Vestnik 1941 06 11

46 Slovartske Podpo

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

R051■1111 (VOL.) XXIX.

WEST, TEXAS, ve stiedu

(Wednesday) 11. eervna (June) 1941.

OSLO 24.

PRESIDENT BENEg CASMCH OTAZKACH. OLANDSK' LIST "Vrij Neederland" LondSrn otiskuje dne 1. kvetna t. r. rozH hovor sveho zastupce s presidentem dr.

Edvardem Bene gem. List pige mimo jine: Dr. Beneg posttehl velmi zahy nebezpeal, ktere vychazelo z Nemecka po velke valce. Pokougel se v eetmich smerech vytvotiti ochranu pro svoji prave osvobozenou zemi: ye spojenectvi s Francii, ye snaze po zesileni genevske kolektivni bezpednosti. Pozdeji ve vytvoieni Male Dohody. Ale neeinil si gadnSrch ilusi, jakmile slovo zadalo bYti tak ;east° poru govano, jakmile tolik zavazku bylo rozvaza,no, jakmile se objevilo tolik novSrch zkoug ek pro tento svet. Pochopil, ge jeho zerne, at' je to jakkoliv obti gne, musi se ptipraviti na to, aby v ptipade potteby delila nebezpeei sama. Za jeho vedeni ptivedlo Oeskoslovensko svoji obranu na velmi vysokou urovers, vytvofllo leteckou moc, ktera, po dlouho dobu snesla srovnani s letectvem nemeckYm. To vge ale melo zustati marne. Ohro geno tehdejAim Polskem v zadech a prave tak Mad'arskem, ponechano Malou Dohodou na honekach, a donucovano Francii a Anglii dokonce ke kapitulaci, muselo oeskoslovensko pitmouti mnichovske podminky. A kdyg Nemecko jednou dosahlo tohoto tile, nebylo zde gadn3ich hrazi pro jeho chamtivost.

Dr. Beneg opustil svou zemi bezprosttedne po Mnichove. Nebylo v ni pro neho gadneho mista, vedel, ze jig po druhe ye svem givote stejne jako v rote 1915 bude muset slou giti svemu narodu ye vyhnanstvi. Jeho nastupcem stal se ne gt'astnS, dr. Hacha.

Dr. Bend je nyni hlavou eeskoslovenske vlady v LondSme, ktera organisovala svobodne sily naroda, t echt a Slovakil na strane spojenct a ktera, je male organisuje. Zraky v gech 6echil a vetginy Sloyakt at' giji kdekoliv, jsou opet sousttedeny na neho, jako na narodni irsttedni bod. Jeho moudrost a zkag enost slough ale nejen jeho vlastnim krajanum. 26.ciali jsme ho o rozmluvu, abychom mohli sve etenate seznami- ti s jeho nazory. Ji g dtive meli jsme pkilegitost poznati v LondVne jeho nazory. Bylo to v dobe 130u v severni Francii. Dr. Bene g nedelal si tehdi o teto zemi jig gadnYch ilusi. Piedvidal porig ku. A piece vyhrajeme valku, takovST byl jeho nazor jig tehdy. V tomto ptesvedeeni je dr.

Bend tines jegte pevnej gi. Skuteent dr Beneg se ye syYch vSrstrahach nemSr lil. "Ttikrate nabigel mi Hitler dohodu, nikdy jsem vg ak nemel pochybnosti o jeho irmyslech" — prohlasil dr.

Beneg . "Nechteli jsme se dati Hitlerem vyugit.

A francouzskSrm statniktim jsem tekl: Nemil gete nt.'s ponechati, na holiekach. Jinak s nagimi tanky proniknou Wind Maginotovu linii a budou nagimi dely bombardovati Pati g . Jig tehdy bylo zfejme, co Nemci u nas v prvni 'fade hledali. Kdybychom byli bSivali podporovani, mohli bychom bojovat. Meli jsme letectvo, ktere se na druhe strane nedostavalo, meli jsme mechanickou vS7 zbroj a men jsme pevnostni linii, kterou ostatni vSr chodoevropske zeme nemely.

Bohutel se to na konec dostalo do rukou NO-

mecka. A k tomu je gte nage nevyrovnatelne zbrojovky."

Hokkost u dr. Bene ge byla by na- miste, ale dr. Beneg ji odklada. Mluvi o vYvoji veci tak, jak se vytvati dnes, kterY ho znepokojuje. Hitler — sam poznamenava — je nejlep gim spojencem vgech, kteti dekaji na osvobozeni.

On to je, kterY znemokiuje jakekoliv polovidate rorte geni. KaIdym dal gim svym zlodinem, ktereho se dopou gti a kterych se dopou gtet musi, vynucuje radikalni. zudtovani a znemo2imje jakYkoliv kompromis. Je to v podstate nacismu, 2e se v torn nemide zastavit. Dr. Beneg stavi svou dtveru prave na teto neuvekitelnosti jeho zlodinnosti, jimi2 vytvati novo problemy, ktere mohou bYti te geny jen v souvislosti.

Vlastni tiny 2enou Hitlera stale kuptedu. Neji2 nazpet, nemti2e se zastavit, mush vpted. Pro Hitlera neni mo gnS7 gadriST jinY konec a 2adne jine te geni, lee katastrofa. Hitler nekontroluje ji2 vYvoj veci, dnes u2 je jen hnan a vleden svYm systemem a svou vojenskou maginou. Musi jednat a jeho tiny nemohou ji2 nic zmeniti na nevyhnutelnem konci. A co nastane, az dojde k tomu konci?, tazali jsme se.

Vzezkeni dr. Bene ge se pozoruhodne zmenilo.

Az dosud mluvil s velikYm durazem, mono kid s naru2ivYm pkesvedeenim. Nyni se dr. Beneg zamyslil. Mluvil nanejvYg vecne o podminkach konce valky, s rozvahou, ktera vyvera z ptesveddeni, 2e nemluvi ji2 o nepkiteli lidstva, ale o nagi vlastni budoucnosti.

"Nemci musi ptedev gim zpet do svYch starch hranic, t. j. do hranic Nemecka pied vpadem do Rakouska." — Po to rozvinul dr. Bene g fivahy o ptimeti, podobne fivaham, ktere jsme pHnesly ye Vrij Neederland. Veti v nezbytnost dlouheho ptimeti, v jeho prilbehu musi byti vytegeny vgechny otazky, vyverajici z valky, aby mir sam mohl bYti konstruktivni.

Vge bude zale2eti od formy, jaka, bude dana ptigtim mirovYm smlouvam. V dob?e organisovane Evrope nebude muset bYt Nemecko 2adnYm nebezpedim. Nemecke nebezpedi bude moci bYti potteno jenom politikou konstruktivni, na ni2 ono samo bude moci brat! postupem doby toast.

Jestli2e to vgecko, co zde uvklim v celku opomineme, pak ptipravime jenom cestu pro tteti velkou evropskou valku. V teto valce by Nemecko °pet vedlo, ale nevystupovalo by ji g jako potladovatel stkedoevropskYch statrz, nYbr2 jako jejich vfidce, kterY je nejdtive podmani a pak se jim vnuti jako vuelce proti ostatnim. Tyto staty chtice nechtice by pak nasledovaly Nemecko v boji proti statilm bohatYm. Jenom zdrava politika a zdrava hospodatska fiprava mii2e toto nebezpedi znemotnit. To je fikol kterY oeekava, statniky. Hitler sam ukazuje jim cestu tim, ze jak jsem ji2 povedel, eini nevyhnutelnYm integralni vytegeni".

A co se sudetskSimi Wind?, byla na ge otazka.

Velika vetgina z nich jig nyni hotce lituje toho, co se stab, — znela odpoved'. My sami jsme v teto veci velmi reservovani. Nechceme ptedbihat udalostem. Vime, ze tzemi to bude zase v

nagi republice, ale chceme aby udalosti samy ukazaly cele Evrope, jake mush bYt te geni, a jak doplaci celS7 svet na Henleina.

A Slovaci? Vice ne g 10 procent z nich, to jsou lido, kteti se spojili s neptitelem, jsou proti znovurtizeni nageho status " A dale prohlasil dr. Bene g : Po teto valce musi vzniknouti ye sttedni Evrope vet gi jednotky, ktere nebude lze snadno rortti gtiti. Mezi nami a Polaky jsou veci ji2 v potadku. Vytvotime vzajemne jisty druh federace. Neco podobneho mush vzniknouti take na Balkane. Kdo se k nam bude chtit ptipojit nebude odmitan. Na ge federace, ktera se nebude dotYkati 2adne narodni osobitosti, bude otevicena vgem nalim sousedam. Evropa bude muset pozilstavat ze samYch podobnYch federaci, ktere dale podle sve polohy a podle okolnosti budou navzajem spolupracovat. Jedinou jednotnou evropskou federaci povaluji za neuskutednitelnou. Zeme a jejich zajmy jsou ptilig rozliene.

Na techto federacich bude muset bYti vybudovana bezpednost Evropy, snad spi ge ne2 na organisaci svetove, jako byla Spolednost jejil znovuzfizeni, ptizpOsobene novYm podminkam, pokladam v gak za samortejme. Na organisovane evropske kontinentalni bezpednosti mush miti toast take Anglie. Vedle toho musi spoluptsobit americke organisace. Mezi nimi mush dojiti ke spolupraci. Theti spolupracujici jednotku mule tvotiti Rusko. Budeme-li moci toto vge uskutednit nemusime se obavati nieeho v budoucnosti. Ostatni se uspotada samo sebou. Tito riizni podilnici a federace musi zlepgit politickY 2iyot a zajistit, 2e nedojde k porugeni slova, ktere se od poslednich deseti let stalo tak eastym zjevem v mezinarodni politice. Vgechny staty, velke di male, musi poznat, do jake miry je jejich existence odvisla od stare moudrosti "Pacta sunt servanda", to jest, smlouvy mush bYti dodr2ovany.

Co se stane se zemedelskYmi piebytky bez zahranienich trhu, zvitezi-li hitlerismus? Americkk zemedelec obdriel by za svoje produkty piesne jenom tolik, co Hitler byl by ochoten (JAIL eili by byl vystaven katastrofe a tipine regimentaci.

Viterstvi hitlerismu znamenalo by pro Ameriku toto: americkk delnik musil by soutegit s otrockou praci zbytku sveta. Nejni ggi mzdy a nejvyggi pracovni doba by odpadly. Mzdy a hodiny by stanovil Hitler, odborove unie staly by se historickou pamatkou a kolektivni vyjednavani veci k smichu.

"Nage svoboda prokazala svoji zdatnost k preziti valky, av gak nikdy by neptegila kapitulace." — President Roosevelt.

Kdo se umi nevinne a poctive baviti, neni negt'astnY. Pouze ti, kdo2 nemaji docela nic na praci, jsou ne gt'astni. Kdybych chtel spolubli2nimu vymetiti nejhor gi trest, zavtel bych jej do tmave komnaty bez zam6stnani.

8trana 2.

Trenton, N. J. — Jetito zakonodarna zruaila charter Americko-nemeckeho Bundu, bylo oznameno, tie Bund vzdal se tabora Nordland v Andover, N. J. Zakonodarna zruaila charter Bundu a guverner Edison bezprostredne zakon podepsal. Tabor Nordland byl zavien aerifem D. J. Quickem na den Zdobeni hrobti. Bylo to vyvrcholeni protestu rtiznYmi americkymi skupinami, ktere protestovaly proti shromatidenim, konanYm v tabote pod prapory se svastikou a velkYmi obrazy Hitlera.

V techto dnech oznameno bylo v LondYne fedi* tie od zahajeni valky do poloviny kvetna tohoto roku 561 lodi osovYch mocnosti s ponorem 2,873,000 tun bylo potopeno,dopadeno, anebo znieeno sy Ym muistvem. Z toho na Nemecko ptipadalo 346 lodi s ponorem 1,773,000 tun, z nich 61 bylo dopadeno nebo zabrano a 285 potopeno nebo znieeno vlastnimi posadkami.

Na Italy ptipada 215 lodi o 1,100,000 tun, z nich 39 bylo dopadeno nebo zabrano a 176 potopeno nebo znieeno vlastnim mutistvem. * * Salem, Mass. — Stanislav Mikolajczyk, Ufadujici mistopresident polske vlady v Anglii pravil, tie tee, kterou president Roosevelt promluvii rozhlasem, je tajne rozdavana v Polsku, okupovanem Nemci. Mikolajczych pochvalil presidenta Roosevelta, ktereho nazval mutiem, jejti Prortetelnost dala americkemu lidu a tekl, tie tato tee byla tiatena v tajnYch tiskarnach, docud existujicich v Polsku ptes nacistickY zakaz.

Dodal, tie nemeckY zalaz teto propagandy neni nijak pasobivY. V Polsku neni tiadnYch Quis* * Sydney, Australie. — Vice neti 6,000 novozelandskYch a australskYch vojakil se pohteauje po Ustupu z Krety, jak bylo odhadnuto. Percy S. Spencer, australsky ministr valky oznamil, tie 2,887 mutiii, poeitajic v to 218 ranenych, bylo dopraveno do Egypta. — To znamena, tie 3,599 se pohteauje. Walter Nash, fitadujici premier Noveho Zelandu, oznamil, tie 2,800 novozelandskYch vojakti se pohteauje. Do Egypta bylo dopraveno 768 ranenYch Novozeland'anti. DNB, oficielni nacisticka tiskova kancelat, tvrdila, tie na Krete padlo 5,000 Anglieanti a itekti. Pted tim autorisovane kruhy oznamil, tie na Krety bylo zajato na 25,000 anglickYch a teckYch vojakt. * * Washington, D. C. — Department valky zdfiraznil veliteltim armadnich sborti, tie je tiadoucno, aby mutii, odvedeni dle zakona o povinne vojenske slutibe, byli odvadeni na tti leta, pokud to bude motino. Department poslal instrukce ohledne zdrojil vojaku pro pravidelnou armadu. Ti, kteti daji se znovu odvesti, maji miti ptednost. Odvod muff', povinnYch k vojenske slutibe dle noveho zakona, kteti ukazali, tie jsou kvalifikovani pro slutibu v pravidelne armed& ma zaujimati druhe misto a pravidelnY odvod civilistu bude na ttetim mist& Mutii, povinni vojenskou slutibou jsou odvadeni na rok.

Z departmentu valky bylo oznameno, tie jistY poeet jich dal se jiti na vojnu na tti leta a z dneanich instrukci je patrno, tie bude vyvozovano usili, aby bylo odvedeno do pravidelne armady vice techto * Federalni vlada zakoupila ye state Wisconsin 13,835,430 Tiber syra, kterY bude poslan do Anglie. Objednavka napini 568 nakladnich tieleznienich vozu. Zpravu o zadani teto objednasky oznamila fitadovna statniho odboru zemedelskeho. Je ptipomenuto, tie je to nejvetai objednavka v sYratske industrii a ye state Wisconsin znama. Syr muse vyhovovati potiada y -kilm,tervadnp soirYnejJe doznano, tie bude v sYrarnach nyni mnoho prate, aby byla objednavka vytizena.

Objednavka je zadana pro bezodkladnou doday ku. Je doznavano, tie objednanY sYr je urCen pro Anglii. Objednavky jsou zadany po cellYch SpojenYch Statech, nejvice ale bude vytizenYch y e Wisconsinu, prototie je ye state nejvice syra vyrabeno v porovnani k jinYm sta,turn. VYroba je vetai ye Wisconsinu neti ye v1ech ostatnich statech dohromady,

Ve stfedu, dne 11. eervna 1941.

VESTNf K

Zprayy ye zkratce.

Washington, D. C. — Statni department odhalil, ze za prvnich 20 mesied valky v Evrope bylo ye Spoj. Statech sebrano na $2,000,000 na filevu Nemecka a ye prospech nemeckYch kteti byli zajati. Nemecke pomocne organisace podaly statnimu departmentu zpravu, do 30. ze sebraly $1,913,000 od zati r. 1939 dubna t. r. Z toho $1,513,000 bylo poslano na podpUrne deely a zbyva dosud $96,000.

a

Louisville, Ky. Narodni aeronauticka spoleenost potildala kongres a administraci za zavedeni valeeneho prava ye vSech oblastech váleene vyroby a bezodkladne popravy tech, kdo byli usvedeeni ze sabotaite. Tato organisace, ktera kona zde svou vYro6ni konvenci, mimo to ptedloZila kongresu a administraci program o 12 bodech, v norm doporueuje zlepSeni letecke sluZby. * Washington, D. C. — Pestitele 'Amide ptipojili se k pestiteltim baviny a tabaku a podrobili se take kontrolni autorite departmentu zemedelstvi, pokud ptijde o prodej jejich obili letoaniho roku. Pti hlasovani, provedenem v 37 statech, v nich se pestuje paenice, bylo 80.5% hlast odevzdano ve prospech navrhu na kontrolu. Je to take prvni restrikce, jeti byla kdykoli na prodej paenice v naafi zemi uvalena. Ve vaech 37 statech, vyjimaje Alabamu a Arkansas, bylo pro navrh 397,559 a proti 96,223 hlast. * * Londyn. — 8patna, zasobovaci situace v protektoratu mela za nasledek znepokojujici zvYeeni onemocneni v poslednich etytech mesicich podle statistiky statniho zdravotniho pojiateni usttedni socialni pojiat'ovny v Praze, jak oznamily Ceske kruhy v LondYne. Velke rozaiteni se epidemie influenzy ptieita se v one statisticke zpravu nizke vYtiivne a odolne hodnote nahratikovYch potravin prase tak, jako malYm ptideltim techto "Ersatz". 0 nemocnicich v Praze se udava, tie jsou ptepineny a ze mnoho pacientt je nuceno spati na chodbach a v koupelnach. Nekteti lekati pry oaettuji denne az dye ste pacientil. * LondYn. — Anglieane oznamili, tie znieili 1,696 aeroplanil osy na vaech frontach sttedniho vYchodu od to doby, kdy byly tam zahajeny operace dne 11. Cervna minuleho roku. Sami ztratili 260 letadel. Pravdepodobne ztraty osy na sttednim vYchode jsou vetai, jak pravi Anglieane, prototie udane 'Oslo neobsahuje aeroplany, poakozene ani znidene na letiatich. Za music kveten bylo sratieno 156 nemeckYch bombometnYch letadel, coti je novY rekord. Music Cerven byl zahajen znieenim tti dalaich aeroplanil pti naletech na Liverpoolskou Merseyside, jitini Wales a za.padni Anglii. V Merseyside bylo zabito nekolik lidi, ale akody na jinYch mistech byly lehke. Ptedealy nejvetai podet sesttelenYch aeroplanti byl v mesici dubnu — 87. To znamena, tie obrana proti takovemu utoku se stale lepsi. Za posledni music Anglidane srazili celkem 205 nemeckYch aeroplane nad Anglii a evropskou pevninou a sami ztratili 87 letadel.

Na sttednim vYchode v mesici kvetnu bylo sestkeleno celkem 260 aeroplanti velmoci osy a pouze 62 anglicke. * Washington, D. C. — VYbor pro pravidla domu zastupcti odhlasoval, aby oficielni projev byl ueinen o tvrzeni kongresnika Coffee, demokrata z Washingtonu, tie velke zasoby valedneho materialu ze Spoj. Statt obdrk pry povoleni, aby byly dopraveny do Ruska a zemi osy.

Kongresnik Sabath oznamil, tie vYbor bude zitra slyaeti generala R. L. Maxwella, administratora pro kontrolu exportu a zastupce statniho departmentu, jakoti i kongresnika Coffee a nekolik jinYch kongresnikti. Coffee tekl \TYboru, tie pouze v mesici bkeznu bylo dopraveno do Japonska 900,000 sudil gasolinu a poznamenal: "Nyni hledime vsttic nedelim bez gasolinu",

Washington, D. C. — General B. Somerwell, vyslovil se, 2e obdr2e1 instrukce, aby urychlil zadavani kontraktd na stavbu novYch kasaren v obnosu asi miliardy dolard. Odeptel podati dalS1 podrobnosti pied vojenskYm podvYborern domu zastupcii, pied nimti svedeil. Projev general& dal vznik &ahem, tie department valky hodla zvYaiti podet vojakti na 2,800,000, ccA" znamena, skoro dvakrate tolik, kolik je nynejei cil — 1,418,000 vojakft.

Washington, D. C. — Federalni namotni komise rozkazala 14 paroplavebnim spoleenostem na Atlantiku a zalivu Mexickem, aby ptipravily polovinu tona2e pro dopravu americkeho valedneho materialu do Anglie. Rozkaz byl vydan ke konci denni konference s operatory, svolane za deelem zjistiti tonal americkYch pobtZnich lodi, jich by mohlo byti pouZito k poskytnuti Anglii. V konferenci bude pokraeovano zitra. * * Washington, D. C. — Department valky oznamil, ze byla ziskana mista pro ztizeni tti munienich tovaren, je2 budou stati celkem 119 riilionu dolard. V Parson, Kane., bude vystavena tovarna nakladem 35 miliont dolard pro nabijeni delovYch sttel a bomb. V Texarkana, Tex., bude umistena tovarna na pineni sttel. V tovarne v Chatanooga, Tenn., na kterou je ure'en° 39 miliond dolard, bude se vyrabeti vysoce vYbueny TNT. * * New York — Namotni kruhy oznamily nedavne torpedovani osmi anglickYch lodi, eelkern 54,268 tun a odhalily, ze nemecke ponorky operuji az na sedm set mil od americkYch btehd. Otyki anglicke lodi byly torpedovany za jedingr den v mistech, vzdalenYch sotva sedm set mil na vYchod od Labradoru a asi 300 mil na jih od Gronska. Tato oblast, jak se ptedpokladd, je kryta americkYmi namotnimi patrolami.

To znamena, tie nemecke ponorky operuji 1,400 mil na zapad od Irska. — 4 potopeno lodi mely celkovou snasnost asi 32,000 tun a di z nich byly nadrtikove parniky. * * Washington, D. C. — John G. Winant, velvyslanec v Anglii, podal presidentu Rooseveltovi zpravu o vYvoji poslednich udalosti v Evrope.

Winant, ktery ptiletel aeroplanem na poradu o poslednich udalostech v mezinarodni situaci, jak pravi statni department, konferoval s presidentem pinou hodinu v Bilem dome. Po rozmluve s presidentem obedval s Harry Hopkinsem, presidentovYm asistentem, kterY ma na starosti provadeni pomocneho programu pro Anglii. President Roosevelt mel ten konferenci s admiralem E. J. Kingem, vrchnim velitelem americkeho lod'stva na Atlantickem oceanu. * * Berlin. — Z autorisovanYch nacistickYch kruhu bylo prohlaaeno: "Mame oznameni maraalka Petaina a admirtila Darlana, tie budou hajiti vaechna sva uzemi. Nemecko, adkoli je vitezem, je ochotno povoliti toto svate pravo a pavinnost katideho naroda i Francouzum "Zda a jakYm zpilsobem Francie chce date na vahu nemecko-francouzskY pomer, kterY vyvinul se v minulem rote, je nem o dem se nematie mluviti theoreticky. Pouze praktickY ptipad to miltie ukazati." Pokud se tkne Syrie, naciste odpovidaji: "Nejdeme pies most, dokud k nemu nepkijdeme." Pted timto bylo popteno, tie nemecka vojska ptistala v Latakii, slovy: "Tetiko to odpovida faktum". * * Vichy. — Organisace "Evroafricke autarchie" (sobestaenosti) s vyloueenim Anglie je chystana pro ptiati fasi valky jako vYsledek pondelni konference Hitlera a Mussoliniho v Brennerskem prtismyku. Telemondial, poloUtedni tiskoye, kancelat, pravi o tomto planu: "Francie, ktera obratila se k eiste evropske politice, mute hrati dfileLtou roli v teto organisaci nasledkern africke situace. Evroafricka autarchie nutne neznamena isolaci techto kontinentd, protole vYmena mezi kontinenty bude prosp8na kahlemu. Pro tuto dobu Evropa a Afrika muse veak bYti sobestaenYmi." Dle toho Evropa a Afrika jsou pokladany za hospodatskou Jednotku.

Ve stfedu, dne 11. dervna 1941.

HRA OSUDU Napsal Joe Zet'ak, West, Tex. Neuplynula jeAte ani hodina, kdy nalezli Nemce Bossmanna. Patrali dale alt do tmy, led Daisy nenalezli a tak zustala nezvestnou. Koroner usoudil, g e start Bossmann bud' spadl, neb v navalu zlosti spachal samovragdu Nyni se Dolankovi otevkely odi, jak'm bohadem byl Rossmann jak by s jeho milovanou dcerou byl zachazel. Toho dne v sobotu nic nejedli, neb byli jako ve strnuti, 'g e nenalezli Daisy, cog jejich hote je g te zvyAovalo. PkiAti den v nedeli take za mnoho nestal.

Rossmani se Dolankova ptedpoved' spinila, g e ho Daisy odekava s otevtenou naruei na teky. Start' Nemec za tu slibenou ukrutnost a ze chtel jeAte ubohe mrtve divce naplit do oei, byl zahy potrestan a slavil libanky na dne feky.

Kdyby byli vAichni Nemci tak zahy za sve ukrutnosti potrestani jako start Rossmann, mnoho by jich dnes nano.

Dolanovi se pozdeji ponekud smitili a vykonavali sve povinnosti jako stroj, bez radosti, bez zajmu. Kdyby byli y eah jake pfekvapeni je oeekava, jak At'asni na sklonku givota budou, jiste by si padli do naruee. Takto zahada je obestirala a velkY smutek ptevladal, neb teprve nyni poznati, ze jim vAude Daisy schazi.

Tato ieka Colorado, nejsa si vedoma, ze jeden bidn3i lidskY g ivot ukonaila, Aurnela svS7m tempem dale. Sousede Ali-speAne domil k Dolankam. Prase kdyg dospeli na dvur, pfijitdely tti motorove povozy. Na aute ptijel koronersoudce, druhST povoz byla ambulance a tteti truck na nem g byla vetAi Iodide a dva mu gi 1hned se vydali do pastevniku k mistu neAtesti.

Dolanek i soused Ali s nimi. NaAli misto a seznali, g e jsou zde otisky g enske obuvi, takteg mugske. Mekili, bylo to dislo 7 1/2 , .2enske 6. Dolanek potvrdil, g e Daisy nosila obuv dislo 6, a ta mug ska, obuv byla Nenice Rossmanna. Dnes po poledni g el k fete s provazem a hakem. Jo, v tu dobu Ael k tomuto sousedu gadat o radu a on byl tak laskav a telefonoval do mista o pomoc. — Na to se dva mu g i na lod'ce jali patrat po dvou utopenYch. Sousede, obavajice se vyAettovani neiekli, g e byli sveclky Rossmannova smrti.

Kapitola 2.

Onoho osudneho vedera Daisy Dolankova, jsa rozeilena Ala speAne polni cestou podel pastevniku. Ve vetAi vzdalenosti od domu ptelezla dratenY plot a dala se naptid pastevnikem, kde ptiAla na dobytkem uAlapanS7 chodnik, kterS7 vedl k fete Colorado. Nina k kece, ne vAak same, a usedla na travnik k odpodinku, neb po torn vAem byla jig vysilena. Poeala uvag ovat o svem osudu a usoudila, ge zbSrvaji ji jen dve cesty, jednou bylo jit se utopit a druhou, jit nekam do neznama. Kdyby byla vedela, ge otec byl naklonen se s ni smitit, byla by volila zpatedni cestu dome. Uva g ovala dale, alt pojednou ji napadla cesta tteti. PH uva govani ptiAla na myAlenku, g e by to byla hloupost pro plesniveho Wince se utopit, a kdy otec bez citu svolil, aby se utopila, bude tadne za to potrestan. JeAte chvili uva g ovala jak vAe zatidit, aby vAe nasvedeovalo, g e se skuteene utopila.

Na to vstala, vzala pouzdro s houslemi, doAla zpet ke plotu, kde g polog ila pouzdro a podle plotu Ala ke krayske ohrade. Tam vzala tenkS7 provazek, jen ji otec naznaeil, pak vzala men a Ma zpatky k iece. Kamen byl dost Wick, takg e musila east° odpoeivat. Kdy g dosahla btehu, kde byl nanos, prave mesic krajinu slabe osvetlil, jako by se WI aby po tme do teky nespadla. Sla pomalu odmetenYm krokem, alt se ocitla na samem okraji teky, do ni g kamen hodila a take provazek odhodila daleko do vody, aby jej voda odnesla. Pak pH svitu mesice Ala pozpatku po tech samS 7ch Alepejich bylo to jen nekolik krokil —a vela na tro.vnik, kdeg se otoeila a 'Ma dopiedu. PhAla zpatky domu, vela do kuchyne, vzala pecen chleba, co g rodiee v takove situaci nepohte'Aili. Na to v Udirne vzala kus flunky, naAla velkou lahev a napinivAe touto vodou, na gla pytel od mouky, dala vAe do pytle a vydala se na cestu. Vzala si za cil San Antonio, neb to mesto ji jet z cletskYch,,

"7213TNfIC let zajimalo. 61a tou samou cestou, kde se ubirala chive a na gla pouzdro. Jegte se otoeila a dala pozdrav ztracenemu domovu. Vydala se spegne na cestu, aby je gte do rana dogla do 4 mile vzdaleneho lesika, neb chtela zastati v lesiku pies den ukryta a pfigti pui noci jit dale, jak jit pfestanou jezdit auta. Pfed sam'm svitanim vkroeila do lesika fipine vysilena. Dou g vody se posilnila a usedla, aby si odpoeinu--kem la. Jakmile se apine rozednilo vstala a hledala misto, kde je nejhustgi podrost. 8testi, ji pfalo a takove misto na gla. Pytlik s potravinami povesila na stromek, usedla a optela se o kmen stromu a brzy usnula. Na gtesti v lesiku nebylo hmyzu ani hada, protote mefil jen nekolik akra. Kdyt se probudila, bylo po poledni. Vzala lahev a napila se trochu vody, musela touto getfit neb nevedela, kde vodu nalezne. Z pytliku vytahla chleb a gunku a byla rada, ge nezapomela mengi nut. Byvge jit hladova, jedla s velkou chuti.

Jeji plan byl, ze jakmile bude dosti daleko ad jeji osady, kde ji jig lide neznaji, te bude cestovat ve dne, neb jeji cil San Antonio byl vzdalen 150 mil. Myslela, ze v pfestavkach za dva, tfi tkdne sveho cile dosahne, lee nenadala se, ze tam bude tak brzy a v jakem stavu. Poeala peemkglet, kde by si vydelala nejake penize, koupit si mutske modkaky, ko gili a slamenk klobouk, aby byla chranena pied gpatnou spolednosti.

Tu si vzpomela, te si uschovala nejake penize do pouzdra. Nebylo divu, ge na ne zapomela, kdy se nalezala v takove situaci. Otevfela pouzdro, v utgim konci byla pfihradka, kam se uklada kalafuna a Done drobnosti naletejici k houslim. Div nevyktikla kdy na gla malou krabici a ph otevfeni nalezla v ni $4.80, penize kteret si ugetkila za mnoho roka. Jedna starost byla zatehnana, lee zase nastala jina, jak to koupit a kde, to bylo to nejhlavnej gi. Bylo geste hodiny, kdy tu na blizku new zapraskolo a v zapeti se objevil jit star gi mug. Ulekane pohlitel na krasne devee. Tato povstala a chladnokrevne v anglietine zvolala: "Nelekejte se mne pane, nejsem tuladkou, ale ne gtesti mne sem dohnalo. Jdu do San Antonio a abych mela nerugenk odpodinek schovala jsem se zde a doufam, ze nemate nic proti tomu." Tu Tu stark mug ptistoupil a podaval Daisy ruku a pravil: "Mile se zda, ze jsem vas, sleeno, nekde Na to se shYbnul, vzal pouzdro a pki torn pravil: "Tak si seberte ostatek a pajdete se mnou". Avgak Daisy odvetila: "Myslim, ge toho negtesti mam jig dost a prosim vas, abyste mne atadilm nevydaval". Na to odvetil mu g : "Ja jsem pravil, te pajdete se mnou a tak se stane." Daisy musila uposlechnout a 'Sla pomalu za mutem. Zahy vy gli z lesika a na severni strane v blizkosti byl peknk domek, farma Vilema Jonese. Tu se Jones zastavil, icka: "Nebojte se ,sledinko, vtdyt' la nemam nic gpatneho v inyslu, neb jsem ihned poznal, ze jste pkestala nejake natesti a u nas budete v bezpedi a dle motnosti yam vypomatem". Na to mu Daisy podala ruku a pravila: "Dekuji vam, pane za vagi laskavost, neb poznavam ge jste pravk gentleman. Me jmeno je Daisy Dolanek". "A ja William Jones". Zanedlouho byli na verande a Jones zvolal: "Zeno, pojd' se podivat koho ti pfivadim!" Tu ptibehne pani i s dcerou a srdeene vitaji pfichozi. Pan Jones pfedstavoval: "Zde je Miss Daisy Dolanek" a obrativ se, "zde je moje mantelka a dcera Adela, 161eta". "A to nom vedeg nejakou houslistku. Zahrajete nam, ze ano?" Na to pravil Jones: "Ale nech ji, komu by se chtelo hrat, kdy takove ne gtesti ji postihlo a jak se vyslovila, je na ceste do San Antonio. Uboha, kdy tam pe gky dojde". Za nedlouho jim Daisy v ge vypravela, ale otcesetHia Pani Jonesova nad jejim osudem zaplakala a pan Jones te g slzel, ale pojednou si vzpomel: "Pookej geno, kdy jsem byl po poledni v meste, asi o elytech hodinach ptivezla ambulance utopeneho Wince Rossmanna. 2e prk hledal utopenou Daisy, hazel do feky hak a spadl do vody. A zde je ta utopena, kterou stark plesnivec hledal". PH tom se dal s chuti do smichu. I Daisy se usmala, neb pfala to tomu Nemci z cele dug e. Po vedefi jim zpevu krasne zahrala a Jonesovi se vyslovili, to co poslouchaji radio nic tak krasneho nesly gell. Na to dim jegte nekolik pisni zahr'ala. &Iola si ji

Strains IL oblibila a tazala se, zdali by s ni gla spat. Daisy s radosti svolila, a kdyg byla u tak dobrS7ch lidi Ameridana spokojena, brzy na mekkem lfigku usnula. PtiAtiho nedelniho rano jig se chapala prace, neb se citila dobke jak v kuchyni tak venku poklidu. Pani Jonesova byla zlateho srdce a jeji mantel taktet byl dobrak. ftikala multi: "To Daisy je sama prace, vAe ji jde od ruky. Jones pravil na to: "Neni divu, takova, houslistka, umi na vAe pfebirat". Smali se tomu vAichni, i Daisy se veselost vracela. Po chutne snidani to.zal se pan Jones Daisy, zdali by chtela jeti s nimi na pohfeb. Tato pochopila a zavrtela hlavou, usmala se tomuto vtipu. Tak v hovoru jim eas ubihal a nedele byla u konce, nastal veeer. Pfi gtiho dne rano tadali Daisy, aby jegte jeden den pobyla, ge oni pajdou dodolat polni praci, ge toho druheho kopani maji na dva dni, tedy aby neco uklidila a navatila a jeAte si odpodinula netli se vyda na tak dalekou cestu. Lee Daisy vzala motyku a gla s nimi do prace, ktera ji Ala hrave a Adele stale pomahala. A tak s takovou vydatnou pomoci praci do vedera dodelali a veeer jim vesele vyhravala.

