Vestnik 1940 11 06

4n Slovanske Podpor itci J ednoty Stittu Texas.

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROONIK (VOL.) XXVIII.

WEST, TEXAS. ve stiedu

(Wednesday) 6. listopadu (November) 1940.

SLO 45.

liARNE VASE PROTI NAM JSOU VZTEKY NE 14. tijna 1940 konaly se v staroslavne katedrale sv. Vita na hrade pra2D skem po dlouhS7ch letech po prve Bohoslu2by v jazyku nemeckem, jiste ne tolik z nabaenskeho citu nov3"Tch "panii" tech a Moravy, jako spiee z d'abelskeho fisili o rozdirani deskYch ran. `Vjezd' nemeckeho jazyka do historicke katedraly, jak sdelila, Overseas News Agency, pobouiil znaene Ceske obyvatelstvo praske, jet stale klade germanisacnimu itsili silnST odpor.

Praha bouti se stale proti vnejeimu ponemdovani Prahy evabacho ySimi nemeck3imi napisy, zejmena proti dvojjazydmim ulienim tabulkam, na nicha' nemecke oznadeni je na pr y 7i mnoho techto u.--nim.st&Kaklenocizm raliv9ch tabulek, majicich hlavne za fikol ptipominati stale ‘e echilm novou porobu. Pratska, policie vydala v minulSrch dnech zyldetni vyhlaeku, v na se hrozi ptism"7mi tresty tern, kteti pii odstratiovani techto tabulek budou dopadeni, pies to veak noc co noc jich hodne zmizi. Marne je po nich patrano. Patrne klesaji na dno Vltavy.

Neni to po prve, co se Praha nasilne ponemeuje. Nekolikrate ji g podakilo se Nemcam'vtisknouti ji aspon povrchni nemeckY raz. aveak Praha vkly zase jej se sebe setkasla. aby opet nastolila jazyk deskSr na svoje misto. Toto germanisadni fisili je vlastne tak stare jako deskomoraysk9 stat sam. Prvni pokusy ponemeovani spadaji do let vlady kili2ete Spytihneva (894-905), kdy Oechove, ptijavee kiest'anstvi, byli nuceni cirkevne podfiditi se nemeckemu keznu a pkijmouti take nemecke vasalstvi.

Vg prvni Ptemysloyci zvali do zeme nemecke kneze, za nimi2 tahli se nemeeti koloniste, kteti usazovali se hlavne ve mestech. V nekterYch z nich Casem probudilo se Ceske vedomi a o Spytihnevu II. (1055-1061) se pravi, M zahajil svou vladu vyharienim Nemcii ze seine. Jeho nastupci veak zase zvali nemecke kolonisty do zeme, nekladli germanisadnimu ftsill odporu ,dovolili zakladani most nemeck3imi ptistehovalci a zavadeni v nich jazyka nemeckeho. Na konec panovnicky rod Ptemyslovcfr sam se ponemeil. Ptemyslovci velmi Casto 'tenth se s nemeckYmi knekrami a tak u dvora zavadena byla nemdina a ditky vychovavany byly po nemecku.

Lid deskY se teto germanisaci branil statedne od dob nepametnYch. A vMy se ji ubranil.

I za vlady germanofilske east Ptemyslovcil dovedl si obhajiti vkly v semi pra y deskeho jazyka tsili germanisadni bylo zvlaiete prudke za spravoyani zeme Ceske Otou BraniborskYm, po smrti Ptemysla Otakara II. v bitve na Morayskem poli 26. srpna 1278. Tehdy loup0.ni Nemci tadili v 6echach tak, ze na velry zustala na to vzpominka. Drancovali, palili a loupili, odvalejice lup do Nemec. V gechno to ale deskSr lid, pfekonal.

Jeete pied valkami husitskmi vetei Cast most i na narodnostnim pohraniei zbavila se nemeckeho nateru a zcela se podeetila. Za ye, lek tech vypialo se Ceske narodni vedomi merou pozoruhodnou a setrval0 na teto vzestup-

eestnST list bia ri

organisatoni Za mesic tijen 1940 umistili se bratti organisatoti jak nasleduje: 1.

2.

3.

4.

5.

IGNAC JOHN BVADLENAK FR. HLO2EK JOS FRANTA EMIL J. HEJL

bratrsk3im pozdravem, Joe R. Kubbna.

"Dite do dome" jest kestim v kai& domicnosti, V BRATRSTVU S.P.J.S.T. DITE VASE BUDE OCHRANOU VASi A ZARUKOU BUDOUCNOSTI.

Slovans Podporujici Jednota state Texas vydava nasledujici pojistky v Detskom Odboru: LHUTNI DO 16 ROKU NADAONi VE VEKU 18 LET 20TI LETOU DO2IVOTN1 Poplatky na pojistky zustavaji stejn9mi po celou dobu dlenstvi. V 16 letech u pojistky lhatni mono piestoupiti do oddeleni dospelSrch.

ne linii aI do bitvy belohorske. Po skoneeni tkicitilete valky nasilna germanisace deskS7ch semi doznala neobydejne rychleho Uspechu. Mesta se ponerndila itpine. NemeckS7 jejich nater zachoval se skoro ad do polovice devatenacteho stoleti. Mluvime jenom o vnefaim nateru, nebot' znalost jazyka zachovala se i mezi mea'anstvem, nachazejicim se v stalem styku se sedlaky, kteti jinak nez gesky se nikdy nedorozurnivali.

Silne germanisujici byla i doba terezianska a josefinska. A prave tento germanisadni tlak vyvolal mocnY protitlak a poadtky deskeho narodniho obrozeni, ktere pak si razilo rychle cestu ypted. V roce 1851 nastal Bachfiv absolitism a persekuce vlasteneckeho ruchu. 6esk3"7 lid \Teak i za Bachova fitlaku nalezl prostiedky k zachove narodniho ducha. Zakladal hasidske a jine spolky, v nich2." ptipravoval se k obnove narodniho ruchu v dobe ptiznivejei.

Veechno pkeekal. Veechno yydr2el. Zachoval si svoji samobytnost za cizich dynastii a cizacke elechty, ptekonal cizi vladu a cizi kaodrazil yeechny fitoky cizi kultury a obstal ve veech jinSr ch narazech. Pteaka i nacismus.

Jako po kahle ptedchazejici rane povstal vkly silnejsi, sebevedomejei a ptipravenejei k rychle naprave 4prisobenSrch ekod, tak povstane i tentokrate, ponevad2 ma vnittni silu, proti niz marne jsou veechny vzteky a ktera i "pekla hrfizy" ptekona.

Ot. Ch. Jasnjr cil Nemcd po "svetovem prostoru". — Houston Post 16. kijna ukazuje na soudasne dalosti na Balkane, jak neukojitelna, jest chut' Nerneck9 titocny program zadal kampani za ptivedeni narodil nemecke krve do Rik. Pak byl rozvinut snahou o opatteni "Lvotniho prostoru" pro pkepinenou Germanii. Dnes tft je to boj o "novS7 potadek v Evrope, Africe a Asii". Od mnichovske dohody uplynuly jen dva roky. Kadd3) Ameridan musi se tazati, jako budou po2adavky Hitlerovy za dalsi d ye leta, zejmena podatilo-li by se mu rozdrtiti Britanii.

Pied nekolika tSrdny pokusili se Britov • spolu s vfidcem svobodn9ch Francouzu gen. de Gaullem bez fispechu o dobyti Dakaru, vzdaleneho jen 2000 mil od Natalu v Brasilii. Tuto vzdalenost mohou moderni vojenska letadla uraziti za pet hodin, dill Hitler ma jenom skok k dobyti _ Brasilia a po ni cele Ji2ni Ameriky. Podaii-li se mu tento skok, stane se "novS7 pokadek pro Afriku, Asii a Evropu" novS7m potadkem pro ce1Sr svet.

KALENDA! 10. a 11. listopadu. Bazar ye prospech S.A.o.

T. potada odbodka Corpus Christi, Tex. 10. listopadu. Obiinkova zabava ye prospech S.A.O.T. v Riverside parku pii East Bernard, Texas.

10. listopadu. Divadlo "Nevesty z deskeho raje".sehraje Sbor Mlacle2e v Narodni sini, Ennis, Tex. Zadatek v 7:30 hod. veder.

17. listopadu. Divadlo na Cottage Grove u Stefanikii, Houston, Tex. 1. prosince. Mikulaiska, zabava u Houston, Tex. St. Mill spravne kika, ae spisovatel ma, mit ureite zamestnani. U nas se to chape — aby se uaivil. Mill vgak chtel kici, ze spisovatel svSrm zamestnanim musi stat v ohnisku Jan Herben. aby mu rozume.

Strana 2.

Berlin. — Nemecke dilny, restauranty, h0tely a domacnosti obdrZely nafizeni k schovavani slupek z bramboril ,odpadkti ze zeleniny a stareho chleba, col bude sbirano ke krmeni dobytka.

San Antonio, Texas. — V prvnim odvodu draftovankch bude z Texasu povolano v listopadu do vojenske slulby venom 1,500 multi. Wichni zapsani, ktefi byli v loterii vytaieni, obdrli pristi tkden dotaznik, jen'l musi dodat odvodnimu vkboru zpet do pet dni. * * Londyn. ZdejM vyslanectvi jednoho z BalkOnskkeh stela, ktere bkva jinak dobte informovano, obdrlelo od sve vlady zpravu, ze nemeeke vojsko je dopravovano od Bratislavy na Slovensku na barkach dole po teee Dunaji. Ma se za to, jak ona zprava udava, le toto nemee• vojsko ma zesiliti nemeeke posadky v Rumusku, kde pry aZ dosud neni vice jako asi 12,000 nemeekkch vojakil. Obyeejne dobte informovane prameny udavaji, le na Slovensku maji Nemei celkem 16 divisi, dill asi 240,000 s hlavnim stanem v Bratslave. * * Montreal, Que. — Kanadske firmy se piepravuji k vkeviku Zen, aby mohly bkti zamestnany i v takovkch prinnyslovkch oborech, ✓ nichI al doposud byli zamestnani pouze mulove, jak prave ve svem obchodnim pfehledu. uvadi Bank of Montreal. — Tato banka dale oznamila, le nasledkem z ykSene prumyslove einnosti po zadani dodavky pro armadu a po odvolani multi k vojen gltemu vkeviku nezamestnanost v Kanade klesla na nejnilAi stuperi v dobe 20 rokti, po kteroulto dobu jsou vedeny zaznamy. * * Curych, Svycarsko. — Podle zprav z Bratislavy nynejSi hospodatska, porada mezi Nemeckem a Slovenskem zahrnuje take otazku celniho "anglusu" neboli spojeni podle vzoru nedayno provedene celni unie Reichu s protektoratem Cechy a Morava. — ZdejAi pozorovatele pravi, le takovato celni dohoda mezi Nemeekem a Slovenskem by znieila posledni zdani o smy§lence "neodvislosti" slovenskeho statu, kterou mu Hitlerova nazistieka da v bfeznu 1939 zarueila na 25 rokil. Bylo to 23 .bfezna 1939, kdy v Berlins byla podepsana dohoda mezi novou Slovenskou republikou a Nemeckem, v nil naziste se zavazali "chraniti politickou nezavislost slovenskeho statu a nedelitelnost jeho rizemi."

New York. — Mezi americke easopisy, ktere si letos vzpomnely na 22. ykroei prohlaS'eni samostatnosti eeskosloiTenske republiky, path take new =yorskk list "PM", kterk v nedeli phinesl zvla'Stni alanek s ohlavenim "techoslovaci bojuji jako za svetove valky." V tomto élanku uvadi, co 28. fijna 1917 napsal znamk "New York World", z nehol, vyjmul tato slova: "Al historie bude zjiSt'ovati riaast a pfispeni rtiznkch narodt ye valve, 6echoslovaei budou miti velice Cestne misto . . . Dollo k fade revoludnich povstani . . . . etyki nemeeke divise musily bkti poslany do tech k zkroceni revolucionatii. Ale ladna opatteni nemohla zabraniti a stale se opakujicim 'dint= sabota2e.".

Londkn. — Britska tiskova agentura Exchange Telegraph pfinesla depeSi z Curychu, ye 8vS7earsku, v nil se uclava, le sovetskk diktator Josef Stalin mel udanlive prohlasiti, "nastavajici revoluce v Nemecku bude miti za sebou Rusko." — Tato zprava vyvolala velikou nelibost u nazistu v Reichu. Podle curykske depele toto prohlakni otiskl list "Tarybu Lietuva", sovetskk ritedni organ na Lave, a to v elOnkii, v neml byly popisovany taktiky rusks armady. Exchange Telegraph cituje ono prohlaSeni takto: — "Naste.vajici revoluce, na pfiklad v Nemecku, bude miti mnohem lepAi pozadi nelli komunisticka revoluce, ktera zapoCala v dobe svetove valky, protole bude miti za sebou Rusko."

ViS TN i K

Zprayy ye zkratce.

Montevideo, Uruguay. — Kfilnik "Louisville" z valeeneho lod'stva Spoj. St'atti pfiplul sem z Rio de Janeiro v Brasilii. Po tkdenni zastavee bude pokradovati v plavb y do Buenos Aires v Argentine. * * Washington. — 32 state bude letos slavit Den Dikuvzdani 21. listopadu, theti btvrtek, ye shode s presidentovou proklamaci, kdelto 16. bude slavit posviceni dle tradice, etvrtk etyrtek v listopadu. Stat Kentucky bude slavit posviceni oba Ctvrtky.

• Berlin. — "Neni pochyby, le nerneekk jazyk se stane svetovou feel a le anglicky jazyk vymte po nynejk valce," prohlaSuje novk eadasopis "Strassbourger Neueste Nachrichten", kterk zaealy vydavati nemecke ritady v okupovanem Elsasku, jel po svetove valve s Lotrinskem pfipadlo Francii, ale nyni si je opet Nemei vzali. — "Jedink jazyk, kterk bude opravnenk, bude svetovk jazyk, takovk, kterk je prostfedkem k vySSi kultufe, ma obchodni cenu a spbeiva na dosalenkch Cinech naroda zdraveho charakteru, pracujiciho ye sluibach lidskosti", napsal onen list a v zapeti odpovedel: "Takovkm je Velke Nemeekor * * Londkn. — teskoslovenskST snem, ustavenk po utvoteni eeskoslovenske vlady v exilu, seSel se v nedeli 27. tijna, k svemu prvnimu zasedani. Prvnimu zasedani ptedveeer esl. narodniho svatku pfidita se hlubokk symbolickk vkznam. Ve spojeni s timto svatkem, 22. vkrodim as1 .samostatnosti, byl take z Londkna dvoji esl. rozhlas pro Ceske zeme i pro Ameriku. — teskoslovensky snem v Anglii ma vice poradni nesli zakonodarnk raz, kterk by mu jinak pfislu:§el ,kdyby byl na pude eeskYch zemi. Slouli vlastne jako poradni sbor prozatimni csl. vlade v exilu. V tomto snemu jsou phisluAniei v§ech Csi. politickkch stran, krome komiinisticke, a take vynikajici csl. osobnosti. * * Vlechny silnice na Slovensku vedou na vkchod anebo na severovkchod. Minuleho srpna byla utvotena slovenska spoleenost k vybudovani strategicke silnice od hranic Sloven•ska nedaleko Vidne ,pies Bratislavu podel beky Vahu a ridolim Popradu pies vkchodni Slovensko aZ skoro k ruskkm hranicim u Micha- Tato silnice, jejil vybudovani si vyMAO, §esti mkt, bude 270 mil dlouha a 100 yardil Siroka a bude stati 1,800,000,000 slovenskkch korun ,col musi bkt zaplaceno slovenskou vladou. Tato suma rovna se asi 10,000,000 libram sterlinkti podle pfedvaleeneho kursu. Zaroveri se Airokkm pruhem pudy po obou stranach, tato silnice bude pod kontrolou Nemecka 1, take bude miti nemeckou spravu prave tak, jako nazisticka "autostrada" dill super-highway nadesko-morayskkm protektoratem a mora ysky risek odersko-dunajskeho pruplavu.

• * Curych, 8vSrearsko. — Jewish Telegraphic Agency oznamila: — Ptes 500 uprchlikti z 6eskoslovenska, yet§inou nemeckkeh a deskkch nalezlo dodasnk ritulek na jednom ostrtivku ze skupiny Dodekaneskkch ostrovil v Egejske easti Stfedozemniho mote. Uprchlici se plavili jil po pet mesieti na malem bulharskem parniku Penteo, kdyl lod' pfistala na Dodekaneskkch ostrovech. Italske idady vAak natidily lod' .musi do 48 hodin odplouti. Lod' vAak narazila na skalu, na ktere uvazla, naeel guverner svolil, aby se uprchlici prozatim usadili na jednom z ostrtivkti, dokud jejich zálelitost nebude vytizena. — Tito uprchlici vydali se na cestu ptivodne z Bratislavy na Slovensku. Podle italskkch a nemeekkch spray mela jejich lod' namiteno do Paraguaye v Jilni Americe, avS- ak ani tam ji nebylo dovoleno ptistati.

Ve sqedu, tine 6. listopadu Vichy. — Margalek Filip Henri Petain, ndeelnik statu, fekl francouzskernu lidu, "zachovali aspori nagi severenitu" v jednani s Hitlerem. Naznaeil ,le vyjednavani s velmocemi osy podnitilo k novkm krokum v sjednoceni naroda a vykoteneni "hnuti svobodnYch Francouzii" v koloniich. Dodal , le francouzska suverenita "lada obrany nali zeme, vykofeneni ruznosti mineni a odstraneni rozkolti v koloniich." ked jeho, kterou pronesl rozhlasem, byla pfekyapenim. Prohiasil, le "Hitler nevyvozoval na me ladnk natlak ani nediktoval", rozhodnuti spolupracovati s velmocemi osy je jedine jeho vlastni a le to ueinil, aby uleheil ktere Francouzi nesou. Volal: "Jsem to • jedine ja,, jejl bude historie souditi." •Zadal, aby spoluprace, na ktere se dohodl s velmocemi osy, byla uptimna se strany francouzskeho du. "Al dosud jsem mluvil jako otec. Dnes mluvim jako naeelnik". * * Washington, D .C. — Nekolik tisic Ameridadnes v teckern vojsku. Mezi ptedpisy o americkem a teckem obeanstvi panuje konflikt. Reek° uznava za sve obeany tisice jel vlada Spojenkeh State uznava za sve obCany. Protole gecko ma zavedenou povinnou vojenskou sluzbu, mnoho z techto americkkeh obeanti jest dnes v becks armade. — V mnoha pfipadech jsou to Eeko ye, ktefi Tystehovali se do spojenkch'Statt, pobyli tam nejakou dobu a vratili se zpet do sve domoviny, aby tam NIL Nekteti jsou i narozeni ye Spojenkch tech, ale rodiee je pfivezli ssebou jako deti do stare vlasti, kdyl se yystehovali ze Spojenkch statu. — Mnozi z nich jil se nepamatuji na Spojene Staty, ani neumeji mluviti anglicky.

Jak oznamuje rozhlas Anglicke rozhlasne spoleenosti z Londkna, zachycenk v New Yorku, Anglicans a Americana, usazeni v Athenach, tvoti mezinarodni brigadu. * * Londkn. — Anglicke lod'stvo, ktere pomaha ftecku ,zaminovalo vjezdy do dillelitkeh feekkeh ptistavil na vkchodnim i zapadnim jak oznamila admiralita. V oznameni se • pravi, ze Cast zan y , Patraskeho a Korinthskeho byla opatfena mimovkmi poli a miny byly pololeny i na sever od Krety a podel ykchodniho pobteli Pelouonesu. V teto oblasti jsou zaliv Aiginskk, pfistup k Piraeu, pfistavu Athen. Lodi byly upozorneny na nebezpeei plavby v techto mistech .Ve zprava ze Solune se oznamuje, le anglicka vojska byla vylodena na feekkeh ostrovech s transportnich parprovazenkch valeenkmi lod'mi.— 2e Anglie vykonala velike pfipravy v Egypte a jinkch oblastech na Sttedozemnim moti bylo potvrzeno Ronaldem Crossem, ministrem dopravy a lordem Cranbornem, ministrem dominii. — Z Catihradu se oznamuje, le von Papen, nemeekk velvyslanec v Turecku, odejel do Berlina, patrne aby podal Hitlerovi zpravu o stanovisku Turecka a jeho valeenkch rimyslech. * * Moskva. — Ruda Hvezda, organ sovetske armady, prohlasil, le anglicke lod'stvo ovlada vkchodni Sttedozemni mote do to miry, le Italie nemule doufati v ladnk "rychlk rozhodnk vkvoj uddlosti v kampani ovladnouti gecko."

V tomto Olanku, kterk nasleduje po poznamkach o prudkkch naletech Nemce. na Londkn a celou Velkou Britanii, ktere v gak dosud nenasvedeuji tomu, le by -Opine ovladali vzduch, pravi se dale, le "poloha Recka ve vkchodni east Stfedozemniho mote, kde anglicke lod'stvo upine vladne, zajiSt'uje mu pomoc anglickkch spojencil, kteti mail zajem o udrleni tak zajimaveho bojiSte, jake poskytuje gecko. — "Obmezene molnosti, jel poskytuje Albanie jako zakladna pro valeene operate Raid — ma totil pouze tfi nebo etyki silnice — eini pro Italii velmi takkm shromalditi tam velkou pfevahu svkch vojsk. — "Kdyl Anglidane budou miti letecke zakladny v fteeku, italske zakladny v jihovkchodni easti Italie budou podrobeny telkkm rikoltim. Za techto pomerti operace na feeko-albanskkeh hranicich neslibuji rychlY a rozhodnY vYvol".

Ve sttedu, dne 6. listopadu 1940.

Zapis XIII, Sjezdu S.P.J.S.T., konalleho 29. eervence 1940 v Taylor, Texas.

(Upraveno die doslovneho tesnopisneho zaznamu J. A. Hilgerta).

Pfedseda: Veeta jsem byl potadan, aby sjezd dovolil promluvit zde prof. 8andoru Kovacsovi.

Musim vas ta.dat, abyste podali navrh na odroeeni schtze, abychom mohli vyslechnout prof.

Kovacse a vratime se pak k navrhu na opravu tohoto elanku, kterou doporuduje br. 6majdalka.

Br. tmajdalka: Navrhuji 15 minutovou ptestavku.

Br. George Kacif: Dr. Kovacs je profesorem sociologie na universite ve Waco. Neni mne znamo, o dem k nam chce promluvit, ale vim, to je dobrYm tednikem. Dovolte, abych vain piedstavil prof. Kovacse.

Dr. g Kovacs (uvitan potleskem, mluvi slovensky) : Tekrn se z toho, to jsem zde znovu s vami. Byl jsem zde v pondeli a tadal jsem o dovoleni promluvit k yam asi 5 minut, ale nebyla mne k tomu poptana ptiletiitost, adkoliv jsem sem zvlake vatil cestu 160 mil. Ptijel jsem tedy dnes znovu, abych vyjacifil svou radost z toho, to dosud mame zde v Americe svobodu, kterou si tak cenime ate pit nakm svobodnem rozhodovani nestoji nikdo za nami a nemusime se obavat, to budeme odviedeni nekam do koncentraeniho tabora. Dosud mame svobodu jednat jak chceme a doufam, ze si tuto naafi svobodu udrtime. — Jsem take olenem vak skvele Jednoty. Byl to jeden z myth prvnich skutkt, ze jsem se stal dlenem teto organisace ye Waco. Uvedomoval jsem si ph torn, to bych se jinak nemohl podilet na eeskoslovenske praci v Texasu, ponevadt tato organisace, kterou vy zde zastupujete, je nejsilnejSi a pra y -depobnjzclravkgisme6choslovaky v Texasu. Jste zde jako delegati a nekteti jako navStevnici. Nekteti jste stark jini jste mladk. Vy co jste starS1 a narodili jste se ye stare vlasti, pamatujete se na ty ptirodni krasy, kterYch jste tam utivali.

Ostatni feel dr. Kovacse dodateclne — ODPOLEDNi ZASEDANt V PATEK, 2. SRPNA. Pfedseda sjezdu zahajuje schtzi ye 2:03 hod.: Zahajuji odpoledni schtizi sjezdu a bude na vas, ptjdete-li don't dnes veder nebo ati zitra.

Je to tpine ve vak moci. Jako piedseda jsem bezmocnY. Mate-li mnoho tetkosti na srdci a chcete-li se vymluvit, tak budete doma at pozittku. Dovedete-li se kontrolovat a diive net budete mluvit si ptipomenete, zda je to tak citletite, aby jste s tim zdrtovali jednani, pujdeme dnes veder dome'. Zacia.m br. tajemnika, aby Ceti jmena delegatt.

Br. Bafina (52) navrhuje, aby bylo od toho upuSteno. (Bylo pfijato).

Rovnet tak na navrh br. Dresslera bylo"upu'Steno od Cteni protokolu ntedchazejicich schtzi. (Jeden hlas byl proti).

Br. LiinovskY (135): Podavam navrh, abychom zasedali at do pill .osme vecler.

Pfedseda: Naa ueetni ptipravuje vYplatu a nevim, zda ma vYplatu vypoetenu do dneShiho dne nebo i na zitiek. Zdrtime-li se dole net' do 10 hod. veder, miiteme radeji odrodit nak jednani v 6:30 a pracovat zitra rano, ale to zaleti Alpine na vas. Ptikroeime nyni k projednavani tialkch east' stanov. Dosud jsme na str. 9, na ktere jsme byli pterukni 15 minutovou latestavkou, kterou jsme venovali fedi prof. Kovacse. Jsme u odst. b) el. 29. Jste ochotni hiasovat? Neni-li tiadnYch da gich oprav a jste-li spokojeni s opravami, jak podany br. Omajdalkou, ptikrbeime k dalgimu odst. c). (Projeven souhlas).

Br. Zeminek ete odst. c), kterY byl schvalen bez debate.

Po to pteeet1 odst. e).

Br. Dorriak (78) eini dotaz v torn smyslu, nekdo oznami H. U., tie i•dd ptijal nemocneho elena, a H. U. oznamila, to vec vfaettila a vystavila certifikat a 'den byl ptijat. HlaVni tta-

V lit3TMIC

dovna pak, kdy dbala stitinost, to byl ptijat nemocnY Glen, pak oznami, to po vyktteni stitinosti vyrozumi domaci tad, zda je takovY nove ptijatY dienem nebo ne. Je to uti pub roku co H. U. opomenula uvedomit jejich tad o tom, zda je elenem nebo nikoliv.

Pfedseda podotYka, tie podobne, vec pattila pted stitnostni vYbor.

Br. Zemanek ete odst. h).

Br. Aneinec (88) upozorriuje, to tento odstavec neni dost jasnY se ztetelem k novo pkijatYm elentm, a site proto, tie nektere tady konaji schtze jen jednou za mesice. Byl-li &en ptijat na pt. zadatkem ledna a tad bude mit schtizi at v bteznu a novY e'en bude nahodou mezitim zabit, jak se v takovem ptipade zachova H. U. Bude povatovat takoveho elena za pojigteneho nebo ne?

Pfedseda: Ve stanovach je psano, tie povinnosti domaciho tadu je konat schtzi katidY mesic. Mame ',charter" bratrskYch spolku, ktere maji konat pravidelne mesieni schtize. Kdyti jsou v nekterem *fade schtze jednou za tit mesice nebo jednou za rest mesict a nekdo se chce phhlasit do takoveho liknaveho tadu, tak here ph torn sam na sebe risiko s tim spojene.

Po to piedseda ptipomina, tie bylo opomenuto hlasovani o ptedchazejicim odstavci e), ktery pak byl dodateene ptijat.

Na to ptijaty daltii odst. tohoto elanku a eteny dalsi odstavce elanky 30, jehoti odst. a), b), c) a d) byly phjaty.

K odst. e) podotYka br. Aneinec, to ma zkuknosti s ptipadem, kdy bylo dite ptijato do tadu y e stall 11 let a kdy dostoupilo 16 let bylo lekatem zamitnuto. Podle tohoto odstavce musi se elenove detskeho odboru pit pfestupu do oddeleni dospelYch podrobit znovu lekatske prohlidce.

Pfedseda: Dle tohoto odstavce je to nutno.

Po dosateni 16 let die texaskeho zakona, kdy se to vztahuje na Clena detskeho odboru, kte-, ry ma jen doeasnou pojistku do 16 let, mute se takovy Men stati Menem v pravidelnem oddeieni dospelYch na tutee sumu bez lekatske prohlidky. Jinak musi byt lekatska prohlidka.

Po to byly schvaleny dark odstavce projednavaneho elanku, a site odst. f), g), h), i) a j).

Br. Koliha (26) eini dodateenk dotaz k odst. i) jak to ptijde, ze elenove tfidy A) maji sratku 4 procent, kdetito v jinYch ttidach maji sratku 5 procent; vyvolava to nedorozumeni mezi starYmi eleny uz po delk dobu.

Br. genkyiik (159): Davam navrh na 4 procentni sratku.

Br. Steiner (84): Statni pojigt'ovaci department nedovoluje vice jak 4 procenta.

Pfedseda: K navrhu br. 8enkykika musim podotknout, to statni department pojiAt'ovaci nedovoli vy'SSi sratku net 4 procenta a na dotaz br. Kolihy musim scielit, tie tern elentm, kteti plati ye ttidach B) a nahoru, je ptipoeitavano techto 5 procent do jejich mesidnich poplatkii, taktie kdy zaplati rani poplatek dostanou 5 procent nebo vice. Maji vypoeteny rani poplatek, ale kdy plati mesiene, tak plati k tomu jistou ptiratku, ktere, tin' 5 procent nebo vice.

(Hlas: Pojd'me dale!)

(Pfedseda upozorfmje br. Latnovskeho, tie ma pravo se ozvat — br. Latinovsky k tomu nicleho nepodotYka).

Br. Zeminek Cte el. 31., kterY pfijat bez debaty, nadet pteeten el. 32.

Piedseda: Zde je v konfliktu jeden elanek, kterY jste ptijali pted tim, je to na str. 9 odst. b) el. 29, kterY jsme nedokoneili a kterY se tyke, tadatele o clienstvi, jemut je pies 60 let v den podani tadosti a jehoti tiadost se sambeinne zamita. 0 nee° dale zde stoji, to poj gt'ujici vek mute byt at do 60 rokt 6esti mesicti.

Pkijato souhlasem, to tadatel o elenstvi, kterY ptekroeil S'edesate vYroei narozenin v den tadosti o pojfateni, se samodinne zamita, a slova "Sesti mesicil" byla tikrtnuta.

Br. BezecnY (67) eini dotaz, nebude-li to gkcdit solvenci Jednoty, kdy se dava lekatska pojistkach na $250.00. prohlidka zdarma Br. Kalousek (88): Pojistka na $250.00 je stare, pojistka, na kterou se vice nepojih'uje, ale musi bYti vedena, ponevadti "name lidi, kte11, maji tuto pojistku a juste tiji.

Pfedseda: V naSich stanovach mame vyjmenovany pojistky, na ktere se vice nepojiSt'uje,

Strana 3. ale jsou tam jenom vedeny k vuli pfehledu, jalry drub pojistek mame. Ve stanovach to musi bit.

Br. genkyfik (159): My tuto pojistku velmi nutne pottebujeme, protote dnes mate vSnde pohrobnicke zavody, ktere pojfat'uji na male sumy a mame mnoho lidi, kteti nestoji o pojistku velkou, protote ji nemohou udrtiet, ale chteji byt pojigteni, aby mohly byt zaplaceny ttraty pohtbu. Ja jsem takovYch lidi odmrAtil tisice, ale slibil jsem jim, to se budu zasazovat o to, aby takove nizke pojistky byly zavedeny.

Pohrobnicke zavody vam slibi, to yam daji pti pohtbu oblek a trUhlu, ale kdy se nada pak ptestehuje do jineho mista, pak zaplati ne 250 nebo 150 dol., nYbrt dostanete jenom 50 dol. na hotovosti. Nak Jednota by takove pojiAt'ovani u pohrobnickeho zavodu mohla imlne omezit tim, kdy pojiAtenYm slibime, tie vyplatime hotove pinY obnos pojistky v katiclem ptipade.

Kdyi se tito Ede dozvi, tie mame takove pojistky, necha pojiSteni u pohrobnika a vezme si nak pojistku.

Br. Steiner: Je jisto, to mame mnoho starYch elent, kteti by se nechali pojistit v takovYch ptlpadech, jak se zde o nich zmifiuje br. enkyfik. Pojistky u pohrobnikt" jsou drahe pro naSe lidi, take temito 250 dol. pojistkami vykoname dobrou slutbu nagim lidem. Kdyt 'Oak musime platit za takoveho Clena $2.00 za lekatskou prohlidku, tak se nam to nevyplati. Navrhuji, aby byly vydavany 250 dol. pojistky, ale ti, kteti si ji vezmou, at' zaplati polovici za lekatskou prohlidku. (Hlas: Souhlas!).

Pfedseda opakuje navrh br. Steinera. Chcete mit nejakou debatu o tomto dodatku?

Br. Chernosky: Ptimlouval bych se za pojistku $250.00, protote mame proti sobe soutet techto pohrobnickYch Astavt a tato soutet vzrusta. Mame mnoho chudYch lidi, kteti si nemohou dovolit ani $500.00 pojistku. Nak organisatoti mnohokrat o torn psali. Doporudoval bych, abychom zavedli tyto pojistky, ttebate nebudeme mit z nich velkY zisk, ziskame vgak tim elena a prokateme tim ptatelskou slutibu tern, kteti si to zasluhuji. Bude to odpovidat nagemu heslu "Lidskost".

Pfedseda: Budeme hlasovat o navrhu br.

Steinera.

Navrh tento byl ptijat.

Br. Ankinec (88) eini dotaz, zda v ptipade pojistek na 5000 dol. postaeuje, kdy je prohlidka tadatele vykonana pouze jednim Micatem. Ma za to, tie v ptipade takovYch pojistek by to melo byt stanoveno, aby byla prohlidka vykonana dvema nebo tiemi Piedseda: Mtte nekdo z hlavnich iftednikt zda se vytaduji dva lekati k prohlidce u tiadatelt za pojistku na $5000? (Hlas: Ano!).

Pfedseda: Br. Marek je ptitomen?

Br. Steiner: Podivejte se do starch stanov, ovSem, tie prohliteji dva Micah.

Piedseda: Mysliti domaci Mimfi a vrchni lekat? Je nutna prohlidka dvema Micah, kdy jde o pojiSteni na $5000?

Br. Steiner: Ano. Br. emajdalka (1): Pokud ja, se pamatuji nemeli jsme pojistky na $5000.

Pfedseda k br. Markovi: Byl zde dotaz, zda H. 1:T. potaduje na vysoke pojistky jako je na $4000 nebo na $5000 prohlidku tiadatele od dvou Micah"?

Br. Marek: Nemeli jsme takove vysoke pojistky. Meli jsme pied ttemi roky a potiadovali jsme v poslednich stanovach a nyni kdy mame vrchniho lekate tak to odpada.

Br. Stags, (15): Ja bych doporudoval, aby pojistkach od 4000 — 5000 dol. byli tadatele prohliteni dvema Br. Steiner: Men jsme jednou rozhovor s aktuarem Mimsem stran takovYch pojistek a ndas aktuar se velmi divil, ze nevyS'ettujeme privatise ut pojistek od $2000 nahoru. to katktera ma pkihlaAku o vya gi poda jistku, nejen tie vykond lekatskou prohlidku, ale jegte ma agenty, kteti ptezkournavaji tclaje tiadatelovy, jen tacla o pojfateni ve vyStiim obnosu. Bylo by to velmi dobre, kdybychom to zavedli, ponevadt bychom nekdy meli dosti vysoke risiko.

Pfedseda: Je zde nejakY navrh? Je zde doporueeni, aby katclY tiadatel o pojistku, ktera zni na $4000 nebo vice byl prohlednut od dvou

Strana 4. lekakii. Br. Sta ga se o to pkimlouva, je v gak jenom fadovSim delegatem a nemute podavat navrh.

Br. dr. Mieek (155): JO, jej pfevezniu.

Piedseda: Br. dr. Mieek bere toto doporudeni 'jako svilj navrh. (Hlas: Podporuji!).

Po to hlasovano o navrhu br. Micka, ktert byl piijat.

Br. Zemanek ptipomina, ze nebyl dosud etenS7 odst. h). Pied tim byl schvalen take odst. b) tarot elanku. Po to tento odst. h) byl pkijat.

Br. Zeminek ete elanek 34., kterS7 byl bez debaty pkijat.

Na to pfeeteny a pfijaty take elanky 36 a 39.

Pfedseda: Nyni obratime jeden list.

Br. Kalousek (88) hlasi se dodatedne ke slovu k el. 39 a site k vete, tftajici se nezvestnosti nektereho Clena. Br. Kalousek navrhuje ptipojit, aby bylo tfedne zji gteno, to je nezvestnSf. Pfedseda: Br. Kalousek upozorriuje, v posledni vete el. 39, kde stoji, to "stane-li se nekterS7 Clen nezvestnSr po sedm let, aby bylo pkipojeno "a je Atedne zji gteno, to je nezvestnSt".

To je zakon, ale chcete-li to tam mit, tak to tam vlogme.

Br. Aug. Kacif ta.da, opakovani navrhu.

Dodatek br. Kalouska byl po to pfijat.

Na to pkikroeeno br. Zemankem ke eteni el.

45. navrhu stanov.

Piedseda: Olanek, kterY br. Zemanek Cetl, neni ye vytisknutem navrhu stanov.

Br. George Kacif: Cl. 45 ma znit takto (ete): Clen je samoeinne vylouden, kdy2 nezaplati povinne poplatky atd. b) Clen je vylouden v nisledujicich ptipadech jenom po vS7slechu atd.

Br. Olexa (88) : Mel bych dotaz, a sice, jakSlm zpilsobem a kdo bude vyludovat Clena, kdyt zde stoji, te se samodinne vylueuje a kdyt podle stanov ma b3iti uvedomen registrovanS7m dopisem vlastnorudne pfijatS7m.

Pfedseda: BraLki ze stanovniho vS7boru mohou idci, zda ten dlanek stran vyloudeni je ye stanovach ponechan. Ve starch stanovach v el. 47. Cteme: "Olentn vyloudenSrm poda tajemnik kadu v registrovanem dopise k vlastnoruenimu dodani pisemnou zpravu, jejit opis v tadovem protokolu budit zane gen". Tento 47 dlanek ztstava nezmenen.

Br. Senkyfik (159) eini dotaz, jak to bude s takovS7rn Clenem Jednoty, kter' je tfeba starjun Cienem a je u Jednoty 30 a 40 let a takovSr Clen vedel o torn, te tadatel je nemocnS7 elovek, zda takoq Clen v pkipade, kdyt z dtvodt osobnich nebo proto, ae nechce laSrti udavaeem to nefekne, ze jde o nemocneho tadatel, zda takovS1 stark Clen ma bSrti za to vyloueen.

Piedseda: K vysvetleni br. 8enkykikovi a ostatnim, pokud se tSTee taw, to Clen je automaticky vylouden. Br. Jiki Katii zde Ceti, to se to stane jenom po naletitem vy getteni a kdyt vygetkujici vYbor doporuei takove vyloueeni. To se tedy nestava automaticky, je to provedeno jenom po fadnem vy getteni a po schvaleni fadem a odporudeni H. U. (Hlas: Souhlas!).

Po to Cten Cl. 48. Hlava X. o detskem °daleni.

Br. Steiner: Davam navrh, abychom poji gt'ovali ditky i na nagi 10-letou pojistku uz od jednoho mesice staid, nebot' jinak ztracime mnoho nagich elentr. (Hlas: Podporuji).

Pfedseda: Je dan navrh, aby ditky mohly laSrt poji:steny od jednoho mesice stab. Chcete debatovat? Ptikrodime k hlasovani o navrhu br. Steinera, kterST je nahradnim navrhem k navrhu stanovniho v3iboru.

Tento nahradni navrh br. Steinera pkijat jednomyslne bez debaty.

Br. Zeminek Cte po to el. 52, kterST je vynechin. Clanek tento zni: "Glen pro neplaceni vyloudenSr mute stati se Clenem, zaplati-li yegkere pohledavky kadu do sveho vyloueeni."

Pfedseda: Mate namitky Prot vynechani tohoto elanku? (Namitek nebylo).

Vynechani 52. elanku bylo pkijato.

Br. Zemanek Cte elanek 53.

