0 ayi Slovanske Poci.paru Ei J ednoty Riau Texas.
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. WEST, TEXAS. ye stiedu (Wednesday) 21. srpna (August) 1940.
R.OtNiK (VOL.) XXVIII.
OSLO 34.
111:12M.
ZLATA
E TEXAS ifCH NASINCU PROMLUVILA. (Dojmy chieaiskeho tesnopisce z XIII. sjezdu SPJST. v Taylor)
DOKOLIV by chtel prede mnou -v Chicagu nebo kdekoliv jinde v krajanske 'a 11k Americe zavadit ktivYm slavidkem o na:since v Texasu, tak by u mne dnes gpatne pochOdil. S takovYm celkovYm dojmem jsem se vracel do Chicaga pies Houston z Ttinacteho Sjezdu S. P. J. S. T. v Taylor, kde jsem stravil osm rugnYch dni a kde jsem - mel vitanou a milou ptile21test seznamit se sobne s mnoha nagimi uptimnymi texaskymi vlastenci ze vgech koutri nejvCtgiho statu na gi adoptovane vlasti. Od sveho ptijezdu do Spoj. Statii pied 16 lety jsem se v2cly zajimal o Texas a teprve posledni sjezd SPJST poskytl mne vitanou ptileZitost k tomu, abych se s naknci v Texasu trachu Mite semarnil. A jsou to prave takove sjezdy naSich podparnYch jednot, kde mame nejlepgi moZnost poznat a bez dlouheho cestovani po obrovskYch plochath Texasu bliZe se seznamit s mnoha na gimi lidmi ze vtech zakouti tohoto velikeho statu. Sejdou se do jednoho mista na nekolik dni delni pracovnici a vYznadni zastupci takokka ze v gech nagich texaskYch csad a manse tak nejlep gi ptilelitost poznat v techto sjezdovYch delegatech celY krajanskY Texas a udinit si aspori nC spravnou ptedstavu o cele na gi dosud tak sve2e se zelenajici texaske haluzi nak krajansk.e Ameriky. zde "zelenajici se" vetvi, pak to ovgem minim v torn spravnem slova smyslu a nemam na mysli Zadne "zelenaky" dill "greenhorny". Tato krajanska odruda se dnes vyskytuje v mnohem vetkm poetu spi ge v nagich severnich statech neZ v Texasu, kde obrovskou vetginu na gincri pkedstavuji jiZ generace zde rozene a tech, kteii spatkili svetlo sveta neltde pod Beskydern nebo v 2irnYch rovina.ch nageho mora yskeho Slovenska je uz v Texasu ,jiste velmi male procento. To byla mono pozorovat i na sjezdu samotnem, kde tato druha a tketi generace v Texasu zrozena byla zastoupena nepomerne vykim procentem, neZ to/11u bYva na podobnYch sjezdech ve statech severnich. Pied odjez.clem z Taylor slibil jsem redaktoru a vydavatelstvu organu SPJST, ze napi gu neco ze svYch dojrnri v Texasu. Rad pinim tento suba Chaim tak tim radeji, protole mohu bez jakeholcoliv pfehaneni a poklepovani na ramena a nemistneh• lichoceni napsat docela uptimne, otevtene a podle pravdy, ae jsem ve svem odekavarii a v pkedstavach o skvelYch vlastnostech na geho lidu v Texasu nebyl sklamain. Prave naopak, byl jsem v tomto dtivejgim ptesveddeni o uptimnosti, piimosti, srdeCnosti, vlastenectvi, obetavosti a pohostinnosti texaskYch na gincil jenom utvrzen, a do Chicaga jsem odjiZdel s terni nejsvetlejkmi dojmy a touhou nav gtivit pit nejblligi OneZitosti Texas znovu a na del gi dobu. A tyto dojmy nine nemohlo ptekazit ani to rekordni funorne 'Vedro, jet nota potYralo sjezdove de-
legaty a jiste valne ptispelo k tomu, ze ye sjezdovych ptestavkach dole u baru by ani to ptislovedne "jabke" nebylo propadlo. Belem sve 301e.te stenograficke praxe vdet- • ne moji Cinnosti ye zpravodajske a tesnopisecke v revoluenim Narodnim shromeldeni a pozdeji v Cs. parlamentu nepracoval jsem 0, JAKE' TO 211E, KDY2 SRDCE OKLAMANO!
