Vestnik 1941 06 04

0 M,n, 5lovariskePodpor pciJednoty Statu Texas. ,c3/ Entered as second class mall matter. January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, 1922.

ROtNIK (VOL.) XXIX.

WEST, TEXAS, ye stiedu (Wednesday) 4. Cervna (June) 1941.

tiSLO 23. ,..7■EmascaoarV

DEDIKACE STANKU RADU POKROK LAVNOSTNI otevi'eni nove sine tadu Pokrok C. 84. v Dallas pfilakalo m. neS Ole na,vetevniky z Ennis, Ft. Worth, Kaufman, West, Temple, Houston a dokonce rodinu J. Wally z Durant, Ok. Olenstvo druheho mistniho tadu Jaro i Sokola zastoupeno bylo patfiene, k mimotadne uddlosti krajanske osady Dallas dostavili se v dobrem poetu i jedinci dleni jinYch eeskYch spolkfi, co2 je chvalyhodne a cele mei haluzi zdrave. Mame se vzajemne podporovat, pokud lze. pornahat, jsme piece plislu gnici spoleene velke rodiny, rozeleIlene na rtizne tabory, spolky a krou2ky nee ptedeveim jsme Amer. eechoslovaci Texasu yedomi spoleeneho cile. tispech jednotlivYch slo kk di spolkfi je nakonec Uspechem nas vespolek. .„,Doj eli jsme s manklkou, kolegou J. F. Holdskem a junakem Step. Klimkem k nove sini v pfil jedne odp. a soubeZna ulice zapinena byla vozidly po cele deice. Uvnitt sine -LIZ bylo Zivo, vitali jsme se se znamYmi einovniky tadu a pfedem nechali ukazat jednotlive novoty skutedne moderne vYstavne budovy. 6 a s ptindei jak znamo rfand zlepeeni, novinky ye veech oborech a tudii i ye stavebnictvi. ZbeZnYm shlednutim nove rozmerne budovy ptieli jsme k pfesvedeeni, k tato je keena v kaalem ohledu fidelne, prakticky. Dvorana stanku ma die Bane rozlohy Umernou vYeku, dostatek svetla ve dne a neptime krasne elektricke osvetleni veder, ve strope zasazeny al elektricke yarn's,: ochlazovak v kombinaci sluZby ventilatorii, ptekvapuje rozmerne (v 'Sill i hloubce) jeviSte, jedno z nejveteich, ktere jsme ph nisi pouti po tadech Bratrstva videli. Kmenova scenerie neni doposud dohotovena, neg pki umelecke dovednosti lady mistnich spolubratrn, bude jiste razovita, fieinna. Na prave strane nodel cele budovy naleza se kuchyne, jidelna a nalevna. Ttetina 'Site budovy oddelena byla pro tyto nezbytnosti t. j. telesne ukojeni nav'etevnikfi zdenou stenou s nekolika vchody a ye stene 6 stop od podlahy jsou zasazena okna, eim2 je pane videt do sine resp. do jidelny. Podob-ne keeni oddelene iidelny a nalevny ma tu velkou vYhodu, 2e pH divadle, programech, ptednaekach a pod. neni v hledati naslouchajici obecenstvo vyruovano hlukem od nalevny, jak stava se jinde. Chladici zaiizeni zavedeno je take v teto easti budovy a proziravi navrhovatele noveho stanku pamatovali i na vYkonnost a Zadouci kontroM obsluhy obecenstva umistenim dvou registrd, u nich2 nutno zakoupiti listky na napoje ei jidla. Timto systemem jde u nalevny i v kuchyni obsluha rychleji a pro eleny vStoru snadneji.

Poi-ad slavnostniho otevteni sine zapoeal ye 2:45 a byl velmi peeliv'e' ptipraven. Hlediete zapineno bylo stovkami fienstnikt, opozdili stale ildast slavnosti zvyeovall, byla patrna radostna, skuteene slavnostni nalada. Na jevieti zauiali mista na pra.ve strane: mayor mesta Dallas Hon. J. Woodall Rodgers, jeho chot', pravnik J. Kueera, mayorova tajemnice, eelni eleni fadu bratti Jet, Zastoupil, Kartous a Duron; u fednickeho stolku tadovY pkedseda J. Marek a ob'

ALLAS

tadnik Fr. B. Steiner; na leve strane pfedseda mistni odboeky S.A.O.T. br. Franta Rendl, slavnostni tednik a ptedseda sboru feditelti Stepan Valdik, keditel Fr. Matush, pravni radce Aug. Kacit, starosta JiZni Zupy A.O.S. W. Nesuda,reditel VYk. VY. b. R.V.O.S. Karel LaZnovskY, tajemnik a pokladnik S.A.o' .T. Frank Olexa ml., dlouholetY einovnik. tack.' Ennis S.P.J.S.T. Fr. W. Peter a pisatel. Vzadu sedeli elan' pekne hrajiciho orchestru pod tizenim br Jana Kebrdle. Rampa jeviSte ozdobena krasnYmi kvetinami, nad oponou zavese.na americka vlajka v jejimZ sttedu vlokna podobenka dneekem nejveteiho obrance naei a veech demokracii sveta, velkeho a cel,"7m amer. narodern .milovaneho presidenta Roosevelta: Slavnostni potad zahajil orchestr americkou hymnou a na to deskoslcvenskou — celou. Po vetkne hraje se esl. hymna jen dasti prvou — Kde domov mtij — na druhou "Nad Tatrou se bl:;7ska," se zapomina. Bud' kapely nennaji noty cele esl. hymny di dopoueteji se z nevedomosti chyby a dneekem vaZne vedsme boj o osvobozeni cechoslovenska, bratti Slovaci mimo zaprodanctii a svedenYch jdou s narni a my vzajemne musime tahnouti za jeden provaz. Obecenstvo vyslechlo hymny v postoji a patriotckem zaniceni. Po usazeni se pfedstupuje hezounka, blondYnka Katefinka Houpa a pfednaei nebojacne, lahodne znefici a spravnou Catnou ptipadnou baser. Houk potesku ji pii odchodu doprovazela. RaclovY ptedseda 3. Marek srdeenYmi slovy vita velke shrornadeni, letmo naznaduje cile S.P.J.S.T. — v arigitk.e dasti proslovu ptipomina data zal pleni fadu, jeho rust a Uspechy doposud dosakne. Sklizi srdeenY potlesk. Po nem obtadnik Fr. B. Steiner bezvadnou anglietinou se epetkou prilehaveho humoru ptedstavuje Hon. mayora J. W. Rodgerse. Uvitan potleskem sympaticky vyhlitejici mayor nejkrasnejeiho veku dekuje za pozvani k dedikaci novella stanku a prona gi slovy uznani spoluobaanum csl. ptivodu. I✓fluvi nevybiravYmi slovy neZ srdeene a pfesveddive. Zna historii eeskeho naroaa, je si vedom nave Kalvarie lidu jedine skuteene demokraticke republiky ye Sttedni Evrope, jsou mu dolife znamy vynikajici vlastnosti csl. obyvatel Dallas, jeZ pova2uje za obdany p •ikladne, spolehlive a spoi'a.dane. Take oni maji svfij podil na pokroku severni metropole Texasu, take jim pfinale'L ha o zdravY rozvoj mesta a I:least v usili o dosazeni pevne, spravedlive a poctive spravy municipalni. V zaveru znamenityi reenik poukazuje na situaci dneSka, nabada k jednote amer. lidu a podpote programu presidenta Roosevelta.

DlouliSa -pine zaslouZenSr, potlesk nasledoval po pokrasne keel starosty mesta, jen2 v vinnosti mel teho2 odpoledne dfilelite jednani a musel proto po svern proslovu slavnost opustit. Orchestr hraje jiskilvou polku, komposici nadaneho hudebnika Jana Kebrdle. LaSkovna melodie v prvni easti zaeina, pizzicatem (brnkani na 'Smyecove nastroje), therna se rozvinu, je pplyfonii dechovYch nastrojfi, trio pfechazi do rozmarnosti a polka ken& — da capem — apakovanim east prve. Pekne dislo, perlidka

IIIIMORAD4 CSPPSNA. druhu hudby lehke, dovadive. Obfadnik pfedstavuje slavnostniho tednika br. Valeika. Vybral si namet ptilehavY ()slave a jak ho znate, vystoupil ptipraven a mel fispech. PovaZuji nedelni tea ptedsedy sboru teditelu za unikum, zyWtnost, je2 mela bYti doslovne otietena v naeern organu. Zadne frase, opakovani veci znamYch, same jadro a sloh nikoli nakrobenY nYbr2 lidovY, kaZdemu srozumitelnY a hlavne — ptesvedeujicici. Nasledoval potadatel organu s krateim proslovem a po nem dobrY a pohotovY tednik Franta Rendl, kterY mak) vetami tekl dosti a ea,sove. Mame ye spoledne organisaci S. pomahat stoprocentne, ptispivat na boj osvobozovaci Atedre a i kdyby to bolelo. SilnY potlesk nasveddoval, ze pobidka Franty Rendla nevyzni na piano. Obtadnik ptedstavuje zaslouLle eleny faclu Pokrok a hosty vzdalenk.

Bratr Olexa na vYzvu k projevu vyslovuje blahoptani houstonskeho tadu Pokrok k vystaveni noveho stanku, br. Kacii vhodne ptipomina, bychom pii kahle ptilaitosti informovali jinonarodovce o historii csl. ptistehovalct do Ameriky resp. Texasu. Potom byla maid ptestavka po ni2 doelo k vystoupeni peveckeho Krouftu Dallas, kterY nekolika disly za tizeni sbormistra Jendy Kebrdle se zavdeeil pozorne naslouchajimu obecenstvu. Sbor je hlasove dobte vyrovnan, v jednotlivYch skupinach ma vYborne pevce, ce1S7 soubor jevi snahu pro ucelenost ptednesu a je z hudebniho stanoviska podivuhodne zkaznen. Hudba miadek bavila shromaZdeni peknYmi &sly leheiho repertoaru, vystoupeni sokolic Dallas bylo rozkoene a pane provedene, zavereenY vYstup dorostu z Fort Worth byl skutedne pkilehajici a ptisobivY. Po skoneeni programu nasledovala volna, zdbava, shluky znamYch, vitani se s davnYmi piatell. Siri byla ptimo napinena, dochazeli mladi na vedermi taneeni veselici, je2 mela rekordni fidast pfi hudb y Herzanova orchestru z Ennis.

Mezi velkYm poetem ptespolnich navetevnikfi, s nimi2 jsem se pozdravil uvadim: z Temple manZele Fr. Matushovi a Aug. Kacit, z Houstonu manZele Step. Valeikovi, pi. Olexova sr., syn Frank Olexa, pi. Kalouskova a br. Rulik; z Ennis mankle F. B. Vrlovi, Karel La2noveti, Jan Hrabinovi, Wesley LaInoveti, bratr Ant. BroZek, Fr. W. Petr, Vilem Boueka a tada junakti i divek; z Fort Worth mankle J. Bartkovi a Milanovi, pi. Paulova, bratti Botik, Beean, Kai a mnoho dal'Aich; z Blessing sleana Marta Zemankova; z Durant, Okla. mankle Jan Wallovi, z Kaufman mankle Fr. Strouhalovi (nevideli jsme asi 15 let), byli tu navetevnici z lady daleich mist, s nimi2 v torn file lidskYch tel nebylo moZno se setkat.

Dedikace stanku tadu Pokrok Cis. 84. mela pronikavY fispech moralni a jiste ZnaenY finaneni. K dalei praci v novem domove — zdar!

Neni spravedlive povakvati stare lidi za sobecke. Jestli mysli jen na sebe, jest to proto; ze zemteli veichni, kdo je milovali, a k nemaji pied sebou leta tivota, kdy ztraty mohou nahraditi.

Strana 2.

VISTNfK

Vichy. - z francouzských pramenu bylo óznámeno, že Cap Cantin, parník o snosnoatí 3,317 tun, byl zajali a dopraven do Gibraltaru anglickou válečnou lodí. - Pétainova vláda protestovala minulý týden proti zajetí nádrž­ kového parníku Sherezade o snosností 13,467 tun, který vezl náklad oleje z Mexika.

*

*

Londýn. (ČTK.) - Koncem roku 1940 se zvýšil přlsnaný dluh Německa o 82.6 miliard marek proti 37.3 miliard koncem srpna 1939, tedy o 122 procenta. Oběh bankovek se zvýšil ve stejné době z 8.7 na 14 miliard RM, tedy o 61 procent.

Příjmy se odhadují na finanční rok 1940-41 na 26-27 miliard RM, na finanční rok 1941-42 na 30 miliard RM proti 23.6 a 17.7 miliardám ve dvou předcházejících letech. Národní důchod Velkoněmecka v roce 1940 je odhadován na 110 miliard RM proti 88 miliard v roce 1938.

*

*

Ottawa, Ont. - Počínaje pondělím 26. května veškeren checlarský sýr, zvaný anglicky Ched­ dar cheese, který bude vyroben v provinciích Ontariu a Quebecu v Kanadě, bude vyvezen do Velké Britanie. Oznámení o tom učinila zde ra­ da pro mlékařské produkty v kanadském domi­ niu. Chedarský sýr přícházeí před válkou také do obchodu na evropském kontinentu, kam byl posílán z Ameriky v podobě válcovitých bochní­ ků 26 až 28 kilogramů těžkých. Je to sýr z krav­ ského mléka o mírně nakyslé chuti.

*

I(<

Washington, D. C. - Generál George Mar­ shall, náčelník armádního generálního štábu, prohlásil, že cílem, vytčeným pro Spojené Státy je na nejvyšší možnost zmechnnísovaná armá­ da, přípravená pro operace v arkticl,:cýchi tro­ pických krajích, v horách i pouštích". V proje­ vu před nastávajícími manévry, Mashall odsou­ dil kritiky, kteří prohlašují, že "Spojené Státy zl'izují armádu dle zastaralého vzoru·a že ne- · děláme nic jiného, než cvičíme pěchotu - v té­ to mechanické době." Marshall ujistil, že armá­ da nijak nepřehlíží důležttost zmeehantsování, jak byla dokázána německou armádou v Evro­ pě.

*

*

*

*

.,;.

Francie má državy na západní polokouli a z těch zejména ostrov Martinique představoval by vážné nebezpečí pro zájmy Spojených Stá­ tů, kdyby ocitl se v nacistické moci. Z toho dů­ vodu Spojené Státy jsou opatrnými pozorova­ teli francouzské spolupráce s Německem. Ně­ které kongrosni kruhy navrhovaly přímo zábor tohoto ostrova než z něho utvoří si nacisté opěr­ ný bod pro svou krtčí práci na úkor Spojených Států. Proto prý také branným silám fran­ couzským na ostrově bylo nařízeno, aby byly připraveny pro jakýkoliv případ. Ve Washing­ toně bylo však popřeno, že se uvažuje o záboru, k němuž prozatím nezdá se býti důvodů, Bylo hlášeno, že vláda ve Vichy poskytla vládě Spoj.

Státu ujištění, že status ostrova Martinique se nezmění, stejně jako nezmění se nic na stavu jiných francouzských kolonií na této straně o­ ceánu. Francouzská spolupráce s nacisty se prý západní polokoule vůbec nedotýká.

Washington, D. C. - Dlesův výbor vznesl ža­ lobu, že Německo-americký bund je vojenskou organisací, která připravuje násilí ve Spoj. Stá­ tech. (Dle zpráv Spojeného tisku Diesův výbor zdrtil svým vyšetřováním toto hnutí ve Spoj.

Státech dříve než mohlo způsobiti škody). Die­ sův výbor vydal zprávu o činnosti Bundu, v níž jsou obsaženy i dokumenty, zabavené v úřadov­ ně Wilhelma Kuntze, je "Fúhrera". - Praví se v ní, že Bund je vojensky organisovánprávě ja­ ko organisace, které Hitler založil v evropských zemích, jež pak sloužily mu jako předvoj v bleskové válce. Bund hodlá ve Spojených Stá­ tech "zříditi vládu, která by uplatnila zásady nazístícké náboženské nasnášenlivosti.Ze svých 100,000 členů muže Bund postaviti úderné oddí­ ly, 5000 mužů silné. Tyto oddíly mohou býti v případě nutnosti zesíleny oddíly jiných národů, jako jsou černé sotně Italú, Btříbrné košile, U­ krajinci, bílí Rusové a pod. - Z těchto organi­ sací může Bund, pracující ruku v ruce s něme­ ckou vládou, opatřovati muže pro sabotáž a vy­

ZV~da.čstvi."

Ve středu, dne 4. června 1941.

Vichy. - Vláda maršálka Pétaina vydá notu, v níž bude ospravedlněna kapitulace krále Leo­ polda III., jak se oznamuje z informovaných pramenů. Jak známo, Leopold nařidíl dne 28. května loňského roku své armádě 300,000 mužů, aby přestala stříleti a. vzdala se Němcům, Za to byl odsouzen premiérem Reynauclem a fran­ couzskýtisk označil jej za zrádce.

Zprávy ve zkratce.

Státní sekretář Hull vyslovil se, že Raederova hrozba je určena k tomu, aby přiměl Ameriku zanechati snahy o obranu, dokud Německo ne­ nabude kontroly moří a čtyř jiných kontínen­ tů". - Dodal, že je to dobře známá německá. taktika, která má za účel šířiti nacistický pro­ gram dobytí celého světa. Senátor Clark, demo­ krat v Missouri, napadl sekretáře Knoxe a Stimsona za jejich projev o zrušení zákona o neutralitě. Dále uvedl citáty z řeči presidenta Roosevelta, aby dokázal, že zavázal se proti válce."

*

*

Londýn. - Německá bitevnice Bismarck, 35,000 tun vodního výtlaku, nejmodernější a nej­ mocnější válečná loď na světě byla rozbita a potopena anglickými válečnými loďmi a bom­ bometnými aeroplány pátého rána pronásledo­ vání na moří, tak chladně nesmiřitelného, že mu není rovno v celé historii. z Norského pří­ stavu Bergen, kde aeroplány, vystavěné v Ame­ rice, podnikly na ni útok již než opustila pří­ stav, byla pronásledována na vzdálenost 1,750 mil a napadána anglickými válečnými loďmi a aeroplány, až konečně byla poslána ke dnu, 400 mil na západ od přístavu Brest ve Francii, kte­ rý je v moci Němců. Takovým způsobem byla pomstěna - za tak velkého působení anglické­ ho loďstva, jaké dosud nebylo provedeno od začátku této války - oběť krátké kariéry Bis­ marcka - bitevní kl'ižník Hood, 42,100 tun vod­ ního výtlaku, potopený v úžině mezi Islandem a Gronskem.

•

*

*

*

*

. *

*

.li<

*

Washington, D. C. - Americká federace práce nařídila všem svým uniím, aby se zdržely stávky v branném průmyslu, dokud nejsou vy­ čerpány všechny prostředky zprosti·edkování.

Vyzvala mezinárodní unie, aby potrestaly kaž­ dou lokální unii, která by zahájila stávku di'í­ ve než by byla poskytnuta federálním autori­ tám možnost urovnati spor.

Berlín. - Všechny americké ženy a děti a muži mislonái'i, zachráněni z lodi Zamzam, po­ topené německou lodí, budou s to odejeti cl0mií, jakmile budou vyřízeny formality, jak ot: oznamuje z autorisovaných kruhi't. Jiní muži jsou dosud vyšetřováni, ale budou také propu­ štěni, jakmile se zjistí, že jejich status je ne­ škdoný. Americké velvyslanectví v Madridě o­ známilo dnes, že Španělsko i Portugalsko svo­ lilo povoliti přechod 138 Američanúm ze Zam­ zamu přes svá území.

Kahýra. - Čtyry italské divise "pi'estaly exi­ stovati" a dva fašističtí generálové byli zajati v bojích v oblasti Soddu v Habeši, jak oznamuje dnes oficielní komuniké. Zajatí generálové jsou Liberati, velitel 25. italské divise a Bacari, veli­ tel 201. divise. Jak bylo dále oznámeno, 150 mil na sever od Addis Ababa bylo zajato 8,570 Italii.

Italské nejvyšší velitelství v Římě oznámilo, že aeroplány osy podnikly nálet na pi'ístav To­ bruk v Libyi. Jeden anglický kí·ižnílcbyl vážně poškozen a čtyl'i parníky, qelkem 11,000 tun snosnosti, potopeny. Dále bylo oznámeno, že vý­ zvědné hlídky u Tobruku vzaly anglickým hlíd;;. kám pušky a protiaeroplánová děla. V olmlí Si­ damo v Habeši italské vojsko odráží všechny anglické útoky na levém břehu foky Omo.

•

Ztrátou Bismarcka Němct'tm zbývají, jak se myslí, pouze tři velké bitevnice- Scharnhorst, Gneisenau a Tirpitz (26,000 a 35,000 tun vodní­ ho výtlaku) a malé bítevníce Admiral Scheer a Luetzow (dříve Deutschland>. Takto tato pa­ mátná bitva skončila anglickým vítězstvím.

Zbavuje německé loďstvo jedné čtvrtiny lodí první bitevní linie, která je velmi slabší co do počtu než anglická. Za ztrátu anglické lodi Hood, 41,000 tun vodního výtlaku, staré 20 let, německé loďstvo ztratilo bitevnici nejmoder­ nější, 35,000 tun vodního výtlaku, která byla dána do služby teprve letos. (Pozdější zpráva udává, že bítevníee Bismarckbylo stavěna o vý­ tlaku 50,000 tun, což Němci zatajili). Pravil pre­ mier Churchill v parlamentu: "I když ztráta Hoodu je těžká, musíme hledět na bitevnici Bis­ marck jako na velmi mocnou německou loď, protože byla nejnovějšího typu a tím, že byla zničena, naše úloha udržeti kontrolu na sever­ ním Atlantiku je velice usnadněna." Churchill však dodal, že to je pouze jediné vítězství v řa­ dě neustálé činnosti na mořích a že je vyváže­ no zlými zprávami z bojiště na Kretě. Tam zá­ pas je na vahách, prohlásil premiér. Bylo do­ znáno oficielně, že dva anglické křižníky a čty­ ři destroyery byly zničeny v bitvě s německými aeroplány při pokusech Němců o vylodění voj­ ska z lodí. Podobně je dosud pronásledován ně­ mecký křižník Prinz Eugen, 10,000 tun vodního výtlaku, který patrně opustil bitvu a nechal Bismarck, aby ji sám vybojoval. Zpráva admi­ rality o potopeni Bismarcku zní: Kl'ižník Suf­ folk, 10,000 tun vodního výtlaku a křižník Nor­ folk, 9,925 tun, obdržel zprávu od výzvědných aeroplánů, že Bismarck a Prinz Eugen pokouše­ jí se dostati z Bergen na Atlantický oceán a o­ debraly se do Dánské úžiny, aby byly na stráži.

V pátek večer dne 23. května Němci připluli pod krytem sněhu a plískanice a mlhy, která snížila viditelnost na míli. Ale Norfolk a Suffolk ne­ spustily se jejich stopy. Současně jiné anglické lodi obdržely rozkaz, aby zachytily německé lo­ di. V sobotu ráno Hood a nová bitevnice Prince of Wales, 35,000 tun vodního výtlaku, přiblížily se na dostřel k Bismarcku. Bitevnice byla zasa­ žena. Chvilku na ní vyskočilyplameny, ale plu­ la plnou rychlosti dále. Hood byl zasažen a klesl pod hladinu po ohromném výbuchu. - Bítevní­ ce Prince of Wales byla zasažena, ale pokračo­ vala se stíhání Bismarcku. V sobotu večer pod­ nikla útok a německé lodi změnily směr od jihu k jihozápadu.

České krávy sabotují: Také zásobování potra­ vinami je v mnoha krajích obtížné. Není to vždycky následek špatné organisace nebo zlé ville Němců. Nkazuje .se na pNklad, že i krávy dovedou sabotovat, jé-U to zapotfobí. Der Neue Tag, pražský nacistický deník píše. že "krávy byly až dosud považovány za nevinná a nepoli­ tická zvífata. Nikdo, kdo není obeznámen s po­ měry v "Protektorátě" nemohl by si pi'edstavit, že mezi německými a českými krávami, které jsou přece stejné rasy, mohou býti velké rozdí­ ly. A přece tomu tak je. V jihlavském okrese do­ daly 202 české krávy v listopadu 1940 - 10,983 litru mléka, kdežto 202 němecl{é krávy téhoi· okresu nadojily 17,430 litrú mlélrn. Prť1měrče­ ské krávy posledních pěti měsícú r. 1940 byl 2.5 litrů denně, průměr německé krávy 4.5 litrú denně." Der Neue Tag si ovšem nenechává ují­ ti příležitosti, aby nevyhrožoval Čechúm. Také jiných surovin není dostatek. V četných okre­ sech je nedostatek podkovái'ského kujného že­ leza i ostatních: kovft pro živnostenskou poti·e­ bu. Je citelný nedostatek textilií, kiiže a obuvi.

Příděly tohoto zboží jsou dodávány v šestimě­ síčních lhůtách.

*

"'

Lyons, Kansas. - V době 80 roku své existence jako stát Kansas ještě nikdy nezval své sou­ sedy na nějaké slavnosti. Letos však učinil vy­ jímku. Na letošek totiž pl'ipadá 400. výročí pi'.'í­ chodu prvních bělochú clo státu a proto každý Kansasan se pÍ'ipravuje k oslavování. Bylo to v létě roku 1541, kdy generál Francisco Vasques de Coronado z Nového Španělska, jak tehdy slulo nynější Mexiko, ztrávil šest týclnú v kra­ jině, která je nyi1í středním Kansasem. Měl tehdy s sebou tlupu 38 vojínú a doprovázel ho kněz Padre Juan de Padilla. Z uvedeného leto­ počtu vysvítá, že tuto část Spoj. Státu navští­ vili Evropané a přinesli sem ki'íž kfosťanství o 79 roku dříve, nežli Pilgrims či Poutníci pl'istá11 u Plymouth Rock; o 66 roků di'íve,nežli kapi­ tán John Smith se potuloval po ulicích James­ town a o 235 let dříve, nežli bylo podepsáno prohlášelli neodvislosti Spoj. Státu.

i...

•\

Oddil dopisovatelski

Straus IL

VESTNf K

Ve stiedu, dne 4. Cervna 1941.

I

Doplsy, jei by obsahovaly nevecne, neb za vadne polemiky, potadatel predklado, ye smyislu stanov Tiskovemu Wboru k vlastnimu rozhodnutl. kid Karel Jonag, cis. 28., East ernard, Texas.

Bratri a sestry:— Myslel jsem, 2e nas br. taj. Holeeek v poslednim Vestniku bude mit, co se vee stalo v naei mimotadne schuzi dne 18. t. m., ale asi ze rajtoval ten traktor celY tYden, jiste kdy2 byla k tomu pohoda, kterou jiZ farmari pottebovali po tech deetich. Nic se mu nedivim, ze na psani nebylo kdy, tak se pokusim to za nej podat olentm, kteri ye schtizi nebyli skrze dalekou vzdalenost aneb pro jine p •ioiny. Prvni by bylo me ptani, kteti jste schuzi nenavetivili a budete tohle list, abyste mne o torn uvedomili, neb bych skuteene rad se dozvedel, kolik naeich elenti etc pravidelne Vestnik.

Odhlasovano bylo nasledujici: 1. Odhlasovano a prijato, ze vlo2enY dolar po eas placeni na sin ma dnes cenu jen 80c.

2. Odhlasovano a prijato, ze elenove, kteti platili na sin, nebudou dostavat Zadne dividendy, jak se platilo drive.

3. Odhlasovano a prijato, 2e se bude vyplacet stare elenstvo, co platili na 80c na dolar z penez, co se drive upotiebilo na dividendy, a prvni budou vyplaceni dedici po zemrelych clenech, pak prestoupli a odstoupli, anebo s vyplacenYmi certifikaty, pak prijde vyplacet Ziye elenstvo v rade, merle se od nejstareiho Clena prvni a ptijde se dolt" k mladeim kaZdYm rokem.

4. Odhlasovano a prijato, elenove kteri byli eleny kdysi u zdejeiho radu Karel Jonas Cis. 28, vystoupili a se odstehovali a dnes jsou nezvestni, neptihlasi-li se do 7 let, jejich vklad pak pripadne radu Karel Jonas.

5. Odhlasovano a prijato, ze nemocenska u nakho radu znstane tak jak byla, a kterY glen by si peal vic nemocenske podpory, mute se stati elenem u nemocenskeho odboru, kterY se zaklada u HI. U. SPJST. 6. Odhlasovano a prijato, elenove pristoupli k radu Karel Jonas po vyplaceni sine, dluhu, kterY byl u HI. co piljeka a ptijoky od mohou se podilet co elenove sine kdy prispeji aspori $1.00 roene do sirioveho fondu po eas vyplaceni starYch diems, jak udano v odstavci Cis. 3, po zaplaceni prvniho $1.00 nabude hlasovaci prdvo, o eemkoliv skrz sin. Budou-li kdy jake penize k vyplaceni nejakYch splatek, ka2dY glen dostane rovnYm dilem. Novi elenove, kterYm neni moZne splatit $1.00 najednou, mohou to splacet 10c mesiene, pri pravidelnYch mesienich poplatcich.

S vyplacenim se pane jak odstavec cis. 3. zni, a2 ke konci roku, aZ bude vee skolektovane, jako najemne ze sine a zaplacene dane a pojistne a opravy, jestli jake bude zapotrebi na sin.

Cleni, kteri jste se prestehovali obzvldet' ti po zemtelYch elenech a prestoupli k jinYm radfn a citi se, 2e kdysi byli eleny radu Karel Jonas, a nebyli vyloueeni, necht' oznami sve spravne adresy, na ni2e udanou adresu br. freetnika.

Abych nepsal co se jen udelalo obchodne v naeem rade take chci trochu popsat, co se ueinilo na Den matek ye schtizi druhou nedeli v kvetnu. Po ukoneeni pravidelneho jednani br. predseda Keprta oznamil, ze jest menei program ke cti naeich matieek. Na to nas da yno vyslouZilY ptedseda br. John GajevskY pre'Ceti krasne verse k tomu dni pripadne ,a kdo jen si trochu veiml toho, musely se mu zvlheit oei od slz, neb tak to dnes jest: Pro nas kdy2 mame na svet prijit, pro nas pled kdy2 odchazime z domu do sveta na svtij chleb, a nejvice pro nas plaei zvlaete o syny, kdyZ musi do boje.

Na to byla prichystana svadina bratry s pomod, rnladYch Clenek. Ke stolu mely prvni mi-

sto nave matidky s ditkami, a my bratfi je men co nage navgtevnice v tu chvili, pti dem2 jim hrali na harmonium, aby jim to lope chutnalo, a aby byly vesele ph tom aspori v jejich duSich.

Pak veder jsme se v gichni dostavili do sine KJT., kde oba spolky SPJST. a KJT. po devate korunovali kralovnu kvetin, pri ktere pHlelitosti letaeim rokem byla zvolena mlada elenkyne z KJ2T. spolku, sleena Bessie Vanek, dcera naeeho sp. br . SPJST. a KJT. a sp. sestry KJ2T., Martina a AneZky Vanek.

Kralovna kvetin Bessie Van& dobre si to vee zaridila, 2e v§e elo jak na dratkach, a nasledujici byli jeji vyvoleni pri celem torn pochodu. Na trine ji deekavala z roku 1940 kralovna kvetin Marie Janie s kralem Robert Kubenou, vyvolavadem jeji kralovske druZiny byl pisatel techto radkri. Obradnikem pri korunovaci byl nas distriktni poslanec v legislature hr. L. L. Duckett, kterY prvni pripadnYmi slovy dal poctu veem pritomnYm matiekam y ten den, pak nasledoval prichod ke trtmu. Prvni byla maid deveatka, ktere byly pojmenovane "Ladies in Waiting": Martha Vacek, Dorthy Dehnel, Frances Novosad, Lillian Janie, Ann Dorris Sklar, Helen Valigura, Clarice Marik, Karolinka Kubena, Dolores Dobiae a Henrietta Sklar. — Pak byli vyvolani "Duchesses a Dukes": Lillian Dujka a Richard Sklar, Geo. Horelica a Frank Pildik, Martha Kudera a Allen Koval', Beate Hlavinka a Frank Smajstrla, Lucy Wisocki a Josei,Krenek, Sophie Wisocki a Josef Viktorin, Irene Brandl a Charlie Sklar, Leona Koval' a Daniel Pustka, Patricia Hlavinka a Alphonse Vacek, Evelyn Walzel a Gus BlaZek, Lucille Hlavinka a Justus Urbie, Ane2ka Morris a Klement David, Geraldine Pustka a William Ho'Zek, Editha Sklar a Henry Barton, Andelina Jani g a Charlie Kledka.

"Maids of Honor": Evelyn Perrard a Clarence Tiernan, Helen Marie Faltisek a Josef Hlavinka, Princes a Prince Able Duckett a Louis Janik. Crown carriers: Bernard Vanek a Viktor Hlavinka. Train carriers: Dorothy Konatik a Inez Marik. Kral — Simon Kudera dekal na kralovnu kvetin Bessie Vanek.

Po veem torn twodu byl krasnY march, vedenY kralem a kralovnou a ph ukondeni prvni valeik byl zatanden kralem s kralovnou a pak nasledovalo jejich komonstvo a dalei a korunovaeni obrady byly ukoneeny.

Kralovna kvetin Bessie Varikova pri obdrZeni korunky krasne podekovala, napted v Ceske a pak anglicke keef predsedum obou spolkt a veem elenum za pripraveni ji takove radosti v jejim Zivote.

MoZna, ze nekdo rekne, prod ten stars' o tom tolik piee. Nic vic, jen tolik chci poznamenat, Ce kdy2 mladeZ nee° kona a nepochvalime ji aspori dasteene , tak ji dalei energie k neeemu takovemu ochabnou, a ja myslim, 2e na to mCrne nag Vestnik, abychom takove ruzne zabavy v nem popsali, ne jen proto aby se jejich jmena blYskala v novinach, ale by lids, kteti po pripade by chteli takoveho nee° zadit, aby meli prilelitost se poueit. Jestli se nemYlim, v nakm rade to bylo prune zadato, pak se oba spolky tady v tom spojily a udelaly to zajimavejei, protole kaZdY spolek si zvolil svoji kandidatku, a pak se kona zabava a na to zahave za kaZdou vstupenku dostanou tolik hlakolik centir utrati. A pak elenove i jini mohou psdt :linen() to neb one na volebni listky.

A kterd, dostane nejvic hlasri do 12 hod. v noel, to je zvolena. Jak dtu, rad dis. 28. kona tuto slavnost asi prvni po nas, ale trochu jinYm zpusobem, a take to se velice tarn libi obecenstvu.

Chtel jsem jen troeku psat, ale skorem budu mit celou stranku napsanou, ale jests nee° co mne pizlo do hlavy onehdy pri prehli2eni nakho Vestniku, zprava br. Edw. L. Marka, neetniho Hl. TJ. "Prehled novYch Zadosti za mesic duben 1941." — Oznameni jen asi sloupcove, 60 novYch blenri do pravidelneho pojigteni a 17 elent do Detskeho poji gteni. Celkern 77 vgech novYch elenti, a 80 elent odstouplYch, vyloudenYch i s D. O. a 16 elenti ze-

mfelS,ch, celkem 96 tient'. 0 19 elenfi vic odpadlych ne2 novYch. Co je toho prieina? Ja myslel kdy2 tady budou miti tolik tech jednatela ve svYch radech, ze to budou zpravy novYch alent oznamovanYch na cele strance v nakm Vestniku. Kde pri starern systemu jsme melt a2 21/2 sloupce vypineno novYmi dleny, 3 a2 4 sta novYch elentii mesidne. Umrtni pram& jest skorem stejnY, co2 mtideme odekdvat, ale ptiliv novYch dlend jest na gs budoucnost, painatujme a hled'me jej udrkt. Za stareho systemu, kdy2 MI:1y mely jednoho jednatele i 8 nebo 10 tddil, a elenstvo ptibYvalo.

To by byl chmert v tom, prod kdy2 jest tolik jednatelu by nemohli to zdesaterondsobit, ale nejde to, jak se to ukazuje. Nejsra to bude tak jako kdysi, kdy HI. U. platila kteremukoliv dlenu 45% a 55% z ka2deho noveho Clena, a pak uznala, 2e to take nejde, ustanovila jednatele pro vice tadu jednoho, ti se toho ujali a neco se udelalo. A kdy2 se udelal dobrY pokrok, tak dolt s nimi a ptiljdeme do starch koleji. Asi si mysli, 2e novYch elena neni ba.

No u2 je skutedne das abych ptestal, neb jeAte ostanu po nosu, ale to nic, na to jsem zvyklY. Jsem v bratrske fide, F. V. Urbish, iieetnik Cis. 28, East Bernard, Texas.

Mad

v Boji za Svobodu, Os. 139., Danbury, Tex.

Ctene. redakce, bratti a sestry!

Zase jednou za nekolik mesicii se musime ohlasit do Vestniku, 2e tu v Danbury jests 2ijem.

Rolnici se ted' pohybuji v polich jako mravenci, neb ka2dY byl moc opozden s ptieddlYmi deAti a ted' by jsme uz zase radi videli spadnout asi coul neb dva vody. Korny jsou rozlilne, nekde se metaji a jinde jsou teprve vzejite. S bavinou je to same, nate''i ji2 maji ptekopanou a jini seji.

