Vestnik 1941 03 19

Entered

as second class mall matter.

January

3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

WEST, TEXAS, ve středu

ROlJNtK (VOL.) XXIX.

(Wednesday) 19. března (March) 1941.

UÍSLO 12.

DRUH£VfROCIOKUPACK

m

INULÉ soboty bylo druhé výročí 15. března 1939, onoho neblahého dne, kdy za sněhové vánice a v temné no­ ci nepřítel překročil hranice Československa, zmrzačené a zúžené již půl roku před tím v Mnichově, a divokým pochodem dorazil až do Prahy samé. My, kteří jsme ještě ve vlasti by­ li svědky této události, nezapomeneme do smr­ ti, jak se rázem změnil vzhled pražských ulic, jak se na Perštýně z budovy Policejního ředi­ telství vyrojily se všemi odznaky neomezené moci fantastické maškary, úderníci v černých uniformách, bytosti na něž by každou chvíli byl mohl být vydán zatykač ve jménu civili­ sace, ale jež se nyní samy vyrojily do ulic, aby· zatýkaly a vyslýchaly kohokoli podle vlastní libovůle. Nebylo strašnější chvíle nad· tu, kdy tyto stvůry a nestvůry na pražském hradě vy­ věsily svůj hanebný cár, nenáviděný odznak své moci, jejž se od té doby naučily nenávidět všechny národy Evropy. Nebylo strašnější chví­ le nad tu, kdy výsostný znak Masarykův byl nahražen dryjáčnickou fánglí dobrodruha jenž byl nahromaděnou zlobou německého národa pověřen šířit zhoubu a smrt kamkoli jeho ho­ linka dosáhla. Nebylo strašnější chvíle nad tu, kdy v duši československého člověka mizela ú­ cta a pokora při pohledu na vrcholek pražského hradu a kdy při tomto pohledu začal poprvé úžasem a zoufalstvím - cítit v sobě nenávist a pohrdání. Kolik tisíců, kolik sta tísíců Čecho­ slováků chodilo na pražský hrad jen se po­ dívat, zda se ta naše vlajka třepetá vzduchem.

Bylo to jako když si někdo jde rukama sáhnout na vzácný majetek aby se přesvědčil, že jej opravdu má.

Pražský hrad, zhnobený od té doby dryjáč­ nickým cárem s cirkusovými klíklháky, více zhanobený přespáním původce všeho dnešního světového zla i pobytem jeho zkorumpované­ ho náměstka, tento pražský hrad, odcizený dnes svou proměnou československému národu, zů­ stává přesto v myslí nás všech symbolem na­ šich tužeb a cílem našich tesklivých myšlenek, jakožto sídlo českých králů a československých presidentů. Přetrval věky a přetrvá jepičí slá­ vu nacismu. Jeho obrysy a celé panorama Hradčan, známé každému dítěti a nezapome­ nutelné nejstaršímu kmetu, jsou nescízítelně vryty do našich duší a nikdo z nich nevyrve ví­ ru a naději, že přijde den, kdy znovu zazáří ve slunečním svitu očistěný od přechodného nánosu.

Patnáctý březen, jenž pohřbil dočasně Če­ skoslovensko republiku, pohřbil také útvar, je­ muž jsme říkali druhá republika. Pohřbil onu říši strašidelných snů, ve kterých se země Masarykova musila tvářit, jako by byla zemí fa­ šistickou či nacistickou. V té krátké mezihře od Mnichova do patnáctého března prošel če­ skoslovenský lid skutečnou zkouškou ohně.

Tehdy začalo přihořívat, tehdy začalo být ne­ bezpečné, co do té doby bylo zamozřejmostí a tehdy také byl každý přinucen vyk~oplt svllj

charakter a své smýšlení na dlaň tak, že ka­ ždý si je mohl prohlédnout. Byla to doba málo příjemná pro opatrníky a tichošlápky. Byla to doba velikého rozhodování a velikého pitvání duší. Tehdy tajní nepřátelé Masarykovi i Be­ nešovi začali vylézat ze svých úkrytů a tehdy se také začali vybarvovat ti čachráři, kteří před tím dvacet let dělali dobré obchody s demokra­ cií. Ale tehdy vystoupil také na veřejnou scé­ nu civilní neznámý vojín československé demo­ kracie, malý český a slovenský člověk, v jehož duši láska k demokracii, k Masarykovi a Ir věčným ideálům československěho národa ne­ přestala hořet ani po Mnichově, ani později po okupaci. Po Mnichovské katastrofě viděli jsme teprve všichni, kolik mravní síly, čestnosti a věrnosti je v duši tak zvaného malého českého i slovenského člověka. Pražský taxikář, jiho­ český sedlák, malý bratislavský obchodník, ti všichni měli k tehdejším událostem stanovisko nekompromisní a nebojácné. Malý člověk ne­ zradil svou velikou lásku a zůstal věren tomu, /i.··~~~ AIR RAID

Německý Dgrnier nad námi ve výši, vojáci u děl snad ani nedýší strženi touhou po lidské oběti.

Klidný ten přístav rozprasky znesvětí.

Výbuchy šrapnelů, jak malé obláčky!

Rachoty závěrů v hukotu sirén, naříká pobřeží večerním pláčem, drceno karabáčem těžkého čekání.

Já z vlaku se díval do mraku, a všem čet účast ve zraku a pak ... jsem slyšel ze všech úst spokojný sten, dívám se jak padá Dornier jak hoři, .. byl zasažen.

čemu věřil po celých dvacet let. Byl by si ra­ ději jazyk ukousl, než by byl s panem Drem Háchou řekl, že 28. října 1918 stál opodál.

Patnáctý březen učinil konec stínohře dom­ nělého československého fašismu. Tento suro­ vý úder nacistické převahy postavil rázem do pravého světla celou situaci nejen v óeskosío­ vensku, ale i ve střední Evropě a v Evropě vů­ bec. V záplavě tohoto světla rozbřesklo se i nej­ tupějším státníkům a patnáctý březen zůstane památným dnem v dějinách celého lidstva, protože to byl den, kdy nejchtivější uchvatitel nové doby přiznal barvu a odhodil svou masku.

Ačkoli je to den v naší vzpomínce prokletý, u­ vědomujeme si s plnou střízlivostí, že strašná událost tohoto dne otevřela oči veškerému svě­ tu. Učinila také konec všemu nebezpečí Quis­ língovskému a Petainovsk:ému v naší zemi.

Srazila všechny konlunkturálni dobrodruhy z doby oné pftlročnl mezihry do propadliště, kde

zmizeli tak úplně, že dnes už si nikdo nepřípo­ míná ani jejich jména. Bylo již pflliš jasno, že v Československu dočasně jen Němci mohou hrát rozhodující úlohu, a celý národ i se svými politickými předáky bez rozdílu stran stáhl se dočasně do ústraní.

Tehdy, onoho patnácteého března, začala se ve skutečnosti tragedie světová, nikoli česko­ slovenská. My, kteří jsme to věděli a tušili, ví­ me také o otřásajícím příslibu onoho strašné­ ho dne, kdy pěst dopadla na nás, ale zkrze nás mířlla na jiné. Měli jsme smích pro nečinné protesty světa, z nichž čišela spíše bázeň a so­ becká váhavost, než skutečné rozhořčení. Vě­ děli jsme, že nakonec musí dojít a že také doj­ de k činům. Věděli jsme, že to není pouze na­ še katastrofa, co prožíváme, věděli jsme, že o­ kupace Československa je jedním z posledních kroků německého dobyvatele na cestě, na níž se dříve nebo později musí setkat s a'k:tivním odporem celého · světa. Vzpomínáme proto i dnes patnáctý březen 1939 sice jako na den na­ ší národní katastrofy, ale také jako na den, kdy se ve skutečnosti začal rozhodující zápas o vládu nikoli nad naší zemí, ale nad celým světem. Tohoto dne se ukázalo, že jde o boj mezi moci a pravdou, mezi násilím a právem.

Do té doby jsme tento poznatek marně vola­ li do světa my. Onoho dne, patnáctého března 1939, vykřikl jej do světa Hitler sám, a svět otřásající se ještě dnes tímto výkřikem, probu­ dil se k naší pravdě, probudil se k našemu ví­ tězství. (Čsl. T. K.)

KALENDÁŘ 23. března. 'Oivacllo "Tulák Mirko" pohostin­ sky sehrají ochotnici S.A.Č.T. v Corpus Christi.

23. března. Velká schůze enníské odbočky SAČT..a pohyblivé obrázky s přednáškou před­ sedy SAČT. br. Vlad. Maudra v Katoli.::ké síni v Ennis, '!'ex. Začátek v 6:30 hod. odpoledne.

23. března. Schůze odbočky SAČT. v síni řá­ du Osvěta čís. 52, v Kovar, Tex. Za řečníka po­ zván dr. Míčelt z Austínu, 23. března. Schůze odbočky SAČT. v síni p.

Wogelsanga v Rosenberg, Texas.

23. března. Schůze odbočky SAÓT. v síni řá­ du Praha v Taylor, Tex. Začátek ve 2 hodiny odpoledne. "· 30. března. Schůze westské odbočky SAČT. v síni sv. Josefa, West. Texas.

30. března. Společná zábava českých spolků ve prospěch SAČT. v Sokolovně, Dallas, Texas.

30. března. Divadlo "Byl první máj" sehraje divadelní kroužek "Hlahol" v síni řádu Pokrok Houstonu na Studewood.

13. dubna. Divadlo "Ferda šéfem" u štef~ni­ ků ná Cottage Grove v Houston, Texas.

4. května. Májová slavnost a zpěvohra.

"Babi léto" v síni řádu Pokrok Houstonu na Studewood, .......

~

Strana

JI.

VIBTRlll:

ASHINGTON,D. c, - Po prvé od světové W války americká armáda má více než mi­ lion vojáků, jak oznámil department války. ve zbrani je 1,003,500 mužů, z toho 68,500 důstoj­ níků a 935,000 vojínů. Jsou to vojáci pravidel­ né armády, národní gardy, reservísté a nově odvedení muži. V červenci má míti armáda 1,418,000 mužů. Za světové války měla americká armáda nejvyšší počet 3,673,888, jehož bylo do­ saženo dne 11. listopadu r, 1918. Za občanské války měla severní armáda 2,128,948 mužů ve zbrani. V září r. 1938 měla 'armáda pouze 193,448 mužů a v lednu r. 1940 již 240,185. Loni v září počet vojáků začal vzrůstati, jakmile ná­ rodní gardisté byli mobílísování pro jednoletý výcvik.

*

*

Linec. - Hitler přijel neočekávaně, aby ěastníl se slavnosti na oslavu třetího výročí, přípojem Rakouska k německé fiši. Před tře­ mi lety po prvé za 25 let vrátil se do Rakouska, své vlaatí na triumfální cestě. Dnešní Jeho pří­ jezd nebyl tak slavný, ale přece byl nadšeně zdraven nacisty. Mluvil na shromážděni nacís­ tů, ale [eho řeč dosud nebyla uveřejněna. ů­

*

*

Washington, D. C. - z armádního leteckého sboru bylo oznámeno, že nastávající letci a technikové budou podrobeni vojenskému vý­ cviku napřed a ne až později, aby byl urychlen výcvil{ 12,0ÓO pilotů ročně. Čtyři místa byla o­ značena k tomu, aby se tam dostalo leteckým kadetům výcviku dříve než budou posláni do leteckých škol. Oficielně bylo řečeno, že tím bude urychlen výcvik pilotů pro letecký sbor, Střediska pro vojenský výcvik pilotů jsou: Jef­ fersonova kasárna v Missouri, Maxwellské le­ tiště v Alabamě, letiště Kelly v Texas a Mof­ fettovo letiště v Kalifornii. - Jeffersonova kasárna v St. Louis jsou určena pro yýcvik techniků, ostatní místa pro výcvik pilotu.

* * Město Schulenburg již příští

týden asi vykoupí elektrárnu od Central společnosti a přípoji se k vládnímu elektrárenskému systému, čímž ušetří 45 procent na poplatcích za elektřinu, jak oznamuje Charlie Matula ze Schulenburg, člen vládního výboru. Matula se právě vrátil z Washingtonu, kam letěl aeroplánem, aby s vlá­ dou domluvil smlouvu.

*

*

New Arleans, La. - Prvá domácí paprika, vypěstovaná ve Spoj. Státech, přináší farmářům od $90 do $150 z akru půdy, na které byla pě­ stována, jak svědčí zprávy z Opelousas, La., v jehož okolí se začalo s praktickým pěstováním papriky. Semeno této papriky bylo sem přive­ zeno z Maďarska jedním uprchlíkem, který se zabýval obchodem s paprikou v Evropě. Jde o papriku, která se mele na kořenění a jest an­ glicky nazývána "Sweet pepper powder." Loň­ ského roku byla tato paprika vyseta v okoli Opelousas po prvé a přinesla farmářům od tři do pěti tun s akru, což záleželo na půdě a na obdělávání kultur atd. Tuna se podle nynějšího stavu trhu prodává po $30, takže akr přinesl od $90 do $150.

*

*

Moskva.

Rusko a Siam vyměnily si noty, jimiž se zřizují diplomatické styky mezi nimi.

Bude vedeno vyjednávání o obchodní smlouvu.

Rudá Hvězda, časopis ruské armády, praví, že zřízením nových hranic mezi Siamem a Indo­ čínou posiluje se japonský vliv v této části svě­ ta a tudíž situace na jižních mořích stává se napíatou. Japonsko pokračuje v soustřeďování válečných lodí v těchto vodách a Anglie a Spo­ jené Státy činí proti tomu opatření.

*

*

Kahýra. - Anglické vojsko, které postupuje do východní Habeše po dobytí italského So­ malska, postoupilo 120 mil za poslední dva dny, jak oznámilo nejvyšší velitelství. Toto vojsko dobylo Dagha Bur, 400 mil na sever od Moga­ díscía, · hlavního města italského Bomalska.

Jeho posice dnes byla udána 90 mil na jih od Jijigy a praví se, že proti sobě nemá žádné vět­ ší branné moci Italů. U Jijigy silnice, po které Angličané postupuji, zahýbá se na západ 50 mil až k Harraru a odtud anglická vojska mají již pouhých 30 mil k železniční trati z Addis Ababa do Džibuti, aby ji přerušili u Diredawy.

Ve středu, dne 19. března 1941

Týdenní přehled.

Londýn. - Mrs. Beatrice Rathbone stala se druhou ženou, rozenou v Americe, která zase­ tlá v · anglické poslanecké sněmovně. Zaujala místo svého zemřelého manžela, leteckého po­ ručíka Johna Rankina Rathbone-a, který byl zabit v prosinci minulého roku pří prvním le­ tu nad Německo. Narodila se v Bostoně před 30 lety a byla jménována bez oposicena místo své­ ho manžela a bude sloužiti jako členkyně kon­ servativní strany. Žádný dělnický kandidát ne­ byl proti ní postaven. Je 14. ženou, zasedají­ cí v anglické poslanecké sněmovně. První ro­ zenou Američankou, která stala se členkyní sněmovny, je lady Astor. Mrs. Rathbone, která je matkou dvou dětí, jež jsou nyní ve Spoje­ ných Státech, jevila vždy silný zájem o poli­ tiku a pronesla mnoho řečí pro svého man­ žela před jeho zvolením do sněmovny r. 1935.

*

*

Kahýra. - Habešané, kteří postupujících do Habeše, zmocnili se Dambacha, 180 mil na se­ verozápad od Addis Ababa a táhnou na hlav­ ni město, jak bylo oznámeno z hlavního stanu.

Anglické vojsko, jež postupuje do Habeše z i­ talského Somalska, zajalo velitele brigády, vy­ sokého komísařé a jejich štáby, jakož i "mnoho set dalších italských vojáků". Tato kolona po­ stupuje na Harar. Jak bylo oznámeno, anglič­ tí letci bombardovali v sobotu v noci Harar. a Sudanem na jih od Kummuku, obsadilo Ařo­ du a postupuje na Asosu. Jak se oznamuje v komuniké, italští letci v Eritrei byli úplně vy­ řazení z boje. Nejvyšší velitelství italských vojsk v :Římě oznamuje, že posádka oasy Gia­ rabud v jihovýchodní Libyi odrazila nový útok Angličanů.

*

*

Londýn. - Francouzská hrozba, že válečné lodi budou provázeti obchodní lodi,'vezoucí po­ traviny do Francie, vzbudila zde problémy, kte­ ré mohou býti rozřešeny pouze po dohodě se Spojenými Státy, jak bylo dnes doznáno z o­ ficielních kruhů. Zde se pohlíží na tuto věc tak, že Francie dosud nedala záruky, že potra­ viny, které budou dopraveny do neokupované­ ho francouzského území, budou jen tam spo­ třebovány. Anglie však musí obdržeti předem pevnou záruku v tom smyslu než bude ochotna uvolniti svou blokádu. Pravř se, že jsou důkazy, že mnoho lodních nákladů, které byly složeny v Marseilles, bylo bezprostředně posláno do Ně­ mecka a Italie. Tyto náklady nesestávaly vý­ hradně z potravin, nýbrž i z řosřátů ve velkém množství. Angličané viní Němce za nedostatek potravin v neokupované Francii.

*

*

Curych, Švýcarsko. - Rada "protektorátních oslav" na památku II. výročí německé okupa­ ce - na kterých se patrně nebude podíleti ni­ kdo z těch "protektovaných" - byla ohláše­ na radiovým rozhlasem v Praze, který je kon­ trolován Němci. Progermánské ceremonie pod záštitou kulturního a politického odboru úřa­ du říšského protektora budou podle všech zá­ měrů a ůčelů čistě vnitřní německou aférou, ježto Němcům se patrně nepodařilo zajistiti spolupráci českých autorit, ba docela ani pro­ nazístíckých českých kruhů, jako je členstvo strany Vlajky. Oslavy započnou v pátek 14. března slavnostním koncertem německého fil­ harmonického orchestru ve Španělském sále na pražském Hradě. Pozváni k této události roze­ slal sám říšský protektor Konstantin von Neu­ rath, V sobotu 15. března dopoledne byla cere­ moniální paráda německé ozbrojené moci na Václavském náměstí v Praze a odpoledne říš­ ský protektor zahájí výstavku věnovanou "ně­ mecké velikosti." v sobotu večer prof. Suchen Wirth z Mnichova promluvil na schůzí "Gau dlrektorátu" sudetského území a v německé opeře v Praze bude slavnostní představení.

Neděle bude "dnem hrdinů."

*

*

Šanghaj, Čína. -:- Městská rada v Šanghaji oznámila, že 15. března o půlnocí čas bude posunut o jednu hodinu kupředu. Následkem toho Šanghaj bude o 13 hodin kupředu před časem v Chicagu,

~l,

Washington, D. C. - Federální velká poro­ ta dala v obžalobu německou tiskovou kance­ lář Transocean, jejího ředitele Manfreda Zappa a G. Tonna, zaměstnance, protože porušili zá­ kon o registraci cizích agentů. trřednící depart­ mentu spravedlnosti odhalili, že Zapp a Tonn, kteří jsou německými agenty, byli zatčeni v New Yorku. Žaloba obsahuje tyto body: Transocean je německá korporace, která má hlavní úřadovnu v Berlíně. V říjnu r. 1938 za­ řídila odbočku ve Spojených Státech, aby pro­ pagovala zájmy Německa a nacistické strany, ale opomenula dáti se registrovat podle záko­ na. - Zapp a Tonn rovněž porušili tento zá­ kon. Tonn stal se agentem pro publicitu této kanceláře a nedal se registrovati, ačkoli roz­ šiřoval nacístíckou propagandu.

*

*

•

•

*

*

*

*

*

*

Vichy. - Vládní tisková kancelář oznámila, že generál Weygand již opět odletěl do severní Afriky Admirál Jean Abrial, guvernér Alžíru, přijel sem včera, aby vysvětlil, jaká admini­ strační opatření byla učiněna. Jeho zpráva by­ la uspokojivým doplňkem zprávy generála Wey­ ganda. Z informovaných pramenů se praví, že Weygand obvinil admirála Abriala, že nejed­ ná správně s akutními problémy, počítajíc v to Angličany, činnost generála de Gaulle a je­ ho stoupenců a potravinovou situaci. Dnes by­ lo vydáno vládní nal'.-izení,že každý Francouz, který vstoupí na území, kontrolované generá­ lem de Gaulle, ztrátcí francouzské občanství.

Nařízení má zpětnou pftsobnost od 1. prosince 1940.

Britská vláda oznámila ve středu min. týd­ ne, že sborům generála sira Archibala Wavela v středovýchodní oblasti dostalo se posil, vy­ pravených z Anglie. Úřední zpráva sdělila, že kontigenty australských, říšských a novozé­ landských expedičních sborů, které vypluly z Anglie pro službu na jiném jevišti, dorazily pfod nějakou dobou bezpečně do středovýcho­ du. Z diplomatických kruhů v Bělehradě došly stejného dne zprávy o vylodění britského voj­ ska v Piraeus, přístavišti města Athén. Podle této depeše, již nebylo možno dosud ověřiti, přistálo v uvedeném přístavišti 40 transportft vojska z Afriky. Po několik posledních dní se udržují v oběhu zprávy, že Britanie shromaž­ ďuje 10 divisí, 150 až 180 tisíc mužů, k dopra­ vě do Recka.

Vzduchoplavečtí odborníci národní obrany Spojených Států zahájili bezodkladně práci na programu, dle kterého má býti opatřeno 12,000 moderních bombovacích letadel Britanii a je­ jím spojencům. Odborníci námořního odboru sestavili seznam 114 válečných lodí starších soustav, které je možno vyslati ihned na po­ moc Britanii a Řecku. Washingtonská vláda současně učinila opatření, aby Britanii dostalo se potřebné zásoby letadlového gasolinu a stro­ jového oleje. Dvanáct tisíc bombovacích leta­ del a velký počet letadel stíhacích možno po­ říditi za $2,054,000,00, o jichž povolení na le­ tadla a jiné zařízení president požádal. Mezi 114 loděmi starších soustav je 74· torpedoborcu, které mohou býti předány ihned v rámci povo­ lení $629,000,000, vyžádaných presidentem na pomoc Britanii v loďstvu. S posíláním výzbro­ je a jiného válečného materiálu započalo se hned po podepsání předlohy o výzbrojení po­ moci presidentem. Jak výše již naznačeno, bé­ ře se tento :materiál z armádních a námoi'.·ních zásob v hodnotě $1,300,000,000, kterými presi­ dent může disponovati bez dalších průtahů.

Anglie posílá do Recka tolik ukořistěných italských zbraní, že to postačí k vyzbrojení ce­ lého armádního sboru a částí jich jest již používáno v bojích proti bývalým pánům Al­ banie, jak bylo oznámeno z neutrálního prame­ ne. Mimo to velké zásoby válečného materiálu jsou nyní posílány též řec. vojskům, jež ny­ ní tvoří obrannou líni,, jejímž účelem je chrá­ niti přístav.

Ottawa. - Premier w. L. MacKenzie King prohlásil v poslanecké sněmovně, že schváleni předlohy o pomoci Anglii ve Spojených Stá­ tech "je jedním z mezníků svobody a ukazuje cestu ke konečnému a jistému vitězstvi.'' ,

Ve středu,

--

1

··-·-·-·~,

dne 19. března

-··-, - --~· .

Oddíl dop1sovatelsky ~~~cmo,()~·::

..

Dopisy, je~ by obsahovaly nevěcné, neb zá­ vadné polemiky, pořadatel předkládá ve srny­ Illu stanov Tiskovému Výboru k vlastnímu roZllodnuti.

I·

.i

'

Rowena, Texas.

Bratř! a sestry, a milé čtenářstvo!

V neděli dne 23. března bude konána čtvrt­ letní schůze naší odbočky S. A. o. T. v Rowe­ na, Tex. Bchůze bude zahájena přesně v 1 hodinu 30 minut. Po ukončení schůze bude u­ spořádán program, v němž bude pět různých vystoupení, jak následují čísla pořadu: 1. pro­ slov, 2. hudba, 3. pálové dostihy, 4. žertovné výstupy,.~. pan profesor Kviz dává otázky.

Milí čtenáři a čtenářko, nenechte si ujít toto veselé pobavení; vstup jest volný. Po ukončení programu bude prodávána svačina za 15c. Na tuto svačinu, ctěné sestry, máte příspěb zdar­ ma, každá nějakým moučným pečivem a růz­ nými zákusky. Některé sestry chtějí přispět smaženými kuřaty, prosím nezazlívejte mně, že vám odporuji, byste tak nečinily, neb pro celé shromáždění jest kuřat ještě málo. Ty ku­ řátka si necháme až na letní dobu, ted' mají dobrou cenu, tak je prodat, a v letním čase zato budou dvě. Milé sestry, až tento můj do­ pis budete čísti, bude již málo dnů do naší zmíněné schůze, prosím upozorněte na ni a pozvěte každého, a buďte přítomny této schů­ ze. Pomozte vzdorovat nazísmu, neb zvítězí-Ií ten, pak budou dvě tfidy lidu - páni a otroci.

Táži se vás, ku kterým budete patl'it vy? Ne-, pochybujte o tom, že k těm druhým, a já s vá­ mi.

Tedy, milé sestry, které pracujete pro ten bezmocný lid za mořem, já vám jménem těch ubožáků upřímně děkuji. Dostane-li stará vlast zase svobodu zpět, já bych vám přál ji navštívit, zajisté, že byste padli k zemi a ji zulíbali a slzami kropili. A ten, kdo pro ni ne­ má citu lásky, přijde doba, že si hanbou bude muset rukou zakrýt svoji tvář, tak jak Kain učinil, když zabil svého bratra Abela, pak usly­ šel hlas s nebe: Kaine, kam jsi dal Abele? On řekl: Neviděl jsem ho.

Ted' něco jiného. Prosím pana bratra redak­ tora, nebude-Ii Vám to obtížné ctěný bratře, ve Věstníku oznámit české radiové programy.

Já mám radio General Eelectrik; každý den o pěti hodinách odpoledne jest vyíslán český rozhlas z Bostonu, Mas., a jak jest pěkně, tak jest pěkně všemu rozumět. My to chytíme na čísle 12 na krátké vlně. V Oklahoma City hrají každé úterý v 8 hod. večer, to však nemůžeme zachytit. V Temple též hrávali, nevíme však čas ani stanici. Tedy prosím, bratře redak-, tore, víte-li něco bližšího, sdělte to ve Věstní­ ku, za což předem přijměte upřímné díky.

S bratrským pozdravem, Václav Kvasnička.

Rogers, Texas.

Milí čtenáři!

Snad bych měla napsat do anglické části Věstníku, ale zdá se mi, že angličtinu se mám příležitost každý den učit ve škole, neb mám toho učení dost. Psaním českého dopisu do Věstníku dostává se mi pl'ilež.itosti sdokona­ liti se v českém psaní a čtení, abych neza­ pomněla co jsem se dříve naučila.

Potěšila mne výzva mnohých mých přátel, abych psala zase. Ani [sem nemyslela.jže tolik mladých lidí čte české dopisy ve Věstníku. Po­ těšila mne milá slova od pana Jana Berana z často je od nich slyšet, že Češi jsou dobří ob­ písu povšímnul, Tady v okresu Bell my mladí, (většina nás) se nestydíme za českou řeč. A já jsem nikdy nezpozorovala, že by nám to co škodílo.. neb [ínonárodoveí si nás tady váží a častí je od nich slyšet, že Češi jsou dobří ob­ čané, a že kde jsou usazeni, tam že je prospí­ valící osada.

Město Rogers jest osazeno téměř stoproeent­ µ~ Am~rl9a,ny, ale ne<;ta,l~kq m~&t~ jSO\l osadY,.

l'tnm;

lfBIT!flK

1941.

ne

osazeny hodně našinci. Město Rogers si vyvo­ lilo za $50,000 bondů na postavení nové školy, která se má započít stavět co nejdříve. Bude to jednopatrová budova s třinácti třídními světnicemi, studovnou, jídelnou, "Band room", a velikým gymnasiem. Ale jó. už do ní chodit nebudu, neb letošní rok onu školu vyjdu. Teď v Rogers, jen pár kroků od staré školy staví zemědělskou budovu.

Ráda bych si dopisovala s děvčaty, které rá­ dy zpívají české písničky a ráda bych si s nimi písničky vyměňovala.

Pozdravuji svého dědečka a babičku Barto­ šovi v Bomarton, Texas.

S pozdravem na čtenáře, Lillian Závodný.

-----

PRAVDA A POKROK LIDSTVA.

Alief, Texas.

Perpetum Mobile jest vzácný příspěvek do časopisu, a děkuji br. J. Gajevskému, že si ne­ obtěžoval jej opsat pro Věstník. Dovoluji si o něm podat své osobní náhledy.

Ta pravda, jež na podstavci ze žuly a gra­ nitu stojí, není ona živá Pravda sama, jež bytí a život všemu uděluje. jest jen znázornění jí, jak se kdysi poetovi sochaři v jeho obraze­ tvorností jevila. posti správně ji spodobníl i s tou váhou, a páskou na očích, jež zabraňuje hleděti na zevnější důstojenství lidská. Závaží jest závažím zákona lásky k hodnoceni skutků lidských. Činitelé, působící nerovnost váhy pa­ dají do propasti temnot, aby dali místo při­ cházející idei, jež působí k rovnováze.

Nejsou však stále ti samí čínítelé, jež jsou účastni na provádění ideálů do skutků. Musí­ me pochopiti jasně, že všechny ty děje, ať krásy nebo hrůzy působí duševní síly nadané vlastnostmi kladu nebo protikladu. (Sympatie nebo antípathíe.)

Bytosti, jež tyto sily ovlivňují, jsou nadá­ ny myšlením a vůlí, a činy jejich jsou v po­ měru duševních sil, jimž se ta, která bytost oddala. Souhrn myšlének a činů kladné síly k věcem dobra a krásy se souhrnem myšlének a protikladu, zla a smrti, čtní mocný zá­ pas o nadvládu. Tento zápas trval od dob, kdy lidstvo se vrhla do toho víru sil, a bude v něm dotud, až jeho většina pozná zdroje svého u­ trpení a vysuší je.

Mysl (též rozum zvaná) a vůle jsou zdroji, jež přínášejí radost a mír; anebo válku a žal, a všecko to neštěstí světa tohoto. Než člověk počal zneužívati věcí stvořených na tomto svě­ tě, zneužil těch dvou darů Božích, jež ho měly udržet ve stavu svatosti a v dokonalé harmo­ nii se zákonem Božím.

Jakou ideou jest ovládána ta která bytost nadaná Životem, tak využije času, a taková bude i její Historie. Jelikož bytosti různých ideí jsou smíšeny různě, bude i historie při­ pomínat díla .pravdy a též díla lži. A poněvadž pokrok lidstva v mravním ohledu zvláště jest i·ízen zákonem Božím, jemuž se každá duše pravého pokroku dbalá vědomě poddává, ro­ zum a svobodná vúle člověka činí jej zodpo­ vědným sobě a Bohu za své skutky; skutky lásky a milosrdenství nesou ovoce světla prav­ dy, moudrosti a míru; skutky sobectví a pýchy n,esou ovoce tmy a nevědomosti, utrpení, žalu a věčné smrti. A lidstvo nejen že nic na. starý dluh neuplácí, ale denně si ohromné břímě no­ vého dluhu přidělává, a tento zvaný začarova­ ný kruh se neprotrhne dotud, až jednotlivci celku poznají, že to není ta pravá cesta k do­ konalosti jejich, a rozhodnou se pak činiti dobro.

Byli za všech časů lidé, jež zlé cesty jejich opouštěli, a následovali dob1'0, zatím co ti,· s porušeným rozumem a zlou vúlí zústali při­ mknuti k tomu kruhu a nenáviděli a mordo­ vali ty, ktei:'í se snažili myšlénky Svobody a lásky lidem vštípiti.

Popření Boha a jeho velebných věčných zá­ konů jest jen pi'irozený následek dlouhých staletí duševní tmy, kterou jeji obhájcové pro­ hlašovali za pokrok.

Vellcá část lidstva li::lesla mravně už tak hluboko, že už níže nemiiže a tam jej duch tm;y cbtěl míti. Jest velice bláhové. ba ukrutčínů

~i,,

Ill.

tvrzeni, že války podmiňují žlvot národů.

Zde jest věrný obraz práce zbí'ljníka, uplatňu­ jícího svá domnělá práva silnějšího.

To uplatňování práva silnějšího vidíme všu­ de kolem sebe, někteí·í pěstmi, jiní, chytřejší připravují prostší o co mohou ve svůj prospěch, a tak myšlenka odvety jest vštípena a živena v duších jedinců. že lidé neznají cenu Svobo­ dy, jest vinou lidí samých. Ale nešlapou Svo~ bodu všichni lidé, když vášněmi zdivočelý dav, a pi'edsudky otrávení vi.idei jeho, chtějí Svo­ bodu pro své zvii·ecí vášně bez všelidských zá­ vazkú povinností, jež plynou z lásky a sebeo­ bětování. Ale ona pi'ece zase povstane, neboť býtí její vychází z klínu věčné Pravdy, a jí stojí; padá ale, odchází, jakmile ji lidé. ne­ jsou hodni. Odplata za zlé činy stihne všech­ ny kdo je páchali, nezáleží na tom kdy a jak, není to ani v naší moci to určovat, ale ne­ úprosný zákon spravedlnosti donutí každého vinníka, aby svůj účet kdys splatil.

Odvěký Božský zákon praví: "Nezabiješ", a zpť.isob jakési odplaty, jež vražedlníka o'čeká­ vá jest naznačen slovy: Kdo do vězení povede, do vězení půjde. Zabije-li kdo mečem, musí· mečem zabit býti. Zjev. Jana 13 k. v 10. A vy­ rovnání musí pi'.'ijíti i třeba po stu tisíci le­ tech.

Náboženství, vlast a zlato jsou věci světa tohoto, jichž dav silami zla omámený zneužívá li:: dosaženi moci. Místo slova náboženství by mělo býti slovo "církevnictví", neboť úpřim­ ně náboženský člověk nebojuje proti svým blíž­ ním, ale jest bdělý sám k sobě, aby nepřítel úskočně jeho mysl a vnitřní podstatu neovlád­ nu! zlem, a nesrazil jej do prachu nicotnosti a tretek, po nichž se svět pachtí.

A tak ten zběsilý snad? Ne! Tuze zvolný ko­ loběh pokroku jest řízen neobsáhle moudrou myšlenkou lásky ku všem tvorfim; a každý tvor a každá bytost musí p1•ožíti určitý tvar nebo stav dokonale, aby byla zralá vstoupiti do jiného vyššího, dokonalejšího. Člověk nepoznal důstojnost a slávu Pravdy, kdyby dříve neokusil trpkých následků činů lží, a kdo ani vzdor tomu neopustí cestu zla, a vzdoruje nejvyššímu zákonu, jest na věky ztracen, ne proto, že jej Bůh odsoudil, ale pro­ to, že sám tak chtěl.

Kdyby byla válka přírozený stav lidstva, ne­ byla by touha v nitrech milionů po míru. Vál­ ka jest pNrozeným stavem jen hrdlořezům po­ sedlým slavomamem a ziskuchtivosti, a kteří nechtějí vědět o povinnostech, které má člo­ věk lt člověku. Jsouce posedlí duchem zla, slou­ ží jemu, a náleží jemu. Proto nejsou schopni poznat Pravdu a Lásku, a nenávidí to oboje.

Mnoho je i těch, kteří by chtěli mír pro se­ be jen, a za ten mír, jejž by jim byli ochotni jiní dát, nejsou ochotni nic obětovat. Oni ne­ chtějí uznat ten zpúsob jaký je jen jediný; oni to chtějí jinak zařídit, a jsou jako Němci: Dejte nám všechno, chcete-li mit mir! scpJmšňa shrdlu etaoin shrdlu cméáy éááá Chtějí-li lidé, aby byl pravý, trvalý mír na tomto světě, musejí sjednat mír jedenkaždý sám v sobě a s Bohem nejprve, a pak nést mír ve svém nitru láskou všem, kteří po míru tou­ ží, a to už bude snadnější práce. Hlavní jest, aby každý bez rozdílu měl smíření sám v so­ bě. A to není tak snadné jak by se mohlo po­ vrchnímu člověku zdát. Aby na místo nenávi­ sti okamžitě se na věky usídlila láska, a na místo závisti sdílnost, to by byl věru zázrak, to vyžaduje vážnou a úsilovnou sebevýchovu.

Proto at' každý z nás sám ze svého vlastní­ ho oka břevno vyjímá a nesahá k oku blížního či bratra svého pro nepatrnou smeť.

Odpuštění jest podmínkou pravého míru, a obrem, který kdysi ten ocelový kruh rozlomí.

Do té doby však ještě mnohá slza pokořením a křivdou způsobená skane, aspoň se snažme jejich hořkost trochu osladiti, aby tak ty křiv­ dy páchané zármutkem duše nerozrývaly.

Doufejme pevně všichni, že ta blažená do­ ba Božího míru brzy přijde, a čiňme miloSl·­ denství, neboť jen tím zpúsobem se naplní předpovědění: Setřeť Bůh všelilcou slzu s oka jejich. Štěpán Valčík.

VIBT1'iE'

IJtraU I. El Campo, Texas. .Ctěná redakce a čtenářstvo Věstníku!