Br. Frnka (83) upozorriuje, te by prvni veta rhea bSit zmenena, a site na misto "od 6 mesice" ma stat od jednoho mesice.

Pfedseda: Bude tam od jednoho mesice do 16 16 let v obou pfipadech.

Olinek po to byl pfijat.

NTESTNIK Br. Zeminek ete el. 60.

Br. Senkykik (159): Myslim, to posledni veta "Tato vSr hoda je poskytovana jenom elentm pfijatYm do nateho D. 0. na platebni tabulku A) platne od 1. ledna 1933" by mela bYt vynechana. Nad to tam ma bYt, kdy2 se to neprovadi? (Podporuji).

Piedseda opakuje navrh na gkrtnuti teto posledni vety.

Br. Navratil (24): Proe to ma bSrt gkrtnuto?

Br. Senkyfik: Z poeatku jsme to davali jenom starSim elentim, ale potom nam to bylo porudeno davat i v takovSrch ptipadech, kdyt nejsou rodiee u spolku. Prof tato vec ma zde bYti kdyt se to neprovadi?

Br. Navratil: To se tjtka jine veci ne2 o ktere mluvi br. Senkyiik. Br. Senkykik mysli, to jenom deti dlenti na:si Jednoty mohou pfistoupit do tohoto detskeho odboru, ale zde jde o to, ze takovST bonus dostanou pki pfestoupeni z detskeho odboru mezi pravidelne Cleny jenom ti, kteki si vezmou pojistku v elenskem odboru. Zde se tim nemini, ze deti nedlenti nesmi pojigteny.

Br. Senkyfik po to bere sviij navrh zpet.

Po to odst. prvni el. 60 byl pfijat.

Br. Zemanek Cte &Ai odst. a).

Br. Steiner podava dodatek k tomuto odstavci, aby posledni veta byla dopinena obnosem $500 a $1000.00.

Dodatek tento byl pkijat.

Po to pfijaty dal gi odstavce b) a c) a d).

Piedseda po to upozorriuje, to oznaeeni v navrhu novYch stanov hlavou XI. je zbyteene ate cele Detske oddeleni by melo bSrt ye stanovach zatazeno pod Hlavou X. Upozorneni vzato na vedomi a Hlava XI. odpadla, eimt dalgi hlavy byly pfislu gne pfedislovany.

Br. Zemanek Cte dalg Hlavu XI. Organ.

Br. Lainovskjr podava dodateenST navrh, aby dlentm ye tfide A byl Vestnik posilan jako doposud za $1.00 roene, ponevadt v takovSich pHpadech piati na Vestnik i deti a posila, se do takovS7ch rodin jenom po jednom vStisku. (Navrh tento byl podporovan).

Piedseda opakuje navrh a po hlasovani byl jednomyslne pkijat. ,Piedseda k br. LaInovskemu: Ti stafeekove to za to budou mit radi. (Veselost), Br. Zemanek ete el. 63, odst. a): "26.dny dopis kritisovani tfednika nema b)ti uvefejnen v poslednim disle pied sjezdem; ale odpoved' na kritiku mute dati do posledniho Cisla.

Piedseda podotYka, k odst. a): Zde si davate kus roubiku do fist. Myslim, ae svoboda slova a tisku ma b3iti hajena a vy jiste nechcete, aby yam to nekdo zakazoval. Ja to nezakazuji ani svoji ten& Br. Dorriak (78): Davam navrh, aby odst. a) byl gkrtnut.

Br. NemY: Podporuji!

Br. HradeckY (40): Myslim, 2e to neni omezovani, kdyt v gak pfijde nejaka kritika do posledniho pfedsjezdoveho Cisla Vestniku, neni dana ut pfiletitost, aby se kritisovanS7 ospravedlnil.

Piedseda: Jak) to ma vYznam?

Br. Kadera (114): Davam navrh, aby to bylo opraveno.

Piedseda: Podej opravu!

Br. Kadera: Navrhuji, abychom mohli psat co bychom chteli.

Piedseda: Die navrhu br. Dorriaka mutes psat, co bude chtit.

Br. Holy (4): Davam navrh, aby odstavec byl gkrtnut, ale aby ka2dY mohi dat odpoved' na kritiku Piedseda: To by nemelo smyslu. Je' zde navrh br. Dorriaka na gkrtnuti odst. a).

Po hlasovani tento odstavec byl Skrtnut.

Piedseda: Piece jste si obhajili svoji svobodu a to mne tesi. Bude tedy nasledujici odstavec b) odst. a) a odst. c) odstavcem b).

Br. Zemanek Cte Hlavu XII. o povinnostech vrchniho lekate.

Tato hlava byla pitata bez debaty a nasledujici hiavy byly pfislu gne pfedislovany.

Br. Chernosky: Ve svoji zprive jsem se velice ptimlouval za na ge stare Cleny, abychom jim poskytli dalgi tlevu. Mame mnoho Clenu, kteki jsou v Jednote 40 let a vice a jsou 75 let staki.

Ve stfedu, dne 6. listopadu 1940.

Sel jsem proto do Hlavni lakadovny a chtel jsem jiste informace. Bratr Steiner to mel jiz vypracovano a dal mne informace, na zaklade kterjrch jsem se pfesvedeil o torn, 2e by nam to neugkodilo. Br. Steiner se mnou souhlasil a fekl mne, ze bychom mohli jit as do 70 let a mohli poskytnout vgem, kteti jsou v Jednote 35 let nebo vice, ja jsem ani tak daleko ne gel. Bylo by to vgak velmi zaslutne, kdybychom mohli poskytnout stargim elentim tlevu. Mam to zde napsano. (0' te): Mame v na gi Jednote eleny pies 40 let; kteki nedosahli 75 let. Bylo by dobre, abychom poskytli filevu nagim starijm kteti jsou v Jednote pies 35 let a jsou ye stati 75 let atd. (Cte dale doporudeni, podle nehot' starSrm dlenum podle staid a podle delky elenstvi v Jednote doporuduje Alevu). Ke konci uvadi, to to nebude stat Jednotu ne vice net $1500.00 roene.

Br. emajdalka (1): Beru navrh br Chemoskeho za svuj.

Piedseda: Siyseli jste navrh br. Chernoskeho o tleve starS7m alenum. (Hlas: Podporuji).

Br. Bezecny (67): 2adam o vysvetleni, zdali tyto ulevy nesnig nag solventnost.

Piedseda: Dle vYpoetu idedniktii H. T.J. to neneugkodi. Mr. Mims nam fekl, ze nemtiterne vracet starS7m dlentun hotove penize, ale muteme jim dat tlevu a fekl nam take, to Kat. Jednota v Texasu dava take dlevu. Kdyt tato aleva bude ye forme prominuti nekterS7ch poplatkt, tak to bude tpine spravne, kdyt bychom to ale platili hotove, byly by obtite se zakonem.

Mr. Mims nam take pie v dopisu toto (ete anglickS7 dopis): — (nasleduje obsah dopisu).

Mr. Mims fika, to je gt'astri, mutieme katdeho ueinit spokojenej gim a gt'astnej gim ate statni poji gt'ovaci department nebude mit proti tomu nic. (Uvadi dale obsah dopisu Mr. Mimse).

Po to br. Chernosky Cte je ge jednou navrh na filevu starYm elenfim.

Piedseda: Dle tohoto navrhu se dava fileva elenum, kteti jsou v Jednote od 35 let nahoru a kteki jsou ye stall od 70 — 75 let.

Br. Olexa (88) : Jak Mr. Mims vysvetluje, musi bYTt k tomu dodatek, aby H. U. ye vS7rodnich schtizich ustanovila tento poplatek.

Piedseda: On vysvetluje, to by to melo bSrt ponechano sboru feditelii nebo H. U., kteki by to zaeatkem kalendatniho roku prohlasili, to se takova a takova, tleva poskytuje.

Br. Olexa: Mfde to ptijit do stanov? Tak to davam jako dodatek ke stanovam.

Pkedseda: Je to mono provost vtdy v lednoye schtzi H. U. Br. Steiner: To je mono ueinit, az dostaneme valuaci.

Piedseda: Tedy hned po oznameni valuace je to mono udinit. V tomto smyslu podave, br.

Olexa svilj dodatek. Sly geli jste navrh br. Olexy, kterS7 navrhuje, aby to bylo ponechano k vypracovani Hlavni tfadovne, ktera v prvni schtizi po oznameni valuace za minu1S T rok projaka tleva bude starStm elenum na prvni rok pcskytnuta.

Navrh br. Olexy byl pfijat.

Piedseda: Nyni budeme hlasovat o navrhu br. Cmajdalky. Kdo jste pro navrh br.Cmajdalky, jak byl upraven br. Olexou?

Bylo jednohlasne pfijato.

Piedseda: Timto je nage velkt, prate s Aprayou stanov skoneena. 61anek o referendu byl pfijat ua drive.

Br. ChernoskY: Dekuji za pfijeti navrhu na tlevu star3im elentm jmenem nagich star3"rch bratru.

Br. Vontur (61): Nemame tam nikde ve stanovach, aby tam byly otisknuty tabulky poplatkil na Amrtni pojistky.

Piedseda: Chcete miti irmrtni tabulky ye stanovach? Podejte si nekdo pkislu gnSt navrh.

Br. Vontur podava pfislugnY navrh.

Br. Zemanek: Nage stanovy se tim velmi rozgill a bude s tim spojeno velike vyclani, proto bych to neodporudoval.

Br. Steiner: To jsou jenom poplatkove tabulky.

Br. Vontur: 2adam poplatkove tabulky!

Piedseda dava hlasovat o navrhu br. Vontura, kterST byl pkijat.

Piedseda: Navrh byl pfijat a br. Vontur to vyhral. (Potlesk).

Ve stredu, due 6. listopadu 1940.

Sr. Frnka podava pisemnY navrh.

Predseda: (po preeteni navrhu): To je tam.

Je zde dotaz stran toho, kdy vohazeji stanovy v platnost. Vchazeji v platnost 1. ledna krome tech alankti, jejich2 platnost se prohlasi ihned Je to na prvni strane v el. 6 d). — Br. Frnka podava navrh, aby dislovani elanku bylo uspokadano bez pou2ivani pismen z abecedy, co2 povauje za praktietejk. Na misto pouZivani abecedniho poradku by se pouZivaly eislice.

(Hlas: Podporuji).

Br. Jefinek: Stanovni vYbor se usnesl, aby bylo poukto jen dislovani elankti a jednotlivYch odstavcri.

Br. OlgovskS7 (234: Zadal bych, aby byl Vestnik vzat znovu v fivahu.

Predseda: Upozornuji, 2e stanovy jsou vypracovany dosti dobre, ale chcete-li hledat ye stanovach nejakY elanek a podivate se na obsah, tak podle obsahu to nernriZete vklycky dosti rychle najit. Musite nekdy elanek dlouho hledat. Minuly sjezd Zadal, aby byl sestaven obsah stanov tak, aby bylo umoZneno rychle vyhledani elanku, ale obsah byl sestaven tak divne, 2e tam jsou uvedeny nadpisy jednotlivYch hlav a vy jste stejne nevedeli, co to znamend. Obsah by mel byt sestaven tak, aby kdy na pr. hledate neco o organisatcrech, abyste se podivali pod ohlaveni organisatori a naki hued v jednotlivYch elancich v§echno 0 organisatorech, anebo kdy budete chtit hledat neco o keditelich, abyste pod ohlavenim reditele naili o keditelich. Obsah by tedy mei byt takto upraven a proto na to upozornuji.

Br. Frnka: Podavam to jako dodatek k drivej'Simu navrhu o eislovant a navrhuji, aby obsah stanov byl tak upraven.

Piedseda: Br. Frnka podava dodatek ke svemu navrhu o eislovani stanov, aby byl obsah stanov spravne upraven s oznadenim, na kterYch strankach se to ktera vec naleza, tak aby elenove snadno mohli nalezt ve stanovach kteroukoli vec.

Br. Olexa (88): Mel bych dotaz na'stanovni vYbor. V r. 1924 na sjezdu v Houstonu byla prijata nova tabulka 20-letYch pojistek a jeji splatnost za 4 roky vyprsi. Ja bych civil dotaz, co se pak stane s temi eleny, kterYm maji bYti vyplaceny pojistky.

Br. Kalousek: NaS"e prvni 20-lete pojistky vyprk. za 4 roky a my nemliZeme vedet, co se stane za etyri. roky a jake zmeny nastanou. Prave z toho dtivodu tarn 2adny elanek stran techto pojistek neni.

Br. Olexa se spokojuje timto vysvetlenim.

Br. Dressler (133) eini dotaz, zda budou stanovy preloleny do anglielny.

Piedseda odpovida, 2e ano a 2e to ma na starosti stanovni vYbor s pravnim radoem.

Br. genkyfik (159) eini dotaz na prav:niho radce, zda, Glen, ktery &inn piljeku a musi odevzdat certifikat do H. U. nemffte to udinit tak, jak se to praktikuje u jinYch spoleenosti, 2e se nap ge pouze o ptijdoe dlu2ni ripis a certifikat si pojiStenec necha, doma. Dave, k tomu dark vysvetleni, Ze by se mohl stat pripad, Ze na pr. nekterY Glen podnikne autem cestu nekam do Kalifornie a sviij certifikat ma v Hlavni tradovne. Na, ceste ho postihne nekesti, 2e je zabit a nenalezne se u neho ZadnY doklad o torn, 2e ma pojistku. Kdyby -mel certifikat v kapse, tak ka2dy ( bude vedet, 2e je Poji§tenY a postaraji se o to, aby mel sluing pchreb, proto2e se bude vedet, 2e nebude na obti2 obci, kde se mu nekesti pkihodilo. Kdy2 u sebe nic nema, nechaji ho zahrabat a je to odbyto, kdeZto takovY na§ Clen by byl opravnen ke slu S. nemu pohrbu. Proto br. Senkyrik mysli, 2e Hlavni Vradovna by se mela spokojit s dlu2nim Upisem, jako jine spoleenosti.

Piedseda (k br. Senkyrikovi): Pril g to roztahuje'S, elenove stejne nevi, o eem mluvi'S. (Po to opakuje dotaz br. enkytika).

Br. Aug. Kacii: Jednota to mete udelat, jestli2e se rikednici o takovem zpiisobu domluvi. S tim nema pravni radce co einit. To je jenom praxe zavedena, v Hlavni tradovne.

Piedseda: Mate jeke neco, co by snad bylo pkehlednuto nebo opomenuto pokud se tyre stanov.

Br. Frnka: Myslim, ze nebyl odhlasovan mtij navrh, kterS7 jsem podal.

VtSTNtk Piedseda: Neni-1i jinyeh dodatka, budeme o nem hlasovat.

Br. Zemanek: Bylo to predlaeno stanovnimu vYboru?

Br. Frnka: Nebylo.

Piedseda: Bylo o tom aspori jednano?

Br. Zemanek • Nebylo.

Ptedseda: Tato vec mil2e byt vykizena mimo stanovni vybor. (K br. Frnkovi): Predlo2 g tuto vec, az budou stanovy pkijaty.

Predseda (pokraeuje): Odhlasovali jsme jednotlive elanky stanov elanek za elankem, nyni je treba schvalit stanovy v celku.

Br. Navratil (24) podal navrh, aby stanovy byly prijaty jak byly Cteny a jak byly dopineny opravami a zmenami.

Piedseda: Chcete hlasovat zdvi2enim ruky nebo povstanim? (Hlasuje se povstanim).

Kdo jste pro pkijeti stanov, jak byly opraveny, povstarite.

Stanovy byly pkijaty jednomyslne.

Po to na navrh br. Bezecneho (67) byla ueinena 15 minutova prestavka. &Mize byla odrodena ve 3:55 hod. odpol.

Strana 5.

Er. Valeik: Jsem ochoten podat jakekoliv vysvetleni k moji zprave na iadost kterehokoliv z delegatil Br. Cmajdalka: Prave jsme odhlasovali, ze o zpravach bude pozdeji debatovano, a proto melo by se pokradovat v podavani zprav firedaby se neztracel das.

Br. genkykik (159): Navrhuji, aby zprava hiavniho mistoptedsedy byla nam v gem preetena, jak ádá sestra Kubenova. (Hlasovano a navrh prijat.) Br. Valeik (ete): (Zprava byla ji2 uvetejnena v organu dne 10. dervence).

Mistopfedseda br. gvadleriak: Dekuji br. Valeikovi, hlavnimu mistoptedsedovi za podani jeho zpravy. Debata o tato zprave bude, az ostatni ritednici podaji sve zpravy. Dalk je zprava hlavniho tajemnika, bratra Joe R. Kubeny.

Piedseda sjezdu br.

Bratri delegati, naS" hlavni tajemnik, br. Kubena 23,c13, mne, bych omluvil jeho silne nachlazeni, ktere mu nedovoluje, aby svoji zpravu osobne Ceti. Tlumodim jeho pkani k bratkim delegattim, by doDOPOLEDNi SCHUZE V UTERY volili zpravu jeho pkeeisti bratrem Cmajdalkou.

Br. emajdalka (Cte zpravu br. Joe R. Kube30. CERVENCE. ny, hiavniho tajemnika): Pkedseda br. Valcik zahajil schtzi v 8:40 hod.

Cteni delegati XIII. sjezdu Jednoty. po fotografovani sjezdovYch delegatt a hostil pied sjezdovou sini.

Bratti a sestry: Moje zprava XIII. sjezdu Slovanske PodporuBr. tajemnik Holeeek pteeet1 jmena tu. jici Jednoty Statu Texas bude velmi struend, ponevad2 nechci vas nudit opakovanim zprav Pkedseda: Br. Frank Stavena, zastupce Tadu bratrri Marka a Steinera, kteti vain podaji pa151. se dostavil na zaklade vaSeho usneseni z tkiene vysvetleni finaneniho stavu Jednoty, a veerejkho dne a je prijat jako delegat za tento toto jest easti meho odboru. Bratr predseda v rad. jeho zprave podava vykaz vzrustu naSeho braBr. Navratil upozorriuje, 2e bylo pri eteni vytrstVa a pokroku Jednoty vitbec. nechano jmeno delegata za rad C. 29, kterYm je Stanovy — Hlava IV. elanek 16c) ureuji pobr. Ed. Holy. vinnosti tajemnika Hlavniho ft adu, ktere konWedseda upozorriuje, 2e za onemocneleho Ci "a vilbec vykonava vie, co rikad tajemdelegata bf. Jos. Mikesku dostavil se za nika vy2aduje". Krome techto vyteenYch po14. br. Fr. Surovik. Dale upozorriuje, aby delevinnosti, ktere musi bYti vykonany a ktere zagati, kteri byli vyslani do sjezdu na vYlohy dobiraji vgechen Cas va geho tajemnika, je mnoho maciho radii priki v prestavce k tajemniku povinnosti ktere jsou zahrnuty ve vYSe zminepro sjezdove odznaky a oznamili svoje jmena, ne frazi a ktere vy2aduji easto easu, ktereho aby to mohlo byt protokolovano. neni ve dne a proto, tak jako vak druzi Br. BezecnY (67) podal navrh, aby bylo upumusi vas tajemnik nastavit noci, by mohi keno od eteni protokolu. dostat svYm povinnosteni. I potom neni den Br. Jelinek (20) eini dotaz, zda bude psan dost dlouhY a va,s tajemnik jest nucen najmout protokol podrobne podle stenografickYch zapomocnou silu, by prate mohla byt vykonana. pisku. V takovem . pripade by melo byt eteno Jak roste Jednota tak tee roste prate firednijenom, co bylo navrhovano a co bylo prijato kft Hlavniho Addu. Na co dostaeil jeden pied behem veerejk schtize.

15-20 lety, nestaei dnes etyri. Ka2dY novY Clen Br. Salina (52) navrhuje eteni protokolu, apride, prate a kdy2 jich pribude dva tri. tisice by delegati vedeli, co bylo lidera projednavano. neni divu, 2e dne nestadi.

Po to provedeno hlasovani o navrhu br. BariSlo2eni Hlavni tradovny jest ye vakch runy; pro tento navrh hlasovala menkna 67 dekou. Jsem ale jist, 2e uznate, ze od vakch firedlegata a navrh byl poraZen. Po to bylo hlasonikt dostanete nejlepk informace, jakYm zptivano o navrhu br. Bezecneho, aby bylo upukesobem by se dala vYkonnost Hlavni tradovny no od eteni protokolu. Navrh byl prijat.

Predseda: Prikrodime k podavani zprav . zlepkti a proto si dovoluji podati svtij nahled a odporueeni. rednin Hlavni tradovny. Bratr Cernosky, Co se tyre zatizeni • Hlavni ttadovna pottepredseda H. U. poda svou zpravu. buje a musi miti moderni stroje, jako: stroj na Br. Cernosky, predseda H. U. ate zpravu, kteadresovani; na ti§teni rriznYch listin, ktere eara, byla prijata potleskem. (Zprava byla uvest° musi bYti v nekolika hodinach na ruce a kejnena ye Vestniku ze dne 14. srpna.) ktere tiskarna yeas nedoda. Pottebuje moderni Po pkeeteni teto zpravy se rozpkedla debata "Bookkeeping Machine" pro bratra fieetnika, o tom, zda ma byt provedena debate, hued po "Filing System" a podobne. Tyto poniticky jsou preeteni zpravy rirednika H. U. anebo, zda se nutne, aby Hlavni Utadovna rychle a spravne ma zahajit debata po preeteni vAech zpray. vykidila zalettosti spolkove a obchodni.

Br. trnajdalka: Navrhuji, aby provedena byla Hlavni titadovna nutne pottebuje vice sil a debata as po pkeeteni zprav v*Sech rirednikii. proto odporueuji yam, by byl zamestnan je§te (Hlasovanim pkijato.) jeden vYkonny iitednik a k tomu d ye yYpomocMistopiedseda br. gvadlefiak (prevzal predne sily — knihveda na vypomoc bratru neetnisednictvi sjezdu): Nyni poda, zpravu br. Valku a stenographer-filing clerk pro 17'eobecnou mistopredseda Hlavni tradovny. praci v fitadovne (general office work). DovoBr. Valeik: Zprava moje byla vytisknuta ve lirn si pit teto ptilektosti upozornit vas na east Vestniku. Stalo se tak za tim fidelem, aby sjezzpravy statniho odboru poji§Vovaciho, kde indovi delegati a elenstvo Jednoty obdr2eli prespektor se zmiriuje o praci spojene s prijekami hled toho, co podavani, a obdr geli to Areas, by proti certifikatrim a pravi doslovne: "The ofmohli vie dobie ye volne chvili uvakti a zde fice force is inadequate to efficiently handle podle toho jednati. Jestli2e si snad delegati nethe vast amount of clerical details connected pamatuji, co jsem psal, jsem ochoten svou with this account", no a toto jest jenom easti zpravu znovu preeisti. Ale jestli si delegati papovinnosti ya§eho tajemnika. matu;i aspori hlavni body me zpravy, 2adal bych, by mne zprostili eteni zpravy, jii k Konee svoji zpravu chci yam v§em uptimne rispore easu. podekovati za driveru mne venovanou a poBr. emajdalka (Cis. 1): Navrhuji, aby bylo uvzbuzeni, ktere se mne dostalo od tak mnoha pugteno od eteni zpravy hlavniho mistopredsebratra a sester v Jednot y . Te2 chci podekovati dy. mYin druhum v ritadovne, kteti pomoci a povzbuzenim pomahali mne, aekoli sami praci Ses. KubenoY5, (cis. 1) : Praia bych si, aby tapteti2eni, mojim povinnostem dostati 1762im to zprava byla etena, proto2e jsou tam veci, si drivery va'61 a nikdy na ni nezapomenu a jektere se dotYkaji cti meho zeinteleho nom bych si pfal, by to bylo mono odplatiti se a ja chci, aby to bylo vysvetlene.

Strana 6. yam vgem praktickm zpAsobern a ne jet= slovy.

XIII. Sjezdu Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas a vam v gem zde shromatdenSrm volam: "Zdar vagi praci!"

V bratrske tete vas, Joe R. Kubena.

Mistoptedseda sjezdu br. §vadleriak: Dekuji br. Kubenovi za podani jeho zpravy. DaIgi je zprava hlavniho ifeetniho, bratra Edwarda L. Marks..

Br. Nen'r (136): Navrhuji, drive net' br. Marek zadne eisti svou zpravu, aby byla 10 rninutova p •estavka. (Podporovano a ptijato.)

DOPOLEDNI SCHUZE V UTERt PO PRESTAVCE. Br. Marek (ate svou zpravu) : (Poznamka stanovniho vS7boru, kterST byl poveren vloziti patriene zpravy na sva mista: Zprava hlavniho ireetniho nebyla sjezdovS7m tajemniktm odevzdana, ac o ni tadali sami dvakrat, ptedseda sjezdu jednou, a pravni radce rovnet dvakrat.)

Br. Marek (po preeteni pisemne zpravy): Jegte bych si pral, aby se delegati seznamili s rtznkmi formula •i a knihami, ktere jsou v Hlavni trtadovne. Bylo mnohokrat teeeno, ze se musi system v Hlavni titadovne zdokonalit. ttednici Hlavni tradovny venovali teto veci pozornost, a kde bylo shledano, ze neco pokulhava, anebo kde bylo tteba piidat nejake kontrolni knihy tak to bylo vykonano. Bylo proto vgechno vypracovano dle nejlep gich moinosti, aby price v Hlavni t •adovne pokraeovala co nejlepe. Zde yam ukati ty ruzne formulate, abyste videli, te mime pies 32 kontrolnich knih a formulatii. Nektere z nich je gte zustaly v 4' Hlavni tnadovne. ' Mistopiedseda br. gvadleriak: Delegati tohoto sjezdu dekuji br. Markovi za jeho zpravu jako hlavniho detniho. Nyni br. Steiner, hlavni pokladnik pfeete svo uzpravu.

(Pokraeovani.)

Co se stalo v. eeskoslovensku. Pod timto nadpisem podana je v nedelni literarni priloze Christian Science Monitor vrele napsand kritika anglickeho vydani knihy Vojty Benege "talat miliont" (Ten million Prisoners), vydane tsl. narodni radou. Pisatel uvadi, je to kniha, ktera vas dojme a ktera je nesmirne nejen pro fakta, jet obsahuje, riSrbri take pro prostotu a sebezapreni, se kterSim jsou tato fakta podavana. Staleti naueila techy svoje city skrSTvat. Sebezapteni jest jim gtepovano od malieka. "told?' miliont" podava hrtznS7 obraz tivota naroda pod totalitnim panstvim, ukazuje, jak protektorat funguje a co zla natropil v malem state. A spolu podava naznak osudu, jak takove panstvi s sebou ptinagi zbytku Evropy, ktera mu padla za obet.

Z Prahy 'ores piisnou censuru ptichazeji kousek po kousku zpravy do sveta. Benegova kniha nyni uvadi v souvislosti, co fgechno se v 6eskoslovensku od Mnichova stabs. Nektere jeji stranky jiste budou skropeny sizami etenatt. A kdo maji piin g citlive srdce, at' nektere radeji pteskdei. Ale v celku kniha klidne, s velkS7m sebeovladanim a bez tmyslu uptilignene ptsobit na etenatovy city lidi skuteene udalosti a jejich oclezvu. Vojta Bene g poznamenava, te lid tohoto naroda je otutilS 7 v protivenstvich, nebot' v minulosti mel east° odvahu "zazvonit na zvonici sveta", jak to rekl oapek ye svkch "Hovorech s Masarykem".

Nad Ceskoslovenskem se vzna gi vlada tmy, zatim co zde elovek ete tuto Bene govu knihu neutegenSich fakt a uvedomuje si, te o 'dem vypravuje, se stalo teprve Dnes vladne tma skoro nad celou civilisaci. Ale elovek si mute bkt jist, ze nebude vladnout veene nad kulturou a civilisaci v oechach a na Morave. Vojta Beneg dokazuje jasne, ze takovS7mi methodami si /*meek° jeho narod neziska. Z toho co sam zatil, co vide, jak jini trpi a z toho co vi o minul3"Tch dejich, V. Bene g ujigt'uje svet — a take nacisty a Nemecko — ze Oeskoslovensko opet povstane a zase bude svobodne, protcde /Iasi° teto republiky zni — "Pravda Yitezi".

VtSTN f X

POZVANI NA BAZAR ve prospech Sdruteni AmerickSich 6echoslovolt v Texas, v Narodni sini v Corpus Christi, dne 10. a 11. listopadu 1940.

POBAD: 10. listopadu ,v nedeli.

Ve 12 hod. spoleenk ()bed. Ve 2:30 hod. "Sines eeskS7ch pisni — Vratel orchestr. Ve 3:00 hod.

—Ikea Dr. Karla Holuba z Houstonu, Texas.

Ve 4:00 hod. — Dralba. -- V 6:00 hod. — weer spoledna veeete.

Veeer divadlo: "OD STAREHO POS'ViCENi K MLADEMU" V PONDELI, 11. LISTOPADU V $ hodin veeer — Zabava.

Siri "Moravan" byla prevzata vladou pro letiAte a v'te je poradano v "Narodni sini".

Inechny vas uctive zve, Poradajici Vybor.

Rad Jaromir, eislo 54., West, Texas.

Bratti a sestry!

V nagi mesieni ildove schilzi 3. listopadu, ktera byla zahajena ptedsedou br. R. ervenkou a po placeni mesienich poplatka a jinS7ch spolkovS7ch zaletitosti, tajemnik fadu br. Emil Popp nam mel eisti listinu o nemocenske podpore, ale te se/laze nebyla dosti detne navalvena, bylo to odloteno pro schtizi prosincovou.

Pak se melo jednat a 10-centovem poplatku pro S.A.C.T. na katcleho elena, a tet se to odlo2ilo. — V Dedelni schtzi byl piitomen profesor dr. Kovacs, kterk je tet elenem taciu a uei ye Waco v Baylor universite. Chce zalotit ye Waco eeskoslovenskou vS7stavku veci z nagi domoviny, ale je k tomu sam a tads.' nas, by jsme laskave pomohli jemu v to veci, ktere on sam venuje hodne sveho easu i penez. Ma bkti v Baylor universite ztizena jedna mistnost, kde chce dr.

Kovacs ulotit veci, ktere by se k tomu ridelu segly a proto tadal, aby jsme mu pomohli. Bit ptedseda a mistoptedseda po odhlasovani zvolili vS7bor kterk se ma pozdeji sejit a vypracovat plan, jak by se to dalo udelat, aby se seglo aspori trochu 'creel. Dr. Kovacs tada snatne stargi osadniky a osadnice, by mu pomohli do to vS7stavky eili maleho musea, bud' veci co kdo ma, jako knihy, kroje, vSrgivky a Rile co si privezli ze stare vlasti, nebo co bylo jit zde udelane, aby mu to zaptjeili nebo darovali, aby studenti i obecenstvo si to mohlo prohlednout. VStor se sklada ze sester: pi. P. 8krabankova, pi. R. tervenkova a moje maliekost; mutgti • nag mayor br. Jul t Kacit a Hugo Freund. — Ve schtzi byl ptitomen br. Jan 8vadleriak z Taylor, kterSr byl nav gtevou u br.

F. Mikesky. Br. Rob. Mikeska si vzal ptestupni listinu ku todu Pokrok Zapadu v Rowena.

Koneene nam trochu zapr gelo, ale jegte ne vgude a nadelalo vody, ze nemusi veci farmati vozit. Opikovane je v gude, tet korny jsou ut svezene. Penize za bavinu jsou pryd, dluhy jsou dobte schovane, tak jaka, starost! Aspori nas tacinSr neokrade.

SrdeenS7 pozdrav na vgechny etouci, vase M. Klausova, dop.

Rad Moravan, els. 42., Sunny Side, Texas.

Cteni bratti a sestry! — Jste tadani, abyste se do prigti schtze dostavili, totit 10. listopadu, neb je rozmaniteho jednani a veci dtletite je tteba dat do potadku. Konec roku 1940 se bliti, tak je tteba stare veci zapravit, totit nekteti eleni maji poplatky pozadu. Tet je nekolik nas, kteti maji pujeky proti certifikatu a neplati ani trok a tak za nekolik rokt maji toho hodne. Hlavni trtadovna naleha na tady, aby od &Lent dlutnou Cast skolektovaly. Tak bratti hled'te to zapravit ku konci roku. Ptijedle do schtze a tajemnik yam povi, kolik toho aroku je za ten eas, tedy na to pamatujte. S bratrskym pozdravern za tad Moravan: Jan Machad a Frank ftepka.

ZemedelskSr odbor snag se ziskat vlady jihoamerickSrch republik, aby v jejich zemich se pestovaly plodiny, ktere by dopltiovaly nedostatek techto ye Spojenkch Statech. Sp. Sta.ty zas budou zasobovat Ameriku plodinami ,ktere ony dosud dovately z Evropy. Tak se ma ptedejiti pestovani tech sanch plodin v Jig ni Americe, jako ve Spoj. Stated*.

Ve stiedu, dne 6. Iistopadu 1940.

CO JE NEJVIETSI CTNOST V SPOLKOVEM 2IVOTE. east° si kiademe otazku.: "Co je nejvetgi ctnost ve spolkovem tivote?" Tak se zda, ze za poslednich par let kiade se ptilie velkS r dtraz na schopnost, jako to nejvet gi ctnost v nagich spolcich a to obzvlagte u Sokola. Ano, schopnost jest velmi vysoka ctnost, a bez ni by se moc nedokazalo. Ano, schopnost ye vedeni, schopnost v urneni toho, co se podnika, • tadoucria.

Ale, tateme se, kde se ma teto schopnosti nabSrti a nabrati, kdyt se mlad gi sila neptipusti k praci v na gich spolcich, proto nema schopnosti ,aby tuto praci vedla tak jak mi ji vedeme, ani nedostane ptiletitosti teto schopnosti se ptitreiti.

Mezi schopnosti druhSrch, stava se ,ze stuperi schopnosti vytadovane stoups, kdetto stuperi schopnosti dosatitelne stava se aim dal tim mengi, tetgi, obtitnej gi k dosahnuti, tak rozdil — schtdek stupne mezi schopnosti vytadovanou a stupnem schopnosti dosatitelne jest v na gich taclach vetgi a vetgi, a tim stale obtitnej gi a nedosatitelnej gi, take pak odumird cela price spolkova ,neb ti, kteti citi se merle schopnej gi, zustavaji stati stranou, a nage tady spolkovrch pracovnikt stale fidnou.

U kladeni tak velkeho durazu na schopnost, inolne se zapomind na ochotu tech, kdo jsou merle schopni, ale maji srdce na pravern miste a jsou ochotni vypomoci tam, kde se cla, tak jak jim sily staei, a jejich laska k praci klade soulad a spolupraci se svSrmi soudruhy na prvni misto. Co je nam platnV takov* pracovnik, kterk vgechno umi, vg echno vi, vgemu rozumi, ale rame k dilu by nedal, kdyby ho na miste mel " glak trefit"? A mime jich takovStch celou tadu, kdo si lehne a nic by neudelal ,jen proto, ze to nebylo odhlasovano tak jak on to natidil, neb navrhoval. Ci je toto spolek diktatort, kde jeden tidi celS7 spolek?

Kde je schopnost takoveho, kter3i kazi praci druhSrch, kteti treba svedomite pracuji, ale nemeli to gtesti, by jim jednota byla zaplatila vydriovani v kursu a neb dala jine vSrhody.

Tak se zda,ze je tteba se vratit par let zpet a uvedomit si, co se da vykonat s temi, kdo tteba sice merle schopni jsou, ale kdo jsou ochotni a dovedou s ostatnimi bratry i sestrami spolupracovati ,a nadev gim v celem jench chovan' nalezame ochotu ku praci, ochotu k spolupraci, u takovS7ch nalezame mene sport, mene nedorozumeni.

Ano, nejvetgi ctnosti u nagich spolkir jest ochota Mena k praci, a sloueime-li se ye spolupraci s ostatnimi braty a sestrami, budou nage spolky opet prospivat.

A. W. N. Aekoli italska vojska zasahla v poslednich dnech francouzske tragedie, ustrnul jejich tok hned na zaeatku. Francouzska vojska ustupovala jit ye zmatku, ale Italtm se prillom piece jen nepodatil. Iluse o torn, te Mussoliniho armada obsadi okamtite Nizzu a v nekaiika dnech zmocni se take Marseille, rozplynuly se velmi rychle Kdyt se uzaviralo ptimeti, nemohl se Duce vykazati McInVmi tspechy.

Proto take nemohl klasti takove potadavky, jak privodne zamfglel. Kdyt si Musolini nevydobyl vavtint ria zemi, hledal je ye Stfeclozemnim moil V lete mely italske noviny spoustu zprav o "iispe gich" italskeho lod'stva. Tvrdily, te se italske flote podatilo provest blokadu Sttedozemniho more do to miry, te je pro Anglieany prakticky neptistupna. To ovgem Anglieantim nevadilo, aby jejich lod'stvo ye Sttedozemnim moti Italy nekolikrat nevyzvalo .Vksledek byl vklycky takovk te italske lod'stvo prchalo a hledalo ttoei gte v ptistavech.

Anglickemu lod'stvu se dokonce podatilo posiliti flotu ye Stkedozemnim moti novSrmi jednotkami a dopraviti expedieni posilu na BliakY NTYchad a do Egypta.

Ve stfedu, dne 6. listopadu 1940.

PAN! KUTILOVA OZENi SYNA v nedeli 17. listopadu na Cottage Grove. Retie fadu 8telanik vyvolila tuto veselohru, doufajic, ze se svkm ptiznivcilm zavdedi. — Dej odehrava se v nynej g i dobe v PraZe ye vetegnickem obchode manteld Kutilovkch. Martina Kutila pfedvede jiste mistrne stark ochotnik Frank Bedan. Kutiiovou, roll stetejni sehraje velice oblibena charakterni ochotnice pi. Karla ttvrtnikova, a to samo zaji gt'uje vystigeni teto obtigne role. Pani Jindfi gka Studnienk-Earl vystoupi v filoze Avarne gvadlenky, dcery Kutila — v Julince — a syna, doktora sehraje mladk ochotnikNilik 8vec. — Bude to jeho prvni vedouci Aloha a jsme jisti, to se mu to povede.

— Cecho-Amerieanku bude hrati "nejmlad gistall" ochotnice, Alice Cykalova. Alice hraje dasto se starkmi ochotniky a jest povagovana jednou ze "starkch hercii", adkoliv jest ji teprve 16 rola Ma zvla gtni nadani a hlavne, dobrou vuli, jest spolehliva a nikdy na role nerepta. Tentokrat vystoupi v roll Heleny Smithove — na nav gteve v Praze z Chicaga. gvadlenku Jiiinu, pra gskou divku, veselou a bodrou pfedvede Ridenka Lebrova, ktera, v Praze byla a jiste tuto temperamentni roll pekne vystihne. Emieku, prodavadku a modelku ye vedoucim pratskem obchode s damskkmi obleky bude pfedstavovati nova sila Dram. Kroutku, Lillie Mae Sopeakova. Bude to jeji prvni vystoupeni na jevi gti s dospelkmi herci — hravala Uspegne v detskkch divadlech a jak zjevem tak hrou se vgem jiste zalibi. Jest druhou novickou, kterou uvadi jevi gte 8tefanika v debutu na prkna. Prvni byla Anieka Hamouskova, ktera zhostila se sve role v poslednim divadle nad neekvani vktedne. V obou-deveatech ziskava, Sokol i fad nadejne sily. Doufame, to se mezi narni udrti. Casto vystoupi nadejne deti v pfedstaveni jednou, zalibi se v gem, jsme nadgeni jejich hrou a nadanim, ale potom ustoupi obstruktne do pozadi — a nechti vice freinkovati. Jest to gkoda! Jsou moc mlade chtiti odpoeinout si na sklizenkch vavkinech — a to, kdo se snatili na prkna je uvesti a hledeli je zdokonalit, jsou v nich nad miru zklamani. Katdk elovek, kdo ma nadani ku hie nebo zpevu, ma se hledeti zdokonalit, a to co ma vrozeneho, ma dati pinkmi rukami veiejnosti! Jest to Mich zanedbavat, nebo upirat svkm lidem vlohy a nadani, ktere mame! — Studenta Jiiiho Tomana sehraje zkugenk herec Jerry Lebr, o jehot umeni nelze pochybovat. Jerry hraje vgdy opravdove. Dovede vycitit chrakter a da do hry vge co ma. Obetuje jak on, tak jeho sestra Ridena eas a dojitdi na zkou gly at z Romayor — 70 mil testy! To je obetavost. re gime se na vystoupeni pani A. Vajove v filoze kartaity.