Na Den Matek 11. maje jsme se v gichni deti i s naSimi ditky sjely u naSich rodieu v Moulton. Taky bratranci Emil a Jan Svoboda s jejich rodinami z Floresville se dostavili. Dekujeme yarn za navSlevu. Bylo to oslaveni Mothers Day a jeji 67 let narozenin a k tomu zlatd svatba.

Taky oznamuji, 2e v bteznove schtidi jsme si zvolili br. Edwarda Urbanka co organisatora od nakho tadu, tak br. u redakce prosime, by jste si ho zaznamenali mezi organisatory. A Tobe, br. Urbanek piejeme hodne novYch elenii, neb je jich zde okolo Danbury a Angleton hodne rozprskanYch, co by se k nam mohli ptidat, a nam je toho tteba.

Ve stfedu 28. kvetna jsme doprovodili k vednemu odpodinku br. Jana Chovance. Br. Chovaned byl narozen v CSR. mesto keka. Ptijel do Ameriky k Yoakum se svou rodinou r. 1908. Pak od Yoakum se nastehoval zde do Danbury v r.

1920. Dail se veku taktka 80 let. Zanechava manklku, syna Jana zde v Danbury a dceru pi.

Dedek od Taiton.

V posledni schazi jsme se usnesli potddat na'Se schtide misto druhe nedele odpoledne druhou nedeli ka2dY mesic od 9. hodin rano. Tak pkijd'te. Mand 2e se kaRlY citi rano derstvejSi ne2 po poledni. S bratrskYm pozdravem, Miro F. Svoboda, taj.

Palacios, Texas.

Mill bratti a sestry! — Nak odbodka Blessing bude konati svoji pravidelnou schtimi tketi nedeli v dervnu, t. j. 15. Jelika druhou nedeli konaji oba spolky R.V.O.S. jejich pravidelne schtide, tak neni mano obe schide potadati soudasne. Nak odbodka bude potadat tanedni zabavu ve prospkh S.A.O.T. na Elmaton a pfi torn bude spoleend vedete a tak nak 2eny jsou 2adany, by kahla neco donesia. Tanedni zdbava bude se potddat v nedeli, zadatek v 8 hod. veder. Jste laskave z ydni, byste se v co nejvetgira poctu dostavily.

Za odbodku Blessing: Frank Domorad, Karel Nemec, taj.

U malice. — Ale mistre, jak jste me to vymaloval? — Prominte, milostiva, ale aspon trochu podobne to musi bYti.

Strana 4. kid Karel Havlieek cis. 4.

Hallettsville, Texas.

Ctene sestry a bratii! v kvetnove schuzi jsme Uvedomuji vas, se ujednali, v eervnu bucleme mitt vetg schtlzi, a buderne prijimat nekolik novS/.ch clenu. Tedy vas u yedomuji, aby jste se schtize sUeastnili a seznamili se s novS7mi bratry a sestrami. A zaroven mime nove stanovy na ruce, tedy kdy; priledete, tak se prihlaste o ne. Tedy pi'ijd'te 8. eer yna v 1:30 odpoledne. Radi vas uvidime y e velkem poetu.

Na shledanou! S pozdravem, Chas. Holy, taj.

Orchard, Texas.

Bratri a sestry!

Jak mime tomu roz7,:aalet? pritcmcn pit zahajeni 12.

Kdo z vas SPJST. Sjezdu, v East Bernard, Texas, zajiste sobe peeliatuje jak dp. Pavel Kaepar udelal nam tam clavaly hodnY proslov, a ke konci sve re'el nas yyzYval, abychom jii jednou ty nepratelske fence strhali. Jsem jistST, ze sobe dp. K. ani rieuvedomil jake nadkni pro tu vec v obeeenstvu vzbudil. Kandy byl hotov zahrnouti rukdv a dati se do trha.ni tech nep r. atelskch fencu, vzdor tomu ze sotva nekdo byl pritomen, kdy ty fence stavil.

Kdyi jsme zakladali zase v E. B., tu byl opet dp. P. Ka:; par p ritomen a udelal velmi povzbuzujici prosiov, a mezi jinYm pravit toto: Pratele, jsem. jilt t, te ' inne muj zrak neklame, a ja zde dues nevidim tadnYch katolikt, tadnYch evangelikti, aril pokrokait, ani svobodaIt. Ja zde dnes victim pouze lidi eeskoslovenskeho ptivedu, kteri se sem sjeli za vkch konein slunneho Texasu, aby jsme spoleenyrn r.silirn pracovali a pomohli naSim spoluredakum tam za moiem dobYti opet ztracene samostatnosid. — Jsem jistY, to nebylo mezi pritomnYmi ani jedne sosoby, kterd, by s Fatherem HaSparem nesympatizovala. A co se odehra y a dnes? Ten sam dp. Kaspar jako 'eredseda Svazu katolikri, svolal schazi due 11. kvetria do Shiner, Texas. Jak lio:w Dcmov ze dna 14. kvetna sdeluje z teto schfize referat, KaSpar one schazi predsedal, a v zahajovacim proslovu pravil toto: "Vilna doba nuti nas starati se sami o sobe". "Nee do se stara -cizi, pkichazi o sve."

Dale, ndp.

Netardus rozhovoril se o dejine.ch svetove risi. "Jak povstala? Stejne. is Beni, jakYra Hitler chce dnes budovat Nernecko. Ukatte mi jedinY Maly narod, ktery Anglie kdy osvobodila. Proto bych se ani piilii nespolehal, ze Anglie osvobodi eskoslovensko".

Dale, dp. Edm. Eily, te2 vidi nutnost prieiriovati se o kiest'anskau spravedlnost, aby katc1.3) zde mel priletitost k tivobyti, dle encikliky Lva XIIL, jiz vzpornenul. "Musi nam zaleteti na torn, aby spra yed post viddla jako zaruka svobody". V torn ohledu tadne noviny nevykonaly zde tolik jako N. D. Dale pan Alois Zidek pravil, ze redaktor N. D. pan Malec, vykonal pro nas lid vie net vSichni ostatni novinaki dohrornady.

Nechci zabirati mista ve Vestniku a uvadeti zde vie do podrobna co vie tam bylo mluveno, uvedl jsem jen nektere body, jak to bylo v N. D. ze dne 14. kvetna uvecjneno, a ono "Oslo N. D. mam uschovane na pamatku.

Jak velikY rozdil je mezi orlon schuzi odbYvanou v S. a VYzvou Monsignora Oldricha Zlamala, uverejnenou ve Vestniku ze dne 14. kvetna na strance 22., at' to etenati V. sami posoudi.

Jelikot jsem si -vedom toho, ze ye V. neni misto pro podobne polemiky, odpovidam pouze dp. KaSparovi, zc podobnYrn zbUsobem se nepratelske fence pouze upevriuji. Posledni SPJST. Sjezd povolil sluSnou eastku penez pro S.A.O.T., a jsem zvedav, jakY yliv bude mit tato Shinerska schtlze na KJT. Sjezd, kterS7 se bude letos odb-STvat.

John Gajevsk9..

VtEITNiK Aznerika rozhodne o virsledku valky. Walter Lippmann vraci se v Clanku uvdejnenem v Cleveland Plain Dealeru ke thematu o zakladech americke politiky ye svetle poslednich keel LindberghovSrch a jeho isolacionistickS7ch pkatel. Ve sve posledni keel ptiznal; k americka, intervence prodlouii valku. Tato ptiznani, jehoi pravdivost nemtie popiit ani Lindbergh, je v podstate ospravedlnenim Rooseveltovy politiky. Nehledime-linaveechny okrasy, vyvstava zakladni fakta, ze americka, intervence ohideend nejprve v eervnu 1940, dala SpojenYm Statrim cely rok k mobilisaci a zbrojeni. Narodu, kterY pied rokem nebyl naprosto pitpraven k tomu, aby se vudi nepriteli postavil sam, a kterY nemel valeeneho prilmyslu, jeni by byl mohl vyrobit potrebne zlorane, dostalo se clues priznani, ze ma dosti easu k tomu, aby se mohl pripravit na jakYkoliv konflikt. Ma-li bYt polltika SpojenYch Statt realisticka, jak Zada Lindbergh, ktera jinx politika mute bYt realistietej gi net ta, ktera jim ziskala celY rok k priprave. Kdybychom byli poslechli Lindbergha v dervnu minuleho roku, kdy padla Francie a kdy Anglie nemela dosti zbrani hajit se proti nemeckemu fitoku, a odepeeli poskytnout Anglii pomoc, byli bychom vyvolali moralni zhrouceni celeho sveta, pomohli Hitlerovi zmocnit se etyt kontinentt a ueinit jej nespornym vtdcem trojdohody namikene proti SpojenYm Ste, turn. Tim, ze jsme prohlasili, ze pointieme Anglii, zabranili jsme tomu, aby valka byla prohrana jit tehdy, a krome toho zesilili jsme pomerne vlastni obranne prosteedky 'Leto zeme. A stejne jako jsme chladne uvaiovali o zajmech Ameriky, kdyi jsme v loni slibovali pomoc Anglii, stejne chladne musime uvaiovat dnes, kdy stojime peed noidm vainSrm rozhodnutim. A nak rozhodnuti nesmi a nemtie zaviseti na tom, zdali Anglie ma nadeji na vS7hru anebo aspon na obrane proti Hitlerovi, jak se nam snail namluvit Lindberg, n3Thri na tom, zdali britske narody v torn ptipade, kdyby proti oeeka,vani Anglie podlehla, maji se podrobit Hitlerovi anebo postavit se po bok Spoj. Statilm. Nejvlastnej gi egoistickS7 zajem Spoj. State v nejhoreim plipade, ze totii Nemecko porazi Anglii na Blizkem VS7chode a v samotne Anglii, je oddalit tuto katastrofu co nejvice, •a tak ziskat eas, protote tim nejen bude Italie a Nemecko vice vyeerpano, a kdovi zdali nebude jim tim znemoineno vithec napadnout tuto zemi. Ale i kdyby doilo k nejhorSimu, a cela britska rise podlehla, bylo by daleko horSi pro nas, kdyby k tomu doSlo bez na§eho odporu, protote pak by cela moo Britske rise pte'Sla do rukou HitlerovS7ch. Kdeito, kdyby k pordice doelo pies veekerou na gi pomoc, dali bychom britskSrm narodtm moinost, aby se semkly kolem Spojenych StaRozdil mezi temito dvema motnostmi je obrovskY: je to rozdil mezi poratkou a Ustupem.

NemUte-li bYt Hitler poraten, jak tvrdi amerieti poraienci a nemilie-li se poiitat s odporem v Evrope, pak v naeich rukach leil rozhodnuti, zda mute Wert Hitler poraien a zda Anglieani a jejich Spojenci se vzdaji, of zda jenom ustoupi a povedou boj dale.

NEMECKt POKUS 0 KONTROLU PETROLEJE. LondYn, (OTX). Berlinsky tisk hlasi zaloteni spoleenosti Kontinentale Oil AG. s kapitalem 80 mil. RM. za podpory nemecke vlady.

Pkedsedou spravni rady je ministr hospodarstvi Dr. Funk, ye spravni rade je znamY general Thomas, dale Dr. Fischboeck, finaneni poradce nemeckeho komisaistvi v Holandsku, a koneene expert Dr. Kranch. Pribrani Dr. Fischboecka do spravni rady naznaeuje, to jde o pokus Nerneeka zmocnit se skupiny Royal Dutch, pokud aktiva teto spoleenosti nemohia 133"rt prenesena do zapadni Indie. Slooleenost ma zastupovat nerneckY petrolejarsk prfimysl na mezinarodnich trzich a opaffiti Toast na cizim potrolejarskem podnikani. Bude patrne holdingovou spoleenosti pro akcie rumunskYch petrolejarskYch podniktit v majetku britskeho a holandskeho kapitalu, sekvestrovanch Antonescovou vladou po rumunskem "pkevratu". (Financial Times, 16. dubna).

Ve stkedu, dne 4. Oervna 1941.

Mill bratii a sestry!

Prijmete vSichni srdeeny pozdrav a oznamuji vim radostnou zpravu, ze po seitani dne'Sniho dne 27. kvetna nam chybuje jenom 20 elenti, abychom dosahli poetu elenstva ku zaloteni Odboru Nemocenske Podpory pri nail mile jednote S.P.J.S.T. a dostdli usne§eni SjezdovYch podrninek. PriSti mesic, kdyt jenom trochu se prieinime, do,sahneme tadouciho poetu a zaeneme na'Si praci, kterou jsme si predsevrali na starost podporovati na'Se nemocne eleny. Musim touto cestou podekovati ySein Urednikinn mistnich radtii a ittednikum Hlavni tradovny za jejich neziftnou praci, kterou vykonali ve prospech zaloteni tohoto -odboru. Take tiskarne bechoslo yaka patki uznani za jejich y Ypravu potrebnYch forem a psacich potreb. Take nemohu vynechati jednotlive eleny, kteii se o to postarali, aby tent() odbor byl zaloten pri jejich radu a vLem srdeene dekuji za jejich spolupraci.

Zakladajici eleni dostanou tedy utitek i z toho tisice, jet nam dal predposledni Sjezd do zaeatku, protote podpora se bude ridit dle poetu elenn„ ale misto slotanych tisic dolarti od dyou tisic budeme mitt dva tisice, tedy vas pulak rovna se ted' dolaru. To znamena, ze dalLi elenstvo nema zustat pozadu. Pri kat& schtzi se prihlaSnjte, nebot' nas cil je ziskati celou naSi Jednotu do nemocenskeho odboru a elm vice alma, tim vetSi bude na'Se podpora. Lituji tech bratii a sester, co jsou jit eleny naSeho odboru, ze nemohou dostati podporu jit nyni, ale neni jinak motno, nebot' tento odbor nemate dd.vati podporu, dokud nebyl pra yoplatne zalotenY a den zaeatku ureenY. Jakmile se prihlasi tech 20 elenti, zajedu do H. T.T., porovname knihy a oznamime ye Vestniku, od ktere doby moino iadati o podporu.

Tedy jdete do piafti schtze, dejte se zapsati co zakladajici alenove a bud'te eleny teto bratrske druiiny. . S pozdravem na vas vkchny jsem Vas bratt, John Toupal.

Kamen poichnanim oboe. — V Tlueine u Prerova jest prastarY kamenolom, v nemt se lame jiz nekolik staleti kamen mramorove, ho vzhledu, zv. "Travartin". 0 obrovske plotny kamene jest v prtmyslu mimokadnST zajem a proto nekolik desitek delniku zde pracuje i po celou zimu. V tomto kamenolomu take pied rokem vytryskl moony pramen teple vody a podle posudkU lekarti jde o vYbornY leeivY pramen. Nyni zaleti jen na torn, jak bude pramene odborne vyutito.

Pro svobodu lidskou zahynul Hus na hranici, bratii Jednoty zakusili zarmutek vyhnanstvi, DobrovskY, Jungman a Palackj7 pracovali, za,pasili a strfidali.

Piejte Uplue svobody kaidemu, kaidou poctiy ou Traci uznavejte, ka Zdou dobrou snahu podporujte. — Holeeek.

Ude se staraji tisickrat vic, aby ziskali bohatstvi, net vzdelani rozumu a srdce, ac je TO nak g testi jiste cifileiitej§i, co Clovek jest, net co 'Cloy& ma.

Ve stfedu, dne 4. eervna 1941.

El Campo, Texas.

Ctena redakce a etenalstvo Vestniku!

Hihihi, hahaha, tak se usmivam, po pfeeteni pi. P. P. Mikeskove z Caldwell na muj posledni dopis, jako 2e uZ budu-li psati, 2e ua nebude vice odpovidat. Pi. M., ono se to lekne, ale ja Vas toho slibu sproSt'uji a pieji si, by jsme dale debatovali, ale ye Vestniku, a nezatahovat to do Oechoslovaka, neb etenali 6echoslovaka nemusi Oat, Ze br. Moudka neuvelejnil mfij dopis ye Vestniku, a redakce Oechoslovaka Ze neuvelejnila dopis pi. P. P. Mikeskove v Cechoslovaku. — Daval jsem pi. M. posledni slovo, ale po pfeeteni jejiho dopisu si trokeku omoeim, ale to take bude miti svoji ptieinu, aspori mam za to! — Tak jako ja, dle vyrozumeni se u2 nedam plevratit. Ano, to ne, neb main take sve zasady, z kterYch se nedam zviklat! Ale toto je vedlejSi. — Tak phi doprovodu sestry pi. Frank Ustynikove k poslednimu odpoeinku, kde2 byla ulo.Zena na vaenarodni htbitov ve Wharton, IplinaleZela k naSemu ladu dislo 50., budiZ ji zeme lehka — pisijde ku me pan, vita mne, jrneno? Po pkedstaveni se jsme se dorozumeli, Ze jsme se znavali vice neZ pled 45 roky, hezka to doba, tak Ze za takovou chvilku uZ se musi na ledacos vzpominat. Hovor, tak Ze IA main dat pokoj to Mikeskove. — Ja kku, znate ji? Odpoveded', Z"e dobke. Ja to chtel jako trokeku vyuZitkovat, ptam se dale na stall, asi Ze padesatnice. Vite, to jsem se take nemusel ptat, ale myslel jsem, ze do mne dZgard jakasi mlad'oueka, nezkuSena. Mlad'oueka teprve 50, to jsou nejlepSi leta, ale tady se o to nejedna.

— Dale se ptam, je, li to pi. M. opravdova, narodovka, nebo jak ja rikam, 'Oak vite. On ten pan se trokeku zavrtel a odpovedel, Ze on mysli, ji to narodovstvi jde od srdce, ale ted' ten dodatek, 2e ona, jako pi. M., Ze ze 14 deti je jedinka narodovka, jeji jedne sestry ditky vubec Cesky nemluvi. — Vite, pi. M., toto uznavam nemriZete nechat jen tak a odpovite na to, tkebas jste slibila neodpovidat. — Jak kdosi na Fayetteville pravil, Ze takove debaty tentonc neSkodi a etenalstvo to se zalibou ete. — Tak pi. M. jste obdrZela dopis bez podpisu, tam take bylo troSieku rozumku. — Ja take se pfiznam, Ze jsem zas olx1r2e1 dopis soukromY, ale s podpisem, ale vlastne s dvem, a doufam, Ze br.

Moudka nebude nic nemitati, kdyZ ho zde skoro doSlovne uvefejnim, aspori si etenati mohou udelat fisudek atd. Dopis zaeina: Cteny pane Bartok Neznam Vas osobne, ale neda me to abych Vam aspori soukrome par ladkri nenapsala, po nekolikrat pleeteni VaSeho dopisu ve Vestniku. Ve stiedu 7. uhadl jste a uznavalie, prod mnozi lide nepiSou do novin pro Vas, anebo piSou soukromnY dopis bez podpisu. Do novin nikdy nepiSou, a za druhe mysli si, co bych se do ethos' michal. Bud'te ale ujiSten, 'Ze jich mnoho s Vami, je jich, pane Bartok vie neZ si myslite. — kika se, s pravdou nejdal dojdeS. Vy jste doSel, ale do bryndy. MriZete bit Oechem jako poleno, dobrYin vlastencem, ale to nestael, eloveee drahY, kdy2 neukvate buben. elovek podpofi dobrou vec jako "OervenY kfir a jine, ale kdy2 nevybubnuje co udelal, tak nieim neni. Dnes s pravdou &ova nedojde nikam. Lhal dvouramenal — dobrY tludhuba, pochlebnik, takovY si razi cestu Zivotem lehce, ale pravdomluvnY, spravedlivy elovek, na toho se hned sesypou jako vosy. Prod radeji nepiSou ti lidi: budeme tak dlouho hleclet udrZet nas matersky jazyk, dokud se udrZet dd. Valyt' je to smene, nesmysl, kdo si mysli Ze v Americe ska fed nezahyne. Jak jste jednou psal, za 2025 let bude wacnosti ji slySet, a2 my stall to nebudem, to jest piece samozlejme. Mame 4 syny a 3 dcery — vAichni naSe deti umi 'dist a psat pesky, mluvi dobfe, ale sejdou se dohromady a oeskeho slova neuslykte, ponevad2 dva syni maji Ameridanky. Domlouvam jim, odpo'OA': ale mama, nam to jde lepsi, tak mriZeme se vAichni dorozumet vespolek. Dva nejstark hochy poslala jsem do Skoly, anglicky neumeli, zde v Americe rozeni, co2 me dodnes mrzi, kdy2 si vzpomenu, co ty moje deti od tech americkYch rozvezlantil zkusily. Skubali je, trhali, stale rukama na ne, Ze jsou nemi, a velte me, Ze druhYch pet anglicky umely neZ Sly do Skoly, a ty mely pokoj, Ze jim mohly odpovidat a se

Strana L.

17tSTNiE branit. Ja neznam zde rodiriy, kde deti jejich deti mluvi desky, a jestli jsou zde nekteti, tak mluvi velic• Spatne. — Nevaimejte si toho, Ze yarn dopis neuvelejnili, jak jste tam napsaj pravdu, to jste tedy mohl ocekavat, to jest piece samozfejme. Redaktor musi tlouct k to strane, kde mysli, Ze deska led v Americe nezahyne, vZdyt' je to jeho lemeslo, jeho chleba, aCkoliv to sam vi, Ze se tak po letech stane. Dokud se eesky etc, on ma co tisknout, aZ to pomine, zahyne i jeho lemeslo, nebo anglickYch je pina Amerika. Proto, pane Bartok, nenechte si otravovat VaSe chvile na stall a pike zas. — Znam i mnoho deskYch rodin, ktere se mezi Cechy nehlasi vribec. Proe? Nemaji rady hadky, klepy, radeji jsou stranou, jak to kdysi psal p.

Gallia, se mne zda. Jak mriZeme Zadat svornost v Evrop y mezi slovanskou krvi, kdyZ neni moZno mluvit o svornosti v meste, kde jest par 'deskYch rodin? Jedna krev, jeden cit (ma bit, ale toho neni) a oni jsou rortraeny na nekolik stran), a jedna strana proti druhe "6eM".

'Co potom elovek mule odekavat z Evropy? Nemuselo bit to — co je dnes v Evrope. Kdyby tolik slovanskYch narodfi bylo spojeno dohromady. Pfelomite jeden prut lehko, ale 15 prutil pohromade nezlomi ZadnY. Ale neSt'astna, ne, snatenlivost mezi deskou krvi, to nam. tolik Skodi a za to tak bolestne trpime. Tak na to hledi rodina. Podpis oba manZ. ele. — Pozdrav na Vacelou rodinu, pane BartoS, a piSte zas. Bud'te tak laskav, zamlete naSe jmeno, my mame radi pokoj. — JeSte zapomela jsem se zminit o torn, 2e tolikrat je elovek dlovekem, kdy2 umi vice feel. Nejsou-li pak to smekie slataniny!

To jest povedene: Nemce jmenujeme netvor, pes, hyena a jinYm jmen, a pled jen dle toho by mel bYt nekolikrat elovekem, ponevad2 malo je Nemet, kteli neumi 2-3 feel, vyjimka Hitler sam. — Dekuji zde nejmenovanYm manZelrim za uznani a souhlas a povzbuzeni dale k dopisovani. — To dale dopisovani bude zaleZet na tom, bude-li toto uvelejneno doslovne, neb v tomto dopisu najde nada deco, co bude nekomu proti srsti. — Take si ten Beran z toho Arkansas do nas trkl, ale to nic, ja zodpovim jen sam za sebe, ke si nepfeji debatovani s elovekem, kterY je vicekrate dlo yekem net jedenkrat. Tak se me zdalo, Ze yysvetleni br. red. ho jako usadil, coa sam uznal a prosil za odpuSteni, ale ted' se mu to zas rozleZelo a zaeina rYpat dale. — Pi. M. ku konci debatovani phi spechal na pomoc honem jak na koni, ale tam byla pornoc zbyteena, ne v padu, pi. M. se sama trefi obranit. — JeSte deco: Skola Isaacson ukondena, vyueovano 9 mesicri. Mame Skoldozorce, vaichni 3 naSinci, u2 po nekolik that. Uditelka, naSinka, phijela k nam jako k hlavnimu Skoldozorci Emanovi, na nejake vyjednavani, udeni pro pliSti lhatu, neb se ji u nas libi. Na vybidnuti zristala s nami na °bed. Po obede se taxi pani Tluekove (kdysi sl. Chovancova), spustim na ni takto otazkou: Jafku, mam v novinach se ZenskYmi jakesi debatovani, a jako ueitelka, kdy2 jste uaila na jednom mist y 9 rokti na Taiton, mriZete me povedet toto: ja tvrdim, Ze ditko kde je to moano, by se melo pliueovat anglicke mluve hued doma, drive ne2 jde do Skoly, a kteresi Zenske tvrdi, Ze by ditkam nemelo bYt dovoleno doma mluviti anglicky, anglicky Ze se naudi ye skole. SlySte jeji odpoved': — Jen jim lekne•e, Ze takove ditko neznajici ani troSku anglicky, Ze je ye Skole jak ztracene, a takove ditko Ze je celY jeden rok s ueenim pozadu, net' se troAku ()smell, aby mohlo v ueeni pokradovat. V sousedni Skole Gabler Creek ueila pi. Tluekove s•stra, sleena Chovancova s principalem panem Sklivankem z Caldwell, ktery zde uci jiZ asi 4 roky. Je me divno, he v nekterYch osadach pine osazenYch naSinci si nemohou vyvolit uditele na gi narodnosti. jsme se take prohledmiti nak nove zatizene Hl. U. ye Fayetteville. Maji to tam lige pane zalizene, a uspokojuje vSechny Ufedniky.

Kdy2 tak nam br. Chupik ukazuje vSe to zahizeni, ptam se, kolik ja jsem jiZ asi rozu v nak Jednote? Chyti knihu, otevle, ma to ajnc cvaj a pravi, he 38 rokC, a he jsem opravnen jih etvrtinu sraZky placeni poplatkfi. Br. Chupik pravil, he i/4tinu, a 1/2 bych byl radeji slySel. — Take jsme se sifdastnili oslavy tomatove ye

starem Ellinger. Tam yam bylo narodu v autach, he jsme ani nemeli kde flak Plymouth uvazat. Ja myslel, paru Nemeiskach, ale pkekvapen kdy2 v okra glenem vozidle jell eernoSi, harmoniku v hrsti, hrali a zpivali — "Kdy'Z jo., libe spim". Opravdu se oslava yydafila a k tomu phispel br. D. Juren, a nebYti jeho, oslava by byla mela o BartoSovu rodinu mene. Bratte Juren, pled Altair nas chytnul takovy lijavec s yetrem, he se zdalo he naSe Plymouth poleti, nebylo pled nami ani za nami na 5 krokfi videt.

Za nami ostalo demo, a tak mam za to, he i oslava v Ellinger tomu neuSla. Dej, Daniell, yedet jagaco. U nas doma ani nekaplo. Co se nas tejde, mame bavinu okopanou, korna vypada, pane, ad misty hmyz, cutworms poSkodili, .2e muselo bYt nem kusami ptesivano. — Po deco dele ne2 2 tYdne pekneho podasi nam, co toto pik ve stledu odpoledne zas zavlaklo, ad jsme o deSt' nestali, ale vzali jsme to. Dnes ye etvrtek etu v el-campske- Svobode FrantiSka z Robstown dopis. Ukonduje: ten nas dededek B. ma pofad nejake nesnaze. Je me divne, he pi.

M. si s dedou lepe nerozumi. Dobfe to piece mini oba dva. Tot pozdrav Josefe a hied' ty deSte zastavit. — JeSte nejakY dodateeek: Musim dat, jak likame kredit pi. P. P. Mikeskove za vysvetleni zdefaim nekterYm tern zatvrzelYm, a je to na co ja vkly poukazuji, he jsme jeden narod (to haStetivY, to vynechte, neetete to), ale se mne zda, jak by hazel hrach na stenu. — Tam jste na for lepe, pi. M. pliSla a lepe se to dte, kdo mluvi vice fedi he je dokonalejAim Clovekern, (to mini jen jednim), ale ani to neni spra,vne tedeno! Tak ten kdo mluvi vice keel, tlebas by byl ten nejvetai sonavagon, byl by dokonalYm, a &ovek starAi, kterY nemel pfilektost se naueiti jinni led ne2 svou matetskou, byl by proti takovemu, — no dekuji pane za takoye phirovnani. — Take jsem zakroutil moji holou hlavou nad tim dekovanim p. V. B. texaskYm Moravcrim. — JeSte jeden dodatek a to br. Nememu. Jsem ochoten kandou chvily uzavfit mir s pi. M., to i bez makovYch buchet, a postadilo by jen dobre porozumeni, a ne podezlivani to a to a tak a tak. — Dale jsem se take pousmal, vite ja se vhdy smeju, kdy2 je co k smichu. — Tak br. NemY jako ustupuje bratru Holeekovi, proto he je chyttejSi. — Zrovna tak jak ten sedlak, jak se trkal s tim bejkem, kdy2 ho bejk plerkaval, sedlak povida, he moudlefai povoli.

Mam toho jeSte vice na srceti, ale pro dneSek delam puntik. Znamenam se jak drive, Stalidek Jos. BartoS. kid. Fort Worth els. 154, Ft. Worth, Tex. Ctend redakce!

Nejdfive dekuji za uvelejneni myth deSlYch dopisri. Prosim, uvelejnete i tento.

Mill brathi a sestry, znami a platele! Zveme vas srdeene do Sokolovny dne 15. derma.

NaS lad pofdda, zbavu a te'Z program pro ty naSe muZieky a tatinky; deti se na to OA. Program zaene hued odpoledne. Mame k uvadeni teZ nekolik novYch Tedy nezapomerite.

Nebudu zabirat mnoho mista lepSim dopisam. SrdednY pozdrav a srdeeny dik p. a pi.

ZazvorkovYm v Ennis, Tex., za to krasne pobaveni v Dallas. To divadlo bylo mod krasne, lepe jste ho ani sehrat nemohli. Take srdeenY dik pani a slednam dallaskYm, mely hodne prace a daly vSechno s radosti. JeSte srdednY pozdrav faem etoucim.

Anna Svitak.

Oznameni Omura fadu Jaro 6. 130. v Dallas.

PonevadZ prvni nedeli v mesici Cervnu bylo poladano slavnostni otevfeni sine ladu Pokrok Dallas Cis. 84., ktere bylo spojeno s celodennim programem, byla schfize tadu Jaro, ktera jest obvykle polada,na prvni nedeli, odlolena a bude konana druhou nedeli tento mesic, dne 8. 'dervna 1941. Zaeatek ve 3 hod. odpoledne. elenove jsou Zadani, aby se dostavili do teto sehtze v hojnem poetu. Rtizne zajimave J. F. BouSka, taj, tosti jsou k vytizeni.

Btrana 6.

Dallas, Texas.

Mili etenaki Vestniku!

Pokusim se struene sant o nanejvyg spegnem pohosteni, ktere pro Zenske krouSky a jejich rodiny uspokadala v dallaske Sokolovne, vam vgem znama, netnavna pracovnice, pi. Anetilta Zazvorkova, z Ennis.

Lida pohostinni jsou gt'astnej gi neS dobroeinni. Je nam znamo, Se dobrodinnost na daleke cesty odjizdi, pohostinnost doma astava.

V patek mne pi. Z. zvonila z Ennis: dovezu maso, kruty, slepice, mleko a v gechno peeivo, hotove pro 200 osob sve pomocnice na myti ne.dobi; ptijedeme mezi 9. — 10 hod. dopol. Ty mne obstarej chleba a poSadej sestry z Kroutku o salaty, zeli, knedliky a tak jako vkly uvedla jsem telefon v dinnost. Na ge ochotne sestry jsou pohotove v kaidy eas, jen jim co je tteba. Hned vytahnou paradni ubrusy, nadoby, pkibory, ptivezou to do Sokolovny a pusti se do prace a v male chvili mete zasedat. Pi. Z. ptivezla na ureenY eas vgecky :ty do ziatova upeeene kroeany a slepice a vge ostatni a svoje kuchafity, pomocnice, ktere vtechny ty zasoby 2 dny a snad i noci pkipravovaly; byla to pi. Bro&ova, Statikova, sled.

K. Nevolova a 4 pomocnice. Kuchatka pi. Libuge t aludkova, ta v gak neptijela, snad byla mot unavena; neni divu, tolik kolaet a jineho pediva ptipravit. Na ge Seny se zase vyznamenaly s rtznYmi pkikrmy a salaty.

NavAteva se schazi, pi. Seveikova z Needville s kterYmi jsem a jeji vdane dcery byly se seznamila, pak pkijely damy z Houstonu: pi. Hanusova, dcera-a sYt; Svaeinova, pi.

Olexova st. i ml., pozdeji ptijely, pi. Brovcova a jeji dve dceru gky a pi. Tegel z Houstonu, a p. a pi. Clark z Ft. Worth, pi. Paulova, Svitakova, Beekova, Zichaeltova ,syn a snacha; pi.

8panelova a jeji dcera pi. Braun. Llenky kroutku kadu Pokrok 6. 84, den. (a oVgem jejich rodiny), Kroukk deskYch Sen. Pozdeji z West manS. Holaskovi a Morrisovi. Z West jsme vas oeekavaly vice. Asi ye 2 hod. odpol. pkijela ochotnicka, druSina z Ennis. Na ge mlada devetatka ve svYch vy givanych bluziekach ochotne obsluhovaly, v ge bylo podavano s skou upkimnosti a v§e glo jako na dratkach.

Nekdy, kdyS myslime dobro udelat, trpite slovo napsane neltYm, v du gi zapadne a dovede otravit tu dobrou vtli nagi. Byla jsem upozornena na elanek psanY pi. Radov'ou v t echoslovaltu, (sami jej neodbirame). Ale mohu Vain, pi. R. dosvedeit i vgechny sestry v KrouSku, Se pi. Z. nebyla ani jednou v nagi schuzi osobne, aby nas pozvala nejak jinak ne2 Vas, ac jsme si toho prali. Je pravdou, Se jezdila do Dallas, ale za svYmi osobnimi zaletiitostmi. Nas pozvala pisemne Neni moSno se zavdeeit ani 10 osobam, ne tak girgi vekejnosti. Kdyby to byla pi. Z. delala pro osobni Teel, byly bysme ye sve schtzi take hlasovaly. Ale ta oslava jejiho 30 let pobytu zde, mela ve svem pozadi Teel glechetnY. Pustily jsme se do haeltovani ubrusu a v dobe 3 tYdnil byl hotov; vynesl pokladne pomocne akce $23.25; houstonskYch ses. $16.75 a pki torn jsme se navzajem pane pobavily. Nejlepe je zapisovat si uraky v prach, dobrodini v mramor. Jen pi. Z. pokraeujte ve sve praci a nadkni dale. Uznavame, ze neni moSno kaZdemu tak a tolik pracovat.

KaStlY nema ty prostkedky a ani eas, jako Vy. Pi. Kadankovo, z Corpus Christi poslala omluvny dopis, Se by se rada steastnila, ale je to daleko a mnoho prate pied ukoneenim gkoly pro ueitelku. Ve svem dopisu Cini poznainku, aby se Senske kroutity sjednotily pro pomocnou akci Sen, abysme si o torn vzajemne pohoNavrhla ses. Zazvorkova, aby se phtomne ses. v sezeni o navrhu tom pojednaly.

Pteds. nageho ses. Merlikova, zahajila tuto mimokadnou schtzi za ptitomnosti 40 Sen ve 2:30 odpol. Ses. Valdikova navrtiena zapisovatelkou a zpravodajkou. Ses. Merlikova lakeZetla dopis psany pi. Zazvorkova, kdeS se omlouya, Se lituje, ze nemfde bYti mezi nami, nastava ukoneeni gkol a ph nich rtzne progr. jako uditelka musi kidit. Dale ve svem dopisu Lini poznaraku (ktera nam Bala podnet

vtaTNI8 schfizce), aby .vgechny, Senske , kortiSky byly sjednocene v , pomocnou akci Sen v Texasu., A kdyt oblastnivyhor SAOT. porada na rtznYch mistech (tughn katide 3 mesice) sve .sehOze, aby zeny jako sa.mostatne , teleso do tech schtzi byly pozvane, a.mely sve schtze v ten samY eas oddelene • (Nevim zdali jsem to spravne objasnila; ne-li, prosim nekterou z dam pkitomnYch ,aby chybu moji opravila).

Ses. Olexova nil., tajem. obiastniho vYboru, ptipomiria, ze v , mnohYch osadach je gte tenske kroutky nemaji zaloSene a zadaji, aby by-. ly vyslany 1 neb vice Sen,. ktere by jim ucel techto pomocnYch krout. vysvetlily a pomohly zaloSit. Vgude tam, kde byste si toho pkaly, s radosti se k yam nekdo , vygle, jen clopigte taj.

Oblast. vYb. pi.. F. Olexove do Houstonu. Ona vam odporudi osady vlivnou elenkyni, ktera k vam zajede a pomuie uvesti v einnost Sen odbor vkpomocne akce. Ses.. Svaeinova, pokladnice oblast. vYb. pkijimarpenize od pomoc-. ne akce Sen. Sdelila nap, Se pied SAOT Vlad'a Maudr se vyslovil velnii pochvalne o pomocne akci Sen, ze svoji dtmyslnou pilnosti, jako pilne veelfeky snail nejvet gi proc. dart, jak gatstva, knih, pen& a pace pro na g odboj.