Mnohým čtenářům je divno, ž.e staříček Bartoš nedává o sobě vědět. Ba jo, dal jsem, a sdělím četnářům jagaco, a bude to asi při­ klad a poučení pro "ti", kteří rádi rejpají, jak já v posledním mém dopise, který byl psán asi před 6 týdny. Tož jsem napsal dopís, nic krátkého, a tak se mně zdálo, dost šikovně, neb o "sloh" u mě nejde, a to já jak br. a sestra tam kajsi bore v Texasu uznávají, že Bartoš, to jako když příjde do tuhého, že on to umí šikovně vykrucovat, tak to jaksi bylo. Tak taky jsem si to myslel, a proto jsem napsal ten ne­ krátký dopis, a myslel jsem, že to si čtenářstvo počte, a mnozí mě dají za pravdu, ovšem ode všech to nikdy neočekávám, ale ouha, br. red.

Moučka, to asi dobře prokoukl, a tak chtěl u­ dělat konec tomu pořád dokola debatování, co bylo na sjezdě o těch 4 stránkách anglické četby. (To byl ouraz pro naší Jednotu). Čekám týden, dva, zakroutil jsem tou mojí holou hlavou, a pomyslil jsem si, tam jsem asi musel napsat cosi, co jsem neměl. Ale to čtenářstvo ubezpečuji, nic grobského, to já nemám v nátuře.

Potom, když jsem četl na red. stránce, u­ seknout už takové debatování, které už strana pro, ani proti, ale vlastně proti nepřemění, a tak je to správné, a to jsem sám uznal. - Sedl jsem a napsal pár řádků bratru Moučkovi, že nezazlívám, že můj dopis nebyl uveřejněn, a že sám uznávám, že není příhodná doba na to teď, když máme [ínačí, důležitější úkol před sebou, a požádal br. Moučku, by mě laskavě poslal onen dopis zpět. - Dostal jsem odpo­ věď, že poslal onen dopis Tiskovému výboru, br. Jos. Horňákovi do College Station, a že tiskový výbor uznal ho neuveřejňovat, a že. napíše br. Horňákovi, by mě poslal onen do­ pis zpět, což br. Horňák učinil, a jsem mu za to povděčen. (Neměl jsem opis toho dopisu.)

Povzbuzení br. Moučky, bych dále dopiso­ val, tosaví, že mi byla trošičku zaťatá žíla, a že - ale víte, že tam bylo přec jen trošičku ledačeho nebo někoho zlehčování (více žertem), ale pravdy, co někteří nemají rádi. - Skoro jsem rád, že to nebylo uveřejněno, ale co mě teď přec jen mrzí, před krátkým časem jsem psal, že mé dopisy doslovně uveřejňují, a teď "najednuc takú". Ale také [sem si to sám vi­ nen, kdybych nebyl "písal", že za každé slovo je zodpovědon staříček Bartoš, mohli z toho přec jen něco vytáhnout, ale to možná že by mě nebylo také vhod, už jsem chtěl psát recht, ale vzpoměl jsem, aby mě zas nebylo vyčteno, že na druhých vidím, a sám že komo­ lím tu naši sladkou mateřskou řeč. Slibuji, že se už polepším, až na to někdy když se zapo­ menu! - Teď vám čtenářům "vobjasním", co mě br. Horňák k mému dopisu přiložil: Tak br. Horňák, má adreso. nore, i čest je mě daná, ale to jsou okolky: Dále, vážený bratře Barto­ ši: Br. red. Moučko. mě žádá v dopise, abych Vám zaslal Váš dopís, který nebyl · uveřejněn ve Věstníku. Bratře Bartoši, doufám, že uzná­ te jak nevděčná práce je pro tiskový výbor, když musí některý dopis bratra neb sestry od­ soudit, jak se řílcá, do koše. Ačkoliv Váš dopis mluví nám všem ze srdce a tiskový výbor prá­ vě soudí to samé jako Vy, o tom "zrnrveni Věstníku". Lituji, že br. Moučko. nezaslal tis­ kovému výboru dopis, ve kterém bylo toho slo­ va užito k posouzení. Ujišťuji Vás, že by ten dopis nebyl uveřejněn. Br. Moučka to slovo asi přehlédl a teď máme nemilé následky. Tislco­ vý výbor chce to ukončit, aby více se o tom nepsalo, neb bratře Bartoši, nám to velikou čest nedělá, ale dost ostudy. Vy jste inteligent­ ní o. vzdělaný člověk a [sem jistý, že uznáte, že dnešní doba není vhodná, abychom se bezúčel­ ně mezi sebou hašteřili. - Prosím omluvte nás a pište zas brzo. Osobně mám rád Vaše dopisy.

Musím Vám také dát poklonu na Vaše krásné písmo. Museli jsme poslední dobou více dopi­ sů poslat do koše, Váš dopis Vám zasílám zpět, a doufám, že opět Váš žer,tovný sloh v dopise pro Věstník budeme čísti. S bratrským pozdra­ vem od celého tiskového výboru. jsem Váš vždy Jos. Hor:ňál;:, předseda tiskového výboru.

Ve středu, dne W. března 1941 ská jablíčka také pomalu rostou, už by se mě­ la vysazovat do po1e, ale pro špatné počasí se musí čekat. Tak letošní setba bude asi hodně opozděna. A úroda? To neví žádný. Něco se udělá, ale kolik, to se ukáže až po čase.

Tak' pro dnešek puntík a dost.

S bratrským pozdravem, Karel J. Havlík, í·ádový dopisovatel.

Uzn:'nrám snahu tiskového výboru i br.

Moučky, a nic nezazlívám, a ujišťuji, že se budu chránit -síov, které by přiváděla bratra redaktora do rozpaků, a aby o tom musel tis­ kový výbor rozhodovat. - Jestli br. red. uzná za dobré, vytáhl bych z toho zkonfiskovaného dopisu co jsem mohl psáti, a také kde jsem chybil a přiznat se k tomu j'l, to zkroušeně.

Díky za povzbuzení k dalšímu dopisování a obzvláště bratru Horňákovi, za pochvalu mého písma. - Doufám, že br. Horňák promine, že jsem jeho dopis mě zaslaný doslavně uveřejnil.

S ochotou jsem přečetl p, Jana Berana z Barber, Arkansas přiznání se k chybě a prosbu za prominutí, a nyní schvalující vtělení anglič­ tiny do Věstníku. Jen dobré vysvětlení mnoh­ dy přivede na pravé názory.

Obdržel jsem dopis od bratra Františka z Robstown, píše, dědečku a babičko Bartošovi.

Ne přímo ,ale tak jako by mě dával "avizo", bych se pfostal jako plno-krevný Čech podpi­ sovat staříček a podpisoval se dědeček, a tak milý Františku se budu podpisovat Dědeček Jos. Bartoš.

Dodatek:Je čtvrtek k polednímu, venku nepříjemno po včerejším dešti. Eman volá: připravujte se na český film Vašutovo. To zas vyletí některá slzička z mých očí, jak já říkám, už jsem na starost jak stará baba. Dědek.

STUDENTI ČEŠTINY MEZI NEJLEPŠfMI.

Z Au.stínu se píše: Před krátkou dobou jsme sdělili, že mladý krajan Rudy J. Horsák, mlad­ ší, z Taylor byl v prvém pololetí školního ro­ ku 1940/41 nejlepším studentem na lékarnic­ ké škole Texaské státní university. Týž věnuje se studiu české řeči. Nyní s radostí oznamuje­ me, že i jiní studenti a studentky, studující češtinu, jsou mezi nejlepšími studenty ve všech předmětech vťtbec, čili, že studují s vyzname­ náním. Na koleji věd a umění jsou to: Marga­ ret Osobová z Austinu, Marta Shelby z Austi­ nu, John Stiba z Taylor a Marie Jančová z Richmond. - Na škole výchovy (učitelství) jsou to Helen Šulová z West, Johny L. Cher­ venka z Rogers a Gladys E. Mikesková z Bee­ ville. Jsme opravdu velice rádi, že studenti če­ štiny patří mezi nejlei.:ší studenty i v ostatních pfodmětech na universitě a to opět potvrzuje starou již zkušenost, že studenti českého pu­ vodu, kteří studují český jazyk a literaturu, studují obyčejně s mnohem lepším prospěchem nežli ti studenti a studentky, ktei'.·í ačkoliv če­ ského původu, o i·eč svých pfodkú, řeč mateř­ skou nedbají, ale rádi usilují o pomoc našinci'!.

To je již dávno známo, že často ti, kteří o če­ štinu na universitě ani nezavadili, jak se říká, když vystudují, žádají, aby byli podporová­ ni ve svém zaměstnání co našinci. - Zdůraz­ ňujeme, že jsme opravdu hrdí, že studenti če­ štiny p,atří mezi nejlepší a nejpilnější studen­ ty na universitě. Snad studium řeči, literatu­ ru, dějin a vzdělanosti našich předků je vy­ bízí k větší píli a ukazuje jim, že naši předko­ vé dbali o vzdělání. Rodičům vyznamenaných studentek a studentů srdečně blahopfojeme.

Víme, že mají radost z úspěchu jejich dcer a synft.

Také upozorúujeme, že za češtinu do­ stane student stejný lÚedit jako za jiný ja­ zyk; čeština je jedním z jazyků, ze kterých student má si voliti. Po vystudování ani jeden z našich studentu nezůstal bez zaměstnání, což je velmi důležité. Zvláště nyní je naší mravni povinností pracovati pro rozvoj české, :i'.'eči na naší státní universitě, kde je šest postupných kursťt češtiny, protože ve staré vlasti je naše matei'ská i·eč všemožně pronásledována a sou­ stavně ničena. O studiu ochotně poradí Dr. Ed. Míček, University Station, Austin, Texas.

Řád Pokrok Sweet Home, čís. 63.

Sweet Home, Texas.

Ctění bratři a sestry:V poslední schůzí bylo jednáno o placení řádových poplatků a bylo usnešeno a jedno­ hlasně odhlasováno, že každý člen jest žádán, aby své řádové povinnosti hleděl zapravit v každé čtvrtletní schůzi, neboť z řádové po­ kladny se zaplatí jen dva poplatky a ne více.

Bratří, kteří jste vž.dy pozadu s placením svých poplatků, prosím, vemte si toto upozornění na vědomost.

Náš řád čítá 168 členů obého pohlaví a v Dětském odboru máme 17 'členů. Také máme jednoho nového čekatele zapsaného, jenž má být uveden do našeho řádu jest-li obstojí lé­ kařskou zdravotní zkoušku. Slouží u strýce Sama, tak jeho zdraví jest asi dobré.

V únorové schůzí jsme si zvolili za organí­ sátora pro náš fad, našeho tajemníka Joe N. Morrise. Také bylo rokováno, že by měla býti jedna sestra ustanovena na výpomoc. Tak, kdyby některá sestra našeho řádu si přála ten úřad zastávat, ať se hlásí u tajemníka, nebo se dostaví do schůze.

Ten náš Nemocenský odbor jaksi pomalu pokračuje. Zdá se, že z tolíkého členstva by se mohlo snadno přfhlásit 2000 členů. Od našeho řádu se nás posud dalo zapsat 29, a jsem jist, jist, že by jich mohlo býti více, kdyby členi a členkyně VÍC navštěvovali schůze. Já myslím, že pro nemajetného člena včas nemoci nemo­ censká podpora by přišla vhod. Dokud jest člo­ věk zdravý, nic ho nebolí a má se dobře, talc si myslí, že vždy.tak bude. A někteří zas odklá­ dají, až jak to bude pracovat. No ano, kdyby­ chom všichni odkládali až jak to půjde, to by se nic nemohlo založit. Tak nic se bát a jen do toho - jestli to nepůjde, konec je lehký odstoupit a je basta.

Kdo buduje, musí plánovat. A kdo chce po­ kračovat, musí si ustanovit cíl a k tomu cíli musí pracovat, aby jej dosáhl. Každý řád by si měl ustanovit něco, co by se mělo uskuteč­ nit tento rok v jejich spolku. Na příklad: vzrůst členil na jistý počet, postavení svého stánku nebo opravení, přestavění, obarvení staré budovy, postavení nebo opravení plotu okolo síně. Kde je dobrá vůle a shoda mezi členy, tam je pokrok a výkon, ať duševní neb hmotný, vidět. A tak když členstvo řádu ně­ jaký majetek mají a drž,í vše v pořádku, jest to jejich .potěcha a chlouba a vždy se při schů­ zi sejdou.

Co se tý'če nás rolníkťt, jsme letos na tom posavad špatně, neboť celou zimu nám tu po pfostávkách ptši, takže se dalo v poli málo co dělat pro mokro. Mnoho pole leží ještě ne­ zoráno a Imlmfice je velice málo zaseté .. Raj-

RESOLUCE OD Ř~DU <JECHOSLOVANllfs 40, IIILLJE, TEXAS.

Resoluční výbor našeho řádu, úplně souhla­ sí s vysvětlením br. Truksovi ohledně změny, jak nakládat s úmrtním fondem jednotlivých řád ft.

Víme, že ředitelský sbor přeje sl tuto otázku rozluštit co nejlépe, ale myslíme, ž,e by zašel příliš daleko, kdyby nedovoloval jednotlivým řádum pomáhat platit svým členúm jejich úmrtní poplatky, penězi z Jejich majetkového fondu, mají-li jaký.

Tyto peníze pati'í všem členťtm, jest to je­ jich společný majetek a když dobrý č1en ně­ kdy nemilže platit, jest to docela místné a co více, bratrské, když i'.·ád za něho zaplatí a če­ ká až může zase sám platit.

Obáváme se, že bude-li se toto nové naříze­ ní pi-ísně vymáhat, že přinese Hlav. Úi'.'. mno­ hem v..íce práce, vydání a že Jednota naše ztra­ tí .mnoho členů jen proto, že nebudou moci platit pravidelně svoje poplatky a zároveň ztí­ ží práci organisátorum v náboru nových členii.

Očekáváme, že i jiné i'ády se ozvou a poda­ jí svoje dobrozdání v této důležité věci.

Resoluční výbor řádu čechoslovan čís. 40, Hillje, Texas: Franlc Knebel, Sofie Hradecký, LS>Uis Vý­ chopeň.

t

i

I I

Ve středu, dne 19. března 1941.

San Francisco, Calif.

Ctěný redaktore, doufám, že mi popřeješ místo ve sloupcích Věstníku. Přiznávám se, že je tomu vice jak lS I.et, co jsem naposled psal do novin, a tam právě jsem udělal chy­ bu. Kdyby čtenáři nepsali dopisy a zpravodaji nepsali zprávy, tak čtenáře by to nezajímalo odebírat noviny. Já odebírám Věstník a syn čechoslováka, a já tak pozorně čtu každý do­ pis a zprávu, abych věděl co je kde nového, a v každém dopisu najdu jméno, co tu osobu jsem znal. · V čísle 7. je obrázek p. Annie Mikuláš, kde slavila stoleté narozeniny. Gratuluji stařen­ ce, že se dožila tak ctihodného stáří, To jest pro mne zajímavé, a hned jsem si představil obraz, jak jsem bydlel s rodiči v roce 1884, jak od nás bylo vidět jejich domek, když jsme byd­ leli vedle Jan Drába; on byl kovářem a já si dobře pamatuji, jak p. Mikuláš nosil orné náěíni ku ostření do kovárny. Dále p. Juren píše, kdo všichni se zúčastnili oslavy. 6, kolik tam známých jmen jsem spatříl, co jsou mo­ ji spolužáci ze školy, když jsme chodili k uči­ telovi Tomáš Hruškovi, který již je zesnulý.

Též jsem četl dopis pí. Joe Štefkové. Pan Štef­ ka jest též jeden můj spolužák. Nyní bydlí v Houston, Texas. Pí. š. píše, že kdy, jeli do George West, že se stavili up. J. P. Nedbálka v Beeville,Tex.; to je též můj spolužák ze ško­ ly. Z Kidmore též píše, že p. Joe Řepka v George West přišel k zabití károu, to byl též můj dobrý přítel a dobrý kovář. S ním jsem se seznámil v roce 192S, když jsem tam stavěl domky. Všechny takové zprávy člověka zají­ mají,

Též pí. P. P. Mikésková, úplně s Vámi sou­ hlasím. Kdyby každý měl takové zásady a kaž­ dá maminka slovanského původu byla talc dbalá naučit své dítky mateřskému jazyku [a- · ko Vy jste, tak by každé české dítko mluvilo mateřským jazykem.

Já tomu nemohu rozumět, že je zde mnoho Slovanil ze staré vlasti, co jsou tam rození, a ztrácí zájem o svoji řeč. Když s nimi mluvíte tak se vám chválí: "Ó, já jsem dobrý národe­ vec!" a též jsem shledal, že jsou sokoly, ale když přijdete do jejich domova, tam uvidíte jaký on národovec je. Když posloucháte jejich dítky, ony neumí česky. Taková matka a otec jsou k politování, když zavrhují všecky naše dobré české pracovníky. Já jsem rozený zde, i moje manželka byla zde rozená, a vychovali jsme dva syny a dvě dcery, ale všichni mluví mateřským jazykem, a několikráte mi říkali, že jak jsou nad tím hrdí, když dovedou si pro­ mluvit česky s některou starší maminkou a nebo jak je to zajímá, když český řečník dělá řeč a oni jí dobře rozumí a nebo si seberou české noviny a mohou číst. Drazí Slované, ne­ pohrdejte tak s milou a sladkou řečí, Když se o to zasadíte, tak se vaše dítky naučí česky, jen se jim to musí upřímně říci, a oni to uznají.

Já jsem byl v Texasu celý mů] život až ko­ nečně jsem se rozhodl 28. září m. r., že také pojedu se podívat do té Kaliforne, když mne mojí synové sem zvali. Oni zde již bydlí mnoho let, tak jsem zde od toho času, a velice toho li'­ tuji, že jsem dříve sem neodjel. Zde jsou do­ cela jiné poměry než v Texasu, ale když jsem jel sem, tak jsem si myslel, že·v San Fran­ cisco nenajdu moje známé, ale co jsem byl nej­ víc překvapen, když na Nový rok jsem se shle­ dal s mojím starým přítelem Karlem Meren­ dou, s kterým se znám již od roku 1896, když přijel do okresu Bell, do Seaton, Texas. A pak jsme tam bydleli spolu až do roku 1907. On ale se odstěhoval do západního Texasu a po létech se odstěhoval do Kalifornte, já však ale o něm nevěděl, až jsme se zde shledali. Též zde má dva bratry, Jaroslav, který též s ním bydlel nějaký čas v Seaton, a Frank, ten byl jen krátký čas v Texasu. Též jsem zde nalez­ .nul několik našinců ·z West a z Bryan, a· též v San José, Calif., nalezl jsem dva Texasany, p, Ignác Dvorskýho a Dr. Brauera, který je dobře známý po Texasu.

Už to musím ukončit, abych nezabral mno­ ho místa ve sloupcích, a až po druhé zase ně­ co napíši. Zdravím všecky moje známé čtená-

!Strana I.

VISTNf:S: ře obzvlášť celý personal v redakci. A vy dob­ ré dopisovatelky pište dále, já velice rad čtu dopisy; všeclty jsou mi známé.

Zůstávám Váš, A. H. mel.

P. r.-T. J. Bill, 3613 Gillan Ave, Dallas, Tex. Caldwell, Texas.

Ctěná redakce Věstníku!

Nemám dnes čas mnoho psáti, ale chci o­ známiti, že odbočka SAČT. Nový Tábor měla dne 9. března letos první schůsí. Poněvadž náš tajemník nebyl přítomen, byla jsem zvolena prozatímní tajemnicí. Následující se stali čle­ ny naší odbočky: Clent Louis daroval $S.OO; jeden .co nechce býti jmenován $1.00; Anton Macík a jeho manželka $2.00,paní Marie Pra­ žák $1.00,paní Marie Wondráš $1.00,Jos. Won­ dráš $1.00,paní P. P. Mikeska $1.00,P. P. Mi­ keska SO centů, J. N. Vávra s jeho manželkou soc, pí. Mary Sipták soc, J. H. Sipták 50c, Jan Štefka 25c, pí. Lydia Štefka 2Sc, Jan Masař 2Sc. Frank S. Mmuštík 2Sc, pí. Albína Mrnu­ štík 2Sc, Jos. Vala soc, pí. Věra Vala soc, a p. a pí. Emil Lešikar $2.00. Celkem se sebralo $18.2S, které jsem odevzdala našemu poklad­ níku John Křenkovi. Členu máme doposud jen 22, ale doufáme, že se ještě hodně členů přihlásí. V našem okresu žije hodně Čechú, proto nechtějme zůstati pozadu za všemi ostat­ ními okresy. Kdo se chce sttáti členem, nemu­ sí čekati až do i;:fištíschůze, která se bude ko­ nati až druhou neděli v květnu. Může se zrov­ na zapsati a svůj příspěvek zaplatiti, který je pouze 25 centů, u následujících bratrů: Jos. Wondráše, Jan Ťoupala, Jan Křenka a neb u P. P. Mikesky.

Jak vidíte podle příspěvků, [est nejlepším Čechoslovákem náš šerif Clint Louis, Ameri­ čan, neb on přispěl více jak kterýkoliv z nás čechoameričanů. A daroval mně ten pěťák, aniž bych ho byla žádala aby něčím přispěl. Řekl, že on ví, že máme organisaci, která ko­ ná šlechetnou práci, takže chce něčím přispět.

Takových [ínonárodovců, kteří jsou našimi přátelí stále, ne jen před volbami, si musíme vážiti. Nemám ráda jmonárodovce, kteři jak­ mile je po volbách již mezi nás nejdou, až za­ se jak je asi dva neb tfi měsíce před volbami, honem navštěvují naše slavnosti a jiné zábavy, předstírají že jsou našimí přáteli a všeltjak se k nám lísají, je naby dostali naše hlasy. Tako­ ví [Inonárodovcí si naše hlasy nezaslouží.

Paní Wondrášová zase dostala balík pěkného obnošeného šatstva od paní Anny Šebestové a její dcery, paní Pertlové.

Velmi mne zajímal článek "Vnitřní síla základ úspě::hu", od paní Marie A. Živný z Au­ stin, Texas. v posledním Věstníku. Doufám, že si ho všichni čtenái·i pfo'čtou a pak se budou podle něho říditi.

Paní Božena Ježová z Dallas, Texas, ve Vě­ stníku číslo 10. píše, že mládeži nechat budouc­ nost a pl'izpusobit se ji. My se máme snažiti přizpúsobiti naší mládeži v každém dobrém ohledu, ale nikdy nedovoliti aby opovrhla svo­ jí řečí. Neb jak ztratíme svoji řeč, tak ztratí­ me všecko. A já zase opakuji, že pol1:ud my se nenaučíme vážiti si své řeči, svého národa a sami sebe, že nemůžeme očekávati, aby si nás vážil něltdo jiný.

Nemohu svťlj dopis ukončiti, aniž bych uči­ nila zmínku o doi:>isn mladé paní Hildy Brti­ šové z Buckholts, Texas, který byl v,e Věstní­ ku číslo 10. Tfoba paní Brtišová je teprve 25 let stará, nemyslí si, že čeština je jen pro staré, tak jako si to mnohá mládež myslí. Ona navrhuje, aby byla poskytnuta pí•íležitost na­ bí mládeži se nějak v českém životě uplatniti.

Tak milá mládeži, učte se č-esky mluvit, číst a psát, aby jste byli schopní různé úřady v čes­ kých spolcích zastávat, pak ti starší vám rádi své úřady popustí. Ti·eba paní Brtišovou ne­ znám, mám ji ráda, již proto, že si váží české i·eči.Dostala jsem od ní soukromé, l<rásné,po­ vzbuzující psaníčko, za které ji srdečně děkuji.

Paní Brtišová pěkně česky píše, proto ji vybí­ zím, aby psala často, a dodala chuti ku psaní ostatní mládeži, která česky psáti dovede.

Též srdečně děkuji panu Janu Beranovi z

Barber, Arkansas, za to, že se tak věrně české i'eči zastává.

Ještě jsem se chtěla zmíniti, že pan Jos. Vala, když mně dával ten dolar, co členský pi'íspěvek za sebe a svoji manželku, si stěžo­ val, že on se snažil získati nčjalcé členy ve svém okolí, ale že nedostal ani centu, tí·eba je tam několik našinců, co by mohli přispěti i větším obnosem. Pan Vala jest jen chudý ren­ týí·, ale přis;:ívá kolik může. Nedávno daroval $2.00panu Wondrášovi pro S.A.Č.T., a ted' za­ se dal dolar mně. Pan Vala třeba je chudý, tak: srdce má na pravém místě. Doufám, že později si to i ti zámožnější rozmyslí a stanou .se členy naší odbočky. Neb by nemělo být ani jediného Čecha, který je jen trošku demokra­ tický a trošku soucitný, by se nestal členem S.A.Č.T. Nejsem v náladě ku psaní, tak ulwnčím, s heslem: Zvítězíme!

Paní P. P. Mikeska.

Dallas, Texas.

Tak jsem si myslela, že již více nenaváži nic na minulý múj dopis na těch pár í·ádkit vě­ novaných pí. B. Valčíkové. Ale za tím písmák br. Vytopil "v Enniském Věstníku" má článek nadepsaný "Nemúž,emeza to". který mě jed­ na z těcb návštěvnic v Ennis četb. do telefo­ nu a nemohla tomu rozumět, proč i mě tam jmenuje, když já o nich jsem nepsala, že to mají do Ennis blíže. Jsem se tomu smála a pravím, to bratflček Vytopil hodil kamenem do "buší", co z něho vyletí. A musím i'.'íci, že .snad umí čísti myšlenky a byl by dobrý "forčntela" a jsem jistá, že by to více vyná­ šelo jak ta ševcovina. Ano, bi·. Vytopile, uhodl jste 1;ravou příčinu mého dopisu, jenže jsem to nechtěla psát pfimo, že to ty núvštčvníl{y zamrzelo, ta poznámka na ně. Neb jak píšete, mají tam rodinu a za druhé již se starají též o program na odevfoní naší nové síně. Proto, jak se i-íká, nemohli být na hodech na dvou místech, Zaokrouhlila jsem to na minulé maš­ karní a jen ku konci jsem dala dodateček, vy­ stNhat se narážek v dopisech. Ať to bylo tře­ ba též v žertu, o to nic, mnoho lidí xertům ne­ rozumí a berou to váž.ně.Ale k vůli tomu, dou­ fám, že si my paničky dnlluské vlasú ne­ vjedem a když bude poti·c:m, že si opět s o­ chotou vyjdeme jedna druhé vsti'.-íc. Neb to by bylo smutné k vi'lli maličkosti se škorpit. Též i dále, br. Vytopile píšete pravdu o těch far­ mách a zdarma vládních čekách. J\II:ime sami pí·íležitost to pozorovat. Rentujeme lidem a­ po.rtment. mají farmu 105 akru, 3 synové dě­ lají ve městě, muž též. a farmu hlídá černoch a oni ubírají městskému člověku Vi vohyLí,a za sklízeú, kterou nedělají, suchou i:;il-:on shl'é.b­ nou čel~. l\falý ztrácí, vell:ý nabývá, penh·e dělají opět peníze a bída prý vši. A co může ten chudý člověk dělat? Musí býti ró.d, že a­ spoň se nají, ale na šetfoní musí po(~lrntaž se ty poměry utváří lepší. Nu, ale asp011se nají­ me, a když slouží zdraví, ten největší dar od Boha, jsme spokojeni. Což bych ze srdce pl'ála mojí i mužové sestře a jejich dětem v Evropě: Nic o nich nevíme a psát jim se terl' bojíme. Až později jak: Buh dá a válka skončí, o nich u­ slyšíme jsou-li na živu.

S pozdravem, Božena J ežovú.

do

Řád Praha čís. 29, Taylor, Texas.

Tímto dávám na vědomost všem členům na­ šeho l'ádu, že výbor zábavní a majetkový se usnesl okrášlit naši siú ve čtvrtek, dne 20. tohoto měsíce večer v 8 hod. Proto v.šlehni se máme dostavit a síú okrášlit. Nazdar!

Jos. F. Eineigl.

z odboru války bylo dáno na jevo, že snad bude kongres požádán, aby prodloužil vojen­ skou povinnost národní gardy o pul nebo celý rok. Všechno závisí na mezinárodní situaci. V případě. že by vojáci gardy byli demobilisová­ ni, mohl by vzniknouti nedostatek cvičených vojáki'l pro výcvik nováčků.,kteří budou povo­ láni do služby. Praví se, že generál Marshall, náčelník generálního štábu je nakloněn tomu, aby služba národní byla prodloužena .o další rok.

~.

,'

Strana

e.

SNAŽME SE PŘEKONÁVATI - ZD!NLIVÉ NA POHLED - NEMOŽNOSTI - -.

Lovelady, Texas.

Motto: ze Špencerových stancí Nečiň se protivným a vzbuzuj tak odpor k sobě; Dosti nepříjemností i jinak zakusíš v žití, která s dostatek se zhnusí v brzku tobě.

Nešťastni jsou ti, na bližní již kasají se stále jako lití, Lidé tito nenávistí k sobě všecky kolem sytí, A za jednání své - ovoce jich hodně za vděk berou, Buďto lhostejní jsou všem, anebo všemi . biti, Nepříjemnost majíce den každý sterou; Neboť věz, že co zde. seješ, klidit budeš stonásobnou měrou -.

Je to marné - žádná nenávisti zloba nemů­ že zlomiti ducha, který vládne u "Štefániků", to je svěží tekutá voda - běžící - - činoro­ dá - -. Pouhé těženi dolarů - není vrcho­ lem národního snažení, ale častá kypření na­ ši dědičné role, obohacováním duší naší mlá­ deže zábavami spojenými se vzděláváním té­ že po našem národním způsobu - po našich národních tužbách a zvyklostech - a - šte­ řáníků ti se té práce podjali s bezpříkladnými obětmi a práce ta se zdá -· daří a je silně podporována - jako každá dobrá snaha pod­ porována býti má a hra "Jindra hraběnka z Ostrovína" měla úspěch. Pí. Nezvalová v úloze Jindry ovšem zase triumfovala, rovněž sleč.

Studničná podala svou úlohu v níž by mohla se měřítí na každém jevišti s herečkou z povo­ lání, rovněž tak pan Anton a pan Svrček, ten měl šťastnou masku - tak přiléhavou k je­ ho úloze a Její charakteru, Mr. Vája v úloze lékaře znamenitý, Amálka hrála tentokráte mnohem ještě lépe nežli minule a o pí. K. Čtvrtníkové - to je máma - duch divadla. Zpěvy "Nezvalovým" nešel zrovna tak dobře jako minule, scháze; jim onen hudební dopro­ vod, na který byli zvyklí od minule a jestli tu byla nějaká chybička - nu pro nějakou ma­ lou chybičku nemusí proto s nebe dolů ani svatí. - Jak pravím, úspěch celkem dokona­ lý, ani jsem nemohl jim blahopřáti. Rád jsem poznal Hamuska, a ten mě cele zaujal pro sebe, později zase Pražský od "Postu" a než jsem se ze všeho dostal, byla skoro půlnoc a čas jet donut. Věru - jak my jsme se ale do­ stali vůbec z domova. Po deštích, které ustaly talc pozdě v týdnu, zdála se vyloučená možnost o naději na výlet za "Jindrou" do Houstonu, neb co máme mezi sousedy a naší farmou mí­ sty, to nevypadá že to je cesta ale samé dyče od schoolbusu, ale chlapci se pokusili tuto zdánlivou nemožnost zmoci. óestmír v pátek odpoledne totiž se přívalíl s traktorem a za ,, ním jeho velký trailer na dva baly bavlny, na­ ložený borovými větvemi a vršky, nakladli to do špatných nesjízdných míst, v sobotu dopo­ ledne zase rubaly borovičky a klestí, 'kola traktoru - Alliho ohalmer's to značně zamač­ kala a v neděli jsme se již pokusili o invasi kopečku s károu se zdarem a tak jsme té ne­ příznivé "Přírodě" vytřeli zrak přece - však přece to divadlo "Jindra" stálo za každou ná­ mahu; a tak všecko téměř jde, co člověk sku­ tečně chce, a já jsem pak nemohl nic na to namítati a uplatilo žádné - "nemůžeme jeti" již ne dokonce z toho důvodu, když ti chlapci projevili tolik snahy, aby jeti přece jen moh­ li a dali si tolik: práce s úpravou cesty - oni věděli že taťka povolí na tuto zušlechťující zábavu jeti, an jinak kdyby to byla pouze vý­ dělečná tancovačka, by to sotva povolit Nám se stále zdá na obou stranách nemož­ nost spojeni, ale proč tedy vlastně se zlobíme a chceme spojení všech Slovanů, když již mezi námi nemůže býti přátelské shody?

Je to safraportské, když tak kolikráte vidí­ me takové pěkné ostružiny, zrovna tak ob­ klopené drásavým malínáčim - ale když se vezme na pomoc klacík, s tím již to kapku při­ držíme a odměna je na dosah volné ruky. Pre­ sident Beneš do toh.o talté vidi a praví tak: nyni tohle tak a tak a až budeme doma, tak

Ve stfedu, dne 19. března 1941

Vll!lTKfK se zase pale můžeme hádat, když již to jinak neumíme. Připadá mě rčení lidové na mysl: "Mluv s ním, když je Němec", a myslím si jak by nám to lichotilo, kdyby tak stávalo lidové rčení: "Mluv s ním, když je Slovan".

Nikdy by mě bylo nenapadlo, že česká hym­ na "Kde domov můl" může býti čes. hudební­ kům tak těžkou k sehrání, dokonce obtížnou - nechtěl jsem tomu věřit ,když jsem o tom slýchal, neboť Cmajdalka ji předvedl ve "Stoodewood" bezvadně. To přece by tomu se měli naši, jinak velmi dobře sehraní hudební­ ci, trochu věnovati - snad je tomu vina ne­ vhodná instrumentace. Touha po vlasti je pří­ tomně velmi bolestná a když pak hymna vy­ zní tak uboze - pak bolest je tím intensiv­ nější.

Pan Dr. Hollub měl věcnou, přiléhavou před­ nášku, po níž sklidil zasloužený potlesk - žel, že to též bylo nevděčně bolestné, jak ovšem ani jinak za okolnosti stávajících býti.

Bylo mi potěšením poznati se s obětavými návštěvnicemi z Dallas a s pí. Zázvorkovou z Ennis, pí. Stanovskou z Galvestonu a jinými.

Potěšil; jsme se s milými přátely houstonský­ mi, jímž tímto děkuji za milé pí·ijetí a po­ hostinství - well ,buďme zas čechové jak nás znal svět - -. ·Joža Šmoldas - Dušan.

Z ČINNOSTI ODBOČKY S. A. Č. T. V DALLAS TEXAS.

čas kvapí, dělí nás jen krátká doba od pro­ jektovaného Karnevalu, který všechny spolky zde v Dallas chystají se pořádat dne 30. břez­ na v Sokolovně, na Carl St. Další podrobnosti programu naleznete příští týden v oznámce ve Věstníku.

Ve -ětvrtek sešli se v Sokolovně výbory k náčrtku tohoto Kameválu. tak aby byl dán čas k přípravě programu, ktei·ý začne hned po poledni, bude to u nás něco nového. Jen tak zkrátka načrtnu na co se máte těšit: Bingo, kolo štěštěny, stánek cukroví a perní­ ku, rybaření, operační sál, vykládačka karet, zápasníci, akrobatíka, hamburger stánek, hud­ ba koncertní, stánek darovaných věcí na pro­ dej, a jiné.

Co naše ženy tam ve staré vlasti musí zapo­ mínat v té svěrací kazajce na všechno kolem, jen trpělivě mlčet. Znáte jejich dovedné ruce a důmysl, umí tvoi'it umělecké práce. Ale ne­ mají materiálu ani peněz. My dosud se volně pohybující, učíme se stále novým pracím, kte­ ré přmášejí značný užitek pro odbojovou prá­ ci, jsou to různé ruční práce, které jedny vyro­ bí a druhé odkupují. Muži, ti více přisplvají finančně.

Je líto člověku, když čte ty hrozné zprávy světové. To drancováni, ochuzováni, vražděni nepřátel. Kolik už těch zemí ukradli, vyloupili a dělají si chuť i na nás zde. čekáme až vtrh­ nou na nás, že teprve budeme těm druhým o­ žebračeným národům věřit?

Ne, nečekejte, ale ·raději jeden každý z nás přispěj k zahnáni té nestvůry, aby i zde ne­ tekla krev potoky a nehynul lid z rozkazu toho největšího zlosyna světa Hitlera a jeho pa­ cholků. Stůjme na stráži v jednom šiku. S hes­ lem: .Zvítězíme!

29. března začíná u nás v Dallas velkolepá milionová květinová výstava na počest 100letého trvání Dallasu. Tato výstava bude u­ místěna v Automobilové budově ve Fair Parku, která zaujímá 2 akry. Přípravy k této výstavě jsou v plném produ. Různé divoké i pěstěné květiny se sem dováží z velkých dálek, z vyso­ kých kamenných kopců, až po jemné orchidee z dálky 5500 mil. Bude to nádhera, kterou mož­ no jen jednou v životě shlédnout. Bude tam také·.k'1'ětina, · která se mezi 5. a 6. hod. večer krmí syrovým masem. Výstava tato u nás po­ trvá 8 dní, od 29. března do 6. dubna. Chystají se sem vlakové výpravy z jiných měst (ovšem že i automobilové). Vím, že i mezi naším li­ dem jsou květin milovníci a že také přijedou odjinud si prohlédnout tuto ojedinělou pří­ ležitost. Což abyste si dali u nás v Sokolovně dosta veničko v neděli 30. t. m, na ten Karne .. vál? Bude tam k dolitá.ni dost chutných jidel

a pití, i zábavy dost. Naše Sokolovna je jen 7 ;..._ 8 bloků od místa Fair Park vzdálená, čís.

