Entered as second class mail matter, Janua~ 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of Augus.i, 24th, 1922. ROČNÍK (VOL.) XXIX.
WEST,TEXAS,ve středu
. I
l
--
ČÍSLO 6.
ABRAHAM LINCOLN.
n
ARODIL jsem se 12. února 1809 v okre se Hardin v Kentucky. Moji rodiče, o ba narození ve Virginii, pocházeli z rodin, ničím nevynikajících, snad bych měl říci, z rodin druhého řádu ... Múj otec .... vyrostl v pravém slova smyslu bz jakéhokoli vzdělání. V mých osmi letech odstěhoval se z Kentucky do nynějšího okresu Spencer v In dianě ... Byla to dívoká krajína, kde v lesích žilo Ještě mnoho medvědů a jiné divoké zvěře. Tam jsem vyrostl ... Je přirozené, že když jsem dospěl, mnoho jsem toho nevěděl. Přece jsem se však jakž-takž naučil číst, psát a po čítat trojčlenky. To bylo však vše. Od té do by jsem V·e škole nebyl. Ten malý pokrok, kte rý moje vzdělání od té doby doznalo, učinil jsem 'čas od času pod nátlakem nutnosti. Byl jsem vychován pro farmářskou práci, jíž jsem konal až do dvaadvacítí let ... Je-li žádoucí i popis mého zevnějšku, pak se muže říci, že jsem šest stop a skoro čtyří palce vysoký, vá žím průměrně sto osmdesát liber, mám tma vou pleť, černé, hrubé vlasy a šedivé .očl. Na žádná zvláštní znamení se neupomínám." Toto je vý11atek z autobiografických pozná mek Abrahama Lincolna. Kdyby ješitnost je ho bývala větší, mohl se o sobě a o svých zku šenostech z mládí rozepsati daleko obšírněji. Lincoln narodil se v primitivní srubové cha tě o jedné místnosti. Jeho rodný domek je dnes uchován jako národní svatyně v památné bu dově, vystavěné v HodgenviUe, v Kentucky. V mladém Lincolnovi se brzy probudila čtenář ská vášeň, Vypújčoval si knihy, kde mohl. "Lin coln", píše jeden z jeho četných žívotopísců, "atotožňoval se v podivuhodném rozsahu s knihami, které četl. Byl bez školení a jeho čte ní bylo jeho vzděláváním". Jest vskutku ku podivu, co sebevzdělání dokáže pro vědychti vého člověka. Nejlepiiím příkladem j,e Lincoln, který se jedině sebevzděláním stal mužem je dinečné inteligence a pisatelem řádků, které slouží dnes za klasický příklad anglického pí semnictví. Přestěhování Lincolnovy rodiny z Indiany do Illinois učinilo na budoucího presidenta Spojených státa silný dojem. Lincoln se stal hraničářem. Plul dolů po řekách Ohio a Mis sissippi, a pi'i návštěvě New Orleans přišel po prvé ve svém životě do styku s otroctvím. Co na tamnětším trhu s otroky spatřil, učinilo na něj tak nezahladítelný dojem, že se z něj stal věčný odpůrce otroctví. , Když. roku 1832 vypukla válka proti Indiá nům, vedeným náčelníkem Black Hawk, při hlásil se Lincoln za dobrovolníka a prodělal celou válku. Později byl obchodníkem, poštmi strem a občas i zeměměřičem. V sedmdvacítí letech se stal advokátem a následujícího roku zahájil advokátní praksí ve Bpríngříeld, . Illinois. Všechna předcházející léta nezanedbá val své sebevzdělání a četl hltavě nesčetné knihy, jednající o dějínách, národohospodářství a ji ných otázkách. Lincolnova politick:á kariéra započala jeho
(Wednesday)5. února (February) 1941.
