Vestnik 1941 04 30

0 g4,n Slovanske roctporuiict J ednoty Statu Texas. to

Ent ad as second class mail matter. January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August WEST, TEXAS, ye stiedu

ROCNIK (VOL.) XXIX. baatsconroexamszen,

(Wednesday) 30. dubna (April) 1941.

1922. eino 18.

STINU HITLEROVM VPDY. DO NECHAPE, 2e v nazistickem pojeti i veda je pouhou zbrani a nastrojem K mocenskeho vYboje, musi si stat neustale pied podivnYmi zahadami. Jak si ma na piiklad vysvetlit, 2e naziste Ceske vysoke ekoly nejen zavkeli, ale znemoeriuji teskYm neencum take soukromou vedeckou praci? Jak se ma v2it do mentality, ktera vedla nejen k palbe do eeskYch studentii ,ale i k vandalskernu nieeni vedeckych pomneek„..k odstranovani vedeckYch praci a k zeustoeeni vedeckYch laboratori? Je dosud mezi nebem a zemi hodne -creel, ktere lidska reysl neprozkoumala a neobjevila, ale kdo bude s to neledy pochopit, 2e naziste cdstranuji dokonce i takove ueence porobenYch narodn, kteki se politikou nikdy nezabYvali a venovali se jenom sve odborne vede? Kdo by to chtel vysvetlit pouze slepou zuiivosti hnedYch vandalin tapal by ye tme.

Jde o Moo vie, jde o zamer, jim se naziste vlastne ani netaji a vysvetleni spoeiva v torn, 2'.. e v nazistickern pojeti je prava veda pojmern zcela neznaran;Un. "Veechna veda bez praveho svetoveho nazoru nema cony a je do once narodu nebezpeer*" pravil dr. Ley, kcly2 miuvil na schtizi nemeckych ehernikn. Ueenee, kterY si lame hlavu novou. chenin:kou sloneeninou, je tedy elovek tpine bezeennY, nehlecla-li novou latku podle pravelio svetcr•eho nazoru, kterYm je oveem pouze naz,c.u . nazistickY. BezcennYm /idem neni ttebs. vedeskYch ponineek a nelze jim take dovolit, aby se venovali ,sve soukrome yedecke praci —takovY je zaver, kterY z nazistickeho nazoru logicky vyplYva. Kdy2 se na heildberske universite, kterd ma prave tak slavnou minulost, jako bidnou pkitomnost, ujal mista novY naeistieley profeSor filosofie, prohlasil zcela bez ostychu: "Potkebujeme jeWe lifosofie? Nikoli. Lily ji nejen nepotlebujeme, ale nesmime ji vnbec miti". To je veru svata pravda. Kdo si dovode pkedstavit iidernika, jak hlouba nad sruyslern Zivota anebo tivatuje o rmnieru k blitnImu? Uva2uje snad Bakal o desiti prikazanich nebo o podobenstvi Je2iee Krista? "Zaddme historickou yedu zalo2enou na nernecke vile, nikoli na objektivnim psani. Existence nemeckeho naroda bude nam ve:dy dra3ei ne2, jakYkoli druh vedy", zdfiraznoval "Volkischer Beobachter", jakmile naziste za.eali peetval'et Nemeeko a Evropu ke sve vlastni, ohyzdne podobe. A kdo s tim nesouhiasi? Tomu profesor Walter Frank, kdy2 zahajoval liSse,-.Y institut pro historieke badani, vzledzal, zcela jasne: "JakYkoli odor proti tomuto nazoru povalujeme za vzpouru drzYch otron . • ."

Kdo by se dcmnival, ze naziste uplatnili tyto nazory jenom ve spoleeensk;; Tch veclach, ktere maji pkirrrY nebo neptimY vztah k politiekemu 2ivotu, depustii by se telkeho omylu.

President kiesko-nemeckeho ustavu pro technologli a fysiku, prof. dr. J. Stark, napadl v elanku "Gerrnanska a Zidovska fysika" proXesora Heisenberga proto, 2e vysvetluje pry

Kornel Synek.

(Tiskova, slutba 6s1. N. R.) fysiku se 2idovskeho hlediska a troufa si dokonce uvadet slavneho Einsteina za vzor. Skoda, 2e profesor Stark neprozradil, co mime vlastne 21clovskou fy,sikou rozumet a nevy.svetlil, zda hvezdy sviti jinak, kdy2 se na ne diva Einstein nebo gravy German v 1:Wernicke uniforme. Ze nazistUm nejde vtibee o pra ydu nebo vedecke pozndni, pieznal tento povedenY profesor nemeekeho fysikellniho titstavu naprosto nepokryte, kdy :2 pravil, 2e odmitl theorii lorda Rutherforda, slavneho anglickeho tvtiree atorrovOno modelu nikoli proto, 2e by s nim . v zasade nesouhiasil, nYbr'2 proste z toho dfivodu, to theorie anglickeho UPOZORNENi SESTRAM JEDNATELKAM A BRATRUIVI JEDNATELUM. Hlavni trtadovna jest upozortiovana, 2e jmena nekterYch jednatelti zvolenYeh ku agitaeni praci nebyla uvekejnena na seznamu jednatelt ve Vestniku ze dne 16. dubna. Musime tedy bratry tajemniky kadove sna2ne Zadati, aby nam laskave jmena jednatela, kteki nebyli uvetejneni, znovu oznamili. Zvldete u tech iadu, kde jsou opravneni dle poetu elenstva na vice nali jednoho jednatele, bude tteba seznam revidovati, abyehom ho mohli spravne dopiniti. 0 sehvaleni sborem teehto dodateene 0znamenYeh jednateln se pak budeme muset dorozumeti s bratry kediteli, — neb schvaleni pozdr2eti do dervencove schtize H. U. Pkirualy pro jednatele jsou hotove, — jenom eekarne na desky, ktere doufame miti do 14 dni.

Pak kaftelY jednatel s yYm kadem zvolenY a oznamenY obdrZi taeku se veemi pottebnYmi papiry, ve ktere je bude miti dobke opatkene, a take nove poplatkove tabulky s potkebnYmi vysvetlivkami stran na geho pojieteni. udence byla pry zalo2ena na myelenkach a ueeni 2idovsleYch fysikti. Zdra'sY lidskY rozum nee° takoveho nepochopi, to je u, prava germanska, mystika, kterd nazistickemu svedomi umo2fluje vra2deni neYinnYch obeti v koncentraenich . taborech prave tak, jako jeni celYch naroda na hakovity kill. Nedivili bychom se vtibee, kelyby nazisticka veda prohlasila tuto vraZednou einnost za ,skvelY, lekatskY vYkon. Dr. G. Wagner. i sieskY vfidee nemeekYch leleakti piece prohlasil, 2e "nova -lekatska veda mil2e bYti zaloeena jenom na nazistickem svetovem nazoru."

Dala by se o tom napsat skvela fraeka, kdyby skuteene pozadi nebylo piilis tragieke a neskrYvalo nesmirne urpeni jednotlivYch lidi i cenYch narodii. Mluvil-li profesor Walter Frank o vzpoute drzYch otrolen, odporujicich nazistieke vede, prozradil bezdeene strach nazistickeho reEmu ze skuteene vedy. V naei dobe je piece vedeeka prate a vedeeka, vyspelost toho ktereho naroda jednou z hlavnich sil narodniho a spoleeenskeho rozvoje. Lekak nebo biolog, kterY mysli a pracuje vedecky, neuzna nikdy nad-

kadnost germanskYeh otrokalti nad jinYmi narody, ponevad.2 vidi veechny lidi a eele lidstvo nejen v spoleene lidske malosti, nfor2 i v spo'eerie velikosti. Dejepisee, kterYse pidi po pramenech a sleduje s vedeckou nezaujatosti spoleeenskY rozvoj, pochopi vklycky, ze vladni soustavy vznikaji a zanikaji, takle ani nazistickY relim neni na veky. A filospf, kterY hleda smysl 2ivota? Jakou by ten mei frau pled tupym ndernikem, jebo2 jedinYm argumentem je zabijackY obueek? tedy naziste vedeckou praci porobenYch narodil od zkumavky a inZenYrskeho pravitka az k vedeekyrn pracim lekaiu, dejepiseu a filosoft, sleduji svfij barbarskY zamer. V jejich pojeti je cely svet jenom k tomu, aby byl taborem otrokti, pracujicich pro nemeekY imperialismus, ztelesnenY nyni v tketi risi. Proto nemohou eeeti ueenci pracovati ye syYch knihovnach a laboratokieh, proto nesmi miti eeskY narod svtij vedeckY dorost, proto jsou desitky eeskYch studentn a vedcfr v koncentraenich taborech. Proto bylo pobito tolik polskYch vysokoekolskYch profesorti a vzdelanen, a proto je take v sveraci kazajce vedeck:;7 Zivot ostatnich porobenych narodn. KaZdY ntisk nese veak v sobe zarodky sveho zaniku. Ku l turni svet spojuje se proti nazistickemu vYboji mimo jine proto, ze citi velmi dobke nebezpeel, ktere hrozi cele lidske civilisaci. Tarn, kde se dosud utkal lidskY rozum se surovou silou, utrpela brutalni sila &l ye nebo pozdeji pord2ku. Neni radno dotYkat se ArchimedovYch kruhn. Zejrnena ne v tom ptipade, jsou-li Mira() jine vyrazem touhy po svobode, ktera je maloktereho naroda takovYm dejinnYm odkazem jako v narode naSem. KALEti

4. kvetna. Divadlo "Jebla v Paine sena" sehraji studenti university pod fizenim dr. Mieka v sini tadu Osveta Cis. 52. v Koval, Tex. Zaoatek v 7:30 hod. veeer.

4. kvetna. Majova slavnost v sini Padu Vyeehrad els. 48. v Taylor, Tex. Korunovace kraloVny ptesne v 6 hodin veeer.

4. kvetna. V3'iroeni sehtize esl. Exstudentii v Union Building pki statni universite v Austin.

Zahajeni schnze v 9:30 hod. rano. Taneeni bava pokadana bude 3. kvetna v sini Knights of Columbus v Austin a jeji vyte2ek pkipadne fondu Matice V.V. 4. kvetna. Majova slavnost a zpevohra "Babi Leto" v sini Mehl Pokrok Houstonu na Studewood.

11. kvetna. Majovou slavnost potada, tad Praha Cis. 29. v Taylor, Tex. Bohaty program, nastoleni kralovny pro rok piisti, kada feenikti.

11. kvetna. Oslava Dne Matek v Narodni sini, Ennis, Tex. Sbor Mia.de2e provede pkipadny program. Zaeatek v 7 hod. veeer pkesne.

11. kvetna. Divadlo Jed. Sokol Houston "Tajni laska, to mne trapi" u 8tefanikil na Cottage Grove v Houston, Tex.

Strana 2.

Curych. — Z Katowic v Polsku bylo sem pies Berlin oznameno, ze tam byly d ye Nemkyne odsouzeny na dva dny do vezeni za to, ze o veilkonodnich svatcich daly svYm polskym sousedam nekolik vajec. VYmluva obou Neinkyn, ze ony vejce byly pomlazkovYrn darem pro deti sousedii, nebyla soudcem uznana a ten rozhodl, ze obe ptekroeily zakon o ptidelu potravin, jak je zaveden v generalnim gubernatorstvu. * * Manila, P. I. — Objednavky ze Spoj. Statt, pravdepodobne pro fieely narodniho ozbrojeni, mely za nasledek, k ceny konopi a kopry na trhu v Manile vyskoeily nahle do vYk. Lep§i druhy konopi stouply az o 50 cents za "picul"; coZ je asi 140 liber, a to najednou. Celkem je nyni konopi prtimerne o $1.50 na pikulu dra2&-i, neZli minulY mesic. Take olej z kokosovYch otecht o neco zdraZil. Zatim co mnoho konopi a kopry se dnes vyvaZi z FilipinskYch ostrovil do Spoj. stata, objednavky na tyto fed. z Japonska se take v poslednich mesicich silne zvYgily. — (Pozn. red.: Kopra jsou usukna jadra a duklina kokosovYch otechil, z nich se koprovk olej, z neho2 se vyrabi mYdlo, svieky, rostlinne maslo, atd.) * * Londyn. — BritskY radiovY rozhlas podal zpravu o velkYch ptipravach k valce, ktere nyni Nemci provadeji podel syYch hranic se sovetskYm Ruskem. Tyto ptipravy nejsou ovkm nic noveho, nebot' na rtiznYch opevnenich zaeali tam Nemci pracovati jiz pted dasem. Nyni v' ak byly tyto prate urychleny dovozem dal.g ich lidi, sehnanYch na riacene prace, krome khot Wind jig hromadi take vojsko proti sovetam. Rozhla govae British Broadcasting Corporation pravil, ze nemeckeho vojska v Polsku na hranicich proti Rusku znaene ptibylo a ze dark tisice polskYch delnikei byly poslany na opevtiovaci prate u ruskYch hranic. Nazisticka, armada prave nyni buduje deset leteckYch zdkladen na Slovensku bide hranic Ruska. Dale bylo zde oznameno, ze mnoho tisic Ukrajinct, sympatisujicich s Nemci, je ptitomne cviaeno v nazsitickYch taborech v byvalem Oeskoslovensku a tito Ukrajinci k maji jiti jako ptedvoj proti sovetskemu Rusku.

Londyn. — Realistieti Britove studuji oficielni zpravy o ustavidnem iistupu ftekii a Anglieanil v ilecku a ptipravuji se na dal§i neUspechy, po ptipade i na tipinou poranu na Balkans: Typickou poznamkou v informovanych kruzich, ktere vidi stale rostouci mot anglickYch vojsk v Egypte je: "Konec koncti to neznamena, k jsme jiz ztratili valku." Pravi, ze eerpaji povzbuzenl z fakta, k nemecka a italska vojska byla zastavena u Tobruku a Sollumu v severni Africe. Kdyby mohli, Nemci by tahli na Alexandrii, aby tam byli dtive ne2 anglicke vojsko bude zpet z Recka. Lze ptedpokladati,ze anglicke nejvkg§i velitelstvi uvedomilo si zahy, k tecka, situace maze stati se velmi nebezpeenou vzhledem k sile nemeckYch motorovYch oddila a letectva a ze jiz provadi koncentraci anglickYch sil v Egypte a oblasti suerskeho prtiplavu. Na vgech stranach vyslovuje se rozhodnuti venovati vAechnu energii obrane Egypta a velkYch petrolejovYch poll na sttednim vYchode. Vylodeni anglickeho vojska v Iraku poklada za diikaz, ze v oficielnich kruzich se soudi, ze bitva postupuje smerem k Suezu a sttednimu vYchodu. * * Londyn. — John G. Winant, americkY vyslanec v LondYne prohlasil na scherzi Americke obchodni komory: "NezabYvame se slovy — jsme rozhodnuti pomoci Anglii skutkem k zajifteni totalniho viterstvi nad totalni irtodnosti."

Pravil, ze "mezi Amerieany a neporaZitelnym narodem tohoto ostrova existuje svazek vzajemne sympatie, spoleeneho elle a oddanosti, ktere budou ztti jests dlouho pots, az nemecke tyranstvi bude zlomeno a znideno". Winant prohlasil, ze amerieti obchodnici a vyrobci sidlici ye Velke Britanii, mohou vyoknati mnoho k "uspigeni dne iipineho viterstvi na tyranii nacistei", tim ze budou sdileti svou znalost method idroby s anglickYm prfimyslem.

VtSTN tit

Zpravy ye zkratce.

Montreal, Que. — Zdefgi ptistav byl uz oteften pro, oceanske lodi, nebot' ptiplula sem prvni lod', je'Z pteplula Atlantik. Jmeno lodi nebylo oznameno s ohledem na valeend pravidia.

New York. — Zdrakni sojovych bob o 30 cents na butlu zvk gilo o $7,000,000 zasoby soji, ktere amerieti farmati maji dosud doma, jak vysvita z trZni statistiky. * * Londyn. — Poslanecka snemovna i na dal§i rok nabidku anglicke vlady, aby bylo uvaZovano o novem politickem statu Indie v anglickerisi. az po valce. Nabidka az posud byla zamitana nacionalistickou stranou Indie.

Londyn. — Druha nova anglicka bitevnice Prince Wales, 35,000 tun vodniho vYtlaku byla dana do sluny.,Prvni z pet rozestavenYch bitevnic teto velikosti je King George V., ktera ptivezla lorda Halifaxe do Spoj. Statti. Anglie ma mimo tyto d ye 14 jinkch bitevnic. Pouze jedine, anglicka bitevnice — Royal Oak — byla potopena od zaaatku valky.

Quito, Ecuador. — Ministerstvo valky ecua- • dorske republiky oznamilo, ze od nyneAla chni dustojnici v armade musi projiti kursem anglickeho jazyka. Ueitele anglietiny byli jiz ustanoveni a anglicke ttidy byly zavedeny ve vAech posadkach. taelem tohoto kroku je kooperace se SpojenYmi SOM. * * Londyn. — Dle zpravy, vydane zahranienim ministerstvem csl. vlady v exilu, nemecke ovladani Oech a Moravy melo za nasledek, ze bylo poslano nejmene 125,000 eeskYch pramyslovYch delnikt na praci do tovaren v risi. Dle teto zpravy mzdy delnikii, kteti byli ponechani v "protektoratu", klesly ye vetUne ptipadet az o 20% od btezna r. 1939.

Washington, D. C. — Sekretat Knox oznamil, ze asi 20 rychlYch motorovYch torpedovek americkeho valedneho lod'stva bude ptedano Anglii dle programu pomoci demokratickYm zemim v boji proti diktatorilm a ze snad jsou na tests. Jsou s to uraziti vice na mili za minutu a budou poslany po nakladnich lodich spik neZ aby pluly pies ocean vlastni silou.

Lod'stvo ma techto lodi 28 a z nich bude Anglie zasobena. Dal§i male valeene lodi, 70 stop dlouhe, je2 mohou plouti rychlosti 70 mil za hodinu, jsou staveny. Knox tekl ye sve tiskove konferenci, ze lod'stvo vyjednaxa, s Kanadou o konstrukci jisteho podtu valeenYch lodi v Kanacre, jakYch pouZivaji Anglicans k ochrane konvojel. Kakla takova lod', vystavend v Kanade, milk byti ptedana Anglii, pravil sekretat lod'stva. Rozhodnuti o tom bude udineno, a2 se bude jejich stavba dokoneovati. Soueasne bude pfilildeno k tomu, aby byla zvYkna a urychlena stavba valeenYch lodi ve SpojenYch Statech.

Londyn. — Anglidane dovedeli se, k skoro tisic americkYch a kanadskYch aeroplanii je ji2 ye sluthe kralovskeho letectva a ze dalgi jsou stale z Ameriky dopravovany. Lord Beaverbrook, ministr aeroplanove produkce, pfehled snah Anglie vybudovati silne letectvo ye snemovne lords a praVil, ze pouze jeden aeroplan byl ztracen pti doprave vzduchem do Anglie. Pravil, ze "ztraty pti doprave lod'mi byly OVAL ale jsou zmirneny tim, ze nyni je ze SpojenYch stata dopravovan y takove mnoZstvi aeroplane', ze jiste dosahneme jednoho dne onoho mnastvi aeroplane, jez jsem byl SpojenYmi Staty opravnen slibiti pied ksti mesici."

Hajil rozdeleni produkce aeroplanti po cele Anglii a pravil, ze to site na eas zdrklo vkrobu, ale na konec osvedeilo se to byti velmi vkhodnym, protok tovarny na aeroplany jsou nyni mimo dosah nemeckYch bomb. Je tteba nespolehati se jen na zasoby z Ameriky, nkbit zvf6iti vlastni produkci do nejvyal miry.

Ve stfedu, dne 30. dubna 1941.

Austin, Tex. — Senat odmittil potvrdit jmenovani Joe Kunschika za statniho delnickeho komisate a Dr. Bradfielda z Dallas, prohibidniho kazatele, za ptedsedu statni lihovinove komise. Oba slou'Zili v tttadu 112 po dva roky, guverner je znovu jmenoval, ale byli senatem odmr§teni. * Statni WPA administrate povolila nekolik projektu vetejnYch praci, mezi nimi opravu venkovske • cesty v prvnim precinktu okresu Bell, mezi Belton a Holland, kde se zamestna 92 delnikei. V okresu Fayette se opravuje statni silnice 77 mezi hranici okresu Lavaca a statni silnici 237, vzdalenost 20 mil. Zde se zamestna pies sto delnikti. V Matagorda se opravi nekolik venkovskYch test, pti dein2 bude mit praci 42 delnika.

Vichy. — Padesat tti nakladni parniky, tajic v to ptesoceanskY parnik De Grasse, o snosnosti 18,435 tun, bylo rekvirovano ye Francii v poslednich mesicich, jak se pravi ze spolehlivYch prament. Je pravdepodobno, k techto lodi bylo pordivano k doprave nemeckYch vojsk a zasob do severni Afriky. Celkem tyto zabavene lodi maji 240,000 tun snosnosti. Pted tim bylo oznameno, ze Nemci rekvirovali 140,000 ze 450,000 francouzskYch kleznienich nakladnich vozil minuleho imora a ze 240,000 vozil je v okupovanem tizemi. Le Temps Z'ada, vladu, aby ukazala pevnost a obmezila vy§i, do jake maze jiti rekvisice. Pravi, ze Francie je zavisla na doprave potravin z ciziny a na domacich komunikacich.

Vichy. — VAeobecne se soudi, ze testa admirala Darlana do PaiiCe bude mit v zapeti kooperaci Petainovy vlady s Nemeckem. Darlan odejel rano z Vichy piutomobilem. Vyskytly se zpravy, ze sraly mezi Darlanem, politiky v okupovane Francii a neshody s Nemci, budou miti v zapeti sensaeni uddlosti. Otazka navratu Lavalova do vlady se °pet pkettasa, ale soudi se, k bYvalY mistopremier nezvoli tuto dobu k svemu n6.vratu. Zda se byti jistYm, ze Darlan bude jednati s Abetzem, nemeckYm vyslancem v Patdi o jiste koncese se strany Kernecka nahradou za kooperaci Francie a jeji pHstoupeni k "novemu poradku". * * Londyn. — Premier Robert G. Menzies, kterY je na poradach v LondYne, tekl svernu du rozhlasem, ze "opustiti Recko prave v dobe, kdy Wind, chystali se je napadnouti, byla by bYvala nejvet§i hanebnost v historii. Po tizkostlivem uvaZovani ptisli jsme k zaveru, ze ptispeti fzecku vojensky bude nebezpeenYm podnikern, ale k piece jen je to trochu nadeje na spkh. "Pravdou je, ze kdybychom byli opustili byli bychom nyni vystaveni fitokeim a kritice celeho sveta a byli bychom ztratili i hodne ze sve sebeticty. Je brutalni pravdou, nemtdeme vyhrati valku beze ztrat a ze dle posledni analyse jedinym prosttedkem, jak ji lze vyhrati, je — zabijeti Nernce. Nemci zaeali sviij ndpor s ohromnou silou, ale nyni maji o mnoho tisic vojakil a o mnoho set aeroplane( a tanker mene ne2 kdy Z . zahajili valku v Recku."

Kansas City. — Tisice nakladnich vozii zapadnich kieznic zaealo se tento tyden pohybovati z vYchodu a z jihu, kde dosud byly, zpet na zapad, aby Zeleznice byly ptipraveny k dopraye zrni ozime pknice, jejd iiroda podle °dekavani ma byti letos vet§i nen pramerne byva.

Tyto vozy byly uvedeny do pOhybu vydanim kvotoveho natizeni divise pro dopravni slunu pH. Association of American Railroads. Natizeni obdrkly vkchny hlavni vYchodni a jinni kleznieni spoleenosti. Okkava se, ze asi 25,000 nakladnich kleznienich ooze dostane se tak zpet na zapad v dobe priAtich dvou Tento krok, jak A.A.R. vysvetluje, byl nezbytnk nasledkem neobyeejne male zasoby nakladnich vozii na zapadnich kleznicich nasledkem abnormalne velke dopravy na vYchod, eim2 se stalo, ze na jdnich a vYchodnich kleznicich byl letos neobydejne velkY podet vorti zapadnich,

Ve stredu, dne 30. dubna 1941.

V2STNIE

PEEHLED PitiJMt A VYD .AN1 FAREM V OKRESU ATASCOSA: Majetek eislo 1.

100 akrii pozemku.

Obdelavano jest 36.1 akru.

Vladni ptidel jest: Bavina 15 akril (99 lib. vlak. na akr) Zrni a jine 10 akrii Zelenina 4 akril Omezeno 7.1 akru Ptijem: 4 baliky baviny a semeno $47.80 Najem z pa,stevniku 17.00 Z fazoli 2.00 Celkem z urody $ 66.80 OlejovY najem 50.00 Vladni eek 5.61 Vladni eek 12.11 67.72 Celkem z farmy Vracene pojikeni Vydani: Dan Dohled Poji§teni Cestovne VYtetek za 1940

11.01

$134.52 145.53

$11.37 13.45 10.50 2.57 $ 37.89 107.64

$145.53 Na teto farme byly uloteny nasledujici obnosy do staveb: Dtevo a jine potteby $769.18 Od stavby a barveni 181.00 Vrtani studny 209.80 Vettak 101.68 Trubky a jine potteby 110.30 Celkem `$1,371.96 VAimnete si, to jest poznamenano, to bylo v tomto majetku uloteno tolik penez. Nasledkem potizeni techto staveb cena majetku znadne stoupla a nemilteme tedy iici te jest to vyclani na farmu. Techto sto almu sveho easu bylo prodano za $2,250, bez jakekoliv prvni splatky ,tedy za $22.50 akr, - kdetto po prohlednuti majetku bratti teditele 8ebesta a 8vadleriak ustanovili cenu na $40.00 akr. Take jest tim ze jsou na majetku stavby, farma mnohem prodejnej g a i snaze k pronajmuti, mimo jine vyhody dobre pro Jednotu. JeAte mama v programu ptidelati aspori deset •akru pole, tak aby na rok 1942 farma mela lepsi Majetek eislo 2.

181 akr.

V mile jest 69.9 akru.

Vladni ptidel jest: 27.2 akru (99 lib. vlak. na akr) Baviny Zrni a jine 21.4 akru 7.0 akru Zelenina 14.3 akru Omezeno Ptijem: 6 balikil baviny a semeno, $75.60 new baviny v semene 19.58 Fazole 10.00 Krmivo 20.00 Pastevnik 70.13 $195.31 Kukutice a jine 90.50 OlejovY najem 24.48 114.98 Vladni eek $310.29 Vydani: Pojigteni Opravy Cestovne Dane okresni Dane gkolni Dohled VYtetek za 1940

$ 4.74 67.24 2.57 22.96 22.96 31.03

151.50 158.79 $310.29

Majetek ens. 3.

226 akrii.

V orbe jest 212.6 akru.

Vladni ptidel jest: 78.3 akru (99 lib. vlak. na akr) Baviny Zrni a jine 49.8 akru Burske orig. 25. akril.

59.5 akru Omezeni

Prijem: Rent za 1939, hotove 227.22 Melouny (dyne) 7.84 Fazole 20.39 Jeden zalik baviny a semeno 10.71 Krmivo 67.40 Kukutice 57.60 Kukutice 3.50 Vladni eek 29.66 $424.32 Vydani: PojiSteni 8.57 Opravy 170.85 Dane okresni 32.88 Dane S"kolni 24.11 Dohled 42.43 Cestovne 2.57 $281.41 VYtetek za 1940 142.91 $424.32 Majetek eislo 4.

200 akril pozemku. ✓ orbe 78.2 akru.

Vladni pride], jest: Bavina 28.3 akru (124 lib. yak. na akr Zrni a jine 27.7 akru Zelenina 7.0 akru Omezeni 15.2 akru Ptijem: 21.14 2 baliky baviny a semeno 15.26 Fazole Pastevnik 20.00 44.81 Kukutice a krmivo Vladni eek 27.95 19.81 $148.97 Vladni eek Vydani: 5.10 PojiSteni Barveni a opravy 61.30 Dane okresni 39.38 14.89 Dohled 2.57 123.25 Cestovne VYtelek v 1940 25.72 $148.97 Majetek eislo 12.

283 akry phdy. ✓ orbe 113.1 akru.

Vladni ptidel jest: 43.3 akru (124 lib. vlak. na akr Baviny Zrni .a jine 36.6 akru 10.0 akril; Zelenina Omezeno 23.2 akru Ptijem: 6 baliku baviny a semeno 67.28 8.43 Bavina v semene 25.00 Z pastevniku 8.84 Krmivo 40.12 Vladni eek 12.94 $162.61 Vladni eek Vydani: 4.86 PojiSteni 245.53 Opravy 6.09 Cestovne 59.13 Dane 14.46 $330.07 Dohled Vydani jest vetAi netli ptijem o $167.46 Opravy na teto farme byly nasledujici: 13 roll dratu, 225 slough, (ne sloupkt), nove kolo na vettak, trubky do studny, barva na obydli, obarveni obydli, spravka oken a dratene site a jine maliekosti. Farma ma 160 akrii pastevniku, kterY nebylo motno pronajat, (pro najemnika jest to trochu vice pastvy netli pottebuje nechova-li dobytek na prodej, ye kterem ptipadu by musel platit z pastvy) a vysledek oplotneni pastevniku v kvetnu byl, jsme pastevnik pronajali na zbytek roku a dostali jsrne $25 za najem, cot pomohlo zaplatit ten plot.

Majetek eislo 20.

200 akril pudy. ✓ orbe jest 94.6 akru.

Vladni ptidel jest: Baviny 34.1 akru (99 lib. vlak. na akr) Zrni a jine 2.8 akru ,Halugky (pea30.0 akril nuts) Zelenina 9.0 akril Omezeno 17.7 akru Pkijem: Melouny (dyne) 31.40 Halu§ky 242.12 17.01 Halugkove seno

Strana 3.

Ktikutiee Vladni eek Vladni eek Vydani: Poji:Steni Cestovne Opravy Dane okresni Dane S"kolni Dohled VYtetek

23.50 35.25 13.21 $374.02 2.39 2.57 63.34 19.34 29.10 37.40 $154.14 219.88 $374.02

Majetek eislo 67.

189 akrii pudy.

V orbe 120.5 akru.

Vladni ptidel jest: Baviny 45.8 akru Zrni a jine 36.8 akru Zeleniny 10.0 akril Omezeno 27.9 akru Pit em: 3 baliky baviny a semeno Bavina v semene Kukutice Vladni eek Vladni eek Ohriova S"koda Vydani: PojiSteni Opravy Dane Dohled Cestovne VYtetek

35.66 11.51 14.00 49.94 21.32 15.00 $153.43 2.92 8.00 38.92 13.84 2.58 $ 66.26 87.17

$153.43 VYKAZ PiliJMIEJ A VYDANi ZA ROK 1940 Z FAREM V OKRESECH BELL A FALLS • Majetek eislo 17.

173 akry phdy.

64.8 akru v orbe.

Vladni ptidel jest: Baviny 22.0 akry (154 lib. vlak. na akr) Zrni a jine 14.9 aim).

Omezeno 27.9 akru Ptijem: 4 baliky baviny a semeno 48.66 Krmivo 15.00 Vladni eek 30.99 Vladni eek 13.22 $107.87 Vydani: Pojigieni 12.85 Dane 55.03 10.79 78.67 Dohled VYtetek v 1940 29 20 $107.87 Majetek eislo 24.

122.5 akru v okresu Falls.

V orbe jest 70 akrii.

Vladni pkidel jest: 27.0 akril (vlakno neudali) Baviny Zrni a jine 23.2 akru 19.8 akru Omezeno Ptijem: 11.97 1 balik baviny a semeno 7.89 Bavina v semene 8.37 Maize 109.33 Kukutice 16.66 Vladni eek 8.71 $162.93 Vladni aek Vydani: 6.58 Poji:Steni Soudni vystehovani rentYte 20.95 58.22 Opravy 34.02 Dane 16.29 136.06 Dohled 26.87 VYtetek $162.93 Cs. hnuti mezi jihoameriekYmi krajany na postupu. KrajanskY tisk ptinesl behem posledniho tYdne zpravu o navratu csl, importera J. A. Sokola z Chicaga z deli testy po Ji2ni America a azznamenava pti teto ptiletitosti jeho poznatek, to v g ude, kde tento krajan z Chicaga nav§tivil stfediska jihoamerickS reh krajanh se horlive a °Wave pracuje v zajmu esl. osvobozenskeho hnuti, ktere se utUene rozviji.

V2ST1•118

Strana 4.

Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb vadne polemiky, poradatel ptedklada ve smyslu stanov Tiskovenau V boru k vlastnimu rozhodnuti.

San Antonio, Texas.

Vaeni pkatele, bratii a sestry!

Doufam, 2e moje maliekost bude- mit volnY vstup mezi vas s mYm psanim. Dnes je tomu mesic co jsem byl pkijat do vojenskeho vYcviku. Prvni tti tYdny jsme meli cviceni v pochodovani a nastupech, ptednaky a zkoutky, pak pkitio zamestnani do tovaren a rtiznYch tovarnich odbodek, co se tYka, vojenskYch vorti (trucks). Byl jsem vyvolen co "assistant company clerk, headquarter division, company C No. 68th. Prace mame mnoho, ale kdy je elovek zamestnan tak nema, mod easu stYskat po domove a milYch. Prvni tyden jsem trpel na nohy, ale elovek zvykne. Vojenske sttevice jsou silnejti a tengi nefii civilni Oistota a zdravi maji zde ptednost. Katcleho rana baraky jsou vymetany a pak vymyty, postele ustlany, tatstvo urovnano a pak je inspekce. Jestli neco neni v potadku, tak ten kdo je tomu vinen o torn hned zvi. Jidlo tu mame dobre a tolik kolik elovek mae zmoci.