Pi. Morrisova z West nam podala zpravu z jejich odboelty. Vysvetlila jakYm zptsobem ony shani ty dary lasky. Catstvo nova pro betience, sbiraji obno gene, a co tech kviltt utily, jeden peknejgi jak druhy, prodavaji peCivo ,potadaji veeirky a jako *dude jinde, jsou to potad jedny a ty same, ktere v gechny ty prace vykonavaji z nad geni a lasky pomoci vymanit se to nagi drahe oteine z tech Seleznych drapfi zpupnYch docleju Nacka. V kaide osade se nada. stejnYm zptsobem pracovat; deje se tak die okoli a zvykt.

Dale byl zvolen 4 elennY resolueni vYbor, kterY by napsal provolani a dokumentoval tpinou dfiveru naSemu pteds. SAOT. p. Vlad.

Maudrovi. Na g ptedseda jest pravYm mutiem na svem miste. Neznam obetavej giho mute, vyborneho tednika, kterY s ochotou v kaSclou chvili j.de tam, kde si ho pfeji, nedba pkekaiek, vedome a- s odvahou jen mu vlastni, razi cestu, nabada a prosi, abysme v boji za Pravdu, kterou zvitezime, vytrvaly. Pravda. KaScle dobre hnuti, ktere se pane zdarne vyvijet, vetie se do nej nejakY sobeckY Adak kteki ze vgeho nejlepe dov.edou . podezkivat a nadavat, sami nic nedokaSi. Po schfizce jedna mala dceru gka vytahne jmeno p. Kraftove, ktere ptipadl hat. ubrus, zhotovenY KO t., mely jsme z toho vkchny velkou radost. Houstonske damy ptivezly s sebou pekne zhotovenY kvilt ,a hle, gtesti mela nage Kralovna panenek a sama hostitelka, Aneilta Zazvorkova z Ennis. To jsme mely radost po druhe, Se veci grisly spravnYm osobam a je potegily. Pkinesly nagemu odboji 40 dol. do pokladny. Jmenem vgech ptitomnYch dovoluji si srdedne podekovat na gi hostitelce za vYbornY °bed a vgechnu tu velikou praci s tim spojenou; na vgech tvalich bylo videt spokojenost, dobre dilo se podakilo. Pfejeme Aneke, aby jegte jednech 30 let tady ye zdravi a spokojenosti s nami pobyla a se stejnYm zapalem ve svem dobrern srdci pro na gi vac nadale pracovala.

Vidite, tolik jsem ut toho napsala a jegte nic nepovedela o odpolednim pohostinnem vystoupeni ochotnikt. z Ennis, (ale dobte yam tak vgem, men jste Si zvolit struenej gi zpravodalku!) . Jolt yarn vgem..znamo, ermisgti sokol. ochotnictna nage paidani.ii4m ochotne pkijeli zabrat obraz z venkov. zivota "Z na ;viastnirn grunte";Uz dlouho mne nebylo dopkino .sliclovat divadTo z bleditte,..v -kaSdem divadle isern po jevigtem. Jevigte pro tilt° souhru v nedeli dopoledne pkipra,vili.br. 1 4` . TobernY, M. Jureik, J. Jureak, kteti tpravou tam stravili cele dopoledne. Vy nine vg ichni laskave odpustite, kdyi dej dopodrobna vypisovat nebudu, vzalo by to mnoho mista.

ReSiser mel g t'astnou ruku ph vYberu obsazeni jednotlivYch roll. Jakuba Bemana, bohateho aedlika /Ira' verne W. r Lainovsky,

Ve stiedu, dne 4. Cervna 1941. (kterS7 divadlo kidil); Anetiku, jeho dceru M. Chmelakova; ulozka kratka, charakteristicky velmi dobfe podana. Pavia, syna, Jerry LatnovskY, kterY svYrri zpevem a mimikou dobte odpovidal sve uloze. Vavkince, stareho slepce podal verne stars herec Jos. Vytopil. Marketku, jeho vnuCku, podala velice pekne vYborna tragetka, Libu ge Petrova. Torna ge, kledina, W. Herzan, take jeden z tech star gich ochotnikt, na ktere je se moSno v2cly spolehnout, hral svoji roli procitene. Rebore, tulaka, mladY .ochotnik Edwin LaSnovskY, kteremu etveractvi hledelo z oei. RAS. Ondra gkovu, koketni mladou vdovieku, velmi pekne zahrala Libuge novska. gramka, vYmenkake, Slava Houdek sr., kterY se na podani takovYch filoh dobte hodi.

Betku, deveeku, Jikina BroSkova, ta ma dobrou vykidilku, ktere se k to jeji filoze velice dobke hodila. Hrali jste v gichni velice dobke, mluva a vYslovnost vas mladYch herct byla vYborna. Zastarite verni i naddle eeskemu ochotnickemu divadlu. Napoveda p. BroSek. Je' to prace ph divadle velmi dilleSita a nevdeena. — Jmenem Sokol t iSka vam za vase pohostinske vystoupeni srdeene dekujeme. Snahou nagi bude yam vagi ochotu oplatit.

Mesic kveten je u konce se svYmi programy.

Doufam, Se vgechny na ge spolky v Dallas nezapomely sveho slibu, jeS si na poeatku roku daly ve sve schtzi SALT, Se kaklou 5. nedeli v rote uspotadaji spolednY vet.gi podnik pro druhY odboj. Prvni 5. ned. byla v bkeznu, kdy jsme spoleefte uspokadali velmi fispe gnY Karneval, druha 5. nedele pkipada na tento mesic. Dostavte se v gichni zastupci vgech do schtze ve dtvrtek 5. eervna, abychom se mohli na neeem dohodnout.

Ku konci dekujeme v gem cizim hostim i domacim za hojnou nav gtevu, kterou jste nas v tak hojnem poetu dne 25. kvet. poctili. PHtomen byl p. F. B. Steiner z Fayetteville a mnoho jinych, jichZ jmena neznam, proto musite odpustit, Se je nejmenuji SrdeenY pozdrav v gem etenaktm BoSena Valeikova.

PAEHLED NOViCH 2ADOSTi ZA MESiC KNITEN 1941.

Dospeli adosti

20 23 24 27 28 29 30 40 48 50 58 83 85 72 84 80 92 93 112 121 142 154 160

29 1

Obnos poj. $ 3,500.00 4,500.00 1,500.00 1,000.00 1,000.00 3,000.00 1,000.00 500.00 23,500.00 1,000.00

1

1,000.00

1

1,000.00

1 1 2

1,000.00 1,000.00 2,000.00

2

2,000.00

1 2 1 4 1

1,000.00 1,500.00 1,000.00 4,000.00 176.00

1 2 3 1

DetskY Odbor adosti Obnos

1 22

500.00 11,000.00

3

1,500.00 500.00 500.00 1,000.00

1,000.00

4

2

1,000.00

3

1,500.00

67 $56,176.00 33 $18,500.00 °delta se Amrtim, odstoupenim, vyloueenim, atd. i detskY odbor.

Umrtim 9 'dent poj. na $ 8,500.00 Odst., vyloue, atd. 28 dent poj. na 20,000.00 67 S bratrskYm...pozdravem,

$28,500.00 Edward L. Marek.

Ve sttedu, dne 4. eervita 1941.

Ellinger, Texas.

Cteni bratti, sestry a etenatstvo!

No tak, tu nag), zvlagtni a velkou Tomatovou slavnost jsme si ut koneene odbyli. Zlobil j sem vas uz dosti diouho a ted' doufam, 2e se na mne nebudete zlobit, ponevad2 vy, kteti jste na tu slavnost , prijeli, jste nyni ujigteni, to jsem psal vgechno tak jako jste to zde uvideli. Neoeekeval jsem ze ptijedou v gichni bratti a sestry nagi cele Jednoty, anit jsem odekaval, ze tolik nagich bratre a sester skutedne ptijede, nebot' bylo zde pii nejmen gim dva tisice dlenti Jednoty. V geho lidu se steastnilo, dle zdej gich odhadeich, prarnerne mezi osmi a desiti tisici. Lidi poeitame die automobilt; psal jeden redaktor, die jeho zdani, automobilt se sjitdelo po stech, ale psal„ ze nevi s jistotou, jestli jich bylo a2 dva tisice. A tak kdy vezmeme napiiklad etyti at pet osob v jednom auto, tak mateme odhadovat od osmi do deseti tisic lidu. Abych tekl pravdu, videl jsem v nekter9ch automobilech at deset osob, ovgem v nekterem jenom dva (a to takovi ti mladi, vite.)

To co mne nejvic pote gilo bylo, ze ten nag statidek ei dedeeek Barto g z toho El Campo, konedne se ptijel podivat. Byl s nim i jeho syn Eman s mantelkou a malt' synek a dcera. jsem statieka Barto ge stale zval hned v loni, ale on v loni neptijel; letos jsem mu to trogku vice nadhodil ,a tak se konedne wharavil. Vzdor tomu, ze k nam prijel, musel kdesi, jak jell cestou jakesi to hadisko zavesit na fenc, protote asi ye tti hodiny odpoledne, tu se ptihnal degt'.

Statieek, po de gti se za chvili ,ztratil. (Snad si nemyslel, ae ho budu obviriovat). Doufam, se mu zde libilo ,a ze se seznamil s mnohSeni starodaNnSm ptateli. Byli zde i bratti, Kubena od Caldwell, nejak9 Simeeek, take od Caldwell ei Snook, a br. Slovdeek od Buckholts, a tolik jinVch, ze neni mono se pokusit je vgechny vyjmenovat. Piijel velkS7 podet znam9ch z Houstonu, take mnoho z ElCampo, Wharton, Ganado a razn9ch mist z to "Loa-country", taktet od San Antonio, Granger, Taylor, Austin a abych iekl pravdu, ze v gech stran celeho nageho velkeho statu. Ti vagi znami, ptatele a ptibuzni zde byli, ale jestli jste je neuvideli, tomu se nedivime, ponevadt koho, prosim vas, mezete najit v takovem "bondi". — Statieku Berto gi, jestli jste se tu nemel dobie, prosim Vas ,nepigte to; ale jestli jste se vesele pobavii, tak o,,tom napi gte velik9mi literami, "To asi bude psano velik3-7rni literami".

Pigi, pigi, a potad yam nepodavaln tadnou zpravu o to slavnosti. Zaeatek slavnosti byl asi o 9:30 hodin rano kdy kapela na gi Obchodni komory ptehrala nekolikrat na ptedni obchodni ulici. Pak o 10:30 byla parada, ktera .gla prtvodem pies mesto a ukoneila u Ellinger Auditorium. Parada byla vice jak jednu mili dlouha. Tam u Auditorium se pak meal() jist a se bavit. Meli jsme jidla dost, a kat- eV, se mohl najist az po krk. Napit? Well, jenom tak trogku "zapit". Rev. In. Ra gka od Host9nu (pii Ellinger), mel krasnou kvetinovou v9stavu, a take tam byla je gte druha kvetinova i rolnicka vSrstava, vg echno zdarma, ja minim, zdarma se podivat. Pak jsme men ten karneval, tam meli mnoho a rozdiln9ch "rides", i ty male automobily pro ty male "ogary" a dcerky, ale nekdo mne tikal, ze snad br. B. J. Beran tam gel cosi s motorem kroutit ,a ze si vzal jeden "rajd", tak jako to ti "mekenici" umi. V gak ja, se ho nekdy optam, jestli je to skuteene pravda. Meli tam i ty "haby-hors", tam ten na g synek poked hledel, pak zase je gte "feris-hvil". A to se jenom stale to4i1o, jenom prave kdy ptesedali, tak to kolo stake Odpoledne tam meli topolovY sloup, ten byl namasten, tak hogi zkougeli na nej vylezti. Asi lest se jich tam "dog krabalo". Meli jsme i rodeo, ktere bylo pod iizenim F. F. A. hocha z Fayetteville. Base La Grange proti Victorii ,a na gi hogi z La Grange prohrali 6:1. Pi gi "nag)." hogi, ponevad2 jsou to, jak my tikame — sousedi. Dale jeg te jsme meli mnoho jineho, na cot si v gechno nemohu vzpomet. Ja jsem byl po pravde zamestnan celY den tou muzikou. Veder jsme pak meli ten "Men's Style Show". To yam ale

VESTNIK bylo zase smichu. Prvni model byl na g spolubratr B: J. Beran, a meli jste jej videt1 Pak nag predseda Obchodni komory p. W. C. Beyer, a zase tolik smichu. Pak jegte bti. L. G., Kubena, Kristek a jini, a asi desaty jsem byl ale toho smichu uz tolik nebylo nevim proe?

Pri teto ptiletitosti jsme meli i krat gi hru, kterou sehrali natl.

Byla to vzdavka, a jiste sme gna. Po tomto "sow nastoupila Ilse-ova "ol-tajm" orche.stra a budova za deset minut byla pina tan6enikii. Nedaleko od tohoto mista ve gkolnim gymnasium zase Blume-ova orchestra vyhravala tem m/adgim.

Neco vice o te parade. Prtvodem gla nejdtiv Boy's Scout Troop z Fayetteville; nasledovali panove, W. C. Beyer, Lee R. Walla a F. A. Becker na konich, (p. Becker dr2el prapor U S.); pak kapela na gi Obchodni komory; dale Float "Key to the City" Ed. Tobiat; dale Float "Destiny of Youth" C. A. J. Meyer; dale Float "Patriotic" Ellinger Grain & Produce Co.; Odle Koepke's Red & White-Float; dale kapela vyggi gkoly z LaGrange; dale Float "Dogwood Flowers" W. J. Koehl; dale George & Martha Washington Float-MarVel Sae. Mill; dale Schoebel's float "Black face musicial team; dale Pearl beer Float; dale F. F. A. hogi z Fayetteville; dale Beran's Garage Float Comical musical Float; dale Fayetteville Poultry Show float ;dale "Dog Team" veden Charle Kulhankem; dale "Cow-punchers" zdej gich nekolik "kaubojtr"; dale Falstaff beeer float; dale pioneer Flour Mill Float. Celkem dvacet rozdiln9ch vort, a to je jenom o eem2 ja vim, je motno, ze jich bylo jegte vice, o kter9ch ani nevim. Doufam ale ze jsem snad tadneho nevynechal.

Ka2c1S7 rok jsou ustanoveni tti kteti rozhodnou, ktere okra glene vozy zaslouti si prvni misto v ttech oddilech, jak nasleduje: nejkrasnej gi, nejlepgi obchodni a nejsme gnejgi vysledek byl oznamen jak nisleduje: za nejkrasnejAi byl uznan vuz p. Koehla "Doogwood Flower. Za nejlepgi obchodni — raz Koepke's Red & White store a za nejsme gnejti, ternog muzikova float pima Schoebla. Neco ne--ska obyeejneho jest to, *le pana Koehla viz obdrtel prvni misto, co nejkrasnej gi, uz po pet roka; anebo abych tekl, od to doby co se rozhodl zireastniti v parade To jest dle nageho zdani neobydejnY rekord.

Abych vas neunavil etenim jenom ohledne to na gi zvlagtni Tomatove slavnosti, musim take napsat tro gku jineho. Avgak uz yam tu slavnost nebudu potad vzporninuat, az zase ptigtim rokem. Na to se 112 mttete tesit,ze ten Juren yam bude zase pleskat jakesi ty "tomato rius" pti gti rok. \leak pravda jest pravda, (optejte se tech co tu byli, a oni yam to vyloti).

Co set9ee hada, tech tu mime taky dost. V nedavne dobe, jeden na g miadik, Buster Zapalae, syn p. a pi. John Zapalaeov9ch, zabil "diamantoveho" chtestfge, kter9 mel patnact hrkavek. Byl vice netli pet stop dlouhSe Ten kdyby sv'mi zuby kousl, tak by to bylo nejspig trochu citit, nemyslite?

V pondeli dne 26. kvetna, Rev. In. Ragka, na Host9ne vykonal svatebni obtady, pii kterSrch byli sevzdani sleena Milada Su gilova s p. Anton Beranem. Take byli sevzdani, sled. Olga Sugilova s p. Alois Petrern. Obe nevesty jsou dcery p. a pi. Charles Su gilov9h, nedaleko Ellinger. Anton Beran jest, syn pi. Aloise Beranoye z Fayetteville ,a jest bratr B. J. Berana zde v Ellinger. Pan Alois Peter jest syn p. a pi.

PetrovYch z Fayettevilie. Nevesty jsou sestry.

Svedky mant. BeranovYm byli Raymund Beran a Alois Peter; mant. PetrovYm -- Joe Peter a Chas. Su gil ml. Obe parky novomantehl budou btvati pH Fayetteville. Pisatel t. pojuje se k pkateltim techto novomantelti s pkanim mnoha gtesti a gt'astneho mantelstvi.

Nag pohrobnik p. E. C. jeemenek zapoeal staviti novou moderni buclovu v na gem meste. Budova jest "Funeral ' Home" a zakizen bude moderne Bude rozdelen v nekolik rozdilnYch svetnic, misto pro ra.kve, misto pro balsamovani, misto pro vgechny pkipady 'storage room", a take velka kaple. Won se stayi

Strana '. dkevend a kdy bude hotova tak zajiste to bude nee° pro na ge mesto, za co mateme bYti vdeeni, ponevacit najdete velice malo /nest velikosti Effinger, aby tam meli takovS7 pohtebni dam (Funeral Home) jako budeme miti zde.

V neclavne dobe jsem mel kre,tk9 dopis v anglicke easti; tu ptijde jeden bratr a brzy zase druh9, a tikaji • I like the news, write again, but I can't read yet as good as in Czech. Kdyi tak pohlitim kolik jsem toho napleskal na ten papir, tak si povidam — jenom tale sam sobe tentokrate ale toho maji dost co Gist. Snad kdysi odvyknu psat tak dlouhe dopisy.

Jegte vzpomenu rodinu 8tefkovovu. Ceti jsem dopis sestry Very '8tefkove minu1S7 t9clen, a teprve jsem se dozvedel, proe nebyli na to tomatove slavnosti. Rodina 8tefkova si nepomyslela, .2e oni byli jedini co tu nebyli, ostatni tu byli vgichni. Oekali jsme vas ,ale nekdy elovek si nemate d'elat, tak jak by si ptal. Dobie tie ne, neb kdybychom si mohli delat tak jak bychom chteli, to by take nebylo velice dobre.

Vypada, ze zas zalezam do tech tomato, tak to radeji pro dne gek ukoneim. Budu yam zase nekdy psat, jak dostanu tu psaci zimnici.

S bratrsk9m pozdravem, D. A. Juren. tad Vyzovice, Oslo 114.

Cteni bratti a sestry! — Tirnto vas uveclomuji, ze bude schtize na geho tadu druhou nedeli v dervnu, proto se hled'te dostavit v poetu co nejvetgim a dat sve povinnosti do potadku. Tak na shledanou! Se sesterskSim pozdravem, Marie J. Kadera, taj. tad Rfitov3'7 Dviir, els. 89., Rosebud, Texas.

Cteni bratti, sestry a redakee!

Oznamuji yam, ze nage pravidelna schaze bude konana dne 8. dervna. Mame o mistnost postarano a byli bychom vdeeni, kdyby nas bylo vice ye schazi eervnove. Je nekolik zaletitosti k vyrovnani a stale mame malo elent pfitomno.

Tak jestli je Nam, bratti a sestry motno, nezapomette ptijit do schaze. Se srdeenSim pozdraJohn J. Plasek, taj. vem, ■••■•■•■•■ OZNAMENI UMRTI A DiKiNZDANi. HlubokSen bolem a zarmutkem postiteni, oznamujeme vgem ptateltm a znam9m, ze V gemohouci povolal nageho draheho mantela a Franka Tobolu. otce DrahY mantel a otec na g opustil nas noble 23. kvetna 1941; rano ode gel do prace jako obydejne a nahle klesl a net na rychlo dopraven byl do nemocnice, dokonal svou pozemskou pout' ye stair 53 let. Pohtben byl v nedeli 25. kvetna na San Fernando htbitove Cis. 2., za velptibuzn9ch a ptatel. ke Vyslovujeme srdeene diky v gem kdo nam podali pomocnou ruku, obzvlagt' dekujeme br. L. A. Sacks', jent ihned se k nam dostavil a v gechen das venoval v9prave pohibu; dale nage diky path rodine F. Maleho, pani Kallusove a rodine p. Mugkove za laskavou v9pomoc a vgem, kdy jakSrmkoliv zpasobem pomohli zminiti velikou bolest nagi, spolubratram a ptateltm, kteh stall eestnou strat po celou noc v dome smutku, spolubratram, kteti donesli telesne poztistatky k vednemu odpoeinku, tadu San Antonio cis. 133., Tel. Jed. Sokol, S.A.O.T. za kra,sne \Fence, vgem darcam krasn9ch kvetin, jich bylo velike mnotstvi a v gem tem, kdo piisli nas v nagi bolesti pote git a povzbudit, kdo nam s laskou a ochotou pomoc nabizeli, kdo nam mothSrm zpOsobem zarmutek na g mirnili. Dekujeme srdeene ptiteli a spolubratru p. A. A. Mikulovi za krasna, slova fitechy nad rakvi na hititove; dekujeme varn v gem mili ptatele a spolubratii a spolusestry za vas projev sympatie. Ket se vim za to nejakYm zpfisobem odrnenime.

SrdednY dik plati nagi Hlavni T.i'kadovne S.P. J.S.T. za tak rychle vykizeni a vyplaceni pojistky po nagem drahem manteli a otci.

Ty drahy manteli a otoe nag, jent jsi nas tak ptedeasne opustil, dekujeme za velkou starostlivost o nas a pkejeme Tobe lehke odpodinuti.

Henrietta Tobola, man&lka; Evelyn Tobola, deers; George a Alfred, synove, truchliei poZOStali.

Strana 8.

Snook, Texas.

Ctene, redakce restniku!

Byla jsem nekolikrat vybizena, abych zase psala. Slibila jsem, ze budu psat brzy, ale ten eas moc leti, a slibenS7 dopis pie!. ted'. Mela jsem rozepsen3i dopis pied dnem matek ale ac uz je po nem, nemohu se udrtet, abych se nezminila aspori ze jsme zde svetili Den Matek se slutbami Bozimi. Nee domed' feral' H. E. Beseda mel velice krasne, ptipadne kazani, "Jak moc jsme dlutni matkom". Ne jenom na den matek aby mel krasne kazani, ale vtdycky.

Moje matka odpodiva 22 rokri, ale pki jeho kazani jsem ji mela pied odima a slyeela jeji hlas, jak nas ueila se modlit, hned od maMica. I zpivat, oh! Tech pisne co nas neueila!

Umim je jeete dnes nazpamet. Vzpominam nejen na den matek, ale co chvili to jeji tithe povahy dobreho srdce. Vzpominky takove srdce zahtivaji, to nikdy na ni nezapomenem.

Tet memu muti zemtela matka, bude tomu dva roky; test budit jejich pametce. Kdyt zeink otec, odejde mnoho, ale kdy zemi'e matka, odejde veechno.

Prod mame tak rnalo dopisri ze Snook, Tex.?

Co je tady eesk3.7ch rodin, by meli aasteji psat dopisy do Vestniku. Stejne \Teak Vestnik je stale plWsr, nebot' mame tolik vktedriStch dopisovatelek, jich dopisy jsou detnejei a zajimavejti. Obzvldet' Vy, pani P. P. Mikeskova z Caldwell, Tex. Mam rade Vase dopisy, jsou mnoho pouene pro nas veechny. Piete, neb je velka, potteba, abychom jaksi soustavne pracovaly a burcovaly ze spani.

Podobne i p. a Di. Wondraeovi. Oni mne pHpadaji a v duchu si myslim jak je spattim, tatinek a maminka eeskeho naroda. Oni si chvaly zaslouti i do budoucnosti, a piejeme jim mnoho zdravi naddle.

Jest nam smutno vzpominati tech tam za motem. Go ti naei lido tam musi vytrpet; poked ten ukrutnik zuti boj ,a co veecko jim tam provadi. My nemriteme ani uvetit, co oni tam snag. Dokud Hitler bude zit, nee lid pokoje a svobody nebude mit. Valka je pied dveimi, Brih vi jak to veecko skonei. Ut nam ty neee chlapce Uncle Sam povolava k armade. Obavam se velice, to ani my nebudeme ueetteni, to bychom museli tem krutSrm Nemcrim obetovat nak drahe syny. Katda matka i otec miluje sve deti, zde je moje prosba: I my nejvetei v torn blaho /name, to Jetiee Pane sveho zname; ad jej site okem nevidime, ale to je vtdycky s nami — vime.

Jiste jest zde mnoho a mnoho tech, kteti tam nekoho maji, kdy ne sve, aspen ptitele.

Proto veichni do jednoho eiku a ruku k ruce, srdce k srdci, pevna vide veechno zmute. Nekikejme nikde, ze jest nas mak) ,ale kikejme si: byli jsme a budeme, zvitezime!

Na konec spravedlnost a pravda piece zvitezi, bude jiste mnoho utrpeni net se tak stane ,ale jak se like., utrpeni, sebe zapteni a odtikani brousi lidska srdce a zdokonaluje lhostejne, z velk3'7ch dela nadlidi. Pokoj lidem dobre vide, veech trpicich a v zoufalstvi eekajielm. Ket vyslyei nas i je veechny Prozietelnost. Nevolam trest na nikoho, vtdyt' Boti mlSiny melou pomalu, ale jiste. Zajiste neujde trestu ani ten, jent je pfivodcem vkho tieho. Doufejme, ze bude znit piseri pkieti rok velebneji a budeme moci ji zpivat veichni de dobre vole.

Dekujeme rodinam, co daroVnli ubotakrim do Anglie, p. a pi. Rudolf Senk, balik eatstva a p. a pi. Wm. RubaeovStm, tet balik eatstva; neb je toho take velka tteba k ulehdeni to hrozne bidy.

18. kvetna studenti ee.etiny na Texaske stetni universite sehrali nam zde v sini kresne 'desdivadlo "Jehla v kupe sena". Je to opravdu v9borna, veselohra. Dr. Mieek jent hru nacviCil i tidil. Jsou to opravdu znameniti herci a hereeky, skuteeni umelci. Bylo to zajimave.

Dekuleme jim veem srdeene, tot za vzacne pobaveni. Naveteva byla eetna. Dr. Mieek nam ptednes1 par slov, ekoda, ze nemohl aspon hodinu mluvit. Praia bych si, abychom zde meli won lednou z n6sio 1em podobneho

VEZTNilt keho ve prospech neeich deti. Teel nas, to pi.

2ivna z Austinu a sleena, Parmova, z Wallis, Tex., ptijely tet s diVadelniky. Rada etu jejich dopisy; pike easteji.

Skola nam ukoneila minuly patek. Ted' se deti budou Olt zas new jin.eho, pracovat v polich; To si zajiste uditeli radi odpoeinou. Budeme hrdi, to mame eeskeho a dobreho Superintendenta nak vyeei ekoly P. H. Johnnie Eleika. Vatme si deskS7ch Lieitelii a ueitelek. Mame velkou vS7hodu, ze mame na Snook vyeei ekoly, to nemusime posilat neee deti dale. Letos naee dcera Rozalie graduovala zde ye Snook, a tit stark syni graduovali v Caldwell. Veichni tti hravali v bande ;oni velice si hledeli muziky. Tet odva se udi za kapelniky; hraji jit 12 midi, hned od roku 1929, Willie mel 9 mica a Clement 11, Eddie 13, a vtdy se hudbe radi uei. Maji muziky radi, ktere jsou vyueeni, nedrti na ledajake ekrabeeky. Jake; jest to test pro nee narod, kdyt slyeime neb vidime, jako minuleho roku nazi kiuci slyeeli toho velikeho umelce Bohumira Kryla s jeho symf. orchestrem ,na Sam Houston College, v Huntsville, Tex., koncertovat. Citili, se et'astri3ni a hrdSoni pied tolika lidmi, ze je to tech takovSi umelec v hudbe. Pies dtyticet jich hralo ,a donesli mi z..nich obrazek dome. My na Snook nememe jeete bandu, veecko nemfite b34 prvni rely, a ted' tuto dobu radeji vee ponechat a odlotit. Ptala bych si aby ptieti rok se zde vyueovala sestina, aby zase ueili ti mei dobti ueitele a ueitelky, sl. Rosa Marek, pan Hovotak, p. Bennie F. Sebesta, porueik, musel odjet cvidit vojaky, deti ho nerady videly odjiedet, ale aspori ti vojaci maji dobreho tele. Piejeme mu .etesti a zdravi, a aby se brzy vratil, tet i s jeho aenou, Dale ueii p .a pi. Nelsenovi, pi. Lois Giesenschlog a Vera Glover, p.

Jody McCarty; tito uditele jsou veichni jako eeei, maji nas Cechy radi a my jich mezi mi. .Davejme piednost nakm eeskS7rn ueitelekettim, podporujme je jak mateme, kdyt je tteba. Podporujeme naeimi hlasy eestedniky v fdadech.

Piece nam jednou fit piestalo preet, ze mateme pracovat v polich. Kropy pekne rostou, ale trava take, ,neb mame moc &Atli; pies zimu at do svatkii. C'esty byly k nepiejeti, busy nemohly misty ptejet. 8koda, to komisat p.

Bill Giesenschlog nespravuje o 1/2 mile dale, a nebyle by tadna potitr jet do mesta at do Caldwell on ma cesty v potadku, nezaleti na torn, kohl prei. Nevim, jestli my se zde take doekame high-way. Tolik se ut nemetili kde pfijde, schrize meli, ale kdyt nikdy veichni nepkijdou. Jak to nemeti vedle jeho hausu, tak ani do schfize nejde. Tak veem by nemohla jiti kolem hausa, radi bychom vial po ni jezdili 2 at 3 mile, kdyby jenom byla.

Tak moje evagrova Malta Vajdakova psala, ze nebude prve psat, at ji napiti dopis. Tak mne tu mae a ted' budeme list brzy Tvfij dopis. A prosim Te, nine utmepobizej, neb ja, tento dopis pisi po tii tS7clny po troece. ze do pikovani zase jeden dopiei.

Srdeen9 pozdrav, a zfistavam Va ge znama, Pi. Will Koval. fad Svornost Jihu, els. 15., Buckholts, Texas.

Mill brat''i a sestry!

Katdornene nee ind panda., spoleenST obed a proto i letos jej budeme miti druhou nedeli v eervnu, cot piipadne na 8.'eervna. Dopoledne o desiti hodinach budeme miti schrizi. UCetni 14bor jest laskave tadan, aby se dostavil, nebot' ma pfehlednout knihy. Bratr fieetnik take vzkazuje tem elenfn, kteti jsou dluzni, aby ptinesli nejenom neco k obedu, ale aby take pkinesli neco do schrize. Netieba vysvetlovat, co to "neco" asi ma bit. Vite, one se to epatne riteduje, kdyt Vydeni ptevyeuje piijem. V padu epatneho poeasi Mideme miti jak schfizi tak spoleenST obed o tS7clen pozdeji.

My, sestry jsme tadany, abychom piinesly nejake zakusky, co ktera, mffteme. Zvldet' jsme tadany, abychom ptinesly dost chleba a masa; nebot' tadova pokladna jest skoro prezdna, proto net:aide mod lat adlt na Gillett it k1ntl6y j r:*() :HI:I f:2 MO; 7311.1'Rrne ptineA

Ve stiedu, dne 4. eervna 1941. neco k piti, jako eaj, ptesto to 'tad bude moci dat aspori trochu toho eumiveho na hakni tizne, kdyt vody jsme letos veichni ptepiti.

Odpoledne budou mit eleni ptiletitost obnoviti si elenstvi u OlenskS7 poplatek jest pouh9ch 25 centii. Doufam, to se veichni nen! od tadu Svornost Jihu do S.A.O.T. ptihlasi pti tak dobre ptiletitosti. Kdyt budeme do syta najezeni, napiti, a k tomu bez bazne se eesky bevit, zajiste si veichni vzpomeneme na flak rodne bratry a sestry tam za moiem, kteron hrozi hlad, bida a pronasledovani. Proto dokatme, si to svobody iedi, tisku atd. v Americe vatime, tim ze ptispejeme na 'noel pomoci neeim uprchlikfim v Anglii a pro osvobozeni mei stare vlasti.

V minule schazi bylo take mluveno o tom, to sestry mak) navetevuji schfize. doufem, to ted' kdyt uz kutetka jsou odrostla, ze sestry zase zaenou schtze navetevovat. To vite, kdyt v tak malem poetu se do schfizi dostavujeme, jenom samy sobe ekodime. Na piiklad, kdy jsme skoro tadna, v minule schfizi nebyla, tak bratti ted' budou mit tu beeieku a to vite ze ne od htebikU, a my jenom co si samy ptineseme.

Se sesterskSrm "pozdravem, Hilda Brtie, taj.

Galveston, Texas.

Timto davame vedomost veem nakm krajanum, ze Indy Rozkvet a Woodrow Wilson S.P.J. S.T. spoleene budou pokadat velkou tanedni zdbavu v sobotu dne 7. eervna v sini M.E.B.O., na 21. a Market ulicich. Znami orchestr p. Mueulky bude UCinkovat. Zabava zapodne v 9. hod. weer a konec at se rozloueime. Katdeho fictive v9bor tada, by se teto zabavy neastnil, neb to bude zabava na kterou budete dlouho pamatovat. 0 lepei taneeni zabave tady tacinSi nevi, tam se milk tandit veechno, tango, valdik a jine tance. V torn je videt jenom rozkoe prava, jakou kdy jen videl svet, po tanci — no to se stave, chteli by se tenit hned. Muzikanti kdy dohrajou jdou se k baru navlatit a my, my tandem rozehtati jdem se venku vychladit.

Nejlepei veal je to veeer, kdyt se lampy rozsviti, to se teprve k sobe maekaji a tax v sobe rozniti. Kdyt je konec, naposledy "Home, sweet home" nam zadnou Mat, tu my musime se tedy dornfl v paru ubirat. Tak jeete jednou vas tadame o velkou navetevu. Na shledanou!

Joseph Knapp.

Znamenam se v note, fad Krasna, eislo 96.

Cteni bratti a sestry! Na 8. eervna 1941 nam ptipada tadova schfize. Preet nam uz piestalo, ale misty tu ut zase zaeina a to ph Wallis, ale pit Rosenbergu dobie jenom tak prach kropi. Br. Moudko, etu jak sobe chvalite eeskou hudbu z Corsicana, Tex. na radio KAND. My ale nemtitem nic slyeet. Ci snad vase radia nam to odbiraji? Mnozi tu mail jeete set bavinu i korn.

John Marek, taj.

S br. pozdravem,

Bylo to minutu po 11. hodine rano, kdy Bismarck klesl pod hladinu blizko piistavu, kteri jej mel zachraniti — Brestu — a posledni tame, ktera jej potopila, byla zasazena torpedy, vypueteiVmi z valeen9ch lodi, jej obklopujicich.

Na jeho palube bylo 1,300 mute a admiral Guenther Luetjens a jeho ztrata je nejvetei, kterou utrpeli Nemci na moii v teto valce. Bitva byla zahajena v patek dne 23. kvetna, kdy Bismarck pokusil se proplouti na jih na AtlantickS7 ocean Utinou Danskou mezi Gronskem a Islandem. Vyvinil se z ni pokus rozsttileti nemeckou lod' za katdou cenu, i kdyby to vytadovalo asili celeho anglickeho lod'stva. Dne 24. kvetna steely z jejich del potopily anglickSr bitevni ktitnik Hood. Nejmene 11 anglickSrch bitevnic, bitevnich ktitniku mimo destroyery a torpedove aeroplany fidastnilo se stihani Bismarcka.

Washington, D. C. — Sekretat pokladu Henry Morgenthau je na moti na inspekci patrolni slutby lod'stva. Je hostem admirala Kinga, vrchniho velitele atlantickeho lod'stva. VSTkonnest namotnich patrol, pokud se tkne pomoci dopreve americkeho valeaneho materialu do Anglie je ptedmetem rivah v hlavnim meste ye spojeni s debatou v korigresu o rxuAnosti poi-, iv pro icomie, l 11,:r.n(N1c1Oett Y

Ve stfedu, dne 4. eervna 1941.

VESTN1K

JOSEF HAZR PiSECKt'

Z TISI R 0

Teta doetla, slotila list a odlotila jej zase na "Na toto je jedina odpoved': vratit prsten bez jedineho slova. A tys chtela psati?"

"Ovtem! Citila jsem pottebu mu Mei .

"Neco, deho neni hoden, aby zvedel, vid'?

Chtela jsi mu 11e1, to jsi ho opravdu milovala a ze jette dnes, kdy ut piece mat jeho nidemnou povahu, Ci naprostY nedostatek povahy, nedovedet se bez plade s laskou svou rozlouditi. Ale stoji ten dlovek za to, abys mu jette jednou srdce otvirala? ei jsi mu chtela vydiniti a •ici mu otevtene, te je nieema? Nu, nezlob se, ale to je to prove slovo! On by ti ani nevetil, ani by to nepochopil. Vysmal by se ti s tou TYnou, men by radost, ae z tebe mluvi zlost a zavist!"

