Vestnik 1941 05 14

it* a zy. et 4 i"

4164 -e42:* - 40 Tf et, #0

;

a 4, asts4 ta

-a

a *.t.

••■•■'

Entered as second class mall matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROtNIK (VOL.) XXIX.

WEST, TEXAS, ye stkedu (Wednesday) 14. kvetna (May) 1941.

CISLO 20.

VLNY. I KOMUNISTIeTi muti, kteti hanobi, mne neboji. Zaznamenavam jejich UtoT ky, ale nedbam jich. Nebojim se jich.

Tu a tam strhnou slabou du gi. Tu a tam odradi jedince. Ale celek narodni vetve jde svYmi vlastnimi cestami. Komunisticke Utodeni nema na nej vlivu.

Kdo zna dejiny na g i vetve v Americe, zna i ty radikaly. Vtdycky tu byki. a vtdycky si po&nail ztte g tene. A vtdycky jejich tisk brzy zagel. Jako jepice se narodi veder a umira rano. TakovY byl ten radikalistickY tisk. Kdo potad vola na poplach, kdo potad jen hanobi, unavi a zprotivi se.

Umteli by, kdyby je nekdo umele netivil.

Kdyby se meli tivit sami, kdyby nerozdavali ty sve noviny zdarma po Americe, ut dayno by po nich bylo.

Jsme proto tak klidni ph v gech tech nerozumnostech, ktere tropi.

Ale co nas boll, jsou ty viny. Vlny narodniho nadg eni a zase hluboke narodni skleslosti, ktera, zachvacuje na ge tady v easech boute. Tak jako teplomer vystupuje za horkeho dne a slunce, klesd za boure a studene noci, tak pada, a zase se zdviha nalada na gich lidi, nag ich mnohYch bratti a sester v tomto boji za svobodu.

To je smutna, stranka nag eho tivota.

Kdyt; ptig la norska, polska, francouzska di finska noc, upadla nalada a nad geni nageho lidu mnohde pod bed mrau.

"Neni to v gechno nic platno, Nemec vyhraje!" tekl soused a od te doby jsem ho nevidel etyri nedele v odboece Narodniho Sdruteni. JinY nepti gel celYch Best tYdne. A takovYch klesajicich byla sta. Bylo to patrno po cele Americe. Nejen dnes, ut v prvnim boji za svobodu. Prohry na bojigtich lamaly viru v koneene viterstvi. Nail utikali z boje. Odsuzovali tehdy Busy, odsuzovali Anglieany, te nevitezi, ie ustupuji a prohravaji. Ale tito lido, kteti nejvice odsuzovali, byli sami nejrnene stateeni: utikali po katele rane z fronty, opougteli sve kamarady, kteti neztratili hlavu a vytrvali na svem miste "Neni to v gechno nic platno!" Takov3i vYktik a machnuti rukou. A potom kdesi u baru hotka slova proti tern, kdo bojovali a nezvitezili. Takovi jsme byli — a je gte jsme!

Takove to bylo pd celY loriskY rok. Kdyt Nemec vyhral Mnichov, glo nas 70,000 ulicemi Chicaga. Protestovali jsme. Ale loni, kdyt jedno nemecke viterstvi za druhYm sklieovalo svet, poeali mnozi nail utikat z tady, opongtet narodni frontu, opou gtet svirj narod, sve kamarady.

Ale po novem rote 1941 se vyjasnilo. Ve vYchodni Africe byli Talijani bit.i a general Wawel hnal Grazianiho poug temi Lybie k zapadu. Vlna nadgeni stoupla, oei zazatily radosti ,a nail se vraceli na narodni frontu.

A to mne, bratti a sestry, boll. Ne, te se nagi na frontu vraci, ale to, te z ni vribec utikali. Nesvedei to o nail velke sile, o nail mravni odhodlanosti stat a bojovat za pravdu.

Kudy po Americe chodim, kdekoli otviram sine na gich spolkovYch budov, neni snad jedine, kde by mne nevital obraz Mistra Jana Husa. Je nekde hodne upra gen, ale je vgude,. a 'dude k nemu hledi v ricte a obdivu sta, tisice eeskoslovenskYch oci. fteknete o gklive slovo proti kostnickemu Janovi, kde kdo se na vas oboti, zaktikne vas. CeskY elovek miluje Mistra Jana Husa a neda na nej dopustit. '',... .11111/ ■ 1111/11111111111/111111111111:1111/1/1!1/11t:111M11!;;INI/1111!11;:1MINE11:111111/11:t1IMIIIII/Ili1111111 ■ 1111111111111111111111I1111/1111111/11111g

Nasledujici bratti a sestra byli dodateene schvaleni tediteli jako zvoleni jednatele pro sve tady: Cisco 1. R. C. Shidek 6islo 13. J. L. Kocurek 6islo 16. Chas. Melnar a Adolf Dugek Cisco 30. J. F. Fiala Cisco 52. Vaclav Batina Cisco 67. Frances BezecnY Cisco 84. Robert Durori Cisco 112. Martin Kovat Oislo 136. Frank Kalenda Cisco 148. Jos. Zemanek, Frank Hlotek Cisco 152. John HranickY Cisco 154. Anna Milan S bratrskYm pozdravem, Frank B. Steiner. „/IM:11!11111;11111111111111111111111111111111:1:11HIMININIIIIIIIIIIIMIIIIIIIIII/111 ■ 11111/111111111/1111111/0110/1/111:11111111111/111111IIIIII0

ProC? Cot pak Hus vyhral svou ph? Nikoli.

Hus ztratil pro ni tivot a gel vedome na smrt — pro svou pravdu. Pravda byla jeho cliem, nikoli vYhra. Pro ni, pro tu pravdu Husa obdivujeme, milujeme. Pro ni byl velkY. Nasledujeme ho take v boji za pravdu?

Ano. Jsou mezi nami statedni mull a znamenite teny, kteti Husa nasleduji. Jsou mezi nami mnozi takovi, ktere netene do prate radost z viterstvi. Ov gem to jsou ti, ktere nezlomi a nezklati sebe bolestnejk zpravy z bojigt', te Anglidane ustupuji, te Jugoslavie pada, do stra gneho zmatku.

Oni tiji svou pravdou a vedomim povinnosti, ze pravY mut a prava teska Lena v boji za pravdu vytrva tak, jak vytrval Hus, Masaryk.

Milujeme Masaryka. Milovali bychom ho take, kdyby nebyl Masaryk zvitezil? Byl by mengi a hoden merle obdivu i lasky, kdybychom byli svetovou valku prohrali? A mame my sami bYt proto men gi, proto slabagi, ze na bojikich vec pravdy zatim hrite stoji?

Budeme hanobit Finy proto, te ztratili sviij boj? Budeme se toeit jako korouhvieka po vetru, kterY fouka z boji gt', ci zristaneme jako muti a teny svi a verni sve pravde a svemu boji?

Ano, to boll, te nejsme svi, to nejsme verni sve pravde, ale utikame od ni, kdyt zbrane nagich spojencil opougti 'Atesti.. T. G. Masaryk ut za svetove valky vedel o teto slabosti a nestalosti na gich lidi. Proto nam vzkazoval z LondSma: Vytrvame at do konce.

Jsme mutl a geny? Jsme-11, Chtel tim

vytrvame p11 sve pravde, at' se deje co deje, prave proto, ze mame pravdu. A vyjadtil viru, ie vytrvame-li, to pravda nakonec zvitezi.

Bratti, povaha a cena naroda se poznava prave podle toho, jak narod a lid dovede stat za svou pravdou. 'lake cena katdeho jednotlivce Silni vytrvaji do konce. Silni se neboji.

Silni neopougteji frontu v nejtet gim boji.

Bratti, ohlednete se kolem sebe dokola. A vytid'te vgem nagim: te Amerika je dnes v boji. A te take Amerika potrebuje techto silnYch mutri a stateenYch ten. Ten, kdo se chveje, kdo utiko, z fronty, utika take z fronty americke. A tomu ut z drivodri na gi narodni i americke hrdosti musime zabraniti za katdou cenu.

A tak s Pravdou, s Toma gem Masarykem: Vytrvame at do konce!

V. B. LIDSKY ZIVOT ZA $400.

New York, (oTK). Spolek American Friends of Czechoslovakia, jent se v posledni done yenuje zvla gte zachrariovani 6echoslovakt, kteIi uvizli ve Francii nebo v jinYch eastech Evropy, vydal prave trojdilnY letak, v nemt tada o podporu teto sve einnosti. V letaku jsou vylieeny osudy nekolika Oechoslovakii, kteti se v posledni dobe dostali do SpojenYch stata.

Je mezi nimi Bohuslav Martina, Hugo Haas, Egon HostovskY, farat Bohuslav HrubY a jini.

Nekolik jinYch osob je uvedeno pod nepravYm jmenem, protote jsou dosud v Evrope v nebezpe'Ci. 0 jejich zachraneni nyni jde.

V letaku se pravi. Jen patnact centri denne stoji peee o jednoho betence v neobsazene Francii. Jen $400 co stoji zachrana jednoho lidskeho tivota, zachrana jednoho betence, drteneho ye francouzskem internaenrin' tabote. Nagi arrierieti ptedstavitele ye Francii a v Portugalsku jsou dobrovolnici jejich spolupracovniky jsou betenci sami a viichni pracuji zdarma. Utadovna v New Yorku a akce na opattovani penez pohlcuje pouze 9.6 procenta nagich prijmu. Z kaideho dolaru jde devadesat centri do rukou ne gt'astr&h lidi, o net se starame. Adresa spolku je: 8 West 40th Street, New York City.

HITLERtV DRUHY PitiRUei ULETEL DO SKOTSKA Ohromnou sensaci po celem svete zpfisobila zpriva z LondYna sdelujici, ie tieti nejmocnefSi viidce nacistickeho reiimu, dfivernY Hitlerav a initiator pronisledovani HMI — Rudolf Hess — spustil se padakem z vojenskeho Messersmithu ye Skotsku v sobotu weer.

Utrpel pri dopadu zlomeni nohy, byl nYm svedkem sedlikem zajat a piedan Ufadim. Hess mel pig sobe stotoinujici dokumenty i osobni fotografii, v aeroplanu nebyly boje do strojnich pu gek ni bomba, gasolinova, nadrika skoro prazdna. Berlin oznamil v sobotu, ie se Hess polifeAuje a ie snad se 7fitil u neznameho mista. Londyn oznamil dalekosahajiei utialost teprve v pondeli.

Strana 2.

New York. — 0 apinem pOddanstvi Mussoliniho Hitlerovi svedei tez nakizeni pro americke italske konsulaty, ktere smi jednat jen na rozkazy nerneckeho vyslanectvi. Italska poSta je prohliZena nemeckYmi censory.

Washington, D. C. — Armadni velitelstvi se rozhodlo nafidit zapis v gech mladikt, kteti od posledniho registrovani dosahli 21 let, 1. 'dervence. Odhaduje se, ze od Hjna, kdy byl zapis mun od 21 do 35 let, dal§i milion mladikii dosahl 21 let a ti budou vybrani pro vojenskou slabu, nebot' nynej gi armada zastane ve stalem vojenskem manevrovani pies rok. * * Ottawa, Ont. — Dvanact mladYch dobrovolnikt ze Spoj. Statt, z nicid 11 bylo piloty, dopravujicimi anglicke valeene aeroplany z Ameriky do Anglie, pohte§uje se na testa na moti, jak oznamuje kanadskY department narodni obrany. Patrne transportni lod', na viz byli, byla torpedovana. Jejich jmena a adresy byly uvedeny mezi jmeny 122 osob, ktere se pohteAuji "nasledkem neptatelske einnosti". Neni podrobnosti o torn, jak do§lo ke katastrofe. Mimo 11 americkYch pilota polite'Auje se Ameridan, kterY byl elenem kanadskeho signalniho sboru. * * Dam zastupca statni zakonoclarny ptijal aterY m. t. resoluci, kterou se nynej gi zasedani odrodi 2. dervna na 43 dni a zahaji znovu jednani na 15. dervence. Tato 43 denni ptestavka je povalovana za krok proti plant= guvernera, jen by byl hotov na legislaturu zase svest vinu za neptijeti raznYcIrpteclloh, ale sam by ji do zylaaniho zaseclani nesvolal. Zrovna tak nebude si guverner jist 2'adnym jmenovanim nebot' legislatura, ktera se podle vkho nerozpusti, maze jmenovani kterehokoliv akednika zavrhnout jako to udelala s nekolika uz guvernerem navrknYmi. Podobne s finanenimi ptedlohami se guvernerovi svazuji ruce. Kdyby nekterou polo&u, tYkajici se starobni pense nebo jinou, vetoval, maze legislatura v pokraeovacim zaseclani jeho veto zru'Ait. New York. (eTK). — Hned po smrti presidenta Osvoboditele rozhodli se pteclaci nakho kulturniho a politickeho zivota v Chicagu vybudovat trvalou pamatku Masarykovu odkazu v eeskoslovenske tepne Ameriky. Temet dva roky trvalo, nee bylo mono pkistoupit k uskutedneni teto krasne my§lenky. tspech sbirek v cele Aemrice, zejmena v Chicagu a okoli, prokazal, s jak opravdovYm pochopenim byla myglenka ptijata ye vekejnosti. 0 2ive aeasti Ameridant sveddi nejlepe fakt, ze vetAina darcii jsou Ameridane neeeskeho pavodu. Od doby, kdy byly zahajeny sbirky na deskoslovenskou akci, sbiraji se penize na Masarykav pomnik ji g jen v nekrajanske vetejnosti. Pomnik bude stat na jinni strane Chicaga, pobld university na Midway Blvd. Plocha je dye ste stop Airoka, take pomnik bude zdaleka viditelnY. Dnes pracuje jiz sochat na poslednim modelu v prave velikosti. Lze tedy doufat, ze pomnik bude odhalen asi za rok. Bude etyticet tii stogy vysokY, tedy podstatne vyg§i nee je pomnik sv. Vaclava v Praze. * * Washington, D. C. — Viscount Halifax, anglickY velvyslanec ye Washingtone, vydal se na stkedni zapad. Z anglickeho. vyslanectvi se pravi, 2e tato testa byla ptipravo yana jiz od bkezna jako 'Cast programu, kterY ma umaniti lordu Halifaxovi, aby seznamil se s v gemi Castmi SpojenYch Statti. Lord Halifax je provazen svou choti a nekolika asistenty. Prvni jeho zastavka byla v Chicago, kde mluvil v klubu Commericial, Dale mluvil v Minneapolis a vratil se do Chicago, odkud odjel do Kansas City.

Stalo se znamYm, ze snad i president Roosevelt vycla, se na cestu na zapad, aby promluvil o velne situaci, v ktere ocitla se Anglie. .A.2 dosud vgak jedind tea presidentova, ktera, byla oznamena, bude ptednesena dne 14. kvetna.

Lord Halifax mel dnes dlouhou konferenci se statnim sekretatem Hullem. Po konferenci iekl reportertm, ze situate Anglie v bitve o AtlantickY ocean je vabla., a 2e s pomoci SpojenSrch State yeti ve viterstvi sve vlasti.

V2STNfK

Zpravy e z iratee. y

Ottawa, Kanada. — Ptipojeni Nov. Foundlandu ke kanadskeinu dominiu zadal v poslanecke snemovne John R. MacNicol, konservativni poslanec z Ontaria.

Vichy. — Oficielne bylo oznameno, 2'e admiral Jean Darlan, mistopremier Francie a nemecke autority v Pafizi docilili dohody, pry budou sndeny poplatky za vydraivani okupadni armady ve Francii o 25%. Pravi se, '2e misto 400,000,000 franka (asi $10,000,000) bude Francie platiti 300,000,000 frank& V oficielnim oznameni se pravi, 2e v dohode jsou uvolneny nektere restrikce podel demarkadni 'Cary mezi okupovanou a neokupovanou Francii. Ve zprava nepravi se nic o torn, zda Francie povolila nova koncese za tyto veci. Ale ye vyjednavani dosud se pokraduje. Tato zprava byla vydana po nahlem navratu Darlanove z kde konferoval po d ye hodiny s Lavalem. Otto Abetz, jak se pravi, odejel do Berlina, aby si vytadal nova instrukce.

Washington;?D. C. Dam zastupca schvalil vetginou vice net" 2:1 piedlohu, kterou opravriuje se president Roosevelt zabaviti cizi lodi v americkYch pkistavech a piedati je Velke Britanii. Odparci ptedlohy kladli tuhY odpor a2 do konce, tvrdice, k a2 president Roosevelt ptevezme 83 cizich lodi, ktere kotvi nyni v naAich pkistavech a pteda je Anglii, bude tim spachan skutednY valeenY din. Z techto lodi je 26 italskYch a 2 nemecke. Nicmene piedloha byla schvalena 266 proti 120 hlasam a poslana do senatu. Ste republikana, 19 demokrata a jeden elen delnicke strany hlasoval proti ni; 212 demokrata, 51 republikanu a 3 progresiyni kongresnici odevzdali sve hlasy pro ni. Republikani udinili pokus poslati ptedlohu zpet do vYboru s instrukcemi, aby byla opattena dodatky v tom smyslu, k lodi naroda, kterY je ye valce, nesmi bYti piedany Anglii. Na yrh, podanY republikanem Culkinem z New Yorku, byl zamitnut 260 proti 160 hlastm. * * Washington, D. C. — Senator Vandenberg, republikan z Michigan uvedl data, sebrane namorni komisi S. S., z nicht' jde najevo, 2e od 1. ledna do 30. dubna bylo potopeno pouze 12 lodi, celkove snosnosti asi 66,782 tun, na testa z americkYch pkistavii do Anglie. Od 3,0. prosince 1940 do 31. bkezna 1941, v dobe o mesic kratg ne2 doba, kryjici ztraty, bylo vypraveno z americkYch ptistava do Anglie celkem 205 lodi, na nicid byl naklad munice, zbrani a jineho valedneho materialu. Podadmiral E. S. Land, piedseda namotniho vYboru, pravil, 2e "pouze nepatrne procento lodi nedostalo se na misto sveho urdeni. Odparci administrate potdivaji to k atokam na administraci dokazujice, k neni ticeba, aby americke valeene lodi chranily nakladni parniky, ktere dopravuji valednY material z Ameriky do Anglie. Senator Vandenberg v§ak poznamenava: "Nevim, zda tato kratka, zprava podadmirala Landa je definitivni ye svem svedectvi a clakazu o teto kriticke otazce, totiz, kolik nakho valedneho materialu bylo opravdu jiz poslano ke dnu nemeckYmi ponorkami a aeroplany."

Atheny. — Atheny. — Jedina, nemecke bomba, spuftend na ptistav v nedeli dne 6. dubna, v prvni den nemeckeho ptepadu Recka, zpasobila vybuch munice, kterYm bylo znieeno 17 parnika a zpasobena §koda na pkistaviAtich za $10,000,000. Ptistav vabec se nevzpamatoval z teto katastrofy. To bylo prvni zlovestne znameni poralky Recka. Tento atok byl pravdepodobne nejitspe gnejSi ze vAech atoka na ptistavy v teto valce. Zavinila to dasteene nedbalost. Munidni lod' s nakladem dynamitu pHstala v sobotu, ale nebyl ueinen pokus, aby naklad byl vyloclen, adkoli vedelo se, k valka je piede dveimi. V nedeli o ' este hodine veder zapalila nemecke bomba parnik, kotvici vedle teto lodi, ktera ten brzy se vzriala. Nasledek toho byl hroznY. Celkem 17 lodi bylo potopeno a trosky letaly nad celSim pfistavem a okolim.

Ve stfeclu, dne 14. kvetna 1941.

Washington, D. C. — President Roosevelt mel pouze jedinou konferenci ye stfedu minuleho tydne. Ptijal newyorskeho mayora F. La Guardiu, kterY, jak se mysli, bude jmenovan na dale2ite misto v obrane zeme. Pfed tim La Guardia navStivil H. Hopkinse, feditele programu pomoci Anglii. Uiednici bileho domu oznamili, ze president je stfien nesnizemi ludku, ale jeho stay je lepAi. Na radu sveho osobniho lekake zfistal celST den ve svern soukromem bytu. * Addis Ababa. — Haile Selassie vratil se do hlavniho mesta Habe'te a ujal se sve vlady, prave pet let a tti dni od dne, kdy Italove pHnutili jej, aby se uchSrlil do vyhnanstvi. Cisaf byl uvitan na periferii mesta svS imi syny, korunnim princem Makonnen a vevodou HarraskSrm a generalem Cunninghamem, vrchnim velitelem anglickS7ch vojsk, je2 dobyla hlavniho mesta. Cele mesto bylo slavnostne vyzdobeno a tisice domorodcil pinilo ulice. Vitali hluene navrat sveho cisafe. Cisai ubiral se do sveho palace, kde ptijal v audienci anglicke dustojniky a domorode nadelniky. — Italove, ktefi zustali v meste, zustali ve svS7ch domovech. Hlavni stan anglicke armady v KahSle oznamuje, 2e byl podniknut prudk valet na libyjskST pfistav Benghazi a napadeny letiSte v Derne, Gazale, Barce a Benine. * * Moskva. — Josef Stalin stal se premierem sovetskeho Ruska. Viidce Svazu sovetskSich socialistickSrch republik, kterST az dosud mel pouze titul generalniho sekretafe komunisticke strany, nahle ujal se viditelneho vildcovstvi vlady stay se pfedsedou rady komisaffi, ktera misto zastaval a2 do teto doby Vjaeeslav Molotov.

Molotov stab se mistopremierem, nebo-li mistopf edsedou rady komisaft a zustalo mu misto komisaie pro zahranidni veci. Sovetsky rozhlas, vysilanY z Moskvy, oznamil, 'k Molotov sam ji2 deli dobu zadal, aby byl zbaven pkedsednictvi rady lidovYch komisata. Byl premierem od roku 1930 a pfede dvema lety piejal komisariat zahranienich veci, kterS7 dosud byl zastavan Maximem Litvinovem. * * New York. — Velke mno2stvi lidi pinilo Madison Square Garden a uvitalo hludiVm a dlouhotrvajicim potleskem zadost Wendella Willkieho za americke konvoje. Willkie vyzval, aby "mane se mluvilo a vice jednalo" ohledne pomoci Velke Britanii. Schilze byla uspotadana VStorem pro obranu Ameriky pomoci spojenciim. Reenik jasnSrmi slovy hail, co by se stalo,.kdyby Nemecko zvitezilo. Varoval lid, 2e Spojene Staty pak byly by na fade. Prohlasil: "Nedbam, jak nazSrvate bezpeene doda,vani valeeneho materialu do Anglie, at' jsou to konvoje, patroly, pribrod aeroplanti nebo cokoli jineho. Chceme, aby tyto naklady byly chraneny a to bezprostfedne a aby se mane mluvilo a vice jednalo." Pa nem mluvil senator Nye, republikan z North Dakoty, rozhlasem a pravil, ze "nynej§i nazory Willkieho diamentralne se rozchazeji s tim, co hajil minulY podzim jako republikanskY presidentskY akndidat." * LondYn. (ONA). — Nemecko bude brzy dati einnou aeast eeskeho lidu ye valce podle informaci, ktere na konci tYdne dostaly zdejgi eeskoslovenske atedni kruhy. Posledni vYvoj udalosti v Praze povaAuje se zde za znameni, ze naziste nejsou vice spokojeni s pou2ivanim "protektoratu" jako zasobarny pracovnich sil a potravin a atulku pro nemecke 2eny a ditky, evakuovane z bombardovanYch oblasti Nemecka, nYbr2 ze ptinuti protektorat i k vojenskemu zasatinuti do t ,alky na strane Nemecka. Tento vYvoj zahrnuje uspokadani velke demonstrace nazisticke mod v Praze u ptilaitosti HitlerovYch narozenin, urkne k tomu, jak zdejAi eeskoslovenske kruhy tvrdi, aby 6eskY lid byl zastraAen, jakoz i otevtenou vYstrahu, jiz deskoslovenskemu lidu adresoval Karl Hermann Frank, statni sekretat a hlava policie v protektoratu. Ve sve feel o valce sekretaf Frank prohlasil otevtene, uz pfigel eas, aby protektorat poskytl pinou podporu ye ygech (boreal yalednemu fain nazistil,

Ve stkedu, dne 14. kvetna 1041.

Oddil dopisov Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb sttYadne polemiky, potadatel ptedklada ye smyslu atanov Tiskoyemu VYboru k ylastnimu reabodnuti.

Lovelady, Texas.

Je 5 hodin odpoledne! Hodina meho objeveni se na teto plant sveta v Obtistvi u Melnika, v Narodnim hostinci (cis. 25) meho deda Antonina Kostomlatskyho pied 61ti lety.

Na sale jit hrala hudba a ja jsem ov gem pii torn tentokrate nechtel jit schazeti a hnedle jsem prvni be zanotoval, ac jsem se nachazel v moll tonine a v samYch repeticich a to me dedeeek popadl a hnal . to po schodech nahoru se mnou rovnou na sal k hudebnikrim se slovy: "Tady nam zrovna ptibyl jeden hudebnik a zpevak — a ja, pry jako bych tomu zrovna rozumel, spustil jsem znovu sve bee a proto jsem asi u vojenske hudby, kdyt se me Beklarinet protivil vyfasoval Be-trumpetu — za trest. Protote jsem se pokou gel miti na sale jit jedineene vyhratene solo pro Ustroji myth hlasivek, musel se mnou dedeeek upalovat zase dolt, kde jsem se zase dal do nehorazneho piti — nu naroditi se v hostinci a — nepit — to by bylo divne, co? Nyni jsem naladen do 6ti MIMI a sedm me jit tahne. tedy, z -prvni partitury obdrtel jsem - 5 bee a v druhe ;partitute jsem 2 be pievzal, ale posud jsem .jit maji zase sva be, ye stinu lomeneho ktijich osobne nepoznal net podle obrazict a ti jit maji zase sva be — ye stinu lomeneho te, — a i ti zde tet a ja ani nevim mam-li se pokusiti jegte o "da capo" anebo jit nastouplti ke — code — jenomte hudebnikrim se zrovna tak honem do tech "morendo" nechce; tem je katida "fuga" milej gi a pak hued mute ptijit "finale".

Ptitomne jsem v dlouhodobe "pause" — cot ntaduje v hudbe mrzute poditani — zvlagte maji-ly to zakoneiti palieky na kotlich s crescendo a descreseendo pak "aksam forzando" a brink do posledni "polohy".

Celkem vzato, moje vystoupeni na ten svet se me mot nelibilo a daval jsem to mot na jevo a nikdy jsem nechapal dedeekovu fieast, snahu a ve me zalibeni a to ustaviene konejkill, cot me stejne neuspokojovalo — ale dostavila se ta vedna, muzikantska tizeri a ta me se svetem Pied narozeninami v Houstone zpevohra "Babi leto". Bylo mono jeti a jeli jsme. Tam radostne shledani s ptately a znamymi. slugne proslovy soudce Cernoskyho a br. AnCince, kterY2 take mrknul tam po mne svym darem od hromovladneho ducha do hledigte, jako by me podeztival, tie si barvim vlasy, ale ja ho musim ujistiti, te jsou segedivele piirozenou cestou a jen ta jeleni krite co v oblibe nosim, me je trochu v zadu piibarvuje, marne se snatici ze me udelati nejakeho — stehlika. e si oblibuji dye krite, ma sve vYhody proti motinemu nepiiteli, kterY si musi uvedomiti, ze ma co delat s 'dloveltem s dvojitou kriti, a kdyt jde do tuheho, tak se ta jeleni !trite trize dobte hodi a mnohY "Talian" by me ji v jiste dobe dost zavidel.— Koneene po proslovech, koruna majove slavnosti, zpevohra "Babi leto" byla temer bezvadne provedena, v nit diblik "Zderika" obdatend nadhernYm darem ye svem hrdelku a nenapodobitelnou sveraznou uchvacujici mimikou triumfovala a podrnanila si srdce vgech ptitomnych ridastnikri. Vge opravdu bylo v dobrYch rukou, zvla gte domovnik "Kolbaba" mel svou gt'astnou rilohu, na nejt moji hogi tak vzpominaji. tspech to byl mimotadnY, k nemut uptimne gratuluji v gem potadatelrim.

Po divadle jsme sobe pohovotili s pritelem Nezvalem, jak by to bylo pane, kdyby se v gichni houston gti ochotnici spojili v mocne ochotnicke drutstvo pies nekolika parri hlav v obou radech, jet "to spojeni se" brzdi. Namitka, slabgi tad by se mel silnej gimu tadu podrobiti neni rytitska — naopak, silnejsi ma patelsky

Btrana 5.

Vg B TN flt

slabgimu prvni podati pomocnou ruku k soudruine praci. v eemt vidim vice hrdinstvi. — BujarY ochotnik by mel miti volnou cestu Pies vgecky "ale", pie's vaecky namitky a pies v gechno zdanlive "to nejde" a pod. zkornatele nazory k spoleenemu rozmachu v praci pro budovani lepkho ee gstvi, ktere z divadelnich prken je nejfidinnej gi a nakmi narodnimi skupinami nejhledanejk a nejptijatelnejk, VYdeleene tady tteba dasem pominou, ale ochotnictva duch dobie tiven3.7 desk3i mumenim mute je gte dale spojovati vtela, beska srdce.

Je to velka Myna, kterou narodu ptispiva ochotnik beznaroene.

Koneene je pulnoc — hroznST navrat you noel — v detti — blitime se k Houstonskemu okresu, co chvili jedem vodou a tam dal signaly — dojitdime k mistu, kde se vali voda pies Hihgway jako teka, vracime se na vyggi mista, sami davame znameni. Trochu ustalo na chvili prgeti, truck se objevil, po vStmene Avah jedeme za nim k osudnemu mistu, tam jiZ jedna kara take, ietezy piipojeny k trucku, obe kary, trochu jako kratkS7 vlak — gt'astne ptetateny. — pr gi zas. Dojitdime do Lovelady, stojime do rana — neni radno pustit se tmou na hlinenou cestu. Rano jedeme — nejvyggi bas piejitdime mosty — voda stoupa, je pod samou podlahou, hrilza pies to jeti.

Ptejeli jsme v gade at ovgem doma zase skoro sedime dtive v tom net jsme se dostali do obavaneho mista a dlouho eekame na testmira, kterY gel pro traktor na vzdalenou druhou nagi farmu. Koneene v 9 hod. rana jsme doma. Hanna kutata, pootem sedm, utopena.

Pohied na pole i na ta, co jsme videli cestou z Lovelady, talostnY. Vdera nejel gkolni bus a pasta take tadna, at dues zase sluneeko — rivaha? Zazrak, te jsme gt'astne bez trazu a vatne nechody se dostali domt — skoro k neuveteni vec. Pies v gechnu protitou hrtzu to stalo za to, ta chvile obeerstvujiciho osveteni mezi vami tam a v kruhu na gich milSrch, obetav3ich ptatel. Dekujeme vam v gem za mile pkijeti nas ve svilj kruh. Byl jsem tomu rad, te mohl jsem ptedati br. pokl. Olexovi mou sbirku $20.00 na ambulanci pro Ceskosiovenskou armadu v hoto“rch, nezteneene a bez posila,ni a dopineni archa petic na presidenta ochotne pkevzal redaktor Texana, pan Stanislav Novotny na miste hemticimi se krajany, jet ochotne gs,r7rni podpisy vypinili temet ceVr druhS7 arch, na nemt jsem mel toliko prvni podpis z domova. Tak v gecko se zdatilo die ptani. Dal gi praci zdar!

Jos. .S.moldas.

Rad Slovan cis. 9, Snook, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Oznamuji yam, te ye schrizi tadu Slovan, konane 3. kvetna 1941, by tad konal ptigti schrizi v mesici eervnu prvni nedeli v 9 hodin rano na misto 1 hod. odpoledne. Schrize zadne v 9 hodin rano piesne, ukoneime ye 12 hodin. Knihy budou uzavtene.

Pak se bude potadati spoleenY obed, jak obyeejne, a ctene sestry jsou uctive taciany o prine geni nedeho k zakousnuti, o to druhe se postaraji bratii.

Schilze piipadne na 1. eervna 1941, na 9 hodin rano. Jest to etvrtletni. proeet piijd'te rano, vykonejte svoje zaletitosti, by bratr eetnik mohl uzaviit knihy, a ph. a po obede se seznamit a se pobavit s nami.

Vgichni jsou zvani k obedu i do schrize, Menu neb nedleni.

S bratrskYm pozdravem, Dr. Jos. H. Kozar, taj.

VZHURU NA DIVADLO DO SNOOK! Ze Snook se oznamuje, ze na pozvani tadu Slovan, S.P.J.S.T., studenti ee gtiny na Texaske statni universite sehraji v nedeli, dne 18. kvetna v 7:30 veeer v tadove sini krasne Ceske divadlo "Jehla v kupe sena". Je to opravdu vYborna eeska veselohra o ttech dejstvich, jejit nacvideni trvalo pies tti mesice a jet letos poprve je hrana v Americe, kam se ji tajne podatilo dopraviti . . . Jako za motem, tak i v Texasu ma vgude ptimo boutliq itspech a Zvla'S'te mladdi se velice libi, Star gi tikaji,

pti ni 'Cloy& zrovna omladne . . . Dr. Miekovii jent hru nacvidil i fidi, podatilo se ziskati znamenite herce a hereeky, kteti hraji jako skuteeni umelci a to bez napovedy. Ve Snook se oeekava, velika nav gteva nejen z mista, nfrbrt i z celeho okoli. Chceme ukazati na gim studentfn, Ce jsme s nimi, protote jsou to nagi studenti a znameniti herci-ochotnici, kteii divadlu se naueili nikoliv ye tfidach degtiny, Obit" po vyudovani jako pravi ochotnici. U&rime nedeli dne 18. kvetna dostaveniekem krajant a krajanek z celeho okoli .

AMBLED NOVYCH ZADOSTi ZA MESIC DUBEN 1941.

Dospeli DetskSr odbor Rad adosti Obnos Zadosti Obnos poj.

1 $ 293.00 4 3,000.00 1,000.00 13 15 500.00 500.00 17 20 6,000.00 22 1,000.00 500.00 23 2,500.00 24 1,000.00 25 28 3 2,500.00 12,000.00 12 29 500.00 33 1 500.00 40 1,402.00 500.00 47 49 1,000.00 500.00 52 1,000.00 ' 56 2,000.00 58 500.00 63 500.00 65 1,000.00 70 1,000.00 84 1,000.00 4,500.00 88 1,000.00 89 1,000.00 92 1,000.00 99 933.00 103 1,000.00 107 500.00 112 1,000.00 121 2,000.00 126 1,000.00 135 2,000.00 136 1,000.00 140 1,000.00 142 4,000.00 1,000.00 4 154 $12,500.00 $52,128.00 17 60 Odeitani elent za mesic duben 1941: tmrtim, vyloueenim, atd., zahrnuje i detskY odbor.

16 'Clemu pojist. na 13,447.00 Umrtim Odstoupenim, vyloud., atd. i D. 0. 80 elent pojist. na 56,000.00 96 S bratrskYm pozdravem,

$76,447.00 Edward L. Marek.

WALLISKY CESKY KLUB. Nage pravidelna schtze se konala dne 25. dubna. Schtzi zahajil pfedseda, Jerome Vie-. clovskY a byla zazpivana klubovni pisefi "Pisnieka eeska". Potom tajemnice piecetia protokol, kterY byl pkijatY beze zmeny.

Kdy2 jsme nerneli dalti jednani, ptedseda ustanovil programni vYbor pro piiSti schtzi.

Nasledujici byli ustanoveni: Lillian Kahanek, Ignatz Holub a Annie Mae Petter.

Potom programni vYbor ptevzal schazi a program nasledoval. Louis a Gilbert Motl a Frank Felcmari nam zahrali na jejich instrumentech. Anna Koreak a Henrietta Jurek nam zazpivaly Ceskou pisen. Sleena Musilova nam zahrala na plane.

Meli jsme vzacnou navRevu sl. Mary Parmove, ktera nam krasne promluvila o mich eeskS7ch vecech. A co nas nejvice Vail° bylo,ze na gi bide darovala velmi zajimavou knihu, "Na ge dejiny", srdeene ji dekujeme a budeme se snalit, abychom ji v gichni pfeeetli.

Schuze byla ukoneena a v gichni zazpivaii gkolni piseii, "Wallis High Forever".

Annie Mae Petter, zpravodajka,

Strana 4.

