Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROCNiK (VOL.) XXVIII.
e
WEST, TEXAS. ve stied'
(Wednesday) 9.
1940 (October) 1940.
eiSLO 41.
ESKOSLOVENSKA SKOLA POD NAZISTICKOU BOTOU.
o 15. bteznu 1939 stala se gkola a piedevSim uoitelstvo jednim z hlavnich dip le nacisticke zloby a teroru. Hitlerovci spravne ocenili zasadu: JakY ueitel, takova. Akola, takova mlade2. Jelikol eeskoslovenske uditelstvo ye svem celku bylo vtcly oddanYm stoupencem a gititelem myglenek MasarykovYch i BenegovYch, obratil se nacisticky hnev hned na zaeatku proti nemu. Desledkem toho bylo, i.e nacisticka vezeni se napinila stovkami uditele, jejich rodiny vy.dany pronasledovani a teroru, a gkola, v ni2 naciste vid6li jeden z hlavnich pilau a zdroje, kterY udrloval a gitil Masarykova ducha — stala se terdem nejhrulagiho nasili a teroru. Tento nacistickY hnev se vybil stejne proti vysokemu, stiednimu i natodnimu gkolstvi. Zpesob, jakYm byly zavteny vysoke Skoly, je dobte znam a vzbudil pohorgeni a hnev celeho kulturniho sveta. Neni pochyby o torn, ze Nemci zamYgleli zavNti a znemo2niti take sttedni Skolu. Nemajice odvahy ueiniti tak ptimo, einili tak pod reznYmi zaminkami tim, i.e mnohe z nich promenili v kasarny a tak znemo2nili vyueovani. Vim o jednom takovem pilpadu, kterY se udal v hanackem meste K. Delegace rodiot nav gtivila vgemocneho "Oberlandrata", a prosila, aby se ti gske vojsko piestehovalo ze zabrane realky do — toho dasu — zcela prazdnYch kasaten, a aby budova gkoly byla vracena svemu fidelu. Dostalo se ji cynicke odpovedi: K eemu pottebuji Va ge deti studovat? Budou z nich stejne nadenici. — Bylo tedy po pravde kedeno, co by z nas Nemci chteli miti: narod robe', posluhowaeu a otroke! Telce bylo posti2eno gkolstvi narodni. ZaCal° to revisi takovskYch a uditelskYch knihoven, revisi ueebnic v geho druhu, zvla gte dejepisnYch, map a vgech ostatnich ueebnich pomucek. Statni znak i obrazy obou president' musely se sten dole. Obrazy presidenta BeneSe musely byti pod osobni odpovednosti teditele a spravcii gkol odevzdany okresnimu A kolnimu vYboru, kde byly spaleny. Take z Citanek a vgech udebnic musely bYti vytiteny obrazy obou president', v gecky basne i elanky, zminujici se byt' jednim slovem o na gem prvnim osvobozovacim boji, o oeskoslovensku vubee, musely bYti taktel vytr2eny a znieeny. Zkratka, vge, co by jen slovem mohlo ptipomenouti onech 20 let ve svobodnem state eeskoslovenskem. Naproti tomu narychlo byly spisovany ueebnice nove, hive, v duchu nacistickem. Na gkolach zavlaly tolik nenavidene vlajky s hakovitYm kti2em, ueiteliim i 2actvu natizeno zdraviti fi gske symboly a nauditi se nerneckYm hymnam .. . Vic a vice opakovaly se ptipady, i.e Gestapo se negtitilo vyuliti vYroke nedospelYch a neodpovednYch deti proti vlastnim rodidem a uditelem. treitel se stal odpovednYm za katclY NITrok i ein katdeho laka, udineneho kdekoli mimo Skolu. "Vinik" ztreci misto. Ani na torn ne-
bylo dosti. Taktka ve v gech mestech, easto i na vesnicich zfizovany nemecke obecne i matekske gkoly a do nich nahaneny Ceske deti pod nejreznej gimi sliby, pohrUkami a terorem. VegkerY vecnY naklad na tyto zbyteane gkoly musely hradit Ceske obce. A tak svoloodna, demokraticka eeskoslovenska, kola — Komenskeho dilna lidskosti — promenila se v misto smutku, v mravni Zalat pro dite i uditele. Marne jsou takove snahy nacismu. 2acine site na svote se nepodati, aby vytrhla z dull deskoslovenske mladele my glenky, ktere to byly zasevany a liveny po celYch 20 let ve svobod-
Soutei nagich organisatoril za V mesici zati tohsto roku umistili se nage sestry a bratti organisatoti v nasledujicim potadu: 1. IGNAC SENKYRiK 2. FRANK HLO2EK 3. JOS. FRANTA 4. P1. SOPHIE HRADECKt
