Vestnik 1941 06 18

Organ 51ovanske-Podpof

ednoty State Texas.

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Con gress of August, 24th, 1922.

aotivia

(VOL.) XXIX.

eiSLO 25.

WEST, TEXAS, ye stiedu (Wednesday) 18. eervna (June) 1941.

VIRA JE ZBRAN. IDEL JSEM nedavno film, jen propagoval zdejSi demokraticke zeizeni a pfeV devgim vyzYval obeany k vetSi tidasti na volbach, dejnie tomu i s tim risikem, te ten den nebudou moci jit na ryby. Byl to dobfe udelanY film, jen mel site svou tendenci, ale presto byl vtipnY. Americka demokracie neni na torn tak zle, kdyt se do jejich sluteb davaji lids, kteei zeejme maji fantasii a vkladaji do sve prate i kus vlastniho srdce. Mane jsem si pri tomto americkem filmu vzpomnel na francouzskY film, jejt jsem tu jests videl na jafe 1940 a jen byl ye Francii vyroben v lets 1939, tesne peed valkou Francie s Nemeckem. Byla to irpina ironie. Film pojednaval o valce a podeziele propagoval mir. Jsou to chytraci, eekl jsem si, ukazuji, te jsou pacifists, ale delaji to jen proto, aby na konec mohli s tim vetgim diirazem ukazat,ze proti Hitlerovi se musi chopit zbrane i nejvet gi pacifista. Ale ten pacifismus trval podezeele dlouho, a pak pti gla ubredend apotheosa miru, a to byl konec. Dival jsem se na to vyjevene. Mfij Bote, iikal jsem si, francouzgti vojaci uz leti v zakopech, a tadY, v Americe, od nit Evropa 'deka pomoc, heti dnes francouzskY pacifistickY film. To piece znamenalo peesveddovat Ameriku o torn, te Francie by nemela bojovat. Valcici Francie zkratka delala v Americe protivaleenou propagandu. I tento detail zapada do ramce francouzske poratky.

Z jineho filmu, kterY jsem videl ted', utkvela mi v pameti postava maleho genkYee. Jsou volby, a kamaradi jednoho kandidata organisuji velkY volebni podvod. PodvodnY kandidat sice vyhraje, ale podvod je odhalen a zvolen kandidat se svYmi gangstery za yken. 8enkN- to ete a zadne za svYm barem teiskat novinami o still a keieet, te co potkebujeme, je silnY mut, kterY by to vgechno vzal do ruky a celou tu lumparnu vymlatil. Do jeho kkiku se ho nekdo zepta: A jestlipak jste vy sam volil? — to ne, povida, genkYk, copak ja na to mam eas?

Toho genkYee jsem znal, je to mrij start' znamY. Videl jsem ho uz v Evrope, aspori stokrat.

To je ten chlap, kterY se mota, ye svem koute, je peilig ling, aby si neco duldadne peeeetl, nedeli chodi na kopanou nebo na ryby — na to ma eas v2dycky — ale peedev gim ma nekoneene mnoho easu na vykladani syYch nazor0. To je ten chlap; kterY v gechno vi lip, ktery me. yelike znamosti a proto zna nejdrivernej gi veci z prvni ruky. Je to ten chlap, kterY se krouti blatenosti, kdyt si ho nekdo v gimne, ale jinak je pinY jedu proti katdemu, kdo mel nejaltY fispech. Kdyt dela sensaci nejaka, baletka, div ten chlap netvrdi, te umi lip taneit na gpiekach, a kdyt je nekdo zvolen presidentem, ten chlap je proti jen proto, aby se zdalo, te ma, nejake stanovisko. A kdyt ma jit volit, starostu ei kohokoli, jde radeji na ryby, a pak dela rdmus, te zvolili lumpa. A prave takovYch stotisic chlapri jeho zvoleni umotnilo se svYmi rybami a svou lenosti a svou zvanivosti.

Musi pkijit fetid doba, aby tvanilrim prestalo kemeslo kvest. Zde mezi narni, v krajanskem

americkem prosteedi, pobiha jich jests mnoho.

Vykladaji o Atlantiku, jako Francouzi vykladali o Maginotove linii, volaji po silnem muti, ale soueasne kdakaji, te Roosevelt ma piin g' giroke pine moci, a vedou posme gne keel o demo: kracii. A mnozi jini, kteei to poslouchaji, tikaji si jako ten genkyk z filmu, to na nich piece nezale2i, copak, prosim vas, mute jednotlivec?

Ale y e skuteenosti je to, ptatele, jako v torn fil11//111111111111111111M11;...f

Certificate 'No. 1331 Company No. 0450 THE STATE OF TEXAS BOARD OF INSURANCE COMMISSIONERS OF THE STATE OF TEXAS THIS IS TO CERTIFY THAT

Slavonic Benevolent Order Of The State Of Texas Fayetteville, Texas has, according to sworn statement, complied with all requirements of law applicable thereto and is hereby authorized to pursue the business of

KALENDAR

Fraternal Benefit Society insurance within this State for year ending March 31, 1942, in accordance with provisions of Chapter 8, Title 78, R. C. S., Texas, 1925.

(SEAL) ,

n11111111111 311111111111IIIIIIIIIIIIIIIII//1

IN WITNESS WHEREOF, I hereunto sign my name and affix my official seal at Austin, Texas, this 7 day of June, 1941.

D. B. BANOR Chief Clerk of Board

neni Hitler, ale tech sedmdesat milion0 Nemcu, kteil ted' u2 sedmdesat let, od BismarckovYch dob, uvaeuji o tom, jak by jejich menSina mohla zotrodit evropskou vetAinu. Dodasne se jim to dari, protole v Evrope bylo piin g mnoho na mistech vysokYch i nizkYch. NaSi krajane, zejmena ti, kteei prisli z Oeskoslovenska neclavno nebo kteei je dobre znaji a kteti vedi, jak Praha toto vSe dlouha beta piedvidala a peed tim varovala, maji povinnost uplatriovat dnes vridi temto tvanilfun mezi nami i mezi Ameridany sve zku genosti. Maji povinnost upozornovat na to, te demokracie neni zrnateni jazykri a spousta keel, ale optimisticka, pohotovost a zamerna soudinnost. Je pravda, te tato deskoslovenska, demokracie, od nit by se celY svet by mel ueit, byla doeasne opugtena a obetovana, ale pravda je take, te svet se dnes k teto nagi pravde peerozuje, te ji a tedy take nam path zitiek. Pravda je, ze vridcove nejvetg ich narodri sveta dnes opakuji to, co Benea iikal od roku 1933 a vlastne jests drive, a pravda je, te celY svet dnes potlebuje onoho eeskoslovenskeho optimismu, jen byl tisickrat opravnen, i kdy2 domaci tvanilove se mu chechtali; nebot' tento optimismus sam o sobs je zbrani, stejne jako zbrani, ale nieivou a vratednou, je rortlachavani viry, jit svet poteebuje, u baru a jinde. Ano, zristaneme optimistieti, vg em tvanilrim navzdory, protote optimismus je vira a vira je take zbrari. ("Nag e noviny". 6TK.)

TF:

;:„•,;,„3111!11/1'.1111:1111: ■ Pri:]:1:::Ye.;::...r1::',:ii]:!!!!:11N11:il!11111 ■ 11I111111 ■ 1111/1;111111111{ir,-":

mu. Stotisic takovYch neteenYch posluchaet dela armade 'tvanilri peiletitost, a kdyby katclY z nich promluvil a dal tvanilrim raznou odpoved', bylo by vgeho toho planeho mluveni mene. Nemoc, jet ohrotuje demokracii nejvice, jmenuje se neteenost. Neteenost porazila Francii a neteenost Belgieant, Nort, Rumunfi, Jihoslovanri a vgech ostatnich pkivedla tyto narody tam, kde jsou dnes. Domnivaly se, te mohou diskutovat mezi sebou, kdyt peed branami stala nejd'aberslejAi sila noveho veku, jiz zdaleka

22. eervna. Slavnost a politickou schtizi pofade, tad Osveta cis. 52. na Koval', Tex. 22. oervna. Akademie cvidencri Sokola Dallas a Ennis. 6ist* vytetek peipadne na cestovne cvidencrim na -Slet do Chicaga.

29. eervna. Hromadna krajanska schtize pod zaStitou odboeky Alamo S.A.O.T. v mistnosti pod kostelem Sv. Michala na rohu South St. a Indianola v San Antonio. keenikem bude dp.

J. C. Kunc, mistopredseda S.A.C.T. 29. eervna. Pestry program s divadlem de, odboeka C.N.S. v sini radu 8tefanik, Houston, Tex. V priprave v mesici eervenci dedikace Narodni sine v Blessing, Tex. 4. eervence. Barbecue bude konati fad Slovan els. 9. ve Snook, Tex. 0 keeniky a dobrou hudbu bude postarano.

4. eervence. Oslavu 4. eervence potado, tad Ennis els. 25. v Narodni sini v Ennis, Tex. Slavnostnim reenikem bude br. F. B. Steiner.

4. eervence. Oslavu 4. eervence ptipravuje rad Cechoslovan cis. 40. v Hilije, Tex. 7. Zervence. Divadlo "Kukaeka zakukala" sehraji ochotnici pod eizenim pi. F. Seithove pro delegaty K.J.T. sjezdu v sini sv. Josefa ye West.

Veichni lids maji sve slabosti a kdo hleda pritele bez chyby, nikdy nenajde co hleda. — Cyrus.

Strana 2.

Washington, D. C. — General John J. Pershing telefonicky promluvil k edastnikam 55. vSTrodniho sjezdu graduante vojenske akadeinie z roku 1866 ye West Point, N. Y. Pershing se naleza v zdejSim Walter Reed hospitalu k obvykle vYrodni prohlidce.

Italsky premier Benito Mussolini oznamil v fiterY tohoto tYdne v tedi sve v nejvySk faksti)ke rade, to podle dohody s Nemeckem italska vojska obsadi cele ezemi ecka, zahrnuje v to Atheny. * Dublin. — NemeckY aeroplan spadl v plamenech nedaleko Churchtownu v okresu Wexford a zabil vkch pet letce, jak bylo oficielne oznameno. — V komunike pravi se dale, to anglicky aeroplan musel ptistati v okresu Waterford, asi o hodinu pozdeji. Jeho pilot byl internovan. * * Washington, D. C. — Dva svedkove svedeili pted DiesovYm vYborem, vyktkujicim podvratnou dinnost, to vedce stavky v clevelandskYch tovarnach Aluminum Co. of America je elenem komunisticke strany. Byl tak oznaden Alex Balint, rodily Mad'ar, kterY je teditelem stavkujici unie slevade. Ptijel do SpojenYch State v r. 1930. MinulY tYden vYbor odhalil, to Elmer Freitag, jeden z vedce stavky v tovarne North American Aircraft korporace, registroval se jako e'en komunisticke strany pti volbach v r. 1938.

LondYn. — Z irskYch pramene bylo tedeno, to premier Eamon De 'Valera zamitl tadost statniho departmentu Spoj. State, aby Irsko povolilo poutivani svYch ptistave a letat' pro dopravu valedneho materialu do Anglie. Pravi se dale, to Spojene Staty urychiuji vyjednavani o leteckou zakladnu v Irsku pro osobni aeroplany, aby bylo take motno miti letecke spojeni s Anglii, nyni, kdy je dosavadni testa pies Azory a Lisabon ohrokna nemeckou dinnosti.

Ve Washingtone Sumner Welles, statni podsekretat, vyslovil se, ze pokud je mu znamo, Spojene Staty vebec nepotadaly Irsko za poskytnuti pristave a letiST k doprave zasob do Anglie. * * Londyn. — Sir Patrick Dollon, mayor Glasgowa, tekl "distou pravdu" o dramatickem letu Rudolf a Hesse, nacisty C. 3, do Skotska v fedi, kterou pronesl v Ladybanku. Pravil: "Jsem s to vam kid pravdu, protote pome2e, abyste si uvedomili, jak tetkY boj musime vesti, abychom zlomili moc nacistickeho gangu. "Hess ptiletel sem jako oddany stoupenec Fiihrera a loyalni 'Olen gangu, kterY se spikl pro tuto valku. PHletel sem v devek, ze bude moci prodliti zde dva dni, hovotiti o mirovem planu s jistou skupinou ate pak dostane zasobu gasolinu, aby se mohl vratiti do Nemecka a tici nacistum vYsledky svYch porad. "Myslim, to ho to velice mrzi, to stal se pouhYm valednYm zajatcem, adkoli snad je zde mnohem bezpednejk net v Nemecku." * * Washington, D. C. — V prebehu sezony 1941 geologicka, slutba pH federalnim departmentu vnitra prosttednictvim svYch dvou geologe prozkoumala niklova lotiska na ezemi zvanem Bohemian Basin a v okoli na ostrove Yakobi u Alja2ky. Byli to geologove J. C. Reed a J. Van N. Door, kteti o vysledku sveho badani podali nasledujici zpravu: Niklova lotiska v Bohemian Basin a okoli jsou na ostrove Yakobi v jihovYchodni Aljake, asi 130 mill po vocle zapadne od Juneau. Jejich existence byla site znama jit po mnoho let, avSak at do roku 1940 nebyly prozkoumany systematicky ani podrobne, aby se zjistilo jejich geologicke okoli a mnotstvi i jakost materialu, kterY by se v nich mohl nalezati. Kalkulace, zalotene na vykttovani geologicke slutby roku 1940 ukazuji, to asi 6,000,000 tun skaly, obsahujici asi 0.36 procenta niklu a 0.27 procenta medi, hodi se zde k dolovani na osmi lotiskach, jet byla dastedne k tomu vykttena. Tento odhad je zaloten na velice konservativnim ptedpokladu, 2e kakle laisko piijde aspon tak hluboko, co obnaS1 jeho deka.

VESTNt I

Zprayy ye zkratce.

LondYn. — Podplukovnik sir James MarshallCornwall stal se vrchnim velitelem anglickych vojsk v Egypte, jak bylo oznameno z ministerstva valky. Jeho jmenovani bylo oznameno dne 3. dervna, ale kdy byl ustanoven, nebylo tedeno.

NovY velitel v Egypte nedavno stal v dele anglieke vojenske misse, poslane do Turecka. Nastupuje na misto generala Wilsona, ktery je nyni vrchnim velitelem angl. vojsk v Palestine a Zajordani a kidi nyni postup spojeneckych vojsk do Syrie. * WashingtonUi dopisovatele Alsop a Kintner sdelili, k nedavno jistY americkY torpecloborec zachrarioval trosedniky z britskeho parniku potopeneho nazistickou ponorkou nekde u gronskYch brehe. Behem zachrariovani naslouchaci zatizeni torpedoborce prozradilo, to na blizku je ponorka, ktere, mohla bYt jen nemecka. Jellko2 se ryehle blitil soumrak, kdy narodnost torpedoborce se tetko mohla rozeznat, velitel natidil vypaleni tti hlubinovYch pum. Co se stain po jejich vYbuchu, neni znamo. Hlubinove pumy jsou v2ak nejeoinnejk zbrari proti ponorkam a da, se tedy ptedpokladat, to ona ponorka sotva se jig vratila do ptistavu. * * Inglewood, Cal. — Dle podplukovnika Chas Steinmetze tovarna na aeroplany, pattici North American Aircraft spoleenosti, je jit v pinem chodu a pracuje v ni pinY •podet delnikt. Spoleenost ma objednavky aeroplane. pro Spojene Staty a Anglii v celkove hodnote 196 milione dolare. Obnoveni vyjednavani o novou smlouvu a vySSi mzdy bylo zdrteno, protote Richard Frankensteen, teditel CIO aviatickeho oddeleni, byl povolan do San Franciska. AvSak armo.dni cliistojnici pravi, to nebude tadneho vyjednavani a Wyndham Mortimer, suspendovanY vedce leveho ktidla CIO poradil delnikem, to bylo by poSetilosti argumentovati s armadou. * * Washington, D. C. — Statni sekretat Cordell Hull odhalil, to Spoj. Staty maji umluvu s admiralem Robertem, nejvySSim komisatem francouzskYch drtav na zapadni polokouli, die nit admiral se zavazal, to dinnost v techto francouzskYch drtavach nebude nikdy na Akodu SpojenYm Statilm. Hull odhalil existenci tohoto paktu, kery dosud byl diten v tajnosti, v dopisu senatoru Meadovi, demokratu z New Yorku, kterY udinil ve statnim departmentu dotaz, zdali by nebylo doporuditelno ztiditi namotni a letecke zakladny na francouzskYch ostrovech.

Statni sekretat prohlasil, k jeho department venoval co nejfetk pedi teto otazce. Dodal, kdyby se objevilo. to dalkch opatteni je tteba vfrvojem udalosti, aby byla bezpeanost SpojenYch State a ostatnich americkYch republik zajiStena, pak vlada SpojenYch State nebude nijak vahati, aby je udinila. * * Spojene Staty jit dvacet let ptipravuji vYzbroj na obranu HavajskYch ostrove, ktere jsou povatovany za velmi vydatne ve chraneni SpojenYch State proti neptatelien na zapadni stroll& Nyni je doznavano, k vYzbroj doposud vybudovand neni postaditelna proti vkzbroji nepfatel nagi zeme. Tak doznavaji velitele nak obrany na ostrovech, neudali ale, jak mnoho je tteba vykonati, aby byl nedostatek ten odstranen Je doznano, to je potteba na ostrovech vice letadel a vice del na ochranu proti neptatelskYm letadlem. 0 ozbrojeni na ostrovech mluvil nejvice gen. W. C. Short k zastupcilm tisku, kterYm tekl: "Je nemotno sdeliti, to jsme dostatedne ptipraveni na Havaji deliti etokfun neptatel, kdy nevime, joke pomery takove etoky mohou vyvolati." Pri teto nejistote je ale doznavano, to leteckou obranu je nutno sesiliti na ostrovech. V dohode s takovou jistotou je nyni oznameno, to bude na ostrovy poslano 21 obrnenYch letadel — jsou to letaci pevnosti — a je tee ptipomenuto, to pozdeji bude nasledovati vice podobnYch velkYch letadel na obranu urdenSrch.

Ve stiedu, dne 18. 6ervna 1941.

Vichy. — V Nizze se utvotila liga ten, ktere zanechaly kouteni. Pravi, 2e tabak ma b3'ti vyhraten mutem. Jinx mesta nasleduji tohoto ptikladu Cena balieku 20 obyeejnYch cigaret stoupla v posledni dohe ze 16 na 30 centil. * * Charles F. Kettering, jeden z pkednich americkYch vynalezce, ptedpovida, k "v dohledne dobe" bude nemecke ponorkove nebezpedi, hrozici Anglii, odstraneno. Kettering, 2ef vyzkumnYch laboratoti General Motors, tekl novinaklm, to novy vynalez jit prakticky vypracovanY najde za noci ponorky, kdy vypluji na povrch k nabiti vyeerpanych baterii. Po gesti letech pokust, problem je vyteSen pokud se *la methody a nyni zbYva, jeji provadeni.

Washington, D. C. — Ptedloha zakona, opravriujiciho administraci ptevziti a operovati munidni tovarny, aby byly zlomeny stavky, jak se jevi, ma zajiAtene brzke schvaleni v senate, adkoli ozYvaji se hlasy, to tim nebude nijak rorteAen stavkovni problem ate je to prave to, co komuniste chti. Konedne jednani o ptedloze bylo odloteno na zittek nasledkem sporu o dodatek, kterY podal senator Harry Byrd, demokrat z Virginia, v nem2 se odsuzuji v2echny stavky v brannem premyslu. Senator Tom Connally, demokrat z Texasu, podal navrh na peevzeti tovaren administraci k ptedloze, opravriujici presidenta Roosevelta, aby odlozil vojenskou slutbu v2ech mute, kteti dosahli 28 let pied tim net byli odvedeni. * RozpodtovY vYbor domu zastupct schvalil rozpodet na nouzove prace v roce, podinajicim 1. dervencem, v dastce $885,905,000, cot znadi sniteni o 35 procent proti rozpodtu na beinY rok. Bude-li doporueene, dastka kongresem schvalena, bude to znaditi sniteni premerneho podtu nouzovYch zamestnance o 44 procent. V betnem roce, kdy povoleni na nouzove prace bylo $1,350,650,000, bylo premerne zamestnano 1,700,000 osob, kteretto mnotstvi na zaklade noveho rozpoetu bylo by nutno snititi na 941,315. * * AmerickY ervenY Ktit oznamil, 2e armada bude pottebovati dark o2ettovatelky v poetu 2,451 a to od 1. dervence t. r. Zaroveri byly vyzvany vkchny oktkovatelky, kvalifikovane k vojenske slab& aby se ptihlasily. Sled. Mary Beard, teditelka okttovatelske slutby pH Americkem oervenem Ktiti pravila dale, to armedni veleni doufa, to kolem 1. prosince bude moci umistiti dalken 4.624 okttovatelek a 2e take u valedneho lod'stva se okkava podetne zvfAeni okttovatelskeho sboru. * * New York. — ZdejSi plodinova bursa N. Y. Produce Exchange oznamila, 2e se zavadi zaloha $1,000 na vSechny kontrakty pro ptiSti dodavku derneho pepte, anglicky Black Pepper, vyjimaje toliko pfipady, kdy jde o legitimni Adely. Toto natizeni vejde v platnost 16. dervna a ma zpetnou platnost do 22. kvetna Tento krok je ye shode se tadosti vladniho etadu cenove administrate pro thsobovani civiliste, aby se zamezilo spekulovani na trhu s kotenim. Tato spekulace ye skutednosti zadala jit v kvetnu a tak se stain, to na 22. kvetna cena derneho pepte pro ptiSti dodavku stoupla o jeden cent na Proto plodinova bursa zvfAila potadovanou zalohu obchodnike z 8 skoro na 50% nynejk ceny pente. * * Curych. — Bez ohledu na proamericke eiteni, hluboce zakotenene v deskem lidu, protektoratni tisk nazisty kontrolovanY zahajil nyni prudkou kampari i proti Americe dodatedne k prudkym etokilm proti Britanii, ktere u2 po mesice byly otiskovany v jeho sloupcich. Nemecky pratskY list "Prager Abend" doporuduje take odstraneni sochy Woodrowa Wilsona, zesnuleho presidenta Spoj. State, ktera stoji proti nynej2imu esttednimu nadrati v Praze, jet za republiky bylo zvano nadratim WilsonovYm. "Jestlite se bide nemohou rozhodnouti k navraceni teto sochy do stareho teleza, tato skvrna Prahy by mela bYti odstranena do musejniho sklepeni, jako se stain se sochami daleko vYznamnej2ich mute", prohlasil tento nemeckY list vu svem redakenim elanku.

Ve stfedu, dne 18. dervna 1941.

HRA OSUDU Napsal Joe Zet'ak, West, Tex. • Harry, jsa uvolnen vstanul, nestaraje se o Nemce, hael k mladiku, poklekl k nemu a piekvapen poznal, Ze to krasne device. Ihned doke svemu autu, vzal chladici nadobu s vodou, namoeil gatek a piikladal na dela. Toted opakoval a dr2e jeji hlavu na kline, hlade jeji krasne kadeke kikal si, jake to krasne device nezka2ene pfirody.

Na to Daisy procitla a tu Harry se ta2e: "Kdo jste, sleeno?" Ona slabS7m hlasem odvetila: "Daisy Dolankova". — "Die jrnena oe gka, ano, ja jsem Harry Moore a milj domov je v San Antonio a kam vy jdete?" — "Do San Antonio.

Jsem pro stareho Nemce vypovezena z domova a Ala jsem si tam hledat sluZbu. A co ted'?

Piece jsem mela provost sviij amysl; tak jdu z negtesti do negtesti."

Sklopila oei a rozpominala se na jedinou episodu z mladi, kterou pani radove, stokrat slygela, ovgem Olga nebyla tak St'astna, proto se ochotne zpovidala: "Byla jsem takova Z'abka jests, v pensionatu, kdy potkal mne na schodech profesor. Rozph:1bl obe pane, aby mi zastavil cestu pii sestupu a zamilovane zacukroval: "Baroneso, hubieku — nebo se zastkelim " "Co jste mela za rimysl?"

"No, chtela jsem se utopit, neZli se provdat za 65-leteho Wince. A prosim vas, pane Harry, bud'te tak laskav a naleznete me nejake ptistfegi."

"Ponechte vgechnu starost mne", odvetil Harry, poloZ11 jeji hlavu na svilj klobouk a poeal sbirat rozhazene jeji veci, kufkik, pouzdro s houslemi a slameny klobouk, a vge uloZil do sveho auta. Nato pomohl Daisy do auta, ktera se ulokla na zadni sedadlo a jel tak opatrne, aby ten nejmengi naraz nevznikl.

Tak dojeli do mesta Seguin, kde vyhledal lekate. Aekoliv Daisy se branila, Harry stal na svem a lekak divku prohledl a fekl Harrymu, nejen ae je valne zranena na boku, ale i vnitfne a ze bude nejlepe dopravit ji v ambulanci do nemocnice.

Daisy se vzpirala a nechtela sly get o ambulanci a prosila Harryho, aby ji vzal do San Antonio.

Na to pravil lekaf "Devoe je, jak vidim z venkova. Je silne a moans to vydrZi, ale do nemocnice musi".

Daisy obratila sve zraky k Harrymu a 'Zadala: "Prosim, pane Harry, mam v kufkiku nejake penize, ktere jsem si za mnoho let ugettila.

Podejte mi je a ja, panu doktoru zaplatim. Moc toho neni, ale dam vam vge co mam, je toho jen etyki dolary.

"Ubohe, nezkaZene device", odvetil Harry, jen si sve penize ponechte, ja to zaplatim sam."

Avgak doktor nechtel penize pfijmouti a jeSte pomohl Harrymu Daisy do auta uloZiti. V deset hodin veder byli jiz v San Antonio v nemocnici, kde Harry naiidil lekati a o getfovatelce, aby se ji dostalo to nejlep gi pede, Ze on ka2dou cenu zaplati, kka, ze mu to device zachranilo zivot. Na to se obratil k Daisy pravil: "Sleeno Dolankova, o nic se nestarejte, ja vge zahidim tak, aby yam ten kamen pfines1 Stesti a doufejte, 2e se na vas gtesti usineje."

"Pane Harry", odvetila Daisy, "jsem yam diky zavazana. Bylo to me velke Stesti, ae jsem tak glechetneho palm nalezla, a budu-li jests jednou zdrava a budu-li moci pracovat, vge yam vynahradim i kdyby to vzalo nekolik rokri".

Na to Harry s vdeenosti se na Daisy pousmal, pfal dobrou not a poroueel se.

Pfigtiho rana Harry nav gtivil nemocnici, Daisy upadlo do stavu horedky. MuselabSrti velmi neg t'astna. Harry nekolika slovy o getfovatelce vysvetlil, prof byla ne gt'astna a tazal se, co lekaf soudi o jejim zraneni.

Ogetkovatelka jemu ob girne vysvetlovala, .2e Daisy je nejen valne zranena, na boku, ale tea uvnitt, a nepfida-li se nejaka komplikace ma nadeji na uzdraveni Marry s uspokojenim odeg el. Odpoiedne posial

V t S T N f /E ty nejkrasnej gi raze, kde uprostfed kytice nalezal se malt listek na nem2 krasopisne bylo napsano: "Pfeji brzke uzdraveni. Harry Moore."

Daisy prave procitla, kdy posel tyto krasne derstve rii2e p •inesl. S vdenosti je phjala a kdy listek pfedetla seznala, ae tyto jsou od jejiho dobrodince. Nezne je k prsoum phivinula, neb poeinala miti toho pana nevS7slovne rads,.

Aekoliv pozorovala, ze Harry je uglechtileho chovani, 'Ze se moc odchyluje od obyeejn§ch di, pfala si, aby nebyl bohat. Phi prvni tazala se o getfovatelky, co jest to za pana ten Harry, lee tato odpovedela nejak vyhStave, .te pan Harry jest nejakSrm rifednikem..

"A je jiste bohat?" tazala se Daisy se zdjmem.

"I neni, jeho slu2ne neni vysoke. Ostatne, ja se nestaram, ma-li co neb ne."

Harry ji.Z nem& rodieri a bydlel u tety, jeho matky sestry, ktera pro ne gt'astnou lasku zristala svobodnou. Byl prostfedni postavy, pane urost1Sr, pineho tela, ye tvaki velmi hezkS7, tak ze ty nejslionej gi a nejbohatgi by se do jeho srdce vkradaly. Take byl velmi bohat, neb jeho majetek obna gel asi milion dolarri. Pohyboval se v to nejlepgi spoleenosti a byl lidumilem, neb jedineho Zabraka neminul aby ho vetgim penizem neobdaroval. S ka*ZdS7m vlidne promluvil a do roku rozdal mnoho penez, ale za to jako by mu Brih byl napomocen, za tu glechetnost mu majetku jako zazrakem pkibSrvalo, neb vlastnil mnoho olejovSrch studni a byl ve stale einnosti.

Byl jiz skoro zasnouben, aekoliv jeho vyvolena nemela dosud manZelskeho slibu, ale tento dou chvili s dychtivosti oeekavala jeho nabidku k spoleenemu ziti. Byla to ta kraska, divka a mela v sobs hodnou davku italske krve, neb jeji babiCka byla Italkou a jmenovala se Viola Perkinsova. rge co Harryho zdfgovalo bylo, Ze byla moc pygna a svarliva. Av gak na to dobrodruZne testa kdy jel z Houstonu oblibil si Daisy, nebot' byla mnohem slienej gi, pineho tela, vyvinuteho poprsi a kypela zdravim, kdato Viola byla pravSim opakem. Aekoliv byla bohata, Harry na toto bohatstvi nedbal, proto byl ye seem vSiberu opatrnS7m. Lee nemohl se ji zbavit, neb tato jej stale vyhledavala, chteje se v gemoZne stati jeho kralovnou. Avgak co Harry poznal Daisy podal napadne chladnout a hledal pfieinu, jak se ji zbavit. Viola to zahy zpozorovala a poeala tajne vy getkovat, co je toho pfieinou.

Harry hned phi sve prvni navgleve v nemocnici zakazal jak Micah tak o gettovatelce, aby Daisy neprozradili, ze jest bohat. Nyni nav gtevoval nemocnici tamer denne, nemoha se nasytiti pohledu na krasnou divku a s ni promluvit.

Daisy, mysle ze neni bohat, mela velkou radost z toho, neb mela nadeji, 2e se jejich pfatelstvi promeni v lasku, a v to radosti a nadeji se jeji stay vriaihlede lepsil, take po desiti dnech opustila nemocnici, aby pfijala praci v jednom z pkednich hotelti jako di gnice. Harry se nabidi, ze ji do hotelu doveze. Ve sve bohate zatizene komnate mel ulaene jeji :red, rueni kuffik a pouzdro s houslemi. Jsa naridivSrm milovnikem hry na housle a zpevu, byl zvedav zdali Daisy tento nastroj ovlada. Dnes v gak vge uhAil do auta a odejel do nemocnice, kde Daisy jej s radosti odekavala. Tentokrate Musila usednout na pkedni sedadlo po jeho boku, a on rimysine deal velke okliky, aby co nejdele mohl dliti v jeji spoleenosti, jinak byli by za nekolik minut na mists. Daisy tu gila pros tak byla vgak tomu velmi rada.

Pojednou se ji Harry otazal: "Sleeno, zajiste ae umite krasne hrat na housle?"

"Ano, hravala jsem na housle, ale za mnoho to nestoji. Vite, Ze na venkove se lido ledaeimt bavi, a proto ae nejsem vy gkolena, do lepgi spoleenosti by se to nehodilo", odpovedela Daisy.

"Ale mne zahrajete, ae ano?"

"Ale, pane Harry, netadejte ode mne tak mnoho, ja, bych se pak v2dycky pfed vami stydela za svou hru a zpev". — Zde se neprozfetelne prozradila, ae je take zpevadkou a kdy to chtela napravit bylo jiz pozde.

Harry radostne zvolal: "Tak vy tea zpivate!

Ja tea miluji zpev."

Daisy, ad nerada, musela mu slibit, ze jemu zahraje a zazpiva.

Dojeli na misto. Daisy mole, yykazan, pokoj

Strana I.

v nemi bylo vse nadherne zafizene. Misto toto vyhledal ji Harry, kde byl dobfe znam a east° hotel navgtevoval. Vyhledal toto misto, aby Casto mohl krasnou Daisy spatfit, neb den ze dne vice pocit'oval, ae jemu neni lhostejnou. Aekoliv mela jeho Daisy nerkslovne rada byla vridi nemu zdrZeliva.

Na to pkedstavila se pani hotelierova a vitala s radosti piichozi se slovy dobrosrdedne pronesenSimi: "Pane Harry, vy nam sem pfivadite krasne device, to by z vas byl ten nejkrasnejgi parek v San Antonio.

Daisy se zaeervenala a Harry i pani poznali, 2e jest to nezka'tene dite pkirody, neb ye velkSrch mestech mluvilo se o takovSrch vecech beze vgech rozpakri. Tim vice nabS7vala Daisy u Harryho obliby.

Hovorna, pani vedla dale svou tee: "Jak vidim, sledna je houslistkou, to nam musite east° zahrat".

"Take zazpivat", dodal Harry. Phi torn opatrne pokladal pouzdro na slain a tet kufiik odloPani hotelirka prohlasila, ze sleena Po nemoci potiebuje odpoeinek a klid„ aby se mohla pozdeji s chuti dat do prate, ze ji dava dva dni Casu se se vim seznamit.

Daisy byla krasne ustrojena, neb Harry jests dva dny pied tim ne2 opustila nemocnici ji opatill dvoje pekne gaty a vge co potfebovala, aby se nemusila stydet za lacine gaty z domova mezi bohatou spolednosti.

Pani hotelierove bylo asi 45 let, pineho tela, prostiedni postavy, jests velmi sliena a velice chytra dama. Tu jedne chvile otazala se Daisy: "Sleeno, jste ji2 dosti zdrava a silna?"

"Ano, milostiva pani, citim se tak zdrava jako kdykoliv pied tim."

"Tak nam snad neodieknete kdy vas paldam, abyste nam na phivitanou zahrala a zazpivala?"

Daisy v duchu litovala, 2e ty housle sebou vzala, takhle to bude ohromna, Avgak nenadala se, 2e tenth vzacnS, nastroj brzy rozhodne o jejim osudu, ze ji v bolesti nese nevS,slovne gtesti.

V rozpacich nevedela jak se omluvit a vyhrkla: "Vidyt' jsem panu Harrymu pravila, ze to za mnoho nestoji!"

"Nebojte se, sleeno", odvetil Harry, "nebudete-li to dobie met, my nejsme tak gpatni abychom se yam small, a budete brat jen pied tiemi". Minil tim take pana hoteliera, s nim2 byli nejlepgi pkatele.

Daisy nemohla odeptit a svolila. Tfesouci se rukou oteviela pouzdro a vyriala stargi housle v Ceske viasti vyrobene, laSrvaly* to majetek dedeekriv, kterS7 byl nadanSm houslitou, .te mu nebylo rovno v girem kraji. Mel dobre housle a Daisy po nem zdedila tento vzacnSr nastroj i umeni.

Ve chvili kdy Daisy ladila housle pani poslala pro sveho manZela a ten za okam2ik pkispechal.

Byl to jii stargi pan, pfitloust4 a veene usinevavSi, jen vlidne Daisy piivital.

