Vestnik 1941 03 26

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. itotrval: (voLi

WEST, TEXAS, ye stiedu (Wednesday) 26. biezna ( March) 1941.

tiSLO 13.

ZAC BOJUJEME. NE 24. ledna president dr. Benee navetivil slavne univehitni mesto Cambridge, kde na pozvani Masarykovy spoleenosti proslovil pkednaeku na. tema "Zad bojujeme."

V jednom smeru jeho pkednaeka pkipominala 7. brezen 1940, kcly byl president BeneS jrnenovan eestnYrm doktorem oxfordske university. I zde, jako tehdy v Oxfordu, staly dlouho pied zaeatkem pkednaAky zastupy posluchaet pied budovou, hlavne studenstva a inteligence, a jen nekolik minut staeilo k tomu, aby prostorn3-7 sal Regent House byl napinen do posledniho mista. Sta posluchadt stab() na schodech a sta jinY7ch se vratilo. Veichni by byli radi vyslechli slova jednoho z nejveteich uznavanSrch demokrata Evropy a sveta.

Pkesne ye tki hodiny vstoupil president Benee, doprovazen vyslancem J. SmutriSim, zdstupci university a mesta do pkepineneho salu, kde byl uvitam upkimnY7m potleskem. Profesor Barker, uvadeje presidenta Beneee tekl, 2e ho neni tteba pkedstavovati nikomu, ze jeho osobnost je znama celemu svetu. Timto pry prof.

Barker jen cini zadost zdvoillostnim pravidlrim jako pkedseda Masarykovy spoleonosti. Vzpomnel dob, kdy s Presidentem Osvoboditelem, T. G. Masarykem, spoleene prisobil na Kralovske koleji v LonOne. Poukazal na historicke vztahy obou narodu v davne minulosti a ve svem kratkem proslovu doeel a2 k udalostem v zaki 1938. Prof. Barker pravil: "Jestlize jsme se v zati 1938 dopustili ktivdy z pricin, jet tehdy mohly bYrti pova2ovany za dobre, napravili jsme ji v r. 1939. Bylo to na jake tohoto roku, kdy Nemecko pkepadlo tehdy eiste deskoslovenske Ceskoslovensko, co2 prakticky znamenabo poedtek valky. Pied Polskem bylo to tedy Ceskoslovensko, je2 vypovedelo valku nacismu. Nikdy nebude Ceskoslovensku zapomenuta slu2ba, kterou prokazalo svetu v Mnichove a v r. 1939.

Ceskoslovensko a Polsko po teto valce pvstanou znovu volne a svobodne." Po tomto fivodu si jeete asi 100 posluchaeu, tladicich se za dvetmi, vynutilo pkistup do salu a obsadilo schody pied podiem, s neho2 president Benee pronesl svoji fed.

Ve sve pkednaece dr. Benee v podstate pravil: "Svetova, valka 1914-18 bude v historii budoucnosti posuzovana jako poeatek nove epochy, tak jako jest v historii pkitomne posuzovana francouzska, revoluce. Tato valka polo2ila zaklady boji za svetovou demokracii. Nebyl to, " jak mnozi pkedpokladali, boj mezi dvema dynastiemi nebo skupinami narodu. Ani to nebyl tak zUpina boj mezi kapitalisty a imperialisty o vladnuti svetovY7ch trhfi. Bylo by pkilienS7m zjednodueenim historie kdybychom kekli, 2e toto byly pkieiny minule valky, i kdy pkipouetime, 2e veechny hraly svou ureitou ulohu. Minula byla daleim krokem v boji za lidskou svobodu a dristojnost.

Tech 20 povaleenYrch let bylo jen pokradovanim revoluce, kterou s sebou valka pfinesla.

Stejne valka pkitomna je v podstate daleim stupnem tohoto velkeho evropskeho a svetoveho revoludniho pterodu; boj z valky minule jest obnoven valkou pritomnou. Jec1114 rozdil jest v

President dr. Edvard Bene§ v Cambridge. torn, 'te v dneeni valce vee jest radikalnejei, brutalnejei a barbaretejei. Pked valkou r. 1914 i absoiutistieke staty znaly ureitou miru fistavniho 2ivota. Existovalo na pkiklad silne socialisticke a liberalisticke hnuti v Nemecku. Aveak nyni veechny diktatorske staty znieily svobodu a ye skuteenosti zabily vee, co bylo povaZovano za vrchol moderni civilisace. Ve srovnani s dneenim re2imem v Nemecku stars' prueacky absolutism byl upinym idealem svobody.

Notoricka nemravnost a bestialita narakna na kopyto antisemitismu, koncentraeni tabory a Gestapo v minule valce neexistovaly."

Porovnavaje byrvaleho cisake Vilema s Hitlerem, president Benee pravil: "Cisak a jeho soueastnici byli gentlemani ye srovnani s touto neuvetitelne hroznou osobnosti Hitlerovou.

I

ZAS NOVE JARO...

Zas nove jaro kinei z hrud. a novou mizou raei prut, u2 shod'me zimni klenbu: Vyjdem ted' v troji zeme pruh a svorne vedle druha druh zasejem riovou setbu.

Je jeden stat ten troji lan a bratr s bratrem troji pan a spolecny veem osud: Bud' v hadce veichni srazit vaz, ci svorne jednu stavet hraz a lepe zit, nee dosud.

Svou tketinu si po svem chrari svrij groe si davej na svou dlari, veak v jednom tki se shodnou: k potkeba je patrna oddelit koukol od zrna, jim2 osejee zem rodnou.

ni system nebylo: Soustavne nieeni pojmu pravdy. Nikdy v historii sveta nebyla ficta k danemu slovu tak bezohledne a cynicky zaelapana jako dnes.

Ukolem povaleene Evropy nebude jen zamezit pangermanismus v Evrope, ale take znemonit v Nemecku samem nebo kdekoliv jinde dueevni a mravni zkazu, kterou s sebou pkinaSi Nemeckem hlasanSr "novST evropskS7 Md." V teto valce mame zajem na osvobozeni obsazenSrch a uloupenSrch zemi, ale nezmerne le2itejSi jsou naee mravni a ideologicke cile.

Nemecko musi prohrat, proto2e znieilo veekere mravni hodnoty plitomne civilisace a pkeklacla svetu svoji moralku gansterismu. ZapoCali jsme nejvetSi mravni boj v historii lidstva. V tomto boji neni a nesmi bSrti slitovani."

V zaveru pfedna§ky president Benee rekl: "1V1U2eme se divat na vSrvoj teto valky s naprostou daverou. Velka Britanie tuto 'Mika neprohraje, jako neprohrala valku minulou."

Mr. W. J. Wing, miStoptedseda Masarykovy spoleenosti, kratce podekoval presidentovi dr.

BeneSovi, a upflinne ujiet'oval, ze Velka Britanie bojuje v teto valce za svobodu Ceskoslovenska a vSech narodfi prave tak, jako za svobodu vlastni.

Mr. H. Franklin, pokladnik Masarykovy spoleenosti, poukazal na uspech ptedmieky a slibil, Ze pri pkiet pfednake presidenta 3eneee, Masarykova spolednost zamluvi ten nejvetei sal v Cambridge.

Pro nas, nekolik oechoslovak0 od stihaci perute, kterYm laskavosti Masarykovy spolednosti umo2nena naveteva teto ptednaeky, znamenal Uspech tohoto dne jeSte mnohem vice, ne2 pro vtechny ostatni posluchaee. V obrovskem zajmu, jak projevilo obyvatelstvo mesta Cambridge o navetevu presidenta republiky dr.

E. BeneSe, videli jsme uptimnou manifestaci celemu deskoslovenskemu narodu. Byli jsme za to vdeeni — byli jsme na to hrdi.

V. S. T.

KALENDAR Nemecko v minule valce porueilo jedinou smlouvu, a to v r. 1917 s Belgii, a tehdy Bethmann-Hollweg pova2oval za nutne k ospra,vedlneni tohoto einu uoiniti velkS7 projev v Rieskem snemu, v nem2 prohlasil, 2e Nemecko da po valce opet vee do pokadku. Hitler porithil smlouvu locarnskou, nejvelkolepejei z povaleenSrch smluv, nedodr2e1 smlouvu s Rakouskem, eskoslovenskem, Polskem, zrueil t. zv. Mnichovskou dohodu, porueil smlouvy s Danskem, Norskem, Holandskem, Belgii, a zavedl Rumunsko do neuvefitelneho zmatku.

Jeden z drileMS7ch drivodri prod se tato valka vede, jest, aby se zabranilo ovladnuti Evropy a Velke Britanie nacistickSdn Nerneckem. Aveak jeete mnohem vice jest v sazce: pa 2,000 let bojuje zapadni Evropa za ideal lidske dustojnosti, za svobodu myeleni, naboknstvi a viry.

Z tohoto boje vyrostla ricta k vede, k pravde, respekt k zavazkrim a smlouvam. Ale nyni naciste vytvokili jako politicks' program nee°, co nikdy drive v tadnem veku jolt() oficialni stat-

27. biezria. Schilze dallaske odboeky SALT v Sokolovne, Dallas, Tex. Zadatek v 8: hodin veder.

30. biezna. Vella vlastenecka manifestace poMeld se odbodkou SALT v auditorium Vyeei ekoly ve Wallis Na programu zpev a pfednes ditek a promitani barevnSrch obrazkil z eskoslovenska s ptednaelou br. Vlad. Maudra. Zaedtek v 7 hodin veder.

30. biezna. Divadlo "Dolary strYce Johna" pohostinsky sehraji westeti ochotnici v sini tadu Hvezda Texasu na Seaton ye prospech SA CT. Zaeatek 7:30 veder.

30. biezna. Schlize westske odboeky SA6T. v sini sv. Josefa, West. Texas.

30. biezna. Spoleena zahava deskSrch y e prospech SALT. v Sokolovne, Dallas, Texas..

30. biezna. Divadlo "Byl prvni mar sehraje, divadelni krou2ek "Hlahol" v sini Mdu Pokrok: Houstonu na Studewood.

13. dubna. Divadlo "Ferda iefem" u ttefanina Cottage Grove v Houston, Texas.

Straw% I.

TEENY. — Velka ofensiva Mussoliniho„ jeA ji2 fidelem bylo proraziti tecke linie v Albanii a zlorniti odpor teckYch vojsk stala Italy 50,000 ze 120,000 vojakt, jak prohlaeuji mluvdi recke vlady. Ofensiva, trvajici tYden, podporovana 300 aeroplanu, .ale odradend, vdude feckymi vojsky, adkoli byla v meneine, stala se nyni pouze mistnimi boji. Jeden z teekYch naluvei pravi, de sami zajati italsti vojaci kikaji, de to byl opravdovST masakr. Nateti z nich vypraveji, de Mussolini jezdil po albanske fronts v cbrnenem automobilu a nabadal velitele jednotlivYch useku, aby prolomili tecke linie za kaddou cenu. Zajati dustojnici pravi, de italske divise ztratily 40 ad 50 procent sveho mudstva. * * Vlada SpojenSTch St-WI obdrdela v techto dnech zpravy, dle kterYch tovarny v neokupovane Francil vyrabeji valeeny material pro Nemecko. Nad veechnu pochybnost bylo zejmena zjieteno, de hedvabnicke pkadelny v Lyons vyrabeji pro nacisty letecke padaky. Vzhledem k temto zpravam si americka vlada rozmfeli zvyeeni tiaku na Britanii, aby uvolnila, potravinovou blokadu Francie. Britanie je ochotna propustiti zasoby potravin a lekakskYch potteb Americkeho derveneho ktide k rozdeleni mezi ditky, avSak stavi se proti dovoleni pravidelnych zasilek potravin pro dospele osoby, ktere jsou zamestnany ze znaene east v pravi pro nemeckou armady. * * Curych. — Slovensky stat patek 14. btezna oslavil druhe vYrodi "samostatnosti", aveak stalo se tak za mimoradne ztisnene nalady po celem Slovensku. Je totia veeobecne znamo, ze i dosavadni zdanliva "samostatnost" ma loSti nazisty brzy zrueena a de Slovensko bude leno k Nemecku. V tom smyslu promluvil take Sario Mach, slovenskS7 ministr vnitra, jend ye sve fedi dekoval nemeckemu diktatoru Hitlerovi za "osvobozeni" Slovenska. Zaroveri apeloval na Hlinkovy gardy, aby pomahaly pti vYstavbe narodnesocialistickeho Slovenska. Adolf Hitler poslal slovenskemu presidentovi Msgr.

Josefu Tisovi telegram, v kterem mu blahopkal k druhemu vYrodi slovenske samostatnosti.

Curych. — Zpravy radioveho rozhlasu v Praze naznadovaly, de ani jedinS7 tech se nepodilel na nazistickY.ch oslavach II. vYrodi okupace deskS7ch zemi, pokud k tomu nebyl ptinucen utedni povinnosti. Tyto slavnosti byly zahajeny v patek 14. bkezna, pokradovaly v sobotu 15. a skondily v nedeli 16. bkezna. Zvladtni pozva,nky k nim rozesilal sam tieskST protektor baron Konstantin von Neurath. PradskY rozhlas se zminil o velke vojenske parade nazisticke armady, ktera byla uspotadana v sobotu na Vaclayskem namesti v Praze, avdak neueinil dadne zrninky ani o jedine schtzi nebo jinem podniku, kterY by byli zorganisovali 6e§i v ramci techto oslav II. vSrrodi nemecke okupace. jimku tvotila schaze Narodniho sourudenstvi, ktere nahraduje veechny bS7vale politicks strany. * * Sydney. — Dva kfizniky a pet destroyeril SpojenS7ch Statil ptistalo v Sydney na navetevu dvou a pal dne, jak bylo oznameno. Dva fine americke ktianiky a etyki destroyery jsou zakotveny v Aucklandskem pkistave na Novem Mande. Ministr lod'sta Hughes prohlasil, de tato naveteva je daldim dukazem &bre vale Ameriky a povzbuzenim pro Australii. Australane pfipravuji se k pohoeteni 2,166 americkSrch dAstojnikti a namotnike a ekolnim detem bude dano prazdna. Obyvatele Aucklandu ptipravili boutlive uvitani dustojnikum a vojakum eesti valeenych lodi, zakotvenYch v tamnim pfistave, kdy pochodovali slavnostne vyzdoben:;7rni ulicemi mesta k recepci na mestskou radnici. Mnoho budov bylo ozdobeno vlajkami SpojenSich stata. * * Moskva. — Sovetska vlada rozeslala instrukce veem fidadtm na okupovanem UZemi bSrvaleho Polska, aby se staraly o ziskani tech Palakteki pied valkou byli znami jako zaPtisahli nenratele nazistu. SovetSti agenti ift take nabizeli nmoha PolakUm sluZby agentil Nominterny.

VEST 1(f

Tfdenni pfehled.

Bern, gvearsko. — Nicolas Titulescu, bYvalY rumunskY ministr zahranionich fedi, zemtel v Cannes ve Francii, jak oznamuje depeee z onoho mesta. ZesnulY byl povaaovan za nejschopnejelho odbornika v zahranienich zaleditostech a byl jednou z hlavnich osob, ktere se postaraly o stabilisaci vlivu reaimu byvaleho krale Carola II. S Eduardem Beneeem, byr -valYminstrezahnidvoesklnu, dell se o vedeni Male dohody, v nid vedle techto dvou zemi byla freete Jugoslavie. Ad do roku 1934, kdy byla zalodena Balkanska dohoda, tato Mala dohoda mela velky vliv na stabilisaci pomerii na Balkane. * * — Dobytim Berbery, jed bylo provedeno za soudinnosti anglickYch valeenych lodi a aeroAnglidanum poskytnuta modnost napadnouti Habee od severovYchodu. Anglicka vojska, postupujici z italskeho Somalska, pronikla k Jijiga, kde silnice zataei se na Harrar, 40 mil daleko od Jijigy a 120 mil od Berbery.

Berbery bylo dobyto, kdy anglicke valeene lodi umldely palbu italskYch pobtednich del a strojnich pueek. Jakmile bylo anglicke vojsko vylodeno, Italove kladli jiz jen malt' odpor.

Anglidane meli male ztraty. Skoro soudasne s dobytim Berbery Anglidane zvysili sviij tlak na Keren, horskou pevnost, kde dosud Italoye kladou tuli3"7 odpor. V anglickem komunike oznamuje se dobyti dilleditYch vin u tohoto mesta, jea je klidem k Asmake, hlavnimu mestu Eritree.

Bogota, Colombia. — BSrvalST president Alfonso Lopez, kterY aadal lid Colombie, aby se pkidaleko nefidastnil branne kooperace se SpojenYmi Staty, byl vitan svou frakci jako vfidce dominujici liberalni strany. Je to nasledek voleb, o nich se soudi, de budou miti rozhodujici vliv na nominaci presidenta pro rok 1942.

Kongresni a departmentni zastupci ureuji kandidaty. Boj byl veden ttemi stranami. Liberalove byli rozdeleni na stoupence Lopezovy a stoupence presidenta Santose. Proti nim bojovali koservativci. Adkoli vYsledky dosud nebyly oficielne oznameny, El Liberal, easopis Lopezuv, prohlasil, de Lopezovi kandidati byli zvoleni v 55 volebnich okresich, kdedto jeho odpfirci obdraeli pouze 29 mandatil. El Tiempo, Casopis Santosilv, ptiznava 43 mandaty LopezovYm kandidat.dm a Santosovym 41. Oba dasopisy souhlasne davaji 43 mandaty strane konservativni proti 84 mandatum * * Lond3in. (ONA) — Vzdor pkismim trestiim za rozeikovani tajneho nezakonneho dasopisu "V boj" je tento list dale pravidelne rozditovan po celem protektoratu Cechy a Morava. Asi dva tisice osob, jea byly ve spojeni s tiskem a rozeitovanim tohoto listu, bylo jia zateeno a poslano do koncetradnich taborP v poslednich nekolika mesicich. Ceske kruhy v LondYne pravi, de vzdor bdelosti nazistil, podafilo se tisicilm 6echu uniknouti z protektoratu a vstoupiti do sluaeb britske armady na Blizkern vYchode. 0slavy II. vSTrodi nemecke okupace teskoslovenska, ktere Mind uspotadali v patek a v sobotu a skoneili veerejei nedeli, vyznely neslavne.

Z eeskYch lidi se jich zteastnili pouze ti, kterYm to bylo ptimo natizeno, veteina zfistala doma a neobjevila se ani na ulicich, ani ye vetejnYch mistnostech. K tomu dluZno dodati, ze deskoslovenskS7 rozhlas v LondSme vybizel Cechy i Slovaky, aby se techto nazistickSrch oslav v Praze a jinde neireastnili. Nemciim se take nepodatilo ziskati spolupraci deskYch kruha a pozoruhodne bylo, de i aeskY tisk zachovavaI o techto oslavach mldeni. * * KahS7ra. Mnohojazyena armada, nejvetei, kterd kdy byla v techto koneinach je zde shromadd'ovana a ma jia nekolik set americkYch aeroplant. Pkipravuje se ke koneenemu Utoku na zbytky Mussoliniho africke Mee. Jsou to vojaci z Australie, Novell° Zelandu, anglickSrch africkeh kolonii a jimich easti anglicke a jejich tady rozmnoluj "svobodni Francouzi", Polki,

WI

a Belgidane.

sire sttedu, dne 26. bfezna 1941.

6anhaj. (6TK.) — Ceskoslovensky divot v tine je soustteden kolem es. kolonie v Sanhaji. VYbor kolonie pracuje pilne a °Wave mezi nadimi krajany, kteti stoji veichni nekompromisne za presidentem republiky a deskoslovenskou zahranieni vladou. V tine byl take zandjen soupis eeskoslovenskS7ch obeant. Prace s tim spojene jsou oveem velmi obtiane, protode pomerne malt' podet Cechoslovaku je rortrouden po velike ploee. Mezi deskoslovenskymi krajany v, eine je take znadnY podet dobrovolnikt. 0 jejich ptevozu a pouditi jich a vabec osob povinnYch vojenskou sludbou bude rozhodnuto v dohode s britskou vojenskou spravou. * Pkipravy konaji se k ubytovani 450,000 nemeckYch deti letos na jake. 'Ceske deti budou vyhnany ze ekol a majitele hoteld budou nuceni ptijati nemecke deti za absurdne nizke ceny. M posud veteinou jsou zde pouze deti nacistickYch pkedakil, poditajic v to syna H. Himmlera, nakelnika nemecke policie. V pronasledovani loyalnich deskS7ch Utednin se pokraduje. Nova nakizeni, ktere melo uleheiti jejich odstraneni, bylo, jak se pravi, pfieinou, premier general Elide podal minu1y tSrden resignaci, ale Nemci odepkeli jej propustiti. reechna tee o samosprave, i v nejmeneich ptipadech, je prazdna, ale sudetskYm Nemcum dostava se tuenYch mist. Va gina nemeckYch sed16,101 a delnika shledala, de jedinYm vYsledkern anekse tech jsou veal dane, nedostatek sate a niaei mzdy.

Washington, D. C. — Ve schtzi domu zastupct byly poradeny veechny dodatky, jed se snaEly obmeziti apropriadni pfedlohu, dadajici sedm miliard dolard na provadeni programs. pomoci demokratickSim zemim v boji proti diktaturam a veeer byla ptedloha schvalena ohromnou veteinou. Pfi hlasovani bylo odevzdano pro ptedlohu 337 a proti ni pouhSrch 55 hlast. Ptedloha bude poslana do senatu, kde pra y rd--depobnuschvalpiedkonmtS ne. Pouze maid skupina republikant usilovala o snideni nekterS7ch polodek, uvedenS7ch v ptedloze a o snideni celkoveho obnosu na pet mihard, jako i o jine zmeny v pfedloze. Jejich boj byl marnY. Vetei east republikant spolupracovala s demokraty o rychlem schvaleni pfedlohy. * * LondSrn. Tesna unie mezi Polskem a teskoslovenskem musi slouditi jako zaklad k mnohem eirei federalni vSrstavbe v stkedni Europe, jak ve sve fedi zde prohlasil britsky ministr vefejneho blaha dr. Hugh Dalton. Ministr Dalton gratuloval srdeene generalu Sikorskemu i presidentu Bendovi za tak tesnou spolupraci mezi obema vladami v exilu. Dale ministr Dalton promluvil k eeskoslovenskYm vojinum, kteti po boku britskYch a polskYch vojiMI yarCi na obranu Britanie. K temto vojinum promluvil v eeskem jazyku a prohlasil, de svoboda a pravo na vlastni divot budou jim vraceny v Europe zitkka. "Ale dadna, vlada nemude bYti bezpedna sama o sobs a tim merle ty ktere maji za sousedy Mince," prohlasil nakonec ministr Dalton, aby tim zdtraznil sva slova o nutnosti spoluprace. * LondSrn. — R. A Butler, parlamentni podsekretat ministerstva zahranienich veci, prohlasil v poslanecke snernovne, de pet evropskYch zemi, ktere byly okupovany Nemci, je nuceno platiti jim rodne jednu miliardu, 50 miliond Tiber (asi 4 miliardy, 200 miliont dolaril) mimo ztraty, kteti maji na prOmyslavYrch vYrobcich, potravinach a konfiskacich. Odhadnul, de Norsko musilo zaplatiti nejvetei poplatky za vydrdovani nemecke okupaeni armady — $272,000000, dill asi $100 na osobu, kdedto v Dansku pkipada na osobu $32, v Belgii $24 a ye Francii $80. Dale pravil, ze odhady poplatku, jea musi odvadeti 6eskoslovensko, Polska, ,Rumunsko a Bulharsko, nejsou po ruce. * * Washington, D. C. — Dum zastupcil ptijmul resoluci, podle ni2 den 11. kijna t. r. bude opet zavecen pamatce brigadniho generala Kazimira Pulaskeho, ktery se vyznarnenal v revolueni Wee Spoj. stata a joked 162 roky podlela

maul pti bitve u Savannah, Ga.

Ve stiedu, dne 26. bfezna, 1941.

VISTNIE

5trana 4.

Piehled piijmii a vydani za mesic leden 194..

NEMOCENSKY FOND Prijem od radii Hotovost z minuleho mesice

$

HOTOVOST NEMOC. ODBORU

139.50 605.00

744.50

tMRTNI FOND PAIJEM: Od tadt.

Splatky hypotek Splatky majetku Splatky prijdek certifikatii Urok z prijdek certifikatt Urok z hypotek Najemne z majetku Splaceno za praci v prijdkach

$ 25,716.48 28,209.88 200.00 13,044.72 2,821.54 14,650.17 564.19 685.53

Prijem od radri Hotovost z minuleho mesice

$ 996.93 5,982.65

Celkem VYD Uspory Comm.

Hypoteky

$ 6,979.58

Celkem Hotovost z minuleho mesice

$ 85.892.51 131,006.19

thrnem

$216,898.70

HOTOVOST V BANCE Pujeky certifikatu Hypoteky Bondy

$ 2,078.96 274.00 4.800.00 38,777.08

DETSKY ODBOR

VYDANI:

MAJETEK DETSKEHO ODBORU ....$ 45,930.04

Na rimrti Na funrti pd.-up. certifikaty Na rimrti nedospelYch dedicri Na Umrti nedospel. dedic. Urok Hypoteky Prijely certifikatft Opravy atd. majetku Splaceno za praci v pUjekach Cestovne, fleet majetku Comm. prodej majetku VracenST Arok z piljdek certifikatu Vracene najemne z majetkuSplaceno na majetek Pravni, (legal) vyd. ridet majetku Dane z majetku Poj. proti ohni, z majetku Pienos na Hl. kad Cestovne, fleet bondii Pravni, (legal) vyd. fleet hypotek

$ 18,814.71 1,162.00 411.09 32.47 21,251.91 17,839.00 404.79 769.91 6.00 203.86 .47 3.47 885.98 29.25 154.68 30.47 5,000.00 30.20 2.20

HOTOVOST V BANKACH

$149,833.04

HLAVNI RAD Pkijem od Melt Pfenos z rimrtniho fondu Od tadri na S.A.O.T. Za telefon Prodej odznakt Vracena splatka bondu fitednikfi Hotovost z minuleho mesice

$ 2,163.15 5,000.00 222.00 .25 1.50 32.69 174.09

Celkem

'7,593.68

VYDANI: Najemne z Tradovny Telefon Dary Voda Potteby a vydani v ritadovne Poetovne Vestnik, za 6,502 odberatelri Vestnik, za pottovne Sluine ritednikri Lekatske prohlidky Telegramy Odmeny za nove dleny Schrize H ft.

Eiektfina Zatizeni v ritadovne S. S. daft IX. deli statni IX. daft federalni VSTpomoc v ritadovne Sehrize a vydani direktorri Express Bondy ritednikii

30.00 28.35 200.00 3.60 147.93 106.38 731.47 2.42 742.50 154.00 .60 1,044.64 15.80 6.73 126.00 73.50 81.08 44.26 244.92 409.75 5.69 180.00

HOTOVOST HLAVNfli0 ft,ADU

$ 3,214.06

CESTOVNi FOND PittEM: 2adosti o prijoky Cestovne Hotovost z minuleho mesice

$ 200.00 67.60 544.42

Celkem VYDANI: Garage a olej Odhady

44.88 55.74 4,800.00

$ 812.02 $

6.61 55.00

HOTOVOST V CESTOV. FONDU ----$

750.41

PkEHLED MAJETKU JEDNOTY $ 864,319.50 Bondy • 1,539,235.60 Hypoteky 5,010.25 Pujeky zastavni 10.00 Podily 639,010.96 Ptjeky certifikatii 229,000.84 Majetek 10.00 Slo2eno za metitko 1,750.00 Slcdeno na stavbu kandlu 149,833.04 Hotovost v bankach 3,214.06 Hotovost Hl. fze.du 744.50 Hotovost Nemocenske podpory 750.41 Hotovost Cestovniho fondu 45,930.04 Majetek D. 0.

3,988.67 Zatizeni v ittadovne 1,000.00 Auto CELKEM Dluh nedospelSrm dedicarn

$3,483,807.87 28,828.50

MAJETEK S bratrskin pozdravem,

$3,454,979.37 Edward L. Marek.

Dne 17. bkezna 1941.

DOBRY VUDCE. Marie A. 2ivnSt, Austin, Texas.

Mela jsem pied lety velmi dobreho, staleMho pkitele, kterS7 me v2dy fikaval: Ja nevim, prod vetaina lidu stale natika. Narikaji na vaecko na svete, natikaji na praci, na poeasi, na teplo, na zimu, na kratke noel a dlouhe dni, na nefirodu, na vitr, kterS7 v lete zveda prach do v3i a. e a zase ho k zemi sraii, v zime dela zaveje, a k eemu to vlastne vaecko je? Ledacos se jim nelibi ye spoleich, vldda, sousedi a vaechno vaude, same nedostatky, jenom ye svem domove, pry se 2adnS7 nerozhledne, zda2 - jest to tarn vaechno v poradku. A ja chtic stareho sveho pritele v2dy trochu si dobrat, rikavala jsem mu - ale - ale - to je rozum, 2e to lido maji doma v torn nejiepvadyt' to ani jinak bS7ti nernil2e. aim Ad jsem mu dobie rozumela. Byl to mu2 na slovo vzatY., nikdy jsem ho neslyaela narikat, vtdy ochoten byl prispet pomoci i radou. Mel poctivou snahu prieinit se ye svem okoli a zlepaeni at' to bylo v eemkoli. Vlastenec uprimnY, ac mel zdejai akoly, neb jako malt' hoch do teto zeme 3 radial prijel. Rikal v2dy, kdyby jeden kaklY ye svem okoli, ye svem okruhu pilsobnosti pokusil se jen malYm kouskern hniloby hnouti, kdyby ka20 zanechal vlastniho pohodlidka a k v0,1i obecnemu dobru udelal treba jen malt' Sin, na misto velkSich keel i kcbt" ho to (nepdli) jak se •ikd, bylo by brzo o mnoho zdraveji a o mnoho mene nakku vaude. A ja vady mu davala za pravdu, a mnohe dobre jeho vlastnosti byly me poueenim. Ano, jest to pravda, svaluje se vina na bidu naafi doby, kritisuje se za vetrem, ale kde by se melo pomoci pracovat a mluvit, tarn se mlei -! A voda se necha kalit- dal - (a neb jeate se kalit ji pomahaji) - pro pohodli aby byl pokoj - rekne se, marne se zlobit my lA to nepredelame! - Ale mili pratele valeni etenali, predelali bychom to, jen kdybychom se dali trochu do prate, kdybychom nebyli east° .- ne snad pohodlni -- ale ne-

tedni, lhostejni, co2, neni pro nas prave eestne. Neb 'name mnoho vYteenYch a dobrSich kteri taktka zazraky konaji svYm vedenim, pojd'me vaichni za nimi a pomahejme jim v torn eestnem boji. 6estnS7 vOdce jde prirno za svou myalenkou, za s ySrm vytknuVm cilem. Nenafte ulaS7bat pied protivniky, imponuje i odpurctim svYm, cot' nem jasne dokazuje, naa dobrY a spravedlivy president Roosevelt. A co2 ndm jasne dokazal president osvoboditel T. G. Masaryk. - V okoli velkeho oestneho vtdce rodi se a rostou velike myalenky a einy - on pozveda prosCredi v n'em tvori jeho slavu i dejiny. Bezcharakterni vudci museji se bati svetla - eestneho boje, museji uh:;T bat, smlouvat, zapirat! - Neni-li siln3'7ch, hlubokSi ch korent - ka2dSr malt' veti1k, vyvrati, zbavi pozlatka na odiv staveneho, co koren svtj ma na povrchu a melko. Vaak tam, kde koren zapuaten hluboko, tam 2 . adna boure, byt' ho sebe vice oakubala, byt' ho i zlomila, 't7 "ak korenu nevyvrati, a on poene pouatet opet nove vYhonky a nove pupence - neb je posvecen mravni praci, silne duce a pevn3'7ch zasad eisteho svedomi. Bylo by na svete vac dobie, kdyby to myslili vaichni v srdci i v hlave poctive, zvlaate ti vedouci.

Na viidce divaji se desitky sta tisice hlav jest to velka zodpovedna slutha. - Padne-li dobrST lit: lee, jest dale stado bezradne - a dlouho to trva ne21i se vzpamatuje. Jest to tak - jako kdy2 hlava hrozne boll a to jsou (idy celeho Vela bezvlddne. Dobri vtdci nepropiijei se nikdy k neeestnYm chit= - a v§ecek p ivot spoleeensky ozdravi a vyjasni se pki dobrem a spravnem vedeni. Bud'me vaichni pevnkm charakterem a v teto t'ake dobe kraeejme a pracujme ruku v ruce s naaimi vildci a pak jiste vyhrajem vsechny bit yy, Myalenky krasne a velike, budou 2iti a dobro z nich plynouci ponese utitek vaem. Jen vice ruchu a hlasil ochotnYch pomoci v eel() charakterilm. A pak prestane natek, prestane zavist, piestane utlaeovani slabaich, neb pevnS7 a distSr charakter neni nieeho podobneho schopen.

A zas jak pravi veatkyne: Aj vidim horu nad jine zySiaenou, hora to dobie znama yarn bujnymi sady kolem otoeenou a na to hope Bo21 chram. Avaak do chrarnu branou chodi troji - a troji vychazeji zas: slyate - a vezte toto psano stoji - a v srdci slo2te veati hlas. Darmo nadeji kojite se planou, nezbudete se svYch psot a bid, dokavad jednou chodivati branou nebude tvrdS7 - eeskS7 lid -!

Vy, mila pani P. P. Mikeska, dekuji Vam za, Vda zajern o me Slinky i za pochvalu. Ale to stejne solacim ja Vam. I ja mam velice rada Vaae dopisy i Vas za Vase vlastenecke citeni a v2dy hledam Vas dopis. Jen tak dale, jest velkd potreba a bylo by snad dobie zalo2iti krou'Zak vlastenek, abychom jaksi soustavne pracovaly a burcovaly ze spani, tak aby se zajem vzmahal. Uprimny pozdrav yam i pani Wondraaove. Take mne velmi zajimal obrazek pi.