"Zavist!" opakovala trpce Anna. "Bude-li At'asten s TYnou, pfeji mu to od srdce — — " "Nemusit mu ptati ani to, ani ono! Pro tebe on vtbec neni jit na svete a nejlepe kdy katdou vzpominku na neho vymYtit ze sveho srdce. A setkat-1i se s nim kdy, jednej s nim, jako by ses potkala s nim po prve od toho dne, kdy jsi ho jako eloveka zcela ciziho a lhostejneho poznala!"

"Nebyl mi lhostejnY hned od prvniho setkani", ptiznala se Anieka.

"Nute tedy se k nemu chovej jako k dloveku cizimu. Prvni vtak, co &Mit, potli jette dnes matce prsten. Ta at' jej vrati na prove misto zprisobem, ktery sama vhodnYm uzna!"

Anidka uznala, ze rada tetina je spravna, a zachovala se podle ni. Jit druheho dne mela pani uditelova v rukou prsten i radu sestkinu, aby hledela navtdy pterutiti vtechnu motnost navratu Chvojkova. "Vet mi," psala teta radova, "ze s dcerou tvou dobie smYtlim. Podaki-li se mi, abych ty mlade lidi zde svedla dohromady, zalotim tim jejich ttesti. Me jmeni bude jednou Anna v katdem ptipade dediti, ale videla bych rada, aby i me jmeni i tve dite ptitlo do dobrYch rukou!"

"A ted' pirjdet ty s prstenem k Chvojkovi", tekla pani neitelova mantelu. "Poslati mu jej nemilteme, ja sama pak nechci se s nim setkati.

Nedovedla bych se ptemoci, abych mu netekla sve mineni nejostfejtim zpilsobem. A Chvojka nestoji ani za to!"

"Bo Om, to nestoji", dodal pan uditel a uznavaje, ze tento jinak dosti obtitnY fitad nejlepe se hodi pro neho, jen neda se strhnouti k tadne neptedlotenosti, chopil se klobouku i kabatu, aby spinil vuli sve teny i dcery.

Adjunkt sedel ve sve svetnici na pohovce, kdy bylo zaklepano. Do dveti vete', vatne se tvate a pracne pkemahaje trapne rozpaky, pan uditel.

Chvojka prudce, jak mu jen slabost jeho dovolovala, zvedl se s pohovky. "Jaka naytteva!" zvolal, nemoha pro ptekvapeni nic jineho ze sebe vypraviti.

"Odpust'te, pane adjunkte, neni-li yam ndvtteva ma, pkijemnaa ptichazim vtak jen proto, ze jest nutria!"

"Prosim, prosim," klanel se Chvojka a ptistavoval tidli.

"Dekuji, neni tteba! Nebudu vas dlouho svou ptitomnosti obtetovati!" odmitl s chladnou zdvotilosti uditel. "Neni toho mnoho, co zde main vytiditi. Ponevadt pomer, kterY byl mezi vami a mou dcerou, byl pteruten, ptinatim yam toto, co z ohledu na Cest sve rodiny, ktere ovtem jini nebyli dosti pametlivi, nemohl jsetn po nikom poslati!" — S temi slovy vyrial z kapsy pouzdro, jeZ podaval Chvojkovi.

"Ale — raete dovolit!" slova odumtela Chvojkovi na rtech. Teprve kdy stark mut energickYm posunem pravice vpravil mu pouzdro s prstenem do ruky, podal chapati situaci. "Myslil jsem — chtel jsem jette jednou — " UbohY Chvojka, vysilen nemoci, byl touto navttevou nadobro ptipraven z rovnovalay.

"Prosim, prosim! Neni jit naprosto nideho tteba!" odmital dal ti hovor pan 136lteL "A ptec! Mmiim slOne

‘0,

einil prudky krok ke stolku, v jeho zasuvce mel byti schovan Aniodin darek, jeho prsten.

"Ne, ne, neradte se namahat! ma dcera jit ani slova dist neb slyteti od vas nechce! Toto yam wadi, abyste poznal, pe jste zcela prost vtech zavazkt cti a ze mffZete jinde " Stars, pan nedokoneil. Trpke, slova, je2 chtel pronesti, odumfela mu na rtech. Uklonil se chladne a odchazel. U dveri je gte se obratil: "Mate-li snad jette neco, co by mohlo test nateho ditete ohroziti, doufam, ze budete mit tolik tetrnosti, abyste to znidil!"

"Prosim — ja ihned — dovolite-li!" beznadejne ze sebe vyratel Chvojka.

"Neni tteba! Mate tam oheri a pod okny vodu," fekl pan ueitel a ode'Sel. OdeS'el domnivaje se, ze adjunkt chtel po nem poslati jeho deal nejake dopisy a podobne sladke vzpominky.

Chvojka, osamotnev, klesl vysilen na pohovku.

"Tedy ukoneeno, zaSeptal, zastfev si oci obema rukama.

"Dobfe! Tedy ukoneeno, ale jen proto, ze ona chce bYti radeji pani doktorovou! Zprotivila se ji vesnice, kdy mute v Praze hrati si na damu!

Ale jeji prsten ji vratim, kdybych ji jej mel pfede vSemi lidmi vnutiti! — Ci abych snad je oba hodil do kamen nebo do vody, jak mi rozhnevanY otec doporudoval? — A ba, bude tak nejlepe!"

Po tomto rozhodnuti se Chvojka vzchopil a otevfev zasuvku stolu, vyfial z ni svtj prsten.

VloZil jej do pouzdra k druhemu, kterY byla Anieka nosila a pak pouzdro stisknutim zavfel. ptikroeil k poboenimu oknu sve svetnice a otevtel je. StudenY vzduch vrazil dovnitf a osvall jeho rozpalene eel°.

Nedaleko, par krokri pod oknem, proudil potok. Jindy touto dobou bYval jiz pota2en ledovou korou. Letos jeSte mrazy se nedostavily a potteek vesele bublaje valil se svYm korytem.

"Vida", zasmal se Chvojka. "Jak je dobfe, se letos zima opozdila. Jinak bych musel dolt, vysekat diru do ledu a — jette bych mel svedky pti tom funusu sve prvni vatne lasky."

Adjunkt rozptahl rame, aby pouzdro hodil do vody. Ale vzpominka na "prvni vatnou lasku", ad se ji zasmal, nejak ho rozladila. Bezdeky polibil pouzdro, ale hned rozpkahl se vztekle.

V tom zaklepano znovu na dvete.

Uleknut schoval Chvojka pouzdro s prsteny do kapsy.

"Smim vejit?" ozvalo se ode dveti a neeekajic na yyzvani, vstoupila Tyna. — "Jdu vas zvati k nam na obed!" zadala. "Ale co to? Okno otevtene??"

"Chtel jsem se trochu ochiaditi t Mel jsem zde prase navttevu", zasmal se nucene Chvojka.

"Navttevu?" stavela se Tyna udivenou. "Koho pak?"

"Vy netutite? Pan ueitel zde byl."

To Tyna ov'Sem vedela. "Kdybych to tak tutila — " "Nu2e? Co by se bylo stalo?"

"Nebyla bych vas vyru'Sovala z rozjimani", tekla bodave. "Odpust'te, prijdu zas!"

"Neni tieba, TYninko! Piljdu s vami. — Vtecko je skoneeno!"

"Jakte? A prsteny jsou vraceny?" — Tyna spatiila pootevfenou zasuvku a div zdeAenim nevykfikla.

"Dostal jsem zpet svfij, ano! Ale ponevad2 pan lintel nechtel ode mne nic pfijmouti — " "NuZe?" dychtive se ptala TYna. "Pochoval jsem je oba spoleene," zalhal si Chvojka. "Pohled'te tam — — — " A ukazoval dolt.

HlubokY vzdech vydral se z prsou divky. Adjunkt ov'Sem jeho vYznamu nepochopil.

"Tedy yte skoneeno?" zajasala Tyna.

"Vte a nic vice se mezi nas nestavi", tekl adjunkt a uchopiv Tynu do narnei, ptivinul ji k sobe. V okamtiku torn cosi jako by ho bodlo do prsou. Byla to ostra hrana pouzdra, jet prisobila k tomu, to se Chvojka vzpamatoval z opojeni lasky dtive, net bylo Tyne milo "Nute, piljdeme!" — pobizela Tyna.

"Prosim, jdete napted! Ptijdu ihned, jen co 0.1.01 poutiti t6; t)krici 7r1 1", teki chvoika,

r Strain, P. chvile, aby sve klenoty opravdu pohtbil v potoce. Chtel se jich jit strij co strij zbaviti, aby ho nikdy netladily.

"Ale, vy zlY! Coa yam nesmim posloutiti?" tertovne se zlobila na neho Tyna a ptiskoeila sama k oknu, aby je zavtela.

Bylo jit" tern, kdy se Chvojka vratil od obeda, jen se protahl at pies svaCinu, od spravca do sveho pckoje.

Byl velice unaven neustalYm odpovidanim na pozornosti, jimit ho spravcovic i TYna zahrnovali. Zemdlen sklesl na pohovky a oddal se mytlenkani. Katekine, jet vetia, aby se ho optala, jak bude s vedeti, naridil, aby zatopila a vic se o neho nestarala. Kdy osamotnel v pokoji,sel k oknu a oteykel je. Pouzdro s prsteny v kapse potad ho znepokojovalo. Jit jen se jich zbaviti!

"Divna vec, pe nedovedu odhodlati se k rozhodnemu slovu, pokud main tyto protivne kroutky zlata v kapse", brudel Chvojka nevrle.

— "Tyna byla dnes opravdu rortomila a stati, ti netnosti ptimo rozplyvali. — At skoro tuze — zejmena ona, ma pkitti tchyne — eh! — Ale veru, vzpomenu-li si na ten bazilitei pohled, kterY stara vrhla na deem, kdy mne ptivadela, je mi az nejak dzko. — Takhle se divaji po sobe "kozaci", kdy se druh s druhem dorozumivaji. "Lapilas ho?" — Tak jsem to Ceti v jejich odich. — A ona, TYna, jak se tvatila nevinne, kdy jsem na ni pohledl. — Ale co! Je pkirozeno, kdy se rnatka snati najit dceki slutneho 2enicha! — Mne konedne to horlivost mute jen lichotit! — Ale chladno je, chladno!"

Chvojka dokoneil svilj monolog a zavtel zase okno, ani si vzpornnel, prof je vlastne otevtel.

Rozpomenul se. — "Proklate! No, jit tedy at rano, beztoho je tero a snad bych ani nedohledl, kam by drahocenne skvosty dopadly!"

Ale rano, kdy svedomltY Chvojka otevtel okno, spattil, pe potirdek pies noc pokryl se ledovYm povlakem.

"To je osudne!" zabrueel znepokojen, ale hned se zas upokojil. "Jsern to detina! Koneene, jsou to penize! Da se toho Casem &At. Ne pro sebe, fuj, to bych • se sebe sama stydel, ale pro vykonani dobreho skutku! Nu, neni naspech!" Po tech slovech otevtel zasuvku sveho stolku a ukryv pouzdro do nejzaz gho kouta, patrne zamkl a klia stahl.

Sotvate se tak stalo, ozvalo se zaklepani a dovnitt vetel velice rozCilen pan spravce.

"Tit je to tady", tune' tetce oddychuje. "Gratuluji, gratuluji, pane kolego!" — Pki torn maval dopisem s velkou peeeti.

"A co to je?"

"Co? Natizeni, vlastne spit' pozvani od Jeho Jasnosti, abyste ptijel do Prahy. Vlastriorneni psani, povatte, od jasneho pana! Jak pry se yam doll, a abyste hned po svem uzdraveni ptedstavil se v Praze, kde budou panstva pies svatky metkati. — Pane, to je ttestil Ten drobet krve bude dobte zaplacen!"

Chvojkovi bezdeky napadlo, ze ten drobet ye rozdvojil ho s Aniekou a bylo mu ph tom nevolno.

"Ale eloveee, vy jste jako z ledu! Pfeetete si jen jak o vas knite pan Pite! To je starostliYost!"

"To si myslim! 0 eloveka, jeho posttelim, mel bych take starost, kdyby to byl posledni honed!" trpce tekl Chvojka.

"Ale ze tak mluvite! My jsme my, ale to je kniae pan! Copak jemu je takovY nepatrnY pivot jako vat nebo ptikladne milj? Tohle psani je vic net milostive — — " Chvojka pteletel alma dopis a byl skuteene poteten.

"No vidite! To je pan? Udelal jste ttesti! Nekdo trefi dobrou ranou vlastni, vy jste trefil htebiku na hlavu cizi a hodne tpatnou ranou!

— Kdy pojedete?"

"Nevim. Nevim!"

"On nevi! Nevi! Pane, ja vas nepoznavam!

JasnSr pan ho void, a on se rozpakuje! — Kdo vi, co vas deka? • Chcete rieco prometkat? Ja bych betel, at by se mi od bat pratilo!"

"Nu, myslite-h tedy, pojedu ihned. — Za hodinu jede vlak!" rozhodl se nahle Chvojka.

"Dobra, tak se mi to libi! Jak pan kyne, na gi,' L0, 17 m0,

Strana 10.

VESTNIK

mel jineho pfani, net moci s ycjin panam kaide pfani yydist z °di.

XIV.

Chvojka nevedel sam, co ho vlastne pkimelo k tomu, to tak rychie se odhodlal jeti do Prahy.

Kmitlo se mu v hlave neco jako nadeje, to v Praze setke, se s nekym, s kYm potad jeSte nechtel uzaviiti fleet nadobro, a pki tom neco jako strach pied vYbojnou pani spravcovou a jeji dcerou TYninkou. Chvojka si v to veci sam nerozumel! Byl v ustavienem rozporu sam se sebou. Nemohl zneuznati, co pro litho spravcovic v jeho nemoci byli ueinili, nebyl slept' pro vnady Tynineiny, a pied — citil se mnohem vice odpuzovan net vaben k rortomile brunette, kterat druhdy hned v prvnim okamtiku ho okouzlila.

Ta ktedy Chvojka uchopil se s radosti naskytujici se pkiletitosti, aby se na nejakY eas z LaAt'ovieek vzdalil. Svedomite vykonal ptipravy k odjezdu a teprve, kdy jit byl s yrchovanY das na vlak, set k spravcovrim se rozloueit. Na neStesti, ei snad na Stesti pro Chvojku, byla zde eetna spoleenost. Dfichodnich a intinYrovic byli u spravcovYch navStevou a tak odbylo se rozloudeni velice formalne.

Pani spravcova sic nekolikrate za tech par minut snatila se dat hovoru takovY smer, aby adjunkt Chvojka jeSte peed syYm odjezdem musil pied celou spoleenosti prohlasiti se jako zenith sleeny Tyny, ale vtdy bud' se ji adjunkt sam vytoeil nebo zavedl pan spravce hovor v jinou stranu, zabet ovSem stihlo ho z oei jeho mantelske polovice nekolik ptimo vratednYch pohledt.

Chvojka odjel na spravcovic koeake, provazen blahoptanim a tehnanim VAech pkitomnYch. Spravcovic Sli ho doprovodit at ke schodam, kde se s nim pani rozloueila jako vlastni, milujici matka, naeet se rychie vzdalila, aby ubohe TYnince v to chvili louden' neptekatela. Take spravee velice srdeene 2ehnal se se syYm rueim, byl by se snad ani nedovedl odtrhnouti, kdyby ho byla jeho na vSe myslici chot' rievrle neodvolala.

Koneene tedy TYninka s Chvojkou osameli a nastalo loueeni tak dojemne, ze — nechtice vyvolati slzy ttlocitne etenakce — spouStime nad tim zaclonu nepruhlednou. Jen tolik povime, ze Chvojka rozehkat bouidivou ptitulnosti TYninou, zapfisahal se nezlomnou vernosti a zejmena slibil, ze na tadne jine devee po vSechen das sveho pobytu v Praze se ani nepodiva.

Za nekolik minut nato seal Chvojka v pohodlnem kupe druhe tkidy a odjitdel smerem ku Praze.

V tete chvili, kdy adjunkt Chvojka opouStel sve doeasne pfisobiSte, pfedstihuje mySlenkami vlak na ceste do Prahy, sedela v Praze na nadrat! Anidka s tetou radovou, aby odjely do LaSt'ovieek.

Take ona, ad telesne dlela dosud v Praze, myglenkami svymi zaletala jit napfed tam domt, do LaSt'ovieek, kde vedle milovanYch rodiefi dlel tento milovanY — mua. Zapuzovala my glenky na neho, pkipominala si stale, co ji byla teta dokazala, ze toti2 je jeji lasky nehoden, ale mySlenkam nelze poruditi. — Pies tu chvili vynokil se pied jejim duSevnim zrakem tu, jak lehce a hbite a pfec tak dfistojne sestupuje don. s one strand, kde byl ji tehdy zastihl a urazil, tu zas jak elegantne na koni sea' pozdravuje mysliveckYm kloboukem do oken Skoly, ad ona nepozorovana z besidky na neho vyhlitela, tu zas vzpomnela si, jak tehdy v lese s nim, s kajicim hiisnikem, zoufalcem se byla setkala. A tento mut ji zradil, staff se ji neveren? Ne, ne, Anieka citila, 2e elm vice se bude blititi k domovu, tim vice to bude pochybovati o tom, demu byla koneene uvefila. — Nem o dem ona nevedela, muselo se stati, nem muselo se vetkiti mezi ni a neho a toto neco nyni Anieka dOufala poznati a odstraniti.

PodobnYmi mySlenkami jako ona zana gel se toute chvili i Chvojka. Sotvate do vlaku usedl, citil se jinYm elovekem, zrovna jako by se sebe vliv Tiny a jejiho okoli setkasl. Prvni jeho mySlenkou, kdy vyhlitel z okna do krajiny, jit opouStel, bylo: Ket bych se sem ut nikdy nevratil!" — Ale prod? pkedlotil si hned sari). otazku.

Nedovedl si ji pfesne zodpovedet, ale citil, to jeho pomer k Tyne naplimje ho city velice pH-

Sernymi. Nebylo to ono naproste blaho, jet pocitil tehdy, kdy byl Aniece slibil, 2e stane se jeho mantelkou. Chvojka nedovedl se ubraniti vlivu Tyny, jeji krasa zejmena ve chvilich blaheho rortouteni byla skutedne okouzlujici, ale jakmile misto vzboutenYch cat ozval se rozum, zmocnil se ho jaksi odpor k Tyne a bazeti pied jeji matkou. A v takove chvili si vtdy pkipominal ony pohledy, jet matka s dcerou pH rfiznYch pfiletitostech yystfidaly, pohledy, jet se mu tak hluboko do due vryly.

Jak zcela jinak bYvalo u ueitelii! U sprexcil zdalo se mu, jako by byl zveki chytanou a lake,nou, jako by byl hlupaekem, ktery ma bYti chycen a sveden; na vSech stranach videi yypoeitavost. Naproti tomu u ucitelu jednano bylo s nim tak otevkene a nestrojene. Pkivitali ho srdedne sic, vSak zdrtelive, jako pkitele, o neint posud nevime, prod pkichazi. Zadne donucovani, tadne strojeni Meek, naproti tomu vSak, kdy jit bylo patrno, co ho do Skoly pkivadi, ten opravdu otcovsky a matekskY zpfisob mluveni rodiefi Anninych.

Za podobnYch mySlenek dospel Chvojka ye vlaku at do Zdic, kde musil vystoupiti a dekati delSi dobu na pratskY vlak, s nim2 se mei zde setkati. — Adjunkt zaSel si do restaurace a z dlouhe chvile chopil se novin. Politikakem nebyl a zejmena dnes nernel chuti pouSteti se hluboko do mySlenek; tak pfelet1 nekolik pfednich stranek a uvazl pohledem na "soudni sin". Byl to zajimavY pkipad. Mantel, mladY mut, jen nedavno po druhe se byl otenil, poznal, ze jeho druha Lena a tchyne otravily jeho prvni tenu, aby ji odstranily . . . Znieily jeho St'astne mantelstvi, aby mu pkipravily peklo, jet mel se svou druhou tenou pinou rozmaril .. .

Druhe zvoneni yyruSilo Chvojku ze eteni. Pkijitdel pratskY vlak a bylo tedy nutno sedati.

Adjunkt odlotil noviny a vySel na peron prave v torn okamtiku, kdy pratskY rychlik zastavil.

U jednoho z oken pratskaho vlaku sedela Anieka a pohlitela yen. V tom sebou trhla, zbledla a hned zase se zardela. Bezdely se vztyeila a rtrim jejim vyklouzlo slovo: "Chvojka!"

Setkala se s jeho pohledem — pohledem tak lhostejnym, nic nepravicim. Neprigel ani do rozpaku, ani Zadne jine hnuti mysli na nem nepozorovala.

"To je tedy on?" kekla teta a dychtive se nachYlila k oknu. "JakY to panak! Aspori kdyby se zastydel a dal najevo, ze citi svou nieemnost."

Zazvoneno po treti a prafZskY rychlik se hnul.

Chvojka opet mane pohled y k oknu vozu, kde sedela Anieka. Pro odlesk na okne Anieku nevial, ale vabila ho tarn sympaticka tvak tety, jet se mu zjevila u sameho skla. — V torn pohybem vlaku zmizel odlesk z okna, na net padl stin nadratni budovy. Chvojka videl a poznal ye voze Anieku. Trhl sebou prudce, bezdeky ueinil dva kroky vpked, jako by chtel vrhnouti se do rozjitdejiciho se vlaku.

"Zpatky od koleji!" ozval se vykkik jakehos zfizence a Chvojka se vzpamatoval.

"Videlas — videlas?" ptala se Anieka rozpalena horeene. "Skoeil do vlaku! Poznal mne!"

Teta nachYlila se k oknu a videla Chvojku stojiciho na sousedni koleji.

"Ba neskoeil", rekla zklamana. "Chtel se jen schovati; ptec se zastydel pied naSimi pohledy!"

Zatim musili nadratni zfizenci dvakrate volati na Chvojku, pohlitejiciho za odjitdejicim vlakem, aby sedal.

Uplynulo nekolik nedel od onoho dne, kdy adjunkt Chvojka pkijel z LaSt'ovieek do Prahy a kdy Anidka soueasne vratila se do sveho domova.

Chvojka v Praze rychie se zotavil. Snad sobilo na neho tak pfiznive, to se hfal na vysluni panske pfizne, snad take bylo mu zdravo, ze se vymanil z vlivu TYninky, jejit pouha pkitomnost ho pfec jen fidy sklidovala. Pravda, otevkelo se mu v Praze pine nebe vyhlidek do budoucnosti. Knite pan, cite se jeho dlutnikem pro dlouhe utrpeni, ktere mu zpilsobil, zahrnoval ho clUkazy sve prizne a bylo j12 jisto, Chvojka se vrati do Laat'ovieek jen aby se se svYm okolirn roz2ehnal. Tajemnik centralniho teditele stane se reditelem na dolefaich panstvich a tak kniZe eekal jen na vhodnou

Ve stfedu, dne 4. eer yna 1941. tost. Zatim pfidtten byl Chvojka, jen tak pry pro ukraceni dlouhe chvile, jeho kancelati, aby se mohl v novY ten obor prate vpraviti.

PH tom zristalo Chvojkovi dosti easu, aby rozhledl se trochu po Praze, a utival zabavy, kolik ji hlavni mesto mute skytati mlademu, svobodnemu muZi. Chvojkovi se tedy v Praze nijak nestYskalo po LaSt'oviekach, s nimit udrtoval spojeni jen pomoci dopisn, jet si s TYninkou vymerioval.

Wak divna vec! KdeZto z dopisu TYninky dal tim vice na.ruZivosti a touhy vyznivalo, citil se Chvojka stale mend vaben do jeji naruee.

Jeji dopisy, misto co by ho byly utvrzovaly v lasce, vyvolavaly v nem easem spi ge odpor. Upominaly ho svou strojenosti tuze na ony pohledy, nich2 se mu v2dy zdavalo, 2e je on honenou zveri. Chvojka mel v Praze dosti pHlektosti setkati se s paniekami a dcerami svYch stargich soudruhri i jinYmi damami, a tu bezdeky porovnaval. Budila se v nem opet jeho stars zaletnost. Ale pki v'Sem tom i v pkitomnosti nejrortomilejSich divek nedovedl jaksi zapomenouti Aniaky, jeji obraz se nyni mnohem dasteji vynoioval pied jeho duSevnim zrakem, net obraz to druhe — jeZ einila si nan nejvet'ai. pram V teZe dobe asi zamestnavala se Anieka take easto my genkami na Chvojku. Pies vSechny domluvy tety i matky nemohla se vzdati viry, ze jednou se v .ge mezi nimi vyjasni a ze zmizi, co se bylo mezi ne postavilo. Valyt' nebylo niceho slySeti, ze by se byl Chvojka formalne s TYnou zasnoubil, a tak tedy nebylo jeSte v ge ztraceno. JakYsi vnitkni hlas Septal Aniece, Chvojka tehdy na nadrati ji nevidel ate kdy ji poznal, bylo jit pozde. Tete se ovSem s touto svou domnenkou nesvekila, nebot' to byla by se ji vysmala, to se teSi jako male dite s mySlenkami.

Prisly masopustni prazdniny. Studenti jeli zas jednou domfi a zas melo bYti v LaSt'ovidkach veselo, nebot' mladi pan! chystali se pokadati "velkolepou" zabavu s deklamacemi, tombolou a ofaem i nezbytnYm tancem.

Se studenty jel i Chvojka, jen slu§ne nemohl odtici TYnince jeji prani, aby nyni, kdy je pine zdrav, prijel, by s nim aspori konce masopustu uzlla. — Jel tedy, ale zrovna jako by nestal o to, aby co nejdrive ocitl se v naruei milujici divky, nepodal o torn ani zpravu, kterYm vlakem priji2di. A tak stalo se, to Chvojka se studenty necekani a nevitani prijeli na nadraZi do LaWovieek. Hogi, drive ne se po svYch domovinach rolzeteli, za'ali do La§t'ovidek, aby tu ueinili nezbytna, posledni opatreni, je2 nedala se vyriditi pisemne. Cesta vedla kolem gkoly, a tu chtela tomu nahoda, ze setkal se s uditelovic Aniekou, jet prave prichazela ze vsi se svou tetou.

"Me] rozum, device, ukaZ' mu pied, ze neni jedinY na svete ate si pro p nezoufar, napomenula ji teta, uslysevsi, to mezi studenty jde Chvojka.

A Anieka, jindy tak citliva, dnes dovedla se opanovati. Mela jsem jednu snahu: ukazat mu, ze ji neni ji2 nieim. Ale prave proto, .2e chtela prehanela, a tak chovajic se k studenturn, starYm to soudruhrim z detstvi, s vynucenou veselosti a srdeenosti, stavela Ina& Chvoj• ovi na odiv az urallivou, pohrdavou chladnost.

Kdy‘i se roze'ali, zaplakala sic Anieka nad komedii, kterou byla hrala, ale Chvojka citil se velice rortrpeen, ano rozzuren.

"Zajdeme si ted' k panu adjunktovi pro slibend darky do tomboly", navrhoval Lebeda.

Chvojka chtel se sic branit, ale nen() to. Studenti byli velice horlivi a hned se po zamku i po vsi rozleteli, aby sbirali, co by se sebrati dalo.

Adjunkt chvili uvaloval, co dati. Maliekosti nemohl a nesmel hochy odbYti; v2dyt' slo o vlasteneckY Teel. Nahle v torn hnevu proletla mu hlavou mynenka. Otevtel stril, vyrial jakesi pouzderko, zabalil je do papiru i zapeeetil a odevzdal se Lebedovi s prisnym rozkazem, aby neprozradil v Zadnem pripade, pd koho tato vYhra pochazi, .(Pokradovanil

Ve- stfedu, dile 4. derViia 1941.

HRA OSUDU Napsal Joe Zet'ak, West, Tex. JEDNE texaske osade poblite ieky ColoraV do Lila menti rodina jrnenem Jan a Amalie Dolanek. Jak on, tak te2 i jeho Lena nemeli v teto zemi tadnSrch ptibuznS ich. Pan Dolanek byl jedinSim synem jeho rodieri. Ve stare vlasti jeho mantelka zanechala jednu sestru. Dolankovi meli jen jedno dite, dceru Daisy. Bylo ji test let, kdy pfistali do teto zaslibene zeme, Ameriky. Mnoho let rolnidili z polovice, pak si pronajali od Wince jmenem Fritz Rossmann 50 akriI pole. V te dobe jim jejich dcera vydatne vypomahala, neb jit ji bylo 17 let. Bylo to device k pohledani, byla prostiedni postavy, plneho tela; byla nejslienejti v okoli, jeji oblidej byl pfesne modelovan, eervene rty a helm neznaly barvidek ani pudru, bylo to venkovske devee zdravim kypici. .8kolu anglickou odbyla kratce s dobrSrm vysveddenim, &sky se naueila doma od rodieri. Take byla nevtedni zpevadkou, neb mela zvlattni kratriS7 hlas a take hudebne nadana byla, hrala kra,sne na housle, veder po poklidu vtdy hravala na verande, doprovazejice se svSrm zpevem.

Fritz Rossmann byl 65 let star, asi 10 let vdovcem, menti postavy, hodne bfitko, kdetto jinak byl skoro huben3i, tak te jeho postava byla at smetna. Deti nemel tadne. Domacnost mu vedla jiz velmi stare, teta. Bydlel ye velkem dome a mel 8 najemnikri, sam nevzdelaval tadne pole. Nikdo v okoli nevedel, zdali je to jeho majetek, nekteti lido o torn pochabovali a ostatne se o to tadnV nestaral.

V posledni dobe si oblibil Daisy, take ji obeas nee° daroval a ona, netutic nic zleho, s vdekem phjala. Pozdeji si pooital jen 50 let. Do Daisy se 'Silent zamiloval a kdy vide, 2e Daisy mu neni naklonena, poeal dochazet na Dolanka, jent umel obstojne anglicky. Z podatku sliboval vte mog ne i nemotne, ale kdyt se presvedCil to eini nadarmo, poeal vyhrotovat, te nestane-li se po jeho vrili, te zniei celou rodinu.

To se opakovalo skoro katdS7 druiV den. Proto te to bylo mod blizko, tu ze strachu a take aby se ho zbavili, svolili te budou se vtemotne snatit, aby jejich dcera s nim vetla ye sriatek.

Byl //idle Cerven, kdy vte jig krasou hffi. Po obloze se honily menti mrdeky, by v Cali zmizely. U Dolankti byl nejak smutnS7 den, patek, protote ptedetV7 den se Nemec vyslovil, te jit dele nestrpi odkladii a v sobotu chce mit jistotu, jinak te se stane nejvettim jejich neptitelem. p an Dolanek byl dlovek, jak se hike, od slova. U nej slovo platilo vice netli bohatstvi, ale jinak byl dobreho srdce. Dnes se nachazela cerodina v nalade jako po pohitu. Veeer se u Dolanku schylovalo k bouti. Phi veddi tadnS7 nemluvil, jako by vtichni oeekavali svrij konec. Po veeeti tenske uklidily nadobi, kdetto pan Dolanek sedel bez hnuti u otevfeneho okna a hledel do prazdna. Bli gti pozorovatel by poznal, te se v nem odehrava vnittni boj. Lee jak zpozoroval, te jsou teny s uklidem hotovy, zavolal Daisy, te si s ni chce naposledy vane promluvit. Dcera vedela, co od ni tadd, ale byla poslutna a tazala se: "Co mne chcete het, tatinku?" Na to odvetil otec: "Ja, ti chci het, te toho odkladani je jit dosti a dnes je posledni den, kdy se music vyslovit a neradim ti, abys nem rodiam v nejmentim odporovala. My jsme te vychovali a potadujeme, abys pro nas k nati zachrane nee° ueinila. Budet-li se jette zdrahat, riebudet mit u nas vice tadne jidlo, jako ani phstteti, abych fekl, music jit prye, abychom meli od Nemce pokoj a to je me nezvratitelne slovo. A nyni se vyslov jakkoliv".

Daisy, aekoliv byla terni slovy zdrcena, div neklesla, srdce ji tak butilo, te to oba rodiee dobte pozorovali, te se v jejim nitru velkS7 boj odehrava. Chvily se jeji rritove rtiky tfetly a tkubaly. Pak se vzptimila a poeala mluvit, z poeatku hlasem ttesoucim, ale elm dale miuvila, tim se staval jeji hlas pevneltim.

"Drazi rodiee! At' je to ji g cokolv, prosim, abyste mne v me posledni feel nevyrugovali, pleb kaZdeniu odsouzenci se jeho posledni pita/

VISTNiK spini a douam, 2e vy tea tak udinite. Byla jsem varn, drazi rodidove, a do dne'Sni doby poslu g -nouatkedbrou,pvaSirdostchlub, pro mou krasu, a '2e jste mne vychovali, za to jsem yam vdeena, ale nemiltete fici. te jste mne dlouho zdarma tivili, neb od fitleho veku musela jsem pracovat, jen co jsem mohla malou motyeku ovladat a touto bavinu pfekopavat a pak.zralou sbirat. Reknete, mnoho-li jsem spottebovala net jsem pracovala a ji g' nekolik let jsem skoro ftechnu praci bez reptani vykonavala v nadeji, 2e budu vati laskou odmenena, ale bohrdel, zklamala jsem se ye vas. Nyni teknete, jak velkou obet' yam mam za to pfinest.

Chcete, abych si vzala nemeckeho stareho lakomce? fteknete, co ja, z toho budu mit? Chcete svemu jedinernu diteti znieit ce1Sr tivot? Myslite, te on z tech vtech slibii jeden spini? Ate je bohat” Motna, te se jednou vtem oteviou alespori ja myslim, 2e je vettim chudakem netli vy. Je mne divne, te jste do nedesna tak moudie vte fidil a najednou ztratil rozum. Zde yam ptimo a naposledy fikam, te toho mam take dost a prohlatuji ph Bohu, ie si toho nemeckeho dedka nikdy nevezmu, dej se vine Tve., radeji si uvati okolo pasu velkSr kamen a skodim do hlubin feky Colorado, abyste mne nemuseli ani pohitit. Tento veder je posledni co mne vidite a slytite, a distane yam dalti celS7 divot 'demi vzpominka."

Na to se vysilena skacela na pohovku a dala se do usedaveho pldee. Pan Dolanek, nejsa slova mocen, jen kfeeovite sviral rty a dekal at se dcera vyplade. Matka by rada za dceru se phmluvila, lee kdyt videla te je mud tak rozeilenST, uznala za dobre ponechat vte svemu osudu. Adkoliv ji mug nikdy nebil, piece usoudila, te by tim jette situaci zhortila, tak jen opodal tite plakala. Z dtivejtiho dobreho mute a otce ny= ni se stal surovec. Jakmile se Daisy utitila, vstal a pin vzteku tfaslavSrm hlasem, neznajicim odporu vyhrkl: "Tak s tebou souhlasim! Kdyt nechcet nem bYt po rah a vykkla jsi svuj ortel sama, tedy budi2. A jette ti poradIm: tarn u kra yske ohrady na rohu je dost velkSr kamen, co te udr2i na dne feky, a o provazku take vit." Posledni slova pronesl skoro teptem a jsa rozeilenim vysilen, shroutil se na loge a distal nehybrie letet.

Led ku podivu, Daisy tento vS7rok asi ocekavala, neb ho snesla klidne, vstala a pronesla: "Tak mrij eas jit nadetel"! Objala svou mateku a dlouze ji polibila. Matka ji Upenlive prosila, aby tak necinila, 2e to bude jeji smrt. Lee kalich trpelivosti byl jig pinSi a Daisy byla neUprosna. 8la do sve komurky, ve spechu se pfevlekla do svS7ch nejleptich lacinSrch tats, vzala pouzdro s houslemi a vyfitila se do tmave noci.

Na to matka s vSiktikem betela za ni a klesla k jejim ohoum, ktere obejmula a vti silou drtela.

Daisy ji po hlave hladila a tetrne pozdvihla.

Na to poodetly kousek a usednuly. Daisy vzala mateinu hlavu na sva prsa a hlade ji netne vlasy nee° ji teptem rikala, dimt se matka utiJette jedno obejmuti, polibeni a Daisy se ye tme ztratila. Pani Dolankova jette dlouhou chvili patfila v tu stranu, kde Daisy zmizela, pak tite vedla do domu, shasla svetlo a tilehla na verandu. Jsa vysilena brzy usnula.

Dolanek, jakmile se z mrakot probral, dire, tma ho obklopovala, salme do kapse, vytahne zapalku a rozsviti lampu, podiva se na hodiny, bylo pub jedne. Rozhliti se, kde je jeho tena, jde do kuchyne, pfitlumenSlm hlasem vole,, nee nikdy se neozSlva. Rad by yedel, zdali je Daisy na svem loti, ale te to nemel ye zvyku, tite vole, u dvhi jeji komtirky: "Daisy, spit?" 2adna odpoved'. Na verandu zapomnel se podivat. Usedl na Tote, vzpomina co se veeer odehralo, uvatoval, ale nakonec se uklidnil fikaje si: "To matka asi spi s dcerou, aby tu hloupost neprovedla. Tak asi je to dobte, to mne to napadlo. Budu videt at rano a nebudu ji jit nic vyeitat, ani Nemce namlouvat. Za jedno ma i pravdu" — a phi te samomluve se svlekl, shasl lampu a tel spat.