Hyjoysko a Zdansko ye sr'ich Rich 41111■11.1111M0■01111111.111100110111041111114.11•00.0117.0.10.0.1■ 04111.•041•9■0000

Pani rechtorova mela men gi hospodafstvi a chodila na travu a list pro kravieku. R. 1859 byla vystavena na.kladem obce, patronky hrabenky z Hardeggu (ve gkere dfivi) a obce Kyjova, nova jednopatrova gkolni budova. V r. 1896 byla gkola roz gifena na dvoutfidni; proto2e nebylo druhe ueebny, byla vyueovana jedna tfida v bYvale sYpce z r. 1851, k &elf.= vyndovacim pfizpilsobene. Teprve r. 1899 pfistavena dalgi Cast budovy. V r. 1902 byla rozg ifena kola na trojtfidni a r. 1936 na etyftfidni. V torn roce byla dokondena severni east gkoly. Prvni ueitel Johann Walter byl pry pavodne stolafem v Miloticich. Jakousi dovedne zhotovenou truhlafskou praci tak pry se vrchnosti zalibil, 2e tato ho uznala za hodna formovati a hoblovati i ducha detskeho a ueinila jej ueitelem. Po Waiterovi od r. 1802 vyneoval na gkole Frant. Kneirek, od r. 1830 jeho zet' Josef Stanzl, kterY zemfel na choleru r. 1866. — — Na ploge 7 etv. km 9 ha zdej gi dosti Arodne daii se vYbornY jeemen, Zito, kukufice i vinna reva a ovocne stromovi v geho druhu i meruriky. Vesnice lezi severozapadne Kyjova v udoli mezi vinorodYmi "horami" a lesy. Okoli jeji je pavabne. Severne .ysi je les Horka, ji2ne Prosede, vYchodne HrubY les. Lesy skYtaji zdejgimu obyvatelstvu osve2eni i zdroj ob2ivy.

NET& sobalske (takovej, milej, hezkej; ono je to mokrY) a kroj (mu2ske 21ute kolenky, modre pundochy a divei eepeeky, pracovane na zpilsob eeskYch holubinek), vnucuji domenku o kolonisaci z ji2nich Oech, kterd se to dela po spoustach zpasobenYch hlavne po vpadu tureclYch Tatara r. 1663.

V nynej gi dobe 2ije v Sobalkach ve 238 domech 1050 obyvatel (veetne 24 dri gi v cikanske kolonii) R. 1896 dokoneila obec spojovaci silnici ze Sobalek ke stra2ovicke silnici a r. 1914 prodlou2ila ji ze Sobillek do Vetefova. Nyni je to okresni silnice druhe tfidy. Od r. 1930 ma obec dvakrate denne autobusove spojeni s Kyjovem. R. 1932 vystavely jihomora yske elektrarny v na gi obci rozvodnou sit'. Teho2 roku byly osazeny strane Binek a nasledujiciho roku i Vala ttegriovYmi stromky. V obci je mlYn, hajovna, dva hostince. Ve zdej gi kapli pfestavene r. 1924 je deska se jrneny padlYch ve svetove valce. Uspory ukladaji Sobal gti do zdej gi raiffeisenky. Ptifafeny jsou Sobalky ke Kyjovu, kam pat/.i te2 pogtovnim irtadem. V obci jsou dye stale jevigte. Obeeni knihovna eita 200 sv., knihovna Narodni Jednoty 132 svazky. 0 telovYchovu mlade2e peenji telovYchovne spolky Sokol, DTJ a Orel. Obci schazi jedine, sbor dobrovolnYch basin. Sobillgti delnici jsou zamestnani v kyjoyskYch zavodech: mlYne (VD P), sklarne a dolech. Zednici pracuji v Kyjove a ye vetgich mestech. Ttetina obyvatelstva 2ivi se zemedelstvim. Zdej gi lid je pracovitY, veselY, ma rad "politiku", vino, hudbu a zpev. — Ze starYch zvykii se dosud zachovava, "Posmrtnica" (chodeni se smrekem na Smrtnou' nedeli), dopasena, a hody. Dopasena se slay/ koncem srpna. Zdej gi deti pasou busy rolnikilm od poeatku 2ni a2 do konce srpna. Denne o 5 hod. ranni vyrazi hogi i deveata s buchtou v ruce s kejhajicimi houfy na strni gte. 0 8. hodine se vraceni a 2enou zase aZ yeeer o 6 hodinach. Pasou jen za chladku. Posledni srpnovou nedeli slavi deti dopasenou. Rozdeli se na dye skupiny (Horridly a Dolriaky) a v pravode prochazeji vsi vesele prozpevujice svou stavovskou piseil "Pdsla busy pode dvorem ..." Na oveneenem voziku vozivaji nekdy i sve hudebniky. Lide vybihaji z dome a s radosti v oeich pozoruji, jak se jejich mlada chasa bavi a veseli. Vy griotena deveatka nesou kv'etinove vence, ktere yenuji starostovi a radnim s pkanim mnoha zdravi, ttesti a bo2iho po2ehnani. 0 penize a cukrovi se vgichni spravedlive rozdeli. Dopasena je peknY zvyk. — V noci na V ge svate pied

Vt STNf K Dugiekami se yyzvani u nas v gemi zvony od dvanacte a do pal jedne hodiny z palnoci. Jakmile zazni smutnY hlas zvont, vstanou rodide s 1o2e, probudi deti, v gichni kleknou a modli se za due drahYch zemfelYch. V gichni u nas Yeti, dugieky tou dobou jdou ze svateho pole domu navgtiviti sve drahe, ktere musely opustiti.

Nikdy nezni hlas nagich zvonti tak truchlive jako v pulnocni dobe pied Du giekami, kdy "vyzvaneji dugikam, ktere idit dom . . . " Tehdy srdce nagich lidi jsou zjihla vzpominkami a bolem. V obci udr2uje se taky obyeej vyzvaneti nebo2tikovi "hranu" po roce, v poledne v den jeho umrti. Lido kikavaji: Stafeekovi N. zvoni rok."

Martinske hody, ktere za dob blahobytu se slavivaly v Sobalkach pet dni a pet noci, oslaYuji se nyni jenom tfi dni. Klidne jindy byste v hody nepoznali. V nedeli se "hoduje" a tanei. V pondeli yeeer se tanei a zpiva u "venca" (s rozmarynu) a pak zase tanei tome/. a2 do rana. V irterY odpoledne prochazi vod mlade2e se starkem a starkou v eele vesnici za jasavYch z yuka hudby a zpevu. BujarY mladenec nese na 2idli (ovinute bilYm vy givanYm gatkem) 2iveho kaeera s pozlacenym zobakern. Prirvod zastavuje u detnYch obeana, kde se pfipiji yzajemne "na zdravi" a tanei. V noci se tancuje v obou hospodach. Po cele tfi dni je ve svi rugno. Naysi se rozlehaji prudke otazky a odpovedi: Hody! — Hody! — Ci sir hody? — Nage! Nage! Nage su hody! — Vesnici se ozYva hudba a zpev. A je gte v pozdni yeeer teskne zni melodie polopravdive hodove pisne: "Aj, hody, hody, hody nadelaly gkody! Zabili Jano gka, zabili Janogka, hodili do vody . " Vincent Vozar. * * 25. STAVE gICE. Doba, v ni2 byla nage osada zalokna neznamYrn pilvodcem, jest zahalena do temna minulosti. Ani 2adna povest neosvetluje pirvod jmena. Podle Schwoyovy topograficke kroniky byla vesnice Stave gice prodana r. 1389 panem 6erninem z Vetefova bratfim Pteeku a Hrdkovi z Uhef (Uhiic), k nim2 se jako tfeti spolumajitel pfidal r. 1397 pan Cyrill z Kokor. Tenkrat pake vsi svobodnY dvorec a hradek s lesy. Kolem r. 1410 je majitelem Stave gic Ondiej Sysel z Netkovic, za neho2 byl pobofen zdej gi brad.

Opraven byl teprve, kdy2 Jan ze Zeletic prodal vesnici Janu z Choryne. Od to doby se vystfidaStavegice koupil r. 1480 lo nekolik vrchnosti, Jan ml. z Ojnic, kterY byl zaroveri majitelem Milotic, s nrini2 Stave gice o dte doby splYvaji.

Pozemky nale2ejici k panstvi byly rozdeleny mezi sedlaky.

Od to doby podina rozkvet Stave gic nejen po strance hospodaiske, ale i du gevni, hlavne pilsobenim Ceskych bratIi, k nim2 se od T. 15751620 hlasila vagina obyvatelstva. Za dob pronasledovani schazeli se v "Iochach", jejich2 stopy dosud se zde nachazeji.

Kdy2 pfestalo prono,sledovani 6eskSrch brati•i, vystaveli si r. 1583 sbor, povolali kneze a vzdelavali mlade2. Zakladatelem sboru byl pan Jaro g ze Zastfizl, ktery ji g r. 1563 byl majitelem Milotic a kterY odkazal na zalo2eni sboru 100 zl. — Po r. 1620, ztrativ gi mocneho ochrance Karla st. ze t erotina, zanikla i slava "Stave gickYch bratti". Posledni lard/ . bratrsky Martin zemtel nebo byl zabit, sbor, fara i kola zanikly.

Na miste, kde staval bratrskY sbor, stoji dnes kaple sv. Floriana, zbudovand kolem r. 1730, demu2 nasvedeuje take napis MP. 1731. F. W.— M.W.) vyrytY na zadni strane dkevene sochy nade dvekmi kaple.

Vzdelani lidu od vypuzeni Bratfi klesalo.

Koncem 18. stol. vyndoval soukrome domitaf Jitik Lu2a nejdfive v C. 83, pozdeji v C. 40. Pak byly Stavegice ptigkoleny k 2eleticim. Od r. 1803 ma obec svou gkolu exkurendni, do nit chodil denne ze 2eletic vyueovat od 10. do 12. hod. jeden podueitel. Vyueovalo se zase v C. 40 a2 do r. 1818, kdy byla u kostelika postavena gkola nabijene, z hliny a kryta, slamenYmi do gky. R. 1872 oddelena byla gkola od matefske gkoly 2eleticke a promenena na samostatnou. Ke gkole byl pfistaven byt pro uditele. Prvnim samostatnYm uaitelem byl Hynek Berka. Nynejgi dvoutfidni gkola byla postavena r. 1890 nakla-

a

Ve stfedu, dne 14. kvEtna 1941. dem 11,000 zl. a r. 1909 vnitkni itpravou ptemenena na trojtfidni. Od r. 1938 pro nedostatek 2actva jest zase dvoutfidni.

Vesnice le2i asi 8 km od Kyjova, 2 km na jz. od Stra2ovic, mimo hlavni silnici, v doline obklopene pahorky. Po valce tficetilete nastaly ye vesnici vetgi zmeny. Hrad i dvar zanikly. Ze dvora zastala jen staj, z niz pozdeji lid Berger (ei Burk) zfidil palenici kofalky, ktera mela v obci dlouho monopol. — Cast vesnice u kaple Suchy fadek a Dedina jsou jiste nejstar gi dasti Stavegic. K nim pfistupuji Cihelny, Bafina a Sadek. Nejmladgi east jsou Hejda (dfive Na kamenci). Tam se odstehovali ti, kteti byli asi dastYmi 2ivelnimi pohromami vypuzeni z okoli kaple.

Vegkera, polnost Stave gic byla pavodne rozdelena na 40 dilt, a to: 12 pallana s podsedky, 26 etyrti a 2 podsedky samostatne. Osada mela tedy 40 selskYch usedlosti, k nim2 se pfidruillo 26 katastralnich domka, chaloupek. Za Frantigka I. bylo 10 pallana rozdeleno na 20 etvrti.

V katastru obce je 464 28 ha pady. Ta je prostfedne dobra, pahorkovita,, od severu chranena, take se krome v gech druhil obili dafi tak6 kukutici a vinu Jednotlive trate jsou: PtiOky, Otvrte u pfieek, Hru gtidly, 6tvrte u hrugtieek.

Male zapovede, Vinohradky u tovarny, 6tvrte u g ibenidek (tam pry stavaly gibenice), Rybnidky, Loudky, Zelnice, Padelky, Strane, Kratke Svetle, Obeiny, 6tvrte vinohrady, Zahumenky, Kopeeniky, Vinohradky u Nenkovic a otvrte u Nenkovic. — Za parcelace r.

1924-25 bylo celkem pfideleno 20 ha pady obdanam a obci 2.5 ha.

StavegickY piislugnik Viktorin, zijici ve Vidni, zalo2il r. 1896 ye Stavegicich tovarnu na kovove zbo2i, v letech 1900-1907 zamestnavala 300 delnikri. Pracovalo se v ni a2 do r. 1934, kdy hospodafska, krise zastavila jeji stroje. Za tovarnou bYvala cihelna, r. 1915 zanikla. Na "Hejdach" bYval vetrnY mlYn, shotel r. 1924.

Podle seitani r. 1930 bylo ye Stavegicich 733 obyvatel ye 197 domech. V obci jsou 4 obchody se smigenym zbo2im, 3 hostince, 1 pekaf, 1 koYak% 4 obuvnici, 3 krejei, 2 kolati, 1 trhovkyne.

V obecnim dome je chudobinec, hasieska zbrojnice a obecni knihovna.

Obeanska zalo2na je ye "stare gkole". Fara je v Zeleticich, pogtovni a telegrafni Mad ye Stralovicich, eetnicka stanice v gardicich. Telefonni hovorna je od r. 1930 v miste.

Na ucteni pamatky padlYch ye svetove valce byl r. 1922 zbudovan u silnice na Batine peknY pomnik.

Fr. Rolenc.

26 STRAiOVICE. Odpoledni slunieko nemilosrdne praNlo. 0paleni kluci v trenYrkach pobihali ye stinu chalup. Krik se rozlehal po cele straiovske et yrti "Jamy".

"Franto, gde dnes po2eneme busy?"

"Este nevim", trhl rameny vytahlY Franta.

"Pdni, ja vim", rozhodl 112 malt' divoch. "Byl sem rano na BabylOne a vide' sem za gmeleovpino klasi a travy. Tam se nam napasflfl!"

Kluci se domluvili past za "Smelcovnou". melcovna" je z ylaftnost StraZ"ovic. Na strani Stra2ovskeho kopce, zvaneho "Babylon", glechtic Reichenbach asi r. 1830 tovarnu na taveni 2elezne rudy z haematitu a krevele, ktere jsou v naplavenYch vrstvach na Stralovskem kopci. Tovarne se fikalo " gmelcovna" (tavirna) a nazev ten se zachoval dosud. VYroba 2eleza se vgak nevyplacela, produkce byla zastavena a "grnelcovna" zpustia. Po mnoha letech zbyla haida u vysoke peci, ktera byla rozebrana, strojirny upravil pozdej gi majitel na stodoly a zpustle kancelatske budovy koupil r. 1925 akademickY malif Jano Kohler. Na ygtevnik je dnes ptekvapen, jak Uhledna vilka vyrostla ze zpustlYch kancelafi.

(Pokra6ovani.)

Hichova vlada donucena pfispet na nemeekY CervenY LondYn, 5. kvetna. (oTK). — Tak zvana protektoratni vlada byla donucena darovat jeden milion korun nemeckemu 6ervenemu kfai,pti prilaitosti HitlerovYch narozenin.

Ve sttedu, dne 14. kvetna 1941.

Sealy, Texas.

Cteni bratti a sestry!

2adam vas laskave, abyste uvazili zde yam podanou nabidku, kterou jsem mel ve sjezdu, ale byla zarnleena, 2e aby ne gkodila druhemu.

Mel jsem nemocenskou podporu, ktera nebyla do veiejnosti pkeetena. Zde yam ji podavarn na uva2enou. Podpora nemocnym se bude udilet ka2cle tti mesice, ne jak druhe nemocenske podpory jen jednou za rok. Je to sme gne jen jednou nemocneho tro gieku podpotit a dale se on vice nestarat, necht' zemte. Zde se yam podava, navrh: Clenem teto nemocenske podpory se mute stat kaZdY americkY olidan bydlici v Texas. Od narozeni do 10 let vstupne 50c, od 10 do 15 75 centu, od 15 do 100 let $1.00. To same se bude platit na tii mesice doptedu, kdy to bude stadit, jak ale ne, tak jich nenechame pomtit, ale skolektujem co bude tteba, aby se nemocnemu vyplatilo. VYplata nemocnym zaene od 10 dolaril a tteba do $1,000. Ale aby si nekdo myslel, 2e z toho bude mit dojnou kravu, to ne, proto se mu vyplati jen polovic a druhou polovic si musi platit sam. VYjimka se udeli jen jedna a to je ta nejhlavnej gi. 2enska pri porodu, kdy nema, lekate, obyeejne si gene nejakY vnittni irraz, 2e jich mnoho z toho zemte, tak tato nemocenska, podpora bude hradit 2 tietiny lekatskeho ogetteni.

Bratti tajemnici, jak od S.P.J.S.T. tak take od R.V.O.S., bud'te tak laskavi vuci vagemu elenstvu a porokujte o, tato nemocenske podpoke, udelejte soupis elent, kterYm se to bude zamlouvat. Nemusite poslat ani cent, jen kolik elentr by bylo k oaekavani. Take ka2clY °bean, kterY toto bude Gist, necht' laskave po gle pogtovni listek, kolik elent ma. Vgechny dopisy a pogtovni listky ohledne tohoto posilejte na adresu: J. M. Zapalae, Rt. 1, Sealy, Texas.

Houston, Texas.

Prgi, prgi jen se leje, co se to jen s nami deje?

Mill etena •i, u2 je to a2 k omrzeni, 26,13y vtegti na vgech stranach, tak 2e by to elovek ani nevetil, kdyby to sam nesly gel, 2e 2aby maji takove pravo v Houstonu, a prorok povetrnosti udava v novirrach, ze tez i zitra bude pr get. No u2 se nam i zlata, rybieka utopila a nejmladgi chlapec ji celY den po chvilkach oplakaval.

Kdy2 jsem mu vytykala, 2e nepamatoval jim vodu eerstvou vymenit a 2e je je to jeho vinou, 2e mu scipla, tak ho to rozlitostnilo, 2e vice by ani nemohl plakat i kdybych ja, ho bila. Po tme g* el rybieku pochovat a zas se mne ptal, jestli jsem jista, 2e byla scipla. Asi za pui hodiny zase znovu slygim jak nad rybiakou natika, gel ji vyhrabat a znovu ji dal do vody, 2e do rana v eerstve vode okteje, ale ona byla rano hore them a to bylo zas Bo21. dopu gteni. Znovu becloval, tak2e jsem mu koupila rybieky znovu.

0 ti ubozi farmati, co se te gi od roku k roku, letos toho budou asi Indio set, ponevad2 bude pozde. Jen aby krmiva dost udelali, to je to nejhlavnej gi pro farmate. Valka je jista, vgecko jde nahoru, i ta bavina zas pajde nahoru, tak stragne mot ji denne pottebuji na tu vYbu gninu. Jedni z toho zbohatnou, druzi jsou z toho zabiti, a tak to jde dokola od poeatku sveta, 2e se dobre se zlYm stride, to je jista vec. Jen aby nam Pan zdravidko dal a bude dobte zas.

VCera jsme byli na divadle na Studewood, ktere bylo velice dobte a pekne sehrane. Budi2 jim vgecka test.

Ja, 112 jsem z toho behani cela chrome,, revmatism se mi usadil do kolenou a yen nechce za 2adnou cenu, tak 2e na tanec si ani vzpomenout nemohu, uz mne gkube, picha, a dava, mne vYstrahu, 2e tancovat nesmirn, to bYvaly ty nejsladgi chvile meho 2ivota. A ted' jsou nejsladgi chvile, kdy mohu bYt potichu sama a nechat mozek odpoeinout, neb jak chlapci ptijdou ze gkoly, to nevim kteremu mam nejdtive odpovedet. Veera jsem byla vyru gena z meho psani, tak dnes pi gu znovu. Jsem sama doma, je nine jako do place, skladba do psani mne nejak prchla, jak by do vrabcfr sttelil, vgecko se mi to z hlavy vykoutilo a ne si na nejake pletky vzpomenout. Mo2na, 2e zas si na mne jaka sledinka vzpomene s nepodepsanYm dopisem, jako ptede g le kdy jsem dostala psani tohoto zneni, 2e pry ja ty skladby do novin pfeu

VESTNIK jen ze zvedavosti a pry kdy jsem si tou cestou 2enicha nagla, tak co je gte vice chci. Podepsand sleCna z Dallas. Tak vidite, mils sleeno, Vy kdybyste take ty pletky do novin svetila, mohla jste u2 take bYt vdana a trapeni by bylo take konec.

Dnes jsem se byla podivat na moji ptitelkyni, ktera je nemocna a le2i u sve dcery zde v Houstonu u2 od noveho roku, a tak to svoje te2ke btemeno statedne nese a nadeje se nevzdava, a to ji take posiluje. Bud'me jen shovivavi a Pan nam pomil2e. S reptanim nedojdeme nikam a druhYm se omrzime. A tak ja se u2 yam omrzim, tak vam dam uz pokoj. S pozdravem, Anna Kobos.

Sokol Fort Worth, Texas.

Ctena redakce, mili piatele a milovnici deskYch taneenrch zaba y. Oznamuji yam, 2e Sokol pada, jeho pravidelnou taneeni zabavu v Sokolovne v nedeli veder 18. kvetna pri dobre Ceske i americke hudbe pana Macy z Dallas.

Tak krajane na to nezapomente a nav gtivte nas v hojnem poetu. Zaroveri yam oznamuji, co mne nag komisat 4. precinktu, pan Frank Winters natidil, 2e on zve v gecky Oechy z Fort Worth a okoli na program v nedeli 18. kvetna, ptesne ye 3:30 hod. odpoledne ku garo.21 4. precinktu, kterY bude venovan na vztydovani americke vlajky. Bude tam fidinkovati 40-Glenna W.P.A. orchestra, i na g sokolsky kapelnik do ni patti;Pete Gossep a rtizni tednici tam budou na programu, kterY bude trvati pouze d ye hodiny, tak 2e kaZdY bude miti dosti Casu sadastniti se nag zabavy v Sokolovne. Jestli mnozi z vas nevite v kterem,,miste se garal naleza, tak jsem jista, 2e vgichni vite ye kterem miste my zustavame a od nas jest ke garab jenom par kroka.

Ptatele, komu bude jen trochu mo2no, tak hled'te tuto vec nav gtiviti, protote p. Frank Winters ma nas Cechy v tak velke oblibe a on dle mo2nosti vgechny nage podniky navgtevuje.

Co tento dopis dopisuji tak se vydavame na cestu do Temple, Tex., sestra a gvakr J. Je2ovi take s nami jedou. Vgichni se sjedem k nagim rodidilm oslaviti tam Den Matidek a ph tom si udelati rodinnou fotografii na pornatku. Tak pro dnegek vge co vim a koneim s pozdravem na vgechny ostatni, zustavam vase v geobecna, dopisovatelka, Millie Polagek.

P. S.: Zasluhu maji p. S. Ktenek a A. Tobola za obstarani praporove 2ercle u Sokolovny a take za svetla, ktere tam spolu na budovu upravili, tak 2e kdy se tarn nee° veeer potada, svetla se rozsviti a Sokolovnu je z dalky dobte videti a WO u2 vi, 2e se tam neco potada.

Snook, Texas.

V nagi schtizi tadu Slovan cis.. 9., S.P.J.S.T., odbYvane ye Snook 4. kvetna, bylo ujednano po2adati prof. Mirka a jeho herce z Austinu, kteti hraji Ceske divadlo, by nam toto zahrali nagi sini ye Snook, a dnes jsem obdr2e1 dopis od dr. Mirka oznamujici, 2e ptijedou sehrati divadlo na Snook 18. kvetna, v nedeli veder, zaeatek v 7:30 hod. veder. Tak timto na g' tad Slovan 'Cis. 9. zve v gecky na ono divadlo z blizka i z daleka. 're gime se na dobrou nav gtevu, obzvla.gte z Noveho Tabora, kde bYvaji sami naginci.

Tak nezapomefite na 18. kvetna v 7:30 hod. yeder. - Vypada, 2e nam jiz jednou ptestalo prget, neb dnes u2 lide hodne pracovali v poli.

Vetginou jest vgecko pekne vzejite, kukufice i bavina, ale to lezlo dost dlouho ze zaeatku, byl jsem za rovno s p. Nedbalem, ale piijeli mne zeti pomoct, Mikeska s traktorem dva dny a Ors dvema stroji, ale hned zadalo pr get, tak ted' jak prgelo skoro tii tYclne, co se nedalo do pole, tak dnes jsem zarovno s druhYmi. 15. minulY mesic mall jsme v nagem okresu volbu, volili jsme bondy na jedno sto tisic dolara pro okres. Volba propadla 36 hlasy. Vetgina farmatir ne gla volit, ku ptikladu, u nas melo bYti odevzdkno asi 160 hlasii, ale bylo jich jen 22. Mesta Caldwell a Somerville se zadr2eli, v tech volili silne pro bondy. Tak ted' Tide budou zase nadavat na komisate, 2e nespravuji cesty a meli jsme platit 10 centti ze sta dolaru majetku na ony bondy. Kdy2 velkY farmat, tak jak u rids bothaci, jak dostane yelkY vladni eek, my mali farmati pravime: ale oni dostali velke Ceky a my male, ale ted' my mall jsme meli jiti k

Strana 5. volbe a udelat ty velke platit, oni by byli platili hodne vice nee my. Z Tieplant v Somerville by byli platili na ony bondy $8,000, ale oni cesty nepottebuji a nebyli proti bonaim, volili pro ne. - Tak nezapomente na 18. kvetna v 7:30 hod. veeer na ono Ceske divadlo v sini ve Snook.

J. T. Skrabanek.

S pozdravem, Seymour, Tex. Mill bratri, sestry a krajane!

V nedeli dne 25. kvetna konana bude schfize odboeky S.A.O.T. Hled'te se v gichni dostavit do schtize, abyste yeah o Gem se jedna a te2 si zapravili elenske prispevky pro pti gti rok. Odeslali jsme $367.80 od zalo2eni odboeky, mini° toho co bylo pied tim poslano. Jest pravdou, 2e nas tu tee zasahlo nekolik tech suchYch ale letos se to zas vynahradi, neb nam pr gi ka2clY tYden a to je mnoho de gte. Misty pry spadlo asi 7 palcir degte a ten byl nejhor gi. Kde jsou rovnej gi pozemky meli domy ye vode a vzalo to tti dny ne2 voda odtekla. keka Brazos byla vystoupla nej yYge za poslednich 10 rokti. - Tak se hled'te dostavit v co nejvet gim poetu. S braJoe Wagek, taj. trskYm pozdravem, OZNAMENI UMRTI A DiKiNZDANi. HlubokYm 2a1em s glieena oznamuji vgem ptateltim a znamYm, 2e se Panu Bohu zalibilo povolati k sobe meho milavaneho man2ela Petra P. Matuge, kterY zemtel po kratke ale trapne nemoci 23. btezna v nemocnici v San Antonio. Pohtben byl 26. biezna na katolickem htbitove v Caldwell za hojneho ireastenstvi ptatel a znamYch. SrdeenY dik velebnernu panu za jeho krasna, slova iitechy a povzbuzeni. Diky tadu Cis. 40. za krasnY venec a jinYm darcinn kvetin, nosiUlm rakve a vgem teastnikum pohtbu, jen2 se v tak hojnem pohtbu streastnili. Zvla gtni dik br. a sestte Hlavatym za yYpomoc po dobu nemoci a pohtlau. Vgem jinYm, jen2 jakYmkoliv zpasobem se snatili moji bolest zmirniti, volam: zaplat' Pan Bull!

Tobe, man2eli drahY pteji tichY spanek a lehke odpodinuti dej2 Ti, ó Pane! Svetlo vedne at' Ti sviti!

Za tichou soustrast prosi, Marie Matu g, man2elka.

V Pharr, Tex., dne 9. kvetna 1941.

EnniskSr Krouiek tesk ch V sobotu 10. kvetna, lidera veeer ye sve pravidelne schtrze Krou2ek Zen ustanovil si mimotadnou schtaku ke spoleenemu pobaveni na ptigti patek ye 2 hod. odpoledne v Narodni sini.

Vgechny sestry at' ptijdou a ktera by si ptala tak ueiniti, at' doVede tee svou ptitelkyni. Doneste si svoji rueni praci a tee nejake zakusky, neb bez jidla jake by to bylo pobaveni, 2e ano?

Na shledanou v patek dne 16. kvetna.

Wilma Nesudova.

Upozorneni elenum fadu Pokrok Houstonu 'Oslo 88 Za pHCinou 2e jsme byli nuceni zvolit noveho ireetnika br. Alberta Bri gtika na misto nageho br. Amose Kadleeka, kterY nyni ji g slou2i strYdku Samovy a zastaval tento irtad dva rokyl Nag nove zvolenY ireetnik Albert Bri gtik jest zamestnan v irtadovne olejove spoleenosti a tu mu neni mono vybirati innrtni poplatky v jeho fitadovne, a tu jest ochoten vyjiti elenum vsticic a kahlY patek, podinaje v patek 16. kvetna v budove tadu Pokrok Houstonu od 8 hod. veder do 10. hod. poplatky vybirati. Jste 2adani toto upozorneni vziti v tivahu, neb tak vain bude mono poplatky velmi lehce zapraviti. Vag tidetnik jest ochoten ka2dY patek vain 2 hodiny venovati. ftad Pokrok Houstonu C. 88.

New York. - etyti admiralove na odpoCinku a 13 jednotlivai, znalcti vojenskYch veci a politiky, vyslovili se proti nazorfim, ktere Clharles A. Lindbergh. Admiralove William Pratt a W. H. Standley, podadmiralove Harry A. Yarnell a W. L. Rogers odmitli Lindbergh& projev, 2e Anglie jig prohrala valku a 2e ani pomoc SpojenYch Statt ji g ji nemir2e zachraniti. Ve svem projevu uznavaji, 2e situate pro Anglii je valna, ale nikde nejsou znamky, z nicht' by dalo se souditi, ze Nemecko zvitezi,

Strana 6.

Houston, Texas.

Bratti a sestry!

V 18. eisle Vestniku jsou uvefejneny nahledy nekolika elent na gi Jednoty pojednavajici k resoluci tadu Pokrok Houstonu otietene v 17. asle nag eho organu Vestniku. Jen jediny br.

Chas. Holasek vystihl vYznam zaslane resoluce a ti druzi vidi v tom jedine napadnuti nageho bratra redaktora a pfehledli to, co se tYkalo dobra pro nagi Jednotu.

Kdy2 si pfeetete dlanek br. Chas. Holaska, da y am nastin co se na sjezdu v Taylor na 2adost tYkajici se pene gte podpory Sokolske Zupy Ji2ni, udelalo, a pros se tak stalo. My veichni 3 delegati fadu Pokrok Houstonu jsme hlasovali pro podporu a bolelo nas tak jako mnohe jine, ptejici sokolske myg lence, 2e podpora byla zamitnuta a to z duvodu jak v elanku br. Holaska naznakeno.

Pak ptiglo to, co jsem ani ja ani kdo jinY odekaval, vyjadteni se jednoho delegata tadu nagi Jednoty, 2e po torn co se stalo (toti2 kdy byla podpora zamitnuta), nesmime se divit a brat za zle, kdy v mistech kde stavaji Sokolske Jednoty, budou zakladany tady jednoty jine, ktera jest Sokolu pfiznivej gi. Jirdmi slovy, naee Jednota dostala od Sokolstva Zupy Jani ultimatum. Aekoliv moje sympatie a mnoldch jinYch byly se Sokolstvem, nikdy jsem nemyslel, '2e by vyhril2ka na sjezdu ueinend byla uvedena ve skutek, neb jsem nevefil 2e Sokolstvo, ktere vdeei jedine na gi Jednote za udr2eni jejich telocvienYch Jednot zde v Texasu, by se ji tak odmerino, a nikdy mne nenapadlo, 2e budovy, veteinou postaveny za vypujeene penize od nagi Jednoty budou pou2ivany za baetu zakladani tadfr jednoty jine, Jednote na gi konkurujici.

Jaka to ironie! Ale jak stare pfislovi pravi: "Delej Certu dobte, peklem se ti odmeni."

Kdy2 pied 31. lety zakladali jsme telocvienou jednotu Sokol v Oenaville, ji2 jsem byl starostou as do .doby, kdy jsem se odstehoval do Houston, jakou radost jsme meli a jak nas to htalo kdy tad oeskY Prapor Cis. 24. S.P.J.S.T. s otevienou naruoi nas ptijal pod stiechu jejich tadove budovy, kde za soudinnosti jejich &ern(' a elent sousedniho tadu Hvezda Texasu els. 47.

S.P.J.S.T., v ktere2 sini podnes telocv. jed. Sokol, ted' zvana Seaton, zdarne pokraduje.

Tehdy se pracovalo uptimne bratrsky, rukou v ruce, a naee Jednota Sokol byla jim velmi povdeena za jejich finaneni a moralni pomoc nam tak z lasky poskytnutou i v torn, 2e nam dali jejich sine tpine zdarma pro na gi akci k poutti. Br. A. R. Hamusek se na to dobte pamatuje.

A to nebylo jenom tam, ale i jinde, kde byly telocv. jed. Sokol zakladany. Kdy2 byla zalo2ena tel. jed. Sokol v Houston, jeji2 sidlo bylo v sini tadu Pokrok Houston els. 88. S.P.J.S.T., jit jsem byl po nekolik let starostou a pfi tom pfedsedou tadu Pokrok Houston, pracoval jsem v2dy o to za soudinnosti elent fadu Pokrok Houstonu i elent tadu 8tefanik cis. 142 pro sokolskou myelenku a hledeli jsme spoleene vybudovat jednotu, by byla dtstojna naeemu okoli. Add Pokrok Houstonu dal svoji mistnost Sokolu zdarma k pou2iti. Byla zavedena eeska, ekola, kde ze zaeatku vyueovali br. Slava StudnidnY, sest. Kamila Fojta gek, a pi. Cerna. Kdy2 pfigel do Texasu br. Havranek do Houston, kde pracoval pro Jednotu Sokol Houston, usnegeno elenstvem fadu a Sokola, by byl sjednan co uditel nagi Ceske ekoly a zaroveri cviditel telocv. jed. Sokol. Vydani s tim spojene padlo veteinou na fad, kted zafidil lavice, tabuli, zakoupil knihy a zarneil br. Havrankovi $150 mesieni s1u2by. t akt bylo asi 60 neb vice a tam se vychovaval dorost pro Sokola. Aekoliv vydani s tim spojene bylo velike, tad dostal svemu slibu, adkoliv at to nekdy bolelo. Bylo by zbyteeno fee podavat, ale jenom nastin toho, za jaldm Teellem jest tento dopis psan a kde jsem byl akce osobne zteasten, a vim 2e kde jinde se dela podobne.

Br. Wild piee, ze jsem proti Zapadni Jednote, aekoliv jsem nikdy nic nepsal ani pro ani proti, jen 2e jest me jmeno na resoluci fadu Cis. 28., kde Ti podal odpoved' br. Holeeek v poslednim eisle Vestniku. Ale, teda jsem dle br. Nerneho proti Zapadni Jednote.

Bratfi a sestry, na ge S.P.J.S.T. Jednota vMy snatila, by vyhovea poiadavkilm doby Vka-

V2STNIIC jici se 2ivotniho pojigteni pro nage eleny i pro ty, kteti chteji se eleny stati. Prvni veeobecne pojigteni bylo do2ivotni a nejvyeei pojistka byla $1,000. Pak pfiela pojistka 201eta, kterou Jednota zavedla na sjezdu v Houston r. 1924, a poStupne zavadela pojistky jine a zvY gila obnos pojieteni s $1,000 na $5,000, tak 2e ted' ma Jednota 12 rozdilnYch elenskYch a detskYch pojistek a k tomu lacinejeich nezii kdekoliv jinde, to neni tfeba hledati poji gteni nikde jinde neb jako mame ted', maze vyhoveti ka2clemu s ohledem na pomery v jakYch 2ijeme. A ptece jest nespokoj enost.

Po pfeeteni posledniho eisla Vestniku vypadd, 2'e nage Jednota jest slaena jenom ze Menu Zapadni Jednoty, neb krome elanku br. Chas.

Holaska, kterY podal objasneni k resoluci tadu Pokrok Houstonu, v gechna kritika od redaktora dolt jest proti to resoluci, tak 2e vypada, Hlavni titadovna i elenstvo zustava neteene k tomu, co se kolem nas deje.

Tak jako v Ceskosiovensku, kdy2 meli v gechno co chteli, pak byli nespokojeni sami se sebou, pravda, 2e ta nespokojenost byla umele vyvolavana. Ale dogla sveho tile. Povstal Henlein, kterY jezdil s d' echo do Berlina a zpet a aekoliv vlada o torn vedela, ptece nezakroeila nasledkern demokratickeho zfizeni fistavy. A jak to dopadlo? Veichni vime. Narod nestal o nazisticld system, ani o to dobro nazisticke nauky, hledel jenom sebe a piece neobstal. Bylo mnoho zaprodanct.

Naee Jednota nevidi (te2 nasledkem pestovani bratrstvi, neb jak to nazval br. redaktor fraternalismus) nebezpeei, do jakeho se na gi neteenosti Jednota dostava.

Mame te2 Henleiny v nagem statu u na gi S.P. J.S.T. a co olen S.P.J.S.T. neni mne to lhostejno, co se zde deje, a musim protestovati a jsem uplne v souhlasu s resoluci, zaslanou isadem Pokrok Houston.