Jsme si jisti, to vystihne svoji roll vkteene — u nich jest to v rodin y, nebot' jak p. Vaja tak i jeji dcerugky Mary, Jitina a i Vera jsou nadani zpevem i dramatikou. (Ale bude nam schazet pi. Vajova, v kuchyni — nebot' elm je v dallaske kuchyni pi. Valdikova a Vandurova-Rendlova a Merlikova — tim jsou v Houstonu pi.

Vajova, StUdniena a Kelarkova). — Dej hry jest velice zabavnk a poutavk. Jest propleten humorem — romanky diveich srdci a i pathosem a starosti manly o oteneni syna-doktora.

Jest to hra pomerne lehka, pochopitelna a mluvi od srdce nagim prostkm lidem. 're gime se na rekordni nav gtevu. — K tanci bude vyhravat chvaln'e znama, hudba Rudy Zatopka. Ta ✓toly uspokoji stare i mlade taneeniky.

Sokol pfipravuje zase veselohru na 8. prosince "Dejte se omladit" a uvede na scenu hromadu, 12 dobrkch ochotnikti — zase ses. otvrtMkovou, mangele Nezvalovi, mantele Fred Lebrovi, tii eleny rodiny Kelarkovi, Jindfigku Earl, 0. S. Valu a dalgi.

Doufame peva', to ct. obecenstvo uzna piaci ochotnikfi sdrutenkch k pobaveni a povzbuzeni nageho lidu v teto valne dobe, kdy jest nutno taky se trochu pobavit. Na shledanou!

Zabavni vkbor fadu 8tefanik. itad Tioga, eislo 5.

Mill bratti a sestry! — Timto vas uvedomuji, ze dne 10. listopadu budeme poladat nagi • budeme volit Afedniky, tak to by se vas melo sejit co nejvice. V padu to by bylo gpatne poeasi, schilze bude o tkden pozdeji. Tak nezapornente a vSichni se dostavte, 5 bratrskY rm pozdnivtitli Chas, Ifejr4,

VESTNXK Z ODKOtKY S .A. C. T. V SEATON! Nag bazar, kterk jsme meli konati 28. tijna pondeli, se nam nisledkem gpatneho poIasi pokazil. Odlozili rjsme jej na etvrtek, vgak ani pak jsme jej potadati nemohli, neb bylo podasi horgi jak poprve. Prgelo jako kdyt z konVe leje, talde bylo vge pod vodou. AC byl degt' nam vitank na farmach ,pfec jsme si jej prave na ty dny nepiali. Co to da prate a starosti, takovk podnik pofadat a pak take zklamani. Nagi vgichni vkbofi se einili o vgecko pryd, aby nspech byl co nejlep gi. Take nagi krajane ye vnkolnich osadach byli velmistedii a vAude vygli srdeene nagim vkboriim, kteH je navgtivili, vstiic, cot svedeilo to mnotstvi rozlienkch darn, jak do bazaru, tet i do kuchyne, i tet na drobnk prodej. V ge po bazaru bude oznameno v novinach. Do tietice vgeho dobreho, odlotili jsme na g bazar na pondeli a snad nam bude koneene poeasi pkiznive tak, abychom se doOkali fispechu, v cot doufame.

Ptedegle jsme zaslali etyfi bedny do Houstonu pro be gence se gatstvern, ktere jsme sebrali a ktere tam bylo zdarma dovezeno firmou English Freight Co., vlastne jejim zHzencem. V ge, jak mne sclelila pi. Hollubova, v poildku doglo. Zada mne, bych vykidila vgem glechetnkm darkynim a darcum srdeene diky, a to si vati jejich pozornosti projevene drahkm bratrum a sestram ye vyhnanstvi v Anglii. I tet nage odboeka vzdava, jim srdeene diky.

Ti, co se na posledni sbirce podileli jsou: Mrs. J. H. Janieek, rinne gatstvo; Mrs. Steve Marinik, rtizne gatstvo; W. A. Zabeik, obleeky; Thomas Machalek, pan. kaltoty; Mrs. Emilia Krum, 7 knih; pi. Mary Paul, 2 dam. kabaty ,dam. gaty, vge odevzdano vkboru W. A. Kleeka. Pan Par. Beeka, ridne gatstvo a pradlo; pi. Jan Zabeik, rtane gatstvo, pradlo a obuv; pi. Albina Le gikar, rfizne gatstvo, pradlo ,klobouky a obuv; sl. Ella Legikar, gatstvo, pradlo, obuv a rtane jine veci. Odvedeno vkboru pi. Frant. Beeka. Pi. Anna Le gikar, gatstvo, pradlo, obuv a ritzne. Pi. K. Fojta gek, obuv; pi. Jan Zabeik ,gatstvo, pradlo; pi. Ella Kebrori, gatstvo a obuv; pi. Ruth Urick, gatstvo ,pradlo a rtnne; vkbor J. F. Fojta gek. Pi. Valter Jet, gatstvo; p. Fr. Hut'ka, blanket; pi. Anton 8odek st., gatstvo, pradlo a 'lane; pi. Marie Jet st., gatstvo, pradlo a rtizne; pi.

John Grygar, 2 ten. gaty; pi. Will Grygar, pan. oblek. Vge odevzdano vkboru pi. M. Klinkovske.

Nyni opet einime sbirky pro na ge ubolaky a prosim soucitne du ge, by zase dle mo gnosti neelm pfispeli. Dnes na novou zasilku mne bylo dovezeno vkborem p. Fr. 8pailhelem st. od p.

Fr .Pohla 8 paril zanovnich stfevicti; od pi. K. 8imek st., gatstvo a kiobouk; od p. gparihela, 1 detskk kabatek. Doufam, to se je gte jini gtedti darci prihlasi. Je gte bych opomela, ie p. Clarencem Mareakem bylo mne tet odevzdano gatstvo od pi. Will Hejlove ml. Vgem jmenem nagi odboeky vzdavam srdeene diky a po nagem bazaru uvefejnim jmena v gech gtedrkoh darcil a vkborn, kteh pfispeli ku zdaru nageho podniku.

Srdedne zdravi etenale, • K. Fojtagkova, taj. odboeky.

Sokol Fort Worth.

Ctena redakce, mill pfatele a etenati!

Zase oznamuji co se u nas ye Fort Worth 0 odbylo a co teprve bude. Minulk etvrtek veeer delnici meli v Sokolovne Halloween Party, ktera, se dobe vydafila, lidu bylo pina sin a maskoVankch bylo vice nail polovina. Vgichni men z toho vgeho dosti legrace a v gem se take pH,telske pobaveni velmi libilo. Dik ode mne a meho mangela manteltm B. Kuchrovkm za gageni °Nen, ktere jsme pbtfebovali za masky.

V sobotu veder maddele Anton Fridlovi si pronajali Sokolovnu, aby tam usporadali s jejich pfateli vedirek, kterk se dobe vydatil.

Nagi gkofaci-hudebnici, kde na g Evrard chodi, obcirteli krisne hudebni uniformy v barve trnavo6ervene a bile. Tyto pou givaji pro gkolni pottebu, Tonto Vdon dostanou drutio, Idea se

Strana 7. budou potfebovat v na gi City. Band, Nei syn Edvard ma z obou velkou radost, on hraje na tahaci trombon a velice ho hudba zajima. My teg mame z nej velkou radost. 1Vlistni i dalgi krajane a pfatele, oznamuji varn na gi taneeni zabavu v Sokolovne v nedeli veeer 10. listopadu a site Barn Dance. Ustrojte se, geny a devdata do pracich gatt, midi a hogi zase do modiakil. Rueime varn za dobre a platetske pobaveni. Hudba pfi teto zabave bude zdej gi Czech Melody boys, tak prosime o velkou fidast.

Kostelni vkbor sv. Toma ge ptipravuje barbecue a rfane h'ry, jako bingo a je gte jine. Budeli teple a suche podasi, tak se to bude odbkvati u kostela na travniku, ale bude-li de gtive poeasi, tak to bude v Sokolovne. Ureitk Cas oznamim pozdeji.

S pozdravem na v gechny pfatele a etenife zustavam vase dopisovatelka, Millie Polagek.

Bratei a sestry a v gem tem, kteH Ctou Vestnik!

East Bernard, Texas.

Chceme, abyste pamatovali na nedeli dne 10. listopadu t. r., to ve 2 hod. odpoledne zapodne nage obtinkova zabava ye prospech S.A.C.T. v Riverside parku, pro na ge betence eeskoslovenske tam za vodou, abysme je poctili mengim vanodnim darkem. Tak vas prosime, abyste se vgeci piisli na tech par hodin mezi nas podivat a vyslechli br. Vlad. Maudra, na geho pfedsedu S.A.C.T. a br. C. H. Chernoskeho, pieds. Hl. U. S.P.J.S.T. Kaki* ma nam neco povedet v kratgim proslovu o dne gni situaci. Program zapodne ye 2 hod. odpoledne, jako feei a koncert naM vefejne Skoly pod fizenim na geho deskeho ueitele J. J. Hajovskeho, pak o 5 hod. budeme si pochutnavat na berbecue noreim a slepieim k vedefi. Pak vederni taneeni zabava pro mlade i pro stare, pod fizenim hudby na geho Aloise Mieulky z Wharton.

Vgechno tohle se bude poiadat, at' 0 bude podasi jakekoliv, neb s odkladanim nemuteme se nyni spolehat na lepgi podasi jet nam bude v tuto dobu nastavat, takte to v gechno bude ye zpfisobu dne gnim, v'Sechno jest "streamlined", kratke a hezke.

Jak ut vime, v to nedeli se take poiadaji schfize vgech eeskkch spolkn v na gem a z nageho okoli, tak 0 se tak pfipravte to po schtzi zfistanete tady aspori k vedefi, a pak mfdete jet si poklidit sva hovadka a slepieky a pak si piijed'te vyhodit z kopejtka, a snad ti ktefl neumi z kopejtka vyhazovat, mohou hrat taroky a domino.

Nemam tolik easu, abych yam to vge popsal, ale nejlepe udelate kdyt katdk pfijedete, a vim to toho nebudete nikdy litovat. A vy, kteH chcete jegte neco na to darovat, mfdete jegte tak udinit a odevzdat to dle toho jak varn byly listky poslane, vkbor to s radosti je gte pfijme.

F. V. Urbish.

Jsem za vkbor S. A. C. T. U'i v roku 1924 dr. Edvard Bene g podal praydivou charakteristiku nacismu. Svornost 10. kijna ptinesla elanek Richarda Billa z Turneville, Ont., Kanada, v nemt pisatel poukazuje na to, jak dr. Edvard Bene g ut v r. 1924 v pfednagce o "Nesnazich demokracie" analysoval nauku o "antidemokratismu" — nynej giho fagismu a nacismu, jicht definici uz tenkrate tomer' 10 let pied vzestupem hitlerismu velmi vkstigne podal. Ut tenkrate v gak dr. Beneg take pfedpovedel, ze filosofie antidemokratismu prohraje synj boj dej se co dej ate to, co principy demokratismu v Evrope ziskaly ztratit se neda.

Po pfeeteni teto pfedna gky dr. Edv. Bene ge z r. 1924 pfigel pisatel k pfesvedeent, ze dosud neni a nebylo podano lep giho rozboru nacismu.

S. A. C. T. Odboeka Dallas. olenove odboely Dallas S.A.C.T. v Dallas, Texas, jsou vyzkvani, aby se dostavili do schtze odboeky ye Ctvrtek 7. listopadu 1940, do Sokolovny 3700 Carl St., Dallas, Texas, v 8 hod. veeer. LTcel schfize: Obnoveni elenstvi na rok 1940; volba iffednikil a volna, rozprava, jak pokraeovat v praci, jet by nas vedla ku koneenemu Viterstvi Pravdy, za odbo6ku Dallas S.A.C.T.: Franta Renal, pteaseda; W, A. liesuda,, tajeninlk,

Strana 8.

I Odd! dopisovatelskg Dopisy, jet by obsahovaly neveene, neb zavadne polemiky, poiadatel predklada y e smyelu Wiskovemu VYboru k vlastnimu roznodnuti.

Z EL CAMPO, TEXAS PiSe statieek Jos. Barton.

(Pokradovani.)

Ukoneil jsem v Colorado Springs pod tim kopeekem Pikes Peak a slibil jsem, to at na druhY den popiei jak se tam poekrabeme. Bylo po poledni (jak jsem jit pravil) a na torn kopeeku padal snih, proto jsme se pustili na jinni zajimave okukovani. To jedeme nejprve do Zahrady Bon — Garden of the Gods. Tarn jsou velke skalnate kopce veelikYch divutvornych forem barvy dervene, mezi nimi male stromky.

Tam in-ne Edmundova Alma upozorriovala na ten earokrasny pohled a pravila mi: strYku, to je panorama, a pravila to dosti eiste naei eeskou keel. Ona, graduantka se pflueila, to se s ni dosti prochodici do-mluvi. Ona Alma je Arnerieanka pinokrevna a tak troeieku indianske krve. Ze Zahrady Bohu jedeme na vrch Manitou Springs, do kopce 4 mile nahoru. Pri vjezdu tam tak se mi zdalo, kam se tam hrabat, neb se zda, tak Uzi* to musi s karou za skalu zachytit, ale koleje tarn byly, a tak jedeme, cesta pekna ale mot toeita, a to jen pro jednu karu.

To jsme hore, kde je rovina a mista dost pro kary. Vejdeme do velike ‘budovy, ze ktere se dostaneme po zaplaceni $1.00 do zazraene jeskyne Cave of the Winds. Prtivocleich je nekolik, obledenYch y e vojensky oblek, veichni mladi, a kdyt se ptihlasi asi 8 neb 10 zvedavcri, tak vtcly prrivodce je hotov, a tak to bylo i s nami.

Prilvodce upozorriuje, to je tam 40 stuptiii chladna, a tak kdyby byl nejalcY zn yr zloch, dostane pronajat teplejei obleeeni. Ja si pravim, co pak je 40 stuprit, skoeim do kary pro kabat, jako piec jen pro jistotu. To gohet, prfivoclei otevte dvete do jeskyne, osvetiene elektrickYm svetlem, a jde pied nami a vysvetluje co tech 19 svetnic, ve kterYch je znazornena Canony Hall, Majestic Hall, Kidet'alovY palac, Nevestina svetnice, trdoli snit a divotvorny chram ticha. V jodne socha Panny Marie a valeena lod', a zase kuchynf-a i epek pterostlY, v jedne je meth jako zde roste na stromech, na neni na sta vlasenek (hair pins), to to ktera se chce vdavat, to tu vlasenku tam zanecha. V one nevestine svetnici to bylo jit oddano na 25 parkii.

Dale prilvodce vysvetloval, to jednou v rote, at' pry jsou dvete jak pevne uzavieny a zameeny, se sainy otevrou a je slyeet jakoby v to jeskyni nekdo chodil. Prtrvodce take pravil v kterY eas, ale eloveku neni motno si vee zapamatovat. Ona jeskyne to ma bYt pies d y e mile dloulia., ale prtivodce nam pravil, to to udelame za 35 minut. Misty je chodba tak fake., to chodel tarn a zpet ledva to se tak minou. Obdivuhodno je, to .11 jeskyni vSe suche jako kameni steny. (Toy Boerne jeskyni za San Antonio ze sten a vrchu kape voda a vac vlhke). Ty barevne krapniky iikam nekdy rampouchy), kdo nebyl v Carlsbad jeskyni v Novem Mexiku, i toto, jako tu krasu ptirody musi obdivovat. Ja mel maleho Tobolu pti me ruce, ale vette to jsem ho musel misty nasilim odtahovat, neb potad mel ruky na eemsi a pruboval neco urvat, jako na pamatku. V jednom miste, net jsem ho odtrhl, ut mel kousieek kaminku a opatroval ho jako drahokam. Vzali jsme tam kodakem nekterou tu zajimavost, koupili pohlednice a odeslali na rozliend mista, jako z toho mista vzpominku.

Dolu se jede zas jineim smerem a cesta zas jen pro jednu loam. To na tento den jsme dost toho zajimaveho pohledu, pojezdili jsme po meste a pak jsme si naeli kabinu jmeno Cottonwood. Ut jsme odpoeivali a zaeinali diimat po torn dennim utrmaceni, kdy zaklepano na dvete, na otazku co to chce, to rano kdyby jsme chtell jet na Pikes Peak, to by nam s ochotou bylo vyhoveno. Jako prUvodce trajbit potacluje 4 dol. za jeden trio, kdyt 12ix 61ovek svoji karu a obavA se Sam kart" fidit, t v pada kdy rimy lq'au 4 dui; at (Mobil, rtabriti

V2

T si IC

je to dosti nebezpeeno tam se pustit, kdo neovlacla dobie karu. Ted' ja sem k tomu doday am, to to bylo teeeno spravne a trajbii musi mit nervy na svem miste. Oveem, jim se tam jedna o nejaky ten vYclelek. My jsme eetli cestopis rodiny Motlove z Houstonu, jejich d'evdata, ale vlastne dcery, kdyt tit je myslim jedna maminkou, musely bYt dosti kuratne, kdy se odvatily to udelat, a dle popisu to udelaly, a my aby jsme se polekali toho, to by bylo k smichu, ale vlastne k placi. Peden() ' nam, to je to 27 mil do toho kopeeku. Ale mira, jak to zaene jit hore, bude jen asi 20 mil. Tech sedm mil bude asi net to zaene stoupat. To jedeme. Ve ttech mistech do toho vrchu jsou studny, kde si mute elovek. ptidat vody do to kary a nechat ji odpoeinout, kdyt je tteba. Tech prvnich 13 mil je talc cesta toeiva na kratko, ale tech 7 mil nejpkiktejeich. Tam je posledni studn y i gasolin je ku koupi. Pi. Motlova pine, to musi ptidavat vody a nechat karu odpodinout, netYka se nas, neb my jsme tam bete veeho vody vaieni ani pticlavani, a jen chvilku pied tim sedmi milemi stati na optani se jagaco dale.

Kabaty s oveimi podeivkami tarn meli k pronajmuti. My meli svoje teple obledeni. To jedeme tech nejptiktejeich 7 mil, misty po boku nekolik kar dYeelo, voda se vatila, mezi nimi i veliky katolik (Cadillac) a obzvlaete ten del a natikal, to to nedokate. Take proti nam jel rekr, kdesi kc.jsi si vydelat nekterou desitku.

Kdyt jsem Edinuncicvi povidal, prod' tam ty ry takove hekani a my jedeme jako nic, on odpovedel, to zaleti kdyt je kara v potadku, hlavne na trajbitovi, to musi Oat, kdy ma fidovat, ale jak trajbit uvidi kopedek, zaene futrovat jak pomatenY, tam to je chyba. Ja, cosi jako titeji oddychovani net obyeejne, ptec nejsem dychavienY, z nosu troeieku krvaceni. Alma Edova povida, to ji tai zalehaji, net Ed nic netikal, ale sestry, o kterYch pochyboval jsem nejvice, drtely se a netikaly nic, at na zpateeni ceste, ale doCkejte, at na zpatedni ceste jejich hovor. Tot jsmc na vrcholu Pikes Pei, kdet by= lo teeeno nam, to je 34 stuptiti. Zde jsou velike dve yladni budovy, y e kterYch je topeno uhlim, aby se navetovnici ohtali. Stare tenske sedely pekne v teplieku, v one budove vytapene. Vrchol Pikes Peak je 14,110 stop nad hladinou moil a budova je i s tim rozhledem o 37 stop vYee. Ja take jsem vylezl hore nad budovu tech 37 stop vfae, ale ja, vette, nevidel ani necit:1 nejakou legraci, neb obloha zatenmela., na g dobrY clalekohled a tarn jejich nebylo videti ztetelneji. Rozhled na mesto pod kopcem jako by se tam pasly ovce. (No ale ptec to bylo troeieku jinak). Ja kabat upjatY 'kde jak knoflik, klobouk v hrsti, neb mne ho chtel vitr uchytit, talc jsem neeekal, at mne zajde za nehty. Motna tam hore to bylo jeete chladneji a talc akorat na zabijaalcu. V to budove dostane ledacos k snedku a k piti, baj kafielco, baj piveeko. Jedna tenska; take telnata, meal° ji bYt jaksisi neeikovne, talc se zdalo to omdli, mantel a asi dcera ji ofukovali, ale ne na venku, ale v to budove, a pak ji smYaili na venek a brali se.

Asi jen po hodine okukovani koupili jsme nejake karetky, nechali je naetemplovat razitkem Pikes Peak, vzali jsme kodakem obrazky, tosavi to i ze mne, a tak tam bude krasnY pohled i na kohosi. Jo take jsem, ale veichni jsme koupili pro domov jako okrasu, jako, nebyla to fangle, takove ttirohe, nevim jak bych to nazval, ale pane je • to, a ten napis Pikes Peak krasnYmi pismeny, a latka jako samet, a co hlavniho — clukaz, ale ani drikaz ne, talc jako to razitko.

Mohli jsme nakoupit po 4 bity a 6 bitti to okrasy a rozdat to, a tech by jste se mohli ptat jagaco tarn, byli by v konci. Zapsal jsem se tarn do otevtene knihy, a talc co me trululum nenapadlo, bych tam pruboval najit nejake jmeno Ceske. Na to strance co jsem se podepisoval, jsem si veiml, tadne Ceske jmeno nebylo. Hlavne co mne ted' mrzi, to jsem tu knihu neprokoukl zdali bych tarn naeel jmena na.Sich jent tam byly pied kratkYm easem. No nevadi, at podruhe tarn pojedeme, tak to tarn okoukneme, neb ty podpisy tarn budou na velcy vekrim amen. Tim davame Pikes Peak kud baj a budeme to br4ti e toho itope6ku JeSte dodani, to g kope6ek byl asi na vrchu °sq.& Si, co; nasvetaeuje Wino balvanti v asi roz-. trhUiYoh, by fAtil ►yit) iniao pro pObtac

Ve sttcdu, dne 6. listopadu 1940. eni budovy a na parkovani kar, cot jest mistnost na postaveni asi 50 kar. Tarn nenajdete nic zeleneho, lautr samY kamen. To to bereme s toho kopeeku dolt Jedna ze sester, ktera ftcly tika, to uz ji na tivote nezaleti, to je hotova, jit katclou chvili, ale ted' se ptec jen uteeovala, kdyby snad kara se dehosi polekala a skoeila na bok, a pak do to propasti, to se jako uteSovala, to by kara ostala viseti na tech stromech cedrach, jeden pii druhem. No, pekna to ritecha. Main za to, ae by jsme nemeli eas ani tici kudbaj duSieko. Ed nam ukazoval ledakde, podivejte se,. tarahle je jakYsi lejk, a jedno druhe, ale nejen tenske, ale i naeinec j,en trnul a ptal si neukazovani, ale pozor na kolo. On uteeoval, to je-mu to nedela. rozdil, to jede jen jako po hajvej. Talc se mi zda, to by misty ty hair pin kruhy mohli lepe udelat, jako bezpeenejei, ale ja, tosavi moudra hlava, uznal pak, to by se tarn mohl pustit katclY (neteknu akorat blazen), a talc m:Lsto, ktere ma z toho asi lvi podil, by utrpelo. Oveem, v tech nejleezpeenejSich mistech je cesta upravena, nahyb od propasti. Na zpateeni ceste jsme take okukovali tu bezednou propast Bottomless Pit. Propast je porostla jakYmisi drobnYini jehlieimi stromky.

Vespod ty sky 1y ae jsou roznukle,te nemaji vribec dna. Ted' si tepr y vzpominam, to jsem jim tarn take mohl Mei, by tu d'firu prozkoumali, motna to by tarn dthe naeli take jeskyni.

V okoli vyhasla, sopka, v jednom miste lautr derveny kamen, ani travieky, nic zeleneho, no pekne tomu ptihodnejei jmeno nemohli dat, net zahrada hracich d'ablii. Je to opravdu romantickY pchled, a na pohled se zda nebezpeene, oveem dobra kara, dobrY trajbit, hlavne ptitomnost ducha, mezi takove eitame i naeich Mont. dcery. Pro bojacne zamtit (ale ne taajbit), ale divat se do tech hlubin jde mraz po zadech. — Po to cele Cate, at na malou vYjmku, jsou strane porostle johlieatYmi stromy, misty dosti vysoke, takrka jeden ,pti druhem. Misty pti ccste je pozorova,no, jako by byly ony stromy sazene, a myslim to i jsou, ponevadt talc ptimetenY smer od sebe. Vypada to jak zde tikame sosna (pine tree), ale je-li to, je to jakYsi jinei druh. NaSe tenske, hrozne milovnice kvetin i okrasnYch keit a stromovi, si vytrhly dva takove stromeeky, tosavi aby je nikdo nevidel, (myslim, Ze je to i proti statnim paragrafium), na nasazeni k hauzu zde v El Campo, pro okrasu a pamatku jako upominku na ona earokrasna mista. Zapomel jsem se ze. ptat, jak pokraduji a jestli jim dtive neuschly net je nasadily. — To jsme s Pikes Peak dole a to at'astne, ale ut na ravine. Pii ptejitdeni hajvej do nas mel vrazit jakYsi neeika trajbit, a talc duchaptitoninost naSeho eofera, nahle brejky, tomu pfecleSel. Pravi pii kary trajbovani ducha ptitomnost. Dale jedeme se podivat na vodopady, zvane Seven Falls. Jede se mezi vysokYini skalnatYmi kopci, vedle testy teee poWeek vcdy a k budoV, kde potaduji 50c vstupneho a 5c prodejni clan. (S tou prodejni dani je to ()Sterne, jeete neco taiooveho by jsme zde meli mit, to by bylo lateteni!) Ja jsem zde musel zaplatit tu clan i z tech myth mizernych fusiskach na brade. earokrasne podivani na ty vodopady, ale po tech schodach pti tech vodopa.dech hone, to tech schodti ma bYti asi 300, jsme se my staid nedvatili, neb sestry mot telnate a tadne mladice. Jedna sestra, vdova po Josefovi Tobolovi, pied asi 4 roky ranend mrtvici na jednu strarm tela a ted' o eaganu ani pomyeleni. Co se me tejee, ja bych to byl udelal, ale vzpomel jsem si kdysi chute po schodech v Austinu na kapitol. Hore to elo fain, ale dolt pode mnou nohy klesaly, talc to me musel Eman podpirat. Tketas jsem nevylezl tarn hore, ptec y am cosi povim! Na vrchu to je vaecko porostle jehlieira. Jednu mili dale nad tim vodopadem je hrob Helen Hunt Jackson, kterat sepsala knihu Ramona, kterou se deti uoi. y e Skolach.

Ona si ptala tarn bYt pohtbe-na. Pod tim kopcem plavaly pekne velke ryby, talc jsem si pomyslil, aspori tak jednu na veeeti, to bych si (Polcraeovani). poemak.

Austin.. — Texas ma 23.000 mil statnich *silnic, ale jen 8860 mil z nich je ripine hotovYch. `v Ylte fen o I s dal,§ich116 mil, itc, upinernu doliotoveni sliniei rii s ite vylt l iti se g altlad 385 ^ 1111.1.ni departaleriti 11 lil(}111i dolAtt

Ve stfedu, dne 6. listopadu 1940.

JIMNA TUHARSKA

ZLOMENA POUTA ROMAN Z let 1908-1929.

Luisa s oeima dychtivma divala se na pro'COSI nabfeti, na zrneovele domy, na eervene elektricke vozy, na blSrskajici se koeary a na male lod'ky, tine se kolebajici na vinach. Nezapomnela vg ak ani jednou podivati se koketne na kaecleho lepe odeneho mute, ktereho potkavala.

Tatinek se zastavoval, utiral s 'dela pot a natikal: "Vy tenske letite, jako by vas honil!" to Lojzka," posteskla si mamin"To ja, ne ka, nebot' take sotva dechu popadala.

"A vlastne — ja jsem si zaeel," s velikSrm zklamanim iekl bYvalY vratnY, zristal stat a bezradne tahal si vous.

"No, mle, starou gi, trogku jsi si za gel, ale aspori utijee eerstveho vzduchu, beztoho v tej hospode potom...

"E Berta, vzduchu! Lojzka — ty nemde svedomi!"

Luisa neslyg i — je uz hodne napied a potkala nejakeho znameho pana. Vytahuje mu hodinky z kapsy a smeje se hluene. On kouki cigaretu a poug ti ji koui do oblikje.

Kdye staii pkichazeli, poroukl se Luise vulgarnim pozdravem a sotva smekl klobouk s hlavy.

Pani domovnikova se sladce usmivala a hbite si ho prohledla. Mel tmavomodre gaty, elute stfevice, eervene rukavieky a evihackou hrilku. To se ji libilo.

"Kdopak to byl?"

"Ale — jeden z obchodu — zna,m," nevrle odpovida, dcera.

Tatinek odboeuje do postranni "Tak se pro mne stavte!"

"To vie, starcuti — ale, prosim to — mac nepij."

"I jdi! TakovS7 vedro a nebudu pit!"

Matka s dcerou vychazeji na most.

"Co vlastne hrajou"? tdee se matka.

"Ani nevim," nedbale odpovida Luisa, nebot' se ohliti po dame v krajkovSich gatech.

A kdyt ph:sly za most, k Narodnimu divadlu, tu se ji odi rozeifily, vzpkimila se, krok jeji byl prulnejei a lehei. OpojnV, sladkST veder lhi touhu dosrdci a zde potkavala tolik jiskricich zrakii, slyeela smich ten, cinkani zvonc0 tramvajovVch, vykilky, cvakot podkov a do toho veeho misila sepiseri kosi, citezna, vyzS7-vava a snad i posmegna.

Tak pkipadalo dnes Luise.

S rozkoti propletala se mezi chodci, zrimyslne pfechazela sem i tam, aby pine utila velkomestskeho ruche. Videla, jak matka uclegena stoji v jednom rohu Pred divadlem, nebot' se ji dcera ztratila, ale bavilo ji to. Take ji napadlo, pfeeisti si navesti a tvat jeji projevila silne zlamani. Libu ge! Nee° ze starch dob!

To nebudou moderni toalety! Prod ji to Milea neiekla, kdye kupovala listky?

Vratila se 'k matce, ve gly do divadla. Wine parfumil zde pfevladala, vonely pfirozene kvety a skvely se skvostne, lehoudke obleky.

Stin zavisti pfelet1 diveinu tva,f, ale kdyti pohledla do zrcadla, byla opet spokojena. I jeji oblek byl vzduenY a vkusnS7 a tak pane ji slueel.

"Tak jsem dnes od toho drhnuti dela polamand!" vzdychla si matka, protote ji zde nebylo volne a mani vzpominala na svoji domacnost.

"Maminko prosim vas — radii ani nemluvte,"- 'Septa Luisa.

"Copak je to neco zleho?"

"Zleho to neni nic, ale nemusi katicIS .7 vedet, ee mama drhnete. Kdyby_ste alespori tak nekhdela."

"Ifell{.4 F.41414t i"

ArrAM.S.a...a.■

V ZVI" XI I K.

"Zitra odpoledne piljdeme do Kralovske 0bory, vid'te, na kavu do druhe restaurace," prerutila ji noblesne Luisa, laekovne se usmivajic na neznameho pana, kterY se nesmele na ni dival.

Matka si toho poihmla a hned chapala.

"Pajdeme," dela rychle.

Protote zvonili, odchazely obe na svoje sedadla. Luisa se rozhlieela, dokonce otadela, konedne pstfehla, neznameho mezi stojicimi vzadu. Usmala se, ba sotva znatelne kSivla hlavou. Jemu pteletel rumenec po tvati, nevedel patrne, co ma, ueinit.

"Je mladY jeSte, jakYsi nesmelY," myslila si divka a byla troche zklamana.

Maminka vytahla gatek a podala se jim 'ovivat. Bylo ji horkci a nevolno z pohlecit ostatnich, ji se alespori zdalo, to se na ni kaeclY diva. Tfebate east° vyela s dcerou, piece nePripadala si mezi lidmi doma a zvla gte v takovYchto domech, kde se elovek nemilte ani na strop zahledet, aby se mu hlava nezatoeila.

A ten lustr, kdyby tak spadl! Vgichni by pod nim byli na kati. Odhaduje ustra gene, zda by zasahl take je, a zda se ji, to by se ten lustr musil rozloeit po celem ptizemi.

Uptimne tedeno, nerada do divadla chodi.

Kdyby oheri vypukl! Uhofely by, zdausily by se kouiem anebo by je umadkali v tladenici.

Tam nahoru by za nic na svete neela! Tech schodri! Jen jednou tam byla, ale to mela jeete mlade nohy — a myslila, ze musi piepadnout, anebo ze se to s nimi zboti.

Tady dole je to pied lepgi a za tu zlatku to stoji! — Maminka podita, jegte ve zlatkach — s temi korunami se nemille smItit. — A tam "nejhoiejc" — jak tam ti lido mohou vylezt, at ke streee!

Tu sebou ekubla, nebot' poeali hrat.

Vitezna, slavnostni ptedehra LibuS"e zaktikla v‘Sechny mySlenky proste teny. S nevysvetlitelnYm fitasem citila, ze ptichazi neco ohromneho, drtilo ji to, to se bala pohlednouti kolem sebe. Divala se uptene na kapelnikovy pohyby a zas na oponu a skoro se bala, at se opona zvedne a tam objevi cosi ji posud neznameho. Poslouthala s utajenYm dechem, byla zmatena, nebot' tadnou pisnieku si z toho nemohla zapamatovati. Hudba ji dodela rozeilovala — tu to huei a bzuei, opet jak by nekoho vitali, jak by tici chteli celemu svetu neco radostneho — a zas ty bubny — to rachoceni — kindeni — pro Krista Pana, co to jenom bude? Kdyby ut piestali, fidyt' se cela chveje — boil se, ani vi prod, kdyby se ted' zvedla opona.

Luisa koketne rozlotila se na sedadle, phvird odi, hlavu vzad naklani. Ona docela jinak vnima hudbu net matka. Chveje se v ni rozkoh katdY nerv, ma pocit, ze svet se rozgfuje, tivot proudi S'irokYm tokem, ale i ona je zmatena, nijake melodie nemute se uchytiti, tu ji srati, tu pozdvihne do vYee, tu leti kolem ni jako spketeni bujnS7ch oft.

Obe citily uvolneni, kdyz pfedehra. skoneila, veclyt' obe uz byly tak pokoteny, zvldete matka, ktera na konec myslila, ze cele divadlo se rozbofi, takovSr to byl hluk.

Ale ted' ji zase ohlugil nadgenST potlesk, maminka si utira s Bela pot a mysli si, jak jen ten pan kapelnik mute rukama vaechny °viadat a jak to se nikdo nesplete, kdyt je to takovS7 pekelnY ramus.

Kral se bezdeky na svem sedadle a diva se Po latich. Tam se nejak pansky k sobe naklaneji, oei jim sviti, oblideje zati a piece mluci tak vaene.

Ted' temet zhasla svetla a hudba znovu poeala hrat.• Lehke napeti zavladlo hledietem.

Stare eerie se zdalo, to opona zvecla se nemilosrdne ale kdyt zaval na ni chlad z jevigte4 uklidnila se.

Jenom to nadale z podiveni nevychazela. muti mail dlouhe vlasy a dokonce 1 copy. Ta-, kovYch kroju je ge nikcly nevidela. Hog' ;naji, skoro jako dratenicis jenornt,$ lure Mr5 0)01 40 MO OA 'MI- 6

VOla

Snaeila se porozumeti, co zpivaji, ale nemohla zachytiti ani slova. Hudba ji to vgecko kazila. Nemohla ani porozumeti, o eem se jedna.

Oci jeji bezdeky vyjadfovaly smutek. Vzpominala, ze v detstvi, snad na obecne gkole na vsi, slygela o jakesi Libugi, ale vaechni ji davno z pameti vyklouzlo. Bote, vtdyt' to ut jsou leta!

Otazala by se Luisy, kdyby \Tubed bylo mono pti takovem hluku promluvit a kdyby se nebala, ze ji dcera nebo kdo jinY oktikne. Sedela tedy tige, uptene se divala na pfechazejici osoby a vSiraz jeji tvate staval se stale nechapavejeiim.

Jen barvy a vyS'ivani na 'Satech se ji libilo. TtkovY kus musi stat penize, net se vypravi !Kde to asi Bijou? A k tak dovedou? Jen aby se nestala nejaka vraticla na jevieti! Aby to dobte skonailo! Ona by se rozplakala, neudrtela by se.

Ale mail ti herd svalnate pate! Ted' se zda, tie se tam dokonce hadaji. 2e to piece jen gpatne skonei!

Zavira, odi, nebot' ue — tit vidi, jak nekdo padne. Ze ta zpevadka mute dosahnout podobne vyeky? 61ovek by myslil, ue to dal nejde a ono pied jeete a jeete. Mush laSt po pfedstaveni hodne znavena. Inu, slaba by nevydrtela.

Co tatik? Aby snad nepil mnoho. Je vedro a tu pivo stoupa do hlavy .Lojzieka chce zitra do Stromovky, asi by se rada setkala s tim panem. Kdopak to asi je? HezkV byl a mel skfipec. Jiste pan.

Ue ji opravdu boll odi z toho koukani a a yetla. Hlava ji zadina bolet — z hudby snad.

Bezdelcy opetne zavfela oei. Bylo ji tak lepe. Jenom na duei smutno, ani by vedela prod.

Tu sebou akubla, prohledla, svetlo ji zabolelo. litimavS7 potlesk pinil dam, opona byla stakna, ale poznovu 5e zvedala. Herci se klaneji, usmivaji.

"Maminko, zristarite seat, jdu pro bonbony," pravila Luisa.

Maminka kYva hlavou a jen si mysli, aby dcera se nekde neztratila. Ona by bez ni nevedela ani kudy ven.

Luisa vychazi koketni, usinevava, s rozkogi propleta se pronienujicimi, dychtive, napadne se rozhliei.

Kupuje bonbony, anie je si toho vedoma, chodi sem i tam, postava, znenahla mizi risinev s jeji tvaie.

Nikde nemifte nalezti neznameho.

"Ash nejakY neeika!" mysli si, pohrdlive ohrnujic rtiky.

Tu potkala Mileu s milencem. Hluene se smali.

"Maminku hleclam, fekla mrzute a dolotila: "Kde sedite?"

"Na balkone vpravo. Poslouchej, Luiso, libi se ti opera?"

"Ujde!" zvysoka potvrdila divka.

"Ja mam radii operetu," odpovedela druha.

"Je seivejei."

"A cukratko mi nedate?" lebronil divein milt'.

"Tak honem, ut zase zvoni — a nesnezte mi vgecko!"

Kdye se vracela na sve misto, pohledla smerem, kde stal "on." Ov gem, byl tady — a diva, se jinam! Bud' je tak nejapnY, anebo...

Zardela se zlosti, nebot' se v ni nesmele ozval stud,. ze sama vybehla, sama dfive nan kS7v1a. Pohodila hlavou, vsunula bonbon do fist a podala matce.

Mamince pfieel sleek vhod. Mela hrdlo vyprahle a po . 'oast druheho jednani chrastila saelem a misala, nemohouc pochopit, prod to se zpfedu a se strany sousede na ni asi tfikrat zlostne ohledli.

Kdyti ale spatfila na jevi gti vaz piny obili ve zlate sluneeni zaki, vzpomnela si nahle na domov. Cosi znameho zavanulo k ni teple a tklive — i ta lipa na dvote vyvolala damn° zapomenuty Bevel a vilely — opravdu, veely PzOi! (P,Plcrg

nY.I

Strana 10.

ADRESAft TAM:MN/Kt AADU. Slovanske Podporujici Jednoty Stitt' T Hlavni tiadovna: C. H. Chernosky, piedseda, Houston, Texas, gtepa'n mistopfedseda, Houston, Texas, J. R. Kubena, tajemnik, Fayetteville. Texas, Eward L. Marek, fidetni, Fayetteville, Texas, Fr. B. Steiner, pokladnik, Fayetteville, Texas, August 'Cecil., pravni radce, Temple, Texas, Finaneni vYbor: W. A. Nesuda, Dallas, Raymund Prasatik, Austin, Texas, Chas. Navratil, Rt. 4, Temple, Texas.

Dr. Jos. KopeckST, vrchni lekaf, San Antonio.

TiskovY vYbor: Jos. Horfiak, College Station, J. J. Kruginsk r, Corpus Christi, John Holeeek, Wallis.