Anny Mikuldaove a Vas mila pani Zdatilova, z Taylor jsem vehni dobie okukovala a gratuluji Vaai matiece, l.e do2ila se tak vza.cneho staii -! Taint se a2 se zase do Taylor dostanu a se vaemi se tam poteaim!

Pad Rozkvet Zapadu '41s. 107, Floresville, Tex. Bratri a sestry radu Rozkvet Zapadu cis. 107!

Timto se yam oznamuje, 2e naae priati schtze se bude konat prvni nedeli dne 6. dubna, na misto druhou nedeli, zaeatek bude presne v 1 hodinu. Jeliko2 jsme se usnesli delat Easter Egg hunting pro ty naae, deti, s menaim programem, sestry se usnesly do piest svaeinu a bratri zase obstaraji obeerstveni, aby to lepe chutnalo a v krku nevyschlo. Prieina toho je, mnoho Menu maji jine plany na Velikonoeni nedeli a chteji mitt volno. Tedy neopomerite vaichni na dne 6. dubna do schtze prijit v jednu hodinu. Na zdar!

W. F. Bayer, taj.

DO DALLAS A OKOLI! Ve etvrtek, dne 27. brezna v 8 hodin veeer se bude konati pravidelnd schflze dallaske odboeky SALT. v Sokolovne. Z' adame, aby kaAdY" dobrY eech se dostavil a stal se einnSrm aleB. A. Zvoldnek, taj. nem.

trsna I.

Ve sttedu, dne 26. biezna 1041.

1 Oddil dopisovatelsk Dopisy, jeg by obsahovaly nevem* nob ziivadne polemiky, pokadatel ptedklada ye smyslu stanov Tiskovemu Wboru k vlastnimu rozhodnutl.

Ellinger, Texas.

Cteni bratti ,sestry a dtenaistvo:— Ten dopis z toho "Ellingru" uti se zase objevuje. Avgak pisatel t. t. jest vticly neunaven a doufam, ze motina s tou emaraninou udrtiime nak hrozne velike 'nest° "na mape".

Psal bych i o torn poeasi, ale mate toho asi vAichni dost. Zde nam poidd poprcha a z toho nam piijde jeSte chladnY several< a tak to mame poiad kolem-do-kola to same. Rolnici maji velkou nevYhodu, nebot' malo kteii maji vkchno poorane a zvlaae malo jich ma zasazene korny. Kropy budou velice opozdeny.

Dnes nam fouka, severak a stale prSi. V nedavne dobe jsem napsal dopis do anglicke sekee a tak chci taky neco toho dopisu napsat p esky. Chci nejdiiv vzpomet vedefe naai Obchodni komory. Nak Obehodni komora jest tou nejvet:SI organisaci v celem state. To jest, tak si to zde piedstavujeme. Mame vice neili 150 elenti, a 'nest° ma na prumer 200 obyvatelti. Tak poveztemne, kde byste nasli se dvema sty obyvatelti a Obchodni komoru se sto padesati eleny. Jest to pravidlem naei organisace, abychorn odbYvali katidoroene velkou yeeeki "banquet". Nal. veeefi letos jsme odbYvali v *nom. Pii teto ptiletitosti jsme si pozvali na:s-eho ct. bratra Edw. L. Marka, teetniho HI. tr.., aby byl keenikem.

Bratr Marek mluvil z ylaiAte o podobnYch organizacich. Poukazal nam zpilsob k utiva.ni a taky nam iekl, kdy obchodni komory byly zapoeaty. Jeho slova byla velice zajimava, a pouena. Mluvil s hladkYm a eistYm hlasem, takte vgichni jej slykli a mu vyrozumeli. 6astokrate pii obyeejnYch keeich zdej§i lid vzpomina, jeho slov, nebot' byla opravdu zajimava a poUna,. Mnozi z vas, kteti toto budete cist, jste meli to ptiletitost poslouchati bratra Marka keenit, a veiim, tie se mnou budete souhlasit, kdy kikam, tie provedl krasnou lee. Daltich podrobnosti nebudu vzpominati, ponevadt vytiadovalo by to pkiliA mnoho mista a mam jeate mnoho jinYch zprav, o kterYch vam chci napsati.

Kdyti jsem vam psal v minulem dopisu, se sestra Louise HruS"ka, totit tetka moji mantelky jest pacientkou v nemocnici v La Grange, nenadal jsem se, 'tie dnes yam budu psat, tie sestra Hru gkova nas opustila. Pied nekolika tYdny podrobila se operaci a dne 6. biezna podrobila se druhe operaci v to same nemocnici. Po to druhe operaci sestra Hrutkova ale zaeala -slabnout a dne 9. biezna ode'Ala tam na veenosti. Jest to smutna, novina, a skorem k neuveteni, ze tato dobra sestra od nas tak rychie a neoeekavane odeSla. Sestra Hru gkova, byla velice dobie znama v tomto okoli. Narodila se z rodieil Frank MikeskovYch na Ross Prairie nedaleko Ellinger a tam vyrostla. Byla konfirmovana v Evangelickem kostele OeskoorayskYch Bratii farafem Jindiichem Jurenem. V roce 1904 provdala se za Frank Hru2Sku a po nekolik rokt bydleli na farme v Ross Prarie. Asi pied 25 lety pfistehovala se s mantielem do Ellinger, kde bratr HruSka byl zamestnan v ohchode a je jeAte podnes. Byla e'enkyni sboru Oesko-MorayskYch Bratii po etykicet let; elenkyni Kiest'anskYch Sester, elenkyni PodpArne Jednoty C.M.B. i na gi SPJST. Vtdy pilne pracovita ,a valy ochotna pomoci kde to bylo motino. Jeji odchod z tohoto sveta jiste zptsobil teikY bol v mnohYch srdcich.

Pohtebni obiady se konaly v dome smutku i Evangelickem kostele na Ross Prairie. Spolubratii farelove Jos. Barton z Granger a H. E. Beseda z Caldwell posloutiili slovy ntechy a modlitbou jak v dome, tak i v kostele a na hibitove. Pohibu se ifdastnilo na sta lidi, pte,tel a znamYeh. Zanechava sveho mangela Frank J. gru gku, jednu deep Eleonoru, pro-

vdanou za E. C. Je6menka; dva syny, Frank R. a jeho manZelka Bessie, a Gussie; dva vnuky, Leona a Eddie Jeemenkovi; jednu polo-sestru pi. Frances Kachtik z Rio Hondo. Jeji rodiee, zemteli pied mnoha lety a takta i jedna sestra Kristyna Mikeska, jez byla provdana za Joe 2abeika a jeden bratr Frank Mikeska, jen zemiel nasledkem automobilove nehody v Harlingen. Dye polo-sestry, pi. Anna 2abdik a pi. Amalie Krystinik zemiely; a taktei dva synova v mladem veku a jeden br. Henry, take v mladem veku. Nosrei truhly byli jeji synovel, Robt. Kachtik a Walter Kachtik z Houstonu, Gussie 8padek a W. J. HruSka z La Grange, Rud. HruSta z Granger a D. A. Juren z Ellinger. Kdo2 jste znali sestru Hru gkoyou, tak vite, jak byla vesela a apasovita, byla vaSi uptimnou ptitelkyni a take si vazila vaseho ptatelstvi. K pohibu se dostavilo tolik lidu, '2e neni moano ,abych yam je vyjmenoval, ale dovolim si yam poznaelt jen ty, kteii se stenstnili pohibu ze vzdalenSrch mist, byli to /Azledujici: p. a pi. Frank Kotrlovi, p. Jess Lowen, pi. J. H. Hartman, pi. Eddie Kubin, p. a pi.

F. B. Adlong, pi. Anna Juren, p. Josef Kubin, pi. Bessie Jeemenek, p. a pi. Emil Kubin, p.

Charles Kubin, sl. Irene Kubin, p. a pi. Robert Kachtik, p. a pi. A. F. Nitz,sche, p. a pi. Walter Kachtik, p. a pi. Charlie Kotrla, pi. Ernest Gaeke, vSlchni z Houstonu; p. a pi. A. E. 8paeek, p. W. J. Hru gka, p. J. C. 8pa'eek, p. a pi.

Gussie Spacek, p. a pi. Emil Baca, p. a pi.

Charlie Borovec, p. Herbert Borovec, p. a pi.

Roy Kienek a deti, p .a pi. Theo. Lueders, sl.

Hilda Borovec, p. a pi. W. C. Hru gca, p. Roy Giese, p. John C. Marbrurger, p. P. A. Nikel, p. a pi. Geo. H. Weber, pi. J J. 8u1a, pi. Annie 8ulik, pi. Joe Sury, p. John A. Kubena, p. Jake Alexander, pi. H. A. Embrock, pi. L. W. Eckels, sl. Mary Koienek, pi. Agnes Pozdernej, p. J. G. Burnett, p. W. J. Burnett, v'Sichni z La Grange; p. a pi. Ed. L. HruSka, p. a pi. Pete Novosad, p. Lee Roy HruSka, p. a pi. John Coufal, sl. Edith Hraka, pi. Julia Kubena, pi. Rosa Drawe, pi. Katie Knipple, p. a pi. Edw. L. Marek, p. a pi. Adolph LiStvan, p. a pi. Lad. Bata, p. a pi. S. 0. Knipple, p. a pi. John F. Chupik, pi. Mary Kienek, pi. Louis Sada, pi. Julia Meyer, vSichni z Fayetteville. — Pi. H. 0. Frerrichs, p. a pi. Charles Hru§ka, pi. W. R. Juren, p. Ed. Mikeska, p. a pi. Domin. Rutta z Columbus. — P. Oscar Strobel, si. Adelle Jeemenek, p. a pi. Jerry Slavik, pi. Joe Slavik ze Schulenburgu. — P. a pi. R. A. Jethnenek z Wallis, pi.

Louise Mueller, pi. Baker Davis z Luling; p.

Joe 2abeik z 2abeikville (pti Temple); p. a pi.

J. H. SlovHek a synove, p. a pi. J. K. Novosad z Hungerford; Dr. a pi. Tom HruSka, pi. Tom Vavra z Wesley; p. a pi. Lad. HruSka, p. John Havlik, pi. G. G. Fishbeck z Moulton, p. a pi.

Joe W. Ripple, pi. Rosie Schovajsa z Moulton; pi. Frances Kachtik, p. a pi. Gaston Smith a dcera z Rio Hondo; p. a pi. Milton Girndt a dcera z Magnet; p. a pi. Joe Stefka, sl. Elizabeth 8tefka z Fairbanks; p. a pi. Adolph Kretschmer, sl. Josephine Kretschmer z Cameron; p. a pi. Frank Kubin z Alvin; p. a pi. Herbert Summer a dva synove z West Point; pi. G. R. Hawse, z Wharton; p. Emil Schindler z Weimar; p. a pi. Johhny HrOka, p. a pi. J. F. Hru'Ska, p. a pi. Ed. HruSka, p. a pi. Rud. HruSka, p. a pi. Jerry Hru§ka a dcera z Granger; p. a pi.

J. H. Novosad, p. a pi. Wm Duckett, pi. Frances Rypple, pi. Henry Novosad z East Bernard; pi. John S. HruS"ka, p. Ray HruSka West; pi.

Chas. Gauntt z Georgetown; p. a pi. Leon Hru'Ska, p. Darvin HruSka z Nacogdoches; p. a pi. A. H. Franz, z Houstonu; Pohieb byl odbYvan v irterY dne 11. biezna. Pisatel t. r. i s rodinou vyslovujeme svou soustrast rodine nad ztratou teto dobre sestry. Zeme bud' ji lehka, a spanek odpoeinuti ji blahY a tichY. V patek jsme doprovazeli na misto odpoeinku jednu z naSich pionYrskYch "ten, pi. Anna Slanina. Zemtela ye stiedu dne 12. biezna a pohibena byla na katolickem hibitove na HostYne (pii Ellinger). Dotiila se veku 75 let.

Byla nernoena jiti po nekolik tYcInti. Zanechava po sobe dy e dcery, pi. Ignac ZaSkoda a pi. Lee R. Walla, tii syny, John, Charles a Frank Slanina, vgiehni z Ellinger. Pohtebni obtady vy-

konali dp. In. Raaa a dp. A. W. Nesvadba.

Stakenka Slaninova nyni odpooiva na katoliekem hibitove na HostYne. ✓ sobotu jme meli zase pohieb. Sleena Annie Mikeskova, z Columbus, zemiela v patek a pohibena byla na evangelickem hibitove tesko-Mora yskSich Bratii na Ross Prairie. Sledna Mikeskova dosahla veku 57 let. Byla dobre v nakm okoli, nebot' zde se narodila i vyrostla. Odstehovala se s rodiei a s jednim bratrem do Columbus v roce 1904. Jeji rodide zemteli jiti pied mnoha lety. Zanechava, jednoho bratra Ed. Mikesku v Columbus.

Si. Mikeskova byla po nekolik rokii churava nasledkem raneni mrtvici, ale pied tYdnem onemocnela a k tomu se ji pkidala "flu", taktie v patek odeAla tam na ten veenY spanek odpoeinku. Panu Ed. Mikeskovi jakoti i rodine Slaninove projevujeme citenou soustrast nad ztratou jejich milYch. ✓ kontestu okresu Fayette, na ge dvanacti leta, dcera Gladys obdrtiela modrou pentli, totiti odznak, tie vyhrala prvni misto v deklamaci "Junior Girl's" okresu Fayette. Jest nyni v °sine tilde v na,S1 vyeSi Akole v Ellinger.

Ted' pajde kontestovat proti druhym okrestim do distriktniho sjezdu v dubnu.

Chci yam piipomenout nas zajezd. Dne 2. biezna jsme vsedli do auta a pustili se na cestu do Houstonu a Fairbanks. Vzali jsme s sebou tetieku moji manielky pi. Frances Kachtik. NejcItive jsme zastavili v Houston a pak jsme jell "hledat" domov rodiny Joe 8tefkoqch. Po deleim jezdeni a doptavani dojeli jsme k domovu Stefkovych. Tam jsme ptijeli asi na jedenact hodin rano a sestra Stefkova uz mela velice dobreho jidla na kamnech, tak to vonelo, a hned velkY °bed na stole, a toti • jsme piisedli a pii hovokeni jsme jedli. Odpoledne jsme si zajeli do Houstonu, piisedla k nam Elizabeth 8tefkova a dovezli jsme pi.

Kachtikovou k jejimu synovi na Malone st.

Tam jsme si na chvili pobesedovali a za, chvili jell zpet k domovu 8tefkovych. V rioci jsme se dobie u 8tefkil vyspali a rano jsme si zajeli nafgtivit rodiny pi. Anna Juren, p. a pi. Frank Adlong a p. a pi. Emil KulainovYch. Jsou vSichni hned vedle sousedi na. Kansas Street, a tak to slo od jednoho k druhernu. V dome pi. Jurenove ei i p. a pi. AdlongovYch jsme zase dostali vYbornY °bed O, tak odpoledne jsme zase ubihali domii do stareho Ellingru. Dekujeme vtem za dobre pohosteni, nebot' meli jsme se velice dobte vtude. Kdyti tak vtcly dobke pohosti, tak hoste obyeejne pkijitcleji zase, a tak jestli vas, nahoie jmenovane rodiny, zase brzy navtivime, muaete bYt jisti, 4e jsme se u vas melt dobie.

No, tak abych to neprotahoval, radeji toho pro dnetek necham a na chvili si zase odpoeinu, avSak etenati asi budou potiebovat ten odpoeinek vic netili ja. Doufam, 'tie vas to neunavi pkilit mot. S bratrskYm pozdravem, D. A. Juren.

Lid Karel Jonag els. 28, East Bernard, Tex. Valeni bratil a sestry!

Jest mi ozndmit vain usneS'eni ze schtze ze dne 9. iijna t. r., totiti: pilaf schilze nateho kadu, ktera pkipadd na 13. dubna, jest odlotena na tieti nedeli v dubnu o 2 hod. odpoledne, z diivodu, tie na den na g pravidelne schtze piipada nedele velikonani.

Dale jest mi oznamit, ze mimoiacind schtize bude svola,na v mesici kvetnu, datum teto schtze obdrtiite dopisem.

A abych to povedel vk, bylo teti usnekno, nak pravidelna schtze. kterd piipada v mesici kvetnu, a to na den "Matek" bude trojslavna, to jest, poho'Steni detskeho oddeleni, za druhe pohateni na poeest matkam, a za tieti, a to nejslavnejti bude, tie my ostatni se pri to pfiletitosti nejak pfitiivime, a ze jest potiebne, by stoly byly nejak utiiteene okragene, zdviham oei k natim mladYm sestkiekam, by pkispely k okrase stole svymi kuchyriskYmi vYrobky, bez kterYch by stoly nebyly mot vane.

S bratrskYm pozdravem, John Holaek, taj,

Ve sttedu, dne 26. btezna 1941.

Palacios, Texas.

Mili krajane!

ScMaze na gi odboeky byla kondna jak obyeejne, t •eti nedeli v mesici, ale 2e u nas jenom prgl a prg i, tak schfrze byla mak) nav gtivena a i ti, kteri se dostavili, pri gli uz s kern po funusu, a vim dobte, to toho budou litovat, neb jak videli, moll jsme yzacnou navgtevu, totit schuze se sileastnil na g pan predseda Maudr a bratr Olexa i s jeho mantelkou ,a s nimi take byly nage dobre dve pracovnice. Pan Mauch' nam ptednesl a vysvet111 nektere veni, co se tYkaji nakho Sdruteni v Texasu, za cot byl odmenen potleskem. A tak bylo ujednano, aby pan Maudr pri gel a ukazal na Blessing jeho obrazky, a to dne 27. t. m., cot pripada na etvrtek, tedy na to nezapomerite. Zaeatek v 7 hodin veeer v Comunity Hall v Blessing. Vstupne, dospeli 20c a dal 10c. Rude to neco pekneho, obzylagte pro ty stare, a pro ty mlade take, neb uvidi, jak vypada jejich otcti zem. A pozvete i svoje sousedy Ameridany, aby oni take videli kde byla kolebka va geho mladi.

Vy byl jste naiad a vy jste planul pro Best a volnost, pravdu, krasu, Hus, na popravi gti jste stanul.

Smrt nezustane bez ohlasu.

K jednomu bodu zrak vtech mild: K zemi, kde v klettich muditelti tak umiraji bohattiri.

Smrt nezilstane ber mstitelfn Ztrestati vrahy nehorazne, net tkol, odplatitele, Jane!

Prozatim hlas nam v slzach vazne, libeime eel° zeme zkrvacene.

Tak nezapomente a prijd'te se podivat na tu nati krasnou zemi. Na shledanou dne 27. v Blessing Cornunity Hall.

Za Odbodku Blessing: Frank Domorad a Karel Nemec, taj.

Houston, Texas.

Cte.'ma, redakce Vestniku!

Dnes je prave prvni jarni den, v zahrddce se vtechno probouzi k tivotu..Zorano mame, ten neco korny i baviny zaseto. Rude treba pracovat, neb valka je prede dvermi. Fin sam vi, jak to vte skondi. Ut nam ty nage chlapce StrYeek Sam I: armade pomalu povolava. Odsud gli k vojsku, Robert Curtys, Emil Vrana, Frank Dlcuhti a Felix DlouhY a jette vice. Je to na povatenou v 'Leto zemi svobody, a musime bYti ptichystani a branit se, neb je to to eeladky nazisticke i fatistil i komunistil; aby nam tu svobodu nerozhazeli a nadelali z /Ids otrokil. A ty delnicke stavky, ty hrozne sabotd.te, a poled se nic proti tem Upirtim nedeld. Jen aby nebylo pozde, abychom nedopadli jako ty stdty v Evrope, co nazisti zabrali, zdecimovali a zotroelli, a vettinu chteji vyhubit barbarskym zpusobem. Dostali jsme od me sestry dopis, leteckou po gtou, (aeroplanem) bylo nemecky psano, psaly to asi jeji deti, a to prvni co vzali Nemci na gi starou vlast i Rakousko, neb oni jsou v Rakousich.

My mame te odepsat anglicky, asi skrz censuru. Sesttiny deti, 2 ho gi a devee, jsou tenati, jsou dobre vytkoleni, znaji krorne reei 'Ceske, nemecky, francouzsky a anglicky; to je co mestskY lid cletem da, misti majetku. Mail prtci v kancelari, jak syni, tak tvagr, a zet' je fired.nikem v bance. Maji slutne domovy, jen ted' ty 4 rodiny ,si na jednech kamnech vari a u jednoho stolu jedi, jen na not se rozejdou, do svtch domov y . Lituji velmi me nejmlad gi sestrieky, neb piti, te je nervove zhroucena, asi z to vtechne dobroty, co jim tam ti nazisti prichystali. Sestra, co je na Morave, to by jim rad.a yypomohla, ale asi sami nic nemaji, neb jim ti Hunove v ge seberou. hned s pole. Stark sestr y te zemtela v rode 1940 v imoru. Ze byla nemocna, jen asi 2 t'dny, asi od toho vteho blahobytu a trapeni, neb mela ho,tpodarstvi. Je ji tarn lepe. Jeden synovec na vojne a ma dy e male &It. Celti ten dopis je tak chladnti a smutnti, pri eteni at srdce boll, vtd.y si tam slutne till at ted' ten prokletti Satan udelal si. skoro v cele Evrope peklo a rad' jako pominul'. Stare ptislovi pravi,

V2STNIS

2e tak se chodi dlouho se dthanem pro vodu, at se ucho utrhne. A vtibec vteho mot gkodi, a snad se doekame, te tech zloduchti take jednou, zkrugi.

Meli jsrne to v nedeli 16. velmi poudnY desky film, "Boti mlyny melou pomalu, ale jiste".

A kdyt otec tekl synovi: "Nepotada g mantelky blitniho sveho", sly gela jsem, ze nedaleko me si to opakovaly tenske (ne, jak to tekl, V. Benet u 8tefanikt) teny, ale zda se, Ce to porekadlo di co, te je to zapomenute atd. Take byla red o romane "V okne svetio", ono ty bab:eky si vgechno zapamatuji delat a napodobit, neco se vtdy nevyplati. Tak jako Hitler chce napodobit Napoleona, a motna te take pohoti, jestli se sam nezniei, tak to udelaji ti, kterYm ublitoval a chtel je trait, jednou odveta pkijde.

Oeskoslovenske programy z Boston, Mass. a LondYna, Anglie, usly gite velmi zretelne na prostrednim pa, ku (lajne) va geho pitimade mezi eislem 35 a 36 na kratke vine.

Take rozhlagovad na radio z Washingtonu, D. C., povidal, jak by to dopadalo, kdyby farmati zadali stavkovat, tidil y se die uniovYch delniku a chteli za vte velke ceny, a neb vubec neseli jen pro sebe. Oni by se asi tech penez nenajedli, ti delnici, ani ti tovarnici, obchodnici atd. Ale farmati stavkovat nebudou, tteba jsou okradani, jak od ptekupniku za jejich zboti, a v torn farmatskem programu je to take vklijake, ale ted' se to motna zlepti, neb si toho povtimli v Austinu kongresnici, a vygetruji, prod vlastne maji btit zkracovani ti mengi farmati. Snad se to jednou zlep gi i pro ty men gi ,aby nebyli stale biti.

At' pravda zvitezi, klam a let zhyne, eeska vlast' z toho snu, co nejspi g procitne.

R. K. BitoME SVORNI. Jste-li spokojeni s nati obsluhou — povette to vatim sousedtim. Nejste-li spokojeni, povezte to nam.

To byl 'lapis a heslo na mojich obchodnich cirkulatich za mojich mlad'ch let. Jelikot jsem valy uznaval, te prospech v obchode na spolu pomocne akci odberatelt a ne jen na dinnosti sameho obchodnika.

To same pravidlo by melt) bYti brand v vahu a bYti provadeno u na gi "bratrske" Jednoty. — Nati Utednici nejsou "neomylni" a take "supper" lide — ale sjezd je vybral za sveho sttedu na sjezdu v Taylor, a slibil jim s nimi svorne pracovat pro dal gi blaho a rozkvet na gi milene Jednoty.

Tedy, ma-li nekterY 'Olen aneb tad nejake pottebne opravy na mysli — mei by tyto sve nahledy podrobne promyslit, a kdyt po "dUletitem" uvateni uznd, ze jeho navrhy na nagi Jednoty byly by jisto ku prospechu cele Jednoty — tak by onen tad mel nechat svemu vYboru na opravy stanov sestavit celY svtil navrh pisemne, a zaslati jej na Hlavni Rad k dal g imu projednani, aneb mute poslati nektere eleny sveho kadu, aby ye schtzi hlavniho tadu celY takovti navrh ptednesli a obhdjili die sveho nejlepg iho vedomi.

Mam citiveru v na ge fl,„redniky, a vetim, ptednese-li kdo duletitou opravu, te tato bude vyslygena a bude-li uznana za pottebnou, ze bude ptijata.

Hned p11 zaloteni na gi Jednoty meli jsme ve stanovach Ureeno, Ce veskere Umrtni fondy ma kaCcl tad drtet doma, ptebyteene penize rozpajeovat elenum sveho kadu, mengi obnosy na obyeejne osobni noty se zarukou od dvou spolehlivYch Menu, podepsanou pUtdovatelem ,a vet g i obnosy na pozemkove noty, kde je nejmene polovina kupni deny majitelem zaplacena. Veg kere zpravy o takovYch pfijekach mely b'ti schvaleny hlavnim radem. Cot jsme provadeli prvni dva roky.

Jelikot jsme meli y e stanovach ureeno, Mednici hlavniho tadu maji btiti meneni pti katclem sjezdu — katcle dva roky — a jelikot ja jsem ten elanek sam sepsal, tak jsem se o tadnY Clad pti druhem sjezdu neuchazel, ani ml nabizen5,' Mad neptija,1 — ale ye ttetim

Strang

sjezdu byl jsem °pet za piedsedu zvolen — kterSrtto Clad jsem zastaval at do sjezdu v Caldwell, kde jsem zahajil sjezd a vzdal se uchazeni o jakSikoliv Mad u hlavniho radu.

Prieiny byly dulezite ,ale to prod nebudu opakovat, jelikot star gim dlentun jsou dobte zname, a tern mlad gim by to nic neprospelo.

Avgak pies celY muj oas, kdykoliv mi Om dovoloval, psal jsem, a budu psati, co budu uznavat, te by na gi Jednote a cele nati narodnosti mohlo prospet.

Tohle vypinani nad fine, nikomu neprospeje, a take ne to tupeni jin'ch — chceme-li jednat podle nagich hesel: Podpora, Lidskost a Bratrstvi. Tedy drive net chceme nekoho kritisovat, bud'to osobne neb verejne — vrat'me se k tem heslum a rozebirejme obsah a smysl tech hesel pozorne a pak jednejme dale.

Oasy se mnoho zmenily od doby zaloteni nati Jednoty v La Grange v prosinci roku 1896, ktera v beh uvedena byla v eervenci 1897, od kteretto doby jsme podali poplatky vybirat. ✓ ten eas jsme platili Umrtni poplatky velice male a jen v ten mesic, kdyt se Cmrtl stalo — tedy prvni rok jsme platili jen asi pet poplatka (podle moji pameti). Avtak beh•m daltich let statni zakony byly meneny a nate Jednota byla nucena delati tadouci zmeny.

Krajane! mame v Texas okolo tri sta tisic Oechoslovakii a ye vtech deskSrch spolcich v Texas mame asi tticet tisic elent — tedy mame jette mnoho prate, aby alespofi polovina techto nagich lidi k nam pristoupila. Na to mlade tilde, tech dortistajicich a tech, co po nas prijdou, bude zaleteti, jake kroky pro jejich ziskani zavedeme, aby oni sami mohli pochopit, te je to k jejich prospechu, aby pristupovali do nagich Odsuzovanim natich firednikfi a tupenim jeden druheho, je neziskame. Tak na to hledi Vat star' pracovnik, I. J. Gallia, Houston, Tex. P. S. — 27. &lora t. r. mi minulo 82 let a bydlim v Texasu 81 a 1/2 roku, za kterS72to das, podle einskeho mudrce Lee Hung Chang, nagel jsem jen dva druhy lidi, t. j. mute a teny — ostatni maji stejne choutky a stejne cily, bez rozdilu barvy a vytkoleni. kid Oeskk Prapor, Cis. 24, Temple, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto kvituji prijem milodarfi pro nemocneho br. Emila Krale od nasledujicich tacit: eis. 16, $1.00; Cis. 136, 50c; Cis. 21, 50c; Cis. 133, 50c; els. 28, $4.00; Cis. 68, 50c, Cis. 96, 50c; Cis. 83, 50c; Cis. 62, 50c. Celkem prispelo 9 tacit obnosem $8.50. Jrnenem nemocneho br. Emila Krale srdeene dekuji temto radum za podporu jemu udelenou. &rover" sdeluji, ze v minule schuzi nageho tadu byli zvoleni za organisatory Chas. Navratil a F. J. Marek. Tak bratri a sestry, laskaye vas taddme, byste nam byli napomocni v nati praci, abychom hodne mladeho a zdraveho Clenstva ziskali pro Jednotu.

Poeasi mame stale mokre ,tak to se neda ✓ poli nic delat. Jette jest mnoho pozemku co neni pooran a zaseto nenI taktka nic. Nu, a jestli ma nekdo neco snad zaseto, tak myslim, te v torn mokru a chladnu to velice vschazet nebude. Nu, ale doufejme, te to jette bude vtechno dobre a te udelame dobre firody. Tak se mejte zatim vgichni dobte.

S bratrskSan pozdravem, Chas. Navratil, tajemnik.

ITI6d Vesmernost eis. 68, Nelsonville, Texas.

Cteni bratri a sestry!

Timto se yam oznamuje, te prigti schfre ✓ dubnu se bude konat prvni nedeli, ktera padne na 6. dubna, v 9 hodin dopoledne. Dostavte se do schfize v pinem poetu.

S bratrskSrm pozdravem, B. W. Schiller, taj.

Ilvezda Miru cis, 33, Bellville, Texas.

Cteni bratli a sestry, oznamuji yam, te nati schuzi budeme konat v prvni nedeli v mesici, t. j. 6. dubna, o 2. hodine odpoledne.

S bratrsk'm pozdravem, Earnest A. Siptak,

Strain RESOLUCE itADU ROZKVET ZAPADU 107, S. P. J. S. T. JELIK02 rad jest samospravne teleso, a JELIKOZ tad Rozkvet Zapadu Cis. 107 vt'dy konal spray ne a kond svou povinnost vudi Hlavni 1:Tradovne a wadi svernu elenstvu, a JELIKOZ Sbor reditelt si ptisvojuje pravo zasahovati do domacich zdlelitosti tadti, ktere sboru nebyly deny sjezdem, nejvy ggim zakonodarnYm telesem Slo yanske Podporujici Jednoty Stdtu Texas a pridi se jejim stanovam, a JELIKOZ narizeni sboru teditela, ze dinnovnici tadovi mail zasilati elenske poplatky jen za ty oleny kaZdY mesic, co zaplatili, pride se temto -einovniktm vice prate a zaroveli s vedenim techto za.znamti a yysildnim upominek pribude vice prate Utednikum Hlavni Uradovny, a JELIKOZ kaZdY tento zaznam bude delan vicekrate neZli je, zapotrebi bude tedy vy'Zadovati dalgi yYpomoc v Hlavni 1.1tadovne a tedy blade vet gi vydani, a JELIKOZ vydani s timto vedenim a s upominek bude velike a zbyteene, BUDIZ usne geno v pravidelne schuzi kadu Rozkvet Zapadu cis. 107, Slovanske Podporuji,ci Jednoty Statu Texas, konane dne 9. bkezna 1941, Ze rad tento protestuje proti tomuto snegeni sboru reditelt na zaklade shora zminenYch priein a nemti2e toto natizeni ptijmout za sve, a BUDIZ dale usnekno, ae jeden opis teto resoluce budiZ zaslan Hlavni ttadovne Slovanske Podporujici Jednote Statu Texas, a dale :aby jeden opis tato resolute byl za,slan k uveiejneni do Vestniku.

DANO ve Floresville, Texas, dne 9. bkezna 'L. P. 1941, za rad Rozkvet Zapadu cis. 107, S. F. 3. S. T.: (PEOET) Tomag Novak, ptedseda.

W. F. Bayer, tajemnik.

Rowena, Texas.

Cteni bratri, sestry a mild vetejnosti, uvedomuji vas, Ze nasledkem mokreho podasi schtze na gi odboely v Rowena byla odlo2ena na patou nedeli v mesici, t. j. 30 btezna v ten samy eas a ten samY potadek, jak byl v tisku v minulem Vestniku. Co tyto tadky piradiove z;ravy oznamuji zahubu mesta Plymouth v Anglii a mnoho lidskYch Mvotti bylo pohiteno v ssutinach, rukou kulturniho nazismu. Prosim kaZdeho, kdo citi s demokracii, aby se sideastnil tato schtize a pomohl zastavit nazismus v Evrope. Nebude-li zastaven tam, pak jeho knutu na na gich zadech ucitime i my zde v Americe.

Dnes rano mluvil Berlin, potom zase Londn a naposled Ameridan, a ten poukazal na jednoho zdej giho obeana, Ze jest pro Nazi. Jest to zvlakni, Ze ten pan ma v gude dvete otevrene.

Doufam,ze tu schazi v hojnem poetu navgtivite, za co2 vam ptedem uptimne dekuje, Vdclav Kvasnieka, Crosby, Texas.

Ctend red. Vestniku, bratti a sestry vespolek!

