polska, vratdena, Jugoslavie i uktitovane 6eskoslovensko. Je americky SokolskY Slet. Vojinovo pole se held a sviti junackYmi tely. HYti baravami praport a zni sokolskYmi povely. Hymna Oechoslovakt zni a zdviha se k modremu nebi a desetitisice - zrakft tone v slzach, kdyt do sluchu zazniva, "Kde domov mar a "Nad Tatra se blYska". Muti i teny, deti i sokolska kariata stoji v pozoru na slunci derynove male: tri tisice mladych tel. A desetitisice divaka ze v gech vetvi vgech narodri, kteti tvoti jednotu na gi nova vlasti, mysli v tomto okamtiku na vas, ne demokratickY lid Evropy trpici pod teleznou botou suroveho nasilnika. Jsme pripraveni ke vgem obetem. Stojime za s yYm presidentem.

Sokolske tady eeskoslovenske v Americe vytrvaji v boji. Tak jako jsme stall pied petadva ceti lety pod Masarykem, tak pevni, sjednoceni a silni, vytrvame pod Benegem.

Sokolske tady v Americe, vzru geny hanebnYm einem nazismu, ktery znieil slavne Tyr govo dilo v Masarykove domovine, vzaly na sebe radostne velke poslani: zastupuji sokolskou ideu pied svetem. Oddane kond i bude konat sokolska, Amerika tuto velkou povinnost. 'Prot() na Vojinove poll v Chicagu stoji dues na ge sratene tady. Borci z Texasu i sokolske teny z Kalifornie, kariata z Ohio a Detritu i marl osmahli horkY msluncem Missouri. Pti gli nak ze selske Nebrasky a Minnesoty. Jsou tu bratti z vYchodu, z New Yorku, z Marylandu a z Iowy. Vgecka eeskoslovenska Amerika v bratrskem kruhii polskYch ptatel. Za nami, pied nami i nad nami gumi barriery desetitisici hlasil a pozdravy: "Vytrvame! Zvitezime!"

Bratti a sestry! Nate draha sokolske vlastil Stfij a vzdoruj. Neklesej, hodina vysvobozeni se bilk. Rooseveltova Amerika usly gela plaid Tvych deti a jejich nebohYch matek. Rooseveltova Amerika uslygela kletbu mutt i spoutanych naroda. Jeji pest se svird a meni v telezo.

Uderi brzy! A potom i nad vami, sestry a bratti, se zase rozsviti slunce a rozjasni se bilk den.

Bratti a sestry sokolske Amerika vola: Vlasti Zdar!

Ve sttedu ,dne 9. dervence 1941.

Ennis, Irsko. — Premier De Valera zavazal se, k "Irsko bude braniti se proti kaZdemu irtoku, nehledic k tomu, odkud ptijde." Dodal: "A to je nak povinnosti se stanoviska neutrality."

New York. — Kratkovinn3-7 program pro Evropu bude nyni na etytnasobne silngich vinach proti dtivelSku v ramci rozktene pravidelne shaky, jiZ v patek zahaji National Broadcasting Corporation.

Washington, D. C. — Spojene Staty dnes jaly a vyzvaly ostatni americke republiky, aby pfijaly nairrh uruguayske vlady na "konstruktivni a praktickou kooperaci" na obranu bezpeenosti americkSich republik. * Ankara. — Cizinci, kteti sem prijeli z Athen, pravi, ze mnoho ken trpi hlad, zatim co tecka, pknice a brambory jsou posilany do Nemecka.

Natah cestujici tvrdi, Ze v kecku je opravdu ji2 hlad. Dojnice v oblasti Athen byly zabity na maso a nyni panuje nedostatek mleka. Dle jinSrch polovina obyvatel v kecku nedostava tolik potravin, aby mohli se udrZeti na Zivu. * * Trinidad, Uruguay. — Zdejk ntady musily ptivolati vojsko k udrZeni poradku pro velike yktrZnosti, phi ktere da y vyraboval kramy italskSich a nemeck3)ch obchodnikt, vyhazel zboii na ulici a zapalil je. Rozezlene obyvatelstvo provedlo tento din jako odvetu za to, ze v nedeli bylo v meste Durazno stfileno na studenty, jiZ jsou proti totalitnim mocnostem, pri deni22 byl jeden diyak zasttelen a devet osob poraneno.

Zdejk policie nestaaila na dvladnuti rozezleneho davu, kterSr byl odhadovan na 1,500 osob.

Skoda obchodnikt je dosti znaend, nebot' jeden z nich sam si poeita Skody na $12,000. * * Washington, D. C. — Tti 133'7vali ntednici rozpuStene spoleenosti Bookniga Corporation v New Yorku, ktera, byla popisovana jako agentura pro komunistickou propagandu ye Spoj.

Statech, byli odsouzeni, protok se nedali registrovati jako agenti cizi mocnosti. 401et3i Raphael Rush jako mistoptedseda a 251etSi Norman Weinberg jako sekretat byli odsouzeni, protok se neregistrovali, a podobne take 541etS7 Morris Liskin, kterS7 se fAak ptiznal k vine.

VAichni tti byli take odsouzeni pro spiknuti na vyhnuti se registraci. Vlada Spoj. stata tvrdila, Ze Bookniga ye Spoj. Statech byla jenom sterkou pro podvratnou literaturu komunisticke strany, kterou so yetska vlada v Moskve se snakla rozktovat v Americe.

YVITNIIE

Zprayy ye zkratce.

Sheerness. — A. V. Alexandr, prvni lord admirality, pravil v teei, kterou zde pronesl, Anglie mush zvfSiti produkci obchodnich lodi.

Mush 13Srti te2 vyvinuto nej yyki usili, aby bylo ziskano ze Spojemich Statft vice lodi rozSitenim jejich stavebnlho programu a take z jinSlch zemi, v nich se stavi lodi. * * Lonffn. — (6TK.) — Obe ambulance, je2 zaslala eeskoslovenska Amerika eeskoslovenske armade do Anglie, doky v techto dnech spra y -neamistour.Vjkpaveihnd zatadila k ptislukVm ntvartm. Jde o ambulanci chirurgickou a zubolekatskou, je2 byly vypraveny peei eeskoslovenskSrch organisaci ye SpojenSrch Statech. * * LondSm. — Cestny poslaneckS'T mandat v anglicke dolni snemovne a eestne obeanstvi anghake rise pro presidenta Roosevelta bylo navrkno W. E. Ricem, prominentnim Menem Rotarianfi. Rice prohlasil, ze premier Churchill by mel pozvati presidenta Roosevelta, aby prijal tuto poctu na den 4. eervence, aby tak bylo ptiOno zvlakniho v3'7znamu °slave dni samostatnosti. * * Washington, D. C. — Z hlavni netarny bylo vydano natizeni, Ze senatori mush podepsati individualni affidavit po kahle, kdf2 budou potvrzovati ptijem peniZ z vladnich fondfi, jako kak1S7 jinSr. Je to nasledek klausule v novem zakone, dle nehoZ Zadne penize z vladni pokladny nesmi Wr'ti vyplaceny jako sluZne a mzdy osobam, hajicim s yrieni vlady nasilim. * * Moskva. — Sovetske Rusko oficielne podekovalo SpojenS)m Statism za stanovisko, jako zaujaly k jejich boji proti Nernecku pevnrn prohlag enim, Ze "Hitler nikdy nemfik vyhrati tuto valku". S. A. LozovskST, mistokomisat pro zahranieni veci, mluvei Kremlu, prohlasil, Ze posledni projevy presidenta Roosevelta, sekretalod'stva Knoxe a statniho podsekretate Sumnera Wellese "vyvolaly v cele naSi zemi nejvyki uspokojeni". * * ten ' Moskva. — Vice net 30 milionfi rusk ych pracuje za ruskou frontou, aby podporovaly sovetskS7 boj proti Nemcilm, jak napsala Pravda, organ komunistii. Pravda pravi, Ze 19,000,000 'Zen pracuje v polich a 11,000,000 ten pracuje v tovarnach a ntado ynach mimo tisice Zen, ja jsou 've sltdbach zdravotniho sboru. "2"eny jsou tditeeny ye y ojenskS7ch ntadovnach, ale hlavni jejich nlohou je nyni prate za frontou. Zadny stroj se nesrni zastaviti." Iz yesti, organ vlady, pravi: "V hodine svate valky lidu proti fa'Sistick3'im hordam, zodpovednost sovetsk3ich Zen vzrusta, aby zajistily za frontou viterstvi nad neptitelem na fronte."

,* LondSin. — General sir Archibald P. Wavell, vrchni velitel anglick3ich vojsk na sttednim vS7chode, jehoZ vojsko zahnalo Italy hluboko do Libye a pak bylo nuceno ustoupiti pod ntoky Nemcfn byl poslan jako vrchni velitel do Indie.

Na jeho misto nastupuje general sir Claude Auchinleck, dosavadni velitel v Indii. 26,dna oficielni ptioina teto zmeny nebyla udana, ale zpilsobilo to ykobecne pfekvapeni. Z neoficielnich kruht uvadeji se d ye ptieiny tohoto ptemisteni nej yy'Sgich velitelu. Ptedne, general Wavell, byl odstranen, protok nemecke vojsko Hyde Park, N. Y. — President Roosevelt vyprorazilo jeho linie v Libyi a za druhe, general slovil se na sve tiskove konferenci, kdy2 byl Wavell byl poslan do Indie, aby ptipravil tuto tazan ohledne projevu sekretate Knoxe, Ze myzemi proti ptipadnemu irtoku nemeckSrch hord sli, Ze nema, Zadne poznamky. Pozdeji v gak prona Indii pies Rusko a Persii. jevil nadeji, ze Spojene Staty budou s to zn* * stati mimo valku. Pfipomnel, Ze jiZ od zati r.

Washington, D. C. — Odlokni odvodti tech, 1939 dava stejnou odpoved' na otazku, zda Spojene Staty zustanou stranou valky. Pravil, kdo dosahli 28 let a dosud nebyli odvedeni, byv2dy odpovedel, k v to doufa, a Ze tato odpoved' lo natizeno brigadnim generalem L. B. Herdosud plati. Na otazku korespondentit, co soudi sheym, fitadujicim odvodnim reditelem, v telegramu, zaslanem vkm statnim odvodnim fedia hlasoy ani o valce, je2 provadi kongresnik Fish, pravil president: Fishovo hlasovani dotelfun. General Hershey prohlasil, ze byl padvoluje pouze jedinou odpoved'. Na otazku: Jste dam vudci kongresu, aby odloZil odvody tech, proti valce? ptirozene kahlS7 odpovi kladne. do dosahli stall 28 let net bude vytizena predloha, podand k tomuto neelu. Predloha ye zne(Fish polokl sy STm volieum otazku: Maji Spojene Staty vstoupiti do valky ei zustati mimo ni? ni, v jakem byla ptijata v senatu, dava autoriTo je ovkm trik. Nikdo nechce jiti do valky. tu presidentovi, aby odloZil vSTcvik a sluku muSkuteend otazka, kterou ma pied sebou amerikteti dosahli 28 let. Ve vojenskem v3)boru domu zastupcil byl k ni ptidan dodatek, v nem2 ckS7 lid, vg ak je: Bude-li absolutne nutno zameziti to, aby americke zeme byly isolovany otento odklad je uoinen povinnSrm. Rozkaz gevladnutim sveta neptatelskSrmi diktaturami, nerala Hersheyho t3'71ca se, jak se vyklada,, jen maji Spojene Staty vstoupiti do valky proti Hittech, kteti dosahli 28 let do 1. eervence nebo pied tim, ale nikoli tech, kteti tohoto stall do- , lerovi? A na to i2 nelze odpovedeti tak lehce jako na Askodne otazky "pollistr.) sahnou a po tomto datu.

trana New York. — National Maritime Union, sdrukna, v CIO, suspendovala dva eleny, kteti se 2e provadeli vyzveda6stvi. Rizeni proti dalgim peti, kteti byli zateeni agenty FBI. na konci tS7dne, bylo odlokno. * * Altoona, Pa. — Zdejk policie obdrkla zpravu, Ze Francis J. Batkiewicz z Altoona, kter3', byl zachranen z torpedovaneho parniku "Robin Moor", spadl s paluby jine lodi na caste clonal do Spoj. Statt a nebyl nalezen. * * LondSm. — Zprava, doka z Goteborgu ye gvedsku, oznamuje, ze finske aeroplany shazovaly letaky na ruskou zakladnu Hango, v nich byli vyzSTvani jeji ()brand., aby kapitulovali. Ve zprave se pravi, Ze ruska letecka, oinnost je znaene slabk net v ptede gle dny. * * Federalni odbor pokladu Spoj. stata oznamil tohoto tS7dne, Ze vydal v uplynulem fiskalnim roce, dovrknem 30. der ynem, $12,710,000,000, z eeho2 $6,048,000,000 ptipadalo na obranu. V3)daje tyto byly o $5,103,000,000 nad vladni ptijmy.

Narodni dluh na sklonku fiskalniho roku civil $48,961,000,000. Odhaduje se, Ze v ptikim fiskalnim roce jenom na obranu samotnou bude vydano $15,500,000,000 a celkove qdaje budou $22,269,000,000. Poeita se, k nova datiova predloha kongresem prave projednavana, z ySTS'i federalni duchody asi o $3,500,000,000, tak Ze celkove ptijmy odboru pokladu v ptiStim fiskalnim roce budou asi $12,500,000,000. Bude tudi2 deficit v ptikim fiskalnim roce asi $9,769,000,000.

Pkijem odboru pokladu ye fiskalnim roce prave uplynulem byl $7,607,000,000, nejvyki v historii SpojenSrch State. Narodni dluh zvS7S'il se o $5,9994,000,000. * * Milwaukee, Wis. — etyri tisice vladnich zamestnanct v Milwaukee bylo poladano o podepsani prohlakni, k nejsou eleny Zadne organisace, je2' doporueuje nasilne svrZeni vlady Spoj.

Static. Podia Hatchova zakona alenstvi v organisacich s pod yratiVm programem je zioeinem u kohokoli, kdo dostava, mzdu nebo sluZne od vlady. Jednou osobou z tech, je2 maji tento afidavit podepsati, je Mrs. Harold Chistoffel, jeji2 mantel je pkedsedou unie automobilnich delnikii CIO. v zavodech Allis Chalmers. Tato Zena letos na jate, kdy2 statni zakonodarna prosttednictvim z ylaStniho vSrboru vedla vykttovani pod yratmich raja., byla oznakna za kornunistku Je zamestnana v zdejk odboece lesni slutby Spoj. Statt.

Od zahajeni valky na “r chode podnikaji britska letadla ye velk3ich poatech kahlodenni nalety na nemecke fizemi a v3ipadove brainy nacisal na evropskem zapadnim pobtek, nieice tovarny, komunikace a jina vojenska, zaMzeni.

NerneckS7 odpor je slabST, nebot' vetS1 east nemecke letecke zbrane je zamestnavana na v3ichode. Ministerstvem vzduchopavby bylo hlakno, ze pti seclmnactem za sebou jdouchm naletu na severozapadni Nernecko zaloleny byly obrovske polary v nemeckem ptistavig ti Bremach. V prfimyslovem Poruti a take v PorS7ni byly techto naletech zpusobeny teZke ztraty. Britska letadla podnikla v minulfich dnech take nekolik itspeAnSich dennich naletn na n.ernecke a Nemci okupovane * * LondY'n. — Premier Churchill tekl skupine kanadskS7ch ntednikfi, ktera ptiletela do Anglie, ae "konec maze bfrti jeke hodne daleko — nemano Md." Churchill obdrkl od kanadskeho ministra letectvi G. C. Powera "pochoden viterstvi" — kanadskS) symbol viry v koneenou pordZku velmoci osy a podekoval Kanade za jeji ujikeni, Ze "yytrva a do konce". Kdy tento mir ptijde "zavisi na neptiteli Velke Britanie.

Jak dlouho bude klasti odpor, nemtkme Jak dlouho tento z1Si. mu2 (Hitler) bude mueiti a utlakvati narody, jak east° a kterS7m, smerem uvede v pohyb s ytij smrtici stroj, nemtZeme ci. Ale jednou veci jsme jisti. On a jeho nieemriSi gang budou vydani znieeni a hanbe, jez na ne musi ptijiti a my budeme miti lest, Ze jsme v torn ohledu nee() udinili."

Btrana 4.

Ve stfedu, dne 9. Cervence 1941.

728TN1K

Potteby v iftadovne Piehled plijmil a vydani inn i Thniho fondu ,Potteby v tradovne rfizne Potteby v tradovne, rune Telefon roku 1940.

1,247.23 1,337.84 47.51 192.75 84.28 87.08 3.60 148.50 6,452.15 1,076.23 12,775.00 261.15 383.90 721.30 166.98 17.83 1.20

Elektkina Piehled Vydani Pkijem Bilance Eilance dne 1. ledna 1940, $3,364,746.06 Tiskoyy vYbor Voda Od ta,dt na Umrti $217,901.90 Vhoomoc trok ze zastavnich ptijeek 117.63 Vestnik, odberatele a poaovne Urok z ptjeek certifikatt 16,199.54 FoStovne Urok z bondü 36,643.74 Na S. A. C. T. Urok z hypotek 74,871.61 Cestovne OlejovY pri•em (rights) 3.23 Dari Soctal Security Olejovy' lease 805.25 Dan IX. statni Vijdelek v prodeji bondt.

2,530.00 Dan IX. federalni VYdelek v prodeji majetku 188.16 Telegramy Najemne z majetku 8,558.27 VYkazy daub' Vracend bondova dab.

51.80 VYDANI: 174.09 $55,323.47 $ 68,250.90 $ Umrti $130,354.60 $12,775.50 Bilance dne 31. prosince 1940 Umrti, pd. up certifikaty 4,127.34 timrti nedospelYm dedictm Bilance 3,777.18 Hotovost Pdj, cert. Bondy DETSKY ODBSR Umrti, nedospel. dediciim Urok 775.67 PE,IJEM: Komgne v prodeji majetku 1,100.00 $2,255.38 $138.00 $33,477.08 $35,870.46 'Edlance dne 1. ledna 1940 Ddèitáni ptj. cert. odstoup., atd.

17,297.19 9,408.27 Od rAdt. na VYmena (exchange) v bance 2.00 2,200.00 Prodej bonda VYmena (exch.) v ban., Urok bondu 5.40 2,037.50 Urok bondü Urok pi koupi bondu (pre'SlY) 183.33 11.80 TJrok piljdek certifikatti Potovne a pojiSleni zasilek bondt.

9.39 3.34 Vracene tairtni poplatky Pravni (legal), vydane tdet bona).

910.81 Pravni (legal) vyd., fleet hypotek 150.95 $13,660.91 _Celkem Piavni (legal) vyd., 'abet maj.

607.18 VYDANI: Ztrata v prodeji majetku 3,523.97 660.00 Na tmrti Ztrata v prodeji bondt 92,492.80 .50 Vymena v bance Premie v koupi bondu 60.00 386.92 Comm. novi dleni Vydani, ztrata abstraktu 75.00 484.77 ,• Uspory Pokuta, cotton allotment, majet.

32.24 555.00 Premie na bondy Orani, diskovani a prace, fleet maj.

766.68 110.45 PreSlY Urok pii koupi bondt Spravce, fleet majetku 402.29 Dane, fleet majetku 2,844.82 $ 2,197.64 Dane, flat rate (vodni) fleet maj.

3,036.72 236.00 fijeky certifikatt Opravy, atd. Udet majetku 2,126.75 7,500.00 Bondy Pojikeni proti ohni, fleet maj.

207.24 Vracene tmrtni poplatky 304.48 $ 9,933.64 Celkem VracenY Urok z hypotek 35.32 236.00 ,Piljeky certifikatt, prieita se VracenY tarok z ptjeek certifikatt 9.62 5,300.00 Bondy, prieita se Cestovne, fleet bondt 305.40 Cestovne, fleet majetku 484.47 $5,982.65 $274.00 $38,777.08 $45,033.73 Bilance due 31, prosince 1940 Prenos na Hlavni isad 29,280.63 UpinY prehled trech polo'Zek "potteby v tradovne" podam ihnecli• Pi enos na Hl. rad, pr y. rod. popl.

16,219.37 dostanu jen dosti easu ten prehled dati do bilance.

Edward L. Marek.

S bratrskYm pozdravem, $311,508.84 $357,871.13 Bilance dne 31. prosince 1940 $3,411,108.35 Dne 2. tervence 1941.

Piehled pIIjmü a vydani Hlavniho Radu roku 1940.

Piehled Vydani Lilance dne 1. ledna 1940, Od radii Pi'enos z umrtniho fondu, pr y. rod. popl.

Prenos z tmrtniho fondu Prodej potreb v tradovne Prodej odznakil Prodej prirueek Telefon VYDANI: Oznamky $ 101.10 teetni vYbor 225.56 Aktuar 1,096.98 Satni piehled 964.90 Premie jednatelt 95.00 Sje.zd 8,389.02 Comm., novi eleni 12,458.94 Piavni, (legal vyd., funrtni affidavit 1.00 Dary 756.00 VYmeny v bance (exchange) 75.64 Express 21.32 Freight 2.94 Povoleni z Austinu 21.00 &haze 435.20 Opravy strojii 89.20 Lekakske prohlidky 2,106.00 Lekakske prohlidky vrchniho lekake 532.00 Notak 37.75 ZakizenI v iikadovne 750.89 Najemne z idadovny 360.00 Slune fitedniku 14,461.00 1'1 Bondy idednikil 112.50

Vesnice, ktera si stavi svepomoci oilturni dCm. - V Tvrdonicich na Hodoninsku zahajili na podzim svepomocnou akci, ji2 ma bYti uskuteePkijem Bilance nen jedine .dnY kulturni dtim v kra22.16 ji, stredisko narodopisne prace, kul$ $ 22,715.05 turniho deni v kraji a kde bude pa16,219.37 matovano na prednaSkovY sal, kni29,280.63 hovnu i aitarnu, stejne jako na sal 13.45 divadelnich ochotnikti a vYstavni 16.00 sin, v niu1oeny budou cenne pa3.00 matky stareho hospodateni, krojo3.40 ye soueastky, vY'Sivky a malit yky, ornamenty a jine zvykoslovne predmetey. Pri tom obeane se rozhodli zdarma na stavbe kulturniho domu pracovati, zamoZnejSi daji zdarma

potahy, navozi potrebnY material a pouze odborne prace budou delati najati Zivnostnici, PH torn bylo rozhodnuto, Ze düm bude postaven ye slovackem slohu. Letos na podzim mabYti odeyzdan sy emu velikernu nkolu.

Pochopitelna zdvorilost. - Dva mladi umelcl spolu bydleli v podkrovni komUrce. - "Nep rafail bys ml dnes svou kravatu?" ptal se jeden. "Milerad," odpovedel druhY, "al pros mne dnes vYjimeene "Protole ji za ZadaS a svoleni!" nic na svete nemohu najit " znal se prvni.

U. S. Aereplanove Tovarny STAVBA ABB PLANT:I - 0 SVAEOVANI AEROPLANt tpinY vYcvik v aeroplanove vYrobe pod dozorem vladnich, odbornYch mechanika.

Nove denni a veeerni tridy, poeinaji ka'Zdeho tdne. ast vstupneho jest placeno pH zapisu do Akoly a zbytek pozdeji, kdy student dostane zamestnami v tovarne na vS7robu aeroplanU. Byt a stravu k dostani v blizkosti.

PFSte o Upine informace. tradovna otevrena i v nedeli.

Tie Houston Aeronautical Trade School 1310-16 CLAY AVE., HOUSTON, TEXAS.

PHONE P-48'73 PISTE NEB PELTI5TE OSOBNE

stfedu ,dne 9. Cervenee 1041.

BUIMIEINI

IMOISISOWINOWI.1111•04INIINNMM ■

Oda dopisovatelski I Dopisy, jet by obsahovaly nevem& nab zitvadne polemiky, poiadatel pfedklada ye anyslu stanov Tiskoverau VYboru k vlastnimu rozhodnuti.

Houston, Texas.

Cteni bratti. a sestry! cis. 142, ' V nedeli 29. dervna u radu Stela/Ilk v Houston, Tex., bylo sehrano hezke divadlo, malYch i velkYch, se zajimavYm programem a sokolskYm taneekem. Tak trochu y am napigi kdo to hral a jak.

Ze vg eho nejdfive, sestra P. Studniend prednesla vzpominku na p. R. Lebra, kterY od nas odeg el 20. 'derma 1941. Br. R. Leber byl opravdu dobrY, glechetnY, poctivY a dobrY vlastenec, o dem2 dosvedeovala jeho neanavna prase pro ONS. A kaIdY mesic velkou eastku daroval.

To dosvedeuje, ae nebyl skoupYm. Br. R. Lebr velice nam bude chybovat, dlouho se budeme po nem ohlijet, a ka2dY, kdo jej znal, pri vzpomince, kterou ses. P. Studniend prednesla 1 zaslzel. Br. R. Lebr se velice te gil na toto divadlo i na program. On velice rad vial deti hrat. Te2 i na ge Elizabeth' jemu venuje vzpominku, neb jej mela velmi rada. On ji v2dy pochvalil jak hrala divadlo i desak ji daroval, ze hezky hrala.

Pied divadlem byl 2ivY obraz; napisi, kdo v nem byli: Columbie, pi. J. Earl, Oeskoslovensko„ pi. H. Tepera; ony d ye spolu rozpravely, jak to ted' jde. Columbii bylo divne, jak Oeskoslovensko se dr2i, aivuje a 2e nezahyne, co2 k tomu dosvedoovaly jeji ditky skoini, jak umay eesky miuvit a zpivat. Tedy zazpivaly obe hymny, americkou i eeskou. A zapomela jsem, 2e pred 2i yYm obrazem zazpivala Columbie americkou hymnu eesky. Tedy yam napigi jmena gkolakt, kteri predstavovali slovo 8tefanik, kalclY mel na prsou pismeno: Marelyn Earl, Betty Kubin, Virginia Ward, Fredy Tepera, Dorotka Soped,k, Emil Kuropata, Edvin Sopeak, Dienks Vaja. A pak vlastenci naroda deskeho byli: Bolena Nemcova — Elizabeth Stefka, KomenskY — Albert Vra2a, Libu- E. Cikala, Eligka Premyslovna — Sopedkovd, Oech — Vera Vaja, 2ikka — R. Silek, Havlidek — A. Ward. Tyto deti tak hezky hraly, 2e se bylo radost na ne divat, neb A. Vra‘Za byl jen jednou na zkou2ce a umel illohu dobre.

Ted' prednesla ree ses. K. Otvrtnikova: "Nezapominejme." Tak tklive to povidala, 2e já myslim, kaklY zaslzel nad temi jejimi slovy.

Nezapominejme na na ge ubohe vlastence, nezapominejme, 2e se maji zle, nezapominejme, ze hynou hlady, nezapominejme, ze jsou velice tYrani. Nezapominejme na na gi deskou fee, po nagich praotcich a pramatkach, nezapominejme na eeskoslovenskY narod, 2e se jednou vzkrisi, nezapominejme a pomahejme.

Ses. K. atvrtnikova, mela dlouhou ree, ale ja, sjem si zapamatovala jen pdr vet. Ted' nasledoval sokolskY taneeek, asi ye 4 oddilech, kterY nacvieil br. Nezval. Tedy ktere tancovaly: ses. Nezvalova, ses. Sindelova, ses. Earlova, ses. J. Vajova, ses. E. 8epkova, ses. A. Wardova. To ale nebyl obyeejny tanec, to byl nacvik sokolskY, kterY se velice hezky vyjimal. A pak zpivaly zpevaeky: E, Cikalova a M. Vajova, "Chtela bych chaloupku". Tak dojemne zpivaly ,2e je kaZdY rad poslouchal.

Ted' nasledovalo detske divadlo pod nazvem "Poklad", nebo fliratr hloupY Honza a sestra jeho Marie". Hloupeho Honzu sehrala na ge Elizabeth, ale opravdu byl hloupY, kdy2 jemu sestra Marie povidala pohadky a on myslel 2e je to pravda. Jak treba mu povidala Marie povidku jak byla velka bourka, v gude bylo mnoho vody, potoky se rozvodidovaly a hloupY Honza myslel 2e je to pravda, basil sebou na zem a plaval. A sestra Marie se ho pta, co delag a Honza: ale plavu, abych se neutopil. A jednou Honza hral si s chlapci a oni jej po-

Straus I.

VtEITIg fIC stra gili s cikany, 2e pry kradou deti, 2e detem hodi naplast na hubu aby nemohly krieet, a v torn mu hodil jeden z hochil kolde s povidly na hubu, ale Honza to zahodil, myslel, 2e je to naplast a utikal domit. Ses. Marie se pta, co je t Honzieku, a on vypravoval v ge, jak to vge bylo a plakal a celou tvai- mel od povidel.

A jak Marie jemu rekla, chlapci hodili ti kolad na hubu, dal se do place, ze koldo odhodil, 2e jej mohl snist. To jsme se hloupemu Honzovi nasmalj. dost.

Ted' nasledovalo divadlo velkYch pod nazvem, "02erite se, bude vam lip" a neb a pradlena". Malice sehral hezky 0. Valla, kterY byl vgem dlu2en. Domaciho pana sehral A. Vaja, kterY chodil napominat malice, aby platil najemne, nebo ze jej vyhodi yen. A rekl jemu, aby se o2enil. Mistra krejeiho sehral J. Svreek, ten te2 chodil napominat malire a nebo aby se o2enil. Obuvnika sehral J. Triska, ten jak pri gel malice upominat a nebo aby se taky o2enil, malit se udelal stonavYm a notne stonal, a 2e citi, ze brzy umte. Literata sehral F. Beean, taky pri gel malite upominat, aby zaplatil, aneb aby se o2enil. A pak prinesla pradlena pradlo, kterou sehrala J. Earlova.

Ale ta malike neuporninala, pros, 2e ma hodne chatrne pradlo. A proto se do ni malit zamiloval. Nechtel se 2enit, kdy2 jej pobizeli, ale precc.

A ted' mame tu u Stefanika deskou gkolu.

Chodi do ni 15 26,ku a vyueuje je p. A. Vaja a te2 pomaha pi. H. Tepera. Pan A. Vaja je vYbornY a hodnY, deti ho maji rady. Co chvili jim nejakou mlsku dd. I dnes men zmrzlinu a kukesy.

Taky sokolici se dr2i. Dries yeeer maji cvie'en'. Male sousedovy dve devodtka anglicka te2 chodi do Sokola i jeden anglickY hoch. Sokol cviei p. Nezval. Sestry Studniond, Bedanova a 6tvrtnikova pilne rracuji pro ONS. V mesici maji jsme byli ja, rxrdj mu2, nage Elizabeth, s moil sestrou Anna Juren , s jeji dcerou Ellou, pan Tom a pani Francis Surovik, v New Ulm, Tex. na nav gteve. Pi. F. Surovik je ji delg i dobou upoutana na Trpi na velkY tlak krve. Kdy2 jsme k nim pHjell pi. F. Surovik byla jaksi smutnd, ale ne2 jsme jeli domt, byla vesela jako jindy, kdy2 bYvala zdrava. One je ducha veseleho. Tak jsem si povidala v duchu, kdyby tak dal's Pane Bole a ta na ge navgteva ji pozdravila, to bych byla rada, a tak prijeli k nam do Houstonu.

Ale my Ti toho zdravi vgichni prejeme, aby jsi byla zas hodne zdrava, a po Tvem velkem statku se prochodila a ty kuratka, kterYch jsme videli velka stada, poklizela, kdy2; se na to tolik te gig . Taky jsme se meli u vas dobre, a kdo by nemel, kdy2 byl tak chutnY °bed a dobra svadina, kolade a paje, ktere nachystaly, jejich slu2ka A. Sisova a jejich d ye dcery, ktere v tu dobu dlely na nav gteve i se svojimi rodinami.