Bratti a sestry, ptedstavte si, kolik penez nase vlada vynaklada rodne a vlastne prod? Pkieina jest dobra, a to jest hlavne, hajit vte co znamend demokraticka vlada Spoj. stata a to jest hlavne svoboda, svoboda pro kakleho ()beam, nati mile zeme, pro velke i male, pro silne i slat* pro bohate i chudobne, zkratka, pro jednoho tak jako i pro druheho.

Nemusim vam tu psati, jak tivot by byl k oeekavani, kdybychom nemeli vladu, ktera, znamend svobodu, jakou jest demokraticka, vlada.

My musime uznati, ke jsme stvoteni stejne, kdy ten anebo onen neveti v to co vetime my — ye vike na ptiklad — tak ho odmitnouti. Je to demokraticke? Je to bratrske? Je to vYznam rozumne dohody a to plati pro denni tivot. Na koho spolel-ra nate vlada v eas valky pro ochranu?

Na vojaka jen jednoho plivodu? Ne! ale na lid ze vtech spoleeenskYch stupriti a kadeho, ktery je schopen tiaditi rarnenem kolo.

Nedavno obditel jsem smutnou zpravu z domu, z Houstonu, nas opustil velmi dobry bratr a °bean, br. Frank Olexa st. Vzpominarn, jak laskave a bratrsky mne treil freetnictvi pled ttemi roky, nekdy a do pozdni ranni hodiny.

Odpoeivej v pokoji. Mila Dello, mitj srdeenY pozdray.

ZtIstavam s bratrskYrn pozdravem, Amos Kadleeek.

SLET AMERICKEHO SOKOLSTVA. Jarka Kota.

Doba Sletu Americkeho Sokolstva se bilk. Jig za dva mesice budeme sveclky velkolepeho divadla na Vojinove poll v Chicagu dne 29. eer y -na.Budetomhna ifestcvholidu eeskoslovenskeho a s nim i ostatnich porobenYch Slovant, kteti dnes stejne okusili drtivou pest zlottilYch nacistU a fatisth, kteti se bratrsky spojili na vyhubeni vtech Slovant s nenasytnou touhou po ovladnuti celeho civilisovaneho sveta a udusiti demokratickeho ducha v nizke otroctvi, je2 by slou ?-2ilo jedine vyvolenYm nadlidem — surovYm GermanUm. SokolskY Siet bude obrazem zkaznene sily Vela i ducha, bude pkedstavitelem zdravi a krasy a projevem praveho bratrstvi a lasky v duchu ryze demokratickem.

SvYm Sietem Sokoistvu nejedna se jedine vetejnosti dokazati svou vyspelost telesnou a mravni a staveti na odiv telocviene vYkony ken, dorostu a 2actva, nYbr, a to hlavne, spontannim projevem v dnetni vane dobe zdtirazniti Tyrtovu m.ytlenku, te ftechno Usili a snateni sokolske vrcholi jedine z touhy po svobode, z lasky k narodu a k vlasti a to stejne k to stare eeskoslovenske jako k nati nova v/asti americke.

Proto Sokolstvo zve k svSim hoe= vtechen lid deskoslovenskY a slovanskY \Tubed, aby pted tirti americkou vetejnosti ukazali jsme poeetnou silu slovanskeho lidu v Americe, kterY dues stoji co mohutny celek v odboji proti drzYm uchvatiteliim prava a svobody demokratickych narodil evropskYch. Ptijedou ze vtech konein SpojenYch State, ba i z Kanady Sokolove a Sokolice a s nimi vtichni ptiznivci myglenky sokolske, kteti v dnetni vane dobe stoji neochvejne a obetave za druhOu odbojovou akci Narodni Rady a Narodniho Sdru2eni, aby se Sokolstvem spojili se v mohutnem protestu proti bestialnimu nasili tilenYch ovladanYch nejvettim lotrem osviceneho stoleti.

Necht' tentokrate Vojinovo pole jest napineno do posledniho mista na gim uvedomelYm 11dem bez ohledu politickeho, nabaenskeho, neb ttidniho ptesvedeeni, tak aby protest nas hromovYm hlasem nes1 se ozvenou do celeho sveta a hlasal vtem uchvatiteltm svobody, 2e pkijde den, kdy zatitou Ameriky, nejsilnejti to dnes batty demokraticke svobody, dojde ku koneenemu vytietovani za vtechno nasili a utrpeni dnes pachane.

At' projev nas posilni ducha negt'astnYch bratti a setter ve stare °thine vedomim, verni Nchoslovaci v Americe pracuji obetave a s nadgenim na vraceni jich svobody v pevne vete v heslo nezapomenutelneho presidentaosvoboditele, T. G. Masaryka, 2e na konec pied jen "Pravda a pravo zvitezi . . . " At' zvitezi, jen kaki* hled' k vlastnimu dobte jadru: bude-li kaklY z nas z kkemene, je celY narod z kvadru.

(Jan Neruda,).

Z Odboeky S. A. C. T. v Needville.

Zapomel jsem minule oznamit, ke te2 obnovili elenstvi Vaclav Bro2 a man&lka 50c, a John Machadek maritelka 50c. Te2 bylo mi odevzdano $5.50 za rozprodani 20 panenek pi. Emilii eveikovou, co druha, zasilka panenek pani Zdzvorkove na natl. odboeku. Diky vam obema jmenem nati odbooky za yak obetavost i Item za kupovani.

Tel na mistoptedseda Petr Litt'al se chopil sbirky na ambulanci a vybral celkem $40.00. Dilo ktere si 26,dnY netroufal vykonat, on provedi s uspokojujicim zdarem, za co2 jsme mu opravdu vdeeni a diky za to pine zaslou2i on a vtichni kteki prispeli. Obnos vYte jmenovanY byl 0deslan na hl: pokl. Olexu.

Ten eas utika, a opravdu ten den 18. kvetna, kdy budem potadat ten piknik a bazar td je za dvetmi. No jen aby bylo pane poaasi. Tetime se opravdu na velkou navttevu, neb dle zprav, jig slibuji yzacni hoste se kleastnit ze vtech koutil Texasu. Jen ptijedte v torn nejvettim poetu a uvidite, 2e pohostinnost natich maminek se yam bude libit, ty ji2 vteho ptichystaji dostatek i bez pobizeni. Ostatne bratr 8ilhavS7 snad vas vtecky v novinath uvedomi, co mirkte ve zdejtim okoli pro ten irdel darovat. Samo sebou se rozumi, k to bude jen ze zdvotilostniho dfivodu.

Tak zatim na shledanou se v gemi se teti na Guy dne 18. kvetna, F. Jurea, taj.

Ras Rozkvet Zapadu, cis. 107., Floresville, Tex. CtenY bratke redaktore, sestry a bratti!

Dnes vzpomenu trochu o na gi minule schitzi.

Schtize byla dobfe navAtivena, piltomni byli i ze sousednich za coZ jsme jim povdeern.

Deti na'Sly neco tech vajidek, svaeina byla dobra, a pak po schtzi se zapljelo tim penivYm. Timto se, sestry a bratti nateho tadu dava vedet, 2e pti gti schtize se bude potadat jak pravidelne, a site druhou nedeli v mesici kvetnu, toti2 na Den Matieek. Vyrozumivam, 2e bude ptestupovat z Detskeho Odboru do dospeleho jedna sestfieka, tedy zase mi nektere sestry ptipomely, abych pry to dal vedet ye Vestniku, Z'e ma bYti pki teto ptilektosti svadina, kterou vady nate sestry obstaravaji, kdy byva nekdo uvaden do tadu..

Tedy na shledanou na druhou nedeli, dne 11. kvetna ve schtizi. Na zdar!

Jos. V. Bayer, dopisovatel.

stfedu, dne 30. dubna 1941.

Mill bratti a sestry!

Ptichazim zase mezi vas na besedu a oznamuji yam, ke nas zase trochu ptibylo, ale chybuje nas doposud jedno sto padesa,t, ale jsem ptesvedeen, 2e kdy kaklY trochu promluvime se eleny co se je gte nepkidali, tak v mesici kvetnu dovrtime podet 'Zadouci.

Jedenkrate na besede rodiny ptal se mne mahoch, prod jsem zustal tak malt' a nevyrostl vetti. Nechtel jsem zustati bez odpovedi, tak jsem tomu rnalemu kekl, 2e aby moji rodiee nemuseli mi potad kupovati deli kalhoty, te jsem musel nosit pod depici cihlu a to 2e mne ditelo dolt, abych nevyrustal potade ze sate.

A tak mi to ptipada, s temi stanovami nemocenske podpory. Dvakrate jit jsem stanovy sestavil a odeslal, stanovy vandruji z tiskarny do irtadovny nateho pravniho radce a na konec lenekde pod cihlou, aby nemohly ven a rust.

Nekdo ma v torn podil, aby se toto dilo nepodakilo, kdo to jest nevim. Sjezd schvalil tento odbor Stanovy jsou vytatek z toho, co bylo sjezdu ptedlo'Zeno a steno Hlavni ttadovna mi dala pravo dati natisknouti vetkere listiny k tomu pottebne, tak co potteba vice? Stanovy jsem sestavil asi mesic po sjezdu a do dnegka je nemam. Kde jest toho ptidina, to bych rad sam vedel. Dlouho jsem se zdrkval neco o tom psati, ale kdy dostavam denne dotazy, co jest se stanovami, ji2 jine pomoci neni neki denstvu dati vedet, jak si stojime. Toto jest slovanske, dokud se dobte nepovadime, tak to nejde.

Netikam nic urditeho, ale tak se mi zda, 'Ze by bylo nejlepti, jestli se nesejde dostateenY podet eleml do konce mesice kvetna, tak to ukoneime, penize vratime, knihy hodime do bren2e a bude nemocenska pochovana. navkly. Ted' jest na vas, bratti a sestry, jestli se chcete spojiti a podporovati nemocne anebo ne. Nerad bych to nebot' by to byla velka, radost tech mojich ptatel borilu, ale jine pomoci ani rady nevim. PtemYtlejte o torn, kdy' se dva nebo vice vas sejde, promluvte si take neco o natl. Jednote a nemocenske podpoke, pobidnete spolubratry a sestry, vysvetlete jim, Z"e dim vice elent tim vice podpory, to nestoji nic a jest to dobre a zdrave pro puke.

Jine jednoty davaji nemocnym slane podpory, ale my jsme zatali hiuti na 2adosti ve yestniku a proto jestli jette ani tentokrate neco neueinime, kdyt jsme jak u sameho, piijdeme zpet s nati Jednotou misto kuptedu. PtemYtlejte o torn. Tetice se, ae mesic kveten nam ptinese tech 150 elent, jsem s pozdravem na ftechno elenstvo na gi velke Jednoty vat piitel nemocnYch, John Toupal.

Corpus Christi, Texas.

V nedeli dne 4. kvetna budou promitany pohyblive obrazky p. Vlad. Maudrem, cod bude ptedchadet spoledna yeeete. Piijd'te vgichni!

Za S.A.O.T., Frank Ka gpar; taj. tredni Vestnik v LondYn, (•TK.) — Prvni eislo ttedniho Vestniku, jen2 vythazel v loriskem rode ye Francii, vyko prase v Londyne. Obsahuje vladni vyhlaSky o zrizeni eeskoslovenskYeh vojenskYch souv Anglii a o udileni eeskoslovenskeho valeeneho

Ve stfedu, dne 30. dubna 1941. ád HvezilnatY Frapor, Is. 55., Tours, Tex. Cteni brat?: a sestry!

• Zde vas vSechny vyzYvam, abyste se vS'ichni dostavili do piiit.i sc,htze, ktera bude konana nedeli 4. maje, bdy nam. utipada 36. vyroV rainule schtizi bylo ei 2 o :aejak oslavili. Tak mile navn.ei.o. z-,b7 nejake zakusky a bratti sestry, se postaraji ::eearstav'eni a tab si vespolek pobesedujem. te,2 yak pratele a zname, aby nas by° vie a budeme mit vice zabavy; snad budeme mit i trochu muziky.

Take yam chci priporneriout, Se budeme prijimat Cleny do nemocensbe podpory. Tak kdo by si ?DM' mit nerneemsbou podporu, tak prijd'te do schtze, penize na vstupne, ktere obria.'",i. 50 ccnh;. Schuze zapoene o 11/2 homl. Tab sestry a bratti, dine, za kaIdeho dostaIte se v hojnem poetu. Na shledanou nedeli. S bratrskYrn. pozdravem, Josef Janeeka, tajemnik.

DUREN V DIRNAcH SPOJ. STATU. — mesic jara. osudnY pro AmeriJe duben, ku. Jest to mesic valky. Mesic, ktery si Spojene Staty vZdy vybraly pro zahajeni konfliktu. A piece — duben — mesic jara, nadkni, eksace, mesic obeerstvujiciho vanku probouzejici se prirody, mesic znovuzrozeni, vzrustu, pinY ptaeiho zpetvu a rozpukajicich se poupat, mesic romance — duben.

Ceke. letos . Spojene Staty dostavenieko s tisiceronasobnou smrti? Prina-Si sebou jaro zkazu, valku a pohromu? Kuji se. plany a pikle, ktere kraeeji y e Lepejich jara, ktere se pomalu tahne na sever? Nemusilo by to bYti — ovSem Se ne!

VSelyt' je Sivot, tab kra,snY na jare! Ve je nadchnuto svobodou, tab lehko se ten jarni • vzduch riasycenY vUni kveta dYcha. LehSeji se pracuje, zpive, a Cje. Pliny se osnuji, sime zaseva, One musi nasiedovati — ale jake? Budou to Zile krvave e.ervene, One ohnive, One natku a UpenlivYch stont — One smrti?

19. r. 1775.

Nikdo z 3iCh ten den nepamatuje.

Valka revoluce Coloniste bojovali, by OsVobodili tuto zone od Evropy, od Anglie. Od teSkYch dani bez reuresentace. Ten boj utvoril reuubliku, dal potatek narodu osvobozeneho od "stareh° sveta", zrodil se novY svetovY Odd v kterena viddla svoboda, spravedlnost a pray° ku Stesti a spokojenosti. Toleraeni patent Ameriky! 1Thohe, umdlene, ale vitezne voje — a George 'Washin gton — krvacejici, ale vitezne Spojene Staty!

25. 0.ohno. 1840.

Spojene Eihty jdou do valky s Mexikem. 0brana i ofee:siva. Kusy zeme odriznuty a privteleny. PoL'.tek the jihczapadni. Amerika roste, nove ci gratuluji, byly uchraneny od zpateanickeho Mexika. SDOj enS Staty pro sve materielni dobro, a vYsledek byl dobry.

15. ilubrta 1861.

Vysttelena prvni rana valky mezi staty'. obeanska. — bratr proti bratru. Rozdeleni padnem! Boj o udrZeni Unie, o otroctvi nebo svobodu! Ctyki roky sarnovraZdy, ktere mohlo bYti zabraneno trochou trpelivosti, rozvahy a prozumenlm. Horke hiavy neustoupily, vladla hysteric, nasledovala tragedie, ktera zanechala pa sobe viditelne jizvy aS dodnes.

21. clubila 1808.

Amerika chrdni jine lidli Poeatek valky se Spanelskem. -Kra;taa valka, ktera zatrhla Silu mocne rise evropske, zaSenouc ji od Pacifiku.

Imperialismus! Spojene Staty jsou mocnou tiSi, kterd zasahuje do uddlosti svetovYch. Roste, bete no sval, bedra ice zodpovednosti, problemti a starosti. 1-71ubu, zabere Filipinshe ostrovy. Tim iseea:1 isciace.

6. d7.1,T12, 1917.

Amerika vbroei do svetoVe valky — chce zachranit demokracii, uchovat mm r pro budoucnost. — "Over there" — "The Yanks are coming"! — PriSli, bojovali, zvitezili, ale i 'padli.

Nemecko prohralo no cele eate. Nov y svetovY Odd, byl diktovan. Male narody byly osvobozeny a jejich existence zarueena pod viteznYm protektoratern spejencti, vracena jim pina, svoboda a obeauska prava rozdelena pinSuna ruka-

VESTNiK ma §tedreho presidenta Wilsona. 24clna valka v budoucnu! Spojene Staty vitaly Vitezne vojsko ze zamorske Evropy. Vykonaly svou povinnost, splatili vdek civilisaci a byly pravem hrdy no sviij vykon. Na polich dalnych Flander vypueely eervene kvety "poppies" krvaveho mementa! Lany prostYeh bilYch kriSkti — dokumenty =choke expedice!

24. dubna 1941.

PovinnY odvod — konskripce Ameriky — stoprocentni obrana, — velikY otaznik zittka. "Tramp, tram, tramp, the boys are marching".

Kam? — Duben, mesic jara, mesic valky — vzpomerite minulosti — co prinese zittek?

J. V. Sokol Fort Worth.

Ctena, redakce; rail! atenati a milovnici taneenich zabav! — Oznamuji varn, Se Sokol porada jeho pravidelnou taneeni zahavu v nedeli 4. kvetna v Sokolovne, pri zdejSi hudbe Joe Milana a jeho Czech Melody Boys. Laskave vas. vkchny za vYbor zveme.

MinulY etvrtek navratili se z vYletu manZele K. Martnovi a Mary Lois Dolfusova, kteri Si pled dvema tYdny udelaii vYlet aS do Kalifornie: Mnoho tam zajimaveho shledli a take zajell do do vojenskYch taborfi v San Diego, Cal. Byii tam navkiviti mladeho Antona Tirkoveho, kterY tam odjel asi pied pal rokem, dal se dobrovolne do sluSeb StrYce Same.. Take dovezli vojenskY denik, kterY ma nadpis: kridla nod Amerikou (Wings over America) a jeho podobizna i se dvemaa druhYmi vojaky je vyobrazena na prvni strance tech novin. ManZele Tirkovi maji z toho velkou radost.

Minulou stredu udelali pro mladeho W. Hejla na rozloueenou ptekvapenku v Sokolovne, ktery se take dal dobrovolne zaosati pro sluSbu u StrYce Sama pri aeroplanech. Na druhy den odjel do San Antonio, Tex. V patek delnic,i 3. precinktu usporadali spoleene "party" pro vekhny jejich pratele v Narodni Sini. Lidu seko se tarn mnoho a vSichni se dobre a pratelsby pobavili.

V sobotu jsme byli no veeeti v pionYrske budove, kterou tam Knights of Columbus usporadali. Take jsme se ustrojili do cowboyskeho fiboru a mnoho jinYch take bylo ustrojeno. MUj mantel a pan! Oherova vyhrali prvni cenu, jenom jednu davali a museli na to vybrati z ka2de strany jednu osobu, mCj mantel zastupoval eeskou osadu a pan! Oherova americkou. 2ena byla stand pionYrka v osade. Take se tam siteastnil SeskY vojak, kterY sem dojel z Mineral Wells, p. Jerry F. Schwertner, ktery pochazi z Granger, Tex. Take dobrovolnik, dal se zapsati na tri roky a chvalil, Ce pr' se tam 'ma, velice dobl'e. Jd jsem mu tekla, Ce nekteri si narikaji, Se tam neni dobre, on nine na to odpovedel, Se to jsou ti, ktere berou nucene, ti musi udelati to vk za jeden rok a dobrovolnici mail na to easu 3 roky. Mladici, vezmete si toto za klad a davejte se co nejvice dobro yolne zapsati do sluSby Stryeka Sama a neeekejte aS musite, stejne vas to nemine.

Pro dneSek asi vSe co vim, koneim s pozdravem na vkchny Stenate a zUstavam vase vAeobecna zpravodajka, Millie Polakk, P. S.: Sdeluji, Se John Beeana jsme si zvolili ndeelnikem, tak cvieenci hled'te co nejvice nav§tevovatiecvieeni. Ptiki sttedu sem zase z Ennis zavitaji, tak hled'te aby vas tam priAlo co nej vice. ad Pokrok Houstonu, eislo 88.

To texaske slunioko se jaksi stydi nam ukazat tu svou libeznou tvat, stale se schovava za mraky, ale doufejme, Se ptiSti nedeli nam svoji libeznou tvat ukaZe a nezalekne se nazvu "Babi Leto", kterouSto zpevnou veselohru uvidite nedeli sehranou u ta.du Pokrok Houstonu no Studewood ph naSi majove slavnosti. A slavnost to bude, chutneho jidla dosti, ku ochlazeni take vkho dosti e pekne divadlo ku poslechnuti, pan soudce C. H. ChernoskY k nam svoji jimavou feel promluvi, se znamYmi se sejdete zdaleka Siroka, tak co vice jeke chcete, co vice si muSete prati?

Co se Wee divadla, jest velice pekne, a nikdo litovat nebude, Se It nam ptiSti nedeli zavita,

Strana B. pekne zpevy, v nichS ten naA slavieek sl. Ela Mikeskova, vam zazpiva tim jejim jimavYm hlaskem, br. F. Ko'Sut se krasne It ni druSi zpevem v nekolika pisnich. Si. Bohaeova jest dobrou v uloze Pepiaky, i jeji hlas se dobte posloucha, Dan Darilek v aloze Jarkovskeho se velice dobte vyjima, bYvala si. Willie May Kelnarova v idoze AlSbety, choti pana Modestina zaujima, svoje misto velice dobre, sl. Marcela Bartog ova, svou vaSnou tvati se velice v -those Klary vyjima, a cos Tim KostomlatskY, ubohY basnik, napadnik sl. Klary, jehoC duSevni plod "Babi leto" bylo zneuznano a vypiskano. Br. Vodehnal, v uloze dohazovaee, se velice dobre ohani na jeviki, pi. Kalouskova, jako vykladaeka karet jest znamenita. A ted' to hlavni, br.

Stareala jako domovnik u Modestinti, (vime, on je republikan), ale penize ma take rad, on a jeho pani mail Clohy, kde oba dva svoje divadelni vlohy uplatni. BYvala sl. Estele Drabova, pi.

Zatopkova, ses. Margaret Kakparova nam pekne zazpivaji ye sboru. Z tohoto muSe kaZdY videti, Se Ulohy jsou v rukou herca, kteri nikdy nezklamali a ani tentokrate nezklamou, a proto zaleSi jen na vas, byste si tuto prileSitost nedali ujlt a priSti nedeli se co moSno ye velkem poetu It nam na Studewood dostavili. Nezapomerite tedy na p515th nedeli a na shledanou se teSi va§, Joe KaSpar. kid Praha, Sislo 29., Taylor, Tex. VSem elenam radu Praha davam na vedomost, Se v posledni radove scinize elenove naSeho radu rozhodli se mit schUzi no misto druhou nedeli, prvni nedeli, dne 4. kvetna v 1 hod. odpoledne, a proto vOichni jste Sadani se dostavit do schaze, a zaroven ti eleni co neptiSli do posledni schtze, ptijd'te a dostanote ty deky na yak dividendy, ale jestli yam je musime poslat poStou, tak yarn srazime 5 centil na poStovne. Tak bud'te tak laskavi a p?ijd'te do schtze vSichni a teknete druhrn elenam, kteSi neetou. Schilze nak byla odlolena za ptieinou slavnosti majove, kdy inajova kralovna bude nastolena pro pti:Sti rok a ktera byla zvolena radem naSim a jest to sleena sestra Dorothy Dlouha a jeji veliky dvtir a dvo?anstvo.

Jak se dovidam od naSich sester, pan! Jan Svadleriakove, Fred Polanske, Joe Kinclove a F. E. Kotrlove, ktere jsou teditelky teto velike sla y -nosti,budUkvapretoslnichny Skolni deti jak nasleduje: Georgetown, Bartlett, Granger, Elgin, Austin, Hutto, Coupland, Thrall, Helwig bude mit asi 25 deti v krasnem cviku a Taylor St. Mary's katolicka Skala poSle svoji "Rythm Band", a budou pritomin hodnostali vkch spolkti a teenici, co jeden to talde budeme mit tady neco co jsme jeAte nemeli. To vkchno pripadne na Den Matek v nedeli dne 11. kvetna.

U naSeho radu vkchnO jde, aS no nejake vyjimky dobre. SlySim v2dy a ka2dY druhy natikas jaka, nespravedlnost se deje v naS'i stare vlasti. Nevim sam proS to je, ale die meho votniho nazoru jest to vkchno zavist a sobeckost, ale nevim jestli jsem v tom- suravne, a take die Mello nahledu nam tady schazi laska, pratelstvi a prace, at' budeme miti tyto veci v nakm narode, pak se nemusime bat ani tak pros by jsme se bah poto yn H Clovek neni SadnY bez nejake chyby, kaZdY nejakou ma, ale jestli se Clo y& dopouSli chyby a druzi tu chybu mu pora.d vyeitaji, tab vime dolote, Se takovY Clo y& ma trnitou cestu, tak pros radeji mu neportniZem a neodpustime tu chybu? Vite, kaSdY Sivoeich, kdy2 jest porad kopan, tak jde das, kdy on take kopne zpet. Ale nejvetS1 chybou v lidstvu jest, Se kaSclY vidi chybu na druhem, ale sam no sobe ne. Ta baseri ye Vestniku od nakho slerskeho basnika Bezruee jest skuteene pravdiva. Tam pod tu Lysou horou jsem byl take narozen, ty krasne Beskydy, ten pamatny RadhoSt', Lysa Hora, And.roS", Juro§, TeSin, FrYdek, Mistek a druhe mista, kde ti naCi gorale davali ty Sivoty za Ceny, devuchy a decry, vy tady ptatele nevite a nemtiZete vedet tu Slue a ten hnev proti panstvu, jakou jsme ta mmeli, a tady to poeind ptichazet taky! — Mili ptatele, na shledanou v phOti sent.zi v nedeli 4. kvetna. S Uctou vaS, Jos. F. Eineigl ,taL

Strana 6.

Caldwell, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

To krane jaro nam jiz nastalo, slunieko mile hieje, vkchno se probouzi k novemu Zivotu. PaZit i stromovi pkimo layki zeleni, a ptaekove poletujici v korunach stromU vesele zpivaji. Jaro jest piece jenom nejkrasnejk.

A kdyi, nekdy jest nam v dui smutno, a podivame se yen do Bok piirody, tu hned jest nam veseleji. A v takove chvili si i radi zazpivame. KrasnY vzhled, jest na ten Boil svet.

Ja bych se dovedla v pkirode toulati celY den.

Pkiroda, zpev, hudba a dobra kniha, to jest muj konie.ek.

Pamatuji se jakou radost jsme my deli mivaly, kdyZ natal pan ueitel kekl, ze ptijdeme do lesa na prochazku. Co to bylo radosti, kdyZ jsme dva a dva pekne v lade vykroeili od gkoly na silnici, a za zpevu miiili k lesu. Ach 'Skoda tech mladych krasnYch let. VSe se rozprchlo, a jen vzpominky zustaly. A dnes jsou nagi lide vyhaneni ze s yYch rodnYch statkil, a jejich mista zaujimaji nemeeti lupiei. A neni na torn dosti, jeke je i trYzni vklijakYm hroznYm zpilsobem.

Myslim, ze jste vkchni Cetli zpravu v minuleni Vestniku, jak nacistickY klacek zbil tkilete dite, a pak je hodil do ohne, kde za Ziva uhoielo. V eloveku se v.kchno zdvihd, Cteni takovYch zpra y. Jest to hlich, pkimo do nebe volajici. A jeke si mysli, ze oni jsou ta jedina, prava rasa, ktera by mela ye svete panovat. No, to bych radeji Zila nekde v prolese mezi divokou zveki, kde bych se citila vice v bezpeei, nail mezi takb yYmi barbary.

Pani P. P. Mikeskova jest neohrotenou zastankyni naei 'Ceske keel, a jestli se to snad nekterYm nelibi, piece jenom musime uznati, ona pile jenom pra.vdu, a ze se zastava, jenom toho, co jest nose. Ona jak citi, tak i pi'g e, a vekte, ze ona to mini jenom dobte. Myslim, ze jest povinosti kaale matky ldsku k nak matekske keel, vlasti i narodu.

Pak by jiste itidnY nelekl, ze na§e eeska tee brzy zanikne. Ja sama bych to ani za nic netekla. Ba naopak. Ja mam pevnou nadeji, Ze k tomu nikdy nedojde. Vtdycky se najde nejakY ten zapadlY vlastenec, a nebo nejakY ten potulny pisniekak.

Nag narod byl ji2 nekolikrat v teZkYch porobach, ale vftlycky zase slavne povstal. A Pe mame i tak zvane dolarove vlastence, jest take Pravda, Oni to Usty mnoho namluvi, ale srdce zustava chladne jako led. Pravda pry nejvic boll, a pro pravdu se lide nejvice hnevaji. Nu, ale proto nemusime hlavu vekti. iika se, Pe co 6ech, to sokol, a pravY sokol se neleka nieeho. A byt' i cesta daleka, ta sokolika neleka, jen muZne, statne ku pkedu, vklyt' draha vlast deka. SlabYm ze jest jenom ten, kdo ztratil v sebe viru.

Ale to moravkine jsem se Om od srdce zasmala, a mane mi pkika na mysl slova nak. ho Komenskeho, kdyZ kekl: "Jsem rodem Moravan, jazykem Oech, povolanim bohoslovec".

Ale mnohe na'ge lidi nepkesvedeite, Pe jsou te§i, oni tvrdi, Pe jsou Moravci.

Pani Vlasta Oernoska se velmi pane rozepsala, o Cinnosti nakch Zen, a pani WondraS'ova svolava schtizi na druhou nedeli v kvetnu. A proto rychle do prate. Za posledni valky jsme vkchny pekne pracovaly, a chceme pracovati i dnes. V gak to bude jenom pomerne malieko oproti tern, kteki za nas na bojiSti krvaci.

Nemec zabira pokad dal a dal, jiz i Jugoslavie se stala jeho obeti, a ja se obavam, Pe ani Anglie neodola jeho piesile. On se pkipravoval dvacet let, kdetto Anglie spala, a my sami.

Ano, to oeskoslovensko byla jenom maia zeme, ta nestala za ti, aby ji Anglie . pkika na pomoc, kdyZ pomoci potkebovala, ale ta maid zeme pohnula celYm svetem. Ted' za to Anglie krute trpi. Ovkm, my jsme jim to jako kkest'ane jiz da yno odpustili. A zde, na president ma pokad hazeny klacky pod nohy od vklijakYch zpateonikft. A k tomu jeSte ty stavky, prave v takove dobe, to vkchno zapacha patou kolonou. VSechny tyto okolnosti k tomu nasvedeuji, ze i my budeme vtaeni do valky, a 2e na:s1 ho§i budou pottebovat na§i pomoci. Ja bych byla pro to, abychom si za•

VgST Nflt

Iozily odboeku oerveneho Kkik. Vgude na vkch strariach se horeene pracuje. My zde take nechceme ztistati pozadu.

Nae odbooky SALT, Snook a Nov r Tabor, budou spoleene pokadati bazar, nekdy v 160.

Nevim jeSte kterY mesic to bude, ale milZeme jiZ ode dne:Ska planovati jak by se nam co nejlepe vydalil. A jsem jista, ze kdyl budem vkchni tak verne a nezfAtne pracovati, jako jsme pracovali posledne, ze jste s yYsledkem budeme spokojeni.

Na pki§ti tYden budeme zde miti e'eskY obrazek "Na ty louce zeleny", a ze v nem iteinkuji takove dye podatene kopy jako jest Pikek a Ferbasova, mame nadeji na dobre pobaveni.

Pane Domordd, diky za pozdrav, kterY mne posilate ye Vestniku, a to same i Vy pkijmete ode mne.

Ku konci meho dopisu chci jeke venovati vzpominku nagim "maminkam", jejichZ svatek budeme oslavovati druhou nedeli v mesici kvetnu.Bud'te2 polehnany, vy drame Ceske matky. Pro mne jest nejkrasnej§i slovo na svete slovo — maminka. V torn slove jest vk co k ni citime, a co se neda slovy vyjadrit. Jen Neruda byl velkY basnik, a nejradeji skladal bane o matkach, a o lasce matekske. A jiste ze pravdiva, jsou slova v to pisni, kteral zni: Dokud mag maminku -svoji nejvetgi poklad sviij kaZdou tvou bolest ti zhoji vlelou, kdyZ lasku ji Tepee kdy2 osudem kraeg, kdy2 kraei'd Zivota tmou, pozna, jak rad se k ni vraciA jen jednou, mas Maininku svou.

Nechci jit etenake vice unavovati a proto ukoneim, a nebudu psati az uvidim dopis ze Snook, od me 'Avagrove Lydie Kovak. Tak se nech videt brzy. Budu Tvilj dopis ve Vestniku oeekavat.

Pozdrav v:km etenakum zasila, Marie Vajdakova. itad Spravedlnost, els. 121., Shiner, Tex. Cteni broth a sestry!