Neda mne to jaksi pokoje, abych se nezminil o to nemocenske podpote, ktera dosud neve gla ve skutek. Tolik psani, tolik nabadani v dopisech ,aby se elenove a elenkyne ptihla govali k to nemocenske podpote, a vYsledek je dosud velmi ubohy, a2 skoro ZalostivY! Vgechno to psani, vypada, jako hlas volajiciho na pou gti. Oi snad jsme ji g bratti a sestry, tak otupeli, Ze ndmi nepohne nic, jako tim kamenem lelicim na jednom miste? A piece by to bylo pro nos vsechny bez rozdilu, jak starYch, tak mladYch prospech, neb 'ZadnY si nemtdeme kici, ae nikdy nebude nemocnY, - nebo ne,:kijde k trazu. Jestli jeke ani tento mesic brezen nedovr gi podet &ern'," pkihla genYch na 2000, tak pochybuji, Z",e to vithec kdy letos bude! — Nemyslite, bratti a sestry, 'Ze by to byla to nejvdtgi hanba, pro celou nagi Texaskou Jednotu? Ze 16.000 Menu nemOeme sehnati 2000 prihla genYch! V gak dosti o tom, moanaze neZli toto bude uverejnene, tak bude onech dva tisice Menu dopinenYch. S bratrskSrm pozdravem, Kelare ,

V2EITNIS ZASLOUtILI PRACOVNiCI UCTENI. Z Caldwell pfichazi zprava, te tam ye etyrtek, dne 20. bkezna peknSrm zpilsobem oslaveno bylo osmdesate vSr rool narozenin mantielii Jos. Wondre„Aovrch. oetni ptatele se gli se v domove man'aelfr P. P. MikeskovYch a odtarntud odebrali se k domovu marAeld WondragovYch, kde byla zazpivana krasna sloZ'ena Dr. Jitim Pazdralern z West. Man&le Wondrasoci byli velmi ptekvapeni eetnYmi pkateli, kteki jim prali vg eho dobra, zdravi a spokojenosti na jejich darSi Zivotni Geste. Potom vkchni zasedli k bohate hostile, pfipravene krajankami z Caldwell i z okoli. Po hostine Dr. Mieek ze statni university byl vyzvan, aby oslovil detne fidastniky oslavy. TS7Z kekl, 'Ze rad pfijel i s p. Rajm. Prasatikem a dvema universitnimi studenty, protole si manZela WondraAovS rch velice vali a cti je co dobre obeany a upfimne nagince, ktefi vkly podporovali Atedfe, co podporu zasluhuje. Pro studenty destiny mnoho vykonali v Texaske Matici VyMiho Vzdelani, jejihoZ vSr boru krajan Wondra§ byl mnoho let elenem. Za prvni svetove valky byl p. Wondre,§ pfedsedou odboaky NovSr Tabor a byl nem krajskeho v3'rboru. Narodil se v Nove Kdyni na 8umave v Cechach a do Ameriky pfijel co osmnactiletSr mladik na jate a to nejdfive do New Yorku, a roku 1893 pfestehoval se do Texasu, kde nekolik roku vyueoval na Akole, pak se stal pkirudim okresniho tajemnika okresu Burleson, ktereZto misto zastaval devet let, nade2 byl zvolen okresnim okresnim tajemnikern. V praci za osvobozeni stare vlasti byl horlivSim al do konce a nyni °pet horlive pracuje pro udrZeni demokracie ye SpojenSrch Statech a obnoveni svobodneho demokratickeho Oeskoslovenska ve svobodne demokraticke Evrope...

Jeho divot a prate musi byti ptikladem nagi mlade2i. Pro demokracii dovedl i trpeti... Jeho 2ivotni dru'aka, pani Wondragova, kterou Dr. Midek nazval milujici spolupracovnici sveho manZela, byla za svetove valky statni pfedsedkyni "Veelek", jakoZ i pfedsedkyni mistniho odboru a destnou plukovnici Americkeho Oervenal° Krize. Narodila se v KoZlanech v kraji plzeriskem a do Ameriky pfijela roku 1881.

Jako mantel jeji i ona horlive pracuje pro osvobozeni zotrodene stare vlasti a jeji Cinnost je znarna v'Sem krajanfn. Potom pani P. P. Mikeskova podekovala oslavencrim za vykonanou praci na poli obeanskem a narodnim areida, te yeti y e viterstvi demokracie, eehoZ si toidebne vg ichni ptejeme a pro co2 musime pracovati. Ano, pracovati. Zazpivanim pisne byla pekna, oslava ukondena.

Rad Spravedinost, cis. 121, Shiner, Tex. Cteni bratti a sestry:— Oznamuji vam, byste se dostavili do schtize prvni nedeli v mesici dubnu, neb mame k projednavani dtilekte veci, proto jest tteba, by se nos vice schtze sireastnilo.

Dale, bratti a sestry, kteti jste je gte neptistoupili k to nemocenske podpote a chteli byste ptistoupit, tak se dostavte a radi vain to spravime. Take vam scleluji, ae jsme si ji g zvo1111 organisatora a sice br. Ed. Mikge, tedy kdybyste vedeli o nekom, ze chce pojistku ,jen dejte vedet a br. Mike g yam vie spravi a vysvetli, jake pojistky na ge Jednota poskytuje.

Ted' zase musim trochu tern sestfiekam pogeptat, 'Ze by ne g kodilo, by nam na tu schtizi ptipravili trochu svaeinu a bud'te bez starosti, ae by nam nee° zbylo, neb o to se ji g postarame, abyste nemuseli jidlo vezti zpatky. a o ostatni se zase postaraji bratti.

Dne 11. bfezna mojiho souseda a spolubratra Ad. Filipa Sr., odvezli do San Antonio, do Santa Rosa nemocnice na odni operaci, a ve sttedu 12. bfezna v 1 hod. odpoiedne byl operovan. PonevadZ jeli jenom tfi, :tak jsem take jel s nimi se projet, a: bylo to po nejprve, co jsem v Santa Rosa nemocnici byl: Pfeji br.

Filipovi, by se operate zdatila a zase dobreho zraku nabyl.

Tak tedy nezapomefite na to schtizi a dostavte se co nejvice. V padu gpatneho poeasi, byla by schilze as druhou nedeli v hodinu.

8 bratrskYm pozdravem, 3, F. Novosad.

Ve stfedu, dne 26. hfezna 1941. fta,d Pokrok Houston cis. 88, Houston, Texas.

Adkoliy ptisti nedeli bude 30. brezna, kdy na'Se divadlo pod nazvem "Byl prvni maj" bude sehrano, yekim, ze nak navS'te'vnici budou se cititi jak by opravdu prvni maj byl. Cele divadlo clSrge majovou naladou.

Pan Karas, velkoobchodnik z Plzne, adkoliv skorem padesatnik, citi majovou naladu, domovnik Krakora, pani Mary, pan Kovanda stargi, vAichni citi pfichod male, a chteli by vtechno ,v teto nalade objimat. A col ti dva mladi siroteekove, pan Kovanda mlad'Si, a sled"na Karasova, ZadnS7 z nich uz nema, maminku, a stall otcove se usnesli, ae ti dva mladi se musi za sebe vziti, aby vie to bohatstvi, co oni nashaneli, zustalo v jednech rukach. Ale chyba lavky, tatici pldnovali bez yedomi mladYch, a ti ua maji ve svYch srdeekach jinsi lasky, pan Bohu g se zadival do sve stenografky, a sl. Vlasta, do profesora Kaliny. Jal<*ch tin pan BohuA a sl. Vlasta pouZili ,aby sve papinky oklamali, to musite sami videt a slyg' et. A kdy sl. Milea pfijede na Bohu§ovo pozvani, a pan prof-Kalina na vyzvani sl. Vlasty, a papinkove vidi jak byli napaleni, tu koneene svoli ku pkani mladYch, tu i pan Karas v majove nalade zasnoubi se s pani Maregovou, vdovou po doktorovi, a i domovnik Krakora se shlecla se svou starou laskou, ale se strachu, aby nemusel nasledovat sve -LH ptedchtidce k Abrahamovi, da se zachranit pi. Mary, kterou take majova nalada zasahla. Toto divadlo jest pekna veselohra, a etenati nechybi, kdyZ` se k nam ptigti nedeli na Studewood dostavi v poetu co nejvet gim Vag, Joe Kagpar.

NEMECKA ZPRAVA 0 BRITSKYCH ZTRATACH NA MOM..

BerlinskY iikedni list Dienst aus Deutschland ptines1 koncem minuleho tYdne elanek, dle ktereho Nemci potopili od zahajeni valky vice jak 9,000,000 tun britskeho dopravniho lod'stva.

Pfed nedavnem britske, admiralita poukazala na nadsazovani britsk3"r ch namotnich ztrat nemeckSr mi tiskovy'rrli i vojenskSrmi kancelakemi, podle kterSrch vlastne ve gkere britske nakladni lod'stvo bylo potopeno uZ dvakrate. Lloydtv soupis udal 21,001,925 tun obchodniho lod'stva na poeatku 'creaky. Krome toho Britanie ziskala znaene mnoastvi nakladnich lodi z Norvaska. Danska, Belgie a Holandska. Francie mela na podatku valky 12,001,925 tun obchodniho lod'stva. Soupis vAech namofnich ztrat, provedens Associated Pressem, udava 1,384 lodi s celkovou tunaai 5,149,218. y tomto soupisu uvedeny jsou Vg echny potopene lodi jmenem a byly do neho zahrnuty v g echny lode britske, spojenecke, nemecke, italske i neutralni.

PET NORVE2SKYCH LODi. UNIKLO DO BRITANIE. Do New Yorku doily tyto dny zpravy o pet norveZskSr ch obchodnich lodi ze §vedskeho pfistavi§te, kde na dobu valky byly internovany, do Britanie, kde ptipojily se k ostatnimu norvaskemu lod'stvu, jeZ je pod spravou norvaske vlady v exilu. Lodi ty, z nich2 etyki byly o 9,000 tuno,ch a jedna o 15,000 tunach, byly soudasti 37 norvaskYch lodi, internovanYch v zapadnim Avedskem pfistavu po zaboru Norve'iska nemeckYm vojskem dne 9. dubna. Byly sttdeny gvedskSr mi i nemeckSrmi patrolami. Podafilo se jim uniknouti za boufe a prig° se na to a2 po nekolika hodinach. Po utichnuti boufe nemecka bombovaci letadla vypatrala prchajici lodi v Severnim molt a napadla je bombami a stfelbou kulometa, av'Sak lodi pokradovaly_v ceste. Pri leteckem Utoku zastfelem byl jen jeden namofnik.

Germanisaee eeskeho studenstva.

Studentfun eeskYch universit a ostatnich vysokYch gkol, jet nyni jsou z ptikazu Windt zavfeny, bylo oznameno, Ze mohou dokoneit svoje studie na nemeckSrch universitach v OetnYm z nich byla ptislibena stipendia.

Timto zptisobem se Nemci pokou geji germanisovat Ceske intelektualy. Krome toho Nemctm ztejme chybeji vlastni vedeeti pracovnici a proto se nyni snag nahrazovat je z tad porobenYch narodt. Zatim se na nemecke university neptirdasil ani jeden 'oeskSr student.

Ve stiedu, dne 26. bkezna 1941.

Ze zivota nagich vojakul v Anglii.

Plk. ggtb. 0. Spaniel; xTASI vojaci v Anglii vydavaji si litografovane easopisy, ktere na rozdil od velkSrch nag ich publikaci politiekSrch mohou ptina,get mnohem vice podrobnosti o jejich vnitinim g ivote. Podavame nekolik ukazek, jet jsou dokladem, to na gi hog i viele vlastenecky citi, snagi se bYt yzajemne sna gelivi a dbaji, aby se dobie uvedli v anglickem prostiledi. Pii vgech namahach a strastech vojenskeho givota maji i smysl pro humor. Je to humor easto i drsnejgi, za to vg ak upkimny a nezaludnS?, jak se mezi mugi V easopisech je piedev gim stale hodne mista venovano udalostem, ktere mak vojsko protilo ve Francii. Kamaradi vtpominaji padlSich druhfr a zvla g te pekna je tato noticka o pati g -skemolu,bratJ.Mocvi,kteryzml po smrtelnem zraneni: "VernSr syn.

Josef Moc, palig sky holie, vojin divisni kanonove roty, odchazel z domova jen s dfiverou v sebe a s chuti do prate. Po nekolika letech mel vYborne jdouci zavod a skvelou povest. Jeho knihovnieka uspokojila nejvzdelanejgiho etenate. V jeho peknem byte byly jen obrazy umelcu. Telesne to byl kra,sriSr., a silnS? borec, zavodnik a vYbornY zpevak. Fotograf umelec.

A stateenS? chiap. Zristal ye Francii se smrtelnYm zranenim. Doktor, ktery ho o gettoval, mluvil o nem s obdivem. Na vS?stavce jsme videli s koutkem jemu venovanSim. Z ka g -dehokusnatmlvSicebyoMt. A nag narod ma statisice takovS?ch Mocfi. Jimi gije. Jejich vernost, gikovnost, stateonost tisickrat vyvagi gkody, napachane nekolika malo zradci. Ten Moc, to jen narod." * * Soudasne boje na gich letcfr nad Anglii a bombardovaci nalety nad pevninou jsou temet denne ohlag ovany. V jednom title eteme tuto reportal: "Nig letec."

V tyto dny mluvil jeden z na gich letcfr v relaei The World Goes na stanici BBC. Vykladal o svem naletu na Hamburg. Jeho stroj byl tetce pog kozen. Po divoke ceste seskoeil nad anglickYm fizemim padakem. Byl to mfij prvni seskok, vypravi. Hrozne jsem byl zveda y, otevieli se padak. Kdy g se rozeviel, bylo mi jaksi hej.

Pak ug jsem se jen zajimal, pfistanu-li na nohou nebo na rukou. Ale mel jsem smuuu, ptistal jsem na oblieej. Vyprostil jsem se z padaku, slo gil jej a po delgim hledani jsem nagel jakysi dfim. Po vytrvalem klepani vyhledla z okna genska hlava. Zmizela. Vystkidala ji pastava mute s pug kou. Miril docela piesne a pevne na me. Zadalo vysvetlovani a domlouvani. Pomalu se pu gka sklanela a hovor se stal piatelgtej gim. Byl jsem pozvan dovniti, dostal jsem eaj a whisky. Piivolali lekate a byli ke mne pini laskavosti. Lekat pii gei, prohledl me a odvedl do sveho domu.

Tarn mne po rortomilYch formalitach piedepsal opozdenou yeeefi, teplou koupel a pkijemne vyhiatou mekkou postel. Spal jsem sotva tficet minut. Nekdo tloukl na dvete. Lekar Piede dvermi stal maj pozorovatel, kterY seskoeil zaroveri se mnou a ve vzduchu se ztratil. Take on byl celkem zdra y. Zdrgeni vysvetlil, Mel jsem smfilu, eloveee, zapletl jsem se do koruny stromt a trvalo mi to hodinu, net jsem se z toho vymotal."

Redakce dodava, to proslov na geho letce v rozhlasu byl pronesen dobrou anglietinou a ze byl velmi pilsobivSr. * * Nag'im hochtm velmi zalegi na torn, aby se dobie uvedli v anglickem prostiedi. Proto jeden ze zku genS7ch, kterY pomery zna, dava sySini piatelum tyto rady: "Mluvite-li s Anglieanem a neshoduji-li se vase nazory, nepiesvedeujte ho. Klidne a mirne mu keknete, co rnyslite vy, negestikulujte rukama a pieved'te hovor jinam.

Ani ye spole6nosti an! na olio' a Yfibeo

V213TNIK de nemluvte OHL§ nahlas. Je to neslu gne 1/8ude a tady dvakrat.

Chod'te klidne, nevra gejte do lid" nebud'te v nieem piekvapeni.

V restauracich nepfivolavejte obsluhu. nici obsluhuji podle pokadi sice pomalu, ale jiste, eekejte, at na vas pkijde iada. K gene, se chovejte vgdy korektne, usmeje-li se na vas, neni to uspech ani souhlas k navazani znamosti. Je to prakticke provadeni hesla "Keep smiling."

Ge jsme delali v republice velmi dobre 'wed, o tom sveddi tento dopis, ktery dostal jeden vojin esperantista od sveho pritele Anglidana, s nim si dopisuje", Cteme v jednom lisle.

"Vageny ptiteli, na prahu noveho roku pozdravuji Vas jako esperantista a pieji v nastavajicim roce mnoho gtesti. Jako anglickST esperantista dlu gim velmi mnoho eeskoslovensku a proto chci Vam nyni projeviti svou velanost. Pied nacisticlOm vpadem do Vagi vlasti bylo mSrm nejvetgim potegenim natiditi si radiovy ptijimad na Brno. S pocity blahe pohody progival jsem vgdy "zelenou hodinku". Opravdu, Brno bylo svetelnYm majakem v esperantskein svete. Je mSrm pranim, abyste se brzy vitezne vratil do sve drahe vlasti. F. C. Fraser, Kirkealdy, Fife."

Stale a stale porovnavaji na gi hogi pomery v Anglii a ye Francii: Zde je jedna z mnollYch" poznamek: "JinS? vzduch. "Quelle drole de guerre", zadalo se 'rikati kratce po vypuknuti valky ve Francii. A byla to divna valka. Na hranicich proti sobe staly ohromne armady v neproniknutelnSTeh kasematech, v nejpodivnej gi demonstraci, kterou dejiny znaly. Dela, ktera nestfilela, ani na munieni tovarny, vzdalene jen nekolik kilometre, letadla, ktera fotografovala jen pro easopisy, a vojaci na dovolene, kteki sveiovali syS7m znamSdn, ze na fronte se nestfili. A zrada doutnala...

A tady v Anglii? Stihaely a bombardovaci letadla ,stale ve vzduchu. Prudee proletavaji sviij obvod. Jina biji. Tvrele biji Nemecko. "Delaji potadnou praci", prohodi prostS ? Anglican, nabizeje yam cigaretu. "Nasadil jsem zeleninu, zoral kus pastviny na ovesne pole. Musim pomoci vyhrat valku". Podle silnice delnik, zapougtejiee telegrafni vedeni do zeme, aby bylo bezpeene: "Musim pomoci vyhrat valku". "Vyhrat valku," iekne vojenska, Soferka, geleznieni delnik, chlapik z munieni tovarny, ktery je denne v praci piimo straglive hodiny. Vetiig tu, kamarade, nejak docela jiny vzduch net ye Francii.

Lide tu vedi, to totalni valce se deli totalne.

Poznava g to z projevfi ChurchillovS7ch, ze slov delnikovYch. Lepe se nam tu dYcha, lepe se bude bojovat."

POMAHAME NICIT NEPRITELE.

Z teto struene zpravy o einnosti eeskoslovenske bombardovaci perute ye Velke Britanii je patrno, ze po tak kratke dobe zrychleneho vS7eviku a bez zku genosti v mimoiadnYch Ukolech deskoslovengti letci dobte spinili sve bojove povinnosti. Pro dalkove noeni lety jest zapotiebi velke a dlouhe zku genosti. Te se nabude jen praktickYm letanim. Proto ize piedpokladat, to bojova, einnost perute se bude easem jegte fimerne zlep govat a dosahne dokonalefgich vYsledkfr. Kdo zna moralku tett) perute, povaguje tento piedpoklad za samoziejmS?.

13ojova dinnost bombardovaci perute ma jiste pro deskoslovenskou armadu velkY vojensky vy'znam, avgak ma snad i vS?znam Pomahame nieit nepkitele. Bereme tim toast na praci, jea zaji gt'uje konedne vitezstvi a jednou bude mog'no potadovat °pra y yen--nepadiltomvrs.6ekl Ati letci, kteii za svizelnYeh a nebezpeenSich podminek nevahaji prOnikat hluboko nad nepiatelske uzemi, jsou prukopniky na gi svobody. Venujrne jim proto v gechnu svou peel a podporujme je vg emi prostiedky, jet mame po ruce. Bude jednou chloubou celeho eeskoslovenskeho naroda, to se zueastnil tiebas jen V OmezenSIeh moinostech obrovskeho zap= o oladnuti vzduchu nad Evropoo,

etrana

Vyhlidky dalgiho keho naporu.

ROVNAME-LI pozorne ruzne udaje a staS tistiky ve vYrobe synthetickS7ch oleju v NCmeeku a vezmeme-li v Uvahu ruzne dovozni motnosti Tieti rise, dospOeme k zaveru, te po celkovem vyeerpani zasob musi Nemecko poditat s nedostatkem 8-10 miliont tun nalty. To jest ptibligne pOlovina mnotstvi, jet v dobe valky nutne pottebuje. Lze tudit soudit, to Nemecko musi se jit nalehave zabY'vat rychlSun vykegenim stareho planu, kterY mel na mysli ovladnuti naftovych zridel v Iraku a v Iranu, jet dohromady dodavaji asi 15 milionil tun nafty. Jinak by mu nezbylo, net se zmocniti naftovYch poll Sovetskeho Ruska, ktera jsou nejbohat gl (dodavaji asi 30 tun roene, z nich g ovgem Rusko pottebuje pro domaci spottebu asi 28 milionfi tun.). 00.2kou ruske nafty nemusime se vtak zabYvati, protote za dne gni situace musi se Nemecko spokojiti pouze ddvozem mno gstvi, ktere mute dostati z Ruska na zaklade smluv. Jind cesta by znamenala valku, jit se Nemecko snatilo dosud vgemogne vyhnouti..

Co se tYka, druhe motnosti, t. j. ptistupu k naftovYm polim Iraku a Iranu, vele k nim testa pies Balkan — cesta dlouha a nebezpeona.

Snad se Hitler rozhodne pro zoufalY pokus, aby se k nim ptiblitil ptes Rani a to bud' severni Afrikou nebo ptes Dodekanes a Syrii, aby obeS'el Turecko. Tento pokus musel by Spine ztroskotat pti narazu na silnou posici, kterou ma v teehto konienach Velka Britanie. Anglie jest dnes panem Stiedozemniho mote, postupuje UspeSne v severni Africe a ma na sve strane Recko, kde si vytvotila novou leteckou zakladnu. Ani Turecko by ov:§em nemohlo ptipustit, aby se mu staty totalitni osy dostaly od zad. Nemecku tudig nezbYva, net se pokusit o invasi do Anglie a tim rozdreeni posledniho evropskeho odpurce, nebo o kampan na Balkane, kterou ut dlouho ptipravuje. IVIotna, to podnikne pokus v obou smerech. PM torn musi samoziejme \Teat, to ma co delat s jinou Anglii net loni na podzim, t. j. s Anglii nepomerne silnej gi, vyzbrojenou a v katdem ohledu lepe ptipravenou. Musi poeitat take s moralni a vojenskou pomoci SpojenYch stt-d. Ale i na Balkane mute bYti situace pro Nemecko velmi obtitna. Nemecko se sice zmocnilo eeleho Rumunska a snati se ovladnouti Jugoslavii a Bulharsko, ale Reck° a hlavne Turecko vymkly se mu fmlne a stoji pti Anglii. Pti tom ogiva vedomi zajmoveho spoleeenstvi vS'ech balkanskYeh narodu, jet v imoru 1939 vedlo k uzavieni balkanskeho paktu. Nek'astne Rumunsko jest prozatim vytazeno, ale Bulharsko zdttrazriuje za to ptatelstvi s Jugoslavii velmi napadne. Turecko, ktere bylo od podatku Menem a vjiznamnYm dinitelem balkanske dohody, uzavielo krome toho v roce 1939 spojeneekou smiouvu s Reckem a v roce 1939 dohodu s Anglii. Obe uznavaji, te jest nezbytne zapottebi udiniti v'Sechny kroky k zajiS"teni bezpednosti balkanskVch state a situate ye SV,:edozemnim moti. Uvedomime-li si, te svaz — nyni bohutel bez Rumunska — ptedstavule stale jefte asi 37 milionft obyvatel a s Bulharskem vic net 43 milionit, pochopime, jak rozhodujici vYznam mohlo by mit spoleene stanovisko balkanskYch state. Projevi-li svaz balkanskYch narodu dosti spoleene y ule, zachovaji balkanske staty svou nezavislost a pfitadi se k narodinn, ktere proti tyranskemu novernu kadu Berlina postavi gt'astne a spravedlive sourueenstvi svobodmich narodit Nemecko neujde svemu osudu. Goette •daemmerung se ptiblituje netprosnYm krokern a svetove demokracie hledaji stale vie metody a prosttedky, kterYmi by zajistily, aby se /Dodobna pohroma, jakou Tteti Cite na svet vedla, nerriohla se ji g V" bUdoudnosti nikdy opakevat Dr. Jan 8kaliekS,,

Straus S. Z eINNOSTI ODBO1KY S. A. e. T. V DALLAS, TEXAS. V posledni chvili volam vAechny verne Oechoslovaky z Dallas a okoli, aby se v hojnem poetu dostavili na na g Karneval, kterY jak vam znamo, je potatian v gemi deskYmi spolky zde, dne 30. btezna v Sokolovne.

Obdivuji zde rozene, jak .se chapou povinnosti vypomoci, ani g kdy nagi krasnou, vgak velmi neg t'astnou vlast spatrili. Veti v gak v humanitu a proto tak ochotne podavaji svoji ruku v uptimne snaze pomoci.

Na druhe strand jest po svete rortrougeno mnoho na gich lidi, kteti prijeli z -vlasti, domohli se dobreho finandniho postaveni pro sebe a rodinu a tikaji: "A co! Pro sebe a rodinu mam dost a tam stejne zpatky nepajdu."

Takovi ovSem jsou hlu gi k prosbe porobenYch rodnYch bratti a sester.

Ale i zde, v teto vlasti je tteba probudit se k einam a bYti na stra gi, neb i nag americkY narod stoji v nebezpeei. Musime va gne brat nynej gi situaci. StrYc Sam povolava mugstvo ve velkem metitku, podle toho ka gdY mute soudit, ge jde i o nagi vlastni kith. I od nas z Dallas zas nekolik deskYch hocha je povoldno. V mysli mne stale tanou slova pisne: Jede miadik na svem koni, jede do boje, vranY konik vesel skate, ale dobra mati plade, pro dite svoje.

Nage dobre gtedre 'geny ochotne ptihla.guji zasoby do kuchyne, nelekaji se 7z .atine price.

Jen se bojim, aby tam nebyli sami Ord, ale take odkupnika je potteba. Dostala jsem pro bazar nekolik peknYch veci, a jednu az z dalekeho Wisconsinu. Vgechny dary bude vgak kvitovat a g po bazaru, kdy yam sclelim vYsledek. tedy, sna gne prosim, pomaheite svoji htivnou zachraniti nejdra ggi statek naroda — svobodu. Pomu g jeden kagdY a heslo nage "Zvitezime!" se uplatni. Na shledani s vami se te gi Vage, Bogiena Valeikova.

Crosby, Texas.

Jig je tomu hodne dlouho, co jsem do Vestniku negkrabal. No, musim yam sdelit, ge mne to flu jig tahala za mole nohavice, ale ja jsem radeji nohavice vysvlekl, abych mohl jegte mezi varni trochu pobYt a take nekoho pozlobit. Take jsem Ceti. resoluci tadu Stefanik. Tak vida, sstva je pal roku po sjezdu a ji g se jirn ten notadek nelibi, co teditele natizuji. Skoda, ge br. Vaja tak horoval pro skupinu tedited' jim hake klacky pod nohy. Skoda, braffe, ge jsme tam sedeli celY tYden a ted' se Ti to nelibi. No, odpust' nam na ge viny.

Zas dale tad v East Bernard, ten na to take kap i, on zrovna tti resolute najednou a k tomu podepsane br. Urbi gem a br. Holeekem.

Skoda, bratti, ge jste tam oba sedeli celY - 11 a p oslouchali a debatovali, aby teditele byli jedno teleso a Hlavni f.Ttadovna aby byla pod semi tediteli. A vy chcete nadisto to zas }Dalt, co nam dalo tolik prate, aby ji g byl jednou v Jednote potadek.

Bratti a sestry, nechme teditele tak jak sjezd se usnesl a ne zas je zkracovat v jejich praci. Vgak kdyg oni budou pottebovat nektereho atednika z Hlavni ttadovny, oni si ho povolaji. Co se sjezdem udelalo, to ma zUstat ag do sjezdu a neni potfeba resoluci na takoye malichernosti.

Ted' slovo k teditelam. Sjezd ujednal teditelt= plat za zasedani ye schazi, ka gdemu tediteli $10.00 denniho platu a 5 cent* milovne, sem a tam. Ale kdy g teditel ma nekam jet jen nee° ptehlednout, tak ma dostat jen to 5-centove milovne. Onehdy se se mnou jeden Clen hadal, z.e ti teditele maji malt' plat. Ja mu na to odpovedel, ge kteremu se to nelibi, at' poda ptedsedovi resignaci, ge mame je gte zvolene nahradniky, kteti to za ten honorat, kterY sjezd ujednal, radi seberou. V gak mame jeg te mezi nahradniky dobrY vYber. On na to se vymlouval, ze myslel, ge to milovne je jenom jedna testa, ale kdy g jsem mu to vysvetlil, ze obe cesty, tak tekl, ge to je kralovAS, plat, e toll° gasoline tolik nespali, aby

VESTNIE mu z toho nem neostalo. Ale pak si vzpomel, ten teditel zameaka svou praci nebo svilj obchod, g e tteba by doma vydelal vie. No ano, ale nekdy take nic. Tak ten problem ji g necham, abych se s nekYm nechytil do ktigku, neb bych nerad nekoho tou moji gkrabaninou napalil.

Podasi mame de gtive asi 6 mesica, nemame ani zorano a dnes pr gi zas, tak nevim jaka bude aroda. No, asi komart zde bude dosti, kdo si bude jich ptat, tak u nas se prodavaji na bugle.

Zdravim v g echny 'dtenate a take Tebe, br.

Moudko, at' Ti nesleti ten dopis do koSe. Zatim na zdar!

John NemY. Austin, Texas.

Vestnik Publishing Co., West, Texas.

Mill dtenati!

V nedeli 30. btezna jsme oslavovali vYrodi zalogeni nageho tadu, kdy se zase se gli, jak pied desiti lety, elenove u man gelt John B. HejlovYch. Vzporninali jsme prvni uvadeci schaze, kde se sadastnili atednici Hlavniho Radu, mezi nimi take zesnulY br. J. R. Kubena a br. Frank Kadanka tenkrate nam pomohl zalogiti tad. Pojmenovali jsme si fad Hlava Texasu, neb jsme v hiavnim meste statu Texas.

Ptijel k nam br. Edw. L. Marek i s jeho rodinou, a krasne nam vysvetlil Adel a pokrok nageho tadu. kagdy Glen by se mel snagiti ziskati nova eleny a take ma bYti ka g -dYe'norgaistem,byJdnotasle vzrastala. Blahoptal nagemu tadu a ptipomel, ze je pro nej radosti v gdy mezi nas zavitat.

PoLadali jsme o slovo br. Frank JaneCku, klerY narn vysvetlil, co bYti Menem pro neho znamend. Pak nasiedoval pravnik Roman Bartosh z Taylor, kterY k nam velmi zajimave promluvil. Zminil se o narodni praci deskeho lidu, a promichal svoji red zdravYm humorem.

Maid dceruS"ka Josephine Hejlova zahrala nekolik kouskt na plane. Pak jsme zadali, aby k nam take promluvil pan B. P. Matocha, zdejgi pravnik. Take nam blahoetal a tikal, ge ho tegi, ge vgichni tak pracujeme spoleene za jednim cilem.

Br. J. J. Wychoperi, Glen tadu Oechoslovan v Hillje, ale nyni bydlici v Austinu, vysvetlil kratce o zaloleni teho2 ica,du a rekl nam, on je jeden z prvni:h deviti njicich zakladateln toho radu. Zdtraznil jak elenove Jednoty se diti spolu a ZadnY jinY spolek aneb spoleenost by je neodvedla.

Predsedkyne Lillie K. Hejlova, podekovala vgem reeniktun za yYpomoc, neb tato oslava velice byla obohacena jejich pritomnosti a take dekovala vS'em za tak velkou *Mast. Na konec programu jsme zazpivali Ceske i americke narodni pisne, v§ichni spoleene, a pak nam byl podavan dort a punch na obeerstveni. Na stole pripraven byl velikY dort; ozdobenY pismenami S. P. J. S. T. Hlava Texas Cis. 155, uprostred hvezdy.

Mysleli jsme, ge nas rad je prvni, kterY ma spolusestru zvolenou za predsedkyni, ale dovedeli jsme se, ze v Pierce byla rovne2 zvolena jedna z elenkyri na hlavni misto. My zas v na gem radu mame Zenu zvolenu nejenom za predsedkyni ,ale take za mistoprodsedkyni.

Jest to spolusestra Alb. Janeeek, ktera byla vgem predstavena. Jestli jsou je gte jine rady, ktere maji takove pripady a yeti v "2enske pravo", tak Zadarne ,aby se ozvaly ye Vestniku aneb nam primo do Austinu dopsaly.

S bratrskYm pozdravem, Raymond Prasatik, taj.

New York. — Ainericka, tiskova agentura Associated Press oznamila z Prahy v Oechach, ge podle zpravy nemecke taredni tiskoVe agentury DNB. v Berline CeskY statni president dr. Emil Hacha vydal zvla gtni provolani< druhemu vYrodi okupace 6eskoslovenska. V tomto provolani se pravi, ge Nemecko pry se opravdu ukazalo bYti"mohutnYm ochrancem". Cechy a Morava byly nasledkem toho ugetteny valednYch hrtz.

Hacha take projevil ptesvedeeni, ge "protekto6(,:-;tn6 mist° v ramci vit6zneho rat

Ve sttedu, dne 26. latezna 1941. fad Pokrok Plumu cis. 64, Plum, Texas.

Po del.;'im GAL se pokusirn s ase napsati par radku do naSeho Vestniku, nebot' kdyby ZadnY nepsal, nebylo by co Gist; nebo br. redaktor musel sam vypinit zpravami celY Vestnik.

Dnes je jiz etvrtY den, co . jsme sluneeko nevideli. o tri dni nam neustale pomalu prSelo a severak porad fouka jako kdyby mel za to zaplaceno, tak neni divu, ze p11 takovem poeasi je tech nemoci tak mnoho. Nekteri farmall kern, ale asi bude spathe vschazet, kdyi je takove chladno, a nekteri jeSte nemaji na korn naorano pro mokro. Letos co bylo na podzim naseto v zahradkach, nezmrzlo, tak jsou pekne zelene. Jak moc mate kterd tech kuratek? Ja. jeSte mnoho ne. VSak, ktera jich mate hodne a nemate ph nich kvoenu, abyste jim dobre topili, aby nezmrzla.

