Entered as second class mall matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.
y
WEST, TEXAS, e stiedu
ROCNIK (VOL.) XXIX.
y
(Wednesday) 2. eer enee (July) 1941.
eiSLO 27.
K VIFT ROCi ANIERICKE NEODVISLOSTL ROCE 1787 bylo pavodnim tkinacti sta,tarn, je2 podepsaly prohlakni neodvisV losti, zfejmo, ze ptivodni elanky Konfederace, na nich byla Unie zalokna, nemohou vyhoyeti poladavkam rostouci zeme a statu. Tehdejai amerioti politieti vadcove ptiali k tomuto nazoru samostatne, nevedouce ani o sobe. Tak Hamilton videl pied sebou rozkladajici se a zastaralY finandni system; Franklin pak ndrodnost bez prestiZe Konvence, ktera, se na Ake 1787 seala ye Filadelfii za adelem sestaveni vladni formy, mela nepochybrie velmi daleko od jednoty v nazorech na jeji koneeny cil. Z pozvanych ttinacti state stat Rhode Island mel tak nevalne mineni o konvenci, ze ani nevyslal sue delegaty. Z ostatnich 65 delegata deset dalaich na konvenci neptialo a ze zbylYch petapadesati pak astavu nepodepsalo, pfi dem2 15 z nich to ptimo odeptelo. KaZdy clank tehdy dojednanY a zahrnutY do astavy jest ovocem kompromisu, kterY byl konednYm yYsledkem vaech rozdilt v nazorech, neshod, zajmu raznYch menain, osobnich ambici atd. Cele etyfi mesice se oddavali delegati ostrYm a divokYm debatam. Hamilton veil v monarchii, Franklin v lidovladu, stat Virginia 2adal pomerne zastoupeni, stat New Jersey stejnY pada zastupca pro kahly stat a tak Podobne. Chvilemi se ji2 zdalo, ze rozpory jsou neptekonatelne a ze se konvence rozejde bez vYsledku. Jenom mravni autorite Washingtonove a Franklinove mono dekovati, ze si delegat nakonec pfipomneli Washingtonova slova pH zahajeni konvence a vYstrahu jineho vYznamneho delegata, Jamese Madisona, zastupce z Virginie, jeho mono povaZovati za skutedneho autora teto astavy, ktery za svoji praci na tomto dokumentu dostal pojmenovani "otec Ustavy" a pfi zahajeni konvence iekl: "Jste zde, abyste rozhodli osud republikanske vlady!" Jest nesporne, ze valna, Cast delegata citila a uvedomovala si dejinnou odpovednost. Zachoval se vYrok jednoho, kterY snad vice vychloubave neZ s pfesvedeenim fekl:""Jednani na teto konvenci bude miti yYznam pro vaechno lidstvo". Pfesto se jeho slova stala bezdeene proroctvim. Posit hluboke ulevy, kdyZ onoho dusneho dne, 17. zati 1787, byla asta ya podepsana, byl pozorovan na vaech, hluboky oddech aleyy, 2e dny pochybnosti a sport jsou u konce. Zajimave vaak jest, ze Washington sam ptispel velmi mak) k sestaveni vlastniho textu ustavy. Byl spice, jak jsme ji2 poznamenali, velkou moraini silou, pojitkem vaech, a bylo to kouzlo jeho jmena, ja pkineslo potrebnou a nutnou autoritu k aspeanemu zakoneeni. Kdy2 mel podepsati Franklin, vedle Madisona nejvetai pracovnik na Ustave, pozastavil se a divaje se na Washingtonovo kteslo, na jeho operadle bylo vyryto zlate palslunce, poznamenal: "Behem zasedani, uprostfed nadeji a obav o jeho vYsledek, stale a stale jsem se dival na tuto rytinu, aniZ' jsem mohl NM, zda to slunce vychazi, ei zapada. Nyni jsem vaak at'asten, veda, ze to jest vychazejici, nikoliv zapadajici slunce." Dejiny potvrdily Franklinovo incesvede'eni. —
Musime priznati, ze okolnosti byly neobyeejne pfiznive k praktickemu yyzkouSeni tohoto dokumentu. MladY stat se nemusel obavati nejakeho zakrodeni neptatelske moci v prvnich, zkuaebnich letech. Hlavni neptitel — Anglie — byl na tisice mil daleko a po trpke zkuaenosti z revoluenich valek britska diplomacie byla zamestnana udrZenim syYch posit v Kanade. Rok 1787 neby pro Evropu nijak yYznamnYm. Tehdejai evropske staty byly pevne zakofeneny v tradici, byly si vedomy sve minulosti. Francie nebyla Rate v pinem ohni revoluonich myalenek a nave Spojene Staty byly tuda pro vetainu Stareho sveta experiment, na nej2 se pohliZelo site s filasem, ale s ptesveddenim, ze dlouho nepotrva. Snad by tyto pochybnosti nejakY podklad, kdyby nebylo dodo k francouzske revoluci a meteorickemu zjevu Napoleona, pro neZ Evropa zapomnela na Ameriku phial° etvrt stoleti. "Utvotiti dokonalejai Unii, zavesti spravedlnost, zajistiti domaci klid, ziskati spoleenou obranu, popotiti yetejnY blahobyt a zajistit poZehnani svobody nam i potomkilm." Tyto cite uvedene v pfedmluve Ustavy jsme a2 do posledni doby povaZovali za samozfejme, ale v rote 1787 nebyly nikde uznavany za vhodne pro vladnuti. Vlady osmnacteho stoleti mely zasadu zvYaiti bohatstvi a moc statu anebo vladnouci dynastic. Tehdy nebyly vlady vedeny k dobru celku, nebyly vazany psanYmi smlouvami, o