Vestnik 1940 12 18

an Slova.nske Podpo tciiedhoty Statu Texas.

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. &OCNIK (VOL.) XXVIII.

WEST, TEXAS. ve stied') (Wednesday) 18. prosince (December) 1940.

t-CtV41-004:.• e • k f< - ) ) , e-

4

1

)tid"

tin°

51.

,1-4`' I ,qte ) Atc'4"

•∎ •

"NA ZEMI POKOJ, LIDEM DOER YULE" AK HLASALI andele nad zrozenim spasitele a uditele lidstva. Jake T to radostne poselstvi! Vanoce, ty nejkrasnel gi a nejradostnel gi svatky!

Ale kde mame nyni ten pokoj a kde je ta dobra yule? Na mnoho stranach zuti valky, narody proti, no,rodilm vystupuji a zbroji, mengi narody jsou utladovany, zotrodovany, ztraceji svobody. Ale nejenom narody, i jednotlivci vystupuji proti sobe, jeden proti druhemu, dastokrate bratr proti bratru, panuje neduvera, nenivist, za,vist, mstivost a zlomyslnost. Zchazi porozumeni, uptimnost, spravedlnost a poctivost. Co zchazi? "LASKA". Ano, zchazi nam laska k blitnimu. Laska, jak je popsana, vyobrazena a vysvetlena ye 13. kapitole v I. knize v Epi gtolech S. Pavia ke KorintskYm.

n.

Mnozi spisovatele se pokou geli popsati, vysvetliti a vyobraziti lidskou lasku, ale nenagel jsem jedineho, ktery ji tak spra y glechetne nastinil a-neposal,vysocea vyobrazil jako apo gtol Pavel. Jest to nejkrasnej gi, nejdokonalej gi a nejuglechtilejgi popis lasky, kterY jsem vtbec kdy Ceti.

Ve vgech ohledech byla ona kapitola pfedmetem obzvla gtniho obdivu kfest'anskeho lidu. O, ke g bychom vgichni piijmuIi jeji ponaudeni a vtelili ji co dinnou smernici nageho 'Zivota. Kdybychom tak udinili, jsem jistc k by se zrodilo uptimne bratrstvi a lep gi porozumeni mezi nami a lidstvem vabec.

Pogadavky lasky jsou ty nejvy ggi, ponevad2 ona zahrnuje v gechny ostatni ctnosti, nebo jinYini slovy "Laska je matidka vgech ctnosti". "Bych jazyky lidskYmi mluvil i andelskYmi a lasky bych nemel, udinen jsem med' zvudici neb zvonec znejici." Tak zapoeine. vfge uvedena kapitola apogtola Pavla. Z toho vidime, k jenom laska dini skutky cennYmi. Pfedstavme si, ge by nekdo mohl objeviti dtlelite a vYznamne pravdy, ktere nikdo jiny jegte nevedel a byl schopen vysvetliti vgechna tajemstvi srdce a duk. Kdyby tu ale nebyla laska, i ten dar by byl bezcennym.

Anebo ptedstavme si, 'le by nekdo mel viru, toti2Z viru v konani zazrakt, viru, Z'e by mohl uzdravovati nemocne a udiviti svet svYmi velkYmi skutky; kdyby phi tom nebylo lasky, vie by bylo bezcenne.

"Lasko, trpeliva jest, dobrotiva jest, laska nezavidi, laska neni v getedna, nenadYme, se. ONA SNA'Si RANY, ONA VRACI DOBRO ZA ZLO. Laska snagi osvedeiti se dobrotou. Ona nezavidi druhYrn jejich .gr

r-Pr"

,?Yre

dary a neni chtiva ukazati svYch vlastnich dart. Laska neni nafoultnuta domYglivosti a vysokomyslnosti. Nekdo, kdo je nafoukanY, je naklonen k neshignemu chovani. Ale laska cini dloveka rozumnYm, dava mu rozvahu a pomaha mu uznati, valiti a ctiti si jinych. tint nits zdvotilYmi a uznalYmi, Samosna givY a sobecky duch jest pravY opak ducha litsky.

Josef Hora.

Listonog dnes zazvonil, pinou ruku pohlednic mel.

Na vgech temet stejne psano: 8testi, zdravi, dlouha, leta!

Pfejeme-li, vgdy jen kratce Kratce, jak se gtesti bliti, kratce, jako ubehnou nam kolem hlavy diouha leta!

Ale hvezdy nad Betlemem aby dlouho, dlouho plaly .

Nechat' pada, pada, snih, kaZda vlodka at' je pfanim, kaZde pfani jako dobrY duldt at' vam zazvoni.

Laska neni snadno popudliva. Mate bYti spravedlive rozhorlena, ale neni spratena hnevem nad katdou maliekosti. Jak by tato zasada byla napomocna celemu lidstvu k gt'astneigimu tivotu. Laska se nezabyva sama sebou, ale zajima se o blaho jinYch. Laska nikdy nemysli na. zlo. Laska zahrnuje tu skutedne obdivuhodnou moc, ktera zdrZuje chude a bidne smrtelniky od libovani si ye zlu v jejich vlastnich Zivotech, anebo jich ustavidnem hledani v slabostech jinYch. Ale laska neni neduvetiva nebo nesmititelna. Laska nepamet' pro zpilsobene ma rany. Laska zana gi nage osobni kfivdy do popele a vody. Laska se neraduje z nespravedlnosti. Nenaleza, svou nejvyggi radost v nepravostech a ktivdach, ale v pravde. Nejasa nad padem jinYch, nenachazi radost v ne gtesti svYch spolucestujicich.

"Laska trpi vie". Jake to vYznamne slovo. Slovo "trpeti" neni totei co slovo snitgeti, aekoliv v nag i anglietine se zda, obe slova maji tents vYznam. Ale slovo ' 4 trpeti" znamena, ptikrYti vge za tdelem ochrany, jako sttecha nad obydlim chrani vie co je pod sttechou. Laska

uznava slabosti jinYch, ochrafiuje je plied vichfici a pomaha v teZkYch a napnutych dobach iivota. Snail se vei•iti jenom v to nelepgi a doufa, Ze z toho nejhorgiho vzejde to nejlepgi a nejkrasnej gi. Jest stale shovivavou, vidy a na vie a za vgech okolnosti hledi z toho nejlaskavej giho stanoviska. Nesnai se vybarviti vie v tech rfejtemnej gich barvach. Neni to duch nejakeho cynika, ale je to duch nacho kdo ma n_adeji. Takto koneene i poinaha ukazati slunnou a veselou stranku eloveka a sveta.

Lasko, nikdy nezklamala. Laska nikdy neodejde. Nikdy nemilZe nadejiti doba, aby ona ustoupila vyggimu daru nebo ctnosti milosti.

Vira, nadeje a laska jsou trvanlive ctnosti. Nekdo snad by myslel, *Ze jest to pouze biblicka myglenka, ge vira ma bYti ztracena v pohledu a nadeje v uZivani. To Oak pravdou neni. Pohled, v jednom smyslu, se vzpira vice, ale prase, podstata viry je nadeje. 'VYznamna, podstata je nadeje a odekavani. Toto znamene, pokrok. Zajiste vime, ge laska zustava a trvit a 2e laska jest ta nejvYznamnejai ze vgech ttech. Apogtol nam nepravi prod.

Mob* ge myslel, ge lidske srdce to okamiite pochopi. Ale lidstvo to doposud nepochopilo a nevtelilo si ji co einnou smernici sveho iivota.

Me letogni vanoeni pozdravy jsou trochu odli:sne tech v ptede glych letech.

Chtel jsem ale tentokrate zdurazniti vYznam lasky a obzvlagte mezi nami. Ovgem to nage S.P.J.S.T. vge neptekona, ale kdy2 pfijmeme a vtelime do na gich srdci tu uptimnou bratrskou lasku co elnnou a you smernici nageho 2ivota, jiste ge tim poditme velky a krasnY ptiklad jinYm. Proto mill bratti a sestry, kdy2 vidime o techto vanoenich svatcich, svatcich miru, radosti a lasky, jak v nejrfiznej gich zemich a koneinach sveta lido trpi, hled'me my zde bYti vice napineni laskou a podati pomocnou ruku svYm bliinim. ftid'me se Ody die nageho krasneho hesla "PODPORA, LIDSKOST a BRATRSTVI".

Nedavno udelena podpora na gim milYm trpicim za motem, podpora nagim domacim nemocnYm a jinak ne gtestim postiZenYm jsou take krasne skutky a ptiklady lasky. Budoucne pestujme jenom vice bratrake lasky.

Pfeji vgem bratrOm a sestram gt'astne a radostne vanoeni svatky.

C. H. CHERNOSKt, ptedseda S. P. J. S. T.

03404M-Nktikt-4,1

Strana 2.

Dtevo ma i odbyti straneno z americkYch valeemich lodi dle navrhovaneho programu, vyiadujiciho $300, 000,00, aby byla zdokonalena jejich obrana proti aeroplantm. Nasledkem poudeni, eerpaneho z nynejSi valky, manevit lod'stva a studii v departmentu lod'stva maji byti provedeny takove zmeny, jimi2 bude odstraneno tolik dteva a jineho podobneho materialu z valeanych lodi, kolik bude mo2no. V nynejS1 valce mnoho valeenYch lodi bylo zapaleno ne proto2e jejich nadr2ky s palivem nebo jejich skladiSte munice byly proniknuty, riYbr2 protole se vzrialo dtevene zafizeni, jako paluby, zachranne elunu, nabytek a pod. — Dteva poidiva se hlavne proto2e je lehke. Na lodich, nosicich aeroplany, dtevend paluba hodi se lepe k ptistani, jak bylo seznano. * * LondYn. — Wind v Praze zalc2ili "VelkoruskY a UkrajinskY komitet", jeho2 ptedsedou je Efremov-TivovskY. — Pied tim u2 bylo oznameno, 2e naziste cvidi 20,000 Ukrajincia v tabote u Petitalky pti Bratislava a krome toho i v jinych taborech v eesko-mora yskem protektoratu, a to v teroristickYch metodach. * Pala — 2eny anglicke narodnosti, ktere staly v2i, byly vzaty do vazby a z autoritativnich prament se pravi, 2e to znamena internovani na neureitou dobu. Francouzske policejni eety shroma2dily je ve zvla gtnim sttedisku, odkud budou dopraveny na nejake nezname misto.

ASHINGTON, D. C. —

w

LondYn. — Nova revise hranic, jet ma byti v brzku diktovana Hitlerem, navrati Slovensku mesto KoLee, clialelitejSi Zeleznieni uzel, kdeZto dunajskY ptistav Bratislava, nyni hlavni mesto Slovenska, ma se stati svobodnym ptistavem, jak zde bylo minulY tyden oznameno z CeskYch kruht podle do2lYch informaci. Podle techto informaci KoSice maji nahraditi Bratislavu jako hiavni mesto Slovenska, kdeZto Bratislava jako svobodnY ptistav bude pod ptimou nemeckou spravou. Slovensko by tim v gak bylo ptipraveno o ptimy ptistup k tece Dunaji. KoLee jsou terminalni stanici strategicke drahy Bohumin-KoSice, kteil spojuje nemecky leznieni system s transylvanskYmi liniemi a poskytuje nazisttm ptimY ptistup k petrolejov'm polim v Rumunsku. Bratislava vzdor tomu, 2e je tam sidlo slovenske vlady, byla silne ponemeena. Velka a skoro upine autonomni nemecka men2ina byla v poslednich mesicich posilena ptilivem Minot, zatim co CeSi a tide byli z mesta vyhnani. KoLee, jejich2 obyvatelstvo v poetu 85,000 portstava skoro vYhradrie ze Slovakt a Rusint, byly odtr2eny od Slovenska a dany Mad'arsku jako prvni odmena na konferenci osy konane v listopadu 1938 ve Vidni. * * Amerieti in2enYti vzduchoplavby pracuji na novYch planech stihacich letadel, jet byly by schopny sestkeliti neptatelske bombovaeky.

Podnet na nova letadla ptiSel od armadniho leteckeho sboru, jen2 jest ptesvedeen, 2e mnohem vydatnejSi byla by letadla stihaci ne21i protiletecka dela. Protiletecka, dela a aeroplany stihaci, opattene jen rychlopalnYmi stroji, nemohou podniknouti iitok na dobte obrnene bombovaci aeroplany. ZkuSenost Anglie dokazuje, 2e jest tteba opattiti stihaeky vetSimi stroji neZli je rychlopalna, puSka, ktera mute bombovaci aeroplan pouze poSkoditi. Dtstojnici armadni letecke sluthy navrhuji, aby vypracovany byly plany pro stihaci letadla, jet byla by opattena 20-milimetrovS7m delem na kaalem ktidlu a 30-milimerovYm delem, jet umisteno by bylo v "nosci" aeroplanu. Tato nova stihaeka ma byti pouze o jednom sedadle a ma miti neobreejnou rychlost Vedle del maji b'ti opatteny od dvou do etyt rychlopalnYmi stroji .50 kalibru. Bylo poukazano, 2e dosud protiletecka dela pouze malt poeet letount mohou na tak velikou vzdalenost streliti, kde2to tyto stihaeky byly by mnohem vyhodnej21, je2to mohly by se ptiblditi na men21 vzdalenost od bombovadky a dolt ji poslati. Plany ty schvaleny byly odborem valky a vyborem pro narodni obranu.

vavissi.

Zpravy ye zkratce.

New York. — British-American Ambulance Corps darovaly dnes 25 americkych ambulanci Recku. Piivodne mely byti odeslany do Anglie jako americkY dar. V Anglii vgak u2 nyni maji ambulanci vice, nezli mohou pottebovati a sami oznamili, Ze pottebuji vice polni ci pojizdne kuchyne. * * Washington, D. C: — Statni department oznamil, 2e byla uzavtena formalni dohoda s Kanadou, tYkajici se vzajemneho fizeni vzduchovYch linek, spojujicich obe zeme. Touto formalni dohodou byla potvrzena amluva mezi 0berna zememi, uzavtena 18. srpna 1939, jeZ doporudena k schvaleni aeronautickYm autoritami obou zemi na konferenci v Ottawa, ktera byla konana minuleho ziti.

LondYn. — Sekretat vnitra Herbert Morrison v fedi, ktera byla patrne odpovedi na ttoky Hitlerovr na parody, "ktere mail", ueinil ptedpoved' noveho kooperativniho sveta po valce, kterY "bude chranen mezinaroclni policejni leteckou moci", v nend ji2 nikdy nebude mono pro zaketneho vraha, ozbrojeneho bombometnYmi letadly terorisovati pevninu." Av gak zamitl kaldou nadeji na mir ye svete, ovladanem nacistickYm Nemeckem. Morrison pravil, 2e "mnozi lide by byli ochotni naslouchati, kdyby.

Nemecko mohlo ptedvesti ptesvedeujici slib Evropy, obohacene hospodalskou jednotou a usmitene odstranenim soupeteni narodu". Dodal Oak, 2e "civilisovanY svet 2asne nad ka2dtm noqm odhlasovanim divokosti, s jakou naciste jsou pflpraveni zachazeti s narody, jet' ovladnou." * * Budape2V. — Nemecky denik Der Neue Tag v Praze v d'echach oznamil, 2e zamestnavatele v Sudetskem iderni byli varovani, aby nedavali 2adnych vanoenich bonusil ani 2idum, ani Polaktm. Tuto vystrahu vydal tdskY komisat prate Fritz Kellner, kterY pravil, 2e "podileni se Polakt nebo 2idt na vananich oslavach bylo by ura2kou pro narodni hrdost nemeckeho du." VideriskY denik Wiener Tageblatt °pet referuje, 2e nazistickY "gauleiter" Proksch ye Vidni, bYvalem kapitolu Rakouska, oznamil system vanoenich bonusy pro "Arijce". Podle tohoto systemu bonusy nemaji ptevy govati jednotrdenni mzdu nebo etvrtinu mesieniho neho. KahlY podnik musi celY svilj bonusov' fond odevzdati ttadtim a "gauleiter" pote sam rozda, bonusove eeky na zaklade "bodti", ureenYch podle delky slu2by a velikosti rodiny. * * LondYn. — Anglicke ministerstvo pro hospodatskou valku prohlasilo, 2e francouzske tovarny na automobily a aeroplany, zvla ge ty, je2 jsou v obvodu Patde, pracuji pinou silou pro Nemecko. Ministerstvo oznamilo, 2e nacistieti komisati naystivili vgechny tovarny v obou eastech Francie, a zanechaly tam plany, jimit se maji tovarnici tiditi a Ze nemecka bombometna letadla, jeZ maji fidast na naletech na Velkou Britanii, jsou opravovana v techto tovarnach.

Na 15,000 zruenYch francouzskYch delniku bylo poslano do Nemecka, aby pracovali v tovarnach na vyrobu valeeneho materialu. V okupovanem izemi Francie Nemci ji g dostavaji 95% uhelne teZby a ocelove produkce a o neco menprocento jinYch produktil.

LondYn. — sta rakouskYch vojakti bylo postfileno Wind v Oslo v Norsku za vzpouru, jak zde oznamil mladY Nor, kter' se dostal do Anglie na plachetni lodici. Ten pravil, 2e rovolta mezi rakouskYmi trupami je easta a Ze mezi vojaky dochazi take k mnoha sebevraZdam. Pti interview se zpravodajem Daily Mail tento norsky mladik pravil, 2e Nemci odvezli velke mno2stvi potravin z Norska do Reichu a krome toho natidili, aby jim bylo odevzdano 300,000 tun brambort z posledni sklizne, jako i velke zdsoby masla a sYra. Nemci take konfiskuji norsk'm rybatilm jejich filovky jak dale onen Nor tvrdil, k &mut dodal: " yezeni v Norsku jsou pina a situace v nich je hrozna."

Te

sttedu, dne 18. prosince 1940.

Berlin. — Nemeeke autority; aby ptimely Nernee a nemecke obchodniky usazovati se v Polsku, jea bylo ptivteleno k nemecke rise, snitly dane vgem, kteti jsou ochotni tam se usaditi.

— Kde2to kaidY, kdo v Nemecku vydelave., $225 roene, musi platiti dari z ptijmu, v polskych pfivtelenych provincii bude platiti dari pouze ten, kdo vydelava nemene $1,200. Zadna valeend dari nebude placena a ostatni dane sndeny o 50%. Mimo to Nenictm, kteti usadi se v techto provinciich, budou poskytovany. zvlagtni plajeky, kdy2 se budou tenni, zvla,2tni ptiplatky, maji-11 deti a pod. * * Washington, D. C. — Sekretat pokladu Henry Morgenthau vyslovil se, 'Ze administrate dosud "nerozhodla se" pro finaneni pomoc Velke Britanie. fzekl reportertm, 2e "nebude 22.dnYch zavazkii" v jeho rozhovorech o britskYch finanenich zdrojich se sirem Frederickein Phillipsem, podsekretatem anglickeho departmentu pokladu. Pravil, 2e pojednavali spolu pouze o faktech situace a "kam odtud dospejeme, je veci administrate, o pia nemain pray() rczhodovati ani einiti za,vazkii." nodal, 2e az dosud Vel• Britanie formalne ani informalne ne2adala vladu Spojen'ch Statt o finaneni pomoc. Phillips dnes zru gil rozmluvu, kterou mel konati se sekretatem pokladu, pfi n12 mu mel ptedlo2iti tee vYkaz o stavu finanenich zdrojt Anglie. * * Budape2t. — Zimni kabaty jsou v Nemecku a ✓ protektoratu 'Cechy a Morava prodavany jedine po ptedlo2eni pfidelove poukazky a vsrhradne toliko osobam, ktere mohou dokazati, ie takovou Cast odevu opravdu pottebuji, jak oznamil nemeckY denik Der Neue Tag v Praze v Oechach. Devet Polaka bylo odsouzeno k smrti nazistickYm soudem v Poznani v bYvalem Polsku na obt'alobu, Ze "bestialne zavrahlili 52 Nemcii" pti nemeckem vpadu do Polska v 1939, jak rovne2 oznamil praftskY Den Neue Tag. PolskY easopis Wiecsi Poiskie, vychazejici zde v Budapeeti, pkines1 opet zpravu, Ze 4 Pobyli odsouzeni k smrti v Bydhati, nemeckY Bromberg, pro "nezakonne vlastneni zbrani." * * Washington, D. C. — Sekretat pokladu Henry Morgenthau ml. vysloVil se, 2e bude 2adati novY kongres, aby bylo umo2neno upine zdaneni federalnich bona a poskytnuta mu 02 pravomoc, jakou ma pti rozhodovani a zdaneni iistot. Vladni bondy dosud byly vyriaty z normalnich dani z ptijmu, ale jsou podrobeny danim z portistalosti, dedictvi a dart. Morgenthau opakoval, 2e bude 2adati o zvY2eni meze narodniho dluhu, aspori v rozsahu apropriaci, povolenYch kongresem. 0 sveni planu pravil Morgenthau: "Mu2, kterY ma milion ye vladnich jistotach, maze ztraviti zimu na Florida, and by music platiti na narodni obranu. Nemfdete oeekavati, 2e nekterY 'Clo y& bude ochoten pracovati denne osm a2 deset hodin jako vojak, za $1 denne, nebude-li si vedom, 2e take kaZdY jinY odvadi sve piispevky. Citim, 2e infteme definitivne ptispeti narodni sjednocenosti a budu pokraeovati na tomto zaklade." * * Washingtonu zadal objedNamotni odbOr ye avky na zhotoveni 200 valeenYch tankil; schopnYch letu na zemi i na vode. V kaZdem takovem letacim tanku, ei hydroplanu budou mista pro 36 muZil. Vydani se stavbou je vypoeteno na $3,500,000. Prate je zadana spoleenosti Food Machinery Co. v San Jose, Calif.

Zpravu o smlouve na stavbu tohoto druhu tan• oznamil John D Crummey, ptedseda spoleeriest, kterY tea sdelil vYsledek zkotftek vykonanYch s druhem tanku, dle kterYch budou nyni dalS1 zhotoveny. Crummey se navratil v poslednich dnech do tovarny ze statu Virginia, ve kterem byly konany zkouSly s timto letacim tankem, ktery se osvedeil a vladni fitednici zadali objednavky, kdyZ byly inalne uspokojeni s vYsledkem zkouAky. Dle zpravy Crummeyem sdelene, tank byl podroben zkouSce v baZinate krajine statu Florida. Tank jel po de ye vyschle ba2ine rychlosti 23 mil za hodinu, bez zastaveni vjel do vody, ye ktere jel rychlosti 10 mil za hodinu a uratel na teto ceste stromy az atyti palce v prOmeru.

Ve stredu, due 18. prosince 1940.

JEDNOM severnim state v mentim meV stedku bylo tam take nekolik deskomoray skYch rodin usazeno a take i na venkove byly sem tam rortrouSene. V torn mestedku bydleli krejei JAI a kovel Ondfej, dobti narodovci, take nektefi obchodnici a jeden restaurant vlastnil krajan Martin. Ti dva nerozludni kamarddi, Jifi Krejei byl prostfedni postavy, hezky, vgdy usinevavY, byl to mladik jig 261etY, rozenY v Chicagu, psal spravne eesky i anglicky a byl fkobecne vatenY pro svou dobrou povahu. Ondfej byl prave podbbneho chovani, jente byl vydi a silnYch svalii, take hezkY, pochazel take z Chicaga a s Jikim byli kamaradi jig od hello mladi, i tkolu spoledne vyali. Ondfej byl daleko Siroko znamy sila,k, zdravi mu slougilo, take byl k tomu femeslu kovatskemu jako stvokeny. Nikdy se nehadal ani nerval, zrovna jako Oba byli svobodni. Onclfej mel svoji kovarnu a Jiri pracoval u Ajryte. Plat velky nemel, protote to bylo menk mestedko a zakazek bylo mad°.

Bylo to kdysi na zaeatku prosince roku 1920.

Skoro celY den pteprchalo, severak byl chladnY jako led a bylo jisto, te do rana bude pofacInd poledovice. Nati krajane schkeli se obyeejne u krajana Martina v restaurantu. Nekdy to dotahli at do jedenacti hodin veder a dnes k tomu tet neschazelo mnoho. Pak se rozchazeli vtdy vaeci v dobre nalade, neb lihovYch napoja tam nebylo, dochazeli tam jen pro spoleenou rozmluvu. Jitimu pfiSlo jit doma pies teleznidni stanici, a prave kdyt bylo tak zima a pfeprchalo stale, zastavil se, jsa trochu za yetrem. Pak veSel dovnitf, aby se trochu ohfal.

Tu pitede osobni viak od ,Chicaga, zastavi a zahy vstoupi do eekarny mlade hezke devee, asi 191ete, plate se rozhledne po mistnosti, phstupuje k okenku a tate se jit stareho agenta, byla-li tam Matilda B. Obdrtela odpoved', tam byla nejaka stark dama jit po dvakrat, ale g e ji nezna. "To byla moje tetieka", odvetilo devee smutne. Start' agent Jifiho znal, zavold na nej: "Jih, neznate damu Matildu B.?" Jeji jmeno nemohlo dobte vyslovit, neb to byl Ajrya. Jai p • istoupi blite okenka, strhne klobouk a se zdvokilosti se deveeti ptedstavil a odvetil, ze tu damu trochu zna, ale nevi kde bydli. Nato se zase obratil k devdeti a pravil: "Bud'te zde v teple. Je pro vas udinim, co bude v me moci.

Nenajdeme-li vati tetieku, postaram se yam o nejakY byt, abyste byla v bezpedi". Nato vybehl yen, neSel, ale late zpatky do restaurantu, nedistali-li tarn jeSte nektefi z krajanti. Led byl tam jit jen Martin sam a prave se chystal zavirat. Jak uvidel Jitiho udYchaneho vletet dovnitk, zvolal: "U vaech vAudy, co to tak gene Jifiku, co se ti stalo?" Jiti mu to vSe vysvetlil a Martin se dal do smichu: "To vim, kdyt je to deli& hezke, te se ji chce zalichotit. Zdali by ses chtel tak udYchat, kdyby to byla nejaka babidka, neb dokonce mutskY?" MI ji g pfekapuje a odveti: "Tak ta.dne okolky a fekni, jestli tu damu znat, jako tetieku toho deveete." — "Ale to via ge znam a take vim kde bydli, vAak od ni kupuji drabe g . No a tak co dale?" — "Jestli bys byl tak laskav, kdyt tu mat karu, a zavezl's to devee k jeji tetidce. Ja ti zaplatim katdou cenu co potadat." Martin se rozmykel a pravi: "Nevim, Jiti, bYva tam v eas deSt'a moc Spatna, testa, zvlatte v noci se zle jede, ale kdyg ug je to k vuli tvemu deveeti, udelam ti to k vali, ale za kralovskou cenu, protote moje mantelka mne bude jit odekavat a ja se moz zpozdim." Pak uzamknul restaurant, nasedli a za nedlouho zastavili pied stanici. veael dovnitf, uklonil se a pravil: "Jit mam zde nekoho co vas tam zaveze". A start' agent void na devee: "Nemejte strach, ti Bohemians jsou dob11 lide." Devde se radostne usmalo a jit podavalo Jitimu ruku: "Tak vy jste krajan, pane Jih?" — to jit po eesku. Jiii se s radosti uchopil jeji ruelty a zvolal: "Ano, jsem, ne 6ech, ale dobry Moravan". Devde na to odvetilo: "Vgdyt' ja. jsem take Moravanka, ale rozena. v Clevelandu. V Chicagu jsem byla 4 roky, sloutila jsem tam, rodieti nemam." Tu trubka auta podala troubiti a Jai se rychie cha,pal jeji zavazadel. Tu del Martin: "A myslel, ze ji g se vas ani nedoekam, anebo 'tie povezu novomantele."

Device se zastydelo a odvetilo: "Tak vy jste take krajan?" — "No 13o2e, jak by ne?" — Jifi 01011 zavazadla (IQ atIlta, a, pOlactla divd9t4

VZSTNiK

Dva kamaradi.

Povidka z piltomne doby.

Pik Joe Zet'ak. vstoupit, daval dobrou noc a pfal St'astnou cestu, ale Martin zvold: "Ty hit pojede g s nami, kdyt jsi to tak spiskal, tak vytrvej." JIM s radosti pfisedl k Martinovi a ji g se auto rozjelo, pfejelo par blokil a byli z mesta yen. Prijeli k malemu lesiku. Device na zadnim sedale jak zpozorovalo, 'tie vjeli do lesa, myslelo si: kdovi do jakYch rukou jsem se dostala, dej se yule.

Tva. Poeinala se ji zmoctiovat takost a strach.

Tu pane les fidnout a auto sebou smYkalo se strany na stranu, a jit se objevila krasna krajina, neb mraky poealy se trhat, Indic jsa v • po chvili osvetloval krajinu. Tu auto zastavilo v jakemsi dvote a silne podalo troubit.

Devde se jeke vice balo, jak osud ji odekava.

Ihned se v okne kmitlo svetlo. Martin slezl do• Jiti otevfel dviika a zvolal: "Tak sledno, jste u tetieky!" Ph torn se dvete otevfely a s lucernou v ruce objevila se teta. Jak spattila devee, postavila lucernu na zem a obe padly si do nOruei. Mi. se na tuto scenu se zalibenim dival. Martin se mel k odchodu, ale pan! Matilda tomu zabranila, fka: "To by bylo pekne tak odejet, pojd'te dovnitf se ohfat, vSak stejne topim celou noc." Martin, jsa znamY, void na JiMho: "No tak Jirl, pojd'!" a hovoti dale, "sleeinka ho okouzlila a chudak nevi kde je, inu mladi lidi." Pani se smala a take i Matenku strach pfe gel, totit tak se jmenovala, a smala se, tea i Jiff se smal a a g nyni si ji lope vaimnul a v duchu usoudil, 'te je to devee neobyeejno krasne. Zatim pani pfichystala zakusky a horky eaj, cog na dechny blahodarne ptsobilo.

Martin byl samy tart, neb on byl vesela kopa.

Pani byla osm mica vdovou a byla 41 rokil stars a dosud nevSedne krasna., take rada tertovala a umela to, neb Martin se nad tim pozastavoval. Jiri jen kradmo a se zalibenim na Matenku pohlitel a pkal si, kdyby co nejdele se zdrgeli, ale Martin se mel k odchodu. Tu pani se tate Martina: "Mnoho-li jsem vam dlutna?"

Tu ozve se Martin: "Ale zde Jiti to vSe hradi, on mne tam do restaurantu vrazi, kdyt jsem se prave chystal zavirat a skoro plaely mne dal, abych to devee k yam zavezl. Slibil mi, mi da vte co budu potadovat. Ja od neho pen!ze nechci, ale musi mi slibit, ze misto k vam bude dale chodit do restaurantu." Ale Jai jaksi nerad to slykl a odvetil: "ViS, to ja ti radej zaplatim". Martin se dal do bujneho smichu, at se prohYbal. Pani nedistala pozadu a smala se take. Musela by nebYti tenou, aby nepoznala Jitiho rozpaky. A tak odjeli dome. Tetieka pro Mafenku mela jig vSe pfichystane, daly si dobrou noc a Sly spat, neb bylo po pub noci. Ale ad bylo tak pozde, piece dva bide skoro ani oka nezamhoutili. Byl to Jill a Mafenka.

Po to za dva tydny pied Ondfejovou kovarnou zastavilo auto a kdosi zatroubil. 0111'0 vy Sel yen a pilmo k autu se zeptat, co si pfeje.

Spath znamou pan!, ale s ni sedela jeate druha dama, lope pohledne a jig starSi pan! pfedstavuje: "Zde je Mafenka R., moji zemfele sestry Milady dcera. Fitela ke mne pied dvema tYdny. vam o tom nefekl?" "Ne, nevedel jsem nic". Tu jemu pani podava, rfe do spravky a odjitdi. Onclfej si Matenky dobte vaimnul a take usoudil, ge tak krasne devee v tivote jeSte nevidel a uminil si, ge ji musi blite poznat at se vrati pro rYd. Za tfi hodiny opet auto zatroubilo. Ondtej poznal auto, vzal ji g spravenY rYe a nest ho k autu. Nahodou auto pfijelo °padnYm smerem, take Mafenka sedela na strany ku kovarne, tak te Onolfeji ptislo xnluvit s pani pies. Matenku a tak byl temet u ni same a tat s ni nekolik slov promluvil. Pak dal rye do auta, pani zaplatila a auto se rozjelo. Ondfej ztistal stat jako pfikovanY, a g nejake auto jej vyrutilo ze zadumani, neb pronikave zatroubilo, aby se bral s testy. Odetel do kovarny, ale zbytek toho dne mu vSe padalo z ruky a take nekolik noci probdel pfemYSleje, jak by si Mafenku naklonil. Ale kde se s ni sejit? Zase si vzpomel na Jirlho, asi ten mu bude v ceste. A taky se nemYlil. Pkichazely vanoce. Ondtej si Wel gig in64%. Bylg 0:9011.4 snertu navatello a

Straine. B. jeSte poletovaly vlodky. Zima byla mirna. Onclfej east° zastavil u vYkladniho okna rozmYSleje, co by tak Matence koupil, co by mela nejradk. Stoji tak zamyken, kdyt tu pfejdou dva bide, pohledne lope a tu se mu naskytl zdrcujici obraz. Vidi Jifiho po boku Mafenky, jak se vesele prochazi a smeji se na sebe. Zaali za roh, ani by Jifi Ondfeje pozdravil. Ondfeje to tak rozcililo, 'te distal jako pfimrazenY stat.

Pak se vzchopil a pfimo letel do sve kovarne, jako ranenY. JeSte mel tolik sib, ge napsal na dvete "Kovarna zavfena na neureito". Zamkl dveke uvitt a shroutil se v rohu. Poznenahlu ztracel se mu ten zdrcujici obraz, az usnul. Tu pojednou uciti chlad, tidy zkfehle, otevfe oei, dira tma ho obklopovala. Adkoliv zima nim lomcovala, sahnul do kapsy, sirkou si posvitil na hodinky. Bylo skoro dvankt. .8" krtne druhou sirkou a naSel elektrickou svitilnu. Ji g se svetlem pootevfel dvefe a tu vidi chumelenici a snehu na stopu. Pustil se domt a pfitti den si najmul tesafe a uvnitt kovarny v rohu si dal upravit mistnost, koupil ten nejnutnej gi nabytek a pfi gti den se stehoval do kovarny. Alespon nemusil platit byt a stravu a chodit v neeas tarn a zpet. Ale stala se s nim zmena. Nikdy se neusmal, s kagdYm vlidne jednal, nikam negel.

Stab se z neho samotaf. Co deal bylo vae dobre, jakoby svou bolest vkladal do to prate. dlouho nedekal a po vanocich jeSte do Noveho roku vedl si Matenku k oltari, kde si slibili vernost. Svatby nechteli, jen obydejnou hostinu Chteli take Ondfeje pozvat, ale na gli v kovarne Americana. Tazali se, kde je Ondiej a dostali odpoved', 'te odcestoval, 2e nevi kam a na jak dlouho. veal proe a dinil si v duchu hrozne vfaitky, ge tehdy sveho nejvernejAiho phtele ani nepozdravil, ale nedal to na sobe znat, zvlagte pied Mafenkou. Pronajali si mendomek a koupili primitivni nabytek. SpoleenY 2ivot jim ubihal v lane a v tom nejlep gim souladu Pfiglo jaro a s nim vge se probouzelo k 2ivotu. I Ondfej ji g ye sve obvykle praci byl klidnej gi. Rana u srdce se ponekud zahojila, ale veselost se nevracela. Pfatelstvi s zase obnovili, lee Ondkej sveho pfitele nikdy nenavgtivil v jeho domove. Pfe glo jaro, nastalo leto, kdy2 tu se rozneslo, ge krajane v tom mesteeku i na venkove chteji si zalo2it odboeku jednoty Z.6.B.J. Ondfej se dal zapsat ihned. Jiri chtel take pfistoupit, ale kdy2 se tazal Matenky, nechteje ji proti vtli nic dinit, zle dopadl. Mafenka prohlasila, te by takove penize nikdy nepfijala. Kdy2 ji to chtel v dobrem vysvetlit, ani nechtela sly get. nechteje vyvolavat pohorgeni slibil, 2e neptistoupi a Matenka byla rada.