Tel' se varn nausim pochlubit, kdo nas navg ti•vil. P1. K. 6tvrtnikovd, p. Dole2a1 a pi. E. Skaloudova ji2 byla u nas trikrat. Libi se ji zde i mezi bratry a sestrami u Steranikt se ji libilo. A take se ji velice libilo posledni divadlo. A v pondeli 30. eervna prekvapili nas milou nav g tevou p. farar i pi. fardrova Joe Bartoriovi ml. Navg tevy nas mile pote gily, diky varn vgem.

--Litujeme velice rodinu Kulhankovu, 2e vyhoteli. Babieku Kullaankovu, jic 81 letou, musela nevesta vynest yen. Ale ne, abyste si mysleli ze je nemo2nou, to ne, ale byla zaleknuta. V2dyt' byla v nedeli na divadle, ja jsem s ni. mluvila.

Tento dons je hodne smutnY, ponevad2 ode:Sly od nas dobre du ge. A tak rodina El gikova i celd rodino Lebrova a cela rodino Lupancova, prijmete od nas cele rodiny Stefkove hluboce citenou soustrast nad ztratou vagich milYch, kteri vas tak neoeekavane ode gli. Dej jim vg em tiche odpodinuti, o, Pane a zeme budi2 jim lehkou. Zarmoucene rodiny a nemocne rodny pote g a uzdrav Pan Bah. Jmenem radu Stefanik cis. 142, Houston, Texas. Celt' rad 8tefanik vyslovule tu nejhlub gi soustrast ro-

dine Lebrove nad ztratou jejich milovaneho man2ela a otce R. Lebra. Cast budii pamatce jeho.

Vy naei A. F. Kutilovi, pi g te nam zas, budeteli ut pikovat. Diky za dop is vami nam poslanY. Vy, D. Jurenovi v Ellinger, co delate?

Pig te nam. Elizabeth mi povida, 2,e ty Gladys rnag ji psat, a ona zase bude Tobe. U2 mam hodne dlouhy dopis, to bude mit s nim p. sazee praci. S bratrskYm pozdravem yarn vgem, Vera 8tefka. it,id Rosenberg, cis. 159, Rosenberg, Tex. Vg em elentna radu Rosenberg, eislo 159.: Zveme timto vSechny eleny radu Cis. 159, do schfize dne 13. dervence ye dy e hodiny odpoledne v sini bratra Vogelsanga, kde se bude uva2ovati o dUle2itYch vecech pro na g rad. Zaroveri bude volba noveho mistopredsedy, kterY1 arad je uprazdneny Umrtim na geho dlouholeteho elena Antonina Dolnika. Proto jegte jednou srdeene zvu ka2deho elena, aby se dostavil do teto schfize.

Miles Podlipny.

Poth, Texas.

Ctena, redakce Vestniku!

Kdy2 jsem psal o nas pro nas, ke konci jsem nodotknul, Ze neminim do 2adneho 2garnouti.

Ted', jak vidim, na g br. Domorad se domniva, ze jsem do nekoho 2tarriul a Zada, mne o vysvetleni. Bratfte Donnorade, ke T ye zvedavosti musim Ti Ze Zadneho na muSku si neberu. Piece jssm nemohl napsati, Ze tu budovu vlastni naee Jednota, kdyZ je to majetek naei sestry Kubenove. 0 torn rozdeleni eisteho vYteZku z teto slavnosti jsem si tak myslil toto. Kdy2, uZ naee Jednota nemble si postaviti svou vlastni budovu, Ze mphli bychom si zaloZiti fond za tim fieelem. Kdvbv tento fond jsme ji2 melt zaloleny, poCadatele one slavnosti jiste s radosti byli by na ten nas fond take pilspeli. Jeliko2 toho fondu dosud nemame, poradatele one slavnosti rozdelili vYteZek jak sami za dobre uznali. Nikdo jim to nem-We vykladati y e zlem ani si nekoho za to na mueku brat. Doufam, bratfe Domorade, Ze jsem Ti podal dostateene toto blizg i vysvetieni, o ktere jsi mne Zadal. V opal/16m pPipade jsem volnY ease poslouZiti Tvemu prani co se tYee toho o nas pro /Ids mnou napsanehc.

SrdeonY pozdrav a znamenam se s bratrskYm pozdravem, Fr. Vontur. tdd Krasna, Cis. 96.

Cteni bratri a sestry!

Druhou nedeli bude nas rad konat schilzi a jste 2adani, byste se u2 nekdy nekteri dostavili, neb at' tajemnik a pokladnik jenom sonze neodbyvaji.

Koneene 112 nam prestalo pr get. Neprgelo 112 asi od 27. minuleho mesice, nu, a dues jest ji2 5. eervence.

Nu tak nezapomerite na tu nedeli tento mesic. S bratrskYrn pozdravem, John Marek, taj.

Pokrok NMI. cis. 72, Cameron, Texas.

Cterai bratri a sestry!

Zde vas uvedomuji, abyste se v g ichni dostavili do schuze druhou nedeli v dervenci, tati2 13. tento mesic, neb naame dniente iednani a zaroveri dva eekatele k uvadeni do radu.

V minule scherzi bylo ujednano odbYvati spoleenou svaeinu s l'adem R.V.O.S spoleene, col' se i stane, proeeZ sestry obou Mdfl jsou Zadane, aby neco donesly od peetva, ostatni cbstard vYbor k tomu zvolenY. Veeer bude zabava, cili taneeni zabava pri hudbe bratr: BiskupovYch. Na shledanou nas veech pristi nedeli v rodni sini. S pozdravem, R. J. Guzner. rLicl

2ivot jest poetarska tloha, kterou nernt2eme znovu vypracovat. Nernii2ete napravit nespravne ubirdni novYm pridavanim.

—George Eliot,

Strana e.

Dallas, Texas.

Mili Otenati Vestniku!

Je horko sedet a psat je prace ne prave jemna, proto budu velmi struand v podani zpra y , napteci z nak Sokc,I.s1:6 ktera byla opravdu eetne nP,v8:lveria. Jevié nak mladi bratti sokolove si p.zo tuto ptilEZitost vyparadili, dali tarn novou oponu a vnittek upravili jak jsem Videla ye velkYch budovach moderne vypravenYch, do etverce z latky upravene pozadi. Nak hok, hlavne náS. podnikavY pilnY Vlad'a Hoek koupil 100 yarda Cerne iatky a tu si mii2ete ptedstavit, co to dã prace 100 yardil latky zpracovat v ruzne, zahyby. Hok na torn pracovali po nekolik noci a marninky Si ste2ovaly, 2e hok jejich pli1l domfi ve d ye hodiny po pulnoci. K tomu ná S umelec udelal sokolsky odznak, hezky veliky a posttibtil a upevnil v zahlavi derne latky steny, vyjimalo se to v torn dernem poll velice krasne. Bylo ml iito, 2e jsem nemohla sledovat cely potad programu, na dvou mistech najednou neni mo2no bYti. Byla jsem soueasne se ses. Pokladnikovou a Seveakovou zarnestnana v kuchyni, proto jsme cely program nevidely.

Jako haste vystoupila u nas etvetice statnYch sokoliku z dalekeho Los Angeles a zacvieili sletova prostna velmi pekne. Dale, dvanact sokolieek enniskYch rnely svoje z ylakni velmi pekne sestavene cvieeni, a nakch devet nacviëila Toberna, ktere se take nedaly zahanbit. Na§i hok-borci, i nak etyti hosts z Los Angeles virtuosne cviCili na bradlech a2 dech se tajil. (To jenom asi rnnC. Ptiznam se, 2e ze c yiCeni na natadi nemam 2adneho po2itku, po celou tu dobu trnu strachy, Ze„si z ,nich nekterY ubli21. Strach povoli 2,2 hok sklizi natadi.)

NezapomenutelnY nadherY obraz rozvinuje se pied zraky obecenstva. V sale zhasla vkchna svetla, je Upina tma a ka2d.Y eeka dychtive, co to bncle. Nova opona se rozhrnuje, svetla se zaeinaji pomaloueku rozsvetlovat, tak jako svit novella dne, kdy ustupuje noeni temnota a na obzoru pomalu se rozedniva. V sale stale je tma — upirate zrak svuj, co bude za oponou.

Vidite obrysy, z kakis strany mu2ska, postava. stoji jako sochy, v pravici dr2i. (z prave strany jeviS'te) americkou vlajku a z leve Oeskou vlajku pti lep gim osvetleni poZnavame postavy naSich nejlepkch borcu, americkou vlajku dr2i Franta StranskY ml., telo jeho sam Y sval, ka2da 1-Ha napjata, ucelend. Ptedstava amer. do detailu v tuto dobu nevhodnejk, Ceskou vlajku dr2i. Vlad'a HoS. ek (ptivodce tohoto krasneho yYznamneho obrazu?). Postava docela odli§na a Franty, tela beloueke, kulatejkch tvart, 1-fly a svaly nejsou tady tak viditeine.

Uprostted je dosud menk eernou oponou zastten, za jevikem zaeind hrat uceleny sbor nagich hochtl v Anglii na gramofonove desce natodenY "Kde domov milj" a "Nad Tab-A se blY ska,", eerna opona pomalouCku se- shrnuje a obecenstvo za prvnich zvukd nak hymny povstalo a sleduje s napjatou pozornosti, co uvidi za touto oponou. Chvile velkeho pohnuti, na podstavci stoji nehnute postavy, v zéCeli tohoto obrazu je sttibrnYm pismem v eerneni poli velkYmi pismeny nansano "Byli jsme a budem", pod timto napisem je umistnena mapa Ceskoslovenska, tak jak byla pied zabranim Nemci.

Z prave strany na vy‘Skm stupni stoji vojin v americke uniforme, br. Jos. Jureak; na leve selka v nadhernem kyjo yskern kroji, Loraine Ptevratilova; na druhem stupni uprostted v dtepu je ye evieicim sokolskem kroji Edvin La2novskY z Ennis a doleji ná S" host z Los Angeles, take y e cvieebnim tboru; z prava statna pekna postava sokola Jana MachaCe ml., ptipraveneho jako k fitoku, a z leva sniva pekna postava sokolieky Evelyn Pa yelkove z Ennis. Z jeji tvate lze eisti: i ja, jsem ptiptavena k obrane! Geld tato skupina, po stranach praporeenici, po celou dobu co ucelenY sbor zpiva (na gramofonove desce) nak krasne hymny, stoji jako sochy, ani brvou oeni nepohnouce, v h1editi ptitmi, pobli2e vidi§ kanouti slzy pohnuti a nak.

Ceske hrdosti. Bylo to krasne, Vlad'o, a vy ykchni kteti . jste se na teto nEzapomenutelne scene podileli, yam vSem patti na S" dik.

Navkeva byla velice pekna, mCli jsme zde 27 hostil z Fort Worth a tolik take z Ennis a jak u2 jsem podotkla, al z dalekeho Los Angeles. lioc14m. se Texas velmi lihil a zvlaaeta hezka

VtSTNIK deVeltka, sokoliely z Ennis a na§e, s kterluni se vyborne pti clobre hudbe br. J. Mace vytaneili a tel v potu se vykoupali. Po strance finaneni i moralni se Akademie vydatila znamenite. Jme.nem Sok3la vkin na ykevnikilm cizim i dornacim za navkevu dekujem.

V pondeli ul se to zaeina.lo rozji2det na, velkolepy slet do Chicaga. Od nas z Dallas jeli br.

Frank Hou2vioka (synka maleho vzal sebou, aby se ul od mlddi zaueoval v mykence sokolske), br. Franta StranskY ml., br. Julius PodhradskY a br. Joe Pokladnik, kterY tam zustal v tadach kursistU, dale FrantiSla Kebrdle a Loraine Ptevratil. Tyto tti posledne jmenovane jednota vyslala, aby se po sletu kleastnili kursu a pthiesli si nave dobre vedomosti pro dalk vYcvik cvieeni v osade. Dalk. byli: Ella Nesudova, br. a ses. B. Ptevratilovi, pi. Jim Kueerova, s malYrn Jimem a Anieka Stranska, p. Elzner se ttemi cletmi, p. a pi. Frank Kueera a sl. Regmundova, techto deset z Corpus Christi, take byli ptitomni nak Akademii. Ve etvrtek vyjela kara, ktErou tidila sl. Bessie Vrzalik, s ni jely Si. Marie Petrova, Si. PU2. Jare§ova, sl. Adela Krahulik, sl. Mil. Taut a pi. Taut.

Pozdraven lisky z Chicaga nam zaslali Ela Nesuda, Bessie Vrzalik, Loraine Ptevratil, p. a pi. Pralsky z Houstonu, pi. J. Kueerova, a. a pi.

Nesudovi z Roswell, N. M., kam si vyjeli na vYlet. VSem za vzpominky dekujem.

Dne 29. aervna u nas v Sokolovne odboaka S. A.C.T. potadala svoji Narodni pout'. Jestli pak jste si vzpomeli, 2e tu nedeli byl svatek Petra a Pavia. Toho dne Slo se u nas ve vlasti na pout' a povidalo se ptislovi, Ze kdy2 na ten den svatY Petr nepije, 2e neprSi. Tak musel ten den nepit, protole neprklo. Pout' se yydatila dobte, Ykeva velka nebyla, hrstka vernYch Oechoslovakil, kteti piispivajI na vSe a vS'ude. Bratru J. Houpemu patti dik a oceneni jeho prace, kterou Si dal s Comi peknYrni srdiaky a panenkami.

Vyzdobil je velmi pekne, muselo mu to dat mnoho prace a poeital Si za to tak main. Meli jsme toho 150 kusn, vkcko se to prodalo a je'Ste byla dalk poptavka pa nich. Meli jsme na pouti hodneho pantatu, kterY si vkchny ty hezke maminky (jak nas nazYva) dal do tady, kupoval a rozdaval srdieka vAem, a 2e jsem seclela u stolku s pi. Slovakovou a Du'Skovou a zapisovala vlechen prodej, tak yam prozradim, 2e jich koupil a rozdal 35 kuki. Take panimama Zazvorkova, ptika k nam na pout' a vy, jen2 ji znate vite, 2e take toho v2dy nakoupi, aby nechala utrZit. Meta na Satech ptipnutou tu svoji vYrobu, panenku, ale i tu prodala a et yrt'ak mne odevzdala.

Z Beaumont meli jsme navtevu p. a pi. S ,edivych a jejich dvou hezkYch dcerukk. Pan 8edivS7 je etverak, povidal: "ja, jsem celY S'edivy," a vskutku byl, oblek, vlasy i jmeno take. Nabidla jsem mu, aby si u nas koupil pouti. Pro tanec nam velmi pekne vyhravala detska kapela pod tizenim Sid Pokladnika a J. Kebrdle st. Nekolik tech starkch a ovSem zkuknejSich ov§em vypoma.halo. Jsou to piece jen jests male deti ye stall mezi 12-15 let, ale drlely se stateene a hraly pekne a hlavne — zdarma. Tedy take pro ten heel svoji htivnou ptispely. Diky vam vgem!

Penelite dary v tento prospech mne u stolku odevzdali: pi. Malikova, $2.00, p. a pi. Kraftovi $2.00, p. a pi. Nestrojil $2.00, p. a pi. 8eveak $2.00, pa $1.00: pi. Filipcova„ Slamova, DuSkova, Zastoupilova., Konakovska, po 50c: pi. Valkova a pi. Palieova. Pisatelka darovala 6 zaster, ktere byiy hned prodany. Do kuchyne peeivem a salaty a jinYm ptispely: pi. Hem2alova, Pokladnikova, Mrlikova, Hulovcova, Rezkova, Stranska ml. i starSi, Toberna, Valeikova, Jureakova, Kopeekova, Kozova, Cejclibmova, Markove„ Pokladnikova, mi., Kartouzova, Jureikova, man2ele .Rendlovi zmrzlinu. Jestli jsem nekoho opomela, tu prosim abyste mne upozornili, rdda chybu opravim. VSem darctim jmenern odboeky dekuji, eist p1- ite m z tohoto podniku je 85 dol., col yam nas pokladnik br. Hemlal sam oznami.

Mam radost ze vS1 te prace pro ten /la§ zubo2eny narod, neb vim z vlastni zkuknosti, jak to hteje, kdy2 se vec vydati.

Dopis milj se prodloulil a jests jsem yam chtbla zdelit nee° z na:s1 Ceske Sloly, ale to a2 podruhe.

SrdeonST pozdrav atenaktun, B. Valeikova.

Ve stfedu, dne 9. 6ervenee 19411 JAK MA VYPADAT NEMECKt "NOV I iRAD".

V lists Economic Journal napsal Paul Einzig odpoved' na elanek C. W. Guillebauda, uvetejn'exV v prosincovern Oisle toho listu. Jeden z GuillebaudovYch zaveru, pik Einzig je, 2e system' navrhovanY nacisty pro Evropu kontrolovanou Nemeckem, ma te2ka vady. Guillebaud vS'ak netika, jake. Je v S • ak velice dfflaite, aby si dobyte zeme i Britanie uvedornily nevYhody hospodatske nemecke nadviady nad Evropou.

Paul Einzig proto podava kratkY pfehled hlavnich hospodatskYch ryst "noveho tadu" podle projevu ministra Funka a jinYch nacistickych vfidcU: "NovY tad" ma vypadati asi takto: (1) Hospodatske planovani poulite v Nemecku pro etytletku, spojene ov§em s vkobecnou nacistickou kontrolou, ma byti rozSiteno na celou Evropu kontrolovanou Nemci. Tim ma byti odstranena nezamestnanost.

(2) Politika "nemecke expanse bez inflace" sledovana nacisty v Nemecku ml byti zavedena ye vkch zemich kontrolovanYch Nemeckem.

(3) Politika cenove kontroly, jel ml zabraniti tomu, aby menova, expanse poruSila cenovou firoveri rovne2 ye vkch zemich.

(4) Zeme pod nemeckou kontrolou podr21 sve narodni meny, jel budou stabilisovany v porn& ru k marce. Marka ma zustati stabilisovana v pomeru ke zlatu a dolaru.

(5) Bude zaveden mnohostranny clearingovY system, jeho1- clearingovYm sttediskem bude Berlin.

(6) Berlin bude mezinarodnim fiverovym sttediskem, jel ml krYti kapitalove potteby zemi kontrolovanYch Nemeckem.

(7) Bude zavedena mezinarodni alba prace ye vysokem stupni, die nil se ma ka2da zeme kontrolovand Nemeckem, specialisovati na vYk nil je nejlepe robu (8) Prtimysl techto zemi bude racionalisovan v mezinarodnim metitku. Priimyslove kartely se postaraji o rozdeleni domacich a cizich trht.

(9) Zemedelske methody maji byti modernisovany ye smyslu z yYSene vYroby a snileni Zemedelcum pracujicim za neptiznivYch podminek mail byti zajiStena trvala odbytiSte a ceny pevne na dlouhou dobu.

(10) Pomer mezi Evropou, kontrolovanou NCmeckem a ostatnim svetem ma byti upraven obchodnimi smlouvami, vYmennYmi smlouvami a kartelnimi smlouvami sjednanYmi Nemeckem pro cely kontrolovanY hospodatskY blok.

Einzig ptiznava, le tento program vypada na prvni pohled lakave. Kdyby narody techto zemi ptijaly tyto sliby tak, jak vypadaji na prvni pohled, muselo by to pilsobit na jejich stanovisko k nemeckYm utlaeovatelUm. Na S"testi porobene narody mohou tyto nacisticke sliby posuzovati podle svYch trpkYm zkuSenosti s nacistickYm vykotist'ovanim. Proti namitkam, 2e tato skuteenost neni rozhodujici a 2e dlouhodobY nacistickY program nutno posuzovati s vecneho stanoviska, uvadi Einzig eetne hlasy nacistickYch vadcti, die nichl "novY tad" ma pracovat ye prospech nemeckeho narod y a 2e porobene narody musi poeitati se sniZenim livotniho standardu. Odpovida to zasade politicks filosofie nacistU, 2e nemeckY narod je narodem nadicazenYm. Amerieti dobrovoluici do britske a einske armady.

Chicago Daily News pkindS'i zpravu AP o tom, 2e tkady SpojenYch Statti v nejbli2li dobe povoli zasadne dobrovolnicke prihlaSky americkYch oboanii do vojenske s1u2by britske nebo einske. Sc strany britske nebude vyZadovana ptisaha vernosti krali, ktera2to formalita by podle americke Ustavy ptivodila ztratu americkeho statniho obeanstvi. Jil dtive Utady povolily nabor nekolika tisic technickYch odbornikt pro vYrobu a obsluhu novYch britskYch radiovYch ptistrojt k vyhledavani letadel a pro jine odborne technicke uikaly. Okolnost, Ze vetkna americkYch muZit ve veku od 21 do 35 let podleha vojenskemu vYcviku podle zakona o vojenskYch odvodech (selective service act), jest v teto dobe hlavni pteka2kou znaienej'Siho rozmno2eni pkihla gek do cizich armad.

Ve stredu ,dne 9. Cervence 1941.

San Antonio, Texas.

Mill etenati!

Jest tomu ji davno, kdy jsem posledne mezi vami byla, tak vas ,na chvili zase navgtivim.

Co v g ichni &late a jak se y am libi tyto horke dny? Doufam, Ze vy na fume u2 mate praci dodelanou, abyste nemuseli bYt v torn horku na poll. Jak se y am libily ty de g te, ktere jsme stale na jare meli? Te2 mojim rodietim to trochu firodu pokazilo.

V nedeli 29. eervna méli jsme tu katolickeho kneze dp. Kunce, kterY k nam reenil o neelu S.A.C.T. Vlp. Kunc jest mistopkedsedou S.A.O. T. v East Bernard a jest to velmi mil' a pracovitynelovek. Jeho kee se nam v g em libila a byla velmi zajimava. S.A.O.T. ma velmi dtlelite poslani, pro ktere mame v g ichni pracovat a pomoci co mtZeme tern na g im tam za morem.

Nam tech par centu tak mak) pochybi, ale tem tam tolik pomohou. Bylo by to pekne, kdyby kaalY Cech, kterY bydli v teto drahe zemi, udelal co mile pro tuto dobrou vec.

V nedeli, dne 13. Cervence bude mit na g e odbooka "Alamo" S.A.C.T. taneeni zabavu v Old Turner aHll na Nacogdoches ulici. Vim, Ze toto misto jest znamo v g em, kteri radi chodi na dobre Ceske zabavy, ktere tarn east° mivame.

Prijd'te v g ichni, mladi i stari a tee pozvete vae Pozdrav pani Kamile Fojta g kove a preji Vam, abyste se brzy uzdravila.

Zatim na shledanou a pamatujte na na g i zabavu dne 13. eervence. Jsem s pozdravem, Lillie Ann Pgeneik.

Je mono obchodovat -s Hitlerem?

Chicago Daily News otiskuji referat o knize napsane Douglasern Millerem, kterY byl obchodnim ata g e v Berline od r. 1925 do 1939. Z knihy je zrejrno, Ze nacisticke obchodni metody byly proste pochybne triky provadene ye svetovem meritku jake byly rnoZny jen u velkeho naroda oviadajiciho svou menu, bankovnictvi, lod'arstvi a prtmysl. DUstojne se kadi k podfukum nodvodnika Yellow Kid Weila, kter' prodaval venkovskYm bankeitm pozlacene cihly za zlatel i v tomto nemeckem pripade plati pravidlo, Ze kdo byl jednou podveden, snadneji sedne na lep po druhe.

Jako priklad je uvedena JiZni Afrika, ktera, provedla vYmennY obchod s Nemeckem, aby prodala svou vinu. 1Viela dostat stroje a lokomotivy, kterYch dodnes nema, a v nadeji, Ze dostane penize, udrZovala styky s Nemeckem je g te dlouho po tcmto "vYhodnem" obchode.

Pri torn Nemecko pusobilo dale tim, Ze skoupenim cele Urody preru g ilo styky JiZni Afriky se svetovYm trhem viny, take po roce bylo jedinym kupcem, kterY se naskytl. Take vznikl v JiZni Africe mocnY politick' blok, zasazujici se o obchod s Nemeckem.

V celku se vnucuje zaver, Ze je mono obchodovati s Nemeckem pristoupi-li se na jeho podminky, to jest: da-li se mu zboZi. zadarmo.

Houston, Texas.

Pratele! — Zase trochu jdu s vami Si pohovorit, aspori v dopisu. Chci y am zase vypsat nag e zpravy a to tentokrat same vesele, ktere nas zase privedou na cestu veselej g i a sice, Ze nage hezka a mila sokolka Anieka EIamuskova darovala na veky sve srdieko svemu uprimnemu skemu hochu Elmerovi Buschovi. Nemyslete si ale, ae snad bude chodit bez srdieka, naopak, on bude mit jeji a ona jeho. Prejeme jim, aby byli St'astni a spokojeni a to srdce aby si nedali nikm vyrvat a jeden na druheho byl celY Zivot hrdY a py g nY„ a Anieka aby nikdy nezapomela na sokolskY Zivot a byla verna zasadam sveho tatieka, stareho a poctiveho sokolskeho pracovnika. Ti Elmera bude mluvit srdce a cit, on asi nikdy nezapomene Ze je tech a zajiste mastane vdeenY zasadam dedeaka a babiaky, kteri ho dobre v eeskem duchu vychovali. Na g e sokolky a sestry radu Stefanik, spoleene s jejich prateli usporadali jim peknou prekvapenku v sokolskem ramci, kterou ridili na g nadelnik br.

D. Nezval a ses. P. Studniona.

Ted' zase chci se y am zminit o programu pro C. N. SdrAeni. Byl pekny. Vice psati nebudu, aby nekdo neeli,Ze se chci chltibit svoji praci, deti, ktere flainkovaly tOril

ljtSTNilt

plouekou vydr'Zeli a'i do konce, zajiste odchazeli uspokojeni. Obz y la g te pri torn Zivem obrazu, kdy 2 ty ditky zde zrozene zazpivaly hymnu americkou a pak na g i "Kde domov mdj", tu zajiste lecktere dobre du g iece v hledi g ti vytryskly sizy v oeich. Ja, verim, Ze na g e hymna vzbudila leckteremu dobrou a milou vzpominku. ja kdy2 slYcham nal hymnu, tu v2dycky podivne mrazeni projadi mYm celYm teem a vklycky citim, te mi ta piseri dodava, neobyeejnou silu dtivery a lasky, e kdyby pri g el ke mne v tu chvili nekdo, kdo mne v Zivote hodne ublilil, Ce bych mu odpustila. DYS'e v ni kouzlo domova, zpiva v ni naS'e hrdost a sila. Je to piseri naroda, a ty deti ji tak pekne s y ymi distymi tenkYmi hlasky zpivaly. My tern naSim detem opravdu vloZime pri udeni zpevu cit i lasku k tomu v 'Cern neinkuji.

Dik JinclkiSce Earlove za udeni deti pCi zpevu a Bolence Silhanove, Marence Vajo y e a Helene Teperove. To jsou sily mlade, ktere nekdy povedou mlade2 radu Stefanik. Te2 bratru Nezvalovi, nadelniku Sokola dekujeme za tu pohadku, kterou nam provedl na jeviSti se svYmi sokolkami. Te2 vAem maminkam, ktere sve detieky v torn eeskem ueeni podporuji. Skola pane pokraeuje, mame z ni radost, jiC uei dva tYdny.

SpojenYm üsilim piece neco dokaZeme.

Priki detske divadlo bude 27. eervence, eili posledni nedeli v mesici.

Pki g ti nedeli je sokolskY vYlet do Galvestonu, K. ‘6tvrtnikova. tak na shledanou!

Jourdanton, Texas.

Ctend redakce Vestniku!

Pritomne y e Vestniku je v g elijake debatovani. Pretu Si y g e a myslim Si eve, kdy2 ono jeSte se nenarodil ten, aby vyhovel vSem. Jsem rada, Ce nemocenska podpora u2 se dopinila. Mnoho lidu jiC s dychtivosti deka, jak asi to bude pokradovat, co2 se nam v kratke dobe ukale. Take bratr John Provazek v Kalifornii ma devee v Jednote S.P.J.S.T. a leli. od 5. ledna 1941.

Dvakrate podstoupila operaci a chudaci jsou uC vyeerpani a utrapeni. Jine spolky se skladaly a vypomahaly, ale na g nemohl, protole se porad pracovalo na nemocenske podpore, avCak nyni kdy2 uC je to hotovo, doufame, Ce snad to bude dobre pracovat, neb nemoce a operace jsou zle.

Podasi tu mame jake kdo chce, ale vice mokre ne2 suche. Na bavinu to mot dobre neni, ta miluje vice sucho a kde tyto byly ranne, tam je par boltcd a ostatek roste do dreva. Pilousi maji body. Nekteri farrnati otravuji, ale prijde deke jed smyje, musi vSe zas opakovat tak je s tim y ydani a prace. M4j starouSek je do v'Seho sam, tak si povidal, ze v'Sak i pilous chce a nechal jim to na pospas. Zrni se tu letos vydatilo dost, jako korn, maize a hygara. Jen kdyby pan Bah dopro.1 pekneho podasi, abychom to mohli y eas posekat a usuSit. Bude se krmit vesele a tak to jaksi preklepem i bez te baviny, treba bude draZ g i. Neni to jenom zde, ale vgude je to stejne, ba misty je g te hor g i. Byla jsem nav g tevou v Cameron, Buckholts a Temple a tam je to je g te hor g i. Tak kdy2 u2 jsem se prozradila, tu muslin se pochvalit, :ze taky jsem dostalajakYsi ten "vekejSn", aspori par dni, jini si vezmou tYden anebo dva, ale mne musely postadit 4 dny a u.2 je mi lep g i. Proto kdo mute mel by si kaZdY vyjet a trochu odpoeinout od te domaci prace; treba to neni namahava prace domacnost vest, ale jak se to musi delat kaZdY den, tYden, mesic a porad dokola, tu piece to unavi, ale kdy2 si vyjede a pak prijede dolma, tu v g e jde zas od ruky a z vesela, pri tech myg lenkach, co se na vYlete zaZilo a videlo. Bylo to 26. Cervna, chlapec prijel ze San Antonio, 'Ze ma 4 dny prazdniny a Ze pojede se podivat na statieka do Buckholts, at' jedu s nim. Byla jsem hotova v Dam hodinach, neb jsem tam u2 taky nebyla vie jak rok. Taky tam v Temple oslavovali 60. vYrodi zaloleni mesta a tak se mi dostab o prilelitosti tam zajet. Sella jsem se tam s mnohYmi znamYmi, ale vzalo by to mnoho psani vSechny je vyjmenovat. Bud'te ySichni mne to te g ilo se s vami shledat, neb tam v okoli b'val na g domov neZ jsme Se vystehovali sem do te za.padni Atascosa. Take jsem se poteSila vida Besedu taneit. To se jim to pochodovalo pCi DioL4Ne okny teL,

Strana 7.

'AM= ."1111/1111UsWIka," ... -te S

No'

;=

RESOLUCE SOUSIJASTI.

My, niZepsanY resoluCni vYbor radu Pokrok Jihu Cis. 72., Uinta vyslovujeme v g em portistalYm uprimne citenou soustrast nad ztratou VaSeho manZela, otce a dedeeka a naS"eho spolubratra Alberta KCenka, kterY od nas nav2dy odelel dne 24. derma.

Vime, drazi pozustali, Ze mate velky zarmutek, ale budit y am Utechou, Ce na g tad citi s vami y e va§em zarmutku, neb na g rad v nem ztraci uptimneho spolubratra. test budi2 pamatce jeho!

Za rad Cis. 72.: Will Biskup, J. J. Stocklas, J. H. Du g ek, resolueni v'bor.

Dano v Cameron, Tex., dne 29. eer y na 1941.

RESOLUCE SOUSTRASTI. Timto oznamujerne alenfim radu Pokrok Houstonu Cis. 88., Ze odebral se tam, odkud neni navratu, na g spolubratr Frank Hanka.