Na to Daisy vzala noty a vybrala z nich nejnovej gi anglicky kus a podala hrat. Z podatku pit zpevu mela malou tremu, neb pied takovou vzneg enou spoleanosti nemela dosti energie, lee krasne melodie stale silily az nabyly rirovne, neb Daisy hledic do not zahy zapomela, ae nekdo je piitomen. Jakmile dohrala vgichni ji o pfekot podavali ruce, neb byli hrou unegeni.

Housle vyluzovaly neobydejne krasne tony a krasnST hlas jejich majitelky nes' se v souzvuku.

Po ukondeni hry Harry v nadgeni promluvil: "Sleeno Daisy, vy se nesmite tak podceriovat, vklyt' hrajete tak krasne, .2e to dloveka unagi!"

Take oba man2ele byli okouzleni jeji hrou a zpevem.

"Sledno Daisy", Zadonil Harry na to, "zahrejte nam neco eeskeho, neb Ceske hudbe a pisnim 2adnS7 narod se nevyrovna".

Daisy s ochotou zahrala nekolik deskSrch skiadeb a jak dohrala pan hotelier ji podaval ruku a pravil: "Sleeno, vy jste prava umelkyne, zprisobila jste nam radost a jsem zde Harrymu vdeden, ae nam nag el tak nadane devde, ale obavam se, .ge zde dlouho nezristane, neb jak to vyhlili, jak jste nam pomohl vynajit tenth vzacnSr klenot, tak i nas o nej ptiprayite."

CPokradovin4 _ —_

Strana 4.

Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb vadne polemiky, potadatel ptedkrada ve smyeu stanov Tiskoverau Wboru k vlastnimu rozhodnuti.

Caldwell, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

V nedeli dne 1 eervna fad Slovan eislo 9 pfi spoleenem a vybornem obede, odbYval fddovou schazi a i schazi SALT. Schazi byli pHtomni i mantele Wondratovi, mantele Vajdakovi a pisatelka, vtichni z Caldwell. Rad Slovan se usnesl pdadati slavnost a bazar dne 4. eervence ye prospech kadove sine, SALT. a eerveneho kfite. Tet bylo usneseno, be odboeky Snook a Nov' Tabor budou pokadati vel10 bazar spoleane prvni atery v fijnu ve Snook.

Snook ma jit etyf Glenn' v'bor zvolenY a my si mame zvoliti svaj pfitti nedeli. Tfeba se nekomu zda, te do iIjna je jette daleko, musime ihned malt pracovati, aby se nat bazar setkal co s nejvettim aspechem.

Nate odboeka ma zase o etyki eleny vice. Pani Ratena Markova mne darovala jeden dolar jako elenskY pfispevek za sebe a sveho mangela, Karel Janeik mne daroval dva dolary, co elenskY ptispevek za sebe a svoji mantelku.

Dostala jsem dopis od nejake tenske z West, ktera svaf dopis nadepsala. Device Svisna z Nemanic a zakoneila Andula Svitna z Nemanic. Piee, te se z Moravana vysmivam. Jen proto, te jsem napsala, te mora yskeho naroda neb morayske keel neni, to Ceti a Moravarie jsou jeden narod, narod eeskY, 'te maji jednu spisovnou tee. Mysli si, be se z Moravaria po7 smivam. A pite, ge mne Pan Bah za to potre-‘ sta. Ale chuderka si nevzpomnela na to, te ji mate Bah potrestati za to, te mne poslala dopis piny lti, uratek, nadavek a vYsmechu.

Nadavati a urateti dovede kdokoliv. Ale vesti debatu slutnYm zpasobem, bez uratek a nadavek, dovede jen elovek pokroeilejti. Dostavam krasne, povzbuzujici dopisy od doktora a uCitelek, a jestli mne poke uratlivY dopis pinY nadavek, ten kdo nevi ani tolik, te Moravane a Oegi jsou jeden narod, be mluvi jednim jazykem, mne jeji neb jeho dopis, ani malo neurazi, spite ho lituji, te nevi lepe. Ja nikdy tadnemu nenadavam, tadneho vedome neuratim, nikdy neltu, ze tadneho se neposmivam, a delam jen to, co vekim, be je spravne, proto Andulo z Nernanic, Vam nechavarn vedeti, se toho Botiho trestu, kterY Vy mne pfejete, nebojim. Pitete, be jsem kdysi velice chvalila Ameridany a Nemee, cot neni pravda. Ja jsem nikdy Amerfeany ani Nernce nechvalila ,ani nehanela. Vtdy jsem fikala, te v katdem narode jsou lido dobtI i tpatni, vzdelani i neuvedomeli, te katd' narod ma vlastnosti dobre i Apatne, a tak to neni jeden narod lepti net ten druhY, tak te se tadnY nemusi za svaj pavod stycleti. Ale ted', kdyt, porad Ctu jak stratne Nemci tYraji a muCi nat dobrY eeskY lid v koncentraCnich taborech, jak kradou a Ceske divky odvabeji do Nemecka, nemeckYm vojakiim pro zabavu, si nemohu pomoci a myslim si, ge celkem nemeckY narod musi bYti ten nejhorti narod na svete. Neni to jen Hitler, jak nekteti fikaji, neb Hitler v koncentraenich taborech neni, a tarn se to hrozhe tyranstvi a mudeni deje.

Tet jsem dostala dopis z Richmond, ale nemohu ho pfeeisti. Dala jsem ho Cisti sve sestte, ktera, ueila tkolu deset let. Myslela jsem si, ze ye tkole musela eisti vtelijake psani, tak ge dovede pfedisti i toto. Ale i ona dovedla pfeeisti jen sem tarn slovo. Sla jsem s tim dopisem k pani Wondratove. A vtechny dohromady jsme vyeetly jen tolik, be se onomu pisateli nelibi, te se podpisuji Pani P. P. Mikeska.

A proto be i jedna tenska, jit hodne davno mi pravila, ge jine dopisovatelky se podpisuji jen Marie Wondratova, Botena Valdikova, Antonie Ondratkova a ja te se sama sebe tituluji slovem "Pani". Tedy chci dnes etenakfun vysvet-

17213TNIK liti, prod se podpisuji Pani P. P. Mikeska. Kdyb jsem byla jeAte velmi mlade devee, jsem napsala dopis do Svobody a podepsala jsem se svYm kfesnim jmenem. Jistemu, neznamemu mladiku se mfij dopis zalibil a poslal mne milostne psanieko. Ja jsem byla jette velmi mlade a stydlave clevee, tak misto, abych mela radost z milostneho psanieka, jsem se za ne stydela. Na psani jsem neodepsala a do novin jsem pfestala psati. A pies tficet let jsem do novin nepsala. Pak kdyt se zalobila eeska stolice na Statni universite, ra ga jsem z toho velkou radost, a kdyt studenti gadali, aby kdo mate neeim pfispel na stipendia pro Ceske studenty, jsem zadala pracovati pro to, abychom sehrali divadlo ye prospech stipendii pro Ceske studenty. Brzy jsme sehrali jednoaktovku a pki ni bylo nekolik mentich vYstupt. Kdyt jsme chteli pokadati programy, musel nekdo psati, tak jsem zase zaeala psati do novin. A aby mne zase nekdo milostnYm psaniekem neobtetoval, jsem se rozhodla, te se budu podpisovati Pani P. P. Mikeska, aby katclY vedel, te jsem provdana. A nemyslim, te se tim nejak povytuji. Neb provdand Amerieanka se katda, podpisuje jmenem sveho mantela, jen si k jeho jmenu ptida, Mrs. Tak ja nevim, prof by se Ceske teny nemohly podpisovati jmenem sveho mankla, a jen si k nemu pfidati Pani.

Aspori by pak kattlY na prvni pohied veal, be jest Provdand. Prave jsem se dozvedela, zee dve stark. dopisovatelky, co se podpisuji kfestnim jmenem, dostaly piked easem milostna psaniCka. Tak vidite, ge jednam dobte, kdyt se podpisuji "Pani", aspon jsem utetfena milostnYch dopisfi. Jestli najdu nekoho, kdo by dovedl doslovne pfeeisti psani co jsem dostala z Richmond, tak onomu pisateli odpiti osobne. Dopis je psan tak malYm pismem, 'le se to velmi tetko Cte. Jmeno jeho neuvadim, protote on psal osobne, tak si myslim, be nechce aby jeho jrneno pfitlo na vefejnost.

Vam, pani Will Kovatova, ze Snook, Texas, dekuji za pochvalu Mate peknY. dopis, pike zase. Tet ja vybizim pani Marii Vajdakovou, aby zase psala. Ona pite zajimave, Ctu jeji elanky se zalibou. Tab ji srdeene dekuji, be se v poslednim svem dopisu myth Mann tak uprimne zastala.

Pani Botene Radove odpovidam, to jsem svoji poznamkou n.eminila nikoho uraziti. Ja, nemam v hudbe docela tadne vzdelani, proto nemohu posuzovati kdo hraje dorire a kdo mizerne. Ale ponevadt jsem jit nekolikrat slytela kid lidi, kteki jsou hudebne vzdelani, kdyt nektera to deska kapela, ktera je teprve v zaeatcich, pies radio hrala: "No, takova, hudba nakmu narodu velkou reklamu nedeld. Net takovou hudbu, tak radeji nic." — Toto nespada, na tadnou z Vatich kapel neb orchestra.

Ty poznamky jsem slytela dfive, net Vati hudebnici byli na rozhlasu. A jen k vuli tem poznamkam jsem napsala, te jen ti co jsou k pfednesu naletite ptipraveni, by men na vlnach rozhlasu vystupovati. Zda, se mne, be kdyt Ameridane maji takove mnotstvi placenych umelea na rozhlasu, prof se nemohou na-; ti Limed, aspori nekde na jedna stanici dostati a b'ti tag placeni. Ovtem i Americana maji dost mizernYch programa na vinach rozhlasu.

Ale kdyt oni maji i mnoho dobrych, tak jim to netkodi. CeskYch programa je tak malo, tak co na radio dame, mei° by bYti dokonale.

Neb jinonaxodovci si jiste mysli, be tam davame sve nejlepti, a podle toho posuzuji nate umeni.

S pozdravem, Pani P. P. Mikeska.

Toulose, Francie. — Medvedi v PyrenejskYch horach stali se tak hladovYmi, be schazeji na pastviny a zabijeji telata a ovce. Casto odvabuji se at k jatkam v mestech. Farmafi v zdejokoli tadaji za zvfteni pfidelu petroleje, aby mohli udrtovati ohne a chraniti tak svuj dobytek.

Chudoba Casto bYva, vymy glena. Lida se nekdy nazSlvaji chudYmi nikoliv proto, to nemaji potteb, ale proto, be nemaji vice nebli pottebuii.

Ve stiedu, dne 18. Eervna 1941.

RODIttM NAgICH GRADUANTt. Z Austinu pfichazi dopis, o nemt nutno uvatovati. Zni: Vateni rodiee, bylo nam fedeno, be Vat syn (dcera) graduoval z vyttl tkoly. Je to zajiste velkY krok, ktery Vat syn (dcera) ye svem tivote ueinil. Nepochybne, be jib nyni pomyki jiti na podzim na vytti ueelitte a proto bychom radi Vateho syna (dceru) Vatim vlivem ziskali, aby se rozhodl a pfitel na podzim na Statni Universitu studovat.

Nejdfive Vas upozorriujeme, be tato universita jest nejvetti na Jihu. Dale, jsou zde mnohe a lepti vYhody pro studenty, nezli na jinYch kolejich a normalkach. Tyto vYhody a priletitost, ktere ma ale katcly student, at' jit bohaty, neb chudobnY, byly Vakmu (dceki) popsany v dopisu, kterY mu ted' zasilame. Chceme Vateho syna (dceru) ziskat pro statni Universitu, ponevadt se nam jedna zde o velmi didektou vac.

Jest Vam jiste memo, te nate matetska fee nam byla navracena na Statni Universitu. Je to nati povinnosti, abychom zvali Vateho syna (dceru) na tuto Unversitu, ponevadt Statni Universita ukazala velkY zajem o eeskY lid v Texasu tim, te dovolila, aby se Ceske fedi zde • Statni Universita jest jedina, universita na celem Jihu, kde se Ceske keei vyueuje. "Pfiletitost tluee na dvefe jen jednou", a nevatisi ji, kdyt ji ma, tak potom jest jib pozde litovat, aneb natikati. Upozoritujeme, be za ee'Stinu dostane Vat syn (dcera)) stejnY kredit jako za jin,Y jazyk; eegtina je jednim z jazykii, ze kterYch student ma si voliti.

Upozorriujeme jette, te nate Ceske spolky, Katolicka Jednota Texaskag Katolicka, Jednota Zen TexaskYch, Slovanska, Podporujici Jednota Statu Texas davaji stipendia pro studenty eettiny na universite Natal nati studenti obdrteli mista na vyttich tkolach (High Schools), kam pled desiti lety 6eskY jazyk byl zaveden. Matice Vyttiho vzdelani v Texasu a ✓ Chicagu poskytuje pilnYm eeskYm studentam , a studentkam pujeky a nat profesor de gtiny obstarava jim i mista a Casto ma, vice mist net studenta-tadatela a tadatelek. Po vystudovani ani jeden z nagich studentfi nezitstal bez zamestnani, cob jest velmi &debit& Zdarazriujeme jette, be v Americe viibec a v Texasu. zvlatte, je a bude mnoho pfilektosti uplatniti znalost Ceske feel v obchodech, v bankach a raznYch povolanich. Dobra znalost eettiny bude knezi, kazateli, lekati i pravnikovi velmi prospetnou, jak jit mnozi nati studenti poznali. Z praktickYch davoda uei se zde dettine i studenti, kteri nejsou eeskeho pavodu. — Zvlagte nyni je naSi mravni povinnosti pracovati pro rozvoj Ceske feei na universite, protobe ye stare vlasti je tato vgemoine pronasledox,ana a soustavne nieena.

Bude-li 6esk3 lid zde v Texasu chtiti si udrbeti actu a porozumeni lidu anglosaskeho i jineho pfivodu, tak bude museti o sobe dati neco vedeti. Co jest lepti oznamkou lidu, netkdyt, se bude zde na Universite vyueovati Ceske feel, kultuke a dejinam? Jib nyni mnozi otviraji oei, kdyt uvidi elanek v anglickYch novinach o eeskYch dejinach a obdivuji Cechypro jejich krasnou historii. LoriskY rok Ceske keel byl velmi zdafilY, ale k udrteni Ceske feel 'male bude potteba mnoha eeskYch studenta, proto Vas uprimne prosime, abyste Vatim vlivem ziskal Vateho syna (dceru), aby pfitel na Statni Universitu a studoval eettinu co jeden z jeho pfedmeta, meet tat dottane kredit jako za jinY jazyk. Upozornete Vateho syna (dceru), aby si co nejdfive podal tadost o scholarship pro studenty eettiny na zdejti universite na adresu: Dr. Ed. Mieek, University Station, Austin, Texas.

S krajanskYm pozdravem, UNIVERSITNI CESKt KLUB. Byl-li maj aspech vetti jinych, ptieina jest, be za sve cesty tivotem pfitel jsem na zlato, jet dosud lebelo u cesty . . . a to neni moji zasluhou. — Robert Koch.

Ve stkedu, dne 18. eervna 1941.

Z IINIZDA SOKOL 212KA V DALLAS, TEX. Dallas, Texas.

Jmenem 'cvleidiho elenstva Dallas a Ennis, einim cele 'Ceske vetejnosti pozvani k nam do dallaske Sokolovny na den 22. -deryna, kde bude uspotadana v kvetnu nam slibend Akademie, ktera nemohla byti provedena jak bylo ureeno 25. kvet., skrze neripinou ptipravenost.

Teeime se velice, ze na tuto Akademii se dostavi eirei eeska vetejnost nejen z Dallas ale i z okoli. OistY I4'te2;ek z teto Akad. Ptipadne na cestovne cvieencum na Slet do Chicaga, a hned na to v pondeli rano se vydaji sokol. cvie. na cestu. A byt' by i testa daleka, to sokolika neleka, jen smele, smele ku ptedu, draha vlast aeka.

Velikost myelenky sokolske a jeji krasne soustavne cvideni ziskavaji Sokolstvu ptizen celeho sveta. Jak nadhernS7 pohled na tu ukaznenast, muz vedle mute, .ena vedle deny, v ladnYch pohybech na povel sveho cvieitele (ndeelnika), ruce •-i nohy v sladkem tempu hudby vznagi se a toei. A pak ty malebne skupiny Divak se podivuje to dobrovolne Obti2ne cvieeni na natadi uvadi east° v ida8 a napjeti. Kdo chce fysickYch sil svSich svaln prakticky pou2it, musi to svoje telo na to dlouho cvieit, ne2 dokak veecky ty krkolomne cviky na natadi. Kdy2 je vidim tak vzduchu se mihotat, trnu valy strachem, 2e si ubli2i.

Piijd'te v hojnern poetu a dokalte svoji tomnosti, 2e si to snahy .cviticich va2ime.

Program zairodne v 7 hod. veaer a po vyeerpani programu zaene taneeni veselice pti hudbe Macove. Sestry jsou 2adany, aby laskave do kuchVne s sebou neco ptinesly.

Na 5. nedeli, 29. eervna bude yeemi deskYmi spolky pdadana, Narodni pout' ye prospech SALT. Na teto pouti nebudou schazeti ani pernikova srdieka, parky s kienem, oharky (okurky) v laku. Zbyly nam nejake maliekosti posledniho karnevalu, ktere budeme pti to ptile2itosti hledet prOdat, a ktera z dam neb i pant (aby se necitili urateni) by chteli k tomu nee° pkidat, vee bude s diky ptijmuto. Pisatelka zhotovila opet 6 zaster, ktere se v2dy prodaji. Nekterd zas je eikovna v delani bonnett, ktere ted' v 160 pekne chrani proti slunci. Takove prakticke veci, co mnoho nestoji a jsou potkebne, se vady prodaji. Pomahej ka2clY hiivnou svoji die mo2nosti. My nevime co nam budoucnost pkinese, a nebudeme-li nuceni sami dart' piijimat. A kdy2 ka2dY z nas svoji trogkou ptispeje, nam to neubldi a tern chu&a-an' to prospeje. Je site na to doba kratka, ale dobra vnle, veecko zmfde. Dalei podrobnosti sdelim ptieti tYden.

UCitel p. L. L. Hrneit je u2 u nas mezi name v Dallas. Je mu2em sympatickYrn a vekim, ae (let si ho oblibi. Kdo by si ptal chodit do veeerni ekoly, pkihlaste se v pondeli neb ye stfedu veder, v2dy od 7.-9. hod. To plati pro ty, jet ve dne pracuji. Denni ueeni je od 8 hod. do 12 dopol. Skolni vYbor se te gi, 2e naveteva deti bude, ne-li vetei, tak aspori tolik kolik bylo pc 2 posledni leta.

St'astnemu parku, Libuke Petrove a Miro Pavelkovi v Ennis, evarne sokoliece a statnemu sokolu, k jejich spoleene pouti 2ivotem: At' yam po celY divot pine kvete, co dneska svojim etestim zvete! To yam pkeji z Jednoty brati a sestry.

Pozdrav veemu etenatst y zasild, Bokna Valeikova.

n

OD NAkCII UNIVERSITNICH STUDENTU. Z Austinu pile flak nova zpravodajka: Ve etvrtek, dne 12. eervna, konana byla schtize Letniho Universitniho eeskeho Klubu, prvni v obdobi letni ekoly. do ktere se dostavilo hodne 4udentft, zvldete neitelek a ueitelri, kteH studuji v universitni letni ekole. stair znami a radi jsme se s nimi seeli a pohovotili. Schnzi zahajil Ben Petrusek z Wallis uvitanim pkitomnYch a po zpevu nasledovalo nekolik hudebnich Cisel tak zvanSrch horalri, jejich hudba tak mocne ptisobila, k ptitom-

VESTNiK ni radi by si byli zataneili, kdyby to bylo ..

Na vyzvani na'S Dr. Mi6ek vlidne uvital ptitonme, ptal jim uspechu v praci i pekne zabavy a pkedstavil je, protc2e je vSechny zna.. 0 kaZdem take nee° zajimaveho povedel, cod zptisobilo hOdne veselosti. Nasledovala voiba Utednikti, na kterou jsme byli zvedavi. Piedsedan zvolen byl F. KukaS z Mouton, mistopiesedkyni sl. Ethel 8' ebestova, z Nelsonville, tajemnici a pokladni sl. Lillian Fojtova, z West, zpravodajka Viola Kola§ova z Yoakum, obrancem Ben Petrusek z Wallis a klubovnim , poradcem Dr. Ed. Week, profesor Ceske feel na universite. Klubovni poplatek stanoven na 25c na Aest tYclnu. Rozhodnuto bylo v nedeli dne 15. Zervna odpoledne konati prvni klubovni vYlet a tak uctiti nage tatinky, protok je to den Otcri. Budeme na ne hodne vzpominati.

Dr. Mieek nam radii, abychom jim poslali i darek. Ftekl, ae to neni jen darek, ale i projev lasky a vdeenosti. Do vYletniho vYboru jmenovani ptedsedou: sl. Milada Hajkova z Moravie, sl. Marta Zarubova z FrYdku a Viktor Krejci z Moulton. Piedsedou pro programy ustanoven Harry Barton. z Abbott. Schilze nakho klubu budou se konati ka2clY druhY etvrtek v 7:45 veeer a haste jsou srdeene zvani.

Texaskou hymnou, jako vadycky, byla schtize ukoneena. Srdeene etenaie i redakci pozdravuje, — Viola Kolo gova z Yoakum.

Poth, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

ToZ ten br. Beran z toho Arkansas pokad se ne a nemfde smititi s tou anglickou eetbou ✓ naaem V. V minulem svem dopisu nazval nas zase pany, jako hrobaii Ceske teci. 7e jests ne take i naei Jednoty. V poslednim V. case ten Beran trka a rYpa dale, jak to eikovne poznamenal ride br. Bartoe. Jen ae to trknuti a rYpnuti- bylo trochu sluenejei, nebot' nazval mne piece j•dnou bratrem. Omlouva. se , ae to neni jeho zvykem, ale 2e si nemtde pomoci, kdy2 mu nechceme porotumeti. Tedy, br.

Berane, jen -se dr.tte to slavnosti, ktere jste nabyl pti nazi polemice Enehau yam pteji good luck pH to polemice s naeim br., to se vi, u2 statiekem, Barto gcm. Ted' nem o nas pro nas.

Po pfeeteni to sla yne ceremonie, ktera se odbyla ye Fayetteville, jsem ztistal zamyelenY. Tolik lidu se tam pry sjelo na tu slavnou udalost, cela. Hl. iitadovna byla zastoupena, na br. pokladnika 8teinera a br. pravnika Kacite. Zasvetili svemu rieelu budovu nave zaNzenou, kterou vlastni nals'e sestra Ktibenova.

Bude tam ntadovna, nejvetei, nejlepei a to se vi, take nejbohatei Ceske podporujici jednoty ✓ Texas. No, tak piece jsme se na nee° zrnoh7 h v torn sjezde v Taylor. Bratti delegati, vytelek z teto bratrske slavnosti, jak ji nazval nag br. pieds. Hi. tadu, ptipadne fondu na pOstaveni budovy SPJST. Co to vlastne pletu, on ua je rozdelenY; no veak sestry a bratki meli pkilaitost se to v naeem organu dozvedeti.

Neni to 26.dne 2garnuti, jak nekdo bude se domnivati pii tomto eteni, jest to pravdiva uddlost o nas a pro nas.

Znamenam se s br. pozdraveni, jako v2dy, Fr. Vontur.

Rogers, Texas.

Jsem sama doma, neb manael jel si rinne pottebne veci vytizovat a tak 1e2im na poste-li a vzpominam jak dlouho tomu, co jsem byla tak nucena ulehnouti. Bude tomu tuto nedeli ji2, 6 tYdnil, co jsem se padem zranila v tett Dosud chodit nemohu a kdo vi jak dlouho si pole2im, neb se to jaksi pomalu hoji. Sice jsem se ua pokou gela o to ptejit svetnici, ale pak jsem si pohoreila a silne to bolelo, tak nezbYva jineho nea lekt. Dvanact dni jsem pobyla v nemocnici King's Daughters v Temple, ✓ ogettovani na geho oblibeneho deskeho lekate p. W. A. '6ernoskeho a tamnejeich oeettovatelek, kteti se veichni o me peelive starali.

Mezi nimi se nachazelo i pet deskSrch oeettovatelek, sleeny: Jarmova, Peeneikova, Stavinohova a sestkiely Anfeka a Maienka GhQ-

Strana 3. vancovy. Posledni nedavno graduovala, k ji srdeane gratuluji i jejim milS7m rodiUlm; zajiste maji z doeruek radost. Jak p. doktorovi 'Cernoskomu tak i tern veem oeettovatelkam za jejich peei srdeane dekuji. Dakilo se mile tam dobie, take jsem se citila dosti silnou k pievezeni do sveho domova, k daleimu pozdraveni. Jde to \Teak velice pomalu, ani dlouho sedet ne yydriim a proto i piei v co2 da trochu namahy. PH tom jest me dosti smutno, co2 jsem tak v nemocnici nepocit'ovala. Laskavosti p. dr. Cernoskeho byl mne vykazan iitulnY a 'veselY pokojieelk pobli2,e vchodu, kde jsem videla na ka2cleho vchazejiciho a tak pti rriznem tom pozorovani, kdo ptichazi a odchazi, mne ani easu na stesk nezbYvalo. Pak Caste navetevy myth ptatel a zna.mYch me take tolik teeny, ae se mne tam libilo, jen starost o domacnost a hospodatstvi mne nedala klidu. Timto chci veem, kteti mne v nemocnici navetivili i kvetinove darky ptinesli, srdeene podekovat a sice: p. a pi. Steve Hruelta,, pi. Marie Rychlik, pi. Rid. Jutikova, Helenka Polanska, p. a pi. Chas. Martinkovi s dceruekou Levie a ml.? Dcera Laura s manaelem Janem Poeivalem, p. a pi. Ed. Po gival Sr., p. a pi. J. F Martinec s dceruekou Eunice, p. a pi. Jos. Fojtaekovi z Temple, pi Hut'kova, pi. Surovikova, sl. Lorfne Hut'kova, sl. Vaula a Marie FojtaSlovy, p. a pi. Emil FojtaSlcovi, pi.

Jan Fojta:Skova, pi. Staza Bkrabanek, * p. a pi.

Frank Spanhel st., p. a pi. John KlinkovskY, p. a pi. August Kacii, p. a pi. far. Jos Hegar, p. a pi. farat Jos. Barton, pi. far. F. J. Kostohryz, Rev. Jos. Rundus, p. a pi. Fr. s abeik se syndakem, p. a pi. J. J. Mikeska, p. Torn Mikeska, p. Fr. Mikeska, pi. ohn Olejnik, pi. John Vanidek, p. Fr. Machalek, pi. M. Pohl, p. a pi.

Mika6, p. a pi. J. J. Beela, pi. F. Tyroch se syndekem, pi. Jerry Dennis Ellee, Doris Mae Ellee, pi. Edvin Mikeska se syndekem, pi.

Louis Marek s dcuruekami Louis Mae a Bernice a s tatinkem p. F. Kuncem, pi. John Chiapek, pi. Edvin Chlapek. V domove me byli navetivit pi. John Mikeska, ktera byla tak laskava, 2e me i ptipravila k odvezerii do nemocnice, kdy2 jsem sebou ani pohnouti nemohla a tento tYden vypomohia me i doma pii pradle a nklidu. P. a pi Will Lulda, p. a pi. Louis 8iller s dceruekou Doris a syndekem, p. a pi. Jos. Martinec, ktera ad sama churava, mne tu eastokrat vypomohia s vatenim; p. a pi. Fr. 8parihel, p. a pi. J. J. Beeka, p a pi. John ZabCik, p. a pi. F. Ridieka s rod., p. a pi. Jerry Marchak, ktera me take v domacnosti vypomohla s pi. M. Fojtaekovou a jeji rortomilou dcentekou Vaulou, ktera se me hned dala do khleni pradla, ktere manael vypral; p. a pi.

E. J. Reznicek, pi. Marie Rychlik, p. a pi. Steve Hrueka, p. a p. Chas. Dubeak. Take patki me srdeene diky veem tern ptateliim, kteH si na me s listky neb dopisy vzpomneli, neb v novinach. MYm veem netekim po zemtele evagrove Polanske, manklum Fr. Cebroriovilm, kteti me te2 piisli navetivit do nemocnice, pi. K. Havliakove, pi. Bo2. Radove, pi. Mary Paulove, pi. M. Bartogove, pi. Pavle Studniene, bratrovi Slavovi Studnienemu, pi. K. 6tvrtnikove, pi.

A. Vajove, pi. Fr. 8parihelove, pi. M. K. Valove, pi. An. Beranove, pi. Rid. Jutikove. NaMm veem detem za darky a pozdravy a navetevy. Dekuji vnbec veem, na ktere jsem snad sobs nemohla prave vzpomenouti, za veecku laskavost a projev lasky, kterou mne prokazali.

Kamila Fojtaekova.

Poz. red.: — Brzke pozdraveni 17a'ene a velmi schopne dopisovatelce a obetave pracovnici pro dodasne ujatmenSr narod ve stare vlasti pteje redakce i personal tiskarny.

Houston, Texas.

Prosim za uvetejneni techto par tadku.

26,clam deny pomocne akce, aby mne prominuly, ae jsem se ukvapila, uznavam, ze jsem jim nevedome ublilila a tedy Zadam, aby moji ukvapenost omluvily. A zaroveri projevuji svoji driveru v pomocnou akci den v Houstonu.

S pozdraveni, B, Kurtinova,

Istrana 6.

Fort Worth, Texas.

Ctena, redakce a mili etenati!

Dnes jenom nee°, protote nemam mnoho easu, prave se strojime na oslavu otcil do Sokolovny. Chci opraviti chyby, ktere se pfihodily v minulem mem dPisu: Student z vy8Ci. Ckoly graduoval William Pfaslieka a na °slave noveho tadoveho stanku v Dallas take byli mantele Bob Easley, Wall, Wick, Elich. Jsou to cizi jmena, ale VSichni tito patii do Jednoty a nektefi i do Sokola. A jeCte jedni mladi zdefk mantele tam byli, kte •i jsou zde pkistehovani z Ennis, ale jmeno jsem zapomela. Mlada, pani se ke mne hlasila, pry velice rada sleduje moje zdejCi zpravy ye Vestniku. Podruhe at se sejdeme, tak si Vase jmeno zapiCi, by mne distal() v pamet. Diky za pochvalu meho dopisovani.

Pacient, ktery uz dell bas byl upoutan na lutku ye svem domove, spolubratr Steve Wilk, musel bYti odvezen do zdejk nemocnice. Piejeme mu brzke uleveni.

V patek jsme obdrteli listek z Chicago, Ill. od techto osob, ktefi si tam uclelali dvoutYdenni vYlet: mantele K. Pulliam, pi. Anna Chaloupka, pi. Helen Zich, pi. Zofie Blatek. Dik za vzpominku a mejte se tarn dobie.

Dnes v nedeli zamestnanci na geho etvrteho precinktu vyvati lidi z nitin, kde mnohe mista voda zaplavuje. Obe jezera jsou tak vodou piepinene, to voda nerna, kde jinde odtekat a tak couve, zpatky a mnoha lidem dela, velke Akody.

Vtdy jsem chtela bydleti v takovYm mistech, ale dnes kdyt to vidim, jak jest to hrozne bydleti v takovYch mistech, tak jsem rada to bydlim tam — jako jeden'strYdek jednou kaki, to oni byvaji tam, kde vlci davaji s bohem.

Pi. Machacekova v Omaha, Neb., zdejk pani mne vytidila od Vas pozdrav a vCe ostatni. WM mne to velice, ze nekdo at z takove dalky rad sleduje moje zpravy, za cot Va,m patfi vfelY dik ode mne. Pozdrav zasilam na celou Val rodinu Men byste nam take o Vak osade do novin napsat.

Pfipominam tanedni zabavu ye Ctvrtek veeer 19. Cervna v Sokolovne. Zabavu potada, spolek sv. TomaCe. S pozdravem na -dechny etenafe a pkatele, zristavam vase v geobecna zpravodajka, Millie PoMak. Alvin, Texas.

Mill bratti a sestry!

Zase yam zdeluji, ze zde jeCte tijeme, ale je nam na mreavo pri tom deCtivern poeasi. Skoro katdy den prCi. Je to letos smutne pro farmafe, same pohromy. 11. t. m. veeer kolem 10. hodin men velke krupobiti, to to zasahlo 3 mile na Ciroko a 8 at 9 mil daleko. Kroupy byly velke a padaly 15-20 minut. 'We zbily do zeme, z baviny zustaly treat jen stonky, a korn byl ut velkY, tak tet v ge odtene z listri, v zahradkach vse znieene, stromy potlueene, stfechy na budovach a tet nektera okna vytlueene. Naterym lidem to pozabijelo norky na stromech a slepice. Jeden elovek tam mel liheri, prodaval kutatka, tak jemu sebral vitr klec s kukaty, hodil na druhou klec a zabil 6 tisic kutat. Deti fikaji, ze jeCte tak velke kroupy nevidely a ja nepamatuji, to by na Guy kroupy znidily Arodu.

V kvetnu' zase se komusi zatoulala takova kroupa z rajfliku asi .22 kalibru, z neopatrnosti a vlitla tam na Guy v mem domku do dvefi pies sklenenou tabuli. mai vnuk, kterY tam hlinagel tu kroupu,uvnitt ye svetnici na podlaze.

Sestro FojtaCkova, mne se stala tet takova nemila. trefa. 7. t. m. jsem sebou bacila do b16,ta, jak jsme rano podojili kra,vy, nesla jsem mleko, v katde ruce boket, a ut utikarn, neb pr'Selo, a v to louti mi boty zarejdovaly a ja ut jsem byla v blare dolri tvafi a to vie, mleko se octlo v blare, vAecko se vylilo. Jak jsem vstavala, to bys se zasmala jak se mne blato teklo.

Frank miij mne videl z makale, ten se smal a smal. Tak elovek Ckodu o posmech se nestarej. Tak lit bud' zdrava.

VCera, dne 15. meli jsme besedu, Truksovi od ' Rosenberg. Veber u nas byl br. Stepan Valeik s man'telkou. Mel odpoledne jakesi fizeni v Pearland, tak se pak zastavil i k

VREITNIK 8. u nas byli mantele Bilk z Houstonu. Teti nas navCtivili mantele GajevCti st. z Orchard a Jan Strouhal st. z Ganado. Naveteva vSech nas Rozi Mikeska-Truksa.

Walla. Na zdar!

Taylor, Texas.

Mili bratfi a sestry!

Jak jit jest yam znamo, zylake v okoli Taylor, to nas 31. kvetna potkalo neCtesti, shotel nam dim i se vim v nem, krome nejake malidkosti. Pfi teto pkiletitosti poznali jsme mnoho dobrYch pfatel, o kterYch ani dlovek nevi, dokud ho nee° nepotka. Hned kdyt oheri povstal sjelo se hodne lidu a chranili dark budovy, garat atd, ale ze staveni se nedalo nic zachranit. Oheri povstal ye stfeCe a net mu} mut spattil to hofi, oheri byl jit v pokrodilem stavu, tak to nebylo dasu skoro nic uchraniti. yam, mili pfatele vzdavame srdedne diky za tak laskavou pomoc. yam, mile sestry path zylaCtni diky za tak krasne veal, kterYmi jste mne obneb jsem to ani neodekavala, tak krasnou podporu. Tam se dokazuje ta l'aska a ja vady budu vas v lasce vzpominat.