Dr e 2. anora jsme mile prekvapili na'Seho spolubratra a spolusestru, Karla a Rozialii Fridrichovi na osmapadesate vYroei jejich shatku. Kdy2 videli jeti radu kar, tak si povidali,'Ze to bude jiste jakasi "party" u soused*, a ani se nenadali a kary byly u nich na dvole. Panove Baca a dada jim krasne vyhravali. Jidla bylo dost, co si kdo 'oral to bylo na stole, jenom makovniky nemeli, (to sta., rieek Barto§ asi nebude litovat, ze tam nebyl.

A strYdek Fridrich se taky lined postaral, aby ZadnY netrpelzizni. Tak dobre jsme se tam meli, le sluneeko zapadalo, a nam se je S : te domit jet. Prejeme maneltirn FridrichovYin ,aby ve zdravi se doekali toho petasedmdesateho vYroei.

Spolusestry a bratti, v posledni se-Uzi jsme se usnesli, g e pooinaje v dubnu, budeme konati na'Se tadove schtze drahou nedeli v mesici.

Tak nezaponiente a dostavte se v pinem poetu, bude nam veseleji, kdyl rids tam bude vice.

S pozdravem, Katerina Sulak.

Poth, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Musim se priznati dopisovateli Janu Beranovi z Arkansas, Is jsem hrdY na ten pansky kterYm mne pri to jeho ornluve cbdaril.

Inu, mam na ne opravdu nebo "good luck" ,jak on to napsal. KdyZ uz jsem tak ph torn "good luck" povim yam, jak jednou jsem mel take i bad luck.

Je ug tomu asi 30 roku, co jsem napsal do V. kratke pojednani o Mistru Janu Husovi. Na tleti den po vyjiti V. obdrZel jsem anonymni dopis, podepsanY take bratrem, v nemZ mi pokadne vynadal ,a poslal mne do pekla i s Mistrem Janem Husem. Od toho emu mam ph torn dopisovani "good luck" na tomto jeSte svete. Proto nic, dopisovateli Jane Berane, zase, snad si nekdy v tech naSich nahledech porozumime.

Po kratke prestavce nam zde ()pet pr gi, poSt'ak u g nejel skorern tYden, nebot' na tech farmatskYch hajvej by zabogoval. Spekulanti u g strati velkou drodou a staraji se, co budeme delati s temi penezi, ktere je,Ste nemame. Koneim a znamenarn se jako vl.dycky, s bratrskYm pozdravem, Fr. Vontur.

Houston, Texas.

Ctena, redakce Vestniku!

Prosim za uverejneni techto nekolik tatika.

Timto, my nig epsani, vzdavame uptimnY dik vg em darctim tak krasnYch kvetin, pro moji drahou manZelku, a na g i milovanou matieku, stalenku a prastalenku, Annu Janu govu, ktera opustila 5. btezna 1941, po kratke nemoci.

Srdedne dekujeme tadu Pokrok Houstonu Cis. 88, za krasne kvetiny ji poslane do nemocnice a za krasny vaned na jeji hrob, ta g vgem sestram a bratram i jinonarodovcam, uptimnY dik za tak mnoho krasnych kvetin a soustrastnYch projeva telegramy, dopisy a siovy, a za doprovazeni na gi drahe k jejimu poslednimu odpodinku, volame: Zaplat' Pan Btlh vgem!

Ty nage draha, nade vi6Je rnilovand, spi sladce, obraz tvuj _nikdy nevyrnizi ze srdci na'Sich shiedanou. a volame z a tebou,

Ve stfedu, dne 26. bfezna 1941.

JOSEF HAZR PISECKY

ZATISI ROMAN Take dnes byla Tyna v zahradce, ale neeetla.

Pokad mela na sve ruce, kterou byl adjunkt libil, cos k obdivovani. Pki tom hrala si s rAgiekou, kterou bezdelty celou potrhala. Slapala po listeekach, zaAlapujic je do pisku, a ph torn myslela na vederni dostavenieko! Kdo by to byl kekl. Hned druhY den! A jak hokel! A jak peltne prosil! Vlastne ani tuze neprosil! PkiliA rychle jsem svolila. No. po druhe se dam vie prosit! Tak rychle to nesmi jit! — To budou deveata vyvalovat oai! Ale ne, radeji jim neiekne nic. VAak co to, ge dnes nejdou? Jindy to pee jig vgdycky v tuto chvili bYvaji?

Tyna ani netuAila pravou pkieinu. Hned po obede zabehla Karhelm do zamku a ustrnule Jura i zdaene Helene vypravela, co se bylo zbehlo.

"Ale kdyg yam to pfec po-vi-clam!" Kladla dfiraz na ka gdou slabiku. "Na vlastni oei jsem to videla! Div 'ge mu do naruei nepadla! Takhle mu ruku zrovna pod nos streila! A ty oei!

Nedivila bych se, kdyby mu byla vypalila diru do vesty, pod nig ma srdce!"

"No, to bych pkec o Tyne nemyslila, tie se takhle tkese na mu gskeho!" hrozila se Helena.

"Prosim te, to li g je tak-u nich! Chce ho ulovit ,jako Sidonie ulovila Tou gila. A on hloupY takhle ji zrovna slepe ben do rally! — Ale co, neni ho Akoda pro ni!"

"Jsem gadostiva, pochlubi-li se nam veeer!

Ale do zahrady nepiijdeme!"

VAak veeer se Tyna, nepochlubila, ponevadg se s nimi neseAla. Veeer zaAla Karlieka k Helene a Juei, aby s nimi Ala na prochazku. 0knem zahledly TYnu. "Ta je dnes nejak naparadena! Copak tohle znamend?"

Helenka div nevypadla z okna, jak do ni Karlieka zdeAene vrazila. "Nevolej ji! Uvidime, co z toho bude!"

Tyna vyg la ze zahrady a zahYbala k topolove aleji. Musely tedy ven ze zamku, aby 77' dely, co se bude diti. A videly dosti brzy! Tyna prochazela se cestou, mrskajic nedbale proutkern, ktery drg ela v ruce, kvitka u testy.

"No, no! Ta se tali Podivejte se, dela jakoby nic a zatim pohli gi k zamku, zrovna k jeho okniAm! Heleno, nevystrkuj tak hlavu, sic vAecko zkaziA." "Na mou dug i, je to on! Podivejte se, devdata, tamhle s druhe strany pfichazi Chvojka!

Ze ho vyeihala!"

"Ba ne! Umluvila se! To ja, znam!" fekla Helene zkuAenejAi ji g Karlieka. "Ale je to pkec jen skanded, takhle se honit za mu gskym. Co si jen pomysli! Ale poeltejte — ted', ted' no, myslila jsem veru, ge mu poleti kolem krku!"

"To by tak jeAte schazelo! Ale vite co, holky! Nemluvme s ni! Nezasluhuje to. Stavi se karnaradkou a takhle — —" Karlielta chtela kici: "odloudi nam ho," ale nedopovedela.

Rozboukeny a pohnevany "hroznYmi" vecmi, -jeg, byly spattily, vracely se sleeny za soumraku domt. — Julie zaujala doma stanovisko u okna, Helena v zahrade u plotu a Karlielta, sotva strYdka obslou gila, vklouzla 'Le g do farske zahradky.

Bylo jig dosti pozde, kdy g Tyna s Chvojkou kraeeli k domovu. Ani netusili, jdouce kolem zahrad, 'g e za temi ZivYmi ploty bije d ye srdeeek tak, ge by je byli musili sly get, kdyby se byli neoddali poslouchani koncertu, kterY v nedalekern rybnice Baby provozovaly.

Za chvilku zarachotily haky v oknech adjunkta Chvojky a jim odpovidano podobne s jine strany. Tou g e chvili zaznelo to jemnYm hlasem v no:4 nim tichu :"Cim, srdce, Cim jsi zhkeklo!"

Chvojka, jen sta.l opfen o okno, pohlfgel do tmy, snag e se vyTytovati, odkud zpev ptichazi.

Zpev umlkl, ale v tom ji g ozval se s jive strany pfijemny" alt: "JO, g olem se souZim a v samote lltarn."

VISTNiK "Helena a Julie," za geptal Chvojka. S jine strany ozval se ogklivy smith. "TYna," kekl si a nelibe se ho to dotklo. "Pb, kooky" ozvala se od fary Karlieka.

Pan adjunkt zavkel okno a Ael do hospody, kde veder s faratem a dachodnim hrava.li maria:A a uCitel s in genyrem hadali se o politice.

III. Pani spravcova byla dama vysokeho vzrustu, imposantni postavy, za kterou by se 2adna kne2na nestydela. Jedine, co ponekud ruglo soulad, byla ponekud mala hlava, kteroutito vadu vgak ona dovedla dobke zastirati vysolrYm iteesem a la Pompadour ei la Maria Antonette. V malem oblideji jejim zatilo d ye veliltYch, eernYch odi, o nich g panicky i eeladka kikavaly, ge jsou vAude a ge jim nic neujde. Jinak nebylo na ni nic napadneho, leda klenute, bile Belo a drobny krok. Dech mela trochu kratkY, ale jinak byla docela zdrava. , Pani spravcova byla nemalo hrda na sve pkedky, kteki snad jig ponekolik stoleti byli ve slugbach kniZeciho rodu. Ona sama dovedla vypoditati vgecky a g do pradeda, jen g siougil pradedu panujiciho prave kni gete. Ve spolehnouti rada se honosila svYm vysokYm vzdelanim, jeti spoeivalo v tom, ge umela dokonale nernecky a pki torn dovedla i zatrhovati do francouzAtiny, ba i do vla gtiny. Take rada horovala o Italii, kdeg se byla v mladYch letech ocitla v hodnosti "spoleenice" jiste vla gske hrabenky, ktera si ji ye Vidni byla oblibila. Ve skuteenosti mela tehdy — pked lety — ona hrabenka Cerny, voskovany knir, nosila vysoke kyrysnicke boty s ostruhami a nebyla ani hrabenkou, nYbit nejakYm dastojnikem, kterY opustil rakousite shiny a uchYlil se do Italie. Zcela se vgak shodovalo s pravdou, ge si "krasnou Lory", jak tehdy "u dvora" ji jmenovali, oblibil a ge ona ho do Italie jako spolednice nasledovala.

Asi po pul rode, nabagivAi se vlagskeho podnebi, Ci snad proto, ge nabagila se na sveho spoleenika, nebo on ji, vratila do Cech k rodietim.

Tu se setkala se starnoucim ji g mladencem Kratochvilem, kteremu tak hlavu popletla, ge za kratieltYch par dna byly ohlaAky. A tie byla krasna Lory velice giveho a energickeho temperamentu a take pan spravce ji s celym ohnem sveho vie nee etyticetileteho srdce miloyal, zaklepala za nekolik mesiefi vrana na jejich okno a ptinesla jim maleho dernookeho diblika.

To byla TYninka. Pani spravcove byla cela u vytrgeni nad tim, jak byla dceru gka tatinkovi podobna. Pan spravce mel ov gem svetle vlasy a modre odi, ale to se easem u deti v pozdejAich letech zmeni. Take jeho tupSr nos nernela, ani ty vysedle licni kosti a kulatou bradu, pies to vgak byla podoba tak napadna, ge zdvokili lido nemohli se ji dost vynadiviti.

Zato vAichni doloki lido radovali se z toho, 2e se pani spravcova po ponekud pfedeasem chodu T3'ininky tak brzy vzpamatovala.

NejAt'astnefSim byl ovkm pan spravce, jen byl nemalo hrd na svou dcerku, ktera Cim vice rostla, tim krasnejAi se stavala. Prase' panske dite. Ani ho tuze nemrzelo, ge se po ni otcovske radosti jig neopakovaly. Naraky na to 'dinene odra gel se vrozenou mu dobrosrdeenosti historkou o jistem vzacnem stromu, kterY kvete jen jednou za celY sraj givot. NaSel se site jistY zlornyslny elovek, kterY troufal pomysliti si neco o torn, ge pan spravce jak giv asi jinak nekvetl, nee na Apiece nosu, ale nahlas nikdo nic netekl.

Ponevadg budeme asi miti easteji pkiletitost setkavati se s panem spravcem Kratochvilem, jeng takto podpisoval se v gdycky, vyjima na subskripeni archy studenstkYch zabav, "Kra,tochvil", pozastavme se na okam gik u jeho zaj imave osobnosti.

Jig z toho, co jsme povedeli, patrno, se pan spravce byl dobrak od kosti a maso vAecko. Mel jen dve naru givosti: hral rad v karty, ale ne vysoko, a nedelal ve svem tirade vie, nee zrovna musil. Mel o torn svou "maximu", jakrikaval: "ttednik nema, delati nic vic, net' tolik, aby nebyl vyhnan!" A toho se pan spravce zkostlive. dr gel i dobke se mu ph tom datilo.

NejAt'astnejAirn byl, kdyg "bral" za veaer ttikrat neb etykikrat notnou "bulku" (tuto hral pan spravce z pouheho vlastenectvi), a kdyg se "zajic na smetanove omadce" flobte

1111111211

a koneene, kdy2 dostal adjunkta, na nehoi se mohl bine spolehnouti.

Podivnou nahodou se tentokrate fgecky tti okolnosti sbehly v jeden den. Pan spravce mel v poledne uYborneho "mladika," poznal, Chvojka opravdu neni hor gi povesti, jet' ho pkedchazela, a tie bude moci ve v2em na neho spolehnouti, a veder . pak "bral" fgecky bulky sam. VelebniCek, jen g 'Ael nekolikrat "pro" a vgdycky tam spadl, jako g i pan diichodni, jen po ce1S7 veder o kartu "nezavadil", mohli se zfantit zlosti, ale pan spravce tonul v rozko2i, Ze pfines1 veCer dome opidku, na jakou se pani Lory pii nejlepAi vuli nemohla upamatovati.

Jinak byl pan spravce ye svem tirade zcela "na miste" a za vAechen eas jeho pilsobnosti nebylo ani nejmengi sti2nosti. Slouzil sve vrchnosti Verne a tak poctive, as mu easem i jeho pani vydetla, ge je "pytel dobroty", pti demi si syeela mezi zuby cosi o hlouposti. V gak pan spravce, ad doma ye vAem podlehal komandu sve geny, v Made nedal si od nikoho porouCeti, a nejvS7Se 2e v2ecka bfemena skladal na bedra toho ktereho sveho pkirueiho. ekneme-li jegte, tie pan spravce k svemu mime zarudlemu nosu mel ptimefene zaokrouhlene biTtko, Ze si rad gimpl, ac si nesmel opatfiti pikslu, 2e mel dobre srdce k chudine obzvla:Stni zalibu v dobrch doutnicich, pokud mu je kdo nabizel, pti torn vgak 2e easem dovedl i sam eastovati, povedeli jsme o nem vk pozoruhodne.

Sve jedine dceki T3inince byl naklonen kou opravdu otcovskou. Pfi torn vAak byl dosti rozumnY, aby pfehledl, jak moudte vede jeho pani vychovani sveho jedindeka.

Tyninka byla opravdu mazliekem. Za svilj Zivot neptelo2ila steak) kfikm, nepoznala, co je to prate. Pani matka vychovavala ji tak, jako by se mela jednou stati kneanou. Uznavala site sama, 2e je to chyba, ale nedovedla svou slabost ptemoci. Vklyt' ona — TS7ninka byla tim jedinSrm, co ji upominalo na to krasne, modre nebe vla gske a na onoho gvarneho dtstojnika s navoskovanSani kniry a ve vysokrch botach s ostruhami, je2 libezneji btindely nee to nejkrasnejAi hudba.

TYninka byla malt' divoch, nee vyrostla, a kdy2 vyrostla, zustala stejne divou. Ani by byl dlovek nevetil, ge byla dcerou to vane, pfime a odmefene matrony, jet kady svilj krok, kaZdSr pohyb mela vypodtenS7 a odmetenSr podle pfedpisil "dvorni etikety". Zato Oak naudila se sleena Tyny od sve matinky brzy umeni ovladati se, kde toho bylo tfeba, a staveti se jinak, nee jak citila a smfgela. Dovedla jeviti na sobe nenucene veseli, kdy2 mlade jeji srdedko hSTralo zlosti, dovedla staveti se velnou nebo rozmrzelou, kdy2 byla by si tfeba 'Ada zavSrskla, kdyby se to totf2 pro mladou damu jejiho postaveni vabec slugelo.

VAak take pani spravcova sve dceruke udilela zcela pravidelne lekce o tom, co path k "dohremu tonu." UCila ji graciesnim pohybinn, uCila pied zrcadlem Usnievilm, podinajic od nevinneho iismevu a2* k pohrdavemu a takovemu, kterST je s to i nejmoudfejAiho ptivesti o posledni gpetku rozumu. easem vydrkla to pani spravcova celou hodinu ptedna geti, a nic ji nemrzelo, Ze ma tak nedetne auditorium. Zato bylo pozorne a udelive, take matinka nejednou si v duchu pfiznala, 2e jeji dcera zvedla se ixpine po ni.

Bylo skoro ag k neuveteni, 2e pani spravcova pii dobrem mineni o sve TSrnince nepomftlela s ni nekam "v3ik" a ge hned prvni den po pfichodu Chvojkove rozhodla se ohgt'astniti jeho svou matefskou laskou, jakou kaZda tchyne svemu zeti vstfic ptina g. — VAak kdo znal dokonale jeji vlastni minulost a veal, kterak kdysi jista krasna dama zrazena a opu gtena milencem v daleke cizine, prosta vkch pros-Li-edict), byla by malem zapadla Upine v bahno velkeho mesta, pochopil, 2e pani spravcova spokojovala se pro sveho mazlieka merle skvelou, zato tim bezpeenej21 karierou knikci spravcove nebo jine Afednice.

Ostatne Chvojka byl skuteene mukm, kterSr razem dovedl si ziskati pfizen damy tak povrchni povahy, jakou byla pani spravcova.

Byl dokonalSt svetak, umel tak 'Acne se ukloniti a polibiti ruku, pfi Come lehkShn stislmutim ruky dal najevO, o neni ani pro zbyt-

Stria* 11. ky vnad pani spravcove naprosto lhostejn, krome toho pak byl opravdu mu gem slienS7m a — mel jisty chleb. Povest vYteeneho ritednika, ktery se mohl jednou stati timeba "centralnim direktorem", otvirala mu v gecka srdce dokotan, dtive je gte neg do Lagt'ovieek zavital.

Pani spravcova ov gem vrozenYm svYm bystrozrakem ihned poznala, ze byl Chvojka z pteletavYch motYlri. Ale to mu nevykladala nikterak ve zle, ponVglejic na to, kterak ho ptipoutali k to jedne kvetince, jeji g jmeno TYninka Kratochvilovic.

Adjunkt Chvojka byl ji g po nekolik dnu v slibne byl zaeal, nemel pak po ce1S7 tYden pHlegitost pokradoveati v romantickych dobrodrustvich, je g si byl spfadal.

Melte tolik starosti a prate ,aby se vpravil v nova sve povolami, ae nebylo easu na nee° jineho.

Bylyt' v na gem panu adjunktu skuteene bytosti: jedna zaletna, nestala, tekava, nevedouci nic o vernosti, o zavazcich, o povinnostech, honici se jen po okamgitem pogitku, at' jig to bylo vesele ci romanticke gvatlani s deveetem, nebo objimani a vyznavani lavky pti mesieku, di divoky tanec pti vesnicke muzice; druha byla svedomita,, poctiva, Verna, a vytrvala ye slugbe svemu panu, pinici rizkostlive v gecky sve povinnosti ne ze strachu pied datkou, ale z ste lavky k praci same a k tern polim a lukam, jeg jako by mu byly ze srdce vyrostly. A tato druha bytost mela po nekolik dnta vrch nad onou prvni, tak ge Chvojka sotva jednou neb dvakrat za den na okam gik setkal se s Tyninkou, a to je gte u ptilegitosti rodieil.

Obchazel a objadel po cele dny pole i lesy, zajel si i na sousedni dvorce, aby ledacos vyjednal, a i veder east° mel tolik prate, ge se nedostal ani do hospody, kde se pan farat se spravcem a dtichodnim pteli o bulku nebo o mariag a pan ueitel s kni gecim lesnim rem nemohli shodnouti se o tom, bylo-li uvolneni z roboty sedlakrim ku gkode nebo ku prospechu. Jednoho dne byl by mel pan adjunkt modem pitemne dobrodru gstvi. Setkal se na 'awe u potoka za zamkem s diveinou, v ktere razem poznal Andulku ze akoly, onu osudnou patou. Vygli oba z hougti, jeg oba bfehy zakrYvalo, a tak stall nenaddle proti so)* ka gdy na jednom konci lavky. Oba uskodili, chtice druhemu poptati pfednosti.

"Prosim, sleeno, jen radte!" zahlaholil Chvojka svYm mile dojimavS7 hlasem.

"Ne, ne, prosim. Vy jste star dfive na lame a ja jsem domaci!" branila se ona.

"A prosim, ja, jsem ptec ta g domaci! — A damy mail ptednost!"

Andulka dole se nehadala a vkroeila bez ostychu na lavku. PevnYm a nenucenSmi krokem gla, di spige vznagela se nad vodou. Ale bud' g e ji zmatly chitve oci Chvojkovy, je g postavu jeji zrovna pohlcovaly, nebo ae skuteene na vratke Uwe ztratila rovnovahu, pti poslednim kroku zavravorala. Byla by jiste spadla do vody, kdyby se byla nezachytila po jedne strane zabradli a kdyby ji v take chvili byl adjunkt s druha strany nezachytil za ruku. 8Vastne dostala se na bteh.

"Sleena chtela mi zde upirati domovskeho prava, a za to jsem se glechetne pomstil zachraniv ji pied smrti!"

"Ne-li zrovna pted smrti, to aspori pied nastuzenim, co g vagi g lechetnost neumenguje," odvetila Andulka gertem k deklamaci Chvojkove.

"Dam zde!" sleeno, postavit kaplieku na pamatku dneg niho dne!" zapfadal Chvojka hovor. `Ale jdoteg, pane adjunkte, vgdyt' byste se zde sam nikdy nemodlil!"

"Sleeno, vy pochybujete o me zbognosti?"

"Nuke, mrzi-li vas to, nepochybuji ji g, ale myslim, ge lepe bude dat opravit lavku, aby nekdo z nas pied tou kapliekou neutonul!"

Chvojka nemohl dole setrvati ve svem obvyklem deklamaenim tonu a propukl ye smich.

"Na mou duH, to je praktickST napad! Dela sleene veru nest jako hospodyrice!"

"Prozatim bez hospodatstvi," tekla Andulka a uklonivgi se spkhala k domovu.

Druheho dne nato byla lavka nahrazena novou, kterou dal adjunkt s nemalSrm pfepychem opattiti po obou stranach zabradim a poho-

V

I S T NI IC

dlnS7m pfistupem. A ae byl adjunkt vychytrala Selma, vyhlecll si veeer volnou chvilku, kdy ho nikdo nemohl videti, a povesil na strome u lavky obraz svate Anny, pro ktery si byl schvalne do nedalekeho mesteeka zaj el.

Bylo mnoho hadani a mudrovani, kdo asi ten obraz tam zavesil, ale na adjunkta nikdo nepomyslil. Jen v jedne divei hlaviece zrodila se myglenka, kdo by asi mohl byti pilvodcem to ozdoby, vgak z to hiavinky se to na rty a z nich do fist lidskYch nikdy nedostalo.

Po onom nepatrnem dobrodru gstvi u lavky po cede dva dny mel adjunkt Chvojka, pokud prave nezabSrval se hospodatstvim, hiavu pinou rusovlasek. Ale kdy se mu po etyficet osm hodin nepogtestilo uditelovie Andulku nikde potkati, ae si nejednou za gel kolem akoly, zapomenul na ni a pomfglel zase na eernookou ninku, s kterou mel spige ptilegitost se vidati.

Podatkem eervence pfipadly TYniny narozeniny. Pani spravcova, pevne odhodlana pfitahnouti trochu site, v nich2 se Chvojka tak nenucene a volne pohyboval, uspofadala malou rodinou slavnost. Bylo krasne odpoledne a tak svaeilo panstvo v zahradni besidce: Besldka, ad prostrana, byla dnes hostmi pfepinend. Byli tu rieetnich, in genStrovic, pan fared"' s Karliekou, a jen ze akoly pfi gel sam pan uditel, omlouvaje Andulku bolenim hlavy. Adjunkt Chvojka, jak se rozumi samo sebou, tea nechazel. Seal po prave strane hospodyne vedle TYninky, a ponevad g hospodat se tuze nerad se sveho mista zvedal, obstaraval Chvojka iitad. A dovedl to znamenite, tak ge se mu dostavalo se vgech stran poklon, pH eem g tu i tarn padla dvojsmyslna, naraaka, zejmena se strany in genS7ra a dfichodniho, je g za to jejich mangelske polovice vgdy pravidelne pod stolem kopnutlm upozorriovaly na nevhodnost takovYch vtipu. Ne snad proto, ge by byly obe panicky mely ritrpnost s TYninkou, jeg se pH podobnj'rch nara gkach dervenala, ale proto, se jim zdalo zbytedno adjunkta nutiti do nedeho, co se jejich plarram ptieilo. Vgak mely samy dcery, na jejich zaopatteni vice pornS7Hely neg nedbali tatici, kteti nerneli pro nic podobneho smyslu.

PH kave rozproudila se giva, babava. Pan drichodni vypravoval, jak se mu v noel zdalo, ge bral bulku, sprasce chtel mu penlze nasilne vyrvati, ale on se tak prudce rozehnal, malem byla by pani — — duchodni nedopovedel, nebot' ho jeho pan!, zardivajic se as po eel°, pleskla hodne pies itsta. Spravce div se neskutalel pod still, a velebnieek okotenil to hodne mastnSim vtipem o divokosti dilchodniho.

Sleeinky eervenaly se jako na komando, a jen pan adjunkt pomohl jim z rozpakri tim, ge podal vychvalovati vYteenost pediva.

"Tyninka sama je pekla," za geptala mu pani spravcova, a Chvojka , aby dal svilj obdiv najevo, poeal ptimo se zativYm nad genim chroupati, ae dobte veal, .ge cukrovinky ptinesla pied polednem Kadena z mesta.

Pa kave ptiglo vino, jeg pony tepr y notrie rozohnilo. Tu men solo, 'di vlastne duo ingenYr s aditelem, kteti dosud bavili se polohlasem a nyni pojednou se na sebe rozkfikli IngenYr tekl ueiteli, ae je na sva stark iota hrozne nepraktickYm snilkem, tento oplatil ingenYru eitkou, ge by patfil do doby karabadnikri a ne do nageho veku pary a elekttiny, a u g byli v sobe.

Na Atesti mel Chvojka talc taktu, povstal; aby pronesl ptipitek oslavence dne. Drichodni, jeho vgecka politika rozdilovala, pospigil si a vyskodil tea, demg porazil sklenku. TSrninka, sedici naproti, chtela skienku zachranit, ale ptemno gila neatest!, zvrhnuv gi svou zrovna na spodky Chvojkovy. Irk se vydesilo, jen pan farat se sma.l. "Vida, budou kftiny! to je z tech divokSich sail! — A je gte jedny!"

Chvojka chte nechte musil ptipitek polknouti a vybehl z besidky, aby se rychie osuail. Na g testi jeho spodky dobte pily a nebyly dnes prave svetle barvy. Hned zase byl v besidce a uchopiv se sklenky, pronesl tak ohnivS7 ptipitek na zdravi oslavenky, '2e se i to ohniva, melnidina zdala vg em pfitomnSun proti jeho ptipitku jako pouhe patoky.

Ve. sttedu, dne 26. btezna 1941.

Zardivajic se panenskSrm rumencem dekovala TYninka za potty, jeg se ji se vaech stran hrnuly.

"No tak, ted' fekni ty nem, ale ne, at' jsme tlusti" — poblzela pani spravcova geptem sveho mute. Vgak ae mu jig pfedem zakazala jeho obvyklY pripitek, byl pan spravce v koncich.

Umel sic jeden, ale ten byl nerneckSr a -tYkal se "Jeho Jasnosti", ktera, dnes prave pti rodinne slavnosti nesvitila.

Kdyg tedy pan spravce videl, ge bud' by stal jeho gos v rukou pani, nebo ae by mu kati oka na kaki rozglapala, vzchopil se se zoufalym usilim u stolu na nohy, a rozhlednuv se po ptitomnYch, zda ho snad nekdo zase ptevrhnutim sklenice nebo jinou nehodou nespasi, odkaglal si.

"No tak, at' aije pan adjunkt Chvojka padesat let a potad tady u nas!" vypra.vil ze sebe.

"Vyborne! At' aije!" Hluene vyktiky provazely duchapinY toast pana spravce, jena byl sam s sebou velice spokojen a hned si zase usedl na vavkiny, di ne — na tech se jen — tedy na lavidku.

"Ty bys tomu dal! Padesat let adjunktem a tady v tom hruzde. — Vklyt' pan Chvojka se chce taky aenit!" durdila se polo2ertem pan! spravcova.

"Potad bys ho jen aenila! Vgak ma easu dost!"

"Ty sobee! Sam se nemohl dodkati," upejpa,la se pani spravcova, "a jinSrm toho gtesti nepteje!"

"No co! Ja, bych to Chvojkovi pral, ale on mi o tebe nerika, a mnohomuastvi u nas je zakazano!"

Notne plesknuti bylo panu spravcovi odmenou za jeho poveden vtip.

"Ale tihle muggti! To je hrtirza, jak jsou rozpustili! Pojd'te, me damy, projdeme se zahra dou, at' si tu sedi sami. Beztoho by se tu elovek pokazil!"

"No, jdete, jelete!" vybizel spravce a ua shrnoval ubrus a tahal z kapsy karty, mezi dimg ingenyr jeho drivody postavil vzhfiru nohama.

Star§i damy usedly v koute zahrady na kamennou lavku, Cem2 pani duchodni nemohla odolati, aby vyndala z koSieku, kter3i se ji stale po boku klatil, sve pleteni. Mlad gi, obletujici Chvojku, prochazely se pa zahrad y, vesele skotaeice a navzajem se gkadlice Karlieka pohazela adjunkta celeho bodladim, Helenka ala ye sve rozpustilosti tak daleko, ae mu nastrkala bodlaei do kapsy, talc& Chvojka, kdyg jednou v hovoru vrazil obe ruce do kapes, div bolesti nevzkfikl.

Chvojka rozehnal se na Helenku„ aby dokazal, ae i on je nemene vtipny, chteje nasypati ji bodlaei na krk. Ktik, smich a vaichni v jednom chumaei.

Starostlive maminky davaly dobrST pozor, ktere z divek bude adjunkt prokazovati nejvice pozornosti a — v gecky byly dosti spokojeny.

Pomalu bligil se soumrak a s him vedefe.

Po at'astne odbyte hostile usedla si Karlieka s Juldou a Helenou pod ktovi do travy a poealy zplvati. Chvojka chvilku jim trojzpev kazil, ale kdyg ho nevrle oktikly, vzal TYnu za ruku a vyzval ji, aby ala s nim na druhSr konec zahrady "delat ozvenu."

Mezitim co deveata zpivala sve vesele i smutne trojzpevy, usedl adjunkt Chvojka s TSTnou na lavce v druhem koute zahrady. Huste ktovi zastinilo je ripine zrakilm drugek i mane starostlivSrch matinek, je g nemohly postfehnouti nic jineho, nea ae adjunkt sedi hezky blizko vedle TYny. Kdyg deveata ji g chvili zpivala a ozvena se dosud neozvala, uaila Karlieka vhodneho okamg iku. V besidce prave nastalo ticho. Karlieka dala znameni a hued i celY trojlistek mlkl.

"Sleeno! TYninko! Pfisaham yam." ozvalo se to veeernim tichem z kouta zahrady. Na neg testi uchytil pani spravcovou zrovna kaki, takge nic dale nebylo slygeti.

"Np, copak dela ozvena?" ktikla ted' Helena rozpustile.

Chvojka hued byl na nohou. "Nechceme vam to kaz,j', kdyg jste se na mne tak rozktitly!" (pokraZove.n4

Ve stkedu, dne 26. btezna 1941.

ESTUJiCi, ptiji2dejici do Jihoafricke unie, C dospeje z Kapskeho mesta po nekoneene dlouhe a Unavne ceste kondinami loSTvaleho svobodneho statu oran2skeho do Johannesburgu.

V okam2iku, kdy vyjde z monumentalni budovy noveho nadra2i, je str2en neodolatelnSma ptivalem idasnS7ch dojrnt. Rozdil mezi klidnou, temek ne2ivou krajinou, kterou prave projadel nekoneenou kadu hodin, a idasnSrm tempera, je tak velikST a tak neeekanSr, ze jej musi proste ohromit. Je gte vet21 merou pusobi tempo mesta na navAtevnika, kterST znal Johannesburg z dtivefSich dob, a nyni jej °pet nav§tivil po osmi nebo desetilete ptestavce. Upine bez dechu zird na bludiAte mnohopatrovVch palacti, na zmet' ru gne velkomestske dopravy, na fSechna moderni zakizeni a nejnovej gi vymoknosti, na automaticke dopravni signaly, dvouposchod'ove vozy poulieni drahy, bezhluene jezdici elektricke omnibusy a na nespoktne mno2stvi soukromS7ch automobilt, ktere nemohou nikde uvnitk mesta najit parkovike.

NavAtevnika neptekvapuje ani tak americkS7 vzhled mesta, jako mimotadna rychlost jeho vS7voje a v3"7stavby, ji2 vidi na ka2dem kroku.

Pied pul stoletim se prostirala v techto mistech jenom vyschla, pustina, jen se nehodila ani pro zemedelstvi, ani pro chov dobytka. V roce 1885 nalezli zde Burove prve zlato, a ji2 v prosinci pkikiho roku byl polokn zaklad k dneSnimu mestu Johannesburgu. Tehdy bylo je gte vzdaleno sta a sta mil od nejbli22i 2eleznidni stanice; tim okam2ikem vgak, kdy president transvalske republiky Paul Kruger ohlasil Vetejne objeveni bohatSrch zlatonosnSrch poll, nastal sem piiliv zlatokopti, obchodnikti, dobrodrun a finanenikti, kteti chteli udelat z High-Veldtu novou Kalifornii. Nasledoval objev jednoho zlatell° laiska za druhS7m. Devet let po prokla-mad Kriigerove platilo se ji2 za d ye stavebni mista na Commissioner Street 22,000 angl. Tiber 2terlinktr— To vSak nebyla koneena hranice. Ceny stoupaly dale ka2dSrm rokem a pozdeji i ka2dSrm mesicem a tSrdnem. Dnes•stoji etvereenV metr pozemku ye stiedu mesta 150 liber Sterlinkt.