Slava skvostne ar4e Matenky v III. jednani "Prodane nevesty". 0, jak Zal, jaky to Zal, kdyZ srdce oklamano! Vgak piece jegte nevetim, ad stoji tam napsano. Nevetim, aZ s nim promiuvim, snad ani o tom nevi! — 0, kY2 se mi v nesnazi to skutedna pravda zjevi! Ten lasky sen, jak krasnYm byl, jak nadejne zkvetal, a nad ubohYm srdcem mym co ticha hvezda svital. Jak blahY Zivot s milencem v snu tomto jsem si ptadla, to osud prival vichtici, a rune lasky zvadla. Ne, neni moZnY taky klam; tent' smutnou byl by ranou, a rozplakala by se zero nad laskou pochovanou! Jdi2 pak! ty jsi mne oklarnal, tys' hanebne se choval! — Kterak jsi snilil sebe sam, ze jsi me srdce prodal. Mluv, je to pravda Cili nic — ano nebo ne — ni slova vie. dosud nikdy neptetr2ite, prilmerne po osmi hadinach denne pinych Best dni po sobe. Na takovY vzacnY rekord, jeho vYsledkem je pies 350 stran huste drobnYmi klikyhaky poema.ranYch archtl papiru jsem si tedy musil zajet aZ k varn, do Texasu na vas sjezd. Jen parlame.ntni a professionalni stenograf si o takove neptedstavitelne du gevni dtine dovede nalektou piedstavu. Pro informaci nezasvecenYch o tomto druhu jakousi rou gkou tajemnosti ,ab-estkene prate zde mohu uvest, ze na pt. v Cs. parlamente zachycovali tedi—a bohda zase se moji stati kolegove vrati brzy k teto dinnosti—dva rychlopisci, z nichZ jeden psal hodiny a 12 se jich vystiidalo po pet minutach behem hodiny, A mtk.te mne uvetit, ze kdy2 na spustil stavidla vYmluvriosti svYm prudkYm tempera tedi takovY postrach parlamentnich steno.graft jako byl na pt. slovenskY poslanec Ferdig Juriga anebo soc. dem. poslanec Johanis, ze i za tech kratkYch pet minut se rychlopisec cliikladne spotil, aby neztratil ani slovieko. Psat tedy na sjezdu sam a v takcvem rimornem vedru a po tolik hodin gest dni po sobe, toZ to ov gem neni ZadnYm vyraZenim, zejmena kdyt na pt. behem sjezdu tak Casto vas bratr pokladnik svYmi ohnivYini teenickYmi .zasahy s takov3'im zapalem a l'ispeehem pfekonaVal rychlostni kednicke vykony
i samotneho negt'astneho nebottika poslance Johanise z Cs. parlamentu. Za to si v gak nedovedu jako rychlopisec dost vynachvalit rozvane a podle parlamentralnich reguli svedomite tizene jednani, s jakYm si poCinal vas sjezdovY ptedseda. Budeli mdj stenografickY zapis — na jehaZ ptedvod budete ovgem nyni musit trpelive nekolik tYdml podkat — poskytovat vernY obrazek celeho sjezdoveho jednani, pak to bude nemalou zasluhou sjezd•veho ptedsedy, kterY kaidY podavanY navrh ztetelne a srozumitelne formuloval a opakoval tak, aby mu dobte porozumeli nejenom delegati, ale i pot si stirajici rychlopisec. Take Uzkostlive a svedomite zabrariovani sjezdovYm ne;;waram, aby soudasne nemluvili dva tednici a aby kaZdY mluvil hlasite a kdy2 to nedovedl, tak aby to hezky odtikal do UsluZna nastaveneho mikrofonu, byla se strany br. pkedsedy velmi chvalyhodna praxe, za kterou mu ye svYch stenografickYch pametech zachovam na vidy velmi vdeenou vzpominku. Prod se zde tolik rozepisuji o sjezdu po strance stenograficke? Oinim to jenom proto, panevad2 se nine dosud nikde nestalo, aby o moje rychlopisna kouzla byl projevovan se strany fidastnikri sjezdu tak ZivY zajem, jako se nine stab v Taylor. MnohYm z delegatil jsem musil napsat tesnopisne jejich jmena a mnohYm vysvetlovat, prod rychlopisci u nas Boma tikavaji: "Pige se to lehce — dist se to vgak nechce". Jiste to uvetite, kdyZ si pkipomenete, 2e se nyni musim po nekolik tYdnu ve svem volnem Case, jeho main tak male, prokousavat 350 strankami divnYch emaranic a ptemYglet o torn, co to -asi nekterY ten mene vYteenY delegat chtel vlastne itcha teprve podle toho jeho myglenky upravit. To2 jenom proto, protoie si myslim, ze to mnohe fleastniky sjezdu bude zajimat, jsem se zde take trochu rozepsal o tajemnem umeni rychlopisnem, ktere ovgem je nedim daleko jinYm neZ je obydejnY diktat dopisri stenografkam v kancelatich. Rychlopis se neda naudit jak by se snad mnozi mylne domnivali za nejakY rok nebo dva ye gkcle, k tomu je tteba nejenom mimotadnYch osobnich schopnosti a mnohostranneho a girokeho vzdelani, ale i dlouholete Umorne praxe a zkugenosti. Prota mezi tolika stenografy je pomerne tak mizivY podet skutednYch rykteti mohou s tu2kou v race zavodit i s temi nejrychlej gimi teeniky. Rychlopis, jak vidite je jistY druh dukvniho a velmi vysilujiciho sportu. (PokraCovani.) General Pershing nalehaL aby Unie poslala Anglii padesit torpedovek a kaidou pomoe 1aby zitra nebylo jiz — pozde. Proti tomu Lindbergh tvrdi, se Americe je lhostejno, kdo valku vyhraja, V ei sluibich vystupuje kdysi Polmarai letec?