Ale jak byl v krejeovne, pfi gel tam Ondfej a spusti hned: "Tak Jirl, jak to dopadlo doma (neb jmeno Matenka nikdy nevyslovil) s tim spolkem?" — "Moje nechce o spolku ani slyget", odvetil Jai smutne. Na to odvetil Ondfej: "Vig co ueinig ? Bude nejlepe, kdy2 bys chtel phstoupit, tak pfistup proti jeji vtli tajne; Jo, ti budu vyfizovat vaechny zale2itosti do toho spadajici a postaram se o to, aby se to tvoje 2ena nikdy nedozvedela. Maria ge pozdeji se umoudki a zle svedomi k vtli tomu mit nebudeS, neb vykonat jen dobro pro sebe i tvou rodinu." Tu podal Ondfeji ruku a s radosti pravil: "MO.t skvelY napad, kamarade !" A v pfi gti schtzi take phstoupil, ani2 by Makenka mela nejmengi tug eni. Ondfej vykonaval svuj dkol spravedliye.

Uplynul rok a Ma:fence se narodilo hezounke deveatko. Matenka je chtela pojmenovat Milada, jak znelo jmeno jeji matky, ale Jiti nechtel ani slySet, tie on chce mit misto jedne d ye Ma•enky, a tak se tea stalo.

Jiti byl nejat'astnejk. Zase pfeael rok jako obvykle, jeng e zase pfibyl do rodiny chlapedek. radosti nechtel ani jiti do krejeovny, jen svou malou Matenku na kolenou houpat a na chlapeeka se divat. Matenka, pies to to Jih nemel velky plat a museli se uskroviiovat, myslela te je tou nejSt'astnejai tenou pod sluncem.

Take tetinka je 'east° navStevovala a v gdy neco pfinesla, neb byla to velice Stedra pan!. Ale po Case se i tetieka provdala a odstehovala se za svYm mantelem do Omaha, Nebraska. A tak Maienku navStevovali jen zname, neb byla dobre povahy a vSeci ji men radi, ovSem nejradeji JeSte ani nepoznali, co je to se pohattefit.

Ubehlo zase pet let do more vednesti. Mal

Strana 4.

Mafenka jit podala chodit do gkoly. Byla nejhezei takkou a dobfe se udila. Kdyt ka do S'koly, vtidy se zastavila u toho dobreho strYeka Ondteje, ktery ji valy daroval nejakY peniz, aby, si koupila nejakY pamisek, ale chytre deuce jej vtidy doneslo domri. Jednou sla zamytilend vedle kovarny, ani by vela dovniti. Ondiej to zpozoroval, vytel ven a volal: "Maienko, co se ti stalo, ze dnes nejdd za mnou?" Tu devee °dyeti jit pladky: "Maminka rikala, ae si budete myslet, tie me navadeji, abych od vas tadala penize, ale ja si nechodim pro penize, ja vas mam jen rada i bez pellet". Tu ji pravil Ondtej: "itekni mamince, ze ja si mohu davat penize komu chci a ani mne nenapadne si nee° myslet" — a pti torn ji podal etvrt'ak misto niklu a pohladil netne po kuearave hlavince a tel do sve prate.

Ondiej vydelaval mnohem vice net Mi. Mel svoji vlastni dobie zafizenou kovaxnu a nejakY obnos v banku, jak on vtdy kikal, "na stara kolena", neb se tenit nikdy neminil. Ale nemel ani tugeni, te mu jednou take Amor lasky prostteli srdce.

Pfitiel mesic listopad a Jill podal churavet.

Ze zaeatku se zdalo, to to je jen povrchni, ale pracoval Adle, at jednou jit musel ulehnouti, neb nemoc se vileihlede zhortovala. Byl pOvolan lekat, ale nedaval velke nadeje na uzdraveni, *te trpi na plicni neduh a je to mot zanedbane. Piedepsal lek jen na filevu, po nernt se mu vtdy ulevilo, ale zdravi se nevracelo.

Matenka se vSemotne cinila, aby ubohemu nedim pomohla. Probdela cele noci u jeho lote.

Dostaval 'Caste zachvaty, as jednou po prilnoci se uklidnil a zavolal si Matenku k lritku a slabYm hiasem v pfestavkach promluvil: "Draha ten°, bud' stateene, net ti to telmu co mam na srdci. PtemY§lel jsem 'east° v me nemoci, jak zemiu, co bude s tebou a smojima milaeky. Ty jsi jette mlada a krasna a budou se ti nabizet teniSi. Ale dej si pozor! Ja, nechci het, ze jsem byl dobrY, ale je tetko najit dobreho mute, aby byl dobrYm otcem Maience a Jitidkovi. Slib mne, draha ten°, ae umirajiciho pfani spinit."

"Jen se vyslov, drahY manteli, vte spinim, necht' je to cokoliv", odvetila Matenka v usedavern placi. "Tedy vet ma draha, me pkani je, me pfani je, az ja, zemfu nedekej az vyprti rok smutku. Provdej se za, Ondteje. Najdd v nem zdraveho a se zlatYm srdcem mute. Ten by byl nejlepkm otcem myth ubohYch mildekti." Matenka mu VSe v hroznem nakku slibila. On jeke s namahou odvetil: "Dekuji ti, draha ten°, jit se mne bude lope umirat". VS'ak ta posledni slova jiz jen Septem pronesl. Nato vydechl svou Alechetnou duk.

Mala Matenka rano se prvni shanela po tatinkovi, i malt' Jitieek, jemu byty teprve 4 roky, ale tatinek byl jiz v marnici. Dali se do velMho natku. Ondiej se o v§e staral a vypravil zesnulemu krasnY pohfeb. Mafenka na pohtbu nebyla, neb ji museli stale ki'isit, proto ani nevedela, to polit'eb vypravili spolkovi bratti a tadnY ji to neiekl. Az po Case, jak byla Matenka klidnejk, piedseda spolku se radii s Ondiejem, jak ji vyplatit pojistku. Ondtej usoudil, 'te asi vdova bude brzo v nouzi, snad penize ptijme, ale prozatim aby tam do gel a domlouval ji, ze kdyby byl Jiri v Jednote, dostala by nejakou podporu. Ale zle pochodil, odeael s nepotizenou. Tak tu zaletitost celou vlokl Ondfeji do rukou.

Matenka podala it pro tenske, a te nebyla vyudenou gvadlenou, mela malo zakazek. Zahy podala pocit'ovat nedostatek, take najem za domek byla dlutna.

Pkiky vanoce. Byl gtedrY veder. Noc byla tmava, obloha byla zatahla tetkYmi mraky, chystalo se k blizardu. Matenka jit posledni uhel dala do kamen. 2ivobyti take nebylo, jen kousek chieba jim zbyl od chude vedete. Matenka se hrozila budoucnosti a stale v pladi opakovala: Jak bude Ole') Bylo deset hodin. Detieky se prave chystaly jit spat, kdyt tu kdosi zaklepe na dvete. Maienka ustragene jde se podivat, kdo to je, pootevie trochu dvete, ale ty se otevtely dokokan. To si je otevfel nallStevnik s velkYm pytlem na zadech a polotil ho uprostied mistnosti. Matenka poznala, te to Ondtej, jen se chtel hned vytitit y en, ale dvete zavtela a zastoupila mu cestu tka: "Zde si sednete a vyndejte to z pytle

VgEITN1 K co jste donesl". Ale on se nedal zdrtet, te musi yen, ae je tam povoz s uhlim a neni kde to slotit. Mafenka s nevYslovnou radosti vzala svitilnu a vytle ven, neb Pt se nebala. Ukazala misto, kde to chce miti slotene. Bylo toho dela tuna. Dva dernoti to slotili a jeli s truckem zpet, kdetto Ondiej musel alespori na chvili do domu.

Zatim maid Mafenka byla vzhilru i jeji bratkidek a zvedave obhliteli velkY pytel. Jit mnoho se nezdrobal, ponevadt mel jette nee° vykizovat. Usedl, rozvazal pytel, a jak uz mel porudeno &five, poeal veci vyndavat. Byl tu malt' stromedek, tea svieky, cukrovinky, oi'echy, ho vte na co• si jen pomysli a vespod i na tYden tivobyti. Makenka se at zhrozila, jak to mohl unest vte najednou, to musi mit neobydejnou silu. A (levee skakalo radosti, neb tam ani krasna, panna neschazela, ktera, spi a void "mama", tepry ponejpry ma takovou panu. Tu nahle v te radosti pfileti k Ondieji a zavesi se mu na tiji a v tech polibkach pronaSi: "Toto je muj druhY tatieek, ja, ho chci mit tatinkem!" Maly Jifieek dostal viak a usedl Ondieji na kolena, aekoliv jej ponejpry videl, tuil se k nernu. Makenka nevedela rozpaky jak k tornu pkihlitet.

Tu Ondiej, adkoliv se po celou dobu sotva znatelne usmal, vzal na se va,tnou tvat a iekl detern, at' si jdou hrat, te chce mluvit s jejich maminkou. Ony byly posluSne a tite si hraly a Ondiej pane: "Pani Matenko, ream nee° velmi dilletiteho na srdci a pfeji si, abyste mne rozumne vyslechla Smim vain to Mei?" Makenka myslela, te ji chce vyznat lasku a v uzadeni odvetila: "Snad to je jette mot brzo."

Ondiej pochopil, co ona mini, ale schvalne od"Neni nic brzo, a vy nevite vlastne co chci kid. Vat pan mantel byl zlateho srdce a staral se o vas za tiva a chtel se postarat i po smrti, a bylo by to od vas nevdeene nepfijmout od milovaneho mantela pamatku, kterou yam zanechal. Ubotak pit poslednim okamtiku bud' v bolesti na to zapomel, nebo mu jit nestaeilo tivota". — PH tom ji podal obalku v nit byla poukazka na tisic dolart. Mafenka ji jiz s vdeenosti pfijala, pfehledla obsah a tate se: "Prosim, vysvetlete mne, kdo to vte platil, ty pohkebni vYlohy, kdyt byl Jilt pojittenY na tisic dolarii, a zde je ro•nY tisic". — "Na to yam jen tolik odpovim, te my s Jitim jsme vyrostli a byli lepti kamaradi net vlastni bratfi a vice se neptejte". — Matenka pochopila, te on jedinY vte platil a o vte se staral a zvolala: "Pane Ondfeji, jak se yam odmenim za vat tlechetnY ein?" — "Ja, odmenu tadnou netadam, ani o vdeenost nestojim. Ja jen konal jak mne srdce poroueelo". Tu pkistoupi Mafenka k Ondieji, podava mu ruku: "Tak yam dekuji za yak tiechetnou dobrotu a pfiznavam se yarn, te at dnes se mi oei oteviely, te ten spolek je snad od Boha vnuknut a blahofeeim Jirimu, te tak ueinil, a jak mne bude jen trochu motno ihned pfistoupim", a drte stale ruku v jeho pokraeovala: "take mam pied vami tajemstvi, cc jsem musila slibit svemu Jitimu na smrtelnem loti a nejsem tak silna, abych yam to mohla kid."

— "Zdali yam leti na srdci nejake tajeinstvi a tYde se to mne, nic se neostYchejte a svelte se mne jako nejleptimu piiteli". A Matenka klopic oci k zemi svekila se mu se svym tajemstvim, totit o co ji Jiri tadal. S Ondiejem se zase svet zatoeil, jen te nyni jit pro jeho nevYslovne blaho a ttesti sevfel jeji rueku, pozvedl k ristrim, polibil a pravil: "Jestli se chcete °betovat Jitiho piani a ja yam nejsem protivnY, s radosti piijimam vati nabidku. Zle se mit nebudet a tern malYm andilkum, co se tak pekne hraji, nahradim toho nejleptiho otce a tobe, draha Maienko, starostliveho mantela." — Pak se smluvili, te se vezmou at nekdy pH konci jara. Jette polibil Matence ruku a male caparty a poroudel se. Jette net cdetel maminka jim pravila ttestim zafic, to ut bude jejich tatinek. Ti byli radi a nechteli se od neho odtrhnout, a Matenka jette dodala: "To mam dnes ty nejkrasnejti vanoce ye svem tivote!" — "A ja jeke krasnejSi", odtuS'il Ondiej. Ale byl jit nejvykk eas k odchodu, neb blizard se kvapem blitil Dal dolorou not a pkal vtem tt'astne vanoce a to jit vesele se smeje, poprve od te uclalost jak si Jiri provadel Matenku. Sel spetne ke sire kovarne pohvizduje si. Matenka nemoh-

Ve sttedu, dne 18. prosince 1940. la dlouho usnout, neb starosti o existenci byly zatehnany a jette tak statneho a dobreho mute dostane. Teprve 35 let dital a take byl hezky. NevYslovne blaho ji v srdci htalo.

Pfetla zima a jit i krasne jaro bylo zde a vte se probouzelo pod luhem ze spanku k tivotu.

Tu spatiime jit dva lidi, s nimit sly i dvet deti, holeieka a chlapeeek. Sli z kostela jit co mut a Lena. Byli to Ondiej a Maienka. Zamirili piimo k hititovu, kdet u rovu Jiiiho poklekli a pornodlili se a dekovali mu, te byl strfijcem jejich West. Pak poodevte kousek testy jette se otaeeli a pohledli s vdeenosti tam, kde se Jitiho hrob nalezal.

Kouzlo te nalady zvudelo v dutich jejich jette kdyt v zati dervankil miziciho slunce ubirali se do sebe zaveteni ku Svemu novemu domovu Ondiejem uchystanemu, kde minulost byla nahratena At'astnejti budoucnosti. Rfitova dfivera splYvala jim v srdcich, nove nadeje hfaly jejich nitra radostnYm teplem, zatim co kolem poealy se rozkladati stiny yea- era, rodine Ondfejove zasvitlo u tepleho domaciho krbu nove &testi.

A pisatel teto povidky v nadeji, to jette chni y e zdravi ziji, jim z celeho srdce pieje to ttesti a te se nikdy nezkali.

Taylor, Texas.

Ctena, redakce Vestniku!

Prosim za uvefejneni tech par iadku. Musim napsat par faclkfr, aby bide vedeli, to nas ta voda neodnesla. Chvala Panu Bohu, to nam tak krasne a volne date' poslal. Zaealo ye dtvrtek a skoneilo v pondeli, ale v patek prtelo celY den a tea celou not tak krasne, at radost, spadlo okolo 7 palca vcdy. Velmi krasna ukazka na pHSti rok, zacot mohou vtichni Bohu dekovat.

Slytel jsem na radio, te misty byly velke zatopy a velke povodne a velmi mnoho tisic dobytka se utopilo•Houstonu. Take jsem eet1 dopisy, te misty to nebyl tadny tpas utikat v noci z domu, aneb se zachrariovat na stromech neb na stiechach domku. Povodne nadelaly na miliony tkod, mnozi te pozbyli vtechno. Jest to hrozne na vtech stranach.

Take pana Jos. Ouby z Anton, Tex. deli byly zde navttevou, ale Spatne trefily. Byly u rodipana Victora mantelky pit Cameron, kdesi mezi dvema iekami, a tak se nemohly nikam dostat k navSteve daltich pfibuznYch. Pan Victor te chodil okolo iek a honil kuny a pasomy, a pak spechali zpatky, aby tata nemyslel te se utopili. Pravili, te jest to podivne, zde tolik deStir a tam te je potiebuji; ale motna, ze jim tam tea zaprtelo.

Minulou nedeli p. a pi. Ed. Koriafik a my jsme si udelali malt' vYlet do Bartlett navttivit p. a pi. J. A. Pachalovy na novem miste v meste. Maji tarn krasnY restaurant, tam dostane vte k jidlu a piti vteho druhu. Dekujeme jim pane za pohosteni a pfejeme jim mnoho ttesti a zdravi. Take jsme se zastavili v Granger. Moje mantelka si zaplatila ve spolku 'zas na eery rok. Bratii nas.nechteli pustit te tam budou mit svaeinu, ale my jsme museli jeti zacot jim pekne dekujeme a take jim piejeme mnoho ttesti v pfittim rote. Jette 3sme videli hodne baviny misty v polich. No aspon budou mit jette penize. Take jak to zaealo prtet nektefi si stetovali, to mail komu v poli. No vSak meli dost pekneho easu si ho svezt Motna, te pfi tech kekach tea hodne ztratili. Vtak te jiz korna v cene stoupd, byla 40 a 45c a ted' te jest 50 a 55c. Korny se zde udelaly velice dobre, at 50 butlfr po akru. Take jak jsme zaeali svatet, mnozi zde ye meste prodali v klasech i telovaneho. Jak jsme jell zpatky, na ceste bylo mnoho velkYch truckfi nalotenYch balovanym cukrolem, kterY asi byl odesilan tam, kde bylo velike sucho.

Ut se ty svatky bliti, tak yam vtem piejeme ttesti. Take pozdravujeme vtechnu rodinu po celem zapade, tea Emila Kohutka v Cameron a piejemu jemu ttesti, tea Pavla Mazadoveho v Rowene a jeho rodinu. Take pozdrav na Jos. eubu. Nevime, zdali ma ut tu kuchtu. Bude ji pctiebovat, ta zima jest tam velika. Pitte jak se mate a jak se ty yak deti dostaly dome. Vis tvakie, to je tpas, ale ta zima tam neni 'Spas, ta jest opravdova.

Koneim s pozdravem a v ucte, Jo V. Kohutek,

Ve stiedu, dne 18. prosince 1940.

Oddil dopisovatelskf Dopisy, jai by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel ptedklida ye smydu Tiskovemu 'Moro k vlastnimu rozhodnuti.

MEDAILOVA ARCE ODBOJE. teel fondu distribuci medaili ziskaneho byl v prve fade ku vydrtovani deskoslovenskeho pavilonu na svetove vkstave v New Yorku, a ptebytek pak na jina vydani hlavniho irsttedi tsl. Narodni Rady v Chicagu. Po uzavteni vkstavy Narodni Rada s pote genim oznamila pHjem z fondu medailove akce v obnosu $5,000.00, z dehot ziejmo ze medaile kona nejen vkbornou praci agitadni, ale i fispech finaneni. Pavilon deskoslovenskk tegil se na vkstave neobyeejne pozornosti, byl tudit chloubou naroda, takte medaili ziskan byl utitek mravni i hmotnk.

Texasgti 6echoslovaei ov gem tak jako vtdy ye sbirkach akce obranne a pomocne i v teto akci distribute medailii jest na prvnim mists, jak bylo nam z fondu 6.N.R. v New Yorku oznameno. Nekteti na gi krajan y , ba i nektere &site osady snad dosud tu umeleckou praci ani nevideli a nemohou se ji pochlubiti. Z jinkch osad, jak dle seznamu jmen rozdankch medaili ztejmo, to obetavi a snativi pracovnici girili medaile nejen mezi krajany na gimi, ale znaene i mezi Arneridany — obchodniky, mestskkmi a okresnimi ntedniky, banketi a pod. Jest tu zapotiebi pouze trochu dobre wale a malokterk "americkk" patriot odmitne medaili, kdyt se mu nabidne a Adel vysvetli, nebot' rad se onou medaili mezi znamkmi pochlubi. Tim vet gi cenu ma tudit medaile pro krajany na ge, nebot' bude jednou trvalou a vzacnou upominkou na dny druheho odboje a osvobozeni na gi drahe otdiny od jatrna barbarskeho a medaile ta zajiste jest krasnk darek vanneni.

Distribuce medaili pro stet Texas ujala se iistkedna Americkkch techoslovakt, proto kdo si pieje v jakemkoliv mnotstvi, pi gte laskave bud'to na kancelat piedsedy p. V. A. Maudr, Cotton Exchange Bldg., Houston, Texas, aneb na moji maliekost.

S krajanskkm pozdravem a heslem "ZviteziJan 8ulda, tajemnik, me!"

5410 Darling St., Houston, Texas.

Slovanskk Svaz dislo 86.

Cteni bratfi a sestry, timto yam sdeluji vksledek volby, konane v prosincove schtizi: Joe Vanidek, ptedseda; Jan Maruna, mistoptedseda; J. H. Bartek, tajemnik; Joe D. Jet, ifeetnik; Otto Kristinik, pokladnik.

Bratii a sestry, bratr ptedseda vas tide, abyste sve poplatky, kteii jste dlutni, hledeli v ptigti schuzi zapravit, neble bude muset jednat dle stanov. Kteti se nevyrovnaji, budou suspendovani a tim pozbkvaji Amrtni podporu v padu negtesti.

Pteji vesele Omani svatky a gt'astnk novk rok cele nagi Jednote. S bratrskkm pozdravem, 0. V. Vanieek, taj.

Crosby, Texas.

Ctene, redakce Vestniku!

Ptilotene naleznete money order na dva dolary co doplatne a ptedplatne a dekuji vim, ze jste mne dekali. Ut jsem se asi mesic ptipravovala, to yam poglu aspon doplatne, ale to my na to fume nemame nikdy dost volne chvile.

Pani Anna Orsak-Kobosova, Vy byste nam mohla povedet, kdy Lena ma prazdniny. Zkusila jste to slasti take trochu na fume, ale jiste si ieknete: no, jak pani Vro.na ptileti. Ale kde, ta nekdy pfileti az za uherskk mesic, ale my teny ze mame moc prani a malo ve geni, nikdy zase mame tetke my glenky. Jsou gt'astne teny a matky, ktere dovedou settast se sebe jako prach a slotit jak btemeno. Mezi oblohou a zemi neni nic lehdiho a zase nic teigiho jak myglenka; neni nic krasnej giho, ale take nic sprostej giho net myglenka; katcle, krasa v my glence spodiva, ale take i velke zlo. Kdo z nes nemel tetkou mysl a kdo mel tiehk a spokojenk tivot, to mu nideho nechybelo a nic ho nebole10 a to nepoznal zarmutku a 3tarosti. Tak 1.11

Vitt:ITN/IC zase ten rok bude u konce. Co nam zas ptinese pii ti rok, bude radostnYm neb tialostnYm? Jak jsme v to veci gt'astni,. to nevime ani den do piedu, co se v gecko mute stat, budeme-li my matky ugetteny toho strachu o na ge syny ate bude aspofi trochu klid. Kdy is nam umfe male dite, jak to boll ze jsme ztratili sveho Ta paldiva bolest zilstava. a nehkbe se, jde, s matkou na ltitko a s matkou vstava. Ta West se nemengi obratem ruky, tak, ach tak zdlouhaye se vlede. Ale kdy bysme ty nage syny melt obetovat, doufejme ze snad ut ta valedna vtava utichne a ptestane prolevani krve.

Pteji yam vgem ty nejkrasnejti a nejveselejSi Vanoce. Ket by se zase vratila radost nam v3eckYm a ty starosti a te2kosti opustili svet trpici a klesajici. Se srdednkm pozdravem zustavam, Anna Trampota.

Snook, Texas.

Podasi mame krasne pro farmaie, protoie ted' neni mnoho prace, zem je jit dobte namokla. Tet zde na botni men dost vody asi pied tkdnem, teka Brazos byla vylita. Vetginou veeci byli vystehovani z botne, jen co vim dve rodiny tam zilstaly a pravili mi, to po pas chodili ve vode po dvote.

Timto vas vgeeky uvedomuji v okoli Snook, ze budeme odbkvat R.V.O.S. vkrodni schtzi dtvrtou nedeli v prosinci o 1:30 hod. odpoledne, cot' ptipade. na 22. t. m. Bude volba fitedniku pro rok 1941 a tajemnik vas 2ada, kteti jste pozadu s placenirn poplatku, abyste se vyrovnali do konce roku. Hned po one schtzi budeme tet odbkvati schuzi na geho htbitova zde na Snook. Tet volba iitednikfi a jine duletite jednani pro ptigti rok. Tak nezapomefite na etvrtou nedeli v prosinci odpoledne.

Mesteeko Snook roste. Ed. Ptidek, na g obchodnik stavi novk dfun pti svem obchode. Stavi mu ho tesaf Adolf Tonn z Lyons kterk sitemu temeslu dobfe rozumi.

Bratr od nageho tadu Tom F. Vajdak byl tetce nemocen. Byl v nemocnici v Temple gest tkdna, ale slygel jsem, ze je jit doma. Ptejeme jemu brzke uzdraveni.

Dnes nam zase pr gi, cot ted' nepottebujeme, ale musime to ptijat jak to ptijde.

J. T. 8krabinek.

Alvin, Texas.

MIA bratfi a sestry! — Ve Vestniku zadinaji debaty, ze by mel bkti sepsan Pamatnik NehoMoravanil ye statu Texas, od podatku jejich sem nastehovani cot se stalo asi mezi roky 1850--1860. Neco takoveho by se melo stati skutkem Bude to vgak dosti teats price, neb velice mak) starkch zapisti a novin se uchovalo.

Zda, se, ze tadnk na to nemyslet to jednou se budou psati dejiny na gich prvnlch ptistehovalcu. Nesouhlasim s br. Galliou, to by se mei° natisknouti deset tisic Pamatniku, vypiljoit na to od Jednoty 50 tisic dol. a potom Pamatniky prodavat asi po 5 dol Za nynej gich tisnivkeh mkt by se jich velice malo prodalo. Moine. to by to dopadlo jak s Pamatnikem prvniho odboje. Tehdy zemtelk br. Frnka z New Ulm financoval naklad Pamatniku, neb mu bylo slibeno, ze celk naklad bude rozebran. Ponevadi se velice math Pamatniku po 5 dol. prodalo, k posledu je prodaval za $2.00 a jests je tadnk nechtel. On s tim stejne utrpel penetni ztratu. Rozhodne

by Pamatnik mel bkti sepsan v jazyku deskem.

Nebylo by to nagi hanbou, kdybychom nag rodny tak zavrhli a stydeli se dejiny prvnich ptistehovalcil psati desky? Neni potteby, aby v nem byly namalovane dtiny a mlkny, ale bude starlit kdy budou sepsany tehdej gi pomery a spolkovk tivot. Pak jak nag lid jeho pilnosti a getrnosti ze skrovnkch zadatku se vyginul, ze vlastni dobte zatizene farmy a v mestech i Utile obchodil.

Vam, ses. Mikeskova, z Caldwell path vgechna lest, to se tak hezky zastavate ye Vestniku deske tea Je to velice smutne, kdy neltam pHjdeme, kde rodide jsou oba te gi a jejich deti s vami nebudou mluvit desky. Kdo je tim vinen?

Rodiee. Nage deti, totit Mikeskovy nechodily do desks gkoly, ale umi vgechny dobte dist i psat desky. Naudily se dist doma z novin. A ted' zase jejich (let, moji vnuci a vnueky umi dobte list i psati desky. Zase je k tomu nabadaji rodiee a statenka. Viasta Mikeskova, umi Oka, skorO

Strana 5. bez chyb psat desky. Ted' pracuje v Richmond) Tex. v AAA titadovne. Viola pracuje u jedne spolednosti v Houstonu, kde dela stenografku, tea nam pige desky. A vnuk muj Josef E. Mikeska pracuje v Kalifornii v San Diego v aeropinanove tovarne, tet nam pi ge desky. Vgichni ptegli dobte anglickou vyggi gkolu a pti tom se naudili i desky. Ut i ti nejmladgi si dobte pteetou Vestnik.

Pfeji vgem etoucim Vestniku i potadateli vesele vanoce a mnoho zdaru k novernu roku.

Rozi Mikeska-Truksa.

Palacios, Texas Ctenk bratte redaktore!

Dne nig spolubratr Josef Zemanek obdrtel z Corpus Christi zpravu, ze na geho spolubratra Jana Hufa zasahla ledova ruka smrti.

Nig spolubratr Jan Huf byl otec mantelky Josefa Zemanka, tak mantels Zemankovi po obdrieni zpravy se vydali na cestu do Carpus Christi, ale jake bylo jejich ptekvapeni, kdyt se ptali kdy asi bude na g spolubratr uloten k vetnemu odpodinku, dostali odpoved', ze tatinek si vtdycky peal bkt pochovan na Blessing. Tak nebylo jingi pomoci net jeti zpatky a zde v gecko zaHdit ate ye dve hodiny ho dovezou. Jake to obtitna prace! U nes jit etrnact dni prgi, testy jsou tak rozbite ze neni motno se nikam dostat, a prave 11. pr gi od botiho rana. Ku hititovu neni motno se dostat, tiebas je to jen mili a pill. Ve dvanact hodin se bratti sjeli a katdk se ptal, odkud bude vypraven polateb; ladnk nevi. Na to se objevi br. Zemanek a pravi: "Ambulance ptijede na dve hodiny a take v gechna rodina, a pak uvidime co se da &eat, nebo ja nevim jestli se ti z Houstonu dostanou sem." Na to ptichazi br. Peek a povida, to hrob je hotovk. Tu se objevila ambulance s celou rodinou a s nagim spolubratrem Josefem Kru ginskkm, ale prget neptestavalo. Pak bylo ujedna,no, aby pozilstatky na geho bratra Jana Hufa byly doneseny do sine a seekalo se at ptijede tednik. Zpevaci nedali na sebe dlouho dekat a zde stoji na ge mild a dobra pracovnice sestra Olexova a jit mne ptedstavuje pani 8uldovou.

Pani uldovo, je mantelka na geho tajemnika SA.O.T., a zde je pani 8vestkova, a to etvrte jmeno jsem zapomel, a zde je mantelka nageho mistoptedsedy, kterk pronese par slov nad zesnulkm bratrem. Bratr Valdik rozestavuje noside co destnou strat a tednik se ujime, smutednich obtadu. Neni tfeba se zmifiovat o jeho krasne keel, ale tolik musim podotknout, ze kdyby bkval bral tak vatne sjezd, ze by jsme tam byli o tkden &le. Po skoneeni smutednich obtadii prilvod se ubiral k domovu zesnuleho nag eho spolubratra, a pak jsme ho ulotili k vednemu spanku. Nad hrobem zesnuleho promluvil bratr Kruginkk. Bratr Kru ginskk je vkbornkm tednikem, neb on tady u nas tednil nejednou, ale ne v takovem ptipade. Milk hratte, ptijmi od nes srdedne diky, nebot' ta slova ktere. jsi pronesl nad zesnulkm bratrem, byla pra ydiva. yam portistalkm vysiovuji hlubokou soustrast nad ztratou Va geho mileho mantela a otce. Bud'te radi, to jste Va geho otce mohli doprovodit k vednemu spanku, mne to nebylo doptano. Necht' je Ti zeme lehkou, milk bratie!

To Ti pteje Tvilj spolubratr, Frank Domorad.

Moskva. — General G. K. 2ukov, vrchni velitel Kijevskeho vojenskeho distriktu, prohlasil na konferenci komunisticke strany, ie rude, armada na zapadnich hranicich musi bkti neustale ye stavu mobilisace, "tak aby nskoky zahranienich neptatel nezastihly nes neptipraveny." Gadal, aby se intensivne pracovalo k tomu cili, aby byla zvkgena obrana Ruska a prohlasil: "Musime vychovati sve vojaky, aby citili nejhlubgi nenavist a pohrdo,nim neptltelem, at' je v jakemkoli zakukleni." Sovetskk tisk zaznamenal Hitlerovu fed pouze struene a neptieinil k ni poznamek. Pravda venovala ji 46 tadek na zadni strance. Red premiers Churchilla, pronesena lidera v anglickem parlamentu, byla praye tak dlouha a nalezala se pod Hitlerovou fedi. Sovetske deti ye stab od 9 do 15 let sireastni se velkkch vojenskkch manevrii, jsouce ozbrojeny dtevenkmi rudnicemi, strojnimi pugkami a dely, v dobe zimnich prazdnin, jak bylo dnes oznameno. Manevry budou fizeny PionyrskYm imutim komunistickd strany,

Strana Z HNiZDA SOKOL itilEA V DALLAS. Mam yam ozhamiti, ze v nedeli 22. prosince bude dram. kroutkem Sokola sehrano posledni divadlo tohoto roku. Tato divadlo rids ses. M. Ptevratilov6.. Je to veselohra o tiech jednanich pod nazvem "Kdyi srdce promluvi", napsal F. Oliva. Je to rozkoSha, a poutava hra, v nit vystoupi same mlade sily. tilohu sluhy Vaclava sehraje osvedeenST ochotnik br. Franta Rendl.

Stazi, jeho 2enu, razna Ter. Enhenbergrova, ktera je na podobne tilohy jako stvotend. Tato povedend dvoj ice mantelska bude vas udriovat ye vesele nalade od podatku at' do konce. Dalgich deset hercu, pet deveat a pet hochti, jsou vSichni zde rozeni a aini se. OvS'em, v fedi an-. glicke jim to jde mnohem snaz gi. Ctvrtou nedeli v listopadu hrali anglickou ttiaktovku "Mesic se stydi". 2e pr gelo dtyki dni a noci bez usta'hi, men jsme pochopitelne obavy, ge z divadla nebude nic, aneb te bude tak slabe navttivene, te to nebude stat ani za to. I ja jsem mela obavy, ze nakoupene ptipravy do kuchyne vtibec neprodame. PfSelo jen se lilo Kdy2 jsem zadala vatit gulaS, tu povidam si: co s nim kdy2 ho neprodam? Abych tam eel* veder nesedela bez prace, vzala jsem si z domil noviny na eteni. Pozdeji mi ses. Nesudova ptiSla pomoct a nemely jsme das si za ce1Sr veder ani sednout, jak jsme byly pilne zamestnany. Gulag byl hned vyprodan a poptavky se mnoiily: "A ut nemate?" Tak si pane Donat v Shadowland dejte pozor, at' ye mne nemate konkurentku. Nav'Steva na to hanebne podasi byla dobra a souhra znamenita. 810 jim to jako kdy namate. Anglicke divadlo kidila M. Toberna ml., ktera zdedila talent po tatinkovi, kterSr pc) dlouhe dobe byl opet mezi nami. Meli jsme z jeho uzdraveni a piitomnosti radost.

Chtela bych yam trochu ten dej naznadit, ale sam napis yam dava, do deje nahlednout — "Kdy2 srdce promluvi". Kdy2 je deset mladS7ch lidieek pohromade, v gichni k zadani, zaCinaji rtizne romance, a dokonce jeden az z Ameriky! Abych si u gettila praci a redakci take, piljd'te se v gichni v hojnem podtu na ne podivat a dozvite se, jak se to zamotanina podne rozvinovat. Divadlo vas pobavi a zbude yam jeSte dosti Casu na dobre vytandeni pti pane hudbe Sid Pokladnika. ak na to ye stiedu (tak nejak letos nevhodne ty svatky vanodni pti gy do pill tS7dne) por` ada pro svoji omladinu i pro star gi Cleny Sokola vedirek. Ov gem, stromedek nesmi schazet.

Kdo chcete poslat slj'm milS7m dareeky, piineste je sebou.

Jak yam ses. Machadova ye svem dopisu sdelila, Kroutek Zen v Sokolovne odhlasoval ve sve posledni schtitzi, ze 10c, ktere povolujeme katdoroene z pokladny na detskou nadilku, rozhodl se zaslati 6eskemu dervenemu Krizi v An-. glii. Celkem bylo odeslano $40 Kroutkem 6eskS7ch Zen. Sestra Machadova yam oznamila $36.50. Ses. Hemtalova koupila vAechen material a u§ilo se 13 peknSrch zasterek (vlezla do biznysu), ale ja se nehnevam, naopak, jsem rada) a hned je v Kroutku sestram rozprodala.

Je to vac pottebna a prakticka, a proto jdou na odbyt. Sama jsem jich zhotovila u2 asi 4 tucty. Penize za ne mne odevzdala, abych je rozdelila kde je jich nejvice zapottebi. Sama trochu churavi. Ptejeme ji brzke uzdraveni a hrzkS7 navrat mezi nas.

Toto promenlive podasi ptina gi sebata rattle nachlazeniny.

Pro AmerickS7 OervenSi Mit* upletla, jak zdelila, 17 par ponotek a 4 galy. Ruce Ceske 2eny neumi zahalet. I druhe pletou hodne, ale podet upletenSTch veci nevim, tak nemohu o torn referovat. Tedy z odevzdanSrch me $6.50 ses.

Hemtalove za zasterky jsem $3.50 dodala k to sumo $36.50, aby bylo odeslano rovnSrch $40 teskemu tervenemu Ktiti v Anglii. Dal g odevzdam jinam, kde toho bude nutne zapottebi.