Pfigti rano pan Jones se vypravil na cestu autem do mesta, kde koupit co si Daisy pfala: modtheky, kosili, slamenk klobouk. Pli gtiho uteri Daisy chtela se vydat na cestu, lee pan Jones usoudil, ze znamk by ji mohl poznati i tak ustrojenou. Vzal auto, nasedli v gichni a odvezli ji 30 mil daleko. Daisy panu Jonesovi davala vgechny penize ktere mela, lee on nepfijal. Dali ji star gi rani kuffik a v nem bylo jidla na celk tkden. Se slibem te nic nevyzradi, a Daisy zase sllbila, ge da brzy o sobe vedet, a tak po vfelem rozloueent Daisy se vydala, na cestu. Dopoledne uAla etyki mile a v poledne u mengiho potoka poobedvala. Po kratkem odpoeinku vydala se na dalAi cestu. 0 dvou hodinach pketla male mesteeko, kde g si ptibrala vody do lahve. Pak Ala dale, ale net u gla dye mile pi'ihnalo se naproti ni auto a druhe ze zadu. Daisy, adkoliv Ala stale vedle cementove cesty, uhnula dale, ale tu zadni auto ji zachytilo blatnikem z boku a odhodilo ji do ptikopy. Auto na okamtik rychlost zmirnilo, ale nezastavilo, kdy g tu se gene za ni line, drahe luxusni auto a poealb pronikave troubit. Pkedni auto zastavilo a zadni teg. Tu vystoupi miadik asi 261etY a jde k ptednimu autu a do zapisniku si zaznamenava disla na licesni tabulce. Na to vystoupi vysokS7 ptitloust1Sr mu g a tage se: "Pane, jste vy cestni strat, kdy si zaznamenavate dislo mai° auta?"

Tu druhY odvetil: "Nejsem stra gcem, ale v zajmu lidskosti chci se zraneneho mladika ujmout, kdy jsem poznal, ge jste nemyslel jemu sam pomoci poskytnouti, chtel odjeti a zanechati ho jeho osudu. Je to brutalni, mel byste miti na lidi nejakSr ohled a soucit". Tu odvetil prvni: "Kdy2 ja se vyhkbam autu nemam eas /neat na trampy, stejne to za nic nestoji, mel jit z cesty Na to odvetil ten druhY: Ja. jsem vAe pozoroval, mladik byl dole s cementove cesty a vy jste mel dost mista vyhnout se autu na cementove ceste." — Pane, kdy g nejste Atednikem, nemate pravo mne zde obte govat a nejste-li spokojen budete zahy v to ptikope a v horAi situaci net ten mladik", a pti tom jig zatinal peste. Marry Moore, tak se jmenoval onen mladik, odvetil: "Dle vAeho musite bit Nemec, neb jen Nemci jsou tak brutalni". — "Ano, jsem Nemec a ty jsi Ameridan a zde ma A jednu nemeckou — " a pti tom ho chtel pest! udefit do oblieeje. Led Harry se rave uhnul a vrazil mu jednu do nosu. Tento zaklel, chytil mladika a mrgtil jim o zem. 8testi ge byli mimo cementove cesty, jiste by si hlavu rozbil. Na to ptiskoell, kieknul mu na prsa a Harry se nalezal bezmocen v nebezpedi givota. Zlosti kypici Nemec chteje Harrymu vsadit mocnou ranu do oblieeje, kdy tu dostal ranu do spanku a svalil se krvaceje vedle Harryho. Byla to Daisy, ktera mu tu ranu ugtedfila. Daisy, adkoliv va gue zranend vedomi nepozbyla. Lege v ptikope poslouchala jak se multi hadaji. S tou nejvetAi namahou dovlekla se bilge, neb leva strana tela byla zranena, take v ustech pocitila krev. Kdy2 videla, ge jeji zastance je bezmocen se branit, vzala opodal legici vetAi kame a mrAtila jim z blizkosti po Utoeniku tak ze tento se skacel a poeal sane krvacet. Na to ve velke bolesti se svalila na zem a pozbyla yedomi.

Strana 4.

Oddil dopisovatelskfT Dopisy, jet by obsahovaly neveene, neb zvadne polemiky, potadatel pfedklada ye smyelu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu rozhodnuti.

itad Jan RosickSr, Cs. 110, Kaufman, Texas. eteni bratti a sestry!

Tak nam s prvniho na druhY eerven tu noc ✓ nagem okoli dobte zamoklo. Vlahy bylo tteba na picniny a na kukutici. Bavlna je gte suchem netrpela. Tak zas bude lep gi nadeje, to nam krmiva pro dobytek a drubet naroste.

Korna zadine, metat, a dostane-li pozdeji clegt', troda bude. Baviny videt po kusech pfekopane, nekdo je snad i s kopanim hotov, a nekdo jegte ani nezaeal.

V kvetnove schitzi na geho tadu bylo vzpomenuto, by jsme neeirri ptispeli na osvobozeni .nag i stare vlasti a dobrovolne po $1.00 pHspell tito elenove: Alois Slavik, Franti gka Babovec, Henry Babovec a Stepan 8VastriSr. Po 50 centech dali tito elenove: Frank Strouhal stargi, Fr. Rychlik, Stanislav tech, ' t'astnY, Albert Babovec, Edd Rychlik, Rozie S Marion Bobalik, Joe Slavik, Wesley Bobalik, John Ktupal a Joe .St'astny.

V eervnove schtlzi tad povolil na ten Teel $5.50, tak celkem odesilam na br. Olexu od nageho tadu $15.00.

Potegilo nas a myslim 'te v gecky etenate Vestniku eisti dopis od mladika Mikesky z Temple, kterY je ve cvieebnim vojenskem bore, jak popisuje tamni jejich divot. I my z nageho tadu mame dva dobrovolniky ye cvideni. Jsou to br. Stepan Novak a Jindfich Babovec, syn na gi sestry Franti gky Babovcove a syn br. 8tepana Novaha star giho. Dale se dak armade strYce Sama z na gi oli sady hned minulY podzim Raymond Vrzalik, Frank Patak, Robert Marek, Karel 6ernoch, nejstar gi syn nagi sestry Julie eernochove. Asi pied 14 dny odjel Jindtich Neustupa, a kdysi ✓ time byl volan Jerry Havlik. Take byl zavok vojsku Jindtich 6ernoch, kterY si asi pied rokem vysloutil 3 roky dobrovolne u armady. `Tak hogi, co jste v tech cvieenich a odbirdte Vestnik, hodne do neho dopisujte, dtiv yam eas uteee.

Br. redaktora laskave tadam, by toto nehodil do koge.

S pozdravem, Stepan t'astnY. Houston, Texas.

Ctene, redakce!

Dnes je svatodu gni pondeli, tak budu slavit svatek. Ze tu kostel nemame a kneze take ne, tak jsme zaporneli svatky svetit a do kostela chodit, nu to se asi nedostaneme do nebe.

Odbirame katolickY easopis NovY Domov, a as se divim, co lti a nepravdy se mute do toho platku vejit, a to v ge za ten bidnY dolar? Tak posledne v kvetnu (May), ae pry president Roosevelt ptednese na radio tee' 27ho eervna, a.melo stati ve skuteenosti 27ho maje. A toho zastavani Lindberha, Wheelera, Nye-e a Hitlera hanba, je to eM do nebe volajici. Ale pana presidenta jen a jen odsuzovat, co slibil a co ne. Vgak jegte ty nage vojaky do Evropy neposila a bohda nepo gle, on chce jen chranit tuto nagi vlast ,od toho nieeni givott a majet• jak je to ted' na programu v Anglii a v cele Evrope i Africe a jinde. Pomahat Anglii stoprocentne neni tak bolestne; ne, to v ge je jen hmota necitici, bylo by bolestnej gi kdyby se tam muselo posilat vojsko, a tam je Nemci topili, jak se deje s jinYmi narody Evropy. Ale to pan president nechce, a hledi se vyhnout posinani nagich vojake. do Evropy. Ze budou posilani na ostrovy a do jinni Ameriky, je na bile dni, a to proto aby se tam nedostali Nemci a pak si nedo glapli sem na tu na g]. bohatou Ameriku. Kdo sly gel tee nageho presidenta 27. kvetna, tak musi rici, to mame toho nej-

V2STNt 8 lepgiho a mirumilovneho presidenta v Americe, kterY nas chce zachranit od otroctvi, a my vgichni, celY narod, mu musime pomahat, neb je to nage povinost. Od roku 1906 se tu vystkidalo jit nekolik' presidentil, republikant i demokratti ,ale uptimne teeeno, ae dosud ani jeden nehnul prstem pro chud gi tkidu lidu, pro delniky neb farmate, jako ttebas ten relief, neb vyplaceni parity za omezeni osevu farmatskYch plodin, atd. A ted' jsou na 'fade ty delnicke stavky, a p. president mime s nimi vyjednava, aby si to vytidili unie s tovarniky, nechce na ne poslat vojsko, jak by to udelal jinY nerozvainY president. Oni ti delnici nejsou za ty stavky zodpovedni, nae je nieit, ale ti jejich vudci podpaceni Hitlerem, maji vge na svedomi.

MinulY mesic se mne chvalila pani Vitovcova, jak chytila armadelu do pytle, podatene.

Nam sem musi chodit take odnekud armadela, ja ji vides., a ta byla generalni, pane si pteglapovala u praseei ohrady pod vrbou. Ale na takovou u g by musel bYt tadnY piksak, u vrchu zavazat; a dobte ji vyplatit, a pozorovat na kterou stranu se cla be get, tam asi ma ten ApinavY pelech. Pi. Svobodova, mne tekla, hodne pachnou ,a proto ta vane vkly rano na dvote. V rote 1923, bydleli jsme v Pinehurst na fume. Co tak sedime na porei, tu ktikne tate.: "Co to tam bell za zvitatko!" a gene za tim, a ja zvedava, se pustim o zavod za mutem, abych neclo gla pozde. A deti nevedely co se stalo (neb se bavily mezi sebou), tak se daly do breku, a hnaly se tet za mnou.

Doletime tam a vidime jak tahne tate, za ocas to zvitatko z jamy ven, neb v minute do zeme zavrtalo. Ja, stale varovala, aby to nekoho nekouslo, neb deti byly zvedave (byla to armadela), my jsme to nikdy pied tim nevideli.

DruhY den nam sousedi rekli co to je. Dali jsme ji do slelone, co jsme men na slepice, a pak jednou rano jdeme armadelu krmit, a tato byla rue, .draty na skloni rortrtene. Take jsme si tekli, te ma taky tvrdY krunYt, te musi bYt asi hodne start, motile, 65 — 70 let. 0pravdu nektera, ta zvitata dosahnou vysokeho U nas ye stare vlasti v jochach u domku byl vartYt pole a kikal, ae ptak vrana Ci havran dosahne at 200 rolett, ae co tam byl hajnY a sttilel gkodnou, te mu vkly dal katdou vranu, aby z ni uvatil polevku, a ta ge byla dosti chutna, ale maso se jist nemohlo, neb bylo velmi tvrcle. A ten strYeek Hut'a (on se tak jrnenoval) nam taky jednou vykladal, jak vezl jeden Hanak se synkem do mlYna semlet obili na chleba, totit re g (nekde kikaji tito). Co tak vuz hrkota, tateny kravama, nejak se meth s tou rzi rortrhl a ret se pomalu sypala z mechu na vuz a z vozu na cestu.

Hoch, sedici v zadu to pozoroval, tak zatal tovi zpivat: "Tatinku red teee, tatinku ret tede!" Ale tata ,Hanak ho zaktikal: "Byt' ticho, kluku a negrifirej furt!" Ale ten zpival dale.

Po chvili si spusti jinou: "Tatinku, ua ta ret neteCe, jenom se meth prazdnY vleee". Tata se napalil, a te klukovi nekterou vpichne nasadkou od bite, ohledne se a vidi, ke kluk mu vge vysvetloval zpevem, meth prazdnY s vozu visi a ret na ceste pane znaei pe ginku. S klukem se vyvadil, ten tats, ale hocha nebil.

Ukazka na krop je dobra, bude tteba zastavit degte a to sluneeko u g nam dopomilge, abychom mohli zase jeden rok existovat. Co bysme si pravi jeg te vic, asi nic, jen abychom byli zdravi a mohli vge sklidit co nam naroste.

At' vtdy a vgude pravda vitezi! Na zdar!

R. K. Saigon, Indodina. — Ameridti obchodnici v Hanoi oznamili, ke Japonci zmocnili se 127,000 galonti gasolinu pro aeroplany a jinych zasob, kdyt zabavili americke zboti v Haiphongu dne 25. kvetna. tlenove francouzske vlady v Indoeine vyslovili se o tomto zabaveni, ke "je einem japonskeho vojenskeho lupiestvi" a oznamili to vlade ye Vichy, ktera jak se pravi, podala protest v Tokiu.

Ve stfedu, dne 11. Ceryna 1941.

Nag nelepgi chlap.

Tz DYBYSTE ho nenagli na letigti, ani v muflatovanem voze, ani v kancelati poblite letigte, ani v Usttedni budove, odkud se ridi letecke operate, ani v mistnosti pro eleny posadek, poohlednete se po "Minkovi". "Mink" je totit jegte znamej gi net jeho pan, je jedinym, ktery nenosi stejnokroj. "On" a "Mink" se od sebe velmi lisi. Ptedstavim Vam nejdfiv "Minka". Ma dlouhou stfibrogedou srst a pravabne pohyby. Jiste jste jig uhodl, ae "Mink" je pes; a jak pes! Skotsky ov'eak. Jeho pan je anglic=. kYm velitelem Csl. bombardovaci perute.

Anglicky velitel perute je velikYrd ptitelem Oeskoslovenska. Venuje nam vgechen svuj jem a eas. S 6echoslovaky se zteastni leta nad Nemecko, travi s nimi volne chvile a kaideho zna. Oechoslovaci ho ptijali mezi sebe, jako by byl jejich krajanem; on je ma rad a velmi si nagich let.cu ve,ti. Sam je mimotadne zku§enYm pilotem. Ziskal vyznamenani DFC, eastnil se letu nad mnohYmi zememi. Napoeital jich 40, co g je obdivuhodnY vYkon, kterY opravfluje pilota, aby si odpodinul. On vaak lets s nagimi dale. Jednou si pobyl 16 hodin v gumove lod'ce na britskem kanale a Caste revmaticke bolesti mu ptipominaji tuto nedobrovolnou plavbu.

Jednoho veeera jsem jel za soumraku s velitelem na letig te. "Mink" seal na zadnim sedadle. Velitel chtel provesti inspekci letadla, ktere melo tu noc letet nad neptatelske Nebylo videt ani na krok; nahle jsme rozeznali dve postavy, ktere kraeely smereM od letig te. Byli to dva es. mechanikove, kteti ztratili ye tme cestu na leti gte. Velitel zastavil vuz, pozval oba, aby si sedli a jelo se dale. 0ba mechanikove se rozpovidali; domnivali se, to nikdo ye voze nerozumi eesky. Najednou jeden z nich povida: "Tohle je na g nejlepti chlap". — Kdyg jsme je oba u cile vysadili, povide, velitel: "Tihle Oechoslovaci jsou bajeeni hogi. Pracuji jako Certi. Dnes delali celY den a2 do peti hodin a zitra tu budou ut zase ve etyti; ut budou dekat na letadla, ktera se vraceji z nodnich Po ceste jsme uvideli bombardovaci letoun, kterY mel odletet druheho dne nad francouzske pobtegi. Bylo to letadlo typu Wellington, ktere pottebovalo spravku. Zastavili jsme rag a velitel ptijal hlageni mechanikovo, ae letotin bude spraven do jedne hodiny po pulnoci. Velitel ke mne prohodil: "Tenhle chiapec je Jed-nim z nejlep gich mechanin a rozumi spra y -kamWelingto,j kdvAngli.Ky tekne, ae to bude v jednu hotovo, mohu se na to spolehnout. Je to vtibec podivnY chlapik; pled dvema lety see vsadil s jinYm pilotem, poleti v bombardovacim letounu, aekoliv je jenom mechanikem a nikdy se pilotem nevyVsadili se o lahev piva. A vskutku se mu take podatilo vzletnout do vise asi 100 stop, pak vg ak zapomnel na nejakou paku a ptilet1 na zem rychleji net si ptal. Zranen nebyl ani jeden ani druhY a letadlo bylo po gkozeno nepatrne. Mechanik se tehdy dostal do nemile situace, ale dnes je v ge zapomenuto. fteknu mu, aby nastoupil zitra slutbu as ye cive hodiny odpoledne. Bude tak jako tak pracovat jako Cert a zaslou gi si to".

Velitel miluje stejne muastvo jako dOstojniky. Vtele tiskne ruce eeskoslovenskym piiteti nastupuji k letu. Byl jsem ptitomen, kdyt nag i odletali; v hluku a rozrugeni jsem si nevg iml podrobnosti, kterou mi pozdeji vypravel eeskoslovensky velitel letky.

Kdyt mu anglicky velitel tiskl ruku, ucitil nahle, to do ni neco vsunul. Na gel ke svemu ildivu amulet anglickeho velitele, kterY mu jej pro tento let zapiljeil.

Vite, co to znamend, kdyt yam pilot piljei 0. H. Brandon. vlastni amulet?

Ve stfedu, dne 11. Cervna 1941.

CESKE DIVADLO UNIVERSITNiCH STUDENTil. Austin, Texas.

VaienY redaktore pane Mouela a vaiene mile etenatstvo Vestniku!

Tak jako jia po mnoho rokfi, tak i letos putuje a trmaci se Dr. Ed. Mieek, profesor slovanskych jazykil na Universite v Austin, se svymi studenty, aby ptedvedli obecenstvu to, co se svYm ptidinenim a pilnosti za pomoci jejich snaaiveho profesora Dr. Mirka nautili — deska divadlo! Meli bychom sobe pine uvedomiti, co znamena pro nas Ceske divadlo. Ceske divadlo jest hraz, o nia se opira a v nia ma jakesi draeai nate eeska Fed. Ceske divadlo jest studanka z nia prYtti disty pramenek, ktery stale posiluje a udrauje ten tak rychle vysYchajici tok nati matetske tedi.

Nate deske, divadla by mela byti vady a vaude ocenena a poctena velkou navAtevou. A zvlatte by melo byti oceneno divadlo universitnich studenttl, neb oni jsou velmi zamestnani a ptec s radosti venuji ty hodiny veeerni ku zkoutkam a ueeni se deskemu divadlu.

Jest to od nich velice vlastenecke, 2e jsou ochotni uditi se a hrati Ceske divadlo. A pak — vzdyt' oni z toho nemaji docela nic, jen to uCeni a opatteni si toho, co kaadY pro divadlo Bain pottebuje. To co se kde vybere a co po zaplaceni dovozneho zbYva (nekdy je toho hodne malo), to 'irk jde do fondu na stipendia deskYch studentil. A tak jedina a nejvetti odmena jak fidinkujicim studentilm tak i Dr. Miekovi je velkir navtteva, kdy2 je pina, sin usmivajicich se tvati, smith a hluenY potlesk, to je ta nejkrasnejti odmena.

A proto ptatele, navAtevujme deska, divadla vady.vaude. Dokaame, ae si deskeho divadla viaime, ae valime si tech co divadlo hraji a ae si velice vaaime tech co divadla Studentske divadlo "Jehla v kupe sena" bylo velmi irspetne sehrano v nedeli 4. kvetna na Koval za hojne freasti vdedneho obecenstva.

Jelikoa muj syn tea hraje, a tak kdy2 je trochu mista, se svolenim dra Mirka, a abych nemusela bYt doma sama, tedy syn me bere tea sebou, a ja rad jdu mezi nat venkovskY lid, vadyt' jsem mezi nim proaila vetti Cast sveho aivota.

Na Koval jsem se seznamila s mnohymi, del le jmena si nepamatuji. Dekuji vtem za kaade dobre slovo, za kaadY fisrnev, a manaelfun BatinovYm zvlattni maj dik za jejich uptimne piatelstvi.

V nedeli 11. se hralo v Granger. Tarn dr. MiCek jede vady jako dome. Dp. Vanieek vady se stare. a pomaha, aby byla navneva, a tak se stalo ae i pies veliky de g', kterY se tam pied veeerem piehnal, byla navAteva 'Yana. Dp. VaniCek pied divadlem promluvil jak jen promluvitt dovede uptimnY vlastenec, dobrY past sveho lidu a vernY zastance jazyka eeskeho.

Vzdal pochvalu a uznani studentilm a zvlattni uznani dr. Miekovi za jeho namahavou praci pro dobro a zvelebeni nateho jazyka.

Dne 17. kvetna divadlo bylo sehrano zde v Austin. Myslela jsem, ae zde se to jia vilbec zaspi, ale pi. J. Hejlova to vyburcovala, ad mela nemocnou dcerutku a byla to pro ni dosti velkir obtia, ale piece jen to vzburcovala a obstarala vte pottebne, za co2 necht' ptijme pi. Hejlova uptimnY dik. Jest potetitelne, ae piece je jette nekdo, komu zaleai na torn, aby studentske Ceske divadlo bylo sehrano tee v miste, kde stoji statni universita a v ni stolice eeskeho jazyka.

V nedeli dne 18. divadlo bylo sehrano ve Snook za hojne utasti. Divadlo ptedchazela bohata veeete, ptipravena pro vtechny hladovici tamnefaimi maminkami a jejich dcerutkami, zaco2 budia yam vkm uptimnY dik. Seznamila jsem se tam s mnohYmi natinci a uvidela mnoho znamYch. Tak hued pki vystoupeni z kary me vitaly zname tvate pi. Wondratove a pi.

P. P. Mikeskova, oba velmi obetave narodni pracovnice. Dekuji varn, mils pani Mikeskova za tu pochvalu, kterou Este mi dala. Vtak Vy si zaslouilte tea pochvalu a uznani za Van praci a za Vase obhajovani nazi Ceske Teti. Nic si z toho nedelejte, ae nejsou Vate pravdiva slava vaude pochopena. Ono to ani byti nemilae. To by se ta prate velice dobte datila, no a to ani

V t S TN IX byti nemilae. Boae, vadyt' i hospodat naseje krasneho eisteho zrna a ono mu easto z toho vzroste jen zadina.

Pravdou je, ae nutna potteba void, abychom se vaichni chopili prate a uznali nutnou pottebu pestovani nateho eeskeho jazyka. Potek-adlo jedno nam pravi, ae kolik fedi alovek umi, tollkrat pry je elovekem, ale neni pry to pravda, elovekem totia oilstane pouze jednou; pravdou vaak je, 2e kolik keel umi, tolikrat je rozumnejAi. To se upiiti nenecha.

Tak mils pani Mikeskova, jen pokraeujte ve Vati povzbuzujici dopisovatelske praci dale. Je mnoho tech co radi Vate dopisy Ctou a eerpaji z nich povzbuzeni. Mame mnoho dobrYdh vlastenek, vYtednYch maminek, pdznala jsem je ptl rfanYch pkilentostech.

Jednou z onech vYteanYch maminek je pi.

Mary Neumanova, z Tuxedo, vYborna, vlastenka jeji dcerutka Rnenka, studentka eettiny, ktera tea hraje divadlo, a jakou radost ma, ae mute byti ildastna v divadle. Jeji vista vyslovnost dokazuje, 2e se u nich doma mluvi Cesky. Rada bych poslala vzpominku vtem s kterYmi jsem se seznamila.

V Taylor pi. Holly, ktera se tolik starala se slednou Drozdovou, aby divadlo se zdatilo, totia naveleva aby se zdatila. Nikdy nevime, kde nettesti na nas Ciha. A tak se stalo 2e v sobotu veeer, prave pied divadlem vyhotel obydelni dam manaelt1 Hollych na farme v Taylor. Bylo to smutne pro pi. Holly gleastnit se divadla. Ale je hrdinka, byla tam ptitomna s dcerutkama.

Je me vas uptimne lito, ale to nic nepomfde.

Vy, pani Mazochove. v Granger, ptijmete maj uptimnY dik za pohosteni a za Vate uptimne ptatelstvi.

A jette vy tam ye Snook — manacle Ktenkovi, pi. Vajdakova, pi. Kovatova a mnoho jinYch, neb neni mne moano pamatovati si jmena, ale bud'te ujitteny, ae vaaim si velice van. freasti a ninth() pohostinstvi, ktere vaude mezi vami nalezam.

A tudia ptatele, pracujme vaichni spoleene pro viterstvi svobody lidstva a pro zvelebeni a rortiteni na g Ceske fedi. A mejme nas oblidej vady obracen proti slunci a tak stin bude vady za nami.

Vy tam v Dallas, jsem s vami a pfeji zdaru vtechne van. praci. Je vas tam tolik mojich dobrYch ptatel: pi. Valeikova, Machaeovi, Ptevre.tilovi, Nesudovi, Vatkovi, Renlovi, Rotreklovi, Kopedkovi, StranskYch, Jureakovi, pi. Kozova, pi. Rezova, z Ennis manaele Radovi, vaichni ptijmete moji uptimnou vzpominku.

Jak neplodnY a pusty byl by nas divot, kdyby byl oloupen o lite, co ptatele pro nas ueinili.

Tak pravi 0. S. Marden.

Marie A. 2ivny.

Pozdrav vtem Ctoucim, VOJTA BENE g V OKLAROME. Musime podekovati ptede vaim Kraj. VYboru a fitednikiim odbodek teskeho Narodniho Sdruaeni, ae zajezd Vojty Benete do Oklahomy mel mravni obrovskY fispech.

Nag bide vaude u Ameridantl mu vybudovali cestu k jejim srdcim a drahY nam vtem, Vojta dostaval vaude, mezi americkou inteligenci, hludne ovace, at' v Oklahoma City, Okla., kde mluvil anglicky etytikrat, v sini budovy Y. W. C. A., di ku spojenYm americkYm clarnskYm klubum sousttedenym v organisaci pomoci Anglii, v Prvnim Presbyternim kostele, v klubu pro pestovani lentiho obeanstvi a v obchodni komote, kde alenum K. V. bylo dam eestne misto na platforme a pro jine eeskoamericke navatevniky reservovan jeden stub. Mohu sinele napsati, ze anglick y ptednatky br. senatora Vojty Benete byly ptimo hltany natimi inteligentnimi Amerieany a neustale hromovYm potleskem odmeliovany. Velice pane nam pHAla vsttic nejvetai nate radiova stanice WKY, ktera zdarma dala 25 minut Casu ku proslovu v sobotu 24. kvetna, kterou poslouchalo statisice Ameridantl po celem state, kteti pak ptimo dekovali WKY i redakci Casopisu Daily Oklahoman za opravdovy poaitek feel na radio a obrazkilm hlavnimu redaktoru za pane dlanky o naaem apottolu. Skorem vaichni posluchadi a zviatte damy na g americke

Strana O. teligence slibili spolupracovati s nami o uznani nag Os. vlady v LondYne a slibili i finandni pomoc naafi akci.

Ve etvrtek 22. kvetna byli jsme hostmi manaelti Frank KosatovYch na farme, asi 4 mile od statniho kapitolu. Manacle KosaFovi jsou oba zde'rozeni a jsou jiste dobrYmi spolupracovniky nynej gho odboje. Za delegaty do schuze Narodni Rady, ktera bude zasedati 27. a 28. Cervna v Chicago, Ill., zvoleni: redaktor t. 1. a br. Petr Ralattejnek, mistoptedseda a pokladnik, vYpomocneho a stavebniho spolku a redaktor mistnich zpra y. pas. Oklahomske Noviny, odvetvi chicaa,ske "Svornosti".

V patek veder pFijel mezi nas rovnea vzacnY host br. Vlad'a Maudr, ptedseda Sdruaeni AmerickYch Oechoslovakt v Texasu, kterY pak odvezl bry: Benete, Rabttejnka a Sladka na Ceskou ptedna.tku v nedeli 25. kvetna do Oklahomske Prahy, ktera odbYvana v sini tadu Oklahoma 26BJ. ve 2 hodiny odpoledne. Vzdor tomu, 'Le v tu dobu byly dva pohity, z nicha jeden deskY, navateva byla slutna. Br. Frank Kudera zahajil schazi a po obou skvelYch teeech senatora Benete a Vladimira Maudra, promluvili kratce bk.. Bartodej, Rab gejnek a Sladek. DruhY den byla ptednatka anglicka v akolnim auditorium v Prague, ktera byla hojne navativena a hojne potleskern odmefrovana.

Nat dik path i br. Jechovi, pFedsedovi odbodky ONS. v Kingfisher, legionaFi br. Souekovi, brattim Bendovym a mestskemu mayoru za spolupraci, ae i tam se ptednatka br. Benete vydaFila, v finery 27. kvetna.

Ve stFedu si odvezl krajan br. Paleeek, mlyz Enid, Okla, br. Vojtu, kam pro neho pak ptijel br. Pavel Maly, taj. odboeky ONS. v Garber, Okla., kde mei Vojta eeskou ptednatku v Ceske sini a pies noc byl hostem manaelii MalYch. Ve Ctvrtek v poledne mel br. Benet anglickou ptednatku ku Rotary Clubu, v poledne a pies noc hostem rodiny br. Paledka. V patek rano odvezl si br Karban Vojtu Benete do Waukorais, kde nas milt' host mei anglickou ptednatku ye akolnim auditorium, kde tajemnik odboaky, neunavnY br. Karban horlive pracoval, aby se vydatila. Vice jak 150 muair i den se sdeastnilo z americkYch i eeskYch kruEnidskY angl. dennik "The Morning Daily News" napsal na 1. strane nadhernY chvaloopev o Vojtu Benetovi a jeho nazoru co demokracie jest. V sobotu byl br. Vojta Benet hostem mantelil Fred PojeznYch. Br. PojeznY jest pFedsedou na g odbodky C.N.S. v Oklahoma City.

V nedeli 1. Cervna mluvil Vojta Benet k vladnim fitednikilm pod "civil service" a k jejich chotim v nejlep gm restaurantu "Bishop", ph spoleene snidani, nacea ho odvezl ptedseda kraj. vYboru br. Vilem Kolat do Prvniho Baptistickeho kostela, kterY ma 10 tisic Clenu, aby k nim promluvil. Odpoledne mel ptednatku v 1:30 hodin odpoledne v sini tadu Jan 2i2ka ZOBJ. Pohosten byl bratrem a sestrou Vaclav Jecha a odpoledne za znadne pFitomnosti mluvil anglicky ye akolnim auditorium ye meste Yukon.

Znovu opakuji: Zajezd Vojty Benete do 0klahomy byl vskutku triumfalnim. Udelal velikou praci pro sjednoceni obaanii Spoj. Statti a velice jim trefne podal mineni, co demokradie jest a co ma byti.

V Enid mel delti rozmluvu s presidentem Enidske University a vaemi eelnYmi inteligenty. BIM nam zachovej ve zdravi Vojtu Benete, ktery svou anglidinou teprve dvouletou, ptekvapil nejen no's, ale i ptedni americke denni dasopisy. test budia vzdana vkm, kteFi spolupracovali na zdaru zajezdu Vojty Benete.

Dr. K. J. Sladek.

LondYn. — etyli velke francouzske parniky, provazene patrolnim Clunem, projely frainou Gibraltarskou na Stiedozemni mote, jak oznamuje Reuterova kancelat ye zprave z oficielni francouzske tiskove kancelate ye Vichy. Ve zprave se dodava, ae dva anglicke ktianiky, ktiaujici v okoli, le neobtanaly.

Strana 6.

Houston, Texas.

Bratti a sestry!

To zase bylo vodieky, vid'te, a to pr gelo po celem state. Jeli jsme a2 pies Mascow do Corrigan, chteli jsme vSechny ptatele navgtivit, ale nebylo to mo2no. AZ se zase vratim domti.

Syn odejel k vojsku za povinnosti a snacha pojede se mnou k dceti na sever, kde zUstaneme pies leto. Budu polate g ovat ta houstonska divadla. Byla tak krasna. Ty posledni d ye u kadu 8tefanik byly snad nejkrasnej gi ze vgech.

Bo2e, tak jsem si ptedstavila tu na gi vesniCku na Morave, prave jako byla na torn platne, vlastne na jevi gti. Vzadu kostelieek, kamenna fara, naproti hos poda, tak se to podobalo to na gi vesniece. Bo2e, kdy2 jsme to tak deveata cupytaly v nedeli na pobo2nost, ogati nas vyprovazeli, kY div, Ze vzpominame pPi divadle.

A pak takove divadlo videt, to u2 je jeden jako doma. Ten pan, co hral toho farate, ten procitil ka2de slovo, ktere vyslovil. Ta jeho hra mela pro nas ohromnou cenu. A je to pravda, 2e jsou takovi kne21 vlastenci, Moje maminka mi vypravela, 2e meli u nich na Vsetine takoveho panaeka-vlastence, 2e se to tem pantim nahote nelibilo. Pak pry dostal konsistote napomenuti, tak si musel davat pozor, a2 pak byl ptelo2en.

Jsou rozdilna srdce lidi. Jak to tekl ten pan farat, kdy2 dal tech sebranYch tisic korun pro lidske Stesti, a lide ho za to odsoudili. ten mrt yY kov kdyk zmenen v lidske Stesti, to 2e nemil2e bYti htichem, at' ho svet odsoudi, Bull mu piece odpusti. Bylo to opravdu pouene, vzolelavaci divadlo, nekteti "lide by si meli vzit z toho ptiklad. Mysli, 2e penize jsou v gechno.

Kaeenka, ta byla opravdu pekna, diVeina, kypra, jako buchtieka, oba dva, on i ten jeji kovat skyostne hrali. Oba dva meli dobra srdeeka. Kolik se najde lidi uptimnYch, aby se zastali eloveka du gevne poraneneho, kdy2 se mu stone ktivda„jako tomu panu farati. Byl to opravdu duSevni po2itek. Chtela jsem se seznamit s temi herci. Tak jsem :csla do kuchyne, aby mne ta pani kuchatka s nimi seznamila po divadle ,ale chuderka, mela tolik prace a byla tam sama, a tolik :ich eekalo, aby je obslou2ila. Tak jsem se nezmohla na nic, ne2 jsme se na sebe Tak jsem si pomyslila, zdali by pti tomto divadle, pani Mikeskova se statiekem Bartogem nena gli obapolne pekne rorte geni, tYkajici se na gi teal. Bylo zde pti hie zastoupeno stati i mladi. Deti rozeni zde i ye stare vlasti a k tomu deti na gich ptednich pracovniku. fteknete mne, zdali by jste takovou ueitelovic Aminku s radosti za to nepolibili, 2e se sna2la tak dobice vyslovit a sehrat svoji nlohu. Te2 toho Jitiho chlapeeek jako broskvieka peknY. Aneb toho kramate hubateho, ktereho sehral mladieek, aekoliv piedstavoval stareho tatu. Mate pra y du mile deti, uete se mora ysk-y, zachovejte nam ten jediny poklad, co nam zbYva a nezpygnete.

Vezmete si ptiklad z to hodne baronky. Takova krasavice a ona nezapomela na sveho ueitele farce, kterY ji ueil Boha znat. Pti gla se syYrn chotem na svitj rodnY zamek do svoji mile vesnieky, mezi ,svnj lid. Pak panu fatatovi zvony koupili, aby ta vesnieka bez zvonft nebyla tak smutna. Byl to hezky parek dvou lidi.

Pravi ptedstavitele baronskYch postav, hezky jim to slugelo.

Rada bych popsala cele divadlo ,ale ta moje hlava jest pina starosti, aZ budu zase doma, pak se rozepi g i o vgem. d eis. 142 ma p'eknY krou2ek a ten ptedseda zajiste je hrdy, Ze za nim stoji takovY dobrY krou2ek oehotnikie Mel kratkou, ale peknou tee. S' ' koda, ze nebudu moci zde bYti a2 budete mit detska divadla. tikala nine ta pani ze Sugerland, 2e hraji zde deti velice pekne.

Pani 8tefkovou jsem pohte govala. Te2 tu statenku Pekarkovou olate znam. Znala jsem dobte jejiho tatinka. Na podzim se zase sejdeme na torn Bazaru u Pokroku. 1.1sme y mne vital, kdy2 js6m k vam vehazela, a s nsinevem jsem odchazela. a 13911eint Milada Estetak.

