Or art Si vanske PocipOrUliCtJeci ,oty Statu Texa5,
1)1ZATR...5-TV 411111111111111•■
Entered as second class mall matter, January 3rd1.933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. WEST, TEXAS. ve stiedu
ItOtNili (VOL.) XXVIII.
DNES RED BOOK magazinu pi ge Eurnalista Pierre van Paasen, M viterstvi totaliV tarnich mocnosti v Evrope ohrozi nejen svobodu Ameridana, ale i jejich vYclelky a praci, jejich aspory a jejich pojistky na kvot. Zpravy z Ameriky, le Spojene stay mini poskytnouti spojencum v gemocnou pomoc al na vypovezeni valky, odbyl Adolf Hitler pohrdliyou poznamkou: "At' Amerika radeji nestrka nos do nemeckYch zalelitosti, protole je to v moji mod uvrhnouti SIN:Ilene' staty do chaosu eivilni valky pouhYm stisknutim knofliku na mem psacim stole." Tato drza poznamka nacistickeho lorda ukazuje °pane nizke mineni, Jake maji vojengti vadci Nernecka o tett) zemi. Zustala zde vgak ptece nepov gimnuta, protole jsme byli zvykli bombastickYm vyhriilkam Hitlera, ktereho nagi psychologove klasifikovali za ()bet' velika g -stvi. I'd margal Goering se posmegne usmal pit zmince o nagem letectvi a zlen gtilY gef nacisticke propagandy, Goebbels, tikava, kdykoliv ptijde zminka o Americe: "Amerika is noch nicht an red Reihe" (na Ameriku WO neptigla tada). Amerika si nevgimala nacistickYch vylirtilek pied tim, ne ts ' Nemecko podniklo svaj "blitzkrieg" proti Polsku. Nemchli jsme si ptedstavit, le by bYvalY naterad mohl se stati Napoleonem dvacateho stoleti. Jeho pisklavY hlas byl neptijemnY natim ugim, kdy jsme jej slyLeif ktieet na radiu. Small jsme se diktatorovi s vouskem Charlie Chaplina, kterY nepije, nekouii a je vegetarianem, le by se mohl stati druhYm Attilou, druhou boll metlou Evropy. Pomalu jsme si vgak uvedombeli, 'le jeho ivani neni jen prostYm vyhrolOvanim, le Hitler jest gilencem, kontrolujicim nejhroznejei, nejmocnejk a nejnidivej gi maginu, jakou kdy IldskY mozek vymyslel a 'le byl zde podceriovan. Nyni tomu rozumlme, co kdysi prohlasil, kdy tekl: "Po pfiAtich deset stoleti bude na svete bud' jen nacisticka civilisace anebo nebude ladne civilisace vabec. Bude-li Nemecko poraleno, zanecha, svet ve zticeninach." Kdyi Hitler dal povel svYm hordam vrlinouti se do Polska, svet lasnul adivem a nevefil, le zdola polske vojsko. Hitler vgak tekl: "Polsko dobudeme v 18 dnech a pakli se do toho. zamichit Francie, budeme s ni hotovi za dva mesice. Co se tYee Anglie, jestli nas donuti k boji, pak po prve v deviti stoletich isolate pozna piimo hrilzy valky. Pak nebude nic, co by ji zachrinilo pied jejim osudem. Ani eas, ani jeji lod'stvo, ani jeji zlato." 0 Americe tekl Dr. Goebbels: "Amerika nam nedela teZkou hlavu. Neni zapotiebi vojenske vypravy k podmaneni SpojenYch statii a nanett je ponftenosti." Kdy'l Polsko zilstalo hromadou zficenin, spojenci poild jegte nedelali nideho. Francouzi melt posit bezpednosti za neptemoktelnou Maginotovou linii a vtrhnuti Holandskem a Bel-
(Wednesday) 4. zati (September) 1940.
eisLo 36.