Statidku Bartai, diky za Vas P-ekn3, a dukladnSr cestopis. To jsem si s Vami v suchu a teple pocestovala. Ale zazlivam yam, te jste se nezastavili u nas, kdy jste jell pies Dallas. Mel jste smele zatlouct a bylo by Vam ochotne Otevteho. Tak sestra Vale ut odcestovala a vypravila se na tu vednou pout', z ktere nikdo cestopis nenapsal, ani se vratil. Ptijmete nasi uptimne citenou soustrast.

Kdyg uz vans pi. Kamila Fojta gkova, i nage

Vt8TNIK dopisovatelka ses. Bilachadovii, dale pi. 2ivna z Austin v easopisu Amerikan prozradily, ge jsem si dovolila na jeden tYdert zavfit doma viechen ten shell me pane prace, tatu a dcerku semi hospodatit, odjela jsem k na gi provdane dceti a zeti, mladYm mantelum AdamsovYm do Buckholts a rodidurn Adams sr. do Temple. Mesto Temple se mi velice libi, je diste a vae tak pane upravene. Je radost se divat na pekne upravene domky, ty krasne kvetiny a kete. V stehovani Hlavni Utadovny do Temple budete mit ode mne o jeden hias vice. Jak miadi tak i stall Adamsovi se pfidinily muj pobyt mezi nimi mi zpiljemnit. Vi, ze rada jezdim, tak mne toho poptali do syta a to po cestach v gelijakYch, dobrYch i zlYch, abych pry seznala, jak po dettich se gpatne jezdi po venkovskYch cestach. A vette, ge to blato bylo jako gumove, ani na sanich pa umrzle ceste by jsme vice nekloui zali ze stranystranu jako v to kale. Dalti ptihody na to to vypisovat nebudu, vzalo by to moo Casu. piece jsme dojeli kam jsme chteli a to k rodine Chovancove. Kde to bylo nevim, jell jsme tam hodne dlouho, nepamatuji si jmena osad, kde jsme vgude byli. Smulu vgak mam. Stalo se mi to ug nekolikrat, le phjedu nekam a lidi vIlbec neznam a ne g me nekdo nebo sama sebe se pfedstavim, teknou mi: "a ja ut vas znam"! A tak se stalo i u Chovanet% Jegte jsem hlavu z kary nevystrdila, tu ug statna pani Chovancova povida: "Ja vim koho k nam vezete, pi. Valdikovou z Dallas". Vegly jsme my genske do domu, mugi prohligeli hospodatstvi. Pani Chovancova nas podastovala dobrYini makovYmi buchtami. Dlouho jsme se nezdriovali. To bylo v nedeli. V ponedli pi.

Adams sr. mne vzala do kitry a jezdily jsme po besedach celY den. Prvni jsme navAtivily rodinu Legikarovu a pfigly k tomu nejlep gimu — praseeim hodum, zabijeli. U druhe rodiny, ftepkovSrch take zabijeli, tak abychorn nezdriovaly v prici zajely jsme si k pi. Fojtagkove. Tam rig,hodou nic nezabijeli. Pani Fojtatkove sedela u kamen a hadkovala rti giely vgech barev. Jsou ty nage geny vgude pilne. Je-li v nits takova sila, tak snad se nam podati zdolat toho ukrut-, nika, kterY vyssava krev ze zit tolika narodiim, nejvice vgak ubliZuje tem nagim tam doma.

Pekne jsme si pobesedovaly a pohovotily o stejnYch *mech. Obdivuji pi. Fojta gkovou, co se chudak napige kagdY tYden dlouhY dopis do 6echoslovaka a Vestniku, to 6. prace. Ma vyttibenY sloh, proto se dopisy jeji pekne Ctou. Pak jests jsme si zajely k 8imeekovSim ml. Nenagly jsme je doma a vge jsme si tam prohledly vdome i na dvofe a vge bylo v takovem vzornem pofadku. Mohli jsme si to dovolit, neb pi. 8imeekova je sestra pi. Adamsove, takte g pi. Legikarova a Repkova. Phjely jsme domu at yeder. Vgude n dolife pohostili, jen gkoda ge si dlovek nemilge vziti sebou dva galudky, ugettilo by se doma.

V iiterY rano byl krasnY den. Vyjeli jsme na pfedem ujednanY vYlet do Austin, dcera, nas novY syn, jeho maminka a ja. Chtela jsem pani 2ivnou piekvapit a vette, ge se mile to povedlo.

Kara zastavila pied domkem, kde pani 2ivna, bydli. Ve 12 hod. v poledne p. Zivny, jeji syn prave spechal k obeclu, tak na nej volam aby poekal. Byl pfekvapen. Vchazime spolu do kuchyne a to jste melt videt pi. 2ivnou! Nemohla ani tomu uvetit a div radosti se mnou po kuchyni netancovala. Byla jsem jejich neodeke.vanYm hostem na abed a melt jsme si mnoho co povidat. Pak pfibehl na chvilku dr. Mieek.

My se tali rozdelili, mladi jell na universitu, chteli se tam sejiti se znamymi, pi. Adamsova do obchodu a ja ge budu asi dve hodiny besedovat u pi. 2ivne a pak ge pro mne pfijedou.

Diky za to vskutku uptimne pohosteni a mile pobesedovani, neb v pfitomnosti gaily. tak giro'cello rozh/edu a bohatYch givotnich zliugen9sti. se to pane beseduje. Ukazovala me jeji krasne merle hadkovane deky na postele, jen g ty pilne ruce zhotovily svYm dceram a synovy pokrkvku na velkY stub, krasna to prace, a jednu dela ve prospech Narodniho Sdrugeni. Je ji lito, le finanene ji neni mo gno tolik kolik by chtela pfispeti, tedy to svoji rani praci chce vynahradit. SrdednY dik za pohosteni a mile pobesedovini, pi. Myna!

Pak June vlichni jell si prohlednout nab statill kapit0140 to adhernit budova kukelovite:

Ve stfedu, dne 18. prosince 1940. tvaru, ale dale to se mnou nedotahli rid do ttetiho poschodi (co g pro ne to novinkott neby, lo, kdyi nekdo ztravi na universite nekolik let, tak tam ty mists vgechny dobfe zna). Ja tam byla po prve, ale lig mi to po tech schodech tak nejde jako za mlada.

Pfejeli jsme krasny" park. Mesto Austin 'je pekne kopcovite. Meha bych toho je gte mnoho k napsani, ale nechci dopis muj prodhigovat. jen jegte vgem chci podekovat, koho jsem na:vgtivila, za upfimnY zajem, kterY me v gude projevili.

TYden! "Ale dole by mne tam gadnY nebyl udriel. Pospichala jsem domfr, neb jsem si myslela, ge mug a nage Olga, kdy pfijdou veeer z prace domu unaveni, musi si teprve neco na vedefi shanet. My glenka na ne mne pohanela Ted' jegte nekolik dillegitych oznameni. — Pro deske vojiny na vanoeni nadilky jsem dodateene obdrgela: br. Pfevratil $1, br. F. Rendl $1 a $1 ses. A. Kozova, cog jsem odeslala pi. H. Valdikove do Hoos, tonu. VCera jsem zapakovala velkou bednu peloiieho gatstva, na kterou phspell: p. Miku g velkY tegky peknY zimnik a detskY kabatek daroval pi. Kraftove, 3 kabaty a nejake gatstvo, pi. Toberna, pi. Rezkova 2 kabaty a 2 spodni pradlo, pi. Linkova 2 pary novYch botkil a velkou zasobu kalendatti, pi. M. Jurdikova 1 par bot, pi. Rotrekiova 1 par bot.

Nejvetgi zasobu na tuto zasilku daroval p. Leo Hamusek. Donesl k nam dva velke baliky pelineho gatstva, dvoje gaty nove, te gkY svetr, 1 par novYch bat, kabaty a ruzne jivesatstvo. Je vdovec a sam vte opravil co bylo tteba a v ge diste donesl. Pi. Skotakova me dovezla velmi peImY divei kabat. Pisatelka pfidala dva cele rodniky Hospodife a kalendate. Pani gefelkova slibila nejake kabaty, ktere az pfijdou z Cistirny k tomu pficla. Vge °pet pro nas slibil sebou do Houstonu vziti p. Ozimy, kterY nam tim u geth do- voz na draze a co by to stalo. Jsme jemu za to vdedny a srdeene dekujeme.

Nezapomerite na Sylvestra, kdy bYva v Sokodo 'Ilovne vkly velka navgteva od vedera na. Kuchyli bude bohate vypravena je gte pod mYm vedenim a pak ji piedam sestram sokolkam podle abecedy. Slou gila jsem nezigtne 21/2 roku, nejvetgi dil to prace sama odfela, ovgem ge sestry na pogadani vgdy ochotne vypomohly, tak jsem si sve vyslou gila a ted' budeme mit "stejne pram, stejne povinosti" — po sokolsku.

Az pfijdete pfigte do Sokola pfekvapi vas nova uprava. Nagi bratti sokoli pilne na oprave pracuji. Vytloukaji ji novYm materialem "Celotex" a jevigte bude nove cele vypravene. Tak pfijd'-; to se podivat. Dovoluji si v gem dtenahlm prat grastne a vesele vanoce a novY rok. Redakci Vestniku jsem zavazana tisicery diky a vdednosti za uverejnovani po celST rok mYch dlouhYch dopisu, zvlagte ph bazarove praci co to bylo veci k uvefejneni, a pak co dopisu Sokola.

Diky, diky yam!

Srdedne etenate zdravi, Baena Valdikova.

a

OZNAMENI UMRTI A DiKtVZDANI. Hlubokym galem sklideni oznamujeme vgem nagim znamYm a pfateltim ze neirprosnY osud vyrval z kruhu na geho meho mangela, nageho otce, dedeeka a pradededka, Johna Huffa, kterY zemfel 9. prosince na Chapman Ranch, y e stati 79 rokii, 11 mesicil a 14 dni. Pohfben byl dne 11. prosince odpoledne na Hawley hititove pti Blessing. Narodil se v osade Jedli v severni.

Morave dne 25. prosince 1860.

Timto vzdavame srdedne diky br. fit. Valdikovi, mistopfed. S.P.J.S.T. za dojemna slova utechy, pronesena nad rakvi v Community House, a peveckemu sboru z Houstonu za zapeni pohfebnich pisni. Dale nag dik path br. Jos. Kruginskemu z Corpus Christi za. jeho Proslov.ria hfbitove, rovneg. vg ern clarcilm kvetin, nosieum rakve, hrobatum, kteh v takovem nepoease museli pracovati, a vubec v gem ktefi se pohfbu sirdastnili a kteti jakymkoliv zpusobem na g bol zmirniti se snagili.

Truchlici pozOstali: Anna Huff, mangelka; Josef, Henry, Victor a Ernest, synove; Christi-. na Zemanek, Hedvika SpurnY a Frances Vita, (leery. -- 23 vnuk0 a 5 pravnula

Orchard, Texas.

Bratti a sestry!

Kdyi jsme byli pfijimani do na:si Jednoty, br. fadovS7 pfedseda mezi riym daval nam to ponaueeni, te co lido jsme vgichni kkehci, to lehce chybam a vadam podleharne, a proto to se spojujeme, abychom se na.Vzajem poznavali, zdokonalovali a svoje chyby napravovali. A za tim ridelem pokadame nave fadove Schrize a svolavame nage sjezdy, abyse v nich ty rrizne chyby a novodobe potadavkY upravovaly. A zajiste ie katdt z vas, tak jako pisatel techto fadkri se domniva,l, to at sjezd Urovna, onu rozeefenou hladinu pkedsjezdove kritiky, to budeme mit na nejakou dobu pokoj.

Nei chyba lavky. jegte nove stanovy neve gly v platnost a jit mame nedorozumeni, ktere nam ani bratfi delegati, kteti byli ye sjezdu pfitomnedovedou vysvetlit.

Mam pfed sebou posiedni dislo Vestniku, kde je otisknutY zbytek protokolu z minuleho sjezdu. A tam na strane 3. dva bratfi delegati, br.

Jareg a br. Svadina dini dotaz na br. sjezdoveho pfedsedu, z ktereho fondu bude vyplacen onen dolar na elena, ktert byl odhlasovan sjezdem na druh odboj, neb pro S.A.C.T. Ze to mnohSTM delegatrim neni dost jasne, zdali to budou kolektovat od elenstva rieetni mistnich fedi' a odvadet to H. U., aneb to bude tak jako milodary vyplaceno z hlavniho fondu.

Poznarnka: Pi gi to drobet ob girneji net jak je to tam poznaeeno v protokolu, neb tam je to poznadeno jakoby onen dolar sjezd S.A.6.T. byl odhlasoval, a ne S.P.J.S.T. Tarn mei° bSrt napsano, to "odhlasovaneho sjezdem "pro" S.A.O. T.". — Dale • br. sjezdovY pfedseda Podava vysvetleni, z ktereho katdy int& jasne vyrozumet, to ony penize maji bYti vyplaceny z hlavniho fondu. Na strance 8. tohp sameho eisla yestniku ma dopis br. tajernnik od fadu Cis. 26., kde pile to jejich delegat do minuleho sjezdu v minule mesidni jejich schrizi vysvetloval, ie onen dolar na, neb za elena, povolenS7 minultm sjezdem pro SA.C.T., ma bSrt kolektovan od elenstva a odveden na H. U. Jak tomu mime rozumet? Demokxaticka nave vlada Spojenjch Statil AmerickYch jest ristavou rozdelena mezi tit neodvisle odbory, a site: zakonodarnt • kongres), vYkonnY (president) a soudni (nejvyggi soud). Strudne feeeno, kongres zakony •delk president je provadi, tudit dohliti ab ybyly pfesne dodriovany, a nejvyggi soud je ye spornych otazkach vyklada. Na ge Jednota je take zalotena na demokratickYch zasadich, neb schrize, jak mistnich fadri, tak tat H. U. i nage sjezdy jsou fizeny dle parlamentarnich pravidel. Tedy, sjezdy tvoti zakony neb stanovy, ptedseda H. U. ma dohlitet, aby ony zakony (stanovy) byly pfesne dodrtovany, a privni radce ony zakony neb stanovy vyklada, neb 'ape teeeno vysvetluje. Bylo by tadoucno, aby ona vec byla ve Vestniku vysvetlena, aby, elenstvo a rifednici mistnich fadil vedeli "jagaco".

(Br. stafidek Barton mi odpusti, to jsem zde upottebil jeho pfislovi.) nekdo namitne, to si pletu stanovy se sjezdovSon usne genim. Ba ne! Tolik ale vim, to ta.driSr jednotlivec nema prava menit jak stanovy tak tet sjezdove usnegeni.

Ted' si zase nekdo motna bude myslet: aha, GajevskY je skrblik a nechce na dne vec pfispet, tak do toho rejpe. To take ne! Neb jsem nabizel (dokud jsem jegte vysvetleni sjezdoveho pfedsedy ye Vestniku nevidel), br. teetnimu od nageho fadu na onu vec poplatek dva dolary, za mne a za moji mantelku, net br.

Urbig ony penize nepfijal s poznamkou,ze jiste nevi zdali to ma kolektovat od elenstva neb ne.

Ku konci metro dopisu vyzYvam vgechny zdrav6 bratry a sestry, aby se do jednoho do to nemocenske podpory pfidali a utili ji ve zdravi.

Jsouce si vedom v Y ' zvy br. redaktora Vestniku, jent nam jednou kladl na srdce, abychom nezanedbavali zpev, tak vain, bratfi a sestry k uzavfeni metro dopisu zazpivam.: Bratrstvi nas k sobe a nas poji v mocnSr kruh, zlehdena negtesti tile, kdyt pomaha druhu druh.

Pfi jednote verne strijme, navzijem se podporujme, I:tot' nazi Jednoty

Jegte dosud v na gi hrudi slovans10 duch neutuch, z netednosti druhe vzbudi Jednoty narodni duch.

0 Jednotu vtdycky dbejme, deskou fee si zachoveme, E:tot' nagi Jednoty duch.l Pfeji vg em bratfim a sestram, jakot i br. redaktoru Vestniku a celemu tiskatskemu personalu Vestniku a eechoslovaka vesele vanodni svatky a tt'astnS7 novST rok.

John GajevskSr. VANOeNi PROGRAM U ILADU POKROK HOUSTONU, OS. 88.

Jit za Vden nam nastanou svatky a tu u nag eho fadu katidYm rokem jest pofadan vanodni program pro eleny a na ge navgtevniky zdarma.

Take tento rok jest ptipraven program, ale s vyjimkou, nebot' aby br. J. Ka gpar, raiser kroutku "Hlahol" dostal trochu oddech, nebot' v lednu bude zase &vat divadlo, bude tento program vSthradne potadan na gimi tenami a doufame, te vas nezklameme. Pofad programu jest jak nasleduje: Zadatek ve 3 hodiny odpoledne dne 25. prosince. Sestra F. Matelova, pracovnice ze starch dob a stale je gte se eini a pkiklada ruce k dilu kde jest tfeba. Take na tadost sester, aby na sebe vzala proslov k uvitani hostri, pfijmula a tim tedy zapoene program. Prvni Cislo jest jednoaktovka pod nitzvem "Moje mila pani tchyne", a timto vystoupenim vas chceme uvest do dobre nalady, adkoliv jsme pfesvedceny,ze na vanoeni svatky bude snad katdY v dobre mite. V teto jednoaktovce ndinkovat budou: pi. A. Svadinova jako to mile, tchyne. Kdo ji zna vi, to by udelala vYbornou tchyni, ale v deji to pan zetleek ne a ne uznat a stale tvrdi,ze v gechny tchyne i s tou jeho jsou vgechny "hrozne" a ani za nic na svete ji nechce poznat. A tu nam toho zet'adka pfedvede L. Sefeik. Jest vysokST, tmave vousky pod nosem jej delaji velmi romantickeho. Jeho 14-denni nevestu, mladou pani zahraje nam Evida Klimova. Kdo ji vide' na jevitti vi, to zahraje vge, i velmi zamilovanou mladou novomantelku. 'aloha slutebne Anny je jako pro nagi veselou a stale se usmivajici Emilii Kalouskovou. Drub* parek mantelri jsou mantele Machovi. Bratra toho zet'aeka Arno gta pfedvede A. StarCala, a to jest znamo, to se na to vygriofi a poda, rilohu jak nalezi, nakonec jegte nekomu poplete hlavu. Jeho chot' Tyldu poda sl. 8oustalova, a chudak jest cela spletena z toho jejiho noveho pfibuzenstva No ale na konec vge asi dobte dopadne, jinak ani to nejde. Doufame, to nas nav gtivite a sami se pfesvedeite jak tato rodinna zaletitost vlastne na konec dopadne. Pak nesledovat budou jednotlive vS istupy a recitace deti i ve114.ch. Na konec po programu budou rozdavany darky. Kdo by chtel nekomu nejakY darek poslat, tedy to pfines a nag zne,m "Santa Claus" to rozda a pak rovers i darky, ktere budou davany na Cisla zdarma. To se vi, to vanoeni stromeeek schazet nebude. Zveme vas vespolek a doufame, to nits na vanoeni svatky navgtivite a s nami se pateSestry fitdu Pokrok Houstonu, els. 88. site.

KALENDAR 19. prosince. Vain& hromada Sokola ye Fort Worth, Tex. veeer v tamnej gi Sokolovne.

22. prosince. Mikulasska zabava s nadilkou v Sokolovne ye Fort Worth, Tex. 22. prosince. Schiize odboCky S.A.e.T. v Rowena, Tex. 22. prosince. Divadlo "Kdyt srdce promluvi" sehraje dram. Kroutek Sokola v Dallas.

25. prosince. Vanoeni program a nadilku pro deti i dospele pokada, fad Pokrok HOustonu Cis. 88. Zadatek ye 4 hod. odpoledne, vstup zdarma.

26. prosince. Vanoeni program s nadilkou pofada. fad Ennis els. 25. v Narodni sini v Ennis.

31. prosince. Sylvestrovska celonani zabava v sini fadu Pokrok Houstonu Cis. 88. pH hudbe J. R. Bade a Rudolf Zatopka.

31. prosince. Silvestxovska zabava u 8tefinikfi na Cottage Grove v liouston6 pzi hudbe V,

PROJEV SOUSTRASTI. El Campo, Tex., 1. prosince.

My, nitepodepsany resolueni vYbor fadu Pokrok Pierce Oslo 50., S.P.J.S.T., v El Campo, Texas, projevujeme hluboce citenou soustrast nad rimrtim nagi spolusestry Anny Tobolove, ktera se odebrala tam odkud neni navratu dne 11. listopadu 1940. Pohitena byla na V genarodnim hititove na Lakeview, kde odpoeiva jeji mantel, syn-vojin Herman a 6 roku starST chlapec, pak matka. Pohrebni obtady vykonal Rev. Vilt z Needville, Tex., a pak jeden zdejti anglickY pastor. Zesnula zanechava 8 dospelych ditek: 5 synri, 3 decry, 7 vnukt a vnueek, a 2 pravnuky. Dale zanechava, bratra 8imona Barto'Se a Josefa (stakidka) Bartote, a sestru Marti.

Mimo techto mnoho pfatel .

Zesnule, sestra Anna Tobolova, rozend Barto§ova, narodila se v eeskSrch Budejovicich. Do 'bet() nove viasti 'Ate/a se s ySrmi rodiei co testilete device roku 1883. Provdala se za Josefa Tobolu roku 1895, kterY ji ptedetel do toho neznama pied 22 roky, zaroveri se synem Hermanem, kde oba spi vednY spanek v jednom hrobe. ZesnulY Josef Tobola byl Menem S.P.J.S.T., jakot i nyni zesnula, Anna Tobolova byla dlouholetou dlenkyni S.P.J.S.T. Ptistoupila k tadu Bratrska Podpora Cis. 43. v El Campo roku 1905, pak roku 1915 ptestoupila k tadu Pokrok Pierce dislo 50., kdet byla dobrou dlenkyni at do skonani. Necht' odpodiva v pokoji!

Za resoludni vYbor: Jos. Peterka, Frank Rod, Jos. Barton.

PROJEV SOUSTRASTI. My, nitepsanS7 resoludni vYbor fadu Hvezda Texasu Cis. 47., projevujeme timto jmenem du nag uptimne citenou soustrast poziistalemu manteli a ditkam nad ztratou jejich milovane mantelky, matky a na g: mile spolusestry, Anny gkrabanek, ktere, dokonala svoji pozemskou pout' 12. listopadu 1940 ye stall 65 mkt.

Vime, pozristala rodino, te jste Wee zarmouceni nad ztratou va gi milovane a proto at' jest yam toto alespori easteenou ritechou, to my sitime s vami ye vatem zarmutku.

Zesnula, sestra at' odpodiva v pokoji a test budit jeji pamatce.

Dano v Seaton, Texas, dne 8. prosince 1940.

Henry Mares', Vine Mikula, Chas. Martinek, resoludni vYbor.

PROJEV SOUSTRASTI. My, resoludni vYbor i'adu Vesmernost Cis. 68. timto projevujem na g hiuboce citenou soustrast rodine nad ztratou syna a bratra a nateho spolubratra Jana Baluska, jehot pozristatky uloteny na narodnim ye za doprovodu mnoha pfatel a znamS,ch. Slova ritechy, jak v dome smutku tak tet na hititove pronesi faraf Beseda. Zesnu13, bratr byl elenem nateho fadu po 34 let, a byl ternet nenahraditeinou oporou jeho stafieke =tee. My vime, jak trpce vy vtichni odchodu jeho telite.

Tobe pak spolubratfe budit zeme lehkou.

Dano v Nelsonville, dne 7. prosince 1940.

Frank 8ebesta, John G. Mikeska, Jos. Sefeik, resolueni vS7bor. ttad Pokrok Flatonia, eislo 103.

Cteni bratfi a sestry!

VSTroeni schrize na geho fadu, ktera ptipadla na tfeti nedeli tohoto mesice, nemohla bsiti konana pro neptiznive podasi. tedy br. pfedseda mne naridil, abych vas uvedomil ie budeme schrizi potadat pkitti nedeli, totit 22. prosince.

Jest to schrize vSirodni a budeme volit ritedniky pro ptitti rok, tedy je tadoucno aby bratfi a sp_ stry se v co nejvetgim poCtu schrize sridastnili.

8 bratrsiOm pozdravem, F, J, Fojtik, tajemnik,

STEDRit VECER. Marie A. 2ivnST, Austin, Texas.

Z Erbenovi Kytice: Hoj ty gtedrY vedere — ty tajemnY svatku, co as komu dobreho nese g na pamatku! — Ano — na pamatku. StedrY veer a po nem pfilnoc, v gech noci mati, to jest ojedinele v celem roce. Neni tadneho jineho dne, tadneho jineho yeeera tak yyznamneho, tadne jine noci, ktera by mela tak velkou a tajemnou moc na srdce lidska. Na gtedrY veder zda se nein, ze vtechno je docela jine. Co jest to te geni pro ty, kteti ve zdravi, klidu a gtesti rodinem oeekavaji zrozeni lasky Boti. A co zarmutku a bolesti je tam, kde opu gtenost, bolest a zarmutek zaujmuly sve misto. Na ttedry veder katdy specha, aby byl v Gas doma ku spoleene yeeeti. Ta g tedroveeerni veeete ma v sobe neco docela jineho, neco ptitatliveho, neco tajemneho, eemu neodola ani to nejtvrd gi srdce a co vidy to.hne eleny rodiny domil — domu ku spoleenemu stolu. Po vedeti Vgdy hlava rodiny rozkrojila jablko na tolik dilu, kolik bylo elenft a katdY dostal kousek, aby v ptipadu, te by nekdo zbloudil, vzpomel sobe,ze jedl spoledne na gtedrY veder jablko a te jiste najde pravou cestu. Pak sobe vytahl katclY Glen rodiny prvni ()tech, bylo-li jadro zdrave, znamenalo to zdravi, bylo-li pokatene — tedy nemoc, a bylo-li pine zkatene tedy smutek. Po vedeti se roznagely drobty ode v geho, co na stole bylo k vedeti — dobytku, slepicim, stromilm i vode — s aby vge bylo zdrave, eiste a firodne. A pH tom vg em poeinani se citilo, te obchazi jak /si neznamY a neviditelnY lovec lidskYch osudt, ktery na jednom miste davit a na druhem bere. A pti torn obchazeni hledime v zadumani na zazrak nebeskeho ocednu, rozhlitime se po tech hvezdach stkvoucich ,hledame skvelou yenugi, mradiveho Jupitera, rudeho Marsa a fantastickeho Saturna a naslouchame, zda zapeji nam tyto planety hymnou tivota. A pti tom vgem je v nagem srdci, v nagem nitru divny chaos — dle toho v jakYch okolnostech, v jakem postaveni se nachazime, bud'to radost a blahe odekavani, aneb smutek a bolest v pohledu a stesk v du gi. A v torn jit slygime pastuchu, jak odehrava sviij vanodni pozdrav a ptani vgeho dobra, za kterY je v katde chalupe neb statku odmenen slu gnou vYslutkou. A tu jdeme a nahlitime do tech okenek riiznych tech domovh. Vidime gt'asnou rodinu, kde ditky si hraii, rodiee s nimi hovoti a obhliti v rohu svetnice ithledne postavenou betlemskou chatu, kde v jesliekach odpoeivg, male Jezulatku Bozi laska. gvastna rodina! — Spechame dale, tu okenko slabe osvetlene, sedi tam stall rodide, sami dva, sedi tige, jen obeas hlavou zakYvaji, ditky se jim rozbehly, nektere jsou jit na htbitove a jine daleko v cizine, ale piece je to veselej gi, ftclyt' jsou spolu, te gi jeden druheho. To vedle v male svetniece je daleko smutnejAi. Tam pti malem kahanku sedi statenka, rttenec obtoden na s yYch rukou a modli se. Vtdy ji ptinagivalo deveatko gtedroyeeerni vedeti a letos ponejpry nevzpomel si nikdo. Darkyne odegla do neznama a statenka ositela pine. Modli se — modli se za v gechny, aby ta Lasko, boti vnikla do srdce katcleho eloveka. A tak jegte se podivame zde. Chaloupka pane bad, dye okna ozatene svetlem lampy, za okny pekne zelenY vonnY meth, ye svetnici u stolu sedi mladinka divka, hlavu optenou syYma rukama a oei pozvednute ku Kristu na krizi, ktery visi nad stolem. Vedle je kolebka, v nit spi mabrattieek a ona nohou koleba. Jak jinak bylo lohskY gtedrY veder. Co bYvalo vtdy radosti!

To byla jegte matinka a ygechny deti z cele vsi ptichazivaly obdivovat Betlem. Zpivaly se koledy a ramie vanneni pisne, az byl Gas jiti na noeni. Co to bYvalo radosti, v gechno je pryd! — Ani ta vedete nemela posvatny nadech, nechtelo se ani jist — sousto rostlo v Istech a slzy se tlaeily do °di. Po veeeti tti mlad gi brathekove se rozbehli nekam prye mezi kamarady, otec s nevlastni matkou ode gli tet a deveatko zilstalo dcma samo s malirikYm brattiekem, ktereho matieka tu zanechala. Ani ten pastucha se nezastavil, jakoby i on tugil, gtesti rodinne, ktere zde sidlivalo, odletelo daleko prye, a snad nevrati se vice. Doba vanoeni, doba radosti a Wsti, doba zrozeni lasky Boil! ktera Sidi sv ty, kter objimi vie 00 81-

je. Ke2 jenom ta ka gdorodni obnova toho zrozeni maleho Jezulatka, zrozeni to velke lasky Je tige Krista, ktery z lasky k lidstvu a z lasky ku svemu otci nebeskernu tivot svuj obetoval. Ket ta leska boai rozprostte sve perute nad tou zmudenou deskou zemi a ptinese brzke osvobozeni. itAD §TEPANIK NASi KRAJANSKE VEREJNOSTI. FXatele, vgechny ptipravy na. "Jindru" jsou hotovy. Na:s'i ochotnici sehraji 25. prosince, na Hod Bali Vanodni toto naclherne vlastenecke a ph torn nettle zamilovane divadlo na gi Jindru. &I vim te je vas hodne, ktefi jste detli roman "Jindra" a pak pokradovani tohoto, "Jindra, hrabenka z Ostrovina". Vy, kteki jste to eetli vita jak pane je to eteni. Nyni to ale uvidite u nas na Cottage Grove na jevi gti, ktere bude skyostne na ten kus upraveno. V ge bude zatizeno tak, aby byl katdY mile ptekvapen. Velka pede je venovana krasne kostYmni yyprave, a u nits se nikdy na yYpravu divadla nelituje penez. Uz nits to svoji nyni hodne tech kulatych.

Proto ptatele, ochotnici tadu vas snatne tadaji, abyste je nezklamali a ve velkem podtu se k Stefinikam na tenth den dostavili. Odekava se velka nitvgteva. Nagi mladi ochotnici se dini a stati jim pomehaji a ja jsem rada, te jim mohu se syYmi slabYrni silami a svou radou bYt trochu utiteena a jak se tika, nemusi pr get, jen kdy kape, nebo na kamen kapka za kapkou, i ten nejtvrd gi neodola a na konec bude vyhlouben. Proto mam pevnou daveru, ptesveddime nage lidi v nagi dobre praci a te jsme si ygelijakeho odstrkovani a ptikoti nezasloutili. Dokatme na tento den svoji ctenou vgtevou u Stefaniku, 'te se mame vespolek v gichni radi. Je to den lasky a miru, kdy si maji vgichni lide vgecko odpustit a podat ruce.

Titulni roli Jindry hraje ses. L. Nezvalova, kterou na citovern prociteni maloktere devee v Houstonu ptedei, a pti torn je mlada, gtihla jako srnka, sviina a pti tom la gkovna, dovede rozplakat, cot jste videli v divadlech "Budem zit na veky" nebo "MlYri na sainote". Bratr Nezval uchvati vas zpevem, at zazpiva s Jindrou: Ta nage lasky cestieka je tzka tak a prostieka, jsou trny v ni i bodlaei, k gtesti vgak postaei.

Uzko jen pro me, pro tebe, dovede nos vgak do nebe tam nagi lasky cestieka, dlaidena zlatem je celieka.

Bratr J. Svreek z Rosenberg, ktery hraje iieetniho Jahodu, ten bude korunou toho vgeho; je velice dobry ptedstavitel vainej gich her. Jindtigka, ktera hraje hrabenku, ta uchv g,ti kat- dello syYm krisnYm zpevem. Bratr Oldfich Vala je takovY kulihragek. I v tomto kuse bude mit takovou lagkovnou roli. Ostatni deveatka s Amaikou dodaji tomu lesku a kouzla Ulohy json obsazeny dobrYmi silami. Tedy nezapomehte na Hod Bo gi Vanoeni ye 4:30 hod. na Cottage Grove u 8tefinikt. Jeliko g nag budouci br. mistoptedseda br. Shenk odekava velkou navgtevu a boji se, aby bylo v kuchyni co jist a ku zdaru "Jindra", daroval nam velkeho krmnika, eili po desku velke prasatko, tak bude yeptova se zelim a s knedlikem, ktere zase daruje ses. A. Vajova, a na Sylvestra budou jaternifty.

Budeme mit na Sylvestra krasny program tanedni gkoly, ktera bude ueinkovat, o cot se postare. pan J. Vesely, a pak se bude taneit a do rana. Bude vyhravat s celYm orchestrem sokol V. Kneera.

Jegte abych nezapomela, na ge tadova sestra Kolosova, bYvala Orsakova, eila, donisovatelka do Vestniku, leti vatne nemocna v nemocnici sv. Josefa, a my ji ptejeme brzkeho uzdraveni.

Druhe, smutna, zprava je, te sestra Mikugova ztratila sveho nadherneho synaeka, ktery mel minulY tYden pohteb. Draha sestro, ptijmi nasi uptimnou soustrast. Vime v gichni a citirne s Tebou, jak se citie nad ztratou ditete Tveho, ktere jsi opatrovala. Co bolesti a lain asi prokla ie 11 jai lao to 22 rok vychovala, a ye veva

hnedle mutnem, kdy mel okusit gtesti a lasky tivota, co tivot mladi mute dat, nefiprosna smrt Ti ho vyrvala z naruee 'Tve a jeho deveatka. Je bolno divat se matte do hrobu ditete, ale vzpomeri si draha, sestro, jak je asi tern matkam, ktere maji syny na bitevni linii, a ptilitne takova bomba a syn s poslednim vYktikem "maminko" je rortrhan na kusy, a to telo toho draheho ditete g jeho hrobu matka u2 neuvidi, a takova matka musi vypit kalich hotkosti at do dna. A ty sestro Miku gova mag jette dva syny a dcerugku, oni Ti to Tvoje utrpeni osladi laskou hodnYch deti. Ony vedi, te maji dobrou maminku, ktera se o ne stara.

Mantele J. R. Sebkovi ut jsou mezi nami zpatky z Chicaga, kde se jim hodne libilo. No uz jsem mela strach, 'te nam tam zustanou. Do uvideni na "Jindte"!

Milugka Volkova se pkijela podivat z Kalifornie na maminku a tatinka a pH tom jim ukazat jeji maliekou ratolest, malou dceru gku. Babidka s dedeekem, kdy se pote gili a pomazlili, tak Milugka zas odjela zpet za mutiekem a babieka bude te git dedeeka: "No mle tat'ko, viclyt' tam v !Ate pojedem za nimi". A ja, jim to pteju, neb vim jak kaida babidka ma rada vnoueatko.

Tak Mikulagska sokolska se bajeene yydatila, deti se tinily, hraly jedna radost, a my stall jsme se dali omladit, vid'te pani Vajova! Ted' mame zase dosti sily a chute k dal gi praci, ktera nits deka na pti gti rok. Ale omladily me, vid'te. Byla jsem hezka, co? I tomu mYmu zlatemu tatovi jsem se libila. 8koda te to bylo jenom na chvili, kdy jsem ptigla domu, byla jsem zas tou starou rnamou. Diky v gem, ktetl ptispeli ku zdaru sokolske Mikulagske zahavy. Jmenem vgech elerra tadu 8tefanik, Sokola a N. Sdruteni ptejem v gem nagim bratrum a sestram a vgem nagim ptiznivaim, tet br. redaktoru F. Moudkovi gt'astne a vesele vanoeni svatky a Nov' rok. Na shledanou na Vanoce u 8tefaniIca! Na zdar!

