Vestnik 1941 05 21

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

0113

tin() 21.

WEST, TEXAS, ye stiedu (Wednesday) 21. kvetna. (May) 1941.

ROeNIK (VOL.) XXIX.

NASIM BRATRUM A SESTRAM:

SEM jist, to veichni se citite jaksi povinnovani pkispeti k tomu, aby Spojene Staty pomohly Velke Britanii ku viterstvi nad svetovYmi lupiei. Je fgeobecne zna,mo, ze Spojene Staty horeene zbroji na ye vzduchu a na pevnine a soudasne se snati dodavati co nejvice valeeneho materialu Velke Britanii a veem ostatnim demokratickYm zemim, urnotniti jim tim koneene viterstvi nad diktatory. To vee vytaduje agem obrovske penize a velke obeti. Vee k tomu nasvedeuje, valka potrva, jeete nekolik let ate bude zapotiebi jegte mnohem vice penez a mnohem vetgich obeti. Dobre to kekl bYvalY president Spoj. Statri Wilson, po prve svetove valce, kdy prohlasil, 2e nestanou-li se Spojene Staty nem Svazu Narodri, cele viterstvi a prinesene stanou se nieim ate po 20 letech povstane novY boj, kterY bude vytadovati etykikrat tolik co prvni svetova valka. Tak se zda, to se toto proroctvi uSkutedriuje.

My, jako kadni a dobki amerieti obeane, musime opet pkispeti svYm maliekYm dilem, kdy vlada potrebuje penize.

Vlada za tim rieelem vydava, tak zvane "United States Defense Savings Bonds" a to: Series E, F'. a G. Series E je vydavana po 25, 50, 100, 500 a 1000 dolarech.

Bondy tyto nesou prrimerne 2.9% a jsou splatny po 10 letech. Cena techto bondri jest: $ 25.00 $ 18.75 za bond znejici na 37.50 za bond znejici na 50.00 75.00 za bond znejici na 100.00 375.00 za bond znejici na 500.00 1,000.00 750.00 za bond znejici na Bondy tyto jsou vydavany a vystavovany na jmena jednotlivcit, anebo na jmena dvou drbondri; nejsou v gak vydavany korporacim. Bondy tyto mohou bYti zakoupeny do vfee $5,000.00, nikoliv veak vice.

Series F je vydavana po 100. 500, 1,000, 5,000 a 10,000 dolarech. Bondy tyto nesou 2.53% a jsou splatny po 12 letech.

Cena techto bondri jest: $ 74.00 za bond znejici na ...$ 100.00 370.00 za bond znejici na. ... 500.00 740.00 za bond znejici na ... 1,000.00 3,700.00 za bond znejci na ... 5,000.00 7,400.00 za bond znejci na ... 10,000.00 Bondy tyto jsou vydavany jednotlivciim, jakot i spoleenostem a korporacim a site do vyge at $50,000.00.

Tyto bondy Ize zpenetiti s malou sratkou pkipadne po 6 mesicich po zakoupeni, pki eemt drtitel bondri musi dati 30 denni vYpoved'.

Series G je vydavana po 100, 500, 1,000, 5,000 a 10,000 dolarech. Tyto bondy nesou 2.5% a jsou splatn y po 12 letech. Za tyto bondy se vgak musi zaplatiti pine, hodnota, na kterou bondy jsou vystaveny, t. j.: $ 100.00 za bond znejici na ...$ 100.00 500.00 500.00 za bond znejici na ...

1,000.00 1,000.00 za bond znejici na 5,000.00 5,000.00 za bond znejici na 10,000.00 za bond znejici na ... 10,000.00 Tyto bondy jsou vydavany a vystavavany jak jednotlivan, tak i korporacim do Nrkee $50,000.00. Mohou bSti pkipadne opet s malou sthikou zpeneteny jit po 6 mesicich, s 30 denni vYpovedi. Sfiroeovani pfil-letne, totit katdYch Best mesicii dostane drtitel bondu Series Cek od vlady na Aroky.

Plat Matkv Vlasti.

MA rodna zemi, veene krasna, tiva, Bfih dej ti v utrpeni mir a klid, na eel obraz Tvilj se narod diva a tak Te ponese v svern srdci lid.

Lze hubit rody, zkrueit pilne pleme, je v babylonske uvest zajeti, let nelze znidit obraz luzne zeme, jit vytvakela ,dlouha, staleti.

Ma drahe, Vlasti, rozrueeni talem, ted' vime teprve eim jsi byla nam, a na torn kousku osekanem, malem spiname ruce k praci, modlitbam: Za klidne dny i naeich (led etesti, rty zbotne celujeme bolest tvou ket nikdy nestaneme jit na rozcesti, kde prospech vitezival nad Tebou.

Narri nevyprcha z duel silna vira, to hory Tve se vrati opet k nam, necht' Bub nam dal dkive nezavira., net vzhlednou zase k jejich vSleinam.

Vilem Neubauer.

Ale na bondy Series E a F se firoky pkipoditavaji kaklY Best mesicri at po dobu 10 a 12 let, a at se stanou splatnYmi na pinY obnos, ale mezi tou dobou drtiteli bondu techto Series firoky se nevyplaci.

Vlada nedovoluje obchodovani s temito bandy, tak jak se to stalo v posledni svetove valce, kdy mnozi drtitele bona prodavali tvto bondy za ceny mnohem nitel net za ne zaplatili. Chce-li drlitel bondt, bondy prodati, musi je odevzdati opet vlade, ktere. za ne zaplati pinou cenu i s pkisluenYmi troky. Je to mnohem lepei postup, nebot' v posleni valce nekteki drtitele bondu ztratili penize pki prodeji bondt.

Bondy mohou bVti zakoupeny v bankach, nebo na poetovnich fikadech.

Pro pkipad; to natal nasi elenove nemohou si zakoupiti aspofi 25 dolarovY bond, je zde i jind motnost: Zakoupi si tak zvane "Postal Saving Stamps". Cena takove znamky jest, 25 centil. Kupec obdrzi od poetovniho ifradu kniiedku, do ktere koupene znaanky

vtdy nalepi a jakmile tato kniteeka je pina,, (je k tomu zapottebi 75 znamek po 25 centech) a obnos $18.75 je dosaten, odevzda, tuto kniteeku na nekterou banku nebo poetovnim tirade, ktery mu za to vystavi bond na $25.00, splatny za 10 let. Jak jit drive uvedeno, tento bond se da po dvou mesicich kdykoliv opet zpenekti.

Pral bych si velice, aby naiei eleni zakoupili pokud motno co nejvice techto bondu. Nage Jednota vtdy byla jaksi vzorem a prikladem jinYm. Bylo by to krasne, kdyby veichni kednici naeich mistnich radii se teto veci ujali a 61entim naletite vysvetlili driletitost a ridel techto Defense Saving Bondit, a soueasne kdyby je pobadali k zakoupeni techto bondri.

Myslim, te by ittedmei Hlavni 1.)-radovny rovnet meli rozhodnouti ohledne zakoupeni bondri za nekolik tisic dolarti. Vim site, te nase nakizuji, nekupovati bondy, ktere nesou merle net 4%. Nemusime \Teak delati tuto investici na trvalou dobu, ale aspori do to doby, kdy budeme miti motnost ulotiti penize do dobrYch pozemkovjrch not, ktere nesou 5%.

Jednota ma okamtite znaene obnosy, ktere v bankach zahaleji a nemame nyni dosti poptavek na prijeky, lope je investovati, aby aspori nejake -Cooky prinesly, pokud je nebudeme moci investovati na delgi dobu na vetei troky. Bylo by snad proto dobre, kdyby tirednici Hlavni titradovny a torn rozhodli.

S bratrskym pozdravem, C. H. Chernosky.

[CALENDAR 25. kvetna. Oslava 23. vYrodi igidu S.tefanik na Cottage Grove se sehranim divadla "Okenko do nebe."

25. kvetna. Schitze odboeky S.A.e.T. ye spolkove sini v Seymour. Zaeatek ye 2 hod. odpoledne 25. kvetna. Pohostinske divadlo "Z milosti na vlastnim grunte" sehraje dramaticky kroutek Sokola K. Havlieek z Ennis v dallaske Sokolovne k pocte zasloutile narodni pracovnice pi.

Anetly Zazvorkove. Zaeatek ye 4 hod. odpoledne.

25. kvetna. Veiejna schfize odboaly ye Vogelsang Hall v Rosenberg, Tex. Zaeatek ye 2 hod. odpoledne.

25. kvetna. Schfize odboely S.A.t.T. a volba ritednikt v Narodni sini v Corpus Christi, Tex. Zadatek ye 3 hod. odpoledne.

1. 6ervna. Dedikace noveho stanku kadu Pokrok Dallas Cis. 84. v Dallas, Tex. 8. dervna. VYroeni schfize odboeky S.A.e.T v Cameron, Tex. 15. Cervna. Divadlo odboeky e.N.S. ye pro spech druheho odboje v Houston, Tex. Veichni lide maji sve slabosti a kdo hleda pkitele bez chyby, nikdy nenajde co hleda.

Strana 2.

LondYn. (OTK) — Sobotni letecke bitvy nad Anglii ireastnili se eeskosloven gti letci, vycvieeni v noenich letech, ye velikem poetu a se znadnym Uspechem. Nad Anglii bylo v sobotu eelkern sestfeleno tfiatficet nemeckych letadel, z toho jich deskoslovenLti letci sestfelili Lest. Jeden eeskoslovenskY letec jich sestfelil tfi ve elytech hodinach. Jedna eeskoslovenska stihadka sestfelila v nedeli nemeckY Messerschmidt.

Celkem sestfelili 6echoslovaci nad Anglii jit Ledesat nemeckych letadel. 6eskoslovenska letadla bombardovala posledni etvrtek Emden, Hamburg, Dunkirk a v patek Mannheim. PH techto naletech nemeli deskoslovenLti letci vibee tadne ztraty.

— V nekterYch politickYch kruzich hledi se vstfic dalLimu sbliteni se s Ruskem a s velmocemi osy nasledkem rozLifeni mod Nemecka a Italie blite k ruskYm hranicim. V tame vLak se nevi nic o motile konferenci mezi Hitlerem, Stalinem a Mussolinim. Jak znamo, z diplomatickYch kruhu ye Vichy bylo feeeno, ze oeekava se konference mezi temito ttemi despoty. Pozorovatele, pfatelLti velmocem osy, vyslovili no.tior, to Stalin, kterY snati se vyhnouti se nesnazim s Nemeckem, bude spolupracovati s velmocemi osy v nadeji, ze ziska nebo aspon rozLifi sferu sveho vlivu na vYchod v piipade, to anglicka `rise byla by rozbita .

Miami, Fla. — ZvlaLtni rozmar pfirody obdivuji turiste na silnici Ingraham highway jitne od Miami, kde rostou stromy, zvane Sausagetrees. Tohoto jmena "salamove stromy" dostalo se jim podle plodu, ktere vLak nejsou jedle. Tyto plody v podobe obrovskYch salamu visi dolt s nitLich vetvi strom y . rave se podobaji provazarn a plody dosahuji az tti stop delky a 15 liber \Tally katdY. Stromy tim ovLem nabYvaji neobyeejne bizarniho vzezfeni. Tento strom patti v botanice do eeledi trubadovitYch, Bignoniaceae, a jeho vedecke jmeno je Kigelia pinnata. Jmeno Kigelia je z naieci domorodcfi v tropicke Africe, kde je domovem, hlavne v Mozambique. Ve Spoj. Statech, na Floride a v Kalifornii, pestuje se jenom jako zvlaLtnost. V anglicke literatuke je znam take jako Fetish-tree. * * Washington, D. C. — Mistopresident Henry A. Wallace prohlasil, ze "hrozba valky ptivadi nam k pozornosti, to marne nejen prava, nybrt i povinnosti. Az valedne nebezpedi pomine, mame-li bYti tentokrate irspeAni v zavedeni skuteeneho miru doma i za hranicemi, musime zfiditi skuteanY mir jen tim, to spinime povinnosti, jet jsou silou a podporou demokrazie. Vime nyni, e upadek miru po prvni svetove valce byl zavinen dastedne naLimi vlastnimi omyly. Spinili jsme svou povinnost v teto valce a dobyli jsme vAeho, co valka mate dati — pra y° stanoviti podminky miru Ale kdyt jsme ziskali pravo uzavkiti mir, byli jsme unaveni hledeti vstHc tvrde zodpovednosti. A mir je tvrdou zodpovednosti jak doma tak za hranicemi. Odstoupili jsme tedy. Rozhodli jsme se pro isolaci, hledeti si vlastniho zamestnani a nechati svet, aby gel, kam chce. Svet tam gel. * * New York. — Na konci tYdne doLla sem z Moskvy zprava, ze tam po dlouhe nemoci skbnal dr. Bohumir gmeral, jeden z ptedaktr komunisticke strany v eskoslovensku, ktery jit za stareho Rakouska byl einnYm v eeskem politickem tivote. Podle one zpravy 8meral zemiel 8. kvetna, take byl malo pies 60 rokil star. Narodil se 25. fijna 1880 v Tfebiei na Morave a vystudoval prava na Karlove universite v Praze. Vstoupil do strany socialne-demokraticke a jit od roku 1899 ptisobil v redakci Pre.va lidu, nada roku 1907 se stal tet redaktorern "Akademie". Pfi volbach do rakouskeho parlamentu roku 1911 byl zvolen poslancem za socialni a zany byl Vfideim v parlamentnim kiubu a po ustaveni klubu deskych poslancti ye Vidni stal se jeho mistoptedsedou.

Na sjezdu soc. dem. strany roku 1912 byl referentem o politicks situaci a bojoval proti "nirodnimu kfidlu" ye strany, zastavaje se t. zv. rakouske orientate.

VSSTNIK

Zprayy ye zkratce.

Stockholm. — Zdejti AvedskY denik "Dragens Nyheter" v depeLi z Belehradu, hlavniho mesta byvale Jugoslavie oznamuje, ze.v one east Jugoslavie, ktere se zmocnilo Mad'arsko, panuje nyni hrozny teror. V one depeLi jsou citovany irdaje nemeckych i mad'arskYch irtadti, podle nicht v jedinem meste Novern Sadu bylo odsouzeno k smrti a postfileno 500 osob na obtalobu ze zaLkodnictvi jako "franktirefi", kteti stfileli po Mad'arech. Mezi popravenYmi byla i fada ten.

Berlin. — Nemecko a Chorvatsko, toto jako "neodvislY" stat, vykrojeny z poratene Jugoslavie, podepsaly v Zahfebu dohodu o svYch novYch spoleenYch hranicich, po rortrhani bYvale Jugoslavie. Hranice Chorvatska, jet budou zhruba zdeli 60 mili, zadinaji vYchodne od Varatdina pri, hranicich bYvaleho Styrska a tahnou se zapadnim smerem jitne od Rogatce, mesteeka v dolim 8tSrrsku na Upati Gory Domaeky ✓ okresu Ptujskem blite bYvalYch hranic chorvatskYch. New York. — Dalgi nasledky valky v Evrope: Semeno kminu, ona male, zrnka, ktere doclavaji silne balsamicke vine a chuti titnemu chlebu, zmizelo jit z trhu a nasledkem toho ovLem take ze titneho chleba. Dovatel se hlavne z Holandska a z 6eskoslovenska, tet z Ruska a z Maroka. Cena kminu v posledni dobe vyletela do zavratne vYLe, nebot' z ptivodni ceny osmi centil za libru pied tim, netli Hitler se zmocnil evropskYch zemi, ktere produkuji kmin, stoupla cena o pet set procent. Vzdor tomu vLak kteti byli na kmin zvykli, byli ochotni zaplatiti tuto zavratnou cenu. Av gak nyni nemohou kmin dostati ani za sebevetLi cenu, protote zkratka neni k dostani, jak oznamili zdejLi obchodnici. Nabizene nahraiky lido nechteji.

•

Odbor valky oznamuje, to od 24. kvetna at do listopadu budou provadeny obrovske manevry eels americke branne moci. VLichni vojini, ktere ma nyni armada, nove motorisovane a pancetove divise, letectvo, Ataby, paraLutiste a civilni Lbor leteckYch hlidek bude se ifeastnit maDalLi dtiletite zpravy tykajici se zbroje• ni: Podadmiral S. M. Robinson varoval, to ocel bude brzo dana pod davkovY system jako je pod nim hlinik. Zakon o zvYLeni vladni kontroly nad prilmyslovYmi podniky byl schvalen v dome representantil a poslan senatu. Namotni vsrbor domu zastupcti schvalil zakon, jimt se povoluje namotnictvu ziskat dalLich 58 pomocnYch lodi. Admiralita je chce mit e — vyzbrojene — do 1. srpna a naznaeila, ze nektere zahalejici cizi lodi v americkYch pfistavech postadi.

Vladni Civilian Conservation Corps (CCC) cviei na 30,000 americkYch mladYch mutt pro pomocnou armadni slutbu. V 700 taborech CCC se pofadaji zvla gni kursy automechaniku, elektro a radio mechanikti, specialni kursy pro kartografy, pozemni leteckou slutbu a jine podobne organisace. Velke expanse armady si vytadala mnoho iikednin a pfisluLniku jinYch pomocnYch organisaci jako armadnich pekait a pod. Nekolik tisic jich dodal CCC a dalti kursy se provadeji.

Brittti piloti v uplynulem tYdnu podnikli nekolik iispeLnYch nalett na pfistavy nacisty kontrolovane od Norvetska az po hranice Spanelska a na mnoha nemecka mesta, kde podle sdeleni britskeho ministerstva vzduchoplavby zptsobili ohromne Lkody. V noci na sobotu napaden byl opetne Berlin a nemecka, prilmyslo• stfecliska Mannheim a Ludwigshaven, kde zaloteny byly bombami velke potary. V noel na pondelek tohoto tYdne provedeny byly opetne nalety na nemecke pristavy Hamburk a Bremy a i zpravy z nemeckych pramenti doznaly, to zpilsobene tkody byly znaene. V bojich nad Anglii bylo srateno od poeatku kvetna mimotadne velke mnotstvi nemeckych letadel. Za prvnich 12 dni mesice kvetna sestkeleno bylo podle britskeho iffedniho hlaS'eni celkem 168 nacistiellch letadel.

Ve stfedu, dne 21. kvetna 194i.

Washington, D. C. — Zrizeni pal novYch narodnich hititovti maximalnim nakladem 000 doporuduje kongresnik Faddis, demokrat Pennsylvanie. * * Korint. — Jeden anglickY general, 300 anglia ckych dustojnikt a 9,500 vojakt bylo zde zajato se 4 srbskYmi generaly, 320 dilstojniky a 743 vojaky. Zustanou tu, at budou k nim pfipojeni jini zajatci, kteti jsou zajimani na Peloponesu a teprve pak budou dopraveni do Nemecka.

St. Charles, Mo. — Union Electric Co. z Missouri byla prohlaLena za propadlou a spoleenost byla odsouzena k pokute $175,000 soudcem cirkuitniho soudu Woolfolkem, protote poruLila statni zakon o korupci. Bude-li pokuta zaplacena do 120 dni, bude odloteno provedeni rozsudku o ztrate license. Spolednost byla obvinena, to poskytla nezakonne ptispevky na mestske volby v St. Charles v r. 1937 a 1938. * * New York. — President Roosevelt byl vyzvan v projevu, podepsanem 45 zastupci kleru, tisku, jeviLte a literamich kruhu, aby zaujal silne stanovisko proti despottim i za cenu valky. V projevu jsou kritisovani bYv. president Hoover, senator Wheeler a Charles A. Lindbergh jako "isolacioniste, kteti pilsobi velkY hluk, snatice se nam namluviti, ze nevime, co chceme, to se bojime, to nejsme sjednoceni, ze jme bezmocni v svete neptatel. Chceme poratku nacismu a jsme ochotni zaplatiti jakoukoli cenu president Roosevelt uzna, za nutnou." * * Bogota, Colombia. — Rusko, ktere chive nekupovalo tadnou kavu z Kolumbie, a to jit celych 25 rokil, najednou zaealo nakupovati zde kavu ve velkem. Lodni prohla geni o nakladech dnes ukazuji, to 56,600 tokfr kavy bylo naloteno na jeden jedinY parnik, kterY po zastavce v San Francisku popluje do Vladivostoku. Zpra,va z Kanady, to kanadska patrola zabavila 11,000 tokt kavy, jet byly urdeny k dodani do Nemecka, ptivedla nektere zdejLi kruhy k domnence, ze naziste nyni nakupuji kavu prostkednictvim Ruska. Rusove dovezou kavu po lodich do Vladivostoku a odtamtud pak maze bYti poslana po trans-sibitske draze do Nemecka.

Nemci povatuji britskou namofni mot za jedinou pfekatku na tests k viterstvi. V Sttedovidi ptiletitost k uderu, kterYm znaene byla by zeslabena. Mohou se o to pokusit bud'to naporem po souLi Tureckem anebo irtokem ze zakladen na EgejskYch ostrovech k Iraku a Iranu k dosateni olejove zasobarny britskeho lod'stva; anebo postupem Tureckem, Syrii a Paler. stinou k Suerskerriu prullplavu. Je tu take motnost naporu od Libye k Alexandrii a tidoli feky Nilu anebo na Gibraltar pies 8panelsko a Portugalsko, tak to ziskali by do sveho obchvatu Lpanelske Maroko, francouzskY Altir a Azory, Kanarske ostrovy a Mys Verde v Atlantiku. Nepochybne hlavnim nynejLim pfedmetem nacisticke pozornosti je Turecko, jet ma bYti pfinuceno k povolnosti nejakYmi sliby anebo hrozbami, jet byly by nejireinneftimi, kdyby pkiLlo k no.hledu, ze marne by se stave() na odpor. Naciste odividne kolem neho zahahuji svoji sit'. * * New York. — Federalni imigradni agenti, ktefi zatkli 160 nemeckych narnofnikil. zahajill nove zatYkani. Nekolik Italt bylo jiz zateeno a patra se po mnoha jinYch, obtalovanYch, v teto zemi dele net mail dovoleno. Z departmentu spravedlnosti ye Washingtone se pravi, ze imigradni autority rozhodly, aby bylo zateeno 100 Itali, z nicht mnozi pfijeli sem na svetovou vYstavu v New Yorku. Nekolik Italu, pracujicich v hotelich, bylo zateeno, mezi nimi Lest eitnikti hotelu Ritz-Carlton. Zateeni Nemct natizeno generalnim navladnim Jacksonem, aby "se pfedeLlo dinnosti pâté kolony v teto zemi". Mimo nemecke namotniky byl zateen Manfred Zapp a Guenther Tonn, feditele Transocean, nacisticke tiskove kancelate, ktera nema spojeni se tadnou americkou tiskovou slutbou. Jsou na svobode na zaruku a jsou obtalovani, ze nedali se registrovati jako agenti cizi zeme.

ye stredu, dne 21. kvetna 1941.

-.

_

Oddil dopisovatelskii Dopisy, jet by obsabovaly neveene, neb vadne polemiky, potadatel ptedklada ve stanov Tiskovemu %/bort' k vlastnimu ruzbodnuti.

82 ItOKt V TEXASU. Pite I. J. Galia, Houston, Texas.

"Kam pajdeme, aby jsme se men lope, net se mime?" tazal se mne maj ptitel Rolet, dobri americkS7, privodne ale z Irancouzskeho rodu. "Mate Mei vlastne aby jsme se nemeli horti," odpovidarn.

Jak to dnes vyhli21 na to nagi matiece Zemi, vtude samSr nesvar, hive a lstive osobnosti mami zdraYST rozum lidskST po celem svete. LstiYou vypoditavosti ptelhali nektere vadce men-. tich narodri a tak je rozettvali proti sot* Ze bez ptipravenosti dovedli je lehce rozdvojit a bez bojil jejich zemi se zmocnit. Kde to netlo bez boje, tak na ne udefili s velikou ptesilou, a 2e byli dobte vyzbrojeni, tak dnes testnact mentich, neptipraven3"rch naroda maji srneeka par lidi pod svoji hrilzovladou. Nepotka-li je nejaka neptedvidand nehoda, maji nadeji zmocniti se vtech zdroja celeho sveta, do jiste miry. A na ge demokraticka Amerika bude mit velike nesnaze s prodejem natich rolnickSlch a tovarnickSrch vS7robka, to je, zvitezili ona smeeka, lupfeska banda.

Ano, kam pajdem? Cele nate zemekoule obsahuje jen 8 procent pevne zeme, s horami, skalami a podobne, ostatni je voda a ledy. ale na jine planety se stehovat neni Ten net Vesmir (univers) jest tak ohromni, ze ani poeatku, ani konce. To nate sluneeko Wei se jako nepokojne. kvoena, a ty jine planety jako kutatka, toei se take jako male kutatka, v rrizne vzdalenosti okolo slunce. Zda-li je na nektere Zivot lidskSr, doposud neni zjitteno pro jejich ptilienou vzdalenost od zeme. Hvezdati dokazuji, ze takove velike kvoeny jako je slunce, jsou tki, a kaZda ma okolo sebe velike, nespoeitatelne mnotstvi tech kutatek, jel" jmenujeme hvezdami.

Abychom alespori dasteene pochopili jak venire, je ta prostora, podivejme se co namotni observatot Spoj. Steal vypoeitala.

Ta velike. kvoena, Slunce, obsahuje 866.400 tisic miliont mil, ktera sv3im neustalSim horkern zantiva a aivuje ty sva, kutatka, ktere se take stale toei v rrizne vzdalenosti okolo slunce. Velikost jejich a vzdalenost od Slunce jsou: Merkur 3030 milionri mil velikosti, vzdalen od Slunce 36,000 milionft mil. Venu ge, 7,700 miliont mil, od Slunce 67 1/2 miliona mil.

Zeme, 7,819 miliona mil velike., je od Slunce 92 miliona mil. Mars, 4230 milionu mil velikST, od Slunce 141 milionri mil vzdaleny'. Saturn, 71.000 miliona mi veiki, od Slunce 886 milionri ma daleko. Jupiter, 86,500 miliona mil velikost a od Slunce 483 miliont mil daleko.

Uranus, 31.900 miliont mil velikosti a od Slunce je 1,781 milionri mil laleko. Neptun, 34,800 milionri mil velikosti, od Slunce 2,791 miliona ma daleko.

Tyto vise jmenovane planety jsou ty nejveal., co jsou nam viditelne, co vetti hvezdy.

Kolik miliona je tech na pohled maliekSrch hvezdidek, a jak jsou od Slunce neb Zeme vzdaleny, hvezdat neudava, nevi. Na kterou tu hvezdu cili planetu bylo - by moino se dostati a za jak dlouhk Bas, to odhaduji hvezdati, ani za milion rokri bychom se na tu nejbliZti hvezdu nedostali, kdybychom leteli tim nejrychlejtim aeroplanem.

Motna, ge na nektere to hvezde jsou dokonalejti lidske bytosti a ze maji krldla, jak nam maluji andely, a 'Ze tarn 'MI Zivot blaZenSr, jak jen ve snu mogno. Ale my, pozemeane se tarn nikdy nedostaneme, tak muslme se naudit lope lidsky cltit a svorneji aitl, net lidstvo vkly zilo a posud kije. 2e ty stare ruzne k svornemu 2iti za ty cele nam zname veky nevedlo dobre, to jest dokazana hiAtorie.

VESTNfIC Domnivam se, ae kdyby byla zavedena jedna mezinarodni mluva a vtecky narody ji phjaly, ze za kratkou dobu ka2dS7 narod by se ji mohl domluvit, a tak mnohe nedorozumeni by se dalo lehdeji upravit.

Pak ty rtizne nabo genske nauky, ktere lidstvo deli a proti sobe, eili od sebe odpuzuje, ty by take mely Wit urovnane na zaklade zdrarozumu a dokazane vedecky pravde.

Ano„ ad, bude zavedena svetova, jedna mluva a jedno nabolenske udeni, zaloleno na vede a pravde s lidskSim citem, pak teprve mtgeme oaekavat, ae bude jeden past a jeden ovalnec na celem svete.

Avtak pokud ta vladnouci ttida se nevysili, a bude se domnivat, ze jen jedna narodnost je nejdokonalejti a ze jen ona ma tak zvane "Supper men", neda se nic Mat nel pornahat ytude kde je to mokre a eekat.

Nyni bojujeme od nadvladu v adoli tek Tigris a Eufrat, kde snad nejaki bohatS7 Arab neb Armen vybudoval krasnou rajskou zahradu a postavil tam snad prvnlho mute Adama a dal jemu krasnou &nu Evu a tak chtel zaloLt prvni sta y man2elsk3i. A'Z' do to doby snad se add nedenili, riS7brZ" 2ili svobodnou laskou, jak to delaji jini aivocichove. Ale oni neuposlechli rozkazu sveho pana, a byli z toho re,je vyhnani.

Kde asi povstal ten prvni clovek, v ktere east zeme, doposud se v torn vedatoti neshoduji. Ta razna plemena lidske, se deli na mnohe razne druhy: apine bile, hnede, elute, dervenave a alpine eerne, a vSivin jejich inteligence u katdeho plemene se take velice razni.

Ano, razni se ye vtem, jak pozorujeme u koriskeho a hoveziho dobytka, ovci, koz, kneek, viku, ivu, tygrri a jine men gi zvete.

Take ten runny hmyz se deli na razne druhy — to jest vte, co lije na tech 28 procentech zernekoule, a co 'Zije na tech 72 procentech vodni rozlohy, ma take rrizne atvary, jako velryby, 2raloci, Zelvy a ty tisice men gich rybieek, rake, srimpu, usttic, slimaka atd.

Take to ptactvo se razni ve velikosti a barye, ba ani ti korner-% mravenci, motSrli, vti a blechy se razni.

Nektere to men gi tvorstvo jsou pro dobro eloveka, a ty mnohe jine jsou pro nej za ostudu.

A ta nate matieka Zeme musela prodelat snad tisisere zmeny, nez z tech rtanSrch odpadkil vet gich planet se ustalila na dnetni stay. Ona ma mnohe vysoke hory, jako Himalajske pohori ag do 31,666 stop vytky a tisice mentich hor se tahne pies ka2dS7 dil sveta, a zase ma hloubky mask& a't do 31,666 stop, okolo Porto Rico a zase ruzna jezera protinaji rrizne pevniny. Jako Lake Superior ye statu Michigan ma snad 31,810 etvereenich mil. Jest nejvettim jezerem na svete. A ty mnohe sopky obklopuji celou nati zemi, jak vtedy. Z nich misty vychazi jedovate plyny, olej, sira, misty chladna voda a misty horka voda. A dela, zeme protpikovana jest zlatem, sttibrem, olovem a jinS7mi kovy. Stvotitel ji vygpikoval jako zajice, zlatem, sttibrem, ale kamenim nejvice. A cele, ta smesice je unatena ye vzduchu, kterSi ji snad obklopuje na dtyticet mil dokola.

Poeite se dale, 2e kaide, planeta ma svrij poeatek a svrij konec. Jako ten nam vtem znamS7 meloun, z malSich krvka povstane, doroste a ptezraje, rozpadne se a z jeho pr y101 povstanou jine rostliny. Jak dlouho to ta nate matieka Zeme yydrti se toeit, asi tisic mil za hodinu, jak to dela nyni nemilZe nikdo urea. Jedni hadaji, te sto tisic let a jini milion let, ale to se dnes nebudeme hadat, to nevi a nevypoete doposud nikdo. Hlavni veci jest, my vime, ze ty jine rrizne bytosti, ktere Ziji na zemi, ye voda a ye vzduchu, se nikdy nesrovnaji. Ale ten pan v geho tvorstva, ten nejvetti Akridce, elovek, mel by se naueit jak by mel s jinS7rni lidmi lidsky zachazet — aby se mohl pinSim pravem zvati dokonalSrm elovekem. Prozatim, Amen. —

Strana D. Tuxedo, Texas.

Ctene redakce!

Jig mne tu zas mate, abych s etenati sdelila sve nedelni dojmy. V nedeli dasne z rana vyjitdime z domu, takorka utikame pied destem, blkska se, hrom buraci, kouka to, ge kagdou chvili obloha se protrhne. Jedeme pies Abeline, Brownwood ku Granger, ale napred si zajedeme do Austinu poobedvat s na gi Riigenkou a prohlednout si Museum, ktere je velice zajimave. Pak jsme ptibrali pan! 2ivnou a jedeme za studenty ku Granger. 6im vice se bligime, tim vice se obloha kaboni.

Tam jsme prijeli po velkem de gti, a tu si miigete predstavit naladu v gech. Na panu profesoru Miekovi bylo videt velke zklamani, neb i ta priroda se letos proti nemu spikla. Na to gpatne podasi se jich dost seglo. DfistojnSt pan tamnej gi osady mel uvitaci tee, z eehnZ bylo videt, ze je nejen dobrSm pastki-em, ale i dobrim vlastencem.

Divadlo bylo krasne sehrano, a je to nadhern3, kus, a komu je jen trochu mogno, mel by ho videt; tim byste se odmenili v gem, kteri se o to staraji, sviij drahocennS7 eas i penize obetuji, neb si musi dopravu karami platit.

Proto ukaZle panu profesoru Miekovi, panu Jaroslavu 2ivnemu a pani 2ivne uznani, a sami budete miti nejvet gi poiitek, neb oni pro sebe nic na vas neiadaji.

Jak jsem pozorovala, jest pani 2ivna tou studentskou mamou; o vtechny se stare., z povzdali pozoruje co kde je opravit, pomoci, udelit tu sve bohate zkutenosti i ruce kde tteba. Proto, Z'e to kidi tak zkugeni ani Hollywood by se nemusel stydet za takoye herce, — zylatte za (krale ka psy a tu mladou vdovu). Drikazem toho bylo, 2e se to vgem velmi libilo a ze smichu nevychkeli. I smith je zdrave koreni na nervy. Mnoho zdaru Vam vgem preje, Mrs. Mary Neuman.

Dougka. — Mile. pani Bougkova i vy mil! v Ennis, nezavidte nam ten •such zapad, jsme na tom stejne.

Galveston, Texas.

Byla bych povdedna redakci, kdyby nagla kousek mista ye svem liste pro mojich par radku.

Rada etu noviny Ceske i anglicke, ale 'Ceske jsou mne milejsi, tak si nekdy myslim, jsem zas na Morava. Cetla jsem posledni yestnik a v nem p. Fr. Andince dopis. Je v nem, mnoho veci, co se nesrovnavaji s m3"rin rozumem; mogna, ae ut ho mam mod°. Pan AnCinec bouri do Bratrske Jednoty, 2e leze do Texasu cleat "byznis". Nevim, prof by e'en, kterk ma na to penize a chce patrit do vice jednot, nemohl rozhodovat o sobe, a nebo 0 sAtch detech. Ja jsem osobne mluvila s agentem p. eernfim, ale on ani nenutil, ani nevychvaloval, ani nehanil S. P. J. S. T. Tel by mu to neprospelo, neb moje v gechny deti k ni patri. A kdybych mela trochu lep gi prijmy, teg bych jim nebranila k Zapadni Jednote pristoupit. Tu nemame gadneho diktatora a konstituce Spoj. Statii to tea neporoudi.

Tel se mne nezda, 2e je to moc chvalyhodne omlouvat Sokolu co kdo pro neho obetuje.