Uvedomuji vas, Pe se mate dostaviti do schilze prvni nedeli v kvetnu, neb mame neco daleZiteho k projednavani a je tedy zapotfebi, aby se nas vice schtize sueastnilo. 0 'dem se bude projednavati, to vam vypisovat nebudu, to yarn y e schUzi br. pkedseda oznami. Sestry by se mely vkchny stleastnit a kada by mela nejakST zakusek sebou pkinest, neb po schiai bychom radi zase trochu svadinu.

Dale varn sdeluji, Pe nas organisator br. Ed. Mikes se jit do to prate organisaeni pustil a poslal mi telegram, 2e jiz upsal jednoho a jestli lekatskou prohlidku, tak bychom meli noveho Clena neb Clenku k uvadeni v kvetnove schtizi. Schfize bude zahajena v 1 hod., neb je v§elicos k projednavani a k tomu, jestli toho noveho Cekatele budeme ptijimati, tak se to protahne a pak by nam zbylo mad° Casu na tu svaeinu. 0 ostatni se zase bratii postaraji, aby netrpel 2e,dnY 21zni Proto nenechte si ujit tu ptile2itost se pekne po schizzi pobavit a dostavte se v§ichni. S br. pozdravem, J. F. Novosad.

Corpus Christi, Tex. Chci napsati nekolik tadku k resoluci tadu Pokrok Houstonu, els. 88. S.P.J.S.T., oti§tene ye Vestniku dne 23. dubna 1941. Bude to jen kratky osobni nazor na o2ehavou otazku, o ni2 zminene, resoluce pojednava, a smysl a fieel resoluce jest — dle meho porozumeni — odli§nY, ne21i by se mohlo ze stilizace resoluce souditi.

Mohu se site mYliti, ale velice pochybuji, Pe by bylo vYslovnYm ptanim tadu Pokrok Houstonu C. 88. odsouditi poctivou snahu v fizeni na§eho organu, redaktora bratra Franti§ka Moueky.

Jeho povinnosti jako potadatele organu jest informovati nas o Cinnosti jinYch poji§t'ujicich bratrskYch jednot a tak nas nepl'imo upozorniti na ne-li nebezpeei aspori ve,2nou konkurenci v nekterYch osadach v naboru noveho Clenstva. To snad bylo pravYm Ueelem shora jmenovane resoluce a v torn smeru, doufam, nemine se svello poslani. Jest jen na mist nevyhS7.-

tre sttedu, dne 30. dubna bati se bolavym mistum a veci nazvat pravYm jmenem a unadniti tak porozumeni praveho stavu teto zalektosti. keknu to tak jak tomu skuteene je a jak mi to Mei veli mUj cit k na§i S.P.J.S.T. Jednote i k Telocviene Jednote Sokol, k nim2 obema ptinale2im a jlch2 budoucnost a prospech obou mi stejne le21 na mysli. K Sokolu patiim od r.

1910 a k S.P.J.S.T. od r. 1913.

Jedna bratrska, jednota ze severu, ktera ji2 dlouho, ale celkem s malYm rispechem, se pokou§ela zapustiti koteny take u nas v Texasu, vyueitkovava nedorozumeni ze sjezdu v Taylor, kde byla zamitnuta 2adost o podporu pro Sokolskou 2upy Jani, a sna21 se zakladati tady jednoty sve v eeskYch osadach v Texas, kde stavaji odboeky Telocviene Jednoty Sokol. Toto jest asi cele, podstata nynej§iho jakehosi konfliktu mezi na§i S.P.J.S.T. a Sokolem, a jsem ptesvedden, Pe neu§kOcli ptieiny i nasledky bli2e objasniti.

Na sjezde v Taylor byla na§e 26,dost — — o finandni vYpomoc zamitnuta. Byla to chyba, je v§ak pozde bycha honiti. Pro nas sokoly to bylo bolestne ptekvapeni a pro nektere a2 pokotujici neuznani na§i prate narodni. Neni vAak tteba I/e get hlavu a brat si to tak tragicky, uvelime-11 okolnosti, prof jsme byli odmitnuti. Ptedne, 2adost byla ve zmatene forme podana a neureite oduvodnena. Za druhe, musime ptipustiti, 2e mezi delegaty bylo jich tada z osad roze§tvanYch domacimi nesvary mezi tady a Telocvidnou Jednotou. Bylo na§i chybou, Pe jsme dopustili, 2e eiste osobni ruznice byly ptipu§teny k vykizovani v jednotach, roztrugovany po osadach jinYch, Cinnost telocviena i vzdelavaci vazla a Sokol tratil na va2nosti a vYznamu. Bratti sokolove, to byla hlavni 2e jsme pohoteh v Taylor a neni-li v na§ich vlastnich tadach dost sily, obetavosti a nad§eni k praci, pak nas uz nezachrani ani injekce od lekatU a pomocnikt severnich, kteti nagi slabosti vyuZitkuji ke svemu prospechu.

Sjezd v Taylor vAak jinak v§estranne projevil citeni Clenstva S.P.J.S.T. pro na§e narodni potteby darovanim velkeho obnosu pro akci osvobozovaci, udelenim stipendii eeskYm studenturn na universite a koneene darem $500.00 na podporu deskYch osadnich §kol. Z tohoto fondu take Sokol ma ptilaitost pro svoj e snahy east ziskati, neb komu by bylo snadneji ne2li nam uspokadati se cvieenim Ceskou doeasnou §kolu.

Alt'ak navrh muj v tom smyslu dosud zustal nepov'Simnut, ba ani u nati domaci jednoty jsem neprosadil, bychom se vaInd pokusili o zorganisovani Ceske §koly. Proto jsou nektere na§e stesky na S.P.J.S.T. pti nejmen§im nespravne.

Nab. zalo2ite pii Sokole tad jine jednoty, uvedomte si nasledujici fakta: 1.) Nejmene 90 procent stavajicich Menu Sokola v Texasu patti k S.P.J.S.T. 2.) VAechny dosavadni jednoty sokolske v Texasu byly zalo2eny za pomoci tacit S.P.J.S.T. 3.) Jest nekolik jednot sokolskYch v Texasu, ji.ch2 existence bezpodmineene jest odvisla od dobre vale s mistnim ildem S.P.J.S.T., propajdovani sini a pod.

4.) tspech finaneni taktka v§ech na§ich — sokolskYch — podniku a vetejnYch vystoupeni zavisi od podpory a porozumeni krajanu sdru2enYch v S.P.J.S.T., neb Sokol v Texasu nedostal nikdy nic od organizaci tendence jine, jim2 narodni ptislugnost a povinnost jest a2 na miste druhem, ba podtadnem.

5.) Zakladanim truc-tadil se budem pii nagem malem pomerne poetu je§te vice isolovati a Sokolu v Texasu vice po§koclime ne21i pomt2eme.

Toto jest moje skuteCne a poctive vyjacrteni Na zdar! jako elena Sokola i Chas. Holasek.

Oznameni saline v Cottonwood, Tex. Pravidelne, schilze tadu Morav§si Bratli Cis. 6. na Cottonwood bude konana v nedeli, dne 4. kvetna. Zmena z druhe nedele na nedeli prvni byla udinena za ptICinou, by Cleni se mohli 6astniti oslavy Dne Matek, kterou porada odboeka S.A.6.T. ve West v nedeli dne 11. kvetna.

Frank Pibil, tal, Nast Menu jest tadouei.

Ve stfedu, dne 30. dubna 1941. itad Vygehrad, Cislo 48., Taylor, Texas.

Ctena redakce, mill bratti a sestry!

Nage majova, slavnost se nam u g bligi. Jig ptitti nedeli dne 4. maje bude sl. Elfie Turek korunovana co kralovna maje tadu Vygehrad.

Korunovace bude o 6 hod. veder. Odpoledne se bude hrat bingo a budeme mit i barbecue. Proto zvu vg echny bratry a sestry i z okolnich tacit, aby ptig li a s nami se pobavili a na chyili zapomeli na starosti a valku v Evrope. Proto nezapomerite na 4. maje a ptijed'te na Bayersville na majovou slavnost. Se sesterskYm poMilady Hejl, taj. zdravem, CO DELAJI JIM. Pod timto ohlavenim br. redaktor v redakenich fivahach ye Vestniku Was zdeluje, kdyg nee° je noveho u jinYch br. jednot zavedeno.

Jig jsem ho chtel upozorniti, prod opomenul nam zdeliti, ge u bratrske jednoty Z.C.B.J. je zavedeno heslo "Ka gdY 'den organisatorem", ale po pteeteni resoluce kadu cis. 88. ze dne 23. dubna jsem shledal, ze redaktor je obviriovan, ge dela pro onu jednotu propagandu.

Neni ani jedne jeho redakeni tvahy, abych ji nepteeetl, ale posud jsem neshledal, ge by pro jinou jednotu pracoval. Skoro v ka gclem aisle Vestniku jsme jeho dlanky nabadani k vetgi einnosti ye prospech na gi Jednoty. Jestli mu zakalem podobne elanky uvetejriovat, tak budem opravdu git za onou einskou zdi, jak on trefne poznamenal. e sousedni zde zaeala nabYvati pndy, nezavinilo, ge ye Vestniku byl nekdy o ni nejakY dlanek napsan, ale vet gi vina byla, ge elenstvo nagi Jednoty neavetive pohli gelo na to panamske hospodatstvi na gi Hl. U. a na ge statni komisak bude nucen jistou zalegitost pkijit uvesti do potadku, a aby se to nemile jeho navgteve vyhnulo musela bYti zjednana yYpomocna sila.

My musime teg east viny vziti sami na sebe, protoge jsme byli velice getrni, vgdy jsme se stayell proti yYpomocnYm silam v Hl. U. Sta y v jakern tizeni Hi. tkadovny novi teditele shledali jsou nasledky nagi velke getrnosti na nepravem miste. fteditele udelali kus zashi gne prate, .ge zjistili skutednY sta y majetku Jednoty a zavadeji v gucle ptisnY potadek, co g vge povede k nabYti vice clavery v Jednotu, co g bude miti i dobrY vliv na ziskavani novYch Clean, kdy g se bude moci poukazati na to, ge nage Jednota je vedena dobrYmi hospodati. e zavedeni toho noveho potadku na gimi tediteli stalo hodne penez je site pravda, ale musime si poyagit, ge vetginu statu Texas sjezdit ze je spojeno s velkYmi yYlohami, pak nas musi usmitit, ze tolik vyloh potad nebude, co bylo prvni 3 mesice jejich fitadovani. tekal jsem, ge bude uyetejnen elanek z dubnoveho disla Bratrskeho Vestniku Z.O.B.J., kdyg ale opsud uvetejnen nebyl, tak si jej dovoluji k uvetejneni podati a doufam, ze uvekejnen bude i v nagem Vestniku, neb uskuteeneni onoho elanku lun ge i nagi Jednote velice prospeti.

KaidY 'den organisatorem.

• Hlavni ntadovna Zapadni 6esko-Br a trske Jednoty vydala vyz yu k dobrovolne kampani s heslem: "Ka gdY alen organisatorem!" Kampari stare se zkou gkou nagi vernosti a lasky k Jednote. Jak se v teto zkou gce osveddime?

Jeden eeskY basnik pravi: "Hesla jsou jiskry, sil bohatY klin; z hesel, je g zapali rodi se din".

Zapali yydane heslo nage srdce tak, abychom se odhodlali k dinu a ziskali pro Jednotu ze tad pfo.tel a znamYch nove Cleny? lkika se take, ge hesla jsou ktidla, po nichg dostaneme se k netu genYm vyginam. Dobre heslo je prapor, vedouci nas v nad genY zapas pro vec, kterou milujeme, ponevad g jsme pkesveddeni, g e je dobra, pottebna a prospegna.

Necht' heslo: "Kandy glen organisatorem"!` setka se s pinYm ohlasem v tadach bratti a sester a ptinese radostne y ysledky, jen napini kag cleho z nas hrdosti, ze jsme ye zkougce nosti a lasky k Jednote v g ichni dobte obstali.

Hlavnimi organisatory maji bYti rodide, cog musime doufati, g e se jimi stanou kdyg budou videti, g e se s jejich nasttadanYmi penezi dobte hospodati.

Ze zpravy teditola ze dne 23, dubna so dal-

VESTNIK

Strana 7.

dame, jak se pokraanvalo v naboru novSich &enn za starVch organisatort. Od 1. ledna do 31. bfezna 1941 novYch elenti 225, zemtelo 39, vystouplo a bylo yyloueeno 135. Z techto eislic je videt, ze nam stati organisatoti pkivadeli nove eleny jen na chvilku, sotva se ohtat.

Jegte mam otazku: KterY Glen na gi Jednoty jedne. spravneji. Olen A. je i s rodinou u nagi Jednoty, deti ale necha je gte pojistit u cizonarodni obchodni spolednosti. Clen B. je i s rodinou u nagi Jednoty a deti necha je gte pojistit u Ceske bratrske jednoty? DrZme se hesla: "Pkatele bud'me, pravdu sobe mluvme". Necht' nage Jednota pod nov'm tizeni zdarne ku ptedu pokraduje, k tomu vole. Na zdar! vas spolubratr, F. Truksa.

Kad Velehrad, eislo 19., Sehulenburg, Texas.

Tak jak kagdYm rokem, podle ustaleneho zvyku tad Velehrad potada kvetnovou vetgi a slavnostnej gi, ku ktere jsou pozvany nage sestry, a ty nam za to pozvani se odmeni tim, ge se postaraji o dobrou svaeinu a my, muggti Cleni se zas postarame oplatkou o nejaIce to zapiti, ab,y nam tee a ten ta s yaeina neuvazla v krku. Ony, toti g nage sesttieky maji site ptistup do schtze volnY kagdY mesic, ale kvetnova schtze je u g zakokenenYm pravidlem jejich ptitomnosti, a ten si myslim, ge ony jsou tomu rady kdyg je oficielne pozveme, no a ja rad ptiznam, ge to rad delam. Tak yam, mile sestry touto cestou posilam to.dove pozvani a tot' se vi ge moje osobni te g , dostavte se do kvetnove schiize druhou nedeli. K svadine vezmete kagda co za dobre uznate. Ja, vim, ge tomu dobte rozumite. (My mu gove to svadine teg dolate rozumime). V'SeobecnY souhlas. Sejdete se jedna s druhou a po bratrsku, vlastne po sestersky (chyba neplati) pohovotite. Tak abyste nezapomely na druhou nedeli v kvetnu, udelejte si uzel na gatku.

Zrovna nynej gi dobou fgecko se nam obraci Cernou strankou, jak to deative podasi, tak ty valeene zpravy, ale pies v gechno to nesmime zoufat, ale doufat, a kdo doufa bYva, spasen. V nynej gi kriticke dobe si pamatujme, ge i pies ty veci, ktere se nam nelibily, ptijimali jsme od nagi vlady a nail vlasti veci dobre, ochranu, svobodu, ktere nam zavidi a mute zavideti celY svet. Proto pti ni ten stiijme a bude-li tteba i °bet ptinesme. S pozdravem, Ferd. Mieulka.

Crosby, Tex. Ctene, red. Vestniku a dtenati vespolek!

V minulem eisle jest resoluce od tadu Cis. 88.

Pokrok Houstonu, ktera mne skutedne tak ptekvapila, ge nemohu se zdr geti, abych nepodal svtij nsudek. — Nejsem elenem one bratrske jednoty, na nig se ona resoluce vztahuje, aby si dtenati nemysleli, ge se proto one jednoty zastavam. Nikoli bratti! — Ale zeta, se mne tak ag moc titerne nebratrske jednani, z eeho g je v one resoluci redaktor Vestniku obviriovan. Ci snad red. se tak provinil onim elankem, co napsal o druhe jednote, proti nail S.P.J.S.T., ge musela se hned sepisovati resoluce? Ci chceme byti zde v Texasu tak isoladnimi, aby iadna, tkeba pry i bratrska, jednota nesmela ani pachnouti do Texasu? Prod ruzne pojiSt'ujici spoleenosti americke, ktere zde v Texas obchoduji a ktere zajiste dosti velke procento i naSinai odloudi od nail Jednoty, tern die one resoluce se ono pravo poji gt'ujici neupird? Dosti ale o torn, vim ge dostanu za to dosti kritiky.

Hlavni ttadovna S.P.J.S.T. oznamuje ye VCstniku pujeky na majetky se slevou 1/2 % tern, kdo budou spravne na das platiti nroky. Ale neni ani zminky o torn, zdali se po yoli ona sleva ten na certifikatove piljeky. Myslim, ze tyto pujeky jsou daleko zaruditelnej gi negli kterekoliv na majetky neb i bondy. Bylo by to nespravedlive, aby ony certifikatove pujeky nedostaly slevy, ov gem jen tern kdo spravne plati nrok na Cas. S bratrskYm pozdravem, S. Kelarek.

— Vetgina pki hlasovani vitezi; to maji slovo vitezove, pora geni vgak se nekdy poctive staraji, aby iisP6Ch liftezUm ce1 rok jak mAldi "oslazovalo

SOKOLSKA HL1DKA Sokol Houston.

Tak se nam nekdy objevi "Sokolska, Hlidka" ve Vestniku a potom zase nic. Dle v geho neumime nebo nechceme vyug it to vYhody, kterou nam sjezd S.P.J.S.T. poskytl a piece tisk je moc, kterou nesmime podceriovat. Tisk vychovalid a vede bud' k dobremu, nebo - zlemu, die toho jak je usmernen.

Oeekavali jsme, ge Zupa se chopi tato yYhody a postard se o ptihodnou latku, aby ta jedna strana Sok. Hlidky byla pro nas a na gi mladeg pine vyugita. Naprava je nutria. Neodekavejme, ge nas vefejnost bude prosit, abychom podavali zpravy o Cinnosti Sokola. Mame v Zupe 13 Jednot, tedy na kagdou ptijde tada jednou za 13 tYdnii, aby podala zpravu o sve nosti do Sokol. Hlidky. Tyto zpravy budou mit za nasledek vet gi Cinnost, nebot' ka gcla Jednota se bude snagit, aby v mezich sve mognosti se pochlubila nejakou narodni praci; at' u g je to divadlo, cvieeni, ptedna gka, zpe y nebo vYlet. To bude mit za nasledek, ge vetejnost se bude zajimat o prat!. jakou Sokol kond Amerieany musime bit, to je ptirozene, nebot' jsme pod jednou vladou, ale musime si u g jednou uvedomit, ge kmenove jsme Oechoslovany a jen tak neco znamename. Kdo vedome zapte svnj ptivod, ten se dopou g ti zlodinu sam na sobe, nebot' jiny narod s nim pohrda a jeho soukmenovci mu never i.

Zde je Cinost pro Sokola: zachranit pro nas slovanskY kmen, kdo se zachranit de., hlavne mladd. Pkilezitost mame, jen se ji chopit. At' neni ani jedne sok. jednoty v Texasu, aby se nepostarala o letni 'Skolu. 10 Skol, jen 15 Midi v jedne, znamena, 150 ditek, ktere mohou byt zachraneny pro narod, to znamena, 150 sokola a 150 dlenn do S.P.J.S.T. a do ptiStiho sjezdu 600 uvedomelYch pracovnikt.

Meli bychom take po2adat tiskovY vYbor, aby zavedl v angl. easti Vestniku anglo-Ceskou cviCebnici, tim anglieine koruna nespadne a bylo by to ku prospechu fgem, kteti se chti zdokonalit v jazyku anglickem nebo eeskem a tech je hodne.

Oznamuji krajanske vefejnosti, 2e Jed. Sokol Houston sehraje 11. kvetna v Sokolovne divadlo s narodnifni zpevy. CistY vYtetek bude yenovan do fondu pro evidence na Slet, kteti pojedou zastupovat krajany z Houstonu a okoli na vSenarodni slavnost do Chicaga ku konci dervna. Komu je mo2no, ptijdete se podivat na sokolske divadlo u 8tefanikii, kdy g si budete ptat, Sokol ptileti take k varn. Listky jsou v prodeji v Sokolovne kaIdY patek veder a s spevky od ptatel Sokola ptijima sestra Rntena Lebr, Romayor, Tex. PtiSti patek veder je mes. sehtze, elenove jsou 2adani, aby se ndastnili a ptivedli sve ptaAlois Vaja, starosta. tele. Na zdar!

Oznameni scheme tadu Dubina, eislo 12.

Byl jsem spinomocnen br. ptedsedou a fleetnikem, abych ye Vestniku uvedomil vgechny bratry a sestry tadu Dubina Cis. 12., S.P.J.S.T., aby se v gichni dostavili do schtze, ktere se bude konati na Den Matek, dne 11. kvetna 1941 ye stare g kolni budove v Dubina ,Tex., o 2 hod. po poledni. Udast v gech diemu jest gadouci, budou se volit tti Cleni do ueetniho vYboru, ktere ka g gte fi--dYtabuemsizvoln.Apakje ne zalegitosti budou muset bYti vytizeny, ktere se tYkaji, ag na male vyjimky, v gech elenii; jak si to ve schtzi zatidite, tak takovY potadak budete miti. Ti, kteti se nedostavi, sami sobe uSkodi a pak budou muset nalikat sami na sebe. V padu Spatneho podati anebo S'patnYch test bude schnze odlo2ena na 18. kvetna 1941. Tedy nezapomente se Otystavit.

Aug. IVIithiikR, 13ted5eda, Josa Sta, taieratilt.

Ve stf'edu, dne 30. dubna 1941.

VESTNIK

Strana 8.

CtvrtletnI zpriva pokladnika mesic laden, iinor a been 1941.

za

Robstown. - Ambulaneni fond, sberaci listina Cis. 74, 15.25 1E8. Crockett. - Clenske piispevky za spolek RVOS. Cis. 36, 5.00 18. Crockett. - Clenske piispevky 2.25 18. Kingsville. - Clenske • ptispe ky, 20.00 8. Kingsville. - Dary jednotlivcti 5.00 18. San Antonio. - VSTteZek ze zabavy 40.50 18. San Antonio. - Clenske piispevky, 33.75 5.00 18. San Antonio. - Clenske piispevky RVOS. San Antonio, _ 5.00 18. San Antonio. - Clenske piispevky tadu San Antonio Cis. 133, 5.00 18. San Antonio. - Clenske piispevky Tel. Jed. Sokol S. Antonio 11.00 18. San Antonio. - Na pomocnou akci ten, 20. La Salle. - Clenske piispevky, • 50.00 5.00 22. Needville. - Clenske piispevky KJT. cis. 49, 6.00 22. Needville. - Za panenky, 27.60 27. Ennis. - VYteZek ze svetel. obrazku ukaz. V. Maudrem, 10.00 27. Ennis. - Za panenky pi. Zazvorkova 62.40 27. Ennis. - Clenske piispevky 14.25 27. Taiton. - Clenske piispevky, 10.00 Floresville. - Clenske piispevky a dar kaciu Cis. 107, 5.00 2'7. Dime Lox. - Clenske piispevky kadu Texaskil Oriice 6.00 27. Dime Box. - Sbirka, 10.00 Kingsville. - Dar. J. Lukakik, 41.00 28. Anton. - Ambulaneni fond, sberaci listina cis. 120, 27.00 Ennis. - Ambulanani fond, sberaci listina Cis. 137, 26.50 28. Koval. - Clenske piispevky, 19.75 28. Koval. - VYtaek z pkikryvky, y

PitiJEM:

Leden 4. El Campo. Redakce Svobody odevzdala dary jecInotlivot $ 13.00 14. Seaton. VYteZek z bazaru 250.00 14. Seaton. - Clenske piispevky 18.25 14. Seaton. - Medailky 1.00 14. Seaton. - Brolurky .15 15. Galveston. - Clenske piispevky 4.00 15. Tuxedo. - Clenske piispevky od Mdu cis. 90, 15.50 18. Crosby. - Dary jednotliveti 12.00 18. Crosby. - Pomocna akce Zen, H. Valdikova pokl.. odevzdala 44.35 18. Houston. - Klub Omladiny kadu Pok. Houstonu, za kniZky 2.50 20. Weinert. - Clenske piispevky kadu cis. 85, 13.00 20. Fayetteville. - Clenske piispevky 15.00 20. Fayetteville. - V upominku G. Malika a J. Kaderu, dary Frank B. Steiner, 5.00 26. Ennis. - Za panenky, pi. Zazvorkova 40.00 26. Sweet Home. - Sbirka, 3.25 26. Taiton. - Dar, J Dorotik 2.00 29. Seymour. - Dar, 10.50 tinor 3. Kingsville. - Sbirka 9.40 3. Kingsville. - Dar jednotlivce, 2.00 $1,607.83 6. Ganado. - Clenske piispevky, 9.93 Darovano za leclen, unor a biezen, 470.21 Pienos z niCsice prosince, 150.00 6. Taylor. - Dar, 8. San Angelo. - Dary jednotlivet, 24.90 $2,070.04 Celkem, 50.25 30. Dallas. - Dary jednotlivcii, VYDANi: 11. East Gate. - Clenske piispevky Svobodne obce East Gate 5.00 2.00 Leden 11. East Gate. - Na cigaretty pro vojiny, $ 40.28 3.00 27. PoStovne a tiskova prate pro tajemnika, 17. Flatonia. - Dary jednotlivcti 250.00 50.00 27. American Czechoslovak Disabled War Veterans, dar, 18. Needville. - Sbirka v Guy, Unor 50.00 Sbirka, 19. Placedo.

16.02 3.00 18. Tiskova, prate pro ambulaneni fond, 19. Granger. - Clenske piispevky za 3 deny 46.58 18.

PoStovne, telegramy a mimiografni papir, 2.00 19. Granger. - Na pomocnou akci Zen, A. Bartonova, 13.81 5.00 18. Te egramy ze sjezdu v Taylor, 20. Hallettsville. - Clenske piispevky kadu K. Havlidek dislo 4, Biezen 15.00 22. Corn Hill. - Ze zabavy 11.04 50.00 31. PoStovne, express a dievo pro pomocnou akci Zen 27. Dallas. - Dar 7.42 31.

PoStovne pokladnikovi za 4.mesice, 49.50 28. Dallas. - Pomocna. akce Zen A. Svaeinova pokl., odevzdala Eiezen $ 375.15 8.35 Dar a vydani.

3. El Campo. - Na pomocnou akci Zen vybrano v red. Svobody $1,702.89 ZbYva za pokladnikem koncem btezna, 8.50 3. El Campo. - Dary jednotlivcti, Upozorneni tifednikiim odboilek S. A 5.00 3. El Campo. - Clenske piispevky kadu Oslo 40, Laskave aadam iltedniky naSich odbocek, kteIl jeste nevratili fi35.00 3. Fort Worth. - Dar a Clenske piispevky 5.00 naneni zpravu, kterou jsem rozeslal poeatkem -Caora, aby _tak co nej3. Fort Worth. - Clenske piispevky Tel. Jed. Sokol Ft. Worth urednici od5.00 dkive udinili, a pakli si pieji opravu, oby nine 7. Seaton. - Clenske piispevky kadu Cislo 47, 5.00 kdy2 zasilate dary neb piispevky, vidy uved'te jmeno odboCky, 7. Seaton. - Dar Kkest'anskYch Sester v Seaton.

14.74 ca kterou to zasiiate, aby se vyhnuio nedoi-ozurani. Dale, v tech osa.7. Seaton. - Clenske piispevky 10.01 dach, kde poradaji dve neb vice odboaek nC jakY potinik, cy nine ozna8. Houston. - Stolova spoleenost u br. V. Svaeiny, 7.50 mill jaki si pieji ten obnos rozdelit a kvitovat.

10. Rogers. - Clenske piispevky S krajanskS m pozdravem a odbojo Ym 2,vitezime", 5.00 12. La Grange. - Clenske piispevky za spolek KJT. Cislo 46, Frank J. Olexa, pokiadnik S. A. C. T. 100.00 17. Blessing. - Dar, l

*

L.

i

,

y

r

Rid San Antonio, eislo 133.

172 jako ze zvyku pkipominam, 2e zase se mame sejit v nedeli jedenacteho kvetna za ifdelem konani schlize, proto sestry a bratki, vemte toto na vedomi a dostavte se co moZna nejvic, by jsme si zase dohromady pohovotili.

Minula schtize opet byla sluS"ne navgtivena, jak eleny tak navaevniky, mezi nimi2 i nekolik eeskYch hochil jsoucich v armade StrSrce Sama se dostavilo a velmi byli Jednou u Z jsem psal, Ze radi bychom, by nab hoSi pfichazeli mezi nas a opet opakuji: Vy sestry a bratti, kteii mate sye syny v armade, napiste jim, by rids vyhledavali a mezi nas easteji do schuzi pkichazeli. Jestli nejsou Cleny Jednoty, nic nevadi. My je radi pozname a radi je budem mezi sebou vitat a vynasnabme se, by se jim u nas zamlouvalo, by ta chvile s nami stravend byla pro ne zabavou.

Dosti east° uspokadame si po schtizi posedeni a obeerstveni je podavano a ph pkatelskem rozhovoru se mtiZeme navzajern lope poznat, proto povzbud'te je, necht' se neostS chaji jestli Cleny nejsou; vS*ak jestli nejsou, mohtu se stati. NaA organisater br. Mikula neda, si ujit lelitosti a najde-li prospekta, rad mu naS'e poji'Steni a vSrhody Jednotou nabizene vysvetli a ma-li prospekt zajem o naS'e poji*Steni, rad zapfS'e. NaZ druh-ji organisator br. Woellert rovnel je vftly pohotove vysvetlit naS'e pojistky, tak tedy, nepkistoupi-li ve vai em MO do Jednoty, mohou piistoupit u nas a jsou-li deny, tim spi*Se by m.Cll mezi nas J&, te rad bych upozornil na ,1:9(4i.tou 10-11 aP1110Vitr4 JOji *

7

g

i

to za upozorneni. Nd* lad toti2 uspokada taneeni zabavu v sobotu tketiho kvetna. Zaeatek pkesne v osm (8) hodin veder e starem Turner Hall na 217 Nacogdoches ulici, hned za Post Office. Hudbu obstard oblibend Pioneer Band.

VS'ichni jsou active zvani. Pkijerte a pobavte se pit dobre hudbe v dobre spoleenosti. Piijd'te a piived'te zname.

Znova pkipominam ptiSti schtizi, druhou nedeli, e d e hodiny odpoledne v sini W.O.W. a pro informaci tern, kteti je:Ste mezi nami pii schazi nebyli dodavam, to schtize se kond na druhem poschodi. Tedy necht' jdou po schodech nahoru a tarn u2 snadno mistnost na§i naj dou.

Na shledanou na zabave pkiSti sobotu veeer a e schtzi v nedeli 11. kvetna.

S bratrskS m pozdravem, Louis Dressler, tajemnik. y

y

y

y

7

Koval', Texas.

VaZena, redakce, mile sestry a bratti!

Zdeluji am radostnou zpravu, nem na co se v ichni zde na Koval teSlme. Slibil nam dr. Mieek, Ze k nam pkijede se s Smi studenty Ce§tiny sehrat velice pekne a vesele divadlo pod nazvem "Jehla v kupe sena". No a to vite, to kdy2 hraji Miekovi Ceti studenti, Ze to stoji za to.

Z laSle kdy2 jest to zacna veselohra, ktera, jak nam pravil dr. Mieek, je'Ste v Americe hrana nebyla, nebot' ji teprve nedavno tajne z 6eskoslovenska dostal, a sam prozradil, to je to mot vese19' kus. Tedy nezavid'te nam, ale pkijedte vSichni se s narni pobavit. Myslim, Ze se y

g

.

y

y

mnou

y

8o11111;1;4i

17,4 49-Ini

kf1

nu, Ze jsou to zviabe tato divadia, co nam zachovavaji nail mlade2 a nail eeskou lee, nebot' kaZdY kdo takove divadlo vyslechne musi uznat, jak jest ta na' e kee krasna a pekne a trefne se v ni mtiZe vyjadrit. Tedy neza,poinente a nenechte si ujit tuto vza.cnou piileiitost.

VYtaek z divadla jde zase na velice dobrou vec, toti2 na podporu nemajetnych Cieskych studentu.Nstupne je jenora 23c pro dospele a 15c pro ditky. Mimo to povzbudite tyto studenti v jejich narodni praci. Vite piece, 2e co se hrajicim divadio nejvice libi, jest hodne navS'teva, jinak se jim alta, to jejich snaha neni pochopena a ocenena, kdy2 lido nemaji dosti zajmu piijit je vyslechnout. Vy, kteki mate trochu zku§enosti e hrani a nacviCeni divadla, vite co to (la, prate a namahy dobre divadlo.uvest e skutek. Proto tedy vyjdeme terato mladYm, pro nas tom nejcennejSim hdem vstkic svou navStevou a doka2me jim, to si jich oni pak si budou zase vice vaait nas.

Tedy na shledanou v nedeli dne 4. kvetna v sini tadu Osveta Cis. 52. S.P.J.S.T. v Koval , Tex. ZaCatek bode zaroveri s veCerern, asi v 7:30 h.

Vaclav Baiina.

Nazdar! Jsem vas, y

y

.

:1"; je v NemecriespodaiskY byl nyni rozku v platnosti Cbsahtije zviatni . i. en take na Ceske zen piedpisy pro Ceske ob ,. . vat:?Ist -To a stanc .°1 pro mokuty nab° j. dokonce smrt no italak, surovin. za niCeni nebo ., 7

pOlS.12:! •,y j S312, '1'7.

