Vestnik 1941 01 22

911■11111■1111

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROCNIK (VOL.) XXIX.

WEST, TEXAS, ye sti-edu (Wednesday) 22. ledna (January) 1941.

OSLO 4.

DALSI ZPRAVA REDITELC. 1:JTERt 7. ledna, kratce pled polednem, sbor teditelfi mel druhy rozhovor se sestrou Juni Kubenovou ohledne budovy, jen by vyhovovala pro iffadovnu Jednoty. Hlavnim spornj'im bodem bylo ndjemne. Po ptedloteni nabidky a protinabidky byla schtze odrodena do jedne hodiny odpoledne, aby obe strany mohly uvaitovati o sbliteni na stejnou Po obede bylo pokradovano v dohode. Bud' — anebo. Bud' feditele je gte 'pfidaji a najemce jate slevi, nebo nedojde viibec k dohode.

Pak by nerorteAend otazka musela bYti ptedlolena dlentm, a teditele by museli podat vysvetleni a doporudeni.

Udelana nova prestavka ye vyjednavani. fteditele citili, te bud' budou kritisovani, ze phstoupili na vy88i najem net jakY sami sctrYaluji. nebo ze budou odsuzovani , pro zleheovani ptini sjezdu, pro skrbleni a tvrdohlavost k Win patnacti dolartm mesidniho rozdilu.

Koneene docileno kom•romisu. Sestra Kubenove. svolila postaviti novou zdenou budovu v severovYchodnim rohu mestskeho dtverce, s prucelim k zapadu, v rozmeru 36 pti 54 stopach, obstojne ohnivzdornou , s naletitym vnittnim rozdelenim pro jednotlive iitedniky, s postaditelnou rozmernou kasou (vault) pro v8echny knihy, za najemne $60 mesiene, na Ihutu koridici 31. prosince 1944. Vnittni rozdeleni teto budovy ma bYti provedeno dle doporudeni pracujicich uredniku. Pravni racice vyhotovi pottebnou 'smlouvu. * Nova mistnost ma bYti hotova kolem 15. btezna, ne v8ak pozdeji ne2 1. dubna. PtiSti schaze Hlavni 1.1fadovny bude konana jii v teto nove mistnosti. Lacine, neobarvene, inkoustem pokankane kuchyfiske stoly, jakYch se ptitomne poutiva, v Utadovne, budou nahraieny sink-1081m kancelatskSm nabyt•em dle vSrberu fitednikfi a schvaleni rediteiu. VSechen nabytek, stroje, zasoby psacich potteb, a v gechny jine veci, nalezajici se v ritadovne, museji bS/ti co nejdtive pojiSteny, co2 obstara br. pokiadnik. * * fteditelum bylo scieleno, ze iftednici /lady museji pracovati od sedmi rano do desiti \leder, a ani v nedeli ze neni odpodinku. Aby nebylo vice stitnosti, ie hlavni fitednici jsou praci ptetiteni, teditele zavedli pravidelnou pracovni dobu. Ufadovna bude otevi-ena od osmi rano do pet veder. Poledni ptestavka bude vzajemnou dohodou rozdelena tak, aby z peti osob byli stale tri v iffadovne. tifednici budou pracovati 44 hodin tSrdne, dva pomocnici 40 hodin. V sobotu se pomocnici budou stfidati, a iiiednici budou si rovnet sobotni eas vymefiovati dle vzdjemne dohody. Zvyk, iikadovati v nedeli, nebude trpen. Od kazdeho Utednika i pomocnika bude potadovano osm hodin svedoinite price.

Dle elanku 40. novych stanov, hlavni tajemnik je zodpovednY za yytizeni vegkere korespondence, vAech dotazt a tadosti. Proto rozhodli teditele, ze v8echny uredni dopisy mail byti adresovany "Supreme Lodge SPJST., Fayetteville, Texas". Br. tajemnik bude kontrolujicim iitednikem, kterY vtechny dopisy bude ptijimat, otevirat, a ttidit. Dopisy. ktere se budou tYkati jeho vlastni price, vytidi ve svern 11111111 ■ 11111111111111111111111111111M11111111111111111111111111111;11111111111111111111111111111111311111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111

VelkST statni sjezd Sdrui.

Americkfich techosloviku v Texasu V NEDELI 26. LEDNA 1941 v Taylor, Texas v sini iidu S. P. J. S. T. Po k AD: Dopoledne v 10 hod.: Hlageni a registrace deodbooek SALT. Porady Menu oblastniho a vykonneho vYboru. Ustanoveni vYboru stanovniho, ifeetniho, resoludniho a novYch navrhil a stitnosti.

Odpoledne v 1:30 hod. Zahajeni sjezdu deleOtt. Zpravy ttednikii. ZpreNy vYborii.

Volby. Ukoneeni sjezdu. addme vakere delegaty, aby se dostavili co motna yeas a ptinesli s sebou zpracovanY material navrhii, ktere hodlaji podati a ktere nutno pkedlotiti jit rano k tomu ustanovenemu vYboru. Jelikot urednici i delegati nejsou placeni, prosime, aby navrhy byly struene, obsafme a t3.7 ajici se jen nageho programu SALT., aby prfibeh schfize byi hladk3'7, nebot' vegkere otazky musi bSti vyfizeny ten samSr den.

Tirnto zveme nejen delegaty na gich odboeek, ale i zastupce v gech krajanskSich organisaci a Spolka v Texasu, z kterS7ch se nage SALT. vlastne sklado,.

S heslem: Zvitezime!

Sdruieni Americkkeh Cechosloyakii v Texasu. mmuumplumullummommoomminomitilummilitominimumillimiummommumum odboru. Co bude tftati se Uhl, mesienich zprav, dotazii nebo dopisovani od mistnich to pfedano bude br. fidetnimu. Zaie2itosti, vztahujici se na majetek Jednoty, nebo povinnosti spadajici pod dohled br. pokladnika, budou odevzdany k vyfizeni br. pokladniku.

Vgechna korespondence musi byti pfistupria v8em ostatnim iitedniktm. Pro katdSr dopis, odeslanSr• z iikadovny, must bSti potizen prftklep.

'Mani vytizenYch dopist, kopii a priiklepii, bude miti na starosti jeden z pornocnikti.

V kratke budoucnosti, jakmile eas a pkipravy tomu dovoli a a't dinnost jednotlivSfch fednikil bude uvedena na rovnej gi koleje, Hlavni tiudovna zavede adresaf v gech elenfi SPJST. Bude to vy2adovati hodne spoluprace od mistnich tajemnikii, ale jednou k tomu musi. Znamend to dohoniti eas a praci uplynulYch desiti, dvaceti roku. Dries fitednici nevi, kdo je elenem. Clenstvi se kontroluje podle facifi a ne jinak. Kd3t nektery Glen opomene udati Oslo sveho tadu, fitednici zmail hodinu, dye, neg zjisti, kam Glen nalea Nekdy to nezjisti a nastava zbyteene a mrzute dopisovani. Zlep8eni musi nastati.

Jednou dilletitou zmenou u mistnich radii bude ustanoveni fadovS7ch jednatelti, kteii budou vybrami eleny tadu, no, miste organisatorii dosazovanSTch hlavnimi iitedniky. Tim odstrani se stitnosti mnoha tOdft, e s pfespolnim organisatorem se jim telko pracuje. Snad zmengi se i zavist, kdyz odmenu dostane domaxi elen. * Jinou nutnou opravou bude fipine od.deleni penez u domacich radii patticich do jakehokoliv fondu domaciho od penez sebramich pro Hlavni Ufadovnu. Nichani poplatkil mesidnich s majetkem fadovrm nebude dovoleno ani tri peno. Libovolne ubirani penez z domaci pokladny na placeni umrtnich poplatkil Pro nedbale d1Wniky, anebo naopak, pouMvani Umrtnich penez na placeni tadovYcli vede elm dale tim k vet gim nepol'adkilm. 0mluva, .t.'e se nevybralo dost ani no. odpadne. Hlavni tfadovne po gle se tolik, kolik se vybralo. Kdo nezaplati, bode o7ndmen. 0 dal8i se bude starat Hlavni ttado vna. Ubude hromadu neptijemnosti domacim Kdo by rad platil, ale nema, tornu lid proza.timne mute yypomoci z domacich jsouh jake, ale takova zeloha se protokoluje a zapie v domacich itetech jako p lajeka elenrim.

Kde regulate mistnich bank jsou pl'•znive, tam katclY tad zavede si dva samostatne a oddelene bankoviii vklady, jeden "Mortuary Fund", druhY "Property Fund". Proti "Mortuary Fund" vypsano bude prtirnerne poii dvanact eekii do roka, v8echny pro Hlavni tradovnu; z majetkoveho fondu vyplaceti bude hid sve ostatni fifty. * * Dle nynej8iho federalniho bankovniho zdkonu je chranen katclY jednotli y y bankovni fleet do vy78e $5000. Hotovost Hlavni tradovny byla rozdelena na etyti samostatne flay "Expense FUnd", "Mortuary Fund", Juvenile Term Fund" a "Juvenile New Policies Fund". Takto rozdelena fondy budou ulo geny do sedmi bank na vice uetu, aby jistota vkladt byla (Dokonderil na stran y 18.).

Strana 2.

ONDtN. Bombometna letadla, vystavg L ye SpojenYch Statech, dosahla noveho-na rekordu v letu pies AtlantickY ocean, jak bylo oznameno. PfedvaleenY rekord letu z Noveho Foundlandu na anglicke ostrovy byl postaven aeroplanem Cambrai, patficirn Imperial Airways, v zati r. 1937, kdyt uletel vzdalenost z Botwood do Foynes za 10 hodin a 33 minuty. Z autoritativnich leteckYch prameml bylo dnes fedeno, ze tento rekord je east° pfekonavan aeroplany, ktere jsou dodavany ze Spoj. Stab). do Anglie, jicht, jak se doufa, Anglie bude mite v lets jit sta. Z techto prament ftak nebylo ani zdaleka naznadeno, jak velkY je ncivS, rekord techto aeroplanfi, ani kdo jej drti. Z Newfoundlandu do Britanie je 2,000 mil. Moderni bombardujici letadlo ratite tuto vzdalenost uraziti za mene net deset hodin za pfiznivepovetrnosti.

Vichy, Francie. — Dva pastYfi a jejich stada ovci o vice netli 800 kust byli nalezeni zmrzli blite Aries u feky Rhony. NynejSi zima ye Francii jest jednou z nejstudenejtich. fteka Loire jsouc zablokovana ledovYmi krami blite sveho Usti, vystoupila o vice netli Sest stop v nekolika hodinach a vylila se z bfehu nedaleko Nantes.

Kry ohrotuji take jeden dfiletity jez. Jedna osada ye francouzskYch Alpach byla opine odfinuta od spojeni se svetem, jetto se s itbodi hor svalilo pet lavin a zablokovaly veSkere testy. * * Hyde Park, N. Y. — Presideent Roosevelt vydal nafizeni, die nehot ma bYti utvokena sekce pro koordinaci stavby vojenskYch ubikaci. President jmenoval Chas. Palmera z Atlanta, Ga., koordinatorem. Zfizeni teto kancelafe bylo ustanoveno snahou, aby byla urychlena stavba ubikaci pro vojaky.

LondYn. — HlavnI nemecka namokni zakladna na severnim moil, Wilhelmshaven nachazi se v troskach a plamenech, jet stravuji zbytky tamnich lodenic a pfistaviSt' pro ponorky a váledne lodi. Posledni /Wet byl jit 40. na tuto thkladnu, ale nejvetSi za valky. Ptistav pry nebude vie sloutit Nenictim jako zakladna k ittokum na aglicke lod'stvo v Severnim molt — Protote tfi nemecke vojenske automobily, stojici na ulici, byly poSkozeny v nekolika minulYch tYdnech, nekolik obdanti v meste Haagu bylo pokutovano 60,000 holandskYch zlatYch (nominalne asi $30,000). Nemecke autority postavily se pfi tom na stanovisko, to obyvatele dovolili a nijak nezabranili pakozeni automoJe to po prve, to Nemci poutili natizeni, ktere vydali pled Casem, dle nehot mohou byte pokutovana mesta, spolky a jednotlive osoby, jsou-li v podezteni, to dovolily sabotat proti nemeckym zajmum.

New York. — 6TK. oznamuje: Dne 12. Unora oslavi Ceskoslovensko, Amerika letani vYrodi narozenin Abrahama Lincolna z ylaSte vyznaenym zpusobem. Pfipravuje se rozhlasovy program deskoslovenske hudby, kterY sdruteni "American Friends of Czechoslovakia" natodi na gramofonove desky, jet budou dany k disposici vybranYm rozhlasovYm stanicim ye Sp. Statech. President Ceskoslovenske Republiky Dr. Eduard Bend a ministr zahraniel Jan Masaryk pfislibili Adastniti se teto manifestace zylaStnimi projevy, ktere budou dopraveny do Spoj. Statil rovnet na gramofonovych deskich. * * Washington. — Stavkujici delnici v leteckYch a jinYch tovarnach zabYvajicich se valeenou vyrobou, pfestanou stavkovat anebo piljdou na vojnu, je rozhodnuti, pint se ma zabranit stavkam. V Kalifornii natidil vojenskY velitel, aby vgichni delnici, kteti ptestanou pracovat v . leteckYch tovarnach domahajice se sta y -kamivYS zdy,blihnepfotizldy druhe do tfidy prvni pro nucenY vojenskY odvod. Jinak delnici, pracujici na valednych objednavkach, jsou z povinne vojenske slutby vyfazeni. Nejen v Kalifornii, ale take v Chicagu, Clevelandu a jinde, delnictvo stavkuje v mnoha tovarnach pro vySM platy, ktere uc nyni jsou od 500 do $1.00 na hodinu.

Vt8TN/E

Od stfedy do stiedy.

Houston. — Zvleitni schfize texaskeho vYboru vezeriskeho byla svolana sem na 4. unora k van zrugeni mrskani trestancu v texaskYch yezenith. Dr. Liser, pfedseda vYboru pravi, to mrskani trestancu melo byti ut davno zruSeno.

Washington. — President potadal kongres o povoleni osmi set miliont dolarfi na stavbu 600 novYch lodi, 200 z nich nakladnich a 400 menSich, rychlYch nicitelu ponorek. Namotni odbor throve). tads 465 milionti dolart na vybudovani daNich lodenic a pro stavbu lodi a urychleni vYroby lodi. Oposidni strana ma podezfeni, to novYch lodi bude tfeba k pfevateni americkeho vojska do Evropy. Poukazuje se ale, ze anglicke lod'stvo je potapeno nemeckYmi ponorkami a letadly rychleji net' mute bYt nahratovano novYmi, Amerika bude snad nucena dat Anglii dalSi lidi. * * KahYra. — Posadka anglickeho motoroveho Munn, fizena, patrolnirn aeroplanem, zajala f aMstickeho generala Franceska Argentina, kterY skrYval se na pobteti nedaleko Tobruku v Libyi, jak bylo oznameno z hlavniho stanu anglickYch vojsk na stiednim vYchode. Tim byl zyYSen poeet zajatYch italskYch generalii od zaeatku ofensivy v Egypte na jedenact. — DvanactY general, Annibale Bergonzoli, pry je stale jests hledan v pouSti u pobfeti Stfedozemniho more. Argentino byl velitelem v Sidi Barrani, prvni faSisticke zakladne v Egypte, ktera padla do moci Anglicanu. Byl velitelem jedne divise faMsticke milice. V komunike se pravi, to po dalSich italskYch generalech a vysokYch dustojnicich je dosud patrano v , Libyjske pougti. * * Brusel, Belgie. — fjfady natidily, to nasledkern nedostatku chleba pijaci piva musi naptiSte odvesti jednu poukazku na chleba za katdou skienici piva, kterou koupi. Peke.i v minulYch dnech zastavili dodavku chleba do domacnosti, protote nemaji dost mouky. To melo za nasledek zdeSeni mezi hospodynemi, ktere pak spechaly od jednoho pekatstvi k druhemu, aby mohly koupiti dostatednou zasobu chleba. Take mnoho feznickYch obchodil bylo v minulYch dnech zavfeno pro nedostatek masa. Mleko je nyni, v Belgii vYhradne reservovano pro ditky a pak stare nemocne lidi.

Washington, D. C. — Nemecke hospodafske zmocneni se Oeskoslovenska stab° Cechy "pti nejmenSirn $1,000,000,000" od nazisticke okupace pied 22 mesici, ujednane v Mnichove, jak vychazi najevo z autoritativnich informaci, jet obdrtely zdejSi diplOmaticke kruhy. Tyto zpravy, jet nebyly sestaveny deskYmi kruhy, udavaji, to Nemci take uvalili z ylagtni dane, aby pomohly financovati valku Reichu proti Britanii.

VYnos techto dani se odhaduje na daHich $100,000,000 rand'. — Nemecke vojsko vpadlo do t eskoslovenska v oslepujici snehove vanici 15. bfezna 1939 a rozdelilo oeskoslovenskou republiku na "protektorat" Cech a Moravy a na samostatnY stat SlovenskY. V one dobe celkovY podet obyvatelstva se odhadoval na 6,800,000 duSi. * * LondYn. — V LondYne se vittne doufe., to italske autority ueini bezprostfedni kroky k vyklizeni VYchodni Afriky. Jestlite italske autority natidi vyklizeni Habe ge, Anglidane se sve strany pokusi se zajistiti kooperaci francouzskych autorit v Dtibuti, ptistavu ve francouzskem Somalsku. Az dosud Francouzi odmitaji povoliti pruchod betenctim. Anglidane jsou ochotni zajistiti svobodnou cestu z Dtibuti do nektereho italskeho pfistavu. Nechti tim zastraSiti Italy, ktefi jsou nyni v Habdi a Somalsku, ani nechti fici, to Habdane jsou divosi, kteri se budou mstiti na tenach a detech za to, co musili vytrpeti. Jak Italove prvni uznaji, Habdane jsou primitivnim lidem, kteti v povstani, jet mute vzniknouti, nekdy mohou nechati se ovladnout Anglicans jsou odhodlani ueiniti VSechno, aby zamezili masakr. Nechti videti tadne takove hrozne divadlo. A pfedevAim nechti, aby nevinni trpdli a proto jsou ptipraveni udiniti tuto nabidku.

Ve stfedu, dne 22. ledna 1941.

Berlin. — Oficielni Gazette oznamil expatriaci dvou velmi distinguovanYch obeanti 6eskoslovenska. — Dr. Eduard Bend, bYvaly president a Jan Masaryk, syn zakladatele Csl. republiky, byli zbaveni obeanstvi a jejich statky zabaveny dekretem, podepsanYm dne 7. ledna.

Toto natizeni tYka se 47 jinych deskYch °bean& LondYn. (6TK.) 6eskoslovenska tiskova kancelat v LondYne podle oznameni obdrtela nasledujici zpravu z Prahy v 6echach: Nemci zaeali nyni v deskYch zemich zastavovat katolieke listy. V posledni dobe byly zastaveny tyto katolicke tydeniky: Nedele (tento lidst mel rte.klad 100,000 vytiskft), MladY Katolik (Plzen) a Kolegio Augelica (Pferov). * * U anglicke armady v Lybii. — Tetka piseena boute, trvajici na africke ponSti tYden, ustala a anglicka vojska rychle vyutila tohoto zlepSeni podasi, aby rychle dokondila pfipravy k toku na Tobruk. Anglicka dela ostfeluji obletenY Tobruk a italske. jim odpovidaji, ale slabeji.

Jako u Bardie i u Tobruku maji Italove nejmene jedno namofni delo na pobiTti. Anglidane pevne drti pruh zeme na poi:11TM zapadne od Tobruku a hlidky pronikaji at kobrane mesta.

Nasledkem bombardovani anglickYch letcu Italove opustili vSechny letecke zakladny na pobteti s vYjimkou Derny. Na nekolika opuStenYch letiStich jsou dosud poSkozene italske aeroplany. Na letiSti El Adem, na jih od Tobruku, ktere je nyni v moci Anglidanti, bylo zanechano 87 takovYch aeroplanfi. * LondYn. — Ellen Wilkinson, parlamentni sekretalka ministerstva vnitra, v rozhlasne feel, vysilane do Ameriky, pravila, to 63,000 ten je zamestnano v pomocnYch slutbach armady, lod'stva a Ietectva. Prohlasila: "Myslime na teny v stejnokrojich oSetkovatelek a fidieek aujako na hrdinky, jimit skuteene jsou.

Na zaeatku, z ylaSte v dlouhem klidu, ovAem byly takove bytosti, jejicht pfedStavou o valce bylo jezditi v peknYch stejnokrojich jako fidieky auta pro hezke dfistojniky." Dodala, to letecka valka to vSe zmenila. Zeny nyni sueastni se s mute v °brand zeme a pomahaji jako pozorovatelky na stiTchach a pfi haS'eni ohriii. Delnici v dilletitYch prilmyslovYch oborech maji pfednostni pra y° na ochranu.

Praha. — Zde mel premieru novY velkY eeskY film retisera Otakara Vavry "Pohadka maje" podle romanu Vilema MrStika. — Film, kterY se drti verne, jak deje romanu, tak charakteristiky romanovYch postav a ponechal beze tineny jejich mluvu, je pfijemnYm pfekvapenim jak scenaristicky, retisersky, tak i fotograficky.

Nata§a Gollova jako Helenka, samotalska, dlvka bojici se lasky, a Svatopluk Bend' v v lehkomyslnem studentovi dobreho srdce, vytvofili skvele postavy filmu spolu s Ptchou, 8ustrovou, Vojtou a dalSimi herci. Pedenkova fotografie vykouzlila malifsky make naladove krajiny, hrajici svetly a obzvlaStnim zatenim, jet zaujime, ptevatnou Cast filmu, s nimt tvofi organickY celer Stockholm, 8vecisko. — Na polskem tizemi pod nazistickou okupaci nemecke soudy neustale vynaSeji pfisne tresty nad Polaky. Tento tyden bylo °pet nekolik lidi odsouzeno k smrti, a to pro to, jetto u nich byla nalezena zbrari, kterou Polaci nesmeji vlastniti. Jak nemeckY list "Ostdeutscher Beobachter" oznamil, v jedinem dnu byli popraveni tito Polaci: Josef Rerke, Teodor Maziak, Pavel Polski a Jan Karauda. Zaroveri bylo sem oznameno, to v polskem meste 2olkiewee nernecka policie odhalila tajnou skrfA zbrani. Byla to vekejna budova, do ktere Polaci 'Oast° zachazeli. Nazisticke Citady zaealy patrati a odkryly tam malt' arsenal zbrani a stfeliva. V nynejSim boji, kterY se v Poisku vyvinul mezi Polaky a nazisty, mnoho dlenti nazisticke tajne policie Gestapo bylo jit zabito. Tyto pfipady, krome mnoha jinYch, nejlepe ukazuji, jak Polaci se desperatne vzpouzeji proti nazisticke nadvbide ate se uchyluji k rtzne "podzemni" dinnosti, jen aby ukazali, e o nazisty ye sve zemi nestoji.

Ve stieciu, tine

ledna 104i.

Oddil dopisovatelskf Doplsy, Jet by obsahovaly nevecne, neb zitvadne polemiky, pokadatel pkedklada ve smyslu .stanov Tiskovemu VYboru k vlastnunu rozhodnuti.

Crosby, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Ul jsem tu zase, neb elovek pti torn Spatnem podasi aspofi na chvilku zapomene na to degtive podasi. Snad z celeho sveta ty degte se tu sbihaji, ale ae my jsme tu zvykli na deg.* tak to nechame byt as se to vypr gi a je Cas ,a po ease pr gi zas.

Dnes chci popsat moji cestu z potulky zdpadem. Dne 23. prosince jsme vyjely z Houstonu o pulnoci s pani Dybalovou, ktera jela navgtivit svoji rodinu ye Vernon, Tex., a le i ja tam mem rodinu, tak se to jaksi radostne jelo. Zadne. jsme nic nepsala, ze jich velice pfekvapime, ale oni nas oeekavali. Pani Dybalova jela hlavne nav gtivit sveho stafiekeho otce, Jana Jokla, kterY je ua pies rok upoutan na loae, jsa ranen mrtvici a je v opatrovitni u dcery a zete, p. a pi. MasatovYch. Ze byl pote::g en navatevou sve dcery, netteba ani psat. Jak to bylo lalostne, kdya nemohl ani kroku udelat za odjiadejici dcerou, s nia kdoa vi zda se je§te uvidi na tomto svete. Ale takovY je ten nag iivot. Kdya jsme zdravi, east° krat gehrame na osud, ae je neMilosrdnY a ze nemime to a zas ono, a poild nam neco chybi, ale as ztratime zdravi, to ua mame v geho dost, jenom zdravi ne.

Na 80(10 den jsme byly u p. a pi. MasatovYch, a ztstali tarn al do nedele, a v mall jsme jely na obed k p. a pi. Jan JoklovYm. Pani Joklova jest znamenita, kuchakka a na abed Ptichystala spoustu jidla. Na vedefi jsme jely k druhym, p. a pi Ed. JoklovYm a zas nachystall° tolik jidla, ze 'Clo y& nevedel co prve jist.

Po vedeki jejich dye devdata nam pane zahraly na piano, a tak ten veder utekl, .2e das pomY:Slet na zpatedni cestu krodine ,Masatove na noc, a rano jsme se rozloudily s :MasakovYmi a uhanely do Seymour k p. a pi.

LErmisovYm, zas na obed. Bylo videt, le pi. Erimisova jest vYborna kuchakka, v dernt ma dob:rou pomocnici svoji dcerku Jikinku. Na druhY glen, BA odpoledne jsme jely do Winert, Tex., navgtivit rodinu p. a pi. Ad. Gerickovu. Dobte jsme jich nagy, jenle jsme si tam Indio poby.1y. Pani Gerickova nedala v gak jinak a le mu.sime zustat na svadinu; to se vi, ae kde jsou lenske, 2e se vaki i kafidko. A tak po rozloude.ni s mang . G-erickovYmi jsme ujiadely zpet k .Seymour, kde jsme se jegte stavily u p. a pi.

Vag kovYch, a ae slunko sklanelo se k zapadu, .tak jsme zas uhanely do Vernon. Jely jsme poidle Wagnerove ranee, pies etyficet mil, a vtu.de jen samY dobytek a strme kopce. Zvlattni ipodivana byla na to ran& na "lake", ktery pti vedernim svitu vypadal jako u rids zan y. V torn jezirku mirk se za poplatek i rybafit.

Asi o osmi hodinach jsme pkijely na noc k bratru pani Dybalove, p. a pi. V. JokelovYm, kde zas se pilo kafe. Rano, vlastne po ptlnoci, na NovY rok uti jsme ujfidely k nam Tak tech devet dni uteklo, ze jsme se ani nenaddly. Tak yam vkm dekujeme za pohoSteni, a yam, p. a pi. Masakovi a Frances srdedny dik!

Jelo se nam dobke, jenom jednou kara se nejak dala trucovat, ale ze jsme nemohli nikde v noci najit mechanika, kdy to bylo na NovY rok, tak jsme pomalu jely dale do Houstonu, karni jsme pkijely o peti hodinach. Mne p. a pi. Dybalovi dovezli domt. Doma deti dobke hospodakily. 1Thak vAude dobke, ale doma nejlepe. Kdy2 'dolt& je zvyklY na ty roviny a pkijede do tech kopcii, zda se to jako den a noc. Ale i tam je dobke, zase tam netrpi tim mokrem. Vtude new chybi, v gude je chleb dvou kurkich. elovek se musi ptizpOsobit a zvykat vgude.

Kranz. II.

vieprittlic ✓ noci 14. jsme tu dostali degt', ae je vgeeko pod vodou, his mi jako v dervenci a je teplo; to se 'name co twit k jaru. Zahradky jsou tu bidne, kdyt je vgecko pokad ye vode.

Musim jiz ukoneit, neb neni misto ye Vestniku jen pro mne. Zfistavam s pozdravem, Anna Trampota.

Vytrvalost Cis. 138, Ganado, Tex. Timto chci oznamit vgem bratrfun a sestram nakho taclu, kteti nebyli ye vYrodni schtzi, vYsledek volby tkedniku pro rok 1941, by v eas potteby yeah na koho se maji obratit. Ufednici byli zvoleni jak nasleduje: Frank Jaap, ptedseda; Anton Ryza, mistopfedseda; C. M. 'grubaf, tajemnik; Jaroslav Tomag, fidetnik; Joe J. Hafernik, pokiadnik. teetni vYbor: Joe Havran, Joe Janica a Anton Havran.

Schfize budeme konat jak Prede glY rok, katdou druhou nedeli v mesici, v 1 hodinu odpol., v sini K.J.T. v Ganado, Texas.

S bratrskYm pozdravem, C. M. rubat, tajemnik.

West, Texas.

Ctend. redakce Vestniku!

Pfal bych si podati zpravu do Vestniku o vYsledku na gi volby kednikti u fadu Hvezdnaty Prapor cis. 55: Pfedseda Joseph Pavlieek, mistopfedseda Louis Kapavik, tajemnik Joseph Janedka, detni Louis Gerich, pokiadnik Joe Krerna. freetni a nemocenskY vYbor jsou ty same, co byly Pfede glY rok.

Joseph Janeeka.

S pozdravem, itagl Vytrvalost Cis. 138, Ganado, Tex. Cteni bratti a sestry!

Sdeluji yam, ze na gi bratti a sestry nageho faclu Vytrvalost Cis. 138, nejsou spokojeni s elankem 13. ve stanovach v Nemocnienim odboru, neb clank ten pravi: "zemfe-li elen do 14 dni, neni opravnen na nemocnieni podporu", — ac si na ni plati.

Drazi bratti a sestry, uvaaujte o tom. Vy si budete platit na nemocenskou podporu tfebas 5 neb i 10 midi a pak se nahle roznemuaete, a vas bude stat nemoc $100 a neb $150, anebo i $200, a vy do etrnacti dni zemtete a nic nedostanete, protole mate pojistku u Jednoty.

Ja myslim, ae kdya si dlen plati 2 spolky a zemte, ae dostane od obou, protole si na ne plati. Tak na to hledi tajemnik od Nemocnidniho odboru, tadu Vytrvalost cis. 138, Ganado, Texas.

Jegte pozdrav na celou redakci Vestnika, jsem, John Galla.

Crosby, Texas.

Ctend red. Vestniku a etenati vespolek!

Jak vidim v minulem Vestniku, ta nemocenska podpora velmi mac pokulhava! Melo bYti do Novell° roku dva tisice dlerra pfihla geno, a ono zatim neni jegte ani pul druheho tisice!

Myslel jsem vady, ae jen my 2de v Crosby jsme tak liknavi, ale ono je tech HAu je gte hodne pkes polovic, co se vfibec ani jednim -elenem nepfihlasily. Tak to vypada, ae to je gte na konec vge propadne. Tak malt zajem jest mezi dlenstvem o to.

My zde, u nageho fadu Prapor Magnolie Cis. 65 konedne jsme se tea rozkYvali, a ye veerejgi schuzi, 12. ledna, se nas pkihlasilo do Nemocenske podpory celYch 8 elena. Ad bylo zapsano ptedem 13 elenfi, ale nepfihlasili se. ✓ jednom bode musim ale nag tad pochva.lit. Totia co se tyre to dolarove Narodni • minulYm sjezdem odhlasovane, a tea Hlavni Utadovnou vyplacene. Na g fad Prapor Magnolie cis. 65 vyplatil hned v listopadu ze svoji pokladny za 76 elenfi, ktere mame, $76.00. Kolik jinYch Md.(' tak udinilo, dosud jsem neeetl, mimo jen jednoho tadu, nemylim-li se, kdesi ✓ pkimoki, kterY to byl nepamatuji se.

Dle meho nahledu nebylo by to spravne, aby nektere kady to zaplatily ze svoji pokladny, a Ant ne! Piece H. E. to zaplatil z celeho fnd-

niho fondu, kterY patti cele S.P.J.S.T., tak by mei° se to vgemi lady bez rozdilu zas tam do pokladny vratiti.

Vim, le molna za tento infij navrh budu hodne kritisovan mnohYmi. A tea uznavam, ae kalklY tad nema dostateenou pokladna svoji, aby to mohl z ni vyplatit, ale myslim, le aspoil nektere Lady, ty vetg i, by mohly uspokadat nejakou zabavu ye prospech toho. A ty menai tady, ktere nemaji ani svoji sine, inu tak aspoii deseti centovYm pfispevkem mesienim na Mena, by to tea do roka pomalu zaplatily.

Novell° mnoho odsud nevim, neb malo kdy nekam paty vytahnii; jen ae zde jako vaude jinde v tom masopuste se neni a vdavaji. Ponejvice ovaem jsou to jen ti mladi, jima neni se co diviti. Tak to vady bYvalo, je a bude i naddle po velty. Poeasi je zde pokad, myslim tea jako jinde v Texasu, nestale, a vet gina dna jen pod mraky a malo jasnYch dnfi, vice skoro deg tivYch, takae se neda v poli nic Mat. Farmafi jit na to mrzute pohliaeji.

Kondim s bratrskYm pozdravem, S. Kelarek.

LENUM ODBOCKY BLESSING. Palacios, Texas.

Mili bratti a sestry!

Statni schtize zastupcil odbodek S.A.6.T. byla pfeloiena na nedeli 26. ledna. Bude se konati v sini tadu Praha v Taylor a spoleham, ae tato celostatni schfize vynese dal gi vzpruaeni, nave nadgeni a obetavost pro boj za osvobozeni dodasne nacisty podrobeneho 6eskoslovenska.

Kdo se mille divat na ty oblieeje a ty ruce vyzable a shrbene postavy. Zdali se mi geme divati na tu zat'atou pest' zoufalcu a ty jejich oblideje, kteti volaji: kdo mffae g pomoa! Bida a nouze, ta dostane se i do krve a zanecha sve stopy, v srdci stopy hotkosti tak trpke jako pelynek. VelikY myslitel francouzsky Victor Hugo pravi: Jak rad bych pomohl tem ne gt'astnYm. Tak take my proti to easove vine, ktera s sebou pfinag i bidu, zdali zmuaeme pfinesti Ulevu? Zel ae nikoliv. Ale zdali je proto, ae bide Uspegne v cestu se postaviti nemtIeme, ze ji nemuaeme jako ten St'astnY uboaak v pohadce uzamknouti do lahvidky a ponotiti hluboko v huste bahno; zdali je proto bida naaich bratti menai; zdali je menai naae povinnost pfispeti jim; menai bol, jena nam pohied na trapy jejich ptisobi? Kde nemilaeme celek vykonat, east vykonejme. Neskladejme ruce v klin, ale pokusme se o napraveni zla, byt' i jen eastedne. Nikoliv natek bezvYznamnY. Srdce aepta: Jsi east lidske spoleenosti, jsi krajanem, bratrem tech trpicich, jsi elovekem, voia kaadY nery a v tisicerem ohlasu probiha to mozkem "Jsi elovek!" Vy vaichni, kteti jste hlasu sveho srdce byli poslu gni a dnes lifivnou svou k finanenimu iispechu a tim i uleheili neg t'astnYm, mejte tudia jmenem jejich vitlY dik. Vedomi ovaem, ae jste vykonali svou povinnost lepg i jest net' vaechny poklady sveta.