Nejsem proti Zapadni Jednote, ani ktere jine bratrske jednote, ktera, podporuje sve eleny 2ivotnim pojietenim, ponevad2 za tim teelem byly nage bratrske jednoty zalo2eny, nevyjimaje nagi S.P.J.S.T. Ale jsem proti ka2de, i bratrske jednote, ktera svou chamtivosti tladi se tam, kde jinx bratrska Jednota uelechtile a nezigtne ye prospech sveho dlenstva pracuje a v2dy svYm zavazkfun dostala.

Naee S.P.J.S.T. nikdy nepracovala o prvenstvi, nikdy nezasahovala do obvodu jinYch bratrskYch jednot, a proto neuznavam jednani Zdpadni Jednoty za bratrske, ktera, pies 26.dost nekterYch rifednikt Hl. titadovny na gi Jednoty, by to nedelala, piece bezohledne se do Texasu vettela.

Bratti a sestry, zde se nejedna o bratrstvi, ale jedna se o existenci. Silnejei potird slabeiho bez ohledu na nasledky.

Mame zde krajanske easopisy a aekoliv veechny pracuji ku povzneseni naeich zajmil mezi nagim lidem v naeem statu, piece jsem nevidel, aby ku pkikladu easopis techoslovak vybizel, by krajane si ptedplatili Texana, anebo Texan tea nevybizi, by si ptedplatili 6echoslovak, ani ktere jine, krome tech, ktere spolednost sama vydava, a ptece jsou to easopisy krajanske. Ale zde se jedna o existenci. A tak jest to i s nagi Jednotou. Kdy2 sousedu se ztracely tteene se stromu, tak si tarn, jak se fake., poeihal, a kdy2 zaslechl eramot na tteeni, tak zavolal, at' ten kdo na tteeni, lezl dolt, neb jinak 2e stfeli. Tu slygi hlas, dyt' to jsem ja, kmochaeku! On na to, kmoch nekmoch, se stfeene dolt!

Mam vYstfi2ek z oechoslovaka, kde br. Vytopil piee, 2e H. U. Z.C.B.J. darovala na 2adost jejjich organisatora p. F. oerneho $50 Sokolske tupe Ji2ni na cestovne pro cvieence do Chicaga. Br. Nervy tea na to poukazuje, a 2e nage Jednota nedala nic. Nag SlovanskY Vzajemne Pojiet'ujici Spolek proti ohni te2 daroval Sokolske 2upe Ji2ni $50 a nema ani cele jedno procento majetku co Z.C.B.J., a o torn nebylo nikde ani keel. A ted', 2e to darovala Zapadni Jednota, takoveho ramusu. Padesat dolart, ja.lty to ohromnY peniz! a ty tisice a tisice dolart, ktere prostfednictvim naeich fadt S.P.J.S.T. a jejich elenstva, ktere venovali po desitileti na vybudovani a posileni sokolskYch Jednot, a kde to byl jen nag texasld lid, kterS7 se sildastiloval podnikii sokoiske 2upy Mini a zajiit'oval jeji

Ve stfedu, dne 14. kvitna 1941. itspech a dalgi einnost, to ted' -neznamena nic.

Pravda, Kristus byl zrazen za menei peniz.

Na poznamku br. redaktora fikam jen tolik, 2e jeho prate pro nag Vestnik i jednotu jest pl:ne uznavana kattlYm elenem Jednoty, ale obydejne dlovek kdy horlive pracuje pro jistdu vec, udela chybu, a v to horlivosti ji ani nepozoruje. Dale, ja, nevetim, 2e kterakoliv jednota by uvefejriovala zpravy na gi Jednoty v jejich organu, kdyby nage Jednota poji gt'ovala ve statech kde pasobi ony, jenom v padu bylo-li to k jejich prospechu.

Co se tYka to einske zdi, br. redaktor jiste vi, 2'e byla stavena jenom proto, aby eiriane, ktefi hledeli a starali se jenom o sebe a kdy si svtj majetek zvelebili, byli napadami mongolsidmi a jinYmi hordami, ktere je vyloupily, majetky a pole nidily a co se dalo odvately do svSich zemi, nasledkem &hot povstal v 6ine hlad, pak aby tem najezdtim zabranili, postavili si tak zvanou dinskou zed', kterou my by jsme zde tet potte bovali, cot by velieg prospelo na gi Jednote, v nit mam tu nejvet gi viru, ponevadt jsem ji porno: hal stavet, a kdyby i nebyla ta nejlep gi, budu ji mit vtdycky rad, neb jest to vlastni na ge price a to dam vtdy ptednost pied katdou jinou Jednotou snativgi se zde uhnizditi. — Verni nagi S.P.J.S.T. ziistaneme!

S bratrsIdm pozdravem, Frank Andinec.

Br. A. R. Hamuskovi (osobni): Tondo, vide]. jsem to jsi pkilo2i1 te2 polenko, aekoliv jsi Menem tadu, kterY tu resoluci zaslal.

Vez ale, 2e veichni elenove fadu, ji.ch2 jest pies 600, stab. (krome tech ktefi Patti do Z.C.B.J.) za tu resoluci. Kdyby jsi /lady pfi gel a pomohl co dinitel jak u tadu tak v jinYch krajanskYch podnicich, pak bych i ja na tvtj usudek jinak pohli2el. Ale Men, ktery po beta se v 26,dne schtzi neuka.2e, einne se odepfe steastniti ka2de akce s vYmluvou, 2e rodina jest ptednejei, tomu bych upiral kahle pravo kritiky psane v podobe rebusu v teple za kamny. Chci-li kritisovat, musim se teastnit prate, ne-li, mam aspori df2et hubu.

— Franta. itad Stefinik Cis. 142, Houston, Texas.

Ptatele!

Zajiste jste odchazeli v nedeli dorm), uspokojeni, rozesmati na cele kolo od nas ze sokolskeho divadla, ktere bylo sehrano u nas, u tadu Stefanik. Dekuji vgem jrnenem vS7boru, za vagi ctenou navgtevu, ktera, nas velice pategila a posilila v dal gi Cinnosti na poli narod= nim. Doufam ptatele, to nas poctite znovu vagi ptizni a dostavite se na na ge ptigti divadlo, ktere bude sehrano na 25. kvetna. Je to 23. vYrodi tadu Stefanik. Divadlo bude krasne, yesele i smutne, je to dej, kterY se tak pane pied vami rozvine a dobte skonei. Jsou v torn zase dobre sily. Doufame, to se na gi nemocni zatim do to doby vyledi. Nem.ocnST je bratr J. Kelarek, kterS7 jest upoutanY na hitko, neb trpi velldm nachladem. Dale je to bYvala, Matenka ktera jest na operaci. Vzpominali jsme na vas vdera pti divadle i na sestru Studnidnou, ktera byla zavolana do Chicaga k tetce nemocne sestte; ptejeme ji brzkY navrat. 8koda, to nevidela jeji dceru gku Jindkieku hrat, to by se byla nasmala, co ten jeji tabec veecko nedovede. Hrali v gechni velice pane i ta babieka s tot nuei v to kratieke Tea dekuji vgem sestram, bratrum a tern hodnYm maminkam, co pfinesli sokolum do kuchyne ,aby rah veichni co jist. Vilbec vgem, kteti sokolfun ,pomohli jakYmkoliv zpilsobem, a teg ime se, 2e se se veemi pti gte shledame.

Zatim na zdar!

Karla 6tvrtnikova.

Ptidely pro biezen a duben.

Pro bfezen a duben byly ureeny tyto pfid6ly (v gramech): maslo 70, sadlo 80, nahra2kove jedle tuky 470, (pfidavek pro tetce pracujici delniky dini u sadla 160, u nahratkovSich tukti 320, a pro zvlag t' face pracujici d'elniky sadla 640, nahratkovSrch tun 1.220), umelST med 125 (pro deti mlad gi 14ti let 250), standartni mS7dlo 125, mYdlovST pragek 250 — nebo 400 gr. pemzoveho mYdla aneb 500 gr. praciho pra§ku.

Ve stfedu, dne 14. kvetna 1941. "ftEKA" V KONGU. te mi nebudete odporovat, telmu-li, jsme tuze citlivY narod pti doteku nageho vlasteneckeho nervu. A to stejne doma jako daleko za horama. U nos jsme se dojimali nad deckem ye slovacke kroji v dasopise ze Sydney, byli jsme rozcitliveli, kdy2 americkY rozhlas vysilal celovederni deskY koncert, a venku, daleko od nageho obzoru, to jsme teprve cell bolavi AteStim a radosti, kdy2 narazirne na neco "na geho". Neubranime se tomu, a ti, kteti si to doma neuvedornili nebo tiechteli ptiznat, jsou na torn stejne jako ti, kteti don'a mekli pti pisni Ta nage pisnieka deska, . .

Neptekvapi vas, ale pote gi, kdy2 vidite v senegalskem ptistavu derno gku, jak balancuje na hlave lahev od plzehskeho nebo kdyi objevite v kramku v Mombase kastrolek z na gi tovarny Sfinx. Exportovali jsme piece do celeho sveta, neni tedy divu, kdy2 na Manille pobihaji zlinsire bat'ovky nebo 2e na Trinidadu nosi deveata jablonske koralky. Ale kdy2 se setkate v Belgickem Kongu, v meste se 150 belochy a deseti tisici dernochy, s deskYm filmem, pak vase ptekvapeni se nespokoji se samolibYm irsmevem, ale vase radost se vybije dojetim a snad i vlahou v odich.

Takova mala u g pinena hospoda, par klativYch stoiri s opranYmi ubrusy a v piedu viditelne zalatana plachta, to je na ge sobotni kino a seglost celeho belogskeho osazenstva. KaZdy si nese pod pani Polg tat, proto2e dtevena kiesla vyrobena domorodci jsou hrbolata a •t-ladi — a vgichni mame na tvati kaleidoskop nekolika raznYch tento pro pana vYberdiho dani, tento pro portugalskeho teznika a tento pro pana administratora, cili spolednost je pohromade a mideme zadit. Napted Zurnal, kterY u2 path historii, proto2e dries jsme u2 o sedm dal a finsko-rusks valka je stejne daleko jako tticetileta; pak nejake obrazky zimnich sportO, ktere pri rovnikovem vedru uvadeji jen v zutivost, eucharistickY kongres, vojenska, ptehlidka v Egypte a konec. Kratka ptestavka, dernog i nosi nova piva a mezi stoly poletuji cukrove fraze panidek a pant.

A najednou je zase tma a na platne same, podivejte se, jmena RovenskY, Berankova, Svitak, Praha-Barrandov a zatim co se tetelime radostnYm rozeilenim, be2i u2 na plachte prvni obrazky "iteky" s na gimi kopci, lesy a pisniekami. Oesky film, ktery nam kdysi ziskal sla.vu v Benatkach na festivalu — jej2 jsem videla jegte v 35. roce etyti tYdny na programu pati2skeh periferniho biografu — statiekY film o mlade lasce, velike rybe a tulakovi. Jeho kopie je uZ cela gediva, potrhand a nejasna, kdovi kudy chodila, net se dostala sem, ale je to na g film, to nebe na obrazku, ta bila dedina se stru2kami na nay si, 2ebtiriakem, hejnem hus a klukem s vysazenou zadnici, to je u nas doma, u nas doma!

Razne jsou testy Pane, ale 2e se na ge "fteka" dostane do rovnikove Afriky a zisia nam v Kongu, v roce 1940, stejne boutlivy irspech jako pied lety v Benatkach, to piece stoji za zminku. Lida nam tleskali, uptimne a nad gene klukovi, kterY se pral s proudem teky a s brovskou gtikou, tleskali znovu, kdy2 Pepieka dostala novY svettik a boty a je gte jednou tulakovi, kterY zachranil dite a bez orlplaty gel svou cestou.

A nage etytelenna deskoslovenska kolonie jihia a potichu troubila do kapesnik0, bylo nam mekko a trochu i smutno, kdyi decka ye gkolnich gkamnach zpivala panu "Loudeni, loudeni . . . " a zdalo se nam, jako bychom se byli take s dimsi rozloudili, ano, tehdy jsme si to poprve a hluboko uvedomili. Ale ne na yeky, na veky jiste ne.

Bo2ena H. Lauwers. e'rx.

Crosby, Texas.

Ctena, redakce a etenati Vestniku!

Kdyt tak louskam ty dopisy ye Vestniku a Cechoslovaku, tak uznavam, 'Ze se v tom bystii rozum a k tomu ty debaty. Myslim, bratie Mouelto, tie musi mit asi vice neti metrak trpelivosti, nebo jak se etenaftm neco nelibi, tak Ty to odnesee. Jeate dobte, 2e jsi 2enatY, neco Ti ponantie nest Tva pani mantielka, tak pod tou tihou tak neklesa6, ale-A bych to nevydrgel,

V EsTNiK bych pod tim metrakem padl jak moucha, i kdyby mne moje polovice pomahala tladit ten metrak na ramena.

Statieek Bartoe a pain Mikeskova, maji debatu jig trochu pfebranou. Myslim, tie se ta slovanska krev tak nezpeni, tie to vyrovnaji po bratrsku, podanim si ruky. Pani Mikeskova musi napect makovYch buchet a zavolat toho rebelanta z El Campo, a ptizvat si toho naeeho tatu od to nemocenske, vite koho, no toho Toupala, co mu ten jeho tata daval to cihlu. pod depici, aby nemohl vyriist, on to veechno mezi vami urovna a my ostatni etenati yam budeme gratulovat k takovemu povzbuzeni.

Br. St. Valaik z Alief ma peknY dopis ye Vestniku, jen dal, pane se to ete.

Bratr Holeeek mne dava, dutku, tie jsem psal proti resoluci, co jeho tad psal do Vestniku.

Diky, Johane, na ten prvni odstavec Ti odpovidam, to bylb jednano v Taylorskem sjezdu a myslim tie i schvaleno.

Na druhY odstavec Ti odpovidam, tie katidY fad a katidY delegat z East Bernardskeho sjezdu obdrtiel pkiratiku, ja jsem ji dostal i nas tajemnik a Ty, kdyti jsi tajemnikem, musel's dostat dye.

Na tfeti elanek Ti odpovidam, kdyti si to feditele nepieji, vas lad ty teditele nedonuti na ten Astupek. Kdyti teditele pii schazi budou debatovat tiebas o Tobe, myslim, tie bys se radeji vide]. za dveimi fitadovny editelu neti mezi nimi. fzeditele je teleso co jsme je zvolili-a dali jim moc, aby Jednotu vedli a jestli oni pottebuji ptedsedu, nebo mistoptedsedu, nebo tajemnika a ostatni, tak oni si je povolaji i bez vaai resoluce. Netikam, tie teditele nedelaji chybu, i ti feditele podlehaji na g]. kritice. Jsme faichni chybujici, ktiri ma 4 nohy a take nekdy padne.

Na ten nryvek v torn Jitikovem videni, to v mem dopisu nic nemeni, kdyti ay's svuj Snurport mazal vaselinem ja, za to nemohu, mel's koupit flaaku fietronu a ono by se Ti to tak nelepilo, ja mitj S'nurport matiu vodou a kdyti mam desak, tak flaSkou piva a nemusim ho ustilhovat.

Pak pies, tie mss podezieni na vydavatele Vestniku, tie pro mne tisknou rozdilna, eisla, to se Jeniku mYliS", tarn jste byli podepsani vaici tti, ale ja, jsem bratra Krepetu nechtel jmenovat, nebot' on je ptedsedou vakho tadu, a ptedseda vis, musi kYva,t nekdy, aby si nerozlil ocet u jinYch, neb mama z toho zkueenost, byl jsem piedsedou mnoho let.

Ke konci Ti sdeluji, tie chyttej'ai ustoupi, to je stare potekadlo, tak ja ustupuji, i kdyti jsem tfeba NemY. Pieji etenatum dobre eteni, ale ne zlobeni.

Zdar vkm, John NemY. Houston, Texas.

Sokolske divadlo u nas v Houstonu bylo velice krasne sehrane, neti sin nebyla jeete nejp1nejai. Vim, 2e jeete mnoho sokolu, kteti posilit ty nak obetave sokolske pracovniky.

Snad a:a se jednou octnem na tom rozboutenem moti a nebudeme se mit kam utect. Skuteene to bylo povedene, katidemu se to libilo, ten kus byl ptilehavy k Sokolu. Herci byli ten sarni kocouii a to ten vyvatii. Melo jen tak krasny kus vice lidu videt. Skoda. HoustonskY Sokol ma dobre, obetave eleny, ktefi se dovedou zapfit a cvieeni bYvaji zajimava, to co se neda pfehlednout, neni jich mnoho, ale jest to pekne. Tak rad se za Sokola stavim, jest to ma radost, Sokol ze mne udelal tim elm jsem. Z ylaat' ye kdo byl u Sokola musel byt dobrY, ponevadt tarn tem staraim zaleklo na tech mladAich, aby zustali dobrYmi sokoli. Zdar!

Hamusek.

Nacisticke pronikard do slovenskeho hospoditstvi.

V Bratislava byla zalotiena Ruda Bergbau and Hilttenbetriebe A. G. s kapitalem 25 mil.

Ks. Spole'onost ptevezme doly na tieleznou a manganovou rudu v Kotterbachu a jine slovenske doly a za,vody z majetku VitkovickYch podniku. Nova, spoleenost chce investovati velke eastky ke 'zvYaeni tetiby v slovenskYch dolech. Piedsedou spoleenosti je generalni 1editel VitkovickYch zavodfi Karl Kuchinka, mistoptedsedou dr. Koso ze slo yesnkeho mini-• sterstva vnitm a dr,].:Jam z 1(7;7 man CfolIng WOrke,

Strana 7.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nine podepsanY resolueni vYbor fadu Pokrok Houstonu cis. 88., vyslovujeme soustrast pozustale rodine nad umrtim jejich matky a nagi spolusestry Aloisie Sebestove, ktera zemiela dne 27. dubna ve stall 52 rokik.

Zesnula byla dlouholetou tadnou elenkyni naLeho tadu.

Drazi poznstali, buditi yarn ntechou, tie i my, spolubrath a sestry s Vami citime ye Vaeem zarmutku.

Rutiena Hanusova, Frank Aneinec, Joe Kagpar, resoludni vYbor.

Koval-, Texas.

Vatiend redakce, mile sestry a bratti!

Musim yam sdelit jak se nam yydatilo divadlo na ktere jsem vas pled dvema tYdny zval.

Oeekavali jsme, 2e studenti se vyznamenaji, ale 2e by se podatilo dr. Miekovy vybrat tolik herkteti jsou na jeviki jako doma, to jsme piece neoeekavali, zahrali to opravdu pekne a nasmall jsme se dost. Aakoliv divadlo zabralo pies dye hodiny easu, kat'demu se zdalo, 2e to bylo moc kratke, totf2 2e ten eas moc brzo utekl, byli by vydrtieli sedet a smat se mo2na celou noc, to je ten nejlepk dirkaz, '2e se divadlo libilo. Dr. Mieek a v§ichni herci mohou bYt na nejvy g spokojeni jejich Uspechem na Kovat a jsme jisti, tie veude jinde se jim bude stejne dotote datit. Dekujerne v'Sem srdeene za vzacne pobaveni. Bylo to po velkYch dekich a misty se je'Ste nedalo pfejet, a tieba ten den strakl deAt' stale, piece se vAak sjela dobra navkeva. Poeasi ten den veeer jako by melo ohled na dobre lidi, vydrtielo, sotva jsme v'Sak pfijeli dornir, zalilo zase jak se path. Kdybychom meli nasetou rY2i a k tomu hodne kachen, tak to podali by bylo na ujiti, ale kdy2" mi nekdy nevime jak se zafidit a jen nadavame na poeasi. Povida se, 2e v'Sechno ma svuj konec, kde v'Sak ho maji ty defte, to je doposud hadankou.

Na druhS7 mesic, 28. dervna bude se poradat volba senatora, ktere by se meli vkchni opravneni voila sueastnit a zvolit si mu2e, kterY by nejlepe spolupracoval s nakm velkYm presidentern. Wiper moan dobrY. S pkanim vaeho dobreho vaem jsem vas, Vaclav Batina.

Povinne dodavky dobytka.

Oeskomora yskY svaz pro obchod s jateenYm„ dobytkem je opravnen stanoviti mnostvi jateeneho dobytka, jai jsou zemedelci povinni dodati. Tohoto zasahu ma bYti' pouNto jen tehdy, jestli2e trhy na dobytek nebo jind zdsobovaci strediska nejsou dostateene zasobeny. Tyto dodayky stasou se zbyteenYmi, jestlize "se obchodu podari zasotovati trhy na janormalnim obchodem." teeny dobytek

KALENDAlk 18. kvetna. Divadlo studentil statni university v sini fa du Slovan cis. 9. ye Snook, Tex. Zaeatek v 7:30 hod. veder.

18. kvetna. Slavnost k otevfeni nove budovy pro Hlavni ttadovnu S.P.J.S.T. potadaji elenkyne spolku "Konej svoji povinnost" ye Fayetteville, Tex. 18. kvetna. — Bazar ye prospech fondu odbole potada odboeka SALT v Needville. Texas.

25. kvetna. Oslava 23. vYroei tadu Stefanik na Cottage Grove se sehranim divadla "Okenko do nehe."

25. kvetna. Akademie sokolske omladiny Jednoty "2itika" v Dallas.

25. kvetna. Sehfize odboely S.A.o.T. ye spolkolie sini v Seymour, Zut:ttek ye 2 hod, oripo. ledno

Strana 8.

EOINNOST1 armady masoveho systemu N vznika nebezpedi pro moralku armady i naroda. Obeane jiste nepochopi nutnost prodlouteneho drZeni ye zbrani temet v'Seho aktivniho obyvatelstva zeme, jen budou-li piesvedeeni o jeho nutnosti, tak jako za revoluce, proti byla sjednocena cela, Evropa, nebo za posledni valky, kdy Nemci byli v Noyon. Tehdy si byly masy vedomy sve nezbytnosti pro spasu vlasti, a vojenskeoperace je o torn krvave ptesvedeovaly. Ale v ptitomne valce jim bYt-podan ZadnY dirkaz toho druhu. Pet milionti mladYch, aktivnich Francouzu je po dlouhe mesice — a kolik mesicfr to jate bude — vojensky nevyutito v kantonovani a u nahradnich teles. TemnY pocit bezmocnosti, ptivedenY na svet nynefSi soustavou, se poeina rozSitovat z dui velitelti do ozbrojeneho a nijak nevyuZiteho naroda. Opravdu, nekteti mobilisovani ji2 nyni neuznavaji nutnost bYt ye zbrani a taZi se, zda jejich ptitomnost ye vojsku je tak nutna, ae k vuli ni musi bYt vytrZeni ze sveho obeanskeho povolani — a v g gem, velitelstvi bojuje-chniosta enudi.Ov proti temto fikazirm tim, ae projevuje dobrou zamestna.va, jednotky pracemi a cvideni• mi, peeuje o jejich dobrou stravu a ubytovani, o jejich rozptYleni, udeluje dovolene a snaZi se udrZet jejich trpelivost take tim, ae jim pravidelne ptipomino, hrozbu neptatelske ofensivy.

Ale to se neda, delat do nekonedna. V ze,sade vSeobecna, mobilisace je spojena s velikymi neptijemnostmi, okainZitYm ohrolenim, hrubYmi skuteenostmi. JestliZe nynej'Si system nebude zmenen, budeme —muset bezpochyby podniknout neco beznadejneho, abychom ospravedlnili mobilisaci, jinak budeme svedky obrovskeho poklesu moralky v armade i v zemi.

Ba co vie, ukazuje se, 2e moderni valka, adkoliv je valkou "totalni", nedovoli nam zvYSit mobilisovane sily. ZadnY stat dnes nenude vest dlouhou valku, ani by nerozgltil einnost ekonomickou. VYroba zbrani, ziskavani surovin, doprava, prate spojend s pasivni obranou, yyZaduji zlepS'eni -zasobovani potravinami. Dale neni moZno ubit prumysl, nutnY k uspokojeni zakladnich potteb obyvatelstva, ani neni mono vzdat se vYmeny s koloniemi. Koneene, musime dodat cizine nesmirne mnoZstvi surovin, zbrani, prumyslovYch vYrobkfi; jinak nebude fiveru a zasoby zlata nejsou nevyeerpatelne a vAechny staty, ktere nas zasobuji, budou jeS-te dlouho chtit, aby zboZi bylo placeno 2lutYm kovem. Proto je tteba stfij co stilj vyvaZet a to — motno-li — jete vice, neZ kdy pied tim. Zkratka, den ze dne pocit'uje se uvnitt zeme vetk a vetAi potteba technikil a pracujicich rukou. Mobilisace byla sotva ukoneena a jft zakina odliv mula z fronty. Delej co delej, tento pohyb neni u konce. Kdysi valka narodnich armad pottebovala masu v boji, dnes totalni valka pottebuje masu v praci.

Valka, ktere se zaeastnime, vynucuje si hlubokou reformu naSeho vojenskeho systemu.

Podminkou viterstvi stale zustava aktivita a od nynej'Ska je tteba auto silu zaloZit, organisovat a pouZit ji. Mobilisovane potty nelze drZet na fronte ve vetS'i mite ne2 je slueitelne s pottebami nutneho hospodatskeho rozvoje.

Je tteba vybudovat tento pruZnY, prilraznY a rychlY nastroj, kterY bude hlavnim a rozhodujicim einitelem a kterY bude dle manosti podporovan hlavnimi prvky stareho systemu a nebude se ji g muset ptizpilsobovat jejich motnostem. Je nutno zmnohonasobnit prfnysloy ou einnost Francouzske a Britske rise a to jiZ proto, Ze Amerika nemuZe vykidit objednavky v takovem rozsahu a tak rychle, jak jsou Zadany. Stejne tak je duleaite, abychom zvykili sve usili na poli vedy, badani, pokusu a vynalezt. Nezajem, ktery projevuje o tyto obory nak lid, jenZ pied nedavnem vynalezl letadlo, tank i ktiZnik, je SpatnYm vysvedeenim pro naSe vojenske institute, ktere, misto aby vynalezavost podporovaly, spike od ni odrazuji.

Zatim co se bude zakladni usili techniky a vYroby systematicky soustked'ovat na dodavani materialu modernim formaciln, budou tyto mit Viliene pra y ° na y r* osoll $logitost

VESTNIK

Nistup mechanisovanSA sil.

(Pokraeovani. vynalezt, jejich ptilfAna, nakladnost, jejich nejvy'St'i dulehtost a podminky jejich vyuZiti vy'taduji, aby tyto vymo'Zenosti byly obsluhovany a tizeny jen nejeptirni lidmi. Musime se jiz od zakladu vyhnout starYna omylum a musime sdrutit v mechanisovane francouzske armade jenom to nejsilnejS'i, nejMst‘Si a nejhoroucnejk, co zeme ma. A z techto nejlep'Sich musime s laskou a poctive vybrat ty, jim2 svetime spoledne zbrane.

Skvele vykony nekterYch posadek letadel a tankti, jet" jsou hodny vyznamenani, davaji teto valce sportovni 1.62. Vkly valeene umeni dovedlo vyuZiti a pro Ueel boje zlep giti vynalezy doby. Vella viterstvi teto doby, vaS'nive se zajimajici o sportovni zapasy a stroje, budou bez pochyby ptinesena motory a zavcdniky.

Nestaei vgak vyrobiti nesmirne mnoastvi rychlYch a mocnYch stroje a vycvieiti k nim prvottidni obsluhu. Nic podstatneho nebude vykonano potud, dokud nebude existovati mechanisovana armada, je2 sama o sobe, schopna samostatne dinnosti, bude zarukou rozhodneho viterstvi. S.amostatny fikol mute bYt sveken jen vykki jednotce, proto i mechanisovana armada musi byt organisovana ve jednotky, vybaven y vgemi prosttedky, podminujicirni jejich samostatnou a UspeSnou einnost.

Tyto podminky jsou ji2 spineny u flotily, v zarodku u letectva, ale viibec ne u pozemnich jednotek. Zajiste, disponujeme, nebo zaeiname disponovati nekolika mechanisovanYmi divisemi, z nichi jedny jsou tak zvane "lehke", pile "take". Ale ty jsou vybudovany jen pro podporu a dopineni velkYch jednotek stareho typu.

Je tteba zvetS'iti poeet techto vyMich jednotek a vybaviti je vzhledem k samostatnYm kolum tak, aby se nemusily prizpasobovati male pohyblivosti a prabojnosti ostatnich zbrani. Pozemni, tadove a lehke mechanisovane divise musi bYti vybaveny dostateenYm poetem mocnYch tanku, obrnene pechoty a delosttelectva, aby yyditely v boji delki dobu, a prosttedky k odstranovani a ptekradovani ptirozenYch i umelYch pfekalek, jako2 i zasobovacimi vozidly, jez nejsou vazana na silnice.

Ve vzduchu ocelove divise, schopne ziskati a uhajiti behem bitvy ptevahu ye vzduchu, Utoeiti na neptitele na zemi nebo na moil a divise pro daleke Utoky, uraene k nieeni hospodatsky dtiletitYch cad. Sdrifteni techto velikYch jednotek v pozemni nebo vzduMe armadni sbory, dovoli nam podniknouti velike prtilomy, manevry obrovskeho rozpeti, hluboke zasahy, ktere jsou zakladem taktiky mechanisovanYch formaci, jsou-li sousttedeny.

Kombinaci modernich prvku na zemi, na moti i ye vzduchu zrodi se nova strategie, ktera, bude-li na v3/Si, bude mit prostorove i easove nebYvale manosti. RozSitenim okruhu einnosti rozg iti se nepochybne take operaeni tzemi a tim se podstatne zmeni i politicke vedeni valky. Rozvinuti mechanicke valky, spojene soudasne s valkou hospodatskou, uvede ye hru dnes cltimajici iiseky na mape sveta.

Ostatne jest to nevyhnutelnY dusledek pokroku — a je nutno vyteliti z nej neco pro nas, nejen prihliteti, jak z nej teti neptitel.

V 2adnem ptipade se nesmi naarod domnivat, 2e stabilisovana fronAa charakterisuje nynej gi valku — opak je pravdou. Motory daji modernim nieivYm prosttedkilm mohutnost, rychlost, vet gi okruh pasobnosti, takovou merou, ae nynejM zapas bude dtive nebo pozdeji charakterisovan Velkymi ptesuny, rychlost dejiny je'te nepoznaly. Jsou zde jit vpady, pronasledovanimi, jejich rozsah a poeatedni ptiznaky einnost novych sil. — Zatim co zastupy vojsk francouzskYch, nemeckYch, anglickYch, ruskYch atd., v celku asi 20 miliont muff', jsou jit po pet mesicii ye zbrani, ani : by neco positivniho vykonaly, byP1110 recilly 1 toict twin letade4 IcterS, ye

Ve sttedu, dne 14. kvetna 1941. dvou tYdnech znieil dobrou armadu o 1,200,000 muZich, videli jsme letaci stroje rozsevati smrt po celem rozsahlem fizerni valeiciho statu, videli jsme dinnost valeenYch lodi V dalekYch motich a stare i nove vetejne mineni se vaSnive zajimalo o projevy strojove sily, ponevac12 pudove citi, ze stroje budou mit rozhodujici vliv.

Mejme se na pozoru! Zapas, kterY prave zaCal, mute se roz§itit do nesmirnYch rozmerti a mute byti zutivej§i, neZ v'gechny valky, ktere kdy pustoally zemi. Politicks, hospodatska, socialni i moralni krise, kterou proZivame, je takoveho razu, to mute mit za nasledek UpinY rozvrat ye statnim ztizeni jednotlivych narodil a shodou okolnosti tato obrovska revoluce mi'de mit mechani,F.ovanou armadu jako sviij vojensky prostredek, kterY svoji nesmirnou vYkonnosti jest ji hoden. Je nejvyk eas, aby Francie ueinila sva opatteni. Jako vkly, tak i nyni, z bitevni vtavy vznikne novY svetovY tad a kaZdy narod bude do neho zapojen dle vYsledkii, ktere dosahly jeho zbrane.

Churchill objasnil, proe Britove museli bojo7 vat v keeku. The New York Times otiskuji iivodnik pod nadpiscm. "Hitler ,v Athenach".

Poukazuji na to, ze Zadna udalost od vypuknuti valky nebyla smutnej'gi ne2 je vjezd nacistil do Athen. I kdy se s tim poditalo jako s veci nevyhnutelnou, tak tento koneenY pochod barbart do koleloky kultury — do tohoto mesta, v nem2 rozkvetla prvni demokracie, do mesta Sokratova a Piatonova, Perikiova a Demosthenova — a tato posledni okupace symbolisuje ostte ceiou ideu teto valky, ve ktere kultura a svoboda jsou udupdvany. Do praVe povahy dnaniho konfliktu v:Sak take syrnbolicky dobte zapada, skuteenost, Ze dnani Rekove po Sest slavnych mesict stali hrdin sky proti tak hrozne ptesile, jaka dosud nebyla zazna-menana v historii Reeke. Nevzdali se ani tehdy, kdy beznadejnost jejich posice byla jasna, kaZdemu a drZeli se tak dlouha, dokud britsti snojenci nezachranili hlavni cast vojska. Situate Br itu nevi v tomto okamZdku radostna.' Churchill ye svem projevu toho nijak neskrYval. Vysvetlil, ze bez ohledu na vyhlidky vojenskeho viterstvi Britove nemeli jine volby neZ bojovat v Recku. Slibili pomoc a bylo by otazkou cti, aby slovo dodrZeli. SkuteenY boj, ktery rozhodne o osudech Britanie, nebude bojovan ye Stiedozemi, nYbr2 na Atlantiku. 0 vYsledek tohoto boje ma, Amerika stejnY zajem jako Britanie. To je take dilvodem pros Amerika musi v tomto boji pomahat zvYAenou merou.

Washington, D. C. — Se zahajenim praci podle programu narodniho ozbrojeni, ktere si ji2 vytadaly obrovskY poeet delnYch rukou, poeita se nyni, ze do jednoho roku bude pies 5,000,000 dosud zahalejicich opet zamestnano. Paul V. McNutt, federalni administrator socialni bezpeanosti oznamil, Ze statni sluZba k opattovani zamestnani behem btezna poslala do prate 376,000 mute a Zen, cos jest o 55% vice nal v teZe dobe lonskeho roku. Dodatedne k tomu jine opatiovatelny prate v bieznu umistily 53,000 osob.

New York. — Ptivlastneni si fitadu premiera Stalinem sam'm, je ptedzvesti brzkeho vstoupeni sovetskeho Ruska do valky na strane Nernecka proti Spojencum, pravi Alexander KerenskY, bYvalY premier rusk', jen vladl Rusku v roku 1917 net byl ptemolen bolSeviky. "Stalinovy a Hitlerovy zajmy jsou stejne, a cela nynejSi valeena ptiprava v Rusku a shromabd'ovani ruske armady na Kavkaze je ptipravou na rusk' vpad do sttedu Asie proti Britarn", tvrdi KerenskY, jen povahovou situaci nynelSi vlady v Rusku dobte zna.

Washington, D. C. — Federalni vlada dala jiZ sve svoleni, aby televise mohla bYti vyuZitkovana i po strance obchodni poeinaje 1. dervencem t. r. Federal Communications Commissions vydala povoleni po dohode televisni industrie, Ze eas k vysilani programt ptandardnImi p'kena§edi, ktere rn9boll zachyItk

VtSTNilt

Ve sttedu, dne 14. kvetna 1941.

JOSEF HAZR PISECKt

Z TISI ROMAN 9

Knife, domnivaje se, Fe ueini sveho Atednika ptebla2enYm, nabidne-li se sam za namluvelho, teell se, Fe ve chvili oddechu po skoneenem stolovani promluvi s Chvojkou daverne slovidleo.

Chvojka, pozoruje chovani sveho pana, ptedvidal, Fe ma neco zlattniho za lubem, ale oveem netueil, o koho se bude, jednati. Za to veak spravcovic, dozvedevee se.o naralkach, je2 knipti hostine byl ueinil, s dychtivosti jak y zneeenY jejich ptiznivec asi u adjunkta pochodi. 2e by se adjunkt ptimo optel vuli sveho pana, kterY patrne byl Tyne naklonen, ani je nenapadlo. Oni sami y e sve neobmezene poniFenosti a odhodlanosti dali by sve dite bez rozmfeleni kddemu, koho by jeho "Jasnost" radila uznati hodnYm ruku dcery sveho spravce. — Jen jednoho se ball, aby snad chytrY Chvojka, je-li j1z nekde vazan, z obavy pied nucenim k Tyne na sveho ptedstaveneho — nic nepovidal.

Spravce byl site dosti svedomitY Utednik, ale pled nebylo jeho svedomi zcela klidno, nebot' vedel, ze pomluva dovede vklycky i z nepatrneho opominuti v oeich vrchnosti udelati velkY Mich.

Proto s dychtivosti odekavan navrat jejich sttelba hluene ozyvala se z nedalekeho lesa. Spravce, jindy klidnY, dnes vzrueen tedmi sve ieny, oveem nemel stani v kancelati a pies tu chvili vychazel pied zamei, odkud2 pohliFel k lesu, kde oveem nevidel nic, krome tu a tam chvilemi se kmitajicich postav honcu a myslivcu.