Rano vstane, jde do kuchyne, mysle te Daisy vahi snidani. Lee tam nebyl nikdo Jde a zaklepe na dvete loZnice Daisy, av'Sak nikdo se neozval. Tu pojal ho velkY strach a zmocnila se ho litost. Otevie dvete, vidi lidko prazdne, netk1111t& Jde na verandu, spatii genu na bold

Strana 11. podlaze laet. Byla k nepoznani a mela otekle odi. Tate "Kde je Daisy"? — "1./Sak jsi ji aby se Ala utopit. Na kolenou jsem ji prosila, ale nedala si rici. Ze kdy jsi k ni tak ukrutnY, te ti na oCi nesml jit. Jen jednou te neuposlechla, proto te jsi tadal na ni nemotnou vec — ale ten druhST a posledni rozkaz ti splnila. O, ja, nett'astna, 'ge jsem si te vzala, vychovala jsem ti to nejlepti a krasne dite dobte. Zavistive sousedky prorokavaly, te to krasa ji bude osudnou. Tak nas ubohe oba mela rada a vykonavala vtechnu praci s radosti. Nyni tebe a toho d'abelskeho Wince prohlasi za prime vrahy. Jdi ode mne, nebo mne zabij!"

Pan Dolanek, jindy tak ptisny, neznajici odmluvy, netekl ani slova. Ve zle pfedtute odetel ke krayske ohrade a tu zoufale zvola: "Rany Boti! Kamen zmizel a provazek taktet." Podal si zoufale rvat vlasy na hlave. Aekoliv si pfal syna, aby po nem jmeno zristalo, piece mel to device nevSrslovne rad. Nahikaje usedl na blizkS7 patez a ziral tupe pied sebe. Tak seal do jedenatti hodin, kdy ho vyrukl star Rossmann.

"Tak si jdu pro odpoved', a jak jsem posledne pravil: nesvoli-li tva dcera po dobrem, svoli po zlem — tak mluv, blbee!" Tu Dolanek se probral, vstal a temet hrozive: "Ano, svoluji pine a ma dcera taktet. Jdi se ji zeptat, ptivita te s otevienou naruei. Rossmann, mysle te je jen rozeilen chtel jiti do domu, lee Dolanek mu zastoupil cestu a ukazav rukou k fece Colorado zvolal: "Tam te odkava, s otevtenou narudi na dne ieky, neb se radej utopila net by si mela vzit stareho otkliveho plesnivde". Tu Rossmann pin vztek uSel dome. Uvidel pani Dolankovou usedave plakat a tak uvefil, te se neco zleho stalo. Doma vzal hak se ttemi hroty, ktereho pordival kdy nee° spadlo do studne, -02 dlouhS7 tenky provaz a tel k tece, aby se vice nevratil. Chode po biehu pozoroval na zemi otisky 2enske obuvi, tu spattil na nizkem bfehu u velhlubiny dalti otisky pane v nanosu viditelne. Take zpozoroval, te stopy vedly smerem k tece, zpateni nebyly tadne. Jsa jist svS7m naletem podal hazet hak do vody; vytahl a zase hodii. V te dobe Dolanek odetel k nedaleko bydlicimu sousedu tadat ho o radu. Soused mel telefon a uvedomil znameho obchodnika v meste, at' poke nejakou pomoc, ph demt kratce tekl co se stalo. Na to spetne k fece hledat misto, kde Daisy do vody skodila, kdy tu spatti Rossmanna, an stale hate hak do vody a v2dy prazdriS7' vytahne, ph tom sam hovote nemecky: "Proklete, jettefice, radej se utopila netli by si mne vzala. Jen kdybych te mohl najit a vytahnout, do oei bych ti naplivl. Kdyby tvilj hloupSr otec vedel, te nic nemam, ge vte path memu bratranci, byla bys mS7m otrokem a tadnou tenou, proto te's byla Boheminka". — Soused umel dobte nernecky a byte za hustSrm ketem dobte skryti, Dolankovi vte teptem pfekladal, neb byli dosti blizko a slyteli katde slovo.

Jig tak v pfestavkach hazel pul hodiny, stale proklinaje Daisy a ce13"T aeskSi narod, a jsa jit vzteky bez sebe celou silou mrttil hakem do vody, phi demt ztratil rovnovahu a stimhlav Oita se s v3"71dikem do vody. Dolanek skoeil, chteje betet k mIstu nettesti, kdy tu soused ho zadrtel, ika: Nevydavej se jette do vettiho nettesti net jake mat. Nevit te smirei soudee bude tu co nevidet a vida otisky flak obuvi mohlo by se stet, te by te obvinil, te's ho tam postreil, jak se dozvi prod se Daisy utopila. Plavat neumime a jinak jsme bezmocni. Jette videli jak tonouci Cast ruky z vody vystreil a v zapeti se ponohil.

(Pokraeovani pfitte.)

New York. (OTK.) — ZnamST eeskoslovenskSr pianista Rudolf FirkutriSr, jen nedavno pfijel z Evropy do SpojenSrch Statu, bude mit 5. Cervence tohoto roku v Ravinia Parku, Illinois, na letnim festivalu, kterSr pry je tu katdoroene pofadan, sviij prvni velikS7, koncert. Bude hrat Dvotaktiv klavirni koncert s doprovodem Chicago Symphony Orchestra za hizeni Sira Thomase Beechama. Upozorriujeme ftechny kraj any na tuto nevtedni umeleckou uddlost, ph nit americka vei'ejnost znovu pozna kouzlo Ceske hudby a VZ6,,C/V talent prosiuleho 6eskeho 11Melee;

Pedal Orgia Slovanske Poclporujief Jednoty filtatu Texas.

Offieial Organ of Slavonia Benevolent Association of State of Texas.

REDAKTOB—FRANTA MOULICA—EDITOB Vydavatel6 — Publishers CECHOSLOVAX PUBL. CO..

West, Texas Pfedplatne $1.50 rodne. Do stare vlasti $3.00 Subscription $1.50 a year in advance.

Europe $3.00 a year.

Tin Lminy *dm sasilaji se do Hlavnt taadovny, Fayetteville, Texas.

Chang* of address must be sent to Grand Lodge.

Fayetteville, Texas.

Viikere dopisy, pfedplatn6, oznamky, budIsi adresovkny na Vestnik. West, Texas Vesta* has the largest circulation et Czechoslovak Weekly in South.

Eliska Krasnohorska: IIVEZDNATi PRAPOR. Jest krasna, zem, jii liba ocean, zem svobodne, i St'astne eite, kraje, to prapor ma, v nern2 jasnY blankyt hraje, jsa hvezdami jak nebe znamenan.

Mnim na ten prapor',1dy Se blanketem hvezd vyroji jak zlatYch y eelek v rile — sen svobody, to naSi sveta pule.

A komu tam byl 2i y ot jednou clan, kde hvezdnatY ten prapor volne vlajo, ten narodil se y olnYm, neklesaje, ni v porobu, ni k z yrili nezvedan.

Mnim na ten prapor v temnu rozlitern, kdy prosto hvezd se nebe zardi bleskemsen svobody to v teikem srdci eeskem.

Volba povolani. Skolni rok je u konce a rodierim nastavaji velke starosti. Dite koneene graduovalo z y ySSI skoly, dosahlo 16 let, musi se rozhodnout pro y hodne povolani. Byla by chyba, kdybychom se rozhodovali ukvapene. A byla by jeSte y etSi chyba, kdybychom tak ukvapene nechali rozhodnout dite. Je to vac piilis va2na, velkeho dosahu, 2e je to vac dela.° dalSiho 2ivota. Bud'me si toho vedomi! Jde hlavne o to, kdo ma rozhodnout o povolani ditete. Rodiee anebo dite samo? Oast° se stave, 2e rozhoduji vYhradne rodide. Vyberou mu misto anebo je poSlou na studie — a rikol je rorteSen. RorteLen? Nikoli, nemylte se! Dite vas tteba poslechne, aspori v to chvili vas poslechne, ale nedivte se, kdy2 y am jednoho dne oznami, 2e se t2 ndit nebude, 2e se mu na vyhledanem miste nelibi.

Pkinutite je, pravda! Vystuduje, ale nikdy z neho nebude potadnY strojnik, klerk v obchodu, -date' atd. Nema ke svernu povolani pottebne lasky. A prate bez lasky neni nic jineho nee otroeina. Nemri2e teSit, mule jen pozvolna otravit, ubijet, ikeknete tedy, 2e ma rozhodnout dite. Ptirozene, 2e na nem nejvice zalezi. Jeho schopnosti a ze.liby maji zpravidla rozhodnout.

Nic jineho. OvSem 'Opine rozhodovat je nechat nemri2ete. Deli se rozhoduji velice lehce ale jejich rozhodnuti se ka2cle chvile meni. 0 povoldni ditete maji tedy rozhodnout rodiee i dite.

Nebylo nim popiano bit se se zbranemi v ruce s nacistickYm Neineckem v roku 1938. Litujeme toho dodnes. Ale byli jsme k tomu piivedeni a pies to jsme si zachovali svSrm tehdejSim i dneAnim postupem svou Zest, svou narodni hrdost a svou ohromnou mravni silu. Dnes bojujeme zase se zbranemi v ruce a svfij eistY 'atit pied historii a eclYm svetem musime si °chi*. nit, dej se, co dej. — President dr. BeneS. VYroei narozenin Frant. Jana Skroupa, tvrirce tklive plynouciho, nestrojeneho a vrouciho nanevu dsl. narodni hymny "Kde domov pier, ptipadlo na den 3, dervite. Sktoup riarodil so 3, dervna 1801 y e Volk Yell Vosicich u Pardebic, zee Intel 7. anura 1302 V Rotterdarne. Byl vy nik aji-

Ve stfedu, dne 4 eervna 1941.

VESTNf K

Strana 12.

cim deskSrm hudebnim skladatelem a skiadatelem prvnich deskYch zpevoher: "Dratenik", "Oldrich a . Bolena"„ "Libuein sfiatek", "FidlovaCka", "Nevesta Duchtiv" a rtiznYch pisni a skladeb. Prosta Pisan, vlo2ena ..do divadelni .fraeky "Fidlovadka", zapena byla clue 21. prosince 1834 slavnYrn zpevakem Karlem StrakatYm y e Stavovskem diyadle v Praze v predstaveni "Fidlovaeky" a na poprve strhla obecenstvo. "Kde domov rntij" vytryskla ze dvou zanicenYch deskfy-ch srdci (slova hry ,napsal Josef Kajetan Tyl, desky buditel a ZaslouNly prtikopnik deskeho kdy se nevedelo, zda se uNadovanY rearod vtibec vzkilsi. Vpadla jako jasne svetio a byla pochopena, uvitana. Byla po2ehnanim narodu, pomahala viteziti, burcovala vlaZne, utvrzovala kolisajici, byla jittenkou ohlaeujici slavnY den. Kde domov mei mluvi k srdcim kouzelnou moci a proto i dries rozplamenuje a utvrzuje. Tehdy se ji ball ti„ -jind byla prOti mysli jsoucnost deskeho naroda„ Ona veak zvitezila: A zviteed i v budoucnu, protcde esl. lid prekona, hrezy nacistickeho pekla a doeled se osvobozeni. Pravda nitezi!

Stejte velchni revile v dneenim svem odhodlanem odporn a neuhYbejte v nieem nelidskYm, nacistiokYrn zrudalm. Neste pane hlavy vztYeeny a hiavnii: Zacheveite kIi 1, pevne nervy a statedna e)eve: Vitersevi se piibiiiuje. A ptijde chvile, kdy was v7,:ecky znovu zavolame k poslednimu bo r vskiiseni.,-- L- President dr. Benee rozhiasem do porobene otelny.

Jme predeveim amcrieb:Yrni obeany a mideme padne • olokazati. ze v ohromne veteine obdany lojainimi, vyznavade zasad demokratickYch uptimni a neochvejni. V nynejei vane dobe vYsta y by postaditelne narodni obrany, kdy p resident Roosevelt as nejlepe a hrozieiin nebezpedi mut zemd uznal zao nutne prohideeni neoniezene emergency — vyjimeendho stavu — je povinnosti kee']cleh• americkeho obCana poneahati na dile spoleenem, brat ileast na veem, andeulicim a vytvarejicirn obranu zeme, zesileni snalenj a uskuteenovani americkeho viastenectvl. Vtciy a veude. VYraz patriotickeho t,7E.':dorneni Zdera.znuje se posledni doby pri zahajeni obeanskYch shromeldeni, schtizi taborovYch. reznych oslavach, programech rozhlasu a take ku pe. opeenich predstaveni — kdy se zaedine. prednesem arnericke hymny. Pri nedavnene poslechu Mozartovy opery "Figarova svatba" v Dallas, slo.,vne dilo nesmrtelneho Mozarta zahajeno bylo amerlckou hymnou, pN ohromne. shromaMeni hiediete Auditoria v poe•u 4215 osob . povstalo a vyslechlo narodni hymnu doslova v klidu posvatnem. Naee slavnosti a podniky zahajovany jsou rovna hymnami ne2 to a tam poradatele zarazuji csl. na misto prve a po ni teprve hymnu americkou, co2 neni spravne a v dneeni dobe ni prakticke. Prod?

Jsme y e Spoj. Statech a pri kaale prileeitosti srazu arnEr. obdanii musime na prvem miste vzdati poctu vlajce a hymne narodni. Hudba resp. peveckY sbor di tale slaromaedeni zahaji program bud' "Star Spangled Banner" neb "America" a "Kdo domov mei" mule nasledovat nab zafazen co dislo zavereene. Posunutim hymny za hymnu narodni si v nieem naeich oslavach nezadame naopak, verejne budeme dokumentevatj, zs jsme verni, uprimni a opravdovi ameridti C'echoslova.ci, kdykoli pohotovi hajit, podporovat a v padu potteby majetkem i krvi prispet na obranu Unie, jejiho demokratickeho ziizeni. Pieeme tyto radky co bratrske upozorneni a jsme si jisti, Ze se veude radovYch, nab osadnich slavnostech dle toho SnEeni fysiek-Ych poi",, adavkii pro dobrovolniky namorni zalohy urnoZni mnohYm mladikem vstup do tohoto oddeleni narodni obrany, je2 nemohli drive bLeti prijati nasledkern pravidelnYch predoisfi odvodnich eradoven. Nejnini vYelea do namorni zalohy sndena byla na 62 palcu bezoleledne • na stari, adkoli pied tim dinila 63 palcea pro steel 17-18 let a 64 palce, pro dal5I i ro,eyLn-icky. Veechny rezmery prsou byly opueteny v predpokladu, iadatei ma normaln sealetea. enact zdravSrch. pl o oti 20t1 11;:tniani .a._,

nim platem $21 a nejvyeeim $99 inesi'dne, dle schopnosti odvedeneho a zaps' ani mohou povolani do sluZby okamZite a na tak dlouho, pokud narodni obrana bude jejich sltdeb por trebovati.

Redakeni sdeleni! Posledni doby dostali jsme nekolik Zadosti od soolubratre S.P.J.S.T., kteti byli povolani do shiny pro narodni obranu a Zadaji o zasilani nateho organu do udaneho vojenskeho tabora. Jejich Zadosti bylo neodkladne vyhoveno a temito radky vybizime rodide resp. pribuzne, jich2 hOei jsou y e slabe vlasti a naroda, aby nam laskave sclelili jmena a presnou aciresu vojinu — elenh naei Jednoty, kteri Vestnik etou a my je dame s vedomim spravce adresare br. Ed. L. Marka vYpraveimu, kterY se postara, aby junaci svej spolkovY organ praveslelne dostavali. Pisemne prispeyky, dopisy, letme evahy od hoche y e zbrani 'jsou redakci vitany a dtenati eteny s nemalYm jmem ba netajenou dychtivosti.

Die Nerneft nepotopitelny Bismarck piece Anglieany potopen. Sensaeni odhaleni doelo z LondYna o potopeni nacisticke bitevnice Bismarck, jejd steela di stroly velkeho kalibru zasahly skladiete munice anglickeho kriZniku Hood, jerd riastaveim vYbuchem byl rozmetan se ztratou posadky 1300 mukt. Na Bismarcka podniklo lod'stvo Britanie honbu na smrt, Bismarck byl objeven patracim aeroplanem, stihan a dohonen 400 mil zapadne od Brestu a spoleenYm Utokem bitevnic Jeho Velidenstva — potopen. Posadka Bismarcka zahynula aZ" na 120 mu ral, je2 byli z more vysvobozeni, nalodeni na k•dnik a dovezeni do Anglie, odkud po jejich vYslechu svet zvedel holou a prekvapujici zpravu. Bismarck nemel udavanou nosnost 35,000 tun vYtlaku r," 7 br2 padesat tisic tun, eili byl neivetei a nejobrnenejel valeenou lodi sveta. Pose,clka einlla 3.000 mun a destojnikti, mezi nirnit se michazelo 250 namornich kadettt vyelYch namorni aleademii a pricielenYch na bitevnici k vuli vYc y leu na vysokem mori. Bismarck met mohutne pancire na bocich, palube, jeho strelne veZle byly chraneny zvldetni ocenovou stenou, zkratka, nemecka diikladnost a dovednost tajne vybudovaly bitevni kolos, o /lend se domnivali, Se ho nelze strelou ne torpedem ochromit a potopit. Germani se prepoeitali.

Bismarck, chlouba nacistii — leii. na dne Atlantiku. Povestny kancler Zelezne pesti Bismarck do2:1 se sveho padu, bitevnice po nem pojmenovana doela, odvety za sedm dui po svem vypluti za eeelem ochromeni lodni dopravy do Anglie — \tee prY ma svej konec — a tudd take zlodineckY relim Hitlertiv. Z ten bude sviten, potren a vykorenen! Spravedlnost a lidskost zvitezil

/CALENDAR 7. eervna. Velkou spoleenou zahavu potadaji radv Rozkvet a Woodrow Wilson S.P.J.S.T. v sini M.E.B.O. na. 21. a Market ulicich. Zadatek v 9 hod. veder.

8. eervna. Divadlo studentii eeetiny na statni universete v Austinu v Narodni sini v Cameron, Tex. Zaeatek v 7:30 hod. veder. v 8. eervna. Vyroeni schfue odboeky Cameron, Tex. 14. eervria. "Fathers Party" u Stefanikti na Cottage Grove, Houston, Tex. 15. eervna. Divadlo odboeky C.N.S. y e prospech druheho odboje v Houston, Tex. 15. eervna, Program k ucteni tatinkti potada red Pokrok Houstonu, Houston, Tex. 15. eervna. Program pro tatiky porade, fad Fort Worth cis. 154. v Sokolovne, Fort Worth.

22. eervna. Jarmark porade. odbodka S.A.6.T. v Corpus Christi, Tex. 22. eervna. Divadlo y e prospech O.N.S. na N tefanikti, Houston, Tex. Cottage Grove u S 4. eervence. Barbecue bude konati rad Slovan Ills. 9. ve Snook, Tex, Q reeniky a dobrou hudbu butte 4 rvene: pfiVralitljg 1.6A Ceehot3lova:1

lje, Tex,

Ve-stkedu, dne 4. der yna 1941.

v EST

NIX

itad Atefinik, eislo 142., Houston, Texas.

Ptatele, oznamuji yam to 23. dervna bude u kadu 8tefanik na Cottage Grove Ceska gkola.

Proto kdo chcete posilat sve ditky do gkoly oznamte to a pfihlaste je u gkolniho vYboru, ktery zestava z bratril A. Vaja, Frank Bean a ses. K. Otyrtnikova, kteti yam vge vysvetli. Dalsi objasneni to veci bude uvekejneno v pkigtim Lisle Vestniku.

Dalgi yam oznamuji, to mlade sestry tadove a site Jitinka s Matenkou Vajovic a s. Helena Teperova udelaly naeim mladym graduantum "party" minulou sobotu, &nit je uvedly mezi nagi omladinu, ktera byla pekne zastoupena.

Graduovali tito mladi bratii tadovi a sice: Jerry 8ilhan, Karel Bedan, Albert Vaja, Vilik Petrtilko a Karel Peri!lko a jejich chovanec L. P. Vgichni ti rodide byli na svoje deti hrdi, ale nejhrdej gi byl tatinek Vilik Pertelko, neb u nich 3 deti graduovaly a nejvice ho tesilo, to synek ktereho mel od malidka na vychovani, mel nejlepgi znamky z cele gkoly. Ja, mu vekim, to mel radost, je videt to mu dal to nejlep gi co mohl. Tet s. 8vecova je jedna z tech, ktera vgemotnou peal ji svetenemu diteti. Od malieka ma na vychovani chlapce Ameridana a nyni je mu asi 13 rokii a on tak dobte desky plynne mluvi, to je ho radost poslouchat. Byla jsem pfekvapena, to je to dite americkYch rodidt.

Pfeji fgem tem mladYm graduantilm, aby stale dobte v tivote pokradovali a nedotili se tadneho zklamani. Ti mladi si v sobotu udelali, ze uspotadaji zase "fathers party", tedy v gem tatinkrim, a to 14. der yna v sobotu veeer. Proto se vgichni tatinkove dostavte.

Odvedeni byli zase na gi dva hogi z nageho kroutku a to Ladislav Silhan, ktery ji g odjel, a snoubenec Maienky Vajove br. Chupik.

V nedeli uspokadali pro pani Kotrlovou jeji pkatele pkekvapenku k jejim narozeninam. Tel i my gratulujem.

Nagi nemocni trochu se pozdravuji. Sestra Studnidna ut nam pkijela. Slava, u2 nam bude veseleji. Tet pteji na gi Kamilce Fojtagkove brzkeho uzdraveni. Jenom holka zlata, nestonej, pamatuj a nezapominej, ae nas 'deka jegte velka, prate a to Te posili a pevna vira v to pro co pracujeg Te uzdravi, neklesej a neve g hlavu, to jsou jell= zkougky. KatelY z nas z tech stargich rychie onemocni, ale nesmime se to bolesti hned poddat. Pkejem Ti v gichni od nas, abys byla brzy zdrava.

Vgem tern, kteti dali dary pro C. N. Sdruteni, budou jejich jmena, uvekejnena pozdeji ve yestniku, neb sestra pokladnIce ut pkijela, tak to oznami sama. Chystame peknY program na nag den pro C. N. Sdruteni.

Nage genkovni mistnost u 8tef anikt je otevfena katclY den a pivo stale na lede, proto je kaady vitan, nezapominejte a podporujte se.

Nezapomerite na ty "fathers party". Na zdar!

K. Ctvrtnikova.

Jidelni listek Bedkicha Smetany. — Ze tivota skladatela je znamo, to mnohY mel sve zamilovane jidlo, ktere mu yytyakelo pkiznivejgi tvurci naladu a pohodu. Tak jedlictvim byli povestni Handel a Rossini, a od s yYch drivernYch znamYch pro svou nesmirnou oblibu pro maso zakusili mnoho zbyteenYch fisme gkri. Nag Smetana byl povestny svou ptemr gtenou pkizni k bramborovYrn gkubankrim s makem. Koluje o torn nekolik zpray, ale pravde nejblite bude asi piece jen autenticke odrivodneni samotneho B. Smetany, kterY pry jednou ye zkougce pravil: "Kdykoli mi kyne nadeje, ae budu miti cele odpoledne volne pro svou skladatelskou praci, vtdy potadam svoji chot', aby mi k °bedu pkipravila gkubanky. Ty ml chutnaji tak, to vydrtim po obecle i gest hodin intensivne pracovat skladatelsky, anit bych pocitil pokles vYtedne 'Wady a imavy my glenek. Stalo se mi, po tkubankach jsem nadrtl za jedine odpoledne as i polovidku jednoho jednani opery, anit by klesla tvurei pohoda. Musim iici, to se mi po gkubankach tvori Drave, ryclile a Wastne, a k Se ml Vribee V6etlfino WI ne be,A nich."

Nute, stab by ;al, tr) y_0:1110,,Y •-!1)c o znoti pfetko,etI

LOUIS KINCL A DOROTHY DLOUHY Taylor, Texas.

Sestry a bratki!

Pestra slavnost velkeho mekitka provedena byla pki korunovaci sledny Dorothy DlouhY, dcerugky mantelt J. C. DlouhYch, ktera byla vyvolena kralovnou Majove slavnosti a v nedali veeer za ptislugnYch ohkadu byla korunovana na jitnim prostranstvi sine kadu Praha za Udasti vice net dvou tisic divaku, dostavivgich se k mimokadne uddlosti taylorske osady pies nepkiznive poeasi.

Korunovadni trim okra glen byl vlajkami Unie'v pozadi praporec s velkYm orlem dominoval dvema mengim a cele okoli podium zahaleno bylo sveai zeleni.

Odpoledni program zapodal ve 4:30 uvitanim fidastnikil pkedsedou kadu Praha, br. .8vadleriakem. °bean W. C. Wofford zastaval funkci obkadnika. Stepan Valeik z Houstonu promluvil v de gtine o vYznamu Dne Matek, po nem senator Jesse Martin z Fort Worth zazpival piseri "Gold Mine in the Sky" a vysvetloyal vladou vydane Bondy Obrany. Mistoguverner Coke Stevenson z Austinu promluvil o "Matidkach" v anglietine a po jeho fedi senator Martin zapel dojemnou piseri "Matka".

Mistni setnina Domobrariy piedvedla pochodove evident Kolem 5.30 a 40 elennY ritvar pod velenim kapitana F. E. Dickinson-a ukazal obecenstvu i cviky s pu gkami. Po skoneeni cvideni dog lo ku ztateni americke vlajky, pki demt Albert Schroeder troubil yeeerku. Jakmile skoneil obtad stateni vlajky, program zakoneila kapela pod fizenim George Moody — pkednesem narodni hymny.

Korunovadni obiady zapodaly v gest hodin pfichodem kralovskeho dvora. Soudce Harry Dolan z Georgetown byl hlasatelem, Gilbert Kautz z Taylor trubadem. Senator Houston 13rownlee Austinu posadil korunu ua bi$1. Dion*, obleeene v kraleviikerri havu lY ?abut' tivAdobro) krajkalut, eilOtih6 ruktivy, k1ai01.1 6k1 WW1 d19. illithl V1el c l lqa)0)11,6

alla

podana nadherna kytice riiti a kvetil uprave,nYch v podobe americke vlajky, kterOu zhotovily pi. Edwin Kovatova a pi. Fred Polanska. Syn mant'elt Joe Kinclovych — krasne urostlY Louis Kincl byl kralem Majove slavnosti. Po korunovaci byla kralovska, drldina bavena ukazkou taneeniho umeni 'Z.a.ky Love taneeni ekoly, Ruth Wernli ta,neeni ekoly a hudbou kapely St. Mary's Rhytm Band. Po programu eleni druMny byli hosty banketu •v sini tadu Praha, davanem a ptipravenem damami, po to spoleanost se bavila tancem. 61eny kralovske d.ru2iny byli: 110Siel vlajek roku 1940 — Patsy Ka yak a Rita Naivar, kralovna a kral z roku 1940 — sleena Ellie Hurta a Walter Polzin, nosidi v3a:lek 1941 — Joyce Dean Pulkrabek a Nadine Carel Rokiovak.

Dane Tale. Lek a Tretchen Frish byly flower girls; Adell Leshikar, princezna; Erwin SaMilk, urine; Edna Gene Stiba, Lady- in waiting; Paul Landrum, Lord Chamberlain.

Vevodkyne a vevodo ye: Esther Shirpik, Johnnie TalaIek; Arline Krelzschmar, Alton Strader; Sybila Miku ;'lil, Wesley Brunken; Elsie Ann Veselka, Louis Raez; Mary Ann Dolan, Harold Farley; Edwina Wilke, Ray Pruess; Delphine Schwortz, Amos Stibokik; Elizabeth Meir, CMton Neiva.r; Lorene Strusha, Billy Sagle; Rosalie Kautz, Lee Ray Zieschang; Erline Krieg, Neal Sorenson; Mary Burrow, Doyle Shipman; Lydia Matez.siclik, Fred Dale Klaus; Betty Jane Kirsche, Wilbert Nelson; Evelyn Rose, Howard Teichelman; Mildred Halick, P. J. Nemec; Lottie Marie Overby, Bill Soloman; Julia Byron, Jack Gillum; Helen Claude Howard, Jack Harris; Lillian Kocurek, Jerry Kaderka; Mary Cuba, Louis Percher, Josephine Polzin, Carl Walker; Geraldine Walthall; David Thomson; Mamie Meyer, Rudolph Danek.

Majoy a slavnost se yydatila v katdem ohledu a ja ternito kadky dckuji tadovYm elenfim, '2e mne zvolili letoeni kralovnou a zaroven srdeene dekuji yeem, kteti men na uspeene slavnosti fieast.

S pozdravem Vase up imna spolusestra, Dorothy DlouhY. lead Pokrok Houstonu, Cislo 88.

Timto davam na vedomi dlentrn nageho du, 'te ptieti sobotu veeer na g zabavni vYbor potada zabavni vedirek (party) pro eleny tadu, proto2 hled'te se dostaviti co mono v nejvetelm poetu, ptineste, neco na talitku sebou a hudbu nam obstaraji bratti Vallove. Zyldete naee mlade2 by se mela dostaviti. Dale, na 15. dervna bude program k ucteni naeich tatiku, proto2 mejte vase male k tomu, by nejake basnieky se nautili na ten den. Zaroveri bude sehrana jednoaktovka pki to pkiletitosti, a maminky jsou yyzYvany by opet neco pkinesly k snedku, by tatici nemieli hlady. 61enove jsou timto zvani k hojne pill obou pkiletitostech k hojne naveteve, ponevadt jsou to intimni zabavy a proto srdeenejel, kdy'Z' neni publikum ptitomno. Proto n.ezapomerite datum a dostavte se k feint° bratrskym zabavam.

Joe Kaepar.

S bratrskym pozdravem vas, Rad Slovan, Cis. 9., Snook, Texas.

Cteni bratki a sestry!

Timto yam oznamuji, ze lad Slovan cis. 9. S. P.J.S.T. bude potadati barbecue dne 4. Cervence 1941. Jak obyeejne budeme se dobke bavit. 0 teeniky, o dobrou hudbu a jinn vYbory se postaraly, a veeer bude taneeni zabava. Proee't na ten den jste zvani veichni zblizka i zdali, byste se ptieli v hojnem poetu s nami se seznamit a pobavit vespolek. Doufame, ae naveteva bude hojna. KatclY bude vitan. S bratrskym pozdraDr. J. H. Kozor, taj. vem, SLUZBY BO Zi. Temple, 8. Cery na rano Ceske a veeer anglicke.

Anton, 15. 'derma celY den v dome br. Dukatnika pki Levelland.

Temple, 22, eervna rano. vel IV. M. C. A.) 'fort 'Worth, Scvnutor P,9 j f 4.J1Its1

111I11i ■ 01 '01

.

1

I

11111'

I11

!

III 1111

11 .

111

.

1

1011

rt

1.

.11 11 11: 11 , I

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS I■ 111 '1111 11,1'11 ,1/1 ■11 111 1I■ 11111111 tuniumminuminumuumffimusunnnualmunummuunti Il u 011 1 11

V

1,'

II

URING the latter part of last year, ConD gress amended and passed the National Defense Act to provide for the creation of Defense Guards in the various States, these Guards to serve in the absence of the National Guard units as long as the older units were in Federal service. The President approved the Act on the 21st of October; and New Jersey, whose Legislature was in session at the time, immediately set up the machinery for the formation of a Defense Guard within its domain. Subsequently, the legislatures of aproximately forty States adopted measures establishing Defense Guard units within their boundaries.

The Texas Defense Guard Act of 1941 was not passed until February 14th, but foresighted citizens anticipating approval of the Act began forming more than 100 companies in various cities and towns several weeks before the Act was approved. In this preliminary organization, preference was shown to the vital coastal region of the State, particularly Houston and the adjacent territory.

Guard Machinery. — The Texas Defense Guards, of course, are under the authority of the Governor of the State. The machinery through which administration is effected lies in the Adjutant General of the State, Brig.

Gen. J. Watt Page, under whordare the various battalion majors and their staffs. There are now approximately thirty-five fully formed battalions in the State, each battalion being composed of four companies. Each battalion staff includes the major; a captain who serves as adjutant; a second captain who serves as doctor; a third captain who serves as a dentist; a fourth captain who serves as a chaplain; a first lieutenant, S-2, who serves as an intelligence and communications officer; a first lieutenant, S-3, a plans and training officer; and a first lieutenant, S-4, who serves as a supply officer.

Under each battalion staff are the four companies, each with its captain, its first, and its second lieutenants. There are now formed and forming approximately 200 companies of Defense Guards in the State. Each company has an enlisted strength of seventy-five men and officers, sixty-four privates and eleven officers, including the three commissioned officers. The strength of the Defense Guards in this State, then, may be safely estimated at the present time as being 15,000 officers and men, exclusively of the battalion staffs.

Purpose of Guards. — The purpose of the Defense Guard, as written into the Act that was pased by the Texas Legislature last February 14th, is "to create a Texas Defense Guard in the State of Texas during such time as any part of the National Guard is in active Federal Service . . . ." In other words, the calling of the Texas National Guard into Federal service left the State without a militia for civilian protection; the Texas Defense Guard Act remedied that defect. And the new militia will stand until the National Guard is returned to Texas.

Length of Service. — Men in the Texas Defense Guard enlist for a period of three years, unless "sooner demobilized or discharged by authority of the Governor". The oath that they take upon enlistment is substantially the same as that prescribed for soldiers of the National Guard. Every man in the Texas Defense Guard is a volunteer, and he serves without pay, except when he is called out upon active patrol and police duty; then he is paid according to the scale for similar grade and service in the National Guard.

When he is called, than he must go. For under such circumstances the Articles of War

11•111111,

1111.1

P1r

"t

mlmn

ill

11

I

i.11

.11

1111

I/

ES

1111

. 1111

II 111

II .11

It/

'11111

111

III.,

manumummontomnumumnimnimmnizmia

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

ituutuumitanuratunumnunimmoumumrummummuteminummumunnumumuiniuniimmuitumiummumumuilitimunininumuminommuninimmuniuminimiutitimillumionlifitiinuminuai

Americanism at Work. of the United States in relation to courts martial, jurisdiction, limits of punishment, and the rules and regulations prescribed thereunder are in full force and are applicable to him. He may be sent anywhere within the State of Texas; and, upon the request of the Governor of another State, the Governor of Texas, in his discretion, may "order any' portion or all of such forces to assist the military or police forces of such other State, who are actually engaged in defending such other State. Such forces may be recalled by the Governor at his descretion".

It becomes at once evident that the Texas Defense Guard is not a pink-tea society. It is a deadly serious organization, and the men in that organization know it. It is formed for one grim and specific purpose—protection of Texas lives and property. And it does not make one particle of difference from what threat or angle the danger may come, if it come.

Guard Maintenance. — Assistance is neccessary for the maintenance of the organization.

Under the Texas Act, authorization is granted "for school authorities to permit the use of school buildings by the Texas Defense Guard", and it is further provided "that County Commissioners Courts, city authorities, communities, and civic and patriotic organizations are empowered and authorized . . . to provide funds, armories, equipment, material, transportation, or other appropriate services or facilities, to the Texas Defense Guard". The Act also authorizes the "requisition from the Secretary of War arms and equipment as may be in possesion of, and can be spared by, the War Department; and to make available to such forces the facilities of State armories and their equipment and such other State premises and property as may be available".

Under this arrangement, companies have been provided with places to drill, with, in some cases, arrangements also made for the upkeep and utilities expenses of such places of drill. Cities and counties, ' too, in some instances, are allotting funds for the expenses of their individual units. Although public interest in and knowledge of the Texas Defense Guard is not at the present time quite what it should be, or what the nature of the organization merits, it is becoming more easy to think that in time this apathy and negligence will be overcome and the Guard accepted for what it is.

Contrary to popular opinion, drill is not all there is to the Guard. As matter of fact, the organization is not one primarily for the purpose of parading down Main Street in military array. They spend much of their time in receiving instruction from experts on life saving, fire fighting, first aid, and similar and allied activities. They are given illustrated lectures and instruction in combat practice and skirmishing, and are taught the use of light arms, for they are basically rifle soldiers.

They have not yet been issued rifles, but this is not so important as some people might think. By far the greater number of the men are perfectly familiar with rifles and need only a short while to get accustomed to any particular model. The Government in good time will issue Infield rifles to the Guard. In the meantime, if weapons are needed, they will be forthcoming.

All Walks of Life. — Men in the Guard come from all walks of life. They are men between the ages of eigteen and sixty-three, with the

average age being perhaps thirty. They are all able-bodied in the sense that they are employed, or are capable of being employed, in some trade or profession at which they can make a living for themselves and their families. Their ranks contain a liberal sprinkling of World War Veterans and ex-service men, former members of the National Guard, business and professional men, union labor members and other workers. One class of men in the Defense Guard—a class that gives commanders much happiness—is that of young men of eighteen years of age and older who have had R. 0. T. C. training. These are becoming indispensable in the instruction of the new manual of arms, even to those older men who saw service in the World War And Guard service benefits these young men. It prepares them, in a way, for the Army life they will live if and when they are inducted.