Piivodne bylo dolovani zlata jedinou hybnou pakou v3ivoje cele zeme. V roce 1885, jen byl rokem prvnich nalezt zlata v jinni Africe, podatilo se vyte2it bez jakehokoliv technickeho vybaveni zlata za 10,000 liber Sterlinkt. 0 13 let pozdeji stoupla ji2 te2ba na 13,000.000, v roce 1932 na 46,000.000 a koneene v minulem roce na 80,000.000 liber. Asi tti Ctvrtiny teto sumy ztistaly v jihoafricke unii za mzdy, platy, dividendy a investice. Silny vzestup doznal zlatSr prirmysl v roce 1932, pa odhodnoceni anglicke libry Sterlinkt, jen zpilsobilo velikSr vzestup ceny zlata. Jihoafricka, unie zustala verna zlate mene jeke rok, teprve potom se rozhodla zpilsobit svoji menu anglicke. Nasledoval takovV rozmach spekulace, jakou Johannesburg jeke nezabl. Ceny pozemkti vyletely do zavratne vV2e. Ponevad2 mesto stale rostlo a v3inos zlatonosnVch poll lakal stale nove lidi, bylo tieba zaeit Settit s prostorem a stavet do vS72e misto do sire, jak bylo doposud v Africe zvykern. Tato nezbytnost zpilsobila v nekolika letech neuvetitelnou zmenu vzhledu vnitinich etvrti Johannesburgu.

Kdy2 se v roce 1933 vydalo na novostavby 2,7 milionti liber, byla tato suma povakvana za mimotadnou. Tehdy vAak jeAte nikdo nepiedpokladal tak ti2asnST rozmach mesta. Ale ji2 hned v nejbli22ich tech letech postupne vzrostly v3idaje na novostavby na 5,9 milionu, 6,7 milionu a 8.6 milionu liber kerlinkti. DalSi vSivoj mesta je dnes proste nedohlednS7. Ustaviene vyrilstaji ve vkch Ctvrtich mesta do vSik nove mrakodrapy. V nekterSich dtvrtich jsou dnes ji2 cele mrakodrapove ulice. Nejvy g -Sibudov ecjvkitasbEcomHouse, majici 18 pater a dosahujici vfge 80 m.

Pod mrakodrapy se krei ovkm k zemi stale jegte velke mno2stvi dvoupatrov3ich domku z dtiverSich dob.

EvropskV navStevnik, kterS7 nemilk zdomacnet v horeenem tempu Johannesburg, vzpomind — k zachovani sve dukvni rovnovahy — znovu a znovu na hnede, hole plochy HighVeldt& zadinajici lined za obvodem poslednich

Strana 11.

VEBTNIK

Mesto postavene na zlate. domti, vice ne2 sto tiiceti ptedmesti (i s e'ernogskS7mi etvrterni.) Obaxa, se vice ne'2 zdefSi obyvatelstvo nebezpeei, ktere by mohlo postihnout tuto zemi upadkem konjuktury.

Ale zlata lo2iska Riefu jsou obrovska. Co na torn, 2e le2i tak hluboko v zemi? Lide sestoupili v honbe za nimi ji2 do hloubky 2,000 metra a ptijdou ochotne jeSte hloubeji. Mimo to je zjiStella poloha i obsah nejbohatSich zlatS7ch ktere zilstavaji nedoteeny jako reserva pro horSi easy.

Vgichni obyvatelee jsou hrdi na sve mesto a maji nesmirnou radost z toho, 2e Johannesburg zustava — svSuni 250,000 obyvateli — stale hlavnim mestem Jihoafricke unie a po Kahfte a Alexandrii tietim nejvetSim mestem derneho kontinentu; podle poetu bileho obyvatelstva (275 tisic dokonce prvnim mestem Afriky. Jsou pySni, ze jejich mesto je hospodatskSrm a prilmyslovSrm sttediskem Unie, sidlem nejvetgich spolednosti zlatSTch dolti na svete a hlavnim uzlem jihoafricke dopravy.

Ureita mira blahobytu souvisi ptirozene se sousedstvim zlatSrch nale2iSt'.

Mesto Johannesburg ma pH celkovem zdanitelnem vlastnictvi 120 miliont liber, jen nece13ich 10 milionti dluhii, a jeho vzriist a vSr stavba nezadr2itelne pokraduji. Nedavno bylo, na ptiklad, povoleno na zmodernisovani zapadnich ptedmesti 900.000 liber Sterlinkt. Prase tak, jako ma ka2dS7 jednotlivec uroitS7 podil na celkovem vSrvoji, kterST mu dava v tomto meste dobre vS7delkove mo2nosti, tak je i postikn &dinky spekulaeni horeeky. 2ivot je zde dra2S1 net' v jinVch mestech Unie, i kdy ne tak ptehnane drahST, jak se east() mysli a tvrdi.

Ptesto se vAak musi vet'Sina utednikil smikit s tim, ze tketina jejich pkijmu padne jen na najemne. Ve vnittnim meste si mohou dovolit bydlet jen bohatSi vrstvy, a to jeSte jen v maly'ch bytech se dvema obytnSrmi mistnosti, pohodlne zatizenou koupelnou a kuchyni s elektrickou plotnou a elektrickou lednidkou. NAjemne za takovS7 dvoupokojovS7 byt je 17 liber mesiene. VetAina obyvatel musi proto bydlet v jednopatrovSich domcich na ptedmesti, namnoze hodne vzdalenS7ch. To ovkm ptedpoklada vlastni automobil, ktert hraje vtibec v tomto meste zvlaSt' velikou ulohu. Rozloha Johannesburgu je ,totf2 200 etvereenS7ch kilometre.

Na 275.000 bilSrch obyvatel mesta ptipada 40,000 osobnich automobilt — tedy ptibli2ne na ka2cleho sedmeho obyvatele jeden. Chapeme proto, ze samotne mesto Johannesburg spotiebuje celou Ctvrtinu automobilt, dovezenS7ch do Jihoafricke unie z celeho sveta.

Johannesburg nema, 2adnou historii. Jeho historii je ptitomnost. V meste 2ije je2te mnoho lidi, kteti se dobte pamatuji na doby, kdy jeho zaklad tvotil stanovV tabor, a kteH byli svedky jeho celeho vS7voje.

Nikdo nemtik mit tomuto mestu za zle, k nema tradici. ZadnS7 Evropan ji zde take nepostra,da. Valyt' zde najde universitu, pfekrasnou knihovnu, a dokonce i mno2stvi dobrS7ch koncert& Co ho vSak skuteene zarazi, je atmosfera mesta "Johannesburg je jen bursou, nit vie"; tekl jeden mistni obchodnik navAtevnikovi, kterS7 se ho tazal, jak se mu zde libi.

Casto se yam v Johannesburgu stane, 2e vas v noci probudi ze spanku hluboke podzemni duneni. Citite zfetelne vinite otkesy, jimi2 se zachviva, ceIST dum. Tomu, kdo to po prve pro2i1 a patra po ptieine, odpovi domorodci, 2e jde o docela be2nST zjev. Otiesy vznikaji v nittnim propadanim zemskSTch vrstev, rozryVch mno2stvim kutacich 2to1.

V prilbehu desetileti bylo vyvezeno z podzemi techto konein mnoho milion9 tun rilzriSrch zemin, obsahujicich zlatou rudu. Bile hromady zpracovanS7ch a nyni ji2 bezcennS7ch zbytkil zemin tvoH dnes nekonedne tetezy jasne zakicich vrchfi v hnedem irdoli. Tato ustaviend kutaci einnost zasadila nitru zeme hluboke ny. Tlakem hornin se behem let tyto vnittni trhliny zaceluji. PH tom dochazi k temnemu dunern, ktere navaevnika neznaleho poniket east° znene podesi®

Na takovem zaklade stoji nejvet21 mesto Unie. Jeho hospodakskST 2ivot prameni ze zlatonosnYch rudmich 2i1, tahnoucich se pod povrchem zeme. Co se v gak stane ye chvili, kdy se tyto zily vyeerpaji, anebo kdy k nim ji2 nebude mit Clo y& pristup? Neni tomu davno, co o podobnem nebezpeei, hrozicim zlatemu dohovoril jeden jihoafrickY ministr v proslovu. Zatim vSak umo2nilo zvYSeni ceny te2bu zlata i z takovYch rud, jejich2 zpracovani se drive nevyplacelo. Tim se podafilo zajistit budoucnost zlatodolii na dal2ich nekolik let. Mimo to se pri'Slo novYmi vrty na dalS1 zlate lily, tahnouci se v deice mnoha mil.

V celku se te21 zlato na rozioze 60 m. Podle nejnovejAich vYpoetti odbornikt je pry jeho taba v jinni Africe zaji2tena je2te pro dve priSti generace — nedojde-li ovSem k nejakYm neptedvidanYm zmenam. Johannesburg je v ka2dem pripade optimistickY — a snad i pravem. Nasledky, ktere by se dostavily v tomto meste po uzavteni zlatSTch dolt, jsou proste neptedstavitelne Zda se vAak, 2e do dohledne budoucnosti jsou temne fantasie o opu2tenem meste ve vymrelem High-Veldtu jen nemistnYmi obavami, ktere nemusi nikoho zneklidnovat.

LOUSTVO SVOBODNE FRANCIS

Lod'stvo svobodne Francie, bojujici pc) boku spojenct, ma vice ne2 100 lodi vSech kategorii: bitevni lode, torpedoborce, motorove torpedoy e Cluny, ponorky, minonosky a mnoho mentohoto lod'stva se neastni valee' S'ich lodi. east nYch akci a ostatni lode jsou opravovany a vyzbrojovany tak, aby vyhovovaly pottebarn moderni valky na mori. Nejdille2itej2i praci konaji francouzske torpedoborce, ktere jsou soueast britskYch konvoya v kanalu a na Atlantickem oceane a pak francouzske ponorky.

ZvlaAtni pozornosti zasluhuji francouzske torpedoborec "Triomphant" (2,569 tun) a ponorka "Surcouf" (2,880/4.30 tun). Torpedoborec Trimphant, kterY nale2i k tilde Fantasque, je jednim z nejrychlejSich na svete. Dosahne rychlosti 43 uzlti za hodinu. Ma 5 velkYch del a 8 menAich, radu protiletadlovYch kulometil a 9 torpedovYch trubic. Byl postaven v Dunkirku a spuken na vodu v roce 1934. Surcouf je nejvetSi ponorka na svete. Je velika 361 x29x23 stop, ma 2 velke dela raze 8 palcu., dve dela raze 37 mm, 4 protiletadlove kulomety, 10 torpedovS7ch trubic a unese 1 hydroplan a 22 torped. PH plavbe na hladine dosahne rychlosti 18 uzlu, pod hladinou 10 uzlu. Sestup pod hladinu ji trva 2 minuty.

MuMtvo a dustojnictvo lodi tvoH vyhro du francouzSti namotnici. Je to osazenstvo lodi, ktere se rozhodlo pokraeovat v boji proti Hitlerovi na strane Velke Britanie a ktere se ihned ptipojilo ke generalovi de Gaulleovi (ponorky Narval — 947/1,441 tun a Rubins — 669-925), namotnici ze v2ech konein sveta kteri se pripojili k hnuti svobodriVch Francourt, kdy2 jejich lode byly odzbrojeny (osazenstvo torpedoborce Jeanne d'Arc a Emile Bertin a lod'stvo, kotvici v Alexandrii) a ti, kteri v dobe primeri byli se syYmi lodemi v anglickYch vodach.

Francouzske valeene flote take byli prideleni vSlchni namornici z obchodnich a pomocnYch lodi u New Foundlandu, kteri se dobroyolne prihlasili k vojenske namorni dast francouzskeho namornictva byla zarazena do 1. namotniho praporu, Cast jich odeslana do francouzske rovnikove Afriky, nektejsou na lodich, ktere se opravuji a vyzbrojuji a jednotlivci byli prideleni 2tabu hlavniho velitelstvi v LondVne. Pro namoini kadety byly zrizeny na pozorovacich lodich a 2kunerech zvla2tni narnorni 2koly (Les Ecoles Navales), kde jsou oddeleni pro dilstojniky a pro 2koleni v jednotliv3"7ch specialnich oborech. Soueasne se organisuje francouzske namorni letectvo, ktere ji2 bude moci v dohledne dobe zasahnout do boje.

Hlavni velitelem francouzskeho lod'stva jest Vice-Admiral Muselier. Hlavni velitelstvi je v LondYne, a poboene v Pointe-Noire, ye francouzske rovnikove Africe. Ilzkou spolupraci s britskou admiralitou zarueuje francebriti8fi narnokni nonse

V

Strana 11.

Pedal Origin Slovanske Podporujioi Jednoty 8tLtn Texas.

Official Organ of Slavonia Benevolent Asia elation of State of Texas.

REDAXTOR--FRANTA MOUCKA—EDITOR

Vydavatel6 — Publishers CECHOSLOVAK PUBL. CO ., West, Texas Predplatne $1.50 rodne. Do stare vlasti $3.00 Subscription $1.50 a year in advance.

Europe $3.00 a year.

Zruiny adres sasflaji se do Hlavni Ofadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge.

Fayetteville, Texas.

Voiker‘ dopisy, pfedplatni, osnaraky, budlei adresoviny na Vectnik. West, Texas Vistaik has the largest circulation of an3 Czechoslovak Weekly in South.

VITANI JARA. Vitej, vitej, jarni vanku jsme od sktivankt, e chce 8 prijit zpatky, rozesmal se tulipanek k zahonku mu teplY vanek vklouzl do zahradky.

Vitej, vitej, jarni kvitku, v podzemni na tisic skritku lampiekami sviti, na korinek rozespalY kladiveekem zat'ukali: zeme chce u kviti.

I sn'aenka na podlesi na korunku stu2ku vesi, aby zvonit dala, ostatnim at snehobilY skritkove hned vykouzili, jak je zavolala.

Vitej, vitej, slunko zlate, vidiS deti rozesmate brat si na slunidku, s ptadkem pisne zazpivame vAichni jaro radi mame s kvetem na srdieku.

Fr. Semerakova.

Jan Amos KomenskY, celemu civilisovanemu svetu zna,mY pode jmenem Johannes Amos Comenius — narodil se 28. biezna roku 1592 v Nivnici pN Uherskom Brode v jihovYchodnim koute Moravy. JiZ nejirtlejSi mladi Komenskeho je pino bolesti a zkoukk. Ztraci sve rodide a jeho piibuzni jevi o jeho vYchovu ve StraZnici, kde navftevoval bratrskou ko1u, nepatrny zajem. Kdy2 pak v roce 1605 StraZnice vyhorela, stara, se KomenskY sam o sebe. Chyta, se rfiznYch zamestnani a koneene zocelenY nezdary a souZenim, otevird, se mu nova cesta k Zivotnimu povolani. Po seznameni se s latinou na Skole v Prerove, kde prijal jrneno Amos, odchazi s hrabetem z Kunovic na akademii v Herbornu. JeSte pied ukoneenim studii napsal spisek "Pokladnice jazyka eeskeho." Potom cestoval, navStivil Holandsko, kde poprve spatril more a na rok se zastavil na universite v Heidelberku. Roku 1614 prokl pesky Prahou a na Zadost Karla star giho ze 2erotina zakotvil v Prerove, kde prevzal vedeni bratrske ko1y, kterou zdokonalil tak, Ze poskytovala nejen potrebne vzdelani, ale i prakticke vedomosti pro Zivot. KomenskY byl vysvecen na kne2stvi v 2eravicich 26. dubna 1616, na deZ odchazi do Fulneku jako duchovni vfidce a reditel Tam proZiva, nejpolehnanejS1 obdobi celeho Jsou to tri roky korunovane svatou napini dukvniho jara na poli Skolskern, podlolenem tichYm a St'astnYm manZelstvim. Ohromujici rana zasaZena deskernu narodu na Bile Hoe 1-re pA tlenlin Ful-

2 STN

I

K

neku 'SpanelskYm vojskem byla pterukna jeho didakticka einnost, znieen nabytek a zatizeni spaleno. Kdyt ovoce valky odvolalo na y eenost jeho mantelku s ditetem sklieen hlubokYm talem, KomenskY piAe "PtemySlovani o dokonalosti." Brzy na to ptichazi rozkaz, aby v§ichni kneti Jednoty Bartrske opustili zemi eeskou a mora yskou, ovladanou fanatickym Habsburkem. KomenskY nalezl Utulek na panstvi Karla st. ze Zerotina, ale v roce 1623 stihla Komenskeho nejkrutejSi rana. Mor ubil jeho prvorozeneho syna. V Ustrani u BradYsa nad Orlici pi'Se "Labyrint sveta a raj srdce" a odevzdava spis svemu ptiznivci panu ze 2erotina. Potom pracuje na sepsani knihy "Hlubina bezpeanosti", ale leden 1628 mati posledni nadeje vSech vernYch synt eeskeho naroda, kteti na rozkaz Habsburka opou'Steji drahou vlast a zahajuji novY tivot v Leine. Zde zaklada Komensky §kolu, aby mladet oeska, byla i v dobach narodniho souteni vzdelavana.

Roku 1641 byla jeho vSestranna einnost pteruS-ena cestou do LondYna, odkud na pozvani Ludvika. Geera ubird se do 8vedska a v Elbinku pracuje na. ztizeni gvedskeho 'Skolstvi. V roce 1648 po druhe vraci se k Jednot y a je zvolen jejim biskupem. Po druhe se usazuje v Leine, ale brzy ztraci chat', ktera mu zanechala syna a etyry dcery. Tticetileta valka kondi a Ceti exulanti obraci sve dilvetive zraky do Svedska, ale i to opustilo eeskou vec ph miru vestfalskem. Komensky zklaman pHe "K'Saft umirajici matky Jednoty bratrske." Je zase zvan do Anae, do 8vedska, ano i do Ameriky, aby se ujal vedeni koleje v Harvard. Vyhovuje pozvani z Uher, aby tarn zalotil v Blatanskem Potoce Skolu, na ktere uei. Potom se zase vraci do LeLia, viak brzy prcha pied zlobou valky do S:erska, do Frankfurtu, Stestina a Hamburku, kde dostal pozvani od pana Vaviince Geera, aby se k nemu ptistehoval s rodinou. Ale ani tam nezahali a piS"re dalSA spisy at 15. listopadu 1670 konei v Amsterodame plodny jeho tivot, bohatY na vice zieho net dobreho. Daleko od sve milovane vlasti opolfStel tento svet jeden z nejvetSich sync deskeho naroda. jak jsme mall, r'.e se musime lákati jako male, nerozumne deti, abychom, jednou za mesic S"li do schtize radu — tak malo a jeSte j e nam to obtiine, vzdor tomu, me jsme svou cti slibili tak einiti. Com kdyby ta naSe SPJST. take zapomnela na slib nam danY? Jemindeku, to by nastala "eilost a zajem!"

Koinensky neustal vèIiti, nesmrtelna jsou jeho slova v krasnem a dojemnern ("Kaftu umirajici matky Jednoty Bratrske": "Na tebe, narode OeskY a Mora yskY! vlasti mild! zapomenouti take nemohu ph svem ji dokonalem s tebou se loueeni... Vetim i jã Bohu, te po ptejiti vichtic hnevu, htichy nahmi na hlavy na§e uvedeneho, vlada veci t yYch k tobe se zase navrati, O lide eeskY, a pro tu nadeji tebe dedicem einim vkho toho, co sem koli po ptedcich s yYch byla zdedila."

Sovetska armada neni nikterak prvotridni a jeji zazemi je slabe zajiSteno Oatne fungujicirni drahami, silnicemi a zasobovanim. Ruda armada by nevydriela utok nemeckYch mechanisovanYch vojsk a dobyti Ukrajiny bylo by pro Hitlera snadnYm bleskovYm viterstvim. Stalin hraje nyni o eas, a aby se zachranil, je ochoten vSeho, treba i dohodnouti se s Hitlerem o reorganisaci ruskeho prilmysiu a dopravnictvi nemeckYmi "odborniky."

VYroeni zprava "Prvej Katolickej Slovenskej Jednoty." Organ -lac) obrovske krajanske bratrske organisace — Jednota —phnãh v disle ze dne 19. biezna 1941 vYroeni zpravu, z nit uvadime hlavni polotky. Koncem prosince 1940 podet elenstva dostoupil eisla 62,685, behem loriskeho roku ziskano 3,232 novYch Cbenü. M16,denecke Oddeleni eitalo 29,855 takte vech Clenü K. J. bylo celkem 91.540. Od alent ptijato bylo na poplatcich $789,838 a na Umrti K. J. vyplatila $720,487. Majetek obnaS'el pies dvanact milionü dolart (ptesne $12,451.977) a zahrnuje nasledujici polotky: nemovitY majetek $829.390; ptijeky na majetek' $1,430,966; pujeky na certifikaty $1,271.183; knitni cena rtrznYch bandU. $2,608,234, hotovost $105,836 a !o; Jp-]riot7.7 jako tiskatske stroo vH,Is 5(:)veritno,6t

Ve sttedu, dne 26. biezna 1941.

Traviei studni. Uddlosti posledni doby jako zavedeni jednoroeniho vojenskeno vYcvikft mutt od 21 do 35 let, schvaleni zakona a pornoci napadenYrri demokraciim a prave v senate projednavand . pkedloha zakona na povoleni." sedmi bilionü dolarti, Zadoucich k uskuteeneni zakona "lease and led", jet bude v nekolika dnech phjata — daly svetu padnY dukaz o torn, te vetSina americkeho naroda dosud pevne yeti v americke demokraticke idealy a je ochotna je hajit. Vet§ina lidu Spoj. Statti je ptesvedeena, e v tomto boji nejde Unii jen o vlastni bezpeenost, nybrt o spravedlivou organisaci Sveta, o znieeni barbarskYch zamerti diktatorU a ptedevS'im vyhubeni nacismu. Americka vetejnost y e sve vet§ine stoji za presidentem Rooseveltem, schvaluje jeho zahranieni politiku, odhodlanost ptispef v'Semotnou pcmoci nebezpeene . ohrotene Anglii net v zemi rname nebezpeei rozkolu, S'itene skupincu usmitovatelt', 'dent" skryte pate kolony a tady reakcionatil, kteti vecloniky hraji do rukou — nacismu.

Senator Wheeler, plukovnik Lindbergh, Hearstovy noviny, agenti nemecke diplomaticke slutby, komunisti i faLsti — ti v'Sichni nenstavaji ye sve podvratne dinnosti, majici za tieel znemotnit jednotu amer. naroda. Nejnovej'Si taktikou smeeky travin studni jest Siteni strachu. PovestnY obdivovatel nacismu Lidbergh hlasa neptemoZiteinost nemeckeho letectva, stafeckY Wheeler dcsud blouzni o americkem "appeasementu" — mirovem navrhu, dle nejt krome jineho "svolil" by k autonomii pro Ceskoslovensko a Polsko. Co si vlastne pan senator Wheeler ptedstavuje pod siovem spravedlivY mir. Mysli tim mir, ktery vysvobodi znieene Holadsko, Dansko, Norsko, Beigii, Polsko, Francii a 0 eskoslovensko od utlaku dobyvatele a poSkytne jim nahradu za S"kody a zaruky pro budoucnost? Jestlite nemini takovy mir, tak jak Y jinY? Mir, kterY zlehei takladni problemy tivota a svoloody, o net se bojuje? Mir, y e kterem Holandsko bude na polo svobodne, mir, ve kterem Belgie bude mit pra y° na sve jmeno, bude-li poslouchat nacistickehc protektora, mir v nemt CeSi budou otroky a Polaci bez domova, Francouzi pod Hitlerovou. patou? Mir s vyhasnutYmi svetly v Evrope s pevninou vydanou na milost a nernilost riesluS• nemu a hrubemu barbarstvi? Je-li tohle mir, na kterY mysli Wheeler a jeho kumpani, at' to teknou ra y -noualepkt'mvi"sraedl ru. Hitler nespinil jedinY slib, danY komuko: Ridil se slavnostnirni ujiStenimi, Ce neobsadi Ceskoslovensko?

My Sokolove 'name jeSte tvIdUrtit pfleinou vzpominati Komenskeho. Do sve osnovy pro vYchovu naladeie .zaradit osm hodin dame telesnehO vjrcvik.u, klade vahu na soulad tela i ducha die hesla: "Ve zdro„vem tele zdravY duch!" Dokazuje, me telesne vYcb.evy je nutne . potiebi k uschopneni rozurnovYch mohutnosti eloveka.

Zmena (leaky v1n rothlasu nastane v sobotu 29. biezna. Po viceletem studio a v7,7jednavani smlouvy se testi staty, usilujicich a vyloueeni miseni se vysilanVch prograrn.U. rozhlasu dodo k dohode, jet byla schvalen.a federalni komisi kOmu.nikace a zapoene v sobotu 29. t. mesice.

Dalelitei§i vysilaci stanice ye Spa" statech budon miti zmenenou delku y inco noslucha..ei rozhlasu snadno vynajdou. Dallaska stanice WFAA vysilana byla at do zmeny na vine 800 kilocykles, nyni bude na vine 820 kilocycles.

Listarna. Jos. U. Hindusova knih y "To sing with Angels" mela, v Americe velikY uspech, k nernut phspela kritika zdtraznenim, Ce je nejlepM ze v'Sech kriih, ktere byly dcsud o nacistech napsany. NacistickY Utok v e,eF.,koslovensku lief Hindus temet s poe,, etni pi'esnosti.', papisuie lednotlive tiny a znusohy, ktere z nacistü udelali nenavidene tvory v 17, 7,7 rope. Hindus Si zvol.il velrni spra y ne jenom poubou vesnici za scenu nacistickech nasilnesti, jicM se nerneckV v3.7kvet dopustil. PoZ"ehnani. jet ncvY evrop.sk)i tad ryfinesl, sestava z vratd, 1: ,ran.1, pokut a trestti — cot neni nic neobvykleho. Co v:Sak jest neeirn novYm, jsou soukrome osudy lidi, uchvacemich Hindustiv Roman jest; s.!• .L..::.:•••-..!•: • .,• • •. .• :

Ve sttedu, dne 26. brezna 1941.

Sestra Marie K. Jarmila Novotna vystoupi v Dallas pki zajezclu Metro politan aperni spoleenosti pouze jednou a to v patek veae .r 25. dubna v Mozartove zpevohte "Figarova svatba" (Le Nozze di Figaro) v Uloze Cherubina t. j. patete.

K tomuto ptedstaveni slavneho operniho souboru chysta se mnoha krajant nejen z Dallas, nYbr9 tady osad sttedniho Texasu. Vstupenky musite miti zakoupeny ptedem, na nektere opery jsou ut dues mista ptizemi tamnejtiho Auditoria v parku vYstavitte vyprodana. Mista na galeriich stoji dva at pet dolart die polohy a lze je objednati s ptilotenYm Cekem u: Grand Opera Assn. 1215 Commerce, Dallas, Texas. Pro prizenn vyZaduje se od navttevnikt vederni -dbor, pro galerie staCi oblek nedelni. Neopomente kukatko, jimt budete moci lepe sledovati mimiku peva. od "balcony" vzdaleneho jevitte a pamatujte, te ptesne v 8 hodin pted zahajenim ptedehry vtechny vchody do hleditte se zavrou a opozdilci musi eekat at na jednani druhe. V meziaktich je 15 minut ptestavka, obecenstvo die ptani mute sedadla opustit a odebrati se do kutaren neb cukrarny. V nektere ptestavce se motna shledame.

Pozdrav!

CelS, slovanskS7 tisk ye Spoj. statech, stejne 15 miIiont Americana slovanskeho pinvodu, je sjednoceno v podpoie politiky velkeho presidenta Roosevelta a podporuje pinou pomoc Anglii, Ceskoslovensku, Polska a keeku.

BAJKA, VZBUDIVSI MNO 0 SMICHU V GOSLAVII, ZLE POPUIILA ITALY A NEMCE 6asopis Pravda ptinesl bajku; ktera vzbudila dnes zde prudkou diplomatickou bouti, zvlatte mezi italskYmi a nemeckYmi diplomaty, kteti snati se ziskat Jugoslavii pro vojenskou smlouvou s osou. Diplomats osy byli velice rozhnevani a doznali, te pouze choulostivy stay vyjednavani s jugoslayskou viadou zamezil silnemu cficielnimu protestu, ne-li neeemu hortimu. Zatim cela Jugoslavie ottasa se smichy nad touto povedou bajkou: Kterehosi dne vlk v lese se rozhodnul, te vkchn.o je tpatne ye svete zvitat. Nektera menti zvitata mela vice k tradlu net zasloutila.

Lev byl ptilit dobrYm panem situa.ce a tak vlk se rozhodnul, te neco se musi stran toho — pouze ti, kdo jsou vleiho plemene smeji vladnouti.

Vlk meal potiranim vtech broun v dohledu z toho dtvodu, Ce nemaji viol krev v Mach a vubee jsou jen na Ott. Pak pustil se do potirani nekolika mentich zvitat. Lev neveno y al pozornosti jejich prosbam, protote sam patrol nekolik mentich zvitat za sve doby. Ale kdyt vlk ptitel biIte k lvimu doupeti, le y zneryosnel a oznamil, te se pusti do vlka.

Pak zajic, ktery obdivoval vlka, tell, te by se rad stal spojencem vlka. Odpovedel vlk: "Tys zbabelec od ptirozenosti, ale jestlite se ptevleCet, ptijmu te."

Zajic svolil. Litka, spojena, se lvem, zprvu stavela se, jako by bojovala proti vlkovi, ale brzy toho nechala, byla stark unavena a iina. Zajic v ptestrojeni vetel do bitvy prave, kdyt kondila a zmocnil se ocasu litky jako trofeje. Pak, nafouknuv se pYchou, zadal napadati nejslabti zvitata — ptaky, ryby a taby.

Kdyt vtak zaslechl tev lva, dal se na Utek ptes poutt'. Tu s neho jeho ptestrojeni spadlo a jina zvitata poznala, te aek_oli ma zuby panthra, neni panthrem, aakoli um.1 utikati zpatky jako jelen, neni jelenem, aakoll ma peti orla, neni oriem.

Vlk tekl mu kcneene: "Kdybych mel jen tebe za neptitele, mohl bych se te lehko zbaviti, ale protote jsi rnyrn spojencem, nausim te chraniti. Nejlepti, co ti mohu tIci, je, te aspen mat dobreho spojence."

Mimoradne vyznamenani.

Jak oznamuje "Air Ministry News Agency" (5. Unora 41) dostalo se veliteli Ceske letecke perute majoru Hessovi z', 71[5„Stiathe vyznamendni. Hdy2 Jeho Velleenst yo kral navkivil posadku stihaci letky, kde jsou letci, sam osobne pripjal majorti H?ss yvi c- 'j lekri.2 (DFC). vyzr

Strana 13.

VESTN1K ANAHASE CESKOSLOVENSKiCH LETCU. (Z zuskeho zajeti. pies Kapske rnesto).

Jak oznamuji "New Yorske listy" z 25. prosince 1940, pkijela do Kapekeho meSta skupina 39 aeskosloven.skych letcd, kteti se po padu.

Polska ocitli v rusker m zajeti, kde zustali ptes test mesict. Kdyt byli proputteni, bechoslovaci ihned odjeli do Istarnbulu a odtud anglickou dopravni lodi otes Sttedozemni mote do Alexandrie. Ve Sttedozemnim mold byla lod' napadena itaiskYm ktitnikem Bartholomeo,: kter c:7 veal jen nekolikrat vysttelil a byl prave yeas potopen australskou ponorkou Sydney. Z Alexandrie nate letce pal vzala jina lod' do .

Bombaye. SuerskYm pritplavem a kolem Jibuti byli doprovazeni silnYm anglickYm konvojem.

V Bombayi dostali stejnokroj RAF s oeskoslevenskYin odznakem.

Dalti zasta yka byla v Kapskem meste. Jeden z natich krajanti, tam tijicich, zaslechl na ulici, jab se dva letci bavi mezi sebou eesky. Ihued je zastavil a tak zjistili, Ce deskosloventi letci jsou v jejich mast& Byli narychlo krajane a nalezeni vtichni letci, kteti se rozetli po meste. Za necelou hodinu jit prochazel kapskYmi ulicemi prtivod Ceskoslovensk'ch letci, za zpevu es. vojenskYch pisni. Lide se zastavovali a tleskanim a vYktiky "At' Ciprojevovali sve sympatie. je Po jednodennim pobytu. nastoupili letci cestu do Anglie.

S. LETEC 0 NALETU NA HAMBURK. V relaci "The World goes" promluvil v BBC anglicky aeskoslovenskY letec. Vykladal o svem naletu na Hamburk. Jeho stroj byl tece potkozen. Po divoke ceste seskoeil padakem na anglicke fizerni.

"Byl to mtlj prvni seskok" — vypravel. "Byl jsem hrozne zveda y, zda se mi padak otevte.

Hdy2 se rozevtel, bylo mi jaksi hej. Pak u2 jsem se jenom zajimal pristanu-li na rukou nebo na nohou. Ale mel jsem. smalu, pristal jsem na oblieej. Vyprostil jsem se z padaku, sloth jej a pa delkm hiedami jsem na'Sel malY domek. Po mem vytrvalem klepani vyhledla z olna "lenska hlava a v zapeti zase zmizela.

Vystridala ji postava mute s puSkou. MIMI docela presne a pevne na me. Zaealo vysvetiovani a domlouvani. Pomalu se pu'Ska sklanela a hover se stal pilatelkefkm. Byl jsem pozvan dovnitr, dostal jsem eaj a whisky, privolali lekare a y fibec, byli be mne pini laskavosti. bar prohledl mne a odvedl do sveho dcmku. Tarn ml po rortomilYch formalitach predepsal onozdenou yeeeri; teplou kouptl a prijemne vybratou, mekkou nostel. Spal jsem sotva 30 minut, kdy2 nekdo tloukl na dvete.