3700. Vstup na tuto květinovou výstavu je 75c.

Koupí-li se knížka 6 Iístků, jsou po 50c. Komu bude možno, navštivte nás. Začala jsem naším Karneválem a končím květinovou výstavou, viďte?

Komu je možno darovati něco, buď do stán­ ku neb do kuchyně, prosím, oznamte to vašim výborům, které jste si ze svého středu zvoli­ li. Vše bude s díky přijato.

Srdečný pozdrav zasílá všem čtenářům, Božena Valčíková.

Fairbanks, Texas.

C'těná redakce, bratří, sestry a všichni čtou­ cí tento li.st!

Dne 11. března doprovodili k věčnému od­ počinku, za velkého účastenství rodiny a přá­ tel pí. Aloisie Hruškovou, z Ellinger, Texas, která byla udožena na evangelickém hřbitově Česko-Moravských Bratří na Ross Prarie, Tex. Pí. A. Hrušková byla zbožná, štědrá a velice ú­ služná, a k tomu milovaná žena a starostlivá -matka, a přátelská, o čemž svědčil velký prů­ vod a velký zástup lidi na hřbitově. Ještě jsem tak velký zástup lidi na pohřbu neviděla. Na­ rozena byla ve Fayetteville, Tex., a její dívčí jméno bylo Mikesková, stáří 57 let. Její matka a mého manžela matka byly sestry, rozené Kubínovy. Pí. A. Hrušková byla dvakrát ope­ rována. Po prvé před 6 týdny a pak byla do­ ma, a po druhé 6. března, po které ubohá ze­ mřela dne 9. března. Na pohřeb zesnulé sjelo se ze všech okolních měst mnoho lidu. Z Rio Hondo, Tex., přijela zesnulé polosestra (ale mě­ ly se rády jako vlast. ses.) pí. Frances Kach­ tík, která dlela u zesnulé celé dny po její prv­ ní operaci, se svými dcerami, zeťmi a syny.

Dva syni Kachtíkovi jsou ženati v Houstonu.

Rodina Kachtíkova jest veliká. Z La Grange, Tex., přijeli zesnulé manžela F. Hrušky bratři s dcerami, sestry a pak jejich synové, dcery a zeti; také rodina Hruškova je velká. A pak rodina Ječménkova z Ellinger, Tex., je velká.

Dcera zesnulé Eleonora jest provdána za Eddie Ječménlm. A pak z Ocker, Tex., pl'ijeli p. J. Žabčík, švagr zesnulé. Její vlastní sestra, pí.

Kristýna, která ji předešla na věčnost, byla provdána za p. Žabčíka. Po pí. Kristýně Žab­ cíkové zůstala dcera, která je provdána za p.

D. A. Jurena v Ellinger, Tex. A ze Shiner přije­ la rodina p. F. Schovajsova. Pí. R. Schovajso­ vé rodiče Tichavští byli kmotři zesnulé. A z Fayetteville, Texas a z Ellinger, byli snad všichni na pohřbu. Nemohu ani všechnu rodi­ nu jmenovat, zabralo by to mnoho místa, a ani všech nevím jména ,a odpusťte, jestli jsem nějakou chybu udělala.

Slova útěchy promluvili v domě smutku, v kostele a na hi'.·bitově p. farář Jos. Bartoň st., a p. farář H. Beseda. P. farář Jos. Bartoň st. promluvil velice dojemnou řeč česky a p. fa­ rář H. Beseda též promluvil dojemnou řeč an­ glicky. Já myslim, že ani jedno oko nezůstalo suché.

A také z Houstonu, Tex., se sjelo mnoho li­ du. Rodina Kotrlova, rod. p. F. Adlong s pt B. Ječmének, p. Joe Kubínem st. a s mojí se­ strou p. A. Jurenovou. Mojí sestry první muž p.

F. Kubín, byl vlastní strýček zesnulé. Bylo ten den hodně studeno ,a tak jak my jsme přijeli, já, můj muž, naše Elizabeth, naše dcera An­ gelina Loewen, která nás vzala na svoje au­ to, naše dcera Ela Kubín a nak neteř pí. E. Hartman, všichni z Houstonu. Byli jsme velice • povděčni, když nás zvala pí. F. Hrušková ke svačině ,a velice jsme si pochutnali na dobré kávě a makovnikách. A pak byl podáván oběd i večeře, a všeho chutného jídla bylo dosta­ tek. Za několik stolů se muselo sedat. Pěkně Vám·, p. F. Hruško i celá rodino, děkujeme za pohostinství ,a Vám p. Ječmének za obsluhu.

Truchlící pozůstalí: p. F. Hruška, manžel; pí. Ellenora E. Ječmének, dcera; p. F. Hruška se svoji ženou, rozenou Vallovou, Kosilli syn a dva vnuci Ječménkovi. Ještě jednou rodino Hruškova, přijměte od nás upřímnou soustrast nad ztrátou Tvoji ženy a vaší maminky a vaši stafenkf, Pel ji Pane tiché oclpočinut1 ~

I, i.

o.

I

),

Ve středu, dne 19. března 1941. zem budiž jí lehkou, Amen. A vás, pozůstalé potěš Pán Bůh l

A taky vám musím napsat, milí čtenáři, že před týdnem, před úmrtím pí. A. Hruškové, 2. března, byli jsme poctění milou návštěvou p. a pí. D. A. Jurenovi s rodinou z Ellinger a pí. Frances Kachtíková z Rio Hondo, Texas.

Pěkně vám děkujeme za návštěvu. A Tobě, F. Kachtíková také pěkně děkujeme, že jsi s rodinou p. D. A. Jurenovou nás navštívila, ve­ lice jsme té návštěvě povděčni, neb jak můj manžel povídal, že jste se neviděli asi 55 let.

A tak jsme vzpomínali zesnulou pí. Aloisii Hruškovou, že šla zas na operaci. A všichni jsme Pána prosili, jen aby to přežila. Ale měli jsme ji všichni rádi, ale Pán ji měl radši, pro­ to si ji vzal k sobě.

Také rodino p. Bělíčka v Hallettsville, Tex., přijměte od nás upřímnou soustrast nad ztrá­ tou Vaší milé. Zesnulé syní byli konfirmováni s našímí dcerami v Shiner,,.Texas. · Věra Štefka.

Dallas, Texas.

Za příčinou stavění síně, mnoho sester šicí­ ho kroužku od Řádu Pokrok čís. 84, se nedo­ stavilo do poslední schůze a proto si beru za povinnost vám oznámit výsledek voleb. Ná­ sledující sestry jsou zvoleny: předsedkyně se­ stra Marek, tajemnice sestra Pokladník, účet­ nice sestra Olšovský a místopředsedkyně se­ stra Nestrojil Na nemocenském výboru: ses.

Ella Dušek a sestra Anna Steglik. Poslední rok jsme se tužily, to víte, dvě polrrývky na postel uháčkovat, vezme dosti času a naše sestry ho obětovaly, když je to pro dobrou věc, za což přijměte všecky srdečný dík. Lístky na tyto pokrývky jsou už v prodeji. Pan Nesuda nám je udělal zadarmo, za což mu srdečně také dě-. kujeme.

Jak jste asi všichni slyšeli. že pátou neděli v březnu se bude pořádat zábava všemi spolky společně ve prospěch odbočky Sdruženi Ame­ rických čechoslovákú v Texas, a tak kdo by chtěl nějakým dárkem přispět, vše se s díky přijme. Kdo by chtěl nějaké vysvětlení a neb komu dárky zaslat, prosím o zavolání sestry Marek a ona ráda vše zodpoví a dárky přijme.

Co se týče zábavy, přijďte všichni, neb je naší povinností. bychom byli na stráži a po­ hromadě každý čas. Zábavy bude dost, a i co koupit, a vaše návštěva nejvíc potěší zábav­ ní výbor, když uvidí, že finanční výsledek bu­ de uspokojující, a tak je povzbudíte k. další práci.

Proto nezapomeňte na pátou neděli, t. j. 30. března se všichni - kdo jste čech a neb Slo­ vák - se dostavit do Sokolovny.

Těšíme se na shledání se známými a po­ znat se, s těmi, které ještě neznáme.

Se srdečným pozdravem jsem Vaše, Anna Pokladník, dopisovatelka.

Kovar, Texas.

Ctěná redakce, milé sestry a bratří!

Přícházím. abych vám sdělil, . že příští nedě­ li, to je 23. března, bude Odbočka Kovař, Sdru­ žení Amerických Čechoslováků v Texas, ko­ nat schůzi v síni řádu Osvěta čís. 52 SPJST. v Kovař, Texas. Ale poslouchejte, to nebude jenom obyčejná schůze, to bude něco zvláštní­ ho. Budeme tady míti věhlasného řečníka, který ne jenom česky mluví, ale také česky cítí, a který má tajné zprávy z Českosloven­ ska, a poví nám o pravých poměrech jaké v československu přitomnou dobou panují. Kdo znáte doktora Míčka z Aust!nu, tak také víte jak on dovede tu 'českou otázku rozebrat, a poví vám co je nazismus a nazistlčtí Gesta­ páci. Bylo by velice žádoueno, aby ti, kterým se pořád zdá, že není třeba nic dělat, aby při­ šli, jsem jist, že by pak svůj názor změnili.

Jest to opravdu až divné, jak někteří naši lidé na tu pomocnou akci pohlížejí. Někteří mají veliký strach, že by je to něco stálo (a těch je asi nejvíce), jsou pak někteří, kteří ma­ jí strach, že by z toho mělí nějaké nepříjem­ nosti, což je opravdu až směšné, neb dnes už by mnělo vědět každé dítě, že Sdruženi Ame.

r1ckých čechoslovúkťt jest vlastně orgnnieact

VIST~iB:

Strana I. ZÁJEM O MASARYICA, BENEŠE, ČAPKA A JIRÁSKA.

americkou a vlasteneckou, že máme zákonité povoleni, a že členi musí býti věrni američtí občané, neb jejich přátelé, to přece máme ve stanovách, tak jaké pak strachy?! Ujišťuji vás také ,že v této schůzí nic vybírat nebude­ me, totiž všechno jest dobrovolné, a když ne­ budete chtit, tak vás to stát nic. nebude. Ale přijděte, to je hlavni, přesvědčte se o co se vlastně jedná. A rozumíte-li doposud naší ře­ pi, doktor Míček vám toho poví dost, takže bu­ dete míti o čem přemýšlet.

Schůze začne přesně o 1 hodině po poled­ ni. A aby snad někteří netrpěli žízní, se také postaráme. Náš ochotný spolubratr Frank Vol­ čík vás všechny obslouží k vaší spokojeností, o tom se přesvědčíte. · Vlastně příští neděli nepřílmeme žádné vý­ mluvy, ale očekáváme všechny upřimně cítící Čechomoravany z dalekého okolí a těšíme se na shledanou. Váš s úctou, Václav ~ařina.

CTĚNÉ ČESKOSLOVENSKÉ VEŘEJNOSTI FORT WORTH A OKOLÍ!

Náš plán vydávati české a slovenské knihy byl československou veřejností přijat sympa­ tcky, jak zřejmo z dopisů, došlých naší redak­ ci.

"V záplavě různých "také-památek", aršíků, příležitostných tisku a podobně," píše nám vo­ ják, "budou české a slovenské knihy tištěné v Anglii jistě hodnotami, jež budou stát za to, a­ bychom je vozili všude, kam nás povinnost za­ vane."

Je potěšitelné, že na prvním místě obecného zájmu jsou spisy T. G. Masaryka, Většina čte­ nářů, kteří nám odpověděli, ráda by si přeče- · tla Čapkovy "Hovory s T. G. M.", jiní žádají, aby byly vydány některé jeho spisy, nebo aspoň výbor z jeho myšlenek. Tomuto požadavku čá­ stečně odpomůže útlý svazeček obsahující ně­ které výroky T. G. M., který vyjde pod titu­ lem "T. G. M. druhému odboji" v nejbližší do­ bě soukromou péčí.

Přirozený zájem je o myšlenky a díla druhé­ ho presidenta republiky dr. Beneše. Naše roz­ hodnutí, vydati jako první jeho knihu o demo­ kracii je všeobecně schvalováno.

Na třetím místě zájmu jsou knihy Karla Čap­ ka - přirozeně hodně jsou žádány jeho "An­ glické listy", které jsou, podle soudu jednoho vojáka-čtenáře. "nejlepším průvodcem cizin­ c11 po Anglii". Na třetím místě je Alois Jirásek o němž jiný voják píše: "Sáhnout dnes po Jiráskovi neznamená jít zpět, ale je to krok vpřed, A z Jiráska "Bratr­ stvo" je dnes největším a nejživějším obrazem a školou československé vzájemnosti. Kdy se objeví mezi námi? Předčítání této epopeje mělo v ruské Internací bouřlivý úspěch, upevnilo ká­ zeň a zvedlo morálku."

Je zajímavé, že v názoru na aktuálnost Ji­ ráska naši čtenáři-vojáci setkávají se s názo­ rem, rozšířeným doma. V Čechách a na Mora­ vě čtou a žadají dnes Jiráska i Třebízského ví­ ce než kdy jindy za šťastných let republiky.

VE

Program, který měl býti pořádán v Soko­ lovně v neděli dne 16. března pro různé okol­ nosti byl odložen na neděli 23. března.

Touto cestou vám oznamujeme, že sem za­ vítá pan černý z Houstonu, který bude pro­ mítat filmové obrazy z Československa. Mimo toho ještě Iíná čísla na programu, dle času a možnosti. Začátek ve 4 hodiny odpoledne.

Vstupné: dospělí 35c, dítky do 14 let lOc. Večeře podávána bude bezplatně. Pozvete své známé. Uctivě zve všechny, Zábavní výbor Sokola.

TO NENÍ KONEC FRANCIE.

New York, (ČTK). - . V Londýně vyjde v nejbližší době kniha československého noviná­ ře Gustava Wintra, jejíž název bude "To není konec Francie". Přinášíme z ní malou ukázku, která v hutné zkratce ukazuje na důležitost a význam silné Francie pro poválečnou Evropu.

"V tuto chvíli je však Francie ve svém cel­ ku, mluveno s básníkem, vdovou po duchu, který odešel. Spirituálně i hmotně je vyřaděna jako aktivní činitel z událostí, jež se odehráva­ jí ve světě. Poprvé ve svých dějinách a v dě­ jinách Evropy je předmětem, nikoli podmětem evropské politiky. Ani po válkách napoleon­ ských ani po válce s Pruskem nepoznala podob­ né situace; to proto, že ani v tom ani v ono případě nebyla její porážka poskvrňena zra­ dou a nebyla způsobena nedostatkem vůle k o­ braně. Nikdy také ve svých dějinách nepadla Francie tak .hluboko a nikdy se tak snadno nemluvilo o její definitivním konci. Nikdy však se zároveň nejevila nutnost existence zdravé a silné Francie pro existenci zdravé a silné E­ vropy tak jasně jako dnes. Teprve na ohromno­ sti mezery, kterou způsobilo v Evropě dočasné · zmizení Francie, můžeme měřit velikost mí­ sta, jež v ní zaujímala. Nikdy nepoznávala Vel­ ká Britanie nutnost existence Francie tak ci­ telně jako ve chvíli, kdy se francouzské přísta­ vy a francouzská letiště stala výpadními sta­ nicemi německého útoku proti ní. Na druhém břehu Atlantiku pocítila Amerika rozdíl, je-li Le Havre a Cherbourgh v rukou francouzských či německých. Pyrenee přestaly být Španělsku dostatečnou ochranou, když se ukázalo, že by Francie mohla být pouhým průchodištěm ně­ meckých vojsk. Italíe přestala být Německu rovnocenným partnerem v Ose od okamžiku, kdy se Německo stalo porážkou Francie pánem západní Evropy, ve střední Evropě a na Bal­ káně znamenal pád Francie otřes, který ohro­ zil samostatnost malých evropských národů. A Sovětské Rusko samo se octlo v jiném postave­ ní vůčí Německu od chvíle, kdy přestal být Ně­ mecku stále ohroženou hranici. Nemá-li být Německu stále ohroženou hranici. Nemá-li být Evropa pohlcena Německem, pak musí prostě Francie existovat Jako ochranná hradba. At­ lantiku a věčná protiváha německé expanse."

NĚMECI{Á HUDBA A NĚMECKÉ BOMBY.

Nebyl jsem ještě v slavné budově, která je jedním z hlavních středisek anglického kultur­ ního života, ale vím, že nedávno pořádali v National Gallery koncert, který byl věnován výlučně skladbám Schubertovým a Brahmso­ vým. Téměř všechny anglické noviny přinesly o této kulturní události obsáhlé zprávy, vy­ světlujíce čtenářům věčnou krásu německých hudebních děl, které v National Gallery hráli anglíčtí' hudebníci. Stojí věru za to, zamysleti se nad prostou skutečností, že se tento koncert, věnovaný výlučně německé hudbě, ~onal v Londýně, který mučí téměř každou noc hudba německých letadel a bomb. Řelme-li Vám ně­ kdo, že když mluví zbraně, musí musy mlčet. můžete mu odpovědět nejen tímto příkladem, ale i poukazem na množství kulturních podni­ ků a bohaství kulturního života i tvorby, jak je v Anglii stále pozorujeme. A můžete my ta­ ké říci, že ani nejkrutější válka proti Němec­ ku není s to, nakaziti anglickou mysl do té mí­ ry, aby odmítala skutečné kulturní hodnoty ne­ přátelské země, ačkoli se s ní ocitla v boji na život a na smrt. Porovnejte s tím postup a cho­ vání nacistické. kultury, která v dobyt:\ÍChze­ mích nezákazala pouze nejlepší kulturní díla porobených národú, ale oloupila je dokonce o nejlepší antologie francouzské a anglické li­ teratury, aby je zbavila jakéhokoliv kulturního styku a podnětu.

Nelze říci, že je to pouze maličkost, která ne­ může opravňovat k všeobecnějším závěrům. Ta­ kových "maličkostí" je velmi mnoho a jejich kvantita přechází téměř nepozorovatelně v kva­ litu. často jsou to právě tyto maličkosti, které posilují nejen vůli k životu, ale upevňují také přesvědčení, že se svět musí probojovat k nové, dokonalejší a lidštější svobodě. Když jsem mi­ nule viděl film o stavbě lodí a pozoroval, jak se loď spouští na vodu v doprovodu Smetano­ vy hudby - hráli totiž "Proč bychom se netě­ šili" - bylo mi málem do skoku, ačkoli večer­ ni tmn ustupovala hž z:áři požati'11 3p{i1:mbentch německými ~úpalnýrni b0111bt.U1l!1

Všechno vybráno~ "To je pořádek!" nadává host. ''Řizek není, kotlety už nejsou - pane vrchní - přineste ml svrchník!"'""" 1'Lituj11 pa ...

ne, ale ten u~ tu také nenii''

~4"

Strana I. Galveston, Texas.

Vážená redakce Věstníku!

Douřám, že br. redaktor dovolí časem pn­ spětí našimi úvahami do spolkového orgránu, i těm členům, kteří nejsou oprávněni psáti za celek, ale píší věcně, ze zkušeností, a mnohý vykonal hodně práce v naších různých orga­ nisacích ku povznešení kulturní a sociální prá­ ce ve svém okolí.

Ovšem, musíme jíti s dobou času a pokroku, ale mčli bychom si na prvém místě udržeti co jest nám nejdražší mateřskou řečl Sestra P. P. Mikesková zaslouží si obdiv, ač­ koliv jest zde rozená, zajisté jest vlastenkou a Američankou na prvém místě, dovede ob­ hájit svůj původ a mateřskou řeč. V nynější době, jak náš národ doma jest decimován, ho­ něn na těžkou práci do Německa, děti posílá­ ny do německých škol, mládež v českých ško­ lách suspendována, majetky zabírány Gesta­ pem a rozdělovány německým násilníkům, je naše svatá povinnost učiti naše děti česky, a­ by za hranicemi s přátelí demokratických ná­ rodů obhájili práva Čechie a až přijde doba, pomstili násilníky a staleté nepřátele (Germá­ ny) našeho národa.

Včera u "Štefánikú" dne 9. března, byla krásná pietní slavnost k uctění památky pr­ vého presidenta T. G. Masaryka, osvoboditele našeho národa. Slavnostní řečník Dr. Chas. J. Hcllub promluvil dojemně, a všichni jsme by­ li dojati proslovem. jak v první osvobozovací akci, prof T. G. Masaryk se vydal za hranice, hledal přátele v diplomatických kruzích pro naše svatá práva, kde po velkých obětích svě­ tové války dostaly svobodu utiskované náro­ dy. Jak podotkl řečník, - "Kde bychom byli jako národ postavený na úroveň druhých, sil­ ných národu, nebýti našich slavných vúdců?".

Aneb, kdyby druhý president R.Č.S. Dr. Edu­ ard Beneš, byl podepsal za celý národ, býti v područí Německa. Proto Hitler zuří! proti dru­ hému presidentovi a celé vládě, že nevěřili sli­ bům násilníků, neb těm nejsou nic, žádné smlouvy národní ani mezinárodní, lžou, kra­ dou a páchají násilí na svých pokojných sou­ sedech, a svět teprve nyní chápe, jaké zlo pů­ sobí diktátorství. Proto naše nová vlast pocho­ pila, že musí se přípravítí rázně a důsledně, neb by ta krásná svoboda i zde byla znásil­ něna.

Stujme v řadách obrany stoprocentně, tím také pomáháme ku získání svobodypodmaně­ ným národům v Evropě a naši staré vlasti na prvém místě.

Gratulují i'ádn čís. 155, "Hlava Texasu", kde uplatňují pravidla voliti a býti volen-a demo­ kraticky; nevadí jim, že snad ženy v popředí zvoleny čínovnícemí řádu. Snad nemají moud­ řejší muže mezi sebou - to by jen mohli tvrdi­ ti nevědomí, neb státní kapitol Austin se ho­ nosí pěknou českou kolonií, jež rozmnoží stu­ denti z celého Texasu a ještě z různých států, takže jest tam národní výkvět vzdělání a in­ teligence. Pí. a ses. L. K. Hejlová jest obětavá do krajnosti ve všech národních pdnícíeh, a všichni ti krajané jsou vespolek jalco jedna rodina, takže ať volí muže nebo ženu, pracují všichni a respektují se navzájem. Jest všude třeba takové společné práce, by ten národní ž.ivot jsme si zpÍ'Íjemnili ve společenském íed­ nání.

Včt;šinP. naříká, že mládež se nám odcizuje, že jim musíme čin:ti ústupky, nechati je jed­ nati. jak za dobré uznají atd. Ale když pozo­ rujeme jiné organisace, nevyjímaje nábožen­ ské, jsou to na prvém místě různé zábavy, j,ež mládež lákají, společné večírky, různé hry, ta­ nec, pohoštění, pfiště přijdou opět, přivedou své přátele! ! Jen aby byli přítomni vybírání příspěvků, vypočítávání nekonečných výhod. výpndv na různé jiné organisace neb osobních nemilých debat, nelákají schůze ani mladé ani staré .a výhodné pojistky ví všichni, dostanou se všude.

V pokladnách nastřádané peníze, kdo ví, kdo z nich bude mítl užitek, možná nějalcý Němec neb Ital. neb máme již dosti těchto členů, a někde slovo cizince mnohem více platí :o.em

na~e110 upr·Jmného OecM,

Ve středu, dne 19. březflcl 1941

VISTNÍK

Též se musím zmínit o zlaté svatbě manž.

Kohoutových z El Campo, rodiče to paní Vrav­ cové. Jelo nás hodně 'Z Houstonu a další ho­ sté, jejich pi'útelé, takže nás byl plný dům. A ten stůl měl ty dobroty co unést, co tam bylo jídla. A staříček Kohoutův·se mně nejlépe lí­ bil, jak spustil českou písníčku. Všecky ještě provedl ve věku v kterém on jest (já to ne­ prozradím) jenom tolik, že je o 20 roků star­ ší jak já, a já mu nemohla postačit. Pozdě k večeru jsme se rozcházeli s přáním aspo11 je­ ště diamantové svatby by se ve zdraví dočka­

Kritiky se jistě nemusíme obávati svých bratří a sester, neb jako spolubudovatelé na­ šich organisací, jistě máme všichni na mysli prospěti, stavěti výše a ne bourati. Když bude­ me umlčeni, že kritika by škodila, pak by­ chom byli oprávněni k nedůvěře, že někde jest něco, co nesmíme dáti do veřejnosti věděti, a také potlačování svobodného projevu slova a tisku. Když osobně nikoho neurážíme, proč 'členovéby škodili organisaci? Otevřeným jed­ náním si vždy získáme důvěry a přátele.

Bylo mně potěšením pohovořiti si s přáteli, jež u Štefániků se sešli, poznati nové probudilé vlastence a vlastenky. Sleč. Houdková z Cor­ pus Cl1risti jest uvědomělá krajanka, ačkoliv zde rozená, čte česky a zajímá se a pomáhá v osvobozovacíakci. Písmák a vlastenec p, Šmol­ das z Love Lady, vždy podporuje každé národ­ 'ní a vlastenecké podniky; těšilo mně seznáme­ ní. Naše sokolky z Dallas. překvapily svojí ná­ vštěvou: ses. Převrátilová, ses. Rendlová, obě­ tavá ses. Zázvorková z Ennis ,a také krajané z Danbury, Sugarland, Crosby, zkrátka hledi­ ště bylo zaplněno, což potěšilo vedoucí a ú­ činkující, takže přednáška i divadlo, jež bylo přlléhavě sehráno. Přítomní si odnášeli hřejivý dojem a důvěru sami v sebe, že nejsme tak bezvýznamným zlomkem, abychom nebránili pravdu a práva. Doufejme, že zvítězíme! Na zdar!

H. Stanovská.

li.

Manželé Stehnovi, pl'ijměte pozdrav a při­ jeďte na divadlo, neb v máji budeme hrát pěk­ non zpěvohru.

Sestra Drábová vdávala svoji dceru Estel za p. St. Kelly-ho. Po oddavkách měli v síni ta­ nec. Nevěsta byla rozkošná v jejích bílých ša­ tech. Pfojeme novomanželúm štěstí, zdraví, spokojenost.

Ku konci naše sestry na ukončení sezony, pl'ipraví výborné jitrničky na den 30. března, pi'i našem divadle.

S pozdravem, Růžena Hanusová.

Hotwton, Texas. ctěná redakce Věstníku!

Musím Vás trochu pozlobit s mojí škrabani­ nou a nějakou tu novinku od našeho řádu Po­ krok Houston čís. 88 pustit do světa. Začnu se zprávou smutnou, neb nám odešla naše spolu­ sestra Anna Janušová, která. byla dlouholetá našeho řádu ělenkyní, milá a přívětivá. často­ kráte se nabízela, že by nám vypomohla v lm­ chyní .ale že je slabá; zajisté že už nemoc na ní hlodala a jejich pozůstalé těší na ni vzpo­ mínka, že se nemusela dlouho nemocí trápit.

Sestra Matedová, jak mně dnes sdělila, už. se též lépe cítí, neb bvla nucena si nechat vy­ jmout mandle, no těšíme se že nám na divad­ lo pomůže ten guláš už míchat, neb ona se umí s vařečkou dobře ohánět.

Na den 30. března nám připadá divadlo, ve­ lice pěkná veselohra, že se každý zasměje. Jak dva tatínkové líčí na syna a druhého dceru, jak by je dostali dohromady, ale naposled přece jen láska si nedá poroučet a dopadne to tak jak ti mladí sami chtějí. Doufáme, že si dáte dostaveníčko na Studewood u Pokroku a přijdete se podívat na divadlo pod názvem "První máj".

Též jako knihovnice jménem našeho řádu děkuji br. Janíčkovi za ty krásné svazky knih, které našemu řádu daroval. Zajisté to bude pěkná památka na br. Janíčka, kdo bude je­ ho knihy z naší knihovny číst.

Sestr~zvorkov(Re;dlovi~ Převrá tílo­ vá, nebudeme moci na vás zapomenout, neb to pondělí bylo pro nás krátké při té tabuli u Svačinů ,a pak takových pár dohromady, to se to dobře baví! Nedělejte si z toho nic; to víte, kdyby se člověk samou dobrotou rozkrá­ jel příjde den, že není uznán. No, aspoň když má jeden svědomí čisté, to ho aspoň netlačí, že to mínil dobře. Budeme se těšit na ten kvě­ ten, to musíme nějak oslavit.

Tak v říjnu budeme pořádat bazar, a dou­ řáme, ž.e už bude tomn utrpení konec, že už .za ty peníze budeme moci pomoci pi'ímo do Čech, neb tam toho bude potřeba, neb ti chu­ dáci zajisté nebudou míti co obléci ani co sníst.

Kdo byste si přáli něco zaslat, třeba na náš řád neb na mne, já jsem též sběratelka. Zaji­ sté sestra Olexová bude každý měsíc uveřej­ ňovat naše adresy. Už se nám začínají věci scházet. Doufám, že nějakou tou stovkou bude­ me moci těm trpícím vypomoci.

Tak naši chlapci pomalu odcházejí, neb včera syn našich dobrých členů Fr. Hanka, člen o­ mladiny, šel za svou povinností. S tak veselou m:vslía chutí s jakou on šel, by měl jít každý, neb nl\ ty rui.~~ clruhé chlť\}'.}Cl'J to čeká. lm~cl~

ttcni

.

. . ~ " . . . .....,........,........,

~

Ellinger, Texas.

Ctění bratl'i, sestry a čtenářstvo!

Jest to opravdu podivné, že členové dokon­ ce nebéfou žádný zájem o spolkové jednání.

Nevím ,j,2stli ma.H takové poměry pi'.·i jiných řádech, anebo jest to takové jen u nás. Naše prav;delné i·ádové schůze bývají příliš moc "prázdné". Častokráte nastává mnoho důleži­ tého jednání a jsme nuceni ,abychom ujedna­ li dle možnosti. tak jak se to dovolí. Všechno spolkové jednání, týkající se i·ádových zále­ Wostí se mnohem lépe projednává při velké přítomnosti členů, nežli když jsme ve schůzi jenom úfodriíci. Pi',£dléhalonám zvoliti si též i·ádového organisátora. Návštěva v minulé schůzi byla zase slabá, ale když tato věc měla býti rozhodnuta, tak jsme to učinili. Bál jsem se. že snad tu organisatorskou práci asi dosta­ nu já a když to přišlo k debatě, hned bratr ú­ četní M. J. Skláí· píslmul a ukázal na mne pr­ stem. Volba provedena aklamačně a ovšem byl jsem hned zvolen řádovým organisátorem.

Váž.hnsi té dúvěry, kterou ve mne bratři vlo­ žili a budu hledět pracovati s celou sílou, a­ bychom mohl vzrftstati s viditelnou prací. V tomto případě poukazuji, že jest důležité, aby­ chom navštěvovali pravidelně řádové schůze a spolupracovali ve prospěch naší Jednoty.

Náš pi·eds,edabratr John Kučera jest nemo­ cen, doufáme však že to není zlé a že se brzy uzdraví.

Mnoho našich mladíků již odjí?.dído "kam­ pú" ku cvičení v naších armádách. Woodrow Tydlačka ,syn našeho místopfodsedy jest ny­ ní v'New Jersey. kde jest také Jerome Šupák, syn Franka Špáka.

Mám ještě mnoho jiných zpráv, ale dnes toho již nechám a povím vám to až po druhé.

S bratrským pozdravem, D. A. Juren. Řád Čeští Bratři čís. 44.

C'tění bratři a sestry!

Náš řád konal schůzi 2. bř-ezna.Schůze byla dosti navštívena. Bylo chladné počasí, ale přes to jsme schůzi dobře odbyli a při tom si náš řád zvolil organisátora, br. Frank Langra st, Route. New Ulm, Texas. Bratři a sestry, když budete mít někoho, koho byste mohli dát do Jednoty, nebo jste věděli o někom, kdo by tak chtěl učinit, nezapome11teho přihlásiti na­ šemu jednateli.

Tak děvčata a hoši, až k vám přijedu a ne­ chtěli se dát do na,ší Jednoty, já mám poma­ hače, a ti až k vám přijedou, tak budou brát tátu i mámu. To jsou dobří policajti, z těch dostanete strach. Tedy kdo nemáte pojistku, tak si ji vemte u naší Jednoty, neb ta je ta nejlacinější, za to já vám ručím, a má pojist­ ku jakou si přejete.

6 brP,tr,51~ým pogdravť-Pl,

l!'mnk LOJng()r, tl\J,

i

l!·

Ve středu,

dne 19. března 1941.

JOSEF HÁZR PÍSECKÝ

ZÁTIŠI ROMÁN =====================::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::~v

1.

ELÝ dámský svět Lašťoviček byl příjemně rozčilen a vzrušen událostí nesmírného dosahu. Považte si: Pan Tomáš Toužil, adjunkt při zdejším knížecím hospodářství, takto již do­ brý třicátník, stal se správcem na jiném dvoře a mohl konečně k oltáři vésti svou dlouhole­ tou známost, slečnu Sidonii, mladší sestru paní důchodňové.

Však nebyla to jen radost, že slečna Sidonie dostala se pod čepec, nýbrž spíše těšilo mladé dámy lašťovičské, že pan Toužil dostane se z místa. Ale jen probůh nemyslete, že snad pan Toužil by byl měl mezi dámami nepřítele, ne­ baže by snad byl k někomu sám nepřátelsky se choval, a tak nenávist byl vzbudil! I bůh chraň! Toužil byl tím největším dobrákem na světě, pokud lašťovičské dámy mužský svět znaly a v evidenci držely, a že dobrákem byl, dokázal právě tím, že si vybral slečnu Sidonii.

Kdyby byly v Lašťovičkách t. zv. zlé jazyky, jistě by se bylo vyprávělo, že slečna Sidonie si vlastně vybrala a vzala jeho a že jí to vY­ bírání nestálo mnoho práce, poněvadž vlastně ani žádný výběr nebyl.

Lašťovičky trpěly totiž náramným nadbyt­ kem mladých dám, což by ostatně mohlo jim sloužiti jen ke ctí; při .tom však oplývaly děs­ nou měrou nedostatkem mladých, svobodných a k ženitbě schopných pánů.

A v tom právě byla příčina onoho radostné­ ho rozčilení. Mladé dámy se těšily, že Toužil člověk pro ně již ztracený, nadobro odešel a udělal místo jinému, mladému.

Tohoto "mladého", jenž z dolejšího panství, jak fikají Jihočeši krajinám v Polabí, sem byl přesazen, pi'edcházela znamenitá pověst. Vědě­ lo se, že pan Václav Chvojka byl muž velice hezký, vzdělaný, galantní a při tom, co jsme vlastně měli nejdříve pověděti, dosud nezada­ ný. Bylo mu asi dvacet šest let a slynul po­ věstí výtečného úředníka, který byl nejen u ge­ nerálního ředitele, ale i u samé vrchnosti vel­ mi dobře zapsán. A to něco platílo !

Lašťovičky nevynikají sice uchvacující krá­ sou; ale jsou koutečkem velice milým a útul­ ným.

Leží na úpatí nevysokého kopce, na jehož vr­ cholu vesele se vypíná starožitný kostelík s pěkně obílenými zdmi a ještě pěkněji červenou střechou. Osada sama je nepatrná. Skládá se ze zámku s hospodářskými staveními, fary, ho­ spody a několika chalup.

Ne nadarmo říkají Lašťovičkám také jinak "Zatiší". Panovaloť tu po celý rok takové ti­ cho, jako by byly od celého světa odříznuty.

Klid venkovského zátiší rušily jen zámecké slečny, z nichž nejmladší byla inženýrovic He­ lenka, která nedávno vrátila se z kláštera s ú­ četních Julčou, nejstarší pak správcovíc Týna.

K nim družila se Karlička z fary a učítelovíc Andulka.

Tento roztomilý pětilístek lašťovičských mla­ dých dám lnul k sobě vřelým a upřímným přá­ teístvím, _jakéž mezi mladými dívkami často shledáváme, pokud nezjeví se nějaký rušitel míru, jenž by v jejich srdcích nevyvolal rebelii a nenasel do nich závist a žehravost.

Kdyby tak dovedný malíř vzal těch pět dív­ čích hlaviček dohromady, byl by z nich uvil roztomilou, navzájem se pěkně doplňující ky­ tici. Helenka a Julča byly modrooké plavovlás­ ky, první prostá venkovská slečinka, druhá se silným poetickým a romantickým nádechem.

Naproti tomu Týna správcovíc, s očima a vla­ sy jako havran černými, byla vzorem jižní krá­ sy. Také Karlička z fary byla černooký černo­ hlávek, ale zcela jiného rázu. Štíhlá Týna vypa-, dala jako hádanka, které nebylo tak snadno porozuměti, kdežto Karlička byla taková bu­ claté "tu mne máte", s tvářemi vždy jako od o­ mastku svítícími a s upi·ínmými, vždy ves~!~

C

zMicima, očima,

Vll'l'HfB:

llfta:D& ..

Zcela jiného rázu byla pátá z družek, Andul­ ka ze školy. Měla také modré oči, jako Julča a Helenka, ale přece zcela jiné než ony. Vy­ hlížela z nich sivá, něžná a dobrá dívčí duše.

A což ta její jemná, zrovna jako z průhledných pavučin spředená pleť a ty její rozkošné zlaté vlásky, jež ve dva mohutné vrkoče spleteny, splývaly jí po ramenou kol štíhlého těla jako dva zlaté pruty až k pasu.