Sokol si zaslougi vice uznani a pochopeni, a omlouvanSr chleb pit je horkSr; a je to pravda, cog znam ze sve zku genosti. Kdyg nekdo, nebo nekterSt rad dal tech 50 dolarti, je to moc dobra a chvaly hodna vac. Ale co g myslite, pane Andinec, 2e tea i Vy a ja, bychom mohli osobne ptispet na tu cestu tern sokolrim do Chicaga? Jestli Vy byste dal 5 nebo 10 dolarri, je tea na to prispeji tolik, a pak za nami by kagdk Lech, kteit ma rad Sokola, prispel aspoil Ctvrtinou nebo polovici, podle citu a kapsy ,a tak by se jich tam vice dostalo. Ale ne za par mkt' jim to vyeitat. Tak prosim, pane Andinec, vzhilru do toho! Co g abyste tea jel s sebou do toho Chicaga!

No, ale myslim, ge pro dne gek je toho dost, a tak yam vgem preji dobrou zabavu na Studewood.

Mrs. Marie Doslich,

Strum 4.

C'ERA pli odpolednim nastupu nam*oznaV V mil velitel operaoni letky, ktere posadky

pujdou v noel na operaci. Posadka, v nit jsem navigatorem, byla ureena take. 0 pal etvrte je tak gvane "briefovani". Nevite, co to "briefovani" je? Snad by se to dalo i plelotiti do 'Catiny. Na pfiklad jako "poueovani". torn se operaeni posadky sejdou v operadni mistnosti a velitel perute jim oznami cil, pumovST naklad, doby startu a kdy mail 1#ti nad diem a poll& je o podasi, nejlep gim smeru letu, protiletadlove obrane, stihaekach a balonech a o spouste jinSrch drobnosti, ktere se eloveku hodi, kdyt je nad Nemeckem. Operaeni mistnost vypada, naramne udene se stenami polepenSrmi obrovskS7mi mapami, z nit nejradeji mame tu, na nit jsou mista, na ktere na ge perut' frtoeila, oznadena dernmi gpendliky.

Operadni chistojnik K operadni mistnosti patki take na g operadni dastojnik, mal*, brejlatS7 nadporudik, nejpleprasovanej gi 'e'en perute. Ma podivuhodnou schopnost nespat. Jednu noc je at do rana v operadni mistnosti, ponevadt my jsme venku nad Nemeckem. Pti gti noc je tam zase, ponevadt ma nodni slutbu. A kdy nahodou je nejaka noc, kdy ani nejsou operate, ani nema slutbu, zajde si do nektere fitulne hospadIcy v okoli a zas se mu podati zbaviti se spanku.

Piiprava Nagim diem pro veerej gi noc byl Kolin nad %mem. Je to i s tim, •co se uleti nad diem, jen asi 1.000 km tarn i zpet, tedy pro nas kraticS7 nalet. Udelali jsme toho na nagich vytrvalSrch Wellingtonech jit dvakrat tolik. Zato je to blizko Porafi, v kraji, kterS7 se hemti protiletadlovSrmi duly a nerneckSmi stihaekami.

Velitel perute nam dava poudeni cilikladne. Pak nam meteorolog, tlustST, bodrST Hanak, vypadajici tak trochu jako "strSrc Klopal", jake bude podasi. Noc bude velmi tmava. Nad motem bude hodne mrakt, pravdepodobne solidni pokrSrvka. Nad cilem bude mraka merle, na zemi slabs koulmo. Mraky mame stoupati rychie, nebot' je nebezpedi namrazy. Mame hlecieti bats doma pied 2. hodinou ranni, jinak se dostaneme do mlhy nad Anglii. Jegte k nam miuvi zbrolif, pak piloti a stlelci odchazeji. My navigatoti zastavame, abychom si nalet clakladne plipravili. Vymekujeme si vzdalenosti k nekolika, markantnim bodam, vypoditavame si eas, kdy jich mame dosahnouti pli dame rychlosti a vetru, ureujeme si kursy, na nicht musime leteli, aby nas vitr, nesval od trate. Take si do mapy zakreslujeme vtelicos z informaci, ktere nom velitel perute dal ph "briefovani". Radio-operatoki zatim jdou dozadu, do spojovaci sekce, kde dostivaji dalgi dobre rady od signalale. Kolem 5. hodiny sklapujeme modre desky svS7ch pisnika letu a jdeme na eaj.

Tkliva plisen Mou zasadou jest, najisti se potadne pled letem. 61m vice v taludku, tim merle je eloveku zima. I za letu vlastne stale jim — chlebieky a cukrovinky — nebo tvS7kam gumu. Po eaji jeg te chvili sedime v sale jidelny. Je to skoro nejhezdi chvile, to palhodinka pled letem. Mame tam jednoho stlelce, kterST si pled katdou operaci zahraje na gramofonu tklivou pisefi — jmenuje se to "Indian summer". Veki, ze kdy tu nezahraje, bude miti negtesti.

Vdera si ji nemohl dohrat, musil spechati na letigte. Skuteene mel jeho letoun defekt a musili se vratit nad Holandskem. Je gte to cestou zpet aspori plirortioukli jeden invasni plistay.

Vabec je vetgina z nas velmi povereiva,. Jeden si mysli, ze nezapiska-li jistou pisetr, kdy jde dole se schoda pled operaci, bude zie. DruhST nosh vidy dvoje ponoticy na let, jin$ zase ftcly ureitou uniformu.

"Indian summer" doznel, jdeme se oblekati.

Sttelci ye svSrch kotenSrch obiecich, elektricky vytapenSrch, vypadaji jako mice na rugby. Navigatoram a telegrafistam je nejlepe — sedi v pomerne teple kabine. Pak jedeme v autobusu na letigte. Soumrak se sklani, kdy jdeme ke sqm strojilm. Mechanici ut nahodili tuotory. Rozsvecuji si svetlo nad s yS7m navi-

VESTNilt

Met. gaenim stolkem a rozkladam si svoje *creel.

Jsem jinak povaha bohemska, ale v letadle se vyplaci vedet, kam co &ova dal. Koteginovou kombinezu a sextant si davam na polni latko pod kopuli z nit se meli hvezdy. Na toto ko dava telegrafista take pkipravene osvetlovaci pumy, "lery" nebo "michelinky", jak tomu lhkame. Na paclak si sedam, na stole rozkladam mapy v poladi, jak je budu potlebovati, nad sebe. Na ne davam pravitko, ahlomer, krutitko, vetroeet, zapisnik letu a do rohu planisferu a astronomicke tabulky. Jednu raketu strko, telegrafista do Verey — pistole, ostatni schovavam do zasuvky stolu.

Ve vzduchu zrozeni Nasazujeme si helmy a zapiname si mikrofony, abychom si vyzkou geli telefon, jimt budeme po tests spojeni. "Halo, zadni stlelec, slygig mne?" "Slygim". "Halo, navigator . . ."

Vgech Best Mena posadky prohlasilo, "te slyKapitan si zatim vyzkou gel motory a zaeiname pojitcleti na start. Tam stojime — 6 stroja v poladi startu. Je ted' uz velmi temno. Velitel perute stoji na startu, tenka postava ye vlajicim plasti. D'ava, znameni prvemu letounu, druhemu. Pak jsme na lade my.

Znameni pfichazi, kdy stroj pled nami se prave ladne zvedl ze zeme. Na ge motory zaburaci, rozjezd se zrychluje, jit nejedeme souvisle, ale pohybujeme se dlouhSTmi skoky dopledu. Posledni odraz, pak se tetce naloten stroj vzna gi do vzduchu.

Anglidane maji pro to krasnSt vSTraz: "Airborne" -- zrozeny ye vzduchu. Je to skuteene jako kdy vstoupi do noveho sveta, kdy elovek "dostava klidla". Dostal jsem je ted' jiste ut vice net stokrate, ale stale je gte mam ten pocit uvolneni a gtesti ze vzletu. Delame okruh nad letigtem, pak nasazujeme kurs na vSrchodo-jihochod. Stoupame pravidelne a v 1.000 metrech se nolime do mrata. Na pul hodiny jsme v moli vaty, pak zavoj lidne at zmizi.

Mraky jsou pod nami. Nad nami je nyni skoro eerne nebe. Po na gi pravici je souhvezdi Orionu, nejkrasnej gi souhvezdi se svVm tlpytivS7m pasem, obklopenVm jasnS7mi drahokamy, Siriem, Rigelem, Aldebaranem a Betelgeuse. 8e1 jsem dozadu do astro-kupole, abych urdil nagi polohu podle dvou hvezd, ale hlavne abych se na hvezdy dival. Jsou mnohem jasnej gi, net je vy vidite zdola zavojem prachu a koule velkomesta.

Menime kurs Pledni stlelec ze sveho vzdu gneho balkonu obydejne vidi v gecko o neco dfive, net ostatni dlenove posadky. Ted' nam hlasi holandske pobfeti. Wade daleko vpledu videt svetlomety ozakujici mraky. Kyt se blitime, vidime brzy zablesky protiletadlovtch del, ostlelujicich nejake letouny, ktere jsou pled nami. Mraky nad pobletim jsou prolamovane a ureujeme svoji polohu podle tvaru pohleti. Mame ted' jegte zhruba 225 km at k cili a menime kurs tak, abychom naletli na R3'7n. Jsme nad neplatelsky'm azemim a to znamend clati dvojnasob pozor. Beru je gte jeden tak zvanS7 FIX (to je polohu v ureitou hodinu a minutu) podle hvezd, abych pfesne ureil, jakou mame rychlost a kdy tedy mame naraziti na RSTn. Vypoeitavam, to tam mame bS7t v 21:22 hodin.

Pestr-Sr ohriostroj beset minut pled timto okamtikem jsem opustil navigadni stolek a sei jsem dopledu do nosu letounu k bombovemu ciliei, abych si v klidu nastavil prvky na cilidi a zvyki odi tme.

Je to velmi pane misto. Le gi se na hlige nad oknem ye dne letounu, cilie pled sebou, rozvodovou desku s desitkami paaek, kontrolnimi svetly atd. po prave strane. V leve rude se drti mapka elle, prava svira, spou gt'. Rozhled kolmo dole je napinave krasnSr. Vidi se celou praci protiletadlove obrany od zablesku virsttelu az po rozprask, svetelnou minuici jako vodotrysk, ohnive koule, ktere pomalu stoupaji do vase a pak na chvili zastavaji viseti ve

Ve stfedu, dne 21. kvetna 1941. vzduchu, svetlomety bloudici po nebi. Je to ohromnS7 pestrS7 ohnostroj.

Ted' ut vidime silnou palbu pled sebou a nekolik tucta svetlometa. Podle na gi rychlosti a easu to mel bYti Kolin, ale rozhodl jsem se jegte neUtoditi. Mohl to laSIti Rheydt nebo Gladbach a chtel jsem urditi svou posici pfesne nad %mem. Noc byla ov gem neobydejne tmave. bylo novoluni — ale domnival jsem se, to ItSin plec jen uvidim. Leteli ,jsme dale pavodnim smerem. Uplynulo pet minut, 8 minut, 10 minut, RYn neplichazel. Tak jsem potadai telegrafistu, aby shodil "fleru" a kapitana, aby nad ni kroutil. V jejim svetle jsme videli snehem pokryte kopce a velke lesy. Bylo zlejmo, ze jsme Kolin minuli ate jsme v kopcich vSrchodne od mesta. Tak jsme obratili a leteli stejnou vzdalenost zpet, at jsme zase byli jsme od svetlometa a palby, kterou jsme pled tim minuli. Ted' at tam hotel° nekolik ohfra a nikolik jinSlch letounu shazovalo "fiery". Shodili jsme take je gte jednu a meli jsme z pekla gtestr. Fiera nam prave osvetlila velike koleno R3-rna jitne od Kolina. Ted' ut jsme se orientovali a leteli jsme na cil. Najiti jej jig bylo maliekosti. Byl osvetlen plameny potara a flerami "kolegt", kteli prave take hledali svoje tile.

Mite pled diem Jegte rychlS7 pohled na nastaveni ciliee a rozvodovou desku, pak "Otevlte pumovnice".

Cil se pekne bliti, je tleba jen nekolika malo opray . "Trochu doleva . Pli-i-i-mo." Ted' je cil v mugce. Prvni lada pum se kith "VelicS7 okruh doleva." Naletame na cil znovu, kolmo na pirvodni sink. frtoku. Procedura je stejna. Druha lada je lep gi prve, zda se, to jde plimo pies cil. "Hotov, kurs tolik a tolik stupha. Jde se dome."

Cesta domfit To vgechno vypada hodne lemesIne a neromanticky, kdy se to tak vyklada. Ale Nemci plec jen take stkileji a nastfileji toho hodne.

Nekdy je to hodne rozeilujici noliti se do tech jejich barati, kdy tetkSr letoun se houpe, pada a stoupa ve vzduchu rozvitenern tolika sttelami. A nekdy dokonce i trefi. Cesta domil je vtdy mene zajimava net testa yen. Napeti povolilo, eloveku se zrovna chce jenom doma k daji a pivu a do postele. K rizeni sedl druhST pilot. Nag kapitan letounu, znamenitST pilot a velikSi hezoun s menjou-ovskS7m vouskem, si ted' trochu odpoeine. Stlelci hlasi, jake byly v9sledky. Zda se, to jsme meli gtesti ate jsme jim to rozbourali. Cil pry byl pokryt plameny, kdy jsme odletli a zadni stlelec nam radostne sdeluje, to "to polad vidi holet", kdyt uz jsme vic net etvrt hodiny na tests doma. OdleheenST letoun Teti rychleji, zato mame trochu protivetru. Je gte jednou se dostavame do palby je to chvalne zname holandske pobleti. VylOpame se ji ladriS7m obloukem k severu. Nad molem klesame a kdy plejitdime anglicke polifeti, jsme pod mraky. Nemohu yam vypravovat, jak to Mame, abychom v noci nagli sve zastreene polni leti gte, mush yam stadit, to je v gcly najdeme, jestli zrovna mlha neni tak husta jak marmelada Vidime svou "kadu" a dostavame signal k plista,ni. Posledni oblouk nad letigtem, pak se sna gime k zemi. Je po naletu.

Prvni otazka, kdy vstupujeme do oblekarny, vtcly je, jestli se ostatni ut vratili. Tentokrate jsme pledposledni. Shazujeme vesty, padaky, letecke boty a kombinezy a ut zase v uniforms sedame do auta, ktere rids odveze do operaani mistnosti.

Videli jste jiste ty americke filmy, v nicht hrdina v bezvadne bile hedvabne kombineze (mush mu v ni bSrti nahole Wit stra gna zima) a s kostkovanSim gatkem kolem krku, vstoupi do plepychove kancelate generala nebo admirala, zasalutuje tak bajedne, to by tadn.S 7 skuteenV vojak to tak nedovedl a hlasi: "Potopil jsem neplatelskou bitevni lod"'. Vedle generala nebo admirala ov gem stoji ladna, jeho dcera, ktera, bez dal giho doptavani, kde a jak to ten hrdina provedl, padne hrdinovi kolem kr(Dokondeni na strane 11.)

Ve sttedu, dne 21. kvetna 1941.

Pokrok Sweet Home, Sweet Home, Tex. Cteni bratti a sestry:— Z dlouhe chvile a pri tom de gtivem poeasi, nebot' nam tu jil pr gi pies Best mesicri, pokusim se zas napsat par tadkri do na geho mileho Vestniku.

Nazi tadovou schtizi jak vzdy, jsme si odbyli druhou nedeli v mesici odpoledne. Za ptitomnosti vgech ritednikri a jen par alexia.

Schrize za nynej gi doby se tak v hojnem podtu dlenstva nena yStevuji, jak se to dinivalo za davnej gich case, kdy bylo vice bratrske lasky, svornosti, spokojenosti, ptatelstvi a ze.jmu pro dobro Jednoty mezi elenstvem. Za nynej gi doby mlade dlenstvo schrize netajimaji a take je vribec ani nenavAtevuji. Zda, se, ze nam nem ph tech na gich schrizich chybi, co by je tarn vabilo. Co to ale chybi a jak to zayesti, co by to mlade dlenstvo vie na ge schtze navgtevo yalo jest otazka; na kterou jest dobra odpoved' telka.

Take bylo odhlasovano pin na gi schrizi, aby se koupil jeden sto dolarovY Defense Bond pro nas tad. Na gi broth pokladnik a fteetnik, se maji o to postarat. JO, myslim, ze koupit tyto vladni znarnky a bondy jest dobre a jiste ukladani penez, jak pro spolky, tak pro jednotlivce. Bondy ptina gi lepgi rirok nel banky plati a jsou sprogteny dani.

Take byl podan navrh — ale byl pora2en — na opraveni nageho tadoveho stanku.

Die meho selskeho rozumu, ja myslim, le al se hospodatske pomery zlep gi a bude po valce, a svet se zas ustali do normalniho behu, tak si mri2eme ptistavie di zvet git naai sin, co bychom mohli potadat nejake zabavy. Kdyl to mohou delat jine tady, prod bychom i my, zde na Sweet Home to nemohli dokazat? Budeme pracovat a budeme gettit, a al budeme mit dost pen& co budeme pottebovat, to ostatni prijde lehce.

Dopis nageho pravniho radce na gi Jednoty byl dten ve schrizi. V onom dopisu bratr pra y -niradcesptmlouvziadnb ritedniky a eleny naai Jednoty, aby kupovali naai vlady jistiny a takto pomohli vyhrati nynejAi valku proti evropskYm diktatorrim. Dopis mel dobrY sloh, ale mel bYti psan desky a ne anglicky, nebot' die stanoy mame pedovat o zachoyani slovanskeho jazyka v teto zemi. a naai stargi eleni by tomu byli lepe rozumeli, kdyby onen dopis byl psan v naai matetske teal Dnes veder, co toto pisi, aeroplany nam jeden za druhYm pteletuji nad na gim domovem, nebot' nage farma je prave na jejich vzdugne ceste mezi San Antonio a Houston. Take maji letigte "air-field" ph Yoakum, kde se cvial naai letci vzduchoplavbe.

Jest to al zazraene, jak daleko na ge veda pokrodila ve vynalezech rozlidnYch strojti, ale take ty moderni stroje nam piivodily tu nejzhoubnelgi valku v historii lidstva. Mo2na, 2e by bylo lepe na svete, kdyby v gelijakYch tech modernich pletek nebylo, vie by se uspoillo pelf& a take svetovYch valek by nebylo.

Po tak dlouhou de gtivou dobu, mrilete si mile otena •stvo ptedstavit, ae u nas letos polni rirody nedopadaji velmi skvele. Rome korny, kde jim ne gkodila voda, jsou jegte dosti, obre.

Bavina, co je skora, je gpatna, mnoho se ji vytratilo a pomalu roste. Vic jak polovic je baviny jegte nezaseto. Rajske jablieko jest jedna bylina, jen vzdoruje v gelijake nepohode, lepe nel mnoho jinYch bylin, ale jak stale na ne prgi po dva mesice, tak take neprospiva.

Mnoho pestitelri v nagem okresu ztratili vgecky, kdo mel nasazene v rovne pisdite pride. Nejlepgi jsou na svahu, v eerne pride. V nekterYch mistech i kroupy mot pogkodily. Trh se ma otevtit okolo 20. t. m. zde na Sweet Home.

Zahradky letos jsou take na torn gpatne, bylo mot mokro a chiadno. MnohYm rodinam vgecky zemaky zhnily. Take je gpatnY rok na chovani norek v na gem okoli; vie nel 50 procent noreat poglo.

S bratrskYm pozdravem, Chas. J. Havlik, dopisovatel.

V2STNfIC Ellinger, Texas.

Cteni broth, sestry a etenatstvo:— Zase bych yam rad napsal nem zajimaveho, tYkajici se spolkoveho jednani v nagich schrizich, ale musim ptiznat, le jsme ladnou schtizi neodbYvali. Srieastnilo se nas prave: rieetni, bratr M. J. Sklat a moje malidkost, a tak jednejte. Ptidina bezpochyby byla ta, le od severu se tmel mrak a za chvili ul to sypalo. Zajeli jsme si bratrem rieetnikem k bratru piedsedovi Jan Kueerovi a ten prase se vypravoval do schrize, tak jsme si v jeho dome nektere nutne zaleiitosti vyjednali a "hybaj" zpet Nechci vas trapit dlouhYm dopisem, ale chci vas upomenout na tu na gi vzacnou a velikou tomatovou slavnost, jiz budeme dobYvat zde v nedeli dne 25. kvetna. MenAl oznamka v tomto disle Vestniku yam pane vysvetli, co zde budeme miti.

Tu ulidni paradu o 10 hodinach rano, brat/I a sestry, byste zajiste meli uvideti. Pak se sejdeme u Ellinger Auditorium, kde naai slavnost budeme odbyvat, a tam se muleme najisti vie nezli zmoleme, dehokoliv si budeme Muziky budeme miti obzvla gte dost, nage zdej gi Obchodni komory kapela a nekolik kapel z vyg:gich gkol budou stale vyhravati.

Mame rodeo, base ball, a p. Aug. Koenig, profesionalni "shooter" nam ukale jak umi sttilet z "nygr- gutr". To je yam opravdu podivuhodne se na nej podivat a uvidet jeho zvlagtni schopnost. Mame pak kvetinovou vYstavu, rolnickou yYstavu, tomatovou vYstavu, Carnival a mnoho jineho Veder mame dye tanedni zabavy, jednu pro t,y kteii radi tan& ,po nove trickle a pro ty star gi 'name zase ten "oldtajm dent". To nejlep:si budeme miti tu mulskou medni vYstavu (Men's Style Show).

Psal jsem yam v loni joke sme gne to bylo, a dozvidam se, le budeme miti zase asi ty same modely. To se zase budeme moci zasmat bratrum, B. J. Beranovi, G. H. Kristkovi a jinym, ei i p. W. C. Beyerovi, ptedsedovi na gi Obchodni komory. 6, talete budu-li i já jednim modelem? Nerridim vain, ponevadl molna ze na mne pi ijde ten "stejdl-frajt".

Jegte jednou vas upozorriuji, abyste nezapomeli na nedeli dne 25. kvetna a pkijd'te vgichni. Zdali si myslite, ze na tom nagem Ellingru nemame dost mista pro tolik tisic di, ptijd'te se podivat a budete ptekvapeni.

Tak prosim, pamatujte si den 25. kvetna.

Napigi yam toho mnohem vice ptigte.

S bratrskYm pozdravem, D. A. Juren.

Barber, Arkansas.

Ctena redakce Vestniku!

Vam pani P. P. Mikeskova v Caldwell pteji rispech ye Vag em ukolu a piedsevzeti, jen2 jste na sebe vzala, k obraceni nekoho, jenl jest melkY v jeho nazorech narodnich. oechem jak poleno, narodovcem jakYm takYm, jako ten stafik v torn El Campo, Texas, se nesrovnava, nebot' takovi staii narodovci, jak anglicka stat' pti gla ye skutek do Vestniku, hned nasledovaly od nich dlouhe dopisy v fedi anglicky, a dosud se toho Kdybych byl podobneho smY gleni, jak oni narodovci, le neni tieba se naai reef zastavati, le zanikne dtive neb pozdeji, povaloval bych se za vlalneho neb slabeho, a dokonce bych se nechtel povalovat za hrobate. Tam v torn nadhernem stanku spolkovem v Taylor, Texas, byl ueinen zaeatek pro hrob naai eatiny v Texasu S trpkosti musim odsoudit takove dopisy neb elanky, kde se vedou nad naai oteinou tam za motem, jak jsou naai lido utladovani a na ge tee' ubijena, a od tech samYch dopisovatelri nage tee tady jest dusena, k velke radosti mnohYch. tem ja v mnohem vynikli, v Texasu v torn pteddi jine narodnosti, v tom le chti naai mladel poudovat o eeskYch dejinach v fedi anglieke misto jejich vlastni, a takto v nich probudit cit narodni. Zasluhu o to maji panove Horriak v College Station, Kru ginsky v Corpus Christi, Cmajdalka ye Fayetteville a Frank Vontur v Poth, proto tern panam pfeji mnoho

Strana 5. gtesti (good luck) v jejich dile, by se neddili zklamani.

Jest to povinnosti rodiefi dati ditkam nejlepgi vzdelani v anglietine, slu'Snost kale, je-li ye spoleenosti v nil jest Ameridan, mluviti anglicky, mezi sebou liaak desky. Ze ulice nejsou na farmach, to snad pi. Mikeskova vi, jenom ten ktery ji to ptipomenul, zapornel, ze ditko ktere chodi pravidelne do gkoly stravi vetginu easu ye gkole v meste, na busu, pti na taneenich zabavach, a 2e jsou zaptalene do anglietiny jsou vice nachylny onou keei mluviti.

Nemci, kteki mluvi Oesky, anglicky, krone jejich vlastni, samozfejme 2e .jsou kabrmani oproti Oechu, kterY mluvi jen Cesky, ptijdou-li do spoleenosti mezi sebou, Ameriaany, Cechy, tu vldly dovedou se nenucene pohybovat, kde2to Cecil, mluviti pouze eesky jest jak ztracenY ve spoleenosti jinonarodoven. Onen Nemec se domluvi vgude, 'zato eech musi vyhledat tlumodnika, je-li mu co jednat s jinonarodovcem, proto jest ten Nemec ttikrat dlo yekem, za to tech pouze jednou.

Mam zato, Ze toto debatovani o to anglieine snad jiz mnohe omrzelo, kdy2 vgak oni panove v torn sjezdu v Taylor toto prosadili, pti glo to do programu, tak jim neni tfeba za takovY skvelY CM si hlavy lamat, stateene jejich dilo hajiti a nazory proti vyvraceti.

Jegte musim podotknouti, 2e zminka o Sokolstvu v Oenaville, Texas, v dopisu od p. Franka Aneince me zaujala.

Mam obrazek v easopisu Progressive Farmer, bteznove eislo r. 1938, v neml ye elanku "Peoples who have made Texas" z pera Harold Preece jest obrazek skupiny divek ye stejnokrojieh s nazvem "Young Czech girls encampment at Temple", a obrazek dvou divek pod nazvem "Two Texas Czechs display the costumes of their native land", nejsou ygak udana jejich jmena. V onom ela.nku jest zminka o prvnim techovi Dignowity, spolku K.J.T., S.P.J.S.T., Tamburitza orchestra, St. Edward university v Austin, o p. Augustinu Haidu gkovi a senatoru L. J. Sulakovi.

Te2 jsme tu meli hodne jako vy tam v Texasu a s praci jsou rolnici pozadu. Nyni mame ji2 druhy tYden 'Acne poeasi, tak se zda le zpozdend prate se dohoni.

SrdeenY pozdrav na etouci, zristavam vas Jan Heron. znamY KahYra. — Pet kolon neptatelskYch vojsk s 20 oozy, poditajic v to tanky, bylo odraleno na riseku u Sollumu, kdy2 pied tim pronikly na 40 mil do Egypta, jak se oznamuje z anglickeho hlavniho stanu. Mimi a Italove spojili se u So-. fafi, 40 mil od hranic Libye a 20 mil od pobte21. Veeer byli zase zpet v okoli Sollumu, odkud zahajili operate. Anglieane pokladaji to za silnou yYzvednou yYpravu, jejiml rikolem bylo zjistiti silu anglickYch vojsk.

Major general Geo. V. Strong, velitel oblasti sedmeho armadniho sboru se sidlem v Omaze od 16. prosince minuleho roku, byl ptelo2en do Brownwood, Tex., kde dne 15. kvetna ujal se velitelstvi °smell° armadniho sboru. Jeho ndstupcem stal se brigadni general Frederick F. Uhl, kterY al do 1. kvetna byl velitelem Fort Francis E .Warren v Cheyenne, Wyo., a v posledni dobe ptidelen byl k geste divisi ye Fort Snelling, Minn.

New York. — Delnici a delnice zamestnani pti siti kogil, dostanou 10% ptidavek na mzde a krome toho placene prazdniny, jak oznamila unie Amalgamated Clothing Workers' of America. TYkO, se to zamestnancri ye statech New York, New Jersey, Maryland, West Virginia, Connecticut, Pennsylvania a Massachusetts.

Dosavadni plat se pohyboval od $16 do $45 tydne podle druhu prate. Desetiprocentni zvY geni mend znamena, ze delnici dostanou roene o $1,250,000 vice.

Pomaly nspeeh.

Hlas v telefonu: "Pan doktor Ponrava? Zde Pechdeek. Moje pani si prave vykloubila, sanici a nemtde mluvit. Budete-li mit pti gti tYden nebo behem pristich etrnacti dni cestu v non stranu, tak sem laskave zaskodte, abyste ji to dal zas do potadku."

V2sTNlit

Strana 0.

Ennis, TeXas. Sestry a bratti!

Jsem elenem naSi Texaske Jednoty, moje mantelka, jeji dve dcery, mtj syn, v g ichni jsme 'deny naM Jednoty. Zacink nemame pojistku v sesterske Jednote Z.6.B.J. Jako Clena tupniho vYboru Sokolske Zupy Jitni se me nemile dotkla poznamka v minulem 'isle od bratra Fr. Aneince, ze nate sokolske budovy jsou stavene za penize nak Jednoty.

Ano. Katda Sokolovna, ktere, byla stavena. tak sobe ptivyptjeila penize od Jednoty, ze kterYch spravne plati firoky, a ty penize, myslim, 'te jsou lope investovany net v torn &loll, to Valley, o kteremt udoli lit bylo tolik recd, to me, za nasledek nespokojenost a otravovani Clenstva, zvlatte toho mlacrtiho, ktere, broth. a sestry, je jinak zaloteno a jemu po takovYch bolestech nic neni a nemaji radi tu nati evropskou nesnaienlivost.

Ja jsem radou, pied mladYrni Cleny neopakujte ty stare bolesti, ty Skody, ktere nam vice tkodi net ten Henlein tkodil republice eskoslovenske. Vnitini Stvanice tkodi a Skodily vice net ty ktere my vidime, byly pfidinou zkazy.

Opakovani ztrat a nepotadku peed mladYm elenstvem je otravou, jest tim nejvettim tkudcem a ne ty truc-lady. Sokol se udrtel v tech dobach nejhortich, kde Sokol vlastnil svoji budovu. Bratfi, jen tam zilstalo to seminko, ktere yydrtelo narazy a bylo vzpruhou jinym jednotam sokolskYm, kterYm bylo poskytovano misto v fadovYch budovach S.P.J.S.T. za najem, ktere hodne zanikly aneb zivofi. Pro'? Prvne, za vysokY najem a pro druhou pfidinu, to stale pfedhazovani to milosti, kterou ten fad Sokolu daval pronajmutim budovy, na konec zanik aneb tivofeni, ffebas br. AnCinec v Seaton. Kde Sokol vlastni svoji budovu, mame my lady S. P.J.S.T. od Sokola danou budovu ku s y Ym schtlzim zdarma, neplatime tadnY najem a neni pfedhazovani.

Mame taky vydlutene penize od S.P.J.S. T. na nati sokolovnu a sam odesilam splatky a firoky a mame splatky zaplacene dva roky ku predu a itrok vtcly zaplacenk do datumu. Myslim, te kdy Jednota oznamuje penize k pujeeni, tak jsme toho vyntili a Jednota ma z toho zisk. Ci jsme meli jiti ku spolednosti cizi? Tak je to s temi Cleny v to sesterske Z.O.B.J. Dobra polovice elenu jsou Cleny u natl. S.P.J.S.T., a kdy chteli ptipojitteni, neSli ku cizi, s1i ku sesterske Ceske jednote, ktera jest jim nejblitE, a tadnY tadnemu nerna pra y ° poroueeti v jeho osobni veci. ZadnY truc-fad v torn nevidim, vidim radeji ty Cleny u Ceske sesterske jednoty net u spoleenosti cizonarodni. Na jednom miste se bijem za to nat'e deSstvi a na druhe strane by jsme radeji je videli vtude jinde net ne u Ceske jednoty, jen z pfidiny, te nem jde o zniCeni existence. Hlouposti. Jsem zastancem SpojenYch stata EvropskYch podle zpOsobu SpojenYch Statt AmerickYch, jeden president a guvernefi, jake mame zde ve Spoj.

Statech, ktefi jsou podfizeni Washingtonu.

Jsem take zastancem sloueeni vSech Cesk'ch spolkft nyni, ne bude nas Cesky mluvicich jen malt' podet. Dobie jsme ve svobodne Americe — nejsme v Nemecku, kde diktator ma slovo a pray°.

Oznamuji take, te v nedeli 25. kvetna ku pocte pani Anetky Zazvorkove, dobre pracovnice v naSem druhem odboji, k jejimu vYznamnemu dnu 301eteho pfijezdu do OW zeme pohostinne nas DramatickY sokolskY kroutek v Ennis sehraje divadlo "Z milosti na vlastnim grunte", aneb "Prokleta". Oznameni naleznete na jinem miste v tomto 'isle organu. Zadatek ve 4 hod. odpoledne jako novinka pro pfidinu, aby se mohli prespolni hoste z Houstonu, West, Ennis, Fort Worth a z Dallas milovnici deskeho divadla siteastniti pied y eeernim rozejetim se domt. EnniSti ochotnici vas nikdy nezklamali a ujiAt'uji vas, ze budete spokojeni take s divadlem timto. Divadlo je kus ze selskeho tivota, o tiech jednanich a dohrou, jest to drama nateho selskeho tivota, ktere easto v tivote vidi•me. Vaechny vas zveme. S pozdravem,

Jos. Vytapil,

Atefinik,. Cis. 142., Houston, Texas.

Posledni dolxut se vyskytuji y e Vestniku ktere jsou nebezpeene natemu spolkovemu i narodnimu tivotu u nas v Texasu. Je to nepromyEenY nabeh k rozdeleni nejleptich rodnich teles, ktere kdyby se melo uskutednit, povede jiste ku zkaze, nebot' jen spojeni muteme It jako narodni slotka. Pomlouvanim jedne Ci druhe Jednoty neziskame novYch 'lent, be, naopak veteneme je do jinonarodni pojiAt'ovny a tim je ztratime pro kteroukoliv nati jednotu. Nate spolky se maji navzajem dopinovat a kdy nemiltem ziskat krajana do jedne, odporueme jednotu druhou, jen tak jej mOteme udrtet v deskYch fadach, at' ut se ten spolek jmenuje tak Ci onak.

Mame vyvinout vice smysl pro zdravou kooperaci a ptljde to. Mluveni, te jsem udelal to a to kdysi pro spolek, mne neomlouva, abych nedelal nic. Kdyt nechci prospet sam, alesport nebudu jine zdrtovat.

Pied dvema roky byl &inert pokus, aby se oba zdelti tidy sloueily, nesloueily se a tim je vec odbyta, mohou zase klidne vedle sebe jit bez hofkosti. Kdyt ale elenove od slabtiho fadu jsou pfemlouvani, aby pfestoupili a jsou jim slibovany vetta vyhody, to ift neni bratrske, zvlatte kdy path k to same S.P.J.S.T. Prase tak je to se Sokolem. Kdyt na sjezdu vettlna odeptela platit na sokolskeho cviCitele, tim byla zaletitost ukoneena, to neznamene., Sokol se me, poutivat za plattik, aby se nim zakryla neschopnost naboru noveho Clenstva.

Co nate Jednota udelala kdy pro Sokola — udelala a dela pro sebe. Jestli nekdo pfistoupi k Jednote jine, je to lepti net se odnarodnit, takovY krajan je na g' a bud' ptimo, nebo neptimo podporuje na g e hnuti.