OdeS'el nam bratr, jen2 bude teZko nahraditelny nejen y e spolkovem, ale i v narodnim Zivote, bratr, lent byl v2dycky hotov pomoci, at' to byl y pripadu jakemkoliv.

Resoludni vYbor y YSe jmenovaneho radu vyslovuje timto peztstale rodine nejhlubSi soustrast nad ztratou jejich milovaneho otce a draheho manZela.

Oest budi2 parnatce jeho!

Joe KakJar, Frank Aneinec, RitZena Hanus, resolueni vYbor radu Pokrok Houstonu Cis. 88. s nimi, neb to byl taky muj zamilovanY kousek taneit besedu, jenZe tehdy jsme to taneili ✓ obyeejnern obleeeni a nyni v tech krojich to dela peknejSi. Sly'Sela jsem jinonarodovce povidat, Ce ti Czechs to urn! pekne. PrihliZelo okolo pet tisic divan' kdy2 taneili na ulici Mesta Temple, bylo jich pet kolon anebo etyricet taneenikti. Take jsem se tam v Buckholts seSla s mojijedinou tetinkou pi. Jos. Ra g ka z Need• Byla tam navStevou u delI. Nevidely jsme se ji.2 22 let. Donau jsme se dostali St'astne, treba zpatky jsme museli jet po vlaku, neb syn tam v meste Cameron mel nehodu s karou a spravit se to tak hned nedalo; on musel do prate a bYt tarn y eas, neb on pracuje y e statni nemocnici v San Antonio a tam je to prisne, jako po voiensku, na Cas y e vSem, a Val: pro karu bude muset jeti poznovu. Je to ted' hrfrza jak Ede neopatrne jezdi a z y laSte v tech menSich mestech. Tamni Urednik mu povidal, Ze v San Antonio spit mute jet s jednYm okem net ✓menSich mestech se dvema. Byl nad tim cel' zarmoucenY kdy2 se mu to stalo, ale jak mu rekli, Ce mute b't rad, ze e to nebylo horti, tak mu to pre g lo. Tak je to, elovek si vyjede vesele, ale nevi jestli tak se navrati. — JeSte preji brzke uzdraveni pi. Mrazove v Cameron a piSte, jak jste siibovala. — S pozdravem na vtechny Rozalie Ermis. etouci Vestniku.

Luther otras1 Nemeckem do zakladti, ale cestovatel Francis Drake ho zase upokojil: veal nam z -noveho sveta brambory. — Heinrich Heine.

KALENDAR 9. a 10. eervronee. S j ezd Jednoty C.M.S. V chrarilu Pane v Ocker uprosti'ed mezi mesty Temple a Rosebud.

13. eery ence. Otevi'eni spolkove sine Moravia.

SpoleenT>7 abed, odpoledne volna zabava a veder taneeni zabava.

13. Csrveace. schtize odboeky S.A.e.T. v sin! S.P.J.S.T. v Bryan, Tex. Zadatek v 1 hod. odnol.

27. r"- u te-fanikt. V F100.6t'

-

strama L

Ve sttedu, dne 9. eervenee 1941.

Nits T N 1 K

Mill broth a sestry!

Prijmete pozdrav, a jeliko2 se chci sfreastnit schtize Sboru keditela i Hlavni tradovny 7. eervence, nebudu miti easu podati zpravu na eas do Vestniku. Jeliko2 na ge Nemocenska Podpora, vzdor tomu 2e jest dobrovolna, u2iva jmeno natl. Jednoty, tak take podleha, sprave a dozoru H. U. a Sboru fiieditelti, a jeliko2 to vzalo celY rok ziskati 2adouci podet Menu do tohoto odboru, vyskytly se mnohe piipady onemocneni, i mnozi elenove zemfeli, take jestli H. U. mi dovoli zpateoni datum zapoeeti vyplaceni podpory to Cem2 pochybuji), byli by nyni ne-j mocnl oprayneni ku podpote, jestli bude ustanoven den H. U. zapodeti be xz jakYchkoliv podminek, nemohou elenove 2adati o podporu, a22 od easu kdy onemocneli po zapoeeti einnosti Nem. Podpory. Zadosti o podporu 째Item se posil aji a2 po ukoneeni nemoce, a to jest v rukou mistnich radt, co ony doporuei to plati.

Mam vge hotove, jenom stanovy nemam a jakmile je dostanu, rozehu je na tajemniky a Zadosti o podporu poglu zaroveri, obal ky mum hotove, ji2 adresovane, a jestli se stala nejaka zmena, 2e by byl zvolen novY tajemnik od to doby, tu prosim, odevzdejte ty listiny novenau tajemniku.

Prostrednictvim na geho Vestniku budete seznameni s celYm vedenim tohoto odboru a v ka2de schfizi hled'te ziskati nove eleny tak, aby do priAtiho sjezdu nas bylo aspon deset tisic.

Pomery zaeinaji bYti tulle, to nikdo neupre, ale mohou bYti mnohem tufh, jestli2e opomenete zaveas dati vase ditky do nagi Jednoty a do Nemocenske Podpory,zaroveri. Usnadnete praci nagim organisatortm a nenechte ujiti va ge pojigteni do rukou jinYch spoleenosti, o kterem mt2ete rici, 2e jest na ge a zaroveri i yak, a jestli sobe to na ge nebudeme budovati, ti druzi za nas to delati nebudou.

Mame dnes na dobrYch zakladech na gi milou Jednotu, pod dobrYm vedenim a dozoru Sboru fteditelti, mame zde dva pojiSt'ujici spolky proti ohni, S.V.P.J. a R.V.O.S. a. mnohe fine nage organisace, ktere jsou zalo2eny ye prospech nakho lidu, a jest tedy na nas si je udr2eti tim 2e je podporujeme a psi torn je gte ziskame jak pene2lte tak i na mnohYch vYhodach, kterych bychom jinde nedosahly.

Tak tedy v pithim Vestniku na shledanou a oznamim y am, co jsem vyirdil u H. U. a jsem s pozdravem na celou rodinu vag bratr, John toupal.

PODEKOVANI. Houston, Texas.

Nile podepsani srdeene dekuji elenstvu T. J. Sokola Houstonskeho, pratelfrm, rodieurn a sourozencum nagim, za m i lou nam prekvanenku a tu bohatou a krasnou "sprchu" pro nevestu, kterYch se nam dostalo v sini "u Stefanikit" v nedeli veder dne 22. Serena t. r.

Tato chvile zustane nam nav2dy milou upominkou na yak pfatelstvi, lasku a dobrotu, ktere jste nam tak neadekavane projevili.

Dekujeme v gem za tu pozornost, praci a obetiny. ktere nam projevili skutkem mysl i srdce jimajicim. Nezapomeneme vas.

Na zdar!

Elmer Busch a Anna Hamuskova, snoubenci.

DIAMANTOVE JUBILEUM POSVECENI CHRA PANE E. M. B. VE WESLEY, DNE 25. ZAtut ROKU 1866.

(25. zari 1941.)

Kostel ye Wesley tu stoji jako ten nejstarh SeskY evangelickY chram Pane nejenom v nag Jednote nYlor2 i mezi desky mluvicim lidem v cele Americe. Sbor Wesley byl sorganisovan 25. zari roku 1864 a prave na ten samY den o dva roky pozdeji, 25. zari 1866 byl odevzdan sluthe Soh jeho novY chrarn Pane, prvni chram Pane postavenY deskYmi protestanty kdekoliv v Americe. Od to doby byl a jest stale nepretr2ite uhvan ku pravidelnym slunam Bo2im pinYch 75 let. Po th Stvrti stoleti byl tento kostelieek duchovnim domovem a mistem bohoslu2ebnYm prvnich pionYrfr texaskYch a jejich potomkti.

Schazeli se v nem ku svYm modlitbana a pobo2nostem, v nem odevzdavali sve ditky na ki-tu svatem svemu Spasiteli, v nem uzavirali svoje man2elske sriatky, v nem slavivali svatou vederi Pane, v nem se utvrzovali ve vire po otcich zdedene, z neho se g ifilo evangelium do vSech east Texasu, v nem vyrustala nova pokoleni, ktere, pozdeji se stehovala dale a dale a zakla,dala nove a nove evangelicke sbory a stavela nove a nove evangelicke chramy. Sbor Wesley mute bYti pravem :van matkou v gech protestantskYch sbort v celern Texasu.

Dne 25. zati. 1939, prave pied dvema roky jsme slavili sedmdesate pate yYrodi zalo2eni tohoto prosluleho a v gude rn llo yaneho sboru. Lide kteri zde nekdy bYvall, anebo jejich potomci, a mnozi ptatele na geho sboru pri gli ze 47 mast a osad, aby spolu s nami oslavili tuto radostnou vzpominku. Byly konany pametni sluthy Soh, ph nich2 snad nebylo ani jednoho oka, ktere by nebylo uronilo vzne genou a vdeonou slzu radosti. Celt' den byl ztraven ve vzpominkach a v obnovovani a v ututovani starYch, daynYch pratelstvi. SpoleenY obed byl yylolen z done genYch kogiktr a rozlolen na kostelnim nadvori.

Vgichni spoleene jsme se pak posilovali i temi dary vezdejAimi vzpominajice pri tom na mnohe podobne pripadnosti v letech da yno minulYch. 0 vodu, zmrzlinu, chladne napoje, kavu a podobna, obeerstveni se postaral na g sbor.

Tohoto roku dne 25. zari hodla, sbor Wesley opet oslaviti dfistojnYm zpUsobem pet a sedmdesati letou pamatku posveceni tohoto povestneho kostelieka - nejen v Texasu nYlor2 i pocele Americe. Ku teto slavnosti zveme 112 nyni ptc'edev gina -v gecky bYvale eleny sboru Wesley a jejich potomky, vSecky nynejSi a bYvale katatele Evangelicke Jednoty Oesko-Morayskych Brath, a yilbec vgecky bratry a sestry u vire v JetiSe Krista v Jednote i mimo ni. Zasyetme tento den vzpominkam na dny minule, ale zaroveri te2 i probuzeni a utvrzeni se v novYch snahach a pfedse yzetich kradeti yerne dale ye stopach a v duchu na gich 째tar a praotcti ku novym snaham, ku novemu boji za stare idealy a ku novYm viterstvim ye jmenu Pane. Prineste sebou dobie napinenY ko gik. Svoje jine zale2itosti si upravte tak, abyste mohli ztraviti celY ten den s nami a se svYmi starYmi prately u nas ye Wesley. elenove a star gi sboru Wesley posilaji toto frprimne a srdeene pozvani v gem sborfun Jednoty a item pratelum v Jednote a te2 i kdekoliv jinde.

H. E. Beseda, duchovni spravce; Josef Mikeska, kurator; 8tepan Kamas, jednatel; Frank Surovik, pokladnik; Josef Pomykal sr., stars'; Josef W. Je2ek, stars'; Vine. Jane g, stars'; Joe Pomykal jr., stars'; Henry Pomykal, kostelnik.

Bryan, Texas.

Odboeka "Bryan" Sdru2eni AmerickYch oechoslovakil v Texas, bude konat yYroeni schtizi v nedeli, dne 13. Servence, a 1. hodine odpoledne, v S.P.J.S.T. budove v Bryan. Jest to schuze yyroeni a take volebni. Zadam ygechny sestry a bratry, aby se v pinem poetu do schtze dostavili a zvolili frfedniky pro pri gti rok.

Zadam bratry Uredniky, aby pripra yili zpravy tajemnika a pokladnika za celY rok a aby byly predlo2eny ye schazi.

S bratrskYm pozdravem, Jos. Hornak, pfedseda.

PkEHLED NOVYCH 2ADOSTi ZA MESIC eERVEN 1941., Dets'kS7 Odbor.

Daspeli 2adosti Obnos Obnos Rad 2adosti $1,000.00 1 1 1 $1,000.00 1,000.00 1 1 1,000.00 3 500.00 1 4,500.00 4 6 500.00 1 8 2 2,000.00 17 4 4,000.00 20 3 2,000.00 23 2 1,000.00 24 500.00 1 1 500.00 28 9 4,500.00 11 8,500.00 29 1 1,000.00 30 6 3,000 00 33 1,500.00 2 40 3 1,500.00 51 500.00 1 63 1 1,000.00 87 1,000.00 1 2,500.00 3 83 1 1,000.00 9/1.

500.00 1 10'i 3,000.00 3 108 1 500.00 121 1,000.00 1 123 2,500.00 3 142 1 500.00 5 3,500.00 146 2,000.00 3 3 130 2 1.500.00 148 500.00 1 1 1,000.00 151 2,000.00 3 5,000.00 6 154 1,000.00 1 15'i 500.00 1 161.

Oddita se: tmrtim, odstoupenim, vyloueenim, atd, i dotskY odbor:11 Memu poj. na 8,750.00 tmrtim 22 elent poj. na 18,155.00 Odstoup., vyloue.

33 Dne 27. 'derma 1941.

L.; bratrskYm pozdravem,

23,905.00 Edward L. Marek.

Preston Bend, Texas.

Brath a sestry! - Tak uz jsem tady. Zaroveri vam melduji, 2e budeme mit schUzi dne 13.

Servence o jedne hodine odpoledne. Tak bych si velmi pral, abyste se v pinem poetu dostavili, neb bych vas rad vide' jednou v gecky pohromade. A take 2adam sestry, aby kakla prinesla nejakou svaeinu, co by jsme po schfizi vgichni vespolek posvadili. Myslim, 2e na zahnani 21zne take tam nee째 bude. Bratr Anton Prcin nam slibil, 2e zahraje na harmoniku "Dragouni jedou" a mo2na, 2e mu nekdo yypomfr2e na housle nebo kytaru. V padu 2e byste meli besedu, vezmete ji sebou, Sim vice nas bude, tim lepe.

Te2 eleny od R.V.O.S. zveme mezi nas. V pfipadu 2e by 13. prgelo tak bude schtize o tYden pozdeji, ale 112 bez svaeiny, neb dvakrat ohfivana neni dobra. Jegte vas jednou 26,dam, abyste se vgichni dostavili. S bratrskYm pozdravem, Michal Prihoda, pied. radu 5. 5. v Tioga, Tex. itid A. J. eermak, cis. 56., Corpus Christi, Tex. Cteni broth a sestry!

Timto varn oznamuji, 2e na g rad bude konat schtzi 13. Servence ye 2 hod. odpoledne. Dostavte se do schtze v gichni. Po schfizi bude spoleend svaeina. Sestry jsou 2a,clany prinest neco do kuchyne.

Tu samou nedeli 13. Servence bude slavnost otevfeni sine Moravan. SpoleenY 째bed, odpoledne volna, zabava a veder tanec ph dobre hudbe.

Mrs. Betty Jufica, tajemnice.

KahYra. - General Bertello, kterY a2 do nedavna velel italskYm vojsktm v anglickem Somalsku, vzdal se Anglidanum, jak bylo oznameno. Anglicke Somalsko bylo v loni v lete opuSteno Anglieany a nyni bylo jimi znovudobyto.

Italove opustili Ghimbi v jihozapadni Habegi.

Z Rima se oznamuje, ze italske delostrelectvo zpirsobilo velke ztraty oble2ene anglicke posadce v Tobruku v Lybii. V nemeckem rozhlasu, zachycenem v New Yorku, bylo nznameno, ze nemecke aeroplany bombardovaly v sobotu 2eleznici z KahYry do Mersa Matruh. Tato 2eleznice je duldita pro zasobovani anglickYch vojsk na fronte u Sollumu.

V2STNf

Ve stfedu ,dne 9. 6ervence 1941.

DR. JAROMIRA HUETTLOVA:

Hai A DEVCATA ROMAN

• Lida Horova, hledela smutne do mlhy nad kou. Snatila se zapomenout na svaj dal, byla jim veak prilis proniknuta a tetko bylo ji smat se a bavit vesele a berstarostne jako ostatni divky.

Zorka koneene energicky zlomila kouzlo yeeerni siesty. Vyskoeila bystfe, odhodila lhostejne Jendovu pokrY yku a povelela: "Vzharu, de ti, taneit". Souhlas byl yeeobecnY. Melancholie byla teto mladeti neeim cizim, emu nebylo radno na dlouho podlehnout. Hostinec byl blizko, videli ho mezi stromy, mohli tedy opustit stany bez obavy, ze budou nezvanymi hosty snad vyloupeny. Ho g ostatne slibili, ze se stfidave podivaji k lezeni. Nejblitei osada byla dosti daleko, bylo to idealni misto pro vYlety. Jen dale v lese, na malem pahorku, stala drevena bouda, pravY trampskY palac, zdalo se veak, jest nyni opuetena.

Vpadli do ticheho hostince jako boufe; majitel jeho byl veak z leta dobte vychovan. Poznal ihned, ze tohle nejsou trampove obyeejni a v duchu poeital, bude-li mit dosti sodovek a limonad. Soudil spravne. Zoreina parta alkoholu neholdovala. BodrY hostinskY veal veak take, po eem jeho mladi host y touti. Sotva se usadili a objednali sve "vodY'", zatnel lakavy fox z velkeho gramofonu. Stoly ihned osifely a Venda zahajil s Evou improvisovanou taneeni zabavu. Jenda se uklonil pied Zorkou, ostatni dva hoei se svorne rozdelili o Kvetu a Lidu.

Tan&li se zbotnYm zajmem, venovanYm jen tanci, mimo Vendu °dem, jen objimal netne Evu, patraje v jeji tvail po odlesku etesti, ktere sam pocit'oval. Jak mel rad zlatovlasou koketku, jet byla tak skoupd na laskave slovo! Tripela Vendovou lasku, jet lichotila jeji jeeitnosti, nechtela se veak jeete vazat. Desna se pomyeleni, ze by pak musila bYt vend, jednomu chiapci a nesmela by si zakoketovat s jinYm. Nebyla site zla, maid Eva, byla veak lehko-vatna jako motYl, jen se nernate rozhodriout pro jeden kvet, tieba ze lakal eistou svou krasou . .

Tance se stridaly a nalada byla stale bujarejei.

Zorka blYskala tmavYma oeima po dech chlapcich, k velke talosti Jendove, jent si stale v duchu opakoval, ze to Zorce jeete nikdy tak neslueelo, jako dnes v proste modre sukni a bile halence. I smutna Lida se rozveselila, Praha se Skolou, starostmi a smutkem utonula kdesi v Weave pate, v nit zmizela reka; jen stany na kraji lesa se temne rYsvaly v prvni noeni tme. kiznS7 valeik znel salem, kdyt vstoupili novi dva host& Veichni se po nich zvedave ohledli, hostinskY k nim spechal s ochotou a rislutnosti, jet prozrazovala, de tu nejsou cizi. Zorka tancila s Vendou a patrave hodila pohledem po obou mutich, kteii se prave usadili v rohu, odkud mohli pozorovat tandni rej.

Jeden z nich, stark z obou, byl snedY mid vyslovene jitniho typu, druhY byl mladei, hezky hock, vYraz jeho tvafe byl veak Zorce nepochopitelne nepkijemnY. Usmival se vYbojne a prohlitel si divky skoro piilis smele. Zorain instinktivni odpor jeete zesilil, kdy't postreilla, utkvel pohledem na Eve, jet mu odpovedela Usmevem. Zorka zdeptala cosi pro Evu malt) lichotiveho a starostlive patrala, zachytil-li Venda tento nemy manevr. Obratila se pak a nevenovala cizincum pozornosti.

MladY mut pokynul hostinskemu, jen pied neho postavil sklenici piva. "Jaky to tu mate pensionat?" otazal se pak posmeene.

"Studentky a studenty, pane intenYre", vysvetloval ochotne hostinskY, "maji stany u lesa a pfieli si zatandit". A odkvapil rychle,' aby pfines1 stareimu muzi, ktereho tituloval "pane doktore", mineralni vodu.

"Intenyr" Karel Bend, kterY mei jeete daleko k tomuto titulu, nebot' studoval zatim dosti chabe na technice, napil se s chuti a pohrdave pohledl na mineralku sveho eouseda.

"Hezk6 taloy, doktore!'

Th*trq I've) Bog ,i 3

neveimejte, Karle!"

"Vy vedny mravokaree! Vidite tu rozkoenou blonOnku? Device jako obrazek, vsadim se, to Si se mnou zatandi!"

"Kdybyste se omezil na tanee, nebylo by to tak zle, jak vas veak znam Zamleel se yYznamne, Karel Bend ani neodpovedel. Byl zabran v pfijemnou hru oeima s Evou, jet hofela zajmem.

"Zatancujte si take, doktore, jiste se yam nektera, libi."

Doktor Bogar neodpovedel. Riedel zamyelene na Zorku, jet se snatila prave upoutat Evinu pozornost na neco, co ji horlive vykladala.

Zpropadene, Eva! Zorka znala tento jaji rortekanY, nejistY pohled, (provinilY, fikala dcly Zorka) neureity risme y a rortrtite odpovedi. 0pakovalo se to ddy, kdykoliv Eva vzplanula pro nekoho noveho. Zorka ji v tu chvili nenkvidela a slibovala ji zukive, de iekne Vendovi, aby se ji nadobro ziekl. Stala pre bratrovi pevne jako nejlepei kamarad a zee Eve vtdy vyeinila. Nebylo to obydejne v tu chvili tuze platno, piece se veak Eva dosud vtdy kajicne vracela k Vendovi, jeho laska musila stale odpougtet.

Zorka sledovala bezdeky smer Evina pohledu. Jeji tmave, vesele oci sotva se veak zastavily a protivne se usmivajici tvale Karla Beneee; zachytila nahle pohled stareiho mute, jent platil rozhodne ji. Byl podivne patravY, jaksi mekkY a zaroven tak pin obdivu, to se Zorka zardela. Nebyla veak v nalade, piijimat nevi obdiv a mimo to se zlobila, ze tihle dva pfieli, aby porueili jejich svornou samotu. "Tahle Eva! Ta by zasloutila!" myslila Zorka, piistihia se dak ph torn, ze chce s yYm rozhofeenim na Evu zaplaeiti prieetily zmatek vlastni.

Z gramofonu zakvilelo tango.

"Zataneim si!: Karel Bend vstal a v nejblitchvili se uklonil pied Evou. Spiee ze zvyku Venda ustoupil, mel veak nejasnY dojem, to tento cizi mladik nemel prava misiti se do jejich spoleenosti. Eva mu veak jiz nevenovala pozornoSti a taneila s onim rortoutenYm *Cismevem, kterY znal tak dobi-e jako Zorka. Tango znelo lakave, jeho melancholickY refren se lamal kvilive, kdyt k Zorce piistoupil doktor Bogar.

"Dovolite, sleeno? Rad bych omluvil trochu smele chovani sveho soudruha . . . . " Mluvil mekkyrn prizvukem, kterY prozrazoval jeho jihoslovansky pavod. Zorka zaslechla jeho jmeno, doktor No Bogar se pkedstavil a nail se nadala, taneila s nim a zapomnela dokonce na Evu a jejiho rytite. Netli dotaneili, dozvedela se, to bouda, kterou spatfili v lese, Patti doktorovi, kterY tam dojitdi nekdy v sobotu nebo v nedeli. Obyeejne sam, dnes pozval sveho znameho, technika Karla Beneee; zamleel se na chvili, nebot' Zorka si zase vzpomnela na Evu a bezdeky se zamraeila.

"Vde pfitel je ponekud prudkY", poznamenala side, hiedic za Evou, jet se perlive smala, decka hotic vzrueenim.

"Neni inYin pfitelem, sleeno", kaki durazne doktor Bogar, "pouze znamY, nesouhlasim take s jeho chovanim . " Zamleel ji, ze nenapravitelnY lehkomyslnik Karel byl jaksi sveten jeho ochrane ustaranYm otcem tohoto studenta, jen studoval radeji divei Usmevy netli strojafinu.

Gramofon skondil divokou dissonanci a Eva vedla okazale sveho taneenika ke stolu.' Karel se pfedstavil s rortomilYm asinevem, jen mu ziskal ad dosud ddy sympatie, oveem dokud se neprojevily jeho ostatni merle pane vlastnosti.

Studenti se netvafili zprvu tuze radostne, Karel byl veak vyborny spoldnik a hoei ze Zoreiny party nebyli celkem tarlivi, vedeli piece, Eva patri Vendovi.

Doktor Bogar pohledl na Zorku, ktera, pokreila bezmocne rameny. Nenamitala nic, kdyt se doktor take pfidrufil k hludici spolednosti. A divila se skoro, ze se za chvili vtichni vesele bavili i Venda! Cot nema oei? opakovala si-Zorka v duchu drasticky a jeji odi se zufiva zabodavaly do rozjatene Eviny tvate.

Eva v§ak si ji nervMmala. Taneila s Benegem, kterY ji prave sverli, 2e studuje na technice strojal,:•au.

Eva se 2:asimaia. "To je znameriitel Pak znaprofeziora DvrOlta!

Neproacli to p.-Atho . t5tft:

Struts 1.

Karel popletI iitasem celY valse. Nevedel v prvni chvili, je-li toto nenaddle setkini pro neho NYhodou, di nevYhodou. Profesora Dvotaka znai vYborne a jette lepe znal profesor jeho.

Povedel mu velmi temperamentne sve mineni o zhydkanem Karlieku Benetovi, kdyt u neho naposledy propadl.

Eva pozorovala s fismevem jeho uzas. "Zda se, to ho znate tuze dobte, meho tat'ku!"

Karel Benet byl vtak pohotovy chlapec. Uklidnil se rychle- a rozhodl, to toto setkani mu mute bSrt jen s prospechem. Zadal chvalozpevem na profesora Dvotaka a ujistil Evu, ze zkoutka u neho je pro technika Karla. Benete pravou rozkoti. Polekal se jette jednou, kdy2 Eva projevila ptani pozeptat se otce po jeho prospechu. Odporoval horliv\e, at Evu uprosil, to se o jejich setkani nezmini. Omarnil ji netnYm pohledem svYch hezkYch odi a teptal ji vSrznamne, to tajemnstvi to bude pro neho sladke Eva byla jinak bystre device a dovedla btitce odpovedet na banalni lichoceni. Tentokrat vtak pozbyla fipine rozvahy, jeji vznetliva povaha zvitezila nad rozumem. Zapomnela na Vendu a chvela se vzrutenim pti ottepanYch lichotkach Karlovy'ch.

Byla to zase Zorku,, jet' povelela k navratu do "Zazpivame si u ohne", volala vesele.

Jeji hnev na Evu ponekud vyprchal, snad na chvili zapomnela na jeji verolomnost.

Kdyi vytli do tepid noci pine hvezd, zpozorovala teprve, to doktor Bogar se k ni ptipojil.

"Nechtela byste se podivat na nati boudu?" slytela jeho mekkS7 hlas.

Karel zaslechl otazku a nod zahlaholila jeho odpoved'.

"VSrborne, doktore! Zavedeme celou sodeenost do nateho palace! Vzhilru na hrad!"

Vendfiv odpor utonul v bouti souhlasu. Hoti divky byli nadteni timto nenaddlYm dobrodrutstvim. Les pohltil jejich mlade hlasy, jejich postavy se stinovite mihaly mezi stromy.

Karel s Evou byli 'lade vptedu, ostatni klopYtali za nimi. Evin smich, takovS7 perliekovY smich, ukazoval jim cestu.

"Dovolite, abych vas vedl?" ozval se ze tmy Bogartiv hlas. "Je tu zli testa a znam tu katdY kamen."

Bylo to kouzlo teto prochazky temnotou, pod nebem protkanYm hvezdami, tajemnY les, do jeho tumu zalehal hukot spici teky! Zorka neodmitla ani nesvolila. Nevyprostila 'Oak svou ruku z jeho pate, kterou ji opatrne podpiral.

"Nebojite se?" Jindy by se Zorka byla zasmala jeho otazce. Nevedela, co je strach, not a stiny nelekaly jeji zdravou, otutilou mysl.

Dnes bylo \teak vse jine, podlehala bezdeky zahadnemu pocitu, v nemt byla nejasna touha a dokonce trochu strach.

"Nebojite se?" opakoval ze tmy Bogar. Zorka nevidela jeho tvate, byl pro ni v teto chvili jen hlasem, jen ji volal odkudsi z Balky, jet se pro ni nahle otvirala.

Zasmala se tie a neodpovedela. Nechtelo se ji proste mluvit. Chtela vychutnat apine kouzlo lesa pod hvezdami.

Pied nimi kraeela opatrne Kveta zavetena do Fredyho Kubata. Hovotili tichYm hiasem o nebem, i tetkopadna Kveta podlehla podivne rozoilujici nalade. Dokonce i Lida, jet dovolila Jirkovi Prachovi, aby ji vedl.

Nekde pied nimi sli Venda se Soukupem. Ti jedini byli sttlzlivi a svorne latefili na zbrkle napady splagenYch deveat.

Netli se pied nimi objevily temne obrysy boudy, zmlkl Evin smich. Jako by se pfetrhla Antra perel, zdustil posledni jeho trilek, umleenY smelYmi rty. Karel Bend eel rychle k cili a lehkovatna, Eva se dala libat Vyvinula se z jeho objeti teprve, kdyt se ozval za nimi rozmrzelY hlas Vendilv. Jeji smich mu zase ukazal cestu, znel -Oak nejak faleene.

Bouda se pied nimi otevtela a male, spoleenost vpadla hluene dovnith V matnem svetle lihove lampy spatfili originalni zakizeni. Byl tu otevfenY krb, stub hrube sroubenY, polidka s knihami a kolem sten nizkST divan, 10114 Pe 1'm pteriozern, Na ma--strSichpoletaf,smtk) lem stolku samovar a P eCIP pOopi. azo?, se rort91.14nii "To je vase Kaffq 0114)1 !.76a,yfoititi, y polioti14 Aria?! 741:194$ ge

Strana 10.

ji. Doktor Bogar vaak ho nepustil ke slovu. Stanul ye sttedu pokoje a vital sve pozdni hosty.

"Bud'te vitani v mem lesnim domove, damy a panove!"

Eva pohledla zklamane na Karla. Tedy tomu doktorovi patti tato rozkoana, bouda! Vyptavala se na neho jit sveho rytite, Karel byl vaak ye svYch zpravach napadne kusY. Sotva ji tekl :Oen° a dodal, ze jsou stall znami. Vic se Eva nedovedela. Karel byl opatrnY a nechtel, aby se jeji zajem than.

Doktor Bogar vykouzlil odnekud z druhe mistnosti, ktera byla asi kuchyni, lahev viva a nekolik sklenieek. "Ptipijme si na sve seznamehi!" pravil a zase hledal jeho pohled Zorku.

Nebylo to vaecko ohromne? Ho gi i divky byli dokonce okouzleni. Zapteli dokonce sve abstinentske ptesvedeeni a piipili vlidnemu hosttell. — Na Karla jaksi zapomneli. Sami by nedovedli vysvetlit zy laatni pocit nedtvery, kterY je vaecky ovladl, vaecky mimo Evu, ktera nebyla ovaem smerodatna.

Uplatrioval se aspot. tak, 'le naleval atedte do Eviny sklenky, a mu to ptekazila Zorka. Pozorovala je oba jit chvili a lesk EvinYch odi se ji zdal podeztelY. Vratila se razem ke sve obvykle energii, jet prchla v lese pied mekkYm tonem Bogarova hlasu.

Nahle stanula vedle Evy, jet se usadila na divane a razne ji vzala sklenku z ruky. "Dost, Evo, slyaig?" A zageptala vyhridne: "Natropilas dnes biz dost hlouposti!"

Nechala Evu, aby ptemYalela o vYznamu techto slov a uchYlila se zase na sve misto u krbu. Bouda hlueela mladYmi hlasy a smichem.