JeCte jednou vCem srdeene dekujeme za yeRubie Holly.

Lkerou pomoc.

Kovak, Texas.

Ctena, redakce, mile sestry a bratti!

Zdeluji varn, ae pfiCti nedeli 22. Cervna budeme zde na Koval- mit velkY den. Poradame velkou slepidi vedefe a politickou schrizi. Mame slibene znamenite tedniky, Jane' zde budou zastupovat a fednit pro kandidaty do idadu senatora. Lyndon Johnson slibil, ae pkijede osobne, jestli mu to bude jen trochu motne. On ma osadu Koval: rad, protote pri posledni presidentske volbe v Koval; odevzdario celYch sto procent hlasil pro presidenta Roosevelta. Ma za to, ae ptatele presidenta jsou i jeho pkatele.

Pfejeme mu, aby to misto opravdu dostal, neb jest pfitelem obydejneho lidu, cot dokazal jako kongresnik naCeho distriktb.

Bratfe Domorade, bude to ta slavnost, o nit jsem Vam ve Fayetteville fikal, jente ne tak velka, jak jsme zprvu planovali. Nestale ye podasi nas trochu zastraklo, neb zde prAi obden. Cesty jsou tu vAak vesmes t yrde, tak nee° budeme piece mit. Nedej se, bratfe Domorade zastraCit dalekou cestou a pfijed'. Prave pro tu vzdalenost bude nam vitan. UjiCt'uji Te, to osada Kovar velice rada by poznala opravdu upfimneho narodovce. A v to politice by jsme se take domluvili.

Touto malou slavnost pokada. fad Osveta Cis. 52., Koval', Texas, jehot jmenem zveme celou vefejnost. Na zdar a na shledanou zfistavam Vaclay Batina. yak itad Stefanik, Cis. 142., Houston, Texas.

V posledni schazi fadu usneCeno, aby tad poskyt1 opet sin pro vyueovani nak mladete zaeatkam eteni a psani v Ceske fedi po gest tYdnie zadinaje pfiCtim pondelkem 23. eervna v 9 hod. rano Doba se urei die podtu tan. V sobotu a v nedeli se vyudovat nebude. .Zadne poplatky se nebudou vybirat, mimo psaci potteby, ktere katclY tak si pfinese sebou.

Vyudovat bude eteni, psani a CeskYm dejinam br. Vaja, anglicke a Ceske pteklady, pak telocvik die Tyr'So ya vzoru sestra Helena Teperova; narodni pisne a dramotickY odbor, sestra Karla 6tvrtnikova.

Oddeleni budou dve: prvni pro zacateeniky, druhe pro taky pokroeilefei. Pfihlaste ditky v sini, nebo je pfivedle v pondeli rano.

Nebudu psati dlouhe vYklady, co deskY jazyk znamena pro nak vetev zde v nak nove vlasti, podotYkam jen tolik, to mame udrtovat nak narodnost na stejne vSrCi s narody jinYmi; kdyt jsem 6ech, Moravan, nebo Slovak, nemohu byt Anglidan, Francouz nebo Nemec, kdyt jini se staraji o sve byti a trvani, je take nak povinnosti starat se o sve, odnarodnit se neni tadne umeni, ale udrtet sy rij privod na firovni jinYch narodri, k tomu je tic eba odvahy a vedomosti, ktere nutno Arkepovat hned v miadi a ditky inky by byt ueeny samostatnemu smYCleni a vystupovani, zakladilm, aby v tivote samy mely lasku ku vzdelani. bratrsOm pozdravem, Alois Vaja.

17e stfedu, dne 18. 6ervna 1941.

POSLEDNI LIBUSE. Na 14. bfezen 1939 byla ohlaCena LibuCe. Mela byt velrni slavnostni za ucasti presidenta a vlady. Teprve veeer byla odfeknuta, kdyt Hacha odjel do Berlina.

PhSly majove cykly oeske Filharmonie': Ma Vlast, Dvokakovy Tance, aby svYm zpevem mluvily za narod, aby deskou pisni rikaly Ceske duvefime. Potlesky byly bez konce a riade vCemi Tabor V nem se volalo pa taborskem odhodlani, po husitskem zaniceni, po narodni site a hrdinstvi. Cyklus koneil Narodni divadio byla jako v nejslavnejei den.

Pfizemi i balkony ye vedernich Cateoh, uniformy a i-ady. Ani jedina nemecka uniforma v Jako kdyby nebylo 15. bfezna a pod zlatou a nachovou klenbou zfistal kus sveta, nedoteenY Casem, jako kdyby" pled Hynajsovou oponou zustaly stat dejiny. Ne, v divadle nebylo tragedie a poniteni, ale svatek sily a viry, tam nebyl kveten, ale /ten 1918 v ptedveCer osvobozeni.

PfiCel president. Hledike povstalo a ozval se rozptYlenY potlesk. Pamatuji, to sam jsem zakolisal, ale jen na okamtik. Musim zdraviti hlavu statu, ale nemohu zatieskati presidentovi, kterY podepsal, ze deskY narod se dobrovcilne dava, do ochrany nemeckeho nasili. Ani Schuschnigg, kterY byl Nemcem, podobneho aktu nepodepsal. A tak jsem se radeji rozhledl po opone, na nit sletaly s nebeskYch vin vybo.jene postavy sladkYch diveich tvati, aby skladaly vavkinove vence na hiavu narodniho genia.

Fanfary zaboufily. Z katcleho akordu zaznival kus dejin, kus slavy a velikosti vtely majestatnejei, fichvatnejei, nesmirnejCi. Neco veilkeho uchvatilo hlediCte. To nebyl potlesk, ale bourici orkan, neslo,bnouci a podmariujici: Zadival jsem se do iota Dr. Melly. Tleskal neustale a nadCene. V tu chvili se mi nejak lidsky pfiblitil. Ale nad nim se sna gela hlava porudnickeho v-Yrazu, neco naCeptavala a dr.-Ilacha ustal. Ne vAak hlediCte. Tam boufilo nadAeni, obi se leskly zapalem. Stara, dama v sousedni loti bez ohledu na okoli opakovala: Tak to bylo v roce osmnact, prave tak a tak zase to bude. — Uklidni se maminko, fikal ji syn. Zadival jsem se na starou pani. I mne se tfasly slzy v oeich.

Setkali jsme se se zarosenYmi zraky, podiva/i jsme se jeden druhemu do due a oba jsme si v ni Cetli, to vetime v novY Men. Stfidaly se obrazy. Potlesk odmerioval vYkon vysoke firovne. V hlediki byl klid. Katcly Cekal na zavereenY obraz. Koneene. Z mlhy dejin pronikly obrazy Pfemysla Otakara II., Karla IV., Husa, 2121cy. Na lave strane pfizemi v prvni fade kfesel nekdo povstal. Obratil se k rukama haznadil- Vstarite. Cele divadlo se napkimilo. VeStba LibuCe "Ten slavnY e'eskY narod neskona." zanikla v jasotu nad geni, ktere se nada, popsat. Htmelo v pfizeni, hudelo z galerii, ze vCech stran, veech srdci, hrdel a rukou, zafilo z obi a padalo k zemi v tisici slzach.

VS'e mi splynulo. Nikdy jsem neprotival nee° podobneho. Lidske mnotstvi, bijici jednim tepem zanicenYch srdci, volalo tak ureite svou touhou nejvetk a nejkrasnejAi. "Zhasnete svetla, vyklid'te sal". Dr. Haeha speCne opouCtel divadio. Za zpevu hymny mizela LibuCina vysnend Praha. Proud nas vynesl do veeerniho chladu. Pratske jezy Cumely vednou pisni Vltavy a na hvezdnern nebi v cele sve posvatnosti dominovaly Hraddany. Tit ne jako pfani tam na jeviCti, ale jako opravdova skuteenost a jedind pravda. ("NaCe noviny". 6TK.) Mad Svaz techoslovanti eis. 92, Ft. Worth, Tex. Sestry a bratfi! Hnedle bych by zaspal, k /lam ma pfijet orchestra z Granger, Tex., pod nazvem Bill Naizer a jeho hok. Tak jste vkchni zvani .se teto zabavy sedastnit. Doufam, to do to doby nas voda neodnese, neb zde mame vody, to ji ani ieka nestaCi pojmout, tak se vyliva do pole a 'dude jinde.

Pfatele, sestry, bratfi a cele obecenstvo, komu jest yam man°, ptijd'te na tuto zabavu, neb nam hog slibuji Good Time. Vstupne:— damy 25c, pan 40c. Za zabavni vYbor: John chaloupkik

Ve stfedu, dne 18. dervna 1941.

Niii iALOV RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nice podepsanY resoludni vYbor tadu Pokrok Roweny cis. 49., projevujeme uptimne citenon soustrast pozfistale rodine nad ztratou jejich milovaneho otce a maniela a nageho Josefa Kvapila, spolubratra kterY skonal dne 27. kvetna 1941 a dne 29. kvetna za hojne 'least pfatel a znamYch byl ulaen k vednemu odpoeinku na katolickem htbitove pti osacle Rowena, Texas.

ZminenY bratr dail se stati 70 roku. Do teto nova vlasti ptijel z Ruska roku 1906. teto m daleke ceste ho doprovazela jeho mile mantelka a etyti male ditky. Vzdor tomu, 2e svoji rodnou kolebku opustil se syYmi rodiei jegte v byl vtdy jejim obhajcem jak dugevne tak i hmotne. Nage narodni odbooka v nem ztratila elena, kterY se neschovaval za Rile; a na g tad ztratil bratra, ktery rad nav gtevoval schfize. Byl v2dy pametliv sveho slibu, kterY sloail u ptitomnosti eleml, net vstoupil v dlenskY kruh na gi S.P.J.S.T. Ano, mile rodino zeinteleho, bratti a sestry, mnohokrate nam bude chybet do poetu elera abychom mohli zahajiti tadovou mesieni schfizi.

Mile, man2elko a ditky zemteleho, my vime, 2e tesknite nad fimrtim va geho man2ela a otce, avgak ujigt'ujeme vas, 2e i my Vag stesk a 20.1 sdilime s vami. Proed mile rodino, jmenem nageho tadu pfijmete od nas uptimne citenou soustrast. Zemtelemu spolubratru budia zeme lehkou. . Deno v Rowena, Tex., dne 8. deryna 1941.

Jan Kagpar, Vaclav Kvasnieka, Josef Holubee, resoludni vybor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. ftad San Antonio, Cis. 133., S.P.J.S.T. lusty resolueniho vYboru, vyslovuje uptimne citenou soustrast pozilstale rodine nad nehlYm odchodem jejich draheho man2ela a otce, Frantigka Toboly, kterY nahle dokonal svoji pozemskou pout' dne 23. kvetna 1941.

Drazi pozfistali, nenalezame slov jimi2 bychom vyjadfiti mohli bolest a litost nad odchodem vageho man2ela a otce a na geho mileho spolubratra.

Smutek, kterY stihl vas, je smutkem pro nas a ztratou nenahraditelnou.

Soucit ye vagem zarmutku nevyjadtujeme jen slovy, nybf2 skutky. Kdykoliv budeme moci jakYinkoliv zpfisobem prospeti yam, neb napomocni bYti, ueinime tak ze srdce radi, neb vykoname tim easteenou povinnost via& nagemu drahemu spolubratru, jen odebral se ptedeasne do neznama.

Tobe, drahY ptiteli a spolubratte, pfejeme lehke odpoeinuti. Oest budf2 Tvoji pamatce.

Demo v San Antonio, Tex., 8. Cervna 1941.

S. C. Bundilova, F. Maly, Louis Dressler, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI My, ni2e podepsanY resolueni vYbor tadu KomenskY Cis. 20. S.P.J.S.T. v Granger, Texas, projevujeme jmenem na geho tadu uptimne citenon soustrast pozfistale rodine nad firnrtim jejich milovaneho mantela, otce, dedeeka a nageho spolubratra Joe 0. Dugla, kterST od nas odegel nav2dy k vednemu odpodinku. Zemfel dne '7. Cervna 1941 po pet tYdenni nemoci ye stati 68 let, a druheho dne byl pohfben na evangelickem hititove Oesko-MoravskYch Bratti za hojneho fidastenstvi rodiny a ptatel.

Zesnuly br. Dugek patfil do nageho tadu KomenskY od roku 1907 a do Jednoty ptinale2e1 od r. 1903. Br. Dugek byl dobrSrm elenem nageho tadu a posiednich nkkolik rokt4 b yl nagim stoptedsedou.

VESTN/I{ Vy, pozilstale, manielko a ditky a vgichni buzni, pfijmete nagi uptimnou soustrast, a zesnulemu bud.i2 zeme lehka.

Resoluce tato budi2 uvetejnena ye Vestniku a zanesena do protokolni knihy na pamatku a opis zaslan jeho pozfistale rodine.

Za tad KomenskY, Cis. 20., S.P.J.S.T. v Granger, Tex. , dano dne 10. eervna 1941.

Jno P. Trlica, J. H. Huser, Rudolph Hrugka, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nine podepsanY resolueni vYbor tadu Pokrok Pierce Cis. 50 v Pierce, Tex., projevujeme timto jmenem .tadu na gi uptimne citenou soustrast pozilstale rodine nad ztratou jejich milovane man2elky, maminky, sestry, statenky a nagi mile spolusestry Josefky Ustyrtik, ktera, dokoneila svoji pozemskou pout' dne 20. kvetna v nemocnici v Rosenberg a 22. kvetna byla ulaena k veenemu odpoeinku na htbitove ve Wharton. Zemtela ye stati asi 68 let.

Zesnula byla zakladajici Clenkyni na geho tadu, kterY byl zalaen 17. eervence roku 1904, a v2dy spravne konala svoje elenske povinosti a zfistala jeho vernou elenkyni a2 do skonani.. lime, pozristala rodino, 2e jste velmi zarmouni nad ztratou vagi milovane, avgak budi2 yam alespofi easteene iiitechou, '2e my v gichni uptimne soucitime s Vami ye Vagem zarmutku. Zesnula sestra at' odpoeiva v pokoji a best budit jejim pamatce. .Deno v Pierce, Ted., dne 15. Cervna 1941.

Resolueni vYbor: Jos. Barto g, Frank Rod, Joe Peterka.

Sbor Mladeie v Ennis.

Veeirek, kterY Sbor potadal pro Ceske graduanty a jejich rodide minulY patek, yydatil se vzdor de gtivemu poeasi, ktere v2dy se dostavi na vgechny podniky nami letos potadane a my ovgem znstaneme pekne doma sedet. Take v patek veder se na v gechny strany blYskalo a jen vydr2elo tolik, abychom se mohli trochu pobavit. Co chybelo do pineho yeeirku, tak ptijd'te vynahradit v nedeli 22. Cervna, kdy Sbor Mlade2e potada v Narodni sini "battle dance", pti kterem bude hrat Narodni kapela a tea kapela Oldticha Honze. Ted' jen at' je sucho v nedeli!

Dalgi slavnost bude etvrteho eervence. Odpoledni program ptipravuje Sbor a doufam, 2e se lid dostavi ye velkem poetu, neb v teto chvili meli bychom vice slavit tento yYznamny den, ktery dal svobodu Americe, a za kterou se sem tolik nageho lidu ptistehovalo.

Programu bude pozdeji oznamen, neb dosud vim jen, 2e ptijede br. F. B. Steiner jako teenik, a druha Cisla se ptipravuji. Veber ovgem bude taneeni zabava.

Pozdrav na vgechny a uvidime se pti torn "battle dance".

Wilma Nesudova.

Odbaka Svornost 5. N. Sdruieni v Houstonu.

Ted' vlastne ani nevim z ktereho konce zaCit jestli tadovou, sokolskou aneb C. N. Sdru2eni spolkovou einnost, kterou chceme vyvinout 29. eervna. Vezmu to hezky po potadku.

Jak vgichni pte.tele vite z ptede gleho oznamovani, budeme miti velice peknY program na ten den. Budou tam zastoupeny pane sokolska taneeni eisla, peknY 2ivY obraz ptedstavujici "Nage nadeje", a velice poutave divadlo na gich deb. pod nazvem "Poklad", nee() na zprisob jako bylo divadlo "Tajna, laska", jenom 2e to sehraji nage nejlepgi detske sily se zpevy narodnich pisni. teinkuji v torn Elizabeth 8tefkova jako Honzieek, Lilian Sopeakova co Matenka, matka, Eligka Cikala, Matenka Vajova jako otec, sestry Jitinka a Vera Vajovy, Marylin Earlova, Virginia Wardova. Pak bude sehrano divadlo o jednom jednani pod nazvem "Malit a pradlena", pti kterem rieinkuji: Jindfi gka Earlova, 01. Vala, J. Svreek, F. Began, J. Tfiska, A. Vaja.

V 2ivem obraze vystoupi tea hodne deti, jich jmena oznamime v pti gtim bisle Vestniku. Minime a udr2ime-li si eeske, ochotnicka divadla zde, udr2ime tim i Ceskou fee, a proto musime hledet zaeinat od tech neJmeri gich riagich deti.

Musime pti vgech Svizelich a ettit(iStoll zapraeovat hat' druhou 3 Lii t! geileitui potl,

Strana porovat je velkou nav gtevou. Nemyslim podpojenom nage, myslim vgude kde ochotnici nebo deft hraji, jit a podivat se a zapinit kaMou mistnost, tim dodavate chut' a nad geni pro dalgi einnost. Je to ohromna prace, musite si ptedstavit, ae ty deti misto prazdnin a behani po ulicich se uei doma filohy, co jine maji dobre easy. Za to zasluhuji pochvaly, uznani a to jim date velkou navgtevou.

Veber bude dobra vedete, ptipravuji peeeni na rani. Vyhravat bude Houston Czech orchestr.

Ted' vain zase napi gu, ae jsme oslavili velice dobte Den Otcu v sobotu veeer. Te2 ptejeme br.

Vojtechovi a jeho mantelce, aby men velikou radost z toho jejich prvniho vnuka a vgichni mu gratulujeme. Te2 man2elilm Josefu a Rosi 8ebkovS7m gratulujeme k jejich 40. vYroei jejich spoleene pouti man2e1SkYm 2ivotem. Tak jegte se strYeku s tetou drae, at' to dotahnete do 50 let.

Trochu nam churavi na g br. Rudolf Lebr.

Bratte, mate tam kolem sebe tak velike lesy a tolik rybnikri, prod to nemoc neutopite nebo ji nezatenete do tech lesri, aby Vas nezlobila. Jen nestonejte, at' jste zdrav do programu.

Nagi sokolici se cviei, chodi jich dost stale do cvideni pfes to, 2e jsou horka, to jim asi nevadi. V patek zaealo prvni cvieeni s malymi detmi, kterYch mame dostatek.

V nedeli jsme slygeli velice smutnou zpravu, ae rodina Kulhankova vyhotela, tak 2e zachranili jen svoje 2ivoty. Statenka Kulhankova je maminka pani Oldfich Vallove. Je to smutne a velice nam je lito toho negtesti.

Nage sokolice ptipravuji na nedeli yeeer dne 22. ptatelskY vedirek, tak se v gichni dostavte k Stefanikrim v 7 hodin veder.

Te2 rodinu Stefkovu vitame do noveho domova na Cottage Grove. Maji hezky, dist'ounkY domedek jako klicku. Ptejeme jim mnoho gtesti. - Tak nezapomerite na 29. eer yna. Na zdar!

Karla etvrtnikova.

DOPIS Z MEXICO CITY. 5. Cervna 1941.

ValenY pane gumgale!

Obdr2eli jsme dopis od Va gi sestry, pi. Langerove ze Zbra gova, kterou velmi dobte zname.

Byli jsme 10 let na Zbra gove, protae mfij mu2 byl vedoucim lekatern v tamej gich laznich a sanatoriu. Pi. Langerova tam byla zamestnana jako lazeriska a byla s narni velmi dobte znama.

Pige, 2e o nich ji2 tai leta nic nevite, protae jste se nejak ptal na Made. Sdelila nam Va gi adresu a proto Vam pi gi. Pi. Langerova, a Viktor jsou oba zdravi, Viktor dokonce dle posledniho dopisu mistr Hranic v ping pongu. Pracoval na silnici jako fitednik, protae po zavteni eeskych vyggich gkol musil nechat filosofie, kterou studoval. Chtel bYt sttedo gkolskYm profesorem.

Pi. Langerova je zamestnana dale v laznich, ze kterYch Nemci udelali tabor pro evakuovane deti z Nemecka. Dail se jim okolnostern ptimetene, maji vg ak pevnou viru, 2e to Nemci prohraji a pak se budou mit dobte. Pi. L. i Viktor jsou velci oedi, byli dokonce nejakY den na podzim zavteni.

Napig te nam, prosim, jak se Vam vede, nebo jim ptimo, budou mit radost a po gta dochazi dobte. Adresa .jejich je Zbrag ov, u Hranic, Protektorat OechY a Morava, Germany. Na ge; Dr. 0. Stern, Mexico City, Paseo de la Reforma, 107, Mexico. - Srdeene Vas zdravi a na zpravu se M. Sternova.

Poz. red.: Tento dopis byl zaslan br. S' umgalovi ve Snook a bude jiste na ge etenate zajimati. Br. Sum g alovi za laskavost dekujeme a s pozdravem, te g ime se na shledani pfi oslave 4. eervence v jejich firodne osade Snook.

Z Odboeky S.A.t.T. v Corpus Christi, Texas.

Krajanske vefejnosti v Corpus Christi a okoii zdelujem: 17Yroeni trh bill jarmark, jen se mel odbYvati v nedeli 22. eervna, jest odlaen na pozdej gi dobu, do mesice srpna neb zati, by vyznel dristojne a finanene prospe'Sne. Za odboeku S.A.O.T. Corpus Christi, J. J. Krug inskY, taj.

The word "private" - lowest army rank was the name originally given to,solilierii 1140 by teadal barons in their private wars,

Strana 3.

VESTN1K

PANI ANNA MIKULASOVA ZEMRELA VE STA• STO LET. Ellinger, Texas.

Cteni bratti, sestry a etenatstvo!

Dnes ptichazim se smutnou zpravou. Neni tomu ptilig dlouho, kdy jsem yam psal o to zylagtni udalosti pti ktere2 jsme oslavovali stolete narozeniny nagi zname a dobre statenky pani Anny Mikulagove; jest tomu, abych se s ureitosti vyjadtil, Best mesicti zpet. Zadn3i z ptitomnSich pti teto °slave netu gil, 2e zase za pouiVch Best mesicti se sejdeme u tohoto domu, abychom jsme se sneastnili jejiho pohtbu.

Staienka Mikulagova nikdy nebyla nemocna, a2 nekolik dni pied jeji smrti. Ov gem, nekdy v bieznu jig onemocnela na "flu", av gak teknete mi, komu by se tehdy "flu" vyhnula. Na ge dobra staienka se uzdravila a znovu vykonavala sve domaci povinnosti. V nedavne dobe ale zpozorovala, 2e se dobie neciti, ulehla do lfi2ka a podala slabnouti. Lekat venoval ji svou nejlepgi pozornost, ale jakakoliv lekatska pomoc byla mama, Pan nebes povolal si ji k sobe a dne 6. eeryna t. r. na ge statenka Mikulagova ukoneila svou pozemskou pout' a ode gla tam na vednost k blahemu odpoeinku.

Zaslou2ila si tohoto blaheho odpoeinku, nebot' 2ila sto let a gest mesict zde na teto zemi, kde pracovala poctive a chvalitebne 2ila. Kdo2koliv jste znali pani Mikula govou, tak vite 2e byla jednou z tech nejtiptimnej gich a dobrSrch 'Zen. Nikdy nezapomenu jak statenka Mikula gova v'Sechny nav gtevniky vitala pii to stolete oslave, jak potegena byla tim, 2e jsme se u jejiho domu segli a tam ji poctili k.jejim narozeninam. V jejim srdci jsme poznali, 2e ma lasku pro bli2niho tak jako pro sebe, ponevad2 v tak vysokem veku jako jest sto let, Indio lidi nalezneme, aby nas piivitali s takovou uptimnosti a viditelnou radosti. — Tak jako bratr farad' J. A. Barton ml. vzpomel v kazani pii pohitu, 2e Pan si ji podrgel na tomto svete tak dlouho, aby jsme si mohli vziti piiklad z jejiho 2ivota. — Pani Mikula.gova byla v jejich mlad gich letech pilnou a nefinavnou pracovnici a elenkyni Evangelicke Jednoty Oesko-Mora yskS7ch Bratfi.

Byla znamenitou zpevadkou v peveckem sboru jig ye stare ylasti a te2 v peveckem sboru O.M. B. na Ross Prairie. To bylo nekdy v r. 1882 a pozdeji, kdy zesnu1S7 farat Jindtich Juren, otec pisatele techto tadkti byl ieditelem dotydneho peveckeho sboru.

Pani Mikula gova narodila se v Jablunce na Morave dne 6. prosince 1840. Jeji rodide byli man2ele V. Novosadovi. Je gte v mladSTch letech provdala se za Josefa Mikula ge. Z tohoto man2elstvi vze glo devet deti, z nich2 tti, dva synove a jedna dcera zemieli ve stare vlasti v mladem veku. V r. 1882 ptistehovali se do Ameriky. Ptistall v Galvestonu nekdy na podzim a ihned spechali do okresu Fayette, kde se usadili nedaleko Ellinger. V r. 1883 zakoupili si farmu a na ni bydleli a2 do konce sySTch 2ivotti. Man2e1 jeji odegel tam na vecnost v r. 1914.

V tech letech, kdy rodina Mikula gova se sem ptistehovala, na ge pomery byly zajiste te2ke a zcela jine ne21i jsou dnes, z ylagte pornery rolnieke. Rodina Mikulagova zaujala se v praci rolnicke. Koupili si jednoho kone a zaeali rolnidit.

Brzy museli pkikoupiti druheho kone; jeliko2 ale jeden byl mladS7 a druh3i start, proto se orani valne nedafilo a tak byli nuceni tento nerovnST par zameniti za paru mull a pak rolnieeni pokraeovalo lepe.

Nemel jsem nikdy ptilaitosti pohovotiti si s pani Mikulagovou ohledne tech clavriSTch easti, jsem ale ptesvedeen, 2e ona byla schopna vypraveti mnohe zajimave uddlosti a zkugenosti, ktere za tolik dlouh-S7ch let pro2ila.

Pohiebnl obtady vykonany byly nejdtjve s kratgim proslovem a modlitbou v dome a pak se jelo priivodem do chramu Pane na RossPralrie, kde2 bratr farat Jos. A. Barton ml. vykonal dalgi pohiebni obiady, pak byly ukoneeny na htbitoye, kde telo statenky bylo ulo2eno k Yeenemu odpoeinku. Pohilou sueastnilo se velke mno2stvi lidu, rodina, ptatele a znami, jak zdejgi i ze vzdalenejSich mist. Rakev nesli jeji vnukove Henry Ki'euek ml. od Frelsburg, 8edi4t od Lu 1 1y n ge: i4 Taylor, Au6t, F.

VirLAD,

,

Ve sttedu, dne 18. eervna 1941.

ren z Effinger. (Posledni dva jmenovani nejsou vnukove).

Zesnula, zanechava Best deer, jak nasleduji: Pani Anna Zdatil z Taylor, pi. Kate Genzer z Granger, pi. Mary Valenta z Taylor, pi. Frances Machu z Austin, pi. L. H. Hilman z Taylor a pi. Rosie Volenec v Ellinger, Texas.

Takteg jednu sestru, pi. Joe Ripple v .Ellinger.

Mimo techto jmenovanSi ch zanechava tyto vnuky a vnuoky: Ludvik, Karel, Jerome a Henry Machu, Klara (Macho) Kienek, Olivia (Valenta) Bednat a Daniel Valenta. Jedna vnudka, Andelina Genzerova zemiela v fitlern veku; dale jedna gvakrova, pi. Stepan. Novosadova, a jedna pravnueka, maid Danna Lee Valenta, dcera man2elil Daniel Valento ySich. Mela take jednu sestru, pani Katetinu Hru gkovou, ktera zemiela pied nekolika roky ye stall. 98 let. Pani Hrugkova byla matkou nag eho znameho dopisovatele do rtiznYch deskS7ch dasopistii a humoristy Tom Hru gky, kter3% te2 zemtel pied nekolika lety. Mnozi bratti a sestry budou se asi dobie pamatovat na p. Tonaa ge Hrugku pro jeho Caste dopisy ye Vestniku a jinde, take byl dobie znam v nag ich krajansk'ch osadach, kde byl volan k vYmete pozernkfi. Mel v2dy zasobu humornS7ch "d2okil" a umel je y2dy s praySrm gestem vypravet. Oastokrate jsme spolu stravili dlouhe hodiny hovorem v me diffie.

Ze staienka Mikula gova byla ctena vgemi kdo2 ji znali, dokazovalo velke mno2stvi kvetin, ktere pokryly rov zesnule.

Pan E. C. Jeemenek, z•elgi pohrobnik fidil vgetliny politebni zale2itosti.

Pisatel t. i. pieje si vysloviti svoji hluboce citenou soustrast portistaiYm a zesnule staience pteje blahS7 a tich3) yeenSr sen.

Rad bych povedel bratru statiekovi Barto govi "jagaco" ohledne toho deSte na den 25. kvetna. Statidek psal, 2e jell ve velkern de gti a kdy se podivali ku Effinger, 2e videli tma y S) mrak.

Zdalo se jim, 2e snad v Effinger dobie zaprgelo.

Ten mrak byl bud'to nad Columbus, anebo Fayetteville, poiaevad2 zde nam jen lehce skropilo, tak 2e se mpraSilo, ale ye Fayettevile zapreelo hodne a naeii tam -Le g velke kroupy. V Columbus men asi 3 coulil dente toho odpoledne. Mel jste zde zustat je gte, dole, statiaku, ja bych si mohl s vami vice pohovoiit veCer, ponevad2 tehdy jsem mel vice dasu. Ptieti rok budeme Vas zase odekavat a doufam, 2e budeme toho mit jeete vice neZli letos. Na ge tomatove slavnosti jsou kaZdeho roku lep gi a Yetgl. — Vidim ye Vestniku, 2e Vas tam ze v gech stran prubuji sekat. Jen se nedejte, start - nestarSa vg ak na podobu nevypadate tak start a zuby mate svoje — 2e pry. 2e mate holou hlavu, to nic, ja tech vlast taky nemam nazbyt.

V nedavne dobe zde zemiel znam3) °bean p.

August Wagner ye stall 78 let. Narozen nedaleko Shelby, Jolted tiiceti lety ptistehoval se k Ellinger a zde s rodinou zamestnaval se rolnictvim. Byl to chvalne znamS7 dobrS7 elovek. Pohiben byl v pondeli due 2. eel-ma na lutheranskem htbitove na Hawk Creek nedaleko Fayetteville. Nag zdej g i pohrobnik E. C. Jedmenek iidil veg kere pohtebni obf'ady. Zanechava &nu, etyry cheery a tti syny, veichni dospeli.

Ty stale dente zadinaji loS7ti te gkS7m problemem pro vSechny lidi, nejen pro rolniky, ale pro vg echen lid. Zde nem stale poprcha. trody jsou uchazejici, ale nekteti prorokuji Apatnou firodu. — fteka Colorado, asi d ye neb tti mile od Ellinger se rozvodnila, ale brzy voda upadala. V dolinach voda zaplavila men gi korn, ale dnes co toto pi gi, slyg im 2e koryto teky je zase pin.e a 2e bude rozilita v ni2 gich bottiach. Toto nestale poeasi mime u2 devet Prave jsme obdr2eli dopis od pi. Frances Kachtikove, tetioky moji man2elky z Edinburg v Rio Grande Valley. Pi ge, 2e, tam maji moc deVypada, 22 je to asi v gude stejne.

Byl zde na vSdete koncem tSrdne Jerome Bubela, syn sestry Ludmily Bubelove. Jerome jest nyni v na g i armade. Byl asi tii mesice v kampu v New Jersey, aveak rrsruly tYden byl ptelo2en do kampu Bowie v Brownwood, a tak ptijel navetivit matku• a jine ptibuzne. Jerome vypada dobie a zdA se. r,. 7 nel.).(: fe:.§ackS( vojak, Xv,•t(

lirat, L. 0, 1th itaPttli

zapoi",;a1 kupovati tomaty a kupoval asi dva neb tti t3'7elne. Zde se ttidily ale nebalily, vozily se do Hallettsville na trucku. Celkem se zde prodalo asi etyti neb pet 2eleznidnich kar. Ty deg * o kterSrch shora jsem napsal, pogkodily rodu tomato.

Obr2e1 jsem ten "soliciting equipment", kabelku s pottebnSrmi papiry k agitaeni praci.

Ted' nastane das, abych zapoeal s agitaci. Tak bratti a sestry, kdy2 k yam neptijdu vas obte2ovat o iformace, kde bych mohl najiti nejakeho prospekta;tedy ptijd'te ku mne a povezte mi o takovem. Je jich dost na venkove, jen je nalezti a pokazati jim na vS7hody, ktere obdr21 od nagi Jednoty.

Psal jsem minule, 2e snad kdysi odvyknu psat takove dlouhe dopisy, no a podivejte se, co toho mam zase napleskaneho. Jest tedy eas, abych narazil na ten puntikovSr klie a dopis pkondil. S bratrskS7m pozdravem, Daniel A. Juren.

Snook, Texas.

Mill etenati.

Tak zase my rolnici mime prazdniny, ale jen od polni price. Men jsme zde tento tSrden dost vody a stale se je gte mraei. trody jsou dosud dosti dobre, ale jestli bude je gte vice prg•t, budou trpet mokrem i travou.

Oekarne tento tS•rden nav gtevu z La Porte, sestru a gvagra, Lewisovi, a kdy g tam stale moc preelo, sedela jsem zarmoucena, a mami si prozpevovala, ptiela ku mne a pravi, ale radej si zazpivej "Beautiful Texas" Ptig ti t,Vden zase oeekavame bratra Jindticha Sebestu, kter3) se pozdravuje po dlouhe nemoci a zdr21 se zde del gi dobu, na co2 se velmi teg ime. Byl v nemocniei etyti mesice, a ted' je s jeho rodinou ye Smithville, Tex. Psal, 2e by rad gel nekdy s Mareshem na ryby. Doufam, Ce budou miti. takove gtesti, jak Maresh mel veera, neb podatilo se mu chytit Best peknS7ch catfishfi.

Jeg te vas rnusim vSechtly pozvat na nage barbecue na 4. dervence, jet potadd nae tad Slovan Cis. 9. Tel budeme miti pti tom i bazar, a kagdY jest gatlan, aby neco ptinesl do bazaru a hodne, co bychom si meli co koupit a z dello vybrat, neb nae tad pottclauje, abychOm hodne Tel east z toho se da. Oervenemu kti2i a nagemu. SALT. Dries weer mime jiti na sprchu pro pi. Alvin E.! efeik, lo;%-valou Evelyn Jakubik, dcera Henry a Kristiny JakubikovSich, a zitra zase na sprchu pro pi. Woodrow McCarty; bYyalou Mildred 8ebestovu, dceru Lalislava a Fannie 8ebestovS7ch.

