Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, ROtNiK (VOL.) XXVIII.
WEST, TEXAS. ye stiedu (Wednesday) 4. prosince (December) 1940.
1922. CISLO 49.
JEDINA TA CESTA JE SPRAVNA. EN 7. PROSINCE 1940 ma svobodnS7m hlasovanim vYrobct. baviny vynesti D rozhodnuti, pfeje-li si va gina pokraeovani vladniho programu fizene produkce baviny dill , chteji-li omeziti plitti osev dle smernic federalniho odboru zemedelstvi. Protote na fizene produkci americke baviny zavisi prospech nejen farma •t a jejich rodin, nYbrt celeho jihu vtbec, venujeme teto veledtletite otazce na.sledujici tvahu. Zopakujme si pfedne celkovou situaci baviny jak se jevi v dobe pkitomne, abychom zjittenim fakt dosahli pevneho podkladu k dosateni tadouciho rozhodnuti k volbe dne 7. prosince. Skladitte pkepinena jsou ulotenou bavinou, nemeeti chemici vynalezaji nove zpusoby vYroby umelYch tkaniv z dfevite bunieiny, hitnSlch tray a dokonce ze skla. Tyto nahratky nesnesou prani ye vatici vode a jsou proti bavinenYm latkam vzhledem i jakosti pod •a,dne. Nemci potfebuji americkou bavinu net pro vysoke clo, nedostatek cizich valut a ptitomne anglickou blokadou nemohou si ji opatfiti. My vyrabime mimo bavinenS7ch latek stale vetti mnetstvi jemnYch tkaniv z dkvene bunidiny a americke teny nosi ye zvettujicim se poetu jemne puneotly vyrobene z uhli, vody a vzduchu. Bavina byla pied svetovou krisi nejbohattim zdrojem pfijmu americkeho zemedelstvi, dnetkern je pouhYm sirotkem. Zasoby nati baviny stoupaji do zavratneho mnotstvi zatim co velka, east sveta postrada postaeitelne otaceni a dalti produkty z baviny. V nati zemi, kde mame motnost neomezene produkce surove baviny, prtmerny americkST delnik nerna vice net jedny mod •aky, prtmerna, rodina nema, dosti prosteradel a lotniho pradla, aby mohla jednou tYdne toto vyrneniti, obyeejnY delnik ma toliko 25 procent zasoby kapesnikt, cot ,dohromady znamena, te spotkeba baviny v cele zemi jest dale ko menti net by mohla a mela bYti. Zatim co skladitte pfepinena jsou bavinou a spousty teto Teti na venku u din neb vnitrozemnich stfediscich, miliony Amerieant chodi nedostateori es otaceni, aekoli pfadelny a tovarny °devil mohly by je otatit prvottidne. Hlavni kamen trazu pfines1 bavinafstvi po-, kles vYvozu, ztrata zahranienich trtiSt, zavinena hospodolskYm shroucenim Evropy, v nit okbraeene narody nemely cizich valut, nutrdTch k nakupu natl. baviny. Kratkozraka, politika celnich pfehrad znemotnila vYmenu zboti a tyto zeme nuceny byly uchYliti se k nahratkam pro vS7robu tkaniv. Phtla valka. Nacisti pfepadli C' eskoslovensko, jet bylo dobrYm odberatelem nati baviny, nasledovalo znideni Polska, Skandinavie, pozdeji poratka Francie, vstup Italie do valky a nasledovne citelne ztraty vyvozu do techto zemi. Nyni prodavame bavinu do Anglie a nee° do Ruska. Net Japonsko opanovalo Mandturii a po to bohate east Ciny, nat trh dodaval Cine zavatne mnotstvi surove baviny. Nat Houston odesilal do ciziny pied krisi at 2,500,000 tokt roene, letos dle uznane autority celkovY vSrvoz ze Soustatt do ciziny nepkekrodi podet 1,500,000 gokt.