Na jedne strane se vole "Spojeme se" a hned vedle: "Ven s nIm". Co je to, prosim vas, za rozurn? Mista je v Texasu habadej pro vtecky, jenom je tfeba spoluprace a ne spolu prat se.

My u tefanikt). a Sokola jsme tak zamestne, ni, ani nememe Casu, abychom se s nekYm pfeli a komu je dlouha chvile, at' ptijde k nem a bude mit hned praci, ovtem bez portfolia.

Jak vidite na jinem miste Vestniku, mame na /Alai nedeli zase divadlo a hezke, pod nazvem "Okenko do nebe". Je to obraz ze livota, v nem uvidite, ani 401eta vYchovna prate knezevlastence neuchranila ho pomluv a jeho dobre skutky lidske, nevedomost promeni v jed, ale nakonec piece pravda zvitezi jako vtdy a ve vSem. Ptijd'te a sami uvidite a posoudite. Sin je otevfena katdY den a mate-li jake spolkove zaletitosti k vyfizeni, nebo chcete se sejit se svYmi pfately, pkijd'te kdykoliv.

S bratrskym pozdravem, Alois Vaja.

MC! JSOU ANGWANE?

Mate-li nett'astnou mytlenku napsat knihu o Anglii, pak ji napiSte v prvnich Ctyiech tYdnech sveho pobytu v teto zemi. A snatte se ji dostat do v'kladnich skfani nakladatelfi a knihkupol v daltich etyfech mesicich. Nebot' o chvilku pozdeji poznate, te *de je jine, net jste si to myslel a napsal a te nejvhodnejti misto pro rukopis se ftemi udenYmi dedukcemi, rozbory a teoriemi o prave povaze anglio-saske rasy je fireplace, stark tradieni, anglick' fireplace se svym nespornYm vlivem na britskY mantelskY tivot, cirkev i politiku.

Dejme tomu, jste hudby milovnY "friendly alien" v severozapadnim anglickem meste. Zajdete si tedy do obchodu s hudebnimi nastroji na hlayni tilde a vyberete si banjo. Pak si zajdete po schodech nahoru do hudebni Skoly, ktera path. stejne firm& Tam se dozvite, banjo se k y eti letofe nehodi. VYborne,!, Zajdete po schodech dohl a vratite se do kramu. Prodate banjo a koupite si tahaci harmoniku. Zajdete si po_ schodech nahoru. Tady se dozvite, .te ani tahaci harmonika se nehodi k va:si povaze. Wborne! Zajdete si po schodech dolt a prodate tahaci harmoniku. A v teto chvili nastava, pro vas tteti slutba, kterou firma nabizi svYm zaltaznikilm. "Free advice", "Bezplatna, poreda". A s bezplatnou poradou a s kuffikovYm rozhlasovYm pkijimaeem pfichazite domil, abyste si napsal do sveho rukopisu: "Jak' rozUrart, a obchodne zaideny naiad jsou piece ti-

Angli6aner

stiedu, dne 21. kvetiii 1941.

Na druhS, den, zatim co teleformjete, obraCite v rukou telefonni knihu a profilitite* si inseraty. A hle: "At last deaf ears can hear again".

"Konedne, hluche usi zase jsou s to Slytet". Bonejsem si jist, kde se tu lide s hluchYma Velma schazeji a kde se da nejlepe umistit oznameni. Rozhodne Vtak hadam, ze toto misto neni telefonni budka a telefonni kniha pro Manchester. Naeet zase doma napftete do svych poznamek: "Jak' naivni a neobchodne zalotenY narod jsou piece tihle Anglieane."

Ale jednoho dne se zamyslite. Neni to lite vase chyba? Neni tteba ohleclnout se po vteobecnem pravidle, po teorii, po definici Anglieantt jinde, net' v krame s hudebnimi nastroji a v telefonni budce?

"It's a lovely day, insn't it?" zdravi vas dve mlade divky drtici se za ruce. Nosi dlouhe modre kalhoty a zelenk pulover a vlajici vlasy. Na taped kopce snati se tti jinok v pumpkach a Cepicich vtdy wave, a znova udefit zahnutou holi do nedeho, co leti pied nimi v trave. Delaji to tak dlouho, to bile kulate new jim zapadne nekam, kde jej ut holi udefit nemohou. Dva starSi pani a jedna sleCna hraji jakousi hru s velikkmi dernYmi, dkevenYmi koulemi. Myslim, te hraji kutelky stejne jako my jsme hravall doma. Jente v zapalu hry, jak se zda, ani nepozorovali, si zapornel kutelky doma.

"It's a lovely day, isn't it?" povida mut v eernem tvrd'asku. Hazi start' tenisovy miCek svemu psiku. Pes se rozbihe, za midkem, zatteka a vraci se bez mieku. "Co jsi ueinil s miekem?

Bud' hodn' chlapeCek" — povida, pan v tvrd'asku litostive. A kdy si =Set pro mieek sam, vraci se a povida: "Divim se skuteene, prof nikdy ten mieek neptinese. Rozhodne vLak tuto hru ma velmi rad."

Je tu mnoho veci, kterYm nerozumim. Ale jsou tu mnohe veci skutedne jen proto, abychom jim my, cizinci, rozumeli? Jedina vec zda se mi jistou. Anglieane miluji svou zemi, miluji sv0j kraj. A jejich laska se projevuje prochazkami, golfovYmi holemi, eernYmi, dtevenymi bowls, a na psech. A protode citaty ze Shakespeara davno zapomneli a nenapada je take dadnY ver'S od Byrona, proste kikaji: "It's a lovely day, isn't it? To je dnes libezny den, nenilit' pravda?"

A zatim, co tak leCim v trave a ptemyelim o torn, pfistupuje ke mne d'abel Pokutitel.

"Vymysli nejakou vhodnou teorii o Anglii a AngliCanech!" "Anglicky venkov je zahrada ptatelstvi", pravim.

"To neni zle", 'Septa Pokueitel.

"Venice jest tu porozumeni mezi lidmi."

"A dale?" "septa Poku gitel. "Co dale?"

"Mezi lidmi a zvikaty."

"A dale?"

"Mezi zvilaty a zvikaty!"

Zatim se ptiblaila velike, eernobila krava a pase se na trave u myth nohou.

"Promluv na ni! Cotpak nevidit, eel* abys na ni promluvil." "Kravo" povidam tedy, "nic se neboj. Neubli g m ti. Chci ti bYt 'Attelem."

"VYborne!" raduje se d'abel PokuSitel.

"Jen co je pravda. Jsem dlovek", pokraCuji, "ale tady v Anglii ... vas, si pkijdou doma, tam mame louky a kopce a kravy prase takove, jako jsi ty. Napi§i knihu o tobe. Bud' hodni.

Pojd', nater se pane' travy."

OCi kravy se rozaltuji leknutim a fidivem. Pak se dava pomalu na ustup. Couva, jako jsem jeSte nikdy v iivote nevidel kravu couvat. A kdy se dostala z dosahu me ruky, ktera jest stale jeAte napfelena s hrsti travy, pou§ti se y e zbesilem ateku s vlajicim ohonem pfes' Iouku. A dveste metra dale se zastavuje a se pine azkosti, zda jsem nevstal a zda ji nepronisleduji.

Josef 8rich.

a

— Jak bylo oficielne oznameno, Italie ztratila v dubnu 98,928 vojaka zabitych, ranenYch a pohkeeovanYch. To znamena, ztritty Rada od zaCatku valky, Cili od 10. Cervna minuleho roku, jsou 212,641. Z toho bylo 20,251 vojaka zabito, 50,413 raneno a 141,977 se pohteeuje. Za duben bylo v Africe a na Balkane zabito 5,884, poraneno 17,986 a pohfe g uje se 75,058

vojaku. Vettina pobiegovanYcit byla v Witch v severe a ITSchodni *Meg.

VESTNiK

Ve stfedu, dne 21. kvetna 1941.

7YROoNt schtze Spolku OeskYch Ex-StuV V dentt Statu Texasu a zaroveri schtze Texaske Matice Vyttiho Vzdelani se konaly dne 4. kvetna 1941, v Auditoriu Y.M.C.A. v Austin, Texas. George E. Kull', pfedseda, zahajil schtzi v 10 hodin rano uvitanim ptitonmych dent a navttevnikt. Frank A. Horak, tajemnik, pfeeet1 jmena elent, a pak vtichni ptitomni byli pfedstaveni.

Pfedseda ustanovil tyto pracovni vYbory: na teetni vYbor Irvin Pagid a Jaroslav 2ivnST, oba z Austinu, a Viktor Schmidt z Rosenberg; na resoludni vYbor: Dr. Frank E. Lukta z Houstonu, John W. Legikar z Rosenberg a Alber Vantura z Austin.

Protokol z posledni schuze byl pak pfeeten a pfijat jak dten.

A. A. Horak, pfedseda stanovniho vYboru, podava zprivu, ze jeho vYbor vypracoval odporueeni na zmenu stanov, ate jejich odporudeni maji take jig pfelotene tet do•a,nglicke fedi. Odporueeni na zm'eny stanov delF Dr. Eduard Mieek a zaroveri sl. Lucile Boll eetla anglickY pfeklad. Odporueeni etena elanek za elankem a pfijata s mentimi zmenami, tak to nove pfijate stanovy jsou tyto: STANOVY SPOLKU tESKICH EX-STUDENTt STATU TEXAS. HLAVA I. - JMENO A tOELY. Oinek 1.

1. Jmeno teto organisace budit: Spolek teskSrch Ex-Studentt Statu Texas (The Czech Ex-students Association of Texas).

Clinek 2.

1. Tato organisace bude podporovati a povzbuzovati vytti vzdelani mezi Cechy v Texasu.

2. Tato organisace bude podporovati prostfedky, ktere umotni 6echum v Texasu studie Ceske a slovenske fedi, literatury, dejiny, umeni a hudby.

3. Bude oslavovati, zaznamovati a zachovavat pro budoucnost vYznamne a dilletite udalosti v kulturnim pokroku Oecht v Texasu, a kdyi bude motno, zachovavati a ukladati podobne listiny a material do deskeho musea v Texasu.

HLAVA II. - LENSTVi. tlinek 1.

1. 61enem mute se stall katAY, kdo ma zajem v toelu teto organisace a kdo ukondil nejmene jeden rok studii aneb stejnou hodnotu na vyttim udelitti schvalenem touto organisaci, tele a uditelky a ti, ktefi jit jednou byli eleny teto organisace.

2. Stasi se Menem, kdyt zaplatil elenskY poplatek, kterY obnati jeden dolar na obdobi, a ztstava elenem zbytek toho obdobi. Zadatel ma pravo ureiti obdobi, na ktere tada, dlenstvi. Jako dtkaz jeho pfijeti, tajemnik jemu odevzda elenskY listek, na kterY tajemnik poznadi obdobi, na ktere poplatek jest zaplacenY. 3. Obdobi teto organisace zaeina poeatkem volby ttednikt a vYboru ye sve vYrodni schtzi a kondi zadatkem volby a pfitti vYrodni schfizi. elinek 2.

1. Povinnosti 'Menu jest udrtovati a podporovati teely teto organisace.

2. Vtichni eleni maji jednaci pravo a pravo podavati navrhy, hlasovat a zastavat tfady, a vubec vykonavati vtechny povinnosti, ktere pfedlehaji teto organisaci. Vtichni eleni maji stejne pravo v teto organisaci.

Clinek 3.

1. Kandy e'en musi vypiniti dotaznik na forme, urdene touto organisaci.

HLAVA III. - SCHUZE. Canek 1.

1. Tato organisace kona, schtze jednou v katdem roku. V katde schtzi &exit rozhodnou den a misto pro pfitti schtzi, aneb daji pravo ITYkonnemu 'Moru urditi den a misto pfitti schtte. tlinek 2.

1. JakYkoliv poeet fitednikt anebo elent jest postaditelne quorum na konani schfize. tlinek 3.

1. Jestli neni jednomyslne dovoleno hlasovati jinYm zpusobem, vgechno hlasovani bude se provadeti listky. glen neni opravnenY k hlasu, jestli lien! piltomnS7 schttze, v ktere hlasovani

Protokol vfroeni schiize Ceskf ch Ex-studentfi Statu Texas. r

se kond a Glen nemilte spinomocniti jineho, aby za neho hlasoval.

Linek 4.

1. Vtechny schtze zaeinaji zahajenim pfedsedou, po &int bude na pofadu vyslechnouti uvitaci proslovy a pfedstaviti dleny a navttevniky. Potadek jednani ve schtzi pak nasleduje takto: 2. 6tent a pkijeti protokolu z posledni schtze.

3. Zpravy firedniku ohledne price, vykonane v jejich tfadech.

4. Stale vYbory podaji zpravy ohledne jejich prace.

5. Zvlattni vybory podaji zpravy o pokroku v praci jim urdene pfedsedou anebo misto-pfedsedou.

6. Nedokoneene aneb odlotene jednani.

7. Pfedseda prohlasi ukondeni obdobi teto organisace a ustanovi 3-dlennY volebni vYbor, kterY vytetti podet a jmena elent na nove obdobi a pak fidi volbu novYch ttednikt.

8. Po ukoneeni volby, novi Atednici zaujmou svo. mista.

9. Novi iffednici mohou pfednesti jakekoliv nove zaletitosti, tYkajici se obdobi jejich ttadovani. Kterykoliv Glen take maze pfednesti nove zaletitosti.

10. Organisace povoli fond, kterY VYkonnY VYbor mute utivati na pravidelne vydani a take povoli penize na zvlattni vydani, jestli Ake bylo odhlasovano. (Hiava IV, elanek 4.4).

11. Ustanoveni easu a mista pfitti schtze, anebo to pravo se pfeda VYkonnemu VYboru.

(Hiava III, elanek 1).

12. Ukoneeni schtze.

HLAVA IV. - t1tEDN1CI. Clinek 1.

1. tfednici teto organisace jsou pfedseda, misto-pfedseda a tajemnik-pokladnik. Oni jsou zvoleni katde obdobi eleny. 2acinSr ttednik nemute tY2 fitad zastavati vice netli dve obdobi po sobe.

2. Vtichni Mednici musi bYti dleny teto organisace. tlinek 2.

1. Pfedseda jest hlavnim pfedsedajicim fikednikem ye vtech schfizich a podnicich teto organisace.

2. On jest hlavnim zastupcem teto organisace i v jinYch sehfizich a podnicich, kde tato organisace jest pozvana anebo jest zastoupena.

3. On jest pfedsedou VYkonneho VYboru.

4. On jest ex-officio pfedsedou Texaske Matice Vyggiho Vzdelani.

5. On ustanovuje 'deny vtech pravidelnYch (stalYch) vYboril mimo Texaske Matice Vyttiho Vzdelani. On ma pravo propustiti eleny, ktere ustanovil a ustanoviti jive na jejich mista.

6.Pfedseda pfihlizi k tomu, aby stanovy byly pfesne zachovavany.

7. On ma pram) ustanoviti a take propustiti jakYkoliv zvlattni vYbor, kterY uzna za pottebnY a utiteenY pfi vykonavani jeho povinnosti. elanek 3.

1. Misto-pfedseda je hlavni pomocnik pfedsedy.

2. V neptitomnosti pfedsedy ye schtzi, anebo pfi podniku zaujme povinnosti pfedsedy.

3. On jest misto-pfedseda VYkonneho VYboru.

4. On agituje pro nove eleny, povzbuzuje vetgi zajem a pracuje o to, aby byla dobra, nav gteva ye schtzich a na podnicich teto organisace.

5. On ma pray() ustanoviti a take propustiti jakYkoliv zvlattni vYbor, kterY uzna za potfebIV a utitednY pfi vykonavani jeho povinnosti. tlinek 4.

1. Tajemnik-pokladnik jest zpravodajem teto organisace, zapisuje jednani, odpovida, na dogle dopisy, a jest take pokladnikem.

2. On ma na starosti opattovani clenskych poplatkO, opattuje 61ensko dotazniky a tak6

Strana 7. jakekoliv jine fondy a literaturu, kterou jemu tato organisace k opatrovani odevzda.

3. On vystavuje katdemu elenu elenskY listek. na kterY musi napsat jmeno elena, obdobi, za ktere ma ptispevek zaplacenY. On podepisuje katdy elensky listek.

4. On nesmi vyplacet penize,patfici teto organisaci, bez dovoleni elent, odhlasovane ye vYrodni schtzi a pak jenom s dovolenim pfedsedy.

(Hiava III, elanek 4.10).

5. On jest take tajemnikem - pokladnikem VYkonneho VYboru.

HLAVA V. - VYBOR NA VY881 VZDELANI. elanek 1.

1. Tento vYbor pozustava ze tfi Merit, z kterYch jeden jest pfedsedou vYboru. Oni jsou ustanoveni pfedsedou teto organisace.

2. Clenove toho vYboru musi bYti 'deny teto organisace. tlinek 2.

1. Tento vYbor ma povinnosti navazati styky s co nejvetgim poetem eeskYch graduantii z vyAgich S'kol a povzbuzovati je, aby pokradovali v jejich studiich ye vyMich ueeliStich. (Hiava I, elinek 2.1).

2. Tento vYbor ma vypomoci, kolik mono nalezti motnosti, aby nejvy'SSi procento tech studentO pokradovalo v jejich studiich jako universitni anebo kollejni graduanti, anebo co studenti v jejich volenYch povolanich.

3. On spolupracuje s pottebnYmi iitady pii zakladani v universitach, kollejich a vyMich a jinYch tkolach zpasoby a inotnosti, aby eeSti studenti mohli studovati jazyk, literaturu a kulturu deskeho naroda.

HLAVA VI. - VYBOR HISTORICKY A MUSEJNI. linek 1.

1. Tento vybor pozustava z pet Vent, jeden z nicht budit pfedsedou. Oni jsou ustanoveni pfedsedou teto organisace.

2. tlenove tohoto vYboru musi bYti dleny teto organisace. elanek 2.

1. Tento vYbot planuje a dohlida na program, dle ktereho dokumenty by byly kolektovany a sepsany ohledne riiznYch jednotlival a organisaci a jejich podily v dejinach Oechil v Texasu.

2. Vybor dopini nvedene dokumenty tolik, kolik uzna, za prakticke, riiznYmi knihami, rekordy, obrazy a vecnYmi elanky, ktere by Telly a vysvetlovaly deskY material a take socialni zmeny a pokrok v Texasu.

3. Tento vYbor bude vedouci silou trvale prate pro zaloteni Texaskeho eeskeho Musea, v kterem by se mothly opattovati a vystavovati vYte uvedene dokumenty a jine pamatky.

HLAVA VII. - TEXASKA MATICE VZDELANI. elanek 4.

1. Tato Matice bude miti kontrolu nad pajeovnim fondem Spolku Geskych Ex-studentil Statu Texas.

2. CelkovYm fieelem jest finanene pomahati schopnYm studentum, kteii chteji bYti zapsani anebo pokradovati v jejich studiich na vySSich (Hiava I, elanek 2.1). elanek 2.

1. 61enove tohoto vYboru Matice budou: pfedseda, tajemnik, ucetnik, pokladnik a kidici agitaeni prace.

2. Pfedseda teto organisace bude ex-officio pfedsedou Matice.

3. Tajemnk, teetnik, pokladnik a fidici agitadni prace jsou voleni touto organisaci timto zpilsobem: Kaide obdobi jsou voleni jen dva a to na dobu dvou rokt. V pfittim obdobi dva dalti jsou voleni a take na lhttu dvou roku.

4. tlenove tohoto vYboru musi bYti eleny teto organisace. tlinek 3.

1. Pfedseda bude pfedsedajicim fifednikem ye vtech sehtzich tohoto vYboru. On natizuje vYrodni pfehlidku knih a v gech rekordu ostatnich fitednikt tohoto vyboru a v katde vYroeni schuzi takla zpravy ohledne vYsledku one pfehlidky.

2. Tajemnik ma pod dozorem vtechny tadosti o ptjely. On vytetfuje zaslutriost tadatelu p0dava zpravy ohledne vS7sIedkd jeho vy'6eiFokrabvani na stran6 18J,

Strana 8.

Ennis, Texas.

Ctend redakce Vestniku!

Dnes podasi pogmourne, ale rolnici jsou asi tady s praci hotovi se sazenim. Ovoce jiz pane roste, ani se nenadejem a budou broskve dozravat. Obdr gela jsem psani od dcery z Maryland a v nem mi pige, to Eligka, dcera p. redaktora Fr. Moueky, ma syna a on se stal po prve dededkem. U jeho prvorozene dcery jsem tak blizko a nic jsem nevedela. Grautuluji dededkovi a Eligce a synu jejimu pfeji mnoho zdravi.

Noviny ted' moc neetu, nemam easu. Pani Kadankova z Corpus Christi, zajiste ut bude 25. kvetna konec gkoly, to bych Vas prosila, abyste byla ptitomna to nedele s nami v Dallas, racia bych Vas pfedstavila v gem kroutkilm. Mohla byste vziti u me pohostinstvi, kdyby Vam bylo mono zde zustati. Psani zajiste u g tam budete mit. Dekuji za v ge. Volam vgady: bud' praci dest'! Tad se na vas v gechny v Dallas, Anetka Zazvorkova.

Poz. red.: Opravuji nedorozumeni, kludika maji Miroslav Mouakovi v Corpus Christi, v Ennis pfebyva, druhorozena dcera pi. Libuge 2aludkova. Zdar miniaturnimu sletu pracovnic S.A.t.T. v Dallas 25. kvetna!

Caldwell, Texas.

Ctend redakce Vestniku!

Schtize nagi odboeky S.A.t.T., ktero, se mela konati dne 11. kvetna, byla odlotena k gpatnemu podasi na druhou nedeli v Cervnu ye tii hodiny odpoledne. 2adame na ge teny, aby se do one schitze dostavily ye velkem poetu, abychom si rnohly zalotiti adbodku ten a po pfipade i odbodku Cerveneho kti ge. Mile teny, myslim to je to na ge povinnost, abychom pom'ahaly co nejvice, obzvla gt' ted' kdy na gi synove jeden za druhYm odchazi do vojenske slutby.

Doufam, to vgechny milujici matky se do one schtize dostavi, neb tii, etyry tenske nemohou zalotiti odbodku neb spolek. Nate odboeka ma zase o etyfi eleny vice. Pan Jan El gik zanechal dva dolary u meho mantela jako elenskY pfispevek za sebe a jeho mantelku Terezii. Pani Rosalie Vojdakova odevzdala jako dlensky pfispevek dva dolary panu Wondragovi.

Obdrtela jsem anonymni dopis od nejakeho pana z Houstonu. Velmi ho to urazilo kdy jsem napsala, to moji rodide oba pochazi z Moravy, ale to se nazYvali Cechy. Psal, to Vestnik je slovanskY a ne Cesky, tak to at' si vyhledam Cesky Casopis a do neho si pisi sve rozumy a chvaly o Cegich. Jest to k smichu. Asi si onen pan mysli, to kdy na ge Jednota je slovanska, tak Vestnik tet musi byti slovanskY a ne Cesky. Divim se tomu, to nektefi na gi lido jegte nofad delaji rozdil mezi Cechy a Moravany. Pokusim se vysvetliti, prof t e gi a Moravane •jsou jeden narod. Piece to byli tii bratfi — Cech, Lech a Rus — kteti se svoji drutinou vydali na cestu do ciziny, aby na gli iirodnou zem pro svoje drutiny neb svuj lid. Lech se svoji drutinou se usadil v Polsku, Rus v Rusku a tech v techach.

2e se tam pozdeji utvotil stat neb provincie Morava, tak narod kterY til na Morave byl pofad Cesky. Proto ze pak Ce gi tak i Moravane jsou potomci Cecha, tedy Ce gi a Mravane jsou jeden narod, narod deskY. Morava jest nazev neb jmeno statu, neb provincie, ale ne naroda.

Lid ktery tije na Morave je lid Cesky, zrovna tak jak lid kterY tije v Cechach. Ja jsem se narodila v Texasu, ale proto si nefikam, ze jsem Texasanka, jsem te gka neb Cechoameridanka, tfeba jsem se v Texasu narodila. A zrovna tak lid kterY se narodi na Morave jest lid Cesky, tfeba se na Morave narodil. Moje maminka mela tii mesice kdy se pfistehovala do Ameriky, tak z Evropy nic nepamatovala. Ale otec mel 12 let kdy pkijel do Ameriky, on si v ge dobfe pamatoval a byl hrdY na to, to pochazel ze Zddvefic a fikal si, to je Cech, jen proto ze morayskeho naroda neb jazyka neni. Rozumejte lido drazi, to Cesi a Moravane jsou jeden narod, narod Cesky, neb jak Ce gi tak i Moravane jsou potomci Cecha a maji jednu spisovnou fee. Tfeba na Morave je jine nafedi, tak jestli Moravan pie spravne tak pie Cesky. A jestli Cech poritiva slovo niekom, misto ted,' jo misto ano, koukej mi,sto tak miuvi 61.)174V116 (e01, jeqii MOraNatt

V2STNiK .slovo si misto jsou, poduval misto naslouchal, ponahlam misto pospicham, tak miuvi s moray -skYmnafei prvCskyatenmoraysky, protae mora yske fedi neni, je jen morayske a 'Ceske nakeei, ale kee jest jen jedna, deska. My, kdy jsme pkijali anglickou fee za 'fed jednaci, tak mluvime anglicky, nefikame 2e mluvime americky, tfeba v Americe bydlime.

Tak Moravan te2 nema kikati, 2e miuvi mora ysky, tteba na Morave tije. Doufam, ze jsem otazku tYkajici se Maravanti a teen dost dobke vysvetlila, aby i ten zarytY Moravan neb zaryty ' tech vyrozumel, 2e ce§i a Moravane jsou jeden narod a miuvi jednYm jazykem. A jeete chci podotknouti, ze nejsme ani Bohemians, jsme'tesi, anglicky Czechs. Divim se, ze ye Fort Worth tad eislo 92. si svoji sin pojmenoval Bohemian Club National Hall. Moc hezdi by bylo Czech Club National Hall, anebo S.P.J.S.T. Hall. Nazev Bohemian nam nepatfi a ma to slovo 'spatny tak se tomu divim, to nektefi 6eAi si jegte pofad fikaji, ze jsou Bohemians. 0 to se vtdy Nemci starali, aby nam ten nehezkY nazev zristal, neb vedeli, ze az Ceske deti zadnou studovati a dozvi se vYznam toho slova, te se budou stydet fici, ze jsou Bohemians ate se budou radeji hlasiti, to jsou Nemci, a tak ze Cesky narod pomalu vyhyne. Myslim, ze i tady v Americe nam ten nazev mnoho gkody nadelal, neb mnohe deti jak vyna gly jaky vYznam ma slovo Bohemian, stydely se tici, to jsou Bohemian, a proto mnohe nechtely Cesky mluviti, neb si myslely, to kdy nebudou Ceske fedi znati, tak jit nebudou Bohemians, a tim padem se nam hodne deti odcizilo. Proto lido drazi, jit si tadny ze jste Bohemian, feknete ze jste Czechs. Pfala bych si, a bude po valce, aby provincie Bohemia z evropske mapy zmizela a na misto Bohemia se jmenovala Cechie.

Stafidek Bartog pige, to jsem 'Zadala redaktora Moudku, aby mrij dopis nechal uvefejniti i v Oechoslovaku, asi proto to jsem chtela etene.turn Cechoslovaka nechat vedeti, 2e redaktor Mouela Bartogtv neuvetejnil. Chtela jsem, aby me dopisy byly uvefejriovany i v 6echoslovaku jen proto, ze mnozi moji pfatele mne abych psala i do techoslovaka, a proto ze skoro katdY mrij dopis se tYka S.A.6.T., aneb jine narodni zaletitosti. Nevim, jestli redaktor Moueka ninj dopis redakci techoslovaka odevzdal, aneb z jake pfieiny nebyl v 6echoslovaku uvefejnen. Chtela jsem, aby mtij posledni dopis byl uvetejnen i v eechoslovalu proto, ze jsem chtela aby si etenati v gimli, to teditele Hlavni Utadovny nejednali spravne, kdy rozhodli aby tech $400, ktere nage Jednota darovala na stipendia studentilm, ktefi si zapi gou degtinu, kdy oni chteji ty penize darovati tern studentrim, ktefi by pracovali na sebrani materialu pro dejiny S.P.J.S.T. Kdyt by se ty penize daly studentin, kteti by sbirali material pro dejiny S.P.J.S.T., to by jit nebyly stipendia, to by byl plat za praci, kterou by oni pro S.P.J. S.T. vykonavali. Doposud se tadnY jiny proti tomu rozhodnuti neozval. Ale ja doufam, Hlavni tfadovna ty penize vyplati na to na co je sjezd ureil, totit na stipendia studentrim, ktefi si zapigou eegtinu.

Stafidku Bartogi, pigete to pfed takovYm Nerncem, kterY miuvi nemecky, Cesky i anglicky, by se musel schovat tfebas dobry tech, neznajici jen Cesky. Zajiste to by musel, neb ten kdo miuvi tfemi fedmi znamend hodne vice net ten kdo miuvi jen feel jednou, i kdy je to Nemec. Ale to Vy pracujete pro to, aby nage deti mluvily jen jednou fedi, anglickou. My, kteti pracujeme pro zachovani Ceske fedi, pfejeme si aby nage deti znaly dokonale aspori fedi dye. Ceskou a anglickou a mogno-li i vice, protoie vdfime to Iola. fed je utitedna, ze Cim vice fedi zname, to tim jsme dokonalejgim velem. Kdyg jste tak proti desire fedi, tu bych si psala abyste udal, jakou vyhodu z toho nage deti budou mit, kdy Ceske fedi znati nebudou.

Zase naratite, ze se pfetvatuji. Nemyslim, to se pfetvatuje ten, kdo se zastava sve fedi neb sveho naroda. Spi g e se ptetvaitje ten, kdo se snati bSr ti tim Cim neni. Kdo svoji fed odhodi a spati se ptivlastrilti si ieC cizi. Kdo odporuduje, ally be 1 dorri a a. nglickylined vkdy2 jseln Dyla mal Ytti ti6v6eterri i gkly Pun idela

Ve stkedu, dne 21. kvetna 1941.

Ameridany uraIeti Ceske deti jen protO, ze byly chude a nemohly se tak pekne strojiti jako oni, rozhodla jsem se, to diem meho tivota bude, dokazati jinonarodovcrim, to Cesky narod je zrovna tak dobrY, vzdelanY a dokonaly jak kterYkoliv jiny narod na svete. A ponevadt vim, ze pokud my se budem za svoji fee neb svilj rravod stydeti, to neni mane aby si nas nekterY jinY narod vazil, proto se stale snatim naeemu lidu dokazati, to jen at my se naueime vatiti si sveho naroda a sve tedi, to jen tehda si nas jinonarodovci budou opravdu vatiti a budou nas pova'tovati za sobe rovne. Timto dopisem nagi debatu ukonduji, neb jsem poznala, ze i kdy statieku Barto gi nekdo dokate, ze jeho udeni neb nahledy jsou mylne, on to nedozna.

Proto, bude-li statidek • Barto g jegte psati, nebudu ji2 na jeho dopisy odpovidati.

Ano, pani Zazvorkova, byla jsem s Vami seznamena, ale ne u piitomnosti pani Kopeck& jak Vy pigete. Pani Wondra gova, Vas'mne piedstavila, jak si od Vas kupovala tu kytioku.

Pani P. P. Mikeska.

S pozdravem, Fort Worth, Texas.

Mill bratii, sestry a krajane!

Nage zabava minule nedele, konana, ye prospech odboje mistni odboekou S.A.C.T., se nam dobte vydafila i pies to, to nas stra gil degt' a hrozil vgechno pokazit. Deti; ktere byly na programu a bylo jich, myslim 12, ne-li vice, se svYch ukolu zbavily beze v gech nesnazi a.bezvadne pfednesly basnieky ku pocte matiekam, Cesky i anglicky, a nezapomely ani tu na gi starou matieku vlast. Deti nacvieila pi. Marie Paulova, za cot necht' pfijme na ge upfimne ardeene diky.

Nasledujici deti byly na programu: Jerry a Johnny Houtvieka, kteti pkednesli spoledne baseri "Maminka", cot se v gem libilo; Jerry a Emil Milan, dve Matusevichovi dceru gky piednesly basne a jedna tet zahrala na piano piseri "Prof jste tak matieko"; Ruby Tobola, Lidueka Hlasoya, Sonny Krupka, Frantieka Milan, Lidueka a Botenka Svitakovi, posledni tti byly v narodnich krojich, cot jim tak hezky slueelo. Tet jim veem dekujeme jakot i statence Gajdove, ktera, po celY Cas programu sedela na jevieti, neb byla jedna z tech nejstareich matieek pkitomnYch a deti jako byty basne ji samotne pkednaeely. Pied zahajenim programu mistni piedseda br. Jan Beeka pkivital veechny pkitomne a p. Ant. Tobola vysvetlil yYznam dne a nabadal, abychom nezapominali ani na tu ubohou matioku Vlast, ktera dnes tolik trpi. Na to cele shromatdeni povstalo a deti na jevigti zazpivaly americkou hymnu a po ukoneeni programu cele shromadeni zpivalo "Kde domov muj?" Na to byla veeefe a po ni tanec.

Dekujeme vgem kdot nas svou nav gtevou poctili i tern kdot nam jakYmkoliv zprisobem ku zdaru nagi zabavy dopomohli. Vgem hospodyrikam za pomoc do kuchyne, za ty krasne dorty, i dva beranky jsme dostali a par vy givanYch polgtaft, ktere nam darovala ses. Polanovich. A malem bych vynechala Sokola za proprijeeni sine. Vgem yam srdeene dekujem.

Br. Moudko, nezlobte se, ze to tak pi gu, ale posloucham hudbu z Temple, ktera, dnes tak pekne hraje, a pti torn chci toto napsat, aby to bylo pied tieti hodinou na pogte.

Nezapomerite na pfi gti nedeli 25. kvetna, kdy pkipada nage pravidelna schtze a bude se konat v Narodni sini ve 3 hodiny odpoledne. Tentokrat v gak mne nebude mono bYti pfitomnu, neb to odpoledne mail deti graduaeni slavnost.

Aloisie Beean, dop.

Vesmernost, Cis. 68., Nelsonville, Texas.

Cteni bratii a sestry!

Oznamuji yam, to v Cervnu budeme pokadat nasi schtzi prvni nedeli v 9 hodin dopoledne.

Tedy nezapomerite, prvni nedeli v Cervnu, ktera piipadne na 1. Cervna. Dostavte se v co nejveteim poetu, jest to Ctvrtletni schrize. S braB. W. Schiller, taj. trskStm pozdravem, Zakaznik — pan. — Sef: "Tolikrat jsem yam nt tikal, ze zakaznik ma Vtdycky pravdu! Co kikal ten pan, s nirrit jste se pied chvili hada?" Proilava: j:5te DIM podvothilki

Ve stfedu, dne 21. kvetna 1941.

JOSEF HAZR PISECKV'

Z TISI ROMAN

A znovu se rozplakavti, vytrhla z kapsy tdtek, aby setfela sizy. Za tatkem vyletelo z kapsy nekolik zchumlanYch papiru. Adjunkt je vial, ale nepovtiml si jich.

Tyna v rozpacich, se se tak pled adjunktem prozradila, odbehla ze svetnice.