Tedy na shledanou na 4. eervence!

Fay Maresh.

Rowena, Texas.

Cteni bratti a sestry, uvedomuji vas, 2e na den 22. 'derma ptipada etvrtletni schtize nagi odboeky S.A.O.T. v Rowena. Schnze zapoene ye dye hodiny odpoledne. Po schtizi ma bSTt prodavana svadina. Prosim ctene sestry, nezazlivejte mne, 2e vas zase obteluji, neb na onu svaeinu mate ptispet katda nejakS7m peeivem. Doufam, 2e tak mileradi ueinite, za co2 vam ptedem uptimne dekuje a v gecky etenate zdravi, Vaclav Kvasnieka.

Berlin. — Nejvyggi velitelstvi oznamilo, 2e za prvni etyki mesice roku 1940 bylo potopeno nemeckSimi ponorkami a aeroplany celkem 2,235,000 tun anglicky'ch obchodnich lodi. Die anglicke admirality bylo potopeno a2 do 30. dubna 1,617,359 tun obchodnich lodi, anglick,Ych a neutralnich. V nemeckem kernunike se pravi, 2e k temto ztratam musi 13S7ti ptipoeteny i ztraty lodi, potopenSrch minami, jet nejsou znamy, jako2 i zajate lodi, ktere byly dopraveny do pHstavti, ovladanSth Nemeckem.

Lond3"7n. — Ernest Bevin, ministr price, kterY mluvil ye Wibledon, prohlasil, 2e "Hitler je si vedom toho, 2e riemii2e poraziti Anglii pied roskuteenogti, kem 1942 a to pMvadi Nernce Ce14 15118 :61)04",'W;Th ',:3tAtfl t)13cie' Pas

YESTNiK

Ve sttedu, dne 18. eervna 1941.

JOSEF HAZR PiSECKt

NA NAVSTEVE LGA, osmnactileta divka dlechtile tvate a O ztepileho vzrilstu, p • ijela z Prahy na nekolik dni na navkevu k sve tete do vetkho jihoeeskeho mesta. Bylo to za letniho parniho odpoledne, kdy2 teta, pani Hrozna, vdova po zemskem radovi, objimala svou netek na nadrat. 012iny oei zanily, tvake se rdely a rty nalite 2havou krvi se usmivaly a libaly damu vzne gene postavy i jeji dva hokky. "Pan Pekk, odbornY uciteY, vzacnY a trpelivY preceptor myth zt'keStencil", pkedstavovala pani radova mute prostfedni postavy, sloktYch fidtil, se sktipcem na nose. Jeho hnede oci zazatily, kdy2 podaval ji ruku, pak je sklopil a odvratil se k hochilm, aby je odvedl na peron.

"Tek mne", kekla nedbale Olga a s rortomilou srdeenosti zavesila se v rame tetino a s bujnYm veselim pobizela ji k pkatelkemu vpadu do mesta.

Ne2li se mohl Peek vypraviti s hochy z nadra2i, byly nak damy ji2 v ulici, v ni2 byl pani radove.

Pdkovi ji2 mnoho neschazelo do theeti let.

Do domacnosti pani radove chodival v fiterY, ve etvrtek a v sobotu, aby s hochy opakoval tkolni ueivo. Za ten rok, co s hochy se Lien, velmi y e Skole prospivali. Proto si ho pani radova, velmi vakla, ale i pro jeho hudebni nadani, bylt' riejen dobrYm zpevakem, ale i vYbornYm pianistou, a pro jeho charakter a va.2nY nazor na. silk. Po vyudovani v2dy s pani radovou a hochy veddival, pki eem2 politisovali a debatovali o otazkach dne, nevyhYbajice se i nejvaInejSim otazkam, jako je nabdenstvi. Veeer koneival u piana, nebot' i pani radova, byla velmi dobrou pianistkou. V tomto pkipade hral Peek na housle nebo zpival. Jeho baryton byl jasnY a lahodnY, umel do zpevu vloziti cit a ddi. Divei spoleenosti neiiyhledaval od to doby, co dostaval anonymni vyznani lasky s pruhlednou gifrou a vyzvani na dostavenieka. Uzaviral se ye svem pokojiku a volnY eas nejradeji travil v kruhu rodinneho tepla pani radove.

"Odpust'te, drahY pkiteli", zvolala rychlou chtizi vkcka uzardela na prahu sveho domu, "vekim, 2e nemohl jste nas dohonit, Olga nejde, ale leti". Divka se vesele rozesmala a ditel k to nevadi.

Potom veki S'irokym schodiS"tem, ktere bylo na odpoeivadlech vyzdobeno exotickYmi rostlinami, do prvniho patra, kde byly obyvaci pokoje pani Hrozne. Bylat' zb,mokla, nebot' krome tohoto domu mela na venkove rodnY statek, kterY vYhodne propacht9vala poctivernu najemci.

Ueitel odebral se s hochy jeke do jejich pracovny, aby s nimi probral ueivo na pkiki den stanovene. Neuplynula jeAte ani hodina, kdy2 sldka oznamovala, k jiz je prostkeno na stole.

Hosi s radosti zavfeli sve knihy a sekty, Pekk opravil si polohu skkipce a vSlchni se odebrali do jidelny.

Uprostked pokoje sta.). podlouhly S'iroky still, kterY belosti stkvel se pod tkiramennym lustrem s elektrickYmi Zarovkami dosud nerozsvicenymi. U stolu ji2 sedela Olga ye vkusnem domacim obleku s tetou.

Pekk, ukloniv se darnam, pkal jim dobreho vedera a posadil se na sve obvykle misto. Stark. Koch Pavel usedl vedle Olgy, Jiki vedle Pdka, jeho 2. protejkk byl host z Prahy. Divka na pozdrav odpovedela kYvnutim hlavy a mirnYm (1smevem, pki nem2 se zaskvely jeji krasne, zdrave zuby. Pani Hrozna, &l y e ne2 ho g i se usadili, polibila je na eele a dala znameni, aby veeete byla jit nesena na MladY mu2 obratil se k Olze s nekolika otazkami, ptaje se, jak ji uplynula testa. z Prahy, jakou mela spoleenost, jak se bavila y e vlaku a jak se ji zde libi. Povakval to za 6vou povinnost vtlei hostu pani radove, Di v k%-■ ocipovjdaba, pr(P0 t,Tn

rrl

,

YZM

huvt1 iii

poiltAttycil uttairAt

vi

ni nove vlady a vladni vet6iny, cot nekterym nakm lidem dosud nezni dost sympaticky, protok za Rakouska slovo "vladni" bylo v narodni klatbe a popularni byly jen oposidni strany. Dosud jsme se zcela nepfeorientovali.

"Jedno jest nam potkebne", pravil odborny ueitel mezi veeeki, a ndli mohl svou mykenku vyjadfiti, zvolal Pavel: "Letadla, hodne letadel."

"Letadla ovkm ted' take musime mit, dokud nak sousede harak 'Savlemi, ale myslil jsem — mir. Miru jest nam i cele Evrope velice tkeba."

"Jaka, hrizza je valka, za2ili jsme ve svetove valce. Ma rodina site hmotne nestradala diky memu dvorci, ale take jsme ji draze zaplatili, nebot' jenom nasledkem valednYch strazni, ktere prokl mtiij mu2 jako diistojnik na fronte, pkedeasne zemkel za etyki leta po valce."

"Valka je boj vkch proti v g em", kekl Peek a pokraeoval: "Je to znieeni vkch mravnich zasad a hodnot, co2 je hork y e svem povalednem obdobi, net znideni hmotnYch hodnot. Vy jste, milostpani, nepoznala y e Wee hladu, ale miliony Zen, deti a mute vkch stave nemely east() v pravem slova smyslu dat ca do fist. Hmotne se lidstvo po valce zeerstva zotavilo, ale vidime ten mravni rozvrat, kterY 'Sifi se jako kruta epidemie z mest u2 i na venkov."

"A proe jsou valky?" zeptal se Jifi.

"Popud k valce dasto dava vypjatY g ovinismus, nekdy sobecka hospodakska politika velkych naroda, ale i rafinavane vypestovanY militarismus v narode, kterY nieeho se neboji a neostYcha se prohlasiti, k mot pkedchazi pravo", rozhovotil se Pekk, ani2 piimo odpovedel na otazku Jikiho.

"A je mono znemdniti valky?" ptala se Olga, jet se zajmem pozorovala Pdka, jemu2 tvat zrdovela spravedlivYm rozhokeenim.

"To je pkec veci diplomacie", pkede g la Pegka s odpovedi pani radova.

"Diplomacie", ironicky se zachechfal odbornY ditel a v tom duchu pokraeoval, "mela by to bYt jeji prvni, nejsvete161 peee, ale zatim pki vkm jednani o nejsvetejkch zajmech narodu ma na mysli sobecke zajmy sveho statu a dim vetk stat, tim egoistietejk."

"Smiouvami zabezpeeend rovnovaha evropskYch state znemo2ni pkedem valku", minila domaci pani.

"To je prilis vratka vec, protde takove smiouvy nemaji mravnich podkladil — jen mocenSke a to je stavba na pisku", namital Pegek.

"Ostatne mame Spoleenost narodil, ktera ma znemdniti valku", prohodila Olga.

"Spoleenost narodli je jiste skvela mykenka a spini sve poslani, bude-li g ettiti sveraznou osobitost narodnich plemen a pra y narodnich celkil a bude-li prodchnuta absolutni spravedlnosti a laskou k bli2nimu, tim nejvyMim pkikazem kkest'anstvi", odpovedel Pe g ek. Postiehnuv, to upfela nan pani radova svilj zrak obrneny lorrionem, obratil se pkimo k ni a jaksi slavnostne zdtraznil: "Ano, diplomacie musi bYti vice kkest'ansky moudra net liberalisticky chytra. To neni reakce, ale pokrok."

"Pfekvapuje mne, pkiteli", kekla pani spodtejic lorrion do kfidla. Nastav g i pomleky hok, jichZ debata nezajimala, aby se vyptavali Olgy na pamatnosti Prahy. Pki tom divka vypravela i intimnosti z rodinneho soukromeho 2ivota pkednich politiku, o nich2 pra2ska smetanka s pravYm labdnictvim east° 'SIM i nejdivoeejk a nejpikantnejk zpravy. A tak nastal rozhovor o rodinnem 2ivote a rodine bec.

"A prod nemate rodinu, pane diteli?" otazal se Jai. "Protok nejsem 2enat."

"A prod se neknite?"

"Ale, Jiki, to je nediskretni otazka", pokarala ho matka.

OdbornY ueitel se usmal a prohodil: "K tomu museji bYti v2dy dva, On, ktery se kni, a ona, kterou si bere."

"To jib take vim," diskutoval 1100, 'on, to jste vy a ona, nu, tu si rnusite -To It: ten ii ;1,N‘ ti' ji 680 fterla8eP' Is'Au

WAIft

attlt

Oran* P. ga v rozhovor, ale v to chvili, jak to tekla, velice se na sebe mrzela, ze nemleela.

Bylo po veeeki. Pani radova dala pokyn, aby ptibory byly se stolu odneseny, a hochy odvedla do ldnice, odkud se brzy vratila.

Olga jsouc jeke v'Secka zapalena, s1a k pianu, kde usedla.

Nadhozene tema o rodine se znovu vracelo.

Domaci pani se tajemne usmala a tekla• "Abych se pkiznala, ji2 davno jsem chtela vas pki vsi diskretnosti upozorniti na nektere zdejk dcerdky, ktere by jiste neodmitly navazani blitsich styka. Tanula mi na mysli Bolenka, jedinaeek pana stavitele."

"To by tak sluna stadila na jeji toalety."

"Manieka pana profesora Soukupa."

"Nepotrpim si na barvy."

"Vlastieka pana rady Tykala."

"PkilfS velka kosmopolitka."

"Jak to?" dasla dama nasazujic si lorrion, aby lope videla na odborneho ueitele, kterY ji zcela pomatl v jejjim konceptu.

"Myslim, 2e rodinny 2ivot byl by pkili g ma1Sr okruh jejiho pilsobeni. Ona ma ambice na girgi pole pusobnosti. V tom ohledu bychom gpatne vychazeli."

"Pkekvapujete mne, ze je fSecky znate a pHsne klasifikujete:" "MestskY 2ivot uz je takovY, ze pkatele se postaraji, aby Clo y & poznal lid, i kdy2 se s nimi nestYka." "A co byste poladoval od sve 2eny?"

"Jsem skromnS7 , aby ji rodina byla malSrm svetem — nic vice."

"V to ptieine Zadna zdejS1 divka y am riekonvenuje?"

"Pokud jsem mel pkilektost poznati bud' z autopsie, bud' "z Ustniho podani" — ne!"

Od klaviru se ozvala prudka roma. To Olze vyklouzlo viko u klavesnice z ruky a prudce ji uzavtelo. Sama se polekala i teta lehce vy ktikla.

"Jak jsem neopatrna", omlouvala se a podala preludovati. Ani nevi, prod se ji nahle zachvela ruka, na nit vyrazil jemny pot, take ji viko bezdeky vyklouzlo. Poslouchala rozmluvu a nejak nedoekave, pkimo horeene napjate eekala jeho odpoved'. A kdy2 kekl — ne, div 2e hlasite nezajasala. Prod? Na tu otazku sama nedoveclla odpovedeti.

Chtela se zdati veselou a bodre mysli, proto pdala hrati laSkovnY pochod komediantii z Prodane nevesty. Zahrala jeke nekolik taneenich kouska a potom chvili preludovala, aby nabyla chvile volneho easu k rozhodnuti, co zahrati. Nahle udetila akord do d-moll toniny a poeala hrati vstup k ruske romanci: "Ticho po pekne". Byla to piseri, kterou Peek tak east° zde ji2 zpival pri doprovodu pani radove. I tentokrate nemohl potlaeiti blahY zachvev sveho nitra. Vstal rychle od stolu a tie se postavil za Olgu. Citil krev prudeeji na skranich proucliti, dim vice se blikla ptedehra ke konci. Posledni akord, maid pausa. Peek navlhail jazykem suche rty a v to chvili ji2 se nesla komnatou piseri: Ticho po pekne, kudy chodival, kdy2 mi o sve lasce jeke mluvival.

Divka pfekvapene se nan ohledla a v nahlem vzruSeni nevedela, kde ptestala hrati a jak pokraeovat. Ale ten zrnatek trval jen okanilik.

Rychle sousttedila svou vS'ecku mysl na hru a uklidnena ji2 y e hte pokraeovala. Kdy2 Peek zpival: Zdalo se mi, zdalo, zdalo eastokrat, jinou ze on libal, jinou to ma rad, znel jeho hlas pine, jako hlas zvueiciho kovu.

01Ziny prsty nyni mechanicky se dotSrkaly klaves, nebot' celou dui byla upjata k jasnemu barytonu. Zpevak byl Upine kl!dnS7 a se zalibou hledel na hrajici divku, jeji bi1Sr nosik nosik tak markantne se odraZel od zrakvelYch lici, nad nimi se klenulo tmave oboei. Pozoroval, k napjate posloucna 1 o zpevu a spokojene se usmiva.

1(d Wtanouc "wborne", : 1'‘, 0:ta obt6t1).;),

Strana 10.

Zrak ji zakil a hlas znel vfelYm teplem opravdoveho nad8eni. Stiskia mu ruku, ac nevedela ani dobte, zda on ji drive uchopil za ruku, di ona jeho. Ale pojednou si uvedomila, ge si tisknou ruce, a v tete chvili citila na sve ruce jeho rty.

"Dekuji za pochvalu", fekl pouze.

Zmatene pohledla v tu stranu, kde sedela teta u stolu pohroutena v eteni sveho deniku.

"Caj jig bude student'", kekla, kdyt postlehla, ge u piana nastalo ticho. Po celY rok jit, co chodi Peek do domacnosti pani Hrozne, nepiji po veeeki piva, protote Peek je abstinent, ale eaj s citronem, cot si pani ted' tee libuje.

Divka byla rozdilena a rozechvena. Citila dosud zvla8tni teplo, ktere ji rozproudilo tiveji krev, kdyi horka jeho ruka svirala jeji pravici, a ktere bylo stupriovano thavosti jeho rta. Podivali se na sebe a usmali se onim Usmevem, ktery ma zakrYti jiste rozpaky. "taj jiste jig vychladl", koneene prohodil, aby neco fekl, "ostatne main student eaj rad".

Potorn musila se i Olga pochlubiti svYm veckYm umenim. Vyhledav gi z detnYch hudebnin tetinYch nektere zname veci, zazpivala Bradskeho piseri: Jako andel ty jsi krasna. Nyni zase Peek negettil slovy nadknYmi, kdyt doznel jeji lahodnY sopran, ocerioval jiste nasazovani tone a jasne vyslovovani sykavek, cot zp1sobovalo srozumitelnost zpivaneho slova.

"Ani jsem netu811, jaki jste umelkyne", nadkni zahoroval.

"PokMate vYkonneho hudebnika za umelce?" odtugila Olga.

"JakYm pravem bych to mohl popirati?"

"Pravi se, ge na to jmeno maji narok jen ti hudebnici, co tvoki dila; ten, kdo je pkednagi, stoji v druhe kade. Jen prvnim stavime pomniky z mramoru."

"Ti druzi staveji si je sami v srdci svYch posluchaeti. Co platno by bylo, kdyby umelec napsal mistrovske dilo a nebylo by umelce, kterY by je dovedl s naletitYm pochopenim pkednesti.

Ostatne i pki pkednesu tvoti — citem a pochopenim umeleckeho dila."

"Ale autora kladu vtdy vYte", vmisila se v hovor pani Hrozna, "net recitatora. Onen z botske inspirace, tento ukazuje, jak cizi dilo na jeho dui pusobilo — v torn vidim ov8em take umeni."

Pak oba pevci domluvivk se, ge znaji Blodkovu operu "V studni", paean ji zpivati od poeatku. Verunu zpival Peek a Lidunku Olga a skoneili citupinYm dvojzpevem: "Mlada laska, to je raj."

Okna jidelny byla obracena na dvrir, proto meli je otevfena, aby nodni lahodnY, teplY vdnek mohl ochladiti horko uzaviene mistnosti.

Pevci ani netu gili, ge mail vdedne posluchaee sousedniho domu syna keditele Dvokaka.

Peek podivav se na hodinky, zhrozil se, jak je jit pozde — pul jedenacte. Obyeejne zival z domu pani radove po devate hodine. 0mluvil se, ze se tak mimokadne zdriel, a poroueel se damam. PH odchodu zahledl dlouhk, hkejivY pohled Olgin. Pocitil v prsou mile teplo, do to doby zcela nezname a nezatite. Po schodech sestupoval jako v opojeni, ge musil davat dobry pozor, aby se nezkitil nahle do priijezdu. Na ulici div si nezpival, jak byl rozradostnen Blatene se usmival na celY svet, kterY je tak krasnY, ach, tak neskonale krasny — — — Doma chtel pokraeovati v zapodate eetbe, kdyt se vg ak ptistihl, g e pouze odi etou, ale mysl bloudi docela jinde, zavtel knihu a prochazel se po pokoji.

"Jak je to zvlattni, ge Olga mi pkipada tak malo cizi, jako bychom se jit dlouho znali, jako by to byla ma sestra."

Dlouho pfechazel po pokoji a tine si zpival: "Jako andel ty jsi kra,sna, — — " V to dobe chystaly se obe damy k odchodu z jdelny.

"Jak se ti libi, mila, Olgo, ni8 odbornY uditel?" ptala se teta, hledic zpytave v jeji zrumenenY oblieej.

"Je velmi interesantni, fekla bych nad prumer svYch vrstevnikti a seriosni."

"Ana," plisvedeila teta, "je nejlep81 ze zdej8ich pedagogt, kekla bych jedinedny."

"Take mam takoV dojem", dokladala a jsouo

VESTNIK

v8ecka pina bla genosti, toutila bYti jig sama a proto rychle odkvapila do sveho budoaru.

"Jiste je to mu g velmi zvla8tni," letlo ji hlavou, "a zda se bYt hluboke povahy. Ale, Bate, prod nan stale myslim? Spatrim jej prvne ye svem givote a jeho obraz se mi stale vraci pied odi. Kouzlo jeho bytosti je tak zvlaStni, nezapomenutelne — — " A citila se tak spokojena, a blagena, '2e by radosti celY svet objimala. * Olga dlouho spala a kdy g se probudila a vstoupila do jidelny, byli oba ho gi jig davno ye takge mela dosti klidu, aby mohla se oddati vzpominkam na vderej8i veeer. Jake rozko8ne chvilky to byly u piana, kdyt zpival Pe8ek, a jak ji stiskl ruku a jak na ni hledel! Takove pohledy mluvi, na ne nelze zapomenout.

Cele dopoledne ztravila v rozko8nem sneni. Po obede sestoupila do zahrady, aby byla zase o samote, aby mohla venovati se svYm my8lenkam a snrim, jich2 stiedem byl — Pegek. PH tom nemela ani tuSeni, ge je jig delSi das pozorovana.

Veerej gi posfuchad ze sousedstvi jejiho zpevu — abiturient Boiivoj Dvotak, hledel pies zed', ukryt hustYm gefikem, na zadumanou divku.

Piimo ji pohlcoval svYma vznicenYma odima.

"To je ona, ta Pra gka, jak vdera hrala a zpivala," mysli si. "Ach, to byl zpev, andele nemohou lepe zpivati. A ta hra! Mo gna, ge chodi do konservatoie. Hrala tak procitene, 2e klavir pod jejimi prstiky pkimo mluvil."

Pohligel zbogne na divku, ktera ho dosud nespatkila, ac jig nekolikrate gla kolem neho. V studentovi se tajil dech, kdyt opet se bligila. Ueinil bezdany pohyb rukou do sve nadherne svetle kagtanove kgtice, ktera se v malebnYch vinach nad oduSevnelYm vysokYm Belem rozproudila na dve strany.

Olga ho ted' site postiehla, ale chtela se tvage ho nevidi. Student -dark zastihl jeji pohled, proto nechtel se ji g ukrYti za Setik, ale vylogil se vice na zed' a pfidu genYm, avgak vroucim hlasem zvolal: "Hiedim na vase stopy a divim se — — " "Co je na myth stopach divneho?" usmala se. " t. e je ta zeme tak nevdedna a neceni si toho, kdy2 po ni kra,eite."

"Ale co by mela matka zeme delat?"

"Vyzdobit kagdou stopu fialkami. Ja alespori, kdybych byl zemi, vykra glil bych vase stopy temi krasnYmi jarnimi kvitky, aby vane jejich ptipominala vagi pfitomnost."

Pohledla nan pozorneji. Jeho krasnY oblidej s anticky modelovanYm nosem a s jemne sametovou pleti rozhoiel nebYvalYm garem a modre diste oci, ktere hledely s unylou vroucnosti, pomatly divku i trochu zalekly. PostraSila se to zjevne opravdovosti a naivni, ale vrouci upiimnosti. "Dobie jste pravil jarnimi kvitky a ted' je konec dervna, to fialky nekvetou, tak je to nemogne", fekla a zasmala se.

"At'si, ale zavidim pisku, po kterem kradite."

"Prod?" a udinila pohyb, jako by chtela pokraeovati v prochazce.

"Protote smi se dotYkati vast nogky".

"Prozatim jen stievice", zasmala se divka.

"I toho bych si zatougil snive.

"Kdybych chtela bYti zlomyslnou, tekla bych — nezavid'te pisku! ti chtel byste se dostati do takovehoto styku?" a no gkou odgoupla pisek s cestioly.

"Mohla byste byti tak krutou? Ale odpust'te, ge jsem se dosud nepiedstavil" a fekl sve jmeno. I divka tak ucinila. "Ach, Olga, Olga, jak je to krasne jrneno", rortou gil se nahle. "To jmeno mi vgdy ptipomind "Onegina". Kdybych umel zpivati jako vy, zazpival bych piseri Lenskeho."

"Cog vy vite, ge umim zpivati?"

"Vgdyt' jsem vas ve'era veeer poslouchal. Jak to bylo krasne, 8koda, ge tak brzy jste se odmldela. BYval bych poslouchal do rana."

"Ale pouze sama jsem nezpivala."

"Vim", fekl trochu smutne, "poznal jsem pana odborneho ueitele, kdyt zpival melancholickou piseri Ticho po peSine."

"Vy tu piseri nemate rad?"

"Ach, ano, pisen je velmi krasna." Zesmutnel a odmleel se. Chtelrtci, nic nenamita, proti pisni, ale ten zpeval se mu nelibi, zvlaSte ted' pocitil proti nemu nikdy drive netu genY odpor,

Ve stkedu, dne 18. eervna 1941.

Olga postfehla jeho my§lenky, jich2 se polekala. V zahrade jig nemela stani. Letmo pohledla k 8efiku a v jistem zmatku prohodila: "Nemyslete na Onegina, je nebezpednY a zitludnY jako opium", a ueinila nekolik "Sleeno, dovolte, prosim vas, pkijdete se zitra zase?"

Ne." "Ptijd'te, sna gne prosim", a hlas se mu rozechvel.

"Nikdy", a odkvapila, anig se podiv.ala na rortouteneho krasneho horlivce.

Vgecka zmatena odtud prchala. Balk hledel za ni s vroucim rortougenim prvni lasky a vtele si pial, aby se alespori ohledla, tiebas pla ge na vteiinu, ale piece. — — Hledel za ni se vznicenyma odima, ale jejiho ohlednuti se nedodkal.

Mirny rismev na zrrigovele lid se zvolna ztracel, rozjasane oko zesmutnelo a student si bolestne povzdechl: "OdeSla a ani trochu se neohledla. Je zcela jina neg nynejSi devdata." PH tom si vzpomnel, ge nemela rty nabarvene karminem a tvati se nedotklo lididlo. A je z Prahy! Jaka to vzacna vYjimka! Resignovane vratil se do besidky, kde byly na stole rozlo geny knihy a poznamky, z nicht si opakoval ueivo k maturite na gymnasiu. Toto tuskulum opustil zaslechnuv chrupot pisku v sousedni zahrade, maje tu geni, ge to divka, kterou sly gel vdera veder zpivati, protog'e krodeje byly docela jineho razu, ne g divoke reje obou hochti nebo va gne kroky pani Hrozne.

Tak se na to setkani tesii, piedstavoval si, Ake blaho nepini jeho srdce, ag s ni promluvi a at ji fekne, ge celou noc nemohl klidne spati. Sladtouha ho k ni pudila, a zatim takto v8e dopadlo. Chtel se zabokiti do studia, ale kdy2 nejhorliveji eetl, pkistihl se pii faktu, ze nevi, co pkeeetl. V duchu vracel se mu stale krasnY divei obraz Oltin, s nimg vedl tivY dialog. — — — Rovneg Olga vratila se ze zahrady vAecka zneklidnena. Polekal ji student& vkelY a opravdovY ton hlasu, v nemt citila genskYm instinktem vielou hloubku citu. A to ji bylo stra g ge ten jeho tak nahle vykvetlY kvet vie--nelito, Mho citu ma bYti odsouzen k beznadejnemu zvadnuti. — "Prod prave ja mam mu udelati bolest?" fekla si, "je tak mlad a tak krasnY a prvni jeho vznicene city must mraz skuteenosti Prod jen mne byl ten bolestnY osud pkisouzen?

Nikomu jsem dosud vedome neubligila, ag ted' mam zarmoutiti toho, kterY mne miluje."

Zavzdychla a zesmutnela.

NavrativSi se do pokoje, zasedla k pianu, ale tam se ji dakilo — jako Boiikovi v besidce studiu.

Nechala hry a Sla za tetou do kuchyne, kde, &lye neg se nadala, ptala se, kdo bydli v sousedstvi?

Teta neodvracejic zraku od testa na maselne koldeky, ktere s Betu glou, starou kuchakkou, ptipravovala jako zakusek k daji, odpovedela: "To je mila rodina pana Dvotaka, ieditele mat'anske Skoly, na ktere uci te g nag pan PeSek. Maji dy e dcery a jednoho syna, kterY studuje s vyznamenanim. Je to krasavec, do ktereho jsou zdej gI sledinky cele zblaznene, ale on je vudi nim jako ledovec, ad je to velmi distingovanY jinoch. Pozitki dela maturitu. Rodide jsou zcela klidni, nebot' jsou piesvedeeni, ge jejich Botik ptinese zase vyznamenani. Jedna dcera je jig vdana, a bydli s rodidi v rodnem dome. Druha, dcera ma znamost se soudnim adjunktem. Mute se Mei, ze givot DvokakovYch plyne jako po zlate niti. Jsou zcela St'astni, vgdyt' kag de jejich pkani se jim spirit. Jiste se doekaji i doktoratu sve ho syna."

Olga bezdeky vzdychla a ode gla. Hlavou ji letlo: "Aby tak pH maturite propadl — jeji vinou."

A znovu si pomyslila, prod jen k tete jezdila, mohla bYt u8etkena tohoto dukvniho zmatku.

Ovkm, pak by se take nesetkala s Pe8kem — a byla pina rozporu a v8ecka rozladena.

(Pokratovani.)

Co si mame mysleti a eloveku, kterY se ostfe ohra guje proto, kdyg ho nekdo v fedi pferuguje, on vg ak sam provazi prnsinv druheho vyktiko. vanim?

Ve stfedu, clne 18. eervna 1941.

Piehled prI jmu a vydani za mesic kveten 1941.

PRIJEM: Od fa.dil Splatky hypotek Splatky bondil Splatky na majetek Splatky piljeek certifikatft Urok z ID-Week cert.

Urok z bond& Urok z hypotek Splaceno za praci v piljekach Slolena, splatka na hypoteku Najemne z majetku Vracena Umrtni splatka

$ 14,760.47 10,906.92 675.00 1,422.50 6,539.98 1,432.70 720.00 2,788.90 217.43 29.30 118.68 673.40

Celkem Hotovost z min. mesice

$ 40,285.28 124,848.31

Uhrn VYDANI. Na Umrti Na Amrti nedospel. dedicum Na Umrti nedospel dedic. trok 11/2% v pfijekach Hypoteky PORky certifikatt Opravy atd., majetku Vracene funrtni poplatky Pravni (legal) vydani, fleet maj.

Poj. proti ohni, fleet maj.

Cestovne facet majetku Cestovne fleet bondil Splaceno za praci v piljekach Pfenos na H. I3.

$165,133.59

HOTOVOST V BANKACH HLAVNI RAD: Pfijem od kad-0 Telefon Prodej odznak0 Prodej potteb v firadovne Pkenos z Umrtniho fondu

$ 93,246.71 $ 1,127.45 1.50 1.00 9.80 5,000.00

Celkem Hotovost z minuleho mesice

$ 6,189.75 1,827.33

UHRN VYDANI: Najemne z idadovny Telefon Opravy strojA Potteby a vydani v idadovne Pogtovne Slane ....fednikt Elektfina Lekafske prohlidky Odmeny za eleny Zakizeni v Afadovne 8c/raze Vestnik, 6,560 odberatel0 Vestnik, pogtovne Telegramy VS7pomoc v iffadovne Express Cestovne Pomucky Oznamky Odhady hypotek

8,017.08

HOTOVOST HL. RADU CESTOVNI FOND: Pfijem iadosti Hotovost z minuleho mesioe

$ 3,180.32

Celkem VYDANI: Odhady

$ 974.80

HOTOVOST NEMOCENSKY FOND: Pfijem od radii Hotovost z minuleho mesice HOTOVOST DETSKt ODBOR: riljern od

- Strana 11.

VESTN/K

$ 9,298.40 236.56 108.45 281.33 44,425.05 12,252.00 5.45 31.76 13.35 4.15 5.65 7.30 217.43 5,000.00

Piljeky certifikatii Urok z piljeek certifikatii

34.00 2.85

Celkem Hotovost z minuleho mesice

786.15 1,034.20

thrn VYDANI : Hypoteky Uspory Pujcky certifikatii Hotovost Pajoky certifikatu Hypoteky Bondy

$ 1,820.35 600.00 49.84 411.00 1,129.51 41.00 8,450.00 38,777.08

MAJETEK DETSKEHO ODBORU ....$ 48,767.59 PREMED MAJETKU JEDNOTY $ 856,544.30 Bondy 1,667,206.78, Hypoteky Pujeky ztistavni 3,810.25 Podily 10.00 652,823.00 Piljeky certifikattl 211,299.70 Majetek 10.00 Slogeno za mefitko 1,750.00 Sloleno na stavbu kanalu 93,246.71 Hotovost v bankazh 3,180.32 Hotovost H. it .

985.00 Hotovost Nem. fondu 796.94 Hotovost cestovniho fondu 48,767.59 Majetek D. 0.

4,866.09 Zatizeni v Utadovne 1,000.00 Auto Celkem Dluh nedospelSrm dedicum

$3,547,296.88 26,588.13

MAJETEK S bratrskSrm pozdravem,

$3,520,708.75 Edward L. Marek.

60.00 27.94 7.45 772.96 400.40 767.25 10.61 179.00 675.86 753.62 51.60 738.00 .44 .42 292.05 6.39 19.90 28.45 15.52 28.90

$ 240.00 734.80

$ 177.86 796.94 $

41.00 944.00

$ 985.00 . :$

'14930

Dne 9. eervna 1941.

Vikaz piiiinu a vydani za mesic kveten 1941.

Hotovost 30. dubna $129,388.64 Ptijem za mesic kveten: Clenske poplatky $15,550.77 Splatky na maj. prijeky 10,906.92 Splatky bond 675.00 Splatky na majetek 1,422.50 Splatky z puj. na cert.

6,539.98 Urok z puj. na cert.

1,435.55 Urok z bona( 720.00 Urok z maj.

2,788.90 Splaceno za praci v puj.

217.43 SloZ. splatka na maj. pfij.

29.30 Najemne z majetku 118.68 Vracena rimrtni splat.

673.40 1,177.45 H. R. pfijem od facia Telefon 1.50 Prodej odznakt 1.00 Prodej potfeb v ritadovne 9.80 Ptenos z Umrtniho fondu 5,000.00 Ptijem Zadosti o pujeky 240.00 D. C. piljeky cert.

34.00 47,542.18 176,930.82 Vydani za mesic kveten: Na umrtni podporu cel. 9,298.40 Na Umrtni nedospel. dedic. 236.56 Na rim. ned. dedic. Urok 108.45 11/2% na nove pujeky 281.33 Pule. na majetky 44,425.05 Pilje. cert.

12,293.00 Opravy majetku 5.45 Vracene Umrt poplatky 31.76 13.35 Pravni vydani fleet maj.

Poj. proti ohni, fleet maj.

4.15 5.65 Cestovne fleet maj.

Cestovne Beet 7.30 Ptenos na H. ft.

5,000.00 217.43 Splaceno za praci v Najemne z tradovny 60.00 27.94 Telefon Expre,,,,

6,31)

54.23 19.90 Cestovne 7.45 Opravy strojti 772.96 Potteby a vyd. v &ad.

400.40 Pogtovne 767.25 SluZne ttednikil 10.61 Elektfina 179.00 Lekafske prohlidky 675.86 Odmeny za eleny 753.62 Zatizeni v Utadovne 51.60 Schtze Vestnik, 6560 odber. 738.00 .44 738.44 Vestnik, pogtovne .42 Telegramy 292.05 11S7pomoc v utadovne Pomacky pro Utadovnu 28.45 15.52 Oznamky 28.90 Odhady majetku 177.86 Odhady 600.00 Hypoteky, (D. 0.)