Bylo jig skoro jedenact, kdyt , sestoupili zase dodO k temnYm stintm stant.. Zorka se tentokrat tmyslne ptidrutila ke Jendovi. Ani ji nenapadlo, aby se dala mast nedim hlasem! Jenda ji byl nahle tak milt' a znamk. Znala kagdY zachvev jeho hezke tvate, jeho smith, pohyb jeho ruky, kterYin zadinal mluvit, byl-li zkou'Sen. To byl jeji svet, jasnY, kamaradskY, kterY nemohl zkaliti ani trochu netnejai cit Jendtv k Zorce, jet byla tou nejuptimnejai kamaradkou. Nemela naprosto chuti kazit si jasne obzory sveho mladi nevyslovenYmi touhami a sentimentalnim poslouchanim mekkeho hlasu.

Jenda ocenil jeji rozhodnuti a ptitiskl jeji k sobe: "Libi se ti tu, Zorko?"

"Libi a nelibi", tekla Zorka zahadne. "Je to tu hezke, nekdo se mi vaak nelibi."

"Ten ulizanY mladidek, ktery blazni zase Evu", pochopil Jenda spravne Zoreinu myalenku. "Divim se Vendovi, 'le ma tolik trpelivosti, Zorko! Kdybych ja mel devee — davno bych ji pustil k vode, kdyby takhle koketovala", tekl dtrazne a ptesvedeive. Bylo to ostatne pochopitelne, protote Jendovi bylo ji g dvacet a chtel byt dtstojnikem. Zorka s nim souhlasila a poslala na adresu Evinu nekolik peprnYch slov.

"Neni-li Venda baba, musi to udelat. Promluvim s nim!"

Doktor Bogar byl zklaman, ze musil vzit za vak Vendou. Jeho zklamani se vaak znaene zmirnilo, kdyt poznal, ze ma pied sebou Zoreina bratra. Chtel se nee° dozvedet o -Leto diveiri es , ktera ho razem okouzlila.

Pochopil vaak take, ze je jina, netli jeji svetlovlasa, ptitelkyne, ktera tak ochotne ptijimala dvakni Karlovo. Venda chtel bYt hodne zdrtenlivY, doktor Bogar vaak mu prozradil, ze je lekatem a Vendovo odborne nad geni umldelo na chvili i jeho zklamanou lasku. Bavil se s Bogarem horlive a nevaimal si vilbec Evy. Mnoho se ovaem No Bogar o Zorce nedovedel. Sotva vymamil na Vendovi, na kterem fistave studuje.

Nikomu se nechtelo spat. Rozdelali pied stanem oheii a malebne se usadili kolem. Bogar zachranil misto naproti Zorce, Eva se uchYlila do ternnejaich stint. Karel seal opodal, pozoroval vaak, ze Evina nalada je jaksi poka gena. Byl to vaak spige vzdor a hnev na Zorku pro jeji zakrodeni nahoie v boucle. Rude plameny ohne hraly si mamive s mladYmi tvatemi, vpletaly rude zachvevy do tmavYch ZoreinYch Fredy zanotoval taborovou pisnieku peknYm, zvuenkm tenorem, do nehot vpadl vaanive Zorein nadhernY alt. No Bogar, Chorvat rodem, se schvel dojetim. A pak, kdyt oba zpevaci zmlkli, ozvaly se tmou mekke, lahodne tiny jihoslovanskych pisni. No Bogar zpival. Jeho

VESTNI8 matka byla Chorvatka a malt' No pro2i1 sva detska leta v Jugoslavii, kde jeho otec byl v Zahtebu zahradnim architektem. Zpival s matkou a s jejimi bratry vaecky tyto pisne, je g mu nevymizely z pameti, ani kdyi jeho rodiee opustili Zahteb a ptesidlili do oech. Miloval hudbu a hlavne tyto proste lidove pisne. Zorka rozaitila Odivem oei a naslouchala celou du gi mace melodickYm sloviun pisni, jet nebyla naprosto cizi. Proto mluvil s tak zvlaatni vyslovnosti! Byl Jihoslovan! Noci znel jimavY napev: "Oj, jesenske duge noel, oj, oj jesenske duge noel, rjeko dragi, da de dodi, oj . . . mili moj, dragi moj " Zorka sklopila oei, nechtela, aby rudy odlesk plameny Trozradil jeji dojeti, kteremu se stateane branila. Byla skoro rada, kdyt doktor Bogar skondil a s Osmevem ptijimal nadaenou chvalu.

"Nemohl jsem proste odolat, sleena Lorencova, a pan Kubat zpivali mnohem lepe .

Zorein jasnY hlas se ozval.

"Bude das jit spat! Je skoro pOlnoc!"

Bylo v to vkzve poctive Osili vratit se do skuteenosti z Mae nebezpeenYch Doktor Bogar se ptatelsky s mladdi rozloueil, Karel Bend se omezil jen na Evu, ostatnim zavolal struene: "dobrou not".

V tabote nastal posledni ruch, za chvili se uchylili vgichni do svYch stant. Eva mela spat se Zorkou a Lida s Kvetou. Bylo to nahodou, ei OmysIne, ze byl tento potadek v posledni chvili zmenen? K Zorce vklouzla Kveta a Eva zmizela rychle ye stanu Udine.

Tak se stalo, 'le Eva nesly gela vfeitky Zoreiny, ktere by se byly malem snesly nad nevinnou hlavou Kvetinou.

Zorka rychle zmlkla, kdyt poznala svilj omyl a zabalila se mleky do pokrY yky. Za chvili u: snula a po pravde jest nutno rici, to posledni jeji myalenka platila Vendovi, ktereho chtela v nejblitai dobe radikalne vyledit z neblahe lasky' k proradne Eve. VYlet, kterY zadal v sobotu tak slibne a na kterY se Zorka a jeji ptatele tolik Valli, zanechal po sobe naladu ponekud napjatou. Hlavne u Zorky, Vendy a Evy. Karel Benea je prone.sledoval po celou nedeli svou spolednosti, mamil vytrvale Evu, jet zapominala -Opine na sve soudruhy. Dokonce se odpoledne od nich odalila a podnikla zahadnou prochazku s Karlem, z nit se vratila v posledni chvili. Malem by byli k vtli ni zmeakali vlak. Take doktor Bogar se k nim odpoledne na chvili piipojil, jeho spoleenost jim byla vaak vaem pkijemna. Jen Zorka si zarputile v duchu tikala, ze men oba radeji odjet hned do Prahy Byla tak rozhnevana na Bene ge, ze nevylueovala ze sve rozmrzelosti ani Bogara, ktery piece Karlovou beztaktnosti nebyl vinen.

Karel se pokusil piemiuvit doktora Bogara, aby se vratili do Prahy zaroveri se studenty, avgak narazil tentokrate na energickY odpor.

"Natropil jste se jig dosti hlouposti, Karle", iekl Bogar ptisne; netuail jiste, 'le util tYcht slov jako veeer Zorka k Eve. "Vase chovani jest naprosto nespravne, vim, ze jste stejne jako ja zpozoroval, ze bratr sleeny Lorencove ma starAi pray° na sleenu Evu . . . " Bend se akodolibe usmal. Prave proto bylo jeho rychle viterstvi tak lichotive!

Marne se vaak namahal, musil odjeti pozdeji s Bogarem, nebot' sam piece se nechtel ke studentkam ptipojiti. Odjital ostatne spokojen.

Mel Evin slib, ze se v Praze sejdou. Zpateeni testa byla skoro nevesela. V gichni odsuzovali Evino chovani a jeji strojena veselost neptispela naprosto k zlepaeni nalady Spolek sedmi si velmi van. piatelstvi Vendova a dbal eestneho jednani vubec, tim spige mezi svYmi eleny. Odpougteli at dosud Eve jeji lehkomysMost, tentokrat vaak za gla daleko. Urazila Vendu vetejne a to ji zvla gte hogi nemohli nodpustit.

Zorka, s ni vtbec nemluvila a tento napjatY porn& trval i pozdeji ye akole.

Nejchmurneji se odra gela tato nalada v rodine Lorencove, kde bylo v techto dnech po vYlete nezvykle ticho. Zorka se nehaatetila s Vendou, dokonce jit nekolik vedert uplynulo bez obvykle debaty o Zorefne budoucnosti. Venda byl va gnY a zabral se jegte horliveji do studia

Ve sttedu, dne 9. eervence 1941. detske paralysy. Mamince to ovaem neu glo a vyzpovidala dutklive Zorku, ktera byla skoro rada, ze,inuze projevit nekomu uptimne,Sve mineni. "Nediv se, mami", vykladala rozeilene, "Eva se chovala jako hloupd gaba . . . video, toho protivneho mladika po prve a hotela jako slama! Vsadila bych se, ze s nim chodi! Husa I" ulevila si zvuene: "Venda by byl hrozne po getilY, kdyby po ni truchlil!" Maminka si jen povzdychla, zahrnula vaak smutneho Vendu tim vetai matetskou peel. a laskou.

Ve akole byla Eva hojkotovana. Spolek sedmi, vlastne osmi, pozbyl dvou &exit. Eva mela vtdy nejakou vymluvu, alo-li se spoleene do divadla nebo do bia a nikdo ji nenutil. Doma se vaak easto vymlouvala na schtzky se Zorkou a prchala pak v gdy opatrne z domu. Nekde na ni eekal vgdy Karel Bend a jejich prochazky koneily v kavarne, kde byl Karl& druhy domov. Eva se dala tentkrate Opine omamit a zdalo se, le nenalezne jit navratu k uptimnemu ptatelstvi a oddane lance Vendove.

Tato napjata situate trvala jiz nekolik Byl jiz tijen a Zorka vzpominala stale na zatiovY vYlet, kterY mel tak podivne nasledky.

Jeji vzpominky nebyly vaak vtdy jen neptijemne. Casto, podle Zoreina mineni, piin g easto vracela se ye vzpominkach k snedemu muti, jehot hlas ji tenkrate tak nearoval. Videla v duchu temny les, slyaela hukot teky, vzpominala na jeho pisne. Doktor Bogar zapadl vaak, zmizel z jejiho givota, v nemt se na chvili objevil.

Nebylo jisto, zda tyto vzpominky nekalily take Zordinu naladu, nebot' se spojily obyeejne s Evinou zradou.

Hogi se na Evu take zlobili a Jenda Soukup ji jednou v ptestavce vatne domluvil.

"Via, Evo, vlastne ml do toho nic neni, nejedvaak spravne. Venda je hodnY hoch a mel to rad. Nechapu, jak jsi mohla dat ptednost tomu mladiku, o nemg jsi vlastne sotva vedela, jak se jmenuje?" Eva se zarala hnevem.

"Myslim, ze ti opravdu do toho nic neni", odsekla mu, "el. to poslal Venda jako parlamentate?" ptala se jedovate.

"To se tuze mYlia, Evo! Venda, doufam, na tebe zapornnel a udelal dobte. My se vaichni radi pobavime, takove devee, jako jsi ty, bych vaak nechtel! Vime dobte, to s nim chodi g , sam jsem to vial a vim o nem take vaelicos . . . budu ovaem mleet, neptal bych ti vaak, aby ses zklamala!"

Nechal Evu stat na chodbe a ode gel za Kubatern, ktery cvicil v ptestavkach se Zorkou hudebni eisla pro oktavanskY veeirek. Byli ye "zpevarne", a Zorka zpivala prave sve solo s doprovodem klaviru, u nehot seal profesor zpevu.

Eva stala jeate chvili na chodbe, zrudla rozeilenim. Jendova slova ji piece poboutila. Pocitila dokonce trochu litosti. Venda tedy na ni zapomnel! A jeji schOzky s Karlem nezOstaly utajeny! Co veal Jenda o nem? Hodila pak vzdorovite svetlou hlavou. Ho gi jsou garlivi a divky ji zavidi! Kdyby vedely! Jaky je Karel ohromnY chlapec, jak rozkoane chvile s nim jit prog ila! Ptimhoutila rortoutene oei, jeji rude rty se zachvely ph vzpomince na veerejai weer. Jak dovedl libat v aeru Santoaky, kam ji odvedl, aby byli sami! Protahla se rozkoanicky a pteslechla dokonce zvoneni, tak byla zabrana do svYch vz.pominek. Vbehla do tiidy az za profesorem latiny, kterY na ni podeztivave pohledl a v zapeti ji vovolal. Nedopadlo to skvele, jak se ji v posledni dobe stavalo easteji. Pro lasku se nemohla ani ueit. Konference dopadne asi slat* cot je v oktave na povatenou. Avaak Eva byla jako muaka, jet se zachytila v siti sve lehkomyslnosti a koketerie. Za-tim se ji zdalo, to je to sit' zlata a proto kvitovala "pumu" z latiny jen neureitYm Osmevem. 61enove spolku "sedmi" na sebe vYznamne pohledli. Ano, ano, Eva upadala!

Zorka zprvu myslila, ze se Eva po kratkem "blazneni" zase vrati a kajicne dozna svou vinu. Proto odkladala stale valnou rozmluvu s Vendou. Kdyg to vaak trvalo mesic a kdy g zvedela od Jendy, ze Eva s Bene gem stale chodi, rozhodla se, se svilj tmysl provede, (Pokrailovani.).

Strana 11.

VESTN1K

Ve sttedu ,dne 9. eervence 1941.

Valuaeni zpriva S. P. J. S. T., ze dne 31. prosince 1940.

ZDROJE: Kniini- (ledger assets) Majetek Hypoteky Zastavni piljeky Pfijeky certifikatil Bondy Hotovost Hlavniho tadu Ilotovost Nemocenskeho odboru Hotovost Cestovniho fondu Hotovost Umrtniho fondu PUjeky osobni . A. O. T. v ttadovne Auto SloZeno na stavbu kanalu Podily Sloleno za elektricke metitko (meter)

$ 226,574.83 1,547,577A6 3,971.52 635,746.68 903,096.58 174.09 605.00 544.42 136,988.84 416.17 12,775.50 3,862.67 1,000.00 1,750.00 10.00 10.00

Celkem Ptipustne - (non-ledger assets.)

Urok splatnY a pe'SlY z hypotek Urok ze zdstavnich pUjeek Urok splatnY a pteSlY z nepropadlYch bondit Urok splatnY z pitjeek certifikatft Nesplacene poplatky od tãd fl

$3,475,103.76

thrn zdrojfi.

Odeita se, neptipuftene zdroje: Zastavni pujeky Hotovost nemocenskeho . odboru Zatizeni v Utadovne a auto SraZka hypotek WID No. 15, v Cameron Co. Podily KniZni cena pies umotenou (amortized) cenu bondu KniZni cena pies prodejni cenu majetku S A. C. T. Osobni piijoky

$3,585,527.46

Celkem

$ 209,974.45

UHRN PEtiPUSTNtCH ZDROJt

$3,375,553.01

Pozdeleni zdrojii a povinnosti:Zdroje Bilance dne 31. prosince 1940 Ptieita se: PtipuStene, (non-ledger) PtipuStene, (non-ledger), Umrtni

POVINNOSTI: BaneDane na majetek Ptedplacene llTmrtnI poplatky PtedplacenY tarok na piljaky certifikatft Dluh nedospelYm dedicUm Dluh nedospelYm dedicum tarok $

tHRN POVINNOSTI

$3,375,553.01

3,052,416.00 42,000.00 227,470.24

48,118.73 7.13 10,856.67 38,781.82 12,659.35

3,111.52 605.00 4,862.67 14,942.00 10.00 126,439.20 46,812.39 12,775.50 416.17

tmrtni fond • $3,411,108.35

Nem. fond $605.00

D. 0. $45,033.73

tlhrnem $3,475,103.76 97,764.35 12,659.35

UHRN ZDROJtPovinnosti: Lane Reservy Reseryy nahodile Reservy neptieitane

$3,329,195.77 53,666.77 3,039,129.00 42,000.00 194,400.00

605.00

31,746.73

UHRN POVINNOSTI

$3,329,195.77

$605.00

$45,033.73

$605.00

$45,033.73

$18,356.68

$3,535,527.46

17,638.17

203,971.45

718.51

$3,375,55J.01

192,336.28

$

Certificatft 14,716 1,888

Pojigteni $13,653,342.25 1,104,816.00

16,604

$14,758,658.25

Certifikatti 15,868 1,330

Poji§teni $14,185,520.75 1,041,599.00

Celkem ()delta se: I7mrtim Odstoupenim, vylouCenim, atd.,

17,198

$15,227,119.75

164 430

140,972.50 327,489.00

Bilance dne 31. prosince 1940

16,604

$14,758,658.25

thrn

$605.00

$45,033.73

$

$ 718.51

53,666.77 3,052,416.00 42,000.00 227,470.24

718.51

$3,375,553.01

13,287.00

$

(Yeekavana a skuteená timrtnost na celkovem obnosu risika.

(Xekavand Unirtnost na zaklade celkoveho obnosu risika $216,372.00 Oelkove ztraty behem roku 138,919.12 :Amos nezaplacenSrch pojistek dne 31. prosince 1939 28,854.30 Mimo obnosu nezaplacenSTch pojistek pPedeaeho roku 26,800.92 Udavaje skute6nou Umrtnost ce1koveho risika

$140,972.50

PROCENTNI PRIMER, skuteena proti odekivane timrtnosti.

Roku Roku Roku Roku Roku

1936 1937 1938 1939 1940

70.00% 73.70% 74.72% 56.76% 65.15%

PROCENTNI PRUNER ZDROJU - odstavec 38-51.

PEEHLED iTMRTNICH POVINNOSTI Nezaplacene dne 31. prosince 1939, Umrti oznamene

$ 26,800.92 140,972.50

Celkem Vyplaceno

$167,773.42 138,919.12

Nezaplaceno dne 31. prosince 1940,

Hlay. radu $18,356.68

97,764.35 12,659.35

,4ro

$3,521,532.05

PkEHLED CERTIFIKATC Bilance dne 31. prosince 1939 : ita se Ph O

53,666.77

Celkem Skuteene a nahodileReservy, vS'ech ttid Reservy nahodile Reservy neptiCitane

Celkem Odeita se: NeptipuStene zdroje

STAN POJISTENI V odboru dospelYch V detskem odboru

154.68 9,461.45 8,099.77 28,854.30 7,096.57

$ 28,854.30

Roku 1936 Roku 1937 Roku 1938 Roku 1939 Roku 1940

106.00% 106.20% 109.74% 110.97% 107.20% (Dookneeni na strane 23.)

Strana 13.

VESTN1K

Eltedai Organ Slovanske Podporujici Jednoti Stitu Texas.

Official Organ of Slavonia Benevolent Ass,. eiation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUOKA—EDITOR Vydavatele — Publishers CECHOSLOVAK PUBL. CO ., West, Texas Ptedplatne $1.50 rodne. Do stare viasti $3.00 Subscription $1.50 a Year in advance.

Europe $3.00 a year.

Emeny &drat zasilaji se do Hlavni Ufadovny, Fayetteville, Texas.

Mange of address must be sent to Grand Lodge.

Fayetteville, Texas.

Volker/4 dopisy, pfedp/atne, oznamky, bnd'tsI adresovIny na Vestnik. West, Texas r4staik has the largest circulation svf Caechoslovak Weekly in South.

RODNEMU JAZYKU. Znit jako hudba ticha z milenct tt'astnYch fist.

Maj \rem sam to dYcha., vte citim plat a rust. • Znit jak fanfary slavy, kdyt hlasat dedu zvest; ba v tobe vterni pravy vlast mrtsva,, tiva, jest.

Znit natich hvozdfi echy, znit plesem natich luk, hemit, boutit, fipit vzdechy, jsi natich srdci tluk!

Vtak nejdivnejtim tOnem jent saha k srdci at, ty poplatnYm znit zvoncem, jak start, chodska strat.

Ze vzlyk ten leti svetem, vte spade zburcovat; kdyt drahYm natim detem vrah chce to z fist jim rvat!

Oslava 4. eervence ve Snook mela skvelY spech moralni a jests i finaneni. Ut zaaatkem Cervna byl jsem potadan elenem zabavniho vYboru tadu Slovan, abych reservoval den 4. dervence pro jejich tradieni oslavu vYrodi dne Prohlateni americke neodvislosti v sini eadu Slovan 'els. 9. ye Snook. Mel jsem tu test a nemale poteteni podileti se na podnicich ye Snook nekolikrate v letech uplynulYch, mluvil jsem take na slay nostech v Novem Tabofe a v sini tadu Rovnost Cis. 7. Byli jsme s mantelkou krajany- v Burleson okresu vtdy peijati srdedne a citili se skuteene jako doma. Ptijal jsem proto pozvani bez vYhrady a na zajezd do Snook se opravdu twit. Protote piedseda West National banky bratr Pavel 81<rabanek ma pki Snook sourozsnce — je to jeho roditte — planovali jsme vYlet na slavnost spoleene, cot se uskuteenilo at na to, to s nami jel take br. T. H. 8krabanek z Ennis, kterY dojel do West ye etvrtek veder, byv k hromadne tests do Snook peedem bratrem z West vyzvan. Vyrazili jsme po osme a razili mile rychlosti 60 mil at za Ben Arnold, kde silnici opravuji a k ranu na rozhrnutou cestu poeadne zamoklo. Koleje site byly vyjety net jizda byla timto Usekem Apatna, potkani s protivne strany jedoucim vozidlem nebezpeend. Pies den sluniolto blato vysutilo, na tests domt jelo se nam neporovnatelne snadneji. Do Snook dojeli jsme v jedenact hodin, zastavili se na chvili u Mikeskovy garage, kde 8krabankovi shledali se s ptibuznYm, dojedtim z Crosby pied nami o put hodiny delve, Jedeme k sini a tu vidime u2 slutnY poCet aut a ruch pr.i stancich. Vitame se s eadovYm peed., sedou bratrem J. Jakubikem, opodal usmiv:4: na nas uptinn4 agitator Nemocenske Podpory br, Jan Toupal, zth'avirne se s bratrem Won,

drashem a v tu chvili doji2di Ur. br. J. F. Chupick s rodinou. RozsahlY stinnY park u sine se pini vozidly, sjitdeji se navttevnici z cele lady mist a ku svemu peekvapeni shledavame se v mravenitti teastnikt oslavy 4. eervence s bratrem Jos. Bartotem z El Campo.

Dojel se synem a vnueltou do Snook, nebot' pied 30 roky br. Bartot farmafil pfi Caldwell a pochopitelne tu ma mnoho znarnYch, s nimit si jiste pekne porozpravel o Casech nenavratne zatlYch. Nati etenati budou ptekvapeni salenim, to na slavnosti poznali se osobne a vyranili nesouhlasne nazory dva schopni a uptimni zastanci dvou smelt. — sestra P. P. Mikeskova a bratr BartoS. Poeadatel peed jejich seznamenim mluvil s obema a naznaeil jim jeho stanovisko a jsem jist, to osobni seznameni a rozhovor peines1 tadouci vysledek. Obecenstvo obleha, improvisovanou jidelnu, kde se prodava, znamenite peeene, hovezi, vepeova, i skopova. Mali 900 liber barbecue a pies poledne tlo vte skoro na draeku — kolem druhe hodiny mohli vYboti smele nad jidelnou umistit napis — "u snedeneho kramu". K veCeti °paten vYbor vYborne klobasy spetne dovEzene z Caldwell, dim2 postarano bylo o wadi ohromneho shromatdeni.

Poiad oslavy stanoven byl na 2 hodiny net ndsledkem pohebu jisteho mladika, odloten byl o hodinu pozdeji. Mezi tiro Casem met jsem ptiletitost pozdraviti se s mnoha znamYmi pracovniky nati Jednoty: bratti J. Vavra, J. Siptak sr., Cleni teditelskeho sboru J. H. Siptak a J. S. Sebesta, Joe Sums al, Ad. Smotek, J. Bravenec sr., Jos. 8krabanek z Houston, mantels Vajdakovi, Jan 8krabanek, dr. Kozar a iada jinYch. Program ye 3:15 hod. odpoledne zaha.jil obtadnik J. S. 8' ebesta peipadnYm uvitanim fieastnikfi a co prveho feenika ptedstavil pra y -nikap.BuersR tnaoslvu4. eervence dobto ptipravil. Mluvil klidne, pkesvedaive, vyutil nektorYch boa.' Prohlateni Neodvislosti k zesileni vetejneho stanoviska vtei hrozicimu nebezpeei peed fitoky diktatort. President Roosevelt vede lod' statni obeziele net pevne, lid Soustati stoji za nim a bude-li nutno, jest pfipraven na katde obeti k uhajeni a udrteni svobody a demokracie. DlouhY potlesk dosvedeoval, to slova teenikova byla pochopena.

Br. Sebesta dekuje p. Bauersovi za krasnY proslov a netli peedstavil druheho teenika oznamuje, to mistni kroutek osadnikt rozhodl se pro uspokadani Ceske letni tkoly, ma zajittenou uCitelku, at doposud na 40 ptihlatenYch takfi a pfi teto peiletitosti yyzYva, rodide, aby jejich ditky, do eeskeho kursu pfihlasili. Na to peedstavuje pana Alexandra z Caldwell, kterY srozumitelrc objasfmje teel bondfi Obrany a eini apel na katdeho komu motno, aby sttadanim bondy kupoval a tak pomahal vlade k dosateni penez na thradu vydani pro obranu Ameriky.

Poslednim na fade byl potadatel organu. Nametem moji fedi byl yYznam a dosah nejslavnejtiho dne Unie — 4. aervence. Jedna, se o byti a nebyti nateho mateeskeho naroda — jedna, se o byti a nebyti nateho naroda americkeho.

Jde o to, zda my a nate deti budeme svobodnYmi obeany nati svobodne americke vlasti — anebo zda budeme otroky nelidske, nasilnicke skupiny nemeckYch nacistt. Nat lid je stoprocentne v eadach uptimnYch yyz.havaet. demokracie, Amer. Cechoslovaci v Texasu sdruteni jsou v mohutnem S.A.O.T., jehot stanoviskem jest a bude nekompromisne: Jsme a zustaneme verni zasadam amer. demokracie, jak vytknuty jsou v Prohlateni Neodvislosti a v konstituci teto zeme; jsme a zilstaneme verni v boji o znovudobyti svobody a samostatnosti Csl. naroda; jsme lojalnimi obeany Spoj. Statt a zajmy nati viasti budeme braniti oproti vtem nepfateltm.

Obeadnik zakoneuje program vhodnYm doslovem a sdeluje, to pfi volne zabave mistni Veelieky maji v sini stanek ruenich praci k prodeji a nektere za vedeni pani Kovatove budou opateovati jrnena pro soutet na nektere cenne pfedmety. My zdrteli se na chvili mezi spolubratry a v pet hodin vydali se na cestu zpateCni. Slavnost kadu Slovan Cis. 9. se skuteene' skvele vydatila, k eemut Clenstvu srdeene grapalujeine, Abyetunia in lirva:li vlastni narod, netteba nam nenaviueti •wiroda, finely), laska zijici z rioniviA! Masarylt,

Ve sttedU, dne 9. 6ervence 1941.

Divadlo "Kukaela zakukala" melo fispech pies to, to v test hodin veeer min. etvrtka, tedy dye hodiny pled zapodetim divadla, ptihnala od severu silna bouika s vydatnYin dettem, cot znemotnilo vzdalenejtim osadniktm vypraviti se do mesta. Hleditte sine sv. Josefa bylo dobee obsazeno a obecenstvo ocenilo hru velmi pochvalne, o eemt sveddil Casty potlesk pfi oteyeene scene. Stall a zkuteni ochotnici bratti Jan Knapp, Aug. J. Morris, Frank Coeek a Amb. Demek podali sve filohy znamenite, stejne nadprtmerne hraly damy sledna Josefina Milber(2Tova a pi. Frank Cookova, ptijemnYm ptekvapenult by vYkon novaeka Edy Vrby a sensaci bylo vystoupeni novicky sleekly Riltenky Bezdekove. V take tloze rortrtiteho a stydlavello doktora filosofie zadrtel se Eda Vrba zn.amenite, v prvem jednani site v patrne a omluvitelne "trams", po to piekonav poelteeni dOevni rozcileni pekne, deStina mu Ala hladce a bylo mu dobte rozumet Eda tota hral poprve a pane, misty nezvykle vYrazy spisovne CeStiny mu einily pfi prvYch zkouSkach obtile pti vyslovovani i ptizvuku. Sleena Rrila Bezdekova ma, pro fispane ochotnieeni vSechny Zadouci ptedpoklady: sliene postavy, vYrazne a slovanskeho typu tvate, ueenliva a vnimava naznakum a pokyntun reNsera, krasnou vYkeenost a spravne odstiriovani fedi. Hrala rovne2 prvne na jeviSti a mela naprostY Uspech, cot' ji srdeene ptejeme a k temu2 uptimne gratulujeme. Pani Frank Seithova divadlo iidila a retie byla velmi dobra, co se tyre scenicke yYpravy peeliva.

UCme se slouiiti svemu narodu; je to nejkrasnej§i, nej yySSi a nejsveteigi z nagch snad.

— Tyrt.

Oslava 4. eervence ve West doznala oeekavaneho Uspechu pies risiko, '2e byla planovana na dva dny, coZ byl Ukaz ojedinelY. V patek 4. derye nce konal se prfivod mestem s Kohutovou kapeloti v eele, jent ptilakal velkY podet obecenstva. V poledne podavan znamenite sestrami peipravenY obed, ve 2 hod. zahajen byl program, na nemt plamenou tee proslovil kongresnik R. Poage z Waco. VYbornY teanik kladl hlavni dtraz na jednotu lidu a pohotovost jeho Celiti hrozicimu nebezpeei ze strany vYbojneho nacismu. Veeerni tanedni zabava byla jak obyeejne korunou podniku, dvorana prostorne sine tancechtivYm nestaeila. V sobotu odpoledni program nasledkom male tleasti lidu byl odvolan net vederni zabava mela opet velikou navttevu, takte celkovY fispech oslavy 4. eervence byl velikY. Moje barva Cervena a bile, dedictvi me poctivost a sila. — Havlieek.

Kdykoli bylo malYm nebo cizi vladou utlaeovanYm narodtm ut tak zle, to nemohly svobodne mluvit, poutivali pro sve politicks projevy hudby. Nejslavnejti hudebni skladatele byli bojovniky za uskuteeneni velkYch ideate svobody a rovnosti narodu a v narode. Anglidane a Ameridane se proto nemohou pochlubit Chopinem, Verdim, Bachem, Smetanou. D yntak i Smetana till ye stejne dobe, s yYmi skladbami se vtak zaeadili do rfiznYch stoleti. Dvoilk byl doma i v zahraniei pochopen ihned a slavil fispechy za sveho tivota. Jeho skladby, ptvodni svYmi namety, navazuji svou formou na deivejti tvorbu, jsou jejim zdokonalenim a vyvrcholenim. 0 sto let dtive by snad byly zapadly do vYvoje. Smetana svou tvorbou peedbehl vyvoj.

Mytlenkove se zafazuje mezi narodni buditele, ve syYch skladbach je novY, prtbojnY, skoro revolueni. Jeho skladby, na rozdil od DvotakovYch, nepatti tak snadno celemu svetu. Jsou Ceske. Proto cizina hodnotila delve a vice Dvotaka a doma byl Smetana docenen at po sve smrti. Dvoeak je velkY deskY skladatel, pine ocenenY kulturnim svetem. Srdce nam napltuje radosti, to jeho skladby jsou hrany na vtech koncich sveta. Smetana, to jsme my, nate citeni, nate mytleni. Smetana o velkYch vecech mluvi eesky a proto jeho fedi rozumime peedevtim my Oechoslovaci. — Nedelni rozhlas NBC. vysilal v 1 hod. odpol. koncert newyorske symfonie na nerrit hlavnim eislem byla Dvotakova nadherna, symfonie "Novosvetska". Psali jsme posledne, to ste vYroei narozenin Ant. Dvoilka vzpomenuto bude po cele zemi provedenim jeho krasnYch a podmariujicich skladeb — nedebil 1.94144 NBC, zgMeA:

Ve stkedu ,dne 9. eervence 1941.