Tak na to hledi Frank Domorad a Karel Nemec za odbodku Blessing.

Nemecke vojsko vyaira protektorat.

Ceske obyvatestvo protektoratu vysvetluje si katastrofani nedostatek potravin mimo jine take tim, ae je nutno z protektoratnich zasob vytivovati velike mnoastvi nemeckYch vojakil, oddilii SS. a SA., kteti jsou stale v protektorate. Nespokojenost, kterou s timto stavem veci projevovala deska vekejnost byla jia asi tak yelika, ze "odpovedna, mista" zadala v rozhlase vysvetiovat, jak tomu s vflivou nemeckeho vojska v protektorate vlastne je. Nemci tvrdi, ae east potravin, potfebnYch k vyaive nemeckych vojakii, je obstaravana z kiae, ovaem — a tady je to dertovo kopYtko — pouze tehdy, neni-li moano ziskati potraviny v protektorate.

Tomu, kdo zna nacistickY system v protektordte, je ovaem naprosto jasne, ae se potraviny pro nemecke vojaky v protektorate vadycky najdou, a to hlavne na tkor civilniho obyvatelstva.

Strana 4. kad Vernost, eislo 51, Ellinger,- Tex. Cte'ni broth a sentry!

Mem naporueeno, abych napsal do Vestniku a upozornil zdej gi dlenstvo na tu Nemocenskou podporu. Do schrize, broth a sestry, nechodite, tak varn chci oznamit to timto zprisobem.

Jest to nagim ptanim, abyste nam oznamili, chcete-li anebo ne, stati se eleny nemocenskeho odboru. V lednove schrizi jsme se rozhodli, 2e pogleme ka2demu dlenu po gtovni listek, a budeme jej 2adat, aby nam dal vedet, zdali si pteje ptistoupit do tohoto odboru. Na tu kartu ale nemusite eekat, muzete nam svilj umysl tici ihned; zajiste jste se ji2 rozhodli, zdali chcete stati se eleny anebo ne. Prosim, udirite svoji povinnost co nejdtive.

Kdyi do prosincove schrize se dostavilo pouze pet elenri a k tomu z nich je gte dva brzy odji2deli, nage vYroeni volby idednikri jsme konali az v lednove schrizi. Wsledek volby vyznel nasledovne: John Kueera, ptedseda; Rudolf Tydlaeka, mistoptedseda; D. A. Juren, tajemnik; M. J. Sklai, pokladnik. Na rieetni vYbor byli zvoleni broth: Rudolf Tydlaoka a A. A. Juren.

Jest tu nee° velice zvla gtniho a nemohu se udrieti, abych to nevzpomel. Bratr John Kusera byl nove zvolen za ptedsedu nageho du a2 po 37 krat. Byl zvolen za pfedsedu hned pti zalo2eni zdej giho tadu, to je v rote 1904.

Zda, se mne, 2e bratr Kueera jest asi ten nejstargi tadovY ptedseda z na gich MEI SPJST. Jednoty. Jest-li se mYlim, s raclosti to opravim.

Dale take pH ukoneeni schilze bratr seda promluvil kratkou tee, v nia upozornil, abychom povzbuzovali elenstvo k nav gtevovani naSich schrizi, a zvlaSte na ge mladgi eleny.

Slova bratra Kueery byla velice uptimne, a povzbuzujici. Pisi toto, aby se eleni upamatovali a ukazali, 2e se do schrize mohou ukazat.

Pkijdle vgichni do ptigti schrize a pfekvapme bratra ptedsedu velkou navgtevou.

Chci take podat sve srdeene diky bratru statiekovi Bartogovi za tu vanoeni vzpominku. Obdriel jsem tu vzpominajici ("Season's Greeting") kartu, a vatim si Va geho uznani a vzpominky. Sam osobne nemyslim, 2e by kdo mohl tici, 2e snad jenom houpate deti a jineho nic,jak jste psal ve Va gem dopisu ve Vestniku 2,e dne 15. ledna, nebot' kdy jsem Vas, bratte Barto gi, uvidel v loni, tak jsem byl ptekvapen. Neoeekaval jsem, 2e jste takovY aktivni na Vage stati. Pamatuji si je gte dobte, jak jste mne tekl, Ee mate je gte svoje vlastni zuby, a kdy2 jsem byl ptekvapen, jak jste tekl, 2/2 ovg em jsou Vase, 2e jste si je zaplatil. — Do toho anglickeho eisla budu hledet zase nee° nekdy napsat. Vypada, .2e jde tam Indio osobnich dopisri, tak 2e elovek nevi akorat co bych mel napsat, aby se to osvedeilo. Nejspi g, ze i mnoho nagich starg ich elenri etou tu anglickou east, ponevad2 o ni pi gete i Vy statieku.

— Na tu stoletou oslavu, o ktere jsem psal v tom anglickem eisle, jste mel ptijet, to byla opravdu nejake, neobyeejna oslava, avgak kern, de brzy y am o torn povim v eeskem eisle, ale dosud mne zdr2uji nejake nedostatky k tomu. Snad to bude brzy poslano.

Na dne 5. Unora budeme miti vYroeni veeeti zdej g i Obchodni kornory (C'. of C. Banquet).

Mame zde asi 160 elenri. Nynej gi ttednici jsou: W. C. Beyer, p tedseda; C. A. J. Meyer, mistoptedseda; W. J. Koehl ml., tajemnik; E. D. Tobiag , pokladnik. Riditele jsou: E. C. Jeemenek, Lee R. Walla, C. A. 3. Meyer, L. G. Kubena, Ed. Tobia g , R. F. Jeemenek a D. A. Juren.

Nagi katdoroeni Tomatovou slavnost budeme konati ku konci kvetna, a na tu musite ptijet vgichni. Nechci tici, 2e jine slavnosti nejsou takove jako na ge, ale ujigt'uji vas, 2e kdy2 se k nam dostavite na tu Tomatovou slavnost, tak budete o tom vykladat po mnoho nasledujicich let. Nage slavnosti jsou ka2dym rokem vetgi, a ovgem, letogni bude asi tou nejvetti. — 0, jo, ja to minim.

VESTNIS Dogla nas take zprava, 2e br. Earnest Gaeke s man2elkou a s detmi se odstehovali z okresu Bell do okresu Harris. . vagrovi Gaekovi jsou nyni usazeni ye Fairbanks, kde2" br. Gaeke jest zamestnan. Ptejeme jim mnoho Atesti v to nove krajine. — Kdy2 jsem vzpornel to mist° Fairbanks, tak jsem si vzpomel, 2,e to jests kde nage znama dopisovatelka bydli, sestra Vera Stefkova, jeji manael i dcera. Diky za vanocni vzpominku, rodino Stefkova, a zvla'Ate za Vzpominku v nedavnem Va gem dopisu, v kterem2 jste popisovala Va g vYjezd do Fayette "Kaunty". V onom dopisu, sestro gtefkova, se mne zda. 2e jste mne ptechvelila, nebot' necitim se hoden tech va2enYch a uptimnYch sloe.

0 tech nachladach a "Flu" neradi pigem, zde toho mime asi na ten samY prrimer jako to mail tam u vas, necht' je to tarn ei kdekoliv, ponevad2 jest rortrou gena po celem state.

Okoli Effinger se ptipravuje na druhou zvlagtni oslavu: budeme oslavovati 98. narozeniny jedne statenky, ktera, bydli zde. Tato jest druhou z nejstargich osob, bydlicich v Ellinger.

Jest to ta same statenka Kurtzmannova, o ktere jsem yam v loni psal, 2e ji to cikani vzali atd. Pani Kurtzmannova jest slepa uz asi tri roky, ale vzdor tomu vesele.. Dalgi podrobnosti yam sdelim po druhe.

Chci je gte jednou u;ozornit zdej gi eleny, aby se vyslovili, zdali se chteji stet eleny Nemocenske podpory ci odboru, a jest-li ano, tak si odevzdejte svilj 50 centovY poplatek bratru Ueetnimu. Kdy'2 nechcete ptistoupiti do nemocenske podpory, tedy nam to, prosim, teknete.

Na shledanou v ptigti schrizi, a etenatrim dekuji za trpelivost p11 eteni. S br. pozdravem, D. A. Juren. g TASTNi NAVRAT. Krasne sluneeni dopoledne. Jak hezky je ve stinnern lese. Zaleze g do stinu, natahneg se, pozorujeg skrze koruny stromri oblohu, bile mraeky, ktere klidne po ni pluji. Zamyslig se, vzpominag . V myglenkach ptenese g se o mnoho set kilometre, dome, v ta mista, ktera zna g a ktera jsou tak mile,. Vzpominag a proklina g udalosti, ktere to o vge ptipravily. Divag se a zda se ti, 2e ta obloha je doma modtej gi, mraky krasnejgi a i ten potteek veseleji bubla. Vzpominag, snig, a skoro bys pteslechl pi gt'alku, ktere, to vole,. Jdeg do stamp, vstoupig a ihried padnou ti do oei dve vlajky, francouzske, a na ge eeskosloveriske,. Po stranach sktinky s vYstroji. Tesne u vchodu sktiri s padaky. Ve stkedu stanu ji2 stoji velitel letky a deka o2 se piloti shromaIdi, aby vydal rozkazy. Koneene jsou v gichni. "Odpoledne se leti do Nemecka. Jdete se najist, prostor jig znate a start ihned po obede."

Ptijimame to s veselou tvati a s rismevem na rtech. Zase chvilka vzru geni, snad se naskytne zase nejakY souboj, jako v gechny dny pled tim a nekterY Bog odnese tuto sre,2ku. Doposud jsme meli Stesti. Vraceli jsme se v gichni na svou zakladnu. Letouny, /lady po gkozene se opravi a zase se prijde znova. 0 co jsou Bo gi rychlejAi o to my jsme obratnej gi. Ihned po obede se ka2dY obleka, do kombinez, bere padak, kyslikovou masku a jde ke svemu stroji. Ji g se toei a motory buraci. Mechanici delaji motorove zkou g -ky.VpotaduLezoltun,piamse, nasazuji kyslikovou masku. Mrij mechanik, dobrY hoch mi pomaha. Zkou gim motor, kontroluji ptistroje. "Ca va?" ptam se. "Ca va", odpovida, "mnoho gtesti a zlom si vaz". Jedu na start. Pkiji2di i ostatni stroje, tadi se do ureenYch roju. Vge ji2 je sra2eno a startuje se. Rev patnacti rnotoru buraci lesem. Krasny pohled na patnact kovovYch ptaku, v nich2 sedi moderni rytiti, kteti se jdou bit proti rt sill, za svobodu lidstva. Posledni okruh kolem leti gte a stroje mizi smerem k fronte, stale stoupajice.

Jsem v nejvyggim roji, divam se pod sebe na ty ostatni, kteti se zmen guji. Divam se na stony, vidim vedouciho, kterY spokojene kyve, hlavou. Asi se usmiva. Me. radost jako ka,2dY z nas a miluje svilj letoun, citi s nim. VYtky pomalu pribyva. Vtak jit se take bli2ime k fronte.

Ve sttedu, dne 22. ledna 1941.

Zaeinam byt nepokojny, vidim-li, 2e slunidko je v zadech. Vzpominam na vderejtek, kdy nine jeden Sot pane prohnal; avtak jen do to doby, nee ho sundal kamarad. 8,500 m. Kyslikova maska pracuje bezvadne. Ji2 jsme na druhe strane. Zanechavame vtak za sebou bily pruh, sra2enYch vodnich par, co2 vribec neni prijemne. Vgak delosttelci jig nas zpozorovali. Vida kolem sebe krasne acme oblacky, ktere vypadaji docela klidne. Vgak dostat jej bli2 ke stroji bych nechtel, To bych se asi neudr2e1 smithy.

Zaeiname kliekovat. V gak co to? Milj stroj zustava stale pozadu, a aekoliv mam pinY plyn, nemohu ostatni dohonit. Mam se vratit, jak je vlastne v takovem ptipade natizeno? Uvatuji a myslim si: vratig se a potom ti teknou, 2e jsi zbabelec. Ne, jede g dal a snad je dohoni g v zataece. Stte2im s dvojnasobnym usilim oblohu, abych snad nebyl ptekvapen. Hlavne se bojim Utoku se slunce. Hlidam, nevidim nic. Nic? Tki eerne stiny. kikam si: Je zde. Jsi sem a oni jsou tki. • Vzdalenost se zkracuje gilenYm tempem.

Ji2 slygig sttelbu kulometti a rachot kanont.

UhYbag, kliekujeg a ptipada ti jako kdy psi honi zajice. Pozoruje g, vidig dva, tteti zmizel.

Vidig kamarady jak spechaji na pomoc. I oni to videli a prchaji. Kde v gak je ten tteti? S tim si nemusiS dlouho lamat hiavu. Najednou rachot kulometri, rev kanonu zni neptijemne blizko. Citig naraz do lYtka, ostre pichnuti do chodidla, ptlstroj v palubni desce rozbit, ve side ptede mnou se objevily otvory. Kabina pine. koute, motor hoti. Zavte g benzin, des` pinY plyn, nechag vybehat benzin, vypne g motor. Oelem vzad, vezme g kurs a pomalu klou2eg zpet na svoje Po delaim Usili otevtu kabinu, kouk vyprcha a zjigt'uji Skody. Prove ktidlo hezky rozbite, dira kterou udela jen kanon. Nejake dirky v kridlech po sttelach kulometri. Neni snad zasaten kanonem nosnik? Nespadne ti kridlo a nespadnet v Nemecku? Oddechnul jsem si, kdy jsem zjistil, 2e jsem ji2 pfekroeil frontu. Nyni at' ug se stone co chce. Jsi jig mezi svYmi. V nejhortim ptipade skoeim padakem.

Stale udr2uji rychlost v klouzavem letu a sna2im se zapnout motor. Prijde-li to, dostanu se na sve leti gte. Motor naskodil. Tak a ted' snad mam vyhrano. Letim asi patnact kilome tr0.. Vgak paf paf a motor zase chyta. Neda, se svitit. Maim na nejbli2gi letigte, musim pHstat. Vidim letouny na zemi, ptipravene ke startu. Vytahuji podvozek, nejde. Spougtim nouzove otvirani podvozku. Ten v gak klidne zristave, v ktidlech, ani se nehYba. Vypinam vte a sedan' bez podvozku.

V posledni chvili si vzpominam na kamaxada, kterY si pri nouzovem ptistani bez podvozku rozbil oblieej o palubni desku. Kdy2 jig se mam dotknouti zeme pou gtim tizeni a chytam se obema rukama bortu pled sebou. Trochu to trhlo, ale stroj stoji po 30 metrech. Chci z nej vybehnout, pokud mo2rio co nejrychleji, ponevad2 stroj" stale je gte hoti. Vgak nejde to tak rychle, jak chci. Ptiji2di osobni auto, vytahuji mne z letounu, davaji do auta a vezou na o gettovnu. Mechanici hasi oheri letounu. Na otetrovne mi zavazuji ro,ny.

Jake, pak dovolena! Pojede g k letce, mezi kamarady. Opouttim nemocnici ve ktere jsem byl skoro mesic; s lehkYm srdcem odchazim a nikdy jig bych se tam nechtel vratit. Kdy2 jsem ptijel k letce, nastalo vitani s kamarady, v gichni byli radi, 2e jsem zase mezi nimi a i ja jsem neskrYval svou radost. Snad brzy dostanu novy stroj, abych se Nenacrim odvdeeil.

K.K. t'astnY navrat.

Na NovY rok newyorske, stanice WQXR, jet' east() ptine,S1 umelecke hudebni programy, zahajila svilj leto gni program ptanim v geho nejleptiho svYm posluchaam a jako rivod do tohoto roku vysilala ptedehru k Prodane neveste. Po tomto hudebnim vstupu do Noveho roku promluvil o vyhlidkach do nejbli2gi budoucnosti znamY komentator Mr. Quincy Howe.

Krom ejineho tekl, 2e nekolik odpovedi na otazku, jak te git problemy dnegni doby, nagel v knize oeskoslovenskeho autora Dr. Frantitka Munka, jeji't nazev je: "The Economics of Force".

Ve stfedu, dne 22. ledna 1941.

Oesko-nemeeki "spoluprace".

Svaz pro spolupraci Cechu s Nemci se nedal zastragit dosavadnimi nensp6chy svych schazi a organisuje novou oinnost. Statni sekretat Karl H. Frank vyplatil jit funkcionaffim dalM penize a natidil zvYgeni jejich "price". Proto byly v nekolika severoaeskYch mestech uspotadany vefejne schtze a zalo2eny nove organisa,ce. — Ovgem, tadny poctivY Oech do toho -spolku nevstoupil a nikdy nevstoupi, nebot' je vgeobecne znamo, ze ma za nkol za penize nacistil provadet udavaestvi mezi eeskym lidem. Kdyt uz nikoho nemohli sehnat, vytahli Mind ze stareho haraburdi terezianskeho rytite smutne postavy, pana, Fouska, kterY ma Wit v eele spolku jests s nekolika horlivci, kte fi bud' z neomluvitelne poddajnosti nebo z nidemnosti prodavaji Nemcilm vlastni lid.

NemeckY kurator pro protektorat Dne 26. listopadu byl v slavnostrii sini e r ninskeho palace uve den v fitad prvni vrchni finaneni president, eili Oberfinanz-president protektoratu, nacista dr. Gross, kterY je ye skuteenosti finanenim ministrem, eili nemeckhn kuratorem pro protektorat. Slavnostniho aktu zadastnil se take risky ministr financi Schwerin von Krosigk a jako zastupce protektoratni vlady ministr financi dr. Kalfus, kterY timto dnem byl vlastne zpro gten iftadu, i kdy v nem nomina.lne zilstava.

Sbiraji se perky.

Hospodatske zpravy z domova hlasi vesmes veci neradostne. Aniz bychom se pou gteli do podrobnosti, musime zdtraznit, zasoby potravin jsou stale slab gi, p fidely se zmenguji dokonce i v distribuci objevuje se nepravidelnost. V nedavnYch tYclnech poklesla take zamestnanost, ponevadt mnohe podniky zastavily vYrobu pro nedostatek nezbytnYch suroy in. BezohlednY postup nemeckYch ntadil ovg em nepovolil a drasticke, opatteni nejsou o nic mirneigi — spige naopak. Je sice pravda, M se mzdy a platy ponekud zvY gily, ale vzestup mezd nevyrovna ani zdaleka vzestup cen.

Od bfezna 1939 do eervence 1940 stoupl index tivotnich nakladir delnicke rodiny o 31%, v UtednickYch rodinach o 27%. — ZvY gene drahote chteji nfady debt novYmi nahralkami. V fijnu vydaly mimo jine nafizeni o povinnem sbirani ovocnYch pecek a jader. Sbiranim jsou povefeny gkoly.

Ted' ut i kola Nemecke iffady natidily v eeskYch temich soupis vg ech soukromYch kol, aby je mohly ye vhodne chvili zabavit. Auta, jejich soupis provedli naciste jit (Hive, musi byt nyni odevzdana Madam.

Oegti nevolnici v n•meckem podruei Novej g i nemecka statistika ptiznava, te v Tfeti tig i pracuji ted' 2 miliony cizich Je sice pravda, ze jde ptedev gim o polske a francouzske vojaky, ktere Nemecko drti v zajeti bez ohledu na to, ze valka proti Polsku skoneila jit davno a s Francii uzavfela Tketi file dokonce "ptimeti", ale cizich, civilnich delniku je v Nemecku take vice net milion.

Pracuji hlavne v zemedelstvi, ponevadt v Tfeti figi je na venkove velkY nedostatek pracovnich sil. Cizich prilmyslovYch delniku je 600.000. Je samozfejme, te tito delnici byli do Nemecka ve skuteenosti odvleeeni, ponevadt dobrovolne odjel malokdo. OeskYch delniku je nyni v Tfeti tig i 130.000, takte v nacistickem nevolnictvi musi lit znaena, Cast vyspeleho eeskeho delnictva. Jejich mzdy — jako ostatne vgech cizich delniku — jsou prinnerne o 25 al 30 proc. nizsi, net ureuji mzdove tarify pro nemecke delnictvo. o nevolnictvi, neni to nadsazka, ponevadt jakmile se jednou cizi delnici ocitli v Tfeti fi g'i, nemohou uz opustiti pfidele,nou praci a vratit se dornii.

Pracovni misto mohou opustit jen v torn p11 pads, dostanou-li milostive zvla gtni dovoleni a pro navrat domil musi si jests opattit policejni povoleni, jet se udeluje jenom ye vyjimednYch ptipadech. — Tato soustava neYOlnictvi ma ul zilstat jako trvale opatfeni.

VtEITNIK

ZE STARE DOMOVINY Nemecka propaganda mluvi oteviene o torn, ze Nemci jsou panskYrn narodem pfimo z yule osudu a cizi narody maji ov gem pro ne pracovat. Vudce nemecke pracovni fronty, dr.

Ley, nevahal dokonce prohlasit, le ptislugnici menecennYch narodu musi miti nizsi tivotni naroky, net panskY narod. A do tfetice: Vrehni vladni komisat v fi gskem ministerstvu prate, Dr. Stothfang, prozradil, ze Nemecko potfebuje stale jistY poeet cizich delnikil a dokonce i po valce bude mit nouzi o mlacle, nemecke delniky. To je velmi pochopitelne: Hitlerfiv novY tad nemohl by se nikdy obejit bez velkYch okupaenich armad a bez dal gich valednYch ptiprav pro nove vSiboje.

Germanisace do zaklada Ackoli nasilna germanisace postihuje v gechny Ceske kraje, je Praha piece jenom hlavnim tercem nemeckeho utisku. Samosprava je ul temet Upine v rukou Nemcu, ee gti iffednici dostavaji neptetrtite vYpoved' s velmi kratkou lhatou. Uvolnend mista zabiraji Nemci, kteOm se vymefuji skvele platy. MladY, 21 let nemeckY iltednik dostava na pfiklad 30.000 korun, 32 letY dokonce 36.000 korun roene. Majetek pratske obce se prodava a rozkrada, flfednici hyri za veteine penize. Tribuny a vNizdobu k eastYm nemeckYm slavnostem plati take pratsice, obec, jejil movity i nemovitY majetek kupuji Nemci za sme gne ceny. Obecni prate zadavaji se pouze nerneckYm firmam.

P11 drancovani Prahy zpilsobuji naciste nesmirne kulturni gkody, odstrailujice mimo jine vgechny plakety, pametni desky a mince, jet byly dosud v majetku pralske obce. Neohlileji se vtibec na to, le nektere ptedmety maji nenahraditelnou historickou cenu. Dali rozlit dokonce Bilkovu sochu Mojli ge, pomnik padlYm legionartm i Dvotakova gemika. Nyni ma Wit zru gena kaple Neznameho vojina, ponevadt Nemci naridili adaptaci pralske radnice po svern zplisobu. — Cele germanisaeni tateni fidi osobne Pfitzner a jeho poradce Bachmann. Je videt, ze oba se snali o to, aby se i vnejAi vzhled Prahy ptizpusobil jejich pledstave nemeckeho mesta.

Prvni obrat?

Vubec je vgeobecnSi dojem, ze se karty gmahem obraci. Tak rychle, *le se britskY tisk chvilemi tale; jak dlouho to mule trvat, a nektere listy dokonce otiskly na prvni strance znamou vetu: It's too good to be true. Remy, jet nyni Italie dostava na v gech frontach, ospravedliruji vgechen optimismus. SlavnY fitok feckeho vojska, podporovaneho britskYmi zbranemi na moti, na zemi i ve vzduchu ptipomina doby, kdy Italove utrpeli zdrcujici pora2ku v -bojich proti republikanskemu vojsku ye 4anelsku. Rozdil jest jen v torn, ze za f•ckYm ntokem pfichazi dal gi vgestranno, pomoc, poskytovana, britskou armadou Blizkeho vYchodu a z Egypta, takte pecks viterstvi nad Italy jest soustavne zaji gt'ovano. Klade se ov gem 0tazka, jak dlouho to potrva, netli motorisovane divise, ktere Hitler poslal do Rumunska, phispechaji Italum na pomoc. Nicmene Hitler vi prave tak dobfe, jako Velke, Britanie, ze nemecky zasah na Balkane pfinese v *Yeti vane diplomaticke a mocenske komplikace. Nemeckemu zneutiti Bulharska k utoku na Reck° stoji v tests zajem Ruska, aby Bulharsko stalo mimo konflikt. Jugoslavie se bude branit nemeckemu poladavku o povelni prujezdu nacistickeho vojska do Albanie. A at se Hitlerovy divise dostanou do Recka, spusti celY Balkan, y eetne Turecka, jet jit vyhlasilo stanne pra y° v nejohrolenej gich evropskYch Castech sveho statu. Hitler dnes zji gt'uje, he pra,y e tak jako pled ptekalenou bleskovou valkou proti Velke Vritanii, nyni i na Balkane pfigel pozde, kdyl jsou provedeny vhechny ptipravy a postaveny vg echny nutne barikady, aby jeho Drang nach Osten 1940-41 bylo lze zastavit.

Arena 5.

Rozkol v nemecke emigracl , z CSR.

Rozkol k nemul dohlo v taciach nemeckYch socidlnich demokrata z OeskosloveriSlea, ma, mimo jine za nasledek zvYhenou publikaeni einnost. Skupina politickYch pracovnikt, jeZ se od strany odhtepila, vydala jiz prvni eislo "Sozialistische Nachrichten", v nerill se hlasi nejen k pilvodnimu nazvu strany (Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei in der Tschechoslovakischen Republik), ale i k ptedmnichovskernu ‘Oeskoslovensku, jeZ povaZuje za ptirozenou zivotni Oblast. Nemcit v historickYch zemich. V provolani, jeZ tato skupina, k nil patti take bYvali poslanci Koegler, Kirpalova a Blatna, vydala k elenstvit strany, zdtrazriuje se -zejmena: "Hlasirrie' se k one demokracii, na jeja zakladech vedeme svtd boj proti Hitlerovi a tim i zapas za oStiobozeni je2 nacismus utiskuje — z ylahte pak Masarykovy republiky. Vedeme svilj boj spoleenC s eeskoslovenskYm lidem, s nimZ, nas spojily dejiny, hospodatstvi a socialni struktura nahi vlasti. Timto bojem chceme dospeti k spoleenemu Myatt", jen2, by byl vzorem kulturniho statu socialne a nacionalne spravedliveho.

Chceme k tomu dospati dohodou s e .eskoslovenskYm lidem a ptedevhim s Ceskoslovenskou delnickou tfidou. Vedeme tento zaflas o lephi socialistickY svet ve smyslu valeenYch a mirovych cilu delnicke strany Velke Britanie. hi pfatele sloun v eeskoslovenske armade. Jako dobrovolnici bill se na bojihtich Francie v ptesvedeeni, ze musi nasaditi 17.§ !?, pro osvobozeni sveta od Hitlerova fahisrnu a za, osvobozeni spoleene vlasti od spolee'neho neplitele." Sve matetske strane mimo jine vytYkaji, ze se zmenila v sudetonemeckou socialne - demokratickou stranu, col" tato sku pina povaZuje za vYraz nejasneho pomeru k Ceskoslovensku i k zahranienimu odboji. Na "Sozialistische Nachrichten" a na provolani, jez vzbudilo znaenou Pozornost nejen v Anglii, ale i v Kanade, odpovida ptedstavenstvo sudstonom-ecke socialni demokraticke strany jednak ve svem organu, ktery vydava v LondYne, a jednak -zvlahtnim obanikem k elenstvu, odmitajic vhechny vYtky odhtepene skupiny. Nelze jeht)h Mci, jak se tento konflikt vyvine nejen v Anglii, ale zejmena v Kanade, kde lije podstatna Cast nemecke emigrate z Oeskoslovenska. Anil bychom chteli.do tohoto sport" zasalaovat, povaZujeme za svou povinnost informovati sve etenate o dalhim vYvoji sporu, kterY nas s Ceskoslovenskeho hlediska samortejme zanma.

La France fibre Pod timto titulem vy:Slo v LonclYnC prvni Cislo krasne a obsat,ne francouzske revue, kterd bude vychazeti kaZdY mesic. Na prvnich strankach shrnuje nova revue svtij program, kterY je take duchovnim programem vhech svobodnYch Francouzu. — "Hlas Francie urniki . . .

Rdousena Francie je nucena mi eti, nebo vzdat se sama sebe. Protole, vhak si zachovavame vedomi a nadeji, chceme se postaviti proti fitoonikovi v duchu odporu tale dlouho, dokud nahe vlast nebude osvobotena. Nikoliv pordZka, nYbrZ rnoralni podlehnuti, tins z poraZeneho otroka. NaSe vlast byla, velka proto, be v minulosti nikdy neustoupila. A Francie neustoupi. Apelujerne na vhechny Francouze ve svete. Zadame je, aby se sjednotill s nami a ptisahali vernost duhi naroda. Od staled Francouzi udrZovali v Evrope prapor liclske svobody. Nesli jej jako kill a jeho kalvarie neni jests u konce. Bojujeme proto, aby Francie ()pet nahla sve poslani."

Miami Beach, Fla. — 631etY Carleton Eillis, chemik, spisovatel a vynalezce zemtel zde na influenzu. Ellisovi se pi•leita asi 800 patentil, mezi nimit je te2 latka, je2 ma chraniti valecna pled vznicenim se ad zdpalnYch bomb.

Tokio. — Ptistav Rangoon v Burme, je "piny" americkYch a anglickych Lodi s nakladem valedneho materialu, jak se pravi z ministerstva vnitra.

Straw% 6.

Caldwell, Texas.

Panu August Kacifovi v Temple, Texas.

CtenY bratte!

Jeliko2 jste 2adal ye Vestniku, za tieelem sepsani historie kadu S.P.J.S.T. a 2adate, aby star4i bratti vypsali, kdy a jak byly rozliene rady zakladany, ptipomelo mne na stare easy a na bratty; kteti jit davno odpoeivaji tam odkud neni navratu, zaroven teekosti, juke ti staff. elenove museli podstoupiti' a prodelati ne2li ty nage lady dosahly stanoviska na kterem se dnes nalezaji.

Asi magic pied sjezdem Velkotadu Statu TeCas C.S.P.S., kterY se potadal v Lan Grange v schtzi v roku 189— konal tad krejeovske thine (kde v2dy svoje schtze konal) Jos. Kosa. Mezi ptitomnYmi byli: J. R. Kubena a L. V. Vanek. Mezi rozmluvou J. R. Kubena te se bude uchazeti o misto tajemnika jednoty, ktera mela bYti zalo2ena po sjezdu Velkotadu 6.S.P.S. rozlienymi 'deny, kteti nebyli spokojeni s jednanim kadtz C.S.P.S. J. R. Kubena pravil, jak uvedeno, 2e se bude uchazeti o misto tajemnika a L. V. Van& 2e se bude uchazeti o misto tajemnika Velkotadu

6.S.P.S.

Po sjezdu Velkokadu o.S.P.S. bylo usnegeno pkitomnYmi Cleny svolati druhou schtizi, te2 do La Grange, kde se mela zalo2iti nova, jednota.

Pak se zaealy tvotiti nove Lady a v pti gti schtiv La Grange byli pkitomzi kadu ni: Jos. Kos st., Frank Lidiak, L. V. Vanek, Edward Mikulenka, Jan KopeckY (otec Dr. Jos. Kopeckeho), 0. Bluemel, Frank Oihal, Josef Talag, Jos. Wondrag , Henry Zdatil, tak dalece jak se mohu pamatovati, a na navrh Franka Lidiaka jsme pojmenovali tenth fad Peter Cooper, dle jmena znameho philantropa Petra.

Coopra, tad mel Cislo druhe, Cislo prvni mel fad dle usne geni mezi J. R. Kubenou a la-grangeskYmi Cleny tadu. Jos. Wondrash byl zvolen ptedsedou a Ed. Mikulenka tajemnikem nove utvoteneho tadu, pak start' Jos. Kos pokladnikern.

Ve sjezdu nove utvotene Jednoty S.P.J.S.T. bylo usnegeno, aby Frank Lidiak vyclaval fadoye noviny (nynej gi Vestnik), ale jeliko2 nemohl dostati na tamej gi pogte povoleni, aby mohl zasilati tento pogtou druhe ttidy (2nd Class Matter) a adkoliv vydal tti neb etyti eisla a nemohl tyto zaslati elentim, Velkotad nove zaldene jednoty se usnesl, aby byly noviny vydasany jinde.

Nejvice Clenu, kteki ptistoupili k nove Tednote, byli staid elenove, mladYch se math pfihlasilo, neb nebylo davery mezi lidem, 2e se tato udr2i. Vgech pkihlagenYch elent bylo asi 450. A kdy pak staid elenove umirali, tak 2e byly dva neb vice rozpoetti v mesici, a jeliko2 byli pojigteni vetginou na $1,000.00 a dlent bylo jen asi 450, vzalo to del gi Cas nekli byly itmrti vyplaeeny. Pokladny vgech facia byly prazdne a ka2dY myslel, ke je konec Jednoty.

Hlavni zdroj ptijmu na geho lidu v Texasu jest z baviny; tenkrate byla bavina od 3c do 41/2c, tak 2e bal baviny pkinesl asi od $18.00 do $22.00. Sadlo se prodavalo za 6c, g'pek 6c, krocani 50c a vge ostatni co farmer prodal neptineslo tolik, aby mohi platiti tadove poplatky a iiviti rodinu, proto mnoho elenti odpadlo, neb jak jsem uvedl, nebylo z deho platit.

Za nejakY Cas bavina zaeala stoupati v cene a nage Jednota zaeala rust, a dnes mo2no 2e je tou nejlep gi Jednotou v Texasu, jest pokrokove fizena a vedena.

Jos. Wondrag.

S pozdravem, Rad Radhogt' els. 99, Hallettsville, Tex. nag fad konal volbu Timto oznamuji, tednikti pro rok 1941, a tato vyznela nasledovne; F. J. Orsak, tajemnik; Rudolf S' panihel, Uaetnik; Annasta.zie Raino gek, pokla,dnice; Josef Portiak a Rozalie $panihel, ifeetni vybor.

Josef Dortiak, tajemnik pro Nemocenskou poclporu; Augustin Hollub a Anna Gerlich, nemocenskY vybor, Tak, bratti a sestry, v Unoru i male budeme potadat schOze pravidelne v dome br. Rudolfa 8panihela, jako dfive. bratraSrm pozdravem zustavam, F. J. Orsak, tajemnik.