YES TNhC l ad Volna eechie, e'islo 135. v Ennis, Texas. nagi, konane druhou nedeli v dubnu, byla probirana zprava br. Adetniho Ed. Marka z mesice ledna 1941. — AC ona zprava byla dosti opozdend, neb byla podana 26. btezna, tu venovali jsme ji vice pozornosti, neb to byla prVni zprava pPi novem slo'teni nak Hl. UPadovny. AC v one zprave byly rtizne polo&y, ktere nam nebyly dosti jasne, zustali jsme stati nad polo2kou ye vydani a site: Schtze a vydani direktorti (tediteln) 409 dol. 75 centil. PH rozhovoru o teto poloZce bylo rozhodnuto, bych ja jako tadovY dopisovatel do2adal se dopisem ye Vestniku, by bylo uvetejneno ye Vestniku, mnoho-li kterY br. teditel dostal za vykonanou praci pro Jednotu, 2e neni 2adna hanba, by by10 v ptehledu "vydani" napsano jeho jmeho a tim 2e odpadne to domY gleni, 2e si nekdo poCital vice, anebo Pe umi dobte "dojit". Toto usnegeni bylo v nagi schtzi, — ale — ja jsem nyni jaksi pomalS7 v dopisovani, co2 mi bylo ji2 z nekolika stran ptedhozeno, 2e pry se jaksi mnoho venuji atd. Nejvice se me ji2 natrapil br. Jos. HejnY. Tedy ne2 jsem se ptipravil napsat onen dopis, vlastne dotaz, byla ve Vestniku ze dne 23. dubna zprava Sboru teditelt, kde jaka prace byla br. rediteli vykonana a mnoho-li odmeny za to kterYkoliv br. Peditel obdr2el.

Pti nagi schtzi v kvetnu einil br. Will Boug -kadotz,prjsemnaldoVtiku,e odpovezeno bylo, 2e odpoved' ji2 byla ve Vestniku ze dne 23. dubna, ne odpoved' na nas dotaz, neb jsem ho nenapsal, ale samotni bri. teditele podali zpravu, jako by men ta geni na dalku, 2e to budem 2adat. — Byla ona zprava reditelu probirana a zase se nam to jaksi nesrovnava a znovu usne geno po2adat br. teditele o vysvetleni, v tomto ptipade to•buae asi br.

Valeik, neb jako ptedseda sboru tedicelt o vgem vi. — Jak ye stanovach tak v tesnohisnem protokolu jest psano, jakS7 plat ktetj . Olen Hl. dostane mesiene za jeho praci, br. ptedseda, mistopPedseda, tajemnik, heetni, pokladnik, pravni radce a v3ipomoc. Pti sboru reditelu obdr21 teditele za soh-Uzi 10 dol. denne, mimo schtize za praci konanou mimo schtze pro Jednotu obdr21 5 ct. za mili, mimo toho 5 dol. denne, nepoeitaje v tom Cas co jedou cestou (navrh br. Najmana). Zde nam to jaksi nepasuje a Mame objasneni. — Aby nam bylo rozumeno, vezmu to z kraje. — keditel br. Cervenka ujel 4219 mil, v torn ptipacle milovne eini 210 dol. 95 et., etyti dny schtize 40 dol., 19 dna v jinych zale2itostech jest 5 dol. denne, 95 dol., co2 by einilo dohromady 345 dol. 95 et. Zde je o 2 dol. vice, neb br. Cervenka ma psano $347.95. Nebudu vypisovat vge jak je psano, ale u br. Holaska jest $71.85. U br. Sebesty jest fivy gek $2.50. U br. ‘Svadleriala iwy gek o $102.20. U br. Valeika iwygek $7.45. Br. Matu g frvygek $16.30, ale nema, psdno kolik dna mu to yzalo ne2 ujel 748 mil.

To same ma br. Siptak, iwy gek $21.05, ale 02 nema, udanY Cas, kolik dnu ma. — Po probrani one zpravy br. tediteln bylo uznano, 2e ona zprava neni Apina a 2e za ony it yySky ye vydani bylo jegte vice prace vykonano, ale nebylo to v one zprave podano, proto 2adame o objasneni. Dale 2adame, by nam byly, ale ne jenom nam, ale v gem elentm podavany UpinejAi zpravy, o co2 jsme jiz nekolikfat 26,clali a i jine MO s nami souhlasily, tteba tad Cis. 84. Pokrok Dallas, jak psala sestra Je2ova, za s nami souhlasi.

— Ovgem, my 2adali, ale 2adosti na ge nebyly spineny, proto znovu opakujem, by zpravy mesieni byly podavany podrobneji. Tteba zprava za duben pravi ye vydani: za yYpomoc v dovne $272.25. Jak to? Piece protokol sjezdovk pravi: prvni vSmomoc $100, druha $75 mesiene.

Kdo je gte pomahal za tech $97.25? — Te2 v one zprave je $183.00 schtze Hl. Ur. — To je to same. Bti. Chupik, Marek, Steiner jsou ye Fayettevillu. Br. ptedseda aernockS T, mistopP. Bueek a pravnik Kacit nevzali 183 dol. miloveho. Pod onou polo2kou jest toho asi vice, ale dalo se to ve zkratce "Schtize Hl. kaclu". Proe to, kdy2 Vestnik mama dost velkY, gettit mistem. — Proto Mame znovu, by zpravy nam byly podavany podrobneji. Vetim, 2e nam bude vyhoveno, znamenam se za rad Oslo 135.

Karel LagnOvalt9', tad. dopisovatel.

Ve sticedu, dne 11. 6ervna 1941.

VZPOMINKA ZA BRATREM JIM MARESHEM. Jim Maresh narodil se v dubnu 1872 v termne v 6eskoslovensku. Ptijel do Texasu s rodiei kdyz mu bylo pouze 2 mesice. Rodiee se usadili na farme pPi Flatonii v okresu Payette. Hned z mladi p. Maresh zajimal se vedenim ain a jako mladik zadal pracovat v Oine pro Will Hillmana v Engle, kde pracoval nekolik let, pozdeji pracoval v Moulton.

V roce 1893 pojal za man2elku sl. Albinu lakovu ye Fayetteville, Ted. Z tohoto man2elstvi yzeko jedno dite, Lillian, ktera se provdala ye West za p. Eddie Wallu, ktera ptedeka p. Mareshe na veenost v roce 1930.

V roce 1912 p. Maresh i s rodinou ptestehoval se do West, kde se stal podilnikem Walla Gin Co. ye West, pozdeji v mesteeku Ross, co'Z trvalo al do roku 1932. Bylo to jeho snahou a wall, ze zvelebil ye West tu nejlep gi ainu a nasledkem toho maze se tici, Pe i jini dZinati opravili eve d2iny, aby mohli se rovnat d2ine p. Mareshe.

V roce 1932 byl zvolen prvnim deskYm mayorem mesta West, kterY2to fitad zastaval po dye tot.i2 a,2 do roku 1936. Pan Maresh byl jeden z tech nejptednej gich mayoral mesta West.

Staral se o priest() jako o svilj vlastni majetek, a vzdor tomu ze mesto bylo hrozne zadlu2eno, pan Maresh uplatil mnoho tisic dolart dluhu za jehn'idadovani a lid ve West byl hrdYm, 2e jako2to prvni &sky mayor se nam osvecleil.

Na to byl Peditelem (manager) Farmers Gin Company a2 do roku 1938. V roce 1939 koupil prvottidni d2inu pH Cameron, kde ztistal a2 do sve smrti.

Telesne poziistatky p. Mareshe pPevezeny byly k veenemu ulo2eni do West a na 2adost druhello eeskeho mayora George Kacite obchody mesta zavteny byly po dobu smuteenich obtadu na znameni valnosti, ji2 zesnulY te gil se ye westske osade.

Pan Maresh byl narodovec, ktery v2dy stal pPi nagem narode, byl obetavY a ne2elil Casu 1,dy2 bylo potteba jeho pomoc i . Byl dobrYm a poctivYm obchodnikem, eim2 se dodelal Uspechu v jeho povolani. Br. Maresh ptistoupil k du Jaromir Cis. 54. ve West v roce 1919, zustal Clenem tohoto tadu a,2 do smrti. Byl einnYm v Jednote a po mnoho rokti byl na zabavnim a majetkovYm vYbote tadu. Kdy2 bylo potteba, br. Maresh I/My byl ochoten pracovat pro Jednotu a to bezplatne, nikdy neptijal 2adneho platu, ponevad2 poeital, 2e je to jeho povinnost, aby venoval Cas Jednote.

Man2ele Jim Mareshovi vychovali nekolik sirotku, kteti se meli u nich znamenite, jsouce opatrovani, 2iveni a gaceni jako u vlastnich rodiet.

Zelime jeho ptedeasneho odchodu a ptejeme, aby mel lehke odpoeinuti.

Robert eervenka.

Sestry od faclu Pokrok Houstonu, cis. 88.

Prosim p. redaktora, by byl tak laskav a uvePejnil me tento dopis. JiZ delgi dobu jsem niceho nepsala do na geho tak mileho Vestniku zase dnes.

Pfedne mime "Fathers Day" program, ku kteremu jsou vgichni uctive zvani. Bude krasnST program pro ty naSe tatiky a po programu nak tadove sestry je chteji uctiti alespoh kafieltem, riejakm tim dortem, anebo jinSrmi dobrYmi vecmi k papanie,.ku.

Prot° prosim v'Sechny nacre sestry a Wiechny ostatni na ge piciznivkyne, by nam laskave vypomohly a ptinesly na talitku neco dobreho. Plcdem srdeenY dik,v gem darkynim.

Pti teto ptilditosti se zminim o na gich schtzich. Schtize na ge, toti2 tadovYch sester jsou a budou v2dy konany prvni etvrtek v mesici. Malo, malinko je nas piitomno pPi schhzich na tak velikST tad. Co je toho asi ptieinou? My jsme mivaly v2dy peknou navkevu a jsme se dobPe pobavily dohromady. Kafielto, to mame vkly te2, tak co je toho asi ptieinou? Sesttieky, ktera, vite nejakou napravu, nechte nam vedeti.

Lepe bude, kdy2 pkijdete s navrhy samy do eerveneove schtze, pak si pekne podebatujeme o vAem a snad v§e se pplepAi. Tak na shledanou prvni etvrtek v dervenci.

S pazdravem na fg echny etouci yak, Zigterme,noya,

17tSTlitl{

Ve stfedu, dne 11. dervna 1941.

Fort Worth, Texas.

Ctena, redakce, mill ptatele, vaten1 kxajane a vgichni dtenati!

Pfigla doba, abych vam zase podala ruzne zdejti zpravy, ale trotku jsem zfistala pozadu a tak nejsem jista, ze vte oznamim, protote nemain nic poznadene a to moje hlava take III zadina, bYti nejaka zapometliva. Za druh y mame u nas mnoho ramusu, ptistavujem domek a to vtichni vite, to kdy dva tesati mlati kladt, vem, ze toho je dost. Budu zkoutet se pfemahati, by mne to moc nevyrugovalo. Pted jedenacti lety jsme si svfij otyksvetnicovY domek nechali postavit a mysleli jsme si, .k to nam postai navtdy, te mista je dosti, ale tenkrate bylo jenom jedno male ditko a ted' ut jsou tti a co den rostou, tak zadinalo bYti malo mista v dome, tak ted' domek zaiizujeme se testi svetnicemi, abychom katclY v dome mel svoje pohodli. Staveji nam to p. J. Vitek a A. Krupka.

Pfedem yam onamuji slavnost kterou pofada fad cis. 154. v Sokolovne v nedeli odpoledne dne 15. dervna. Take bude uvadeni nov'ch dlent a veder bude tOnedni zabava zdejti hudbe Joe Milana a jeho Czech Melody Boys.

Pted tfemi tYdny na ge eeska. kolona Besedy mela tu lest a taneenici byli zavolani Ceskou Besedu zatanditi v Country Club. Osoby v tornto tanci jsou mantele W. Hylovi, J. Gregorovi, Bob a Patsy Easly, Johnnie Wruble a Nettie Rasky.

Druhd zprava je, ze piedminulou stfedu 30 ten se melo velice dobie, kdy byly pozvany k pi.

Mikove na pfekvapenku, kterou sama uspotadala pro svoji provdanoirdceru Stellu, jakato nastavajici mamince. Razneho dobreho deskeho jidla bylo at habaciej, mlada, maminka ob&dela mnoho krasnYch a utiteenYch dart.

Tfeti jest nas zajezd do Dallas na slavnostni otvirani noveho tadoveho stanku. Z Fort Worth bylo stoprocentni zastoupeni. Nasledujici tam byli: mantele Joe Milanovi, deli Joe Hubetiakovi, Richard Hubenakovi s cletmi, Millerovi deti, Joe Juranovi ml., deti H. Rfitidkovi, Joe Papakarovi, Frank KratkY, Joe Vitkovi, J. R. Bartkovi, John Motlovi, A. Tirkovi Samotne clamy byly tyto: M. Pola gek s holkou, Mary Martinec s hochem, M. Paul, Agnes Svitak, H. Zich a V. Vitek. Jednotlivi panove tito: John a Anton Bedan, T. Brandt, R. Kai. Sleeny byly tyto: dye Tirkovy, B. Maly, Salacova, Simikova, Dolkusova, M. Strolena, Florencie Kodi, Eleanora Josephine Vitek, Georgie Sedan, Mary Svitak, Mary a Dorothy Brandt. Dohromady dospelYch osob bylo kolem sedmdesati a deti bylo kolem 20. Jette jmena deti, ktere dopinily dallask' program velice krasnYm dislem: VlajkovY pochod (flag drill) byly nasledujici divky: B. Langer, M. Hubehak, G. Pola gek, F. Milan, B. Bradock, M. Hill. Ho gi byli tito: Raymond Hubenak, L. Hill, B. KratkY, R. Dolkus, R. Kodi, Lee Martinec, Kral, Mika. Ph pochodu na, piano hral zdejti Bennie Miller a zpev venovala Betty Pickett. Toto dislo, o kterem yam pisi, obstaraly pi. F. Kodi a pi. Vlasta Dolkus, a velice jsou Sokolu za to vdeeny, to s nimi spoleene pracoval a srdeene jemu dekuji. Toto krasne dislo ku dopineni programu bylo velice pro vtechny dojemne, protote to bylo neco zvlattniho pro nynejti svetovou valednou situaci. Neco takoveho by melo bYti pfi vtech slavnostech, ktere se potadaji, protote takova, vec uspokojuje vgechny navttevniky, ktefi pevne stoji pfi zdejti svobodne americke demokracii a pracuje se o svobodu celeho sveta. P1i tomto pochodu divky nesou deske vlajky a ho gi zase amerieke, take se to velice krasne vyjima.

Mangele Louis Habovi z Oklahoma City ptedminulY patek dojeli na navg tevu ku svYm pHbuznYm a pfatelfim i s malou Matenkou Bedanovou, ktera pled dvema lety si u nich udelala svilj domov, pi. Habova jest jeji tetou. Take meli tu ptiletitost sfidastniti se oslavy v Dallas, Tex. a na druh' den se vydali na zpatedni cestu domfi a doufame, to gt'astne se navratili.

Diky pi. Habove, to si take rada pfedte moje zpravy. Na slavnosti jedna pani z Oklahomy se ke mne lilasila, ze chce poznati tu dopisovatelku z Fort Worth, pry take se velice o moje dopisy zajima, za cot" y am taky path vt'ele diky.

ds4 jsme jell do Dallas ninoho aut pohro-

made vim, 'te vgichni jste tomu byli tak neradi, to se mi nett'astna nehoda ptitrefila, tak jako jsem byla sama, ja ze jsem omylem fidila auto na neprave strane ulice. Ja nevedela, ze zakon to tam rozdvOjil, posledne kdy jsem po one ulici jela, tak se tam tak jezdilo, ale scleluji yam, te mne to v ge dobfe dopadlo. Rekla jsem, to jsem jinak nevedela a byl konec vtemu.

Ve dtvrtednim rannim deniku byl vyobrazen letec, Lieut. R. 0. Vitek, instruktor v Kelly Field u San Antonio, Tex., to byl navgtevou u jeho matky pi. V. Vitek a ostatnich jeho tel. Jeho maminka ma velkou radost a my vtichni ostatni, ze desks' hoch tak neustale jest povytovan ye slutbe Stryce Sama.

Dodatek jmen zdejtich na gich studentil, ktefi graduovali z vyggi gkoly: Charlie Kratk3i, Millie Praslieka, Esteher Knopik, Florine Vitasek, Lucille Vitek, Ruby Tobola, Mary Krupka, Dorothy Juren.

Pfedminule uteri delnici 4 precinktu a jejich piltele se meli velice dobfe, kdy v gichni byli pozvani do campu Bud Cross na barbecue, kde jistSt elovek, kterY rybalske campy vlastni, celou vedeti nam ripine zdarma podaval.

VYbor kostela sv. Tomage potkla taneeni bavu v Sokolovne ye etvrtek weer 19. derma.

Vgichni jsou laskave zvani teto zabavy se siteastniti.

Pi. Mary Polanovich se synem W. a dceru g -kousrieatnlphvTmefdinulou stfedu. Zemiela tam jeji star gi kamaradka pi. V. Vagkova. Take /lam pani tato byla velmi znama. Pozristala rodino pfijmete od rids nejuptimneigi soustrast nad ztratou va gi nejmikj gi a Tobe zesnula pfejeme libeznY spanek a zemi lehkou.

Neradim dopisovatelkam pfi psani dopisu, by neco na kamnech vatily. Netli ja jsem tento dopis napsala, tak jsem dvakrat spalila fazole a jednou maso.

Stazi 8krabankova z Temple dojela na vgtevu k jejim zdej gim pfibuznYm, manteltm S. KfenkovYm. Meli navgtevu z Houstonu rodinu Kocourkovu, dojeli si pro sveho studenta, kterY navgtevoval zdej gi T.C.U. Pro dnegek koneim s pozdravem na vgechny etenate, rodinu v Temple a zristavam vase v geMillie Polagkova. obecna, dopisovatelka, P. S.: Jegte neco, pfeji vtem tatinkrim v gechno to nejlep gi k jejich svatku, kterY pfipada na nedell 15. eervna a zaroveri davam uvefejniti baseri, kterou je gte pamatuji z detskS7ch let.

Tatieku start nag gedivou hlavu mag, dokud ty jsi mezi nam, dotud jegte dobie s nami, tatieku stars' nag.

Tatieku stars, nag at' se nam zachovag, dokud tmave, byla hlava, dotud jegte na ge slava, tatieku star3', nag.

Holland, Texas.

CtenST bratie redaktore a mili etenafi!

Tak dnes zase pr gi, tedy yam leccos sclelim pfi tomto dettivem podasi.

Rolnici jsou stale vybizeni, aby vgeho hodne nasazeli, naseli, nasadili, takto pani tadaji po farmatich, aby nadelali velke zasoby, piebytky, asi pro gpekulanty, nebot' vte jde pies jejich ruky, vgechny • emedelske produkty, vYrobky. Na pfiklad, pestitel bile cibule dostane za jednu libru 1 1/2 c prrimerne, a za 10c se prodave, v obchode. Dale tomaty, totit rajske, jabgala, libra za 15c. Nebo pestitel lnu (flax) dostane za libru semene 1 — 1 1/4 c. V lekarne stoji 15c, a dye libry za 25c. V semendfskern obchode je cena lneneho semene 6 — 8c jedna libra. Tak kdo ma vYdelek, pestitel nebo pfekupnik?

Stale jsou rolnici take vybizeni chovat Ci pestovat drubet pro trh. Pestitel ted' po 10 dni obdrti za smatence (frajers) tyto deny: za leghornky 11c a za ty lep gi druhy barevne 13c. Za libru se plati pestiteli tolik v meste.

Jake pak drahoty si me gt'aci vymysli, vypoeitaji, obratem ruky, 1‹0,01.1 r14

vAhu

Strana 7.

Hlavni tkudci jsou ti, ktefi od nas produkty lacino kupuji — a draho je zase spotfebovateli prodaji. Ket'asi maji vYmluvy na •obmezovani, ale to jsou jen jejich vymy glene pfetvaiky.

Kupujte kde chcete. co chcete, v katdem obchode je v gechno pfemr gtene zdrateno v cene. Jestli jsme loriskeho roku platili za svibky na cultivator $2.00, letos $2.50 za ty same. Tak to postupuje v gechno v cene, co my kupujeme, a co my na trh dovezeme, itaasne v cene zase leze katdY vYrobek s kopce doltii, pod vYrobni cenu.

Loni bavinovi kupci od mesice srpna nechteli nas vatu kupovat, ze nam nemohou tolik a tolik za vatu dat, co obsahuje vladni prijaka. Letos v rinoru zaeala sharika po bavine, prod? Asi se ka2ZdY domysli, prod ji chti mermomoci do sve ruky Spekulanti skoupit.

KdyZ" jsem sel, el sazel kukutici, to bylo v mesici bieznu —tedy za mnou dojel kupec baviny na pole, a nabizel mne $5.00 na bal hned jak ku mne ptijel. Tot' se vi, odtekl jsem mu prodat za tu cenu. Ted' nabizi mnohem vice, skoro trojnasobne.

Nedavno nekdo se tuze moc staral o farmate, a nabidal je aby si objednali laboratote na sve vYlohy, nemaji dosti sveho jineho domaciho vydani na rtizne Dne uZiteene veci?

Hned jsem si pomyslil, prod a nae ti kupci vatu kupuji, kdy2 by nevedeli na co, ji pot1ebuji. Kdy,' by pro bavinu nemeli potteby, tak by ji ani zadarmo nechteli. Nekteti rolnici prodali piljeky po $2.00 na bal, kdo si se radoval.

Dokud nebudou rolnici sdruZeni. sjednoceni, budou stale otroky do to doby. Dosu jsme bez tile, protole nevime co chceme, prave proto vkhody ztracime v'Sude oeihlede, kaZdeho dne.

KaZde jine druh y odvetvi vi na 'dem je, pfedem si urai deny, mzdy za svoji praci, v ka2dem zamestnani at' jest jakekoliv, osoba vi aspori tolik, kolik si zaslou2i za svoji praci, kdy2 nic vice extra neni k odekavani. Na nektere plodiny je, zarudena cena, ale tato neni pevna, ani ustalend, aby se mohl na ni s.polehat, nechce ZadnY do ripine sumy sahat, tedy budeme muset doplacet. Mnozi rolnici miluji sliby faleane a riskoene, pestuji uz ptes tti roky. Rolnici nepot •ebuji ZadnY humbuk, tagkatiny, bossovstvi.

Ja bych si ptal, aby ptedseda sboru br. 8tepan Valeik ujal se take organisace farmakske. Bratr V. vi, kde v'Sechno ono zlo zemedelske veal a 2‘ e u naSeho odvetvi nemame zdrave koteny.

S pozdravem, Jos. Stab,.

Rad Fort Worth,, Oslo 154, Ft. Worth, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Bylo mne tedeno, abych take na•sal neco 0 to naSi oslav y dne 15. eervna, ale jaksi jsem se opozdil, tak prominte.

Na'Se schrize byla odlolena s druh y nedele na tfeti, tak aby jsme nikomu neptekateli, a za to doufame, to se mezi nas' podivate, abychom zas neprodelali. Je to na g prVni podnik tento rok. • Ne.§ tad Cis. 154 oslavuje S'este vYrodi sveho trvani .a budeme uvadet asi dvacet novych elenri. Schrize zadne o dvou hodinach a potom kraai program, pak vedete a v 8 hodin taneeni zabava. Jsou pozvani nekteti ritednici od Hlavniho Radu, tak se jim ukaZte ye velkem podtu.

A take je na ease, abychom se zde ye Fort Worth meli lope ra.di, jak v jinYch osadach.

My se zde jen ted' musime spolehat na Ameridany, aby nas pod•otili,. , a ti toho maji skoro dost, neb vet ginou je jich vice ne'Z nas. Pro koho jsme ty nage tak velke sine postavili. Oni se tornu divi a nemohou tomu rozurnet. A s tou muzikou to je take tak. Oni pkijdou mezi nas, aby naSi Ceskou hudbu usly g eli, a vetginou jsou take zklamani, co je s nami. A ted' odpust'te, z.e takto se musi plat, ale jest to pravda.

Ale nezlobte se, a ptijd'te mezi nas. Bude to v Sokolovne na 28th str. — na shledanou. A zaraven chceme osiavit Den ()toil, co2 jest take )7*() (10100:019 Johil )3aan i tab

VESTNiK

Strana

eTVETt ERVENEC. Pik I. J. Gallia, Houston, Texas.

Ano, tento den etvrteho dervence ma bYti oslavovan po celYch SpojenYch Statech Severni Ameriky, jako jeden z nejslavneigich v dejinach lidstva po celem svete.

Byla to prvni ostratita doba, kde nekolik mute svobody znalYch, se osmelilo vetejne prohlasit do celeho, to doby monarchistickeho sveta, le v gichni lido maji miti stejne prava pied zakonem, bez rozdilu jejich stavu z jakeho byli zrozeni.

Konstituce SpojenYch Statri zarueuje svobodu slova a tisku, kde se jedna o tivote yefejnem. Ovgem ze nezarueuje svobodu hanopisu ani svobodu slova, kde se zirmyslne jedna, o pogkozeni dobreho jmena osob napadenYch. V takovYch padech, kde sobe nekdo chce titre vylit na nektere osobe vetejnYm a ziimyslnYm pohanenim slovem neb pismem, v takovYch padech napadend osoba mute tadat soudne nahradu penetitou, a take v jistYch ptipadech takovY pomluvad mute bYti stiha.n krirninalne.

To jest spravne zatizeni k ochrane lidi neyin& napadenYch. Dale nage zakony nikoho nedovoli odsoudit, pokud jeho vina neni soudne dokazana, bu'to pled soudcem neb pied porotou. Ano pied porotou, kterou souzenY elovek do jiste miry sam ma, pra y() schvalit aneb zamitnout. A take v padu odsouzeni, takovY odsouzenY dlovek ma pray° se odvolat k vyggim soudnim statnim institucim, a neni-li je gte spokojen s rozhodnutim statnich vy ggich soudt, ma pray° se odvolat k nej yYgimu soudu SpojenYch Statri o tento nejvyggi soud. (Supreme Court'. Po prozkoumani celeho pilpadu od A do Z ma pray° takovY rozsudek schvalit aneb nafidit nova slygeni pied mistnimi soudy.

Timto zahzenim diva se pkiletitost kat& osobe, aby s ni spra y& jednano bylo u vaech soudir.

My obeane Spoj. Stat0 men bychom tento den 4. eervence okazale oslavovat v katde osade a nage spolky vaech druhri a vaech jednot mely by se postavit v pled vaech takovYch oslav s programem co motna nejvyznamnejtim, a site: 1. Slavnostni misto melo by bYti ozdobeno americkYmi prapory a v Texas praporem statu Texas. A je-li ona oslava fizena spolky deskYmi — tedy spolkovY a narodni prapory by mely bYti setazene vedle praporu Spoj. Statii a statu, kde se ona oslava kona. Take nejake narodni napisy, a eervene, bile a modre garlandy mely by ozdobit ptihodna mista, sine a vedle sine. Take krasne sepsane hesla byly by vitane, jako "Welcome", "True Americans shall live for ever", a jina, podle yule potadatelri.

2. Pisne: "America", "Star Spangled Banner", a pak kde je hod& eecht, piseri "Kde domov mirj". A ke konci, po feeneni, nejake vesele pisne, ptedem dobte setadene, byly by na mlste.

3. Hlavni zfetel by melo potadatelstvo brati na vYbirani feenika, kterY spravne zna anglicIra slova vyslovovati. Take by bylo velice zajimave, kdyby mistni &hale dobfe nautili nejen Gist, ale drirazne vyslovovat hlavni body prohla g eni neodvislosti Spoj. Statil, a statu Texas. Take yYpomoc mistnich treitelii a ueitelek byla by vitana v fizeni vY ge jmenovanYch zpevii ,atd. A pak dorostlej gi taci a tacky mohli ptednesti nejake val.& deklamace.

Ktere jsou ueitelrim lepe zname.

4. Dobra, hudba mela by bYti po pfedu s celYm prorgamem dobte seznamena, a take sve schopnosti dle potteby uplatnit. Celt' takovY program nemel by dale trvati jak asi 2 1/2 hodiny. Dlouhe programy obecenstvo nudi, a co je dobreho pfedne geno, dlouhYm "cancanim" se pokazi.

Mimo dobreho, spravne anglietiny znaleho teenika, mel by take eeskY teenik poukazat na nage poslani zde v Americe, a na nespravne utladovani na gi stare vlasti, ktera byla, nenamaa pravO demo, videna mad jell proto,

kraticke zatizeni, ate tam teny mely stejne volebni pray° s muti, ktereho prava okolni staty syYm tenam valy upiraly a piraji posud.

U mnoha no.rodil, sousedicich s Cechy a Moravou, leny byly a jsou doposud majetkem =Mr — ne snad proto; ze by tam byli muti rozumegi net teny, ale jen proto, te muti tam maji vetgi pesti net teny. To jest ten starosvetsky zpilsob 'teny udrtovat v otrockem stavu, kterYtto zprisob Amerika davno zamitla. A Cechy a Morava to ptijaly americkY system vladni a fizeni rodinneho tivota, podle moderniho americkeho zpusobu, staly se trnem v oku narodu hrube vYchovy.

LaskovY etenat a bratrske spolky mne snad prominou, ze sobe dovoluji podati tento navrh na oslavu americkeho nejvetaiho svatku, kterY dle mojiho nahledu mel by vtdy bYti po celYch Spoj. Statech okazale oslavovan. Tak jsme to delavali za mojich mladYch dnu v Praze texaske v rote 1887, 1888 al do roku 1889.

Nag divadelni kroutek "Josef Kajetan Tyl" byl v ten eas vridei silou desko-americkYch oslav 4. eervence.

Oslava Sokolskeho Sletu v Chicagu mela by bYti pine navativena ze vaech osad Spoj. kde je to motile. Z Texas je to hodne daleko, ale pfi dobre vOli da se mnoho udelat.

Sedne-li pet osob do kary, tim se vYlohy hodne zmenai. Bude-li program dobre sestaven spolundinkovani americke vetejnosti, mute to hodne prospeti k znovuzbudovani neodvislosti nagi stare vlasti.

V rode 18'3 nekolik nas jelo na Svetovou vYstavu do Chicaga po zvla gtnim vlaku M. K. & T. Cena byla $23.55 ze Smithville a zpatky, tlicetidenni listek ke konci vYstavy. Mole terra upekla mi retny chleb a uvatila veptovou gunku, take jsme meli chutne jidlo al do Chicaga. K obedu jsme sobe vzali °bed, kde obyeejne vlak eekal. Take jsem s sebou vzal pilulky Chill Tonic a lahe y hotke. A byli jsme tam at do ukoneeni vYstavy.

Mali jsme s sebou jednoho getrneho farmaka, kterY vtdy gel nekde za roh a koupil sobe lacinej gi sandwiche, do tYdne nam onemocnel a nedal se nikYm ledit, krome co ja jsem sebou z Texasu vzal. DruhY zase v tlseenici u nadrati prohlitel svrij cestovni listek, a kdyt jsme do vlaku na zpateeni cestu sedli, jeho listek byl prye. Tak ti dva opatrni vice ztratili net my ostatni. Moji zasadou bylo vtdy: diste a zdrave jidlo a Cistou postel. A tak to nejlepe cestujici yydrti. — Na zdar!

P. S. — Prave jsme pocteni vzacnou nav gteyou nagich netefi Margarita Herzik-Foster, se svojim dvouletYm deveatkerri Karen, z Berkle, California. Kde ona vyueovala na universite co vYpomocna ueitelka filosofie 4 leta, a nyni dostala diplom co Doktor Philosophy. Rozend je v Engle, Texas 1909; vystudovala v Rice Institute. Jeji mut, pan Foster, bYvalY redaktor Publ. Rice Institute "Gardole", pak co redaktor universit. tYdenniku v Californii a zaroveri co tiditel vladni prijeovny F.H.A. Ptijela na aeroplanu za dva pul dny a jedne noci at do Houston, na mesieni odpoeinek. Druha netel Jene Dickerson-Harris, ze San Antonio, se svoji dcerugkou Holly. Jeji mut, pan Harris je poslan do Brownwood na cvieeni novaekil vojska Sp. St. Jene Ci Johanka je graduantka z Durham university, a oba tito mladi muti jsou graduanty universit., a jsou jedine ditky syYch rodidri, z dobrYch americkYch rodin. Margeta je cera na gi Vlasty a Jene je dcera na gi Stely v New Yorku.

Zase plijal jsem notatsky ritad statu Texas, kterYtto clad zastavam stale od roku 1884. Vag slutebnik — I. J. Gallia.

New York. — Harry Hopkins, kterY ma na starosti program pomoci Anglii a dilvernik presidenta Roosevelta, soudi, ze Hitler nemrite zviteziti v tato valce, protote: Ptedne, nema opravdovou namotni moc. Druhe, jeho letecka, moc zvolna mizi. Vet, nemrite vyrovnati hospodatske zdroje, ktere proti nemu spojuji Sp. Staty a Anglie. Ctvrte, arnerickY zajern tadd, aby rnu nebylo dovolen "k01180i1d0Vati jeho spathe tiaDyt6

Ve stfedu, dne 11. 6er yna 1941.

Barber, Arkansas.

Ctend redakce Vestniku!

Neni mojim zvykem, kdyt pigi o nedem, to rozvladet, jak nekteti dopisovatele Cini, nYbrt hledim zkratka a strudne vac udat, a tat nehledim, co v dopisech neni, jako ten statik v torn El Campo, kterY potlebuje trknuti, cot se mu dostane. Sam pik, ti Nemci co mluvi Cesky a anglicky, krome svoji feei, by byli kabrriaci a ttikrate elovelrem. To by se musel pled nimi schovat dobry Oech znajici pouze Cesky. V torn jsem uvedl, to ten Nemec by byl kabrriakem a thkrate eloveirem, kdyby to byl udal opadne, tat by to bylo tak vyznelo v mojim dopisu, totit to Cech mluvici nemecky a anglicky krom svoji tedi, byl by kabrriakem, tkikrat elovekem oproti Nernci mluvicim pouze nemecky. Prod se tam strkaji jmena netvor, hyena a Pile, jako bych toho Nemce, jemut by to jmena platila, povatoval za vice net toho dobreho Cecha?

Aby me bylo lepe porozumeno podotYkam, to vzdelany, aestnY a fadnY Nemec znajici pouze nemecky by byl lep gim elovekem net 0ech znajici krom Cesky nemecky, anglicky a mel ty vlastnosti jake plipisuje ten statik tomu Nemci. — V onom ptipade se nejednalo o karakteru Zadneho, Nemce ani Cecha, pouze o tee, kdo je v torn lepe. Katda jinx tee, krom vlastni, jest umeni, prate a vytrvalost.

Ze si ten stakik nepleje debatovati s Clovekern, kterY jest jim vice nee jednou? Prod' pak ne? Snad Se boji trknuti. Nute, zde jest jedno.

"Tak se mne zdalo, ze 'vysvetleni bratra redaktora ho usadilo, cot' sam uznal a prosil za odpueteni. Mylka. Byv obvinen br. Frank Vonturem v Poth, Tex., ze jsem br. redaktora pokaral, proto jsem tehdy v mojim dopisu podotkl, zdali br. redaktor na to pokarani nahliii jak br. Fr. Vontur, to prosim za prominuti, neb jsem byl dalek od toho nekoho pokarat.

Ono vysvetleni od br. red., jak statik mysli, to mne napravilo v mojim nazoru, se myli, proto co etee, rozumej.