Andullca vynikala sice vzděláním nad všech­ ny své družky, ale proto přec, či snad právě proto ji mezi sebou tuze rády neviděly. Považo­ valy ji za .něco méně, než samy byly, ale cítily její duševní převahu a při tom si nemohly u­ příti, že je z nich právě ona nejhezčí. Také byla učitelovic Andulka přemrštěnou vlasten­ kou, což se o zámeckých slečnách zrovna ne­ dalo říci. Ony' sice také rády přečetly si něja­ ký "zamilovaný" román a na studentské a­ kademii zadeklamovaly "Já jsem Češka", ale aby byly o tom horovaly, nebo aby vydržely celé dny seděti u nějakých kronik nebo novin bůhvíjakých, toho přec nikdo od nich nemohl žádati. Však slýchaly doma od papinků, že se "politika a takové krámy" pro panské úřední­ ky nehodí, Karlička pak na faře, že jsou Pánu Bohu všecky národnosti stejně milé.

Jen jednou se Andulčin "vlastenecký" nápad našim děvám zalíbil, když navrhla, aby se vše­ cky zúčastnily studentské merendy v národním českém kroji. Tehdy před merendou byla děv­ čata tím návrhem tak nadšena, že si slíbila od té doby chodit jen v národním kroji. Ale zlomyslní. studenti usoudili, že v něm Karlička vypadá jako soudek, na Julče že visí jako na "šráku", Helenka že je ještě tuze dítě na ven­ kovskou dívčinu a Týna že vypadá jako cikán­ ka. Jediná Andula obstála před kritikou, kte­ rou ovšem některá dobrá duše děvčatům včas donesla, následkem čehož uznaly zámecké sleč­ ny, že jest jich vlastně nedůstojno, věšet na sebe šat selských děvčat.

Přátelské styky mezi zámkem a školou od­ tud tedy velice ochladly a Andulka tomu byla ráda, neboť se jí časem plané žvatlání a řehot družek dosti protivily.

Proto také dnes, v den, kdy měl přijeti ad­ junkt Chvojka, setkáváme se na prostranství před zámkem jen se čtyrlístkem.

Děvčata se sešla, aby se, jako obyčejně, pro­ běhla trochu za dědínou, Počala se raditi, ale nemohla se nijak shodnouti. "Pojďme ke ko­ stelu," navrhovala jedna, ale ostatním se dnes nechtělo do vrchu. "Pojďme na Vobůrku!" přá­ la si druhá, ale to bylo zase s kopce.

"Já jsem se vším spokojena! Pojďme třeba do topolové aleje," nabízela Ka1·Ja, ale dnes žádná nechtěla uznati, že by daleko široko pro­ slulé topolové stromořadí hodilo se k vycházce.

"Eh, tak paďte třeba na nádraží," řekla Tý­ na jako rozdurděně, ač se uvnitř opravdu alo­ bila, že žádná z družek nechce navrhnouti, co si jistě každá přála. Návrh Týnin byl ovšem hned ochotně přijat, aby snad nevyskytl se ně­ jaký nový.

Cestou k nádraží slečinky žvatlaly, smály se a dováděly, ale bylo to jejich vesely dnes ně­ jak strojené a nucené, jako by jejich myšlenky bůhvíkde těkaly. Sotva že měly tolik času, dá­ ti se do hovoru s paní přednostovou a pověděti jí, že zaběhly z procházky jen tak maně k ná­ draží. Zatím však pošilhávaly, který vůz kon­ duktér otevře. čtvero srdíček zabušilo, když z vozu druhé tří­ dy vyklouzla bílá nohavice, za ní v příslušné výšce světlý klobouk, pak mezi nohavicí a klo­ boukem zahoupal se zlatý řetízek a za okamžik nato snesl se elegantním, ale přee důstojným skokem majitel toho všeho, kterýž nemohl býti nikým jiným, než panem Chvojkou. Mladý muž hodil zavazadla, jež mu jakási úslužná ruka po­ dávala z vagonu, nedbale na zem, pokynul po­ hybem, svědčícím o člověku, jenž dovede po­ roučeti, nádražnímu sluhovi, aby se o .zavaza­ dla postaral, pak kynul na rozloučenou do vo­ zu a obrátil se k nádražní budově.

To všecko dělo se s takovou vybroušenou e­ legancí a lehkostí, beze vší škrobenosti, že mla­ dým dívkám, pohlížejícím již zcela nepokrytě dychtivě na příchozího, až dech se tajil. "se-, mínščkul" vzdychla si Karlička nahlas a o­

§tat11! M v duchu, 11to Je človiče~J

,Tak mt~.

ten světlý oděv krásně slušel na tom statném a přec štíhlém těle. A to smělé držení hlavy! A jaká hlava! Panečku, to jsou vousíska roztomi­ lá! Ani Ialtmant od husarů by se za ně sty­ dět nemusil! A ten jeho pružný, lehký krok!"

Nyní se zastavil před panem přednostou, je­ hož poznal podle červené čepice, postavil se ja­ ko voják, uklonil a hned zas vypjal prsa. Pa­ trně se představuje. - Takové asi myšlenky kfožily hlavami našeho čtyrlístku, mezitím co se Chvojka s přednostou hádali, komu je vět­ ší ctí a potěšením, že se poznali. Pak vyjevil přednosta příchozímu soustrast, že zapadl do takového zátiší, čemuž se adjunkt bránil. Za­ tím se pánové samými úklonkamí blížili kance­ láři, kde stála paní přednostová s děvčaty.

'Pardon, pane adjunkte," křičel šibalský před­ nosta, "zapomněl jsem, že jste mlád a nepo­ chybně svoboden! Nu, vám se tu v zátiší stýs­ kat nebude !Viď, stará? - Prosím, má žena pan adjunkt Chvojka! - Prosím, slečny ze zámku a z fary!"

Adjunkt Chvojka narovnal si skřipec, zase srazil po voiensku nohy, uklonil se hluboce a uctivě paní přednostové, pak neméně hlubo­ ce, ale již zcela jinak děvčatům a řekl: "Ruku líbám, milostivá! - Ah - mé dámy! - Má úcta! Pane přednosto, o jednu více než v sa­ mé Grécii!" zvolal nadšeně, narážeje na třt Gracie.

"Ba ne! O jednu méně!" opravovala paní přednostová, jež tento kompliment nepochopi­ la. "Andulka ze školy - ta" - malém byla by řekla nejhezčí - "zůstala doma."

Za okamžik nato ubírala se děvčata domu a pan Chvojka, jenž se jim byl nabídl za prů­ vodce, s nimi. . "No, ten tu měl pěkný uvítací komitét," za­ smála se paní přednostová, když se trochu vzdálili." Ani panu biskupovi se nesežené více družiček, když přijede biřmovat!"

"Nic se nediv, ženo! My muži jsme teď stou­ pli v ceně!"

"Kde vás není, viď, starý? - Ale jsem zvě­ davá, která z těch ho uloví! Podle Týny, jak kutálela očima a Julči, jež je zvedala až k ne­ bi, myslím, že bude v našem zátiší hodně bou­ řek."

"No, časem se to přežene," řekl pan předno­ sta, mávl rukou a šel do své pisárny. Cesta z nádraží k zámku uplynula naší malé společnosti dosti rychle. Adjunkt Chvojka měl sotva dosti času zodpovídati otázky, jež se na něho ze čtyř párů malinových rtíků jen hrnuly, při tom však přece ještě vystačil s časem, aby projevil svůj nadšený obdiv krás Iašt'ovíěské­ ho okolí a jeho obyvatelek. Pi'i tom - pan ad­ junkt rád se blýskal svou učeností - vyplýt­ val všecky své vědomosti z mythologie. Slečin­ ky ze· zámku, jež byly druhdy v různých klá­ šteřích a "ínštítutech", aby si opatřily vyšší vzdělání, rozuměly jeho narážkám a kompli­ mentům aspoň tolik, že věděly, kdy se upejpa­ vě a stydlivě začervenati, nebo aspoň v pravou chvíli mlčely; avšak prostosrdeěná Karlička., jež na faře jakživa o bájesloví řeckém niče­ ho neslyšela, přivedla společnost několikráte svým plesknutím do rozpaků, z čehož však o­ statním i sobě rychle pomohla upřímným 'smí­ chem. .......

A slušel jí ten veselý, dětský smích znamenitě, neboť Týna měla dosti příčiny, aby při záhybu cesty jízlivě pošeptala Julči: "Kouke-j se, ta chce koketovat svou hloupostí!"

Před zámkem uvítali Chvojku, pan správce se svou chotí, kteří náhodou také měli tu cosi na práci. Jedním šlehnutím oka přehlédl Chvoj­ ka situaci, jedním pohledem prohlédla si i mi­ lostivá jeho a řekla si v duchu, to že by nebyl zrovna nevhodný ženich pro Týninku.

Správce, notně pl'itloustlý dobrák starého rá­ zu, uvítal nového adjunkta jak se slušelo a pa­ třilo a z vrozené dobromyslnosti řidal trochu více srdečnosti, jež platila muži, který měl s jeho beder sejmouti valnou většinu starostí.

Všaktě byl Chvojka "nahoře" dobře zapsán a snad docela přišel sem na panství s úkolem, aby o zdejším hospodářství do ústřední kanceláře důvěmě referoval; bylo tedy dobře učiniti na něho hned napoprvé dobrý dojem. Ne snad, že by byl měl pan správce tu:i:e špatné svědomí, ak7 n~.110 {1ói:>n~ tinacl t~~~ ~~·ovna, ntibylo, a kq-

·----

'

~;

•

l

,"

•

'

Strana

!11.

nečně očerniti dovede při trošce dobré zlovůle každý.

Po krátkém rozloučení se slečinkami a od­ bytých formálnostech zavedl správce nového adjunkta clo své pisárny, kdež spolu na přivíta­ nou vypili láhev mělničiny. Oba páni byli spo­ lu jak náleží spokojeni.

"Nějaký dobrý člověk a spolehlivý, úředník," referoval správce své paní. "To si trochu při něm odpočinu!"

Adjunkt Chvojka zase těšil se v duchu, že mu správce nebude svými starosvětskými ro­ zumy tuze překážeti a že přenechá všecko pěk­ ně jeho vůli, což mu bylo nejmilejší. Na první odpůldne dostal od správce dovolenou, aby se mohl po vsi rozhlédnouti a aby svou novou resi­ denci uvedl clo pořádku.

I s tím byl Chvojka spokojen. Byt jeho nebyl zrovna nádherný, ale dustojný knížecího úřed­ níka. A při tom rozkošná vyhlídka do zahrady a nádvoří, kde tušil, že bude míti často příleži­ tost vídati roztomilý čtyrlístek, který ho byl dnes uvítal. "Vlastně pětilístek", napadlo ad­ junktovi a již hořel touhou, aby poznal onu "pátou." Proč asi nepřišla? Ošklivá jistě neby­ la! Poznal to z narážek jejích družek. Byla snad tuze hrdá? Nu, počkej, hrdopýšku, tebe nejdří­ ve zkrotíme, šeptal si pan adjunkt a zhlížel se samolibě v zrcadle, nemohl si upříti uznání, že on skutečně je s to poplésti ne jednu, ale všech těch pět roztomilých hlaviček.

Slunce právě zapadlo, skrývajíc se za koste­ lík na kopci, rozlévalo poslední paprsky po kra­ jině, dodávajíc jí zvláštního půvabu. Adjunkt přikročil k oknu, aby se rozhlédl po okolí. A­ však více než okolí upoutala pozornost jeho skupina dívek, ve stínu topolové aleje se pro­ cházejících. s tlukocím srdcem počítal. Ano, bylo jich pět. Ona tedy je mezi nimi. Ona - ta pátá! u ďasa, pomyslil si adjunkt, cože mne právě ona tak rozčiluje?

Ovšem, že ji brzy poznal. Ztepilá postava je­ jí příznivě se odrážela vedle buclaté Karličky a vedle Heleny, jež byla přec ještě více dítětem než panou, A jak se ty vlasy její, totiž té páté, třpytily v posledních paprscích slunce! Oprav­ du tvořily gloriolu, zlatožář kolem její hlavy.

Chvojka se až zastyděl sám před sebou, že tak dychtivě a rozčileně na ni pohlížel. Cítil potřebu dokázati si nějakým vtipem, že je v obvyklé míře. "Hm, hm," zabručel. "Tohle ne­ ní obyčejný šafrán! To je ryzí zlato!"

Děvčata žertovala a laškovala, procházejíce se stromořadím. Svěží věterek vlnil mladé o­ bllíčko, které po poslední vláze znamenitě po­ vyrostlo. Z lesa zazníval táhlý hvízdot kosu a drozdů, a u samé oblohy ještě se tetelil neú­ navný skřivánek. Byl to krásný jarní večer. z pozorování vyrušil Chvojku příchod Kačen­ ky, jeho služky. Přinášela večeři. Sotvaže vstou­ pila, ptal se jí, nezná-li onu slečnu, která se se zámeckými prochází v aleji. "Ta štíhlá, co má zlaté vlasy!" řekl, ukazuje rukou.

"To je učítelovíc - Aninka!" odpověděla sta­ rá osoba, a když se Chvojka více neptal, ode­ šla.

"Tedy přec ona!" zašeptal si pan adjunkt.

"Ale k čemu u kozla tato nedočkavost a roz­ čilenost? Nevídáno - uěítelovíc. A zde ty dru­ hé přec úřednické dcerky. A vida! Ony přišly - ovšem prý jen náhodou, ale víme proč! A jen ona zůstala si doma. - Jaká to vyzýva­ vost. Nu, uvidíme!"

Pan adjunkt neměl v úmyslu dáti večeři vy­ stydnouti, ale také se nechtěl vzdáti pohledu na tu zlatou mládež. Usedl tedy k oknu a vese­ le chroupaje, sledoval zrakem děvčata. · Konečně se nabažily a vracely se k zámku.

Zrovna pod jeho oknem zastavily se, aby si da­ ly "dobrou noc".

Chvojka rychle odstrčil příbor a vyložil se z okna, načechrav dříve za zdí své vlasy a při­ kroutiv kníry .do špičky.

Zvonivý smích ozýval se zdola, když pan ad­ junkt vyložil se z okna. Schválně zahákoval o­ kna, aby na sebe obrátil pozornost.

"Dej si něco pěkného zdát," přála Karlička Týně, potřásajíc jí rukou.

"Ach, dnes - -" Týninka nedomluvila. O­ či její jaksi snivě a roztouženě pohlédly vzhů­ ru a tu se setkaly se zraky adjunkta Chvojky.

Oba sebou trhli. Adjunkt usmál se a lehce u­ klonil. Nyní pohlédly nahoru všecky a děkují-

:VllTKht

Ve středu, dne 19. března 1941 že měl při sobě její růžíěku od věíra. Nebyla to sice tatáž, ale byla s téhož keře. Ostatně růže je růži podobna. - Když došel až k ní, hodil jí růž! do klína k ostatním květinám.

Týna lehce vzkříkla, patrně se ulekla - a o­ brátila se kněmu. - "Ale vy jste mne polekal!" zvolala vyčítavě.

"Chtěl jsem jen vrátit růží, kterou jste včera ztratila! Odpusťte!"

"Ach, má růžička! Děkuji! Nemám co odpou­ štět! Jsem tím sama vinna. Tak jsem se zabra­ la v práci, fo jsem vás ani nepozorovala," lha­ la šibalka.

"Jaký rozkošný vkus ! " obdivoval adjunkt košťatko polních květin.

"Za tu růžičku ! " Řekla Týna a s dětinskou prostotou podávala mu kytici, jako by jí ani nenapadlo, co to může znamenati, když dá dív­ ka mladému muži kytici.

"Ach, tu si uschovám na památku tohoto na­ šeho prvního setkání - o samotě!" roztouženě deklamoval Chvojka a místo kytice chopil se ruky Týniny, kterou zbytečně dlouho držel ve své ruce.

"Ale jděte," namítala polorozpačitě, pološká­ dlívě, "než se vrátíte s pole domů, zahodíte ji!"

"Slečno! Tu mi budou muset jednou položit do rakve!" zahoroval Chvojka, jako by tomu sám věřil, ač mohl dobře vědět, že by ta jeho rakev musila být zvadlými a uschlými květina­ mi zrovna vystlána.

V tu dobu byla Karlička vyběhla z fary do zahrady a rozhlížela se po polích. Teď· sebou živě trhla. Poznala Chvojku i Týnu. Drželi se za ruce. A tohle je pěkná ostuda. Dala mu již ky­ tici. No počkej, to se poví druhým. A Karlička vyvalovala oči, jen aby jí nic neušlo. Byla hro­ zně mravně rozhořčena.

Chvojka již chtěl odejíti, když Týna nadhodi­ la: "Líbí se vám Lašťovičky?"

"Lašťovičky ne, ale v Lašťovičkách ano!

Ach, slečno, zdá se, že mne sem dobrý osud zavedl!"

"Ale jdětoo! Je zde nudno - k utrápení!"

'Vy se nudíte, slečno?

A což nemohli bychom se nudit spolu? Hleďte, kdybyste večer dovolila, abych pl'išel do topolové aleje?"

"Já tam budu!" zašeptala Týna.

"A já též! Díky!" - Chvojka se graciésně u­ klonil. sklonil se nad její rukou a než se nadá­ la, vtiskl jí na ni polibek. Okouzlující. Bylo to po prvé a Týninku pálila ruka, když již adjunka dávno zašel. Bezděky pohlédla na ruku, spatří­ li tam stopu jeho políbení. Pak se obrátila a chvatně kráčela 1-: domovu, nepozorujíc ani, jaké vražedné pohledy na ni z farské zahrady zalétají.

Chvojka zatím kráčel pěšinami v polích a myslil spíše na vše jiné, než na hospodářství.

Teprve za chvilku si pl'ipamatoval, že by má­ lem vrátil se do zámku a nevěděl, čím kde po­ le oseto a jak to kde vyhlíží. Ale tu již byl ve svém živlu a zapomněl pomalu i na žhavé oči Týny i na to, kterak se její ručka v jeho pravi­ ci chvěla, V polích setkal se se správcem, jenž se vra­ cel od "potopených" a v jeho společnosti vra­ cel se pak notnou oklikou v žáru slunečních paprskú do zámku.

V časném odpoledni vkročila Týna do zahra­ dy, která z .Jižní a východní strany obklopova­ la zámek, a divokou révou hustě obrostlé. Sem scházívaly se zámecké slečny s Karličkou k besedování o modě, majíce při tom na stole rozloženy bazáry. Když se dost namudrovaly o této životní otázce, dovádívaly po pěšinkách a po trávníku, jako houfec laněk:. Co měly také jiného dělati, když tu kromě mrzutého, starého poštmistra a zadaného již Toužila nebylo žád­ ných mládenců?

To býval tak jejich odpolední program; ve­ čer pak vycházely na procházku nejro.ději do topolové aleje. Dopoledne ovšem uběhlo sleč­ nám obyčejně v užitečném zaměstnání. Tu mu­ sily všecky, kromě Týninky, čile ohanět se při kuchyni. 'l'ýna byla hotovou dámou! Snídaní ji nosila služka do postele. Když vstala, neměla jiné starosti než svou toaletu. časem zašla si do zahrady a v síti, natažené mezi dvěma stro­ my, četla romány. Pan správce leckdy ji pro~ sil, aby se prací nepotrhala, ale milostptn1í v~dy ho ,mkl'.'il-:la, že snad je k práci služek dost. · (PokračOV!3.P,1.) . ..

ce za hluboké úklony švarného muže, rychle se rozlétly, jako když do vrabců střelí.

"Dobrou noc - dobrou noc!" ozývalo se je­ ště s rázných stran. Pak ještě tu a tam za­ tleskání rukou a mlasknutí, jak:o když se hubič­ ka posílá, a bylo ticho.

Jen .slečna Týna kráčela vážně k domovu.

Cestou sklonila se ku keři růžovému v plotě za­ hrady a utrhla si jeden květ. Jako v myšlen­ kách příložíla květ ke rtům, pak zapínala jej do živůtku, Však vtom náhle ucítila, že ji ně­ kdo pozoruje. Maně pohlédla k oknu, kde nyní vzpřímcm - stál Chvojka a růší upu­ stila - "Pa - pa! Ty roztomilý okáči", kýval za ní adjunkt rukou. "To bude číslo první!" řekl si v duchu. Pak uvažoval, co s ruží? Tam dole ji přec nenechá I Toť by bylo přímo urážkou.

Patrně přec patřila jemu. Seběhl dolu a zvedl růžičku.

Když se vzpřímil, pozoroval, že jedno okno v zámku se otevřelo. Věděl již dobře, čí to okno!

Přítískl ruži ke rtům a zašel domů.

Té noci spal adjunkt, jako by ho do vody hodil; ale v několika mladých hlavách to ví­ řilo povážlivě, než se na 11ě spánek snesl.

'A dej mi pokoj," bručel pan správce. "Sot­ važe se zde usadil, už bys ho chtěla vyhánět ně­ kam 11a místo, na něž by se mohl ženit! Vždyť snad nehoří! A já jsem rád, že si odpočinu!"

"To vím, kdybych já se nestarala o. dítě, že si na ně nikdo ani nevzpomene, ty nejméně," zavyčítala paní správcová, zahalujíc se celá peřínou. "Jen když ty máš pohodlí," doložila.

Teď pohlédla na tvář svého muže. "On spi. již jako pařez, to je spaní!" řekla malomyslně, pochopujíc, že již naprosto nemožno s mužem hovor zapfisti.

II. Slunce již bylo dávno vyšlo, když se adjunkt Chvojka probudil. Sotvaže se trochu oblékl, tevřel okno, aby vpustil clo pokoje ranní, svě­ ží vzduch, prosycený vůní jarních květů. Pak se postavil před zrcadlo a s velikou pečlivostí dokončil svůj úbor, načež se znamenitou ruti­ nou upravoval své vlasy a přikrucoval pomocí vosku své kníry do špičky.

"Cožpak se asi dnes zdálo mému okáči? - Je to roztomilá dívčina, na mou duši! A ty oči!

Faj tajbl - to jsem se píchl. - Ty oči! A ten její úsměv, božský! fff ... " pan adjunkt zatáhl ve svém roztoužení tak prudce za knírky, až bo­ lestí zasyčel. Ale hned zase byl v dobré míře.

"Ta Týna mne na mou duši okouzlila! Kdo by to byl řekl, že tak brzy se chytnu! Na mou vě­ ru, kdybych jediného syna svého otce dobře ne­ znal, řekl bych, že jsem zamilován!"

"Zamilován!" propukl ve smích a zastaviv se před zrcadlem, samolibě se v něm prohlížel.

"Zamilován! Aby mne tak někdo slyšel! Byl by to skandál. Jako bych byl nějal{ý študentík," Pan adjunkt postavil vodu na čaj a mezitím, než se počala vařttt. přecházel po pokoji, uva­ žuje o tom, jak by to bylo nedůstoino, aby se zamiloval. - Opravdu, nedil.stojno!

Vzdychat a toužit po dívce, která je jako sta­ tisíce jiných, kořit se té, která nm bude po svatbě přišívat knoflíky ke kalhotám, jako ně­ jaké nadpozemské bytosti? - Jaký to nesmysl!

A co z toho všeho? Pan adjunkt byl prakticl-:ý člověk a při tom trpěl na .opravdový ppžitek.

Vřelé objetí, ještě vřelejší polibky - to bylo přec něco [lného, než vzdychání na dištanc a snad docela páchání básní.

A ostatně tako­ vá vzdychává láska dlouho trvává a Chvojka byl přítelem střídání zrovna tak v lásce jako v hospodářství.

Dopil čaj a chroupaje ještě suchar, vyšel ze světnice, aby se vydal po prvé na obchůzku po polích svého rayonu.

Zelené žito se veselé vlnilo a pšenice se klid­ ně zelenala na úrodné rovině kolem Lašťoviček se rozkládající. Třešně a višně byly v plné své nádheře; bělaly se ve svitu slunečních paprsků jako obrovské kytice. Na konci stromořadí roz­ kládal mohutné větve starý štěp, který byl o­ balen poupaty ještě nerozvitými. Na mezl pod jabloní seděla dívka v světlých šatech, přebíra­ la se v polních květinách, jež měla na klíně a vázala je v kytici. , Chvojka poznal ihned Týnu. Zlehka vystoupil na mez a nepozorovaně bral se kupředu. Dobře

\.,.

•

'!

I I

Ve

středu, dne 19. března 1941.

(Oodpověď na článek Hanse Schmidta v New York Times. - Američan odhaluje smýšlení tak zvaného prottnacíattckého velkoněmce.)

New York, 10. března (ČTK) - New York Times z 2. března přinesly obšírný dopis jisté­ ho Hanse Schmidta, ve kterém pisatel dovozo­ val, že Hitler sice může být poražen, ale že s Německem musí být uzavřen rozumný mír, při němž by Německu, zejména musila být pone­ chána aspoň část zemí, jichž Hitler doby. No­ vé nedělní vydání New Yoi:k Times z 9. března přináší nyní tuto odpověď: Je třeba jiného Německa, než. bude možno jednat o míru.

"V,e vašem vydání z 2. března 1941 Hans Schmidt nám říká, že se vzdáváme mocného prostředku, jímž by bylo možno působit na ně­ mecký ·lid, když neohlašujeme své podrobné mírové cíle. :Říká nám také některé věci, jež my Američané musíme znát, o stanovisku ji­ stých okázale liberálních, protinazistických Němců v Německu. Tato informace působí nám vážné starosti, ale ovšem z docela jiných pří­ čin než jaké uvádí pan Schmidt. Jako člen ně­ kolika skupin, jež věnují 'čas i peníze na stu. díum příštího liberálního míru, smím snad ří­ ci, že jsem prost předsudku ve věci samé i po­ kud jde o stanovisko pana Schmidta.

Je třeba rozlišovat tři věci. Uvažováni mezi námi o tom, na čem by mohl být podle nejlep­ ších informaci bezpečně založen liberální mír, to je jedna věc. Předložení návrhů na jakýkoli liberální mír Němcům v této době je druhá a téměř nemožnň věc. Veřejné předložení po­ drobností příštího míru čímž by mohla být ohrožena naše jednota ve věcech malých i vel­ kých, a to v době, kdy rozum přikazuje, aby­ chom byli jednotní v názoru, jak z toho všeho vyvázneme - je třetí a strašně nebezpečná věc.

I

Oč vlastně jde.

Pan Schmidt referuje o těchto mimořádných názorech jednoho svého liberálního a patrně významného přítele v Německu: "Dospěl jsem k pochybnostem, zda demokracie touží po ro­ zumné dohodě s Německem, zbaveným Ilitle­ ra, ... Víte stejně dobře jako já, že Německo bude bojovat do posledního muže, jestliže bu­ de mít na vybranou pouze mezi dvěma zly Hitlerem nebo novým versailleským mírem a já jsem postupně došel k názoru, fo v tako­ vém případě jediná naděje našeho národa je ve sloučení se Sovětským Ruskem; ... my­ šlenka, že bych měl bojovat za Hitlera, mne po­ buřuje, ale cítím, že moje místo je nyní v Ně­ mecku. Odjedu do Evropy v příštím týdnu; ...

Nemohu opustit svou zemi; ... Snad je váš optimismus oprávněn a mírové cíle budou o­ známeny včas, aby byla odvrácena jarní ka­ tastrofa".

Zkoumejme, co je obsaženo v těchto výro­ cích. 1. Hitlerismus a nacismus je lepší než poměrně svobodné, neobsazené, demokratické poválečné Německo. 2. Za okolností, jež byly vytvořeny versailleskou smlouvou, každý Ně­ mec bude především a ve všem všudy Němec, úplně bez ohledu na Hitlera. 3. Buď přijatel­ né podmínky nebo sloučení s Ruskem. 4. Při­ jatelné podmínky a odvrácení "jarní katastro­ fy".

1. Téměí· všichni Němci mají aterotypní názor, pokud jde o dřívější mírové podmínky.

Také pan Srhmidt praví, že "druhý versaille­ ský mír nebo dokonce zostřený versailleský mír by vedl pouze k opakováni tragických u­ dálostí minulých dvou desítiletí." Když jejich území - do posledního koutečku - mohlo být obsazeno, nestalo se to. Když Němci mohli být uvrženi do okovu a bičem přinuceni pracovat, nestalo se to.

Bezcenný papír.

Je pravda, těžké pokuty jim byly uloženy na papíře, ale nikdy nebyly vybrány; Německo zaplatilo celkem méně než čtyři miliardy do­ larů ,a téměř polovina této čátky mu byla půj­ čena. Věcné reparace nedosáhly nikdy ani zlomku oněch částek ,jimiž je odhadovali Něm­ ci. Břemeno poválečné deprese, zaviněné čá­ stečně válečnými náklady, co~ Němci,jak řiká

ViSTNiK

Strana 11. kázale křest'anskýmí odpůrcl, je pak dooprav­ dy tak podobné pravdě, že oni by mohli svrh­ nout Hitlera? Je podobné pravdě, že jim jde především o ukončení války?

Amerika odpovídá velkoněmcům..

Diskuse o mírových podmínkách.

Pan Schmidt navrhuje: 1. Úplnou obnovu skandinávských zemi, Polska, Rumunska a Česko-Slovenska tyto podmínky byly často uvedeny četnými oficiálními prameny jako první předpoklad: Rusku, praví, musí být pa­ trně ponechána ona 'část Polska, již dnes dr­ ží; Gdansko, Slezko a Sudety, myslí, měly by býti ponechány Německu; polský koridor na­ zývá převážně německým - což není tak ji­ sté - a tudíž by měl připadnout Německu; měly by být zřízeny společné polsko-německé a ěesko-němeoké administrativy a v Rakousku i Alsasku by měly býti provedeny plebiscity.

2. Politická, hospodářská a vojenská ředera­ lisace Evropy včetně Veliké Britanie je navr­ hována - Spojené Státy a jiné země by se mě­ ly účastnit jako poradci; předvídá se rozdělení koloniálních surovin a zřízení mezinárodní policie. 3. Dále je navrhována hospodářská de­ mobilisace a těleso, jež by provádělo mezi­ národní obnovu.

Co by tímto návrhem Německo získalo kro­ mě toho, co mělo již po první válce nebo, po­ kud jde o skutečně cenné statky, co by nebylo mohlo zlskat metodou součinnosti? Jde tu o cokoli, o čem by kterýkoli Němec mohl právem řfcí, že to stojí za všechny nynější hrůzy a za mezinárodní mravní úpadek a krev a útisk a násilím vnucené otročení ničemnému "nové­ mu řádu"?

Ale kromě mírových plánů pana Schmidta, jež by jinak mohly sloužit za užitečný základ debaty, jsou tu jisté pi'.'edpokladymíru, jež nás zajímají daleko víc než jeho návrhy.

1. Chceme, aby tuto válku bezpečně a ne­ pochybně vyhrály liberální síly. V tom musí­ me být všichni zajedno .

2. Chceme vidět trvalou schopnost a vůli Ně­ mecka učinit konec válkám.

profesor Shotwell, zapomínají, bylo břemenem obecným.

Okolnost, že Němci věnovali přes padesát miliard dolarů na nové vyzbrojení - a to počínajíc již v době výmarské republiky, jak potvrzuje velvyslanec Dodd - nemůže být vy­ světlena touhou po nápravě křivd, jež na Ně­ mecku byly spáchány v letech 1919-1920, ný­ brž pouze touhou po . uplatnění pangermán­ ské přesily. V poválečné politické situaci Ně­ mecko mělo - s výjimkou nového vyzbrojeni - možnost vybudovat své vlastní zřízení.

Hitler řekl o těch, jež sám zničil, že budou zničeni tak, že nikdy již nebudou moci dou­ fat v obnovu své moci. Ale Německo z roku 1919 nebylo nikdy v takové situaci, ačkoli jeho ob­ hájci to tvrdí. Nabízelo se mu vždy východisko cestou součinnosti. Je na čase, aby versailleský mír byl vyškrtnut ze slovníku těch liberálních Němců, kteří chtějí ospravedlňovat sebe a své krajany, kteří odmítají - nacisty. Hitler sám řekl, že způsob, jakým využili versailleského, by jeho samého neuspokojoval, kdyby mu byl dopomohl jen k znovuzřízení předválečného Německa.

2. Němec, který může za jakýchkoli okolno­ stí podporovat nacismus, třebas i jen k villi versailleskému míru, pokud k tomu není při­ nucen mučením, není osobou, s níž diskuse o mírových podmínkách je snadná. Naši nej­ schopnější dopisovatelé, vrátivší se po dlou­ holetém pobytu v Německu, říkají nám nej­ srozumitelnějšími slovy, že Hitlerovým cílem je ovládání nás všech. :Říkají nám, že můžeme tisíckrát znásobit surovosti, líčené z poslední . války, v kvalitě i kvantitě, a že přesto se ne­ přiblížíme skutečné pravdě o tom, jaké jsou metody nacistů. Naši velvyslanci přidali svá svědectví. Celá Evropa křfčí do světa totéž.

Vzrůstající poch,ylmosti.

3. Stáváme se stále nedůvěi'ivějšími k tako­

Předvídané obtíže.

Jestliže tedy někdo za těchto okolností trvá na tom, že je především Němec a teprve v dru­ hé řadě člověk, pak mír není snadný. Můžeme mu odpustit, že se rozhodl býti raději Něm­ cem než Ameríčanam nebo Francouzem nebo Čechem. Ale když se za všech okolností, jež může posoudit, rozhoduje pro hitlerismus, o němž praví, že jej zavrhuje, a jehož ničemnost my nyní známe, pak činí nedostatek společné mluvy a společných měřítek dorozumění dvoj­ násob svízelným.

3. Je otevřenou otázkou, zda nějaké splynuti liberálního Německa s Ruskem je hrozbou ne­ bo proroctvím. Na jaké Rusko tento Němec mysli? ,Jde o někdejší počestnou snahu po společné kontrole výrobních prostředku, již mnozí sledovali se zájmem nebo snad i se sou­ hlasem, nebo jde o ruský režim, jehož cíle a metody až příliš připomínají metody nacistů?

To si musí .Němci ujasnit. Jestliže se chtějí znovu pokusit o onen dřívější experiment, pak jim patrně i jejich odpůrci poskytnou vydat­ nou příležitost k tomu; jestliže se však chtějí pokusit o nový ečperiment, pak to bude zna­ menat návrat k hitlerismu a jeho cílům, tře­ bas pod jiným jménem.

4. Možnost, že "jarní katastrofa" by mohla být odvrácena nabídkou mírových podmínek, jež by byly přijatelné pro obě strany, zdá se naprosto nepodobná pravdě. Mohly by takové podmínky proniknout včas k vědomí slušněj­ ších Němců tak, že by mohly přesvědčit buď je samé nebo Hitlera?

Pan Schmidt navrhuje, aby hlavní podmín­ ky míru byly navrženy "Německu, zbavenému Hitlera". Budiž nám dovoleno říci, že prvním předpokladem toho je skutečně existence Ně­ mecka zbaveného Hitlera i nacismu. Ale jest­ liže liberální Němci tak: ochotně soudí, že hitlerismus je méně zlý než četné jiné situace (na příklad Versailles), jež jim budou pravdě

podobně navrženy jejich nermt.11stiol,ými

t\

vým liberálním Němcům, jací tu byli popsáni - kteří jsou schopni ospravedlnit všechno, i to, že by na konec podporovali nacismus, od­ voláním na versailleský mír. Projevov::ili vždy spíše snahu ospravedlňovat své útočné pudy než přinésti nějakou oběť, jež by vedla k sluš­ nému 1-.ešení.

4. Chceme mít j:stotu, že zájem Německa o suroviny, jež jsou v době míru cestou ob!!hodn přístupny všem., není zájem o materiál, jenž má Německu cestou války dopomoci k "veli­ kosti".

5. Je naším pfosvědčením, že liberální in­ stituce nemají být nahrawvány jakýmikoli ztrnulými systémy - ať je to systém nacistic­ ký. fašistický nebo vůbec německý.

6. Zdá se nám méně dťtležité, aby všichni Němci žili pospolu - máme jich mnofatví zde - než aby lidé se sebou navzájem zacházeli slušně, ať žijí uvnitř kterýchkoli hranic. útoč­ ný nacionalismus je přežitek.

7. Pi'es všechny své vylíčené pochybnosti by­ chom uvítali systém, j,enž by umožnil obecný mír, jemuž, by Německo věnovalo tutéž dftvěru a totéž úsilí, jež tak pohotově rozvíjí v jiném směru. Prohlásili jsme již, že je "ustálenou polit!kou vlády Spojených Státú poskytovati podporu těm lidem a národům, jež se staly o­ běti útoků." To by se mohlo týkati také Ně­ mecka, kdyby nám k tomu byla poskytnuta příležitost.

Uznáváme se sympatií obtffe, za nichž pra­ cují někteří Němci, jež pan Schmidt nepopsal přiměřeně a ktaří chtějí býti především lid­ mi.

Myslíme. že mírové návrhy, v nichž bychom mohli spatfovat víc než pokus získati chvíli oddechu, by mohly přijíti se strany takového Německa, s nímž je možno, se domluvit. Ale nedáme se rozdvojit, pokud jde o zásadní vě­ ci, V těchto věcech se sjednocujeme.

Leonard W. Cronkhite,

o"'

Caťnbl'ldg,e,

~-

M,l/$.S,1

3. března 1941/'

Strana li.

'"'

VISTNilt

&ednf 011rú. Slovanské Podpo:mjioí Jednot7 Státu Texu.