1. Pokrok Texasu - Fayetteville, Texas.

P. P. Baron, Fayetteville, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici 2. Kopernik - Roinov. Chas. Hilscher, Fayetteville, Texas, Rt. 1. Maize 1 nedeli.

3. Novohrad - Moulton. Adolf J. Mika, Moulton, Tex., Rt. 1. Schfize 1. nedeli v mes.

4. Karel Havlieek - Hallettsville. Chas. Holy, Rt. 1, Box 164, Hallettsville, Tex, Scheze 2. nedeli v mesici.

5. Tioga - Tioga. Chas. HejnST, Tioga, Tex..

Rt. 1.

6. Moravki Bratfi - Cottonwood. Frank Pibil, West, Te., Rt. 2. Scheze 2. ned. v mes.

7. Rovnost - Caldwell. J. J. Krupa, Caldwell, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli v mes.

8. Prapor Svobody -- Weimar. Adolf Barta, Schulenburg, Tex., Rt. 3. Scheze 2 nedeli.

9. Sloven - Snook. Dr. Jos. H. Kozar, Somerville, Rt. 2. Schfize 1. ned. v mesici.

10. TexaskY Mir - Shiner. Aug. Madela, Yoakum. Tex., Rt. 2, Box 102. &haze 2 ned.

11. Svojan - Praha. Aug. Jalufka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 201. Schtize 2. ned.

12. Dubina - Dubina. Josef Stos, Rt. 2, Box 33, Weimar, Texas.

13. Texaska Orlice - Dime Box. Vine. Marek, Dime Box, Tex., Rt. 1. Schfize 2 ned. v mes.

14. VeselI - Wesley. Edmund A. Baea, LaGrange, Tex., P. 0. Box 752. Schime 2. ned.

15. Svornost Jihu - Buckholts. Emil F. Voldan, Buckholts, Tex., P. 0. Box 4 Schfize 2. nedeli v mesici.

16. Bile Hora - Bila Hora. Frank Melnar, Hallettsville, Tex. Scheze 3. nedeli v mes.

17. NovY Tabor - Caldwell. Jos Siptak, Caldwell,_ Tex., Rt. 3. Schfize 2. nedeli v mes.

18. Jan Zaka - Elgin. Wm. Marek, Elgin, Tex. 19. Velehrad - Velehrad. Fred Midulka, Schulenburg, Tex., Rt.• 4, Box 57. &Mize 2. nedeli v mesici.

20. KomenskY - Granger. Jno P. Trlica. Granger, Tex. Scheze 2. nedeli v mesici.

21. Fr. PalackY - Engle. Chas. Jalufka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 159. Schuz 1 ned.

22. Jiff Washington - Cat Springs. Alois Kircin, Sealy, Tex. Schtize 2 nedel. katdd 3 mesice.

23. Nova Morava - Moravia. John Kahanek, Schulenburg, Tex., Rt. 5, Schez. 2 nedeli.

24. Ceske Prapor - Cyclone. Chas. Navratil, Rt. 4, Box 47, Temple, Tex. Scheze 1. nedeli v mesici.

25. Ennis - Ennis. John Hrabina, Rt. 4, Ennis. Texas. Schfize 2. nedeli v 26. Slovan Jihu - Skidmore. Milton J. Trlica, Beeville, Tex., P. 0. Box 516.

27. Pokrok Moulton - Moulton. Joe ZaveskSr, Moulton, Texas.

28. Karel Jonas - East Bernard. John Holedek, Wallis, Tex., Rt. 1. Schtize 2 nedeli v mesici o 2 hodinach.

29. Praha - Taylor. Jos. F. Eineigl, Taylor, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

30. Hvezda Jihu - Taiton. J. F. Fiala, ElCampo, Tex., Rt. 1. Schfize 1. nedeli y mes.

31. Pokrok Slovene - Yoakum. E. E. Bushek, Yoakum. Tex., Nat'l Bldg. &haze 2 nedeli kaldY 3. mesic.

32. Naginec - Schillerville. F. J. Schiller, Victoria, Tex., Rt. 2., Box 123. Schez. 2. n.

33. Hvezda Miru - Bleiberville. Adolph 8tepan, Welcome, Texas. Schftze 2. nedeli.

34. Slovangti Bratfi - Morava. J. G. Charanza, Caldwell. Tex., Rt. 4. Schfize 2 nedeli.

35. Nove Kvety - Axtell. Adolf Mach, Axtell, Tex., Rt. 1. Scheze 2. nedeli v mesici.

36. West - West. Tex. Fr. Moneka, West, Tex. Schttze 2. stfedu v mesici.

87. Nova Vlast - Frydek. Norbert Jet, Sealy, Tex., Rt. 1.

38. Svetlo - Smithville. Jos. F. Slavik, Rt. 1, Smithville, Texas. Schftze 3. ned. v mes.

VEStNIK 39. Bedfich Smetana - Bryan. John Homola, 208 N. Logan, 24th., West, Bryan, Texas.

Schtze 2. nedeli v mesici.

40. Oechoslovan Hillje. E. K. HajovskY, Rt. 3, Box 17, El Campo, Tex. Schftze 2. n.

41. Nova Ratolest - Port Lavaca. R. Macha* cek, Rt. 1, Port Lavaca, Tex. Schuze 2 ned 2. nedeli v mesici.

42. Moravan - Sunny Side. Sohn Machae, Brookshire, Tex., Itt. 1. Scheze 2. nedeli.

43. Bratrska rodpora - El Campo. Frank Dressler, El Campo, Texas.

44. Oeeti Bratfi - Indusry. Frank J. Langer, New 'Ulm, Tex., St. Rt. Schfize 2. nedeli.

45. Vlastenec - Shiner. J. H. El gik, Yoakum, Tex., Rt, 2. Scheze 2 nedeli v mesici.

46. Volnost - Sealy. Mrs. 2ofie Sealy, Tex., P. 0. Box 354. Schftz 1 ned.

47. Hvezda Texasu - Seaton. Jerry Dana, Rt. 4, Box 151, Temple, Tex. Scheze 1. nedeli v mesici.

48. Vygehrad - Beyersville. Dan Cuba, Ta y Box 172 Scheze 1. nedeli.-lor,Tex.,P0.

49. Pokrok Rowena - Rowena. Vaclav Kvassnieka, Rowens, Tex., Rt. 1, &lam 2 ned 50. Pokrok Pierce - Pierce. Jos. Barton, Itt. 1, El Campo, Tex. Schfize 1. nedeli.

51. Vernost - Ellinger. D. A. Juren, Ellinger, Tex. Scheze 2. nedeli v mesici.

52. Osveta - Kovar. Chas. Vyvjala, Smithville, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

53. Ceske Lev - Frelsburg. T. A. Pophanken, New Ulm, Tex., Rt. 1. Scheze 1. nedeli.

54. Jaromir - West. Emil W. Popp. Rt. 2, Abbott. Texas.

55. Hvezdnatk Prapor - Tours. Louis Svaeina, Penelope, Rt. 1, Box 55. Schfize 1. nedeli v mesici o 2. hodine odpoledne.

58. Anton Cermak - Corpus Christi. Mrs. Betty Jufica, Corpus Christi, Texas, Rt. 2, Box 618. Schftze druhou nedeli v medic'.

57. Jan Hus - Gonzales. Jacob Cizek, Gonzales, Tex. 214 St Paul St. &Mize 1. nedeli.

58. Columbus - Hungerford. A. L Matugek, Wharton, Tex. Rt. 1. Schilze 1. nedeli.

59. Bratfi Jihu - New Ulm. P. A. Weige, New Ulm, Tex. Schaze 3. nedeli v mesici.

60. Bratfi Svornosti - Wallis. J. M. Vagina, East Bernard, Tex., Rt. 1, Box 76. Sch.& ze 2. nedeli kattlY tfeti mesic.

61. Vesmir Poth. Adolf Midulka, Floresvilla, Tex., Rt. 4, Box 183. Schfize 1. nedeli kaidY tfeti mesic.

62. Rozkvet - Galveston. Marie Cordray, 3923 Ave Q 1/2 . Galveston, Tex. Schtize 1. stfedu v mesici.

63. Pokrok Sweet Home - Sweet Home. Joe N. Morris, Sweet Home, Tex. Schtize 2. nedeli v mesici.

64. Pokrok Plumu - Plum. Mrs. Katie 8ulak, La Grange, Tex., Rt. 1. Schfize 1. nedeli.

65. Prapor Magnolia - Crosby. Mrs. Albina Balcar, Sheldon, Texas. Schfize 1. nedeli.

66. Slovanska Lipa - Waco. Otto Hanus, Rt. 5, Waco, Tex. Scheme 3. nedeli v men.

67. Bratfi Svobody - Schulenburg. Louis Dybala, Schulenburg, Texas. Schfize 1 ned.

68. Vesmernost - Nelsonville. B. W. Schiller, Bellville, Texas, Rt. 1. Schfize 2. nedeli.

69. Nova Osada - Rogers. Nykola H. Harbuz, Cameron, Tex., P. 0. Box 416. Schfize 2. n.

70. Laskavost - Needville. J. J. Zeminek, Needville, Tex. Schfize 1. nedeli v mes.

71. NovY Raj - Penelope. Tom Pfikryl, Penelope, Texas. Schfize 1. nedeli v mesici.

72. Pokrok Jihu - Cameron. R. J. Guzner, Rt. 1, Cameron. &Mize 2. nedeli v mesici.

73. Sam Houston - Seymour. Joe Wa es ek, Seymour, Tex.. Rt. 3. &Mize 1. nedeli v mes.

74. BorovY Haj - Lovelady. Martin Svoboda, Crockett, Tex., Rt. 4, Box 72.

Svoboda - Bartlett. Jos. Pacha, Bartlett, Tex., Rt. 3, Box 18. Scheze 1. ned. kaidS7 tieti mesic.

76. Neodvislost - Wichita Falls. Chas.

2409-8th Str., Wichita Falls, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici.

77 Hvezda Pyaporu - Bomarton. Raymond Pfibyla, I3omarton, Tex., Rt. 2.

78. Dobrota Dobrowolski. John Dor5ak, Jourdanton, Tex. Schfize 1. nedeli v mes.

79. Corpus Christi -- Corpus Christi, Tex. A. KrueinskY, Rt. 1, Corpus Christi, Texas.

Scheze 1. nedeli v mesici.

80. Tyr - Holland. Alvin D. Martinez, Holland, Tex. Schilze 1. nedeli v mesici.

81. Rozkvet nftte Needville. August Tejkl, Needville, Texas.

Ve stfedu, dne 6. listopadu 1940.

82. Cecht Domov - Ennis. Wesley Strum!, rt.

2. Ennis, Tex. Schfize 2. nedeli v 83. Srdee Jednoty - Columbus. Jos. V. Frnka, Columbus. Texas. Schfize 2. nedeli v mes.

84. Pokrok Dallas - Dallas. Adolf Jei, 3516 So. Fitzhugh. Denali. TeX. Schftze 3. lied.

86. Pokrok Haskell, - Weinert. Frank Stunt, Weinert, Tex., Rt. 1. Schfize 1. ned. v mes.

86. SlovanskY Svaz - 2iikov. 0. V. Vanieek, P. 0. Box 226, Temple, Texas.

87. Hvezda Svobody - Temple. H. H. Hejl, Temple, Tex., 816 North second. Schtze 2. dtvrtek v mesici v ftfadovne hr. A. Kacife 88. Pokrok Houstonu - Houston. Mrs. 10. J. Olen; 6402 Taggart, IlOnston, Tex. Bela 2.ra 1. ned611 v 'nest& 89. Itu'iovsT Dviir - Rosebud. Mrs. Agnes Elku13in, Rt. 3, Rosebud, TeX. &hese 2 nedeli.

90. SloVanske Sdruteni Stanford. JZ'retik PiistejoVskY, 'hiked°, Te*., 1'. 0. tot tit 8414a t. nedeli #itga.

91. San JaChito - Crosby. R. J. Lo gt'ak, Box 306, Crosby, Tex. Scheze prvni nedeli v mesici. dopoledne.

92. Svaz C' ' echoslovant - Ft. Worth. Frank KratkY, 2511 Ross Ave., Ft. Worth, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

93. Karnes - Hobson. F. L. Pustejovsld, Hobson, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

94. Dennice - Wheelock. C. L. Novosad, Wheelock, Tex. Schfize 1 nedeli v mesici.

95. teskY Den - Seymour. Anton Holub, Seymour, Tex. Schilse 2. ned6li v mega 96. /Wane - krasnii. John Marek, Rosenberg, TeX., Rt. 1. Schfize 2. nedeli v mesici.

97. Placed° - Placed°. Joe L. ElAik, Da Costa, Tex., P. 0. Box 105. Schen 2. nedeli v ni.

98. Vitez - Guadalupe. Win. Janota, Victoria, Tex., Rt. 1, on 110. Schfize 2. nedeli.

99. Radhott' - Radhost. Henry Spaniel, Halletsville Tex. Schfize 2. nedeli v 100. Pokrok '1\11adeie - Sebesta. J. S. Sebesta, Lyons, Tex., Star Route. Schez. 1. nedeli.

101. Pokrok Gainsville Gainsville. jOhn Samek sr., Rt. 1, Gainsville, Tex. Schfize 2: nedeli v Colipland. Mrs. Antonie 102. Ilvezda Mladeie Adamek, Taylor, Tex., Rt. 1.

103. Pokrok Flatonia - Flatonia. F. J. Fojtik, Flatonia, Tex. Schfize 3. nedeli v mesici.

104. Svatopluk tech - Eagle Lake. A. Klockmann, Eagle Lake, Tex. Scheme 2. nedeli.

105. Hej Slovane - Gus. John Pla gek, Chriesman, Tex., Rt. 1, Box 104. Schfize 2. ned.

106. Cecho-Moravan - La Grange. John S. Pkatka, La Grange. Tex. 107. Rozkvet Zapadu - Floresville. Jaroslav F. Bayer, Floresville, Tex., Rt. 5, Box 21.

Schine 2. nedeli v 108. Jiti PodebradskY - Rosenbeg. J. J. Neuman, Rosenberg, Tex. Schfize 1. nedeli.

109. RadeckY - Granger. Arnold Zrubek, Granger, Tex., Rt. 4. 'Schfize 2. nedeli.

110. Jan RosickY - Kaufman. Steve St'astO, Rt. 2., Kaufman, Tex. Schfize 1 ned. v mes.

111. Jaroslav VrchlickY - Sugerland. Stepan Valeik, Alief, Texas. Schtze 1. nedeli.

112. F. B. Zdrfibek - Guy. Peter Listak, Damon. Texas. Scheze 2. nedeli v mesici.

113. Svepomoc - George West, Texas. Frank LukaSik, P. 0. Box 191, George West, Tex. 114. Vyzovice - Fairchilds. Mrs. Marie Kadera, Richmond, Tex., Rt. 1, Box 70. Scheme 2 n.

115. Pokrok Garwood - Garwood. F. J. Bougka, Garwood, Tex. Schfize 2. nedeli v rnesici.

116. Rozkvet Cooks Point - Cooks Point. John Toupal, Caldwell, Tex. Scheze 2. nedell.

117. Robstown - Robstown. John. F. Veselka, Robstown, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli.

118. Kingsville - Kingsville. Joe J. Lukag, Kingsville, Tex., P. 0. Box 587.

119. Slovanska. Pfileiitost - Brookshire. F. L. Gregor, Brookshire, Tex., Rt. 1, Schfize 1. nedeli v mesici.

120. Pokrok Deanville - Deanville. Jos. Balm', Caldwell, Tex., Rt. 1. Scheze 2. nedeli.

121. Spravedlnost - Dickson. J. F. Novosad, Shiner, Tex.. Rt. 3. Schfize 1. nedeli v mes, 122. Nova Doba - Wallis. Jos. F. Felcmani Wallis, Tex.. Rt: 1, Box 84.

123. VSeslovan - Cistern. Dom. Vydrial. Flat: tonia, Tex.. Rt. 3 Schfize 2. nedeli v mes.

124. SlovanskY Dilworth - Dilworth. Albert Velek, Gonzales, Tex., Rt. 6.

1.25. Touha - Westhoff. Louis Luka g, Westhoff, Tex., P. 0. Box 36. Scheze 2 nedeli.: 1.26. DubovY Hai .- Ross. Jos. Foit, Rt. 1, West, Texas. Schtize L malt v mesici. tDokoatng 84 etrade

e sttedu, dne 6. listopadd 194th Snook, Texas.

21. kip .a rano jsme se vydali lid eestu, p, a pi.

Jos. Jakubik, moje tena a ja, v Jakubikoveth V-8 jell jsme pies Brenham, Bellville, Sealy, Wallis, Wharton, El Campo, Edna, Victoria, Refugio, Sinton, Robstown, tam jsme dojeli k veeeru, nag li jsme kabiny a pkenocovali, rano posnidali a jeli hledat stareho pkitele F. J. Mo•avka. Nag li jsme ho na jeho farme i s jeho pa1Sitie si sikdvrze p'rotilitvili a jeli zpet do Yorktown. Taniisine se se gli Vditkeit, ktet ry bYval zde v CaldWeli a jeho SYR ZEle lute byz dli. S nimi jsme si dobte pomluvili a. pak jeli dale pies Alice, Falfurias, Encino, San Manuel, Raymondville, Lyfort, Sebastian, Combes a do Harlingen jskre piijeli k veeeru. Tam jsme kde se jede k Frank Du gkovYm, kteti bydli 2 mile od mesta, a je jsme St'astne Pkijeli jsme na dviAr a ehlapee tit hlaSil: CaIdWelMei Poll u zde! Pan Du gek jest syn nageho Jos .Dugka z CaIchtie11, kterY bStval po mnoho ken lifedSeclaU Alavnino ftadu A.P.J.S.T„ a je. ho z6110. byvala iVitiiiiktikeVa z Caldwell, vlast' ni Sesiteriice Melt tenY, a JitkiihiktiVi tet Peti DutkovYmi rodina.

Tam jsme se meli velmi dobte. P. a pi. Du gkovi nas povozili vgude okolo Harlingen, dva dny jsme jenorri jedli a jezdili. Kdybychom tam tadneho nebyli znali, tak by jsme mnoho neuhledli, protote olovek jak piijede do neznameho mists., tak nevi kde ma jet, ale Du gkovi nas povozili vSude. Opravdu je to krasna krajina a jiiii Se tarn libi, jen pravili, te tam meli bYt 20 let dtiv. TeZ jsme se seg li v Harlingen s Otto Gayerlda, kterS7 bydlel v ria,tem okresu. On je tent jz 15 let a vlastni garat a vede se mu dolire; a to ka&Iy tihledkie die jeho tafizerii. Tel vlastni svoje obchodin mistd a Itra.S4 &fit V meste. Pkijeli za nami veder k Du gkniii on i jeho pani, ktera se jmenovala za svobodna tak jak moje term, Bravencova, a pohovotili jsme si dobte. On se vyptaval na v gecky zname zde v okoli, protote zde bydlel po mnoho let, tak katdello zna. Divil se, te se zde v Caldwell a na Snook nevyuenje letos &Stine.

Harlingen opravdu je krasne a eiste 'nest°.

Bylo nam zdeleno, ze tet ono 'nest° hodne roste, te obyvatelti ptibYva. V roku 1920 melo obyvatel 1700, v 1930-12,000, v 1940-13,000. 0-voce 'Ze zaeinaji vysilat, ze doposud vyslali jen 16,000 kar. Videli jsme mnoho ovocnYch zahrad, a to tkatcly den k vederu' v meste mnoho trucker napinenYch ovocem, co piijeli do mesta do skladigt'. Tez jsme videli Dr.'Brinkleyho zahrady.

Tet Dugkovi nas dovezli do Rio Hondo, kde nage Jednota vlastni pozemky. Zastavili jsme se u p. a pi. BrodeckYch. Pani Brodecka, je sestra br. Valeika, mistoptedsedy Hl. Ile.du. Pan BrodeckY nebyl doma, ale s jeho pani jsme si pomluvili, pak jsme jell k p. a pi. HurtovYm. P. Hurta nebyl doma, odejel do mesta, tak tenske zustaly tam a my jsme jeli do mesta hledat p.

Hurtu, pak jsme gli, jak to obyeejne bYva, na sodovku, sedli okolo stolu, pili a hovotili. za nami bratki Huff, kteti tam pki gli z Blesing, a br. Zbranek, ktery pki gel z Corpus Christi, tak jsme si pohromade pohotokili. Jak nam bratti zdelili, udelali tam dobre trody, uz jsem zapomel, kterY to byl, ale jeden pravil, te mel 16 alit a udelad 22 balti. Pak jsme jeli zpa.tky i s p. Hurtou k nim, pomluvili a sebrali nag e teny a jell jsme k Dugkem a po obecle zase jeli na druhou stranu. Du gkovi mail 5 akril ovocnou zahradu, 10 akrti zeli, co se dava do hlavek, a 5 akril mrkve, ktere. je tit velka. V patek rano jsme se s nimi rozloueili a jeli do Robstown, tam jsme piijeli asi ye 2 hodiny odpol. a velmi prgelo, tak jsme zustali tam i pies noc. Ra,no jsme se jeli podivat do Corpus Christi a tam velice prgelo, tak jsme tam dlouho nebyli. Pan Jakubik pravi, zpatky pojedeme druhou stranou, abychom se tam zase podivali. Jeli jsme na Sinton, Skidmore, Bellville, Goliad, town, Cuero, Yoakum, Hallettsville, Schulenburg, La Grange, Brenham a dojeli jsme do Somerville, kde jsme meli sjeti s cementove testy dolt a bylo tam velmi popr gene, tak jsme jeli pies Caldwell, Tunis a domil, piijeli do Snook a zde bylo zas dobie sucho. ' Mnphokrtite dekujem -Digkoqm za pohost6.

IttSTRIlt ni a tolike vozeni. Na ceste dornti, jak jsfile jell od Raymondville, nedaleko od Manual, vial' jsme tki vlky pkebehnouti pies cestu z jednoho pastru dd drtiheho asi 30 krokiit pied nami.

Domu jsme dojeli v sOtiotn veder, ujeli jsme pies 1200 mil. Nam zde tento Odell dobte zaprgelo. S pozdravem, J. T. Skfahatiek,

Strana 11.

Sister in Dallas, if you read this, hello! write to us. Mother received your letter.

If I see this in print, I will be tempted to try Lilla. Kahanek. again.

Address: Mrs. George T. Kahanek, Route 2, Granger, Texas.

(DOKONtENi ADRESARE SE STRANY 10.)

127. Pokrok Kenedy - Kenedy. R. W. Mareak, Kenedy, Texas.

128. Bratrske Spojeni - Mart. Frank Vana, sr., Mart, Texas, R. 3. Selvlse 2. nedeli.

129. Ladimir Klacel Ecigte. Frank Wentreek, Wheelock Tex., Rt. 1, BoX 45 &Mize 1. 11, 130. Jaro Dallas. J. F. Boaka, 5536 Richard Str. Dallas, Tex. Schilze 1. nedeli v 131. Alamo - Thrall. Hy. Sladek, Thrall, Tim, Rt. 2, fox 82. Schfize 2. nedeli v 132. Svatopluk - Waller. J. J. Kulhanek, Hempstead, Tex., Rt. 3, Box 29. Schilze 2 nedeli v mesici.

133. San Antonio - San Antonio. Louis Dressler, 122 Dullnig Court, San Antonio, Tex-, Schtze 2. nedeli v mesici.

134. Bratiejov - Crowell. Chas. Mats,, Crowell, Texas.

135. Volna cechie - Ennis. Jos. Vytopil, EnniS, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

136. Liberty - Dayton. Frant. Kalenda, Dayton, Texas, Star Route Box 32. Schtize 1. ned.

137. Taft - Taft. Mrs. W. J. Janca, Taft, Tex. Schtze prvni pondeli v mesici, 138. Vytrvalost - Ganado. C. M. brubat, Ganado, Texas.

139. V Boji za Svobodu - Danbury. Miro Sv ob boda,DnuryTex.Schtiz2dl, 140. Rozkvet Svobody Wied. Mrs Emilie Mladenka, Hallettsville, Tex., Rt. 2.

141. Cechoslovak - Mixville. Joe W. Reznicek, Sealy Tex., rt. 1. Schtize I. ned. kat. 3 mes.

142. gtefanik -- Houston. Alois Vaja, Fairbanks, Teas, Rt. 1, Box 353. Schilze 1. ned.

143. Piimoki - Inez. Leo. Krause Jr., Inez, Texas. Schilze 2. nedeli v mesici.

144. Slavie - Nada. Robert Skuea, Nada, Texas. Schine 2. nedeli v mesici.

145. Morayska Orlice - Penelope. Lud. Vanduch, Rt. 2, Mt. Calm, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici 43' 2. hod. odpoledne.

146. Woodrow Wilson - Galveston. Josef Vytovjak, Galveston, Tex., 5302-R 1/2 Box 176 Schtize 2. nedeli v mesici ye 3 hod. odpol.

147. Vesela Osada - Jourdanton. Tom VentsJourdanton, Texas, Rt. 2, Box 66.

Schfize 1. nedeli v mesici.

148. Elmaton - Blessing. F. J. Hejtmanek, Rt. 1, Palacios, Tex. Schtme 1. nedeli.

149. Tome.g Jefferson - Alvin. J. 0. Strouhal, Alvin, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

150. Aug. Haidukk - Woodsboro. Mrs. Anton Strouhal, Woodsboro, Tex. Schnze 1. ned.

151. Wharton - Wharton. Henry HolegovskY, Wharton, Tex., P. 0. Box 505. Schfize 1. n.

152. Pokrok Agua Dulce - Agua Dulce. F. R. Barton, Alice, Tex., P. 0. Box 328. Schtlze 1. nedeli v mesici.

153. Pokrok Benview - La Salle. Adolf Ellen, La Salle, Texas. Milne 2. nedeli v mesici.

154. Fort Worth - Fort Worth. John Beean, 2211 Ross Ave., Fort Worth, Texas.

Schime katclou druhou nedeli v mesici.

155. Hlava. Texasu - Austin. Raymund Prasatik, 717 Brown Bldg., Austin, Texas.

156. Pokrok Baytown - Baytown. C. H. Goerig, Baytown, Texas. P. 0. Box 732. Schuze kaide tfeti pondeli v mesici veeer.

157. Rozkvet na Plains - Eddie Silhan, Star Route, Littlefield, Texas.

158. TexaskY Kvet - Kaufman. F. Kofnovec, Kaufman, Tex. Schtize 1. nedeli.

159. Rosenberg - Rosenberg. Miles Podlip0, Rosenberg, Texas.

160. T. G. Masaryk - San Angelo. Bed. Socha, San Angelo, Texas, Sonora Rt., Box 8.

Schfize tfeti nedeli v mesici.

161. La Parita - Jourdanton. Charlie Belieek, Jr., Jourdanton, Tex., P 0. Box 52. Schuss prvni nedeli v mesici. owa Colony. Albert 162. Pokrok Brazoria Jei. Iowa Colony. Tex., Rt. 1. Box 39.

itall Karel Havlieek, cis. 4., HallettsvIlle, TeXas.

Z litadovny kadu Retz'kvet Ride Cis. 81.

Granger, Texas.

Dear Readers and Editors: In last weeks issue of Vestnik, I read the lettek of Mrs: John Hrabina in English. I will try to Write bile Ease. I have wanted to write before, but as all the letters Were in Czech, I didn't. I can't write Czech well enough to have written a letter. I hope to see more letters in English in Vestnik.

An incident which happened on R-day prompts me to write. I will also ask a question and I wonder how many of you can answer it and be positive that you are correct. Here is the question: Who is a citizen of the United States? It is a simple question that everyone ought to be able to answer, but I was really StirPrised When on R-day the registrars, a doctor and a sateen professor and others that were helping there and are considered smart and educated told my husband that he isn't a citizen.

My husband told them that he was born here and therefore is a citizen, but they argued that since his mother wasn't a citizen herself, he is not either. They were wrong, and I think that since every registrant had to state whether he is a citizen or not; the registrars should have been able to answer the question correctly.

Every one with just ordinary school and who reads a little should be able to answer such questions.

The Constitution of the United States can be found in such school books as the United States History and the Civics and in almost all dictionaries. If you will look it up, you will find that in the Ammendments to the Constitution, Article XIV, section I reads in part; thus, "All persons born or naturalized in the United States, and subject to the jurisdiction thereof, are citizens of the United States, and of the States wherein they reside." Citizenship comes to everyone born within the limits of the United States, irrespective of color or of the nationality of his parents, therefore citizenship is social, universal and natural. Therefore, even if my husbands mother herself Was not a citizen, he is, because he was born here.

Now for some local news. We are having rainy weather this week. There still is some cotton to pick. On the sick list of Granger are Mrs. Edmond Bartosh and Mrs. Anton matula, both of whom underwent operations in Taylor. Mr. and Mrs. W. J. Kotenek were blessed with a daughter last week. Both, mother and baby are doing fine They named her Judith.

Mr. and Mrs. Raymond t'astny and daughter from Buckholts have moved back to Granger.

George 2urovee' family has visitors from Pilot Point. Tonight October 31, we have a Czech picture in town, but the drizzling weather and occassional showers will make it impossible for many to attend.

Cteni spolubratii a sestry kadu Karel Havlieek Cis. 4., uvedomuji vas, ze v minule schtizi bylo ujednano, 2e nak listopadovou schuzi budeme konati druhou nedeli v 1 hod. odpoled. v nove sini, kterou mesto Hallettsville postavilo.

Zaroveri jste v g ichni tadani, abyste se dostavili a sestry by pkinesly nejake zakusky, o jine bude postarano. Tedy sestry pkineste katcla nejakY kogik, abychom se spoleene pobavili. Take mame nektere eekatele, kteki budou pfijati. Tedy nezapomente a dostavte se y hojnern poetu. a shledatiotl 1Q. AStOpaclU v liallettsville v noChM tt*; tab Ve.

Needville, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto se yam oznamuje, te v ptig ti schtizi, dne 10. listopadu bude se odbYvat volba iikednikti, a tea abychom v kadu zalozili odbor nemocenske podpory.

Bra tki a sestry, neplanujte nic jineho na to nedeli odpoledne a dostavte se v gichni a zvolte si fitedniky ty nejschopnejAi. V padu deAtveho po6a81 0 Vcien poznji, Atiffila TOM taji Nat vase

Strana 12.

rtedui Organ Slovanske Podporaiici Jednoty StLtn Texas.

Official Organ of Slavonia Benevolent Asso ciation of State of Texas.

REDAKTOR-FRANTA MOUCKA-EDITOR Vydavatel4 - Publishers ECHOSLOVAX PUBL. CO., West, Texas Ptedplatne $1.00 mane. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zminy adres zasilaji se de Hlavni Ofadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge.

Fayetteville, Texas.

Veiker6 dopisy, pfedplatn6, oznamky, budloi adresoviny na Vestnik West, Texas reetzik has the largest circulation 91 sal Crechostovak Weekly in South.

Listopad nam ptipomind ztratu velkYch mukteki pozvedli narod eesky kulturne, oboha. tivge jej syYmi plody literarnimi, jet dosud jsou ozdobou eeskeho pisemnictvi. 5. listopadu 1836 zemiel Karel Hynek Maxim v mladem yeku 26 let, nadanY basnik v .dobach narodniho probuzeni a twarce zname basne ."Maj". 14. listopadu 1847 zemiel Josef Jungman, spisovatel a jazykozpytec, jen2 vzbudil v lidu eeskem lasku k rodne feel a vedle rady cennYch praci vytvotil slovnik desko-nemecky jako zaklad jazyka eeskeho. 15. listopadu 1671 zemiel 'Jan Amos KonienskY, ueitel narodu a vadce Jednoty deskobratrske, kterY po persekuci belohorske byl nucen prchnouti do ciziny. Vydal nejslavnejgi dilo tehdej gi doby: "Labyrint sveta" a "Orbis pictus". Jim zavedena telesna vYchova do gkol pod heslem: "Sana mens in sano corpora" (ve zdravem tele zdravY duch.) Heslo toto pkijalo i Sokolstvo jako zakladni podminku pro vg estrannou vYchovu. 15. listopadu 1883 zemtel Josef Barak, spisovatel, politik a jeden ze zakladajicich Mena Pratskeho Sokola, jemut vtisknul pozdrav "Nazdar!" 21. listopadu 1870 zemtel Karel Jaromir Erben, basnik eeskY a nejvetSi v to clot* jent obohatil krasnou Ceskou literaturu baladami z narodnich povesti: "Kytice" (Svatebni ko gile, Polednice, Vodnik, 8tecir3i veeer a j.) 24. listopadu 1571 zemiel Jan Blahoslav, biskup Jednoty eeskobratrske a spisovatel, jent upravil upadajici jazyk desk a sepsal "Bibli kra.lickou", kterou lid eeskY po persekuci belohorske v dot h utisku, kdy knihy byly paleny, tajne uk) yval a choval je jako poklad pro du.:6,evn,. sve posilneni. 28. listopadu 1695 byl ponra.vao v Plzni Jan SladkyKozina, jent neochvejne haji: praa a Chocita opirajicich se o zarrieene rnajestaty kraliz eta.. skYch, jet jim adeleny byly jako strakarn pomezi a zarueovaly jirn svobodu. Jeliko2 tehdejgi vladce na Trhanove, glechtic Lomikar, neuznavaje vYsady Choda, nutil je k podanstvi a robote na jeho statcich, nasledkem toho vyslali deputaci vedenou Kozinou, aby u dvora cisakskeho dostalo se jim zastani. Misto toho delagace byla uveznena, na6e2 Chodove se vzboukili, ale byli ptemoteni a Kozina jako vadce Chodia byl 째began na vYstrahu ostatnich. Na popraviki volal Kozina Lomikara na soud boti do dne a do roka a skuteene Lomikar za to ptedpovedenou dobu ranen mrtvici, skonal. Sokolstvo v ponurem listopadu vzpomina slavneho pohtbu sveho genialniho tvarce Dr. Miroslava Tyrge, jabot telesne pozastatky po tragicke smrti pochovany byly prozatimne v ridoli oetzsltem, odkudt pievezeny do Prahy a ulokny k ve'enemu cdpoeinku do luna to zeme, kterou tolik miloval Dne 9. listopadu za rieasti v geho sokolstva, studentstva, mest, korporaci a spolkil pochovan byl Tyr na hititove Olganskem do spolednacho hrobu vedle glechetnehO Natalie/tn. Fuegw nera, spoluzakladatele a PrVni110 starosty, ktezemiti 15, thituDadu 105 v and neiti v6ka 45

v

ST14t it

let. Dne 23. listopadu 1915 behern svetove valky vlada rakouska rozpustila Ceskou Obec Sokolskou a stihala pkedni jeji pracovniky z obavy pied vnittni revoluci podnicenou Sokolstvem nejen v obyvatelstvu, ale i v arrnade, jelikot predolate byla si vedoma nepoddajneho ducha a citeni teto narodni organisace. Dne gni "pro.: tektorat eeskYch zemi pod krveladnou vladou nacista jest daleko hork net byl pod vladou habsburskou a ve sve snaze zlomiti ducha eeskYch lidi dusi einnost sokolskou, vezni piedaky v koncentraenich taborech, jako rukojmi proti jakemukoliv se vzbouteni lidu, lee ani tyto d'abelske pokusy nemohou zlomit ducha sokolskeho ni ducha csl. lidu.

"Vy, kteii vstoupite do amer. armady v dobe miru, budete dedici jeji hrde historie a eestne tradice. Budete "deny armatly, ktera se poprve shomaidila, aby dosahla samostatnosti a zavedla jista zakladni priva pro Vgechny lidi.

Vidy od tohoto prvniho naboru naie demokraticka armada existovala pouze pro jediny tieel - obranu flak svobody." President Roosevelt pii losovani eisel registrovanSrch dne 29. rijna t. roku ve vlidnim auditoriu ve Washingtonu.

K ucteni pamatky br. Stan. Serpana dc gel do redakce tYdenniku "Narodni Pokrok" v Omaze, Neb. velltY poeet penetnich dare, ureenych pro dobre tieely jako: Ceske narodni sdrukni, stavebni fond sokolskeho tabora, Oeska, gkola v 0maze. Spolkovi bratki, etenaki jim redigovanych lista a nekoneend iada oscbnich ptatel v mladem veltu odegleho bratra Stanislava 8erpana misto kvetin venovala penetni dar na tadely easove nejpottebriejk. Krasny projev uznani zaslritne prate a nejptipadnej gi ucteni pamatky uditele a vadce lidu, kterY mnoho vykonal nejen pro svaj narod, ale pro ve gkere lidstvo. ZesnulY zanechal nej yzacriej gi odkaz: svoje idealy, rady a vzor lasky k nagi svate veal, ktere veene mezi nami budou Amerika chce mir a zahajuje vojenskY vYcvik mutt' na jeho ochranu. keditel statni odvodni slutby general J. Watt Page oznamil, k kvota Texasu pro fiskalni rok koneici 30. eer y geti bude asi 33,213 mrita a kvota-na194 obna do mesice tmora yeetne asi 16,959 =tit. Dne 18. listopadu povolano bude 1,573 mutt' k vojenskemu vYcviku, mezi dny 1. a 10. prosince 575 mute; tri yYzvy budou behem ledna - prvni 2,077, druha 5,535 a tketi 2,499 mutt; v fmoru pii jedne vYzve Texas doda 4700 mut)). Odbor valky ustanovil kvoty dle postupu staveb ubytovacich barakt a zasob pro evidence v cele lade vojenskYch tabora. Nynej gi eislice kvot jsou toliko odhadovane a jakmile bude ustanovena kvotova, zakladna, usmerneni udineno bude od Casu do Casu a bude odvisle od poetu mute zatazenYch do tidy 1-A a poOtu mute ptistoupivgich do branne moci dobrovolne. Statni odvodni fitadovna oznami lokalnim vYbortim skuteeny poeet k shine povolanYch mute a to deset dni ptedem, net povolani musi nastoupiti. Pro Texas bylo ustanoveno dvanact odvolacich rad, katcla z nich bude petielenna a bude miti koneene slovo pti vynageni naleza ji ptedanYch stitnosti novaelca, nespokojenYch s rozhodnutim mistniho vYboru. Pti odvolaci rade bude zastupce price, zastupce pramyslu, lekat, pravnik a zastupce zemedelstvi. Bude-li kterYkoliv registrant nespokojen s tkidou, do ktere ho zatadil mistni odvodni vYbor, ma pravo na odvolani. Rozhodnuti odvolaci rady je koneCne, zmenu neb zvraceni mate ueiniti jedine president. Odvolaci rady ustanoveny byly presidentem dle navrhu guvernera W. Lee O'Daniela a to obvod 1. Austin, 2. San Antonio, 3.

Corpus Christi, 4. Houston, 5. Beaumont, 6. Tyler, '7. Dallas, 8. Fort Worth, 9. Amarillo, 10. El Paso, 11. San Angelo a 12. Waco.

Slavnostni zasedini-tsl. statni rady v Londyne konalo se v pondeli 28. tijna v ramci oslav dne Zrozeni teskoslovenska 28. tijna 1918.

Byla to prvni schaze poradniho telesa s ptedsedou Rud. Bechynern v eele. Zasedani se zueastnil president dr. Bene g a elenove es. vlady s ministerskYm ptedsedou Msgr. 8ramkem, ktery pronesl slavnostni proslov na tema "Zustanerne verni". Dr. Bella v odpovedi ministerskemu ptedsedovi podekoval za v gechnu lojalni spolupraci a zdtraznii, ze Csl. osvobozovaci 8jednoeujici tetri61째 V gechny c-ctiosIovaky, do"T k6 v po6letiot kihne 10mM째

Ve stredu, dne 6. listopadu 1940: valce" - kaki dr. Bene g' - "jsme stall nekdy pugteni, ale na konec jsme sveho cile doSahli.

VY/voj udalosti v posiednich ttech mesicich .nam dodava, mnoho nove nadeje. Politicks i vojenska situate narn umotriuje, abychom se' ptipravovali na navrat dolma. Nag Csl. narod doma stoji pevne jako tulova skala a vzdoruje despotickemu natlaku. My Wgichni v ciziny musime se podilet na teto mravni velikosti osobnim ptikladem." V pcndeli 28. tijna ftechny britske. vysilaci stanice pkipominaly britskym posluchaeam vyznam esl. statniho svatku a v gechny stanice vysilaly zvla gtni projev lorda: Cranborna, ktery vzdal nejvy ggi uznani demokratickemu pokroku v Ceskoslovensku pod vedenim presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka a vyslovil svaj hluboltY obdiv nad odvahou a rozhodnosti csl. lidu, esl. vojakii a letca, jet' hraji dttletitou ulohu v obnoveni svobody v Evrope.