• I( •

I "R-0

,

7

Ve sttedu, dne 30. dubna 1941.

6 JOSEF HAZR PiSECKt

ZATISI ROMAN "Ach, jeminadku, jako bych to dnes videla!" rozpovldala se Kateiina. "Mfrj start' byl za mlada evarnY hoch a feecky holky se po nem fantily. A on taky, kde jaka, zasterka, jen se za ni fantil. Veecky holky ohubiokoval, ale hned zas ka2dou nechal a jen co je pravda, me spatneho takto o nem Zadna nernohla tici. Ja tehdy byla z nejmladeich, ale u2 dOst holka k svetu. Mu7 sim se ptiznat, ze jsem na neho dnem i noci myslela. Ale trapilo mne, 2e se tak se -demi zahazuje a proto jsem se na neho mraeila a jemu y yhYbala. A2 jednou jsme se ta kspolu setkali o samote. Sii jsme oba z mesta, sami a lesem. Milj nebatik, dej mu Panbah vednou slavu, zadal, jak to snad s holkami umel. Mluvil, mluvil, a2 mi ela Maya kolem a ja se na neho piestala mradit a jen se zubila. U2 jsem mu yejako veecky ostatni. A on zaeal se mnou hned jako s ostatnimi a snad jeete vie, proto2e — no, protae jsem tehdy byla holka k svetu podobna. — Ale to mne zima a horko rozrazilo, vzpomnela jsem si na ty druhe, napadlo me,ze mne ma jen za blazna. Odrazila jsem mu ruku, uhodila ho do prsou a utikala od neho, jako by mi nad hlavou hotel(). Pak jsme se jeden druhemu dela. dve leta vyhYbali. IWO nebo2tik, dej mu Panbfih nebe, byl jako VymenenY. Holek si neveirnal a jen mne uctive-pozdravoval kaeketern jako nejakou, odpust' Panbilh, sledinku.

Trapil se, no a ja, se trapila take, proto2e jsem si myslela, 2e jsem mu piec uktivdila. — A2 v tenhle den, bylo tehdy pled rekrutYrkou a Vavtinec se mel stavet, jsme se zase setkali. No, a tehdy jsme si to iekli, 2e se mame radi!"

"No, a pak byla svatba, vid'te?"

"Ba ne! Pak ho odvedli, ale ja ho celYch dvanact let, co byl na vojne, verne dekala, a2 se mela, on mel par krejcara zahospodateno — tenkrat bYvala jeete jina vojna — a tak jsme se sebrali! Ale ani tak dlouho jsme nebyli et'astni, jako jsme na sebe &kali!" vzdychla a zase se rozplakala.

"No, tak be2te pro obed, at' se z toho probetete", tekl socitne Chvojka.

Bylo mu hrozne u srdce, kdy zase osamotnel.

Jak se ten prostY ptibeh hodil na neho. Jen 2e ho Anieka neuhodila do prsou. Oveem, on take nebyl tak troufaly, jako tehdy Kadenin nebo2tik, "dej mu Pan Buh nebe", opakoval si v duchu, aby se sam povyrazil. Ale ostatne ye yeem podobnost. Ted' veru necitil ani dost male chuti, aby se dvotil Tyne nebo tern druhYm, je2 se na neho tak tkasly, jak sam dobte veal.

Ano, byly mu z duce protivny! Jak zcela jind byla Anieka. Ty . . . tou2ily jen, aby se dostaly pod eepec. KterYkoliv jinY na jeho miste by byl dostal z nich kteroultoliv. Jednalo se jen o dobre bydlo a o to, ptaeka pane polapiti. Mug byl vedejei veci. Anieka byla jina. Mela rada jeho a proto ji zabolelo, kdy2 s ni zadinal zrovna tak jako s ostatnimi.

"Zrovna jako Katetina", myslil si a hned v duchu dodal: "Hrom db toho! To je pane ptirovnani!" Ale nemohl si sam upiIti, ze koneene i ta Katetina„ kdy bylo, jak ona vypravovala, zaslouZila veechen respekt.

Jak pak to tikala? "On myslil, 2e ja se hney am, ja. myslila, ze on se hneva. VyhYbali jsme se jeden druhemu a ptec jsme jeden o druheho TakovY divny patron je laska!"

Kozel mu napiskal, 2e s tou babou neco zadinal. Zkaziia mu cely obed. — ‘ e zkazila? Ba ne!

Ted' teprve vedel, na Corn je. A . co2 jestli se pi'ec mYli? Postavil se k oknu, a kdy Katetina ptiela s obedem, ani se neohledl, aby znovu nerozptadala hovor.

Teprve kdy2 Katetina odeela, zasedi k obedu, ale vice rozurnoval, neZ jedl. Pies tu chvili zdalo se mu, 2e na tech papirkach neco nbveho vidi. Sestavoval znovu, ale rozmrzen je odstreil.

"Hlouposti", mrzei se, kousaje zutive do nevinne skopoviny. "Nejlip udelam, kdy2 ty prokiatff'. cAry sO:Km, A ty b qbElt6 „?vasty Ko.tetirw,

Strana 9.

VESTNIK ty mi take schazely! Bth vi, co jsem na to husiece vial a do dello bych se byl malem vmluvil.

Je patrne jina nez ty druhe, ale lepAi neni.

Chtela snad, abych honem bdel rovnou cestou k mamince a prosil za jeji ruku. To ty druhe ptec nedelaji tak okate!"

A adjunkt Chvojka se piec trochu upokojil, kdy se takto ptesveddil, ze ma ptieinu on huevat se na Anieku a ji opovrhovati. Schoval papirky do tobolky s pevnS7 m umyslem, 2e co nejdtive je spali, ze se na ne vieekrate nepodiva, ze na ne vice mysliti nebude.

A bude si ted' zase pilne bleat ostatnieh devCat. Ne jako ten Kadenin nebokik, kterSr mu you moci nechtel z hlavy. V gak on to nafoukano ukade, ze takovi pan jako on se nesmi poslati jen tak zhola dom .(' jako neumytS7 kluk ze koly. Jen kdyby vedel, co nadrobiti jejimu staremu!

Uplynulo jiz par dm1. Studenti podle sveho slibu dostavili se do LaAt'ovieek k prvni zkouee a od toho dne ptichazeli denne.

ZkouSky konany byly na zahrade v sproxeovic altatnu, po nich nasledovala vkly volna zdbava s kavou a buchtami nebo jinSrm pedivem.

Ponevad2 v polich nebylo co cleat a v kancelati take zrovna nehotelo, mival Chvojka Cast() dlouhou chvili a dosti pokuS'eni, aby mezi tu mladou chasu vegel. Ale ostSrchal se. Ptedne byla tu ta protivna Anieka s Verna nudn3"7rna oeima a s tim ptizrzl3im vlasem. Ta by se as po nem o'g klibla, kdyby ho videla. A byla mu ted' pfec ji2 docela lhostejna, jak se Odycky ujiWoval, ad se mu dech tajil a krev hnala do hlavy, kdy ael kolem besidky a sly'Sel jeji hlas, nebo kdy z dalky vide jeji zlate vlasky bVskati se v zelenem listi.

Pak tu byla ostatni deveata a studenti, kte•i zajiste jiz neco vedeli o tom, jak se sv3imi namluvami u Anidky pochodil.

Mohl by site v'Secky klepny odzbrojiti, kdyby se choval k Aniece hodne vesele a dvorne, kdyby tak v ge, co se stab, obratil v 'Zert. Ale Chvojka citil, ze s ni jedinou nedovede 2ertovati. Citil, .2e stal by proti ni jako pokoreny gkolak. A ad se stale vmlouval do hnevu, nemohl si zaptiti, ze je ji povinen zadostiudinenim za uradku, kterou ji zpusobil. Ov gem, ze se hned zase sam zaktikoval.

Jakapak uradka? Jake zadostiudineni? 2e jsem ji vyznaval lasku? Vklyt' jsem to piece myslil dobte! Dobiie? ptal se hned zase sebe sama. Ne, ne, vklyt' ti ndlo o nic nez o jako vkly jindy.

A tak tedy Chvojka nemohl se sam se sebou dohodnouti a ad nekolikrate za ten tSrden az k same zahra.dce, ba jednou i pooteviel vratka, neodhodlal se nikdy k tomu, aby vstoupil dovniti a pkidruZil se ku mlade chase. Tehdy, kdy2 jiZji2 chtel vejiti, zaslechi pojednou z besidky zvuenSr, hlas Anieky, deklamujici prave nejake obzvlake tklive misto jeji AZ ho srdce zabolelo pti torn zvuku. Krev se mu vehnala do tvati, a on v nejvethm chTratu, t'asten, who nikdo nepozoroval, hnal se pryd ze dvora do poll.

VII. Konedne ptibli211 se tou2ebne ocekavani den. ttulna lesni samota "Vobfirka" ozavla drneenim vozu, jen2 ptiva2e1 foeny na podium, kulisy, zadni stenu, opony, zkratka to v ge, co dohromady dela "prkna, je2 znamenaji svet", eili divadlo. Kolem vozu kradeli student, vesele si zpivajice.

Kdy2 dojeli na, ureene misto, pomahali hbite skladati, aby yfiz y eas mohl se vratiti se 2idlemi pro honorace a lavicemi pro obecni lid. Dva pallet tesati, jim studenti elle pomahali, jali se sbijeti chramek Thaliin, kterY jim vfleihlede rostl pod rukama. Divadlo stab() sice pekne za vetrem, ale proto ptec bylo radno zabezpediti ho 'cited feemi manymi Utoky zradnYch synft AeoloyYch. K poledni byli se vei praci hotovi. Dekorace byla dokoneena, idle a lavice rozestaveny, garderoba pro damy sestrojena byla z nekolika ubrust a prosteradel, je2 byly od stromu k stromu navazany, zkratka vee bylo v frpinem tadku.

Studenti vratili se do Laet'ovieek, aby mohli s ostatni spoleenosti, (Mem ka2dY po boku sve yv y olene, konati ceMu do VobitrIP. Y 711.01TU,

tar oehotne se nabidl, Ze bude hlidati, 2e mu hned vypravi nejakou posilu, aby se mu po ()Ude nezastesklo.

V Lag 'oviekach ov g em take ji2 od bcdiho rdna dely se velike ptipravy..Paniek y chystaly, kde co dobreho na zub, aby se na vYlete mohly svou kuchyni pochlubiti, sleeinky inely pine ruce prate a eatstvem a s y Ymi Ulohami. Pojednou zdalo - se ka2de, ze vlastne nic neumi. To by tak byla ostuda, pied tolika lidmi! Vickrat by se nesmela lidem ukazati, kdyby se zakoktala, nebo kdyby `! splavala", jak tomu studenti Nejvice starosti mela oveem Tyna, je2 byla dnes pevne odhodlana Anieku nadobro zabiti v odich umeni milovneho obecenstva. Byla si skoro, ba docela jista s y Ym viterstvim, a i pani ieditel a reliser netajili se, ze je nejak Anidka slabei Pti zkouekach, kde2to Tyna v2ila se cele do sve frlohy, je2 by byla pro ni jako zvlaete napsana, Anieka sotva2e tak odtikala, co odtikat "mela.

Lebeda a RUZieka si skoro zoufali. Tolik neekavali od horlive etenakky a basnitky, myslili, 2e ona nejlepe pochopi a poda svou filohu a ted' takove zklamani. Anieka oveem ujiet'ovala, pti ptedstaveni bude brat lepe, ale tomu bylo te2ko uvei'iti, podle tech zkoueek. Oveem nebylo mono ji Ulohu vziti, ji2 prOto ne, ze by ji 2adna jina nezahrala lope.

NezbYvalo tedy, ne2 oddati se v osud a vejiti, .2e az hrdinka vstoupi na to osudno, prkna, viede do ni tee trchu trdinskeho ducha.

Oeekavali-li studenti od ptedstaveni velikY Uspech, ocekavala Tyna jeete Va'. Byla dosti vyspelou, aby poznala die vSeho, co se del(), '2'e mezi adjunktem a Annou se neco ptihodilo. 0v,§em nebylo se snadno toho dopatrati, ponevad2 2adna z druZek nieeho ani netueila a ponevad2 Anieka sama byla rnleelivou jako hrob.

A adjunkta Chvojky se ptati? Nemo2no. Ostatne se s nim Tina posledni eas sotva kdy videla.

VyhYbal se zrovna tak ji, jako ostatriim, a muje potkati, pozdravil, ale rychle bral se za svYm povolanim.

To y eak bystre Tyne neualo, 2e adjunkt, kdy mei ostatni deveata potkati, zardel se, kdato jednou, kdy2 se setkal s Aniekou mezi nimi, zbledl jako stena. Take Anna, jako jindy klidna, menila barvu, kdykoliv — co2 Tina schvalne einila, tee na Chvojku a byla-li po neeem ptimo tazana, mluvila o nem s lhostejnosti, jej12 strojenost Tina dobte vycitila.

Neco tedy patrne se stab, co oba mlade lidi sbli2ilo a snad zase rortrpeilo, nebo se teprve nee() chystalo a tomu bylo tteba ptedeliti. Dnes bylo nutno adjunkta Chvojku okouzliti, opanovati. Ze si Tina myslila, 2e jeji vYrazna, ostie rYsovana tvat zastini ne2nou sice, ale merle napadnou tvat Anieky, je zcela piirozeno. Ale i na sve herecke umeni a na nezdar sokyne Tyna mnoho spolehala,.

To vaecko dohromady musilo staelti, aby Chvojku nav2dy odvratila ad Anny, a aby ho uvedla k noham vitezne Tyny. TeSila se, 2e ho nenecha dlouho kleeeti, ae by si toho zasiou2i1 svYm chovanim v poslednim Case.

Na zamecke ve21 bila druha, panskY sluha zatroubil hluene do starodavneho rohu, 9.22 SP to no cele osadh rozlehalo, na znameni, ze jiz ptiSel velikY okam2ik. Za malou chvilku Bela snol qnost byla pohromade. Domaci i pi‘espolni pokud si pies LaSToviely tuze nezaali, sousede, fard ueitel, panicky i panimamy, sle'dinky I deve'ata, vae sel'adilo se v jeden dlouhY prtivod podle obvykieho poiadku.

Studenti a adjunkt •ovg em zasko6ili de'veata, aby jim cesta., rychleji uSia. Z mladYch jedinY Chvojka ptidra2e1 se starch pant, aby mei pokoj od deveat a vyhnul se to — protivny.

Chvojka saw, na sebe se velice zlobil, 2e nezfistal doma. Bylo by ho to stab() jen nepatrnou a praobyeejnou le2, a mohl mit u getteny ve'ecky rozpaky, je2 ho dues nenoclaybne eekaly. Mamahal se site dost, aby ye vaeobecnem veseli on samojedinY nestraell kyseiou tvaii, ale nepodatilo se mu. Aspen kdyby byl nekterY z tech tatike zaptisti va2nY nejakY hovor, ale to byli dnes vaichni jako posedli tim veselim, je2 ti fanfaroni, tak navYval v duchu studenti, z Prahy byli pilinesli. — Nikomu se nechtelo do rozumneho hovoru, a jako umluveni posilali ho aby

e. hTnt

tty. devf

Strana 10.

Ale mezi deveata se Chvojkovi dnes nechtelo.

Zachytil nekolik pohleda Tkny, je2 dnes ocima jen svitila a zrovna ho probodavala, kdy2 se s ni zrakem setkal. Take jinak byla dnes Tyna rozkoSna, ad se adjunktovi zdalo, ke hludne jeji veseli je trochu strojene. Smala se a kfidela, 2e se odpovedi jeji, jimi2 vtipne odrazela mladk chasu, je2 se kol ni kupila, daleko rozlehaly.

Zato Aniela ueitelovic kraeela va2ne, ba skoro smutne a sklieene po boku svkch rodiet, kteti pkiditajic jeji mleeni strachu pied divadlem, pobadali ji k veseli.

Adjunkt Chvojka povgiml si nekolikrate, pohied jeji zabloudil k nemu, ale beze vsi vyzkvavosti, beze vsi vkeitky, jen tak nahodile. Bylo mu pri tom v2dy nevolno, ba teskno Dnes, kdy2 ji tak pavabnou a ptec jen dastojnou videl pied sebou, nechtelo se mu podafiti umluviti sve svedomi, 2e je to "hloupd, husieka", jak si ji2 po nekolik dna namlouval. Nebylo na ni nic hloupeho, nic strojeneho a nepkirozeneho. Naopak, vkcko tak mile dojimalo. Bylo to videti na vgech, kdo s ni jednali, 2e pokva, ve.2nosti vetSi ne2 sama Tkna, ac ovkm sleena spravcovie mohla einiti vet6ich narokic net' chuda uditelova dcerka.

A tu pan Chvojka, neodolatelnk Adonis a bezstarostnk motklek, pojednou poeal vyditati sobe. Prod ji v duchu zahrnoval vkditkami? On sam byl fkm vinen. On, dospelk, ba ji2 starnouci elovek! A Cvojka citil tak hlubokou a paleivou bolest, tolik studu, 2e by byl rad utekl z to spoleenosti nebo vrhl se Aniece k noham a 2ebral, aby se na neho vlidne pousmala.

Tak koneene gt'astne dorazili na Vobarku.

Spoleenost rychle se usadila, kaldk na misto, je2 asi stavu jeho bylo pkimekeno. Damy z honorace do prvni lady, kde bylo nastaveno nekolik 2idli, panove usadili se ke stolu, aby se mohli i mezi pfedstavenim obeerstviti a ochladiti, nebot' "vytopeno" bylo lo gt'ovicke divadlo ak dost. Jeke Stesti; 2e sluneeko se schovalo aspdri nyni, kdy2 u2 cele jevigte a hledike dosti prohMlo, za skalni strane a vysokk les, kterk je vroubil.

V obecenstvu byla nejlep gi nalada. "Zrovna jako by nevedeli, jake hrazy na ne dekaji", smal se Lebeda, jemu2 vstavaly strachem vlasy na hlave jako hfebiky. Dukvalyt' se vkchny hereeky, 2e od posledni zkouSly vSecko zapomnely, herci pak, to Lebeda dobfe vedel, svkm rolim se vabec byli nenaueili. Proto s tlukoucim srdcem vylezl na jevike, a kdy2 byla opona vyta2ena, oznamoval, 2e v gichni herci a hereeky ochuraveli, a jen ohledem na detne shromaklene publikum dali se pfemluviti, aby piece bran.

Zato v'Sak dekaji, 2e aerie obecenstvo bude shovivave. Po druhe u2 to bude lepk. K vali uktfeni vkloh a zvetkni distal° vknosu nebyly programy tikeny a tak direktor Lebeda proste oznamil, co se bude hrati a kdo jakou osobu v kuse pfedstavuje. Pohroziv nakonec panum klukam na posledni galerii, toti2 vzadu na travniku se kupicim, zmizel Lebeda za kulisou odmenen hfimavYm potleskem pfeskromneho obecenstva.

Opona spadla a v obecenstvu zavladl tichk 'Sum. Bylo jako v kostele, kdy2 zbo2ni vefici klekaji nebo vstavaji, kdy2 oveeky rovnaji se Austolem umadkane gaty a zbo2ni berankove S'riupeekem a kapesnikem si ulehduji.

S napetim eekano na dane znameni. Za oponou bylo slyAeti pfitlumene vkkkiky feditele, re2isera i hereeek, duknk smich, poskakovani sem a tam, hubovani, pfestavovani stolu a 21dli, a pies tu chvili se ozvola pfidukna hrozba toho a onoho. Bylo videti, ze v rozpoutane kazni autorita direktorova nemohla mnoho slyest, ale obecenstvo melo z toho jen svou zabavu, kdy2 se ozval nejakk hlasitk vkkfik.

"U2 — u2!" — "Pro pana krale! Jeke ne, mne lezou vousy!" — "Poekejte, ja jsem chytla 2ivotem za kulisu!" — "Tak tedy, u2?" — "152" — "Jeke ne! Tuhle ma stat lampa, kde je lampa?"

A tak to ko hezkou chvilku, "Lidiely! Ja nemohu do boudy!" nafikal sutler. Nebylo pomoci, herci museli zmizeti s jevdte, opona vyta2ena a napoveda, ukloniv se obecenstvu, vlezl s jevike graciosne do sveho atulku. Ale pak u2 to Slo bez vktr2nosti a bez pratahu.

Znovu zaznel zvonek, opona s raznYmi pfe-

VESTNt8 stavkami a velice opatme "vyletela" vzharu — a koledko pkeskodilo — sletela zase s mnohem vetk rychlosti dole. Pied jeviStem potlesk a smich, za kulisami kfik, hrozby a vada polo opravdova, polo 2ertovna, koneene se zas opona souka vzharu.

Nyni ji2 to 'Slo vge jako po masle. Herci a hereeky, rozjafeni vkini temi veselYmi nehodami, hrali beze vsi tremy a s gustem. Obecenstvo opravdu bylo pfekvapeno, jak to ko pane dohromady.

Zejmena spravcovic Tkna zamlouvala se jak celkm svkm zjevem, tak i hrou. Byla dnes okouzlujici, co2 pravil zfejme pohied pani matinky a eemu2 se i spravce v duchu divil. Jeji aloha se cele hodila jeji povaze. Pfedstavovala vaSnivou milovnici, kterou zobrazila znamenite. Kaldk pohyb Vela, kakdy nerv, kakla hlaska dokazovaly, 2e je celou dui zabrana do sve alohy, 2e citi, co hraje.

Chvojka, jen usedl si mrzut stranou na hodne vzdalene misto, pohldel na ni udiven. Rozumei divadlu snad vice ne2 v gichni ostatni a v duchu usuzoval, ze Tyne pfipadne palma vitezstvi. Jakpak by se ji mohla ta fadni, 'Skrobena Anna vyrovnati? myslil si, ac nedovedl neuznati, 2e se mu Anidka prave nejvice libila tehdy, kdy2 s oblieejern rozhofeenim odukvnelkm od neho odeka.

Bezdeky vzpomnel si na sve tehdejk. pondeni. Ach, kdyby tak dostaly se mu dnes odvety!

Jako posedlk poeal ke konci Tknina vkstupu aplaudovati a obecenstvo, 2e na jeho uznani neco dalo, tleskalo te2. Tknince neuko, kdo poeal tleskati. Za to zaletel k adjunktovi z jevdte pohied, kterk by ho byl musil doraziti, kdyby byl prave nemyslil na tu nenavidenou — Anieku.

Pojednou se ozvalo mezi obecenstvem nove gumeni a S'eptani. Na jeviki objevila se Anieka.

Pouhk zjev jeji jako by byl obecenstvo elektrisoval. Tak krasnou a ukechtilou ji dosud nevideli. Opravdu vypadala jako bohyne, zkratka jako bytost nadpozemska. Tkna, na ni2 v ge bylo smyslne, razem byla zapomenuta a zastinena. Aniece pfisouzena byla aloha tithe, milujici trpitelky a — hrala vkborne.

Ka2dk pohyb jeji prodchnut byl poesii, z bylo mono vycititi jeji bol. Mluva jeji byla lahodna, hias chile se, beze vS'eho plaetiveho pfizvuku vzduchem jako zpev skfivanka, ale znel tak bolestne, snad jako kdy2 malt' ten pevec oplakavo, dru2ku, kterou mu krahujec oloupil.

Hned prvnim vystoupenim dobyla si Anieka srdce vkch, a kdy2 opona spadla, propuklo obecenstvo, nedekajic tenkrate na pana Chvojku, v bouflivk potlesk.

Po kratkkch pfestavkach dohran kus gt'astne s obydejnkm veselohernim koncem. Tkna i Anidka dostaly, po dem tou2ily, byly gt'astny a spokojeny a obecenstvo ten. Tkna, je2 po celk kus Irrala stejne bez vkho umeleckeho stupriovani, byla bohate odmenena potleskem. Ale Anidka, je2 ze sentimentalniho tenu oddane trpitelky pkeSla v klidne veselou naladu At'astne nevesty, stala se milaekem obecenstva, je2 nekoneenkm volanim vynutilo si nekolikrate zvednuti tvrdokjne opony.

Adjunkt Chvojka po celk kus od zjeveni se Anidky seal na svern miste jako zakezan. Bylo mu u srdce tak hrozne, nepochopitelne. V hlaye mu vikilo cele peklo mykenek, ba nebyl ani schopen uvedomiti si, co myslil. — Takova, hrozna spousta. — Tak rad by se ji byl v duchu posmival, tak rad by byl aspori rty stahl k potupnemu, pohrdavemu asmechu, ale nemohl. — Zdalo se mu, 2e citi, jako by ka2de slovo, je2 nidka promluvila, mluveno bylo k nemu. Kdy2 horovala o prave lasce, o svem domnelem klamani, zdalo se mu, 2e se musi on sam propadnouti do zeme. Netroufal si na ni pohlednouti a piece pokad videl jeji oci, spodivajici tak bolestne, vyeitave na nem.

Sotva2e kus skonden, srazil adjunkt klobouk do tklu, a na gtesti nikkm nepozorovan, odeS'el do lesa.

V rozjafene spoleenosti ozkvalo se bouflive Zejmena jmeno Aniely pronikalo z tlukotu a kfiku. Chvojka, jako by nechtel slykti to protivne jmeno, jako by nechtel videti jeho nositelku, prchal do lesa.

Prye, prye odtud! Dosti dlouho se trapil a mudil, pohldeje na ni, mysle si, jak je kra.sna a mild a jak se mu piece protivi. Prod? Proto2e

Ve stfedu, dne 30. dubna 1941. na jeho zalety odpovedela tak, jak odpovedeti by melo kakle rozumne a ctnostne device. Proto2e do jeho nemotorne nastrojene site neklesla jako vkchny ostatni, je2 byly tak At'astny, kdy2 on, neodolatelnk pan adjunkt, je ohubickoval.

Takove mykenky vifily jeho hlavou a Chvojka proklinal Anieku, proklinal sebe, proklinal celk svet. Jakk to byl dosavadni 2ivot? Samy plank tlach, pfetvaika, komedie. ikadnk elovek ma 2iti tak, aby kakle chvile a pied kagdkm mohl celk 2iv.ot svaj beze studu a bez rozpaka rortfiti, aby 2adnk Cin svaj omlonvati a zalhavat nemusil. Jak by asi pohldeli na neho ti lide zde, kdyby tak poeal se vefejne zpovidati: V nedeli jsem ohubidkoval Tknu a stavel se, jako bych ji mel rad. V pondeli jsem se dvofil Juldi, naznaduje, '2e se chci brzy 2eniti a 2e jen ona bude mou. Tell& dne jseni za stodolou velice nenucene 2ertoval se Aatafovic- Betu§kou. V aterk jsem pletl hlavu Helenky, je2 nedavno byla jeke ditetem, a byl jsem velice hrd na to, kdy2 rozdilena mkmi feemi klesla mi do na,rudi a vkka rozpalena, dala se libati. Aveak byl jsem velice zdrtelivk . . . ale — ta mne odbyla.

A za to ji ted' nenavidim, za to ji v duchu nazkvam hloupou husou, koketou .. .

"A ona je piece jen andel a ja bidnk padouch", rozzufil se Chvojka a udefil se pesti do hlavy.

Jako poranenk jelen hnal se slepe do lesa.

Spechal kupfedu nedbaje toho, 2e se mu pot jen finul po skranich. Neslykl jasajici trilky a veselk sktehot ptaka vysoko nad hlavou, neslyg elesteni stroma, s jejichl vetvemi sel vitr pohro.val, zdalo se mu, jako by pofad a pofad slykl volati jen jmeno jeji a jako by zaroven jine strany jakksi hlas volal posme gne na neho.

Chvojka hnal se dal. Jen prye, co mana, daleko od toho ruchu, co mo2na daleko od ni, kterd ho tak snizila, ktera mu ukazala, jak je bidnk a nieemnk. Pryd od ni, kterou by chtel proklinati a kterou piece, dnes po prve to sobe sam pfiznal, kterou piece miloval. Miloval — jake to hrozne slovo! Dosud si s ni brava', posmival se ji, a nyni, hie, jak se na nem vymstilo!

Unaven po dlouhem bloudeni lesem sklesl na pokraji na zelenk pakt. Wak sotva ge usedl na zemi, opet se vzcshopil. Kdosi pfichazel. — Adjunkt Chvojka vyttatil oei a pohldel napjate do zelene vetvi, za nimd kmitalo se cosi 2luteho.

Ano, byla to ona! Ta bytost, ktera, ho dnes ze spoleenosti vykvala svkma oeima, svkm hlasem, svkmi vkditkami, je2 namluvila site k nekomu tam na prknech, ale je2 piece padaly na jeho hlavu.

Chvojka chtel uteci zase zpet do hloubi lesa, ale nemohl ueiniti ani kroku. — .

Kdy2 spoleenost na Vobarce oddala se "po vycerpani programu" volnemu veseli, kdy2 stari dali se do piti, panicky do klepa a mlade2 do tance, Anieka nepozorovane se vytratila.

Citila anavu a tesknotu jakous. Mezi peedstavenim nekolikrat pohledla v tu stranu, kde seal Chvojka, a ac pohied jeji v2dy jen tak pies neho pfeletel, tukla, ke se v nem cosi deje.

Ale co? — Zamradend tve,f, tupe v jedno misto upfene odi nic ureiteho nepovidaly. Chtel snad svou netednosti dati najevo, 2e se mu hra nelibi od to chvile, co ona vystoupila? V2dyt' se za kulisami veal°, ke byl to prase Chvojka, kterk prvni dal znameni k potlesku Tyne, a bylo ten pozorovano, 2e a2 do to chvile stopoval pfedstaveni s patrnkm zajmem. Co se mu tedy stalo? Co zamkki? Patrne nemfde ji odpustiti jeji pfikre jednani; obmk gli snad nejakou pomstu? Zde pled celou shromaldenou honoraci?

Aniela byla site vedoma, 2e by dovedla dastojne odraziti nejakk malichernk atok, nejakou tu zlomyslnost, ale cosi ji S'eptalo, aby se radeji vyhnula Chvojkovi, kdy2 je tak patrne rozrukn. Pies to, 2e se stale pfemlouvala, nedovedla na neho pfestat mysliti . Zdalo se ji, 2e se s nim jeAte jinak setka. Nejakk vkstup pied celou spoleenosti neinil by pro budoucnost vkcko dorozumeni nemo2nkm. A ona se piece nechtela vzdati nadeje, 2e si s Chvojkou v ge — vysvetli. Tak tomu aspori v duchu rikala, azpirajic si, ze tou2ila po neeem vlastne zcela jinem net. po vysvetleni: (Pokradove.ni.)

Ve stfedu, dne 30. dubna 1941.

AETINU sveho tivota ztravite ve spanku.

T Jste tedy pri 75 letech tivota 25 rokft v bezvedomi. A piece vime tak mak) o spanku.

Teprve nyni je veda na stope mnohemu tajemstvi teto zahady.

Podle lekatt vzmaha, se nespavost jako metla lidstva a roste ustaviene. Jen v Anglii same trpi podle odhadu 1,500,000 mutt a ten touto nemoci, a to obzvlaSt' na prAmyslovem severu.

0 spanku existuje mnoho vybajenYch domnenek, vic, net jich maze lekatska, veda piipustit. Take teorii o spanku je mnoho.

Vezmeme dva typicke lidi mesta. Jeden se chlubi s upfimnou spokojenosti, ze posledni noc spal jako dfevo. DruhY, eernookY a neklidnY, nakika, te ut cele tYdny nespal ani okamtik, ale oba se klamou.

V r. 1927 napsal Dr. Erich Guttmann po dfikladnem a namahavem studiu historickou thesu o spanku. Pozoroval poruchy spankuma skupine syYch pacienta. Potom prohlasil, 'te mutoye a teny klidnejSi mysli a duSevne zdravi spi jako pfisloveene dtevo. Mluvil vag ne jako yedec.

V tete dobe dokoneil Dr. Harry M. Johnson na universite v Ohiu sve Sestilete badani o spanku. Podafilo se mu dokazati kinematografickymi obrazy spicich osob, to se prilmerna osoba obrati, natahne, nebo jinak zmeni svou posici 35krat za osm hodin. Dokazoval, 2e spat jako klada je znamkou vatne vnittni poruchy.

Pozorujte elo yeka, trpiciho nespavosti. Je pfesvedden, to nikdy nespi ani okamtik. Mluvi se o lidech, kteti pry nespali cela leta — natez nich at dvacet let. Ve skutednosti je nejdelAi verohodne dokazana doba absolutni nespavosti 231 hodin anebo skoro 10 dni. Za touto hranici neni ji g spanek potfebnY. ChoromysInost pfedchazi smrt.

"Spanek", pravil John Wesley, jemut ho staeilo velmi malo, "je omamnY prostfedek". Napoleon, Edison, Dumas a jini slavni mutove spavali take velice malo. Umeli spat "na rychlo". Desitirninutove zdtimnuti bylo pro ne tak blahodarne jako jedna di dve hodiny spanku pro jine lidi.

Edisonovi tivotopiscove vypravuji, jak rychle dovedl usinat ve sve pracovne a jak osvetenY a eilY se probudil v deseti minutach. Dnes je ut znamo, to °bet nespavosti se udrtuji pfi zdravi a svetesti, protote se naueily spat "na rychlo". Obeasne zachvaty noeniho bdeni uvedly je v klam, te byly po cely eas vzhfiru. Genialne sestrojenY easomer zaznamenava, dobu, po kterou patient nespi, a ten se stal prvnim prostfedkem, jak leeit nespavost, ktera je ye yetSine ptipadfx strach z nespani. Pfesvedei-li se patient na dasomeru, to spal dostateene, je uklidnen.