Pojednou spravce se zarazil. Na pokraji lesa, kde razem utuchla sttelba, zjevilo se nekolik postav, nesoucich na nositkach cosi . . . Mohl by to bYti parohae, ale mohl by to bYti snad te2 nekdo jinY. Stala st nehoda, snad neetesti!

Aby tak nekdo z hostu, nebo sam knie — Spravce nedovedl hroznou tu myelenku domysliti. Nee° se stalo, neco zavdneho, to bylo jisto, nebot' pro nepatrnou udalost by hon tak brzy skonden nebyl.

ChvatnYmi kroky, jak jen mohl, kraeel vstflc lidem, ubirajicim se k vesnici. Za nimi vynotil se z lesa pan, spravce si oddechl, a jeete nekolik osob. Posel jakys, patrne knaetem vybidnut, padil pied ostatnimi k vesnici.

0 nekolik kroku dale setkal se s nim sprosce.

"Milostpane — ", kkidel vesniean uz z dalky, "pro doktora! Pan adjunkt Chvojka je snad zasttelen!"

Spravci udelalo se eerno pied alma. Tak ho ta zvest ohromila. Obratil se a klusem padil vedle vesnieana.

"61ovede! Co se delo? Co se stalo? Naeisto hirtev?" vyraFel ze sebe.

"Krasny kus srnai vyraFel nam z rady! Pan adjunkt ho mel na rane, ale nechtel kniFeti pokazit radost. Zato padl sam! Vite, jak epatnY je stkelec nag pan!"

To povedev, 0411 zase dale k zamku, nechayaje spravce Wee oddychujiciho daleko za sebou.

Byl to shon v zamku, kdy tam ptinesena zprava o neetesti, je2 se bylo ptihodilo, a kdy zanedlouho dostavili se i nosiei s Velem Wee raneneho, snad jiz umirajiciho Chvojky. Narychlo vypraven povoz pro lekate, zatim co in2enYr, bYvalY vojak, jen vyznal se trochu v obvazovani ran a oeettovani nemoeneho, prvni opatteni. Pani spravcova, je2 hrala si pied knaetem na pedlivou matku, kazala dopraviti adjunkta ne do jeho svetnice, nYbr2 do hostinskeho pokoje v mistnostech spravcova bytu. opravdove zarmoucen nestestim, je2 jeho vinou stihlo oblibeneho Utednika, vyzYval horlive k y eemoFne opatrnosti. "A vy", obratil se k ubledle a rozeilene Tyne, "vy mi, sleeinko, melte za jeho hlavu! Oeettujte ho, jako — jako bratra. Za to budu svedkem na svatbe a o 'Yee no se postaram.

ZkueenY ing enYr zatim dostavil se se zpravott, ze rana Je siCe to kai ale nikoliv amrteln4

NejbliFeim vlakem, nevyekay ani pkichodu lekatova, odjel kniFe se sy Ymi hostmi, hodne rozmrzen, Fe jim ta nehoda pokazila zabavu.

Na etesti mel dosti panstvi a lest, Fe mohl zajeti nekam jinam, kamF si len ge vy2a.dal zaslani zpravy, jak se dati Chvojkovi.

Zprava o torn, Fe adjunkt Chvojka je zasttelen, rozletla se bleskem po cele obci a donesena oveem i do ekoly. Kadena, jeF dobte vedela, prod asi pan adjunkt tak easto meekava u ditelovYch a je2 byla Anidee vtele naklonena, pkispisi, aby tam prvni tu zvest donesla a plvni sizy zarmutku settela.

Anidlea, jet prase sedela s rodiai na zahrade, videla statenu chvatnym krokem se bliFiti a kynula ji, aby Yana do besidky.

"No, no! Copak se ptihodilo?" tazal se otec, vida yydeeenou tvat stare Feny, mezitim co Anna, je2 byla se vzchopila, hroznou ptedtuchou jata, ubledla optela se o stub.

"Neetesti! Neetesti!" zakvilela Feria. •"JasnY pan na honbe sttelil misto srnce — nekoho jineho!"

"Chvojku!" izktikla Anna a rozpjavei ruce, zapotacela se. Pak sklesla na lavieku, ale hned zase, vzchopivei se, chtela vybehnouti z besidky.

"Poekej, elite, poekej, az vyslechneme Kaeenku, co se vlastne stalo!" konejell otec.

"U2 je to tak, pane ueiteli! — Pan adjunkt postkelen! Jeete dYcha, jeete Fije, ale jak mu je, nevim! Jell pro doktora!"

"Ale ja, ptec musim k nemul Ja mom k tomu pravol" volala Aninka jako smyslA zbavend.

"Ale, dite, pomysli ptec — bide — " konejeila matka.

"Co je mi po lidech? Chci ho jeke videti, snad jeete dYcha, snad s nim budu moci jeete mluvit! Jen nekolik slov! — Jdu!" tekla se vei rozhodnosti Anna.

"Ma pravdu!" ozval se pan &ital. "Co se bude v teto chvili ohliteti po lidech. Tam je jeji misto. Ale jdu s tebou! Dojdu si jen pro klobouk a kabat!"

Matka ji2 neodporovala. Sama citila, Fe by v podobnem okamkku neohliFela se po soudu di. Ostatne slovo mu2ovo bylo ji f2dy zakonem.

Aninka, je2 dosud statedne bojovala se zoufalosti, sklesla na lavieku a poloNvei hlavu do dlani, hotee zaplakala.

"6, ja, to tuella! Ja to tuella!" hotekovala.

Matka nevedouc si rady a nemohouc podati Utechy, stala tu mleky v slzach. Ptieel otec.

"Pojd', devee, pojd'! Je to smutna testa, ale bud' zmukla. Snad jeete neni tak zle!"

Aninka namahave vstala, ottela slzy a °silkla odi a opirajic se o ramie stareho otce, vyela z besidky.

"Ja zatim pobehnu napted, kdyby bylo me pomoci tkeba," tekla Kaeenka a vetrem, jako nejaka mladice, belela k zamku.

Anidka s otcem, jdouce kol spravcovic zahrady, setkali se s panskYmi povozy, ujiFdejicimi k nadrak. Kni2e milostive kynul ueiteli na jeho pozdrav a poveiml si, byv nekterYm z hosti upozornen, i blade, uplakane tvate sliene divky, ale hned zase, rozmysliv si, kazal koeimu, aby praskl do koni.

Na schodech setkali se s pani spravcovou.

Slyeela od Kaeeny, Fe ueitelovic ptichazeji, a vyela jim vstfic.

"A — pan ueltel a sleena Aninka! No, to je hezke, ze ptichazite!" vitala se sladkou a spolu jizlivou tvati. "To jsme se polekali. Ale chvala Bohu, neni tak zle!"

"Tedy Fly !" vyrazila ze sebe Aninka a bylo doble, Fe ji otec pevne &Fel pod pail. "tiv a da-li MTh, bude zas brzy vee dobte! — No, vida, jake ma pan adjunkt ptatele! Poteei se, a2 uslyel — " "Me2eme tedy k nemu?" ptal se ueitel.

"Ne, ne, nikdo!" polekala se spravcova. "Pan doktor ptijde co nevidet! Zatim je tam in2enYr. To vite, ten je polovidni felear. Obvazuje mu ranu. — Libo-h, snad zatim k nam — " "Ne, ne!" trhla sebou Aninka.

"Dekujeme, nechceme dnes, v torn zmatku, bYti na obtit," podekoval za pozvani pan ueitel a vybidl Anieku, jeF tu stala jako ve mach, k navratu, o,, 4ako beyttuct ( IibledovtIN

Strana 9. ce. "Tedy F"iv!" vyrazila koneene ze sebe. — "tiv — ale v jejich sparech", byla jeji druha myelenka.

"Hlavni veci je, ze Fije! Nebude bohda tak zle", teeil otec. Kdyby byl mohl videti ty dva pary odi, jiskticich nenavisti a ekodolibosti, jeg je vzdalujici se pronasledovaly, byl by se asi zachvel strachem o Chvojku a sve elite.

Nedoekave sebehla se schodu Tyna, jez byla poslouchala nahote u dveti, co se thole deo. "Co chteli?" vyrazila ze sebe.

"Inu, tot' vie! K nemu! K Fenichovi! Ta si ta — — . A on, ten start' pleticha, Fe se nestydi!"

"Jak se tak mohou vtirati, kdy o ne nikdo nevzkazal", horlila Tyna a poddavajic se vzteku Farlive nenavisti, zat'atou pest pohrozila za • odchazejicimi. Matka ji trhla a Anidka, fez bezdeley se ototqlo, spattila jen usmivajici tvat drdky, je2 ji srdeene rukou kYvala. A v okamFiku torn Aninka i skrze sizy jako by byla videla, co za tim dmevem se skrYva. Tichae ne2nd deva, zlomena zarmutkem, byla by se snad vrhla zpet na Tynu, v niF tuella sokyni.

• "Pojd', pojd', dite!" napomenul ji otec. "Nejsme tu nic pbatni! K nemu nas nepusti, ale je to zcela ptirozeno! Snad ani posud o sobe nevi a v kddem padu pottebuje klidu! Budil ti iitechou ,2e Fije." "Pod jeji ochranou! Ono snad ho oeetkuje, kde2to ja — " zajikala se Aninka.

"Nejsi jeete jeho snoubenkou! Jsou tu spoledenske formy! Ohledy " "Dnes prave chtel ptijiti k nam pedadati o moji ruku! Ten kni2e!" zahotekovalo devee.

"Nu2e, poekate trochu! Jen dej Mtn aby nebylo zle!"

Otec s dcerou zaeli do ekoly, kde ji2 pani ueltelova dychtive eekala na zpravu, jak se elan Chvojkovi.

Doktor, ueiniv naleFite opatteni, ujistil, rana neni zrovna nebezpedna a' edav naldite podeni dettovatelce — Tyne, zase odejel.

Tyna osamotnela s ranenym. Tu ho tedy mela! Byl jeji! Sam kni2e pan, jen2 v oeich yeech UtednickYch rodin byl nejmene polobohem, ji ho dal!

Pocitila zase onu sbadkou narukvost, ktera se ji zmocnila tehdy, kdyt ji Chvojka polibil. NepomYelejic na to, Fe by snad mohla sta y jeho zhoreiti, oplatila mu dnes jeho polibek.

A pak zasedla vedle lone, zadivala se na jeho ubledlou tvak a bylo ji do plade. Radosti i zarmutkem.

Do dlouhe dobe otevtel Chvojka oei. Rozhledl se kolem. Nepoznaval, kde je. NevzPominal, co se s nim stalo. Tyna, jeho pohledem uvedend, v rozpaky, tekla mu struene, co se delo..

"A Aninka?" zeptal se, zaviraje slabosti oei.

Dobte, ze je zavtel. Ten divY zablesk nenavisti v odich TYny byl by jim jiste ottatl. Ale Tyna byla ji2 mistryni v sebeptemahani.

"Vzkazala jsem ji", tekla jemne a kdy Chvojka tazave na ni odi otevtel, pokradovala, jakoby v rozpacich, nevedbuc jak omluviti, Aniela nep •iela. "Vzkazuje vas pozdravovat.

Ze by ptiela, ale Fe se to nesluk! Poslala slutku, jestli byste neco potieboval. Ale to vite, sta. neddiva osoba! Tak jsme vas ptenesli sem a s rnaminou vas nejak dettime. — Nebude-li yam proti mysli . . . " dodala nesmele.

Chvojka zavtel rndlobou odi. Slyeel, ale nemohl odpovedeti. Jen jedna myelenka kmitla mu hiavou. Ona neptiela . Slibili si — a ona se styclela lidi . . . Ono . . . Kdyby to byla jina, ale ona . . . Ale pak plestal mysliti. Tvate jeho se rozpalily, krepeje potu vyrazily na skranich.

Dostavovala se horeaka.

Se zatajenym dechem naslouchala 'Tyna jeho vyklikfun a jednotlivYni nesouvislYm yetam. Nemluvil o 1 v nemoci obirala se jeho duce tou druhou, nenavidenou "A piece budee neYm a ne jejim," ptisahala si Tyna, pohnejic na Chvojku okem planoucirn laskou I nenavisti .. .

XI. Od neet'astneho honu, kdy Chvojka byl poranen uplyrml tYclen, V tom tI rd:F.I'Ll 1.3reila Anna muka nevYslovnaa POkoltela, ,aby byla puUena ke Mkolikte Vtgly Odbyla a CilY(4;9•V`

Strana 10. jia ani se ptili g neptetvatovala, netajic se svou nenavisti a opovraenim.

"Co, prosim te, sem za nim beha g, za nemocnYm? Kdyby byl pro tebe vzazal! Pookej, as za par dna vstane, bude-li chtit, vtak on k varn trefl!"

Podivno, ae jindy dosti energicka Anieka vuei Wile a v zarmutku svern ztratila vkcku odhodlanost. Ach, kdyby jiz byla jeho snoubenkou! Pak by si-dovedla vynutit ptistup k jeho pak by byla odstreila bezohledne TYnu i pani spravcovou, jea se odvolavala na rozkaz kniaete a ptedpisy lekate, ukladajiciho nemocnemu poklid.

Plynul den po dni. Horeeka popustila a spra y -cemohlknitzvesoai,'rnekvya21z nebezpeei. Obratem poky doko psani, nemecke ovkm, kratke, ale blahosklonne, v nema velmot projevoval radost nad ptiznivYm obratem nemoci a daval uhodnouti, ae fgecko utrpeni Chvojkovi bohate nahradi. V dopise narael kniae tea na neanou peel, ktere byl pacienta svetil.

Tyna sama odevzdala dopis Chvojkovi a k jeho aadosti, ponevade sam posud tak udiniti nemohl, jej pkeeetla.

"Zamleela jste konec, sledno", poznamena1 adjunkt.

Se zdrahanim a zardivajic se pfeeetla Tyna slova, jea se ji tYkala. Chvojka se zamyslil a teprve po chvilce, vztahnuv ruku po Tyne, za*Septa' mdle: "Knik ma pravdu! Jsem yam i matce zavaza.n nesmirnYmi diky!"

"Ah, jdete, nemluvte o torn!" brC3,nila Se Tyna se strojenou skromnosti. "Piece adjunkt jako by pattil k rodine. Udelala; jsem pro vas, co by sestra pro bratra rada udelala!"

"Sestra pro bratra!" opakoval mechanicky Chvojka.

Tyna, jea slova ta ne bez pkidiny nadhodila, ihned se toho chopila.

"Ano, ja jako pro bratra, maminka jako pro syna! Bylo nem Tito, 'ae jini, Pin g jste snad daval pkednost, ani se po vas neohledli. Ovkm, tikalo se, bilhvi, kdo to rortrousil, ae je s vami konec! A tu by byl konec i vkm spekulacim!"

Tyne dobte vedela, ae temito slovy rozdira srdce Chvojkovo. Ale neu gettila ho. Kdyby byla vedela, ae jedind pomoc vyrvati ho zcela Aniece, s nia se po celou dobu sveho blouzneni obiral, spoeiva v torn, zabiti ho takovYmi tedmi, byla by ho radeji zabila, nee aby sokyni ustoupila.

Chvojka sklesl vysilen do podu gek. Nebyl schopen promluviti slova, v gak hlavou tahly mu divne mykenky. — Ona tedy vfibec neptiala.

Myslela, ae ua je s nim konec, a tu ji nestal ani za to, aby se s nim pkivedla do fedi. 8pekulantka.

Zavtel oei a usnul ci omdlel. — Druheho dne po teto rozmluve, kdya byl zase otevkel oei, tekl k Tyne: "Jsem yam, sleeno, nesmirnYmi diky zavazan a ptec si dovoluji vas jate o nee° prosit."

"VAecko, vie, cokoliv chcete I " skoro zajasala Tyna.

"Pokete k ni, chce-li mne navkiviti", tekl Chvojka, upiraje na ni sve mdle zraky.

Byla to teaka, rana, ale ae ptekvapila, Tyna dovedla ji ptec odraziti.

"Budu ji psati . . . " vyhrkla ze sebe.

"Prod psati? Vzkaate . . . " "Ach, odpust'te! Netekla jsem yam dosud, bala jsem se o vas! Anna odjela do Prahy!"

"Ona? — Odjela?" vzkiikl Chvojka a nasilne vzchopil se na Tyna mleela, klonic rozpaeite a fakostlive hiavu.

"Prosim vas, sleeno, mluvte! fteknete mi vie, co se stalo!" nalehal na ni Chvojka hlasem slabnoucim.

"Co se stalo? Ach, to je velice proste. Anna mi vdera vzkazala, ae odjiadi do Prahy a kdyi jsem odskoeila, abych ji ptimela k tomu, aby sem ptika, odmitla. Smala se — odpust'te, byla to tak naraaka na vak dtivelk laSkovani, ae pry by tu byl cely kongres, kdyby mela ptijit tea ona, Julea, Karla i Helena!"

Chvojka vysilen i zdrcen klesl ()pet do podukk a zavkel oei. Ona tedy na jejich porn& nepohlikla o nic vaaneji net na milkovani s dru-

V hymi deveaty? Bylo to vfibec moano? Aby se tak v ni mYlil? Vetil v jeji pevnou a hlubokou povahu a nyni pojednou takova, melkost a povrchnost citu, ano, piimo bezcitnost.

Po dva dni Chvojka o Anne ani nepromluvil, ba skoro vubec nemluvil. Jenom jednou v nesttekne chvilce, kdyi byl nahodou sam se starou Katetinott, zeptal se ji, co dela, Anieka.

"Nevim", znela odpoved'. "Ale prase dnes od ni dostala nak sleena dopis!"

"Tedy skuteene odjela? A kam?"

"Do Prahy! Ma, tam starou tetu!"

Chvojka obratil se ke zdi a vice nepromluvil.

Nyni nebylo pochybnostl. Posud ozYvala se v nem jakas nedavera k Tyne a nadeje, k Anna ptec ptijde anebo aspon otce sveho poke. Nyni bylo vSemu konec. Anna odjela .. .

Adjunkt ovkm nevedel, co odjezdu jejimu ptedchazelo, nevedel, jake ptedivo intrik spletla pani spravcova se svou ueelivou aaakou a jak se v nem Anieka dala chytit.

Anna, kdya se byla dvakrat manrne pokusila dostati se k ranenemu milenci, poslala mu po Katetine dopis. Tyne byla celY den na strati a tak videla dopis, kterY stara sluaka nesla zcela vetejne v ruce. "Panu adjunktovi od ueitelovic Anieky," tekla zcela uptimne na otazku, komu dopis nese.

"Dobke! Dejte mi jej, a se probudi, odevzdam mu jej!"

Netkeba dokladati, ze adjunkt dopis nedostal.

Blednouc zavisti a aarlivosti, sedela Tyna dlouho do noci nad tim dopisem. Tedy si jia tykali! — Pak nevedouc ani prod tak eini, sedla ke stolu a podala na papike napodobovati Pismo sve nenavidene sokyne. Nebyla to take, Aloha. Obe mely pismo velice podobne, jak byva u aaeek jedne ekoly. Bylo nutno jen osvojiti si nektere zvlakni tahy u velikYch plsmen.

Dva dni nato pozorovala Tyna, ae stare sluaka jaksi podeztele se chova. Chvojkovi bylo ponekud lepe, sluaka smela tedy i do pokoje.

Byla tarn jen okamaik sama, ale Tyna ji nednvetovala. Sotvale se Katetina vzdalila, odhalila pekinu ponekud a tu na lozi vedle spiciho Chvojky naka psani.

"Oislo druhe", zaaeptala vztekle a gkodolibe, zmocnivk se dopisu. "To jia bude plaetivejk."

Zatim co Tyna radovala i trapila se nad dopisem, vykizovala Katetina, aby se zavdeella, dala Chvojkovi tentokrate psani do ruky. Anieka si oddechia a eekala, ale kdya ani tentokrate odpoved' neptichazela, bylo ji hue.

"Musime udelat nee° rozhodneho," tekla pan! spravcova, kdya ji Tyna ukazovala druhY dopis. "Prosim te, kdyby sem poslala stareho, jak se ho zbavime? To by bylo teako!"

"PoSle-li mu jeke jeden dopis, vratia ji ho zpet i s prstenem, kterY ma od ni na pomatku jejich zaslibeni!"

Tyna vyttatila na matku oei. "Vadyt' ho ma na ruce! — A on ho neda!"

Pani spravcova sahla do kapsy a vyriavn prsten, podala ho dceti. Tyna s Uaasem pohledla na matku.

"No, co se diviS," usmala se sebevedome pani spravcova. "Tukla jsem, od koho ma Chvojka prsten, kter' dtive nenosil. Vzala jsem ho z ruky hned prvni den, kdya jate nevedel o sobe a ve mate jsem si u zlatnika vybrala jinY, s nim zcela stejnY. Nebylo to teak° uhodnouti, kde jej asi ta princezna ze gkoly koupila a ptili6na vzacnost to take neni!"

"A kterY je tedy pravY?" "Jsou oba zcela stejne; ale pro jistotu ma ptec na prste ten nepravY?" A °pet asi po dvou dnech mela Tyna ptilektost plan, o nema se s matkou dopodrobna uradila, provesti. Katetina ptinesla °pet psani a opet je dala na misto, kam se ji jia jednou podatilo je vpraviti. Chvojka toho dne, obdraev od TYny teakou ranu k srdci, leael zemdlen a vysilen a nevedel zase o nieem.

Kdya Katetina asi za hodinu zase se vratila, jate spal. Tyna odvaila se mnoho a vyhrala.

"Jdete dovnitt, pan adjunkt yam da odpoved', tekla stare sluice a vaedk za ni, okkikla ji hned. "Pst, uz zase spi! — A, tu to je!" za§eptala po kratkem hledani. Na pekine leaela zalepene, obalka zrovna pod rukou Chvojky, jen se byl ye span! obratil.

Ve sttedu, dne 14. kvetna 1941. "iteknete, Ze pan aajunkt dekuje za pozornost", dodala hlasite. Sluaka °deka a Chvojka= vi, jen probuzen otevtel oei, oznamila Tyna, ae pan farak ptal se pozdravi jeho a inaenYr nabizi knihy ke eteni.

"Jen ona nic", zaCeptal Chvojka a °pet zavtei mdle Anieka byla zdrcena vzkazem a zasilkou, kterou ji Katetina pkinesla, chlubic se, k tentokrate vzala odpoved' z vlastni ruky Chvojkovy.

Vec dobte nalieena. Anino posledni psani nerozpeeeteno, k nemu ptildena Chvojkova navStivenka s pismenami "p. p. c.", jea psavaji se "na rozloueenou" a jeho — prsten. Bleda, znieend, sedela Anieka nad timto vzkazem. Snad kdyby ji byli ptinesli zvest o Chvojkovy smrti, byla by ji tak hrdzne ried0jala.

Vzpamatovala se ze sveho zarmutku teprve, kdya otec s matkou van do svetnice.

"Smutne zprasy od sestry", tekla pani uditelova. "Je tace nemocna! Musim do Prahy! Nechtela bys jeti se mnou?"

Anieka vyttatenYma alma hledela pied sebe. Slykla slova, ale nechapala jejich smyslu.

"Dite, co se ti stalo? Sedia tu jako bez cha !" volala inatka, jea pro vlastni zarriltitek teprve nyni povgimla si stavu sve dcery.

"Nic, nic ,maminko! Pojedu s tebou k tete!" odpovedela Anna, ale dovedla-li se dostid braniti, nyni, kdya promluvila, byla jeji sila ta tam. S hlasitYm platem vrhla se matce sve kolem krku.

Bylo pottebi vsi filosofie stareho pana uditele, aby se koneene dcera i matka, jea se ovaem tea nadhotem dcery sve dcery rozplakala, °pet "Bel jsem se toho, bar, kYval zarmoucenou hlavou. "Chvojka je jinak dobry elovek, ale tuze povrchni a vetroplach. Nedilvekoval jsem mu nikdy. A ty, dite, mitae'S bYti koneene At'astna, ae jsi tu zkuknost tak lacino zaplatila. Kdyby tuhle to bylo do toho neptiko, nebyla bys ho poznala, a byl by ti vyvadel po svatter "A ja ho mela piece tak rada", zasteskla si Anna.

"Jakpak mohu mit rad nekoho, o kom vim, ae neni lasky hoden? To si dobte rozmysli a vidik ae se ti duSevni klid zase vrati! No, bude dobte, kdya pojedeS s matkou. Aspon zapomeneS!" Tak tail otec dceru, ale bylo mu ubohemu tea krukto u srdce, nebot' v posledni dobe oblibil si Chvojku opravdove a jia se tail, ae se s tim nikomu nepochlubil, ae bude miti dite sve dobke zaopatteno.

Za dye hodiny odjiadela Anna s matkou nejbliakm vlakem ku Praze.

• S napetim ocekaval Chvojka pkichod Tiny, jea nyni, kdya sokyne jeji byla prye, 'Ilene se u neho zdraovala, jsou jen na strati, aby snad posel neptinesl dopis z Prahy a nedodal jej ptimo jemu.

Tyna koneene "Dostala jste dopis z Prahy ad ni?" obratil se adjunkt ke sve oSettovatelce.

"Od Anny? Ach ne, ne!" zapirala Tina v patrnYch rozpacich. "Kdea by ona mne psala?"

Adjunkt se odmleel.

"A potad jen na ni myslite a tim se jen rot-, eilujete", rozhnevala, se Tyna. "Odpust'te, ale neni to detinstvi? Coa — koneene chci mluvit uptimne — stoji za to device, ktere se tak mai° o vas staralo? Ktere dbalo vice o svou test a dobre jmeno, net o vas aivot? Myslite, Chvojko, ae prava, laska se po takovYch malichernostech kdyby muj snoubenec byl ranen, ani krok bych se od neho nevzdalila. Kaadeho bych zabila, kdo by se mezi nas stave. Jeho aivot — mtj aivot! Ale — to jsem jen ja,!"

Tyna v rozeileni stela tu vzptimena pied Chvojkou. Po poslednich trpkYch slovech propukla v plat. Adjunkt pohliael na ni vyttettene.

"A vy jste mi, TYninko, obetovala svou povest, ad mne ani nemate rada", tekl adjunkt, melee, podavaje ji ruku.

"Ja, ae vas nemarn rada?" vyjela na neho prudee a hned jako polekane dodala: "Jako, v1 stnlho bratra!" fParMOVrtna

Ve stfedu, dne 14. kvetna 1941.

Nekolik dfistojniku es. armady v Anglii vzpomina, jak se z Ceskoslovenska dostali do zahranieniho vojska.

Pies hranice. xTEKTEITtI LIDE jsou narozeni v nedeli. Ti pak maji gest po ce1Sr tivot. Pfeeoupnou se nenapadne pies slovenske hranice, slavi noce se znamou v Bratislava, dostanou jako darek k Vanoctim visum do Mad'arska. V Peed je nejake vyslanectvi jeete y e vanoeni nalade a uetedfi visum do . tak, aby nedelni dite mohlo slavit Sylvestra ut na Balkane. Tam je transport tamer hotovSr ; pod vedenim basnika na Tri ladle a je 12. ledna u2 v Bejrute.

Jini, kteii nejsou narozeni v nedeli, se tloukli v mrazu a v bahne z Moravy na Slovensko, ze Slovenska do Uher a znovu ilegalne at do Belehradu ei do Solune. Pokad 'tivot na vlasku, poMd zdravi ohroteno, penize v kapsach nesvedomitS7ch spojek, zimnik davno prodanST a boty s podratkou tenkou jak koresponciedni listek.

Az Bat'ovci v Bejrutu dali nova — a nekterSan dokonce at liketni rotmistr v Agde. Nekteti cestou studovali mad'arske kriminaly — pfirozene ze zevnitf. Ale, jak psaval Kipling, to ut je zase jina povidka.

Do Bejrutu.

Prvni lod' na nit nektefi jeli, mela krasne jmeno: Thephile Gautier. Ale ubytovani bylo nouzove. V naldaclnich prostorech, zvanSich IV. tkida. Vedle nakladali seno, obrovske, mnotstvi sena, pineho sneti a bacilli. To se projevilo na hlasivkach mnoha pasaterti, ktefi za persekuce v protektorate si zpivali, venku, na svobode, nemohli ani promluvit.

Jine transporty jely do Bejrutu vlakem. Libanonske pohoti, zprvu hole skaly. Nahle pfelom, vptedu obrovska, kotlina, v dalece jen mlhy, veechno neureite eedive. Stoupani ostfejti.1 Vlak zanechal dva vagony s naeim transportem na kolejich a odejel. Pfijela podivna, lokomotiva, eplhajici se jako zemeplaz — zubaeka. Zapojila si oba vagony a sjitclela v jakS7chci kristiankach, vkly jen kousek, eikmo, pak oba vagony objela, zapojila se na druhST konec a tahla je zas kousek eikmo dolt, na druhou stranu.

Nahote 'bylo asi 10 stuprit Celsia; jak jsme sjeli prvni serpentiny, bylo hrozne horko. Nacpali jsme se do oken a opalovali ti tvate, poprve po mad'arslcch veznicich. Nahoie byl jakSTsi nas podzim, nevlidno, pustina, kiovi; jen sem tam jehlienate stromy. Nahle jsme se octli uprostfed oeskeho bfezna rostlinstvo jako u nas v prvnim jarnim rozpuku, veude vykukovala mlad'onuka trava. Pied nami svitilo mesto v barvach, ze by to maliti neuvefili — domy snehove bile, pisek thave dervenS7 a mote gmollcove modre. Podala pfevladat tropicke, vegetace a tu si teprve elovek uvedomil, 2e je v cizine.

Horka, koupel, skuteena, vana, skuteene horka voda, skuteene mftllo a tinka — pro nektere z nas poprve po osmi mesicich. Nebyl to veak pditek, nebot' ve stinu bylo 35 stupriii.

Nektere transporty musely projit odveivovaci stanici. ftadu transporty pfivital v Bejrutu konsul dr.

B. Mineni o nem se velmi rtani. Nekteti si na leccos a opravnene steal% jini zas tvrdi, to to byl jeden z mala Cs. diplomatickSrch zastupcil v zahraniei, kterji se k es. vojakam choval opravdu kamaradsky.

Hotely v Bejrutu byly vSrborne: Orient, Metropol, Rafael ... v Rafaelu francouzske postele, s obrovskSrmi baldachSmy, aveak spat se v nich nedalo. Venku bylo takove vedro, 2e Cloy& usinal a2 ye dve hodiny v noci. Trtnice byla pine, nem neznariVch vSzrobk-O. — tepane stfibro, ruene zpracovane do rtizriSTch Za 10 frankt byl prsten, velika rutice ze stfibra, jemna jako pavueinova tkane a uvnitf schranka na jed. MnohSr z nagich po nem toutil — to by bylo, pkinest — to by bylo, pfinest domli do Strandic nebo do Kolina nebo do Prahy prsten se schrankou na jed, ripine jak z detetivky. Ale tech 10 frankli . . . Evropska, etvrt byla idasne ruAnd, neobyeejne vSrstavna, a bohate,. Pkepychove automobily jako jen malokde na svete, benzinu byl litr za frank. Evropane tam mnoho vydelavali. Videli jsme chlapika, dosti dumneleho, u nas by mu byl elovek dal 6estak. — tam si vtak ani na taty nepotxpi

Strana

VESTN1K

Cesty do odbo e.

Bohumil Bilek jak lezl do pfepychoveho dvanactivalcoveho Packarda a odjel s nim. A byl jeho, prosim.

6echoslovaci byli velmi oblibeni. V kavarnach nepiijali od nas ani halefe za litratu. Poznat nas nebylo OM* protok jsme chodili na ptildad v eernem saku a prou'Zkovanch kalhotach mezi lidmi v lehounkS7ch bilSrch nebo kremovSrch odevech. Znali nas tam vtechny, diistojniky v hotelich i mu2stvo, ubytovane v kasarnach cizinecke legie, v campu asi 1 1/2 mile od mesta. Tam i malt' Arab v obrovskSrch tirokjich kalhotach se nawH1 eesky volat: "Kupte si pomerane!"

Krajane se o nas starali at dojemne. Bat'ovci davali zdarma boty a pundochy kaklemu, kdo nemel. Reditel Kulitek, kterji piijel z Egypta, postavil si podle vlastnich plant malou sklarnu. Hostil nas ye rye krasne vile a vozil autem po meste.

Mis,tni sttedisko ruske emigrate se jmenuje Snegureeka. Tarn nas uvitali jako bratry Slovany. Cekaji v Bejrutu ji g 25 let na "osvobozeni'l Ruska a stale veil. Podivnj-7 aim maji v Bejrutu u more, proti baterii te2kjich tel, blizko Bains Militaries. Je staven do trojithelniku, s jedne strany vyhli2i jako zed. Kdyt" obyvatel domu stoji na balkonu a vejde do domu, maji divaci dojem, 2e na druhd stran y "zdi" vypadne. Kvete zde pept jak to nikdo z nas jette nevide: vtemi odstiny dervene barvy — nekdy tmave rude, nekdy ad riikve. Pomeranee, banany si v Bejrutu rostou jako nic. Sady a zahrady jsou v terasach pilirozene vytvotenSrch kopcovitSrm terenem. MnohS7 z nas se zatoulal do bananove planta,k, trhal plody ptimo se stromy a trochu' se ptecpal. Nati take venovali mnohe odpoledne chytani chameleon y. Clovek je objevi, jak sedi na skale. Hold skala, ktera se nahle zadne hSrbat. Zvite beti tak rychle, k lidske oko to nestaei sledovat. Chameleon je asi tak veliky, jako nate jetterka, je vtak zplottelS7 do vS7te, jako kdyby nekdo vzal jetterku a zmaekl ji dlanemi na plocho. Musim iici, 'Z'e jsme chameleony hodne easto chytali, ale nechytli 2adneho. Nad "Skalami sebevrahti" je arabska, restaurace u mote, kde daji hostu k veCeti asi 14 chodU, tneky, fazole a seminka z kaktusa a jine podivne veci, ka2de v malem mno2stvi a na zvlaStnim talitku. Ptidavaji jakesi podivne dfevene arabske jidelni naeini, chce-li se vtak elovek najist, musi po t. adat o vidlieku. K tomu se pije arak, ziledenV vodou.

Od stolu je ptekrasnS7 pohled — mote derne jako tut, obloha tmavotediva, avtak zfetelne ohranieena, od mote. Dole, na ptevisle skale tisice drobnSTch ostrSrch uskala, nad vodou i pod vodou. Cloy & tu mt2e spachat sebevra2du na jisto, rozbije si lebku o skaly &l ye, nee se utopi. Na eernem moti se asi na kilometr daleko vali bile viny, jedna deset metrti za druhou, aby se rorttittily o itskali. Mote je velmi divoke.

Jeden z natich porueika se do neho vrhl a byl pak velmi rad, kdy2 vylezl. Ale domorodci se odva2uji krasnSch kouska: vlezou do vody s jakrnsi kotikem, ktery nechavaji plavat na vinach. Pak se potopi na tak dlouho, te u2 by chtel divak volat o pomoc. Nahle se vynoii, hodi cosi do kotiku a zase se potopi. To se opakuje asi pal hodiny, domorodec je pia tom vie pod vodou nee na hladine a pak vyleze. V kotiku ma asi 30 ulovenSrch motskSich jenit Francie.

Z Bejrutu odji2dely transporty na nejritznejtich lodich a proZily nejpestfejti za2itky. Lod' Mariette Pacha na ptiklad zakAla v Haifa hasum —._ ostr3"7, tep 1ST a ph torn vlhkS7 vitr, piny pisku. Clovek ph nem stoji na htehu, nemiak se ani hjibat, pot se s neho leje pinym proudem a ma dojem, ‘g e mu kdosi vypil telo i mozek. Je mu asi jako slepicim, jet u nas doma v nejvettim srpnovem horku zalezou, nemohou se ani hybat, jen tak tak, 2e maji hlavu zdviknu.

La Ville Amiens poskytia nam tti velke za. ky: Delfiny, rejdici kolem lodi, kteti jen obM eas vystreili hlavu; domorodee v Alexandrii, vyzable na kost a k'CIL;.i, ktt'ki nogt

zadech obrovske mndstvi uhli na lod'; a sopku Stromboli, ktera dala nakm na podest jedno pfedstaveni sve einnosti. Mohutna ohniva zat z chrliciho krateru.

Svet je krasnS7 . . . Po Stromboli Marseille . . . Agde . . . cela Francie. Pozdeji zase testa do Anglie, o nit si povime jindy. Tolik novich jez daly novou chut' do prate a hlavne: chut' do boje! Nati vojaci, kteti znali dobte nacisty z trpkSrch osobnich zkutenosti, poznali nahle svet. Videli, jak je krasnST a pochopili lope nee kdo jinST jak by bylo stratlive, kdyby se ho naciste zmocnili.