Narodnostnim skupinam, jez vidy byly "soli tit° zeme", tiebaie to "stoprocentni" Americana nechteli ptiznat, piipada krome ostatnich obeanskYch povinnosti daleiitY akol: musi boufit uspane americke svedomi, musi dokazovat cenu nag i 31 .body. Defensivni taktika proti etitoenikam nebude Americe nic platna, col je§te nechavou. Narodnostni skupiny musi bjrt apog toly demokracie, musi potirat ignorantstvi, lhostejnost a ospalost a zejmena musi bojovat proti rasovym predsudkam. — RozhlasovY komentator Clifton Utley.

Listarna redakce. — Br. Vine. M., stat Adresa csl. konsula v Houstone zni: Dr. Chas. Hollub, Medical Arts Bldg., Houston, Tex. — Pozdrav ze Sletu v Chicago poslali nam br.

Peter Rabg tejnek z Oklahoma City, jeho pani a mankle F. Veskrnovi. Ptitel F. Veskrna je majitelem Praga divadla v Chicagu a zastupcem Praga Film Co., od nit' pan Va gut pajduje Ceske mluvici filmy, je2 po osadach ukazuje. — Pohlednici z Washingtonu, D. C. zasiala nam dcera pi. Karel Zaludkova z Ennis, jeZ po Sletu v Chicago zajela do kapitolu Unie navgtiviti svoji ptitelkyni bkvalou slednu Emilii Za,zvorkovu, provdanou za profesora Luetze. — Z Corpus Christi dorudila nam po gta listek od syna a snachy mankla Oldfich MouekovYch, dlicich tam navg tevou u bratra a gyekrug'e — Miroslav • MoudkovYch. Co jsi ty? — Rus. Co ty? — Srb. Co ty? — tech. Co ty? — Jat' Polak iestem. — flaky mote: svornost! Nechte to, mluvte: Slavjan!

Naie navStevy. Ve etvrtek rano min. tydne zastavili se u nas iidastnici ‘ ok. Sletu v Chicago: stars narodni pracovnik br. Fr. Elzner z Taft, Tex., jeho syn Jerry, a sokolice Agnes Elznerova, Dora a Julie Klapuhovy. Vyletnici byli Sletem nadg eni a ptivezli si kilsne zaZitky, na net' budou dlouho vzpominati. — Ve etvrtek odpoledne dojeli k nam gvakr Frant. SedivY s manklkou a dcerugkou Jitinou a sl. Jane Valkovou. Rodina Ss edivYch vydala se z Beaumont, Tex. na dovolenou do Ennis, odkud ve etvrtek prijeli k nam a ptivezli sebou sl. Valkovou. V patek mill navgtevnici odejeli zpet do Ennis. — Pozde v rioci ye etvrtek ptekvapili nas neodekavanYm ptijezdem syn Oldtich s manZelkou, mankle Henry Mouekovi a junak Va gek Kudrna, vg ichni z Ennis. Jeli na osveZeni a navgtevu Miroslav Mouekovych do Corpus Christi a vetginu cesty chteli uraziti behem nodni doby — nasledovne vyjeli z domova po des:ate veeer a do West dorazili v 11:30 P. M. K vuli nedorozumeni uvadime, Oldtich a Henry Mouelovi jsou bratranci a jejich 2enti gky jsou bYvale sleeny manZelt Joe KudrnovYch v Ennis. — V patek zastavili se v redakci mankle Wesley TupYch jr. z Dallas; jell k nav gteve rodieti pi. Tupe do Riesel, Tex. — Za hodinu po na gem odjezdu na slavnost do Snook dojeli dome dcera a zet' — mnakle Alfred Nemeekovi z Corpus Christi. Dostali ptilelitost svezti se do Waco s teditelem Zarsky dtevoskladu v Corpus Christi a protok zavod zastal zavien i v sobotu, NCmeakovi pozvani s radosti ptijali a dojeli do West poteg iti se mezi rodinou, jiz z obou stran tu mail dosti. — V pondeli odpoledne zaskodil do redakce milk nav gtevnik dr. Mieek, jen dojel na sjezd K.J.T. a na g el si chvileieku podivati se do tiskarny aechoslovaka. Nav gtevy nas velmi potegily.

Triadvacaty generalni sjezd K. J. T. zahajen byl v pondeli v 9 hod. rano v sini sv. Josefa ye West za adasti delegate 105 spolka, tady duchovnich spravce a hojneho poetu nav gtevnikb.. Ptedsedou sjezdu aklamaene zvolen piedseda K.J.T. pan A. J. Kallus z Wied. Mayor mesta West bratr Jiri Kacit uvital hosty srdedne a peal snemovani druhe nejvet gi bratrske organisaci v Texasu zdar apinY. Po zahajovacich obtadech jmenovany razne vYbory, ktere neprodlene ujaly se ptidelene prate, aby sjezd mohl vytidit celou dame nutnou praci behem dne. Jednota ptsool, v Texasu 52 let, ma. blizko 7000 elenti aria timrtni podpory vyplati, la preg $834,000. Vy gledek sjezdu re*. novoty zlepgeni oznamime nag11:21- ,tr* to

VESTNilt PODMANkNiM NARODUM EVROPSKIM. Upton Sinclair.

Ziji ' ye slunne Kalifornii, v zemi miru a svobody. Mam tam domek a zahradu, kam nevkroel ZadnY vettelec. Ctu knihy, ktere se mi libi, obiram se libovolnYmi myglenkami, pigi, co pokladam za pravdu a uvetejriuji to svobodne.

Delal jsem to po celY Z * ivot a ad jsem si udelal mnoho neptatel, nikdo mi tuto praci nemohl ptekazit. Minuleho listopadu gel jsem k volbarn a volil tajne osoby, ktere jsem chtel mit ye vlade, veda, ze ti, kteti budou zvoleni vetsinou voile:a, ujmou se sveho Utadu bez oposice. Kratce, jsem obeanem svobodne, demokraticke spoleenosti, Ziji pod vladou, kterou Abraham Lincoln nazval vladou lidu, lidem a pro lid. Tegim se tomu, co Prohla geni neodvislosti nazYva nezniditelnYmi pravy na zivot, svobodu a blaho.

Ted' mluvim k lidem, kteti byli ptipraveni 0 vgecka tato prava, do jich zerne vtrhli uchvatitele, jich2 zakonne vlady byly zahnany do vyhnanstvi, jich svobody byly znieeny jedniin z nejzpupnenj gich zloeina v historii sveta. Co mam itci tem lidem, aby to odpovidalo jejich situaci? Ve slunne Kalifornii jsou slova lacing, ale v temne zime ittisku, kterY svira lid podmanenYch evropskYch zemi, jsou nesmirne cenna.

Jsem nahodou beletrista a je tudi2 mYm vmysliti se v postaveni jinYch lidi a sdileti jejich pocity. Ceti jsem dejiny a vim, co vytrpejo lidstvo v minulosti. Vim, co lidstvo stala svoboda, jakou cenu musilo platit za vedeni a osvetu. Kaki* krok na testa lidskeho pokroku byl dlaZden tely a krvi lidskYch bytosti. Neseetne miliardy staly se bezmocnYmi obetmi, jini stali se mueedniky a reky, totil lide, kteti mohli zachranit svilj Zivot kdyby byli mlceli, sklonili sve gije pod jho uchvatitelti, kdyby byli &elan, co se jim naridilo, kratce — kdyby byli ptestali bYti svobodnYmi midi a Zenami a kdyby se byli stall otroky. Odepteli to udinit, zocelili sve. srdce k odporu, udrkvali ye svYch dugich svatY plamen revolty, zmetili sve mozky s mozky despota a nagli cesty, yetejne di tajne, postaviti se na odpor a na konec despoty svrhnout.

Netvrdim, ze se jim to vklycky podatilo. Historie by byla pkijemnej gim etenim, kdyby to bylo pravda. Je tragickou skutednosti, mnohe velke civilisace byly yr/re:deny, mnohe pra y -dyvkoten apldeny,kgiuslnot a vlidnost byly zaglapany do blata podkovami brutalni nevedomosti. nektere dobre veci vgeeko pfetrvaly. Je jisto, 'Ze by nebyly mohly ptetrvat, kdyby lido nebyli bojovali a zapasili nejprve ve syych vlastnich myslich, potom ye vnej gim svete. Vedecke poznatky jsou dnes nagim vlastnictvim, ponevad2 nagi ptedkove ochotne trpeli a umirali, aby je ziskali a aby je si ill. Demokraticka prava udrkla se proto, stateeni a dobti mukve jich dobyli a ptedali nam je jako pevne ztizeni. KaklY z nas chova y e svem srdci a mozku posvatnY poklad a jest nagi povinnosti uchovavat jej a ptedavat jej neporu geny, moZno-li zdokonalenY, svYm detem a detem syYch deti.

Teen, ktsti neznaji myth knih, chci od podatku sve kariery hajil jsem osobni prava eloveka proti kaZde forme utisku. Pied osmnacti lety, kdy se objevil fa gism, zvedl jsem hlas prod toinuto ohroleni svobody a osvety. Totel jsem Cinil od prvopodatku proti zvrhle nacisticke vice. Jsa socialistou po cely zivot, odsuzoval jsem krade slova "socialism". Vklyt' socialism znamenal vkly svobodne demokraticke hnuti a nacism neni odrrida socialismu, nYbr2. nejhorgi statni kapitalismus, zotroeovani, ktere se nespokojuje vykotist'ovanim prate muzu i ale ptipravuje je i o tu politickou svobodu, ktere. (Java nadeii na hospodatskY pokrok.

NacistickY system olupuje lidske bytosti o jejich pravo na hledani pravdy a na hlasani Cemu se nautili. Obrazne tedeno, oslepuje sve stoupence, ptipravuje je o sluch, dela z nich mechanicke otroky, kteti jedi nahra&ovou potravu, mysli nahraZkovYmi my glenkami a tvohistorii. Takove ptesvedeeni je ri produkt zvrhle moralni povahy a v nedavnYch tragickYch dnech podali nam naciste a fagiste nezvrattly dakez e tet0 skutednoSti• Doguthrie, aby kruti uchvatitele inieili C11011 1.111.11wo nty011 a Ida() m1§t.0 §vaig.

Strana 13.

Molocha? Mravni 2ivot v nas, to, co nazYvame svedomim a Bohem, vzpira se tomu uvetit. Pozoruji ogivovani demokratickeho ducha ye sve zemi a nevetim, 2e snaky s.mitovaci a hrabivost kapitalu jsou s to, aby jej ptemohly. SvobodnY lid Velke Britanie procitl a ja, vim, Ze nevyslovuji jen zbo2ne prvni, slibuji-li zotrodenYm narodum Evropy, k jim bude jiste pomokno.

Znalost vageho vlastniho nitra i historie lidstva yam pravi, svoboda ptichazi zevnitt a pokud zije v lidske du gi, nemtle bYt znidena z vnej gka. Podmaneni narodove Evropy maji starou kulturu a ukaznenou moralku. Zocelte sve dude a trpte je gte jednou, jako trpeli rekoye a mudednici ye vagich vlastech, ye vlasti me a vgude, kde je neco, co dodava, Zivotu deny.

Chrarite ten poklad vedeni a pochopeni ve svYch vlastnich du gich. Necht' je potravou vagemu tale i du gi. Ueirite svobodu denni modlitbou, ueirite ji zpevem s yYch srdci. Nauete to modlitbe a tomu zpevu sve deti, nebot' ze vgeho nejdulaitej gi je, aby se barbarskYm yettelcum nepodatilo uloupit mladd a mrayne znidit ducha budouci Evropy. Trete sve deti pravde o uchvatitelich sve zeme a zachrairte je pied dugevni degradaci nacismu. Uete je trpet ochotne za pravdu a svobodu kdy ut. je to jejich osud, '2',e se narodily v dobe, kdy musi volit mezi vedomYm odporem, nebo otroctvim hor gim smrti.

V nagi vlasti mame stare heslo: Vzpoura proti tyrant= znamend poslu gnost Bohu. Ti, kteti provadeji toto heslo, polled se o dalelite- veci v mravnim 2ivote, totit. odporem roste sila k tomu odporu. Snad je vam v zajeti je ge dovoleno Gist bibli. Koneim tedy vergem z knihy "Zjeveni": "Nebojte se utrpeni, urtite, .ge bel uvrhne nektere z vas do vezeni, aby vas zkougel, bud'te verni a do smrti a ja yam dam WRUL, Boston. korunu tivota." eESKt NAVRH SPOLEtNOSTI NARODU. 23. dubna 1420 se narodil husitskY kral Jiti z Podebrad. Jeho postava a ve110 vliv na dal gi osud naroda nas nuti, abychom se aspori na chvili nad nim zamysleli. Po vyderpavajicich husitskYch valkach Jilt z Podebrad mel manost upevniti, co husite vybojovali, na diplomatickem poll nova se konsolidujicimu s.tatu a husitske ante ziskat dobre postaveni a sam se mohl stat zakladatelem eeskeho panovnickeho rodu.

Nic z toho se nespinilo. Sto lee po Karlu IV. a dve ste let po Piemyslu Otokaru II. odchazi z tranu deskYch kralt posledni velka postava. Potomci Jitika Podebradskeho se ponemeili a misto pralskYmi krali se stali kni2aty miinsterberskYmi. JakY byl Jiri z Podebrad? Co trvaleho zanechal svemu narodu? Jak se jevi v oeich sousedu a tehdej giho sveta? Proe byl dobrovolne pr y -nimaposled vkmacihordu?

VzdelanY, pokrokovY, energickY, dobrj r vojak a dobrY statnik, myslel na budoucnost sveho du, na mravni vYvoj sveta a jak lepe uspotadat sou'Ziti lidi. taste rozhodovani ye sporech cizich panovnika a novy napor Turku do Evropy ho ptimely k navrhu na utvoteni j akesi spoleenosti naroda. Na zaklade yzajemne rovnosti a spravedlnosti, napinena humanitnim duchem, mela sdrukvati fgechny ktest'anske narody a postavit se na obranu proti Turktim.

Ke konci Jitikovy vlady jeho Mvotni dilo jakoby se zhroutilo. Husite byli o gizeni o yYsledky sy Ych dlouhYch boja, navrhy na organisaci spoleenosti naroda nebyly pochopeny, humanitni zasady si oeska katolicka glechta yyloZila jako slabost a vzboutila se proti Podebradovi, nad eeskym statem se stahovala znovu take, mraena, ktikva valka misto proti Turkam byla yypovedena husitskem ukrali. Za teto situate se Jiti ztekl tranu pro svaj rod, aby u gettil narod dalgich Myglenky a pravdu Husovu podeptel meeem itIca a na poli evropske diplomacie bojoval za ni Jitik z Podebrad. Jim konei prvni velke obdobi Ceske reformace, ale zaroveri IA se rodi nove hnuti 6eskS7ch Bratti.

Pro vgechny easy budeme py gni na Jitiho z Podebrad. Statnik, ktereho soudasne, Evropa nepochopila, myslitel, kterY o mnoho stoleti ptedbehl svet, a vadce, jen dal svemu lidu heat): Vravda vitezi, Inmate Toma gem Masarykev gdobi stanciartu republiky a s nam Yrs tt111 zaYlalt zn9vrx 11M prat:9. qm hmetem.

Strana 14.

VESTNIK

istoserestameraammuminn

di h

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS AINGBEMIIIEVILIELIIIIILIII

Ve sifedu, dne 9. 6ervence 1941.

VESTNI

d

m, .11 $ sdl

,11-, WM MI WI 0'. 10 WI

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

ilaginilUillZUMIEWMIIMMORMUMMantimimissmenomminnommtanommumionnalmonmamapumerenummlimmunammummlimmuniumuwimmtwonimummtimmmiunimilinumiiiniiiiiiimunBIMPINOMMIRMIIMINI

RATERNAL benefit societies had their F origin 50 to 70 years ago. They sprang out of a need for home and family protection. The social and economic conditions of the day were favorable. That was the beginning of organized fraternity with life insurance as we know it today. In the 1870's to 1890's the institution of life insurance was in existence, but it was wholly commercial. It was attended by no current service. It provided no acquaintance, no meetings, no sociability, no sentiment, no adaptability to family protection within its ability to pay, no representative government, no opportunity for teaching valuable lessons of life and character. The new form of organized home protection was the expression of a new social need, much as Social Security is now.

When fraternal benefit societies first began to flourish, commercial life insurance was fairly well established, but it did not begin to render the social and business service it renders today. While the primary purpose of life insurance was and still is protection, commercial companies had not yet learned to adapt their protection to differing conditions and needs.

A Desire to Serve Men who organized fraternal societies more than half a century ago knew no more about life insurance and the service it is capable of rendering than was known by men already engaged in the business. Indeed, they knew less.

While they did not know much about the science of life insurance, its management and sale, they had an idea, an inspiration, a desire to serve their fellowmen. Some of them were Jr. istaken in their judgment, but well-meaning.

This is why there has been a constant evolution of fraternal insurance societies, their management, rate structure and service. They have progressively grown better.

Today there are about 200 fraternal insurance societies in the United States and Canada.

About 103 of them are affiliated with the National Fraternal Congress, which organization is sponsoring Fraternal Week. Practically all of these are sound financially and under good manag ement. Most of them insure men, women and children and operate in many states. Their membership total 7,870,259 with $6,609,444,732.00 insurance in force. They must be reckoned T HAVE here an ordinary pad of blotting 1 paper, as unabsorbent and ink-stained as it is i possible to be; its only purpose is obviously to smudge all my manuscripts. I have never seen a blotting pad on which one could really dry ink. The essential thing about every blot' ting pad is that it should be covered all over with writing; but what is written on it is indecipherable.

A writer sits lost in thought over his blotting pad or sheet of paper; he has something to write and doesn't know how to set about it.

He reflects, he searches for a phrase, and while he searches, involuntarily, out of the depths of his subconscious mind, he scribbles on the edge of the blotting pad. Or perhaps he is fitting a new nib into his pen, and before he launches out on the manuscript he tries the nib on the edge of the pad. Then he usually does sums on his blotting paper; sometimes, when he is concentrating, he draws on it. You can distin guish the artist type from the author type by their blotting pads; for instance, where the political correspondent of our paper sits, strange designs spring forth like those drawn

by Planchette. You can collect similar docurn mts at any conference, committee meeting, oz confidential gathering, where each member is provided kith a sheet of paper on which to m te "points" and ideas. The invariable result of such meetings is a harvest of the most dive se and surprising pictures, stars and demoSt of them express the geometrical

its full duty will forget or neglect the families of deceased members. We challenge any other voluntary institutions in the world to match our record.

Oscar E. Aleshire Fraternal insurance societies have high ideals. Helping others tends to make the helpwith as democratic institutions rendering a ers have high ideals and to have a genuine large, worthwhile service in home protection sympathy for others less fortunate. Few acting and conservation. alone can render great material aid, but For Creating an Estate through our larger group we can do much. The Life insurance is the best means yet devised environment of the lodge room should have a by man for creating an estate, for an incentive wholesome influence, especially on youth. It to thrift and saving, for investment, for keepaffords opportunity to practice courtesy, to ing the family together and for adjustment of learn public speaking, to set a good example. human relations. When life insurance is acMost service organizations go through three companied by fraternal service, such as goes periods of development. First is the formative with our system of insurance, the setting is period. Some societies, with worthy objectives, perfect. Not only is this true, but the fratermay be organized with selfish personal motives. nal system provides acquaintance and good There must be more or less show and fun to fellowship along the way, while the plan is bearouse interest. All this promotes early growth. ing carried through. We have demonstrated Then comes' the period of readjustment of obthat this added helpfulness may go with adejectives and methods of operation. In this proquate rates, sound protection and adaptable cess, distance is lost but a sounder foundation contracts. We believe more sentiment in busiis gained. The third step is a period of service. ness is needed. We know business and sentiMost of our societies are in that period now. ment will mix.

And by the service we render, all our societies The statutes of practically all states agree will be judged. The value of a society is not in their definition of a fraternal benefit so- ,necessarily in the size of its membership nor ciety. The requirements are: not for profit, the amount of its assets nor in the volume of lodge system, representative government, and insurance in force. That fraternal insurance ritualistic form of work. Any institution that society is best which best serves. meets these requirements and also provides Duty and a Challenge family protection is a good institution for deIf service is the yardstick by which we are to be judged, then a great duty and a great mocracy and for society. In addition to all this, challenge confront us. It is clearly our duty to every fraternal insurance society in the land maintain ourselves as fraternal insurance sotoes welfare work among its members in some cieties, not only under the law, but also in the form or degree. This kind of work should be minds of the public. We ,must continue our continued, not only for the good it does, but fraternal service and welfare work. We must also that the public, seeing our good deeds, may strive without ceasing to practice tolerance, feel that we deserve the favors which the law good will, kindness, brotherly love and peace. now gives us.

We must not unduly compete with one another, Benevolent Organizations but with friendly co-operation seek to do our Our societies are regarded as benevolent orduty as good citizens and to make our land a ganizations. We will do well to keep them so. better place in which to live.

It is conservative to say that our societies spend "There is a destiny that makes us brothers; not less than $5,000,000 annually in rendering None goes his way alone; service to their members and to the community All that we send into lives of others in addition to their insurance contract promComes back into our own." ises. In addition to all this, no society that does

Dut and a Challeng

On Blotting Pads.

Karel 6apek instinct which is typical of all beginnings of human civilization.

I have examined all the blotting pads in the office so as to collect documents relating to the journalistic subconscious. In most of them I have come up against psychological mysteries.

I understand perfectly well what it means when the word "Annie" is written on the little pad by the telephone; but I don't quite see the connection in the words "Anna Vocaskovaalmost espoused.' Entirely inexplicable to me is the perpetual recurrence of the number "300" and the frequent repetition of the name "Jacob," which also occurs in the form "Jacob fr. For..." (Foreign Office?). "Waldstein" appears three times, "Dominic" once; everywhere Christian names and proper nouns with figures beside them predominate. Here is another document: "PPPPeters," Parliamentary," "Precept... " "PPPPPrague;" there is obviously unhealthy predilection for the letter P, which could perhaps be explained by Professor Freud, but not by me.

Another pad has "Garroni" about twenty times, "Gar." about ten times, and "Gala" twice. I don't know what to think of a pad so fiercely devoted to the syllable "Gar". On an-

other pad there is a heart drawn in outline (a very frequent object on blotting pads) and the word "Wenceslas"窶馬othing else. Another has "Quantity" written three times in shorthand and then the word "Pole in longhand, and after it "Or" three times and "Performance" once. As you see, there is a certain disorderliness of character and uncertainty of aim here.

It is not much to show for so many blotting pads, but you see, each inscription is really inexplicable. I have asked the writers themselves, and not one of them knows what he meant by what he wrote, or what he was thinking of at all. They are inscriptions as inscrutable as if we had found them on the tombs of the Incas.

Even the present day, you must admit, has its mysteries.

DEAD TIRED After coming in from a twenty-mile hike the officer in command of a Negro company said, before dismissing them: "I want all the men who are too tired to take another hike to take two paces forward."

All stepped forward except one big husky sixfooter.

Noticing him, the officer said: "Well, Johnson, ready for twenty miles more?

"No, sah," replied Johnson, "Ah'm too tired to even take dem two steps."

Ve stredu ,dne 9. 6ervence 1941.

THE TRIBUTE BY JUDGE C. H. CHERNOSKY TO THE MEMORY OF FRANK HANKA, MEMBER OF LODGE POKROK, HOUSTON NO. 88, DELIVERED AT SETTEGASTKOF CHAPEL AT HOUSTON, JUNE 29, 1941, AT 2:30. P. M. As we are gathered here today, we have that knowledge that our brother has passed to the unseen Temple and that we are waiting at the entrance. We have followed him just as far as we could, but here we must wait until, one by one, we, too, pass in and join those who have gone before. As we stand here assembled, probably, the most helpful thing we can do is to meditate, upon some great message from that Great Book of Books.

Let us for a moment turn our thoughts and meditations to the Chronicles of ancient Israel wherein is found the record of the paSsing of a certain man. Upon his death the King of Israel is reported to have said, "Know ye not that there is a prince and a great man fallen this day in Israel." This is an incident that has been repeated on many occasions since the record of this report has been made. Every now and then someone passes beyond our sphere of whom we are disposed to say that a great and good man has fallen and has been taken from our midst.

We know that the word "great" is frequently abused and misused. It is often applied carelessly. Standards of greatness are strangely flexible. Some people are,considered great because of the peculiar circumstances of fate which have made them so. Some achieve an artificial greatness. Their reputaton rests upon wealth, upon conditions of birth or the office which they hold, or the prominence that they enioy in the public eye. Naturally we feel a certain hesitancy in the use of the word "great". But there is a form of greatness that is independent of mere chance and conditions of fate. There is a greatness derived from simplicity,.humility, modesty, honesty and integrity of character. One need not necessarily be rich in wealth, hold high office, or some position of prominence to be great or good.

There is a greatness growing out of the strong and wholesome influence which one man may exercise upon others. Even among the most humble of one's fellow citizens we find that kind of greatness of which we are thinking today. Greatness in this instance has not been just a mater of reputation, although our deceased brother Hanka was known far more widely than most men are known. He was known to all of us in our fraternal circles. He was known to his friends and neighbor, and to many people throughout our state and other states. When for three years he served as Secretar y of our Local Lodge, he endeared himself in the hearts of all our members. He was generous, he was charitable. He was alway s courteous and kind. He had words of encouragement and cheer for all. It was his policy never to repeat an ything disparaging about his fellowman, his friend, or his brothers in our Order. He was alwa ys ready to help and to do his part for the advancement of our Order and any good cause of our Community, city, or state, and for the good of his friends and neighbors. Brother Frank Hanka reflected a greatness and goodness in his life that has its roots in extraordinary gifts of mind and heart, in the dedication of those gifts to high Purposes, in the unselfish pouring out of self in the service of his fellowmen, his brothers and his community state and nation.

He leaves behind him. his true and devoted wife, Mrs. Ida Hanka, and two sons, Ernie and Frank Hanka, both of NY'lr m are now in the service of our countr y. Lii=e every tender and loving father. he was ve"v much concerned about the welfare of his sons, yet down deep in his heart and soul, he was happy because he was able to give his all in his two sons to the service of our country.

VESTNIK Nothing that we can say today can add to what you already know. Some of you have known him more intimately than I have and probably could add much more to what I am able to say. His is the kind of life that can stand upon its own feet even when death has spoken the last word. What we say is said not because his life requires our saying it, but because our own spirit would cry aloud to say it in this hour if we kept silent.

Brother Frank Hanka sought to improve his gifts constant use, by being charitable and generous, by helping every good cause, by donating liberally to the cause of helping good stranded Czechoslovak refugees everywhere, by helping all causes, which have for their purpose of liberating all mankind from oppression and brutality imposed by others. He believed that truth makes men free. He believed that truth imposes the obligation to use it that life may be fuller and happier for others. He loved the souls of men.

Many of us here today can testify to the uses to which he placed his gifts of service that your life as a member of our local lodge, of our order and this community and the society of Czech people at large might be enriched.

You realize that you have lost a friendâ&#x20AC;&#x201D;a friend whose gifts were superior to the gifts of many of us, but they were ever at your service. It this fact that makes his loss an irreparable loss. We mourn him not just because we wish to express our sympathies for the dear wife and the loved one he left behind. Surely the sympathy of everyone of us reaches out to them in this hour. Their loss is very great, while they mourn a husband and a father, all of us mourn for a friend and a neighbor.

He was born in Czechoslovakia on January 20, 1888. He came to America in 1909 to make this his home of his choice. On January 20, 1913, he chose and married Miss Ida Peterka for his life's companion. For 20 years he was connected with the Brazos Hotel and for the last ten years he was connected with the Houston Club. Surviving him are his wife, Mrs. Ida Hanka, his two sons, Frank and Ernest Hanka; his brother, James Hanka, 3 nephews and 2 nieces, all of whom reside in Houston, and four sisters and two brothers whom he left behind in Czechoslovakia.

To all of you loved ones of the departed, I extend words of sympathies and encouragement. What I cannot say to comfort you, I can at least say to challenge you. And here I am saying what I think he would have me to say if he could speak now.

He, too like many of us saw very clearly the threats to human rights, to human decency, the threats to liberty and democracy that have risen in our world. These all were a deep concern to him. The noble ideas which have marked the Czech people found a vibrant voice in him. Let not his voice become silent in you.

Speak courageously as he has -spoken. Act with the deep conviction as he has spoken, act with the deep conviction he has shown. Serve your fellowman and serve your country. Serve with the generous and deeply human spirit with which he has served, and you will best honor his memory and best express the sympathy and respect that you must now feel.

It has been said that before one can die, it is first necessary that one should live. Frank Hanka has lived and even now is not dead.

He will live in the spirit of his friends who like him give themselves to the service of freedom and to the building up of our common life and the fostering of friendship, fellowship and love among men.

FURTHER REMARKS AT BROOKSIDE MEMORIAL CEMETERY To all of you my friends and brothers and sisters of our Order who have rendered any form of service to our departed brother during his last dines, and to the members nf his Tam-

Strana 15. ily during their sad hours of bereavement; and for the beautiful floral offerings as a tribute to his memory, I desire in behalf- of the family and the members of our Slavonic Benevolent Order to express our sincerest thanks.

And before we are dismissed let us commit his body to the grave; ashes to ashes, earth to earth and dust to dust.

Now let us bow our heads for a few moments in silent prayer and benediction to the memory of our departed friend and brother; and may his *ashes rest in peace.

Published at the request of Frank Hanka Jr. and Ernest Hanka by permission of C. H. Chernosky.

SOMETHING ABOUT MISREPRESENTATION Unconsciously the field representative who does not explain carefully the provisions of the contract to the new member is laying up trouble for himself. How often the cry comes: "After I delivered the certificate to a member an old-line agent got hold of it and tore it to pieces (criticised its features), and now the member refuses to pay the second premium. I want something that will blast agent's company."

Surely it is distressing to the representative after he has sold the insurance, had the applicant examined and, seemingly, concluded the deal, to have this happen.

In most of those cases the representative used such expressions as "This is just like oldline insurance," or "This is the same as commercial life insurance." Or by his silence he led the prospect to believe that his society was a commercial company.

Did he misrepresent? Could he have avoided later grief by beingfrank and open nad above board?

There is no satisfactory way to sell fraternal life -insurance except as fraternal life insurance. Protection of homes and families is such an important thing that pretense or subterfuge have no place in the transactions.

Grouping the name of a society with a number of old-line companies, or presenting statistics of commercial life insurance companies with the fraternal society in"iuded is simply an invitation to misunderstan ding.

It is well for the representative to have knowledge of the fundament; is of life insurance operation. Then he can show the prospect that level-premium rates are based on the legal reserve and that his society has such reserve and surplus. Then if he understands hiS oWn proposition he can explain the perfected mutuality of the fraternal society with its representative form of government and the grouping of lives for co-operatively sharing the cost and the benefits. And he can show that the open contract is the ultimate perfection of mutuality in life insurance, the co-operative sharing to keep the organization a going concern through epdemic or economic disturbance.

Possibly it is not misrepresentation to ignore these features, but it is lack of foresight to ignore them. Perfect fraternal life insurance is so great an advance that it is ridiculous to pretend it is something else.

AT LAST Two sister â&#x20AC;&#x201D; apparently all in all to each other â&#x20AC;&#x201D; had lived together for many years Then, when the one was ninety-eight and the other ninety-six, the elder died.

The relative who undertook the task of breaking the painful news to the survivor feared the shock would be fatal to her. But the lady bore up wonderfully well.

"Ah, well", she replied, "now I suppose I shall be able to have my tea made as I like it."

Wife: The new maid has burned the bacon and eggs, darling-. Wouldn't you be satisfie0 With a couple of kisses for breakfast, klushand: .5'ure, bring ller in,

vEs TN fx

IStranS

1

BOHEMIA An Historical Sketch COUNT FRANZ VON LUETZOW. .11M1.0•110.11MIN=111.4•0 •11111.0■1•.0”1.•••0

ANN.