Dr. Glenville Giddings, jinY badatel v snfl, tvrdi, te pozorovatel nemrite pfesne ureit, zda osoba spi nebo bdi v danem okamtiku. Take pojmy "spani" a "bdeni" jsou nepostaeitelne s vedeckeho stanoviska.

Nespavost neni nemoc sama o sobe. Tisice lidi si zpfisobuje te'tke chvile, kdy v ni yeti. Nespavost je symptom. NejvetSim neptitelem spanku jsou starosti. Take strach prisobi zhoubne na spanek. Neni jistejSiho prostfedku zpusobiti si tetkou noc, net se bati, te neusneme.

Zlost, nenavist, laska, zarmutek, pfejedeni, tetka, telesna fmava — ty vSechny zahaneji spanek. Lord Horder pravil na jedne schface Britske lekafske spolednosti, to velkou pfidinou nespavosti jsou take yYditky svedomi.

Nenamlouvejme si, to kdy jsme meli nekolik SpatnYch nod, musime po nich spat dlouho a tvrde, abychom dohonili ztratu. Jednonoeni normaini odpodinek vyrovna, nekolikanoeni bdeni. DevitihodinovY spanek odstrani nasledky 60 hodin nespavosti. Je prave tak zle prin.§ mnoho spat, jako se pfejist.

Strana

VESTNIK

Veda se stare o vas spinek.

Prof. Ant. Dostalek. nam obrati nahoru a stranou od sebe, zornice se stahnou, krevni tlak se sniti a srdce bije pomaleji. Krev se stane mene alkalickou, jedy se v tele stravuji a "tivotni baterie" se pomalu nabiji pro nastavajici den.

Ale co se deje s naSim fysickYm "ja" po dobu spanku? Pri teto otazce bude vas jiste zajimat historka o jednom vyrobci matraci do posteli, Simmonsovi, jent take trip el nespavosti. val mnoho penez na vyledeni, ale morn& Tu mu napadlo, aby vymyslel nee° pro spanek, co bylo by y e spojeni s dobrou matraci. Vyzval dr.

Johnsona, aby zaeal badat, a dal mu pro zaeatek 5,000 liber. Dr. Johnson se dal do prate v nstave pro pramyslove hadani v Pittsburgu.

Postavil zy laStni postel. Na pera matraci byly pfipojeny elektricke "nervy", ktere vedly k zapisovacimu stroji. Na spici osobu byla zaostkena neviditelna automaticka filmova komora.

Po 'g est let konal pokusy a pozorovani na teto posteli. Provedl na 2,500,000 mefeni na 160 pacientech. Bylo zachyceno asi 20,00 fotografickYch snimkri rfiznYch poloh spiciho. Dr. Johnson shrnul potom vSechna tato pozorovani a provedl klasifikaci.

Zjistil, to normalni spici Moil& nezfistav dlouho v jedne poloze. Pramerne ji zmeni 35krat, nejmene 20-krat, nejYYS 60-krat. Z toho dokazoval, ze krajni nespavost je pfiznakem nemoci, hladu, pfesyceni, rozeileni — vSeho, co vede k nnave a depresi. Nedostatek pohybu ukazuje na vyeerpani a finavu, na nedostatek eerstveho vzduchu, pfilis fizkou postel anebo tetkou pfikrYvku. Upine ochabnuti, pfi kterem by telo bylo bezvladne jako pti mdlobe, nebylo zaznamenano.

Deti i jak poznamenal Dr. Johnson, spi mnohem neklidneji net dospeli. StarSi lide spi klidneji. Telesne pracujici maji dell dobu odpoeinku net duSevne pracujici. Take teny odpoeivaji o 30 procent vie net mutove.

"Zpusob, jak elovek spi, patfi k jeho osobni charakteristice", pravil Dr. Johnson, "tak jako jeho telesne, sila, rychiost, pkesnost anebo podobne osobni vlastnosti."

Spanek ma tri funkce: odpoeinek, vYmenu latek a to, demu psychologove fikaji regrese.

Regrese znamend ustoupeni do He snu, kde se mute eloyek soustfedit, aby nabral silu pro nastavajici den.

Prvnich pet hodin spanku poskytne nam odpodinek a nahradu telesnYch bunek. Dark dye hodiny je davka sneni.

VSichni snime. Ti, kteti si to neuvedomi, nemail vzruSujicich snri, ktere by pferuSily jejich spanek.

Lide, ktefi vedli mimofadne piny tivot — jako Napoleon a Edison — nepotfebovali protote jejich tivot poskyti jim latku, o ktere my, obydejni smrtelnici jen snime. Tern stadily prvni hodiny spanku. dim merle mame skuteene spokojenosti, Stesti za dne, tim vice snivame. Zklamana osoba blouzni za dne i za noci a pottebuje vetSi da y -kusnei,tmophldnuivtafi v tvat, kterY se ji zda bYt pfiliS pustYm a studenYm ve skuteenosti. Spi dele, ale hilt.

Klidni, St'astni, s fispechem pracujici Ede — ktefi vedi, co chteji a kam jdou, spi dobfe.

Nemate-li pfijemne zamestnani, pfesneji, mate-1i k nemu SpatnY pomer, vidite-li jen jeho rutinu a fadnost, ne jeho pfednosti, kdy se neeeho obavate, uchylujete se ku sneni, ma ynete rukou se slovy: aspori moje sny mne zustanou a zustanete v posteli co nejdele.

Nikdy si nejsme vedomi, kdy jsme pfesne usnuli. Veda nam to mute ted' vysvetlit. Neusiname pomalu, ale jako se fika, do spanku pH mo "upadneme". Za hodinu dosahneme nejvetsi bezvedomi, lekafsky zvane "coma".

Za dy e hodiny se z neho probereme a dalSich pet hodin pomalu pfechazime v bdeni, jsme v polovedomi, jet mute bYti lehko pferugene.

Pozdeji objevil dr. Hersey na universite v Pennsylvanii, to katdY elovek ma., svou dobu c i -tovenrgi,kadjohtVne tri mesict, ale prilmerne 4-5 tVdml. Dobra, a Spatna nalada se stfida, v ureitYch obdobich, ktere mriteme objevit sami na sobe, zaznamenavame-li svoje nalady den ode dne.

Jsme-li v Spatne nalade, je nam tfeba delSiho spanku.

Prvni dye hodiny jsou nejlepSi 'east spanku.

V tech se nic nezdava, Kd3t usinanie, oCi se

A ku konci pkedpis k dobreinn spAnku, kter9 prinak odpaeinek: CerstvS7 vzduch v

lehka, ale tepid pkikryvka, Salek tepleho mleka pfed ulehnutim a klidna mysi.

Nentepracujte se! Zkuste petiminutovy spanek za dne, nebot' to, ku podivu, pomaha k dobremu spanku v noci.

A pamatujte! DesetiminutovY spanek east° pornrite vic, net kolikahodinove drimani.

POLSKA KNIHA 0 NEMECKE PATE KOLONE. Polske ministerstvo informaci vydalo zajimaYou knihu o 'einnosti nemecke pate kolony v Polsku. Kniha je yYstrahou svetu, hla yne Arnerice. Ukazuje, jak podvratne pracuji Nemci ye vSech zemich, jak organisuji sabota ge a vyzvedaestvi, jak katdy nemeckY spolek a katda nemecka skupina jsou bojujicim pfedvojem pangermanskeho imperialismu. Ve z ylaStni kapitole pojednava polska publikace o krvavYch incidentech v BydhoSti, kde v prvYch dnech valky polske vojsko musilo potlaeiti vzpouru nemeckych poystalcri. Nemci udelali z teto legalni obrany hrazostraSne romany a domnele "polnische Greueltaten" byly jim pak zaminkou k bestialnim zloeintim, jakYch Evropa jig dayno nevidela. Na 5,000 Polakt bylo popraveno v tomto neAt'astnem meste. Nernecka, podvratna akce v Polsku byla peelive pkipravena.

VSechny spolky byly ve slutbach teto tajne akce. Agenti z fad mistnich Mind' dostali brzo posilu v eetnYch paraSutistech, ktefi hrali za polske valky po prve velmi vyznamnou hlavne zpravodajskou. Polska, publikace uvadi desitky protokolarnich yYpovedi o akcich paraSutistil a o velezradne einnosti pfisluSnin nemecke menSiny v Polsku. Timto zprisobem zajistili si Nemci pfesne zpravodajstvi o pohybech polskeho vojska a spolehlive informace pro letecke bombardovani. Tento dokumentarni material je dopinen snimkem yojenske instrukce, ureujici podrobnosti spoluprace mezi nerneckymi jednotkami postupujicimi v Polsku a pkisluShiky nemecke menSiny. Tento dokurnent byl nalezen u dvou nerneckYch letcu, zastfelenYch na Pozriansku.

Kniha o einnosti pâté kolony v Polsku upozorriuje v zaveru na nebezpeei, ktere by mohlo vzniknout ve SpojenYch Statech. Mezi 10 miliony obeanri nemeckeho pfrvodu je tam jiste mnoho pfesvedeenYch nacistri a pangermanistil, ktere je tfeba hlidat.

K tomu bych chtel poznamenat toliko, 2e k boji proti nemecke pate kolon y v Amer ice musi se spojit ptislu gnici vgech evropskSrch narodu, jejicht zerne poznaly tuto einnost pfislugnikt nemeckSrch men gin. Je to take jeden z va2nSich tkohl eeskoslovensko-polske spoluprace.

BRITISH MADE. ZajimavY prostfedek proti noenim naletrim navrhuje Noel Pemberton-Billing ye sve knize "Defense against the night bomber". Pravi toti2, 2e dne gni zatemnovaci system nand smysl.

Mnohem lep gi by bylo osvetliti v gechna mesta co nejjasneji a postaviti po cele zemi na rtizm7ch mistech na 200,000 silnSrch svetelnSlch zdrojii obracenSch k obloze. Tim by niloti meck:ych noenich letadel byli tak osIneni, 'ge by si nemohli vybrati cil.

NejSt'astnejSim mestem Velke Britanie je mesteeko na vychodnim pobketi, jehot jmeno vSak neprozradime. Od 13. srpna bylo poblite mesteeka svrteno 250 vysoce vYbuSnYch pum.

Z toho. spadlo 141 v samern obvodu mesta. Pti tom nebyla zabita ani jedna osoba a pouze 'gest osob bylo lehce zraneno, vdetne mute, kterY se udefil pfi naletu hlavou o zed'. NejzajimavejSi je, to mesteako nema protiletecke kryty. Jinak byly pH naletech znieeny vSechny mestske kostely. ttykletou dovolenou dostal onehdy vojin Arthur Ernest Terry. Stalo se totit, to potadal o dovolenou na deset dni, ktera, mela vyprgeti koncem imora. Jake v gak bylo jeho pfekvapeni, kdy shledal, te na dovolence je vyzYvan, aby se pkihlasil k svemu Utvaru dne 29. finora.

Jelikot vSak pi'Wt:i 29. nnor bude az v rote 1944 je ted' otazka, /la jak dlouho pan Terry dpvole-; nou vlastne' doacti,

VESTNiK

Strana 12.

Reda/ Org4.n Slovanske Fodpornjicl Jednoty Stitu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Ass* elation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers NCl/OSLO-VAX PITBL. co., Woc, Texas Predplatne. n.50 rodne. Do stare vlasti $3.00 Subscription $1.50 a year in advance.

Europe $3.00 a year.

Zminy edres zasflail se de Hlavni tirtadovny, Fayetteville, Texas.

Ckange of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veiker‘ dopisy, pkedplatnS, oznamky, bud'tell adresovAny na Veatnik. West, Texas ciitaik has the largest circulation o Czechoslovak Weekly in Seth.

NEPBATEL. Charles Mackay (1814-1889).

Ze neinds neptatel, je chlouba tvoje? beda, dost tve chvastavosti.

Kdo zapletl se v jakekoliv boje, jak ficleiem je katcle stateenosti, musi mit soky.

A nemag -li tadne, male jsi dilo vykonal a marne.

Ty's nenhodil po hlave tu sketu, a pohar nesrazil od zradnYch Ty's pra yu nepomahal proti nepravosti, a zastal v boji veren zbabelosti.

(Ptelotil Pavel StranskY.) Narodni poslani S4ovanske Podp. Jednoty.

Kdyt se zakladaly bratrske spolky a jednoty, tu jiste nem.eli zakladatele na mysli pouze pojitteni na zivot. Ta pojistka byla pouze nutnYm prosttedkem, ani ne hlavnim tidelem. Bratrske spolky v ,clobach sveho zakladani mely za Udel hlavne poskytovat podporu, sdrutovat sve dieny bud' stejneho vyznani, anebo stejne narodnosti v jeden celek, aby meli jakesi sttedisko a tak spoleene mohli se vzdelavat, jeden druheho podporovat, takte kdyt ptijel ptistehovalec, jiste naAel v takovem spoiku oporu. Nebyl v teto semi cizim, pr sel mezi sve. Ad je tteba neznal, ad tteba jeden byl z jednoho, druhY z jineho konce, byl to krajan, anebo byl stejneho vyznani a proto lnul k tomu, odkud ptiSla prvni pomoc. Jestli nebylo tolik spolky , nebylo take takoveho pole jako je dues. Ale lid ptijitdel a . i a vetSi. V tech dobach proto naroky byly vet S byla zalotena take Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas. Nate rostouci Jednota vyutila ptiletitost mohlo-li se kde pomoci, a nebyla to jen S.P.J.S.T., byly to tidy, byli to dlenove tadti, nebot' katclY byl k tomu vycho yan, aby pomohl. A tak se doeitame v pametech zakIO.dajicich te si pomahali. V padu nemoci ptisli elenove ad tadu, pomohli nejen praci, ale finandne.Slo n.ejake neStesti do rodiny, nebo neUprosne zivelni pohromy — pomohli opet.

61enove od spolk y byli hued pohotove. Prisly i zivelni pohromy na cele okrsky, byli tu zase dlenove od sousednich lade, kde byli St'astriejM. V letech 1915-18 bylo zde ale nee° jineho, byla to pomoc stare vlasti, ktera volala po svobode, ale pottebovalo se k tomu penez. Tu ukazala se dilletitost •takove bratrske organisace. Addy S. P.J.S.T. i Hiavni ttadovna ptispivaly velkYmi obnosy. Byli to dienove techto tad& jejich vlastenecke zaniceni promluvilo. Srdce se btevtela a ptiAla vydatna pomoc, vSude se pracovalo 0 ptekot — Texas pt.ispel na prvni odboj dastkou fictyhodnou. A neni tu jen tato osvobozovaci akce, ktere se tidy S.P.J.S.T. sUeostnily, je •zde Texaska Matice VySt'iho Vzdelani, y,!!,:, nit dlenstvo Jednoty pTiispi7.TA katOrrt :rokeot a je to '.401-o);••qI, IconecW

lem pomoci ku znovuosvobozeni nacisty porobene vlasti zakladatehl Jednoty. Pies hospodo,fske tetkosti doby, nate S.P.J.S.T. sjezdem povolenYm darem $13,500 na deskou akci podala pa.clnY drikaz, ze je stale tou narodni slotkou, tou paskou mezi humanitou a nutnosti a proto v historii texaskYch Cechoslovakir je dtletitou organisaci. KatelY uptinmY OechoSlovak by mel bYt elenem a jeho rodina tet. • Jedinou podminkou fispe§ne agitace pro S.P. J.S.T. je dobria yule a svorna spoluprace nikii a aenia. Tuto si ziskat a udriet musi bYti prvnim fikolem v gech elnovnikii v Jednot y. Ziskat a udriet spravnYm, poctivYm a spraved/ivYm jedninim vuci Jednot y a eleniim bez rozdilu. . Da1,4 vav •iny Jarrnily Novotne. Jak jsme oznamili nejlepSi americka, operni spoleenost Metropolitan v New Yorku, podnikla zajezd do Dallas, by tu ptedvedla etyti zpevohry. Ve dtvrtek 24. dubna veder hrana byla Verdiho nopu/ami opera Il Trovatore pti na.vAteve 3,215 posluchadil, kteti zaplatili na vstupnem $14,015. V patek veder ptiela na tadu Mozartova tozkotna zpevohra "Figarova svatba", v nit roll patete Cherubino zpivala nate vyhldeena, operni peykyne Jarmila Novotn y . Dostavilo se 3,973 navftevnikti — ptijem pokiadny obna gel $18,489. Hudebni kritika vyslovila se o provedeni perly operni tvorby velmi pochvalne, Jarmile Novotne dostalo se spontanniho oceneni jeji herecke zdatnosti a mimotadne krasy zpevu.

Kritika ptipomela tetkou roli Cherubina, na jehot bezvadnern sehrani zavisi celkovY Uspech Figara. Jarmila uvitana byla boutlivYm potleskem pti vystoupeni na scenu v prvnim jednani, po zapeni slavne arie ye druhem jednani "Vol Che Sapete", nadkni publika nebralo konce, potlesk krasou zpevu uchvacenYch nasluchaff]. nasvedenval, ze si pteji opakovani arie, cot nebylo motno ni ptipustno. Na programu obecenstvu pri vstupu do Auditoria vYstavigte rozdavanern bylo tuenYm tiskem uvedeno — opakovani aril, ktei• Yclikoll died opery se bezvYjimedne. nedovoluje. Tento zlozvyk trval v Italii a byl ptenesen i do Rakouska. Pamatuji se, ze jsme v Pulji opere Rigoletto museli opakovati popule.rni aril. Vevody v ttetim jednani "La Donna e Mobile" — piq krat. Uvatte unavu tenoristy, zpivajiciho vysoke C (cot je tlagr strhujici nasluchate a zvlatte netne pohiavi) tolikrat za sebou. A dodavam, ze italske publikum ma nee() neobyeejneho, odpuzujiciho. Necha si opakovati libiv,V zpev, tleska do nepridetnosti a beda, kdyby y ysilenemu pecvi di pe ykyni v opakovana aril nektery vysokY ton selhal.

Misto potlesku urnelce vypiskaji. Pateeni ptedstaveni protahlo se do 11:45. Obecenstvo po skondeni Figara vytrvale tleskalo. Ptedstavitele hlavnich roll byli mnohokrate vyvolarai, iispech byl mimotadne veliky. V sobotu odpoledne davana Donizettiho "Dcera Pluku" pti nav'Steve 4,575 osob — ptijem u divadelni pokladny dinil $21,776. Veder tehot dne bylo posledni ptedstaveni — Rigoletto titulni roli zpival znamenitY americkY baritonista Lawrence Tibbett, miladek operniho publika. Navkeva, teto Verdiho zpevohry byla 4,553 osob, ptijem za vstupne $21,726. CelkovY ptijem za atyti ptedstaveni obnakl $75,914, ion: za etyti operni hry ptijato bylo $72,862, cot dosvedtuje tirici se zajem vtech vrstev lidu o krasne umeni.

Bez dfivery elenstva neni moans spoluprace, nejsou mane tadouci vksledity naSich snah.

Mame dobrou Jednotu, pevnou, zajiAtenou, zdravou a pinata tivota — Jednotu, ktera si p1ne zasluhuje vainosti a pkizne, ktere se u vefejnosti WM. Vydal by rsas vgechny.- Rozvratna, einnost "poratenee" Lindbergha odsuzovana je nemalou tadou americkych organisaci, pkevatnou vett. inou obyvatel Spoi. Statti a samYm presidentem Rooseveltem. VYkonn:.;7 vYbor spolednosti pro obhajobu Ameriky pomoci spojencil nazval Lindbergha poratencem, kterY nezna histork a prohlasil, ze "noratenectvi nasledkem nedavnYch anglickYch nenspechil bude omezeno na bazlive, podvratnely a moraine slepe." V projevu vYboru se pravi: "V katclem pasu mezi silami tyranstvi a spravedlnosti sily tyranstvi zpravidla js< i tl pia za&tku pry(' tit J dhitnti na

Ve sttedu, dne 30. dubna 1941. konec vyhra.vaji zapas za svobodu lidstva". Nacismu sloutici Lindbergh nezna, historii, nema hlub'Sich vedomosti o svetove politice, je ignorantem ve statnictvi a kdybyslo po jeho, vydal by nas poratce a zotrodeni. President Roosevelt pti schtzce s novinari oznatil Lindbergha hloupYm panakem, cot je vYrok z last nejvyttiho tednika republiky silnY a neobyeejnY . — rozhodne ale pilpadnY. Dnetni valka je vlastne pokradovanim valky minule. Tenkrat spojenci bojovali za stejne idealy a i tentokrate se Nealecko stavelo proti ternto ideal-One. ralednY cil demokracii je jednoduchY: viterstvi Anglie. Potom ovkm vedle yypraskani Hitlera a vedle vyhlazeni vteho, co zasil, budou se hledat motnosti spoluprace dneS"kem porobenYch narodin Letec smutne postavy Lindbergh nemtite di nechce pochopit, ze Britske ostrovy jsou posledni vYspou demokracie a to je naprosto v zajmu aby je pomohia bremit. Atlantik hraje nejcifiletitejti tionou v teto valce a na obou stranach jsou si obyvatele to pic pine vedomi.

Viterstvi je na strane dernokracii — Hitler bude Mame jednotu, v nit .ml ra na e generace ziskava, ncjen vYllotlne pojI:lteni na tivot, ale zaroven i manost a pfilr:21tost si ziskat kadu pii,tel pro budouci svilj tivot, cot annandy cenu nedozirnou.

Ceske divadlo na gich st,adenta. Nati studenti ze statni university nacvieili pod tizenim sveho uditele dr. Midka znamenitou veselohru "Jehla v kupe sena", ktera bude premierou v Americe, ejli prvnim provedenirn mimo ptitornne tetce trpici vlast. Divadla no,Sich student-II byla v minulYch letech vitanou a jiste pottebnou setbou osvety v tade krajanskYch °sad, mela vaide rozhodn3"7 /aspen., zanechala ty nejlep§i vzpov tirokem minky na prijemne straven-S7 kruhu krajanskern nati rnlade generace. Ceske divadla jsou nam soli krajanskeho tjvota, ookud je hudome hojuou navttevou podporovat, dobre bude s rami. Minime, udrzimedivadla, udr-Eme tim i teskou led li a teskou tradici. Oeska. divadla se dues nchraji tak lehce jako tired lety, kdy scm plynul neptetrtitS7 proud eerstve mizy ze zarnori — lid? pro divadlo nadtench a hlavne schopnch. Ty doby jsou pryd a sotva kdy se vrat1. Dues se mush zapracovavati druhs i treti goner2.ce a adkoliv se dociluje krasm'rch v.Vsledkrt, jsou v torn mnohe prekatky. Tim vice by v:::4ak net lid mel k ochotnickemu. divadlu pranced. Nestati "Mam rad teska, divadla, ale nechodim na ne."

Take se neprospeje aeskernu clivad;u, kdyt poCash neni prave priznive — a to ochotnici piece nemohou — a lid ztistane doma. Meli bychom si rici, te 'Ceske divadlo jest nate a pro nas a uvedomit si, ze ti co se praci ochotnicke venuji nejsou za to placeni, naopak,ze je to jejich tinnost stoji hodne 6asu i penez. To co jest lama-. no ochotniky mute se porovnati k praci narodni, takove, jakou propaguje Sokol anebo deska, Slola. Nati studenti pohostinskm hranim teskeho divadla konaji dnetkem velmi prospetnou slutbu cele nati krajanske yetvi v Texasu a meli by nasledovne mit co nejveth navttevu.

Letotni veselohra "Jehla v kupe sena" bude z nejleptich her, studenty predvedenTYc,h a hlavni -aloha v rukou p. Zivneho ptcdoin zarutuje, novinka bude sehrana znamenite. Chceme-li si udrteti ochotnicka djvadla co motna nejdelle — pracujme- k tomu cili spoletne a opravdove.

Studentum k zaslutnernu tourne pa eeskSTch osadach prejeme ze srdce — Zdar!

President Roosevelt z Potieba vice moci sveho tttadu ptedsecly Amer. lOerveneho Ktite, vydal prohlakni, v nernt se obraci k americkYm lekatilm o tisice dolerovolnin — lekart pro Anglii, aby se odstranil nahlY nedostatek lekatt v Anglii. PtihlaSeni lekati budou ptijmuti do armadnich i obdanskYch sluteb a budou pobirati stejnY plat a ostatni vYhody jako lekati v americke armade.. Pro armadu se pfbijimaji lekati.do 41 let, pro ob•:ansite nemocnice do 46 let. Za svetove valky bylo v 1300 americk3ich lekaria — dobrovolnikal Aby se predetlo nedostatku lekan v blizke budoucnosti, senator Murray pedal ptedlohu, die nit by studenti medicloy a zubolekai'stvi byli '3f;), " 1.!. (11, 11%, Qt l vojeiskeilti

Ve stkedu, dne 30. dubna 1941.

Z West do West. Saline ArYboru pro oslavu Dne matek svolava se na patek 2. kvetna veder do kancelake mayora G. Kacike. PI itomnost veech dlenti nutna.

Sojei Pero, bajeena taekakina zvolena ku pkedvedeni k pobaveni delegatt sjezdu R.V.O. S. v dervenci - byla u2 rekserem dr. Pazdralem mezi vybrane ochotniky rozdana, zkoueky zapoenou koncem t. mesice.

Pro sjezd K.J.T. vybrala rekserka pani Frank Seithova velmi pilsobivou veselohru "Kukadka zakukala". tlohy jsou rovne2 pkideleny, uva2uje se o pokizeni pkisluene scenerie pro jeviete sine sv. Josefa, zkoueky zapoenou behem dvou tYdntl. °slava One matek 11. kvetna slibuje bSrti mimoildnou uddlosti osady i eireho sousedstvi. tdinkovati bude ekolni kapela odpoledne, stu-' denti pkedvedou tance nekolika narodnosti, naei vdetne. VCelky vzaly si na starost v3"7pravu stanku ruenich praci a jidelnu. Pki odpolednim programu vystoupi mistni setnina Domobrany, jedna z prvnich v Texasu, ktera, provede ukazku cvideni pochodovS rch, formaenich a pod. Veder nasledovati bude lidova, veselice ph hudbe Kohutova orchestru. Na Westskou oslavu Dne matek odekavaji se navetevnici z Dallas, Ennis, Fort Worth a most el. osad daleich.

Chcete se dobie pobavit? Nan studenti zahaji v nedeli 4. kvetna v osade Koval' u Smithvilie obvykle pkedprazdninove tourne s deslOm divadlem, ktere za kizeni dr. Mirka maji velmi dobke nacvidene. Letos pkedvedou milovnikfun uelechtile zabavy divadelni novinku, znamenitou veselohru "Jehla v kupe sena", ktera, bude hrana v 'Ceske Americe po prve. Nemusime pkipominati, 2e je rodovou moralni povinnosti, bychom ochotnicka deska, divadla podporovali hojnSimi navetevami. Jedna, se tu piece o udr2eni deskeho jazyka a tradic - jedna se tu take o udrkni deskeho dramatickeho umeni v Texasu. Kdekoliv nak studenti zavitaji, udirite jim radost, odmerite jejich obetavost pro vec deskou, nam veem jiste drahou - co nejvetei navetevou.

My, t eehoslovaci, meli jsme to negtesti, nam bylo osudem souzeno, bYti sousedy Nemecka po dlouhYch 15 stoleti. Proto, ze nemeckY narod tak dobie zname nemame o nem naprosto ZadnYch ilusi. Jsem piesvedeen, ze v rote 1938 nage rozhodnuti nebojovat, bylo sprivne.

Toto rozhodnuti poskytlo spojencitm pinY rok k tomu, aby se peipravili. Na ge armada, nagi vojaci a na g lid chteli bojovat, ale nesmeli. Byl jsem jednim z tech, ktefi museli rici ne. Ministr Jan Masaryk.

Listarna redakce. Br. K. R. Jugoslavie mela rozlohy 95,558 etvereenich mil, ftecko 50,257 elver. mil . Oblast Hitlerem kontrolovane, mela pied vpadem do Jugoslavie 233,600,000 obyvateIn a k tomu dlu2no nyni piipojiti 16 miliona obyvatelstva Jugoslavie a 7 miliont obyv. ikecka.

Josef N. R. Kongres schvalil loni opravenS7 "National Defense Act" jim2 zkizena byla Domobrana, ktera pkevezme povinnosti narodni gardy povolane do slu2eb spolkove armady. Ukolem Domobrany jest ochrana obyvatelstva a mute b3iti die zneni zakona rozpuetena, jakmile milice bude zproetena slu2by v armade. Vstup do Domobrany jest dobrovoInST a pkihldeen zavazuje se sloukti tki roky bez jakekoli nahrady.

Stejnokroj "Texas Defense Guard" stoji pet doAnt. L. Namokni letecka zakladna v Corpus Christi zbudovana bude nakladem $44,000,000 a je ptitomne 80 procent hotova. Jakmile zapane upiny vycvik letcti na teto stanici, bude tu ye sludbe 800 dilstoinikfi. a 2,200 kadeta. Mesidni poeet vycvieerr-Trol pilotfi dosahne pak sla tti set anebo 3,600 letcn za rok.

R: M. L. Mate pravdu, Napoleon se take pova2oval ze "neptemoitelneho", ale byl nakonec pora2en. Froti Hitlerovi byl v gak kavalir a orel, kdeZto Hitler je barbar a sup. Historie nas ze vg ichni dobyvatele ucinili prvni krok ke svemu padu, kdy2 poCali se pova2ovati za neptemogitelne.

Oznameni dopisovateltIm. Nekolik dopist, doel3ich v Utery. , jsme pro nedostatek mista rItIniY.qA

VESTNIK

PROJEV SOUSTRASTI. My, dlenove kadu Dubina Cis. 12., S. P. J. S. T., v Dubina, Tex., timto projevujeme srdeenou soustrast portistale rodine nad ztratou jejich man2ela a otce a naeeho spolubratra Cyrila Sassina, kterS7 zemkel dne 21. prosince 1940, ye staki skoro 57 let.

Jest nom velice Tito, 2e ad byl Menem nakho kaclu, pro vzdalenost nebylo nam mono pohtbu se stidastnit. Pochovan byl na katolickem htbitove v Needville, Tex. • ZeinkelS7 spolubratr zanechal po sobe 2alem zdrcenou man2elku a nekolik synil a dcer, bale jednoho bratra Ferd.

Sassina, dve sestry, Aloisii Holub a Agnes Ko curek, jednoho evakra, d ye evakrove, pak mnoho krevnich a vzcle.len rch pkibuzn3'7ch a ptatel, nad jejich zarmutkem kadovi elenove vyslovuji hlubokou soustrast a zemkelemu pfeji lehke odpodinuti a radost vednou.

Psano dne 25. dubna 1941 v Dubina, Tex. Aug. Mieulka, pkedseda. Josef Stoe, tajemnik.

PROJEV SOUSTRASTI. My, ni2epsani tikednici kadu Dubina, Cis. 13. timto projevujeme srdeenou soustrast Florianu teffkovi a jeho rodine nad ztratou jejich milovane man2elky a matky Marie gteffek, ktera, zemkela dne 20. ledna 1941 ye stall 75 rokit a zanechala po sobe 2alem omcllevajiciho stakiekeho man2e1a, nekolik dospelch synU, a jedna dcera ji ptede gla o nekolik let dtive tam odkud se zadny nevraci. Pochovana byla na katolicky htbitov ye Weimar za Toast ptibuzmich a pkatel. Add Dubina zemtele pteje radostne odpoeinuti a spanek veen3i. Pozfistale poteg Vgemohouci.

Dano v Dubina, Tex., dne 25. dubna 1941.

Aug. Midulka, pkedseda. Josef Stoe, tajemnik.

PROJEV SOUSTRASTI. My, spolubratki a spolusestry tadu Dubina, Cis. 12., S.P.J.S.T., projevujeme velikou soustrast ditkam nad ztratou jejich matky a nagi Agnes Piatka, spolusestry ktera zemtela dne 20. btezna 1941 ve stall. 69 roktl. Zanechala po sobe nekolik syntl a deer a zete, kteki 2eli jejiho odchodu z tohoto sveta.

Pohitena byla na katolickem hititove na Ammannsville, Tex. za ifeasti pkibuzmich a znamch. Na g Pad zesnule pl'eje lehlte odpoeinuti a radost yeenou.

Dana v Dubina, Tex., dne 25. dubna 1941.

Za tad Dubina, Cis. 12.: Aug. Mieulka, Josef Stog.

PROJEV SOUSTRASTI. My, ngepsanSr resolueni vYbor tadu Svaz oechoslovant Cis. 92. ye Fort Worth, Tex., projevujeme timto jmenem tadu na gi uptimne citenou soustrast portstale rodine nad ztratou jejich milovaneho man2e1a, otce, dedeeka a nageho spolubratra Joseph S. Jurana, kteril zesnul po kratke nemoci dne 15. dubna, ve staki necelS7ch 61 roka. Zesnu1S7 bratr byl zakladajicim Clenem naeeho kadu a byl tee horlivSm pracovnikem pii zakladani nakho faclu Svaz 6echoslovanit 'Cis. 92. Te2 zastaval nekolik fikadti kadov3-Tch po mnoho let, byl pkedsedou, tajemnikem a pokladnikem.