49.84 Uspory, (D. 0.)

77,592.34 ZloSTva hotovost na bankach 30. kvet. 99,338.48 176,930.82 Frank B. Steiner.

Rad Rozkvet Zipadu, C. 107., Floresville, Texas.

Ctend redakce!

Pfichazim s nekolika tadky. Schtize eervnova nebyla tak e'etne nav gtivena jak dve ptedegle schfize. Co bylo toho ptieinou? Snad u g zaeina bSrt moc horko. Mel jsem ptede gle oznamit, ze rad se usnesl posilati jenom za dva mesice za eleny, ale zapomnel jsem na to. Tedy to einim dnes. Tedy bratti a sestry, timto vezmete na yedomi, ze toto plati od dubna. Proto se hled'me vgdy dostaviti do schfize aspori jednou za dva mesice. Nekdy opravdu neni mono se do schtze dostaviti, proto toto usnegeni.

Dne 3. eervence ye etvrtek veder na g tad pofacia taneeni zabavu a zaroven bude se prodavati svaeina. Zaeatek hned po sedmi hodina,ch, kdo tam bude driv, tim lep gi pro nej a pro nas take. Sestfieky se usnesly ptipraviti nejake ty sandvide a pro deli bude tam zmrzlina, sodovka i cukrovi, a pro ty velke "deti" snad take. A pak to penive te g nebude schazet, pro ty co ho maji radi. Ja je gte jsem ditetem, ale velkSrm, ja jen "ajskrim" a sodovku, pivo mi nejde jaksi do noty. Ale tiadnemu jinemu to nezavidim, adkoliv mi bylf; pkezdivano "prohibieak". A take si namaZte podegve dobie, bude nam veeer vyhravat orchestr Baro giiv z Yoakum, tak to bude stati za to, vytandime se dost a dost. Tak tedy nezapomerite a dostavte se v gichni. Pfespolni jsou timto teg zvlagt' zvani, aby se mezi nas dostavili a se pobavili. eDnes je 12. eervna, svatek BoLho ra pied vederem se zde snesla prudka, prgka, ktera napted vypadala, ze bude jen nejakS7 kiopdeek, neb se to zaealo spou gtet v sousedstvi, vyvrcholilo se to vgak v pravS7 lijavec, provazen elektrickou bout' trvajici skoro tfi hodiny. Mlada, drilbeg byla zaskoeena de gtem, obzvlagte kruty s maliekSimi krut'atky, ale rano jsme je St'astne nalezli. Jak a kde to proZily 2aden nevi. Byli jsme jisti, ze budou vgPckv topen-i aneb zmrzle. Tedy ted' rano jest krasne, ale jak bude dale Zaden nevi, aekoliv povetrnostni prorok ze San Antonio zase prorokoval sprgky.

Dovidame se, ale opozdene, ze americka do-, pravni lod' "Robin Moore" byla potopena nekde v jiznim Atlantickem ocednu, u2 vice jak pied tremi tSTdny. Podrobnosti jegte nevime, ale mysli se, ze byla torpedovand. Tedynejsou Zadne lode jiste nikde pled temi velelupiei! Tak doglo, ze Amerika se ocitla v ptede gle valce, a jak tomu nasvedeuje, tak se ocitne i v teto, neb tito "supermanove" nemaji ga,drir ohied komu a kdy ubli i, jen kdy2 oni budou mit zdanliNy z toho uspech. Nag velkS7 president se vyslovil, ze piratstvi na moii se bude potirati tak jak se potiralo pled tim; tak se maji na nee째 tegit nage lod'stvo je nekde dopadne v americkSrch vodach.

Koneim toto se srdeenSim pozdravem na v gecky a na shledanou dne 3, eerverice v Sokol Hall zAbav6

pent kl-o& V

Bayer, dupkt)VateL

Strum% 12.

Pedal Organ Slovanske Podporujfof Jednot ettitu Texas.

Official Organ of Slavonia Benevolent Jun* eiation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOCCICA—EDITOR Vydavatel4 — Publishers CEMOSTAVAX PUBL. 00311 West, Texas Pfedplatne $1.50 rodne. Do stare vlasti $3.00 Subscription $1.50 a year in advance.

Europe $3.00 a year. miny adres sasilall as do Hlavni Cfadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vetkeri dopisy, pfedplatne, oznainky, budlei adresoviny na Vestnik, West, Texas ',Walk has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

Texas bude na chicagskem sok. sletu zastoupen. V nedeli 29. dervna t. r. konan bude na michiganskem Soldiers Field v Chicagu obrovskY manifestaeni Slet Slovanskeho Sokolstva a TelocvionYch Svazu. Sokolstvo a desetitisice deskoslovenskeho lidu z cele Ameriky pkispechaji do Chicaga, aby vefejne dokumentovali vernost zasadam demokracie a za ujatmene sokolstvo ye stare vlasti, za sebe, za americkou demokracii vyktikli sve odhodlane: Chceme tit! Cechoslovaci krome jinYch dart pkinesli Americe ideu sokolskou — jet je harmonii telesne i duchovni sily, krasy a mravni dokonalosti. 6tvrtST Slet Svazu Osl. Sokolstva ma byti hodem olympijskYm, jent zapada, do doby, kdy na bojietich svetovYch se rozhodne, zda veechno vzneeene a uelechtile, to pravda, po ktere lidstvo touti — zvitezi. Z naeeho krajanskeho Texasu budou Sletu pritomni zastupci S.A.C.T. bratti Maudr, Pfevratil a dp. Jandeek, pri vefejnem cvideni tisice borca cviditi bude drutstvo z Jednot Dallas a Ennis. Delegate texaska, vyfidi v Chicagu pozdrav od rodne haluze statu peticipe hvezdy a obnovi slib, to tato je sjednocena v pevny a mohutnY eik a rozhodnuta stati v druhem odboil do.koneeneho viterstvi. Sletu Slovanskeho Sokolstva a TelocvidnYch Svazu — zdar, zdar, zdar!

Dvoicakovo ste vYroei skyta, nam znamenitou pfiletitost aeinne propagate mezi texaskou yefejnosti. Pfinesli jsme ve sloupcich naeeho organu i redakene zminku o stem vYrodi jednoho ze tfi zakladatela moderni Ceske hudby — Antoninu Dvofakovi — kterY poznal Ameriku a protil zde tfi leta (1892 do 1895) jako keditel Narodni konservatoke hudebni v New Yorku.

Dvofak narodil se 8. zafi 1841 a letos pftpadne v mesici zafi ste vYroei jeho narozenin.

Narodni Rada ustavila zvldetni vYbor, kterY ma pedovati o to, aby po celYch Spoj. Statech bylo tohoto Dvofakova vYroei vzpominano srdeenYmi oslavami. Nate nova vlast ma velky dtvod, aby Dvotakova steho vYrodi vdeene vzpominala nebot' Ant. Dvofak odvdeail se teto zemi za vtele prijeti napsanim symfonie "Z Noveho Sveta", jet jest jeho nejlepeim symfonickYm dilem, nesmrtelnou skladbou svetove literatury hudebni a pravem dnes nejpopularnejei symfonii v Americe. Jenom "Nedokondena" symfonie Schubertova a "Patheticka" symfonie ajkovskeho soupefi s ni o zalibu americkeho obecenstva. A katc1Y Ameridan zna, take Dvotakovu piseri "Kdyt mne stara matka zpivat udivala", Dvokakovu "Humoresku" neb nektere z jeho "SlovanskYch tanca". VYbor pro oslavu Dvotakova steho vyroei pracuje nyni na torn, aby v dobe kolem 8. zati (at tfeba do konce listopadu) symfonicke, universitni, stkedoekolske orkestry, pevecke spolky, radiove stanice pfedvadely Dvofalovy skladby, aby bylo pfedndeeno a PNTQW<OVi a aby 1137 19 (3 nCm psAno v rner. ea, tlocene n 4,,w1 Do, 80Vn"(11 jeht y ynl q m

Ve stfedu, dne 18. dervna 1941.

V t ST NIX macku vyda tento vYbor anglickou knitku o Dvokakovi, jet bude do konce dervna rozeslana po cele Americe. My v Texasu mateme a meli bychom teto pfihodne pfiletitosti planovite vyutit. Je to naei moralni povinnosti a naee vynese nemalY prospech cele texaske haluzi.

Za danYch okolnosti a pomert mohli bychom prosadit, aby symf. orchestry v Dallas, Houston a San Antonio—jmenujeme tyto z nejveteich a kde naei pfebYvaji podetne — nacvidily k udane dobe nektere dilo Dvotakovo. V Dallas ma stale lepeici se symfonii pod taktovkou Mr. Singer, pavodem Rus, nadanY hudebnik a obdivovatel Ceske umelecke tvorby hudebni (nacvieil s rispechem loni a provedl Polku a Fugu ze "Svandy Dudaka" od Weinbergra i symfonii "Novosvetskou" od Dvokaka.) Dohodou zvolenY vYbor mel by v uvedenYch mestech navetiviti dirigenta symfonie resp. keditelstvo tete a jmenem Csl. osady potadat, aby se ku stemu vyrodi Ant. Dvofaka bylo nastudovano nektere z jeho velke fady vynikajicich del. Pisatel nepochybuje, to amer. hudebni svet je o tomto vYrodi dobfe zpraven a chysta se tvarce "Z Novell° Sveta" pattiene oslaviti net pro jistotu pkedbetne upozorneni a ureitY potadavek nebude na ekodu. V Austin zatlaCi v teto veci dr. Midek, na Baylor universite dr. Kovacs. Universitni kapely mohly by snadno nacvieit nekterY "SlovanskY tanec", peveckY sbor nee° leheiho z Dvofakovy tvotby pro zpev sborovY. Menei stanice rozhlasu ku pr. v Temple mohly by vysilati Dvoka,kovu hudbu z rekorda — cot lze objednat dle navodu Csl. Nar. Rady v Chicagu. Mame v nekterYch mestech — Ennis, Cameron, Caldwell atd. — dosti dobre ekolni kapely, i tyto jsou schopne pustiti se do nektereho z nadhernYch "SlovanskYch tanca" a ekolni smieenY sbor uchvatil by posluchaee piednesem strhujiciho "Going Home" — druha veta "Largo" z Novosvetske symfonie, upravena pro smieenY sbor. Upozornujeme na vyutiti Dvofakovych stYch narozenin zavdas, aby dobrovolni pomocnici, zpusobili naznaeenjj akol uskutednit, men dosti easu. My ye West neztistaneme pozadu, die danYch mo2nosti prispejeme pravdepodobne koncertem smieeneho sboru pies stanici WACO. Sokolsky slet v Chitagu pai statisicove lidu bade nejvitei manifestaei pro Csl. vzijemnost v teto (lobe na pude americke a zarovent — moliutnSln, ai do stare vlasti zaznivajielm projevcm jednoty a sily a pri tom odhodlanim pokraeovat a zvitezit v boji za svobodu a prava vSech utlaeovanYch a za obnoveni statu svobodnYch Cechoslovaku.

AmerickY narod spoieha se dnes na sve nave natural!sovane (priobeene) obeany. Temito slovy zahajil svoji fed vrchni spolkovY navladni Robert H. Jackson u pfiletitosti "I Am An American Day". Nedavne zateeni kady cizincti vyvolalo pochopitelnY rozruch v fadach neobeana a Hon. Jackson ye sve fedi vyslovil ubezpeeeni, to zakona dbalemu cizinci v Soustati dostane se pine ochrany vlady a neni mu tfeba obavati se zateeni z toho davodu, to je cizincem. Vlada rozhodla se dati do vazby toliko cizince, kteki jsou v 'Leto zemi nezakonite nebo jedince podeztele z podvratne Cinnosti. Vrchni navladni zdaraznil ye sve daletite fedi nemalou alohu, kterou hraji nova pflobeeni Ameridane pri sireni amerikanismu mezi neobeany. "Spoleheme na ne" — doslovne pravil R. H. Jackson, "te budou hlasateli amer!kanismu mezi terni v nagem sttedu, ktefi se narodili v cizine a kteti se jeete nestali zdejeimi obeany. Dnes je vatna doba pro neobeany v kterekoli zemi. Ve dnech staleho napeti za pomera, hranidicich na valku, existuje vtdy nebezpeei neopravnenYch podezfeni a nespravedliveho postupovani proti cizinctim. Tato vlada valy usilovala a stale usiluje o to, aby uchranila svYch lojalnich neobeant od jakehokoli astrku tohoto druhu. Uznavame, ze pfevatna, veteina lidi, ktefi sem pfieli z jinych zemi, ueinila tak proto, ze se snatila ztototniti se se veim, co tato zeme pfedstavuje.

Opustiti rodnou zem a cestovati pies more do ciziny je abet', kterou veteina lidi nepkindei snadno. Vime proto, to veteina tech, kteti tu obet' pfinesli, aby se tak mohli stati trvalSrmi obk)ny v ik,-;)c.r!c•., Imclou n2/11 — Po. Ytefti ti"t4it .

zveclati, ze po dosateni obeanstvi stavaji se vzornymi oechoameridany, o demt je die podanYch informaci Hon. Jackson jiste postaditelne pfesvedden.

Proste-li zijes, sta let doiije§: — Kam stud most nechodi, tam chodi lekar. — Kde piti a hody, tam i choroby. — Pfist nikoho neumoril.

— I rozkok moudie uilvej! — Bez zdravi nerd ani bohatstvi, ani stesti, ani spokojenosti.

Koruna neuvadla mueednikit boilch. Nekolik vYstkelti z dela na Pratskem hrade 21. eervna 1621, kdyt udefilo na staromestskem orloji 5 hodin rano — bylo znamenim k podatku nejtruchlivejei tragedie, kterou kdy StaromestskY rynk videl. Dvacet sedm odsouzenYch k smrti se svYmi duchovnimi bylo shromatdeno v mistnosti radnice, odkud jit vedla jen jedind testa na leeeni pod ostki Mydlafova mete. Nebylo tu srdcervoucich vystupt, jen tu a tam bylo slyeeti zpev 44. a 71. talmu a tlumenY hovor duchovnich, poteeujicich odsouzene pany v poslednich okamticich tivota. V torn jit pfichazeh cisaketi rychtali a oznamovali, ze se podina hodina popravy a ze katdY ma ihned jiti,, jak bude volan. Za nekolik okamtika hlas mestskeho rychtate pferueil dusne ticho hlasitYm zvo-! lanim jmena hrabete Stika. Neohrotene, s vztYdenou hlavou — stejne jako veichni jeho nasledovnici, vstoupil 81ik na leseni, aby pit al svilj ortel. Budovec z Budova, Harant z Kaplik ze Sulevic, DvoreckY z Olbramovic, Oernin z Chudenic, Bohuslav z Michalovic. Kochan z Prachove, Jesensky z Jesenneho, Kober z Kobeeperku atd. znela jmena a bezprostfedni vykonani rozsudku. pani, 7 rytift a 17 meet'ana, z nicht 12 bylo z Prahy, tu poiotilo vot za ireast v staVovskem povstani. Poprava za neustaleho rachotu bubna byla skoneena. Tehot dne jeete kat Mydlat po vykonani poslednich dasti krvaveho rozsudku, kdyt rozetvrtil telo doktora Jesenskeho a vetkl je na kaly k etytem svetovYm stranam, sebral 12 ut'atYch hlav a ruce do dvou puten a dal je od svYch holomka donesti na KamennY most, kde je ye zvldetnich teleznYch kotich podle rozkazu upevnil na obou mosteckYch vetich. Hlava 81ikova byla na tadost vdovy brzo strata a pohfbena s telem. Ostatnich 11 hlav pinYch 10 let tu budilo hrazu Pratana. Dne 30. listopadu 1631 za saskeho vpadu, byly za velke adasti lidu a 66 duchovnimi sriaty a pohtbeny na miste, dosud neznamem. "Neni zajiste v dejinach stredoveku nikde toho prikladu", piee oelakovskY, "aby zgasobem tak dojemnYm a achvatnYm v kteremkoli narode byla oslavena pamatka mutt, ktefi za pfesveddeni sve hrdinne zemfeli, jak tehot dne v mestech pratskYch se stab velebnou tryznou, kterat prokazana ctihodnemu prachu poslednich Staroeechav . . . " Den 21. dervna neni uzavfenim fady obeti listopadove katastrofy roku 1620 — spite vstupni branou nepfehledneho fetezu utrpeni, ktere odekavalo narod pod vladou belohorskeho viteze a jeho nastupcd. Piece veak vira, ktera silila mueedniky v poslednich chvilich tivota, vira, ktera povzbuzovala srdce tisict emigranta za hranicemi, vira, ktera utvrzovala hrstku ujakmeneho domaciho lidu, nemohla zastati be! .z kladneho vYsledku. Cesky narod i pfes toto utrpeni se pfenes1 a zristal narodem velike tradice, velike kuitury, narodem tivelne touhy pa vlastnim byti. "Budit vernY at do smrti a claint' korunu tivota". Timto citatem z Pisma svateho (Zjev..

2, 10) je zahajeno soudobe lieeni staromestske popravy od oditeho svedka. Sedmadvacet eeskYch pane je pak drikazem pravdivosti techto slov. Zristali verni svemu ptesvedeeni, svemu deestvi a pravam sveho naroda at do posledniho dechu a vlastni krvi zpeeetili svou neohrotenou viru. Prijali slavu Botich mudednika eeskYch; a trnove. koruna utrpeni, ktera 1pela na hlave celeho naroda, posilila ho vnitfne a nedala mu zahynouti. Nezlomna, vira v tivot deskeho naroda, ktere, se v nejteteich dobach tolik osvedeila, pro kterou bylo nekdy nutno °betovati i jmeni, to nejdratei pozemske, ano i tivoty, byla a zastane provtdy nejcennejeim jeho statkem. I v nynejei dodasne nacisticke porobe. !dam zra....Kdes neber! di se saaa. — On, sins prave:. he! . K fiq o '60

v2sTN1K

Ve stkedu, dne 18. dervila 1941.

Rozpodet Texasu na pti g ti dvouleti podinaje 1. zati eini sumu $92,799,091 mimo obnos $1,007,000 (jeft statni zakonodarna odhlasovala na thradu platu, cestovneho elentm legislatury, stenografkam a jinS7ch potteb behem zasedani.

Hlavni polotky zahrnuji: na soudnictvi $4,905,000, almutnictvi $15,5908,009, departmenty $29,710,254, g kolstvi $22,804,069, vSr chovu temesel $2,372,110, ekvalizadni pomoc $16,200,000. CelkovSr dluh statni dostoupil sumy $44,000,000.

Mezi velkS7m poetem statnich ttednikt a zkizenct rozpoetova, listina uvadi podivuhodne ptipady ku pk. odbor honby zamestnava fotografa, pozemkovS, vydrtuje si vazade knih, odbor prate ma deputy kritkovani a pestniho za,-` pasnictvi, odbor pro lihoviny plati slutne osmi dizenctm zvanSrm "inspektoki mostt". Tito nemaji za Ukol prohlidku nosnosti ci stavu monflart davaji pozor co se po nich ptevati (v prohibienich okresech). Nejlep g i zamestnani u statu ma 75 honct u dobytdi sanitni komise.

Maji slutne $1080 at $1350 ro g ne za odsttelova,ni gkodne zvere. Na statni v3iplatni listin g byla polotka pro "poradniho teditele" statniho parku u San Jacinto. Tento — zodpovednS7 a tetkS7 — Utad nesl slutne $1500 rand. Byl ale letos zru g en jmenovanim Andrew Jackson Houstona, syna generala Sam Houstona, doeasmim sena,torem na misto zesnuleho senatora Shepparda.

K slutbe ve statnim kapitolu jsou ustanoveny dve matrony, v oddeleni pro starobni pensi pracuje slicna panna. Statni atizenci jsou opravneni pki cestovani ke etytem dolartun denne pro stravu a nocleh. Katde vydani pies 50 centa musi 13S7ti stvrzeno, zpropitne stat nehradi.

Automobil mohou si statni zfizenci nechat umSrt neb vyle g tit jednou mesiene t. j. na ittraty statni pokladny — jinak nekolikrate, jsou-li paradnici — net na svoje ttraty.

Vg e, co koname, konejme tadne! Nikdy nit neodkladejme a co mitieme udelati sami, od jinSrch neiddejme! Spolebejme vidy piedevgim na sebe!

HOVORNA. — Jos. N. Statni rozpodet zahrnuje polotky pro guvernerovu ttadovnu v east $30,470 ran g . Za tyto penize poplatnikt guverner ma k disposici tajemnika, dva v3" Tpomocne tajemniky, osobni stenografku, tti dal g i stenografky, listovniho a sluhu. Mimo teehto Utednikt guvernerova fatadovna ma pro sezonni vSr pomoc obnos $1200 rand. Vydrtovani guvernerovy iitadovny a guvernerovy residence vytaduje ran g $27,500 dohromady s vSilohou na fitadovnu $58,720 roene — mimo slutne nejvy gg iho ttednika statu, jet obna g i $12,000 rodne. Jednotlive polotky pro udrtovani guvernerske residence jsou: budova a park $2,000 rodne, sluZebnictvo $2,000, topeni, voda, elekttina, led a telefon $1350, nabytek a zatizeni $2,500 prvni rok slutebniho terminu a $1500 druhY rok.

Na g e nav g avy. Ve etvrtek min. tS7clne veder dojel do West bratr F. BezecnSr ze Schulenburgu a zdrtel se to do soboty. DlouholetS, na g 01tel a spolubratr mel zde jiste kizeni a shledani se s nim nas potegilo.

Lisarna redakce. LeteckY porudik Viktor J. Ponaik, ptideleny bombardovaci peruti na 'St v Salt Lake City, poslal nam dopis se 'g adosti, abychom jeho jmenem vyslovili diky cele 'fade divek a junakii, kteti mu na nedavno ye Vestniku uvetejnen3'7 dopis gratulovali a pisemne pkali v g e nejlep g i. Porueik V. J. Poneik si toho velmi y ell a protote je stale zamestnan cvidenim zku g ebnich nalett, nema tadouciho easu ku psani tolika odpovedi. Mileradi vyhovujeme ptani udenliveho dustojnika armadniho letectva a te g ime se na jeho brzk3i dopis k uvetejneni v na g em spolkovem organu. — Kolega A. J. Morris s mantelkou a devu g kou Gladys a kol.

Jos. F. Holasek s mantelkou a synatorem Raymundem vydali se min. dtvrtku do Galvestonu na konvenci statniho Sdruteni novinatri. Melt se tam znamenite, utili koupani y e slan g vode, rybatili s tspechern, cestu tam i zpet men lolljemnou.

Pozdrav a Tyler, Tex. poslala nam snacha pi. Alfred Moudkova, dal s maim klu&kern to s y Ych rodiCu dvr;litS 7 denzli na,Atevou.

Svet je, piny ochotiVcil

cha0 pracovat t dri421

prOoVat:

jsou o

PRAVDIVt A DOBRY PitEHLED. Kdyt na minulem sjezdu skondena byla volba teditelft a oznamen vYsledek, jeden z nich dekoval jmenem v g ech sedmi Sliboval, ze prate teditela bude konana spravedlive a poctive.

Dale sliboval, ze snahou teditelt bude, aby techto sedm mute tvotilo pojitko mezi iftednictvem a dlenstvem Jednoty. Vyslovil se tenkrate, to "cokoliv se nam v Jednote a v Hlavni ttadovne nebude libit, tak vas na to upozornime a iekneme yam, co se nam nelibi." A tenkrat pronesi slova, ktere, si delegati dobte pamatuji: "Stale budeme se k vam dlentun obracet, tak abyste meli pravdivy a dobry pfehled o vedeni cele Jednoty."

Rad Volna Oechie, C. 135, chce miti Lento piehued. V minulem Vestniku dlenove tohoto tadu upozornuji na nektere odchylky. Neptimo se odvolavaji na slib ze sjezdu a tadaji o lep g i vysvetleni. Rad 135. porovnaval vStlohy teditelt a vSrpoety se neshoduji. KatdSt ze sedmi teditelti ma napoditano vice net jeho cestovni nahrady dle udanSr ch mil by mely obna g eti. Vypada, to teditele zfunyslne a s prospechem se ptepoeitali.

KatdS7 tad a katdSr Glen ma pra y° se tazat.

Aby byl pravdivS, pfehled, podavam vysvetleni.

Pisi toto objasneni bez jakekoliv ptedchozi domluvy, bez ptedbetneho schvaleni ostatnich, dokonce bez jejich vedomi, za derstve pameti hned..po ptedteni Vestniku. Za moje otevtena slova padne vina pouze na mne samotneho.

Pfed dubnovou schtzi teditele potadali fleetniho Hlavni titadovny, bratra Marka, aby pro keditele poridil z jeho knih ptesn i a tualnSr vS7tah, kolik katdS7 z teditelti vykonal test, kolik majetkt prohledl, kolik pujeek vy g ettil, zkratka, kolik vSrloh Jednote udelal. Kati keditel podeva teetnimu svtj fleet, za co, kdy a kolik.

Bratr fieetni ptedal vypracovani vSrtahu vSipomocne site. Co nebylo a co melo b3"r ti hotovo pied schtzi, dodelaval br. Adetni y e spechu schtzi a vS7 tah jeho byl v g em pkeeten. lined tenkrat jednotlivi teditele, jak si kdo pamatoval, poukazovali na nektere nesrovnalosti. Trochu se to opravilo, ale celkem vS4ah byl ptijat za spravriSr a eislice, jak podany bratrem fleetnim, vsunuty byly do zpravy teditelt. Svilj pisemnST vSrtah vytadal si br. teetni nazpet. po uvetejneni zpravy teditelt, kdy bylo pozde nee° opravovat, psali jednotlivi teditele, ze jizdne se nesrovnava, nebo ze do jiadneho zapoeitany byly polotky za notatska oveteni pig odhadech, za po g tovne, telefon, a jine, placene kediteli a jim vracene.

Od dubnove schtze vede si katdST teditel sve vlastni zaznamy, aby se docilila a ter vymahala ptesnost.

Uvetejriovani zprav Atednikt bude vtdy v druhem eisle katdeho mesice, aby v g e mohlo b3iti porovnano v jednom a tomtet cisle. Zprava teetniho pro neznamou ptieinu °pet se opozdila. Tim byla zpozdena ten zprava pokiadnika, ktera je doplrikem zpravy finaneni.

V ptig ti eervencove schtzi bude tediteltm pomenuto, by vzali v iivahu tadost tadu Volna Cechie a jinSrch tadt, by mesieni zpravy byly pinej g i. Tim slib o pravdivem a dobrem pfehledu ptestane b3-7ti planS7m slibem, ale stane se skutkem. — Va g', pro dobro Jednoty, Stephen Valdik.

CTENE KRAJANSKE VEAEJNOSTI DO SAN ANTONIO A OKOLi! Odboeka "Alamo" SALT. v San Antonio, Texas, svolava hromadnou krajanskou schtzi na nedeli 29. dervna 1941 asi v 8 hodin veeer, v mistnosti pod kostelem Sv. Michala na rohu South Street a Indianola, (jen jeden blok od polske sine San Albert Hall), u kteretto pHlentosti uspotadana bude ptedna g ka za teelem obeznamit krajany, "oe vlastne SALT. se zasazuje a prod' se mame v g ichni stati eleny teto."

Odlacieka na g e zorganizovana byla pied d yema lety a eitala pfes 135 elent, v g ak pti nejlep g i vtli hrstky Merit, nikam jsme to neptivedli, jen e jsme by!i eleny na papiie. Zorganizovaii pint :50 pled, IttlakSiit novo Jail&t.1 uktiztije, ece iklc; VOts3/4.0-

Strana 13.

Jestli bude trochu dobre-villemezi nami, sejdeme se v nedeli weer, 29. eerviia -a:vyslechneme jednoho z nejvdt g ich buditelt v Texas, jednoho z nejvet g ich vlastenct, jednoho z nejvet g ich bojovnikt za osvobozeni na.i stare vlasti a odpurca nazismu, mistoptedsedu Sdruteni Am .erick3%ch 6echoslovakti v Texasu, y eledustojneho pana J. C. Kunce, z East Bernard, Texas.

Ptatele! DtstolnSr pan Kunc vdnuje svtj eas pro dobro odboje, nezna tnavy, nezna odpodinku; -specha pkednaet tam, kde jest voIan, specha tam, kde je ho tteba, kde mule pro dobro demokracie prospet. A co budeme cleat my?

Je na nas, bychom vzacneho hosta poctili nejvetk navRevou jaka zde kdy byla palmmade; je na rids, by jsme z jeho fist slytieli pravdu, a bude-li kdo o jeho slovech pochybovat, bude miti pfiletitost osobne se ,tazat na vk, co bude komu nejasne. Neb byl-li n'ekdo v minulosti g patne informovan, mule se sam o vysvetleni hiasit. Neb ma-li nekdo o krasne praci SALT. pochybnost, neb je-li nekomu nejasna einnost Narodni Rady v Chicagu, ma nejkrasnelk pfiletitost dozvedet se pravdu.

VeleclustojnY pan Kunc je pfesne obeznamen s ve.kerou einnosti a jsem jistY, ze s nejvetk radosti odpovi na vtechny otazky, tYkajici se narodniho hnuti.

Pfatele! Vyutijrne teto ojedinele sti a vtichni bez vyjimky a rozdilu, dostavme se do teto schtlze vyslechnout vzacneho hosta, nejen . ze San Antonio, nYbft z celeho okoli; krajane z Floresville, Poth, Pleasanton, Jordanton, Dcbrowolski a dale at tfeba z Corpus Christi.

Pi'esny eas bude uveden piH g ti tSrden, totiti kratce i ed pi'ednaekczi, kdyby byla nutna nejaka zmena er).su, tak pki'Ste bude v. g e podrobne uvedeno.

S krajanskYm pozdravem a heslem: ZVILouis Dressler.

TEZIME! eESKOSLOVENSK8 KULTURA VE gVEDSKU. Nej y et'Sim opernim fispechem v uplynulYch mesicich ve '8vedsku bylo provedeni opery eesskeho skladatele Leone Jandeka "Jenufa" na nejvetk scene y e Stockholmu. CelY tYden po premiefe byly divadelni rubriky piny chvalou Jandekovy baladicke opery ze Slovacka. V novinach, ktere jsme nyni ze '8vedska dostali, je vice net tficet ilustraci. Premiera v kralovskem divadle stockholmskem mela slavnostni raz. Zileastnil se ji kral Gustav, korunni princ a princezna, kraltv bratr princ Even britskY vyslanec a fada jinYch osobnosti diplomatickeho sveta.

Tento umeleckY Uspech byl pro oechoslovaky take tspechem politickYm. Za,hy po obdivnYch kritikach zadala v fade listu, zejmena y e Stockholms Tidningen a v Dagens Nyheter, vychazet serie o C'eskoslovensku, ktere ukazaly, jak marne je nemecke usili, ziskat Cechy pro Hitlertv novy fad. PronemeckY Aftenbladet si musil velmi pospitit, aby "dokazoval" opak.

I jinak se zda, ze Oechoslovaci ye ' -vecisku jsou kulturne velmi Mil. Nedavna vSrstava mladello slovenskeho malite Nemese mela pronikavY Uspech.

Maji, ei nemaji se brat narodni hymny vtiech spojeneckYch state katdou nedeli v rozhlase?

RozhlasovY zpravodaj "Daily Expressu" ma za to, to jsou uz nudne a to by se s nirni melo pfestat. Je jich uz deset a k tomu ministerstvo zahraniel nekdy jette zada, aby byly zahrany take hymny habeAska a lucemburska. Protote BBC nema dost easu, aby vAechny hymny po'tactile pfehralo jsou nekdy zrychlo y any gramolonove desky, nekdy dokonce hlasatel ueini pokus, aby hymnu zkratil, nekdy musi vynechati oblibenY Big Ben. Zpravodaj se obratil na BBC s pj:islu,§nYm dotazem. Sprava rozhia:sov6 spolnosti odpovedela, to se hymny bu-).-tip,(A1-11 se novi [;pojenei dot;: to.1111 /1 0,0 . . . biAtiO byyrin roz,

Strana 14.

VESTNtK /

/I

I

111

/111•.

r

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS mommaimisoni

1,,

1 1//

.

.1/ .1/

ESTNI

.1111

/I/

•

•

11

Ve stfedu, dne 18. 6ervria 1941. isummulaummuategumm.

1.1 kilt.10

11,$

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

IIMMEMIIMILMIMMEMBINCIROMIIIMMEIRIMIWIIIIIIIIMIMIMUMIIMMIUMMIIMIIMMEAMEIMIMUM01111111MMIUMIIMMIIIMIIMMIIMIMIUMU11111111111111111111J1111111W111111111111111111111I111111111111111111111111EIMMIIIIIMIIIIIIIIIIIIIIIIMIEUNIEW

Moral Re-Education,

By Professor Vladimir Klecanda HE Czechoslovak State, founded on the T humanitarian and democratic ideals of Masaryk, was not disloyal to them in its cultural policy. From the beginning it devoted the majority of its forces to the building up of its educational system. This was, in the real spirit of Comenius and Masaryk, the pride of our Republic and the internal support of the national organism. With devout respect we now recall the vast endeavours with which from quite insignificant beginnings we built up a splendid network of higher education, with infinite regret we remember the hard sacrifices which we willingly made in order to equip our Universities with scientific institutes and libraries, in order to build up our secondary and elementary schooling system. At the thought that all this has been reduced to nothing, that it is all robbed and plundered, we cannot avoid righteous anger and bitterness which stiffens within us our unbroken determination to fight for a new and better freedom of Czechoslovakia:There is, it is true, not the least doubt , for us that Nazism and Fascism will fall; there is no doubt at all that the wrong done by Europe to our nation will be made good, that in a free Europe Czechoslovakia will again rise, but there is no doubt either that it will arise plundered, injured, impoverished and robbed, that it will literally rise from the ruins: only the eternal divine spark maintained in the heart of the whole people against the German contagion will again let the clear flame of Masaryk's humanity burn forth.

Until European man is morally re-educated there will be no permanent peace, nor yet a reliable organization of international security.

As long as the moral foundation is so poor even in educated men that, like all Nazi and Fascist learning it prostitutes itself to the uncivilized, unscientific and inhuman tendencies of the momentary rulers, as long as man shamelessly denies within himself all the better understanding of truth for the benefit of political power, until then the firm foundation for the construction of a new, free Europe will not be gained.

We teachers of young people and of the people in general are all aware of the greatness of this task and wish to take an active part in the construction of a new peace. We' know that not only a new map and a new organization of Europe, but also a new European man is the essential condition of an improvement and restoration, it is the essential condition for new freedom. But the new man—homo Europaeus—will not be born only from external policy but above all from internal policy. All the nations after the war will be forced to devote all their thoughts and all their energies to material and spiritual restoration. Mutual slaughter is not a great deed, the nations will create the greatness of a historic moment by tracing back the horrors of war, by analyzing the war fever and by approximately pointing out where and in what way the further development should go if we decide on permanent peace and humanity. Democracy must become a general conviction, a philosophy. The political task of the democratic reconstruction of Europe must be consummated and In fact made possible by a re-education of the nations: either democracy or Nazi and Fascist militarism, either Hitlerism or a reasonable

and honest policy, either violence or humanity, either matter or the spirit. What was right in theocracy—the idea of Catholicity— general humanity, the idea of mankind as an organized whole, will not be lost by democracy. Democracy, too, hopes and works for there to be one fold and one shepherd. Jesus not Caesar—this is the slogan of democratic Europe.