Official Org~m of Bfa.vonie Benevolent ~ aiatfon ot State of Texal!I, REDAKTOR-FRANTA Vydavatelé -

MOUČKA-EDITOR Publishers CO.,

l'ECHOSLOV ÁK PUBL. Weat, Texas

~ředplatné $1.50 ročně. Do staré vlasti $3.00 Subscription $1.50. a year in advance, Europe $3.00 a vear.

Zmin:r adre11 sa.uflajf .11a de Hlavni ůřadovnJ, J!'ayetteville, Texa11.

Csange of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Velíker6 dopi1y, předplatné, oznámky, buďtel

a.dr~aoviin:rna Vě1tník. West, Texnm f'hbik

has the largest eírenlatíon 9f u.1 C!ioohoslovak Weeldy in Sou.th.

Svatoplulr Čech: SVORNOS'r Nám vlastní lid a rodná zem ten živý svazek skýtá; my všichni chceme její zdar, nechť cit náš volí různý tvar, nechť různým květem zkvitá, Zde volnost přeje snahám všem jež čelí k země štěstí a různých myslí neshodu; dej důvod proti důvodu ne pěst jen proti pěsti.

Ne zrádce zde, ne zrádce tam, ne věčná zášť i hana, ne jedněch moc a druhých zmar; kde jasný kyne celku zdar, tam přestaň každá strana!

Pak lepší doba vzejcle nám, žár nový zaplá všemi a svornosti čarovný zvon zas vydá plný, jasný tón nad krasší českou zemí.

Stavá se v mnoha 11řípadech, že ještě dnešní­ ho dne, když některý náš bratr organísátor za­ vítá do některé rodiny a snaží se vysvětlit ú­ čel a závazky naší SPJST. vůči pojíštěncům, není přátelsky pl'ijat a není a nechce býti po­ chopen. To hlavně proto, že organlsátor je člo­ věk náš, člověk, jenž přlnáš! do našich rodin část toho našeho českého poslání, toho české­ ho života s tím nejlepším úmyslem prospěti jak bratrskému spolku, tak i oné rodině. Mno­ ho lidí našeho původu -íeště bratrský systém plně nepochopilo a téměř· s vášnivou přitul­ ností lnou k cizímu systému pojišťovacích spo­ lečností. Nic není na světě jístějšího nežli smrt každého z nás. A nic není nejistějšího nežli náš život. Víme jistě a beze vší pochyby, že zemře­ me, nikdo ale neví kdy nás smrt zavolá. Poskyt­ ne-li nám osud zdraví a dlouhého života k vý­ chově rodiny a ustřádání si úspor nějakých, pak - a teprve až tehdy - přestává nutnost býti pojištěni na život. Jinak ale je pojistka na život nezbytnou pro každého, kdo uznává a chápe své povinnosti vůči rodině a svým milým.

Ne pouze proto, aby tito po něm dědili, ale hlavně proto, aby byli v době pro ně nejhorší částečně aspoň chráněni před bídou a ústrky, jež obyčejně jsou údělem sirotků a vdov. o­ chranu takovou může poskytnouti naše SPJST. a je záhodno, aby každý měl dostatečnou po­ jistku u naší Jed. Tím způsobem může za ži­ va užíti své úspory u vědomí, že v pádu jeho smrti bude rodina jeho zaopatřena aspoň do jisté míry a zbavena starostí o potřeby nej­ nutnější.

Válka, jež v pravms začala oběti {leskoslovenv ska v září 1938, neslmnčí 14tvim ero M ~,.

1b11miv11 a

l)O!IZc

velkým 'l!ítčz-

Ve str·edu, dne 19. března 1941

Blahepřán! manželům Wondrashovým v Caldwell. Naše čtenářská obec Věstníku zná bratra Josefa Wondrashe i jeho znamenitou manželku Marii Wondrashovou dle jejich ob­ časných dopisů, osada Caldwell a její široké sousedství zná je pro jejich nemalé zásluhy o pokrok a. stále zvelebování nejen jejich okres­ ního sídla Caldwell, nýbrž celého okresu, zná vytrvalou práci této ideální manželské dvojice na poli národním. V historii prvního jak pří­ tomného boje za osvobození Československa jméno Wondrash řazeno bude mezi pracovníky nejzasloužilejší, nejobětavější. Bratr Wondrash a jeho věrná družka mají také nemalé záslu­ hy o vzrůst a pokrok naší SPJST, zasloužili se před desítkami let o osvětovou orbu v Caldwell, podílejíce se při hraní divadel, pořádání před­ nášek, udržování a rozmnožování spolkové kni­ hovny, udržení českého jazyka u generací mladších, uskutečňování hesel Podpora, Lid­ skost, Bratrství, Za uplynulých desítek roků až clo dneška nebylo dobré věci, místní, státní či národní, kterou by sestra a bratr Wondrashovi nebyli štědře podporovali. O nich lze skutečně říci, že se "zasloužili o svůj okres, o svoji rodnou haluzi v Texasu a v Americe." Ve čtvrtek 20;­ března připadnou narozeniny sestry Marie Wondrashové, bratr Josef Wondrash slavil je na Boží Hod 1940. Považte, byly to u obou osmdesáté narozeniny. Při dobrém zdraví, úpl­ ně čilosti tělesné jak duševní. Takového krá­ sného věku dožila se všemi milované a ctěna dvojice Wondrashových v Caldwell, jimž tě­ mito hidky vyslovujeme jménem nekonečné řady pfatel upřimné blahopřání. Oslavenciun buď sláva a další roky'pi'íjemného podzimu ži­ vota!

Až přijde konec války a v závěrečném údobí války nutně vzniknou revoluce a povstání, do­ staví se demoralisace v Evropě, československý lid se osvobodí vlastními silami. V tu dobu až nacistické hydře bude zasazena rozhodují­ cí rána - se v Polsku, Československu i jinde 1·ozpoutásmršť a bude nutno nejen vyhodit do povčtÍ'Í a zničit Hitlerův směšný a primitivní nový pořádek, avšak i vytvořit nové záklacly mírového života, 11omoci znovu vybudovat ťoz­ vrácenou Evropu a uspíšit její nové zřízení.

-President Eduard Beneš.

Pamětní vzdělávací ústav Ed. Boehma Sr. v l\Iaulton. Zpráva mimořadné události oznamu­ je se nám z Moulton, Tex., kde uctěna bude zá­ řivá památka na zesnulého člena našeho Bra­ trstva bratra E. Boehma staršího zbudováním vzdělávacího ústavu na kampu Sam and Will Moore institutu z nadace, ustanoveného v zá­ věti prominentního usedlíka a dlouholetého člena SPJST .. br. Ed. Boehma sr. Dodatečný ústav postaven bude na majetku známém co Kolárova pozťtstalost, nalezající se v severový­ chodním cípu kampu uvedeného účeliště; za­ chovalé dřevo starobylé residence upotřebeno bude při stavbě moderní budovy, jejíž zevnějšek bude z kámene, pozemek u praven bude na htí­ ště. Bratr Ed. Boehm studoval obchodní školu v Přerově na Moravě a po té dva roky šiřil svo­ je praktické poznatky hospodářství co pi'íručí velkostatkáfo v Rusku. Mladík dobrého škole­ ní měl vědomosti o neomezené příležitosti v ze­ mi svobody a proto vydal se do Ameriky, přijel do Texasu a po nedlouhém zběžném pozorová­ ní poměrů a hlavně amer. školství jeho pozor­ nost upotána byla na tehdejší "Old Moulton Institute". Byla to soukromá škola před zave­ dením veřejných škol, sloužící k šíření výchovy celému okolí. Jakmile došlo k zavedení systé­ mu veřejných škol v Texasu, bratr Boehm u­ siloval o zi'izeni nového účeliště, jež nahradilo by starý ústav a byl jedním ze členů zakláda­ jícího výboru, jemuž do vínku vydatným da­ rem přispěli občané Sam a Will Moore-ovi.

Předsevzatý plán br. Boehma a jeho pomocní­ ku umožnily zbudováni "Sam a Will Moore ~­ stavu", který sloužil okolí po čtyl'icet rokú. Ze­ snulý náš spolubratr Ed. Boehm Sr.· měl vzdě­ lání americké mládeže stále na myslí, on správ­ ně nahlížel, co patričná školní výchova zna­ mená 'pro národ, pro náš Texas, a lidstvo vu.bee.

Ve své závěti pamatoyal na tyto snahy a zaří­ dil, by veřejným školám v Moulton dostalo se výpomoci zal'.'lzen.ím demonstrační školy v niž

S!tL varcnl1 vedm'.li dotmtcnostL

11Nubčenčho

válm je novým svědectvím hodnoty a příklad­ ných vlastností občanů našeho púvodu. Bratr Ed. Boehm Sr. pi'išel do nové země aby se ho­ spodái'sky osamostatnil. Měl štěstí, přičinlivostí dopracoval se úspěchu a v tomto jeho srdce ne­ zatvrdlo, nepamatoval toliko na svoji rodinu, jíž zaopati'il, on svoji hřivnou chtěl přispěti svému okolí, svým spoluobčanum. čest jeho světlé památce!

Několika milionový obchod naší SPJST. pa­ tří nám všem stejným clílem, nese nám všem stejným dílem užitek, má 11řed sebou skvělou budoucnost a tudíž i ta 11ráceby měJa býti ro­ zdi!lována stejným důlem a neměla by býti na­ kládámi na bedra pouze několika jednotlivců. :rexaská talmlka narození a úmrtí za rok 1040. Státní úřad statistiky odhaduje počet o­ bytelstva Texasu na rok 1941 číslicí 6,47.287.

Loiiského roku bylo 130.064 narození, z čehož 3.739 dítek narodilo se mrtvých tak že zbý­ vá čistého pflrůstku 126,325 dítek. Stejného roku zemi'elo 62,952 osob čímž přírústek oby­ vatelstva činil 63,373 osob. Porodnost roku 1940 dosáhla v Texasu 19.4 proti národní tabulce 18 na každý tisíc obyvatel. Národní tabulka úmr­ t.í činila 10.8 proti tabulce 9.8 v Texasu. Roku 1939 zemfolo 8,100 dětí před dosažením jedno­ ho roku, loni tento počet dosáhl 8,587, což zna­ čí zvýšení úmrtností nemluvňat o 47.9 na jeden tisíc obyvatel, v Texasu dosáhlo 68 na stejný počet obyvatel. Texas stojí počtem obyvatel na místě šestém, pfod ním nacházejí se v po­ řadí státy New York (13,479,142 obyvatel), Pennsylvania (9,900.180), Illinois (7,897,241,) O­ hio (6,907,612,) a Kalifornia (6,907.387). Po­ čtem narozeni Texas je na místě třetím, první zaujímá New York s číslici 197,414, druhé Penn­ sylvania - 151,232 a tfoti Texas 126,325.

Zpráva statistického úfaclu uvádí, že z 8,100 do roka zemřelých nemluvl'iat 1940 každé z pěti zemfolo. prvního dne života a více než polovice zemí·elo prvního měsíce. Třiadvacet procent (l,928) narodilo se předčasně, 17.6 proc. (1,430) zemřelo následkem prújmu a 12.5 proc. (1,018) na zápal plic.

Nejle11ším darem SP.JST nesporně je dobrý člen nebo dítko, které když nemůžeme sami zí­ skati, jistě se dá získati za pomoci organisáto­ ra nebo úředníka řá<lového. Stačí alespoň o něm 110věclčt, nebo dobrým slovem o naší jed­ notě se 11i'.-imluvit.

Zákon na pomoc Anglii a jejím spojencům dovoluje: zkoušeti, prohlížeti a opravovati lo­ dě v loděnicích, které jsou pod jejím dozorem a opatfovati potřebnou válečnou výzbroj pro obranu země, jejíž obranu uzná president za potřebnou pro obranu Soustátí; prodávati, pře­ psati vlastnictví, vyměniti, pronajmouti, zapťtj­ ěiti, obranné zboží národum, které jsou v po­ stavení jak výše udáno. Pfonos takový bude možná po poradě s vůdci armádními a námoř­ n1mi. Pomoc taková je omezena na $1,300,000,000 na zaNzení válečné, které je na skladě a­ neb múže býti zhotoveno v množství, které kon­ gres dovolí neb objednávky budou vyžadovati; opravovati, prohlížeti a zkoušeti zařízení vá­ lečné, které bylo dříve přenedáno cizím moc­ nostem. Dle toho bude možno dle zákona opra­ vovati anglické válečné lodě v amerických přístavech; poskytovati vládám cizím tajné in­ formace o zafizení válečném, J,.teré jim bude pfonecháno; dovoliti vývoz obranného zboží a zařízení do cizích zemí. - President Roosevelt ihned po podepsání tohoto historicky dlileži­ tého .zákona poslal kongresu pfocllohu, požadu­ jící obnos sedm bilionů dolarů, nutných k pro­ vedení účinné pomoci ohrožené Anglie. Výbor domu poslancú po dvoudením vyslýchání čel­ ných občanú pro i proti odporučil tuto předlo­ hu, jež bude v poslanecké sněmovně přijata než v senátě dle předběžných zpráv známými usmi­ fovateli, šosáky a zarytými isolačníky potírá­ na. Na konec však také senát předlohu schválí. ,;

Britský ministr války H. D. Margesson sdě­ lil minulý týden v londýnském parlamentu, že britská armáda měla jenom 525 mrtvých a po­ hřešovaných v celé kampani proti Italii v Afri­ ce a středovýchodě. Ztráty od 30. listopadu do n. únnr:J, t(1(!Y m"i cto p{tdu Bengasi, byly 438 wt 11oit\'ťiš1n'1..~f1tl!l1t\ LlM9 zra11<'h\ých,

M

ůcchMlo~

\..

160,000.

'

I

I

Výroční zpráva ZČBJ. Největší krajanská bratrská organisace v Americe - Západní Če­ sko Bratrská Jednota vydala finanční zprávu za rok 1940, z níž k informaci našich čtenářů uvádíme: Celkový příjem od členstva za 12 měsíců obnášel $723,642.49;připočtené úroky z půjček na majetek, z bondů, půjček na certi­ fikáty a pod. zvýšily celk. příjem ZČBJ. na su­ mu $1,159,415.69.

Na úmrtí vyplaceno bylo bě­ hem loňského roku $339,7.23, na nemocenskou podporu členům $1,402.31:Odměna vyplacená za získání nových členů činila $7,515,jedna­ telům na služném a cestovném $24,716,na or­ ganisaci dodatečně vydáno bylo $1,655.Služné ůředníků Výk. Výboru obnášelo $7,247.,cestov­ né $1,668,služné výpomocných sil v Hl. Úřa­ dovně $11,280.Oznamování, tiskopisy a psací potřeby v ústředně $2,444,spolkový orgán mě­ slčník $10,675,výlohy schůzí ředítelů $2,339.Bě­ hem roku 1940 vydáno bylo 2,537certíříkátů na $1,997,050pojištění, koncem 1940 všech certí­ fikátii v platnosti bylo 44,870na $35,675,191 pojištění. Celkový přípustný majetek ZČBJ. u­ dán koncem pros. 1940 na sumu $8,023,279.07 Měli bychom se každý trochu přičiniti o rust naší SPJST abychom mohli říci, že jsme té jed­ notě naší, která tolik dobra vykonala pro náš lid, také to něčím oplatili.

BENEŠ O AMERICKÉPOMOCI. New York, (ČTK.) - únorové číslo měsíč­ níku The Inter-Allied Review, vydávaného The Inter-Allied Information Center, je věnováno úsilí, jež Britská říše vyvíjí v této válce. Boha­ tý a zčásti dosud neuveřejněný materiál podá­ vá úplný obraz morální, hmotné a vojenské ú­ časti Australie, Kanady, Nového Zélandu, Již­ ní Afriky, Indie a britských kolonií (oceaníe, západní a východní Afrika, západní Indie a středozemní ostrovy.) V čele únorového čísla je otištěno zvláštní prohlášení presidenta dr. Be-· neše, telegrafovaného z Londýna. Prohlášeni má název "Hitler a anglosaské demokracie" a praví se vněm toto: "Československovede svůj boj za osvobození republiky od nacistické okupace všemi pro­ středky, jež má po ruce a jichž použít mu do­ voluje dnešní situace. Celý československý ná­ rod je sjednocen v tomto úsilí. Národ doma je podroben fysickému, mravnímu a kulturními útisku, ale snáší toto vše s neotřesitelnou ví­ rou, že toto utrpení přejde a že nejkrutější chvíle jeho. Kalvárie již minula.

"Německo napíná všechny své síly v koneč­ ném zápasu. Hitler tak dlouho sliboval svému národu, že přemůže Velkou Britanii a učiní Ně­ mecko střediskem nového světa, že nyní je ne­ schopen zastaviti se, i když si jistě je vědom ri­ sika pro sebe, pro nacistický režim a pro Ně­ mecko.

"Prozatím získal všechna svá vítězství tím, že používal překvapujících obratů nebo že útočil na země, jež se mu podařilo předem vnitřně o­ slabit a rozvrátit propagandou a pátou kolo­ nou, ale dalších vítězství touto metodou již ne­ může získat. Velká Brltaníe a domínía jsou vesměs mimo dosah surové německé propagan­ dy. Jejich síla a rozhodnost, jež plyne ze spra­ vedlnosti jejich věci, je zárukou jejich koneč­ ného vítězství.

"Jsem si vědom toho, že Hitler je rozhodnut ukončit válku obrovskou ofensivou, a to snad v krátké době. A jsem si také vědom toho, proč musí voliti tento postup: je to poslední příle­ žitost, jež se naskýtá německé vojenské mo­ ci, aby učinila takový pokus. Vidím různé známky, nasvědčující tomu, že moc a rozhod­ nost tohoto domnělého obra začíná ochabovat zevnitř. Proto se musí Hitler pokusit o koneč­ ný a riskantní zápas co nejdříve.

"Mravní a materiální zdroje Spojených Stá­ tů znamenají velkou pomoc pro britské pozem­ ní, námořní a letecké síly a současně poskytu­ jí obrovskou mravní podporu všem těm stá­ tům, jež bojují za svobodu pod ochranou vel­ kých anglosaských demokracií."

Víš, že Němci ted' mají nový a ohromný vo­ jenský vynález? - Jaký?

Spotřebují teď jen pades~\t procent benzinu pl'l náletech na Angu1. ""''· ,Jal~ to?

Yě!,~ln~1 ~!ůh 1,~ nele~t

ipátkyi

.

Strana 13.

ViliSTNiB:

Ve středu, dne 19. března 1941.

.............................

V neděli, dne 23. března v Corpus Christi

,;,V

NAS ZALOV

Členi S. A. č. T. sehrají v Národní Síni divadlo pod názvem

"TULÁK MIRKO" VEČEŘE V 5 HOD. VEČER A DIVADLO V 7 BODIN VEČER.

Děti zdarma.

VÍ HITLER KUDY KAM?

Není vyloučeno, že dříve, než vyjde toto čí­ slo našeho listu, bude Evropa obohacena o dal­ ší protektorát nebo aspoň o pokus udělat v E­ vropě nový protektorát. Jak pravil onehdy mi­ nistr Jan Masaryk, Hitler už dlouho nic neudě­ lal a je nucen něco provést - poněvadž nikdy nic slušného není s to udělat, čeká se alespoň prudký útok na Bulharsko, nebo někde jinde.

A to je právě problém, který patrně sám Hi­ tler velmi obtížně řeší v tuto památnou chví­ li, kdy se poprvé od září 1938 . ocitl v koncích.

Místo Bulharska, kde snad pracuje několik de­ sítek agentů Gestapa a přestrojených důstoj­ níků říšské armády, to nakonec může být Ru­ sko či Jugoslavie, či snad Španělsko? Nic ne­ ní vyloučeno - jen jest jisto, že tentokrát Hi­ tler nemá svůj úkol věčného gangstera tak do­ konale promyšlen a technicky připraven jako v době, kdy se ho i velké evropské demokracie vážně obávaly. Jako obyčejně události, kterou Hitler připravuje, předchází řada falešných zpráv z Goebbelsových pramenil. Některé z nich předvídají novou velkou německou ofen­ sivu, jež jest nejen pravděpodobná, avšak s Hi­ tlerova hlediska nanejvýš nutná, nemá-li pre­ styž nacismu následovat prestyž fašismu. s Bulharskem však bude patrně právě tak těžká práce, jako Mussolini měl s Řeckem, .třebaže Němci jsou na svůj Drang nach Sud-Osten lépe připraveni, než bylo fašistické vojsko na cestu do Athen. Rusko s Hitlerovými záměry tentokráte již nesouhlasí a dalo to najevo.

Řád Svaz Čeehoslovánů 92, Ft. Worth, Tex. RESOLUCE SOUSTRASTI. Cětné sestry a bratři! Dovoluji si jménem řádu projeviti soustrast nad odchodem man­ želky našeho spolubratra Franka Poláška, kte­ rá zemřela dne 2. března ve 4 hodiny odpo­ ledne, v domě u své dcery pí. Steve Bělíkové.

Vy pozůstalá rodino, budiž vám útěchou, že celý náš řád soucítí s vámi a želí odchodu vaší, manželky, matky, babicky a prababičky. Ze­ snulé přejeme sladký spánek a věčný klid.

Naše spolusestra, pí. Bělíková mne žádala, že otec si přeje abych napsal poděkování všem, kteří se súčastnili pohřbu, vřelé díky dp, Ger­ lichovi za pohřební obřady; díky nosičfnn rak­ ve a dárcům květin, a za vše jiné, co jste pro ně udělali a snažili se zmírniti jejich žal. Volá . k vám všem: Zaplať Vám Pán Bůh!

John C'haloupka, taj. ě.

RESOLUCESOUSTRASTI. My, nížepsaný resolttční výbor od řádu Po­ Krok Houstonu čís. 88, vyslovujeme naši hlu­ boce a upřímně cítěnou soustrast nad úmrtím vaší milé manželky, matky a naší spolusestry Anny Janušové.

Zesnulá spolusestra skonala po krátkém u­ trpení, ve středu dne 5. března r. 1941. Naro­ zena byla blíže Fayetteville, v Texasu.

Všem poziistalým, a Tobě, bratře Januši, bu­ diž útěchou, že élenové řádu Pokrok Houston čís. 88, želí srdečně odchodu Tvojí manželky a přejeme jí klidný odpočinek.

Dáno v Houstonu dne 14. března 1941.

Za resoluční výbor: Rftžena Hanusová, Josef Kašpar, Frank Ančinec.

VELKÝÚSPĚCHKONCERTUČESKÉHUDBY. New York Times o koncertu NBC-Symphony.

New York, 10. března (ČTK). - Symfonický koncert NBC-Symphony ze seboty 8. března, cele věnovaný české hudbě (Smetana, Dvořák) a skvěle l'.-ízený československým dirigentem Georgem Szellem, nalezl nejen u mílíonů PO"' sluchačů, ale i u odborné kritiky nadšeného pl'ijetí. První kritik New York Times Olin Downes píše o "inspiraci, upřímnosti, zvláštní výmluvnosti a kráse" provedených děl a o "duchu velkého českého národa, jenž se do­ jemně projevuje v jeho hudbě". U Dvořáko­ vých Slovanských tanců chválí Olin Downes j,ejich nevyčerpatelnou rozmanitost, vynalé­ zavost, originální orchestraci a úžasnou krá­ su. Ve Smetanově Vltavě vidí Downes "heroic­ kou autentičnost a vůní země", jež ěíní tuto symfonickou báseň nepřekonatelnou. "V čes­ ké hudbě, praví dále kritik, je spontánnost, plnost, přírozenost a tvůrčí elán, jehož ame­ rická hudba dosud nedosáhla." Našemu kra­ janu Szellovi, který koncert suverénně řídil, dostalo se v kritikách největší chvály. V Ame­ rice neslyšeli jsme dosud, praví New York Times, tak fascinující podání těchto skladeb.

V přestávce koncertu promluvil o Smetanovi a Dvořákovi vynikající znalec naší hudby, pan Samuel Chotzinov a jeho slova vřelých sym­ patií k československému národu a jeho kul­ tuře šla přímo k srdci posluchačů,

Kahýra, Egypt. - Polská ponorka samojedi­ ná se pokouší o blokádu silně opevněného ital­ ského ostrova Pantella1·i,a v Středozemním moři, jak sem bylo oznámeno. Jedna z mála po­ norek polského válečného loďstva, jak se vy­ rozumívá, ujala se patroly na 80milovém úse­ ku mezi Cape Bon v Tunisu a nejzápadnějším cípem Sicilie. Ostrov Pantellaria leží právě u­ prostřed tohoto úseku. Ze spolehlivých prame­ nů bylo v Kahýře oznámeno, že činnosti posád­ ky této polské ponorky podařilo se již při nej­ menším znechopniti ke službě nebo potopili čty­ ři italské lodi a jednu ponorku.

Staří mládenci mezi ptáky.

Podle Darwina se jen nejkrásnějším a nej­ silnějším samečkftm u ptáků podaří získat svou samičku. Ostatní jsou odsouzeni, aby zftstali starými mládenci.

Množstvi těchto obětí přirozeného výběru je l'ůzné, podle druhu a podle roční doby, ale hě­ kdy dosahuje a~ 30 procent.

Něki\eři s~ yl!~~ 119t1t)oknH tímto osudem a u.:. i'!l'!U·LL mi)ltf:H, f:iV~l1ri' ~!;ig~tněj~iho smn1e-:

Povídá jeden: "Od těch dob, co jsem pro­ dělal cvičení u horáků, mám rád hory." Na to říká druhý: "To já mám rád aj l hory, aj i_ moře, jen když je pivo dobrý".

------cc.První .-,-- česk:s,

Češi se vž:dy domluví,

oomme11t ca V~H'1

~i·

ť

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, níže podepsaný resoluění výbor řádu Věrnost číslo 51, v Ellinger, Texas, projevuje­ me upřimně cítěnou soustrast pozůstalému manželi a dítkám nad ztrátou jejich milova­ né manželky a matky a naší spolusestry, · Louise .Hruška, která dokonala svou pozemskou pouť života dne 9. března, ve stáří 57 let, 1 měsíc a 19 dní.

Pohřbena byla dne 11. března, s obřady v do­ mově i evangelickém kostele Česko-Moravs­ kých Bratří a uložena k odpočinku byla na evangelickém hřbitově na Ross Prarrie.

Víme, milá rodino. že bol váš nad ztrátou její jest veliký, budiž vám však útěchou, že i my, spolubratři a spolusestry s vámi jejího odchodu želíme. čest budiž její památce a země budiž jí lehká!

Dáno v Ellinger, Texas, dne 15. března 1941.

M. J. Sklář, D. A. Juren, resoluční výbor.

(PODIVNÉ MILOVÁNÍ)

Vstupné 25c osoba. -

V

..,llllllillllli

vojálq

11

J\1, ·1

yo~l l\lín•>.i VÍl!l I!

it!,

).,

iii ~"h1\l'J .t. .,.L

:,:,

. . . .. . .

.

Strana 14.

V

I S

'l' N

i Jt

Ve středu, dne 19. března 1941

lll1lmllllllll1umtllll111Um11111111111111lll1ll!l1mmm11mmmm111111mm11mu1111umnnm11nll1ll1111mllllll11rummnnommmnnuuu,mm11uummmunnmmumu111n11m11111111011111ru11ru11111lllllll1lllllll11lll1m11u11111m mmnnnmmm11m1111m11mllll11lllllunmnlll1llllllmmnnm1111111unmmm11mnm111111111111m111111m1111m1m11m111111111111111111111m1111111111111111111111111111mm1111uum111nu1111U111

........

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC, BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

HE recognition of' the Czechoslovak Gov­ T . ernment by Great Britain has laid foundations for very successful collaboration between the Gzcchoslovaks living in this country and the British authorities and public. In this war the Czechoslovaks arc taking an active and very decisive part in all spheres of the British war effort. The Czecho­ slovak airmen who already make up a num­ ber of squadrons are playing their part beside the British Air Force, our land forces are already almost completely prepared for battle, and our propaganda throughout the world­ especially in the U. S. A.-is working not only for the restoration of independent Czecho­ slovakia, but also for Great Britain. In fac­ tories, armament works and other enterprises of importance for the waging of the war, Czechoslovak technicians, workers and en­ gíríeers are working to-day, so in addition to the vast and constantly increasing British war effort there is also-though only as a comparatively tiny section of it-our Czecho­ slovak war effort by which we are contributing to the defeat of Germany.

But this is only the minor part of the total contribution of the Czechoslovaks which puts them in a place of honor among the Allies.

In his speech to the Czechoslovak State Council, Dr. Edvard Beneš said that "We must consider as the fundamental truth of our whole liberation of the State and the nation (and therefore the decisive blow against th~ Nazi) will be above all at home on our own territory and will be brought about by our people." Of the Czechoslovaks abroad he said: "We here are only the bearers of our flag and the .symbol of our whole struggling people."

For far greater difficulties and responsíbílí­ tíes in the struggle against the Nazis weigh upon our people at home. Already from the time of Munich the Germans have been waging ~gainst it a concentrated attack of hate, terror and persecution. Since the oc­ cupatíon of Czechoslovakia the Nazis have several times altered their tactics, but their aim has remained the same. They are out to destroy completely the Czechoslovak nation, to wipe it off the map of Europe and to settle its rich lands with immigrants from Germany.

The Czech people, however, has not allowed itself to be confused. It has remained firm, it has maintained its faith and the same courage that it had in 1938. The decision of Munich prevented it from fighting by force of arms for its ideals of freedom and justice, but the spirit of the famous September mobilization in which the Czechoslovaks offered their lives, prope1:ty, and their whole State for the benefit of the freedom of the other nations of Europe still lives on. There­ fore the C'zechoslovak nation has never given in in the struggle against Nazism and will never give in.

It was not deceived when the Nazis chose as their representative in Prague Baron Neurath, a representative of the so-called "decent" class of the Nazi hierarchy whose task it was to win over the Czechoslovak nation for collaboration with Germany and to induce it to work obediently for the Ger­ man war against the West. Neurath, however, ,vas not successful and was replaced by the Sudeten German, Fra11k. There followed terrible persecution and the most cruel tor­ turing of the Czech educated class. The Caro­ line University of Prague was closed, thou­ sands of students were sent off to German concentration camps, hundreds of professors were deprived of their livelihood and thrown out into the streets. Frank proceeded with equal cruelty against the Czech teachers, Sokols and other representatives of Czech intellectual life. Hundreds of priests, Catholic

VES

,,,.

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies etc. intended for pub­ lication, must be in the hands of the Editor

by SaturdP.y,

I

Sokol organization, the Nazis are concentrat­ ing their terror principally against the Legion­ aries-the soldiers of the World War, who fought on the side of the Allies against Ger­ many. It appears as if the Gestapo wants to make up for their failure to win over the Czech nation for the German aim.

The Czech nation is fully aware that very dlřřícult times are yet in store for it. Yet it does not lose heart and already to-day-in spite of the persecution-it is preparing for the last and decisive struggle against Ger­ many. It is strengthened by the knowledge and experience of past centuries that the Germans before their fall have always resort­ ed to the most terrible violence, assassínatíons and terror. Also, to-day-feeling that the in­ evitable defeat is near and fearing a general revolution-the Nazis are avenging their failure in the war against Great Britain by a cruel persecution of the Czechoslovaks and all the oppressed European nations. For this reason the Czech nation does not fear for its future. At the right moment they will destroy all that Nazism has created by violence in their country and will avenge all the crimes and bestialities committed against them by the Nazis. This wlll be the last-and no doubt the most important-contribution of the Czechoslovaks in ·this war.

The Spirit of Resistance and Protestant, were dragged off to concen­ tration camps from their very altars in order to learn what true German culture is like.

The Chech nation, however, held out.

The Germans therefore again changed their tactics. The whole Protectorate was over­ whelmed with German propaganda proclaim­ ing the inevitable German victory. In streets, restaurants, in the Press, in lectures, in school and Church the Germans endeavoured to impress upon the Czech nation the conviction that all was lost, that for the small Czech nation nothing remained but to reconcile itself to the fate of a slow death in the Nazi hell. This was at the time of the fall of France when the whole of democratic Europe was shaken to its foundations and when it appeared that the German advance was Ir­ restíble, In their campaign to undermine the confidence of the Czechs in themselves and in victory of Great Britain, the Nazi bought the help of a few base individuals who, for money, helped to spread the German poison.

This was a terrible time for the Czech people.

But the nation which at the time of Munich experienced its own crucifixion and yet held 011, did not lose its spiritual balance, its firm attitude and its internal unity in the face of this new attack.

The events on the battle fronts soon con­ tributed to help this Czech resistance. Great Britain went over from defence to attack, Mussolini was defeated on the sea and in Africa, and Roosevelt, re-elected as President, promised all help to Britain.

And the Germans in the Protectorate again changed their tactics-for the third time.

There came a new wave of terror, violence and ruthless cruelty.

According to the latest reports from Mora­ via, the Nazis are continuing their attempts to Germanize the country. Over 400 Czech families have been expelled from the Vyšlrnv area and their farms given to the Germans.

In the purely Czech town of Čáslav in the administrative commission, which replaced the dissolved Municipal Council two German Nazis were nominated-naturally as the most important members. In every Czech town, even in small ones, there is a Nazi Oberland­ rat and with him a whole gang of Nazis, so that the Czechs are kept under close observa­ tion.

After the closing of the Czech universities, the Nazis are proceeding to the liquidation of the Czech secondary and elementary schools. Accordíng to an order of the Reich Minister of Education, there can be no Czech schools elsewhere than on the territory of the Protectorate. By this regulation nearly one million Czechs living in the Sudeten area and in Vieni1a have been deprived of their last Czech schools. As far as the territory of the Protectorate is concerned, there is ac­ cording to an order of Neurath's deputy Frank:-"-nO "Czech school" there. The term to be used is "School with the Czech language of instruction." In the present year 28 Czech secondary schools are to be closed, among them schools in Prague and i11 towns as purely Czech as D. Králové, Chotěboř, Vysoké Mýto, Polička, etc.

The persecution of the Czech teachers, of whom 540 were arrested in the course of 1940, is becoming even worse.

This progressive Germanízatíon is accom­ panied by the arrest of thousands of com­ pletely innocent people and their deportation to concentration camps in Germany. In ad­ dition to teachers, priests and leaders of the

Ellinger, Texas.

In last week's issue of the Vestnik, the readers had the opportunity to read some of my usual "nonsense." It is only natural that the writer usually reads his own report in print and so that is just what I did when I received my Vestnik. Realizing that errors are apt to occur whether you may be the publisher, editor or merely a frequent rural correspondent, I would like to call the readers' attention to the minor error in the paragraph in which I attempted to describe the method used in growing tomatoes in this section of the state. My report stated that after the seed is planted in the hot-beds, they are transplanted into the open fields. The typist had no doubt overlooked a couple of type­ written línes and made the report read that way, but, the correct proceedure of growing tomatoes as I had written is as follows-The seed is ordinarily planted into the so-called · "Hot-Bed" in the latter part of December and then in the middle of January the tiny plants are transplanted into a "Coldframe" from which they are finally planted out into the open fields sometimes in the later part of March. I prefer to make this correction for the simple reason that some of the local growers may think that I don't even know how to grow tomatoes. I did make an at­ tempt to become a recognized Tomato Grow­ er; tried it for three solid years, and each year my results became more and more dis­ appointing, finally I realized that I am a "Chin Scraper'' and not a Tomato grower. I did plant as much as 1-10 of an acre.

I have sent two reports for the English section sínce its realization and each time our editor allowed my name to be signed A. .Juren. Why this strange error, is beyond my understanding. I realize that it could have easily happened if I had written the reports in my own handwriting, but they were typed, as well as the signature, and certainly a P can easily be distinguished from an A. No harm, except that several local friends are asking me when I have "changed" my name.

Due to the fact that my previous news correspondence covered practically one solid page of the Věstník, I thínk I'd better make this report more brief.

Fraternally yours,

~-

D. A. Juren~

.l

!

~.

Ve středu, dne 19. března 1941.

Fourth. A computation of the difference be­ tween the total amount of deřaulted.premíums therein reported and the total amount of pre­ míums paid as therein reported, after having been previously reported as in default. From this sum shall be deducted the total sum of any premiums previously reported as in de­ fault, upon policies in respect of which the Veterans' Administration has, since the date of such report, rejected au application. for the benefits of this article. The final sum so ar­ rived at shall be denominated the monthly difference.

Sec. 407. The Administrator of Veterans' Affairs shall verify the computation of month­ ly difference reported . by each insurer and shall, within ten days thereafter, deliver each month to the proper officer of such insurer, a certificate in the amount of the monthly dif­ ference certified in respect of each insurer.

Such certificate shall be signed by said Ad­ ministrator in the name of the United States, shall be in such form as the Administrator shall determine, shall be payable to the insurer within sixty days after the approval of the statement of account, as provided in section 411 hereof, and shall bear interest at a rate to be prescribed by the Secretary of the Treas­ ury, payable with the principal. Such certifi­ cate shall not be transferred except with the approval of sald Administrator and shall re­ ma.n with the insurer until settlement is made in accordance with this article .

Sec. 408. The certlrícatc so delivered shall be held by the respective insurers as security for the payment of the defaulted premiums with interest. To indemnify it against loss the U­ níted States shall have a first lien upon any policy receiving the benefits of this article, subject only to any lien existing at the time the policy became subject to this Act, and no loan or settlement or payment of dividend shall be made by the insurer on such policy which may prejudice the security of such lien. Be­ fore any dividend is paid or any loan or settle­ ment is made the written consent of the Vete­ rans' Admínístratton must be obtained.