They buy their own uniforms. — The uniforms are not expensive—approximately $5 each—but for many of the members the small amount, if expended, means that something of civilian life must be denied. According to Laurence R. Melton of Dallas, a member of the Governor's Military Advisory Board, there is strong reason to believe that the more wealthy members of some companies have quietly maneuvered circumstances so that all members of their respective companies are enabled to appear in uniform. But this is rather ticklish point, for these men are proud and they are not putting any price on patriotism. They are neither countenancing nor sponsoring any public drives or campaigns for money. But right now the most acute need of aproximately 25 per cent of the enlisted men is for uniforms.

Spirit of America. — "The spirit of America cant' be put under heel without destroying Americans almost to a man", says Mr. Melton, a World War Veteran who was cited for bravery under fire. "Americans will always respond when it is necessary, but the rapidity with which we have filled these companies has given me assurance that America can meet any emergency."

Well, that's what these 15,000 Texans are doing now. They are meeting an emergency that has been proclaimed both by their Federal and by their State Government. In the minds of these 15,000 Americans -- and assuredly in the minds of those thousands in other States—there is no propaganda whatever in the long and growing list of those democracies that have fallen. That list is a stark fact. The rivers of conflicting words that rush about it are, after all, merely words, wraiths of fog twining about a mountain. The mountain remains.

And these 15,000 Americans in Texas are taking no chances. They make ready for any eventuality. If they waited to be certain that their combined service was needed, then, quite simply, it would be too late to combine.

They know that, too. So they make ready.

They drill regularly, more often in the quiet of the night. They may travel many miles to their meeting places, and often they are so weary from their work of the day that is an ordeal to keep awake. They are not talking; they are letting others do that. They are letting others enjoy the glamour of waving the Flag and of making public speeches. The highest compliment that can be paid them is that they are Americans. They are, in reality, Americanism at work. And they deserve the unqalified and unsolicited support of every civic, social, and economic organization in the State.

Ve stfedu, dne 4. C'ervna 1941. r‘N. THAT DAY Pilate was dining with his k--/ adjutant; this was the young lieutenant Suza, a native of Cyrenica. Suza did not even notice that the Governor was somewhat taciturn, and he chattered merrily: quite exhilarated by the fact that for the first time in his life he had experienced an earthquake.

"It was grand fun," he cried as he ate.

"When it went so dark after lunch I ran out to see what was up. On the steps my legs seemed all of a sudden to stumble or slip or something—why, it was laughable; upon my soul, Excellency, I should never have thought that an earthquake is no more than that. And before I got round the corner some civilians come galloping into me with their eyes sticking out of their heads and shouting: 'The graves are opening and the rocks are rent asunder!" Hullo, I say to myself, was that an earthquake? Why, man, I say to myself, that's a bit of luck! An earthquake si a pretty rare natural phenomenon, isn't it?"

Pilate nodded, "I once saw an earthquake before," he said. "That was in Cilicia, let me see it would be seventeen years ago—about that. It was a bigger one that time."

"The whole thing was nothing really," announced Suza carelessly. "At the Hakeldama gate a bit of rock crumbled off—oh yes, and in the cemetery a few graves opened. I wonder that they bury people so near the soil here, hardly an ell deep. No wonder it stinks in summer."

"Habit," muttered Pilate. "In Persia, for instance, they don't bury them at all. They put the corpse out in the sun, `and that's all."

"That ought to be prohibited, sir", remarked Suza. "For reasons of hygiene and so on".

"Prohibit?" mumbled Pilate. "Then you'd have to be continually ordering or prohibiting things; that's a bad policy, Suza. It's better not to interfere in their affairs—then one is at least left in peace. If you want to live like ITS A NEW AMERICAN HANDICRAFT

By Stella TichST. The arts of Czechoslovakia's exquisite needlework, lace making, and design conceptions are no longer being practiced in war torn Europe. They shall not, however, become dead arts, for the women of the Riverside Obec are making something new of them.

Their beautiful hand-made things were conceived out of a great desire to help swell the funds of the Czech American National Alliance. The work started at the Blackberry Inn in Riverside, Illinois, where the group meets weekly to get materials and make plans.

The first item made by the group was the tiny Selka doll, which hangs on a red ribbon, and is seen on many coat lapels. At the present time eleven women and one man make these little Selky. I would like to name the eleven women, but space does not permited, and so I shall name only the one man, who is Charles Valenta. He sews the dolls' red silk skirts, and tims them with a silver thread and dainty lace edging. Mr. Valenta takes great pride in his even stitches, but leaves the embroidery work for the women.

It takes four hours to make a tiny Selka and one can imagine the hours of work that go into the making of the ten-inch boy and girl peasants dolls. The girl dolls are exquisite in ruffled skirts, embroidered aprons, puffed sleeves, and beaded headdresses. The boy dolls are resplendent in gay felt hats, embroidered waistcoats, and full, bright-colored trausers, tucked into high boots. Many women deserve credit for the esthetic value of the costumes, but I shall name only Mrs. Anna Kratka, proprietress of the Blackberry Inn, who does excellent bead work, and fashions the boy doll's jaunty hats with their cocky feathers.

Mr. Charles Valenta is really one of the busiest individuals of the group, for not only

VESTNfK

Pilate's Evening.

Karel Lapek. animals, well God be with you. — Oh, Suza, I have seen many countries."

"What I'd like to know," Suza returned to his greatest interest, "is what makes these earthquakes. Perhaps there are some sort of holes under the earth which collapse all of a sudden. But why should the sky become dark then? It doesn't make sense to me. Why, this morning it was just an ordinary, bright day—" "Excuse me", said old Papadokitis, a Greek from the Dodecanese, who was waiting on them. "That was to be expected after yesterday, sir. There was such a red sunset yesterday, sir, and I says to the cook, sir, Myriam, tomorrow there'll be a storm or a cyclone. And I've got the lumbago, says Myriam. Something was to be expected, sir. Excuse me."

"Something was to be expected," repeated Pilate thoughtfully. "Do you know, Suza, I expected something to-day, too. Since this morning, when I gave them that man from Nazareth—I had to give him up to them, because it is the principle of Roman policy not to interfere in local home affairs. Remember, Suza, the less people come into contact with the authority of the State, the easier they bear it—by Jupiter, where did I break off?"

"At the man from Nazareth," Suza prompted him.

"At the man from Nazareth. Do you know, Suza, I was a bit interested in him, he was really born in Bethlehem—I think that these natives here have been guilty of a judicial murder in his case, but that's their own affair; if I hadn't given him up to them they would certainly have torn him to pieces, and it would only have brought the Roman addoes he sew skirts, but he makes the doll's well-fitting boots. It's a fulltime job!

"We must work and work hard, if we , are again to see a free Czechoslovakia," tells the women.

The women do work hard. They sew and embroider and make artificial flowers all through the days, and their handiwork shows that they possess the same love of color and beauty which is inherent in all Czech people.

The twenty-six-inch doll in her gorgeous Moravian costume made by the Riverside women, was displayed at our recent bazaar.

At different times the Riverside women added naw items. Their crocheted baskets are traditional of Czechoslovakia. In olden times children carried such sugared baskets filled with flowers to religious ceremonies. They are now used mostly for decorative purposes.

The muchomurka, poisonous toadstool, was elected as a sample for the colorful pin cushion, because of its bright red top and white flecks. The crocheted cushion looks good enogh to eat, and one forgets that it is the dreaded muchomurka and things of it only as an edible mushroom, the food of peasants.

Don't we all remember the folks tales told about sootcovered "kominici". The women of the Riverside Obec remembered, and that is why they make the lovable chimney-sweep with the ladder over his shoulder.

The Riverside women say that their chimney-sweep dolls bring just as much luck into a home as the Kominiky of bygone times.

The Czech people have always been proud of their peasant way of living. As they worked in their fields they made up songs about the golden sun and the green grass. They especially loved to sing about birds, and to adorn themselves with flowers. Even today wherever Czech people gather we hear them singing songs about the golden sun, the green grass, and about birds. And we still see the same peasant worship of flowers, That is why the artificial

Strana 15. ministration into disrepute. But wait a minute, that hasn't anything to do with it. Ananias told me that he was a dangerous man; when he was born, they say, the shepherds of Bethlehem came and knelt before him as if he had been some king. And the other day the people here welcomed him like a conqueror. I can't really understand it, Suza. I should really have expected—" "Expected what?" Suza reminded him after a while.

"That perhaps those people of his from Bethlehem would have come. That they wouldn't have left him in the claws of those intriguers here. That they would come to me and say: "Sir, he is our man and means something to us; so we have come to tell you that we stand by him and won't let him be wronged'. — Suza, I was almost looking forward to those people from the mountains; I am sick to death of those loud-mouthed intriguers here. And I should have said to them: God greet you, men of Bethelehem, I have been expecting you. Because of him — and because of you and your country. You can't govern weathercocks; you can only govern men and not mouths. Men like you make soldiers who do not give in; out of men like you nations and States are made. They tell me that your fellow-countryman brings the dead to life.

What do the dead matter, I ask you? But you are here, and I see that this man can bring to life the living too: that he has ispired them with something like loyalty and honour an— we Romans call it Virtus; I do not know what it is called in your language, men of Bethlehem, but it is in you. I think that man will achieve something yet. It would be a pity to lose him."

Pilate ceased speaking and absent-mindedly swept crumbs off the table. "Well, they didn't come," he muttered. "Oh, Suza, what a vain task it is to govern!"

Franm the "Apocrypha," 1932. flowers made by the Riverside women always sell out so fast. Their crocheted roses are the most "natural-looking" artificial ones I have ever seen.

The perniky, hearts, made by the women are patterned after Bohemian Christmas cookies. The spirit of undying hope behind the work of the Riverside group is expressed in the words written on the perniky: "V y t rv a m e, Zvitezime!"

AVIATORS BORROW LUFTWAFFE • PLANE IN FREEDOM FLIGHT. London (IIC) — Two French student pilots, both under twenty-one years of age have just accomplished a melodramatic escape over occupied as well as unoccupied parts of France, according to information reaching France Forever, the Free French representatives in this country. Both youths were members of an aviation training school in North Africa, according to the cable, which added that they had seized a German plane belonging to a Colonel of the Luftwaffe which was landed in England yesterday.

Free French authorities recall a similar exploit of two pilots who brought an Italian plane into England in the same manner shortly after the Armistice, as well as the recent instance when a French flier secretly built his own plane and flew it into England from France after several encounters with German Messerschmitts from which he succeeded in escaping.

BEAUTY SHOP BUSINESS In 1938, business in the 78,624 beauty shops in the United States amounted to $205,000,000.

LENGHT OF ARGENTINA Argentina, at its length, extends 2;300 miles,

Strana le.

Vt STD/IX

BOHEMIA An Historical Sketch ■

.

COUNT FRANZ VON LUETZOW. .

11■13411111 04•00411110 0•111.1.•11114.111111•0

”N1104.111111.1111MN

Charles proposed to the Estates the adoption of a code of laws founded on those of Rome, but this proposal, as being in many ways contrary to the old legal traditions of Bohemia, was very unfavourably received.

Charles, with his usual prudence, very soon gave up these intended changes. He succeeded, however, in obtaining the consent of the Estates to several other legal dispositions, particularly to those which guaranteed to the peasants the right of appealing to the royal law-courts against their territorial lords. The necessity of this enactment proves that attempts had already been made to introduce into Bohemia the system of servitude which had long prevailed in Germany, though serfs were entirely unknown to the original — Slavonic — constitution of Bohemia.

In the same year (1355) Charles, after the termination of the Diet of Prague, proceeded to Nuremberg, where an assembly of the Electors and princes of Germany took place.

The deliberations which took place here, and which were continued the following year at the Diet of Metz (1356), result in the publication of the celebrated Golden Bull, in which the Emperor Charles attempted to codify the regulations concerning the election of the kings of Germany. The Golden Bull belongs rather to German than to Bohemian history, but it may be noted that it contains a reaffirmation of all the privileges formerly granted to the lands of the Bohemians, and that it contained a special paragraph which decreed that the sons of the Electors and other German princes were to learn the Bohemian language, as it was a language respected in the Empire and useful to them.

The Golden Bull was not fq,,---0-1,7 received by the Holy See, as its regulations concerning the election of the German kings tacitly ignored certain undefined claims to influence these elections which the Popes had several times raised. The friendship be Aveen Emperor and Po pe decreased for a time, and the latter even favoured the plain of certain German princes to depose the Emperor Charles.

The Emperor, though he has always by German historians been accused of undue subserviency to the Holy See, showed great firmness on this occasion. At an Imperial Diet, which assembled at Mainz in 1357, the Emperor very strongly opposed the demand of the papal legate who was present, that a tithe should be collected from the German clergy for the benefit of the papal court. Charles called on the bishops to pay greater attention to the morals and conduct of their clergy, and even threatened to seize the ecclesiastical revenues should they not be more worthily employed. Though the momentary estrangement between Pope and Emperor may have been one of the motives of the energetic language which Charles used, there is no doubt that the Emperor, a man of earnest and unaffected piety, seriously desired to reform the habits and morals of the clergy.

At no time, indeed, was such a reformation more necessary. Warfare, tournaments, hunting, and gambling were widely spread among the clergy and immorality was almost universal, the law of celibacy having fallen into complete neglect. This degraded condition of the clergy produced an agitation during Charle's reign which was to develop, under that of his son, into the Hussite movement, when Bohemia for a time attracted the attention of all Europe,

The movement in Bohemia in favour of Church reform was originally free from all hostility to the dogmas of the Roman Catholic Church. The earliest leaders were among "the truest and most obedient sons of the Church."

As the two earliest of these reformers, Conrad Waldhauser and Mille of KrometiZe, died before the Emperor Charles, it will be as well to mention them here. Conrad Waldhauser, a German by birth, was summoned to Prague by the Emperor Charles in consequence of the great reputation as a preacher which he had acquired in Austria, his original home. In his sermons at Prague he at first inveighed against the immorality and extravagence of the citizens, and the result of his preaching was not extraordinary. The women of Prague left off wearing jewels and costly dresses, and many of the greatest sinners in the town did public penance. Conrad then began attacking the corruption of the clergy, particularly of the mandicant friars. He was denounced both by the Dominican and Augustine monks, but the Emperor continued his protection to him, as is proved by the fact that he ap pointed him to the most important parish in Prague. Waldhauser therefore remained unmolested by the priests up to his death in the year 1369.

Mille of KromektZe, who is also generally considered one of the precursors of Hus, was a canon of the cathedral of Prague, and for some time held the office of vicechancellor at the court of Prague. Most Bohemian historians agree in attributing the Emperor's attitude at the Diet of Maintz largely to the influence of Milic. In 1363 he suddenly renounced all his dignities. intending in future to live in complete poverty, and for the one purpose of preaching the gospel. As Milfd—a Moravian by birth—spoke the language of the country, his preaching attracted more attention, and had a wider influence on the people, than that of Waldhauser.

On the other hand, he seems to have provoked greater' enmity on the part of the monks, whose views he very openly exposed.

They were therefore only too glad when Milie fell into what were considered errors of dogma.

The great corruption of the times appears to have inspired him with the idea that the end of the world was near, and he gave publicity to his views in a pamphlet intitled Libellus de Antichristo. Milie started to Rome to defend himself, and was imprisoned there during the absence of Pope Urban. After the Pope's arrival in Rome an interview between him and Mille took place, and the Pontiff, evidently recognized the purity of his intentions, ordered him to be set at liberty. It has, however, been noted that Mille henceforth laid less stress on his peculiar views concerning the Antichrist, though he never Thrmally withdrew them; his zeal for the reform of the Church became even greater than before.

Mille returned to Prague immediately after his liberation, and was received with great rejoicing by the people, if not by the mendicant friars, who had considered his condemnation to death as certain. Mille now resumed his preaching, and though advanced in years acquired the knowledge of the German language so as to able to preach to the German inhabitants of Prague also. The old enmity of the mendicant friars against the saintly priest never seems to have grown less, and they—despairing of harming him in Bohemia, where the protection of Charles insured his safety—again denounced him to the Papal See. Mille again appealed to the. Pope, and repaired to the papal court at Avignon, where he died (1374), before his case had been judged by the ecclesiastical tribunal. Besides Conrad Walhauser and Mille of Kromel'i2e, Matthew of ,, Janov, a disciple of Mille, and Thomas of StitnY are also generally counted among the precursors of Hus. It is probable that these dissensions, the first beginning of a movement that was to become of world-wide im portance, did not attract

Ve sttedu, dne 4. e-ervna 1941. much attention at the time, and were considered of hardly greater importance than the controversies between the different religious orders, which were so frequent at that time.

The estrangement between Charles and the Papal See was not of long duration, but the Emperor always maintained his opinion as to the necessity of Church reform.

Shortly after his reconciliation with the Pope, the Emperor, who had for some time been at war with Duke Rudolph IV of Austria and Louis, King of Hungary, concluded a treaty (1364) with the former prince by which the succession to the Bohemian crown was— in the case of the extinction of the reigning family — assured to the house of Austria, whilst the Austrian duke assured the succession to his lands to the Bohemian kings should the dynasty of Habsburg become extinct. As a similiar treaty had already been concluded between the King of Hungary and the Duke of Austria, Hungary was included in this agreement, which may be considered as the origin of the Austro-Hungarian Empire.

In the following year (1365) Charles proceeded on a journey to Avignon to visit Pope Urban V. The purpose of this visit is unknown, but it is proable that the Emperor again wished to attract the Pope's attention to the question of Church reform, and to what seemed to the Emperor directly connected with this question, the transfer of the papal court from Avignon to Rome. This appears for a long time to have been a change on which the Emperor had set his whole heart, and he was undoubtedly influenced by a serious concern for the welfare of the Church. It was for this purpose that Charles had at one time attempted to obtain the papal throne for Ernest of Pardubic, Arcibishop of Prague, who would probably have willingly acceded to the wishes of the King of Bohemia, by restoring the seat of papacy to Rome.

A great majority of the cardinals, particularly those who were of French nationality, strongly opposed the transfer of the papal court, as they did not wish to leave their own country, and were also influenced by the state of insecurity prevalent in Italy at that time.

From Avignon Charles made a short excursion to Arles to be crowned there as King of Arles, a former dependency of the Empire, but of which the greatest part had already been absorbed in the kingdom of France.

The Emperor's visit to the Pope, though only of ten days' duration, was, on the whole, successful as he had obtained the Pope's promise to transfer the Holy See to Rome as soon as Charles should be able to enter Italy - with an army, and protect the Pape against his enemies in that country.

On his return to Germany, Charles found that country so disturbed by internal dissensions, that he was not immediately able to fulfil his promises to the Pope. It was only in the year 1368 that Charles undertook a new expedition to Italy, where he first forced Bernabo de' Visconti, Lord of Milan, to sue for peace, and then marched to Rome to visit Pope Urban V, who had already arrived there the year before. Charles remained in Italy more than a year, but was recalled by threatening news from the East. King Louis of Hungary and King Casimir of Poland had entered into an alliance for the purpose of limiting what to them seemed the undue aggrandizement of the house of Luxemburg. The particularly wished to prevent the absorption of Brandeburg in the already extensive hereditary dominions of the Emperor Charles.

To be continued STATE GASOLINE TAXES State gasoline taxes, ;aid mostly by persons earning less than $30 a week, in 1940 exceeded all State revenue from social security and unemployment compensation pay-roll taxes, according to the American Petroleum dustries Committee.

Ve stisedu, dne 4. eervna 1941.

The Arsenal of Democracy Rennie Smith.

In his first and characteristically brief public utterances the new American Ambassador in London, Mr. Winant, with a studied understatement reminiscent of the British tradition, has told Hitler and all else whom it concerns, he does not think U.S.A. help will arrive in Great Britain too late. .

What a world of preparation and struggle, of hope and confidence lies behind that simple, negative facade! Only those who have lived through the struggle and the awakening of the U.S.A. can appreciate the solid quality lying behind it. Amid the tidal movement, the ebb and flow of this great continent of opinion, and of which the battle for the Lease and Lend Bill is the latest phase—one thing stands out as with rock-like clearness in the Spring sky. It is that the U.S.A. has put aside "business as usual". It has resolved to become the "arsenal of democracy."

Since Czechoslovakia was sacrificed, nothing had more impressed U.S.A. opinion than the fall of France. There were moments then, last June, when democracy in Europe was despaired of.

See, however the dramatic changes in the few months since then! Dunkirk; the defeat of the German Air Force in the Battle of London; the frustration of Nazi plans for the invasion of Britain; the pricking of the Mussolini bubble by the pluck of little Greece; the African campaign of General Wavell; an occasional Churchill speech—these have been the essential educational forces at work in the U.S.A. They have changed incipient despair to hope, and hope into the innovation of a profoundly far-reaching policy.

The two major political Parties, in the Presidential campaign, vied with each other as to which would help Britain most. Every American knows to-day that the security of the U.S.A. is threatened, that the freedom of the seas for American commerce and even the immunity of the Americans from attack and revolution depend on the victory of the British and Allied navies. In the Movies, it is Churchill as the representative of the Allied cause who gets the loudest cheers. The Americans have made up their minds that not only are they going to "save Britain from defeat," they are going to put in their full weight by every means "short of war" to see that "Hitlerism" is destroyed.". The President of the U.S.A. has gone on record that there can be no peace worth having until this is done.

The Arsenal of Democracy! Take one simple illustration to show what this means for the cause of victory, to which the U.S.A. has now given its hand.

Before the barbarian eruption of the brazen hordes began in Europe, the production of steel ingots—which is perhaps as good a test of material war capacity as can be taken—was in France and Great Britain about 20 million tons per annum. The production of Germany was about 22 millions, i. e. roughly a parity, as were their populations. With Czechoslovakia, Poland, France, Belgium, and the other European countries under the economic as well as the military domination of Germany, we have this startling change: Germany controls an output of steel ingots of 43 million tons, while that of Great Britain is 15 million.

In other words, in respect of this one vital test, the balance has shifted in Germany's favour from a rough parity to a preponderance of three to one.

The output, however, of the U.S.A. in steel ingots is 83 million tons per year, i. e. nearly double the present controlled European output of Germany. Not only does and must the New World of democratic steel ingots come to redress the balance of the old—the ingots must come in large cmarttilics 16 what ti

V2STNIK

Strana 17.

Lodge No. 28, East Bernard, Texas.

Being Sunday afternoon, so I decided for the first time that I will try to write something in our English section in our Vestnik for the benefit of those members who are unable to read. Czech. So here it is.

The procedure of our Special Called meeting, May 18, 1941, for which meeting every one received a special written invitation thru our Uncle Sam mail. As the items were numbered I will try to give the results of each.

1. To pay off the investment on the property (to old members), voted and carried, that 4.. same be done (a) all heirs of our deceased members, (b) all members that transfered to some other ledges and those who took Paid Up Certificates, (c) all living members of Karel J-onelS 1-10. 28, beginning with the oldest members first and down to the youngest.

2. The value of the property. — That was abandoned (no loan made did not needed the value of the property).

3. The value of the dollar invested in said property. Voted and carried, that the $1.00 invested in said building, has a value yet 80% and at the rate the deceased heirs, transfered members and living members will be paid off.

4. To obtain a loan to pay off the balance of the investments. Money not'-borrowed from no one, except what the old members paid in, and they wont be receiving no more dividends or interest, but be paid as item No. 1, specifies.

5. When shall be the limit for those who are uknown today. Voted and carried, that such members who have been once a member of lodge Karel JonaS No. 28, and been paying towards the building now are moved away or transfered to other lodges are now to us unknown as unknown, that if they do not identify themselves within 7 years from the date of said meeting,- that their share becomes null and void, and same becomes to the lodge Karel Jon.0.; No. 28 members.

6. Sick Benefit. — Voted and carried, that same remains as it has been and is outlined in cur local by-laws and rules. And those desire more sick benefit shall make their application to the Supreme Lodge SPJST., which since last convention is creating a Sick Benefit Department.

7. Voted and carried, that all new members who took their Policy or policies after the building was paid off by the old members, can come in if so desire, by paying at least $1.00 per year or 10c pe g mootn towards the building fund. As soon as one dollar is paid in by such member he or she will have a voting Never in his lifetime, said the new American rights concerning to any voting in regards to Ambassador in London, had he known the UriS.A. so united in its feeling and attitude as the buildings matters. Same time this is voluntarly nothing compulsory by doing so it is to-day. by any member or members.

There will be ebbs and flows of opinion in After all such indebtedness as above menthe U.S.A. as before; Nazi propaganda will tioned is paid and if the building makes any continue to rouse the fear of war and exploit profit, first paying for the insurance on same, every vestige of pacifist and anti-British sentaxes and repairs, be left, that every member timent that exists in the U.S.A. Democracy, who will be in good standing with his dues or in all its parts, will continue to be tormented premiums, 'ce paid share a share alike on his from time to time with the spirit of prevaricaor her money paid he or she paid in. tion, of filibustering and delay.

In connection hereby, I like to state, if any The main things, however, have taken shape. one of the heirs of their deceased parents who The factories are being built. The U.S.A. is beonce were n:iembors of lodge Karel JonaS No. coming a conscious will and a planned pro28 moved away and thinking that the Finanductive economy from planes to food: right cial-Secretary has not got their address, I to the end, with all her resources, short of war, like for every one to sent it to me. and until the aggressors are finally and irIn conclusion I state yet that I would aprevocably defeated. preciate from all those members who are unable to read the Czech language to notify me, No wonder Hitler is obsessed by the Atlantic! who read this (I mean members of lodge KaThe simple, negative understatement of Mr, Winant, the new American Ambassador, carries rel Jon0; No. 28) that if the replies be such that there are many such readers, that we with it the presage of doom: "I do not believe may in future put more of probably some American help will arrive too late!" other notices of interest to our membership in such writting into our Vestnik English MAN-HUNTS IN POLAND Section.

I am fraternally yours, In Otwock, near Warsaw, the German F. V. Urbish, F.-S. No. 28, authorities recently called for volunteers for East Bernard, Texas. employment in Germany. As there was but litte response, a man-hunt was organized in "Ever notice the harder a fellow works, the the course of which 4!-.y enteen Poles here tf, t

means. It means that, short of war, the U.S.A. is undertaking to do all the things that Britain and the Allies are doing, to win the war—the transformation, on a short timetable, of the whole economic system of the U.S.A. by the officially proclaimed purpose of bringing the most practical help to whatever countries need it, for the winning of the war.

What proportion of British national income is going into war needs? If we say 60 per cent it is an understatement. Nazi Germany is at the top-noch of strain—say 70 per cent for war and only 30 per cent for maintaining the ordinary peacetime life of Germans.

The principle to which the U.S.A. is committed is that, if it should be necessary, 60 per cent, 70 per cent of the total productive capacity of the American nation shall be made available for the defeat of Hitlerism.

The total national income of the U.S.A. runs to the astronomical figure of 80 billions dollars.

The American appropriations for military defense purposes do not run to more than 15 billion dollars to date and these are spread, in spending, over a period of five years. No one would suggest that British orders in the U.S.A. to date run, in amount, to more than 10 per cent of the annual income of the U.S.A. Few have begun to realize the scale of action which is pending from side of the USA. "Give us the tools!" cried Churchill to the U. S.A.. in his last great speech, "and we will finish the job"! And this is precisely what the U.S.A. in the Lease and Lend Bill and its nation-wide opinion, is girding its loins to do.

It is blazing a new industrial trail which seeks to put a contribution by the U.S.A on a par with that of the Allied nations. The U.S.A. intend their efforts to be decisive. They know they have to build an air force capable of defeating the Germans. They mean to do it. They know that ships are needed to preserve the freedom of the seas. They mean to provide them. The ordinary methods of finance and of buying and selling are to be scrapped. There is no method of buying and selling known by which the U.S.A could achieve her purpose.

And she has set herself to achieve this purpose.

We venture to say that the U.S.A. is entering upon one of the most remarkable economic experiments in history—a development not only pregnant with the certain issue of the war, but one which will unleash mighty influences in the peace which is to come.

Strana 18.

Palacios, Texas.

CtenY bratte redaktore!

Netili bude tento dopis davat do tisku, jig ten krasny mesic maj bude u konce. Ano, povidam maj, to jest mesic z celeho roku nejkrasnejk, kdy se v g ecko na tomto svete probouzi, to ptactvo s1tak Oka prozpevuje, a jestli v mesici maji se zeme neprobudi a kvet neroste, tak tiadnY mesic to krasy necla co mesic maj. Jak je to pane, kdy si nekam vyjedeme a pozorujeme jak to v g e krasne roste a se zelena. Dne 17. povidam synovi Antonovi, to v nedeli rano jedu na Fayetteville a pti torn si tak pomalu hvizdam, z vedlej g i svetnice se ozve hias moji polovice a povida, nu co si tak pohvizduje g jak nejakY mladik; povidam, tie jsem rad na torn svete a to zitra uvidim hodne znamYch a spolubratrri a to jedenkrat uvidim tu na gi ritadovnu, kde se zrodila ta na g e dries tak y ank& Jednota.

Ona pravi, no uti jdi, nebot' mne to tvoje hvizdemi dela, nervosni a "sick", ja, na to pravim, 'tie jestli ji to moje hvizdani dela nervosni, tak to musi nemit dobre svedomi, to jenom ten elovek, kterY pti malem rideru a piskotu se leka, tak to neni v jeho hlave v g eeko v potadku a 'tie ten by mel bYti poslan do blazince net neco vyvede.

Tak nechame maminku doma a jedeme na tu slavnost na Fayetteville. Odekaval jsem, tie se tam sejdu s bratrem redaktorem, ale on tam nebyl. Mne se to velice libilo a mel bych mnoho o eem psati, ale nevim jaksl, kde bych Tak to vezmu od podatku. Vyjeli jsme easne rano z domova a dojeli do FayetteVille po 10. hodine. Jake jich tarn mnoho nebylo ale pomalu se nav gteva sjitidela. Netili program zapoeal mnoho nav gtevniku se se g lo nted budovou HI. Utadovny. Videl jsem, tie nekteti ptijeli z daleka. Bylo mi teeeno, tie bylo zastoupeno 40 Mar. Kolem 11. hod. br . Marek oslovil ptitomne a oznamil nam rrizna disla programu a tie po hudbe a proslovech bude budova otevtena a to nam bude mono si ji prohlednouti. Pak 'tie prijdeme do parku pii stare sini mistniho tadu, kde pro nas bude ptichystan °bed a rrizna obeerstveni. Dale nam ptedstavil mayora mesta, kterY nas kratce uvital. Promluvil k nam anglicky, jeho jmeno uti si nepamatuji. (Langlotz â&#x20AC;&#x201D; p. s.). Mezi ptitomnYmi bylo nekolik Amerikanil a tea Nemcri, kteti se sireastnili slavnosti.

Po uvitaci teei promItivil k nam velkoptedseda br. ChernoskY. Miuvil napted anglicky a pak eesky a byl odmenen hludnYm a srdeenYm potleskem. Uvedl kratce zaeo,tky na g i Jednoty pled vice neti 43 lety na g imi prrikopniky. Dojemne miuvil. Vylieil nam ty tale zadatky, tu velkou obetavost v jejich praci, kterou konali bezplatne, jenom z bratrske lasky a to konali praci nefinavne, horlive, uptimne a vytrvale a adkoliv museli ptekonati mnoho tetikosti, piece vytrvali. Vylieil nam, 'tie Jednota pies vice neti 40 let mela, svou Hlavni Utadovnu y e skromne budove, jen aby u g ettila a vykonala co nejvice ve prospech svYch clenu, nyni ale prace Hi. Ur. se tak roz g itila, to bylo nezbytne tteba ji zvet giti. Sjezd natidil teditelfn, aby se postarali o vet gi mistnost pro HI. Ur., aby na g i Utednici mohli konati co nejlepe sve iftedni povinnosti. fZeditele se o to postrali a sestra Kubenova vystavila pattienou budovu a pronajala ji k tomuto freelu na g i Jednot y . Se g li jsme se proto, abychom tuto budovou zasvetili svemu freelu.

Ale nejenom abychom ji zasvetili svemu ireelu ale upozornil, abychom v g echny na g e sily a zkug enosti, snahy a energii venovali ye prospech na g i Jednoty, aby dale vzkvetala a stala se tou nejvet gi bratrskou jednotou nejenom v Texasu, ale na celem Jihu. Podrobne nam vylidil nagi Jednoty a jeji snahy a ptipomnel nam, to katidY z nas kdy se stane elenem, stal se tim i lep gim mutiem neb tienou a souea,snel. lepgim obeanem na geho statu. Dale zduraznil nage povinnosti, ktere mama jako dobti amerieti boearl& Ptipomnel nam, 'tie tato nedele 18. kvetna je zaroveri dnem "I am an American" a tie tento den je prave vhodnYm pro na g !. slavnost.

Ptipomnel nam, abychom v tett) kriticke dobe byli obetavYmi a abychom co nejvice udinili pro na g i americkou vlast. Na g e stark deny to mohou pracovati pro erveny ktiti a my to milkme kupovat bondy, nebot' Spoj. Staty pottebuji penize na zbrojeni. Jako dobti amer. obeane a-

Vt8TN1K bychom stall na ptednirn miste a dali ptiklad jinym.

Netili skoneil krasnYm apelem vyzval nas, abychom neupustili od na gi bratrske prace, abychom nadale Verne a poctive pracovali a ziskavali dal gich ceenu, abychom *di:1y hajili zajmy na g i Jednoty a tim zajistili jeji budoucnost na mnoho a mnoho let. Krasne miuvil, ov g em to jsem si v g echno nezapamatoval. Ale vgichni jsme si hodne o nem mysleli Po skoneeni jeho reel Badova kapela zahrala opet narodni hymnu. Take hrala nejaka, eisla mezi prosiovy. Kdo sly g el Badovu kapelu musi ptizriati, tie velice dob â&#x20AC;˘ e hraji. Hudba a proslovy nas pote g ily a povzbudily pro dal gi praci.

Po skondeni programu br. ptedseda odemknul dvete budovy a kdo mohi ve g el do budovy, aby si v g e prohlednul. Maji to tam opravdu pane zatizene. Jest to velkY rozdil od ritadovny stare. Mistnosti jsou prostranne a lepe osvetlene. Je to radost do tech mistnosti vejiti. Vgechna eest na g im Atednikrim a na gi sestie pani Kubenove.

Jenom na jednu vec bych chtel upozorniti a to jest, tie v ptedsini nebo eekarne nemeli by miti kancelalskY nabytek. To tam nevypada pane. Mohli by tam miti stolky a sesle, aby si tam nav g tevnici mohli sednouti a dekati nali budou obsloutieni, aby ptipadne nemuseli dekati za dvetmi nebo nekde na ulici. V budove je piece dosti mista. Kancelatske zatizeni se tam ale nehodi. Ov g em, to je mrij soukromY nehled. Jinak bych na g im Utednikilm chtel jenom gratulovati ku krasnemu zatizeni.

Po shlednuti budovy jsme sli do parku. Tam uti byl velkY zastup lidstva. Nekteti ua obedvali a natal z nas museli dekati, as se uvolni mista. Byla dobra, nalada a pane jsme se bavili.

Mezi nav gtevniky byl na g znamY dopisovatel statidek Barto g z El Campo, tada navgtevniku. z Corpus Christi, Fred Maly s choti, br. Dressler a take jeho bratr Fr. z El Campo, br. Mikula nikdy nikoho nezarmouti, ze San Antonio, BezecnY ze Schulenburgu, br. Batina ze Smithville a tea br. Mikeska, nejvice mne ptekvapil mtj krajan Fr. Matya g ze Sealy. Milt' Fr., ptijmi ode mne srdednY pozrav, a mnoho jinych.

Utednici tam byli v g ichni a2 na br. Kacite a Steinera. Br. Kacit pry nemohl ptijeti pro naval prate. To ja, take tak delavam, u prace si lehnu, ale kde vidim penize, tam jedu. Br. Steiner pry odejel do Dallas, jak mne bylo teeeno, ale ja jsem vyna g el, to byl v Needville. Z bratrri teditelri tam byl br. Matush, ten se myslim nepovakval, to je neco vice jak obyeejny delegat, jak se sjezdovY ptedseda vyslovil, ,tie teditele jsou deco vice jak obyeejni delegati. Mam velice bohateho ptitele Amerikana v Bay City. Pokalde, kdy jsem se s nim se g el a ho vital, vticlycky jsem svrij klobouk pied nim smeki, tak jsem byl vychovan, ale jedenkrat mne povida: Mr. Domorad, to nikdy nedelej, abys ptede mnou klobouk smekal, my tiijeme y e svobodne zemi a ja nejsem nic vie jak ty, to je ta prava, demokracie.

Take tam byl dr. ChernostkY, vrchni. lekat.

Dobte jsme se bavili vespolek. Jenom ten 'deskY zpev a dr. KopeckY nam schazel. Lituji, tie tam nebyl. Kdyby tam byl bYval, jiste by jsme si byli zazpivali. Senator 8ulak se tam take pkijel podivati. Damy skutedne nam ptipravily velice chutnY cbed a i jineho oloderstveni nam bylo dosti doptano. Po obede hudba ustaviene vyhravala a v g ichni se dosti dobte bavili a byli veseli. My stark. jsme si. vykladali a zabtedli jsme i do to politiky, br. Salina rozdaval politicks plakaty a cirkulate. Rikal nam, 'tie Lyndon Johnson byl udelal nejlep giho a spolehliveho senatora. Ja jsem se na to ozval, to Martin Dies by byl lep gi, na to br, ChernoskY me poka,ral tikal, abychom Martina Diese nechali tam kde je, tam tie kona, velkou slutibu a tam 2e je ho potteba, a proto se. ptimlouval za br.