Ve stfedu, drib 22. ledna 1941.

Zprava tajemnika fidu Pokrok Honstonu "C. 88.

VYrodni schtze faclu Pokrok Houstonu C. 88. potadana prvni nedeli, a sice 1. prosince 1940.

Schtize byla elenstvem tadu nav gtivena v hojnem podtu. Zaroven jako nav gtevnici v nagi schtai sileastrino se nekolik Clem jinych Trfednici na 'Tilt 1941 jsou nasledujici; Pfedseda, Frank Olex.a. ml., mistopfedseda, Louis Rulik ml., tajemnice Frances Olexova, pokladnik Robert Kachtik, neetni Amos Ka,dledek.

Dale byl zvolen tkielennY udetni vybor, bratfi J. J. Bravenec, Ed. Kadledek a Frank Olexa ,st.

Deviti dlennY spravni vybor, bratti J. Kalousek, J. Maragek, Louis Rulik st., Frank Hanka, 'Frank Andinec, Frank Tesaf, W. Pagel a Robert Kachtik, Amos Kadleeek.

Deviti dlennY zabavni vYbor, bratfi Tony Bi1Y, Louis Rulik ml., Louis Hanus ml., Ed. Kadledek, Joe Kagpar, sestry Rosie Dixon, Louis Chudej, Vlasta Brot a Anetka Starealova.

Tti dlenny resolueni vYbor, sestra Riltena Hanusova a bratfi Frank Andinec a Joe Kagpar.

Knihovnici. Tento fitad jit dlouha leta zastava sestra R. Hanusova.

Tri domaci %kaki: Dr. H. R. Maresh, Dr. R. E. Maresh a Dr. J. C. Hollub.

Tajemnik nemocenske podpory jest prozatimni at do doby kdy bude uskutednen tento odbor, pak bude zvolen staly tajemnik. Prozatimni je Frank Olexa st.

Nag fad za rok 1940 vzrostl na 602 Cleny. V stargirn odboru jest 522 Clenu. Za rok 1940 ph.bylo nam do star giho odboru 49 dlenfi novYch, 22 dlen0 s pfestupnimi listinami od rOznYch fa,d0. tbytek elen0 na geho tadu jest 11 dlenu a sice: 4 dleni pfestoupili k jinYm fadtm, 4 Cleni vyloudeni a tfi eleni zemteli.

Nag detskY odbor ma, 80 elenu. Za posledni rok ziskano bylo 18 deti v rAznYch tfidach.

Dale byla dana ideva m0tskYm elentim. Dosud muti platili 20c na fadove pfispevky, avgak v teto vYrodni schtzi tyto poplatky byly sniteny a sice jsou nyni stejne jako pro teny, po 10c mesidne. Toto ujednani ve glo v platnost 1. ledna 1941.

Dale se musim zminit o nagem gestem vYrodi nagi nove budovy. Tato na ge slavnost pfipadne na druhou nedeli v itnoru. Kroutek 4111ahol" pfipravuje k tomu krasnou operetku pod na,zvern "Jindra". Kdo 'Ceti roman nebo videl samotnou hru vi, te toto divadlo nezklame.

Se sesterskYrn pozdravem za fad Pokrok Houstonu Cis. 88.

F. J. Olexova, taj.

Z Hnizda Sokol iiika v Dallas.

Marn yam vgem oznamit, te dramatickY odbor Sokol 2ilka pod retii br. Franty Rendla yam ptedvede 26. ledna znamenitou fragku "Kutilova teni syna". Shodou okolnosti bude hrati v teto hfe Lilli Kutilova. (Na ge zdej gi pi.

Kutilova toho sveho syna je gte 2enit nebude, ponevad2 je na 2eneni mot malt', tu gim ie dosud nezadal chodit do gkoly). ttlohu Kutilove sehraje stara dobra ochotnice ses. M. PtevratiJejho mu2e br. Mira Jureik. Jejich syna Jindkicha, doktora, na ktereho je mama Kutilka velmi pygna a kterY ji pak pied svoji nevestou zapke, ptedvede Karel Peter. Jejich deerugku Julinku, takto povolanim gvadlenku, velmi dobra mlada divei sila Ella Nesudova. AmeriCanku ses. Anna„Zvolankova. Jiriho studenta br. Boh. Zvolanek. Jikinku Lilli Kutilova. Modelku Emmu Loraine Pkevratilova.

Kutilovy vlastni v pragskem ptedmesti veteg -nickYobhlde.DjstprkanvlYmienami. Kutilka podoba se povahou dobromyslne matce Kraemerce. Divadlo ma dobrY spad a neni dlouhe, take zbude dosti easu pro ty mlade k tanednimu reji. Hudba Ski Pokladnika k nagi litosti bude nriit pit i toxnto divadle naposled. Vyhovovala po celY rok dobfe, jsou vgak okolnosti te pti nejlepai vuli kapelnika neni man° udrtet celistvost. Tyto potite mel i nag syn, kter, fidil delgi dobu sokolskY orchestr.

Nynejai jeho tivotni aletite povolani ho od hudby vzdalilo, (ad sem tam kdy mu Cas dovoli si s nimi rad zahraje). Doufame v gak v dobre vyfizeni tohoto dost tetkeho problemu, neb br.

Sid Pokladnik, teem i du gi hudebnik, zase uvede v chod sokolskou hudbu. Za zminku stoji, sokolska rodina Pokladnikova v gech svYch 7 synt nechala hudebne vzdelat. Rodide uvedomell i z mala prosttedkii dokaZou vykonat mnoho. ye Orani sekolske sclir zl byli mien! tag

novi Cifednici pro rok 1941. Starosta br. 13eri Pfevratil, rnistostarosta br. V. Kraft, tajemnik br. Boh. Zvolanek, ifeetni br. J. Jureak, pokladnik br. Frank Rendl, vzdelavatel br. F. Rendl, domovnik br. F. Rotrekl. Nove zvolenYm niktun nagi Jednoty pteji, aby s laskou a trpelivosti na sebe pfevzate atady zastavali. OdstouplYm iikedniktim za jejich praci jmenern Jednoty Sokol 2i2ka vzdavain vfelY dik.To je ses. M. Toberna sr., tajern. a br. Miro Parma, Adetnik. (Je nam Tito, te takovY milady sokolske myglence oddanY dobrV herec z Dallas odejel do Austinu za lepgim tivotnim povolanim. Pfejerne Ti, Mirku, innoha zdaru.) Jeho misto pkevzal °pet Jotka Jurdak, kterY ten fad dvive zastaval velmi dobre, pro rok 1940 sloutil co starosta.

Svych dlouholetYch sluteb sokolskeho pokladnika se vzdal (konedne) br. Jos. Valdik. To jsem rada, te se jednou uk toho poditani a opatrovani penez zbavil.

Knihovni ses. Dolfi Stranska, ktera, take po mnoho rokfi svtj Mad svedomite zastavala, ted' kdy se od Sokolovny odstehovali je ji to obtitne. Tugim, ke jeji misto jegte nahratene neni.

Sokolskou dopisovatelkou jsem po tento rok zvolena nebyla. A vite prof? No proto ke jsem v to vYrodni schuzi nebyla. Bala jsem se, te pro mne take nee° zustalo. Hrdina povida: kdo utede, ten vyhraje.

Moji zasadou jest, pracovat na poll narodnim i sokolskern bez vgech fitadfi poctive a svedomite, cot take Cinim. V lednove schuzi jsem byla, ale pro mnoho duletiteho jednani k volbe dopisovatelky nedoglo. Milerada sve misto postoupim nove zvolene.

A yam vgem, vy dobre teny pfiznivkyne elenkyne Sokola dekuji za to spoustu raznYch pokrmii a pediva, ktere jste tak ochotne do kuchyne po celY rok nosily a vypomahaly, kdykoliv jsem o to potadala. V itfadu torn jsem postoupila, prate v kuchyni se zbavila. Jen pouze vge objednam, Ceho tfeba v kuchyni a die abecedniho pofadku volam elenkyne do kuchyne.

(Ale my mame i ochotne nedlenky, ktere rady vypomohou).

Ses. Paulova, knitky divadelni mne br. Nesuda odevzdal. Jest mi divne, prof jste nehrali, vklyt' jste mi psala, te mate illohy tit obsazene.

Dogla mi dnes stvrzenaka od Briticke a Aecke Pomocne Akce Ambulandni, kam na misto kvetin k ucteni parnatky zemfeleho br. A. Malika zaslali p. a pi. Jan Hernial $2.00, p. a pi. Jos. Valeik $2.00 a $1.00 pfidal p. F. StranskY st., ce/kem $5.00. 'Mini te vice tivYrn net mrtvym kvetiny prospeje ten peniz. yam, pi. P. P. Mikeskova za Vase houtevnate a neohrotene zastavani se de gtiny mate nita obdiv a uptimnY stisk ruky. Pokradujte! Bojujete za vec spravedlivou. Ket by mel na g girl?

Texas takovYch moudrYch zastankyri Ceske fedi vice! elanek "Prod se mame edit Cesky?" ye Vestniku ze dne 8. ledna se mi velice libil. TakovYch krasnYch zafivYch hvezd, jakou byl Dr. V. E. Vraz, krasnY telern i du gi, z nit vyzatovala inteligence, udenec a vedator, takovYch narod nag velmi potfebuje. Skoda, velka gkoda, ze ta kove plodne lidi v mladem veku nam Morana smrti odvolava. Tet p. Stanislav 8erpan byl jednou z techto. Pan Pgenka, stargi sice, ale hlava bystra, novinaf nenahraditelnY. Mila Botka Vydrova, p. K. Kutan, s obouma jsem si dopisovala a jejich dopisy mam uschovane na pamatku. Co je s Vami, pi. 2ivna?

Snad nesttnete?

Tak nezapomerite se k nam do Sokolovne dostavit na to divadlo 26. ledna. Dal gi v oznaince.

SrdednY pozdrav v gem dtenatilm, Botena Valdikova.

Sestry od fidu Pokrok C. 88., Houston, Texas., V posledni nagi sehuzi se sestry usnesly miti zase schtize jak jsnie mivaly dfive. A to WO prvni etvrtek v mesici. Proto sestkieky se dostavte v hojnem poetu do pfi gti schtze, ktera bude konana 6. imora, asi po 10 hod. ranni. Budeme se miti dobre. Totit o rozdeleni prate nas neni nouze a to bude dosti tentokrate. Ale to kafieko? o je, na to si my potrpime. ProtoZ rady vidime mezi nami i drutky, ktere nas. pfijdou jenom navg tiviti. Mnoho zdaru v tomto. novem rote pfeje v6em, Seam ZimermanovA, tajemnicet

Ve sttedu, dne 22, ledna 1941 TeXaS. Cten•redakte Vestniku!

V posledniin Vestniku statieek Barto g pige, ie co na to tikam, na g Vestnik zmrvit, zhanobit anglickou &thou. Co se tYde toho zmrveni, Vestnik je zmrven. Proto ge jig to neni apine de skY dasopis, ani upine anglickY, jest tedy zmr, yen. A co se tYde toho zhanobeni, ja myslim pisatel toho dlanku rninil, ge anglickou detbou zhanobime Vestnik. On asi minil, ge tim zhanobime sami sebe, kdyz nepovalujeme svoji tee za Cost dobrou, aby jsme mobil miti noviny Wile Ceske:, A 0 se tyre to pket-vakky, Vam stakiekti Bartegi mohu Smele iiti, ge ja, jseirt se jeAte inkdy rieptetvakovala, U nine jest pravda a piimost svatou yeti. Vgdy mluvim i pisi tak jak citilii, iiepisi jednou tak a podruhe jinak, Indy Zastavam sykch zasad a svehe fitesveddeni, 4 tetia si tim nekdY udeLem i neptatele. Ale jest= jl Mlle fiekao fieffia fAci tOktitott jsem, se nebudu ptetvatovati neb sve CI* zatiirati; bych ziskala jeho ptatelstvi. Myslim, ge se pietvatuje ten, kdo sam sebe jmenuje narodnim pracovnikem aneb starym vlastencem a pki torn pracuje pro to, aby Ceske, ted v Texasu co nejdtive zanikla. UptimnYm narodovstvim si nikdy nebkodime, ale to dolarove neb ptedstirand narodevstvi nom mod bkodi. A velke, bkoda jest, ge tech UptimilYch narodovca je ted' Melo. Pokud gill ti staii opravdovi narodovci, ucili nas, ge jest to povinhosti kakleho ditete, aby se v niatetske teal zdokorialcivale, at' jest to dite jig ja,kekoliv narodrioSti, ge aech jestli si syJjch rodiett, ma se zdokonalovati v fedi Ceske, Nettiet v fielneCke i Ariglidan v anftlicke tak dale. Min nits, ge se ihathe natteiti tee de= skod i Made jest to tee na ge, a anglickou, pro= tole jest to vladni ted tett) zeme, nag vlasti, 'red' ti Moderni natodevti na gi rriladeti UM, ge Ceske, tee je zbyteenou, 'ge se zde Stejne dlouhd iientirgi; a ge trilade2 nemit ptilezitosti se Ceske tett haildif,i,? je povzbuzeni pre to mladeg, nemyslite stakieku Haft/Ai? Jest tomtt jig hodne da yno, kdy jederi nas syii takoit, elariek Pkeeetl, tak rime kekl: thygliiii ze vgecka to Tvoje prate jest Marriott'', itsdyi iniadik takeYY elanek pfeete, tak jestli byl pro eeskett tee na.d gen i takcivS7 dlailek psahy 2vitiVrn vlastencem, vbecko to nadeeni 11404 elatiky heltdy i myin nadknini trochu ottesou, het V1W ge nam ha& nezkubenou rnlacieg odcizuji, ale nakollee §i Y gdy p0myslim, ge ag bude nejirate, ze ptijde do Ted xas nejakY Havlieek, Tyrg aneb Masaryk, tie deskY flared v Texasu probudi, a na ge tee zde nikdy neuhasne. Jestli ty anglick y stranky jsou okrasou nabeho Vestniku, o torn si svaj asudek necharn pro sebe, ale pokrok to neni, neb zanik neni pokrok, a ti co pracovali pro anglicke stranky, zaroveri pracovali pro zaniknuti Ceske f eel; tedy Pokrok to neni, neb pokrok musi Stale dopkedu a ne dozadu. Pibete, ge na slova zinrveni neb zhanobeni nejlepe zapomenout.

Tak prod jste na ne jebte vzpominal, kdy ten dopis byl psan jig nekolik mesict zpatky? Dale pieete, ze ti pteueeni pou givaji slova, kterYm Vy nerozumite. Jsou nektere latinska slova, ktere jsou pou givane nejen v fedi Ceske ale ye vgech tedich. Ale je pravda, 2e se nekdy vyskytne zkomolene slovo v deskyth noyinach, ge pak to neni slovo Ceske ani anglicke, co g by novinari &eat, neb mnozi se ueime to lepgi ei z novin a kdy v novinath jsou pou gity nespravna slova, my je pak teg pougivame. Vy to jinYm yytitate a sam nejvice nespravnYch slov pougivate. Pigete, ge Mexikani maji radost, kdy nekdo urni jen nektera slova mexicke. Tak vidite, i Mexikani svoji tee miluji, a Vy byste chtel, abychom my svoji odhodili. Pi gete, ge nedovoliti ditkam mluviti doma anglicky je nepraktieke. Tak kde myslite, ge se maji nage deti nauditi desks keel, kdy ne doma od svYch rodida?

Na ulici se Cesky nemluvi a ve gkole take ne.

Proto jen doma se mohou ditky desire feel. nauditi. Jig proto, ge nazi lide se'tak boji toho ciziho pfizyuku, by men se syYmi ditky mluviti jen &sky. Neb kdy se jejich ditky budou uditi anglicky od Amerieana, tak si neptisvoji zvuk svYth rodieti. Ad toho ciziho ptiz yuku se nemusi gadny bati, jinonarodovcam se ten cizi ptizvuk libi. Cizi pfiz yuk g adnemu negkodi, ale Apatna anglieina ano. Ptate se, co minim kdy' jsem psala, prod by nate deti nemohly, znAti

V

EsTN1K

aspofi jednu cizi kee, Ceetinu. Co2 nevite, kdy se hage ditky net deskou tee na, vye g i ekole neb na universite, e Aineridane rfkaji, ge se uc cizi ted? Ceske, tee jest jen pro nas na ge, ale ye bkole neb ye SpojenYch Statech jest to ted cizi. Jen anglicka , tee je zde domaci neb vladni tedi. Dale pibete, ge jak vyjedeme jen za humna, ge jig kritsnou debtinu odlogime a pougivarne anglieinu. To je zase naralka, ge debtina je zbytednou. Jig nekolikrate jsem podala ptidiny, prod se /name uditi desky, nebudu to teda dries opakovati. A nejlepgi ptidiny podave, Dr. V. E. Vraz ve Vestniku eislo 2. na prvni strance. Pkeetete si ten krasnS7 alanek, mo"tna, 2e pak nebudete stale na debtinu nare. geti. A ja opakuji jeAte' jednou, ge jestli nerespektujeme sami sebe a Vagime 51 syYch rodida, tak se mame matetske keel natiCiti, Angloarnerieane si sve tedi va gi a nezag livaji nam to, kdy my si vagime sve, naopak, diva se tomu kdy vi, ze nektere Ceske deti Mvo,Ji fed hezhaji.

V nedeli dill 26. ledna se chystame s man gely WondrabovYnii a Maitiely VajdakotImi navAtiviti statni schtzi S.A.a.T, v Taylor. TV A.= se, ge se tam mnoho dobra vykona a ge se tam sejdeme s mnoha znamYmi a seznamime se s nenamYmi. S pozdravem, Pi. P. P. Mikeska.

Fort Worth, Texas.

Mill piltele! — Dnes jenom par tadka pro zdejbi krajanky davam vgem na vedomi, ge v sobotu rano katolickY kostel sv. Toma ge bude miti idrprodej rfizheho domaciho pediva v safe .Way obchodu na 25, ulici a North Main.

Tak vas Zadatri, byste kola, jedna nejakS1m kolatent aneb dortem pkispela, a ktere to nebude matiO, tak aspon dojdete si neco koupiti. itterS, jsme ja, moje d ye deti a pi. Mary Hejl, vyjely do Terripla na dva dny, vezly jsme moji rhartiiriku do jejiho domova. Zde ye Fort Worth u2 byla, navolena, tak zase chtela jet na chvlli dornd. Na 2pateeni ceste se s nam! svezla pi, Bennie Mikeskova s jeji malou holdiekou si zde nekolik dni pobyti, ptebYva u man gelt HejlovYth. V sobotu veder pro ni dojel jeji mantel s dyeing detmi a Josefina Muchova take s nimi pkijela. V pondeli se vydaji zase na zpateeni cestu. — jegte ptipominarn vbem krajantim, by sobe zaplatili hlavovou clan, co g mogno udiniti pouze etyti dny, od 28. do 31. ledna. Tak nezapometite a hled'te si tuto vec ybichni zapravit, neb nynejbi dobu ten dakaz to cia.ne ma g e bYti debrY na razne jine prakazy a ne pouze jenom na vOlerti. Opravuji chybu, ktera se stala v minulem mem dopisu; mei° byti male, holdidka mangelt Rag iCkovYch si zlamala ruku, oni se zde mezi nas do Fort Worth ptistehoval pied pal rokem z Buckholts, Tex. Pan RAZielta jest hostinskYm v Bunkers Cafe. — Pro dnetek kondim s pozdravem na redakci, vbechny dtenate a zname, ziistavam vase vbeobecna dipsoMillie Polabek. vatelka,.

Kad Pokrok Houstonu, dislo 88.

Slunieko krasne sviti a severdeek pekne pofukuje a pH torn se pane u kamen sedi. Tu jsem si pravil, abych tak neeinne nesedel, trochu musim se rozepsat o nazi einnosti divadelni. — Jak jest bratram a sestram znamo, ovg em tern kteti nas o poslednim divadle navbtivili, zhostili jsme se na gich aloh znamenite, jak boute smichu nasveddovaly. Nerad se thvalim, g e my u nas na Studewood mame dobre herecke sily, ale to mi musi ka gdY, kdo k nam na divadlo chodi, dosveddit, ge ani dost malo neptehe,nim. Kdy2 man gele Stardalovi hraji, maze kagdY z divan vedeti, ge sve alohy zahraji jak se path, a ujibt'uji nav gtevniky nage, ge budu hledet, aby tito man gele byli na jevigti dasteji,hebot' jejich VYkony jsou neptekonatelne. Sestry g ustalovy hraly bajeene. Kdy g si vzpomenu, kdy jsem jim dal Imi gky 4 tydny pied divadlem, neurneli ani Cisti, a hle, co dobra vale doka ge; ov gem i jejich maminka ma v tom lvi podil, g e tyto divky tak krasne hraly.

Mladi panove, jako Midulka, Hefner, 8efeik, Grigar, drg eli se znamenite, a zas vial co dobra vale zma ge. A cog nag e Evieka Klimova, a6koliv mela tentokrate malou tlohu, ddela se dobie, zvlaete kdy/ ja, v Aloze p. Manaska, dozhurta se osepil, ornaciho pans, jsem . na

Strana 7, hiedne onoho aikoholu, a chtelo se mi opravdut smat, jak ustra gene na trine hledela, ale dinky ve tvaiith jejich nasvedeovaly, ge se chce dad do smichu nad moji ptisnosti, ponevad g vedela, tie ye vetejnosti deem svatou gka, ale po strane take si rad popiju. Jen strpeni Evidko, doufain ge co nevidet budu mit pro Tebe ulohu, kde Tye vlohy se nalegite uplatni. A co g ti dva stati kocouti, br. Kalousek a Kodi, dekuju nechci, jim kdy se udelaji z vody v Z'aludku viny a pki malem pohnuti je z toho boute a vinobiti, to aby se jim dloYek na mile testy uhnul, aby nebyl vlnami zasa gen. -Jsem jist, e nikdo nelitoval, kdo •nas o poslednim divadle navbtivil, a ty boute smichu a salvy potlesku tomu nasvedeovaly, divaci se znamenite bavi. Na ybteva byla velice dobra na divadle i veder, kdy tancechtivi (a vypadalo, ge jich bylo dosti) se vyteeeli znamenite hudbe Houston Czechs. A ted' k hlavnimu adelu tohoto dopisu: Jindra! — Jedine slovo, ale co vyjadtuje, co vbe se skrYva za timto jedinYm slovem. Cele mote lasky rodieti, slu gebnictva, atednika, k jejich Jindte, ktere, ma ptijeti po dvouletem p0bytu ye bkolach opet doma. A kdy ptijede a do testy ji ptijde domati uCitei, inteligent, kterY nedovede sklonit svoji giji pted jeji panovadnosti, opet tele more pohrolani a nenavisti ze strany Jindiiny vb.& domacimu uditeli. Ale i more se de, ptekrodit, co g se osveddilo i zde, a Jindra zahoti laskou k ueiteli, ale do testy ptijde baron z Ostrovina, elegan, kterY usiluje o idsku Jindfinu, ale marne, a2 kdy piljde pohroma na rodiee Jindtiny v podobe potaru a smenek, odhodle, se Jindra obetovati sebe I svou lasku pro zachranu svych rodiea. A kdy Jindra jig ye svatebnich batech eeke, vyvrcholeni sveho osudu, baron z Ostrovina, byv upozornen adetnim Jahodou, jakeho bezpravi se dopougti chteje k sobe upoutati Jindru, ktera miluje uditele Lipu, baron z Ostrovina odstoupi a pod, ruku svou dame, ktera pkijela ptati mu veeho Atesti po boku jine, aekoliv sama jej miluje, baronce Lehrmeriove.

Mezi tim co toto se odehrava, Amalka, sesticenka Jindtina hoii laskou k uditeli Lipovi, ale tento pedant nerna sluchu ani vidy pro ubohou Amalku, nad kterou se ale ustrne ptitel Lipav, Jirka Hlavin, mluvka, kterY se ubohe Amelte vemluvi do srdeeka, a g telme ano.

Bratii a sestry, toto divadlo sehraje nag Krougek "Hlahol" driihou nedeli v anoru, dne 9. anora 1941 v tadove budove na Studewood, pii slavnosti 6. otevteni nabi tadove budovy, a opet mohu vas ujistit, ge nikdo nebude litovat, kdo nas pti teto ptilegitosti navbtivi. Vag, Joe Kabpar.

Rad Jaromir, 'Oslo 54., West, Texas.

Bratki a sestry Posledni nage kadova schaze byla velice malo navStivena, ale nebylo divu, neb to nedeli nam odjigcleli nazi chlapci do Brownwood a pak bylo i pozde na schazi. Je i dosti Mena, kteti maji a meli nachlad i "flu", a tak se gadnemu nechce nikam jezdit.

Letobi rok nam ve West gpatne zaeina, nemod, vragda a posledni nedeli nam zabil vlak dva mlade lidi, sestru a bratra Mary a Frank Mynareikoyi. Ona byla svobodna, on vdovec, zanechal 2 deti 13 a 15 rola o ktere se staral asi 7 mkt sam. Je ho gkoda, byl to dobrY elovek.

Na ptibti pondeli 27. ledna je, jak u g po nekolik rokti "Presidents Ball", kterY vidy porada Frank Ooeek ml. Hudbu obstaraji Musical Playmates. Vstupne 10t a 40c, jako obyeejne. Tedy jste srdeene zvani, abyste se v hojnin poetu dostavili. eist vYtegek jde na ditky sti gene paralysou. SrdeenY pozdrav na vbecky Ctouci vase, M. Klausova.

Hongkong. — 6ingti vojengti nadelnici oznamill, ge Japonci pou givali sttel s otravnYm plynem ph boji u_Ankingu, hlavniho mesta provincie Anhwei. Chiane tvrdi, getechto steel bylo pougivano, kdy Japonci byli na iistupu.

Berlin. — 2idovska emigrate z Nemetka postupuje zvolna pies to, le valka ulo gila obmezeni na cestovani. Frankfurter Zeitung pra.vi, ge 4,755 gida vystehovalo se ze stareho Azemi v dobe prvnich tai mesiet minuleho roka,

Straw. & ALBANIE JE STARIM BOJIATEM EVROPY. Stateeny zapas Aekil proti italskernu vettelci, kterY z dtivodt eiste vYbojnYch napadl jejich viast, avSak zatlaken byl zpet na pfidu sousedni zeme, vyvolal zajem o Albanii, ktera znovu stala se dejikem krvavYch bojfi, jako mnohokrate pied tim v nekliclne historii BaLka.,nu.

VYbojniky nikdy zde neeekala vlidna name' a drsny tento kraj byl postrachem vojevtdca od fimskYch dob. Povodne, rozeryanY teren, neschtidne horske rokliny, str ge a fizke priismyky, nemoci, nepfatelske domorode obyvatelstvo a podasi, ktere zfidka je pfiznive i za letniho obdobi, pfedstavovaly obti ge, take k ptekonani v kaadem ease.

Pouze od 7 do 9 procent 17,374 etvereeni rozlohy Albanie, hlavne nektere mirnejk svahy v horach a ne pfilig Siroka Ado11, lze obdelavat.

Zbytek Upati zalesnenYch hor hodi se jenom k letnimu pastevectvi a hory samotne, ac krasne, mnoho givobyti domacimu lidu neposkytnou.

A do teto nehostinne zeme poslal Mussolini svoje legie k vYbojne ceste na fteeko, ktere podle jeho prohldeeni melo bYti pokofeno, aby pfestalo byti "nebezpeeim" zajmum italskYm. Italska vojska narazila na stejne obti ge jako v minulosti mnohe armady, ktere zeme teto ugivaly jako vYpadove brany a za.kladny k najezdtim do nejjj gnejkch easti poloostrova.

V cele zemi, okrouhle 200 mil zdell a 100 mil je jenom asi 2,000 mil sluSnejeich test.

Zbytek jsou jenom stezky, u givane pastevci hoveziho dobytka a ovci, ktere jeden vydatny lijavec anebo spad snehu pteS not je s to vymazati s tvafe zeme.

Jako moderni kralovstvi 'datuje se Albanie od roku 1920. Hranice jeho byly pevne yyznaCeny ag roku 1925. Kraj tento je nepochybne posledni bakou primitivismu v Evrope, skoro nedoteeny modernimi vymo genostmi. Snad jenom pohranieni oblasti gecko jsou stejne za°stale.

Dornaci obyvatelstvo je nedfivefive a horkokrevne, tvoteno jsouc z -mine easti sobestaenymi horaly, ktefi bojovali proti mosleminum i kkest'antim po vaechna to staleti, co timske a cafihradske pfilivy a odlivy proudily po balkanskem poloostrove.

Asi 70 procent obyvatelstva tvoti mohameda.ni, 10 procent fimki katolici (hlavne na severu v oblasti Skadru) a 20 procent pfislu§nici pravoslavne cirkve albanske. Rozdily ve vite vgak nikdy nebranily temto horalum, aby se spojili a zvedli proti kteremukoliv vettelci. Vedeni drobne valky proti Italum, kteti domorodci jsou znepokojovani na svem Ustupu pied ITckYmi sbory, je v souhlase s tradicemi teto podivne zeme a jejiho lidu.

Kral Zog, kterY u;tekl z Albanie po jejim boru faSistickYmi brannymi sbory Benito Mussoliniho, po celYch 15 let pokoueel se zmodernisovati male sve kralovstvi, av gak vysledky techto snah ponechaly pranepatrne stopy ye vnittnich eastech zeme. Zde rodiny tvoti jeete kmenove svazky ci zadrugy a easto panuje mezi jednotlivymi temito kmeny nepfatelstvi na iivot a na smrt. Krviny ei krevni msty jsou dosud soueasti givota obyvatela rozervanYch hor.

Hlavni mesta jsou vlastne obchodnimi stanicemi, majice od pet tisic do 35,000 obyvatelit.

Neni veak mest takove velikosti ani celY tucet.

Albanci nikdy ye sve historii nebyli mokeplay g bagmate pobte gi, malarii zamo--cemi,ponevad fel* nikdy je nelakalo.

Zeme ma jenom tfi trochu duleaitejk pfistavy, jimig jsou Valona, Dra.6 a San Giovanni de Medua. Vaechny dekuji za s ytij vzrtist, ktereho dosahly a g v poslednich letech, hlavne Italfn.

Silnice odtud do hor vedouci jsou kfivolake a po Wei Cast roku teak() sjizdne.

Povodi albanskYch re'_; nehodi se k zkizeni silnice s vYjinakou Skurnby. Stara fimska, silnice, Via Egnetia zvand, sledoyala tok teto teky k Ochridskemu jezeru. Nejvetei feka Drina proteka, semi smerem severnim a zapadnim neschildnYmi roklinami a nikdy nebyla pfeklenuta mosty.

K vyvoji silnic v Albanii nedoglo hlavne z toho dtlyodu, ze priimerny Albanec nema pro ne mnoho notfeby. Jsou jenom vokoii obchodnich Stitdi:,i01. . vedou ke krajinu, kde zemedelstvi

v 2 8TNIK je trochu v rozkvetu. TakovYmi obchodnimi stfedisky jsou Pogradec, Elbasan a jinx vnitrozemska, mesta, .jichti jmena vyskytuji se ye zpravach o krvavYch bojich gecko-italskYch. Vag ' east obyvatelstva vnitrozemi tVoti pastevci, kteki za leta odlaaneji stada sveho hoveziho dobytka a ovci na pastvu do hor, ponechavajice tieny a deti doma k hospodateni na, malYch usedlostech. A prave pro pastviny dacha,zi k eastYm sport= a take krvavPai. bitkam.

V minulYch dobach Rimane, Turci, Srbove, Benateane, Gotove i Bulhafi pokou geli se zahrnouti Albanii do svYch imperialistickYch pla.avgak vgichni byli poratieni drsnou touto zemi samotnou a lidem, kterY znal v ni katidou painku a fikryt v rozervanYch horach.

POCATEK KONCE FA8ISTICKE SEA- VY. Diktatoru, jak jest Mussolini, musi byt tyto dny horko. 2ije hodne z presty ge a fogistickY prestyg byl na dlouhou dobu zniden v Korice.

Musi bYt velmi trapna scena, kdy Mussoliniho velvyslanec v Berline tada, Hitlera o pomoc proti Recku. Jit dlouho tadna velmoc neutrpela tak velkou mravni i vojenskou pordaku, jako italska fag istickkvelmoc v bojich proti slabemu vojsku maleho Recka. Situace jest pro Italii dost zla., ponevad g byl jig zastaven italsky utok z Lybie na Egypt; dale kratke viterstvi Rath. proti neopevnenemu britskemu Somalsku nikterak nezabranuje soustavnemu leteckemu a namofnimu bombardovani v§ech italskYch po-. sic ye vYchodni Africe; proti Mahe Italove dosud nebyli s to podniknout va gnejk. Utok; za to vgak britske letectvo a lod'stvo velmi va gne ohrotiuje italske namofni i letecke base a tato akce byla korunovana pronikavYm uspechem dvou britskYch Atoka na Taranto. ikeeka ofen,-;' siva proti Albanii, obsazene italskYm vojskem, nikterak neuzavira dlouhou tadu tvrdYch ran, jeti by mohly znamenat podatek konce fa gisticke slavy. Zda se totiti, tie Velka Britanie se rozhodla rozbit osu nejdfive u slab giho konce, tedy porazit HITLEROVA TLUPA QUISLINGU. Dosud neni dostatedne jasno, kam Hitler miff, svou novou diplomatickou einnosti. Snad chce bYt jen jist, ze v ruznYch statech, ktere rozbil a pokofil, nevznikne revoluce proti re gimfn, jeg tam dosadil, prave v okam'aiku, kdy podnikne vetk ofensivu a odhodla se poskytnout pomoc tisnene Italii. Jisto zatim jest, ze Hitler horeCne stavi jakousi zakladnu sveho "noveho pofadku v Evrope" a domniva se, le klub Quislingfi, sebranYch ze vAech koutti. 2eleznS7 ch gard a fatistickych organisaci, se k tomu nejlepe hodi. Proto pozval do Berlina nynejk zastupce state, tiijicich z milosti nacistieke strany jako staty a narody nfti gi tfidy, net jest Nemecko nebo Italie, a snatii se oblotiit mad'arskYmi, rumunskYmi, bulharskYrni a jinYmi pytliky pisku svfij nedostatednY kryt. Mad'arsko ovg em rychie podlehlo a podepsalo s Nemeckem a Italii, nehledic k rasove pfibuznemu Japonsku, pakt, kterY v historii Mad'arska nebude pfilig chvalen a veleben. Podobnou mouteninskou slutibu pfig li Hitlerovi prokazat rumung ti velitele 2elezne gardy a jejich novY pan general Antonescu. Zda, se vAak, ze Turecko se nema k lokajske praci a dokonce i Jugoslavie nepfimila patef, patrne vlivem poralky, kterou osa utrpela v albanskYch horach.