Karla Otvrtnikova. kid Fort Worth, 'Oslo 154.

Ctena redakce, bratti a sestry!

No tak je ut na Case, abych take neco napsal, ale zas z toho nebude nic, neb nechci zabirat moc mista, ale chci podekovat za slughe navAtevy pti schtzich a doufam, te vas ptigte ptijde vice a taky yeas.

V nagi vYroeni schuzi byli zvoleni na rok 1941 nasledujici iftednici: Ptedseda Frantigek Obal, Vlad'a Hejl, mistoptedseda; John Beean, tajemnik; Josef Svitak, haetnik, Joe F. Polagek, pokladriik; Angel Korteff, prilvodei. treetni vYbor: Josef 8vajgr, Angel Korteff a Mike Paul. Zahavni vYbor: Anna Milan, Angel Koteff, Anna Koteff, John Beean, Joe F. Polagek a Anetka George. NemocenskY vYbor: Sestra Millie Polagek, pted., Anna Milan, taj., Jos. F. Polagek, pokladnik; ses. Anna Svitak, Anna Korteff, Angel Korteff, Walter Hejl, John Bee= a Anetka George. Resolueni vYbor: ses.

Anna Milan, Anna Svitak, Anna Korteff a Jennie I. Plemens. Dopisovatelka ses. Anna Svitak.

Organisatorka ses. Anna Milan.

Doufam, ze jsem nikoho nevynechal a te yam budou sloutit dobte, ale hied'te bYt v gichni na• John Beean, taj. pomocni. Na zdar! itid F. B. Zdrilhek, eislo 112., Guy, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Oznamuji yam, ze v na gi schtizi konane dne 8. prosince byli zvoleni nasledujici fitednici pro rok 1941: John Straeik, ptedseda; L. P. Kocurek, mistoptedseda; J. H. Mikeska, tajemnik; Martin Kovat, heetnik; Frank J. Vrla, pokladnik a Vinc Pekat, prilvodce. Jmenovani vYboru bylo odloteno•do lednove schtze. Tak pamatuj te dostavit se v hojnem podtu do schtize, abyste si zvolili zabavni a majetkovy vYbor dle vageho pkani. Na gi minulou schtzi nav gtivili br.

Vyvial z Rosenberg a br. Valcik, mistpptedseda H. ft. Jen ge br. Valeik se nam tak jen ptedstavil a zase; spechal za svoji iftedni povinnosti.

Diky za navgtevu. S bratrskYm pozdravem, J. H. Mikeska, taj.

Katdemu, kdo chvali stare easy podivejme se Aetrne na hlavv, nersA-1i u aspal jedintSho bi• Who vle,su:

ji)) 2iii)US Z11131N1

KVET

ROMAN

Hynka vyru g il z bolneho zadumani ruch v obytnem staveni. Poznal, te jsou jit vzhtru.

Ve gel tedy do svetnice.

"Kdepak jsi byl tak dlouho, Hynku??"

"Radeji se, otee, neptejte. Ket bych byl stal doma. g el jsem do "Zbotene hajovny", kam nesl jsem dceti po Vavrove piipis, tYkajici se statku. Ten jim byl totit nepravem Kosinou vyrvan. Ptipad je y am, otee, znam. gel jsem tam, nebot' jsem to povatoval za svoji svatou povinnost; vtdyt' g el jsem pinit umirajiciho Vavry, pri jehot smrti jsem byl a jehOt posledni vttii, ye ktere odkazoval statek detem, mel jsem ja sam dorueiti jeho tene. Svetil jsem dopis Safatove Andele ve Vidni, po ni take poslal jsem y am vzkaz, aby dopis odevzdala y am, nebot' jsem veal, se vy ho jiste dodate Vavrove. Andela y am dopis nedala, tvrdi, te jej odevzdala pkimodo ruky Vavrove. Ale Vavrova nahle zemtela a pied smrti odkazala statek Kosinavi, svernu deledinovi. Je v torn v g em leccos zahadneho. Podatilo se mi dostat zavet' Vavry, a donutil jsem Kosinu, te napsal ptipis, v nema se dobrovolne ztika statku ye prospech deti. Tento ptipis nesl jsem veera veeer Helence. V blizkosti hajovny tkeskla rana a ozval se ustragenY vYktik. Skoeil jsem v ta mista, odkud rana zavznela a uvidel jsem leteti Vartnbernskeho zast • eleneho. K rnYm noham dopadla pugka.

Net jsem se vzpamatoval a uvedomil si dosah vgeho, byl u mne adjunktlek s hajnym. Poslali hned pro Cetnictvo, ja jsem byl — vlastne budu dnes zateen, ponevadt, jak sam musim uznati, vg echny okolnosti sited& proti mne.

Otte, y am snad nemusim tikat, te jsem nevinen—."

"Bote, bole, co se to na nas zase hrne. Vidi g , ne g t'astnY hochu, to ma:A z toho, te se potad stara g o jine. Kdybys byl doma, nebyl bys k neeemu takovemu pri g el. Takove hanby jeg te se musim ij syn bude zateen jako vrah," lomil rukama Jirovsky.

"Otte — cot ani vy mi nevetite, te jsem nevinen?"

"Vetim — synu, vetim, ale lidem tsta nezakryje g . Jdi, Hynku, radeji, at' te matka nespatti — to by byl posledni okamtik jejiho tivota.

Musim ji na tuto hroznou zvest' nejcItive ptipraviti. A abych nezapomnel. Byl zde weer soused LaveckY — Anieka je tetce nemocna — potad pry jen tebe void — zajdi tam, Hynku."

"Jdu, otee, a doufam, te brzy ptijdu zpet. Vetim pevne, te pravda vyjde najevo."

"Dejt to Bah".

Objali se.

"Tak s Panembohem," 1°1101 se se synem JirovskY, po jeho zsinalYch tvatich tekly slzy.

Hynek odegel.

Rozmy g lel se, ma-li jiti k LaveckYm, ale kdyt si uvedomil, se Lavecky sam pro neho to tak ueinil jiste z va2nYch dtvodt. Nemoc Anieky je jiste vatna... Proto se rozhodl, te tam zaj de.

Ve g el do kuchyne a panimama Lavecka vedla ho do pokoje, kde Anieka letela.

Sotva ho nemocna, spattila, posadila se na posteli, vytte g tila na neho svtj zrak a pterYvay e hovotila: "Nechod' —ke mne — Hynku — jsi neznaboh — neatesti a pohor g eni z tebe pochazi — bojim — se te, bojim — —" a jala se pronikave Meet.

Lavecka k ni pkiskoeila a v gi silou podrtela, aby se nevrhla na sve okoli.

Hynek se vzdalil s hlubokym smutkem v dug. Poznal smutnou pravdu, jit si LaveckYch dosud neuvedomili, 'te uboha Anieka gel bez zajmu kraJem, kterY vonel dechern dozravajiciho obill. Neustale musel mysleti na ne g t'attnau Arildku, 1<dyt se blitil k mestu, p otkal teledina Laveekfth, Jen/ vez1 Mkate, "KC/

by tarn radeji nejel, aspoti by nezvedeli hrozne pravdy," povzdechl.

Ale brzo stanul pied budovou krajskeho soudu, kde dekal ho vrchni straimistr gebora.

Za hodinu nato zapadly za Hynkem dveke vetenske cely.

I S hlavou vklinenou do dlani sedel Hynek na dtevene pryene y e vezeriske cele krajskeho soudu, kam byl pkevezen.

Byl sam.

Podatilo se mu dosahnouti aspoii toho, te byl sam.

Du g evne i telesne byl znieen. Vyslech stihal vYslech a Hynek vypovidal stale jedno a totet, to, co udal us stratmistovi pki sepsani prvniho protokolu.

Ze zamy g leni byl vru g en dozorcem, ktery mu pti g el tajemne oznamiti te jakasi dama chce s nim mluvit, ac je to ptisne zakazano.

"Se mnou?" trhl sebou Hynek a marne piemY g lel, kdo by ta neznama dama mohla byti.

"Tak, mam ji ptivesti? Dovedu ji sem," tekl dozorce.

"Budit tedy," pravil Hynek.

Ve g la dama v eernYch smutednich gatech, zahalena eernYm zavojem.

Kdyt po odchodu dozorcove zvedla zavoj, utaslY Hynek videl pied sebou — Slavku.

"Jdu te navAtivit, Hynku. Divi g se, te ti tykern? Myslim, te vrati se doby na g i•Lasky. Mam te stale rada Hynku. Teprve, kdy jsi mne opustil, poznala jsem, jak velice te miluji a nyni vidim, te i ty mne ma g rad, kdy2 jsi zabil toho, ktery byl ptieinou na g eho rozchodu," Hynek vytte g til na ni oei, jako na hrtznY ptizrak; bdi, ei je to jen sen.

"Jdu k tobe, Hynku, s ureitYrn planem ohledne tveho vysvobozeni ze talate. Vez, te nebudu g ettiti penezi a za ty da se leccos dosici."

"Mylite se, milostiva pani, zdali myslite, 'te ratite znovu vykvesti na g e laska. Ta zhynula tarn v pratskem prosttedi, kde jsem vas po neseetnYch dnech marne touhy na gel. Jedno mne v g ak boll, te i vy mne povatujete za vraha sveho mute. Ptisaham y am, pti pamatce toho, co mezi nami bylo, te jsem nevinen a y etim pevne, te ma nevina bude prokazana. y etim, te pravda zvitezi," mluvil Hynek s ohnem y e tvati.

Pohledla na neho uslzenym zrakem a mldky odegla.

Hynek usedl zase na pryenu a odi zabodl do g pinave zerne, • Ptiblitil se den, kdy Hynek mel byti postaven pied porotu. Situate pro neho byla kriticka a beznadejna.

K svedectvi ptihlasil se tot BelinskY ktery vypovidal, te Hynek bojoval o lasku jeho dcery s VartnbernskYm. V den, kdy mel byti ptedveden pked porotu, sedel us ad rana zaduman. Co ho mohlo jegte vzru g it? Jen ph vzpomince na to, te bude sou-. zen jako sprosty vrah, se zachvel a zahotekoval: "Jitiku, Jitiku, vidi g , zemtel jsi za mne, ale z rukou katovYch jsi mne nevytrhl."

PevnYm krokem vkrodil do soudni sine. Byl klidnY, kdyt napinena sin se na neho zahledela. Sledoval pozorne jednani a klidne odpovidal na otazky jemu kladene.

Jednani bylo pomerne kratke, ponevadt svedkteti vypovidali, bylo malo.

V tom vrazila do porotni sine o g umela tenatina.

"Zadrtte!" vzIctikla. "Je nevinen."

Z tad posluchaestva vystoupilo nekolik mutt, kteti uchopili ten g tinu a protlaeili ji k ptedsednickemu stolku.

"Kdo jse?" tazal se ptedseda poroty.

"Andela Valova, dcera g afate na panstvi zastkeleneho Vartnbernskeho."

"Vite neco o teto vratcle?"

"Byla jsem del g i Cas prye z tohoto kraje, at v novinach jsem se doeetla, te pan JirovskY bude souzen porotou pro vratdu velkostatkate Vartnbernskeho. Ne g lo mi to nijak do hlavy, 'te Jirovsk, ktereho jsem znala, jako u glechtileho dlovdka, byi by ne6elio podobneho a tu jsem si vzpominala ita jiriou VOL kteA podle MOW raineni je $ tirn V OJakt pritia.loati;

Po pkevratu zila jsem v pomeru s rolnikem Kosinou, kteremu odkazala statek panimama ✓avrova. Snad dosahl toho, te statek zdedil podvodnYm zptsobem, nebot' je neuvetitelne, te by matka vlastni cleft odstreila a odkazala statek svemu eeledinovi. Snad o tom by mohl mluviti tuhle pan JirovskY, ktery je o teto dobte informovan."

Hynek na vyzvani piedsedy vypravel celou historii Vavrova statku od Vavrovy smrti a skoneil tim, jak v den, kdy byl velkostatkat Vartnbernsky zastkelen ptinutil Kosinu k dobrovolnemu odstoupeni statku ve prospech "Zde je, panove, onen pkipis Kosinou podepsanY a dvema svedky, mnou a tuhie sleenou Valovou potvrzenY. Nemel jsem dosud ptiletitost, abych jej odevzdal, aby byl pravne proveden."

"Ano, to je onen list, ja ho take podepsala.

S timto listem pak pan Jirovsky ode gel. S Kosinou jsme se tehdy gpatne rozeCli, ja musela uteci a spechala jsem domt k rodietm, jet jsem chtela prositi, aby mi ptispeli nedim k uhajeni tivota. Nehlasila jsem se k nim jiz nekolik rokt, ale nouze, jit jsem se desila, mne k tomu nutila. Tu cestou ptedhonil mne Kosina na koni a na jeho zadech houpala, se pugka.

Nevenovala jsem tomu tenkrat mnoho pozornosti, ponevadt pkede mnou , mluvil Kosina o sebevratcle. Nyni vim, te Kosina tije, a tu mne napadlo, 'te on tehdy irmyslne tak Merle' jel.

Jsem ptesvedeena, to vrahem velkostatkate Vartnbernskeho nebyl nikdo jinY, net Kosina.

Stal se patrne omyl. Koule ureena byla pro pana Jirovskeho; velkostatkat Vartnbernsky byl zasttelen omylem. Kosina totit veal, te pan JirovskY ptjde veder do "Zbotene hajovny" a proto tam na nej asi eekal," vypravela Andela.

V soudni sini bylo ohromne vzrugeni.

Lieeni bylo odroeeno a natizeno zateeni Kosinovo.

Kosina, podroben ktitovemu vYslechu, se pHznal a Hynek byl propugten.

Bylo k veeeru, kdyt vy g el ze soudni budovy.

XXXII.

Helenka po onom hrfiznem vederu onemocnela. Horeeka lomcovala jejim mladYm telem a divoke fantasie honily se jeji rozpalenou hlavinkou. Stale se ji zdalo, to je pronasledovana.

Ktidela zoufale a chtela utikati z postele.

Rezka sedela u lote dnem i noci a ptesne ptikazy lekatovy. Jen jeji obetave peel mo• hia Helenka dekovati, te vyvazla bez pohromy z tetke nemoci.

Kdy2 houfovali se ptaci k odletu do teplYch krajin. vy gla po prve z chaty do lesa a dychtive do sebe ssala zdravy, lesni vzduch. Zase vychazela na sve oblibene touky a nejradeji hano, hodne easne, kdy je'Ste v lese byl klid.

Za krasneho tijnoveho jitra stanula na aleji.

Les probouzel se jit k tivotu.

Ve vetvich stromt probouzelo se ptactvo, jet se odhodlalo k pfetimovani a jasave polo hymnus rodicimu se dnu.

Tu a tam mihla se srnei rodina spechajici s past y y,..na nit se opozdila.

Tu zase pfebehl pies cestu zajic, a kdy se citil mimo nebezpedi, zapanadkoval a s komicIcYm vYratem hledel na jdouci divku. Pak poskoeil a zmizel v lese.

Dug e Heleneina opajela se kouzlem pkirodni krasy. Prozpevujic, ubirala se aleji a melodickY jeji hlas rozlehal se v nekolikere ozvene.

Zastavila se a zirala na etveraeive veverky, ktere skotaeily na vetvich ko g ateho javoru. Pojednou sebou trhla.

Opken o pen javoru, sedel tam mladY mut a spal.

Helenka v nem poznala toho, na nejt v posledni dobe stale vzpominala.

Odbehla do lesa a brzy nato vracela se s peknou kytiekou, uvitou z podzimnich kvett. Tise k spicimu a polotila kytieku na ge jeho klin V torn se v g ak probudil.

"Helenko!" a spattiv kytieku, zvedl ji a polibil.

Helenka klopila stydlive oei.

"To vy jste mi ptinesla tu kytieku?"

"Ano," vydechla.

"Podzimni kvety! Posledni pozdrav ptirody chystaJici se k odpodinku. Vite na co myslim, fielenko i kdy/ divain se na tyto kv6ty? Na sviM throt, p14 zklamani a utrpeni, Zarittil (Doico neieni

ntrart6 10,)

PODZIIVINt KVETY (Pokraeovani se strany 9.) jsem jej wadi. Doufal jsem, 2e v podzimu sveho 2ivota uvidim vYsledky. Nechtel jsem nic pro sebe, ale pro jine. 2ivot mnou vg ak smYkal, hnal mne do nejspletitej gich ulidek, ale pies to, to mnohdy zoufalstvi lomcovalo mou du gi, nepkestal jsem vefiti v 2ivot, v pravdu a krasno.

Dnes vracim se z mista potupy, kam vrhla mne nevinneho spletite, tragedie Zivota. Ale jdu s novou chuti a odvahou v zapas. Ale sam umdlevam. V tomto zapase chtel bych mit vedle sebe bytost, o nit bych se mold ye zlYch dobachkith Ne2nou 2enskou du gi, ktera by dovedla chapat mou du gi a dovedla mne povzbudit, kdy2 ja anavou bych kiesal. Helenko, chtela byste mne provazeti na ceste 2ivotem?" tazal se a uptel k ni dychtive svaj zrak.

"Poznala .jsem vas nedavno, kdy2 vas boufe k tram zahnala, ale damn° jsem o vas ji g slygela, o vagi dinnosti, a tu mela jsem k vam tehdy pfatelske sympatie. Na to, co 2adate, da se tell° odpovedet. Jsem jen prosta, chuda divka," stydlive promlouvala.

"Prase vase prostota mne nejvice zaujala.

Helenko, vyhovite memu pfani?"

"Ano," vydechla.

Sli zavegeni lesni aleji a kolem nich rozproudil se dilY 2ivot rodiciho se slunedniho dne.

V hajovne Cekalo na Hynka pfekvapeni. Vygel mu vstfic Josef. Jejich bYvalY deledin, kterY po svem navratu z Ruska tolik nesvaru vnesl do Radriovic.

"Hynku, bud' vitom. Mam radost, 2e pravda se projevila a prokazala tvoji nevinu. Diva se asi, kde se tu beru. Jsem man2elem Porubske, kterou jsme spolu tehdy do nemocnice vezli.

Pamatuje g se?"

"Ovgem2e." ' "Dal jsem se ted' na fine testy. Dospel jsem k poznani, 2e naprava dne gnich pomera neda se ptivoditi nesilim a rozvratem, ale va2nou a vytrvalou praci. Videl jsem vYsledky tve vytrvale, nendrodne prate a porovnal jsem je se svou einnosti v gude, kde ja jsem podal pracovati, vzrastal nesva,r, ale ty jsi po sobe zanechaval mir a poiehnani. Az pfijde g domfi, Hynku, uvidig, jak ti, kteti nemeli ani pid' vlastni dnes radostne pracuji na svem. Na lihovaru, o nea jsi vedl zapas, stkvi se firma rolnickeho dru2stva. Dnes ji g take bude g videt vYsledky scelovani a odvodneni. A co2 teprve ty vgechny zmeny v obci. Hynku, mutes bYti na sve dilo pravem hrdY." Doufam, 2e ted' budeme spoledne pracovati.

Prace se v2dy najde," pravil dojat Hynek.

"S tebou rad, Hynku."

Vygla Josefove, Lena a radostne vitala Hynka. "Co pak vas k nam pfivadi?"

"Pfigel jsem, abych si odvedl Helenku."

"Helenku? Dekuji Ti, dobrotivY Bole, to jsi spinil moje vrouci pfani. Helenko, tebe deka gtesti!"

Helenka stela vedle Hynka optena, o jeho ram& Slzy stekaly ji to tvail, slzy gtesti a radosti.

KONEC lead Velehrad, cis. 19., Schulenburg, Texas.

VYrodni schaze fadu Velehrad konana byla prvni nedeli v prosinci za dosti dobre adasti rgichni tadovi atednici pro rok 1941 zvoleni jednohlasne znovu, co2 dokazuje dtiveru elenstva v jejich praci a jednani.

Pfedseda Alfred Zapalad, mistopfedseda Jerome Kfupala, tajemnik Ferd Mieulka, pokladnik Jerome Jufena, adetnik Jos. Patalik, prayodel. Eugene Till.

Doulam, 2e laden z techto afednika daveru v ne vkladenou nezklame.

Pfi teto vYrodni schazi bylo dost dfilegiteho jednani, na kterem pfitomni dlenove brali 2iyou fidast. Po kratke debate usne geno a odhlasovano jednohlasne, aby domaci fadova, nemocenska podpora pro rok 1941, byla alpine zrugena. Pfidina je tato: Na ge Padova, pokladna vykazuje katdorodne pig &Mani majetku velikY ubyt::Ta pfiklad: Za rok 1940 eini abytek $116.4i, ,,ak2e kdybychom chteli vyrovnat tento aby museli bychom fatlove mesidni spevIr acne zvYgit a to z 10 na 20 centa, cos by o take nelibe neslo, a pak byl bran zfei, na to, te ted' je zakladana, dobrovol-

na podpora pro celou Jednotu a tu ma katcly glen pfile2itost brat na ni adast, co2 pfijde pro kadeho elena levneji net zvS rgeni domacich radovych ptispevka. Z nageho du pfistoupilo a zaroveri slo2ilo poyinnY poplatek 50c tig nact 'alexia a site: Karel Zapalad, Jos. Linhart, Louis D. Kocich, Ferd Midulka, Emma Mieulka, Mildred Midulka, Milton MidUlka, Jos. Patalik, M. J. Gallia, Jerome Kfupala, Ludvik Tkad, Eugene Till a Jerome Jufena.

Svatky vanodni a novY rok se rychle blai a co ram dobreho neb zleho pfinese, to ukaIe budoucnost. Ten krasny vanodni pozdrav "Pokoj lidem dobre vale" pro mnoho a mnoho lidi a naroda neplati a my, kteh tu krasnou poesii vanoeni mfaem u2ivat v klidu a miru, musime bYti vdeeni, a jestli na nas budoucnost segle trapeni ve zpasobu valky, tu radi oddane poneseme trapeni toto v nadeji lep gi budoucnosti nejen nam, na gim porobenym bratfim a Item narodum a 2e budoucne to andelske "Pokoj lidem dobre vale" se snese na v gecky narody ye zpasobu svobody, pokoje a miru.

Redakci a zvla gt' br. Moudkovi k jeho dalgi dobre a plodne praci v Cele Vestniku k \ranocam a novemu roku pfeji mnoho zdaru a trpelivosti. Vat, Ferd Midulka, tajemnik. itad Svaz eechoslovanfi, C. 92., Fort Worth, Tex. Va.2ene sestry a bratii, tee mill etenafil Tak vYrodni schtze, ktera byla dosti detne navg tivena, mame jit za sebou a dlenove volbou iffednika a vYboril rozhodli nasledovne. Pfedseda J. R. Bartek, mistopfedseda Jos. Juran ml., tajemnik John Chaloupka, adetni Joe Kodi, pokladnik Frank BlaZek, pravoddi Jos. Darrel.

VYbor spravni: Rud. Kodi, Joe Kodi, Frank Bla2ek, Steve Matusevich a Sava Ellich. Vybor zabaVni: ses. a br. Joe Huberiak, ses. a br. Richard Huberiak a br. Jos. Dana. Dal gi vYbory nasledkem jig pozdni doby byly odlo2eny.

Pfedseda br. Jos. Botik podekoval odstupujicim afednikam a vYbortm pohnutYmi slovy, nade2 mistoptedseda br. J. R. Bartek podekoval jmenem tadu odstupujicimu ptedsedovi za jeho poctivou a sprasne dlouhou fadu let vykonanou praci.

Br. Steve Belik, kter' ji g delgi dobu trpi na silny tlak krve, nahle se mu pigtail° prave pig °slave svatebni sprchy jeho synovce Johnny gkrag ek, pofadane 21. listopadu, z nit narychlo byl odvezen do nemocnice Sv. Josefa, kde zastal v ogetfovani a do 3. prosince. Tegi nas, 2e se br. Belikovi jeho sta y zlepgil a pfejeme jemu brzke uzdraveni.

Dale, ses. a bratti, ktefi jste se dosud neptik nemocenske podpofe, uoirite tak u nejblagi pfile2itosti, v pfigti schiizi, neb u br. fidetnika kdy2 platite poplatky, neb fad pfijal usnegeni, 2e 26,dnY z dlena, kterY jest pfijatelW., do nemocenske podpory a k ni neptistoupi, nema, 2adnYch narokil k podpote v padu jeho nemoci, kdy2 se zdrahal podporovati jine.

Vanodni stromek s peknYm programem a nadilkou pfipravuje fad Svaz C' ' echoslovana v nedeli dne 15. pros. v 7:30 veder. Jak yam znamo, bYva to v2dycky jakYsi zvla gt' pfatelskY svatedni vedirek ku kteremu vas zveme, vgechny pkatele a 'deny s va gimi ditky bez rozdilu.

Vesele Vanoce a gt'astnY novy rok pfeje vgem J. R .Bartek.

Dallas, Texas.

Bratfi a sestry mile na gi Slovanske Podporujici Jednoty!

Svatky vanodni slavime kdy2 start rok ku konci se sklani, bysme je vesele pro2ili a Stesti v rote novem se do2ili, to me jest yam vgem pfani.

Na sklonku roku dekuji vgem mYin pfiznivcam, ktefi me v praci spolkove jakYmkoliv znasobem pomohli a svou daveru me venovali.

Jsem nucena prate teto se vzdati, neb jsou jine starosti, ktere me cele zaujaly, v duchu jsem vgak mezi yam a bYva, me mnohdy teskno.

S velkYm zajmem jsem pfedetla zpravu ve Vestniku o sepsani pamatniku nagi S.P.J.S.T. a jeji prvnich zakladatelt. Jest to opravdu dobra myg lenka, neb my jsme takovi lehkova2ni lido, 2ijeme jen dne gku, nedovedeme ocenit to CO bylo pfed nami a to jest, co bylo zakladein

mnoho petite vEcI, ktera se tfeba neuddela neb neosveddila, ale ktera zde piece byla. Tegi me to tim vice, 2e ja samotna ut mnoho mkt zp'et jsem pro podobnou historickou pamatku v nagem Dallasu pracovala. Byla me dana v Sokolovne prvni protokolni kniha, v ktere byly zvedneny zadatky Telocviene Jednoty Sokol 2i2ka. Bratr co tuto zpravu psal, praival sam v duchu ka2dy faclek tam zane genY. Jen bohuZel, to tak civil jen 4 roky a od to doby 2adnY jinY. Mela jsem v jeho praci pokradovat, ale nikdy mi nebyly dodany protokoly, z kterYch by byla vybrala ty nejdille2itej gi zpravy. Od to doby jsem nekolika poukazovala na sepsani osadni historicke pamatky nejen spolku jednoho, ale vgech v miste Ceske osady. Jak by bylo krasno kdy by katdeho roku ku konci pfibyl navy list zaznamt, co se v osade udinilo. Jest mnoho a mnoho veci, vYznamnYch slavnosti, raznYch programa na kterych se cela osada podilela, divadla, vYrodni schilze, opravy budov spolkovYch, nove odboely spolku zalolenYch, a pak i funrti Menu. KahlY spolek by dodal tomu co by to zapisoval svoji rodni zpravu struene ale cenne sepsanou a to by se zapsalo do osadni knihy. Kniha takova by stela jen par dolart, ale jakY cennY obsah historicky by po letech mela. Snad namitnete, to ka gdY spolek ma svou protokolni knihu, kde jest v ge zapsane. Jest to pravdou, ale to "v ge" jest cenne jen pro ty, kteti ye schazi byli. Sleduji navrhy br.

Gallie stran pamatniku. Nevim v jakem smyslu ma bYt ten pamatnik psanY, na prodej Ci jen k uschovani do Hlavni tiadovny. Ale at' jest jak chce, byla bych rada, kdyby byl psan v degtine, aspori pro ty stare Cleny, ktefi men na mysli udrZeni deskoslovenskeho pavodu v cizine. Tento pamatnik by mel bYti jaksi rozhranim mezi starYm a mladYm elenstvem. To co bylo jest nas starych elent, a to co pigjde bude tech mladYch, neb astupek jsme ji g u2 dali tim, 2e jsou stanovy, certifikaty i anglicka Cetba ve Vestniku. Tedy nas starch dlena jest minulost a novYch dlena budoucnost.

Protokol z posledniho sjezdu jest opravdu rozsahlY, ale cenne pro kakleho Clena, kdo jen trochu se o ten svfij spolek zajima. Dost 'Caste se stane, 2e delegat do sjezdu voleny rozvine pled schazi vgechnu svoji agitaci, aby jen byl do sjezdu vyslan a pia sjezdu pfestane chodit do schazi a pak kdy2 elenstvo chce nejake sjezdove usne geni Oda, neni nikoho kdo by ho podal. Po tomto sjezdu bude v gak jinak, maji bratti a sestry pied sebou cele sjezdove jednani. Byla jsem jen dva dny ye sjezdu, ale kdy2 jsem Cetla zapis z tech dvou dni, tak me to piipadalo jako bych znovu na to lavici ve sjezdu sedela, jest tam doslovne v ge zanegene.

Mame po vYrodni schazi u na geho fadu. Ale ja, se v duchu dosud zlobim, to byla nejhorgi schaze od to doby co do spolkt pattim. Kde byli ti co do vYrodnich schazi chodi? Pfibirame na Clenstvu, jsme rok od roku podtem dlent silnejgi, ale my sve Cleny nezname. Mnohdy kdy2 se ma, podepsat navrhujici listina, tak se tale jeden druheho, neznal-li nahodou dekatele pradedeeka. Nemohli by ti novi elenove aspori do jedne schfize pfijit. A pak kdy2 tak vidim v duchu ty schaze pied lety, kdy byl sal piny 'Mena a kdy tak figklebek vzduchem pfeletel, jest mi Cehosi lito. My stafi jsme pracovali s celYm srdcem a laskou k udr2eni tech spolku, jsme ruce k dilu i finandne. Dnes take mnozi pracuji i finandne, ale musi bYt za to aspori palstrankova, chvala. No co je Mat, jsme stakidkami a statenkami, je tfeba dat ty mista nagim detem, jejich jest svet, ony pro2ivaji svilj 2ivot a na nas dnes jest, pfati jim k nemu zdaru.

Stafieku Barto gi, dekuji za vzpominku. eetla jsem Vag cestopis, jezdili jste stejnYmi misty, kde i my jsme byli. Na ten nag "trip" nikdy nezapomenu a na ty hery krasno. Pfala bych si jegte dva takove zajezdy uCinit, jeden na pad a druhY na sever, av gak u2 se pomalu vzdavam nadeje. Kdo mt2e g a met penize cestuj, i Amerika jest krasna, zvla gte pro toho kdo si dovede to krasno z toho vybrat, neb i pougt' a divoeina ma v sobe nee° pekneho.

Pozdravuji vgechny mile dtenafe a pfeji At'astnY a veselY nova Po/C1 Ant. OnArOkova.

TANOCE, jak kaidY vi, lze dent na mnoho V druhft. Jsou vanoce chude a bohate, jsou vanoce malYch, kteti veil, a velkych, kteti jihnou at k touze vetit na ne take, jsou vanoce na vesnici a jsou vanoce v meste, jsou ptekrasne vanoce pod snehem naeeho potehnaneho zemepisneho pasma a jsou take pochybne vanoce v tropech, jet si po pravde teeeno nedovedeme dost dobte piedstavit. Sta druhti nejrfiznejeich vanoc bychom mohli napoditat a nepochybujeme o torn, to katde z nich mail sve charakteristicke kouzlo, svou atmosferu, pro nit jsou drahe tem, kdo je slavi.

Ale v jednom se veichni asi shodujeme. k vanocum path rozzateny stromek, oveeenY ozdobami a prskavkami. Ate k nim path ona nalada, kterou nelze definovat jinYm slovem, net prosto "vanoeni".

Z cello tato nalada sestava, nelze ptesne Jsou to oveem prvky, jet mftteme vypoeitat, ale na nektere z nich jiste pti torn zapomeneme. Pravda, nelameme si nikdy s tim zbyteenYm hlavu. Vanoce jsou pro nas proste vanocemi.

Ale piedstavte si, to byste nekdy piece jen stali •pied iikolem provest ptesnY rozbor gtedreho veeera.. Jeden z 365 vedert v roce. StanovenY ptesnYm datem. A vtdycky krasnY, zyldetni, opravdu jedinY toho druhu v celem roce. Nenapodobitelne krasnY, ptimknutY neoddelitelne ke svemu datum. Opravdu neoddelitelne? Je tomu tak, nebo snad podlehame v tomto smeru nejake kolektivni fikci? Lze atmosfru gtedreho vedera vyvolat take za jinYch podminek, net je ptesnY termin 24. prosince se veim, co je okolo?

Divna ctazka, na kterou_nelze odpovedet jinak, net provedenYm pokusem. Zkoueel to \Teak ut nekdo? Nemyslete, to ne a chyt'te s nimi za lirnec filmate, kteti si vzali do hlavy, to vestavi vanoce do sveho noveho dila jako efektni vyvrcholeni a zaver.

Sledujte s nami zrod faleenYch filmovYch vanoc. Zaeiname.

Jsme u sameho poeatku. Bylo teeeno: tento film bude kondit vanoeni scenou. Jen to nas bude zajimat, ostatni dej ponechame bez poveimnuti.

Nelekejte se. NM prilzkum zaeind — v kavarne.

Scenerista useda nad etvrtky papiru a ete: Atelier.

Salon u JanskYch.

Stiradka.

494. Polocelek s estolem.

Kolem stolu sedi Julie, Pavel, Marcela a JanskY. Vzadu sviti velikY vanneni stromek.

Je po veeeti. Odkladaji se ptibory. Marcela popadne zvonek, pod stolem zazvoni a void: Mavela: "Jetieek piisel. Jde se pro (We'dky."

Marcela prvni vstane, ptistoupi k Julii, vezme ji pod pall a odvadi ji ke stromku. Panoye odchazeji za nimi.

495. Polodetail vanoeniho stromku.

Pod stromeekem je spousta darkil, ale nejvice se vyjima velika krabice s velkYm pismem: NA8I. MAMINCE — MARCELA — PAVEL — TATA JANSKY. Marcela se shYbne pro krabici.

496. PolOcelek.

Marcela drti krabici, ji po bok se postavi Pavel a JanskY, ptedstoupi pied Julii a Marcela iekne: Marcela: NM1 mamince — Marcela .. .

Pavel . . . Pavel .. .

JanskY: . . . tata JanskY .. .

Marcela a Pavel otevtou krabici a vyndaji krasnY kotich, kterY oblekaji Julii, Julie je velmi dojata, nahle si nee° uvedomi, pohledne na prsten od Pavia, sunda, jej a navlikne jej na prst Marcele.

Julie: At' zati na tve rude jako slunce — abys nikdy na Pavia nezapomnela.

Marcela se zavesi na eiji Juliinu a rozpidee se. Ale Julie take. Tu k nim ptistoupi JamskY a tertovne: JAnskST : Devdata, dev6ata, Copak s tim Oa.

Vanoce jako filmova iluse.

Napsal M. Hrneit. eem. Piece — narodil se Kristus Pan — veselme se.".

Zaclonit.

Konec.

Dopsav posledni tadku, oddechne si umotenY scenarista, saline po sklence chladne grenadiny = nebot' je to sttidmy scenarista a pile sve scenario v kavarne za parneho letniho odpoledne -- a zavola: pane vrchni, piatim.

Scenarijni vanoce putuji za chvili do rukou sledny, ktera je piepisuje na rozmnotovaci blanu, od ni jdou dale k cyklostilu, objevi se po nekolika hodinach u knihaie a posleze leposledni stranka, fthledne svazane scenarijni knihy na stole filmoveho producenta.

Ten se po dvouhodinovem peelivem eteni dostava koneene at k zaveru a ptietiho dne probira scenario s retiserem. Dojdou at k zavereene vanoeni scene, nad kterou pan producent Mica: "Jo, to bude dobrY, Vanoeni stromek — je fajn. To chyti."