Washington, D. C. — Oddeleni pro ochranu konsumentu pfi Narodni zbrojni poradni komisi oznamuje, 2e pokusy s novSTrn druhem chleba jsou u2 tamer ukoneeny a 2e novy produkt — t. zv. "obohacenj"7" chleb — bude brzy vteobecne na trhu. Bila mouka, z nit je chid) peden, je ve svem slokni nepomerne lepti ta, ktere se u2iva, v ptitomnosti. V teto mouce budou zachovany vitaminy a mineraly, ktere pfi dnetnim zpilsobu mleti pfichazi na zmar. Jsou to vitamin B 1, telezo kyselina nikotinova, zabrariujici vzniku pelagry. Tyto budou v nove bile mouce obsakny ye stejnem mno2stvi, jako jsou v celem obilnem ptenie-: nem zrnu. NovS7 produkt bude se zdravotniho hlediska mnohem lepti ne21i chleb z dosavadni bile mouky, ttebak se jette nevyrovna chlebu z celozrne pteniene mouky, pokud se mineralnich latek a vitaminti tSree. *Nirroba jednoliberniho bochniku chleba z nova mouky bude zdralena pouze o d ye desetiny centu proti vSTrobe chleba z obyeejne mouky.

Budapett'. — Vojenskj-7 velitel okupovaneho tzzemi v Jugoslavii, natidil, aby "vtichni Srboye, Bosnaci, eernohorci, cigani a 'Zide a jejich potomci, kteti nebyli mad'arskS7mi obeany pled 31. tijnem 1918, vystehovali se do tti poeinajic osmou hodinou rano dne 28. kvetna.

Jak znamo, mad'arske vojsko obsadilo tai kraje Jugoslavie, na ktere mad'arskS7 stat civil si naroky. Z natizeni jsou vyfiati mankle a manklky nemeckSrch a mad'arskS7ch 2eny, jsouci 2 t7clny po porodu a osoby starti 75 let. Ti, kteti jsou nuceni opustit sve bydlitte smi s sebou vziti jen tolik majetku, kolik unesou a jen tolik penez, aby kryiy vydani sveho odjezdu. — Denik Pest ptinati zpravu ze Zahtebu, kde je asi 10,000 2idt, ze naeelnik -statu Pavelie schvalil novy prot i 2idovskr zakon pro Chorvatsko, die nehcd pouze ti, kdo mohou dokazati, 2e jsou Chorvate, nehdovskeho pilvodu a nestaveli se einne proti chorvatskomu hnuti, budou povakvani za obeany.

— Jugoslayska provincie Slovinsko s hlavnim mestem Lublani byla formalne pojena k Italii. ttedni oznameni o teto aneksi bylo dnes vydano v Aim& Slovinsko je vlastne jenom narodopisne oznadeni, nebot' ye skuteenosti 2adneho Slovinska nikdy nebylo.

V Jugoslavii se tim minily east zemi Krajiny, Korutan a Sqrrska, pokud byly obydieny Slovinci a po svetove valce ptipadly k Jugoslavii. — 66.st Slovincti ptipadla Italii ji2 po r yetove valce a Italove s nimi zachazeli hate, ne2li Nemci za stareho Rakouska. Zavteli jim nejen tkoly, nj'rbr2 i kostely a pronasledovali vtechnu siovinskou inteligenci.

Rockford, Ill. — Skala pro analfabety, neumejici ani Cisti, ani psati, bude ztizena ye vojenskem tabote Camp Grant, jak oznamil porueik A. R. MacKechnie, vSikonn:cr dustojnik tabora. Jmenovamy porudik pravil, 2e mezi narukovanSrmi jest asi 140 vojakii, kteH nedoverlou Cist a psat. Jsou z takovVch east' Spoj. kde je nedostateen.e Dostarano a tkolni vzdelani a do tkoly je piilis daleko. K jejich vyudovani budou najmuti civilni ueitele.

080, Norsko. (Pies Berlin). — Sedm bylo ,zabito Vjibuchem, kterji byl zavinen jejich zvedavosti. Prohli2eli si minu, ktera, byla vyplavena z more na bkeb. jed/lobo ostruvka severn6 od Bergenh

Strana 12.

ItNW Ore Slovansk4 Podporujfa1 Jednoty Matti Texas.

Official Organ of Slavonia Benevolent Asap aiation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers CECHOSLOVAX PUBL. CO, West, Texas l'tedplatne $1.50 roone. Do stare vlasti $3.00 Subscription $1.50 a year in advance.

Europe $3.00 a year.

Satiny adres saillaji se do Hlavni Ofadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vsiker‘ dopisy, pfedplatn6, osniniky, budloi adresoviny na Vestnik. West, Texas Vista has the largest circulation of say Caechoslovak Weekly in South.

Sestry a bratil, splrite svoji povinnost jako dobii uvedomeli Americana a jako potomci stareho csl. naroda, kterY dnes trpi pod okovanou botou brutalniho nazismu — upisujte praBondy Obrany. ve Westski oslavy Matek dokonalYm tispechem.

V nedeli dopoledne zata gend obloha a obeasne sprgky piisobily potadateltim osadni oslavy Matek nemale obavy, ge peolive ptipravenY podnik bude pogkozen ne-li odvolan. K poledni se mraky k v geobecne radosti osadnikil podaly trhat, slunidko obdas se ukazalo, odpolednI pohoda nebyla zrovna idealni ne g natolik ptizniva, ge obsagnY pokad na hti gti sine kadu Jaromir Cis. 54. mohl bYti proveden. Po jedne odpoledne rozsahly park pinil se vozidly, pied zahajenim oslavy dostavilo se kolem patnacti set osadnikti veetne slu gneho podtu nav gtevniku z eels iady mast. Program zahajil mayor mesta West br. Jiti Kacit srdeenYm uvitanim obrovskeho shromagdeni, ktere na to povsta.va a unisonem peje americkou hymnu. Zapoealo pochodove cvieeni dorostencil Texaske Domobrany a po nich vystoupily d ye dety Texaske Domobrany, jeg za veleni porudika J. F. Holaska ptedvedly obecenstvu zajimave cviky formaeni. Oba oddily nova zavedene Domobrany ueinily na divaky nejlepgi dojem a pH odstupu dobrovolne ptihlasivgi se dorostenci jak mladi multi i otcoye rodin provazeni byli hluenYm potleskem.

Mistni setnina Texaske Domobrany mela peed tterni tYclny inspekci majora statni milice a dostalo se ji pochvalneho uznani. Uditel degtiny na mistni vyggi gkole bratr A. W. Marchak ptedstavil studentku sl. Mu gkovu, ktera bezvadnou degtinou recitovala o Pirvodu dne Matek; po to br. Marchak piedstavuje sl. Tielenu Milbergrovu a Josefa Nemeeka, kteti za doprovodu piana zahrali velmi pekne dueto na saxofony. Obtadnik br. Kacii pfedstavuje dp. E. J. Poleaka, jeng ptilehavYmi slovy yyzvecla, zasluhy matieek a po skoneeni sklizI boutlivY potlesk. Nastoupil peveckY sbor C.M.B. za iizeni Rev. Pauka. Ptednesl procitene, hlasove takika umelecky vyrovnanY sbor "Matieka draha", druhym eislem byl divei sbor rovnd pekne secvidenY. Na iadu ptigel dr. Kovacz, keenik znamenitY, pracovnik pro esl. akci pohotovY a obetavY. Mluvil anglicky a jeho hluboce zalo gena tee' dotkla se du ge i srdce kagcleho z naslouchajicich. ikeenik po skoneeni byl vytrvale aklamovan. Skupina studentek vyggi gkoly zaujala divaky celou tadou tancu raznYch na,rodil (bylo jich s Besedou etrnact, nacvieila je sleena Paulina Sheltonova), deskou Besedu nacvidila pi.

J. B. Holaskova, a shone tanednice mely nejvetgi fispech. Deveata piedvedla oddil prvY a posledni, taneila s nehou, dobke die easomiry a pit Furiantech zrovna bujaie. Reverend Pauk mel posledni proslov a v mateMtine. Vzpomenul na rnatky z.esnule, ocenil lasku a obeli tnatk'ek, vernou a vdek mace Vlasti, ptipoo

VESTN1K menu' v zaveru na moralni zavazelk oechoslovakii Texasu viadi druhemu odboji, v nem g musIme vytrvat dokud Pra y° nezvitezi. Dostalo se mu srdedneho potlesku. Mezitim ze zakalene oblohy podinalo jemne syholit, posledni krasne dislo, givy obraz "Obrana matetstvi" ponekud utrpelo. Na travniku hti gte stojici obecenstvo se rozchazelo, hledajice tkryt pied zmoknutim.

Sprgka vgak nebyla dlouha, vyeasilo se, veeer byl peknY a tandni zabava mela obrovskou ndvgtevu. Dobra vac se nam podatila, moralni spech oslavy Matek byl dokonalY, finaneni vyjetfil se v Cistern vYtegku $223.51. Mimo toho nage pilne Veeliely utr gily v kuchyni asi padesat dolarti, je g si ponechaly k nakupu latek, pletiva a co hotovost k dasove pottebnYm podporam jako je Amer. terverdr KM a pod. ftdd Jarornir Cis. 54. proptijeil sin upine zdarma, vYboti a rtizni pomocnici pracovali bezplatne, vgichni se einili, aby v geosadni podnik se yydakil, cog se take stalo. Zvitezime!

"Aby vyhral valku, Hitler must znieit Anglii.

Mnie zmisobiti zhoubu na Ballade, male odtrhnouti velke -provineie z Ruska, milie dojiti az ke Kaspickemu moii, mffie dospet ai k branam Indie. Ale to Irk mu nic nepomilie. Mitie rozgifiti sve panstvi v Evrope'i v Asii, ale to neodvrati jeho pad. Britska nikoli, ce/Y anglicky mluvici svet — nepopusti a dostihne jej meeem spravedlnosti." — Winston Churchill.

Nas zajezd do Corpus Christi. Minulou sttedu rano vydali jsme se s mangelkou a tterni dcerami (Eli gka Kopecka, Libu ge Galudkova z Ennis a Vlasta Nerneekova z Corpus) do neobydejne rostouciho pkistavu Corpus Christi. Vydali jsme se ttidennI vYlet ze dvou vezli jsme domti Vlastu, ktera dojela do West na tYdenni nav'Stevu a chttli jsme videt, potegit se a polaskati s prvn:m vnukem — dvou mesienim kludikem Miroslav Mouekovych. Vzdalenost 350 mil urazili jsme za osm hodin, cestu meli peknou a bez nejmen gi nehody. Cestou nevide' jsme na polich, vet ginou neosetYch, nic kloudneho. Nasledkem nebYvale de gtive pohocly nezorand pole jsou povallive zarostla, naseta korna gluta a na pid' zdeli, bavina k nidemu a druhy tYden kvetna zapoeal novYmi sprchami, degti, misty krupobitim a lijavci. Corpus dostalo 14 paled date behem nekolika dni (4.-6. kvetna), ieka Nueces byla rozvodnena, krasne bohate roviny byly lijavci ubity a "kropy" nasledkem dlouheho mokra, neuvetitelne bidne.

Baylnka u zerne a gluta, zrnite plodiny 6-8 pal• lany zeli uz hnijicI, cibule zarostla, a misty ✓ kvetu, na svazIch poli nanosy odplavene hliny — zkratka, polni prate je tu neobydejne opozdend, eim g nalada rolniku prozatimne neni nejlepgi. ,Situace neni tu v gak beznaciejna, firody mohou bYti ptesto dobre a zde jak znamo se obhospodaiuji farmy rolnieenim stkidavYm. Pestuji tu rtzne druhy zeleniny, letos ku pHkladu nekteti tr gili za hlaykove zeli pane penize — jistY krajan strtil za etyti akry zeli $1600, jinY leto gi zimy odprodal zeli za $7,600 (sedm tisic 'gest set). Jsou to ov gem zvlagtni pkipady, podobna, tegba neni pravidelna, cena tidi se poptavkou, neg stkidave farmateni ma tu i vgude jinde dobre vYsledky. Dojeli jsme k MoudkovYm pti zapadu a pochopitelne radi se vespolek videli. Syn Miroslav ma vYhodhe postaveni u letecke dopravni linky Braniff, jejig "Super Liners" pro 21 pasa geril tu konaji pravidelne zastavky. Jeho povinnostI jest prohlidka pkistavgich dopravnich obrti a opraveni nahodilYch poruch mechanismu. Zet' Albert NCmedek je zamestnan v dkevoskladu tetezove spoleenosti Zarsky Lumber Co., majicI odboeky ✓ nekolika mestech texaskeho ptimoti. Dtevosklad od silnice nevyparla, pranic odli gne od podobnYch ye mestech, neg gas1 jsem, kdyg jsme dojeli dovniti, kolik tu slogeno dteva, cementu, barvy, gindele atd. MajI k rozva gce stavebniho materialu etyti obrovske trucky a gofeti — ne• jezdi jako o zavod od 7:30 rano do 6 hod. veeer a mnohdy pies eas. Dtevosklad m. tYdne obdrg el zasilku 150.000 etvereenich stop stavebniho dieva alt ze statu Washington. Vial' jsme parnik uvazanY u "pieru", naidenY dtevem i na palube. A olejovY tanker prave pomocne tane 61uny vlekly do pfistaviW. Besedovali j irvni watt tl Nthnetlibqch a titiro8ne

Ve stkedu, dne 14. kvetna 1941. tarn se z rodinne besedy. Tety mely ohromnou radost z jejich synovce, mazlily se s nim, chovaly, capartik gel z naruee do naruee. Ve et yrtek vydali jsme se na proji gd'ku mestem. Corpus mne skutedne ptekvapilo rozriistem a modernimi vYstavnostmi. Nabte gi je Upine ptestaveno, pied dostavujIcim se Driscol Hotel vyvalka einila 14 sttevic, podel celeho nabte gi zbudavana ochranna hraz, bulevard se dodelava, citevene turisticke chaty ustoupily novYrn zdenYin, Upine moderne vystavenym. Mesto roste na vgechny strany, obyvatelstva pribYva, obchody prosperuji, turistickY ruch, nova obrovska .namokni letecka zakladna daji mu neuvetitelnY impuls v kagclem ohledu. V gak ug die censu ma Corpus 100 tisic obyvatel. Na gi podnikavi obchodnici, temeslnici a madi lido vubec, ffittji tit ptilegitost se dobke uplatnit a ti, zatidivAi si zde givnost, prosperuji. Jell jsme odpoledne k namoth! letecke zakladna. Vstup dovolen je na zylag.trii legitimate a firoto shledli jsme tadu objemnYch .vYstavnosti jen od vstupni brany.

Ag bude zakladna dostavena, vstup bude navgtevnikilm pravdepodobne dovolen stejne, jak deje se jinde, ptikladne do Randolph leti gte. ye etvrtek veeer byli jsme na besed y u nagich bYvalYch sousedil a westskych osadnin Rudolf TroubilovYch. Bratr Troubil ma s pisatelem stejne zaliby i konieky. Mezitim co pi. Troubilova dotazovala se man gelky po '2eny tiajirnajicich se zale gitostech ve West a bavila zname navgtevnice, my s Rudolfem ptettasali politiku, osvetovou einnost, sna geni v praci narodni, sport a koneene vzpomenuli historek humornYch, pi hodivgich se kdysi v Ennis, potom u nas ve West, kde br. Troubil jeho spoludinnosti ve vgem osadove jak narodne tvotivein vydobil si nelideneho uznani a jeho mila man'telka krasnou povahou mnoho pkitelkyni. Neradi ztraceli jsme rodinu Troubilovu z na geho West, chybil nam Rudolf pti bran! divadel citelne, jeho diina ye masts slouHia co novinaiska bursa, dostavenieko zajerricii sportu, debat politickYch a kulturnich. Obeta-vi pracovnici se nikdy a nikde nezaptou, laska k vecem u glechtilYm u takovych nepomiji, br. Troubil pomaha, na narodni i kulturni na mists novern. Tu gil jsem to a nedoznal zklamani. SchopnI pracovnici raeli by v gude i pies dodasne pkekalky stati na svem mists a nefma ynou, obeti neznajici praci snagiti se udrget pro nas dorost, na g'i drahou matetg linu, rodove tradice. NaSe beseda protahla se pies umysl nasledkem neptitomnosti TroubilovYch dcerugek. Mali v Sokole vederni cvideni na Slet v Chicagu, my je v gak chteli videt a dekali jsme. Sokolice clojely v 10:30, byly nagi vgtevou piekvapeny a my rovne g. Za pulttetiho roku z devugky Emilky vyrostla "feganda" sleena Emilie, z male Veru gky je dnes hezka diveina. Dekujeme TroubilovYm za pohosteni a te'Sime se, 2e dodr gi slib a vypravi se s-NemeekovYmi spoledne na oslavu "July" do West. Ttetiho dne vydali jsme se na cestu zpatedni, zastavili ,V San Antonio, odpoeali si a poobedvali v krasnem Breckenridge parku. Piekvapiia mne patrna zanedbanost teto jedinedne krasy pHrody i pogadovane vstupne do zoologicke zahrady. Zavinila roky trvajici krise chatrani budov, plotil a cestieek? Po pfilhodinove zastavce opustili jsme historiche mesto a zajeli na Randolph letigte. U brany ochotny slu gbu konajici vojin dal nam pokyny — dovolena, rychlost auta uvnitt 15 mil, dodr govani navestnich tabulek, kde mogno autem projet a pod. Leti gte povagovano je za nejmodernejAi a z nejvet gich v Americe. Ohromne hangary, iada moderne stavenYch ubikaci pro kadety — piloty, krasne residence cinstoinikti, palacovite budovy pro zabavu a osvdeni, kolona polnich stand posadky pechoty ptidelene leti gti k slughe stragni a pomocne — zkratka — za investovane miliony dani poplatnikil vybudovali tu vojengti ingenYti moderni gkolu letectvi. Bylo po celem rugno jako v ale — kolem hangar y mechanici omYvali cvieebni aeroplany, u obrovskeho skladigte skladali ho gi velke bedny, na prostranstvI cvieilo nekolik eet kadetti pochodOve formate, dale Beta trubaeU a bubenikii konala svoje cviky, na hti gti kadeti hrali tennis, jini kus dale se koupalt a s7ltuili, peSaci st tacit ke!e podel cet)t. paloukil a mai tititto pozern flint ruthein Ob?;Cfr okoll 116111. 1 8

Ve stkedu, dne 14. kvetna 1941. torovYmi ptaky, piloti absolvuji ptedepsane hodiny cvieebniho letu. Randolph letate je ve skuteenosti t. kolou ptipravnou, pokradovaci je pak Kelly letiSte na opadne strane San Antonio, kam posilani jsou letci dosahnuvS1 nejyytSiho podtu bodt aviatickYch vedomosti a praktieltYch schopnosti. Prohlidka letiSte stoji za sebevetAi kus cesty, mne zajimala, a kaZdemu ji odporouji. Dar& pozdrZeni v ceste dome ueinili jsme v San Marcos, jei jsme taznYmi smery projeli a na to zvetknou rychlosti na sever, dontt, do nag eho West. Dojeli bez nejmenS1 nehody, urazill vzdalenost 350 mil se zastavkami ✓ San Antonio, Randolph Field a San Marcos Za deset hodin, Drobatko unaveni neZ zajezdem naprosto poteeni, "NovSr eloVelt; hOrtio EUrtipeahS i riezrodi se pouze politikou vnejki, nS Tbri hlavife Vnitekiii vgichni narodove budou po valce nuceni chno sve smyMeni venovat hodnotne a duchovni °buoy& Vzajemne ubijeni neni velkYm einem — velikost historickych okamziku narodoye vytvoti procitenim valeenYch hrilz, rozborem valeZne horeely a ptibliinYm poznanim, kam a jak dalgi vkvoj mel by spet, jestlite se rozhodneme pro tryalY mir a humanitu". Masaryk ✓ knize Novo, Evropa, it Vented likitaiiii stoji 45. 0 hailiond lidi Brit= tUe a hosPodtitskii sila Spbj. State. Co stoji za Hitlerem? Mate se spolehat nanejvY'S na 80 miliont Mind). z Rise, Rakouska a severodeskYch krajd, ale musi pii torn hlidat celou EvroPu: Utok britskeho lcullt• a na, Lefatske (4§tttIvy titAtanie; jak dbkonala iriusi by'ti Aka A stay obleZeni v severnim Holandsku jest dalgim dukazem. Z 225 divisi Tieti rise stoji 100 divisi od Norska a2 k jinni Francii a dalg ich 40 v zaloze na RYne. 140 divisi musi miti ✓ pohotovosti proti irtoktm od Atlantickeho oceinu, to jest z Velke Britanie. V Rumunsku, Bulharsku a Jugoslavii ma pouze 20 divisi, ye Vkhodnim Prusku a Polsku stoji 60 divisi. Hitler vede jig posidni valku. Vzpomerime si, jak skoneila posieni valka v letech 1914-18. Nemeeke, fronta byla prolomena na vriej gi linii. Poratika Nemecka zadla tehdy v Soluni.

Nedelni Zeska pfilhodinka pies stanici Corsicana, vysilana v poledne byla skutedne velmi IlerzanAv orchestr z Ennis je pane sebran, zvultove vyrovriOn, udrZuje spravnY rytmus a k vystoupeni pied rozhlasovou yetejnost Re Path-ale Kapelnik br. Vaclav Herzan zastaval soueasne hlasatele a jeho spravna, retina se mile poslouchala, stejne celY peelive vybranY pokad CeskYch else!. Podobne vysilani dobte hrane 'Ceske lehke hudby nam dela, mezi j inonatoclovci Zadouci propagandu. SnaZivym junakilrn gratulujerne a budeme se te giti na eeskou ptlhodinku v nedeli 18. kvetna od 12 do 12:30 odp01.

Itedakel doglo jubilejni eislo Denniho Hlasatelt, ktere vy'Slo 1. kvetna na oslavu padesatilet&o vYrodi onoho listu. Zdatile vypravene portstava z jedenacti dasti a vaZi d ye libry.

Osm east — 128 stranek — je obrazkovych a obsahuje mnoho set vyobrazeni. Tti east — 80 stranek jsou pravidelneho Casopisu, obsahujici zajimave vzpominky z uplynuleho palstoleti a e'etbu informadni. Z pkilelitostnYch elankt v slavnostnim eisle na prvem miste uvadime "Padesat let vzpominek" z pera spoluzakladatele a chefredaktora Josef a NeuZila, dal g elanek "Ze Zivota presidenta T. G. Masaryka" uNadi nejdaletitejAi udalosti ze Zivota presidenita-osvoboditele Oeskoslovenska s kadou fotografii. Nasleduje kada zajimavYch elankt, Crt, basni, vzpominek a fotografii a cele obsane jubilejni Cislo stoji toliko 25 centa, poStou vyplacene. Objednasky mono zaslati na Illasatel, 1545 W. 18th St., Chicago, Ill. Vydani tak obsaneho Cisla podava dakaz, ze naee Csl. vetev v Americe je dosud silna, a neni nejmenSi ptieiny obavati se jejiho zaniku. Ze je stale siinou a .21.y ou, toho pfieinou i zasluhou je eeskY tisk, ee-, ska Skola, kostel a divadlo. K dalSi praci pro spoleen6 gajrny de&of.il0ve4tello lido y Unit reclakri a •y davate14', Delibilik) 140. 140.116 inint416 :FrvtohQ f,i!darul

VESTNIK "Politickk ukol demokraticke obrody Evropy musi bYt dovigen a vlastne umoinen mravnim pievychovinim naroda — bud' demokracie nebo dynastickSr militarism, bud' bismarckism nebo humanita, bud' hmota nebo duch."

T. G. Masaryk.

CO MAMA NAgE VOJAKY A CIVILISTY V ANGLII. Ji2 nekolikrate jsme upozornili sve etenake na "NaSe noviny", denni list, kterY si deskoslovenSti vojaci vydavaji v Anglii. Zrcadli se v nem celY vnefSi i vnittni Zivot na gich hocht, jejich slasti a strasti, jejich starosti, vira i nadgeni. Je pochopitelne, ze nejvet gi zajem venuji problemtm soueasne valky, ktere ovSem sailmaji take civilisty — a to jen v Anglii, nybrt i u nas. Dnes ptinaSime z "NaSich novin" dva zajimave elanedky.

0 paragatisteeh.

Dastojnik, ktery je fidaSten na vkviku paraAutista a kterY se take iteastnil riedavne navgtevy britskYch para gutista v Italii, prohlasil o teto nove yojenske sloke: MySlenka padaku je stare. asi 500 let. Prvni ji vyslovil Leonardo da Vinci. Prvni seskok padakem byl uskuteenen pied 150 roky, ale Yojenske dasledky padaku vyvoclili teprve Rusove. Prvni obrazky ruskYch para g utisto go objevily pied deseti lety.

Nembi studovali tutu itlySteriku a vypracovali zcela novY system. Ve valve s Vinskem se rugti paraSutiste neosveddili a Uspechy nemeckYch paragutistu ve valce s Norskem byly nevalne.

Teprve v Holandsku meli paragutiste tspech.

Tarn pottffli Nemci po prve dulditeho taktickeho pOzriatkii. ijkoleiri paragutistii bylo toti2 vybrati a hajiti piochy, hodici se pro ptistani vojska, dopravovaneho letadly. Byli .tedy pfedvojem armady, dopravo yane vzducheni. Nernci cvidi cele divise takoveho vojska, ktereho snad take chteji pouZit pro invasi do Anglie.

Pkislugnici britskeho sboru paraS'utistt jsou odvaZni, naprosto zdravi a inteligentni jedinci.

Dopad pia seskoku je cosi jako seskok se zdi 3 rn yysolte. Za vetru to lze srovnavat se seskokem s paluby parniku, rychle plujiciho. Seskok musi bYt proveden velmi rychle, protote se letadlo pohybuje a paraSutista by mohi ptistat na zcela jinem miste.

ParaAutisticke oddily jsou velmi zranitelne pki ptistani, ponevadZ musi sejmouti overall a seskupiti se. To trva 5-10 minut. Neni spravne stkilet na ne ye vzduchu, ale utok prat: nim ma bYt veden ihned po ptistani.

R A F je 23 roku.

Nedavno RAF oslavila sve dvacate tfeti narozeniny. Podatky britskeho letectva byly tale.

Vojenske letectvi zadind ve Velke Britanii r.

1910. Namotni a armadni dastojnici, kteti se chteli venovat letectvi, nebyli nijak posilovani ye svem tmyslu. Mnoho z nich si zaplatilo samo 75 liber za vYcvik. Dastojnici, kteti chteli letat, nesmeli bYt delostrelci ani torpednici, musili bSrt svobodni a museli se Za,vazat, ze nahradi Skody, ktere zpasobi.

VYcvik se meal 1. dubna 1911. Letalo se jen veder a rano, kdyt byly zvlaAte ptiznive povetrnostni podniinky. Roku 1912 dospely vojenske autority k nazoru, ze by letani mohlo bYt piece jen poneltud duldite pro armadu a pro valku. V dolni snemovne navrhl vYbor v dubnu 1912 utvoteni smi§eneho leteckeho sboru, kterY vSak byl skutedne utvoten az v kvetnu 1915.

Roku 1912 bylo zkizeno letecke udiliSte a zastupcem velitel byl major Trenchard, nynefSi marSalek Trenchard. Tehot roku se po prve letectvo A O : ast:Lilo manevra. A roku 1914 byla zkizena prvni namotni letecka stanice.

6TK. New York.

Bechyrte o Ceskoslovenske statni rade.

LondYn, (CTK). — Rudolf Bechyne, ptedseda Ceskoslovenske statni rady v LondYne, poskytl tYdeniku "6echoslova.k" rozhovor, v nem2 promluvil o atytmesieni dinnosti teto stituce jet byla vytvoiena jakotto organ pro diskuse, kritiku a kontrolu. Rekl, ze Statni rada je informovana o vSem, co se deje ye vladni administrative i v armade ,a te debatuje o vgech vecuch .,,aprosto vow& to 14 byvaJi. :Ubw,x b-to.t ili 1 1A trti 1-4 i 1? ,

Strana 13.

-jane po celem svete mohou bYti jisti, ze Statni je zcela nezavisla ve sve kritice. Jest' li fitedni zpravy o dinnosti Statni rady neuspokojuji zvedavost vetejnosti ,pak to jeAte zdaleka neznamend, le by einnost vladnich organa nebyla kritisovana a kontrolovana. Udelem Statni rady je zastupovat v exilu yetejnost a provadet jejim jmenem kritiku vladni dinnosti. Hlavni vYznam Oeskoslovenske statni rady je vSak v torn, Ze, raznosti sveho :sloteni dokumentuje deskoslovenskou narodni jednotu. Adkoli nemate vlade vyslovovat daveru, je pkece velikou autoritou moralni.

Splynuti vYdelkovYch spoleeenstev.

Ve sbirce ze dne 24. Unora vyAlo vladni natizeni ze dne 21. listopadu 1940, jimt se meni cltiverSi nalizeni o splynuti a o pievodu zavodu vyclelkovYch a hospodatskYch spoledenstev.

UCelem techto zmen je hlavne zlep:s'eni stavu vyvolaneho tim, ze nekde byly a jsou ujednavany smlouvy s neamernYmi a neanosnYmi zavazky pro spoledenstva. Vladni natizeni pry netruSuje takove smlouvy, nYbrt chce toliko, aby jejich netmerna ustanoveni byla ptizpasobena "novYm pomeram". Nedohodnou-li se o torn strany, ma rozhodovati fitad prate. DalSi ustanoveni noveho natizeni ma zabraniti tomu, aby spoledenstva, jet se chtela vyhnouti povinnemu splynuti, se nemohla usnaS'eti na svem zraSeni, 'Clint by musela bYti vyloudena z ittedni transakce. Tomu deli natizeni Urn, ze se naptiAte k usneseni na zru geni spoledenstva vytaduje atedni schvaleni.

Nova priimyslova dohoda mezi tak Protektoratem a MAL Byla sjednana nova dohoda mezi protektoratnim a tiSskYm cementakskYm prilmyslem.

Podle tohoto ujednani je katde z adastnenych stran vyhrazen trh v jejim vlastnim azemi, pti deint jsou ptipateny dodavky z azemi jednoho do azemi druheho svazu v pomeru 1:1, aby bylo vyuNto clopravne ptiznivYch doclavkovYch motnosti. Protektoratni pramysl smi dodati v letoSnim rote do Nemecka 40.000 tun cementu, a to i v torn ptipade, kdyby nedoSlo k uskutedneni doclavek z tie do Protektoratu. Pokud jde o Slovensko, projevil eeskomora yskY pramysl ochotu umistiti v Protektoratu 15 tisic tun slovenskeho cementu.

Rozpoateni dal gich organisaci.

V Prate se deka.. ze v dohledne dobe budou nyni po zabaveni sokolskeho majetku rozpukeny dalsi narodni organisace, jako na ptlklad tsttedni matice Skolska, 6eskSr svaz baradniku a jine. NemeckY tisk nyni prohlauje, te klid deskeho obyvatelstva po zabaveni sokolskeho majetku je znamkou souhlasu. Ve skittednosti deskoslovenskY lid tim jen splriuje instrukci, kterou mu dala rozhlasem deskoslovenska da v Berline. Take president dr. Bend vyzval deskoslovenske obyvatelstvo, aby zachovalo i po zabaveni sokolskeho majetku klid a kazeri, protote vS'echny manifestace by byly vedly k zbyteenemu krveproliti. NemeckY tisk sam nyni potvrzuje, ze deskoslovenskY narod se touto instrukci sve zahranieni vlady tidil a tidi.

Dvojite, jubileum eeskeho basnika Julia Zeyera. — Letos Ceske kulturni veiejnost vzpomijubilea slavneho deskeho basnina ka Julia Zeyera: je to ste vYrodi basnikova narozeni a etyticate vyrodi smrti. Chysta se k ucteni basnikova dila tada zeyerovskYch edici.

Peel o tuto jubilejni literaturu vzala na sebe sekce pro studium tivota a dila Julia Zeyera, zalotena pii Literarne-historicke spoleenosti.

Vedouci teto sekce dr. J. S. Kvapil ptipravuje vydani yYboru . deseti svazka z dila Zeyerova v knihomilske riprave Dale ptipravuje dr. Bel,. muth-Brauner vydani velke korespondence Julia Zeyera se Zdenkou Bruaunerovou. KoneCne pripravuje zeyerovska, sekce pii Literarne-historicke spoleenosti peelive ptipravenY Zeyerfiv sbornik, • LondYn. — V britske armade nachazi se pkitomne ptes 10,000 Ameridant, vetAinou mladika pod 25 let stall Jsou to vesmes dobrovolnieast z nich je s na odnostnimi bi, Vellta ako tidal RIRliny fri cr

VESTNfK

Strana 14.

11011021111M1211111011111111M

.

111

. 111 111 111111 . 11111111111 IIII'

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS IIIMMUMEMIZIIMMEIMWW

1,11

11111111111 till

/1 III 11

1

111111111

Ve stfedu, tine 14. kvetna 1941.

1111:111 . 111.11 111111'111191 1.11

I 11 , 1111,11 .1

VESTNI

••

1

1

I

.1111...11 MI 1111

`III I 1111

1 I

1

imnininunnummmunummumonnallumnommommiTeriaa

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

WIUMIDOWLW1111011111=DUMIUMWIIMEMMULINIIIMillliin innimmuniumffinummuinnummumuffillmoffiumufflimmimmffilumimmrimansumiummummimpuummumuiminutumminftuumunionswnuntintiluiiiinit

HE STORY that follows presents a picture T of Professor Magnus, of Vienna, which all who know him will immediately recognize.

His many friends and admirers include wellknown artists and authors, all of whom can testify to his amazing gift of prescience, enabling him to foresee the exact course that coming events would take.

It was on March 25, 1937, that I came across aim quite by chance in a small restaurant on the outskirts of Vienna. But what a change!

He had aged far beyond his years; his hair was nearly white; and he hobbled to a corner seat reserved for him, visibly anxious to be left alone. His long sleeveless cloak, a relic of a bygone age, he hung over .a chair, mumbled something to himself and peered suspiciously through his glasses at each new-comer. The proprietor, a typical Viennese, seemed to be used to these oddities and had his answer ready when Professor Magnus asked: "Are there any Prussians here?"

"No", was the reply, "we are quite by ourselves."

Thus reassured, Profesor Magnus ordered his wine, lit a cigar, and sat gazing out into the garden.

I watched him a long time. It was more than twenty-four years since I had last seen him.

"Oh, you know him, do you, Sir?" the landlord asked me, sociably. "He lunches here every day at the same hour and always asks if any Prussians are present. Three months ago it happened that there was one. You would hardy believe how upset he was. He spoke rudely to the Prussian and then stumped out, muttering curses that none of us could catch. He has many friends and sympathizers here, who drink wine with him in the afternoons."

At that moment Professor Magnus recognized me. After greeting each other, with affectionate warmth, we plunged into reminiscence. The old gentleman's memory was astonishing; there was hardly a pupil he had forgotten.- I reminded him of the lesson in which he had told us about Hyde Park. A curious change came over him. Bmptying his glass at one gulp, he looked hard at me with deep blue eyes, grasped my hand, held it a long while in a close grip, and then began in a trembling voice: "My friends," he said, "I was once your teacher, and that imposes upon me a duty.

You are young and for that reason you must get away from here; you must go to England.

People here cannot or will not understand me.

There is no time to be lost. A whole wonderful world will disappear. Look around you.

Only a few doors away Beethoven lived and composed. Franz Schubert sat in this very restaurant.' How many poets, philophers, arists this spot has produced all to be trodden under foot , Trampled down, perhaps, within the next few months. An awful night will descend upon this unhappy land. The people are like moths around a candle. They don't realize their danger. But I do, because I know my history and have been watching events for decades. I know what the Prussians are, those beasts of prey with an engineer's brains!"

Profesor Magnus paused a moment, before repeating in a louder voices: "Yes, beasts of prey with an engineer's brains. They have no heart, no feelings, no understanding of other people's culture, only mystical belief in domination and oppression. Look at the present government of Germany, that incarnation of Prussianism and all that is evil. My home is in Prague and with every fibre of my heart I love the people there, their houses, the contryside, everything, in fact, that we mean by national culture and that we here call Chris-

Beast of Prey With En neer's Brains.

Karl Kunschke tian. How happy I was, too, in Paris, admiring the boulevards and strolling in the evenings around Montmartre. All my life I have tried to be a European in the best sense of that term. That is what we all ought to be today.

Germany alone is arming, building up an linmense war-machine, the like of which the world has never known. It is the end of old Europe. Do you know what that means?"

Professor Magnus had worked himself into a state of extreme agitation, and I tried in vain to turn the conversation into other thannets.

"I have been living in Prague," the Professor went on. "The Czechs have built themselves a marvelous city. They are still basking in the sunshine of liberty. How noble are the ideals of their leaders, Masaryk and BeneS! For years now the Czechs have offered shelter to fugitives; soon they will be fugitives from their own homes. The West is feeding on illusions, misinformed by ambassadors an,d attaches who do not understand Prussianism.