Sec. 400. In the event that the military serv­ ice of any person being the holder of a policy receiving the benefits of this article shall be terminated by death, the amount of any uri­ paid premiums, with interest at the rate pro­ vided for in the policy for policy loans, shall be deducted from the proceeds of the policy and shall be included in the next monthly re­ port of the insurer as premiums paid.

Sec. 410. If the insured does not within one year after tl:_ie termination of his period of mi­ litary service pay to the insurer all past due premiums with interest thereon from their several clue dates nt the rate provided in the policy for policy loans, the policy shall at the encl of such year immediately lapse and become void, and the insurer shall thereupon become liable to pay the cash surrender value thereof, if any: Provided, That if the insured is in the military service when this Act ceases to be in force, such lapse shall occur and surrender value be payable at the expiration of one year ařter the date when this Act ceases to be in force.

S<>c. ·!11. At the expiration of one year after the date when this Act ceases to be in force there shall be an account stated between each insurer and the United States, in which there shall be credited to the insurer the total a­ mount of the certificates held as security under this article, together with accrued interest to the date of the account, and in which there shall be credited to the United States the amount of the cash surrender value of each policy lapsed or forfeited as provided in section 410, but not in any case a greater amount on any policy than the total of the unpaid pre­ míums with interest thereon at the rate pro­ vided fol' in the policy for policy loans.

Sec. 412. The balance in favor of the insurer in each case shall be certified by the Admí­ nístrator of Veterans' Affairs to the Secretary of the Treasury, who shall pay to the insurer the amount thereof, which is hereby autho­ rized to be appropriated, out of any moneys

Strana li.

Vi!lS'l'NÍK

Soldier's and Sailor's Civil Relief Act of 1940. in the Treasury not otherwise appropriated,

upon, the surrender by the insurer of the cer tířícatea delivered to it from .time to time by the Administrator of Veterans' Affairs under provisions of this article.

Sec. 413. This article shall not apply to any policy which is void or which may at the option of the insured be voidable, if the insured is in military service, either in this country or a­ broad, nor to any policy which as a result of being in military service, either in this country or abroad, provides for the payment of any sum less than the face thereof or for the pay­ ment of an additional amount as premium.

Sec. 414 .. This article shall apply only to insurance companies or associations which are required by the law under which they are or­ ganized or doing business to maintain a re­ serve, or, which if not so required, have made or shall make provision for the collection from all those insured in such insurer of a premium to cover the special war rísk of those insured persons who are in military service.

ARTICLE V--TAXES AND PUBLIC LANDS. Sec. 500. ( 1 > The provisions of thís section shall apply when any taxes or assessments, whether general or special, fulling due during the period of military service .ín respect of real property owned and occupied for dwell­ ing, agricultural, or business purposes by a person in mílttary service and still so occupied by his dependents or employees are not paid (2) When any person in military service, or any person in his behalf, shall file with the collector of taxes or other officer whose duty it is to enforce the collection of taxes or assess­ ments, an affidavit showing (a) that a tax r assessment has been assesed upon property. which is the subject of this section, (b) that such tax assessment is unpaid, and (c) that by reason of such military service the ability of such person to pay such tax or assessment is materially affected, no sale of such property shall be made to enforce the collection of such tax or assesment, or any proceeding or action for such purpose commenced, except upon leave of court granted upon an application made therefor by such collector or other of­ ficer. The court thereupon may stay such pro­ ceedings or such sale, as provided in this Act, for a period extending not more than six months after the termination of the period of military service of such person.

(3) When by law such property may be sold or forfeited to enforce the collection of such tax or assessment, such person in military serv­ ice shall have the right to redeem or commence an action to redeem such property, at any time not later than six months after the termina­ tion of such service, but in no case later than six months after date when this Act ceases to be in force; but this shall not be taken to shorten any period, now or hereafter provid­ ed by the laws of any State .or Territory for such redemption.

(4) Whenever any tax or assessment shall not be paid when due, such tax or assessment due and unpaid shall bear interest until paid at the rate of 6 per centum per annum, and no other penalty or interest shall be incurred by reason of such nonpayment. Any lien for such unpaid taxes or assessment shall also in­ clude such interest thereon.

(5) The Secretary of War, the Secretary of the Navy, and the Secretary of the Treasury shall make provision in such manner as each may deem appropriate for his respective de­ partment, to insure the giving of notice to persons in the military service under their re­ spective jurisdictions, of the benefits accorded by this section and the action made necessary to claim those benefits ín each case.

Sec. 501. (1) No right to any lands owned ~r controlled by the United States initiated or

acquired under any laws of the United States, including the mining and mineral leasing laws, by any person prior to entering military serv­ ice shall during· the period of such service be forfeited or prejudiced by reason of his ab­ sence from the land or his failure to perform any work or make any improvements thereon or his failure to do any other act required by or under such Jaws.

(2 l If a permíttee or licensee under the Act of June 28, 1!)3•1 (48 Stat. 1269),) enters military service, he may elect to suspend his permit or license for the period of his military service and six months thereafter, and the Secretary of the Interior by regulations shall provide for such susponslon of permits and licenses and for the remission, reduction, or reřund of graz­ ing fees during such suspension.

(3) This section shall not be construed to control specific requirements contained in this article.

Sec. 502. If any person whose application for a homestead entry has been allowed or who has made application for homestead entry which may thereafter be allowed, after such entry or application enters military service, the Department of the Interior shall construe his military service to be equivalent to resi­ dence and cultivation upon the tract entered or settled upon for the period of such service.

From the effective date of this Act no con­ tJ,sL shall be ínit lated on the ground of aban­ doument and no allegation of abandonment shall be sustained against any such person, unless it shall be alleged in the preliminary affidavits of contest and proved nt the hear­ ing in cusos initiated subsequent to the effect­ ive elate of this Act that the alleged absence from the Ia11d was not due to such military service. If such person is discharged on account of wounds received or disability incurred in the line of duty, the term of his enlistment and any period of hospitalization due to such wounds or disability shall be deducted from the required length of residence, without re­ ference to the time of actual service. No patent shall issue to any such person who has not re­ sided upon, improved, and cultivated his home­ stead for a period of at least one year.

EASY WINNER

The manufacturer had twenty employees in his plant, and as none was as energetic as the manufacturer thought they should be, he hit upon a plan which he believed would cure them of their lazy habits.

"Men" he said one morning, "I have a nice easy job for the laziest man in the plant. Will the laziest man step forward?"

Instantly nineteen of the men stepped for­ ward.

"Why don't you step to the front with the rest?" inquired the manufacturer of the re­ maining one.

"Too much trouble," came the reply.

*

*

VERILY, VERILY!

Tourlsb: What a quaint little village! Truly one-half the world is ignorant of how the other half lives.

Native: Not in this village, mister; not in this village.

*

*

U:ER OWN FAULT

Mistress: I don't want you to have so much company, Jan::>. You have more callers in a day than I have in a week.

Jane: Well, mum, perhaps if you'd try to be a little more agreeable you'd have as many friends as I have.

*

*

*

*

CAREFULL "How nicely you have umele your bed, Sonny,'' said his mother one morning.

"I haven't made it," he answered. "I got out of it carefully."

Visitor: I see you raise mostly hogs around hr re, Do puy better than corn and potatoes?

Native: Wal, no! But you see, stranger, hogs don't need no hoeín',

l,

lftrana 11.

'BOH-EM"i"A--i li···t-1HllD0-0

An Historical Sketch

l

COUNT FRANZ VON LUETZOW.

l:

...... l ....

Ve středu, dne 19. března 1941

:VIBTNfK

(1...

0_,.U<SIMIClll>OGll>()«D>IMdlD>O~)

...

'

tl<aaa,11 .... 1t;.+

"The invasion of the Magyars and their es­ tablishment in Hungary is one of the most important events in the history of Europe; it is the greatest misfortune that has befallen the Slavonic world during thousands of years.

The Slavonic races in the ninth century ex­ tended from the frontiers of Holstein to the coast of the Peloponnesus, much divided and disconnected, varying in habits and circum­ stances, but everywhere able, diligent, and ca­ pable of instruction. In the middle of this ex­ tended line a center had been formed by Ro­ stislav and Svatopluk, round which, both by inner impulse and through the force of exter­ nal circumstances, the other Slavonic tribes would have grouped themselves."

In the complete absence of contemporary records it is impossible to ascertain how Bohe­ mia escaped the fate that befell Moravia. The ability of the princes of the house of Přemysl, who then ruled over Bohemia, may .have largely contributed to preserve the country from the Magyars invaders. Old legends tell us that Vratislav, who about this time succeeded his brother Sp;ytihněv, was a glorious prince, so that we may infer that he was successful in defending the country against its numerous enemies. Vratislav died about the year 920, and after his death dissensions arose in the reign­ ing family. Vratislav left three sons=vencesías, Boleslav, and Spytihněv, the last of whom died in early youth. The widow of Wratislav, Draho­ míra of Stodor, daughter of a prince of the still heathen tribe of the Lutices On the present Lusatia), assumed the guardianship over her two other sons. She is described to us as a proud and imperious woman, who soon became jealous of the influence of her mother-in-law, the saintly Ludmila, who had educated Prince Venceslas in the Christian faith. She sent mur­ derers to the castle of Tetin, whether Ludmila had retired, and the, finding her kneeling at prayers, strangled her with her own veil (921).

Ludmila was afterwards canonized as a saint of the Catholic Church.

The regency of Drahamíru dirl not prove ad­ vantageous to the country. Bohemia was soon involved in war with Henry the Fowler, the great king who was then reignlng over Ger­ many. King Henry had recently subdued many of the Slavonic trtnes in the region or the up­ per Elbe. It is prooable that Drahomíra incur­ red his hostility by assisting these tribes, to one of which-the Lutlces=-she herself belonged; or Henry the Fowler may have considered his victories Incomplete, as long as he had not sub­ dued the Slavonic Bohemi ..ms also.

Though hostílíttas had probably begun be­ fore, it was in 928 that King Henry entered Bohemia with a large army and advanced as far as Prague. Venceslus, who by this time had assumed the government of the country, felt the impossibility of resisting the German pow­ er, and a peaceful settlement was agreed to.

Venceslas consented to pay an annual tribute of six hundred marks of silver and one hun­ dred and twenty head of cattle. Venceslas, ac­ cording to the contemporary records, appears to have been a peaceful and pious prince. We are told that he spent a great part of the night in prayers, and that he was in the habit of himself cutting off the wheat and grapes that the priests required to prepare the holy wafers and the wine for the sacrament. His great generosity to churches seems to have caused discontent among some of the nobles; and the ambition of Venceslns's younger brother Bole­ slav induced him to become the head of a conspiracy against the prince. Venoealas had the pious habit of attending the anniversaries ot tne rmir1c:!Dti.on of churches- ..posvícení, al'J

they are called in Bohemia-in every part of his dominions, and on the invitation of his brother he prepared for a festivity of this de­ scription to Stará Boleslav, where Boleslav then resided.

On his way to early mass on the 28th of September, 935, Wenceslas was attacked by his brother and other conspirators, and murdered after a brave defence. Wenceslas was canonized by the Catholic Church, and the 28th of Sept. is still one of the great religious festivals of Bohemia.

Boleslav, surnamed the Cruel, now became sovereign of Bohemia. He was "one of the most powerful monarchs that ever occupied the Bo­ hemian throne." He greatly extended the fron­ tiers of the country, and also consolidated in internally. His reign began with a renewal of the intermittent but ever-recurring war against Germany. Probably King Henry considered the murder of his ally Wenceslas as a sufficient . reason for resuming hostilities.

Henry died before he had time to open the campaign; but in 938 the powerřul king and emperor Otho I, who succeeded him, sent two armies into Bohemia. Though the records of this war are very obscure, it seems probable that Boleslav succeeded in defending his coun­ try against the invaders, at least for a time; it is also reported that he succeeded in sub­ duing some of the Bohemian nobles who had allied themselves with the national enemy.

War now continued between the two coun­ tries with varying success, but few details con­ cerning this struggle have reached us We read that in 946 the Bohemian prince sent hostages t.o Otho; but this evidently does not indicate a decisive victory of the Germans, for in 950 Otho himself entered Bohemia with a great army. Boleslav. seeing that his forces were in­ sufficient to resist the whole power of the vic­ torious Emperor, consented again to pay the tribute which Wenceslas had promised. Bole­ slav henceforth lived on peaceful terms with his western neighbours, attempting rather to extend his dominion in the direction of the east. ln the year 955 we find the Bohemians as al­ lies of the German monarch. The Magyars, or Hungarians, who ravaged Western Europe in that year attacked Germany with greater force than before. They were, however, signal­ ly defeated in a great battle near Augsburg­ one of the most sanguinary and decisive bat­ tles fought during the Middle Ages. A Bohe­ mian contingent of a thousand men formed part of the victorious army, but Boleslav him­ self with the greater part of his troops, re­ mained to guard the frontiers of Bohemia. The defeated Hungarian army, having attempted to force a pasage through Bohemia, was com­ pletely defeated by Boleslav, who took the Hun­ garian leader, Lehel, prisoner.

We have very little information as to the successful wars that filled up the later years of the reign of Boleslav. Only a list of the lands which he conquered has reached us. He pro­ bably, soon after his victory over the Hunga­ rians, succeeded in freeing Moravia from their domination and in uniting it with Bohemia. We learn that Boleslav also conquered a large part of the· present Hungary-the wide lands be­ tween the Carpathian mountains and the Danube.

The country north of the Carpathian moun­ tains, then known as Oroatía, is also .íncluded among the countries then subject to the Bohe­ mian princes; but we have little knowledge whether the conquests in this country were made by Boleslav I, or by his son. It is however, certain that the possessions of Boleslav I at this period joined the territory of the Polish dukes, and amicable relations were established between the two princes. Boleslav married his daughter Dubravka to the Polish Duke Miece­ slav, I, and her influence over her husband in­ duced that still heathen prince to accept the Christian faith. His conversion was soon fol­ lowed by that of his subjects.

Boleslav I died in 967, and was succeeded by his son Boleslav II, surnamed the Pious. It

seems probable that the natm:al detestatíon

~~

that the old chroniclers felt for one who ob­ tained the throne by the murder of his brother Induced them somewhat to praise Boleslav II at the expense of his father, and to attribute to him conquests that had already been made

by BoleslavI. It is certain that early in the reign of Boleslav II we find the Bohemian frontiers more widely extended than at any other time, even during the reigns of Ottokar II and CharlesIV. Besides Bohemia itself, Moravia, a large part of Hungary stretching from the Carpathians to the Danube, the greater part of Silesia in­ cluding Breslau, wide districts of Poland reach­ ing nearly up to the town of Lemberg, and touching the frontiers of the Russian rulers of Kiev, were subject to Boleslav II. The great power acquired by Boleslav al­ lowed him to assume a more independent at­ sítude towards the German kings; and ecciesía­ stícal affairs then being so intimately connect­ ed with the political situation, he now endeav­ oured to render the Bohemian Church less de­ pendent 011 Germany.

On the occasion of an interview with the Emperor Otho (973)), Boleslav obtained his consent to the separation of Bohemia, and the wide lands then incorporated with it, from the diocese of Regensburg. Prague was to be­ come the seat of a bishopric; and the Pope gave his consent, though under the express conditions that the new bishopric was not to be considered a continuation of the old Moravian archbishopric, and that the liturgy should be the Latin, not the Slavonic one, which still had many adherents in the coun­ try. The Bohemian bishopric was also placed under the supremacy of the German archbi­ shops of Mamz. On the proposal of Boleslav, Thietmar, a German who had long lived in Bohemia and was thoroughly versed in the language of the country, was, by the clergy, the nobles. and the people, elected first bishop of Prague (973).

Thietmar only lived nine years after his e­ lectlon. and Adalbert or Vojtěch, a Bohemian noble, sen of the voyvode of Libitz, was chosen as bíshon. It was through the sřřorts of A­ da lberf that Chťistinnity was finally establish1:11 in Bohemin.: fr>r the German priests of the (lir,~nse of Rnrre1,::;burir, to which the country had formerly belongeťl, had made little impres­ i::lnn on the people. whose language they mostly did not understand. .Adalbert. however, found the ruling of his extensive diocese very difficult, and his efforts to exti~·pate polyp.-amyand other still-prevail­ ing heathen customs unsuccessful. Becoming ťlisr!o'uraged,he obtained permission to retire to Rome, where he entered a convent; but he returned to Bohemia three years later on the urgent request of Prince Boleslav. Adalbert, however, later again left Bohemia in conse­ mwnce of a feud with other nobl(lS, in which his brothers had become involved. and in which :Roleslav had taken the part of their enemies.

The castle of Libitz, to which Adalberťs bro­ th,:,rs had retired, was stormed, and they were put to· death by order of Boleslav. Adalbert himself died as a martyr (997) during; a jour1rny in the coun1:ry of the heathen Prussians, whom he had attempted to convert to the ChristJan faith.

The reigns of Boleslav I. and II. are memor­ able for the great centralization of the sove­ reign power which was achieved by these prin­ ces. It has been mentioned that the Bohemian princes originally only governed directly a cer­ tain part of the country-the centre of which was probably the castle of the Vyšehrad near Prague-and that they only exercised a cer­ tain ill-defined supremacy over the voyVodes, who ruled the other parts of Bohemia. This organization, or rather absence of organization, had led to innumerable feuds among the voy­ vodes, as well as to constant revolts on their part against the prince. The Bohemian histo­ rians, referring to this period, give numerous descriptions of these small intestine wars, which have been omitted here as being of no intei·est to English readers. 'l't1 be contim1ed

I'

Ve středu,

dne 19. března

1941.

DVOkAK'S YEAR-A CZECH APPROACH

Viktor Fischl.

This autumn it will be 100 years since Anto­ nín Dvořák was born. If we were at peace and at home, we should on this anniversary cele­ brate the strength and the beauty of the coun­ try whose voice speaks to us from Dvořák's music. We should celebrate this man, who a­ bove all others eloquently expressed the ten­ derness and grace of the Czech countryside, the elemental dance-loving character of the race, the humble simplicity and piety of the people from whom he issued.

But we are at war, and we, whom Dvořák's year finds in the midst of the struggle in the far-off country of England, hear his music differently, and we gain a different and new understanding of his great life. In the midst of the struggles through which we are passing, in the clash of the battle between the forces of the spirit and coarse soulless violence, we have become accustomed to ask for the sig­ nificance, the meaning the mission of things.

If we are dealing with Czech matters, we ask for their Czech mission. What was Dvořák's mission? Such a question is one most close to us today.

Once the ruler of Austria thought it suitable to appease the eternal discontents in Bohemia by a great gesture. He appointed simultaneous­ ly the greatest Czech poet, Jaroslav Vrchlický, and the greatest Czech musician, Antonín Dvo­ řák, members of the Upper House. It is known that Dvořák took part only in a single session.

When on this occasion he went to the train which was to take him back from hated Vienna to his beloved Bohemia, he boasted to his friends of the beautifully sharpened pencils which he had taken from his desk in the Par­ liament Assembly Hall, and looked forward delightedly to the works which he would com­ pose with them!

This incident is not without significance.

Dvořák was certainly not a politician. More than in the power of membership of the Upper House, he believed in his music. After all, this membership was only membership for life, but his music was eternal. When Dvořák took away from Vienna these beatifully sharpened pen­ cils from his desk in Parliament, he knew that the music which he was writing would sound forth and speak for his country long after the most famous speech from the Tribune of the Vienna Upper House was forgotten.

We should recall the early eighties of the last century, when Dvořák's music was just be­ ginning to make its way to England. Since the time of the exiles after the Battle of the White Mountain, since the time of the teacher, Come­ níus, and the etcher, Hollar-in whose etch­ ings we find, for example, the only extant picture of London as it was before the Great Fire of 1666-there was hardly any major Czech personality whose name was known to the En­ glish public. The Czech nation as a whole, living as it was in political servitude, had at the time no means of confiding its difficulties to the world and of interpreting its mission. Who, apart from a handful of Slavonic specialists, knew in England at that time anything about the Czechs? Rosa Newmarch, the English admirer of Dvořák's music, has written of the time when the Czech composer made his first journey to England: "The Czechs were un­ known at that time. With their name of Bohemians, they were looked on as the un­ desirable population of the Austrian, Empire."

And it was to this England that the Czech composer, Antonín Dvoi:·á.k, came to enchant at once by the power of his Czech music all who listened to it.

There will certainly be other opportunities in this centenary year to write the history of Dvořák's nine journeys to England, as well as his stay in America. Here we will only re­ call the fact of 12,000 enthusiastic listeners in the Albert Hall; the columns of admiring rrarse in the English papers; the ovations of the crowds in the festival at Bírmíngham and Leeds; the honor bestowed upon him by

cam~1r!d1,e vnivcrllitYi wnic:h ťlwai·~ťťl h.lm

Strana l '1.

VĚSTNÍK

~n

to this. War contracts would cause them to ex­ pand their plants. But the defense program is a long-range one and Texas businessmen can best serve the nation and themselves by resur­ veying the possibilities of their plants for use in turning out war materials-and war ma­ terials include just about everythíng," Diversified Spending.-It is true enough that "just about everything" is being bought by the Government in carrying out the defense pro­ gram. Money is being spent in Texas for many different purposes: for construction, of course; for tent-making materials and canvas cots; for trunk lockers and shirts and work trousers; for fuel and public utility service; for ammuni­ tion and fencing and mattresses and saddles and water tanks.

Numerous diverse lines of business have pro­ fited from the defense spending. And the a­ mounts involved are as varied as the items and service purchased. These contracts and ex­ penditures range all the way in size from the job of building the naval air station at Cor­ pus Christi at a cost of more than $25,000,000 to the purchase on last October 17th of $950 worth of coton pillowcases from the San An­ tonio Association for the Blind. Th.e Army bought nearly three million dollars' worth of Diesel engines on July 29th, and on December 7th it spent $32,459 for light serge trousers.

Division of Spending.-Army contracts and expenditures in Texas from last July 1st to December 31st totaled $65,142,141, according to a compilation of the Office of Government Repo1'ts, made in collaboration with the Na­ tional Defense Advisory Commission. Navy con­ tracts and expenditures during that period amounted to $123,77085i.Defense expenditures by the Federal Works Agency were divided as follows in this State: WPA defense projects, $1,839,909; USHA defense housing projects, $989,000; Public Buildings Administration, $1,071,000. And the Office of Education in Defense Training of the Federal Security Agency spent $1,030,157 up to December 31st.

These expenditures are spread out all over the State. Every section of Texas is sharing in this vitally important work. Firms making de­ fense contracts with the Government are lo- · cated in Abilene, Amarillo, Austin, Beaumont, Brownsville, and Corpus Christi; in Dallas, Denison, El Paso, Fort Worth, Galveston, Hous­ ton, and Laredo; in Orange, Pharr, San Anto­ nio, Taylor, Waco, and Yoakum. The Govern­ ment's spending for defense obviously is di­ rectly affecting a substantíal percentage of the whole population of Texas.

What Was Bought.-If any person doubts the statement that the money spent for defense purposes is affecting a large number of vastly different kinds of business in Texas, let that person give his attention to an analysis of ex­ penditures during the last three months of 1940. A breakdown of these expenditures shows that the Army and Navy contracted for every­ thing from tent cities and plants for the manu­ facture of toluol to military saddles and type­ writer ribbons.

By far the largest amount was spent, natu­ rally, for construction. Building activities in connection with the defense program resulted in contracts totaling $54,724,347 during October, November and December of last year, it is re­ vealed by an analysis of the compilations of the Office of Government Reports. For the purposes of this analysis, construction is made to include not only actual building of army camps, defense factories, roads, and so on, but also the installation of utilities, water systems, and other essentials.

It is somewhat surprising to find that the next largest cost Item of the defense program's Texas operations during the last quarter of 1940 is accounted for by various kinds of bed­ ding. Mattresses cost $2,530,837. An additional $144,500 was spent for canvas cot covers, with $55,800 more going for hammocks. And Texans sold the Government $28,750 worth of pillow­ cases duríng the three months.

Artille1 y ammunítíon and small arms mate­ rials . 1•esulto(\ ii} e~f)';Jnditur~ in Texas of

honorary degree-all this and much else which can be noted of Dvořák's relations with England had, at that time, and still has at the present day, a political significance. Until ·Masaryk's arrival in London during the first World War, no one did more important work in England for the Czech nation.

It was Czech music-and above all Dvořák's · music-which opened the hearts of this coun­ try to the Czech cause. It was purity, sim­ plicity, joyousness, piety, and the yearning for freedom, which, gushing forth from the music of the Czech composer, for the first time in centuries, spoke to the world of the spirit of the Czech lands and of the spirit of its people. For the first time in centuries the world felt itself enriched by a Czech con­ tribution. And it was his very Czech character, his loyalty to the elemental nature of his race, which in no way imitated the attractive foreign models, which gave Dvořák his triumph throughout the world. ''Dvoí·ák en­ riched his nation," the English musical writer Sir Henry Hadrow wrote in his excellent study of the G,:ech composer, "and at the same time he also increased the treasure of the whole world."

Antonín Dvořák was a man of faith. He had faith in his music above all else. He also had faith in its national mission. Sometimes dis­ putes took place between Dvořák and his German publisher, Bímrock, who 1~efused to give Dvořák's compositions Czech titles.

Dvořák at the time wrote him a letter which ends: "You must forgive me, but I would like to tell you that the artist also has a country, in which he must also simply have firm faith and for which his heart. fervently beats. Let us hope that the nations which possess and present their art will never perish, however small they may be."

Such was the faith of Antonín Dvořák, And such is our faith, too, on the threshold of the year which we wish to call Dvořák's year.

DEFENSE SPENDING IN TEXAS

How is the national defense program affect­ ing the economic life of Texas? To what extent is this State profiting by reason of defense con­ tracts and expenditures? In dollars and cents, exactly how much of the defense billions is being spent here? And how much more will be spent here in the immediate future?

Up to the middle of this month, contracts let and expenditures made in Texas under the defense program aggregated $221,000,000. In process of negotiation at this time, according to Roger Miller of Dallas, Southwestern region­ al manager of the United States Chamber of Commerce, are additional awards totaling $260,000,000.

Within six months from now, Mr. Miller de­ clared recently, Texas will have been awarded half a billion dollars in defense contracts. And, in his opinion, if Texas business takes full ad­ vantage of its opportunities the total will be considerably more than half billion dollars by the end of the year. He based his statement and his prediction. upon figures gathered by his organization and upon the expressed wil­ lingness of the Government to place as many defense contracts as possible, in Texas.

Factories Surveyed. - Ten thousand manu­ facturing plants have been surveyed by the War Department, Mr. Miller pointed out, to as­ certain their suitability for defense purposes.

In a single Southwestern city, fifty-two plants. recently were surveyed and approved.

"There is a mistaken idea in Texas," the Southwestern manager of the United States Chamber of Commerce said, "that manufactu­ rers in other States are being favored un­ justly. This is not true. The Army, Navy, Fed­ eral works, and education branches to award defense contracts to Texas.

"The reason more Texas firms are net bid­ ding is because they !\re carrying on a full­ time regular 1:)1:1sh1e.~"4· and any deí1>,ri.se oon-

1

~~,\IOO.U9U. , '"" ,

trnet~ thet mJf:51lt ~t!~:~H~ w~1111(1 .

~

. .,

~ne

.

Strana 11.

VI STK i X

ROČ nemohu dostat ženu? Toto už je pří­ P pad mnohem obtížnější! Je desetkrát snad­ nější' dostat muže než ženu. Šťastné ženy!

Příčina nezdaru mužů je v tom, že jen málo je takoyÝch, kteří jsou ochotni ze svého ideá­ lu škrtnout třeba jen čárku. Každý prťuněrný muž, chce, aby jeho žena měla: 1. skvělou postavu, 2. široká ramena, ale úzké boky.

S. velmi elegantní nohy, 4. plnou štíhlost, ale nebyla příliš štíhla a také ne příliš plná. . že body 2 až 4 jsou vlastně obsaženy už v bodě 1 - na to muž nepřijde. Na to je příliš nezkušený a slepý. Nuže dále. Jeho dívka mu- · sí mít: 5. krásné vlasy, trochu zkadeřené, ale zas ne příliš, 6. velké modré oči, nebo ještě větší oči hně­ dé a dlouhé řasy. V jejím pohledu se musí skrývat vášeň, bezmezná oddanost, obdiv, ši­ balství, něžnost a shovívavost. Oko vůbec je pro muže neobyčejně důležité. Dále se požadu­ je: 7. nenápadný nos, 8. něžná oušk!,l, 9. malá ústa, jež jsou i bez barevné tyčinky vždycky jak třešně rudá, 10. dvaatřicet zdravých, oslnivě bílých zubil, 11. kulatá, příliš energická brada a bez ná­ běhu k podbradku, 12. pleť bez jediné vrásky, mateřského zna­ mínka, žádné píhy, broskvově zbarvené tvá­ ře a úzké, nezholené obočí.

Poněvadž jsem se 12. bodem nedostal ani ke krku a poněvadž, jak známo, je hlava člověka pouze osmina jeho tělesné délky, vidím s po­ litováním, že je nemožné, abych zde vypočítá-

OFICIELNÍ

"'ŠEPTANDA"

Od té chvíle, kdy von Neurath napsal v revui "Boehmen und Maehren", co se. Němciim na nás líbí a nelíbí, otevřela se v protektorátě sta­ vidla kritiky. A najednou slyšíme se všech stran mnoho z toho, o čem se dříve nesmělo ani muk­ nout. Kdo by se byl ještě před několika dny odvážil hlasitě říci, že snahy "Společnosti pro spolupráci s Němci" se nedaří, že česká veřej­ ná správa sabotuje německá nařízeni a prova­ dí pasivní resistenci, že jsou stále ještě velmi. mnozí čeští lidé, naslouchají londýnskému roz­ hlasu, že "intelektuálové", kteří se stali advo­ káty "říšské myšlenky" riskují při tom osob­ ní bezpečnost - kdo by ještě před krátkou do­ bou všechno tohle byl roznášel, byl by se vysta­ vil přísnému trestu.

A najednou se o tom mluví v rozhlase, píše v novinách, najednou se "šeptanda" stala ofici­ ální a český posluchač uslyší v rozhlase proje­ vy, které, přivedeny na pravou míru, jsou úpl­ ným osvěžením a posílením ve tmách. Ovšem, nekrítísují se Němci, nýbrž Češi a kritika také není dovolena každému, nýbrž zase jednom v první· řadě Němcům, nebo těm, kteří se jim buď z přesvědčení, nebo za peníze zaprodali.

Už jednou otevřeli Němci sami zeď mlčení, jíž obehnali český veřejný život. Bylo to, když na podzim roku 1939 nařídili českému tisku, aby zahájil útoky proti československé zahra­ niční akci a dr. Benešovi. Účinek byl tehdá ten že se i ti, kteří snad náhodou to dosud nevědě­ li ze svého tisku a rozhlasu, dozvěděli aspoň částečně o tom, co se v zahraničí podniká.

Kampaň pana Goebbelse · skončila tehdá fia­ skem a český tisk pak musel - až na řídké výjimky - o zahraniční akci mlčet.

Tentokrát je však veřejné zpytováňiš'vě­ domí českého národa prováděno v měřítku ne­ skonale větším, neboť se neobírá jen zahranič­ ní činností československou, nýbrž také způ­ sobem, jak na ní.reaguíe lid doma. RozhlasoyÝ triumvirát Lažnovský, Jaroš a Tuskany, který byla z německé moci úřední pověřen tím, aby toto české svědomí na rozhlasových vlnách zpy­ toval, vykonal pěkný kus osvětové práce svý­ mi neomalenými útoky na ty, kteří "se stále ještě oddávají ilusím a věří emigrantům v za­ hraničí". Podle toho, jak neúnavně a neustále tito tři páni tím směrem pálí, je možno usou-

Ve středu, dne 19. března 1941 A tady je háček!

Muž se domnívá, že se nemůže vzdát žádné­ ho z uvedených bodu. A proto čeká, čeká. Ne­ boť pevně důvěřuje, že jednou přece potká tento dívčí ideál.

Ale přijde něco docela jiného!

Dokud byl mlád, mohl si vybírat. Potom při­ šla léta, a s nimi se karta obrátila. Nyní je volen 011. Jaký rozdíl! Nyní bodují dívky: 1. Už mu jde na druhý poločas v životním zápase, 2. vlasy to prohrávají s pleši 2:1, 3. pí-isoluje každé jídlo, aniž ho jen okusí, 4. má náběh nebo už docela slušný rozběh k tloušťce, 5. na jídelní lístek vidí jen s brejlemi, 6.• je příliš líný, aby tančil, 7. a je to vůbec zarytý starý mládenec.

Pouze 7 bodů. Zde vidíme opět, jak hodné, shovívavé a nenáročné jsou dívky! Víc než sedm bodů nedovedou uvésti! A potom si ho vezmou! Ale on ...

Kdyby tak ze svých bodů škrtl aspoň půl tuctu. Třeba body 2, 7, b, e, g, h. Pak by šlo už lehko.

Ještě lehčeji, mnohem lehčeji by to ovšem šlo, kdyby hned jako silný mladý muž nekladl tak bláznivé požadavky na svoji "yYvolenou."

Potom by už byl několik let šťastně ženat, měl by spořádanou domácnost, spolehlivého přítele v životě a zdravé děti.

A nemusel by v koutku v hospodě nebo v za­ řízeném pokoji pro 1 pána" hloubati o otázce "Proč nemohu dostat ženu?"

"Je to v životě ošklivě zařízeno, zpíval již Trubač ze Sakingen, když byl ještě mláden­ cem.

Pročnemohu dostat ženu?

Horst Schottler. val ještě sedmkrát dvanáct bodů, Musím po­ stupovat sumárně, neboť nehledíc k těmto sko­ ro stu tělesným požadavkům, z nichž Itaždý má dozhodující vliv na otázku, zdali se oženit, má muž ještě několik jiných přání.

Dívka má míti: a) neochvějné přesvědčeni, že jenom s ním může býti šťastna, b) strpení, než on urči, kdy se má nastoupit cesta k oltáři, c) nejněžnější pozorumění pro to, že on je zatím ještě stále mládenec a starší spojení ne­ může ihned přerušiti, d) musí se vzdáti úplně vlastních zájmů a vycházeti vstříc jeho přáním tak, aby mu ostat­ ní muži záviděli, e) má mít co nejméně příbuzných, nejlépe, když je úplný sirotek, f) schopnost udělati z ničeho něco: krásné šaty, střevíce, prádlo z ničeho, "nebo aspoň z ničeho, co stojí peníze, g) přiměřenou výbavu, aspoň v tom rozsa­ hu, aby přátelé užasli, když uvidí "pánský po­ koj s klubovkami", h) trochu větší majetek (později), d) dobrou znalost vaření, zájem pro jeho sport, hlas a pohyby filmové hvězdy, má být ospalá, když on je unaven, veselá, když jemu je smutno, nesmí se štítit žádné práce, musí mít šlechtěné ruce, znalosti jako ošetřovatel­ ka, dovednost v žehlení kalhot a vázanek a pozoruji, že abeceda nevystačí, budu-li chtít vypočítat, co všechno má míti dívka.

TAKTO MLUVi ŮESKOSLOVENSKÝ UD.

dit, že takových ilusionistů je většina. Jinak by nestálo za to získávat je hrozbami, prosbami a sliby z Mělníka.

New York, (ČTK). - V jednom z posledních čísel časopisů našich vojáků v Anglii "Naše No­ viny" čteme tento sebevědomý a mužný projev jednoho z našich vojínů: Mojí staré mámě.

Vánoce 1939. Než odejdu, půjdu se ještě po­ dívat na své staré rodiče. Tatík 86 let, máti 78 a bratr 52 jar. - Již druhého dne, když jsme s matkou sami doma, překvapila mne otázkou: A ty, hochu, co teď budeš dělat? Jsi zdráv, jsi voják, a ve Francii prý ... hlas jí selhal.

Rozumím, vstávám, dívám se oknem na naši pahorkatinu venku. Ani dobře nevím, co mat­ ka říká dál. Pamatuji si jen: "Kdybych byla mladší, šla bych. Moc se bojím, že až ty děti kolem nás dorostou, nebudou ani smět mluvit česky." - Moje statečná máma mne posílá, netušíc, že jsem zde na rozloučenou.

Půjdu jako v roce _1938, za každou cenu žádná oběť není dost veliká, jde-li o národ.

Budu opět vojákem naší svaté věci. Vždyť mu­ sí být proklet nářkem otců, matek, žen a dě­ tí každý zrádce a zbabělec, který by neměl dost síly a vůle nalézt cestu, jak bránit svou vlast.

U nás se nesmějí skrývat ani zbabělci ani zrád­ ci. A také je potřeba potlačit úzký osobní zá­ jem. Každý národ, i méně vyspělý než my, to dovede. Čechoslováci přece mají takovou mí­ ru sociálního citu, smyslu pro demokracii a mi­ lují svou zemi i řeě. A naši vůdci? Pan presi­ dent Masaryk vštěpoval nám ušlechtilé lid­ ství. Dnes jsme vedeni Benešem, a to je jako by nás Masaryk sám vedl. Nepochybujeme, nekolí­ sejme.

Věřme pevně presidentu Benešovi, jeho vlá­ dě, vojenskému vedení, nekrítísujme, nefiloso­ fujme o jejich rozkazech, ale plňme je - a dopadne to dobře. Mějme na mysli presidento­ va slova z 26. července. Potom se budeme moci hrdě postavit před své mámy, ženy i děti - a ony s radostí budou na nás hledět. Buďme rá­ di, že jsme mohli v zahraničí utvořiti jeden pevný šik a se zbraní v ruce bojovat za práva národa a státu.