Ted' se mu to rozletelo a zadina, rypat dal, pani Mikeskove honem prispechal na pomoc, jak na koni, ale tam byla pomoc jit zbyte'ena.

Pani Mikeskova tadneho na pomoc nepotlebovala a dala mu toho znati tolik, ze je-li trochu Oechem, se musel zastydet.

Chlubi se dopisem od jistYch man'Zelfi, udal co piai, se tadosti, by jejich jmena neudal. Podezfele, za svirj CM neb praci se nebudu schovavat, mam-li pravdu, snesu kritiku.

Take v jednom dopise pike, ze se neboji ani pekla. To ma dobre ptedse yzeti, jenom at' v nem setrva. TakovYch bylo, jest a bude, kteti se toho hesla drti, ale jak mnohYm plijde posledni hodinka, to volaji toho jimi posmivaneho kneze, by je pled tim peklem zachranil, cot on, zapomenuv vaeho plikoli, jehot se mu od takovYch dostalo, vyhovi a udeld, co jest v jeho .moci.

Take ten statik, jako kabrriak util v jeho dopisu anglicky slovo, ktere jsem jette ani eteni anglietiny nenalezl.

Koneim s pozdravem na etouci a znamenam Jan Beran. se, Dallas, Texas.

Mili etenati Vestniku!

Dnes jen par ladku. — Ptipominam veem aby plivedli sve ditky k zapisu desire prazdninove akoly, ktera zapoene dne 16. 'dervna v Sokolovne na Carl St. Ueitel p. L. L. Hrneit slibil, to plijede 12. dervna. Rad by vane ditky zapsal v sobotu, tak aby mohl zaeat vyudovat v pondeli rano. Komu by nebylo motno plijit a chteli byste je posilat, mutate me zavolat telefonem a ditky ptihla.sit. Podminky jsou ty same jako po d ye ptedegla leta. Skolni vybor doufa,Ze rodiee poSlou sve deti v hojnem poetu do teto Ceske prazdninove ekoly.

Co se chysta u nas v Velka narodni pout', poladana Cleny S.A.C.T. na 5. nedeli t. m. Podrobnosti tohoto podniku budou uvetejneny y e Vestniku po dohode zastupcil vaech spolkri, ktere jste si sami ze sveho stfedu zvolili.

Je nutne, abyste se dostali do schilze dne 12. ' ervna a radou ileinnou napomocni byli.

Otena •tun pozdrav zasliA, Baena litliNkOVA,

Ve stfedu, dne 11. dervna 1941.

JOSEF HAZR Pt.SECKt

Z A TISI ROMAN

Pak teprve bral se Chvojka k spravcovilm, libuje si v duchu, to tedy ted' konedne piec pietrhal vgecka pouta, ate nic vice nevite ho k deveeti, jet ho dnes chovanim svSTm jit po druhe tak urazilo a ponitilo.

XV. Vesely hudba zaznivala z otevtenSrch a ozafenSrch oken hospody do tithe osady. Muzikanti ndymali plice, ttiskali do bubnu a plechu, sktipali gmytci, jen aby ptivedli trochu ohne do p. t. obecenstva la gt'ovickeho, ktere dosud sedelo doma a bud'to se strojilo nebo dekalo, at jit nekdo bude na sale.

"Zavtete okna, zasttete zaclony", velel Lebeda, Joni dobie veal, to z domacich zpravidla nikdo nechce lakti "prvnim". Vgak pies tu chvili ptichazela tu slutka od duchodrit, tu eeledin od sprivet nebo jinS7 slutebny duch, aby se ptesveddil, zda ut to zadina. Koneene zahreely na naysi vozy. Prvni ptespolni ptijitdeli a pani aranteti, davge zahrati "tu g", zaujali sva mista u vchodu, aby vybirali vstupne i darky pro vecnou loterii a uvadeli damy na mista.

Ptespolnich honoraci nebylo mnoho a deveata, jet ptijela, mela jit namnoze sve rytite, take praigti pani mohli sve rytitske slutby docela si zachovati pro zamecke a podhradske sleeny, jak zvali Karnali z fary a Anidku ze tkoly na rozdil od Juldi, Tiny a Heleny.

Z domacich dostavila se Helenka se svSimi rodidi. Byla dnes v balovem lehkern obleku opravdu okouzlujici; prave poupatko v prvnim rozpuku sve krasy. Po ni pti gla Julda, rozvinutej gi a resolutnej gi, ale stejne hezka. Pak objevila se Karlieka s tetou, provazena panem faratem jenom at ke dvetim hospody.

Koneene dostavila se i TSrna po boku sveho otce. Pani spravcova byla dnes opravdu a zrovna v posledni chvili stitena tak prudkou migrenou, to pii nejlep gi Will nemohla se do plesu vypraviti. S druhe strany sledny Tiny ktheel Wane, ba jaksi nevesele Chvojka.

Adjunkt byl velice znepokojen hlouposti, jak si v duchu tikal, kterou vyvedl. Bylo piec jen trochu nettlocitne, to studenttm dal vec, kterou mel bud' vratiti nebo spaliti, ale ktera nikdy nemela se dostati do rukou cizich. Proto ptitodil se Chvojka ye vhodne chvili k Lebedovi a ta,dal svilj darek z tomboly zpet.

Lebeda mel site pine ruce prate, v gak slibil, te Chvojktv balieek mezi vSthry neptijde ate mu ho po zabave zas vrati. Adjunkt, zbaven starosti, venoval se pak cele rytitskSim slutbam sleeny Tiny, jet dnes opravdu jeho i v ge okoli svou rortomilosti okouziovala.

Posledni do zabavy dostavila se ueitelovic Anieka, prase kdyt studenti se jit radili, nemaji-li vyslati do gkoly zvlagtni deputaci.

Anieka dlouho nemohla se odhodlati, avgak pratska teta v gemotne na ni nalehala. "Prod bys negla, kdyt jindy vtdy chodiva g? To by bylo smichu a ukazovani na tvou nepNtomnost!"

"At' se smeji, jen kdy2 to nebudu videt!"

"Ale devde, bud' piec jen trochu hrda! Ukat, to ho dovede g oteliti ate se dovede g s jinS7mi baviti!"

"Ale kdyt to nedovedu! Uvidim-li ho tam s ni, rozpladu se yam pied vgemi lidmi!"

"To ty si jen tak myslig ! Ja vgak vim, ze jsi rozumne devde ate se dovede g ptemoci. Mej ptec jednou rozum a iekni si, to tento povrchni, citu prazdriSr floutek neni tim, kterSr byl hoden tvSrch slz! Setka g-li se s nim, delej, jako by nikdy nideho mezi vami nebylo! Vim, to to bude bolet, ale tim se nejlepe pomstig!"

Bylo tedy ujednano. Anieka gla s tetou, vgak z rodiet nikomu se nechtelo jiti do zabavy.

Hudba zahrala slavnostni intradu, kdy2 pani radova, znama yeem studentam, vchazela do salu. Hned tu byl celY vYbor, veichni dvoiili se obema damam a Anidka skuteene mohla si lichotiti, to dostalo se ji dosti pozornosti.

Take cleveata, krome TYny, je2 cir2ela se ye vzdolenosti,

ptibetla, aby sve ciretce povedela,

VESTNiK jak ji jeji svetle gaty k blede tvati slugi.

"Podivej se na TYnu", za geptala Karlidka, jet ye sve prostote a povrchnosti v geho hlubgiho citu proste netu gila, co v nitru Anieky se deje.

"Ta se dnes pygni, to adjunkta ulovila! Ale vef mi, nemag eeho litovati!"

"Ja take nideho nelituji", usmala se nucene Anieka a ji2 byla rada, ze pti gli vStoti, z nicht jeden odvedl Karlieku do vStorovny, druhST "pratske" hosti uvedl na jejich mista.

Nyni, kdy2 ji2 nikdo vice nebyl dekan, zahajen program Zpivalo se, deklamovalo se a zase zpivalo a pak pkieel tanec, tento nezbytny "puntik" katdeho programu. Chvojka taneil nejvice s Tynou, jet' ho zakivymi pohledy sttegla.

Anieka byla take skoro stale v kole, nebot' byla znamou dobrou taneenici. Nekolikrate zraky jeji setkaly se s ()alma adjunkta, kterY v2dy rychle, zmatene pohledl v jinou stranou.

Jednou stale se, 2e tanednik kterYs postavil bezdeky Anidku vedle Chvojky. Adjunkt trhl sebou rozpadite; ji2 chtel se ukloniti divce, ale v tom ona se obratila a odeela k tete.

Konedne doelo k hlavnimu dislu dneeniho programu, k tahu tomboly. Lebeda, jen byl jako v2dycky duel cele zabavy, rozlo2i1 svaj kramek s pomoci ostatnich studenti na velkY kterY byli do tandirny piinesli a pokryli sla y -nostejirnposteadlm,kreuhostinskeho mobil sehnati. Byly to oveern skyostne clarky, jako pit podobnYch pkile2itostech ji2 byvaji. Razne vazy, sklenene i porculanove, ktere v domo,cnostech nedelaly ji2 velkou paraclu; soely s ponekud podeziele ogt'ouchanST gte dosti slugne, aby jako-minosky,alevtdyj vlastenecka, °bet' na "oltat naroda" mohly bStti postaveny; bonboniery prachem za gle a sluncem vybledle; par °brazil, pro net nebylo v to neb one domacnosti mista; nekolik knih prvnich nagich basnikt, jet beztoho nikdo neeetl; zkratka same veci, jet v La gt'oviekach a nejblitgich vesnicich zcela dobie mohli pottebovati. To byly hlavni vS7hry. Pak ptigly rozliene male vYhry jeete nepatrnejei ceny, jet studenti pro zvYeeni veseli pernikove srdce, miminko, hudebni nastroj za krejcar, pero, kterYm Napoleon podepsal yypovezeni valky, sklo z dalekohledu, kterYm se praotec tech rozhlael s ftipu po Oechach, "ZlatS7 zoubek" prababy Evy a podobne starotitnostni, s nimit se na vgech vecnYch loteriich shledavame.

Obecenstvo, rozjakene temito ptipravami, kupilo se kolem stolu, nabirajic si Lebedu, jen nikomu oveem nezustal dlu2en vtipnou odpoved'.

Koneene bylo vge naletite upraveno, na still dany dve urny s disly lost il./her a obecenstvu piedstaven eiste umytST "sirotek" v osobe pastuchy MatSTska, vgeobecne znameho to neviriatka, jeho nikdo nemohl podeztivati z nejake nastrojene intriky.

A nyni tedy za "veeobecneho napeti" zapodal tah. VYbuchy smichu a 2ertovne vYkkiky nevole provazely kaMou jednotlivou vYhru, kterou2 Lebeda po zpasobu jarmarednich vyvolavada oznamoval a do nebe cenil i vychvaloval.

"8t'astni" majitele lost brali sve vSihry, aby se s nimi bud' pochlubili svemu okoli nebo hezky rychie uklidili nekam do kouta, kde by unikli veeobecnemu smichu. Pan spresce ukazoval hrde ekatulku pfivodnich semen stromu, na nem2 rostou evestkove knedliky; in2enYr Foukal do vyhraneho bigotfonu, vyluzuje zvuky, pii nich2 by se byly zdi Jerycha jeete rychleji poroudely; clachodni liboval si v poditadle; Karlieka z fary se zardenim schovavala pal tuctu povijant, jet byli studenti maminkam ze stareho haraburdi vytahali, a tak to No do nekoneena.

Take Anidka vyhrala nejakou malidkost, kde2to tete radove vtiskl nic netueici Lebeda malt' zapeeetenY balieek s ujietenim, 2e je to nekolik kapek zazradneho, omlazujiciho elixiru.

Adjunkt Chvojka, jen poslouchal vtipy Lebedovy, stopoval se zajmem tombolu, nahle zbledl a sahl si rukou k hlave, nebot' zahledl vYhru pani radove. Poznal, ze "zazradny elixir" jest — jeho darek, Lebeda parne v chvatu a starostech 29,pomnel na slib, kte0 mu dal.

Clweita Gll y ijlcu lotenlel, ale ime.1:10 p010-

'tram I.

dii hlavou, jako by se chtel pote giti, to na veci nic nezale21. "Aspoii dostane se tak do jeji ruky, co z jeji ruky pkielo", kekl si v duchu a uminil si na vec dole nemysliti.

Aveak piece nedalo mu pokoje, a kdyi v piestavce spolednost rozsedla si kolem stola, narychlo v tanednim sale i vedlejeich mistnostech rozestavenYch, postavil se tak za 2idli TYninky, 2e vide]. do sousedniho pokojiku.

Tam sedela teta radova s Anidkou a jeete nekolika piateli. Pokojik, jindy za lo2nici slou2ici, byl malt' a damy musily sedeti na posteli zbavene peiin jindy do stropu vystlanYch. Pokadatele nechteli sic dopustiti, aby yzacnY "pratsky host" seal v tomto improvisovanem salonku, ale teta vy2adala si rozhodne toto Astrani, tento jinak ne pkilie atulnY koutek.

Chvojka kdy2 teta se smichem rozbalovala svou vYhru. Neslyeel, co se mluvilo, ale v torn spattil, kterak Anieka prudce se vztfdila na zidli a chopila vec, ji2 teta dr2ela v ruce. Zaslechl slaby vYkkik a vide', kterak Anidka skiesla do sidle.

Ve vSeobecnem veseli a hluku nikdo si nepoveiml, co se ve vedlejei komarce deje a take Chvojka nic vice nevidel. Ji2 si jen pkal, aby byl konec zabavy a aby mohl zase domil mezi etyki steny. Na etesti jeho, veak k nemalemu zarmutku TYninky, piihodila se tato male, nehoda. V nevazanem veseli, kterYm chtela koketne dotknouti se petrosim vejikem hlavy Chvojkovy, pii torn pohybu veak shodila lahvidku derveneho inkoustu, kterou Lebeda nezazatkovanou postavil na roh eatniku, kdy2 byl oznadil veecky beaky eisly a nadpisy. Lahvidka spadla na reme Tynino, kde obsah jeji se rozlil po celem iivatku. NezbYvalo nic, net uteci doma pied vtipy a smichem se veech stran se ozYvajicim.

Pan spravce, doprovazen Chvojkou, rnilerad bral se s dcerou k domovu, brude si, to je veude dobie a doma piec jen nejlip.

Rozmrzen celou tou zabavou, pki nit bylo mu velice nevolno, byl by adjunkt Chvojka nejradeji hned gel doma do sveho pokoje. Ale cestou shledano, 2e pan spravce ve chvatu zapoinnel v hospode stiibrnou tabaterku a TYninka vejik, kterY ji byl Chvojka piivezl z Prahy. Veecky omiuvy a vYklady, 2e se tam nic neztrati, nepomohly; — Chvojka musil slibiti, 2e se do hospody vrati a zapomenute veci vezme do rana v opatrovani.

"Piijd' tkeba jeete dnes", eeptala TYninka na rozloudenou. "A2 tatinek usne, budu to dekati!"

Chvojka slibil a v nadeji na sladkou odmenu vesele stoupal k hospode. Mlada chasa s jasotem ho uvitala a take starei pani chvalili, 2e Chvojka chce jeete trochu "unit sveta". Vzali ho mezi sebe a — 2e ho tak hned nepusti Sebrali mu i klobouk i svrchnik a Chvojka se poddal. Myslil si, 2e pro pillhodinku nebude zle.

Zatim se start' pan ulai a usne.

Mezitim co Chvojka doprovazel spravcovic k domovu, zavolala si pani radova Lebedu a vzala ho na paekal, od koho darek pochazel. Lebeda chvilku statedne se branil, ale pak napadlo mu, to nejlepe je "s pravdou yen", i pkiznal tedy, darek pochazel od adjunkta, v gak ad se zle zaklinal, nechtely mu damy vekiti, 2e prsten dostal se tete nthodou.

Ve vhodne chvili pkitodil se Lebeda k vrativeimu se Chvojkovi. Omlouval sve nedopatteni a vyznal se uptimne, z dello je podezkivan.

"Mysleji to opravdu?" iekl Chvojka. "Nu2e dobie, nechame je pii tom!" A pojednou pocitil velkou chut' rici Aniece, 2e opravdu zumyslne vec nastrojil, aby ji touto cestou prsten Nahoda byla mu piizniva. Tanen) se a veecka mlade2 byla v kole, kdy2 teta, pkihli2ejic veselernu reji, stanula vedle neho.

Pani radova, vidouc vhodnou chvili, kde nikdo nemohl je slyeeti, obratila se k nemu pHmo. "Swim se vas ptati, pane adjunkte, prod jste to dneeni bolestne pfekvapeni Anidce pkipravil? 2e to bylo ptipraveno, piece mi nepopiete!"

"Nebudu vysvetlovati, jak se to stab°, milostye, pani, ale stale se a jsem tomu rad", °d yetil Chvojka. "Aspon dostal se prsten, kterY jsem nemohl dfive vratiti, do pravYch rukou!"

"Ale co to mluvitc? Vy jste piece riedostal px'4teny dvar i' e417.1a, tklta

Strana 10.

"Dva? Nikoliv!"'

"Nuge! A synj piece jste jig vratil!"

Nyni adjunkt vyvalil na pani radovou Vaak nebylo jig dasu k vYkladiim, kvapik doznel a taneici perky se rozbehly.

"Myslim, Ze zde je treba vysvetleni", tekla teta polohlasne "Skuteene! I mile se zde!" zatajen dechem vyragel adjunkt, jemu g pojednou poeinalo bYti horko. V torn Anieka pristoupila k svemu stolu, a teta, kynuvk rukou Chvojkovi, braIa se k ni.

Anidka zbledla, pak zrudla a rychle se obrativk, odeka zase do salu.

"Dnes s ni neni nic a take zde neni mista k vYkladiim! Do rana" — rekla teta a Chvojka pougil volne chvilky, aby zmizel.

Spravcovu tabaterku mel ji g v kapse, ale na vejit nevzpomnel, a g byl ye dvore. Sly'gel sic zarachoceni okna i tiche sykani, je g ho m8lo upozorniti, ge TYna jeke nespi, ale nyni nechtel se s ni videti. — Hrozne, temne a nejasne mykenky virily mu hlavou. Neco se delo, ale co asi? A on i Anidka byli obetmi.

TYninka dosti dlouho eekala, vrati-li se Chvojka ze sveho pokoje k prvnimu dostavenieku, jeg mu byla povolila. V rortougeni necitila chlad, jen srdce ji bourne tlouklo v ternnem oeekavani slasti, jeg ji v jeho narudi kynulo. Dnes jig byl Chvojka nadobro jeji.

A on neptichazel! Co se asi delo! Prod oddel primo do sveho pokoje a nepokusil se ani k ni vniknouti? Bloudek, bo.1 se asi pani spravcove, a ta prec si jen prala, aby mohla v pravY okamgik ztratiti hroznou migrenu a prijiti, aby detern — odpustila a pogehnala.

A on neprichazel!

"Jdi ug spat! JeAte se nastud g !" ozval se za TYnou hlas starostlive matky.

"Co se jen stalo, ge neptichazi?"

"Co se stalo! To cla rozum! Zdr geli ho, nutili ho do vina a citi, ge trochu vice pil. To vig, jegte mnoho nesnese! .A tak asi zapomnel na slib nebo si netroufa k tobe prijiti!"

To ovSem byla fitecha a TYninka, ad byla by rada sla zaklepat na jeho dvere, poslechia a Ala spat. Unavena tancem, usnula brzy a ye snu videla, kterak vede ji Chvojka k (Atari, kterak ji vSecky dru gky zavidi gyarneho genicha, a pak zejmena ona, ta prepjata hrdopy8ka ze bkoly bledne a zelend. zavisti.

Ne tak rychle usnul Chvojka, ale konedne i on podlehl imave a fieinkilm vina.

Zatim ye Akole sedela Anieka s tetou u stolku, porovnavaly cosi a dlouho je gte mluvily a radily se.

Bylo asi devet hodin, kdy adjunkt Chvojka probral se ze spani. Ve dvore vkide jate panovalo ticho. Panstvo prospavalo a deled' take trochu si pohovela.

Chvojka citil, ge ma v hlave jako "po vyhoreni", pusto a prazdno. Vzpominal na veerejk noc, na tech par slov, je g byl s tetou Aninou promluvil. Nedovedl si je vysvetliti a prec g. e vyznam jejich zmeni celou situaci. Pak rozpominal se na Anieku. Jak byla zas veera krasna! Jak uSlechtilou byla jeji tvar, ji g stejne krakil tajnY zarmutek, kterY Chvojka yytukl z jeji bledosti, i ten mil', byt' i snad vynucenY iusmev. Chvojka bezdeky porovnaval Anieku s TYnou a nebyl s v'sledkem porovnani spokoj en.

"Ach, kdyby bylo mo gno zpet", temne mu to 81ehlo hlavou. Vzpomnel si jakoby razem na chovani cele rodiny spravcovic. Zdalo se mu, ge je uhonenou, chycenou zveti. — Ale ta zahada?

— Snad je tu vyvaznuti.

"Piljdu si pro vysvetleni!" rozhodl se Chvojka.

Oblekl se tig e, aby nevzbudil pozornost, vytel z pokoje, z domu i ze dvora a zameril v tu stranu ke g kole. Jak easto a jak rad tarn chodival.

A tehdy, ae byl podzim, zdalo se mu zde v8e tak vabne, krasne. — Dnes oskliva,, mraziva zima se vS"ech stran pan eigela. Vgak piece zda.lo se mu chvilemi, .g e citi jako vlatnS7 feterek oznamujici jaro.

VSnde kolem bylo ticho. Take ye gkole nic se nehYbalo. Pani ueitelova byla asi jiz v kuchyni a jeji mug seal u novin nebo u sy Ych knih, ale

VEBTNfK ostatni, na nez prave Chvojka myslil, spaly je'Ate. Po zabave!

Chvojka vyAel do poll a pomalu kraeel k mistu, kde tehdy s Aniekou se setkal a svYm chovanim tak ji urazil a rozhneval.

Bylo mu tak nevYslovne teskno, skoro do piaVzpomnel si, jak vdera s vyrazem hnevu a opovrgeni na neho pohledla a od neho se odvratila, kdyg veden tetou k jejimu stolu se gil.

A on piece nebyl vinen! Vgdyt' ona ho opustila, ona svou netednosti, byt' snad i strojenou, ho od sebe zapudila. Ve chvili, kdy jeho givot visel na vlasku, ona dbala vice "lidskYch fedi" a odjela si do Prahy, ne g aby byla u jeho loge vysedela. Ani jednou k nemu neprika, odsuzoval ji v duchu Chvojka. * Opravdu? — ozval se zase jednou hlas pochybnosti. Kdo to li ge tvrdil? Co g on, lege bez vedomi, mohl vedeti o tom, co snad ona podnikala?

"Odrekl jsem ji, odsoudil jsem ji, drive neg jsem ji slyAel", rekl Chvojka. "Dnes spolu promiuvime! Po prve — a naposled!" odhodlal se a obratil se ke vsi.

Zanedlouho byl u skoly. Kdy g kraeel kolem vratek zahrady, pohli geje chtive do oken, zaslechl znamY hlas pani radove.

"Pan adjunkt jit'vraci se z prochazky?"

"Milostiva pani te g tak brzy vzhilru?"

"Nedivte se! My start mame S'patne spani.

Boll mne hlava od koure i od vg eho, co jsem videla. Ostatne, uptimne redeno, tukla jsem, ptij dete !"

"A ja large]. — pro vysvetleni!"

"Dobre, ale drive jest na vas mne vysvetlit, prod jste tak nahle pomer svilj prerukl?" kekla teta vlidne, aftak ne bez prisnosti.

"Ja? Cog nebyla to sledna, je g odjela, anig by mi "s Bohem" dala? Anig by se po mne, tegce nemocnem, skoro umirajicim ohledla? — A cog neporaila ona vgse k vuli tomu panu doktoru?

— Nevratila mi prsten?"

"To je prilis mnoho otazek, je g zde v tom mrazivem vzduchu nemohu zodpovidati! Liboli, vejclete . . . " "Smim? Mohu?" zaradoval se Chvojka.

"Je-li srdce vase disto a svedomi klidno, mugete!"

S tlukoucim srdcem vchazel adjnkt Chvojka pod tu strechu, pod ni g nejkrasnej'ai dni sveho givota byl zazil. Kdyg vegel do svetnice, zastihl tu Anieku. Byla po domacku ustrojena, v svetlYch, pracich Aatech, je g pilvab jeji jen zyySovaly.

Anna pohlig ela oknem ven a videla tetu mluvici s Chvojkou. Nesly gela sic, co spolu mluvili, ale prec byla by ani za celY svet nehnula se od okna. V tom spatrila, kterak Chvojka vchazi do domu. Toho neeekala, aspori ne tak rychle.

Clatela uteci nepozorovand, ale bylo ji g pozde.

Poklonila se tedy chladne adjunktovi, vchazejicimu do dveri a chtela kolem tety proklouznouti ze dveri.

"Staj, stuj, devee!" zvolala resolutni pani radova, chytivk Annu za ruku. "Ty si piece nejsi vedoma gadne viny, prod bys tedy utikala?"

Anieka se zardela a ustoupila zpet.

"Sednete, pane adjunkte! A ty, Anieko, proti nam, tak — abychom na sebe pane videli! — A nyni mohl by poditi jeneralni vYslech, ale kdo je tu vlastne galobnikem a kdo obgalovanYm?" Chvojka se zanicenim pohli gel na Anidku, jet v trapnYch rozpacich upirala zraky k zemi. Byla dnes zase zrovna tak krasna, jako tehdy, kdyg o vYlete do "Vobtirky" setkal se s ni v lese o samote.

"Milostiva pani", podal adjunkt hlasem rozeileni se chvejicim. "Temna, ale radostna jakas predtucha mi pravi, ge my oba pravem me galovati, ale ten, jeho g se ialoba tYte, ge zde neni pritomen!"

Anieka radostne pohledla k Cvojkovi.

"Jakge? Toho nechipu? Co znamenal yeerejk vas Bert s podstreeny'm prstenem, abychom zaeali od konce 9" ptala se teta s prisnou tvati vygetrujiciho soudce.

"Nebyl to Bert! S prstenem, kterY mi sleena darovala na dukaz lasky, nikdy bych si nedovedl 2ertovati!"

Ve stfedu, dne 11. 6ervna 1941.

"Ale mluvim piece o 'Oerei gim prstenu a ne o tom, ktery jste Aniece ji g davno byl postal!" tekla pani radova.

"Jakge, ja?" zvolal Chvojka a chopil se za hlavu. "Chtel jsem sleene vratiti prsten po panu otci, kdyg on mi jeji prines1 zpet — — "Ale vgdyt' to jsem ja jiti davno siraj di vas prsten mela zpet", vyhrkla Anieka, ji g pri slovech tech nasilne zdr govane sizy mocne vytryskly z "Tomu nerozumim! Zde se nem delo!" rekl Chvojka malomyslne.

"Ano, delo se neco!" zvolala pani radova. "Tu vizte, kter' z obou prstent je onen, ktery vain dala Anieka?" — Teta predlo gila Chvojkovi dye pouzdra s dvema zcela stejnYmi prsteny.

Chvojka vyttatil zraky na zahadne ty predmety. "V&A tu volba! A prec — tento zde! — DruhY patrne dosud nebyl noAen!" "VYborne", zvolala teta. "Tento zde, ten pray', vratil jste Anne jeke v dobe sve nemoci!"

Chvojka, na smrt bled vztydil se pied obema damami. "S nami byla hrana hrozna komedie!

— Ja prstenu toho nevratil! A vy, sledno, nikdy jste nepsala Tyne, ge ji mne odstupujete?"

"Nikdy!" vzdychla Anieka. "te jsem pro vas prec jen — malo vzdelanY?" "Vy — pro mne?" zasmala se nucene Anna.

"Je, Tyne vabec nepsala, ponevad g jsem tukla, ze ona se mezi nas stavi! V gdyt' odhanela mne od svetnice, kde vy jste skoro umiral, jak jsem se pozdeji dozvedela!"

"Jakge? Vy tedy jste mne neopustila? Anieko, sledno Anno, pro Boha reknete, ze to v gecko byl jen hrozn', hnusnY sen!" volal Chvojka, v rozdileni popadaje se za hlavu.

"Deti, zde, se mi opravdu, ge kdosi, a to jen ona si s vami geredne zahrala, aby vas od•sebe odloueila!" ozvala se teta.

"Ale nezdarilo se mu", zajasal Chvojka.

"Sledno Anieko, neprestal jsem vas nikdy milovati, nevzdal jsem se nadeje, ge se vSe vysvetli, ani kdy jste mi — kdy — jsi mi, ty ukrutna, vratila prsten. I pak jsem jate choval tvilj domnelY, podstreenY dar, eekaje, at se s tebou setkam!"

Anna, rozeilenim blizko mdlobam, pohligela na Chvojku jako u vytr geni. Slygela, VAak nechapala docela smysl jeho slov, nemohla ani slovo vyraziti ze sebe. Teprve, kdy g Chvojka klesl ji k noham, sklonila se k nemu. "Vstarite, vstari — Vaclave", zageptala.

"Ne drive, az mi odpusti g, di ag mi reknek neni 6eho odpougteti!" fekl rortoiZene.

"No, ja jsem zde zcela zbyteend", spokojene si pomyslila pani radova a zmizela v kuchyni, aby tam eekajicim rodiefun podala gadouci vysvetleni.

• Za put hodiny na to odchazel adjunkt Chvojka ze gkoly se zaticim zrakem a za nim jisktilo za oknem dve oei, pinych lasky a 8testi.

Chvojka byl pozvan na °bed, ale drive chtel do zamku, aby jednak ye 'Skole neptekagel pripravach, jednak aby svou vec s rodinou spravcovic vyrovnal.

Radostna nalada Chvojkova, dim vice se bligil zamku, tim vice menila se v zutivost. slel ty chvile hrozneho utrpeni, je g jemu i Aniece temi genami byly pripraveny. — Ani pomySleni, ge se to delo z lasky k nemu, nezmirriovalo jeho hnev. Ba Chvojka nevetil dnes v TYninu lasku. Jednalo se ji jen o lun ge, zrovna jako spravcova chtela jen zete.

Rozlicen sic, ale prec rozhodnut, stanul na chodbe v prvnim patte zamku, neveda, ma-li hned jiti k spravcoviim, di ma-li drive jeke do sveho pokoje, aby trochu odpoeinul sve dnes tak utYrane hlave.

Negt'astnou nahodou padl mu zrovna do rukou pan sprayce sam, jeng s veselYrn smichem shamel se po sve tabaterce a plisnil Chvojku, si jegte v noel vyhodil z kopejtka.

"No, jen pojd'te, pojd'te dal — tam teprve dostanete lekci!" zval ho srdeene.

"Odpust'te, pane spravce!" branil se Chvojka vagne. "Jakkoliv si vas vysoce va gim, prah vaS'eho bytu ji2 neprekroeim. Chcete-li mne laskave vyslechnouti v kancelati?"

"Umueend hodina! Copak se prihodilo? Vy (DOkoneeni na strane 11,)

VESTNIK

Ve stfedu, dne 11. dervna 1941.

Ennis, Texas.

Na dopis pi. Valdikove.

Jelikot mnozi etenati Vestniku neodbiraji techoslovalc, zrovna jako ho neodbira pi. Valdikova, mohlo by se po pkeeteni 'dasti dopisu pi.

V. nekomu zdati, ze jsem nejak urazila, neb otravila pi. Z. osobne ye svern dopisu v oechoslovaku, cot' by byla mylna domnenka..

Psala jsem pi. V. ujednani ze schrize nageho tenskeho kroutku, jako jejich zvolend dopisovatelka, tedy za celek, a chci dnes na nektere Vage poznamky dati male vysvetleni. Prave to, pi. V., to pi. Z. delala tuto hostinu ne pro oosobni ridel, ale pro rieel glechetnej gi, sehnati totit pti teto oslave nejake penize pro pomocn' fond, pii dernt meli dle planu pi. Z. pomahati vgechny kroutky ten z Texasu, tedy do teto pomoci mel bYti i nag kroutek EnniskY pi.

Z. zasvecen. Pfeci na g zdej gi "kroutek ten" nebyl zaloten jen pro jmeno, ukazal hned ye syYch zaeatcich, to si vytknul glechetnY Teel, neb sotva existoval 5 neb 6 tYdnfi, odevzdal ze sve prate 50 dol. pro pomocnY fond. (0 tom ovsem nebylo mnoho napsano, dik to zpravodajske stranickosti). A tedy se na g kroutek citil uraten a pokoten, kdyt ho pi. Z. do teto jeji prate tet nepozvala, a proto pi. V. to hlasovani. Jiste je, to na gemu kroutku se nejednalo o pozvani na hostinu, o to najedeni, ku kteremu nas pi. Z. zvala telefonem, vtdyt' oslava 30ti leteho pobytu v teto zemi neni nic tak vYznamneho, takovYch "jubilejantri" je tu spousta a ja, dosud, aspori ne zde v okoli, nevim, to by to nekdo osiavoval, a jsou zde lido 50 — 60 roku. Z toho tet je jasne, ze pi. Z. hlavne tuto oslavu delala pro ten glechetnY Teel.

S dorozumenim pi. Z. vypracoval Kroutek ten v Houstonu pokrY yku, Vag DallaskY vypracoval hadkovanY ubrus, a jak mne bylo tedeno, i westske VCelky se na teto praci mely podilet, jenom nag kroutek byl pi. Z. ziimyslne ignorovan, prod? Zristava zahadou. NejspravnejAi sudek, jak se pii takovem jednani na g" kroutek citil si udelate sami, kdyt se postavtie na nage misto. Ku ptikladu pi. V. tteba u Vas v Dallas, kdyby se vyskytla takova nad gena pracovnice jako je pi. Z. a usmyslela si takovY plan jako pi. Z. Udelala by hostinu zde v Ennis, pozvala by ku praci v gechny kroutky ten, jen ten Vag domaci by nechala stranou, jak byste se citily? Sud'te tuto vec spravedlive, nebate ohiedy na tu jedinednou praci pi. Z., kterou dela. KatdY pracujeme die svYch motnosti a prostkedkri, cot pi. V. sama ye svem dopisu ptiznavate, to pi. Z. ty prosttedky ma.

Ale dle mat) mineni, i ti, co tech tisic panenek odkoupili, maji take na to jeji praci podil, neb mnohemu ten etvrt'adek za tu panenku znamena, v porovnani tolik, jako pi. Z. ta nakladna hostina pro d ye ste osob. Pamatujete se pi. V., kdyt jsem loriskeho roku si vytkla sehnati 50 dol., pogtou, pro nag bazar? Co by byl mne milj plan byl platnY, kdyby mne ti moji ptatele ty dolary po gtou neposlali? A zrovna tak moje centova sbirka, ktere, vynesla 37 dol. Kdyby mne lido ty centy nedali, nebyla bych s mYm napadem pochodila. A tak je to i se vgim ostatnim, jako obsazovanim, dratenim, .prodejem rriznYch tech \red, musi pii vgem pracovati celek. Pi gete pi. V., to nejlepe je zapisovati si uratky v prach, na ge uratka bude zapsana v protokolni knize.

Aspori toto byla jsem nucena vysvetliti na dopis pi. V., ad bylo by tteba jegte mnohem vice vysvetliti. KatdY mame pra y() obhajovati sve stanovisko vetejne, Cinime-li to zdvotilYm zprisobem. Na osobe, dim je, co dela, nezaleti; neci nespravneho, ma se na to vetejnost upozorniti. Ja nemam rada ramenatstvi a f•idim se ptislovim: "Pravdu sobe mluvme a dobti spolu bud'me".