Batinu. kikal nam, to ze zadatku byl take pro Martin Diese, ale jaksi si to rozmyslel a to bude asi voliti pro Lyndon Johnsona. Lyndon Johnson pry neni novaekem a ma dobre zkueenosti, ae byl kongresnikem ji2" 8 let a 2e vkly byl dobrSTm kongresnikem, 2e za nim stoji tee pres.

Roosevelt a 2e je to bratrska slavnost a 2e bychom nemeli tolik hovotiti o politice. Zaboeili jsme tedy na jinou kolej a vlastne jsme se pak

Ve sttedu, dne 4. eervna 1941. na nieem nedohodli, jenom br. Batina *cal, 'tie na Koval budou mit velikou politickou sla y -nostabychel,a trnkepijl. jsem se mu vymlouval, to pro mne je to moc daleko, takova, slavnost mne vkly tegi.

U nas se ptipravujeme na velikou slavnost, nebot' nag e spolky budou otevirat novou spolkovou budovu. Na budove se ji g pracuje a tak jak to bude hotovo tak y am to oznamim a tiadam v g echny spolubratry a sestry bez rozdilu, neb to bude Narodni sin, kde budou zastoupeny vg ecky spolky, bez rozdilu.

Br. redaktore, bud' tak laskav a oprav ty chyby nebo vim, tie je jich tam dost, a jestli Te nejakY kozel drcne, na to nic nedej, T y e, prace je uznavana ne jednotlivcem, ale tisici eleny.

S bratrskYm pozdravem k vam volam Na Frank Domorad. zdar ! Va g , kid San Antonio, Zislo 133.

Na pti g ti nedeli, dne 8. dervna ptipada nage pololetni schilze, proto upozorriuji na ten den, by jsme se zase co mono v hojnem poetu dostavili, neb jak jsem se zminil, je to schrize pololetni, kdy bYva, vice problemil k te g eni a vykizeni. Schrize zapoene jako obyeejne y e 2 hod. odpol. v sini W.O.W. Znovu a znovu ptipominam, to kdo by si pfal ptistoupit do Nemocenskeho odboru, stale je das, jen dejte mi sve jmeno a udejte poplatek pti zapisu jest pouze 50c, tedy tiadny kapital; katiclY si mute dovolit za tak malt' peniz ochranu proti nemoci aspori dastedne zajistit. tim vice nas bude, tim vet g i ochrana ei nahrada na vydani s nemoci bude. Uti dnes je nas dvacet, tak snatime se v pti g ti schuzi toto eislo aspori zdvojnasoblt.

Sestry a bratti, kteti je g te nevite tuto truchlivou zpravu, neb kteti bydlite mimo mesto, uvedomuji vas, to na g eho bratra Franty Toboly neni vice. Ode g el tak nahle a neoeekavane, tie jeete dnes si toho nemii2em uvedomit, nemii2em tomu vetit, te ten nas Franti gek nebude s nami pti schrizich, pti posedeni neb nav g tevach; nebudeme si vypravet o za g lYch dasech z Uti ho neni. Steloval si on nedavno na nevolnost a kdy pled ttemi dny v praci klesnul, tvrdo g ijne vzdoroval a nepoddal se a v nekolika mak) dnech uti si vychazel ven a ptigel do schilze mezi nas minulY mesic jedenacteho.

Po schuzi ptijel i se svou pani na chvili ku mne, vlastne jsem je skoro k teto nav g teve donutil, a rti rozhovoru se zminil, to on se tak snadno tomu nepodda a ji g v pondeli zase jel do prate a pracoval do patku 23. kvetna, kdy pri praci na lokomotive (mel on velmi teakou a zodpovednou praci na S. P. draze, kde pracoval pies 20 let, a jak jsem sly g el, tako tak spolehliveho nartradnika ziskaji) zachvacen byl srdeani poruchou a ne2 jej v ambulanci dopravili do Santa Rosa nemocnioe, lekat mohi zjistiti jenom smrt Byla to drtiva, rana pro redinu a pro ifechny, kdo2 se s rim) stSrkali, k13 ho znal, bylt' on meni nami obliben, veichni ho men radi.

Jak byl obliben dokazuje velika teast pri potabu a tech krasnSrch kvetin, celS7 pokoj, v nem2 pozustatky odpodivdly vylotien byl vend a kyticemi a jeete dochazely kratce pied pohtebnimi obtady.

V nedeli 25. kvetna doporovodili jsme nageho mileho ptitele a bratra na San Fernando htbitov, kde za velke fidasti uloen byl k veenemu odpoeinku, kde po obiadech cirkevnich promluvil slova fitechy nas bratr ptedseda A. A. Mikula.

Vy, drazi pozustali, nenalezam slov, jimi2 bych vyjadtiti mohi litost nad odchodem vaseho draheho mankla a otce, neb mi byl vie net ptitelem. Ptijmite moji uptimnou soustrast a necht' je yam fitechou, tie my v g ichni uptimne citime s vami.

Ty drahSi ptiteli, jen2 jsi nas tak nahle opustil, pfeji Ti lehke odpodinuti Necht' je Ti zeme lehkou. Gu est Tve pamatce!

Louis Dressler, taj.

Z Odboely Houston, S.A.$3.T. V posledni schtizce, v sobotu dne 31. kvetna ptijal jsem od br. Frank Aneince nasledujici: Z ptedna g ky br. V. Maudra "0 oeskoslovensku", doprovazene barevnSrmi obrazky v Houstorm $15.18; za br, Vincent Bednate $1.00. Cel-. kern $16.18.

S. P. ,S tildnOnY, PokL

INAS ZALOV RESOLUCE SOUSTRASTI. My nitepodepsanY resolueni vybor fadu Hvezda Jihu cis. 30, v Talton, Texas, vyslovujeme soustrast portistale rodine nad funrtim jejich matky a nagi spolusestry, Johana Kahanek, ktera zemiela 30. dubna ve stati 84 mit). Zesnula byla dlouholetou, tadnou dlenkyni na geho kadu pies 40 let.

Drazi pozustala, budit yam Utechou, to my spolubratti a sestry s vami citime ye vagem zarmutku.

A Tobe, sestro, pfejeme odpoeinuti lehke.

Odpoeivej v pokoji.

Za Fad Hvezda Jihu cis. 30: J. F. Fiala, J. W. Krutilek, J. R. Miean, resolueni vybor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vybor radu Slovan els. 9, SPJST., vyslovujeme timto na gi srdeene citenou soustrast rodine a v gem piibuznYm, nad ztratou jejich draze milovaneho otce, a dedeeka, a na geho spolubratra, Frantigka Atefka, ktery dokonal svou pozemskou pout' dne 27. kvetna 1941 v Rosenberg, Texas a pohtben byl 30. kvetna 1941 ye Snook, Texas, ye veku 89 let.

ZesnulY bratr byl zakladaricim elenem kadu Slovan is 9. SPJST. Slroje povinnosti vtcly verne pinil, jak fadove tak i jine. Jsa povahy tithe od vgech cten a milovan byl, a jeho tomnost vtely vitana, radou i skutkem vzdy pomohi, kdy a kde mohl.

Vime draza,ze zarmutek vas nad ztratou milovaneho otce jest velikY, ale budit vam Utechou, to i my soucitime s vami. nest budit parnatce jeho. A ty milt bratFe, odpoeivej v pokoji, pc) strastech tivota a matidka zeme budit ti lehkou.

VYbor resolueni tadd uctive rodinu, by mu bylo prominuto, to nebyl vytaten smuteeni prapor; kdo byl za to zodpovednY nemilte se vynajit.

Dario ve Snook, Tex., 1. dervna 1941.

Za fad Slovan cis. 9: Jos. Sum g al, Jno T. 8krabanek, Dr. Jos. H. Kozar, resolueni vybor.

Houston, Texas.

Ctend redakce a etenat!

Po nagem nedelnim vYletu do Dallas na oslavu pkijezdu pani Zdzvorkove do teto nova vlasti, citim se, to musim dojmy me sdilet ctenari vami. Celkove vzato, zajezd na tuto oslavu nebyl tak zastoupen jak jsme spodatku planovali, chystalo se nas mnohem vice, ale pak kdyt to bylo pieloteno z Ennis do Dallas, mnohe ustoupily z to jest to zas o 35 mil dale a tedy od testy upustili. Jela nas jedna kara a opravdu musim ptiznat, to jsme nelitovaly. PratelskY styk jakY panoval mezi nami tenami tomnYmi, bylo mile a jako vzpruha k dalgi nagi praci. Nebyly vgechny osady zastoupene ,ale doufame, to at se bude odbYvati dal gi schilzky, ze elm dale, tim vice se nas zueastni. Jest velmi nutno poznati se blite a seznamovati se s na gi praci, kterou vefirn, v gechny na ge verne duk konaji z lasky ,nernilteme a nesmime stati stranou a pkihliteti neteene; bylo by to zpronevefeni se sami sobe.

Po dobrem obedu ci vlastne Fedeno hostile, zahajila schuzi pfedsedkyne pani Merlikova od kroutku ten z Dallas. Zapisovatelka jecina,ni zvolena pani B. Valeikova, ktera zajiste vge dopodrobna vypige ye

Strana

V2STN1K

Nfe stiedu, dne 4. eervna 1941,

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resoludni vybor fadu 6esk$ Prapor els. 24. v Cyclone, projevujeme timto jmenem tadu nak upkimne citenou soustrast portistale rodine nad ztratou jejich milovane manminky, statenky a nak mile spolusestry Veronika Vagek, ktera, dokoneila svoji pozemskou pout' dne 27. kvetna a 28. kvetna byla ulotena k veenemu odpoeiku ria hfbitove Ev. Jed. 6. M. B. v Ocker za velike fleasti. Zemkela ve stall. 70 let. Zesnula byla dlouholetou elenkyni na geho fadu a vtdy spravne konala svoje elenske povinnosti. Vime, pozOstala rodino, to jste velmi zarmouceni nad funrtim vagi milovane. Av gak budig yam alespa easteenou utechou, ze my vg ichni uptimne soucitime s vami ye vagem zarmutku. Zesnula sestra at' odpoeiva v pokoji a test budig jeji pamatce.

Dario v Cyclone, Tex., dne 30. kvetna 1941.

Chas. Navratil, F. J. Marek; Ben t abeik, resolueni vybor.

RESOLUCE SOUSTRASTI My, nine podepsank resolueni vybor za nag fad projevujeme hlubokou soustrast nad umrtim nageho bratra Jana Chovance.

Vain, pozilstalYm pfejeme velke titechy nad ztratou Vag eho otce, dedeeka a pradedeeka. A Tobe, bratfe pfejeme dlouliST a klidnSr odpoeinek.

Miro Svoboda, Joe Baron, Jim Wagner.

PROJEV SOUSTRASTI. My, nitepsany resoludni vybor faclu Dennice 'Oslo 94. ve Wheelock, Tex., vyslovujeme upfimne citenou soustrast nad ztratou Va geho milovaneho mantela a otce a na geho spolubratra Ed. Cufika, ktereho neAprosna smrt vyrvala z rodinneho kruhu a velkeho poetu pfatel dne 24. dubna 1941, a 25. dubna byl pochovan na Wheelock hititove. Zesnu1ST bratr dogil se 51 let a 9 mealet a k Jednote pfinale gel 28 let.

Mila galem sklieena rodino, vime Fe Va g bol a zarmutek je veliky a proton budit Wan iitechou, ze bol jeng stihl Vas jest i bolero na gim a to soucitime s Vami ye Vagem zarmutku, neb tad nag ztraci v nem dobreho a uptimneho Mena, jeng vkly s ochotou konal sve elenske povinnosti. Bratte, odpoeivej v pokoji a budi g Ti zeme lehkou!

Dano ye Wheelock, Tex., v kvetnu 1941.

T. J. Peeeria, Joe Bla gek, Albert R. Seasta, resolueni vybor.

svem referate. Av ga.k vgechny pritomne teny jsme se usnesly, ze jest nutno stati v jednom giku a neni mane gadne tkideni a zaklaclani n'e'eeho noveho, kdyt zde mime zaloteno nage Sdruteni a k tomu napomocnou akci ten, ktera pracuje ruku v ruce s na gimi odbodkami S. A. C. T. a k tomu vedouci silu jako pan V. Maudr, kterY pracuje s virou cele sve du ge na osovobozeni nageho naroda a vkly hlasa, to jest nutne, abychom byli dfive dobrYmi a vernYmi americkymi obeany, abychom mohli vykonati dobro pro nagi vlast a narod. red ,ktere jsme vyrobily ye prospech teto oslavy, pfe gly do rukou dvou dobrYch pracovnic a ze srdce jim to pfejeme a doufame, ze kdy tyto pokrYvky poutivati budou, vzpomenou si na jaky Teel vyrobeny byly. Snad je gte nikdy jsem pfi tadne vYhte nevidela spokojenejgich tvafi teto. Katda z nas pfitomnYch snad jednim dechem vyhrkly: "Ja ji to opravdu pfeji!" Dallaskou pokrYvku dostala pani Kraftova a Houstonskou pani A. Zazvorkova. Pfeji yam, abyste je ve zdravi utily.

Vyjeli jsme v nedeli rano ve 4:30 a do Dallas jsme pfijely v 9:15. Ce(Dokoneeni na strane 24.)

tonOn. — "Anglicka "rise nemilte nedosahnouti koneeneho viterstvi", ujistil premier Winston Churchill lid Noveho Foundlandu ye zvlag tnim poselstvi, ktere znamena, prvni den tYdne odvodu na Novem Foundlandu.

Churchill pochvalil pfispevek Noveho Foundlandu k valeenemu usili Anglie a prohlasil, ze "nadmerne utladovani a smrtelna hrozba naFl civilisaci tada, abychom se v gichni vynasnatill ze vgech svYch sil a rad se dovidam, to Novyviji jegte vetgi usili. PFeji vgem vy nejvetgiho irspechu."

Dodal, ze s takovYm duchem anglicka nemilte net dobYti "koneeneho viterstvi prava a svobody, jet nam lets na srdci."

V pomeru k poetu obyvatelstva Nov Y Foundland dal fiS'i vice vojakil net ktferakoli jine, jeji fige.

Osud eeskSrch delnikii v Nemecku.

Podle posleolnich informaci jsou ce gti delnici, vyslani do Nemecka na nucene prace, povinni zustati v Nemecku po celou dobu trvani valky. Neni jim dovoleno vratiti se domt a kdokoli z nich se pokusi o irtek, je po dopadeni dopraven do koncentraeniho tabora. Tito ee g gim pri stay--tidelncjsouzametnipfdv be budov, v kovoprilmyslu, v cihelnach a dolech. 2eny jsou zamestnany hlavne ‘v odevnim prilmyslu. Jen malt podet techto eeskYch delje zamestnan v Rakousku a to ptedevgim v Linci, vetgina naproti tomu je posilana do Pruska, Brun gvicka a Bavor.

NEMECKO SE ZMOCNUJE KOVU VE FRANC!!

LondYn, (OTK). Ve zprave z Vichy se oznamuje, ze vlada na natlak 'Omar zakazala francouzskemu prilmyslu poutivat tyto kovy: mad', nikl, kobalt, can, zinek, olovo, karmium, magnesium, rtut' a smi geniny techto kovt.

Prilmysl nesmi jit ptijimati objednavky zboti obsahujici tyto kovy a dostal tfi mesice easu na vyhledani nahratek za ne.

Milte bYt, ze ti kdo phjdou po nas budou vedet vice nail my, a z to pfleiny budou se. citit chyttej gimi, ale budou At'astnejk anebo moudfej gi? Jsme i my, kteFi mime mnoho yedomosti, lepgi netli byli nagi otcove, ktera Odell mane?

Do Houston a okoli!!!!

Zabavy itadu.

Pokrok Houston Nite uvedene orchestry hati budou tanceehtivlin die nisleduilciho pofadu:— 9. (ERVNA

a

BILL MRAZ

15. t ERVNA

HOUSTON CZECH

22. (ERVNA

NESVADBA

29. eERVNA

HARMONIZERS

Vstupne pans 41c.

Tax 5c

•■■••■■••■12

Damv 27c Tax 3c

Tyto cony zaZinaji od 12. ledna 1941.

0 poltodli a obslonfeni et. nivitevnika bude naleilte postarins.

PORADATELB. Poitovni adresa: 1140 Robbie St. Telefon Taylor 0458 Is doptini se jest — 20th and North Maim

vEsirNix

Strana 20.

Corpus Christi, Tex. Ctana, redakce a mill dtend•i!

Osmeluji se zase podati zpravu od- nag Odbodky SALT. zde v Corpus Christi. Minulou nedeli dne 25. kvetna na ge odboaka odbYvala svoji vYroeni schrizi, v Mere byli zvole-. ni novi ritednici odboaky pro pr.:ti rok. Schrize byla ye •3 hod. odpoledne, a v 5:30 pak spoleend yeaete, a veaer taneani zabava pri ktere frainkovala kapela Dybalova z Ganado. Nav gtava nebyla velka jak bylo oaekavano. Nevime, prod, na i ae gti lide nevidi a nepochopi krasnY Adel na geho Sdruteni. V2dyt' jest to jen pro na ge ubohe bratry tam za mokem ,a kaZda, pomoc jim dand, jest zaroveri pomoci nd.rn, nab aim spige bude urdousen ten arcid'abel Hitler, tim spi ge bude to lapi pro nas zde.

Za nove ritedniky odboeky jsou, zvoleni:

g

g

g

Br. Karel Holasek pkedseda. Nypkedseda br. Vaclav Kudera, se vzdal rikadu, nab mu neni motno skrz obchod &adu se venovati.

Jemu Patki vgechna east od nagi odbodky, ne bon je nerinavnY pracovnik jakot i jeho mantelka, pani Kuderova, kteri oba v gemotn6. hledi pomoci v na gi krasne veci osvobozenecke. - Za rnistopredsedu zvolen br. Vaclav Sijansk; a •za tajemnika br. J. J. Kru ginskY. Za nej.§1

"Pod jednou sti-echou".

SkvelY tesky veseloher__. :ilm, vesnickY roman od Ign. Hermanna. Hraji: PiStek, Dohnal, Nekvapil, vitova, Novakova., Nolova a jini. Predvadi Jos. Vagut, zastupce Praga Film Co.

y

SHINER, e ,etvrtek 5. dervna, 8 hod. veeer.

LA GRANGE, Pavan Tent, v tek 6. Cervna, o 7:30 a o 9:15 hod. ve'er.

ROSENBERG, v neCreil 8. dervna, 1:30 a o 3:15 odpoL, o 7 a o 9 hod veZer. V pondeli o 7:15 hod. veeer.

WALLIS, v tite0 10. C'ervna, o 8 hodinach veeer.

YOAKUM, ve stiedu 11. Cervna, o 3 hod„ odpol., o 7 a o 9 hodinach vefeer.

EL CAMPO, ve etvrtek 12. 'dervna, zaeatek e 2 hod. odpoL

y

HALLETTSVILLE, v patek 13. eervna, o 3 hod: odpol., o 7:30 a o 9:15 hod. veeer.

pokladnika znovuzvolen br. Jakub Nemec. 1/Sichni firednici byli zvolen? aklamadne.

Jest usneseno ve schrizi, te nage odboaka bude poindati "Jirmark", pravy desky jarmark ye 4. nedeli v dervnu, t. j. 22. eervna, a nage odboaka vas v gech mili kraJane prosi o jakkoliv pkispevek, kterY narn mutate dati, a jakakoliv pomoc dand bude srdeene vitana.

Pojd'me vgichni a dokairne, te stojime za timto ithelem a hled'rne, aby se slavnost zdakila. Za rieelem sbirani veci pro Jarmak tento jest zvolen vybor na objitdeni, a jest rozdelen na okresy, a prosim krajany nage, aby jak vYbor k nim pkij ede, by hledeli pomoci jakkoliv man°. VYbor za v ge bude yam veleesn. Olenove vYboru jsou nasledujici: (1) pro Taft, Tex. a okoli: br.

Frank Elsner; (2) Clarkwod a okoli: br. Karel Holdsek a pani; (3) Violet a okoli: br. Jan Pavelka; (4) Kostohryz a okoli: bri. Jakub Nemec a Vaclav SijanskY; (5) na West Point a Air Port: br. Frank Vesely a Henry Regmund; (6) v meste Corpus Christi: Vaclav Kudela, Jaroslav Sulc, pi. Rud. Troubilova, pi.

Frank Sacka, pi. Leo Sladkova a pi. Joe Kosakova.

Mily krajane, hled'te pomoci ternto dlentim na vYboru a sami se pkihlaste, .k.dyby vas, nahodou minuli.

Za pokadajici vYbor jsou zvoleni: Vdclav Kueera, Rud. Polagek st., a Josef 1-* ruginskY st. Tento vYbor ma na starosti celY program a vase pomoc jim bude vitana. Tedy hled'me vgichni spoleene pracovati o zdar programu tohoto dne 22. dervna v nedeli, aby se nam Jarmark skvele zdaril. Dalgi podrobnosti slavnosti budou pozdeji oznd many.

Se srdeanym pozdravem, Frank A. Kagpar. o-.-FiNAN eNi ' ZPRAVA POMOCNE AKCE tEN, OD 10. DUENA, DO 30. KVETNA. 20. dub. Pan Karel Holasek, Corpus Christi, $ 5.00 29. dub. Pi. St. Novotna za za kloboudky, .50 Pan Anton R. Hamusek od dcery Zderiky, na pomocnou akci 3.00 Pan Rudolf Soukup 1.00 Aneaka Svaainova, za kogieky 3.25 25. kvet. Pri °slave pi. A. Zdzvorkove z Ennis, hadkovalid stolavka od Zen dallaskYch 23.25 25. kvet. Pki to same oslave progivana deka od Zen houstonskYch 16.75

Ve sttedu, due 4. Cer yna 1941.

8. dub. Odbodka Dall s pro V Mexic'kYch pralesich na ureibeZence $13.00 tYch stromech tiji zvla gtni brouci, 20. dub. Odboeka Seaton, zaLViCi se komary a malYm hmyzem, slala pi. Kam. FOjta gek,.. 5.00 kteri pki letu nadherne sviti. Svet10 techto tivych drahokamt je intensivni, pojednou vzplane a Prosim ct. redakci za oti gteni teto zpravy a vsem aarcum, jmenem stejne zanikne. Domorodci jej napomocne akce, vzdavam srdednY zYvaji cucuji.

0 dik! S pranim abychom brzy zviKdyby na g e jednota skomirala, tezili, jsem k slutbam, pak bylo by h9ichem, kdybyste neAnetka Svaainova, pokl., lcoho 1:temlouvali, aby k ni Dnstou5625 Darling, Houston, Tex. pil; vgak jednota na ge dobra,, ---0 lep§i net cizacke pojl g t'ovny, nemyKdyby lide vedeli, jak perne jsem pracoval meth jsem se domohi mi- slite, %e. byste se mali postarati o strovstvi, nezdalo by se jim to nic to, aby k to dobre na gi jednote papodivuhodneho. - Michaelangelo. trila vase rodina, pratele a znami?

ne eky jsou povolovany na poenaky a mestsky majetek.

OROK PO !TAN JEST

2 procentni sleva, kdyi jsou splatky

a tirok snrivne" odvideny, tedy.urok olmagi pouze

MALI POPLATEK JEST POCITAN ZA PROHLiDKU A ODHAD MAJETKU.

ZAJ1MATE-LI SE OBRATTE SE NA HLAVNi itAD

KIST.

Supreme FAYETTEVILE,

Hotove odevzdano st. pokl. $52.75 Primo na stat. pokladnika zaslano: 413111121111MMII4Ike.. '?M7.770■11,MOINIZ■11,

S.T. ma a Quick

Jobe dostate

••

IN NB

mm

17717..

TEXAS =-11.•-M

Ve sttedu, dne 4. eervna 1941.

Kyjovsko a Zdansko ye svS ch Acid i

Syrovin jako ostatni dediny slovacke trpel eastYmi najezdy rtznYch hord, zvlaSte z rovin uherskYch i za valky tticetlete. Z to doby asi pochazeji v Decline podzemni chodby, lochy zvane. Jsou vykrouLeny v slinovici a vedou od lomu pod humna at pod cestu v Zahumeni, ale druheho vYchodu pry nemely. Oeita svecikyne vypravuje, 2e v r. 1890 vnikla s bratrem majitele domu C. 40. do lochu tohoto domu pod nasypem. Vchod byl jen asi 50 cm vysokY a 2 m dlouhY, ale potom se rozSitil v chodbu asi 2 m Airokou, 5 m dlouhou a tak vysokou, 2e mohli pohodlne kraaeti. Po stranach byly v hline vysekane laveeky. Pak se opet objevil nizkY prilehod (jako do pece) a dale vySSi chodba. TakovYch oddeleni bylo 'nekolik. Ve etvrte byl ve stene odazenY vYklenek s kahankem a u lavky hromadka kosti. Zde jim svetlo zhasinalo, proto se rychle vratili. PodobnY loch byl odkryt v sini a vchod ieho byl pkikryt plachYm kamenem.

Na dome Cis. 37 jest vchod dosud zachovan. V jinem humne spadlo kdysi do chodby prasatko, ktere tam nechali zahynouti, ponevad2 se oba,vali dovnitt vstoupiti. V humne els. 38 se probotila do lochu krava. Do techto lochil se zajiste obyvatele uchylovali, kdy2 neptitel piepadl vesnici. V nich tee schovavali potraviny a rtzne pkedmety.

Syrovin mel r. 1620 34 domii s 220 obyvateli, r. 1930 179 domil se 738 obyvateli.

Antonin Hlaysa.

30. gARDICE. Sardieanka vySivand nechce kopat vinohrada, vinohrada ani sadku, enom pokad le2i v chladku .

Tak se kdysi posmivali vkusne se strojicim ardiaankam sousede hovoranSti. Ponevad2 paradivost neni sama o sobe hfichem, k ni ponekud zlomyslni Hovoraci i trochu to lenivosti.

Jig tehdy se tedy vedelo i mluvilo o krase Sardickeho kroje a Sikovnosti Sardidanek. V letech povaleenYch zaliba a pozornost k nemu znadne vzrostly, zvlaSte po detnYch narodopisnych slavnostech ve mestech naSi Slovade, i jinde po cele Morave. Co by to bylo za narodopisnou slavnost, kdyby tam schazeli veseli 8 ardiaaci se "svojil slovackil svatbt"!

Kroj SardickY svou libivou pestrosti a barevnou harmonii budi opravdovY zajem vSech znalcu i ptatel slovackeho sverazu. V posledni dobe i v okolnich osadach, zvlaSte v Hovoranech a Karline, zaeinaji se deveata strojit hodne po Sardicku. Pkijd'te se do Sardic podivat, ttebas na Bo2i Tel° nebo na hody. Nebudete toho litovat!

8ardickSr rolnik a pismak Jan Babik popsal lidove vYsti2ne SardickY kroj: SardickY Sohaj ma na hlave SirUch s male stkeSkii, omotany tiema StyrbarevnYma tlustYma hUsenkama.

Barva hilsenek: bile,, Luta, eerveno a zelend.

Nad nema su Styry tenkY hUsenky barvy bilej a Cervenej, potom teriunka, eervena, hUsenka, omotana, zlatu Pies nu pkeveSuje se dvanast jako sttibro zvonku po peti sttapcach. Na piedu zbihajii se vSecky konce hAsenek v jednu rALcu — a temu se tika pozdraveni. V tYm pozdraveriii bYva obyeejne hall:aka muSkatu a jeden leba dva kositky tak, aby jejich Spice Sly k pravYmu oku. 8 irtch se nosi obyeejne nahnutY na pravY bok "na gura,S". KoSela Siroka, slovenska, se SirokYrna dlUhyma rukavama, vySitYma a2* skoro po loket'. Prsa na koSeli su vySity enom na jednej strane a u krku je sepnute. velikYm 2lutYm Spendlikem, dva tole dltihym s jak malt hrach. Na krku je uvazanY dervenY lebo bledY hedbavnY eatek se stkapcama. Kordulka od krku do pill zadu, hedbavna, vSelijaIcYch barev. Dokola je hodne poSita, paracl, lijakYma tetazkama, pate.ekama, hamovnikama atd. Ptedni strana kordulky je poSlta tak, ze neni poznat z jakej je latky. Kordulka bStva

V SSTNIEC sepnuta pant1U, ale 'g est sttevicii Nohavice su Cerny, trnavomodry lebo eervenY, vSelijak SinlrovanY. Napiedu je "punt" a za nim streenY jeden Satek bilY vySitY a jeden malt', tybet'adek, tervenY lebo bledy. K temu vysokY vyksovanY boty a2 skoro po kolena.

Devaica Sardicka ma na hlave depec tak, aby dobe pkilihal na eelo. Na nem skladanY eipky (krajky), zlata lebo stkibrna porta. Cepec je poSitY parachl a2 do tyla. Veliky "tureckY" Satek, Cerny kvetovanY lebo aervenY kvetovanY, zavazanY na r(:)2ky na temeni hlavy. Ruke.vce, jejich2 rukavy kondijil SirokYin vySivanim, kerymu se kika, "tacle" a vrchnimu bariky. Kordulka je upravena jako mu2ska, jenom2e na prsach su navrapeny pantie, eemu se like, "kanYrek". Pod krkem sU vySity maSle z platna, kterY vysije o2 po pa.S'.-Kanafaska (sukne) je obyeejne Salova nebo pavova haraska; enom na zdavky se bere eern y siikenna, dale olemovand jedmodrii panta Tejto Cernej konafasce se tika sukria. FertUSek obyeejne z tenkYho platna vySitY, tak zv. kocUrovY lebo na glote pestle vySivanY. Nevesty mivaju fertuSek tylangrovy s dvoma fizkYma pantliekama. Aby divka byla hodne Siroka eili "natreena", bere si na spodek 6-7 bilYch hodne na tvrdo naekrobenYch fertochti. Vysoky boty, pestle vySitY a napravenY od kotnika a2 po kolena. CanglovY S'atek v ruce, rozmarYn lebo nejakd rt2u za kordulku a je to!

Jedete-li k nom po silnici od Kyjova, Sardice dlouho zustanou skryty. Teprve s "Padelaku", t. j. s kopce tesne nad vesnici se yam objevuji.

Sardice jsou na samem jjv. okraji naSeho okresu. Rozkladaji se v naine pki soutoku potoka StaveSickeho a Hovoranskeho, 10 km na jihozapad od Kyjova. Maji zhruba podobu trojthelniku. Osada pozilstava hlavne ze dvou dlouhYch temet rovnobe2nYch ulic: Dediny a Uliee. 0statni vYznaenejSi easti vesnice jsou: Na drahach, Zlibek, Za dedinou, Zablati, Such tadek, Bakina, Hlinik, U kaplieky a U silnice. NejnovejSi ulice jest stavena jig podle tadneho stavebniho planu, po obou stranach silnice smerem ke Kyjovu.

Domy jsou vetAinou pkizemni. Pouze obe budovy skolni, obecni dam, fara, dvtir s residenci a pak 1 privatni dam jsou jednopatrove. Malovand slovacka, "Lidra" a dochove sttechy vymizely nadobro.

Uzemi Sardic tvoki kopec a pahorky, ktere dosahuji na severni strane mezi Sardicemi, StaveSicemi a Nenkovicemi nejvetSi vYSIcy (325 m). 0 tak zv. "Hrubem kopci" v jinni easti nad Bakinami koluje v S. a okoli mnoho povesti.

Vesnice sama jest 185 m nad motern. Nejni2Si misto (180 m) jest pti vYtoku Sardickeho potoka na pudu sousedniho okresu hodininSkeho na Ujezdech.

Puda Sardickeho katastru, aC kopcovita, je celkem Urodna. Za nejUrodnejSi povaluji mistni rolnici "Dlouhe etvrte" s pildou Cernou, misty proLutlou, a hlubokYm spodkem. Ve spodine "Ctvrti batinovYch" pki hranicich hovoranskYch, naleza se v rozloze asi 4 ha dobrY sklatskY pisek, kterY majitele techto pozemkil pied valkou hodne vyva2eli do kyjovske sklarny. V posledni dobe °pet se jevi o nej zajeria pro nedostate kmateralu z Nemecka.

Ponevad2 kraj jest k jihu otevten a proti severnim vetrtm dobte chranen, jsou v Sardicich pro zemedelstvi ptiznive podminky. Se zdarem pestuji se vSechny druhy obili i okopaniny, pak luSteniny, hojne kukutice, jetel a trochu zeli. Na stranach k jihu obracenYch dati se vinna, reva. Zaznamy dokazuji, 2e ji2 na poeatku minuleho stoleti bylo v S. mnoho v!nohradii. NaSi ptedkove, robotou povinni, odvadeli mnoho vino jako desatek augustinskemu klaSteru sv. Toma ge na Starem Erne. 0 hojnem pestovani vino v cltivejSich stoletich sveclei krome eetnYch pisemnYch poznamek take to, 2e ye stare obecni peeeti z r. 1622 jest vinnY hrozen a kosit. Za dvorem na Spitalce byl zalcden v letech 1936 a 1937 nejvetei vinohrad (asi 20 mir).

Konopi, chive tak hojne, jsou zde ji g kidkym zjevem. V zime se v2cly ptedlo. Tu a tam zby1ST kolovrat se najde jeae nekde na Ode. Brambory se zuaitkuji vetknou doma, cukrovka se odvadi do cukrovarti v Hodonine a v Keleanech,

5trane, obili odkupuji okolni Hospodatska dru2stva.

Mladi hospodati venuji v posledni dobe velkou pozornost i ovocnatstvi, vysazuji u6lechtile druhy v zahradach i na polich. Maly btezovy, borovY a akatovY lesik "na Piskach" nestaei krYti ani zdaleka pottebu dteva.

V Actoli za hititovem jsou louky. Po provedenem nakladnem odvodneni, promenuji se v pole, kde roste vYborne, tepa a j. Vodstvem jsou Sardice chude. ByvalY velikY rybnik pied dvorem davno byl vyuaten. Dnes jen nevelika strouha "Hovoransky potok", lidove `lank" zvanY, vine se . sttedem dna nekdejeiho rybnika, promeneneho v louku, a odvadi celkem nepatrne mnoZstvi vody. Pied farskou zahradou zesiluje se vodou strouhy, ptitekajici od sv. Trojice lakes bYvalY rybnieek a panskou zahradu. Za kovarnou uprostted vesnice spojuje se Hovoransky potok s potokem StaveSickYcm, kterY byl po svetove valce regulovan. Voda zdejSich potokti neda se prtimyslove vytt'Ziti. Studni je v Sardicich dostatek. Nejlep gi vodu davala "studYnka" na Lifekach. K vateni luetenin i na prani chodi mnoho hospodynek pro vodu do studYnky za htbitovem. Dokud se v Sardicich pasavala jeSte stada dobytka na pastviskach za hititovem a2 k Hrubemu kopci, nyni v pole promenenYch, u teto studanky se dobytek pies poledne napajel a tam v stinu vrb a topolti. odpodival.

Na lukach "na batine" byly pied odvodnenim tak zv. "bezednice", t. j. mista moellovita, kam2 nebylo radno jezdit ani chodit. V tech mistech nalezala se asi ona sirnata voda, o napsal Wolny, 2e "nedaleko osady Sardic vyverd sirnatY pramen, jehot voda se podoba vocle blizkeho lazetiskeho mista dejee a nemocnS/mi osobami s dobilm vYsledkem se uZiva. Nyni po odvocleni zmizely i "bezednice", ale sirnata voda dosud se tam objevuje.

Cele itzemi Sardic meti 1793 ha. Z toho ptipa(roku 1937) na: role 1634 ha, louky 39 ha, zahrady 20 ha, vinice 14 ha, pastviny 19 ha, zastavenou plochu 20 ha, neplodnou ptidu 1 1/5 ha, plochy dani nepodrobene 43 3/4 ha. — Z tohoto pattilo august. kleAteru na Starem celkem 417 3/4 ha, obci same pak 66 1/8 ha. To jsou dva nejvet'Si majitele ptildy. Z ostatniho ptipada, as 1/3 na usedlosti sttedni a 2/3 na usedlosti male. Po ptevratu byla provedena parcelace east panske pudy. Pti prvni v rote 192324 bylo pkideleno 185 ha nabyvateltim. Pti druhe parcelaci (1924-25) rozdeleno jeete 20 ha 69 obeantim. Do dlouholeteho nuceneho najmu (na 12 let) dano 20 ha 123 uchazeetim, ten vSak jig po 12 letech vySel. NekterYm obeantim lena byla mimo to stavebni mista. Z pozemku "Na klinku" b y l vyparcelovan 1 ha pro novou Skolni budovu. Asi ze 192 ha panske pticly byl utvoten zbytkovY statek a ponechen dosavadnimu majiteli. Pri druh y parcelaci zruSen byl dvorec, zvanY Cyrilov, ktery stal o samote pti rozcesti pod vinohrady. Za valky skytal na eas utulek mnoha halieskym upchliktin.