Chvojka dlouho za ni pohligel. Hiava mu Oa kolem. Byl tedy opravdu naru give milovan. Bylo to pfec neco jineho, ne g u to klidne, fiche Anieky. Dlouho uvagoval. Chvilemi probudila se v nem nenvera. Snad piece Anna byla nevinWA. Snad Tyna mezi ne se postavila!

Vetla po delti dobe zase Katefina. Spatfila na zemi papirky a jala se je sbirati. Adjunkt chtel ji rick, komu patfi, ale v torn blYsklo mu cosi hlavou. "To je moje! Dejte to sem", porudil. A sotva osamotnel, chapal se jednoho papirku po druhem. Byly to snad nepatrne zapisky hospodafske, psane TYnou?

Nahle se zarazil. Dopis. ZmaekanY, jakoby hnevive, papir. Rozvinul jej, bylo to jeji pismo.

Poznaval dobie ty jemne a krasne tahy s ozdobnYmi versalkami. Psala Tyne. Se zatajenYm dechem Ceti: "Poznala jsem, ze jsi mne u Chvojky ptedetla a ge jsi ho dobyla. Pfeji ti ho ze srdce. Je to celkem pfec hodnY mu g, a kdybych nebyla pfesveddena, ge se k sobe nehodime, nebyla bych Ti ho jen tak bez pokusu boje pfenechala. Odpust' me uptifnnetti, chtela jsem vtak jen trochu Tebe potrestati a zaroven jeho, ze si proti mne kdys dovolil neslutnY Bert. lem by se z toho byla vyvinula opravdova zne.most. Dnes jsem rada, ge se stalo jinak. Setkala jsem se u tety hned prvni den s mladYm doktorem. Neni tak tvarnY jako Cvojka, ale — — No, viz piece, ge ma gena pohligeti k multi vzharu a ne jako na sobe rovna. A ja. u Chvojky skoro ani to nemohia, nebot' jeho povtechne vzdelani bylo pfec jen vice jen tak zvana, uhlazenost, jak jsme tomu fikaly ... " Dale Chvojka nedetl. Nett'astny dopis, po druhe jig hnevive zmadkan, letel zase na zem.

Tedy hfiekou byl! A je hlupakem, nevzdelancern, leda trochu obroutenYm! A tarn v Praze jig se nate' nejakY pan doktor! Inu ovtem, "pani doktorova", to zni jinak, ne g "pani spraycove.

Zarmoucen, zahanben a rozhnevan pohligel Chvojka na kus papiru na zemi le gici. Vetla Tyna. Byla nemalo ptekvapena, vidouc zase papir na zemi. Od slugky jig vedela, v ci ruce se byl dostal.

Skokem vydetene tygfice byla u Osudneho papirku a zmocnila se ho.

"Co je to, ge jste se tak polekala, sleeno?" vy zvidal Chvojka.

"Ach nic! Me zapisky!" odpovedela Tyna.

"Snad basne?"

"Chcete-li, tedy basne!" smala se nucene.

"Ale jsou tak nezdafene, se nezaslou gi neg toho!" A neg se adjunkt nada', skodila ke kamnum, v nichg se jig z ohledu na choral() zatapelo. Oteviela dvifka a vhodila papirky do ohne.

Chvojka se odmleel. Chvili na ni pohli gel zpytave, pak iekl: "Sledno TYninko, prosim, pojd'sem ke mne! — Tak! Ted' mi dejte ruku. fteknete mi, co ten list obsahoval? Ale pravdu! Nebyl to dopis od ni?"

Tyna sklopila odi. "Pofad jen ona!" zateptala vyeitave.

"Tedy opravdu od ni?"

"To jsem pfec neiekla!"

"Ale vase oei to prozradily! A prod jste jej spalila? Co psala? — Vzpomnela i na mne?"

"Ale ovtem, a jak! Odpust'te, bala jsem se yam ten list ukazati, aby vas nerozcilil. Vzkazuje vas pozdravovat, mluvi o vas jako o milem soudruhu, pkikazuje vas nekomu jinemu", zde Tyna sklopila oei, "a zda se, ge ona v Praze setkala se te g s nekYm jinYm!" "Anna ma tedy v Praze znamost?"

"Nezazlivejte ji! Myslim, e jen obnove,, ni g11441050: A jeji tetaq try Jo Of: fl11`t•!I''

VEST NIX "A o mne co — pite?"

"0 vas? — Jak jsem fekla. Zda, se, se nekladla na vec vahu! Odpust'te, vy jste tim sam trochu vinen. Ji odsuzovat nesmite!"

"Jsem sic nevzdelanY hlupak, mam jen trochu tak zvane uhlazenosti, ale vim, jak o ni souditi", vyhrkl adjunkt hnevive.

"Pro Boha, vy jste to eetl?" zdesila se Tyna..

"Ano, eetl, a dekuji Bohu, le se ted' koneene znam", kekl, trpce se usmivaje.

"Ne, ne, neverte ji! Je to hloupa, domftliva holka! Mysli o sobe buhvico! Hrala si s vami a ted' vas zradila. Byla vas nehodna, to — Chvojka udivene pohligel na devde.

"Ale vgdyt' pied chvili jste o ni tak pane mluvila!"

"Stydela jsem se za ni! Nechtela jsem vas rozeiliti vedomim, ge s vami hrala jen komedii a ge vas nyni odkazuje mne, ktera jsem proti ni jen hloupa, prosta divka!"

Tyna se rozplakala. Adjunkt chvili mleky na ni pohlizel. Rovnal si myltenky v hlave, je g se mu chtela rozskoditi.

"TYninko, sledno", kekl po chvilce pfemoten citem. "Vy jste dobre, tlechetne device! Nejen ge jste mi givot zachranila, ale abyste mi utetfila zarmutek, omlouvala jste i ji! Jak jsem varn kiivdil! Ale jette dne •-potlu ji jeji prsten zpet a vygadam si, aby vratila milj!"

Tyna se zarazila. To bylo nee° tak neoeekavaneho, ge zcela vypadla z naueene ulohy. "Jeji" prsten! Co by rekla Anna, kdyby dostala druhY prsten?

"Ne, ne, vy ji nesmite psati", vykfikla zdetene.

"Prod"? Chci videt, co mi napite! Nebojite se pfec, se jeji pismo bude mi nebezpeeno?"

Pismo! — To slovo, je g adjunktovi bezdelty vyklouzlo z fist, TYnu opet podesilo.

"Prod' chcete videt jeji pismo? Cog jste je nevide? Myslite, ge dopis byl — — — " Tyna neskondila. Sama se lekla toho slova. Ale bylo jig pozde.

"Dobke, nebudu ji tedy psati!" fekl adjunkt, jako by byl posledni slova pfeslechl. "Ale tento prsten nechci ji g miti na ruce. Dejte jej, prosim, zatim do meho stolku."

Tyna tak ueinila a Cvojka umdlen skies! do podutek.

"A nyni je to kouzlo prye, vid'?" stanula divka se zaticima ()alma nad nim. "To se jette mezi nas stavelo. A ted' jsi muj! Ano?" Chvojka pod garem tech oei kYvl hlavou.

Sklonila se k nemu a narugive ho libala.

"Pust', pust'! Dost, site zemru!" zateptal.

"Jsi unaven! Pajdu! Spi blaze!" a zafic ttestim odkvapila. Jette ode &di poslala mu rukou polibek.

Chvojka osamotnel. Nasilne zvedl se na logi a vztahnuv pest ke dveiim, zahrozil za Tynou.

"Lhafko, podvodnice!" vzkfikl. Pak klesl opet na loge a rozeilenim omdlel.

Tyna zajiste ani netutila, jak velice sobe v odich Chvojky. Jigjig byla by mohla zajasati nad viterstvim. Adjunkt rozhofeen, ge byl tak zrazen, byl by se nadobro odfekl vteho mytleni na Anioku. Ani stogy podezteni, ge je nejak klaman, v nem nebylo. Ale Tyna neprozketelnYm slovem podezteni to probudila.

Jednou vzniknuvti, nechtelo se jig adjunkta vzdati, ad sam se dosti pfemlouval. Zapomnel na ne, zapudil je, ale vgdy se zase vratilo.

Kdyby byla Tyna nedala se tak citem unesti, byla by najisto dosahla toho, ge by ji byl Chvojka vydal Aniedin prsten; pak mohla by vyrnoci teg vraceni jeho prstenu, o kterY se nyni Anidce bala psati, netroufajic si padelati pismo Chvojkovo, kdyg nemela po ruce pkikladu, jak by asi on list napsal.

Tyna ovtem myslila, ge Chvojka obdrgi svfij prsten zpet a ge bude vtemu nadobro konec hned tehdy, kdy Anne vratila prsten z jeho ruky uzmutY. Vtak divna, vec. Take Anna nedovedla se rozloueiti s darem sveho milence, jinak byla poVahy hrde. Nekolikrate ji g svlekala prsten s prstu, chtic jej vratiti, ale v gdy iekla si, ge k tomu poslednimu kroku je dost AC domlouvala si, jak v podobnem pfipade lido delaji, pfec nemohla se vzdati nadeje, ge jednou vec se nejak obrati a. vysve,t1i. On zajiste pemohl 13yIt' ovkm tilovn; nestalk, rof, RY10 d f: iuo ont* 11007:114)

Strana

V.

ji. Lai jig v povaze lidske, ge tak radi sebe ceriujeme. Anieka tedy take myslila a vefila, ge od to chvile, co Chvojka ji poznal, ji se zasnoubil, stala se frpina zmena v jeho povaze. Vgdyt' nejenge on o torn ujitt'oval, ona sama to pozorovala na kagdem kroku a ka gdem jeho slove.

A ted' by mela pfestat vefiti, ge bud' to vtecko byla pouha lehkova gna hra s jeho strany, nebo se pod vlivem jive na ni zapomnel? — Tu by musila vubec vzdati se vti viry v lidstvo, kdyby takovato zpronevera byla mogni.

TakovYmi mytlenkami Anieka tetila se ye svem zarmutku, zachovavajic si piece vgdy iiskru nadeje, ge bude zase vte dobke. 'Mk mela vedle toho i jinY lek, jen g ponekud ptsobil, neli zhojeni jeji bolesti, to aspon k tomu, zapominala, se nemela mnoho dasu mytlenkami svYmi se obirati.

XII. Pani Skuhrova, pkitedti s dcerou svou do Prahy, natla sestru ve stavu dosti povaglivem.

Nemoc i cela rozsahla domacnost pani radove vygadovala vtemogneho otetkeni a poskytovaly pine ruce prace. Pani ueitelova s Aniekou stfidaly se ye dne v noci, aby nemocna ani okamgik nebyla bez dohledu a obsiuhy. Vtak nemoc mela nad oeekavani tt'astnY a rychlY prubeh.

Jig za tYden po pfijezdu venkovskYch byla pani radova mimo nebezpeei. Zachovavani pfedpisa lekatskYch a svedomite opatrovani znadne k tomu pfispelo. Netajil se s tim doktor, mladY mug, ejng Anne prokazoval ftemo gnou pozornost, uznavala to i pani radova. " yam dvema", kikavala, berouc za ruku doktora Tilmu i Anieku, "jsem zavazana vdeenosti, ge jste mi givot zachranili! Jak se vam odmenhn?"

Doktor Tama byl mladY mu g, kterY teprve nedavno ukoneil sva studia a alt dosud pro horlive pohligeni do knih nikdy nevtimal si ani nejslienejtich tvali divek. Nyni pojednou setkal se s deveetem, jeg na net° ucinilo tak hlubokY dojem hned pfi prvnim spatteni, ge si ho vice nedovedl nevtimati.

Anieka chovala se k mlademu multi s jistou chivernosti, kterou jednak sta y lekafskY ka gdemu vnuka, jednak ka gdodenni setkavani se u loge nemocne tety vysvetlovalo. P1i tom ani ji nenapadlo mysliti na neho jinak, neg jako na muse, v jeho g rukou legi osud milovane tety.

Jinak pani radova! Ta hned od prvniho okamgiku, kdy nemoc jeji polevila, zadala se obirati oblibenYmi mytlenkami vtech gen a pfemitala o tom, ge by byl z obou mladYch lidicek znamenity parek. Pozorujic je, poznavala, ge mladY Mirth' venuje jeji neteii velice tetrnou pozornost a ona jemu ge rovnou merou "Ti dva jsou pro sebe jako stvoieni", iekla jednoho dne sestfe, kdyg se s ni nachazela o samote.

"Take me to ji g napadlo", vzdychla si pani uditelova, "ale bohu gel nebude z toho nic!"

"Prot by nebylo? 2e je ji doktor naklonen, vim jiste. A ona jemu asi teti. Sahnu jeAte dues obema na zub."

"Nediri toho, sestro! Nefekla jsem ti posud, tie Anna ma zarmutek, ac jsi to snad sama na ni pozorovati mohla!"

"Tutila jsem, ge si asi pfinesla z domova v srdci nejakou ranu, ale neptikladala jsem tomu vahy. Bude to asi nejaky takovY studentskY romanek z vagace, prvni laska, na kterou vgdy lehce zapominame, ac se nam prvni dni zda, ze ztraty nepte gijme!" Zkutena mett'anka usme.la se sebevedome, aby ukazala svou dutevni pievahu.

"Byla to sic, pokud vim, Annina prvni laska, ale romanek to nebyl, ani obyeejna studentska ferialni kratochvile. — Anna pokladala se jig zcela va gne za nevestu mladeho Atednika na panstvi!"

"Nu, a co se stalo s nim?"

Pani ueitelova, vypovedela kratkYmi slovy, co povedet mohla. Radova se nad tim zamyslila.

"To je ovtem mrzute! Vidis, ja, ji g se tak docela oddala sve mytlence, ge z Anny a doktora bude parek a ge jim po sve smrti odkatiu vAecko sve jmeni. Nemam neg tebe a ji a ted' jeho, jemug jsem zavazana vdeenosti, ge mi givot zachoval!" "use, neni tfeN, se ukvopiti ani VZd'Oti se Paoi .qitelova TantOnlo

Strana 10. tak, jak se vyvinou! Utnavam, k doktor je roztomilY elovek a nebyla by mi ta vec nikterak proti mysli. Tteba ovkm dekati, at Anna zapomene na toho druheho — Chvojku!"

"Nu, ja se s dekanim nespokojim. Jsem zvyklajednati rychle a rozhodne. Osud, jen mne zbavil mute a postavil dosti brzy samotnu do sveta, vyudil mne raznosti. Ostatne, vet mi, jako na jed path protijed, tak vyhoji se nejlepe nat'astna laska laskou vSt'astnou."

"Jen abys spechem vec nepokazila a abys v Anne nevzbudila zbytednY odpor proti doktorovi!"

"Toho se neboj! Myslim, ze tadne device nezanevke na mladeho, sluAneho eloveka proto, kdy se dovi, te jest mu naklonen a te by ji chtel udoktorovou!" ciniti "Kladeg ptilis velikou vahu na titul a zaopatteni. Nemluvim tak, protote je to ma dcera, ale — Anna skuteene neni jen tak obydejne device — " "Ah, obyeejne — neobyeejne! V tom ohiedu jsme si vgecky podobny. A vet mi, te katde devee zapomene na mute, jen si je vziti nechce, pozna-li jineho, jen nad neho vynika a nadto jate chce se tenit! — Doufam ovkm, te Anna se s tim adjunktem pri1iA daleko nespustila, k maze bez nasledkil rortrhat posledni pouta, jet ji k nernu posud vazala."

"0 torn jsem ja pkesveddena" tekla matka skoro uratene.

"Nu, tedy jen nech mne dale se starati!"

Pani radova skuteene stela v slovu a starala se dale, aby v srdci sve netete roznitila a ykelefSi city pro mladeho mute, jehot si ona sama tak oblibila.

"Poslyg, Anieko," zaeala jednou rozhovor, kdy byla s neteti o samote. "Co soudi g o naAem Anna pohledla na ni klidne a po kratiekern ptemfgeni odpovedela: "Ze ti zachranil tivot a te je na svou kratkou praxi jit velmi dobrYm lekatem!"

"To je zpropadene mato. A ani do rozpakit neptijde," myslila si teta. "A vice nic?" tekla nahlas, pohlitejic zpytave na devde.

"Co vice? — Ze je milt a vzdelanY elovek", odvetila Anieka jegte zcela klidne.

"To si myslim, to je to mill elovek. A zda se mi, ae take jemu je /tad° tuze s tem a vYznamnYm pohledem tekla teta.

Nyni ovkm Anna zardela se a sklopila-odi.

"Nemyslela jsem na to a bylo by mi to jen lito, kdyby podobn y mySlenky v jeho hlave se zrodily!"

"Prosim te, devde! Bylo by ji to lito! Katda jina by to jit vedela, te mu neni lhostejna a byla by tim gt'astna. Jeho zevnejkk, postaveni, povaha — to fgecko dohromady tvoti neco, mu se Mid "dobra partie" a pkipoete-li se k tomu je‘Ste, te te ma patrne rad — " "Schazi jegte neco, te totit ja jeho nemam radar tekla Anna, nutic se do tertu. "Totit, abych tekla pravdu: mam ho rada, ale jen asi tak jako bratra, strYce nebo neco podobneho!

Ale to pkec neni laska ke vdavani?"

"To se jit sama dostavi, jakmile jen zadneg na vdavky mysliti!"

"Ale ja, na ne myslit nechci!" vzdorovitYm tertem branila se Anna.

"Naopak! Ty na ne mysli pokad, jente mysli na nekoho, kdo toho neni hoden!" tekla teta vatne.

"Jakte? Vy vite? A kdo yam to prozradil?" vydesila se Anna.

"Nu, nu, neboj se! Ja doktorovi nic nepovim", smala se teta, jet v pohnuti deveete videla jen starost o to, aby nova zenith nedovedel se o existenci tenicha prvniho.

Uratena a zarmoucena odpovedela divka: "Naopak, myslite-li, te je mi doktor naklonen, pak mu to prave keknete! A keknete mu tee, te nikdy nezapomenu na svou prvni lasku a na to, kterak jsem byla zklamana v nejsvetejS'ich svYch citech!"

"Ach, to je mi tuze romanticke a hloupe", smala se teta. "Sleeinka setkala se poprve v tivote s hloupYm venkovskYm hrdopftlem a 2e jim byla oklamana, chce snad ted' do klaStera, ne?"

"Nechci do klaAtera a take jsem o torn nemluvila. Ale tolik vim, te si jiz nevezmu ani

VESTMIC Chvojku, kterY mne nechce, ani koho jineho, kdo by mne snad chtel!"

Hlas Annieky znel tak rozhodne a pH tom klidne, svedde o pkekonane jit bouti vnittni a o rozhodnutem boji, te teta velice znepokojena na ni pohledla, aby videla, je-li to skuteene odhodlani, di zda snad device ptemohlo a zopomnelo svou lasku do te miry, te mohlo o ni jit tak lhostejne mluviti.

"Nu, vidiS, to je jen moudre, te jsi jit na toho Chvojku ptestala myslit!" pochvalila netet a chtela zatim zaboeiti fedi v jinY mien Ale prave touto svou poznamkou zpilsobila, te nasilne pfemahana bolest u divky propukla pinou silou. Aniaka, jet dosud stateone se branila citu, s pladem vrhla se k tete a zabokivSi hlavu do petin, hlasite vzlykala.

"Pro Pana Boha! To je detinska osoba! Takhle se mi tu rozplaee a pro nic za nic!" hotekovala teta. "Dite, pkestaft, sic mne rozeilik zabijeg!"

Toto napothenuti ovgem neminulo se ifeinkern. Anna ptemohla sve pohnuti, osu gila oei a klidnejSim hlasem opet zahovokila. "Odpust'te, tetieko, ale tak mne to dnes chytilo za srdce, te jsem se nemohla ubraniti! — Jak vy tak podivne na svet pohlitite!"

"Jen tak, mile dite, jak toho zasluhuje! Jsem zkukna osoba, poznala jsem lidi trochu a tak vim, co v nich yeti. A podle toho, jak se ten tvilj Chvojka k tobe zachoval, mohu ptec posouditi, te to neni elovek, kterY by te ueinil At'astnou!"

"Neodsuzujte ho, tetieko, kdot vi, co se mezi nas postavilo! Znarn Chvojku, vim, jak nyni jest a proto nemohu \refit, te by dovedl takto ke mne jednati! Neuvekim take, pokud se nepkesvedeim!"

"Nut dobte! Pkesvedeime se tedy", svolovala teta. "Ptestaneme zatim mluviti o Chvojkovi i Tfirnovi a ponechame vSe tak, jak osud ptinese.

At se trochu pozdravim, pojedu s tebou do LaAt'ovieek a pak se pokusim rozmotati to ptedivo intrik, jet vas rozloueilo."

Uplynulo nekolik nedel od te chvile, kdy Anieka s matkou ptijely do Prahy k tete. Pani telova, kdy nebezpeei pominulo, vratila se zase domt, ponechav gi v Praze dceru, aby byla tete okttovatelkou a pomocnici. Bylo Oak umluveno, te jakmile zdravotni sta y pani radove tom udovoli, ptijedou obe do LaAt'ovieek.

Razna teta, jet mezi etykma °alma vyzvedela jiz od doktora jeho tajemstvi, povedela mu o prvni lasce Aniely a poradila mu, aby zatim nehnal Utokem. Vidouc, te laska netete jeji velice hluboko zakotvena jest v srdci diveim, a jsouc ji vtele naklonena, nechtela teta obetovati Annu sve oblibene mySlence sriatku s doktorem Turnou. Uminila si (Hive sama poznati Chvojku a yyzvedeti od neho, prod' zpronevekil se sve lasce.

Ostatne byla teta priliA zkukna a prozirava tena. Ad at dosud nemnoho se znala s pani spravcovou a TYnou, s nimit za s yYch na.Ygtev u ueitelft sotva nekolikrate byla mluvila, piece prohledla je dost. A tak i v ni vzniklo podezteni, te Chvojka i Anna stall se obetmi nejake tenske pletichy.

Jake to byly pletichy a pokud byl i Chvojka vinen, toho chtela se teta dopatrati v Lakovidkach. Proto take horlive einila ptipravy k odjezdu, aby hned v prvni den, kdy dostane doktorovo dovoleni, mohla s neteti svou na cestu se vydati.

Aniece byla tato horlivost stare pani velikou fitechou. Znovu derpala z ni node% 2e se koneene vyjasni jeji poorer k Chvojkovi. Ona sama byla by za tivY svet nechtela udiniti nejakY krok k opetnemu sbliteni s nevernYm milencem, ale cot bylo ji po tom, co podnika teta bez jejiho vedomi? Tak te gla samu sebe, kdy jeji hrdost vzpirala se my glence, te by mohla dovedeti se, te Chvojka opravdu a o svobodne rah provtdy od ni upustil.

Mezitim co v Praze Anidka trapila i te gla se myg lenkami na neho a co teta radova ptipravovala si v duchu mravoudne kezani, kterYm chtela na Chvojku pusobiti, nachazel se on ubotak v ktitovem ohni mezi eleny rodiny spra y -covy.

TYna tusila, te nyni, kdy jit adjunkt sinei vychazeti do zahrady, hrozilo ji nebezpeei. Ne-

Ve stkedu, dne 21. kvetna 1941. mohla ho piled po celY den sama pozorovati, aniz ho nekjim jinni stketiti. A jak snadno se mohl dostati nahodou do hovoru s panem uoitelem.

Bylo tedy nutno uspig iti jednani s Chvojkou, totit dohnati ho k tomu, aby ye vgi forme potadal o jeji ruku, a tak nadobro aby strhany byly stare jeho zavazky s Anidkou. To uznavala tee pani spravcova, jet byla vlastnim pilvodcem cele te intriky a spravce sam dal se snadno pkesvedeit, k je jeho otcovskou povinnosti, aby zakroeil, kdy se jedna o blaho jeho ditete.

A tak tedictihodna ta trojice hnala Atokem na ubohe, druhdy yznetlive srdce Chvojkovo.

Byla to dosti tetka Aloha, Wig , net si myslila Tyna, jet po posledni komedii, kterou sehrala s domnelYm listem Anieky, jasala jit nad dobytYm viterstvim. Chvojka, jen jitjit poeinal vit & . ni rozplYvati se netnosti a vdeenosti, byl pojednou jakoby vymenen. A TYna nemela ani tukni, co mohlo bYti pkieinou teto neptiznive zmeny, ad se o torn s matkou dlouho radila a jit nekolikrate katde slovo, jet byla s Chvojkou mluvila, ji zopakovala.

Jednoho dne — byl to jeden z poslednich krasnych dnit podzimku — citil adjunkt jit tolik sily, te mohl, provazen starou Katetinou, sejiti dolU do spravcovic zahrady.

Sotvate se usadil v besidce, pkibehla TYna. Dovedela se, '2e ptdeek vyletel, teprve kdy videla ho Wee kraeeti po dvote. "(5, vy 21Y, neposlugny dloveee", obokila se na adjunkta s vYeitkou vkcka rozpalena spechem i leknutim. "Vtdyt' yam doktor jegte pied nekolika dny tekl, te tak brzy nesmite yen!"

"Ano, ale to bylo prahanebne poeasi", branil se Chvojka s fismevem, nemoha odolati pki tak horlive peel a strachu o ejho zdravi. "A dnes je zde tak krasne, to mi to zajiste neu8kodi!"

"Dobte! Chvilku tedy dovolim, ale dlouho ne!

Za phi hodiny jsem zde pro vas, a musite doma", rozkazovala TYna. "Je jit dosti chladno!"

"Lepe bude, zustanete-li zde u mne a dovolite-li celou hodinu. Vak tvatiely sviti a hteji tak, te pki pohledu na ne zapominam, ze je jit jesen!" — Ve Chvojkovi probudil se start galanthomme.

"Jdete, vy oSklivY lichotniku", karala ho TYna ,ac by byla ratio zajasala nad obratem, kterY hovor bral. "Jd yam jia nikdy vice neuvekim!

Pamatujete se tehdy — tam?" — TYna, zardivoile se, ukazala rukou v ono misto, kde ji byl adjunkt pked easem poprve 'Septa]. slova lasky.

"Ted' vy jste zla! Vyeitate! Myslil jsem, te jste jit da,vno zapomnela!"

"Takoveho neco device nikdy nezapomene!" odvetila trudne TYna, sklanejic hlavu. "Ach, snad ano, ale ja ne!" A skloniv gi hlavu.

"Ach, jinx snad ano, ale ja ne!" A skloniv gi hlavu do rukou, rozplakala se.

"TYninko, sleeno TYno, prod pladete tak najednou", chlacholil ji Chvojka znepokojen a rozeilen tenskYm pladem.

"Ah, nic! Neni to nic", zasmala se na neho skrze slzy. "Jsem jen trochu rozeilena, nervosni! Pochopujete pfec. — Melo jsem trochu strachu o vas, vy zlY eloveee. A pak — napadlo me, te ted' se brzy odstehujete do sveho pokoje a ae-- " "Nute, co jste nedopovedela?"

"Nic, nic! — Hloupost! — Chtela jsem tici, te mi zase bude dlouhe, chvile doma. Ji2 jsem tomu tak uvykla, te bych se chtela dati k milosrdnYm sestram!" nutila se do smichu.

Chvojka byl dojat. Vzpompel si ha vkcku tu netnou pozornost, kterou mu Tina po eas jeho nemoci venovala. Oei jeho zajisktily, jit vztahl ruku k Tyne, jiz byl by snad tekl rozhodne slo vo, ale v torn vzpomnel na ono hnusne podezteni, jet v nem nedavno bylo vzniklo.

"Po celY tivot sviij nezapomenu, jak jste se pro mne obetovala", tekl tile.

Bylo dobte pro Chvojku, ae prive v torn okamtiku vchazeli do zahrady jaksi slavnostne pan spravce se tenou. A dobte bylo, ze si zleho, jizliveho pohledu, jakYm ptemekila TYna sve rodiee. V torn okamtiku nebylo dasu o tom uvatovat, ale oSkliveho dojmu toho nemohl se Chvojka zhostiti, takte stateene odolal Utoku spojenYch tki stran.

(Pokratov(Int).

Ve stfedu, dne 21. kvetna 1941.

NALET. (Pokraeovani se strany 4.) ku. General nebo admiral s rismevem polehni hrdinovi a lepe dcefi.

Ve skutednosti to je ovgem fipine jine. Misto lepe dcery actmiralovy je v operadni mistnosti tlustY meteorolog, kterY naleva z velke thermosky eaj. Velitel perute me, radost, ze jeho kutata se sjitdeji domil, ale moc toho netekne, tak nanejvYg "No tak, jaky to bylo?" A ovgem take nestadi het, to ell byl zasaten. To musime projit ktitovYm ykslechem zpravodajskeho dristojnika ktery je jakousi ztelesnenou skepsi.

Zatim je u neho Ana posadka a my sedime na stole a sta yame se najednou hrozne povidavYmi. Jeden mluvi Pres druheho. Vdera noci zatitky vgech bledly proti tomu, co se stalo jedne nagi posadce, jit veli dlouhY morayskY Slovak. Jejich letoun byl zasaten asi 35 sttepinami, od kormidla po vrtule a jejich navigator mel temet romanove gtesti. Zdvihl se od navigadniho stolku, aby gel doptedu k ciliei.

Byl tam minutu, kdyt tri stkepiny proletly trupem a napino trefily navigaeni stolek. Jedna ze sttepin zristala letet v zasu yce stolu. DotyenY navigator ma jenom velmi main vlasfi, ale ty se mu musily zjetit hrezou, kdyt se vratil k svemu stolku a vial, co se stalo.

Neubliiime kufeti, ale . .

Po vYslechu je pozdni vedete v jidelne. V gechny posaciky se vratily a veseli je vgeobeene.

KatdY ma wizen a hasi ji, jak nejepe dovede, pivem. Je nam vgem pfijemne a jaksi se nam nechce do postele. Ja jsem si-dnes rano lehl at v 5 hodin a jegte jsem dlouho nemohl usnout. Ugi mne dosud zalehaly hukotem motorri a kdyti jsem zavtel odi, videl jsem mosaiku palby, svetlometri a ohriri nad Kolinem.

2e mate jegte dve otazky? Jak se mne ma prate libi? Chtel jsem bYti pilotem, ale fekli mi, to jsem prilig start. Vpravil jsem se ua do sve filohy pomerne je gte statneho dedeeka a konec koncri, prazi mam zajimavou. Bez navigatora tam nedoleti a navigator bombarduje. Je piece jen take dfiletitYm Menem posadky. Co pH bombardovani citim? Celkem nic, na to je pozornost prilis upjata na to, aby se bombardovalo spravne a pfesne. V geho vgudy je- to s narni tak: Jsme to v gichni povah holubieich a neublitime kuteti. Ale kdyt jde o /*ince, vgichni radi delame vyjimku. To pak plati to stare: "Hr, na ne".

G. Dallas, Texas.

Mill etenati Vestniku!

Dnes pigi za gkolni vYbor Ceske prazdninove gkoly.

Brzo nastanou detem prazdniny. V rote 1939-40 podafilo se nam ziskat schopneho, u deti oblibeneho ueitele ee gtiny, pana Jaroslava t' ivneho z Austinu. V Toni si ptivez1 s sebou i svoji milou maminku, ktera mu statedne pomahala, a deti i dospeli si ji velmi oblibili.

Kdyt gkolni vYbor uzaviral svoji bilanci po rispegne 6 tydenni gkole, zajistili jsme si p. Jar. ivneho i na letogni prazdninovou Akolu, a on slibil nam, to bude-li mu motno, rad zase k nam pitede Vgak !lady v dubnu psala mne pi. M. 2ivekali jsme se synem zpravu z University z Iowa City, pige. VCera zprava dogla. Syn pojede hned po ukoneeni gkoly zde v Austin, do Iowa University, dodelat jeho doktorat.

Zprava ta nas moc nepote gila, melt jsme zato, ze marne o dobreho ueitele postarano. Ale throven pfejeme panu tivriemu, aby s rispechem dogel svebo cile. Jak jsme seznali, p. L. je ye svYch potfebach a tutbach skromnY, tije jednoduge a proto take snadno vytouteneho cue dosahne.

Bylo nam nutno poohlednout se po novem ueiteli. Nahoda svedla br. p. Nesudu (Mena vYboru) v East Bernard s panem L. L. Hrneltem, ueitelem de gtiny na tamnej gi gkole. Navazal se mnou pisemnY styk, podane podminky pfijmul a ptijede k nam ueit Ceskou gkolu, 12, 6ervna, a 16. tervna by zadal vytidovat, Ne-

VESTNfK znam p. Hrneite osobne, proto nemohu dosud o nem nic psati,• pevne doufam, ze bude dobrYm uditelem vagich deti, a te si ho oblibi zrovna tak jako pana Zivneho.

Prosim jmenem tkolniho vYboru vgechny rodiee, aby sve ditky prihlasili u Meru) vYboru, kteti jsou: Br. W. Nesuda, za tad Jaro 130, br. J. Marek a pi. Koriakovska, ta, fad Pokrok Cis. 84, br. B. Pkevratil a M. Jurtik, za Jednotu Sokol 2iika, B. Valdikova, za Kroutek teskYch Zen. Vyudovat se bude v Sokolovne, na Carl st., od 8:30 rano do 12 hod. v poledne.

Rano neni tak horko a pak maji deti odpoledne vyhratene ke s yYm dec. hram. Vederni gkola bude die dohodnuti, pro ty, jet ve dne pracuji a radi by se eesky &ill. Nage dve pi. Ameridanky, ktere v Toni navgtevovaly eeskou gkolu, ratty tam chodily, a hodne se naueily, budou opet chodit. Je to pi. Lili Rotrekova a Mari Anne Nesudova a k nim letos ptibude pi. Dugkova a snad i Axle; to nam nastavajiei eas ukate.

Skola, to je takova urodna gtepnice, v nit ueitel vAtepuje mladeti hlavne psani a eteni, zpev a historii jazyka eeskeho. =clad povgechneho vzdelani davaji ov gem nagim detem gkoly mistni, anglicke.

Je mne lito yam oznamit, te do pfedu oznamovand Akademie na den 25. kvetna, nebude se potadat. Sdeluji nam tak vedouci evident, ze opravou Sokolovny zanedbali hodne evident, ponevadt jsou to potad jedni a ti sami, co pracuji na oprave i eviet. Dle stareho ptislovi vite, te dveme. pant= nelze sloutit.

Po dohode se cvieenci z Ennis rozhodli se, te Akademii nacviet spoleene a provedou ji v mesici eervnu.

Jak je yam vgem etenatrim oechoslovala i Vestniku znamo z pera pi. Zazvorkove z -Ennis (bYvalYch Dallasakri), sezvala si pi. Zazvorkove, sve pfatele pracovniky S.A.C.T. k spoleenemu obeclu, ktery bude u nes v Sokolovne dne 25. kvetna. Pi. Z. 'dint velke ptipravy, a kdo zna jeji nenapodobitelnou poho7 stinost, rad jeji pozvani ptijme a phjede. Prosim vas jmenem jejim, nezklamte ji a dostavte se v hojnem poetu. Pi. Zazvorkova tento obed podava, s eeskou uptimnosti na vzpominku jejiho sem ptijeti ze stare vlasti pied 30 lety. tdel tent() glechetnY bude svetit prostfedky a vynese z ruene zhotovenYch veci tenskYmi kroutky peknY finandni vYtetek pokladne S.A.C.T. Ale i vy, jent jste se na praci te nepodileli, jste stejne upfimne zvani..