Lekar otevrel. Pied dvetmi sta.l muj pozorovatel, kterY seskoeil zaroveri se mnou a ye vzduchu se ztratil: "MCI jsem, Olovede, nletl jsem se do koruny stromu a trvalo mi hodinu, net jsem se z toho vymotal."

Proslov byl pronesen dobrou angliCtinou a ("Nate Noviny") byl velmi pusobivY." 11/1 ESAT A DVE PROCENTA LIDU ZA ROOSEVELTEM. Zaznam americkeho Ustavu pro zkomriani yerejneho mineni v den, kdy president Roosevelt pripojil svdj podpis na lease-lend osnovu, naznaooval, 2e 72 procenta volieske verejnosti schvaluje jeho poeiny, kde2to ve volbach pied etyrmi mesici bylo jen 55 procent voliCU, kteti mu svYrni hlasy projevili pinou dtveru.

V den presidentova tretiho nastoleni v lednu toboto roku naznaeoval tento zaznam, 2e 71 procent volieu souhlasi s jeho zasadami. NejvyCtl predchazejici riroveri popularity presidentovy zaznamenana byla v imoru 1934, po salonCeni prvni jeho lhuty v Bilem dome, a to 69 procent.

Pti tomto poslednim zkoumani americkeho citeni polotena byla volietim ye vtech 48 sta.tech otazka: "Schvalujete nebo neschvalujete poeiny presidenta Roosevelta?" Kladne odpove-, el 28 proc. porne jr delo 72 procelit tazanYch procent kteti, •

Nit iAL0V RESOLUCE SOUSTRASTI. My nitepsanY resoludni vYbor Motu Karel Havlieek Cis. 4, V Hallettsville, Tex., vyslovujeme jmenem tadu pozustalYm hluboce citenou soustrast nad ztratou vateho mileho a nateho spolubratra, Robert Sobotika, kterY ne-dprosnou smrti byl vyrvan z rodinneho kruhu a velkeho poetu ptatel dne 11. bkezna, a 13. btezna byl pochovan na katolickem htbitove v Hallettsville, Texas, za velke sti ptatel a spolkovYch bratti a sester. Dotil se 51 rokft. ZminenY bratr byl dobrYm elenem, vtdy sve povinnosti spravne konal a vtdy dobrou Yea podporoval.

Vtem poziistalYm budit Utechou, te my, vtichni bratti a sestry od tadu Karel Havlieek Cis. 4, soucitime s vami a telime odchodu vateho draheho, jernut ptejeme klidnY odpoeinek.

Dano v Hallettsville, Tex., dne 15. bfez. 1941.

Jan Boaek, Jos. Woytek ml., Jan G. Konvieka, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My nitepsanY resolueni vYbor tadu Karel Havlieek Cis. 4, v Hallettsville, Tex., vyslovujeme uptimne citenou soustrast nad ztratou vakho milovaneho otce, dedeeka a nateho uptimneho spolubratra, Jan Konvieka, ktereho neUprosna smrt vyrvala z rodinneho kruhu a velkeho poetu ptatel dne 16. biezna 1941, a 17. brezna byl pochovan na katolickem hrbitove v Hallettsville, za velke iteasti tel a spolkovYch bratri a sester. Dail se 77 let.

Zemtel na otravu krve. ZminenY bratr byl dobr i m eleriem, valy sve povinnosti spravne konal a dobrou vac podporoval.

V.9em pozustalYm budit Utechou, te my, vtichni bratti a sestry od tadu Karel Havlieek Cis. 4, soucitime s vami a telime odchodu yakho draheho, jemut ptejeme klidnY odpodinek.

Dano v Hallettsville, 21. biezna 1941.

Jan Boeek, Jan Woytek ml., Ervin Bueek, resolueni , vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, elenove tadu Pokrok Plumu eislo 64, timto vyslovujeme portstale rodint Kotenkoy e nak hluboce citenou soustrast nad ztratou jejich milovaneho, mantela, otce a nateho spolubratra, Jana V. Koienka, kterY dokonal svoji pozemskou pout' po dlouho trvajici nemoci, dne 11. btezna 191, ye stati 57 let, a dne 13. btezna po obtadech v katolickem kostele, byl uloten k veenemu odpoeinku na hrbitove v La Grange, Texas. ZesnulY byl zakladajicim Menem nateho tadu, a vtdy konal sve povinnosti spravne.

Vtem poZtistalYm budit Atechou, te my, fadovi eleni, soucitime s vami a telime odchodu va§eho draheho, jemut ptejeme klidnY odpoCluck.

Za rad Pokrok Plumu, eislo 64: Katie Sulak, taj.

Pamitce dirigenta a skladatele Karla Komzaka mi. — Na den 8. listopadu 1940 ptipadlo 90 vYrobi narozeni dirigenta a skladatele Karla Komzaka ml. Po absolvovani pratske konservatote byl nejprve solistou v orchestu sveho otce a pal dvacetilet se stal kapelnikem divadla lineckeho. Potom ptisobil tem& etvrt stoleti jako kapelnik v bYvale rakouske armade a ziskal si velike popularity. Pozvedl &ovets lehke videriske hudby a vychoval tadu vSTteenVch dirigentu. Jeho bohata Cinnost skladatelska byla velmi uspetna. Miloval svou rodnou zem a na cestdch cizinou i v zahrade sve vily v ebou hrst hliny ze zahrady 7.4emtel :"

Strana 14. sormierramionrumunimnommunanitrinnumumiatunimunnommuumunammumniumilmurmuimanianimummuum

V119 TNiii Ve stkedu, dne 26. btezna 1941. inumarmimmninaminitinnmmtmommi effinnimninmeaffinimmununoinummummilmumumilumunumumminitinflomirummumummuinumnimmumuninimunumnirommostimai

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER I F STATE OF TEXAS

VESTNIK

Cornelius And .1 But(' Church

ventions to the Bohemian exiles at Leszno.

And so remembering the ruins of an old church we may at the same time recall two things: that there has been loyalty and help fulness between the Dutch and Czech people in the time of distress, and that it was England who gave them hospitality then as now.

We must only pray that no peace of Westphalia will shatter our hopes for our return as it did those hose of the exiles of three hundred years ago.

By Dr. Mary Weatherall T is one of the hardships of living in a I foreign country that one cannot enjoy the beauty of the buildings, or of the Nature, however lovely they may be, with the same intensity as if they were part of one's own land.

Always in the enjoyment of this kind of beauty there is an associative element which heightens the purely aesthetic sensation. This element is the perhaps helf-realized consciousness that our forefathers lived in these places, men and women, and children, familiar to us through history and literature, or even through oral tradition. This is perhaps the reason why England at first seems so entirely foreign. And yet even in England there are places which were looked at by Czech eyes through all the last seven centuries. One day there may be a guidebook published specially concerned with these places. And it is a great pity that this has not been done before for one of our dearest monuments has been destroyed by a German bomb.

I mean the Dutch Church in Austin Friars.

From the sixteenth century the Dutch Church has been the religious centre of the Dutch people living in London, and these in their turn offered hospitality within their walls to the exiles of other nationalities. It was at the invitation of Samuel Hartlib, a Pole from Elbing, that our Jan Amos Comenius became associated with the Church when three hundred years ago he undertook the long journey from Leszno to London "invited hither by certain honorable and active patrons of learning." By this time the Czech exile was already famous as a reformer in teaching methods, and as a pansophist. Pansophic ideas were then in the air. To counteract the deadening effect of the old universities with their rigid Aristotelian framework, movements sprang up for founding academies where the results of study and of experimental enquiries could be freely discussed. In England there was Francis Bacon with his "New Atlantis," with us there was Comenius. These were the main reasons why they invited him to England, and, for a couple of months before political disturbances made this hope vanish, Comenius was given to understand that it might be made possible for him to realize his dream of a Collegium Lucis.

During his stay in London he actually outlined the principles of such a college in his "Via Lucis," and it has been pointed out that the English Royal Society which was founded a few years afterwards may count the Czech Comenius among its founders. Cromwell Mortimer, who was Secretary to the Royal Society a hundred years after Comenius' visit, paid him this tribute in his letter to John Winthrop: "His distant abode from London and his not putting his name to his writings made him not so universally known as the Boyle's, the Wilkin's, or the Oldenburg's of his days, nor his name handed down to us with such general applause. In concert with these and other learned friends—he was one of those who first formed the plan of the Royal Society."

In 1669 Comenius recalled the Dutch Church with the words: "in the nine months I was constrained to spend in London (from the autumnal equinox to the summer solstice), I twice assisted at the holy Eucharist in the Dutch Church, whose congregation I ordinarily frequented, by the brotherly friendship of the clergy." And while he was still in England he wrote a letter to the Consistory of the Dutch Church thanking them for their frequent sub-

MEETING OF BOY SCOUT ORGANIZATION OF HOUSTON DISTRICT

By I. J. Gallia To the young men of Czechoslovak nationality of Texas and of America: The Boy Scouts had a display of various industries which that organization teaches in their camps and from my own personal observation what the boys have learned is for the good of themselves and for the future building of better citizenship in Texas and the United States. I can, and do, recommend that organization to every boy of 10 years and over. If all the boys in past years could have had the opportunity and had been trained in their earlier years according to Boy Scout teachings, many young men would have been saved from wrong-doing in their older years.

The attached clipping from the Houston Chronicle of March 16 is an editorial which explains the works of the Boy Scouts more fully if the editor is kind enough to publish same in the Vestnik.

Let the young men have a chance to study the advantages of such an organization and let them select such occupations that will suit best for beter income in their older years.

Go forward young men—never go backwards. You are just as good as any president's son. If you make use of your early years you can develop all the good qualities that are in you. President Lincoln was a poor boy and by his own hard work was chosen president of the United States—and he made us a good president.

The Boy Scout Show The Sam Houston Area Council of the Boy Scouts of America again this year displayed further tangible evidence of the great amount of good that this democratic youth organization accomplished for more than 1,250,000 boys in the United States. The council and its 10,000 Boy Scouts and Clubs of the 17,counties in this area closed their second annual Merit Badge Show Saturday night at Sam Houston Coliseue after visitors in record numbers had inspected the various works of the scouts and departed from the show in the knowledge that the teachings in scoutdom are in themselves a true basis for character building.

The Boy Scout handbook contains more than 100 subjects covering vocations, crafts, trades and hobbies which are taught the scouts. These subjects include a wide variety, such, as woodcraft, cooking, aviation mechanics, carpentry, dairying, forestry, Indian lore, leather work, photography, poultry raising, seamanship, gardening, agriculture, and a host of others designed to attract the active interest of the boys and train them in the subject of their choice.

Keeping youth busy in constructive activity not only assists in preventing juvenile delinc,tieney, but adds to youth knowledge. Scouting from the first has recognized these fine ipcints in building youth character and has brought to organized youth programs the things that boys demand. As a direct result, there probably is no other youth movement in America today that does a better job in

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

youth character building in the real American way.

The keen interest and enthusiasm displayed at the Merit Badge show by the Boy Scouts in demonstrating and showing the products of their varied activities provided inspirational proof of the values of scouting.

Although the scouts have a membership of 10,000 in this area, there still are some 30,000 boys in the territory who are eligible but do not belong. If more men were available for leadership of troops and packs many of these boys would receive the benefits of the organization. The organization is growing and is deserving of support.

THREE PARTNERS The defense program will furnish the acid test of our government, our industries and our workers. There can be no alibis for failure.

There can be no excuse for waste of time and effort. This year, which is perhaps the most critical year in our history as a democracy, may tell whether free individual enterprise is to survive—or wheteher it is to be replaced by another system, in which government is the dominant factor in all our lives.

In the problem our nation faces, there are three partners. Each has vast responsibilities, for failure of either could destroy the others.

One partner is industry, to which we turn for the means of defense and the implements of peace—the factories, farms and mines, the power plants which motivate the machines, the transportation systems which haul the raw m materials and the finished goods—these are the backbone of America. Private industry must do a greater job than it ever did before to demonstrate its production and service superiority as its reason for existence.

The second partner is labor—the men who operate the machines and build the weapons of defense and the necessities and luxuries of peace. The responsibility of labor is crystal clear. It must outlaw strikes and settle griev ances between it and industry, over the arbitration table. It must put aside petty jealousies and internal differences for the duration of the emergency, if it wishes to hold public sympathy and good will.

The third partner is government. Its financial strength depends upon taxes taken from t he' earnings of private industry. The duty of government now is to adopt a policy of friendly cooperation with industry, and thus help it meet the extraordinary difficulty problems it faces in order to supply the emergency needs of government.

So it's up to three partners now. Walter Lippmann recently wrote, "American industry will not fail in the test . . . The world will see this year the proof that this young continent possesses the energy which, 'throttled down in these ten years of depression and confusion will pour forth to astound the world."

What is your opinion of a man who passes away and leaves no insurance for his dependents? Yet every day many men in that classification are tapped on the shoulder by the grim reaper resulting in misery, want, destitution for the family. Many more have only enough to cover their last expenses. Increase your protection. Today is the best time, also the cheapest, for the simple reason that the younger you are the less it will cost.

I should never have made my success in life if I had not bestowed upon the least thing I have ever undertaken the same attention and care that I have bestowed upon the greatest.

charles Dicicem.

Ve stfedu, dne 26. lakezna 1941.

A Forgotten Centenary In the midst of the din of warfare anniversaries are easily overlooked. But it would be a pity not to remember an eminent Czech scholar, Eduard Albert, who was born on January 20th a hundred years ago. This Czech scientist, who became professor of surgery at Vienna University and whose lectures were attended by doctors from all over Europe, is known for his discoveries in the sphere of experimental pathology. It is known that he was the first surgeon in the word to explain, among other things the origin and the treatment by operation of inflamed rupture.

But Eduard Albert was not only a great surgeon. In the eighties and nineties of last century, when, under the influence of Masaryk and his political friends, Czech intellectual life was just beginning to burst into new life, Albert played the part of a Maecenas. The poet Machar was a protege of his during his stay in Vienna, and the grammarian, Jan Gebauer, was only able to publish his great work, the Historical Grammar of the Czech language, thanks to Albert's financial help. He was a patriot who introduced Czech authors into German-speaking countries in his own translationlations of his favorite poet, Jaroslav VrchlickV, in particular, is above the average in its general level.

One of the life interests of this great patriot and distinguished man was to bring the Czechs, from whom he sprang, and the Germans, amongst whom he lived, closer together on a basis of mutual understanding. He was a nobleminded man who believed that a German reader who became acquainted with a work of exalted greatness, like the poems of Jaroslav VrchlickV, would perforce lose his feeling of haughty superiority and be filled instead with respect. Unfortunately even his scientific work in experimental pathology did not help him to understand or diagnose the patthological condition of the German superman. The Czechoslovak nation, in trying vainly all through* the twenty years of its regained independence to get on well with its german neighbors, made the same mistake in this century as one of its great sons, Eduard Albert, did in the last. It was a long time before the world understood that the refractory superman cannot be tamed by kindness and poetry. It is a good thing to remember this to-day when the advanced part of humanity has at last grasped it and has set out on a crusade against Teuton arrogance.

BETTER TURKEYS Materially assisted by the Extension Service of Texas A. & M. College, turkey growers of the State are rapidly abandoning the hit-and-miss method of breeding and following the example of cattle raisers in seeking to improve the quality of their stock.

Latest figures, based upon the 1941 breeding season, show that 8,000 flocks today contain the broadbreasted breeders which have proved to be a superior type bird. This represents 10 per cent of the turkey population of Texas, a commendable showing when it is considered that the selective method of turkey breeding has been in effect ony four years and only three farms experimented with the new broadbreasted type at the outset.

Turkey breeders have found that the broadbreasted birds improve the quality of their stock, are good feeders, mature early, and increase vitality of ordinary turkeys when the breeds are crossed.

Says George P. McCarthy, Extension Service poultry husbandman for Texas A. &M.: "The result of the turkey improvement work sponsored by the Extension Service was clearly re- fleeted during the 1940 marketing season. Texas produce dealers said that the quality of turkeys in the State was the best they ever had handled."

VESTNiK

Strana 111.

TRANSPORT DIFFICULTIES IN THE "PROTECTORATE"

From 1 v Vi dow

The weekly "Cechoslovak", published in London, reports that the Nazis are having increasing difficulties in operating the railways in Bohemia and Moravia. All depots are clogged, and the transportation is considerably delayed. The Germans are unable to cope with sabotage in spite of the stern measures which they adopt toward the Czech employees.

Production in the munition plants is lower today than it used to be in normal times even though the plants are operated on three shifts. been fighting in Egypt and Libya.

According -to Professor Aglion, General Wavell built a huge camp in Alexandria and filled it with wooden planes and tanks which the Italians bombed night after night. Every fortnight or so it was moved and was followed everywhere by the Italian bombers. • During the fall of Capuzzo, according to Professor Aglion, the Italian commanding officer approached a detachment of New Zealanders and asked for the General, to whom he wished to surrender.

"The New Zealanders said they were sorry they, did not have a . General but would the Colonel do?" Professor Aglion said. "The Italians said that under the circumstances that would be all right, but that they demanded military honors. The New Zealander said that they did not know what military honors meant, but that the Italians must hurry and get the surrender over quickly as they wanted to have their dinner. Upon this the entire Italian Staff marched up dressed in black shirts and black boots; the Senior Officer saluted the New Zealand Colonel and said, "Sir! you are not my equal in rank, but you are my equal in courage.

I salute you."

KAREL APEK --Instead of thinking of something definite, you look out of your window, and because you live rather high up above the dust of the earth you see God, and below Him the clouds, and a little, a very little bit below them an endless stretch of roofs and chimneys. And suddenly you remember how you looked out just like this on the chimneys in Paris; but they are different. They are like a scaffolding with two or three thin pipes with twisty heads sticking up out of it, so that it looks as if two or three little men were standing with their heads poked forward, talking about women or politics.

Our chimneys in Prague are short and hooded, squat and stooping; that is why in Czech literature you so often find them compared to old men sitting on the roofs and smoking pipes. In, Germany the chimneys stich up straight and square; they do not look like a little man chatting with his cronies, nor an old granddaddy smoking a pipe; they simply look like chimneys.

And that is a shortcoming, even in a chimney.

Under my window a carpenter is at work. I like carpentry; it is nice work; often when I am at my writing I think I would rather be a carpenter. To-day I was absolutely biting my pen because, do what I would, ideas simply would not come; so I let my eyes wander to the courtyard below. And just clown there the journeyman carpenter was sawing a beautiful plank. He soaped the saw to make the teeth grip, and the saw drove into the wood like a knife into fresh bread. "Frank, she's dropping!" cried a warning voice suddenly from a distance.

Frank was afraid he had sawn right through, and with an effort he pulled his saw out of the plank. Then I understood that "She's dropping!" is a supreme, an absolute, metaphysical command, and that something awful would have happned if Frank had sawn through. I realized that even in these unbridled times there are laws which have an absolute and sacrosanct validity, force, and authority. I had no choice but to bow before the imperative might of the word "drop" and I let fall my nibbled pen and my nibbled thought.

Translated by Dora Round

"FREE FRENCH" UNIT REACHES ERITREA Khartoun, Anglo-Egyptian Sudan .—"Free French" troops, with their own equipment, have arrived in Eritrea after a 1500-mile march across Africa to join the British drive on Cheren.

The French, after crossing the continent, were transported by sea to the Eritrean coast. where they disembarked in the first landing effected since the British advance started January 15.

Bearing their own rifles, machine guns, ammunition, trench mortars and other equipment, the French traveled all the way across French Equatorial Africa in American trucks without losing a single vehicle.

The only item of equipment lacking when they arrived was artillery which has been supplied.

The march, which started from Fort Lamy, near Lake Chad, was entirel y without incident, the dapper, diminutive colonel in charge said.

The units were composed of strapping, six-foot Senegalese warriors with French officers.

Interviewed aborad a ship piled high with cases of ammunition, rifles and machine guns while a huge Senegalese in khaki shirt and shorts staid by, warning everyone not to smoke near the ammunition, the colonel said he had traveled from Vichy to Moroee 1, thence by automobile te Nigeria, and finally to "somewhere in the 'Rider), whe: ! the lase' stage of his journey=farted.

GOERING'S CASHING IN One of the most effective means of Nazi propaganda before Hitler's accession was the cry against corruption. In the speeches and writings of Nazi agitators, graft was emphasized as one of the aspects of the degradation of democracy. Now it is different. Albert Goering, brother of Marshall Goering, is the manager of the t koda works in Plzen, Bohemia. Recently he ordered huge commissions on all business and on payments of old claims from the times of the Republic to be paid to him. He has already benefited to the extent of several milion crowns,

"ITALIANS CAN'T STAND MUSIC OF ARTILLERY," SAYS AGLION New York, (IIC). — Professor R nul Aglion, who until recently was with the French Legation in Cairo, empasized the co-operation of Allied forces in an interview. Prof Aglion, who was present during the siege and fall of Bardia, atrributed that victory to the fact that the Italians "could not stand the noise of the artillery bombardment."

"Br'tain," he said, "has already won the war, although it may take the Germans three years to find out."

General Wavell's Army is the most democratic army the world has ever seen, said Professor Aglion, relating how various nationalities approach General Wavell and request him to let them do the day's fighting. According to Profesor Aglion General Wavell has a habit of looking up at the sun and saying that it looks like an Indian day, or an Austrialian day, and then gives out his orders as to who will lead the attack. Professor Aglion said he was convinced that General Wavell is anxious to fight the, same sort of campaign in Greece as he has History of leberty "Liberty has never come from government.

Liberty has always come from the subjects of it. The history of liberty is a history of resistance. The history of liberty is a history of limitations of government power, not the increase of it."

—Woodrow Wilson.

To promote health in the individual, the family and the community should be the constant aim of every good citizen in the American democracy, Charles V, Eliot.

RItrana le.

VteTNiK

4,141011.411111.4111110.0■11.04■041■11.141111.0■1•04•11.1.11110■041111•0411110.0■1•04111111.111M.C.

BOHEMIA An Historical Sketch COUNT FRANZ VON LUETZOW. 0.....0.111.0■0•11■041■04■01101100.1•041/1111.041 ■0411101.111111■0.1■0■11■0.1.0.111111.4:4

Boleslav I and II succeeded in successfully subduing these local rulers; and after the death of the lords of Libitz, mentioned above, there was no hereditary voyvode in Bohemia except the prince. Bohemia was henceforth only divided into districts (Zupa), at the head of each of which a Zupan (burgrave) appointed by the prince was placed.

These government officials soon formed a new nobility, which gradually took the place of the old territorial nobles or voyvodes. During the powerful reigns of the two first Boleslay s the princely authority was greatly strengthened, and the assemblies or Diets which still took place ended by having a merely nominal character; their purpose was rather to hear the prince's will than to formulate the wishes of the people.

Boleslav II died in 999, and with him for a time also the greatness of his country, which rapidly declined during the rule of his successors.

CHAPTER III.

The great Bohemian Empire of Boleslav II, like most Slavonic States at that and even later periods, was pot destined to be of long duration. As after the death of Vratislav I of Bohemia and Svatopluk of Moravia, dissensions in the reigning family were the first cause of the decline of the country. Boleslav II had three sons—Boleslav III, who succeeded him, Jaromir, and Ulrich.

Boleslav III is described as being cruel, avaricious, and distrustful. An old chronicler tells us that he "vice basilisci noxii regnans populum ineffabiliter constrinxit." The dissensions between Boleslav and his brothers appear to have begun immediately after their father's decease; and in the very year of the death of Boleslav II (999) the Polish Prince Boleslav, surnamed Chrobri (the Brave), son of the Bohemian Princess Dubravka, invaded the territories of his brother-in-law. Boleslav (the Brave), first attacked and stormed Cracow; the Bohemian garrison of which town was slaughtered after a brave defence. We are told that in the almost incredible short period of one year Boleslav the Brave also conquered Moravia, Silesia, and the whole dominion over which Boleslav II had reigned, with the exception of Bohemia itself. Poland now for a time took the place of Bohemia as the great West-Slav power.

Boleslav III, entirely occupied by the internal divisions of Bohemia, seems to have made little or no effort to defend the domin• ion to which he had succeeded. Having driven his two brothers out of Bohemia, he hoped now to reign uncontestedly; but the Bohemian nobles and people, to whom his tyranny and cruelty had become intolerable, called to the throne the Polish Prince Vladivoj, a brother of a Boleslav the Brave, and son of the Bohemian Princess Dubravka. Boleslav III was obliged to fly from Bohemia, and after wandering through Germany at last sought refuge with his former enemy, Boleslav the Brave of Poland. In the meantime Vladivoj, finding that the dynasty of Ptemysl, whose claims in consequence of the crimes of Boleslav II now reverted to his brothers Jaromir and Ulrich, had still many adherents, endeavoured to strengthen his hold on Bohemia

by German aid.

He therefore appeared at the court of the German King Henry II at Regensburg, and not only consented to the payment of the tribute which had already been extorted from several Bohemian princes, but also became a vassal of the German monarch under the (German) title of duke. Vladivoj, only ruled

Bohemians now recalled Jaromir and his brother, and chose the former for their prince; but his reign also was only of a few months' duration. His brother, Boleslav III, who had fled to Poland, now returned to Bohemia, under the protection of the Polish Prince Boleslav, the Brave. Boleslav III had hardly reassumed the government of the country when he attempted to revenge himself on those who had formerly caused his downfall.

By his order many of the nobles were murdered at a banquet, and the Bohemians again revolted against the tyrant.

Called in by the Bohemians themselves, Boleslav the. Brave again entered their country, and after having caused his brother-inlaw to be blinded and imprisoned in Poland, he himself assumed the government of Bohemia. We are told that he meditated making Prague the capital of his vast dominions, and that he preferred Bohemia to his more eastern possessions.

The great power of Boleslav the Brave soon became obnoxious to the Germans, who always considered the existence of a strong Slav power on their frontier as a danger. The German King Henry II sent envoys to Boleslay the Brave, requiring him to acknowledge himself a vassal of the German Empire in respect of the newly-conquered Bohemia.

Dolcolav refused this proposal, and war with Germany broke out (1004). The princes of the house of Pfemysl, Jaromir and Ulrich, entered Bohemia as allies of the Germans, and with the aid of sympathizers in the town succeeded in captur i ng Prague by surprise, and expelling the Poles from it, even before the Germans hid arrived before the city.

Wi th German aid the Poles were driven out of Bohemia, and Jaromir ascended the throne with the sanction of the German king, probably—though this is not positively mentioned —under the condition o paying the former tribute. The Bohem i ans continued the war against Poland as allies of the German king up to the year 1013. when Henry It made peace with Boleslav the Brave. '3 y this treaty Boleslav was to retain all his conquests, with the exception of Bohemia, that country being thus reduced to its narrowest limits, its natural frontier.

Even their great misfortunes did not induce the princes of the house of Piemysl to desist from their family quarrels. About this time Ulrich revolted against Jaromir; and both brothers appealing to the German king, Henry II, for reasons which are not stated by the chroniclers, awarded the crown to Ulrich. He also caused Jaromir, who had sought refuge with him, to be delivered over to his brother, by whose orders he was imprisoned in the castle of Lysa.

The only two remaining princes of the house of Premysl have no descendants, it seemed at this period probable that Libussa's prophecy would prove untrue; but the old chroniclers tell us that the extinction of the race of emysl was averted by a romantic incident.

When Prince Ulrich—whose wife was childless—was returning from a hunting expedition to his castle of Posteiberg, he rode through the village of Peruc, and saw a young and beautiful maiden who was washing linen at a fountain. Ulrich immediately became violently enamoured with this maiden, whose name was Bolena, and he married her. She became the mother of the brave and handsome Bietislav, the restorer of the greatness of Bohemia.

The power of Poland, which country had for some time taken the place of Bohemia as the most powerful West-Slav State, did not outlast the life of Boleslav the Brave. After his death (1025) dissensions broke out among his sons, and both Hungary and Bohemia became involved in these intestine dissensions.

Ulrich sent an army under his brave son Bietislav into Moravia, which the Bohemians always considered a dependency of their crown, but which at that time was also claimed by the Hungarian King Stephen. Bietislav

Ve stkedu, dne 26. bkezna 1941. succeeded in defeating the Hungarians; and war was ended in 1031 by a treaty which divided the ancient Moravian lands. The country now known as Moravia returned to Bohemia, whilst the other former Moravian lands (now the Slav districts of Ndrthern Hungary) fell to the Hungarian king. The line of boundary then agreed upon remained the frontier between Moravia and Hungary up to 1918. Ulrich appointed his son Bietislav ruler of Moravia under his own supremacy, and this position has since then often been held by the heir of the Bohemian crown.

Unfortunately, Ulrich soon became jealous of his son and drove him from Moravia.

Bietislav, who had also incurred his father's displeasure by taking the part of his uncle Jaromir (whom Ulrich had released from the castle of Lysa and who claimed to share the sovereignty with his brother), fled to the court of the German Emperor Conrad. The Germans, ever glad of an opportunity for interfering in the affairs of Bohemia, supported the claims of Jaromir and Bietislav, and invaded the country, into which they summoned by some claimants to the Bohemian throne. Ulrich's aeath at this time (1037), however, secured the crown to Bietislav, in whose favor Jaromir also renounced all claims.

Bietislav I, whom PalackSr calls the restorer of Bohemia, strengthened his country both by conquests and by re-establishing internal order. One of the chief causes that defeated atetislav's plans (and undoubetdly these plans aimed at nothing less than the formation of a great West Slav empire) was the accession about this time of Henry III of Franconia, one of the most powerful sovereigns Germany ever possessed. Poland, at the time of the accession of Bietislav I, was in a state of complete anarchy, and he seized on this opportunity to attempt the conquest of that country. Bietislav successfully overran Silesia and subsequently the western districts of Poland, where the town of Cracow was taken by storm. The vie-. torious Bohemian army then marched further mto Poland and captured defeated the Austrians in the great battle of Mailberg (1802) he did not succeed in permanently retaining their country. In 1886 the Emperor, as a further reward, granted Prince Vratislav the title of king, and presented him with a golden crown. The coronation of Vratislav at Prague is an event of great importance in Bohemian history, for the title of king was then for the first time borne by a ruler of that country.

Henry, however, stipulated that the title of king should only be used by Vratislav himself, and should not be hereditary. It was settled, probably at the same time, that in consequence of the sums lent by Vratislav to the Emperor the former tribute should no longer be paid by the Bohemian prince. They were, however, obliged to send three hundred soldiers as auxiliaries to the German kings on the occasion of their expeditions to Italy, which were undertaken for the purpose of being crowned at Rome by the Pope. Henceforth, down to the fifteenth century, this remained the only real charge and obligation by which Bohemia was permanently rendered dependent on the supremacy of the German Empire.

The dissensions among the reigning family, so frequent in the history of Bohemia, did not cease under King Vratisla y. We read of conflicts between him and his brothers, the rulers of Moravia, and a serious quarrel broke out in 1092 between the kings and his eldest son, Bietislay. Bietislav, having been insulted by a courtier of his father named Zderad, caused him to be murdered, and fled to the Hungarian court, where he remained until his father died. Vratislav was killed by a fall when out hunting (1092), and was succeeded by his brother Conrad, as the family regulations made by Bietislav I awarded the throne to the eldest member of the house of Pfemysl, not to the eldest son of the late reigning prince.

To be continued

Ve sttedu, dne 26. htezna 1941.

I WANT TO BE A SOKOL! Yes, I want to be a Sokol. First, because I want to be a man worthy of the name. Man with a straight and firm backbone; man with a determination and a will to win the life's fight. I know that a weakling has no chance.

2 know that even the first job I shall seek will be given to a young man of good posture, manly character and good mind. I want to be that young man, so I want to be a Sokol. I shall want that job.

But I want to be a Sokol, job or no job, because I want to amount to something among my fellow citizens. If I am a Sokol, I shall have an ideal. Without an ideal life is dull and unprofitable. Cheap excitement will not take its place. Sokols have ideals. Ideals of true manhood and womanhood; Ideals of nationality; ideals of service to humanity. So I want to be a Sokol because I want my life to be interesting—happy.

I want to be Sokol because it will give me culture. It started in Bohemia, a land of interesting rich culture. I love Czech ideals, because they are ideals of freedom, justice and humanity. I know I cannot be happy and I cannot be much of a man without those ideals.

And I do not want Czechoslovakia, the land of democratic ideals to suffer. So I want to help as much as I can. And so I want to be a Sokol.

It is the best way to serve Czech Ideals, the best way to help the nation I belong to. I want to be true to myself, and serve my people in the best posible way. Therefore I want to be a Sokol.

Finally I want to be a Sokol because I want to be a good American. Everybody tells me that the Sokols make the best citizens in any democratic country. I want to join with those who are the defenders of our freedom, our human rights. Our democracy needs defenders, needs those who are willing and able to support her.

I can best be able to help our American democracy by being a Sokol.

And I do not want to be a Sokol alone. I am going out into the highways and byways to tell everybody to do the same. Others want to be strong, manly and good Czechs and Americans and will therefore want to be Sokols. I know they will be enthusiastic when I tell them.

I wish everybody was a Sokol. I want to be one now.

J. J. Zmrhal.

TWELVE FAMOUS AMERICAN SAYINGS: 1. "We must all hang together, or assuredly we shall all hang separately.."— Ben. Franklin.

2. "Give me liberty, or give me death!"

Patrick Henry.

3. "Surrender in the name of the great Jehovah and the continental congress!"

Etham Allen before Forth Ticonderoga.

4. "I can't tell a lie, pa; you know I can't tell a lie. I did cut it with my hatchet."

—George Washington.

5. "Let us cross over the river and rest in the shade of the trees."—Stonewall Jakson's last words.

6. "We hold these truths to be self-evident; that all men are created equal..."

—Thomas Jefferson.

7. "We'll fight it out on this line if it takes all summer."

—U. S. Grant.

8. "John Marshall has made his decision.

Now let him enforce it!" —Andrew Jackson.

9."I believe this government cannot permanently endure half slave and half free."

—Abraham Lincoln.

10. "Liberty and union, now and forever, one and inseparable."

—Daniel Webster.

11. "First in war, first in peace, and first in the hearts of his countrymen."

—"Lighthorse Harry" Lee on the death of Washington.

12. "The right is more precious than peace, and we shall fight for the things we have always carried nearest our hearts."