Retiser se spokojene usmiva a pritakava: "No ne, a poekejte, jak to udelam. A na konec do ty stmivaeky jeete dam namontovat muziku. Vite: "Narodil se Kristus Pan . . .

Nadeene notuje a ptivird snive oei.

"To 'de" :zjiA'uje sriokojene I producent, eimt je debata skoneena a jde se to zapit verrnuntem.

Po dvou tYdnech se jit toei ye filmovem atelieru a sedmeho filmovaciho dne dojde i na vanoeni scenu. V rohu atelieru je postaven "salon u JanskYch" se veim ptedepsanYm ptislueenstvim.

Retiser se jde podivat na tuto scenerii. "Pust'te na to svetlo" — obraci se k vrchnimu osvetlovaei a ten okamtite dal/ povel syYm lidem na vysokYch lavkach. Reflektory zaprskaji, rozhoti se a zazati svetla na velkem stromeeku.

Retiser se tvati nespokojene a obraci se na sofa yYpravy: "To je vanoeni stromek? . Jdete do hale. Vite jak ma vypadat vanoeni stromek? Olovede, vy jste zazrak. Tak to ne. Potadne nazdobit, spie sem nevlezu. A tech balidku tarn musi bejt aspori o pet vic."

Vedle se zatim pracuje na nejakYch Woerech a odpoledne tehot dne je salon u JanskYch ye zdokonalene tprave ptipraven k nataeeni.

Retiser sedi na sve tidliece a tika smerem ke kamete: "Metr zpatky a vraate tam osmdvacitku."

Kameraman odporuje, potom na dalei vYzvu retiserovu mavne rukou a resignovane vymeni objetiv.

"Tak ja tarn dam tedy osmadvacitku, ale bude to vypadat pod psa."

Nad vanoeni scenou se vznMi znervosnele rozladeni.

"To jsou taliie po veeeti" — veima si najednou s hrtizou retiser, vstava prudce se tidle a hrne se k eefovi yYpravy. "To voni je, myslim, vylizali, ne? A kosti z ryb setrali, ne? Pomazat taliie a dat na ne kostieky z ryb." Retiser zvyeuje hlas. "Na to rnam na yeechno myslet jd? Nad tady vlastne jste?"

S' ef vkpravy se ptipravuje k protestu, ale reaiser mu five do tvate: "Kostieky na talete a pomazat to ,hergot, rychle, ja tady nejsem pro legraci, pane. Kostiely na talii, &iv netoeim."

A na znameni protestu se vytiti ze studia, zatim co se eef vYpravy louda do atelierove kuchyne, aby tam opattili nejake kostieky. Selene nejake zbytky z drubete, ptinaei je v papiru do studia a rozvaane je sam rozdeluje na table. Potom jde na chodbu, kde retiser trucuje a smiklive mu povida: "Tak ua je to tam."

Retiser se beze slova vraci, mrkne na pkiskai k Omu, popatine ohryzan0 }mita

ktidlo a may :). jim s fovi yYpravy pted obliCejem: "To je z ryby? Himllaudon, to by tak mohlo bejt ze araloka. U nas se o vanocich ji k veeeti kapr. Kapr, pane."

A ohryzane ktidlo leti naptie atelierem.

Ochotni poma.baei vybiraji rychle z talifft velke kosti a ponechavaji na nich jen ty nejmenei. Retlser se zatim na kiesle uklidriuje a pta se kameramana: "Jak to vypada?

"Jako s osmadvacitkou" otravene sdeluje otazanY. Reliser a diva se do objektivu.

"DobrY je to. Tak to chci," tika ledove.

"Zkou§ka" — zaive v zdoeti, at se strop atelieru zveda. "Mlete. ZkouAka. Se zvukem."

Herd. rychle zaujimaji posice a stolu.

"Jedem" — void reaiser po chvili.

Herci odkladaji ptibory a Marcela aka podie piedpisu: "Jetieek piisei. Jde se pro (Urky".

"Pro dare6ky" — kfiei reMser. "Pro dareeky se napsalo a pro dareeky se bude taky fikat.

Neopravujte scenario. Role se musi umet."

"Jde se pro dareeky" — opravuje se mdle Marcela.

"Jeke jednou — celY!" natizuje svetepe reaiser. A scena se opku.je.

Marcela to po druhe iekne spravne. Herci se zvedaji, a jdou od stolu a jdou ke stromedku. Napied Marcela s Julii, za nimi panove.

"Stop!" — reliser se zveda se sidle a leti ke skurine hercii. "To ji rnusite vzit takhle pod pal" — neurvale chyti Julii za ruku — "takhle hezky a 'de se!"

JeS"te jednou a pak iefte jednou. Potom "na ostro". Zaplat' lath, zaber je hotov. Ale Marcela se zatim podivala do zrcatka a obraci se na relisera s plaetiqm hlasem: "Pojedeme to jet ✓ jednou?- Ja se musim piepudrovat! Dyt' se mi leskne nos a masker si toho neveimne!"

"Nic se nepojede jete jednou." utrhne se na ni reaiser. "Polodetail! Zaber etyii sta devadesat pet! Kamera bill — sem!" A dupne resolutne nobou na misto, kam rychle pomocnici ptene..eji kameru. "Nos se ji leskne" — ulevuje si jeate — "aspori tady bude vic svetla, kdyZ se aetiilo na sviekach. To jste jich nemohli dat na stromek vic?" Tato otezka zase prondsledovanernu aefovi yYpravy, kterY na ni vaak jia vtbec nereaguje.

Zkou'g i se da,i'Si scena. Marcela drai krabici, ji po bok se postavi JanskY, piedstoupi pied Julii a Marcela iekne: "Nael mamince — Marcela."

"Neklesat hlasem" - - ktiei zase reaiser.

"NaSi. mamince — Marcela . . ."

"Pavel! ..." zaive reNser tuiim hlasem misto Pavia, ktery iika sve jmeno teprve za nim jako ozvena. "Pavel — to musite iict hned po ni! Znova!"

"NaS1 mamince — Marcela . . . . . Pavel . . ." — pospicha napornenutY herec, aby se neopozdil a vitezoslavne se ohledne na rdisera, zatim co jeho partner pHpojuje: ,c .. . a tata Jen.skY!" "Tata JanskY, , ne a tab, JanskY. A vy se nekoukejte po mne. Na mamu se mate divat!" kika chroptive reliser.

"Dyt' je to zkoui;ka," namita znovu napomenuty herec a tvaii se kysele, jako po ostre okurce. "Abys nesekYroval" — mysli si v duchu.

"Zkoueka se musi 014 j ako by to bylo na ostro! Jefte jednou!" Reiiser zase useda na svou Zidli a scena se opakuje. Po tficeti minutach je Wastrip za,znamenana na filmovY pas at k zavereenemu Janskeho: "Piece — narodil se Kristus Pan — veselme se!"

Reliser razem rortava a na usmikenou smeje. Povida tatovi Janskemu: "Vono se iekne udelat vanoce!"

1.. starle

A potom beli film v biografu. V hlediS'ti sedi navAevnici premiery a pozorne sleduji WO. At (Pokracovani net strane 17,)

Medal Orgin Slovanske Podporagei Jednotp Stith Texas.

Offieial Organ of Slavonia Benevolent elation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUOICA—BDITOB Vydavatele — Publishers CECHOSLOvAK PUBL. CO., West, Texas Pfedplatne $1.00 men& Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zminy adres mallaji se do Hlavni Modally, Fayetteville, Texas.

Ckange of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vsakera dopisy, ptedplatne, oznimky, adresoviny na Vestnik. West, Texas Fianna has the largest circulation of ski Czechoslovak Weekly in South. vANotNi Vladiniir Stedry.

Vanoce! Srdce detska se zachveji.

BarevnYch voskovic sizy vychladle S vetvi borovic znovu se zasneji.

Ket zhoji v ge, co nag kdy potkalo zle.

Vanoce . . . Vzpominky hned jgou jak v siti, Jsou u tech doma, Vanoce s nimi zas .

Se srdcem srdce chce se rozdeliti.

Jak smutne Vanoce slavi tam, u mis.

Nage Vanoce jsou ivy nadeji, Jejich Vanoce mukami a steny.

Nekdo si zaplade, zaslzi potajI. Vanoeni sne, sizami probuzenY. Vanoce, za co kdo modli se s nami?

Vanoce, jak kdo dostane dar?

Vamodni sne, protkanY vidinami, Necht' jsou to Viterstvi, Svoboda, Zdar.

Pane, tern detem z Oech ztracenYm s nami, Dej gt'astnY navrat a Domov dej zas.

Tern, ktefi doma zas bez nes jsou sami, Dej, by se do Vanoc dodkali na.s.

Dovolujeme si yam vgem vysloviti upfimne pfani gt'astnYch svatku vanoenich a zristive.me v bratrskem pozdravu Va gi — Redakce a vydavatele organu.

Vanoce! Snad tadne svatky nezachovaly si tolik sympatil ve vgech vrstvach lidu, jako svatky vanodni. Hlavne '8tedrY den! Jest to zvlagtni, jak vatne dovede naladiti. Mimovolne dlovek vzpomina na uplynula leta, vzpomina, tech "Jetigkil" sveho detstvi, kdy v jasu osvetleneho stromku vanodniho srdce jihlo, zrak zarosil v tugeni neeeho vzne geneho — nadpfirozeneho. A dite rostlo, to, co zdalo se mu nadpfirozenYm, poznalo v cele piirozenosti. Pieludy vyprchaly, ale vtdycky v koutku dri ge zristalo neco, co dovedlo v danem okamtiku vylouditi slzu z oka, perlu bud' Stesti, bud' smutku a bolu, jak prave mocnY Osud urdil. Vanoce! Co vzpominek vyroji se katdemu v hlave! Ten, kterY mel krasne detstvi, bohateho a veseleho "Jetigka", phi techto vzpominkach citi touhu jinYm, pokud to jeho shy dovoluji, udelati v tento den nejakou radost. A ten, jeho detstvi postradalo v gech peknYch stranek, kterY nepoznal kouzla rortateho stromku vanoeniho, hiedi, aby jeho deti mely krasnej gi vzpominky na sve detstvi a hledi jim pfipraviti vanodni stromedek, byt' za peniz posledni. Vanoce jsou svatky blaha, pokoje a radosti. Jsou to svatky dojemne, optedene kouzlem zkazek, obyoejri, pisni a koled. Poesie lidu deskeho obetkala je zvlagtnim privabem. Snad katdemu z nagi krve jsou zname Ceske vanodni pisn.e, ty starodavne koledy, zpevy pastYtske i basniCky, ktere zvyguji a zdtraziluji krasu a v 'Yznam vanoc a vitnoeniho stromu Kdo by nezttstal nedojat a nee

doyen, kdy slygi ty zpevy a koledy, jet po staleti se v lidu eeskem zachovaly. Cely hlubokY smysi a vYznam vanoenich svatkii jest skryt v nich a vgechny jsou naladeny na strunu radosti, veselosti a dobre vfile ke vSem. Ke g by v tichto dnech pod rozsvicenYm stromeekem, jehot mlaa tivot byl podt'at pro chvilkovou radost velkYch i malYch, rozpomneli se lids na ty, ktefi trpi, kteti nemaji toho nejpottebnej giho, zatim co my, ye svetle rorthatYch svididek snime o daleke minulosti. A vzpomerime na tteclrf den na na g trpici narod ye stare vlasti, jent byl dodasne poroben nacistickYm retirnem, kter, utiva brutalniho nasili misto smluv, mezinarodni zloein na misto mezinarodniho prava, organisovanY teror na misto organisovaneho prava, zaketne dYky na misto otevteneho vyjednavani, zrady a lsti na misto drivery, koncentradni tabory na misto svobodnYch instituci, zatrodeni a ritlak na misto lidskosti.

Vefme neochvejne, ze doeasna poroba bude skondena a nagi hrozne trpici broth a sestry budou v brzke dobe °pet svobodni a budou se ye svobodnem oeskoslovensku znovu, jako my ✓ Americe, te giti a veseliti na vanoce, ktere jsou a zustanou stale stejne s jejich krasnYm a poetickYm razem. Proto se v tyto vanodni svatky vgude rodiny shromatd'uji a kdo je od sveho do nova vzdalen, specha, aby Vanoce mohl prodleti mezi swYmi drahYmi kolem rodinneho krbu, kde jeden druhernu snati se lidniti radost nejakYm darkem. Me, to bYti velikYm a slavnostnim projevem lasky — lasky uptimne, srdedne, nesobecke, kdy dlovek semi na sebe ma zapomenout a snatit se oblatit, obgt'astnit jineho. V torn je pravY smysl vanoc, kdy laska a dobrodinnost nastoupi v srdce lid• na misto sobectvi, pokoj na misto hoikosti a svaru, kdy aspon na dos v srdcIch lidskYch zavladne radost a — Pokoj lidem dobre yule.

Vanoce pied Kristem. Vznegeni timgti patridove i prostY lid oddavali se o Saturnaliich (tak se tehda vanoce jmenovaly) bujnemu yesell; katdY podle kapsy a pomerri. Slavnosti se nekonaly na pamet' narozeni Kristova, nYbrt k oslave zimniho slunovratu a v pfedtu ge bliticiho se jara. Radovanky trvaly celY tYden, podinajic 17. prosincem a jejich raz by se dal strudne vystihnout temito slovy: posviceni, Jetigek a masopust zaroven. Hlavne se tedy hodovalo, pfi demt proslule hostiny fimskYch bohadri pravdepodobne ptedstihovaly hostiny mocnYch nagi doby. V teto veci, zda se, utvotili stall fiimane nedostitnY svetovY rekord, prave tak jako kekove drzi dodnes championat v sochafstvi. Nespodetne mnotstvi chodri lahridek, hudba, zpev, pfecleitani basni, krasne otrokyne a otroci, stfibro, zlato, sochy, obrazy, kvetiny, orientalni voriavky a oleje, to lige soueasne ritoeilo na smysly rozmatilcri, leticich u tabule na podnekach. ProstY timskY plebejec si ovgem nemohl dovolit takovyto pestrY vanoeni tYclen a spokojoval se s plackami, rybou, olejem a ovocem. Take davat darky o Saturnaliich ve glo v obytej ug nekolik stoleti pied Kristem; kapeanifty, svicny, so gky, perky a pod. byly davany znamYm, pfibuznym a pfatelrim. VYber ovgem nebyl ani zdaleka tak hojnY, jako dnes. Masopustni veseli zavladlo i na ulicich a mladet timska, stejne bujne., ne-li je gte bujnej gi, net nage, pfedstihovala se v rriznYch "kanadach", obteiovani vatenYch obeaml, tancich, kfepeeni, &adieu' divek a tak podobne. Jednu znamenitou legraci Oak mriteme timskYm vanocrim zavidet. Na pamatku bajeeneho - krale a boha Saturna, po nem2 slavnosti dostaly jmeno a za jehot vlady pry si v gichni lids byli rovni, Will se po dobu oslav otroci volnosti a nejen to. Ihohy se jaksi obratily. Nevolnici rozvalovali se pohodlne u hodovnich stohl a jejich vlastni pani je obsluhovali.

Tajemna noc Atedreho veeera. Pthrodne trval advent 40 tint a vetici rnuseli se katdY tYden tfi dny postit. Nyni trva advent pause etyfi nedela do dne narozeni Pane. Od XI. stoleti stal se advent pro kfest'any nejen dobou kajicnosti, ale take dobou radostne tufty po Kristove narozeni. Na deskem a morayskem venkove, zejmena na teskomora yske vysodine, drti se advent, stejne jako tomu bylo pled staletimi. Na mgi sv., zvanou "rorate", pfichezeji veld do sveho kostelika j1 g za easneho Atm, mnohdy z mad tridaien:fth dve 1 vice hodin testy, aby se

tak kfest'ansky pfipravili pro slavnY den vanoeni. Krome adventnich pobotnosti zachovavaji se tu i stare zvyky a ohtady, souvisici s dobou vanodni a poverami k nim se pojici. V zapadlYch vesnidkach Cech a Moravy poeinaji si vesnidane v dobe adventu a vanoc dosud docela tak, jak si pied stoletimi podinali jejich pfedkove. Nic se tu v torn smeru nezmenilo. Vanodni stromek obetkany tajemnou rou gkou snit a tuteb byl a je dosud zejmena u mladete odekavan s radostnou touhou. V 6echach a na Morave provadi se rriznYch vanoenich obfadri velmi mnoho a protote je dosti mlaach 'dent, kteti se o viast svYch rodidri za,jimaji, uvedeme z nich nektere: V Cechach je zvykem Oast o Stedrem vederu stromy, aby hojne rodily. Rodivodivaji deti pted vYchodem slunce do zahrad, tikavajice: "Stromeeku, vstavej, ovoce davej, dnes je S'tedrY den". Opakujice piseri, hazeji rodiee na strom jablka, a -deti sbiraji je radostne, zpivajice pH tom: "Stromeeek vstaval, ovate daval, ze je 8tedrY den". Stromy these se take pro ve gtbu a tento zvyk je hojne rozgifen. Ceske divky tikaji: "Tfesu, tfesu, ties, ozvi se mi pes, kde mrij milt' vedefi dnes." Na Morave hospodyne, zadelavajice na odskodi do zahrady a rukama od testa chytaji se stromu, aby rodil. Totet se deje i v eechach; kdy hospodyne mail testo k vanoce zadelano, chodi do zahrad objlmati rukama od testa mokrYma stromy, udelujice jim testem vanoeky nrody. Nekde v Cechach ovazuji pied vedefi stromy na sadech slamou a zvou je k veeeti: "Vgecky stromy, poidle k ne.rn k veeeti". Stromum posilaji se take O - ast jidel a pod ne kladou se rybi kosti. Na Morave seberou se na sv. 8tepana drobty zbyle od Stedreho veeera, rozhazeji se po zahradce, aby se urodily "vonieky". Tyto zvyky a obtady, jicht je velmi mnoho, sveddi o tajemne tete, jaka, je prokazovana rostlinstvu o hodech vanodnich, jako i o vice lidi v darovnou mot 8tedreho veeera.

In Memoriam Msgr. Josefa Peinife. Nejvetgi eeske. osada West a cele, krajansko, veiejnost v Texasu ztratila jednoho z nejlep gich vridcri, ueitehl a zastancri — Monsigncra Josefa Pelnafe, kterY podlehl srdeeni chorobe a u veku 75 let tige zesnul ve wacovske nemocnici ve sttedu rano dne 11. prosince ZesnulY eesky verne citici a pro sviij narod bezpodminedne pracujici katolicky knez pattil do skupiny "zapadlych vlastencri", jak nem je vystitne zpodobnil spisovatel K. Rais. Nic nestalo mu v ceste dobrovolne pfevzateho poslani, bYti svemu lidu nejen svedomitym spravcem duchovnim, nYbrt i apogtolem, povzbuzovatelem, nazornYm pfikladem rodoveho uvedomeni, vernosti jazyku matefskemu a z toho vyplYvajici pineni moralnich povinnosti. V teto pevne snaze neznal ristupkti, vytadek a vykrouceni. 06 vydatnej gi, vYslednejgi byla by einnost odbodek spoleeneho narodniho S.A.6.T., kdyby mistni vedouci brali se cestou zesnuleho pastfte a vysokeho hodnostaie, popularniho a vgemi tabory cteneho Msgr. Pelnafe. Nejsou mnozi vedouci a obzvla gte mladi na svYch mistech, pokud se tfee einnosti narodni, mnohde to povatlive pokulhava, neni nalady, shledavaji se v gemotne vYmluvy pro akci svrchovane potfebnou, pro podporu boje za idealy demokracie, za pra y° a spravedlnost, jet budou ohroteni i v na gi Americe — bude-li barbarskY nacism triumfovat. ZesnulY Msgr. Pelpodal ptiklad nejen co do pineni povinnosti k nove a stare vlasti, on gel dale a po celY svrij plodny tivot razil cestu krajanske sna genlivosti, svornosti a vzajemne 'Clete. Mu protivilo se tichogle„pstvi, ramendfstvi, katdeho hodnotil nikoli dle slov, nYbrt skutkri. Lasko a vira musi bYti v srdci, nikoli na jazyku, dobry kfest'an mush ve svem tivote lasku k blitnimu projevovati skutky — to bylo uptimne kredo nezapomenutelneho kneze a ryziho vlastence. Jak Wee nesl pfitomnou porobu 6eskeho naroda, jak 'inns podilel se na dinnosti westske odbodky nevynechav ge jedine schrize piedsednictva, jeho byl elenem. Jegte v posledni dobe pied zachvatem ochrny srdedniho svalstva proslovil — pfani posledni — kdyby se mohl znovuosvobozeni milovane °Veiny. Nedoekal se spineni tohoto pfani, jeho svice tivota dohofivala odebral se na, vednost, zanechav ge po sobs dilo poctive konane, pamatkU a tisou, ne. hynoud Budit mu zem6

ftikadla v dobe piedvanoeni. to na rozhodne, ze ji mut' nesmi nic k Jetitku koupit, spokoji se i s mentim dal-kern. Naznaei-ii, ze se tentokrate musi tettit, a proto: "Ne, abys vyhazoval mot penez na nadilku!" znamend to, ze se na to, kamarade, musi — vytahnout. ftekne-li vtak: "Loni jsme toho Jetitka odbyli, tak to musime letos vynahradit!, no, nazdar, moji soustrast! — Je opravdu zvlattni, jak dva lide sobe blizci mohou mit o,jednom slave tak rozdilne ptedstavy! Ujednali si, ze vanoce budou ve znameni praktickYch darku, Ona minila kotich, on uterky, on oeekaval zlatY ketizek k hodinkam a dostal od ni s1e (traky). — Vymenene darky nikdy tak neteti, hlavne proto, darce na ne zpravidla doplaci. — vanodni gra,tulace na 8tedrS7 den po vekti, nezapomen ptipojiti datum: 22. prosince. V tom svateenim shonu se mute na poke stet, ze listek dojde az na 8tepana, a tak mat aspon dukaz. — Pravou radost z darku bude mit te'prve v eervnu, at doplatit posledni splatku. — Ryba, jak je znarno, ma plavat! Je proto chvalitebnYm zvykem, to se k vanocum daruje v rilznYch zpiisobech jeji ptirozeny tivel, aby nezfistala na suchu. Jen pozor, aby se neutopila!

Tuko-TisovskY reiim na Slovensku je nastrZenon vladou, jet by byla, svriena v torn okamiiku, kdyi by tato loutkova vlada ztratila oporu Nemcii. Slovaci pracuji dries za jedinym cilem, kterYm je svrieni Hitlera i Tuko-Tisovskeho rezimu. — Os]. konsul v Kanade dr. F. Pavlasek.

Vesele Vanoce. Vanoce jsou pry nejkrasnejti a nejradostnejti dobou v roce. Pozorujeme to uz davno pied vlastnimi svatky, kdy radostne obtiteni baliky a balieky jsme vesele strkani od v'kladni sktine a nate rozjatane zraky zkoumaji ceny vyloteneho zboti. A hlavne tenkrat, kdy radostne zjitt'ujeme, ze nam kapsa nebude davno staeit. Potom radostne smlouvame cenu vanoeniho stromku, ktery doma upravime; tady jej malieko proiizneme, tuhle vetvieku zkratime, tady vyvrtame a nasadime novou.

A pak Atedroveeerni hodovani. Ty chvile radostneho eekani na okkavane eleny rodiny, zatim co ryba na eerno mile stydne. Ty radostne okamtiky, kdy se vtichni navzajem starostlive varujeme pied kostiekami, , a pak najednou zaeneme vtichni kuckat. A kdyt, ptekypujice bujnYm veselim, taneime kolem stolu a butime se do zad! Ach, vanoce, to je nejkrasnejti doba v roce! Potom strorneeek. Koneene je rozsvieen . . . ach. Tie stojime kolem, a radostne se divame, jak vosk vesele kape na koberec. Opatrne se uhYbame jiskram prskavek a nedodkaye eekame na darky. Potom ptijde ut jen zhaChvili se strkame kolem stromeeku, at se nam jej podati spoleenym usilim porazit.

Zaclony krasne vzplanou. I vrhame se na ne, strhavame je a vesele po nich dupame, radostne vzpominajice, kolik znamYch takhle vyhotelo. Potom vyvetrame, a pak, pak uz nam zbYvaji jen krasne vzpominky na vanoce, ktere jsou nejveselejti a nejradostnejti dobou v roce.

Zakladnim heslem Spoleenosti nirodit bylo "bi a nechej Zit". Tato Spoteenost neselhala k vnli svemu sloieni. Selhala proto, ponevadi nebyl pochopen jeji pravY tieel a nikd y se nechtel vzdat absolutni svobody jednani a chuti po nadvlade nad jinYmi. A prive zde leifi nejdfiletitejti einitel problemu svetoveho rniru.

Mir nemdie bYt zaj gten smlouvami, o torn nas poueili diktatori. Mir a gtesti nemohcu bYt zajfiteny, dokud nejsou poiehrianim pro vgechny.

— CeskoslovenskY vyslanec plukovnik V. Hurban.

Redakeni sdeleni. Zatadili jsme do tohoto iisla jen dopisy dasove dUletite, zbyle uvetejnime do disla nasledujiciho, ktere vydarne o den &iy e, aby dotlo etenatum y eas na svatky vanoeni.

Toto eislo bude jen o 16 strankach, protote vydavatele neclavno ptidali do eisla osm stranek k vOli uspiteni uvetejneni zapisu sjezdu taylorskeho. Cteni dopisovatele vezmou laskave ku vedomi, to ptitti eislo piljde do tisku a den dliye net obyeejne.

SCHUZE OBLASTN1H0 Vt130RU S. A. t. T. Timto svolavam schtizi Oblastniho VYborn S.A.t. v Texas na due 22. pros. ve 2 hod. odpol. de Utadovny F. Kailuse v La Granger, Tom. A, X. Kakis, rfed s . edaObi Wbont,

Rfiie.

A. Salava.

OSPODAP, Michal Koutnik se vratil se svou H matkou z pulnocni xn.te. Michal Koutnik byl asi thicetilet' mut krasne urost1S7, pravidelnych, ale zasmutilYch rysti.

Stara, hospodyne rozdelala v krbu slabST ohSinek, nebot' ye statku byli zvykli tettit dtivim.

Hospodat svlekl kabat a plehodil jej pies NU, kterou ptistavil ke krbu. Potom zUstal stat opfen o krb a zahledel se do plamene. Stal tak velmi dlouho a jen obeas se shybl, aby poleno do krbu.

Matka ustlala postel v rohu. Pak odetla do sve komfirky a posadila se na nizkou oprYskanou stolidku k oknu. Po chvili vstala a vratila se do svetnice. Ode dveti pozorovala tazave syna.

"Co je ti, Michale?"

"Ale nic, maminko. Vzpomnel jsem si jen na jednu velmi starou vec."

Ve skuteenosti nebyla tak stara to vet, na kterou Michal myslil. Kdyt set minulY tYden okola zajezdni hospody, zastavil ho konsky handlit. Zavedl Michala do staje, kde stela mnotstvi koni. Pak mu ukazal na starou kobylu a otazal se, nechce-li kone koupit. Kobyla velmi sena, srst mela vypelichanou a 'Zebra vystoupla. Tim vice se lisila od ostatnich zvilat, jejicht srst se sametove leskla v zateti staje. Jen odi mel kfui dosud bystre. Kdyt se Michal zazatily jako dye slunce.

Nejdtive se Koutnik zarazil. Pak se obotil na koriate, chce-li si z nej tropit Lasky.

"Ne, sousede. Myslil jsem jenom, to nil by mohl u vas klidne dotit. Zasloutil by si toho a " pak . byl piece dtive vat Michal piistoupil at ke zvlleti a zadival se do jeho jasnYch oci. Ne, nemtite se mYlit! Je to Rilte! Huta, kterou mu jako mlademu chlapci otec koupil a kterou si Michal sam vychoval.

Na chvili se poddal citu. Snad by piece mel Ale stara od falai° detstvi otcem vttepovane, vlastnost, drteti penize v tachu, zvitezila i tentokrat. Struene tekl handilli, ze nebude vyhazovat penize za takovy ubotacky kus, tabu neschopnY. A uminil si, ze na vec uz myslit nebude. Ale dnes se vzpominky vracely s neitprosnou vytrvalosti jiz od rana.

Ritte byla tak krasnY, Michalovi bylo patnact let, kdy ji otec ptivedl jako mladiekou klisnu. Michal zaudil kone tahuva mel Rati rad nade vtechno na svete. Co mel sveho kone, neueinil nikdy delti testy petky. Koear byl start' a rozviklanY, ale kiln vytriotenY, bujarY, snad nejkrasnejti v celem kraji.

Jednou pole dal Michal otce, aby mu dal penize na novY vuz. Otec netekl ani slava, ale jen se na syna pronikave zadival. A v nedeli, kdy Michal chtel zaptahnout k jizde do kostela, kout y e staji byl prazdnY. Start Koutnik prodal kone do mesta povoznikovi. Sal se, aby syn nepropadl pyte a hYtivosti.

Mezi otcem a synem povstal na dlouho rozkol. Michal nemohl na Rati zapomenout. Chodil nekolikrat do mesice do mesta jen proto, aby spattil sveho kone a podstreil mu pamlsek.

"At (Ace nebude, koupim Rati zpet", mysli°gal Si Oast°, "a bude to slavnST navrat".

Ale pozdeji se za, takove mytlenky stydel a daval otci za pravdu. Kdot vi, co se mohlo stat, nebYt jeho obeztetnosti. Bute byla opravdu vel kYm pokutenim. A pak otcovo slava bylo na statku zakonem.

Ted' jit pet let hospodati Michal sam. Otec zemtel, ale sila jeho vale zde zustala. Nikdy se Michal nepokusil koupit kone zpet.

Zapomnel na nej docela a nebyl by si vzpomnel ani dnes, nebYt handlite.

"Ale bylo tak dobte," kika, si Michal i ted', hlede do dohasinajiciho plamene. "Vtechno, co ()tee dela', bylo spravne," opakuje si zaryte, "lepe je nechat si likat lakomec, net mit statek prodlutenY." V tom okamtiku se Michalovi zazdalo, jako by nejakY vSr smegnSt hlas totet opakoval. Obratil se, Nebylo to nikoho, Hodiny na zdi odbijeli dy e s pidnoci. Vzpomnel si, to by mil jeg te obejit staveni a phesvedeit se, je-li vge uzavheno. Phehodil kabat a vy gel yen.

Noe byla ja8na, Valitee otalfi v tidem

hu jako velke rany eernaly se hluboke Slepeje.

Vedly k zadnim vratkiim. Tam se choulilo cosi trnaveho. Michal se pfibli gil. Byla to Rfde.

Tfasla se chladem a z nozder a tlamy ji vystupovala para. Jeji ubohost zakrSrvala ted' noc.

Ale oil neztratily nic ze sveho lesku a zazafily Michalovi vstllc, jako dva rozsvetlene majaky.

Michal otevtel vratka. Ani se neptal, jak se Ruse asi dostala z uzavtene staje v hospode!

Prod se prave dnes vratila do stareho domova?

Rite presla pies giroky dviir a ptimo do staje na sve stare misto, ktere pled tolika lety opustila. Michal ptihrabl pici a pfehodil pies kone starou houni. Pak zadal zvlle hladit po vychudle htive.

"Co to z tebe udelali, ROZ'e? Neboj se, koupim to zpatky. Ut nikdy neopusti2 svaj domov. Buda mit *de, cello se ti zachce. Budd zase moji pYchou, nejkrasnejAim konem v kraji " Kdy2 se Michal vratil do svetnice, obeli u2 vyhasl. Bylo tam chladno a tma. Usedl na rozestlanou postel a sklonil hlavu do diani. Posleze zadal se mu oblidej chvet a 2kubat. Do odi mu vstoupily slzy, ktere rychle osu2oval. Vystoupily vtak slzy nove a pf glo jich jate mnoho, net za zava.tSrmi okny se rozbfesicl slavn3i bo2ihodovY den.

VANOtNi NADILKA MDU ENNIS, OS. 25.

Ctena. redakce!

Dnes pisi o Vanocich s leptim kura gem ne21i bych mohla minuleho tYdne, kdy nam tak hodne prtelo. Dnes slunieko sviti a tak doufam, ze i tak o Vanocich bude. Kdetto na severu maji radost z bilYch Vanoc, zde tyto bYvaji dasto blative, ant se pokazi programy, ktere se na svatky plipravuji.

26., neb 29. v padu neptizniveho poeasi, v NArodni sini bude vanoeni program s nadilkou. Ge vtichni kteti uoinkuji na programu dasto pledvedli na jevitti nejakou Cast ku pobaveni, tak myslim ze za ten tYden a pill to vte dobte vypracuji, leda to zaene zas prtet (a u nas jit prti ze zvyku). Program, kterY zajiste pobavi male, bude zajimavY i pro velke. Sestaven je z nasledujicich eisel: Ptivitani — Ella Ann Trojaeek; 2. "LupieskY vYlet", Alvin Nesuda a George Strunc; 3. "Na ge panenky", baseri, plednesou Vivian Jutica, Dorothy a Evelyn Julica; 4.

"Zajicova koleda", Geraldine a Adel Maealik; 5. "Maly brattieek", Dorothy Jarolimek; 6. Piseri, Dorothy Vavra; 7. "Vanoani stromek", Pauline Koval; 8. "Ticha noc", zpev dospelYch; 9. VYstup Mikulak "KaAparek nadeluje", s nadilkou a rozdani dareekir se stromeeku, pak beseda vtech. Jette jsou jine eisla nejmenovane z ptieiny, ze nejsou domluvene co toto piPosledni eislo jest scena, jeji charaktery jsou strYeek '8krhola (George Strunc), kterY o vanocich je jaksi povidavY; Katparek (Louis Hrabina), kter' by radeji Ceti netli by poslouchal "breptani" 8krholy, a tak si ze strejeka utahuje pokatde kdy ten utije nejake phislovi. Mtrholovy se to plestane libit, tak si nabira, zas Katpara a povida mu, co mu da, darkem. Ten se pusti se za strYekem, ale do toho spadne Mikulat a jiste vtechny deti poteti at jim zadne vypravet, z jake pricing v Ennis se zdrtel pies Vanoce a tim padem jim nadeluje. Budeme miti vanoeni stromek a rada by jsem, abyste ty clareeky co mate pro sve ptatele donesli pod nej a phi rozdani se spoleene pobavili. Blayne phived'te male ditky; vite jak se na Vanoce celY rok teti, at' utiji svatkil v pine mite. "Santa Claus" si s nimi popavida, nadeli dareeky, a at' se ho deti nekdy boji, piece jen ho maji rady.

Tak ptijdle detiely, telmete tatinkovi, ze byste rady jely a on jiste vyhovi, neb o Vanocich se doptava vtem hodnYm detem.

Wilma Nesudova.

Aid Antonin eermak, C. 56., Corpus Christi.

VYroeni schtize nateho tadu bude potadana v nedeli dne 22. prosince. Zadatek v 1 hod. odpol. Krome voleb tadovYch Atednikil ptedlehaji jine duletite zaletitosti k vyhizeni. Olenove, majici piajeky proti certifikatum necht' se dostavi k potadku. Take nove eleny budeme uvadeti. V ptidu 4patneho paasi schaze bude at iednu l3fl, S pozdravem, clruhort Betty Mica, tal,

AMjegte jdeg?" podivil se redaktor Dostal, kdy videi, ze jeho gena si ableka plagt'.

"Ale jen ke kadefnikovi, trochu pkieisnout," odvetila pani Valerie takovYm lehkYm, uklidriujicim tonem a nasadila si klobouk.

Ale jeji mantel se dukladne ulekl.

"Ke kadefnikovi?" zvolal zde gene. "Dekuji pekne! To se jiste nedostaneme yeas k vlaku!"

"Neboj se, ho gieku," smala se jeho chat', "je to tady v na gi ulici a jde jen o manekost. Nejpozdeji za hodinu jsem zpatky, pfevleknu se do svYch novYch sate a pofrneime."

"Ach, tenhie novY kostym!" doda,la a pohladila jej zamilovanym pohledem. "Mam z neho takovou radost. To bude na ge Cilka koukat, jak mi padne."

