Entered ?vs second class mall matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under
the Act of Congress of _ugust, 24th, 1922.
WEST, TEXAS, ye stiedu (Wednesday) 8. ledna (January) 1941.
ft0e/OK (VOL.) XXIX.
eisL0 ..orter■,
NA ZACATKU POVINNOST REDITELU APRED "St'astnY NovY Rok" vtem eleniim nag velike rodiny S.P.J.S.T. od n sboru teditelt. Nastupujeme na sve misto at po novoroanim aisle Vestniku, proto nate ptani ptichazi trotku opozdene, za to tim uptimnejti. Zaeatek noveho roku pkina g vtdy novou nacieji, vyvolava novou.silu a dava, novou trpelivost a naladu k vytrvalosti. Pro nati Jednotu, jak psal br. redaktor v ptedetlem eisle, novY rok 1941 bude znamenati nem vice. Zaenou ony driletite zmeny, na nicht usnesli se delegati tkinacteho sjezdu. Zadne nove hospodatstvi pod stalYm dohledem a dozorem sedmi teditelt. Pro nag Jednotu bude to plan novY, nevyzkoutenY. V minulosti byly voleny vybory majetkove, nebo vybory ridetni, vybory dozorai, a vybory finandni. Tyto vybory byly vice merle pro formu, jakYmsi dopinenim hlavnich Tiednikfi. Vedeni a hospodateni spodivalo vtak vtdy v rukou samotnYch ritednikri. Posledni sjezd, die slov br. redaktora, zavedl "pronikave zmeny". Nejvetti stitnosti pied sjezdem byly, to placeni fikednici jsou riejyyttImi piny od sjezdu do sjezdu, to za slu g* ktere dostesaji, jen poroueeji. Bylo volano pa napraye, aby ten, kdo je placenY, konal praci die pH-ni agent, aby placeni fitednici vykonavali pouze rozkazy, a aby elenove meli nejen dohled na hospodateni ritednikt, ale take pravo ozvati se, pravo pokarati, a pravo udelati zlepteni. Proto na sjezdu bylo zvoleno sedm teditelt, sedm zdstupct vteho elenstva, kteti od sjezdu do sjezdu budou rozkazy udileti, na praci ritednikt v celkovern metitku stale dohliteti, ale do drobne prace ttednikt nebudou zasahovati. Rediteltm byla dana pina mot dozorei, ale ritednici maji pravo vYkonne. Reditele nejsou placeni, a za ztratu Casu dostanou pouze minimalni nahradu a jizdne. Drive prace fitednikt byla posuzo\Tana pouze sjezdem jednou za etyki roky. Nyni to bude konati sbor teditelt stale, a jednou za tN mesice bude spoleena schtze •editelt s fitedniky, aby uoinena byla pfehlidka prace, aby se poznalo, kde co pokulhava, aby se zjednala ndprava,, a aby se tet oznamilo vtem elentm, jak pokraCuje hospodatstvi u Jednoty. Nyni dtytletni schfize nebudou se jen "odbYvati", ale budou mit funkci maleho siezdu. Katdy z nas sedmi teditelt citime to velikou zodpovednost, kterou jsme dobrovolne pit all. Citime, to kdyt jsme byli pocteni rikolem zastupovati deny, mluviti a jednati za deny — za vtechny deny Jednoty — to musime bYti ye svem vystupovani naprosto uptimnYmi a otevtenYmi. Budeme spojkou — mustkern dfivery — mezi eleny Jednoty a fitedniky Hlavni trtadovny. Ku elentm musime bYti blizkYmi, tak blizkYmi, abychom ptimo vycitili, co si dlenove pteji, abychom poznali tutby a ptani Menu i beze slov. Na druhe strane, musime bYti k fttednikrim naprosto nestranni, neosobni, nikoliv jako sedm diktatort, ale jako mluvei dient, kteti spravedlive oceriuji poctive vykonanou praci, kteil stejne dovedou pochvalit jako pakarat. S tftto pocity zadpovednosti ammo vach-
ni v tomto sedmielennem teditelskem sboru pustiti se do zleptovani cele Jednoty. To znamena, to vidime nedostatky nejen u Hlavni trtadovny, ale vidime je ten v domacich tadech. Piteme tyto tatiky y e schtzi Hiavni .t.Ttadovny, prave uprostked rozmanitych avah o mnoha pottebnYch zmenach. Dnes delame jen tuto ptedmluvu, abychom elenfun oznamili, ze jsme pine zaptateni v praci, ate vtechny zmeny, usneseni a dopineni budou elentm oznameny co nejcitive. Robert Cervenka, Karel Holasek, Frank Matush, Julius Sebesta, J. H. Syptak, Frank G. Svadleriak, Stephen Valdik.