Albik had long been physician to the king, whose thorough confidence he enjoyed. This was undoubtedly the principal cause of his election; though it is unfortunately probable that he—as was then so frequently the case— made use of bribery to obtain the pope's consent to his election. Magister Albik, then already an elderly man, was only known as one of the first medical men of his age; although in his youth he had been admitted to the lowest of minor orders, that of acolyte, he had been married, but was now a widower.

Albik is described by all contemporary writers as a man of conciliatory disposition, and the intimate relations he enjoyed with the king render it certain that his purpose was the appeasement of Bohemia. It was natural to hope that the election of Albik, an elderly, conciliatory, opulent man, would at least cause a respite in the theological strife that agitated Bohemia.

Events in distant Italy, however, brought on a crisis which was more serious than any of the former disturbances in Bohemia. Ladislas, King of Naples, still supported the cause of Pope Gregory, and war . consequently broke out between the king and Pope John. The latter proclaimed a crusade against Ladislas, and promised indulgences to all those who by contributions of money would aid him in the equipment of his army. Preachers sent by the Pope arrived at Prague (1412). Preceded by drummers they entered the city, an established themselves in the market-place. They called on all passers-by to contribute money or goods in exchange for indulgences. The sale of indulgences had been one of the abuses which the Bohemian Church-reformers had from the first most strenuously opposed. Hus in his Bethlehem Chapel, spoke strongly against the granting of these indulgences, which he said were given to aid in the slaughter of the soldiers of Ladislas, who could but obey their king. At the same time he disclaimed all intention of taking sides in the quarrel between the two Popes.

Hus also succeeded—contrary to the wishes of the the archbishop—in bringing the question of the indulgences before the university.

A very stormy meeting of the professors, magisters, and students took place under the presidency of the Rector of the university.

Hus and Magister Jerome of Prague violently inveighed against the sale of indulgences, which they declared to be unchristian. The fiery eloquence of Jerome appealed to the younger students even more than that of Hus, and at the end of the disputation they conducted him. home in triumph.

Jerome of Prague — who had led a wandering life, visiting among other places Oxford, where he had copied some of Wycliffe's writings—had first become known in Bohemia by a speech he made (1410) in Wycliffe's doctrines. He had then left Bohemia, and had now only just returned to that country, which he again quitted afterwards. It may here be noticed that the influence of Jerome on the religious movement in Bohemia, from which country he was often absent, has been greatly over-rated. His visits to many countries and courts, and the eloquent letter in which Poggio Bracciolini described his death, attracted the attention of all Europe to him at a period when the political condition of Austria and Bohemia rendered inquiry into the details of the Hussite movement an impossibility.

The echo of the stormy debates at the trnVersity Still further exe j ted the peOplti

Prague, already much moved by the sermons of the indulgences were seized and publicly disturbances, the magistrates of Prague, by order of Venceslas, issued a decree forbidding any one under penalty of -death to discuss the papal decrees publicly; this, of course, specially referred to the sale of indulgences. In accordance with this decree, three young men who ventured to interfere with the vendors of the indulgences were sized and publicly executed. A band of students obtained possession of the corpses, and singing the Church hymn "Isti sunt sancti." carried them for burial to the Bethlehem Chapel. This incident marks an important date in the revolutionary character. The Pope replied to these attacks on the authority of the Church by renewing in severer terms the decree of excommunication against Hus: all true Chris'ians were forbidden to have any intercourse with him, food and drink were to be supplied to him only under pain of excommunication; al l. religious services were to be suspended in every town which he entered; finally, Christian burial wa,s to be refused him, and the Bethlehem Chapel was to be destroyed. The Germans, obeying the orders of the Pope, attempted forcibly to take possession of the chapel, but were repulsed by the adherents of Hus. The king, being still anxic us the contending parties, begged Hu.s temporarily to leave Prague, and he immediately obeyed the request of Venceslas The king promised to endeavour during his absence to put an end to the conflict, se that his exile might not be of long duration.

Archbishop Albik, finding that his conciliatory attitude had only resulted in raising up enemies against him among both the contending parties, now resigned his office. ere was succeeded by Conrad of Vechta, formerly Bishop of Olomouc. The new archbishop, on the suggestion of the king. convoked a synod of the clergy (1413), but its deliberations had no satisfactory results, as the reform party still maintained that changes in the government of the Church could alone restored order; while the supporters to ecclesiastical authority was the only measure required to obtain peace.

A. special commission was now appointed by the king, before which the more prominent divines of both parties were summoned to appear. Still the adherents of Hus, on the whole maintained a conciliatory attitude, while the partisans of the Pope practically dec'ined any sort•f compromise with men whom they considered as heretics. King .Venceslas, whose honesty of purpose it is impossible to deny, and who evidently wished to ignore the details of theological strife and to restore' peace to his kingdom at any price, was greatly incensed by the attitude of the ecclesiastics of the papal party. Four of them—among whom was Stephen of Palec. afterwards Hus's chief accuser at the Council of Constance —. were exiled from Bohemia by order of the king.

Hus, on leaving Prague, had retired to the castle of Kozi Hradek, belonging to one his adherents, Lord John of Austi, and which was situated near the spot where the town of Tabor was shortly to spring up. Both while staying there, and during his stay at the castle of Krakovec, the seat of Lord Henry of Lazan, one of the king's courties, who also belonged to the reform party, Hus continued his preaching: it often took place in the open fields, and the neighbouring peasantry flocked to it in large numbers. Many of his writings, both Latin and Bohemian, date from this period, and it is noticeable that he now, more strongly than before, affirmed that the Bible was the only true source of Christian belief. This position necessarily incensed the adherents of the papal authority more than almost any other could have done.

King Sigsmund had meanwhile repaired to Italy, where, during an interview with Pope John at Lodi t1413) hE , obtained the Pontiff's a)nsf>nt tel summon a General

Ve stfedu, dne 9. 6ervence 1941.

Council of the Church at Constance. King Venceslas believed that the Council would afford him the best means to put an end to the religious dissensions in his kingsdom, and Sigismund, with his brother's approval, summoned Hus to appear before the Council of Constance, there have free right of audience, and should he not submit to the decision of the Council, he should be returned unharmed. Hus therefore received a letter of safe-conduct from Sigismund, and Venceslas appointed three Bohemian nobles who were to accompany and assist him on the road. Hus started on hig fatal journey to Constance in October (1414).

He was to meet there most of his Bohemian adversaries, Stephen of Palec, who had been exiled by King Venceslas, several of the former German magisters of the University of Prague (who wished the fact that his influence on the king had contributed to bring about the secession of the Germans students to be included in the act of accusation), and above all John — surnamed "the Iron" — Bishop of Litomygl, perhaps the most violent of all the enemies of Church reforni. The latter starting for Constance. had caused a collection to be made in his diocese to aid him in hs defense of the existing system of Church government.

Principally through the influence of the "Iron" Bishop of Litomy,§1, Hus was imprisdned almost immediately after h's arrival at Constance. Sigismund only made his entry into the town somewhat later on Christmas Eve (1414), when the Bohemian lords immediately complained to him of the imprisonment of their countryman. The king was thoroughly aware that violent measures against Hus would produce troubles, perhaps even a revolution in bohemia, but his sympathies were entirely on the side of the Roman Church. The wellknown remarks he afterward made to several of the card i nals, advising them to have Hus burnt if he did not retract, and warning them not to trust him even if he did so, sufficiently prove thi s . A feeble protest was therefore the only effort he made in favour of Hus, and this WW1 ignoeed. by the council. When Pope John =III, after his destitution by the council, secretly left Constance on March 20.

1415, Hus became the prisoner of Sigismund, who had full power to set him free. The Emperor, however, instead of doing so placed Hu.s in the custody of the Bishop of Constance, who imprisoned him in his castle of Gottlieben.

He was here treated with far greater cruelty than at Constance. The frequent steps taken by the Bohemian nobles then present at Constance to obtain the liberation of Hus were also ineffectual. Yet they had at least the result that the forms of justice were to a certain extent observed, and that Hus was not condemned entirely without trial. Hus, who had been conducted back to Constance early in June, first appeared before the Council on June 5. His trial continued on June 7 and 8.

He was, however, never allowed freely to express his views and was treated with great unfairness and brutality. Many of the accusations were utterly absurd, but others, for instance, that he rejected papal authority and recognized that of the Holy Scriptures only, he himself admitted. He wished to argue this and other propositions, but the Council refused him permission to do so, and insisted on a. complete and general retraction of all the heretical doctrines which had been attributed to him. This he refused, preferring to die rather than reract with his lips opinions that he held in his heart To be continued FINE OFF Rural Magistrate: I'll have to fine ye a dollar, Jeff.

Jeff: I'll have to borry it off ye, Jedge.

Magistrate: Great snakes! It was only to git the dollar that I was finin' ye. Git (Mt, Ye ain't guilty. anYwgT

Ve stfedu ,dne 9. C'ervence 1941.

VESTNIE

Strana 17.

WAR FACTORS IN FRATERNAL OPERATION

PROFESSOR D. L. SAVORY ON MUNICH

BANKRUPTCY OF DEMOCRACY?

Observation of our convinces us that, step by step, this country is moving into war as it did a quarter of a century ago. This means that before long the nation will be fighting a foreign po wee across the sea. The President has already selected our enemy and is using his position to hasten the day of hostilities.

We were editing a fraternal journal during that former period and had good opportunity to observe the fraternal benefit societies in the war so it may be interesting to contemplate some of the things that may happen again.

First, the societies will be loyal and fired by intense patriotism. Among the officers, in a hundred thousand subordinate lodges and in the columns of the society publications there was complete support of the war aims.

Second, the societies subscribed liberally to the war loans. The national government was in good financial condition 25 years ago, so the bonds were a good investment, but we presume that large sums will be placed in such securities again. The societies had better do that, for if the government paper is repudiated all other investments on paper will become worthless.

Third, the societies were loyal to their members; young men enlisting had their rates paid and the beneficiaries of those dying in service received the benefits promptly. The societies will undoubtedly do these things again.

Fourth, there was adoption of war clauses new life insurance contracts. As it turned out, this was practically meaningles, because each year in this country more people are killed by automobiles than the total of American soldiers killed in the war. Today, under current war conditions, civilians are in practically the same danger as the men in uniform, so we do not see why any life insurance institution with the open contract should bother about war clauses relieving them of responsibility or to add rates.

Fifth, some of the field representatives went to war and some got jobs in munitions factories, but those who stayed on the job found that the public had more money to spend.

All in all, the fraternal societies demonstrated themselves as patriotic organizations, taking part in loan and savings stamp drives, knitting and speaking and all of the other activities of loyal people at war.

The member for Queen's University, Belfast, Professor D. L. Savory, made his maiden speech in the House on May 6th last. His main contention was that Western Civilization had made a great error in not realizing that it could only be defended, as Marshal Foch had urged in vain, on the Rhine. Few Members in the House have spent so much time as he in France and Czechoslovakia. What he had to say about Hitler and the latter country sums up his own personal experience and is worth re-quoting: "In spite of the assurances given -after the annexation of Austria—assurances given by Marshal Goering in person— that the position of CzechoSlo yakia was absolutely secure, we know what took place, and I will not weary the House by going over circumstances with which the House is extremely familiar. But here again, if I might introduce a personal touch, I can only say that, having gone over the Sudeten district of Bohemia, up and down, through all the villages and towns, having spoken myself to the inhabitants, I was not able to discover any single grievance. They enjoyed their language, their schools, colleges and university.

After the Munich decision, when I felt it my duty to protest in two letters to The Times against the slanders of the German Government against our troops in Palestine, quoting the exact German words I had heard from Hamburg, Stuttgart, and Berlin, then it was that I received scores of letters from Sudeten Germans, telling me that all the statements and slanders with regard to the persecution by the Czechs of the Sudeten Germans were vitheut any foundation whatever. They wrote to me that they laughed at the broadcast statements which they heard from Leipzig, the nearest station to Czechoslovakia They told me that those statements were ludicrous, because at the tune it was alleged that the persecutions were taking place, the y were actually carrying out their harvest festivals with every k'nd of freedom and rejoicing. '".t i:; not fox me at this stage to inalst upon the disgrace of handing over hundreds of theneards of Czechs to German domination \:eite out any plebiscite whatever, but I wouid inei:a or, the fact that a very large number of Gei van-speaking pe,)ple—Sudet Ck 3'IT, ars --who detested the :Iitter movement, were, in spite of themselves end without any eonsultet i on, handed over him. No sooner had the 1Vaniela Agreement been signed than Hitler once ricre plotted, by stirring up trouble in VGvakia to break through the agreement to which he had so solernmly given his word. We know that on March 15th of the following year German troops marched into Prague. That great country of Bohemia, that marvellous stronghold which Bismarck had said was the greatest natural fortress in Europe, with a frontier which had remained intact for nine hundred years. that country which had never formed part of the German Reich, was annexed to Germany."

"I know," R. Abramovitch, Menshevik, continued, "that to many people the defeat of France seems to have proven the bankruptcy of democracy. But it was not democracy that failed. I was pacifism and isolation, for which there is no room in an epoch of totalitarian Fascism. What the collapse of France proves is not that democracy has outlived its usefulness but that any country is lost whose workers have failed to understand their historic mission in the struggle against organized, warlike totalitarian aggression.

"One need only look to Italy and England to see that there is no inherent connection between totalitarian dictatorship and national strength, or democracy and national weakness."

IT MAY BE TRUE

COMPLETE

She: Here's a wonderful thing. I've just been reading of a man who reached the age of forty without learning how to read or write. He met a woman and for her sake he made a scholar of himself in two years.

He: That's nothing. I know a man who was a profound scholar at forty. He met a woman and for her sake he made a fool of himself in two days.

A wise guy stepping up to the bus as it stopped the other morning said to the driver: "Well, Noah, you've got here. Is the Ark full?"

The motorman answered back: "Nope, we need one more monkey. Come on in."

A FEW TRUISMS (Live Oak County Herald) A friend sent us a clipping that contained a few truisms which we believe will interest, those ho still hold to the original ideals and principles upon which this Republic was founded: "You cannot bring about prosperity by discouraging thrift.

"You cannot strengthen the we ak by weakening the strong.

"You cannot help small men by tearing down big men.

"You cannot lift the wage earner by pulling the wage payer down.

"You cannot further the brotherhood of man by inciting class hatred.

"You cannot establish sound social security on borrowed money.

"You cannot build character and courage by taking away men's iniative and independence.

"You cannot help men permanently by doing for them what they should do for themselves:' Farmer's Daughter: A man can save an awful lot of money by calling on my girlfriend.

Traveling Salesman: Oh, is she an oldfashioned girl?

Farmer's Daughter: No, but she doesn't have any kid brother to bribe.

"You're a pretty sharp boy, Tommy".

"Well, I ought to be. Pa takes me into his room and strops me three or four times a week."

Plenty to learn.

"And to whom dies this lovely violin belong?" asked the visitor of the cotter's wife.

"My 'usband, ma'am; 'e wouldn't rest till he 'ad one".

"Dear, dear," went on the visitor, "but I didn't know that Mr. Gibson could play the violin."

"Bless you, no, ma'am," said the old woman, "nor can'e. Why, 'e don't even know 'ow to wind it up yet."

—Christian Science Monitor.

GALVESTON PORT Under the guns of a strengthened and enlarged Fort Crockett last year there passed for both foreign and United States industries 8,565,961 short tons of gasoline, 5,578,855 short tons of crude oil, 1,527.373 short tons of sulphur, and 576,864 short tons of raw cotton and cotton goods.

This list of out-going shipments might also include many others, ranging from 'naptha and kerosene to ' carbon black and scrap iron, but the items given are of particular significance, for Texas embraces half the nation's oil industry and produces 90 per cent of the nation's aviation gasoline. Galveston itself is the world's greatest sulphur port.

FARM LABOR It is evident that the New England States will soon face a farm labor shortage. Commissioner of Agriculture, Carl R. Smith, of the State of Maine declared the other day that, "Maine farms will probably face a labor shortage before the preparedness program is much older." And, naturally, what goes for Maine will go for the other states of this section. How to dovetail the tremendous increase in industry—brought on by defense—with the farm situation, is soon to become a knotty problem if Mr. Smith's forecast is exact.

Any real competition between factory and farm for hands is certain to be reflected in —Boston Post prices to the consumer.

NO ALTERNATIVE "Tell me truly," said the young, man to his beloved, "did any other man ever kiss you?"

"Well," said the girl, "I was once up the river with a boy friend and he started rocking the boat, at the same time exclaiming: `Now, Mary, my dear, either you kiss me or we both drown. " "And did you kiss him?" the admirer asked anxiously.

"Well, I wasn't drowned, was I?" was the reply.

ON THE ACTIVE LIST Doctor: You take a dose the first thing in the morning, and one again when you retire.

Patient: But doctor, I'm not going to retire for another ten years.

If there be anyone in the congregation who likes sin let him stand up—what's this, Sister Virginia, you like sin?

Oh, pardon me, I thought you said gin.

—Atlantic Coast Line News.

It will be interesting to learn how much more the Fuehrer will have to have to become a —H. V. Wade.

Have.

Strana 18.

Zki enosti z Krety a invase do Anglie. g

Plukov. G'Stb. O. Spaniel.

DObyti ostrova Krety bylo v rnalem meeitku ukazkou, jak asi maze byt provaden vpad nemeckYch armad do Anglie. Je to poueeni velmi cenne a byt' se Nemci zmocnili Krety v pomerne kratkem ease, neni to peesvedeivYrn dUkazem, 'Ze by vpad na britske ostrovy inohl bYt, stejne rychlY a fleinny. ttok na Kretu byl proveden na Vocle a ye vzduchu. Namoini operate mela dokonalY nefispech, protae se Nemcilm nikde nepodatilo vylodit yak vojenskY svazek takticky yYznamnY. Ostrova bylo dobyto jen ze vzduchu, a to pomerne rychle, ale se zna'enYmi ztratami, ac Nemci meli naprostou leteckou peevahu, ktere mohli v pinosti vyuiit proti pomerne malYrn silam obrancU na ostrove. Jake zavery z toho vyvodit pro fitok na Anglii?

V prve eade s vy geiho hlediska operativniho je zapoteebi, aby Nemci ziskali dokonalou peevahu vzduSnou nad Anglii a nad peilehlYmi vodami jejich ostrovil ,a to jests vetsi peevahu nein men nad ostrovem Kretou. Vpad do Anglie nebude Latin man° provest jen vzduchem, a akce narnoeni, hlavne pokud pujde o dopraVeni teZkeho materialu na ostrov, bude stejne diilezita hned v poeatku Utoku, a elm •dele se bude boj rozvij et, tim aloha namoeni moci bude stoupat. Nemci by tudh museli, k zajikeni sveho Uspechu vyeadit mohutne anglicke lod'stvo a protok vlastnim pomerne malYm lod'stvem to nemohou ueinit, je tu jen letectvo, ktere by melo vyeistit anglicke vody. Boje na podzim 1940 nas peesvedaily, anglicke letectvo, ao v menkne, nebylo zdolatelne, a proto je vic net pravdepodobne, ze nyni, Po neustalem pravidelnem zesilovani a.mericklm materialem, neni jiz ani mane ziskat vzdugnou peevahu nad Anglidany a jejich spojenci. Nezapominejme, ze na Krete bylo jedine male ktere se dalo rychle zlikvidovat, a mohutne zakladny britskYch armad byly a,Z" na palestinskern a egyptskem pobee21, t. j. 300— 400 km daleko a tie tudiZ" Anglicans nemohli pout t stihaeu pro boj nad Kretou. Nebylo prOto nesnadne zdolat pomerne Malou posadku ostrova sOusteedenou na menSich plochach a vystavenou neustalemu bombardovani ze vzduchu, proti nen-me se nemohla ucinne branit. K likvidaci .teto male posadky vystaeily potom vzdu‘Sne vYsadky.

V Anglii byla by situate ovkm• docela jina.

Jde tam jednak o velike plochy a o mohutnou pozemni armadu s nejmodernejSim ittoenYm materialem, chranenou dnes ohromnYmi leteckYmi massami..I kdyi by se Nemcum podatilo obsadit nektere delezite misto vetkm. pootem vojska, dopraveneho vzduchem, bylo by to ye vetS'ine pelpadil jen peechodne, nebot' vojenske veleni ma peipraveny v centralnich postavenich velike strategicke zalohy (cele motOrisovane divise s teikYrni tanky a hrubYrn delosteelectvem), ktere s pomoci letectva mohou napadnout a rychle zlikvidovat kakodpor. Kaida jednotta, dopravena vzduchem, postrada podpory teikYch zbrani a mimo to jeji akce, hlavne prveho dne, je jests ma,lo systematicka., nebot' nezasahuje najednou jako organickY celek dokonale vybavenY Vkmi zbranerni, nYbri je to postupne dochazeni sil na pomerne velkcu plochu, ktere se teprve po seskoku sdrueuji. S poeatkU bojuji jen o holy potom teprve zapoenou s metodickou obranou a kclyi dostateene zesili, potom teprve mohou peejit k ntoku. Od to doby v gak silne za,lohy obrance, peedem peipravene a dokon-je obeznamene s terenem, budou jiz davno mists a zasahnou. Zda se proto, ';'2e vagina t 'thto vYsadkil da se zdolat kratce po seskobe' jen v 1-1orSkem terenu, anebo kde neni scr 'Dstatek 1=unikaci, mohly by se ureite neTo jo

IftSTNIK mane jen v terenech, ktere jsou dtille t• ite pro yedeni valky a Ude' jejich obsazeni by byl asi ten, aby obrance byl donucen rorteikit sve ally a tim zeslabit tainnou rychlost mohutneho zasahu vet§i silou. I kdy2 se nepkatelske ur6ite skupiny udrzi v nekterYch mistech, bude zapoteebi je stale zasobovat, nejen potravinami, ale teikYm materialem, t. j. hrubYth delosteelectvem, tanky, zasobovaci vozbou, hlavne traktory a tale dale. Take starost o ranene bude vyeadovat opateeni, ktere nelze dodat jen vzduchem. To vkchno ukazuje, ze namoeni akce musi jit roku v ruce se vzduSnou akci.

Je to nedelitelnY celek. ,A co pravi zkuknosti z Krety? Nemcilm se nikde nepodaeilo vylodit vetSi takticky svazek, a to proto, ze anglicke lod'stvo dokonale ovladlo peilehle vody. Je pravda, zee Britove ztratili tu celkem deset lodi, ale je uvabt, zde opet pracovalo lod'stvo bez letectva, hlavne obranneho (stihaet) a ze bylo tu vystaveno Utokurn ohromnYch nemeckYch leteckYch sil, ktere mely sire zakladny na eetnYch blizkYch eeckYch ostrovech. A piece anglicke lod'stvo melo dokonalY nspech, nebot' zabranilo Nemcum ye vylodeni.

Situate u anglickYch beehU bude jina. Tam Anglicans maji k disposici cele sve vojenske lod'stvo, zesilene stovkami lehkYch Lodi a tisici letouna, ktere maji sve zakladny ne'Z atoeici Mind. Vkchny vYhody budou tu na strane obrance, t. j. bude to pravY o pak Krety. Lze proto ot',.ekavat, ze anglicka namoeni akce bude tu jests freinnefk ne2 byla v eeclrYch vodach. Churchill eekl na podzim, ze Anglicans jsou ochotni obetovat pro odraieni vpadu tei etvrtiny sveho lod'stva. To bylo eee'en° tehdy, kdy" Nemci meli vzlu gnou peesilu. Dnes snad teto obeti by ani nebylo zapoteebi.

V celku Infreeme po akuknostech z Krety soudit, ze jak letecka, tak namoeni akce proti Anglii clava vetSi vYhody obranci a ze vpad do Anglie s temi prosteedky, ktere dnes zna.me, je nejriskantnej gi akci, jakou lze si pomyslit.

To ovkm plati jen o potAiti prosteedkii dosud znamYch. Nemci v'Sak v kahlem taieni peinakji radi neco noveho, aby protivnika peekvapili. Nevime, zda i pro vpad do Anglie, jestliie se ho odvazi, nechystaji nejake peekvapeni, a to snad pomoci plyn y . Ale AngliCane poeitaji i s plyny a jsou na tuto formu valky take peipraveni. V kaIdem peipade je vpad do Anglie hazardni hrou, v nit nejpravdepodobnejkm vYhercem je obrance; tolik po strance operativni, pokud jde o pelmY vpad do Anglie. Nerd vg ak vyloueeno, k se Nenaci peed vpadem pokusi vytvoeiti vYhodneji podminky pro Utok a ee podle osvedeeneho receptu dvojiteho obchvatu pokusi se nejprve o strategickY obchvat zapadniho anglickeho boku tim, e,e se napeed zmocni Irska. I s tim se zajiste v Anglii pdeita, a hlavni stab se bezpochyby zajistil i pro Lento peipad.

Anglicans nebranili Kretu marne, nebot' zkuknosti, kterYch nabyli, jsou tak cenne, mnohokrat vyy dei utrpene ztraty. Neni vyloue'en°, ze jednou nam dejiny Peknou, ze Kreta peivodila nemecke rozhodnuti tahnout misto na Anglii, na Rusko.

Ani odpadky neehteji odvidet.

V protektorate pokraeuji stiZnosti na naprosto nedostate6nY vysledek sbirani odpadkri.

Tentokrat jsou nemecke organy nespokojeny zejmena s 'tim, ze se neodevzdava start' papir.

Nemeeti kontroloki chodi po soukromYch dornech a prphliZeji kamna a kominy; kde najdou stopy spaleneho papiru, tam je zavedeno vyg etfovani se v§emi trestnimi nasledky. KaZdY pfednosta domacnosti je ostatne povinen osobne podepsat spis, v nem2 potvrzuje, ze dostal a pozorne pi'eeet1 vYnos o sbirani a odvadeni odpadkii.

Kdo miluje vlast, musi take vedeti, co ma deMAR, znarmr.6, r,ovinnost price.

Ve stfedu, dne 9. 6er yence 1941.

156 let ialaie a 8 milionu pokuty.

Prasky nacistickY denik "Der Neue Tag", uvetejnuje pravidelne ob S • irne seznamy obehodnikt, kteti byli potrestani pro nedovolenY obchod potraVinami. V dubnu bylo v jednom pHpade odsouzeno dvanact osob pro nedovolenou poraZku osmnacti prasat. V Plzni byli odsouzeni tri.reznici be trestu na svobode ye vYrneru let a ke ztrate obeanskYch pra y na pet let pro nedovolenY obchod. Pro tYZ pfeein byl odsouzen jiny reznik k 100,000 K pokuty a desti mesicum Zalai-e. List "Veeer" hlasi, ze od zimy do jara letoSniho roku byly ulaeny pokuty ve vYSi osmi milionti K. VYmery trestu na svobode pro tyto peeeiny einily 156 let. Je nutno si uvedomit, nejde vidy o tresty na peedraiovani potravin.

Je nam velmi dobee znamo, ze eeki obchodnici neprodavaji radi Nemaim a ee zbozi, jet neni be dostani pro nemecke spoteebitele je schovano pro spoteebitele deskeho. To peirozene zavdava Nenacum vhodnou zaminku k prondsledovani a souseni eeskYch obchodnika. S peisnYmi tresty souvisi teener pravidelne odneti Zivnostenskeho listu. A je pochopitelne, ze nova Zivnostenska, opravneni nebYvaji easto vydavana eeskYm dem.

Viterstvi bez konce.

New York Times otiskuji frvodnik o nemeckYch "viterstvich". Nemecke pancefove kolony stale vitezi a nijak se nedostavaji bliZe k svemu cili. I Viterstvi nad Ruskem by pfedstavovalo jen pfedehru be nejte2 gi bitve s Anglii. Diivody, pros Hitler, se ()brat]. proti Rusku, musi znamenat pro nemeckY narod, tak usuzuje pisatel, ze neni moZno vest valku s nynejeim vybavenim, takle tato nova, valka ma vynahradit zeslabeni Nemecka tim, ze Amerika poma,ha Anglii.Amerika spravne poznala, ze Hitler je hlavnim neplitelem, tr'ebaZe nema nijakych sympatii ke komunismu, a bude pravdepodobne pomahat Rusku tim, ze zdvojnasobi usili pomoci Anglii. Musely to byt padne dilvody pro Hitlera, aby se vrhl na Rusko a tim ucpal nejvetgi skulinu v britske blokacle, a odvratil se od daniho boje kolem Suerskeho kanalu. V zaveru se poukazuje na to, ze pro nemeckY narod je valka s Ruskem pilznani k tomu, ze Hitlerovy vYboje a diplomaticke Aspechy jen stale oddaluji konec valky a slibovane viterstvi. eESKOSLOVENSKA AMERIKA. PROMLUVILA (Pokraeovani se strany 1.) projevy uznani byly peijaty slovenske tance peedvedene poktnou skupinou eupy Ludevit Star v narodnich krojich pod vedenim na.621nice ses. Katy Dankove a br. Geo. Hanzela.

Dalsim eislem bohateho sletoveho programu bylo cvieeni clevelandskYch etrnactek pod naeelnikem br. KratkYrn. Velmi komplikovane cvieeni bylo peedvedeno bezvadne. Nasledovalo vystoupeni eupy Zapadni ye spoleenYch prostnych, s ienami na kladinach, divky s kruhy a ho§i s tyeemi. C yfeeni pod vedenirn br.

Machovskeho skoneili rozvinutim modre vlajky s americkYm orlem, ktere vzdali hold. Hned na to Sokolska eupa steedni peedvedla Ceskou polku, taneenou ve dvou obrovskYch kolonach, pei eemi elenstvo Bardeniku v krojich tvoeilo malebne pozadi.

ZavereenYm eislem programu bylo peedvedeni historicke sceny "Za svobodu", znazornujici boj Cs. naroda za svobodu za svetove valky. Byla sestavena peed 20 lety br. Jelinkern k sokolskemu sletu po valce a psi tomto sletu peedvedena v nave iprave. Scena znazornila: rozbiti oka ys, peisahu vernosti vlasti, do boje, v taboke, vYmenu strati, kopani zakopt, boj v zakopech, na steelecke linii, zranenY, irtok, boj za svobodu, padli za svobodu a vitezstvi Sokolt. Skvele provedeni, peilehava hudba a my'Slenky tlumoeene touto scenou vyvolaly ohromnY dojem v Po to byl br. Jarkou Jelinkem slet skoneen.

Tato sokolska, manifestace zUstane dlouho eivYm peikladem sjednocenosti nakho lidu, leho obetavosti a pohotovosti. Dokazala svetu, ie es. lid je prodchnut sokolskYmi idealy, ee v boji za svobodu neumclleva a je piipraven be

Ve stiedu ,dne 9. 6ervence 1941.

Strana

V2STNhE

ZPRAVA POMOCNE AKCE ZEN lou bednu; pi. Vlasta Chernosky 1 alespon CasteCne uleheeno bylo to vodene nemeckYm ittokem na RusV HOUSTONU. balik, pani F. Zimmermanova 1 ba- bide. Pracujeme s daverou, le se ko. Pevne vetime ve sve viterstvi pies to, to ocekavame je gte po necite nemineme. tik, pani Vlasta Knebl 1 balik.

Za Pomocnou akci ten SALT. v jakou dobu nemeckY aspech. Vime, Houston, Tex., 5. eervence 1941.