A ted', kdyt ut jsem si do Vestniku zaskoCila, chci jegte na poznamku pi. P. P. Mikeskoye, jen umelci by men na vinach rozhlasu vystupovati", neini ji zase svoji poznamku.

Kdo je pi. M. umelcem, ten si obyeejne za sve umeni necha zaplatiti, neb jest to vet ginou jeho povolani. Nag im oboum, kapelam, co nam hraji po prilhodince katdou nedeli ptes Corsicanskou stanici do "uralcii” Je6te znnoho

schazi, proto hraji zdarma, ba ty jejich zajezdy vytaduji jegte mnoho °bet, a proto bud'me radi, ze mame na vinach rozhlasu aspori tyto "neumelce". Katclo, z techto kapel ma, na sve strand sve ptivrtence, jedn.omu se libi ta, druhemu zase ona, piece vime, z.e nemame v gichni stejnY vkus, a tak mizerne nehraje tadne, z nich, aby jsme se museli obavat o povest nagich dobrYch hudebnikri. Ti mladi ho gi snad vystoupili na ponejprve dost neptipraveni, ale nestrannY kritik musi uznati, to nedeli od nedele je jejich hudba lepgi a lepgi a ti, kdot se ohaneji slovy, to v mladeti jest na ge budoucnost, maji tyto mlade hochy povzbuzovati.

Doufam, pane MouCka, to mrij dopis jak je napsan uvetejnite, za cot Vam ptatelsky dekuji.

S pozdravem vgem, Botena Radova.

T. G. Masaryk, Cis. 160., San Angelo, Tex. "Prgi, prgi jen se leje", tuto pisnieku sly get po celem Texasu, nevyjimaje ani nas zde na zapade, neb nam zde v okoli spadlo ve ttech dnech 6 count. Celkem vzato, Urody dosud tim netrpi, neb baviny jsou zrovna dobte vzejite a jak vyschne zaenem kopat. Ale kdo Cekal s ovsem at uzraje na combine, tak tento byl temi Maly vetginou zniden.

Stanek nag eho tadu, Community Hall dostal novY nater, obetavosti bratra Martina Vidlate, kterY temeslu tomu se vyueil je gte v techach.

Tuto prvottidni praci udelal pro osadu upine zdarma, za cot mu jmenem na geho tadu vyslovuji vtele diky.

Bratr John Janek, jen nedavno ztratil tenu, podstoupil operaci na slepe sttevo a jak jsem s nim mluvil posledne, je na ceste k uzdraveni.

George Socha, syn pisatele taktet leti v nemocnici na bolesti svalt a kosti.

Je to sice tro gku opozdene, ale jak letely husy zpatky na sever, zanechaly u br. Jerry Pohla hezkou dcerugku, a ted' si na to koupil novY Pontiac, a at bude po praci tak pry jej zaene brechovat. Br. Joe Schwartz st. z Moravie ptijel se jako dedeeek podivat na novorozenou vnudku sve dcery pi. Annie Berglove, a zatim co zde dli jeho nejmladgi dcera Millie Mae Bradenova povila take jednu vnuaku, a ja vyslovuji vgem dohromady gratulaci.

Dne 15. Cervna v nedeli odpol. budeme zase konat obe nag e schrize, jak S.P.J.S.T., tak R.V. 0.S., a jak bylo v minule schrizi ujednano a mne nafizeno abych oznamil, to po techto schrizich uspotadame "box lunch". Tedy ty nag e dobre hospodyriky a deveata jsou tadany, aby se co motind v nejvet gim poCtu dostavily zblizka i zdali a ko giky neb krabice a v nich neco na nub sebou vzaly. Tyto se pak ye vetejne dratbe prodaji a po vyprodani zasednem ku spoleene svaeine, a to bude vyhlitet jako spoledna a bratrska beseda. Pak tam gla ovce a mela na krku zvonec a mernu dopisu je konec.

Na shledanou! S br. pozdravem vas, Bedtich Socha. ita,c1

Z Krou'iku teskSrch Zen v Dallas, Texas.

Vim, to fg ecky dekate zvedeti, jak asi dopadla nag e zabava na Den Matek. Musim vam s poteg enim sdelit, ze za ptidineni sester s malYmi detmi se vg em libila. Deti i rodiee jiste byli poteg eni, neb ta drobotina, jeden vedle druheho si zasloutil spravedlivou pochvalu. Jak je to pane od tech rodin vzdalenYch nekolik mil od Dallas, neodteknou pomoc a ptijedou vtdycky.

Sestram v kuchyni, u pokladny a tern co peeivo donesly za Kroutek v g em dekuji. Tet path dik p. StranskYmu st., jen na poctu rimrti jejich syna nazi daroval $10.00, cot jsme odevzdaly Sokolu s malYm pkidavkem. e jsme se mely moc dobie pti obede potadanem ses. Zazvorkovou, uz vite. My ji litovaly, co ji to vg e dalo prate, ale ona se jen smala a 1ikala, to to bylo jeji pkani, abychom se blite poznaly, totit teny z Houston, Fort Worth, Waco, Ennis. Po obede mely jsme malou schrizi, jak yam ses. Valeikova psala, ye prospech Svazu 6echoslovakii, jak by bylo lepe pracovat. Tegilo nas se se v gemi seznamit a budeme se te git, at zas mezi nas zavitate. na (erstven, Pt18ti na'Si schuzi buderne

Strana 11. vzduchu; totit v Rivercheon parku. Ptijedle vgecky, vezmete deli a zakusky, vyjed'te v deset hodin, at' toho hodne utijem.

Tet yam sdeluji, to na g br. Jan Ondrrigek od tadu Cis. 130. je deli eas nemocen a na ge ptani je, by ut mohl to lUtko opustit. On ma vzornou obsluhu od jeho rodiny, dobreho lekate a co hlavni, ma silnou vrili a to vge mu prospeje ku jeho zdravi jiste v kratkosti.

Nage ses. Mikulikova nam odjela do slunne Kalifornie. Ptejem ji, by toho vYletu Ulla a zdrava se navratila.

Tet nage ses. Skotakova po krat gi nemoci zas byla mezi nami. Nic ji to nezmenilo a my jsme ji rady uvidely.

Tak ted' budeme zas v gecky zavaiovat do skienic co se des ovoce je dost, tak to 'Ade Anna Machadova. dobie.

Dallas, Texas.

Timto dopisem davam vedet sestram tadu Pokrok C. 84., to gici kroutek ten se bude zase schazet katdY Ctvrtek v tadove sini. Siri bude otevtena od 10 hod. dopoledne do 3 hod. odpoledne. Tak sestry, ted' vYmluva odpada, nova, sin je postavena a proto pkijd'te v gecky ptigti Ctvrtek. Srdeene vas zdravi, Anna Pokladnik.

Lond'n. — Zdej gi list "Sunday Graphic" ote 1,000 belgickYch delnikti bylo zabito ph explosi, ktera, zvrakovala celou obrovskou tovarnu na zbrane v Essenu v Nemecku v Nemecku. 0 teto explosi bylo teeeno, to byla dilem sabotate.

(Dokoneeni romanu "Zati gi" se strany 10.) vypadate jako inkvisitor! No, pojd'te, pojd'te honem", rozpaeite mluvil spravce.

Za malou etvrt hodinku nato, vy'gel adjunkt z kancelate a 'gel do sveho pokoje, kde se vrhl na pohovku, aby si do obeda odpoeinul. Hned za nim, rudy jako krocan, vybehl z pisarny pan spravce z bytu a kradel ptimo k pokoji adjunkTYno!" ozvalo se celYm zamkem je gte net &vete bytu jeho zapadly.

Za chvilku nato bylo sly geti z bytu spravcovic hroznY ktik, kterY na gtesti byl ptehlu gen lomozem, kterY Celed' na dvote i ye stodole tropila. ZrudlY, zpocenY, s holi v ruce vy gel pan spravce z bytu a kradel ptimo k pokoji odjunktovu.

"Pane adjunkte", omlouval se start mut ttesoucim se hlasem. "Mile odpust'te, ja nic nevedel, ja nic nevidel. PHI jsem si vas miti za syna, ale nepoc:',estnYch prosttedku byl bych nedopustil. No, vaak jsem je vytrestal! Po prve v tivote, co jsem nekoho holi udetil a k tomu svou term a sve dite!" — A spravce hnevive maval holi, jako by chtel exekuci opakovati.

Kdyt se blitilo k poledni, odjitdela pani spravcove, s Tynou do Prahy k jakesi tete, od nit ptiglo psani ptibuzne, na spech volajici. 0byly uplakany a peelive zabaleny.

V tete chvili kradel Chvojka do gkoly k °bedu a pro potehnani.

Bylo tam mnoho povidani, mnoho vysvetlovani, ale jegte vice radosti.

A za nekolik nedel na to odvatel si Chvojka, jen se byl stab tajemnikem centralniho teditele panstvi se sidlem v Praze, mladou tenu gku s rodiei i s tetou do Prahy. La gt'ovidky ositely, ale ne na dlouho, nebot' sotvaae Chvojka odejel, vratila se pani spra.vcova i s TYninkou dokde je spravce, jen se byl zatim vyzufil a stal se zase tim starYm dobrakem, pkijal °pet na milost!.

Mel bych jegte vypravovati, co se dale delo v klidnem nagem zati gi net Lebeda odvedl si k oltati Karlieku z fary, net Tonislav Supitaru misto knelskeho vysvecerii dostal energickou Juleu, net sniva„ Helenka, jet si utaneila soudhoti a ptedeasne klesla v hrob, a net TYninka po rriznYch intrikach smitila se s osudem "stare nanny". — Ale to by bylo dlouhe povidani, v nemt hlavni hrdinove teto povidky nemeli by tadneho ueastenstvi. Ti zibi spokojene v Praze, odchovavali v bazni bo2i sve deti a o La gt'ovieky se vice nestarali, ledate tak nekdy za Cas si vzpomneli na ty krasne dni i na t y dni matka, ja tarn byli za,ML (KOtiet,),

Strana 12.

grfedni Orgil Slovanske Podporujiei Jednoty Stitu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Assi• elation of State of Texas.

SEDAKTOR.--FRANTA MOUCICADITOil Vydavatel6 — Publishers CECHOSLOVAK PUBL. CO.; West, Texas Predplatne $1.50 merle. Do stare vlasti $3.00 Subscription $1.50 a year in advance.

Europe $3.00 a year.

Zma11Y adres sasilaii se do Hlavni Otadovny, Fayetteville, Texas.

Chang* of address must be sent to Grand Lodge.

Fayetteville, Texas.

VsikerZ dopisy, pfedplatn6, oznimky, budlai adresoviny na Vestnik. West, Texas Vistaik has the largest cirettiation of an Czechoslovak Weekly in South.

DaHaiti mezi prvnimi Na jinem mists t. eisla naleznete dopis sestry Boteny Valeikove, v nemt oznamuje den zapisu tan do Ceske letni gkoly, jet zapoene s vyudovanim v pondeli 16. eervna v tamnej gi Sokolovne. Projevujeme nad touto skutednosti uptimnou ,radost a dallaske krajanske obci gratulujeme. Jsme pfesveddeni, ze v jinYch osadach budou nasledovati a eeskYch kursil bude nekolik, easu k uskutedneni Ceske letni Skoly jest dosud dostatek. 61enove eeskYch spolku by meld na to hledati, aby ditky se &Stine &Hy, nejen proto, aby mohly mluviti, eisti a psati, ale aby se mohly v pokroeilejgim vat( s nagi literaturou a historii, jak se ka "z prvni ruky" seznamiti. Takove ditky zamiluji si nage gkoly, nage sokolovny a nazi podpurnou Mozek ditete jest jako ditty list papiru, kterY deka, ktery je phpraven na latku, ktera, se nan nanese. Prod by tam take nemela bYti slova, kterYmi se nagi otcove a praotcove dorozumivali? To jest sestina! Neni to nic nesnadneho. Jen v domacnosti na ditky eesky hovotiti a kde jest to motno, do kursu degtiny na vyggich gkolach nebo letni Ceske Akoly je posilati. Anglietiny sly gi ye vefejnYch gkollach a na ulici dosti. Ponevadt pfistehovalectvi ze stare vlasti bylo ripine zastaveno, musime hledati jine cesty, vynalezati jine prostfedky, aby se na ge vetev zde v Texasu see' mono co nejdele udrtela aby v ph:Stich pokolenich nezanikla. Jednim z nejspolehlivej gich prostfedkii je nesporne eeska gkola, dale Ceske divadlo a programy. Dosud neni pozde, musime vgak v Usili o udrteni matefainy spolupracovat cilevedome a dle apelu basnikova: "0 zfistari vtdycky 6echem, svfij jazyk vat si, chval, tieba ze v teto zemi jsi obeanem se stal! Co nam Cechrim tak draheho, haj poslednim dechem, tet obean americkY mute zristat Oechem!"

Bratrske poji gt'ovani je patein naAeho vefejneho iivota eeskoslovenskeho v teto zemi. Dejiny nazi S.P.J.S.T. a AnYch krajanskSrch jednot jsou dejinami esl. Ameriky. Bratrske jednoty jsou hlavni oporou nasich narodnich podnikii, nagich gkol. Jsou hlavni a nejvegi nadrzi, v nil jest shromaid'ovana naie mladez. `Posilovati tento zaklad jest posilovati nas nixodni Narodne uvedomelST americkji teehoslovak nemide stat proto stranou naiich Lipany. Pied 507 lety, 30. kvetna skoneilo posledni jednani deskeho dramatu na jevi gti svetovYch dejin. V kouii dohasinajiciho potaru hfibskYch stodol se dusil zastup vernSrch bojovnikri Botich, zajatYch v hroznem bratrovratednem boji lipanskem, kterY osudove zpeeetil krvi Ceskou tamer patnactiletST zapas eeskeho husitstvi o svobodu slova Botiho a o mravni obrodu lidstva, cot v ge se skrkvalo pod prostkm symbolem Kalicha. Doznela boufe, jet rozryla a zaplavila pitdu, na nix vznikla a zanikla, Tragicky se napinil ()slid naroda, j4n vedl boje ye ptospech vklio Ili:lavas ale Kim oNtoval veAke,

VESTNfIC ren kvet i silu svou, eeskeho naroda, zapasiciho ne pouze za osvobozeni a velikost vlastni, nybrt i za osvobozeni a vzkfiseni v gech. Zale na temnem nebi stfedoveku dohasind v nem a pfechazi v dervanky raneho novoveku rodici se svetovou reformaci, jet za sto let se ptihlasila k dokondeni dila, o nemt snili v dobe Husoye Ceti 2astupcove a pro ktere se bili s nechapavYm svetem. Od prvniho vYbuchu davu v Praze 17. srpna 1419 uplynulo do 15. fijna 1431 dvanact let boje o dedictvi Mistra Jana Husi, boji proti vgem, v nemt synove maleho naroda deskeho obetovali tivoty i v gechny statky a proto, vidoucese jit blizko cile sveho v gelidslceho snateni, s pldeem piijali v Tynskem chramu Rokycanovo ohla geni, ze koncil v Basileji otvird jim cesty k jednani a miru. Tehdy jegte netugili dojati bojovnici Pane, ze se zasiva, jed obratne do mnohYch srdci, jit za tii roky dovedli rozru git podstatnou east z velkeho Ceskeho dila. S jakYmi nadejemi stanulo v lednu 1433 Ceske poselstvo v Basileji pied koncilem, kde mohlo jednat jako rovnY s rovnYm, a jako vyeitky pronasledovaly ty, ktere 30. kvetna 1434 postavila cizi diplomacie se zbrani v ruce proti bratrrim nad Lipany? Bratr proti bratru napfahl mee svfij pro stejnou my glenku, pro stejne idealy! Jeden padl, aby druhY, vitez, jent nezvitezil, oslaben o druha, bojoval za stejnou vac dalgi stoleti. OslabenY narod, rozpoltenY cizimi vlivy, pak se slzami vzhlitel k Lipanrim. S bolesti Cte se napis, jet deska ruka vryla v kamen na mistech osudnYch: "6, misto bezmezneho zarmutku! Ptehofkle slzy v proudech po veky to budou omYvati!" — V nedeli 30. kvetna 1434 setkala se vojska Pratanti a Tabort u vsi Lipan, poblit 6eskeho Brodu. na strane panske bylo 25 tisic muzit, na strane jednoty obci 18 tisic. Mezi 13 tisici mrt yYch zfistal na lipanske plani i vfidce Taboritil Prokop Holy.

"Jsem nyni zcela spokojen. Je to posledni iiprava hranic, kterou budu zadati. Jde mi jenom o mir, pritelstvi a prospeine obchodni styky s vami v novem svete." Toto fekl Hitler po zaboru Rakouska, po Mnichove a po uchvaceni eeskoslovenska. Co nasledovalo potom? A nazi usmikovaei Wheeler, Nye a Lindbergh nabadaji obeany Spoj. State/ k osamocenosti i za cenu viterstvi hitlerismu. V tom pripade — Bilh s nami a zle prye .. .

ProslulY sbor U. S. Marines poteebuje dalgi novieky. Odvodni stanice Marine Corps v Dallas, Abilene, Fort Worth, Tyler a Waco vydaly oznameni, dle nejt hogi veku 17 let — pied tim stab 18 let — mohou vstoupiti do zalohy sboru Marines po dobu narodni emergency anebo se nechat zapsati na pravidelnou slutebni lhritu etyt roku. Nasledkem zvet geni poetu mutstva Marine Corps vojenska sprava snitila vekovou hranici a netada, aby dobrovolnici veku 17 let vykazali se pisemnYm svolenim rodieri, jak se potadovalo pied tim u v gech pfihlagenYch do stati 21 let. Dfistojnici shora jmenovanYch odvodnich stanic zvou rodide i zdrave chasniky k navgteve . nejblitgi stanice, kde jim budou ochotne podany ve gkere informace ohledne vstupu do sboru Marines a rfanYch vYhodach slutby v tomto elitnim sboru branne moci ujce Sama.

Hitlerova tajna armada je nebezpedim pro obranu SpojenYch State/. '016,nek s tiinto ohlavenim napsal Walter Leckron a vzbudil po cele zemi nemalY rozruch. Pisatel uvadi, ze Hitlerova podzemni armada na zapadni polokouli pfedstavuje milion tajnYch muzu, z nicht ovgem ne vgichni jsou dobrovolnYmi stoupenci nacismu. Jadro teto bojove armady, ureene k dobyti Ameriky zevnitt, udava se na 100,000 mute/. V Jitni Americe je 1,385,000 Nemcri a vice net dva miliony Italri. Celt' tento poeet neni mono zatazovat mezi spiklence Hitlera a dokonce mezi ty, jet sympatisuji s barbarskSrm nacismem, stejne jako k nemu nepatti vgichni obeane Unie nemeckeho a italskeho puvodu, z nicht mnozi nenavidi hitlerismus vie net leckteti stoprocentni Ameridane, kteki nacismus nepoznah zblizka NacistickY retim v gak pies to poutiva techto Neinct a Rani ke svS7m proradnYm cilfim. V brasilske provincii Santa Catherina, kde je mnoho nemeckYch kolonii, jsou neineck6 :61toly pfetvoteny nacistic0 womit'ildy t ctle omily idou otmeleny v teva.

Ve stfedu, dne 11. 6ervna 1941. luoni jednotky. V nagem Soustati podle Earl Browdera je 75,000 organisovanSich komunistft, cot by pro politickou stranu byl poeet bez yfrznamny, avgak komunisticka strana neni politickou stranou ye smyslu americke politiky.

Clenstvi v komunisticke strane se udeluje hradne jenom tern, kdo prokazall otrockou lojalitu a poslugnost. elenstvi je nesnadno ziskat a skoro nemotno komunistickou peleS opustit. Ma-li tato strana 75,000 elent, pak to znamend 75,000 na v ge odhodlanYch revolucioposloudhajicich dnes rozkazri Hitlera. Jejich einnost v teto 'crake smefuje k tomu, aby elenove jako krysy se dostali do tovaren, pracujicich na obrane zeme, kde by mohli nieit stroje, nastrojit bomby, zakladat potary nebo vyvolavat stavky. Komunistieti otroci vnikli do pkednich mist v delnickYch uniich a jejich kolem je vyvolavat stavky, nasilnosti, gifit zmatek a nenavist mezi tfidami lidu, pracovat prostredky a tajne, by stavkujici delnici o jejich Cinnosti nevediai ba nemeli potuchy, kdo zaklada a tivi oheri nespokojenosti. Bundistu je asi 40,000 elenri a maji za hlavni rikol nutit Ameridany nemeckeho pilvodu k nedobrovolnSm finandnim pfispevkum a k jinYm podvratnlm &num v ramci HitlerovYch dobyvatelskYch Zakukleni hnedoko giladi v Unii donucuji obdany nemeckeho privodu ku zradne Cinnosti vyhrotovanim nasilnostmi ptibuznSrm v Nemecku nebo hospodafskYm tlakem. Naciste a komuniste se negtiti ani vratdy, kdyt to slouti jejich fidelfun zavratcleni Trotskeho v Mexiku je toho pfikladem. Vnitkni komunisticko-nacistickY kruh mute snadno kontrolovat mnohem vetgi skupiny, ktere je ptipusti a v zemi horlive pracuji, aby odvedli pozornost od jejich vlastni rozvratne prate. Podporuji takova hnuti jako je "America First Committee", "The Mothers of America" a podobne protivaleene organisace. Tajni spiklenci jsou komandovani po tisicich k navgtevam isolacionistickYch schuzi, schopni pismaci zaplavuji noviny elanky v duchu usmifovaeri, zastupitelske fitady mocnosti osy dodavaji tajnYm podvratnikrim instrukce, penize na propagandu, jejimt rieelem je mameni veiejnosti, ptiprava k naporu zevnitk, Hitler de. znameni.

HOVORNA. Br. Jos. K. Nesouhlasime s nazorem, ze vstoupenim do dal gi bratrske organisace Clen na nieem neztraci. Podavame efikaz: u nazi S.P.J.S.T. plati Clen mimo rimrtnich pkispevkt jests 10 at 25 centa mesiene na domaci vYlohy fadu. Pfibere-li si ku pi. dal gi tisic — dva noveho pojigteni, poplatek na vYlohy fadu se nemeni. Vstoupi-li ale do druheho spolku, musi platit mimo rimrtniho poplatku .jests poplatky na vYlohy fadu eili podita-li fad jen 10c mesiene — eini to $1.20 roene. 0 tento obnos je pojistka jine organisace drat gi. Nage S.P.J.S T. vydava, pojistku ut do easti peti tisic dolaru.

Ant. L. M. Od osvobozeni stare vlasti roku 1918 zmenen byl nazev Bohemian na Czech pokud glo o rodaky z tech, Moravy a Slerska a Czechoslovak, pokud se nazev vztahoval na pfislugniky republiky 6eskoslovenske. Spravn5"? nazev tech resp. Cechoslovak (anglicky Czech — Czechoslovak) vii se v americkem tisku snadno a utivaji ho tet jinonexodovci seeteli, informovani a inteligentni. Prod bychom spray ge Ceske-nehoazvu tilmysairep.n spolky, noviny? Proe utivat Bohemian, kterSrt nazev ne gt'astnou shodou znamena v anglietine — cikan — ye frangtine a ital gtine vztahuje se na tivot nevalank rozmafilSr — cikanskk. Pucciniho opera "La Boheme" ma namet deje ze tivota — bohemri — tivoticich umelcri — anglieke. stare. zpevohra "Bohemian Girl" byla zeegena na "Cikanku".

Antonin K. L. Senatoti Wheeler, Walsh, Nye a letec Lindbergh jsou pfisluhovadi Berlina net na gtesti nejsou hlasem Spoj. State/. Naciste s Hitlerem maji z teto skupiny krtkri a smifovaeft netajenou radost, protote jejich Cinnost naleti mezi rikoly pate kolony. Amerieti Quislingove zalotili organisaci pode jmenem "America First", ktera ma za rikol hazeni pisku do oei du a je financovana bohatYmi fa gisty Unie. techto rozvratnikri vyzni na piano s jadro amer. naroda je zdrav6 a lid brzy rozpcmiA letmou r6:40 o(Imitne.

Ve stfedu, dne 11. eervna 1941.

Z HLAVNI CAADOVNY S. P. J. S. T. OZNAMENI UMRTI ZA MESIC KVETEN 1941.

Bratii a sestry: Timto se vam oznamuje, ze behem mesice kvetna roku 1941, Hlavni 1.3fadovna vyplatila pojigteni po nag ich zemfelYch bratfich a sestrach, jak nasleduje: Umrti eislo 3172. Ses. Rosalie Baethe, zamestnanim hospodyne, od faclu• Rozkvet Rfige 81., zemfela dne 28. dubna 1941, ye staid 68 let.

Pfidina smrti ochrnuti mozku. Do Jednoty pfistoupila dne 14. dubna 1907. Certifikat dislo A1521, na $1,000.00.

Umrti eislo 3173. Ses. Johanna Kahanek, zamestnanim hospodyne, od fadu Hvezda Jihu cis. 30., zemfela dne 30. dubna 1941, ye stall 84 let. Pkidina smrti ochrnuti mozku a mrtvice. Do Jednoty pfistoupila dne 1. listopadu 1899. tislo certifikatu A-2272, na $1,000.00.

Umrti eislo 3174. Br. Anton Dolnik, zamestnanim rolnik, od fadu Rosenberg cis: 159., zemfel dne 26. dubna 1941, ye stall 70 let. Pfidina smrti ledvinova nemoc. Do Jednoty pfistoupil dne 11. bfezna 1917. Certifikat dislo A-10653 na $500.00.

Umrti eislo 3175. Ses. Aloisie Sebesta, zamestnanim hospodyne, od faclu Pokrok Houstonu Ms. 88., zemfela dne 27. dubna 1941, ve stab 52 let. }liana smrti rakovina. Do Jednoty pfistoupila 9. dervence1922. Certifikat 'Oslo A-8485 na $1,000.00.

Umrti eislo 3176. Br. Vine. Maresh, zamestnanim dzinaf, od fadu Jaromir cis. 54., zemfel dne 5. kvetna 1941, ye staff. 69 let. Pileina smrti galudeeni rakovina. Do Jednoty pfistoupil dne 9. dervence 1911. Certifikat dislo A-3669 na $1,000.00.

Umrti eislo 3177. Br. John S• ' padek st., zamestnanim kovat na odpoeinku, od kadu 'Cecho-Moravan cis. 106., zemfel dne 14. kvetna 1941, ve staff 68 let. Pkieina smrti srdeeni neduh. Do Jednoty pfistoupil dne 2. prosince 1906. Certifikat cis. A-6993, na $1,000.00.

Umrti dislo 3178. Ses. Marie Hou gvidka, zamestnanim hospodyne, od fadu Jaro Ms. 130., zemfela dne 19. kvetna 1941, ye stall. 26 let. Pfidina smrti srdeeni neduh. Do Jednoty pfistoupila dne 1. zati 1933. Certifat Ms. C-1625 na $1,000.00.

Umrti dislo 3179. Ses. Annie Jansa, zamestnanim hospodyne, od fadu Ennis cis. 25., zemfela dne 23. kvetna 1941, ve stall 40 let. Pfidina smrti mozkova mrtvice. Do Jednoty pfistoupila dne 17. listopadu 1933. Certifikat 'Oslo C-1867 na $1,000.00.

1:Tmrti dislo 3180. Br. Frank Tobola, zamestnanim strojnik, od fadu San Antonio Ms. 133, zemfel dne 23. kvetna 1941, ye stab 53 let. PHdina smrti srdeeni neduh. Do Jednoty pfistoupil dne 15. dubna 1928. Certifikat cis. C-591 na $1,000.00.

Umrti eislo 3181. Ses. Marie Havel, zamestnanim hospodyne, od tadu Jan Hus Ms. 57., zemfela dne 20. kvetna 1941, ye stall 72 let. Pfieina smrti ledvinovY neduh. Do Jednoty pfistoupila dne 25. eer yna 1905. Certifikat dislo A10748 na $500.00.

TTmrti eislo 3182. Ses. Veronika Va gek, zamestnanim hospodyne, od fadu 6eskY Prapor Cis. 24., zemfela dne 27. kvetna 1941 ve stall 70 let. Ptieina smrti ochrnuti mozku. Do Jednoty pfistoupila dne 18. zati 1907. Certifikat Cis. A3166 na $1,000.00.

Hlavni Ufadovna vyslovuje timto vgem pozfis.talYm nejhlubgi soustrast.

J. F. Chupick, tajemnik Hlavni Ufadovny. had Krasna, Ms. 96.

Cteni, bratfi a sestry! lead tadne schnze neodbYval 8. v nedeli, proto ge den pfed tim jsme to meli velikou "mlhu", tak asi 5-6 palcii, a s tim se ukazaly testy velice gpatne a ku nepfejeti. Tak nedeli zkusime nagi schfizi odbYt, tcttia dne rma, 5 br. pf)z1 . 1vern, 15, ,Y011C1 :11hrtic,

VESTlifIC Houston, Texas.

Cteni etenati!

Tak par faciek abych yam scielila, ze budeme miti "Father's Day Party" 14. 'derma v 8 hodin *neer. Tak vy, deti a maminky, vezmete vageho tatinka a pfived'te ho k nam, slavit jeho den. 26.1:1 7 vstup a jidla bude hodne.

Jegte yam chci rici, abyste nezapomeli hlasit vase ditky do 'desire gkoly, kterou zde budem mit. Tak na shledanou v sobotu 14. eeryna u 8tefanik.a! Na zdar!

Helena Teperova.

Z NARODNI CINNOSTI. Houston, Texas.

Krajane, ueifite si dostaveniekem den 29. derma. Pkijd'te podivati se na pestrY program s divadlem, pkedna gkami a zpevy, kterY potada Odboeka 6. N. Sdru geni v Houstone v sini fadu 8tefanik v Cottage Grove, na West End. Blizsi oznameni pfigte.

Zabayni vYbor Odboeky. had Svaz Cechoslovanu, Ms. 92., Ft. Worth, Tex. CtenY br. redaktore, mile sestry a bratfi!

• Jako kagdorodne, vice nebo merle, na g fad oslavuje Den Matek a take Den Met, kterY ptipada na nedeli dne 15. dervna. Proto vas timto, sestry, bratfi a ostatni krajany uvedomuji, ze tento svatek otc0 oslavime aspon spolednYm obeciem, kterY, jak mi bylo nafizeno na gim YYborem, bych poprosil na ge maminky„ aby pfinesly a pfipravily tem tatinkihn v sini, kde volnem pobaveni, hrou domino, karet a jine, spoleene pak poobedvali. K tomu pfatelskemu pobaveni mame se sejit v 1:30 hod. odpoledne, tak aby ti ktefi chteji veder na zabavu do Sokolovny, men dost Casu se pobavit a nasytit.

Posledni schfize na geho tadu byla hodne slabe navgtivena. Men byste si bratfi a sestry ug jednou uvedomit, kolik tim prospejeme svemu fadu, kcly g vgichni, jak je schilze, zustanern doJ. R. Bartek. ma? S pozdravem, Vojengti odbornici napigou•o lave' o Kretu mnoho fivah a vgelijakYch pojednani, aby legite vylogili pficiny britske poratky, ale nepochybrie hlavni pildinou nemeckeho fispechu bylo neomezene mnogstvi vYborne vycvidenych pragutista Ci padakovYch vojakt, ktefi snageli se s oblak jako mraena kobylek. Tento padakovY napor provaden byl s obdivuhodnou pfesnosti. Para gutiste snageli se k zemi takfka v nepfetrgitych liniich, vrhajice rueni granaty a palice ze syYch pugek v nekolika minutach po dopadu na zem Nernci men v gechno vyplanovano do minutove pfesnosti. Spougteni paragutistil delo se podle dobfe promy glenYch plant). a kolem posit, o jich ziskani Nemcum glo nejdfive, byli padakovi vojaci spougteni do polokruhu, tedy jig do obklieovaciho postaveni.

Britgti vojaci, kterYm podafilo se z tohoto ostrovniho pekla dostati se do Egypta, vypravege boje v Dunkirku a Recku nedaly se ani srovnati s hriizami bojt o Kretu. Mnozi projevili nahled, ze nemeeti vojaci byli omameni nejakym drogem pfed spugtenim na zem, ponevadg east° poeinali si tak divoce, jako by byli smyslii zbaveni.

LondYn. - Tovezni produkce v Belgii byla sabotagi snigena uz o celYch tficet procent v pomeru k pfedvaleenemu stavu, jak podle ziskanYch informaci oznamil zdej gi list "Sunday Express". Nasledkem toho, jak tft Casopis dale udava, naziste zamestnavaji Rexisty (belgicke nazisty, jeg vede Leon Degrelle) ye velkem poCtu kde selhalo Gestapo ve svem itsili o zastaveni sabotage. Pokles produkce byl sabotagi docilen vzdor tomu, ze mnohe tovarny pracuji 24 hodin denne, tedy dnem i noel ye smenach, jak "Sunday Express" dale zchirazriuje.

Sabotag zahrnuje nieeni drahocennYch stroja, do nichg jsou pH praci vrhany hfebiky, dale zapalovani zasob a skladi gt' s munici jakog i pogkozovani kanalt. Hornici, ktefi zahajili stavku za lep gi mzdu a yetgi pfidely potravin, podle informaci byli zahnani zpet do prate a bylo jim pohrog eno, ze budou nuceni pracovati jegte za men gi plat: krome toho bylo jim po-' a dokonce tre:., hrogeno deportaci cat;. mmecka . stem 8mrti,

Strana 13.

Washington, D. C. - Jak bylo odhaleno z autorisovanYch pramenii, elun americke pobtegni straIe byl na scene bitvy mezi nemeckou bitevnici Bismarckem a anglickYm bitevnim kern Hood. Americky Clun ov gem nefieastnil se bitvy, ale byl jeji svedkem a vial potopeni Hoodu, 42,100 tun vodniho vYtlaku. Pet dni na to byl potopen Bismarck po stihani, k &mug bylo pougito aeroplant a vgech valeenYch lodi, ktere byly k disposici. Bitva udala se mezi Islandem a Gronskem, kde Nemecko zfidilo sve valeene pasnio, ale Spojene Staty pokladaji za to, ze Gronsko lezi v oblasti zapadni polokoule.

V mesici dubnu byl ye SpojenYch Statech zamestnan vet gi podet lidi neg kdykoli v historii zeme, jak scielila rada priimyslove konference ✓ New Yorku, odhadnuv gi poeet I./Mee& zamestnanYch osob v mesici torn na 50,150,000.

Podle stejneho pramene podet nezamestnanYch v dubnu poklesl o 705,000 a 'din' nyni asi 5,412,000 nejmene v kteremkoliv dubnu od roku 1930.

Odpoeita-li se z tohoto poetu 2,271,000 osob zamestnanYch ye vladnich nouzovYch pracich, pak z celkoveho poetu 55,500,000 na vYdelek odkazanYch lidi ye Spojenych Statech je jen 3,141,000 bez prate.

NEJSTAR gi VOJIN Lys. ARMADY VE VELKE BRITANII. Je jim desatnik K., stare. vojna, bude mu 64 let. Bil se proti Nemcilm ye Francii, kde narukoval roku 1914 jako csl. dobrovolnik. Boje na zapadni fronte prodelal s rotou "Nazdar" a jako pkislugnik 21. p. pl. V rote 1919 bojuje jegte za osvobozeni Slovenska, pozdeji se vraci do Francie.

Nove negtesti, do &ho g byl uvrgen celY narod, probouzi v nem stare stateene odhodlani.

Znovu vstupuje dobrovolne do nagich fad ye Francii a na vlastni gadost je odveden k slughe ye zbrani. Stugky na jeho prsou - je jich devet - jsou jeho chloubou. V uniforme britske armady vgecek omladl, gije si jako mladik. Velmi se mu libi zdej gi ladies and girls, zejmena ty mlacle, nebot' ty star gi, jak fika, pfenechavd kamaradiim. Vojnu ma rad, pini vgechny slugby a tegi se, '2"e nam jegte ukage, co umi, ag pfijde prava chvile.