SCHCJZE S. A.6. T. v Taylor pieloiena BYLA NASLEDKEM POVOLANt Pt EDSEDY VYK. VYBORU BR. VLAD. MAUDRA DO WASHINGTONIJ
ze dne 12 ledna na NEDELI 26. LEDNA
Pro se mime ucit eesky. p
Dr. V. E. Vra.z. LOVEK, kterY mluvi dvezna teemi, jest pravi davne ptidvakrat alovekem slovi, jet je nyni ptekladano do mnoha jaee jednotlivych lidi je jejich zvlattni methoda vyjadtovani. jet mute bYti napodobena, ale nikdy ptesne duplikovana v kterekoli jine teai. Proto ten, kdo ovlada dva jazyky, roztikuje svou rozumovou a citovou sferu, naskyta se mu moinost dutevniho vYvoje a novYch pant Red dava znak tototnosti lidu prave tak jako charakterizuje jednotlivce. Naslouchejme pozorne modulaci lidskeho hlasu, jeho vYberu goy, kadencim a rytmickemu spadu jeho tedi! Nepovidaji 'ram 'Adel° o jeho individualite? Jak vrchni soudce Hughes tak Franklin Roosevelt jsou mistry anglieiny, ale jejich ked je tak rozdilna jako jejich personality. Prod se mime uCit Cesky? Ptedne — abyste obohatili svilj tivot o paznani nejleptiho umeni a kultury stareho sveta. Ovtem, jsou jette mnohe jine ptiainy. Co si pomyslite o muzi, kterY se hanbi za sviij ptvod? Neni jednim z tech, kdot by taktet zapomneli na rodiny , Pfatele a podobne svazky, kdyi by Jim to bylo pohodlnegi? Hrdost narodniho
vodu je tlechetnY cit a ztratou jeho byli bychoin povatlive .ochuzeni nejen my sami, ale stejne i americkY narod. Nejvetti svetove postavy byly prvnimi, kdo se ptiznasali k svyrn krevnim svazkiim. Jestlite vehlasnY anglicky filosof Herbert Spencer s pYchou upozorrioval na Ceskou krev ve syYch zilach, jak daleko vettl ptiainu mail ameriati Cechoslovaci, aby poukazali na svilj ptvod! Je zapottebi, aby rasa, ze ktere yzetli KomenskY, Jan Hus, Zizka, Tyr a Masaryk, sklaneli hlavu pied rasou jinou? tTate se mluviti jazykem, jent vas jette vice piipoute, k narodu, kterY je vaten pc) celem svete. Psychologove dokazali, jak daleko leheeji Ize dociliti ptizpusobeni ve skupine, ktera ma spoletne zajmy, tradice a idealy. Proe lid ztototriuje se s klubem, nabotenskou sektou, universitou nebo rnestem? Protote toto spoleeenstvi odpovida hlubokemu ustalenemu citovemu popudu. Jest motno bYti loyalnim americkYm obeanem, vernYm a utiteanYm zemi, kde jsme se zrodili a dospeli a soueasne byti loyalnim echoslov a kern, pytnym na sve ptedky. Jsou Ameriaane anglo-saskeho pfivodu, jich piiklad mel by zahanbiti jiste Ameridany ptvodu eeskeho, kteti se odcizili svemu rodu. Charlotte Garrigueova, mantelka Tomate Masaryka, ktera pochazela ze stareho americkeho rodu, ptijala deskoslovenskY lid za nauaila se ho milovati a dokonale nauaila se mluviti jeho keel Mr. Lewis, bYvalY hlavrii rikednik Y.M.C.A. v Praze, oviadl za sveho sedmileteho pobytu Oettinu _a utiva ji ustaviene, i kdyt mluvi s lidmi, kteti s nirn mohou hovoilti anglicky. Dr. Livingstone Porter, ktery vystudoval universitu harvardskou, mluvi Cesky obdivuhodne a miluje Cechoslovaky jako svou vlastni rasu. Podobne ptipady jsou velmi eetne. Zajimavo jest poznamenati, ze na universite texaske, kde vyuduje eettine dr. Eduard Mieek, detni Ameridane jineho pilvodu net eeakeho, dali se zapsati do deskYch krust a v nekterYch ptipadech ueinili skvelY pokrok. V roce 1930 nejleptim studentem Dr. Mieka byl jmenem Radcliffe, kterY byl aiste anglickeho ptvodu. Poutijte ptiletitosti nauditi se lehce desky. Oesky se mluvi ve vatich domovech a ye vati spoleanosti. I ti ameriati Oeti, kteti Cesky nemluvi, jsou obeznameni s mnoha slovy. Jejich sluch je na aettinu naladen — a to je mimotadne dulezite. Vytti tkoly Harrison a J. S. Morton a j. nabizeji Ceske kursy, ktere jsou akreditovany ptesne tYmt zptsobem, jako jine teal, jimt se zde vyuduje. Kdyt mnozi cizinci zapa-si, aby se uCili nesnadne fedi, jet je jim zcela cizi, bylo by vskutku velkou tkodou, kdyby nekdo, jent ma tak ohromne vYhody, pine jich nevyutil. Znalost destiny mute se lehce stati velikYm Cinitelem v obchodu. Velky podet Cechosloyaku tije v Chicagu a v ptedmestich, a ti vykizuji svoje zaletitosti nejradeji ve svem vlastnim jazyku. V pozemkovYch ritadovnach, automobilovYch agenturach, pri rtznYch tivnostech a v obchadeeh vteho druhu mnozi (PokrapvithlBa strand 13.Y, ,A1