Entered as second class mall matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.
aotNis
WEST, TEXAS. ve stiedu (Wednesday) 11. prosince (December) 1940.
(VOL.) XXVIII.
OSLO 50.
PRO TEN NA g PAMATNIK. MEMU navrhu na strance tketi ye Vestniku ze dne 4. prosince t. r. navrhuji K nasledujici dodatky, ktere by pattily pod jedenactY oddil a site: Obrazy vS'ech cidinatskYch a mlynakskYch zdvodu vlastnenYch naSimi lidmi, podobenky majiteili s popisy, kdy byly zalcdeny a jak prosperuji tie statu Texas. Obrazy vSech deskYch hudebnich sbort a jejich adresy. Obrazy vSech peveckYch sberfi a jejich adresy (to by pattilo pod els. 10.). Obrazy eeskYch teenikil, kteti bYvaji zvani k pohtebnim tedim a na slavnostech (pod eis. 10). Obrazy ueitela a eeskych 2akt na rfanYch vyMich Akolach ye statu Texas, jako jsou na Statni universite a Rolnicke a ft emeslnicke kolleji v College Station, Rice Institute (universita v Houstonu) a jinde. (Toto jsou prostonarodni instituce, kde se nevnucuji nabcdenske nauky.) — Take by to bylo krasne, kdyby podobenky vSech graduantfi vyAlSrch z techto vySaich Skol dali sve podobenky a udali, aim se zabYvaji dneSni dobo•u. Take obrazy vSech eeskYch studentfi, kteti vystudovali pies jedendctou tlidu a eim se zabYvaji nyni. Obraz nektere lope zatizene zahrady citrusoveho ovoce v Rio Grande Valley; obraz nektere lope zatizene brosk yove zahrady ye vYchodnim Texasu; obrazy jinYch zahrad ruzneho ovoce v jinYch eastech statu Texas, ktere vlastni naSi lido; obrazy nekolika dobte zatizenYch eeskYch farem z rfiznYch east statu Texas a vabec vSecky jine vymcdenosti naSeho lidu v teto naSi texaske nove vlasti, tak aby za sto a vice let potomci naSich potomka vedeli, eim se zabYvali a jake pokroky udelali jejich ptedkove. Jak varn znarno, za na gi doby poeali jsme jezdit na sanich, pak na vozich, pak na koearech a nyni na automobilech a ji g, jid take na vzducholodich a neni doba daleka, 2e duch americke vynalezavosti to ptivede tak daleko, '2e nag potomci budou jezdit ve vzducholodich, ktere se vznesou z kterehokoliv mista ptimo vzhfiru a take usednou jako ptade tam, kde sobe tidio bude ptati, a misto gasolinu bude upotteben radiovY pohon. Jak mfij zet' Adolf Dickerson, co kiditel osvetleni od General Electric Co., mi pravil, ze za par let, kteralto doba neni daleka, ty bohate spoleenosti jd na tom nyni planuji, '& asi v kaide Wee patnacti set mil budou upravene silne stanice radiove a z tech se mail vysilati radiove paprsky na vaecky strany, ktere se nechaji upottebit k pohaneni vSech strojii, povozu, lodi, vlakii, autobust atd. VSe co musi sobe zaopattit ka2c1ST kdo one sily bude chtit vyuktkovat, jest ptistroj asi jako mame dneani dobou v radiovYch ptijimacich strojich, kde mfi2ete v paru vtetinach slySeti veSkere zpravy z celeho sveta, paru minutach slyAime valeene zpravy a jine dfileNtefai keel, hudbu a jine z LondYna, Berlina, Moskvy, Buenos Aires, New Yorku, Chicago, Kalifornii, Mexika, atd. Tyto zvuky snad leti 187,000 mil so, vtetinu, cot je
Pie I. J. Gallia. hodne rychleji ne2 by tam dojel na sanich s volkama, jak my jsme jezdivali v roce 1860 ad do r. 1865, do ukoneeni obeanske valky mezi severnimi a jibaimi staty. Vim, ze sepsani takoveho dila vezme hodne easu a bude to vyZadovat spoleeneho spolupasobeni y eech krajanti, kteri sobe preji aby toto
NE, NEHYNEME! Ne, nehyneme! SvatY oheil hori, necht' dusi jeho plamy drsna ruka a silnY vichr, ten jen plevu zvrhne: Nde koien sily, on i Zulu zpuka.! Svetozar Hurban VajanskY.