—Woodrow Wilson's war message.

GOLD STAR MOTHERS - The Gold Star Mothers' association was organized in Washington, D. C.. June 4, 1928, 5 n d infTrpo ,PcC!

VESTNIK AMERICAN SOKOL SLET Prof. J. J. Zmrhal.

What Sokol Slet?

One is in the making in America. Jan Kiepura, the famous tenor, and Jarmila Novotny, the great prima Donna of the Metropolitan Opera will participate.

Every four years or so our country has an opportunity to participate in one of the most unique civic events—the Sokol Slet. Neither the word "Sokol" nor "Slet" are strangers to the American public.

Sokol is the name of the celebrated organization, founded in Prague in 1862 by Miroslav TyrS. and Jincl t. ich Fuegner to promote physical, moral, and civic qualities in the nation. Sokols are found everywhere where there are settlements of the Slavic race, particularly Czechs, Slovaks. Poles, and Jugoslay s. And everywhere they function as one of the best constructive forces in the community. An efficient system of physical training takes care of the body, classes, lectures, and conferences of the mental development.

And "Slet" is the word that describes the coming together of the Sokols from all parts is not a convention not a mere festival, neither of the world, and is untranslatable. For Slet is a congress. It is all of these and more.

At a Slet the Sokols not only hold a festival, but give a demonstration of physical, mental, and civic prowess which is indeed unique.

Besides, they give a sample of the most ardent patriotism, which is not only full of inspiration but is besides of great practical value.

This year the preparations surpass any that have gone before. The Slet is emphasized national unity and a true devotion to human ideals of freedom and democracy. All the Slays from the Atlantic to the Pacific will participate. Chicago will contribute the greatest numbers. The United States Cavalry of the Sixth District will give a number at the Soldier Field, June 29th, where the demonstration will take place.

The well-known artists from the Metropolitan Opera, Madame Jarmila Novotn y and Mr. Jan Kiepura will render the musical numbers. is

PROMISED SEED Looking, over the world as it is today, the average human being has moments of doubt.

So much of the fabric of international collaboration lies in ruins, so many things are being done that only two decades ago men swore solemnly would never be done again, that the hopeful idea of progress seems only a dream.

A gathering of scholars such as now celebrates Penn's bicentennial suggests that the machinery of civilization does still move forward, however creakingly. Power in the political field may breed one war after another, but the knowledge for the common stock at the disposal of all.

It would be a hard to think of any modern advance in the sciences and arts or their application which does not represent the fusing of ideas put forward by citizens of a dozen different countries.

The German discoverer of prontosil, which gave the world sulfanilamide derivatives, perhaps the greatest advance in modern therapeutics, made no attempt to claim it as an empirebuilder claims new territory. He published his findings immediately; that is, gave them away. French, English, American, Japanese, Italian—scientists of almost every nationality carried the work forward, with every gain immediately shared, so that now more lives are being saved than even the most talented conqueror could destroy in equal time.

There may be progress, after all.

— Phila. Evening Bulletin When you cheat yourself it's the worst kind of a fraud.

I do not hunder for a well-stored mind, I only wish to live my and find al. riw,I;10,d, j‘,,Ev ri!

Strana Houston, Texas.

Dear Readers, It is really a shame that the young people don't write more in this English section. I always turn to this section first to see what the young people are doing and I get disappointed each week. I know that us younger ones are very busy lately, but it doesn't take very long to write a short letter. I have suggested many times.in our Junior Club meetings for our members to write and it looks like everyone is waiting for the other to write.

I hope you don't think that our Junior Club has died since there hasn't been much about us in the paper. We are very much alive and active. Maybe that's why we haven't had time to write about our activities.

Only last week we gave a Farewell Party to one of our beloved members. Frank Hanka has been called to serve our Country and we are glad that even our Club can boast that our members can be of service to the good old United States. Johnny Firenza, another of our members, volunteered last summer and Amos Kadlecek, another member, is called to leave for Fort Sam Houston tonight. Amos kept his departing date a complete mystery and we haven't been able to give him a party, but I promise that when he gets his leave he will get a big party in his favor.

It sure looks like the army is going to disolve our club, but I think they will not succeed because I figure that the girls can manage a club better than us boys.

The Junior Club is planning it's annual dance on April 17. It is going to be a gala affair and we sure would like to have you there if it is at all possible. It will be an all Modern Dance with music furnished by The Syncopators and it will be held in the Lodge Pokrok Hall at 20th and North Main on Thursday night of April 17th from 8:30 to 12:30. Everyone will have a swell time I am sure. There will also be an elaborate floor show furnished through the courtesy of Mary Jane Studios. We will be expecting you so don't disappoint us.

Let's see more letters in this section and then everyone will be happy.

Fraternally yours, Louis Rulik, Jr., Pres.

COLD HARD TO CURE Colds are often hard to cure but they are comparatively easy to prevent.

If you feel one coming on, or if the other members of your family are sufferring with colds and you are quite sure that your turn is about due, you owe it to yourself to adopt preventive measures.

This does not necessarily call for medicines, or at least what one usually looks upon as medicines. If the cold is actually upon you in full force, your phisician should. of course, be called, but quite often an ounce of prevention will be found worth the full pound of proverbial cure—and prevention is relatively inexpensive.

One of the simplest preventives is oldfashioned bicarbonate of soda and fresh lemon juice, a combination which seems to be very effective against those colds which begin in the stomach.

Take a teaspoonful soda and the juice of one lemon in a glass of water. Thirty minutes later repeat the close, and in another half hour take the third.

Soda has always been recognized as a decided alkaline agent, and of late, lemon and orange juice have been placed in the same class. Probably more of us have acidosis to some extent than not, so a combination of two alkaline agents like bicarbonate of soda and lemon juice (taken unsweetened by all means' plays havoc with any acid condition in the body.

It's a simple remedy, very easy to take and you will be surprised at what it will do.

PUERTO RICO Puerto Rico was discovered in 1493 by Collunbaz3. riii16 first settlement was made at or, ce de Leon,

V213TNIE

Strains 16.

Ve sttedu, dne 26. btezna 1941.

dnota SPJST ma dostatek nez n, pujcky na majetky Maly jsou povolovany na pozemky a mestskST majetek.

UROK POtITAN JEST

5% 1/2 procentni sleva, kdyi jsou splatky a firok spr F yne odvideny, tedy (wok obniii pouze

Maly p platek jest poeitin za prohlidku a odhad majetku.

ZAAMATE LI SE OBRAtTE SE NA FILAVNi ikAD

Lodge S. . J. S. T. I.

AMISS/

mu

VMS

SV

..................

IV UMW ............

MI

AD II

VV.

1.1 VMS

E• X•

TEXAS

IN

.. X .. $4.11411”,I IMINCROSIVIVVI ....... MUM. ..

. .... .......

.........

MI 11111111 . 1SSI IIMIMIlifill SAVVVRIVIVIII ..... .14. ■

!!•Tm.y.i.

Ve stkedu, dne 26. biezna 1941.

VISTWIS

Vlastenecka schfize ve Wallis!

Vlastenecka, manifestace bude u bpotadana v auditorium vy ggi gkoly ve Wallis odbodkou S. A. O. T. v nedeli 30. biezna. v 7 hod. veder.

Mimo ptednesu a zpera ditek budou ptedvedeny krasne barevne svetelne obrazky z Oeskoslovenska, doprovazene ptedna gkou p. Vladimira Maudra, pkedsedy SAT. Krajane z celeho okoli jsou ladani, by se dostavili co v nejvetgim poetu.

Rev. A. W. Nesvadba.

P. S. — Na novou ambulanci pro nage vojiny v Anglii zdej gi lid ptispel asi $35.00 v jednom dnu. Vgem darcum diky.

Schilze V. V. SAtT. Svolavame timto schazi Wkonneho VS7boru SAOT na den 30 bkezna v nedeli odpoledne ye 2 hod. do Wallis, Texas, do osadni gkoly. Prosime, aby se vgichni elenove Wkonneho Wboru dostavili.

Program barevnSrch obrazkii z Ceskoslovenska ve prospech

S. A. es T.

Ve etvrtek, dne 27. biezna v Blessing, v 7:30 veder. ✓ nedeli, dne 30. biezna ye Wallis veder. ✓ nedeli, dne 27. dubna v Corpus Christi, veder.

Obrazky tyto nejsou pohyblive, ale jsou krasne barevne, vystihuji-

ci velmi dobte krasy stare vlasti, hor, mest, lazni, priimyslu, zamkii atd. Doporudujeme tyto obrazky a jsme jisti, e budete vice jak spokojeni, kdyl pkijdete a shiednete tyto krasy stare vlasti. Pobavite se, poudite se. Obrazky jsou doprovazeny ptedna gkou ptedsedy br. V. Maudra. KaZda, jednotliva, odboeka poda, podrobnosti sama v tisku, nebot' v nekterS7ch osadach jest jegte mimo pkedvadeni obrazku program jinSr. PH -Leto piuleitosti upozorriujeme girgi nagi vetejnost, e ustkedna rozeslala na tajemniky jednotlivsich odbodek sberaci listiny pro ambuland esl. armade. Tato sbirka jest potadana PomocriSTm VSTborem Czechoslovak Relief a prosime, aby tajemnici odbodek a elenove vSrkonneho vYboru lask. ujali se prace a piedlistiny sysim znamSrm a loili Jsme jisti, e Vas Ameridane neodmitnou, ponevad2 se potadaji sbirky pro jine zeme a doposud Amerika nikdy neodmitla dost o finaneni podporu pro ambulance. Prosime, aby jste s praci touto neotaleli a hledeli nom v teto sbirce co molna nejvice pomoci a zasiali nam listiny se sbirkami co nejdkive.

Znovu adame vgechny nage odboeky p0 celem statu Texas, aby se nyni chopily prace. Lep gi podasi jiste Vam dovoli potadati ramie podniky ye prospech na geho SAOT. ve Vagich osadach. Proto vzhilro do prace. Dokalme, e jsme uvedome1S7mi obeany SpojenS7ch Statil a ten nezapominame na na g -deskoslovenskS7 puvod a na g start narod, ktestoji v boji proti barbarskernu nazismu a upira k nam svilj zrak.

Dnes neni ji zapottebi jiti do detaila a ptipominati, kde jest misto pro kaldeho uvedorneleho a

Strana IV.

ho AmeriCana eeskoslovenskeho ptivodu. KaIdSr, kdo slySel nageho velkeho presidenta F. D. Roosevelta minulou sobotu, dne 15. t. m. na radiu, neb cetl jeho tee v novinach vi co jest jeho povinnosti. SACT. co sloaa esl. Narodni Rady gla fgdy

cestou, ktere. naproto odpovida dnegnimu postupu nagi americke vlady. My vytrvame v boji proti Nazismu a hrubemu barbarskemu sili a2 do upineho viterstvi.

Sdruieni Americk3-Tch Cechoslovakft v Texas. msammatemmt.

Do Houston a okoli!!!!

Zabavy ikadu Pokrok Houston Mkt uvedene orchestry brat! budou taneechtivYra die rutsledujiciho pokadu:—

- Raymond Bae" a —— Damy 27c Vstupne pani 41c.

Tax 3c Tax 5c 30. biezna

-

1■11111013.12■11WIP

Tyto ceny zaeinaji od 12. ledna 1941.

0 pohodli a obslouieni et. navAtevnikft bade naleiite postarano.

PORADATEIA. roktovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458 Na doptani se jest — 20th and North Main.

7.1.0011111.M1991116MMIIIM

dobre- CESKE DIVADLO! '11

CO ZPUSOBI

WESTSTI OCHOTNICI

CO SMCHU A KOMEDIE ALE I PRAVDY

KARNEVAL

ZA PREVRATY

SdruienSrch eeskosloven. spolkft v Dallas, Odboeky S. A. C. T. bude uspotadan

DOLARY STRYCKA JOHNA

v nedeli 30. kvetna v Sokolovne v Dallas

• •• Porad Vell-ceho Karnevalu: Ve 2:00 hodiny odpoledne — otevieni stankft.

Ve 3:00 hodiny odpoledne — zabavnk program. ✓ 5:00 hodin odpoledne — koncert mistnich ees. hudebnikft. ✓ 6:00 hodin veeer — spoleena veeefe.

• 0 •

VESELICE poene v 8:00 hodin veder 0 • • pki hudbe

MACOVA ORCHESTRU Kandy jest uctive zvan ODBOeliOU S. A. C. T. DALLAS.

pod rizenim — Rudolfa Kolare SEHRAJt PftEKRASNOU VESELOHRU .411 Ne•

o TRECH JEDNANICH ANEB CO SE STANE KDYZ SE OEKAJi DOLARY Z AMERIKY

V nedeli, dne 31 tiezna 1941 V PADU NEPitiZNIVEHO Pi (5 si 0 TiDEN POZDEJI.

v sini iadu "Hve", da Texas" S. P. 1 S. To v Se to1 Txas OSOBY: Martin Petradek, obchodnik Frank J. eot.ek Cecilie, jeho chot' Si. Josephine Milberger Hedvika, jejich dcera sl. Lillian Foit Julda, jejich netet sl. Helen Foit John Petraeek, Martini:iv bratr z Ameriky .... Fr. Mrkos Vladimir Hanek, fleetni A. W. Marchak Norbert Tuhadek, cestujici A. Demek Pan v aketu A. Demek Domovnice pi. Frank J. 6oeek Napoveda — Frank Moudka asearszars

CISIt VYTE2EK RUDE VENOVAN S. A. C. T.

ZaZatek v 7:30 veer. Vstupne obvykle

Ve stkedu, dne 26. htezna 1941.

Strana $0.

PRAVY z Afriky hlasi dark poraly Ralf].

Z na vkch frontach; zpravy z Italie tvrdi, to na mnoha mistech doko k nepokojam, ze nemeeti vojaci obsadili daletite budovy a nadrati v Milane a v Turine. Hitler sam doznal, to v Italii jsou nerneeti letci. Celt' svet se tate, jak dlouho jeate fa gisticka Italie vydrti. nyereenY elanek italskeho novinare Cava odpoved' na tuto otazku.

Situace, ktera na zaeatku valky vypadala pro Italii slibne, zyratila se temer fantastickYm zpilsobem. Italska, rise v Africe jest otiesena. ✓ Albanii 1 ekove docilili dalkch aspecht. Jako Ital nemohu tvrdit, ze vojenska poratka jest nasledkem zbabelosti italskeho vojska. Italove prohravaji proste proto, ze nejsou srdcem pri veci. Jsem presvedeen, ze poratka v Libyi neni katastrofou italskeho lidu, jest katastrofou faLismu. Mam zato, ze jsou tti prieiny teto katastrofy: Nesvary mezi fakstickou milici a armadou, neschopnost retimu pripravit valku a. protinemecke citeni italskeho lidu.

Zrizeni faksticke milice vyvolalo nezhojitelnou nemoc v italske vojenske organisaci. Milice byla drive mykena jako organisace strany a teprve v pozdej gich letech se z ni stala jakasi armada, anit ovaem by prestala bYt organisaci strany. Z toho vyplYvaly rortrtky mezi fnilici a vojskem, ktere vyvrcholily v nenavist.

Jako bojova, jednotka milice idasne zklamala.

Staei pripomenouti udalosti v Habek. Tak zvani generalove milice, at' tit jest Teruzzi, Parini, Starace nebo De Bono, dospeli k teto hodnosti pouze z dilvodt stranickYch a nebyli k ni ani svYm vYcvikem, ani svymi schopnostmi opravneni. Ostatne uddlosti v Libyi nedavno ukazaly, jaka, jest vojenska schopnost milice. Pokud se tYde postoje italskeho naroda vudi Nemcam, mohu citovati ze sveho deniku uddlost, jet se stala v Milane v kvetnu 1940. ItalskYm novinartm byl ukazovan film nerneckeho tateni v Polsku "Krest ohnern." Nemecke sceny byly prim° strakive. Pojednou ozval se v zatemnelem sale vYkrik: "Dost, dost! Jest toho vic net" dost. Prye s valkou. Dolt s Nemeckem!" Uka,zalo se, to dernonstratorem nebyl nikdo jinY, net zastupce S'efredaktora "Resto del Carlino of Bologna", jednoho z vynikajicich lista strany.

MO2NOSTI NEMECKA. Bude, ovaem, take, valka, ale nemyslime, to jest treba brat vane v gechny ty Uvahy a zpravy americkeho a jineho neutralniho tisku o torn, co vkchno Hitler jest s to udinit v b112iici se ofensive proti Velke Britanii. Tak jako neni velkou zahadou, prod Hitler nepidkroeil k teto ofensive, kdyt se mu v dervnu m. r. podarilo rozdrtit Francii, aekoliv piece Velka Britanie, nebyla ani zdaleka tak pripravena k obrane, jako jest dnes, netteba ani ted' vyrabet velke o tom, jakYch valeanYch vYkont je Hitler schopen nyni. RozumnY pozorovatel, jent jest aspori zhruba zpraven o tom, co Britove udelali v minulYch sesti mesicich pro obranu BritskYch ostrova, si dobre v gimne, to ani Mussolinimu, ani Hitlerovi se nepodatilo zamestnat britske vojsko, valeene lod'stvo a letectvo ye Stredomori, na Balkane a v severni Africe tak, aby Hitlerav sen o invasi Velke Britanie mohl bYt snadneji uskuterinen. Tyto ostrovy zastavaji stale nedobytne chraneny peelive a t yrde vyevidenYm vojskem, ke kteremu take naleti nase jednotky pozemni i letecke armady, a branne prostredky Velke Britanie jsou katclY tYden zdokonalovany dalkmi doclavkami iitasneho mnotstvi dobreho valeeneho materialu z tovaren britskYch i americkYch. Hitler snad ma nejakYch 35.000 letadel, avAak z toho mate poll& nanejvfge 5 at 6 tisic letadel prvni iinie proti Velke Britanii, ponevadt ma na starosti celou Evropu a z toho nektere zeme jeSte nejsou ani pokoreny, ani dobyty. Kdykoliv by bylo patrno, ze nernecka, ofensiva jest blizko — a zpravy o pripravach se nedaji utajit — vyrazi britska, letecka sila mnohem drive, net Hitler bude s to rozvinout svou ofensivu, jia tak zmatene vyhrotoval. IT'Sak jest dosud v pameti, e nebezpeei invase se nekolikrat objevilo v dru-

Italie na tests k revoinci?

C. M. Franzero V teto dobe mluvi se east° o motnosti revoluce v Italii. Jest skuteene slovo, jet se mate stati brzy skuteenosti. Musim v'Sak varovati pied ukvapenYmi predpovedmi v 'Leto veci. Situace jest sice takova, ze Mussolini bude brzy nucen rozhodnouti se mezi kapitulaci Velke Britanii a kapitulaci Hitlerovi. V katdem pripade bude nucen zodpovidati se italskemu lidu, ktery nechtel valku.

Odchod generala Badoglio byl velikou moralni ranou Mussolinimu, protote Badoglio byl jednim z nejpopularnejkch muta v Italii, byl zosobnenim poctiveho ducha armady a prostrednictvim samotneho Badoglio varoval peed nebezpeeim spojenectvi s Nemeckem.

Mateme bYti presvedeeni o torn, ze vnitrni situace v Italii jest takova, to se v katdem okamtiku mute vznitit nebezpeend jiskra. Jest to motnost revolty, jet by byla touto jiskrou podnicena, ktera, z Italie ueinila, aekoliv italskY lid si toho posud neni vedom, Achillovu patu osy.

PodstatnYm einitelem tato kriticke situace jest: a) ffnava„ zpilsobena ye vSech vrstvach fakstickou vladou. b) Vedomi toho, ze obeti, prinakne pies 18 let, byly zbyteCne. c) rg eobecna lhostejnost k imperialistickemu duchu. d) Instinktivni odpor k Nemecku. e) Presvedeeni, ze v Evrope neni mista pro Mussoliniho a Hitlera, pro fakstickou Italii a nacisticke Nemecko ate Italie kiesne na &oven vasalskeho statu. f) Pray ° kateleho jednotlivce titi vlastnim votem.

Trhliny ve faksticke socialisticke strukture jsou velmi S'iroke a hluboke. Tento narod mate bYti rozdelen na loyalni a neloyalni easti a toto rozdeleni zaeina, hned nahore. Ukazuje se v nej y yMich mistech a jde k S'irokym masam.

Dalkm einitelem jest kralovska, rodina, armada a cirkev. Kralovska rodina a armada se vzajemne doplriuji. Musi jednati spoleene. Jest

he polovici minuleho roku, a to britki letci, yeetne nakch leteckYch jednotek, znemotnili invasi robitim leteckYch a namornich zakladen y e Francii, Belgii, Holandsku, Nemecku a dokonce i v Norsku. Velka Britanie nadarmo nevyrabela a nedovatela z Ameriky sta a sta novYch letadel, zejmena rychlYch bombardovacich stroja, jet jsou s to atoeit stremhlav, i tetkYch nernecke letecke a namorni base. KoneOne i pasivni protiletecka, obrana — krome stale vetkho poetu protileteckYch del a balonovYch barati — se ve Velke Britanii podstatne vyvinula.

Lze tudit opravnene prohlasit, to jakYkoliv masovY atok Minot bude ye Velke Britanii ohromne privitan.

Reich se o nas "stara".

OeskY tisk pri tom nucen prinakt elanky o torn, to Nemecko musi do na gich zemi dovatet potraviny. V'Se to je pusta, lea. Od onoho dne, kdy Nemci vtrhli do naaich zemi, jen kradou a loupi. Nove clakazy se objevily Cirou nahodou: U nas je nouze o vejce, ale ye dvou mestech zmrzlo 70.000 vajec, ptipravenYch k odvezeni do rise. V jinem meste opet zmrzlo 420 vagona brambor, jet. Minci u nas zabavili — pro Italii. Noviny dostaly pokyn, to o takovYch" mrazovYch pohromach" nesmi psat.

LondYn. — Znaene mnotstvi dobytka v Anglii musi byti porateno, protote je nedostatek pice, jak prohlasil ministr zemedelstvi Hudson. f?,ekl rolnikfun v Leicesteru, to pri torn sniteni poetu dobytka, pri eemt vybrand dobydata budou uchovana. jeate zbude vice dome,cich zvyrat net jich bylo v prvnich letech po svetove valce. Dodal, ze sniteni ma bYti provadeno postupne v prikich aesti mesicich.

moano tvrdit, to jakYkoliv din krale nebo korunniho prince naael by mnoho sympatii v armade a v lidu. Neni tajemstvim, ze kadova armada jest proti retimu P,imsko-katolicka cirkey jest proti valce a proti nacisticko-italskemu spojenectvi. Presto, ze vzhledem k lateranskyrn smlouvam nesmi zasahovati do jakekoliv valky, jit se Italie zneastni, mate cirkev poutivat sve zbrane — presvedeiveho slova.

Jest nutno ovaem uvatiti, ze italskY lid neni v podstate revolueni. Faksmus jest tyranstvi Itala nad Italy. Jest ovaem moano predpokladati, ze lid by reagoval mnohem vice proti nacistickemu atlaku. Na eiste politicks zakladne bylo by dosti nesnadne primeti italskY lid k revolts. Jest nutno si uvedomit pomer mezi ✓uli k revolts a strachern z nasledka, jet by neozbrojeny lid vydaly v plen ozbrojenemu faSistickernu stroji.

Dalai didetitou veci jest zasadni rozdil mezi obyvatelstvern ze severu a na jihu zeme. Lids ze severu jsou instinktivne nezavisli se smyslem pro organisaci a veci hospodarske, kdetto jih dodava zase statni Uredniky, policii a eleny faSsticke milice. Z jihu pochazi take va gina faSistickYch naCelnika, jicht pravomoc jest velmi znaand. Strana zavira oCi nad korupci verejneho rnajetku. Okresni fakstieti naeelnici se velmi rychle obohacuji. Z toho vzrasta, odpor severu proti jihu. Jest zajimave, ze velkY severni prarnysl, kterY jest vetainou rodinnYm majetkem, jako Fiat, Pirelli a jine velke firmy jsou v zasade protifaSisticke, Mussolinimu se nepodarilo podrobiti je kontrole statu a strany. si otazku, kdy a jak revoluce pIijde, musi se uvatiti jests jedna daletita vec. V drieSni Italii neni nikdo, kdo by mohl bYti ve7 douci osobnosti zittka. Je to jedna ze slabosti diktatorskYch retima. Muti, kteri vyki z faksmu, mohou pohliteti na viadu jenom ye forme tyranie. Katcly z nich mysli, ae pouze on bude budoucim diktatorem. Av'Sak v torn nespoeiva obroda Italie. Bete vSi pochyby bude nutno, aby Italie proka .idobim prechodu, snad vojenskou diktaturou, tak diouho, dokud nevyjde z lidu nova forma vladni, jet by znamenala apinou svobodu italskeho lidu.

Tresty za uschovu zbrani Zatim co Ceske noviny mohou jenom vYjimeene uverejniti drakonicke rozsudky vudi Cecharn, prinakji nemecke noviny velmi eaSto zpravy o persekuci, ktera se odehrava s vylomeenim veiejnosti. Mnohe rozsudky by naciste rad" uverejnili jako vystrahu, kdyby se nemuseli obavat, ae by tim jednak prozradili smYgleni eeskeho lidu a jednak naznaeili, jak Si bojuji a jak rozsahla je Cinnost domaciho odboje. Zprava, kterou ptines1 "Briinner Tagblatt" je vic net priznaena; Fred soudem u nemeckeho soudu v Brne stall neda yno telezniCni atednik Karel Zachara ze Zidenic, ueitel Alois Zachara z Podivina a yYpravel , FrantiSek HudeCek z Kralova Pole, protote Hudeeek si ponechal bez povoleni tbrane a bratti Zacharoy e tyto tbrane od neho prevzali a prodali.

Zvlag'tni soud — vSirnnete si, ze nemeckY — odsoudil Hudeeka na dve Leta a bratry Zacharovy na pet let do kaznice. Odsoudil je ovaem i k nahrade nakladt trestniho iizeni. Z rozsudku take vysvita,, to Hudeeek byl ye vyktrovaci vazbe rok a bratti Zacharove 10 mesica.

Nucene poraky dobytka.

Nedostatek masa a masla bude vaak jests ✓etgl nebot' v rekvisicich dobytka se pokraeuje.

Neda.vno mushy na ge zeme odvesti Hai tolik hoveziho masa, ae byly porateny i stelne kravy.

Zemedelcum byly vyloupeny i obilne sypky; bylo jim ponechano pouze obili na osev a 17 kg obili vSeho druhu na hlavu a mesic. Soueasne s Omit() rekvisicemi byl proveden i soupis drobneho hospodarskeho zvirectva; kdo ma kraliky anebo drabet, bude dostavat jeate nitpridely masa. Zaratejici je, ze vkide je tea nouze o zeleninu a ovoce. Jablka byla at dosud pridelovana na listky, a to detem do 14ti let. Dnes uZ jsou i deti bez jablek.

Ve stredu, line 26. biezna 1941.

vice. Obe posledni vesnice zanikly tipine jen pa Jitikovicich zustalo jmeno Jutikovsko jako nazev poll. 0 milotske fate je zminka ji g ve —Uditelsky sbor.

I 14. stoleti.

MISTRIN. Nekolik tisicileti k nam zde mluvi archeologickYmi pamatkami po 2ivote davnYch pfedka, ale take vyznadnYmi udalostmi historickYmi doba pozdefk. Poslyeme.

Misttim byl osidlen jig v dobe praveke, o MILOTICE. dem2 nam vypraveji detne vykopa yky. BothaJsou 61/2 km jihojihovYchodne od Kyjova na tYm nale2ietem jejich jest piskovna pana Mandinne rovine 186 m n. m. Deli se na Dedinu, tejky v severni east obce, na trati zvane Rolnhumni, Zafaki, Cihelny,1u2i, U dvora a ka. Z naleza jest patrno, 2e zde byl 2ivot ji g v maji. 329 dolma, v nich2 2ije 1510 obyvatela. dobe, kdy ledovce pokrYvaly severni Evropu.

Lid mluvi slovacky, zachoval si svaj kroj i vyZde pod Chtiby, v kraji chranenern pied leeivani. 2ivi se rolnictvim, chovem dobytka a dovci, hledali atodiete oloVek i zvet. Kdy2 pak drabe2e, zejmena hus; delnici pracuji u velkonastalo otepleni, tehdy piskovymi naplavenistatku a v mistnich uhelnYch dolech. nami, pfinaeenYmi vodami tekoucimi z ustupuVesnice pasobi peknym dojmem. Pii silnici od jicich ledovcia, byly pfikryty stopy tehdejeiho Kyjova stoji. zamek Dra'. Lad. Seilerna V rene2ivota, aby uchovaly se a2 na dneeni doby. Nasanenim slohu. Vede k nemu most, ozdobenk chazime tam zuby mamuti a kosti jinYch zvikamennYmi sfingami a sochami. BYval opevtat doby ledove, stopy pa ohnietich, kostry lidnen, jak o torn svedei zachovane valy a obranske, nadoby hlinene, zbrane bronzove i kamene zdi. Ma peknY park se "svatoborskou opici" ne, ozdoby bronzove jantarove a sklenene. Nej(sochou to velice stareho pavodu) a oboru, tak cennejei objev udinen 2. 'derma 1926, kdy ye zvanou "Ba2antnici." hloubce 2 m vykopana kostra nude pochovaneVe vesnici, na bYvalem htbitove je kostel ho na levern boku, oblidejem k vYchodu. DelVeech svatYch, kolem neho je zed' s cennYmi ka kostry mefila 2 m 20cm. Jak odborniky sochami. Dalei vYznaenejei budovy jsou: fara, zjieteno, path kostra pfechodne dobe mezi petitfidni ekola, lesni iffad, dvar, dva lihovamladsi dobou kamennou a stark dobou bronry (panskY a rolnicky s elektrarnou,) chudozovou, tedy asi dobe 2,500-3,000 let pfed Kribinec, poeta a dam obvodniho lekate. stem. Ulo2ena jest v kyjovskem museu. NaleKatastr obce mai 1376.46 ha. Pada je piezena take kostra 2eny z doby merovejske valne piseita, jak o torn sveclei i nazev trati (IX.—V. stol. po Kr.) bohate vyzdobena, milo"Na piskach", ale arodna. Nejlepe se dafi titu, dary bronzovYmi, sklenenYmi a jantarovYmi. bramboram, zelenine a na polich velkostatku Misttin se nenachazel vkly v nynejeich mii chtestu. stech. Od r. 1228, kdy po prize eteme Mistersin Na jih od Milotic k Dubrianum pada stoupa mezi osadami, jimi2 tehdejei nove jmenovank k nejvyeeimu bodu Homoli, 264 m. Od ni markrabe mora yskY Ptemysl II. Otakar obdana zapad tahnou se Horky, Dubidak a Sidleny klaetera velehradskeho (WolnY, iil (240m.) Na Homoli a Horkach po valce opet se Topografie 1838 IV. str. 422); zmenil svoji pote2i hnede uhli. Na svazich Sidlem pestuje se lohu ji2 nekolikrate. vino, ktere se pak uklacla do sklepa a bud Pilvodne nachazel se na jihozapad od osady "pod 8ietleTiami." Kdy2 pri naveteve Kyjova r. nynejei v mistech, zvanYch dnes Stare Mis1928 zval pana presidenta Osvoboditele, bodrY tfiny. Jeete dosud zachovale v tech mistech starosta milotskY, aby pfieel take do Milotic a jamy po propadlYch sklepich vyznaduji jeho zavdal si s nimi pod gidlenami, pravil pan prepolohu. Tehdy take mel jig svaj kostel na trasident s asmevem: "Kdybych byl mladei, snad; ti Kosteliky zvane Kostel i s osadou za valale na Sidleny pozor, jsou to 8idleny!" ky tficetilete. Jen dkeveny kfi2 oznaduje dnes Na vYchodni strane rozklada se Piseeny rybmisto, kde stal. nik. Plocha zavodnend dita asi 15 ha a slim Historie obce jest pohnutliva. liTtrapy pfirybnik ma, 5 zalesnenYch ostrova pro ochranu neslo Mistfinu ji2 vteni husitske. Tehdy byl vyvodniho ptactva. Mimo chov kapra je znam jaOlen rozsahlY kostel mistfinskY a fara. V feko oblibene koupaliete. Do rybnika vleva se ted' nasledujicich, kdy hordy kfdaku prochapotheek od Vacenovic, jeho voda je sirovodikozely krajem, veude drancujice a palice, nekova., a pot:leek z lesa Okorala. Z rybnika odtelikrate obyvatelstvo Mistfina hledalo akryt mika voda Ba2antnici do valt pied zamkem a vlemo domov. Bylo to r. 1422, kdy 40,000 ktdaka vd se u Klinka do Zamazane. Od Skoronic tede peeich a 10,000 jizdnich z Rakous i Uher potok Moetenka, delici se ye dye ramena: Pihalo marne hrad 2danice. (Vlastiveda mor sednou a Zamazanou. Zamazana pohani mlYn 292.) R. 1431 vevoda rakousky Albrecht poda pilu; obe ramena spojuji se u Palanku a u niki vypad do Moravy s pfeeetnYm vojskem "Hanu" vlevaji se do Kyjovky. Za vesnici na Itti2ackYm Tahl krajem nakm az ke Krometistrane zapadni je t. zv. "Kanal", obecni rybnik, 21. Vojsko jeho pan° a vra2dilo, ani fen a dev nern.2 se rovne2 chovaji kapfi. Pied zamkem ti neeetfilo. Na 500 vesnic a mestedek znieil je malt' rybnidek pro rybi nasadu.

— mezi nimi i Mistfin. Vypalen, vzpamatoval se Milotice le21 v nejteplejei east okresu. 2ne brzy, aby za 40 let lehl popelem znovu.

Bylo to za zhoubne valky desko-uherske (1468 poeinavaji jig koncem derma.