How I detest the atempt to come to terms with the cultures. You might as well argue with a gorilla. Soon they'll be here, in Vienna, goose-stepping day and night along our finest streets. This Hitler fellow hates the Vienna that despised him. He wants to be more than an Emperor; he'll give his big parties at Schtinbdunn You don't believe me, I see, but I tell you, only a miracle can avert this avalanche. Already they're bobbing up around us, in one disguise and another. That's one of ' their Nordic stratagems'. They conic as members of choirs, societies of bee-keepers, disguised as artists and scholars. Take my word for it, every one of them has a revolver in his pocket, and most of them belong to the Gestapo, the most abominable terrorist society the world has ever seen. I am an old man, Doctor, and I don't want to live through what I see coming. That is why I drink and try to forget. But my heart is fail ing, it won't be long now. Every day I ask the same question: 'Are the Prussians here yet?' And when they tell me no. I Bring in with delight the last days of sunshine which I and this country will know My one prayer is that I may be taken in time."

Professor Magnus had risen from the table, thrown his cloak about his shoulder, and tottered slowly out through the door. As we walked through the streets of Grinning, lights beginning to twinkle from the houses, the orchestras were tuning up in the restaurants, and foreigners and natives alike were streamingout of the centre of the city to the famous "Heurigen" quarter. Professor Magnus stopped in front of a house.

"Beethoven lived here", he said. "Think of it, one of the greatest geniuses of all time lived in that little house. it is all so simple and modest; it is only we who have become so dissatisfied. How little a genius wants! ...Over there Franz Grillparzer rebelled against Metternich's yoke. Every house has its history. I could show you lots of places, but I am tired now, and must say good-night. You are leaving tomorrow; so it will be good-bye for good.

My last word to you is: 'go to England. The locusts will not get across the Channel. They will trample down Europe. crushing millions beneath them. England will direct the course of the world, now and in the future. I, Profes-

sor Magnus, tell you so. The Huns will not get over there, much as they would like to. The sea is Britain's realm and against this rock of Britain they will be dashed to pieces."

Professor Magnus shook hands with me and disapeared through a dark doorway. For a long while his face remained fixed in my mind, the tears trickling slowly down his cheeks.

Three weeks later my eye fell upon a brief notice in the papers. Professor Magnus had been found dead in his bed.

TEXANS ARE LEADING Sam Rayburn, Speaker of the House of Representatives, made a very striking statement to a gathering of. Texans at Washington on Wednesday night. "The greatest thing I fear for all of us in positions of responsibility, " he said, "is the wrath of our own people if we do not do the job of protecting them in their rights and liberties. We have left but two lines of defense — one where the British democracy in now fighting, and the other on our own shores. What do our people want from those of us in places of responsibility? I interpret that they want us to do everything possible to help hold the line of defense in Europe and not• let it be shifted to our shores. If we are not able to satisfy our people that we have done everything possible t maintain our first line of defense in to England, and that line is broken and a new line established on our own shores, their disappointment and disfavor will fall heavily upon us".

That's a pretty accurate statement of the situation. And it might be added that it is the duty of those in places of responsibility to d determine the "everything possible" that must be done to maintain our first line of defense in England. Those things cannot be determined by public sentiment. The function of public sentiment now is to support those in positions of responsibility in making and carTying' out decisions.

The occasion was the annual dinner of the Texas Council, Chamber of Commerce of the United States, in honor of the Texas delegation and other Texans in the executive and judicial branches of the Federal Government, and Jesse H. Jones, Secretary of Commerce, and Senator Tom Connally also delivered addresses. Secretary Jones stressed the fact that the government has charted a course for this c country which includes giving all possible aid to the democratic government now fighting world dictators, and that the people must be prepared to make the limit of sacrifice, if p necessary, in supporting the Government in this effort. Senator Connally sounded the same note. "Few realize our gigantic task," said Senator Connally. "Our peril and danger demand tremendous sacrifices".

The Texans at Washington are leading, in any event.

MORE JOBS IN TEXAS Both employment and payrolls in Texas continued a steady u pward trend in March.

Employment was up 1.2 per cent, payrolls 2 per cent above February figures, according to the University of Texas Bureau of Business Research, while the twelve-month period from March, 1940, to March, 1941, showed gains of 4.5 per cent in employment, 8.6 per cent in wages.

Texas manufacturing industries in March employed an estimated 140,185 workers, two thousand more than in February. Manufacturing payrolls were estimated ett. $2,723,950, up about $42,000.

Ve stfedu, dne 14. kvelna 1941.

Ellinger, Texas.

Ever-so-often, we "pop-off" about this or that, and then, comes the time for us to prove yourself a "man of your word", I refer to my promise of 1940, when I said that I would send occasional contributions to the English section of the Vestnik, if such Edition was realized. Today, I have • the opportunity to fulfill my promise. I would like to have the readers understand that I have not been any sort of a "booster" of the English section problem neither did I oppose the move, but I noted with great interest, the constant debation via the (correspondence route) and finally when brother "Grandpa" Barton of El Campo gave his personal views, concerning the English Edition, a space in one of his regular monthly Czech write-ups, I at once realized the importance of that issue, and willingly agreed to send occasional contributions, if the move would be acted upon favorably. — You know the rest of the story; — and — if I want to be a man of my word, it is, of course, up to me to do my part.

At this time of the year, I am especially on a "move-about". Having my weekly news reports for local newspaper to write; then, our atimial Tomato Festival date is nearing and the varlou advertising has to be attended to; besides, I have the local people here to "beautify" them with the hair trim and shave, so you can easily see, that I am a "busy-man".

Every once in while, just like any of you readers; I get a letter from a friend. Every one of the letters say that "We enjoy reading your reports in the Vestnik — keep it up". Some of them are written in Czech and some in English, that means that I must write for both sections, hm? — Had a letter from a friend the other day, who stated, (Do you think the Vestnik has made any noticeable progress since January 1st?) That question is of course hard to answer: it depends entirely on what should be taken into consideration. Is it the English section that is to be considered, or, the Vestnik generally. As far as the English section is concerned, it is almost impossible to make any kind of a statement because it• is now only in its infancy. I will however, admit, that I expected to see much more personal correspondence in this section, than what I actually see. There is, of course, a reason for the shortage of correspondence in this section, but I hope that the writers, young and old, will regain their courage and determination, if that is the cause, and again get this section back into limelight. We've started this section with a loud "BANG", so let us not get discouraged.

While changing my subject, I came across the weather news; now there is something that we all speak of. No doubt that readers throughout the central and southern part of the state of Texas, have about the same weather conditions, but for the benefit or shall we say satisfaction, of those who reside in the northern parts of the state and those who live out-of-state, I would like to say that we have "wet" and "more wet" weather. Tomato crops in this section is about 50% "Gone With The Wind". Other crops are suffering also.

On Sunday, April 20th, approximately two hundred and fifty people gathered at the large Ellinger Auditorium where they spent the afternoon of that day in one of the most enjoyable types of celebrations. It was another one of the birthday anniversary celebrations, but this one was carried out somewhat in a different order. The relatives and friends of Jacob Koehl better known to us as "Uncle Jake", paid their respects to this prominent citizen by giving him a "surprise". The Ellinger Chamber of Commerce band upon their arrival at the place of the festivity, rendered a few selections and then when "Uncle Jake" was brought to the hall, the band greeted him with (Royal Welcome Home). The celebration began officially about three o'clock when Toastmaster D. A. Juren called on Tommy Mitchell to sound the call of attention on his trumpet, and after making several announce•-

VESTNIK ments as well as explaining the purpose of the occasion, the Toastmaster called on the principal speaker Prof Stillman Sims, who offered a brief life history of the honoree; speaker Sims was followed by Rev. In. RaSka, pastor of the St. Mary's Catholic church at Hostyn (near Ellinger), who spoke in the Czech language. L. J. Meyer had the clossing address after which Rev. RaSka offered the Benediction and the gathering began to partake of the unusually large quantity of eats, spread out on a fifty foot table. After the Lunch, the C of C band rendered several more selection of appropriate music and finally the guests began to depart to their respective homes after congratulating Mr. Koehl upon his blessed achievement of reaching such high age of eighty eight years, and wishing him many more anniversaries. — Mr. Koehl has been seriously ill about two or three months ago, but despite that illness, he is back as "himself" again and comes to town to mix with his friends every -day. He is a very likeable and respected citizen and is known by many people over a wide territotry. He is especially interesting to listen to due to the fact that he is able to recite olden times with a tone of interest to the listening ears.

In my last report to the Vestnik, written in Czech, I've mentioned the fact that our daughter Gladys received first place in Junior Girls' Declamation at the County Meet and after entering into the District Meet She again returned home with the award of first place, thus necessitating her to represent this District in the state's highest Meet, the Regional Meet, which was held at San Marcos on.

April 19th. Gladys, according to reports, was tied for first place at the Regional meet and of course it was considered best to have the contestants re-appear for a second time; this time three new Judges have been selected to determine the actual winner; it was found however, that the other contestant tied for first, had disappeared. A search was started to locate the contestant and finally when several searchers were unable to locate the girl, the second appearance had to be dropped; the newly selected Judges were then dismissed and another method had to be used to 'determine the girl's places. Results revealed that, Gladys has been awarded 2nd place. Accompanying the Declaimer to San Marco's were Gladys' Instructor Mrs. Ruby Martinek, also Gladys' mother Mrs. D. A. Juren and several other local citizens. — Congratulations for her distinction of achievement is not offered Gladys alone, but complimentary recognition is being offered her Instructor Mrs. Martinek„ who in our opinion, is largely responsible for Gladys' success.

NATURE'S BEUTY — Speaking of nature's beauty, we can't let this report go to the editor without mentioning at least a tiny little bit, about the beauty of the "Hostyn Hill". Hostyn Hill, is located about two miles east of Ellinger, known as the Hostyn (near Ellinger). Every Sunday, Rev. In. RaSka reports that from twenty to thirty cars from distant places come to that location to view the beatiful scenery. Blue bonnets and red blankets cover the entire hillside. These state flowers are to be found in this section very thickly and the spot of which we write, is especially a romantic type due to its location.

One of the "funny" features, a part of the comming Ellinger Tomato Festival, which will be held in Ellinger this year on the 25th of May, is the "MEN'S STYLE SHOW". This program has been staged in Ellinger sometime last year and resulted in much "talk" and enthusiastically satisfied patrons. I think I gave a brief report about that affair in one of niy Czech reports last year, nevertheless, I can certainly assure the readers that they will have something to laugh at if they come to see that Style Show. Every one who enters, is warned and requested to consult his doctor before they make up their mind whether or not he can st . Ind fl- 1;=, )aughing,

Strana 15.

I plan to make a brief write-up (about as brief as this one) in the Czech within the next few days, and therefor the English report will have to come to a close. — The people of Ellinger are very hopeful that each and every one of you will be here on the 25th of this month, and we promise you that we will do our utmost to see that you will never in your life, regret your visit in Ellinger. Fair enough, isn't it? — Oh, yes, I think Bob Beran will be back in the Show (I mean the Men's Style Show) and that's really something, if you ask me!

Fraternally yours, D. A. Juren.

SAYS LINDBERGH WRONG Writing as an expert of at least equal and probably higher standing, Major Alexander P. de Seversky, a world authority on the tactics of aerial warfare, challenges the opinions of Colonel Lindbergh in an article in the current issue of the American Mercury.

Under the title, "Why Lindbergh is Wrong", Major Seversky presents convincing arguments to prove: 1. That Great Britain, if given full American aid, has an overwhelming chance to win the war.

2. That in aiding Britain the United States is at the same time strengthening its own war-making capacity.

3. That under the new conditions created by air power this country is vulnerable to attack by a victorious Germany.

"All sentiment aside," he writes, "there seems to me no valid excuse for a defeatist attitude in relation to Britain's prospects in the war. I am convinced not merely that it has a chance of winning but that, given the full material backing of the United States, it has only a minor chance of not winning.

I am speaking, of course, not only of England but of the British Empire."

Major Seversky confines himself to technical and tactical aspects of the question, implying that Colonel Lindbergh is beyond his depth in discussing such matters. This is very interesting, coming from a recognized expert, for whatever respect the average layman has given the Colonel's opinions has been based on the idea that he himself an expert. He certainly is not an expert in government or in international affairs.

GERMANY LOOKS FOR A LUXEMBURG QUISLING Germany has included Luxemburg in the administration of the Reich, but as yet nothing has happened which could be taken to mean the actual legal incorporation of the Grand Duchy in the Reich. It is still being treated as an occupied country. The reason why this incorporation has not yet taken place is that the Germans wished the pretext for it to be provided by Luxemburg. They have at last tried to create some kind of Nazi organization among the Luxemburgeois which would propagate the idea of the incorporation of Luxemburg in the Reich. But these attempts failed; they did not succeed in winning over even one person of any importance to place himself at the head of the government. Hence Luxemburg, like Poland and Czechoslovakia before her, is being swept by a wave of terror (which up to now the country had been more or less spared). The Germans are hoping to win over some Luxemburg Quisling by foul means since they could not by fair.

SILK COMPETITION Competition for silk from still another fabric is found in the full fashioned lisle stocking of sheer cotton mesh now developed by the United States department of agriculture.

Strana 10.

BOHEMIA An Historical Sketch COUNT FRANZ VON LUETZOW. 0.100•111.,01110.11■0•11110.0.1■1■0■040111■0411111.0.11111.1!0•1.0111111•0•11/1.

King John had spent the earlier part of the year 1328 in Lithuania; the latter part of the following year found the errant king in Italy.

Enmity between King John and his predecesor on the Bohemian throne, Henry of Carinthia and the Tyrol, had long ceased; and John now wished to arrange a marriage between his second son, John Henry, and Margaret, daughter of Duke Henry, and, as he had no male descendants, heiress to all his lands.

John visited Duke Henry (1330) at Innsbruck, where the negotiations for the marriage were carried on, and here received a deputation from the town of Brescia in Lombardy, who requested his aid against Bartino della Scala, Lord of Verona, who was then besieging their city. The everadventurous king promised his protection, and the citizens of Brescia recognized him as their over-lord.

Martino della Scala, not wishing to encounter the powerful Bohemian king, abandoned the siege of Brescia, and King-John made his triumphant entry into that town on the last day of the year 1339. The Bohemian domination in Italy, destined to be of very short duration, at first extended with almost incredible rapidity. Within the first three months of the year 1331 the towns of Bergamo, Cremona, Parma, Modena, Novara, Vercelli, and many others, of their own free will accepted King John as their over-lord. Even the powerful Azzo de' Visconti, Lord of Milan, acknowledged the supremacy of the King of Bohemia.

King John remained in Italy till June (1331), when dangers nearer home obliged him to recross the Alps; he, however, left his son Charles as his representative in Italy. Charles, though only seventeen years of age, for a time successfully defended himself against the Italians, who had soon become tired of the supremacy of the Bohemian princes. Mastino della Scala of Verona, King Robert of Naples, the lords of Mantua and Ferrara, and Azzo de' Visconti of Milan, who had already changed sides, concluded an alliance against Prince Charles Charles, who fixed his residence at Parma, one of the few Italian towns that remained faithful to the Bohemian princes, defeated the confederates in a very sanguinary engagement that took place at San Felice, near Parma (1332). This victory was not decisive, and Charles appealed to his father for aid King John recrossed the Alps, but with very insufficient forces; the Bohemian dominion in Italy collapsed as quickly as it had arisen, and both King John and his son left the country before the end of the year 1333.

King John's rapid departure from Italy in 1331 had been caused by troubles north of the Alps, which were the consequences of his Italian conquests. The German king considered that King John had encroached on the rights of the Empire by these conquests; John's old enemy King Casimir of Poland, the dukes of Austria, Charles Robert, King of Hungary, and his uncle Robert, King of Naples, all joined him in opposing the ambitious King of Bohemia. King John succeeded in pacifying the German king by the promise that all lands conquered by him in Italy should become the joint property of the two sovereigns. He then hurried to Poland, and by besieging his town of Posen forced King Casimir to conclude a truce. King John then proceeded to Paris with his usual rapidity, leaving Henry the younger Of Lipa to meet the attack of the Austrian dukes, who, however, defeated hint King

VESTNIK

John's second disappearance from Italy has already been mentioned..

"Whilst King John was thus wandering through distant lands the decline of Bohemia had, in consequence of the king's irrational government, reached its lowest point." The king seems himself to have felt the impossibility of governing alone a country from which, in consequence of his adventurous life, he was almost always absent.

Shortly after leaving Italy King John proceeded to Luxemburg, where he had become involved in a feud with John, Duke of Brabant; but he left his son Charles at Prague, with full power to govern Bohemia and Moravia.

Always jealous of his son, John had formally stipulated that Charles should only bear the title of Margrave of Moravia.

"Margrave Charles was unlike his father in many respects; he inherited neither his qualities nor his faults. John, chivalrously brave and somewhat vain, was mostly guided by his temperament, which, though vivacious and inconstant, was generally intent on noble purposes. He loved warfare above all things, both in good earnest and in sport; he sought out wars and tournaments; cared more for glory than for gain; succeeded in conquering more than ne was able to retain. He attempted great deeds, but his want of thrift often drove him to petty acts. His learned and serious son, on the other hand, showed everywhere the most entire selfpossession, and in all maters of business acted according to a fixed plan and with calculation; he also fought brayely, but he preferred to obtain his purpose by peaceful negotiation. Orderly in financial matters, he showed exceptional talent in the art of government, though his military capacities were not great; he obtained far more by the arts of diplomacy than he ever could have done by the force of arms. John hardly disguised the fact that he had little sympathy for the land and people of Bohemia; love for them seems, on the other hand, to have been the one passion of Charles."

In a comparatively short time Charles seems to have restored order in the disturbed country, and to have at least partially improved its financial situation; though his task was rendered more difficult by his father's constant demand for money. About this time both Charles and his father became connected by marriage with the royal family of France, Charles marrying the French Princess Blanche of Valois, and King John the Princess Beatrice of Bourbon. The result of these family connections was an alliance between Bohemia and France, that lasted up to the end of the reign of King John.

The death of Duke Henry of Carinthia and the Tyrol (1335) was followed by new strife in Germany, and the ever-warlike King John now returned to Bohemia. The German King Louis, John's former ally, joined the Austrian dukes in an attempt to deprive King John's son, John Henry, of the Tyrol and Carinthia, to which lands he had become entitled as husband of Margaret "Mouthpoke". To be secure in the north and east King John, on the advice of his son Charles, came to a peaceful understanding with the kings of Poland and Hungary. He renounced all claims on the crown of Poland, but, on other hand. obtained the recognition of his rights over Silesia from the two kings.

Unfortunately, an estrangement took place about this time between John and his eldest son. Again fearing to find a rival to the crown in Charles, whose popularity in Bohemia was indeed far greater than his father's, King John suddenly deprived him of all share in the government of Bohemia and Moravia, and even of the revenues he drew from these lands.

Charles acted with great nobility in the difficult position in which he found himself.

Contrary to what had so often happened in similiar case, he declined to stir up civil strife in a COnntry which was already engaged in

Ve stredu, dne 14. kvetna 1941. foreign war. He left Bohemia for a time, and joined his brother John Henry in the defense of the Tyrol, which Louis, King of the Germans, had already attacked. John in the meantime entered Austria with a Bohemia army, and succeeded in separating the Austrian dukes from their ally, the King of the Germans; he concluded a treaty with them, by which Carinthia was made over to the Austrian princes, while the Tyrol fell to the share of John Henry (1336).

King John soon after (1336) undertook a second crusade to Lithuania, during which he, through illness, lost the sight of one eye—a loss that was soon followed by complete blindness.

We are told that the people did not pity him, by t said that his mi s fortune was God's punishment for the hardness with which he—after superseding his son Charles — had extorted money from the People of Boremia. Charles had accompanied his father on this Lithuanian campaign; but he returned to the Tyrol directly afterwards, and it was only somewhat later (1333) that a reconciliation took place.

King John now again made over the government of Bohemia to Charles, and the latter was afterwards (1341). with the full approval of his father, declared heir to the throne by the nobles of Bohemia.

The same year saw the beginning of new troubles in Germany. Margaret "Mouth-poke" of the Tyrol, inflamed by a violent passion for King Louis's hadsome son, Louis of Brandenburg, and with an equally violent hatred icr her husband, drove latter out of the country, and married Margrave Louis. The distance of Bohemia from the Tyrol rendered it difficult for Charles to come to the aid of his brother; but both he and King John henceforth became bitter enemies of King Louis, who had abetted his son in his attempt to secure the Tyrol.

King John, therefore p eob?hly by the advice of his son, entered int negotiations with Pope Clement VT, who had always opposed Kng Louis, and was now endeavouring to induce the German Electors to choose another lz in g. Charles joined his father at Luxemburg (13411, and thence they both re paired to the papal court at Avignon. There is no doubt that the deposition of King Louis and the election of a new king were then discussed, though the result of these negotiations only became evident two years later.

In the meantime, the Pope's friendship had a very important result for the internal devataara,,et, ef Pohemia. On Chri-n- o- w'r'est the Pope raised the Bishop of Prague—then Ernest of Pardubic—to the rank of archbishop, and declared the new archbishopric independent of the German archbishops of Mainz. It was also settled that the kings of Bohemia should in future be crowned by the New Archbishop of Prague. We are also told that through the Pope's influence a more complete reconciliation between King John and his son took place; and it is noticeable that during the short space of life that still remained to the king, we read of no further discord between the two.

On leaving Avignon, King John and his son first went to Prague to be present at the installation of the new archbishop. They then started for a new crusade against the heathen Lithuanians, which they probably undertook at the request of the Pope.

Whilst King John was occupied in the far north, the German King Louis induced the kings of Hungary and Poland, the dukes of Austria and several of the Silesian princes, to join him in an alliance against Bohemia.

With almost incredible rapidity King John marched into Poland defeated the Poles and Hungarians, an besieged Cracow. King Casimir demanded a truce, which through the mediation of the Pope soon became a treaty of peace, in which Casimir's allies, with the exception of the King of the Germans, were in, chuted, To be continued

Ve stfedu, dne 14. kvetna 1941.

NAZI INVASION OF CZECH SCHOOLS Like the locusts in Egypt the Germans are sweeping down on Bohemia in wave after wave and are eating up the riches of the land.

By steady and remorseless penetration and coercion the German influence makes itself felt throughout every sphere of Czech life.

There are now German representatives in every branch of the administration, and their number continues to increase. All the sheriffs (administrative heads of districts) are Germans, and Germans are found in the employ of the public services, such as the posts and railways; they receive, of course, higher wages than the Czechs. The pretexts employed to dismiss Czech personnel and introduce Germans in their stead are of the most cunningly varied kind. They are dismissed because they are former Legionaries; because they are insufficiently acquainted with the "Reich language"; or because they are over age— and this is for the Germans an elastic conception, enabling them to dismiss any official over 45 years of age.

This influx of Germans with their families — which is quite independent of the mass colonization of certain districts with German settlers—provides a convenient excuse for the establishment of German schools in entirely Czech towns and willages. The schools then in their turn bring with them their staffs of German teachers, again with their families —and thus the process can be continued ad infinitum. In TS'7nec and Saza.Vou the presence of four German children sufficed to make the Germans set up a German school. Where a German school exists already or is set up for the children of German officials or colonists, pressure is also brought to bear on Czech parents to send their children there. The children whose parents, fearing for their livelihood, acquiesce in this arrangement are sent first to German Schillerheime — institutions where the children are first taught German.

That this flood of Germans is to continue is apparent from the following significant extract from a recent article in the Frankfurter Zeitung: "Although a considerable number of German teachers have already been sent to the Protectorate there is still such a shortage of them there that it has so far been impossible to open many German schools and German children are forced to attend Czech schools.

This state of affairs is to be done away with as soon as possible."

On the other hand, the Czech schools that remain cannot even be referred to as such.

The term "Czech school" has been replaced, by order of State Secretary K. H. Frank, by that of "school with the Czech language of instruction." This change is intended to stress the fact that these schools are in fact German—that instruction is given in them on Nazi lines. Such schools are, moreover, to be tolerated only on the territory of the Protectorate. The 750,000 Czechs given to Germany with the so-called Sudeten area by the Munich Agreement, as well as the Czech minority in Vienna, more than 60,000 strong, are thus to be deprived of all possibility of schooling in their own language.

Even this state of affairs is too liberal for the Germans: any pretext is good enough to close a Czech school. In Lan'thot in Moravia, for instance, a Czech school was closed because all the teachers in this town had been arrested for activities against the German State. In other places Czech schools were kept closed through last winter, ostensibly owing to the lack of coal for heating them. It was noted. however, that the heating in German schools was not affected. The Czech children thus deprived of their schooling went to their teachers once a week to receive their lessons, and had to do all their work at home.

At the same time the Protectorate — and especially Moravia — provides a convenient reception area for the evacuated wives and children of the Nazi chiefs, who continue to be g ent theiT, In large numbers from Berlin

VESTNIK and the Rhineland. Sanatoria, hotels and summer villas have been requisitioned throughout Moravia for these evacuees. These children— among whom there appear to be none from working-class families — are given of the best; they are supplied with fruit, for instance, which is otherwise almost unobtainable in the Protectorate. Medical reports show that Czech children, on the other hand, are suffering from undernourishment.

Not only families but also industrial firms are being evacuated to the Protectorate out of harm's way; Prague is now the seat of the central administration of many large German firms. In addition, raw materials and foodstuffs are stored in the warehouses of the Protectorate, and—with true German thoroghness — even pigs are sent to the Protectorate to be fattened, after which they are sent to Germany to be eaten.

German policy and practice, as exemplified by the facts here enumerated, both point towards a single aim: to reduce Bohemia and Moravia to the status of a mere colony, in which the non-German native population would provide unskilled labour in agriculture, mining, etc., entirely dependent on German industry and administration, and deprived of even the shadow of independent national life.

We can scarcely doubt that this, or an analogous fate, is planned by the Germans for all their victims.

FEW APPEALS Less than two-tenths of 1 per cent of the 272,005 selective service registrants classified

by Texas's 351 local boards as of April 1st on the basis of their availability for military service have appealed to the boards for change in classification.

Number of appeals received is 527, according to brig. Gen. J. Watt Page, State Director of Selective Service. And only one request for adjudication of decision has been submited to President Roosevelt.

"This is a splendid record for our State," Gen. Page declared when he made the announcement. "It is a record that speaks highly for the world of the patriotic citizens who are serving without pay as members of Selective Service Boards and as examiners and advisers, and also to the credit of our State as a whole.

It is more heartening to all Americans to know that this spirit of cooperation for national defense prevails throughout the contry, for, according to information from national headquarters, more than 4,000,000 registrants now have been classified with only a comparatively infinitesimal number of appeals from the decisions of Selective Service Boards."

At the same time, General Page emphasized. the Selective Service System is anxious to make certain that all registrants, their dependents, and others interested in their welfare, have opportunity to obtain review of any classification they consider unjust.

Full information on the right to appeal a classification can be obtained by consulting the registrant's local board, the Government Appeal Agent, or the Advisory Board for registrants.

WHEELS GO ROUND Spinning as much as 300,000 revolutions per day under a ten-ton truck on a concrete highway without coming to pieces, tire cords made from heat resisting cotton move safely the automobile commerce of America. With a unit tensile strength greater even than structural steel, cotton fibers carry the load of modern highway transportation. America rides forward on cotton; American wheels go round on cotton.

Strength such as cotton fiber shows in automobile tire cord is but one of the marvelous characteristics of this versatile plant. From sheerest voiles to heaviest canvas, cotton makes the world's best fabrics: We in

Strana 17. makes the wheels of all our businesses go round. Let us then not forget that it is our purchases which turn the wheels of the cotton industry. It is our cotton purchases which break the ground, strip the bolls, whirl the gin saws, speed the looms.

Red Springs, Texas.

Dear Editor and Readers:— I arn enjoying reading the English section, though this is my first time to write. My reason for writing is to tell about the trip that the seniors of Seymour High School made There are seventy-six in our class; but only twenty-eight went. We went to Fort Worth, Dallas and Denton. We left May 1st, at 5:30 in the morning for FOrt Worth and reached it at a little past 10:00 o'clock in the morning.

Smith, who sold us our invitations and cards and rented us our caps and gowns, was cur guide in Fort Worth. First we visited the Fort Worth Star Telegram plant and watched them put out the evening edition of the paper.

At the press we saw forty-two tons of paper.

Next we went through the Montgomery Ward,which is a very large and nicely equiped store. We were shown where our orders are received and the process they go through before we receive them. It takes only twenty minutes to fill an order after it is received.

At noon we ate our dinner at "Simpson", which was served in family style. You could eat all you wanted for a quarter, never have I eaten a better meal for a quarter. After dinner we went through the Park and to the Zoo. We saw all kinds of animals; and also, we rode on the Ferry Wheel and Merry-mixIna, which caused several to get sick after the good meal they had eaten. After this we went through the Criminal Court of Tarrant County. District Attorney Marvin H. Brown, who will speak at our commencement, showed us through the jail. We were shown several -isoners, the death cell, and the hang trap that was used before the electric chair. At present there were 166 prisoners. About four o'clock we went to Lake Worth and spent the rest of cur time at Mr. Smith's cabins, which he let us use free. At the cabins we danced,. went boat riding, and walked through the tall trees. We cooked our supper and breakfast over there. At eleven o'clock next morning we went back to "Simpson" for another good meal and then started for Dallas.

We reached Dallas after five o'clock in the evening. It rained a little but did not prevent us from seeing things. We went on top of the Magnolia Building. We spent the night at Jefferson Hotel in a $15.00 rooms, which we acquired for only one dollar each and two in. a room. It is a very nice place. Some seniors went shopping, others to the show and, others to se their relatives. My friend and I went to see my sister and her husband that live in Dallas. After supper they took • us around in Dallas. In the morning we went to see the Ea rly Birds at the Baker Hotel.

Then we went to Love Field where we were allowed to go inside on airplane that carries twenty-seven passenger. Then we started for Denton.

The Senior High School Day was celebrated at Denton Colleges. They invited the seniors of all the high schools that they represent to spend the day with them. We were one of their guests who spent the day. We had all kinds of entertainment and a good dinner.

At three o'clock we left Denton for home where we ran into a heavy rain. On our trip we had pretty weather while at home it rained all the time. This trip will be remembered by every one that went.

I must end the letter for it is to long already, but I will write later again. If there is anyone that wishes to know more about the places we visited. he or she is welcomed to write me.

Your friend, MIA ROM,

Strana 18.

30,000 km cesty do eeskoslo yenske armady Fres Mad'arsko do Agde — Na frontu — Cesta obsazenou Francii do Casablancy — Odjezd na Martinique — talc na ostrov Santa Lucia Cesta do Anglie.

Bermudy TECHTO DNECH prijelo do Anglie nekov lik deskoslovenskYch vojakil, kteri objeli tenter polovinu sveta, prodrali se z fronty obsazenou Francii, byli interno yani v Agde, kam prisli pray e po odjezdu posiedniho transportu eeskoslovenske armady, presto se jim podatilo dostat se podloudne, s fale gnYmi dokumenty, do Casablancy, odkud nekteti ode gli pies Tangier do Egypta, ostatni se dostali po dramatickYch udalostech, o nicha nelze dosud psat, na Martinique. Zde si opatrili od domorodch male barky, vydlabane z kmenh velkYch str0mit a na nich se preplayili vzbourenYm morem 40 km cesty na ostrov Santa Lucia. T se o ne postaraly britske Arady a po dohode s eeskoslovenskou vladou v LondYne je dopravily v konvoji 53 lodi ke koneenemu cili — k deskoslovenske armada ve Velke Britanii.

Toto dobrodruane dilo, ktere napsal divot nekolika odhodlanYch, s4teenYch vojakti, kteri tajne utekli z protektoratu, aby mohli vstoupit do deskoslovenske armady, je krome dspechil na gich letch nejvet gim vojenskYm hrdinstvim, ktereho Oechoslovaci v teto valce dosahli.

Z domova.

Z domova odegli v lednu minuleho roku. Po gt'astnem prechodu hranic na Slovensku padli do rukou mad'arske straae. Tn znamenalo Citadelu, 4 dlouhe mesice vezeni v kamenne kobce bez pokrYvek a bez slamy, vezeni toulonshazske, deportace zpet na slovenske hranice, kde je mad'ar gti vojaci ujistili, ae je beze slova zastreli, pokusi-li se je gte jednou o nedovolenY prechod. Za d ye hodiny na to, se tinave noci, pokusili se o novY fitek, tentokrate jia opatrneji. Po bloudeni v polich, za hoa prespavali ve stozich, dostali se po tridenni testa do Budape gti. V noci se odvaaili do mesta a unaveni, usedli si na lavieku v parku pod Citadelou. Tam je shledli tri mad'agti straanici a nastala honieka mestem. Na gtesti si jeden z nagich chlapch yzpomnel na adresu mistniho polskeho kneze, kterY pomahal nagim lidem. Dostihli jeho dtitm, knez je ukryl, dal jim najist a druheho dne je do yedl do Ceske kancelate. Je gte taloa dne odjeli na chorvatske hranice a dostali se na pramech pies rozvodnenou Drayu do Jugoslavie. Tam se jim dostalo bratrskeho prijeti, sizy, objimani, sliby a pak u2 to glo jak v biografu: Beograd, Solidi, Istanbul, Ankara, Aleppa, Beyrut, a 1.

Cervna prijeli do Marseille, prave kdya Nemci bombardovali prista y. Jegte tek noci jeli do Agde, 2 .Cervna presentace, et yrteho prideleni k 1. pluku a 6. Cervna odjezd na frontu. A pak jia to 'Me za sebou tak, jako to v gichni zname: Mama, Seina, Loira, Montreaux, Montargis, Gien a jednoho dne, kdya na obloze zaplala eervend raketa jako znameni k fistupu, zpozdilo se jic hnekolik vzadu a ztratilo spojeni s vlastni jednotkou.

Ztraceni uprostred Nemcii.

"Zjistili jsme, k definitivne jsme ztratili spojeni s deskoslovenskYmi jednotkami a ae jsme uprostred nemeckYch kolon — vypravel jeden z hdastnika. Nyni glo o to vyuait poeateeniho zmatku a dostat se na neobsazene hzemi.

Doufali jsme, ae postupujici Nemci ueini alespoil behem noci zasta yku. To se skuteene stalo a tak se nam podarilo ye tme dostat se as na neobsazenou Cast zeme. To ale zdaleka jegte neznamenalo zachranu. Museli jsme se dostat na jiani pobrek, vzdalene odtud sta kilometrh.

Byl to zavod o divot a v takottYch chvilich je nova prim° neuveritelne vytrvalY a vynalezavY. Tam dole na jihu, kam jsme 15. Cervence piece dorazili, Cekalo nas nesmime zklamani: Posledni transport eeskoslovenskYch yojakil opustil jia pristay.

V Agde nas zavreli do barakh a hlidali. Nag velitel, francouzskY kapitan Prodom, bYvalY poboenik gen. Franca a start neptitel Cechu, nam to nejhor gi. Pogtval na nas Slovaky, zmobilisovane ye Francii a ti zadali proti nam nepratelsky vystupovat. Vgichni eeskoslovengti chlapci, kteri priki do Agde z domova, byli a-

VESTNIK

30,000 km cesty do eeskoslovenske annady. chotni podniknout cokoliv, jen kdyby se mohli dostat za na gimi do Anglie. Ale glo to teak°. Nekteri utekli na vlastni pest do 8panelska, ale trousily se povesti, 2e gpanelske drady vydaly kaadeho Cecohslovaka, ktereho chytly, primo do rukou Winch. Jednoho dne si has dal kapitan Prodom nastoupit a gtyal opet na Ceske dustojniky, ktere obvitioval, ae spalili v gechny do-. kurnenty a tim znemoanili na gi demobilisaci. A potom prigly veci, o nicha nelze dosud podrobne hoyorit."

8. srpna byli demobilisovani a dostali se do Marseille, kde ua byla italsko-nemecka odzbrojovaci komise. Presto se jim podarilo dostat se lodi do Casablancy. Tam se jich se glo asi 50 a vgichni men stejnY cil — dostat se sthj co stuj do nektere britske kolonie a odtud do deskoslovenske armady v Anglii. Natal utekli do Tangieru a odtud se pustili pies Saharu do Egypta.

Martinique.

V Casablance marne Cekali na odjezd naterYch lodi, ktere ji2 mely dam° odejet, ale stale jegte nevypluly z pristavu. Po dakarskem tragicketn incidentu vladla v gude nervosita. Ale jednoho dne, po prihodach, o nicha se musi opet mleet, ocitli se na lodi. Byli tam s nimi take Rakugane a Polaci. 6echoslovalti bylo 38. Lod' mela jeti do Antil, ale na mori nahle namirila na Dakar. Kdya byla anglickou lodi zastavena a donucena k navratu do Casablancy, ukazalo se, 'ae vezla tajnY naklad inunice. V Casablance byla lod' rychle premenena na dopi'avu Vojska a v nekolika dnech vyplula ()pet na Aire more.