In this utterance you certainly recognize the words of our teacher, you recognize the words with which at the end of the last Great War the leader of our revolution of liberation, T. G. Masaryk, expounded the Slavonic attitude to the problem of war and of the post-War reconstruction of the world in the book The

I Am An American I am an American, and I'm proud to say `Tis the greatest blessing in the world today; To men it has given freedom and an equal right Since the date of its birth, in the Concord fight.

I am an American and forever will be Against all influences from o'er the sea; Where justice is barred by the dictator's skill, Who dream of slaughter and new ways to kill.

I am an American and I am safe to say 'Tis an appealing wish for the world today.

Here in peace we live with our neighbors and God, Where the envy the world is the American sod.

As a nation we're ready and willing to fight For justice, real freedom and democracy's right.

To the flag of our Nation we will always be true, And to ideals that gave us the Red, White and Blue.

Mrs. Will Semmler.

New Europe. If we confront these principles and directives and Masaryk's accurate diagnosis with the actual post-War development and the present state of the European continent and the world in general, then we have unfortunately to realize that the development of affairs has in many things gone on completely the opposite path from what was believed and hoped for in 1918 at the end of the last struggle and that for this very reason Europe found itself in a chaotic confusion of ideas and in a tragic conflict if human feelings with Nazi-Fascist dictatorship, that therefore a new great war flared up, far horrible than all past wars.

For the path and false paths of post-war Europe it is an eloquent and almost symbolic fact that at the end if this period Masaryk's country was attacked and controlled by Hitler, its native soil and the statesmanlike creation of the philosopher and apostle of freedom, democracy, Europeanism and humanity, were enslaved and trampled upon by the spokesman and leader of something that represents a denial of all these values, a denial of Europe, and of humanity. It is our task finally to learn from mistakes and errors of the past so that we may prepare a better fate for future generations than that which has been and is our lot as participants and unfortunately also victims in this European drama.

Churchill With The Czechoslovak -Army On Saturday, April 19th, the Prime Minister, Mr. Winston Churchill, visited the camp of the Czechoslovak units "somewhere in England". The Czechoslovak troops were drawn up for review as the Prime Minister arrived, accompanied by Mr. Harriman, President Roosevelt's plenipotentiary, under the Lease and Lend Act, and Commander Arnold of the American Air Force. To the sound of a fanfare of trumpets, Mr. Churchill, who was received by the Czechoslovak President, Dr. BeneS, the Czechoslovak Prime Minister Msgr. Sramek, and the Minister of National Defence, General Ingr, saluted the army, after being greeted on its behalf by the commanding General Miroslav, and passed it in review. The review was followed by a march-past which was watched by all the guests, including Mrs. Churchill, who stood beside the Premier on the tribune.

The march-past ended with a demonstration of military excercises in the course of which the Czechoslovak storm detachments showed their tactical perfection, readiness and speed.

Afterwards Mr. Churchill visited the exhibition of souvenirs of the fighting in France of the First Infantry Regiment. In his speech, the first which he has ever made to the Free Czechoslovak Army, Mr. Churchill said: "You have seen the Czechoslovak Brigade.

Far from their native land, far from their homes and families, their country in the grip of the tyrant and the invader, here is a band of men who hold aloft the torch of freedom and the beacon light which helps to guide the nations on the true path. This is, undoubtedly, a long and formidable war. It must be so—the causes at stake, the strength and malignity of the enemy make it certain that a quarrel of this kind must engage a very great part of the energies of the human race, and can never stop until the right is reestablished. It has been a great refreshment to me this afternoon to visit you here—to see again your eminent President, the most experienced of European statesmen (applause) who guides your fortunes and to shake by the hand of comradship the officers who are holding so strongly together the life-principle of Czechoslovakia.

"I do not know what the course of the war will be. I do not know when it will reach its end, but of this I am sure, that Great Britain will never cease from the war with all her energies, with all the resources of the Empire, she will never cease or draw back from the struggle until she has means to secure the effective liberation and restoration of Czechoslovakia.

"We have here also with us to-day disstinguished representatives of the great free republic across the Atlantic ocean. In Mr. Harriman we have one of the special agents of President Roosevelt. We have also with us in General Arnold, the commander of the United States air services (applause). This also must encourage us in our efforts. For we feel that all over the world those who care about justice and freedom will increasingly march together, and will go forward, onward and upward until victory is achieved."

WELCOME, ANYWAY Wife (to husband who has just come in): Oh, dear, I'm so glad you've come. Mrs. Jones told me that some idiot had been knocked down by a car, and I thought fns,~ the moment it 1).001: pave bf.tu: you:

Ve stfedu, dne 18. eervna 1941.

Pire WO YEARS passed on March 15th, since Hitler marched into Prague to complete his destruction of Czechoslovakia. On that day of 1939 even the blindest were made to see what Hitler's true aims were. Europe realized with a shock that struck home with Nazi military blackmail meant. Freedom, democracy, idependence, the very right to life were to be destroyed, piece by piece, by this latest manifestation of ruthless, bullying furor teutonicus. On the night when Hitler slept in Prague and filched the tapestries of the Castle, Europe and indeed the world awoke. The worst was, then, true. Acquiscence, compromise, the will-for-peace, monstrous concessions, were all in vain. The totalitarian military brute devoured the lot, and for reward showed to the routed appeasementers the hideous, grinning mouth of an insatiable appetite.

The world awoke. The eorld understood when Hitler slept in Prague that the thing it. most dreaded, most wanted to avoid, had occured: the Second World War had begun. There was now no other choice left. Europe must pull itself together. Hitler's word had gone forth; Europe must fight for its freedom or perish. Already its collective security had been betrayed. Its last rallying ground had been in the mountains of Bohemia. Hitler was thus able undertake the destruction of Europe in the most favourable circumstances. Piecemeal was the way. Since 1933 Hitler's greatest external success had been the breaking up of European solidarity for war-15revention.

The reader will find in these 150 of the Czechoslovak Ministry of Foreign Affairs a carefully documented account of what, in these two years, while Hitler's war for world-domination has unfolded its bestial logic, has happened to Czechoslovakia since it was violently incorporated in the Third Reich. It is a record of things suffered, of violence done by a powerful overlord in the political, moral educational and economic spheres of a country whose light of freedom and democracy had become the hope of Central Europe.

The ten sections of this fact-finding, almost unemotional record, prefaced by words from President Benek open with a brief account of twenty years of happy , democratic development "until Munich", and conclude with a summary description of Czechoslovak resistance at home and abroad. A lengthy section deals separately with what has happened to Slovakia where "a diffirent form of Protectorate" is being used in an effort to complete the destruction of Czechoslovakia by fomenting discord between the two kindred groups and accentuating every possible difference between them, real or imaginary.

The remaining sections gather together the characteristic consequences of the invasion; the political persecution; the destruction of Czechoslovak autonomous life; atrocities; Germanization; persecution of Christian Churches; persecution of Jews; economic enslavement and robbery; destruction of Czech schools and persecution of Czechoslovak cultural life.

Not only have twenty years of democratic progress been destroyed; Czechoslovakia under the German heel is being, stage by stage, in every sphere of life, reduced to the status of a hated colony of a reactionary Empire. In every way the systematic destruction of a future independent Czechoslovakia is the policy aimed at.

The Munich Agreement alone cost Czechoslovakia more than one-quarter of her territory and in the name of the "liberation of minorities" more than a million citizens of Czechoslovak language and race were handed over to the Germans, the Poles and the Hungarians. Munich alone cost Czechoslovakia her most industrial regions, almost all her coal deposits and 70 per cent of her metallurgical industry.

With the invasion of March 15th the following year came the complete occupation of the country, the dissolution of Czechoslovak

VkaTN I K

Two Years.

GEORGE NELSON government, the re-arrangement of the land of the Czechs into nineteen areas, each in charge of a German, and the separation of Slovakia. The new State Secretary, ruthless, brutal and hated, K. H. Frank, set out the policy, in inaugurating his inquisition and torture, with Hitler's heartiest support: "The Czech nation must return to its true mission in the Central European space, which has always been a sphere of German interests.

In the future, too, it must remain such. We Germans are ready to grant to the Czech nation a share in the blessings and advantages of the Greater German Reich."

For two years the Czech have been receiving these blessings and advantages. The Czech legal system has been destroyed; the typical arbitrary and despotic rule of the Nazis has taken its place; the. Czech Press has put in Nazi leading-stringsâ&#x20AC;&#x201D;half the Czech journalists have undergone house examinations, arrests or imprisonment by the Gestapo. More than 150.000 Czech workers have been deported into Germany; Slovakia is under an obligation to send quotas of agricultural workers into the Reich. By the middle of 1940 some 70,000 Czechs were incarcerated in German Concentration Camps. The deliberately provoked attack by Frank and his entourage on the student life of Czechoslovakia -- a ghoulish deed in the night which will make the Nazi name stink in civilized nostrils to the end of timeâ&#x20AC;&#x201D;was but the barbaric prelude to a systematic- destruction of the Czech intelligentsia and Czech culture.

Germans are in control of every branch of economic life, from agriculture to the koda Works. The Customs Union itself, imposed on the Czechs, is but a practical and convenient tool in the hands of the Germans, enabling them to manage Czech economic life to the advantage of the Reich and the German war economy. Stage by stage Germanization proceeds in Prague and the main towns and cities, in every branch of administration, in the schools, the universities, the Press, the street names, the theatres. Czech lands are compulsorily expropriated; the "Jewish question" is doubly exploited to facilitate Germanization and German ownership. Pure Czech areas are infiltrated and honeycombed with German settlements. The presence of one German is sufficient to establish a German administration and direction. Priests are in concentration camps; the theological faculties are persecuted; to the familiar persecution of Christianity in the Reich itself since 1933 is added the desire to destroy all Czech influences in the religious and social spheres.

After two years the educational, intellectual, artistic and spiritual life of Czechoslovakia has thus to be described: "To sum up; the universities and institutions of higher education are closed, the students imprisoned tortured, murdered. the professors subject to provocations and in prison, scientific collections destroyed or taken away, works of art stolen and scattered, artistic monuments demolished, scientific and literary libraries closed, the works of the greatest poets and novelists forbidden by the censorship, all free scientific investigation rendered impossible, all contact with intellectual circles of other countries prohibited.

This is the grim picture presented by Czechoslovak culture scarcely two years after the entry of the Germans to Prague. We have shown that all the cruelties committed against this culture and its most talented representatives are not arbitrary actions falling under the responsibility of- subordinate Nazi authorities. On the contrary, they are part of a well thought-out-plan elaborated in the highest political and intellectual circles of the Nazi hierarch y and the n gt-urai outcOme of the

Strana 15.

fundamental conceptions of the Hitler movement. In accordance with those latter the Czechoslovak nation is to be finally and completely deprived of its intellectual circles and is to become solely a reservoir of man-power in order to carry out the work planned and directed by the master nation. It is slavery in its completest, most systematic, most abject sense that Nazi Germany is preparing for the nation of St.. Wenceslas, Jan Hus, Comenius and T. G. Masaryk" (p. 121).

It is on such foundations and experiences that Czech resistance is being steadely and massively built up at home and abroad. Revolt is worse than futile, as experience has shown, until the conditions have been prepared through the success of the military struggle in the wider world. But it should be remembered that Nazi Germany maintains at least 250,000 menâ&#x20AC;&#x201D;army, police, etc., among the Czechs. To this extent of 250.000 their "protectors" are immobilized. When the time comes the Czechs are in a favoured position to deal the Germans heavy blows from within.

Abroad the mobilization of Czech and Slovak resistance under the leadership of President Bene'g alike in the U.S.A. and Britain, has grown from strength to strength. Both Britain and the U.S.A. have declared themselves not to be bound by the Munich Agreement; the Czech National Committee and Provisional Government in London is officially recognized; the liberation of Czechoslovakia is among the declared war aims of the Allies.

In land warfare, first with French armies and now with the British, the Czechs exert themselves to fullest capacity. Their contribution in the air requires no comment.

We bespeak, in the U.S.A. not less than in the rest of the English-speaking world, the widest use and reference for this scrupulously fair and documented account of 'what two years of German-Nazi rule have done to Czechoslovakia. A more brutal hypocritical and soulless aggression the world has not known.

At the core of this grim record of conscience and remembrance, readers will find and share a passion which burns like a steady flame, enlivening and uniting Czechoslovaks everywhere. It is the passion for "a free Czechoslovakia in a free Europe."

PILOTS FOR BRITAIN

This State's role in the United States' "Pilots for Britain" program will begin early next month when 300 fledgling British skymen arrive at Dallas for a course of twenty weeks in primary training at the Dallas Aviation School, according to an announcement by Attorney John Erhard, the School's legal adviser.

Materials and planes to be utilized in training the young men will be lease-loaned to the British Government by the United States Army; and the facilities at Love Field, which were vacated the past month when the United States Army Air Corps Training Detachment was transferred to Brady, will be used to accommodate the young flyers, at least for the present, or until other arrangements are made.

Trainees will be drawn 4rom all parts of the British Empire: England, Australia, Africa, Canada, and other countries.

After receiving their primary training in this country, the young fighters will be transported overseas to continue their training in front line bases of the R. A. F. Some phases of advanced training, however, may be given them at Randolph Field and at San Antonio.

Such trainees will be classified as civilians while in this country.

Transfer of the flying students will enable the English to clear their fields and airports for more intensive warfare and for a steppedup air offensive against Axis lines. The Texas training center is to be one of six located in this nation, two having been planned for California and one each for Florida, Oklahoma, and Georgia. In the future, it is expected that thousands of English youths will be trained irl this country at lvt5m

VESTNIK

Btrana

BOHEMIA An Historical Sketch COUNT FRANZ VON LUETZOW. 41111110111•11.04•00.1•0■11.111111.0.11.0•000•111111.0111 ■0•111.01•04.1111.0•00.040.0

The ever-increasing hostility in Bohemia against the clergy, particularly its higher orders, at the time extended to the king also, and to the favorites who surrounded him. One of these, John Such of Zasada, who held the office of Court Marshal, became involved in a quarrel with John of Jenstein, now Archbishop of Prague, for a very paltry cause. The king energetically took the part of his favorite, and caused the archbishop, who had attempted to secure his claim by force, to be imprisoned in the fortress of Karlstein; he even permitted Zasada to revenge himself on the archbishop by plundering the achiepiscopal lands. This quarrel was finally made up, but the feeling at court against the archbishop became even more bitter than before.

John of Jenstein certainly did not assume a conciliatory attitude. At a moment when the anti-clerical feeling was so strong in Bohemia, and when the Church was weakened by its division, he attempted to enforce claims that would have been challenged even in quieter times. The question as to the limits of temporal and ecclesiastical jurisdiction at that period caused great difficulties, as persons enjoying clerical immunities often committed the greatest excesses. In the year 1392 the archbishop excommunicated the king's vice-chamberlain, because he had ordered several students of theology—who had, however, not yet been concentrated as priest—to be arrested, and two of them to be executed. The vicechamberlain had taken this action with the full approval of the king. The archbishop did not deny the justice of the punishment, but he complained of the infringement of the ecclesiastical immunities.

The excommunication of one of his officials for actions done with the knowledge and approval of the king violently irritated him, and another incident that occurred shortly afterwards raised the fury of the irascible king to the highest pitch. He had planned the foundation of a new bishopric in Bohemia, probably by the advice of the ecclesiastics at his court, who coveted the new appointment.

Venceslas only waited for the death of the Abbot• Raeek of Kladrau to suppress that convent and endow the new bishopric with its revenues. No opposition was to be feared from Pope Boniface IX, with whom the king was on terms of friendship. The archbishop, however, frustrated the plans of Venceslas by sending to Kladrau his vicar-general, John of Pomuk, who induced the monks, immediately confirmed.

The king's fury now knew no bounds. The officials very imprudently arranged a meeting between Venceslas and the archibishop. On seeing the latter the king was quite unable to control his fury. He ordered John of Jenstein and the ecclesiastics who accompanied him to be immediately arrested. The archbishop escaped by the protection of his armed retinue., but the four ecclesiastics who were with him, and among whom was John of Pomuk, were thrown into prison and put on the rack by order of the king. Venceslas insisted that they should give a written promise to abandon the archbishop, and act in future according to the king's wishes. Three of them immediately submitted to the demand of Venceslas. but John of Pomuk refused to do so, and was so cruelly tortured that his death became certain, whereu pon he was thrown into the river Vltava, Archt:isilep itu:a the c,Atri fled but I t9 fttelythi fi filliface at

Ve st•edu, dne 18. eervna 1941.

little encouragement from him. The schism in the Western Church made it impossible for the Pope to risk alienating the friendship of the German king, the most important of his adherents among the reigning princes. Finding no support in Rome John of Jenstein returned to Bohemia, and soon after voluntarily renounced his position as Archbishop of Prague (1393.

Venceslas had, on the whole, been successful in reducing the clergy of Bohemia to obedience, but he now found himself confronted by a confederation of the Bohemian nobles, which became known as the "League of the Lords", and to which many of his nearest relation adhered—some secretly, some openly. The leaders of the confederacy were Henry, Lord of Rosenberg, and the king's cousin, Jodocus of Moravia. Albert ICI, Duke of Austria, and William, Margrave of Meissen, also joined the league. Venceslas's brother Sigismund, King of Hungary, a peears to have played a double game. While assuring Venceslas of his friendship, he was all along in complete understanding with the league.

The nobles who belonged to the league accused the king of various misdeeds, but their main purpose was undoubtedly to restrict his rights as to the appointments to the great State and court offices. They therefore demanded a promise from the king that he would in future .govern according to the advice of State officials, whom he was to choose among the higher nobility; on his refusal they attacked him in his castle of Beraun, and conducted him to Prague as a prisoner.

The lords of the league then declared Jodocus of Moravia "starosta" (dictator).

Venceslas contrived to communicate secretly with his brother John, Duke of Gorlitz (in Lusatia), and succeeded in obtaining aid from him. The people of Bohemia, who had no cause to complain of Venceslas, even took up arms in his favour, so that. when Duke John arrived at Prague he was amicably received by the citizens. Further help arrived from Margrave Prokop, who had long been at enmity with his brother Jodocus, and Venceslas was also supported by several of the German princes, who were indignant at the imprisonment of the King of the Germans. The lords of the league were, at the time, unable to oppose such numerous adversarieS, and though they at first obliged Venceslas to follow them as a prisoner, they soon saw the necessity of conditionally restoring him to freedom. The only condition demanded appears to have been a complete amnesty for the lords of the league, which was guaranteed by Duke John in the name of his brother, who refused to enter into any negotiations till he had recovered his liberty. Almost immediately after his liberation Venceslas endeavoured to make preparations for renewed warfare against the league of the lords, but his efforts to form a party were entirely unsuccessful. After the death of Duke John (1396) the king was obliged to ask his brother Sigismund, King of Hungary, and even Margrave Jodocus, to• mediate between. him and the nobles of Bohemia.

The agreement which, trough the mediation of King Sigismund, was now obtained, corresponded entirely to the wishes of the league. Venceslas undertook to appoint members of that league to all the important State offices. The leader of the league, Henry, Lord of Rosenberg, became burgrave, and Margrave Jodocus remained at Prague practically usurping the regal powers. Irritated by the overbearing attitude of Jodocus, Venceslas shortly afterwards banished him from Bohemia, and on his departure for Germany left the Margrave Prokop—now for some time his most trusted councillor—as his representative in Bohemia.

The presence of Veneeslas was at that moment very eeeeesary a Cerin;riv The want fit'n4wzi- i 111 tbc ministratibri ci

hittl

encouraged his enemies in Germany, at whose head was the ambitious Elector Palatine Ruprecht. He summoned a Diet of the Empire to Frankfort (1398), but this step Was taken too late to disarm his enemies, who were already planning his deposition. From Germany King Venceslas proceeded to France to consult with King Charles VI as to the means of ending the papal schism. The two sovereigns decided that both Popes should abdicate, and that the united assembly of the carinals should elect a new Pope.

This settleMent was naturally displeasing to Pope Boniface, and when Venceslas informed him of his wish that he should abdicate, he became an enemy of the king, and consequently a supporter of the Elector Palatine. Countenanced by Boniface, the three ecclesiastical deposed Venceslas (1400), accusing him of neglecting the affairs of the Empire and alienating lands belonging to it, and in his place chose Rupert, Elector Palatine, as King of the Germans. Encouraged by Rupert, the lords of the league had in 1399 again taken up arms against their king.

A new internal struggle began in Bohemia, of which we have very scanty record, but in which the Confederates on the whole had the advantage. Venceslas was again obliged to come to terms with his enemies, and to appoint a council from among the principal nobles of the country, a point that had always been the principal object of the lords. The new Archbishop of Prague, Wilfram of .Skyorec, and Henry, Lord of Rosenberg, were to hold the principal offices of State. Venceslas about this time succeeded in detaching Margrave Jodocus from the Confederacy by giving up Lusatia to him for his lifetime.

King Sigismund of Hungary had not been able to interfere during the new troub l es, as he had at that .time been imprisoned by the rebelious Hungarian nobles, who behaved towards him very much in the same way as the Bohemians lords had formerly done to Venceslas. King Venceslas was much grieved by the imprisonment of his brother, whom he believed to be his friend, and it was principally through his efforts and financial sacrifices that Sigismund at last regained his liberty.

Foolishly relying on the gratitude of his younger brother, Venceslas hoped to be able with his help to throw off the mastership of the State officials, whom he had been obliged to appoint, and who had practically annulled the power of the Crown. Venceslas invited Sigismund to Bohemia as soon as he had regained his liberty, and associated him as coregent in the government of the country. He wished his brother to accompany him to Italy„ intending at last to journey to Rome for his coronation. Sigismund abused the confidence of his credulous brother in the most infamous way. During the journey he seized Venceslas as a prisoner, and by his own authority appointed Bishop John of Litomyn Governor of Bohemia, intending to deprive Venceslas entirely of his sovereignty over that country. Margrave Prokop, whom Venceslas had again appointed regent. was imprisoned by order of Sigismund.

As an insurrection against the unconstitutional rule of Bishop John broke out almost immediately, Sigismund hastened back to Bohemia, leaving Venceslas as a prisoner in the custody of his ally, Duke of Austria. Sigismund was on the point of opening hostilities against the Bohemian towns that adhered to King Venceslas, when ar insurrection in Hungary recalled him to that country, and for the time freed Bohemia of his presence.

To be continued The greatest asset of any nation is the spirit of its people, and the greatest danger that can menace any nattun is the bt-cotd:.;wn of that s wni afid. td *or, trio,

Ve stfedu, due 18. e'erviaa 1941.

LETTERS FROM ENGLISH PARENTS TO A SON IN AMERICA Dear David, Just a greeting to let you know that, as my cables tell you, — "All is well". Then for some news about the emergency home at Wendover, supported by a branch of the American Red Cross for small children from bombed areas and which your sister Grace is supervising. Let me tell you of one family.

The story turns around Robert, the young son.

Robert and his mother had been evacuated from Liverpool to Wales some months ago, but they were bombed even in their new home so the mother and Robert went to stay with some relatives in Essex — she was expecting a baby.

In Essex they were bombed again and the second shock told on her so badly that when the baby was born, the mother died soon after. And so small Robert and the baby have now both reached the emergency home and your sister Grace. The father is a firewatcher.

He bicycled 50 miles to Wendover to see his boy and baby, reached the house mid-day, meaning to cycle the 50 miles back again after the children had gone to bed. But Grace had a camp bed put up for him in the library to save him this second journey on the same day, and he went back to work the next morning early. Grace is really like a mother to those bombed babies. For the moment, as one of her charges has measles and there is some danger of whooping cough in the vicinity, more children are not being sent there.

She has only 18 out of the 40 she hopes to have under her charge. A few days ago a representative of the American Red Cross formerly handed over a gift to the emergency home — a card framed and discribing the ceremony hangs on the walls at Wenover, decorated with the Stars and Stripes side by side with the Union Jack. Grace hopes to come over and see us in the next ten days and she will then give us every good account of the whole preceedings.

A parcel of books came from New York for your daughter Lois today. I will read it and send it on. Both John and Lois will be going to stay at Cliffe Hall for their holidays and soon after I have seen them I will send you a cable to give you news of them.

Father had a delightful) letter from Kath in Manchester and a cheery one from her husband. All news from them is good news.

This letter must not be over the half-ounce or it will cost more to send by airmail so I think I had better cut this sheet in half and send it off as it stands. Next week I send you news of the other children.

So much love to you both, Mother.

Dear David, We all keep smiling and we do not have to be grim: people are able to relax as well as take on heavy tasks, I am thankful to say.

There is little or no hatred of Germans, as there was in the last war. Today we are fighting against the agents inspiring the base actions of today, not against the victims of those agents. And we look on the agents themselves rather as men of deranged intelligence who need to be kept under control and who are only partially responsible for their actions. Wild beasts have to be destroyed, but wild human beings are rather put under restraint. Moreover, hatred is akin to fear and there is no fear in England today. There is, indeed, some anxiety, but it is rather an anxiety that we may not do the right things or that we may neglect to do what we ought to do.

The cold wind of winter have stopped and the spring sunshine and warmth is beginning to seep through and is having its effect upon i75 11, Yoth,

VI S TN

ix

your son's progress and the testimony of his Captain. We have had good news about the other grandchildren also. Indeed, the picture we get of all the grandchildren makes us want to stay out the "Play" as long as possible so that we may watch further developments.

I am still engaged in trying to put together notes of family history through three or four generations—still finding how remarkably charecteristics reappear generation after generation. I still go to town once or twice a week to do further reading at the British Museum.

Affectionate greetings to you all and to the grandchildren. Yours ever, Charles.

YOUTH Youth is not a time of life—it is a state of mind. It is not a matter of red lips and supple knees—it is a temper of the will, a quality of the imagination a vigor of the emotions; it is a freshness of the deep springs of life. Youth means a temperamental predominance of courage over timidity, of the appetite of adventure over love of ease. Nobody grows old by merely living a number of years. People grow old only by deserting their ideals. Years wrinkle the skin; to give up enthusiasm wrinkle the soul. Worry doubt, self-distrust, fear and despair—these are the long, long years that bow the head and turn the growing spirit back to dust. Whether 70 or 16, there is in each being's heart the love of wonder, the sweet amazement at the stars and starlike things and thoughts, the undaunted challenge of events, the unfailing childlike appetite for what next, and the joy and the game of life. You are as young as your faith, as young as your self-confidence, as old as your despair. In that central place of your heart there is a wireless station, so long as it receives messages of beauty, hope, cheer, courage, grandeur and power, from the earth, from men and from the infinite, so long are you young.

When the wires are all down and all the central place of your hearts is covered with the snows of pessimism and the ice of cynicism, then you have grown old indeed — and may God have mercy on your soul. — Anonymous.

NORWAY SUPREME "SPIRITUALLY" DESPITE GERMAN OCCUPATION London. — Nowhere in Norway is the tradition of free speech and of resistance to German domination more vigorous than in the shipping center Bergen, where one before the Norwegians also had to fight the domination of the trading cities of northern Germany.

In spite of the Nazi censorship a newspaper of Bergen, "Bergens Aftenblad", was able in guarded terms to state the feelings of free Norway in a leading article on the anniversary of the invasion: "A year has gone by. We were the losers in a struggle in which physical force was decisive.

But we have stood the spiritual test. It is not a broken and intimidated nation which today looks back. It is a nation to which the promise for the future is the essential element in the Easter message. We believe in the resurrection and in eternal life."

"The attempt that has been made to establish a National Socialist new order in Norway has hitherto been a complete failure," according to the Stockholm newspaper Dagens Nyheter. "To speculate on the prospects after the peace does not perhaps serve any particular purpose, but as long as the war continues, and as long as the present order in Norway is maintained, the prospects of a disintegration of the Norwegian opposition are infinitesimal. One need only consider the circustances in which this opposition has established itself in order to realize its quality.

Newspapers and the radio are entirely controlled by the enemy, Civil servants and experts who are willing to join the NMI party VOSpects, are offmred tis 5 frojst tit )S( 00•1)6s

Strana 17. constantly running the risk of dismissal and arrest. Every section of the organized opposition must operate in secret and always be exposed to the most severe penalty. In spite of all this the Norwegian opposition has succeeded in uniting very nearly the same percentage of the nation as the state parties usually unite in support of their ticket in the "elections", preceded by fantastic propaganda campaigns,, of the dictatorship countries."

RAILROADS PLAN LOW FARES FOR MEN IN MILITARY UNIFORMS The railroads will shortly establish low round-trip fares for the uniformed personel of the army, navy, marine corps and coast guard.

J. J. Pelley, president of the Association of American railroads, announced recently that a fare of 11/4 cents a mile for roundtrip travel in coaches between all points in the United States is in effect since May 1. The rate will be available traveling in uniform on furlough and at his own expense.

Personnel of the army, navy, marine corps and coast guard may purchase the special tickets upon presentation of an official furlough-fare certificate. These certificates may by obtained from the commanding officer at all military posts. — Travel in Comfort by Train.— A TIMELY PRAYER A little British girl, whose mother had taught her a childish prayer, was instructed to add thereto any petition she might consider wise to present to the Almighty. Accordingly, one night she added the following to her usual prayer: "And, dear ,r_orl, please take care of Papa and Mama, Sister Jennie and little Brother and me; and please, God, take good care of yourself for if Hitler bombs You, we are sunk".

HE FOUND OUT A colored man was caught trying to sell insurance without a license, and was hauled before the insurance commissioner.

"Don't you know," demanded commissioner, "that you can't sell insurance in this town without a license?"

"Boss," said the colored one, "dat splains de mattah. I done foun' out dat I couldn't sell none, but I didn't know whuts de reezin wuz ontil you tole me."

GOOD HUNTING The husband, who had been away for a week-end of shooting stopped in at a butcher shop and asked: "Have you any ducks?"

Ducks aren't in season," replied the butcher, "but I can let you have a nice leg of lamb."

"Don't be silly," shouted the husband. "How can I tell my wife I shot a leg of lamb?"

Prosperity isn't an accident, business does not improve of its own accord; it depends upon the enterprise and iniative of individuals, and individual thrift has pointed the way to prosperity. It is regular savings that has laid the foundation of many fortunes, and your investment in regular premium payments is an indication of thrift which may lay the foundation for a prosperous future for yourself or loved ones. — Exchange.

A lady came down from the hill country for a journey to the big city. As he handed her the long ticket, the agent said: "You'll have to change twice before you get to New York."

"Mercy me!" exiaimed the woman, "I've only brought the clothes I be standing in!"

I have lived, sir, a long time; and the longer I live the more convincing proofs I see tLot. Ciod. uov60 , fP in the ftnairs of Mils cif lyw?)

Straw, 111.

Dvoiakova Kantata Arneric10 Prapor".

Dr. Vojan.

OBDOBI letognich oslav DvofakovYch doV poruenje se, ke to motno, provedeni jeho kantaty "AmerickY prapor", opus 102, pro 2 sola, tenor a bas, (altove solo mohou zpivati i 4 pevkyne), sbor a orkestr (kde neni orkestr po ruce, poutije se klaviru; kiavirni vYtah vydala firma G. Schirmer, New York.

Antonin Dvofak psal toto dfio zpola jegte v techach, zpola v New Yorku. Majitelka Newyorske hudebni konservatofe pani Thurberova, ktera ziskala Dvofaka za feditele sve konservatofe na tfi roky, 1892-1895, poslala totit Dvotakovi do tech ji g v Ike 1892 text k tddane kantat y k ()slave Kolumbove, vlasteneckou basen "The American Flag", kterou roku 1815 napsal dvacetiletY Joseph Rodman Drake (1795-1820). Dvoilkovi zbYvalo do odjezdu do Ameriky jit jen nest nedel, ale pies to jig 3. srpna 1892 meal s prvnim naertem a pracoval na nem at do odjezdu v polovine zati. V New Yorku dostal se k partitufe teprve po prvnim rozruchu pfijezdovem a pracovarna ni od 1. listopadu 1892 do 8 ledna 1893, na to od 18. ledna do 17. *flora poridil klavirni vytah.

Dvotak rozdelil svou skladbu na etyfi east. Prvni east (prvni sloka basne) je v nem klavirnim NYtahu oznaeena "Barvy vlajky". Sama Svoboda vytvaila ji z azuroveho havu Noci, hvezd, belostneho pasu mleene drahy a pruhfi ranni zoie, zavolala orla ze slunnYch vin a odevzdala mu ji. Z druhe sloky basne vznikla druha, east, "Apostrofa Orla", ktera oslavuje orla jako vzne geneho vladce obIakii, jent se hrde vzna gi v rachotu boufe, a jako dite Slunce, ochrailujici prapor svobodnYch v bitevni vfave. Z tfeti a etvrte sloky povstala tfeti east, "Apostrofa Vlajky", jet oslovuje prapor stateenYch rekA, pe giho vojina, jezdce a namofnika, ktefi za svobodu viasti radi obetuji sve tivoty. Z pate sloky basne je "Myer, â&#x20AC;&#x201D; Proroctvi", kde americk' prapor je oslovovan jako vlajka, jejit hrde hvezdy se jednou rozzaki nad celYm svetem jako jeho strat a slava.

Thuberova potom na kantatu zapomnela, a teprve v poslednim, tfetim roce sveho americkeho pobytu Dvofak na nalehani sve prakticchoti partituru prodal r. 1895 newyorske firms Schirmerove, ktera vydala klavirni vYtah a postarala se take o prvni provedeni dila. "The American Flag" byla provedena na koncerte New York Medical Society v koncertni sini na Madison Square dne 4. kvetna 1895 pod fizenim Franka G. Dosserta (altove solo zpivala Mary Louise Clary, tenorove solo Ben Davies z LondYna, basove solo George W. Ferguson). Dvotak koncertu pfitomen nebyl, nebot' odjel jig nadobro do tech v polovici dubna 1895.

Z nagich deskYch provedeni v Chicagu uva,dim dve.

Za svetove valky uspoildali jsme "Bohemian Night" na University of Chicago v Leon Mandel Assembly Hall dne 14. listopadu 1917. President university Harry Pratt Judson, srdednt eeskeho naroda, mel uvitaci proslov, Forstova, Fiala a Cerny zahrali klavirni Trio Dvotakovo opus 21, sokolove a sokolice zacviCili pod vedenim Jarky Ko gate, teskY Delnickk Sbor zapel "Kdo jste boti bojovnici" a tti lidove pisne, prof J. J. Zmrhal ,tehdy principal Herzlovy gkoly, pfednesl "A Plea for Freedom", Slovak Society of Chicago zatanCila lidove tance slovenske pod vedenim sl.

A. paekove, a na to 150 elennY sbor Ceske iistfedni nevecke jednoty pod fizenim Josefa Houdka zapel Dvotakovu kantatu "The American Flag" za klavimiho doprovodu Xenie Weicherove. Tenorove solo zpival Jos. Hurt, basove solo baryton Adamira, altove solo sled"ny tervenkova, Hutterova, RadoR gOva, Stin g -

VeSTNtIC dova a 8mejkalova.