A abychom vas za pobaveni Akademie odgkodnili, potadali jsme dramatickY kroutek EnniskYch sokolskYch ochotnikri, aby nam pfigli poho.stinne zahrat jejich posledne nacvidene divadlo, ktere pro velke de gte bylo u nich velmi slabd navgtivene. Co to O. prate kus vybrat, nacvieit, z ylagtb na venkove, kde ph degtivem poeasi tetko se na zkou gky chodi.

Nazev kusu je: "Z milosti na vlastnim grunte", obraz ze tivota, cot yam oznamka ye Vestniku prozradi. Divadlo ridi br. Wesley LatnovskY. Knitku jsem vribec nevidela, nemohu tedy nic psati z deje. Main v gak smele ygechny ubezpedit, te se yam divadlo bude bit. — Musim yam oznamit zmenu zadatku.

Z ohledu na hosti z jinYch osad, kteti mnozi musi nastoupit dtive zpatedni cestu k domovu, bude zadatek divadla pfesne ye 4 hod. odpoledne. Proto milovnici divadla prosim, byste se v hojnem podtu dostavili na Cas a hojnou svoji navgtevou dokazali enniskYm hercem, to si jejich ob8tavosti vatite. Veder bude taneent zehava ph hudbe Macove, a kuchyri bude jako vtdy, dobte zasobena i nalevna. 'regime se na vgecky cizi i domaci nivgtevniky.

Srdeene etenate zdravi, Botena Valdikova.

Fort Fairfield, Me. — Dva palce nove napadMho snehu zahnaly pekne, jako by jit letni poeast ze severni east okresu Arrostock. Snih napadl a hrozi, to jarni vysazovani bramborri bude zpozden0. Mat Maine my osin' hiavn0 61/m1 brambory,

Strana 11.

Rosebud ,Texas.

Mili krajane!

V techto dnech jsem obdrtela dopis z Anglie. Jak vain znamo, na podzim jsme odstut odeslali gatstvo a knihy; do jedne knihy jsem prilozila svoji adresu s poznamkou, by phjemce, motno-li, laskave odepsal a tedy ut se tak stalo. ZminenY dobrovolnik je od Brna..

Dekuje vgem za vgeeko, co pro no einime, a, ptiklada dopis, kterY mam odeslat jeho tene„ ktera bydli u Brna. Dopis je kratkY, ale odesilatel slibuje,. 'tie bude psati vice.

Pani Vlasta Chernoska pi ge, to budou mitt. v Houstone bazar. My zde ve strednim Texasu tet bychom melt nee° udelat, v gichni dohromady, je to tak lepe. Jakmile se rozletime„ pak nedela taden nic.

Pozdravujeme odsud Monsignora Oldficha Zlamala. Radi vzpominame na Va.& vlasteneckou tee, kterou jste mel v Cameron.

Milt pfatele, velice mne te gi, te yam mohu techto par tadkfl napsat, ie ta zasilka dogla na prave misto, neb jsem sly gela rezne poznamky, co v gecko se s ni mohlo stati.

Tak, mile sesttioky a etenatky, pi g te, co bychom mohly dobreho vykonat.

S pozdravem Anetka Skupinova.

Fort Worth, Texas.

Ctene, redakce, mill etenati a pfatele!

Zase mezi vas jdu s paru taelky podati yam zderti zpravy. Z na ygtevy z Temple jsme se navratili v pondeli ye tri hodiny odpoledne, ale museli jsme odjeti s nedodelanou veci pro nedostaveni se cele rodiny a za druhe, de gtive poeast nam pokazilo brani rodinneho obrazku, ttebas se nam tam sjelo kolem 40, ale je gte devet schazelo. Spoledne jsme se tam pobavili po ehutnem obede spoleene jsme si zazpivali americkou a deskou hymnu a potom gvakr Joe Mucha nam vyhraval starodavne pisnieky na harmoniku a ph torn vgem i velke, bedidka peniveho se vyprazdnila. To fotografovani muselo byti odloteno na neureitY eas.

Pfedminule pondell veeer v gichni delnici 4. precinktu a jejich rodiny byli na rybove yeeeti v campu v Dido. Jisty eloyek, ktery rybatske chaty u vody vlastni, daroval pro tuto veeeti sto Tiber ryb a rrizne jine veci, ktere k vedefi patak te se vgichni najedli do sytosti.

Dnes v nedeli dasne rano se vydali na cestu do Temple, Tex. mladi mantele Edwin Mikeskovi, kteti vstoupili do stavu mantelskeho a dnes veder, totit v nedeli cela, jeho rodina a pfatele maji uspotadati velkou taneeni veselku v sini T. T. S efoika. MladYm mantelem ptejeme spokojeneho spolutiti.

Komu neni znamo, Edwin Mikeska jeSt domovnikem zdejti Narodni sine a horlivYm pracovnikem v teto mistnosti, kde se o rrizne podniky stars, jet se v teto mistnosti potadaji.

Udavam nektera jrnena student-CI, o nicht vim, te budou graduovati: Marie Krupka, Florine Vitasek, Lillie Hlas, Ruby Tobola, Lucille Vitek a sleena Pokludova. D ye kartky jsme obdrteli z Killeen, Tex. Tam take d ye Ceske holky graduovaly a to dcery moji sestry, Lillie a Agnes Tomagtik.

Na vedomi sokolskYm Menem, te pravidelna sokoiska schrize se kona ve etvrtek weer 22. kvetna.

Na vedomi zdej gim i vzdalenej gim krajanfun, aby ut dnes pomY gleli o zvoleni si do ritadu dobreho texaskeho eloveka za senatora. Volebni den bude v sobotu 28. Cervna.

Koneim s pozdravem a 'zristavain va ge vgeobecna dopisovatelka, Millie Polagek.

Groton, Conn. — Spolednost Electric Boat Co., ktera stavi ponorky pro valeene lod'stvo Spoj. State, vyvesila vyhla gky, te rozmluvy mezi jejimi 5,000 zamestnanci musi byti naptigte vedeny toliko v anglickem jazyku. Mluvei spoleenosti sdelil s kteti se tazali na phCinu tohoto natizeni, to sprava podniku v posledni dobe obdrtela hojne stitnosti, to nekteti ze zamestnancri j inonarodniho privodu rozmlouvaji meg i 6000-14 )re matetskYen Neri,

VESTNiK

Strana 12.

.

0 -031 Slovemkt

jr-77

j

rfedai Organ Slovanske Podpornjiai Jednoty l3tatti Texas.

Offieial Organ of Slavonia Benevolent Am* elation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUOKA—BDITO1 Vydavxtete — Publishers eRCHOSLOvIK PUBL. CO., West, Texas Pkedplatne $1.50 roene. Do stare vlasti $3.00 Subscription $1.50 a year in advance.

Europe $3.00 a year.

Kmeny &dreg sasilaji as do Klavni Cfadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Velskere dopiay, pfedplatne, oznamky, budlei adresovAny na VIstnik. West, Texas Ticks* has the largest circulation o 1st3 Czechoslovak Weekly in South.

Slavnost y e Fayetteville se vydafila. V pondeli dostali jsme telefonickou zpravu, die nix siavnost Klubu Zen y e Fayetteville — Konej svoji povinnost — pokadand za freelem osiaveni dohotoveni nove budovy, jiz na g e Hlavni Ufadovna pronajala pro paikebne kancelatske mistnosti, meg a oeekavanY fispech. Aekoli opozdend poini prate vyZadala si min. tYdne napeti sil a z toho Unavu pracovnikil, navgteva nedelni oslavy byla slu gna, mimo zastupcti okolnich i vzdalenejSich tadft, hojneho poetu osadnikti byli tu dobke zastoupeni take jinonarodovci. Nag ptedseda bratr C. H. ChernoskY mel velmi pkipadnY proslov v anglietine a na to bratrskYm tonem se nesouci v matekgtine. fteditelskS7 sbor zastoupen byl nekolika eleny, Ukednici HI. R. a2 na dva neastnili se zdatile oslavy, o nix nam nekterY ptitomnY spolubratr pods zpravu do eisla pkigtiho. tsporne bondy U. S. jsou zavazkem vlady Soustati. Jejich prodej zapoeal 1. biezna 1935 a 2,500,000 americkych multi a Zen ulo g ilo do techto band' ai dosud .jejich fispory v eelkove sume $3,750,000,000 (tii a tii etvrte bilionu dolama). Leto g iho 1. bfezna tyto tisporne bondy melyhodnotupeti bilionu ctolarit.

Amerieti techoslovaci Texasu nikdy nezklamali a nezklamou ani dnes. Neni zapotkebi pominati lojal i tu na g eho lidu y e svetove valce, kdy postavili jsme se sliorne do fad odboje a zaroveri pinili jsme povinnosti vadi na g i nove vlasti ochotnYm zakupovanim bondil Svobody, podporou Amer. Cerveneho KM& a pod. Dne g g i chmurnYch ftdobi-nisvetoa,siutejhor valky svetove, dnes Hitler podmanil malem celou Evropu a nacisticke hordy ohro2uji J3ritanii v Africe i Male Asii. Americky lid prostkednejvetgi nictvim kongresu projevil svoji pomoci Anglie, na g e vlastni obrana budovana je v metitku obrovskem a k temto Ukolftm je zapottebi penez, ohromnYch penez, jeZ vlada snali se opatkiti rozprodejem bondti Obrany.

Nade g el eas, kdy musime opet prokazat, 2e jsme dobrYmi americkYmi obrany v kaldem smeru, stojime za presidentem Rooseveltem, jsme ochotni pomahati financovat postaditelnou obranu vlastni zeme a .pkispivat na pomoc ohroZenYm demokraciim. Vlada vybizi verne obeany, aby upottebili svoje nspory ke kupovani bond' Obrany, za ne2 ruci nejen spolkova viada, nYbr2 stotkicet milionfr lidu Spoj. Statti.

Bondy pro na g lid nejvhodnegi jsou v serii E a to v eerie 25, 50, 100, 500 a 1,000 dolarii. Ponesou 2.9 procenta firoku merle, jsou ptilletne zuroditelne a dozrale za deset mk'. Bond nominalni hodnoty $25 lze koupiti za $18.75 hotove, $37.50 koupi bond pad.esati dolarovY, za $75 hotove dostanete stodolarovS 7 bond, $375.00 ulo ?L'enych do bondu pit es , 10 let hotove p0 set a sums, $750.00 vynese v • .&1 ai8e &18t tisie dolar& Bandy Obrany j.6011 g 1 trt iny, 17 dob6

dni mono je u vladnich kancelaii neb pogt zpenUit, nemohou byti pfeneseny na kohokoliv jineho dill pfi koupi ku pf. $25 bondu nechat tento registrovati na svoje jmeno nebo na svoje a va gi mantelky anebo na svoje jmeno a jednoho dedice. Bond nemiftete nechat poz• ete po deji pfenesti na nekoho jineho, ale mil Z uplynuti 60 dnil kdykoliv ho vymeniti za hotoy e. 6im del g i dobu si ho podrkte, tim bude jeho cena vetgi a po deseti letech za ulntenYch $18.75 dostanete dvacetpet dolaril. Neeekejme a neodkladejme s ulotenim s y Ych uspor do nejlepg ich a nejbezpeenej g ich bon' na svete — BonObrany.

Bondy Obrany zarueeny jsou vladou SpojenYch State, ktera, je vizana vyplatit jejich nominalni hodnotu i vzeglY tirok.

Rodi se solidarita evropskych nfirodil Dosavadni viterstvi barbarskYch podmanitelri byla celkove snadne, a plispivala k nim nemalou merou zrada a rozvraceni kakieho naroda podvratnou einnosti nacistickYch propagandist'„ podplacenYch vyvrhelii vlastniho lidu pied HitlerovYm napadenim. Arcilotr vitezi proto, Ze ma, dokonalejk strojovou vYzbroj neZ jeho odprirci a Ze je mu umoZneno, aby ji soustfedil k mocnemu fideru na pornerne kratke fronts, kde v g echno se k naporu ptipravuje po mesice. Hitler po cele roky shromaZd'oval tanky a letadla, zatim co jeho odprirci si libovali v sladke neeinnosti, domnivajice se, 2e se snad chysta na Rusko. Nemecke viterstvi na Balkane pfineslo zklamani v demokratickem svete, ne Z • politicks drisledky budou z tohoto nesporne dalekosahle.

Vojenske, porakta Francie probudila Britanii, kde byl smeten start reakcionafskY politick rekm, nezdar spojenct na Balkane ukazal v pravy das nacisticke nebezpedi v cele jeho velikosti — zejmena na gi Americe. Demokraticke Spoj. Staty dopustily by se osudne chyby, jestlfZe by se daly svesti k podceriovani germanskeho valeeneho stroje, jeho nejudinnejAi zbrani nejsou jen tanky a aeroplany, ale fale g na propaganda, zavr2r itelne psani jistYch easopisri — take v na g em Texasu — jet' nacistickYm hordam v g ude napted drikladne zpracovavaji pi.du. Poratla Jihoslovana a •tekt koneene rozpla g ila v Unii veSkere iluse one east americkeho lidu, je2 se chtela ukolabavat mylnou domnenkou o pomerne snadnosti boje proti nacismu a naproste bezpeenosti Soustati. Udalosti na Balkane byly v flak zemi vzaty jako vane. vYstraha celemu demokratickemu svetu, kterY poeina chapat, ze nesmi bYti vice maven das neplodnYm debatovanim o pravni a politicks formulky, ale Ze je nutno opravdu jednat razne a hned. Tak jako to fekl na g sekretat namofnictvi Knox: "Nelze spolehat, g e tuto valku za nas vybojuje nekdo jiny." Polovina Evropy padla di je v podruei nacistu, ze si jeji narodove neuvedomili muZna a otevfena slova sekretake Knoxe. Kdyby byl neboZtik Chamberlain pled osudnYm Mnichovem vzal na sebe jen zlomek onoho risika, jet na sebe bral nynej g i zahranieni ministr Eden, kdy jednal s Reky a Jihoslovany, dnes by svet nebyl boji'Stem. V Mnichove viterstvi "my g lenky miru" rozbilo solidaritu evropskYch narodu — na Balkane y e ztracene kampani se tato zrodila znovu.

Vag e tispory budou deny neprodlene do einnosti v programu narodni obrany k zaji§teni svobody a bezpeenosti Spoj. Stall Po g tovni usporne znamky vydany byly departmentem po g ty pro mlade hochy a divky, mlade delniky, klerky, vojiny a namotniky, jim koupe bodnu obrany v eerie $18.75 hotove neni motina. Vlada fidila se tu znamym pofekadiem — cent k centiku, nikl k niklu — dill na kaZde po gte mono koupiti 10c znamku, ktera se nalepi na zvla g te vydane listky pro deset znamek. Jakmile mladY stfadatel vypini celY listek, mfde ho na po g te vymenit za dolarovou znamku. Kdo si pfeje kupovati 25c znamky obdr'Zi na po gte malou kni g eeku pro misto 75 kusri techto znamek v tens $18.75, dill za tento obnost mriZe si zakoupit Bond Obrany, kterY za deset let bude miti cenu $25.00. Phi koupi 50c tsporne znamky stfaciatel dostane male album PM 15 znarnelt v cen $37,50, za, net rn112e koupit padvs4ti dolarovSt bond, Dolarove znAlnky 101 l6 , etu album tOvai V poUtt 15 trust; to vy,i;

Ve stfedu, dne 21. kVetne, 1941. pinene dostane stfadajici bond v sume jednoho sta dolarri. Koneene jsou v prodeji petidolarove znamky a album ma misto pro 15 takovYch, za nez mono rovne2 zakoupiti bond v obnosu jednoho sta dolaru. Na gi ee g ti pionYki men mezi kadou krasnYch vlastnosti jednu z nejvYslednejSich — g etrnost. Ano, oni se prate neptiznivYch pomera nelekali, dkeli se v potu tvaie a sttadali — od sirky k sirce. Proto se dosti brio osamostatnili hospodaksky, proto mladYm mohli usnadniti jejich zaeatky, dati lepgi vYchovu. setrnost je dfilelita vec u kadeho a mela by mladYm bYti neustale vgtepovana.

Dnes mame dobrou a easove velmi Zadouci ph10itost stkadani provadet a z ylaSte mezi dorostem. Opatfte jim listek pro desakove znamky Usporne, komu moZno, kup co darek k narozeninam neb jmeninam diteti album pro 25c fisporne znamky. Deti budou se snallt album co nejdfive znamkami vypinit a po to vymenit za $25 bond, y ydanY vladou k ochrane svobody Ameriky.

Klub eeskYch student' v College Station. V tomto cisle zaiazen je obrazek oeskYch studennakii na g i narodnosti, ktefi se zajimaji o svilj • historii a kulturu eeskeho naroda. Studenti si zaloZili Klub, zvolili nezbytne Atedniky, rozvrhli osnovu pfi g ti prate a jsou pfesveddeni, Z • e po zdolani pfekelek nove zaloleny kiub zapusti na statni kolleji pevne kofeny a pfigtim ueebnym rokem rozroste a stane se stfediskem student' esl. narodnosti. Na g e krajanska, vefejnost bude existenci klubu velmi pote gena, jeho snaZeni bude sledovati s patkienYm zajmem i zadostineinenim, Ze setba oeskYch rodidii nese odekavane vYsledky, mlada generate 2e na svrij privod nezapomine, a moralni povinnost k svemu rodu splriuje. Zdar Vain, junaci!

Kaidy delnik ma mit legitimate s eislem socialniho zabezpeeeni. Social Security Board vydala upozorneni pro v g echny delniky, aby nosili s sebou listek s eislem socialniho zabezpeeeni, dle nej2 "SSB" zana g i ve g kerou mzdn, kterou delnik vyclelava a kterou jeho zamestnavatel iifadu hlasi. Delnik toti2 ponechava si stale tota potadove eislo i kdy zmeni misto a byt' je zamestnan sebe krat gi dobu. JestliZe by delnik zmenil misto a poladoval novY listek s novYm pokadovYm oislem, mute se stati az bude jednou 2adati o po5itky, Ze narazi na nepkedvidane olati2e, ktere si zavinil vlastni nevedomosti. delnik vice neZli jeden listek s eislem socialniho zabezpeeeni, musi se neprodlene °bratit na mistni fitad Social Security a Zadati, aby se mu dostalo eisla pouze jednoho. Ztrati-li nahodou svfij listek, musi poladati o duplikat, nikoli o listek s novym dislem. Pracuje-li delnik nekdy dva — tti dny jako nahradnik za jineho delnika i v torn pkipade ma dbati o to, aby techto nekolik dni bylo pkipoeteno k jeho dobru a nikoli pravidelnemu zarnestnanci, za neha pram. pievzal. Nejlepe podobnY delnik • potada-li sveho doeasneho zamestnavatele o pisemne stvrzenf, jakou mzdu mu vyplatil.

Zamestnavatel dle zneni zakona musi teto tadosti vyhovet.

Hessilv titek do Anglie podfukem. Aekoliv vlada Britanie zaryte mlci o pravem fieelu sensadni "nav g tevy" Rudolfa Hessa do Anglie, zasvecenci jsou pkesvedeeni, Ze prava ruka barbarskeho uchvatitele vyslana byla do Britanie se souhlasem nacistickeho veleni. Hess mel pkesvedditi jiste kruhy — kapitalisty — o neptemoZitelnosti nacistickeho valeeneho stroje, o nevyhnutelnem znieeni britske rise a nasledovne zbyteenem mrhani lidskych Zivota i majetku. Tyto zajmy mely naoekovanim bun& usmifovani zahajit kampari proti kabinetu Churchilla, dosadit do vlady jedince povolne, zkratka, nacisticke, mazanost vyuEva vgech mo2nYch prostkedkil a v tomto ptipade zkou g ela vyvodit rortrZku v sjednocenosti britske vekejnosti. Podfuk gangster' se nepovedl — vlada Britanie je na strati. Ostatne, prod usiluje o mir? Ov g em, mir dle podminek Berlina eili trvale porobeni 160 miliona lidu ptepadenYch Nidevol As the soil, however rich it may be, can not be productive without cultivation, so the mind, without cuitivation, can rtye l. I:4'011a g ood S eneca. f r tt it,

Ve stfedu, dne 21. kvetna 1941. teska, tfida westske vy ggi gkoly z nejvegich.

Na jinem miste t. eisla naleznete obrazek studentil eegtiny na vyggi gkole ye West a jejich uditele, na geho spolubratra A. W. Marchaka.

Poeetna skupina Ceske tfidy da.va, osade West to nejlepgi vysvedeeni o rodove vernosti, nepomijejici lasce k matekskemu jazyku. Nepfestavame Gist o germanisaenich snahach nacistickeho relimu v porobene vlasti deskYch pionyru Texasu, o zavirani gkol, o vytlaeovani Ceskeho jazyka z ritadri atd. V teto valce je bez odporu v sazce nejen csl. samostatnost, ale existence eegtiny jako kulturniho jazyka. Pfipominame nagim etenakam, 2e v celem narodnim zapase od zaeatku eeske narodni existence a do nynej gka g lo o zachovani eeskeho jazyka. StarYch 6echam, jako jinym slo yanskYm narodtim, byl jazyk tak yYznaernim symbolem ndrodni sy ebytosti, ze slovo jazyk v nem znamenalo narod sam. Narody a jeho vetve nehynou, dokud jazyk Zije. Zachova Ceske fedi v Americe je nejvetgim pfikazem vg ech uvedomelYch echoameridanri, udr2eni matek gtiny znamena prodloug eni 2ivota Ceske haluze v nove vlasti.

Chapete nesmirnY dosah udr2eni ee gtiny na yyggich g kolach, pokadani letnich kursti? A kdyby i cikanskeho byl privodu — piece bych za svoji povinnost pokladal; by destna pamatka po mne zristala! Tak to kekl otec naroda Frant.

PalackY. Ennis, Texas.

Br. redaktore, sestry a bratfi!

Jsem jen tichY pozorovatel v geho, co ye Vestniku Ctu, to jest, 2e s eim jsem spokojen i nespokojen, vymenim si nahledy o torn jen v krou2ku myth blizkYch pfatel a nejvice se svou tenon. Dnes ale Main vyjimku a chci sve mineni svefiti cele etenakske obci Vestniku, ale jen kratce, neb nejsem tadnY pismak, ale dopisy br. Chas. Holaska z Corpus Christi a br. F. Aneince z Houstonu mne k tomu Neb oni dva bratii napsali doslova pra ydu, a vystihli ten pravY vYznam, prof se zde v sokolskYch jednotach zaloNly odboely Z. B. C. J. Ja mei piilehtost na vlastni u gi slyg et jakYm houZevnatYm zprisobem sokolove zde u nas agitovali pro tento novY had. Te2 moji 2enu jeden sokol pfemlouval, aby se do Z. B. C. J. dala. A kdy2 mezi jinymi argumenty, ktere uvadela, prof se do toho spolku neda, — iekla na konec 2e by asi nepro gla lekakskou prohlidkou v jejich letech, kekl na to: "Ale tato jednota tak na to nehledi pkisne jako nag e, ta vezme skoro kakleho." A to asi je take jedina, snad lep gi podminka k ziskavani Cienu u teto jednoty, ne2 ma Jednota nage.

Dale onen sokol pravil: "A potom nam slibili 100 dolara pro nag e evidence, kteki jedou do Chicaga, a je. s moji Zenou dostaneme za kaIdeho ziskaneho Clena 2 dolary, a ty dame pro "pomocnou akci"; 112 mame 14 dolary (snad budou kvitovany v pkijimani pfispevWI)." A na to mu 2ena pravi: "Pakli se Vam jedna, o ty 2 dolary, dejte 1 dol. a ja dam taky 1 dol. a stejne 2 dolary Sdru2eni dostane".

Toto uvadim proto, aby se vedelo, jakYm zpilsobem a prof se zde u rids odboeka Z. B. C. J. zaloNla. KalclY Clen, kterY ma tu nagi Texaskou Jednotu rad, nemile to nese, a dune se o torn mluvi. Rad bych vedel, co tomu fikaji a jak na to pohliZeji na gi bratti organisatoki od SPJST. a vefejne mineni.

A nyni, jako hudebnik, chci napsat par slov.

Pfeeet1 jsem si kolego Mouelo Tvoji pochvalu a zaroveri gratulaci o "nedelni pulhodince" pies radiovou stanici v Corsicana, ye ktere rieinkoval orchest V. Herzana. Pochvala Tvoje byla snad zaslou2end, ale za pril hodiny po teto pulhodince, hral nam pies tu samou stanici orcehstr druhY, Oldkicha Honzy, a ten snad take si zaslou211, kdy2 ne pochvaly tak aspori povzbuzeni dati to mlade generaci, v ktere mime na gi budoucnost. Neb "Honztiv orchestr" sklada se ze samYch mladYch hochy a meld tobik odvahy, ze nemeli strach plies radio hrAt, a za, to jsou v myth odich hrdinove. A hodince pfes 5Wn :_4!" .:, )rcti.raAo oeich vettjnthe .t.v 1, !L o

V2STNiK torn mluvi, ie orchestr V. Herzana vystoupil v rimyslu tuto mladou kapelu zastinit a snad i umleet (cod myslim, ze neni pravdou). Proto se za tyto mlade hochy pkimlou yam u vgech posluchan, nenechte k tomu dojiti a poglete na tuto "Corsicana stanici" co nejvice karetek temto mladYm hochtim pod vedenim Oldticha Honzy, nebot' si toho zaslouN. Tak na to hledi Joe Rada.

Pozdrav na ct. redakci a etenake Vestniku.

Pozn. redakce.:— Bratie Josefe. Zna g mne od roku 1912, jsou Ti znamy moje vlastnosti, Inds chlkazy moji teasti ve snahach tvotivych a ptiznag, 2e jsem dle syYch schopnosti pomahal neziane a v dlouholete funkci zpravodaje Enniskeho Vestniku — piiloze echoslovaka — poeinal si rozhodne nestranne. V2dy a doposud mi jde o Yee dobrou a nam spoleene prospe gnou — nikdy ne o osoby. Ohledne uznani Herzanova orchestru na vinach rozhlasu podavam Ti moje stanovisko: Mladi snaNvci ochotrifeeni neb hudby 'potfebuji povzbuzeni a Wa yne' podporu hojnou naygteyou jejich podnikri. Mame po na gich osaclach Cim dal vice kapel Ci orchestril — dobrych i horgich, dokonce ubohYch. Phi domacim vystoupeni ize hrati cokoli a jakkoli. Jind a velmi dtidekita vec ze stanoviska na gi narodni cti a dobreho jrnena naroda kulturne vyspeleho, je vystoupeni plied vekejnosti americkou. Dnes ma rozhlas neuvekitelne velke posluchaestvo, dobra, hudba propaguje se na gkolach, eim2 pkibYva, obecenstva vybranej giho vkusu, schopneho kritiky. Nage Ceske rozhlasove pohady poslouchaji vetginou krajane a v men gim procente jinonarodovci. A tu vezi nemala odpovednost na, rozhlase rieinkujicich kapel. Co snad uspokojuje doma, nehodi se na radio, kde vinam rozhlasu naslouchaji jedinci hudebne citlivi a kultivovani. Cechoslovaci nesou povest vybornYch hudebnikt a jde o to, abychom si tu Cest uchovali. Proto jsem vyzvedl phipravenost Herzanova orchestru, pochvalil jeho vYkon po pravde a zasluze a moje kritika zamikena byla v geobecne k tomu, aby kdekoli ne2 vystoupi plied yekejnost se patkiene k pfednesu phipravili. Bud' zdrav a pozdrav Tobe i ctene man2elce.

Mili brathi a sestry!

Doufam, ze mne tento dopis br. redaktor uvehejni. Pig i malokdy, ale ted' se chci pochlubit na jakem jsme byli peknem divadle u kadu g tefanik v Houstonu. Pfala bych, aby ty hereCky jeg te dlouho byly ivy a obveselovaly nag moray skY lid. Byli jsme u syna na nav gteve a on pravil: "Tak co, maminko, chtela byste zase na divadio?" — "Jak pak by ne, ty ete g, chlapCe, moje pfani". Tak jsme se domluvili a jelo se.

Libilo se nam to, tak krasne hrali. Moje snacha je Ameridanka, ale ta se smala snad nejvic, nebot' meli takovou pkekrasnou mimiku, 2e tomu kahlY rozumel. Jo, se tomu divim, ze ty hereeky dovedou hrat smutne i vesele. Byla jsem kdy2 hrali "Jindra hrabenka z Ostrovina", to tak hrali dojemne, ze mi to srdce mohlo utrhnout. Kdy2 ta maminka Jindfinu tak bolestne volala: "Jindro, moje Jindro!" tak jsem to s ni proNvala ten bol, neb jsem taky ztratila dcerug ku. — Nyni zase hrala vesele. Bole, ta ma hlas jako zvon, vg ecko je ji rozumet a dobte slyg et. Te2 ta Bo2enka a Kaeenka hraly krasne, tak pfirozene, jako u nas na vesnici. A ti pani herci! <Id y am, panove gratuluji. Je na vas videt, 2e jste v gichni jegte eili, jinak byste nemohli tak vyskakovat. Ta babieka ale nebyla moc stara„ jinak by tak netancovala. Inu, bylo to neco extra. Syn mi slibil, 2e mne vezme zas pfig te na to "Okenko do nebe". Zdali se nemYlim, ma to jeg te jinY nazev, neb to hrali katolici v Omaze. Pry to bylo mot krapne a tenkrat jsem litovala, 2e jsem ne gla. Ja vekim, 2e se tam shledam hodne s katolickYmi 2enami. Vite tele, ten nag 2ivot je dosti obti2nY, tak si ho musime zpkijemriovat, ale piece se ho kicedovite drZime a neradi odchazime, kdy2 si nas smrt zavold. — Prozatim je tohoto dost, ale prosim vas, nezapomerite podpoiit na ge sdru,eni A. C. v F:riniS T. a podporujte poTn.oc 4- 3.011akei floiyqvA, e semT , Miti" c!•2draVerti,

Strang 13.

RESOLUCE SOUSTRAST1.

My, ni2epsanY resolueni vYbor od kadu Rosenberg Cis. 159., Yyslovujeme na gi upkimne citenou soustrast nad rimrtim na geho mileho mistophedsedy 'Antonina Dolnika.

Zesnuly bratr skonal po kratke nemoci a pohtben byl v Rosenbergu. Narodil se na Morave a zemtel ye stall 72 rokti. V gem pozristalym budi2 ritechou, ze elenove Nadu Rosenberg 'tell srdeene odchodu Va geho otce a mantela a phejeme jemu Ididneho odpoeinku po jeho 2ivotni pouti.

Dana v Rosenberg, Tex., dne 15. kvetna 1941.

Za resolueni v'bor: Miles PodlipnY, John Svreek.

Alvin, Tex., 18. kvetna.

Mill braCH a sestry!

Dnes, dne 18. kvetna jsme si vyjeli s nagim synem Mojmirem Truksou a jeho man2elkou do Fayetteville, Tex., na oslavu otefteni nove budovy Hl. Uhadovny S.P.J.S.T. Z Alvin jsme vyjeli o pub devate hodine a do Fayetteville jsme pfijeli k to Hl. U. v jedenact hod., kde u2 br.

ChernoskY, phedseda Hl. Ur. feenil anglicky a pak Cesky. Po pfestavce vyhravali vesele hudebnici p. Bate. Ses. Kubenova uvitala hosty a vyzvala br. pied. ChernoskYho k otevfeni budovy a nayttevnici at' si jeji zahizeni pfehlednou.

Byli jsme mile pfekvapeni, Jake to tam nagi hlavni rikednici maji, vse ritulne zakizene. Br. tajemnik Chupik nam ukazal i jeho iikadovnu a vge zatizeni. Popatfili jsme i na ten milk obraz bYvaleho tajemnika J. R. Kubeny. Pak jsme jeli do parku k sini tamniho fadu k °bedu. Segli jsme se tarn s mnoha znamYmi i se stafiekem Barto gem. Rano jsme jeli z Alvin na Rosenberg a po ceste 36. jsme ujizdeli k Wallis a na Bellville. Tam jsme vyjeli na jinou cestu a uji2deli k Fayetteville. K domovu jsme jeli jinou cestou, zase uvidet jinou krajinu. Jeli jsme na Ellinger a Columbus, East Bernard a Rosenberg a zase po to 36. ceste na Guy. Tam jsme se zastavili u sine Nadu F. B. Zdrubek, neb tam meli bazar. Navgteva lidu velka. Tam jsem se segla zase po del gi dobe s mnoha znamymi, ale pro naval lidu a 2e se Cas na gi naygtevy opozdival, ani jsem se ygeckYmi znamYmi si nepromluvila, neb jsme uji2deli k domovu, na Columbii, Angleton a Alvin. Domft jsme phijeli phi zapad uslunce. Ujeli jsme 260 mil bez nehody.

Na Guy jsem se segla se ses. 8uchmovou starCi. mne napsat za ni do Vestniku, 2e by rada vedela, kde bydli deti po Antoninu Dvokakovi, bydlely dfive ye West, Tex: Ona ses.

Suchmoya 2e ma sestru voIne nemocnou v Crosby, pi. Voleikoyou. Br. Jan NemY a br. SilhavY vzpominaji ye Vestniku br. J. Gajevskeho, 2e co s nim je 9 Br. GajevskY je zase nemocnY. Obdrleli jsme od neho a jeho man'telky listek z Oklahoma City, 2e jest tam na leeeni.

Phejeme br. Gajevskemu brzke uzdraveni.

0 poeasi psati? To bylo asi v gude stejne deAtive. Dle toho vyhli2eji i ty rirody, nikde nit jsme nevideli v polich, jen mezi Sugarland a Richmond bylo yidet bavinu i korn v lepgim stavu. Tento rok to fgude ukazuje nouzi na farmach. Bylo nam to divne, jak jsme jeli po tech kopcovitYch cestach od Bellville k Fayetteville, neb my jsme zvykli na roviny, ale je to tam ten kraj romantickY v torn stromovi. Jsem v Americe 52 let, ale je gte jsem nikde v tu stranu k Fayetteville nebyla, a tak to pro nas vgecky bylo zajimave. V Jednote S.P.J.S.T. jsem prove 40 rokri, ale v rikadovne jeji jsem nebyla, az ted' mi to bylo doptano. Co nas tam pfekvapilo byla slaba nav gteva, v2dyt' ani tikednici H. U. nebyli vgeci pkitomni. S br. Steinerem a jeho man2elkou jsme se se gli a2 v Guy, i s br.

Valeikem a jeho man2elkou.

Je Cas na spani 4 tak kondim s milou vzpovge0o duos zaititO. v6ecky 11 4*()11 ft,NI Mfittaa,i,Ttittttli

Strana 14.

Ve stfedu, dne 21. kvetna 1941.

S TNf K 11111117110111MIIMIUMMITMOMMITIT

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

11111111111111MMEMMIllillittffiL1111

..1. 1111,1 ■ 111,1 1 1,111 , 1111,111 ■ 1111111,1T ■ 111.