Ve vgech vojenskYch taborech a na letigtich, kam jsou prideleny es. letky, konala se vojenska oslava 28. tijna a es. vojaci obnovili ptisahu vernosti Csl. republice. Byla tet udelena vojenska vyznamenani - bylo udeleno 191 valeenych Itkitil a 117 vojenskYch medaili za statednost. President republiky dr. Bene g vydal v tento pamatnY den 28. kijen 1940, dva dekrety, jet se stavaji zakladnimi piliti organisace prozatimni es. vlady. Prvni dekret zmocriuje presidenta Csl. republiky vydavati natizeni a zakony v scuhlasu s Cleny es. vlady. DruhYm dekretern je vytvoteno poradni a kontrolni teleso, nazvand Cs1. statni radou, jet ma asi 40 Olenti jmenovanYch na dobu jednoho roku statnim presidentem, ktery jmenuje take pkedsedu a tfi mistoptedsedy. Clenove statni rady skladaji pkisahu, ye ktere se zavazuji pracovat v zajmu osbobozeni Ceskoslovenska a bojovat proti nacismu na strane Spojenca. Statni rada ma pravo podavat memoranda o v gech otazkach, jet se tykaji zajmu statu.

"Zbrojim. e, protoie je to jedinS, zpiisob, jak.Vm Amerika milk se udrieti od vaiky. Ozbrojime-li se dosti rychie, zlstaneme mimo valku.

To je dues naSe zaruka miru". - Amer. velevyslanec v LondYne Kennedy.

Velkou hru dela celek. Na ge zprava o vYsledku westske Manifestace nebyla pravdiva, protote do uzaverky posledniho eisla Vestniku nemel pokladnik mistni odboeky br. Pavel 8krabanek vegkere polotky spoeitany a oznamenY vYnos celoosadniho podniku odhadoval na sedm stovek, jak jsme ve zprave uvedli. Manifestace vgak vynesla ptesne osm set padesit dolarft, osada West se zadrkla a znovu podala pochopeni akce celonarodni, jit je boj za svobodu Evropy a v tete svobodne Ceskosiovensko.

Na radostnem vYsledku spoleeneho podniku maji nemalY podil westske VCelky, poto.dajici vYbor, Kohutav zdarma aeinkujici orchestr, kapela vyggi gkoly, kada ochotnYch pornocnika odpoledne i veder a koneene stovky osadniku a rada nav gtevnika prespolnich.

HOVORNA. Br. J. N. "0 zubu easu" mluvi po prve Shakespeare ye sve hie - Veta za vetu.

RCeni "Kaceti modly" u2i1 pro prve profesor T. G. Masaryk ve sporech o pravosti rukopisti roku 1886. Panama, jak jiste znamo, je sttedoamerickY stat, jeho2 siji byl prokopan priiplav, jent spojuje AtlantickY ocean s TichYm. DokonCen byl v rote 1914, ale prvni prate podnikflute francouzskYm inknYrem Lessepsem ji g o 30 let &Iva, se skoneily neaspe gne, protote pro straglive mrhani penezi a podplaceni vysoltYch atednika a poslanca francouzskYch cely bilionovy kapital spoleenosti se rortal v neeistYch rukou. Odtud se nazYva panamou lsritcle takove Uplatkatske hospodakstvi.

Br. J. K. Velka, peykyne Jarmila Novotna, ktera uchvatila umeleckou kritiku jak obecenstvo svojim vystoupenim ye Verdiove opete "La Travita" ph letognim zajezdu slavne Metropolitan Opera Co. do Dallas - ptevzala Alohu Maienky v "Prodane neveste", jit teditelstvo Metropolitan zatadilo do programu nove sezony.

Smetanova nesmrtelna "Prodand" bude znovu nastudcvana, bude zpivana anglicky a tilohu Jenika pkevzal zaamenity tenorista Charles K i3ruullnitoianvlialote.hrl, gogi bude slaevtixiitSreistkvaginikg 110St,

v e streau, eine b. iistonaau 3340.

Redakci dodo. OblibenST deskoamerickSr kalendat "Amerikan" vytel v techto dnech. Tato publikace, vyclavand jit od roku 1876, ma v eeske Americe ustalenou dobrou povest pro svtj bchatST a rozmanitS7 obsah a roenik 64. ptinati opet bohatstvi latky a pies sto vatnSich i tertovn 'Ych illustraci. V obsahu Amerikana najde etenat nekolik romami a povidek, humoresek a stati, vztahujicich se k dulezitym uclaiostem uplynuleho roku. Za 60 centa jest kalendat Amerikan posilan pottou kamkoliv. Pitte na adresu: Aug. Geringer a Synove, 2520 S. Pulaski Road, Chicago, Ill. Navgevy v redakci. Bratr John Svadleriak a jeho mantelka dojeli z Taylor k navtteve bratra MikeskovSrch ye West v sobotu a zdrteli se tu do pondeli. Br. John 8vadleridk ptihlasil se do shiny organisatora nateho Bratrstva a svedomitym ptidinenim dosahl pozoruhodnYch o eernt naleznete doklad na jinem miste t. eisla. Navtleva nas mile potetila.

Vfznam !team pro dalgi postup mocnosti Osy na BlizkSr Vychod. New York Times ze dne 21. tijna v redakenim elanku nadepsanem "Pecko jako nastupitte" poukazuje na to, ze Osa, ktera stale postupuje jenorn krok za krokem, musi bezpodmineene kontrolovat gecko, drive net mute zahajit nastup na Mosul a Suez. Mocnosti Osy nemaji vSrhodnejti operadni zakladny za tak malou cenu. Vojenske obsazeni Recka by dokoneilo obkliteni Jugoslavie a ueinilo by zbyteenSm ptimST iltok na tuto zemi. Po obsazeni Recka mute Osa podplatit Bulharsko nabidkou ,,ptistupu k Aegejskemu moti teckSrm fizemim. Recke ptistavy v rukou Osy budou ohrotovat britske lod'stvo ye vSzchodnim Sttedozemnim moti. Letecke zakladny na Krete by tvotily most do Egypta a idealni letecke nastupitte na Alexandrii a Suez,Proto se jevi logickSrm nastup mocnosti Osy proti Recku a ultimatum, o nemt ut dotla zprava z KahSrra koncem minuleho tSrdne. Zasilani ultimat je vtak dnes luxusem a ptetitkem starch jakSim Osa opovrhuje. Poloteni potadavkli Recko dalo by jednodute Britaim zaminku, aby sami obsadili Kretu, elmt ut Britove pohrozili.

Proto se dnes v Berline a Rime popire, poloteni ultimata Recku, pies to, ze se jevi logickS7m, potadavky byly se strany Osy Recku ptedloteny. Je-li Nemecko ptipraveno k Aderu, tak to udini bez ptedbetneho varovani, zrovna jak to ueinilo v Norsku a Holandsku a zrovna jak to pted nedavnem &Anil° v Rumunsku. Nicmene nynejti tisk na gecko ukate, jak odpor mute Osa odekavat pri svem postupu na Blizky VSTchod. Ukaze, zda jsou Britove dosti pohotovi a silni, aby ptedetli rave, ktera, je namitena na ktitovatku britskeho imperia. Ukate, zda jsou Turd. s to postavit se na odpor kdekoli mimo sve vlastni tzemi. Na druh y strane se tot objasni postaveni Ruska, bez jehot slova Turecko bude sotva Recku pomahat.

Kdy hudebnici po prve stavkovali? — Bylo to v rote 308 pied Kristem v Rime. Spolku piStcti bylo vypovedeno stare pra y°, podle nehot byli na Utraty statu slavnostne pohotteni v sini Jupiterove. Muzikanti se rozhnevali a odstehovali se do sousedniho mesta tiburkeho a Rimane nernohli sehnat k obetnim slavnostem ani jednoho pittce. Vyjednavani nepomohlo a bylo tieba poutit lsti. Velmoti tibUrtti pozvali jednou uprchle hudebniky do svSrch dome, aby hrali pri hostine a veeer uti spotadali koncert. Znali slabou stranku muzikantli, ze totit katc1S7 dobr3"7 hudebnik must potadne zalevat hrdlo. Pittci dostali nejlePti druhy vina a kdy upadli pak v tvrdSr spanek, nalotili je Tiburtti na vozy a odvezli do ftima na forum. Rano se pittei probudili a s pfekvapenim zjistili, ze jsou obklopeni krajany, kteti radostne vitali postradane umelce. A kdy ut byli v Rime, tak tam take mistali a senat jim stare pravo nejen potvrdil, ale dokonce rortitil na tti dny.

Spravna odpoved'. — Ueitel: bard% tri poschodi a vede-li do katdtho patra dvacet ch0d04 kolik jlch vy8lapue tour vyjdts, p411.40 7" = "V6octioy."

VESTITI-K Sokol Houston.

Mili bratti, sestry a etenati!

Pravidelna mesidni schtize Sokol Houston,,. ktera, se kona, kahle posledni iiterY v mesici, byla v mesici tijnu v dosti hojnem poetu navttivena. Jak se shledalo dle zprav einnost jednoty je velice dobra.

Halloween zabava, potadana pro freel, aby vzrostl fond "Na slet do Chicaga", setkala se s tuze malSrm uspechem. Odpoledni vitr a clett' odradil mnoho navttevnikii. Vzdor odpoledni nepohode cvieenci dostavili se skoro vtichni a v sini, ktera byla ozdobena ptilehave k teto noci, pti hudbe V. Kueery se dobte pobavili.

Jsme veddni br. Kneerovi, to nam tak dobke vyhovel, jak s hudbou tak ye finandni tisni.

Po mesieni schuziradu Stefanik a odboeky G.N.S. Svornost byl potadan program spojenST s taneeni zabavou a hrani bingo pro odbooku Svornost. Program byl zahajen kratkou, asi tak patnact minut trvajici ptednatkou prof. LukVelice se jeho deska i anglicka tee libila. Jako zvlattnost programu bylo 16 talii tanedni tkoly Vivian Pardoner, kterS7 se velice libil. Tet eleni Sokola noinkovali v peveckS7ch eislech.

Pri taneeni zabave aeinkoval V. Kueera. Odprodalo se mnoho veci, ktere nam zustaly od bazaru.

17. listopadu sehraji ochotnici tadu nik divadlo pod natvem "Kutilova teni syna".

Jak v loni tak i letos Sokol pada. Mikulatskou zabavu a sice druhou nedeli v prosinci, t. j. ()smell°. Odpoledne bude sehrano divadlo "Dejte se omladit". Je to veselohra, ktera vas nenucene udela, smat, to zapomente vtechny strasti a bolesti cinetni doby. Nechte si toto datum volne a jiste nebudete litovat. Ale to neni vtechno, valyt' jsem vas zvala na Mikulatskou — no to se vi, ten AtedrSr Mikulat bude, jako v minulSrch letech zase rozdavat. Ptipravte si vase dareeky a ptijd'te eim vie nas tim veseleji. To bude 8. prosince. Pozdeji vice o torn.

Add 8tefanik ptipravuje vtem milovnikilm hezlOch divadel krasnST vanoeni darek a site zpevohru "Jindra".

Vate sokoLska dopisovatelka, Riltena Lebrova. liemeeti "kulturtregir fadi v okupovane Francii. — V Chicago Daily News, Edgar Ansel Mowrer pile podle zprav, jet pronikly z Francie pies 8vSrcary o torn, jak se naciste pokouteji potladiti svobodu francouzske kultury a jak nasilne vnucuji Francouzfun kulturu Tte01 rite. V Patiti tadi t. zv. "kulturni komise", slotena ze tti delegatil noveho nemeckeho duchu. Jsou to: Dr. Kruess, Herr Becker a Herr Fuchs. Jejich ukolem, k nemut ptikroeili s mimotadnou pill, jest "ptipraviti ptevot literarnich, umeleckSrch a kulturnich pokladt ze zeme "ptemotene do zeme vitez ►", cot bude jednou z podminek chystane mirove smlouvy. Dale "vyeisteni" francoutskSrch knihoven, knihkupectvi a sta,nkil pro prodej knih a novin. Cele knihovny a knihovny rtznSrch vecleckch instituci byly jit odvezeny do Nemecka a za nimi jsou odvateny knihy vybrane z knihkupectvi na zaklade t. zv. Bernardova seznamu knih zapovezenYch. Na nem jsou vtechny, publikace franc. autorii, ptieici se nacisticke deologii, jako i protinacisticka literatura napsana nemeck "Ymi antinacisty; z Ameridanii tu figuruji: Louis Fischer, H. R. Knickerbocker, prof Calvin B. Hoover a Leon G. Turrou.

Toto tadeni nacista schvaluji dokonce i nekteti franc. fatiste jako Bernard Fay, noN TST teditel Narodni knihovny, Jean Gerard a j. Soueasne vnucuji Nemci Francoutlim spousty nacisticke propagaeni literatury. Nenici obraceji se zviatt' zutive proti vysokSrm hodnostatran katolicke cirkve, od nicht hrozbami a nasilim vynucuji vydani jeji fitedni korespondence is Vatikanem, s nemeckS7mi duchovnimi ptedaky a j.). Ptedeitani papetskSrch bull v kostelich je zakazano. Na n9v6 nemecke map Fraricie, airene v Patizi, je dzemj Francie tak zrarzaee110, ze je veru smutrt p 61 Vgdstaviti, stile dosallia 1440, la Molt%

I7 CLI.LA 10.

Podvratna ciuuost nemeck'Ych zastupite1sk3%ch ufadu. — Cleveland Plain Dealer uvetejnil elank:y- Paul Mallona o torn, jak nemecke velevyslanectvi a konsulaty ye SpojenYch Statech podporuji a prim° berou ileast na podvratne praci nacistickch agentti. Informace pochazeji z korespondence a archivu Manfreda Zappa, reditele nacisticke zpravodajske kancelate "Transatlantic News Service", ktere byly zabaveny. Tato agentura byla v Americe registrovana jako kancelal nezavisla, na nemecke vlade a zrizena a udr2ovana nemeckYmi bankann. Ze zabavene korespondence je vSak violet nejprve, ze Zapp sam je tadnSrm elenem narodne socialisticke strany, ktera jak vychazi na jevo, ma ye SpojenYch Statech svou vlastni tadnou organisaci a je pateti nemecke pâté kolony, a nikoliv, jak se dosud melo vteobecne za to, nemecko-americkST Bund. Zapp dale mel velmi ilzke styky s nacistickSmi vladnimi organy v Nemecku, protote si dopisoval fitedne, ve vecech sve agentury, s vladnimi Atedniky nacistickeho Nemecka. Byl dale nejen novinatem ,ale take hlavou rozvetvene site nemeck3ich agentil, ktere podle sve korespondence obeas svolaval ke konferencim. A koneene je podivne, jak by musily bSrt nemecke banky tak ttedre veci teto anegtnute, jestli ma, ttistat zachovana fikce, ze jde o jejich soukromSi podnik, vysvita z toho, ze za osmnact mesica do konce eervence 1940 Zapp ptijal celkem $6,600.- a vydal $140,000.- V eem jeho dinnost spoeiva, ukazuje nejlepe jeho zprava o tom, ze se mu podarilo vloudit nemeckou propagandu do kanadskYch novin, ate s pomoci vildce kanadskYch fa'Sist ia Adriena Arcanda vytvotil z francouzskeho listu "L'Illustration Nouvelle" v Quebecu nastroj nacisticke propagandy. NejdillaitejSi jsou vaak v pripade Zappove dye yea V prvni rade jeho archiv poskytuje dukaz o torn, 2e nernecke diplomaticke a konsularni idady v USA se prim° Ueastni teto propagandy a podryvne prate nacistick9'ch agenth. Zapptiv archiv obsahuje instrukce, ktere dostaval od nemeckeho velvyslanectvi a 'M.dost: .0 penize, se kter3"7mi se obracel na tento Mad a na konsulaty. Druha clule2ita vec je, z archivu Zappova vysvita, ze hlavnim diem Nemecka phi uzavirani nedavneho paktu mezi jim, Italii a Japonskem bylo zabraniti tomu, aby USA nevstoupily do valky po boku Anglie, a '-2e prostredkem k tomu melo bSrt Japonsko a jeho ponoukani k otevtene neptatelskS7m &num proti USA. Zapp sam a jeho spoleenici a agent v tomto smyslu pracovali v Americe, a Zapp byl k tomu velmi dobke kvalifikovan tim, ze pred s yYm prijezdem do Arneriky pracoval jako vYznamnST agent pâté kolony v Mand2urii, v Habeei, LondYne a Skandinavii.

Pro prodlouieni pobytu zamestnancit Svetoy e vSr stavy v USA. — New York Times ptimlouva se v redakenim elanku za umotneni ho pobytu ye SpojeiVch Statech zamestnancilm vStstavnich pavilorra evropskSrch zemi na svetove vS7stave v New Yorku. Podle zakona men by tito ptislutnici evropskch state opustit Spoj. Staty nejpozdeji do 30 drra po uzavteni vS7stavy, ktera, konel dnem 27. kijna. VS r -stavNewYorkubylm ivezinarodni spoluprace. Nacisticke Nemecko vtak dnes postavilo tyto zamestnance na newyorske vS7stave mimo zakon. Jsou to ptislutnici eskoslovenska, Polska, Norska, Danska, Belgie, Francie a Lucemburska, kteti ptijeli na vS7stavu jako zastupci zemi, ktere jette pied dvema lety, kdy byla vSrstava otevtena, lily v miru. Pro nektere z techto 6echoslovakil a Polaku doslovne spineni platriSTch ptistehovaleckYch zakona a nucenSi navrat do zemi zabranSrch Nemeckem by znamenal smrt. Proto by department spravedlnosti mel nalezt vhodnou cestu z teto trapne situace a nevydavat tyto zarnestnanee na vYstave do rukou Hitlerovi, kte.-0 0 To pl mobo 01.

VE- STNIlt

Ve stfedu, dne 6. listopadu 1940:

glicke fedi zduraznil pied terrine flatOdnim kroji, ktere mu podava ty za svribodii Stare& naroda. Po to ujima se slova vzacnYmi hasty jak jest nutne, aby kytici. VlasteneckY knez Rev .. KaAmerika divala se vaine na tento eer ptedstavuj e po kratkefti, ale vel- nag host monsignor Zlamal a znovu zapas v Evrope, kde se jedna o ty mi proe.itenein proslovu nejdfive di- uchvacuje pozornost ptitomnYch, nejvyggi lidske statky, ponevadA striktniho soudce Mr. Gillies, kte- prosi nas v Texasu, abychom si zaPo velkYch nspeg ich v Houston, dnes to neni jiz jen valka v Euro- rY pfekvapil vgechny poslouchajici chovali tuto jednotu a harmonii, Needville, Crosby, Hillje, El Campo, pe a valka jen o pouhe hranice, ale znalosti historie na geho naroda. kterou jiZ zde mame dva a ptll roZaeal od najezdu Tatarn na stied- ku, abychorn chranili si tento velo Cern podali jsme ji.Z" minule sve jest to revoluce, kde nacisticke zpravy, pokradoval na g vzacnY host mecko chce za katdou cenu zvra- ni Evropu a licit jak chrabte nas kY moralni fig riech, kted Sjedno= monsignor 0. Zlamal v prtivodu na- tit spoleeenskY a hospodatskY tad, narod odthiel a vzdbroVal thintO til nas lid V Texasti a PoyzOndil g eho statniho ptedsedy br. Vladi- vybudovanY za poslednich dva ti- najezdtirt, dale pOktaeOya,1 v Ode= bratrske tti3otif riardd mira Maudra na sve ptednakove sice let a vyjadtenY ve dvou pro- neni vgeho dint narod na g PtisPel 1i deskosiovensky. "Jak jest to krasstYch slovech "ktest'anska. ciVili- vytvoteni eVroPstie elviiisace, zminil ne"pravi, "kdy2 vy v gichni zde dnes ceste Texasern.

V nedeli dne 20. kijna na ge od- sace". Jeho tee, ye ktere take po- se e zaidaiii University, o J. A. Ko- jste dohromady, katolici, nekatoliboaka ve Wallis uspotadala velkou &loyal ptitomnYm mestskYm a menskem a ostatnich historickych ci, evangelici, svobodomyslni a mamanifestaci, ktera, zapoeala jiz od- statnim zastupcum za jejich kras- velikanech nageho naroda. On A- te jeden cil, jednu my glenku a 'tak poledne. V tamnej gi velke mistno- na slova o natich lidedh v Texasu merican, kterY neni na gi krve po- krasne bratrsky spolupracujete," V sti Americke Legie se glo se mnoho usedlYch, byla ptijata boutlivYm po- jednou vole, k na gemu lidu: "Po- to jednote jest ta, nejvetgi v'tdyt` narod patfi v gem a vgiehni krajanft, Z."e ani misteeko neznstalo tleskem, Veder pak vstupuje do sine vstarite vgichni, jest to Vagi prazdne. Ptedseda na gi odboely Morava na g host znovu v prAvodu nosti, aby jste evYin bratkiin a te- itiArne se p4dlig i iia praci tak Rev. Nemec byl potadatelem pro- ptedsedy V. Maudra a u dveti vita stram pornohli v boji za svobotht, za, to a spraveditve, Zijeine v hiStokid-3 gramu a ptedstavoval teZ nageho je deveatka v narodnich krojich a demokratickou ti)Publikti deSkosib- ke dobe a bildotichoSt bode hag kaYi3Yolioni na hosta. Ditky tamnej gi a East Ber- podava obema kytice bilYch, 'eer ye- verlSkoll, ktera byla takt3vyiii tzb- sodditi a . 1346a nardske gkoly zapely mnohe kras- nYch a modrYch kviti, Pkednagka rem vgem ostatiiiiri eyrd,P,;, straincivi bourali tak krasnou jedne Ceske pisne a ptednesly basne, monsignora Zlamala nese se sint a skim." Ano, on Airieriaah, kterS, ni- notu nageho lidu. Ptedseda br. VlakterYmi nadchly poslouchajici. Red', kat'clY pozorne nasloucha jeho slo- kdy nagi Vast hagich atoll nevidel, dimir Maudr opetne, jako ve vgech nageho hosta byla strhujici Znovu vfun .Po jeho fedi ptedseda Vznagi vole,, k tern, ktefi z na gi krve jsou,- jinYch osadach, uzavird, veder proslien utrpeni stare vlasti a nabadal prosbu ku krajanAm a nastava. Sbir- a kteli jsou slepi a hlusi. MnohYm bou o finaeni pomoc. Jsme jisti, .te k pomoci v nagem svatem boji za ka, ktera byla velmi Uspegna. Hro- pfi tomto pohledu na distriktniho tento krasnY yeeer v Granger zA svobodu eeskoslovenskeho naroda. madne bude oznameno z Ustfedny soudce, zde kdesi daleko v Texasu stane v pameti v gech, kteti byli pfiFinaneni Uspech teto nedelni od- nageho SALT, kolik sbirky potada- volajiciho k nom za svobodu stare toinni a potabudi VSeehtly ty, kte= poledni manifestace byl velmi kras- ne ye vgech osadach behem pted- oteiny, zylhle oko. Po nem inluvi k ti slygeli z fist jitiSreti; obsah pied= nagek vynesly, jakmile vgichni za- lidu vlasteneckV klieg itev. Kaeer, nagek, k dalk 6inotod e- praci, nY. V pondeli dne 21. kijna byla u- glou nam penize. kterY ad jib statiekST, take Vela ku Dne 27. kijria v riedeli odpoledne spotadana y eeer manifestace s Dne 24. fijna byla uspotadana spoleene prat' v gech Za SViabodti pfednagkou na znamem IlostYne u ptedna gla anglicka veeer na uni- demokracii vigeon nArndil. Monsig- shromaZd'uji se zasttipy lithi v La Grange, kde ptsobi Rev. P. P. versite "Texas State University" v nor Zlamal opane nennavii6 ye sve nisi aby vytlechn tioSty . a ahy iflaKagpar. iTspech take byl velkY a Austinu, kde shromadila se spou- keef lidi vgechhy dojrny z Persekil- nifestevali i zde jecinotii lidti y Tekrajane v tomnej gim okoli jiste ny- sta studenta a studentek nejen na- ce nageho naroda, liei hte.tribil tern- xasu, v jedne mohutne organisaci ni povzbuzeni uptimnYmi slovy to- gich kraiand, ale i jinonarodovcii, notu, ktera Se Vali ha nas vgech- SALT. Zde poctili nageho hosta znahoto narodniho pracovnika, ptilo21 jako i profesoti a hoste, aby vy- ny, vartije a void, lido Ameriky, kte- mi pracovnlci, rodina Zazvorkova, slechli nageho ulna째 a obetaveho rY milujet svobodu a demokracii, kde u obeda se se gli s na:gim hostem ruku k dilu.

Dne 22. kijna v uteri zavital nag pracovnika. Prof Dr, E. lVfieek, kte- kterY veti g v zasady kfest'anske ci- znamY vlasteneckY katolickY knez, host do Shiner, kde veder ye velke rST vynduje na stand slOvanskYch vilisace, poystari a pomoZ tern, kte- Rev. Kowalski, kterY ac rodem Posini shromaldil se neptehlednY za- jazykii, reel lvi podil ha uspoildani fi dnes tak chrabte a hrdinne bo- lak, ptisobi mezi riagifyi lidem jig stup na geho lidu, aby v tichosti a teto ptedna,Sky, o ktere tamni no- juji za nas ,abychom mohli zits vol- mnoho let a stal se pro svoji 째bepozornosti vyslechli tohoto vlaste- viny ptinesly dobre zpravy a elan- ne, bez obavy o na gi a nagich deti tavost a porozunteni k nage= odboji ptedsedou odbodky SACT v neckeho kneze, jak naba.cla, ku svor- ky. V 8 hod. zaeina, ptedna gka pti budoucnost. ne praci vgechny nage krajany bez napinene ptedna gkove sini a prof.

Dne 26. fijna v sobotu shroma- Ennis, dale ptijeli z Kailas zastuprozdilu jakeho nabolenstvi neb pfe- Dr. Midek, Hai ptitomnYm historii d'uje se velkY zastup na geho lidu ye ci tamniho Sokola, jednotv "2iika" svedeeni jsou. Jen spojeni ye vel- nageho naroda, kulturu a zdtraz- gkolni prostorne ptedna gkove sini v br. Fr. StrariskY a br. Pfevratil, a= kern a mohutnem giku docilime nuje vztahy Ceskoslovenska ku Spo- Granger. Adkoliv den byl de gtivY a by poZvali monsignora Zlamala na spechfi, posilime sami sebe svfij vla- jenYm statum. Mluvi o pani Masa- ulice vedouci ke gkole blativa, sin yeeerni clivadio do Dallas a Zadali stni krajanskY Zivot v nove nagi rykove a oinnosti presidneta osvo- jest napinena do posledniho inista ho, aby nekolik sloe i tain co't on slibil. Odpoledne zaeiria vlasti a prospejeme soueasne k o- boditele T. G. Masaryka. Na to pied- ptijadi nejen zdej gi osadnici, ale i program, opona jevigte jde nahoru svobozeni vlasti nag ich rodieti, Re- stavuje ptedsedu SALT br. Vladi- hoste z daleka, nekteti vazili i 50 mira Maudra, kterY informuje pti- a 70 milove testy v nepohode, aby a zde v ptilkruhu stoji deveatka v publiky 'C'eskoslovenske.

Ve sttedu dne 23. tijna krajane tomne o krajanech a jejich poetu byli pfitomni teto z ylagtni manife- narodnich krojich a maji uprostfed v Corpus Christi ptipravili skuted- zde v Texasu a vysvetluje einnost staci, na ktere vystupuje neoby- monsignora Zlamala. Hudba hrane velkolepe uvitani nageho hosta. nagi organisace a nakonec ptedsta- dejne ztetelne pied odima ptitom- je americkou a eeskou hymnu, naV sini Morava, ktero, se za nedlou- vuje monsignora Zlamala. tied' na- nYch ten velkY moralni uspech na- eeZ d ye maid deveatka recituji baho must stehovati, ponevadZ po- 'Seho hosta byla vyslechnuta pti- geho Texaskeho Sdruteni, kde ne- sed o dvou malYch silach, ktere se zemky byly zabrany vladou ku sta y- tomnYmi s pozornosti a odmenena zname rozdilu nabolenskYch ani vgak spojily a dokazaly velke feel.

Ano, pfatele, v Texasu nekolik mabe letigte, shromaIdilo se kolem 5. boutlivYm potleskem. iteenik zmi- stavoy skYch a politickYch. Na riuje se o utrpnei eeskoslovanskeho diu sedi zastupci nejen katolikil, ale lYch sil spojily se tak jako tyto due hodiny odpoledne znaene mnastvi nagich krajanii a zastupci mesta v naroda a vysvetluje neeni a nazory i evangelikti a svobodomyslnYchi male devoatka a k radosti nas eele se starostou a neschazel ani nazismu. Varuje Ameriku a void, a- vgichni pfigli, aby pozdravili na ge- vgech vytvotily neco na co jsme zastupce vojenskY. Pfi yeeeti, kte- by se probudila a povstala proti to- ho y zacneho ptitele a hosta, a aby pravem hrdi. Rev. Kowalski vita muto novemu naboIenstvi hrube a manifestovali, M my v Texasu ne- pfitomne a nabada k praci za debyla podavana tamnelgimi mi, proneseny byly proslovy, jak brutalni sily, ktere neuznava, pra y- zname mezi sebou ZadnYch rozdilu, skoslovenskou i polskou svobodu. tamnej giho starosty mesta, tak di- du vedeckou a ktere hlasa, Ze vzde- Ze my zde chceme pracovati ruku v 'Mime si toho uptimneho vlastenstriktniho soudce ,a zastupce za Ob- lani jest reservovano jen vybrane ruce jako jedno yell* mohutne te- ce. Po nem pfejima, vedeni prograchodni Komoru. Vgichni tito hoste nemecke rase, ktere ptizpUsobuje leso vgech krajanii deskoslovenske- mu znamY sokolskY pracovnik a dovedu tak jak se to vildcfun dne gni- ho pfivodu. Ptitomne vita, ptedseda pisovatel br. Vytopil. PeveckY sbor ytelYmi slovy pfali nagemu lidu katolickYch muZu peje nekolik krasspechu v jejich akci za osvobozeni ho nazistickeho Nemecka hodi. Vo- br. Jelinek a pfedstavuje vlastenecld k mlade generaci a pfitomnYm kelt째 katolickeho kneze Rev. Va- nYch pisni, dale deveata v narodstare vlasti a zdiiraznili jak vazi si nich krojich peji eeskou pisen, so studentitm, aby hajili svobodu slonieka, kterY promluvil k nagemu nageho lidu co dobrYch a loyalnich obeanfi SpoienYch Staff'. Soueasne va, vedy a to v ge, co nam konstitu- du povzbuzujici a skutedne procite- kolskY jinoch br. LaZnovskY v cvibas"I'l "By promluvil tez tamnej gi Rev. Kasper ce nagi americke vlasti zaru.duje. nou vlasthneckou fee. Mluvil o tebnim Uboru pfedna gi -jsmeabud"maidevtk Ku konci, kde vysvetlil jak nas AsyYch zku genostech pti s yYch cea ptedseda SALT. Vladimir Maudr, znovu recituji.

Msgr.

Zlamal komerieanfi se tento boj nad Anglii stach ve stare vlasti a burcoval srdkterY zdfiraznil, ze amerieti oechogujiciho ootleku slovaci stoji za obrannYm progra- ptimo dotYka, void ku shromaIde- ce nage. PeveckY Sbor 6esko-Morav- neene za ohlu stupuje ku stolku a htima k natalmem Ameriky a jsou 100% za na- nYm God Bless America and All sk3ich Bratti zpivo, hymny, americnenemu salu.

Jest velmi pozorne Free People. kou a deskou. Na konec peje krasnY si v dne gni tedke situaci. Za vyslechnut a aekoliv jiz nnaven choral.

Po to ujima, se slova eeskoDne 25. fijna v patek zavital do texaskY lid na g slibil, ze stojime valy velkou cestou dava, do sve ptedna g k disposici. kdykoliv nas nage nova Cameron, kde krajdne v Narodni morayskY kazatel Rev. Barton, ktege co ma, cit, slzy. radost, na--ky v vlast zavold a budeme s ostatnimi Sini. uspotadali velkY bazar odpo- ry mluvi srdeene a uptiume, htima, deji a viru v znovuvzkti geni desk째, do nagich dugi a vole, vgechen lid v ledne.

Pfedna gka jest weer.

Nag cbraniti svobodu a demokracii nagi (Dolwn'Oni na atran6 23.) zeme. Monsignor Zlamal v delgi, an- milt' host jest uv1tan dve'atkem v Texa6ti nag krve do spolane

VELKt tsrten MANIFESTACI PREDNASKOVE CESTE MSGR. OLDRICHA ZLAMALA Z CLEVELANDU, OHIO.

Ve stiedu, dne 6. listopadu 1940.

Houston, Texas. eteni bratti a sestryI dyt pti poslednim sjezdu nagi Jednoty taylor bylo ptedteno pozvani, nth provolani k nag deidriote; aby ono se sueastnila neb aby byla zlistotipena natty v fijriii tehato rOkii; ve sjezdu neb konferenci v gech eeskosioveriskYcli bratrskych jednot v Americe, ktera konference neb sjezd byl svolan za Adelem utvoteni neb zalotieni nejakeho blitigho spojeni neb federace mezi temito jednotami, ptedseda na g Hlavni ttadovny byl poveten tim tikolem ,aby on 'Yak Jednotu pri torxl sjezdu neb konferenci kdy2 on trine to tionlejl oznfunil, ze sjezd tento se bude od.bYvat v Chicagu, pondeli drie 21. fijna, ze on na, ten sjezd pojede ha kale, a vybicinall mile, abych jel s nim, to pti to Pfiletitosti , mitteme riavgtiVit UtadoVilY bratrskych jedriat V Ohicagii a na severu, za ucelein, abychbrri sezflail zptlsob deni jejich iietovani, vedeni a tizeni jejich -di•adoven, atd., adkoliv jsem jit byl v mnoha bankovnich, obchodnich a rtiznYch jinYch tadovnach a znam v geobecne zptisoby, potadek a "system" prace v takovYch ittadovnach, uznal jsem, to by to bylo pro mne prospe gne, abych se s nim toho sjezdu siteastnil, seznamil Se osobne s iftedniky tech jednot a snatil se od nich a v jejich Uraday nach dozvedet a naudit to, co by nam v na gi Hlavni tltadovne iriOhlo bYti k prospechu, a to, co by ne,rn snad portiohlo zlepg iti, zlehditi a zjednodu giti nag praci. Ja vetirri, ze je to moo snadnejk naueit se neco od toho, kdo to praci jit zna a kona, net se ji ueit jenom ze svYch zku genosti a prace.

Pale Mini, to jestli nechcerne..zilstat za druhYini pozadu, ie musime ()Was si pfisvojit nejake ty novoty, e musime pokraeovat "s duchetn easu", jak to fikaval na g zesnulY soudoe Haidu gek, ate fizeni, vedeni a zpiisob prate v nag Illavni tifadovne take pottebuje obtag troche zlepkni a zmodernisovani. A proto 8 radosti ptijal jsem pozvani br. Chernoskeho a v sobotu dne 18. fijna, on, br. ValCik a JO, vydali jsme se na cestu do Chicaga. Lituji toho, ze i jini tfednici na g Hlavni titadovny, pro naval prace, nemohli s riami jeti. Co jsme na testa videli, utili, atd., to etenate nezajima, a proto nechci tim zabirat ye Vestniku misto, at na to, tie do Chicago, jsme dojeli asi v devet hodin v nedeli veeer.

Konference neb sjezd na kterY jsme pfijeli, byl zahajen ye g kole Vojta Naprstek v Cisle 2548 So. Homan Avenue, v pondeli rano asi v deset.hodin, a byl ati do zvoleni trvalYch tednikit tizen prozatimnim ptedsedou br. Mutikem od eSA; a br. Turek, take od OsA. zastupoval misto tajemnika, ku kteremu ittadu byl pak pozdeji br. Turek trvale zvolen.

Asi prvnim einem po zahajeni tohoto sjezdu neb konference bylo vzdani ,potty delegaty, kteti sestavali vet ginou z Afednikti a utednic zastoupenYch jednot neb spolkit, br. Stanislavovi 8erpanovi, redaktoru Bratrskeho Vestniku Z.O.B.J. a Hospodate, ktery zemtel den pted tim v nedeli odpoledne.

Po porade trvajici skoro celY den utvoten byl takovY svaz neb federace na gich bratrskych spolku neb jednot pod nazvem "Federace skoslovenskYch AmerickYch BratrskYch Spolanglicky "Federation o Czechoslovak American Fraternals". Tento sjezd mel bYti jakousi cestidkon vedouci ku koneenemu spojeni vg ech bratrskych spolkti v jeden mohutnY celonarodni spolek, aneb mel bYti takovym barometrem podle ktereho se melo seznat, jestli pro takova celonarodni spojeni v jeden spolek je vubec jaka nalada, ale z jednani a nahleda jednotlivYch delegatil bylo brzy viditelne, to pro takova celonarodni slouaeni v gech spolku v jeden celonarodni spolek neni v teto dobe vtbec tadne, nalada. Ptedseda br. Mutik byl ochoten otazku tuto ptipustiti pfed sjezd k rozebirani, avg ak tadny z delegate neptivedl ji na pkettes a proto otazka tato odpadla hned od podatku; nebylo o ni vtibec dale jednano. Vzdor tomu to tam nebylo tiadne nalady pro materialni neb skuteene spojeni v gech nagich spolku v jeden, mohutnY spolek, bylo viditelne, to tam byla nalada pro to, aby se utvokila nejaka fisttedni, mezispolkova federace v niti by byly zastoupeny vg echny nak spolky a jednoty, zIcjihot

VESTNilt di by se zasilaly zpravy, agitadni a propagaeni material, atd., a ktera, by konala takovou ktera by byla prospe gna vgein jednotam v to federati. A v tomto stneru byla my glenka spojeni vgech jednot rich spolkA v jeden takovY celek uskuteenena a takova, federace zalotena.

'Y'ato fedetace ma bYti takovou itsttednou vgech spolkil a jednot, ktere se k ni pfipoji, aspofi po strance teoreticke a do jiste miry, tak dalece jak za nynej gich pomert mo'tno I po strance prakticke, ale co se neodvisleho trvani, Visobeni a existence v gech jednotlivych spolku a jednot v ni spojenYch tYee, ty budou nadale trvat a pusobit nadale tak neodvisle jak to tinily doposud.

Oleristvi ye federaci je otevfene katcle bratrske a seSterske jednote neb spolku, ktera, jak zni stanovy tot() federace, "ma vet ginu nenstva deskoslovenskeho ptivodu", bez rozdilu jestli to Cleiistvo je rozene zde v Americe aneb ye state Vlasti, ale ve stanovach federace je zeliiraztiovana, otaZka atnerikanismu, a slu gna Cast jednani v teto schtizi byla konana, v jazyku americkem (anglickem). Bylo ujednatio, to federace bude podporovat v gechny spolkove a narodni akce, 'Ceske gkoly, atd., a katide hnuti ktere by smetovalo k povzneseni a k zachovani jazyka eeskoslovenskeho v Americe, ale 'tie na venek iftedni feei federace musi bYti a bude tee ameriCka (anglicka).

Zastupci z dvou siteastnenYch jednot, Z.O.B. J. a C.S.A. pkinesli do sjezdu vypracovane ndertky stanov pro navrhovanou federaci. Mluvei Z.O.B.J., br. Hrugka, Ceti a vysvetloval, v jazyku anglickem, stanovy navrhovane jejich jednotou a br. Mutik od Ceti a vysvetloval, v jazyku. eeskem, stanovy navrhovane jejich spolkem. Tyto navrhovane nadrtky stanov byly velice Upine ve v gech podrobnostech a proto velice zlehdily praci stanovniho vyboru, ktery se skladal z bri. Hrugky, Turka, Kosobuda a Chernoskeho co ptedsedy, a sester Rutiekove a Strohmayerove.