Bulharsko se zmita, mezi dvema vlivy, ruskYm a nemeckYm, ale dosud pine nepodlehlo, patrne take vlivem pora.aky, kterou osa utrpela v balkanskYch horach Mel-li tedy Hitler v fimyslu zahnat v'Sechny balkanske staty a Mad'arsko i Slovensko najednou do sveho raje a domnival-li se, tie se to obejde bez odporu, prohral po dlouhe dobe diplomatickY tak, kterenau nemecka propaganda zfejme pfikladala znaenou dulditost. To je na povatienou, ponevadti, osa, zejmena u italskeho konce, prohravo, i na fronte. To znamena, 'tie na Balkane se nakonec vytvofi odolna fronta proti Italii a Nemecku a tine nemecko-italskeho naporu bude rozdelena na zapadni frontu, africkou frontu a balkanskY usek. To uz jest situate, jeti se podstatne li gi od katastrotainino postaveni Velkd Britanie pc) padu •Flanciel

Ve stfedu, dne 22.1e-dna 1941.

Mad'arskk bankrot na ose. — Znehodnoceni pengo.

Kdyti italska tiskova kancelaf Stefani sdelila, le premie tiSske marky vftei pengo zvYkla z 18 na 21%, objevily se v britskem tisku trrke poznamky, adresovane onem anglickYm cinitelum, ktefi po leta nadrtiovali nynej gimu retiimu. Lord Rothermere byl nej gnamejk a nejexponovanejk, nikoli fgak jedinou vlivnou osobnosti, ktera nynej gimu Mad'arsku nepozfetelne pomahala. Kdyti Mad'arsko podepsalo smlouvu, ktera jej meni do Vgech dusledku ve vasalskY stat, byli nekteki lido v politickem a finanenim tiivote Anglia nejen piekvapeni, ale take nemile doteeni. Aby dokazalo sve protibriticke citeni, Mad'arsko si pospigilo s repudiaci syYch zahranienich dluvyjirnakic pouze Spojene Staty. Pfedpoklada se, tie mad'arskY bankrot je nasledkem herlinskeho natlaku a tie Mad'arsko neni jiti panem svYch zahranienich vztaht.. M po podepsani paktu s ckou odmitalo Mad'arsko znehodnoceni pengo vtzci fiaske marce, jeti Nemecko gadalo proto, aby se zlevnily nemecke ne.kupy v Mad'arsku. Je velmi pfiznadne, tie po znehodnoceni pengo doglo ihned k podepsani dohody o vagich dodavkach potravin z Mad'arska do Tfeti Sovetska Unie je drtiana na valeene zakladne vgemi prostfedky, coti znovu dolehlo na pietitienY jiti dopravni system Ruska a pfineslo stradani obyvatelstvu. Valka mela take neptimY neptiznivY vliv na sovetske hospodafstvi, jetito zastavila nektere testy mezinarodniho obchodu a jegte vice zvY'Aila potige s importovanim strojt z ciziny v dobe, kdy v gechny velke prfunyslove narody jsou bud' ye valce nebo se horeene pl'ipravuji k narodni obrane. Potite se ziskavanim novYch strojil a nahradnich soudastek jsou z yla.:§te vatine, jetito importovane stroje jsou ochozeny a pog kozeny nasledkem toho, tie v sovaskych tovarnach s nimi zachazeji necvieeni delnici a pak ze se potiaduji vysoke vYrobni &slice bez ohledu na to, jak vliv to bude miti na tyto stroje.

Hanoi. -- Francouzska Indoeina, na kterou tlaei Japonci od severovychodu a Siam na zipadnich hranicich, chystala se zmeniti sve vojenske velitele. General Mordant pfistal v Salgonu, aby stal se vrchnim velitelem armady v Indoeine po generalu Maurici Martinovi, kterY odjede do Francie dne 16. lena. Ve vladnim komunike popiraji se zpravy, tie vojsko v Indoeine ustoupilo na 35 mil od siamskYch hranic u Sisophonu. Oznamuje se v nem dale, tie delostfelecke souboje pies feku Mekong jsou svadeny a tie siamg ti letci podnikli nalet na Pakse.

Ze Singapore do gla zprava, dle nil francouzske vojsko utrpelo take ztraty na mutistvu i materialu. Zprava pochazi z tamniho siamskeho konsulatu. Z Vichy se oznamuje, tie Petainova vlada vydala natizeni, die nehoti doeasne zastavuji se v gechny obchodni styky mezi Indoeinou a Siamem.

Pakiti prochazi nyni nejhor gim nedostatkem potravin, jakY nezakusila od prusko-francouzske valky v letech 1870—'71, kdy Prusove porazili Francouze, coti melo za nasledek obletieni Pailk a hrozne dny komuny. Za tento nedostatek Patiti nyni vini stejnYm dilem vladu marg alka Petaina ve Vichy a pak francouzske zemedelce, ktefi odepfeli posilati sve produkty do Patitie a jejiho okoli v okupovane Francii, prototie iltedne kontrolovane ceny nedovolujf tiadneho vYclelku. Nyni je v Patitii tema nemotine koupiti dostatek potravin, zvla gte masa, bramborfi, masla a zeleniny, at' uti za penize nebo na pfidelove listky. Proti tomu v gak "cerny kvete a ceny jsou az o 500% vy ggi proti tem pied nemeckou okupaci. Vzdalenej gi departmenty jsou v gak dobte zasobeny, jak se oznamuje, av gak nepog lou potraviny do Pafitie nebo je nemohou poslati nasledkem nedostatedne dopravy. Nedostatek uhli k vytapeni domacnosti pfispel take k utrpeni Patitianil za nynej g i zimy. rna za nedostatek uhli je svalovana hlavne na nedostatek clopravnion prgSttedku ye Francii,

JItINA TIJHAisISKA

ZLOMENA

OUTA

ROMAN Z let 1908-1929.

"Snad ne — Aha, tatinek je u g tady " "Set — zatra! Ti nam nadrobili! Lojzka, tebe to porazilo, ne? I jdi! JirlYm je hat. V hospodach pino, ka g dej to chce zapit. Myslim, Kulihragku, g e na vas nedojde — zatim bude konec!"

"Itikaji v kancelafi, ze tak za g est node!. ....

"To se vi, ze za g est nedel! Kdo by to dyl vydrgel? Paneeku, dnes!"

"Jagku, Jag ku!" vyskoeila Luisa a objala muze s kteeovitYm pladem.

"Ale vgdyt' ja, . . ."

"Nevyvadej, holka! Papou gek vidi tak dobfe, ze by i do kanonu trknul! Takove chiapiky tam potfeboyat nemohou! — Ale mate, elovede -sakra gtesti!"

Tatinek hovoti, aby ostatnim dodal "kurage", ale dobfe mu neni. 21ue se v nem rozlila, kdy na ulici slyg el, jak Mind a tide nadavaji Srbum a .t egi jsou jak zafezani. Je gte, aby jim pfizvukovali! 0 zete velkY strach nema, ten do fronty neptijde. Nanejvy g nekam do kancela,fe a tam by mu bylo houby zle. Lojzka je blazen, ze se tak leka!

Inu, genska!

"Tak vida! Na Srbadky! Jen aby !"

"Tatiku, prosim te, rad gi ani nemluv! Kdyby to nekdo slygel .

"Snad mam rozum? Ale vite,lidi, kdyby tak nag im pdadne nasekali — tfeba ge jsem byl kdysi vratnYm u rakouskelio kni gete — na mou dugi, mel bych radost!"

Za chvili stall odeg li, ale po jejich odchodu jegte kdosi zavonil.

Byl to Marek.

Klidny a vagnY usmal se na Luisu, patrave podival se Papou g kovi do tvate a pravil vesele: "Co tomu kikate?"

"Tuhle Lojzieka . " "Ale — nemluv ted' o mne. Vy jste zalognim dastojnikem, pane doktore."

"Stalo se."

"Tedy vas povolaji?"

"Doufam."

"Prod se tak ironicky usmivate?"

"Nemel bych, pravda. Valka je nebezpeena. veer Dosud mluvila klidne, ale ted' zandela hnevem. Vyeitave podivala se na neho, zraky jeji ztemnily. Patrne se ji msti. TrYzni ji schvalne!

"To jdete takhle klidne proti Srlyam?"

"A? Ani mi nenapadne!"

Mangele podivali se na sebe tazave," pak na hosta.

"Rozumejte mi. Proti Srbtinn patrne budu muset jit — ale abych nektereho zabil . . . ?"

"Oni zabiji vas!"

"Kig met, milostiva pant. Snad ano, snad ne.

Bude nas vic!"

"BraU.1 proti bratfim!" fekla zoufale a hokce.

"Nernyslite, ze nadchazi cosi velikeho?"

Septal doktor vYznamne.

"Jak to?" ustrag ene ptal se Papougek.

"Ptiteli — jsou jegte vygg i zakony, ne g zakony monarch& Po g enou-li nas Cechy proti pokrevencurn, bude to prvni strategicka chyba."

"Nerozumim vam."

"Nevadi. Je nas dost, ktefi si rozumime — bez rozkazii."

Papoug ek se zachvel a ustra g ene pohledl k okniim i "Ja, — ja jdu pro pivo!"

Doktor byl rad. Luisa divala se nail tazave.

- "Bud' klidna, dug inko. Je snad fizenim osudu, abychom se v prave chvili roze gli. Doufam, ge se vratim — potom bude vice easu rozumne si upraviti givot."

"Ale Stalio!"

"I jdi! Nedivej se tragicky. Bude to hrdinna epopeje! Jsem jist — vratim-li se — nebude mne u vitati eizao10 blahol, kterY mne doprovizi. Ted' Luisiolto namiste veselYch sokol8110h p111/00 buclou proclAzet ulicerni jipA

pravody — ale vef — ty na ge eervenobile prapory tu zase zavlaji!"

"Jenge ty odejdeg!"

"Co jednotlivec!"

"A ja? — Nechape g — jak se o tebe bojim?"

"Chapu — ze pied nekolika hodinami jsem se choval jako herec. Ted', kdy se opravdu musime rozloueiti, poznavam, ze byl prve maj odchod falegnou pezou. Chtel jsem ti ukazati, co by bylo nutno — mame-li oba zustati destnymi lidmi • " "Marku — ta vec — nikdy nemtge bYti dobra — gli bychom pies mrtvoly."

Pfekvapene se na ni zadival.

"A tedy — my dva — mladi a zdravi — mame se obetovat?"

"Je to povinnost."

"Vt.& eemu?"

Marek eekal, ze bude ka gele chvile povolan ke svemu pluku. Ale jak mohl, dochazel k Luise.

Nedivil se, ze v den vyhla geni mobilisace, vlastne v ten veeer, MI je gte k nim. Zdalo se mu opravdu, ze nekolik hodin pied tim byl jeho odchod eimsi fale gnYm. Chtel, aby pfemy glela a pochopila, ze jedine rozvod maze ji zachraniti — nevedel v gak v to chvili, co zatim osud chysta. — mobilisace pfigla jako blesk. Pies to vgak ptekvapila ho Luisa svYm kra,snYm nazorem mravnim.

Pravda — pies mrtvoly! Jaka ironie! Oni -givi — maji zmirati — aby zachranili — givokici! To jest povinnost. Vaal omylu, kterY se stal nevedomky pied lety.

Ale ted' — hle — jak jsou v gechny mravni davody vylhane. Ted' — kdy se maji rozejit, je zfejmo, jak te gce podleha laska rozumovYm davodum.

Pod tlakem brzkeho rozloueeni zapomnela i Luisa vYaitek svedomi a Marek se ujigt'oval, se nedopusti nideho zavagneho.

Jen vagniveji hofivaly jejich polibky, a g se obema zdalo, ze zapaluji vzduch v komnate a vzduch jiskfi, nebot' proto videli v ge zarudle.

"Vgecko tu kolem hofi — vidig to take tak?"

"Victim same droboueke hvezdidky — mihaji se — az mne zavrat' jima!"

"Luiso! — Ty! — Ty! — Ma. — Jedina."

Mezi kagdYm slovem polibek — spousta polibkit Sviral ji tak, ze sotva dYchala — tu gilela gtestim a viterstvim, znovu vrhala se do jeho naruee, nehtiky i zuby do hrdla mu zabofovala, — on zvratil hlavu, v trpne sladkosti se usmival a kdy pfestala, znovu se k ni uchYlil, geptaje: "Ty. — Ty. — Sladka! — Rozkogna!"

"Jak tys nevYslovne krasnY hoch, ted', ted' jsi jako chlapec, mag tolik detskeho ve vYrazu!"

Byla to pravda. V jeho jindy ghavych dich byl cit, sametova mekkost, eel° vyhladilo se v uglechtilou va g nost a rty zachvivaly se nepomijejici rozkog i. Cosi detskeho, nevYslovne disteho tkvelo v jeho I ona zkrasnela. V jejich velikYch dich vznitilo se tisice jisker, ktere slily se v jedinY teplY ohen, zlate vlasy zasvitily, zkadefily se, - duhou zahraly, rty hrozily puknutim a tvaf, ramena i gije hotela dervankem.

Nardiva byla ta laska, tfeba ge dista, a g dosud. RozhodnY okandik stale chvel se na obzoru, ale nedochazelo k nemu energii rozumu. * * el den, kdy Marek vstoupil, bled ve Tu nadeg tvati, s oeima smutn y' ma — v uniforme rakouskeho dastojnika.

"Luiso!" ftekl to tak vroucne, tak bolestne.

Zesinala — zalomila rukama — vrhla se mu v name.

Sean dlouho mleky, k sobe pkivinuti, ona pladici, on zdanlive klidnY Probiral se prsty v jejich nadhernYch vlasech, zamy glen a smutnY. "Nezapomeneg, Louiso?" tazal se koneene velmi tegce.

Odpovedi byl mu novY vYbuch zoufalstvi.

"Ale, dugieko draha! Nesmi g se tolik bolesti, poddavat! Da Bah, ze se vratim — a potom nu, budoucnost sama rozhodne."

"Stan! Vig jiste, ze se mi vratig?"

"Nername nikdy nijake jistoty, miladku, pou-, mne ze nadeje nam zbS7v 1310u-li 7det, Pa.-nr•y MorolltAi co if' mt

Luiso vim, ze je treba kaideho jednotlivce — vig — aby ta hydra zhynula! Tahie valka musila pkijit — protoge belohorska, poragka musi bYt pomstena — jdu rad — i kdybych tteba padl — jde nas tisice za jednim, jedinYm diem — vime to vgichni, tfeba jsme si nic nefekli. Da Bah, ze tenhle stejnokroj nebudu dlouho nosit "Stan — co to mluvig?"

"Ah! Snad jsem silent' — snad jsme gileni vgichni " "lie — nejste "silent! Dnes tig vim — ale Stano — dej pozor . !" ""Neboj se, holdieko — je na svete takovY krasnY, pfirozeny zakon, zakon krve a druhu.

Az budu tam nekde v dalce, podivam se na tvou podobenku — hned budu v mysli doma v gecko se divi — vzpomenu chvili, ktere jsi mi clala — ach, Luiso — tolik, tolik radosti jsi mi udinila. . . " Marek ani neveda, peel od hlavni my glenky k Luise, zvratil jeji hlavu a dlouho, dlouho ji libal. Kdyg se mu vyvinula a vstala, znovu ji uchopil, tela jich propletala se jako dve palmy, ruce v zavratne touze spojeny vzpinaly se k vysi.

Vane tel, vlasti i dechu naphiovala pokoj — byla to myrha, ktera, stoupala k tranu lasky.

A nahle ta dlouho bezdeene rafinovane vydraldend, vystuphovana, touha vmetla tmu v jejich zraky, sevfela hrdla, necitili nic ze sveho vezdej giho givota, nic z vend se jich netYkalo.

A napinilo se urdeni — — — Znovu otertela Luisa sraj zavod. Ale nebylo tu veselo jako dfiv, east° se rozlehal plad. Te i one odegel hoch, bratr, jedne novomangel, otec. Vge bylo zakfilmuto — stroje sly tile, hag gpendliky, naprstky-kystudenzvoily.Jeh, — vgecko se lesklo tak potme gile a nepkatelsky.

Ocel opanovala givot — let° jako by nahle odvalo. Jen prach, zvifeny smutnYmi pochody odvadenYch, neute gene zvesti, strach z budoucnosti, ponure barvy, nasili, schvalovat nadgene cosi, co kagdemu, jen trochu citovemu eloveku je proti mysli, nepkime, ale docela neomalene vyhragly nepfatel eeskeho naroda — to byla strava, kterou se sytily mlade divei du ge. Na geleznicich se rychle musili udit nemecky praobyeejni posunovaei a bah vi, jak proskoeila povest, ze z Prahy at do Vidne budou stati gibenice s tely zradcu.

Luisiny nemecke zakaznice hovotily o \rake nadg ene, jejich zraky pronikave ulpivaly na tvatich gvadlen, snag ily se fascinovat je svou loyalnosti a odchazely nedavefive a vYhril2ne.

JeS'te bylo v zavode prace dost, ale agenti phchazeli jeden za druhYm. "Zasobte se nitmi, jehlami, pod givkami, stuhami!"

"Nebudou!" stalo se zahy oktidlenYm slovem. Vtip ulice snail se rozptYlit hrozici skuteenost.

Papougek byl klidnY. Jemu prozatim nebezpeel nehrozilo. Divil se, prod se Lojzfeka trapi.

Ji boutil a sviral dui strach.

Strach pied vim vedlejAim, ktere netykalo se jejiho g ivota osobniho, ale jen ptedsudkil a zakont.

Zatfaslo se v g ecko jako hromovou ranou.

Samostatednost Luisu opustila — nyni hledala opory.

0pory nebylo.

Jen bily kfig visel na stelae.

Vrhla se na kolena, chvela se, slzy draly se ji do oei.

Vyeitala si — ale kdy vzpomnela onoho dne, kdy Marek pfi gel a bled ve tvati, fekl jen jedine slovo, tu cha.pala, ze se musilo stati, co se stalo.

Ach, vi Bah, kdy ho spatfi — spatti-li ho vubee!

Posila listky — dopisy — mrtve dopisy!- Jak take psati, co dui tig i, kdy je tfeba nejvyggi opatmosti!

Progivala muka neustalene duge.

"Klid jen — klid! Nyni je piece tfeba klidu!"

Nevedela, jak velikou pravdu vyslovila. Ted' bylo tfeba klidu, aby se vyvinulo zdarne a dokonale pi isti. Tu byla ona materielni nutnost zabezpe6ene rodiny.

Ono moene pli gtt ji vy'ladovalo.

1CdSf i '074'4 astfl t,notmtylm? Ogranivala §q

ye streau, ane 2z. ieana

Strana 10.

"Zradila jsem — ta hanba jestlite . ale ne, nikdo nic nepozna " Ottasla se. Nae mysli? Kam spej e? Zradila — a ted' — musi That — pietvatovat se ...

Zradila? Koho?

"Spiee mu2 je mi cizi — nen Sta,ria! Tedy to nebyla zrada." A 2e dva lids — cizi sobe — jsou nerozluene — jakYmisi formulemi spojeni — tot' jests nenuti — nav2dy chat!"

"Ale co ted'? Co ted'?"

"Je nutno — kid mu — ptiznati se — ubo21• kovi — to dobre dui — — vklycky jsem se na neho divala s patra — pokud jsem byla bez viny — ted'?"

Co by tekl? — A co rodiee?

Ne! Mleet musim! Veecky — veecky bych zabila!

"Jsem piece vdana. Nikdo nic nevi. Jsem kryta!"

Vyskoeila jako by ji uetkl.

"Bidnice!" ktidela jeji duce.

"Nemohu byt jako jine lehkomyslne 2eny!

Klamu jej, klamu rodiee! Jaky je tedy ten velkY zakon pkirody, kterY nas dva spojil — bez formuli — kdy2 ted' — v takove chvili — my se rozludujeme a skrYvame svoje tajemstvi?"

Hned na to konejeila sama sebe: "Vklyt' nejsem prvni ani posledni. Co je jich asi dnes takto! A v2dyt' — my se nerozludujeme — my skrYvame pravdu jen proto — abychom nikoho neranili — a2 se Stella vrati — budeme et'astni — veichni budeme et'astni — a nejet'astnejeim bude snad — Jaeek."

"A citie tu komedii?" vyktikla terrier', zhnusena sama sebou.

A zase do kruhu honily se jeji myelenky.

Maminka zahy zpozorovala, co se s dcerou deje.

"Koneene, koneene! Ma deveeko zlata!"

Vzala ji kolem krku, slzy etesti tekly ji po tvatich.

Kulihragek nevedel, ma byt polekan obavou o drahou Lojzieku, ma miti radost, ma se smat — jen poplaeene hlavieku die sveho zvyku na feecky strany zatodil, koktaje nekolik pfekvapenYch slov. rtqk, Luisa vybuchla v srdcelomnY plad.

"Ale, ale dite! — To nesmie! Ubli gujee sobe a drobeekovi — co to to napada!" konejeila maminka, Bela zaragend — ale hned si vylo2ila, 2e se asi Lojziela boji, jako kakla "prvnidka", ale da Panbrih, dobie to dopadne. A zavod se zavie, beztoho, aby se 'doll& bal promluvit!

"Jen bud'te, zet'adku, k ni hodnY ted', aby se det'atko mohlo spokojene 2ivit! Co jste si upletl, musite hezky chute nest s sebou!"

Papoueek, zmatenY radosti, slibuje vee mo2ne, jenom 2e nevi, co delat a tazave se diva na tchyni, od nit odekava veechnu spasu.

Mati, vedoma sve driletitosti, pina radosti teei, vYbavu chystk rady dava.

Zasmueilost dcetina ji *creak mate.

"Aby tak ta holka nejakou zlou pkedtuchu nemela!"

Proto domlouva ptepadle Luise, 2e det'atko je nejvetei dar, kterY si Pan Brih mohl vymyslit — a po strane si utird odi.

Zda se. 2e v teto valce bude jen zklamani. Nikdo v ni z poeatku nechtel doopravdy vent, potorn, kdy2 lady vlaku s teke ranenYmi temei ve zmatku pkijadely ze Srbska, pies vei hrrizu a soucit zavladlo jakesi uspokojeni, ze Srbeakoye natim drikladne nakezali, a 2e vbrzku bude konec — kdy2 veak byla vypovezena valka i Rusku, ptijali to e e• i s nadeenim, nebot' doufali, 2e o svatovacla yskem posviceni napekou ji2 kolaeil pro vitezne bratry Rusy. Ach, neznali Ruska, teto dueevne sopedne zeme, silneho, neomaleneho medveda, s temperamentem holubice. bYka a dostihoveho kone. Neznali rozlehlYch stepi s volnym vzduchem, tajemnYch moealt, v nicli2 kvasi jed, neznali nekoneene bidy vedle blahcbytu a rozkoenictvi.

V monarchisticke vlo.de panuje zdeeeni, ka2dY uz vi; 2e techove nemohou nebo nealiteji zapiiti krve. Je takovY mrtvy klid, ze tajna policie lovi v umele zkalenYch vodach, pase po kaklem dove i posunku.

Luisa se stale chveje rozeilenim, kakle slovo musi uvatit, mudi ji stalY nepokoj, vrione starosti, nebot' tu i tam se ji2 leceehos nedostava.

Mut se o ni strachuje, matka znovu radi, aby

zaviela — propoueti tedy evadlenky jednu po druhe.

Zahy sedava osamocena, s knihou v ruce. Ale v rozevane dui nemohou se srovnat nove dojmy. tte nahodile, bez vyberu. Chvilemi kaceji se v ni stare ptedsudky, aby druheho dne nabyly vrchu. Neni zde nikoho, kdo by ji vedl, kdo by ji poradil. Vzrnahaji se v ni myelenky, o nich 2. dtive nemela poneti. Zapasi s temi starYmi, k nim2 se chvilemi ye sve slabosti utika.

A prod Marek uz tak dlouho nepiee?

Pravda, opatrne, smile musi bYti vkly ty listky, jen pozdrav, sdeleni, 2e se mu dobte dati. a 2e je zdray.

Bude tomu temek pet mesicri, co ho videla, naposledy.

Tehdy! Ach tehdy!

A zase vedomi viny skiani jeji hiavu a podinajici dite ssaje 2al a Azkost mateiny duge.

Je smutnY mlhavy den rinorovY. Petkin podoba. se neurditemu mraku. nizko pti zemmi nakupenemu. Vzduch te2kY, dusivY, jakoby poprdeeny popelem. Zeny ve smutnYch, tenn4ch eatech se sveeenymi hlavami pli.21 se podel domri, odi jejich jsou vyhasle, vieka zdukena., tvati zraei se otazka, vYeitka, bolest.

"Rup — rup " ozYva, se po dlakleni — to skupina vojakii odchazi zase k nadra2i, lido se stavi, vynucenYm rismevem odpovidaji vynucenemu veseli a nahle je ulice prazdna, jakoby tudy Ala ptieera smrti.

Netedne odvratila se Luisa od okna, netedne zadivala se na kousek pradelka, rozlo2eneho na kiln& potom na kuchyriskou plotnu, kde zmira, malt' ohYnek, pak na veechny policky, nadobi a zas na ten kousek pradelka. Vedle na stolku lezi stu2kove ruzice, jedna bledemodra, jedna rritova.

"Kterou?" tika si Louisa a rty jeji ktivi se hoitYm Asmevem.

Potom zabloudila °alma k bilemu "Prosim Te", septa, "dej, abychom zemieli oba — ja i ono — vklyt' — vie piece prod — a ja — u2 ra.da feechno vytrpim — jen kdy2 — nikdo nic nezvi — a vysvobod' mne — Je2Tei Kriste!"

Bohate slzy zvlheily jeji tvai.

"A prosim Te — odpust' mi, ze veera veder — kdy2 jsem chodila podel Vltavy — 2e — Ty vie!

Bylo by to — nejlepei — odpust' mi — ja — ono — je, nemam prava nad svYm 2ivotem — zvlaete ted' — ale to u2 tak zlo ptinaei zlo — a — ted' u2 to stale bude tak — 8.2 do smrti."

Prudke zazvoneni vytrhlo ji ze zoufale modlitby. Ulekla se tak, ze se poeala tiast. Bleda potacela se ke dvetim, pozvedla vyhlidku, zdervenala a se zimnienim chvatem otoeila klieem.

Dveie se rozletely.

"Stario!"

"Luiso ma — draha!"

Pkivinul jeji hlavu k sobe, nahle veak se rozhledl a kekl tiee: "Jsi sama?"

"Sama". Zrudla jests vic a vedla ho do pokoje.

"Jak je? Jak se ti daii?" tazal se ptekotne, prudce ji mezi tim libaje.

"Stalin!" tekla bolestne a provinile sklonila hlavu.

"Nu — copak, dueieko?" " Pkekvapene se na ni zadival. A ted' kervenal on, jeho zraky zazatily, rismeir proletel rty. 0pet ji piivinul k sobe, hiavu jeji zvratil a hlasem chvejicim se vzrueenim, tazal se: "Louiso — je to tak? — NemYlim se? — Zavziykala.

"Ale holdieko! Co pak to Mae? Jestli2e ja — pak mam takovou radost . " Udivene pohledla na neho.

"Nechapee? Vklyt' ted' — nas nic nernitte " rozloudit. A2 se vratim Zarazil se. Pak mavl rukou a pokradoval: "Ted' jedu do fronty. — Ne — nelekej se!

Fronta neni jests smrt. Spie dobrodruktvi. Dotal jsem dovolenou — chtel jsem to jeetete videt. A co, jsi zdrava?"

"Copak to . . . " iekla resignovane, laenYM, zoufalYm zrakem se vpijejic do jeho tvake.

"Cote? Dnes je piece nejdale gitej gi, abys by-

la iipine zdraira — vis— proto2e to na ge drahe musi byt dokonale", dokladal mazilive.

Mleela, hladic jeho ruku a stale tak pozorne se nan divala.

"Ptece snad se netrapie? Tolik jsem na tebe vzpominal — a pkal jsem si, aby se uskutednilo . . . " "Pkal jsi Si?" usmala se, et'astne a provinile zaroven.

"Ano! A ty?"

"AT, "Luiso! Proe to povidae tak truchlive? Ty si vyeitae?"

Vrhla se mu na prsa.

"Ne — ted' 112 ne!"

"Pova2!" hovoiil tree a rozradostnene, "vie nejlepei dvou protipolli je v nem — 2ivly dvou bytosti — nas dvou — jsou sloudeny v jednu — sta, tisice praptedkii chce se zroditi k novemu givotu. Vgdyt' je to zazrak! Neciti g to take tak?"

"Stalin — ty mde radost opravdovou radost?" tazala se ptekvapene.

"Ale jakpak .by ne!" tekl, usazuje ji na pohovku a libaje ji ruce.

Vdeene nan pohledla.

"Mam snad a2 sobeckou radost Zapominam — 2e ty — bude8 . . .

"Trpet?"

"Odpustie mi — darkyne moje — hrdinko?"

Piivinula se k nemu. " "Ty veak "Co, mildeku?"

"Ty — odchazie na frontu."

"Eh! Da Huh, 2e se vratim! Musim se vratit!"

"Jiste? Jiste? ulpivala na nem pohledem a celou "Jiste!" le my jsme — my jsme se dopustili — Ay . zra" d "Toti2 ... " "Ma-li se zdarne vyvinout — je tieba — kli" du. Ale ja. .

"Se obvinuji, pravda-li?"

"Ty ne?"

"Naprosto ne!"

"Cod mne nemag rad?"

"Prave proto, ze to mam rad! Te gim se, tolik se Cairn! Ty — ma draha — jedina — ty budee matkou meho diteter opet vzrueene mluvil, ji libaje. "Ja vim — tebe mudi stare tradice, vychovani, zakony. A zapominae, 2e ten "kdosi" byl nucen si najiti cestioku k 2ivotu, byt' i za cenu klamani."

"Kukadka", zaeeptala beznadejne.

"Nu — dejme tomu jsou i v pkirode takove zjevy!"

"Stall° — mne je tak divne — myslim si — kdos nevinnY byl pokoken . .

"On?" "Ano, on! My jsme se dopustili zloeinu."

"Hm! Alla se tomu tak. Ale nechapee sama, jakY je to vlastne nesmysl?"

"Zloein. A ted' Ty jdee — a Bilh — bojirn se — o tebe . . . " "Ale — cot myslie — ze snad by se Brill mstil za lasku . . . ?"

"Piece — byla Mena "Luiso! Pamatuj si — nemifie byt htiene, co je 2ivelne a co pochazi z vrouciho srdce a z upkimne dirg e. Vic hkichu bylo ye vaeem nahod" nem sriatku "Ano — i tehdy jsem hanebne jednala — i tehdy jsem ho klamala. On mi byl — mel bYti — pouze stupinkem . " "Ale bo2e! Copak jsi mohla vee Octet? A myshe — 2e dobrY Bah se musi stale jen hnevat a trestat? V2dyt' piece on tidi vee sam a mluvi v kakiern lidskem jednani . " "I v teto valce?"

"I v teto valce — nebot' vi, co chce."

"Nu — tieba tedy — ale — hled' — co je zaseto jiz — v ono nezrozene? V2dyt' — spathe() zloein &five je g te, net spatkilo svetlo sveta!"

"Jak ti tohle mite napadnout?" otazal se v hrrize.

"A 2e uz v torn zarodku je podvod. Proto nikdy — nemfde byt dotonalYm tlovekem."

Pkekvapene dival se na ni.

"Hied"' pokraeovala truchlive, "on ma nyni 2iviti, on se bude radovati z neho — a 0110 bude jen bude jen-hade na pram,"

Ve stredu, dne 22. ledna 1941.

VESTN K

Strana 11.

Jednota SPJST ma dostatek pentz na puicky na majetky jsou povolovany na pozemky a mestskST majetek.

OROK POtiTAN JEST

1/2 procentni sleva, kdyi jsou splatky a iirok sprivne odvideny, tedy firok obniii pouze

Maly poplatek jest poCitin za prohlidku a odhad majetku.

ZAJiMATE-LI SE OBRAtTE SE NA HLAVNI ikAD

Supreme Lodge S. P. J. S. FAYETTEVILLE, 4..2"

tie

.1

l! • Il •

is

2

TEXAS

VEBTNIN

strana 11.

•

-

Vtedal Org,ta Slovanske Podpornifof Jednot7 Stitu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent ASS& elation of State of Texas.

REDAKTOB—FRANTA

MOUCKA—EDITOR

Vydavatele — Publishers ECHOSLOVAX PUBL. CO., West Texas Ptedpiatne $1.00 rodne. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zminy adzes sasilaji se do Hlavnl Cfadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vaikere dopisy, ptedplatne, oznamky, bud'tsi sdresoviny na IThstnIk. West, Texas Vistaik has the largest circulation of an Czechoslovak Weekly in. South.

Sta.tni zakonodarna zapoeala svoji duletitou praci v itterY min. tydne. Jeji sloteni je letos podstatne odliene, mezi zakonodarci dosadili von& shy nova, sveti; v niteim dome zasedlo 90 novYch posianeti, sendt ma deset novYch eleVe etvrtek guverner Lee O'Daniel osobne ptednes1 polovinu sveho poseistvi a nasleduji. ciho patku toto dokoneil. Poselstvi naeeho guyernera pfijato bylo pozorne naslouchajicimi eleny obou dome snemovny sympaticky, eelnY tisk .projevil souhlas s mnohymi body guvernerovYch namett, z nicht nektere jsou easove pottebne, jine zacilene k itspornosti a dalei pro dosateni lepei vykonnosti statnich ritadti. Cele poselstvi sestaveno bylo dukladne, promyelene a patrne po fade porad s vynikajicimi znalci statni politiky, narodohospodatstvi a pod. Governer navrhuje velke zmeny ye vlade, tada, vetei mot nad Utadniky. Ukednici, jmenovani na eestilete lhitty jsou die nej "ttetim domem", jent kontroluje statni vladu a zadrtuje jakoukoliv snahu guvernera pro zlepeeni vlady. Governer nema prava sesadit pfednoSty rtanych statnich odborti, kdyby tito byli tieba Opine neschopni anebo nehodni Mad zastavat. O'Daniel odporueuje zrueeni trestu smrti, za nit by se uzakonil neodvolatelny trest dotivotniho talate; tada o zrueeni osobni lane, jit jmenuje pokutou na obeany, potaduje ostkejei vymahani lihovinovYch zakonit a zakaz oznamovani lihovin v suchYch obvodech, stavi se proti navrhovanerno uzakoneni koriskYch dostihri, sazek a loterie. Odporueuje, aby elenove teleznieni a silnieni komise nesrneli se uchazet o jakYkoliv Otad Wive net po dvou letech doslouteni sve protote vliv, jaky v techto ritadech potivaji, mohou znentivat na politickY natlak ve sviij prospech; doporuenje vyeei naklad trukii, zavedeni civilni zkoneky pro statni zamestnance, spojenh veech odboril, vybirajicich dame, zlepeeni venkovskYch test, nove rortfideni poslaneckYch distriktu, sousttedeni statnich fondri, spra.vovanYch nyni v rOznYch odborech, do statni pokladny. K Uhrade starobni pense, podpoke slepcti a sirot, guverner odporueuje 1.6 procentni clan z obratu, dalei ptiratku k dani na mineralie (tato by vynesla 11 milionti). Dohodne-li se zakonodarna na jinem planu opatteni pen& k vYplate pense, podpofe invalidri a sirotku — guverner slibuji svoji kooperaci. Cele poselstvi piijato bylo veteinou texaske veiejnosti souhlasne. Je na solonech, aby pfi usnaeeni ihdili se mandatem , lidu, sloutit ku prospechu yeech, brzdit a potirat sobecke zajmy skupin prospechafil.