"Nu dobie," svoloval mantes, "ale nejdele za hodinu at' jsi tady! Ja zatim doskoeim k Malkovskemu, slibil jsem mu nejakY easopis.

Tak, holeieko, u2 bet a nezapomeri na Navratila!"

"Jen abys ty nezapomnel, mivate vsidycky tak dlouhe debaty," projevila obavu a ze zachmukene tvafe bylo zfejmo, le ji jeho pochilzka neni vhod.

Dostal se vgak vratil za chvili, nebot' nezastihl pfitele doma. Val ga ofgem je gte nebyla zpet, jeji jemna vtime, pudru nebo eeho, chvela se vgak v ovzdugi pokoje.

Dostaliry zrak zavadil o jeji nove gaty, ktere visely na ramenku u toaletniho zrcadla. — Vzpomenel si na jeji zamilovanY pohled, je polaskala na odchodu, a usmal se. Jakou z nich ma radost, jako by to byly prvni gaty, ktere jak2iva dostala! A,,to je u ni tuze hezke, 2e ji kalda malidkost tak detinsky Veg. Pkistoupil k toalete a jal se gaty prohlitet a ohmatavat. — AC jsou to zimni gaty, je to vlastne dost lehkY haderek, usoudil. Je to fakt, to leny jsou proti rime mnohem °toldlej gi net my mull. A mail ted' modu hezkou i dost praktickou. Arci al na to, le jejich gaty nemaji ladne kapsy; bez tech my bychom se neobegli.

A podivejme se, v2clyt' v tom kabatku kapsieka je! postfehl nahle. Ov gem malieka, &ova tam vstrei sotva tfi prsty. A je tam nejakY papir, asi fleet od modistky.

Vytahl sloleny papir, roziolil jej a ztrnul leknutim. Nebyl to fleet, bylo to psanieko, napsane neznamou mulskou rukou a znelo: Draha Valeo!

Hrozne me zarmoutilo, 2e odjede na svatky k rodietm. Jakepak svatky bez Tebe? Pojedu zitra do Mnichovic s lylemi, abych trochu zapomnel na svou osamelost.

Ale te gim se, 2e se hned 27. sejdeme v nagem koutaku, abychom si nahradili sve svateeni rozloueeni. Budu Te oeekavat veder o 8. hodine u Jiraskova mostu a ul od dnegka halm touhou pc) te krasne chvili, kdy Te opet sevru v narudi.

Zij zatim blaze, liba Te vagnive, Tviij Oldra.

Dostalovi se udelaly mlitky pled oeima a tak mdlo v livote, to musil usednout, aby neupadl.

Tedy takove je to s jeho lenou! Hrtza. A on, hlupak, nemel ani potuchy, ani zdani. Ale kdo by uvefil, le ty jeji uptimne modre adi dovedou tak chat?!

— Oldra — kdo je asi ten Oldra? Toho nieemu by elite]. mat. A, v gak ho pozna a tak dtiikladne, a to tomu zaletnikovi nebude milo! Nedo, na sobe nic znat, vyeka klidne do sedmadvacateho a pak je pfekvapi na jejich dostavenieku. "To bude piekvapeni, miladkove!" zachechtal se v duchu d'abelsky.

— Vyekat! Ale co pak to vydrli, tii dny se tak ovladat? V2dyt' se ul ted' tfese hnevem psi piedstave, al se setke, se lenou. Neni hercern, aby dovedl hrat takovou pfetvafku. A ostatne ani toho nepotfebuje; ma v ruce dukaz, nevyvratitelnY dtiikaz, nemusi shanet jinch, mule hned jednat. A bude jednat, jakmile se Valea yrath, bez odkladtii a bez pardonu!

Ja1-..3 ay v odpoved' na jeho innysl zaznel v GS

Vandni psanieko.

Karel Scheinpflug. presini zvonek. Zachvel se od hlavy k pate mrazivYm tfasem. Potom vstal a gel oteviit.

"Dekuji ti, zapomnela jsem si v spechu vzit klie," usmala se nan lena mile. "Nu, nebyla jsem to brzy?

Neodpovedel ji a skiopil rychle oci, aby nemusel pohlednout do tech jejich zradne upkimnYch modrYch oei.

Vstoupila do pokoje a on bled a zachmufen za ni. Mela vlasy lehce nakadefeny dlouhYmi vinami a velmi ji to slugelo.

"Ted' se honem pfevlelmu a milleme jet na drahu," fekla a svlekla si gaty pies hlavu. Obj•vila se jeji naha gije a gtihle pale. Zachvel se a odvratil zrak. Miloval nesmirne jeji krasnou bilou giji a sotva kdy se zdrlel, aby ji nepolibil. Bidnice — oc o v ge ho oloupila!

"Nagi budou mit radost, 2e tentokrat deme ul den pled 8tecirm vederem," podotkla, sundavaje s raminka svej novY kostym.

"Ja nepojedu!" prohlasil Dostal drsne. Vgak ha to stab dost Asili net to ze sebe vyrazil.

Obratila se a upiela nan pohled pinY Udivu. Ted' teprve zpozorovala hnevivY vYraz jeho oblideje.

"Co se ti stab?" otazala se nechapave.

"Nic, net le jsem prohledl. A je konec galby, holdieko. Jed` si s tim druhYm!" zasmal se hrube a pasl se na jejim pfekvapeni.

Ale jeji ohromeni potrvalo jen okam2ik.

"Prosim te, co te to napadlo? To ten MalkovskY ti nee° nakukal, vid'?"

"Ne, ne, EadnY MalkovskY. Ja., vim vgecko a bylo by marno zapirat." vgecko, pak tedy bys mel nahlednout, 2e nema g pfieinu k takovemo vYbuchu larlivosti. Pro takovou nevinnou vec!"

"Nevinnou? Dekuji pane, meg ty znamenitou moralku! Ale to jsi s ni pfi gla na nepraveho, ja, nikdy nebudu hrat vedome Moho parohdee. Pozdravuj rodide a fekni jim, le si te tam mohou hned nechat. My dva jsme spolu hotovi."

Opustil pokoj, bouchnuv dvekmi, 2.2 se staveni offaslo.

Vygla za nim do pfedsine a postavila se Osne pied neho.

"Vaclave, to nemtilleg myslit vaIne," pronesla pevnYm hlasem. "Dej si piece vysvetlit — —" "Jakepak yysvetlovani, kde mluvi dUkazy.

Po svatcich to mille g vysvetlovat memo advokatovi. S Bohem!" odsekl, hazeje na sebe zimnik, jejz zapinal a2 po schodech. Mel stra g -neaspch,byuiklmontjehvslovani, jehal vyslechnuti pokladal pod svou dtiistojnosti, a ktere ho piece silne vabilo nadeji, le by ji snad nemusil ztratit.

Po mu2ove odchodu usedla pani Valerie u okna a divala se ztrnule pled sebe. Bylo ji, jako by se ji byl nad hlavou zlltil rodnY dam.

Nemohla ani pochopit =low jednani. Takto se ji nikdy neprojevil — takovy zaslepenY _larlivec! A tyran! To le byl jeji moudrY a las,kavY Vaclav? Ani ji nevyslechne a kfiei na ni jako na psa.

Co si ted' pane? Tolik se na tyto vanoce tegila, a ted' je po v gem, mush zustat doma!

A lake to budou svatky? Vrati se Vaclav donebo nevrati? Nevrati-li se, bude travit StedrY weer sama v prazdnem byte; a vratili se, bude jej travit s mulem, kterY na ni vlidne nepromluvi a kouka, jako vrah. D ye telko..; slzy se ji skutalely po licich.

Ale hned si uttela oei a zdvihla hrde hisvu. Neda se takto tYrat pro nit za nic! Pojede k rodidum a ztravi vanoce s vlidnYmi lidmi.

A bude-li tfeba, je gtd dalgi dny. Vgak Vaclav zatim vychladne a pfijde k rozumu.

Vstala razne, oblekla si svuj novY kostym a za chvili ujiadela k nadrali.

• Dosta.1 zatim lital po RiegrovYch sadech. ,5e a bylo to ut in610 cot bylo dohte

pro jeho dugevni stay. Byl spokojen i nespokojen sam s sebou. Jednal spravne pro svou diistojnost a jednal snad unahlene pro sve blaho. Kdyby byl pfipustil jeji vysvetleni, kdo vi . . . ? "Ale co", pferugil se vztekle, "vtdyt' mam v kapse ten jeji hanebnY dopis! Draha Valeo, sejdeme se v na gem koutedku Bidnice!"

Co ted'? Domil nepiljde, nechce u2 spattit jeji tvak. Ptiijda k Nosorolci, v gak tam najde nejake zname. Vrati s domil v noci, kdy ona • bude spat a ulehne na pohovku ve siren' pokoji. A rano odjede k bratrovi do Pardubic, beztoho ho u2 tolikrat zval. — Kdy2 se vracel z hostince "U nosorolee", bylo u2 k jedne s pulnoci. Mel telkou hlavu, ✓laludku michanici z piva, vina a konaku a v dugi michanici ze vzteku a l"alu. Odemkl tie dvefe do pfedsine a po gpiekach jako zlodej vplilil se do manklske loznice aby si odtud odnesl podu gku a pokrY yku na improvisova,ne ltiflko ve svem pokoji. Kdy'l vgak vstoupil do svite si kapesni svitilniekou, zkamenel na prahu jako rytik z pohadky. °be Mika byla neodestlana a jeho 2ena nikde!

Tedy piece odjela, piece v gecko, co se stalo! Je videt. jak Indio ji hryle svedomi a jak malo se trapi pro nag pfigti rozvod! Hanebnice!

Probral se thzem z alkoholickYch mlh, jen ten bolestnY tlak v hlave mu ziistal. Dlouho nemohi usnout a kdy mu spanek koneene zaviel vieka, tlaeila ho milra — — — Kdyl se rano probudil a podival se na hodiny, seznal, le na ranni rychlik do Pardubic je • pozde. A byl vlastne rad, nebot' se mu nechtelo jeti. Nechtelo se mu v gak ani letet dal, ani vstat. Kdy'l si vzpomnel na yeerej gek, mel pocit, ze leli na Zahofove loli; a kdy je opustil, litoval, ze nemfte pfespat celY dnegni den. To bude otrava, dekuji pekne!

Myl se line a oblekal se rortraite, sestavuje si pfi torn program na ten dne gni mizernY 8tedrS7 den. Navgtivi Malkovskeho, jen podle Valtiny napovedi o jeji nevefe nee° vi a vypta se ho na to. Je to site ohavna vec, obnalit se pled ptitelem jako podvedenY manses, ale jakati pomoc ,musi zjistit celou pravdu. Potom ptijde na abed a pied tfeti odpoledne pojede do Pardubic. To bude je gte tak nejlep gi, co se da delat; ztravit yeeer v Praze, kde budou v gichni znami staIeni do syYch domacnosti jako mekkYgi do syYch ulit, bylo by nesnesitelne.

Ale Malkovskeho zastal pied domem, prave kdy2 se chystal vstoupit do sveho auta.

"Jedu k pacientovi a bohu gel, nevim, kdy se vratim — je to telly porod. Ale via co, zastavim se u tebe cestou domtii," slibil mu lekaf. gel tedy Dostal po obede domtii a ze sameho rozeilovani na pohovce usnul. Nahle ho probudil zvonek. "A, to je MalkovskY!" rozpomnel se v rozespalosti a gel mu oteviit dvefe pledsine.

Ale nebyl to MalkovskY, na prahu stab mlade hezke devee v pekne padnoucim pla gti a koketnim kloboueku.

"Rada bych mluvila s milostivou pani," ohlasila nesmele.

"2ena neni doma. Odjela k pfibuznYm a vrati se a2 po svatcich," odpovedel.

Uvalovala chvili v zfejmYch rozpacich.

"Ja, jsem Klokadova, gvadlena z modniho zavodu pani 6i g nske", pf•dstavila se pak. "Nezanechala mi milostpani nejakY dopis?"

"DoOs?" zarazil se Dostal. "Nevim o niecm."

"Vite ,byl to dopis od meho hocha. Kdy'l jsem jej v zavode etla, pfi gla zakaznice a ja jsem honem schovala dopis do kapsy. Bohulel, ne do sve kapsy, nYbil patrne do kapsy nektereho ciziho plagte nebo kabatu. U2 jsem obe gla vgecky zakaznic kterYm jsme dodaly na svatky gaty, a ne jej nalezt!" rozhodla se pojednou k uptimnernu doznani.

Dostal by byl zajasal blahem a padl ji ko, lem krku, ale ovladl se a tekl ji vidne: "Pojd'te jen dale, sleeno Klokoeova, Sena vain opravdu zanechala nejake psani."

Beiel do sveho pokoje, vstreil osudne psani o (balky a odevzdal je sleene.

(PoradovanA t'x'arte. 17)

JIMNA TUHARSKA

ZLOMENA POUTA ROMifiN Z let 1908-1929.

Papoueek se hlasite zasmal. ie je povinen se zasmati.

"I jdi, ty! Jaktiv nebudee jinY!" zlobila se vratna.

"Ba ne, matko, to a ne. Stars, kill se tako ohYba." "Nevis, co pletee!"

"Jeete ano. To a.2 takhle pozdeji, a2 vypijeme tti — dtyti!"

Na Papougkovi vystupovalo horko.

Stara netekla nic, kula valednY plan. Venku neni jiz dusno, mohlo by se tedy vyjit. Jen kdyby ten Papou gek rekl koneene staremu, co tekl posledne ji. Ale kdyi take stars ho ani k slovu nepusti!

Papoueek zatim sedel jako na trni. Nevedel, co si pane. Rad by byl davno naznadil fleel sve navetevy, ale nebyl si jist. bud' se nechce start' o te veci zmifiovat, nebo na to ani nemysli. Dival se pokradmu na Luisu, ale ta se usmivala. Bavily ji Papouelcovy rozpaky.

"Kulihraeek!" napadlo ji nekolikrat. Prve, kdy se tak ochotne smal drsnemu otcove vtipu,, ohrnula rty a zlobila se v duchu, ale ptemYelejic, rekla si: co mel chuclak vlastne lepMho Mat? Jinak byla veseld, bylo dnes u nich aulno sdilnou naladou otcovou, mamineinou dobrotou, vfmi kvetin, eoko/ady a babovky, stuff byl hezky prostten a vino jisktilo v "Kulihraelcovi" site dvakrat uhasi doutnik a stiral kapesnikem pot s dela, otec veak nepozoroval nic. Divala se zkoumave na sveho padnika, smirujic se s tim, 2e dnes asi se k nieemu neodhodla. V2dyt' teprve kdy ji vide]. po treti, osmelil se zeptati se ji, zda by ho mohla miti rada — a kdy rekla: snad, zarazil se, potom cosi koktal, 2e to s ni pri poslednim setkani, kdyz pomahal mamince pies ptikop a ona je ptedbehla, odvatil se dovolati se mateina souhlasu.

Ji je to jedno, rekne-li dnes o ni, nebo ne.

Ale maminka je energicka. Otevtela okno, vdechla naverni vzduch a pravila: "To je tam krasne — tatottei, co2 abychom eli trochu ven?"

"Copak je nam zle?" osopil se na ni, vyrugen z vypraveni o honech na kni2ecim panstvi.

"JO, u2 taky dlouho zdr2uju..." zakoktal Papougek a zvedl se.

"Tak vidie, co jsi zpfisobila!" zlobil se vratny.

"I to to!" zardela se maminka. "Jen sed'te, pane Papoueku!" Papoueek podival se na Luisu, zadervenal se ta, ale Plaeek vpadl: "Jen si zase sednou — kam bychom courali — beztoho mne boll kuti oka!"

A na cifikaz teto ptelcalky nodal se zouvat.

Nyni nag e' Papoueek pkihodnY okam2ik kdy start nemluvil.

"JO, vlastne — ptieel abych — se dovolil — jestli pan Plaeek by nic nenamital..."

VratnY si uttel kniry a povstal. Citil ze, nadchazi nejaky dulaity okam2ik.

"Dovolil bych si prositi — jestli bych mel — se uchazeti o milostivou slednu — myslim, 2e."

"Ale to se samo sebou rozumi!" ukoneil Plaeek.

"Ono jsou nejakY hodn' novel a tak jake dlouhe reel! Stara, dej si sem taky sklenieku, • musime to zapit!"

• Dlouho nemohla maminka odpustiti tatinkovi tuhle bezbanost. Takova va2na, chvile — o dceru jde — a on jen pit a jen pit!

Nu zaplat' panbu, Papoueek ma rozum! To a vystihla, 2e nebude takovY bumbalek jako jeji star' — ba ne — to je dodista, daista jinadi elovek! TakovY tichouelY, sama skromnost a ochota. Bull se nad ni smiloval, te ji poslal ta-

koveho zete a &eh takoveho muk. Jen aby se vSecko nepokazilo. Umird vtcly hrfizou, kdy se Papoug ek s tatikem sejde — nejlepe bude zakiditi to tak, aby se sehazeli Co nejmene. Je beztoho leto, at' si jde tatik do hospody obejdou se bez neho.

Ve skutanosti neni pro maminku jen tak, vladeti se za mladYmi. Je taka na chfizi a kdy si "vyvzpomenou" takhle na Pettin nebo na Letnou, div k nepadne. Kdyby to alespori tata dovedl ocenit, ale on se ji jeete posmiva. Co platno — je to tak zarizeno a musi to byt!

Matka je v2dy k politovani!

"Ale tak ted' ke veem kozhim doma! Copak music brousit za nimi?"

"Starougi, starouei! Ty jako bys ted' s mesice spadl. Divim se ti — slouzil jsi piece v panskYch domech — videl jsi nekdy, 2e by takova, komtesa...?"

"Hrome! Je nak Lojza komtesa...?"

"No neni — ale elovek zhledne leccos, jak se co pat& To se vi, ja za mlada taky nernela maminku potad v patach — ale k muzice, na jarmak, nebo na pout' mne nikdy nepustila samotnou jen tak do kostela nebo na naves, a to jsem byla s deveaty..."

"JO, vim — a s deveaty byli mladenci..

"Byli — pravda — tys tam taky byl...

"Tak vidig - a tej holce neptejee ani chviku!"

"Kdo ji co nepteje?" urazila se maminka.

"Vgak i do kostela ji posilam v nedeli dopoledne, a ze eiti on ji taky doprovazi. A vet mi, trnu strachy... Na etesti je on hodny elovek.."

"No — jestli se potom honem aeni, tak jako ja — vem to Bert! Ale to je veci tchyne!"

Pani Plaelcove, se zapalila a oei ji zvlhly.

"Tak ty by sis mne nebyl vzal, kdyby nebylo bYvalo maminky?"

"Kdybych byl vedel, jakou budu mit nekdy "patalii", tak jiste ne!"

"Aby te panbu netrestal!"

Maminka se odmleela — bylo ji opravdu do place. Ale start, rozveselen, rYpal dale: "Jojo! Genskou neuhlidae!"

Od plotny ani muk. Jen kastroly a hrnce hlasiteji. Tatik chvili silne bafa, pokaglava,, koneene spusti: "Chodival k nam, chodival..."

Maminka sklesla na stolidku a rozplakala se doopravdy. Byla to pisnieka, kterou si zpivavala, kdy za ni chodival tatik ze zamku. S podatku zpivala ji vesele, pozdeji si ji jen 'Septala, vzdychajic pti ni.

"Nono! V2dyt' to skoneilo dobre — ci ne?" ptistupuje tatik a zdviha ji k sobe.

"Starouei, 2e tys tak jedovatY!" "I mld! Nebylas prvni ani posledni. A za Lojzkou se nepachti!"

To zas mamince nikdo nevymluvi! Vi dobte, co sama zkusila strachu a hanby. Oveem — tata byl eert — ale mai jsou veichni stejni. A kdo vi — Papoueek je piece fitednik — trebas jen tak se namlsat! — Ale ne — co ji napada — je piece hodnY elovek!

Inu...! — A Lojza u2 ma rozum...

JO, ho mela taky...

Bude piece jenom nejlip, kdy s nich prozatim oka nespusti. Ostatne — ma to koneene taky sve dobre stranky. Pkijde leckams, kde jeete nikdy nebyla a v2dycky ma pocit pYchy.

Jak se lido ohliZeji po mladYch, jak si eeptaji — s Loj2iekou byla v2dycky radost nekam jit —a ted' zvlaet' — zname ji zastavuji, blahopteji — tak jim zvedavost z odi sala — ale matka nic, odpovida vyhYbave, opatrne — at' se vztekaji!

Nae taky mluvit — co kdyby z toho naposled nic nebylo!

Jednoho dne veak rekla Luisa dost nesmele: "Mami vy byste taky nemusila potad s nami chodit."

"A prod?" vyvalila matka odi.

"Unavuje vas to, Papou gek aby se stale na vas ohli2e1 a my si spolu nemfiteme ani promluvit."

"Prosim te, holka, blaznie? Vy 2e si spolu nemftete promluvit?"

"Nu ano — v2dyt' ja ho \Tubed neznam."

"Tomuhle a opravdu nerozumim!"

"To je chyba! Podivejte se, ja piece muslin vedet, koho si beru."

"Ty to neviS?" "Ne."

"A jak to clicee vedet?"

"Chci bYt s nim sama, abych ho mohla prozkoumat."

"Ma zlata...! Copak vlastne chcee feat?" mne rad."

"Chci vedet, te rad? Prod by za tebou chodil, kdyby te nemel rad?"

"Kdy'2 ono, mit rad' a mit rad' je dvoji."

"Jakpak to zas?"

"Jo. myslim — 2e vas mei tatinek jinak rad."

"Prosim te, dej pokoj s tatinkem! Chran Panbu pied takovYm!" vyhrkla poboutene matka, myslic na cosi — hned se veak opanovala: "Ty si snad myslie," pokradovala mime, "proto2e je Papougek tichej..."

"Ano, ano! To je to!"

"Ma zlata holka, delcuj Panu Bohu za to!

Chcee snad nejake fanfarum? Ted' by pied tebou kleeel a po svatbe by te bil jestli by k svatbe doelo."

"U vas tak bylo?"

"No, to ne! Jaktaiv na mne nesahl —ale naplakala jsem se dost."

"Prod?"

"To a je tak — mail-li se dva radi," zamlouvala mati. "Vie, ted' on se stydi, netroufa si — ale po svatbe — mfij dedeeek taky — pted svatbou maminku sotva polibil, ale potom by ji byl modre s nebe snesl. Jen bud' rada, Lojzidko, takovi mai jsou nejlepei."

"Jd nevim — mne se piece nekdy zda, jako by to nebyl ten pravY." "Lojzka! Kdo ti tohle napiskal?"

"JO, bych pri nem /lady usnula!"

"To nechapu."

Maminka zaptela si boky a ptemfelela. ho nechat?"'

"A ty si tedy "Snad ne — ale ..."

"Vie — ted' — kdy chodil do domu — kdy Tide o tom vedi — reklo by se — 2e on tebe nechal — a to je pro device v2dycky zle."

"Maminko — tedy k Will lidskYm teeem bych mela jit do nedeho, o term nejsem ptesvedeena, 2e to bude mYm etestim?"

"Dite! 0 torn nemae g bYt nikdy ptesvedeena!

Copak ho nema g rada?"

"Marn!" nejiste odpovedela Luisa.

"Tak tedy! Ostatni pust' z hlavy," rekla matka, ktera si neveimla ani rozpaeite tvate, ani zajikaveho tonu.

Vzala konev a ela pro vodu. Protae to bylo na ni moc; nelze si piece veecko rychle premyslet a v hlave srovnat! Citila mane, k deers 2ada rady od ni a ta rada 2e musi byti pevne, —maminka si pomohla prostym rozlatenim — ale v nitru docela pevne ptesvedeena nebyla. Do tech veci je se Val° michat — ale jen aby se to holce nepletlo nejak divne v hlaye! Mat uznava — dnes je veecko jine a takovY pan je zas neco jineho ne2 jeji start'. Ale aby s nim nechala dceru samotnu — to snad piece ne?

Proto odbehla, aby nemusila nic ureiteho Je rada, 2e veechno dceti alespori trochu rozmluvila — rekla hlavni dfivody — a tak mysli, ze jednala, jak se patti.

Luisa bezradne odeela do sveho pokoiku. Nerozumela sama sob& Ptipominala si, jak bylo tulno u nich pti prve naveteve Papouekove, jaksi intimne, rodinne — vesele a hladce probehla Papougkova zkoueka (Luisa se usmala), ptedstavovala si ho pekne obleeeneho, ticheho, oddaneho — ujiet'ovala se, '2e se ji libi a 2e ji ma rad a hlavni — 2e konedne se dostane ze z tatinkovy nedelni spolanosti v hospitdce — z toho uboheho prosttedi veedniho domova — oh, piljde vSre — bude mit novY, hezky nabytek, bYteeek vkusnY, vyeperkovanY — nebude ji2 klepu, popichovani deveat a rachotu Sicich strojfi, nebude drsnYch reel a dvojakych vtipfi — Luisa bude eist'ounce a koketne obledena, bude si obstaravat svou malinkou domacnost, mir, klid bude u nich — neni-li v torn veecko etesti?

Usmiva se radostne — ano — bude to hezky — u2 ted' je to hezk y, kdy jdou spolu zavekni, zastavuji se pied vYkladnimi sktinemi, proposuzuji a teei se, jak pane si vee zaridi.

Proste etesti — ale tpine. tpine?

Co ji vlastne schazi? Coti by chtdla, aby pked

ni kledel? VZdyt.' by se nn vysim5.1a. Ach ano, on by byl sme‘Sny. On — proe on? JinY ne?

Wichni — vkchni. — A piece...?

Ale vklyt' se stava sama smeSnou, SmeSnou?

To "kleeel" tekla maminka. Sama zesme'Snila cosi, eeho Luisa nedovede vyjacitit. Prod si toho nedovede ujasnit? Co• chce?

Luisa pkivira oei. Chape, ze laska je cosi velistrhujiciho, nekkdy tragickeho. Ma v ni byti vSe, cely free' Zivota.

Ale nikdy nic neni tak jak bychom si piali a jak snime.

Koneene — chtela by, aby jeji laska byla tragicka? Neni takto lope, v to blahobytne spokojenosti?

Luisa je romanticka — to je to prave slovo.

Divadlo, romany, to v'Se ptlsobilo na jeji mysl.

Jenom nekdy eitavala stkizlive knihy, v nich byl Zivot been tak, jak jest, se vk smeenosti, bolesti i pavabem odkikani. Se v'Si valnosti.

A nikdo, nikdo nebyl v2dy Uplne gt'asten.

Nude — ani ona toho• nemtiZe 'Zadat!

Opada.valy stromy, kdy2 mela Luisa svatbn.

Suche listi zachytilo se na jeji vdechnut' zdvoj a PapouSek pkinesl kytici z bilYch chrysanthem.

Dve perly a jeden rubin ji na krk zavdil — maminka si vzdychla, ale nechtela nic iici.

Luisa se usmala — neni povereiva.

Bohate vy gte a krajkami zdebene hedvabne gaty vlekou se za ni jako zpenena, vina.

Deveata ze zavodu zavisti 'Loutla a bay vrtely hiavami: "To doktor nem-aZe Mat, co dela domcvnik!"

Nic nepokazily anonymni dopisy, ktere dostavala stkidave Luisa i PapouSek. Naopak. — Luisa 'thela, zaa bojovat. Zdalo se ji, ze ted' ma opravdu "KulihraSka" rada.

A on?

Po kaZdem takovem dcpise eekal sviij ortel.

Nebyl si vedom to nejmeni viny — ale kdyby byla pied nim zavkela dvete, nebyl by se je znovu otevkiti. To, co mu psali o Lojziece, bylo hanebne, nebyl by se o tom zminil — ale jednou mu to vyklouzlo z fist. Mel na sebe hrozncu zlost a bal se, ze bude vyhrian.

Lojzieka se mu nekolikrate zminila, jak rada by videla svet. On zdedil nekolik tisic po strYci. Nebylo toho mnoho, ale myslil, ze by to na svatebni cestu staeilo a nesmele se o torn rozhovokil.

Luisa zazakila v tvati, oci ji zasvitily. Vrhla se PapouSkovi kol krku a zlibala ho tak, ze mu az tmelo pied odium.

Maminka spraskla ruce -- co je to napada, vydavati se v nebezpeai a nepohodli cestovani, kdy2 mail tak irtulne lanizdeeko doma?

Lope by bylo, kdyby si penize ulozili — kdo vi, nebudou-li jich pottebovat. MyKenka tato napinila ji jistou krasnou pkedtuchcu.

Avsak tatinek cestu schvaloval. Jen at' jedou, uvidi svet. Az u nich nee° maleho bude vkiskat, nedostanou se ani "tamhle" na Nabkezi.

Tim vyslovil maminein sen a ona ho za to pleskla.

Kulihragek se_ zadervenal a Luisa sptadala plan.

S poeatku tomu nemohla ani uvetit, libala Papoueka co chvili. Ted' byly rada, ze zan bojovala, ted' se teSila na svatebni den!

Kdy2 se vSak blizil, bylo ji rizko z eehosi neznameho. Bala se — Zivot u2 nebude tak 8koda toho diveiho, sladkeho veku!

Tento strach naplrioval ji bezdeky odporem k Zenichu — zdalo se ji, ze jednoho dne serve vS'echny kvety, ponape jeji duei, u gpini ji.

Ale jft je v'Se mama — nelze couvnouti.

Ptipadalo ji, jako by sia na smrt.

Proto at' uZije, co lze jee'te uZiti!

Ne2 — ac byla tu silna touha videti mnoho noveho, co ji lakalo k svatebni ceste, piece v ni promlouval instinkt, oddaliti pokud mono chvili, ktere se tclik bala. Nachazela stere vS r -mluvyposntivaebdn,2apdot bylo matte a plisnila ji proto — ani by ov§em ve sve prostote byla o torn hloubeji uvaiZovala.

Ba snad ji i jako 2ena chapala.

Luisa obratnYin zpasobem \At) zaiidila tak, aby od.fizdell v noel. PapouSek, nead'poroval povahy, veal, po svatebnini

dnu bude Luisa naldeti riernu a pak i on se ji trochu ostychal. Dival se na ni skoro jako na kralovnu, nemohl snad ani pochopit, 2e on, celkern nepatrny Utednieek, ne zvla,ST hezky, ma byti nahle mantelem teto krasavice, ktera,, jak citil, i duchem ho ptevySovala.

Mime to, kdy2 Luisa jednou ()Vane oddalovala den sriatku pro jakousi malichernou pkieinu a PapouS'ek nechapal vzala si ho maminka stranou a iekla: "Ta se boji, vid'te? Nu, nesmite ji mit za zle, chudaelovi, v2dyt' to neni maliekost. Ona je takova, aista!"

Tehdy div nevytryskly PapouS'kovi slzy z a on vdeene polibil mamince ruku. Byl by se radeji zabil, nez nalehat na Luisu a desit ji.

Ulehaje na 11112ko pkemyOlel o ni s takovou rictou a laskou, ze Zadna smyslna ptedstava nemohla poruSiti toto zbdriovani.

0 svatebni den byl ternek tak zmaten, jako nevesta.

Zda,lo se mu, ze ma mlhu v oeich, videl jakousi krasnou bohyni pled sebou, slygel 'gum pochvalnYch hiasu, Udiv, plae a blahoptani, v to misil se choral varhan, zpev kostelni, monotonni hlas kneze — citil, jak se ruka jeho nevesty chveje v ruce jeho, nahle byl v rozpacich, je tereem tolika zraka, mel strach, aby se nejakou nemotornosti nestal smanYm a tu'gil, nemotorny jest. I phi hostine podinal si neobrat* bal se kaZde delSi vety, upadal v rozpaky, tim spi§e, kdy2 se start Pladek rozpakoval, sr§e vtipy, ktere PapouSkovi vhanely rumenec ve tvak. Marne maminka tatika okkikovala, poU'uchovala — i ostatni host& i jeho vzdaleni pkibuzni stavali se rozpustilYmi a Luisa ye tvati hoiela.

Potom je‘Ste nastalo slzave loueeni, rady na cestu, starosti o zavazadla, listky, penize, ta,k2e byl rad, kdy2 se ocitl v povoze, ktery je odvaZel na nadraZi. Luisa ted', v cestovnim kostYmu, vypadala znavene; skreila se v koutku, jako by se PaporfSka bala, pohled jeji byl zlekanY, teener nepkatelskY. Jemu se zdalo, ze svatebni den, na deft se tak diouho upkimne tail, ale jeho se zaroveri obaval, stal se eimsi drsnYm a ptiliS" mudivYm sterYmi pocity.

Tote2 citila Luisa. Hloubka jistYch vjemu byla nasilne pfehlu'Sovana hromadenim novYch momenta; lesk, radost, fizkost, strach, Z"al, pYcha, stud — vSe kkidelo v jejim nitru; vybuchla v plat, kdy2 se svlekala ze svatebnich ran bolestne divala se na myrtovy veneeek a svatebni zavoj. Nebyla k utiseni. Maminka domlouvala, byla vSak pladem dcery zaratena.

"Ona ho snad pfeci nema rada? Nebo co je to?"

Nemohouc si vysvetliti, vzpominala, jak ji bylo. Ale, bde, to pfeci tehdy bylo doeista jine!

Ona se u2 nernela dello bat, byla rada, ze. se yeas dostala pod depec. Ale zde to takove neni — a ona, chudak ! Potakavala hlavou a bylo ji dcery lito.

Kdy2 o tom kikala tatovi, rozzlobila se, nebot' ji placl po zadech a zavtipkoval:, "VidiS, mamo! Nezakidili jsme si to my lip?"

Lojzieka zatim u2 sedela v kupe a divala se ztrnule. Byla jako ye snach a piece ostralita.

Bezday proletely ji hlavou ze,2itky celeho dne, ale ve zvYSene citlivosti nerve neutkvela phi nich. Opetne instinktem vyhnula se Uskali, myslic ne na nejbliZ gi chvile, ale na celou svatebni cestu. Byla sama rozhodeim, sama navrhovala. Pkirozene navrhla PakiZ. — Pati2 musila byti touhou hezk y Zeny koketni Avadlenky. Denne slYchavala o ni;_vk, co bylo rozkoSne, moderni, rortomile, pochazelo z Pati2e.

Sebrala drobty franS"tiny z mdt'anske ekoly, Papougek opathil nekolik pomucek a sve vedomost ze studii, nadd se vydali na cestu.

On ted' nevedel, jak si ma poeinati. Nejprve zakusil pocit dulditosti manZela — to jest: ochrance.

"Netahne na tebe? Opki si ndky sem. Nejsi unavena?"

"Hrozne!"

"Tak zavki oeta a dej si hlavieku na me rameno! Jsme tu sami, podplatil jsem prrivodeiho -- nu, nelekej se — to jen, abys mohla spinkat -- vtelyt' to neni maliekost, rely den..." nev6da, jak dokonaiti. Byl by fekl:

-

"Celt' den tak v gem na oeich," ale i to po ya'Zoval za ptilfe drsne. Byl sam rad, 2e v'Se skone'en°, pravidelne tempo rychlovlaku podinalo ho uklidriovati. Ted' zase zakou gel skorem chlapeckou pSrchu — nebot' Luisa opravdu opiela si hlavu o jeho rame. Ueinila tak spi g podvedome proto, aby mohla sledovat yeas kak1S, sebemenel pohyb manZelriv — ale on byl 'et'asten, ze tato krasna 2ena tuli se ted' k nemu, 2e mu drivetuje, ae vi, ze nyni jedine pravo na ni ma on. Za nic na svete nebyl by ted' toho prava zneuZil. Bal se pohnout, sotva c1STchal, jen aby se nepolekala, aby si odpodinula. V jeho mysli jeele se honily ptedstavy celeho dne, ale pkev. ladal viteznSr pocit, ze -deck° je tam. V Praze, a on 2. e ujildi se svou Lojziekou, aby zristall sami profiebe. Neni tento okamMk ze fAeho nejlepgi? A ted' ut to bude stale tak, a do smrti!

Byl by vydychl kestim, ale vzpomenuv si, by ji probudil, usmal se jen blatene.