V teto konvenci neb sjezdu byly zastoupeny nasledujici spolky neb Jednoty nasledujicim delegaty a delegatky: Oeska Sesterska Podporujici Jednota: Marie Rtigidkova, Marie Zemanova, Katetina Mattasoya, Ella Havrankova a Anna Oerna.

Jednota OeskYch Dam: Altbeta Lysa-Strohmayerova, Marie Urbankova, Anna Jirglova, Josefina Vodakova. a Marie Kozakova.

Zapadni Oesko-Bratrska, Jednota: J. V. Rompotl, M. L. Hromadka, Chas. C. Cacek, Roman L. Hrugka a Fr. J. 8tepanek.

Oeskoslovenske Spolky v Americe: W. J. Mutik, Anton Turek, Miles Bezdek, Chas. Kouba a Cyril Popelka.

Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas: C. H. ChernoskY, Stepan Valeik a J. F. Chupick.

(Kdyti ja jsem konferenci oznamil, to br. ValCik a ja, jsme na sjezd ptijeli jen co pozorovatele, sjezd se jednohlasne usnesl, aby jsme byli uznani co zastupci na g Jednoty a tak my jsme naddle co zastupci pfi sjezdu na gi Jednotu zastupovali).

Prvni tsttedni Katolicka Jednota. Co pozorovatele byli tam: Rev. F. W. Jedlieka, Vac. H. Havel, Vlad. Moravec a Vlad. Peterka. Take tam byl na chvili ptitomen Rev. Arnogt Tatranska Slovenske, Jednota: Wm. F. Kosobud a John A. Balko.

Zastupci posledne dvou jmenovanYch jednot meli stejne pray() do jednani konference zasahnouti, jako ostatni delegati, ale spolky neb jednoty ktere oni zastupovali prozatim do federace neptistoupily.

Dle stanov, ktere byly pro tuto federaci ptijaty, katiclY spolek neb jednota jent stane se Clenem teto federace, mude miti pra y° zvoliti si die svYch vlastnich stanov a pravidel, pet delegatti do da/ gich sjezdu neb konferenci, kiere se budou nazYvat "sborem delegatfi" neb po anglicky "House of Delegates". Ka:tic:1Y spolek neb jednota, Clen teto federace, bude miti v takovem Sboru delegatt pet hlast, bez ohledu na podet &end takova jednoty neb spolku, a bez ohledu na poeet jejich delegate skuteene ptitomnYch v zasedajicim Sboru delegatd. Ptitomni delegati si mohou mezi sebou jejich pet hlasil rozdeliti jak budou chtit, ale aspOii dologat musi byt ptitornen libOra del att^ tl jig

Strana nak takovy spolek neb jednota nebude k hlasovani opravnen.

VYkonny vYbor, ktery bude vedouci silou mezi sejitim se Sboru delegatt, bude pozustavat po jednom dlenu za katclott organisaci a katdat takova organisace si zvoli,' die sveho zpilsobu,. ze svYch delegatil jednoho co elena VYkonneho vyboru. VYkonnY vYbor si pak zvoli 7e sveho sttedu ptedsedu, mistoptedsedu, tajemnikapokladnika (posledniho v jedne osobe). Ve konnem vyboru bude miti katclY Glen jedem hlas. Kvorum VYoknneho vyboru budou tvotiti dve tfetiny cleric tehot vyboru a kvorum Sboru delegat6 dy e ttetiny zastupcfl. V obou telesech vetg ina bude miti rozhodujici slovo. Sbor delegatft se bude schazeti dvakrate roene; misto a den ustanovi VYkonnY vYbor, Povinnosti Sboru delegatil bude ustanovovani, tizeni a vedeni smeru a raze einnosti federace, projednavani v gech problem6 tYkajicich se bratrskych spolkil a jejich zajmu a narodnich veci, ustanovovani rilznYch vybort, fizeni administradnich zaletitosti federace, voleni syYch ilfednikft, atd.

Vydani spejene s administraci a vg ech einnosti federace budou kryti zastoupen y organisace poplatkem $10.00 na katde tfi miliony vypsaneho poji g teni. Toto ujednani je jen prozatimni, a fondy takto ziskane budou se brati die zprav organisaci ze dne 31. prosince 1939. Dle teto stupnice budou platiti ZCBJ. $100.00, OSA. $90.00, SPJST. $50.00, JOD. $30 a OSPJ. $20, fie hrnem $290.00 roene. V g ichni ittedniei federace cbdrti za svoji praci $1.00 roene slutine. ni rok se bude poeitati od 1. kijna'clo 31. nasledujiciho zati.

Co trvali urednici VYkonneho vyboru pro prvni rok zvoleni byl br. Rompotl, ptedseda, ses.

Rtitidkova mistopfedsedkyne a br. Turek tajemnik-pokladnik, br. ChernoskY a ses. Strohmayerova teditele. Na Vykonnem vyboru podilel se na g br. Va1Cik. Konference skoneila asi v g est hodin v podenli veder.

Olenstvi ptihlag enYch spolku a jednot do teto federace musi bYti schvaleno kaidou z ptihlag enYch organisaci dfive, net nabude pine platnosti. Mne se konference libila, a ad tam byli lide ze v gech raznYch 'east na gich SpojenYch Statti a rozlidnYch nahled6, atd., cele tam ptevladajici ovzdu gi bylo opravdove slu g -ne,bratskpfel,anbyotmprneg eno snad ani jedno slovo, kterYm by se mohi nekdo citit uratien. Cesty mohou bYti rozlidne, jenom cil mejme vkchni ten samY, a pak tato nova utvotena federace - mute pro nage deskoslovenske spolky a jednoty a pro na gi narodnost po celYch SpojenYch Statech vykonat mnoho dobra. Ostatni podrobnosti o einnosti teto federace budou die usne geni pfedloteny Sirgi vefejnosti prostfednictvim naSeho deskoslovenskeho tisku. Federace tato ma pied sebou velike pole a prace dost. Ja se te gim na jeji Uspech a pfeji ji mnoho zdaru.

Ph teto konferenci se gli jsme se tam s br.

Hilgertem, kterY byl ptitomen nageho posledniho sjezdu v Taylor, a kterY sepisoval (tesnopisne) protokol celeho jednani toho sjezdu.

Po konferenci br. Hilgert nas vybidnul, abychom s nim gli, asi v osm hodin veder, do tsttedny Mora yskYch Spolktt v Chicagu, na nejakY program a na pohyblive obrazky prvniho Morayskeho dne v Chicagu, ktere pozvani jsme s radosti ptijali. Kdyt jsme pti gli do mistnosti, kde se program tento mel odbYvat, sebral nas do rukou br. 8kareckSr. , ptedseda, a ,jini Mednici teto tisttedny, a dovedli ri gs beze vgech okolkir na jevi gte, to musime k tomu jejich lidu neco promluvit. K tomu se tam pfidrutil dp. Amok 2itka, kberY pted nekolika lety letni Ceskou gkolu v San Antonio, Texas, po ukoneeni kteret potadal tam deskY den, kterehot, jak on pravil, stidastnili se , nagi "Moravci" z celeho. Texasu, a kterYm on po me poslal jeho pozdrav, ktery mam jim pfi tosti vytidit. Dp. 212ka nas tomu shromatdeni pfedstavil co texaske "Moravce" a pravil jim, k od nas uslygi jak se v Texas "moraysky" mluvi. Myslim, tie mluvim za nas vgecky kdyt telcnu, ze takova "honora" nas hodne pfekvapila, ponevadt jsme to neoeekavali a neDyli pule na to plipraverii i ale licIA to it*

Strana 16. lo laSt "mora y sky", tak jsme mluvili k nim "mora y sky." Nevim, jestli se jim libilo tO, co jsme jim mluvili ,aneb jestli to byla na g e "mora y -ska,"terjzimlbav,esoud podle Usmera na jejich tvatich a potlesku, ktereho se nam dostalo, dopadlo to dost dobie. Dobte jsme se tam pobavili a potkali jsme se tam s mnohymi, kteii nekdy v Texasu bydleli, maji zde pkibuzne, atd. Dekujeme br. Hilgertovi, g e nas tam zavedl.

V aterY rano sii jsme nejcitive do eeskoslovenske Narodni Rady a pak do iitadovny esA, kde nas bti. Mu g ik a Turek velmi laskave pkijali a uvitali, a dali nam k disposici rely personal, jejich atadovny ,abychom mohli u nich seznat vedeni a kizeni cele jejich iitadovny a uvidet v g ecky jejich knihy, rekordy, zapisy, atd. ,a abychom tam mohli dostat odpoved' na vg ecko na co jsme se chteli otazat. Dale oni nam dali v g ecky "formy" v g ech jejich knih, zapiska, atd., ktere oni v jejich atadovne pou givaji. Oni maji prostornou a velice prakticky zatizenou tkadovnu; u nich se nemusi nic "hledat", neb oni maji takovY zpasob ukladani (filing system) v g ech jejich listin a zapisil, ze kaklY v ittadovne vi kde co je bez ohledu na to, jak davno se to nepottebovalo. Jednota tato u giva tak zvanY "punch card system" pomoci ktereho v g ecky riety mistnim tadum, atd., se vykonavan strojem, taki'ka samoeinne.

Zkratka, u nich co se strojem da vykonavat, se strojem vykonava a tim se u getti mnoho tasu a prate. Jednota tato je skoro dvakrat tak silna jako na g e a zarnestnava v ittadovne dvana.ct y YpomocnYch sil, mimo piedsedy a tajemnika-pokladnika, oelkem 14 lidi. Ja bych tam byl rad stravil aspori jeden rely den, a take jsem minis nav g tivit hlavni ritadovnu Pr y - stkedni Katolicke Jednoty, ale pro ptieinu-ni 15 ge br. Va16..ik musel bYt y e et y rtek doma ,musell jsme na gi nav g tevu u eSA velice zkratit a od nav g tevy Prvni tsttedni Katolicke Jednoty nadobte upustit a spechali jsme do Cedar Rapids, kde jsme chteli nav g tivit hlavni ukadovnu 2013J .Vyjeli jsme z Chicaga asi o jedenacti hodinach a nekolik minut po etytech byli jsme v Cedar Rapids; vzcialenost to asi 267 mil, ze jsme jell dost rychle, netleba ptipominat. Ponevadi uiadovny ZOBJ tak do' bte jako esA zaviraji ptesne o etykech hodinach odpoledne, museli jsme s cesty telefonovat , ge tam jedeme, aby tam na nas trochu poekali a proto kdy jsme dorazili do jejich utadovny asi deset minut po etytech, vgichni zamestnanci byli ji g pry6 mimo vYpomocneho tajemnika br. Vyskodila; uiednici byli vgeci odjeti do Omahy an pohteb br. Stanislava Serpana, kterY se konal ve sttedu odpoledne.

Br. Vyskodil nas velmi zdvotile ptivital a provedl nas celou jejich iikadovnou a yysvetlil nam v gecko ,o rem jsme y ysvetleni g adali. Take nam dal zasobu jejich "forem" jejich rilznYch knih, listin a zapisti, atd. Jak se da oeekavat, oni maji trochu jinaei system jak esA, ale celkem co jsme na g li u esA v Chi0agu, na g li jsme u ZeBJ v Cedar Rapids. Vge krag ne a prakticky zatizene a zavedene.

Mne se obe tyto ittadovny velice libily a na prvni pohled prozrazuji dobrY system, potadek a aspech neb prosperitu. Jednota tato zamestnava v atado y ne deset vYpomocnYch sil mimo piedsedy, mistopiedsedy, tajemnika a pokiadnika ,celkem take 14 lidi. Jejich ritadovna je asi desetkrat tak prostorna jako nag e. Dekuji br. Vyskoellovi za v gecku jaho laskavost a zvla g te za to, g e se s nami tak pozde v atadovne zdrgel.

Bylo ji g, tma, kdy jsme vyjiIdeli z Cedar Rapids do Omahy, asi tIl sta mil vzdalene, kde jsme dorazili neco po pinnoci. Ve stkedu rano jsme nav g tivili hlavni atadovnu americke jednoty WOW. ktera vlastni v Omaze asi deseti poschod'ovou budovu, v niz etyil patra potiebuje pro svoji atadovnu, radiovou stanici, atd. Tam to skuteene stoji za podivani. Je zajima y e jak pomoci modernich strojt, sob`a a schopnYch lidi, takovY podnik jako WOW

ve streau, cme its-uopauu

VESTNIK

talmqm zpilaobem,

j e to aka,

ro nemo g ne, aby se tam udelala nejaka, chyba v krithach, ildtech, zaznamech, atd. Kdyg jsme se tam oznamili, byli jsme dovedeni nejcalve do ritadovny piedsedy pana Bradshaw, ktery nas velmi vlidne veal co SPJST je a co znamena. Z atadovny pana Bradshaw g li jsme v pril y odu jednoho jejich pravoddich prohlednouti si jejich budOvy, ritadovnu a zatizeni. WOW je ohromna, jednota a mnohe ty stroje a zatizeni, ktere jsme tam videli, by bylo pro na g i Jednotu mot nakladne; ale mnohe ty veci a zpasoby, ktere oni pottebuji a ktere jsme seznali, by se i u na g i Jednoty snad daly k prospechu upottebit. Woodmen of the World ma asi 375,000 Mena a asi $130,000,000.00 reservniho fondu a zamestnava asi 475 licii v jeji iikadovne. JO, jsem mel umineno navgtiviti take hlavni iikadovnu Modern Woodmen of America v Rock Island, Illinois, ale ponevadl br. Valeik musel bYti ve etvrtek odpoledne doma, museli jsnie od zajezdu do Rock Island upustit a jet doma.

Pohkeb br. Stanislava Serpana odbYval se y e dve hodiny ve stkedu odpoledne ze Sokolovny v Ji gni Omaze, a kdy jsme tam v ten den byli, tak jsme se take chteli jeho pohtbu sileastnit. Prijeli jsme do Sokolovny asi o druhe hodin y , kde bylo ji g sejito hodne lidu; netrvalo to dlouho a na g li jsme tam zname z raznYch mist. Sokolovna se pomalu naplriovala a ne g nastala ustanovend hodina pohtbu, byla napinena do posledniho mista. Pti pohtbu obtadovali Rev. Robert S. Miller, farak Unitatske cirkve, Franti gek Prchal, pkedseda Sokola a pak Otakar Charvat z Chicaga. Obiady a proslovy byly velmi dojemne, a kdy pil konci pohtebnich obtada orkestr hral, za zaclonou na jevi g ti, narodni rymnu Kde domov maj, udelalo to na mne z y laStni dojem a z y log tni pocit. ZesnulY Stanislav Serpan byl vgeobeche uznavan po celYch SpojenYch Statech za jednoho z tech nejvlivnej g ich pracovnika mezi na g im eeskoslovenskYm lidem v Americe. Best jeho pomatce.

Po pohtbu asi ye tti tticet odpoledne vydali se na cestu k domovu. Jell jsme celou nor a na druhY den, ve etvrtek ,asi o dvou hodinach odpoledne byli jsme doma v Houstonu.

Ja myslim, ze z nas tti gadnY toho nelituje, jsme tam tu cestu podnikli. Myslim, ze jsme se na to konferenci neco nautili, potkali jsme se tam a seznamili se s mnoha hodnYmi lidmi, a pil nav g tevach hlavnich atadoven raznYch jinYch jednot a spolka se neco nautili, co by se dalo velice prospe g ne upoti'ebit v nagi Utadovne. Ja doufam, ae behem easu s pomod jinYch atednika a s dovolenim nagich tiditela, le, to co uzname za prospe g ne a vhodne, g e si take v nasi Hlavni trkadovne zatidime a zavedeme. JO, doufam, ge budem pokraeovat s tim "duchem easu". Nejen proto, aby, kdy k nam nekdo ptijde na inspekci mohli jsme mu s radosti ukazat jak to u nas vge klape a jak je v g e u nas prakticky a clakladne zakizene, ale take proto, abychom si takovYm zakizenim uleheili, zjednoduSili a zlep g ili praci v Hlavni tnadovne.

Mne se to tam li ge libilo ,ale vzdor tomu to na g e a u nag , se mile libi nejlepe. Kdy g k tomu piiloalme ruce a srdce, dame do toho dobrou vali, tak neni ptieiny, pros by na ge Jednota nemohla vyniknout nad v gecky Jednoty v Americe. My zde mame lep g i pole pasobeni nea jsme si toho vedomi; to je jenom jedna vec, kterou jsme se z to cesty nautili.

S bratrskYm pozdravem, znamenam se, J. F. Chupick.

UCTENt PAMATKY 28. itiJNA V HOUSTONU. Byla to opravdu dustojna pamateeni oslava 28. kijna v Houstonu, byla to takova, krasnd vzpominka na ten pamatnY den, kdy nage stard vlast prohlasila svoji samostatnost, ktera nam byla 째pet urvana svetepYm cizakem, lee doufejme, ze ne na dlouho, nebot' jak prohlasil pkedseda Odboeky Houston, bratr Frank Aneinec v zahajovaci keel, ti narodove, od serho dtl ynovall Mp g clilvi; tiv6 igf

nasilnymi vyboji a podmanovanim slabnaroda, na konec podlehli stejnemu osudu. Vedna spravedlnost je zva g ila na svYch va g kach a potrestala je tou samou metlou. A ten stejnY osud bude adelem i to zpupne a neur y ale teutonske eeladoe.

Add Pokrok Houstonu dal 째pane markantne na jevo, g e jak dtive, tak i nyni kond neoch yejne svou narodni povinnost a ge je vgdy hotov ptispeti svou hil y nou na obetni 째Rat naroda a vlasti. Oisty vyte g ek teto slavnosti bude venovan na g i akci pro znovu vydobyti samostatnosti eeskoslovenskeho statu.

Dlouho pled polednem poela se piniti dolejg i mistnost na g i tado y e budovy hostmi, neb take hostila ten den elenst y o sjezdu Svobodomyslne Obce v Texasu, potadanem v teto budove dopoledne. Selo se jich tam hezke mno g y el se na mnohern-stviamekoYdznask odevu nav g tevnika a na yg tevnic. 0 toto mno g g e sestry kuchatin--stvi ardysep livna ky od rana a g do palnoci.

Bratr Frank Aneinec po zahajovacim proslovu ptedal pak slovo nakmu ta.dovernu bratru, kterY ku podobnYrn slavnostem dostavi se v g dy s celou svou rodinkou, soudci C. H. Chernoskymu. Neni tteba zde v techto tadcich vypisovati o rem hovoill, on v g dy zvoli prave thema a vime, g e dovede ve v g e, co je pro dobro na g eho naroda vloziti zapal a nadgeni.

Po nekolika hudebnich intermezech Cisel narodnich pisnl, zavznel na posled zvoneeek a rozhrnuv g i se opona dala nam pille gitost nahlednout y e svatyni na g i herecke dru g iny, tak pane a pillehle k deji kusu vy g riotene. Jig prve jednani hry "Posledni od Zborova" bylo tak mile ptedvedeno ucinkujicimi, ge ptitomni sledovali scenu za scenou ani nedutajice.

A co g teprve druhe dejst y i, kdy jevi g te tak realisticky vyznaeovalo ten g i y ot na g ich deskoslovenskYch rot ,na g ich dobrovolnikil bojujicich v delne cizine za osvobozeni na g i stare vlasti. Tato y Yzdoba nesla pest' prate bratra Dvotaka, kterY ten givot v zakopech v prve svetove valce doble poznal. A ti na g i heredti umelci v pekne jim slu g icich uniformach bran ty svoje role s pfek y apujici znalosti, nezapomenuv g e obeas poukazati posluchaeum ty strasti a pohotovost givota v zakopech, kdy bylo 째boas nutno ptipomenouti neptiteli, bdi jak. ostti g i a take nekdy tu a tam ustllhnout nit' g ivota nekteremu ptilis drzemu cizopasniku na s y Ych telech. V ttetim dejstvi odehrala se zavereena strofa hry na fake v horskem okoli, kdy po beta pohte g ovani se vratt. eli do svYch domovu a mezi temi onen, jemut spanila Verunka slibila vernost a g na y e- 6110st. Poslednich nekolik aktil bylo tak pohnutliveho razu, ge oei mnohYch se rosily. Vg ichni posluchadi se shodovali v Usudku, g e hra nemohla byti sehrana mistrneji a y Yzdoba, respektivne vYprava jevitte pro v gechny deje provedena plilehaveji. Neni tteba popisovati jmena jednotlivYch roll a jich ptedstavitela, v g ichni tleinkujici vystihli ton s y Ych inoh s pkek y apujici vernosti a nasledovne ptedvedeni cele hry bylo nad oeekavani vYborne, co g bylo potvrzeno pochvalnYm aplaudem obecenstva a v dasledku toho jsme na ty na g e ochotnicke herecke silt' kroutku Hlaholu opravdu hrdYmi. Skoro jsme citili, ge vg echna ta pochvalnd uznani, jimi g, byli na g i herci po ukoneeni hry zahrnovani, zanechavaji take trochu pochvalneho uznani pro ten na g eeskY Houston, kde tomu dramatickemu umeni ji g od prveho zalo g ni zdej g ich spolka byla venovana znadna pozornost jeho vYvinu. Tak doufame, ge nam ta na g e herecka, dru g ina nezazli, kdy i my se na slunieku tech mnoha pochvalnYch uznani, kterYch g se ji tak east() dostava, take trochu ohtejeme. Mame ne jen herce, ale take dobre dekoratery, jak tad Pokrok Houstonu, tak i tad Stefanik. Ptislu g na ptilehajici dekorace deji hry ueini tuto zvla g te poutavou a libivou. licili

g ich

INT for60

by la

tc) P e ieP.,Pti

Ve sttedo,dne 6. listopadu 1940. hie, ale i veeer, kdy byly obe hlavni mistnosti navgtevniky ptima napakovany. Na ge, okolni osady jsou vtdy zastoupeny, ze Sheldon byl tu br. DlouhY, z East Gate br. NemY s rodinou, Fairbanks vtdy pole rodinu Vojty aebkovYch, z Galvestonu jsme pani Veselou s jeji spoleenici pani Du gkovou (?). ten start' MohyNevim odkud je br. Cervenka, ' kan eeskeho Texasu. Ani o vzdalenel gi hosty nebyla nouze, byl tu br. Shipula, br. Shmoldas ,o tech vite odkud jsou. Corpus Christi sletel k nam jako andel s nebe, to je ptimo doslovne feeeno, nebot' chot' bratra Vagka Kueery v torn rajskem podnebi Cropus Christi tak omlacila a stala se tak hezkou, ze jsme ji ani nemohli poznati. Doprovazeli je jejich znami ze San Angelo, tu gim mantele PospigilovYch. Dickenson zastupoval br. Skalnik, s nimt jsme si deleji pohovotili. Br. PodlipnST, jeho jmenovec dr. PodlipnY byl po hodne dloulaY eas primatorem mesta Prahy, zastupoval tu se svou rodinkou Rosenberg. Br. Hanzlik mi piedstavil jednoho krajana, jit nevim ptesne jeho jmeno, kterY je gte nedavno byl ve vladni slutbe panamskeho pruplavoveho pasma, kde dlel po nekolik desitek let. Aby nas Houstoriany zbyteane nepokougel ladnYm zjevem sve pani,, doprova.zel ji bratr Va gek Kueera osobne. Krome jmenovanYch bylo tam jegte hodne piespolnich navgtevnikii, neni mi Vgak motto jmena vgech si pamatovati. Vzpomenul nas svou navgtevou i na g houstonskY mayor, Oscar Holcombe. Osvecleil se byti dobrYm mayorem po nekolik terminfr a doufame, ze bude opet zvolen.

Zajiste, ze pti takove narodni slavnosti neschazel ani nag zdej gi pan eeskoslovenskY konsul, dr. C. J. Hollub, dostaviv gi se na slavnost se svou choti a neteti.

Ku konci techto tadkil dovoluji si podelcovati•jmenem fadu Pokrok Houstonu, jmenem tadoveho potadaliciho vyboru a jmenem Odboelcy Houston SALT, neinkujicim hercurn a retii, jako i sestram a bratiim jinYch vYborn a nav gtevnikerm, kteti v gichni tim spell ku zdaru tot° slavnosti.

S. P. StudnienY. Poznamka. Soueasne kvituji ptijeti nasledujicich .obnosir ptedanych mi br. Frank 0lexou ml. a sice $1.00 od pana Joe Shipuly, pro vojiny a $2.00 od pana Jaroslava Janieka pro Odboeku Houston.

Fairchilds, Texas.

Ctena, redakce, mile sestry a bratti!

Tak zase ptichazim mezi vas po dlouhern Case, neb posledne co jsem psala do Vestniku bylo to posledniho dervence, kdy prave byly prvni dva baly baviny odtinovane na fairchildskYch cltinach,.a tak dnes je zas posledniho fijna, a tak asi cltiny dodelaly svoji praci. Farmers Gin ma cosi pies 2 tisice bah .' od2inovanYch, a ta druha o nem, mene. Kropy jsme tu men dost dobre, kralovna se dobte misty zadrtela, neb vydala vice jak bal po akru.

A korny ma take katcly dostatek. Poeasi jsme tu meli dlouho suche, ae katcly mohl v ge za sucha sklidit, ale zas nyni zaeind to vlahy ptibYvat, neb neni vyschle jedno a zaene nanovo pkidavat, a i dnes, posiedniho, jsme dostali silnY lijak, tet byl i silnY vitr a htmelo velice.

Zahraciky, ty teprve tak pomalu zaeinaji, neb semena co byla zaseta de gte vyplachly a voda odnesla.

Take yam musim jeg te napsat jak nas ptekvapila velice mila naN g teva. Bylo to v Case, kdy se ji2 hodne pikovalo ,tu piijede velika kara k nag emu domu a v ni sedi 5 'ZenskYch. si povidam, to pkijeli pikovaei, ale vite, co piksaky zapomeli doma. No, tak to byla moje sestra Annie aebesta ze Snook, Texas, a moje sestienice pi. Marie 8krabankova, pi. Julio Bu, lankova, pi. Frances Closnova z Danbury, Texas, a pi. Joe akrabankova, z Houstonu a ta tidila ten "samohyb". Jen zase na nas brzy vzpomente ,radi vas - uvidirne. A drubou nav gtevu jsme dostali Se anOok ,Tex., tlilkttbikOvi; t9 jtOt kS,!Mtril Shia rritite A 1",:711,1

V E S T-N

Blahopiani k siiatku BR. JOE PAVLISKY se Si. PAULINE SCHWERTLICHOVOU KONANEM DNE 29. EiJNA, 1940.

At' Vam jasne slunce sviti v mantelskem spolutiti.

Zadne mraky ani boute, jenom krasne, vonne ride at' Vam kragli Vage ztezky a zpkijemni tivot mantelsky.

Mnoho gtesti Vam zajistd pteji eleni S. P. J. S. T., vfelY stisk pravici, a mnoho zdaru pteji Sokolici.

1111111/111111111111111!IIIIIIIIIII/11111/111111111

za AAD ROZKVET ZAPADU CIS. 107, S. P. J. S. T., a TELOCVIC. JED. SOKOL FLORESVILTR.

gvagrova, a gvagte, ze popigete vase ,cestovani ye Vestniku; snad jste zajeli at do Carlsbad, New MeXico. Mama, ze nam napi gi nee° i p. a pi J. P. akrabankovi, neb cestovali spoleene s JakubikovYmi. Take muslin podotknout, ze moje sesttenice, co bydli v Rosenberg, Tex., pi. A. A. Walentova., jest deli eas upoutana na lidko revmatismem. Pieji ji brzke - uzdraveni.

No, tak ut jsem yam toho trochu napsala, veseleho nic nevim a smutneho, toho jsou pine noviny. Tak radeji ukondim. Pozdrav posilam celemu personalu a cele moji rodine po vgech mistech co bYvaji.

Marie 8ebestova.

Rid Fort Worth, 'disk) 154.

Ctena redakce a mill etenati!

Oznamuji vgem br. a sestram, aby se dostavili do schine v nedeli odpoledne, asi po druhe hodine. Nag ptedseda br. Krupka je je gte nemccen, je bez neho smutno ve schnzi, kdy ho nevidime, doufejme, '2e se zase brzy uzdravi.

Tet pi. Obalova, tena nageho mistoptedsedy Frantigka Obala, byla nemocna, ale o2 se ji dati Take nekteti na gi krajane udelaly pfekvapenku na'gemu synovi Frankovi a jeho tene, u pi. Paulove, z &hot meli mladi mantele velkou radost. Vint° v gem patti na ge srdeene diky za dareeky: p. a pi. Beeka, rodine Joe BeCan, pi. ailhave, pi. Kola, pi. Kuchat, p. a pi.

Joe Polagek, pi. Prochazka, pi. a p. Joe Kuban, pi. Frank Kuban, pi. Polanovie, pi. Hlas, p. a pi. Botikovi, cele rodine pi. Zichaakove, pi. Vitek, p. a pi. Koteff, p. a pi. Kret, pi. Rostoska, p. a pi. Mrlik st., p. a pi. Mrlik ml., pi. Stones, p. Makarovie, p. Huzarevie, p. a pi. Milan, p. a pi. Houtviekovi, pi. Blaga Vanie, pi. Mason, pi.

Plimont, p. a pi. Kfenek, pi. Koralevid, p. a pi.

Pavileek. Prosim vas, jestli jsem na nikoho zapomela, tedy mi odpust'te, a v gem vam jegte mnohokrate dekuji. Pani Paulove je gte jednou dekuji za jeji no.mahu a zase ja ji oplatim.

Srdeene zdravim ctenou redakci i vgechny Anna Svitak. etouci.

Rad Pokrok Jihu, cis, V2„ Cameron, Texas.

Cteni bratti a sestry! — Zde vas uvedomuji, abyste se dostavili do pfi gti schide, ktera bude konana 10. listopftdu, a qznamlili mi, kteti se chcete stati elenY IlealOPORalce pOd130 1, p Way, DopOSud s fl41 li jen. 0

brm,H9hn ozettokyti *down,

VTI-SAN.•

A. •

Corpus Christi, Texas. eelnUm tadu Antonin Cermak C. 56. scieluji, e listopadova schide jest odlotena na tfeti nedeli, tedy 17., ponevadt druhou nedeli dne 10. listopadu potada, zdej gi odboeka Sdruteni AmehickYch Cechoslovakt Texasu piknik spojenY s bazarem. Tajemnik odbooky br. Ka gpar, oznamil v novinach, 2e bazar bude potadan y Moravan sini, cot timto opravuji. V ge bude v Narodni sini, neb Moravan sin jest v oblasti pozemker vladou ptevzatYch pro vojenske leti gte a idednici sine byli uvedomeni, ze podinaje dne g -kernvladsipfbcetmjoadi nemilte. Krajane ci spolek tu sin vlastnici dopadnou s tim vladnim zaborem dobte. Jeden z nich mi sclelil, ze jim bude vyplaceno $11,000 a jevigte, elektricke vejite a \Tithed celY inventaf si mohou vystehovati. Z toho videti, ze vlacia nemini nikoho giditi, kdy vyvlastriuje majetky pro vojenske freely, a ze take farmati, kteti museli farmy sve vlade na leti gte ptepustiti, budou pattiene vyplaceni.

Zadame i vzdalenej gi krajany, aby na nag bazar se dostavili, aby fispech byl vet gi. Program jest oznamen na jinem miste t. I. a ja, jen kratce pfidavam k tomu nekolik poznamek, neb podrobnosti byly vypracovany teprve veera veeer ye schfai vYboru. Sberaci vYbory pilne pracuji, maji vybranou slu gnou eastku hotovYch penez, mnotstvi veci na vydrateni, nekolik vepter a pies 100 kust di-C.11)&2e slibeno na °bed.

A bude zvlagtni chod pti tomto slavnostnim obede zdarma servirovan. Ku katclemu obedu bude ptidano kus divoke husy anebo kaeeny. A kde toho tolik seberem? Na gi nimrodi bti. Elznerovi na Taft, Va gek Kueera, Tonda Kru ginskY a hlavne statni ptedseda S.A.C.T., br.

Maudr, jen ut od veerej gka u ElznerovYch stkili a katcly den pry svirj limit hraelcou dostane, se zarueili dostatek tech opetencii dodati. Aeeniti budou dr. Hollub, deskoslovenskY konsul z Houstonu, ptedseda Maudr, a br. Joe KruginskY ml. oznamil, emu toast ptislibil i nag kongresnik Rich. Kleberg a jini politieti notabli. Potad celeho podniku jest •rozvrten na dva dny. V nedeli odpoledne bude bazar a piknik a veeer Ceske divadlo. V pondeli 11. listopadu taneeni zabava ve prospech odboeky.

Krajane, nav gtivte nas v ty dny, at' se navzo.jem povzbudime v nag ern spravedlivern.zapase proti rozpinavosti evropskYch usurpatorer a diktatort.

My farmati zde dole, kde pry jsme men tu ridovou housenku, jsme rdeli naporueeno od departmentu zemedelstvi, ze musime mit bavlnene stonky vyorane na 1. listopadu. Jelikot vg ak jsme meli pikovani opozdene a posleclni mesic hodne pr gi, jest pry je gte asi 8,000 Marl bavInikovYch stonker nevyorano. Take ja mam nekolik akru nevyoranych, neb jit mesic jest tarn blato. 2e pry nam za to napati gikovnou pokutu. Jaksi to v g ak dopadne, ale pies to jsme radi, ze prg i neb jsme meli jiz nekolik suchYch zim.

Ty vladni projekty meni nam zde vzhled dela° okoli. Ted' prave vymetuji novou odboeku teleznice k letisti C. 3. ‘Zeleznice povede pies Kelly-ho farmu ke Kovafove farme, na nit my jsme, steel se na cestu kolem Vaclava aijanskeho. Brzy se tu ani nevyzname. Na zdar!

Chas. Holasek. ftad Placedo, cis. 97., Da Costa, Texas.

Mili bratti a sestry! — Uvedomuji vas, abyste se dostavili v gichni do na gi tadove schnze na ptigti nedeli, dne 10. listopadu v 9 hodin rano. Budeme zapisovat pfihla gky do odboru nemocenske podpory. Planovali jsme tak noinit v minule scherzi, ale nebylo to motne, pfieina, schide byla slabe nav g tivena. Proto prosime, neodkladejte a ptihlaste se, neb jest to nutne aby pkilalag ky byly odevzdane tento posledni mesic, aby nemocenska podpora mohla bYti zavedena u na gi Jednoty.

Take mime dine daletite zaletitosti k vytizeni v teto scherzi, proto dostavte se jiste do schOze v pinem poetu. V padu moc Apatneho poeasi schide bude fret nedeli tento mesic.

J. L. Elgik, taj.

S pozdravem, Londyn — LeteckY clUstojnik Ralph Hope, ..tynovec trivaieho premiera Chamberlaina, byl vt jaX vkt zztbit, iftOotvi. at tyN ni lln

Strana 18.

Mill broth a sestry!

Oznamuji vam dalgi krok ku pfedu nagi prate, co se tkee zaloteni Nemocenske Podpory.

Slibil jsem vam, 'Ze v gem kadrim poglu stanovy co nejdfive, ale pro drilelitou pfieinu to nebylo motne. Postal jsem stanovy tiskarne a tiskarna poslala je nag emu pravnimu radci a br. Kacif zase vyjednaval se stanovnim vyborem a tak se to protahlo. Zajel jsem do rikadovny br.

Kacike, vg e jsme drikladne probrali a stanovy upravili do tisku a jsem jistY, 2e do druhe nedelni schrize budete miti v gichni stanovy v rukou. KaIdY fad obdrli 3 vYtisky; jeden pro pfedsedu, jeden pro tajemnika a jeden pro NemocenskY vYbor. Dekuji touto cestou na gemu pro,vnimu radci br. Kacitovi za spolueinnost s ripravou stanov i za pTelaerii stanov do anglieiny a to pani (jeho stenografce) za praci, jil pfedem vykonala, aby stanovy mely v rukou lady, ktere maji schrize prvni nedeli. V mesici listopachl a prosinci konaji se vYroeni schrize a te g im se, 'Ze elenstvo dostoupi abychom mohli zaeiti nazi praci. Stanovy jsou upravene spravne a nespravnYm zpilsobem nikdo nemtde teliti z tohoto odboru a proto v opine drivefe elenstvo mule bYti uji gteno ripinou driverou v tento odbor. Jak jsem easto uslygel, bylo mylne vysvetlovano ledacos ku gkod'e zaloleni tohoto odboru, ale nyni, kdy‘t budete miti stanovy, tak si je pfeetete a bude yam jasno.

Pamatujte, le elenem se mule stati kaki* zdravY elen nazi Jednoty a le se nestane, abyste al onemocnite teprve hledali elenstvi v tomto odboru ku ziskani podpory.

Staff nerozhoduje a lekafske prohlidky taky neni, zapotfebi toliko diivery, jsme co bratfi a sestry pfece hodni jeden ku druhemu.

Jdete do nejblil g i schrize a pfihlaste se co eleni a sledujte dal gi oznameni ye Vestniku. olenove, ktefi bydleji mimo swill' fad a nemeli pkilditosti si pfeeisti stanovy, mohou stanovy obdrleti zdarma, kdyl se ladosti po glou 3 centy znamku ku hra2eni pogtovneho.

Kdo ma jake otazky o vstupu do tohoto odboru anebo kdyl by chtel nejake informace,'at' mi pig e, ja jemu milerad odpovim.

Tegim se na spoluprace v gech, jsem vas John Toupal. nemocnYch, Washington, D. C. — Oherr zachvatil nove postavene poschodi munieni budovy valeeneho departmentu easne rano a zvla gtni armadni rada zahajila neprodlene vy getfovani, aby zjstila, zda oheri vznikl nahodou nebo neopatrnosti nebo sabotali. General George C. Marshall, nadelnik generalniho gtabu, kekl reportertim, le duldite listiny, z nichl nektere tajne, byly pogkozeny pouze vodou a koufem. Bezprostkedne po ohni rozna gely se povesti, ze jde o sabotat, ale oficielne nebylo dosud nic feeeno. Sekretaf valky Stimston projevil mineni, ze oheri vznikl bud' zkfilenim elektrickYch nebo odhozenou cigaretou. Dristojnici inteligeneni slulby a polarni mar galove zahajili vygetfovani, jakmile hasieske setniny z celeho distriktu Columbia pfivedly plameny pod kontrolu, col trvalo asi hodinu. Zatim co vy'Setiova,ni bylo vedeno, hasiei byli povolani k jinemu ohni, kterY vypukl ye sklepe v cviene Akole Lewis Hotel. Tam bylo 15 hasiefi omameno unikajicicim plynem a etyti z nich byli dopraveni do nemocnice.

VtSTN1K

kid Ennis 61s. 25, Ennis, Texas. aerie/nu • dlenstvu tadu Ennis. Broth a sestry!

Jak je yam znamo, ze ka2dYm rokem vii stopadu odbYvame vYrodni schtrzi, tak take letos budeme odbYvat schrizi dne 10. listopadu, a zaroveri budou volby, ye kterYch se budou volit iffednici pro pisigti rok. Proto je kaldeho elena povinnost se teto schuze zaeastnit a volit takove tikedniky, ktefi pracuji pro vzrilst a dobro Jednoty. Proto se v gichni teto schtze Ueastnete. Zaroveri ti eleni, kteii jsou s poplatky pozadu, jsou 2adani, by se vgichni vyrovnali, neb jest-li se nevyrovnaji, budou vgichni suspendovani.

Dostal jsem vYkaz riroka proti prijekam na vase certifikaty a ty musi bYti zaplaceny.

Bratfi a sestry, ktefi se zajimate o Nemoc.

Podporu, tak se pkihlaste. Je nas asi 340 elenil a pkihlasilo se jen asi 7 Menu, proto se v hojnem poetu pilhlaste, a pomozme zbudovat u nazi Jednoty ,nemocenskou podporu a tak vypinime krasne heslo: Podpora, lidskost a bratrstvi.

S pozdravem, John Hrabina.

Neco o piednike Msgr. Zlimala v Cameron.