pedi o blahobyt a dobro celku nebylo ani fedi, a tim mene o dodrZovani svobod. Jak se tedy stalo, ze lids ye SpojenYch Statech meli jinou filosofii viadnuti a jejich statnici i politikove ji formulovali v psane astave? Americka, Ustava mela v sobe nave principy politicks teorie a prakse. Vaechny z nich jsou priznaene a originalni. Americanism osmnacteho stoleti, originalni v tom smyslu, ze Ameridane byli prvni, ktefi je zavedli ve s yYch vlakinich institucich. Prvnim z techto pak jest federalni system, druhYm astavni konvence, tketim psand astava a dtvrtYm metoda, ji g vale lidu maze bYti pfenesena do zakona. Americka federalni unie byla prvnim federalnim systemem v historii a federalism zUstava nej yYznamnej gm prispeykem Ameriky v teorii a praksi vladnuti. Republiky i demokracie byly uz predtim, avAak nikdy pied tim nebyla nalezena takova metoda, je2 by spojila svobodu a vladu na tak rozsahlou s tak rozdilnYmi zajmy. tstrednim problemem britske rhe, americke revoluce i konfederace byl problem prizpusobeni individualnich svobod a 1gskS7ch zajmu, nacionalismu k mistni autonomii. Anglicans tehdy tento problem nerozreS'ili, a proto ztratili sve americke kolonie. Americana take jej nejprve nerozreMli, a proto se musela rozejit i konfederace. Teprve Ustavni konvence naSla rozfekni problemu federalismu, a to ye vytvoreni dualniho obCanstvi, zrizeni dualni vlady, narodni a statni, z nich2 kaZda jest v rozsahu sve pilsobnosti na druhe nezavisla. Ustavni konvence jest take nee° typicky americkeho. PH kontroversi s matetskou zemi A-
meridane dokazali, ze kaZda vlada po ystava, z lidu, ze byla zrizena k ureitYm teelam a ze kdykoliv nejaka vladni forma nepracuje za temito cili, jest pravem lidu, aby ji zmenil nebo zruail a ustanovil novou vladu", jak se pravi v prohlaaeni neodvislosti. To byla ovaem tehdy velmi krasna teorie, je2 zcela nesouhlasila s banou politickou praksi, a Ameridane take brzo shledali, ze kdy2 jest nutno zmenit nebo odstranit svoje spojeni s Britanii, bude nutno unit nasili, ma-li bYti dosakno cile. KdyZ se vaak dostali k sve vlade, vyna§li si metodu, jeZ by uplatnila jejich teorii v praksi bez prolevani krve. A jest to fistavni konvence, ktera, jest vlastne legalisaci revoluce — metodou, jak zmenit a zrhAit jednu vladu a nahradit ji novou, ani2 je treba nasili. Tretim rysem americke Ustavy jest, ze byla psanou Ustavou. To povaZujeme opet za samozrejme, nebot' vime, ze vetSina state funguje podle psane Ustavy. Americka Ustavy, nejprve jednotlivYch statu potom federalni, o niZ dnes mluvime, byly v historii prvnimi kovenanty vlady a federalni Ustava prvni v historii, je2 zridila kostru vlady pro narod. Amerieane svem sporu s materskou zemi opet zjistili, ze vkchny vlady jsou omezeny a ze vS'ichni vladcove musi dodrZovati zakony prirody a jejiho Boha. Zakony prirody byly vaak nejiste a britati nechteli priznati, ze parlament byl jimi vazan anebo ze svrchovanost mute bYti omezena. KdyZ Americana zaeali zrizovati sve vlastni vlady, sepsali si psane dohody, jasne definujici moc vlady a vyhrazujici prava a svobody, je2 nesmel poruAiti Zadny vladce. To jest znakem Ustav jednotlivYch americkYch state, to jest take znak federalni Ustavy, ktera, jest dokumentem vymezeni a zpinomocneni vlady. Tato Ustava, jako vkchny ostatni, nebyla jenom produktem filosofie sve doby, nYbrZ i zkuknosti AmeriCanfl, kteri Zili pod vladou kolonialnich vYsad, narizeni a dohod, a povaZovali je za zcela rozumna vladni rizeni. Koneene, americka Ustava opatr;la metodu, ji2 se umanuje, aby yule lidu se mohla staty skutkem. Stalo se take v posledni dobe modou objevovat, ze autori americke Ustavy nebyli vlastne demokraty a ze ustava neni demokratickym dokumentem. V ureitem smeru jest to pravda, nebot' Ustava vlastne jest ureena na rozdeleni pravomoci mezi vlady, a vetAina z nich, jeZ se dotYkaly spoleeenske a politicks demokracie, byla pridelena statism. Soueasne vaak lze pravem trvati na tom, ze autori i se v'Sim jejich konservatismem zridili vladu volenYch zastupct, a ze dale vepsali do Ustavy opatreni, umoZnujici neomezenou demokracii — to jest ustanoveni o Ustavnich dodatcich. Toto ustanoveni zarueuje, aby yule lidu mohla uskuteeniti zmeny dokonce i revoluCniho razu. NejvYznaenefSi charakteristikou americke Ustavy jest jeji prizptisobivost, jeZ tolik vdeei inteligenci prisedicich nejvyMiho soudu a nemene i rozumnosti legislativni a exekutivni sekce vlady, ze VSeho vaak nei yiee ptedvidavasti a bystrozraku jejich autortl.