EVROPA, Z !HA CEIS gii odbYvali jen pokreenirn ramenou. Domnivali se, le Gamelin by je odtamtud hnal rychlYm krokern. rzikala se, le Anglie oslabuje ekonomicky Hitlera den co den, le i kdy ztrati nektere bitvy, Hitler na konec shleda, kdo je panem. DiTLEtITE UPOZORNENI. Z West ptichazi zprava, le krajan George E. Kacit, pravnik a mayor mesta West, rozeslal dopisy tohoto zneni: Milt' graduante, z vyggi gkoly, jako bYvalY student Texaske statni university a ptedseda Spolku deskoslovenskYch exstudenta texaskych, rad bych poukazal na razne vYhocly, ktere bude g miti, budeg-li navgtevovati to universitu. Oinim tak, protole doufam, le se rozhodneg tam ziskati vzdelani. VYhody, o kterYch bys mel uvalovati, jsou tyto. 1. Je to nejlepgi a nejvetgi universita na Jihu a jeji graduanti nemaji obtik ziskati zaniestnani. 2. P •edni mulove a Zeny v Texasu studovali na Texaske statni universite. 3. Setka g se tam nejen se studenty z Texasu, nybrl i z jinYch Semi. Budeg miti pkilektost setkati se se studenty z celeho Texasu a takova znarn.ost Ti bude dobrou pomoci po vystudovani. 4. Mesto Austin je vYborne misto pro ziskani zamestnani v dobe nasgtevy university. 5. Texaska, statni universita ma nejvetgi department slovanskYch jazykt v Americe se gesti postupnYmi kursy eeskeho jazyka a literatury. Ma velikou sbirku deskYch knih. 6. Oe gtina je jednim z jazyka, ze kterYch si student volt, aby vyhoyel poladavku cizich jazyka a student ,dostane za degtinu tY2 kredit jako za jiny cizi jazyk. Ce gtinu male si zvoliti za hlavni nebo vedlej gi ptedmet studia. Ce gti studenti jsou povalnvani za jedny z nejlep gich tam studentti. 7. Studentam, kteti studuji ec,,gtinu, jsou udelovany scholarshipy. Te.xaska Matice Vy ggiho Vzdelani poskytuje kaldorodne pajeky studentam eeskeho pavodu. 8. Department slovanskYch jazykii nejenoni radi, nybrl i pomaha umist'ovati graduanty a pokud je znamo, ani jeden z nich neni bez mista. Dr. Ed. Mieek, jen kidi department slovanskYch jazykin rad poskytne kaldou informaci, kterou pottebuje g. Obrat' se na nej se ladosti o poradu. Jeho adresa je: Dr. Ed. Mieek, University Station, Austin, Texas. — S pozdravem, Geo. E. Kacit, ptedseda Spolku eeskoslov. Exstudenta texaskych. Hitler tekl: `Bude-li Anglie dosti po getila a bude-li se domnivat, ze nam oddold, at' to jen zkusi. Nage divise budou pochodovat jako nikdy pied tim." Goering pak htmel: "Nechceme spustit zu valky na lidstvo, kdyZ" vgak budeme donuceni, tak to ueinime. At' jen zaene boj a uka..leme svetu vallku v tak hrozne forme, o jake se mu nezdalo." Mluvilo se o torn, ze Nemecko ma nedostatek gasolinu k pohonu svS7ch stroja, letadel,
tanks a truckti a mmvuo se o torn, 'le v Ne roste podemni politicks vzpoura, ale nyni vime, le to v gecko byla Fliva propaganda sirens nacisty, aby svet byl uspan do fale g -nehopcitubzds.Hlerpacujn prachem a oceli, ale i intrikami, 121, zradou a patYmi kolonami. To bylo nejlepe demonstrovano v Norvelsku. Tam nacistiati gpiclove ' ukradli tajne plany generalniho gtabu a vyvolali chaos mezi vojskem a domacim obyvatelstvem. DruhY clobrY a typickY piipad dinnosti pate kolony se ukkal pti vpaclu do Holandska. Pilite a 14 oblouka mostu u Moerdyku bylo po 'eta podminovano dynamitem, kterY mel vojak na strati v ptipade neotatelskeho vtrhnuti zapant a most vyhodit do vzduchu. Ale nestalo se tak, kdyt tam Nemci vtrhli a dve divise vojska pte gly klidne ptes most, kterY stoji do dnes. Jak to bylo mo'lne? Byla to prate pate kolony. Nemeeti usedlici, bydlici po leta v blizkosti mostu, se v rozhodne dobe ptestrojili za holandske vojaky a toto oddeleni vysttidalo pravou holandskou strat u mostu a pak odstranilo vgecky dynamitove miny z pilitt a obloukii. Nikdo nernel vedomi, le to nejsou pravi holandgti vojaci a dastojnici. Pti g lo se na to, kdy jil bylo pazde. Na myg lenku zatiditi talc zvane pate kolony •tigel Hitler po ptikladu gevoe z Koepnicku, jen se vydaval za plukovnika a obelstil pruske dastojniky a atedniky. My gle.nku vyvolati chaos v Americe dodal mu tez ptipad radioveho rozhlag ovaee Orsona Wellese, kterY postragil posluchade oznamenim vpadu bytosti z Marsu na zemi. Hitler nenavidi celou anglosaskou rasu, v col zahrnuje tez Spojene staty. 2e nacisti nemaji ladnych'ohleda na Monroeovu dcktrinu, uka'uje prohla geni Hitlera dne 30. ledna 1939, kdy tekl, 'le nikomu do toho nic neni, kdyl Nemecko chce ziep giti sve hospodatske postaveni se zememi Stiedni a Jilni Ameriky. Kdyl pochodovali vojaci Hitlerovi Prahou, Varg avou, ulicemi Oslo, Amsterodamu a Bruse, lu, zpivali si "Heaute gohert uns Europa urid morgen die ganze Welt" (Dnes nam path Evropa a zitra celY svet). To ukazovalo jasne ambice a pevne rozhodnuti nacistickYch vaddi ovladnouti celou Evropu. Po cele pal stoleti bylo v planech Nenact jako koneenY oil ovladnouti cele zapadni polokoule. V jejich planech a rozpodtech byly Spojene staty jako posledni a nejvet gi neptitel, ktereho je tteba znicit, dtive nel budou moci zavesti "Svetovou Nemcii" a stati se pa7. nem vesmiru na ptigtich tisic let:
me cku
At' se povidd cokoliv o armade nacist y a jeji moderni vS7bave, nejlepgi a nejliann gjell jeji zbrani, hlavne v demokratickSrch zemich, "pita kolona". V demokratickSr ch zemich se "pité kolane" dam nejlepe, protoie maze pusobiti svobodni) a 66inne.