kandidaturou do zákonodárny státu Illinois. První pokus skončil porážkou, stejně jako dru hý pokus roku 1858, ledy kandidoval do senátu ··--·----···--~·- -··"-"·--·-~--·--·~-----~---·-~---·----·-·-
Velký boj ohledně Pomoci Ameriky Anglii. Tento týden dojde k boji v obou domech kon gresu ohledně osnovy "Lend and Lease Bill" zákona o vydatné pomoci Spoj. Států ohrožené Anglii - pro nějž vyslovilo se 80 procent ame rických občanů a jenž zuřívě potírán je skupi nou zpátečníků, ísolaěníků, straníku nacismu i fašismu. Tyto protíbrítícké skupiny hodlají u silovati s napnutím všech sil, aby předloha byla poražena a v nejhorším, různými dodatky o slabena. Zaslepenci a zakuklení přisluhovatelé nacismu nedbají výstrah vysokých důstojníků naší branné moci, členu kabinetu, srozumitel ných zpráv věrohodných amer. zpl'avodaj'fi v Evropě, ba dokonce ani Mr. Willkieho, který o sobně shlédl hrůzy, způsobené v Anglii letecký mi útoky barbaru a přesvědčil se o skvělém duchu britského lidu, britské armády, loďstva a letectva; přesvědčil se v poradách s rozhodu jícími osobnostmi anglické vlády, průmyslu i práce - že Velká Britanie si dnes uvědomila, že jde nejen o její existenci, nýbrž o celou exi stenci politické i sociální svobody v Evropě a ve světě a že úkol zachránit evropskému člově ku toto veliké dědictví slavné minulosti stateč ně a hrdě před celým světem a před historií vzala na sebe. Pan Willkie kabelograřoval ame rické veřejnosti, že v tomto obrovském zápasu americká pomoc ve způsobu zbraní, aeroplánů, munice atd. je pro vítězství lidskosti, civilisace a pro svobodu demokratické Ameriky žádoucí, nejvýše naléhavá. My Amer. Čechoslováci v Texasu věříme na prosto, že jen vítězstvím Anglie zabezpečíme svoji vlastní svobodu a demokratíckou cívílíso vanou Ameriku a proto nemůžeme a nesmíme nečinně přihlížeti a vyčkávat jak to dopadne. My dnes musíme se postaviti za presidenta Roosevelta a členy jeho kabinetu proti skupi nám, které jsou zaslepeny německou ohromný mi obnosy peněz šířenou propagandou, která kalením vody, vyvoláváním neshod - zkouší amer. veřejnost uspat. Hitler sám ve své posled ní nabubřené řečí prozradil, čeho se nejvíce bává t. j. Pomoci Ameriky Anglii. Každá odbočka, každý jedinec, každá krajan-. ská organisace měla by ihned psát nebo tele grafovat do Washingtonu texaským kongres níkům a senátorům, aby podporovali "Lend and Lease Bill".
o
<
Spojených státu proti Stephen A. Douglasoví. Z této druhé politické kampaně vyšel však už [ako všeobecně uznávaný vůdce boje proti o troctví. V řadě debat s Douglasem, jedním z nejvýmluvnějších řečníků oněch dnu, dostalo se Lincolnovi příležítostí, aby objasnil svou vlastní filosofii o vládě a lidskosti. Douglas, tak jako četní jini političtí vi\dcové. spatfovall v.
otroctví problém, který si nrá každý stát vyře šiti podle svých zásad a přáni: Lincoln na padal však otroctví jako hrůznou skvrnu na štítě americké civilisace a na systému americ ké vlády. Otroctví považoval za nesprávné mo rálně, nezdravé hospodářsky a tvrdil o něm, že se všem zásadám, na nichž severoameric ká republika byla založena. Národní republikánská konvence navrhla v květnu 1860 Lincolna do· úřadu presidentské ho, do něhož byl následujícího podzimu také opravdu zvolen. Pět týdnů po převzetí tohoto úřadu vypukla občanská válka. Za trvání bojů Severu proti Jihu vydal president Lincoln e mancipační prohlášení, kterým se otroctví ve Spojených státech jednou pro vždy rušilo. Válka se protáhla na čtyry roky. Roku 1864 byl Lincoln po druhé zvolen za presidenta a to pfovážnou většinou hlasu. Ve svém druhém inauguračním proslovu načrtl zhruba program reforem a mluvil o usmífoní, jakmile bude jed nota národa zajištěna. Konfederační armáda vzdala se počátkem dubna 1865 u Appomatox - občanská válka skončila. Unie zůstala ne porušena, otroctví zaniklo. Nastal čas hojiti národní rány vládou, vedenou velkým lidu milem. Radost národa z nastalého míru pfoměnila se však brzy v hlttbol{ý smutek, když se stul Lincoln obětí atentátu, spáchaného v divadle 14. dubna téhož roku. Nebylo třeba dlouhé doby, aby si národ a merický uvědomil velikost své ztráty. Lin coln byl oplakáván jako pi·,ední státník a lidumil amerického národa. • Dnes oceúuje jeho význam celý svět. Brit ský ž.ivotopisec Lincolna, Lord Charnwood, pí še o něm, že "byl z nejvýznačnějších státníků v posledních ti·ech stoletích ... Byl nepocho p.en a podceúován za svého života a ještě dnes jest stěži řádně posouzen, neboť jeho místo jest mezi velikány světa." Vynikající anglický filosof Frederick: Har rison nazývá ho "jediným neúhonným typem státníka od dnú Washingtonn. ... Za něho byl vytvofon ne.il·cpší model vlády, jaká kdy byla na světě .. .'' Roku 1864, v době, kdy Linc9ln byl předmě tem nesčetných útokťi, napsal o něm Carl Schurz, krátce před tím naturalizovaný německý př•istěhova1ec, toto: " Lincoln je personifikovaným národem Jeho vláda jest v historii svčta v nejplnějším slova smyslu re presentativní. Odvážím se učiniti proroctví, které snad bude v pi'ítomnosti zníti poněkud divně. Za padesát let, a možná, že mnohem df'íve, bude Lincolnovo jméno zapsáno na čest ném seznamu americké republiky, hned vedle jména Washingtonova, a zústane tam na věč né časy. Děti těch, kteří ho dnes tupí, budou mu žehnati." Všichni uznáváme, že pfodpověď Schurzova se doslova splnila. Dnes nejen celá Amerika, ale celý vzdělaný svět d.ívá se na huma11istu Lincolna. s pietnim obdivem, .J příčí
<;