ES

10 MI

1I

• 1:11.;:11

1111!111.1111111111111

1111 , 111,..11

0111101 HI Illl 11111111 . 111.6 I

1.0111,

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

MIEMBIE1110111111.11111111M0E111WpammumumumuunowlinumwituniumumapimmulimilIIIIM1111110.111M111111111J11011111111111101111MILMIMIIMI101111Mifill11111101111IgnifilIMMIIIMILWHIIWIWERIIWII1111111111115111=1111111MuilimumingmenwitugumiumiummumiithnuwIN111111111111111111111111111111M111111111111111111111111111111111111111111111111tDIMMW1111111111801111

-FT is generally recognized, and rightly so, 1 that the lodge is the foundation of the fraternal beneficiary system; but it is equally true, I believe, that the local lodge secretary is the one individual more than anyone else who determines the stability of that foundation.

There are approximately 100,000 lodge secretaries in the United States and Canada. It is their job to give tangible meaning to the abstract term, "Fraternalism". It is their responsibility to interpret the society to the member. As there are some eight milion members of the American fraternal benefit societies, and these members, with their immediate families, make up, conservatively, a group of twenty-five million individuals, it follows that the local secretary's job is one of no mean proportions.

Between Member and Society I believe we may say then that the most important function of the local secretary is that of serving as the contact between the member and his society. In fact, we may go further and say that this is his real job. In war time it is important that the attacking infantry keep close contact with its supporting artillery. The job of maintaining- his •contact is handled by a liaison officer who must have a thorough understanding of the problems that confront both arms of the service if he is to perform his job effectively. The local secretary is the liaison officer of the fraternal army.

As such, he must have a sympthetic understanding of the needs of the members and of the problems of the governing body. He must represent the governing body to the member and he must present the member's case to the governing body.

This is a foreigner's account of the downfall of France, and its causes. The Marxist Socialist author, formerly on the staff of the Vienna Arbeiter Zeitung, brings to his task a brief but crowded experience of France in the period between Hitler's invasion of the one country and the other.

The book is a gloomy one, more gloomy, if that could be, than the theme itself. Emigres in France had a worse time than the unhappy French themselves. This treatment colours a farewell which, otherwise, proceeds from badly-mauled Marxist premises.

"The France we all loved, because we associated her with a great step forward in human liberty is dead, and will never come to life again. It is the end of an epoch, as well as the end of a myth."

This clean-cut, categorical statement illustrates the author's mind as well as anything that can be cited.

The reality is, of course, otherwise. The France we loved is not dead. Nor is an epoch at an end. Nor is liberty lost in France.

France receives a devastating criticism. It was a "bourgeois society in decay". France's ruling classes were "rotten to the core". The French press was known to be "the vilest of any civilized country." The Rights of Man had been "buried under an appaling overgrowth of bureaucracy." A system went under because "it did not dare to draw fresh vigour from the masses." You would expect from this solitary reservation of the "masses" that at least the Communist and the Socialist parties of France, representing the "masses", would come in for a modicum of appreciation. On the contrary: "French labour was no more prepared to save the nation than the ruling classes were prepared to stand down and let it try."

The Communists were utterly discredited by

mportance of the Lodge Secretary.

By C. L. Biggs.

The official duties of a lodge secretary are enumerated in a society's by-laws. These duties are important ones and their proper discharge is essential to the society and to the member, but these are the routine duties of the office. The very nature of these duties, however, brings the local secretary into a much closer touch with the member than is the privilege of any other officer of a society, local or supreme. It follows then that the local secretary is the best informed of any official of a society on the problems and needs of the local members.

Confidential Adviser A local secretary's unofficial duties soon come to include those of confidential adviser, lay underwriter, lay actuary—if there is such a functionary—and claim expert. If the local lodge is no longer active and its meetings are infrequent and attendance is scanty, the local secretary's job becomes even more difficult and, if possible, more important than is true with an actively functioning lodge. Then the local secretary becomes for the member the only tangible contact he has with his society.

Then the secretary must add to his other duties that of promoter. It is his enthusiasm alone that now keeps alive the dying member of the dormant lodge and it largely rest with him whether or not that member shall again be fanned into the flame of an active lodge.

Farewell France

By Oscar Paul. their Jekyll-and-Hyde display, following the Hitler-Stalin Pact. And in no other country did the Communists represent so large a secHon of the working-class.

Of Socialists, only a small section realized the "true meaning of this war." And they were impotent. The conflict between Blum, who accepted Munich with a bad conscience, and Faure, the pacifist Secretary of the French Socialist Party, is described at length and is most informed part of this bird-of-passage book. This bitter feud of Socialist comrades lasted till the war was over. Such a feud suited Hitler admirably and was not the least of his victories. The author sums up: "The French workers, through the fault of the Communists and the weakness of the Socialists alike, had no say in this war."

He complains about the backwardness of French industry and social legislation. "Labour's organization was just as backward," he ads, "as anything else in France's public life."

He speaks of an aircraft factory in Bordeaux, in the sixth month of war, only turning out five planes a month.

"Industrial backwardness, combined with official slackness and lack of enthusiasm among the working clases — this is what prevented France from catching up in the race".

Alas! What is left? The only comfort the author offers is his pathetic myth of the "vigour of the masses."

"For Allies in France, you must look to the common people; to the unknown men, to the nameless fighters of the future."

One hundred and fifty years of France in

In the meantime, he is the lodge tb the local members and it is to him that the home office must look for advice and counsel on the many questions that come up concerning the best interests of the local membership.

And finally, there is the local secretary's responsibility to the beneficiaries of a member who has reached the end of his journey.

There is probably no better opportunity for performing a read service to his society, or a more important one, than at a time like this.

Will the son, daughter or widow come away with a feeling that there was something more to dad's certificate than a mere right to a contractual payment? The answer to that question rest largely with the man or woman who represents the society at that time.

He Is the Society In most instances, I dare say, the principal incentive for the local secretary is the opportunity afforded to do something for his Order. Were it not for this proprietary interest in the society and a willingness to serve the society, regardless of the compensation involved, it would soon become difficult, if not impossible, to fill the gaps in this vast army of devoted workers in the cause of fraternalism. The society can only come into the lives of its members vicariously through its official notices and its period conventions, but the local secretary comes into the lives of the members as a living force every day.

He is the society in his locality. Upon him to a large extent, rests the success or failure Of his society in his locality. It has rested there for the seventy years during which the American fraternal beneficiary *stem has been in existence and, thus far, it has rested securely. this way cancel out. France was, and is not, the author tells us. It is dead. To such lengths can a mechanistic Marxist mind be carried in a mood of embitterment. All that is left of France is the "masses" and the "unknown" proletarian.

Gloomy indeed, if this were all. The author, pecking, in passing, on the surfaces of a great nation's life, overlooks alike the power of the "past" and the regenerative, creative influences of adversity in individual life. On a previous occasion, for example, France, under the heel of a barbarian invader—English, that time, not German—was re-made, not under the influence of the "masses", nor by an unknown "urbanized" proletarian. She was only a peasant girl. And any Marxist will tell you, either in France or Russia, what a lowdown creature a "peasant" is. Not even capable of thought, they say, since the economic conditions "which determine thought" were not present. Yet she "saved" France and gave France, for the first time, "a national consciousness." Her sole equipment was . . . a sense of God . . . . France is not dead. She is only sleeping. Meanwhile, Hitler is walking in his sleep—somnambulistic is the word used to describe him.

We can be sure that when France "awakens" she will astonish the world.

R. S. AUTOGIRO PATROL An autogiro is being added to the equipment of the United States Border Patrol at Laredo.

The new ship, to be used for observation purposes, will be piloted by Ned Henderson, former Border Patrol Inspector at McAllen, who has been stationed at Fort Riley, Kansas, where he has undergone general Army train, ing in the flying of the autogiro,

Ve sttedu, dne 21. kvetna 1941.

An open letter to Msgr.

Zlamal

VESTNf K S. P. J. S. T. Lodge No. 92, Fort Worth, Texas

A supprise Stork Shower for Mrs. Johnnie Kahanek was given Saturday evening at the home of Mrs. Joe Bartek at 2615 McKinley Ave. In the Vestnik of May 14, 1941, an article appeared by Monsignor Oldtich Zlamal in reRooms decorated with lovely bowls of Roses ference to our movement in America for the created an atmosphere of festivity which liberation of our people in Czechoslovakia. lasted during the evening of fun and frolic.

The question was raised whether we should A beatiful hand — crochet cloth covered divide our energies and efforts in this the table which was covered by a crystal bowl movement or whether we should stay united. of garden flowers flanked by tall white Tapers.

Many of our people seem to think that disRefreshments consisted of Ice-Cream and agreements and divisions are a characteristic Cake. Each guest was presented with an apof the Czechoslovaks. We find, however from propriate favor. recent history and from what happened in The guest list consisted as fallows: Mes. Europe during the past two years that disKuchat, KratkY, PolenskY, Skrakk, McMillen, agreement is apparently a human trait.

Paprska •, Botik, Ruzicka, Ptaslidka,, Hundel, Surely we find the Yugoslays were divided Juran, Hubenak, Kahanek and Kodi. The even when they faced Germany. The Ruhostess were Mrs. Chas. Botik and Mrs. Joe manians themselves were not united against Bartek.

Germany. Italy had to be occupied by GerMrs. Kahanek, who is a member of the many to prevent a revolution and until SPJST. Lodge of Houston, has made many recently even in England there were dis- '(4 friends since she has taken up her residence cordant notes brought about by people who here in Fort Worth. disagree with the Government and the way Mrs. Joe Kodi. this war was being waged on the part of the British people. The tendency to divide, there"JUDAS ANNOUNCES FORMATION OF NEW fore, is not alone a characteristic of the Cze`PROTECTIVE' FORCE choslovaks; it is a characteristic of all human beings.

Norway's puppet Government is not adeDivision usually follows disagreement. Disquately protected by the 400,000 German agreement is brought about by conflicting soldiers and civilian controllers stationed there, J. Lie, whom the Norwegians know as opinions supported by individuals who have selfish interests and ambition for leadership "Judas", Minister of Justice in the Norwegian and honor. Those people who are under con"Government" told the Stockholm newspaper structive leadership divide less than those Tidning. who have selfish, self-centered leaders, for "Norway is passing through a revolutionary the latter will exploit every opportunity for period although conditions are uncommonly their own interests while the former identify quiet", Mr. Lie aserted, contradictorily announcing the formation of a national police themselves with the group so thoroughly that their interests are those of the people they force adding thirty per cent to the strength lead. It is also true that people who think less of Norway's normal police contingent. He also are more easily misled by selfish leaders than announces that the equipment of this new people who have the ability to think for thempolice force will be "of the most modern selves. character; Walter pistols and submachine guns of German manufacture and arsenals We, in Texas, are not going to divide our of hand grenades for house to house fighting efforts in this movement of liberation for the and similar situations".

Czechoslovak people in Europe because we have leaders who are sacrificing their time "At the moment six companies of police and energy for this movement and who place recruits are being trained with a view to the desire on their part of doing the most entering the service on July 1," says Mr. Lie. good above racial and even at times of reWhile the training period is four months, ne ligious differences. Our leaders also are men said, "the need for qualified personnel is and women with clear minds and exceptional urgent". intelligence. We shall not only follow them A document which shows the character of and help them bring about the desired result the Nazi order in Norway has just been smugin our work but we are also proud of them. gled out of Norway. It is the deposition by the It is quite often an omission on our part to head of the new state police against 11 vol .! rez tell our leaders how much we appreciate them.

Norwegians accused of "royalist propaganda", In our own organizations and groups, we fail The accusation is based on the decree 01 tne often to express our appreciation even in reGerman "Reichskommissar" von Terboven, ference to those who are responsible for quite is the real head of the Norwegian "governwho much of work. We should be thankful in our ment" a decree which forbids activities favorhearts for all that our leaders do. We should ing the Norwegian Royal Family. express our appreciation to them. A good word The young Norwegians in the case are none of encouragement, a word of appreciation to of them more than 22 years of age, two of our leaders is not difficult yet it is so helpthem are 17. They were charged with the crime ful. of preparing posters bearing such slogans as We appreciate your good word, your sincere "Up King Haakon", "Forward for King encouragement, and your friendly advice. As Haakon", "Long Live the Government and Our for myself, though I haven't done very much King", Long Live Norway's King", "Bring Our in comparison to some others in our work, I King Back", "Rally to the King", "Everything wish to say to Monsignor Oldtich Zlamal that for our country, long live the King, "We we are going on with our work with renewed Demand Our King Back", and in English: vigor and determination until a new, a great "Long Live the King".

Czechoslovakia is established because I believe that in the end and through the help of The youths were charged with violation of God, the "Truth Shall Prevail." the Norwegian law of libel, it being further alleged that they also prepared a series of Sandor B. Kovacs. posters of the following tenor: "Down with National Union" (N. U. is the name of the FIRST BANK Norwegian Nazi party), "Death to Quisling and The first saving bank was said to have his men", "Down with Quisling", "Down with been instituted at Berne, Switzerland, in 1787. the Tyrant", "Out with the Swine", "Wipe It was for servants only.

Out the Nazi Propaganda", "Wipe Out Naziism", "Wipe out the Tyrannous N. U.", "Down FIRST CIGARETTE with Quisling and the Traitors", "Quisling the The invention of the cigarette dates from greatest swindler of all times", "Death to all 1832, when French soldiers wrapped some Nazis", "Away with Judas and His Men". tobacco in the paper casing of a catridge.

Strana 15.

Some of these posters had been prepared during working hours in the great paper mill Borregaard of Sarpsborg in south eastern Norway. All of them were later found on walls and buildings throughout the town.

NORWAY'S RESISTANCE GROWING, NAZIS ADMIT A marked feeling of nervousness prevailed among the Germans in Norway on April 9th, the anniversary of .the Nazi invasion, according to reports which now have reached this country. Anticipating patriotic demonstrations the German authority doubled all guards, and storm troopers were ordered to patrol the streets in most cities.

Despite all precautionary steps taken by the Nazis, the Norwegian people observed the day as one of "deep national resentment" against the occupation. Orderly demonstrations took place all over the country. Men and women appeared dressed in black as if they were attending a funeral; branches of pine trees covered the streets in many cities signifying the sorrow of the land, and the National Monument in town of Heiden was decorated with black crosses. The local fire department was ordered to remove the crosses, but they had already served their purpose.

Suddenly, at two o'clock sharp in the afternoon all Norwegians left the streets. Motor traffic stopped and complete silence reigned.

All trading ceased; customers who happened to be in stores bought nothing and waited silently for a half-hour. During this period only Germans and members of the Norwegian Nazi party were seen in the streets; they had been ordered to promenade on the sidewalks during the demonstration. And while patriotic Norwegians remained indoors young storm troopers marched up and down the streets, and German soldiers goosestepped in the market places, singing their war songs.

CANADIAN AIR FORCE NOW NUMBERS 40,000 Boston. — Canada, which had fewer than 5,000 airmen at the outset of the war, now has more than 40,000 Sir Herbert. Ames asserted.

The veteran Member of the Canadian Parliament, in a prepared addiess for Boston University's Graduate School Alumni Association, listed the three tasks assigned to the Royal Canadian Air Force as its contribution in the war.

"First," he said, "it is to be used for home defense, second for overseas fighting, and finally for supplying instructor to train incoming cadets."

ALABAMA TO COLLECT $3.450,000 TOBACCO TAX Alabama tobacco tax collections, on the basis of present trends, should total $3,450,000 for the current fiscal year. according to State Finance Departments estimates.

Collections in recent months have averaged $8,000 monthly over last year, when receipts totaled $3,351,988.

STAMPS FOR CIGARETTES Of the 50,250,000 revenue stamps printed daily by the Bureau of Engraving and Printing, 33,500,000 are used for cigerettes.

6,000,000 EGGS A codfish can produce approximately 6,000,000 eggs, but only about half a dozen of these mature into adult fish. Most of the eggs fall prey to other fish.

AMERICAN TYPESETTERS In 1930, there were 184,000 typsetters in the United States; in 1890, before typesetting machines came into general use, there were Only 30,000 persons so employed,

Strana le.

BOUEMIA An Historical Sloe tch COUNT FRANZ VON LUETZOW. 0111.0411.0411■0■04■0411111.1.01■0411.1•0411.0.111.0.1116,(3■0•0■04111111.000

Against the latter the Bohemian princes, aided by the Pope, now struck the heaviest blow posible. At the Pope's bidding five German Electors, among whom was King John, assembled at Rhense (1346), and elected King John's son, Margrave Charles, as German king.

This rendered further war in Germany inevitable; but the attention of the kings of Bohemia and Germany was now attracted by events further west.

War had for some time been carried on between King Edward III of England and Philip of Valois, King of France, with whom John of Bohemia was on the same terms of Friendship as with his predecessor. On the day following Charles's election as German king (July 12, 1345), King Edward and his son the Black Prince landed on the French coast, and marching rapidly through Normandy, advanced nearly up to the gates of Paris.

King John with his usual impetuosity immediately decided to come to the aid of the King of 'France. Apart from his connection with the royal family, he had always felt strong sympathy for France, and specially for Paris; he was even reported to have said that he cared to live there only, as it was the most chivalrous city in the world.

Not stopping to assemble an army—though he would probably have rendered the French far greater service had he done so—he left Luxemburg (where he had gone immediately after the election of Rhense) for Paris, accompanied by his son Charles and only five hundred horsemen, mostly Bohemian nobles and knights. When they arrived in Paris, the enemy's camp-fires and the reflection of many burning villages in the sky could be seen from the towers of Notre-Dame.

King Edward marched northward shortly afterwards to join the Flemish forces that were gathering at Gravelines, and the Bohemians, joining the French army, took part in King Philip's march in Picardy. When the English army essayed the passage of the Somme at the bridge of St. Remy, near Abbeville, it was , principally the Bohemian troops who prevented the attempt. As is known to all readers of English history, King Edward's army crossed the Somme shortly aftewards by suprising the ford of Blanche-Taque.

The English army reached the village of Crecy on August 25, but the French and their allies only arrived there on the following day.

Henry Manch of Basel, a knight serving under the King of Bohemia, was sent forward with one or two followers to reconnoitre the position of the English army, which the French still believed to be in full retreat. He reported that this was entirely untrue, and that the English army was, on contrary, preparing for battle. Henry Manch of Basel, and with him his warlike king, therefore strongly advised that the attack should be deferred to the following day,as the troops were fatigued by a long march. As is known, this advice was over-ruled, and the battle immediately began.

The Bohemians remembered that it was the day of St. Rufus (August 26), the anniversary of the defeat and death of Pi. emysl Ottokar II. The kings of Bohemia and Germany, with their small band, remained with the rear of the army at the beginning of the battle, not probably very confident in the result of an engagement which had been brought on against their advice. When the defeat of the French seemed certain, some of the Bohemian nobles informed King John of the unfavourabLe turn the battle. was taking, and advised tie French, who c•-xarn) t(„) ige W

VESTNiK were already retreating. King John then spoke the memorable words: "So will it God, it shall not be that a king of Bohemia flies from the battlefield."

King John then ordered two of his bravest knights, Henry Manch of Basel and Henry of Klingenberg, to attach their horses to his, and to guide him to where the Black Prince stood.

He then gave the watchword "Praha" (Prague), and the knights and nobles, following close behind their king, charged in the direction of the English army. Passing rapidly through the flying Frenchmen they penetrated, wedged close together, into the thickest of the spot where the Black Prince stood.

Soon beaten back by overwhelming numbers, King John fell from his horse mortally wounded, and fifty of the chief nobles soon lay dead round their king. Hardly any of the Bohemians survived, and the flower of the Bohemian nobility perished on the battlefield of Crecy.

The charge of the blind King of Bohemia, useless and even faulty, from a military point of view ,as the charge of the Light Brigade at Balaclava, is equally immortal: even after more than five hundred years a Bohemian cannot write of this "gallant deed of arms" without feeling his blood stirred.

Late in the evening King John was found, still alive, on the battle-field, and King Edward caused him to be carried to his own tent, where he died in the course of the night.

On hearing of his death, King Edward, we are told, was unable to refrain from tears, and he exclaimed: "The crown of chivalry has fallen to-day; never was any one equal to this King of Bohemia." King Edward and the Black Prince were present when the last religious rites were performed over the dead king of Bohemia, and they caused his corpse to be delivered for burial to his son Charles King Charles had himself fought heroically by the side of his father; and after he had been severely wounded, the few remaining Bohemian knights, "fearful of losing both their kings," forced him to leave the battlefield.

CHAPTER V From the beginning of the Reign of Charles IV to the coronation of king Sigismund (1346-1420.

The accession of Charles IV to the throne of Bohemia marks the beginning of a new period in the history of the country. His reign differed as widely' from that of his father as did the personal character of the two princes.

Whereas King John was vacillating and uncertain in his policy, his son Charles appears to have set before himself clearly the nature of the problems with which he was to deal While John was frequently absent from his country, Charles was ever ready and anxious to pursue its true interests. In the reign of the father Bohemia's influence in European affairs remained stationary, if it did not actually decline. But Charles not only raised it to a position it had never before attained, but sought out every means of improving its internal condition. It is true that the general political condition of Europe was more favourable to Charles's policy than it had been to his father's. The German princes had never allowed Bohemia fair play; this impediment to the progress of Bohemia ceased now that Charles, King of Bohemia himself became German Emperor.

Professor Freeman has given it as his opinion that while Charles made a good King of Bohemia, he "sadly lowered" the empire both in Germany and in Italy. It would not be easy to prove in what way Charles "sadly lowered" the empire. It is at any rate certain that he was one of the best kings and truest patriots of Bohemia.

As mentioned in the last chapter, Charles left the battle-field of Crecy accompanied only by a few knights. He at first retired to the monastery of Ouraieriuretp near Nyon to ilia Se th6 wounds ht had received, Chars%

Ve stiedu, dne 21. kvetna 1941. then returned to Bohemia, and was preparing an invasion of Bavaria whenthe sudden death of King Louis (1347) freed him from his most dangerous enemy.

The party in Germany opposed to Charles did not, however, despair of raising up another rival king. Altough King Edward III of England had already recognized the right of King Charles to the German throne, it was on him that the choice of the enemies of Charles first fell, as his victory at Crecy had made his name prominent throughout Europe.

King Charles sent William, Margrave of Juliers (Jtilich), as envoy to the King of England, with the mission of dissuading him from accepting the German crown. This mission proved successful, and Edward (1348) refused the crown that was offered to him, and even concluded a treaty of alliance with King Charles.

Unable to find any prince who was willing to oppose Charles as King of the Germans, his enemies now chose Count Gunther of Schwarzburg as king, a noble who was almost without territorial possession, but who had enriched himself as a soldier of fortune. Count Giinther's death in the following year (1343) for a time put an end to civil war in Germany, and we are told that King Charles, as a proof that he bore him no malice, was himself present at the funeral of the Count of Schwarzburg. The troubles caused about this time by the appearance of the "False Valdemar" in Brandenburg, and the part King Charles took in them, belong to German rather than to Bohemian history, and it will be of more interest to notice the various measures by which Charles strove to improve the social and political condition of Bohemia.

During the past reigns, particularly that of King John, the great nobles had prafited by the constant financial difficulties of their sovereigns in order to acquire almost all the Crowns lands, which they held as securities for various—mostly very small—loans which they had made to their kings. Charles had already, as regent during his father's lifetime, succeeded in redeeming a great number of the pledged lands and castles, and during his reign he entirely carried out his design of liberating the Bohemian crown from a position of humiliating dependency. One of the first measures of Charles consisted in the re-establishment of a regular administration of the law. During the reign of King John the former law-courts had, in consequence of the anarchial state of the country, almost entirely ceased to exist. Charles now divided the whole country into thirteen districts for the administration of justice, and he established a court of justice in the central town of each of these districts.

To be continued REPORT ON TEXAS OLD-AGE PENSIONS Texas, which stands sixth among the fortyeight States in the ratio of persons sixty-five years of age or more to the total poulation, has 128,835 persons on pension rolls receiving an average monthly payment of $14.35 each, according to a report by the East Texas Chamber of Commerce.

There are 423 persons out of every 1,000 Texans who are sixty-five or older. This is 62 per cent higher than the national average of 261 per 1,000. It is also above Southern average of 300 per 1,000.

According to the Chambers's report, the pension payment to Texans from last November through April averaged $13.98 per recipient, and rose steadily from $13.77 per person in December to $14.35 in April.

Gross volume of pension payments for April reached $1,849,062.

Texas's average payment is the highest of. any Southern State. It is 32 per cent below the national average of $20.24; but when figured on the number of recepients and the amounts each receive, the Texas payment averages $5.82 for all persons in the State sixty-five or %.2a, overi while the national avtraflt

Ve stfedu, dne 21. kve1na 1941.

The German social philosopher and founder of the "Goetheanum", at Dornach, Switzerland, Dr. Rudolf Steiner (1861-1925), whose anthroposophical works are well known in England, called attention long before the World War to the wrong and out-ofdate political conception of the newly-founded German Empire, which, as he stressed, must lead to a European War. The following passage, translated from Steiner's Die Kernpunkte der sozialen Frage (The Threefold Commonwealth), may be appropriately quoted in view of Hitler's New Order in Europe.

"And what about the German Empire? The German Empire was founded at a moment, when the call of the new age for the healthy form of social life was endeavouring to find practical realization. To have realized it, might have given the empire a justification for its existence in the world's history. All the social impulses met together in this realm of Central Europe, as if it were the ground allotted to them from of old in the world's history for them to work themselves out. The social tendency in thought was to be found in any number of places, but within the German Empire it assumed a form that plainly showed whither it was tending. Here lay the work which should have given the empire its substance and purport. Here was the field of labour for those who were at the head of its affairs. This empire would have required no

Rickshaws and vodka for Poles Joseph Kalmer A new feature on the streets of Warsaw is the thousands of rickshaws on three wheels, which carry up to three persons and which are borne by half-grown Polish youngsters.

In the Far East the small car has been steadily liberating thousands of rickshaw coolies from their unworthy existence. It took Nazi Kultur to degrade Europeans to the level of coolies.

There are no taxi in Warsaw. The Germans have commandeered them, not only to conceal the dearth of petrol, but to add to their rubber supply: The rubber, however, is still left on the wheels of the horse-droskies.

Warsaw, the second largest. Jewish city in the world, has 550,000 Jews. The Nazis have not succeeded in separating them from the Poles. But they have introduced a sort of colour-bar. Trams for Jews are marked with large yellow stripes. In the vehicles for the use of the Poles there are separate departments for the use of German military and civilians (as it was at Lille in Northern France during the late war).

The industrial aspect of Warsaw is even more depressing. Of the total industry in the German-controlled "General-Gouvernment" of Poland, no less than 70 per cent lies in and around Warsaw. Some 350 factories were more or less seriously damaged in the German campaign. Of these, after seventeen months, only 250 are running and the great majority only partially. The Nazis themselves admit that Polish industry is only running to 25 or 30 per cent of its peace-time capacity. The industries restored are those useful for war purposes: the chemical, textile, food and engineering industries. A chocolate factory, belonging to a German, could not resume, because of the shortage of cocoa powder.

One industry, however, the Germans have restored with complete success: the manufacture of Schnapps. The Japanese, by controlling opium in China and lending themselves, at a profit, to the nation-wide doping of the Chinese, have acquired a deserved reputation as emissaries of Hell. The Nazis deny them this reputation. The vile traffic with an enslaved people offers, with a little time great possibilities of Lebensraum, germans h:07, tf.ocer hold o Vodka

VESTNIK

The mood of a Nation ju stification in the community of modern nations, had it received at its foundation a task and purport such as the forces of history themselves seemed to suggest. But instead of dealing with the task on a scale corresponding to its magnitude, those at the head of affairs contented themselves with 'social reforms' arising out of the experiences of the hour, and were delighted when such reforms as there were held up as models by other countries. And all the time, they were more and more seeking to established the external prestige of the empire upon a pattern taken from the antiquated conceptions of the power and glory of States. They went on building up an empire, which was as contrary as the Austro-Hungarian fabric to everything that history showed to be an active force in the modern life of peoples. But of these forces the empire's governors saw nothing. The particular form of State-structure, that they had in their mind's eye, could only rest on military force. Whereas the form of State, that modern history demanded, must have rested on a practical realization of the impulse that were making for a healthy social organism. In giving these impulses practical realization they would have made themselves a different place in the community of peoples from the position they actually occupied in 1914. Through which, somewhere east of Greenwich, was the popular drink. The Deutsche Allegemeine Zeitung of January 15th pustifies the German Vodka monopoly in the "General-Gouvernment" by calling it an "article of food". It omits to state that this "article of food" has an alcohol content of 40 to 80 degrees. The Polish monopoly—for there was one—aimed at restraining the manufacture of brandy and at regulating the sale. The German control of this monopoly has other ends in view: damaging the health of the Poles and filling the German State coffers. In the retreat from Cracow the Poles left the refinery at Dabie undestroyed, and contented themselves with pouring away two million litres of brandy.

This, in fact, was the first industry to be set going by the Germans.

The brandy factory in Warsaw was largely destroyed in the war. Man y million of Vodka were blown into the sky. Neverthles far less than seventeen months were required to get this refinery going again. A million and a half zlotys were spent on a new factory. By February, 1940, the production of brandy was again in full swing. Half of this production goes to Warsaw; the rest to the countryside.

Some 1,200 concessionaries play a part, with the central body and some industrial companies.

In the first year the new factory turned out three million litres of Vodka. It is only at half capacity yet. Increases are foreshadowed.

To reduce transport costs, i. e. to deliver the poison more cheaply, the Nazis have converted a former motor-car garage in Lublin into Vodka manufacture—to supply only the Lublin district. The capacity is as large as that of the factory in Warsaw.

In order that the Nazis themselves do not have to swallow this wretched stuff, the monopoly administration has opened a liqueur factory in Cracow, in the first instance to meet the needs of the German soldiers and officials working in the General- Gouvernment. Production reaches 300,000 litres a month — 3.6 million litres a year. This Vodka business epitomises Nazi politics in the Gouvernment.

For carrying first-class mail, railroads receive an average of about one-fifth of one cent per letter, or approximately one-fifteenth of the postal revenues collected by fhp nrrivntt on this

Strana 17. failure to understand what was demanded by the life of the peoples in this new age, German policy had, in 1914, reached a dead-point as regards any possibility of further action. For years past, German policy had been blind to everything that ought to have been accomplished.

"The whole tragedy, thus brought about in the course of history and summed up in the fate of the German Empire, is to be found very faithfully reflected, for anyone who would take the trouble to examine and give the world a true and exact picture of what occurred in the leading quarters of Berlin in the last days of July and August 1, 1914. Of these occurences very little still is known, either at home or abroad . . . . The notions, which at the time drove Germany's leaders into war continued their baneful work. They became the mood of the nation".

So far Dr. Rudolf Steiner. His last words are portents of the likewise disastrous outcome for the German rulers of • the present struggle, the origin of which is to be found largely in the "mood of a whole nation." It is not an accident that the educational and other institutions founded by and in name of Rudolf Steiner have been liquidated in Germany by this "moo of a whole nation". The institutions of Rudolf Steiner which to-day continue to flourish are to be found in the democratic countries of Switzerland, Great Britain, and the U. S. A. MOTOR VEHICLE TAXES Motor vehicle taxes paid in 1940 by the average car owner ranged from somewhat less than a week's income for persons engaged in independent professions to just under four weeks' compensation for those in certain other occupation groups, according to the American Petroleum Industries Committee.

As to the amount of income by weeks required in certain groups to meet the average total of car taxes, the committee revealed: From a wage. earner, almost two and onehalf weeks' income; From a farmer, three weeks' income; From a clerical worker, income for more than a week and half; From a salaried business person, more than a week's income; From an independent business person, practically two weeks' income; From a salaried professional worker, more than one and one-fourth weeks' income; From an independent professional person, somewhat less then a week's income; From a person in each of several other occupational groups, just under four weeks' income.

These are general approximations. They are computed to match motor vehicle taxes, including Federal and State gasoline taxes, averaging $55,83 per vehicle in 1940 on the 31,800,000 cars registered.

NEW TEXAS ALMANAC A new book came out in Texas this week.

It's the 1941-42 edition of the Texas Almanac and State Industrial Guide, published by the Dallas Morning News. Anybody who writes about Texas or talks about Texas, or who simply wants to know about Texas, should have a copy of it—indeed, must have a copy if he is to write or talk authoritatively about the things that make Texas what it is.

The new Almanac contains 576 pages, more than any previous edition has had. The Almanac's usual treatment of several important subjects has • been expanded in the 1941-42 volume, there are some new chapters, and more illustrations.

This is the book about Texas to which Texans have come to look forward. The new edition upholds magnificently the high standard by pa G Nitivps, PPo t h Momey,

Strana 18.

PROTOKOL VtROCNI SCHtZE CESKtCH EX-STUDENTU STATU TEXAS. (Pokraeovani se strany 7.) tteni ve schtzi tohoto vS7boru. Po schvaleni dosti, on musi zjistiti, ze nejmene jeden z tech, kterS7 podepisuje notu, jest postaditelne majetnST jako rueitel. On ma v moci uskuteeneni eek a drZi tplriSr seznam v gech Z'aclosti povolenSrch vStorem.

3. teetnik opatruje noty pfijate ze schvalenSich ptjaek a dohlili na to, aby se noty ditely v tpinem potadku. On kolektuje kapital i firok na vgechny noty a diti tpin3-7 rekord ftech penez skolektovanSTch. 4. Pokladnik opatruje v gechny fondy tohoto vSrboru a dr21 tpinS7 rekord ptijmft a vydani tohoto vStboru.

5. kidici agitadni prate oznamuje praci, kterou Texaska Matice Vy ggiho Vzdelani kona a ma v moci vftodni kampan pro dary od jednota od organisaci do fondu Matice. On chti tpinSr seznam v gech tech obnost. elinek 4.

1. VSTbor pro vekejnost (publicity) bude take ustanovenST v Matici. Pozfistava z fidiciho agitadni prate jako ex-officio pfedseda a tajemnik, ktefi budou ustanoveni pfedsedou Matice.

2. Tento vS7bor vykonava praci ureenou pro kidiciho agitadni prate v Hlave VII, elanku 3.5.

Clanek 5. - Piedpisy ohledne pfijeek.

1. 2adosti o pfijeky se pfijimaji od studenta eeskoslovanskeho ptvodu. Studenti, kteti obdrZi pujeky maji uznat pomoc, kterou obchteli od teto organisace a od nich se bude odekavati, oni pak budou podporovati pokrok a rozvoj prate one organisace.

2. Vgichni 2adatele musi dokazati mineni pokradovati ve studiich ye schvalenem vy ggim udiligti a musi si vybrat kurs, na ktery by konedne obdrteli kollejni aneb universitni diplom jako graduanti. Tento kurs, tak dalece jak mono a prakticky, ma zahrnovati i studii fedi a kultury deskeho naroda.

3. Ph 2adani o pujeku, student vypini dotaznik pfipravenSr VSrborem Matice a musi zodpovecleti vgechny otazky bez vyjimky a bez zatajeni. Tento dotaznik ma ureiti obnos pfijeky, dukazy o kvalifikacich 2adatele a potkeby, a jrnena dvou lidi, kteti by Z'adatele odporudili, jeden z kterS7ch musi znati pokrok v jeho studiich a jeden, kterST zna jeho finandni pomery.