Byl on v2dy dbaly svS7ch spolkovSr ch povinnosti. Vime, pozastala rodino, ze zarmutek VOA nad ztratou Vakho milovaneho jest velkST, aveak budiz Vam ntechou, 2e i my veichni soucitime s Vami ve Vaeem zarmutku. Ty, zesnuly bratke odpoeivej v pokoji a Cest budi2 Tvoji pamatce!

Dana ye Fort Worth, Tex,, dne 17. dubna 1941.

Zichae0,„., Charlie John Chaloupka, 13Art0_ re,o1114.11.

Strana 13.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ni2epsanS7 resolueni vSrbor kadu Pokrok Houstonu Cis. 88., vyslovujeme jmenem kadu hiuboce citenou soustrast pozastale rodine nad ztratou jejich manZela, otce a bratra J. P. Doekala, jen2 zemtel dne 15. dubna 1941 ye staff. 73 midi. ZemtelY bratr byl zakladajicim Clenem du Pokrok Houstonu C. 88., byl Clenem Jednoty 44 rokfl. Bydlel se svoji rodinou ph Sheldon, kdez i zemtel.

Vy, manklko, dcery a sestro, ptijmete nagi hiuboce citenou soustrast nad ztratou Vaeeho draheho, kterou2 elenove tadu Pokrok Houstonu yam projevuji.

Ty, zerntely bratte, odpoelvej v pokoji a budi2 Ti zeme lehkou.

Joe KaSpar, Frank Aneinec, Ril2ena Hanuso•va, resolueni v3ileor.

PROJEV SOUSTRASTI. My, nigepsan3"7 resolueni vYbor kadu oesk3'r Prapor Cis. 24. v Cyclone, Tex., projevujeme timto jmenem tadu na gi uptimne citenou soustrast poznstale rodine nad ztratou jejich milova/ad matinky, statenky a na gi spolusestry Rosalie Wentreek, ktera dokonala svoji pozemskou pout' dne 13. dubna y e stall 78 let po 2 dny trvajicl nemoci.

Zesnula, byla dlouholetou elenkyni nageho du a vady spravne sae elenske povinnosti konala. Vime, pozustala rodino, ze jste velmi zarmouceni nad tak nahlYm odchodem va gi milovane, avg ak budi2 Vam Utechou, ze i my citime s Vami ten Va g zarmutek. Zesnule, sestro odpoeivej v pckoji a Best budi g Tvoji pamatce.

Deno v Cyclone, Tex., dne 19. dubna 1941.

Chas. Navratil, F. J. Marek, Ben 2abeik, resolueni v3Thor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. Pad etchoslovan, els. 40., Hillje, Texas.

My, nigepsan3"r resolueni vYbor tadu C' echosloyan Cis. 40. v Hillje, Tex., vyslovujeme stale rodine uptimne citenou soustrast nad ztratou jejich rnan2ela a na geho spolubratra Petr P. Matuge, jenz zemtel po kratke nemoci dne 23. bkezna 1941 a pohrben byl dne 26. btezna 1941. v Caldwell, Tex. za velke fleasti ptatel a znamS7ch.

ZminenY spolubratr byl dlouholetm Clenem na gi Jednoty, jen'2 vkly dbal s yS7ch povinnosti.

Rodina jeho odchodem ztraci vzorneho man2%.ela a otce a Jednota nenahraditelneho Mena. best budiz jeho pamatce! Necht' odpoeiva v pokoji!

Dan° v Hillje, Tex., dne 22. dubna 1941.

E. K. Hajoy sk-ir, Wm. Tymel, James Hradeckfr, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nizepsany resoludni vYbor kadu PNmoH Cis. 143. S.P.J.S.T., vyslovujeme upNmne citenon soustrast pozfrstale rodine nad itmrtim Vaecho milovaneho otce a na geho cteneho spolubratra, Renry Kutacha st., kterY nahle zemtel 11. dubna 1941 ye veku 51 let. Dne 13. dubna byl ulOen k veenemu odpoCinku na htbitov ve Victorii.

Br. Kutach byl dobilun delnem na geho kadu.

Vgeci bratti a sestry gelime jeho odchodu.

Pozustale rodine budl2 utechou v zarmutku jejich, ze I my sdillme bol Va g a truchlime nad ' odchodem jeho. best budi2 jeho pamatce. At' odpodiva v pokoji!

Za tad Ptimori Cis. 143.: Leo Krause Jr., Phillip Bt-Zek, C. L. Janeeka, resolueni v3"7bor.

SiovanskSr Svaz, Cis. 86., Temple, Tex. Cteni spolubratki a sestry!

Laskave vas zadam, byste se sileastnili v hojnem poetu na gi schfize, ktero, bude konana prvni nedeli v kvetnu v jednu hodinu odpoledne.

Jest 2adouci hojna ptitomnost. Ptedleha zvoleni organisatora tadoveho a pak sobe jeden ka2dY odebere stanovy. - Pr gi nam zde east° a tim jest polni price oproti minuleho roku opozdend. - S pozdravem a ptanim v geho dobra. S Uctou, J. H. Bartek, taj. * Lidt: maji jednotil nej radejl, kdy2 se flu), un;:i

Strana 14.

1111111111.1110111T7121112ThEIM1110111IIIWIIMMEM1101110011111111IMIIM11111111111111101111111M1/

Ve stfedu, dne 30 dubna 1941.

VbST/sTilt II

11

1 11 11

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

11,1;1 , ■ 111 11111,

1, 1

• ■ 11

1 itl1.11

11

11

11.01 III 111.11

111111app u p n p 14„1 .p 1 , I11 . 1111 , 11

■ 11111

11 ■ 1

VESTNi

IIIIMMITIMMI111111111111111111010

101118111IIIMITIMMO

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

MillaulallauullUnalltallUlliiillignutaaawatUBUIWIUMIUMW211WIM1111111Wmuminalluilluilillimniiiliminumummummiummitmlummumminimuniammummtmuwaummumminama

N MARCH 15, 1939, Nazi Germany tossed o aside the now useless mask with which she head cheated so many in the past. Often had Hitler and his satellities protested that their one aim was to reunite in a Greater Reich all persons of Germanic stock, that they had no claims to make on other lands, that peace could be secured if only the world would permit them to realize this aim. Such protestations reached their climax when, in a speech at the Sportpalast in Berlin on September 26, 1938, Hitler categorically stated: "And now we are confronted with the last problem which must be solved and which shall be solved. It is the last territorial claim qhich I have to make in Europe.

And this I guarantee. We don't want any Czechs at all."

Less than six months later the Nazis were staring with covetous eyes upon Prague. On March 15, 1939, German officials bullied the aged President Hacha into signing away his country's independence; on the same day German troops started marching into Czechoslovakia, although only a few hours before the British and French ambassadors had been assured at the German Foreign Office, "on the highest authority," that Germany intended taking no drastic step whatsoever.

The Free Republic of Czechoslovakia was over-run and placed under the terror of the Gestapo.

WE SHALL MARCH WITH YOU War came with • the first days of September that year, and on the 5th of the month a SECRET NEWSPAPER PUBLISHED IN POLAND Tangible proof is now fortcoming that Polish patriots, in spite of the watchful German secret police, are producing a secret newspaper in occupied Poland.

Each day it can be found distributed in different cities and villages of occupied Poland.

One copy is laid each day on the German Governor's table at Cracow by an unknown hand.

Walls in Warsaw were covered recently with chalk inscriptions in praise of Poland. Polish children inscribe "Long Live Poland” on papers and drop them from windows into the streets. — PIC. AMERICAN SOKOL SLET IN CHICAGO

The Land of Masaryk: Czechoslovakia Outlines the Future Order of the World: telegram came to the British Government from Dr. Eduard Benek formerly President of his country. "At this moment," the message read, "in which the British people are oblige to wage a war imposed upon Poland, Greatd Britain and France by Nazi Germany, I wish to express, with deep and unalterable feelings of sympathy, the desire and the decision of the Czechs and Slovaks to join without hesitation your people in this struggle for a free Europe. Our country is invaded and occupied by armed forces of Naziism, and the whole nation is suffering under inhuman terror and opp ression. Its forces, however, both moral and n physical, remain intact. We Czechoslovak citizens consider ourselves as being also at war with the German military forces, and we shall march with your people till the final victory and the liberation of our Fatherland." ~ From that day to this, the heart and spirit of Czechoslovakia has been established, not in Prague, but in London. "Kde Domov WO" (Where is may Home?), the Czechoslovak National Anthem, sounds on British soil. By the middle of December, 1939, a Czechoslovak National Committee had been formed, and this, ever, that a Sokol is not a successful citizen and a credit to the community.

Every so often the Sokols come together to give a public exhibition which is an event of great significance and beauty. It is called "Slet" a word that is untranslatable and which has founded its way into the English language and can be found in all up-to-date dictionaries.

Such a Slet is being planned by the American Sokols and promisses to be one of the greatest Sokol events of 1941.

We shall keep our readers informed from time to time as to the preparations and the progress of the forces back of it. Now we shall just say that Czechoslovak organizations and individuals everywhere are buzzing with enthusiasm and feverish activity, in preparation for the Slet which will be held in Chicago next June.

J. J. Zmrhal.

For almost a whole century, there has not been a movement so important and so significant to the Czechoslovak—we might well say Slavonic peoples—as the Sokol movement which has become the backbone of much national endeavor and a most vitalizing factor of most o the Slavonic peoples everywhere.

We use the word "everywhere" deliberately, for there are now Sokol units not only in Czechoslovakia, where the Sokol was founded in 1862, but in Poland, Jugoslavia, the United States, Argentina, France, England, Canada -L-in brief, in all the countries where the Sla ys reside in larger group. These Sokol units are the mainspring of civic-minded and physically, as well as mentally, competent men and women.

President Dr. Eduard BeneS": "All moral values of the modern man have been swept away finally in Nazism. In a moral sense, Nazism means the end of the civilization of twentieth century. Such is the so called European New Order, which is to be established by a victorious Nazi Germany. Fall of dictatorship will not only represent a triumph of Britain and her allies, but also the victory of truth, justice, and true new international morality."

(From the address delivered on January 24, 1941 in the Masaryk Society of Cambridge.)

It is obvious that in all the countries where the Sokol is active, it is looked upon with great favor by the governments, since it contributes so much to the security, purity, and efficiency of the citizenship. Sokol membership is an honor badge for all men and women belonging to it. It is very seldom, if

President Dr. Eduard Bene'S: "If slavery and violence dominate Central Europe, first France and then Great Britain will fall under the weight of this slavery. These fundamental thruths of European politics were forgotten from 1930 to 1939; under the pretext of the injustice of the Versailles treaty the political

on December 20, was recognized by Lord Halifax as representative of the Czechoslovak peoples: At its head stood Dr. BeneS. Later, on July 23, 1940, a new Provisional Government under the leadership of Dr. BeneS" was announced and received full regognition from Mr. Churchill. "The recognition," stated the Committee's memorandum, "will be the best proof to all the Europan countries that are not yet under the yoke of Naziism, and to the overseas countries as well, that Great Britain is resolved to fight until end for the right of small nations to independence and will thus encourage all the European peoples, whether free or enslaved, to resist Nazi domination."

In this Provisional Government, Mr. Jan Masaryk, son of Thomas Masaryk, "father of the Czechoslovak Republic," was named Foreign Minister; Mgr. Jan Sramek serves as Prime Minister; Dr. Eduard Bene'S -was reelected President of the Republic. It has been recognized by the Dominion of Canada (October 23, 1940) and maintains regular diplomatic relations with the Dominions of New Zealand, Australia and South Africa.

By December 11 last year this Goviernment had completed its administrative machinery by forming a State Council of 40 members, most of them former Czechoslovak Deputies and Senators, under the Presidency of Mr. Rudolph Bechyne. Czechoslovak funds in- .British banks were placed at its proposal.

By this action the Republic has been once more firmly established, competent to act for the people of Czechoslovakia until such time as a freely elected Parliament may meet again, in happier circumstances, at Prague. theory called Nazism grew up holding that Central and Eastern Europe should be given up to Germany. Whenever in the history of Europe this took root, it always, inevitably, led to a European war. After this war, it will be really nesessary to create a new system of European security able to check this evil in its beginning and not allowing any new Hitler or Mussolini to arise. This new system of European solidarity means first, the liberation of occupied small countries; second, new federal units throughout various parts of Europe; third, the creation of a new system of security which will correspond better with the post war situation than League of Nations did in past years, and will render possible a relative limitation of armaments; fourth, a new system of economic collaboration that will render impossible economic conflict between the democracies and will avoid the creation of autarchical totalitarian states."

(From the address to the Students Union of Liverpool University on Bebruary 20, 1941.)

NAZI FRIENDS OF POLISH CULTURE German authorities are continuing to remove works of art from Polish museums, archives from libraries, and the scientific instruments and implements from laboratories.

This is being done under the supervision of German professors and students from the Reich, and is exemplified by the removal of the collection of books dealing with IndoEuropean Philology and with the Polish language from Cracow University, supervised

by Professor Augsburg, of Berlin. Members of a special commission are organizing these thefts, as well as Drs. Josef, Muhlman, Krause, Polikammer, and Richter, who visited Poland before the war as guests of Polish professors, calling themselves friends of. Polish culture,

Ve stfedu, dne 30. dubna 1941.

Protect Our America.

Dear Editor of Vestnik—Herewith I inclose ,,,,few clippings from Houston Chronicle—The contents of those clippings may interest our readers as they touch the heart strings of all true American citizens.

I noticed that many candidates are applying for the position of United States Senator to fill the vacancy of Hon. Morris Sheppard who sacrificed his life for what he thought was good for our country.

I. J. Gallia, Houston, Texas.

If your space don't allow to publish all the clippings — use those that may be most interesting to you here they are: SACRIFICES BY ALL NECESSARY, JONES WARNS PUBLISHERS Jesse H. Jones, secretary of commerce and federal loan administrator, warned today that "the time is rapidly approaching when each of us will be called upon to measure our patriotism, our love of freedom, and our devotion to the democratic way of life in terms of individual sacrifice."

Addressing the annual luncheon of the Associated Press, Jones added: "If we are to get ready to defend ourselves, let's be sure that we do a good job of it. That means we must give up some of the things we have been used to...

"We must guard against inflation and runaway prices. We may have to submit to price controls... We should support that efflort, and we should adopt a program of taxation which will pay a large part of the defense cost currently."

NOT FAST ENOUGH Jones said progress of the nation's defense effort was "better than good" but that "no matter how fast defense production climbs, it will not be fast enough to meet the need nor to satisfy our state of mind—our anxiety.

"There is no place in the crucial world of 1941 for any delay or any excuses.

"There is no room for selfishness, whether it be the selfishness of industry seeking undue profits, or of labor seeking unjustifiable wage increases, and endeavoring to utilize the emergency to fight jurisdictional and internal battles.

NO PROFITEERING "There is no place for profittering of any kind, and there is no time for any stoppage of vital work to argue about the terms on which it is done."

Jones reassured the editors and publishers at the luncheon that "we will never abandon the high ideal that the press should be free to seek out and to print the news and the truth, unless temporarilly certain items having a military bearing., might better go unpublished."

He praised the American press as "unequaled" in the world, but with freedom and power "goes responsibility."

"If there should ever be censorship of the American press," he said, "it will be brought on by those shortsighted few who blindly and stubbornly refuse to recognize the responsibility that inevitably goes with freedom.

NO SIGN OF CENSORING "But as a government official, I am glad to be able to say that I have never seen any indication that anyone in government wanted to do any censoring, unless it be information which might aid those who are not America's friends."

Jones made these suggestions to editors: "Check and double-check the more sensational angles of stories which involve relations between this nation and other countries.

Resolve any doubts in favor of the cool and non-sensational approach. To do so may help the men who are wrestling with our foreign relations. Play passions down instead of up."

VESTNIK TO AROUSE PEOPLE Jones said the press should aid "in arousing the people to the realization that our safety and our way of living are growing less secure by the hour."

If the dictators win, he said, "we will probably not be able Co maintain our way of life We will certainly not be able to maintain our high standard of living. Our people economy cannot compete with slave labor."

"Maybe we can't be invaded," Jones warned, "but we might become isolated economically, and that would lead inevitably to war.

Trade outlets are the cause of most wars." * * 1000 U. S. DOCTORS ASKED TO SERVE One thousand young American doctors today were asked to volunteer for service in Great Britain to meet "desperately" acute needs of British military and civilian hospitals.

President Roosevelt and the British Red Cross made the appeal, Mr. Roosevelt acting in his capacity as president of the American Red Cross.

The American Medical Association's Journal, in an editorial, assured Britain of "every possible assistance," and revealed that the A. M. A. has supplied the Red Cross with lists of eligible young doctors. It recalled that 1300 American. doctors went to Britain in 1917.

The A. M. A.'s committee on medical preparedness will aid in selecting the volunteers and pass on their qualifications.

Young surgeons and physicians who volunteer for British service will be enrolled by the Red Cross in Britain and will "work under the protection of the Red Gross treaty of Geneva, a covenant which has been respected by belligerents since 1864," Mr. Roosevelt said.—Unit. Press. * 22 DAYS OF MADNESS, DEATH AND HEROISM IN LIFE BOAT

By Jack Overstreet—Unit. Press Island of Cupru, off Maranhao, Brazil,— Survivors of the shelled British armed merchant ship Britannia told today a story of 22 days of heroism, suffering and death in an open lifeboat in which 44 of 82 men died during a voyage of 1600 miles to the Brazilian coast. Eighty-two others were lost when the ship went down.

There were days of terrible heat and finally madness in the life boat, which carried many more than the regulation number of persons, but survivors said that the captain of the Britannia (not identified) was the hero of the voyage before he died.

REFUSE TO GIVE UP "The captain refused to give up," the first officer told the United Press today. "He fought man and nature hour after hour, guiding the boat to within sight of the Brazilian coast.

That close to safety — he died, with a smile on his cracked lips His last words were: `All's well'."

The Britannia was sunk by a German raider. The exact number aboard was uncertain but 78 were picked up by the S. S. Cabo de Hornos and 57 others were picked up by the British ship Raranga and landed at Montevideo.

Of those aboard the life boat that finally arrived here, four of the dead were British naval and military men en route to India and 40 were Indians.

RAIDER UNIDENTIFIED "Twenty-three days ago the Britannia was shelled and sunk off the African coast by a German raider, unidentified," the senior officer said. "The position was approximately longitude 20 west, latitude 5 north.

"Seventeen Britishers and 65 Indians were drowned with the ship Eighty-two survivors loaded into a life boat built for 58 and headed for South America.

"We took advantage of the trade winds, using a small mainsail jib. The Britishers were not sailors but they lived up to the highest traditions of His Majesty's forces. The

Strana 15. situation became worse rapidly, and the Indians were maddened by heat and became panic-stricken.

"For the last 12 days, we had a ration of one sea biscuit and one tablespoon of water a day."

Despite the hardships of the voyage, the survivors were in good spirits today and doctors said they would recover speedily.

ROOSEVELT ON RATES President Roosevelt, confronted wit 1-1 trouble in the soft coal mining industry, charges part of the difficulty to freight rate differentials unfavorable to the South.

The West and Southwest also know what these differentials can do to slow up the industrial development of a potentially rich area. The President's recognition of the issue, and his inclination to hold such differentials unfair "in many instances," is therefore a welcome sign down this way.

The issue of unfair competition through unfair freight rates has been a burning one for a long time. It strikeS so deeply at ingrained industrial practices and economic habits of thinking in the favored sections of the country that it may take such large-scale troubles as the soft coal strike to get something done about it.

If so, it will tempt many to say that the strike—whatever the outcome on other issues —will have achieved one tremendous gain for the states hit by discriminatory freight rates.

The soft coal fields are far from Texas, but right now they seem to be fighting one of our battles.—Houston Chronicle.

JOBS IN UNITED STATES PEACH HIGH MARK OF 36,584,000 The Labor Department reported March 28 that non-agricultural employment in February reached the highest level on record — 36,584,000 jobs.

During February, the department• said, employment increased approximately 265,000 The February total was 2,218.000 greater than February of 1940 and 1,350,000 above the previous February peak recorded in 1929. Largest gains were reported in manufacturing which showed an increase of approximately 175,000 factory workers.

The department attributed this increase to expanding employment on defenese orders. .

MORE SHIPS Houston. — United States Maritime Commission has decided to increase the shipbuilding facilities of the Houston Shipbuilding Company at Irish Island on the Houston Ship Channel.

An allocation of $2,000,000 was recently approved so that three more ways could be constructed at the yards, thereby providing for a 50 per cent increase in. size that will permit the building of at least 12 more vessels.

The Houston Shipbuilding Company was recently awarded a contract calling for the construction of twent y-five ships, at an estimated cost of $37,500,000. Figured on the same basis, the increase in size, it is reported, will provide for additional ship construction to the amount of $18,000,000.

UNITED STATE WAR RELIEF FUNDS TOTAL $26,806,718 The State Department reported March 29 that relief organizations had collected $26,806,718 for relief in belligerent countries since the beginning of the war.

Administration, publicity and other charges involved in collecting and distributing the funds amounting to $2,613.375. what is civilization, anyway? We have been reading a book which describes the efforts of a nation of people to prove themselves a super race. Their idea is to subjugate those whom th ey do not consider as good as themselves.

Their methods are frightful.

Etrana 10. few•Noolowassinsvamovi:o....o....o.rooloorovooamooftsoasvo ■o4wwirm.:,

BOHEMIA An Historical Sketch COUNT FRANZ VON LUETZCW. NINI4POW•04000■ 04111110.000.11.0•111■04110.0■04118100■11110.0•011.4•91..N.

To resist the Bohemians Everard called in a large number of German mecenaries, who, aided by the German settlers in the country, pillaged and ravaged Bohemia in every direction. It was said that the Germans thought the time had come when the Sla ys of Bohemia were to share the fate of their countrymen in the formerly Slav lands of Northern Germany. The result of this civil war was just the reverse. The greater part of the Bohemian nobility, indignant at what they considered the insolence of the German townsmen, drew nearer to their own countrymen; and, out of hatred to the German, largely abandoned the use of the German language, which had before this time been widely adopted, particularly at the court of the Bohemian sovereigns.

The anarchic state of Bohemia brought about the interference of the German King Rudolph (1280); through his Mediation a truce was agreed to, and a Diet assembled at Prague to restore order to the country. It was decided that Otho of Brandenburg should retain the guardianship of Prince Venceslas 'up to the end of the five years for which it had originally been conferred on him. He was obliged to promise in future to appoint a native only as his representative whenever he should absent himself from Bohemia. He further promised to withdraw his German mercenaries from the country, and to order all Germans, not resident in Bohemia, to leave the country within three days; otherwise they were to be treated as thieves and murderers. Otho lastly promised to allow Venceslas to return to Bohemia on payment of 15,000 marks of silver; but though this agreement was made in 1281, it was not until the year 1283 that the young prince returned to his country.

Though only twelve years of age Venceslas II nominally assumed the government of Bohemia, as the office of guardianship, after the late events, naturally inspired distrust. The real ruler was one of the nobles, Zavis of Falckenstein, with whom Ottokr's widow Kunhuta had formed a connection; on the birth of a son secrecy was no longer posible, and a marriage between Zavis and Kunhuta took place in 1280. Though she died not many years after marriage Zavis retained the high positions at court that he had obtained through her influence, and became the principal councillor of the young king. His influence for a time seems to have been unlimited; and the towns of Landskron a Policka, and the castle of Landsberg, are mentioned as only a few of the many estates that Venceslas granted to him.

Zavis was undoubtedly a great statesman.

His policy provided a link between the reigns of Ottokar II and Venceslas II. He constantly reminded the young king of the greatness of Bohemia during the reign of Ottokar. He thus naturally incurred the displeasure of Rudolph, and Habsburg intrigues were undoubtedly the cause of his fall. To secure a foreign alliance Zavis obtained the consent of King Ladislas of Hungary to his marriage with the king's sister Jutta, and after his marriage retired to one of his castles. It is probable that he knew that the Habsburg party at the Bohemian court had already influenced the young king against him; still Zavis, on the birth of a son, requested. Venceslas to be present as godfather at the ch r istening; and the king, thinking he had now found an opportunity of ridding himself of his over- powerful vassal. accepted the invitation on condition that Zavis should first come to Prague and escort his sovereign to the castle where the baptism was to take place, On arriving at Pragaki, Zavis was immediately

VkSTNIK

confined in a dungeon; he was accused of having illegally appropriated lands belonging to the Crown, and all his estates were confiscated. The powerful of Zavis, supported by other Bohemian nobles, took his part against the king, to whom they refused to give up his castles, which they had occupied with armed forces. Venceslas, it is said, on the advice of the German King Rudolph, resorted to a cruel device for the purpose of subduing their resiStance. He obliged his step-father to_ accompany; as a prisoner, the force with which he besieged the castles held by the rebels, and forced them to capitulate by the menace of immediately putting Zavis to death. The menace was successful in several cases; but when the king's forces arrived before the castle Hluboka, which was held for Zavis by his brother Vitek, the latter, not believing the king capable of the cruel act which he threatened to do, refused to capitulate. Zavis was thereupon decapitated in a meadow just outside of the castle walls in view of his brother.

It is only from this date that Venceslas can really be said to have reigned over Bohemia.

After a short interuption he resumed the policy, hostile to the house of Habsburg. which Zavis had adopted. It is probably for this reason that the contemporary chroniclers— mostly Germans—have done scant justice to Venceslas. Bohemia was certainly very prosperous during his reign, and we read that the silver mines of Kutna Hora, the great source of prosperity for Bohemia in the Middle Ages, were again worked during the reign of Venceslasll. The richness and prosperity of the country at this period no doubt attracted notice in the neighboring countries, Hungary and Poland, and inspired the people with the wish also to be under the mild rule of King Venceslas.

For more than a hundred years Poland had been in a state of complete anarchy, principally caused by the rival claimants to the throne and by the incessant and evervarving partitions of the country. which were made to satisfy the numerous pretenders. In the year 1291 Venceslas was requested by a large party in Western Poland to undertake the government of their country: The king consented, and occupied these lands after very slight resistance, assuming the title of Grand Duke of Cracow, from the name of the principal city in the district. A few years later (1300) King Venceslas, again at the request of the Polish nobles, occupied the whole of that country, and was crowned. King of Poland at Gnesen.

Bohemia and Poland were thus again for a short time under one king.

In the following year, on the extinction , of the old royal family of Hungary, a large party in that country wished to elect. Venceslas II as king. They sent envoys to Bohemia, and Venceslas declared to them that, being already King of Bohemia and Poland, he feared the burden of another, crown, and advised them to elect his son Venceslas, then only twelve years of age, as their king.

King Venceslas may also have thought that his son, because of his youth, would be more likely to adapt himself to the customs of Hungary. The Hungarians followed the king's advice, and the younger Venceslas was crowned as King of Hungary at Stuhlweissenburg (1301), and for some time resided at Ofen, the Hungarian capital.

King Rudolph, father-in-law of King Venceslas, had died in 1291, and, to the expectations of his son Albert Adolphus, Count of Nassau, had been chosen as Rudolph's successor. Venceslas, between whom and his brotkerin-law Albert a personal enmity existed, favored the election of Adolphus of Nassau.

Later on Albert's sister, the Bohemian queen, appears to have exercised her influence over her husband to such an extent, that he at least did not oppose the deposition of Adolphus and the election of Albert. The death of Adolphus of Nassau at the battle of Gellenheim (1208) made Albert undisputed ruler of Germany.

Ve sttedu, dne 30. dubna 1941.

Friendship, however, proved impossible between the kings of Germany and of Bohemia.

Albert seems to have been' irritated by the power of the Bohemian king in Poland and Hungary; he therefore favored the Papal cause, when the ambitious Pope Bcniface VIII contested the rights of Venceslas over Poland and Hungary, declaring that the right to confer the crowns of both these countries rested with the Holy See. War broke out between Albert and Venceslas (1304), and the German king invaded Eastern Bohemia, hoping to possess himself of the silver mines of Kutna Hora; but he was forced to retreat before the Bohemian armies. in the following year Venceslas II was preparing to invade Austria, when he died suddenly at the age of thirty-four (1305). Though the unfavorable political situation and his early death prevented him from carrying out his ambitious plans, it appears certain that Venceslas for a time seriously contemplated the re-establishment of the great Bohemian empire of his father.

His successor, Venceslas III, was then only sixteen years of age; and as he only reigned one year, it is difficult to understand where the contemporary chroniclers found the materials for their long—mostly unfavorable— reports on his character and his actions. He undoubtedly concluded a somewhat disadvantageous treaty with. the German king, to whom. he ceded lands (forming part of the present kingdom of Saxony) to the northwest of Bohemia that had belonged to his father. On the other hand, Albert promised not to interfere in the affairs of Poland and Hungary; his claim to the latter kingdom, however, Vencesats ceded to the Doke of Bavaria, perha ps despairing. of maintaining, his hold on the country against the rival claimants Tour. h .•1 Venceslas h,d ghie.n up his claim to the Hungarian throne, he determined to maintain his hereditary rights over Poland.

An insurrection against the Bohemians having broken out in that oonntry, Venceslas marched into Poland to sunpres it. Before reaching Poland he was murdered at Olomouc by unknown assassins.

The male line of the dynasty of 1:i*enaysl, that had reigned over Bohemia nearly six hundred years, thus came to an end.

The sudden extinction of the houae of .Pl'errlysl left Bohemia without any leyltimate successor to the crown. Of the royal family only Elizabeth, widow of Venceslas II, Violet, widow of Venceslas III, and four daughters of the fOrmer king remained. The eldest of these daughters, Anne, was married to Henry, Duke of Carinthia, and popular feeling greatly favored. the election of that prince to the throne of Bohemia. Venceslas III had left him as his representative in Bohemia when he started on his expedition to Poland, and it was hoped that by this choice the Pi--ezrt7,r,s1dynasty would be continued in the female line.

The German King Albert, however, declared Bohemia a vacant fief of the rmui.re, and appointed as king hie eldest son Rudolph. The nobles assembled at Prague and probably intimidated by the power of the German king, elected Rudolph. They further, on the request of King Albert, who accompaneid his son to Bohemia, declared Rudolph's brothers heirs to the throne in case of his death without children. As a concession to the feeling in favor of the old national dynasty, a marriage between Rudolph and Elizabeth, widow of Venceslas II, was arranged.

Rudolph's great parsimon y , which contrasted with the splendour of the former Pfemysl dynasty rendered him very unpopular, and many of the nobles refused to do homage to him. While besieging Horasdovic, the castle of one of the opposing nobles, Rudolph suddenly fell ill and died (1307), having reigned less than a year over Bohemia To be oOntioliki

Strana 1'7.

VESTNIK

Ve stiedu, dne 30. dubna 1941.

Dear Editor:— Each and every year, the first Sunday in May, for many years past, our local lodge has set aside as an installation day of our new members, who seek membership to the Slavonic Benevolent Order. Last year we had a very fine program; and we installed about a hundred members. This year we are again planning a fine program. We will not have as many new members as we did last year, but we will not miss the one hundred mark very much. Over seventy of them have applied and between now and next Sunday we expect to get many more. We are especially interested in our young men and women, and in our boy's and girl's, and we would like for as many of them as possible to make their application for membership immediately, so that they can be admitted and installed next Sunday.

Our lodge always conducts its meeting the first Sunday in each month; our monthly meeting generally begins at 2 o'clock P. M. and last until about 5 o'clock; but next Sunday our meeting is supposed to begin at 1 o'clock, so that the routine lodge matter's can be disposed of, before the installation of new members is commenced. We will have several speakers, brother Aneinec our past president, will open the meeting with a short address, and will act as master of ceremonies.

Brother Chernosky our supreme Lodge President will address us and conduct the installation. There will be other's who will make-short addresses for the good of the Order, and say a few words of counsel and advice to all and especially to the newly install&I members.

After the installation of our new members, the lodge meeting will close; and our local Dramatic Club will put on a play called "Sabi Leto". It is a wonderful play; it will be entertaining and instructive, and we are sure that every one will enjoy the play immensely; we only hope that we will have nice weather, and that we will have good attendance. Let all come who can.

In these trying times let us get together more often; let us cement our fraternal ties more closely; let us foster more fraternalism and more patriotism, let us not only do things for ourselves, but for our country at large.

Only by getting to gether, we can discuss problems that face us, and face our country.

By discussing our problems we can advise ourselves what is best to do to serve our best interest, and to insure the future welfare of our lodge, our Grand Fraternal Order and our country.

Your correspondent, Louis Hanus, Jr.

weekends I am coming to Houston to visit among you.

I wish lots of luck and success to our Club on every activity it undertakes and I would 'like to be kept informed of all of its activities.

May our new President have lots of success and you can help him a lot by trying to be helpful. The membership can make it a lots easier for the officers if they only try. If you are asked to do something, well do it and try to put all your efforts to it so it would be done right. After all, the whole Club is depending on you and your designated job.

I sure would like to see our Club grow in size and activities. Think how good you would feel if you could hear our Club's name mentioned everywhere you go.

Well, I guess I better stop telling you how to run a club because it's the officer's job and I am only one of you.

Let me hear from all of you, I really enjoy it and again Good Luck to Junior Club of Lodge Pokrok No. 88.