Plňme svou povinnost a naše staré mámy bu­ dou nejšťastnějšími matkami na světě. -M.K, Toto je mluva neznámého českého člověka, řadového vojáka naší armády. Nechytračí a nesmlouvá, jeho řeě je jasná jako rány kla~ divem. · · · .,

Také do sloupců. českého tisku, který přece smí uveřejnit jen to, co mu němečtí páni dovolí, dostala se už šeptanda. Našli jsme ji sloupcích "Národních Listů" a "Národní Práce", kde se praví, že prý počet lidí naslouchajících české­ mu rozhlasu z Londýna, se značně zmenšil. Jsou prý ovšem stále ještě nepatrné yÝjhnky lidí, kteří se dále dávají klamat ilusemi a sentimen­ talitou emigrantů. Rádi bychom věděli, jakým způsobem pisatelé informace k svému názoru dospěli. Snad si Gestapo pořídilo statistiky těch lidí, kteří naslouchají londýnskému rozhlasu a rozesílá dotazníky, jako známý americký Gal­ Jupův ústav pro zkoumání veřejného mínění?

Skutečnost však je, že českým novinám bylo dovoleno napsat, že čeští lidé londýnskému roz­ hlasu naslouchali a stále · ještě naslouchají.

S německé strany také není žádný nedostatek kritiky, která dává plně za pravdu českosloven­ ské zahraniční akci, jež podle these presidenta Beneše je vykonavatelem národní vůle. Může­ me být na příklad plně uspokojeni, čteme-li v lednovém čísle revue "Boehmen un Maehren" článek, v něž pan H. Frank si stěžuje na to, že v českém národě stále ještě žije Iegíouářská ideologie. Ta je prý největší brzdou česko-ně­ meckého spolužití. Konec Benešovy republiky prý přinesl rozpuštěni legionářských organisa­ cí, ne však oslabení jejich posic. Pokud tyto dále pracují, nelze počítati, s budovatelskou spoluprací s Říši. Jejich vyloučení z veřejného života a odloučení z tvořivého života českého národa, nesmí a nemůže prý být pociťováno jajto pronásledování opravdu českého národní­ ho cítění.

Nevíme, proč se v poslední době o všech těch­ to otázkách tak otevřeně mluví a proč je zvlá­ ště některým lidem na · české straně poskyto­ vána příležitost, aby si veřejně postěžovali, že to s tou spolupráci s Němci nejde. Snad je to alibi, jež si Němci připravují pro další per­ sekuci doma, snad Němci sledují tím účel zí­ skati český národ do jisté míry otevřeným doznáním vlastních nesnází. V každém případě nás však tyto nahromaděné důkazy mohou přesvědčiti o tom, že český národ nesklonil svoje hlavy pod německé jho.

~j.

·I

I

I

I I

I

I I I

\

Ve středu, dne 19. března 1941.

VISTKIK EAST BERNARD ČESKÝ KLUB.

Máte kalendář ik , 1 Amerl an

Náš český spolek odbýval pravíschůaí v pondělí dne 10 břez• -. d dk : H · F • na. Nase pre se yne, e1 ena a1 . k · · d bř b t ti tls ova se umí o re o s ara , aby . d b" dh " k S e sehuze o re a sprave .

1e vy oMame ještě zásobu kalendářů I nala. Nejméně dvacet-pět členů byAmerikán, které vyprodáme za 50c I lo přítomno což dokazuje že stu. , zájem v' našem kus, pošt ou vyp1 acene,• Přre dpla t·1- dentí. maji., ·'vehky telům }:1a čechoslová~.a jej dáme za klubu a že se jim práce předseky2?c pnplat~k. P?spe~te si, dokud ně líbí. Zápis poslední schůze přečezásoba stač1. ObJednavli::yposilejte tla tajemnice, Henrietta Keprtová, na: Čechoslovák, West, Texas. (dz) který byl pl'ijat jak přečten.

- --o, .

Pravá příčina. - Johnny si v ne- _Bylo ujednan?, aby spo]-kovepe_děli vyjel s dívkou. v puli cesty se mz.e byly spraW;.ě vyl!zitkovane. v~ak obrátil a l'ádně přišlápl na ;~·ayě proto. b~l navrhy da~, po~pogas. Vůz zabral a dostal se do temvan a vell~ym mnčozstvimpr~at, pa. - "Proč tak najednou letíš?" aby ~e ko~pily d':a • esko-~ngllcké ptala se dívko.v autu. - "Ale bože, sl?vm~y pro česke t:·!dy. Da:e _bylo rychle se vracím, než .se stane ne- u~~dnano, a?y na. pr1šti schuz1 byl štěstí. Nepracují mi brzdy". i:npraven z:1ba~111 progra:n. K vťi11 tomu nase predsedkyne ustano­ --- · - ·--··-----· -··- · ·-- vila místo-předsedk:yni, Angelina v , , Janíšovu, odpovědnost k tomuto účelu. Potom pěkně schůze byla u• končena s duvěrou, že na druhý český film z vesnického živo­ měsíc budeme míti dobrý program. ta podle chodského románu Ja­ mí""k1ub"'""mě1 velikou radost, že na Vrby. Předvádí Jos. Vašut, český klub z Wallis nás pozval k zástupce Fraga Film Co. společné zábavě v pátek, večer 21.

GRANGER,ve čtvrtek 20 .březúnora. Všichni co jsme tam byli na, o 7 a. o 9 hod. večer, jsme toho užili tak, že budeme dlou­ CALDWELL,v pátek 21. března, ho na tento večírek pamatovati. o 7 a o 9 hod. večer.

Musím ještě oznámiti, že naše če­ MILES, v neděli 23. března, o ské třídy nezapomněly na 7. března 6:30 a o 8:30 hod. veěer, co výroční den narozenin prvního TEMPLE,v úterý 25. března, za­ presidenta Československa. Pan čátek v 6:30 večer, Hrnčíř nám podal vysvětlení, že 7.

WEST, ve středu 26. března, o března letos bylo tomu 91 let co 2:30 odp, začátek večer o 6:30. · Tomáš Masaryk se narodil. Také ENNIS, ve čtvrtek 27. března, o jsme zpozorovali, že Governor Leh­ 3:00 a 7:00 a o 9:00 hod. večer. man v Novém Yorku prohlásil ten­ SEYMOUR,v nedělt 30. března, to den jakožto Czechoslovak Day. o 6:00 hod. večer.

Governor Lehman se vyslovil, že si přeje aby Československo se brzo "NA TÝ LOUCE ZELENÝ" Nový film, do něhož se zamiluje­ dočkalo svobody a demokracie. Také governoři z Maryland a Massachu­ te pro rozmarný děj, odehrávající sets učinili totéž. se v prostředí českého venkova.

Snad víte, že Clara Rachunková V hlavní uleze, Věra Ferbasová, Theo Pištěk, Jára Kohut a jiní z naši druhé třídy, je básnířka. Na­ psala báse:ň o České Řeči, která by­ výborní herci.

SHINER, ve čtvrtek 27. března, o la velmi pěkně uveřejněna v če­ ských časopisech.

7:30 veěer, Frances Marie Vacek.

I delní I

"BOZI MLYNY"

I

strana ltt

-

PUVODNÍ ZPRÁVY Z PRAHY

zakázáno přijímat nové učitelské si­ ly, ačkoli pět tisic učitelu bez mí­ ~e~ Yor~. (ČTK);:;- českosloven- sta hladovi. ska t1skova . kancelář v New Yorku . . v dovídá se ty' to zprávy z Prahy· V tak zvanem Protektorate bylo · k' · ·t· · f"l • Začátkem letošního školního ...ro - za"k·azano prorm .· 1 • am vl mu .a tydenku byl otevřen velky' počet nových ni u amenc se společností Metro· · německých škol a internátů v tak Gold:Vyn-~~yer. _čechoslova~1 . ve zvaném Protektorátě. Zárove:ň by-, vlasbt1 smt:Jl se ?1vat na svet Jen 1Y zaká zá ny st avby novvc · h esk'yeh Goe elsovýma očima. š~ol i. nových budov pro školy již no ROSENB~RG A OKOLÍ. zrizene. , • y, . . ~ -, Jak s~ získavaj1 zac1pro nove nveSchťize SAČT. bude se odbyvati v mecké skoly, prozrazuJe tento pri- Rosenberg, v sini p. Wogelsanga v klad: Občané v Nedvězi u Olomouděl' d 23 b"• h · ce byli úředně povoláni na obec- ne i, ne . t:zna ve 2 ~dmy ni úřad a zde jim bylo dáno na vy- odpoledne. Srdečne zveme Kazdého branou, aby buď dali děti do ně- člena Československého národa lm mecké školy nebo se vystěhovali. společné práci ku pomoci bratrťim české obecné a měšťanské školy v Evropě. mají vesměs nedostatek učltelťi. Jej Frank Valenta, před. ě

.

'o t.t.~

·~fL

~~ Ai'~ ~J

~" 11 ft.' ,,441£7 t.~t.

11

11'7~"~

GRAND PRIZE! IT S MY FAVORITE 1

Do Houston a okolí!!!!

Zábavy Řádu

Folks everywhere are favoring this fine American beer. Join in their enjoyment by saying ••••

Pokrok Houston

I'll take

Niže uvedené orchestry bráti budou tancechtivým dle ná­ sledujiciho pořadu:-

23.března .

30. března

-

-

Houston Czechs

- Raymond Bača

Vstupné páni 41c.

Tax Sc

GRA

Dámy 27c Tax 3c

Tyto ceny začínají od 12, ledna 1941.

O JtOhodli a obslouženi ct. návštěvníků bude náležitě postad.ne.

POMDAT.ELi. Poštovní adresa: 1140 Robbie St. -

Telefon Taylor 0451

Na doptáni se jest - 20th and North Mam.

t

BEER

Strana !O. "Chtěli jsme zpívat s anděli. Nyní budeme výt s vlky."

Lidové noviny, 1939. ÁM. před sebou knihu Maurice Hinduse.

Modrošedá obálka s divči postavou v mo­ 'ravském kroji a dole titul knihy: "To Sing with the Angels". Kdyby nebylo skutečnosti, kdybychom všichni nevěděti, v čem a jak žije nyní 'československýlid, kam se poděly naše kroje, proč naši lidé již nesmějí a odvykají zpívat národní písně, řeklí bychom si, že to musí být radostná kniha o našem národě. li­ du a jeho zvycích. Ale podívejte se lépe na o­ bálku, zahleďte se hlouběji do smutných očí Aničky Mráčkové, nepřehlédněte staveni, ho­ řicí v pozadí, a vojáky, zákeřně se blížící k do­ movům našich bratří!

Uvědómíte si skutečnost a snad vámi projde vlna zoufalství, smutku bázně a nejistoty. Ano, tak bylo mně, když jsem se prvně podívala na knihu vynikajícího spisovatele, dobrého a u­ přímného přítele československého lidu, Mau­ rice Hinduse. Ale čím déle jsem četla, tím více jsem nabývala důvěry v budoucnost našich doma, v budoucnost Československa i celé E­ vropy. Nebot' tato kniha, přes to, že je tra­ gickou historií Československa,je i dokumen­ tem o všech porobených národech Evropy.

Maurice Hindus udělal veliký a záslužný kus práce pro zotročené národy a nejvíce pro nás, pro Čechoslováky.

Můžeme být právem hrdi na svůj lid doma, můžeme právem Hci, že patříme mezi nejsta­ tečnější národy světa. Amerika, někdy nein­ formovaná, jindy pohodlná, nevšímavá a pří- · liš šťastná, těžko muže pochopit utrpení a hrdinství našeho lidu. Tato kniha ji poučí, vy­ burcuje It většímu zájmu o trpící lidstvo. A­ merika si uvědomí, co znamená ztráta svo­ body, A tak nejen pro Ameriku, také pro americké Čechoslováky tato Hindusova kniha mnoho

M

't'ISTR'fK

Ve středu, dne 19. března 1941

''Chceme zpívat s anděli." znamená. Kolik duševní síly je v jejích jed­ notlivých charakterech, kolik národní hrdosti a duchovní jednoty! Naši doma, tak jasně vy­ kresleni v tomto ději, jsou nám i světu pří­ kladem a povzbuzením. Sebevědomý, inteli­ gentní starosta Mráček je obrazem takového člověka, jakých bylo před mníchovem na sta v našich městech a vesnicích. Udržovali víru, tišili zoufalství, posilovali svů] lid.

Statečný kapitán .Honza je vzorem českoslo­ venského vojáka za mobilisace v podzimu 1938.

Prof Sobotka a [eho dcera, obchodník Smola, Tonda Brázda, židovský lékař Plaček a jiní a jiní. Všichni tak stateční a silní, představitelé malého národa, který se sice vzdal, ale nikdy nepřestal bojovat.

Mráčková Anička je nejsilnějším charakte­ rem románu. Inteligentní a hluboce cítící;' je obrazem duchovní síly české ženy. MUenka,ale národně především dcera svého lidu. A potom ,Joika, český chlapec německého původu, kte­ rý zosobňuje ducha vášnivého nazísmu, zřa­ natísovaného nacistickými hesly a plány. A vedle ukázněných a pevných československých lidí jsou tu lidé němečtí. Kradou, podvádějí a Ihou. Jsou ubozí a zterorísovaní. Takoví, jaký je dnes všechen ten lid.

Ve chvíli, kdy nemáme zpráv z domova, kdy snad i někdy pochybujeme v nekonečných ho­ vorech o možnosti lepšího zítřku, lepšího lid­ ství, přichází Hindusova kniha jako vykoupe­ ní. Je v ní mnoho tragiky, je v ní mnoho hrů­ zy a utrpení, ale je také projevem nesmírné důvěry v malého československého člověka.

Je to jeho touha po právu na život, na kus chleba, na duchovní a morální svobodu. Je to vědomí, že bez takové svobody svět nebude

"

ĚCO nás jaksi přitahuje k jednomu místu

N v Londýně. Před dvaceti třemi lety jeden ze tří hlavních vůdců prvního odboje koupil na

Grosvenor Place budovu, jež se později stala ex­ teritoriálním sídlem Čechoslováků.Jsou to vla­ stně budovy dvě a v jedné z nich dnes podivu­ hodnou shodou okolností původní její kupec vykonává nejvyšší úřad Republiky. Na tuto bu­ dovu a ulici máme nejrůznější vzpomínky.Jed­ na z nich je zlá; jest z toho dne, kdy o 2 hodi­ ně odpolední československévojsko začalo vY­ klízovat území, přiřčené mnichovskou dohodou Německu.Tehdy přišlo mnoho Angličanů a An­ gličanek k budově vyslanectví, někteří s květi­ nami v rukou, aby na chvíli sklonili hlavy v úctě k pokořenému, opuštěnému. Ale onehdy, v úterý tomu bylo týden, mnozí z těchto An­ glíčaní přišli na Grosvenor Place podruhé, jen o několik domů blíže ke královskému paláci a rozhodně v lepší náladě. Přišli otevřít českoslo­ venského Institutu v Londýně.

Hostili jsme spojenecké přátele v domě hod­ ného starého peera ze Skotska. Až jsme byli překvapeni, kolik to máme přátel a kdo se to k nám všechno hrne jako domů. Přišel i Vis­ count Samuel. Herald oznámil zvučné jméno našeho nejvěrnějšího přítele, jenž již asi de­ set let zapomněl stárnout, Mr. Wichama Steeda.

Byli tam ministr pro blokádu Hugh Dalton s ministrem Amerym,lord Nathan of Churt, jenž dosud sklízel blahopřání za nedávný českoslo­ venský den v Dorchester House. A mnoho ji­ ných anglických významných lidí, celá řada spojenců, i ministr Stroňski a paní T. Lie, choť norského ministra zahraničních věcí, jež je­ ví o Československoznačný zájem. Kolem sta­ ří známí z tisku, se kterými jsme v krísí 1938 každodenně probírali v kuloárech dolní sně­ movny nebo na nehostinných chodbách For­ eign Office nejistou budoucnost českosloven­ ské repubm.:y a kteří dnes září a usmívají se jako v domě bohatých příbuzných. Novináři, kteří nás bránili v nejtěžších chvílích, poslanci, kteří v dolní sněmovně marně kritisovali mni­ chovskou politiku, dnes si příšlí pro rozhře­ šení za všechno, co se nám přihodilo v minulých třech letech. Je jich hodně a všichni byli u­ přímně rádi, že se karty obrátily a že nás mo-

Britannia Rules Our Hearts hou mít za spojence, jichž svoboda jest jedním z prvních cílů této války.

Sešli se členové československé prozatímní vlády v čele s Monsignorem Šrámkem, předse­ da Státní rady Bechyně vedl průvod členu na­ šeho londýnského parlamentu. Zástupci růz­ ných skupin politických emigrantu, úředníků, vojáku a diplomatů místního krajanského klu­ bu, kteří jsou dnes naším zahraničním veřej­ ným míněním, se shromáždili v hlavním sále naší londýnské republiky. Fotografové, jichž bylo příliš mnoho, a filmaři se svými kolovrátky obsadili strategicky důležita místa. A pak při­ šli slavnost zahájit president dr. Eduard Beneš, usmívající se nad úspěchem své neúnavné pa­ stýřské práce; ministr, či jak herald v červe­ ném fraku ohlásil, Principle Secretary for For­ eign Affairs of His Majesty's Government, Mr. Anthony Eden, za ním ministr Jan Masaryk s Johnem Chancellorem z British Souncil, jež jest dárcem tohoto československéhopaláce. I Němci ten den přiletěli nad Londýn a to již po­ druhé, ale nikdo si z toho zřejmě nic nedělal a všichni nějak měli dojem, jakoby republika byla už osvobozena a jakoby dr. Beneš byl v Londýně na státní a oficiální návštěvě. Ještě tu není jaro a už nám kvete krítsko-českoslo­ venské přátelství.

Ministr Anthony Eden přišel zastupovat krá­ le Jiřího a britskou vládu a učinil tak dojat a se srdečností, již tento vzácný Brit vždy rád a ochotně osvědčoval,kdykoliv se setkal s Čecho­ slováky. Ocl chvíle, kdy jsme ho viděli naposle­ dy v Ženevě - vždy jako mladíka - dost ze­ stárnul, a zdálo se nám, že bere válku nesmírně vážně. Již tehdy v Ženevě k nám měl hodně blízko, ale nyní tak rád, jako nikdy před tím, prokázal svým oddaným přátelům, dr. Eduardu Benešovia Janu Masarykovispojeneckou a přá­ telskou službu se zjevným rozechvěním a s ne­ skrývanou radostí. Jeho šedomodré, živé oči se leskly,když oslovilpresidenta a hlas mu pohnu­ tím selhal, když mluvil o statečnosti českoslo­ venského lidu. F'otografové ho rušní němými výbuchy svých žárovek, takže Mr. Eden se k

~

a nemůže žít, že bez ní nemůže žít ani malý statečný národ při Labi.

Maurice Hindus je ruský žid původem. Jeden z nejlepších vojáku československé svobody.

Jeden z těch, kterým svobodný národ bude vděčen za svůj nový život.

A nyní slovo k vám, přátelé! Stěžujete si často, že vaše děti neznají nic o vaší rodné ze­ mi, o našem československém národu. Nal'.'íká­ te, že nemají zájmu. Dejte jim do rukou tuto knihu. A až ji dočtou, zeptejte se jich, proč jim oči svítí takovým ohněm, proč se v jejich očích ukázala slza? Proč se hrdě hlásí k tomu, že jejich otec a matka jsou Čechoslováci.

Zajděte do své Public Library. A ptejte se, mají-U tam už Híndusovu knihu. Nemají-li, požádejte je, aby ji zakoupili. Nemají-U po­ chopení, zajděte do své odbočkySAČT.a žádej­ te, aby ji zakoupila odbočka pro Public Libra­ ry. Tím vykonáte velký kus práce pro svou ne­ bohou vlast. Upozorněte na ni své sousedy, své přátele, starejte se, aby o ní kde kdo věděl.

Knihu věnoval Maurice Hindus památce za­ vražedných pražkých studentů, hrdinu, kteří museli umřít pro svo vulast, protože v ni vě­ řili. I my všichni poctiví Čechoslováci v této zemi chceme věřit a věříme ve svůj národ. v jeho nový život. Věříme se svým vzácným pří­ telem, znamenitým spisovatelem Maurice Hin­ dusem, který do této skvělé kníhy vložil své lidské srdce, že náš milovaný národ - přijde ta chvíle! - zase bude zpívat ,s. anděli.

Po první znamenité své knize "We shall live again!" napsal knihu další. Je psána skvělou angličtinou, chytá za srdce, za svědomí. Pro­ bouzí a uzdravuje. Je to také vaše kniha. A je kniha pro vaše děti.

Alice Benešová.

"TO SING WITH ANGELS",Maurice Hin­ dus, Published by Doubleday, Doran and Co., New York, 1941, $2.75. nim obrátíl: : ''Nestřílejte, když mluvím". Snad ho rušilo, že vidí záblesky a neslyší válečnou vřavu. Načež mu Hitler vyhověl, poněvadž brzy na to spustily sirény a nálet německých teta­ del přišel doprostřed slavnostní ceremonie. Tak nějak se k tomu hodily ty fanfáry, jež nám Hi­ tler objednal, abychom se necítili příliš spoke­ jeni svými úspěchy v Londýně.

Jan Masaryk byl dobrý zástupce našeho lidu.

Proti svému zvyku učinil svůj projev podle psaného programu, ale za to nám přečetl tak znamenitý souhrn kulturních styků brttsko­ československých, s údivem uvědomili, jak naší předkové měli blízko do Londýna a anglič­ tí do Prahy. Vedle mne šeptal kolega britský novínář: "Look here, vždyť my jsme vlastně příbuzní a s hlediska kulturně-historického jsme bratranci." Rozhodně jsme se tak vši­ chni cítili. A pan vyslanec Maxa šel Ještě dá­ le, když u čaje prohodil bez uzardění: ''Co se nám může stát, je nás s Brity 515 milionu.. " Je nás skutečně tolik. Po hrozném zklamá~ ní, o kterém jsme nevěřili, že si jej přál brit­ ský lid, jsme na Grosvenor Place shledali. jak nás mají rádi a že jsme národ, o kterém dobře vědí.

B. Londoner. Úředníci britského ministerstva vzduchoplav­ by v Londýně vydali v těchto dnech zprávu, dle které Němci ztratili ze všech příčin a na všech jevištích válečných s výjimkou Středo­ moří 5,346 letadel. Ztráty tyto byly úředně ověřeny. Ztráty na mužstvu leteckých sboru odhadují se na 13,365. Z celkového počtu ztra­ cených německých letadel 3,131 ztraceno bylo v náletech na Britanii, 957 sestřeleno bylo na západní frontě, 56 ztraceno v skandinávské kampani, 921 zničeno v Německua zabraném ú­ zemí, 34 sestřeleno bylo na moři a 247 zniče­ no bylo britským a spojeneckým loďstvem.

Ztráty v Středomoří je těžko odhadnouti, ale nedávny bulletin ministerstva vzduchoplavec~ tví oznámil, že ve středovýchodě,Libyi,východ­ ní Africe, Albanil a na Maltě ztratily osové mocnosti 1,385 letadel, z nichž asi 1,200 bylo i­ talských. Britské ztráty udávají se úředně na 854 letadel. Ztráty na mužstvu nebyly udány, avšak bylo oznámeno, že z mužstva na zniče­ né stroje přiděleného se zachránilo 427 mužů.

Ve středu,

dne 19. března

VISTKfE

1941.

-:......___~

Kyjovsko a Ždánsko ve ti· svých obcích , , , i

+~~,.-.t~~l--«).-.«)-..l.-.cl.-.t).-.(·:·

Z různých kupních smluv a záznamů lze u­ souditi, že do r. 1490 byly Labuty centrem pan­ ství, k němuž patřily tyto vesnice: Lněník, Je­ nišovice, 1/3 Hořenčic, dvůr a mlýn. Kde stála vesnice Lněník (zaniklá r. 1570) nelze přesně zjistiti. Doposud však trať polí mezi Labu­ tami a Josefínským dvorem se jmenuje "Lně­ niky". Tam byly nalezeny popelnice z doby lužické, kamenné mlaty a sekery. O vesnici Jenišovicích, zaniklé r. 1409, byl zjištěn krátký záznam: Katastr obce Jeišovic přivtělen byl k panství dolnomoštenskému, Hoi'enčice, zani­ klé r. 1538, stály tam, kde nad nynější tratí, zvanou "Březiny", jsou hranice katastru La­ but, Vřesovic, a Osvětiman. Byly tam nalezeny sklepy a před několika lety se jedno pole opět propadlo.

Dvůr byl zde v XV. - XVI. století. Obec se psala: Labud, Labudy, Labuť po světové vál­ ce Labuty.

Již v dávné době kvetlo zde vinařství, čehož důkazem jsou názvy tratí: Grefty, Hora a Nad, hoří. Pečeť obce asi z r. 1620 má na sobě vy­ rytu jemnou rytbou labuť a hrozen v ohrani­ čeném poli. Kolem jest nápis. Sigillum diedí­ ni: Labutt.

R. 1932 byly nalezeny pod tratí "Kamence" 2 bronzové nože, v zahradě domu 32 r, 1936 zlatý peníz "Galská duhovka" a čtyrhranný hrot šipky z doby husitské.

Zkoumáním 'farních matrik od r. 1652-1739 zjištěno bylo 126 různých jmen občanů z La­ but. Jejich potomci do dnešního dne v obci ži­ jí a udržují jména svých předků, Od r. 1652-1669: Hnaák Jan, Půček Karel, Menšík Jan, Křemeček Václav, Krýsa Václav, od r. 16701739 Lupač Jan, Hanáček Martm, Ondříšek On­ dřej, Zatluka! Matúš, Slabák JiÍ'Ík, Zálešák Ja­ kub. - V těchto letech (1652-1739) byly za­ znamenány 134 svatby. Jediný případ rozvodu v celé tehdejší farnosti byl v Labutech v r. č.

1708.

V r. 1787 bylo zde 7 pololáníků, 2 čtvrtláníci a 15 podsedniků. Mimo roboty, všech dávek vrch­

nosti, desátků a církevních poplatků odvádě­ li celkem ročně 190 zl. a 54 kr, daní. Třicet dom­ kařů bylo povinno 13 dní roboty a odváděti 30 kr. daně točně.

Nejstarší památka v obci jest zvon s tímto nápisem: "Leta 1722 za panowani wysoze pro­ zeneho p. p. Miloty p: z Petrzwaldu p: na Str­ zylkách a Mostieniczy ku cti a chwaly s. Flo­ riana dal se pro ubez Labustku tento zwon uly­ ti a poswietiti." - Dvouramenný křížek s ko­ pulkou na nynější zvonici, postavené r. 1854, přenesen byl z původní zvonice dřevěné.

L. Nováková a T. Chytil.

LÍSKOVEC.

Obec malá, ale se starou historií! Uvádí se již r. 1358 pod jménem Lescowecz,do nedávna Leskovec. R. 1358 zaměnil Jan vše, co měl v Lískovci, s bratry Onešem a Janem ze Zátřizl za dvůr v žaružkách (zaniklá dědina u Blišic.)

R. 3197 prodal Vítek ze Strážovic Protívcoví ze Zástřizl a jeho dědicům jeden úročný lán v Lí­ skovci. R. 1523 bratři Jan a Mikuláš František z Háje prodali panství koryčanské i s Lískov­ cem Vilémovi rytíři z Víckova. Od té doby je Lískovecspojen s koryčanským panstvím a pro­ žíval s ním stejné osudy.

Po válce 30 leté bylo r, 1656 zde 13 domů pu­ stých a 11 domů. osedlých. Velikost obce činila 4 lány a 31/64 lánů. Polí bylo 14 mír nově vzdě­ laných II. třídy, .612 mír starých pustých II. třídy.

Poměry poddanské. 23 čtvrtníků platilo úrok o sv. Jiří a o sv. Václavu, dávali slepice a vej­ ce, ženy předly panskou přísl, a robotovali % roku týdně 3 dni ze 74 lánu dvouspřežně, od sv. Jana do sv. Václava 6 dní v týdnu.

R. 1790 bylo tu 43 domů a 215 obyvatel, r, 1834 bylo 47 domů a 307 obyvatel.

Desátek odvedlo naposled r, 1849 23 čtvrtníku po 31 snopech žita a po 31 snopech ovsa.

Lískovec je rozložen na svahu a nad ním na návrší je panská myslivna (dvorec). Na návsi je zděná zvonice se zvonkem a o něco níže ha­ sičské skladiště. R. 1913 měl Lískovec 509 obyva­ tel a 122 domů.

V obci jsou tito řemeslníci: 2 stolaří, 2 kolářl, 2 kováři, 1 krejčí, 1 obuvník a 1 řezník. Obcho­ dy jsou zde 2 a hostinec 1.

Továrna na umělý nábytek, kterou vystavěli a původně drželi V Čížek a spol., později kou­ pili bratří Mňačkové, je nyní majetkem bra­ tří Bartáků.

Pečeť obecní je beze znaku s nápisem: "O­ bec Lískovec".

Jména polních tratí: Nivky, Záhumenice, Předbraní a Újezdky, Široké a Úzké čtvrtky, Kopce u Šimkovských, Slavičín, Nad mostem, Sekerky, Přídanky, Pod helnou, Radonec, za Luhem, Zah1:ady,Lesní trať.

Vítězslav Gloza.

MEDLOVICE.

Medlovice jsou stará obec. Prý je založil u­ hlíř, který tu v lesích pálil milíře. z .nedale­ kých Žeravie rozšířila se před Bílou horou i zde církev bratrská, proto za války třicetileté byly Medlovice zpustošeny. Teprve od r. 1685 se vzkřísily k novému životu.

Medlovice jsou nejvýchodnější obcí okresu.

Leží na [Ižnímsvahu Chřibú v údlí na křížovat­ ce silnic, spojující Kyjov, U. Hradiště a Bzenec.

Celý katastr, 261 ha veliký, rozložen je rov­ noměrně po okolních stráních a lze jej téměř celý z obce přehlédnouti. Povrch pudy je vlni­ tý. Na západě se vypíná nejvyšší vrch "Ohví­ sty", 389.5 m vysoký. Na jeho temeni stýkají se hranice obcí Medlovic, Hstějova, Osvětiman a Újezdce. Kopec "Nad humny" na východě do­ sahuje výšky 382 m. Od severu sklánějí se k dědině stejně vysoké "Drahy".

Jména jednotlivých tratí, jako: Díly, Vino­ hrádky, Kopánky, Vlčí jámy, Podmezky, Záplo­ če, Chvísty, Záhumenice, Nad humny, Pastvis­ ka, Lúčky, Nadlúči, Padělky, Zelníčky, Kuče do­ statečně vysvětlují polohu, jakost a vznik. Čím jsou vzdálenější od obce, tím jest jejich půda horší. Pole jsou častým dělením velice úzká. Jen "krajiny" (pole u cest) jsou širší.

Půda je ponejvíce štěrkvítá a hlinitopísčitá.

Nejzajímavější je na západě a severu, kde jsou silná ložiska jaspisu porcelánovítého, jehož ú­ lomky jest ornice promísena a zbarvena pěkně červeně. Na Zápločích jsou, ho vrstvy až 3 m silné a vystupuje úplně na povrch, kde je ci­ hlově červený. Čím hlouběji, tím je tmavější a tvrdší. Na vzduchu rychle větrá. Štěrkují se jím hojně silnice. Povrch jejich slije se brzy v. pevnou kurú, která je po dešti masově červená a brzy osychá. Rozváží se též do parků a za­ hrad na vysypávání chodníčkft. Jakost půdy dána je složením a polohou dobfo vYStiženamí­ stními názvy: Strže, Vlčí jámy. Skalice, Kuče a j. Nejlepší jsou Díly, Záhumenice. Chvísty a Podcestí, rozložené okolo vesnice.

Potoků není. Praménky, vyvěrající okolo obce odtékají zmolami k Osvětimanům a ke Stříbr­ nicím. Studní v obvodu obce je málo a jsou až 24 m hluboké. Voda je tvrdá, obsahuje mnoho sádrovce. Užitkovou vodu dovážejí občané se studánky "U pasíčky", jež vyvěrá na hranicích mezi Medlovicemi a Újezdcem. :Podnebí je dosti drsné. Žně bývají o 14 dní později než v nížinách. Jarní mrazy však míjejí často bez škodlivých následků. Dai-í se všem druhúm obilí, bramborům i cukrovce. Hojně se seje fazole a čočka. Ovocného stromoví, vyjma meruněk, pěstuje se dosti. Ovocnáfatví je jed­ ním z hlavních zdrojů příjmů, zejména za třeš­ ně se trží značný peníz. Vnihradů · není. Bývaly kdysi v údolí ke Stříbrnicím, podnes "Vinohrád­ ky" zvaném. Byly časem proměněny v pole, hustě stromovím osázená. Jedinou pámatkou po nich je hrozen vína v obecní pečeti. Dnes opět vysazují hospodáři na starých místech ré­ vu, pro svou vlastní potřebu.

Obec má 112 obytných domu, ktel'é jsou srd­ covitě seskupeny. Děti se na Křížné cesty, Vr­ chní konec, Trávníky, Uličky, Dědinu a Dolní konec. Ten je od ostatní 9bce oddělen járkem, jemuž lid přezdívá "Morava". Obec má kana­ lisaci a všecnny ulice jsou vydlážděny.

~

li

Staveni selská jsou prostrmma se dvory a humny. Rodiny domkáh;ké, nemající vhodných stavebních míst v obci, stavěly dětem svým domky v zahradách. A tak jsou domky větši­ nou malé a často štítem ob1.·ácené do uUce. Stavby jsou přízemní a většinou již z páleµých cíhel. Oblíbeným stavebním materiálem je kámen z nedalekého lomu na "Pasekách". Nej­ starší mlatevny mají ještě stí·echy doškové.

Uprosti'ed obce stojí kapička. Veškeré živnosti a význačné budovy jsou soustfoděny na vrch­ ním konci.

Pěkně vyniká nad zelení zahrad jednopatrová budova dvouti'ídní obecné školy. Postavena by­ la r. 1907 nákladem 30.000 K. Chloubou obce je pomník presidenta T. G. Masaryka, jejž po­ stavil "Na trávníku" k oslavě 80. narozenin. presidentových místní odbor Národní jedno­ ty. Je také upomínkou na 9 občanú, padlých ve světové válce. Blízko něho .ie hasišcké skladiš­ tě a obecní dúm s chorobincem.

Obec má 460 obyvatel českoslov. národnosti, náboženství velkou většinou Hmkokatolického.

Někom::rodin je bez vyznání. V posledních le­ tech se tu značnou měrou rozš11'il spiritismus.

Je tu 23 rolníkú, ktei'í. obdělávají 20-40 mě­ l'ic polí. Něktefl z nich mají louky až u Písku a Mor Ostrohu. Většina obyvatelstva jsou dom­ kái'i a i'emeslníci stavební. Ti čnsnč z jara od­ jíždějí do velkých měst moravských a sloven... ských na práci, pi'enechávajíce vedení domác-­ nosti a obdělávání polí ženě a rodině. Dříve bývali pryč celé léto a vraceli se až na zimu.

Tak ženy nabyly pi'i mnohostranném zaměst­ nání značné ráznosti a samostatnosti. Dnešní výhody sociální a tech11ickéumožňují mužum. týdenní styk s rodinnou. Mnoho žen vdaných a svobodných odjíždí po Novém mce do měst "na 111acky".

V buchloyských lesích nacházejí všechny vr­ stvy lidu po celý rok hojně zaměstnání a oj)ži­ vu. Dělníci porážejí stromy, tesal'i sekají :1l nich pražce a trámy. Rolníci svážejí je k ves­ nici na vysoké hromady a odvážejí pak dále na nádraží. Také i'emeslníkum, zvláště kolá­ i'ťim, bednái·úm a pekai·ům daleko široko do­ vážejí mnoho dfova. - Chudší lidé sbírají le­ sní plody a zeliny a váží březové metly. Kdo chce chodit do lesa na dříví, musí míti "cích" a pak smí dvakrát týdně v určené dni sbírati a lámati se stromú suché klestí, které si odváží domu. Za "cích" zn.platí 5 Kč. a bezplatně 5 dní v lese pracuje. Lidé zejména školkují a sá­ zejí stromky, dělají základ:/ a zásypy pro zvěř, žnou trávu a hrabou stelivo a nadhánějí při honech. Téměi· každý rolník má otevfoný svůj dťll, a naváží z něho štěrkovitý jaspis porcelá.... novitý na okolní silnice i do vzdálenějších měst, parků, na hfiště a jízdárny.

Lid m.luví nářečím slováckým. Svérázného kroje nemá. Jen starší muži nosí kožichy "du­ beňáky". Ze ženského kroje, púvodně hradišt .. ského, zbyl jen pěkný obojek.

Věci peněžní obstarává Sl)ol'itelní a záložen­ ský spolek. O vzdělání pečuje dvouti'.'ídníobec­ ná škola, k níž je pflškoleno i 10 čísel ze Stří­ brnských pasek. Mnoho žákú navštěvuje měšť­ anskou školu v Osvětimanech. V obci je obec­ ní knihovna, pusobí místní osvětová komise a sbor dobrovolných hasičů. K hospodářskému a kulturnímu uvědomění zvláště pl'ispívá odbor Národní jednoty. Obvodní lékař je v Osvěti­ manech.