Dotaznik mute Zadati dal gi informace, ktere elenove tohoto vStoru uznaji za potkebnST. 4. Mimo pfipadu, kde zvlagtni vyjimky jsou nutne, Zadosti se pfijimaji tajemnikem jenom do doby ureene a uvekejnene vSrborem, a pak tajemnik roze gle dotazniky na dye jmenovane osoby ohledne odporudeni Z * adatele. Pak se svoschfize Matice, ye ktere se Zadosti povoli aneb zamitnou. Povoleni Zadosti se musi zakladati na kvalifikaci a finandni potfeby. Ptjeka neni povolena, jestli nejmene tfi eleni 'Mom nehlasuji pro povoleni.

5. Tajemnik pak Zacla, aby 2adatel, kteremu piljeka byla povolena, podepsal notu na obnos ptjdky. Tato nota musi bSrt podepsana 2adatelem a dvema rueiteli, jeden z kterSrch musi Wit uznan, ze jest v dobrem finandnim stavu. Nota se vystavuje na dobu od 1 do 4 let, die pfani a potteby 2adatele a die konedneho rozhodnuti vSrboru. VStor mate v gdy obnoviti notu na dalrok, ale v2cly jenom s pisemnSrm povolenim od 2adatele a jeho ruditelt. Poeet dal giCh obnoveni neni omezen, ale jest ponechan upine na rozhodnuti wOoru. JednoduchSr trok na noty jest pet procent, kterS7 musi b3"rti placen rodne.

Avgak placeni troku mute Wit odlo2eno, dokud 2adatel studuje na vyggim udiligti.

6. Dalgi pravidla, gadouci a pottebna, aby VS7bor mohl vykonati jeho povinnosti, ktera, nejsou bud' povolena aneb zapovezena v techto sta,ridvach, se ponechavaji na rozhodnuti VS7boru.

HLAVA VIII. - VkKONNt vt'BOR. lanek 1.

1. Tento vSibor portstava z fifednikt teto organisace, Clem stalSrch vS7bort, a elent zvla gtnich vStort, ktere pfedseda anebo misto-pfedseda ustanovi.

2. Pfedseda, misto-pfedseda a tajemnik-pokladnik teto organisace jsou take respektivne

V2STNIK pfedsedou, misto-pfedsedou, a tajemnikempokladnikem VS)kopneho VS7boru. elinek 2.

1. Pfedseda ma pra y° svolati VSTkonnSr VSr -bordschfizea'Zltorznepavyorci pokroku v ruznS7ch tfadech a v3iborech. Tyto zpravy se oznami, aby eleni organisace yeah o pokroku v praci.

HLAVA IX. - DODATEK. Cianek 1.

1. Pravidla, ktera jsou urdena v techto stanovach budou tatat, jak naznakena v "Robert's Rules of Order, Revised").

Clinek 2.

1. Vg echny fedi, ktere nejsou zahrnuty aneb zakazany v techto stanovach se ponechavaji pouze k rozhodnuti vet giny elent teto organisace pfitomnSrch ye schtzi.

HLAVA X. - ZPUSOB ZMENY. danek 1.

1. tmysl zmeniti tyto stanovy musi bSiti zaslan na tajemnika nejmene 30 dni pied vSrroeni schtzi teto organisace. PisemnSt navrh na zmenu musi zaroven b3ni zaslan tajemnikovi.

2. Tajemnik odevzda navrh pfedsedovi, kterST ten pfeda, v3"rboru na stanovy jim ustanovenS7m. Kdy2 jest navrh na pkijeti one zmeny poclan ye v3irodni schtzi, pfedseda 'Zada stanovni vSrbor o jeho uznani ohledne to zmeny. tlinek 2.

1. Navrh na zmenu musi bSrti podan v tome zneni jak byl zaslan pfedsedovi, ale mute b3iti zmenen ye schtzi.

2. Navrh propada, jestli neobditi dvou-tfetinovou vetginu odevzdanSrch

•

VSTge uvedene stanovy na navrh byly pfijaty jednohlasne, s dodatkem ze vchazi v platnost ihned. Jak videti z novSich stanov, Menem se maze stati ka2c1Sr, kdo ma zajem v teelu teto organisace a kdo ukondil nejmene jeden rok studii na vyggim aneb jinSrm podobn3im ueiligti schvalenSrm touto organisaci, a take v gichni u&tele a vg ichni kteti jiz jednou byli eleni teto organisace. Ujednano, ze vzhledem k tomu, ze ti ktefi studovali na me gt'ankach, realkach a gymnasiich v Ceskoslovensku maji zvla gtni zajem v praci teto organisace, ze oni se mohou take stati dleny.

Frank A. Horak Java navrh, kterS7 podporuje Jaroslav 2ivny, aby die novSTch stanov v dnegni schtzi tajemnik a teetnik Matice byli zvoleni na jeden rok, kdeZto pokladnik a fidici agitadni prate budou voleni na dva roky. Navrh phjat jednohlasne.

Nasleduji zpravy Afednikt. John W. Legikar, misto-pfedseda, vysvetluje jak Spolek ziskava jmena a adresy v gech ex-studentfi, navazuje styky s nimi a 2acla je, aby se stali Cleny teto organisace. V tom samem smyslu dodava Viktor Schmidt, Glen agitadniho vSrboru, Ze novi eleni se ziskavaji a ze zaeind bSrt vet gi zajem v nag i praci. Frank A. Horak podava zpravu jako tajemnik, a dekuje redakcim eeskSTch easopisu za jejich spolupraci. Zaroveri Cte zpravu Rev. Josef A. Bartone, pokladnika, kterS7 se nemohl dostaviti do schtze.

Pfedsedkyne Matice, pi. J. M. Matejek, podava jeji zpravu z ktere jest videti, 2e Matice vypomohla 37 eeskSrm studenttm v poslednim 11/2 roku. Take ze pfibylo do fondu Matice $364.00 od posledni schtze v listopadu. Mistopfedseda Matice, Albert Van'Zura, vysvetluje ze Spolek vydal Casopis "Czech Exes" pled schtizi a ze Casopis byl zaslan na 500 ex-studentt. Vyclani s timto Casopisem nebylo vet gi nezli bSrva, obydejne s rozesilanim dopist ex-studentilm pled vSrrodni schtzi. Praci s vyclanim Casopisu vykonali hlavne Albert Van2ura a pi. Matejkova a to bezplatne. P. Vanaira odporueuje, aby se pokraeovalo s vydavanim onoho Casopisu etytikrate do roka, aby se navazaly bla gi styky s exstudenty, ktefi se doposud nestali deny nagi organisace. Zaroven Mcla, aby jemu byly zaslany jmena a adresy v gech ex-studentt, aby jim mohl Casopis zaslat.

Irvin Pagach podal zpravu fidetniho vSiboru, kterST nagel vgechny knihy v pofadku. Dr. Lukga promluvil o vS7znamu nag i organisace, 'Zada vetAi zajem od ex-studentt a sam slibuje, bude einnS7 m elenem organisace. Zpravu reso-

Ve stfedu, dne 21. kvetna 1941. lueniho vSrboru podava John W. Le gikar, jak nasleduje: "RESOLUCE. 1. Resolueni vStor srdedne dekuje v gem deskSlm spolktm, jednotam, organisacim a jednotliveilm, ktefi moraine a finanene podepfeli praci Spolku CeskSTch Ex-studentfi a Texaske Matice Vyggiho Vzdelani.

2. Resolueni vSrbor si vali a ye jmenu Spolku CeskSrch Ex-studentil Statu Texas dekuje organisaci Y.M.C.A. za proptjeeni zdarma Auditoria pro konani sve vSrrodni schtze dne 4. kvetna 1941.

3. Resolueni vStor vyslovuje srdeene diky vgem fitedniktm a vStortm Spolku 6eskSrch Ex-studentt a Texaske Matice Vy ggiho Vzdelani za jejich vykonanou praci. Resoludni vSrbor dale dekuje stanovnimu vSrboru a zvla gte jejich pfedsedovi A. A. Horakovi za jejich trpelivou a netnavnou praci ye ptiprave novS7ch stanov pro Spolek CeskSrch Ex-studentt Statu Texas.

Za resolueni Obor: Frank E. Luk ga, John W. Legikar, Albert VahZura."

Zprava pfijata jednohlasne.

Na navrh August J. Morrise Spolek 6eskSrch Ex-studentt odhlasoval jedriohlasne tpinou claveru Vlad. Maudrovi, pfedsedovi S.A.C.T, v jeho praci pro eeskS7 narod.

Pfedseda ustanovuje na volebni vStbor na Valdika, Irvin Pagacha a A. A. Horaka. Vedeni schtze, die novS7ch stanov, pfevzal volebni vSrbor, a nasledujici tfednici spolku byli zvoleni: George E. Kacik z West, pfedseda; John W. Legikar z Rosenberg, misto-pfedseda; Frank A. Horak z Austin, tajemnik-pokladnik. Do Texaske Matice Vyggiho Vzdelani byli zvoleni: August J. Morris z West, tajemnik; Roman J. Bartog z Taylor, teetnik; pi. J. M. Matejek z Austin, pokladnice; Albert VanZura z Austin, fidici agitadni prate. Podle novSich stanov, pfedseda spolku jest rovna pfedsedou Texaske Matice.

Nove zvoleni tfednici zaujali sva mista, na co2 pfedseda Zadal o nove jednani. Pfi torn pfedseda oznamil, ze Hlavni trfadovna S.P.J. S.T. se chce postarati o dejiny jejich organisace a 2e jest svolujici povoliti stipendie studenttm, kteti bud' studuji aneb studovali deAtinu na universite, a kteti by byli svolujici yenovati dil Casu na eteni starch deskSich easopis(' ulo Z. enSTch v universitni knihovne a vyhledati dlanky, ktere maji jakSrkoliv vSrznam Vitajici se dejin S.P.J.S.T. Tyto dlanky by se musely na psacim stroji opsat a zaslat na nektereho fdednika S.P.J.S.T. Stipendie by obna gely $100 rodne, co't by se rozdelilo mezi dva studenty.

Obnos tento byl sjezdem S.P.J.S.T. povolen na stipendie pro studenty. Tim zpfisobem student by obdrtel finaneni pomoc a zarovefi Jednota by obdr&la neco za sve penize. Student by mel vSibornou pfilditost naudit se lope Cesky Cist a psat a take by ziskal vet gi zajem o eeskSr 2ivot a pokrok deskVch organisaci v Texasu. Hlavni I.Tradovne se jedna o spolupraci na gi organisace, a to zvla gte pfi vSteru schopnSrch studentt, ktefi si zaslouZi pomoci. Stepan Valeik doclava, ze Hlavni trfadovna mini obstarati ony dejiny a ze 2ada, pomoc Spolku Ex-studentt v tom ohledu a ze oni se take obraci na jine Ceske spolky a take na Dra Midka o vSrpomoc v torn ohledu. Na navrh Augusta Kacife, podporovaneho August J. Morrisem, rozhodnuto jednohlasne, aby Spolek Ex-studentt spolupracoval s S.P.J. S.T. a aby VSikonnST vSrbor nageho spolku vybral a odporudil Hlavni titadovne S.P.J.S.T. studenty pro tuto praci.

Albert VanZura promluvil o pokradovani s vydavanim org,nu nageho spolku. Na navrh Joseph Holaska, podporovaneho August Kacifeni, rozhodnuto aby se dovolilo p. Van'turovi pokraCovat s vydavanim onoho Casopisu a v picipadu potteby, ze VS7konnSr vS7bor spolku ma pray° hraditi Cast vSrloh s tim spojenSrch.

A. A. Horak dava navrh, aby VSrkonnS7 vS7bor mel pravo vypracovati dal gi plany na novou agitadni praci pro ziskani fondu pro Matici a zaroveri aby VSTkonnSr vSrbor mel pra y° rozhodnouti, jakin spfisobem vDohy s agitadni praci pro Spolek Ex-studentt i pro Matici se budou hraditi. Navrh pkijat, (Dokoneeni na strane 19.)

TATO VALKA JEST REVOLUCE. Nelze se vlastne ani divit, ze politicke a vojenske jeviSte, ktere je osvetleno piin g prudce, nechava prozatim hospodalske pozadi nak doby v pritmi, take obrysy nedozirnVch hospoclatskVch zmen vyniknou jenom obeas, adkoli v koneene instanci budou mit slovo rozhodujici. Znalci jsou uz na rozpacich, jak maji jednotlive zmeny postupne zaznamenavat, protoge potadovSrch disel je prilis mnoho. Nejde take o gadriST inventat, nebot' hospodatske zmeny t3ikaji se jig zcela jasne podstaty dosavadni soustavy, nikoli jenom vedlej gich nebo privodnich zjevri. Mluvi-li nyni na ptiklad britskS7 tisk o prrimyslove revoluci, vlada uvadi na valednou scenu zakon o sousttedeni prilmyslu, je to ponekud opogdend nadsazka. Sousttedeni prrimyslu neni dneAniho data, valkou se jenom neobydejne zrychluje a prohlubuje. V souvislosti s organisaci valeene vS7roby uplatriuji se zvfAenou merou take pile prvky hospodatskeho vSrvoje, ktere vtiskly nak dobe ureit3i raz. Mame snad ptipominat usili o planovitost a v jejim ramci snahu o racionalisaci v3iroby? Nevyznaeuje se 20. stoleti mimo *le tim, ge ye vS7robe i v obchode neize terrier'. vribec rozeznat hranici mezi prrimysloqmi a finandnimi podniky? A je snad tteba ptipominat rovnomernS7 vYvoj, v jeho stopach vznika prtimysl v zemich dosud zaostalSrch, zatim co jinde rozvoj ustrnul nebo se dal dokonce na zpatedni pochod? Zasada stareho "laissez faire — laissez passer" byla uz vlastne v nakm stoleti pouhou ilusi, easto velmi Skodlivou. HospodatskS7 givot vSech zemi ovladaly velke prrimyslove a finaneni koncerny, ktere neubijely jenom slab g protivniky, ale vyhlodavaly take celou spoleenost a jeji statni organisaci. Revoluenost na gi doby tkvi mimo jine v torn, ge se tato hospodatska, organisace ocitla v rozporu se skuteenSmi vYrobnimi silami zeme, v rozporu s politickou vyspelosti a socialnimi pottebami narodri. Zakladni prvky politicke demokracie ocitly se velmi easto ye sveraci kazajce hospodalske autokracie. Rozchazi-li se ted' se starSrm pojetim take Anglie a pronikaji-li na povrch nove sily, nove prvky a nove metody, pak je to dosti bezpeene znameni, ze revoluenost 20. stoleti pronika, i k hospodatskYm zdkladtim spoleenosti.

Byl by to omyl, kdyby se tyto zmeny pova govaly jenom za dodasne a kdyby se lido domnivali, ze jakmile valka skonei, uplyne take lhrita pro zmeny, ktere nyni pozorujeme velmi jasne, ponevadg jsou prilis vSr razne a napadne. "ACkoli motiv techto zmen je doeasiV, mnohe buVfeitity. — Pan CvoCek neco provedl, byl obealovan a po zasluze odsouzen. Po vyneseni rozsudku tekl mu jeho obhajce vyeitave: "Kdybyste byl tak dlouho nezapiral, mohl jste to mit levneji!" —

dou jig trvale. Nikoli Vgechno, co se stalo, lze odeinit" — pravi rivodnik "Sunday Times", uvag uje o vlivu noveho rozhodnuti, ktere zasahne do hospodatskeho givota Velke Britanie velmi hluboko. Nejde piece jenom o sousttedeni vYroby, nVbr g take o ptidelova,ni surovin, o novou organisaci prate a novou posici pracovnich sil, o novY pomer rozhodujicich prtmyslovych a finanenich spoleenosti k obyvatelstvu a ke statu. "Za tim se skrYvaji mo gnosti znaeneho hnuti k socialisticke organisaci prrimyslu dou" — zdarazriuje tent list, jeho narodohospodatskS7 odbornik pravi dokonce, ze "povaha zmen zavisi na vS7sledku valky a na povaleenem mineni a akci." Co se tVka v3isledku valky, ma patrne na mysli nebezpeei, je g by celemu svetu hrozilo z viterstvi reakdnich sil, jejich g nejdokonalejkm a statne organisovanna vy'razem je Tketi rise, vybudovana nejen politicky, ale i hospodatsky na otrocke praci.

Zdalo by se, ge v zahraniei mrigeme mit o tyto problemy pouze platonickS7 a teoretickS7 za,jem, ale neni to pravda. Musime jednak pozorovat, jak se tyto zmeny projevuji a do jake miry jsou vskutku svetove a jednak vedet, jake jsou zmeny u nas doma. Vime, ge jsou velike nejen proto, ze valka ovlivriuje na g' domaci hospodatskY vYvoj velmi znadne, ale i z toho drivodu, ge naSe zeme jsou i hospodatsky v nacistickem zajeti, je g zanecha stopy *dude, i kdy je vystfida nova svoboda nakch zemi. Skondeni valky postavi nas okam gite pied rigasne rikoly, takge na zaeateeni tivahy a plany nebude dost easu. NaSim doma mri geme mimo jine pomoci take tim, ge mnohe veci uva gime jig za valky, v nig nejsme pouhSrmi divaky, nYbr g aktivnimi ridastniky. Mame site hodne prate a svizeli, ale mrigeme svobodne myslet a ptipravovat budoucnost.

Neni to site nahoda, ze smysl pro revoluenost nak doby hral v nakm hnuti za svobodu tak vSiznaenou ulohu. Nikoli jen ted', nStr g hned od zaeatku 20. stoleti, a zejmena v prvni svetoye valce, kdy byl jednou z hlavnich sib, je g vedly k vzniku prvni republiky. Jsme site sti celkoveho vSrvoje, ale jest nam "resit sve otazky po svem. Na druhe strane musime je resit v ramci nove Evropy, ktera, se z teto valky vyklube. Tertium non datur, at' u g se divarne na svet s celkoveho nebo osobniho hlediska.

NSA narodni i osobni givot zavisi na podstatnSrch spoleeensk3ich zmenach, ktere maji jasnST hospodatskS'r zaklad. Tento zaklad dozrava pro novou kvalitu prase tak jako lide, kteti na nem giji.

Kornel Synek.

"Vy mne budete neco povidat!" osopil se na advokata pan Cvneek.

"Kdybyste mne byl tak dlouho nemohl jsem ug mit kus trestu za sebou!"

44.0.0.........01.0.1.3.010.11■ ,....10.M.MINI.1.0111.4•11.0.11■0.11.0.11■1.1..111■•■ 141.0■041111111141.1100■11■01111111.■041•41

Oznameni schtize Sdruieni ArnerickSrch Cechoslovaku v Texasu

v

Strana 19.

VESTNfK

Ge st•edu, dne 21. kvetria 1941.

dne 25. kvetna 1941

v Narodni Sini v Corpus Christi, Tex. 1' SCHUZE VE HODINY ODPOLEDNE a take volba novSich ritednikt.

V 5 hodin pak spoleena veeete. — Spolusestry jsou uctive gadany o p •ispevek do kuchyne.

v 8 hodin veeer pak taneeni zabava HUDBA — DYBAL1Ar ORCHESTR VeSlerSr vSitegek bude venova,'n Sdrugeni AmerickY'ch oechoslovakri v Corpus Christi, Texas.

VirBOR.

I

Taylor, Texas.

Ctena, redakce Vestniku!

Musim napsat parradku, aby lide vedeli, ge jeke g ijem. Tech deSt'il. bylo dost, po celYch 6 mesicri nam prgelo, cog farmate zpozdilo, ale jate to milk 13S7 t dost dobre. Dnes rano nas navstivili a pi. Bill Maas z Roweny. Byli v Granger za jistYmi zale gitostmi a tak se zastavili.

Br. Jelinek je ptivezl. Oni pracuji pro vladu kdesi na dalekem zapadu. Pan Bill vzal si jeden "Stok" korny na ukazku, co zde mame.

Prohledli si nak zahradku a libili se jim tomaty, okurky a cibule. Krasne zemaky jsme jedli 20. dubna, tech budeme mit dost pro sebe.

Pan Frank Hejl ml. ma man gelku v Temple v nemocnici, kde byla operovana. Vede se ji pry dobte a my ji piejeme brzke uzdraveni. — Zde maji mit letiSte, ale jeSte to neni jiste. Vypada, ge vkide to chti, aby bylo vice hluku. — Pan Otakar Cuba sbire. maliny. Z techto je dobre jelly. No, necht' jich nasbira hodne, my to jemu piejeme. — Jestli to letike zde budeme mit, tak pi. A. H. Petrova se maze zastavit jak poleti do Granger Asi ge Tonda stale vzhliti jak ty aeroplany hrei, ze snad ona uz leti. — Tech sena:tonu se gene, to si mrikte vybrat praye neSt'astne eislo. Vkchni slibuji, ze jak se tam dostanou, co vtechno vykonaji, ale pak na to zapomenou. — Dnes zas zadina, poprchat, aCkoliv deSte nepottebujem. Ted' bylo by potteba aspori 14 dni pekneho poeasi, vk by se trochu obdelalo. — S tou vojnou to bude vklijake jen dobre ne. Stale se svet bouti a stavkuje. Jest to hrozne, kdyg posloucha se to radio. — Koneim s pozdravem vSem a take rodiny po celem zdJoe V. Kohutek. pade, teg Svalaa v Anton.

PROTOKOL ViROCNI SCHUZE USK-1(CH EX-STUDENTU STATU TEXAS. (Pokraeovani se strany 18.)

Na navrh August Kacite, podporovaneho August J. Morrisem, rozhodnuto konati ptiki schrizi v den hry "footballu" mezi Texaskou Universitou a A. & M. College v listopadu 1942, jestli to bude mogno, a jestli ne, ma vSTkonnY vSibor ustanoviti den ptiAti schrize. Rozhodnuto take, na navrh A. A. Horaka, aby Spolek toho veeera take potadal hostinu.

Nastala debata ohledne vyloh s tikenim noOch stanov, na cog Joseph Holasek nabidnul, g' e tiskarna 6echoslovak nam to udela zdarma, za cog Spolek jim vyslovuje uptimne diky.

Proslovem ptedsedy schrize ukoneena v pet hodin odpoledne.

Frank A Horrak, tajemnik, 107 East 19th St., Austin, Texas.

Do Houston a okoli!!!!

Zabavy itidu Pokrok Houston Nite uvedene orchestry haft budou taneechtivYm dle sledujieiho potadu:— JOHN BACA 25. KVETNA SYNCOPATORS 1. ERVNA BILL MRAZ 8. tERVNA HOUSTON CZECH 15. CERVNA NE SVADBA 22. CERVNA. HARMONIZERS 29. CERVNA

Vstupne path 41c.

Tax 5C

IMOI■111•1.2

Dimv 27c Tax 3c

Tyto eeny zaeinaji od 12. ledna 1941.

0 pohodli a obslouteni et. nivitevnikft bade naleilte postarino.

POIIADATELL Poltovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor e4511 doptini it jest — 20th and North Main.

41

Strana 20.

Ve stfedu, dne 21. kvetna 1941.

VESTNfK

Vrchol kapsaistii.

Kral kapsafil byl prave zateen a odva:ten jests s nekolika nepatrnejkmi kolegy v "zelenem autonu" na policejni komisakstvi. Uvniti sedi straInik, kapsa.i vyhledne okenkern ven a pta se stranika, kolik je hodin. "Tit", povida, stralnik, ukazuje mu hodinky. "Kdepak," odpovida kapsak, "to yam chybi pet minut . . ." Vedle sedici at'ouchne kolegu "dolinate": "Podivej se — to je hmat, podiva se stra2nikovi na hodinky a uti chybi pet minut . . . "

Klub Ceskfrch Rtudentii

1/1 1,

A and M. Kole jn v College Station.

JAK

HOBOKO prospelo temto lidem

Prvni 1,]da z leva: Joe Lichnovsky, A. J. Bohuslav, V. Joe Horriak, Bernard Joe Kulhanek, Pavel Stach, Peter P. F. ,pka, R. E. Buaek, Fred P. Kallina a Joe E. Huser. — Stiedni tada: C. J. Cervenka, Clarence , ' R. Skalnik, A. Janak jr., James W. Mendl a Bennie F. Trealek. — Zadni kada: J. J. PustejovskY, Novosad, Hugo Ktenek a Clarence J. Bab,.

Uchazeam o ueitelski mista Tisice dopisu obdrieno od lidi jako jsou tyto: Pani Otto Schwalbe z Monroe, Mich., pile: "Nifij zaludek byl zle pokaienY na. aledkem epatneho tthveni a vymeioviini.

Hoboko pomohlo mi tolik, fie chef je ueiniti pravidelOm domacim leavYm prostfedkem.. A Wm. Kaiser x Baltimore, Md., pravi: "Shledevam, a Hoboko pomahe udrzovati moje treveni a vymeiovani v dobrem poiadku, eimi podporuje zdravl a celkov'y sta y ." Max Saupe ze Syracuse nem sdeluje, jak Hoboko pomohlo zlepeiti jeho chut k jidlu. A path Anna Richter z Fond du Lac, Wis., pile: "Od to doby, co pouilvem Hoboko, mem ,pravidelnou stfevni Cinnost." Podobnych dopistl jsme obdrieli tisice.

DRA. PETRA HOBOKO Mnozi lids nejsou alcuteene nemocni, ale nejsou take opravdove zdravi. Nemaji Lacin g radosti z prace nebo ze zabavy a jejich rodiny a pietele easto maji o ne atarosti. Jste-ii jednim z techto "poloviene" zdravc, ch lidi, moina, $e trpite funkcionalni zficpou a ji provizejicimi PflzuakY, takovYmi jako: nervosa a boleni hlavy, nezeiivnost a zkaienY ialudek ztrata spanku a chuti k jidlu, zapechajici dech a potithemi jazyk. Po vice mill S pokoleni Dra. Petra Hoboko, pfipravovane z 18 rOznYch kat: ink:1, byHn roatlin, osvedeilo avoji hodnotu jako Zaludeeni einnost povzbuzujici lek vynikajici jakosti. Hoboko iieinkuje mime a hladce s pfirodou v techto Sty. tech dulelitich smerech: pomaha ialu. dealt Cinnosti; pomahil pravidlovati FInnost zvysuje vymesoveni prostiednictvim ledvin; napomaha a urych. luje treveza. Nebud'te odstra • eni, kdyi jine leave prostfedky vim neposkytli Mewl y e vaeich chorobach zavinenych chybrifin trivenim a vyrneiovenim.

Hoboko mdie y am pomoci—opatfte si dnes lahev. obdrEeti Fahrneyovy leave prostfedky ve avem sousedstvi, pourijta tohoto kuponu.

Zvleitni Nabidka Objednejte pass!

I

Jako rv/Aetni "seznamovaci" napoeleme y am ZDARMA bldku 2 uncovy vzorek Dra. Petra Leeiveho Oleje Linimentu a ZDARMA 2 un• covy% vzorek Magolo a objednavkou Hobokos ❑ II uncov& l&hev Dra. Petra Hoboko — $1.00 poitou vy. placene (2 uncove vzorky zdarma). ❑ 2 pravidelne 60# lehve Dra. Petra Leeivebo Oleje Linimentu — $1.00 poetou vypla. come.

2 pravidelne 60(t lithve Bra.. ❑ Petra Mairolo za $1.00 poitou vyplacene. ❑ I I unc. Dra. Petra Hoboko a 2 pravidelne 600 velikosti Dra. Petra Lieiveho Oleje Linimentu za $2.00 poitou vyplacene. ❑ C.O. D. (poplatek pfipoeten).

DR. PETER FAHRNEY & SONS CO. 2501 Washington Blvd.„.11_39m Dept. ' !Chicago, III. OINIMII =IMMO ■■■■

Z Austinu se piSe: Naeim universitnim studenttm a studentka,m je dobke znamo, ze department slovanskYch jazykd (eatiny) na statni universit y texaske katdoroene opatimje nakm studentdm i studentkam eeetiny uditelska mista. Sluabu tuto kond Upine bezplatne, z ochoty, a v2•y se podali opathti veem zadatelum i aadatelkam mista. Nyni °pet nekolik uvedomelYch naaincu v naSich osadach 2ado,, a- I by jim byli doporudeni ueitele a ubitelky, kteti studovali a ovladaji eesky jazyk, jsou ochotni pracovati mezi nag mladek a pomahati i v praci spolkove, zkratka hledaji se uchazeei, ktefi maji porozumem pro nde lid v Texasu. Uditele a uCitelky kteki studovali na statni universite eeskY jazyk, literaturu, dejiny a rovne2 historii naeich pionYril v Texasu, se v Texasu dobke osvedeili a iproto jsou hledant % Dilvernici Skolnich rad se vybizeji, aby se s diiverou ()bratili na profesora 'Ceske feel, jenz jim ochotne doporuei schopne ueitele a ueitelky. Koncem tohoto Skolniho roku bude jich nekolik graduovati. Pike na: Dr. Ed. Mieek, University Station, Austin Texas. Morino s nim mluviti v jeho ird'adovne na universite ye Waggener Hall eislo 114 a to nejlepe v poledne, kdy neni zamestnan vyueovanim.

Z Austinu se take oznamuje, Ceske feel bude se ueiti opet v letni ekole statni university. Zvlaete ueitele a deitelky v nakch osadach se na tuto vYbornou pfilektost upozornuji. Zapis se kond ve Ctvrtek, dne 5. Cervna a na druhY den zaCne pravidelne vyueovani.

0 Meet sluikami.

Prvni slu&a: "Jaci jsou ti tvoji pani?"

Druha slu&a: "Lakomci jsou, §pindirove — aby uaetiili diivi a uhli, jezdi na zimu do teplejgch krajin!"

:C..-4111*

.T. ma Jednota dostaie e ez na na majetky Piijeky jsou povoloyany na pozemky a mestskk majetek.

UROK POtITA.N JEST

procentni sleva, kdyi jsou splatky a 'Carel: spravne odvaceny, tedy tarok obnasi pouze 2

MALY POPLATEK JEST POtiTAN ZA PROHLIDKU A ODHAD MAJETKU.

ZAJIMATE-LI SE OBRAtTE SE NA HLAVNI

8D

Su run Lodge SPJST. FAYETTEVILE,

TEXAS

Ve stkedu, dne 21. kv'etna 1941.

Kyjovsko a Zdansko ve sqch °belch HININMIIINNIII*0■04111111.•••■••

V teto sve vilce Mistr Jano Kaiiler tije a pracuje. I ph navtteve v jeho atelieru poznate, to je vynikajicim umelcem; po stenach a podstavcich vzacne ukazky del, hlavne ze tivota svatych a svetic; jim vevodi hlubokY a intimne monumentalni "SvatY Cyril a Metodej". V umeni dekorativnim vynikl Kehler hlavne vYzdobe chramit a vetejnYch budov. Na Morave se honosi jeho mistrovstvim pies 50 kostehl a 30 budov. V okrese kyjovskem proved' navrhy na malby kostelft ye Vetekove, Vanecovicich, v ar(216icich a Urficich, zvonice a tkoly v Nenkovicich a namaloval Madonu na farnim kostele v Kyjove. Onemocnel tetce reumatismem z praci ye studenYch mistnostech. Lee ani v nemoci neztratil Kehler jemny humor a vtip, ktery jej cini i jako dloveka neobydejne sympatickYm. Rad vzpomina na navttevy znarnYch osobnosti, jako bratry Mrttiky, keditele Jos. Klvariu, francouzskeho kritika Williama Rittera, basnika Petra Bezruee, spisovatele Durycha, olomouckeho arcibiskupa dra. Predana, zem. presidenta Cerneho,skolniho inspektora dr.

Em. Havelku, umelce Ondrutka, Havelku, Jambora, Prokopa Sejnosta, tajemnika SVUM. Andryse a jine.

Nad "tmelcovnou" se vypind zalesneny vrhojneji a nejrfaneji, tvokily se na Stratovchu se odvozuje jmeno kopce i vesnice.

Jit v praveku, v dobach, kdy Morava byla temef vtech krajfi evropskYch zalidnena nejhojneji a nejruznenji, tvokily se na Stratovskem kopci stratne posadky se stratnymi ohni, aby v ptipade vpadu neptitele mohlo bYti ditto znameni okolnimu lidu nepolitickemu i lidu kultur pozdejtich rtiznYmi ohriovYmi signaly, ktere byly videny z daleka. Pro tuto vYhodu byl kopec hostitelem vtech manYch kultur, paleolitem painaje a hradittnou kulturou konde.

Na Stratovskem kopci shromatcl'oval se nepochybne okolni lid k nabotenskYm a obetnim konum. V dobe valeene byl kopec s pkilehlYmi vrchy fitaittem obyvatelstva z blizkeho i vzdaleneho okoli. Mimo to byl kopec jiste duletitou orientaci obchodni.

Jdeme-li silnici od Kyjova, vtimneme si na strani Stratovskeho kopce hromad kameni a der do seine. Jsou to primitivni lomy kamene na stavby a Aterk, kterY se dodava na silnice v blizkem okoli. Lomy jsou pramenem obtivy chudtich lidi.

Vesnice lei na jihozapadnim svahu Stralovskeho kopce. Od Kyjova je vzdalena 7 km sinerem zapadnim. Ve .167 domech tije 713 obyvatel mimo 5 Neincti a 3 tidy narodnosti deskoslovenske, nabotenstvi kimskokatolickeho a 4 jsou cirkve eeskoslovenske. Obyvatele se zamestnavaji hlavne rolnictvim (mnoho malorolnikil a domkaft), iemesly a praci delnickou v mestskYch podnicich.

Mluvi nakeeim slovackYin, ktere Oak ma deskou zvlattnost, na pt. koncovku —ej u pkidavnYch jmen tvrclYch (panej). Stratovskym kikaji okolni vesnidane Ceti. Stratovice byly totit kolonisovany po vyhubeni obyvatelstva domorodaho ptistehovalci z tech. Bylo to snad po valce tficetilete neb po vpadu Boekajova. r.

1605 nebo po valkach tureckYch v druhe polovine 17. stoleti. Konedne je mano, to vsnikl tento nazev v 19. stoleti, kdy se nastehovalo do Stratovic mnoho techu pii pkiletitosti zaloteni "tmelcovny".

Dfivejti obyvatele nosili kroj hanackY, kterY v soudasne dobe zanika. Je udrtovan starti kenskou generaci a mladti generaci pri slavnoL. stech. Nynejti tkolni mladet z pkevatne vettiny se obleka tatem mestskym.

Katastr Stratovic meki 604 ha, z nicht je 546 ha poli, 30 ha lestl, 5 ha pastvin, 13 ha vinic, 10 ha zahrad. Z toho naleti velkostatku 100 ha.

Pied parcelaci patkilo velkostatku 236 ha. Majitel nynejSiho velkostatku je patronem kaple,

VESTNtir ktera stoji na navrti pied budovou velkostatku.

Povrch pridy je pahorkaty, Vida prosttedne rirodna. Pestuji se plodiny vSeho druhu, ovoce (pfi velkostatku je velky merurikovY sad) a vinna reva. Po vinobrani a v zime bYva iivo v mistnich vinnych sklepech.

Obec je ptifatena do , nedalekYch Geletic, ze/liken se vsak pochovavaji na htbitove u lesa smerem k Geleticim, kterY byl zaloten roku 1923.