0 svetove vYstave chicagske v patek 18. srpna 1933, dva dny pted "teskYm Dnem" vYstavnim, konal se ye dvorane Sokola Slayskeho pod zagtitou teskoslovenskeho vyboru vYstavniho velkY koncert desire tstfedni Pevecke Jednoty s velkYm orkestrem, dirigentem byl Fr. Kubina. Na koncerte provedeny skladby celeho na geho trojhvezdi zakladatelii moderni Ceske hudby: "teska pisefi" od Bediicha Smetany, "The American Flag" od Antonina Dvofa,ka (sola: Emanuel Kouba, Ivan Sokolov, Matenka Havelkova) a "Jarni romance" od Zdefika Fibicha.

V Cechach Dvotakova kantata "The American Flag" dosu,d provedena nebyla. "Americky prapor" je dosud pro Dvorsakovu vlast naprostYm tajemstvim, stetuje si skvelY tivoto7 pisec Dvotakiiv, Otakar 8ourek, ve tfeti (americke) easti velke monografie "2ivot a dilo Antonina Dvotaka."

2e dnegni provedeni Dvotakovy kantaty bylo by schvalovano samYm Dvotakem, o torn svedei jeho vlastni slova v dopise Ant. Rousovi, psanem z New Yorku 2. ledna 1893: "Pro nage pomery nynejai by se to dobie hodilo, oslava svobody!"

My jsme dnes v pomerech neskonale tetgich, net byly tehdy pomery v techach, a proto tato kantata je vysoce easova.

V OZDRAVOVNE NAgICH VOJAKU V X. "Wade uprostfed parku", rozprostirajiciho se kolem zamku X., stoji malt' letohradek. Je postaven na louce, v nit rostou divoce hyacinty a krokusy, misty ty gi se vysokY, jehlidnatY strom a v pozadi na obzoru rysuji se kfoviny a mlade brizky. Zdi letohradku obepina japonska kdoule, ktera ted' na jafe zazatila rumenkove eervenymi kvety a forsythia se svYmi drobnYmi, tlutYmi zvonky. Nedoleha sem jedinY rugivY zvuk z mesteeka pod zamkem. Tento malt' koutek, objevivgi se v stfizlive zeleni po staleti fizkostlive pestovaneho anglickeho parku, zalitY jarnim sluncem, je new tak radostneho a blahodarne pilsobiciho na dui i telo eloveka, to se zda pit pouhem vypravovani neeim neskuteenYm, co jsme si v poeticke chvilce vykouzlili. Je to jedna z nejkrasnejgich easti parku.

Kdyt jdete malou cestiekou v louce, bezdeene tine naglapujete, abyste neporu gili kouzlo historie.

I kdyg se nikdy nepodafi vyjadfit slovy nadhernou barvitost scenerie, je tfeba tohle v gechno pfedem fici, abyste si alespon trochu dovedli vybavit pied beima misto, ktere Anglicans ve svem skvelem pohostinstvi propujeili Ceskoslovenskkm vojakilm, pottebujicim zotaveni. Britsky 'derveny ktit za spoluprace s oeskoslovenskYm dervenYm ktitem ziidil v letohradku ozdravovnu pro 50 vojaku. Salonky a tithe komnaty letohradku zmenily se v bile lotnice, pine slunce a kvetin. ptizemni halla, zmenila se ye velkou jidelnu se stolky z bile vydrhnuteho dteva, bilYmi hlinenYmi dtbanky a kvetinami. Pokoj v pfizemi u sklenene verandy byl promenen v ditarnu, na pradelni steno visi obraz T. G. Masaryka. Odtud jsou jen dva kroky do parku. MalY travnieek, par zahradnich tidli, na nicht se sluni vojaci, pak dlouhe, kamenne schody na zvY genou Cast parku, ohranidene starYmi sloupy, jet kdysi nesly sochy slavnYch mistru. Je gte velika, spoleeenska mistnost s kuleenikem, radiem, knihovnou, hracimi stolky, par kancelati pro Cleny britskeho vedeni a vrchni sestru, ordinate a kancelaf eeskoslovenskeho lekafe, domov odettovatelek a koupelny vypinuji zbyle mistnosti v letohradku.

I kdy jsou zde og etfovatelky a lekaf, neleei se zde prag ky, masti a vodiekami; jen sluncem, vzduchem a prostfedim. Nevydechuje to zde nemocnienim pachem, v gemi pokoji se 'SIfi vane kvetin a eerstveho jehliei. Rano v 8 hodin je budidek, v 9 snidane a pak se jde do parku nebo na deli vychazku, jak kdo chce.

Nebot' domaci fad zde byl vypracovan tak, aby peelive udrtoval nutnou kazeri a denni rozvrh, any vbk pii torn naval obyvatelfun co nejv6t.

Ve stfedu, dne 18. Cervna 1941. ai volnost jednani. Je-li mezi 9 a pal jednou natizena vychazka, mute host zastat venku v parku, nebo jit do blizkeho lesika, nebo do mesteeka pod zamkem, jak ma prave chut' a no, ladu. Jedine, co je zde 'Aisne zakazano, je piti alkoholu a navgteva hostinct. v pul jedne je obed, pak se jde zase yen, sviti-li slunce opaluji se chlapci na zahrade, nebo pomahaji dobrovolne sestram pfi eisteni kvetinovYch zahonk& Jedenkrat tYdne je zdarma biograf.

OTEC A SYN. Je mezi nami voja,k, etyficetipetiletY Slovak, jehot osud je !lam dokladem spojitosti obou nagich odbojfi. Stoji za zaznamenani. V roce 1915 narukoval do svetove valky. Byl zprvu na italske fronte, v roce 1916 se v gak dostal na chodni frontu a kdyt pfi Brusilove ofensive pronikly mezi eeskoslovenske vlastence zpravy o tvoteni legii, pfebehl k Rustim a obratil svou zbrari proti Rakousku. Byl v legii do roku 1920 a domfi se vratil ag s poslednim transportem.

UCastnil se bitvy u Bachmaee, prodelal tateni na Magistrale a odnesi si z techto pohnutYch dob dve zraneni. Oblekl civilni gat, avgak tit za Karlova pude byl znovu mobilisovan. Dobrovalne pak vykonal jegte kacina tfi evident ye zbrani.

Tehdy ug byl jeho otec dlouhou dobu v Kanade farmatem. Kdyt se otec dozvedel, to se mu syn vratil jako legionaf do republiky, poslal mu tfinact tisic Ite a vyzval jej, aby pfijel co nejdfive za nim do Kanady, te mu na gel zamestfiani a nevestu. Syn odpovedel, ze za, republiku bojoval ate ji neopusti a ze je pfesvedeen, to se v ni utivi. Od tech dob ustal styk otce se synem upine. Jako legionat se syn stal po 15. bfeznu slovenskYm novYm panum podezfelYm, ale to ho nezarazilo. Kdyt mel rukovat proti Polakfim, byl jednim z tech, kdot v Kremnici provedli znamou vzpouru. V dubnu 1940 musil ze Slovenska uprchnout a pfijel pies Beyrouth do Francie a odtamtud lodi do Anglie. Z Francie navazal s otcem pisemnY styk, pferugenY po tolik dlouhYch let. Dostal odpoved', kterou citujeme bez oprav chyb: "Mil' synu, na wdomi ti davam, to som odtebe dOstal dva listy. Na prvy list som ti neodpovedal ponevadt som naradio Cul, to sa Francie podala Hitlerovi, tak som nevedzel jestli si vo Francii alebo v Maroku tak som musel Cakat az od teba zase dostanem synu srdedne ti d'akujem, to si si na mna spomenul ate si chlap bojovat za slobodu. Prajem ti gt'astlive vitastvo.

Milk synu, ty si spominal v prvem liste, ae tvoji dva synove za tebu i gli a teraz nespomina g akY osud jich potkal. Tuna v Canade sa getko mobilisuje a cvidi a ja som sa zapisal za domobranu.

Ja to mam nevlastneho syna, aj ten je vojakem tak budeme bojovat vgeci.

Tak mily synu, noveho ti nemam Co pisat' len tolko, to tuna v getci pracujeme za vitastvo a mame mundur vojansky aj sa cvieime a eakame na pozvani kahly den. Ja som u2 start, ale eSee motem zastat svoje misto. Milk synu Co sa tika tunaj gich pomeru je to tuna napnute len o to abysme vyhrali tuto vojnu, to lit bude posledne za nagich tivotii. Tak milk synu Sivester e gee to raz srdeene pozdravujem, dobre a stale zdravi ti vingujem a gt'astlive vitastvo a potom sa zase shladame spolu a si porozpravarn.e."

PodotYkame, te otec, kanadskY farmat, je 71 rokfi star ate do odboje ode gli dva jeho vnuci, devatenacti a dvacetiletY, ale nedo gli. Jejich otec je zde marne eeka.

(Z Casisu Csl, vojakfi Nage noviny.)

Dodrite sliby.

Karlik maloval svou sesttioku eervenYm inkoustem na Indiana. Kdyt ho pfekvapil tatinek, musel slibit, to to ut nikdy neudela, nebo to bude bit. Nekolik dni potom ho otec znovu pfistihl pH tom, jak barvi tvafieky sve sestry na Cerveno.

"Neslibil jsi mi, to to ut nebude g delat?"

"Slibil, tatinku."

"A nefikal jsem ti, to kdy to udela g jegte jednou, zee bude g bit?" tatinku. Ale kdyt jsem nedodrigi cincIrktp Skis j arm tak ty take JO

VISTNtIC

Ve stredu, dne 18. eervna 1941.

Seznam tad eislo hnino jednatele 1 R. C. Sladek 2 Neoznameno 3 Oldrich Motal 4 Chas. Holy, Jos. Franta 5 Mrs. Mary HejnY 6 Neoznameno 7 J. J. Krupa 8 Rudolf Motitek 9 John T. 8krabanek, Joseph Jakubik 10 Neoznameno 11 Neoznameno 12 Albert Miean 13 J. L. Kocurek 14 Ed. G. Vavra 15 L. A. Svetlik 16 Chas. Melnar, Adolf Dukk 17 Jos. H. Siptak, Jos. Siptak, Jos. V. 8efaik, J. Tr'ealek 18 Neoznameno 19 Fred Mieulka 20 Eng. Jelinek, John P. Trlica 21 Neoznameno 22 Neoznameno 23 John Kahanek, W. J. Peek 24 Chas. Navratil, F. J. Marek 25 John Hrabina, Joe Langer 26 Neoznameno 27. Mrs. Anna Havlik,,Pavel Batak 28 F. V. Urbish, Jos. Mikush, A. E. gpa6ek 29 Louis Hillman, Jos. F. Eineigl, John gvadleriak 30 J. F. Fiala 31 Neoznameno 32 Neoznameno 33 Frank 8tepan, Willie Schovajsa, 34 Neoznameno 35 Adolf Mach 36 Jos. F. Holasek 37 Neoznameno 38. Jos. F. Slavik 39 Neoznameno 40 L. C. Wychopefi, Sophie H adeckY, Joe Rubesh 41 John Drgae 42 Neoznameno 43 Neoznameno 44 Frank Langer 45 Neoznameno 46 Neoznameno 47 Emil J. Hejl 48 J. V. Jansa 49 Vaclav Kvasnieka 50 Neoznameno 51 D. A. Juren 52 Vaclav Batina 53 Neoznameno 54 Emil W. Popp, Albin R. gulak 55 Jos. Pavlieek 56 Chas. Holasek 57 Neoznameno 58 Ostaja Muniza 59 Neoznameno 60 Neoznameno 61 Ad. Mieulka 62 Marie Cordray 63 Joe N. Morris 64 Neoznameno 65 Vine Balcar 66 Neoznameno 67 Francis Bezecny 68 John G. Mikeska, B. W. Schiller 69 Neoznameno 70 J. J. Zemanek 71 Torn Ptikryl 72 R. J. Guzner 73 Rudolf Hrneifik 74 Neoznameno 75 Neoznameno 76 Neoznameno 77 Neoznameno 78 John Dornak 79 Neoznameno 80 Joe Zaji4ek

81 John J. Hurta 82 Neoznameno 83 Jos. V. Frnka 84 Robert Dural, Frank Nestrojil 85 Neoznameno 86 Neoznameno 87 Joe Kostohryz, Frank Jet 88 Frank Aneinec, Mrs. F. J. Olexa, Tony BilY, Jim Kind., Louis Hanus Jr., Chas. V. Kelnar 89 John J. Platek 90 Neoznameno 91 R. J. LnSt'ak 92 Mrs. Flora Koei, J. R. Bartek 93 F. L. PustejovskY 94 Jos. 131atek 95 Anton Holub 96 Neoznameno 97 Neoznameno 98 Neoznameno 99 F. J. Orsak 101 John Samek sr.

102 Neoznameno 103 Neoznameno 104 Neoznameno 105 Jos. Matejeek 106 Neoznameno 107 V. F. Bayer, Tom Novak 108 J. J. Neuman 109 Neoznameno 110 Joe Slavik 111 Neoznameno 112 Martin Kovaf 113 Frank Lukatik 114 Marie J. Kadera 115 Neoznameno 116 John 'I'oupal 117 Neoznameno 118 Neoznameno 119 Neoznameno 120 Neoznameno 121 Ed. Mika 122 Frank Parma 123 J. F. Janeeka 124 Neoznameno 125 Neoznameno 126 Frank Mrkos 127 Neoznameno 128 C. R. Wakk 129 Neoznameno 130 J. F. Boutka, Will A. Nesuda 131 Neoznameno 132 Neoznameno 133 Albert Mikula, Hugo A. Woellert 134 Neoznameno 135 Jos. Vytopil. Karel LatnovskY 136 Frant. Kalenda 137 Neoznameno 13& Neoznameno 139 Edward Urbanek 140 Jos. V. Mladenka 141 Emil B. Schiller 142 Frank Beean, Karla 6tvrtnik 143 Leo Krause Jr. 144 Neoznameno 145 Eduard 8napka 146 Jas. VesielY 147 Tom Ventreek 148 Jos. Zemanek, Frank Hlotek Sr. 149 Neoznameno 150 Neoznameno 151 Neoznameno 152 John Hranicky 153 Neoznameno 1111111111W

Strana 19.

Vhodny okamiik.

Bavili se spolu o divadle.

"Kdybych s1a k divadlu", pravila ona, "zmenila bych v kaidem ptipade sve jmeno. Ostatne — nemilte nova zmenit sve jmeno i kdyt nejde k divadlu?"

"Zajiste," odpovedel, "hned zitra si promluvim s vaSim panem otcem." * Z lekaiske ordinace.

Lekat yekl do dekarny: "Kdo deka, prosim nejdele?" — "Jd," vstal krejel a zamaval fietem, roku". s Andel a Lena. — Kdyt jsem si to Znatel historie. "ye ktere ze vzal, myslil jsem, to jset andel. — svych slavnYch bitev padl AlexanAha — proto jsi mi take nekoupil der VelikY, Kudladku?" — "V to jaktiv Tri p na sebe . posledni, prosim, pane profesore."

154 Mrs. Anna Milan 155 Neoznameno 156 C. H. Goerig 157 Neoznameno 158 Neoznameno 159 Ignac 8enkykik 160 Neoznameno 161 Neoznameno 162 Lud. LubojackY Ctene tady kde jednatel byl zvolen a dosud neoznamen, tlaskave Zadome aby jmeno zaslano bylo do H. U. co nejdrive.

S bratrskjim pozdravem, Frank B. Steiner.

HEAR

VOTE for

LYN DO N

HNSON

FOR U. S. SENATOR 8:45 P. M., FRIDAY, JUNE 20..—.........

9:00 P. M., SATURDAY, JUNE 21....

12:45 AND 8:45 P. M., MONDAY, JUNE 23........

12:45 AND 7:15 P.M., TUESDAY, JUNE 24 12:45 AND 7:15 P. M., WEDNESDAY, JUNE 25

KPRC WOAI WFAA WBAP

Odboeka t. N. Sdruieni Svornost v Houston, Texas bude potadati V

sini

na Cottage Grove

v nedeli, due 29. cervna ye etyti hodiny odpoledne BESIDKU S DIVADLEM A NASLEDUJICIOVII PROGRAMY

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

ODDELENI I. Zpev, "My Country" a "Kde domov Uvitaci ked br. R. Lebra.

ZivSr obraz "Nate nadeje" — Zactvo eeske tkoly.

Dueto — Makenka Vajova. a ElfSka Cikalova.

Sokoli — letani prostna. (Oechy. Morava, Slersko).

ODDELENI II. Divadlo se zpevy o 1 jednani "POKLAD" — Z ' actvo des. Akoly.

"Nezapominejme" — pfednese K. etvrtnikova.

ODIALRINI III. Divadlo — "MALIft A PRADLENA".

Dobra veZeie.

Hudba Zatopkova (Czech orchestra VSTUPNE: 35c — DETI 10c Uctive zve

(P)

ZABAVNI ViBOR.

a

lAX BEER COMPANY

HOUSTON. TEXAS

Strana 20.

SILNA YULE. F. B. Z. Ktere jest mezi lidstvem tak mak), akkoliv by ji dnes lidstvo v pine mite pottebovalo.

Mytleni a obrazotvornost ma dalekosahlejti vYznam pro nati vuli, ne2 si dovedeme myslit.

Nejsilnejti yule nezmide nic proti mytlenkam a obrazilm fantasie, ktere se proti ni stavi. Jasne mytlenky a ptedstavy jsou koleje, po kterYch lokomotiva nati yule bek snadneji a s mentim vynaloFenim energie, neF kdyby mela pied sebou .cestu neschtidnou. KaMa nejasna nebo protichfidna myAlenka a ptedstava je brzdou i nejsilnejti vuli.

Tak velikY ma vYznam jasna ptedstava, ze nekteti psychologove popisuji vuli jen jako upoutani pozornosti na jistou ptedstavu o torn, co chce a sousttedi na ni svoji pozornost, ten' ma na pui vyhrano, nebot' koala jasna ptedstava ma v sobe einorodou snahu se uskuteenit. Kakle, mytlenka je zarodkem &nu, kterY chce se zrodit a deka, na nejvhodnejti okamFik. Vypovezme boj mlhovitYm mytlenkam a pfedstavam a posilili jsme svou vuli znamenite. Josne myslit nejen posiluje vuli, ale ma vYznam pro utvoteni silne osobnosti a pevneho karakteru. Jen ten mute se pochlubiti silnou kdo vi co chce. Kdo nevi jasne, ptesne a podrobne, co chtiti, toho yule se nikdy potadne nerozbehne, proto2e chodi o berlach. To je yule souchotinakska, ktera ma vtdy velkY hlad, ale nic nikdy potadne nestravi. NeF se nekdo rozmusi vedeti, kam chce beFet; ne2 vystteli, musi videti cil; ne2 te2e, musi miti namikeno.

Jasne mytleni stand se netprosnYm navykern. Co mi neni jasne a co mi nelze objasnit, to necham padnouti. Nejasne ptedstavy a mytlenky jsou rancem, se kterym se vleeeme, and bychom mohli kdy nekeho z neho pouziti. Lepti jest ptedstava faletna a jasna, jako bila silnice stkedem lesa, neF prolezati veene ktovim domnenek a mytlenkovYch nedochtdeat. Jest pHrozene, Fe elovek s karakterem nebude vedome chovati ani jedine faleSne ptedstavy. Bude vkly rozeznavati mezi tim, co vi a co nevi. A kdy se dovi neco leptiho, necha stare padnouti, jsa v2dy Fadostiv leptich veci. Midove, kteti sve velke uspechy udelali, dekovali silne vuli, mei pfedem podrobne a jasne promykenou ka2dou situaci, v ni2 oeekavali, Fe se octnou. To je vYborne, prakse pro ka2deho, kdo pestuje silnou van. Zaene okolnostmi, ye kterYch jeho vtile selhava, a ptedstavi a promysli si, co a jak v takovYch okolnostech tteba Matt Hasici, kdy hot', take nesvolavaji schtize, aby se poradili, kde a jakou zakoupiti sttikadku, ale maji ptedem vte ptipraveno a kaldY hmat nacvidenY, aby vetkerou energii mohli zdolati oheri.

Divot sklada se z mnoha maliekosti, ktere se easto opakuji. Mrzute malidkosti je dobte si ptedem promyslit, ne2 se znovu opakuji. KdyF si, na ptiklad, mud nebo 'Zeno jasne a podrobne promysli ptedem takovou domaci mrzutost, kdy si vymysli nekolik sptsobt, jak ji hned z poeatku sprovodi se sveta, jak ji ulomi hrot v prvnim naporu, jak ji zabije s humorem, jak ji svede na jinou kolej, pctom i slabti yule postai k tspetnemu provedeni. Takto jsa ptiprayen, ani slaboch neodold a bude si ptati, aby se jen nejaka mrzutost o nej brzo pokusila, jak si "pochutna" na jejim zdolani.

Ptivolati inytlenky bYva snadnejti neF je odkomandovat. K vycvieeni magicky silne yule jest obojiho zapottebi. Je v ton vtak poudeni, Fe prospiva silne vuli, kdy se cvidime mysliti jen na to, nod mysliti chceme. Mytlenku nepohodlnou zahanime nejsnaze timje upoutavame mysl na mykenku jinou, ttebas opadnou.

Kdo se naudil ovladati mytlenky, je schopnejovladnouti take city, vuli a koneane i situate, do kterYch ptichazi.

Je mono dokonce se vycviaiti, Fe vycit'ujeme, jakoby na vzdalenost, mySlenku, ktera, se dere do nas' mysli, take dovedeme potkati a vratiti ji na pill ceste, ne2 vstoupila pine do nateho vedomi. Nezabranime ptaktm, aby nepoletovali nad natimi hlavami, a nezabranime mykenkam, aby neptichazely. Ale jako nedovolime ptakum, aby si staveli hnizda na naSich hla-

yESTNIK vach, tak nemusime dovoliti myAlenkam, aby si nas osedlaly a ovladly naS'e nalady.

NekterYm mykenkam a ptedstavam, ktere vnikaji do nag' mysli, kikame sugesce, zvlatte takovym, ktere nam vnukaji naladu, zalibu, odpor, chut' nebo nechut' k nedemu, zkratka, ktere vykonavaji nejaky vliv na nati mysl a vuli. Vesela, hudba vnima jinou naladu ne2 plat ditete, ktere ztratilo matku. NadhernY koberec kvetin jinak ptsobi ne2 modal. Sugesce ruchu velkomesta lisi se od sugesce samoty.

Ka2dY pkedmet, zvuk a stin, ka2dY jev a pohyb pOsobi sugestivne — i tenkrat, kdy na to nemyslime.

Vlivem starych zvykil a sugesci Tide bez namahy utkvivaji na vecech, stavech a dejich, ktere Indio zjasiluji divot. Pti torn nechavaji nepovtimnuty veci, stavy a deje, ktere by je obohatily dutevne. Nikdo, na ptiklad, 211 celY divot krasne a vyrovriane, a2 jednoho dne klopYtl, a udelal hloupost. Lide se obyeejne nikeho nedovedi o vSem dobrem, co kdy vykonal, a neuvidi na nem taktka nic, neF to jeho klopYtnut.

Po ulicich velkomesta prochazi se nekolik set ztepilYm postav, tisic usmevu a tisic ptatelskYch pozdrava se vymeni. Toho nikdo nevidi.

Jde tudy opilec, pomazanY s tvati zktivenou a zkrvacenou, a mluvi nesmysly. Vtechny oci na nej hied' a sto chodct se zastavi, aby ho pozorovali. To je obraz, kterY vidime v raznYch variacich, ani bychom pomyslili, Fe dojmy, kterym venujeme pozornost, jsou obrazy, jen vyvetujeme bezdeky v salonu sve dute, a Fe budou vykonavati ohromnY vliv na nate sny a nalady.

Jake krasne a vydatne pole einnosti ma nate y ule, kdy ji vyevidime v umeni, aby odvracela nati pozornost od tkodlivYch dojmia a upoutavala ji k obrazin, dosti dobrYm k vyzdobeni palace nati dute! Vedome pokochavame se v tom, co je krasne, utlechtile a yzne2ene. Vedome vpijeme paprsky sily a radosti. Vedome oddame se po2itku krasnych umeni a vystavime dui barvam a tvarum a liniim nadherneho yelechramu ptirody. Vedome spojime mysl s detskou, a s temi si pohrajeme a podovadime a popijeme si z napineneho poharu jejich mladi!

Snad nejptimeji ptsobi sugesce slovni. At' kdekoli jsme mezi lidmi, fg dycky nam vnukaji sugesce sve nalady nebo viry, slabosti neb sily, dilvery neb pochybnosti, mladi nebo staroby, zdravi a nemoci, optimismu a pesimismu, odvahy a nemohoucnosti. Lenoch vypatuje sugesci lenosti, slaboch sugesci malatnosti, zlostnik jed hnevu, prase tak, jako hrdina sala odvahou, obetavY laskou, nadtenY radosti.

Bud' jsme, jak to dtevo v proudu, htiekou cizich rozmart, zvyku, poVer a meely, nebo jsme skalou mezi vodnimi proudy, ktera, ma zaklad a stoji pevne, at' na kteroukoliv stranu ptiznivY vitr unati kocabky bez kormidla.

Nikdo neni tak silnY, aby nepodlehal Fadne sugesci. I skala Casem meni svuj vzhled. Take neni pottebi bati se kaFde sugesce. Vitr budiF vitanY, poFene-li nate lodi. Bud' si zvolime sugesce my, nebo sugesce voli si nas. Ka'20 z nas ma ustavienY vYber mezi vlivy dobrYmi a tkodlivYmi. Ten umi Fit kdo umi spravne voliti. Dobre sugesci dam na sebe ptsobiti jako sluneeni tpatne uhnu jako jedovatemu hadu.

Jan GajevskY z Orchard, Tex. Tak jette p. bedlakilm zazpivam NA VZDORY! "Hochu, hochu, prod tak tesknit? vklyt' jsi jette zdrav a miad.

— Ptitel eas snad, Fe to pani ku vojanskYm budou brat?

Anebo ti nekdo umtel?

Potet se a nezoufej!

Na mrtve hied' zapomenout a vie Lasky k FivYm mej!"

"Bo ne, kmotte, u odvodu byl jsem loni naposled — tato ale vyplatil mne, ac bych byl vojakem hned .. .

Ani nikdo neumtel mi.

Jen device, jen mel jsem rad, za pet nedel kamarada za nide si bude brat — "

Ve stkedu, dne 18. 'derma 1941.

"Jenom to to hochu ti21?

— nemaS za ni nahrady? to bilk domek stoji vedle yak zahrady?

Jak ty, diveina tam teskni, dasto slzou skrapi zem.

Hoch, jen device odloudil ti, ten byl jejim milencem!"

Ptitel junak za vedera k oputtene panence.

Dlouho spolu stYskali si na neverne milence.

Po chvili se shodli zcela — joke dlouhe hovory!

V tyF den jako jedna svatba byla druha — na vzdory.

Rosebud, Texas.

Drazi krajane! — Ceske divadlo universitnich studenttl z Austinu, sehrane dne 8. derma v Ceske sini v Cameron, setkalo se s velkYm spechem. Prostranna sin byla docela napinena a nekteti nOvStevnici museli zustat na venku.

My jsme ptijeli do sine trochu pozde a tak zaeatek nevim. Aednik prof. dr. Midek dekoval vtem, byla jich dela tada, kteti se pkidinili, aby se v si e zdatilo, a pak jak 11z to obyeejne byva, piece se na mnohe zapomene, ale odmenen je ka2dY, neb ve svem srdci citi, Fe prospel dobre fed. Pak s ohledem na svatky profesor vzpomel vtele svYch rodiet a nabadal nate mlade lidi, by ctili sve tatinky a maminky. Odsoudil lidi, kteti nati praci poSkozuji a tekl, Fe .1 to nema si v neStesti vypomaha. Svou vtele procitenou tee k nove i stare vlasti kondil slovy — co srdce poji, mote nerozdvoji. Pak bylo sehrano pane Ceske divadlo. Celkem vzato, drukne profesora Midka dostalo se ovaci jako presidentu Rooseveltovi. Studenti ptijeli do Cameron na pozvani Ceske Besedy. Je to asi jedinY spolek sveho druhu v Texas. Kde nic to nic.. hned maji velkou veeeti neb svadinu a ruzne jine zabavy a vYteFek daruji na dobrodinne tdely, ted' v das valky vettinou ye prospech S.A. C.T. Nati krajane v Cameron a okoli nejsou Faelni bohaci, ale je zde dosti pochopeni pro pro spolkovY divot. — Pti zminenem vedirku elenkyne se potadne zpotily, nachystat do cele sine sedadla, nabytek na jevitte, ride, veeeti pro navttevniky a jine prate. Pteji Ceske Besede mnoho novYch elent a dalti rozkvet. — S pozdravem, AneFka Skupinova.

New York. — Wendell L. Willkie prohlasil, "nezakroei-li Spojene Staty definitivne a bezprostkedne, Fe shledame se obklieeni se vtech stran silami, jen koneene zdrti nati svobodu — tuto svobodu, ji2 si tolik cenime." Willkie mluvil na luncheonu organisace pro tlevu 6ine a pravil, Fe nevi mnoho o Cine, ale Fe se o ni zaCal zajimati, "proto2e vidim, Fe kraje svetove svobody ubYva. Vidim, Fe ubYva, v me vlastni zemi. To mi ptisobi zarmutek." Dodal: "Mel jsem sentimentalni mineni o Cine od chlapeckYch let. To je jednou z ptiain, Fe snakm se pomoci teto akci. Take protoFe 6ina bojuje tak statedne a proto2e die meho mineni, nezustane-li v boji, nasledky toho budou pro Ameriku nedozirne."

Berlin. — V oficielnich kruzich pohlik se na invasi anglickYch vojsk do Syrie tak, ze "lupidi ptepadli byvaleho spojence", jak se vyslovil mluvei nacisticke vlady. Ale Fadna zodpovedne, osoba nechce tiCi, zde nacisticka, vlada na to pouze jako na soukromou vec, tYkajici se jen Francie a Anglie, nebo zda Nemecko zakroei. Tisk hlasa, Fe Churchill ttokem na Syrii chce odvratiti pozornost vetejnosti od nezdaru balkanske kampane a Fe chce udiniti dojem na Spojene Staty, ze "Anglieane nautili se methodam bleskove valky a dovedou jich pokvati tak iispetne jako Nemci.

Cloy& jest jediny Fivoeich, kterY se smeje i plake, protoFe jest jedinYm Fivoreichem, kterY zna rozdil mezi tim, jak to je a jak to bYti ma. k dvaceti organisacim, Nemysli si, zo v katde musie bYti ptedsedou.

stredu, dne 18. eervna 1941.

Kyjovsko a Zdansko ve sqch obcich R. 1576 za ptevora Augustina vzdal se kidger vg ech naroka na tak zv. odirmrt. 8ardieti totit od to doby "statky sve na smrtelne posteli odkazovali, dati, daroVati a odporueiti podle jejich libosti svobodu maji. Za takovou svobodu povinni jsou roene due kopy slepic dobrYch a hodnYch davati a do kla gtera ptivateti a to jednu kopu pii easu sv. Vaclava a 1 kopu pii vanocich." — Jako jini poddani i Sardieti museli nadhaneti vier. pii honech. Povinnosti to je zbavil r. 1618 uglechtilY ptevor Barnabeus. Za tuto vyhodu musel v gak katclY usedlY v S. odvest na sv. Vaclava vrchnosti 1 metici ovsa. Po roce 1848 robota i nevolnictvi ptestaly nadobro.

Sedlaci v gak se museli vykupovat. (TakovY vYkupni list z roboty z 1. Unora 1851 zachoval rolnik Michal Kudrna. Zni: "Toma g Kudrna, rolnik na etvrtlane eislo 59 v 8ardicich, se zavazuje platiti vYkupne z roboty, tti zlatY petatticet krejcarti rodne.")

Nag lid je nyni volnY a svobodnY. Za tetkYch dob roboty a pozdeji znova, zvla gte za svetove valky nautili se na gi lide navzajem si rozumet a pomahat. Ket je tomu tak i v budoucnu stale, podle slov Fr. Lad. Riegera: "Milujme se, nedejme se!"

Frant. Viktorin. * 31. UJEZDEC.

"Odkad' ste, tetieko?"

"Z tjezca od Osvetiman".

"Ja, to tam mate to velku zmolu! Chudaci!"

Tak a podobne poeina terrier katcly rozhovor o Ujezdci. Katcly lituje tjezdedany pro jejich strt, ktera deli yes na due easti. A piece tato zmola, dnes 2 km dlouha, 60-80 m giroka, a 15 m hlubokd, je jednou z nejzajima yej gich veci Ujezdce. Obdivuhodnd, strt, ptirodni park, oso.zenY vlagskYmi otegaky, akaty, topoly, olgemi a jivami Nejkrasnej gi je zmola z jara, kdy obsy'Dana kvety hosti mnoho zpevneho ptactva. Obzylagte je mile jittni hvizdani kosa, tluy a libe variace sedmihlaska. tjezdecka strt vznikla propiranim pady vodami povrchovYmi, jak bylo zji gteno komis. gettenim r. 1911, kdy se utrhla Cast praveho latehu velikosti 70x90 m a sesula se k pottieku. Za degtiveho jara r. 1915 dalgi utrtend Cast btehu zruinovala nekolik usedlosti. Na zakrodeni Ukada byla zmola nakladem zeme odvodnena. R. 1920 se poeal sesouvati i levy bteh strte. Komise s in2. Konst. Kubegem vygttila path' kolem strte a navrhla odvodniti zmolu i nejblit gi okoli, protote tjezdec je vystaven na vodnich ztidlech. Obec mela ptispeti na odvodneni pouze desetinou celkoveho rozpoetu, av gak pro ratnost nazora obeant a z obavy o ztatu pitne vody byly mace zastaveny. tjezdec — tot' (krome vody) vino a ovoce.

Po obou stranach zmoly jsou vinice a merurikoye sady. Jit ye stol. 13. plynulo vino z vinic jezdskeho opatstvi velehradskemu. V r. mely vinice rozlohy 72 miry a byly nasledkem valky tficetilete v jinni east zarostle lesem. Pozdeji °pet vinice vzkvetaly, take ve stol. 19. mely vYmeru 43 ha. tjezdske vino bylo povestne \Tani a jemnosti a tadilo se k nejlep gim moray. vinam.

Koncem 19. stol. postihla zhoubna perenospora vinice, take odumiraly. Drive tada sklept yencila a Zahumeni, dnes stoji v tech mistech pouze 10 bud, poslednich to svedka veselYch zaglYch dob. Kopou-li vinati na mistech starch sklepri, najdou easto lidskou kostru.

Kdo tam byl zabit, kdo pohtben . . . ? Kdyby umel mluviti zapra genY napis "Anno Domini 1735", vykezanY na dubovem pakovern lisu, jiste by nem povedel zajimave veci. Dne gni Wetdecke vinice i s vinici buchlovskeho panstvi maji vymer 10 ha.

Svym jakostnim ovocem path irjezdeckY katastr *do druhe oblasti ovocnatske. Dail se tam vgemu ovoci, nejlepe v gak merurikam a tteAnim Tei "martelne" (moruSe) tam rostou.

ITESTNIS

Pied bYvalYrn svobodnYm dvorcem stoji moruAe stare 200 let. Tet oskoru ge (Sorbus) vyrastaji zde v mohutne stromy. Za ovoce se till v Ujezdci tisice KC. Pted sveto you valkou byla hlavnim odbytigtern tamniho ovoce Videri a Ligeri. Dnes se prodavaji trjezdecke meruriky v Bzenci a doma na na ysi, odkud v sezone odvadeji denne nakoupene meruriky nakladni auta.