Spi opravdu? Zvolna °tail hlavu — ano — ma zavtene oei, ale vieka jeji se chveji v neklidu. Mozna, ze se ho beji, chuderka. Ne, on ji dokeZe, jak se lisi ode vSech tech, mun, kteti dnes pii hostine mueili ji takovSrmi drsnSrmi vtipy.

Ale snad ji ovanul dechem, kdy2 sklonil hlavu k ni. Luisa otevtela oei, polekane nan pohledla a odklonila se do kouta vozu.

"Neni ti chladno?" tazal se a stahnuv ze site plaid kladl ho nelne po jejim tele. Vzhlaela k nemu pla§e a sama si nedovedla yysvetliti. Bala se, aby ji nepolibil, aby se neptivinul k ni. Ale vklyt' piece u2 se polibili nekolikrat u maminky, v Luisine pokojieku — anebo /lade kradmo na yS'rlete — a jeSte yeera, nad zavazadly — nez je zavteli — a v novem byte — v jejich byteeku, kterSi zatizen deka, a pkijedou. Ale to vge bylo jen tak narychlo — nekdo pkijde — nebylo v torn Zadneho peel. Ale ted'?

Instinktivne se stulila do koutku, nebot' on, zahajuje ji, dotSrkal se mekkYch ramen a hovotil mazlive: "Tak, tak, miladku! Je ti uz teploueko? A vig ty, ze ted' ted' u2 jsi mou ZenuSkou?"

Nakloniv se k jeji tvati, chtel ji lehounce polibiti.

"Ne, ne!" branila mu a mNkein vyprostila se z plaidu.

"Ale ale, ty ogkliva, cO2pak se mne bojig?

Vklyt' jsi piece Moje a ja tvilj!"

"Pravda," pomyslila si a tvat jeji zkamenela odevzdanim se v osud. Ale jeSte se utekla k zachrane.

"Je mi takova, zima — dej mi trochu vina."

"Ale bole! U2 dam) jsem mel! Jsem to ne'Sika! Kdepak...?"

"Tam v to dlouhe brane."

Isnikem rozevtel braSnu odzatkoval lahev a nail do ploche sklenieky. Vypila ji naraz a rychle se zahalila v plaid.

"LT2 ne?" tazal se a kdy'Z nechtela, teprve si nalil. Vkladaje zase lahev do braSny, spatiil promaStene papiry a u g vybaloval smaZena kutata a uzeny jazyk.

"Ne — nemam hladu — dekuji," iekla znavene, ale vraz divla novou my genkou, shodila se sebe plaid, zasmala se, zpkivetila a s chuti pustila se do kutat. S chuti proto, ze vlastne po celY den sotva si dovolila jist.

"Kde uz jsme?" tazala se, pohli2ejic do tmy za okny.

"Ani nevim."

Vytahl hodinky — nebot' sama tako•Sim yecem nerozumela. Naleznuv kde by mohli podival se na Luisu a tekl starostlive: "To pojedeme jeSte dlouho, mildeku, ce1S7 zittefei den a skoro je gte noc. Lehni si ted' a spinkej! Jsme tu sami, jd, vis, si lehnu sem naproti a budu to hlidat. Spinkej, det'atko, vklyt' uz jsi cela rinavou ptepadla."

Uposlechla, nebot' se ji zdalo, ze ted' ji nebezpeei nehrozi pies to se s poeatku stale ze spanku vytrhovala, ale pak usnula nahle a pevne.

(Pokraeovani).

N'ezaleM na torn, jak diouho 'itjeme, ale kollk dobra vykonAme',ivot pro li ciskou spole nost.

- - ni svatky (0 50 centil utrat'te merle a potlete je na prove misto), blahodarnY novY rok a naafi Jednote tisic novYch Glenu modelu 1941.

S pozdravem na vtechno elenstvo jsem vat bratr, John Toupal.

Mili bratii a sestry a dela rodino S.P.J.S.T.!

Zase ptichazim mezi vas skrze net Vestnik a oznamuji varn, ze dosud poiadovanY poeet ku zaloieni nemocenske podpory nemame, ale doufam le se tak brzo stane. Po kaide schtai ptichazi pkihlatky a ku konci mesice prosince potlu y am upinou zpravu. Spatne poeasi a male navttevy schazi jsou ptidinou, ze jsme nepokroeili jak jsme oeekavali.

Jest hodne Mai co posilaji ptihlatky a zaroveri pekne ptipisy k tomu a mnoho takovYch tacit ptihlasi elenstvo a zaplati prvni poplatek z tadove pokladny, and by dekali ai se vtichni eleni pkihlasi sami, jeito mnozi jdou jenom dvakrate roene do schuze. To se deje v tadech, kde jest nekterY elen co pomaha, ku zaloieni tohoto odboru, a jinde naopak zase se pane postrati eleni, ze kdo vi kolik, to bude stati rodne, a mnohe jine ptieiny se najdou proti. Mnozi eekaji ai jak to bude pokraeovati.

Na tyto rilzne otazky jest jen jedna odpoved' a sice: Proto nate Jednota tak dobte pokraeuje, .2e kaidy Glen kterY se pride musi se podrobiti lekatske prohlidce, a v natem ptipade se to tfee nemocenske podpory, site nepoiaduje se lekatska prohlidka, ale poiaduje se eestne slovo, 2e ptihlatujici se Glen jest schopen prate a neni mrzak nebo neduavY elovek, a le musi byti nejprve elenem net' mule poiadovati podporu.

Mnozi eekaji na stanovy, ktere dosud nejsou hotovy, ale jakmile je obdrZim, hned je zatlu vatim tajemnikilm.

Jak jsem varn dtive zdelil, opakuji zase, ze to zaleti na elenstvu, kdo si pfeje vstoupiti do Nemocenske Podpory a ze ladnY nebude agitovati, abyste tak ueinili, to musite sami si vykidit.

Jestide mate zalo2enou Nem. Podporu y e vatem domacim tade a ptistoupite ku teto nove zaloiene Nem. Pod., obdriite podpory d y e, prvni od vateho tadu a druhou od nas. Vy tim pomtdete ruhYm a druzi pomohou y am, kdy se nettesti dostavi. Zde se nepoladuje na nikom velkY peniz co vstupne a ten pillaeek kaidY mate anebo meli byste miti pro tak dtleiitou vec.

2acinSr nemideme rici, kdy nas potka nettesti, na to iadnou smlouvu nemame, a proto byste nemeli odkladati s y eti ptihlatkou.

Nyni v teto roeni dobe, kdy nemoce nejvlce tadi, opomenuli jste stati se 'deny a dekate at' jak to dopadne. Ai to dopadne na vas, tak bude pozde.

Kdo nemini podporovati nemocne bratry a sestry v nouzi a pottebe, kterou zavinila nemoc nebo operate, nemtile oeekavati podporu sam pro sebe.

V natl. Jednote ladnY zemtelY Glen neplati tern iivYm, ale ti iivi zaplati rodine zemteleho tu eastku na kterou byl pojitten.

V natem ptipade my zdravi platime tomu nemocnemu, abychom mu bud'to ulevili tu bidu, anebo mu pomohli ku navraceni zdravi, nebo zachrane 2ivota. Mule byti nee° leptiho vykonano nelli to co jsme si pfedsevzali pomoci ztizeni Nem. Podpory pri natl. Jednote.

Celkem vzato, meli bysme vtichni elenove nati Jednoty byti eleny teto vzacne organisace vidim v torn tu filevu pro starti elenstvo, po ktere ji2 &Arno jste volali. kika se, le start' musi a mladY maze. Vite, co to znamena.

Ji y arn V g em pteji mnoho zdravi, (ale nailed ciejte pojtatit) i yi!,5ele 3761-10,

Rad eechoslovan, eislo 40., Hillje, Texas.

V nati vYroeni schtzi, konane v nedeli 8. prosince za dosti detne navttevy bratr y a sester, zvoleni byli tito Utednici pro rok 1941: Josef Rubesh, ptedseda; Ed Krestu, mistoptedseda; E. K. HajovskY, tajemnik; James HradeckY, Aeetnik; Gilbert Hafernik, pokladnik; majetkovy vYbor: Frank Knebel, Alois Trojeak a Ignac Vivilal; Udetni vYbor: Emil Kubesch, Jr., Emil Ekrovan a Jos. Katpar; nemocenskY vYbor: Jan Orsak, Frank Lukat, Jan Dorriak a Tomes Martinets; sestry: 2ofie Hradecky, Rosie HajovskY, Josefina Strnadl a Hermina Skutca. . zabavni vYbor: Ed Kresta, John HajovskY, Jerry Polatek a Raim. PustejovskY. Pieji y am vtem vespolek vesele vanoeni svatky a tt'astnY a poiehnany novY rok . 1941.

S bratrskYm pozdravem, E. K. HajovskY, tajemnik.

Reid Riliov* Dvir, eislo 89., Rosebud, Texas.

Cteni bratii a sestry!

Varn kdo jste ve schuzi nebyli zdeluji vYsledek voleb: Piedseda Jan Lanidek, mistoptedseda Tom Vitek, tajemnik Jan Platek, Adetni Vojtech Svoboda, pokladnik Edvard Hada. Tedy tadovou korespondenci zasilejte na tajemnika: John Platek, Rosebud, Texas.

Ctene redakci a vtemu elenstvu pteji vesele vanoce a tt'astnY novY rok a nati oteine svoboAneika Skupinova. du. S pozdravem, Houston, Texas.

Schilze odboeky Houston S.A.C.T. kona, se 28. prosince t. r. v sini tadu Pokrok o 8 hod. veeerni. Je to posledni schtize v tomto roce, fidast vtech elent i ptatel ladouci.

Stan. Novotny, taj.

Frank Andinec, pied.

LondYn. — BritskY tisk srdeene vita projev, jej ueinil eeskoslovenskY ministr zahranidi Jan Masaryk, na recepci, kterou pro eeskoslovenske dtistojniky ueinil Namotni klub v LonOne. List East Anglican Daily Times napsal pti teto priiezitosti, le "Masaryk neztratil nic ze sveho skveleho vtipu, jeji projevoval v dobe pied Mnichovem, ale od teto katastrofy daleko vice pochopeni pro hloubku jeho cite a pro krutou Uzkost, jil citi nad utrpenim sve zeme."

VANOCE JAKO FILMOVA ILUSE. (Pokradovani se strany 11.) k posledni scene s rozsvicenYm vanoenim stromeekem.

Marcelo, zavetend na Juline tiji, se rozplake.

Julie take. A s nimi se rozpldee v hleditti vettina ienskych navttevnic. Posledni scena se zaclonuje a hudba nasazuje: "Narodil se Kristus Pan . ."

Dojemne vanoce, kikaji si vtechny ty navttevnice, ktere se zvedaji se sedadel, utirajice si rychle oei. Takove .vanoce .. .

"Ty vanoce tam sedi, co?" — obraci se po premiete reiiser ke spokojenemu producentovi.

"DobrY je to" — neskrbli producent uznanim. "Jette to mohlo bYt o nee° delti! Maio platnY, takova citovka to chce! Jdeme to zapit!" • Filmove vanoce se vyda • ily. "Chytily," jak se tika v hantYrce. Scenarista s , reiiserem je proste "trefili" Fodvedli vlastne vaiene obecenstvo. Natvindlovali dojemne vanoce tak dobte, ze vyloudili z eetnYch oei i slzy. Sta y zrodu: nervosita, kleni, rozladenost, proste otrava. VYslednY efekt: dojmend ztichlost svateho vedera, krasne vanoce s lyrickou naladou, tteba patfidne sentimentalni.

Promirite, ale nezda se y arn, 'lie take kaide nate vanoce jsou osobnim a zapaernYm sebe, klamem, .kterY si s potetenlyn ptipravujeme rok p0 roce, abychom ).S011pAt 0.1Q. 3tn6 ve6era?

VANOeNt PSANICRO. (Dokoneeni se strany 14.)

"To jsem rada, Re jsesm to natla, nebyla bych vedela, u ktereho mostu mame dostavenieko," zazatila Usinevem a odetla.

Dostal spechal k telefonu a poladal pani Malkovskou, aby ho u mute omluvila, ze nan nemide uz eekat, protole by =laical vlak do Caslavi.

Zmetkal jej i tak a 13tijel do tchanova bytu po pul °sine, kdy bylo jii po veeeti i po nadilce.

Pani Dostalova si cestou y e vlaku marne lamala hlavu ptemytlenim, jak vysvetlit rodietim, ae prijizdi sama. Kdy2 ptitla mezi sve, ukazalo se, le neumi lhat a nezbylo ji ne2 phiznat se k sve rortrioe s muiem.

Jeji otec ji ut'etoval a matka nad tim starostlive vrtela hlavou, ale jeji vdand sestra se smala: "Bud' redo., le tvilj mui na tebe jette Tuhle muj Ferda by na mne nezarlil, ani kdyby mne unesl filmovY milovnik."

Pani Valerie mela neklidnou noc a druhY den pilne pomahala v kuchyni, aby na sve trapeni trochu zapomnela. Ptemahala se stateene, aby ostatnim nezkazila naladu a datilo se ji to jak taki. Kdyi pak po vedeti vtichni stali kolem rozsviceneho stromku a vymeriovali si darky, zabolela ji silne jeji oputtenost a nejaka slzidka piece sklouzla do jeji bluzieky.

Tahlu na devatou, rodina sedela u stolu phi misach ovoce a bavila se hrou v karty, kdy se otevtely dvete a vetel Dostal. Vtichni ho privitali s ktikem a smichem, jen pani Valerie stela mleky upirajic na mule tazavY pohied. Ptistoupil k ni, polibil ji ruku, pak ji objal a zaprosil: "Nehnevej se na mne!"

Ptisedl ke stolu a vypravel jim svou ptihodu s tim proiluklYm psaniekem. Vtichni se tomu small a nejveseleji on sam.

Kdy2 vtak °same se svou ienou v pokoji pro hosty, nedalo mu to, aby se ji nezeptal: "Ale nejakY htitek proti mne mot piece na svedomi. Co to bylo s tim MalkovskYm, cos mi napovedela?"

"Ach, Bole, to? Setkala jsem se na ulici s doktorem Kavalirem — via piece, mtij rytit z tanednich hodin, takova studentska laska.

Prosil, aby mne smel doprovodit od stanice tramvaje nevideli jsme se od tech dob. A MalkovskY nas potkal. To je vtecko."

"A tos mi nemohla svetit, abych se uklidnil?"

"Copak jsi mne ptipustil k slovu? Vidyt' jsi byl jako tygr — nikdy jsem netutila, le mam muse takoveho divocha."

"Nediv se," omlouval se horlive. "Kdyby ses jmenovala Marie a to tvadlena take Marie, byl bych si je§te v8ecko rozmyslil. Makek je v Praze padesat tisic. Ale Valerie, takove vzacne jmeno! To bys mela pochopit."

A pani Valerie to pochopila, nebot' teto noci zahkjili man2ele Dostalovi sve druhe ky.

LondS7n. — R. S. Hudson, ministr zemedelstvi, vyslovil se, 2e potravinova situace v Anglii je prave tak vazna, jako byla v nejeernej§ich dnech valky, kdy dostala se hodne blizko hladoveni. Hudson nastinil tento temny obraz na schtzi rolniku, zatim co ye snemovne lord0 byly udineny projevy, 2e soustava konvojt musi byti dukladne zmenena, aby bylo eeleno nacisticke hrozbe ponorek a aeroplant. Ministr Hudson prohlasil, ze "situace dnes je prave tak jako kdy Lloyd George, ministerskSi pledseda v dobe svetove valky, zahajil svou intensivni kampari za zvSr geni polni produkce v r.

1919." Pravil, ze tkol anglickeho valeeneho lod'stva znieiti hrozbu ponorek a aeroplaml je dvakrat i ttikrat tak te21Cy jak za svetove valky. Rolnici musi pfispivati k stale rostoucim po 2. . adavktm narodni obrany a 2e dodate'ene pracovni sily musi opattiti 2eny. Lord Strabolgi, delnickSt vtdce, pravil y e snemovne lordft, ptili gnS7 cl-Oraz blade se na stare methody v soustave wirp(1 4 ft eo tr(A, t'itgri6 ji zMOdernl. sovatil

Podporujte obchodniky, Merl podpord MEHBEEMBEEMBRBEIMBEEN

'

§6 g `y gc71 g' MIME g

•••0•111111.111111.411111.0.111.411■0410

r

Vesele Vanoce a St'astnS Novy Rok! fi McLEAN'S PHARMACY XN% 742 E. 20th St, Pfesne vyplitovani lekafskSich pi•edpist.

2W*

Bpi`

Pkjeme Vim vesele Vanoce a Afastnk Novii R k!

r

IffIFIEIHME4

esky tisk

HEW ABERISBEEMBEHEVINEM

Vesele Vanoce pieji TOM HO§EK & SON FOODS MARKET Kvalitni obchod keznickS a grocerni 911 W. 11th, T. 0266 . : • N iOVANMRSRVISASVU MIVAPI4APW, tt

r

p

Houston Medical Arts Drug Co., Inc. Medical Arts Bldg.,

T. 3185

Houston, Texas J. H. Woods, Mgr.

F. 5164 — 5165 — 5166 — Rychla dodavka.

69ABBMIBEifidifIEIRMIPMERWAROBRI ITIMBEHEMBEWUR4F5EM.3Bw5UF-UKiK..4:. rIlafifillakiMEMBEitifiREMOBBEifiglitgoi, Vesele Vanoce Vim pieje nIMFALATIMEIFPWEEE:gagvgKEIBENINfi• TEXAS JEWERLY CO. 904 Capitol — Pres. '7858

fNN t

J. J: BRAVENEC Manager

Vesele Vanoce

DR. A. SHAVER Optik

NBEEiVAMBEiaM.Vii2IIBLEEEEEUREMPO '

igovvopuppwouppuwoovve ro

up: 0, a

ot.

wx

kastnST NovST Rok!

Piejeme Vam Vesele Vanoce a Espii0 Nov' Rok! tti

Dr. B. J. Cmelka zubni lekaf 1411 Med. Arts Bldg. — Pres. 6655.

:foy,

HOUSTON,

TEXAS.

ifilrfilifin-EBBEIMBITtn7MIMBEtastiFw i;tf rlim g:FIB MK5 M OKI EVAK5 • • I%Tt

Wi

SRDEtNE BLAHOPEANI K VANOCUM A NOVEMU ROKU!

.x5t

pfeje

Od Vageho

M.3 `1.

MOB B

EIRRI K.1

FOIVAIEK1 OM El 24

VESELE VANOCE A 8tASTNI NOVI? ROK!

tk

*

Frank Lobos & Sons HOUSTON,

TEXAS.

P .,. X .., N ... !N is. ...

P .P.. N ... P.. P.. OfftigaTAP.A...

•f.E5:-

• :fie

gg A

• • • a ARO.

WR *7 Kel

Stewart Bldg. — F. 9296

k*K1 L.,,

HOUSTON NATURAL GAS COMPANY

PA. EIRSSW5MFIBEDIUMIIKRIANKOMPLI Vesele Vanoce a 8t'astnk Nov' Rok!

G. G's. Package Stores

2838 Jensen Drive 1329 Westheimer B. 3-1490 fL 0563 Main Office 2502 Yale Street — T. 0000 HOUSTON, TEXAS.

MOS SE555EiBEEMBEGNMENEMZ akigliggiVIWPOIRRAIIVAMMIMMNIMWAN

Sezonni Blahopfani

g:. \;:i:.A;d';AA:4.!ka.g.AAg:R.gAAAgA

co, a woxx. p VP WOO, kR, avivogroxia.wq

Vese anon' Svalk akoi i hojne zdravi a tisp,chu v nastivajicim roce 1941 pieji poclilniUm naseho anskeho ustavu

Liberty Loan & Bldg. Ass'n riagemu eeskoslovenskemu lidu V Texazu

pY PAA K• T" rl!tn "!4"...V

p

Dr. Henry R. Maresh, piedseda, C. H. Chernosky, hiavni pravni radce, E. E. Chernosky, feditel a taiemnlk, Mrs. Hettie Chernosky, pokladni, L. A. Ktkera, pravni radce, Mrs. Helen Kraulik, tketral.

Dr. R. E. Maresh, L. J. Kulkna, Dr. W. E. Fruit, Frank a Tesal, J. F. Baler, E. J. Chernosky, elenove feditelskeho shorn.

1301 CAPITOL AVE..

PRES 7002

VAN

Ve stiedu, due 18. prosince 1949.

V ESTNiK

Strana 19.

ceski

Vesele Vance a spisovatelka Pavia MoudVesele Vanoce ra, zemiela. — Dne 10. zati 1940 v St'astnY Novy Hold St'astnS. Novy Rokt Praze v Domove osamelYch 2en zeYale Street Pharmacy mrela ye veku 79 let na zachvat srdeani mrtvice eeska spisovatel2136 Yale — T. 8171 ka Pavia Moudra. Spisovatelka PavA. J. DUPUIS, Prop. la Moudra vynikala ye svYch pra- HOUSTON, -:TEXAS. TEXAS. HOUSTON, cich literarnich predev gim jako spisovatelka eticka. Venovala se mimo 0:01§110:100KIMEIBBEIMMIBEIKIMMKMi r VESELE VANOCE jineho horlive propa'aci abstinenpreji tismu. Jeji literarni prate vypinena byla tez zku:Senostmi nabytYmi HOUSTON STOVE WORKS a'astYmi cestami v cizine.

JOE FUSIG, MANAGER 902 Bagby --- F. 2033 Pani k tebrakovi: "Jak, ty boty, TEXAS. Mi Cena Nonat je po gtou 55c a $1.05. ktere vam davam, nejsou yam dolt ftNI HOUSTON, Ptejte se vaeho lekarnika neb jed- dobre? A nebatik mtij mut je no- 6 5 gAry .:Iri tirtirgifigriati5i tlig 455grifi g, natele, ale nic jineho neberte, rade- sil as do sve smrti!" ji piAte pH= na nag adresu: t. ebrak: "To tedy mel, milostpaMARIE LEIBLINGER & CO., ALTADENA. CALIFORNIA. ni, uz nejvyASI e'as, ae zemtel!"

Viem etenaium Vestnilcu piejeme VESELE VANO E

Judge Thos. M. Maes

NONAT

MBEiggn

Vesele Svatky Va.no6n1 a t'astni' Novy R k.

NELMEDIVEMPA141" . -40.113BOVINNIEVIA

a.a. ' Penize uvi

bl 41

a

.

pkeje

`4\Nii

Heights Lumber Yard

Purdy na jakekoli. opravy nob piestavby

425 W. 18th

T. 6118

HOUSTON,

TEXAS.

a

IHREMEIHROMISEIE*.

Opravy uvniti: nove skkine, police, kabinety, vnitrni opravy.

Piestavba: nove oddele,ni, nova pa ylac, garat, podkrovni jizba.

Stiecha: okap, pokrYvadsky material zinkove proklady, taSky. Barveni: Venkovni steny a ozdoby, vnittni steny, podlahy, strop a ozdoby.

VESELE VANOCE —AgtASTNt NOV ROK!

F-9141

3400 POLK AVE.

WVIVAMMOVEMIUMWOradWAWSWANWN

SEZONNI BLAHOPRA —K—

VANOCCJIV1 —A— NovEmu ROKU

Map aritittnal THE HUMBLE OIL & REFINING COMPANY,

a Texas institution,

a a

vyslovuje svym zamestuanctm, gasolinovYm stanicim a zastupcfun srdeene ptani §t'astnYch, veselYch Vanoc a uspeSneho Noveho roku!

City National Bank 1 MEMBER OF F. D. I. C.

Houston, NSW

Texas •

fi BEISENSIONSVECIMMilintink

"copyrtroft,-TreeTitifitke in. a •

AMMO; Co, •

k •t

Strana 20.

Ve sttedu, dne 18. prosince 1940.

VESTNtK

PODEKOVANI KRAJANSKtM SPOLKUM. Z Austinu se pige: Timto oznamuji, tie pro gkolni rok 1940-41 tyto krajanske jednoty venovaly podpory na stipendia (scholarshipy) pro studenty 'Ceske fedi a literatury na Texaske statni universite v Austinu: Ceske, Rimsko-Katolicka Jednota Texaska 150 dolaril, Ceske, itimsko-Katolicka Jednota Zen TexaskS7ch 100 dolarri, 6eskS7 studentskSr divadelni kroutiek $108.63; od loriska zristalo v reservnim fondu $697 36, take celkem bylo $1055.99. - Stipendia po 25 dolarech obdrtieli tito studenti a studentky Ceske keel: 1. Elsie Chalupnikova z Houstonu, 2. Cornelia yeselkova z Fayetteville, 3. George Edward Jochetz, Jr. z Holland. 4.

Helen Osobove, z Austin, 5. John Lee Stepan z West, 6. Richard Zaruba ze Sealy, 7. Rudy Iforsak, Jr. z Taylor, 8. Victor Krejci z Moulton, 9.

Irene Petterova z Needville, 10. Jerry Wiesner z Rowena, 11 John Stavinoha z Halletsville, 12. Mary Helen Pechalova z La Grange. - Celkern obdr2elo dvanact studentir a studentek ee gtiny, vesmes synt a deer elent na gich eeskSrch bratrskS7ch jednot v Texasu, stipendia po 25 dolarech, take vydano bylo celkem 300 dolarri. ProtOtie na stipendia bylo $1055.99 a vydano bylo $300.00 v reservnim fondu na noySi gkolni rok je $755.99.

Jmenem obdarovanS7ch a timto i vyznamenamich studentri a studentek Ceske keel i jmenem departmentu slovanskSTch jazykri na universite srdeene dekuji ctenSrm krajanskSrm spolkrim za uglechtilou podporu nagi matetske keel a povaguji za povinnost zdrirazniti, 2e tato glechetna pomoc je nejen finaneni, nSTbr2 i mravni pomoci nagemu studenstvu, na gi teei, ale tea nag im spolkum, prototik je znamo, ae vetg ina obdarovarVch studentri a studentek z let minulSrch vstoupila do nagich spolkri. V uvedomele nag" mlade2 je nage budoucnost.

Take upozorriuji na dopis rodierim nag ich graduantri, v nem2 nagi studenti sdelovali: "Zvla gte nyni je nag i mravni povinnosti pracovati pro rozvoj Ceske fedi na universite, proto2e ve stare vlasti je tato vgemo2ne prondsledovana a soustavne nieena." 0 tom nutno nejen uva2ovati, nDp rti i JEDNATI. Souoasne touto cestou pteji krajanrim a krajankam v Texasu i redakci tohoto easopisu ptijemny'ch svatkir vanodnich a v geho dobra, hlavne zdravi a spokojenosti v Novein rote.

S pozdravem, Eduard Mieek, profesor slovanskS7ch jazykti na Texaske statni universite v Austinu.

0 OD NASICH UNIVERSITNiCH STUDENTU.

Memoriam Sdruieni Ameriekkch eechoslovaktit v Texasu truchli a sklani se v hluboltem zarmutku pied svetlou pamatkou dvou vernkch synft sveho naroda, vlasteneckYch a obetavkch knell

Rt. Rev. Monsignora Josefa PelnarP z West, Texas Rev. Pavia F. Nemce z Wallis, Texas kteii zasvetili sviii iivot Bohn, narodu a prici pro svobodu stare sve °tarty, kde stala jejich kolibka. Oni verili s rtami, ie narod eeskoslovenskY jest hoden na gi lasky a zasluhuje si pine nag podpory v boji za existenci. Oni nemeli neimeniich poehybnosti o torn, ie boj proti nizistickemu pohanstvi jest bojem spravedlivkm, bojem nejen, za politickou a narodni svobodu evropskSrch narodii, ale i za lifest'anstvi celeho sveta a tudi -Oka se kaideho kiest'ana, jehoi dneeni povinnosti jest - i obeti na statcich a krvi. Jako kapomoci tern, kteii pfinas tolieti duchovni vedeli, ie sve cirkvi nejlepe slouii tim, ie verni svemu rodu stoji s lident svkm jak v otazkach duchovnich, tak svetskkeh. Proto byli v naiich iadich a proto Will se takove oblibe a lasce nagich lidi bez rozdilu. Ano, oni vain, ie jednou i po velkYch utrpenich a obetech zvony chramu Sv. Vita a Viech kosteliekil po girYch krajich eeskoslovenskYch budou hlaholiti a hlasati do sveta, ie narod eeskoslovenslik jest opet svoboden. A co vice, nejen ie vefili v koneene vitezstvi, ale s natal' spoleene k neinu pracovali.

Monsignor Pelnai narozen, v techich na Sumave, pracoval, radii a iidil podniky Westske odbaky SALT. - Rev. Nemec, byl piedsedou odboeky ye Wallis a elenem oblastniho vfboru. Nikdy nebudeme moci zapomenouti jejich, nezi gtne a obetave price v nagich kadach a pri vzpomince na tyto vzicne duehovni, budeme posileni jejich piikladem pro dagi praci a Stojime v pohnuti po celem Texasu a slibujeme Vam, se na:s'e vira v na g spravedlivk boj za svobodu lidstva a lifest'anskou civilisaci jest neochvejna, ie budeme pokraeovati dile, jehoi jste byli spolutviirci a velime pevne, ie ptijde den, kdy budeme moci stanouti u Vagich rove a iici Vam "Habra zvitezilo nad zlem . . . . stars eeskoslovenski zeme jest svobodna, liska, lidstvi a kiest'anstvi zvitezilo nad barbarskkm nazismem . . . spete sladce veenY sviij sen . .

Sdrideni AmerickYch cechoslovAfi v Texasu.

NovSt horkS, pramen na Slovensku. - Pit pokusnSr ch vrtbach na uhli v Novakach na Slovensku objevili delnici horkS7 pramen, jehoi plavod nebyl dosud zji gten. Rovne2 neni jiste, zda tento novST pramen ma nee.° spoleeneho s pramenem Bojnick3ich lazni. ObjevenSr pramen ma a2 32 stuprit Celsia a obsahuje znaerie mnoastvi hotlaveho plynu methanu.

0 Ja knejlepe pozname eloveka.

"Nejlepe uozname eloveka podle jeho pratel, s nimia obcuje - nebo podle knih, ktere etc - nebo podle cigaret, ktere kouti."

"Ale nejlepe podle cigaret, ktere nabizi jinSim." CESKY MLUVICI FILM

"Vckwieka spadla s nebe"

V tomto nanejvkg krasnem filmu hraji hlavni alohy, A. Nedoginska, T. Pigtek, Vera Ferbasova.

KatiO navgtevnik mute bSti ujigten, 2e z filmu toho odnese si ty nejmilejLi za2itky. Ukazuje Jos. Va gut, zastupce Praga Film Co. WEST, ve stiedu 18. pros., o 2 hod. odpol., zaeatek veier o 6:30 hod.

ENNIS, ve etvrtek 19. prosince, o 3 hod. odpoi., veeer o 6:30 a o 8:30 hod.

CALDWOLL, v patek 20. pros., o 6:30 a o 8:30 hod. veeer.

S9YMOUR, v nedeli 22. pros., o 6 hodinich veeer.

SMITHVILLE, ye Ctvrtek 26. pros.

O 2:30 hod. odpoledne.

FAYETTEVILLE, ve Ctvrtek 26. prosince, zaeatek o 6:30 veeer.

MILES, v nedeli 29. pros., o 6:30 a o 8:30 hod. veeer.

EL CAMPO, ye etvrtek 2. ledna zaeatek o 2 hodinach od 1.

Nevadilo.

Po nich zazpivaly sleeny: Mildred "Rozumel jste lidera to vedecke Hajkova z Halletsville, Rosie Neumanove, z Tuxedo a Annette Musi- p •ednagce o mastodantech?"

"-Ne, ale to nic nevadilo, mel jsem lova, ze Stamford dve pisne. Sl. Doris Holaskove. z West pkeeetla za- voInST listek." pis o posledni schtitzi, jen2 byl schvalen. Schrizi byl pkitomen nag poradce Dr. MiCek a dostavil se druhS7 nag poradce dp. Vincent F. g Holden, jeni byl teenikem veeera a krasne promluvil "0 pravem vdJeliko2 cena vST robkii co rolnik prodava jest velice nizka, noenim duchu". Jeho peelive ptieinim yam nabidku pravend tee se velice libila a nutila k ptemS7gleni a to je to hlavni . .

Potom jednano bylo o chystane vdnoeni zabave v patek dne 20. proa kaidemu, kdo za gle M. Order, zailu pogtou vyplacene velkou since. Dr. Mieek byl po2adan, alahev $6.00 by promluvil o vanocich v "deskoslovensku, cos on ochotne slibil uCiniti. Oznameno bylo irmrti dp. P. F. Wince z Wallis, pkitele nagich studentri a jeho pamatka byla uctena povste.nim. Dr. Mieek, pani Influenza se zase objevuje, co ptivodi zapaleni, a tento Marie 2' ivna a pani Mazoch-CarlosvedeenV prosttedek zachremil mnohemu divot. sonova se zueastnili jeho pohtbu ve Wallis. Zazpivanim na gi texaske OBJEDNAVKY ZAgLETE NA: hymny byla schtize ukoneena.

Z Austinu ptichazi zprava, 2e se 1 tarn ye stkedu, dne 11. prosince konala pravidelna schtze Universitniho Ceskeho Klubu. Zahajil ji ptedseda Al Habarta z Bryan, jenk, se vratil ze studijni testy po ji2nim Texasu. Je grad. studentem olejoveho intiin3"7rstvi a cestou s jinS7mi studenty a profesory ziskal Pieji etenafilm, etenatkam a p. hodne zkugenosti. t Zabavni pro- redaktoru veselSich vanoenich svatgram kidil Frank Musil ze Stamford. Ica a jsem s pozdravem Sam zahral na housle, jeho bratr na kytate a -Karel Vychoperi z Helen S ' ulova z West, Houstonu na foukaci hartrionice. zpravodajka.

aW110•1111111•11b.

Zv a tni nab dka VANOeN

tOUPALOVA LINIMENTU

za $4.00

JOHN TOUPAL CO. Caldwell,

Texas.

Ve sttedu, dne 18. prosinee 1940.

VODNI HOSPODAftSTVI LIDSKEHO 'ALA Vypijeme-li z vedeckeho zajmu, nemajice Nzeri, litr vody na laealudek, zpozorujeme, 2e tuto ptebytednou vodu vyloueime teprve po etytech hodinach. Sledujme stanice, jimt.t behem teto doby de voda na sve ceste telem. Jak znamo, vstfeba se 2aludeeni a stievni sliznici, pfejde do miznich a potom do krevnich cev a koneene je z nejvet g i east vyloueena ledvinami. Pri torn je ,ozornhodne Z'e se timto nadbytkem vypite vody (nebo kterekoliv jine tekutiny) krev neztedi. Ptebyteena, voda se nahromadi ve vazivu, jeZ oddeluje buriky organri od krevniho proudu.

Toto vazivo jest prostoupeno nejjemnej g imi vlaseenicemi a v nicb se deje vS7mena vody mezi krvi a vazivem. Nadbyteend voda se nahromadi ve vazivu a v ptipade potieby se °pet vylouei do krve. Celkova plocha vlaseenic ye vazivu je u dospeleho eloveka asi 6000 etvereenich metal a je proto pochopitelne, Z. se vYmena vody se clej,E velmi rychle a Ee velke mno2stv" ptijate vody mute bYti v tnnich zadrteno, ani'Z je p • i torn krev zteKrev, nahromadend v tkanich, je ulolena mimo bunky a nema protc na tekutinu v burice 26.dmi vliv. Teprve, kdy2 je voda spottebovana a derstva voda neni dodana, sahne tel.° na vodu v burikach. Tu se vgak ihned ohlasi pocit Zizne, jen2 Zada a posleze vynuti ptijem vody Zaroveri se brzdi proud tekutiny bun& do vaziva a vylueovani vody ledvinami. tsttedi, je citlive ne nedostatek vody a vzbuzuj• poet! je podle novej g ich nazorri hypofyse (mozkovY podvesek, za s vnittni sekreci, pozn. ptekl.) je ye spojeni s nadledvinkami (jinn Z. laza s vnittni sekreci, pozn. ptekl.)