Fraternally yours, Louis Rulik.

Dallas, Texas.

"American people of Czechoslovak descent are excellent; they helped us through the worst, instantly, without hesitation. We should like to thank them and to tell them that we arrived safely in England to join the Czechoslovak A r m y," declared a Czechoslovak Lieutenant, leader of a group of thirty-two soldiers, in an article appearing on March 14, in "NaSe Noviny"; a camp journal of the Czechoslovak Army, published "somewhere in England".

These soldiers have experienced nine months of adventurous travel, during which time they traversed the Mediteranean Sea once and the Atlantic Ocean twice. When France capitulated they crossed the occupied and unoccupied territories of France, and finally, 3 days after the last Czechoslovak army transport had been evacuated to England, reached Agde, a town in southern France, where the Czechoslovak forces were ordered to concentrate. Jointly with 3000 other Czechoslovak soldiers they were detained and treated ill by the French Authorities. Most of these soldiers were Slovaks. In the early part of August they were demobilized and succeeded in sailing from Marseille and reaching Casablanca. From there individual groups escaped through Tangier to Egypt. One group of these soldiers embarked for Martinique, arrived these on Octoetc,)Alonloon wertt

Dear readers:— I wish to thank my faithful friends of Junior Club of Lodge Pokrok No. 88 for their kind thoughts and best wishes for me here in Dallas. You don't realize how good it made me feel when I picked up the Vestnik and read the nice letter.

I didn't do everything perfectly, but I always tried my best and you can count on me as always trying to do everything I can for the good old Junior Club.

School here is pretty tough and I sure get lonesome at times. Sometimes I would like to check out and go home, but after some real hard studying on the problems, I manage to wool: them out. Building airplanes isn't as easy as it looks because there are a thousand little things you hav:, to remember.

School starts at 8:30 in the morning and lets out at 5 in the evening. Night school starts at 0 and lets out at 0:30; therefore it doesn't leave much time to run around or write. So, if I don't ansver you letters soon please forgive me. I can truthfully say that it is a thrill to get a letter from home.

I have every comfort of home here. Plenty to eat and lots of sleep. In fact I could'nt wish for more, but I sure miee my I:re-:earls, We leuday ane i1t1 eoroe

ARRESTS CONTINUE TO BE MADE ALL OVER POLAND Members of the Nazi Gestapo are making increased arrests of Poles suspected of resisting the Germans in all parts of Germanoccupied Poland. Owing to the overcrowded condition in the prisons, the accused are not brought to trial until many months have elapsed. Because of the hardships which they must undergo, especially at the Oswiecim concentration camp, prisoners frequently die.

Two Polish priests. who were recently arrested for preaching patriotic sermons, were chained to a wall. Then their guards shouted, "Now you can bark as much as you like".

In the search for victims, the Gestapo officers fire shots into wardrobes and cupboards to make sure that no one is hiding therein.

Judging by the references made in the German newspapers, clashes between the German police and armed Poles are on the increase.

The German police recently (surrounded a house in village of Pitrkow, near Lublin, and demanded the surrender of two Polish patriots. The Poles refused to yield to the ,demand.

A battle ensued in which the house was set ablaze and both of the Poles were killed, but only after inflicting casualties on the Germans, whose, commander, Lieutenant Schmitt, was mortally wounded. — PIC.

by the population of this French possession.

They were able to commemorate, on October 2, the anniversary of the attainment of Independence by the Czechoslovaks. In this 'celebration they were joined by the Poles and the Austrians. A French officer expressed to them his wish that Germany may soon be defeated, and that they return to a free Czechoslovakia.

Subsequently they left Martinique by means of small native fishing boats, reaching the island of St. Lucia, in the British West Indies.

They were received on the friendliest of terms by the British Authorities. Amid the rejoicing which accompanied their arrival and the good will which marked their stay among friends, one of their number plighted his troth to one of the young women, and another entered the state of matrimony. Their groupleader contacted the Czechoslovak National Council of America, in • Chicago, as well as the Czechoslovak Legation in Washington and the Consulate General, New York, from which sources they were quickly supplied with money and other necessaries through the Czechoslovak Relief. These Czechoslovak soldiers spoke enthusiastically of the British sailors, with whom they became acquainted of their journey to England; they are indomitable in their conviction that Germany will not defeat Britain and will not be able to prevent supplies sent by the United States from reaching England.

SUDETEN GERMANS MUST SACRIFICE The Sudeten German Nazis had hoped that they would receive better treatment from Hitler than would the Czechs. Soon, however, they discovered theirmistake. They have been made to understand that the Sudeten German workers, like the Czechs, must expect to receive lower wages than those set by the Reich Germans standards. While the official responsible for the solution of labor problems of the German Reich Protector in Prague writes, in the organ of the Protector, that the subject of the German wage policy is to bring Czech wages, subject to appropriate adjustments, into conformity with those obtaining in the region adjacent to the Protectorate, the Nazi leader for the Sudeten German area announces that the broad masses of the population must make sacrifices and that a really adequate improvement in wages is not possible.

FATTENING THE NAZI PIG

ARRIVED SAFELY IN ENGLAND

The Central European Oberserver, in Lon- don, reports that the Czech farmers have been given a hundred thousands pigs to fatten, during March and April, to a minimum weight of 100 kilograms. After they have been fattened, the pigs will be transported to the Reich. The Nazis will receive the meat ,and the Czech farmers will be deprived of their fodder. Moreover, the friends of Nazi Germany America, deluding the well-intentioned humanitarians, will appeal to the American public to aid in feeding the starving people in the small democracies .. .

TRIES GROWING The Texas Forest Service estimates that 76 per cent of the trees planted in Texas shelterbelts under the Prairie States Forestry project during the 1940 season have survied. Among those trees and shrubs which continue to show the highest survival are green ash, cottonwood, American and Chinese elms, hackberry, black a honey locust, osage, orange, native wild plum and chokechorry, caragana, Russian mulberry, desert willow, catalpa, black walnut, and cedar.

We always thought the mark of a superior man was kindliness toward those who were not so wee, placed as himself. Civilization

Strana 18.

VESTNiK

4,r0111.0 ∎011••■ 0•11111.1•110.1■01111110.0111.1.0• ■■■■041111.oi.o.••0■04■011■04•1•040■0•1111.,

tH11/111/04

VENUJE

Ve stkedu, dne 30. dubna 1941.

6

!0!0!0!0!0

BLAHOPAEJEME fladu Pokrok Houston C. 88, S.P.J.S.T, ku tiicatemu prvnimu vSTrocat

BEN REINICKE MkSTSKY KOMISAR Posice "Cislo 3.

)

• .. 001111•0 taw 0.0.114.10.0111.011■0■041111•0•1110.0•11110.4111..M..111.011.0.0■0•0111NAMIK, ■•■04■04•100 ■11.a,.••, ■oe1111.1

zaloieni vageho VENUJE

Houston Carbonate Co. Sklenne zboti — Stolni stribro — Pivni, Soda Fountains zafizeni.

Fairfax 6148

C. O.-2 Gas 805 Franklin

BLAHOPIIANi RADU POKROKU HOUSTON K VASEMU 31-TEMU VYROCi

'OGLE - WEST

CO., INC., GALVESTON-HOUSTON BREWERIES, INC.

"FOGLE-WEST SLOUN NEJLEPE"

• 4 ■•

•1•11.1.1•1 0•1■0 11•1•0••• 0 0111.0•11111041•11W.11114.1111111.111•111.1

Moc, slava, bohatstvi — co z v eho nam zbylo? — Na e red!

g

g

DIVADLO V HOUSTON

GRATULUJEME RADU POKROK HOUSTON CIS. 88, S. P. J. S. T. KU 31.

VtR061 ZALO2EN1 ftAnu

Majova slavnost radu Pokrok Houstonu as. 88.,

Louis Hogek Food Market 745 E. 20th

-:-

"BABI LETO"

Gratuluji a pfeji mnoho zdaru RADU POKROK HOUSTON

0.111P0.11111.0.111.711111INIC•

Blahopi-ejeme

Texas Jewelry CO. J. J. BRAVENEC, Mgr. 904 Capitol -:P. 7858 Amoloo4•14.44.4.4o4o.m.4444.4.404mo4441.4

0114111.04•11■011■041111111.111■0.11.0■11.111111.0111111....lit

Hra o 4 jednanich

Srdeene blahopfeji

OSOBY:

RADU POKROK HOUSTON

Of SLO 88, S. P. J. S. T. K VASEMU 31. VtR061!

g

br. Joe Kagpar ses. Willie Mae Powell sl. Marcela Bartogova ses. Ella Mikeskova br. John Stareala Kolbaba, domovnik Anetka Stagalova ses.

Pepieka, jeho tena si.

Lillian Bohaeova Pepieka, jejich dcera br. Dan Dakilek tov. oficial Karel JarkovskY, po br.

Frank Kogut tov. praktikant Jenik Vesely, po br.

Tim KostomlatskY ZalabskY, basnik br. Jerry Vodehnal Tulipan, dohazovae ses.

Joe Kalouskova Jizberova, vylda.daeka karet Deveata, hoste, vYboki.

Thadea Modestin, soukromnik Altbeta, jeho chot' 1 Klara, Zderika, j jejich dcery

tISLO 88, S. P. J. S. T.

DAN W. JACKSON Vas statni navladni

g

4,4

01■11100•1111.01111.0••••0•1011•0411110.0411•1.

SRDENE BLAHOPRANi

'

ZAt ATEK VE 3:30

RADU POKROK HOUSTON

ofSLO 88, S. P. J. S. T.

Wonder Bar &

Cafe Pete l%Iustachia, Mgr.

g

ODPOL. —

619 Capitol

s

01101110.1110•04111■0■04•1•1•04111.0/1111.1■0■104111■0.111•

Upfimne Blahoptani

VSTUPNE: Path 45c, damy 30c

RADU POKROK HOUSTON iSLO 88, S. P. J. S. T.

ZPEVY MIA BR. F. HLAVAT'k PIANOVY DOPROVOD SES. NAOMIE KOSTLOMLATSKE Toto bude °pet jedno divadlo. na net budou nav tevnici dlouho pamatovat, proton at' si nikdo nenecha tuto pkiletitost ujit. K hojne nav teve zve

zA.T.,o2EN i RADU

K VASEMU 31. ViltOti

g

Charlie Graham

ZALoatENi

ZABAVNI VYBOR. P. S. — ft atiova schaze v jednu hodinu. — Kuchyri bude sobena dosti ihned v poledne.

4

41•11.111.0111•10=1,04411112.0111/00,11111WOAS.111111.1110.0081,043X.0

RADII!

W.D. Bi 1 1' MILLER

g

VaA Constable

F. 7081

.4wwo4w4o4swo4xwi14Noo.o.niwo4004o•gwwo4m.o4wwo4t4woAmw• ■4:4

HUDBA: HARMONIZERS

K VASEMU VtROet

I

g

pri kteret ptiletitosti bude sehrana vesela, zpevohra pod nazvem

C4.1.11■0411M0111111.0411111..11111.4 ■0■041■10.1•110..0.1•00.111K

1,.4,411•11041111

Nova zasilky z Ameriky. eeskoslovensk 3i eervenY kriz obdrtel v techto dnech dark zasilku darri od americkYch krajanfi pro vojaky v Anglii. Pani Somerville Smith odevzdala pani Halle Bene ove americkou ambulanci, jit bude poutivano k doprave deskoslovenskYch vojakfi do nemocnic.

v Wader dne 4. kvetna 1941

T. 6188

011.1104:4

ViA County Clerk

67

0.4444.044;4.411W a$40110,044440■11141444144411414141411041114941.444

Ve sttedu, dne 30. dubna 1941.

VESTNIX

CESTA ZPATKY. V techto dnech vydal Evropsky literarni klub v Praze dve pkedsmrtne knihy Jaroslava Vrchlickeho: Damoklav riled a Strom 2ivota. Uddlost sama se zapojuje do ketezu publikaci stargich eeskYch del, ktera se nyni objevila na kni2nim trhu. Rad bych se u tohoto faktu na chvili zastavil jit proto, ke jsem pied nejakou dobou napsal cosi c navratu k tradici a proto, 2e nalezam v pkedmluve, kterou napsal Franti gek Halas slova, potvrzujici muj nazor. Hlalas se za mladgi basnickou generaci vyznava, 2e pied Vrchlickeho stinem se stydi generace tii. Vrchlickeho, pravi, je tkeba zkoumat jako zjev ojedinelY vykonem a duchem, ale zaklesly v dobe a podminenY dobou. Halas nezatajuje dokonce, 2e jeho verge "Nikde" byly jig pied tkiceti lety vysloveny Vrchlickym v Medi Damoklove: Nic, desna hradbo, o kterou se lamem . . . Je to zjev podivuhodnY, ale, cot bylo vzacne v na gi tvorbe, i zdravY. Pamatuji se, kterak jsme o techto vecech debatovali jednou veeer s Halasem v jeho oblibene vinarne a to, zda se mi, jeho nazor nebyl jegte tak zcela jasnY. Hovokili jsme o eistate keel, o prostote vYrazu a o torn, jak, stard literami prate zatauje na g' slovnik a nedovoluje nam iftivati net east toho, co ve skutednosti deska tee obsahuje Zdalo se nam obema, 2e je nutno oeist'ovati, jiti kupredu, odtrhnouti se od vYraza, ktere pa,chnou stuchlinou a konec koncti neupadati zase do druheho extremu tvokenim novYch vYraza, ktere se nebezpeene zaealy hem2iti v Holanovi a jemu pfibuznYch. Nyni nalezam jinou zajimavou vetu, zcela stejneho ra2eni, jako je Halasova pfedmluva. tapek v "Hovorech" zaznamenava Masaryk-av nazor: "Stale mne zajimal VrchlickY — v jeho lyrice je mnoho zajimaveho, ale musi se to z jeho nadtvorby vyhledat".

Masaryk v2dycky napovidal to, co oylo na nas, abychom vykonali. A myslim, 2e prave ta jasna slova, vyhledat ye Vrchlickeho nadtvorbe, jsou nejsmerodatnej gi. Nejedna se jen o Vrchlickeho. Pro be2neho deskeho inteligenta a dokonce i pro velkou vet ginu literarne zaujatYch lidi existuje z minulosti jen malt' svazeeek stranek, ktere dtou a ze kterych eerpaji. Trochu Machy, trochu Sladka, Nerudy, hodne lidoy e pisne a pak dost. Jeden ma specialni zajem o Havlieka, jinY o Bo2enu Nemcovou, ale VrchlickY je zapominan at beznadejne. Myslim,

by se hlavne z neho dalo eerpati nesmirne mnoZstvi poueeni dobrYch i zlYch. Uci hledeti na vgechny sve soueasniky pod zornYm ithlem doby, zavegene na tradici sedmnacteho a osmnacteho stoleti, opajejici se zaplavou slov znovu opragenYch nebo prave nalezenYch, jako kdy2 dlovek dlouho nernY nahle promluvi. Byla, to doba dille2iteho piechodu z jednoho slovniku do druheho. To, co jive kedi prodelaly deATL -nopiedam,jsyr2vlidobeVctra Huga, Verlaina, Baudelaira a Johana Rictuse. Neda se nic delat, musime se s onou skuteenosti spkatelit, musime se divati na tehdefai dila jako na zahrady zarostle plevelem, spoustou plevele. A zde pfichazi na pomoc Masarykovo: Vyhledavat z nadtvorby. Chce-li si nekdo pfedisti stkedovekou base', nevezme do ruky original, ale pkepis do betneho jazyka. Stejne tak s VrchlickYm a jeho soudasniky. Musime ho dist odmYglejice si, zapominajice na fosilie, kterYmi se hem21 jeho tee, a nalezneme neco dalditeho: PlnY, a zcela zakladni rys nageho poetickeho ducha, prave jadro nasi opoklene klasiky, toho, co nam melo dati, ale nedalo sedmnacte a osmnacte stoleti, zdu gene neblahYm ta2enim proti na gemu vnitknimu 2ivotu.

VrchlickY ye skuteenosti je jedinYm na gim Racinem, nagim Corneillem, nagi studnou. VrchlickY svYm mohutne rozrostlYm dilem jako by chtel nahraditi v gechny svazky, o ktere jsme byli piipraveni a kterYmi vyrostli ostatni nad nas. Dokonalost jeho rYmu je gkola, kterou nutne musi projiti ka2dY, kdo se o rym pokougi sam. Naleznete tam v ge. Kahla stroja, i ta nejvzdalenej gi, je u neho vyzkou gena a podana v klasickYch pkikladech; staei, abyste pfeeet1 Vrchlickeho a mate 2ivot na gi literatury v kostce.

Washington. — Z armadnich kruhil bylo 1ecello, 2e uvaIuje se o planu pkimeti tisice odvedenca, aby dobrovolne zastali ye slu2be dalgi dye leta po dokoneeni povinneho vojenskeho vYcviku. Nekteki senatoki dovedeli se, 2e armada snad bude 2adati za pkijeti zakona, dle neho2 by musili odvedeni mu2i zastati v armade po dobu trvani nynej gi mimokadne potieby.

Nicmene z vojenskYch kruhil se pravi, ze potkebneho zvY geni armady mute bYti dosa2eno ani2 bylo by nutno uchYliti se k novemu zakonodarstvi, snad slibenim vYhod nejlep gim vo-

Evakuovane Ceske obee. okresu bylo z rozkazu Neurathova 6eske obyvatelstvo vesnic Bfe- evakuovano. Bude nahra2eno oby2an, Lean a Chleb v benegovskem vatelstvem nemeckYm. .

.

.

.

tlam oamr.o.n..ms ‘,..m.00mo.M.o.No o•INIMPO1100•6111■0•11111 041111.6.0 1111,0...... 6:4

BLAHOPiANi

Nadu Pokrok Houstonu Ohio 88, S.P.J.S.T. K 31 LETEMU VYROCi ZALOZENi

Budweiser KING OF BOTTLE BEER "

Strana 19.

- K

jakihn. Vyslovuje se mineni, ke velmi velke procento odvedenYch muZii ziistane dale ve slu2be.

New York. — Velmi silne oddily hasieti pkivadgji pod kontrolu ohnive steny, postupujici neustale po nekolik dni lest' tkinacti vYchodnich state. Po2ary znideno bylo vice ne2 150,000 akra lesni pady a zpasobeny gkody, jdouci do Vgechny lesnate kraje v Massachusetts, New Hampshire a Connecticut byly zakazany vekejnosti. Posledni z 85 po2dra v New Jersey byl pkiveden pod kontrolu, ale nebezpeje tam stale akutni, jak se pravi. Mezi tkemi po2ary, ktere dosud hoki, je ten, kterY zuki v okoli Fort Dix. V Marshfield, Mass., bylo znieeno 500 dome a zpasobena tim gkoda za $1,500,000. Pkidinou toho snad je "Uspora" $300. Po 20 let mesto venovalo tento obnos roene na paleni suchYch travin na moealech, kde letos oheri vznikl, ale v poslednich dvou letech tento obnos byl gkrtnut z mestskeho rozpoetu.

Washington, D. C. — Spojene Staty hodlaji platiti svuj obrannY program zvfgenim dani ye tiech kategoriich. Dle informace, ktera vy gla z vYboru domu zastupca pro testy a prostiedky, kterY nyni pojednava o dariove pkedloze, 2adajici $3,600,000,000 na novYch danich, administrace chce sebrati tyto penize timto zpilsobem: Pkedne, ulo2enim jedenactiprocentni zvlagtni dane na osobni pkijem, podlehajici nyni dani z pkijmu. Tim zgasobem bude sebrano asi $1,517,100,000. Druhe, zvy genim dane na luxusni pkedmety: cukrovinky, tabak, lihoviny, radia, fotograficke piistroje, neopojne napoje, hraci karty, fonografy a j. Dle odhadu vynese tato dari $1,235,000,000. Tieti: zvy genim dani ze zisku korporaci, pozastalosti a darovani, jet odhaduje se na $1,286,000,000.

Stockholm. — Rusove zahajili silnou kampari k informovani eeskoslovenskeho lidu, jak Moskva pohli21 na eeskoslovenske problemy, a tyto nahledy Rusa jsou zcela protivne nahledarn Nemca, jak zde bylo oznameno. Dodateene k pravidelnemu rozhlasu z Moskvy v nemeckem jazyku Rusove zaiidili je gte zvlagtni nemecky rozhlas ye Vilne, v Baranovicich a v Kovne, kterY vysilaji nekolikrat denne. .

.

.

..

.

.

4111114.111.0•0011•0 ■041.1.04111111 0111111.01.0.0181 04111/110 10111.041011 0 0..1■0•04110 011110 .11141411111.0.111,0•0•01111.0.011■041MNINI

BLAHOPRANi RADU POKROK HOUSTON tiSLO 88 K JELIO 31 LETEMU VIROti ZALO2ENt

Woodland Garden of Memories. In PfaelskY, nestrannY hkbitov se stalYm opatrovanim.

Woodlandav, novY zahradni plan udr2uje krasny, parkovni dojem; vysoce demokricke urovne, ale velmi ekonomickY. , Severne na "River Oaks" na Katy silnici Casio 73). Vy getkte. Ukadovna na miste.

TELEFON T-0636 NEB C-2422 •1111111.11•11141•11111.0.1111.1■0■0■0■0•1011•041111.0•11111.■041111111.041■0•••■•0

ANNCII5711 BUSCH. INC. 11 7,01.115 • M

ANHEUSER - BUSCH INC., ST. LOUIS, MO.

Blahopiejeme hada

Pokrok Houstonu, cis. 88. S.P.J.S.T. ku 31. vYrodi sveho zalo2eni a soueasne piejeme mu ku jeho stalemu vzrastu mnoho zdaru i do budoucna.

1119 u* LAHVOVAN V TEXASU

August A. Busch & Co., Inc. 122 COLLINS PL.

—:

HOUSTON, TEXAS

it4p

it4 A.

Prvni Oeskoslovenske Pagovni a Stavebni Drubtvo v Texasu Keller Bldg., 1301 Capitol Ave., HOUSTON, TEXAS

Strana 20.

Navitivili flak universitni studenty.

e ESKA

TANEtNi ZA.1- ANA bude uspotaddna v

Crosby St

nd

Hail, Crosby, Tex.

v sobotu 3. kve pki hudbe

J. 2.

iee orchestra

Z FAYETTEVILLE K hojne nav§teve zve ka2deho (pd)

Ve stredu, dne 30. dubna 1941.

VESTNiK

..Jan Kratky,

Z Austinu sdeluje naSe dopisovatelka, ze se tarn dne 23. dubna konala pravidelna, eetne nav'Stivena schaze Universitniho eskeho Klubu. Zahajil ji ptedseda Ben Petrusek z Wallis. Na poladani Dr. Ed. Mieek, klubovni poradce ptedstavil Dr. F. M. Wagnera ze Shiner a jeho rodinu i pana Jos. Murase, rovneZ ze Shiner i s rodinou. obou rodin spoleene krasne zahraly nekolik hudebnich kouskt s doprovodem pani Wagnerove na Wane. Tvoti dobrou Sestielennou kapelu, jeji2 hra se se velmi libila. Potom ujal se slova Dr. Wagner, jent prohlasil, v Austinu studoval pet let a ze zde se citi d'oma. Libi se mu Ceske studentky i studenti, zdravi miadi lido. ,Promluvil o deskYch pionYrech v Texasu, kterYm, jak tekl, nalera dik za velikou praci, kterou vykonali v Texasu pies velike pieka Zky, je' se jim stavely v cestu.

Zdaraznil, ze se stali dobrYmi americkYmi obeany a ptikladem mnohYch. Vzpomel, ze jeho maminka piijela do Texasu po tYdenni plavbe na plachetniku za velikYch bouti. Zadal studenty, aby horlive studovali a stali se vtdci a dokazoval, ze jejich rodiee ma' ji pravo od nich oeekavati, .2e se uplatni a zachovaji ve cti jejich jrneno . . . . Upozornil na mravni stranku na eho podnikdni a ukazal, ze bYti mrt Ym telesne je lepe nekli b•ti mrtvym duSevne . . . .

NaSi Ceti pionYki nam otevkeli dvete velkYch pkilelitosti a moinosti a na naach studentech je, aby do nich kroeili a horlive pracovali. kee Dr. Wagnera hodne dopinil krajan Jos. Muras ze Shiner, jell:2 I upozororival, aby ee§ti studenti si vanli svYch rodiet, kteki jim umot'fiuji nabyti universitniho yzdelani, jejich profesora, jenl' je jim nejen profesorem, nYbrZ i otcovskYm radcem. Piedseda srdeene podekova 1 obema vYbornYm teenikam za jejich keel, je2 padly na pfidu a! rodnou, deko al jim za povzbuzenr, ktere prinesli. Potom byli ptedstaveni eetni hoste a pfeaten byl zapis o posledni schazi, jenz byl schvalen. Sleena Doris Holaskova z West podala zpravu o poslednim klubovnim tanci. — Na Steva krajanskYch rodin ze Shiner nam byla velmi mild a budeme na ni dlouho vzpominati. Zazpivanim Texaske hymny byla zdatild, schtze koneena. — S krajanskYrn pozdravem , Mildred Hajkova, klubovni zpravodajka.

I

NeVAZTE

Si ZDRA I. Ti, kdo2 prosii nemoci, ochotne potvrdi, ze nic na s ete nema vetk ceny neLi dobre zdravi.

y

g

g

PO 60 ROKCJ slou21 Severav BALZOL v texaskYch rodinach jako znamenita '2aludeeni, mime projimava a podporujici chut' k jidlu.

Pro stare i mlade a zvlaSte pro ty, kteti se pozdravuji z nemoci.

a ptejeme mnoho zdaru

et& 88, S. P. J. S. T. KU TEICATEMU PRVNIMU VtItOti ZALODEN1 VASEHO itADU!

ADU POKROK HOUSTON

The City National Ban of Houston ' len F. D. I. C. O

kidu Pok. Houston 6. 88 S.P.J.S.T. ku bricatimu prvnimu vSTroci zaloieni va g eho iidu!

y

y

Kupte jeite does SEVEPKS

•GRATULUJEME

y

y

TISICE OCEETUJI SEVERfJV • BALZOL NejlepLim dopoCENA rudenim tetri pkipravky jsou dopisy, jet' dochazi ze v.Sech casts zeme.

VetSina jich konei "Nic lepSiho nad Severav Baizol .a tab,tky!

50c a 85c

y

Rocky a psi mizeji. aeskemu tisku bylo v techto dnech zakazano . psati o hromadnem mizeni koeek a psi. Tato domaci zvitata mizejq v posledni domerou v dtsledku be celkoveho zhorEeni zasobo aci situace.

y

.11M.....01100■111Mall920■41.4

BLAHOPREJI RADU POKROK HOUSTON

eiS. 88, S. P. J. S. T. K 31. ViROti

ZALOZENI itADU!

TOM A. GRAHAM VAS COUNTY COMMISSIONER ti

A NEJLEPSI

PP,ANi

OD

Ve stiedu, dne 30. dubna 1941.

4C•

exwaistar atistvotio- 0.1716 alltil.a.011310 04100 4 ■1* 011M0401.0011■041111111.0.111.

Kyjovsko a Zdansko ye obz1c1 • .III•.II.M.O.011•O.MSIIp(.SIS•O.S110•OL•t,•Si•(1.1111,y•M.O ■ O•:IIII•1.IIII•(14MWr•Mi•-O•IIII•1

Tito neineeti koloniste udr2ovali dlouho styky s rodnYm krajem. Jeke v pozdelgich dobach jezdili si pro nevesty do sve domoviny a novi osadnici se stehovali na panstvi Milotske. Zapisy o tom se dochovaly v gruntovni knize dediene rychty Suchdolske. Podle teto knihy prvni rodova jmena nerneckych osadnikii ye Skoronicich byla: Schneider, Tannenberger, Frank, Kundrat, Unger. Snad prave proto udratvali styky s pUvodni obci, udrzeli si dlouho nemeckou tee i zpusob psani jmen. Kdyt byl Helcelet v roce 1861 jmenovan na popud btv. poslance Webera, farate v Miloticich, destntm elenein etyt slovacktch obci, Milotic, Neteic, Skoronic a Vacenovic, byl na dekretu obce. Skoronic podepsan jeden °bean nemeckYm pravopisem: Schneider (Vaclav). Farat Weber je gte v r. 1855 nekolik obeanti SkoronskYch zpovidal nemecky. Posud Zijici gen. Dr. Schneider vypravi, jeho dedeCek, tiebas se zabtval hospodatstvim, neumel pojmenovati domaci zvitata &sky, misto kanec od svine mu2. Krome stykir s KuneiYaldem uditovala nemectvi take vrchnost, f mestO Kyjov, ktere melo at do konce mi-nuleho stoleti nemeckou spravu. Dnes je gte i nekolik jmen na polnich trati ukazuje na nenieckY ptivod (Stanhybl — Steinhtigel, Brothviz — brache Wiese). Krojem i zvyky splynula kolonie s ostatnim obyvatelstvem. KrOme uvedentch byla dal gi nemecka jmena ye Skoronicich: Lung, (Lang, Lunga), Mores, Schindler (Eindler), Schmidt (Smid). Dodnes jsou zde i velmi hojna kiestni jmena nemecktch na Slovacku jinak dost neobvykla: Jakub, Ignac, Rehot.

Podle smlouvy zapsane v roce 1775 v gruntovni knize v Kyjove stal pullan ve Skoronicich 80 ziatSTch, o robot y pak krome uvedeneho nahoie ptipojujeme tuto historicky VYznadnou podrobnost: Rani robotni povinnost byla podle listiny o vyprog teni vystavene po zru geni roboty na lane C. 37 ve Skoronicich: 4 slepice, 12 vajec, 156 dni jete roboty (3 dny tYdne parem koni) a 13 dni ja,nske roboty (1 den tydne od sv. Jana do sv. Vaclava). Pti zruaeni roboty byla netovana pro vrchnost nahrada: za slepici 6 krejcart, za vejce 1/5 krejcaru, za den jete roboty 14 krejearn, za den janske roboty 4 a 2/3 krejcaru, grutovni plat za rok 1 zl. 10a 4/5 kr. Celkem byla vypoetena nahrada na 39 zl. 1 a 13/15 kr. Ta: to nahrada se sniaila podle rtiznjich patenta na 13 zl. 1/, kr. za rok, splati:Vch po dvacet nasledujicich let. Celkem bylo tedy z pfillanu ve Skoronicich za vyproateni z roboty zaplaceno 260 zl. 10 kr., krome restrz z poaitkoveho roku 1848, u gruntu C. 37 byly 13 zl. 43 kr.

Zda se, k po zruaeni roboty bylo hospodafstvi vSmosne, kdya pullanik z taloa gruntu C. 37 kolem roku 1870 - mohl nejmlad giho ze dtyt sync vyplatiti z vojny 1500 zlatrmi. Zruaeni roboty bylo sice nalealte oslaveno, ale vrtranosti pii tom nebylo. Robotnici prave orali na vlko gskern panskem poli pti skoronskj"Tch hranicich, kdya ptibehl kluk se zpravou, 'ae roboty ua neni. Chla.pi stall chvili nerozhodne u pluhtir, ale na navrh sedlaka Jakuba Krista rozjeli se do. Podpluk. Mg. Ph. Jaroslav Lunga.

- 24. SOBULICY. Naaim Sobtakam se v okoli vysmivaji, ze pry v r. 1866 navativili Prajzi vaechny dediny na Morave, jenom Sobalky vynechali, protok pry jich v koute pod Straaovskj%m kopcem — nemohli najit! No a jak div! Sobtilky sou v les-' natem U.dolid.ku tak ukryty, ae je spattite tepry ze vzdalenosti 300 metro. Sob. Udoli se zatadi dvakrate v pravem nhlu u lesa Prosedi (.trat' KluC) a pie potCCku ukrj"rva naai vesnidku. Ves konei na sz. htbitoverri, kterST je v puvabnem klinu lesa a je ozdobou naleho udoli. Z techto mist vane klid a mir. Ten se zalibil i pravekYm lidern; kteti si zalozili v na§em Udoli sva sedliUe a mnozi z nich slozili zde i ay e ko5ti. Raz-

V2STNIK

sahle ptedveke pohtebiate v Sobillkach je nejcennejai mistni pamatnosti.

Osidleni naaeho kraje je prostare, to dokazuji nejstargi pisemne pamatky a archeologicke nalezy. Uz od konce mlaclai doby kamenne (asi 2. pol. II. tisicileti pied. Kr.) byl hojne nas kraj obsazen, jak o tom sveddi nalezy v Kyjove, Svatoboticich, Sobtilkach, Skoronicich. Z to doby objevil A. Cin na miste obecni cihelny nekolik sedlig t'. R. 1924 a 1933 odkryli tamtea delnici nekolik skreenSrch koster, nalezli kamenne sekerky, ptesleny, zavaai na tkalcovske stavy, drtici desky na obili a nekolik kostenSTch jehlic.