Laskave vas etenati tadam, pak.te Vage velka americka viast nam Dne 27. eeryna v patek yeeer za- li nekoho opomenula, laskave Houstonu: pomaha ze vsech svych sil. Vime, se zabaleno bylo gatstvo do tti ob- uznejte, te to nebylo ueineno Andka Svaeinova, pokl., te Anglie bude pokraeovat v zapajemnYch beden a tyto pti nejblitgi myslne. Jegte jednou ptijmete diky 5625 Darling. se, necht' stave se cokoliv. A vime, priletitosti budou poslany do An- za vge, co pro ty ubotaky udelate, F. J. Olexova, tajemnice, to Nemecko na sklonku valky pou6402 Taggart. glie eeskoslovenskemu oervenemu a tadame yes i naddle o va gi spoluZije syYch nejmocnej gich prosttedktiti pro nag e betence. Vgem dar- praci. )o( cum za vgechnu jejich obetavost Kdyt jsme ponejprve rokovali o VYKAZ ZA tERVEN S. A. C. T., ka na ruske fronte. Lee na g lid dove viterstvi, je pevne s ma ODBOCKA DALLAS. dekujeme a doufame, to at zase na gem bazaru, tu se nam zdalo, to budete miti nejake obleeeni, ktere jest to je g te tak hrozne daleka do- Rodina Silova $5.00, p. a pi. F. mi a podstupuje tetkY zapas, v nemt pro yes jit tadnou cenu nema a je ba, ale ten Cas tak rychle leti, to Stransky ml., misto kvetin vzpo- zyitezi. Veti ye Vagi pomoc a jako je g te zachovale, to zase si vzpome- ten na g projektovanSr bazar budeme minka p. Houtv. $1.00, vStaek z my je Vam vdeeen za Va gi praci.

My sami jsme nyni zkondolisovanete na na g deskoslovenskY Oerve- miti za dvdmi dtive nelli se na- rekordt, Kebrdle $6.00, p. a pi. KonnY Mit a toto obleeeni na nas za- dejeme. Na g e ptani jest, abychom eak $2.00, pi. Cepak $1.00, pi. Kozo- ni v jednom sjednocenem giku a Clete, kde my toto zabalime a po gle- z tohoto podniku co nejvice vytetili va $1.00, p. Hamusek $1.00, pi. Ma- pies razne potize, v emigraci nevyme tam, kde vge tak nutne potte- pro na g i pomocnou akci, a take me- likova 2.00, p. a pi. Kraft $2.00, p. hnutelne, pracujeme s velkYm zdabuji. Zde nasleduji jmena tech, kte- me nadeji, to se tak stave. Darky a pi. Nestrojil $2.00, p. a pi. 8ev- rem.

Jmenem vigech nas dekuji Vam ti na nas zaslali sve sbirky neb o- se schazi a te g i nas, ze budeme mi- 'oak $2.00, pi. Filipec $1.00, pi. Slasobne sve veci na nas zaslali: t pekne veci a ne drahe, k vYberu. mova $1.00, p. a pi. Zastoupil $1.00, za Vagi spolupraci a Meji v gemotDallas — sbirka pani B. Valeiko- Nag e dobre Reny se cirri jak mohou, pi. Koriakovska $1.00, pi. Valkova neho zdaru Va gim snaham. ye, 1 balik obnogeneho gatstva a ty jejich neanavne prsty stale ne- 50c, pi. Palieova, 50c. VYtetek z you Vag, Eduard Beneg." pak 1 bednu obnagene a opravene co pletou, at' ut je to jit haekovani ti $86.43. obuvi. nebo pleteni, a take vygivani, jest Vgichni co mate sberaci knitky, Ennis — sbirka pani Pavelkove, to vge rueni prate a ony tuto kona- dostavte se k vyrovnani do schtze 1 velkY balik. Pani A. Zazvorkova, ' ye svem volnem Case, kdy tikaji, dne 24. eervence v Sokolovne ETLINGER FUNERAL HOME. 1 balik. Pani Fajtiska, 1 balik.

Hemt'al, pokladnik. VYprava pohtbfl. Ambulanoni le pry si odpoenou. Ale spravne Snook — Pan Rudolf S ' enk 1 ba- eeno, ony stale, i kdyt odpoeivaji, Pohtebni pojigteni. Dojedeme lik, pani Koval' 1 balik. tedy neco delaji v ten na g prospech, TELEGRAM PRESIDENTA ED. pro pozilstatky vaiSich milYch i neShiner — pan J. KoYaleik 1 bed- abychom se mohly prokazati hmot- BENESE SJEZDU ZASTUPITEL- kolik set mil bez jakYchkoliv dalgich STVA CESKOSLOVENSKE nu; pani Anton Hodanek 1 mengi nYm pitmem. Nag bazar bude kopoplatka. S narni se domluvite NARODNI RADY. bednu. nan v tijnu, asi okolo 28., tu nejdesky.

"Schazite se ye chvili, jet je East Bernard — pan Joe Hiavin- vhodnej gi nedeli. Tedy celkem nam PETE E. ETLINGER FUNERAL ka sbirka, 1 velka bedna. jit zbYvaji necele etyti mesice a ny- zylag te dilletita pro Vas i pro nas.

HOME Corpus Christi — pan Joe Hou- ni jest tak horko, to ta rueni prate Ptipravujete se na Slet americkeho Pete E. Etlinger dek sbirka, 2 bedny. nejde tak rychle, neb ruce se nam Sokolstva, ktere ut samou svou exiElsie Praiak-Etlinger Booth — pani Jim Madlock, 1 ba iooti a ta prize se netahne tak lehce stenci je odpovedi na nacisticke na- Phone 38.

Belli/ale, Tex. lik. skrz prsty. V katde na gi schtizi ro- sill proti nagim Sokolum doma.

Telefonujte na na g' fleet.

Zijeme opet v dobe vzrugeni, West — sbirka novYch a darova- kujeme a take katcla, sberatelka outumuminflummuummiummiffliminumulinimillumumnun nYch veci, 2 velke bedny, od "VCe- devzdava sve veci, ktere behem u lek". olynuleho mesice sebrala. Tak i Houston — pan F. KratkY, 1 ma- tento mesic odevzdany byly nasledujici veci: ..,milmumunimmumwmummulloollumunuirmuniminnumuliumInguilminlimmummutimuliiimilummumunimininilluifflow .. =-=_Pani Anetka Starealova, 1107 g =:.=-.

E. Louise, odevzdala — 1 vygivanou E.2. deeku a k tomu 4 obrousky od Lillian Howell.

Pani Ratena Hanusova, 5719 NorA. Nedoginska hill — Pi. Mary Plunkett, vygivanou a Theo Pigtek, deeku a 4 obrousky a 2 tetke ruenejoblibeneigi —s niky. Pani Albina McHahhan 4 kadvojice Ceskebelky na htbeny, ale htebeny jsou ho filmu, ktev tom. Pani F. J. Olexa 6 bonnett. ra dosud tadPani Emilie Kalouskova, 5421 neho divaka Long Street — Pani Anna Kelnaronezklamala, ye 4 haekovane deeky, pani Kaye zcela nohankova star gi 1 haekovanou deevena prostrea— ku. di i roli, s yePani Frances Tesat, 5906 N. Main likYm soubo— Pani Vlasta Knebl 2 pary pajarem nejlepma. Nejmenovand pani z Houstogich ye —snu 1 par polgtata. Pani Helen Krouvelke veselohte: lik $2.00. Pani Velma Wallace $2.00. panem Pani Ida Hanka, 1208 Edwards.

— Dr. C. J. Hollub "sogku" jeleni Predvadi, Jos. Va gut, zastupce, hlavu.

Dalgi sberatelky jsou: Praga Film Co. Prejeme yam z srdci vrelYch Pani Andka Svaeinova,, 5425 Darzdravi, gtesti, blaenost — EL CAMPO, e etvrtek 10. eer- ling, Houston. necht' yam osud sype v cestu vence, zaeatek e 2 hod. odpol.

Pani Vlasta Chernosky, 2502 Cojen lasku, spokojenost.

GANADO, v pondeli 28. eerven- lumet, Houston. ce, o '7 a o 9 hod. veeer.

Pani Louise Chudej, 7303 Laredo, Jestli nekdy zklamani, Cal, HALLETTSVILLE, v patek 11. Houston. ku Atesti se ptidruti, eervence, o 3 hod. odpoledne, Frank Zimmerman, Rt. 2, Box pak vam prejem by osud dal o 7:30 a o 9:30.

643, Houston. s katc1Sun trnem sto rati.

ROSENBERG, v nedeli 13. eerV posledni zprave jsem mela chyvence, o 1:30 a o 3:15 odpol., bu a site melo stati: pan Joe Janug VESELE A S'IPASTNE MAN2ELSTVI VAM PREJE o 7:30 a o 9:15 veeer. V ponde60c.. a ne 5c. Pak pani Maliflakova. li o 7:30 hod. veeer. darovala je gte 1 misku a ne jenom WALLIS, v titerY 15. eervence, o na maekani lemon& 8 hodinich veeer.

Schaze Pomocne akce ten SALT. YOAKUM, e stiedu 16. eervenv Houstonu se bude odbYvati v pace, o 3 hod .odpol., o 7:30 a o tek dne 11. eervence v 10 hodin ra9:30 hod. veeer. ' aclame yes Reny v Houstonu a GRANGER, e etvrtek, 17. e'er- no. Z apelujeme na vas, abyste nam byly vence, o '7:30 a o 9:30 veeer.

CALDWELL, v patek 18. Cerven- napomocne v teto na gi zapoeate praci. Po celern Texasu na ge terry ce, o 7:30 a o 9:30 hod. weer. se spojuli a pracuji v8emo gne", aby

teskk fit

T BLAHOPRANI K SNATKUM =I ses. .ELENORA SVOBODOVE

panem TROY TALLEY konaneho dne 21. eeryna 1941, — ses. LILLIE TKADLECOVE

"Barbora iadi" y

BEN WOJTENA - konaneho dne 24. Ceryna 1941

y

ROZKVET ZAPADU, 107, SPJST.

elS.

y

y

ye Floresyille, Texas.

Strana .20.

V2131:NiK,

aby mohlo se prikroeiti k Schuze ceskoslovend rysech, daLei praci sjezdu. Ceske Narodni Sdru2eni preske Narodni Rady v CetiZazpravu tajemnik V. VrdskY, za Slovenske Narodni SdruZ"eni pied.

Arnerice v Chicago Rev. Pelikan, za Svaz Cesk3"7-ch Kave dnech Sokolskeho tolikix Voller, za Podkarpatorusy p. Ladilinsky, za demokraticSletu. ke Mad'ary p. Schulz. Za naee te-

za jeho statnicke a neohro2enereteni techto historickYch a kritickYch otazek pro celY civillsovanY svet.

Zaslano nekolik pozdravnYch telegramu pres. Dr. E. Beneeovi, Monsignorovi J. Sre.mkovi a Winston Churchillovi, na ktere jsme dekovne dopisy.

Nate deny jsou hybnou pakou v na gem osvobozovaeim boji a jejich obetavost nezna. meal. V odboekaola utvorily se krouny fen, ktere pracuji, haekuji ruzne predmety, ktere se prodavaji y e prosp g ch dobroainne akce, sbiraji g aty a darky jak pro be2ence, tak pro uprchliky. Z Houstonu bylo vypraveno nekolik velkYch zasilek g att, pratla, svetrii a darkt.

Spolupracovali jsme s vladnimi t3 Fahrneyovy leky rady na potirani pate kolony. Ve mohou vim pomoci: Washingtonu predloZili jsme za nase SACT dokument.y o 'einnosti pod1- Dra. ; etra HOBOKO vratnSich 2ivlt nazistickYch a to jak Mnozi lide nejsou skuteale nemocni, ale Dies Committee, tak Departmentu iljs dnTratadkoesti°PzKapvrlic°evenezbdorazvel.zZevnlya of Justice a Military Affairs Com- jejich rodiny a pratele casto mail o ne starosti. Jste-li jednim z techto "polomittee. viene" zdravYch lidi, moina, ze trpite funkcionelni zecpou a ji provazejicimi Na g e finaneni sbirky, vezmeme-li Oriznaky, takovy'ini jako: nervosa a bohiavy, nezaiivnost a zka'ZenY Saluv fivahu velmi napriznive pornery leni dek, ztreta spenku a chuti k jidlu, hospodarske v natem Texasu, vy- zapachajici dech a potaZenY jazyk. Po ne2-li 5 pokolem Dra. Petra Hoboko, nesly pro na g i akci znaenY obnos. vice pripravovane z 18 riaznYch korinkti, bya rostlin, osvedalo svoji hodnotu Prispivali jsme nejen na osvobo- lin jako Zalude6ni Cinnost povzbuzujici lek zovaci akci. cs1. Narodni Rade, ale vynikajici jakosti. Hoboko iieinkuje a hladce s pfirodou v techto Styi na zmirneni bidy uprchlikt Po- mime i-dech diilelit32ch smerech: , pomal cinnosti; pomaha pra vidlovati mocnenau VYboru, zaslali jsme do Cfstnno eni strev; zvykije vyme—govem strednictvim ledvin; napomahe a urychAnglia vojintim cigarety, svetry, luje traveni. Nebud'te odstraieni, kdyi darky, v posledni dobe prispeli jsme Jule leave prostredky yam neposkytli Ulevu ve vaeich chorobach zavinenYch na vybaveni jedne ambulance, na chybnSim trevenim a vymegovanim. mute yam pomoci— opatfte si legionare invalidy, na pomoc tern Hoboko dnes krajantm, kteri musi za velkYch ® Bra. Petra Le g ivf Olej obtai bYti primo vykupovani ze za- ProtihnilobnY' ulevovatel bolesti v pojateckYch a imigraenich tabora, uZivani po vice nel-li 50 let. RychlA uleva od revmatickYch a neuralgickych bolesti, atd. atd. svalovych bolesti zad, ztuhly:ch nebo bolavych svaln, namozenin, odrenin neb Mezi eleny SAT usporadana ak- vymknutin, sveolicich neb pelicich nohou. ce pro kupovani Defense Bonds. UtiSujici. Zahrivajici. tisporny% einnost na g e kdekoliv a kdykoliv 3® Dra. Petra Magolo podporuje program americke vla- Vtteeny. alkalicki Wavy' prostfedek pouzivany po cely rok pro jiste prudke dy a pres. Roosevelta, nebot' jsme si poruchy Z'aludku jako paleni zahy a kyselY Neutralisuje draZdive kysevedomi nebezpeel jake hrozi naafi liny.Zaludek.

Je cennY v pripadech priajmu, kieei a zvraceni, zavinenYch letnimi svobode, kdyby svet byl opanovan obtaemi. Rychle liankujici a piljemne nazismem. V tomto smeru jdeme chutnajici. vZdy ve smernicich a die programu obdrZeti Fahrneyovy leave prostredky ye svem sousedstvi, pouzijte cal. Narodni Rady v America. tohoto kuponu.

Ve g kere odbooky SACT svoji tinZvleitni Nabidka Objednejte Dnean nosh probudily ()pane narodni iiJako zvle'g tni "seznamovaci" navot v natich osadach po cetera Tebklku — po gleme yam ZDARMA 2 uncovy vzorek Dra. Petra Leaveho xasu. Neni tYdne, kdy poCasi dovoli, Oleje Linimentu a ZDARMA 2 unaby se nekde neporadal picnic, bacovoi vzorek Magolo s objedna ykou I Hoboko: zar, neb schtze SdruZeni. Pri tech❑ II uncova 1,ehev Dra. Petra I to prilelitostech o2ivuji nase AisHoboko — $1.00 poitou vyplacene (2 uncove vzorky I ne, basne a objevuji se na g e narodzdarma). ❑ 2 pravidelne 600 lave Dra. I ni kroje. Nate osvobozovaci akce Petra LeCiveho Oleje Lintmela velky vS7 znam v probuzani mentu — $1.00 poetou vyplacene. rodniho citeni a tim o2lveni kra[I] 2 pravidelne 601 lehve Dra. Petra Magolo za $1.00 pogtou janskeho spolko y eho Mvota a tak vyplacene. ❑ I l unc. Dra. Petra Hoboko a 2 posiluje na g e bratrske jednoty a pravidelne 600 velikosti lehve spolky.

Dra. Petra Leaveho Oleje Li- I nimentu za $2.00 pokou vyLaskavosti pana tov. Vleka z Cleplacene. ❑ C. 0. D. (poplatek plipoaen). velanlu, kterY nam zapfljeil sve DR. PETER FAHRNEY & SONS CO. I barevne obrazky z Ceskoslovenska, 2501 Washington Blvd, bylo nam urno2neno predvesti krasy D811-41 Dept.

Chicago, Ill. (Dokoneeni na str. 23.)

xaske SACT preeet1 zpravu predseda br. Vladimir Maudr jak nasleduje.

Na g e SACT ma pribli'Zne 40.000 &en& Zastoupeny jsou y eechny krajanske organisace a jednoty v Texasu sv3imi predsetly a s y Ym Clenstvem. VkkonnS7 VStor sklada se z 30 elent. V gichni krajane, kteri se hlasi k na g i zamorske vetvi v Texasu as na nepatrne vyjimky, jsou eleny na geho SACT. Mame spolupraci jak duchovenstva katolickeho, tak evangelickeho a organisaci nabo2enskSich. Spoluprace v Texasu jest ye znameni JEDNOTY vgeho na g eho lidu bez rozdilt nabaenskSrch, stavovskSrch a politickeho presvedeeni.

Usporadali jsme zajezdy a site br. sen. Vojty Bene ge a Njdp. Monsignora 0. Zlamala, ktere se potkaly s velky'm tspechem nejen v kruzich krajant, ale i mezi americkou verejnosti.

Z na gich fondu nakoupili jsme znaene mno 2. stvi propagaeniho materialu nejen o oeskoslovensku, ale i pro obranu Ameriky a demokracie ,kter3i jsme rozesilali na novinake, politiky, university, knihovny, kongresniky, senatory jako i v3-7znaene osobnosti americkeho verejneho aivota. Mimo to mimiografujeme sve vlastni letaky pro potrebu mezi na g im lidem a na g emi odboekami.

1.1"dr'Zovali jsme pisemmi styk s kongresniky a senatory zvla g te v dobe, kdy se jedna o dulelite predlohy a zakony a rozhodnuti o pomoci Spojenctm v jejich boji proti barbarskemu nazismu.

Spolupracujeme s americk)imi demokratickSrmi organisacenii jako jest Committee to Defend America by aiding the Allies, Czechoslovak Goodwill Shortwave Station, American Friends of Czechoslovakia a mnoha jinSuni americkSmi organisacemi, od kterSrch dostavame znaene mnostvi tiskopist zdarma. Na mnohSr ch mistech na g e damske organisace spolupracuji s americk3im eervenSim kraem.

Pri boji o Lend Lease Bill nage SACT steastnilo se velmi aktivne, jako vg echny jine sloZky esl. rodni Rady akce interveneni ve prospech tohoto zakona. Spolupracovali nejen odboekv, ale i jednotlivci y e sbirani podpist, zasilani teTajemnik br. Martinek podal po- legramt a dopist.

Nekolikrate podekovano za nage drobnou zpravu einnosti Ng,rodni Rady, ktera byla prijata s SACT presidentu F. D. Rooseveltovi velkm zadostiueinenim, nebot' z teto zpravy jest vidno, ae eeskoslovenska vetev v Americe zorganisovala za posledni 2 leta Voles°, ktere ••• jak materielne tak moraine vyko:1131Y IDAY nalo svoji povinnost vtei stare domovine a nazi nove americke viasti.

Pak nasledovala zprava pokladni pi. Kralove a zprava za teetni v.17bor br. Muiika. Obe zpravy byly prijaty a jejich prozkoumani predano teetnimu kontrolnimu vS7boTU. Jednotlive sloaky esl. Narodni ■1111 Rady podavaly sve zpravy o einnoCOMPANY, BEER JAX sti za posledni rok jen v hrubSrch Dne 5. dervence 1941.

Dne 27. eervna 1941 zahajen byl sjezd eeskoslovenske Narodni Rady v Americe v slovenske sini "8tefanik" v Chicago v 9:30 hod. rano za velke teasti zastupeu v g ech slo2ek esl. Narodni Rady a hostt z celSrch Spojenaich Statt SeveroamerickSrch.

Nate texaske SdruMni AmerickS7ch oechoslovalt v Texasu zastupovali br. Vladimir Maudr a br.

B. Prevratil. Omluvili se dp. J. C. Kunc a dp. Handeek.

Sjezd zahajen byl predsedou br. prof. Zmrhalem, kterS7 dekoval tomnSim zastupctm za jejich praci a prosil, aby doma a2 se vrati do s y Srch oblasti vyridili dik v g em krajantm za jejich obetavost a porozumeni v na gem boji za svobody Oeskoslovenska a obranu demokracie v na gi nove americke viasti, neb einnost na g e jest vlastne easti obrany Ameriky v ramci programu na g i vlady a na g eho presidenta F. D. Roosevelta.

Oteny pozdravne telegramy a dopisy. Telegram presidenta Dr. E. Bene ge prijat bourIivm potleskem v gech pritomnS7ch. Takte2 &ten dopis eeskS7ch Benediktint, kteri ujistili Narodni Radu o jejich sympatiich k osvobozovaci akci a vyjadrili v tomto pozdravnem dopisu hluboke vlastenecke citeni, dale za zminku stoji pozdra,vmi dopis zaslariST esl. Narodni Rade Sdrulenim demokratickSich Mad'art obeant ec sl. Republiky. PozdravnSr dopis z Podkarpatoruskeho Jedinstva.

Sjezd odbSrval se v souladu vgech slaek. Jak z freasti Podkarpatorust, tak demokratickS7ch Mad'aru a prevaZ'ne vet g iny Slovakt jest nutno konstatovati, ze toto jest znovu no2e lid v eeskoslovym vensku byl a jest sjednocen za jedin,Vm diem, t. j. osvobozeni oeskoslovenske demokraticke Republiky, ktera nejen narodni vetgine Moravant a Slovakt byla spra y edlivou a dobrou matkou, ale i rodnostnim rnenginam. ktere dnes vidime na Slovensku nemluvi za lid, tito samozvanci, kteri se uchopili vlady za pomoci nemeckSieh bajonett, nejsou mluveimi eeskoslovenskeho lidu, ponevaa tento jest pro obnovu svobody a Republiky eeskoslovenske tak jak byla a prosperovala po dvacet let.

Ve sViedu, dne 9. Cervenee 1941.

HELPS YOU EU"

ZDRAVI UDE U2IVAJI LETA!

0.51MILIP,

-.4

H O U S T O N,

TEXAS

Ve sticedu ,dne 9. 8ervenee 1941.

4,1

Kyjovsko a Zdansko ye sygch obcich A • ••••••••••••••••••■•••

■

33. VLK0A. "Main ja kosu, kosenku, mam ja kosu ostrt", doleha easto veselY zpe y z bud pod Horou at do dediny, 20 minut vzdalene. Pti dobrem ryzlinku a eervenci bYva tu veselo a ve Vlkoti samem vtelicos zajimaveho.

Pojd'te k nam prochazkou z Kyjova, vzdaleneho 3.8 km! Po obou stranach silnice k Bzenci vini se kopcovite parcely, nazYvane Padelky, Farske nivy, Grejty a Achtele. Ostatni polnosti vidite jako rovinu, v celkove vYmete 877.61 ha, 2.-4. jakostni ttidy. PtiznivY rok odmeni cinlive hospodate hojne obilim, cukrovkou, kukutici, brambory, zeleninou a dobrYm vinkem z peelive upravenYch vinic.

S kopce sv. Rocha spattite nejprve kostel a tkolu. Kolem nich kupi se 252 domt s 973 obyvateli narodnosti Ceske, nabotenstvi rim. katol. a esl. Nejdtiye ptijdete do ylkotskYch aboviesk, skupiny domicil pod piseenatou "Babou", kde pre kopani pisku objevuji se dtlni avarske hroby. Dale u mlYnskeho potoka vita vas jubilejni tkolni zahrada, zalotena, v r. 1928. Dlouha, ulice dovede vas ke stanici Vlarske drahy VIkot—Keleany, z nit odboeuje na sever ke keleanskemu akc. cukrovaru vle4na draha, dopravujici cukrovku a hnede uhli. Na nadraZi uvidite plynojem na zachycovani a zhuttovani zemniho plynu, ptivadeneho potrubim s poli od Vacenovic (Oertoprd). VyhaslY vysoky komin nedaleke parni pily yetti, ze stroje odpoei yaji. V obci je take valcovY mlYn, palirna slivovice, dilna na hospodatske stroje, cementarna a pottovni sberna. Z bYvaleho a v r. 1924 rozparcelovaneho dvora patticiho panstvi milotickemu ( ye vYmete 76 ha), zustal tu lihovar a zbytkovY statek.

Obec sama je ptevatne zemedelskou. Pokroeili rolnici jsou podilniky akc. lihovaru v Miloticich a Drutstevni mlekarny v Kyjo ye. Zalotili si mitsni dobytei pojittovnu, Raiffeisenku a Kamplieku. SpoLkove sdrutuji se v telocvienYch jednotach Sokol a Orel a ye Sboru dobrovolnYch haslet'.

Vlkot path' okolo roku 1370 ke hradu bzeneckemu mimo 14 lant, ktere pled rokem 1491 byly i se Sobulkami a jinYm majetkem Tasa z Boskovic. Techto 14 'arra — asi polovice Vlkote — melo hlavne ye stoleti 15. katde chvile lineho majetnika. Roku 1397 odporueil markrabe Prokop mantelce Jana z MoraVan Markete na Vlkoti 20 marek roeniho troku a po jeji smrti zdedil majetek Jan z Moravan. Kdyt v roce 1406 zemtel, &dila po nem Anna z Belovic, mantelka Bohurika z Hrutek. Z to doby se uvadeji rediny: Protek z Habrovan, Jan Mate' ze 2eravie a Jetek ze Zvole. Roku 1517 Jiti Tarci z Toric prodaya Michaeli z Podmanina soueasne s polovici Bzence polovici farniho patronatu. Ten vtak jet roku 1520 ptenechava, tuto east bratriim garkantim z Akoshaza. Roku 1530 zvali se bratti Bohuslav a Jiti Stolbatti z Doloplaz z VIkote po teto polovici Vlkote. Potom se o jedne polovici ne,mluvi, kdetto druhou, ye spojeni s farnim patronatem pattici stale ke Bzenci v roce 1633-1635 prodava, Katetina Alabeta Zoubkova, ze Zdetina Altbete ze Zastfizl a z Pruskova. Roku 1655 Jiti Krittof z Pruskova prodal i s jednim mlYnem tuto east Karlu Frantitku ze Zasttizl, pant na Svatoboticich. Roku 1681 zanechal Karel Frantitek ze Zastfizl kot, ktery byl tehdy spojen se Svatoboticemi, svemu bratru Bohuto yi ze Zastfizl. Ten odstoupil roku 1684 svuj statek mantelce Zuzane Prakticke ze Zasttizl, ktera roku 1691 zanechala Vlkot (se Svatoboticemi a Malenovicemi) Frantitku Liebsteinskemu, hrabeti z Kolovrat.

Tento prodal jej r. 1692 Arnottce hrabence IAvensteinoye, vdove po zemtelem Janu Karlu Serenyim, (zemtel r. 1692) pro jeji nezletile deti. (Podle zameckeho archivu v Miloticich.)

Po smrti Arnottky hrabenky Lovensteinove stal se dedicem panstvi, (Vklot, Milotice, Svato-

17213TNIS

botice) Karel Antonin Serenyi, ktell atidil ze sveho panstvi svetenstvi. Po jeho smrti ptipadlo svetenstvi jedine dceti Karoline, provdane hrabence z St. Julien, ktera zemtela roku 1750.

Po ni zdedil svefenstvi syn jejiho bratrance Antonin Amand, kterY zemtel roku 1762 a po nem nastoupil mladti bratr jeho Ludvik, tehdej3i probott olomouckY. Kdyt roku 1780 zem •el, pteslo na jeho, synovce Karla Serenyiho.

Po smrti jeho (roku 1811) zdedila svei •enstvi jeho dcera Kristina, provelana za hrabete Choiseula, t. C. rakouskeho dtstojnika. Kdya roku 1819 zemtela, zdedila svetenstvi dcera (Kristiny, hrabenky Choiseulove) hrabenka Hardeggova, ktera, zemtela roku 1885 a zanechala sve-; tenstvi s yYm detem. Od nich koupil svetenstvi hrabe Karel Seilern, ktery roku 1916 zemtel.

8kola ye Vlkosi byla zalotena roku 1759. Prvnim ueitelem tu byl Bernard Slezdeek. Roku 1800 tkola vyhotela a roku 1801 byla postavena nova tkola jednottidni, ktera r. 1874 byla roztitena na dvou ttidni a r. 1880 na trojtkidni.

Kostel a farni iltad byl ye Vlkoti jia roku 1349.

Ve valce 30tlete zatel dtevenY kostel i s farou.

Novy nynejti kostel i fara byly ztizeny v roce 1759.

Alois Chabera a Rudolf Kind'.

34. VRACOV.

Nat Meran! Ano, Vracov ma nejteplejti podnebi v natem okrese. Je v niline, ale hued za vracovskYmi humny se puda pahorkovite zvecla a dosahuje pH aerayskYch hranicich vyte 310 m. Takto je Vracov od severu chranen, zato polednimu slunci zcela otevten.

Nate,mesteeko lezi v jihovYchodni east okresu Kyjoyskeho na silnici 8 km od Kyjova ye vs,'Ai 193 in.

Voda je zde na nitine v mnoha mistech jen nekolik decimetrii pod povrchem pudy. I spodni vody je nadbytek, tak dosvedeuji detne prameny, celkem 19.

Potok VracovskY prameni blizko osady na batinatYch, ratelinnYch loukach, zv. Jezera. Louky ty at do odvodneni v r. 1923 byly zaplaveny po celou dobu rooni vodou, nemajici tadneho odpadu, a raelinna ttasovisAa s vodnimi rostlinami a rakosim skSitala bezpeena hnizdi gte i potravu divokYch kachnam, slukam, lyskam a jinemu baZinnernu ptactvu. Potok proteka Vracovem smerem vS7chodnim, je zesilen nekolika ptitoky, jet prameni v obci same, a na uzemi fliesta Bzence vieva se do Syrovinky. — Vracov se deli na etyti .etvrti: Mesteeko, Osmek, Caganov a Ernestov. Posledni nejzapadnej g Ctvrt byla zalolena r. 1781, kdy bylo vystaveno novSrch 35 domii, a pojmenovana podle majitelky panstvi, hrabenky Ernestiny Salmove-Neuburgove.

Severne od Mesteeka jsou Baraky; mezi domky jsou vinne sklepy, v nich2 se Vracovjaci schazivaji k spoleenYm besedam. JiZne od Mesteeka soubeZne je Stara ulice. etvrti Osmek, 6aganov a Ernestov ptilehaji k sobe jako samostatnY celek, oddeleny od Mesteeka drahou, potokem a zelinatskYmi zahradami, pied odvodnenim z yetti east batinatYmi to lukami, na nicht nebylo mono staveti.

Cast Osmeku tvoti ulice, na 6aganove je Hrneitska ul., Eiadky, Lipiny a Drahy, k Ernestovu ptileha ulice "Na Jezerach", eaganov s Mesta& kern spojuje na zapad. konci ul. Skolni.

K Vracovu path kolonie "Soboriky", vzdalena, 9 km na jih. At za Soboriky a trat' Severni draby prostira se po vettine borovY les. Na Soborikach bYval mlYn. Je tu jette rnyslivna, nekolik domky, bYvalY hostinec a stratni domky -pH draze. — Tepnou Vracova je Mesteeko. Domy — selske usedlosti — jsou ptizemni, pitoelim obraceny k silnici a tvoti rovnou, tirokou ulici, ktera uprostted rortituje se v namesti; tam konaji se vie sttedu a v sobotu tYdenni trhy na zeleninu.

V ulicich boenich jsou domy staveny merle pravidelne, mnohdy ttity do ulice. Stare chalupy jsou yystaveny z cihel nepalenYch a "nabijanic"; ytechny domy budovane v poslednim jsou z tyrdeho staviva. Domy jsou vettinou obileny a dole zdobeny zelenou nebo modrou podrovnaykou; nemivaji zahradek pted okny ani auder. V nejstartich chalupach je ptedsiri zaroveri kuchyni; ma hlinenou podlahu a siroky, otevtenSi komin nad ohniskera.