Jak jsem posledne oznamila, dne 25. fijna fednil v Cameron Msgr. 0. Zlamal. Ten den odpoledne se zdalo, le z to slavnosti mnoho nebude, poeasi bylo degtive, nektere kary pfijely a zase odjely. K veeeru se ale vyjasnilo a navg teva byla skuteene velika. Hoste byli tito: Msgr. 0. Zlamal, dp. Kader, pan Maudr a soudce Gilles. Hoste pfig li ptimo z venku na jevigte, v to samou dobu pfigly ctih. sestry, zase ptimo dole do sine. Obecenstvo povstalo a hudebnici zahrali americkou hymnu. Po to dceru gka manlelii MikulcovYch ptivitala Msgr. 0. Zlamala a podala mu kytici krasnYch bilych ruzi, za ne2 on srdeene podekoval. Obtadnika delal dp. Kaeer, pfedstavil soudce Gillise. Jeho fee byla pozorne vyslechnuta, nekdo povolanej gi by ji mel ye Vestniku rozebrat. Po to mluvil dp. Kamer fekl, le si klademe za velikou Best, ze mame tak vzacne hasty mezi sebou. Po to mluvil Msgr. 0. Zlamal. Byl pozorne vyslechnut, jeho fed se vgem libila. Poukazal, co je dolor neb ten etvrt'ak proti lidskemu livotu. Nakonec promluviI par slov p. Maudr, kekl, le se blizi vanoeni svatky, abychom na ty hochy tam v Anglii nezapominali, kteii bojuji i za Spoj. Stay. Na konec promluvil pan Jos. Slavik, podekoval vgem za vgeeko, zvlagte le jej tegi, ze navgteva je tak velika. Obecenstvo na to zapelo "Hej Slovane!". Na to jsme se v gichni pobavili. PokrYvka, kterou zhotovila sl. Lillie Svobodova, vynesla dvacet dolarri. PokrYvka, kterou zhotovila sleena z Marak (jmen° neznam), vynesla dvacet pet dolarti, kvitka a panenky, v ge bylo pled desatou hodinou prodano. Jakk je celkovY vYte2ek neni mi znamo, doufam ale, le to p.

Mikulec ye Vestniku oznami. — Tel musim tamej gi krajany pochvalit, le byl vtude vzornY pofadek. 15 minut pied pfichodem hostil byl bar s pivem zavfen, take feenici nebyli nijak vyrugovani, jak se to easto stava; poklonu za to davam br. Guznerovi. Na konec dekuji vgem kdol neeim pfispeli. S pozdravem, Ane2ka Skupin.

Taylor, Texas.

Ctena redakce a vgichni etouci!

Posledni nedeli v fijnu konali jsme nazi pravidelnou schtizi S.A.6.T. na Bayersville. Ve schuzi bylo ujednano, aby jsme vypracovali nejakY vedirek a zabavu odboeky, kterd se ma potadati dne 17. listopadu v sini fadu C. 29. Budeme miti rozlidne zabavy, pH torn dobro fedniky a spoleenou veeeti. Veeer bude taneeni zabava pH dobro hudbe. VYtelek bude opet yenovan pro dobrY Adel, pro nage utedence v Anglii, pro uleveni bidy negt'astnYch na gich matek a deti zvla g te. My citime ten velkY bol, proto pfikladejme ruce k dilu a pokraeujme v kterou jsme zde zapoeali, krasnou eastku pradla zhotovily a odeslaly do Houstonu, o nel se dobro sestry v Houstonu postaraji, by vge dog lo na pattiene misto. Vy sestry, ktere jste slibili pfispet do nazi kuchyne a 'country store', pfali by jsme si, by nem mohlo bYt dodano do peti hodin v sini, ten drive, komu bude molno.

Pfiti tSrden budeme psat vice: Ruble Holly.

Ve sttedu, dne 6. listopadu 1940.

11111111111■111M1111111111111111111011.111•1111.111,

NAS iAL011 MINIMMENNIMEN111.111MINIMINIft PROJEV SOUSTRASTI. My, nilepsank resolueni vYbor fadu 'C'eskY Prapor Cis. 24. projevujeme timto jmenem du nazi uptimne citenou soustrast pozristale rodine nad ztratou jejich milovane maminky, sestry a nagi mile spolusestry Kristiny PolanskSi, ktera dokonala svou pozemskou pout' 18. fijna 1940 ve stall 62 let po del gi eas trvajici nemoci. — Zesnula byla mile povahy a v2dy pametliva sy Ych povinnosti. Vime, pozristalo, rodino, le jste velmi zarmouceni nad ztratou Vo gl milovane. Avgak budd vam alespori easteenou techou, 'le my opravdove soucitime s Vdmi ye Vag em zarmutku. Zesnula sestra at' odpoeiva, v pokoji a Best budil jeji parnatce!

Dan° v Cyclone, Texas, 25. fijna 1940.

Chas. Navratil, F. J. Marek, Ben 2abeik, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nilepsanY resolueni vYbor fadu Karel Havlidek Cis. 4, Hallettsville, Tex., vyslovujeme upkimnou soustrast nad ztratou va geho milovaneho syna, Fr. Janous, ml., ktereho neoeekavand smrt vyrvala z rodinneho kruhu y e stall 22 let, dne 20. Hjna, a 21. fijna 1940 byl pochovan na Vsetin hibitove. za hojne teasti piatel a spolkovYch broth. K Jednote pkinalelel 2 roky. lalem sklieena rodino, vime, ze vas bol a zarmutek je velikY a protol‘ budd yam ittechou, 'le bol jen stihl vas, jest i bolem nagim a le soucitime s vami ye vagem zarmutku, neb fad nag v nem ztraci dobreho, upfimneho elena, jen vldy konal sve elenske povinnosti. Odpoeivej v pokoji a budd Ti zeme lehkou.

Dano v Hallettsville, Tex., 23. fijna 1940.

Jan Boeek, Jos. Wojtek ml., J. Konvieka, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ndepodepsank resolueni vYbor fadu Dennice eis. 94, Wheelock, Tex., vyslovujeme uptimne citenou soustrast nad ztratou vageho milovaneho °Velma a na:seho spolubratra, Frantigka Janieka, ktereho neaprosna smrt vyrvala z rodinneho kruhu a velkeho poetu pfatel dne 4. fijna 1940, a 6. Hjna byl pochovan na Wheelock hibitove.

ZesnulY bratr &Ail se 82 rokri, 7 mesica a 23 dni.

Mila, lalem sklieena rodino, vime, ze vas bol a zarmutek jest velikY a proto budil yam ritechou, ze bol ,jen2 stihi vas, jest i bolem nagim a 2e soucitime s vami ye vagem zarmutku, neb fad nag ztraci v nem dobreho a upkimneho elena, jen vldy s ochotou konal sve elenske povinnosti. Bratie odpoeivej v pokoji a budd ti zeme lehkou.

Dan° ye Wheelock, Tex., dne 28. fijna 1940.

T. J. Peeeria, Joe Blalek, Albert Seasta, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI My, nilepsank resolueni vYbor fadu Moravan Cis. 42. v Sunny Side, Tex., vyslovujeme upfimnou soustrast portistalYm ditkam a cele rodine Fojsagkove nad ztratou milovaneho otce a dedeeka a nageho spolubratra Pavia Poitigka, kterp zemtel dne 6. fijna 1940 a pochovan byl dne 7. Hjna ye Walles za hojne ireasti jeho rodiny, pfatel a spolkovYch sester a bratrii. Br, Fojtagek byl va,ZenYm a dobrym obeanem, don brYm a tadnYm elenem; zastaval po nekolik rokri ufad pokladnika u fadu Moravan C. 42.

Vy, poltistala rodino, pfijmete nazi uptim-, nou soustrast, a zesnulemu pfejeme veenehq odpoeinku.

Za fad Moravan C. 42., v Sunny Side, Texas: Steve Stephen, Frank . 1 epka, John Mach6.6, re sulucna vYbor.

Ve stfedu, dne 6. listopa.du 1940.

Dallas, Texas, Mili dtenifi Vestniku!

Dnes je den Vtech svatych -- den Dutleek, Kano je jasne, tall y& tedy ne potrnurne dutid.= kove. Vzpominame tech drahYch bytosti, jent neUprosna smrt vyrvala nam z narudi a jent, mnozi z rids zanechali jsme hroby tech drahYch starostlivych rodiet, (let, sester a bratrti, ba i pfatel nam drahYch tam v to nati mile domovine, v tech zahradach mrtvYch. y e, hfbitove, zahrado zelend, kde jsme ulotili ty nejdratti semena, na net dnes vice jak jindy vzpominame. Nemilteme postat a hroby jejich ozdobit, hrob zelenYm vencem ze zeleneho chvoji doma vyrobeneho kvetinami a rozsvitit svieky, jsme daleko od nich, tisice mil vzdaleni, ale ten obraz ktery jsme vidali v den dusiCkovy Mytlenky leti pies tiry ocean.

A vette me etenati mill. Dnes, kdy mnoho smutku a bolesti v celem tirem svete, kdy tisice dnes umiraji hroznou nasilnou smrti pfieinou nejvetti bestie sveta, to jsou At'astni ti, kteti pfirozenou smrti zemfeli, neb ti dnetni jsou na torn daleko hrite, mudeni, tyrani, bez7 branni, hiadovici.

Z novin jsme se dozvedeli o ptitomnosti vzacneho hosta v Texasu, Msgr. 0. Zlamala. Pfedchazela jej povest vYborneho teenika a vlasteneckeho kneze. Nemohla jsem pochopit, prod' desky Dallas nehlasil se o jeho pfednatku. Dne 27. fijna byl slavnostnim keenikem na manifestaci v blizkem Ennis. MnohYm nom nebylo motno se sridastnit, ponevadt jsme se ptipravovali na div. "Zvony" (o kterYch se jate zminim).

Sestra Zazvorkove, z Ennis me psala, aby odhooka vyslala nekoho od nas z Dallas k spolednemu obedu, to pozvala Msgr. Zlamala, pana Maudra, pied. Sdruteni, dp. Kowalskiho a jine. Za natl. odb. jel p. Ben Pfevratil a Fr. StranskY st.. Pozvali mileho hosta k nam na divadlo a potadali jej, aby v meziakti k nam promluvil, cot ochotne, ad znaene unaven cestou a teen?Mim slibil udinit. Promluvili k nam oba dobil kednici, p. Maudr, kterY zaroveri nam. ptedstavil Msgr. Zlamala. Sedela jsem v napovedni budce pod jevittem (to je moje misto, kdyt se hraje divadlo). Vchazi na jevitte pan menti prrimerne postavy, vYrazna, dobromyslna tvat, n, svYm tivYm zvuenYm hlasem vita, pozdravuje obecenstvo, ktere s nejvettim zajmem sleduje jeho zajimavou fee. Lidi tu zovladu, ktera dnes zachvacuje skoro celY svet.

Co utrpeni ut narod desky musel protiti. Po 300 let pod vladou krvavYch Habsburkri a ted' dale vetti a krutejti vladu Hitlerovu a jeho pochopri gestapakri. Co hrriz, potupy v tech povestnYch koncentraenich taborech, v tech novodobYch mueirnach, co nasilnictvc, smilstva, vrated a utrpeni musi nejen narod teskY, ale jeden za druhYm protivat. My nedovedeme byt ani dosti vdeeni to svobode jake se v teto zemi tetime a nedovedeme si ani pfedstavit ty telesna, utrpeni i dutevni, v jakem se ti flak doma tam nalezaji, mueeni, tyrani, hladoviei. A jestli davam at nas to boll, tak poild je nam dobie, neb davame z htebytku.

Knezti druhu Msgr. Zlamala neni mnoho. On tu svoji viru v Boha jako dobrY knez ma tak silnou ye svrij eesky narod, z ktereho vytel a jent citi vtecku tu pohanu a barbarstvi na nem pachane, pfitel do Texasu rozsevat sime milosrdenstvi a lasky k tern, jent sami branit se nemohou, pfitel tak jako nag Vojta Bend buditi tivym slovem k obrane proti nasilnictvi hord nackri a gestapakt. tesky Texas je po vettine uvedomelY, v katde osade najdet zapal eeskYch bohatyrri, jent jsou v tiku vojskem sjednocenYch sil. Maio jen tech, ktefi zapomeli a ztratili viru a kteti znaji jen malY jejich cil. Takovyto znameniti feenici jsou takovi apottolove. Neni jich mnoho, ale tarn kde se objevi pfinati sebou svetlo, to lido v nicht cit pro velikost sobectvim ubit nebyl, citi silu z jejich velikosti.

Pfirovnala jsem tohoto vlasteneckeho kneze k V. Benet-Ttebizskemu, kterY take ten narod svrij miloval a zanechal nam smutnou historii jeho v jeho knihach.

U nas mluvil kratce. A kdy mantele StranskYch se zminili, to pojedou v pondeli do Seaton a West, kde meli bazary a p. S. na kaidy v Tex. potadanY ptispele ze sve umel. dilny zrcadly a tyto na misto osobne dovege, %It trod-

VESTiq t/C ku jsem se podfekla, bych take na pfed. do West jela; nabidli me ochotne, to mohu jet s nimi.

A tak v pondeli rano kolem 8 h. rano jsme vyjeli z Dallas. Kara jednosicova, dobte zatitena a napinena pohicovala mile at 60 mil za, hodinu. Mradilo se a na mnohYch mistech jsme vjeli do silneho date, nekdo prdelo mak), nada, nic.

Na pozdrav a odevzdani dopisu zastavili jsme v red. Oechoslovaka, kde v pilne praci jsme zastali red. p. A. Morrise a J. Holaska, p. Moueka tam nebyl, tisk. personal byl v pilne praci, nezdeZovali jsme. Na to p. S. odevzdal dar svOi na pattione misto a ujiZdeli jsme do Seaton.

Meli jsme umysl, 2e tam poobedvame a abysme se dostali vCas do West na ptednadku, ktera za.einala v 1:30.

Kdy't jsme dojeli k sini, zastihli jsme v jidelne venku 3 damy a to pi. K. Fojtadkovou, pi.

Rychlikovou a tieti jmeno nevim. Srdeene jsme se pozdravili a obed to se teprve peee, slepice, maso, klobasy. P. S. odevzdal i tam svilj darek pro bazar, prohledli jsme jejich darky, neco koupili, nasedli do kary a ujadeli zpet do West, kde grog. zaeinal a kde' jsme potkali i pi. Zazvorkovou z Ennis. 0 programu vas neni tteba infor., ponevad2 tak uCinil pp. red. Vestniku i echoslovak.

Od rana do 4 hod. odp. nam dobte vytravilo, tak jsme Ali po eichu do vkusne upravene jidelny, kde cely 'Stab ochotnYch, milYch kuchakinek byl ptipraven k obsluze hladovYch. Nastalo seznamovani a ujiAteni, to rady me skromne pisemni prace etou. Diky a znovu opakuji, .ge si toho valm.

Nalotly nam potadne porce velmi chutne upravenYch jidel, celY obed (Ci to byla vedete), kavu a 2 kola& za 25c, a proto se ani trochu nedivim, ze mely brzo vyprodano. Co to muselo byt jidel, kdy' to prodavaly tak lacino, a piece vynesla $94. Pak jsme si jedte prohledli stanek VCelek, ale tak dlo vge Cile na odbyt, take bylo Vde vyprodano.

Na venku dratili darovane veci, tak jsme tam take za§li a i tam dlo fdechno Zderstva na odbyt. Men tam asi 8 kvilt0, jeden krasnejdi druhY, a co nas ptekvapilo, bylo oceneni to prace, 2adnY nepodal men§i cenu na kvilt, od $4 nahoru 5-6. Pak p. Knapp vezme do ruky klas korny a oznamuje, 2e byla vypestovana p.

Romanem Parmou ve Waco u sajdvoku. Byla peelive zabalena, a tak kdo pry a co za ni.

Hias ze zastufm: $4! Pohledneme se Stranskou na sebe, kdy druhY hias se ozve: $5.00! Tfeti $5.25. Zvedavost nate vzrrista, to by korna vypestovand v meste mela takovou cenu? Vyvolavad snima pomalu s ni obal papirovY a hle!

Pod nim drimyslne kolern korny obalene 5 papirovYch $1.00 davaji pokladnikovi p. 8krabankovi, kterY obal $1 sclelal a podal ji tomu co za ni nabidl $5.25, jeho tedy stal ten klasek 25c. Pan R. Parma zutlechtil to sime to korny dobrou mytlenkou a zaleval ji pochopenim, proto vydala tak dobrou sklizefi. Citi, to ti jent nezavinene trpi, pottebuji nati pomoci, neb my zde v Americe jsme vtechna jejich nadeje, jsme jejich svetlem, ke kteremu obraci zrak svrij a nemou, Oak srozumitelnou fedi k nam mluvi. Dayam vte co mem, zfekl jsem se rodieri, teny, deti, sveho majetku, davam co nejsvetejg mem! Svilj tivot, aby potkena byla nepravost a zvitezila demokracie, znieena navtdy tyranie a bestialnost.

V 5 hod. nasedli do kary a odjitdeli k nam do Dallas. Podzimni dny jsou kratke, zapad slunce tak nadherne ozatoval tloutnouci stromy a luka do Cervena zbarvene tak krasne se odrately. Domri jsme dorazily v 7 h. veeer, spokojeni udalostmi dne. Pane jsme ztravili nas narodni svatek 28. fijna. Ja za ten dobte zatitY den malt. Stran. srdedne dekuji.

Dopis mrij se dlouti a jette jsem yam nefekla jak- se nam vydatilo div. "Zvony". Velice dobfe finanene i moraine. Byl to site smutnY ale pravdivS7 dej. A nag herci se skuteene dinili, tato stare. garda hercri pfekonala sama sebe, i ten zvuk zvonii znel tak opravdove. Br. Rendl toho sedlaka Livoru hral skvostne, on v to riloze til, podal vtecku tu eeskou hrdost, ten staletY tisk nemeckYch pant, jent vtdy nas utiskovali.

Vemte me statky, vemte me vtecko, pfiltnete me tfebasibenici, ja svoji Ceskou ddi a ptislu gnod neprodam, Jemu pa bok v 41oze deny jeho

Strana 19. syiia Aritonina, jeho citove podal br. J. JureUk, drutila se ses. M. Pfevratilova, ktere, ji hrala katclYm svYm nervem a rozplakala vtecky. A cot Vit, br. Hamusek. I ten tit ye sve Mote zvonika. Jak bolelo jej, kdyt rakouska, vlada lazala sejmouti jeho zvony, aby z nich byla ulita dela k vratdeni a pleneni nevinneho lidstva. Doplriovali se ti 2 starci Livora a Vit zvonik. A nati 2 host& p. Jet a Vodieka vtili se do svYch nesnadnYch riloh a podali je prvotkidne. P. Jet, V. Horak, jent v mladi zapadl do Nemecka a po 15 letech se vratil do rodneho sveho hnizda, zakolisal v narodnim svem pfesveddeni, ale vida to jest zle, to Wind utlaeuji, nate' sve koteny a pomahal kdyt vypukia valka a tam take poIota tivot svuj. Jiti Zapal (F. Vodieka), dobrY vlastenec, pozdeji ho nalezame v tabote legionait, pilnaSi smutnou zvest, to byl svedkem smrti vnuka stareho sedl. Livory, to ut byl 3.

Glen rodiny jent padl. Coufalku (pi. A. 6ejchanova) podala tive a spravce C" erneho br. Mira Jureik, napted zaprodanee nemeckYch pant, ale jeho deske, povaha se nedala zaptit, nakonec velmi lituje sveho arra. Jenik, aloha kratieka, podana, Jul. PodhradskYm. Vtichni hrali pekne a ja vam vtem srdeene dekuji. Zkoutky trvaly 5 tYdnii, byly namahave a vy vtdy tri pelive jste ptisli. Mam radost z toho rispechu.

Po div. me vyhledala pi. G. Valkova a dala me $1.00 pro variod. nadilku des. vojakilm.

Mantele V. oba neteti se dobremu zdravi, jsou sami pottebni, ale pfeci to jejich Ceske citeni pomoci nemohou potlaeit, a fikala me pi. V., to je to malo, ale to vic nemrite dat, ale i to trochu pry pomilte. 50c dar. pi. A. Ondrritkova.

Pied tim jsem zaslala $27.50 a $1.50 Cinilo $29.

Eikam ses. Stranske: Nevite, kdo by me chtel dat jette $1.00, aby bylo rovnYch $30? Povidala: Poekejte do Ctvrtku, mame kafe v Kroutku, ja pozvu Stranskeho a on yam ten $1.00 de, a dal!

Moje sbirka obnati $30. Diky yam vtem jent jste pfispeli. Na ses. Zazvorkovou tarlim, ona ma vie, jak me sdelila, ma $55, ale zaroveri ji to pfeji.

Pi. 2ivna, diky za Vati vzpominku. Pfieinim se pfani Vase spinit kdykoliv se me naskytne k tomu pfiletitost.

Div. "Zvony" sireastnili se v hojnem podtu hoste z Fort Worth. Pokusim se je vyjmenovat, jestli nekoho vynecham odpust'te. Prvni, jent jsem v Sokole shledla byli mant. J. Beekovi, Houtviekovi, Milanovi, Svajdrovi, Tyrkovi, pi.

Paulova, jedna pi: me byla pfedstavena, ale jmeno jsem zapomela, ze Segoville p. a pi. Polatkovi, p. a pi. Palidovi, pi. toupalova,, to je fte co ja znam. yam vtem patti nate diky a doufarn, to se vam divadlo libilo.

SrdeenY pozdrav vtem aerial-um zasile., Botena Valdikova.

Dallas, Texas.

Ctena, redakce a mili pfatele!

Rada bych napsala par slov o na g Ceske tkole, ktera byla pokadana zde v Dallas toto Leto.

Jsem Amerieanka, ale mam eeskeho mute. Jedna druha Amerieanka, pani Milton Nesudova, take chodila, do Ceske tkoly. UCili jsme se Gist, psat a zpivat deske pisne.

Nevim jak bych ja mela psati vtechno to, co ja bych rada, ale pfala bych si, kdybyste mne, ctend, redakce dovolila zde podekovat panu ivnYmu (on byl mYm ueitelem v Ceske tkole v Dallas) a jejho mamince, pani Zivne, a vein mojim pfatelrim, kteti mne pomahaji Olt se Cesky.

Doufam, ae vtichni budeme zase v Ceske tkole na druhY a katdY nasledujici rok.

Na shledanou! Na zdar!

Lillie Rotrekl. fad Nove Kvety, eislo 35., Axtell, Texas.

Timto oznamuji elentim nateho fe,du, to bylo ujednano v minule schrize, odbYvati volby fddovYch rifednikri a vYborri ye schrizi listopadoye a neodkladat to at na prosinec. Tedy, ktefi mritete dostavte se vtichni a zvoite si atedniky die vateho pfani. — Upozorriuji tet dieny, ktefi maji prijely proti certifikattim, zdali nemohou prijeky splatit, aby si hledeli zaplatit aspori riroky, neb se mute stat, to jednoho krasneho dne at zemtou, jejich dedicove neb pozustali misto pojistky dostanou trochu popsaneho papiru. S pozdravem, Adolf Mach, tajemnik.

Ve stfedu, dne 6. listopadu 1940.

VSSTNiK

Strana 20.

fi to s nagi Amerikou dobte mysli, Nemiliete spiti? souhlasi naprosto nekompromisne Pievalujete se v noci neklidne na Mika, rozmrzele • se snaace ziskati velice pos obrannYm programem a s rychlou tiebnY spanek? Jest moinYm, ie trpita mo2nYmi gemi a vydatnou pomoci v chybnYm travenim a yymeiloyanirn.

Jr2 dlouho je nag lid v Texasu batisic lidi v poslednich pokolenich prostiedky Anglii, ktera dnes stala yMnoho yzkouaelo blahodarnost Dr a. Petra lamucen v ohledu narodni akce hense velkS7m bojovnikem za viechna Hoboko, ialudee•ni annost poyzbuzujiciho leinevskYm psanim jednoho 'Ceskeleku. i vi, jak napomocnYm jest v prava a pokrok, kterY si lidstvo za mnohY'ch piipadech: funtionalni zacpy, ho listu. MinulY tYden onen easopis poslednich dva tisice let krvi a utr- nervosy, nezaavnosti a zkaieneho dosahl nejvyggiho bodu ptekrucovaludku, ztraty spanku a chuti k jidlu a penim vydobylo a eemu my kikame obyCejnYch nachlazeni, kdyi tyto obtlie ni pravdy kdy2 napsal, 2e Msgr. 01zavineny chybnou zaavnosti a vyktest'anska civilisaie. Msgr. Oldtirh jsou me g ovanim. Hoboko jest sestaveno z 18 dkich Zlamal z Clevelandu, kterY po lidu: "Anglie rtlzrich lekaiskYch koiinkv, bylin a Zlamal void k nagemu minule dye tYdny konal ptednagky •rostlin. s piirodou k dopustila se jiste, tak jako kaZdy ji- na obojiPracuje ialudek a stieva a presto neni v Texasu, souhlasi apine s jeho smedrsne neb svirajici.

Pomaha annosti nY narod ve sve historii, velkych i• aludku; pravidluje stieva; zvyauje vyrem. Tvrzeni to jest fale gne. Msgr. me g ovani prostiednictvim ledvin; napochyb a hrich0, ale my musime odZlamal nic takoveho netekl — namaha a urychluje zaavani.

NepozbYvejte pougtet jako lido a ktest'ane, pone- nadeje, jesthie vas jine leave prostiedky opak, ye svYch ptedna gkach varuje — °petite si Fahe y Dra. Petra vad2 Anglie dnes ptevzala na sebe zklamaly Hoboko dnes. lid pied fale'gnou propagandou, kteten velkY Akol, to velkou °bet', kde Dra. Petra Deeivt OlejDiniment — ra jest nagemu lidu v onom easopiProtihnilob0 bolesti utiaujici prostiedek dava svoji krev za pravdu, spravedlse podavana. Ohledne spojeni se v uilvani pies 50 roktl. Rychla Sieve od nost, svetlo. Byli bychom velmi sle-1 revmatickYch a neuralgickYch bolesti, slovanskYch narodt, ktereZ dle onoboleni zad, ztuhlYch a bolavYch Ewald, pi, kdybychom nepochopili, 2e jest, vymknutin odienin a namoienin, svediho easopisu jest prvni podminkou cich neb :palicich nohou. U tiiuj lel. to dnes to Anglie, ktera, tak chrabie nova svobody Ceskoslovenskeho OspornY. bojuje proti barbarskomu, pohan-1 roda, nahledy Msgr. Zlamala jsou Fahrneyovy leave skemu nazismu. novemu nabo2en-; prostiedky y e obdrZeti svem sousedstvt, pouajte nasledujici: — tohoto kuponu. stvi Adolfa Hitlera, kterY se sam Spojeni slovanskych narodt? — prohlasil, 2e on to jest, ye kterem Sloueeni se vgeho Slovanstva v jedZylaitni Nabidka — Objednejte Dees!

JOHN SVADLENAK. jest ztelesnen jejich pohansky neno teleso, tieba rozdilne v astavech Jako z y laitni "seznamovaci" naBratr John gvadleriak je 32 roky mecky bah, bah mod, sily, a kterY bidku — poileme y am ZDARMA vladnich, ale sjednocene v sebeobra2 uncovY vzorek Dra. Petra Leaveho o ktest'anOleje Linimentu a ZDARMA 2 unne a ptipravene odraziti fitoky svYch Clenem tadu Praha cis. 29, v Tay- uratlivYmi slovy mluvi covY vzorek Magolo s objednavkou gem, o Bohu dobra, skem Bohu na lor a posledni roky pasobi co orgaodvekYch neptatel Mina. jest mot-1 Hoboko: 0 11 uncover lahev Dra. Petra ne, ba nutne. Ti, kteti hlasaji, 2e to- nisator SPJST., v kterei funkci se lasky a smilovani• Hoboko — $1.00 poitou vyMsgr. Oldtich Zlamal prohlasil v to spojeni melo by bYti prvni body znamenite osvedeil. Jeho poctiva placene (2 uncove vzorky s naha korunovana byla v celostat- nagi tiskarne, 2e akce tak jak jest zdarma). programu nageho; Sdru2eni a odboZ pravidelne 60¢ 'Ave Dr a. jove akce, udelali by velkY skutek ni souteii organisatoril na gi Jed- konana pies dve leta SdruZenim A-1 Petra Leaveho Oleje Lininoty mimotadnYm vyznamenanim echoslovakir v Texasu, merickYch 0 mentu — $1.00 poitou vyplapro toto jejich ptesvedeeni a pro nacene.

— dosahl mista prveho, o eem2 ho za vedeni obetavYch a nezigtnych il vac, kdyby obetovali • eestu ze ❑ C. O. D. (poplatek piipoaen). uved;emila Hlavni ttadovna S. P. pracovnika, jest naprosto sprivni. svYch vlastnich prostkedku tak jaDR. PETER FAHRNEY & SONS CO. ko to eini nagi ptedaci, kteti ji g dva 3. S. T. Nag vzacnY host naprosto nikde ni2501 Washington Blvd.

Tato soute2 trvala tri mesice a komu nedal tadneho svoleni, aby za Chicago, Ill. Dept.

D811-22N roky pracuji a zajeli tam na sever mezi Slovaky-Hlinkovce a bledeli ; podileli se na ni vgichni ustanoveni neho prohlasil, 2e by se mela nage akce S.A.6.T. jakymkoliv zpasobem nejdtiv tyto ptesvedaiti o to nutno- pracovnici naboru novYch &erre'. jinak usmerliovat nebo menit.

Bratr John Svadlefiak dekuje testi Cesko-slovenske a slovanske koNag vzacnY host ve svYch pied-' operace. Budeme tomto lidem, kteti mito tadky cele rade ptatel za jejejich staletYch sidel jako dobytek tak silne se zajimaji o spojeni Slo- jich napomcc k dosa2eni destneho naglach velmi silne zdtraziruje, 2e jest to klam a 1e2, kdy2 nekdo tvrdi,l v nakladnich vozech do moeala vYmista mezi organisatory SPJST a vanstva v tomto boji velmi vdeani. ie revoluci narodnIho socialismu, to; chodni Halide. My se nikdy nebuoznamuje, 2e je kdykoliv ochoten na Dr. Eduard Beneg, president repuily by se pomery deme ueiti od Hitlera jak ziskati bliky deskoslovenske v LondYne dnes poladani vysvetliti vYhody pojistek jest nazismu, zlep g spolupracuje velmi face se zastupci mchutne Slovanske Podp. Jednoty farmate a delnika. On te2 vysvetlu- I lid, ponevadi on ho neziskava, on je, 2e nazismus neni nikterak vS7-1 ho donucuje hrubYm nasilim, sttepolske vlady a jak jest nam znamo statu Texas. sledkem nejakYch hospodatskkch dovekYm mueenim, koncentraanimi z mnohych spisa., Dr. Bene g jiz od pomert. v Europe, nYbrZ 2e je to tabory k poslugnosti. Ano, nekdo napro spolupraci vg ech slovanskYch a zaeatku republiky eeskoslovenske ublud, znamy co pan-germanismus, psal, 2e koien zla ale i napravy je ostatnich malYch sttedoevropskYch siloval o vytvoteni velkeho hespokterY v nemeckem narode rostl ja- v dnegnim nasilnem vyrovnavani datskeho celku v gech malYch nd- naroda, aviak na zaklade parity, ko rakovina ji2 od dob nerneckYch majetkovYch rozdilt. My amerieti prava a svobody.

A proto nenraieme roda na Dunaji. Je znamo, 2e OenabYval sily ji2 od echoslova,ci nevidime a nesouhlasiktilaku a zvlagte choslovaci vytvotili tak zvanou "Ma- Zadati v 2adnem ptipade o 2adne dob cisate Friedricha, i za Zelezne- me s timto nazorem, ponevad2 nisikmotrovstvi ani Hitlera, ani Mussolou Dohodu" skladajici se z Ceskoho kanclete Bismracka a pozdeji li naz:smu vyrovnalo majetkove rozslovenska, Jihoslavie a Rumunska, liniho, ani Stalina nad sttedoevropnabyl obrovskYch rozmert za cisate; dily tak, 2e nazisti v gem ostatnim skou federaci naroda, ponevadi tito ktera mela bYti zadatkem spolupraVilema a koneene vyvrcholil v Adol' narodum v gechno ukradli, vydrance vgech podunajskYch malYch na,- tti lido nemaji v amyslu pravo a fu Hitlerovi.

Tato nemoc, toto novel covali jejich zeme a nechali je v spravedlnost, nYbr2 jejich diem jest roda. Jest nam znamo velmi dobie, hole bide, natku a zarmutku. Dukarte to bylo negt'astne vedeni Becko- utiskovani slab gich. A proto dnes nabo2enstvi nemecke, nabo2enstvi zem toho jsou milionove vklady 'wadvy vlady v Poisku, zaprodancem Ne- vgechny male narody, kteti si cti militarismu, hrubeho nasili, neme- er). nazistickYch Hitlera, Goeringa, die cke pYchy, vyrastalo v nemeckem mecka, ktere nechtelo piijati po-1 demokracii a kteti hodlaji zvani, aby se pkidalo Polsko k teto I zasad ktest'anske_civilisace stoji v narode po staleti. Hitler a jeho na- I Hesse, Himmlera a jinYch, jet maji onech krade2i pro sebe ulo2eny v Male Dohode. Jest nam te2 znamo. boil proti Berlin-Rim ose a jelikoi zisticke ueeni neznamend Zadny po- zcizine.

Na takove vyrovnavani maspravedlnosti, nYbr2 krok v dnes jen jedina velka mocnost vede • v poslednich letech pied atokern jetkovych rozdila my, co amerieti zaneshava po sobe jen velkou pougt'.

Hitlera na stiedni Evropu, i Rakou- valku proti teto ose, stoji tito nazodemokrate divame se s velkYm opoHitlerismus je revolule nihilismu, dove po boku Velke Britanie.

A tak, sko bylo ji2 nakloneno planu Dr. vr2enim a hnusem. My naprosto neBenege a 2e i toto stalo ve velmi i my amerieti oechoslovaci, ji2 jako to jest nicoty, nedeho, co nikam nevede.

Nazismus nestavi ani netvoti vidime v dne gnich ptevratech naziSlovane a jako dobii Americana buptatelskYch stycich s republikou nove hodnoty, nYbri selita a boi-V stickYch novou lep gi dobu a take my skoslovenskou. Jest nam tee znamo, deme podporovati Anglii a jeji spoco dobii Ameridane nesouhlasime s vie, co ktest'anska civilisace jak v jence veetne provisorni Ceskosloven▪ i dnes zatim, co se jedna o holou Lindberghem a jeho pani, tak jako existenci a o zachranu malYch stte- ske vlady s Dr. Eduardem Benegem majetku, tak dugevnich statcich vy- nesouhlasi 90 procent spravne mytvofila a zanechava po sobe jen bia Msgr.

Sramkem v Cele. doevropskYch state, ji2 dnes dr. Beslieich Amerieanil, nebot' my jsme neg a prozatimni eeskoslovenska Na v gech mistech kudy projel nag du, hlad a utrpeni. vycitili hned z prvni feel p: Lindvlada spolupracuje s ostatnimi na vzacnY host Msgr. Oldiich My Americana si bergha za sveho; pobytu v tak zvaplanu o utvoteni jakesi velke stye- dcstavili se zastupci mestskYch, o- co se deje v Nemecku a zemich Hit- nem nazistickem raji, 2e naelchnul doevropske federace demokrati- kresnich i statnich Made a pronesli lerem okupovanych — ano, my si neeim, co se ptiai americkYrn zasackYch a svobodnYch naroda. Tudi2, k na gem ulidu takove feel, 2e jsme toho dobte vgimame a nad tun co dam a americke cti. V na gich novivedeni odbojove nikterak v teto za, citili ve svem srdci nejen hrdost vidime, musime s opovrZenim si nach jsme nikdy Lindbergha v polaitosti nespi, naopak Dr. Bene g a nad tim jak si Amerika va.2i nageho odplivnout. Nikoliv ptatele, Hitler slednich mesicich neobdivovali, poMsgr. gramek dnes v LondYne ji g naroda nejen zde ale i ve.stare vla- nedal lidu dastojnou a poctivou pra- nel.T ad2 nemluvil na gim jazykem, japracuji na zaldadnich otazkach pro sti, ale citili jsme i uspokojeni, po- ci, on nasilim vozi delniky do vel- zykem spravedlivYch - a demokratiptigti budoucnost stiedni Evropy, a- nevad2 tito amerieti mu2ove vyslo- kYch munienich tovaren, kde musi ckYch AmeriCantl, a take ho obdivgak sttedni Evropy demokraticke a viii 100 procentni souhlas s tim, co pracovati 12 hodin denne co otroci vovati nebudeme, nebot' jak spra y svobodne, nikoliv federace nebo na ge sdru2eni v Texasu po dve leta ye--nemckhoiltarsuzbecn-pilasoLfe,njh statu jako bylo Rakousko habsbur- vykonalo. I oni tak jako na g presi- no papirove marky. Ne ptatele, Hit- fejne ptedna g ce v Chicago podilely ske, kde jedna tee a jeden lid, to dent F. D. Roosevelt, gen. Pershing, ler nerozdelil 2adne velkostatky me- se nejvet gim dilem nemecke organijest Mind, vladli a utiskovali vge- Mr. Bullitt, vyslanec a spousta ji- zi male farmate, naopak, on farms- sate a Bundy, ktere i radiem vyzychny ostatni podunajske stiedoev- nYch uvedomelYch Ameridana vidi te vyvlastiruje v Oa eskoslovensku, valy sve eleny, aby se k teto maniropske narody. Ano, Cechoslovaci, zachranu demokracie a lidskYoh Poisku a jinYch zabranYch zemich festaci pod rou gkou amerikanismu kteti jsou politicky, kulturne a na- svobod a ktest'anske civilisace jedi- a (lava tutu pi:Wu nemeckYm dostavili.

Z toho jest videti jakou feboiensky jednim z nejvyspelej gich ne v pora2ce nazismu a ye viterstvi rum a tern, kteti jeho system podpoa nejdemokratietej gich naroda, jsou Anglie. Dnes cela Amerika a ti, kte- ruji. A nage male farmM'e vovati z di Lindbergh mluvi

Prohledneide.

Vit6z.

Yl

Ve stiedu, dne 9. listopadu 1940.

JO2A MUSIL:

PODZIMNI KVET ROMAN "Zehn", uhodilo do jeho sluchu. Byl uchopen za bluzu a vyiazen.

"Konec", tekl si temne.

Stali vgichni s hlavami hrde vztyeenYmi a oeekavali veci p•iStich.

Dvacetosin jich bylo tedy ureeno k zastteleni a zahnano do jine rnistnosti.

Poprava byla urtena druhY den po vyhldeni rozsudku.

Sotva zapadly za ,cdsouzenci dvete, posedali si tito na studenou zem a kakdY oddal se vzpominkam.

Hynek sedel skreen v koutku, v rukou fotografie: rodicu, sester a Slavky. Ziral na ne a povzdechl: "Konec! VSemu kmec! Kde jsou me plany — me idealy! Otee — ty hrdY sedlaku, nespini se tvoje touha, aby na naSem statku hospodakil JirovskY... Maminko, kdybyste yedela, ke jste mne vychovala pro kulku, urtenou pro zlo'dince — jak bclestno by yam bylo... Slavko, mrij kvitku netinY, jiti vicekrat nebudu libat tve tiste rty a hledet do tvYch oti."

Divoka bolest sevtela jeho srdce. Zahledel se do prazdna a zamyslil se. VyruSen byl teprve vzdechy ostatnich.

• Hynek razem patlacil vlastni bolest a ujal se povinnosti, te'Sit ostatni. Vide', jak vgichni drtii v rukou fotografie svYch drahYch a jak se s nimi V koute proti Hynkovi hotce plakal stargi vojin, libaje fAografii dvou deti, hocha a divky.

"Kamaradi, nevesme hlavy. Zemteme jako mukove. Nde mySlenka, pro kterou zemteme, nezapadne, bude se S'itit a jednou -pkijde den odplaty. Pro drahe, tam doma, umirame, aby se jim jednou ve svobodne vlasti lepe vedlo.

Umkeme hrde, jako 6echove!" te,S11 ostatni.

Vojim v koute se ozval: "Sveho kivota nelituji, ten pro mne nema ceny. Oc tady tlovek znamena v to vtave? Je na torn huFe, nea to zvite. To aspori nema rozum, aby to vae vnimalo. Pro nas — lidi, je to vaak hrozne. Myslim vSak, tie tern katilm nedopteji to radosti, abych sve telo vystavil jejich kulim. Crtim, ke rana nedookam, ale na deti myslim... Kdyk jsem odchazel do valky, ptemluvila mne kena, abych ji odkazal celY majetek. Stalo se a nyni se bojim, aby deti nebyly odstreeny. Snad se vda, a co potom?..

Ted' mi tc yS'echno tahne hlavou. Udelal jsem chybu."