Boj za osvobozeni ujaimene Evropy a tim i dosaieni svobodneho eeskoslovenska bude teiky natkladnS,, k boli bude treba dal gich penez. Od nas, od kaideho z nas je tadina malt.

OW; oderecm.e ji? As* ji neodepeeme. KaidY kdo rn ,''qx, at' dd co mute; a kdy kaidy di., teeba Y z zlo, ale pra,videlne, bude /nano vista nelaty boj k esvobezeni uloupettevlastL

Ve sttedu, dne 22. ledna 1941.

cha a tivota. "Babieka" vytla roku 1855, kdy se Valna hrornada zastupcii odboc'ek S.A.t.T. v Taylor. V nedeli 26. ledna v 1:30 odpoledne zasoukromSr 2ivot Boteny Nemeove, jet se v 17 lehajena bude velka statni se/lute v sini tech provdala za ittednika finaneni strafe Josefa Nemee, utvafil v nejsmutnejei tragedii, jafe,du Praha v Taylor. Rano o 10 hod. poradni sbory a vYkonnY oblaStni vYbor budou zasedati, kou utka,ti mute nouze a bida. Utrpeni jeji aby pfipravily material pro odpoledni zasedani, koneilo v Praze 21. ledna 1862. Jeji jmeno vtak v nerni Ofednici pfedloti sve zpravy o prisobnobude povtdy jednou z nejskvelejtich hvezd ske literatury! nosti celostatni krajanske organisace za poNag velky basnik Svatopluk tech napsal prasledni dva roky. Bude se jednati o daleim buvem, ie slab jenom ten, kdo ztratil vira v sebe, doucim potadu meth° hnuti, o Oprave stanov a ie malt' jenom ten, kdo zna jenom malt' a na konec provedeny budou volby Ofednikti.

Nage S.P.J.S.T., ktera pies Ctyiicet rokii byla KatdY krajan ma pravo bYti ptitomen net hlavedouci bratrskou poclporujici jednotou v Tesovaci pravo budou miti jen poveteni zastupci xasu, musi znati jenom velke tile. Nesmi main odboeek. Nemusime zdOrazriovati, aby katda staeiti pouhe vyrovnini roeinho tibytku novYm odbooka byla zastoupena na statni schrizi S.A. ptibytkem, musime se postarati, abychom 0.T., cela krajanska vefejnost jest si vedoma, mohli se pochlubiti znaenYm pkirfistkem beto prase dnes dostavila se doba zatetkavaci hem kaideho roku a tim abychom dali nagim zkoueky naei pohotovosti, naei ochoty a naei organisatortun do rukou nejlepti krajanske sebekazne. Naee matka, naee vlast zrazena, ubieovana, zdeptana, nevoid — pouze • ce, proti kterjim neni riamitek.

Schfize Tiskoveho vyboru v Taylor. Pfedseda oei k nam obraci o pomoc. Zristane jeji nema, prosba oslyeena, jeji yeechny utrpene rany bez naeeho T:skoveho vyboru bratr Josef Horfiak poyeimnuti? Neztstanou! retime pevne, te Cesvolal schttzi tohoto na nedeli 26. ledna do sine tadu Praha v Taylor. Zaeatek stanoven na dechoslovaci Texasu nezapfou svoji krev, svrij set hodin dopoledne, &int bude mono elenrim privod. Nekteti (a je jich nepatrne procento) T. V. — bratrilm Jos. Horriakovi, Joe Morrisovi, zapfeli svoje manly, zfekli se sve krve, zapfeli Louis Dresslerovi a potadateli organu — podisvoji narodni peisluenost. Ti ale nejsou tadnou leti se na odpoledni schuzi zastupeti odbodek ztratou no,rodu, jako mu nikdy nemohli bYti ku cti. Ohromna yeteina elenO naeeho Bratrstva S. A. C. T., jit zahali ptedseda VStkonneho VSr.jako daleich krajanskYch spolkri, ma srdce vteboru br. Vladimir Maudr ptesne v 1:30 odpoledne. TiskovS7 vYtor schazh se s redaktorem jedZapomerime trochu sveho pohodli a dejme shy sve etesti yeech, et'astnejeim zititrim donou za rok, jak stanovy natizuji a v teto schteasne porobeneho naroda. Mast na, nedelni zi probiraji se otazky tYkajici se obsahu spolkoschuzi budit co nejpooetnefei. zvitezime! veho organu. 0 schuzi ptineseme zpravu poMuiete bYti skalopevne jisti, ie pojistka jadrobnou. kehokoliv druhu u nagi S.P.J.S.T. bude vagim Politteni na tivot dostoupilo v roce 1940 nodedicum sprivne a v pravy Cas (u pojistek doveho vrcholu, nebot' vice net 18 milionu AmeeasnSch) vyplacena. Na vahu take hodne paridanti vzalo si nova pojistky na celkovou suda, S.P.J.S.T. krome techto vyhod je take mu pies dvanact bilionu dolaru. Celkove pojiCinna v prici narodni, humanni a spoleeenske, tteni v platnosti koncem roku ptesahovalo 118 podporujic ruzne narodni snahy, majici pro bilionu dolaril, cot na katdou rodinu ye Spoj. nag tivot velkou cenu.

Statech eini $4,000 pojieteni. Zaruka za vydane pojistky pted2tavuje majetek v hodnote tficet Baena Nemcova. Kdyt Cechy po bitve belobilionu dolarn a pfes 65 miliont Ameridaml horske roku 1620 pozbyly samostatnosti, nastal ma zajem v pojistkach na divot. Minuleho roku velkS7 dpadek v eeskem pisemnictvi na 150 let. vyplaceno bylo pojitteni za vice net 965 milioTeprve ke konci 18. stoleti nodal() se vtak Ceske nd dolarn a pies bil'on a sedm set milionri vynarodni vedomi znovu probouzeti. Obrozeni toplaceno bylo drtiteltirn pojistek na vyplacene to bylo zpilsobeno velmi slptitSrm vlivem rtizcertifikaty, mesidni splatky anebo dividendy nSrch Cinitelu, z nicht vtak hlavnim byl zapana pojistky za diva. doevropskSr kult rozumu, botici stare ptedsudky. Vlasteneeti dejepisci a jazykozpytci poeali Nage navgtevy. V nedeli pfekvapili nas kratti nejprve buditi znalost dejin eeskSrch a jazyka navetevou mantele Jim Pavelkovi a sleena Sideeskeho. Nejvettim z techto udencii doby osviney Zemankova z Dallas. Vraceli se z navetevy censke byl Josef DobrovskS7. Modernh Ceske baSptibuznych v Temple a na testa domil ptijeli k nictvi prvni polovice 19. stoleti vyvrcholilo v Jerome KopeckS7m, natim sousedam, k nim pet klasickSrch dilech: "Slavy Dcera" od Jana po veeeki zaskoeili jsme s manaelkou na chvili Kollara, "Ohlas pisni ruskS7ch" od Fr. Lad. tes milymi navttevniky pohovoiit. Sleena Zemanlakovskeho, "Kytice ballad" od Karla Erbena kova a pani Pavelkova, jsou dcerami mantela a roku 1836 "Maj" od Karla Hynka Machy. Na Josef Zemankov rch v Blessing. Josef a ja prahu moderni Ceske prosy setkavame se s nejsme v kijnu 1908 do Galvestonu na parosmrtelnou klasickou praci, jednou z nejmilovalodi nemeckeho Lloydu — Koeln. Potadatel onejtich knih, jet CeskS7 lid kdy mel a bude miti, pust!1 neblahe pameti Rakousko-Uhersko po s rozkoenou povidkou "Babieka". Spisovatelem dobrovolne nastouple a malem devet let trvajitohoto dila, raziciho Opine nova drahy, byla ci slutbe u hudby valeene mariny, bratr Josef na, Baena Nemcova. "Babieka" vyela roku 1855 Zernanek vydal se chytie do sveta pied vojana od to doby tiskla se stale a stale v novYch vyCinou a dobte ueinil. Kde jsou ty easy, milt' Jodanich. Baena Nemcova narodila se 5. *nom, sefe, jak vytvatily se nate tutby, plany, kolik 1820 ye Vidni. Jeji otec Jan Pankl a matka Tebylo tteba sleviti z mladickYch idealt a snri. rezie byli ve slutbach hrabete Schulenburga, peindei slasti i trarnpoty, dobre i zle, neomantela krasne, vysoce vzdelane, moor* ale hilth se na jedince, nYbrt tito mush peizprisobiti velmi vYsttedni vevodkyne Katefiny Zaharinse tivotu ,konat svoje povinnosti a snaait se, ske. Malt Baena dostala se zahy do eech, jeptispet die schopnosth k utitku cele lidske spolikot jeji matka, nabatena slutby komorne u leenosti. — V pondeli dopoledne zastavili se ve vevodkyne, stale cestujici, zamenila sve mhsto West mantele Josef Drabkovi z Crowell, Tex. a za klidnY Mad kilCnice na zamku ratibaskem ptekvapili nas svoji nenadalou navttevou dov OrlickYch horach; mantel jeji zristal nadole opravdy. Bratr Drabek pracoval u meho braetolbou vevodkyne a konal s ni jeji daleke cetranka Jos. Vitovskeho v Ennis roku 1908 a po sty. Botena zdedila po matte Cistou krev krkoetytletem pobytu vydal se na zapad, kde mezi noeskYch horalt, va gnivou lasku k rodnemu Amerieany zvladl dobie anglietinu, pozdeji okraji, po otci lasku k pfirode, hudbe a vzdelatenil se s natin.kou, vytrvalou ptieinlivosti doni. Kdyt ji bylo pet let, nastehovala se k nim mohli se lanu pady, po letech zatidili si mlekarna "Stare belidlo" v ratibotskem tdoli matka nu a ptitomne zlhsovali Cast pozemku olejatmateina, Magdalena Novotna. Ta vttipila male ske firma, ktera u nich zahajila pokusne vrtvnuece hluboke, vtele Ceske cite:1i, a teto baby. Mantele Dralokovi ueinili sobe tStdeni prazdbiece sve zbudovala Botena Nemcova nesmrtelniny a navttivili v tete doba zname v KaufnS7 pomnik v "Babiece", v nit liei blatene sve man a Ellis okresu. — Navttevy nas velmi potedetstvi. Do teto rortomile klasicke knihy Nemtily. cova vetkala vzpominky na sve detstvi, podaRedakeni sdeleni. Pro nedostatek mista jsme vajic v cele fade obrazu liceni pouti, svatby, onekolik dopistt odlotili na ptiAte. Stara bolest by'dejrch ptiben venkovskeho tivota a tak se opakuje; koncem t3'idne dopist nek011k, V dale. Kniha to je netoliko pravS7 dal pro toho, pondeli a iiterS( techto liotovA zaplaVa a Ovi kdo studuje srovnivael Moved% ale zaraveii ttetiny orgAnu it yyti8t:end, motoST tvod pro pozani 6eskaio du.

Ve • sttedu, dne 22. ledna 1941.

Ennis, Texas.

Cteni redakce, sestry a broth, timto yam 0znamuji, 2e nas tad Ennis eislo 25. v Narodni sini potida madkarni zabavu v nedeli dne 2. unora. Cena pro masky je $25.00, ktere budou rozdeleny: prvni $7.50, druha $5.00, tteti $3.00 a $2.50, $2.00, $2.00 a tti jednodolarove. Myslim, 2e jsou to dost lakave ceny, jen se vas o ne co nejvic pokuste, aby jste je dostali. Kdo jen trochu mritete, ptipra yte se za masku, je to iiekne, kdy je jich hodne, je se aspori nad' podivat. Take vy z Dallas a z Fort Worth pkijedle k nam na tuto zdiaavu a ptipravte se take za masku, mo2na, 'te se vam podati ziskat prvni cenu. Neni velika, ale to u2 samo sebou je vyznamenani, 2e dostal prvni cenu. V nedeli dne 19. ledna nagi muzikanti F. J. Kubin hrali ye West, Tex., v S.P.J.S.T. sini a k nam jsou pozvani zase z West Louis Kohutova orchestra, ale 2e ted' u2 je kratky eas, tak myslim, 2e to bude a2 po svdtcich, pak to bude oznameno.

Sbor Mladae minuly patek 17. ledna mel miti schrizi, ale 2e bylo zima, tak 2adnou nemeli a kdy bude p •igti nevim.

Tak nezapomerite na datum, v nedeli 2. unora v Narodni sini bude ma gkarni zabava. DoA. T. stavte se v'gichni. kid g tefinik, Zislo 142., Houston, Texas.

Krajantun dobre yule.

Jig ptigti nedeli bude uvedena na scenu u gtefinikti jedna z tech krasnYch lidovYch her a sice "Kytieka pro 'Atesti". Je v ni obsateno ftecko krisne, eim2 srdce lidske oplYva. Budete smutni i veseli. "Kytiela pro 'Atesti"! Co se asi za tou kritkou vetou skrYva.? Vid'te. Tak jako my jsme tady prodavali "12anenky pro Westi" pro nag* druhY odboj, tak takove male deveatko, uprchlice ze Sudetska prodava po Praze kytieky pro Atesti, aby melo co jist, neb jim Nemci v.gecko sebrali a oni museli utect. Ja yetim, ce aecky nevetici, i ty kteti si mysleji, Hitler piece to vyhraje, 2e ty sbirky jsou marne, 2e po tomto divadle, o2 ho uvidi, otevte se jim to jejich nevetici srdedko dokokan. Prod'?

Inu v2dyt' ten 2ivot lidskY je tak kratky a katclY jednotlivec ma vykonat co nejvice dobra a krisna na zemi, v2dyt' jsme to jako na pout, nic vice sebou do hrobu nevezmeme nail to v eem2 jsme na svet ph:gli. A dobre vzpominky po kaidem zristanou. Proto apelujeme na vgechna srdce naeho dobreho lidu, aby nav gtivili toto divadlo. Bud'te si vedomi, 2e pote gite nage ochotniky a mame-li v na gi ochotnicke a spolkove prat' stale pokraeovati - neb,vette, 2e je nekdy hodne tali, a trpka, - je ticeba vag"i pomoci a to velkou navgtevou, na kterou se vAichni od 8tefanika tai. fictive zvou za zabavni vYbor tadu sestry Studniend, Filipkovd, broth Kubin, Vaja, Shenk. kid Karel Havlieek, cis. 4., Hallettsville, Texas.

Ctene sestry a bratti!

Ptichazim abych varn podal vYsledek volby, ktera, byla konana minulou nedeli 12. ledna.

Podasi bylo krasne, tak se nas se glo pies 50, toti2 bratti a seter. Zvoleni byli: V. J. PraAek, ptedseda; J. G. Konvieka, mistoptedseda; Ch. Holy, tajemnik; Jos. Franta st., ridetnik; Erwin Bueek, pokladnik; Jan Bocek, dozorce. Do vYborri budou ustanoveni Utednici a2 v Unorove schrizi. Tedy se zase hled'te dostavit v hojnem poetu, abychom si mohli ony vybory vybrat.

Zdeluji y am kteti jste vzdaleni a do schrizi mnoho nechodite, 2e na poeatku tohoto roku mime 262 elenti obeho pohlavi v dospelem odboru a 57 v Detskem odboru, tedy celkem 319 'dent. Do nemocenskeho odboru mdme phhlageno 109 elenti. Tedy jestli natal sobe latejete do nemocenskeho odboru phstoupit, tak se hlaste dokud mate nebo jste v dobrem zdravi, nebot' az e'en onemocni jest pozde. - Pro dnet'ek kondim se srdeenYm pozdravem a pfeji yam vgem mnoho zdaru a paehnani v roce 1941.

Chas. Holy, taj.

Washington, D. C. - Department spravedlnosti prohlasil, 2e celkem bylo registrovano 4,741,971 cizincu na pevnine, Spojer&h SUM Earl G. Harrison, teditel registrace cizich namotnikA, obyvatel americkYch teritorii a tech, kteti dali se registrovati na ITonsitWe0i, zvs7:31 tento pdet na 0817,817;

V

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ni2epsany vYbor tadu Pokrok Sweet Home, els. 63., S.P.J.S.T. ve Sweet Home, projevujeme hluboce citenou soustrast nad ztratou naSeho spolubratra Jan Roller st., kterY zemtel ye veku 79 midi dne 30. listopadu a pohtben byl na kat. htbitove v Shiner, Texas.

PortistalYm syntium, dceram a vnukrim pfejeme iitechu, neb i my citime tace Va g' bol a zármutek. On odeSel tam, odkud neni vice nevratu.

Cest budi2 pamatce zesnuleho!

Dano ye Sweet Home, Tex., 12 ledna 1941.

Charles Mieek, Jos. Heidaker, Adolf BordovskY, resoluani vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ni2e podepsanY resolueni vYbor tadu Sam Houston Cis. 73, SPJST. v Seymour, Tex., vyslovujeme hluboce citenou soustrast nad ztratou man2elky a nagi spolusestry, Rosalie Siptakove, ktera dokoneila svoji pozemskou pout' dne 8. ledna ye stati 82 let, a odala tarn, odkud neni no.vratu. Pochovana byla na htbitov tadu Sam Houston v Seymour za velke teasti elentie ptatel a vgech znamYch. Vime, portiistali, man2eli, ditky a vespolek eels rodino, le vas zarmutek jest velikY, kterY i my s vami soucicime.

Zesnula sestro odpoeivej v pokoji a dest budi2 Tvoji pamatce.

Za tad Sam Houston Cis. '73, v Seymour, Tex.: Jos. Simaichl, R. V. Marek a Rudolf Hrenei.resolueni vYbor.

PROJEV SOUSTRASTI. My, ni2e podepsanY resolueni vYbor tadu Pokrok Roweny els. 49., vyslovujeme uptimne citenou soustrast pozristalym dikam po zemtelem nagem spolubratru, Jitim Strakovi, kterY pc, dlouho trvajici trapne nemoci dne 3. ledna •1941 dokoneil svoji pozemskou pout'.

Mili broth a sestry, neradi tuto soustrast vadime do vetgho rozmeru, ale nage mysl a nas cit nam veli, abychom prosttednictvim tisku nekolika uptimnYmi slovy vzdali eest nagemu vY2e jmenovanemu spolubratru. Ano, mile sestry a bratti, tento brat' jest toho hoden, neb on jest jeden z tech mu2ti, kteti ye svem di se vydali na dalekY texaskY zapad a v potu tvati z to matieley zeme dobYvali vY2ivu pro sve mile rodiny. Kdy2 se zminenY bratr ptistehoval do osady Roweny, tato se nalezala je g'te v plenkach, take zaeatky zde byly hrozne. Ale tento bratr byl pevne a vytrvale povahy, a dne 2. kvetna roku 1904, s pomoci druhYch spolubratre. polotil zaklad k vyvinu na g'eho tadu Pokrok Roweny cis. 49. S.P.J.S.T. Pokud ho jeho telesne silly neopustily, rad navaevoval schtze a na svuj tad byl hrdY, podobne una einit ka2dY. Jeho mils man2elka ho ptede gla na yeenost ptede dvema roky. Po smrti jeho man2elky vetg inu easu bydlel u svoji dcery pi. Anny 0. Faltisek a z jejiho domu mel zesnulY pohteb. Smuteeni obtady v dome smutku a v kostele u rakve zesnuleho vykonal duchovni spravce katolicke cirkve dp. Fr. Pokluda. Po kostelnich obtadech prrivod s rakvi se odebral na narodni htbitov, a ptedseda br. Jan Kagpar vykonal spolkovou povinnost. Nato zesnulY bratr byl spuSten do Ulna zeme po boku jeho man2elky, aby spoleene dtimali \Teeny spanek.

ZemtelY bratr zde zonechdva tti vlastni a etyti nevlastni ditky.

Vime, mile ditky, 2e skon VaSeho otce jest pro Vas tklivY, budi2 Vim 15techou, to my Vag zirmutek sdilime Psano v Rowena, Texts, dne 14. 1: >dri a. , 1941. :f,locte Vaclav Xvasnieka, e5oldni tborg

Strana 13.

L'i- S TNIK

RESOLUCE SOUSTRASTI My, ni2e poclepsanS?' resolueni vYbor radu Pokrok Roweny cis. 49., vyslovujeme uptimne citenou soustrast portstalim dikam a manteli po zemkele naS1 spolusestke Johane Bednif, kterd ukoneila svoji pozemskou pout' a dne 3. ledna r. 1941 skonala ve stall 62 let.

Zminena sestra se svym mardelem se vydali v roku 1902 na nas texaskY zapad, do okresu Concho, usadili se ph mesteeku Eola, kde vlastni krisnou farmu s ritulnYm domovem. Zde spoleene praivali slasti a strasti rodinne. Ph dne 3. ledna to vgi radosti a Ude dos plynul, v nodni dobe neuprosna smrt jejich man2elske pouto pfet'ala a zminena sestra skonala. Dne 4. ledna ulo2ena byla k vednemu spanku na htbitove v mesteeku Eola, Tex. Zminene sestte budi2 zeme lehkou.

Vy, pozristala rodino, pkijmete od nas, ne chotiva slova, ale uptimne citenou soustrast.

Psano v Rowena, Tex., dne 14. ledna 1941.

Vaclay Kvasnieka, Josef Hoch, Josef Janek, resoludni vYbor.

a

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, inepsanY resolueni vYbor tadu Pokrok Bennview cis. 153. v La Salle, Tex., vyslovujeme jmenem radu hluboce citenou soustrast rodine nad ztratou Vagi matky a babieky a nagi spolusestry Filomeny Kolikove, ktera po tak dlouhem zapasu s nemoci dokonala svou pozemskou pout' dne 31. prosince 1940 y e stain 68 let. Byla elenkyni S.P.J.S.T. 39 let a k nag emu tadu pattila od jeho zaldeni.

Pohtbena byla na katolickem htbitove v La Salle dne 2. ledna 1941.

VSem pozristalYm budr2 ritechou, 2e i my fAichni bratti a sestry tadu Pokrok Bennview soucitime s Vami.

Sestra Kolatova byla vkly pametliva svYch spolkovYch povinnosti.

Zesnula sestro odpoeivej v pokoji a test budi2 Tvoji pamatce.

Dano dne 17. ledna 1941 v La Salle, Texas.

A. V. Franek, Joe Jureak, Joe Ella, resoludni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. Neaprosna smrt vztahla svoji ruku do rodiny naSeho spolubratra fudvika Tkade a vzala si z jejich stfedu milovanou manZ'elku, matku a nam naLi spolusestru, Lumilu Tkaeovou, ktera po dlouhe . a bolestne nemoci vypustila svoji hechetnou du g v naruci sveho manZela ve svem domove, pobliz Moravie, kde takta byla ulolena k vednemu odpodinku na tamnejhtbitove. sim Zminend sestra pro svoji dobrou a milou povah y byla vg echtranne oblibena, col dokaroy al velikY doprovod lidu k jejimu poslednimu odpodinku Zem • ela jate v mladem veku 51 let a smrt pro jeji dlouhou a bolestnou nemoo byla ji pravYm vykoupenim.

My, resolueni -vYbor fadu Velehrad dis. 19, vyslovujeme br. Ludviku Tkadovi a jeho rodine nad ztratou manZelky a matky naM hlubokou soustrast.

Joe Patalik, Jerome Jurena, Fred Midulka, resolueni vYbor.

KALENDAR, 23. ledna. Schilze odboeley Dallas S.A.6.T. v Sokolovne. Zaeatek v 8 hod. veeer.

23. unora. Mag karni zabava v sini tadu Pokrok Houstonu na Studewood, Houston, Tex: 26. Iedna. Divadlo "Kytiela pro itesti" u 8tefanin v Houston, Tex. 26. ledna. Scheme odboeky Seymour ve 2 hod. odpoledne v Seymour, Tex. 26. ledna. Divadlo "Kutilova zeni syna" v dallaske Sokolovne y 6:30 yeeer.

2. unora, Taneeni .zabavn pokada odbodka j 1ma,ton, Tex. Blessing 6.A.O.T. 2, iiti(04. ; MaidiApal zabava v Narodni sini, Cell MItp8itn ina,sltarn V sunA

Strana 14.

VESTNIK

Ve stiedu, dne 22. ledna 1941.

mmuennommitimmuommummumnimmulennuimmuummonomillitimmunniumilimniumniummiloullinimommummiumilminimminnwilmmulmffitommllummumunumonnumilmumilimmminimmummommonnommounimimmummumminnummutinuminimminimmumunimmummuninum All contributions, correspondence of Lodge OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC reporters, biographies etc. intended for pubBENEVOLENT ORDER lication, must be hi the hands of the Editor OF STATE OF TEXAS

by Saturday.

ERA D

Immititimmtlimmilliumninnuumillueniennuommemennememeirmitinimmouniiiniumnumtintneireenitionineumememeengemilliemmemeeelmimemonclimumilmemaimulueemoulueliminumeillueltemeeneemelionelemeeleenimintriiiiiiiiintingiumninilemenintilmmitimmentitemiunmon

Baena Nemcova.

ZECH literature is the oldest of the C Slavonic literatures. Its beginnings date back to the second half of the 9th century.

When Bohemia, after the battle at White Mountain near Prague in 1620, lost her independence, a great decline occured in Czech literature for 150 years. Towards the national consciousness began to revive. The combination of factors underlying this revival is very complicated; one of the main causes was the Western European cult of reason which broke down ancient prejudices. Patriotic historians and philologists began to restore the knowledge of Czech history and language. The greatest of these scholars in the Age of Enlightenment was Josef DobrovskY. The following generation had for its chief representatives Josef Jungman, the compiler of the famous Czech dictionary in five big volumes which revealed the richness of the Czech language, FrantiSek PalackY, author of the monumental "History of the Czech nation", and Pavel Josef S' afahk who wrote "Slavonic Antiquities".

Modern Czech poetry of the first half of the 19th century culminated in five classical works: "Slavy Dcera (Slavia's Daughter) by Jan Kollar, "Ohlas pisni ruskYch" and "Ohlas pisni eeskYch" (Echoes of Russian and Czech songs) by FrantiSek Ladislav C- elakovskY, "Kytice" (Bouquet of Ballads) by Karel Jaromir Erben, and in 1836 "Maj" by Karel Hynek Macha (this proud flower of the Czech Byronism was recently translated into English by Roderick 0. Ginsburg, Chicago).

At the threshold of modern Czech prose fiction we meet an inmoral classic, one of the best-beloved books which the Czech people ever had and will have, the charming novel "Babieka" (The Grandmother). The author who boldly opened up new paths in this work was a woman — Baena Nemcova. "Babieka" was published in 1855 and since then was printed again and again in new editions.

Baena Nemcova was born on February 5, 1820 in Vienna. Her father John Pankl and her mother Theresa were servants of Count Schulenburg, husband of the beautiful, highly educated, mighty, but also very eccentric duchess Catherine of Sagan. The little Baena, came early to Bohemia, because her mother, tired of her chambermaid duties the duchess travelled very often, became stewardess at the castle of Ratiborice in Orlice mountains, while Pankl continued to accompany the duchess as her equerry on her long travels.

Baena inherited from her mother her pure blood of Czech mountaineers, her love for the native country, and from her father his love for nature, music and education. When she was 5 years old, the grandmother Magdalena Novotne, moved into the household of her daughter at the "stare Belidlo" (Old Bleachery) in the Ratiborioe Valley. She instilled into the little granddaughter her deep passionate Czech feeling, and to this grandmother Baena Nemcove, erected the immortal monument in "Ba.bieka" where she depicts her blissful childhood. An American writer, Miss Emily Green Balch, Profesor of Economics, Wellesley College, was so ravished by this novel that she wrote in her book "Our Slavic Fellow Citizens" published in 1910 after her visit to Bohemia: "Into that charming little

classic, "The Grandmother", Nemcova, weaves reminiscences of her childhood, giving us a succession of picture — the pilgrimage, the wedding, the ordinary events of farm life — which are not only a mine for the student of comporative folklore, but the best possible introduction to Bohemian spirit and ways. Over and over again in our little travels my companion and I pointed out to one another this or that "Don't you remember, Grandmother always dit that, too" or "Grandmother explained this so." — "Babieka was published in 1855, when the private life of Nemcova, who had married Josef Nemec, an internal revenue official, in 1837, became a tragedy as sad and deep and dark as can be woven of the warp and woof of misery and destitution. Her suffering ended on January 21, 1862, in Prague.

Her name, however, will forever remain one of the brightest stars of the Czech literature!

Dr. Vojan.

GOOD UNDERWRITING One of those factors in life insurance operation which is commendable at any time is good underwriting. It has saved many a situation in both fraternal and old-line fields, and it is always a compliment to say of society or company, "The management has always followed good underwriting practices."

In these days life insurance executives are worrying about low income on investments, due to the government's money policy, and the possible mortality of war. The low-interest situation is more dangerous than war. But it can be conquered, unless our economic system collapses. And one way to meet the situation is by good underwriting.

Underwriting concerns briefly the selection of risks. In each home office there is a department that scrutinizes carefully each application for insurance. Relying on the field worker's report, the medical examination and the inspection, the underwriting department is expected to determine how long the applicant may live. That is the `way risks are selected.

The whole organization may assist in good underwriting. It should be first to reject a bad risk, the local medical examiner should be careful and scrupulous; everybody concerned in the management should have the welfare of the organization at heart.

Good underwriting means low mortality, and low mortality means savings While the American Experience table provides a redundancy in actual operation, all of the savings added may carry an institution over a cheapmoney period or crisis.

FUR TRADE IN TEXAS Texas ranks fifth among the States in the production of fur-bearing animals. Sixteen species of these animals are trapped in the State.

Last season Texas trappers reported taking 729.244 pelts as compared with 590,444 in the previous year. In both cases, according to game managers, these figures probably represent only about two-thirds of the total catch, since the law does not require reporting: The increase came partly from rehabilitation of marshlands suitable for muskrats.

Within two or three years muskrats alone will bring Texans two million dollars a year, in the belief of Will J. Tucker, executive secretary of the State Game, Fish and Oyster Commission.

THE THEME IN 1941 The troubles of the world cannot hold back the fraternal benefit system. What patriotic assistance can be given to our country, fraternalist will give unstintingly, as they. have done before, And the fraternal societies will continued to be the foundation of the American system of democracy, providing means of selfreliance and encouraging the people to be responsible. This is the opportunity for the societies in 1941, and it is the theme which The Fraternal Age will emphasize.

This institution of the people has seen much of adversity and has had many trials. Since it was founded in 1868 it has pased through seven economic represion. It. reformed its basic principles of operation, a tribulation which would have destroyed a mere financial institution. It went through the First World War, paying its claims on time and giving those of its members who served in armed forces preferential treatment. It found the last great depression right on its doorstep, and the fraternal benefit societies carried on without borrowing from the R. F. C. or any other government agency and they emerged stronger than ever. Meanwhile the life insurence protection they offer was improved and the fraternal service made more important in the lives of the lives of the members.

Fraternal benefit societies are stronger today than ever before. Inherently they possess the mutual foundation which enables them to overcome obstacles and to meet unexpected problems. The theme in 1941 is, whether or not this country goes to war, the societies are in better shape to serve the American people — the people who want super social security.

SAFEST CITIES Safest cities in Texas with respect to automobile accidents during 1940 were Amarillo, Dallas, and Tyler, according to the State Department of Public Safety. These three cities had the least number of traffic fatalities in their respective population brackets.

Number of fatalities and the rare per 100,000 population in cities of more than 100,000 population were: Dallas, 22 and 7.50; Houston, 61 and 15.80; San Antonio, 45 and 17.77; Fort Worth, 32 and 17.97.

In cities of 50,000 to 100,000 population: Amarillo, 4 and 7.77; Corpus Christi, 5 and 8.77; Austin, 8 and 9.09; El Paso, 10 and 9.67; Galveston, 6 and 9.94; Beaumont, 12 and 20.69; Waco, 14 and 25.07.

In cities of 22.000 to 50,000: Tyler, 1 and 3.57; Laredo, 2 and 5.14; Port Arthur, 5 and 10.68; Wichita Falls, 5 and 11.13; San Angelo, 3 and 11.67; Lubbock, 5 and 15.83; Abilene, 6 and 21.98.

Another Safe One. — Sweetwater on January 5th had set up a deathless traffic record of 500 days. The last fatal automobile accident within the city occurred August 23, 1939. — Sweetwater's population is 11,000.

Labor unions are of vital necessity to protect the rights of the workers. But when control passes into the hands of racketeers, crooks and extortionists the union become the greatest enemy to the welfare of this country.

Nothing undermines the prosperity and institutions of our country more than crooked labor leaders. Worse still are the educated ones, members of the bar, who aid and protect them and serve as their mouthpieces.

—Judge J. J. Fitzgerald.,

ye sttedu, dne 22. ledna 1941.

DEOPLE have probably never imagined that I hunger might also be an instrument to be used in struggle for liberation. The Czechs had their first vague apprehensions of things to come when the provision trains of the Nazis arrived in Prague and Gestapo officials began to fabricate photographs of "starving" Czech children, ostensibly begging on their knees with clasped hands for a piece of bread. Provocations have occured in political life before, but such insults and humiliation of an enslaved nation are the exclusive preserve of the Prussian mentality of the Nazis, who have for many years appealed to national self-determination and national freedom. They were clearly unable to realize what fruits would be put forth by the seeds which they sowed in the furrow of the national and social suffering of the Czechoslovak people. Since that time Nazi provocations have been amplified and perfected to such an extent that they are their own condemnation.