Po 21 denni playbe pristali na ()strove Martinique. Bylo to 24. rijna. Tam bylo krasne. Tropicket kVetena, vkide palmy, pino pomeraneft, bananit a ananash. Francouzi dopravili nage yojaky z Fort de France na druhou stranu ostrova, do lazaretu, kde byl za svetove valky zajateckY tabor pro nemecke namorniky. Bylo to idealni misto u more, kde na gli eeskosloyengti vojaci po ygech tech Utrapach a du gevnich i telesnYch vysilenich oddech a osveaeni. Frantouzove se k nim chovali velmi hezky. Davali jim gold jako francouzskYm vojaktm a zachazeli s nimi velmi pratelsky.

Oslava 28. rijna.

30 nagich chlapch — tolik jich zbylo po nove tredni Cistce na Martinique, usporadalo na teto — ne dosti jiste pude jednu z nejhezdich oslav 28. rijna, jako kdy byla poradana yojaky.

Na prteelni stenu mistnosti povesili obraz T. G. Masaryka a nad nim upevnili vlajku 6. roty 1. pluku, kterou jeden PodkarpatskY Rus, deleslouaici detar, na fronte zachranil a dovezl as sem. Pod tim byla silhueta oeskoslovenske republiky, obrazky deskYch a slo yenskYch mast, fotografie narodnich krojil, obrazky ze aivota nagi armady ve Francii, s deskYm a francouzskYm textem. Nakonec bylo heslo: "Pravda vitezi!" U vlajky stab. Cestnou stra y s pugkami dva es. vojaci ye francouzskYch uniformach, ktere si k teto prileaitosti vypitjcili. Mistnost byla vyzdobena tropickou kvetenou a still byl obsypan jianim ovocem. Ceskoslo yenskY poruCik K. z jianich Cech promluvil o yYznamu tohoto eeskoslovenskeho narodniho svatku. Po nem se ujal slova francouzskY porudik. fiekl kratce, ale uptimne, 'ae veri ve viterst yi nagi yeci, k Nemecko bude pora geno a Oechoslovaci se opet vrati do sve svobodne vlasti. Take major polske armady, kterY se sheastnil slavnosti pozdravil deskoslovenske vojaky. flak v doinorotVeh barkich.

Po 5 tYcinech aivota na Martinique se vojaci ua tak dalece zotavili, k mohli pomfglet na to, jak se dostat na sousedni aglicke ostrovy. VWfrancouzske firady jim po yoleni nedaji a proto se obratili na mistni podloudniky, kteri byli ochotni za poradnou odmenu pre yezt je pies more, ktere je v techto mistech velmi bourlive. Jako "predvoj" odejeli touto cestou, na malYch barkach domorodch, yydlabanYch z kmenti velkYch stromil dva vojaci, kteri urneli anglicky. Met jet na ostrov Dominik a tam

Ve stredu, dne 14. kvetna 1941. pozornit anglicke trady na ostatni yojaky, a poslat zpravu na Martinique. Chlapci se vydali na more, ale 25.dna zprava u2 od nich nedogla.

Proto ostatni usmlouvali s podloudniky nov'g podnik. Jednoto dne vypluli v malgch plachetnich lodicich na more a po 10 hodinove jizde rozbourenYm motem, urazili drahou 40 km a dojeli as k ostrovu Santa Lucia. Byli promodeni na kuai, nebot' celou cestu vzdouvajici se %Tiny zaplavovaly lod'ky a vojaci museli vodti vYlevat primitivnimi naberaekami ze skorapek kokosovYch orecht, a byli fysicky zcela yyderpani. Ale vg echny irtrapy cesty byly zapomenuty pod dojmem radostneho vedomi, ae jsou konedne zachraneni, na anglicke pude. Britske h.rady je skvele prijaly a ihned se o ne postaraly.

Ubytovaly je v hotelu a davali jim tYdenni kapesne 5 shilingil na cigarety. Seznam jejich jmen se yg emi Udaji byl ihned odeslan do LondYna, aby jej eeskoslovenska vlada overila. Ze Santa Lucia jia mohli na gi vojaci volne psat a proto ney azali ihned spojeni s krajanskou Amerikou, s Narodni radou v Chicagu, a zastupitelskYmi trady. Krajane odpovedeli obratem zasilkou penez a potrebnYmi drobnosti. Jeden z eastnin teto nedobrovolne dobrodruane yYpravy to zhodnotil jedinou vetou: "Ti na gi v Americe jsou skuteene jedineeni".

Na °strove Santa Lucia proaili opet po dlouhe dobe radostne pocity volnosti a bezpeei a pribliaeni se cili. Musi tam bYt jiste krasne. Jeden z nagich vojakt1 se tam zasnoubil a druhY dokonce denil, a v gichni mluvi o Santa Lucii v superlativech.

Cesta do Anglie.

Jakmile prigla zprava od eeskoslovenske v tondYne, odeslaly britske firady na ge 110jaky — bylo to 1. Imora — v konvoji 53 lodi k posledniinti cili —do Velke Britanie. Mal y zastay ka na Bermudach, kde je pfedsedkyni vdjenskeho spolku Mrs. Gilbert, ktera, se hlubok0 zapsala do srdci eeskoslovenskYch yOjakii Svdd skuteene materskou peel o ne. Pak ji2 pomerhe kratka, cesta Severnim morem do Anglie a pHstavu v Liverpoolu. Cestou je g te zahli ponorkoYY poplach, videli nadhernY boj 4 torpedoboreh s ponorkou, videli skvelou praci anglickych namornikti, jejich statednost a klidnou rozvahu, videli i nieive dilo hrozneho vYbuchu, kterY behem 5 minut potopil celou cisternovou lod' i s posadkoti, ale to jia nic neznamenalo, vadyt' jeli v bezpeenem dOproVodu britickYch bitevnich lodi ke svYm — k deskoslo yetiskYdi jednotkam ye Velke Britanii, k cili, pro kter, prOgli a projeli tenter 30,000 km cesty.

Dnes jsou jig v britskYch battle-dressech a pripravuji se na odchod na novou frontu, odkud snad cesta domt bude kratgi.

(Podle N. N., 1. P. a vlastni zpravy).

Jak se na Morava staraji o diode deti. — V minulem roce 1940 byla, stejne jako v jinYch letecb na cele Morava velka, pomocna akce pro deti socialne nejslab gich rodicu. Na Morava v zimnim obdobi 1939-40 zrizeno 1160 stravovacich stanic, v nicha bylo stravovano 76,012 deti. Stravovacich dml bylo celkem 99,000. Naklad na stravovaci akci dosa.h1 asi 3,731,000 K. Og acovaci akce poskytla teple obleeeni 63,000 deti a vyaadala si nakladu 3,652.000 K. V leto g nim roce bude Cinnost vgech spolkh, jejicha snahou je zlep g it osud chudYclx deti, je gte rozsahlejgi.

Inkasista. — Pan Stern vstoupi do obchodu zbranemi a pta se: "Co stoji tahle pistol?" — "Promifite, to neni pistol, to je revolver. Stoji tri sta korun — velmi levna cena." — "Zabalte mne ii." — "Nejake patrony si k tomu nevezmete?" — "Nesmysl, ja phjdu jenom inkasovat smenku."

Zmeny v povinne organisaci Vlhlagkou ministra obchodu se ru gi hospo, darska skupina masneho a mlekarenskeha prilmyslu loft tstrednim svazu prilmyslu. Je-. ji odbor pilsobnosti prejima skupina potravi, narskeho prtimyslu. Zru guje se take skupina vYrobkh. z drahYch kovu, drabokamh a polodrahokamh, a jell phsobnost prejima skupina priunyslu 2eleza a kovh. Konedne se ZrugUje, tea skupina film,oye vgroby.

SlavnSi den .

Bude-li katdY z Idemene, je celY narod z kvadru.

Tu tvrdost, odolnost, vznet, dave, narodu na.Semu v poslednim stoleti Sokol. Tvrdost, a silu pati, hrdinnost srdci odvahu it i mrit pro pravdu a svobodu. Sokol nesklamal a neskiame — bude drtet korouhev naS1 vzty6enou k nebestm at o chvile posledni Sokol vede i dneSni odboj, je pateti na2eho snateni, obetuje vie, pracuje na fSech stranach.

V teto kriticke chvili, kdy uddlosti se tenou kupfedu kvapem horeenYm, kdy den co den pfinaSi nedekana, prekvapeni, a kdy pohotovost lidu je nanejvY2 nutria, phpravuje Slet, kterY nejenom ma pfeddit vAechno, co pfedchazelo, nYbrt ma bYti manifestaci vAena,ba rodni. Ma dati Ainerice

cele-

Pijte

lahvic 1938

Strana 19.

VESTNIK

Ve sticedu, dne 14. kvetna 1941.

mu svetu najevo, jak pevne stoji za svobodou a pravdou. Ma tet ukazati silu mravni i telesnou, a zjevit svetu na*Se tile: spravedinost, mir, svobodu a spolupraci se svYmi sousedy, obzvlagte bratry Slovany, Polaky a Jihoslovany.

Jit dnes se jevi velikY zajem nejenom mezi Cechy a Slovaky, nYbrt i Polaky o tento vyznamnY podnik. Jest tamer jisto, ze plijede na tento Slet polskY vyslanec Ciechanowski a ze slavnY tenorista Metropolitni Opery Jan Kiepura obohati Slet syYm zpevem. I jihoslovenskY vyslanec jest aekavan, jakot ovgem nas vyslanec 6eskoslovenska pluk. Hurban. Pravdepodobne dostavi se i elen 6eskoslovenske vlady. Mimo to chystaji se jind prekvapeni, ktera, jiste pohnou srdce lidu at do zakladil. Nebylo a hned ani nebude new tak politicky vYznamneho, neco tak vzru:§ujiciho, jedineeneho jako pki2ti Slet. Budou to chvile nezapomenutelne, chvile historicke, kdy ve2kerSr nas lid, spojeny, silnY, nad genY, bude brat na temto vSenarodnim svatku vedenim na gim Sokolstvem, Aekoliv mime jests tti mesice do Sletu, jit dnes je nutno se ptipravovati. Je nutno, aby nas lid chapal velikost a dilletitost tohoto podniku ,aby pripraven byl nejenom program (ten jiste bude skvely), ale take lid. Je nutno o Sletu mluvit se sousedy, znamYmi 6echoslovaky, Polaky i AmerMany jakehokoliv puvodu. Je nutno kit znamost tohoto podniku slovem i pismem ,nebot' jeho dilletitost je nesmirna. Tentokrafe nesmime zaspat, tentokrate nedame si ujit letitost, tentokrate se neokrademe o radost a nadSeni, jet nam skytat bude leto2ni sokolskY Slet. Takoveto historicke chvile jsou jedine'ene a ridke a je 2testim pro nas, kdy ja tam take byl, muteme jsem tet byla pfitomna.

Pripravme se proto dakladne na odpoledne 29. eervna — odpoledne slavy, krasy, pozfitku nej ytenejgich. SLETU ZDAR! Jar. J. Zmrhal.

Praiaei na venkove.

"Tady se podivej, Pepieku, toI hie zvitatko je prase," vysvetloval tatinek synkovi pfirodopis.

"A prof, tatinku?" divilo se Prazatko. "Co to zvii'atko vyvedlo?"

VZPONliNKA.

1941

xr S nehynouei laskort vzpominame v dneini den nisi drape, milovane manielky, matiely, sestry a bahielty,

Anna Dana, nebot' jsou tone prive trf roky, co navidy piestalo tlouci jeji dobre a glechetne srdce. Tri roky jii spi svfij veiny sen v klidu hibitova, ale rana jejim odchodem nam zasazena, dosud neni zahojena.

Kdyi jarni slunce novebo iiti neslo dar, nam smutek pfineslo, draheho iivota zmar.

Ty's odegla y neznamSr pro nas svet, nam zbyl jen ia1, vidyt' nevrati§ se zpet, Ty's odegla a dni tak bez fitechy jdou, jen vzpominky nam vraceji lasku Tvou.

OdPoeivej v pokoji. K ucteni svetle Tve pamatky venuji

A

Houston, Texas.

Ctend redakce!

Otu ye Vestniku o tech Cmelicich.

Prosim, poslygte. Mela jsem Miry zaemelikovane a nevedela jsem si rady co poeit. 6 slepic bylo nasazenYch a emenci po vejcich men uherskY Carders, to byla bidna vyhlidka na kufatka. Okolo kribu at husto jich bylo a kdy jsme s1i do kribu S'oksovat, nohy jsme si melasem mazali. A jak lehko jsem se zbavila toho "hydu". Dcerka z Houstonu psala, ie Talian, co od neho kupuji vejce, ma v kurniku i ye hnizdach kousky bananovYch Stokde kiiry sedi, dolA tez Vivazane bananove koky. Toz synek dovezl name tech bananovYch Atoka a ja je pohazela po krybe, pod kryb a za tYden k moji hrozne ra-

dosti "hydu" nebylo. Tak to pigi, abyste mili etenaki nemeli ztraty jako ja. Byla jsem s mojim starYm Frantou u jeho znamYch a ti mi poradili ty kvoeny pokropit karasinem. To jsem byla rada. Pokropila jsem i vejce a na druhY den 6 lair tvrdYch, chciplYch, karasin je zabil. Tak to zkuste se Stoky, najdete je za Storami a mate je zadarmo. A jak ja jsem byla rada, '2e "hydu" jsem se to klehko zbavila.

Tak pfeji vgem, at' to zkusi, by nemeli ztraty jako ja. Jestli maji ry blechy, posypte vSude hrubou soli a biech se tet do tYdne zbavite. Pfijdou sucha a horka a hmyz se mnoai. Odpovezte, kdo jste zkusill moji rady.

V'Secko dobre pfeje etenarilm, stara, Bro2ka.

VETLO KVETEN, 1941

Vydivino Dr. Peter Pahrney & Sons Co. v Zfijnin Dobrisho Zdravi1/4

Lidske telo jest Evoucim "me'stem" DRAVE telo jako celek jest do- nebo viak jede do feeds Cisti m'esta.l brim prikladem harmonickeho Stroj, ktery udriuje tento proud v, spoleeneho iivota osady, v nazi pohybu jest srdce a toto stile pum• viechny Cesti pracuji dohromady pro puje kaide ve dne v noel, spoldne dobro. Kaida east tele odpovidaje tak vidy na zvlzIatni po• jednu nebo vice prici k vykonavini tfeby tela jako celku. Proto jde a y e vetiine vykonane price rychleji pracujemeli my face aneb nemaji itidne zvlaitni hodnoty pro pohybujemea so rychleji, ponevadi Cast ktera je konit, ale maji cenn jiste 'Usti tela potiebuji vice vSiivy pro telo jako co. v dobe; a lek. Miziete po• tlnee pomaleji vaiovati telo za kdy spime a' obrovske mesto, tim take ziskavi ✓ nemi miliony troche odpo• bunk a sta tkaponevadi niv iiji spoldne spici telo vyia• ✓ pomerne duje pomern e mak) vfiivy. pinenem obvodu, z nichi kaidt r ere Kdyi krev pro• biha r znt mi iije svfm Castmi tele, sbiri aim iivotem a vykonfiva sv oj to a tam litky, vlastni praci. ktere jsou nil* Viechna einnost teene jinfm tkatomto meste nivim tela—jako bnnek jest viak hormony z ender crinovfch ilia a eistfedne fizena kysla z plic—a a kontrolovina v Sprivnii pracujici telo sail dobre zajmu spoleerovnel shfri zdravi neho dobra. rizne piebyteen6 Obyvatele velkeho mesta musi bfti vfrobky, Ache jest nutno se zbaviti. liven a potrava musi bfti spra y- Jednim a techto piebyteenfch vfrobneho druhu. (etas tovirny jsou jest plyn, carbon dioxide a tento piing zameltnevany pfipravou potra- j est skladan v plicich a mike pit yin, ktere jsou eiste a prospeine. va gem dfchinf. Jine vodnate rozLidske mi pouze jednu sou- pastel piebyteene latky se objevnif stfedenon dietni kuchyni, v nil po- v porn anebo v moil .a nektere z traviny jako chleb, maso a bram• nich jsouvylu6oviiny do stiev a bory jsou rozdroboviny na male sotdietuv.d vymeiovany amend eisteary, ktere mohou slouliti jako stev. vfaivna potrava pro cell telo. Tow Viechny Cinnosti stfev jsou z vete! rozdrobovani, Dili zafivini, deje se 'Usti kontrolovany nervovfm tkani• ✓ ealudku a stfevach a jest prover• yam. Nervy lze nalezti viude v tele deno spojenou einnosti ealuddnich, a viechny nervy spojeny prim° stfevnich a ilizorfch areiv za nebo nepiimo s jsou michou a touto pomoci iluee.

Nektere efisti mozku a Velke mesto musi miti skladfate, mozkem. zniiieme povaiovati za Icon. ✓ hi potrava mule bfti added- michy kteri pravidluje nena nicer odknd mule bfti dodivina trolni mistnost, einnost tile. Nesmime viak do malo•obchodi a kond ne k zikaz- viechnu nlitiim dle potieby. Lidske telo zameliovati toto antomaticke pravidma rovnea jedno itstfedni skladiite lovini s inteligenci, ponevadi ona jitra — do nehoi potravni latky Cast mozku, kterou myslime a piapfichazi ze strew prostiednictvim nujeme, ma anebo ifidnont sonstavy jaterni briny. Jitra roz- kontrolu nerd temi einnostmi tile, tfidi niiteene latky a eloai je pro ktere nas taring iivfmi a zdravfmi. budouci potfebu. Neniiteene anebo Proto elovel nemuze zmeniti tempo ekodlive litky jsou zniCeny anebo Jima bije jeho srdce, ani nemae znegkodneny anebo jsou vylneovany donutiti thyroidove :Hazy k vylueodo Eifel. Kiev, rev, opoulti jitra, vani vice hormone. pouhfm myna. nes° zisobu vyaivne potravy vhodne aim o tom. Ten, kdo pltinoval veiled iivot, Felice moudfe umistil pro vfiiva viech tkaniv tela. bfti povaiovina za kontrolu opravdn deleiitfch vfkonit Tato krev nosiee kterf prochazi do viech Usti za dosah slabl lidske tale stejne jako nikladnf auto gence.

Tvoji milujici, (c)

Josef Dana a deti a bratr Louis Pavelka.

Viechny cacti tela pracuji ,dohromadly pro spoleCne dobro

strum

20.

Pomocni akce Zen v Houston

kryvku na postel od pi. Frank Steiner z Fayetteville; soubor do kuchyn6, 2 male misky; schranka na peei y o od pi. F. Olexove st.

Po mnoha tYdnii mleeni pficha-

Pani RUZena Hanusova, 5719

zim, abych vam podala dalgi zpra- Norhill, odvedla od pi. Zapaladove

vu pomocne akce. Na ge prate s na,stavajicim bazarem pokratuje pomalu, ale zdo.rne v peed. Na ge sberatelky odvadeji sve darky, ktere jim byly Bane na bazar ye prospech teto nagi velke veci, mime nadeji, ze v g e se nam vydati jak si jeme a spech bude zdarny.

z Grange krasne uhatkovanou deku na still a behoun na buffet (soubor do jidelny); od pi. F. Olexa st., ladekovanou deku na still; pi. L. Rucka darovaia eels set sklenic na vodu; pi. Rosie Dixon 2 sametove deky.

Pani AneZka Starealova, 1107 V nagi schuzi ze dne 18. dubna Louise, odevzdala nasledujici daodevzdany byly nasledujici dary: ry: pi. W. Paul, set na loupani pepi. AneZka Svaeinova odvedla: po- kantl.; pi. E. Hillmanova, pill galonu okurek; F. & K. Food Shop, podnos na Caj; pi. E. F. Filipp $1.00; Gordon Jewelry Co. misku na cukPouiivate royi; pan Joe Janu g 5c; p. L. Hog „ krabicove zboZi v eerie $1.00; pi. R. Soukup 2 kvarty hru gek a 1 kvartu broskvi; pi. Jose Kotrla 1 misku a 1 cuktenku; pi. R. Buzek 1 ohnlvzdernou misku s pkiklopem; pi. W. Hillman 1 zasterku; pi. Joe Holub 50c; pi. Zofie BroZ z Weimar 2 haekovane leepiaky;

VY tyto 3 vyzkouiene rodinne leky?

Chvitlene mnohylni tisici uspokojenich pouiivatelk!

1. Dra. Petra HONK°

Meozi Tide nejsou skuteene nemocni, ale nejsou take opravdove zdravi. Nemaji iadne radosti z price nebo ze zabavy a jejich rodiny a piatele east° maji o ne starosti. Jste•li jednim z techto "polo. viene" zdravSich lidi, moina, Se trpite funkcionilni zicpou a ji provazejicimi piiznaky, takovy. mi jako: nervosa a boleaf h1avy, neziiivnost a zkaleny" zaludek, ztrata spinku a chuti k jidlu, zapichajici dech a potaSeny'• jazyk. Po vice nei•11 5 pokalem Dra. Petra Hoboko, pfipravo y ane z 18 rUznYch kofinkti, bylin a rostlin, osvedeilo svoji hodnotu jako ialudeeni Cinnost povzbuzujici lek vynikajici jakosti. Hoboko Ueinkuje mime a hladce a piirodou v techto etytech chileSitjich smerech: pomahi Saludeenf Cinnosti: pomahi pravidlovati einnost stfev • zvySuje vyme g ovinf prostiednictvim ledvin; napomahi a urych. luje. traveni. Nebud'te odstra geni, kdyi jine Wive prostfedky vim neposkytli ulevu ve vasich chorobich zavinenych chybrilm trAvenim a vymegovinfm.

Hoboko mule vim pomoci — opatfte si dnes lihev.

Pi. Emilie Kalousek, 5421 Long Street, odevzdala: pi. F. Voltrova, 1 haekovanou deeku; pi. Marie Kahanek z Fort Worth $1.00; pi. F. Olexova st. 3 haekovane deeky; pi.

Anna Kilnarova 1 set vy givani na Zidle; pi. E. Volkova, 2 zasterky a 1 bonnet; Si. K. Faiglova 2 rueniky, 2 ruene malo 7,7ane misky; pi. F. KUmove, 1 hedvabnou bilou spodnieku, ozdobenou jemnYmi haekovanymi krajkami.

pozvani od verne narodni pracovnice pani AneZky Zazvorkove z Ennis, na hostinu, kterou potada v dallaske Sokolo yne na oslavu jejiho 30. vYrodi ptijezdu do Ameriky. A pei to ptilelitosti samo sebou, ona 112 zase myslela na ty na ge ubolaky tam za motern, Ze by se dalo nem v ten prospech udelati a tu ptigla na myglenku, aby kaZtlY krouZek 'Zen nee° udelal, bud'to vygil nebo u gii aneb uhaekoval a pak ye prospech to nagi pomocne akce prodal. Pomocna akce Zen zde v Houstonu jiz v ten prospech progily pokrYyku na postel. Na ge ieny jsou ochotny vady udelat vge to nejuZiteenej gi a tu ihned pti to ptilelitosti si vzpomely take na nag tad, Ze nas je tolik, a Ze moZno progit najednou the pokrY yky, jednu na pomocnou akci a druhou ye prospech ta,du. Netrvalo to jenom par vtetin a meli jsrne dost penez na zakoupeni materialu na °be pokrYyky, na ktere ptispely nasledujici: pi. Vlasta Chernoska, pi. Frantigka BilY, pi. RaZena Hanusova, pi. Emilie uldova, pi. F. Zimmermanova. pi. Frank Hankova a 0lexova ml. Jegte mnoho jinYch chtelo ptisp6ti, ale slibily jsme jim, ze po druhe mohou zase ony sloZiti se na jistou vac, a spokojenost

Pani. Aneg ka Starealo ya, odvedla ve schilzi dne 9. kvetna nasledujici clarky: p. F. GernY $1.00; pi. J. Maragkova vygiy anou deeku na still a Is tom 4 obrousky; pi. Maliriakova.

1 damske gaty, 1 misku na maekani citron ii; pi. Joe Koval; 1 plachtu a 2 polgtate.

Vg em darctim dekujerne a te gime se, ze ostatni na gi ptiznivci je budou nasledovati, abychom mohli odevzdati co nejvet gi obnos z tohoto bazaru. Potadati se bude az v itnu, ale jak se filth, easu nikdy nezbyv<:; na takovy podnik .se mu2. Dra. Petra Lleivf Olej si pl7ipravit, to nejde jenom sehnaProtihnilobnt ulevovatel bolesti v po• ti za par tYdnil a tu. se nam tedy utivani po vice 50 let. Rychli od revmatickfth a neuralgickych bolesti, nedivte, kdyi nekolik mesicil pied evalovtch bolesti zed, ztuhl3ich nebo bolavych svala, namoienin, odfenin neb potadanim. jiz vas Zadame o ptiyymknutin,svedfcich neb nohou. spey ky. Vita, sami, ze co date, jde Uti g uuci. Zahfivajici. usporny. na dobrY U.Cel a rn.usime hleclet, a3. Dra. Petra Magolo bychom porazili toho netvora, kteV5, teang' alkalickji lecivy prostfedek pauSivany po celY* rok fro .jiste prudke ry nam piirravuje takove hrozne poruchy Ealu dku jako Wen: iehy . a kychile a mygle,nky. Jest to jen taealf ialudek. Neutralisuje draiclive kyseliny. Je cenn3', v pfipadech prejmu, kovY tisici dil co my podnikame, kfeef a zvraceni, zavinenych letnimi obtfiemi. Rychle Ileinkujici a prijemne ale kdy2 ntjdeme pomalu v pied a chutnajicf. ani jedon krok do zadu, tak jedNenulEete-li obdrieti Fahrneyovy leave ncu piece zvitezime. Ze vam podam prost • edky ve evem sousedstvi, poidijte tohoto kuponu. nagich sberatelek a tu dou_, hi se vam nektere to jmeno Zvleitni Nabidka — Objednejte Dnes! zalibi a sv7:i; dezek ji poglete: I Jako zyli g tni "seznamovaci" na.

II bidku — poileme vim ZDARMA Paul Rtitena Hanusova, 5719 Nor2 uncov-,', vforek Dra. Petra Leeiveho hill, Houston, Texas.

7 Oleje Linimentu a ZDARMA 2 •uncovy.• vzorek Magolo s objednavkou Pani Emilie Kalousek, 5421 Long Hoboko: Street, Houston, Texas. ❑ 11 uncovA Utle y Dra. Petra Hoboko — $1.00 poitou vyPani Lneika S yaeinova, 5625 Darplacene (2 uncove vzorky zdarma). ling, Houston, Texas. ❑ 2 pravidelne 600 lahve Dra. Pani .ArieZka, Stareala, 1107 Louise, Petra Lieiveho Oleje Linimentu — $1.00 poStou yypla.

Hou„s ton, Texas. eerie.

Pani Frances Tesat, 5906 N. Main, 2 pravidelne 600 lahve Dra,. ❑ Petra Magolo za $1.00 poAtou Houston, Texas. vyp acene. ❑ 11 unc. Dra. Petra Hoboko a 2 Pani Frank Hanka, 1208 Edwards, pravidelne 600 velikosti lihve Dra. Petra LeCiveho Oleje LiHouston, Texas. nimentu za $2.00 poitou vyPani 7.71 p.ste. Chernosky, 2502 Ca- ), placene.

0 C. O. D. (poplatek piipoeten). lumet, Houston, Texas.

DR. PETER FAHRNEY Si SONS CO. Panl Chudej, 7303 Loredo, i 2501 Washington Blvd. ?alai FransZimmerman, Rt. 2, I Chicago, M. Dept. Dg11-38m, , Pox 114.3, l',-3:ouston, Texas.

Ve schUzi 18. dubna obdrteli jsme .1111111110

■■■• ■

Ve stredu, dne 14. kvetna 1941.

VESTNIK

0111=11 41111■10* OPOWN =NNW

I

bude vgestranna. Doufame, ze vyziskame peknou eastku na to nagi pokrYvce ve prospech pomocne akce. DOufame take, Ze se jich hodne sjede na tuto oslavu pi. Zazvorkoye; vim, Ze od nas se jich nekolik chyste, najisto.

V patek veder dne 16. kvetna je ujednano zabaliti zase do beden obnogene gatstvo, ktereho zase je 'asi do dvou beden. Zadame vas pakli mate doma nem co sami nemilZet upottebiti a jest to teple a zachovale, tedy to laskave doneste neb po glete do nagi budovy tadu Pokrok Houston Cis. 88, za glete na adresu: Women's Relief Comm., 1140 Robbie, Houston, Texas. Jmena darca budou zase kvitovaria a2 po zabaleni beden. Piedem vam vtem srdeene dekujeme vge co uainite k uleheeni to hrozne bidy a Zalu vg'ech tech ubotakil.

Pro dnegek kondim nagi zpravu, za pomocnou akci Zen SAT. v Houston, Texas.

AneZka Svaeinova, pokladnice, 5625 Darling, F. J. Olexova, taj., 6402 Taggart.

Pozn. red. — Prosime laskave dopisovatele, by se zdrZeli zminky o losovacich listkach, neb se to ptidi zakonu a nemilteme to uvetejnit).

w=

Jednota S.P.J.S.T. ma dostatek pen& na pujeky na majetky Pujcky

jsou povolovany na pozemky a mestskk majetek.

OROK POeiTA.N JEST

procentni sleva, kdyi jsou splatky a urok spravne odvadeny, tedy urok 2

obniii pouze

MALI' POPLATEK JEST POtiTAN ZA PROHLIDKU A ODHAD MAJETKU.

ZAJIMATE-LI SE ODRATTE SE NA HLAVNI itAD

Supreme Lodge SPJST. FAYETTEVILE, -::-

TEXAS

Ve sttedu, dne 14. kvetna 1941.

rovej gi a nejsilnej gi gelmou.

Vgichni amerieti Oechoslovaci po celSrch SpojenSr. ch Statech povstali a Kraj ane ! organisovali se pod esl. Narodni RaBylo nam vraceno ji g 17 listin sbe- dou v Americe, ktera ptevzala vederacich na ambulanci pro eeskoslo- ni eeskoslovenske Ameriky v tomto venskou armadu v Anglii a nrateme historickem boji. I my v Texasu utici, ze nektere odbooky na tyto li- poslechli jsme hlasu sveho svedomi stiny vybraly ag ptes $100. Z mno- a jako slogka csi. Narodni Rady Po h3ich jest ztejmo, ge americke ob- tit leta jig pracovali jsme neimavne chodni domy, banky atd. ptispely na dle na geho programu a pomahali jak flak ambulaneni akci dosti velkSimi na poli politickem, organisaenim tak obnosy od $5 at do $25. Jak jsme i na poli rnilosrdenstvi. Tisice uprchdtive hlasili, americka vetejnost jest naglo pomoc od americkSrch ochotna ptispeti na tak humanni krajanti, tisice tvaki nebohS7ch a eel vtdy a proto jest na vas, abyste prondsledovanSTch vykklo svSirrti rty navkivili yak americke ptatele a diky obetavSrm krajantun za motem, ptedlotili jim tyto listiny a jsme ji- tisice vojakil teskoslovenske armasti, ge nebudete odmitnuti tak jako dy tkesouci rukou pkijalo dary Amenebyli odmitnuti krajane v tech mi- riky pozdrav to bratrsk y krve, tisice stech, kde jig sblrky byly dokoneeny. esl. matek dekovalo v modlitbach aJmeno 6echoslovak test se velke ob- merickSrm krajankam za to, ge darUbe mezi Amerieany jinonarodovci ker zptij emnily givot jejich synilm a proto jdete, vysvetlete jim Teel a slougicim v csl, vojsku v cizine, kdy uvidite, ge nebudete odmitnuti, na- ony nemohly ani dopisem, ani daropak Amerika ma fictu k tem, kteti kem pozdraviti sve hochy o vanoesvSrm brattim v dnekiich hroznSTch nich svatcich, tisice ranenSich dekochvilich snati se pomoci. Amerika valo v mykenkach neznamS7m amecti vSechny obeany, ale v prve tade rickS7m krajanfun za lekatskou poty, kteti nezapominaji na svilj moc, za ambulance, za knihy, cigarevod a davaji svilj eas a pracuji ve ty, dopisy a jine projevy bratrsk y a prospech svSrch starch zemi, ktere lidske lasky k byly nazisty barbarskS7m zpasobem Ano ptatele, my jsme vykonali kus zabrany a zotrokny. Proto jdete jeke dnes a seznamte nak , americke prate, ale dnes na nas 'deka jeke spoluobeany se situaci a pouete je, daleko vetgl prate a to pod vlivem ge ani my amerieti Oechoslovaci ne- tetkSich uddlosti a smutnSfch zpray. zapominame sve stare vlasti a ge i Ale my nesmime klesati na mysli, my jako itekove, Polaci, Norvetane, my musime zdvojnasobiti nak asili Belgieane atd. pomahame tern, kteti a nasi van zviteziti. 6im zpravy jsou davaji v sazku i tivot za svobodu smutnelk, tim usili nak musi bfrti sveho lidu. Seznamte je jak my citi- vetk, tak jako jest usill nak nove me, teknete jim, te my amerieti oe- americke vlasti. Nak vlada vyvichoslovaci jsme si pine vedomi vat- nuje cim dale vet§i silu, zdvojnasonosti doby a ge stojime za na§i via- buje usili pomoci An gill, nebot' dnes dou, ge i my smfkime tak jako vet- jit katdS7 proziravST &ova vidi zcekna Ameriky, ge i my jsme ochotni la ztetelne, te pad Anglie znamenal pkilogiti ruku k dilu a stati s nak no- by naproste osamoceni Ameriky javou vlasti za tim o dem rozhodla ko jedine demokracie v molt neptavetkna lidu americkeho v senatu a tel, ze bychom byli obklieeni jak na kongresu, to i my uzname nutnost Atlantiku tak na Pacifiku. Obraz to podpotiti Anglii v boji proti nazis- neni prave ptijemiV, ale musime se mu, abychom tak zachranili pro divati skuteenosti do tvate a tim vibllzkou i vzdalenou budoucnost de- ce napnouti nak sily a podpotiti dictvi nakch (Act — svobodu Clove- sill nagi americke vlady, ktera ka- — tak jak nam ji zarueuje naAe davno videla tyto veci, ale ktere spousta isolaehika kratkozrakch hademokraticka, irstava Spoj. zela klacky pod nohy, tak jako isoAno, my amerieti Cechoslovaci ladnici zabranili pres. W. Wilsonovi, jsme hrdi na to, ze jsme snad byli aby provedl svtij plan spoluprice mezi prvnimi, ktell pochopili tuto vkch narodu sveta po svetove mihistorickou chvili a ge jsme snad nute valce. Ano, isolaoni politika iibyli prvni, ktell povstali jako jeden ste skupiny zavinila dnekii situaci mug , aby jsme pomohli i temi malSr a dovolime-li tomu, tito isolodnici -midaryptsevk omthis- zavini, aby Amerika ocitla se skurickem zapasu dvou ideologii — na- teene isolovanou a naprosto osamo7 zismu zotrodujicim telo i ducha pro- cenou stojici sama proti nemeckemu ti demokratickemu nazirani na a japonskemu vojenskemu kolosu, vot, davajici eloveku svobodu nabo- kter3'7 by sevfel sve drapy kolem natenskou, politickou a svobodu pod- geho krku, aby posledni plamen lidnikani die jeho nejlepkch schopno- skSrch svobod v nas ugkrtil. stI. Ano, my jsme hrdi na to, te my jsme jig od pooatku stall za na§emi Amerika stoji dnes pled velkSimi statniky ye Washingtonu, kteti do- otazkami a pfed historickSrm rozbf'e videli a soudlli prozirave, te to hodnutim. K temto konciim nas neneni jen lokalni evropska, valka, ale dovedl gadnSr jedinec, gadnST presi•te jest to svetov3i zapas daleko veal- dent, gadna politika, k tomu jsme ho rozsahu ne gli valka posledni, kde dospeli zasluhou Hitlera, kteremu se se nejedna jen o hranice nekiereho podafilo podmaniti Evropu, kde take naroda, ale kde se jedna, o nejvygM jeden narod ptihli gel za druhSrm jak statky ktest'anske civilisace a vk to tento neaprosnST barbar rdousil jedza co elovek behem poslednich dvou noho po druhem. Jest na nas, abytisic rokt bojoval a krvacel, te se chom se poudili z tohoto hrozneho jedna o boj, kter3"7 rozhodne uspota- divadla a nenechali Hitlera urdoudani sveta na dlouhou dobu. My siti posledni na gi pfatelskou demojsme byli mezi prvnimi, kteti dobte kratickou zemi — Anglii. Jest na vedeli, *te i na§e Amerika jest ohro- nas, abychom uposlechli hlasu nagi tena touto nazistickou naukou bar- vlady, ktera ma, daleko vet gi rozbarskeho nasili a ueenim, ge elovek hied neg kterSrkoliv z nas jedinct a jest 'Aelma, zvite tijici v jakesi dtun- ktera dobke vi od se jedna. Tato viagli a ge proto nazisticke Nemecko da nas dnes vola do prate k obrane musi zviteziti, ponevadt Nemci die nagi Ameriky a tato vlada se vgemi Hitlera jsou nejdokonalej gi, nejsu- znalci nam pravi, ze Anglie a jeji 0-

Nesr-tiiine kle. ati!