Ennuis 114

Uprostied Mesteeka stoji start' kostel sv. Vavfince, ze 14. stol. Roku 1565 piestavena byla hlavni lod' kostela; vet 37 m vysoka ptistavena pozdeji. Kolem kostela byval druhdy htbitoy.

Ptizemni fara je vedla kostela.

Vracov ma tti jednopatrove tkolni budovy.

Vedie fary stoji obecna tkola chlapecka, postavend v r. 1908; vedle ni je divci kola obecna, nove ptestavena v r. 1913 a v ulici Skolni pekna, budova Masarykovy tkoly mettanske, yystavena v r. 1930 nakl. 1,300,000 KC. Dalt' jednopatrove budovy jsou: obecni hostinec, lidovY dtm, dva valcove mlYny, test soukromYch dornt, nadrat a vetcha budova bYvaleho "zarneeku", postaveneho r. 1660 pro iitedniky velkostatku; zameeek je nyni titulkem nejchudtich ptislutnikt. vracovskych.

Ve Vracove je pottovni, lelegrafni a telefonni ritad, stanice drahy, eetnicke stanovitte a myslivna.

Z rozparcelo yaneho panskeho dvora, pattivMho titsko-nem. hrabeti Magnisovi, zustal,jen malt' zbytkovy statek vie vYme •e 18 ha a east hospodatskYch budov. Ze staji a sYpky upravena byla sokolovna. Maly dvorek se stajemi, zahradou a zameekem ptidelen byl obci i s easti pozemkt; ostatni pole ptidelena zamestnancum vie dvote a rolniktm. Vracov se Soborikami tvoti katastralni obec o 4,319 ha 54 a.

Nazvy jednotlivych trati jsou odvozeny z polohy poli a vlastnosti 'Judy. Mene obvykla jmena trati: Pegrunty, Sktivolan, Maraste. Volove, Babi, Carodejnice, Dobralesy, Husmusy.

Z celkoveho poetu 4,319.54 ha ptipada: na lesy 2,814 ha, na pole 1,221 ha, na louky 93 ha, na zahrady 28 ha, na vinice 24 ha, na pastviny 5 ha 54 a, zastavene pildy 121 ha, na potoky a jezera 13 ha. Z lest path hrab. Magnisovi 2,4'3 ha, obci 172 ha a jednotlivaim 149 ha.

Z obdelane pfidy patti obci 212 ha, ktere pronajima syYm nejchudobnejtim ptislutniktim, majiteli zbytkoveho statku naleti 18 ha. 25 rolnikt ma vice netli po 5 ha pildy, 23 rolnikt ma od 4 do 5 ha, 135 malorolnikt od 2 do 4 ha a 600 domkatt a j. do 2 ha piidy.

Jett° puda na Vracovsku nestadi yytiviti jeho obyvatele, ptikupuji i pronajimaji vracoytti pole ye vtech sousednich obcich.

Nejvice pozemkt maji v katastru obce 2adovic, Vracovu nejbliatich. Louky maji na -Bzenecku, Stratnicku a Veselsku. Ptda na pahorcich je hlinita, misty i slinovita; dati se v nem ytem druhtm obili i okopaninam. Na rovinach a v nitinach.je ptda piseita, vhodna, pro pestovani zeleniny.

Zelenina se pestuje na polich ye velkem, a to ytechny jeji druhy: cibule, eesnek, mrkev, petrael, okurky, salat, znamy svou ktehkosti, majoran, brukev, kapusta, sell. rajska jablieka a na vlhkych, ratelinitYch, piskem promisenYch ptelach celer znamenite jakosti. Zelenina se prodava na mistnich trzich a roz yati se do blizkYch i vaddlenejtich mist; poskytuje tak olativy znaene east obyvatelstva.

Stromt ovocnYch je malo; v mokre, piseite Ode se jim nedati. Vinohrady poskytuji dobre vino.

V tesnem sousedstvi dome na jih od Vracova se tahne at k tece Morave borovY les. Z kmenu pokacenYch borovic otesavaji delnici v lese pratce a ostruhuji tYee lelegrafni. Nejblitti okoli zasobuje les palivem a poskytuje ritulek zveti srnei, zajicum, les, kro,likiim a batantirin.

Kvetena lesni je velmi chuda. Fiidka trava, misty vies, na nekolika Indio mistech jahodnik a ostrutinik a na vlheich Mistech kapradi dodavaji lesu malo payabu. Po teplYch dettich rostou v lese htiby a ryzce a na podzim yyrtsta z chude, piseite pildy mnotstvi muchomiirek.

Vracov ma 4002 obyvatele a 1046 dome. Vtichni obyvatele jsou narodnosti eeskoslovenske, z nich 3497 nabotenstvi timsko-katolickeho, cirkev er eskoslovenska, zde od r. 1927, ma 404 ptislu§niky, 83 osob je bez yyznani, yyznani tidovskeho 8, Cbr. evangelikt 8, pravoslavnych 2.

Zamestnavaji se zemedelstvim a hlavne pestovanim zeleniny. ZnaenY poeet mutt nachazi obtivu u drahy jako delnici pti vrchni stavbe a jako aeleznieni zfizenci, jini pracuji jako osvedeeni drendani delnici.

(Pokrakovini).

•

Strana 22.

■• •

1.04111

/0......

Van inarraae A. F. t ERNCAEK, AID=

VSEITNfit

sjezdu ezkoslovenske Narodni Rady.

(Tisk. sluZ'ba t‘ sl. N. R.)

1826 Leeland Ave., HOUSTON, TEXAS. tpina zasoba lekarnickeho zboti. Jedina deska, lekarna v Houstone.

Nav8tivte nas.

Telefon: Beacon 32100.

•■■••■■••■■■•■■•■•.o./........wnrnapovralwww..........n.■■■■■41

RED FRONT

Ceski Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kosut, majitel.

Telefoh: Beacon 31734.

Pravidflna jidla a lunde tfejlep8i soudkove a lahvove pivo, rilzne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Z littni stoly pro rodiny.

y

Dr, Chas. J. floilub CeskY Lela a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS fon r p od ne : L hi h 0745

pp p y

T l

p p p p. . g

V iertr n fifacinvriv

Pre tnn 2553

SPRAVNE VYKONANA POHREBNi SLUZBA. V hodine talu zarmouceni naleznou Edward Pace pohiebni ustav pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohibu.

Levne ceny jsou na8i zasadou.

EDWARD PACE Pohiebni Olen

— Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

C. H. CHERNOM PRAVNIK Vytizuje veAkere soudni zaletitosti. triadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS DR. THOMAS N. DeLANEY 06Nt LEKAA BrYle spravne ptipravene. as dle Umluvy. tiadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS

U prileLitosti Americkeho sokolskeho sletu kona se v patek a v sobotu 27. a 28. derma sjezd zastupitelstva Ceskoslovenske narodni rady v Americe, ustredni organisace noveho hnuti za osvobozeni stare Waal viasti z jarma nemeckeho.

SokolskY slet, nejvetai nase manifestace vknarodni v tomto roce, je dojista vhodnYm pozadim pro toto snemovani deskoslovenske Ameriky, ktere shodou okolnosti kond Fe nad to v dobe, kdy svetove udalosti, dostaly nejprud g spad a kdy vchazim• do rozhodujiciho obdobi druhe svetove valky, jet urei osud naaeho naroda, Evropy, ba cele civilisace na staleti.

Sjezd zastupitelstva Narodni rady tvori vYkonnY vYbor Narodni rady, v nem2 je deset zastupcu 'deskYch (5 za Ceske Narodni SdruZeni a 5 za Narodni svaz eeskYch katolikl) a 10 zUstupct slovenskYch (za Slovenske narodni sdrukni a Narodni svaz slovenskYein evangelikti), go jednom prisedicim za Sdrukni AmerickYch Cechoslovaku v Teasu, a karpatoruske "Jedinstvo", dale zastupci Oblastnich vYbortil v Chicagu, New Yorku a Texasu, jako2 i zastupci KrajskYch vYborti ONS, Okresnich sbortl SNS a Distriktnich svazit NSOK v oblastech, kde oblastni vYbory zrizeny nejsou.

Na sjezdu dle dosavadnich prihlaSak budou zastoupena tato sttediska: Chicago, Cleveland, " New York, Pittsburgh, Newark, Bridgeport, Conn., Detroit, Milwaukee, St. Paul, Cedar Rapids, Omaha, .St. Louis, Oklahoma, Texas a California.

Sjezd zahajen bude v patek dne .27. dery na o 9:30 hod. dopoledne v mistnostech Csl. narodni rady, 4049 W. 26th Str., Chicago. Jako hoste neastni se jej eeskoslovenskY vyslanec VI. S. Hurban, zastupce presidenta dr. E. Benek dr. J. Papanek a plukovnik 0. Spaniel.

Sjezd bude ukoneen v sobotu dopoledne. V nedeli sUeastni se deleg:ati sokolskeho sletu, veder pak poradana je veeete v Hotelu Windermer, ji,t se sneastni esl. vyslanec oluk. V. S. Hurban, polskY vyslaneci Jan Ciechanowski, pi. Jarmila Novotna a zastunci americkeho tisku a vYznaeni sletovi hoste.

✓ pondeli kona se konference americke eeskoslovenske mladeie.

Zaha.iena bude o 9:30 hod. dopol. v mistnostech Oeskoslovenske narodni rady. Na konferenci mimo chicagske zastupce anglickYch radii narodnich jednot hlakna je poeetn:1 delegate z New Yorku, z Clevelandu, Cedar Rapids a studentske kroufakv z Bostonu a Columbus. tPOHREBNI DOMOV V hodine zarmutku najdete u eelem konference je blizsi poznani, nas nejlepai pohtebni obsluhu a or.?-,anisaeni spojeni prislu§niku na§i druhe generace, ujasneni si ceny levne. orace kulturni v Americe a u'Z'Si zaBILL MAREK, poieni ji do velkeho zapasu za svoTet prodnvime pohiebni pojibodne teskoslovensko ye svobodne iteni od 1 inesice do 80 roku Evropy.

Ambulance ye dne i v noci. )o( Telefon 546.

— "Take se yarn to stava, MAREK BURNS FUNERAL pane '8 abouku. ze kdyz froflamujeHOME CAMERON, TEXAS' te noc, jste rano celej rozbitej?" — "Ne, ja jeke nejsem aenatej!"

MAREK - BURNS

Ve stfedu, dne 9. 6ervence 1941.

810 let olomoucke kapituly. — Na letoSni rok ptipada 810. vYrodi , dostaveni a vysveceni inetropolitniho chramu sv. Vaclava v Olomouci.

Vysvetil jej olomoucky biskup Zdik.

Tehdy byla pti kostele zfizena metropolitni kapitula s 12 sidelnimi kanovniky, kteti byli v3iznamnS7mi predstaviteli cirkevni moci. Kapitula nabyla behem doby velikSich statkii a zasahovala do hospodatskeho zivota mesta a kraje, cot vedlo dasto k neshodam a va2r4m sporiim.

Kapitula i biskup meli pra y° depovati pivo i vino. V 17. stoleti byly na Haile vinice, jicht east byla majetkern kapituly. Olomoucka, mestska sprava se easto stavela proti obchodovani olenti kapituly a posilala protesty i samotnemu kraji.

Rodnfr kraj Antoninu Dvoitakovi.

— Osvetove sbory v Nelahozevsi, Velvarech, Kralupech nad Vltavou a Veltrusich potadaji letos Dvotakovy oslavy pod nazvem: RodriSr kraj Antoninu Dvorakovi. V jmenovanSrch mistech budou v prvni polovici letoaniho roku potadany akademie, koncerty komorni hudby, pevecke koncerty, chramove koncerty a divadelni ptedstaveni. Primat v potaclani DvotakovSrch oslav v jeho rodnem kraji maji Kralupy, ktere

maji nyni na potadu od konce btezna do dervna deset koncertii.

0

Prvni pokus o pielet Atlantiku r.

1872 skoneil neslavne. — Tehdy nebylo jeate letadel v provozu, byl to tedy balon, v nemZ men vzduchoplavci o pal stoleti ptedstihnouti Lindbergha. AmerickS7 profesor John Wise pojal tehdy plan, vaeobeene vaak pokladanST za podivinskS7 a ne,uskuteeiteln9, pteletet v balonu ocean. Balon byl pojmenovan pro rozaitenem listu "Daily Graphic", jena ptispel na vS7zbroj transatlanticke letecke vS7pravy. KdyZ byly vy- • konany vaechny ptipravy, pan profesor usoudil, Ze je mouclicejai nesvetit svou drahocennou osobu ktehke a nepatrne balonove gondole v obrovskem vzduanem prostoru. Do zachranne Iodide, kterou byl nahrazen obvyk1S7 balonovS7 koa, vstoupil kapitan Donaldson z Washingtonu, pak druhy pilot a Zurnalista Alfred Fox. Salon vznesl se z Long Islandu za nadaenS7ch ovaci davii. Ne vaak vysoko. NeZ se octl jeate nad motem, postavil se mu zlomyslne v stu vysokST strom. Na nem balon skoneil, nekolik minut po startu pochrouman, svoji pout'. A Zurnalista Fox mohl svemu listu odeslat depes titulkem: "Kterak jsme nepteleteli AtlantickSi ocean."

Jednota S.P.J.S.T. ma

dostatek penes na Old na majetky

Pujcky jsou povolovany na pozemky a mestsky majetek.

UROK PO(iTAN JEST

2 procentni sleva, kdy jsou splatky

a urok sp rivne odvadeny, tedy urok obnaii pouze

MALY POPLATEK JEST POUTAN ZA PROHLIDKU A ODHAD MAJETKU.

ZAJIMATE-LI SE OBRAtTE SE NA HLAVNI far)

Supreme Lodge MST. FAYETTEVILLE,

TEXAS

Ve stfedu ,dne 9. Cervenee 1941.

V2STN/K

CISTY VYTEZEK tROKt, z Urnrtniho fondu.

Roku 1936 4.70% Roku 1937 3.40% Roku 1938 3.42% Roku 1939 4.62% Roku 1940 4.10% CISTY VYTEZEK Z RESERVY. Roku 1938 3.93% Roku 1939 5.15% Roku 1940 4.51% Forma vysvetleni k uverejneni: VSTSe uvedene valuace nasvedeuji, Ze na zaklade N. F. C. tabulky, se 4% frrokem budouci poplatky Jednoty, za &ste sazby nyni kolektovane, zaroven s nyni investovanSimi zdroji, jsou dostaeitelne k vyplaceni vSech certifikatir a2 jejich lhfrta vypr gi, i s bezpeenostnim opati:enim v obnosu $226,751.73, neb 7.20% nad zakonitSi standard.

State of Texas, County of Dallas.

J. L. Mims, patriene odprisahnut, dosvedeuje a pravi, Ze jest aktuarem, jen2 podal vYLe uvedene vSipoety a odpovedi na otazky, tykajici se stavu Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas ze dne 31. prosince 1940, a ze jsou presne a pravdive, dle nejlep giho vedomi, pfesvedeeni a informaci.

J. L. MIMS. (Podepsano) Odprisahnuto a podepsano prede mnou, dne 28. fmora 1940.

J. W. PAYNE JR., Notary public Dallas (Podepsdno) County, Texas.

Vysvetleni k poloice, (eistSr vSr telek uroku z frmrtniho fondu): Tech 4.10% jest z celkoveho majetku Jednoty, v fihrnu $3,374,834.50.

Tech 4. 51% jest z elenskSich zaloh, v iihrnu $3,052,416.00 zahrnutSTh v cclkovem majetku. Jednoty.

Dne 2. dervence 1941.

Edward L. Marek.

S bratrskSrm pozdravem, SCHUZE SESKOSLOVENSKE NA- dou v Americe v boji za svobodu a RODNI RADY V AMERICE, V CHI- demokracii sveta as do fmlneho viCAGU VE DNECH SOKOLSKEHO terstvi.

Zprava tato byla sjezdem prijata SLETU. bourlivS7m potleskem a Texasu v dalSim jednani dostalo se zastupci (Pokraeovani se strany 20.) patrieneho uznani. stare domoviny na riekolika miZvlaSle krasmimi slovy praci Testech a tim vykonali jsme kus proxasu ye sySrch projevech zdaraznili pagaeni prace, zvlaate mezi mladou a ocenili predseda esl. N. R. prof. generaci, kterk krasu stare vlasti Zmrhal, njdp. Monsignor 0. Zlanezna. mal a predseda Slovenskeho Natrednictvo na geho SALT pracuje rodniho Sdrui.eni Rev. Pelikan.

ZDARMA a proto mimo drobnSzch Texas byl zastoupen na vYboru yS7loh za tiskoviny, znarn.ky, telefreetnim a vSrboru Stanov. Knihy gramy nemame : adn. rch vS7loh. shledany v poradku. Stanovy esl.

Velkou praci a zasluhu maji nak N. R. poopraveny v torn smeru, ae Ceske noviny v Texasu, ktere nem, Texasu se dostane radneho a ph.aZ na nepatrne vyjimky, vkly vymeho zastoupeni na 17 7konnern vSTSly vstric a tim nejen usnadnily rad§ ukol, ale vlastne staly se pateri na- boru esl. Narodni Rady v Americe, vzhledem na mimoradne postaveni i osvobozovaci kce. a velikost organisace SALT. Mimo fispechu finaeniho mame Nektere vYbory pracovaly i v net spdch moralni hlavne v torn, Ze se deli rano, aby veSkera prace mohla nam podarilo sjednotiti naS" lid a byti skoneena. Dinette otazky bunaueiti je a2 na nepatrne vyjimky, dou projednany ve schnzi vS7konvzajemne ficte a spolupraci. Na na neho vS7boru SALT, nebot' jsou raBich slavnostech a schrizich podi- zu dilverneho. VSisledek zasedani li se krajane bez rozdilu nabolen- sjezdu byl velmi uspokojujici. Resostvi a pksvedoeni. Timto vykonali lueni VS7bor sestavil tadu resoluci, jsme kus prace nejen pro nak ye- ktere naS beskS7 tisk v Texasu pritev, kterd podobne jednoty ma vel- naSi postupne. Zaslan telegram mi zapotrebi vzhledem na vymird- pres. Rooseveltovi a pres. Dr. E. Beni starSi generace a zastaveni nove nekvi, csl. vojsku v Anglii atd. imigrace, ale tim vykonali jsme V nedeli veeer po sletu konal se velke dilo pro naAi americkou vlast, v Hotels Windermere veeirek, na ktera void ku svS7m obeanum, aby kterem znovu zdaraznena byla spohledeli odstraniti hroty a sjednotili luprace e, ‘ eskoslovenske a Polske se do jednoho Siku pod praporem vlady v priStim novem usporadani pruira a hvezd v teto historicke Evropy. Jak na sletu, tak na rtirzchvili. nSTch podnicich v techto historicMy vSichni v Texasu stojime pev- kSich dnech byli sueastneni zastupne a slibujeme pied timto shro- ci Polska, fZecka, Jugoslavie, Lum aklenim zastupcfr eeskoslovenske xemburska, SvobodnSrch Francou vetve z ce13"rch Spojen3"7ch stata, Ze zfr, Anglie a prirozene vSrznaene oTexas nezklame, Ze pfijdeme neo- sobnosti nakho americkeho Z"ivota. chvejne v jednom Siku s Vami v§e- Sjezd vLech delegate z celSrch 1711 a s eeskoslovenskou Narodni Ra-, , SpojenYch, stall znovu potvrdil pta-

Strana

ni nak \rave v Americe, abychom stall v obrannern programu na§i vlady 100% za presidentem Rooseveltem a ostatnimi eleny americke vlady.

Abychom pokradovali dle programu esl. Narodni Rady v Americe v boji proti nazismu, jakoZto jedinemu neptiteli svobody eeskoslovenskeho lidu a tim podpokili usili eeskoslovenske vlady v Loncl*ne, a eeskoslovenskeho vojska.

Abychom potirali kteri hodlaji uspati Ameriku a tim pripraviti viterstvi Hitlera. Program es'. Narodni Rady jest v prikrem rozporu s akci Wheelera a Lindberght.

Abychom podpokili usili jednoty Poldkii a Cechoslovakt spoleene s demokraticlOmi Jihoslovany k Stimu vybudovani stredoevropske.

DEMOKRATICKE federace.

Abychom ye svS7ch krajich pracovali proti pate kolone a proti vgem, kteri hodlaji primo neb neprimo sabotovati obrannST program nail americke vlasti.

Abychom podporili usili pomoci Spojencilm v jejich boji proti Nazismu, kterST pokladame nejvetSim nebezpeeim americkeho zpusobu Zi vota, demokracie a lidskSich svobod.

Csl. Narodni Rada v Americe odmita nazor, ze by Hitler dnes byl bojovnikem za krest'anskou civilisaci. Propaganda nazisticka v tomto smeru musi 13 7•ti potirana, nebot' Hitler ztistava nadale nejnebezpeenejAim nepritelem nejen svobod, ale krest'anstvi.

Hitler ma zajmy materielni v Rusku a nikoliv ideologicke. Pro Ameriku a pro nail eeskoslovenskou yetev v Americe zfrstava Hitler nekompromisne naSim nepritelem a krajane sdruZeni ye slo2kach esl.

Narodni Rady v Americe zustavaji neochvejne a nekompromisne v bo-1 ji proti nazismu a2Z do fmlneho viterstvi.

Sdrukni Arnerickich Cecho- I v Texasu.

PozornSr mania — Alois, to zas jdeS do hospody?! Pamatuj si, Ale, ValeZe je prvniho einae! rie, nebud' blahovd! Do tS 7 doby piece se vratim! )o( OSI17.

Budea-li sve.dornite pis.

-; sem hodin denne, mazes se denne. a pracovati dvanact —Frost:

Nedostatek movitosti mine loSrti nahraZen, ale chudoba due je nevyleeitelna.

DOMACI LEK TEXASKili4 RODINAM DOBRE Tisice naAeho lidu po celern Texasu jest dobte obeznameno s lekem, kterS7 po 60 let pornaha pti leheich ZaludeCnich poruchach, podporuje chut' k jidlu a traveni.

JEST TO

SEVEN

KUPTE SI J J )NES! Lahey Severova Balzolu ye vaSem domove se stokrate vyplati.

Pro stare i mlade a zvlake z nemoci se pozdravujici.

METE DO LEKAItNY! CENA Lekarnik vara 0chotne poslou21, ale neberte nic jineho!

Kde Balzol k dostani neni, posleme MO.

50c a 85c

CEDAR RAP,iDSri

Do Houston a okoli!!!!

Zabavy Radii Pokrok Houston Nile uvedene orchestry hriti budou taneechtiqt__ sledujieiho potadu:— HOUSTO: 13. CERVENCE SYN l 20. eERVENCE RAU _J.:" 27. t ERVENCE BIL 3. SRPNA HOUSTON "10. SRPNA NE: 17. SRPNA SYNCO22.

24. SRPNA HARMON- 31. SRPNA

Vstupne pani 41c.

Tax 5c

Da Ta:

Tyto ceny zaZinaji od 12. ledna 1941.

0 pohodli a obslouleni ct. nivitevnika bude naleitt Poitorni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Na doptird se Jest — 20th and North

Strana 24.

VESTNfK

NINON k oznamovini Maly Oznamovatel

keso uce. ptijate na sjezdu zastupitelstva oeskoslovenske narodni rady v Ame-

Mr+ Hleda, se Ceske devee k vyko- rice konanem dne 27. a 28. dervna 1941 v Stefanikove dvorane navani domaci prate. PiSte na: Mrs. v Chicagu.

J. S. Murphy, Box 338, Mineral Wells, Texas. (pd) 1.

TABAK na posilani, neni sil- POZDRAV DO STARE VLASTL Poslano radiem stanice WRUL ny a pekne se kouti, a nechavam Drahe sestry a bratti ve stare vlaho po 16c, 20c a 25c libru, vyplacene. PiSte: Joseph Prochaska, Port- sti nagi, Repiublice Ceskoslovenland, Tenn.

(28-pd) ske!

Amerieti techoslovaci, shromaIDobry obehod na prodej — deni v ptedveeer sokolskeho sietu v cafe a pivo a Pool Hall. Prodam ce- Chicagu na sjezdu zastupitelstva lY nebo polovic. Ptieina prodeje: Oeskoslovenske narodni rady v Chimnoho prate na jednoho. Adolf Sla- cagu, posilaji svilj horouci pozdrav dovnik, S. 17-1st, Temple, Texas. mueene a nasilnickou patou novYch (28-pd) najezdnika deptane stare sve viasti. ger•-4 Prodam mak eistY, derstvY, Zdravime Vas ve chvili, kdy sve1 libra za 35c, poStou 40c. Piste na, tova valka vyvrcholuje a blai se Mrs. Agnes Skupin, Rt. 3, Rosebud, rozhodnuti. Pochod Nemecka na vYTexas.

(27-30p) chod zahajenk nasilnYm zaborem MAK, 3 1/2 lbry za $1.00, patou 6eskoslovenske republiky, nasledovyplacene v Texas. Anna Neshyba, vanY znieenim Polska a Jugoslavie, Pleasanton, Texas.

(27-30p) vyvrcholil v techto dnech novYm zloeinnYm atokem proti slovanskePtijme se ' .,ena ve sttednich mu vYchodu, proti Rusku. letech k vedeni domacnosti na farNadchazeji ' nave dny t'akYch m& PiSte pod znaekou: "Hospodyie zkoukk a stapriovaneho nervoveho % Vestnik, West, Texas. (27-28c) napeti. Mejte vkk pevnou daveru. ze vlastnim asilim a s pomoci mocKUPUJEME equities -z roku nYch spojencii na konec zvitezime!

1938 a 1940 (pajokove papiry). 0- Necht' nacisticke hardy se chvastabratte se na nas pisemne neb o- ji doeasn3-7 mi faspechy, proti sobne. Korespondujeme des Velke Britanie, Ameriky a Ruska V. A. Maudr & Co., 924 Cotton Ex- nezvitezi. Jejich novY frtok na vYchange Bldg., (devate posehodi), chode je dakazem, k na zapade, Houston, Texas. (dz.) kde po boku Britt. bojuji stateani ice' MALA KurtATKA — druht eeskosloven§ti letci, \narazilo Ne- !

Barred a White Rocks, Silver Laced mecko na nepfekonatelnou pfekala White Wyandottes, R. I. Reds, ku, se ntdeje na rychle viterstvi nenavratne zmizela. druh velkYch bilYch, eernYch, dYch a 2lutYch Leghornek, Anconas.

Neztracejte proto odvahy ve chviTake vybrane slepieky, neb micha- li nejteigi! Take Vas den pfichi.zi ne slepieky a kohouti — za nejlev- a prijde! Svet nepropadne na stanefgi ceny. Vaechna kutatka pticha- leti mocnostem zla a barbarstvi. zi z vybranYch, krevne zkouknYch Stojime s Vami v takem Vagem za- I stad. Piste o ceny. Von Minden's pase s nacistickSuni vettelci, obdiHatchery, Fayetteville. Texas. (dz) vujeme Vag heroickST odpor proti a pomahame Vain v zahranial ze vAech sil. Burcujeme svedomi sveta MNOHEM LACINEJI NE2 NOVE! a zvlaete Ameriky, ktera je die sloe Pougite stavebni dtivi razneho na.§eho presidenta Roosevelta veldruhu, okna, dvete a jine sta- k'm a nevyeerpatelmim arsenaleni vebni potteby ze strZenYch sta- demokracie a svobody. veb, jako i nova stavebni dtivi Stiljte pevne a nezlomne ve chvia potteby pro stavby obdrlite u li - koneeneho rozhodovani!

2adne smfrovani, sadny kompro1811 North Main st. Houston, Tex. mis, 'tadna spoluprace s nacistic1126 Forest ave., Dallas, Texas. kSuni vrahy!

Platime nej yyS'Ai ceny za budovy Za Bene§em k republice Masaryureene ku strieni. kove!

fide stiedu, dne 9. Cervenee 1941.

2.

Lekarstvi jest vedou. Provadeni Poslano radiem stanice WRUL jeji jest umenim. eeskoslovenske armada ye Velke Britanii.

Bratil vojaci!

Z Ameriky, arsenalu demokracie posilame sve nejsrdeenejSi. pozdravy Vam, kteki se zbrani v ruce odpirate ziernu, odraite ntoky sveitliD PRAHA OS. 29. tepeho vraha a branite svou mu- i TAYLOR, TEXAS eenou domovinu, naei starou vlast, • . 12' eervence — Allen Thomas kterd je dnes vezenim milionU. Zvlaae srdeene zdravime na'de and his Blue Jackets z TemBacke letce, prave sokoly a orly, kteple, Texts. ti jsou trestajici a mstici rukou sveho spbutaneho i lidu. Mysiime na 19. Zervence Adolph and Vas, jsme s Vann a ziLstaneme s his Boys, ze Schulemburgu, Vami a na pude, na nix nas osud Texas. postavil ueinime jako obeane velke americke demokracie vSe, abychom 2G. eervence — Cecil Hogan spoleen3-7mi silami zvitezili. Loni and his Swingsters z Aujsme Vain posilali svilj pozdrav do stin, Texas.

Francie, letos Teti naee vfele pozdravy k Vam do Anglie a nejvre2. srpna — Torn Dicken and lejsim na gim jest, abychom his Show Boys, ze San AnVam v brzku mohli po,slat pozdrav tonie, Texas. do osvobozene otelny, obnovene Republiky oeskoslovenske, svobodnej9. srpna George Moody 'Si a krasnejei, nea kdy byla.

Orchestr z Taylor, Texas.

Zdar!

Sjezd zastupitelstva oeskoslovenske narodni rady v Americe. •111■041•11.1411210.0.11.041•1•04•••04111110.04111111.0■0•111114.111. ■ 0•1•11•...•01141.0MMNINII.1•111.111.1.1111.

1 Oznamem zabav i

NA PAMATKU

FRANTISKU HANKOVI st Odpoeivej v pokoji. Necht' zeme je Ti lehkou, po vegkere Tye prici, milt' Frantigku.

Nig Oita a bratr Frantiiek Hanka st. po sve pestre, zasluine praci a testa iivotem, ukoneil tuto dne 26. eervna. Odebra! se tam, odkud neni navratu. Odkud neni navratu. Jak hluboka, a nevyzpytatelna tii slova, — odkud — neni — navratu.

Ano, po svem pestrem a zasluinem iivote. Jeho mil' smev a jeho povzbuzujici slova nam vSem navidy utkvi v nagich mySlenkach. Pomahal finanene, pomahal slovy, pomahal skutky. Byl vYbornYm ochatnikem, byl tri leta, fadovYm tajemnikem. V posledni dobe byl platn'm elenem tiditels'keho vYboru nageho fidu els. 88.

Spi sladce milt' pfiteli a bratie, my vAichni, kteii mime to moinost zde dale pracovat, pfijdem ye TvYch glepejich, a podchytime onen elanek, ktery se TvYm odchodem tak nahle a nenadale pietrhl.

John J. Stareala.

Interstate Wrecking Co.

REFETZTa

gummi

Pozor..... VASE

Pozor

DUVERA V NONAT!

BAVLNENE ZNAMKY

Mam velkou dfrveru v NONAT kdykoliv a kdekoliv ucitim bolest priloaim naplast' z NONAT, a za kratkY oas citim alevu. NejakY eas zpatky jsem se udetila do nohy, cela otekla, poslala jsem pro NONAT, ptilaila a asi za tYden bylo po bolesti. — Mrs. F. Skalnik, League City, Texas.

(COTTON STAMPS)

jsou dobre V NAkM CBCHODE

NONAT •■■•■-

and-.

Cena Nonat je po.;tou 55c a $1.05 Ptejte se vakho lekarnika neb jedaatele, ale nic jineho neberte, radeii ntimo na naSi adresu: MARIE LEIBLINGER & CO., ALTADENA, CALIFORNIA.

Caldwell,

WASE .•

'S Texas.