nem state. Ani nacismu se nepodaii zniaiti vedomi narodni a lidske svobody, veene 'Lye vedomi a touhu po pravde a spravedlnosti. lig hluboko zaseta je setba ducha Masarykova, nel aby se dala otravit nacistickYm jedem a 12,1. Nskoslovenske ueitelstvo nezklame a nepovoli! Take gkola a nage draha, eeskoslovenska mlade2 ye svem jadte ptekond gt'astne tyto eerne, temne chvile a teror, jehol drii jsou seeteny. My ueitele z protektoratu, i na gi kolegove ze zahraniei, jim2 Stesti clop:tale, ze me2eme svobodne mluviti a bojovati proti nacismu zde v Anglii, povalujeme se v pravde za mluvei onech 40,000 Often). a ueitelek naradnich gkol, jejich2 esta dnes mluvit nemohou, ale jejich2 citeni a smYg leni dobte zname. Je-li nas tady mak) poetem, jsme silni yell a vedomim, i.e mel,eme svobodne projeviti Va ge i sve smYg leni einem i skutkem, i.e po boku presidenta dra. E. Beneg e dobajujeme tent° boj vitezne. Vetime v to pevne a nezvratne! Nab mlade2 i gkolstvi byly vIcly velikou kou presidenta Osvoboditele. VytYkalo se kdysi g kole, 2e neni dosti narodni a vlastenecka. Mobilisace v r. 1938, studentske boute a popravy na podzim v r. 1939, jakol i velika eoast mladele v tomto druhem odboji ukazaly pravY opak. Ukazalo se, i.e to g kola byla narodni a vlasteneckou v nejlep gim smyslu slova. Neulpela na prazdnYch slovech a heslech, nYbrt naueila nagi mladel milovat vlast a slouEt narodu oheti, einem a praci!
My uoitele, bojujici v druhem zahranienim odboji jsme klidni a nebojime se c osud eeskoslovenske gkaly. Vime, ze je v dobrYch rukou. Vime, i.e ueitelstvo, t •ebas vezneno, tYrano a prondsledovano stoji pevne na svYch mistech. .Vime, ze svou praci ye Akole, i svou kulturni a socialni ainnosti mimo gkolu, udelaji deskoslovengti ueitele a treitelky v ge, aby zlo a gkody, eineme nacismem, byly co nejmengi. Oeskoslovenska gkola byla jednou z nejlepgich v Evrope. Po vgech mestech, vesnicich i zapadlYch samotach se ueitele staraji a mysli dnem i noel na to, aby narod 2il, Ohl a zvitezil. Jsou na gi mladezi i ostatnimu lidu velikou mravni a duchovni oporou. beskoslovenske uditelstvo zfistane verno odkazu Komenskeho, Masarykovi i Benegovi! Jan Morava.
KALENDAlk 13. kijna. CeskY den na statni vYstave v Dallas a Verejne cvieeni Sokola "2ilka" za edasti jednot Ennis a Fort Worth. Zadatek cvieeni v 6 hodin veeer v Sokolovne, 3700 Carl St. 13. kijna. Staraeske pcsviceni potada tad Pokrok 015. 84. v Dallas, Tex. 13. kijna. Sok. Akademie v Dallas, Texas. 13. Mita. Den pionYril csady Ennis v Narodni Sini, Ennis, Texas. 13. fijna. Oslava 30. vYroei zalo2eni iadu Svaz oechoslovane cis. 92. a 2. vYroei otevteni nove sine ye Fort Worth, Tex. 18. kijna. Film "Krise" promitan bude v Scott Hall, 2419 Maple Ave., Dallas, Tex. Dej "Crisis", jak zni anglicky nazev sensaci vyvolav giho filmu, zpracovan byl dle fidaje oeitych svedke uddlosti odehravajicich se v 6eskoslovensku pied zabranim Rakouska, jez Hitler nasilim ptipojil k Reichu a dale ptedvadi neblahY pakt v Mnichove, dle nejl pkinuceno Ceskoslovensko vydati Sudety. Vstupne 25c oscba. Na gi v Dallas maji mimotadnou ptile2itost shlednouti krasnou praci filmove zruenosti, easove pohotovosti — zpracovat a na platne pfedvesti americke vetejnosti uddlosti historicke ceny. Film byl promitan u2 loni, do Texasu se dostal opozdene. 20. fijna. Divadlo "MISrn na sarnote" u 8tefaniku v Houstonu. 27. fijna. Konferenee Svazu Rationalist' v sini tadu Pokrok Houstonu. Zahajeni o devate hodine rano. 27. kijna. Divadlo "Posledni od Zborova" ye prospech S.A.C.T. v sini tadu Pokrok, Houston. 28. Mina. Msgr. Oldrich Zlamal z Clevelandu dostavi se na Manifestaci Amer. 6echoslovdkft ve West. Texas. 10. a 11. listopadu. Bazar ve prospech T. potada odboeka Corpus Christi, Tex. 17. listopadu. Divadlo na Cottage Grove u 8tefanikii, Houston, Tex. 1. prosince. Mikulaska. zabava u 8tefanikt, Houston, Tex.