(Z easopisu esl. vojakt Na ge noviny.)

Nage pogta. Pohled na Brooks leti gte v San Antonio zaslal nam br. L. 0. Hogek, patmistr ✓ Guy, Tex. Bratr Ho gek vydal se s rodinou na vYlet do ritznYch mist pobfe gniho Texasu. Za vzpominku dekujeme.

'CALENDAR 13. dervna. Vedirek pro graduanty a jejich rodiee v Narodni sini v Ennis, Tex. 14. eervna. Zapls ditek do Ceske letni Akoly v Dallas, Tex. 14. dervna. "Fathers Party" u S' ' tefaniku na Cottage Grove, Houston, Tex. 15. dervna. Schiize odboeky v Novem Tabofe u Caldwell, Tex. Zaeatek ye 3. hod. odpoledne.

15. derma. Oslava gesteho vkrodi zalogeni du Fort Worth Ms. 154. v Sokolovni ve Fort Worth, Tex. 15. 'derma. Oslavu Dne °tar pada. fad Svaz Oechoslovann Cis. 92. ve Fort Worth, Tex. Zaektek v 1:30 hod. odpoledne.

15. *derma. Program k ucteni tatinkt potada fad Pokrok Houstonu, Houston, Tex. 15. derma. Program pro tatiky pokada fad Fort Worth Cis. 154. v Sokolovne, Fort Worth.

22. deryna. Jarmark pokada. odboeka S.A.6.T. ✓ Corpus Christi, Tex. 29. derma. Pestry program s divadlem poke.• odboeka O.N.S. v sini fadu '8tefanik, Houston, Tex. 4. eervence. Barbecue bude konati tad Slovan cis. 9. ye Sncok, Tex. 0 keeniky a dobrou hudbu bude postarano.

4. eerverice. Qslavu 4. dervence Or icr,1

An

Temy

Ve stfedu, dne 11. 6ervna 1941.

Vg STNf K

Strana 14.

.1111 I 1011

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS I ° 41 . 1 10 110.11

II

11110. 11,1 . 110 110 III .

11 .

0UIU .11110, 1

11111

111 ■ I,III 1

III /II 111.10

E ALL know well the ancient fable of the W shepherd boy that • cried, "Wolf, Wolf," because he loved to see the men on the farm rush out with clubs and torches to defend'the sheep. In the end his cry lost potency and the men heard him indifferently. "The wolf" finally came and his cry was unheeded, resulting in the destruction of the flock.

This fable is frequently mentioned by the pacifist element to show that we are becoming unduly excited at the present conditions of the war-torn world. But it would be well for such people to remember that "the wolf" did come, and therefore, American business should not let its desire for peace and profits lull it into a false security and let the Wolf of Nazism surprise them to their own undoing.

The old and time honored platitude that "business knows no national boundaries" is the most dangerous doctrine that American business can follow today. The calamities of England, France, Holland, Norway and other European countries should provide striking examples of the fallacy of this bromide in our present day problems.

It is in Germany itself that the first victims of this "business as usual" are to be found, and there is a widespread and quite justifiable belief that the big industrialists of Germany are primarily responsible for the rise of Hitler. While this may be true only in a degree, yet that degree was brought about by the same self-satisfied egotism of business men that is our danger today.

In the autumn of 1932 the National Socialist party of Germany was facing its end and was in most dire straits both financially and politically. The previous November elections had reduced their representation in the Reichstag alarmingly and their "war-chest" was empty of funds to advance their propaganda. There were also signs of a revival of employment and this injured their chances to spread dissatisfaction among the ranks of the German workers.

In this extremity their able leaders conceived the plan of getting rich industrialists behind their movement. The hue and cry against Communism, the dangerous strength of the German labor organizations, together with a small mixture of love for the fatherland aided them in their campaign for financial support at this time.

Their "strong-arm" boys were fighting in the streets of _all German cities with the Communist element. Their agitators were successfully worming their ways into the various Unions, and their insidious program of racial prejudices was being worked to the limit.

Thus, arrived the time ror their party to seek the aid of "big money" and the Nazi leaders "went conservative" in a big way. Important business interests had been backing one party after another and now, in deadly fear of Communism, they swung their power behind the new brother of their enemy and backed the Nazi party until it gained control over the German nation.

If the political and economic mentality of the industrialists had not been blinded by their financial shrewdness, they would have recognized that Communism, Facism and Nazism were all the same philosophy under different cloaks. But they fell for the siren song of increased profits, revived German nationalism, and domination over the Labor Unions and foreign competition.

However, soon — oh, very soon — came the disillusionment and the big industrialist found himself to be only a lowly and obedient

ser-

VESTNIK Hitler and American Business, i1 ■ 1...11..,:11

.1

Peter N. Hodgins, In the Federal Employees Insurance News want of the pirate crew in control of German destiny.

Inside of six months they found their books turned over to questing tax-gatherers, pricecontrols established, unbearable taxes assessed, and heavy fines imposed for the least infraction of Nazi regulations. Business was lost in a labyrinth of restrictions and "Verboten" became the most common word in the business vocabulary.

To secure delivery of some needed article

FLAG DAY

June 14th "There's no land like my land, Beneath the shinning sun; There's no flag like my flag, In all the world not one.

One land, one tongue, one people To one flag loyal, true.

No red shall wave o'er my fair land Without the white and blue.

"There's grandeur on my land's mountains, Contentment in her vales; There's wealth in her broad prairies, There's freedom in her gales.

In my land all men are equal, Her flag proclaims it too; No red shall wave o'er my fair land, Without the white and blue.

"There's majesty in old glory, Hope in each stripe and star; It hearls freedom—liberty To nations near and far.

Unsullied and triumphant, Glorified she floats anew.

No red shall wave o'er my fair land, Without the white and blue."

—Author Unknown.

they were compelled, at risk of heavy fines, to purchase some undesired and often inferior article. As example, the great Krupp interests were compelled to subscribe a part of their reserves for a plant to manufacture artificial rubber. Shares in the Hermann Goering Iron Works, for the utilization of low grade ore, were forced on the wise businessmen that had so strongly aided the Nazi rise to power.

These and other financial reverses were not the only blows dealt the great German financiers. Hitherto they had been the foundation and support of a social order second only to the old "Junkers" of pre-war Germany, but now, they found themselves even relegated to the lower order of society. Contrary to their fond hope of rulling the new Government they were not consulted on economic conditions and were forced to contribute under over-lordship of the strong-arm men of NO.zISnl.

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

'101 ■

012(LE111011111011001111.1111=1110111111111111111111M1111U11111111111111MMIMAIMMIII0Ma

In their favorite hotels they took back seats and listened to the boastings and insults of the street fighters they had hoisted to places of power.' They were subject to being called before a Nazi tribunal to answer with heavy fines for neglect to sing "Horst Wessel Lied," or give the proper enthusiasm to their "Heil Hitler" on every occasion.

They found themselves powerless to prevent rank graft and high advancement of the worst element in the German populace. The Government became a Super Ku Klux Klan with rule by decree and not by law. Profits disapeared, trade languished, money lost its value, and human dignity became a lost virtue.

Today their subjugation to dictatorship is complete. It is as though all the divine rights ever claimed by kings and rulers had suddenly been given to a piratical cut-throat of the type of the old corsairs of the Spanish Main.

During this terrible transformation, which took less than a year, Hitler gained his most important victory, and he soon followed his advantage by sending into England, France Holland and other neighboring countries his secret missionaries of destruction.

His "Fith Column" in foreign industry, business and governmental affairs was responsible for the lethargy of France, the appeasement policy of England, and it is working today in our own country to make the danger of National Socialism seem a far off menace, and to lull to sleep the guardians of our American mode of life with the idea that there is no "big bad wolf" in the economic cosmos of our financial world.

France listened and fell; Holland listened and is now merely a German vassal; England listened and is today fighting for its existence against the forces that could have been overpowered a few years ago if it had not been for the infiltration of the "Fifth Column."

In this deception of the business and political world the .German .industrialists .are playing a prominent part today. Their method is to approach those with whom they were business friends in the past and to decry the desire of Nazism for world power and belittle the danger of a Hitler victory. It is all a part of the doctrine of Nazism that any kind' of misinformation, any kind of lies and any line of deception is justifiable, so long as it is for the advancement of the .National .Socialist economic doctrine. It .compares .ilavorably with the doctrine of Stalin and his Communist friends, but is a far more potent threat to world harmony than the Russian menace ever can be.

Hitler himself once said: "It gives .us .a special secret pleasure to see how people about us are unaware of what is really happening to them." And in that statement is the crux of all danger surrounding civilization today. People are unaware of what is being done to them and are still listening to the deluding voice and following the judas sheep into the corral where the butcher awaits with his knife and axe.

We of the United States are, we hope, now alive to the danger. It is vital that the business world and its "moguls of money" realize that the thought of greater profits and "the two yacht war contracts" must give way to the idea of self-preservation.

Taxes we must expect and taxes we must have. Sacrifice must become something borne and not merely a word to conjure with. If it is right and desirable to draft men and take from them their families, then it is more and more justifiable to draft dollars and put them.

(Continued on page 17.)

Ve stfedu, dne 11. 6ervna 1941.

MONG the Motley collection of mementoes A tucked away in odd corners of my home is a small Czechoslovak flag. I brought it back with me from Prague during the summer of 1938 to remind me of one of the most inspiring scenes I have ever witnessed—the Sokol Slet. It was given to me by a little group of Czech friends with whom I watched thousand after thousand of Sokols and friends from other lands march past President Bene g on the concluding day of the festivities. With them and like them I waved my tiny bit of bunting on its handle of rough deal. With them and like them I rejoiced as I did so that, in the Sokol movement, Czechoslovakia had created not merely a rallying-point for national sentiment but a bond of union for her Slav brethren the world over.

Just last week—actually the very day after the announcement that the Nazis had seized all Sokol property—I happened to come across my little flag. The sight of it carried my thoughts back to those days in Prague, less than two years ago, when the Sokols gathered in the vast Masaryk stadium to celebrate their jubilee. I saw again the huge arena filled with serried ranks of Sokols, the packed tiers of seats around them, the happy throngs of residents and visitors parading through the streets each evening after the exercises were over. And I knew that the spirit of what I had seen then would in the long run triumph over the fear-driven Nazi tyranny which seeks solace in mass bullying from the sickening certainty on individual inferiority.

No one who was at the Sokol Slet can ever forget it. The most striking thing about it was not so much the marvellous skill and precision with which the exercises were carried out, as the fact that the participants were not picked gymnasts but ordinarly men and men and women like you and me—a few tall and thin, a great many short and stocky, some with pronounced middle-age spreads. From first to last they gave evidence of the fact that the organization which Miroslav Tyr founded is still imbued with the patriotic zeal he breathed into it, that the Sokols in fact are not a mere gymnastic society but the expression of the political and artistic life of a nation.

The Sokol exercises, like those of other gymnastic systems, are partly carried out with the help of simple apparatus such as parallel-bars or the vaulting-horse. But their most characteristic feature is the group exercise set to music. During the years of the Czechoslovak Republic the radio devoted certain set periods to the broadcasting of the music for excersise, which were performed daily as a patriotic duty by more than three-quarters of million ardent Sokolist throughout the country. That was why, at the 1938 Sokol Slet, I never saw a single mistake, although there were sometimes as many as 15,000 performers in the arena at the same moment.

Anyone who has seen a body of soldiers drilling on a barrack square knows the thrill that springs from the accurate timing of their response to the word of command. At the Sokol Slet there was all the accuracy of timing of the barrack square, but not a single word of command from the moment when the doors opened to let the Sokols enter an empty arena, until the moment when they had left it and the doors had closed again behind them.

Picture to yourselves some forty men marchin abreast through a gateway just large enough for them to squeeze through. Behind them are long files all dressed alike in white gym vests and dark blue slacks. They spread over the arena like water trickling on to an irrigated field; they halt without a word of command, and when they halt each one is already in correct alignment with his fellows —without dressing by the right or by the left they are as perfectly spaced as the trees in a model orchard. It takes them just twelve minutes from first to last to fill the arena

VESTNIX

Salute to The Sokok Godfrey Lias with 15,000 men, and the same length of time to empty it. The women Sokols in their white tunics and blue knee-length skirts were as expert as the men.

The exercises, like the marching, begin and end in silence—but for the music. Fifteen thousand bodies bending, swaying, turning without a word of command, without a leader for the rank and file to watch, yet without a flicker of hesitation or semblance of a mistake.

More thrilling even than the precision of it all is the kaleioscopic but ordered ebb and flow of color. When the whole concourse bends forward, the whole arena becomes a sea of blue; the bodies are straightened, and immediately the sea is surf-white. Then the arms swing over the head, and the arena becomes a ripe cornfield with a breeze rippling over its surface. As the assembly turns to the right or to the left arms swinging down and up again, the white bodies are dappled with the gold-brown of 30,000 arms as though countless butterflies were fluttering in perfect unison across a meadow.

A voluntary system which can secure mass results like these almost without any rehearsal other than constant practice in small groups has little to fear from confiscation of its material possessions. The loss of its drill halls, its swimming pools, libraries, club rooms, skating grounds, camps, riding schools, hotels, and its historic museum in Prague will do no permanent harm. The theft will rather serve to strengthen Sokol resolve and to consolidate the team spirit of the individual members. Eeven though, as we must assume, this action is but the prelude to sterner measures of repression, the Sokols, like London, can take it. And, like London again, they will take it cheerfully as part of their contribution to ultimate victory and to the restoration of a free Czechoslovakia.

It would be misrepresenting the Sokols, however, to suggest that their aim is to build up a purely national patriotism on the conventional lines which are partly responsible for Europe's present plight. The original conception which Tyr sought to establish was an international Sokol brotherhood. He would have gladly seen Czech, Slovaks and Germans building the Sokol edifice together. The theory of German racial superiority (which is much older than Hitler) made this impossible.

But the falcon which Tyr took as his emblem flourishes to-day in many countries besides Czechoslovakia, and though its followers are mostly of Slav origin they stand for a unit which goes beyond national boundaries.

At the Slet. in 1938 there were Sokols from all over the world-10,000 at least from Yugoslavia, 2,000 and more from the United States, and hundreds from France, Belgium, Greece and other countries. There was a small contingent from Poland, one from Finland, one even from Japan, and one also from Great Britain.

To-day those Sokols and the groups they represented are filled with sympathy and admiration, not unmixed, I think, with a little envy for their brothers and sisters in the Sokol motherland. Every fresh repressive measure which the Germans take will speed the hands of a distant but watchful multitude to turn out the machines and munitions needed to drive the oppressor away.

Thus the news that Germany has at last been foroed to strike at the Sokols is to me not something to mourn about but a cause for rejoicing. Eevents have forced the Nazis to come to grips with something which, even if unarmed, is bigger and stronger than they are. The fight has hitherto been going on beneath the surface, Now it will t,c waged In tht)

Strana open, showing that whatever victories Germany may have won, and may still win, in the field, the days of her ultimate defeat are drawing nearer.

When that day comes you may be sure that my little flag from the Sokol Slet will be very much in evidence.

ARRESTS OF WORKERS IN CZECH MUNITIONS FACTORIES The Nazis pretend to believe the assertion made by a Czechoslovak broadcast concerning the sabotage conducted by the Czech workers in the munition factories in Bohemia and Moravia, but arrests of workers in these factories continue to be made. In the munition works at Strakonice, in Southern Bohemia, sixty Czech workmen were arrested recently and twenty more at Uhrineves, situated a few miles from Prague. These workers were taken into custody without any reasons being given for their arrest. They belonged to various political parties in pre-Munich Czechoslovakia. At the beginning only workers of the known left tendencies were arrested.

Now the Nazis are jailing all of them irrespective of former allegiances, thus proving that the opposition to the German rule is general.

CZECH AIR FIGHTERS' HEROISM WIN AWARDS FOR NIGHT FLIGHTS London (ICC). — Before a guard of honor, composed of Polish, British, Czechoslovak and French, comp gnions, the Czechoslovak War Cross and Gallantry medal was conferred on two Czechoslovak fliers fighting in the Royal Air Force.

President Eduard BeneS' awarded the medals to Czechoslovak Sergeant LigotickY, who on Saturday night shot down three bombers, and Corporal Krat who shot down one.

"This was my first night fighting and when the first Dornier a ppeared, I closed in and sent a first burst. The Dornier tried to escape but a second burst sent it down," Sergeant Ligotick377 said after the ceremony. "I returned to our base, refueled and replenished my ammunition and started again. After about 30 minutes I noticed at a height of 10,000 meters another German bomber which had just started to circle a supertarget. When he noticed me, the reargunner fired at me, but I successfully evaded him and got overhead.

I gave him a full burst alongside. He crashed.

As I returned to our base the Commander ordered me to stay but I asked to be sent a third time. The Commander agreed and when I rose again I caught a Dornier which had just turned eastward having dropped his bomb load. He returned my fire fiercely, a wild chase began at a height of about 9,000 meters.

His gunners fired but I forced them down by aiming at their motors. Finally, with the last ammunition I had left, I set his starboard motor on fire, the pilot held the machine so I pursued him, pressing him lower. The fire spread and I saw him crash into sea ten kilometers from the British shore."

FORMER MAYOR OF PRAGUE IN DRESDEN JAIL Dr Klapka, former mayor of Prague, accused by the Nazis of supporting the Czechoslovak liberation movement is imprisoned in Dresden, Germany. His property was confiscated.

Professor Matejlim, of Prague Charles University, is in the same prison. He was arrested on the information given by a certain janitor of his being in contact with the mayor.

NATURAL SOUND "But my good man", said Mrs. Smith, dubiously, to the tramp at the door, "your story has such a hollow ring".

"Yes, ma'am. That's the natural renit, of ::p eaking with an . 111nt),,

Straus 16.

BOHEMIA An Historical Sketch COUNT FRANZ VON LUETZOW. rell'oanroso........tpaso•so ■ww.nwoamwoomovowo•••■,■04110.4:$

Margrave Otho of Brandenburg, son of the former German Emperor Louis and husband of Catherine, daughter of the Emperor Charles, had ceded the succession to his margravate to his father-in-law, mainly on account of loans he had received from him. Otho, principally through the advice of King Louis of Hungary, now attempted to deny the validity of this engagement, and declared his nephew Frederick (son of his brother Stephen, Duke of Bavaria) his heir. Charles considered this violation of his pledge as a cause of war, and invaded. Brandenburg (1371). After some fighting, Margrave Otho was obliged to submit, as he was insufficiently aided by the King of Hungary, and the death of King Casimir of Poland at this time frustrated all hope of help from that country. An agreement was arrived at (1373) through the mediation of the Pope—now Gregory XI. Otho renounced all his claims on Brandenburg, even during his lifetime, on payment of a large sum of money, and on the condition that the Emperor should cede certain castles in the Upper Palatinate to him. According to the wishes of the Estates of Brandenburg, that country was incorporated with the lands of the Bohemian crown, and thus became an object of more direct interest to Charles.

By the annexation of Silesia, Lusatia, and Brandenburg, the Bohemian kingdom had in itself become one of the great European Powers, particularly as Charles had also obtained possession of territories in Germany.

Large though isolated districts in the present kingdoms of Bavaria and Saxony had become either domains of the sovereign of Bohemia, or fiefs of the Bohemian crown, forming what PalackSr calls "Bohemians islands" in Germany. It seems very proable that Charles planned the reconstruction of the German Empire under the house of Luxemburg, and with Bohemia as its centre. This plan, "had it succeeded, would have transformed Germany into a monarchy such as France was; but it would undoubtedly have resulted in the dissolution of the Bohemian nationality as such."

It was certainly in view of these ambitious plans that Charles, at the price of great sacrifices, induced the German princes, during his lifetime, to proclaim his son Venceslas as his successor (1376).

Charles died two years later (1378), at the age of sixty-two, at a moment when his death was an even more irreparable loss to Bohemia than it would have been at any other time.

The death of Pope Gregory XI in the same year (1378) marks the beginning of the great schism in the Western Church which tended largely to give a revolutionary turn to the movement in favor of Church reform already existing in Bohemia. If such conjectures were not in themselves futile, it would be interesting to speculate on the results had Charles— not then a very old man—lived to a greater age. A a man of acknowledged piety and learning, faithful to the dogmas of the Catholic Church, and yet thoroughly convinced of the necessity of the reform of that Church, it is probable that the part he would have played would have differed much from that of his son and successor.

Charles, German Emperor and King of Bohemia, has been very differently judged by the historians of the two countries. It has been attempted in these notes to give some idea—as far as a limited space allows—of the policy by which Charles strove, and successfully strove, to raise Bohemia to the rank of

VESTNIK one of the great Powers of Europe, and at the same time to secure for it a degree of prosperity the country had never enjoyed before.

On the other hand, Charles has been very severely criticized by the German historians.

The title of "Paffenkaiser" (Emperor of the priests), which they usually give him, is entirely unmerited, in so far as it implies undue subserviency to the Papal See. The Golden Bull which very seriously curtailed the rights of the Popes as to the elections of the kings of the Germans, the attitude of Charles at the Diet of Mainz, the protection he afforded to priests—such as Conrad Waldhauser and Milie of Kromeffle—who were accused of heresy, sufficiently prove that Charles was no bigot. That his disposition was truly and unaffectedly religious is indeed clearly shown by his policy, as well as by his own autobiography. Though he was undoubtedly a sincere friend of the Bohemian nation it is impossible to agree with the often-quoted appreciation of the Emperor Maximilian, who called his illustrious predecessor the "father of Bohemia but the stepfather of the Holy Roman Empire."

Venceslas, son of Charles by his third wife, Anna of Schweidnitz, was only seventeen years of age when he succeeded his father.

The Emperor's joy at again having a male heir was perhaps one of the causes of the excessive fondness he showed for his son, of which he gave a proof by causing him, when only two years of age, to be crowned as King of Bohemia. Charles, as already mentioned, also secured the succession to the German throne to his eldest son. Of the two other sons whom Charles left, the one, Sigismund, inherited Brandenburg, the other, John, a part of Lusatia. Charles's brother, John Henry, had died three years before him, and had been succeeded by his eldest son Jodocus—or Jobst. Of the other sons of John Henry, one, Prokop, who played a somewhat important part in the troubles that soon broke out in Bohemia, inherited lands in Moravia, while the other became Bishop of LitomyS1, and afterwards Patriarch of Aqualeia.

In the beginning of his reign Venceslas, still surrounded by the old, experienced councillors of his father, gave proof of the best intentions for the welfare of his country. He attempted to rule the country on the same principles as Charles, and also endeavored to suppress the schism in the Western Church, then the all-important matter of interest in the whole of Europe. The schism began almost simultaneously with the accession of Venceslas, and its influence on the religious disputer of Bohemia can hardly be overrated.

The practice adopted by the rival claimants to the papal throne of excommunicating each other, and of employing the most terrible threats known to mediaeval theology against the adherents of their rival, brought these weapons of ecclesiastical warfare into discredit, and undermined the authority of the Church, which had been already weakened by the attacks of Waldhauser and Mille on the immorality of the clergy.

After the death of Pope Gregory XI (1378) the cardinals had elected as Pope Barth°lom,eo Prignani, Archbishop of Bari, who assumed the title of Urban VI; but some of their numbers, probably influenced by the French court, which desired the return of the Popes to Avignon, disputed the validity of the election of Urban VI, as having been forced on the cardinals by the menacing attitude of the Roman people. They assembled at Fondi, in the Kingdom of Naples and chose as Pope Cardinal Robert of Geneva, who assumed the name of Clement VII. The Emperor Charles had, during the last months of his life, warmly defended the validity of the election of Pope Urban, and Venceslas at first endeavoured to continue his father's policy. At the Imperial Diet which assembled at Frankfort in 1379, Venceslas induced the German princes to

Ve stfedu, dne 11. e'ervna 1941. recognize Urban VI as legitimate Pope, and to renounce all connection with "Robert of Geneva, the so-called Pope Clement VII." It was even declared that in case of the death of Venceslas nobody should be chosen as his successor who had not previously declared that he recognized Urban VI as the legitimate head of the Church.

The able counsel of the old ministers of the.

Emperor Charles, on whose advice he had attempted to restore unity to the Church, and who had guided him at first in the government of Bohemia, soon began to fail the king, and he gradually fell under other and very different influences. Venceslas more and more incurred the enmity of the higher nobility and of the great State officials by the favor he showed to persons of lower rank, knights and citizens, on whom he even—to the great indignation of the nobles—conferred court dignities. The very scanty records we have of the earlier part of the reign of Venceslas contain respected—probably not unfounded — complaints of the increasing laziness and drunkenness of the king, whose character seems gradually to have deteriorated.

The friendship between France and Bohemia, which had become less intimate during the last years of the reign of Charles, ceased entirely in 'consequence of the support given

by Venceslas to Pope Urban VI. shortly after, and to a certain extent in consequence of this event, a family alliance between the houses of Plantagenet and Luxemburg took place. As the King of France supported the claims of Pope Clement VII, Venceslas hoped to secure for Urban the adherence of England, then the perpetual adversary of France. He addressed a letter to Richard II, informing him that he and the German princes, including his brother Sigismund, recognized Urban VI as the legitimate Pope and intended to support him.

The King of England evidently agreed with the views of Venceslas, for he forwarded a copy of this letter to Peter, King of Arragon, exhorting him also to recognize Pope Urban.

The agreement between the two sovereigns as to the then all-important question of the legitimate succession to the papal throne was shortly followed by a treaty by which the two royal families became connected. Through the envoys of the two sovereigns a marriage between King Richard and Anne, daughter of the late Emperor Charles and sister of King Venceslas, was arranged. A treaty was at the same time concluded, by which both sovereigns again pledged themselves to recognize Pope Urban and his legitimate successors. It was further stipulated that the subjects of King Richard should be allowed to come to the (German) empire and Venceslas's own lands for purpose of trade, and remain there without hindrance. No reciprocity was granted with regard to the Bohemian and German merchants. "The munificent bridegroom granted his future brother-in-law a loan of 20,000 golden guldens, for which no guarantee was claimed. The deed, which was signed by the envoys, provided that the claim on the money lent to King Venceslas should be invalid from the moment that Princes Anne arrived in England or at Calais. It is therefore not surprising that the people of England should have said that Venceslas had 'sold them his sister—particularly as King Richard also promised Venceslas to pay the sum of 80,000 golden guldens to him within a fortnight of the arrival of Princess Anne in English territory." On December 13, 1381, the Bohemian princess landed at Dover, and we are told that she brought with her a copy of the Bible written in Latin, Bohemian, and German. There seems to be no doubt that the Bohemian princess kept up a correspondence with her country, so that it is posible, though not probable, that she—according to the general supposition—contributed to making the teaching of Wycliffe known in Bohemia, To be continued

Ve stfedu, dne 11. eervna 1941.

CULTURE WILL NOT DIE Alec Furness "As men do not live by bread alone, they do not fight by armaments alone" This was said recently by President Roosevelt: It is a phrase which aptly illustrates the determination of Great Britain and her Allies not to allow the cultural arts to die.

There is, in fact, ample evidence in London and other large centres of population throughout the •contry that the love of music, painting, literature, the theatre and the ballet— to name only a few examples—is being successfully maintained as an effective counter to the grim horrors of war. These arts are flourishing, in greater or less degree, in spite of the physical obstacles created by air-raid havoc, difficulties of transport and the likes real triumph of the spirit.

Take, for example, the provision of books.

Last summer a great victory was achieved by the publisher in defeating the threat that books should be subject to the luxury tax.

Then, in the great fire in the City of London on the night of December 29th, millions of books were consumed in the flames.

But the publishers were undaunted. New methods of distribution were devised, the press thundered, the bookbinding machines rattled: the great task of replacement was was in hand.

Effective, too, are the efforts of the writers themselves to keep alight the flame of culture.

Eminent Czechoslovak authors who after the Nazi occupation, left their country to fight abroad for the restoration of their freedom, founded a Czechoslovak centre of the International P.E.N Club in London It is only fitting that this centre should be so flourishing, for both presidents of the Czechoslovak Republic, T. G. Masaryk and Edvard BeneS" have been not only statesman but also writers.

There is also a "Society of Czechoslovak Booklovers" under whose auspicies a series of Czech and Slovak books are to appear, the first volume, already issued, being a Czech grammar.

In the field of a pure entertainment, ballet has been conspicious. At a West-End theatre the brilliant Polish ballet, with Czeslaw Konarski and Alicia Halama as its stars, has had a successful season. Their great success has, perhaps, been the colourful Cracow Wedding, displaying gay peasant costumes.

At the Arts Theatre war workers are able to see "ballet for a bob" during their luncheon hour. The dangers here belong to two schools: the London Ballet and the Ballet Rambert, who present a much-varied repertoire.

Opera has also been kept alive, for the Sadler's Wells Company, after a tour of the provinces, has had a London season and is to continue its tour of England. This company has been encouraged and assisted financially by the Carnegie United Kingdom Trust.

Although subject to obvious limitations ,the carefully selected repertoire has included The Marriage of Figaro, La Traviata, Madame Butterfly, Die Fledermaus and The Beggar's Opera. The organizars hope that this wartime effort will lead to a prosperous continuance when the war is over.

A number of excellent plays, some of them revivals of old favourites, have helped to keep the theatre alive in London. Drury Lane Theatre, despite the unwelcome attentions of the Luftwaffe, is the headquarters of Entertainments National Service Association—E.N. S.A., for short—which provides entertainments of all kinds for sailors, soldiers and airmen.

Sir Seymour Hicks, the veteran actor, and his co-director, Mr. Basil Dean, are the leading lights of the vast enterprise. Their keynote is unvarying cheerfulness as may be seen from the quotation displayed on the walls, which reads: "Please understand that no one is depressed in this house, and that we are not interested in the possibilities of defeat. They do not exist." The8e were Queen Victoria's w0rd8 W Lord lialfOuf during the Bor War.

Vt`STN1K

J. J. Duckett Is Named Lieutenant In Marine Corps

J. J. DUCKETT J. J. Duckett, El Campo lawyer now attending a Marine Corps Reserve school in Quantico, Virginia will. be back in El Campo for a short leave of absence before being ordered to report to the Reserve Officers' school for an advanced course beginning June 9th. The course will require an additional three months training in Quantico.

From Buck private to Second Lieutenant in three months is the record of Duckett, who was commissioned in the United States Marine Corps Reserve, Thursday upon recommendation of the Marine Reserve School directors, by order of president Roosevelt. J. J. was one of 300 members of the officers' candidates class who graduated in colorful ceremonies from the Marine Training School for officers. The class was selected from graduates of leading military schools, colleges, and universities in the United States.

Lieutenant Duckett, without any previous military training volunteered for service in the Reserve last February at Dallas, Texas, and during his training as candidate, ranked in the highest group of his company and received medals for qualifying as bayonet expert, automatic rifle expert, and as pistol marksman. He left as a rising young lawyer in El Campo, and will be in his office for a few days before returning to Virginia.

Duckett is in Company G, Marine Corps Reserve Officers' Training School, Quantico, Virginia.

Lt. J. J. Duckett is a member of lodge Karel Jona, SP JST. in East Bernard. El Campo Citizen.

SPARE THAT TREE! "Don't slaughter your woodlands!" is the plea that the Texas Forest Service is making to farmers and other timber owners who are cutting their crops to fill national defense needs.

Defense requirements have steppedup lumber production with a resulting greater demand for timber from forests, and in all this rush the Service urges a little calm business reasoning and the use of common sense conservation.

"Market condition are good now and foresters suggest for those who plan on selling timber that they get the best bid possible," the Texas Forest Services advises. "If you can, you should also mark the trees to be cut, taking to leave the small, young, straight, and thrifty trees for future crops of poles and other products.

There is plenty of timber in East Texas to meet national defense needs, the Service says.

But "if you let your woods be slaughtered now for what looks like a good price, there are going to be years of idle waiting atitad before: the land. producn

Strana 17.

Washington, D. C. Representative W. R. Poage of Texas, visited the American Cechoslovak Centre of Washington. D. C. June 1, 1041, at its regular monthly meeting at John Keday's Hillside, MD. Mr. Frank Dru2ba is pres., Mr. Zdenek Plaeek is vice-pres., he presided.

Mr. Poage hails from central Texas where farmers ot Czech nationality have settled.

"These people know, recognize and buy the best land, they know how to farm and raise lot of cotton, the soil black for the most part, and especially fitted for cotton raising. "He went on to say" that the farmers deserve every bit of favorable legislation they possibly can get. He also explained that the Czech live in towns too, and that the town of West, publishes two Czech newspapers, he emphasized, "but, they are AMERICAN".

Mr. Poage also spoke of being very proud of the Texas educational institutions, he himself being graduate of Baylor University and also atttended the State University.

Dr. and Mrs. Paled of the Czech Legation were very favorably impressed as was the group as a whole, with the remarks of the democratic and energetic delegate from Texas.

Miss Emma-Eva Skrivanek a member of the organization which is purely social, having lived on a farm in Texas, being proud of her State, its' delegation, and the Czechs of Texas, invited the Congressman out to talk to Czechs of the East.

A member of the group Pvt. Joseph A. Hegar, also a Texan, son of Rev. Hegar of Temple, Texas, now in uniform at Ft. Monmouth, N. J. visited the group on this occassion, Hegar is training in Signal Corps.

Emma-Eva Skrivankova ERECTION OF FORTIFICATIONS ON THE RUSSO-GERMAN BORDER PROGRESSES RAPIDLY Fortifications are being built by Germany along the demarcation line separating the German from the Russian sector of Poland.

Much of the material for this work comes from the Maginot Line The work has continued during the severest winter months.

Several thousand Jews from concentration, camps are doing the digging and shoveling connected with the project. The conditions under which they work and live are appalling.

The Poles employed on the same work are in a similar plight.

There have been many attempts made by Jewish laborers to escape to Russian territory.

But the Russian authorities sentenced them to imprisonment for a week for illegal crossing of the frontier, and then surrendered them to the German authorities.

MILK ONLY FOR GERMAN CHILDREN The Czechoslovak Press Bureau in New York reports that the position of Czech children in the districts where the German evacuees from Western Germany and Berlin are billeted is desperate. All milk, butter, and fats are confiscated for the German children.

Czech children and their parents are left without legal rations.

HITLER AND AMERICAN BUSINESS (Continued from page 14.) to work for the protection of the drafted men and the country as a whole.

The opposition developing to the tax measures now before Congress should be searched closely to find out just "what bug is under what chip," and a fair tax bill assessing according to the ability to pay should be quickly enacted.

Industry and Labor must get together and each give their fullest support to the Defense Program. Let not any "Fifth Column" in business nor the subversive elements in Labor gain any ascendency, or we may—like German, French and Hollander populations— find that we have lost not only our prized American Liberty but I 4,T r Y Mean

Strana 18.

Vroei piepadu Norska.

Pozdrav CechosloviBm. Dr. Olav Ritter. eeskoslovensgti vojaci, eechoslovaci ve vlasti!

PREDVE6ER vYrodi suroveho nemeckeho V utoku na Norsko si vzpominaji v gichni Norove doma i za hranicemi na ten stra gnY den, kdy nemeckY vale'enY stroj zattooil ze vzduvzduchu, s more a po sou gi na nagi zemi a lid, milujici mir. ttok byl pro v gechny Nory naprostYm ptekvapenim, ttebas Norove se nikdy neskrYvali s tim, ze nesouhlasi s nacistickYm Zivotnim nazorem a Ze s opovr2enim sledovali vYstkelky nacistickeho imperalismu proti svobodomyslnYm a mirumilovnYm narodrim, a to zejmena proti lidu eeskoslovenskemu. Ptepadeni Norska byl blitzkrieg v nejcynrotej gim slova smyslu. Bez vYstrahy, bez jakychkoliv paadavkii, bez ultimata, bez vyhla geni valky, bez pterugeni stykt se k nam v noci vkradla nemecka armada jako zlodej a napadla nas bezohledne a bez milosti, uZivajic zastragovani a teroru.