A detailed confidential report on the scarcity of cereals in the Protectorate of Bohemia and Moravia which has just reached official Czechoslovak circles in London, allows conclusions to be drawn concerning the food situation in the whole of the German occupied continent of Europe, where for decades the harvest has been so poor as this year. The Protectorate's yearly requirements amount to 300,000 gross tons of wheat and 500,000 gross tons of rye. This year the State grain monopoly obtained from the farmers only 100,000 gross tons of wheat and 150.000 gross tons of rye as the total outcome of the harvest. Thus including the requirements for seed, some 600,000 gross tons of cereals have had to be imported, but the Czech authorities were told that they could reckon only with the import of some wheat from Slovakia. Rye has to be replaced by barely growing in the Protectorate itself, but out of the whole barley crop of some 370.000 gross tons, 100,000 gross tons are to be delivered do Germany, 25.000 are destined for export, and 75,000 gross tons were alloted to the breweries. About 200,000 — 250,000 gross tons of cereals will be lacking during this year, which means that from. March onwards the spectre of famine will threaten the population.

The prices of all sorts of grain as well as of bread have risen already, and continue to rise further.

According to other reports from occupied Czechoslovakia the Nazis have now sent forty wagon-loads of potatoes into the Czech lands, in order to be able to state hypocritically in the Press that they are saving the Czech nation from starvation. Previously — this, of course, they did not say — they had trans, ported from the Czech lands more than 1,000 wagon-loads of potatoes and had robbed these lands of rich stocks of foodstuffs which would have sufficed not only for their home requirements but also for export. Only these facts explain the fact that the Czech nation is threatened by famine. This year's harvest will be a poor one in the Czech lands, two-thirds of the unharvested corn has sprouted again in the fields, for in the last weeks of the harvest it has rained almost uninterruptedly; there will not be enough corn to provide good seed and there will not be sufficient potatoes, of which there are still too few on the market.

The Czech people accepts this help given it by Providence as an instrument in the pitiless struggle that has been imposed on it. It steadfastly refuses to receive any help from outside and many farmers would be glad if nothing at all was harvested from the fields. They do not even think of asking that the British blockade should be relaxed — on the contrary they consider it the most effective method of spiking the Nazi's guns.

In the campaign which the Nazi propaganda has stirred up in the United States against the

VESTNiK

Famine?

British bockade, the example of the Czech lands must be a convincing proof which destroys the Nazi argument, whether it appeals to mistaken and falsely conceived humanitarianism (such as the Hoover campaign) or plays on mercenary and ambitious motives (as expressed in the activities of certain export firms and in the utterances of Lindbergh). If the United States were to deliver under the humanitarian label, even a single ship-load of food for the starving countries which are temporarily in the power of the Third Reich, they would be sinning not only against their own interests but also against the nations doomed to famine by the Nazi regime. It must be clear to the whole world that the shadow of famine has not descended on the enslaved countries as a result of the bad harvest but only as a result of the robberies of the Nazi regime. We have no need to seek special proofs of this, for it is quite sufficient to examine the work of a Nazi economist which can provide us with all the proofs needed by our indictment. This indictment charges the Third Reich with the capital crime committed not only by flooding Europe with bands of uniformed cut-throats, but also by plundering the countries it has enslaved and delivering them up to the catastrophe of merciless starvation. The advocate for the cause of all the innocent victims of the Nazi regime are the Czech lands themselves, of which the Nazi economist Kurt Witt, one of the chief advisers of the Nazi party, gave the following testimony in his book Wirtschaftskraefte and Wirtschaftspolitik der Tschechoslovakei (Leipzig, October 1938): "The agriculture of the Czechoslovak Republic", Kurt Witt states (p. 25) "is highly developed. In Bohemia, Moravia, and Silesia it had an excellent reputation even before the Great War. It is altogether one of the most efficient agricultural economies in the whole of Europe. ... The whole situation is such that the average output per hectare of rye, barley, oats, and sugar-beet is one-third, that of wheat a quarter, and that of maize an eight higher than in Hungary."

If we consider what such an acknowledgment means front a Nazi economist we can well understand that the Czech lands were more than self-sufficient in the most important items of food-supply. Each year the Czechoslovak Republic exported an average of 650 million crowns worth of cereals, malt, leguminous plants, and flour, and of this 164 million crowns worth went to Germany, and 94 million crowns worth to Austria. Italy paid annually 57 million crowns for foodstuffs from Czechoslovakia, Belgium 39 mil. crowns (£1 — 140 crowns). Of fruit, vegetables, and other agricultural products Czechoslovakia exported 272 million crowns worth each year, most of it, again, to Germany (81 million crowns), and Austria (19 million crowns). If we note these chief products which formed Czechoslovakia's contribution to the feeding of Europe, this not mean that the Czech lands with Slovakia could not have provided much more. If a Nazi economist confesses that land cultivation in Bohemia and Moravia was on the same level as in Germany, then this is certainly more than an unwilling compliment.

We should consider at the same time that 86 per cent of all agricultural concerns belonged in Czechoslovakia to small farmers who possessed no more than 10 hectares of land!

All this economic strength which afforded such an important contribution towards Europe's food-supply began to disappear in the moment when the Nazi aggressor first set foot in Czechoslovakia. First of all the Czech lands were plundered in the Prussian fashion and

Strana 15. now they are even threatened by famine. Only a full knowledge of all the circumstances can enable us to understand why the Foreign Minister in the Czechoslovak Provisional Government, Mr. Jan Masaryk, said in America with great emphasis that "The British blockade must be strictly maintained against Germany, and against the territories, which the Nazis have enslaved in Europe. It is not easy for me to say this, for my own people are among those who may suffer. But to call off this effective weapon at the present moment would be inconceivable for the British people which with its back to the wall is fighting to preserve civilization." It is just like Hitler's Reich to misuse the countries it has enslaved and ill-treated still further; all at once Germany has no objection to making use of the once-scorned sentiment of humanitarianism as long as it can be made to serve her aggressive aims.

40,000 TRENCH SILOS FOR 1940?

It seems like he might be stretching it a little, but E. R. Eudally,- dairyman with the Texas A. & M. Extension Service, looks for 40,000 trench silos in Texas by the end of 1940.

At that he has a pretty good basis for his estimate. In 1931, there were 18 trench silos in the state. By 1933 there were 435: by 1935, 1,187. From then on, by years the story is: 1936, 5,841; 1937 9,483, 1938, 17.048; and 1939, 28,831. Last year 3,446,591 tons of feed was stored underground which was sufficient to feed Texas' 1,400,000 dairy cows for 125 days.

To reach the 40,000 estimate, Texas farmers and ranchmen would have to build and fill 11,169 trenches over and above what they did in 1939.

Eudaly admits that the weather from now on will have a lot to do with it. For instance, early freeze might kill several hundred thousand acres of late sorghum, and make it allutist worthless for grain or bundle feed. On the other hand, experience has shown that frostbitten feed makes good silage.

COTTON AND THE FUTURE Texas farmers harvested 25.844.000 acres of crops of all kinds in 1940, acccrdi p g to the United States Department of Agriculture, as reported in last week's Texas Digest. The Department calls attention to the f act that this is a gain of 3 per cent over the previous year and that yields per acre also increased.

That sounds like healthy farm progress in Texas, doesn't it? But it overlooks an important fact in relation to the true condition of agriculture in Texas. That fact is the circumstance that the area of crop-land harvested in 1940 was 4,790,000 acres smaller than that harvested in 1930, ten years ago. And Texas cotton acreage in 1930 was more than a million acres below the peak year and was smaller than five previous years.

Reduction of cotton acreage, of course, is the chief reason for this striking difference.

Some people are content with that explanation and assume that we can have real agricultural progress in spite of it. Indeed, there are even those who regard reduced cotton acreage as progress.

Just the same, it doesnt make sense. The figures can be twisted as much as possible, but it will still remain true that during the last ten years Texas has suffered the greatest farming setback since the Civil War. Nothing much can be done about it in a world at war, but one of the objectives of this country after the war should be that of helping to maintain a world order in which the people of the earth will not be denied access to the greatest cotton-growing region in existence, and American cotton farmers Will not be denied access to world markets.

1C5Trralla,

m.

A New Slovak In The Provisional Government. irNI\T JULY 19th, 1920, the 23-year-old Slovak 'kJ patriot, Jan Lichner, returned together with the Czechoslovak legionaries from Russia from Vladivostok via Japan and the United States to the newly-created Czechoslovak Republic. The journey . from Vladivostok to Trieste took him then fifty-two days. Exactly twenty years later he went abroad again in order to fight for the liberation of his country and journeyed by way of Turkey, Africa and Liverpool to London, where he arrived after fifty-two days, the same time as twenty years before. At the end of September he swore the oath of allegiance to the President of the Republic and became a Minister of State in the CzechoslO y ak Provisional Government in London.

By profeSion Jan Lichner was a lawyer, and worked for the most part in Slovak economic life. In 1935 he became a member of the Czechoslovak Parliament for the Slovak section of Agrarian Party, representing the younger generation, and after Munich he became Minister of Transport in the Slovak Autonomous Government, which he left already before March 15, 1939, when he saw that ,Tiso's and Tuka's wing of the Hlinka Party was completely in the service of the Germans, who were preparing to destroy the remains of Czechoslovak independence. Then he became General Manager of the Slovak General Credit Bank. and had the best opportunity of closely observing the schemes of the Germans who systematically plundered and enslaved the socalV d "independent" Slovak State. He frustrated their designs as best he could, and in this patriotic work he was not alone. At last the of the Germans began to Concentrate upon him, together with the hate of those Slovaks who are in the service of Germany . — that insignificant fragment of the Slovak nation which had been brought to the helm of the so-called Slovak State by Germany's violent pressure — and for Lichner there was no other course- but to go abroad for second time to fight for the freedom of the Slovak nation. He acted in the same way as many other loyal and honest citizens of the Czechoslovak Republic, as told us in private conversation after his arrival: "I left to go abroad to fight for the restoration of Czechoslovakia because I know that the Slovaks can preserve their national independence and the same time can prosper economically only in union with the Czechs in a single State.

"I know the mood of the whole Slovak nation, and I can assert that the entire Slovak nation except for some tiny exception is opposed -to the Germans, and that the wast majority of the Slovak nation longs for the restoration of Czechoslovakia. I left my homeland at a difficult time when France had collapsed, and when in our people fears had arisen with regard to the future development of the events of the war. But I was firmly convinced that the state of affairs in Europe that had been violently brought about by Germany could not be a lasting one, ana that the just struggle of Great Britain must be fought to a victorious conclusion towards which all honest men must help."

M. Lichner said that at home and in the Balkans there were fears whether Great Britain had not lost valuable time and whether she would be in position to fight on. "Now we must tell them at home," said M. Lichner, "that in Great Britain there is no shortage, that clef° a sufficiency of everything here, or Py)::t wn.pon8, 111. Cierman

11-1515. "A44-i

papers and, following the orders of the Germans, also the Czech and Slovak papers continue to write of 'hunger' in Great Britain which they say is being perfectly blockaded by Germany. The influence of this propaganda must not be underestimated, and it is necessary to inform the enslaved nations of the truth by all possible means, especially by wireless. I have convinced myself during my journey here and during my stay here that the Germans are lying for the sole purpose of maintaining the Czechoslovak nation and the other small nations, whether enslaved by them or into, in despair and hopelessness."

LETTER, WRITTEN IN 1918, IS TRANSLATED

BY DR. KOVACS Read For First Time When Sent To Guy B. Harrison The Central Powers had lost the war in 1918, and a member of that army was writing to his sister and brother-in-law after the war's close.

"The way the 'war came out was all to the good", he wrote, though it was his army that had been defeated. "Now," he rejoiced, "the Slovak people will again have their own schools."

Given To American.

That letter, written in an American camp, where the Slovak was held prisoner, had been given to an American soldier to be mailed.

That soldier, William Malone of Brady, was unable to get the letter translated and fearful that it contained military secrets, preserved it—along with a cigarette case, a photograph of the man and a citation ribbon.

It was translated for the first time Tuesday, when Malone mailed it to Prof. Guy B. Harrison, curator of Texas History collection, who asked Dr. Sandor B. Kovacs a Slovak member of the faculty, to read it.

Addressed To Sister The le t ter was addressed to a sister brother-in-law living in Canton, Ohio. It voiced a note of immediate despondency but of future hope. His friends had been killed and wounded. Another sister had been married.

But he praised his American captors as fine people. He expressed hope that soon he too could come to America as had his sister and her husband.

The photograph Malone had preserved with the other articles showed the Slovak on his horse and wearing the medal and ribbon. When the man was captured, Malone relates, the metal section of the award and the rubber bands of the cigarette case had been taken and used in the manufacture of war materials, so dire was the need for metal and rubber goods.

• Dr. Kovacs said he is writing the address in Canton, Ohio, given on the letter, seeking information concerning the present whereabouts of the prisoner and author of the letter.

This is a translation of a letter written in the Slovak language by a soldier who was captured by the French in the 1914-18 World War. The letter is dated 1919, probably January, in C'hatillon, France.

Dear Brother-in-law, and Sister:— Accept my hearty greetings. I am alive and healthy. I am prisoner of war in France since the 8th of October, 1918. It doesn't go very well with me, but I hope that I shall not be here very long. Please let my brother and sister-in-laws know about us. I had hoped to come after you and if it is, possible for you, please help me to come to you (in the United States). Send a few dollars to my home. Robert fell, Dan is an invalid, and Anne is married and she lives in Ziline.

I am here with the American soldiers who are very fine people. I beg you not to forget to wile me hero, an It you caul help me in

my home. Don't send any money to me here because they would take it all away from me.

I earnestly hope that we'll be happy in seeing each other over there (in the United states).

You, undoubtedly, know how the war came out, but that is all to the good This way the Slovak people will have their own schools.

An with this I send you hearty greetings, and I end with kisses, Your faithful brother and brother-in-law, John (Jano). is address in France was P. J. Zugsf. Jan Sefcik, number 2526, Chatillon la due, Detaschament number 25 in Franchreich. His home address in Central Europe is Mrs. John Marsaklo, Kosutska ulica (Kossuth Street), Zsolnor.

There are given two addresses of relatives to whom this letter was to be sent here in the United States. Andrej Hross, 1508 Henry Ave., Canton Ohio, and Stefan Marsalko, S. 12 Bret.

St., Canton Ohio. The American soldier to whom this letter was intrusted for delivery in the United States has never sent it to the people themselves. He kept it with a small picture of the writer as a Huszar in the Austrian army as well as a ribbon from a decoration that the writer had received. The American soldier didn't send the letter on because he was afraid that some information may be included that should not be passed on.

The writer of the letter served m the AustroHungarian army in the World War. For the Czechoslovaks were under the Austro-Hungarian Empire and, therefore, were compelled to serve in the army. But as it is indicated in this letter in most instances, in the case of the Czechoslovak soldiers, service in the AustroHungarian army was very definately distasteful to them and when the Central Powers had lost the war, most of these soldiers were glad because they foresaw the possibility of their own cultural development, religious freedom, and a democratic way of life.

UP TO THE PEOPLE How can good government be obtained?

It obviously doss not come by chance. Good government must be sought after and worked for. Good government must come from the efforts of the people.

Here is the line of endeavor suggested by the Utah Taxpayer. It is applicable to Texas: "If the people 4s a whole are alert, informed, and active in government, it will be good.

"They will see to it that the offices are well managed and the work efficiently performed.

"All work will be carefully planned and budgeted.

"There will be no duplication of effort or overlapping of jurisdictions.

"Scientific principles of government will be utilized.

"There will be security of tenure for efficient public servants.

"Favoritism will be eliminated. Corruption will not be tolerated.

"The laws will be justly administered.

"The tax burden will be bearable."

Those things are worth working for—in Texas and everywhere.

GRADED MOHAIR Approximately 335,000 pounds of Texas mohair were graded last spring, according to the Extension Service of Texas A. & M. College.

This total compares with 200,000 pounds graded in the fall of 1939 when the grading program began.

BUILDING PERMITS Euilding permits issued in fortyfive- major Texas cities during November totaled $7,027,928, according to the Bureau of Business Research of the University of Texas. This total was •6.8 p er pelt 03.017e the N-ovember, 19394

ye

SLIM111, une

How to Get Our Cause Before the Public.

By James L. Wilmeth • (ANY different media may be used in the efforts of the fraternal benefit societies • to get their cause before the general public, in order to develop favorable opinion. Some of these are paid space in newspapers, radio broadcasts, national periodicals, society organs, moving pictures, lodge activities, local press in lodge vicinity and Fraternal Congress session publicity in the newspapers of the cities where the annual conventions are held.

The news angle plays a most important part.

It has been well said: "Development of favorable public opinion does not take the place, and cannot take the place, of direct advertising, because advertising is primarily a sales effort; its task is to create a demand for and effect the sale of goods or services. But public relations activities teamed up with advertising can be every effective in making and holding friends for any business or institution.

We must advertise, and pay for it, ha national fraternal publications, newspapers and magazines of wide circulation and popular advertising mediums.

Must Be Well Planned "While we hear a good deal about free publicity in connection with the—insurance business, it is a fact that any publicity, to be effective, must be well planned, and carefully directed. Although it is not difficult to get casual mention at times in the news, such publicity has never built a reputation. It takes money to really turn the spotlight of publicity upon any subject. And it also takes ability and experience to do the job properly, as in the hands of the inexperienced and inexpert, publicity may backfire badly, and do a lot of harm instead of good."

The radio affords a ready and efficient way of reaching the people. Its use costs real money, but it repays for the outlay of cash in benefits. There appears no good reason why fraternal broadcasting cannot be used to great advantage of our cause. A weekly or monthly radio program, sponsored by fraternal societies, co-jointly is suggested. A nation wide hook-up is advised, programmed in the newspapers, supported by our fraternal journals and publicised in our lodges and the local press.

Confidenece Within Our Own Ranks The creation of good will within our own ranks, the educating of our own people, the media for getting the story to them and firing their enthusiasm to go out and tell people of our good work, is most important. The story of our plans of protection should be in every issue of our official magazines. This is our story and where our sales forces and home office personnel are informed there is an intangible thing called confidence, created within our own ranks.

A fraternal department in the official organ is always good. We need not give out names where best not to do so, but a citing of fraternal work done where it comes to light surely should be a favorable public relation.

Worthy activities invariably attract public attention. Examples of this, for pure publicity, was a parade held in Columbus, Ohio, a few years ago, and the greater demonstration in Detroit last year, where the whole city and state really were able to see what fraternalism meant to every group and race of people.

Pride in Fraternalism Let us not be afraid to speak for our cause, and for our several orders. Too frequently, our members hesitate to let people know that they belong to a fraternal order, or th qt they,

VE

6 '-r-N-r-ic

general, believe in fraternalism. We should inculcate in their minds a love for fraternalism,and for the order to which they belong — a pride in their particular organization that will make them recite what the order is doing for the general welfare of the community and the nation.

Have a good newspaper reporter in the local lodge, and see that he reports everything that the local group does. Of course, it is not necessary to have a paid newspaper reporter, but have somebody who will go to the newspaper and learn how the management wants reports written and then tell of the things that really are news that the order does. This would include helping members in the community by any outstanding thing, such as harvesting crops, or building houses, or taking care of the sick and ill. It would mean anything the order does that is not done as a secret benefit to the membership. It would also mean payment of unusually large certificates when they mature, and it would mean general meetings and speakers that the group have brought to the city.

Have a general roster of all of our men of prominence who are in the order, and do not be afraid to let the world know that men of that type are members of our organization.

Too much of the time we are afraid of political criticism if we promote a man who is in our organization because of the fact that members of his opposition party might object.

We should make it clear that those men are advanced because of their membership, and for no other reason.

Support the Lodges Uniform units should be used more for the public instead of confining themselves to work in its lodge room. Keep members fully informed as to the organization's activities; more "prospect" meeting nights, when each member should bring at least one prospective member; more publicity on the aggregate value of the fraternal system's properties, securities and investments and more publicity on the aggregate amount paid out by all fraternal societies to beneficiaries and living members.

Finally, support in your lodges all of the good things that build for better citizenship, better schools, better church support, and better governmental consideration. We should take a firm stand on the individual and the welfare of the individual, for him and for that principle.

LABOR'S FUTURE "We are willingly standing up to the terror of the ruthless aggression of our enemy, who seeks to break the democratic spirit within us by the murder of our women and children."

"The present struggle for the maintenance of democracy and the right to use reason as against force in the conduct of human affairs should not have to be borne by one nation or commonwealth. It involves the fundamental rights and liberties of the human being, and all who accept these principles as their way of life should rally to the fullest possible extent in support of those who are actually in the battle line. The future progress of labor absolutely depends upon the success of British arms.

"My message would be, therefore, to every lover of liberty throughout the world. Pour in your arms, your money, your effort to support those who willingly risk their lives to preserve the soul of mankind."

— Ernest Bevin, British Minister to Labor.

"Internal capitalism and international socialism have exploited and degraded French labor and their action has been all the more devastating because, while they appear to oppose each other, they were secretly cooperaalliance to ting. We si,aI1 not pens it this --1pif ti.5ni=,1 P,?ta continue,"

AUSTIN IS NEWS

By Al. Vanzura Inauguration News of the war, the rearmament program, and President Roosevelt's inauguration was of secondary importance in Austin for the past few days. The burning news of the moment is W. Lee O'Daniel's inauguration Tuesday, January 21.

Soon after his reelection, Gover. O'Daniel asked that his second inauguration be a simple one without much pageantry, but, judging from all the activity, the second will make the first look like an amateur vaudeville act. This one will go down in Texas history as one of the most gala events of all times.

The inaugural ceremonies in front of the capitol will touch off the celebration. A free barbecue on the lawn of the Governor's mansion will come next. The barbecue committee reported that contributions and purchases have brought the meat total to a little more than 19,000 pounds, nearly one pound for each of the 20,000 expected guests. Pits have been dug on the mansion grounds, and the barbecuing will begin Monday. The other part of the menu will contain such delicacies as onions, dheese, pickles, ,potatoe chips, bread, and coffee.

The food will be distributed cafeteria style.

A whole block of the street in front of the mansion will be roped off and 15 sets of tables will be arranged to serve 30 persons at a time.

Between 600 and 800 people will be fed each minute — 20,000 in 25 minutes.

After the barbecue, a street dance will begin in a roped-off block back of the state capitol. A public address system will spread the music of the dance bands and the hillbilly orchestras. These musicians and the Stamford Square Dance Team will keep the spectators entertained from then until the wee hours of the morning.

The University Very few of the students can be found in the movie houses and the night spots these days. The time for fun has passed, and the time for hard work is here, for final examinations are just ahead. Examinations will begin Wednesday and will continue through the 31.

Even if you were an outsider, you could tell that something was happening on and around the campus at that time. The cooing couples that can usually be found under the trees on bright, clear days are at home making up for lost time — love is playing second fiddle. What few students you would run into on the campus would appear holloweyed and sick. They would be in a rush, either to get home to the books or else to take an examination. Most of the night spots and movie houses will be closed up o: the verge of closing up — no business, they would say. Yes, sir. These students are getting serious. Mamma and papa wouldn't like it if brother or sister busted out of school.

ALLIES AGAIN For a time there were no allies any longer.

France dropped out and there was only England against the totalitarian world. But because of the Royal Air Force and because of the people of London there are allies once more. There's Greece. valiant and strong as no one dreamed she could be. There will be others, for all that the world of freemen has needed was a sign that Hitler could be stopped, and England has made the sign. There are allies again now, and one of them, we may as well understand, is the United States. By will of the overwhelming majority of the American people, as expressed in the policy of both political parties in the recent election, the economic resources of this greatest nation on earth are allied p,tw to the military fortune's Of EnRIMId:

V

vytah protokolu schfize Illavni Ufadovny.

RVNI pravidelna schtize nove zvolene Hlavni fitadovny Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas byla potadana ye Fayetteville, Texas, dne 6. ledna 1941. Schaze byla zahajena ptedsedou H. U. br. C. H. ChernoskYm u pkitomnosti vSech dlent H. U. jak nasleduje: C. H. ChernoskY, F. K. Budek, J. F. Chupick, E. L. Marek, F. B. Steiner, Aug. Knit, Robert Cervenka, Chas. Holasek, Frank J. Matush, J. S. ebesta, J. H. Siptak, Frank G. 8vadlefiak a Stepan Valeik.

Po kratiekern proslovu pkedsedy Chernoskeho, v kterem on blahoptal a ptedpovidal Uspech nova ittadovne, apeloval k eels Hlavni ttadovne a katdemu jejimu elenu o spolupraci, piesnost a zdvatilost ve vykonavani vSech povinnosti na ne spadajicich a tadal vtechny eleny H. U. o sympaticke porozumeni jeden veci druhemu, nato bylo ihned ptikrodeno k vytizovani obchodnich zaletitosti schtze.

Odstupujici tajemnik H. U. br. Joe Kubena ptedet1 protokol minule schilze, kterY byl schvalen a podepsan odstupujicim tajemnikem, Joe Kubenou a nastupujicim tajemnikem J. F. Chupickem a ptedsedou C. H. ChernoskYm. Ptedseda ChernoskY ptedlotil schtizi k schvaleni rukojemstvi (surety bonds) tajemnika, d'etnika, pokladnika a pravniho radce, ktere bylo schvaleno a pkedseda byl poveten je uschovat tak jak stanovy nakizuji.

Tajemnik Chupick ptedlotil schuzi otazku, jakYrn zpilsobem, v jak velkem obnosu a kde se mail kupovat ruzne zo.soby pro H. U., jako tiskove prate, potteby do ittadovny atd., a za jakYch okolnosti a v jake sums einni iftednici H. U. maji pram yyplacet penize za jakekoliv vSr. lohy. Po dalSim rokovani o teto zale'titosti bylo usnekno, aby Jinni ittednici meli pravo nakupovat ruzne potteby atd. soukrome, v ptipadech kdy'Z' to nepkesahuje sumu $50.00, s vyjimkou v torn ptipadu, kdyt by bylo nee° neodkladne potteba. A v ptipadech kde takove vynalohy obnag pies $50.00, ma se nakup (Feat prostkednictvim nabidek od rtiznYch podnikt..

Tajemnik ptedlotil k schvaleni neb k zavrteni hety, ktere mu byly poslany za ruzne veci, ktere byly koupeny neb netovany H. U. v letech 1937, 1938, 1939 a 1940. Bylo usnekno, ze jestli tyto hety byly opravnene, 2e mely bYti pkedlo2eny sjezdu, a ze kdy't sjezdu ptedloteny nebyly, ze Hlavni fjtadovna se neciti povinna je platit a tajemniku bylo natizeno, aby tyto tidty neplatil.

Tajemnik Chupick ptedlotil ve scht.zi dopis, ktery obdr'Zel od Sokolskeupy Jitni Americke Obce Sokolske v Dallas, ye kterem tato tacla, nejakou finaneni podporu na yyueovani deskYch Akol a jinou narodni praci v Texasu. Po deli debate bylo usnekno, ze kdyt minulY sjezd povolil clan katde naSi Ceske osade, kde bude skY uditel vyudovati Ceskou Skolu ne merle ne'2 mesic $50.00 (cely obnos na tento heel nema ptesahovati $500.00), ze H. U., aC by tak rada udinila a praci to nadale podepkela, se neciti pravu dalSi finandni podporu na tuto akci ui.

Bylo usnekno, aby redaktoru br. Mouelovi byla povolena suma neptesahujici $10.00 rodne na ptedplatne na ruzne odborne easopisy yenujici se vYhradne bratrskernu pojiSt'ovani atd. a jine pomucky v jeho redakeni praci s dorozumenim, ze ptedplatne na tyto dasopisy atd. bude itetovan H. U. a H. U. placeno.

Tajemnik det1 dopis od br. Louis Dresslera ze San Antonio, Texas, v kteremt on tlumodil svoje blahoptani eels H. U. s poznamkou, ze lituje toho ze nisledkem nemoci v rodine nemoci bYti schtize ptitomen. Obsah dopisu toho byl s povdekem vyslechnut a tajemniku bylo nakizeno tento uschovati do zaznamu H. U. Pak byl eten dopis od p. Antona Turka z Chicaga, tajemnika nove organisovane Federate Lesko-AmerickYch PodpurnYch Jednot ohledne Clenstvi nag Jednoty v teto nove organisaci. Ptedseda ChernoskY podal zpravu jeho testy do Chicaga, kdyt organisace tato byla zalo-

E 13

-

IL EL

t'ena, kteret schAze se, take fidastnili bri. Valeik a Chupick, a aC bylo o torn dosti rokovano jestli nak Jednota se ma steal dasti teto organisace anebo ne, nebylo v teto veci nic urditehe ueineno. teetnik br. Marek podal schUzi vYkaz stavu Jednoty koncem dne 31. prosince 1940, kteryt vYkaz byl vzat celou utadovnou v irvahu. VYkaz tento, mime jinYch podrobnosti udava, ze Jednota ma na hotovosti: ye Farmers National Bank, Fayetteville, Texas, $61,862.72; ye First State Bank, Caldwell, Texas, $11,618.82; ve West National Bank, West, Texas, $16,148.45; a v City National Bank v Houston, Texas, $47,358.85.

Celkem $136,988.84. Dale adetnik podal podrobnY vYkaz vSech ptijma a yydani Jednoty v roku 1940, a podrobnY vYkaz vkch zdroja Jednoty koncem roku 1940. Cislice shora uvedene zahrnuji fondy pattici Detskernu Odboru.

Pokladnik br. Steiner ptedlotil sch0zi srai vYkaz majetku Jednoty, kterY uka goval, ze Jed.nota vlastni 31 farem v rOzhYch thistech v Ter= xasu. Br. Steiner pravil, ze nektere z techto farm jsou takove; ze se na nich nemusi nic ztratit, ale ha ve'fSine z techto farem ze by se musila vzit ztrata, kdyby se tyto farmy musely prodat za nynejSich dad" a okolnosti. Dale br. Steiner pravil, ze vSecky farmy Jednoty jsou v rukou dobrYch zkuSenYch rolniku - dohlftitela.

Jednota take vlastni jeden majetek v Taylor, jeden v Eddy, jeden v Houstonu a jeden ve Ferris. Dale br. Steiner podal svilj vYkaz ohledne kqekce itioku na jistiny patkici Jednota, podal sve vysvetlerli ohledne jistYch prodej0. majetku Jednoty, ktere se nyni vykizuji, a nektere prodeje, ktere jsou v nadeji.

Pravni radce br. ',Cada zdelil schuzi, 2 4 e in V projednavani jeden piipad v bankrotnim 860.du, v nemt Jednota ina zajetri. Dale, 2e sotui ohledne dani v 10. distriktu v Cameron County, Texas, bude vytizen behem pti gtiho mesice. le pkedloZil schtizi dopis ve kterem bylo bizeno ke koupi kotisek majetkit pobia pezeinku, kterY vlastni Jedribta v 15. distriktu v Cameron County, Texas, na neint stoji velika bovni mistnost, ale ponevadt H. U. se nezajima o kupovani pozerriku, nabidka ta nebyla vtibec vzata v itvahu.

Na navrh br. Marka, kthry byl pOdporovalt br. .8vadlenakein, Schttze byla odroeena v 6 hodin veder a znovu se zahajila v 7:30 hodin tehot -,yedera.

Bylo jednohlasne usnekno, ze vederni sezeni schtize bude venovano vyhradne koupi bona". Nekolik firem, ktere bondy prodavaji, nabizely H. U. ke koupi bondy rtiznYch druhu a vydani, ale nasledkem velice neptiznivYch okolnosti v bondovem trhu nyni pfevladajicich, po celovedernim rokovani bylo koneene usneSeno, aby se nyni Zadne bondy nekupovaly, ponevadt prvottidni bondy nejsou nyni k dostani; ktere by ptinaS'ely 4% iiroku. A bylo usnekno, aby misto kupovani bondu H. U. se snaZila rozpiljeit svoje fondy do pozemkovYch not, a v torn smyslu a za tim hdelem katclY Alen H. U., katclY kednik mistnich tadil a katdY Glen Jednoty byl ustanoven co jednoelennY vYbor, kterY se ma snaZit pro Jednotu ziskavat pozemkove ptjeky a svetu to oznamovat, ze Jednota nak ma penize, ktere chce pujeit na majetkove jistiny na libovolne splatky a na Uroku a za jistych okolnosti i nite net 5% itroku. S timto usneSenim schtze se odrodila.

J. F. Chupick, tajemnik Hlavni ticadovny.

DIKUVZDANI. Srdeene dekuji Hlavnimu itadu za vyplaceni mne pojistky po mem mantelu Cyrilu Sassinu, ktera mne iftedniky tadu Dubina Cis. 12. S.P.J. S.T. tadne vyplacena byla.

Anna Sassin a ditky.

NejakYm zazrakem se stalo, ze podkrovni svetnice domu na Mayfair, jen't byl tetce zasaten nacistickou pumou, zustala nedoteena.

Za nekolik minut byli na mists vYbuchu zachranci. V huste tme sp ,atrili, jak se nahote, tam kde pied chvili jeSte bylo okno podkrovni mistnosti, nee° hYbe. "Halo . . . tam nahote . . . vkchno v potadku s Varni 9 " Chvili nic.

Pak se stin z vYSly mrzute ozval. "Halo . . . vkchno v potadku, ale, k 'vertu, nemohu nalest limn a kravatu."

ye

ane zz..teuna

DALgi ZPILAVA itEDITELIN (Pekradevaiii se stiany 1.1 celkovy nepotadek u Hlavnittadovn y je znatelnY vSude, prvni vec, ktera, musi byti dina do potadku, jsou elenske Vijay Prot certifikattn. PtesnYch eislic pry se neize dopoditati. Musi tudit bYti provedena, iipina, revise, a to dkive, ne't vpadne tam statra kontrola, ktera ji Z s drive varovala, ze neurovname-li si veci sami, urovnany budou statnirn inspek torem. A takove urovnani by stalo Jednotu $50 denne,• asi po Sest nebo osm tYdnt.. Z tobo davodu teditele rozhodli, aby prozatimrie byl podrten bYValY tajemnik, br. Kubena„ by pracoval pouze na tete revisi. Dosud 'iadnemu nu nebyl nikdy poslan fleet jeho certifikatoveho dluhu. Nyni se flay roze glou na kaldebd elena, pekud nedestatek adresate doVeli; WO, je Vice riei jedha Ptljeka r3roti jednonin cert.fikatu, celkovY dluh bude spojen v jednu notu. Tim, ze tetovani povede se pkimo se deny, odpadne domacim Utednikitm zbytedna nepkijemnost starati se o dluhy jednotlivYch &exit.