Tonefin, hormon ze zadniho laloku hypofysy, vyvolalo pokusne dokazatelne zmen g eni mnastvi vyloudene vody. Ov g em i jine t'lazy maji vliv na vodni hospodatstvi tela, zvla g te 2162a Atitna a Atm. lo( Znama g vY/Tarska, firma Nestle ma na v g ech svYch nakladnich vozech vzadu namalovan napis: "Zahoukejte, abychom y am mohli ukazat, jak je zdvotilost na silnici". * * Petasedmdesat procent vynalezcri jsou blazni. Ti ostatni to nemaji v hlave v po • adku. — Lord Stabolgi v horni snemovne.

Viem Cechoelovafrka

piejeme VESELE VANOCE

Cena Nonat je po g tou 55c a $1.05.

Ptejte se va g eho lekainika neb jedriatele, ale nic jineho neberte, radeji pi gte p timo na na g i adresu: MARIE LEIBLINGER & CO., ALTADENA, CALIFORNIA.

Strana !L

VESTNIZ

New York. — General Charles zka,za a poskytnouti Era/lei' vitezstvi na Stic edozemniin molt De Gaulle vyzval francouzskou brannon moc, aby piipojila se k jeho hnuti.

President dr. Bong! de Gaulle, vildce svobodnS7 ch Franmluvil rozhlasem z LonclY7na dekuje krajanum couzri a prohlasil. ze Francie ma nyni ptileLtost vstoupiti °pet do valky v Texasu. sdileti se na "koneenem viterstvi".

Houston, Tex., 10. pros. 1940.

Dnes do g el do na g i risttedny donis od presidenta Dr. E. Rene g e z fJondY7na, y e kterem dekuje nagim texask3'rm krajanum za telegram, :ter' na g e SdruZeni posialo u ptie2itosti narodniho esl. svatku dne l8. kijna.

V LonOne dne 6. list. 1940 3drt2eni AmerickYTh 6echoslovali v Texasu.

Vaeni krajane!

Dekuji srdeene za telegram, ktejste dne 28. tijna poslali mne, ia gi vlade a deskoslovenske armade, jmenem v gech svY7ch odboeek Texasu.

Nemam nejmen g ich poclayb o aa g em koneenem viterstvi, k jak doufam, budem.e o vYroei na g eho statniho svatku iste jiz podstathe S pianim zdaru Va g '. praci a srleenYm pozdravem, Vag Dr. E. Beneg. rajane!

Zadame vaechny na g e odbodky 3A6T, aby zaslaly statnimu po:ladniku ve g kere sve penize, abyhom tak na konci roku mobil uavtiti Tay v g ech na g ich odboeek 1. lednu, kdy budou knihy pteilednuty a jednotlivYm odboekam 7ystaveny pamatkove diplomy za ejich dary. Proto po glete vgechno, thy jste men uvedeny na pamatko7 S7 ch diplomech co nejvet g i obnosy. rem odboekam, ktere budou ye filaneruch sbirkach na nejled nistech, dostane se zvloaniho po`adi a uznani v tisku. Neotalejte croto a po g lete v ge, co v pokladlach jednothv'ch odboeek mate.

Na g e risttedna ma na sklade vel'con zasobu knih propagaenich a nformadnich a prosime na g e odDoeky a zajemce, aby nom sclelili, knih mil2eme jim zaslati. Na *lade jsou: "10 Million Prisoners" od Vojty Rene ge cena 50 centri.

"It Happened There", a warning to America, cena $1.-, pri vet g i objednavce sleva 20 at" 40%. Toto jest sbirka radio-ptedna gek zastuperi Polska, eeskoslovenska, Francie, r'inska, Danska, Belgie, Norska, Holandska. Za 'deskoslovensko jest uveden elanek od Jana Masaryka a Maurice Hindus, autora knihy o oeskoslovensku "We shall live again."

"Footprints of the Trojan Horse" vydano Citizenship Educational Service Inc. v New Yorku.

Velmi pekne ilustrovano zajimavS7mi obrazky, dilo toto varuje Ameriku pied patou kolonou Nazistti, cena 30 centri.

"Pametni Spis Na.rodniho VYboru" o pronasledovani universitniho vyueovani a o potlaeeni vedecke dinnosti v Oechach a na Moray e — cena 5 cent& "German Cultural Oppression in Czechoslovakia", cena 10 tenth, pteklad hotej g i. knaky.

Ku kaide objednavce pkidame znaene mnbistvi literatury zdarma.

Sdruteni Americk'ch Neho&wart), v Texasu.

Rozhlas byl zachycen v New Yor- Jsou lido svobody„ jak ona ptize, ku. De Gaulle pravil, 2e francouzpopusti g -li jedno oeko v ni, ske pozemni a narnotni sily v se- pak dale ja se trha, snadniece, z nenadani car ti zbude verni Africe a Syrii mohou snadno Svatopluk tech. nynejAi. poraIku Italie zmeniti ve 1

e se ze svatecniho obdob' Je-li yak zdravi ipatne nerniiiete se podileti na radostech ktere maji jini.

• V tomto obdivuhodnem, etastnem ro'anim obdobi jiste budete chtiti se podileti na veselYch zabavach a jinYch redostnYch oslavech. Toto jest doba, kdy kaid¢ chce rozeii-ovati dobre telstvi a radostnou naladu.

Nemfiiete 'leak miti po'iitek ze sla y -nYchvaoeibdu,zpvSnonich pisni anebo hrani si s ditkami a jejich novYrni hraCkami, kdyi se budete cititi unaveni, nervosni, "utahani" a celkern mizerne. Wee nepHjemnosti mohou bYti zavineny chybnYm za'givanim a vymeeovenim. Je-li tomu tak, pr nezkusite Dra. Petra Hoboko, ialudeeni Cinnost povzbuzujici lek, pouiivanY uspo. kojenYmi tisici po vice nei-li 5 pokoleni.

Hoboko lieinkuje rychle, jiste a hladce pravidlovati St • eva a napomehati Cinnosti ialudku. ()petite si lehev Hoboko dnes a piesvedete se, zda nepomille k uZineni vaeeho vanoeniho obdobi zdra.veleim a erastnejeim.

• Dra. Petra Leaiv ,fr Olej Liniment —

ProtihnilobnY bolesti utieujici prosti-edek v uiivani pies 50 midi. Rychla tileva od revmatick¢ch a neuralgickYch bolesti, boleni zad, ztuhlr'ch a bolav)ich

vymknutin, odienin a namoienin, svedicich neb palicich nohou. Utieujici.

Zahiivajici. CispornY. NemixZete-li obdrieti Fahrneyovy prostfedky ve svem sousedstvi, pouiijte tohoto kuponu.

Zvleitni Nabidka

Objednejts Does!

Jako zvlaetni "seznamovaci" nabidku — poeleme y am ZDARMA 2 uncovy. vzorek Dra. Petra Leeiveho Oleje Linimentu a ZDARMA 2 uncovy vzorek Magoto s objednavkou Hoboko: ❑ II uncove !Alle y Dra. Petra Hoboko — $1.00 poetou vyplacene (2 uncove vzorky zda rma ) .

2 pravidelne 60M !Ave Dra. Petra LeEiveho Oleje Linimentu — $1.00 poetou vyplacene. ❑ C. O. D. (poplatek pripoeten).

DR. PETER FAHRNEY & SONS CO. 2501 Washington Blvd.

D811-26 Chicago, Ill. Dept.

Aid vAgi NALADR N PO Za to se millets spolehnout na pIipravku, ktera bezmala 60 let se ukazala bYt pfitelem vaech, kdot byll stifen1 rcf mou nastuzenfm a z toho vzeilYm kailem

SEVERtrV

3ALSAM KASLI

25 a50c\

(SEVERA'S COUGH BALSAM)

+ DETI JEJ MAJI RADYI + Ve vaech pfednfch lakarnach. — Kde nemaj1, neberte napodobenin a objednejte pHmol

Strina 22.

41Namopaimbps■041111.0.11...m.4111KNII•0411111.0411111114140.041111114.:

Van Pharmac A. P. CERNO8EK, RIDITEL

1826 Lee/and Ave., HOUSTON, TEXAS. Upina zasoba lekarnickeho Jedina deska lekarna v Houstone.

Navgtivte nas.

Telefon: Beacon 32100.

RED FRONT

ueski, Jidclna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS y es. Haut, majitel.

Teiefoli: Beacon 31734. vraviddna jidla a lunde NejlepAi soudkove a lahvove piwe, ramie druhy vine, a doutniky.

Mluvime desky.

Hoboko stale na sklade.

ZylaStni stoly pro rodiny

DR. KAR. J. HOUR OeskY Lekal a , Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon rPRIelenee: Letdoll 0745 Telefon Otadovnv: Preston 2553 SPRAVNE VYKONANA POEIREBNI SLU2BA. V bodine 'Zulu zarmouceni nalezaou Edward Pace pohtebni fistav pollotov:ct k sympatickemu vytizeal nezbytnSr ch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou nal zasadou.

EDWARD PACE Pobiebni riditel.

Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS. DR. THOMAS N. DeLANEY OONI LEKAtt Brfle spravne ptipravene.

Leas die 0mluvy.

Otadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TWEAE

Do Cameron a okoli NovS, pohtebni domov otevtel Bil Marek. V hodihe Z'alu najdete u nas nejlep‘Si obsluhu a ceny lacine. .. Ambulance ve dne i v noel.

Telefon 546.

BILL MARES & BILL BURNS Funeral Home CAMERON, TEXAS Olen S. P. J. S. T. Nabytek a domfici zafizeni vieho druhu.

Tovarni ceny. — Primo k thkaznikn.

Vzorna obsluha.

Tesar Furniture Co 5906 N. Main. — Tel. Taylor 6063 Naproti budove itadu Pokrok Houston.

HOUSTON, —::— TEXAS

VESTNiK NOVA TEORIE 0 PUDECH Pudy, instinkty jsme doposud povaeovali za zyla'Stni zdedenou schopnost urditYch vYkonti bez piedchoziho navodu a cviku, za jakYsi pkechod od jednani reflektorickeho k jednani, urdovanemu vffli, a proto pudy jsme zdurazriovali zejmena u zviiat, jim jsme upirali sloeitejgi dunevni zivot, schopnost vYkonii volnYch. U dloveka jsme se easto nizke pohnutky jednani vysvetlit pudove, diktovane pudem i.,,ivotnim (sebeze.chovy) nebo pudem pohlavnim. Zajimave a kacitsky se pudy vypotadava v "Nature" nemeckY psycholog J. A. Loeser, kterY tvrdi, ze kaedY tvor jedno, v souladu s osobnimi, to jest subjektivnimi impulsy k ukojeni vlastnich potieb; zpfisoby tohoto ukojeni pak mohou bYt velmi rfizne a jsou urdovany subjektivne, to Neni preformovanych "instiktivnich" podint, sloueicich k zachovani jedince (pud sebezachovy) nebo rodu (pu,d pohlavni), Sve tvrzeni doklada Loeser zajimavYmi piiklady. Sedeni kvoden na vejcich, ad nevedi, co se z nich vylihne, se vykladalo zahadnYm pudem, zdddenou zku genosti rodu.

Dnes je vYklad jednodu'Sgi, hormonalnim reflexem. Po sneseni vajec se slepici vlivem hormoni pkekrvi zaniti na hrudi lysina, kterou si chce ochladit nejakYm studenYm, oblym pkedmetem, at' je to tie vejce ci oblazek nebo kulEdnikova koule. Kaeda hospodyne vi, ze je mono docilit toho i. vykoupa.nim kvoeny ve studene vode.

Ve stfedu, dne 18. prosince 1940.

New York — VYroba pro ne.rodni obranu bude miti za nasledek pkime zamdStnani dalg ich 1,527,000 delnikii do tervna pkigtiho roku 1931, jak pkedpovida National Industrial Conference Board na zaklade objednavek, jez byly zadany do 1. listopadu t. r. Pkibliene 4,000,000 osob bude pracovati na vypineni objednavek pro narodni obranu pkig tiho dervna, z niche 2,449,000 bude pracovati neptimo.

Soudasne jmenovand rada cllhadovala tento tYden, ee nezamestnanost ve v'Sech prinnyslovYch oborech klesla na 6,653,800 osob v tijnu, coe bylo o 45,000 merle v zati. Od srpna do zati nezamestnanYch ubylo 900,000. Rada narodni prinnyslove konference zaroveri oznamila, ze v kijnu t. r. zamestnanost dostoupila eislice 48,638,000 osob, co2 s vVjimkou nekolika meroku 1929 je dosud nej yyMi di-

slice. Jedink pokies zamestnanosti od zaki do kijna byl zaznamenem v zemedelstvi, kde pkiSlo o praci 353,000 osob, co2 vAak je merle, neZli bkva obydejne sezonni pokies v tornto oboru. Rada podita, le nynejg podet nezamestnanYch mel by pki-: gtiho dervna klesnouti na 4,404,006, pki deme se podita, ee na trhu prace pi•ibude asi 400,000 mladYch pracovniku ze New York. — Paroplavebni spoleonost Clyde Mallory Lines sniiila tie ceny za dopravu osob na syYch lodich z New Yorku do Miami, Charlestonu a Jacksonville na Floride. Take prazdninove plavby do jiznich resortA, s ve gkerSrm zaopatkenim, budou nyni nabizeny za snitene ceny. Okrtdni testy o 9, 10 a 13 dnech letoSni zimy budou zahrnovati svatky v St. Augustine, Miami Beach, Miami, Havane a Sea Island Beach.

THIS BEST OF SEASONS

GIVE AND ENJOY Psychology zdfirazilovand stavitelske pudy zvitat lze na pi. u viaStovek vysvetlit hormonalnimi reflexy slinnS7ch zlaz, ktere pied stay-93 Proof This whiskey is 4 YEARS OLD bon hnizd napadne zduti. Zahadne podinani kukareky, ktera, snaSi do ALCOHOLIC BEVERAGE CO., DIST. AUSTIN & WACO cizich hnizd vejce, stejne zbarvejako vejce pkiStich pestount, se da, vysvetlit tim, ze kukaeka snaiI do hnizd, v jakVch byla sama vychovana, kde se naueila pkijimat potravu, majici vliv na barvu vajec. Je to tudia zkuSenost osehraji divadlo sobni a ne zdedena.

oiea-e'eneWe(it

Ochotnici Ridu Stefinik S. P. J. S. T.

Lumici, snagejici vejce do housenek, nejsou vedeni pudem zachovani rodu, n.3'713fZ eichem, nebot' sna.Seji vejce i do papirovSrch rourek, nattenSrch housenei krvi.

I stehovani ptactva vyklada Loeser hormonalne.

Ze jde o chtene a ne Adelne ukajeni osobnich choutek, ukazuji i degenerace mraveneich spolednosti, ktere se pkiliS" opajeji sladkVnii vSrpotky Inge, jakoz i poZirani potomstva mnohS7mi dlenovci i obratlovci. )o( Washington. — Nejvet§i podet novVch mist pro zahalejici se ocekava pri stavbe lodi a podia se, le prate v lodenicich vy'Zada si ptimo i nepkimo maximalne 1,852,000 osob jiz v srpnu pfi gtiho roku. Vkroba letadel, tankil a jinVeh potteb a zasob pro armadu bude vyiadovati skoro 500,000 danich pracovnikA uprostted leta ptialho roku. Obranne konstrukce budou potkebovati vice nab. 400,000 osob v Anoru 1941. Podet pracovniku, kteki jsou prave v teto dobe zaniestnani na obrannSrch pracich pkimo neptimo, odhaduje se no, 1,828,000.

y e stfedu, dne 25. prosince 1940 "4.1INDRA"

operetni romanek o 3 dejstvich, die romanu Iv. Klicpery upravil V. Vrana — hudba od R. Piskaeka.

OSOBY: br. F. Bevan JarSrn, majitel zamku a panstvi "Haj" ses. K. 6tvrtnikova Emilie, jeho chot' L. Nezvalova Jindra, jejich dcera, ses. Alice Cykalova Amalka, jejich netet, Don Nezval Vojtech Lipa, domaci ueitel, Oldtich S. Vala Jirka Hlavin, jeho piitel, Joseph Vesely Eduard, hrabe z OstrovIna, br. John Svrdek Jahoda, freetni, ses. Jindffika Earl Baronka Lermeyinova, br. Fred 6tvrtnik Prokop, lokaj-zahradnik, Georgia Vajoya Mary E. Vajova Sbor deveat, ptitelkyfi Jindry, Annie Mae 8ilhanova Dej v parku zarnedku "Ilaj" u Prahy, r. 1835 — Hudebni doprovod Bessie 8ilhan a V. Kudera.

Po divadle tanec hudbe Kueerova orchestru.

Zaeatek piesne ye 4:30 odpol. — Vstupne 33c ZABAVNI VYBOR RADU STEFANIK. Sylvestrovska zabava u Stefan/kr' na Cottage Grove v Houstone dne 31. prosince, pri hudbe V. Kudery.

Ve sttedu, dne 18. prosince 1940.

Hadcova, step na Morave znama v celem svete Brnenske "Lidoye noviny" 4. iijna 1940 oznamily: — Po dlouhem usilovani vedeckYch a kulturnich pracovnikri podatilo se uskuteenit jednani s mested,kem Mohelnem u Ttebide o vVkup pozemkti na hadcove stepi u Mohelna pro zatizeni ptirodni reservace, v nit na rozloze asi petatticeti hektarri by se uchovaly mizejici unika.ty, jejicht geobotanickY vS7znam udinil Mohelno znamYm v celem svete. Zdarne ukoneene jednkni bylo umotneno ptedevtim mimotadnYm pochopenim obecniho zastupitelstva v Mohelne a jeho starosty Varika, dale pak netinavnrm vyjednavaeem za ministerstvo tkolstvi profesorem vysoke gkoly zemedelske v Brno dr. Bayerem, a ptispenim dinovnikri okresniho vedeni Narodniho sourueenstvi v Namesti nad Oslavou a krajskeho vedeni v Jihlave. Mohelno ziskalo pottebne prosttedky na kanalisaci a regulaci a ptispelo tak k trvalemu uchovani, ptirodnich pamatek na hadcove stepi.

VtEITNIK

Madrid. — General Francisco Franco zavedl novou soustavu politicks discipliny pro gpanelskk lid vydav narodni syndikalni zakon, kterYin organisuje se celST produktivni tivot Spanelska Zaroveri uvedl v zivot "narocini frontu mladete", jet bude vychovavati mladet odleho veku. tenska sekce fronty bude se starati o divky od 7 do 17 let. — V mutskem oddeleni budou vychovavani hogi od '7 at do 21 let, eili do to doby, kdy budou povinni vojenskou slutbou.

Franco prohlasil, ae gpanelskY lid bude organisovan v "pracovni milici" a to at tento system bude vypracovan k dokonalosti, "cele Spanelsko musi bYti ohromnYm syndikatem producentii." Studentska fronta bude rime spolupracovati s "pracovni milici". Budou zaloteny akademie pro vYcvik instruktorti. )O( Washington, D. C. — Valedne lod'stvo zahajilo program, die ktereho bude cvideno 400 dristojnikri ameriekeho obchodniho lod'stva v technice konvojri, aekoli americkin obchodnim lodim je v ptitomne dobe zakazana plavba do vod valeaneho pasma. V departmentu lod'stva bylo doznano, to program je provaden, ale to jeho podrobnosti dosud nebyly dany na vetejnost.

Ditstojniktim jsou davany instrukce, jak si poeinati pii iltocich ponorek a aeroplant. Namotni dustojnici pravi pouze, to program I/HAYNIE byl zahajen ye spojeni s obranou Vytizuje vetkere soudni SpojenYch Statt. — Nechavaji bez zaleEitosti. povgimnuti a odpovedi otazky, zda snad Spojene Staty hodlaji vstouOtadovna: 936 Bankers Mortpiti do valky nebo dati sve obchodgage Building, pies ulici nani lod'stvo k disposici Anglii. proti Kress budove. )o( HOUSTON, TEXAS Raligh. N. C. — Vanodni svatky ✓ Severni Karoline budou opet oslavovany ye etyti rozdilne dny, jak tomu bS7valo az doposud. PieMNOHEM LACINEJI NE2 NOVE: vatna, vettina osad a mest bude Poutite stavebni dtivi ruzneho ovtem aslavovati Boti hod na tradruhu, okna, dvete a jine stadicionelni den 25. prosince, lee v vebni potteby ze strienYch sta- Rhodante bude oslava at 5. ledna, veb, jako2 i nove stavebni ctrivi ve Wilmington 6. ledna a v St. Hea potieby pro stavby obdilite u lena 7. ledna. Datum oslavy 5. led na bylo vystopovano zpet ke starYm oslayam "dvanacte noci", lee 1811 North Main st. Houston, Tex. o druhYch dvou datech nemitZe ni1126 Forest ave., Dallas, Texas. kdo podati Zadneho rozumneho vyPlatime nej yySSi ceny za budovy svetleni. ureene ku stfteni. )o( Doom. — BYvalY cisak Vilem II., kterY je nyni starYm muZem, stkeZenYm ye dne i v noci nacistickYmi stratemi, zdvokile zamitl pozvani Hitlera, aby se vratil do Nemecka. NaCelnik domu Hohenzollernt, jemu2 je nyni jiZ 81 let, chce straviti zbytek sveho gvota ve vyhnanstvi v Holandsku, jak sdelil s HiCISLO 13 tlerem. KdyZ nemecka vojska okupovala Holandsko v kvetnu, dostavila se k byvalemu vladci delegaV te yysokYch nerneckYch dilstojnikil a pozvala jej jmenem Hitlera, aby se vratil do Nemecka a usidlil potada nasledujici se v nekterem z HohenzollernskYch VANOCNI kterY si zvoli. Vilem, jak se • vyrozumiva, napsal osobne dopis Hitlerovi, v nemZ mu dekuje za jeho laskavost, ale pra y', ze clava piednost zilstati v Holandsku. )o( Pani k Zebrakovi: "Jak, ty boty, ktere vam davam, nejsou vam dost ye etyrtek dne 26. prosince, dobre? A neboitik infij muti je nosil at do sve smrti!" na, te'paria tebrak: "To tedy m61, milostpa. ni, uz nelvytki eas, a zeyntell"

C. H. CHERNOSKi

Praha ma, 1,100,000 obyvatelii. -Pralska, "Narodni Politika" konstatuje, ze vzrust Prahy pokraduje v filasne rychlern tempu. Pied nekolika lety nejsmelej g "proroci" odhadovali, to v rote 1940 Praha dosaline milionu obyvatel. Praha vgak ptedetla i ty nejsmelej gi dohady.

Nejen se se stala milionovYm mestem o ce1S7 rok drive, ale letos, na podzim roku 1940, me, jit milion a sto tisic obyvatelt. )0( Kladno pamatce Antonina Dyeaka. — Kladenske kulturni korporace vytvoti zylaStni vYbor, kterY ma na starosti piipraviti poiad slavnostni na pamet' steho vSTroei narozenin Antonina Dvataka, ktere bude oslaveno ptigti rok 8. zati.

Mistni kladenskY‘ vedouci int. Du-. chat vyzval jit peveckY spolek Sme-

tana, Kladenskou a Stfedodeskou filharmonii, aby svoji einnost pro ptifti rok rozvrhli tak, jak to bude k °slave jubilea tteba. Na potadu budou symfonicke koncerty, opery, jakot i intimni dila v oboru komorni produkce. Ke spolupraci s KladenskSmi byla take vyzvana kroeehlayska Slovanka, jejit pevecke vSTkony za posledni leta byly vsrborne. lo( Demokraticka, anekdota o kralovne.

Anglicl4a kralovna Viktorie se prochazela ve windsorskem parku.

Potkala deerku sveho koeiho, ale ta ji nepozdravila.

"Poslyg, devde," tate se kralovna s fismevem, "nevit kdo jsem?"

"Ovtemte vim", odpovida, hol'deka bez rozpakri. "Jste ta dama, ktera, se co den vozi v kodate meho tatinka."

DIVADLO V DALLAS DIVADELNI SOUBOR SOKOLSKE JEDNOTY "ZIZE.A"

sehraje v nedeli 22.7prosince V SOKOLOVNE 3700 CARL STREET veselohru o tiech jednanich

"ICDY2 SRDCE PROMLUVi - -" Napsal Ferdinand Oliva OSOBY: Jindiich Satran, majitel filmove tovarny br. J. gebetka Milada, vdova po obchodniku, jeho sestra ses. Toberna M., ml.

Jireak, ieditel br. Julius PodhradskY, ml.

RyneS, neetni br. M. Parma Marta, Olga Valeikova Hilda, ses.. Francis Podhradska Bola, ses. Lilka Kutilova Maria, ses. ses. Ella Nesudova, Rokos, Satrantiv tajemnik, hr. Emil Hrabina Vaclav, sluha br. Franta Rendl Stazi, jeho Lena ses. T. Erenbergrova Posel, br. F. Pokladnik Dej za na g. doby. — Retie sestry M. Prevratilove.

Zaeatek v 6:30 hod. vee'er.

Vstupne: mull 35c, ieny 25c HUDBA: SID POKLADNIKA PO DIVADLE TANEM ZABAVA Uctive zve, PORADAJtCt ArkBOR.

Interstate Wrecking Co.

Do Houston a okoli!!!!

Zabavy kadu

Rad Texaski Orlice

Pokrok Houston

Dime Box, Tex.

22. prosince Mraz 29. prosince Syncopators 31, prosince - All night Battle Dance Vstupne pani 40c. — Damy 25c Tax 4c Tax 3c

Tane6n1

Zabavy!!

Nfie uvedene orchestry /vitt budou tancechtivfm dle nisledujiciho pofadu:—

0 pohodli a obslongeni et. nevitivnikft bude nalezite postarano.

POitADATELi. Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 045$ Na doptini se jest 20th and North Main.

V C AVZVAAZI., 1/11G

Poutiveite k oznamovini Texas kona svoji povam . ost.

Oznamovatel Houston, Tex., 15. pros. 1940.

Krajane! mar Nabidnuti k siiatku.

Prosinec 1940 zustane v

stredniho veku, preje si seznamig em verti se sleenou neb vdovou. Pitte na: nym na gim lidem v pameti co me"Rolnik", % Vestnik, West, Te- sic, y e kterem krajane z Texasu (51-52pd) nem dokazali, ze nezapomeli na sve xas. tipici bratry a sestry za =rem a ger,"-■ Star i mladik, peal by si postavili se v lady bojovnikt za svoMat znamost s divkou od 25 ro- bodu sveho stareho naroda, za dedo 35 rokil. Pod znadkou: "Star- mokracii a krest'anskou civilisaci.

Vestnik, West, Te- Texas pfines1 svoji hmotnou obet' v si (51-pd) teto kriticke a historicke dobe, tak xas. jako na g i spoluobeane svobodne a Spoiadana eeska rodina demokraticke Ameriky podporuji ze jala by praci bud' na. forme neb na vg ech sil chrabrou a udatnou Anglii, "Dairy farm", ph ma g inach neb o- tak krajane texas g ti podporuji to vocne zahrade. Pi g te na: "Rodina", hrstku udatnYch a vytrvalYch bo% Vestnik, West, Tex. (51-52pd) jovnikil za pra.va deskoslovenskeho hdu, kteri dnes na pude Anglie poMor, Piala bych se seznamiti s in- kraeuji v boji proti barbarskemu teligentnim panem ve stall do 60 nazismu, kterY neftprosne otrodi lid let, kterY jest zdravY, nepotiva li- y e starch viastech deskoslovenhoviny, vlastni majetek a jest zna- skYch. Jako Americana, dernokrate IY obchodu. Vlastnim farmu. Po- a potomci dechtl, Moravaml a Slodobenka 'Zadouci. Pi g te pod znae- vaku jdeme vpred s pevnou virou v kou: "Uprimna vdova", Vestnik, na gem srdci, ze idealy ve ktere my West, Texas.

(51-52pd) zde v America verime, na konec zvitezi i v Evrope a ze mir a svaboda Star i mid hleda. misto u pro v g echny vrati celemu svetu Ate-star gich lidi neb vdovy, ktera po- sti a spokojene ziti. Nestaeilo by tfebuje delnika, tfeba za men gi plat, vg ak jen vefiti, doufati a o problea udelam yam v gechnu praci pro mech zittka mluviti, kdybychom tahospodarstvi. Pi g te pod znaekou: ke za na g e presveddeni a viru nebo"Ptitel", Vestnik, West, Texas. jovali, kdybychom to v co verime (51-52pd.) nehajili a kdybychom nepodali pomocne ruky tem, kteri nejen sve Mir Na prodej — semeno Hubam statky, ale i Zivot sviij davaji v sazClover bez Johnson travy, 100 liber ku, aby pro lidstvo a svfij narod vy$8.00, dovoz neplatim. A. BordovskY, bojovali lep gi budoucnost. Tu oeskoMart, Tex., R. F. 3.

(50-51-p.) slovenskY Texas promluvil a einem dokazal, *le na g lid jest schopen oIlledi se — schopnY, deskY bed, de jest uvedomelY, ze vi co chce. knihvedouci. Stale misto. Udejte To jsou tisice na gich krajanii, ktesve schopnosti a odporueeni a pi g rym path dik za vYsledky, kterych -tevlasnoruea:BoxAC,Vest- na ge S.A.C.T. dosahlo. nik, West, Texas.

(X) Dne 14. prosince odeslano bylo z na g i Ustfedni kancelare na Mine se zruena stenograf- osvobozovaci akci $18,000.00 pies es. ka, zna spravne anglieinu, Narodni Radu Americkou. CO* ob"shorthand" a psani na stroji, a nos jde na tento tee' bez jakYchkotez dovede psat &sky. Pi g te, Steno- liv sraZek. Mimo to odeslano bylo na grapher, % Vestnik, West, Texas. 6eskoslovenskSr tervenST ICU v Lon(x)' One posledni dobou $1,000.00, z kterYch bude pro vojiny eeskosloven11311r, Tabak na prodej, peknY, ske hrateno vydani vanoonich svatleto gni, 10 lib. za $1.60; 10 lib. MI, dale bylo venovano na nakup ciza $2.00 a 10 lib. za $3.00 Dopravu garet pro vojiny $100.00 (zaslano 5 platim. Posilam C. 0. D. — Floyd beden cigaret, 50,000 kust.), ktere Prochaska, Portland, Tenn., Rt. 1. jsme jiz hlasili, a $170.00 na nakup (50-52-p.) svetrit, flanelovYch ko g il pro vojiny.

Take celkem na g e S.A.C.T. posledni Husi pall, diste, bile, pfebira- dobou venovalo $19,270.00. V tomto ne, same drobne $1.00 lb. — Bilo, a obnosu jest Zahrnut dar na gi S.P.J. svetle-hnecla gtenata druhu Collie, S.T. $13,600.00 (okrouhle). Podrobopravnend k registraci, $5.00. — nou zpravu poda br. Olexa jr., poMrs. Joe D. Jet Rt. 4, Temple, Tex. kladnik, koncem tohoto mesice. Na(49-51-c) g e Zeny vypravily 13 beden pro uprchliky a vojiny v prosinci.

DO ELK A °KW! Krajane, jsme g t'astni nad timto 61entim spolku Lyse, Hora cis. 50, vYsledkem a hrdi na vas vgechny.

R.V.O.S. se oznamuje, ze vYrooni Doufame, ze i vy budete spokojeni a schfize konana bude v nedeli 22. my glenka, 2e na g Texas vykonal svoprosince. Ptipada, volba firednikti ji povinost v mezich svYch moZnoa delegata do sjezdu. Dostavte se sti pro pritomnou dobu, bude nam davati dfiveru v budouci na g e snaev poetu nejhojnejgim.

Rud. Vicha, taj. ni a praci pro dal g i pomoc v roce 1941. Na g boj neni je gte dobojovan, aer, TABAK, dobrY ,jemnY, slabs' pled nami jest jests budoucnost a na koureni, 10 liber $2.00 a 10 li- snad i daleko vet gi obeti budou od ber $2.50; cigaretovY 10 liber $3.00. nas vyt'adovany i od na gi americke Dopravu vyplatim. M. Prohaska, vlasti, ale my v g ichni vime, 2e na nas se mute Amerika spolehnouti, Portland, Tenn.

(49-51p) nebot' krajane po celYch SpojenYch dokazali, 'Ze_dobrovolne uair Mud a iena prostfedniho y e- Statech poslechli hlas sveho srdce a svecloku s dospelYm synem, hledaji praci mi a postavili se do g ikil bojujicich na forme neb jinou. Mohou na- spravedlivy boj za svobodu, demostoupit praci kdykoliv. Hlaste se neb kracii a ktest'anskou civilisaci. My pi g te na: Anton Barak, Rt. 2, West, vgichni verime, jak jsme vkly Texas.

(49-dz.) ze n lid nezklame.

g

air

sir

g

Az v kruhu svYch miUrch a drahYcla budete slaviti vanoeni svatky, budi g vain my g lenka, ae vykonali jste dobrS7 skutek a pornohli nam, g testim a uspokojenim, bud'te ujig teni, clrazi pfatele, ze bude na vas vzpominati tisice ne g t'astnYch uprdhlikt a tisice odhodlanYch deskoslovenskYch vojinfl, kterYm jste podali svoji pratelskou pravici, a kteri veri tak jako my, ze . . . "Zvitezime".

Sdru2eni AmerickYch oechoslovakil v Texasu.

Mezi eetnYmi vanoenimi a novoroenimi blahopranimi v tomto ste naleza se i blahoprani na•eho Uspe gneho krajanskeho Ustavu, Liberty Loan and Building Association svYm podilniktm a nagemu aeskoslovenskemu llidu v Texasu.

Tento krajanskY Ustav jsouci ji2 patnactern roce sveho uspegneho pilsobeni je pova2ovan federalnimi i statnimi dozordimi organy za velmi solidni a velmi dobre spravovanY Ustav tohoto oboru a dostalo se mu od nich ji g mnohokrate pochvalneho uznani. To je nejlepe potvrzeno, 2e tento krajanskY Ustav po celou dobu sve Uspe g -nepilsobtvyplacenbripsoval k dobru pohledavky podilni'Kum tohoto Astavu dividendovY zisk pravidelne, bez pferu geni a promptne i v dobe pfede g le hospodatske tisne ye SpojenYch Statech,

LO.

LMTU•

kdy mnoho podobnYch fistavil bylo nuceno uciniti razna omezujici opatfeni vedouci ku sanaci jejich stability a nektere i vzdor temto opattenim podlehly. Nepkeru g eni a pravidelnost ve vyplaceni neb ptipisovani k dobru pohleda y ky svYch podilnikt bylo umotneno tomuto krajanskemu Ustavu jen getrnosti, svedomitosti a v poctivem jeho spravovani po celou dobu jeho sobeni, jak firednictvem, tak i reditelskYm sborem a ti v gichni jsou vesmes eleny na g ich krajanskYch podpurnYch a jinYch spolkt. Ustav sam dle matnosti podporuje nag eesky" tisk a razne narodni akce a rovnez tak i dlenove jeho teditelskeho sboru a iftednici a proto jej ma g eme odporueiti na gim krajanum, by sve fispory investovali v krajanskern a krajany fispe gne tizenem fistavu.

Tri sta let na grunts. — Jahelkfiv rod y e M g anech je jednim z nejs•ar g ich rodti na Nechanicku.

Usedlost Cp. 19 dill podle zapisu v matrice tamer 300 let. Ji g pies sto let je majetnikem domu na Velkem /lamest' rodina Komaxkova, jak svedei., zapisy na tabulce, upevnene na zdivu, ktere se nyni opravuje.

Prvni opravy se konaly roku 1787, ostatni fidaje jsou neditelne, treti opravu roku 1834 a dal gi provadeli jig alenove rodu Komarkova.

MR. HI: JEST TO ZPUSOB CAMVATI TAK MULE, JEN2 BYL TVYM PRITELEM?

sari

slip

MR. HATT: VOCAST1.131. TE TROCII13 RLSSLEROATOU, 144TELI. TOD LERROV A. SEMNOV, BLENDOVANOV.

it`BLENDED WHISKEYg

KESSLER'S PRIVATE BLEND ■A BLEND ED WHISKEY.75% Neutral Spirits distilled from Grain.

Julius Kessler Distilling Co., Inc., Baltimore, W.; Lawrenceburg, Ind. 86 Proof (since Aug.