V obci je patovni Ukad pro Stratovice, Stavetide, Nenkovice a Vetekov a je spojen telefonicky s post. ritadem v Kyjove a tovarni hovornou y e Staveticich Nejblitti teleznieni nadrati je v Kyjove, obvodni lekak ye Zdanicich, detnicka stanice v Sardicich. kola byla zalotena r. 1791 a umistena v domku urdenem vrchnosti. Do OW tkoly chodili taci at do r. 1875, kdy u silnice asi uprostked vesnice postavena tkola nova. Kdyt jit ani tato tkola nevyhovovala, byla r. 1925 na temte miste postavena jednoposchod'ova nova trojtkidni tkola, v nit je i reservni tiida dtvrta. Deli pro vytti vzdelani navttevuji mett'anske tkoly v Kyjove a ye Ldanicich a stkedni tkolu v Kyjoy e. Ujezdni mat'anska kola pro obvod Stratovice, Stavetice, Nenkovice a Geletice dosud zfizena neni.

Podnebi obce asi 330 m nad moiem polotene je drsnejti net okolnich vYchodnich a jitnich vesnic, ale horsky zdrave.

Bedfich Kraemer.

27. STUPAVA. "Pocatek kameni — konec chleba!"

Tak kikavaji o sve pude Stupavaci, kteti v potu v tvaki se klopoti na kotarech s vednym nesplejnym nepHtelem bez srdce — s kamenim kadincem. Nepomilie pile k pedlivemu vysbirani, jarni lijaky odplavi ornou dervenou slinovici z pkikrYch "Grap" a Stupava zase stoji bezradne nad mazlavou vrstvou tvrdeho kamene.

A voda? Tot' druhY nepHtel! Kolik tkod natropila v 25. a 80. roce minuleho stoleti! 0 prve povodni byla zpivana i piseri! Kameni, slin, voda a zas dokola, to kto jde katcloroene. Nepomohou stesky, ani zlost ci resignace — nakonec s tichou pokorou nosi se opet na zadech v putnach hntj do kopefi, aby zrirc;dnil novou vrstvu, kterou mu napiesrok voda odnese. Odtud ona zdukeni krenich tlaz u startich lidi, od puten a nfiti zname stupa yske "vole". Nikde to neni lep§i; ani na Dolriansku, ani na Horriansku, za Kozi ulici tepry ne! Jen led= mute Stupava dekovati za jakous takous tivotni I:trove-1. Ty ma rad.

Jak fichvatnY pohled asi skYtaly tyto lesy v dobach, kdy se hirtorie po prve dotYka dnetniho katastru! Dnani rizerni stupa yske bylo darovano i s hradem Stkilkami markrabetem Jokern Vznatovi Hechtovi; rozsahle hvozdy, rybniky, studanky, hrady, (Moll a kopce, na nicht za noci probleskovaly ohne uhliru, prvnich to obyvatelri, na samem poeatku 15. stoleti. Pravem mtteme dnes zavideti pkirodnich kras Janu Kunovi z Polehradic, o nemt pravi historii, to byl trestan pokutou 100 grail knezem Oldkichem (pkevorem klattera sv. Tomate v Brne), to neopravnene zakaza1 sminenYm uhliktim liti ze stupayskYch lesti dfevo na clfevenY uhel.

Nevyeerpatelna, hojnost dkeva udrtovala zde uhlike po cela staleti, ale jen pkechodne, dome si nestaveli. At na sklonku 17. stoleti (asi kolem roku 1690). Petkvaldove, pani Buchlova, osadu Stupavu, jejit obyvatele platili zminene vrchnosti misto roboty 37 zlatych z chalup a 40 zlatych z kopanic. IntenYr J. Christian Muller ye sve mapce hraditt'skeho kraje z r. 1714 uvadi jit Stupavu jako yes. Mela 2 mlYny; z vettiho "dolniho" odvadely se vrchnosti 62 slate, z menMho "Horniho" pouze 9 zlatych ran& Nalevna byla jedna, s rodnim najemnYm 10 zlatych. Za sto let od sveho zalaeni (r. 1793) naditaly se na Stupave 83 domky s 416 obyvateli. Tehdy take podaly pracovati vrchnostenske sklarny u StarYch huti, odkud vychazely pane sklenene vYrobky. Za daltich sto let stoup' poeet domt na 138 a obyvatelstva na 900. Pomerne znadnY must obyvatel zpilsobily druhe skelne hute, t. sv. Koryeanske, v nicht byla vYroba zastavena r. 1907.

PlnYch 80 let od vzniku osady Stupavy neni

Strana zminky o tkole a ueitelich. Historie se pouze zmiriuje o jakesi gene, ktera, ye vlastni chaloupce vyrfoovala deti, ale neni znamo nic bli2Slho ani o jmene, ani o odmene za jeji einnost. Koneene kolem r. 1770 z milosti buchlovske vrchnosti postavila obec prvou skolu, ktera o 9 let pozdeji lehla popelem; na tend miste byla r.

1810 znovu vybudovana. Jako prvy ueitel z r.

1793 ptipornina se Sedldeek, kterY zde prisobil 19 let. V 80 letech min. stoleti byla vystavena nova kola na nynejSim miste; dnes je trojtfidkou.

NemenM obtik a starosti meli obeane s kostelem. A2 do roku 1863 byli pfifateni do Osvetiman, kam i zemfeli byli nokni. Velka vzdalenost a neschfidnost test pies hory donutila koneene stupa yske a starohutske obeany, aby zmineneho roku, po 2 lete stavbe, vysvetili ke cti sv. Klimenta vlastni kostel. Pozemek pro kostel i faru darovala buchlovska vrchnost. Dotace kneze byla ureena na 300 zlatych konv. m. PovSimnuti zasluhuje obraz sv. Klimenta na hlavnim °haft kterY byl pocten sttibrnou medaili.

Obec je obklopena krasnYmi lesy; pfirodni krasy a eetna historicka mista lakaji turisty a letni hosty. Obyvatele jsou vetSinou tlelnici a iemeslnici, nebot' polni hospodalstvi se nevypiaci. Hrabnik, VrSt a Paseky maji pudu snad nejhor'Si. V Mlynatove 21ebe, Slatine a Pastevniku je zase mokro. Na KriSlich, Grapech a v Pottleku se pada ye velkYch plochach uva21, zy laSte za mokrYch let. Mechovica, Stanislavka, Kamenec, Dolina, U branky, Kurusuj jarek a Nohavice,jsou u samYch hor, take rolnik se zde bratrsky deli o firodu se zveti, hlavne vysokou, srnei a se zajici. "Dy2 to vSeci na tej Stupave yydr2eli, to ani ja neuteeu", uteSuje se Stupavan nad svYmi nezdary. Vern, roviny by jej vyhnaly, tMko by na ne zvykl, nebot' v jeho krvi je pfedstava kopcii a lesu hlubokYch zakotenena! Ne, radeji trocha nouze, nee ztratit z dohledu veenou zeleri "mekke hory" a na kopcich daleke vYhledy!

Vratislav HladkY a Vlad.

28. SVATOBORICE. Kdo v nakm kraji nezna Svatobotice, ten slykl zcela jiste alespori o "svatobotskYch opicich". Jake opice? — Nad vjezdem do dvora stavaly dve kamenne sochy, zvane svatobotske opice, drZci znak panri ze Zastkiz11 PH ptesta y -bevjzdusochypidveznyomiltckeho zamku. Znak panri ze Zastkizl zazden do budovy sYpky. Nyni na pilifich horniho vjezdu do statku stoji dve hlavy s poprsim. Kaala ma dva oblieeje na zpirsob starotimskeho boha Januse.

BYvaly te2 postaveny nad vjezdem do pivovaru, a proto jim lid omylem dosud fika "svatobotske opice".

Vyjdeme-li z Kyjova po silnici smerem jihojihozapadnim, dojdeme asi za pill hodiny do obce Svatobotic. Za toutou hranici jest zanikajici zpustoSenY hibitov polskYch valeenYch uprchliku. VYSe nad nim na mirnem kopci jest hibitov chorobince mesta Brna, piechodne zde umistneneho, v rozloze 1 ha.

Dale ke Svatoboticim jsou po obou stranach silnice tak zvane "Baraky", bYvala, kolonie pro valeene uprchliky Na sever od silnice path k nim 5 zdenYch jednopatrovYch budov, na jih od silnice 15 ptizemnich dtevenYch staveni a nekolik zdenYch budov pro hospodatske freely.

"Baraky" byly vystaveny podatkem svetove v.a.lky na poll velkostatku milotickeho asi pro dva tisice halieskYch uprchliku. Z cizincu, ktefi obYvali, byli nejvice halicsti tide a ukrajinki Rusini. Mimo jine bydlel to take zastupce mesta Lvova Reitzes, poslanec Levicki a lekat dr. Krzyzanowski. Za valky bylo zkizeno v baracich ukrajinske gymnasium a nemocnice pro epidemicke nemoci. Po pfevratu ptipadly baraky esl. statu a spravovalo je ministerstvo zdravotnictvi a Skolstvi. Vet‘Si jejich Cast najalo mato Brno pro svill chorobinec, v menSi easti byla ziizena statni zdravotni revisni stanice vystehovalecka pro vystehovalce ze Slovenska a Podkarpatske Rusi.

(Pokradovani.)

Sprivni odpoved'. — Soudce: "A co jste kdy2 jste vypaeil pokladnu a zmocnil se penes?" — ObatlovanY: jsem se jako zlodej."

vEsTxfx

Strana 22.

Dr. Chas. J. Hollub OeskY Lekat a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon re pidencet Lehieh 0745 irelefon fdadovny: Preston 2553 SPRAVNE VYKONANA POHREBN1 SLUZBA. V hodine zalu zarmouceni nalez[mu Edward Pace pohtebni fistav pohotovY k sympatickemu vY tizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou flak zasadou.

EDWARD PACE Pohtebni Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

C. H. CHERNOSKV PRAVNIK Vytizuje ve gkere soudni Otadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS DR. THOMAS N. DeLANEY OONI LEKAR. BrYle spravne pkipravene.

6as dle rimluvy.

Uiadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE TEXAS

MAREK - BURNS POHREBNI DOMOV V hodine zarmutku najdete u nas nejlepgi pohkebni obsiuhu a ceny levne.

BILL MAREK, teditel.

Tez prodlivanie pohiebni pojikeni od 1 mesice do 80 rokil stall Ambulance ye dne i v noci.

Telefon 546.

MAREK BURNS FUNERAL HOME CAMERON, —::— TEXAS

Van Pharmac

S'ezd zastupiteistva Csl. Narodni Rady (Tiskova. shdba Csl. N. R.) U ptilelitosti Sokolskeho sletu poradaneho dne 29. dervna t. r. v Soldiers Field v Chicagu, je svolan i letoAni sjezd zastupitelstva teskoslovenske narodni rady. Die rozhodnuti vYkonneho vYboru Narodni rady bude konan ye dnech 27. a 28. dervna 1941 v fitedni mistnosti Narodni rady, 4049 W. 26th St. v Chicagu. t'dastni se jej vedle vYkonneho vYboru zastupci trvajicich Oblastnich vYborri, jako2 i zastupci KrajskYch vYbor0, Okresnich sbort a Distriktnich svazri jednotlivYch slolek z mist, kde krajske vYbory organisovany nejsou, neb kde existuje pouze jedna sloika.

Sjezdy zastupitelstva Narodni rady stanovi a urduji smernice osvobozenskeho hnuti na pude americke v souhlasu s platnYmi zakony zeme a spolu mail Adel kontrolni a informadni. Letogni sjezd bude jiZ tketi v dobe druheho odboje, nebot' hnuti nage bylo gt'astno, Ee na rozdil od prvniho odboje, kdy jednotna akce. vgechny sloiky zahrnujici, vznikla az v poslednim rote valky, tentokrate vgechny roduverne a k akci pohotove sloZky narodni utvotily jednotnY gik na samem jejim podatku.

Shodou okolnosti sjezd nag` se bude konat v dobe, kdy asi vyvrcholi na bojigtich stareho sveta uddlosti, ktere rozhodnou o dal gim behu val. ky a tuda i o osudech na geho naroda na dlouha leta. Ceskosiovenska Amerika bude snemovat ye chvili nojrozhodnej gi i nejvaZnej gi. To jejimu sjezdu vtiskne jiste raz drile2itosti mimokadne.

V ramci tohoto sjezdu bude se na podnet Oblastniho vYboru pro americkY vYchod konati i konference mladde, jejimi hlavnim fikolem bude vytvokiti fidelnej gi zapojeni mladOe v celkovou organisaci nagi narodni akce a spolu polcditi zaklady k trvalemu sblideni vgech roduvernYch a demokraticky smfglejicich Ameridan0 deskoslovenskemu Vivodu v dobach pkigtich.

Na tomto sjezdu bude spodivati i rikol, nadrtnout aspon v hlavnich rysech program spoluprace povaled-

Ve stiedu, dne 21. kvetna 1941.

ne a poloiit pfi gti styk Ameriky s osvobozenou starou vlasti na spolehlivej gi a zdravej gi zaklad ne2 tomu bylo za prve republiky, o druhe pomnichovske ani nemluvic. Zku S. enosti z minulSrch let i z dneSka nesmeji pkijit na zmar. Letogni snemovani zastupitelstva Narodni rady upouta proto jiste mimokadny 40,jem. VgesokolskY slet, nejvetgi letogni nage manifestace vgenarodni, bude pak dojista nejvhodnejgm zadim pro tento na g narodni snem a jeho rokovani.

BLAZNOVSTVI PANSKE RASY, PitiZNAONA VYHLASKA V NEMECKICH NOVINACH LondYn, 12. kvetna. (ftK). — Londynske listy otiskuji text vylilag gena ye vgech neme--ky,je2 vye ckYch tovarnach, kde pracuji zahranidni delnici. Vyhla gka nabada nemecke delniky, aby spatiovali v Cegich a Polacich sve rasove nepkatele. Nemedti delnici nesmeji na tot6 nepkatelstvi nikdy zapominat a musi se od cizich delnikri pkisne oddelovat. Vyznamnej gi a lehdi prace musi bYt provadena vyhradne nemeckYmi delniky. Cizi &inlet nesmeji bYt povekovani dozorem nad delniky nemeckYmi. Tento ptedpis plati i pro pkipad, ze cizi delnik je lepe kvalifikovan ne2 delnik nemeckY. Rozhovory s cizimi delniky, pokud se netYkaji prace, jsou zakazany. Stejne je zakazan vaechen ostatni styk a take spoledne obedy s cizim delnictvem. s.-polska, manifestace v Montrealu. — La Presse, Montreal, Canada, ze dne 28. dub. pkina gi zpravu o spoledne manifestaci potadane 27. dubna v sini Sulpice. Na schrizi promluvil polskY konsul Tad. Brzezinski a es. gen.

41.11.41■04011.

1826 Leeland Ave., HOUSTON, TEXAS. tpina zasoba lekarnickeho zbog. Jedina eeska lekarna v Houstone.

Navgtivte nas.

Telefon: Beacon 32100.

RED FRONT

Oeski Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENU* HOUSTON, TEXAS Jos. Kogut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lune& NejlepSi soudkove a lahvove pivo, razne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlealtni stoly pro rodiny.

NONAT ' 44) ,4 Pik

i=21r

Cena Nonat je patou 55c a $1.05.

Ptejte se va geho lekarnika neb jednatele, ale ni jineho neberte, radeji piAte ptimo na nasi adresu: MARIE LEIBLINGER & Co, ALTADRNA, CALIFORNIA.

SEVERAI

BALZOL KUPTE SI JEJ DNES! Lahev Severova Balzolu ye vag em domove se stokrate vyplati.

Pro stare i mlade a zvla gte z nemoci se pozdravujici.

J TE DO LEKARNY! CENA Lekarnik yam ochotne poslouN, ale neberte nit jineho!

Kde Balzol k dostani neni, po gleme ochotne P•dMO.

Oc a 85c

W. F. SEVERAL CO CEDAR RAPIDS, IOWA

rnowtp•Milumem..01•4■4•00.01N.411..ftwo ■wwee.

NA COTTAGE GROVE U ATEFANIKt

v Houston, Texas

v oedeli. dne 25. kvetna ZAOATEK VE 4:30 ODPOLEDNE Proslov pkedsedy kadu br. J. Kelarka a pak sehrani divadla

"OKENKO DO NEBE"

CO NONAT VYLEOILA. Nemohu vge vypisovat, ale aspori toto: Jalovice me trkla rohem do stehna, ze hned krev tekla. Jindy jsem se udeiila do nartu, ze velice otekl. Asi 3 tYdny zpet jsem si obrazila prst na noze. Jednou me spadla pila na paled, ktery velmi zranila; to vge Nonat vylecila. Nehet me zarristal do masa, i to Nonat pomohla. Zadkela jsem si tkisku, kterou jsem nemohla dostati ven. Dala jsem 2-krat Nonat a tkiska po sejmuti naplaste le2ela venku. Jest to podivuhodna mast'.

M. L. Zicha, Taylor, Texas.

DOMACI LEK TEXASKtM RODINAM DOBRE ZNAMt! Tisice nageho lidu po celem Texasu jest dolake obeznameno s lekem, kterY po 60 let pomaha pti lehdich taludednich poruchach, podporuje chut' k jidlu a traveni.

JEST TO

Oslava 23. v9roei zaloieni f. Stefinik c.142.

A. P. OERNO8EK, ftIDITEL xi

01/11.0•1111110.1 . M/10.41111.11.111111.

konsul dr. Frantigek Pavlasek./DalSim keenikem byl prof. Oskar Haleski. Schrize se zneastnil take mayor mesta Hector Perrier a piedseda rady velkovevodstvi lucemburskeho Pierre Dupong.

LidovY veselY obrazek ze starYch dam). od J. Kubika.

OSOBY: br. J. Svrdek P. Jan Evanc, Dominik, farat ses. K. Otvrtnikova ofie, jeho sestra br. J. Anton Arnogt baron Elsnic z Elsnicri, ses. J. Earlova Erna, jeho chot' br. A. Vaja Ignac Vocet, starosta br. F. Began Antonin Divigek, uditel ses. J. Vajove.

Anna, jeho schovanka br. J. Lebr Jiii Zavora, kovaksky tovaryg br. J. Kelarek Petr Sochor, kovel br. A. 8chank Filip 8181a, hostinsky br. V. 8vec David Roubidek, kramak ses. H. Teperova Kadka, sluiebna na fake br. B. 6tvrtnik Vincek Podpatek, Avec a koste lnikses. M. Vallova Babidka Pekarkova, Dej odehrava se v zapadle horske vesniece u nemeckYch hranic pied farou.

Ce w rvenkiiv Po divadle tanec orchestr z Wallis.

(20-21-pd)

Prosime o vag i ctenou navAtevu.

ZABAVNI VtBOR ftADU gTEFANIK.

Ve sttedu, dne 21. kvetna 1941.

Co je nejtiainneTii zbrani proti Hitlerovi v Americe? Jak piispet k poraice Nazismu?

Nejlepgi zbrani proti Hiti)erovi, kterou dnes kagdy American ma na dosah ruky, je avast na projevech, potadanych na podporu presidenta, vlady a veteiny kongresu. Je to prate proti pod yratne einnosti America First (Hitler First) Committee, proti zradcam a pora gencam druhu Lindbergha, Wheelera a Spol. Je to podpis na petici presidentovi, avy vedel, ze veteina nas skuteenYch Ameridana nepteji si potopeni nagi pomoci Anglii, nYbrg bezpeane dodani a to prosttedky, o kterYch rozhodnou vojen gti a namotni experti, zodpovedni za obranu zeme. Jinou zbrani je poslani osobniho dopisu, telegramu, ei listku, podporujiciho stanovisko presidenta a vhi.dy v energickYch krocich proti Hitlerovi a jeho ose, ktera pfipravuje ovladnuti sveta proti nam, ag bychom Anglii nechali padnout. Takove osobni projevy, podepsane jednotlivci, nebo vysilane z kagcle nagi schaze za celou organisaci musi bYt posilany kongresnikam, senatoram i presidentovi.

Hitler a jeho agenti v Americe, podporuji penezi, praci, fnanatismem i ob'etavosti Linberghy a Wheelery. Podnikaji v ge mogne, aby vzbudili zdani, ge je za nimi veteina lidu a rozvratili tak van naroda k energickYm einam. Jedna se jim o to, aby seSlabili a pfekazili kroky, ktere chysta na ge vlada a president, za podpory vet giny kongresu. Price se jim dal a to proto, ge verni, pa. triotieti AmeriCane nedavaji dosti o sobs vedeti.

Rozhoduje se bitva o Ameriky!

Proto, krajane, jednejte ihned! — Nejsme tentokrat sami. Promluvi -nas miliony. Vedle nagich americkYch spoluobeana, pod vedenim \TYloom na obranu Ameriky, jednaji spoleene i miliony Americana eeskeho, slovenskeho, polskeho, teckeho jugoslayskeho a jineho pavodu.

Jednejte ihned! Vystkihnete doleji uvedenou petici, podepi gte, udejte adresu a po glete. Adresa je uvedena. I vice elena rodiny maze podepsati jednu petici. Mate-li formy petit, vydanYch Narodni radou a rozeslanYch Sdru genim, vyplfite ji a odeglete. Ti, kdo jig podepsali tuto petici nemusi podepisovati podruhe, ale maji ziskat podpisy jinYch. Zde odstkihnete, podepi gte a odeglete.

Honorable Franklin D. Roosevelt, The White House, Washington, D. C. Dear Mr. President:— We know the issue confronting us is not simply war or peace. Our choice is Nazi victory or Nazi defeat — and we know ,what Nazi victory will mean for us. So America has chosen. The lend-lease bill has passed — millions have been appropriated — we are united in the shadow of a grave danger.

We, all of us, are prepared to make any sacrifice in toil and treasure to provide our friends with

vtsTilfic

Strana 23.

Studenti 6eitiny na vyssi ikole ve Wes

Prvni tada z leva do prava: Mary Frances JareS, Margaret Sulak, Evelyn Van gura, A. W. Marchak, ueitel, Pa ylina Fojt, Mary Ann Gerik a Marketa Druha tada: Jiri Kubadak, Mary MuSka, Willie Mae Bezdek, Lillian Zapalaa, Lillie Hykel, Evelyn Marak, Evelyn Husak, Julie Zahrniak a Johnny Soukup. — Tketi tada: Valerie Drozd, Tillie Hejl, Zora Pauk, Marie Mazanec, Helen Milberger, Alvina Gerlich, Marcela Matue, Annie Kapczynski a Evelyn Lenart. — Posledni tada: Adolf Mueka, MIA Zapalad, Wilfred Cervenka, Ernest Kocian, Albin Kueera, Raym. Holasek, Leo Husak a Raym. Opela.

Zklamana. — Piedstav si, holka, dny toei na Barrandove! Ale to nethe materials of war. But our sacrifice must not be in vain. If it is in tooh faleenika! 2e prej ted' eels rek', 'Ze v kantine pivo!" our interest to produce the masw.o.....■■■>• •■■■•■■ . .. terials, it is in our interest to de- 4:1..sroo ...IN o liver them. We cannot afford to DIVADELNI KROU2EK ENNISKEHO SOKOLA POHOSTINNE win the battle of production and SEHRAJE lose the battle of transportation.

So we ask you, Mr. President, to take whatever steps are necessary to deliver the goods now. We know the risks involved. But there is no safety in the world today and this is no time for indecision — lest we Obraz z venkovskeho givota o 3 jednanich a dohte too suffer the consequences of measures that are too little, too a late and too timid. a Respectfully yours, (PROKLETA) 010 11 61.0■1141N.1.11wil 11111.

o

o■13.0.11.■ pooro40111.4iNis.o.01.4111

Divadlo v neder 25. kvetna v Sokolovne v Dallas, Texas

"Z milosti na vlastnim grunts"

a

Signature - Street- City - State.

Signature - Street- City - State 0 Chyba.

Maj boss chce nyni koupit bezhluenY psaci stroj.

To je chyba! Pak to vabec neuslyei, budeS-li opravdu pracovat. ienska radost.

2ena (v mavi): Ah, pohled', jak ji kanou slzy po tvati .. .

Mug: Dej pokoj, ty slzy jsou jen tak namalovany.

2ena: Jdi ty, ka gdou radost music pokazit.

a

a

OSOBY: Jakub Zeman, bohatY sedlak W. F. Lagnovsky Marie Chmelatova Anetka, jeho dcera Pavel, jeho syn Jerry LagnovskY Jos. Vytopil Vavtinec, start' slepec Marketa, jeho vnuCka Libuge Petrova Tomag, eeledin W. Herzan Edwin LagnovskY Rehot, tulak Libuge Lagnovske.

Ragena Vondraekova Slava Houdek 8thmek, vYmenkat Jitina Brogkova Betka, devedka Dej na Zemanove statku.

Zaeatek piesne e 4 hod. odpoledn y

VSTUPNE OBVYKLE Vaechny vas zve DALLASKA JEDNOTA A OCHOTNICI.

elm namahavejei prate, tim jest mane placena. !MAI til12°`

stio

eb

,

fig

150

f4".---largamammle

4AX_ aUR _GO.

HOUSTON,

TEXAS

* *

Strana 24.

Poufivejte k oznamovini'

Maly Oznamovatel 3)111r4 Hleda se deska divka k vedeni domacnosti a opatrovani ditete. PISte: Mrs. C. C. Delgado, 503

No. 30th st., Waco Texas. (21-p) Lis na melas. Zatizuje pti svem obchode na KomenskS, moderni lis na melas k sluibam osodnikii. Chas. 8efeik, Rt. 4, Temple, Texas.

(21-24-c) Pfijme se 21 let stare neb stark' (levee k vykonavani domaci prate a k vateni. Zku gend ma ptednost. Dobra mzda, byt a strava.

Mrs. Kenneth G. Phillips, 1316 So. 29, Temple, Texas.

(21-p) Ptijme se zkugene devde k vykonavani domaci prate pro malou rodinu, k opatrovami dvou leteho ditka. DobrSr plat, strava a byt pro spravne device. Hiaste se na: Mrs. H. L. Lobfstein, Brownwood, Texas.

(21-c) Piiime se, eeska rodina, 2 neb 3 devdata, 1 neb 2 mladici k praci v restaurants, zku:senost neni potteba neb vas vyueime, rodide pro malou farmu, pestovami zelenin a dohled na dobytek. Dobra' budoucnost pro pracovitou a poctivou rodinu. Adresa: Leonard Meyer, Rosenberg, Tex. (18-22c)

Vystiihnete toto RYCHLE a palete to zpet v dobe JEDNOHO TYDNE a pak Vain chci SKUTECNE jak debre jsou, Vam ochotne za glu TRI velke pravidelne JEDEN DOLAROVE bandky Ward's Mite and Lice Destroyer Tabletek zpateeni po gtou VYPLACENE za pouhS7 jeden dolar, ktere jsou SKUTEONE ZARUeENY, rychle ZBAVI vase slepice a norky, mlade i stare vgech 6MELEK, VSI, "BLUE BUGS" a v geho krve sajiciho HMYZU neb se penize vrati.

(Take potleme COD na potiadani).

SPECHEJTE a zaglete tuto objednavku obratem potty, psanou anglicky a adresujte "the old poultryman",

Uatelka hledi misto a =He vyu'dovati anglietinu, dejepis, sociologii, ptipadn6 je sehopna vyudovati male deti deAtine. Rozena a V- ALLEN WATSON, (Rt. 1, Box 47) chovana ye statu Wisconsin, inteFarmingdale, South Dakota 0 ligentni u6itelka rodem Slovenka, DO ROSENBERGU A OKOLI! dojela do Texasu a chtela by se to usadit. PiAte na: Miss Helen Dressel, Timto oznamujeme, to se bude Vestnik, West, Texas. odbSrvati vetejna schtze ye Vogelsang Hallu v nedeli dne 25. kvetsir MALA Ku1ATK4 — druhil na, ye dve hodiny odpoledne. ProBarred a White Rocks, Silver Laced sime za hojnou iidast na pomoc naa White Wyandottes, R. I. Reds, Si stare vlasti za motem a na poddruh vellOch biUth, 6ernSrch, brie- poru tech na gich narodnich hrdidSich a 2lutSrch Leghornek, Anconas. na, co se biji v Anglii pro deskou Take vybrane slepidky, neb micha- vec. ne slepieky a kohouti — za nejlevFrank Valenta, ptedseda. nejAi ceny. Arg echna kuiatka ptichazi z vybranS7ch, krevne zkouAenSich Snook, Texas. stad. Pine o ceny. Von Minden's Milt' bratte Moueko!

Hatchery, Fayetteville. Texas. (dz) fIspech na gich studenta t Auunummumimunicimominimminimmullimimminummiminumn stinu byl veera ve Snook ohromujici, za stavajici spoledenske otupeETLINGER FUNERAL HOME. VSiprava pohfbu. Ambulandni slu g- losti, kterd se bohutel jevi ve vgech vinou?.?? ba. Pohtebni pojiAteni. Dojedeme nagich osadach, Divadlo bylo zahrano mistrne, a pro pozustatky vagich milych i nekolik set mil bez jakSichkoliv danich adastnici budou miti jiste mile poplatku. S nami se domluvite vzpominky na dr. Midka a jeho ochotnickou drutinu. Jit davno a desky. da.vno nebyla nate velka sin tak PETE E. ETLINGER FUNERAL napinena, a snad kde motno, by HOME mely nage tady pozvati dr. Mieka Pete E. Effinger a dati poznati, to si vatime namahy Elsie Praia-Etlinger Phone 38.

Bellville, Tex. jeho a poctivYch a nezi gtnYch jeho hercti.

Telefonujte na na g' fleet.

guimmemmwmmummlunummilimmtuffilimmilumummimmilmumunm

Nejfet:si soukroma knihovna v Protektorat6. — V Protekterate 'name dosti velkYch knihoven, eitajicich cele desitky svazkii.

Soukroma knihovna o jednom nebo dvou tisicich svazkil je jiz povaaovana za neco zvla gniho. Mame vgak v Praze soukromou knihovnu, eitajici dvacet osm tisic svazkii. Jejim majitelem je vrchni rada na odpodinku Dr. Admira. V knihovne jsou nektere velmi vzacne unikaty. Dr. Admira je jednim z nejlep'Sich znalcu knih v EvroPo.

Ve stfedu, dne 21. kvetna 1941.

VESTNLK

Dallas, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Add Pokrok Dallas Cis. 84, bude otvirati svoji novou sin v nedeli, dne 1. eervna 1941. Zveme celou deskou vetejnost z blizka i z aby rids navaivili. 0 pestrY program bude postarano a dalti bude v oznamce ye Vestniku ptigti tYden. Navgtivte nas v gichni dle motnosti a ptivedte svoje zname. dopis zkratka, abych ho mohla dostat do ptiaiho disla.

S pozdravem, Baena Jez.

DO CAMERON A OKOL1!

Odbodka Narodniho Sdruteni odbYvala schazi 12. dubna, ale schtze byla velice Indio navgtivena, cot nevim z lake pkidiny.

Tito dleni si obnovili Clenstvi: John Hrozek a mantelka $1.00, John Jedlieka a mant. $1.00, Frank Slavik a mant. 50c, Albert Ktenek a mant. 50c, pi. Mary Novotny 50c, Will Biskup a mant. 50c, Will Ondtej 25c, Frank ' ustek 25c, Frank Biskup 25c, Jos. Stoklas 25c.

Nate odbodka ani nemd tajemnika, neb stark tajemnik se vzdal sveho fitadu.

Pottebovali bychom dobreho teenika jak ku ptikladu jest bratr Moudka.

S ptanim Zvitezime! tname nam se, R. J. Guzner.

Poznamka:— Drul7a schtze se bude odb'vat druhou nedeli v dervnu. bude volba atednika, neb atednici se mot neosvedeili.

0 Praha mela prvni noviny v Evrope. — Prvni periodickY deskY dasopis vygel v Praze v zati roku 1597. Vydaval jej Daniel SedldanskY podle privileje, Vydane samotnYm Rudolfem II. Byly to prvni noviny v Evrope vubec, nebot' o 18 let pozdeji vygel druhy periodickY dasopis ye Frankfurte r. 1615, o 25 let pozdeji v Anglii a r. 1632, t. j. o 35 let pozdeji v Pali& Exemplaie prvnich evropskYch novin jsou ye sbirkach Narodniho musea v Praze a tvoti tak jednu z tisicerYch zvla gtnosti a zajimavosti mesta Prahy. — KatdY 6ech mel byse na ne podivati jako na znamenito usilovani na gich ptedka v oboru zpravodajstvi.

NOVIZ ZPUSOB NICENi A VS1.

Na teto strane t. 1. etenati naleznou oznamku Allena Watsona, Farmingdale, So. Dak., jet podava zvlagtni nabidku tYkajici se tabletek jet nidi erneliky a v gi. Tyto tabletky se daji do pitne vody drilbeti a dle nahledu p. Watsina, chemicke jejich soudastky si naleznou cestu do krve drabete a tak piisobi nieive na dmeliky, v gi a jinou havet' ssajici krev, anit by drabeti ugkodily. Pan Watson ma mnoho odporueeni od deskYch farmail a drabetnika, jet tyto tabletky uspokojily. Jsou prodavany dle zarudeni, to uspokoji nebo penize se vrati a proto stoji za vyzkoumani a upottebeni.

U

Batiek liasky jest daleZtY tvor v tivote katde teny.

SLUtEY B024.

Temple, 25. kvetna v 10:30 rano.

Fort Worth, ( ye Y.M.C.A. budove 500 Lamar) 25. kvetna o 7:30 veeer.

Jos. Hegar.

MNOHEM LACINEJI NE2 NOVE! PoUZite stavebni dtivi ruzneho druhu, okna, dvete a jine stavebni potteby ze strZenS7 ch staveb, jakot i nove stavebni dtivi a potteby pro stavby obdrdite u

Interstate Wrecking Co. 1811 North Main st. Houston, Tex. 1126 Forest ave., Dallas, Texas.

Platime nejvyttI ceny za budovy urdene ku strieni.

"Kral ulice" ZajimavY deskY film zezivota poulidnich zpevakt a muzikantu. V hlavni filoze, Helena Buschovd, Jara Kohout, Karel Heg ler a jeho 80 hudebnika. — Ptedvadi Jos. Va gut, zastupce Praga Film Co. FLORESVILLE, ye etvrtek 22. kvetna, o 8 hodinach veeer.

LA GRANGE, POVAN TENT, v patek 23. kvetna, o 7:30 a o 9:15 hodinach veeer.

SMITHVILLE, v patek 23. kvetna o 2:30 hod. odpoledne.

ROGERS, v nedeli 25. kvetna, 3 hod. odpol., o 7 a o 9 veer.

TEMPLE, v liter* 27. kvetna, zaeatek o 6:30 hod. veeer.

WEST, ve stiedu 28. kvetna, o 2:30 hod. odpol. zaeatek veer v 7 hodin.

ENNIS, ve etvrtek 29. kvetna, o 3 rod. odpol., o 7 a o 8:45 veeer.

MILES, v nedeli 1. eervna, o 6 a o 8 hod. veeer.

Krasna Kutatka!

Zdrave a vYborne, pochazejici od R. 0. P. kohoutii, 100% Bloodtested. Rozdelime slepieky od kohouta dle prvni. — Velke anglicke bile leghornky, majici rekord nosnosti do 325, na ge specialita, take vg echny jine standartni, eistokrevne druhy. Ceny $7.00 za 100 za Leghornky. Velke druhy $7.50 za 100.

Navgtivte nas neb pi gte. Uctime Vas vlidnou obsluhou

West Chick Hatchery TELEFON 42. — EMIL PLAgEK, MAJITEL

WEST,

—::—

TEXAS.