Strana IL

VESTNIK sud jest te g osudem na gim. Nage vlada k nam vola, abychom vypjali vgechny nag e sily v tovarnach, na farmach, v kancelatich, kagdy dle sveho povolani, a my jsme jisti, amerieti Oechoslovaci nezklamou.

Nag e vlada k nam vola, abychom upisovali defense bonds a tu jsme zase jisti, ge krajane nezklamou. Nage vlada void po jednotnosti a tu jsme jisti, ge krajane nebudou dnes gtvati jeden proti druhemu, ale ge dle nejlepgich mognosti zapomenou na rozdily pfesvedeeni a rozdily stavovske a ge budou pokraeovati svorne a bratrsky v praci, kterou jsme pied tiemi lety zaeli pro obranu demokracie zde i ye stare vlasti nagich ptedkii. Ano, program esl. Narodni T idy a tudig program na geho S.A. O.T. byl a jest ye smyslu provolani nak americke vlady a tudit krajane pies pfeka gky vpked.

Vagina nas jest rodu z Moravy, potomci tech Moravanu, kteii do posledniho mug e stall u letohradku Hvezdy na Bile Hoke a bojovali do posledniho muge a netazali se, ale vain, ge jejich vec jest svata a ad boj sraj tehdy vojensky prohrali, duch jejich byl posilou po staletl nagemu narodu, a g koneene i oni v ptigtich generacich zviteziti a tak jejich boj a obeti nebyly nadarmo.

Postavme se znovu tak jako oni, vame ye spravedlivost nageho boje a kdyby pittomnost byla smutna, a zalo se nam, ge slunce nikdy nezasviti — tak jako oni — i my vytrvejme a jiste zvitezime, nebot' nage vec jest spravedliva a svata.

Dedictvl toto dejme do slu geb nasi nove americke vlasti, ktere jsme dnes tolik vdedni za mnoho materielniho dobra, ale i za du gevni vedeni vgech lidi a narodil, kteti gizni po svobode a pravde tak jak my ji zna,me ye SpojenSrch Statech Ameriky.

Ano, Amerika promluvila a prostkednictvim sv3ich pkedstavitela americkSr lid znovu dava i kdy g to boll, a tak i my amerial Cechoslo\Tad., \Tani sve tradici nasledujme ptikladu nagich spoluobearna a nagi nove americke vlasti — pomogme obranctn lidskS7ch svobod, stfijme jako jeden mug za nagi vladou a rozhodnutim vaginy americkeho du.

Slibme si, 'g e osobni malichernosti nebudou miti mezi nami mista, bud'me povzneseni nad pomluvy a klepy, nedejme dopustiti, aby nage kady byly rozleptany jedem nenavisti, pochybnosti a poragenectvim.

Stujme jako balvan tak jako jsme to vydrgeli tki leta a pracujme jako jeden mug i kdyg jsme rozlienS7ch nazoril. Sve diference v nazirani ke gme bratrsky a demokraticky diskusi, nikoliv pranim se mezi sebou. Nedovolme nikomu nasal nesvar mezi nas.

Prosime vgechny, kteii mail jegte sberaci listiny ambulaneni, aby nam je co nejdfive vratili at' ji g vypinene ei nevypinene, abychom vedeli jak dalece akce pokrodila. Pfieirite se ye svem okoli die vgech svS7ch mognosti, aby tato akce tak humanni potkala se skutedne s velkSrm irspechem.

Ambulance, kterou jsme darovali vojsku byla vystavena ye Washingtonu, die zprav eeskoslovenske tiskove kancelate, pied budovou skoslovenskeho vyslanectvi a byla prohlednuta tisici zajemcii. Takteg byla nage ambulance vystavena pied' budovou Washington Post, kde prohledli si ji teg Mr. Bonce, zastupce Americkeho derveneho kkize a velmi

pochvalne se o ambulancich vyslovil. Americke easopisy ye Washingtonu pilnesly velmi krasne obrazky ambulance a pochvalne elanky o 0betavosti americkS7ch eechoslovakii.

Sdrugeni AmerickS7ch Cechoslovakti v Texasu.

AMERIKOU JDE CHVALA 0 SEVEROVE ESKO. Zdarma vzorek vkm etenaiiim tohoto easopisu.

Veru, te jest jen Indio ptipravek na trhu, jet se mohou pochlubiti takovSrm rekordem jako Severova mast ESKO, doporueovand a ocenena tisici pit svedeni Vale a drobnS7ch kotnich vyratkach. Nyni na jate vyra gky se mno2i a sta lidi trpi nesnesitehVm svedenim tela, jet nuti k nebezpeenemu kuabani, nehlede na to, te zvlake na oblioeji a rukou takova, vyratka nedodava krasy a eisteho vzhledu pieti.

Mnozi utratili hodne penez za rozmanite maste a ptipravky a bez vS7sleku. Hlavne temto — zklaman3im — chce Severova firma ze Cedar Rapids, Iowa prokazati dobrou, ptatelskou slutbu prosttednictvim tohoto easopisu. Kdyt napill listek aneb dopis na adresu W. F. Severa Co., Cedar Rapids, Iowa — obdrti obratern poky a ZDARMA, liberalni vzorek maste ESKO a sami se ptesvedei jak rychle tato ptipravka, vyrabena, po ledesat let ptisobi. Potom bude na nick, aby si koupili za 50 centti pravidelnou tubu Esko u sveho lekarnika aneb poslali objednavku ptIma. Co pig o Severove Esko ti, kdoi jej zkusili!

Musim vam napsati, ie hned po prvnim natieni vyraikou rozcitlivenjrch mist SeverovS7m Esko jsem dokl alevy. Pak jsem kaideho dne p o u z i 1 vakho koinibo mkdla a Eska a v nekolika dnech vge zmizelo. Vag' F. S. Pekin, Ill".

Ptitel F. S. z Pekin, Ill. postal tyto kadky sam — bez tadani. Jest to dokladem jeho piljemneho ptekvapeni se SeverovSln Esko. Tieinte pcdobne. Neodkladejte protote nabidka o bezplatnena vzorku bu&, brzy odvolana. NapiSie, listek anebo dopis na vS7 ge uvedenou adresu hned ted' — byste zitra nezapomeli. )0 t CO NONAT VYLEtILA. Nemohu v.k vypisovat, ale aspoil toto: Jalovice me trkla rohem do stehna, ge hned krev tekla. Jindy jsem se udeitla do nartu, te velice otekl. Asi 3 tidny zpet jsem si obrazila prst na noze. Jednou me spadla pila na palec, kterST velmi zranila; to vte Nonat vyleeila. Nehet me zarastal do masa, i tu Nonat pomohla. Zadtela jsem si tHsku, kterou jsem nemohla dostati ven. Dala jsem 2-krat Nonat a ttiska po sejmuti naplaste letela venku. Jest to podivuhodna mast'.

M. L. Zicha, Taylor, Texas.

_Os► a. 4. trc"..0.er—,

Cena Nonat je po gtou 55c a $1.05.

Ptejte se va geho lekarnika neb jednatele, ale ni jineho neberte, radeji pigte pkimo na nagi adresu: MARIE LEIBLINGER & CO., ALTADENA, CALIFORNIA.

Strana 2.

vEsTNIK

RED FRONT Cesita Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kokit, majitel.

Te/efon: Beacon 31734.

Pravidelna, jidla a lunge„ ifejlepAi soudkove a lahvove pivo, ruzne druhy vina a doutniky.

Mluvime iesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlattni stoly pro rodiny.

0

Ve stfedu, dne 14. kver tna 1941.

•he

Ma se Sdruzeni Americo Ceclios1ovakti

snad rozdelit v

liana

sloiky?

eta neI kdya. byli ru§ti bol§evici???

Nehraje v tom _tragickou roll opet nesmititelna nenavist Irearra proti Anglii??? Zamyslete se hlavne vy deskoslovenSti katolici.

Bez sebechvaly, se vAi skromnosti tvrdim o sob& ze jsem z nejpilnejSich pracovnin v Narodnim Svazu Oesk3ich Katolikt a piece se necitim s nagi revolueni praci a v nynejAim sloleni odboje opine spokojen. Kdo poctive uvazil, Ze lidstvo vsadilo v sazku v nynejSim boji vgechno, co aivot eini dustojnym aivotem, Ze pohroma znamena ztratu vAi a jakekoliv svobody, ten nemtilae bYti spokojen s nynejSim stavem a pomery v naSich sloakach a zvla,Ste ne v nagi katolicke sloace. Nea takovY odboj, na kterY naSi vadci a zamoani lide misto desitek, padesatek a tisicovek davaji s teace zakryvanou nechuti par drobnYch minci, pak lepe by bylo spakovati stany a odtezati firmu se zyuenYmi nazvy a radeji mleet.

Jednim z htichti proti Duchu Svatemu jest odpirati poznane ktest'anske pravde. Hitlerismus, zdegenerovane nemectvi, jsou nejhorSimi neptateli Boha. 0 tom se mule kaadY lehce ptesvedeiti. A kdo dosud tupe hledi v tval teto poznane pravde,, hieSi neodpustitelne.

Vain, drazi pi•atele v Texasu radim, aby jste setrvali pevne na svem Sdruaeni. — aby jste se nedali zlakati 12emi a polopravdami, s nimil operuji proti va gemu Sdruaeni lide, kteti nedomysleli kam tento gigantickY zapas speje.

Dnes kaadY elovek, stojici proti Hitlerovi, at' jia z diurodu politickych, hospodatskYch neb naboaenskYch jest naSim spojencem a chceli ne bne, zaroven obrancem Krista a jeho cirkve.

Bratti a sestry v texaskem vaSem S.A.C.T., setrvejte na svem miste.

VaAe organisace lope vyhovuje dnanim pomerum flea' teakopadne spojeni Oecht, Slovaku, svobodomyslnYch a katolickYch v esl. Narodni Rade. Vy jste nam vSem v cele Americe ukazali cestu. Nedejte se s svesti.

Monsignor Oldfich Zlamar.

Drazi pratele!

11 dnes trhati na razne tabory yetiNa poeatku druheho osvobozova- cich, mene vericich, svobodomyslciho hnuti deskoslovenske Ameriky, nYch atd. atd. Ze zku genosti vim, 2e vytvorili jste u Vas v Texasu nee°, mezi svobodomyslnYmi krajany nanab" velka vase va gina byla pravem jdou se velmi zridka cynieti neptahrda a o co se premnozi lide dobre tele Krista a jeho ueeni. Jest pravvole skoro "dude jinde marne po- dou, 2e byli i u nas do nedavna lide, koug eli. Vytvorili jste neutralni v ge- kteri se dali oslniti nemeekou filosonarodni statni organisaci nesouci fii, poeinaje skeptikem Kantem, mlzvuene, trochu v gak te2kopadne havYmi Hegly, Fichtem, pessimistou jmeno, ale yam vgem dobre zname Schoppenhauerem, silackymi vYkriv be2ne zkratce S.A.O.T. Va ge snaha ky Nitscheho atd., ale tato situace bYti prisne neutralni jest ji g patrna se silne zmenila. Kdyl Nemecko z toho, 2e aekoliv nemate u vas sko- strhlo se sebe rizu ueenct-filosofil task*. Utak a Operater ro 2adnych bratti Slovak-a, piece a vzalo na sebe pravou podobu zvrh711 Medical Arts Building jste volili nazev "Oechosloyaktr. lYch pohanti, divokYch Germant, HOUSTON, TEXAS Vgeobecne jest znamo, 2e jste byli vran a sprostYch zloCincti, kdy2 zaTelefon roqidetIce! Lehigh 9745 vkly nedirtklivi na vgechny pokusy Telefon fifadovny : Preston 2553 s kterekoliv strany vas rozdvojiti a Cabo mluviti reel Ludendorfil, Hesst, Gobbelsa a Goringu, kdy2 se nemeudr2eli jste si po dlouhou dobu kras- ckY "biah" vtelil v Adolfu Hitlerovi, SPRAVNE VYKONANA nou jednotu. Priainou tohoto ne- to nastal po celem svete — a zvlagte SLUZBA. smlouvaveho postoje bylo, 2e kraja- u nas v Oechach — rychlY Utek ode ✓ hodine 2alu zarmouceni nalez- ne v Texasu nepreji si stranickych vgi nemecke vedy a filosofie. Toto nou Edward Pace pohtebni ustav bojti, z nich2 krome gtvied ma virlY stanovisko velmi precisne vyslovil v pohotovy k sympatickemu vytizenarod jen Skodu. Vagi predaci jsou Clevelandu president Dr. E. Bene g v ▪ nezbytnYch jednotlivosti a k lide, pametlivi si sve velike zodpo- rozmluve s arcibuskupem Sehrembvypraveni dojemneho pohtbu. vednosti a proto v2dy a dude mlu- sem . . . kdy2 hovotili o Mnichove v Levne ceny jsou na gi zasadou. vili a jednali opatrne a moudre. jedne odpovedi pravil . . . "my jsme Mam-li tudi2 dnes odpovedeti na o- nechteli ztratiti krest'anskou civilitazku, zdali se ma vase jednotne saci." .. .

Pohiebni. leso SALT. rozestoupiti na d ye slo2Dnes nastava po celem svete vYClen S.P.J.S.T. — Telefon 3608. ky, odpovida,m rozhodnYm nikoliv. mena uloh. Anglie, v jejil historii TEMPLE, TEXAS. Jsem presvedeen, 2e tato valka jest zaznamenano mnoho smutnYch bude trvati hodne dlouho a proto ji2 kapitol, prejima Ulohu obrany Kriv zajmu spoleeneho cite bylo by ro- sta a jeho cirkve, kde2to naopak nazestoupeni krokem dozadu a na rody, zname svou loyalnosti k BoSkoclu viterstvi. hu, jdou dnes ye sve zaslepenosti Pomery v dne gnim boji jsou proti Anglii a jsou bud' ptimo neb PRAVNIK odliSne od pomerti v prvni svetove mnohdy nevedomky s Hitlerem. A Vyfizuje ve S . kere soudni valce. To jest patrno ze zkugenosti tak i mnozi jedinci. "Kdo neni se nabytYch za posledni d ye leta. Dnes mnou jest proti me" . . . plati s cese bojuje jinymi zbranemi, jinou lou hroznou logikou v tomto nejvaI-Jtadovna: 936 Bankers Morttaktikou a za jinYm cilem. To, co Sim svetovem zapase. gage Building, ptes ulici napied 25 lay nebylo zretelne vysloveZde zrovna bych rad rekl neco 0 proti Kress budove. no, jest dnes nad slunce jasnejgi. dusivYch pomerech v jistYch kruI dnes se je gte mluvi, 2e jest to zich americkYch katolikti. Prod se HOUSTON, TEXAS valka hospodarska, valka Nemecka sympatisovalo v gpanelske revoluci proti Anglii, 2e jest to boj Gerrnanir s intervenci proti komunistum a DR. THOMAS N. DeLANEY proti ostatnim narodfun Evropy, prof dnes nema bYti dovoleno SpoOONt LEKAft hlavne proti Slovanum, Ze jest to jenYm Statism zakroeiti proti naziBrYle spravne ptipravene. boj proti demokracii. To jest v gech- s-Lam, kteri jsou nesporne zavilejSiOas dle no pravdou. Ale pravdou jest, 2e jest a rafinovanej gimi neprateli Kriljtadovna 3248 — Res. 2687 to boj proti Bohu, proti zjevnemu 513-15 Professional Bldg. nabo2enstvi, proti Kristu a jeho cirTEMPLE. TEXAS kvi, zvlagte pak proti cirkvi katolieke. Jen dejte nazistfun prile2itost, aby dokoneili sve dilo a sva uvidi nejkrvavej g1 pronasledovani krest'aPOH1 EBN1 DOMOV ✓ hodine zarmutku najdete u ma, jea vlastne zaealo ji2 uvedenim Hitlera v nejvyggi moc v Nemecku nas nejlepSi pohtebni obsluhu a pied osmi roky, jernu2 za obet' padlo ceny levne. tisice vericich mun a Zen. Toto proBILL MAREK, reditel. nasledovani jest tajeno a skrYvano Tei prodtivame pohiebni poji.nemeckou propagandou, ale vybuchgteni od 1 mesice do 80 rokii. staii ne celou silou jakmile Anglie by paAmbulance ye dne i v noel. dla. A proto jest povinnosti ka2cleNitre uvedene orchestry brad budou tancechtivkm dl Telefon 546. ho katolika, aby stal s nami. Tento sledujiciho pots.du:— MAREK BURNS FUNERAL nazor by hlavne meli sdileti vgichni SYNCOPATORS 11. KVETNA HOME naSi verici lide. Dne gni Nemecko, HOUSTON CZECH 18. KVRTNA CAMERON, —::— TEXAS 1 na nepatrne vYjimky jest ovladano JOHN BACA 25. KVETNA 4110.s.oexadmwoason.stax,awr.orsoamsolevalm.es....o.11. 0.• ueenim zcela pohanskYm a lidmi, SYNCOPATORS kteti nenavidi satanskou za gti osob1. CERVNA niho Boha a jeho zjevena nabo2enBILL MRAZ 8. tERyNA stvi. Jak a prod se tyto veci v NemeHOUSTON CZECH 15. eERVNA eku staly, o tom by bylo nutno naA. F. CERNOSEK, itIDITEL NESVADBA 22. eERVNA psati velmi dlouhou kapitolu. Snad HARMONIZERS 29.

CERVNA nikdy to dUkladneji a poctiveji nevysvetlil nikdo nee sam nemeckY spisovatel Dr. T. W. Foerster v knize "Evropa a nernecka otazka". Kni1826 Leeland Ave., ha tato jest psana krvi vericiho 510HOUSTON, TEXAS. veka a poctiveho vlastence Nemee. f.Tpina, zasoba lekarnickeho Tyto ceny zaeinaji od 12. ledna 1941.

Ze dnegni valka jest bojem satana zboal. Jedind deska, lekarna 0 pohodli a obslonteni ct. nivitevnikd bude naleiite postarins. proti Bohu, neseetnekrate vyslovili POILADATELi. v Houstone. te2 oba pape2ove Pius XI. i Pius' Navgtivte nas.

XII. Nam krest'anum v dne gnim bePoitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 045$ ji proti hitlerismu musi bYti vitan Telefon: Beacon 32100.

Na doptani se jest — 20th and North Main.

00 0 0 0 0 0 0 0 0 0 I 0 0 0 0 0 0 0 0 00 _I 0 0111 kazdy s p ojenee. prod laychoin se Xne-

Dr, Ch as. 1 liollub

EDWARD PACE

C. H. ClIERNOM

MAREK - BURNS

Houston a okoli!!!!

Zabavy ikidu Pokrok Houston

Van Pharmacy

Vstupne pani 41c.

Tax 5c

IN

Damy 27c Tax 3c

Ve sttedu, dne 14. kvetna 1941.

DOMACI LEK TEXASK1EM RODINAM DOBRE ZNAMY! Tisice naeeho lidu po celem Texasu jest dobie obeznameno s lekem, kterk po 60 let pomaha pti lehoich daludeenich poruchach, podporuje chut' k jidlu a traveni.

JEST TO

EVER NS

KUPTE SI JEJ DNES! Lahev Severova Balzolu ye vaeem domove se stokrate vyplati.

Pro stare i mlade a zvlaete z nemoci se pozdravujici.

JOE'rE DO LEKARNY! CENA Lekarnik yam ochotne poslou21, ale neberte nic jineho!

Kde Balzol k doneni, poeleme ochotne MO.

50c a 85c

Straria 23.

VESTNIK Needville, Texas. jsem podotknul, tento tYden v 6eTajemnik nag odboaky br. Jurea choslovaku a na druhk ye Vestnioznamoval ve Vestniku minulk tk- ku, a navetiv nas, jestli Tobe bude den, ze naee odbodka bude poia- molno. dat bazar v nedeli dne 18. kvetna, Nezapomerite, pta.tele, na nedeli a ja '2",e mam dati dalei vysvetleni 18. kvetna v poetu co nejveteim se vetejnosti, by laskave nam neja- dostavit, neb se na vas budeme tekym radem Dovoluji sobe jmenem naeeho S pozdravem za odboeku Needzenskeho vkboru zadati, by sobe ville-Guy, aeny nateho okoli neobtaovaly nestark gilhavS7. jakYm darem do kuchyne a maze Benegovi poselstvi Rackiewiczoyi k to bkti: 150. 'Oral polske Ustavy.

Smalena kutata, koldee, kejky, LondYn, 5. kvetna (CTK). zavai'enina nebo oharky, a na vylektosti 150. vYroei polske ristavy z draZeni co by se tak hodilo, nechame k rozhodnuti dareffm, za 3. kvetna 1791 zaslal president Benee polskemu presidentu Rackieco2 ptedem ptijmete ride dik.

Zveme veechny naee krajany z wiczovi blahoptejnou depeei, ye celeho okoli k naveteve, neb celY ktere zdtraznil sve uspokojeni nad program, jak byl ujednan, myslime dobrkmi vksledky deskoslovenskoze uspokoji kaIdeho navetevnika. polske soueinnosti. Prohlasil ve sve Dale ji'Z nevim dnes nic, neb br. depeei toto: "Jsem skuteene et'aJurea jiZ yee vysvetlil a ja dnes ne- sten, ze yam mohu oznamiti, ze eemam naladu nee° selhat, tak u- skoslovenskY narod v me viasti sleduje s velikkm zajmem soueinnost koneim. naeich vlad jakofto ptislib lepei buJane Gajevskk, nech se videt. elovede, co potad aide? Jak pti- doucnosti. Tato soueinnost by nejedu do Rosenberg ptam se a 'tad- mela b't nikdy pterueena, protote nk o Tobe nevi. Nachystej se, prij- svoboda naeich narodri je navzademe sobe jeete sttelit. Panedku, jem zavisla na svobode katcleho z ja, mam jette chut' aspori dvakrat nich. Nynejel valka to stale vice. pooplatit, at' je to komu chce, to: tvrzuje. Ceehoslovaci maji jedine Bohmische Hund. pkani, a to, aby naee soueinnost Tak lidieky drazi, navetivte nas pokraoovala a aby byla stupriovana co nejvic, ze se dobte f)obavite, to v nag' svobodne zemi a ve svobodbud'te ujieteni. nem Polsku."

Z Galvestonu az k nam by mohli ptijet na elunech, vody dost, a toNemci se usazuji v "Protektoraho krasneho blata, ale to veechno brzy se ztrati, sviti, neb zadina dnes VC. Overseas News Agency ze dne sluneeko pracovat. U nas plave 22. dubna, zabkva se stehovanim vsecko, dobytek, slepicim rostou delniku z eeskkch zemi a se Slovenplovaci blany na nohou, a ta, ktera ska, provadenkm nasilne, a kolonise za ne stydi, tak zdechne. A nam sad techto zemi Nemci. Ve zprave pref. do hauzu, ja jsem zmoknul udava, se krorn.e jineho: Nacisti zadvakrat; jednou na Guy a v noci hajili usazovani nemeckkch zemena posteli, to ma ten chudobny deed a obchodnikri v srdci eech, v \Tel Zivot, toho se chyta veechno. adoli Vltavy, ye vzdalenosti sedmTak jsem yam toho dnes na- desk aZ" devadesat mil na jih od psal, vite ja doma musim bYt cele Prahy, seluji csl. kruhy. Dtivejei nedni pekne ticho, tak to sobe vy- mecka usidlovaci politika v deskYch nahradim na papite. zemi omezovala se na pas mezi CeUvetejni toto br. redaktore, jak chy a Moravou.

itecicv bude pokraeovat v boji.

New York Times ze dne 22. dubna.

Boj 6d Termopyly ptidal novk list do slavoyence uviteho stateenYmi novovelcymi obranci tecke svobody.

I kdy na konec museli ustoupiti ptesile, zptisobili straene ztraty nacistickkm vettelcum. V osudne hodine, kdy zapacla zarnek za novYm malkm narodem, uveznenkm v nacistickem konoentradnim tabote, yydava, kral teckk provolani k narodu, v nem'Z slibuje, ze Recko bude pokraeovat v boji za test a svobodu az do konce. Tento konec bude pro britske imperium jenom za'eatkem novkch velkkeh zapasu. Pies neblahk vliv, jake vksledek v'alky na Balkane bude miti na politiku Turecka a 8panelska, tteba si uvedomit, Ze by Britove nikdy nebyli pomyslili na vytvoteni fronty czecku, kdyby nebyla Italie rozpoutala syrij ritok, kteremu se Rekove tak stateene branili. Prohrou ✓Recku neztratila Britska, rise Mdne z 2ivotnkch zakladen sve obrany. Velke namokni Thermopyly, ktere musi braniti yeekerou silou, jsou: Egypt, Suez, Gibraltar. Boj o ftecko byl jen piedehrou zapasu, kterk se bude odehravat v kolakach lidske kultury: v Udoli Nilu a ✓ ridoli Eufratu. Na bojietich prostirajicich se od Egypta at" do Iraku za stale lepeicich se podminek pii vzrristajici pomoci z Ameriky bude Britanie bojovati o klide k svemu imperiu.

0

trazova pojisl'ovna delnicka pro pro eechy vykazuje koncem unora t. r. 59.144 zapsanYch priimyslovYch a 'ZivnostenskYch podniku. Sta y hypotednich zaptjdek koncem imora je 155 miliont ,K a jinkch zaptljdek 49.9 mil. K. 0

SLUZBY BOti. Elmaton, 18. kvetna rano v 10 hod.

Danbury, 18. kvet. ve 3 hod. odpol Josef Hegar.

NOVI FILM

"Kral ace" Zajimavk desIck film ze ddvota poulidnich zpevaku a muzikantt. V hlavni Uloze, Helena Buschova, Jara Kohout, Karel Heeler a jeho 80 hudebnikt. — Ptedvadi Jos. Vaeut, zastupce Praga Film Co. GRANGER, ye otvrtek 15. kvet., o 7:30 a o 9:15 hod. veeer.

CALDWELL, v patek 16. kvetna, o '7 a o 9 hodinach veeer.

FAYETTEVILLE, v sobotu 17. kvetna o 8. hod. veeer.

CROSBY, v nedeli 18. kvetna, o 3 hod. odpol., o '7 a o 9 hod. veeer.

NEEDVILLE, v pondeli 19. kvetna, o 8. hodinach veer.

WEIMAR, v aterY 20. kvetna, o 8 hodinach veeer.

KARNES CITY, ye, stiedu 21. kvetna o 8 hodinich weer.

FLORESVILLE, ve etvrtek 22. kvetna, o 8 hodinach veeer.

LA GRANGE, POVAN TENT, v patek 23. kvetna, o 7:30 a 9:15 hodinach weer.

SMITHVILLE, y patek 23. kvetna, o 2:30 hod. odpoledne.

Jemnost, brachu, je tolika jedna z mnohych vkhod Keslerovy!

KEESLEks'

B LENDED WHISKEY .felitraw , ittmeoe • iloy.Leo

EATEST KESSLER'S PRIVATE BLEND A BLINDED WHISKEY. 75% Neutral Spirits distilled from Grain. 86 Proof.

Julius Kessler Distilling Ca., Incorporated, Baltimore, Md.; Lawrenceburg, Indiana.

VtSTNiK

Strana 24.

Podivejte k oznamovani

Maly Oznamovatel mip $50.00 mesiene pro bezdetne manikle ku prate ye velkem dome na ranci, musi miti zkuSenost prate ve meste pii vateni a obsluze stole. Otto Stehlik, Wichita Falls, Texas.

(19-c)

or, !Ilea. se starSi Z'ena na vYpo-

moo v domacnosti. Hlaste se neb piSte na "ITYpomoc", oechosloyak, West, Texas.

(19-20pd)

Pfijme se mladY inift Ceske narodnosti k praci pti klinice, k opatrovo.ni budovy a yardu. Mzda $50.00 mesiene bez stravy a bytu.

Pigte neb telefonujte na Ponton Clinic, Fort Worth, Tex. - (20-c) 10111rm Nabidnuti k sliatku. — Pt al bych si seznamit s divkou neb vdovou od 30 do 40 rokil stati. Jsem 42 let start a schopen jakekoliv prate. PiAte pod znadkou "Vdovec", % Vestnik, West, Texas. (19-20p) Hledam: Stargi aenu na v)pomoc do domacnosti a co spolednici starSi 2ene. Dobr' domov a piimetenY plat. Pi gte na: — Mrs. James Doubrava, Skidmore, Texas.

(19-20pd)

air+ TABAK na prodej dobrY 16c,

Ve stfedu, dne 14. kvetna 1941.

DO CALDWELL A OKOLI! Stara na ueeni.

Caldwell, Texas..

"Mohla byste me mit, sledno, Nasledkem deSte nebyla schrize odboeky Novy Tabor SALT. dnes rada?" odbYvana, bude odbYvana druhou "Ani nevim, zdali bych se naudila, nedeli v dervnu v Novem Mote mit zrovna vas . o 3. hodine odpoledne.

"Hned jsem si to myslel, se na Dr. MICek s jeho druZinou sehraji divadlo na Snook, dne 18. kvet- udeni jste trochu stars .. na (ptiSti nedeli) zaeatek bude v 7:30 hod. veeer. Ptatele a ptiznivci SAOT. a Dr. Mieka Cetnou navSteMNOHEM LACINEJI NEI NOVE! you a hojnou rieasti divadla doka,Poutite stavebni dtivi rtzneho 2i, 2e oceriuji a vai si jeho prate, kterou kona neziStne pro na:S lid po druhu, okna, dvete a Pile stavebni potteby ze strienYch stacelem Texasu. veb, jakoZ" i nove stavebni dtivi Pani Rosalie Vajdak mne dala a potteby pro stavby obditite u pro SAOT. $2.00.

Interstate Wrecking Co. Dekuji panim, Botene Valeikove z Dallas a pani Kamile FojtaSkove 1811 North Main st. Houston, Tex. z Rogers za ptani a laskave vzpo- 1126 Forest ave., Dallas, Texas. minky.

Platime nejvytti ceny za budovy urdene ku strteni.

S pozdravem vgem etenatilm, a poSlete to zpet v dobe JEDNOHO Jos. Wondrash.

TYDNE a pak Vam chci SKUTECNE jak dobre jsou, ja Vam ochotne zagu velke pra.videlne JEDEN DOLAROVE ky Ward's Mite and Lice Destroyer Tabletek zpateeni poStou VYPLAZdrave a vYborne, pochazejici od R. 0. P. kohoutt, 100% CENE za pout)* jeden dolar, ktere Bloodtested. Rozdelime slepieky od kohoutil dle ptani. — Velke jsou SKUTECNE ZARUCENY, "Ze rychle ZBAVI vase slepice a norky, anglicke bile leghornky, majici rekord nosnosti do 325, na ge spemlade i stare vSech CMELEK, cialita, take vaechny jine standartni, distokrevne druhy. Ceny "BLUE BUGS" a vSeho krve saji$7.00 za 100 za Leghornky. Velke druhy $7.50 za 100. ciho HMYZU neb se penize vrati.

Vystfihnete toto RYCHLE

(Take poSleme COD na po2adani).

SPECHEJTE a zaSlete tuto objed20c a 25c libra; cigaretovY 30c libra.

Dopravu vyplatim. M. Prohaska, navku obratem poUy, psanou anglicky a adresujte "the old poultryPortland, Tenn.

(19-20p) man", m Pftime se, deska, rodina, 2 neb ALLEN WATSON, (Rt. 1, Box 47) 3 deveata, 1 neb 2 mladici k praFarmingdale, South Dakota ci v restaurants, zkuS-enost neni potteba neb vas vyudime, rodiee pro Ravi Vygehrad a malou farmu, pestovani zelefiin a Ctene, redakce!cis. 48, Taylor, Tex. dohled na dobytek. Dobra budoucBratil a sestry iadu VySehrad, nost pro pracovitou a poctivou ro- timto yam davam vedet, tie jsme dinu..Adresa: Leonard Meyer, Ro- nazi schrizi dne 11. maje nemohli senberg, Tex. (18-22c) odbYvat nasledkem dente. Proto budeme miti schazi piisti nedeli, dne 18. kvetna.

Mir% Pfijmou se manhole — mu2 NaSe Majova, slavnost se nam doco spravce majetku na Bayshore, bte yydatila pies vSechny ty degte Zena na vypomoc v domacnosti. co jsme meli. Br. Marek, rieetnik Muz musi urnet jezdit s tractorem Hlavniho tadu nam udelal peknou a s nim sekat travu, udrZ'ovati kete, rec. kvetiny a cesty v poildku a bYti Tel jsem mela tu test bYti sespolehlivY hospodai. Byt s lapinYm znamena s br. tajemnikem Hlavnizatizenim, plyn a elektricke svetlo ho tadu a jeho manielkou. zdarma. Plat $40.00 mesiene, jeden Tak, bratti a sestry, nezapomenden v tYdnu volnY a pfilaitost si te a dostavte se v pinem poetu do vydelati vice penez. Stale misto. schaze dne 18. kvetna!

Adresa: DON KENNEDY, BOX 637., Se sesterskym pozdravem, LA PORTE, TEXAS, NEBO 820 Milady Hejl, taj.

HEIGHTS BLVD., HOUSTON, TEPYORRHEA Mi.J'fiE NASLEDOVATI XAS. (20-c) NEDOPATRENi! loweammemmisommmasar Nevypadaji yak dasne dobte?

Stalo se, ze vase dasne vas privadi Sir Treitelka hleda misto a muse do rozpaka? Lekarnik vrati yam pevyueovati anglidtinu, dejepis, socio- nize, zdali prvni lahev "LETOS" by logii, ptipadne je schopna vyudova- vas neuspokojila. ti male deti deg tine. Rozena a vyOLD CORNER DRUG STORE chovina y e statu Wisconsin, inte- WEST, TEXAS ligentni uditelka rodem Slovenka, dojela do Texasu a chtela by se tu toliumnimurdinrannnumnirimnnuminemmilininninniiiimintimmuttnit ETLINGER FUNERAL HOME. usadit. Plate na: Miss Helen Dressel, VYprava pohtb.a. Ambulaneni shaVestnik, West, Texas. ba. Polatebni pojiSteni. Dojedeme Sir MALA KU) ATKA — druht pro pozastatky vaSich milYch i neBarred a White Rocks, Silver Laced kolik set mil bez jakYchkoliv dalgich a White Wyandottes, R. I. Reds, poplatkri. S nami se domluvite druh velkYch biltch, ternStch, hneeesky.

PETE E. ETLINGER FUNERAL dSrch a tlutSr ch Leghornek, Anconas.

Take vybrane slepidky, neb michaHOME ne slepfeky a kohouti — za nejlevPete E. Etlinger nejti ceny. Vgechna kutaka ptichaElsie Praiak-Etlinger zi z vybranYch, krevne zkougenYch Phone 38.

Denville, Tex. sad. Piste o ceny. Von Minden's Telefonujte na naS fleet.

Hatchery, Fayetteville. Texas. (dz) zummitiniminumuummuommtimmiliiiiiirlitainintlimilutinimmummumumn

Krasna Kuta ka.

Navgtivte nas neb plate. Uctime Vas vlidnou obsluhou

West Chick Hatchery TELEFON 42. — EMIL PLA g EK, MAJITEL

ger

WEST,

-::-

T

S.

0:.=0.iptswgrewoanwoo.o.s.n.wolowo ■o■ww.o■olmr.•■o■wro■wro■wwqmswo■oernwol■aolswo■IIM.0111. .011. ■

Oslava 23. qroei zaloieni f. Stefinik é. 142.

NA COTTAGE GROVE U §TEFANIKt1

v Houston, Texas

v nedeli dne 25. kvetna ZAtATEK VE 4:30 ODPOLEDNE Proslov ptedsedy tadu br. J. Kelarka a pak sehrani divadla

"OKENKO DO NEBE" LidovY veselY obrazek ze starch case od J. Kubika.

OSOBY: P. Jan Evanc, Dominik, farm br. J. Svreek Zofie, jeho sestra ses. K. Ctvrtnikova.

Arnot baron Elsnic z Elsnicu, br. J. Anton Erna, jeho chot' ses. J. Earlova Ignac Vocet, starosta br. A. Vaja Antonin DiviSek, uoitel br. F. Beean Anna, jeho schovanka ses. J. Vajova J1N Zavora, kovatskY tovary g br. J. Lebr Petr Sochor, kayak br. J. , Kelarek Filip Siska, hostinskY br. A. 8chank David ROubidek, kramat br. V. S' vec Kadka, sluZebna na fate ses. H. Teperova.

Vincek Podpatek, avec a kostelnik br. B. Otvrtnik Babiaka Pekarkova, ses. M. Vallova Dej odehrava se v zapadle horske vesnidce u nemeckYch hranic pied farou.

Cervenkilv Po divadle tanec orchestr z Wallis.

Prosime o vagi ctenou navgtevu.

(20-21-pd)

ZABAVNI VYBOR itADU STEFANIK.

4411.0•111•0■047■0■0■04.1•11.1011,041111.0 ■1.0...0.1.1111■04111111.0111•01111.11,1111114.111111■041.10.0111111411111111.11M0•11111.01111111111•11.1•1111114