Jinou vitanou zmenou pro domaci fikedniky bude zjednoduSeni mesienieh spra y. itaZdY tad dostane od Hlavni tkadoVnY rriezi dvati tYrii .a tticatYin dnein rnesice &et za beiti# mesic dle vypodtu v Hlavni ttadovrie, a ten-. to fleet musi bYti zaplacen do 20. ptiStihe site, jak elediek 130. rievYeli . stailov naiiztije. kterY e,d riebtide miti sve poplatky vyrovnany y e stanovene lhate, bode heodkladrie uponiinan. Nova fieetni zpravy budou zavedeny jakmile jine rititnefai opravy buddu yytizetly, * * Po pritretleiii odharlti iiiajetkut kteri itecifiez ta vlastni, budou vSechny farmy a vgeehny mestske majetky dany dO prodeje zadateeni splatkoti, na thirrie ra6ni spia,titY; na Riau nepfeSahajici 20 let, s 5% Arokein s dalSi puiprotentiii Sratkou Vein kteti sOtaViie svoje ZavazitY ledna 1941 nepoe'ita se cli&..,nikttin oheil Oda platek, kterY byl &live potadovan na pravni vYlohy. * Nove stanovy mohly bYti potiz,eny jit davno, kdyby v posledni chvili pied odevzdanim tt.pravenYch stanov tiskarne, nekdo nahodott neobjevil, ze sjezd naportleil, aby do stanov byly vloteny platebni tabulky: Zbelna proluidka tubulek riathrti aktUareit, p. Mirriseiii V Dal= las, ukazala, ze dask4 pojistky v gettnadti letech a pojistky dospelYch v ft/hi sanieni Yekti mail velkou mezeru. Vfiadovalo to pkepo6itavani, a .proto stanovy jeSte nebyly dany do ti8ku. Pro potiebil keditelti a Utednikti potidil pravni radce, br. Kacit, patnact priaklept, * fteditele se Usnesii zaVereene, ze v ptitoinhe dobe obraCen bude zietel k tome, aby penize Jednoty ukladaly se do piljdek pozemkovYch a na mestske majetky. Pki projednavani tadOsti o pujeky dostanou vtdy pkednost dlenove Jednoty. Kupovani bonclit bude prozatimne zastaveno. Br. tajemnik bude oznamovati v katdem •disle Vestniku Upine podminky, die kterych Jednota piljeky poskytuje. * * faditele vedi, ze pki provadeni techto •opray narazi se na neptijemnosti, ze vyvstane troche nespokojenosti. Pki ptelevani stojate vody pohne se usedlinou. AvSak pouze tam, kde vot se hYbe, kde neni udtimand spokojenosti, je motno odekavati vzrilst a pokrok. Bude kritika, ale vitame ji. Pkijde se na chyby, ale opravi se. Jen kdy't pujdeme vpted die sokolskem ho hesla, "VednY ruch — a vedna, nespokoje, nost".

Sbor teditelt SPJST„ Cuero, Tex. — Vojenske letike zde byla sehvaleno valeeny'm odborem a s praci na jeho vybudovani zadne se hned. Budou zde cvieeni letci pro armadu a matt to ptinese znadrd pkijem.

VZSTNIS

Ve stkedn, dne 22. 1edna 1941.

Zpriva pornocne akce Zen S.A.e.T v Houstonu.

Mena redakce a krajane:-Podavam svoji prosincovou finaneni zpravu pomocne akce a zarove). podam celkovou zpravu za cele ctyri mesice me einnosti. Adkoliv zaki, kijen a listopad byly dopodrobna kvitovane, udam celkovY p •ijem za tyto mesice, abyste meli pkehled finandni zpravy do konce roku 1940.

Zaki vybrano a odevzdano stat. pokladnikovi Eijen - vybrano a odevzda- $ 95.34 no stat. pokladnikovi . 306.35 ftijen - zaslano pkimo na stat. pokladnika 68.45 Listopad. zaslano pkimo na stat. pokladnika, sbirka pi.

Radove pro vojiny 37.00 Listopad;, vybrano a odevzdano stat. poklad.

380.50 Prosinec: La Salle, pi. J. Ella a jeji dve sestry $12.00 Crosby, p. St. Kelarek za odboeku 4.00 East Gate, p. F. Datel za odboeku 10.00 Tahoka, . H. A. Macha za C1. RVOS. 1.00 Corpus Christi, sl. A Houdek za kvetiny 4.00 Snook, pi John Fojt a p.

Sumsal, sbirka 11.35 Ennis. Rev. F. Kowalsky 2.00 Pkijem za prosinec

44.35

Pkijem za 4 mesice $931.99 Zde jest oprava za kijen, bylo: pi.

Wondrag z Caldwell $4.00 a melo bYt $4.50; sled. Houdek z Corpus Chisti $10.00 a melo bYt $10.50. Dale bylo: pi. F. Rendl $26.50 a ma bYti: pi. B. Valdik z Dallas $26.50.

Zde jest oprava za listopad; bylo: pi. S. Kalousek $1.00 a melo bYti $3.00.

Se srdednYm pozdravem za pomocnou akci Zen v Houstonu: Helen Valdikova, pokl.

Schiize S.A.C.T.., odboeka "Dallas" konana bude dne 23. ledna t. r. v dallasske Sokolovne. Schilze tato je velice deletita z techto dflvoda: Pkedne, budou podany zpravy dinnovnikil za poslednich 17 mesicia' ; za druhe: budou provedeny volby novYch fikednikil a za tketi: budou stanoveny smernice dal gi einnosti.

Jest Zadoucno, by nejen zastupci spolke, ale i vgichni zajemci na druhe osvobozovaci akci se dostavili a svou radou, pkispevkem, einem podpokili praci odboeky "Dallas" S. A. C. T. Nezapomefite! 23. ledna v 8 hodin veder v dallasske Sokolovne!

Franta Rendl, p•edseda, W. A. Nesuda, tajemnik.

Strum 19.

DO BLESSING A (MOO! Mistni odboeka SAOT. potada taneeni zabavu v nedeli 2. Unora na Elmaton. Proto'Ze vS7nos tohoto podniku ptjde na pritomne velmi navSteva zabavy Mela by bSrti co nejhojnejSi. S pozdravem za odboeku SAOT., Frank Domorad, pfeds.

Karel Nemec, taj.

DO FORT WORTH A OKOLI! Prvni zabava, ku ktere vas zve novY zabay. vYbor, po •ada se v nedeli 26. ledna, zadatek v & hodin weer, v Narodni sini, pri hudbe, kterd vas obveseli (neb jsem ji jit' slySel) Adolp and his Orchestra z Cameron, Texas. Nenechte si tedy ujiti tuto pfileNtost vyslechnouti poUejprve tento orchestr. Pozvete take svoje zname, jen "flu" mfdete nechat doma.

Kteti jste cetii zpravureditelii, jiste jste seznali jejich rozsahlou pravomoc a zaroveri prvni kroky rfiznYch zlep'Seni natl. S.P.J.S.T., jeZ" nektere volaly ji g po naprave.

Pfeji sboru keditela v jejich za-poeate praci mnoho zdaru a vytrvalosti a doufejme, ze jejich snaha potka se s Uspechem S bratrsk.Ym pozdravem: J. R. Bartek.

ItalskYmi poraikami stoupa vyjednivaci sila francouzske ilk. Houston Post pige, ze teike italske neUspechy daly novy vYznam dosud takkka nedotknutYm francouzskYm kolonialnim armadam, ja se mohly stat rozhodujicim einitelem v Africe, kdyby se Hitler opovalil okupovat Francii. Ponevaa k francouzsk3im koloniim by se pkipojilo nepochybne i stale jate dosti podetne franc. lod'stvo, mohl by HitSnook, Texas. ler lehko phrohrat valku jen neopatrnYm postupem vtitei PetainoMill etenaki Vestniku!

V nagi osade ted' hodne kadi to ye Francii. "flufia", bez ktere by se kaklY rad obegel. My jsme ji byli dosud ugettent, ale jak dlouho nes bude obchodit, nevim. ' ebesta, kterY Mfij bratr, Henry S bydli v Houstonu, byl veimi nemoPonevadi se vkmohoucimu Bohu zalibilo povolati k cen na zapal pile pied vanoci, s be nakho draheho maniela, otce a dedeeka, kteret nemoci se teprve ted' zo avuje. Te-Z nage dobra sousedka pani W. J. Rubaeova. pkijela dome s detmi po dvou tYdennim pobytu v dovolujeme si tomto cestou vzdati nak upiimne a srdeene diky Temple, nemocna i maid Linda, ted' vgem, kteii byli tak ochotni po eas jeho nemoci opatrovati, a Ale obe se citi lope, co2 jim ze srdtake dekujeme viem, co jej nafativili a pote:s'ili v eas jeho nece pkejeme. moci v nemoenici i v domove. Zvlaitni nak diky path Rev. Ptigti nedeli 26. ledna bude velJ. B. Viltovi a hr. Stepan . Valeikovi, piedsedovi sboru keditelti kY sjezd TexaskYch eechoslovakil S. P. J. S. T., za vykonani smutee'nieh obiada a za krasna, v Taylor, Texas, doufam, Z'e bude va titechy, kterSrmi se snaiili velkSr nig hol zmirniti. Dale srpane poeasi. deene diky za tklivy a krasnk zpev peveckemu sboru z HoustoTe2 yam chci oznamiti, ze prvni nu a z Needville, nocietim rakve, eetnSrm darcilm vencit a kvenedeli, totit 2. imora bude na g tad tin. Tei jsme vdeeni vgem vzdalentm i mistnim, kteii pfi gli doSlovan cis. 9, miti schtzi dopoleprovoditi jej na posledni jeho pozemske ceste a faem, ktei-i jadne a odpoledne budeme mit spo14mkoliv zpiisobem nam &ten pomoci neb snaiili se niA leenY obed, a po obede peknY prormutek zmirniti. V gem odplatii to milosrdn9- Bah! ;Tam; vim, ze se bude kahlemu

bit. Tedy nezapomefite na prvni *lean v anoru. Pkijd'te, pkineste si obed a hezky se pobavime.

Indy v nedeli rano poslouchame na radio Bright and Early program Austinu, ktery dostanu i pfes WFAA Dallas, kterY minulou nedeli byl venovan okresu Ellis a ptigti nedeli budou venovati program naemu okresu Burleson. Tedy Burp lesofiaci, nezapomente poslouchat.

SLUZBY Bon Pfeji vgem zdravi, spokojenost a 26. ledna: Blessing, 10:00 rano veselost v tomto novem rote, eo2 mini i pi. Julii 8karpovou v Rosen'Temple, 7:15 veeer. berg, Texas, ktera poslala novoroC2. finora: Rowena, 10:00 rano; ni vgem Menem nag'eho kadu, Wall, 3:00 odpol a veeer. ji dekujeme.

9. imora: Temple (Ceske) 10:30 Fannie C. Maresh. :rano; Temple (angl.) 7:15 veeer.

16. unora: Anton, rano a odpol. Z ODBO§KY HOUSTON SALT. ((veder ne).

Jeliko2 jsem nebyl nasledkem oJosef Hegar. nemocneni tou ogemetnou chkip0 Needville, Texas. kou recte "flue" v posledni schtizi Ctena redakce! plitomen, hlosim nyni pkijem odeSdeluje se timto • dlenfim odbodky vzdany mi minulY tYden br. Louis B.A.6.T. v okoli Needville, ze v mi- Rulikem. mokadne schuzi bylo ujednano, by Pkijem v posledni schuzi od nage odbodka byla 2:astoupena ve br. Anton Bileho $ 4.25 statni schfizi dne 26. ledna v Taylor. Od pana Fr. (?) Cream, z Pak bude mit schfizi odbodka 30. Crosby, Texas .75 ledna, t. j. ye Ctvrtek veeer o 7 rod. Od br. James Mara gka 10 v Kat. sini. Bude dulezite jednani, virginskYch doutnikil 1.50 proto dostavte se v hojnem poetu.

Ptispel zase do SdruZeni 25c Jos. $ 6.50 Celkem Posklak.

46.19 Pokl. hotovost 30. list. 1940 S diky a pozdravy, Vac/av Verner, pted., Pokl hotovost 18. led. 1941 $52.69 Frank Janta, taj.

S. P. StudnidnSt.

DIKUVZDANI.

Josef J. Kaderu,

MARIE KADERA, MAN2ELKA, A RODINA, truchlici pozitstali.

00.111[0.011M.0■0.1•1.1■ 04M1.0.1111/00•11•11.1ININ

DIVADLO V DALLAS ! ! !

Soubor divadelnich ochotnika sokolske jednoty "2ikka"

Dallas, Texas SEHRAJE DNE 26. T. M. V

v dallasske Sokolovne, divadelni hru: I' V

"KUTILOVA ZENI SYNA" Veselohra o 3 dejstvich Napsala Karla Lulanska.

OSOBY: Martin Kutil, vetegnik Bratr M. Jureik Katynka, jeho tena Sestra M. Pkevratilova Julea, gvadlena deti Sestra E. Nesudova MUDr. Jindfich Bratr B. Zvolanek Helena Smithovo, Sestra A Zvolankova Jihna Sestra L. Kutilova Julineiny pkitelkyne Emma Sestra L. Pkevratilova Phil. Jiii Toman Br. K. Petr Koekova., vykladadka karet Sestra M. Rendlova Dej v dobe pkitomne.

Zaate'k: 6:30 veZer. Hudba: Sid Pokladnika VSTUPNE: MU2I 35c, 2ENY 25c PO DIVADLE TANEeNt ZABAVA Uctive zve POIrtADAJICI VtBOR.

Strum 20.

"VelkS7 zivotni sty!".

-r-IOKUD se Hitler na valku jenom pkipravoval, podnikaje jedn.otlive yYpady, jet mu mely uvolnit cestu pro hlavni tateni, mluvila nemecka propaganda o Lebensraumu. To byl' pojem, kterY mel uvest nemeckY lid v mysticke vytrieni a ostatni svet v osudnY omyl.

Lebensraum znamenal heslo, jet se dalo menit podle okamtite situace, heslo dokonale prutne a zaroveri zaludne. Jednou znelo takkka talostne, po druhe narodne a vYhrtitne, bylo neureite, budic iluse na veechny strany.

Vznaeelo se ye vzduchu a nabYvalo konkretni pozemske podoby jenom tehdy, kdy2 nemecka vojska zabirala to nebo onu Cast Evropy. Kdyt obsadila PorYni, stalo se to ye znameni Lebesraumu pro 60 miliont Nemet, jimt ostatni svet nedopfava pfirozeneho prava na tivot. Kdy2 se k fig ptipojovalo Rakousko, hledal a zajitt'oval se °pet Lebensraum pro 70 miliont Minot. A kdyt se pfipravoval rider proti 6eskoslovensku, del° se tak znovu ve znameni nemeckeho tivotniho prostoru, ponevadt nacisticka propaganda objevila, te Ceske nine byly pry vtdycky jeho organickou soueast. V dobach politiky, ktera se nyni nazYva, obyeejne politikou "appeasementu", menil se Lebensraum znovu a znovu v osudne a tragicke uddlosti, jet vedly nezadrtitelne k valve. Dtirletite je veak, tie dokud se Hitlerovi nepodafilo porobit eskoslovenko a dobYt prvnich valeenYch rispecht, spokojila se nacisticka propaganda timto heslem, ktere ji proita,zalo vskutku slutby neocenitelne.

Nyni veak zaoina, Hitler budovat "novY evropskY fad" a ptivodni heslo vYboje patrne nestadi. UsmernY tisk mluvi u2 ye veech obmenach a pfi katde ptiletitosti o velkem tivotnim stylu nemeckeho naroda. Je to prave tak nacistickY vynalez jako vyvraid'ovani civilniho obyvatelstva. PovestnY nemeckY novinat Wannemacher, ktery ted' znasilriuje veechen tisk v deskYch • zemich, nevahal otevfene napsat, te velkY politick tivotni styl mute mit oveem jenom narod, kterY je podetne tak silnY, ze ma pro tento styl dostateenou potenci. Kvantita je v timto pojeti opet tototne, s kvalitou. Nemecka propaganda nemluvi yeak takto jenom k vlastnimu narodu, nybrt hlavne a ptedeveim k narodrim, ktere maji bYt do noveho evropskeho fadu zafazeny a v nem zardoueeny. Prave proto, te 6echy jsou pro nemecitY 'Zialutlek soustem nestravitelnym, mluvi se o velkem tivotnim stylu nejoasteji na jejich adresu. VelkY tivotni styl? To neni nic pro eeskY narod — pravi a poueuje pan Wannemacher. 6eska politika mate mit pry jenom jedinY cil: Pfivest myelenky eesiteho eloveka ke klidne spokojenosti. To je asi jenom zdvofilejei vYraz pro tivodiene pketvykovani, jet, ma nacisticka, propaganda na mysli, mluvi-li k porobenYm narodrim. Chteji-li Ceei napodohit velkY politick styl, musi poeitat s osudnymi nesledky. Skuteenost, te se male narody ukladaji samy do hrobu, pokouti-li se tento styl napodobiti, je pry 6echum prilis dobte znama.

Ponevadt nemame v umyslu hueet jako soya do dubu, nebudeme take Wannemachertim dokazovat, to se teredne mYli. Na tom opravdu nesejde. Driletite je pouze, aby svet veal, co velkY tivotni styl v nacistickem pojeti znamend. Je v podstate jenom zdokonalenim hesla o Lebensraum. Je pouze vYrazem nenasytneho nemeckeho imperialismu. At' ut nemecke, propaganda poutivala toho nebo onoho mystickeho zaklinadla, zpivaly hnede eety vtdycky stejnou piseri: Heute gehoert uns Deutschland, morgen die ganze Welt.

Nova heslo, plizprisobene Hitlerovu usili o novy evropskY fdd, nemtite nas ani na chvili urazit. V nemeckYch spoleeenskYch vedach pfevladala vtdycky historicka ekola, pied kterou jit Heine varoval; bylo by tedy zbyteene dokazovat, te existuje jests jiny svet, s jinYmi

STNtE nazory a jinYmi mravy. A bylo by jen ponitovanim velkYch dob Ceske historic, kdybychom chteli velkY styl nemeckeho naroda porovna.vat s temi tiny eeskeho naroda, ktere vskutku ptispely k rozmachu vela Evropy.

Na piseri nacistickych vra2ednS7ch vet a na heslo velkeho tivotniho stylu lze odpoveclet jenom slovy beskeho besnika: Jenom ne strach, jen tadnY strach takovou fugu nikdo nezahral, co my zahrajeme, pfijde-li ens.

Kornel Synek.

Ve stfedu, (Ina 22. Iedna 1941. nema nae se tent; pc) fiasku v ftecku dojde k stetovani v Africe a pak pi'imo v Italii. ktera byla a musela byti tak dlouho v obrane, ptech621 pomalu a jiste k ofensive.

Jeji strategic v dame situaci je "Spravna. Za prvni cil sveho fitoku vybiro, si misto nejslabeiho odporu osy, t. j. Italie, ponevadt pozemne na napadnuti mista nejsilnejeiho odporu, t. j. Nemecka, zatim ne.staei. Nemecko ptijde na kadu pozdeji, at ptedeveim letecky a fitoenou vozbou bude Anglie vybavena tak, aby mela zdrcujici pfevahu a at bude miti pohotove silnou invasni armadu pro evropskou pevninu.

R. Smetanka.

STRATEGIE NEMECKA A BRITSKA. Kdy2 se Hitlerovske Nernecko po leta nerueerie piipravovalo gigantickYm zbrojenim na nynejei valku, Goebbelsova zastraeovaci propaganda nepfeStavala tvrdit, ze dojde-li jednou k ozbrojenemu konfliktu, bude to dik zdrcujici pkevaze- nove, jednotne Velkonemecke rise bleskovou valkou. Tento nemeckY nazor ochotne pke yzal italskY diktator Mussolini, jent poeital se spojenectvim s Nerneckem a vekil v pfedpoved' sveho velkeho spojence; 2e dlouhe valky pfiete jit nebude a to bleskovou valkou bude rychle uskuteenen grandiosni plan vzidieeni fimskeho imperia.

Neni pochyby o tom, te pkedpoklady k bleskove valve skuteene byly. Nebylo jich veak Nemci a Italy, kdy2 vypukla valka, strategicky spravne vyutito. Vedeni osy pa strance strategicke selhalo. Selhalo vedeni obou state, jak Nemecka, tak Italie.

Italie strategicky si nepo.6inala spravne, kt72, nevstoupila do valky soueasne s Nemeckem.

Nemecko pak samo na sebe odkazano, poeinalo si strategicky rovnet epatne. MistO, aby opirajic se o znaenou ptesilu, nasadilo veechny sily spravne strategicky hned k mohutne ofensive proti mistu nejsilnejeiho odporu, t. j. proti fronts zapadni, dalo ji do pohybu proti mistu nejslabeiho odporu, t. ji proti fronts vYchodni. Myeleni taktika zvitezilo nad myelenim. strategri. A zvitezilo i pazdeji.

Osud Nemecka se tim zda zpedeten. Bleskova kterou pfi strategickern myeleni NCmecko mohlo skuteene vyhrat, je pohnena. Je samoeinne pohitena i vyhlidka na viterstvi ve valve dlouhe. Nemecka vedeni svou strategickou neschopnosti pfielo o nejduletitejeiho einitele viterstvi, o vas, o kterem Napoleon ye svych rivahach pravi: "Ztracena, rizemi ize °pet ziskati, ztracenY vas nikdy!"

Zatim co Nemci a Ttalove ztratili vas, Anglia jej ziskala a vyutila ve svilj prospech jak mohla nejlepe. Situace se obraci samodine v jeji prospech, nikoliv v prospech osy. ValeenY potencial Velke Britanie, pies vyfazeni Francie a ostatnich spojeneckYch state, rapidne stoupe a marne jsou Hitlerovy snahy tomuto vsryoji rispeene eelit. Nezadrti jej, i kdyby se mu podakilo okupovat delY Balkan. Do Asic se nedostane — zrovna tak jako se dosud nedostal do Anglia. Pozemni pfesila, kterou Nemecko disponuje, neni nic platna. Nemtite ji dobte vyutit. Nema k jeji p feprave a bezpeenemu zasobovani potkebneho mnotstvi , dopravnich prostfedn, t. j. lod'stva jak obchodniho, tak vOleeneho. Milionovou invasni nemeckou armadu nelze postavit ani proti Anglii, ani proti Turecku. Mohlo by jiti jen o armady poeetne mnohem annohem slabei, ktere by \Teak pfesily nad obranci nernely a jet by tally poznaly, co to je bojovat za neptiznivych podminek, na net Nemci nejsou zvykli.

Hitler a jeho spolupracovnici zufi. Tak si vYvoj neptedstavovali. A Mussolini asi ut nyni veimi lituje, te se ukvapil a spojil osud Italie .s Nemeckem. Italska vojska dostala se do svizelne situace. Nejvice zatim ye valve s fteckern, ktere mute snadno skoneit pot?: enim. velke east italskYch invasnich sbort, &iv net Nemci k odieheeni katastrofalni situace sveho spojence budou moci ritinne s yYmi silami v Rumunsku shromAtclenYmi, zasahnouti. Italie

O povstani domorodal v Habeei dochazeji zpravy jit po derti vas. Prvni zpravy udavaly, te sesazenY habeeskY cisaf Haile Selassie organisuje z habeeskYch uprchlikri v Khartoumu v anglo-egyptskem Suda,nu odhodlanou armadu, kterou pfipravuje dtkladnym vYcvikem pod vedenim britskYch dristojnikt k vpadu do Habete. Pozdejei zpravy udaly, te nejmene 200,000 habeeskYch bojovnikri vede proti Italum ye sve vlasti drobnou valku, jejimt neelem je pfipraviti pudu pro velkou kampari za pomoci britskYch sil. BritskY vladni mluvei prohlasil, Italove v Habeei maji nyni v kontrole jenom mesta a silnice v nekterYch eastech zeme, avtak ani ty nejsou vtdy bezpeene pied Utoky povstalcu.

Londyn. — Polaci a 6echove, kteretto dva nOrody pied nynejei valkou staly nekolikrate proti sobs blizko nepfatelstvi k vtli hranicim na Teeinsku, podrobuji se nyni spoleene vojenskemu vYcviku pro pokroaile ye vojenske ekole "nada v Anglii", jak zde bylo oznameno. Nekolik set students, z nicht vettina je z fad yeteranskYch dtstojnikri z posledni valky, doplriuje sve vedornosti o taktikach ye svetle method nemecke "bleskove valky". Zaroveri se take uoi anglietine. eeske a polske politicks kruhy vitaji uspech tohoto experimentu a prohlaeuji, te je prvnim krokem k povaleene eesko-polske hospodafske a vojenske unii ve federativnim stOtu, ktery bude nazvan West Slavia. Hospodelske a konstitueni vYbory budou brzy ustaveny, aby vypracovaly podrobnosti planu pro spojeni yeech Slovann zapadne od Bile Rusi v jeden narod.

LondYn. — V Anglii tikaduje dnes pet zahranidnich vlad, deskoslovenska, polska, norvetska, nizozemska, a Svobodne Francie pod gen.

De Gaullem, jet postavily dohromady odbojovou armadu eitajici sto tisic mutt k boji proti Nemecku. Poleti letci dosud sestfelili 300 nemeckYch letadel, eeeti 246, belgieti 25, celkem 571. Ve francouzskYch drtavach v Africe nachazi se pod velenim de GaullovYm, armada o 35,000 mutich. Namofni slotky polske a norvetske spolupracuji s anglickYm lod'stvem, Svobodna Francie ma v odboji pies 20 valeenych lodi.

Washington, D. C. — Armada vyzvala skupinu vynikajicich intenyrti, aby vypracovali plan na zkizeni bezpeenYch krytu pro civilni obyvatelstvo pro pfipad valky. Sekretaf valky Henry L. Stimson oznamil utvofeni yyboru, sestavajiciho ze sedmi clams, kterY bude se zabYvati problemy krytta zasobovani vodou a elektfinou mimou fine otazky. Stimson potadal Waltera B. Bingera z americkeho spolku civilnich intenYrn, aby byl pfedsedou tohoto vyboru. Major Eugen W. Ridings z departmentu valky byl jmenovan, aby tvofil spojku mezi departmentern a timto vYborem.

New York. — Domei, japonske, oficielni tiskova kancelaf, rozesilala, rozhlasem dopis, ktery poslal general Horinouchi deniku Nichi Nichi. Rozhlas byl zachycen zde a general pite v dopisu: "Japonsko by melo prijiti na pomoc svemu spojenci Nemecku s tYmt nadeenim a do stejneho rozsahu jako Spojene Staty pomahaji Anglii."

Guayaquill, Ecuador. — Da y lidi pfepadl rifadovnu Transocean, nemecke tiskove agentury. Noeni hlidae byl zbit a svazan a pak rozbit nabytek a zatizeni kancelafe.

Ve sttedu, dne 22. ledna 1941.

Kyjoysko a Zdansko ye sv ch obcich 4.41110.1.1.0■04111111•0■ 0•11.11•01111..M..011.141111.41=.01111.00.1.1.01111110.01111,041•111k - Horka (dnes ptedni vinohrady) byla rozdelena na 26 achtelu. Vysoka (dnes Zadni vinohrady) byla rozdelena na 40 ochtelt, z nicht rozprodano 33; ostatni ztstaly neprodany. Majitely achtelt v obou vinohradech byli obeane • vrchnost, korydansky farat Jakub Hassal, Ede korydaneti, mouchniati, dobrodkoveti, kogueeti a stilleati.

V Korydanech a Liskovci vinohrad y nebylo, jen v Jesttabicich a v Bligicich.

Horenske zalegitosti tidily se zvldetnim pravem, zvanYm horenske, ktere mame pro bli gieke vinohrady jako "Pra y° horenske fugletenske (Falkonsein v Dol. Rakousich, nedaleko hranic mora yskYch, kde bYvaly od starodavna zname vinice) markrabstvi mora yskeho, nyni v nove ptepsane k milostivemu zalibeni a rein Vysoce urozenemu Panu Panu Gabrielovi Frantieku Horeckemu " obsateno v 41 elancich dali dasti zminene knihy (o nit se nevi, kdo je nyni jejim majitelem); ve elancich prava se jedna o potadku, pracich, delnicich atd. — Urednlmi osobami horenskeho prava byli horny dill prekmistr a hornici dili koneele. Bligicke pravo horenske schazivalo se dvakrat do roka.

Po prve tu nedeli po sv. Jiri a, po druh y tu nedeli pted anebo po sv. Vavtinci. jenom tehdy ne, bylo-li, z nejake ptieiny odloteno drtiitelem panstvi. Vrchnost dostavala v Blisicich po vyjiti bezplatne lhilty obydejnY desatek zemni, katdY desatY maz vina a zemniho z jednoho achtelu t`est a pill mazu vina. Bylo tedy v zajmu vrchnosti, aby byly vinohrady chraneny proti veelikYm ekodam. Sousediun blieickym prislugela tak zvana potadka, dle ktere ka gdY soused jeden po druhem mohl v mesicich listopadu, prosinci a lednu prodavati vino ye vlastnim vinohrade vypestovane, kdyt na nem byla tada, ale do Korydan a ostatnich osad korydanskeho panstvi nesmel vina prodavati. Poklesky proti horenskernu pravu byly trestany ptisne a krute. Pokuty a tresty vztahovaly se nejen na lidi, nYbrt i na zvitata (psy, kozy atd.). Tak na • kdo by lama' dobre kaly, ten propadl hrdlo.

Kdyby veak Nov& pocestny jda, vzal jeden aby se podpiral, nic se mu nestane; kdyby • vzal dva a byl dopaden, propadne 5 funty vosku anebo ztrati ruku; kdo by vzal tti, propadne hrdlo.

Odkazem Ondry Pene ga z Korydan ziskal r.

1694 koryeanskY kostel jeden vinohrad. Horensire pravo trvalo at do roku 1754, kdy bylo nahrazeno v geobecnYm ztizenim pro vinne hory v markrabstvi mora yskem. Vinohrady blieicke se dlouho neudrtely; ptieinou zaniku bylo neptiznive chladne podnebi, ktere pesteni vinne revy nesvedei.

Pomery poddanske. — V Blieicich robotovalo 24 dtvrtlannilt a 2 podsednici. Platili trok o sv.

Jiti a o sv. Vaclavu, davali slepice a vejce, teny ptedly panskou prizi, a robotovaly 3/4 roku tYdne ze etvrtlanu 3 dni dvouspisetne, z podsedku 3 dni pesky; od sv. Jana do sv. Vaclava veichni 6 dni.

• Roku 1793 bylo v Bli gicich 43 dome, 44 rodin, 215 obyvatel a 110 jiter prostkedni pridy.

R. 1838 mely 70 &mil, 391 obyvatel (184 mutt a 207 ten). Desatek odvedlo naposled r. 1849 24 etvrtnikt po 31 snopech gita a po 31 snopech ovsa, 2 podsednici po 15 snopech gita a po 15 snopech ovsa ran& R. 1880 bylo tu 96 domt a 474 obyvatel. Dnes je tu 124 domil a 565 obyvatel.

Jmena polnich trati: Zahumenice, Kude, Lagdek, Ptedni vinohrady (dtive Hokra), Zadni vinohrady Wive Vysoka), Vrchni dtvrtky, Dolni etvrtky, Slatiny (od koryeanskYch hranic), etvrtky pod vdelinem, Ptidanky, Ctvrtky pod ktitem, Simkovska (odvozeno od jmena Simek, Simon), Obrblanky (protote lids tyto kusy poll nebylit' s rozdelenixn spokojeni; je to

VESTNilt betne jmeno trati i jinde), Kopce u Korydan, Mezihoti, Oplety, Vdelin, Za horou. — Veteich rolnikt je tu 7, men g'ich hospodatstvi 12.

Z temeslnikt je 9 nabytkovYch stolatt, 1 kayak, 1 pokryvad, 1 bednat a 1 soustrutnik. Hospody jsou dye.

Spolky jsou dva: sbor dobrovolnYch basin. a tel. jednota Sokol.

Pti stavbe silnice z Korydan do Blieic r. 1898 —1899 bylo pti kopani v kopci nalezeno mnoho lidskych kosti a zbrani — portstatkt to z padlYch boji za valek francouzskYch. Od nepameti stoji v tech mistech pri tests na sloupku obraz s trpicim Spasitelem, jako upominka.

— Viterslav Gloza.

3. BOHUSLAVICE. Na navrei Hradu seely se deti, a Vlad'a povidd: "Tady na temto kopci staval gdysi hrat.

Proto se mu tak kika. V hrade bYval rytit. Ten byl pohan Jednii si zaj el na Velehrat, eak to neni daleko, a tam ho pokktili. A dye ho kttili, dali mu aji men°. Menoval se Bohuslaf a po nem naea dedina se menuje Bohuslavice. A foil se divejte! Vidite ten kopeeek pted nama na pravo? To je Tvrs. Z tehoto hradu na tu Tvrs prej vedl kotenej most tak 500 m dlthej. Po nem chodivali pani z hradu na Tvrs. Ale prej se im dobte nechodilo, protote a g k tej Tvrzi byl rybnik. Za, husickYch valek prej byl hrat zbotenej a tady ostal enom ten kopec. Lidi tu vykopali ajipotkovy a zbytky starych zbrani."

"A te prej aji starej zvon", vyktikl Milan a hned zadal: ilednemu sedlakovi ttlavala sa sviria. Dye ptiela dom, dycky byla natrana. To bylo feeckYm divnY. Jedriu difka ju Na hledat.

Nagla ju tady na Hrade tir chvilu, dye' jedmeri trala. Honern pospichala dom povedet, co videla. Pozbirali mechy a eli tam. Dye jeerneri nabrali, videli, ge byl ye zvone. Ale ten byl tak velikej, to ho ani tady v kostele nemohli pottebovat. Prodali ho do t danic. 8' ak dye ma preet, slygime at sem, jak zvani. Eno", se, .te povida: Sviria me vyryla, pana me naela, skate ju pozdravit, aby sem ptiela."

Vlad'a skoneil, ale ut Matenka zvolala: "A ja, vim, gde za stara pochovavali mrtvi. V Liskovci a na Piskach. 8ak tam vyoravajt sttepy z popelnic. Gde sir Piska, tam prej bYvala dedina Popelof."

"A vite, co se povida o Hradieeku, co tam bYva., to kmoc hup a konvalinek? Tam prej mivali pohanedi ptedkove svYm bohiim zasvecene haje, tam mivali snemy a sill:1y, tam f eas valek skovali se starci, teny a deti. Kolem byly valy s ptikopy, kerY naptedali Posledni vypravejici ukondil a deli se rozprchly. — Bohuslavice, di jak se veeobecne tika, Brislavice, ptipominaji se jit r. 1131. Meli je v drteni mocne rody, jako markrabe Jan, jeho syn Jog, Vok z Holetejna, Jindfich Chlum, Jan 8embera z Boskovic, Max. Lichtenstein a j. Jan Sembera dal Bohuslavictun nejvice privilegii. R. 1572 dovolil, ge obec smi miti obecni pedet' s 2 dubovYmi ratolestmi, na katde 2 taludy ktitem polotene, dolt visici. R. 1579 bylo upraveno poutivani lesa. R. 1874 dostali podilnici lesa (singulariste) 140 hektart lesa.