"Snad by se to dalo jeSte nejak napravit.

Napitite novou posledni vuli, v nia odkakete majetek svYm detem. Jo, zitra se pokusim dodati jej nekteremu z tech, kteii pujdou do trestniho oddeleni. Snad se jim podati poslati jej do vaSi oboe," tekl Hynek.

"Ma§ pravdu, _JirovskY. Hned to nap gi a ostatni mi to podepiSete," rozradostnen pravil Vavra , jak se umirajici jmenoval, a hned vyrial papir a ttes:nci rukou jab se psati zavet,' a dopis. Dopsal. Nokem si pak naiizl kiln na ruce, small paled v krvi a vytiskl jim otisk pod kostrbate tadky zaveti i dopisu.

Kamaradi mu podepsali a on svetil dopis Hynkovi.

Priblikila se not.

Vichr divoce buracel, lomcoval vytlueenYm kelesnym ramovim a skudel. Zda.lo se, jako by tisice neSt`astnikil kdesi kvilelo...

Tma byla tak velka, ke ani jeden druheho nevidel.

V teto divoke vtave zaslechl pojednou Hynek svoje jmeno.

"Hynku, Hynku!" volal kdosi.

Zdalo se, tie hlas zazniva od shora.

Hynek povstal vzhilru a zahledl obrysy mu g -skepotavy,rulnYmotvey strope do koupelny spougtela.

vtaTilitt Neznamy zvolna a bez hluku spustil se k zemi.

Hynek uchopil ho za ruce a tazal se ho, kdo j e.

"Jitik Biiza. Col mne, Hynku, neznaS? Pojd', ale nekam stranou, chci ti nee° drilekiteho zdeliti. Hovoi vSak tie. Teprve dries, kdyk to vyfadili mezi ureene k zastteleni, tak jsem to poznal. Kde by mne bylo napadlo, ze za takovYchto okolnosti se sejdem! Nemel jsem vribec tuaeni, ke ty jsi na vojne. Nek to je vedlej gi, ale k veci. Hynku, ty nesmiS zemkit! Chci ti pomoci. Proslidil jsem opatrne tele okoli, uprchnouti neni moine, jsme bedliye stkekeni. Ale jedno je zde, Hynku, mokne — umru za tebe..."

"Toje vyloueeno — to neptipustim!"

"Vzpomeri na stareho otce! Chcd ho vest do hrobu ? Vzpomeri na Slavku! Chcd zprisobiti bol to divce? A cot, zapomnel jsi jit na sve plany do budoucnosti pomoci rodnernu kraji?"

"Nemohu, Jiiiku, teto obeli od tebe ptijmouti, nernam k tornu prava. 2i yot je pro kaldeho eloveka tim nejdrakkm a nejsvetefSim, s nim bYti tedy hazardovano."

Pro mne vSak nema kadne ceny.- Posledni pouto, ktere mne v tomto slzavem udoli poutalo, je pkervano. Ve vtave valeene ptemfalel jsem mnoho o kivote a vSechno to zoufalstvi, bida a utrpeni, jernuk jsme byli vSichni vydani na pospas, zanechalo hluboke stopy v me duSi. Ale v teto prazdnote piece v me dui jeate hotela jisktiaka nadeje do budoucnosti, byla to vzpominka na Andelu. Na ni myslel jsem dnem i noel a ve chvilich nejvetSiho smutku tail jsem se na tu chvili, kdy propusti nas od tohoto krvaveho iemesla, kdy ji budu moci vyhledati. Odpustil jsem ji poklesek, jehok se dopustila ye strachu o otcriv chleb. Chtel jsem sviij osud spojiti s jejim a na troskach na geho dtivejAiho bidneho kivota budovati tiivot novY, lepAi. To byla jedine, nadeje maxi kivota. A z techto s yYch snri byl jsem vytrken drsnou rukou tvrde skuteenosti.

Kamarad, kterY se pied nekolika dny vratil z dovolene, jehok jsem prosil, aby se poohledl po Andele, mi said, ke Andela stala se — prostitutkou.

"To neni mokne!" pteruSil ho Hynek.

"Je to ty rda pravda a me ptivedla na pokraj 'Silenstvi. V hlave mi hueelo a smes divokYch mylenek hnala se mYm mozkem. Jedine vychodisko bylo ukoneit nasilne kivot. Do toho ptiSlo zateeni. Doufal jsem, to na mne padne los smrti, ke nebudu nucen vlastni rukou svuj kivot skoneit. Bohtikel nestalo se — ale videl jsem jak do naruei smrti jsi byl viten ty, a tu mi bleskla hlavou mySlenka, s nil k tobe ptichazim. Hynku, vzpomeri na onen den, kdy jsem chtel zastielit Vartnbernskeho. Jen tobe mam co dekovati, ze mohu dnes umiiti jako eestnY tlovek. Doptej mi toho!" tiebronil skoro "Ne, nikdy!"

"Hynku, pochop mne Co byl rntij kivot doma ? ftetez bidy, utrpeni a pohrdani, ale to vSe bych byl snesl, kdyby nebylo Andely. Hynku, nevi§ jak to boll! Pro mne nema kivot vice kadne ceny. Vzporriinam, kdyk pt gel jsem k y am, tu poznal jsem, to na svete je jeSte dobro a laska. V tobe, Hynku, poznal jsem eloveka, o jakem jsem vkdy snil. Dnes chci ti take podati dUkaz lidske lasky. Neodmitej!

Ja jsem sam na svete, jako hruSka v Sirem poli nikdo pro mne nezaplaee ... A it nemohu. Ty vSak, Hynku, maS rodiee, sestry, milenku, k nim povinnosti. Pamatuj, ze takovych vydedencri kivota, jako jsem ja, je mnoho: zlepSeni jejich bidne existence zasvet''' sviij kivot! Ty to dovedd. Jdi, Hynku, eas kvapi! Okenici, kterou ja jsem se sem spustil, dostand se nahoru a po chodbe vpravo dostaneS se do svetnieky, kde my jsme zavieni. Musi'S vyekati ptihodneho okamkiku, at strati zajde."

"Jitiku, nemohu. Velmi mne tea tvoje °be-

arana

tavost, ale — nemohu tuto .obet od tebe pkijmouti."

"Pak ptisaham ti pki pamatce na'Seho &std.ho ptatelstvi, le se na tvem hrobe Hynku, zasttelim, nevyhoviS-li mi — —" "Zcela ureite, neuposlechnd-li. Nikdo nieeho nezpozoruje. Teprve zitra budou zjiSt'ovati nacionale odsouzenYch k smrti. Ted' vSak rychle jdi! Kaidou chvili make nekdo ptijiti a pak jsme oba ztraceni."

"Nepiij du." • "Musi:s! Jen jedno ptani k tobe mam a doufain, ke ho spinis. Poohledni se po Andele a pomoz ji, kdyby bylo tteba."

"Rad bych tak ueinil, ale viS, ke zitra budu zastielen.

"NebudeS!" del Jitik rozhodne a uchopiv Hynka v pasu, vlekl ho v odlehlY kout.

Hynek se snakil vymknouti.

Jiiik nepovolil, zvedl Hynka do vYS'e a tento se zachytil okraje otvoru. Ve dveiich zarachotil klid.

"Rychle, rychle, nebo jsme ztraceni oba," 'zaSeptal Jitik.

Hynek, anik si byl pine vedom toho co eini puzen pudem sebezachovy, jal se Splhati nahoru, kde zahy zmizel.

Ticho bylo jik v lazeriske kobce, kdyk straini vojin svitil si kolem matnou lucernou.

VSichni, kteti men to S'testi, ae nebyli desatYmi, byli druheho dne ; easne zburcovanj, vyhnani na dvrir, postaveni do ptilkruhu, aby prihlikeli poprave syYch druht. Melo to pro ne bYti vYstrahou do budoucnosti. Meli videti, jak rakouska, vojenska justice tresta ty, kdok se proti ni postavi.

Brzy nato ptivedli odsouzence.

Postavili jich vkdy pet do gayly. Tieskla salva a pet kivotri. zhaslo...

Do posledni petky byl teprve zaiazen Jitik. ' pevnYm prokem, s hlavou hrde vztydenou.

8el Jen jeho oblitej byl bledY. Dokutoval prave cigaretu. Ssal do sebe dychtive jeji kout, jako by chtel utiaiti vnittni rozeileni.

Pkistoupili k nemu vojini, aby mu zavazali Ohodil obvaz a s chladnYm vYrazem ye tvaii, hledel na namitene puSky. Jeho rty vypouStely kout cigarety...

Hynek zrovna bolesti Silel, kdyk uvidel klidne hlediciho na namitene karabiny.

Nemohl se jiti dele zdrteti. Vystoupil z tady, utinil par krokri vpked...

VelitelskY pohled Jiiiho a energickY pohyb jeho ruky srazil Hynka zpet a zahy nato tteskla salva.

Pet tel skacelo se k zemi.

Hynek, vida Jitiho klesati, padl k zemi a zaryl oblieej do rozmokle ptidy .V hlave mu hudela divoke, bolest, bil hlavou o zem, ac uk vic nideho nevnimal.

Probral se z teto duSevni krise teprve druheho dne rano, kdyk byli vyburcovani k dalSimu pochodu.

Vraceli se tam, kde stela jejich divise a byli zaiazeni do trestniho oddeleni v husarskem pluku.

Zde teprve poznali, co je utrpeni. Telesne utrpeni to jik ani nepocit'ovali, ale mnohem horSi bylo utrpeni duSevni.

CitlivY Hynek se do duSe stydel a ottasal svedky. Nikdy nemohl zapomenouti na hrtanY hnusem nad vSemi temi zverstvy, jichti byli vkjev, jehoti byl svedkem v dtevene chate, kterou obYvala tiidovska rodina.

Uprostied svetnice sta.' vojin, kterY na bodle karabiny mel nabodnute dite sotva — roeni. JinY znasilrioval jeho matku a tteti udrkoval revolverem v 'Sachu otce — tiida ... A col teprve 'deck() ostatni.

To byla valka stra gna, ukrutna, jek einila z lidi zvet. Co bude ak tito bide se vrati? Vkdyt' zabijeni stalo se jim kratochvili.

Hynkovi se kivot zhnusil. Z domova, ani od Slavky nemel zpra y. Nevedeli, co s nim je, ponevadt jim nemohl psa.ti; nebot' dopisy byly nideny.

(Pokradovami.)

Strana 22.

RED FRONT Jidelna, Restaurace

&ski.

a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Haut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunge.

Nejlep§i soudkove a lahvove pivo, razne druhy vina a doutniky.

Miuvime tesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlattni stoly pro rodiny.

DR. THOMAS N. DeLANET otyl LEKAA BrYle sprivne ptipravene.

Cas dle Omluvy.

Jtadovna 3248 — Res. 2687 613-15 Professional Bldg.

T1MPLS. TRIM.

DR. KAR. J. HOLLUB Cesk, Lekat a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehi gh 9'745 Telefon fitadovny: Preston 2553 SPRAVNE VYKONANA POIIREBNi SLII2BA. V hodine zalu zarmouceni naleznon Edward Pace pohtebni Ustav pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtlau.

Levne ceny jsou nagi zasadou.

EDWARD PACE Pohiebni Olen

— Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

Do Cameron a okoli NovY pchtebni domov otevtel 13i1 Marek. V hodine talu najdete u nas nejlepgi obsiuhu a ceny lacing. .. Ambulance ye dne i v noci.

Telefon 546.

BILL MAREK & BILL BURNS Funeral Home CAMERON, TEXAS 61en S. P. J. S. T. Nabytek a domaci zatizeni vgeho druhu.

Tova,rni ceny. — Film° k zitkazniku.

Vzorna obsluha.

Tesar Furniture Co 5906 N. Main. — Tel. Taylor 6063 Naproti budove Radu Pokrok Houston.

HOUSTON. —::— TEXAS .......iwo■o■atsgwort.ow.mommoowcmsewtrown.o.rar.t.s.„,:.

Van Pharmacy A. F. eERNO8EK, ItIMTEL

1826 Leeland Ave., HOUSTON, TEXAS. tpina zasoba lekarnickeho zboti. Jedina, eeska lekarna v Houston6.

Navgtivte Ms. Telefon: Beacon 32100.

Ve stfedu, dne 6. listopadu 1940.

VtSTNIK

mezi nas, aby i on pobyl se sidani vgem nenarodnYm a obetavYm praznamYmi a vymenil s nimi nekolik covnicim a pracovnikum, kteti radi slov. Jeho naveteva nas velmi po- vegkerou praci pro na ge SALT deteg ila a jsme tee vdeeni za to, tie laji, anit tridaji o hlasite uznani v na pileti den vyhlasil 28. tijen v tisku. Tito Tide zasluhuji skuteeneHoustonu, deskoslovenskym Dnem, ho uznani za jejich obetavost. DeV nedeli dne 27. tijna nage Hou- za cot mu br. F. Olexa jr. za nage kujeme veem ostatnim nav gtevnistonska odbodka SALT v sini tadu krajany houstonske pisemne pode- kiim a ptiznivdtm, keii se ptieini"Pokrok Houstonu cis. 88.", uspo- koval. li ,aby nage podniky byly skuteene tadala vzpominkovou schfizi, pii Na:s'e teny, vtdy ochotne, iispeg ne a doufame, ze nas v nagi ktere ptedveden byl divadelni kus nily se o velkY finandni Uspech nesini zase brzy navgtivi.

"Posledni od Zborova" ye prospech jen pii tomto dnu ,ale i pii piednaeeho odbojoveho hnuti SALT. Louis Rulik. flake na geho mileho hosta Msgr.

Tato pamatkova slavnost pii vY- Zlamala, ktery zanechal zde sku rodi esl. narodniho svatku svobody tedne nejlepei vzpominky jako byla velmi detne navetivena nejen fl.ovli a vlasteneckY knez eny vyMNOHEM LACINEJI NEG NOVE! naeimi deny, ale i z ostatnich osad draEily nekolik ptedmetti a mutePoutite stavebni diivi rtzneho a okoli. Nejdiive uvital ptitomne me s radosti tici, ze naee odbodka druhu, okna, dvete a jine staptedseda naei odbodky br. Andinec, v Houstonu SA CT. . bude moci za vebni potteby ze strienYch staktery peknYmi slovy vysvetlil vY- minulY tYden prate odevzdati hlavveb, jakce i nove stavebni znam tohoto dne, kterY jest pro nas nimu pokiadnikovi kolem $400.00 a potteby pro stavby olx1rtite u dnes dnem smutku, nebot' naee disteho. Co jest zvlaete uspokojustars vla.st jest porobena velkYm iici jsme docilili tohoto krasneneptitelem naeeho lidu. Po nem ho vYsledku, kterY neni na gim pry 1811 North Main st. Houston, Tex. promluvil br. C. H. Chernosky, 1126 Forest ave., Dallas, Texas. n i m t s p e c h , b z j a k e h o l i y ptedeseda SPJST., kterY krasnymi Platime nejvyggi ceny za budovy tichou, skromnou, ale produkslovy nabadal nas v odbojove praurdene ku strteni. ci za demokracii a svobodu Ameri- tivni praci v dobe velmi kratke. Dik ky a 6eskoslovenska. Velmi have vzpominal jak dille2itou hu hrala Amerika v osvobozeni skoslovenska v minule svetove ce.

Po techto proslovech naei dobti herci ochotnici, pfedvedli tklivou a smutnou hru "Posledni od Zborova", ze Nvota esl. legii, ktera, nam opetne znovu ptipomela ty feechny chvile, ktere mnozi z nas stareich pro2ivali v minulem odboji a piinesla nam opet vzpominku na ty velke obeti chrabrYch a udatnYch deskoslov. legionatu, kteti dobrovolne kiadli sve 2ivoty na oltat sve vlasti, za demokracii a svobodu nejen sveho lidu, ale celeho sveta.

Hra tato napinila nas °pet vedomim, ze proe'ivame znovu tetke historicke chvile a '2e jest nutno daleko vice naptiti naee sily abychom znovu svYmi obetmi ptispeli v boji, kterY vlastne nebyl v rote This whiskey is 4 YEARS OLD 93 proof 1918 dokonan, a kterY dnes s daleAlcoholic Beverage Co., Distributors — Austin and Waco, Texas. ko vetei zutivosti jest veden nejen v Evrope, ale i v Asii, Af rice 9. chysta zachvatiti i btehy Ameriky.

Z odboCky SALT. u iadu "Pokrok Houstonu,"

nterstate Wrecking Co.

laCHAN'i

Starosta mesta Houstonu Mr. Oscar Holcombe, kterY byl v sobotu pozvan br. Olexou jr., dostavil se

Vat NALADE

PO "FLU" 6 ROKil KASEL.

N POMOZE.

Pi'ed vice nei% 6 roky dostala jsem Flu a od to doby trapil me neuste.le kaeel. Bolelo, pichalo me na prsou, v trubicich sipalo, mnoho hlenu jsem vykaelala. Posledni Cas i na prave strane zadalo bolet. Neni to k vypsani, co jsem zkusila a jakY strach pomela. Za ce1Sr ten eas jsem vice se nakaelala nee' vyspala, nebot' v noci to bYvalo nejhorei. Koneene jsem dala naplast z Nonat, nosila stale. Po sedmi tYdnech jsem se uzdravila. Spim blaiene. Kaki upine. Odporueuji Nonat kaclemu, neb jest to nejlepei mast' na svete.

Anna Poneik, Ellinger, Tex.

Za to se mOlete spolehnout na pffpravku, kterA bezmala 60 let se ulcazala bYt pfitelem v6ech, kdoi byll *Went rymou nastuzenim a z toho vseillYm ka4lem

SEVEROV

BALSAM PROTI

KASLI (SEVERA'S COUGH BALSAM)

+ & reW.

Cena Nonat je poSlou 55c a $1.05.

Ptejte se va geho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pigte ptimo na nagi adresu: MARIE LEIBLINGER & CO., ALTADENA, CALIFORNIA.

DETI JEJ MAJI RADY! +

Ve %fleck pfednrch lekarnich. — Kde nemaji, neberte napodobenin a objednejte pfimo I

C.OAR RAPIDS,

VELKY tSPECH MANIFESTACI NA PEEDNA8KOVE CESTE MSGR. OLDEICHA ZLAMALA Z CLEVELAND, OHIO. (Pokraeovani se strany 14) slovenskeho lidu. Br. V. Maudr liei na konec pfednaeky nasledky, ktere by nastaly v pfipadu viterstvi nazismu; vyklade, •narodohospodatske vztahy SpojenYch Statri k Evrope, k JiZni Americe a Asii, vysvetluje nedozirne pfieerne katastrofy v pfipadu padu demokracie v Evrope a nabada ka gdeho Ameri eana k dinnosti. Liei asl. letce a armadu a ve jmenu jejich vole, o pomoc eechoslovakrim, kteti se postavili proti nazismu a hrdinne kladou i sve Zivoty za svobodu Evropy i celeho sveta. VYsledek finandni byl velmi znaenY, sbirka pro vojiny take krasna, neb velke sklenene na,doby byly napineny dobrovolnYmi dary pro vanoeni nadilku vojinilm a begencilm.

Dne 28. kijna v pondeli ,aekoliv poeasi bylo zpoeatku nepiiznive, naplriuje se velka, sin ye West aI do posledniho misteeka. Lidi phchazi elm dale tim vice a ji2 ani mistnost nestaei. Na geho hosta po zahrani americke a Ceske hymny, tamnejei kapelou High School, vita male deveatko v narodnim kroji krasnYmi slovy a podava, mu kytici.

Br. Morris vede program a pfedstavuje- nejdfive znameho vlasteneckeho kneze Msgr. Pelnafe, kterY si zasluhuje rictu veech osadnika a jest milovan i temi, ktefi nejsou jeho osadnici. Tento krasnYmi slovy opetovne povzbuzuje v praci veechny pfitomne a slibuje, ze bude i male podporovati einne vge, co nage jednotne, a mohutna organisace SALT bude podnikati za svobodu Ameriky a 6eskoslovenska.

Msgr. Zlamal opetne podnike, ritok na nazismus a Hitlera. Uvadi tomne v bouflivY projev souhlasu pri ostrYch kritickYch slovech.

Br. Vladimir Maudr loudi se zde s naeim vzacnYm hostem za celY Texas a dekuje mu za jeho obetavost s jakou nerinavne pracoval den co den, aby burcoval lidi po celem Texasu a volal je do fad na geho druhello osvobozeneckeho boje. Solove • zpevni eislo p. Nemeeka, God Bless America zakoneuje auto zdatilou manifestaci .Vdelky naeeho SALT dole prodavaji rrizne darovane veci a na prostranstvi pied sini vydraZuje se balik baviny, kterY obdrgela Obchodni Komora mesta West za $130.00. DruhY balik jest takteg k disposici et'astnemu eloveku, kterY dr'Zi et'astne Oslo. Jak se nam jig hlasi z West, vYsledek bude kolem $700.00 za toto deetive odpoledne.

V nedeli veder po pfednaece v Ennis, Msgr. Zlamal v prilvodu br. pfedsedy SALT. Vlad. Maudra zavital do sine "Sokol 2ftka" v Dallasu, kde pri divadle "Zvony" setrval al do konce a byl boutlive jat ,kdy2 k naeim krajanrim promluvil, adkoliv to nebylo v jeho programu.

Cesta na geho vzacneho hosta zilstane nam veem milou a tklivou vzpominkou a zde dekujeme srdedne za nag lid v Texasu, za katoliky, evangeliky i svobodomyslne, za chny spolky, jednoty, tidy atd., sdrutene v jedne, mohutne organi-

Strana 23.

VE STNi K

Ve stiedu, dnc 6. listopadu 1940.

saci na.geho lidu, naeemu vzacnemu hostu a pkiteli Rt. Rev. Monsignorovi Oldfichu Zlamalovi, za jeho slova povzbuzeni, za jeho slova lasky k ubohemu Oeskoslovensku, za jeho namahu a neunavnou praci v jedne fronte se svSrm lidem. My yetime tak jako on, Ze "Zvitezime".

Sdru2eni Americ. eechoslovakil v Texasu.

0

Ceske pamatky do musea.

Krajane!

Nag znamST pracovnik a krajan p.

Dr. prof. S. B. Kovacs, picidinil se o to, aby na Baylor University ye Wacu byla otevfena musejni sin zvand "Czechoslovak Room", kde by byly vystaveny rnzne veci z Oeskoslovenska a od na gich prvnich osadnikil v Texasu. Tato s i n by pfedstavovala jakesi museum, ktere by pro dalekou budoucnost a pro pfieti generace zachovalo pamatky nejen na eeskoslovensko, ale i na nag e prvni i pfitomne osadniky zde v Texasu.

Sin tato bude umistena na druhem poschodi v "Pat Neff Hall" administradni krasne budove, nachazejici se na pride Baylor University. Podobna Cinnost jest velmi za,nebot' zde budeme moci shromalditi dokumenty o Oeskoslovensku, kultuke jeho lidu a dokumenty o nagich pfistehovalcich, kteti velkYm zlomkem pfispeli k vybudovani tohoto statu, kterY nazYvame s hrdosti TEXAS. Pfidirime se tudiZ veichni dle svYch moinosti, aby tento pomnik eeskoslovenske kultury pfedstavovanY touto Ceskoslovenskou sini, byl skutedne representadni a pfedstavil veem navetevnikrim Baylor University, na g lid a nasi starou vlast v takovem svetle, jak si toho zasluhujeme.

Dr. Kovacs, pige nam, ze obdrgel jiz nekolik vzacnYch knih z Prahy, Oklahoma ,obrazy a umelecke peedmety z rriznYch mist v Texasu. Dale obraz J. A. Komenskeho a jine pfedmety z Pittsburghu, Penn. Pfijima knihy jak Ceske, slovenske .tak anglicke, ktere pojednavaji o eeskoslovensku a naeem lidu, obrazy, kroje a ptedmety umelecke.

Proto 'Zadame za . nage SOAP, aby veichni krajane ,ktefi maji natere stare pamatky neb knihy a pfedmety umelecke, la,skave dopsali p. prof. Dr. Kovacsovi, Baylor University, Waco, Texas, a sdelili mu co by mohli pro toto museum darovati. Pomohou takto dobre veci a vykonaji veikou slu2bu pro na g lid a jmeno oeskoslovenska.

Sdrifteni Americ. eechoslovakii v Texasu.

0

Kalendif Amerikan Oblibeny kalendat Amerikan jii vyeel. Posilame jej pogtou vyplacene za 60c. NovYm odberatelrim 6echoslovaka pogleme jej ripine zdarma, starYm ptedplatitelrim za dopiatek 35c. Pospe gte si s objednavkou a pike na: UCHOSLOVAK PUB. CO., West, Texas. (dz.)

Daroval 1100 n S. A. C. T. Pii pfednaece na geho mileho hosta monsignora 0. Zlamala v Ennis pfistoupil jeden krajan k pofadateli programu br. Vytopilovi a pfedal mu pro SALT Sek na $100., (jedno sto dalart) ,a pravil, "odevzdej tento obnos hlavni rifadovne SALT, ani by jsi mne jmenoval, nechci miti sve jmeno v novinach, ale chci pomoci v boji proti nepkiteli celeho lidstva.

Drazi pfatele, vzdavame timto srdeenY dik nam znamemu avgak nejmenovanemu krajanovi za tento krasnY din a pfiklad, kterY by men nasledovati veichni ti, kteti se vymlouvaji, ze nemohou nam nic dati, M nemohou pomoci v boji osvobozeneckem, ponevad2 pry maji ye srnilenYch osadach i nemecke zakazniky. Drazi piatele, jest nam znamo, ze zavratne sumy penez byly vybirany zdejkmi Ameridany nemeckeho ptivodu a ti se nestydeli pied Vami, kdyz davali na nem co se pfidi zasadam demokracie a co jest vlastne nak americke vlasti nepiatelske, ale Vy se bojite, aby nekdo nekekl, kdy2 mate pfispeti na boj za demokracii a kiest'anskon civilisaci, kdyt' mate vykonati viastile to, co dela miliony Amerieanti.

Piatele a krajane, zvlake ti, kteii se bojite, te by Vain to v obchode Skodilo, aekoliv by to melo bYti yam ku cti, ze hajite demokracii, midete nam geky Vase zaslati prim° na statniho pokladnika br. Fr. Olexu jr., 6402 Taggart street, Houston, Texas a my povedeme o Sem Baru zaznam v nagich knihach, and bychom Vage jmeno davali do tisku. Nak iftednici povedou Vase dary dfiverne, kdy'Z si to budete ti. Proto dnes neni ji g vSrmluvy na to, Ze nemidete dati, ponevadl se ohligite na sousedy. Mrigete, jak je videti z pic ikla,du tohoto obetaveho

krajana ,kterY dal 'thek v obnosu $100.00. Doufame, M budete jeho pkikladu nasiedovati.

SdruZeni Americ. eechoslovakil v Texasu.

THEO. PISTEK v Cesky mluvicim filmu

Katoviti dragouni' Veselohra zfilmovana podle romanu M. BlaIkove. Herci hraji: Theo. Pietek, B. Veverka, T. Grosslichtova, Z. Kabatova, J. Pospikl, E. Fiala, J. Marvan. V nasledujicich osadach ukazuje, Jos. VaSut, zastupce, Praga, Film Co. SEALY, ye stiedu 6. listopadu o 7:30 hodinich veZer. SHINER, oe Ctvrtek, '7. listopadu o 7:30 hodinach weer.

SMITHVILLE, v patek 8. list. o 3 hodinach odpoledne.

FAYETTEVILLE, v patek 8. listopadu, o 7:30 hod. weer.

ROSENBERG, y nedeli 10 list., o 1:30 a 3:15 odpol. a o 7 hod. veier. — V pondeli pouze o 7 hod. veeer.

WALLIS, v titerSr 12 list. o 7:30 hodinich voter.

YOAKUM, ve stiedu 13. list., o 3 hod. odpol., o 7 a o 8:30 weer.

GRANGER., ve Ctvrtek 14. list., o '7 a o 9 hodinach weer.

HALLETTSVILLE. v patek 15. list., o 3 hod. odpol., o 7 a o 9 hodinach veer.

0411111.040.04111■040,0•1111110.11111•0001 ■15.”0.1111.0.1.0■11.■04111.0•1111.4111111.04111.0•111110011111

DRAMATICKY KROU2EK RADII gTEF,ANIK S. P. J. S. T.

ehraje v nedeli, d ne 17. hstopadu VE SVE SiNI NA COTTAGE GROVE -- (NOLDA & RACLIF STR).

DIVADLO

"Kutilova ieni sync" VESELOHRA 0 3 JEDNANICH OD K. LUiANSILE

OSOBY: Martin Kutil, veteenik Katynka, jeho gena Julea, Avadlena, • deti MUDr. Jindiich, Jitina Julineiny ptitelkyne Emma Helena Smithova, Ph. C. Jiti Toman Koekova, vykladaeka karet

F. Beean K. etvrtnikova Jindfieka Eearl Will 8vee Rose Lebr Lillie Mae Sopeak Alice Cykala Jerry Lebr Anna Vajoya

Po divadle taneeni zabava hudba R. Zatopka Zakatek ire 4:30 odpol. Vstupne: 30c.

CHUTNA VECER,E. Zabavni vSrbor.

41111.041111•01■010111■011■0•=1,0•1104)1111111■011100•1100,111■0111040

Stra.na 24.

VESTN IK

Ve strodu, dne 6. hstepadu

1940.

Poutiveite k oznamovini

Dale chceme oznarniti, ze nage ko pomoc, kterou nam date ph neb ice`` Orlice ma na prodej osvetlovaci zafizeni, porti- odbodka bude pofadati Bazar ye na Bazar, bude nam vitand a ptestavajici ze 3 1/2 K .W. generatoru o prospech Sdruteni, dne 10. listopa- dem volame: "SrdeenY dik!"

56 koriskYch silach, Fairbanks Mor- du v sini Moravan. Program je ndKoneim se srdeenYm pozdravem se maSina, femeny a draty, cena sledujici: a znovu vas v&echny volame, pkijd'Pravidla $150.00, vYhodne zarizeni pro sin.

Ve 12 hodin v poledne bude po- te mezi nas na den 10. listopadu na Phaina prodeje: dostali jsme "high davan °bed, za 30c pro osobu, totit Bazar.

V Malem Oznamovateli totujeme centy za slovo, za kakie uvefejne- line" k nagi sini. Masts se u: J. L. rozdilne maso, pedena drilbet, barJsem s rictou n.i. Nejmen gi poplatek za oznamku Kocurek, Dime Box, Texas. (45-46e) becue a klobasy (ty prave 'Ceske). (do 25 slov) jest 50c. Oznamku na F. A. Kagpar, taj. piste na zvlag tnim listku a pkilot- "art SpolehlivY delnik s rodinou Pak bude program, kterY evidi br.

0 V. Kudera, totit basne a orkestr na-, obnos gnY objednearce pfislu te k hleda praci na farm& Piste na: MS110 z oleje borovie. — Ve Slokbud' pogtovni poukazkou (Money Stanley Btezina, Rt. 2, Mt. Calm, Al omladiny.

Order) nebo ye znamkach (stamps). holmske laboratoti technickYch ved Ve 3 hodiny odpol. pak bude (44-45p) osobni dek, ptidejte 5c Texas. pfeclnagka pana doktora (MUDr.) prisli na novY zpilsob dobYvani olena jeho vYmenu.

Corpus Christi, Tex. Karel Holluba, deskosloven. konsula je ,obsateneho ye &eve borovic. ObMa-li bYti jmeno oznamovatele z Houstonu. Pan Hollub na ten den jev ma velkY yYznam, protoft odzatajeno a nabidky posilany admi- Ctena redakce! nistraci pod na.gi znadkou, tetujeOsmeluji se zase napsati par tad- bude nagim hlavnim teenikem, a padlui pii zpracovani dfeva na bume za oznamky "Na prodej", nage odbodka je hrda na to, ze pan nidinu a papiru zristava nevyuZito. by a prate" a podobne 25c zvlagt' k9. do Vageho eteneho listu a poHollub nas navgtivi. Volame kra- NovYm zgasob•m lze techto odpaddati zpravy od na gi Odbodky SA6T za znadku a na pogtovne, aby elogle ku unit k vSTrobe terpentYnu, prydopisy mohiy byti ihned odesilany. zde v Corpus Christi. Prune je, ze jany z blizka i z daleka, aby Ph oznamkach "Nabidnuti k jsme meli to velkou Cest a potegeni poslechnout tak vzacneho feenika, skyfice a smtly. Z borovicoveho snatku" neb "Pkijme se hospodydkeva lze ziskati dale olej, kterSr je jako jest doktor Hollub. no" obnagi doplatek za znadku a miti zde pana Msgr. Oldficha ZiaUpine prahlednY a je velmi vhodnk mala dne 23. tijna, kterY ten samY pogtovne 50 centil.

Ve 4 hodiny pak bude vydraZeni k vYrobe mS7d1a.. Lze z neho vyraden veder mel krasnou ptednagku darovanYch Doplatek za znadku budit beti nejen obyeejne mYdlo, ale i v Moravan sini. Ten den o 1 hod. ten k obnosu, kterY posilate za o- odpoledne Utednici zdej gi odbodky jemna mSrdla.

Veder pak zdefai ochotnici sehraji znamku. a vdp. Kasper uvitali pana monsig- divadlo: "Od stareho posviceni k nora a pana V. Maudra, kterY pana mlademu," hra to velmi zajimava na prodej.

— 211r4 Nove husi peti Mrs. Frank Svoboda, Hubbard, Te- monsignora doprovazel. A pak byl ve 4 jednanich.

(45-p) obed pro ne ptichystan na fate. Odxas, Rt. 1.

Soukenne, s koftnYmi podegvemi Orkestr brath VreIelo ySth bude poledne byla projial'ka mestem a a nizkYmi gumovYmi podpadky. sir Ptijme se delnik na farmu, k vederu o 5:30 byla spoledna vece- fiainkovat ye dne, jakbg i veder, $1.85 2ENSIKE NIZKE, nagem Bazaru. musi umet dojit kravy. Pfihlagicy re sini Moravan, kde byli pfitom$2.00 NIZKE, zaglete na Roy Budek, RA, 2, Schu- ni take nagi mestAti fitednici, mayor Volame vas, mill krajane, ptijd'- MU2SKE vysoke gnerovaci $2.75 (45-c) McCougham a jini /nest. fitednici, te vgichni na bazar a pomorte nam lenburg, Texas. $2.50 2ENSICE vysoke gnerovaci jako‘t i okresni soudce, Judge Gan- v teto velke veci, na pomoc naSim Poetou vyplacene. acetys Kovarna, na prodej, o , JOS. HRADIL, lenovSim zatizenim, pro dobreho ko- dy. Vedete se zifeastnilo pies 100 o- ubohSrm C'eskSrm lidem, naS'i ubohe sob, a vge se vydaiilo skvele. Pro-, (dz.)

Sealy, Texas. . vale neb kola:ft. Mrs. J. T. Koebelen, gram ph vedefi byl pod vedenim viasti tarn za mokem. Ukalme se, 2e jsme vsichni, jeden za vSecky a vSe(45-48p) Rosenberg, Texas. nageho vldp. Francis Kasper-a, kte ci za jednoho. Nebudete litovati dne , Medi se delnik na farmu ,od ry piedstavil vgechny ptitomne A- straveneho mezi nami. ge-+ 35 do 50 let, spolehlivY a stalY. Pi g fedniky, pii demt mel kaki* z techNa druhSt den, 11. listopadu, pak -tenadrsu:S.Janot,Gzles to kratkY proslov.

(45-p) Na prvnim miste path srdednY bude taneeni zabava v Narodni SoRt. 1, Box 102, Tex. PRAVNIK dik naSim eeskrm maminkam, neb kol sini ,take ye prospech SdruZ;eni.

TABAK, dobry, jemnY, slab Vytizuje ve'Skere soudni katda pfinesla jidel ,tak ze se stoly Tak ptijd'te Vaichni °pet a zatahna kouteni, 10 liber $2.00, a 10 li- prohybaly. Nage odbodka jegte jed- Cite sobe pri prave Ceske hudbe. zalektosti. ber $2.50; cigaretovY 10 liber $3.00. nou vola vam vg em tenam, srdeCTake volame o pomoc ku vSem fitadovna: 936 Bankers MortDopravu vyplatim. M. Prohaska, ny jakot i tern, keth pomahali krajanrim, kteti jeate nejste eleny gage Building, ptes ulici na(45-p) pii stolech a hosty obsluhovali.

Portland, Tenn. na'Aeho sdruteni ,ptijd'te a sloZte proti Kress budove.

Veder pak byla pfedna gka v 8 svilj elenskST , poplatek a starite se Ptijme se feznik obeznamenY • HOUSTON, TEXAS se vg i praci na porake, stall mezi hodin. Pfivitala maid deveatka p. eleny Sdraeni Americkch 6echomonsignora u vchodu sine a mala 35 a 40 roky, musi bYti stkizlivy a slovakt v Texas. A take bud' to jadobrY pracovnik. Obrat'te se na: Frances Nemec ,dceru gka na geho oLouis Kousal, Waco Cash Market, sadnika Jakuba Nemee, pfednesla (45-c) krasnou baseii. Pak orkestr brath Waco ,Texas.

Vrat'elovych, zahral pochod, ph MladY mut' zamestnanim rol- demt vg ichni All do sine. Pak byl • o nik, rad by se seznamil s divkou spolednY zpev nag i americke "My Ceske narodnosti od 20 do 27 let, Country". Pak br. Vaclay Kueera, ktera jest dobreho charakteru, nej- kterY mel vederni program na staradeji evangelidka neb bez yyzna- rosti, pfedstavil pana Maudra, kteni. Pig te pod znadkou: "Rolnik", c/c rY mel kratkY proslov. Pak tfi ma(45-p) id devdatka, Frances a Margaret Vestnik, West, Texas.

Nemec a Frances Netek, zazpivaly • Na prodej neb vYmenou — "Ta nage pisnieka deska", cot bylo 92 akrova farma 4 mile vYchodne velice pane, a pak vystoupil nag od Temple, silnice eislo 53. Vyme- vzacnY host,. Msgr. Zlamal, kterY Nine uvedene orchestry hrati budou tancechtivS im die ni se za mengi farmu neb pozemek mel hlavni fee. Jeho tee byla velmi sledujteiho potadu:— bez staveb neb jinY dobrY majetek dojemna a zajiste z nas v gech katdy co splatku. P. W. Kreblik, Rt. 4, jest hrdY na dp. monsignora, velDne (45-p) Temple, Texas. keho to pracovnika pro tak velkou Sazenice mrazuvzdorne, zdra- vec, kterY si neleni obetovat se na ye, silneho vzrastu, zelove, cibu- pomoc nag i ubohe, stare viasti. Pane love, hlaskovY salat, 100 — 15c; monsignore, volame Vain zde SrdediV dik a Pan Buil zaplat'!

500 — 65c; 1000 — $1.00. Brocolli A budeme nadale hledeti pomoci u100 — 20c; Cauliflower 100 — 40c.

Pogtovne platime a za uspokojeni bohe na'ai stare viasti, aby dal Buhl rutime. — Early Plant Farm, Mart, a ptiSel zase jednou den a ona byla Texas.

(45-p) zbavena nazismu, a svobodna znovu povstala. aseri PIIjmu demika na farmu od Na konci pfedna gly, vgichni ph20 do 45 let stareho, ne leheiho jak tomni zapeli "Kde domov mrij?".

0 pohodli a obslonteni et. navAtivnika bude nitlaite pastorali*.

150 liber, a ne toho, kterY se bude POttADATELI. Nadteva byla velika, sal se kradfive ptat co bude muset na farme delat. Plat od 10 do 15 dolart, die jane i z okolnich osad. Po piedroitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 045$ zasluhy. Jen spolehlivi at 'se hlasi. nag ce byla jefte prodavana jidla Na doptini se jest — 20th and North Main.

Pig te na: Farmer, La Grange, Tex., pritomnS7m ,a pak dobrovolna •sbirRt. 3.

(44-45-c) ka. OistSt vYtetek je pies 100 dolarU.

Maly Oznamovate

P puce!

H.CHERNOSO

Houston a okoli!!!!

Zabavy itadu Pokrok Houston

7. listopadu, — - Syncopators Junior All Ninclern Dance Whiz Dne 10. listopadu Dne 17. listopadu - - - Harmonizers Damy •25c Vstupne pani 40c.

Tax 3c Tax 4c