dilo byl dukladne sepsano a melo skuteenou hodnotu do budoucnosti, aveak pr i dobre vali a trochu trpelivosti de. se to docilit. Nejen eas to vezme, ale take bude zapottebi dati penelitou zalohu pro stenografy, tisk, papir a j. Odhaduji, ze asi 7000 do deseti tisic neb vice takovYch pamatnikti by elenove rozebrali, a podle ceny jakou dostavaji tiskari v Rice Institute — studenttim se poeitalo pet dolarti za jednu rodenku — a 2e kaZdY studujici sobe kaZdoroene jednu zaopatril, tedy za etyri roky skolni doby oni zaplatili dvacet dolarti, ani'Z sobe steZovali na cenu, jeliko2 je to dilo krasne a historicke pro jejich rodinny pamatnik. U naei Jednoty by postaella jedna roeenka za ty doby co zde naei lido v Texas bydli, t. j. za tech 85 let, a po 25 neb 50 letech mohou jini po nas vydati jinou roeenku od doby kdy naee prace dokonei. Dejme tomu, ze by kaZdY dorostlY Men sobe takovou pametni knihu peal, take by mohlo bYti tieteno vice nee deset tisic knih prvniho vydani. Odhaduji nallad na padesat tisic, ktere by mohla Jednota zaptheit. Pravim zap:heft, jeliko g tyto knihy by se rozprodaly mezi eleny a jinYmi, die takove ceny co by to vy2adovalo je v slnane Uprave zhotovit. Jak jsem v ptedeSlem cisle navrhnul, cele dilo by melo bYt sepsano a vytieteno rozhodne v reei anglicke, jeliko2 jen tak by melo pravou hodnotu pro prieti pokoleni a nynejel dorastajici mla.de2 a take pro pratele naei narodnosti, kteri by se mohli lope seznamit a poueit o hodnote naeich krajana a o dobrYch demokraticky smYelejicich americkYch spoluoboanii, jejich zasadou bylo a bYvalo: co nechcee, aby tobe jini cinili, neein jim — a s tim diem stale na mysli ziskame -day a va2nosti, za ni2 by jsme vaemone obetovat meli, aby na g potomci men cestu vyelapanou v pravY sin& do budoucnosti. Takovou cestou pak zvitezime. Pokrok — tot' nejkrasnejSi mySlenka na svete, jen kdyby nebylo pti tom pokrokattv!
PARITA ZE1VMDELSTV1 S PRUMYSLEM. Obhajci vladniho planovani spatruji v dneSnim 2alostnem stavu farmarti nasledek chaotickYch method vymrskani pudy a neuteeenYch hospodarskYch pomertl. 2,865,000 americkYch farmatft, eili 43 procent, jsou pachtyri, kteti maji zajem o preservaci pildy jedine tehdy, maji-li farmu propachtowanou na dlouhou du let. FarmarskY prijem je hrozne ubohY. Roku 1929 plynul z 1,700,000 farem rodni hrubY ptijem $600, z eeho2 asi jednu polovinu bylo nutno venovati na provoz. Tyto uhohe fanny naleznete v kahlem state Unie, a zajirnavo je, ze prave na nich je nejvetei porodnost, nejpodetnejei rodiny. Vodovody, elektrina a koupelny jsou na nich temer neznamYm prepychem. V poslednich sedmi letech musela cela etvrtina rodin zemedelcti ye Spoj. Statech Zadati o yerejnou podporu. Vyhlidky zemedelskyoh jsou elm dale, tim neuteeenejet. Dnes je na americkYch farmach 1,500,000 traktort, ktere nahrOuji v mnoha pripadech praci pachtYrii t. Tv. sharecroppers i zemedelskYch Tisice farmarskych rodin potuluji se dnes po americkem venkove a hleda nahodilou praci. PrivrZenci zemedelskeho planovani popiraji, ze usiluji o "economy of scarcity." Jeliko2 veak vyhlidky na odbyt americkYch zernedelskych plodin na mezinarodnim trhu jsou velmi slabe, nemohou schvalovati neobmezencu produkci, ktera znamena, prebytky a pokles cm. "Vyeei ceny za farmarske produkty zvYeily by kupni schopnost farmara a prospely by prilmyslu a cele zemi. S hlavnim spornSrm bodem — zdali ma zemedelstvi bYti postaveno na rover prtimyslu jako rozhodujici einitel v hospodars7.- m a v polltickem 2ivote — setkavame se jiZ v uob Jitiho Washingtona v historickYch debath Alexandra Hamiltona a Tomdee Jefferson :e. Hamilton tvrdil, ze narodni pokrok zavisi od. 7,DrtnnysloVe expanse, a ze bude-li prumysl a olacthod zakladem hospodarskeho a politickeho zivota. bude z toho neprimo Wit a snil o SpojenYch Statech jako o ohromne zena6d6Iske demokracii. Hainilton byl v politickem boji poraZen Jeffersonem, ale ye syYcli predpovedich o budoucnosti Spojenych Statii osvedeil se lepeim prorokem neZli jeho odparce.‘Dneeni Amerika je vYsledkem dloutieho obdobi priimysloveho rozmachu. Obchodni zajmy hraly hlavni tilohu v americkern politickem Zivote i v 2ivote hospodarskem, i kdy2 sem tam byl jejich vetei vs7znam popiran organizovanYm hnutim mezi americkYmi zemedelci. Dneeni zemedelske planovani a vladni dozor nad farmatenim neni nezbytne opakovanim starych sporti mezi "Hamiltonovci" a "Jeffersonovci". Prtimyslove a farmatske 'organizace nalezaji se dnes v obcu odporujicich si taborech. Spor toei se veak podstatne stale kolem tae otazky: ma prtimysl bYti uznavan rozhodujicim einitelem v hospodarskYm 'Zivote, nebo ma bYti priznan zemedelstvi stejny vyznam, v kterem2to druhem pripade by vlada musela, projevovati o zemedelstvi yetti zajem?