Sardice jsou nalezittern eetnYch historickYch i prehistorickYch pamatek. 0 nalezech v S. jest zaznamenano ve zdejSi obecni kronice podle prof. L. Kaluse z Kyjova toto: "Nejstarei stopy lidskeho osidleni Sardic pokud se jevi ptileEtostnYmi nalezy nadob, ozdob a j. sahaji do stargi doby bronzove. Sveclei o tom nadoby zu imetickeho a bronzove ozdoby s nimi objevene. Z mladeich kultur ptedvekYch je vetei nadoba obdobi ltdickeho a nadoba gallska, (keltska) na kruhu robend s bronzovYm naramkem (nanoZnikem). Z 3. stol. po Kr. podiazi medenY peniz timsky Septimia Gety Pia (r.

211 po Kr.), jen2 byl bratrem a spoluvladatem cisate Septimia Severa. Tyto nalezy jsou uloleny v museu mesta Kyjova a nejsou jedinYm sveho druhu ze Sardic. Ptichali na ne dosti Caste. Dostavaji se veak zpravidla do rukou soukromych; jsou pak tetko zjistitelne, neptipustne a temet ztracene".

(Pokraeovini.)

LondSTn. (eTK.) — .6eskoslovenska, vlada vzala ye svem zasedani na vedomost zpravu ministra socialni pede, Mince, jene navrhl, aby byl Droveden soupis feech eechoslovakt v Anglii za tim titeelem, aby mohli bYt zapojeni do brit., skeho priimyslu.

Eltrana 22.

vBeTNtic

BPRAVNIt VYKONANA POHREBNI SLIT2BA. V hodine ialu zarmouceni naleznon Edward Pace pohtebni iistav pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbytnych jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Layne ceny jsou na g i zasadou.

EDWA. R D PACE Pohfebni Olen B.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

C.H. CHERNOSKV PRAVNIK Vytizuje veNtere soudni Otadovna: 936 Bankers Mortgage Building, ptes ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS DR. THOMAS N. DeLANEY 061\11 LEKAft BrS71e spravne pkipravene. eas die irmluvy. tIkadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS

MAREK - BURNS

POHREBNI DOMOV V hodine zarmutku najdete u nas nejlep g i pohlebni obsluhu a ceny levne.

BILL MAREK, ieditel.

Tei prodetvame pohtebni pojiateni od 1 mesice do 80 rokfi stall Ambulance ve dne i v noci.

Telefon 546.

MAREK BURNS FUNERAL HOME CAMERON, —::— TEXAS ellann.amossee.ewu■soon•sa.ramvoln•o

s

Van Pharriac A. F. OERNOSEK, AIDITEL

1826 Leeland Ave., HOUSTON, TEXAS. tpina zasoba lekarnickeho aboZi. Jedina, deska lekarna v Houstone.

Nav g tivte nas.

Telefon: Beacon 32100.

RED FRONT

eska Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. KfAut, majitel.

Telefoli: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunge„ Ifejlepai soudkove a la,hvove plvo, rtzne druhy vina a doutniky.

Mluvime Zesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvliatni stoly pro rodiny.

Dr, Chas. J. Hollub esk* Lela& a Operate/.

711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehi gh 9745 lelefon fdadovny: Preston 2553

Z odboZky S. A. C. T. v Needville.

VS7teaek z na g eho pikniku- bazaru je jak nasleduje: — HrubST pkijem: — z kuchyne $12.75, za klobasy 82.65, za veci v bazaru i darovane hotove $79.75, hra panaky $16.85, rybakeni $5.65, bingo $31.90, hra centova $5.60, za sodu a zmrzlinu $64.37, za kvitka, ktere delala a darovala pi. Frank Kostelnik $25.15, panenky od pi. Zazvorkove z Ennis $23.50, kvilta jeer Wily pi.

Helen Buchta, Josefa Buchta, Teresie Pavlidek, Fr. Bat'ka, Libuge Hokak, Anna Maroul a sl. Louis Maroul $35.45, ma glieky a knofliky $3.25, obrazy ($15.35 irdtovano drive) $2.10, zemni ofi g ky od pi. Emilie 8efeik $3.35, za ruze, jea delala a prodala pi. Palatova, $4.09, za tykety veder pri tane'dni zabave $71.30.

HrubS7 ptijem celkem $577.71. — VYdani: grocerie do kuchyne $7.20, za chleba $10.00, za klobasy a nepkins $64.40, za zmrzlinu $14.50, za sodu $19.55, za cigary, kendu atd. $11.85, za led 4.50, deputy $1.00, '`vakeni klobas W. K. $1.00, za bingo E. S. a obderstveni B. $1.95, za 'c r eel do bingo, papirove talikky a vidlidky $19.00, za tykety a knihu $2.65, muzikantiim $27.00, pokladnik p. Anton Pe g ak v tom mel drobnSrch celkem $32.00. Celkove vydani $216.60. Zbylo nam disteho pkijmu $361.11.

Nejprvnej gi disk neoht' pkijmou na g e hospodynky za darovani v g eho do kuchyne a kuchakkam za jejich praci v g e Plichystat a vgechny hosty obslouait, co je vady, hlavni prace nejlep g i vSlteaek na kaadem pikniku. Celkem pkispelo do kuchyne 48 rodin, ad . ne mnoho rodin, pled bylo snad v g eho dosti pro tak hojnou nav g tevu. Proto srdedne diky vgem!

Do bazaru pkispelo jen 23 rodin z okoli mimo obchodnik0. Z Dallas ptivezli do bazaru p. Vaidik, p. Fr. Stransk3"7 , pi. Rendlova, Malikova. z Ennis pi. Zazvorkova. od Sugarland pi. Trndalova,; z Rosenberg pi. Humpolova, a Celmanova.

Vg iehni, kteki jste pkispeli do bazaru vecmi aneb hotovSmi penezi, pkijmete ten nejsrdednej gi dik. Odpust'te, se neuvadim dopodrobna jmena a dim kdo nechci tim otravovat redakci a dtenakstvo, my ale v na g i knize mame v g e zapsane, coa bude usehovano na pamatku.

Neda me to ale, abych zvla g te nepodekoval tem pilnSrm a obetavSrm vlastenkam za jejich rudni prace, ktere pro ria g i odbodku pomohly finandne tak mnoho. Nemame ani vhodnSrch slov k podekovani, ale bud'te jiste, se va g i obetavou praci pine obdivujeme a ocenujeme.

Vadyt' to kvilta, kviteeka a panenky, to v g e mluvilo samo za sebe, nebot' v g e snad glo na dradku.

Jsem jist, ere pi. Zazvorkovou obdivuje cela deska Amerika, nebot' na Guy snad dodelala 1000 panenek a to ua je prosim obetavost.

Kdya jsme tak mua g ti rozbirali tu rianou praci a vS7sledky po osadach, tu Franta Vrla povida: "Jo, tady v torn addnST tak neumi chodit jak Ennisaci. Vemte si tu pi. Zazvorkovou. Svet mysli co ji ty panenky daji prace a ona udelala jen jednu panenku a panaka a hodila do baxny a dal se nestard. Pak teprve jsme pochopili. Inu i ma mantelka povida, ere bycliom k Vem melt

Ve stfedu, dne 4. eervna 1941.

jit v gichni do Akoly. gkoda, ze ja se aadnVm nemohl se sejit, neb pro nemoc jsem musel bSrt doma.

Tea srdedne diky za celou odbodku, necht' pkijme na g pkeds. Maudr, za jeho toast a jeho poutavou pkedna g ku; Rev. Vilt a dp. Klobouk za ptipraveni a fizeni prorgamu, tot necht' ptijmou srdeene diky, jakoa i prof. Jan Kolaja se svS7mi cvieenci zaslouai mnoho dike za provedeni tak pekneho programu, Tea dekujeme sled. Josefce ()mak a taneenieim za provedeni tance Besedy a na konec v gem, kteti pro piknik a ph pikniku jakSunkoliv zpiisobem pomahali, srdedne dekujem i Dr. Gold gmidovi za provedeni draaby, jakot i kadu SPJST. za propajdeni sine.

Vg em nav gtevnikam, a obzvlagt' tern vzdalenej g im, srdedne dekujeme za jejich navatevu.

Obnovili elenstvi: Vinc. Nov'ak $5.00, Josefa Rosi Valeik $3.00, Osvald, Rosie, John a Willie Valka $2.00. Po $1.00: Jos. KlinkovskSr a rodina, Jos. Mikeska, Jan Kadera a mama., Vaelav Verner, Met. Men gik. $1.25 Jill Zurek 5 dienu. Po 50c: Jos. Ra g ka, Will Valdik, Jos. Tala:s 25c, Jan Bakak $1.00.

Minule jsem oznamil mylne Jan Bardak $1.00 a melo bSrt Jan Bakak $1.00.

Odeslali jsme na hlavniho pokladnika Fr. Olexa, Houston, z bazaru $350.00. Obnoveni elenstvi dlenstvi $20.00. Celkem zase $370.00.

Za odbodku, F. Jurda, taj. )0(

Resoluce.

Nalez kameneho mISTnku na obill v Jaromeii. — Phi vykopavkach podatilo se Bd. Krpatovi a S krancovi v Jaromeki nalezti v sidlisti z mladgi doby kamenne 12 novSrch jam, z nicht nektere jsou jia prozkoumany. Bylo v nich nalezeno nekolik kamennSich m1STnkft na obili, kamennS7 mlat pferatenST a nektere keramicke pkedmety s vypichovanfrni ozdobami z jemne jilove hliny. Pled tim byly tu nalezeny pazourkove note a gipy.

astalite zdravSrmi pc) cele lett).

3 Fahrneyovy leky mohou y am pomoci: 1. Dra. Petra HOBOKO

Mnozi lido nejsou skuteene nemocni, ale uejsou take opravdove zdravi. Nemaji radne radosti z price nebo ze zabavy a jejich rodiny a pfitele East° maji o ne starosti. Jste-li jednim z techto "poloviene" zdravy'ch lidi, moina, ie trpite funkcionalni zi.cpou a ji provizejicimi Hznaky, takov3imi jako; nervosa a boleni hlavy, nezaiivnost a zkaienc, dek, ztrata apanku a chuti k jidlu, zapichajici dech a potaienV" jazyk. Po vice nei-li 5 pokolem Dra. Petra Hoboko, piipravovane z 18 rUzny',ch koHnkn, bylin a rostlin, osvedeilo svoji hoc!notu jako ialudeCni Cinnost povzbuzujici lek vynikajici jakosti. H t boko neinkuje mime a hladce s piirodou v techto 6tyfech duleiitych smerech: pomahi ialudeeni einnosti; pomaha pravidlovati einnost stiev; zvysuje vyme govini prostiednictvim ledvin; napomahi a urychluje traveni. Nebud'te odstra5eni, kdyi jinn* leeive prostiedky vim neposkytli ulevu ve va gich chorobfich zavinen5",ch chybn,m trivenim a vymeiovanim.

Hoboko mAie vim pomoci — opatite si dnes lihev.

Ve schuzi odbodky S. A. O. T. v Taylor, konane dne 25. kvetna, bylo jednohlasne usneseno, vysloviti neochvejnou a upinou driveru p.

Maudrovi, pfedsedovi Sdruaeni AmerickYch Cechoslovakt. v Texasu, jakoa i celemu hlavnirnu vStoru, za skutedne vzorne a obetave vedeni Sdruaeni od doby jeho zaloteni.

Spolednou a svornou praci zvitezime!

Anton Stibokik, ■pkedseda Alois BoudnST , tajemnik 2. Dra. Petra LeEivf Olej F. S. Leshikar, pokladnik Protihnilob0 ulevovatel bolesti v poufivitni po vice 50 let. Rychla aleva resolueni vSrbor. od revrnaticlq■ ch a neuralgickych bolesti, 0 svalovS.,ch bolesti zed, ztuhlVch nebo bolavS;ch aval y , namoienin, ociFenin neb StarostlivY otec. — Chcete si vzit yymknutin. svedicich neb palicich nohou. moji dceru? Jeje! Beze vgeho! Uti5ujici. Zahfivajici. Usporng.

— To jsem rad — ja, ua myslel, ere 3. Dra. Petra Magolo budete chtit penize.

Wteeny" alkalic10 lecivy prostiedek po0

NONAT JEST OPRAVDU NENAHRADITELNOU. Mne minulou sobotu g tipla vosa, nebo jak ji Fikaji yellow jacket na ruce. Ja, ruku modila y e vode s hobkou soli, ale ruka bolela a otekia.

Vzpomela jsem si na Nonat, pkiloaila na ruku a za tri hodiny byla oteklina pryd. Bolest v g ak ustala za nekolik minut po ptiloaeni Nonat.

Na ge deti at' se porani jakkoliv, hned ptibehnou a chteji Nonat na v g echno. Pro nas v domacnosti jest nenahraditelnou. Takto pi g e na:se jednatelka Mrs. A. Becan, 404 W. Belknap, Ft. Worth, Texas,

uiivan po celV rok pro jiste pruclke poruchy zaludku jako paleni iihy a kyse0 ialudek. Neutralisuje draidive kyseliny. Je cen0 v pfipadech priijmu, kieei a zvraceni, zavinen3'ich letnimi obtilemi. Rychle iCinkujici a piljemne chutnajici. obdrieti Fahrneyovy Wive prostiedky ye avern sousedstvi, pouiijte tohoto kuponu.

ZvIiiitttf Nabfdka — Objednejte Dnes I Jalto zvlabtni "seznamovaci" nabidku — pogleme vim ZDARMA 2 uncov;r vzorek Dra. Petra Leoiveho Oleje Linimentu a ZDARMA 2 uncoy)," vzorek Magolo s objednivkou Hoboko: ❑ 11 uncover Fahe y Pro. Petra Hoboko — $1.00 poitou vy. placene (2 uncovi vzorky zdarma).

2 pravidelne 600 lihve r ❑ Petra Liiiv‘ho Oleje Lintmentu — $1.00 poitou vyplacane.

2 pravidelne 600 lahve Dra. ❑ Petra Magolo za $1.00 po5tou vyp cane. ❑ 11 unc. Dra. Petra Hoboko a 2 pravidelne 600 velikosti lihve Dra. Petra LeEiveho Oleje Linimentu za $2.00 po5 tou vy- I ❑ C. v. D. (poplatek piipoCten).

Cena Nonat je pottou 55c a $1.05.

DR. PETER FAHRNEY & SONS CO. Ptejte se vakho lekarnika neb jed- 12211ca9205 0II II .WashIngton Blvd. natele, ale nic jineho neberte, radeDept. D811-40 ji plate otimo na naai adresu: MARIE LEIBLINGER & CO., ALTADENA, CALIFORNIA. IMMO

•■■•■• IMION

ye sttedu, dne 4. eervna 1941.

SCHUZE EX-STUDENTU. VYkonnY vYbor spolku Oesk3ich Ex-studenta konal schazi dne 18. kvetna odpoledne v Austin. Predseda George Kull- zahajil schazi a ustanovil na razne vYbory tyto: Vybor na 1737§§i Vzdelani — August Kacir z Temple, V. Joe Horriak z College Station a A. A. Horak z Austin; Vybor HistorickS7 a Musejni — Stepan Valdik a Dr. Frank Lukga z Houstonu, Mary Parma z Wallis, Rev. Jos. Hegar z Temple a Mollie Stasney z Goose Creek; Vybor pro vetejnost o Matici — A. A. Hord!. a Irvin Pagach, oba z Austinu. Tito dva maji spolu-pracovati s reditetel agitadni price pro Matici.

Predseda oznamil, ze tiskarna eechoslovaka zdarma pro spolek vytiskne 100 ,opist novYch stanov, za cot spolek ji je vdeenY. Predseda take oznamil, ze K.J.T. bude miti sjezd na 7. eervence a RVOS. na 28. eervence a oba budou ye West. Obe tyto organizace pomahaji a podporuji praci Matice Vyggiho Vzdelani a tak arednici a eleni spolku 6e.s1:7ch exstudenta pokusi se nav gtiviti tyto sjezdy. Na ge Ceske spolky po celem Texasu by meli vice podporovati a se zajimati o fond Matice, protote kdyt.zia g eeskY lid nebude pomahati a podporovati nage Ceske studenty, tak nemateme oeekavati, ze oni se budou zajimati o na gi Ceskou praci. Student, kterY dostane pomoc od nas, potom v budoucnosti bude pracovati s nasimi v Ceske praci.

Ve schazi bylo ujednano, aby spolek zaplatil vydani za agitaeni praci Matice a spolku. A. A. Horak, Albert Vantura a Frank A. Horak maji pripraviti plan pro nova elenske listky na registrovani a potom to poslat Roman J. Bartoshovi aneb

DOMACI LEK TEXASKtM RODINAM DORRE ZNAMt! Tisice natieho lidu po celem Texasu jest dobice obeznameno s lekem, kterY po 60 let pomaha pti leheich taludeenich poruchach, podporuje chut' k jidlu a traveni.

JEST TO

SEVSRAS

KUPTE SI JET DNES! Label/ Severova Balzolu ye va'Sem domove se stokrate vyplati.

Pro stare i mlade a z ylaSte z nemoci se pozdravujici.

METE DO LEKARNY! CENA Lekarnik yam ochotne posloutii, ale neberte nic jineho!

Kde Balzol k dostani neni, me ochotne PRIMO.

50c a 85c

VtSTNIIC August Kayeitovi pro tiSteni. A. A. Horak ma se postarati, aby nektere anglicke opisy stanov byly vyti gteny. Pi. J. M. Matejek, A. A Horak a Albert Vantura pripravi plan jake formy tadatele o pujeky Matice maji vypiniti, kdy chteji pajeku. Tyto formy budou poslany ostatnim rednikam Matice, kteri je opravi a daji je vytisknouti. Mistoptedseda John W. Legikar z Rosenberg ma co nejdrive ustanoviti jeho vYbory pro agitaneni praci o ziskani elent pro spolek ,aby tyto vYbory mohly pracovati co nejdrive. Albert Vanaura, keditel agitaeni price Matice, podal plan o kampani pro Matici a take jak se bude pracovati se spolkovY Casopisem "Czech Exes".

Vybor pro Vytitii Vzdelani ma vypracovati plan na kampaki jak dostati co nejvice deskYch studentt, aby studovali na kollejich a universitach. Pi. Matejkova oznamila ,ze nektere spolky mladete podporovaly studentskY fond, a ze na ge mladet se vice zajima o tento fond. Frank A. Horak oznamil, ze universitni knihovna ut dostava, easopisy Svobodu a Nov' Domov a tak ted' degti studenti mohou eistr a studovati Best deskYch easopisa, ktere jsou daroyally universite. Tyto jsou: Vestnik, eechoslovak, Texan, Naginec, Svoboda a Nov' Domov.

Potom nasledovala tvaha, kteli studenti by nejlepe vypracovali material z eeskYch easopisa ye knihovne pro hlavni Uradovnu SPJST. Reditele SPJST. upozornili - vYkonnY vYbor, ze chteji nektere studenty, kteki znaji 'de gtinu a jsou postupne studenti na universite. Po dlouhem uvatovani vYkonnY vYbor se rozhodl, ze odporuei asi lest studentat hlavni tkadovne, ze kterYch mate si vybrati nektere, jestli je thee. Pkedseda tadal v gechny na vYkonnem vYboke, kteri je gte studuji na ,universite, nebrali ladnou aeast ve volbe odporueujici studenty. VYkonnY vybor pak zvolil tyto studenty: A. A. Horaka, Albert Vanturu, Jessie Sktivanek, Dorothy Horak, Daniel Hegara a Frank A. Horaka.

Bylo upozorneno, ze Dr. Mieek a jeAte druhe spolky maji take odporuditi nektere studenty pro tuto praci.

Pi. Matejkova potom oznamila, ze vgichni pritomni. ye schazi jsou pozvani na besedu na rozloueenou, kterou spoleene davaji austinske rady SPJST. a KJT. pro pi. Mary Grohmann na jeji farme pri San Antonio Hiway. Ona ma brzy ode;et na navatevu jeji sestry v NoVern Yorku. Seth:me ukoneila v pet hodin odpoledne a mnoho pritomnYch jelo ke Grohmannam, kde stravili peknY Cas na besecle.

Na shledanou!

0

Frank A. Horak.

Los Angeles, Calif. — Ze sedmi "cisata" se nahle stali jenom "kralove, a to je gte na svou vlastni tadost ,adkoli jinak v officio.lnim svete by to vlastne byla degradace, poniteni. Jde totit o "cisare" pouze prijmenim, a k tomu je gte v nemeckem reeni Kaiser. Otec rodiny Richard C. Kaiser potadal superiorni soud, aby pro sebe a rodinu mohl merlin prijmeni na King, v Cemt mu bylo vyhoveno, kdy svedeil, tcjeho pet ditek "ma, mizernY protote ostatni (Teti si je neustale dobiraji pro to jejich "kaiservstvi".

Strana 23.

Nag lid je papraven eESKE NARODNI SDRUtENI ODPOVIDA NA VYZVU PRESIDENTOVU. President Roosevelt promluvil za, nas vgechny. Vyhlasil vyjimeenY stay (Full national emergency), vlastne VALE6Nt stay pro celou zem. KaIdy patriotickY Ameridan stoji dnes pevne za presidentem, za vladou a vetginou kongresu. Na zradce a agenty pate kolony brzy dojde. Amerika, chystajici se k boji nebude Norskem nebo Francii.

Ameridane eeskeho pavodu, stojici kolem Narodniho Sdruteni po cele zemi, poslali ihned po presidentove fedi prostkednictvim stredny Oeskeho Narodniho Sdruteni vlade a presidentovi slavnostni slib nezlomne a odhodlane vernosti, jako odezvu nageho lidu na presidentovo vyhlageni vyjimeeneho (valeeneho) stavu.

Ceske Narodni Sdruleni vyzYva kaalY spolek, katdou odbooku i katdeho elena a elenku, aby okamtite vyslal projev do Bileho domu.

Erednici spolka a odboeek! Neeekejte na schilze! Po glete projev (telegram) ihned!

Adresa: Hon. Franklin D. Roosevelt,

The White House, Washington, D. C. Jednotlivci necht' za,silaji korespondeeni listky. Za text staci veta podobna, tato: We are with you 100%, Mr. President.

Podpis, adresa.

Dosud byl Washington zaplavovan, hlavne ze stredozapadu telegramy a listky od stoupenca Lindbergha, Wheelera a Bundu. Dokatme, ae v pkitomnem valeenem stavu zeme dovedeme se ozvat i my, dobri Ameridane. Z ' e dovedeme nejen o lasce k Americe a nenavisti k Hitlerovi mluvit, ale take i jednat. Pet minut Casu a 1 cent za korespondeeni listek! To je vge!

Sledujte dal gi pokyny astredny C. N. S., pokud se tYde projeva senatoram a kongresnikam!

Tato nage akce na podporu vlady a presidenta je dnes daletitej gi net vge ostatni co koname! Amerika rozhodne ,bude-li Hitler poraten a jak bray!

Nenasadime-li v gechny sily ve spojeni se vgemi patriotickYmi Amerieany TED, predame tim pole Wheeleram, Lindbergham a Bundistam a ti ut pak docili, aby na.ge pomoc byla NEDOSTATENA a aby prigla POZDE! Ceske Narodni Sdruteni.

BOLESTNA VZPOMINKA, V ialu, a litosti vzpominime dne 3. eervna, kdy je toniu ptesne rok, co nas milovank syn a bratr,

Josef Klimek nas nahle a neoeekivane navidy opustil. V automobilovem negtesti pfi gel o iivot v nejkrisnejlim. veku 32 let.

Jiti tomu rok, co sladce spig, a. o nagem bolu nic nevig; slzi bolnYch meli jsme pro to na tisice, coi vgak platno, kdyi iii Tebe neni vice.

K veeeru nam smutno, kdy se pripozdivi, zda se nam, ie Tvoje duge u nas bkva; ie s nami mile, tine rozmlouva, bych vie neplakala, mime domlouva.

Neplae, moje draha duge vice, rozboli to srdce.

Shlednu tvoje lice.

Vidyt' zas jednou piljde Cas, ie se sejdeme u Boha tam zas.

Tuto vzpominku venuji Josef a Frantigka Klimek, rodiee, (c) bratti a sestry.

V 2S TNI

Strana 24.

Ponfinite k oznanmani ILLmovat...1 DC" Mam na prodej asi deset galoml veptoveho leto giho sadla, ceny ptimetene. Hlaste se v klempirne, nebo pigte na: J. F. Koudel(24-p) ka East Bernard, Texas.

ger

Pkijmu delnika na farmu do 45 roku stati. Pti pfihlatce at' uda, stall a vahu. DobrY a spolehlivY delnik dostane dobrY plat. Hlaste se na znaeku: "Farmat", (vo Vest(23-24-c) nik, West, Texas.

Prodam malt' domek, skoro novy, ye Fort Worth, Texas, neb vymenim za druh a mengi lot. — Mrs. C. Krupka, Fort Worth, Te(23p) xas, Rt. 6, Box 223 A. Dar Mame misto pro deny a deveata k vykonavani doma,ci prate, k ogettovani ditek, kuchatky a man gele. Dobre mzdy. Wert Employment Service, 3906 Cedar Springs, Dallas, Texas.

(1t.C.-1tVc) air- Lis na melas. Zatizuje pii svem obchode na KomenskY moderni lis na melas k slutbam osodnik0. Chas. .8' efeik, Rt. 4, Temp(2f-24-c) le, Texas.

Of` MALA KURATKA — druht Barred a White Rocks, Silver Laced a White Wyandottes, R. I. Reds, druh velkYch bilYch, dernYch, hnedYch a 2lutych Leghornek; Anconas.

Take vybrane slepieky, neb michane slepiely a kohouti — za nejlevnej gi ceny. Vgechna kutatka, ptichazi z vybranYch, krevne zkougenYch stad. Pigte o ceny. Von Minden's Hatchery, Fayetteville. Texas. (dz)

Do Cameron a okoli l DIVADLO NA gICH STUDENT:.

Z Cameron se pi ge, ze na pozva.ni Ceske Besedy studenti eeStiny na statni universite v Austinu sehraji jig tuto nedeli dne 8. Cervna v '7:30 veer v narodni sini SPJST. krasnou Ceskou veselohru, o tiech jednanich "Jehla v kupe sena", ktera ma v gude piimo boutlivY Uspech Hra byla tajne dopravena z 6eskoslovenska a je letos poprve hrana v Americe. at?lagte mladeti se velice libi a stargi pry pii ni, jak jsme slygeli, zrovna omladnou. Je v ni mnoho veselosti a chuti do givota . . PM tom hra je jednoducha a snadno srozumitelna. Kdo ji videl, (thee ji videti po druhe. Hru nacvieil i tidi Dr. Ed. Meek, jen vybral znamenite hereeky a herce.

Ti hraji jako skuteeni umelci a hra vypada jako skuteenost. V gude se o ni tika., ge je to nejlep gi hra, kterou studenti hrali. Krajane, uka g gim studentfun opravdovY-mena thjem o Ceske divadlo a jejich Jsou to skuteene ochotnici. protoge divadlo nebylo nacvieeno ve tkidach de gtiny, nYbrt po vyueovani a nacvieovani trvalo pies tti mesice. Jsme ptesvedeeni, ge nedele dne 8. Cervna bude dostavenlekem uptimnYoh krajanii a krajanek nejen z Cameron, nybr g z celeho okoli. Take upozorriujeme, to bude letos posledni vystoupeni nagich universitnich studentt.

Houston, Texas.

(Pokraeovani se strany 19.) sta ubihala ,ani jsme nebyly unaveny, kdyt jsme dorazily k obchodu pana a pani RendlovYch. To se vi, 2e tam uZ na nas dekala kava a houska; srdeene dekujeme az pohosteni manklam RendlovYm. Do Sokolovny jsme jak se lila, phsly skoro prvni, vg ak jsme take byly nejvzdalenej gi, tak se to pokekadlo hodi, ae domaci vZdy ptijdou as naposled ,tak neon na torn pravdy je, nebot' v tomto ptipade se potekadlo osvddeilo. Netli jsme se nadely, bylo nas g en pino a nastalo seznamovani, a to jest prave co je velmi nutne, abychom se navzajem poznaly. Pak hostina odbyta a schtzka take a po kratkem volnem rozhovoru zahajeno bylo divadlo enniskYch ochotnikil. "Z milosti na svem vlastnim gruntu" byl velmi dobke podanY mate tam v Ennis dobre herecke sily, a pestujte i naddle divadla, ye svem stfedu, obveselujte na g lid a ponaueujte na gi mladet Meli jste skoro same mlade sily a ty se drtely znamenite. Nevim kdo kidil divadlo, ale bylo videt, le mate dobreho retisera. Po divadle nastal tanec a rozchazeli jsme se as na konec, jak se fika, ze nam skoro ptivteli g os (k pOlnoci). Na nocleh se nage parta rozdelila na dva bory. Mangele B. Ptevrabilovi ve svem ntulnem domove ulogili nas tri a pani Kozova, d ye tak ae jsme si dobte odpodinuly a po dobre snidani jsme se vydaly na cestu k domovu. Dekujeme man'lelam WevratilovYm a pani Kozove za mile pohosteni. Na cstu jsme se vydaly asi v 10:15, a kdy date pet len dohromady ,tak nevite, co budou delat dal. PI-Widen jsme k Ennis a jedna dostala tak vYbornY napad, abychom se pii to pkiletitosti zazastavily u pi. Zazvorkove a ne gli by napodital tti, tak na ge 'Soferka jig zataidela do mesta Ennis a bez velkYch obtiti jsme residenci mantelii Zazvorkovych na gli, jest to krasnY a velky domov. To se vi, ge jsme ji pkekvapily. Mate to opravdu vge pohodlne a krasne. Po to jsme se chystaly, 'Ze se vydame na dal gi cestu k domovu, ale "Andka" ge pry ne a ne, k musime zustat jako na °bed. To se vi, ze jsme se zdrahaly, ale jen tak na oko, beztak jsem jig mela strach ze ti moji spolucestujici vge pokazi a 2e nic nedostaneme, no ale na Stesti u g s tim zdrahanim pkestaly a °bed byl na stole, netli jsme se nadaly. Pochutnaly jsme si a posilneny na tu putujici cestu jsme se vydaly dale. Pani Anelko, my vkchny vam vespolek dekujeme za vase pohosteni. No, a tak jsme se couraly k domovu, tak ge jsme St'astne dorazily na eas k vedefi. Jsem jista, ae vkch nas pet bude dlouho vzpominat na ten zajezd do Dallas. Mnoha z vas jste nam slibily, ge k nam ptijedete v tijnu, kdy budem potadat na g bazar ye prospech na gi pomocne akce, doufame, ae slovu svemu dostojite a ge nas poctite svoji nav:gte\IOU. Kapitola drubs, ozvena k dopisu bratra Vaji.

Jako tajemnice tadu Pokrok Houston Cis. 88, vidim nektere veci jasneji nen i nekteti nagi Cleni tadu a jini etenati Vestniku. Nepiku techto par tadkil jako tajemnice faclu, ale jako osobni dopis na dopis br. Vaji od tadu dis. 142. Bratte

ye sttedu, dne 4. 6ervna 1941.

Vaja, po pfeeteni Vakho dopisu, kterY jsme uvalili na na g. tad. Pti nemohu jinak neZli vam Mei, *le shaneni toho dolaru vady davame se ptidite sam svoji zasade. Nam, nagim navgtevnikilm pobaveni eijako tadu silnej gimu ,jest stale vy- ste a zabavne. Pisete,ze pied d yetYkano utlaeovani toho menaiho a ma roky byl dan podnet k sloueeni slabgiho tadu, dim jest minen tad obou ilda, a kdyl" se to neuskutee8tefanik Cis. 142.- Na g rad na vge- nilo, ze tim vec konei. Ano, konei chny narally neodpovida, mlei, ad- u nas, ale jak je videt, u vas ne. Vykoliv se tika, "mluvit jest sttibro, tYkate, ae jsou eleni ptemlouvani a millet jest zlato", piece jest ne- od vakho tadu. Nejak -jste si to asi popletl. Kdy'l od na geho tadu k kdy zahodno vysvetliti nektere ne Vam, ale lidem zijicim mi- vain ptestoupilo asi 10 eleml, jedmo mesto, Ctouci Vage hofekujici nodug e se 'elentm vystavily ptedopisy o utladovani a ptemlouvani stupni listiny a tim u nas vec byla Vagich elenti o kooperaci a spolu- skoneena. A kdy tito Cleni psali chvalozpevy o vaaem tadu oproti praci.

Vezmu to hezky od podatku. Ho- nag emu, netikali jsme nic. Ale nam tekujete o sokolstvi nyni v roku nemusite vytYkat, ae ptemlouvame 1941 a co jste delal, kdyl zde v vase eleny k nam, nebot' to neni Houston byla nejsilnej gi jednota pravda, a kdy chteji pkestoupit, sokolska 1924. Nepamatuji si vu- jest to kaldeho pravo, a ze od vas bee nejakou Va gi neast pti jakych- ptestoupilo za 15 mesict asi 35 Mekoliv podnicich sokolskYch. My ni- i nu k nagemu tadu, ti nebyli nikYm kdy jsme, sokoiskou ideu neutla- ptemlouvani ,ale museli sami uznat, Covali, ale kdyg se dava ptednost ze neni mono jim pracovat s lidmi lidem s chybnYm charakterem pled takovYmi jako 99999, Kdy2 ustoupi 'deny, kteti hledi jak na tad, tak na tti ptedsedove a nedoslouZi sviij rozkvet jednoty sokolska, pak o- eas, tak bYt na Va g em miste, nepravdu jig je to na povagenou. My, hazela bych blato po vedlej gim tai pies to, ae na ge budova postavena du.

Ano, pigete, ge mama vyvinouti byla moderni, pamatovano bylo pii stavbe na Sokola, pakli by chtel smysl pro zdravou kooperaci. My se male pusobit, aby stank byl pti- snaaime a podporujeme v ge a vas chystan a Sokol mohl naddle zkve- tad nevyjimaje. Nikdy jsme nikoho tat, ale tu se na gly hlavy moudre, nezdrtovali o zlep g eni &I/Yoh zajmt.

Tolik pro dne g ek ,aekoliv by se ktere nechtely nic miti se tadem Cis. 88 (tam pry mama o jeden kno- daly psati dale sloupce o utlaeovani flik vice). Zalo gili jste si Sokola u toho slabgiho.

F. J. Olexova.

S pozdravem, vas, vaechno natadi yam bylo bez reptani ptedano. Opatrovali jsme ffitimminmimmillummimimmffiifinmilmmommommitommition jej ,aby se nic neznidilo, nenagel ETLINGER FUNERAL HOME. se ani jeden sokol nynej gi, aby se VYprava pohibu. Ambulaneni slutstaral co s natadim, kdyg sokolska ba. Pohiebni poji gteni. Dojedeme jednota pfestala pusobit, adkoli bypro pozusta,tky vag ich milYch i neli take sokoly dtive, ale kdy g se kolik set mil bez jakYchkoliv dalgich zakladalo nem na truc, tu byli na poplatkii. S narni se domluvite miste ihned. Nam nemtite nikdo tesky. vytYkat, ie nepodporujeme sokoly PETE E. ETLINGER FUNERAL od nageho tadu. Ja znam na ge eleHOME ny jako nikdo jinY, a ja jsem pHPete E. Etlinger tomna skoro pii katdern podniku a Elsie Praiak-Etlinger tu musim iici, ae kdyby jste nemeli Bellville, TeX. nag e eleny tadu Pokrok Houston Phone 38.

Telefonujte na na g fleet.

Cis. 88, ptitomny, tak myslim, finnommilimlimullmontiommiumilimmulliummtmimmommilimmimmmottum byste to potadne poznali. Neni to vYeitka. My vady davame kagdemu MNOHEM LACINg JI NEt NOVE! volnou ruku pii navgtevovani PouEte stavebni dtivi rtzneho bay, jest to katdeho dobra, vale a nikdo nema prava omezovat *de- druhu, okna, dvete a pile stany v jejich pkanich. Ale jest to ne- vebni potteby ze strienYch staspravne, davat venkovnimu lidu do- veb, jako2 i nova stavebni dtivi mnenku, ae my zde u tadu Pokrok a potieby pro stavby obdrlite u Cis. 88, jsme snad zaujati proti vaaim podnikum. Mame to vyzkou gene: nage zabavy neakodi yam, a 1811 North Main st. Houston, Tex. vase neg kodi nam Pakli jest nam 1126 Forest ave., Dallas, Texas. ptedhazovano, ae my jdeme za tim Platime nejvyA gi ceny za budovy urCene ku strieni. dolarem, jest to jenom na ge povinnost, abychom eestne splatili diuh,

Interstate Wrecking Co.

PODEKOVANI Dovoluji si fault() fadky podekovati v gem vaienm teliim a znamYm za vie, co pro mne vykonali v hodine bolestne zkougly, kdy nesmlouvavY osud urval mi moji milovanou druiku iivota a matku nageho synkeka,

Marii Houiviekovou, ktera nas opustila nahle a navidy. SrdeenS, dik fiem za krasne kvetiny, slova titechy a doprovod na cestu posledni. Nejdraiii manielko, spi sladce!

Dallas, dne 2. Cervna 1941.

Frant. Houivieka s klueikem.