— S vysazovanim merunek bylo zapodato v U. pled 35 lety. Zminky, zasluhuje velka, merurika stojici pied gkolou, pry nejvetgi zakrsek v nag republice. tjezdecka pahorkatina path k mlad gim ttetihoram. Jadro pady tvoti mekkY piskovec, kterY na stranich vy ystave. at na denni svetlo a u Syrovina tvoti pkilbicovitY Utvar Babi horu.

Vrchni vrstvy tvoti sliny a jily a pragnicove pisky, v nicht se dati ovocnemu stromovi a rey e. Tetka pada irjezdecka sveddi hlavne jeemeni, kterY y e Vidni byl odmenen na vYstavach nekolikrate prvni cenou. Katastralni vYmer ni 341 ha. Z velkostatku Otechov pii pozemkoy e reforme bylo podeleno 16 uchazeart; tito dostali celkem 9.2 ha pady. Jedinou bolesti tjezdeeanu jsou louky, ktere leaf as na Bzenecku, Pisecku a Veselsku. tjezdeeane jsou rolnici a zednici. Zednici pracuji v Ostrava, Brne a Bratislava, deny jejich doma hospodati. Velke usedlosti (40 mir) jsou v U. pouze d y e. tjjezdeeti jsou vYborni hospodati. K racionelnimu obhospodatovani pady spel velmi snativY tamni ueitel Jan Bednat, ktery zmolu osazel stromovim a Strome lesni kulturou, ktera vzrostla na pekny jehlienatY lesik. Obeane vzpominaji na ueitele Bednate s ycleanosti.

Podie vykopavek (2 kostry, ternov, nadoby, kamenne sekerky) lze souditi, ae v tech mistech byla osada jit v dobach ptedhistorickYch. Ujezdec byl zaloten r. 1220, slul privodne tjezd a darovan byl panovnikem kla gteru velehradskemu. Slovo "Ujezd'' znadi v pamatkach XI. stol. bud' obvod pozemku nebo statku, jet obyeejne panovnici biskupstvi a klag teram darovali, bud' osada na tech pozemcich zalotena. Kolem r.

1370 naletel tjezdec easteene Protivci ze Zastfizl, jent ye spolku s bratrem Jindrichem prodal jej r. 1406 i se svobodnYm dvorcem a vinohrady Proekovi z Habrovan. Majitele se pak sttidali, at r. 1590 ptipadl U. panstvi buchlovskemu (jet ma dosud v obci vinici a sklep), i pod jeho loyal pravo. tjezdec mnoho trpel valkami. Temet v gechna vojska prochazejici Moravou nav gtivila t., protote mel vinice. Addili tam Turci, Boekajo y -cizakerotyvlic.Tehdyba zasazena U. temet smrtici rana, protote jeho deskobratrai obyvatele museli rodnou zemi navtdy opustiti. Je gte r. 1656 byl U. poloprazdnY. Ves mela tehdy 41 dornii, z nicht 25 bylo pustYch a 16 nova osedlYch. I vojsko Napoleonovo okusilo vina ajezdeckeho, hla yne raneni. R. 1866 pochodoval U. smerem od Jetova k Vatanum pluk Prugakir v kazni a potadku, ponevadt byl uzavten jit mir. V tom roce zemtelo na choleru 17, na tyfus 5 mladYch lidi.

Po pronasledovanYch Habanech zastaly podzemni chodby, lochy. Lochy jsou dlouhe 100 at 150 m a konei malYmi komarkami, v nicht novoldtenci kondvali pobotnosti. Takovy loch je na Brekove pod domy C. 35. a 37., druhY v "Krajince" J. Svobodnika a nejdel gi asi 150 m dlouhY (vybilenY) pod zahradou a domem C. 16.

(Svedkoye Matej Uherek a Fr. Svetniakova.)

Rolnici oast° pii orani neb stavbe se do lochu probotili, nepatrali v gak v nem, protote se ball, aby negtesti nestihlo jejich statky.

Prot se tjezdeeti ball odstrario yati historicke pamatky, objasni nem nasledujici povest: Na souvrati pole blizko Ujezdce staval pted davnYmi easy velky kamen. Lide si povidali, ae na torn miste padl v garvatce vy ggi dastojnik, kteremu verni jeho vojini postavili prost pomnik — kamen. Pted sto lety zdeditpole s pomnikem mladY hospodat, kteremu kamen na souvrati pii orani pfekatel. Hospodat chtel kamen odvett dornt. Poaal tedy pomnik oboravati, ale nevyoral. Nahle strhl se tak .divoky vichr, ae hospodat se potacel a kone klesali na kolena.

0 nekolik dni pozdeji za ptizniveho podasi poAtestilo se hospodati kamen vyrkti a dopraviti

Strai% 1114

Od to doby v gak stihalo dam jeho neStesti za ne gtestim. Statek hospodatriv vyhotel a dobytek jeho padal. Pozdeji ptikvaeila na statek i nemoc a cela hospodatova rodina vymtela.

Na statku potom hospodatil cizi hospodat, negesti vgak se z domu nevystehovalo. Teprve po diouhe dobe, kdyt kamen ze dvora odstranili, stalo se aiti na osudnem statku snesitelne, praveho , klidu a gtesti vgak v nem nebylo. Lide tikavali: "Prst Boti tresta ten dam za vykopanY pomnik neznameho dastojnika."

K dejinam U. se poji uzce historie t. zv. svobodneho dvorce (nyni domu C. 69). R. 1595 udelil dvorec Zdenek 2ampach z Potten gtejna svemu pisati Bartolomeji Kempovi. K dvorci path' (podle pergamenove listiny) pozemek Bat hora s vinici a bridii 3 "treaty" a 3 kadedkami. Majitel byl prost desatku, dani vinnych i zemnich na yeene easy, bez pfekatly adieu a potomkil linie 2ampachovske a bez ztetele na pany drZitele Oujezdca. Tento pergamen obnovil r. 1792 Jan D. PettvaldskY, tehdej gi drtitel Oujezdca. Tento obnovenY pergamen chova nynej gi majitel bYvaleho dvorce Pankrac Hosa 69. Dvorec ztratil v gechny vysady a prava r.

1848. — Po zhoubnych valkach vzrostl U. na peknou vesnieku, Istera cite 444 obyvatel a ma, 107 domu. Pted lety byla v t. tet cihelna a vetrnY mlYn. Na miste byvale palirny z krupatskeho obchodu, ktere oboji koupila obec od tidovskeho obchodnika 8alom. Lota, byla vystavena r.

1897 jednottidni obecna gkola, ktera r. 1908 byla rozgitena na dvouttidni. V obci je obecni knihovna, obecni dam s chudobincem, Raiffeisenka a dobrovolnY sbor hasieskY. Posledni tkadlec irjezdeckY Fr. Klimek dotkalcoval pted 40 lety.

R. 1930 vystavena byla v Ujezdci nova kaple.

Stara zvonice, ktera stela pted S'kolou, byla zbotena.

Kroj UjezdeckY zanikl apine Halena s elmbalem se jit nedostane, kotich se nosi malo.

Nynej gi kroj je kopii kroje bor gickeho. Zvyky a obydeje v obci upadaji. Voleni starka, stinani. berana kositem (od seekovice) a mlaceni kaeera zaniklo Upine. Slavi se pouze "fa gang", kcly, " gicarnici" chodi se slaninou na noti nabodnutou dam od domu, zpivaji a obveseluji lid. V dobe velikonoeni deti "hrkaji" tehtaelami a katdou obchazku konei spoleenYm raznYm "zakrkanim" a skandovanim dvojvergi: "Oesnek cibula — vyskoe, Mikula!" — V obci se udrtuje dosud zvyk noseni halapartny, ktera, se ptedave. od domu k domu, v noci pak hospodat s ni doprovazi ponocneho osadou. Prilnoeni hodina se v U. netroubi proto, aby hodina ducha nebyla rugena. Od easu, kdy na medlovickeho ponocneho Hulina volal o pulnoci tajemnY hlas: "Kolik troubi g ... ?", netroubi se dvanacta hodina v U. ani v okolnich obcich.

Lid v U. je uptimnY, pracovity, lne k Ode a ma, velkou tau k ptirode, obzvlaAte k ovocnemu stromovi. V U. je nekolik ptisluSnika hnuti spiritistickeho "duchati". Spiritiste maji sve sttedisko v Bzenci tjezdec byl drive odtiznut od sveta; nemel vabec silnic. Z Ujezdce do Bzence museli rolnici jezditi po Hranielcach na silnici otechovskou nebo Padelkami na silnici teravickou. Teprve r.

1901 byla vystavena nakladna silnice serpetiny) mezi Syrovinem a Ujezdcem. Silnice do Medlovic byla dokondena ji2 r. 1891 a do Hostejova r. 1908. Nyni mohou fijezdeeane pohodlne po silnicich odvaZeti obili do Bzence, Kyjova nebo Uh. Hradig e. U. ma denni autobusove spojeni z Osvetiman do Kyjova a ze Syrovina do Bzence. — 0 Ujezdci se posme gie tike, 2e stoji uprostked sveta, asi proto, 2e je tam jedine misto na kyjovskem okrese, odkud moZno shlednouti etvrtinu zeme Moravy, ptekrasne panorama. S vaZanske testy mt2ete se kochati pohledem na zachmutenk Buchlov, na venec BilS7ch Karpat, na PUchovske skaly, HostS7n, za jasneho poeast i na pamatnk Radho g'. Na jihu spattite girogiro Morayske pole, od neho2 vpravo se rsisuje modrava sihueta Palavy a o nee° blite Stralov.. sky kopec. KrasnY to kraj!

Vincent Itozar _

Strana 22.

DR. THOMAS N. DeLANEY 064 LEKAA Bride spravne ptipravene. eas dle tiadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS

Anglicka matka.

"Padl jako letec", pravila mi, I vzhlitejic se na jeho fotografii, visici nad krbem. Byl jsem zaraten.

Jak jsem se ji asi musel dotknout, kdyt jsem jej tak neprortetelne vychvaloval! Vypadal opravdu hezky.

Bylo mu neco pies dvacet, byl vyPOW-MEM DOMOV sokS7 a mileho usitievu. Teprve, kdyt V hodine zarmutku najdete. , u jsem videl jeho snimky z detstvi, nas nejlepdi pohtebni obsiuhu a uvedomil jsem si, jak je to davno, ceny levne. co byl jedte chlapcem. Batolil se tu BILL MAREK, feditel. po tech kobercich, potom se prohaTei prodityame pohtebni pojinel v dirokem slamenem klobouce iteni od 1 mesice do 80 rokil sail po teto prostorne Izahrade a na Ambulance ye dne i v noci. htidtich tamte ctihodne dkoly, jejig vete vidime, dosahl svSrch prvTelefon 546. nich sportovnich rispechri. A zde MAREK BURNS FUNERAL jsou jeho kratke kalhoty, ktere teHOME —::— TEXAS prve nedavno pfestal nosit. Na jeho CAMERON, r. nodnim stolku lezi rozedtena kniha 00............—.0— o dnednim Nemecku. "Byl dobrovolnik", podotSta matka s mirnSim smevem pithy. Vi, te to pro mne musi znit opadne: ze odedel, poneA. F. tERMAEK, IIIDITEL --_, vadi se citil povinen. "Dobrovolnik, 140 tak jako vy, jenomte o Nemcich .• dlouho Ceti". Vracime se k rozevtenemu rodinnemu albu. "Men jsme 1826 Leeland Ave., tti deti. Stardi chlapec, Jack, nam odejel na sportovni cestu do sttedHOUSTON, TEXAS. ni Afriky a ut se nam nevratil. ZaUpina zdsoba lekarnickeho logil v Kenyi kavovou plantal a zboti. Jedina deska lekarna ut nepoinSidli na cestu zpatky. Byli v Houston'e. jsme tam za nim dvakrate, ja i Nav'Ativte nas. mug. A toto zubate (levee zde je nade jedina dcera. Hned po torn, co Telefon: Beacon 32100.

•4■■■■■■••■■•■•■•*11104■•■■41 nom ptidla ta zprava, vstoupila do ••••••■•■■•• ATS. Dnes ut je porudikem. A Jack se rozhodl nahradit George u RAF. Zridastnil se ji g na Blizkem vVchoteska Jidelna, Restaurace a Pivnice de."

714 PRESTON AVENUE Teprve ted' si uvedomuji prazdnoHOUSTON, TEXAS tu tohoto rozsahleho domu. "ProJos. Kogut, majitel. dali jsme jit sve rodove panstvi. PoTelefon: Beacon 31734. nechali jsme si jen male hospodatPravidelna j idla a lun6e Kejlepgi soudkove a lahvo ye pi- stvi, kde jsme kdysi travivali sve vo, rnzne druhy vina a doutniky. prazdniny. A ani to ut nebudeine drtet. Pro koho?"

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

To bylo ttetiho dne ma navdtevy Zylattni stoly pro rodthl. u Shiledst. Tti dny jsem chodil timto domem a ptijimal takita se samortejmosti jeho pozorne pohostinstvi. Po tti dny jsem ochotne odpovidal na otazky o nadi ceste a o t eskt Lekat a Operator nadem utrpeni.

Nahle jsem vdak poMedical Arts Building 711 citil, jak bylo vlastne male Stal HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 jsem tvati v tvat stare gene, ktera Telefon ftfadovnv: Preston 2553 ma deer(' v bombardovanem LonOne a syna u letectva a ktere padl druhy syn a ktera, yam to vde zaSFR/WA VYKONANA cne ag ttetiho dne po torn, POHEEBNi SLUZBA. co jste se poznali. Videl jsem, te to V hodine talu zarmouceni naleznebylo proto, aby dettila sebe. Cinou Edward Pace pohtebni ustav pohotovY k sympatickemu vytize- til jsem, ge ma obavy, aby ta nejvetdi obet, kterou mohla ptinest, ni nezbytnYch jednotlivosti a k nebyla ptilid vdedni nekomu, kdo vypraveni dojemneho pohtbu. jim ut tteba uvykl. Pochopil jsem Levne ceny jsou nai zasadou. matku a s ni i Anglii. Setkal jsem se s duchem, z nehot vyrostlo imPohfebni iiditel. perium. Synove takovSichto matek Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3605. byli rybati, moieplavci, objevitele, TEMPLE, TEXAS. pirati, dobyvatele, pionSrti. K tomu, aby ovladali svety, nautili se nejdtive ovladat sebe. Nautili se velkorysemu pohledu na globus, na das, na tivot. Jsou narodem s tradici dobyvatelri, a to je naudilo diPRAVNIK vat se na obeti jinak, net se divaji Vyfizuje vakere soudni narody used1STch sedlaku, temeslniMI a delnikri. A tato tradice tije v zalettosti. anglickS7ch matkach. tTfadovna: 936 Bankers Mortgage Building, ptes ulici naPtipomnel jsem si to znovu, kdyti proti Kress budove. jsem pied nekolika dny, kratce po velkem naletu, sedel v polozbotenern HOUSTON, TEXAS delnickem dome v Coventry. Take tu visel nad krbem snimek mlade-

MAREK - BURNS

Van Pharmacy

RED FRONT

Dr. Chas. I Hollub

Ve sttedu, dne 18. Lervna 1941.

V2STNfEC ho mute, ktery- se nedavno stal obeti valky. Bylo take se vyhnout rozhovoru o nem, zde v polozbotenem dome rozbiteho Coventry, tesne po pohtbu druhS7ch pet tisic zabit3ich.

Sriala obraz a podala mi jej. jsem jak pSrcha v jeji tvati zastfela vde ostatni, co jiste bylo ye sve podstate totet, co citi matky celeho sveta, ztrati-li syna. Nechtela Wit merle stateend, net' jeji sedmnactiletS7 syn, ktereho skosila stiepina pumy, kdyg vybehl na pomoc sousedovi. Zase mi dala pocitit ten chladn3i zavan sebekazne, ktero, se ted' dcistala do boje s kazni ulo genou. "At' nam ted' nikdo nechodi se smirem", pravila klidne, bez pomstychtivosti v hlase. Nepromluvila to bolest nad obeti. Ne. Anglicke matky, matky namotnikri a kolonisatorri, matky, ktere pries vdechna nebezpedi posilaji deti do Ameriky a samy se oblekaji do uniforem, anglicke matky se naudily ptinadeti obeti. Avdak mote a kolonie, to neni bomba na nevinne dite. Matky nerozumim mutum, kdyt si i po surovem zapase podaji ruce. Jejich city jsou jednoduddi, ale vedne. A tyto city jsou nebezped,nS7m ptispevkem Anglie v teto totalni valce.

Tajemstvi. — "Poslyd, Elso, je to skutedne tak take, podr get nejake tajemstvi pro sebe?" — "Ja nevim, Mario, ja jsem to nikdy nezkouS'ela."

NONAT JEST OPRAVDU NENAHRADITELNOU. • tipla vosa, Mne minulou sobotu S nebo jak ji tikaji yellow jacket na ruce. Ja ruku modila ve vode s hotkou soli, ale ruka bolela a otekla.

Vzpomela jsem si na Nonat, ptilokila na ruku a za tti hodiny byla oteklina pryd. Bolest yS"ak ustala za nekolik minut po ptiloleni Nonat.

Nade deti at' se porani jakkoliv, hned ptibehnou a chteji Nonat na v'techno. Pro nas v domacnosti jest nenahraditelnou. Takto pie jednatelka Mrs. A. Sedan, 404 W. Belknap, Ft. Worth, Texas.

GNAT

Cena Nonat je poSlou 55c a $1.05.

Ptejte se vadeho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji piste ptimo na naLi adresu: MARIE LEIBLINGFR & CO., ALTADENA. CALIFORNIA. (Z easopisu vojakil Nade noviny.)

Jednota S. P. J. S.T. dostatek penez na pfijoky na majetky Pujely jsou povolovany na pozemky a mestsky majetek.

UROK POtiTAN JEST

2 procentni sleva, kdyi jsou splatky

a (wok snrivne odvideny, tedy (wok obnai pcuze

EDWARD PACE

C. H. CHERNOSK1

MALI/. POPLATEK JEST PO*5ITAN ZA PROMIDKU A ODHAD MAJETKU.

ZAJIMATE-LI SE OBRAtTE SE NA IlLAVNi

Supreme Lodge SPJST. FAYETTEVILE,

TEXAS

Stfedu, dne 18. 'eervna 1941.

Finantni zpr,;ava tieetnika HL Perdu.

PitiJEM OD RADU ZA MESiC KVETEN 1941.

EAd Datum Za ObdrIeno 1 14 duben $ 236.18 2 10 duben, kvot.

22.72 4 16 kveten 408.36 5 20 kveten 10.25 6 13 kveten 157.34 7 16 kveten 156.41 8 16 duben 74.79 9 12 duben 271.68 10 20 duben 118.63 11 13 kveten 46.67 12 14 duben 23.65 13 22 &pen, kveten 242.26 16 20 kveten 69.64 17 14 kveten 592.53 18 7 brezen, duben 161.97 19 21 duben 72.52 20 29 duben 527.20 21 1 brezen, duben 158.85 22 14 kveten 40.55 23 15 duben 175.25 24 20 cert. .25 24 12 cert .25 24 23 duben 753.37 25 20 duben 400.49

Trpite-li funkc ionalni

ZACPOU pro nezkusite ORA. PETRA

HOBOKO

ialudeeni Einnost povzbuzujici lek 5 pokoleni

Aff

co.

DR PETER FAHRNEY

CCA6 0

-7/11i. ri401s

DOMACI LEK TEXASKYM RODINAM DOBEE ZNAMY! Tisice naSeho lidu po celem Texasu jest dobre oheznameno s lekem, kterY po 60 let pomaha pki leheich 'Zaludeenich poruchach, podporuje chut' k jidlu a traveni.

JEST TO

SEVERNS

KUPTE SI JEJ DNES! Lahev Severova Balzolu ye vaaem se stokrate vyplati.

Pro stare i mlade a zvlaSte z nemoci se pozdravujici.

METE DO LEKARNY! CEN A Lekarnik Aram ochotne poslouZI, ale neherte nic jineho!

Kde Balzol k dostani neni, me ochotne MO.

50c a 85c

Strana 23.

VeSTNIIC 26 23 duben 27 21 duben 28 26 duben 28 23 nemocenska 29 20 duben 30 22 duben 31 20 duben 32 14 duben 33 17 brezen 34 23 nemocenska 34 22 kveten 35 13 duben 37 22 kveten 40 23 kveten 41 14 kveten 43 28 brezen, duben 44 14 brezen 47 22 duben 47 7 cert.

47 23 nemocenska 48 22 duben 49 20 duben 50 20 kveten 51 22 duben 52 21 duben 53 22 duben, kveten 55 17 kveten 56 5 bfezen, duben 57 7 duben 58 17 kveten 61 10 duben, kveten 63 21 kveten 64 20 duben 65 23 kveten 65 1 duben 66 24 duben 67 22 kveten 68 20 duben 70 17 kveten 72 13 kveten 73 17 kveten 78 16 kveten 79 17 kveten 80 13 kveten 81 17 duben 84 28 kveten 85 26 kveten 86 27 duben 88 22 duben 89 16 kveten 90 26 kveten 91 23 nemocenska 92 22 duben 92 1 nemocens 93 13 kveten 94 9 kveten 95 20 kveten 96 16 duben, kveten 97 14 kveten 98 16 duben 99 14 kveten 100 7 duben, kveten 101 21 kveten 103 21 duben 104: 10 duben 105 12 kveten 107 19 duben 110 21 kveten 111 20 duben, kveteen 112 21 kveten 113 19 kveten 116 21 kveten 117 29 kveten 117 14 duben 118 28 kveten 119 22 kveten 121 7 kveten 122 9 kveten 123 20 duben, kveten 124 20 kveten 124 19 duben 125 17 duben 126 28 duben 128 . 13 kveten 129 10 kveten 130 21 btezen 130 5 unor 132 20 kveten 133 21 duben 135 22 kveten

51.96 110.42 577.43 1.50 631.31 76.32 96.27 33.79 172.86 .50 22.85 125.51 25.94 358.14 66.65 73.25 64.30 401.07 1.25 .50 336.98 169.77 76.56 106.87 78.59 13.50 99.83 325.63 56.15 115.65 56.40 150.47 49.85 80.58 100.33 53.11 128.76 351.13 156.57 101.67 64.52 53.31 65.16 75.81 166.55 286.86 13.30 103.98 748.05 100.62 47.17 .50 286.81 17.00 60.88 119.84 59.04 74.70 76.86 55.07 28.93 51.04 30.69 43.91 123.80 30.48 149.04 71.38 45.28 268.81 13.40 50.49 24.84 24.84 31.40 8.35 93.70 49.50 65.40 17.95 9.06 45.38 91.64 25.75 50.89 197.90 180.25 13.38 198.25 117.63

136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 151 153 154 155 156

26.80 11.29 69.21 32.53 2673 97.61 266.02 54.66 15.15 86.27 137.46 30.23 295.61 86.74 41.92 234.18 5678 36.80

24 duben 14 kveten 14 kveten 5 duben 7 kveten 21 kveten 20 kveten 20 kveten 27 kveten 20 duben 22 kveten 7 kveten 19 duben 15 kveten 20 kveten 23 duben 20 duben 28 kveten

11.97 10.32 9977 39.45 64.68 44.62

157 28 ku pkedu 158 27 kveten 159 26 kveten 160 21 duben 161 20 kveten 162 19 kveten

$16,728.22

"Pod jednou sfiechou".

Mate' travy.

Tento jednoduchY pfistroj mame zdokonalenY. Da se pripravit na jeden Sroubek svibove no'Zky kolovetru a zniei malou travu, kterou sviby nemohou zahrnouti. Tisice spokojenYch rolniku dosvedei iteinnost tohoto nieitele. Meth yam mnoho prate. Je u1i.van pri oboravani baviny a korny.

Cena $1.75 par, poStou lacene. Kupte u nejblit'Aiho agenta. Neni-li agenta u vas, objednejte od:ED DOSKOtIL, Burlington, Texas Chceme agenty!

Piste!

Tato oznamka bude ye Vestniku kaide dva tYdny.

SkvelY 6eskY veseloherni film, vesnickk roman od Ign. Hermanna. Hraji: Pi g tek, Dohnal, Nekvapil, vitova, Novakova, Nolova, a jini Pkedvadi Jos. Vaut, zastupce Praga Film Co. GRANGER, ye etvrtek 19. eer yna, o 7:30 a o 9:30 hod. veeer.

CALDWELL, v patek 20. eervna, o 7:30 a o 9:30 hod. veeer.

ROGERS, v nedeli 22. eervna, o 4 hod. odpol. a o 8 veeer.

TEMPLE, v pondeli 23. eervna, zaeatek v 6:30 hod. veeer.

FLATONIA, v fiterY 24. eervna, o 8 hodinich veeer.

ENNIS, ve etvrtek 26. eervna, o 3 hod. odpol., o 7 a o 9 veeer.

SEYMOUR, v nedeli 29. eervna, o 6:30 hod. veeer.

Ceske vefejnosti do Dallas a okoli ZA tCASTI SOKOLSKE JEDNOTY ENNIS, USPOEADA JEDNOTA "212KA DALLAS

SOKOLSKOU AKADEMII

v nedeli, dne 22. eervna 1941 v Dallaske Sokolovne, 3700 Carl ulice Poiad akademie je peelivi piipraven cvieitelskymi sbory obou jednot a zarueuje uivitevniklim poiltek, jehoi radi budou vzpominati.

ZAtATEK: 7 HODIN VSTUPNE: iENY 45c - MU2I 35c.

HUDBA: MACOVA PO AKADEMII SOKOLSKA VESELICECistjr vYteie'k bude venovin na cestu cvieicim na SLET do Chicaga Uctive zvou evieitelske sbory.

Strana 24.

Podiveite k

CODRUZiPRAVi

Mat(' Oznannovatel

Pravidla, V Malem Oznamovateli netujeme centy za slovo, za kagde uvetejneni. Nejmenk puplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c. Oznamku napike na zvldknim listku a ptilo gk objednavce p •isluAny obnos bud' poStovni poukazkou (Money Order) nebo ve znamkach (stamps). osobni dek, piidejte 5c na jeho vYmenu. bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posildny administraci pod nal znadkou, fietujeme za oznamky "Na prodej", "Slu gby a price" a podobne 25c zvld'AV za znaeku a na pokovne, aby dale dopisy mohly bkti ihned odesilany.

Pt' oznamktich "Nabidnuti k siiatku" neb "Ptijme se hospodyne" °break doplatek za znaeku a NENECHTE vice tem krev ssajipokovne 50 centy.

Doplatek za znaeku budit ptilo- elm emelikum a vgim anebo Blue ten k obnosu, kterY posilate za o- Bugs anebo jinemu hmyzu UBIJET yak slepice a norky, stare nebo znamku. mlade.

TABAK LISTOVY, mam na oirn vice je horko, tim vice se prodej, kdo by si ptal, 10c a 15c lib- krev ssajici hmyz mnoti a tim rychra, pogtu neplatim. John Hradek, leji HYNOU jak slepice tak norky (25-27p) v jakemkoli stati.

Portland Tenn.

NEtEKEJTE as tento krev ssajiTABAK — dobrV na kouteni, ci hmyz zaene VYBIJET yak slepi16c libra, 20c a 25c libra. Dopravu vyplatim. M. Prohaska, Portland, ce a norky. Jednejte RYCHLE a u(25-26p) delejte to jednoduk NEMOZNYM Tenn. pro ty drave, hladne krev ssajici Ptijme se deska divka k vyko- emcliky NItIT a Akodit vak dranavani domaci price v domove s begi. malou rodinou. 2521 Colcord, Waco, (25-p) Tex., Tel. 8625.

Vystrah

ei -

g 4 UtITEL hlecla skolu. 1VIam prvni ttidy certifikat, te g jsem "coachem". C. B. PolanskY, Dime (24-25-c) Box, Texas.

Hledam prici v domacnosti k opatrovani ditek nebo k vYpomoci hospodyni. Pike na znaeku "Spolehliva", c/0 Vestnik, West, Texas.

(24-25-pd) , 161117' MALA ICURATKA — druht Barred a White Rocks, Silver Laced a White Wyandottes, R. I. Reds, druh velkSich bilych, eernSrch, dSrch a glutkch Leghornek, Anconas.

Take vybra.ne slepieky, neb michane slepiely a kohouti — za nejlevnejk ceny. raechna kutatka ptichazi z vybranYch, krevne zkouknYch stad. Pine o ceny. Von Minden's

Vystiihnete toto RYCHLE

a pokete mne to zpet DO TYDNE jen OPRAVDU DOKAZAT jak skuteene DOBRE jsou, ja yam pos1u Till JEDNODOLAROVE pakliky Ward's tabletek na nieeni emelika a vgi, obratem poky a VYPLACENE pokou za pouhST jeden dolar. Tyto tabletky jsou POSITIVNE ZARUtENY, ze rychle ZBAVI vase slepice a norky, mlade nebo stare, CMELiKii, VAi A BLUE BUGS a jineho krev ssajiciho HMYZU, anebo se vam penize vrati. (PoSlu na COD jestli si ptejete). RYCHHatchery, Fayetteville. Texas. (dz) LE pokete objednavku obratem po'Sty, pike anglicky, jak vam radi MNOHEM LACINEJI NEZ" NOVE! "the old poultryman", start drtPougite stavebni dtivi rtizneho begnik druhu, okna, dvete a jine staALLEN WATSON, Rt. 1, Box 47, vebni potteby ze strienYch staFarmingdale, So. Dakota. veb, jakog i nove stavebni a potteby pro stavby obdr gite u DrAbegi date tyto tabletky do pitne vody. NEDODAVAJI ptichuti 1811 North Main st. Houston, Tex. vejcim ani masu a NEOBSAHUJI 1126 Forest ave., Dallas, Texas. jed. JednoduchSr, jasnY a snadnY Platime nejvyai ceny za budovy navod na kagdem balieku, jak je ureene ku strtieni. ugivati a tabletky se rychle rozpouki v pitne vocle.

Obdrgite teg velkS7 a zajimav (16x22 pal.) cirkulat, obsahujici ETLINGER FUNERAL HOME. VYprava pohtbu. Ambulaneni slug- mnoho ptesvedeivYch odporueeni ba. Pohtebni pojikeni. Dojedeme od eeskYch rodin, s pinou jejich apro pozustatky vagich milSTch i ne- dresou, je g tyto tabletky stale poukolik set mil bez jakYchkoliv dalkch givaji s nejlenaimi uspokojivYmi vYpoplatku. S nami se domluvite sledky. 0 odporueeni to jsme ne gadali, zaslali je sami. &sky.

POZNAMKA. — Jiste budete VEPETE E. ETLINGER FUNERAL LICE SPOKOJENI s temito tabletHOME kami, nebot' konaji SKUTEONE co Pete E. Etlinger se o nich udava a to zpfisobem nejElsie Praiak-Etlinger Bellville, Tex. vYg USPOKOJIVtM. Phone 38.

Tyto tabletky se vam budou Telefonujte na na g fleet. zamlouvati.

Interstate Wreding Co.

"Ve stfedu, dne 18. eervna 1941.

VESTN1K

z jejich vlastni yule, rozhodne bez jakehokoliv poaadani o "Ward's Mite and Lice Destroyer Tablets", oznamovanSrch na zadni strance tohoto eisla od Allen Watson. Farmingdale, S. Dak.

teen poky, mam je rad pro moje husY." Allen Watson nom oznam,uje, k ma originalni dopisy, objednavky a ifety, kaidou ve stejne obalce jak mu ptiSly, kagde toto dosvedeeni pkiko samo dobrovolne a bez po gadani, jako g i mnoho danich peknYch odporueeni, ktere on pougiva.

0— SLIfiBY BOZI. Temple, 22. dervna 10:30 rano.

Fort Worth, (YMCA) 22. eervna v 7:30 veder.

Seymour, 29. 'ervna rano.

Jos. Hegar.

20. kvetna 1941, — Stanley Slaealek. Guy, Texas. Zasilam $100 za "Ward's Mite and Lice Destroyer Tablets". 3. eervna, 1941 pan Stanley Slaealek zaslal dalk objednearku s ptilogenYm $1.00 pro vice stejVzajemnost. n)ch Tabletek s nasledujicim od"Jak vychazite se svou kolegyni porueenim: "Vynakl jsem pou givanim techto tabletek, Mite and Lice z povolani v mangelstvi, pane koDestroyer, ze tyto vykonaji v ge, co lego?" tazali se mlacleho lekate, kterY se neda.vno o genil s lekatkou. o nich tvrdite.".

"VYborne", odpovedel novoman20. kvetna, 1941. — Mrs. Bill Hoe- gel, "my se vzajemne ona gemeyer Jr.. Route 3, Box 201, Wei- mi nedavno zakazala kouteni a ja mar, Texas. "Zakete mi za $3.00 ii za to veera mluveni."

Vase Mite and Lice Destroyer Tab- 040•11111•04111111.0..0.21.0.1 ■81.1.111.40.7.11 ■0•11D0.111.0■0111111111. lets," a dale pravi: "Vynaka jsem od mojich ptatel a sousedn, ze Vak Mite and Lice Destroyer Tablets vykonaji vse prove tak, jak o techto tvrdite."

Velika TaneCni

12. kvetna, 1941. — Pi. Julies Stahl, Route 1, Box 178, Slaton, Texas.

ZaAlete po letecke poke za $1.00 dark tabletky a dale pfae: "Pou givala jsem Vak Ward's Mite and Lice Destroyer Tablets po dobu 22 let nejmene a nikdy nechci bYti bez tohoto leku. Vynana jsem z vlastni zkuknosti, ze tyto vykonaji to, co o nich tvrdite."

22. kvetna, 1941. — Gotlieb Stockburger, Gardena, North Dakota. — Zaglete mi vice Ward's Mite and Lice Destroyer Tablets a dale pik: "My milgeme jiste rici, ze jsou dobre pro mala ku•atka."

12. kvetna, 1941. — Pan Mike Briekl, Plain, Wisconsin nom pik nasledovne: — "Pougivam Vak Mite and Lice Destroyer Tablets po 3 roky, a intikte mi zaslati za $2.00

obra-

ZA.BAVA bude uspotadana

S.P.J.S.T. Sini v Dime Box otu 21. 6erv.

Pii hudbe

The Blue Ridge Play Boys z Houstonu VSTUPNE: PANI 44c 41110.0■ 0•11111111.0•0101.0411111•11.04.11111111.10.1 ■0411111.0.11111•0•11111•4:0

Do Houston a okoll!!!!

Zibavy ikadu Pokrok Houston Nike uvedene orchestry brat' budon tancechtirlm die ataledujielho potadu:.—

tERVNA

Nesvadba 22.

29. t ERVNA - - - Harmonizers

1111111111111111011111111111111111011111111111011111111111111/MIUMIIIIIMII1111111111111111111M1111111111111I

INUSIMII111111111111111111111111111111111111M111111111MUNIMIUMUIIIIIII1IIIIIIIMMIDI

Vstupne ►ani 41c.

Tax 5c

Damv 27c Tax 3c

Tyto ceny zaCinaji od 12. ledna 1941.

0 poliedii a obsionieni et. nivitevnik6 bude naleilte postarino.

PORADATELIN. reitorai adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0451 iQa doptini se jest — 20th and North Main.