Nedavne vykopavky na npati Valt (trat' Nechtaky) a Binek (zahrady domil C. 25, 27 a 102 a jJ ptesvedeily nas, ie v Sobillkach zilo lidstvo jiz na poCatku mlad gi doby kamenne (asi 4000 —2500 pt. Kr.), ktere vyrabelo nadoby v podobe tykvi.. V jamach u otevtenjich ohni gt' byla nalezena keramika valutova (zavitnicova.), prohloubene m1Smske desky, drtidla na obili, nekdy jen uhliky, zbytky kosti a sttepy nadob. — I lidstvo s keramikou zvoncovitch pohart (2250-2000 pt. Kr.) zanechalo u nas znadnSt podet hrobu u cihelny a Buriankach. R. 1934 objevil R. Iirdlieka pie rigolovani vinice v Buriankach pet hrobn skrekt a r. 1937 tie hroby s mengimi clabanedky i vetaimi clabanky a misami, polokulovitou miskou na noaidkach a jeden rozbitS7 dervenS7 pohar zdobenS7 ornamentern. V sousedni vinici pfiael rolnik Slovadek tea na neoklik hrobu skreenSrch koster. Velmi mnoho sidelnich i odpadkovSich jam zanechali u nas koloniste od Dunaje s keramikou t. zv. umetickou — (1800-1400 pi.. Kr.). Je zajimavo, ae tato sedliate podinaji na LysS7ch horach (jihovS7chodne od kaplieky sv. Josefa) ve vSrai 356 m nad motem a tvoti. celji ?et& jam, ktere nachazime na svahu L. hor a na upati Valii (Nechtaky). Sedli gte. konei v kotline mezi Binkami, Buriankami a Valy. °bean Vrbik pfiael v tech mistech pie rigolovani vinice na nekolik sedlat', v nich byly men gi nadoby eerne barvy, sttepy z ka.dlub(i, ye kterYch byly zbytky bronzove slitiny. I tavici pec byla pie sedliati v meru 80 cm miskovite prohloubena, vydlaadena oblasky a krome zkameneleho jeleniho parohu leaela tam i menai kamenna plotna s doliky (formami) pro odlivani aperku. Podobna tavici pec byla objevena u Slovadkii, C. 42 v btehu pie stavbe domu v r. 1914; Delnici ptiali tam na obydli umetickeho eloveka (4x4 m), v jehoa rozich byly dve ohniate, stranou pak pec vydlaadena ktemenSmi oblasky. V sedliati bylo mnoho nadob meri gich i hrul#ch a skrdene kostry.

(V blizkosti tohoto sedligte bylo objeveno tea nekolik hroba s kostrami ptimS7mi, u nich nalezeny byly aelezne podkovy, Oka a nila). Kosti bylo takove mnoastvi, ae z piety byly uloaeny na mistnim htbitove, popel byl vyvezen na pole. Popelem napinen byl dlouhSr odpadkovST pfikop a jamy hruakoviteho tvaru v prfuneru 2 m. Podobne sea gte odkryl pie uprave souvrati na poll Obecriaky soused ByStfickSr. Nadobi zaoral. V blizkosti ostrovanskeho lesa je pet jam, kultury uneticke, dosud neprozkoumanjich. U potoka pod lesem vykopal z btehu Jan Dufek nekolik unetickj-ich nadob. Sidlilo tedy lidstvo kultury uneticke i v &lob. ostrovanskem a 0chozech. Praveke pohfebiate v Sobulkach ma delku temet 2 km a zabird obe Udoli od htbitova a inlynatovy louky (Ochozy, yes, Nechtaky, Binky, Burianky, az k severnimu cipu lesa Proseei. Za hostincem u cihelny nachazeji se dosud zbytky nadob krasne tuhou le gtenjich, popelnicoveho tvaru i umelYch misek lidu, kterST k nam ptiael od severu mezi 12. a 9. stoletim pt. Kr. Kulturu tuto nazSrvame slerskou. — I GaloveKeltove (5.-1. stol. pt . Kr.) zanechali u nas hroby s117ch neboatikii, nadoby, aperky i zbrane. Rolnik Pelikan v humne proti eihelne objevil pie rigolovani kratkS7 flied z bronzu, malou kovovou nadobku a zdobenS7 naramek z bronzu. Podobne dva naramky na gel Dr. Ktia v cihelne a po svetove valce bronzove perky s nd' in za zahradou Balcarovou. Po Dyramky A. S rech (15.-5. stol. pt . Kr.) zUstal u nas jehlancovji stojan k roatu a zlomky tti srpt. Pie druhem svem vpaclu na vS7 chod tabotili (v 1. stol. pi. . Kr.) Galove tea v nakm &loll a zanechali zde zbytky nadob tuhovanYch a svisle grafovanYch. 0 velke iivelni pohrome v praveku sveddi

Straw. V.,

lez rnnoha polozkamenelS7ch kosti (pakoriti, derne zvele, kozoroaCt, li gek i lebka eloveka), ktere objevili v koryte potoka delnici pii stavbe brodidla r. 1935 v hloubce dvou metric. V cihelne byl nalezen r. 1924 mohutriST kel z ptedvekeho zvitete, u Pelikanir v humne velkST zub a v Biulech mohutna kost z nohy slona.

8koda, ze mnoho naaich pamatek z praveku bylo prodano do Vidne a do LondSma. Z pamatek na stare Slovany zbylo nam jen fitodigtne hradisko "U Jozifka", kam se naai pkedkove utikali s detmi a majetkem 'cted Mad'ary a Nemci v 9. a 10. stol. S ptikopy na tomto hradisku pojil se ptikop vedenSr po svahu Horky pies jeji temeno dale do Ochozil, dima byla vytvotena vS7znamna obranna linie na LysSrch horach. Na vrchu Vala, kterS7 vevodi naai vsi, maaete dosud spattiti mohutne naspy a ptikopy stkedoveke tvrze (260x110 o nem nine na Binkach zbytek po zemanske tvrzi t. zv. Tureckji kopec, kterST vaak pre vpadu vojsk Achmeda Kiupriliho r. 1663 byl jia v rozvalinach. TureckS7 naztva se kopec proto, ae se naai toho roku Turkum stateene Historie. — Mezi naaim lidern se zachovala povest, ae v clavnS7ch dobach byl sobtilskS7 kraj "pustatinou", v nia volne zila sta,cla sobrz. Od tech zvitat ma pry obec sve jmeno. Podle zaznama v nejstaraich pisemnSrch pamatkach patfila osada Sobtlky r. 1131 btecla yskemu kostelu, kterji zde mel dva lany roll. V to dobe byla Bteclav sidlem krajskS7m. Podle Sobtilek psal se r. 1358 Dupnik, kterj.r mel sidlo na Valach.

Kolem r. 1390 pattila obec Tasovi z Boskovic, od r. 1437 dastedne pantim ze Zastfizl (linie morkovicka.), kteti vlastnili Svatobotice a na ne Cast() dojiadeli. R. 1450 nabyl protivec ze Zastilz1 osady cele. Od to doby piisluaely Sobillky k panstvi milotickernu. ZnamenitSr toho rodu byl Jaroslav ze Zasttizl, kterji dal Brattim kyjo y -skS7maolnivyteSbakchsor.P Jaroslavu zdedil Sobtilky jeho syn Vaclav st., uptimmi desky Bratr, ktereho mel v oblibe sam cisat Rudolf II.: udinil ho radou a ptisedicim zemskeho snemu. Vaclav st. zemtel r. 1600 bez deti y e veku 46 let. Po nem pfevzal Sobulky jeho mladsi bratr Bohuslav, kterS7 tea zemtel bez ditek r. 1612. Pied smrti odporueil sve statky svemu synovci Vaclavu ml., kterS7 prvni ze Zdstfizlt ptijal viru katolickou. Zemtel r. 1632 na Boskovicich. Za neho byl sbor v Sobillkath zniCen. Vaclav ml. zanechal tie syny: Bohuae, 01dficha a Frantiaka Karla. Tento pak byl draitelem Sobtlek. Roku 1655 svolil Frant. Karel, aby naae obec pattila k horenskemu pravu idanskemu i se vaemi horami a .vinohrady, ktere leaf na gruntech sobtilskS7ch. PanskSrm fifednikem byl t. C. v Sobtilkach Vilem ZdarskST, pudmistrem Petr Navratil. V r. 1683 pie oblehani Vidne od Turkii byly sobtilske i svatoboticke deti kftenY ye Zdanicich, ' protok Kyjov byl naaim vojskem ptepinen. Frant. Karel zemfel bez potomkt r. 1684 a jeho statky v Sobtilkach zdedil jeho bratr Bohuslav, kterji zemtel o leta pozdeji take bezdetnS7 . Jim vymtel rod Zastfizlil po medi. Majitelkou statk y se stala jeho manaelka Zuzana Prakaicka. Tato - provdala se pozdeji jia letita za 241eteho hrabete Ditrichg tejna, kterS7 po jeji smrti r. 1691 postoupil SobOlky i Svatobotice Frant. Libatejnskemu z Kolovrat, jena je nasledujiciho roku prodal vdove po Janu Serenyim pro jeji nezletile deti. Tomuto rodu patfily Sobtilky as do roku 1810, pak naleaely hrabence Frantiace Schoiseul (majitelce Milotic), v polovici 19. stol. pak hrabence z Hardeggu, od jejicha adieu koupil milotske panstvi i se sobtlskS7mi lesy a dvorcem velkostatkat Karel Seilern r. 1888. V soudasne dobe ma u nas Dr. Lad. Seilern 166 ha lesni pady, 2 ha poli a hajovnu. Z ne p tatelskj'7ch vojsk nejvic uakodili Sobalkam Uhti r. 1468. V gechny dejinne okolnosti nasvedduji tomu, ae tehoa roku divokji Matyda Korvin zniCil vaechny tvrze v okoli Cimburka, tedy i obe naae, aby tak pomstil nejoddanejaiho alechtice krale Mika, totia Tovadovskeho z Cimburka.

(Pok.raovaat) Evakuace deskeho obyvatelstva.

6eske obyvatelstvo bude dnem 1. dubna e-

vakuovano z vesnic Lhoty, Hamiltonu, Rychtatova, Patezovic a Opatovic, ve vySlovskeni okresu na Morave.

Strana 22.

MAREK - BURNS POHREBNI DOMOV V hodine zarmutku najdete u nas nejlepai pohtebni obsluhu a ceny levne., BILL MAREK, ieditel.

Tei prodoivame pohiebni poji§teni od 1 mesice do 80 rokii staii Ambulance ve dne i v noci.

Telefon 546.

MAREK BURNS FUNERAL HOME CAMERON, -::- TEXAS

Van Pharmac A. F. eERNOEK, 1t1DITEL

1826 Leeland Ave., HOUSTON, TEXAS. tpina zasoba lekarnickeho tiboti. Jedina eeska lekarna v Houston& NavStivte nas.

Telefon: Beacon 32100.

RED MONT

Oeska Jidelna, Re,staurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Haut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunge Nejleptl soudkove a lahvove p1 fro, rtizne druhy vina a doutniky.

Mluvime Oesky.

Hoboko stale na sklade.

ZvlaStni stoly pro rodiny.

Dr, Chas. J. Hollub Cesk* Lekat a Operator 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehi gh 9745 Telefon firadovny: Preston 2553 SPRAVNE VYKONANA POHREBNi SLITZBA. V hodine 202 zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni fistav pohotorY k sympatickemu vykizetd nezbytnSrch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohttru.

Levne ceny jsou naai zasadou.

EDWA R D PACE Pohiebni riditel.

Clen S.P.J.S.T. - Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

C. H. CHERNOSO PRAVNIK Vytizuje vakere soudni zalekitosti.

(Thadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici na proti Kress budove.

VESTNilt.

ZPRAVA CZECHOSLOVAK RELIEF ru ($13,000) odeslan do Anglie, poVydani: VYBORU ZA MESIC BitEZEN 1941. ukazujeme, tie odeslan byl a site 18. 1 5. biezna za leky do AnUnora skrze Bank of Canada. Doglie $ 341.79 Do:slo nekolik tadosti o affidavity, sud potvrzeni od Osl. 6erveneho 11. bfezna cest. betence ktere byly die motriosti a okoinosti Ktite v Anglii nedoalo. Na praci p. Mazla 380.00 vytizeny. pfedsedkyne 6erv. Ktite, pi. 19. btezna Bru. Hegrovi Dr. Konopasek dostal se z Moskvy Hany Benekve zakoupeny byly zde do Evropy 150.00 do Istambulu, dukaz to, te na.ai vy- slovniky z tohoto obnosu a do An- 26. btezna Sokol Supply pomoc obdrtel. glie poslano jen 12,790 dolarfr.

Co., za potteby pro naZ Sasablancy do Chicaga ptijel s BfeznovY pkijem: se vojiny 725.00 matkou demobilizovanY vojin pant 5 biezna Slov. Nar. SdruVogel, kteremu P. V. opatill ye tfech tienie, doplatek na amCelkove vydani $ 1,596.79 dnech praci u krajanske firmy alebulence Pfehled: $ 1,200.00 na odboeky Edw. Benek pana Vog- 5. biezna Frank Vaakti, CelkovY prijem $13,356.58 la.

Florida, tsi. derv.

Celkove vydani 1,596.79 Za ztracenY affidavit zaslan no9.00 vy M. Rablove do Anglie.

11. biezna Czechoslovak 31. bfezna v pokl. zbYva $11,759.79 Z British War Relief Shipping Relief, Washington ..

249.19 VCem podporovateltim dekuje Dept. doael dopis, kde nas upozor- 12. biezna Ceske Narodni utednictvo Pomocneho Whom. ritiji, abychom posilali vYkazy o za0 Sdruteni na pomoc be- Kritisujek-li neco, pak nezaslanem zbotii do New Yorku v 'fedi tentam 10,000.00 pomeri tea ukazati, jak by to, co anglicke, jelikot nemaji tamest- 18. btezna Fr. S. Polivka, kritisujek melo bYti lope planovanand', ktefi by umeli tiesky a mohBrookfield, Ill. 2.00 no. li zboti pfelotiiti. Special- 19. biezna Krejeovska U* * ne se to tYka ptipadu pani Antonio nie C. 6 (odevzdal br Nektefi chodi do schtize proto, imeikove ve Flint, Mich.

Sedldk), 25.00 aby vyvraceli to, o gem ma bYti Proto tiadame ty, ktefi odesilaji 29. biezna Sokol Supply hlasovano, i kdyt je navrh dobry. zbotii do New Yorku, aby popis beCo. darovala 75.00 * * den zasilali na Czechoslovak Con- 31. biezna itad Laska sulate General, 1440 Broadway, Nektere eleny vidame v fadech 109 t OBJ. esl. terveNew York, a tam pteklady obstarajen kdyti jest nee() slavnostniho, nemu Kfiti, 10.00 1. jine jen tehdy, kdyt lze deekavati Ptenos 1,786.39 Dle zpravy pana konsula Hajnehorkou bedatu; nektere zas jen ho, naae zasilky do Anglie jsou naitehdy, kdyti jest jim oznameno, tie Celkem $13,356.58 tam klaciany nyni pravidelneji a site budou zakusky a obeerstveni. prave zasluhou British War Relief, zakt jim musime bYt nesmirne vdeeni a neztetiovat jejich praci dopisy neb popisy, kterym nerozumeji.

17. biezna nalotieno bylo 30 naaich beden, ureenych Osl. terv. v LondYne a 20. biezna dark dve bedny leku byly odeslany. Shipping Departmentu of British War Relief odeslali jsme dekovnY dopis za jejich laskavost, kterou nam branim naSeho zbotii prokazuji.

Dale zdiiraniujeme opetne, aby cigarety nebyly zde kupovany, jelikoi na ne jest vysoke clo v Anglii a mohou bYt rozdelovany jen na povoleni anglickYch nfadfi pouze rekonvalescenttm. Toto jest opakovani tiadosti pani Hany Benekve a generala Znamendeka. Podfid'me se tomuto praktickemu pfani jako disciplinovani elenove II. Odboje.

Sebrane penize je mnohem snazM zaslat kabelograficky bez risika potopeni zasilky. Na dotazy, byl-li jiti vYtetek z new-yarskeho !Daze,

Jednota S.P.J.S.T. ma dostatek penez na pijck na majetky

Piij6ky jsou povolovany na pozemky a mestsky majetek.

OROK POtITA.N JEST

NEMATE DUVERY VE VYLEtEN1 VASEHO NEDUHU? Nelze ani bYti dosti vde6nYm za vaai "Nonat". Po nekolik mesicti jsem trpela velike bolesti v noze, jet' byla stale studena a jakoby mrtva.

Delal jsem vae, co mne bylo radeno, ale filevy jsem nedocilil. Bez dtvery, pouze na domluvu mantelky jsem si nechal na ni dat flastr z 'Nonat". A tentokrate jsem seznal, tie piece na svete je, co nohu vyletii. A stalo se! Ad od to doby skoro 4 roky uplynuly, ja citim se zdrav a proto radim katdemu trpicimu: Zkuste "Nonat" a jiste pak i vy ji budete mit stale v domove, anto skuteene rozliene neduhy, jak jsme se o torn v mnohYch pfipadech sami ptesvedeili. - Josef a Katek.

Hrabak, Cleveland, 0.

2 procentni sleva, kdyi jsou splatky

a arok spravne odvadeny, tedy (wok obnaii pouze

MALI POPLATEK JEST POOTAN ZA PROHLIDKU A ODHAD MAJETKU.

ZAJIMATE-LI SE OBRATTE SE NA HLAVNi itAD

HOUSTON, TEXAS DR. THOMAS N. DeLANEY 01â&#x20AC;&#x2DC;11, LEKA11 BrYle spravne ptipravene.

Le as die innluvy. ttadovna 3248 - Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS

Ve sttedu, dne 30. dubna 1941.

V Mita, Or IL ftc. . Oft

-

Cena Nonat je poatou 55c a $1.05.

Ptejte se va S . eho lekarnika neb jednatele, ale ni jineho neberte, radeji piAte ptimo na flak adresu: MARIE LEIBLINGER & CO., ALTADENA, CALIFORNIA.

Supreme Lodge SPJST. FAYETTEVILE,

TEXAS

Ve sttedu, dne 30. dubna 1941;

reGL E^II EST 01

THE OLDEST 440

/1

IN HOUSTON UND SAME OWNS )PEA 'MANAGPA 4903)ACKINNit,

4inriP5LPOVZhq jkltelly5pokoleni

Strana 23.

V1 s TN f

Ceske divadlo narich studentii.

jarni osev, nemohly bYti do 1. dub- a snih. Projevuje se take znaenY na obdelany pro ustaviene de gte nedostatek sucheho krmiva.

Z Austinu Prichazi zpra,va, to jako katdorodne, tak i letos, sehraji studenti destiny na Texaske statni universite krasne Ceske divadlo.

Letos bude to "Jehla v kupe sena", vYborna veselohra o tiech dejstvich, jez bude poprve hrana v Americe. Ve stare vlasti byla davana s bouilivYeh U.spechem ye "Vinohradske zpovohice" v Praze. Jeden vytisk 'OW hry byl tajne dopraven do Texasu a protote byl cennejSi net zlato, byl chovan v ohnivzdorne po.kladne. — V nedeli, dne 4. kvetna bude veselohra sehrana v 7:30 veeer v sini SPJST. na Kovai u Smithville a nasledujici nedeli, dne 11. kvetna opet v 7:30 veeer v osadni sini v Granger. Bude to na Den Matek a Dr. Mieek, jent hru nacvidil i i1di, promluvi k naSim maminkam . . . V piestavkach zahraje krajan Tonda Mikuleneak s celou kapelou. Piatele hereckeho umeni p. Jaroslava Zivneho budou jiste potete,ni zpravou, to on ye hiel vystoupi ve vynikajici Mote. Ro ynet vystoupi i znamenitY herec p.

Jincltich Herz, syn profesora z eskoslovenska. — Velikou ptednosti v Americe dosud nehrane hry je, je jednoducha, srozumitelna a vynika, zdravYm humorem. Studentiherci i Dr. Midek se teti na shledanou s jejich piateli a doufaji, hra stane se dostaveniekem krajanti a jejich rodin z celeho okoli.

0 jedne krajanske rodine v Texasu je znamo, to nelituje 300 mil cestovani, aby katdoroone videa -Ceske divadlo naSich student& Na shledanou.

"29 let v Houstonu" — Kvalitni dievo

HEIGHTS LUMBER YARD Pujelcy

425 WEST 18TH — TAYLOR 6118 tpini stavebni sluiba Pliny — Rozpoety — Zdarma na Nove domy, Garage, Apartmenty Remodelovani a Spravky, Ventilate MALE MESitNi SPLATKY

Do Houston a okoli!!!!

Zabavy ikadu Pokrok Houston Nite uvedene orchestry britt budou tanceelitivYm dle

ni-

sledujiciho potadu:— HARMONIZERS SYNCOPATORS HOUSTON CZECH JOHN BACA SYNCOPATORS BILL MRAZ HOUSTON CZECH NESVADBA HARMONIZERS

4. KVETNA 11. KVETNA 18. KVETNA 25. KVETNA 1. eERVNA 8. ✓ERVNA 15. eERVNA 22. CERVNA 29. eERVNA

Damy 27c Tax 3c

Vstupne pini 41 Tax 5c

Tyto ceny zaeinaji od 12. ledna 1941.

Zimni osev zmrzl.

NOVI FILM

"Kral ulice" ZajimavY oeskY film ze ta poulienich zpevakil a muzikant& V hlavni filoze, Helena Buschova, Jara Kohout, Karel He§ler a jeho 80 hudebnik& — Ptedvadi Jos. VaAut, za.stupce Praga Film Co. FLATONIA, ye stiedu 30. dubna, o 8 hodinich veeer.

SHINER, ye etvrtek 1. kvetna, o 7:30 hod. veeer.

PLEASANTON, v nedeli 4. kvetna, o 1 hodine odpoledne.

ROBSTOWN, v nedeli 4. kvetna, o 6:30 a o 8:30 hod. veeer.

MOULTON, v pondeli 5. kvetna, o 8 hodinich weer.

SEALY, ye stiedn, '7 kvetna, o 8 hodinich veeer.

Pies padesat procent zimniho osevu tita v deskYch zemich zmrz10. Mnoho jetele bylo postiteno plisni. Dye tietiny ppochy, ureene pro

0 pohodli a obstouieni et. n.ivitevnikit bude nalalte Postarano• l'OiLADATELIN. Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0450 Na doptani se jest — 20th and North Main,

s .__esle CO Si 1S1.i

•

.5..es sIcrovevglar6,1. braciltt a wyrii. si ce-0112

tevs:e

V tiketi .s7

vtt_c'e

111Ce.

"NA T LOUCE ZELEW" CALDWELL, ve stiedu 30. dubna ,o '7 a o 9 hodinich weer.

NEEDVILLE, ve etvrtek 1. kvetna, o 7:30 hod. veeer.

SMITHVILLE, v patek, o 2:30 hod. odpoledne.

FAYETTEVILLE, v patek 2. kvettna, o 8 hodinich veeer.

SEYMOUR, v nedeli 4. kvetna, o 6 hodinich veeer.

.".0,3*.^:*".Kwy*RM

• 4101ERICA510.itiA:,' KESSLER'S PRIVATE BLEND. A BLENDED WHISKEY. 75% Neutral Spirits distilled from Grain. 86 Proof.

Julius Kessler Distilling Co., Incorporated, Baltimore, Md.; Lawrenceburg, Indiana.

Strana 24.

VillSTNÍK

Používejte k oznamování

v

Pravidla V Malém oznamovateli účtujeme t centy za slovo, za každé uveřejně­

ni. Nejmenší poplatek za oznámku (do 25 slov) jest 50c. Oznámku na­ pište na zvláštním lístku a přilož­ te k objednávce příslušný obnos bud' poštovní poukázkou (Money Order) nebo ve známkách (stamps).

Posíláte-li osobní ček, přidejte 5c na jeho výměnu.

Má-U býti jméno oznamovatele zatajeno a nabídky posílány admi­ nistraci pod naší značkou, účtuje­ me za oznámky "Na prodej", "Služ­ by a práce" a podobné 25c zvlášt' za značku a na poštovné, aby lllošlé dopisy mohly býti ihned odesílány.

Pfi oznámkách "Nabídnuti k sňatku" neb "Přijme se hospody­ ně" obnáší doplatek za značku a poštovné 50 centů, Doplatek za značku budiž přilo­ žen k obnosu, který posíláte za o­ známku.

;3 děvčata, 1 neb 2 mladíci k prá­

Tímto článkem zase upozorňu­ jeme ex-studenty, že výroční schů­ ze spolku 'českých ex-studentů bu­ de konána dne 4. května a začne v 9:30 hodin ráno v Union budově pl'i universitním kampusu v Austí­ nu.

HOME Pete E. Etlingcr Také taneční zábava, která zač­ Elsie Pl'ažák-Etlinger ne v 8:30. hodin večer dne 3. květ­ Benvme, Tex:. na, bude v Knights of Columbus Phone 38.

Telefonujte na náš účet. síni, na 108 West 14. ulici. Hudba pro tento vínek bude hráti české lllllllllll\1111\lllllllllllllllll:llllll:illlllllllllll'llllillll'!!lllllll'll!l"lllilllllll),:illlllllll/11111111111!1111111111 a anglické tance. Vstupné je pouze 25c pro dámy a 52c pro muže, a či­ MNOHEMLACINĚJI NEŽ NOVÉ! stý příjem z této zábavy bude da­ Použité stavební dříví různého rován fondu Matice Vyššího Vzdě­ druhu, okna, dvéře a jiné sta­ láni; vební potřeby ze stržených sta­ Na tento vínek zveme všechny veb, jakož i nové stavební dříví české ex-studenty a všechny jiné, a potřeby pro stavby obdržíte u ktci'í se zajímají o· naši práci.

Na shledanou!

1811 North Main st. Houston, Tex:.

Franlt A. Horák, taj. 1126 Forest ave., Dallas, Texas.

---0--Co štítem jediným nás v boj\ Platíme nejvyšší ceny za budovy určené ku stržení. těžkém krylo? - Naše řeč!

'straha

Krásná

Učitelka hleclá místo a může vyučovati angličtinu, dějepis, socio­ logii, případně je schopna vyučova­ ti malé děti češtině. Rozena a vy­ chována ve státu Wisconsin, inte­ ligentní učitelka rodem Slovenka, dojela do Texasu a chtěla by se tu usadit. Pište na: Miss Helen Dressel, Věstník, West, Texas. [lllF"

Zvláštní 15 denní na bídk TŘI velké, pravidelné JEDNO DO­ LAROVÉ paklíky Ward's čmelíky a vši. ničící tabletek pošlou se vám

West Chick TELEFON ·42, -

I' I

lH,LEN WATSON, BOX 501

atchery

EMIL PLAŠEK, MAJITEL

-··­ ••

WEST,

TEXAS.

~:.;;-~~~;;;._t~i;.;;(;;:o._:.~~-·-t~;-()~·;·;._:·;·;-Mmil'O-u--.1l_.,.(,._,'1),e,m.~1:cs11>1) .....,)._.11..:•"'•

SOKOLSKÁ TĚLOCVIČJN.I). JEDNOTA DIVADLO

v

HOUSTON, POÍtÁD,~

IÍ

~

I v síni řádu Štefánik č. 142 na Cottage I I Grove .v Houstonu I · v neděli, dne 11. května I

f,

I

"Tajná láska, ta mě trápí" Vesel~ zpěvohra o 3 jednáních od M; Šimáček ZAČÁTEK VE 4:30 HOD. ODPOLEDNE

I­

Nl5NECHTE KREV SSA JICI f HMYZ ZHUBIT další vaši drůbež. ·· nYCHLE pošlete objednávku obra­

tem pošty, pište jen anglicky. (Je­ stli st přejete, pošleme COD poštou).

--<>--­ PYORRHEA MŮŽE NÁSLEDOVATI Adresujte: NEDOPATÍtENÍ!

Navštivte nás neb pište. Uctíme Vás vlídnou obsluhou

poštou za jeden dolar, je­ stli pošlete objednávku hned, obra­ tem pošty.

POSITIVNĚ ZARUČENÉ,že ryehle ZBAVÍ vaše slepice a norky, mladé i staré, čmelíků, vší a Blue Bugs, anebo se vám peníze vr~tí.,

Kuřátka!

Zdravé a výborné, pocházející od R. o. P. kohoutu, 100% Bloodtested. Rozdělíme slepičky od kohoutu dle přání. - Velké anglické bílé leghornky, mající rekord nosnosti do 325, naše spe­ cialita, také všechny jiné standartní, čistokrevné druhy. Ceny $7.00 za 100 za Leghornky. Velké druhy $7.50 za 100.

t_..,

--~~~~~~~~~~--~

ETLINGER FUNERAL HOME. Výprava pohřbů. Ambulanční služ­ ba. Pohřební pojištění. Dojedeme pro poaůstatky vašich milých i ně­ kolik set mil bez jakýchkoliv dalších poplatků. S námi se domluvíte česky.

PETE E. ETLINGER FUNERAL

Interstate Wrecking Co.

ci v restaurantě, zkušenost není po­ třeba neb vás vyučíme, rodiče pro malou farmu, pěstování zelenin a dohled na dobytek. Dobrá budouc­ NEDOVOLTE, aby více těch 'krev nost pro pracovitou a poctivou ro­ ssnjícic11, čmelíků a vší, neb "Blue dinu. Adresa: Leonard Meyer, Ro­ Bugs", neb jakýkoliv jiný hmyz senberg, Tex. (13-22c) ZABÍJEL více vašich slepic neb no­ rek, mladých neb starých.

TABÁK na posílání, žluto­ Čím horčejší počasí nastává, tím červený, ne silný, a nechávám ho rychleji.. tito krev ssající parasité po 16c, 20c a 25c llbru a dopravu vyplatím. Joseph· Prochaska, Port­ se množí a tím rychleji ZABÍJEJÍ skórem nespočetný počet slepic a ~and, Tenn.

(18-pd) norek, jal;: mladých, tak i dospě­ r_..-i Učitel hledá místo ve vyšší lých.

NEČEKEJTE až tento krev ssaškole nejraději v městě s českým hmyz počne ZABÍJETI vaše sleokolím. Má "degree z Tex. Univer­ sity a vyučoval po 8 roků. Nabídky 11foe a norky. Neodl::ládejte, ale jed­ laskavě zasílejte na: Věstník, pod nejte RYCHLE a zajistěte se, že bu­ značkou "Učitel". ( 17-13-c l de NEJIOŽNO pro tento houžev­ natý, hladový, krev ssajíeí hmyz mohl ZABÍJETI neb poškozo­ ~ TABAK LISTOVÝ mám na vati déle vaši drůbež. prodej, kdo by si přál. lOc a 15c lb., poštovné neplatím. John Hrudek, Portland, Tenn.

05-19pd) W" MALÁ KUŘATKA - druhů Barred a White Rocks, Silver Laced a White Wyandottes, R. I. Reds, druh velkých bílých, černých, hně­ dých a žlutých Leghornek, Anconas.

Také vybrané slepičky, neb mícha­ né slepičky a kohouti =: za nejlev­ nější ceny. Všechna kuřátka přichá­ zí z vybraných, krevně zkoušených stád. Pište o ceny. Von Minden's Hatchery, Fayetteville, Texas. (dz)

!\\\ll\\\\1\\l\lllll\l\l\\l\\\1\\llll\lll\lllllllllllll111\lU\l!tlnnllnllllllnlmlllllllllllll!Jlilllllll1!11111111111111111

Ceští Ex-studenti.

Malý Oznarnovatel

rDll'/"1 P.řijme se, česká rodina, 2 neb

Ve středu, dne 30. dubna 1941.

OSOBY: Rozárka Koukalová, statkářka ses. K. Čtvrtníková Boženka, její dcera ses. L. Nezvalová Jiřík Radil br. J. Vodehnal Valerián Husák, majitel drůbežárny br. A. Vája Šlapák, sedlák : br. B. čtvrtni1{ Pípal, krejčí a dohazovač ····································-·······br. J. Svrček Vincek, čeledín br. D. Nezval Kačka, děvečka ··············································-·········ses. J. Earlová Babka s ses. H. Teperová I. jednání: Když trucují ženy. - II. jednání: Když trucují muži.

II. jednání: Tři nevěsty pod jednou střechou.

P.fod clivadlem ses. Pavla Studničná vzclá poctu všem našim živým i mrtvým maminkám. nůší

I

II

I

I

••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••

Nevypadají vaše dásně dobře?

Farmingclale, So. Dak. Stalo se, že vaše dásně vás přivádí do rozpaků? Lékárník vrátí vám pe­ níze, zdali první láhev "LETOS" by VŠIMNĚTE SI: - Vy byste měli bý­ vás neuspokojila. ti rozhodně a ÚPLNĚ USPOKOJENI OLD CORNER· DRUG STORE s těmito Tabletky, poněvadž tyto WEST, -: :TEXAS ---<>--jsou SKUTEČNĚ účinné a vykomt­ Téměř všichni profesoře středProsíme o vaši ctěnou návštěvu. . jí vše to co se o nich tvrdí s 11ejlep­ ních šiml v Praze a četní čeští stře­ Pořiulatelé Sokola• (18-19pd) dočkolští profesoři na venkově by­ ilí111 USPOKOJENIM V každém o­ ·!·..o.... ._.,Haa>,,...,o._.u.. ,>..,,1._,.,._.u._.o...........t~...,t>..-.;t•_.,>._.1>._...,...,,;...,..;_..(1~1.._u._.u._.t(• hledu. li přeloženi do pense 1. dubna.

I Po divadle tanec - BillMráz orchestr I q ....

~;

I

I !