Vyhlidky na znovuziskani zahrantenich trtiSt baviny at rozboufenST svet se uklidni jsou vice net' slabe. VYroba tkanin ze shora jmenovanYch nahratek se stale zdokonaluje a je pochybno, to by nate bavina dosahla bYvaleho odbytu jako v rninulosti. Vitezove valky budou pine vyeerpani a po valce zbrani nastoupi boj hospodafskY. Producenti baviny a tete prfunysl
Souta Jednatelit za mesic listopad. Nati brath a sestry organisatofi umistili se behem listopadu v nasledujicim pofadu: 1.— JOHN 8VADLERAK 2.— JOS FRANTA J. F. BOUkCA J. H. SIPTAK 4. — ANTON HOLUB K. CHARLES HEJN't IGNAC 8ENKYPIK 5.— FRANK BEGAN JOS CUBA FR. HLOtEK JOE N. MORRIS EMIL W. POPP EMIL VOLDAN S bratrskym pozdra,vem, Ed. L. Marek. nemtte oeekavat mnoho od brzkeho skoneeni valky, mir nepfinese 'tadouci zlepteni a v tomto ohledu nadeje jsou velmi chatrne, ba skoro tadne. Net proziravi narodohospodaii vyslovuji pro napravu situace baviny nadeje slibne, velmi dobre zlepteni zcela dobte proveditelne. Jake jsou to tedy nadeje a jaka odporueeni k dosateni tak velepotfebneho rozlutteni eerne situace bavinaft Ameriky? Zcela jednoduche, pfi vteobecne kooperaci dokonce lehce dosatitelne! Nastojte! V Americe mame vice koupacich van, automobilt, radiovych pfijimaet net ma dvanact cizich zemi se testinasobnYm poetem obyvatel. Nema Amerika schopnost i motnost zutitkovati proto pet a t •eba destkrat tolik baviny na jednu osobu net lid zemi ciziny? Zde manic ye vlastnich rukou nejlepti motnost zvettovat spotfebu baviny doma, ye svoji zemi a k vlastnimu prospechu. Cim bude vetti domaci spotteba baviny, tim budeme mene zavisli na pochybnem idvozu do ciziny, tim spi ge ustali se
opravnenSr vSinos bavinakstvi, jet v gak musi — fizene. Dle poptavky se fidi cena eehokoliv. Pfevytuje-li nabidka poptavku, cena jde p • rozene dolt. To vi dnes katdY tkolak. V sobotu budou rolnici jihu rozhodovati svobodnou volbou sami o sobe, eili, chteji-li spoluptacovati s vladnim odborem zemedelstvi pro fizenou produkci baviny, jet zarueuje jim phblitne innernou cenu, neb tuto vladni napomoc zavrhnou a venuji se produkci bezhlave, jak se fika, na svou pest', at' ut cena baviny pfi nthzene produkci je jakakoliv, tkeba centy Libra. Sobotni volba bavinaru je velmi dulezita. Nedejte se klamati nepfatelskou propagandou rtznS7ch "ptiznivet" bavinaft, ktefi sYekuji, mazane podrS7vaji poctivY tmysl a snahu Rooseveltovy administrate — fetiti pfitomnou svizelnou situaci farmaft jak za danSTch okolnosti mono nejlepe. Volte dle sveho poctiveho pfesvedeeni a ye svem zajmu. Co si vyvolite svobodnYm vrtenim hlasovaciho listku — to bude vaSim pkiStim &Mem. Slovo se stava cinema Tyto ildky ertame s potetenim a poeateenim uspokojenim. Krasna a tvofiva, mytlenka hrstky opravdovYch vyznavaeft fraternalismu, dohodlYch se ku sepsani pokud mono verne a obtirne historie nati mohutne S.P.J.S.T. — vyvolala ihned po svem uvefejneni v bratrskem Vestniku radostnS'r ohlas a tiny. Initiator easove dtletite mytlenky br. Aug. Kacif nam sdeluje, to ut dostal prvni snOtku cennSrch zaznamt dokumentarni titosti od bratra Josefa Siptaka z Caldwell za tad NovST Tabor; rodina br. Valentina Gallie poslala mu peknou sbirku dokument y, zaznamil a pamatek na Adobi detskYch let nasi Jednoty. Bratr Milam Gallia oznamuje br. Aug. Kacifovi, to maji doma v tschove hromadu listin, tiskopist, fotografii po zesnulem otci a spoluzakladateli S.P.J.S.T. a eini mu vYzvu k naftteve, ph nit by spoleene pamatky prohledli a zavatne veci vybrali pro archiv historie Jednoty. Spolehame, to pamatne zapisy a dobove dokumenty o S.P.J.S.T. chova rodina br. Eng. Polacha v Caldwell, rovnet bratfi Jos. Dutek jr. a Jos. Wondrash v Caldwell meli by ye vhodne dobe udinit v domacnosti "generalni" pfehlidku, jiste maji zaloteny cenne \Tea Podobne meli by udiniti vtici stati elenove. Mnohdy se jednomu zda, ze to ona listina, zaznam, uschovany tiskopis — nemaji ceny a pH podrobnejtim prostudovani vynajde se velika, duletitost i cena zachovaneho. Brath stare gardy, pomorte dle motnosti k uskuteeneni piedsevzateho dila — sepsani historie S.P.J.S.T. Katda napomoc bude vitana a povdeene phjata. Vte co uznate k sepsani historie pattienym odetlete laskave na: Aug. Kacif, Temple, Texas. Vage pojistka u Slovanske Podp. Jednoty Statu Texas jest levna, bezpeena, jista — lepii za stejne penize nikde nedostanete. PojiStini v padu nemoci nebo smrti jest nutna vec, ad ktere by se nemel nikdo vzdalovat.