Obec Bohuslavice se rozklada na jitnim svahu Chtibt v nadmotske vyece 225 m, 4 1/2 km na sever od okresniho mesta Kyjova, v tdoli teky Stupavky, jet proteka, vesnici od severu k jihu. ftieka na pohled nepatrna, za velkYch deet't veek hospodattm hodne starosti: deli obec na 2 temet stejne Cast!: vYchoclni a zdpadni.

Stied obce sluje dedina a je zrovna pod Hradem. Je nejvYstavnejei Cast! vesnice. Je zde 6 jednopatrovYch domt, z nicht nejduletitejel je ekola. Vystavena byla obci r. 1878 a byla trojtridni, od r. 1902 Ctytttidni. Po nekolik let je petittidni. Je ptiznaene, ge byla vystavena na mists dtivejei palirny. Stara kola byla v Zakosteli v C. 36. Vystavela ji obec za pomoci patrona Josefa Vaclava z Lichtensteinii. R. 1875 byla rozeitena na dvouttidku. Dneeni kola ma peknou ekolni zahradu a Mete, zkizene r. 1930 na obecnim pozemku pti Stupavee nakladem 15,000

la

biaana Svizelne bylo hmotne postaveni prvnich telt. Plat jim davali obdane a vrchnost. Od vrchnosti dostavali rodne 4 sahy dtivi, 2 metice peenice, 4 metice gita, metici kale, sud piva, 6 zl. 33 kr. stfibra; od obeant 21 zi. sttibra, ekolneho 8 kr. z ditete, 71/4 miry rti a toliket peenice. Nejdele, po 45 let, vyuCoval zde Jiti Masa'rik, ktery r. 1820 zalo gil pametni knihu.

Prvnim nadueitelem a zaroveri c. k. ekolnim dozorcem byl K. Pivoda, za ndhot byla postavena nynejei ekola.

Na vYch. strane , jsou Cast! obce: Chrastka, VCelinky, Kopec a Modilka. Tato Cast jests pted nemnoha lety byla modalem, kde se modil len a konopi. Domaci tkalci z nich tkali platna. — Nejedna hospodyne ukazuje jests zbytky. Zde se pasavala stada husi, tu bylo dostavenidko detskeho sveta. Dnes je tu tada peknYch dolma.

Vevodi jim myslivna, vystavend, 1742. Bydli v ni lesni, jen spolu se 2 hajnyrni spravuje lesy Lichtensteint s tsttedni spravou v Budovicich.

Na zapadni strane je Stara hora a Za,kosteli.

Tu je pti hrade kostel. Je ptistaven k cltivejei kapli, ale kdy, neni znamo. Sloh jeho je neureitY. Fara se ptipomina r. 1408; pak zanikia. Nynejei pochazi z r. 1770. K farnosti patti pouze Bohuslavice.

Hlavnim zamestnanim cbyvatelstva je polni hospodatstvi. Je zde mnoho tovarnich delnikt, zamestnanYch v kyjovske sklarne a delnici na draze Brno—Trend. Tepid. Ostatni konaji prate nadenicke u rolnikt. Aemesla jsou zastoupena temet veechna a ternesinici zdejei jsou i okolim vyhledavani. Zaniklo hrneitstvi. 2ivnosti maji 3• hostineti, 5 olachodnikil, 2 pekati, 4 mlynati, 2 teznici, 1 kayak, 2 bednati a j.

Z prumyslovych podnikt zasluhuje zminky tovarni kolatstvi bratti Rajdt na vYrobu vozu, kol, sani a lyti. Z prilmyslu domackeho je zname koeikatstvi.

Okoli Bohuslavic je pahrbkovite se sklonem k jihu. Podnebi je mime. Z plodin se pestuji veecky druhy obili, brambory, kukutice, mak a v niteich polohach cukrovka. Jetto neni luk ani pastvin, seje se mnoho jetele. Na stranich je hojnost ovocneho stromovi, zvldete svestek, z nich pali se znama slovacka, slivovice. 0 vinatstvi mluvi se ji g v zapisech r. 1624. Vinohra7 du bylo mnoho a vino, znamenite. Pied nekolika lety pro stale neptiznive vlivy povetrnostni, byly vinohrady tpine zrueeny. Dues jsou svahy a strane osazovany znovu vinnou revou.

Z kveteny je tu hojne zastoupen zvidete koniklec obecnY, ktery roste na Holem kopci.

Obyvatelstvo se obleka, po mestsku. StarY "hi slayskY" kroj Alpine zanikl. Statenky veak dosud uschovavaji ye starch truhlach zbytky stareho kroje. Tak jako zanikl kroj, zanikly i mnolles pekne zvyky a obydeje.

Z mistnich spolkiz nejstarei je sbor dobrovolnYch haslet, zal. 1885, otenarskS7 spolek od r.

1906 a Sokol od r. 1920. R. 1931 zficlil Sokol kino obrazkove a v r. 1936 zvukove. V rote 1901 byl zaloten svepomocnY spolek pro pojiet'ovani skotu, 1903 spotitelni a zalo genskY raiffeisenka, 1934 spolek junakil skautt. R. 1936 byla ztizena obecni va,ha. Ke vzdelani obdant ptispiva canna obecni knihovna, majici 1678 svazkil Vznikla z knihovny obecni a ze zrueeneho teriarskeho spolku.

Obec je vYcb,odietem vychazek do pamatnYch Je turisty hojne vyhleclavana.

Protote ma velmi peknou polohu, lesy, vodu, iitad poetovni, telegrafni, telefonni, stanidni a lesni, stehuje se sem mnoho lid! odjinud. Kdo tu jednou pobyl, rad se sem zase vraci.

Z vesnice vyelo mnoho inteligence, jet dela, Best svemu rodieti. Chaloupky na§e, bud'te potehnany; — Ueitelsky sbor.

Zncutili filialek gkodovky.

List "Sunday Times" ptines1 zpravu, ze nemeeti agent! usiluji v jihoarnerickych statech o odbyt nerneckYch zbrani. Pou givaji k tomu agentii jine, net nemecke narodnosti, Dant.

Holand'ant i Cech y. Jest pry mama, 'tie nedavno ptijel do Rio de Janeiro agent Gestapa a usadil se v tamni filialce Skodovky. List pise, ze Nemecku jde jen o to, aby jeho agenti ziskali vliv v jihornerickYch statech, ponevadt stejne Mind nemohou dodat zbrane, jet by si vlady jihoamerickYch state objednaly; brit-. ska, blokada to neptipusti.

Strana

n.

vterrNit

Ve sttedu, dne 22. ledna 1941.

BR. FRANKA SCHO- by si cestovn6 splacel. by a a. pal roVelke voclni dilo na Volze. — V VAJSE, ZE SHINER, TEXAS, ku pracoval u toho co mu cestu vy- Sovetskem Svazu se pracuje na ktery zesnul 24. prosince 1940. platil, a pak jests u jinSich rodin skutedneni velkeho vodniho dila, flint ma bSrt vyutita vod. sila Volhy Tento bratr byl velmi dlouho nePak se roku 1900 otenil se sled. a jejich ptitoka na vyrobu elekttimocen a kdyt nebyl ut schopen Rozalii TichayskSrch, pracovali a se ny o roeni kapacite tedesa.t miliard prate, uvaloval east° o svem tivo- ptieiriovali spoledne, aby si new u- kWh. Na uskuteeneni tohoto planu te. Dodkal se tedesati peti let, a tak tettili. musi bSit postaveno osm ptehrad a za ten das vtelika boute pteletla Brzy si zakoupili farmu v okoli osm elektraxen, z nicht kuibytevEDWARD PACE pies tu jeho ustaranou hlavu. Zvla- Shiner. Byli na ni nekolik let, pak ska s vS7 konem 3,400,000 kWh, ma Pohiebni kiditeL tte jeho mladi nebylo k zavideni. ji prodali a koupili si hned vedle IDSr t nejvetti vodni elekrarnou sveOlen B.P.J.S.T. — Telefon 3606.

Ty sve tvahy ptenatel na papir. farmu lepsi. Krasne si ji zvelebili. ta. Z osmi elektraren je jedna na TEMPLE, TEXAS. Sepsal si sam iivotopis a ptal si at' Ilklike tekosti na ne zvlatt' kanalu Moskva-Volha, u2 v provoto dame do vetejnosti a2 po jeho nemoci, ale s pomoci Boti vte pte- zu, uglidevska, a rybinska se doDR. THOMAS N. DeLANEY smrti. trvali, a Pan jim tehnal, neb je to koneuji. U Rybinsku vznika zaroOCNI LEKAft Br. Schovajsa byl narozen v ee- rodina bohabojna. veri velke ptehradni jezero, jet zaBrSrle spravne ptipravene. skoslovensku na Morave v obci RaBr. Schovajsa byl elenem S.P.J. bird east okresa Jaroslavu, Kalitas dle tmluvy. kova.

S.T. po mnoho roku.

Byl zakladaninu a Vologdy a pokryje 475,000 ha ttadovna 3248 — Res. 2687 Otec jeho byl chalupnikem a mel jicim elenem tadu Vlastenec dis. pady. Na plote tohoto jezera bylo 513-15 Professional Bldg. detnejti rodinu, ac byli ptidinlivi, 45, take jeho manaelka a nektere 408 kolchoza, 723 osad, 224 tkol, 258 TEMPLE, TEXAS piece se ledaeeho nedostavalo. Co deti jsou eleny Jednoty. prihnyslovS7ch podnikti vettinou mijineho zbkvalo leda jiti na vSidelky.

Br. Schovajsa odetel na vednost stniho v9znamu atd. tzemi, jet naAsi hodinu cesty, tak se tam odhadovala vzdalenost, byl velkosta- prase. na 8tecIrSr veder, kdet jinde ptesrok na jate bude zaplaveno, POHREBA DOMOV se radovali, vtak u nich smrt zpa- obsahuje take velke slatiny a lesy.

V hodine zarmutku najdete u tek nejakeho barona, a tam chosobila velkSr zal. Truchli pro nej Dohromady musi 1:1St ptesidleno dil lid na praci.

1Likali tomu na nes nejlepti pohtebni obsluhu a panskem. Take tenho bratr tarn tel mantelka, pet doer a jeden syn, tti tficet tisic hospodatstvi. Ptesidleni ceny levne. pracovat, ad mel teprve dvanact vnuci a jeden bratr. Dva synkove nevztahuje se pti torn pouze jen na BILL MAREK, teditel. let.

Dostaval denne za praci 20 krej- jej ptedetli na veenost v fitlem zemedelske obyvatelstvo, ale take Tei prodrivime pohiebni pojina mesta, jako na pfiklad na Moveku. ateni od 1 mesice do 80 midi still. cart'. Les toho velkostatku se Ohl logu a Kaljasin, jet leta na horni at poblit obce, tak lid chudobnejti Pokoj, pokoj vednSr mu pteje spo- Volze, asi stopadesat kilometre od Ambulance ye dne i v noci. si do nej po tajmu chodil na rotti, lusestra, Telefon 546. sebe. Na pozemcich, ktere byly ptia nejake to stelivo pod dobytek. To MAREK BURNS FUNERAL Frantitka Malinova. deleny obyvatelam z vyklizeneho vtak pani neradi videli. Zvlatt' liHOME semi, vznikaji osady, tkoly, nemocsti napadene za darmo nikomu nePODEBRANE PRST. CAMERON, —::--- - TEXAS nice a pramyslove zavody. dali. Men na hlidani myslivce a Dosveddeni od 0 . . hajne; nekteti vtak ti hajni se dep. Najvara, Prague, Okla.

OchrannY niter proti gelmam. lali, to nic nevidi, poptali lidem troP. F. Mizerovi se podebiral prst na i pokusy ze zviteci psychologie chu toho chmouru, vtak jini zase ruce od kosti. ke mne mame- mohou miti praktickST vSrznam, uli dobrou mast, 2e jit 2 noci nese hrozne vztekali jak nekoho doA. F. tERNOSEK, AIDITEL Hned jsem mu udelal naplast' kazuje se na vyutitkovani zkoutek, padli, a takovemu se namanul do spal. z Nonat na ten prst, kterS r byl tlu- ktere byly provedeny v bombajskem _ cesty tento bratr. <---'4 10 tomodrk a hrozno zateklai. Za neja- Ustavu pro vSTzkum zvitat. Zjistili Jednou skoro rano *gel se souse- kou chvili jsem se s nim setel v dem do lesa nahrabat trochu toho meste a tu mne sdelil, ae prst jit nic tam totit, ze tygr a podobne i fineboli. Jette dvoji prilozeni Nonat ne koakovite telmy mail nepiekolisti. Vzali si plachty a hrabe a Ali prst 1826 Leeland Ave., natelnSi odpor k azurovemodre barjette za tmy. Maminka SchovajsoHOUSTON, TEXAS. ye. Proto dali nattiti modrou barvi ptikazovala sousedovi: "Pomoz, tpina zasoba lekarnickeho tomu memu chlapci s tou nati vstayou stony staji a a ploty ohrad pro zboti. Jedina deska, Marna nout, neb je jests slabs". Tak si todomaci dobytek. tdinek byl ten, te v Houston. ho nahrabali nusi, na sebe nalotili dobytek ye stajich a ohradach byl a Ali domt. Vtak beda, jak vytli z Navttivte nas.

Cena Nonat je postou 55c a $1.05. lesa, uvideli myslivce a myslivec je, Ptejte se vateho lekarnika neb led- utetten vetkerS7ch Atoka tygrt.

I Telefon: Beacon 32100. ale ni jineho neberte, rade- levharta. Prod tyto telmy modra ----........—..............--, neb byl ut den. Dali se do behu, ale natele, ji pitte piimo na naafi adresu: Jake to utikani s nasi na zadech. barva tak odpuzuje, nebylo motno MARIE LEIBLINGER & CO., Myslivec s nadavkarni pustil se dosud vyzkoumat.

ALTADENA, CALIFORNIA. za nimi. Soused byl mut silnSr a velkS7, dorazil do vesnice nepoznan, oimatoo..). vtak za to chlapec uteci nemohl.

PRAVNIK Myslivec jej dopadi, bil ho daganem Vytizuje veakere soudni at ho na nem zlamal. Plachtu a hrabe mu vzal, a jette mu sliboval, zalettosti. zee musi na panskem etyti dni zafitadovna: 936 Bankers Mortdarmo delat. Take drub* den pogage Building, pies ulici naslal hajneho pro nej, at' jde praproti Kress budove. covat, ale matka Schovajsova ho zavolala do svetnice, at' se podiva HOUSTON, TEXAS DIVADLO POD NAZVEM jak je chlapec zqran. Le2el z toho etrnact dni.

S trpkosti na ty rany vzpominal.

RED FRONT I ✓ patnactem roce se tel udit zedtesta Jidelna, Restaurace Hra o lidech dobreho srdce po zabrani Sudetska, od nidine. Co uteri mel denni plat etya Pivnice J. L. Doubehl:Srho. ticet krejcara, a vtecky svizele k 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS tomu.

OSOBY: Jos Koiut, majitel. ✓ devatenactem roce byl tovaJan SvetelskSt, spisovatel John Svreek Telefon: Beacon 31734. rSrtem, pracoval za jeden zlatS 7 denVaclav TypSr, malir Frank Sedan Pravidelna jidla a lunge ne; pies leto. V zime tam zednici Gustav PlachSr, soukromnik, Bedtich 6tvrtnik Nejlepai soudkove a lahvove pi- nepracovali.

VIarketa Valova, hospodyne Pavla Studniena yo, rune druhy vina a doutniky. ✓ torn devatenactem rode dostal Tnka, jeji netet Jindfitka Earlova Mluvime gesky. psani od statieka z Ameriky, a ten Irena Svitilova Karla 6tvrtnikova.

Hoboko stale na sklade. mu psal, zdali by nechtel za nim Jenka, jeji netet Elisabetka 8tefkova.

Zvlititni stoly pro rodiny. ptijeti. Statidka ptitel, 2e by mu.

Alois 8palieek, domovnik Jan Kelarek cestu vyplatil.

ZACATEK VE 4:30 HOD. VSTUPNE: 33c Brzy se rozhodl a odepsal staidkovi, to by jel. Za mesic obdrtel Pteplavni listek a tak se vydal do to teak* Lekat a Operator opevovane Ameriky. 8esteho srpna 711 Medical Arts Building DOBRA VEeEttE. ptistal v Shiner, Texas. Nelitoval HOUSTON, TEXAS 'Telem.) residence: Lehi gh 0745 toho, libilo se mu zde.

ZABAVNI Telefon fitadovny: Preston 2553 Vgak prvni jeho starosti bylo, aSPRAVNE VYKONANA POH1 EBN1 SLU2BA. V hodine tale zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni iistav pohotovS7 k sympatickemu vytizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou mai zasadou.

hvoToris

MAREK - BURNS

-

Van Pharmacy

NONAT

C. H. CHERNOSO

WNW

../1.1411111.04101111.11111..1111.Nal..01111114A1•11•0411010

11•111.1•11111.

0111•00■111111.

nedeli. 26. ledna. v Houston

Ochotnici radu sehraji na Cottage Grove u 8tefinikii "KYTItKA PRO TESTi"

DR. KAR. J. HOLLUB

Hudha odpol. i veer - Houston Cechs

11.01111.011■01111111.1.1MOSIPH

Ve sttedu, dne 22. ledna 1941.

Nejvyaii ieleznice sveta je v jihoamericke republioe Peru. Vede z Limy, hlavniho mesta zeme, do vysokYch hor, as k medenYm dolum a ptekroeuje vYSku 5375 m. Nikde na svete nejsou tak vysoko pololeny kolejniee drahy. — NejvySSI leleznice v Evrope, horske dre.hy na Gornegrat a na horu Pannu ve g vYcarsku neptekroduji vYaku 400 m.

Uvedena leleznice peruska ma Sedesat sedm mostii a Sedesat pet tunelft a dosahne za neceleho puldne vftly 5375 m. Jeji nejvySSI stanice, ktera je zaroveri nejvySSI stanici sveta, je ve vfai 4755 m, blizko pod nejvySSim bodem leleznice.

NEMUZETE

Pin? Nezahrevelte si zbyteene se evfm zdravim. Spatne zdravf zpilsobuje etaroati a nepiijentnosti, vyssavit vasi Sivotni sflu a okrecla yes o radost ze givota.

Kdyi onemocnite, jste-ii hospodyni, vase rodina muze b§ti zanedbena; jete-li delnikem, vie vfdelek !nude bfrti sniien a tim vy a cela vase rodina bude trpeti. Mnohe choroby, takove jako obyeejni nachlazeni, nervosa, nezeiivnost a zkaienS, ludek a ztrata spanku a chuti k jidlu, east° mail evoji pfiCinu ✓ chybnem zaiivani a funkcionelni vicpe.

DRAB PETRA HOBOKO jest vg.teeny'm Zaludeeni einnost povzbuzujicim lekem, znitmm a uilvanym po vice nei 5 pokolenf. st sloieno z 18 r8znych iinkA, bylin a rostlin. Hoboko jest vynikajicfm likem. Pracuje inirne a hladce na oboji, na ialudek a stieva a pomaha piirode ve vykoMivfini jejich piirozenSich annostf trivenf a vyme govani. Hoboko mg zevrubnou, etyi strannou einnost; napomahri einnosti ialudku; pravidluje stieva; zvy guje vymesovanf prostiednictvim ledvin; napomaha a vage cho. urychluja trirvenf. roby zavineny chybnym travenim a vyrirSiovenim, neztracejte odvahu, protoie yes jine leave prostiedksr 7.1clamaly. Opatite si 'Slav Hoboko jegte dnes a vyzkou gejte pro sebe jeho blahodarnost.

• Dra. Petra Le givt Olej Lintment—ProtihnilobnY ulevovatel bo. !esti v pouavani pies 50 rokii. Ryod revmaticktch a neuralgickfrch bolesti, svalovych bolesti ✓ midech, ztuhlSich nebo bolavrch svald, namoienin, odienin neb vymknutin, eaiicich nebo svedicich nohow. Utisujici. Zahilvajicf. OspornY. Nemfigete-11 obdrieti Fahrneyovy Nave prostiedky ve va gem sousedstvf, pou'zijte tohoto kuponu.

Fo

Xvlditni Nabidka

biednejte Dues/

Jako zvlagtnl "seznamovacl" napogleme vim ZDARMA bidku 2 uncoal vzorek Dra. Petra Legiveho Oleje Linimentu a ZDARMA 2 un• covS1 vzorek Magolo s objednivkou Hobokos ❑ 11 uncova lehev Dra. Petra Hoboko — $1.00 poitou vyplacene (2 uncove vzorky zdarma).

600 lehve Dra. ❑ 2 pravidelne Petra Leeiveho Oleje Linimentu — $1.00 pogtou vyplacane. ❑ II tine. Dra. Petra Hoboko a 2 pravidelne 600 velikosti lehve Dra. Petra Le giveho Oleje Liaimentu za $2.00 poitou vyplacene.

❑ C. O. D. (poplatek piipoEfin).

DR. PETER FAHRNEY & SONS CO. 2501 Washington Blvd.

D811-29 Ill. Dept.

Chloagoz I

.

010■11 11111•11011 01011110111111111N6 OMNI 11•••11 MOMS SWIM.

Strana 23.

VtSTNtK

nike o torn napsalo: "Neptitel se pozemnich a n'amotnich sil zmatil Take iraloci jsou uiiteeni. — lokdo tomu uveri, se zraloci, kteti pokusil zmocniti se ostrova gaidar- tuto akci a primel neptitele k rychjsou postrachem mori, mohou bYti skeho. OkaraitS7 protintok italskSrch lemu Ustupu." take utiteeni. A piece prokazuji dobrou slulbu lidem. — Japonci, jejich zeme 'easto bYva, postilena zemetresenim, postavili si v poslednich letech &tile stanice na pobra' za tim neelem, aby poznali, le se dostavi zemetreseni a meli jeSte dostatek easu uchYlit se pied katastrofou na bezpeene misto. I v japonskYch motich se vyskytuje lralok talc zvanY maeka skvrnita, jenl pkedvida nastavajici. zemetkeseni. Jil davno pozorovali rybaki, Hite uvedene orchestry hrati budou tancechtirgra die le Lento dravec, jakmile se ohla.si sledujiciho potadu:— zachvevy zeme, stava se nervosni a nic nelere, aekoliv jinak je to hroz23. LEDNA. Moderni taneeni zabava. — JOE YOUNG ORCHESTR nY *grout a lupie. V posledni dobe J. R. BACA 26. LEDNA meterologicka stanice v Osaku chySYNCOPATORS 2. UNORA tila padesat Wilt° 2raloktii a podHARMONIZERS 9. UNORA — Zpevohra "Jindra" robila je vedeckYm pokustim, aby 13. UNORA. VALENTINSKA ZABAVA — SYNCOPATORS. zjistila, zdali skuteene male se na BILL mitAz 16. UNORA ne spolehnout jako na dobre proKARNI ZABAVA — HOUSTON eECHS 23. UNORA — MA g roky zemetteseni podle Usudku obecneho lidu, a skute'ene l'raloci doVstupne pani 41c. kazali, se si tuto dobrou povest pine zaslouli.

Tax 5c )0( Tyto ceny zaeinaji ad 12. ledna 1941. g aty ze stromove kury. — Domo0 pohodli a obslouieni et. navitevniku bude nalefilte postarline. rodci severni Rhodesie v Africe noPORADATELit. si Saty zhotovene z kfiry stromil.

Do Houston a okoli!!!!

Zabavy Radu

Pokrok Houston

Damy 27c Tax 3c

Orezavaji ji se stromtii a namateji ve vode tak dlouho, as bilk ktra dostane eervenohnedou barvu a zmekne a zvlaeni. Pak ji naklepavaji tupYm nastrojem, toei, zkrucuji a vytahuji, ze je proti pilvodni as etyrikrate tak velka. Po olejove lazni se kfira sal na slunci. Nosi se jako plaSt' a je tak mekka, jako lehka, vineno, pokrYvka a pH tom neobyeejne pevna a trvanliva. )o( Kdy si lide ochoeili zvirata. — Pes byl ochoden asi sedm tisic let peed Kristem, kravy a vepti asi o tri tisice let pozdeji. 0 oslech a husach jako ochodenYch zvitatech se pike asi 3000 let. pied Kristem, o tisic let pozdeji ptiAli na radu kooky, slepice a kone. Bource moruSoveho' zaeal 'Clo y & pestovat asi sto let pied Kristem. V to dobe se lidstvo naueilo vyrabet hedvabi. Kralik se stal evropskYm dornacim zviretem as y e stredoveku. )o( Kdyby dnes ii1 Thukydides . . . . . nemohl by zaznamenat krasnejai valeenou historku nad tu, ktera se prihodila 2.340 let po jeho smrti, peed nekolika dny v Dodekanesu. Skupina teckYch za vedeni Sedesatileteho feckeho uprchlika z ostrovii dodekaneskYch, usedla jedne noci do elunil, pristala na ostrove Gaidaro, odzbrojila italske carabiniery a zajala jejich diistojnika, spolu s dalSimi tremi muls posadky, je2 odvedla do eluntil i se zbranerni. Pak narazili reeti civiliste na skupinu ozbrojenYch italskYch namorniku, zabili tit z nich, naee2 usedli do elunti a jeli domtii i se zajatci. — Italske komu-

BEST CUT RATE DRUGS 618 TRAVIS ST. — HOUSTON, TEXAS "Kde Jayne ceny poeinaji" Likery, Kosmetiky, Vitaminy, Potrava pro nemluvriata, atd,

"NAUtTE SE gETAITI!"

Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 045$ Na doptani se jest — 20th and North Main.

SOLI v !IDLE.

ZDA SE VAm, JAKO BY TAM BYL PfSEK? PAKLI ANO, PAK TO BYVAJf Z PRAVIDLA PRVNI PRIZNAKY

RIMY — NACHLAZEM — KASLE — NEVAHEJTE A ZACNETE BRATS

SEVERUV

LI

roil (Severa's Cough Balsam

Oblibenf v rodirach na§ich krajano bezxnala gedesat let

D2TI JEJ MAJI RADY!

• LAHODNT • PlaSOBIVir • TISiCi

SC

VAg LEKARNIK y am ochotn g poslougi.

Kdyby vgak nemg l, nenechte si vnutit nic itneho. . Stael poslat objednavku na dolejti adresu a obdrg ite Balsam obratem potty. anig by to stalo vice. NE6EKEJTE at pfijdou dtti s rtmou a nastuzenim: Majte lthev tohoto znameniteho laku na ruce

CHRASIVE HRDLO pied zdrodki nachlazenf kaidodennim v7P141c110" VAIIIM a P0M001 Severovn ANTLSEPSOLII (500 a 35e). mete take pi's race Severovy Tabletlry proti nastuzent — (30e).

DAR RAPIDS, IOWA

strana 24.

Ve stkedu, dice 22. ledna 1941.

Poutivejte k oznamovini

Mali/ Oznamovatei Pravidla V Marem Oznamovateli tetujeme centy za slovo, za katde uvetejnen.i. Nejmengi poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c. Oznamku napike na zvlagnim listku a pkilotte k objednavce ptisluSny obnos bud' poStovni poukazkou (Money Order) nebo ve znamkach (stamps).

Posilate-1i osobni dek, ptidejte 5c na jeho vkinenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod naM znaekou, iletujeme za oznamky "Na prodej", "Slutby a prate" a podobne 25c zvlait' za znaeku a na pokovne, aby aloSle dopisy mohly bYti limed odesilany.

Pti oznamkach "Nabidnuti k sfiatku" neb "Pkijme se hospodyne" obnagi doplatek za znadku a pa:slovne 50 centil Doplatek za znaeku budit ptiloten k obnosu, kterY posilate za ciznamku.

TABAK, start; lehke druhy prodavam: 10c, 15, 20c; havana 35c libra, nevyplacene. V. Kratochvil, (3-6-pd.)

Portland, Tenn.

Or. SAZENICE! Zelove, Charleston, Wakefield, cibulove, bila Bermuda, 500-60c; 1000 za $1.00. — Kvetlinove sazenice: Snapdragon, a Carnation troji barvy: 'eervene, bledoeervene a ,lute; 24 sazenic 60c; 48 za $1.00; vSechny sazenice pokou vyplacene. Mart Plant Farm, Mart, Texas.

(3-4p) ;jam" SAZENICE! — Mrazuvzdor-

ne, zelove, hlavkovY salat, 200-35c, 400-55c, 800—$1.00. Nine druhy, pomichame na potadani. Cibule, 500-50c, 1000-90c. PoRou vyplacene, uspokojeni zarueeno. — Raymond Mladenka, Hallettsville, Texas.

(3-4-p.)

Tabak na prodej, tlutoeervenY a slabs' na kouteni; prodavam ho po 20c a 25c libru a cigaretovY 28c libru, a dopravu vyplatim. — Joseph Prochaska, Portland, Tenn.

(4-pd)

West, Tex MCI jsem zvlakni v'hodu a S'testi, ze se moje 'tivotni pciur Ctena, redakce:— 2ivotni drahou Charlotty Garriguove; bez ni bych si nebyl ujasnil Prosim, siny:;1 ivota a svfij politickY ukol.

—T. G. lVfasaryk. kteti ptispeli Tani od dvanDC1 el'0 Adlc misty pro kuchatky, deveata k vykonavani domici prate, dvacateho imora. telk-y ditek a tenate parky Mzdy od $5.00 do $20.00 tYdne, strava jak nasleduje: t. Pike pro ptihlaulici listinu neb ptijd'te s dopisem odporueeni.

S.P.J.S.T. Cis. 20..

ANDERSON EMPLOYMENT SERVICE xas $15.00; RVOS. ei L;.

TeLiberty Bank Bldg., Dallas, Texas. xa.s, $2.50; Rev. Jose:ph awr a pi.

Hegarova, Temple, Texas, $2.00; f Roman Bartosh, Taylor, Tex. $1.00* Geo. E. Kacir, West, Texas $10.00 SPJST. cis. 130, Dallas, Texas $5.00; SPJST. Cis. 47, Seaton, Texas, $5.00; .

SPJST. cis. 80, Holland, Tex. $2.50; SPJST. cis. 148, Blessing, Tex., $5.00; SPJST. els. 121, Shiner, Tex., $1.00; SVPS. Cis. 29, La Grange, Tex. $2.00; SPJST. cis. 162, Iowa Colony, Tex., $2.00; SPJST. cis. 38, SmithVille, V 1 HODINU. — UVITAN! NAVgTEVN1K(.1 BRATREM Tex., $5.00; SPJST. Cis. 27, Cyclone, PitEDSEDOU F. OLEXOU ML. Tex., $10.00; SPJST. cis. 69, Rogers, Texas $2.00; SPJST. eis. 17, CaldDivadlo pod nazvem well, Tex., $5.00; SPJST. els. 88, Houston, Tex., $25.00; SPJST. Cis. 133, San Antonio, Tex., $5.00; KJZT. Operetni romanek lasky a 8testi, o 3 jednanich.

Cis. 45, Tours, Tex., $1.50; SPJST. Napsal a zpevnimi texty opattil V. Vrana, hudbu R. Piskdeek Cis. 6, Cottonwodd, Texas, $2.50; OSOBY: SPJST. Cis. 154, Ft. Worth, Texas, J'arYn, majitcl zameel:u "Haj" br. Joe Kaapar $5.00; SPJST. Cis. 142, Houston, TeEmilie, jeho shot' ses. A. Svestkova xas, $1.00; SPJST. 'Cis. 35, Axtell, Jindra, jejich dcera ses. A. Krpcova Texas, $5.00; RVOS. 'dis. 50, Axtell, Amalka, jejich net' ses. Eva Klimova Teas $2.50.

Jirka Hlavin, jeho piitel br. Rud. Sefdik Za Matici VyeSiho vzdelani srVojtech Lipa, dom. ubitel br. Frank Koaut deene dekuji veem darcum, a douEduard, hrabe z Ostrovina br. Dan Darilek fam, ze pffati rok budete veichni Jahoda, teetni br. F. Olexa, st. podporovati naSi praci jako jste deBaronka Lehrmenyiova lali v minulosti.. ses. Naomy Kostomlatska Prokop, lokaj Srdeene vas zdravi, br. Tim Kostomlatskk Alvin W. Marchak.

Deje se v parku zameeku "Haj" u Prahy r. 1835.

ZACATLK VE 3:30 ODPOL. VSTUP: PAN 45e, DAMA 30c geptanda.

(Tax zapoeitan) Slezli se dva za ktoviekem v tajupinem gem, ,' "je to pravda" — septa jeden, y "Harmonizers "jo, jo, na mou veru.

HUDEBNIi DOPROVOD PRI DIVAD.: PI. JENY MAY FRANKOVE Znamk shora povidal mi 0 obeerstveni se postar (priplet se tam k tomu).

ZABAVNI ViCBOR. "To je hruza. eestne slovo, ani muk nikomu."

C.■

.M.1.1■12130.111:MME...

Oslava 6ho otevi6n1 nove iadove budovy iidu F'Okrok Houstonu é. 88, na Studewood

v nedeli, dne 9. tinora ..ED "JINDRA"

Hudba odpol. i ea' er

0

"Kutilova Zeni syna 9, v dallasske Sokolovne 26. ledna 1941 v 6:30 veeer! Co se tato zprava roznesla po na$81 osade, zvoni u nas telefon od rana do vedera a ptaji se nas: jak je to motne, aby "Kutilova zenila syna", kdyt je mu teprve 7 let?! Nyni prichazi dotazy iz Ennis, Fort Worth, Kaufman a jinYch osad. Aekoliv jsme zasveceni do cele spletile zaletitosti, litujeme, ze neni nam motno vysvetleni podat, neb jsme vazani slibem zachoyat "raleeni"!, lee tolik nam bylc dovoleno: pozvat Vas v gecky do Sokolovny na 26. ledna, kde budete presvedeeni, ze "Kutilova skuteene syna oteni".

MNOHEM LACINEJI NE2 NOVE! Poutite stavebni dtivi rfaneho druhu, okna, dvete a jine stavebni potteby ze strtenYch staveb, jako i nove stavebni dtivi a poffeby pro stavby obdrtite u

Interstate WreckinP Co 1811 North Main st. Houston, Tex. 1126 Forest ave., Dallas, Texas.

Platime nejvyggi ceny za budovy urdene ku strieni.

KESSLLR'S PPW,ITE RuFmn—,,,, BLENDED WHISKEY. 75% Neutral Spirits distilled from Grain. 86 Proof.

J,PUS Kessler Dittining Co., incorporated, Baltimore, Md.; Lawrenceburg, Indiana.