Nag kral a vlada se rozhodli klasti odpor, protole vedeli, ze jim okam2ite ptispeje na pomoc jejich spojenec, Velka Britanie, bez ohledu na to, jak se boj vyvine. Odpor, kterY kladlo nage lod'stvo a pobteZni pevnosti, vodil neptiteli velke ztraty a po nekolika dnech zmatku dodal srdnatosti 'arma.cle, ktera se rozptYlila a kladla improvisovanY, ale tyrdY odpor. Po vice ne2 stoletem miru zrudl opet bilY norskY snih krvi norskYch sedlakri, delnikii a rybatt, obrariujicich svou vlast. Po dvou mesicich boje jsme podlehli straglive piesile.

V bitvach padlo asi 300 Norri ,avgak ztraty Nemcrim zprisobene byly asi 10 krat vet:si. To byla cena, kterou zaplatili za na g majetek, jen jim padl do rukou. Sklidili vgak nenavist a nezlomnY odpor severskeho naroda, kterY je dnes zbaven pray a bezbrannY. Stoji vgak sjednocen proti spoleenemu neptiteli tak jako vas narod doma.

Naciste ve svYch vYpoetech zapomneli na jedno. Zapomneli na dugi naroda, vednY a nehynouci plamen, kterY nelze udusit ani uhasit, na vednou pottebu eloveka a naroda podle sveho a utvatet si osud podle sveho. 0 tom bychom mohli my Norove zrovna tak jako vy *dechoslovaci hodne co povidat. Po staleti jsme byli politicky nezavisli. Sidlime daleko jeden od druheho, ale na g boj se podobal vagemu. oista a jasna linie, ktera jde vagemi dejinami od svateho Vaclava k Janu Husovi, Komenskernu, Dobrovskomu, az k PresidentuOsvoboditeli a jeho stateenemu dedici, presidentu Benegovi, kika nam Noram, kteti mame podobne bojovniky za pra y° a svobodu, ze v tomto boji, kterY vedeme pro tyte2 idealy a proti temu2 neptiteli, nejsme spojenci jen kou osudu. Nemeeti propagandists se umluvili do ochrapteni o severske rase a o tak zvanem pravu vladnout nad tak zvanYmi niZ gimi rasami. Kdyby pojem "severska rasa" vribec deco znamenal, mohli bychom patrne my Noroye uplatriovat /tarok na to, Ze jsme piedstaviteli severske rasy, nebot' Zljeme pies tisic let ye sve tvrele, severske zemi a bojujeme s jeji hoikou pridou. Ale, Oechoslovaci, prohlaguji yarn a jsem jist, ze v gichni krajane se mnou souhlasi, jestliZe ieknu, Ze pro nas Nory je nacistickY nazor pravYm protikladem toho, co spojujeme se slovem "severska rasa" a se severskYm idealem. Nacismus se protivi vgemu, co je v nagich starobylYch norskYch basnich Edda a Skaldy, protivi se na gi cele stkedoveke civilisaci, protivi se idealrim na gich starYch kralt, modernich politikt a basnikri.

Kdyby dneszil nejryzej gi ptedstavitel severskeho ducha a kultury a obliajce pra y malYch narodu, na g norskY Bjornson, byl by dnes melte v nemeckem koncentraCnim tabote.

6eskosloven'Ati pi'dtele, My Norove, jsme pro-

VESTNt1C ti nacistrirn, proto'ie nalaime k one seversk6 rase a protole nacisticka slova a Ciny ohroZuji nage severske idealy a kulturu. Na g severskY cit piikazuje nam radeji bojovat a zemilt, nail se vzdat nacistickYm barbarrim, kteti zneutili a po gpinili jmeno nagi rasy.

TYt severskY cit nam take pkikazuje sympatie, ktere jsme citili k va gi vlasti, kdy padla do span), nacistickeho Utoenika. Norsk' narod neni prudkY, ale kdy 6eskoslovensko bylo ptepadeno a obsazeno, byly v norskYch mestech demonstrace, Jake tam je gte nikdy k vuli zahranfenim udalostem nebyly. Zname vase dejiny, zname co jste dokazali, vime, jste bojovali a proto citime, ze pfekatka jazykove rozdilnosti je pfekonana sourudenstvim idealu.

Oba naAe narody nyni musi bojovat na cizi, ale spojenecke pita Nag kral a jeho vlada, tisic nagich namofnikii, nove lod'stvo, armada a letectvo stoji bok po boku va gemu presidentovi, vagi vlade, vagi armade tady ye VelBritanii, pevnosti svobody, jak na g basnik Velgeland nazYva tento ostrov. A doma ye vlasti oba na ge narody neklesaji na duchu.

Proto je nesmime zklamat. Mame spoleenou cestu, jdeme spolane se svYm neimavnYm britskYm spojencem. Jsou pied nami nesnaze a bowie, my v gak budeme bojovat za svobodu, za spoleenY cil, za vzkti geni svobodneho 6eskoslovenska svobodneho Norska. Viterstvi bude nage, protole Mime v silu a veenou platnost hesla, ktere nejvet gi syn vageho naroda vytetil ze Zivota a boje: Pravda vitezi!

Alexandria. — Nekteti z anglick'ch dristojnikii, kteti tidi odvateni 15,000 anglickYch a feckYch vojaku z Krety, vyslovili mineni, ze Nemecko musi, na zaklade toho, co udalo se na ostrove, vymysliti nove prostfedky k invasi, ye net' pokusi se napadnouti Velkou Britanii.

Pokusy nacistii vyloditi na Kret y vojsko z parniku, potkaly se s tpinYm nezdarem pies to, te nejblitgi anglicka zakladna byla vzdalena vice net 400 mil od v'chodni Krety. Anglicke valeene lod'stvo pfekazilo katdY pokus Nemca poslati po transportnich lodich a mnotstvi rybakskYch a jinYch malYch lodi vojsko na ostrov z fecke pevniny. I kdy kontrolovali vzduch, nemohli poskytnouti postaditelnou ochranu lodim, vezoucim vojaky a zasoby. Ze spolehlitich pramenu se odhaduje, te na 20,000 nemeckYch voAn se utopilo, kdy lodi, ktere je vezly na Kretu byly rozstfileny. Konvoj, kterY vezl 10,000 vobyl celY potopen a rnnotstvi malych lodi, z nicht katda mela na palube nejmene sto vojakft bylo potopeno pH pokusech dopraviti je na ostrov.

Ankara, Turecko. — Dal gi potvrzeni zprav, vrchni veleni nemecke armady odvolave, sve trupy z Balkanu a soustfed'uje mocnou armadu u hranic Ruska v Rumunsku a Polsku, obdrtely zdej gi diplomaticke kruhy. Motorisovane ittodne divise, jet byly vrteny proti Jugoslavii a ftecku, jako i znadne reservy, skoncentrovane v zapadnim Rumunsku a Bulharsku, byly pfevezeny do Udall Siret v Rumunsku a zpet pies Budape gt a Slovensko do Polska, jak zni informace. Ackoli neni pkesnYch fidajit o sile Nemecka v Polsku, z Bukureeti bylo oznameno, ze Nemci skoncentrovali v Rumunsku na 41 divisi. V torn pry jsou zahrnuty d ye pancekoye divise a jedna padakova divise.

Mezi americkYmi republikami se provadi praye vyjednavani, jeho ifdelem je zavedeni pigsne kontroly exportu v geho valedneho materialu. Tento kontrolni system bude miti za 1. Konservaci vgech strategickYch surovin a vYroblal zakazem jejich vijvozu mimo oblast zdpadni polokoule. 2. Zakaz re-exportu dillethitYch surovin a vYrobkil za fidelem zabraneni vyutiti teto methody Nemci a Italy, ktefi prostfednictvim Japonska exportuji mnoho americkYch surovin. Az dosud sedm sttedo- a jiho-americkY chrepublik ptijalo /lime systemy exportni kontroly. Z techto Brazilie, Colombie a Kuba maji systemy kontroly temek stejne jako je ye Spoj. Statech. Argentina ma liceneni system, Chile, Guatemala a Salvador maji urditou formu kontroly nad exportem zbrani a surovin,

17e stfedu, dne 11. 6ervna 1941.

Hnede barbarstvi bez masky.

1—NNE 14. dubna konala se pod patronatem presidenta reptibliky Dr. E. Rene ge protestni schtze deskoslovenskYch profesort proti persekuci deskeho gkolstvi v tak zvanem protektorate. Schtze, ktera, se konala v Cs. In. vyznela v mohutnou manistitutu v LandStn & festaci, ktere se zileastnili take vYznadne osobnosti britskeho kulturniho tivota. Po projevech min. vnitra Dr. Juraje Slavika, Mena statni rady Dr. Vladimira Klecandy a zastupce es. studentu Karla Machadka byla ptijata resoluce, ktera vypoeitava vS'echny zloeiny nacistickeho reaimu proti deskemu gkolstvi a protestuje v svobodnem svete proti hnedemu barbarstvi. Resolute je vskutku stra glivYm obtalovacim spisem, kterY uvadi: V listopadu 1939 bylo proti v gemu pravu popraveno devet akademickYch °Mama a surove ubito dodnes nespoeetne mnotstvi mladistveho studenstva. Tehot roku byly nasilnYm aktern HitlerovYm zavfeny Ceske vysoke skoly, jejich zakizeni znideno nebo zcizeno a odvleCeno. Naciste znieili, zkonfiskovali a odvezli pfirtioni a studijni knihovny vedeckYch rozmetali inventake a hatalogy, odstranili drahocenne ptistroje a nastroje, dokonce i lekakske pomacky a preparaty. CelY sbor vysokogkolskYch uditeld a jejich vedeckYch pomocnikii byl nasilne vyhnan z pracoven a 20.000 vysokogkolskYch studentil ztratilo jakoukali motnost dalgiho studia. Mnozi vysokogkolgti uditele byli odvledeni do kik a zmiraji ut druhY rok v koncentradnich taborech a talafich prave tak, jako nespodetne mnotstvi vysokogkolskYch studentt. Soudasne zaviraji naciste sttedni skoly v ryze deskem prostfedi, podlamujice duch deskeho gkolstvi zvracenYmi nacistickYmi zpilsoby a roz gikujice sit' nemeckYch gkol, ktere jsou v gude nastrojem ndsilne germanisace. TakovYch zlocinu dopou gteji se naciste vuei narodu, v jeho stfedu vznikla nejstar gi universita na evropskem kontinente severne od Alp, vilei narodu, kterY dal svetu velke postavy v gelidskYch dejin — mistra Jana Husa, Jana Amose Komenskeho a v 20. stoleti T. G. Masaryka. Hitlerovo Nemecko chce degradovat narod, z jehot podstaty vytryskla hudba Smetanova a Dvokakova, z jeho gkol vyrostli velikani vedeckeho sveta jako Pavel Josef 8afafik, Jan E. Purkyne, Josef 8koda a mnozi jini.

PouhY vYpoeet techto zlodint zni jit sam o sobe jako nejtet gi obtaloba, na kterou svobodny svet nikdy nezapomene. 6eskosloven gti profesoki mohli vskutku smele iici,, te pra y° je na nagi strane prave tak, jako podpora vgeho demokratickeho lidstva, pokud se mute svobodne rozhodovat. Nate bude take viterstvi, ktere zajisti zaklady pro . obrodnou vYchovu mladgich generaci, aby z teto valky vy gly nejen svobodne zeme, ale take obrozen' evropsky elovek.

Mezi britskYmi poplatniky je take — Adolf Hitler. V Anglii prodava se totit Hitlerovo veledili "Mein Kampf". Podle nakladatelskYch Adajfi vydela Hitler v pfi gtim pill rode asi 200 liber na autorskem honorafi, z nicht by mel zaplatiti na danich 32 liber gterlinga a 10 shilingt. V tom ut je ov gem povalednY fiver ye vYgi asi deseti liber, jet by Adolf Hitler mel potom v Anglii k dobru (kdyby sem snad pti gel jako emigrant). Ve skutanosti plati Hitler ovgem pinYch sto procent, nebot' autorskY honoraf z dila "Mein Kampf" je konfiskovan ve prospech 6erveneho Mite.

Jedin' g asopis na svete, kterY ádã od syYch ptedplatitelti Cekaci lhutu je "Times". Vzhledem nedostatku papiru omezily "Times" poeet vytiskt. Katy, kdo si chce ted' list ptedplatit; nebo pravidelne kupovat musi se zapsati do zvlag tni listiny. VYtisky jsou pak pticielovnY podle tOt1Q 1.11/ 0 111i-li se jinde.

stfedu, dne 11. dervna 1941. ' PANELSKU 2ije slavnY mud, jeho jmeEB no najdete v nauenYch slovnicich vgech narodil a veech jazykii. Je ud velmi, velmi star, tak star, 2e se za obeanske valky v jeho vlasti ani jedna ani druid, bojujici strana nesnatila ho ziskat pro svou vec. Byl zapomenut, cili jak se Eke, za na gich dntit, nebyl kompromitovan v 2adnem politickem boji. A tak se stalo, 2e dosud 2ije, 2e neni ye vezeni a 2e neni v exilu.

Cesty uprchlikii z Francie byly vetAinou roztodivne. I ma cesta z Francie do Spojenych Statu byla kfivolaka, dlouha, a dobrodrand.

Jednim z nezapomenutelnYch vnitfnich dobrodru2stvi teto testy bylo setkani s onim slavnym 8panelem, o nem2 chci dnes new . povedet. Znal jsem dobfe jeho francouzskeho 2aka a vyznayoke, ktery mne kdesi v Pyrenejich ye dnech francouzskeho krachu prosil, abych nezapomnel vyhledat jeho stafiekeho mistra a ueitele, dopfeje-li mi Bilh (a ov gem take Nemci a francouzske fitady) ptekroeit Apanelske hranice. Poslechl jsem, ac to byla hra s ohnem, nebot' me 'Apanelske visum mi nedovolovalo pkeraga cestu do Portugalska.

Nude, jakYsi dobry rybaf, laskavY eofer, shovivavY policista a posleze visitka francouzskeho kamarada zpiisobili, de jsem byl uveden do nenapadneho venkovskeho domku a spatfil tval scvrkleho bileho dedeeka, kterY kdysi dokazal ye velke east' sveta provost podivuhodne kousky, jakym se v eitankach kika "duchovni revoluce".

Nepohldel na mne ani dfrvefive ani nedilvefive, spde se zableskem detinske zvedavosti,

V2STNnt

Slova nesnirtelneho gpanela E. HostovskY. kdy jsem mu vypravoval o jeho 25,ku a o svem tteku z Francie. Neptal se mne, chci-li po nem nejakou pomoc, nekladl vubec 2adnYch otazek, jen neptetriite demusi pfikyvoval a jeho ponekud gibalskY fismev naznaeoval, 2e sly§i a rozumi vic ne2 jen to, co fikaji ma zajikava slova.

A z nideho nic no.hle fekl: "Chvalim vas za to, ze jste se rozhodl pies vAechna nebezpedi promluvit se starYm elovekein v okam'Ziku, kdy se vam zda, ze jste na konci vAech test."

Ptiznam se, de me zamrazilo. Ten dlovek naznadil new, o dem jsem se dosud bal ptemYLlet.

Zeptal jsem se s malou dukdkou: "Konec vgech test . ?"

Zdalo se, de neslYgi. Jeho brada ptestala ptikyvovat neslyAnemu dialogu. Sevtel mi ruku a tekl skoro vroucne: "Opust'te nesvobodnou Evropu, s Evropou je dodasne konec. Vide jste u nas i jinde mnoho rozbitych most. Ta mesta jests dlouho nikdo nebude umet postavit. Ne, de by nebylo materialu a delnika, ale neni yule je postavit. A prod neni. yule? Protole neni Lasky. Nenavist Laska buduje. Ti, kdo vas Atm)" a Atvou, take nic nepostavi. Nemluvil bych ke kahlemu jako mluvim k yam. A k vam mluvim jako mluvim ne pro nageho spoledneho ptitele Francouze, nybr2 proto, .2"e jste tech. Vy 6eLi, jste pied Bo-

Strana 10.

hem i pied svetem lidem vernYin — a Vernost je jednou ze zakladnich cihel, z nich2 zase rozbotena mesta bude mono postavit. Rozumite mi? V politicks hantYrce by to znelo asi takhle: Opust'te nesvobodnou Evropu, jste tech, tedy patrne elovek, kterY je neeemu vernY. V Evrope bylo a dosud je malo vernych lidi. Proto se Evropa hrouti, proto se nemide branit, proto ma, Hitler snadnou praci. V tehle valce o2 dosud byl na jedne strane Antikrist a na druhe strane general Pokrytec. A narody napaloval jeden i druhY. Nebojte se, bide procitnou, Cloy& jednou procitne, neni-li mrtev, a lidstvo neni mrtvo. Kdy procitne? To prave zále2i na vernYch, spravedlivych a chudYch. Zejmena na chudYch. Ale nicmene chudy procitne, to znamend, narodove procitnou, ponevad2 nezemteli a nemohou tak hned zemfit. Ja v'Sak ud jsem na prahu smrti, ale tim se neldim nijak ani od vas ani od tisict yam podobnYch exulantii. Jede jen o to, abyste vy v§ichni stejne postdeni vedeli, de se dnes divame smrti tvaii v tve,f. Pak hned piestaneme fikat fraze, pfestaneme vyznavat generala Pokrytce a najdeme noveho generala, kterY pod nove prapory svolava spravedlive proti Antikristovi. Jde o to pochopit, 2e my evropki vzdelanci jsme uz tak chudi, 2e je na ease, abychom piestali videt jen sebe a sve faleene modly a spattili skutedne lidi a skuteene deje a skuteene problemy. Abychom pfestali konservovat zapadni Evropu takovou, Aka byla, proto2e vyznavala jen polovieni pravdy. Tato bYvala, Evropa je i Hitler i general Pokrytec

eleni S.P.J.S.T. dobrovolnici branne moc Spoj. Sta

Na obrazku od leve strany k prove jsou: Louis I. 8enkykik, Henry' County Tribune" a "Daily Tribune" v Bay City. Mr. C. Smith jest velmi R. Knebel, Victor J. Tobola, Steve J. Watzlavick, Cyril J. Tobola, Louis naklonen naAemu lidu a pomaha finanene v naSem druhem odboji. On A. Hurta a Henry Rozner. spinomocnil utedniky odboely SALT. v Blessing k ziskavani ptedplatiTito miadici, vg ichni z okoli Blessing, jsou elenove naS1 velke Jed-,; noty, a dobrovolne se pfihlasili do armady strYoe Sama a dne 10. ilnoral telil a kolektovani ptedplatneho na jeho easopisy a z techto penez pinYch 40% daruje pro mistni odbodku. 61anky t. T. K. jsou v jeho listu eddy byli poslani do vojenskeho tabora v Brownwood, Texas.

S pozdravem, Jos. Zem6.nek.

Itytina isyla zapOidena p. Carrie Smith, vydavatel "The Matagorcial iotiskovany. _

v EsTrIf

Strana 20.

DO CALDWELL A OKOLI! Skrze g patne testy se nedostavily 2adne 2enske do schfize S. A. C. T. minulou nedeli. Proto svoIvivame na pti g ti nedeli, dne 15 ocrvna ve tti hodiny odpoledne v Novem Tabote. Mame si zvoliti hlavni vybory na bazar, ktery budou po • adati odbdeky Snook a NovY Tabor spoleene prvni itterY v Proto je nutne, aby se sestry i broth do one schuze dostavili v poetu co nejvet g im. V padu g patneho poeasi bude schuze o tyden pozdeji, dne 22. eeryna.

Josef Wondra g , ptedseda, Pi. P. P. Mikeska, prozat. taj.

Ve stfedu, dne 11. 6ervna 1941.

Pani Beneiova d6kuje za ambulancie

LEIt TEXASKYM DOBRE ZNAMY! Tjsice na.;c1a0 lidu po celem Te7 q.S11 jest d•bte obeznameno s kter2:7 po 60 let pomaha lehOich 'Zaludeenich poru(Th, podporuje chut' k jidlu. trayeni.

JEST TO

SBOR MLADE2E, ENNIS. Ac je toho easu k psani vt'dy jen malo, musim piece podat zpravy z posledni naafi schfize, aby ti eleni, kteti nebyli ptitomni vedeli, co se ujednalo.

Hlavne bylo usne g eno, ze jako kaalYm rokem, i letos Sbor ptipravi hostinu na kterou jsou zvani de g ti graduanti a jejich rodiee. Doufam, 'k se v g ichni dostavi na "icecream supper-dance" 13. dervna ye ter a k se pobavi dobte, jak bychom si toho prali. 61enstvo te2 at' se dostavi v pinem poetu, neb 112 jsme se dlouho spolu nepobavili a r pti nynej gi pilne dobe, musime alespon jednou za eas hledet trochu unit zabavy. George 8trunc pry nam obstard nejakY orchestr a tak kdy'Z bude hudba a dost v g eho jist, jiste ze bude veselo.

Tak nezapomente, v patek veeer, 13. eervna.

Wilma Nesudova.

"Pod jednou stiechou".

SkvelSr eeskSr -veseloherni film, vesnickY roman od Ign. Hermanna. Hraji: Piftek, Dohnal, Nekvapil, vitova, Novakova, Nolova a jini. Ptedvadi Jos. Vagut, zastupce Praga Film Co. EL CAMPO, y e et yrtek 12. eer y na, zaatek ye 2 hod. odpol.

IIALLETTSVILLE, v patek 13. e'er-ma, o 3 hod. odpol., o 7:30 a o 9:15 hod. weer.

CROSBY, v nedeli 15. eeryna, o 3 hod. odpol., o 7 a o 8:45 hoe. veeer.

NEEDVILLE, v pondeli 16. eery na, o 8 hod. veeer.

ROBSTOWN, v fiterSr 17. Ceryna, o '7:30 a o 9:15 hod. weer.

MORAVIA, ye stiedu 18. .eery-na v Hallo., o 8:30 hod. weer.

GRANGER, y e et y rtek 19. eer y na, o 7:30 a o 9:30 hod. weer.

CALDWELL, v patek 20. e'ervna, o 7:30 a o 9:30 hod. weer.

Nezmirame apine a najednou pfi smrti; zmirali jsme pozvolna dlouho pied tim. Jedna schopnost za druh7.u, jeclen zajem za druhS7m, jeden .; .ern za druhYm, jedna oddanost za druhou mizi. Pozvolna jsme se odlueovali od Lvych, rok po rote se menime, a smrt pouze uklada do hrcbu posledni fragmenty co jsme byn.

SEVERXS nou ji, jako eestne ptedsedkyni teskoslovenskeho terveneho Ktik, co general Znamendeek, ptedseda organisace se na ne diva. Pani Benegova. dekuje "vSem Amerieaniim, kteii tak g tedte ptispeli na naai praci zde."

Dallas, Texas.

Ctend redakce, brath a sestry!

Tak na g e slavne otvirani tadove budovy cis. 84, jiz path minulosti.

Vypisovat ji ji2 nemusim, neb br. redaktor to ueinil a mnohem lepe net ja, bych to dovedla. Pouze chci touto cestou podekovati vaem nav g tevnikilm, 'diem:1m i neelentim, a vubec v g em, kteti se jakYmkoliv zpfisobem o na g program starali a s ochotou nev gedni nam vy gli vstkic.

Srdeene v g em dekujeme. A naaim pkanim jest, abychom si y ak ptdtelstvi i naddle uchovali. Mnoho s do sine se nesnad nav g tevnikil ji Z dostalo, proto bych byla rada, kdyby nas nav g tivili na tieti nedeli, neb naae programy opet zaanou pravidelne kaldou prvni a tketi nedeli.

Proto vas srdeene zveme, ptijd'te se s nami pobavit pii hudbe p. Joe Maca. Zaeatek v 8 hodin veeer, vstupne: pan 35c, dama 25c. 0 kuchyri i to druhe je peelive postarano.

S pozdravem na vgechny, Sokna Je2ova.

a

SLU2BY BOti. ANTON, 15. 'eervna rano a odpoledne, (v dome br. Vine Dukatnika, pti Levelland).

TEMPLE, 22. eervna rano.

FT. WORTH, 22. eervna v 7:30 y eder, ve Y. M. C. A. budovy. oJs. Hegar.

KUPTE SI JEJ DNES! Lahev Severo y a Balzolu ve vaSem domove se stokrate vyplati.

Pro stare i mlade a zvlafte z nemod se pozdravujici.

METE DO LEKARNY! CENA Lekarnik yam chotne poslou2i, ale neherte nic jineho!

Kde Balzol k dostani neni, paleme ochotne MO.

o_

a

Dodatky k navrhu obyeejne znamenaji, Z'e ten, kdo pilvodni navrh dal, nepromyslil si jej dokonale.

%.,400 "r".

EATE

914;"":4(

it cll•tiled from Grain. 86 Proof.

KESSLER'S er l ' , ATE BL EN D .. BLENDED W H I ShEY . '5` Julius Kessler Distilling Co., Incorporated, Baltimore, Md.; Lawrenceburg, Indiana.

41111111.111011■18.11Ma

172STNfIC

Ve stfedu, dne 11. dervna 1941.

Hyjoysko a Zdansko ye sySTch °kith ,

.

11111 0011111.11111111 0.11INNINI,04110.011INNIMOOINI.

.1111111.■1

411111.4111114*

•

Asi ve stkedu vesnice je farni kostel s peknou cibulovitou ve2i, sv. Michala, kdysi kaple, kterou (podle farni kroniky) r. 1284 postavil majitel panstvi eardickeho, jakYsi Sobehrd. Pro tuto kapli vznikl veak spor mezi eardickYmi obyvateli a misttinskYm faratem. Sardice byly to doby ptifateny k Misttinu. Zasahem olomouckeho biskupa Detticha spor byl vyteeen tak, le z kaple eardicke ztizen filialni kostel, pocitizenk fate mistkinske. Farati misttineti men pak bydleti bud'to v Misttine nebo v gardicich.

Kdy2 markrabe mora yskY Jan Jindtich daroval r. 1370 Sardice august. klaeteru na St. Brne, byly Sardice jig farni osadou. Augustiani vedli zde duchovni spravu od r. 1370 do zadatku 19. stoleti. Po valce theetilete byli pro nedostatek duchovenstva ustanovovani duchovnimi spravci v S. kne21 z Polska a ze Slovenska. Pro svou blizkost k bkv. uherskYm hranicim trpivaly g. dastYmi vpady. Nekolikrate byly take vypaleny. Naposled se tak stab r. 1706, kdy i kostel a fara lehly popelem, pri dem2 shotel farni archly . Kostel byl znovu vybudovan z tvrdeho materialu, malt, eindelem kryty a vihkY. V techto dobach byly sem ptifateny i blizke Hovorany, kde2 teprve r. 1756 zrizena expositura s kaplanem, podtizenkm eardickemu fora& Exposita byl povinen ka2dorodne s osadniky hovoranskymi na eardicke hody s procesim do gardic do kostela.

Z pohnutYch dob vpachl Boekajovca na podatku 17. stoleti zachoval se pamatny zbytek kti2e s timto, dosud eitelnYm napisem: "LETA PANE 1605 WE CTWRTEK PO SWATIM DUSSE ZZABIT GEST OD NEPRITELE TATARA PROTI TOMUTO KRYZI PO TIM MOSTKEM BURIAN SIN JANA MACHACZE Z SSARDICZ JAKOZTO DUSSI PAN BUH RACZ MILOSTIV BEYTI." Nynejei podoba kostela pochazi z let 17801790, ze stareho ztstala jenom vet, a soueasne vystavena nove i jednopatrova. fara. Nove zaintend osada Karlov (dnes Karlin) byla r. 1793 ptifatena k 8ardicim. Karlineti a2 do r. 1834 pohitivali na eardickern htbitove. Za svetove valky v r. 1917 vzali eardickemu kostelu 4 zvony k valeenym teelum. PomYeli se na stavbu kostela noveho misto tohoto ji2 chatrneho a vihkeho. gkola byla v g. ji2 r. 1690. Mo2no pravem miti za to, 2e tu byla jig dtive. Potadi osob uditelskYch Veak ize ptesne zjistit a2 do r. 1766, kdy jako "ekolni mistr" ptsobil tu Vaclav Fandrlik.

Patronem eardicke ekoly byl majitel panstvi august. kideter na St. Brne, kterY tee presentaeniho prava u2ival a2 do vydani ekol zakona r. 1869. R. 1786 vystavena byla t. zv. stars ekola s jednou pouze ueirnou. Kdy2 r. 1875 byla eardicka ekola za prvniho naduditele Petra Foukala rozeitena na dvou tridni, zatidila se druha udirna (a pozdeji dve dalei) v t. zv. residenci.

Zameeek "residence" naproti dvoru byl koncem 18. stol. znova dtkladne vybudovan. sem ptichazeli kdysi klaeterni hodnostail z Brno na zotavenou. V jeji kapli clavno ji2 zrueene se konavaly bohoslu2by. Pane stropy residence jsou v evidenci Pamatkoveho ttadu. V rohu panske zahrady je umelecky cenne, barokova socha sv.

Jana Nepomuckeho.

DruhYm naduditelem od r. 1879 byl ustanoven Viclav Zemek, kterY mel ji g vzdeldni po2adovane novkini zakony Wive veechny ttedni spisy psaly se nemecky; nadueitel Zemek psal &sky. Starei generate uvedomelych eardickYch Want, z nit wee' i dlouholetY starosta, poslanec a nyni senator Jan Mechura, Jest vychovana jim a za neho zde pilsobiveim oblibenYm uditelem Fr. Tichym. V r. 1906 za 11dieiho uditele Karla Urbaeka, tiznamneho kulturniho a hospodatskeho pracovnika (K. Urbaeek vydal r. 1905 prvni a cennY "Domovopis okresu kyjovskeho) vystavena byla nova, ekolni budova v Zakosteli. Ani to vaak buy nestadila.

a

Straus rt,

Ve ekol. r. 1927-28 mela obecna kola 9 tfid.

Tehdejei obecni zastupitelstvo se usneslo ztiditi ekolu meet'anskou. V letech 1928 a 1929 vystavena byla nova, vkusna a fidelna budova pro ekolu meet'anskou a obecnou "na Klinku" kladem 1,236,600 KC. Jest ozdobou obce a chloubou \leech uvedomelych obeant. V r. 1938 stala se meet'anskou tkolou rijezdni pro gardice a Misttin. Nyni je trojttidni se 2 pobodkami.

Poetou pattily Sardice odedavna pod dorueovaci okres Lejc. SamostatnY poetovni idad ztizen byl v S. r. 1914, r. 1929 take telegrafni &ad. s telefonnim provozem. Prvni radio krystalove si potidil 1925 hospod. spravce F. Kratochvila.

Nyni je v S. ji2 54 stanic.

NevYhodna jest pro S. vzdalenost od drahy, nejbli2ei stanice 6eje je 6 km. Jen soukromY autobus, denne do Kyjova, je trochu sbli2uje s ostatnim svetem. gardicemi vede dule2ita spojovaci silnice Kyjov-Oeje.

Podle seitani r. 1930 jest v S. 1979 obyvatel.

Obyvatelstvo mluvi nateeim slovackym. Znadne se ji2 ptizpilsobilo mluve knitni. Ptvodni eardicka tee znela asi tak, jak ji uvadi podle vypraveni sve statenky (nar. 1830) o nynejei ekole jeji vnuk Jan Babik: "Joj, to sib veil veci v tej skole. Ti pani ueiteli uciju enom, kde jaka voda teee, kde su jakk hory, o cisatach a kralach -- a, co yam, synku, za to dajt? Co je po takovkin ueerit! Co my si modem na pant myslet? Modem byt radi, 2e nechef' .vojnu. Dy2 ja, sem chodila do ekole, to sme moseli umet celY prvni a druhY dil evandelija a kdy2 dojeli milostpan, toe jak sem spustila od do prvni hlavni eastky, tak sem to drhla etytech poslednich \feel eloveka. Za to mne dali milostpan nekdy kostelni kni2ky, nekdy rudenee a tYm ostatnim rozhazali za etvrt'ak drobnYho cukrovi po stolicach a decka se o to bili.

A to bylo neco, ale veil . ?!"

Nektera, jmena rodova, na pt. Gregorovid (nejrozeitenejei v 8.), Ividie a p. ztejme ukazuji na ptvod charvatskY. Objevila se tu v dobe kolonisace po valce 30lete. Podle seitani v r.

1930 bylo rim. katolikil 1867, eeskoslovenskYch 86, bez vyznani 17, evang. deskobratrskYch 7, pravoslavnY 1, gecko-katolik 1.

Hlavnim zamestnanim je zemedelstvi. fast obyvatelstva dochazi za praci do SlovenskYch ake. cihelen v Hodonine, do uhelach dolt na Dubriansku a Hovoransku a v zime do cukrovart. Ostatni jsou 2ivnostnici (55), z nich2 Cast tee rolnidi.

Z dobytka se chova nejvice ventt (1197). K polnim pracim u2ivaji domkati hoveziho dobytka (845), sedlaci koni (133). I podet koz je znaenk. Temet v ka2clem dome maji slepice (6338) a busy (1197); kacheri je u2 merle (502), ostatni drilbe2e nepatrne.

Pro prtmysl a obchod nemaji S. ptirozeneho bohatstvi nerostneho ani lesniho. V mistnich hnedouhelnYch dolech se uhli nete2i. Snad se tak stane za novYch pornert. V domacim myslu xyznaene misto zaujima lidove vyeivani.

8ardicka deveata umeji velmi krasne vfeivat, ale mak) z nich zabYva, se tim vYcleleene. VYrodni trh bkva, dvakrat do roka. gardieaci jsou celkem nadani a pracoviti, etou a ptemfeleji. Dovedou se rozveselit, radi se zajirnaji take o vetejnY divot, i mimo obec.

Leccos se dovidali zvlaete pied valkou od sveho poslance Jana Mechury z politickeho bYvali tedy i tu vyspelejei Mechura ucinil znamkin nejen sebe, ale i Sardice svou statednosti v afete "zde", a vykonal pak jako poslanec a senator mnoho pro svou obec a pro okres, tak 1 pro organisaci rolnictva a posileni jeho stavovskeho nvedomeni.

Obecni zastupitelstvo ma nyni 24 dieny.,V r.

1920 zalogena byla obecni knihovna. Ze je nejstarei sbor dobrovolnYch hasidt z 1898. 0 telesnou vYchovu peduje Sokol (z r. 1920), Orel (1921) a S. K. Sardice. Orel ma od r. 1938 peknou teloevienu. Pro brannou vYchovu se dobte hodi rozsahle obecni Miele. 0 zabavu i poueeni se stars sokolske zvukove kino. R. 1930 zalo2ena vinatske, besidka. HospodatskY divot v obci posiluji mistni zalany: Raiffeisenka od r. 1911 a Domovina od 1924. Zdravotni slu2bu obstarava, obvodni lekat z oejee. Roku 1930 ztizena v obci poradna pro matky a kojence.

Vaal% svOtova krute dolehia i na Sardice. Ne-

a

bylo snad domu, ze ktereho by nebyl nekdo na, vojne. I veichni tehdejei ueitele museli postupne na vojnu. Sardice byly tehdy politicky podeztele pro tak zv. aferu praporovou. Kdy2 totit naslednik trtnu Ferdinand d'Este byl zavra2den, vyvesil stars ekolnik v neptitomnosti spravce ekoly na ekolu Cerny prapor. Ten veak byl do ran g str2en, na kousky rortrhan a po vesnici rozhazen. Rano pak na ekole vesele vial propor dervenobilY. Bylo mnoho vyeettovani, ale vinnici se nenaeli. Udelali to tti sent hoei.