Obecní majetek tvofi pastviska, většinou pro.. měněná v pole. Nájemné z nich, tržba za trá­ vu a ovoce tvoří hlavní zdroj obecních příj­ mů. Obec je spojena dobrými silnicemi se vše­ mi okolními obcemi a městy. Má každodenní pravidelné spojení autobusové s Kyjovem, u.,. herským Hradištěm a Bzencem. Pošta se doru­ čuje z Osvětiman. Telegrafní a telefonní úřad, kostel fara a hřbitov jsou v Osvětimanech.

Medlovice se po prvé pl'ipomínají roku 1415. kdy náležely Vlčkovi, později Adamovi z Me­ dlovic. Kolem r. 1500 pi'ešly k panství buchlov­ skému a dostaly se tím do pravomoci tamněj­ šího "lovčího práva." Jsouce odlehlé od měst, dlouho zůstaly nedotčeny ruchem nové doby.

Teprve když r. 1907 postavili si vlastní školu1 nastal v obci uvědomělejší život.

(Pokračováni.).

l.

Josef Juře~~ J

ltrana li.

VIUT!dB:

Ve středu, dne 19. břeana l!Ml

z:

Houston, Texas. čs. vojáci v Anglii dostali knihy z f New Yorlt.. Řez~č~ diamantů Ameriky. jsou od nynějška nejvíce placenou Ctěná redakce! skupinou řemeslníků v Americe poPl'ijeli z Dallas p. Černý s pí. Ren­ V hodině žalu zarmoucení nalez·· New York. (ČTK).-List českoslo- ! dle nové uniové škály, která před­ dlovou a pí. Pi'evrátilovou, přibrali non Edward Pace pohřební ústav mě s děckem v Ennis a pak v Alma venské armády v Anglii "Naše Nov_i-1 písuíe mzdu od $120 do $195 týdně pohotovýk sympaticki:lmuvy:Hze­ ny" uveřejnil nedávno tuto zpra- při 35hodinovétýdenní práci. Až do Carry Nevolovoua jeli jsme do Hou­ ni nezbytných jednotllvostí a k stonu. Kde je pár žen pohromadě, vu: "Naši američtí krajané na. čs. nynějška jich týdenní plat obnášel vypraveni dojemného pohi·bu. spletly jsme řidiči cestu, kde jsme armádu v Anglii denně myslí a do- I od $75 do $135. Kromě onoho zvý­ Levné ceny jsou naši zá:,;a.dou.

Irnzují to činy. V těchto týdnech I šení při týdenním platu musí řezáči si trochu zajeli, ale byl krásný den, poslali nám krásný dárek: diamantů dostati také bonus takže t::ik to nevadilo.Dojelyjsme do Hou­ krajané pětsetpadesát knih, dvacet dvě ro- i celkem jejich příjem byl podepsá­ stonu ve 2:30hod. odpoledne do do­ zličné brožury a ěestsettřínáct slov-, ním včerejší smlouvy zvýšen o 60 Pohřební řidiiei. mu p. černého, kde jsme poznaly níků a učebnic. Zásilka došla čs.] procent proti dřívějšku, Zvýšení Olen 8.P.J.S.T. - 'l'elefon 3606. pí. černou. S její nemoci vypadala červenému kříží v Londýně, který i mezd týká se 450 řezáčů diamantů, TEMPLE, TEXAS. pěkně, l1.e mohla jít v neděli na di­ ji rozdělil mezi naše pozemní jud-j kteří nyní konají většinu této práce vadlo do síně Štefánik. V sobotu ve­ 110tky (dvě třetiny zásilky) a let-1 pro celý svět následkem zastavení DR. THOMAS N. DeL,\NEY čer byly jsme volány k p. pí.

Sva­ OčNt LÉKAŘ ee (jed1:~ tí~ti1~a.) Několik..svazků této práce ve válčíc! Evropě._Nová č:inovým.Též byl český program z bylo Brýle správně připravené. zasláno cs skole v Anglu. Slov-1, dohoda unie se zamestnavateh pla­ Nového Yorku v 9:30 hod. vei·er.P. niky a učebnice j:::0u už v posádkách, tí na jeden rok, jak pravil Jach čas dle úmluvy.

Maudr pl'incsl svoje radio pod paž­ Úfo.dovna 3248 - Res. 9.687 kde dobře kor.aj] své poslání. Zásn-1 Baumgold, místopředseda velké spo­ clí a s nim pl'išla bývalá slečna Ha­ ka líteratuiy krásné obsahuje díla tečností na řezání díamantů, která 513-15 Professional Bldg. nušova, p. a pí. Frank Olexa. Byl to skutečně cenná. S radostí se dívá-1, I zaměstnává 100 řezáčů, organísa­ TEMPLE. TEXAR krásný společný večírek a rozcházeli te na [ména jak0 Neruda, Arbes,Ho-, ee těchto, zvaná Diamond Worl-:er's l:;!) T jsme se v jednu hodinu ráno. Pí. leček, Zeyer, Vrba, Havlíček, sva- , ProtectíveUníon, není dosud ve spo­ Rendlová zústala u Svačinú a mne topluk Čť'ch, Kukučín, Rázus, ona-] jení se žádnou ústřední organisací, POHitEBNÍ DOMOV a pi. Pi'evrátilovou dovezl p. Maudr Jupka, Maupal.l:C:ftnt, Balzac, Gorkij, je neodvislá.

V hodině zárm1~tku najdete u k mému synu, lede na mě čekala Cankar, Bandrowskl aj, Děkujeme · ---o~ nás nejlepší pohřební obsluhu a Shirley;.·plaka~~·první uspat ze srdce krajanům za Atlantikem a :Řím.

Nejvyšší velitelství oznáceny levné. dc~.,o a pa~ s1 odp~cmout. Ai:o, A- příjimáme jejich dárek jako projev milo, že v m~síci únort~ v, b?jích v BlíLL MAltEK :ředitel nezku Svacmovou Jsem prvne po., . ..v., . . ;,, Albanii a Africe bylo neJmene 26,538 Též prodl!iváme p~hřební ·pojl~ tkala m_oji jn:énovkyni" ~ .nezapo­ ke sta1e vlasti. UJ1stUJeme Je, ...e mužů zabito nebo raněno nebo se vtv , d l • , d 80 l . t, •. menu Tl na lllC. V nedeh Jsme vy- plně oceňujeme všechno jejich nad- pohřešuje. v komuniké se praví, že s e111 o mes1ee o • ro cu s• ar1 I pa da. 1 y ct ost·1 dob"re po . fl·amu, ze " A ,. obětavost a oddanost. veliké 2,386 Itali'l a 14 Albancťt padlo na llluu 1 ance ve di!e I v noci.

I jsme ve 3 hodiny odpoledne byly za- šení, československé myšlence." i'ecké frontě 127 Italú ve Východní Telefon a46. se u Svačinů na svačině, odkud jsme Tato zpráva zároveú potvrzuje že Africe, 68 v severní Africe, 35 mi_MAREIC mm,Ns FUNERAL pěšky šly clo síně i'ádu Štefánik. Te, , . · ' ,. mořníků válečných lodí a 37 letcu.

HOJ\'IE \ prve se začínali scházet. Setkala všechny podobne zas1lky z Ameu- Počet raněných na Í'ecké frontě byl CAMERON, -: :'l'EXAS _I jsem se s p. Shipulou, který píše do ky správně došly do Anglie. Dosud J odhadnut na 4,841 a pohfošovaných ...

-- ·-·•!• i Bečláckého koutku v Čechoslováku. nedošla ani jedna zpráva, !dera byl na 5,590 Italů a 42 Albáncú. V se­ Zase ten trojlístek tam poznal mno­ Í'Íkala, že některá ze zásilek byla verní Africe polfr~šuje se 12,280 !ho známých a polovic návštěvníků talu. _ __ ___ .... ...... ~bylo o.ct i·ádu Pokrok čís. 88. Náho- poškozena.

A. F. ČERNOŠEK,ŘIDITEL , dou jsme seděly 4 Anežky blízko se­ be, jak se to stalo nevím. Přednáška 1 dr. Ch. Holluba o presidentu Masa­ ryku byla přilehavá a všem se líbila.

Divadlo"Jindra" bylo ochotníky do­ 1826 LeeJaml Ave., bfo sehráno. Paní Nezvalová, která IIOUSTON, TEXAS. představovala hraběnku Jindru, by­ la v tom výborná. Po divadla naše Úplná zásoba lékarnického óbětavá pracovnice pro S.A.Č.T.pí. zboží. Jediná česká lékárna Olexová nás zavezia do síně řádu č.

ZDÁ SE VÁM, JAKO BY TAM v Houstoně.

88., kde jsme pl'ijely a jídelna byla BYL PÍSEK? PAKLI ANO, .

Navštivte nás. plná návštavníků, pochutnaly jsme PAK ·ro BÝVAJÍ z PRAVII). si na hamburgrech a pí. Olexovást.

LA PltVNÍ PŘÍZNAKY mčla dobré zákusky, které nám po­ RÝMY­ l dala ke kafé. Paní Hanková přišla NACHLAZENÍ núm sdělit, jakou má sudbu z karet a počastovala nás s tím. Ještě nám KAŠLE tolik nechutnalo jako ten večer, kde jsme se dobře bavily a bylo veselo.

NlllVÁHEJTl!l A ZAůNi!lTE BRATY .PRÁVNiK Měly jsme dostaveníčko v pondělí u Vyřizuje veškeré soudni Anežky Svačinové,kde pro nás při­ SEVERŮV jela k mému synu pí. Olexová.Asi v záležitosti.

11 hodin dopoledne přišly jsme do Úřadovna: 936 Bankel's Mort­ domu, kde byla pěkná návštěva se­ gage Building, přes ulici na­ ster od S.A.Č.T.,pomocné akce žen. proti Kress budově.

Občd nám připravila pí. Svačinová a jí vypomohla pí. Rendlová z Dal­ HOUSTON, TEXAS las. Ony jsou spolu staré známé.

Pi'ítomny byly paní švestková, Ha­ (Severa's Cough Balsam) musová, Kalousková, Hanková, Te­ safová, Olexováml, Olexová st., Di­ RED FRONT Oblfbent v rodinách nailch krajani bezmti.lašedesát let! Česká Jídelna, Restaurace xonová, Goldinová, náš trojlístek a a Pivnice pan Maudr, pfodseda spružení. Mě-1 11 • LAHODN't 714 PRESTON AVENUE ly jsme schůzku poraditi se o všem DĚTI JEJ MAJ1 HOUS'l'ON, TEXAS do předu, jak by jsme pracovaly a • PůSOBIV't RÁDY! Jos. Košut, majitel. dalo se něco dělat pro S.A.Č.T.Pak • TIŠ1C1 Telefo11: Beacon 31734. jsme vzaly obrázky a zase takový Pravidelná jídla a lunče shon na vše ještě, aby to bylo vše a VAS LlilKARN1K Nejlepší soudkové a láhvové pl~ mohly se vykládat karty. Rozchází­ OWL\.l'ílTlil WU>· ,ú.m oobotně poslou!i.

LO před zllrodk7 Kdyby však ne-měl. ne• ,o, ruzné druhy vína a doutníky. me se v 4:30 hod. odpoledne,ale náš nnebl:ur.e.n1kni\llo­ nechte Ill vnutit n\c :11· Mluvíme česky. denntm vrolneho· trojlístek zi'lstal pohromadě až do ného . . Sta.čl poslat vllnfm "' pomoci objedná.vku na dole.jll!

Hobokostále na skladě. večera. V úterý ráno se pÍ'ipravíme Severova adresu a. obdd!te Bal­ Zvláštní stoly pro rodiny. sll.m obratem polity, a.niž A na cestu zpátky domů. Je tu krásně, .tL.._.'l'lSlill'lH~LlJ b:, to stá.lo vice. NEOE­ (GOC m BSc), JlllěJio jako z jara. Chtěly by jsme přinést KlllJTlll a.li přijdou děti také pfi race Se­ s rtmou a. na.stuzentm! nějaké stromky sebou, jestli nám to verovy Tabletky Mějte U,hev tohoto 1ma.• proti naatnscni poroste. Je to tu krásné v těch notnenttěho léku na ruce (300). st~le. ., vých čtvrtích. Už se nám stýská po Ceský Lékař a Operatér domově. Dělmjí vám sestry za mí.­ 711 Medical Arts Building vštěvu a pí. Svačinové za pohostění.

HOUSTON, TEXAS Zustávám vaší dlužníci, jak přijde Telefon residence: Lehigh 9745 čas, tak vám oplatím. Děkuji re­ l'elef.011 úfadov:o;y:Pl'eston 2553 dakci za ll-V~řejněni• ..!\. ~ázvorková.

SPRAVNĚ VYKONANil POHŘEBNÍ SLUŽBA.

I

EDWARD Pit~

a

I

MAREK .. BU!~~s-

n;~~~

Van Pharmacy

BOLÍ

v HRDLE?

l_:::~~~:~~-4

NOSiiÝ I

,

l c

Dr Ch as. J . HoIIu.b

I

e

~'

,.,,

proti

li

Ve středu,

dne 19. března

1941.

VIST1'1111

!Strana li,

ZPRÁVA POMOCNÉ Al{CE ŽEN SAČT. V HOUSTON.

Paní Fojt ze Snook ta také ve svém Jak vidíte, máme dámy ochoti:é okolí se všemi krajany i v Novém služby své dáti a nyní jest na vas Ještě musíme dodati k naši pos­ Tábofo pracují. Byla jsem toho přátele, aby vaše srdce a svědomí lední zprávě ohledně zásilky beden svědkem když pořádali bazar ve pro- promluvilo. toto. Ještě nežli loď odejela, obdr­ spěch druhého odboje a jaký měli Zároveň naše pomocná akce žen želi jsme z Corpus Christi jednu be­ krásný zisk. V Blessing, krajané p. v poslední schůzi vzala na sebe [a­ dnu obnošeného šatstva a tu jsme Domorád a Němce jsou osa, okolo kýsi mimořádný úkol a sice, aby se se rozhodli tuto bednu přebrati a které se celé okolí točí. Poznala dámy pl'ihlásily za členky pomoc­ potřebné věci zabaliti a zároveň s jsem mnoho dobrých pracovnic tam né akce, některé se vymlouvají, že ostatními dvěma bednami zaslati. u vás, založte si také kroužek žen, jim není možno přijít. To tedy by Někteří Houstonští krajané nejme­ věříme, že by se vám to také za- konečně nevadilo, neboť jsme se novaní také zároveň doručili ještě mlouvalo, V Dallas tam ženy se uradíly státi se členkou bude vás to množství šatstva, tak že nám bylo schází pravidelně a jak z dopisu jest státi 5c měsíčně anebo 60c ročně, možné ještě vypraviti dvě bedny, te­ vidno dělají kus ušlechtilé práce. v tom pádě jest vám možno pracova­ dy celkem tentokráte poslány byly Máme sdružení Čechoslováku zde v ti kdy vám jest možno a když vů­ 4 bedny, které také již jsou někde Texasu celkem asi 70 odboček, kte- bee ne, tedy přispíváte kapkou fi­ na širém moří a blíží se svého cíle. ré pracují k osvobozeni našeho ná- načně. Snad řekněte, to jest směš­ Doufáme, že vše šťastně dorazí na roda, a bylo by to takové milé, kdy- né, ale my na to nahlížíme jinak. místo. Zároveň vám oznamuji stvr­ by z každé té odbočky utvořil se Lehce jest možno sehnati sto neb zení beden obdržené českosloven­ kroužek žen pomocné akce. Za prv- více členek, které s rádostí dají těch ským Červeným Křížem v Londý­ ního odboje zakládali jsme včelky pár centů, když o tom vědí no a zas ně. Celkem nám bylo potvrzeno 13 tedy bylo by to asi vtom samém by bylo pár tolárků, Příště vám oz­ zásilek a dvě poslední, jedna zasla­ smyslu a zároveň pracujem ruku v námíme, kolik členek se nám již ná v prosinci a druhá v březnu. Ne­ ruce s našim SAČT. Na tuto orga- přihlásilo. žli toto potvrzení dojde uplyne ně­ nizaci můžeme ·pl'ávem býti hr~i 7. března v pátek večer v upomín­ kolik týdnú, však doufáme, že doj­ r~eb_my jsm_e. v~k?nali mn~ho a nez- ku narozenin presidenta T. G. Ma­ dou svého cíle. Celkem' zasláno po­ ll vse toto rad;m toho tyra1:1a ~t:d~ saryka ukazoval barevné obrázky mocnou akcí v Texasu 15 zásilek u konce, 1;1us11~e v~kon~ti. Ještě spojené s přednáškou pan V. A. Krajané, snažně vás prosíme, pakli mnohem vice. V1me, ze kazdy z nas Maudr předseda SAČT. Návštěva zasíláte sbírku šatstva z vašeho o­ ~:l:dí vstříc, ~dY, se nám ?bj;ví ta mohla' býti větší, však přikládali kolí, buďte tak laskaví a vše pro­ Jítřenka, která nam zv_ěstuJe, ze ;1a-. jsme příčinu počasí neb, bylo oprav­ hlédňete a přeberte. Nemá to smy­ se prace nebyla mama, ale musíme du mizerné zima že to až tak do slu posílati oblečení, které my zde doufati. kosti zabíh~lo, nebylo tedy divu, že musíme odložiti, a zároveň jest zne­ Proto také naše pomocná akce žen nástěva byla slabá a na tak málo li­ užívání dobroty lidí, kteří to zdar­ v Houston vzala si úkol pořádati ba- dí, celkem vzato, vždy to bývají ti ma dovážejí, musíme na tuto akci zar v říjnu a máme naději, že se ú-1 jedni a ti samí, kteří táhnou až do pohlížeti rozumně, nežádáme na spěchem nemínem. Ačkoliv teprve i únavy, tedy finančně se nemůže na-1 žádném člověku to, co ještě sám mu­ jsme započali, již ~1ěkte;·é. naše sbě- říkati. Nem~hu říci, kolik obnášela. sí míti a není mu to možné ještě od­ ratelky v poslední schůzí oznamo- sbírka to ma na starosti pan S. P. ložiti, musíme ale také míti na mysli, valy, že se jim dárky i hotové peníze Studničný pokl. odbočky. že to vše posíláme ubožákům, . kteří h ' • b l" · •• SC az1;. Y l JS111e t 0:1 t O zp:aVOU poObrázky jsou velmi milé a zajísnad mimo toho co na sobě mají těšení a dalo nám Jakousi vzpruhu mavé zvláště když se vám ukáže onevlastní nic víc. Jsou to běženci k další práci, neb vidíme, že naši lj koli' v'a· 111 tolik známé Pakli ve va-, a mnozí jsou ti, kterým domov byl · ' ' kraJané maJl• • srdce na prave1:1 mi: Išem okolí tyto obrázky· budou ukarozmeten v Anglii a také jim nic t • U 'e "e vs'echny pi•íJmute • ., ě po;· srn:;s no, Z • , • • zovány, neopomente se Jlt nan nezbývá jenom to, co právě mají na sdarky behem mes1ce vzdy po naši di'vat 11ebudete toho litovat a zase sobě. Tedy prosíme vás, myslete na schuzi "' "" ..,,,. b d ' ' budou ulozeny V nas1 u o- to J'de na ten účel pro který my ně tam jako na ubožáky, kterým bez • " 'd P k k H t • 88 a V ' ve ra U O ro OUS on C. • . pracujem. jejich viny určeno bylo prožívati ty­ časopisech kvitované, aby toho na~ , ' . . . to hrozné chvíle a tu jim nechceme jednou nebylo moc, namlouváme si, _P:3-111. Zazvorkova z En;1is ma. Japosílati něco, co snad by z nás zde Z·e ·tak ty iiaše vydavatele časopisú kys1 napad na oslavu sveho 30ti le' •,• · dU dO A,11;er•iky a to, • se nikdo sam na sebe ani neoblékl. neunavíme nebo díky jim bez rep- teho pnzJez '· uvereJnUJl • · • " a' JeJiCh · · VÍ že se to • zase chyh k tomu UceMějme na mysli, že to nejsou žebrá­ tání nám VSe O' , • ci (ačkoliv zde v Americe vám že­ Cl1otou J·est nám vždy možno propa- lu pomoci tem ubohym. Nemohu 111C 'ti ~1 e Jeno11; · tolik .vím ' bráci lecos nevezmou) že jsou to by­ govati všeliké ty naše myšlenky. Zde, ~l'Cl"•te'h ~-psa. tosti k politování a oni ve smyslu vám uvádíme jména sběratelek, kte- ze ~.:1as1s~huzi po~ocne ak~e Js;n~ slova bojují zároveň i pro nása my ré jsou ochotllé příjmouti dárek pro se p~ ura~llly, co pro ten prospec musíme pomáhati morálně a hlavně akci tuto věnovanou. Pi'edem příj- ude;~me, Jenom ?udem ~:kat •.na dals1 pokyny ale Jenom muzem r1ci, finančně. Darujme dokud mužem, me"t e d'k . t . M y. l .y.. , že jsme ho t ovy nase d a t a Je až bude pozdě, tak již bude zle.

P1.

Em1he Kalousek, 5421 Long Stt. slime že by to mělo velmi dobře Jak čteme v časopisech všude od­ Houston, Texas. . ' bočky SAČT., pořádají schůze a po­ Pí. Anežka Svačina, 5625 Darling prac~':,a~. , rady, jakým způsobem jest možno street Houston Texas Jeste Jsem si vzpomněla na ~tatzase tento rok 1941 vyzískati ve pro­ Pí. Řosie Han~š, 5719 Norhill, str. ní ~jezd SAČT. v Taylo:, s~znamispěch této naší akce. V Ennis ženy Houston, Texas. la Jsem se také s p~m .ž_ivnoi:. z založily sobě kroužek pomocné akce Pí. John starčala, 1107 Louise str. Austinu,. jest to ~elm1 m1la ~ c1la a při tom zároveň i budou pomáhati Houston, Texas. pracovmce, ?Y~O v1~1:0 z toho, ze obamerickému červenému kříži, jest Pí Frank Hanka 1208 Edwards sazovala rucne uhackovanou stolní to povzbuzující. Ennis má pracovní­ Stre~t, Houston, Te~as. přikrývku, kterou s a ~- 9:, uky a pracovnice, kteří dovedou při­ Pí. Frances Tesař, 5906 North dělala a darovala a pak s~ J.es~e saložiti ruce k dílu. Žádáme i další o­ Main str., Houston, Texas. rn.a . .Po~tarala, ~ ro~prodarn. llst~:z· sady abyste následovali a zakláda­ Pí. Frank Zimmerman, Rt. 2, PreJ1 vam pam Zívna, aby vase !lrali své kroužky žen, budete vidět, že Box 643, Houston, Texas. ce byl~ koru:1~~á;1a. v. Taylo: z:ny vás to bude zajímati a dá se mnoho Pí. Louis Chuděj, 7303 Laredo str. se t_ake velmi _mm ~ sta;~ take neco práce vykonati. Ve West, včelky ty Houston Texas. kuti ve prospech te nas1 akce. pracují neúnavně, zastavili jsme se Pí. Vl~sta Chernosky, 2502 Calu- 1 Pro dnešek naše zpráva pomocné ve West v redakci Čechoslováka a met str., Houston, Texas.

I akce končí s přáním všeho zdaru, byli jsme překvapeni jakou haldu věcí tam měli složené, nové flanelo­ vé prošívané deky, nové děcké ša­ tečky, obnošené ale čisté a zacho­ valé šatstvo. Až prý toho budou míti více, že nám to sem do Houstonu za­ se pošlou. Jenom bychom si přálí, a­ byste včelky z West více psaly o va­ šem působení. Ovšem máme více takových čilých včeliček, paní Foj­ tášek, ta pracuje ve· svém okolí za účasti všech .našlch přísníveů. Paní Wondrášová ačkoliv by se zdálo, že ta své povinnosti vykonala za po­ sledni odboj, pracuje a vykonává za pomoct svých krajani\ kus p:i;á.c~,

I

1

I

I.

Za pomocnou akci žen v Houston, F. J. Olexová, taj.

6402 Taggart, Anežka Svačinová, pokl.

5625 Darling.

Jak jeden lék přinese skutečnou úlevu trpícím e Funkcionální :zácpou: e Nervosou a bolením hlavy e Nezáživností a zkaženým

žaludkem • Ztrátou spánku nebo chuti k jfdlu když tyto obtfže jsou :zaviněny chybným trávením a vyměšováním Nezahrávejte si zbyteěně se svým zdravím. Špatné zdraví způsobuje starosti a nepříjemnosti, vyssává vaši životní sílu a okrádá vás o ra• dost ze života.

Když onemocníte, jste-li hospodyní, vaše rodina může býti zanedbána; jste-li dělníkem, váš výdělek může býti snížen a tím vy a celá vaše rodina bude trpěti.

Mnohé choroby, takové jako oby­ ěejná nachlazení, nervosa, nezáživ· nost a zkažený žaludek a ztráta spánku a chuti k jídlu, ěasto mají svoji příěinu v chybné,m. zažívání a funkcionální zácpě, ·

DR A PETRA HOB O KO a

J

ýt č Ý žalude.ní činnost povzbu· zaj!cim.}éke:. známý~ 11 použíynným P1o8 vice nez 5 pokolcn!. Jest slazeno z rilzných )éčivých ko.~it)l<d, J,ylin a rostlin, H9bo;o Ji:'1~J%e~1~:J•~~~ife~;1·ž11I~~~k1.1J: :~~~a ~ poma!1á přírodě ',ve fyko1návání je leh rlrozenych činnosti traven a VY; m~šovfnt . Ho~oko má zes:r~bnou, č!yr strannou čmnost: n11pomahaclnnosti zaludku: prav!.,dluje streva; zvyšuje vymě· iiování pr<;>stre,dnicltv1Jm ledlviln;paphomabhá a urychluJc trnven . sou.. vase c oro y zaviněny chybným trávením a yym~šováním neztrácejte odvahu, protoze vas Jiné léči;é rostředky zklamaly. Opatřte sl láhev lÍoboko ještě ;Ines a vyzkoušejte pro sebe Jeho blnhodarnost. t

0 Dra..Petra :r.tiěivýO!eJ,~tnhne~td-k

Protihnilobný bolesti utisuj1c1 prostre e v užívání přes 50 roků. Ryc~lá úleva od revmntickych n neurnlgickych bolesti, svalových bolestí v zádech. ztu!.>lých a bolnvfch svalil,, yymknuti!:'· !'dreninh a namozenin sved1c1chneb palíc1ch no ou.

Utišujlcí. 'zahřívajfoi, úsporný.

Nemdžete·li obdržeti Fnhrneyovy léčivé prostředky ve svém sousedství, použijte tohoto kuponu.

r;:;::;-N-:.;: J

I

II I

I I i

I

I

I II

=-~e::j:D:~;i

Jako zvláštní "seznamovací" na: bídku pošleme vám ZDARMA 2 uncový vzorek Dra. Petra Léčivého Oleje I:.inimentu n ZDARMA 2 un· cový vzorek Magolo s objednávkou Hoboko: O 11 uncová láhev Dra. Petra Hoboko - $1,00 poštou vy. placeně (2 uncové vzorky zdarma).

O 2 prcvidclné 60,;! llihve Dra. Petra Léčivého Oleje Linimeutu - $1.00 poštou vypla· ceně.

• O I t unc. Drn. Petra Hoboko a 2 pravidelné 60,: velikosti láhve Dra, Petra Léčivého Oleje LI· nimentu zn $2.00 poštou vyplaceně.

O C. O. D, (poplatek připočtěn),"

DR, PETER FAHRNEY & SONS CO.

II

I

II

II I

I

I

I

I

2501 Washington Blvd.

Chicago, Ill. Dept. D811-28M

-------•

strana 24.

1'11TRIE

Používejte k oz1amoví1í Pravidla.

V Malém Oznamovateli účtujeme ~ centy za slovo, za každé uveřejně­ ni. Nejmenší poplatek za eznámku (do 25 slov) jest 50c. Oznámku na­ pište na zvláštním lístku a přilož­ te k objednávce příslušný obnos bt.d' poštovní poukázkou (Money Order) nebo ve známkách (stamps).

Posíláte-li osobní ček, přidejte 5c na jeho výměnu.

Má-li býti jméno oznamovatele zatajeno a nabídky posílány admi­ nistraci pod naši značkou, účtuje­ me za oznámky "Na prodej", "Služ­ hy a práce" a podobné 25c zvlášt' za značku a na poštovné, aby Glošlé dopisy mohly býti ihned odesílány.

Při oznámkách "Nabídnuti k sňatku" neb "Přijme se hospody­ ně" obnáší doplatek za značku a poštovné 50 centů, Doplatek za značku budiž "Přilo­ žen k obnosu, který posíláte za o­ známku. ~ Hledají se zkušení čeští man­ želé k vedení domácnosti a udržo­ vání nádvoří. Odporučení se vyža­ duje. Mrs. W. R. Ross, 1352 Park Ave., Fort Worth ,Texas.

(12-c) óiJiF" PŘÍJMOU se manželé k vedeni privátní mlékařské farmy a ranche, žena k vykonávání všeobecné domá­ cí práce a k vařeni. Odporučení jest žádoucí. na.vid w. Bywater, Rt. 1., HamiltQn, Texas.

(12c)

Holandský kmín a mák nebude. · Španělská vláda zase požaduje na V Holándsku, nyní kontrolovaném rolnících, aby 10% svých pozemku Německem, kde chov dobytka a věnovali na pěstování bavlny, kde mlékařské farmaření převládalo, se tato daří. byly již také vypracovány plány k _ přesunu na produkci potravin. Chov 11111111111111111111111111111111111111111111111m1111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111~,,111111111111J11 dobytka závisel tam do značné míETLINGER FUNERAL HOME. ry na dovozu zrní a koncestrátů ke Výprava pohřbít Ambulanční služ­ krmení, avšak tento dovoz násled- ba. Pohřební pojištění. Dojedeme kem britvské_ blokády je nemožný. -1 pro pozůstatky vaši~h milých i v"X;ě­ Hosp?dá;sky plán v ~olandsku z~- kolik set mil bez jakychkoliv dal~1ch kaauíe, ze se nesmí pestovati kmm I poplatků. s nami se domluvíte či Caraway, hořčice či Mustard a česky. mák či Poppy seeds. Dovoleno je PETE E. ETLINGER FUNERAL pouze obilí, fazole a boby, hrách, HOME bramborv cukrovka několik druhu" P t r . a' e e E. Etl'n i ge zeleniny a z přadny·ch rostlín len , El · Prazaa• 'k Et11·nger •sie který dává i olej. Dovoleny jsou též Phone 38.

Bellville, Tex. traviny na seno. Tulipány a ostatTelefonujte na náš účet. ní květiny v Holandsku zmizí. - llllUIU!llllllllllllllllllllllllltllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllll ········ .. ··-····· - --·· ... ---- .....,

ZVLÁŠTNÍ 15 denní nabídka

Malý Oznainovatel

TŘI velké pravideb1é JEDNO DOLAROVÉbalíčky Ward's Mite a L~ce Destroy~r tabletky pošleme vam VYP!acenepouzevza jede11_ dolar, kdyz pošlete vasi objednávku obratem pošty.

ROZHODNE~ ;,, . e ZA~UvUJEMErych1 SPROSTITI vase slepice a norky ml ď 1. t . 0 d h l'k" 1 • a e s are, vsee všía"BleB" b emeµ' u, vrátí u ugs ' ne se peníze · NENECHTEKREV SSAJÍCÍ hmyz NIČITI Vice vaši drůbež. SPĚCHEJTE s vaší objednávkou, obratem po- il šty, pište anglicky. (Pošle se C.O.D. 1 na požádáni), adresujte: v

Ve středu, dne lJ. března 1941

v

I

i

Krásná Kuřátka!

ALLENWATSON,BOX 601,

Zdravé a výborné, pocházející od R. o. P. kohoutů, 100% Bloodtested. Rozdělíme slepičky od kohoutií dle přání. - Velké anglické bílé legpornky, mající rekord nosnosti do 325, naše spe­ cialita, také všechny jiné standartni, čistokrevné druhy. Ceny $7.00za 100 za Leghornky. Velké druhy $7.50 za 100.

Farmingdal, South Dakota. (p)

-uo~--

Telegram presidentu.

Navštivte nás neb pište. Uctíme Vás vlídnou obsluhou

West Chick Hatchery

Houston, Texas, March 16. 1941 His Excellency President F. D. ROOSEVELT,

TELEFON42. EMIL PLAŠEK, MAJITEL Washíngton, D. C. Dear Mr. President: Deeply moved tens of thousands •• •• 1JJt1F" Učitelka hledá místo a může of our people all over Texas listen-, o. ···-··--·-- ·-- -····-·-·-·· vyučovati angličtinu, dějepis, socio­ C::Cl to your clear and honest state- ~ment, expressing the řeelíng and de­ logii, případně je schopna vyučova­ •!11 ..... 11.-.c,.-.,,~~«--b-Ggg1._t,,_.,~~i..-..~>.-.t)--.t~~,.-,~<).-.u.-.t, .... n.-o.-.041 :• I , ti malé děti češtině. Rozena a vy­ termination of American people to support the Democracies, fighting chována ve státu Wisconsin, inte­ brutal force and aggresslon ligentní učitelka rodem Slovenka, Rgainst i.ntíl total victory is won. dojela do Texasu a chtěla by se tu usadit. Pište na: Miss Helen Dressel, We are very grateful to you for your pledege of aid to the Govem­ Věstník, West,·Texas. ments in exile, one of which is Cze­ choslovak Government under the _.Přijme se starší a slušná že­ presidency of Dr. Eduard Beneš with na do domácnosti, musí znát česky its gallant Czechoslovak army de­ i anglicky, ke třem dětem, musí u­ mět vařít i vést domácnost; bude termh1ed to stand side by side with the other Democracies until Europe mít stálé místo a měsíční plat $20.00. and the whole world wlll be libera­ Dopište nebo telefonujte: H3671, ted from the menace of barbarism. rozmamou veselohru pod názvem A. C. Myslivec, 320 West Polk, We wish to pledge once more our Houston, Texas.

(12p.) unfalling loyalty to you and to our IDllf":. MALÁ KUŘÁTKA - druhů beloved America and assure you Barred a White Rocks, Silver Laced that we are ready at all times to Veselohra o 3 jednáních od Jind. Veselovskýho a White Wyandottes, R. I. Reds, do our part in this emergency. druh velkých bílých, černých, hně­ Federa~on of American CzechoOSOBY: slovaks of Texas. dých a žlutých Leghornek, Anconas.

Kovanda, velkoobchodník v Praze p. Jos. Koči Také vybrané slepičky, neb mícha­ Bohouš, jeho syn p Rudy Grigar né slepičky a kohouti - za nejlevKaras, velkoobchodník v Plzni br. Rudy Šefčík nější ceny. Všechna kuřátka přichá-1Vlasta, jeho dcera ses. Agnes Šustala zí z vybraných, krevně zkoušených 'V ., Milča, komptoir. u Kovandy ses. Eva Klímová stád. Pište . o ceny. Von Mh1den's Krákora, sluha u Kovandy br. Joe Kašpar Hatchery, Fayettevllle, Texas. (dz) '. · Pí. Máry, .kuchařka u Kovandy ses. J. Kalusková Pí. Marešová, vdova z Plzně ses. M. Rožnovská Jako když sekne. - Jeden saty- I li Kalina, profesor z Plzně p. Edv. Mičulka rik byl kdysi upozorněn jedním v Hejhalová, uhlířka - - - - - _ hrubcem na své velké uši. "Máte pravdu", odpověděl mu, "na člově­ , 11 Děj odehrává se v Praze. I. jednání 26. dubna - II. jednání 30. ka jsou mé uš vskutku příliš velké, dubna - III. jednání 1. května. jako vaše na osla příliš malé."

-··­

WEST,

TEXAS.

j

I

Divadelní kroužek ''Hlahol" sehraje

I v neděli, dne 30. března I

I

v budově řádu Pokrok Houstonu č. 88 1 , na Studewood

, ,

II·

"BYL PRVNI MAJ"

i

Vstup: pan 4~c - dáma 30.c Začátek v 3:30 hod. odpoledne Hudba odpoledne i večer - R. Bača

KAŽDOU ~OBOTU VEČER

Interstate Wrecking Co. 1811 North Main st•. Houston, Tex. 1126 Forest ave., Dallas, Texas.

Platíme nejvyšší ceny za budovy určené ku strženi.

22. března. 29. března -

Tad Schafer orchi.

Martin Paradovski orchestr.

I

V této postní době, alespoň jednou se zasmát dosyta snad nikomu neuškodí, a že se pobavíte a zasmějete, za to vám ručí naši dobří herci. K hojné účasti zve ZÁBAVNÍVÝBOR.

Tad Schafer oreb.

Uctivě zve Zá.bav.._i výbor řádu Štefánik.

I

I

Slefáoikii v Houston na Cottage Grove

15. března. -

I

I

.Tanecn1 Zábavy

MNOHEMLACINĚJINEŽ NOVÉ!

Použité stavební dříví různého druhu, okna, dvěře a jiné sta­ vební potřeby ze stržených sta­ veb, jakož i nové stavební dříví a potřeby pro stavby obdržíte u

l

I Í

·~!!!!!!!!!!!!!!!!~!!!!!!!!~~!!!!!!!!!!!!~~~r1

I.:.

P. S. -

K májové slavnosti na den 4. května kroužek "Hlahol" chystá krásnou zpěvohru: "BABÍ LÉTO"

··-·-·--·-"--·----·-···-·-1-·-·-·- . -·-·é·

t