Veteinou teple leto, hojnost luk, ktovin a le—1470.) Vojskem uherskYm obec vypalena spost a nedostatek vody pfiznive pasobi na hnilu s obcemi okolnimi Kurulicemi, Jaroriovicezdeni ptactva. Polni a lesni zveki venuje se znami a Mokroriovicemi, ktere zanikly nav2dy. Misttin objevuje se opet r. 1524 jako NovY Midna pke. stfin, jihovYchodne od pavodniho, bli2e u rybK milotskYm lestm path Pisky, Bagantnice nika. Patrne byl osidlen i zbylYm obyvatela Okoraly. V techto lesich nej vice rostou borostvem zaelYch vesnic sousednich, nebot' Cavice, smrky, bfizy, akaty, jasany, jilmy, duby, st). poll z techto osad pfipojeny k Misttinu. Jsou habry, neco topola a v mokre pade °lee a.vrby. to: Korulicke laky, Jitikovsko a Batiny (z MoMilotice do r. 1479 byly majetkem Jiriho z kroriovska.)

Kravaf, po nem se vystfidalo nekolik majiteR. 1528 prodan jest Misttin Vilemu Kane z la. R. 1480 pattily bratfim z Ojnic a na sklonKunetatu a spojen s panstvim svatoborskYm. Po ku XV. stoleti pant= za Zastfizl. Asi od polovinekolika letech stave, se majetkem pant z 2ece XVI. stoleti meli je pani ze Z. " erotina, od rotina a r. 1566 pfechazi koupi na Jaroslava konce teho2 stoleti pani z Lipy a v letech 1648 ze Zastfizl. A v rode Zastkizlu MorkovskYch —1810 hrabata Serenyiove. Karel hrabe ze Seizustava, i v te2kYch dobach pobelohorskYch a2 lerna. koupil milotsky statek od &edict hrabendo r. 1687. V 16. stol. men zde svuj dam i Novoky z Hardeka r. 1888. kftenci.

R. 1605 byly Milotice vypaleny od povstalR. 1605 stavo, se i NovY Vistfin dejietem hraca uherskYch. Velice utrpely i za valky ft).zy. Uhereti povstalci vedeni 8tepanem Bodkacetilete, r. 1663 pH vpaclu Turku a Tatara jem vtrhli v kvetnu tehot roku na Slovacko, herskYch a ve vojne kurucke r. 1706; kdy tehchtejice drancovanim, palenim a vra2clenim dodejei spravce Zelinka s nekolika poddanYmi a nutiti stavy mora y ske k povstani proti cisati malem jizdneho vojska se statedne branil. V Rudolfovi. Led pani, poZivajice do to doby sv0davnYch dobach (asi v letech 1468-1470) byly bad nabotenSkYch, uzavteli se v pevnYch tvrznieeny okolni vsi Skoronice, Borky a, Jitik0-

Kyjovsko a Zdansko svy'ch obeich

0411104.1■0 • 11•11.0.111.0411110.04M110411111.0.1111.0011.141111.0 ■04■0411111.0.11•11.0.1■

a

Strum

V 215 T

a,

zich, pfihlfiejice jen nedinne k hroznemu nieeni venkova, jak o torn verne vypravuje ve svYch zaznamech tehdejei bratrsky knez v Rohatci, Pavel Urbanides. (Rukopis jeho v zem. archivu brnenskem.) Dne 31. kvetna vojaci cisateti stfelice u Rohatce pfechodu pies Moravu "zarazili sobe svatebni vesell a spili se. 1. dervna to na ne nepfitel popadl, je jako hovada sekal a vradil a nekteti sami do vody skakali a se utopili, hate a pas pies Moravu opanoval a mnohe vesnice vypalil (...Misttin...)" Co utrpeni j en skryto v daleich slovech "Lide po horach, lesich, jamach, jeskYnich, jezetich a jinde jako hovada a 'Zivodichove byt sviij miti musili a nikde hlavy vyskytnouti nemohli." Na prosby lidu o pomoc odpovedel tehdejei zemsky hejtman mora yskY Karel z Lichteneteina, '2e "nic nezale21 na kacifich, kteti na Moraye budou tak aspori vyhubeni." (Vlastiv. mor.

Musej spol. Brno, strana 356). Teprve koncem eervence oddechl si kraj a zbyle obyvatelstvo vracelo se do svYch vypalenYch domovri.

Misttin opet obnoven, aby doekal se dob jeAte horeich Bylyt' hrtizy valky tficetilete temet na obzoru a ptihnaly se, sotva se obec jen ponekud vzpamatovala z Utrap ptedchozich. R. 1626 vypalena vojskem ValdetejnovYm, pronasledujicim tehdy Mansfelda prchajiciho od KrometiZe do Uher. Osada znidena opuetena, stala v ssutinach.

Tragickemu osudu deskYch rebelantri neusla vrchnost mistfinska, pani ze Zastfizl. ftada dlenti tohoto rodu zapletena do deskeho odboje zahynula na 8pilberku neb v jinYch ye zenith. AZ r. 1656 Mistfin obnoven a opet na miste jinem, na nem nachazi se podnes. S podatku zvan Misttice, pozdeji opet Novy stun.

R. 1687 umira posledni musk Glen panri ze Zasttizlu p. Jan Bohue, pan na Boskovicich, Morkovicich a Svatoboticich. Mistfin stava, se majetkem Frant. Liebeteinskeho z Kolovrat, ktery jej r. nasledujiciho 1692 prodal vdove po hrabeti Serenyim pro jeji nezletile deti. V rukou Serenyiti zristave, Misttin do r. 1810.

Lee ani nova osada nezristala uSettena hrtiz valednYch. Kdyt" r. 1704 Kurucove dobYvali Milotic i Kyjova, Misttin opet lehl popelem.

R. 1810 stava se Misttin majetkem hrabat Z Hardeka. R. 1888 koupi ptechazi panstvi misttinske do rukou hrabat Seilernti; jejich majetkem bylo at do r. 1924, kdy bylo rozparcelovano.

V letech 1831 a 1836 tadila v Misttine cholera.

R. 1851 vypukl oheri v dome cis. 53 a rozeitil se tak, ze temet cela, obec lehla popelem. Domy od to doby pfestavaji se krYti slamou rakosem.

R. 1900 ma Mistfin ja" 248 &mil a 1090 obyv.

Teho2 roku dostavuje se draha z Kyjova do Mutenic a r. 1906 nova silnice do Dubfian nice k 8ardicum vystavena 1841. Vzmalia, se take Z1vot spolkovy. (Zalolen odbor narodni Jed-. noty, etenatsky spolek, hasiesky spolek a 0mladina.)

Dneeni Mistfin le21 pki silnici Kyjov—Sardice, v miste, kde z ni odboduje nova silnice k Dub-, rianrim a k Hodoninu. Pfehledneme jej s navrei od kostela (196 m n.) hned pti vstupu do dediny.

Pohled na osadu — krome 2iveho pardiku s vevodicim kostelem a ekolou — neni malebnY. Selska staveni jsou hlavne po obou stranacli rozbirajicich se zde silnic. Na jiinim i vYchodnim konci vesnice rovne2 po obou stranach: silnice druZi se k nim skupina nepravidelne a huste postavenYch domkii. Sestupujeme-li silnici od kostela, vchazirme do Dediny.

Rada staveni zprava poeina, panskYm rem vybudovanYm koncem XVII. st . hrabetern Serenyim; velkY, do kamene tesany znak tohoto rodu jest dosud nad vchodem. Dnes jako zbytkovY statek jest majetkem Legiodru2stva. Ma take lihovar. Pted dvorem v male oplocene zahradce stoji pomnik padlYch. V den 80tYch narozenin presidenta Osvoboditele ly tam zasazeny 4 lipy: deska, mora yskoslezska, slovensko-rusinska a Masarykova. Napisy na pomniku hlasaji, 2e 45 mistfinskYch obda• nu za svetove valky padlo za vlast.

(Pokradovan1 .1

a

Strain U. DR. THOMAS N. DeLANEY obNi LEKAft BrYle spravne piipravene. eas dle nmluvy.

Taiadovna 3248 - Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

Ve stiedu, dne 26. brezna 1941.

Finaneini zprAva ueetnika Hl. Radu.

PitiJEM OD RAW/ ZA MESIC LEDEN 1941.

84 85 86 87 88 89 89 90 91 91 91 92 93 94 94 95 96 96 97 98 99 100 101 103 105 106 108 109 110 111 111 112 113 114 118 119 120 121 122 124 125 126

30. lederi 16. leden 20. prosinec 22. prosinec 23. prosinec 20. leden 20. nemocenska 15. leden 2. prosinec 22. nemocenska 29. leden 15. prosinec 22. leden '7. leden 10. 1 Glen 22. leden 1. list., pros.

20. leden 18. leden 14. prosinec 17. leden 27. leden 15. leden 16. prosinec 14. prosinec 21. N., list., pros.

20. leden 17. prosinec 20. leden 10. pros., leden 11. do pied. plac.

20. leden 23. leden 16. do pied. plac.

22. leden 22. leden 2. 1 Glen 14. leden 23. leden 30. do pied. plac.

17. prosinec 9. prosinec

634.59 251.90 120.73 468.84 846.35 416.69 14.50 28.88 250.44 3.00 217.94 445.85 85.78 143.04 19.19 152.35 88.20 49.03 462.30 135.03 45.97 25.52 144.70 70.78 33.58 224.60 266.87 134.41 70.13 150.33 13.15 430.19 12.55 145.95 207.94 78.64 19.60 85.01 73.62 17.95 58.33 113.64

128 129 130 132 133 134 135 135 136 137 138 138 139 140 141 142 142 143 144 144 145 146 147 148 149 150 151 153 153 154 154 155 156 157 158 159 159

20. leden 14. leden 6. list., pros.

20. leden 20. prosinec 24. do pied. plac.

17. 1 30., leden 17. prosinec 17. leden 17. leden 22. nemocenska 29. leden 13. leden 21. leden 16. prosinec 16. nemocenska 20. leden 3.. list., pros.

22. leden 17. list., pros.

20. leden 10. leden 22. prosinec 24. do pied. plac.

7. do pied. plac.

17. leden 25. nemocenska 20. leden 14. nemocenska 24. prosinec 7. list.. pros.

30. leden 9. do pied. plac.

27. leden 9. nemocenska 24. leden 13. nemocenska 1601 161 21. leden 162 22. leden

49.37 87.22 368.52 54.42 606.64 34.55 46.00 533.65 46.72 11.29 157.01 1.00 116.69 26.73 190.77 248.63 1.00 74.54 21.15 15.15 161.75 163.62 50.76 460.40 107.24 21.64 96.89 4.50 37.44 20.00 210.34 52.90 13.96 28.85 10.32 1.50 161.51 2.50 77.70 94.58

ftdd Datum Za 01x1fteno.

1 13. prosinec $ 810.27 2 18.leden 14.29 POHREBNI DOMOV 4 20. do pied. placeno 43.98 V hodine zarmutku najdete u 4 20. nemocenska.

7.00 nas nejlepSi pohiebni obsluhu a 5 16. leden 105.92 ceny levne.

6 20. leden 86.05 BILL MAREK, feditel.

6 22. nemocenska 16.50 Tei prodavaine pohiebni poji7 16. leden 320.72 7 20. nemocenska ken/ od 1 mesice do 80 rolifi stall 2:50 8 22. prosinec Ambulance ye dne i v noci.

203.97 9 28. pros., leden Telefon 546.

1,103.57 10 '23. prosinec MAREK BURNS FUNERAL 347.50 11 17. leden 75.32 HOME 12 14. prosinec 26.35 CAMERON, -::TEXAS 352.35 ,.....0. 13 27. leden 41,,,,-.......-.0.....,........

15 22. leden 421.78 16 23. leden 146.52 17 14. leden 495.66 17 22. do pied. placeno 400.23 A. F. 6ERNO8EK, AIDITEL 18 1. prosinec 17.78 19 15. nemocenska, 3.50 -.a . 19 15. prosinec 93.37 20 2. nemocenska 2.00 20 25. prosinec 1826 Leeland Ave., 506.30 21 18. list., pros.

120.90 HOUSTON, TEXAS. 22 11. leden 37.05 tpina zAsoba lekarniekeho 23 6. nemocenska 9.00 zbo2i. Jedind desla leka.rna 23 15. prosinec 172.05 v Houstone.

24 1. 1 Glen 2.40 NayStivte nas.

24 14. nemocenska 9.00 24 17. cert.

50 Telefon: Beacon 32100.

783.06 -............... 24 23. prosinec 25 2. nemocenska 7.50 $29,016.06 Celkem 25 15. prosinec 478.65 26 1. cert.

25 eslwo•••. ■■■■■ ,miso...,••■■••• ■,...■■■■■■....-■ ,11.a.o•woomo•dowoomp CIERNOSIll 26 15. prosinec 88.90 27 23. prosinec 506.89 PRAVNIK 28 4. list., pros.

1,033.42 Vytizuje veakere soudni 28 22. nemocenska.

2.00 29 23. prosinec 614.42 zalektosti.

30 22. prosinec 152.71 tiadovna: 936 Bankers Mort31 22. prosinec 115.57 gage Building, pies ulici na32 17. prosinec 225.24 proti Kress budove.

33 20. prosinec 199.28 34 20. leden 136.74 HOUSTON, TEXAS 35 22. prosinec 147.71 37 22. leden 144.81 1 38 10. kij., list., pros.

196.64 RED FRONT 40 17. leden 327.98 rozmarnou veselohru pod nazvem teski Jidekia, Restaurace 41 18. leden 200.73 I a Pivnice 42 27. leden 109.87 714 PRESTON AVENUE 43 1. list., pros.

71.79 HOUSTON, TEXAS 44 20. prosinec 349.51 Veselohra o 3 jednanich od Jind. Veselovskyho Jos. Kogut, majitel.

47 22. prosinec 502.00 Telefoh: Beacon 31734.

OSOBY: 75 49 15. cert.

Pravidelna j idla a lunee 49 20. prosinec 915.19 p. Jos. Koei Kovanda, velkoobchodnik v Praze Nejlep§i soudkove a lahvove pi.51 16. prosinec 367.90 p.

Rudy Grigar Bohouk jeho syn vo, ruzne druhy vina a doutniky.

98.06 52 21. prosinec br.

Rudy Sefeik Karas, velkoobchodnik v Plzni M/uvime eesky.

22.25 53 17. list., pros., leden ses.

Agnes Sustala Vlasta, jeho dcera Hoboko stale na sklade.

55 14. leden 95.19 ses. Eva Klimova Milea, komptoir. u Kovandy ZvlitAtni stoly pro rodiny.

56 2. nemocenska 2.00 br. Joe KaSpar Kralora, sluha u Kovandy 112.44 56 1. listopad ses. J. Kaluskova Pi. Mary, kuchaika u Kovandy 57 4. prosinec 66.27 ses. M. RoZnovska Pi. Maraova, vdova z Plzne 58.81 57 7. do pied. plac. p. Edv. Mieulka Kalina, profesor z Plzne 58 30. leden 94.15 Cesk.Y Likat a Operater Hejhalova, uhliika 59 15. fij., list., pros.

23.60 711 Medical Arts Building Dej odehrava se v Praze. I. jednani 26. dubna - II. jednani 30.

61 8. prosinec 94.38 HOUSTON, TEXAS jednani 1. kvetna. dubna 63 22. leden 368.91 Ireleffrn resid pnee: Lehigh 9745 64 11. leden 9.60 Telefon tradovny: Preston 2553 65 25. nemocenska 4.00 65 24. leden 294.54 SPRAVNE VYKONANA 0 67 22. leden 252.47 POHREBNi SLUZBA. 68 22. prosinec 599.81 V hodine 2alu zarmouceni nalez69 14. leden 75.91 1 nou Edward Pace pohkebni ustav 70 16. leden 313.75 pohotovY k sympatickemu vytize71 22. leden 53.94 V teto postni dobe, alespoii jednou se zasinat dosyta snad nikomu ni nezbytnYch jednotlivosti a k 72 29. leden 209.80 neugkodi, a 2e se pobavite a zasmejete, za to yam ruei nag vypraveni dojemneho pohitu.

76 22. prosinec 93.45 dobH herci. K hojne fidasti zve Levne ceny jsou naSsi zasadou.

78 9. leden 94.21 ZABAVN1 NrkBOR. 80 20. leden 247.93 EDWARD PACE 81 16. prosinec 175.35 Pollilebni liditeL P. S. - K majove siavnosti na den 4. kvetna kroutek "Hlahol" 81 18. nemocenska 2.50 Olen S.P.J.S.T. - Telefon 3600. chysta krasnou zpovohru: "BABI LETO" 82 1. prosinec 68.69 TEMPLE, TEXAS. 112.72 44 sa 27, fij„ list, pros.

MAREK - URNS

Van Pharmacy

C. H.

Divadelni krouiek "Hlahol" ehra

v nede i dne 30. brezna

v budove" iadu Pokrok Houstonu 6. 88 na Studewood

"BYL PRVNI MAJ"

Dr. Chas. J. floilub

s

Vstup: pan 45c - darna 30c v Zacatek v 3:30 hod. odpoledne Hudba odpoledne i veer - R. Baca

ye sttedu, dne 26. btezna 1941.

NOVis PROGRAM. Wr boru pro obranu Ameriky pomoci spojencihn.

(Tiskova sluZba s 1 . Nar. Rady.)

VYbor pro obranu Ameriky pomoci spojenciim (Committee to Defend America by Aiding the Allies) oznamil v' ):echto dne,:h svuj novy program. Akci na podporu nedayno schvalene osnovY zakona Lease Lend Bill, spinena byla prvni east pro-! gramu tohoto sdruZeni, s nim2 spoH lupracuji i naee narodni organisace.'

Od chvile, kdy kongress ohromnou veteinou osnovu 6. 1776 schvalil, nastavaji y eem zasadniin odptircurn hitlerizmu fikoly nove. ZminenY vYbor proto vypracoval dalei poladavky, o jich spineni bude usilovat za pomoci y eech. kdo2 chapou, e jen pora2kou Hitlera, dokud stave.. v Evrope, lze uchranit americkou padu hrilz valeenYch. Nov y program Committee to Defend America by Aiding the Allies po2aduje: 1. tpinou mobilisaci americkeho 2ivota hospodarskeho za fieelem zvyeeni vYroby a to i za cenu °heti se strany podnikatelii, delnictva, zemedelctii i spotrebitelfi.

Neodkladne povoleni dostateenYch fondü obrannYch na zaklade Lease Lend Act. Pou2iti vSech prostredn, jimi2 Amerika vladne k zajieteni bezpeene dopravy valeeneho materials spojencum, tedy: 1. opravu valeenYch lodi spojeneckYch v americkYch pristavech, 2. zasobovani spojencil veemi plavidly obchodnimi, 3. prenechani spojenctim daleich torpecloborc0 a jinYch namornich plavidel.

4. Dovoleni spojenctiim, aby mohli organisovati valeenY doprovod svYch lodi v americkYch pristavech.

5. Doprovazeni spojeneckYch lodi americkYm valeenYm lod'stvem, bude .'ii toho potreba.

V2STRiZ

kuji y am mnohokrate a srdeene za NaSim heslem budi2: "Dodejte mineni, aby Amerika mohla, hrati zbot Anglii ted'! roli pti organisovani trvale- tyto tak krazne darky, ktere nam II. Kongresni revisi zakontl, jen 2 by ho miru a aby tentokrate tento svuj priely velmi vhod, jato jsme je velmi nutne pottebovali. Se svYmi roumoZnila povoleni naboru Amerida- Ukol dokoneil.

Tento program Committee for De- diel uprchli jsme z Ceskoslovenka kteri si preji sloueiti jako dobrovolnici y e vojenskYch neb civilnich fence of America by Aiding the Al- v Cervenci 1939 do Anglie a pro nas utvarech onech narodu, jejich z o- lies, — jeho2 smyslem jest, Ze je- d6ti nemohli nisi rodiee dovesti brana je nutria, k zajieteni bezpee- dinou prilelitost k opetnemu vybu- mnoho g atstva a nemohou zde g atnosti Ameriky. dovani pokojneho svetoveho radu, stvo koupiti, ponevadZ je mot draIII. Obstaveni y eech cizich aktiv v nem2 by narody mohly iti y kli- he. y e SpojenYch Statech na zaklade du a spokojenosti, poskytuje zajieteJsem rozena na Morave. Maj osystemu liceneniho, aby se zabrani- ni viterstvi Velke Britanie a jejich tec a ma matka jsou teZ z Moralo daleimu uvolriovani finanenich spojenc0 — zaslou21 si pine podpo- vy. Nyni je mne 12 let. V Anglii zdrojtii OSY a aby umanena byla ry veech naeich narodnich organisa- jsem chodila napted do anglickYch kontrola nacisticke einnosti na za- ci. Veude, kde tento vybor ma sve Nyni v g ak chodim do nove odboaky, naee sloZky necht' s nimi zi-izene Ceskoslovenske ekoly, kde se padni polokouli. . .

IV. Pevnou politiku v Pacifickem ochotne a fiainne spolupracuji. Pro- ueirn eesky, anglicky a francouzoceane: speji tak zajmum jak Ameriky, tak sky. kola se stehuje, proto jsme 1. Zvyeeni americke namorni po- eeskoslovenska. ted' u rodiaa v LondYne. Maj otec hotovosti na Dalnem vSrchode, byi v X. acivokatem. Rodiee museMT" Z eESKOSLOVENSKE 2. Zvet§eni pomoci Cine. ii celY sv-aj majetek zanechati v GLIE DEKUJI. 3. Roz§ifeni embarga na valeenS7 Ceskoslovensku, kdy2 Nemci tuto material do Japonska.

(Tiskove, sluCba sl. Nar. Rady.) nail krasnou vlast obsadili. Jsem 4. JasnY naznak, 2e jsme odhodlaDranactileta, R. Z. z LondYna deni neptipustit obsazeni Singapuru a kuje v dopisu darkyni odevu, kte- pl-esvedeena, ae se zase domft vratime, ji g se na to velmi tegim.

Holandske vYchodni Indie. rY dostala z Ameriky: Je g te jednou me uptimne diky.

5. Vzajemne otevteni americkych "Velectene. pani!

R. Z. a anglickYch namotnich zakladen Muj 8miletY bratri6ek a ja do- Zdravi Vas srdeene na Dalnem VYchode lod'strum obou stall jsme od eskoslovenskeho eerTake ja Vam dekuji srdeene za mocnosti. veneho kiie kalhoty z praciho sa- kalhoty a koeilku a posilam Vam 6. Jasnou namorni dohodu mezi metu a ko g ile Vami zbotovene. DO- srdeenY pozdra y .

H. Z." Amerikou a Anglii.

V. VeemoZne ilsili o potirani nacisticke a totalitni propagandy v Americe Severni i Ji2ni, lee se zretelem na zachovani obeanskYch svobod a dosavadni smernice dobreeho B(EZEN, 1941 sousedstvi.

"Jakeko-li odklady — pravi se v Vydavano Dr. Peter Fahrney & Sons Co. v Zajmn Dobreho Zdravi programu zmineneho vYboru — nebo neschopnost Spojenych Statii rychlo jednati privodilo by nebezpeei CFTIPKA (in flue Z valky. Dosavadni odklady, ostatne jY2 tento risk valky zvYeily. Jsme ciHRIPKA jest nakaalivou choro- venovana snaha tomu, aby udrIena presved6eni, Ze program, kterY slebou pochybneho pnvodu o nit byla celkova odolnost no nejvyiiI moane vY-Si r Opateeni, obvykle dose obyeejne pravi, Ze loYva zavidujeme znamena menei nebezpeei a nena nakailiv Y ' mi laikami—tak dro- porinCovana zahrnuji: 1.) Jezte dostaje prispe y kem ke konstruktivnimu bounkYrni, Ce je nelze vidOti ani tek dobre a vYaivne potravy, bobate miru. na vitaminy a mineraly; 2.) Ucirdrobnohledem.

V paiteenim stadiu tato choroba anjte se v teple a vylVbejte se priiKoneene viterstvi all demokracie vanu; 3.) Nepeivelice peipomind musi posleze vydstiti v maeinerii a : pusrte, abyste se obyeejne nachlainstituce trvaleho miru, v nem2 Apiespeili g unazeni a nemusi se merika musi miti sve slovo. Je provili; odpoehate vady stati vaito zapottebi mobilisovat verejneho kdya pocirunou. Ale oby-

IERI31 THE REAM

This is R. G. Boulware, who owns a popular filling station at 1502 Shepherd Drive, Houston, Texas.

SOUTHERN SELECT HAS TASTE HE LIKES Take it from a Texan who's tried them all — Southern Select has the taste you like! Mr. Boulware tells the story in a few words.

Here's what he says: "When I lay my money on the line I want highest quality.

And that's the reason I drink Southern Select. I've tried them all, and I'll take Southern Select for real refreshment."

Just try Southern Select yourself. You, too, will appreciate the quality and swell taste of this great beer. Southern Select is the only beer in the South brewed with distilled water, only finest all grain ingredient S are used, every drop is aged for months!

Get some Southern Select this very day!

GALVESTON-HOUSTON BREWERIES, INC. Galveston, Texas.

Straws MI.

S

jete, Ze toho poeejne se tato rhoteebujete a veroba rychle vynujte dostateenou viji a vyznaeuje dobu spanku; 4.) se kchinim, kaPeeujte o to, aby 'a 1 a mrazevale strevni emnnim, horeekou nosntbyla pravieeie. ktera mute dostoupiti na 102 i3spelne oleas 104 stupiiii die teovoni choroby Fahrenheita, jest easto ztileno vgeobecnYm svehlavosti osolenina sv al by, v poeateenirn prudkou boles staddu nikazy. hlavy, oCI, zad a Zustaate v poste ii kdyi dos Lnete Lide jsou easto fulii a znaenou c/9.1:m pCilii hrdi, aby svalovou slabosti. jsou nemocm a odantan VYraily horkosti na rtech nasled. kern nastuzeni nejsou neobvykle, ulehnouti dokud nejsou talc zeslazvedlini aaludku a zvraceni mnae se beni, ae iii nemohou vydraeti no vyskytovati v poeateenim stadia a notion. Toto nerozumne jednani pysky, ugi a prsty mohou dostati pouze zdrauje anebo zmenguje zvialtni namodralou barvu. leaitost k apinerau pozdraveni; a Oslabene telesne tkanivo, zvlalte rnimo to rteni ani spravne v dYchacim nstroji, muse hYti napa- jejich pratelinn a spoluzarnestnandeno bacily, ktere by se jinak necinn, ponevacli je to vystavuje na mohly uchytiti. To mule vesti k pospas one nemoci. Lide, u nicha zanetu prndulek, zapalu plic, zapalu se objevi peiznaky cheipky, maji pohrudnice, k hnisani, k zapalu si- ulehnouti tak brzo jak jen moan° a nusu a k infekci stiedniho ucha. maji zfistati na Idlku, dokud se Cheipce nevi lehkYm se vyhnouti, pine neuzdravi, cot mule trvati ponevada nakaaliq piisobitel jest tyden neb vice. Mistnost, v nil piitomnS, ye vYtoku z nosu a chrch- nernocnY, leaf, me bYti iidne provelech z krku a tento jest rortiikovan trana. Nernocnernu ma bYti podado vzduchu kdykoliv nemocnk ka;ie dostatek dobre stravy, ma neb kYcha. Lide, jsouci na bllzku, yen !me:, divan dobrY pozor a ma se mu vdechuji tyto neviditelne rozpralky dostivati vleho moaneho pohodli, a mohou touto chorobou take oneeinnost steev me bjdi zpoedtku promooned. Prot.o bYvarne east° upozoritovini, abychom se vyhYbali ye- videlnou a steeva udriovina v nosti stale behem nernoci a rovnei fejnYm schnzim anebo mistUrn, kde vody me nentocnY dostivati v znaese lide shromaad'uji ve velkem nem mnoastvi. Jakmile se vyvinou poetu; aneb tesnemu styku s lidmi, vane peiznaky me bYti povolan chorobou jia postfier4mi, aneb tern lek jel kallou a kYchaji. Ma take bYti

Ve stkedu, dne 26. lYtezna 1941.

Strarut

Pou!ivejte k oznamovini Maly Oznamovatel Pkijme se Mna Ceske neb nemecke narodnosti ye veku 25-35 let, svobodna, usazend, dobra kuchakka, eistotna a energicka. Plat $30 mesiene, soukromy byt. Pi'Ste: 2000 Spanish Trail, Fort Worth, Te(13-14-c) xas.

PitIJME SE: — Muz Ceske narodnosti, kterY jest prvotkidni automobilovY a traktorovY mechanik, stati mezi 30 a 45 lety, muZ kterST ma zkugenosti ye spravka.ch "body a fendrt", acetylenoveho a elektrickeho svakovani. Odporudeni je nutne. Velky automobilovY zavod v dobrem miste, dostane stale zamestnani spravnY mu'2 deskoslovenske narodnosti, take dobra mzda, kdyz dostoji p6ZadovanYm podminkam. Pfgte pod znadkou "Mechanic" ch Vestnik, West, Tex. (13-16c) IThitelka bleda, misto a mete vyudovati anglietinu, dejepis, sociologii, pkipadne je schopna vyudovati male deti eatine. Rozena a vychovana ye statu Wisconsin, inteligentni uditelka rodem Slovenka, dojela do Texasu a chtela by se to usadit. Pi'Ate na: Miss Helen Dressel, Vestnik, West, Texas.

II ir MALA KURATICA — druht Barred a White Rocks, Silver Laced a White Wyandottes, R. I. Reds, druh velkYch bilYch, dernYch, hnedSrch a ZlutSich Leghornek, Anconas.

Take vybrane slepieky, neb michane slepieky a kohouti — za nejlev nej§i ceny. VAechna kukatka pkichazi z vybranSlch, krevne zkouknych stad.Ate o ceny. Von Minden's Hatchery, Fayetteville. Texas. (dz) 11Fh0

/ FOGLE-WEST CO. inc.

THE OLDEST MORTUARY eel IN HOUSTON UNDER THE 111 I SAME OWNERSHIP ..AND MANAGEMENT , 115

"NA Tc7 LOUCE ZELENIk" -

eeskY veseloherni film, do nehot se zamilujete pro rozmarny dej, pro krasy deskeho venkova, pro rozkoSnou hudbu a pro skvele provedeni. V hlavni itoze, Vera Ferbasova, Helena BuSova, Theo. PiS. tek, Jara Kohout a kada jinYch, vynikajicich herd'.

Pf-edvadi: Jos. Vaut, zastupce Praha, Film Co.

110"—

A

S

11111111111 ■ 11111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111 ■ 1111111111111111111111t111111111111111i

ETLINGER FUNERAL HOME. VYprava pohitt. Ambulaneni Pohkebni pojifteni. Dojedeme pro portistatky vaAich milYch i nekolik set mil bez jakYchkoliv daThich poplatkt. S nami se domluvite desky.

PETE E. ETLINGER FUNERAL HOME Pete E. Etlinger Elsie Praiik-Etlinger Renville, Tex. Phone 38.

Telefonujte na na,§ fleet.

1111t14111111111111111111111111I1111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111 ■ 1111111111111111,

MNOHEM LACINEJI NE2 NOVE! Pouiite stavebni dfivi rtzneho druhu, okna, dveke a jine stavebni potfeby ze stfienYch staveb, jako i nove stavebni dkivi a potfeby pro stavby obdr2ite u

Interstate Wrecking Co. 1811 North Main st. Houston, Tex.

1126 Forest ave., Dallas, Texas.

Platirtie nejvyAS1 ceny za budovy ureene ku strieni.

I

Z

-

V

1e

Ti, kdoz proSli nemoci, ozhotne potvrdi, to nic na svete nema vetk ceny nefli do'ore zdravi.

PO 60

SHINER, ye etvrtek 27. biezna, o 7:30 hod. veeer.

LA GRANGE, Pavan Tent, na ceste do Plum, v pondell 31. biezna, zaeatek v 7:30 hod.

FLATONIA, v titer* 1. dubna, o 7:30 hod. yeeer.

SEALY, ve stiedu 2. dubna, o 8:15 hod. veeer.

EL CAMPO, y e etvrtek 3. dubna, zae"atek y e 2 hod. odpoledne.

PLEASANTON, v nedeli 6. dubna, o 1 hotline odpoledne.

RCBSTOWN, v nedeli 6. dubna, o 6:30 hod. a o 8:30 hod. veeer.

slouZi Severtv BALL(, v texaskYch rodin6ch jako znamenita, Zaludeani, mime projimava a podporujici chut' k jidlu.

Pro stare i rnlade a zvla§te pro ty, kteri se pozciravu'! z nemoci.

481185.6FISTAIIIMINIMaimMu0901110.

Tanetni TISICE OC, 71L,

Zabavy

CENA

50c

u SteUkil v Houston na Utage Grove

SIMMArmiiimm.■■■■■■ra

Schtze westske odbodnky SALT. bude konana v 2:30 odpoledne v sini sv. Josefa.

Ponevad2 jest to prvni scheze letoSniho roku, vSichni krajane z ee1eho okoli, Penelope, Tours, Abbott, Ross a Waco, zvia.fte v§ichni pl'edstaveni vkch spont, jsou Zada.ni, aby se dostavili, abychoin se rnohporaditi, jakrn rtsobem budem pracovati letos, abydhom nezestali za jinYrai osadami.

Planujete-li nejakou be gedu, odloZte ji na pozd,ji a ptijd'te do schtze.

VAZTE

1903 McKINNEY F. 1177

Schfize westske 6dboeky S. A. C. T4 v nedeli o poledne.

'a

KA2DOU SOBOTU VE6ER 29. biezna — Tad Schafer orch.

tiV

doporuknim teto pHpravky jsou ,clopisy, jet aochazi ze vSech easti zeme.

Vetina jich konei "Nic lep'Siho n Severnv Balzol a tabletky!

Uctive zve Zabavni vSr bor faidu Stefamik.

sn.6.

Zdrave a vYborne, pochazejici od R. 0. P. kohoutil, 100% Bloodtested. Rozdelime slepiely od kohoutu dle prani. — Velke anglicke bile leghornky, majici rekord nosnosti do 325, nak specialita, take vsechny jine standartni, eistokrevne druhy. Ceny $7.00 za 100 za Leghornky. velke druhy $7.50 za 100.

Nav'Stivte nas neb pi g te. Uctime Vas vlidnou obsluhou

West Chick Hatchery TELEFON 42. — EMIL PLASEK, MAJITEL

WEST,

ID 0

TEXAS S®

30. bi.ezna, ye