Ve valce padlo 30 eardickYch °Want. Jejich jmena jsou uvedena na pomniku padlych pied farou. 0 vlasteneckem uvedomeni gardickYch svedei i to, 2e ze S. bylo 21 legionakii, nejvice ruskYch. Italsti legionati po svem navratu se zucastnili obsazovani Slovenska spolu s eetnymi dobrovolci. I ptisluenikt t. zv. italske domobrany bylo dost.

Z dejin. — Nebylo ize zjistit, kYm a kdy byly Sardice zalo2eny. Jmeno Sardice se odvozuje v dile "Morayska jmena mistni" od nemeekeho osobniho jmena "Scardo". Proto osada jmenem Sardice nesaha asi svkin vznikem pied stoleti desate.

Nejstarti zpravy o gardicich (podle Wolneho, podle zapist v augustinskem klaetete na St. Brne, v Zemskem archivu mor., v mist kronice obecni a ekolni) pochazeji z konce 13. stoleti.

Mezi r. 1287 a 1300 psal se po 8ardicich jakYsi Sobehrd a r 1320 jistY Pardus, kterY byl elenem provincialniho soudu v Bzenci. V polovine 14. stoleti jsou Sardice statkem kralovskYm. Od r.

1370 jest majitelem gardic august. klatter na St. Brne. Dostal je od sveho zakladatele markrabete Jana, kterY polovici 8ardic ziskal jako odinnrt pana Ulmanna z Holeeova. ttvrtinu koupil od ternina z Popovic a druhou Ctvrtinu od SCitona (snad 8tetina) ze 26.dnic se veemi pravy, najemnYm, desatkem z vinohraclii i s pravem na dtevo v lese hodoninskem, zvenem "KleCka". Vysttidal se pak nekolikrat majitel, ale r. 1459 naldela jig zase cela osada, jig tehdy mesteekem se psala, august. klaeteru, jemu2 tardicky zbytkovy statek Patti dosud.

V nekterYch spisech objevuji se zpravy, 2e vrchnosti cirkevni nakladaly mirneji s poddanYmi net svetske. Pokud veak mame zpravy 0 8ardicich, nemt2eme tak Aspori robotovat museli nag' ptedkove klatteru stejne Wee jak jinde, ba snad i vice. Stahl Tide, kteti robotu jeete za2ili, vykladavali, 2e robota v S. byla phisna a k z to doby pochazi i zname v celem okoli potekadlo: "Kdo dela zle, ptijde do 8ardic" — rozumej na robotu. Nekteti spravcove svYm bezohlednYm postupem vyvolavali u lidu nespokojenost, ba ye starch archivnich listinach o gardicich doditame se o dvou veteich odbojich eardickeho lidu proti vrchnosti. Prvni r.

1584 za rychtate Marko zadal tim, 2e obec mesteeka gardic ste2uje si na ptevora, 2e chce po 8ardickkch "vymytlene" roboty.

Druha vzpoura derei a organisovanejei od r.

1770-1777 byla vyvolana hlavne tehdejeim spravcem J. F. Kleinem, blizkYm ptibuznYm opato Pertschera. Vaclav Meneik, ktery si osobne ye Vidni u cisate Josefa II. steloval na nespravnosti ptedstavenYch a 2adal ochrany proti utiskovateltm. Stala za nim cela obec a svou svornosti a ukaznenosti ptivedli vrchnost nejednou do tzkYch. Byl-li jeden volan k vYslechu, dostavila se v2dy skoro cela, obec, 2e pry "jeden od druheho nemide se odlouoit". Byl-li jeden odsouzen do vezeni, svolali ostatni, 2e veichni najdou s nim. Ne2 spor gardickYch s vrchnosti mohl bYt urovnan, byl r. 1775 vyclan robotni patent, kterym robota veeobecne nejen sni2ena, ale i upraven jeji zpilsob. R. 1777 prohlasili eardicke obce pied hejtmanem hr. z Zollern, te se rozhodli pro novY zpOsob robotovani, t. j. pro patent z r. 1775. Jen pololanici chteli dale robotovat pesky od 24. eervna do.

28. zati za 11/2 funtu chleba pro osobu.

(Pokraeovani.)

Washington, D. C. — Federalni komunikadni komise oznamila sni2eni poplatkt za vzdalen4 volani, jet vejde v platnost 10. Cervence.

Tern, kdo volaji vzdalena mista, bude tim spoteno 14% z jejich poplatkO.

etrana 22.

C. H. CHERNOSKY. PRAVNIK Vyfizuje vakere soudni zalektosti.

Clfa.dovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS DR. THOMAS N. DeLANEY OONi LEKAE. Brie spravne ptipravene.

Cas dle Umluvy. ttadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS

MAREK - BURNS poith:EBNI DOMOV

V hodine zarmutku najdete u nas nejlep'Si pohtebni obsluhu a ceny levne.

BILL MAREK, keditel.

Tei • prodtivame pohiebni pojiiteni od 1 mesice do 80 rokft stati Ambulance 'we dne i v noci.

Telefon 546.

MAREK BURNS FUNERAL HOME ,—::— TEXAS CAMERON, 4104N--.............—

Van Pharmacy A. F. tERNO8EK, RIDITEL c,

1826 Leeland Ave., HOUSTON, TEXAS. Opina, zasoba lekarnickeho zboii. Jedina, eeska lekarna v Houstone.

Nav§tivte nas.

Telefon: Beacon 32100.

RED FRONT

Ceska Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Haut, majitel.

Telefork: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lune& NejlepAi ,soudkove a lahvove pivo, rtzne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlittni stoly pro rodiny.

Dr, Chas. J. Haub C esti,' Lekat a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence! Lehigh 9'745 Telefon fitadovnv! Preston 2553 SPR AVNE VYKONANA POHREBNi SLU2BA. V hodine Zalu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni Astav pohotovS7 k symnatickemu vylizeni nezbytnSrch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohibu.

Levne ceny jsou nag zasadou.

PACE EDWARD Poh •ebni fiditel.

Olen B.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

V g 8TNfIC

Jak odpovime naci stickSrm barbarism.

Jarka KoS'af.

Ve stfedu, dne 11. eervna 1941.

Chapete nyni co je dnes flak. povinnosti nas vSech — nejen Sokolt ale vaech svobodnSich americkYch obeanil es. ptivodu?

SlySite hlasy potlaeenYch a utisknutych?

Vite co dnes od nas beekavaji?

S heslem Pravda a Pravo zvitezi a s pfipominkou v srdcich na na'ge bratry a sestry za motem pajdeme vSlchni do jednoho v nedeli 29. eervna na Soldier's Field, kde pled krajanskYmi hosty z cele Ameriky a pied vitanYmi hosty americkYmi a slovanskYmi bratry budeme radostnYmi svedky dosalenYch vYsledlai sokolske vYchovy v duchu Tyr'govYch

NONAT JEST OPRAVDU NENAHRADITELNOU. Mne minulou sobotu stipia vosa, nebo jak ji kikaji yellow jacket na ruce. Ja ruku moeila ve vocie s hofkou soli, ale ruka bolela a otekla.

Vzpomela jsem si na Nonat, la na ruku a za tfi hodiny byla oteklina pryd. Bolest v'Sak ustala za nekolik minut po prilozeni Nonat.

Na'Se deli at' se porani jakkoliv, hned pfibehnou a chteji Nonat na vAechno. Pro nas v dorndenosti jest nenahraditelnou. Takto pie na:se jednatelka Mrs. A. Becan, 404 W. Belknap, Ft. Worth, Texas.

Brzy budeme svedky skveleho divadla na Vojinove Poli v Chicagu.

Slet nepatki jenom Sokolum, jak mnozi maji za to. Svou mravni hodnotou je slet projevem narodniho uvedomeni cele es. Ameriky. Proto by melo Vojinovo Pole bYt napineno naSim es. lidem, abychom americke vefejnosti ukazali svou podetnost, nadSeni a pochopeni pro vzne'Sene idealy TyrSovy, jeZ nemaji na svete rovnYch v celem krem svete. Uznali to vkly a zdaraznili cizonarodni 0 host& ktefi byli svedky vAesokolVelkomysInf. .mom skYch sletU. v Praze.

Cena Nonat je poaou 55c a $1.05.

— StrYOku, nine se zdalo, ie jsi Ptejte se vaSeho lekarnika neb jedDnes je Sokol v Ceskoslovensku natele, ale nic jineho neberte, radespoutan, organisace ochromena, mi dal petikorunu.

— Nech si ji, ale zbytedne peni- ji pi'Ste ptimo na na'Si adresu: rnajetek zabaven a telocvieny, MARIE LEIBLINGER & CO., ate, jizdarny a vaechno ostatni do- ze nevyhazuj.

ALTADENA. CALIFORNIA. Came ukradeny hnedYmi • barbary.

Proti tomuto lupietstvi je dnes sokolstvo za motem bezmocno. Jeho einovnici jsou Z'alakovani, upi v koncentraenich taborech, kde jsou mrzaeeni a ubijeni. Nemaji zastaCERVEN, 1941 ni, nedovolaji se spravedlnosti.

Dosud vaak je zde sokolstvo aVydivino Dr. Peter Fahrney & Sons Co. v Zijmu DobreSho Zdravf mericke ye svobodne zemi, kde se mUZeme mocnYm hlasem do celeho sveta ozvat proti takove hrilzovlade. Mukme protestovat spoleene s lidem polskS7m i jugosla yskYm proETINY oekovani jsou jednou z zdolin. V pfemahani tohoto mime. zbesilemu tadeni ailenYch nacistu D nejpouenejeich stati v dejinfich ho druhu nikazy telo se li g co ma nieicich bezohledne svobody demosnah lidstva k piemalminf ne- &lad, aby ueinilo tento basil negkod• mod. nfm—tak telo se stane immunni k kratickYch narodu v touze po svetoEdward Jenner, lekaf, provozajici tomuto druhu nikazy. Tato nova vlade a zotroeeni celeho sveta. praksi v Gloucestershire v Anglii v schopnost, jig telo ziskalo (vzdoro• Tento v .rznam ma letoani slet v osmnactem stoleti, zpozoroval, ze slu- yin! nakaze), mile° bid udriena po gebne ve staji ktere onemocnely krav- lets, stejne jako si pamatujete jak Chicagu. K nemu se poji podstatskftni ne gr ovicemi od krav, ktere do. played, kdyi jste se to jednou mt. nd mykenka telovYchovna, tak vVjily, nedostaly ueili. Jest proto znamna pro brannost naroda. DruZi obyeejne ne gromoinfm, le vice. Rovneg zpose k nemu myalenka dobrovolne debacily negrovie zoroval, ge negrose vice neuchyti mokraticke kazne ye prospech celviely, ktere se a nezmisobi choku. Sokolstvi je zosobnend myalenvyvinuly na verobu. ka sluZby na.rodu, nendroone prate menech a podJenner objevil bfigich krav, byly velke zakladni odchovavajici zdrave, zdatne a upodobneho vzhle. pravidlo, k t e r vedomele obeany a obeanky, schopdu jako byly mule nam 'lady ne hajit svobodu naafi nove vlasti ty, ktere se obje• pomoci k zdo• syYmj. Zivoty. vily na oblieelani nejnakaili• jfch, Week a vej gich nemoci.

VreholnVm bodem. sletoveho propagich lid!, kteff Katie z nagich gramu budou spoleena prostna. Bumeli negrovice. tel musf se 1211• de to nadhernS7 obraz zdrave sily a Z toho vyvodil, jak bojovati ge krayske negroproti velke krasy, kterY uchvati divaky mocvice mohou bid nosti been. N. nYm dojmem hluboko v dui pki polehkfm druhent ktere bacily nehleclu na to zvhaene lidske pole, negrovie a ie by jsoupiilg odolne bylo man° vyhnouti se smrd a json Iehee pfemo gitelne; One barvami, menicimi se kaZdYm anebo zohyzdeni spojenfm s ne gro- viak jsou silne (jedovate nakailive) pohybem a Utvarem v rytmickem vicemi tim, ie by fide byli nakageni a mohou zaviniti vainounemoe nebo tempu za doprovodu hudby — bude krayskfmi negrovicemi. Tato nakaza smrt. MCieme li zeslabiti tyto silne to obraz vyvolavajici pohnuti az k by mimo to mohla bfti provedena bacily—nebo je snad I usmrtiti—a die vide v mfstech, kde znameni vstfikovati je do tela Novae, jeho slz6m, probudi v nas i hrdost, ze to nebo jizva od ne grovie by nebyla telo mule se bezpeene naueiti jak je vse je tez souoasti nakho es. Zivosnivadnou a to by Inohlo bfti pro- salad a mule bfrti schopno podta, Ze je to dedictvi nesmrtelneho vadeno bez ohro geni givotii lidi stoupiti zepas s prudce nakailivfmi takto o getkovanfch. Jenner proto badly, kdyi je to potfebno. Dnegnf di17% Tyraova. piipravil melke gkrabnutf nebo alcoved litky jsou plovoucf tekute Pri pohledu na toto nezapomenufchnuti na hofej gf Usti pail lid!, Ifitky v hmote jako z malfch efisteeek telne divadlo, zda neozve se u mnoteff nikdy nemlli negrovice a do zeslabenfch neb mrtv-gch bacilii a hYch divan hlas stejne pkisluanorich vetfel neco z tekute latky Okovani je postup pfevodu techto ziskane z puchfilth kra yskfch ne gro- neg kodnich latek do tela. Oekovacf sti volajici do duk: "Prot i ty tam vie. Negrovieka se objevila tam, kde latky nepracuji vidycky a aim. nejsi mezi nimi, abys rozmno2i1 lajedovatina krayskfch ne grovie byla veni proti nekterfm druhim dy Sokolu a Sokolic a stal se tak pfilogena; ale toto se ne gffilo a lids kailivfeh nemoci se projevilo se nestavali skuteene nemocnfmi a dosti nedspe g'nfm. Toto vgak nevyukteenVm elankem narodni orgamad byli immunni pfed obfivanou vracf diikladnost zisady. Snad to nisace sokolske, jez nad vaechny nemoci, negrovicemi. pouze znamena, ge elovek ag dosud jine diva nam statky nejoennelai: se n enau Cif jak pfipravovati Jenner uvefejnil sva pozorovenf zdravi, silu a mravni uvedomeni pro oekovacf latky. Musime si roku 1798. Immunisaeni postup, patfiene tei pamatovati, ge telo Caste ztracf povinnosti obeanske a narodni?" kterg popsal, stal se snimfm jako svoji schoknost velice rychle k pie°advent.

At' letokai slet prolomi nepochonekterfch druhu bakterif. 'nen' vitei sokolskemu snaZeni v naafi Dnes se vgeobeeng krav- Obyeejne nasturenf a Altai plic ske negrovice a obyeejne negrovice jsou nemoce, proti nimi jak se rove vlasti! Spoutali nam na eas jsou zavinovany timtei druhern be- :edit nikdy nezisktivainse trvalou Sokola ye stare vlasti, okbraeili au, ale ie ten, kterg zpiisobuje immunitu. Aby pfi takovfch nemoram nak bratrskou obec — ale sokrayske negrovice nevi velice jedo• cech oekovinf bylo muselo kolakeho duch y zlotilli barbaki. nivat, (zhouhnf) a je lehee Mem by bfti temef neustAlfm procesem. kdy nezlomi! Poselstvi a pozdravy na'Seho sletu 29. dervna zaletnou .1Yekovani jest easto nutne k odvraceni tam. k naAim bratrum a sestram a bude je silit v jejich odhodlanosti nakaili“rch nemoci vytrvati dej se' co dej. „

VETLO

Oelcovaci latky a dekovani

Jsme podrobeni obrazotvornosti, vaAnim a sebeviili vice neni moudrosti, ba i sebezajmu. I pki obydejnYch denni zaletitostech jsme ovladani kaprici, piedsudky aneb nehodou. Rozbiti kofliku nas mute pkivesti z miry na cely den, a nevrativost, jet zapodala pro nejakou malidkost, mute skonditi teprve hrobem. * * MoudrY ziska, zkuSenost na fleet jinYch; omezenec na ittraty svoje.

Ziistarite zdraqmi po cele leto.

kid Fort Worth as. 154.

Ft. Worth, TexaS. Mili bratti a sestry!

Oznamuji am znovu, abyste nezapomneli na tu naji oslavu, zaloteni na'Seho kadu, bude tomu tento mesic 15teho jest roku, co byl zaloten. Ptijd'te vAichni a pfived'te zname a piatele. Nejdfive bude schuze, pri ni budou uvadeni elenove, pak za'ene program, po programu spoledna, vedete zdarma, a veder taneeni zabava, pti hudbe br.

Milana. Vstupne na zabavu jako obydejne.

Take srdedne zveme piny bratry z Hlavni UIadovny a take 'Any z redakce. Jest-li bude hezky, ptijed'te, bude nas Vy, sestkidky dlenkyne, ptispejte prosim nedim do kuchyne. Urodilo se hodne maku, tedy ten makovY kolde bude dob0.

Meli jsme tu dnes, v patek, velkou boufku a lijak. No, bude hodne okurek.

Co pak dela pani Hala st.? Snad nejste nemocna?

Srdedne zdravim ct. redakci a v echny dtouci.

Anna Svitak, dopisovatelka.

y

g

0

r

S. A. e. T. ODBOtKA DALLAS.

3 Fahrneyovy leky mohou yam pomoci: 1. Dra. Petra HOBOKO Mnozi Tide nejsou skuteene nemocni, ale jsou take opravdove zdravi. Nemaji zadne radosti z price nebo ze zabavy a jejich rodiny a pratele tasto maji one starosti. Jete-li jednim z techto "poloviene" zdrav9ch lidi, moini, ie trpite funkcionfilni zacpou a ji provezejicimi pfiznaky, takov9mi jako: nervosa a boleni hlavy, nezeilvnost a zkaien9 dek, ztrata spanku a chuti k jidlu, zapachajici dech a potaien9 jazyk. Po vice net-li 5 pokoleni Dra. Petra Hoboko, pfipravovana z 18 raznjich kofink0, bylin a rostlin, osvecleilo avoji hodnotu jako ialudeeni einnost povzbuzujici lek vynikajici jakosti. H c b o k o fleinkuje mime a hladce s pfirodou v techto etytech d8lelit9ch amerech: pomahti ialude6ni Cinnosti; pomaha .„pravidlovati einnost stiev; zvy Xuje vymesovani prostiednictvim ledvin; napomaha a urychluje triveni. Nebud'te odstraieni, kdyi jine Wive* prostiedky vitro neposkytli illevu e va ich chorobach zavidenych chybrlfm travenim a vymeeovanim.

Hoboko milEe am pomoci - opatite at dnes lahev.

,

y gy ,

2. Dra. Petra Lelivi Ole) Protihnilobn9 ulevovatel bolesti v pouiivani po vice nei-li 50 let. Rychle od revmatick,: ch a neuralgickych bolesti, svalov9ch bOlesti zad, ztuhl9ch nebo bolav9ch sval4, namoienin, odfenin neb yyreknutin. svedicich neb nohou. titisujict. Zahrivajim. Usporny.

,

3. Dra. Petra Magolo Wteeny alkalick9 leeiv9 prostiedek pouHvany yo cely rok pro jiste prudke poruchy zaludku jako paleni ifihy a Icysel9 laludek. Neutralisuje draidive kyseliny. Je cenn9 v pitpadech pr0jmu, kieei a zvraceni, zavinen9ch letnimi obtiiemi. Rychle iteinkujici a piljemne chutnajici. obdrieti Fahrneyovy Wive prostiedky ve :mem souaedstvi, pouiijte tohoto kuponu.

4001011. /1■01. MEMO ••••••

y y

•■ •••■■=11.111.1.101•11111

Zvlilitni Nabidka - Objednejte Does!

Jako zvlfietni "seznamovaci" T)11.

1 bidku - poileme am ZDARMA I I I

I

2 uncov9 vzorek Dra. Petra Leeiveho Oleje Linimentu a ZDARMA 2 uncov9 vzorek Magolo a objednfivkou Hobokos ❑ 11 uncove Hale Dra. Petra Hoboko - $1.00 poitou vyplacene (2 uncove vzorkg zdarma). ra.

2 p ravidelne 60¢ lave ❑ Petra 1...6ZiveSho 01eje nlmentu - $1.00 poitou vyplacella'.

0 2 pravidelne 60¢ lehva Dra. Petra Magolo za $1.00 poitou vyplacene. ❑ 11 unc. Dra. Petra Hoboko a 2 I pravidelne 60e velikogti lehve Dra. Petra Leeiviho Oleje Li.. I nimentu za $2.00 poitou vyplacene. ❑ C. O. D. (poplatek pflpoeten).

1

Li

1 I DR. PETER FAHRNEY & SONS CO. 1

2501 Washington Blvd.

Chicago, HI. Dept. D811-40

Strana 23.

ViiSTNt g

Ve stiedu, dne 11. dervna 1941.

Vj kaz peispevkii za mes. kveten. lkad faro $5.00 Pi. Kubinova 1.00 Pi. HoSlova, 1.00 Pi. Zazvorkovo, (Lott) 1.00 P. a pi. Kopeeek 1.00 P. a pi. Rotrekr 100 P. a pi. Nosek 2.00 Pi. Pievratil, odprodej zbytkik z posl. podniku 2.00 Ku vzpomince pi. Houtvidkoe pro • samY Adel darovali misto kvetin: P. a pi. Valeikovi 2.00 Sokol Havlieek, Ennis, 5.00 P. a pi. StranskY 5.00 P. a pi. Rendl 500 Pi. Malikova 6.00 Pi. oejchanova 2.00 Pi. Ovelin Hoek 2.00 S. A. 6. T. odbodka Dallas potada dne 29. dervna t r Narodni pout'.

Hemtal.

y

Kakotnost neni spoledenskou vas- poditajice viibec na jeho piemenu, ni a pravY lakomec mel by se u- ani ho neodsuzujice za to, ze chYliti do sve cely a o samote te- stava takovYm, jakYm jest.

--Schopenhauer.

Sit se svym pokladem, bez soucitu 0 a bez pohiedu jinYch. Ve vinarni.

0 "Ale \Tate mi, pane Rypko, ja piKdo mezi lidmi tije, nesmi opovrhovati tadr4m dlovekem, sebe ji to dobre vino jenom ze zoufalhorSim, sebe mizernefSim. Nutno stvi!"

"A prod jste tak zoufalY?" poditati s katdYm dlovekem, jako s "Prato& je to dobre vino tak dimsi nezmenitelnkm, jako s dimsi, co podle vedneho metafysickeho drahe!" zakona tim, dim, jest, bYti musi; v U maliie. nejhorAim pkipade nutno si mysliti: Ma byt vaSe podoba spravna? " Itakovi ptaci musi bit." Nebot' To se rozumi. chovame-li se k nim neptatelsky, - Tak bych prosil vyplatit peninejen ze se dopoatime nespravedize napted .. . nosti, ale vyzYvame takove odstrdene lidi k boji na tivot a na smrt.

Spinitelna podminka.

Ponevadt nikdo nemiite zmeniti "Tak dobie, pfijeim am tech sto svou individualitu, totit svou povahu, svoje vlohy, temperament, dollaril, ale jen pod tou podminkou, fysiognomii atd. Zavrhujeme-li ho ze si je nenechate piilij dlouho."

"Nemejte obavy, pane Zazvoro, nadobro, pak takovemu eloveku nezbYva nic jineho, net zapasiti s na- zitra uz budou pryd!" mi jako se svYm uhlavnim nepti0 telem; nebot' tim mu ptiznavame Znaji se. pra ° k existenci jen s tou pod- Hrome, to jsem vas uz dlouminkou, zmeni-li se, cot v§ak je ho nevidel. Jak je to dlouho?" nemoino. Proto musime, chceme-li - "Pies osm ziti mezi lidmi, kaideho eloveka s "Safra, safra, to jste mel ale vlastni individualitou snaSeti, ne- Apatneho advokata!"

y

y

Jednota S. P. J.S.T. ma dostatek penez na piijeky na majetky Maly jsou povoloviny na pozemky a mestsky majetek.

UROK PO(iTAN JEST

0

0

Fayetteville, Texas.

Cteni bratti a sestry!

I

V posledni pravidelne schfizi spolku "Konej svoji povinnost" odhlasovano, aby east vS delku ze slavnosti, jet byla poildana na oslavu otevieni nove budovy pro Hlavni Utadovnu SPJST., byla rozdelena nasledovne.

ZdejAimu "Fire Dept." darovano $50.00; na opravu stiechy katolickeho kostela $30.00, Sdruteni AmerickYch 6echoslovaka v Texasu $26.00; Americ. 6ervenemu $10.00 a FayettevillskYm Boy Scouts $5.00.

Nits spolek dekuje katdemu, kdot jakokliv ptispel k tomu, aby se nase slavnost zdatila.

My nedelaly pro vYdelek, ale piece nas tesi, ze nim bylo motno obdarovati vfSe jmenovane.

S pozdravem, Anna tapalova.

Poetivec. - Jonesi, tekl pan pHsne svemu sluhovi, ztraceji se mi doutniky. Jak to vysvetlite? - To neni mou vinou, pane. UjiAt'uji vas, ze jsem se va ich doutniku ani nedotkl. Mem je gte tii pine krabice

g

ze svebo positclniho x.aAta,

procentni sleva, kdyi jsou splatky 1a./2 urok sprivne odvadeny, tedy urok obniiii pouze

2

4'

MALI* POPLATEK JEST POUTAN ZA PROHLIDKU A ODHAD MAJETKU.

ZA.HMATE-LI SE OBRATTE SE NA HLAVNi ItAD

Supreme Lodge SPJST. FAYETTEVILE,

TEXAS

Stran g 24.

VESTNfK

Poutivejte k oznamovini

Oznamovatel TABAK na posilani, dobrY a jemn' mam po 15c, 20c a 25c libru, a posilam ho vyplacene. PiSte na: Joseph Prochaska, Portland, Tenn.

(24-p)

er

g , UCITEL hleda gkolu. Mani prvni tkidy certifikat, tea jsem "coachem". C. B. PolanskY, Dime Box, Texas.

(24-25-c) Hledam praci v domacnosti k opatrovani ditek nebo k vypomoci hospodyni. PfSte na znaeku "Spo% Vestnik, West, Texas.

(24-25-pd) KUPUJEME equities z roku 1938 a 1940 (pujekove papiry). 0bratte se na nas pisemne neb osobne. Korespondujeme desky. — V. A. Maudr & Co., 924 Cotton Exchange Bldg., (devate poschodi), Houston, Texas.

(24-dz.)

WI Mint na prodej asi deset galorra veptoveho letoSiho sadla, ceny pkimekene. Hlaste se v klempirne, nebo pi gte na: J. F. Koudelka East Bernard, Texas.

(24-p) lir■ Piijmu delnika na farmu do 45 rokii. staN. Pki pkihlake at' uda staff a vahu. DobrY a spolehlivY delnik dostane dobrY plat. Hiaste se na znaeku: "Farmar, C/0 Vestnik, West, Texas.

(23-24-c) Mr* Lis na melas. Zakizuje pri svem obchode na KomenskY moderni lis na melas k sluabam osodnika. Chas. 8efeik, Rt. 4, Temple, Texas.

(21-24-c) MALA KURATKA — druhfi Barred a White Rocks, Silver Laced a White Wyandottes, R. I. Reds, druh velkYch bilych, eernYch, hnedYch a /lutYch Leghornek, Anconas.

Take vybrane slepieky, neb michane slepieky a kohouti — za nejlevnej/i ceny. V/echna kufatka pfichazi z vybranych, krevne zkougenych stad. Pigte o ceny. Von Minden's Hatchery, Fayetteville. Texas. (dz) DIrt Na prodej Winchester "pump" puSla 16 kaliber, zanovni, a loveckY jacket Cis. 42. Louis Wolf, 1521 Gurley St., Waco.

(23-24-p.)

V pkedminulem Cisle na posledni strance byla oznamka Allena Watsona, Farmingdale, So., Dak., znameho drubeanika, kterY naSim etenakum podava, zvlaAtni nabidku ohledne Mite and Lice Destroyer tabletkich. — Tyto tabletky jsou prodavany se zarukou, ae poskytnou uspokojeni nebo penize budou vraceny. Pan Watson tyto tableky prodava, mnoho mkt farmakilm a drubeanikilm a ma od CeskYch zakaznikii mnoha odporueeni. Nasledkem evropske \Talky je obtiane ziskavat chemicke soueastky tabletek a proto je pravdepodobne, ae as nynej gi zasoba bude vyprodana, nebude moano novou ziskati. Otenaki by si meli povS'imnoti zvlaStni nabidky (3 pravidelne $1.00 balicky za $1.00) na posledni strance tohoto NENECHTE vice tem krev ssaji- eisla. eim emelikiim a v/im anebo Blue Jen sucha, eisla.

Bugs anebo jinemu hmyzu UBIJET LondYn, 5. Cervna (OTK). teskoyak slepice a norky, stare nebo slovenska bombardovaci perut' pH mlade.

6im vice je horko, tim vice se Royal Air Force, byla zformovana krev ssajici hmyz mno/i a tim rych- 29. Cervence 1940, v dobe, kdy se leji HYNOU jak slepice tak norky prave rozpoutala "bitva o Anglii".

Bylo tehdy tkeb'a kaadeho letounu, v jakemkoli NEtEKEJTE as tento krev ssaji- kaideho letce a proto byla perut' ci hmyz zaene VYBIJET vase slepi- nasazena do boje jia po 42. dence a norky. Jednejte RYCHLE a,u- nim, vYcviku. Nad neptatelskym delejte to jednoduAe NEMOZNYM zemim byla poprve dne 10. zaki pro ty drave, hladne krev ssajici 1940. Kdya nemeckY utok na Anglii byl definitivne odraaen, byla emeliky NICIT a Akodit va/i perut' vzata je gte jednou z operaci be/i. mezi 22. kijnem a 8. prosincem 1940, na dalgich 48 drill — aby dokoneila ponekud pkilis letmY vYcvik ze srpna 1940. Byla nasazena znovu 9. prosince 1940 a od to doby, je v operacich bez pkeru geni. Nekolik suchYch &sel miuvi ja,sne o tom, co eeskoslovenska bombardovaci perut' vykonala do konce bkezna 1941. V jednotlivYch mesicich vya poglete mile to zpet DO TYDNE slala perut' nad nepkatelske a jen OPRAVDU DOKAZAT jak v zaki 1940 — 17 letount; v kijnu skuteene DOBRE jsou, ja vam po- 1940 — 22 letounti; v prosince 1940 velke, JEDNODOLAROVE — 16 letounu; v lednu 1941 13 lepakliky Ward's tabletek na nieeni tounti; v imoru 1941 — 37 letounti; omelikt a vii, obratem poAty a VY- v bkeznu 1941 — 62 letount. CelPLACENE poaou za pouhY jeden kern 167 letount. dolar. Tyto tabletky jsou POSITIVNE ZARUCENY, ae rychie ZBAVI vane slepice a norky, mlade nebo I. stare, eMELiKE, VS! A BLUE BUGS a jineho krev ssajiciho "'MYZU, anebo se yam penize vrati. (PoNu COD jestli si pkejete). RYCHLE poSlete objednavku obratem poky, piSle anglicky, jak yam radi "the old poultryman", start' drubeanik ALLEN WASON, Rt. 1, Box 47, Farmingdale, So. Dakota.

Vystrah

Vystfihnete toto RYCHLE

DobrY skutek.

Karlik se stal skautem a peelive se staral, aby kaadY den vykonal dobrY skutek. Dnes, kdyl se ho ptal strYc, co dobreho udelal, pochiubil se: Drubeai date tyto tabletky do pa"Dal jsem jednu ze svYch bilYch ne vody. NEDODAVAJI ptichuti mykk sousedove koece." vejcim ani masu a NEOBSAHUJI 44■011.....11111.4•04.1■0•1111.0■0••••04■0•11■001111...0. jed. JednoduchY, jasnY a snadny navod na kaidem balieku, jak je uaivati a tabletky se rychie rozpouSli v pitne vode.

SEHRAJE DIVADELNi SBOR I Obdraite tea velkY a zajimavY Z FLATONIE .,44":11.1.20.73 (16x22 pal.) cirkulat, obsahujici mnoho pkesveddivYch odporudeni od eeskYch rodin, s pinou jejich adresou, jea tyto tabletky stale pouaivaji s nejlePSimi uspokojivymi vYsledky. 0 odporueeni to jsme neaddali, zaslali je sami.

POZNAMKA. — Jiste budete VEZAtATEK V 7:45 VEER LICE SPOKOJENI s temito tabletVstupne 25c. — Ditky 15c kami, nebot' konaji SKUTEONE co se o nich udava a to zpiisobem nejPo divadle vY'S USPOKOJIVkM. TANEeNit ZABAVA Tyto tabletky se yam budou (p) ....■•••■ 11/110011110100.1■04//iO411MINNNIN,41004111.04■ 0111111■1411 zamlouvati.

DIVADLO

I

v Engle, Texas 15. eervna 1941 I `Zipas o nevestu'

Ve sttedu, dne 11. Cervna 1941.

Dar americkeho virtvarnika eskoslovensku. Malif Kerr Eby venoval dva obrazy eeskoslovenske akei.

New York. (OTK) — Vynikajici americky mall'. Kerr Eby venoval ye prospech deskoslovenske akce dva krasne sve lepty v cene $150.00.

Sve rozhodnuti oznamil malik Eby zname firme Harlow, Keppel & Co., jea je jednim z nejvet§ich obchochl ,obrazy v Americe. Firma scielila malitovo rozhodnuti Ceskosloven'skYm zastupitelskYrn Utadum a soueasne tlumoeila obsah dopisu, jeja darce pH teto ptile/itosti napsal. Pik v nem, ae citi pottebu speti nejakYm zpilsobem ne§t'astnemu eeskoslovenskemu narodu v jeho dne§ni tisni. Malik Kerr Eby se proslavil zvla'Ste syYmi obrazy ze svetove valky.

0

Pfieina rozvodil. — Prod se jen tolik lidi rozvadi? — Protote jsou aenati. immilmilimmumuimmomuummummnomommumifflumausoss ETLINGER FUNERAL HOME. VYprava pohtbii. Ambulaneni slutba. Pohtebni poji/teni. Dojedeme pro pozustatky vaSich milYch i nekolik set mil bez jakYchkoliv daiSich poplatku. S nami se domluvite Cesky.

PETE E. ETLINGER FUNERAL HOME Pete E. Etlinger Elsie Praiak-Etlinger Bellville, Tex. Phone 38.

Telefonujte na na/ fleet. finllallIMIIIIII111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111rylIMUMWM

MNOHEM LACINEJI NE2 NOVEI Pouaite stavebni dtivi rtizneho druhu, okna, dvefe a jine stavebni potfeby ze strienYch staveb, jako2 i nove stavebni dfivi a potteby pro stavby ohdriite u

Interstate Wrecking Co. 1811 North Main st. Houston, Tex. 1126 Forest ave., Dallas, Texas.

Platime nejvyAgi ceny za budovy ureene ku strieni.

Do Houston a okoll!!!!

Zabavy ikadu Pokrok Houston

Nit* uvedene orchestry brat' budou tancechtivYm die sledujiciho potadu:—

15. tERVNA - - - Houston Czech Nesvadba 22. tERVNA 29. tERVNA - - Harmonizers Darn 27c Vstupne pani 41c.

Tax 3c Tax 5c Tyto ceny zaeinaji od 12. ledna 1941.

0 pohedli a obsiouleni et. navitivnilu bade naleate postarkno.

POttADATEL161.

Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 045$ lla doptini se jest — 20th and North Main.