Vestnik 1940 08 07

organ Slovanske Podpor a(<3'

Entered as second class mail matter, January 3rd. 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

aotNix

(VOL.) XXVIII.

WEST, TEXAS. ve sttedii (Wednesday) 7. srpna (August) 1940.

CiSLO 32.

TRINACTI SEW S. P. J. S. T. DIMEZITP/1 WIEZNiKEM JEJI HISTORIE. ,%

AYLORSKt SJEZD na g! Jednoty byl T at doposud nejdelMm a poetem fadovych zastupcii nejvetShn. KatdY sjezd zavedl nee° easove pottebneho a zruAil ustanoveni neprakticka, pfaild. TfinactY sjezd vgak provedl zmeny dalekosahleho y Yznam.u, novoty ptimo radikalni pokud se tYka vedeni dnes mohutne organisace, sloteni Hl. liTtadovny, rilevy starYm elenrim, hospodateni majetkem atd.

PodrobnY zapis Sestidenniho-jednani uvetejnen bude v naSem spolkovem Vestniku ihned, jakmile bude vypracovan a i v teto zaletitosti sjezd ueinil novinku a to, najal schopneho tesnopisce, kterY =les' katde pti sezeni pronesene slovo, einit odstranena motnost mylky, neripinosti a pod. Nat'l etenati jsou pochopitelne na vYsledek sjezdu zvedavi a k jejich dasteenemu uspokojeni podavame nasledujici obrys diilaitejSich usneseni.

Prvni zasedani sjezdu (v pondeli dopoledne) se omezilo jak obydejne na obtady, Setteni vYboru na kontrolu povekujicich listin, praci vYborn na sestaveni jednaciho pofadku a volby ptedsednictva sjezdu. Oznamili jsme posledne, to pfedsedou zvolen br. gtepan Valeik, mistoptedsedou br. 8vadleriak. Odpoledne schvaleny zpravy dopoledne ustanovenYch vYborri a phkroeeno k podavani zprav fitednikii. Dle pfedsjezdovYch tadosti, vyslovenYch nekolika dopisovateli tadu, aby tyto zpravy byly co nejstrudnejS1 a podrobne dodateene uvetejneny v organu — podani zprav vyZadalo si doby nekolika hodin. Debata o techto zahajena byla at po vyslechnuti v g ech a byla chvilemi tiva, nekolikrate i prudka net nakonec po vysvetleni otehavYch a celou tadu let se vlekoucich "bolesti", doufame pevne, oeistna. Ztraty na majetku, Ake meli v g ichni a ktere zavinila take, hospodafska krise, nedaji se docela napravit a elm sp g e Clenstvo na tyto zapomene, tim lepe pro celek. Dovolujeme si pti tomto bodu ptipomenouti, to krise postihla vice mene katdou organisaci, obchodni pojiAt'ovny, prrimyslove i obchodni podniky. Tyto obrovske zavody, konservativne spravovane, ptijaly neptedvidane a neodekavane ztraty zmutile a hledely se jich zbavit prakticky — katclYm rokem zkratka vymazaly z knih polotky mrtve, bezcenne a jedna vedouci pojiSt'ovna v Texasu odepisovala za minule roky at sumu $250,000.

Od zahajeni sjezdu byla patrna vrile vgech delegatri, aby se jednani zbyteene neprotahovalo, aby se Sethi° Casem, net novYch problemil pti rozrristu Jednoty se nahromadilo tolik, to ph nejlepti rah vytizeni tolika otazek vytadalo si dasu celeho tYdne. V patek dopoledne byla patrna rinava zastuperi, poeitalo se, to yederni zaseclani pfinese odrodeni sjezdu. Nebylo to mane, ani sobotni dopoledne nestaeilo, sjezd a nikoli horeenYm tempem pracoval as do soumraku, kdy vysileny a ochraptely pfedseda zavereenYmi od srdce k srdci jdoucirni slovy dekoval zastuperim za prici dobte vykonanou, ptal ritednikfun rispech ku vykonavani jejich povinnosti a cele S.P.J.S.T. zdar. V zapeti delegati a velke shromittdeni obecenstva pelo choral "Hej Slovan6!" Po td zvoleni Arecinici,

feclitele, Cieni rriznYch vYboril a redaktor pied ptedsednickym stolem polokruh, aby do rukou prveho pfedsedy S.P.J.S.T., stateSiny br. I. J. Gallie, slozili slib vernosti, poctiy ell° konani svYch povinnosti.

Velmi driletitYm zavedenlm je ripine novY zprisob sloteni HI. tfadovny, ktera, bude miti naciale odbor vykonnY a sbor dohlitejici. Celou praci v HI. ttadovne povedou: tajemnik, fleetnik a pokladnik; je doplriuje ptedseda a misto-

Patnict

tisIc na druhir odboj.

TrinactY sjezd S. P. J. S. T. zapsan bude zlatYm pismem v historii nejen na§eho Brairstva, nYbr'i i v historii americkYch eeehoslovakii. Zastupci, co dukaz verriosti sveho deskeho piivodu povolili na Ceskou akci obnos PATNACT TISIC DOLARt, jen bude esl. N. Rade vyplacen HI. tiadovnou a dodateene delegati sloiili konvenci po dolaru hotove. Texas dal ptiklad — jinym. Amerieti Cechoslovici v Texasu stoji stoprocentne za viidcem druheho odboje dr. Beneaem, veil, ie na korgec Pravda zvitezi a eechoslovaci v doeasne nacisty porobene vlasti, budou opet volni, budou narodem samostatnYm.

Vlasti zdar!

ptedseda. Na praci, kontrolu, iniciativu, sjezd ustanovil sbor sedmi teditelft, kteti budou s Atedniky HI. Ur. konati Ctvrtletni schfizi, die potteby a na odporudeni nejmene pet! teditelri take schrize mimotadne. Tato cela HI. Utadovna rozhodovati bude o prijekach, nakupu bondu a pod. fzeditele vetSinou pet! hlasri maji moc dohliteci i nad vedenim faclii, mohou na odporueeni najmouti dalai shy pomocne, maji pra y ° a povinnost dohlitet a kontrolovat praci vYkonnYch fitednikt Usttedny, jejich autorita dovoluje propustiti ritednika pro neschopnost, take pfehmaty atd.

Sjezd vyfeSil starou bolest omladiny a zavedl etyti stranky anglicke Cetby do organu. Nebude-li do techto dostatek dopisri, potadatel vypini stranky angl. Cetbou z Csl. historie, osvety resp. vztahujici se na otazky easove.

StarYm clenum povolena byla rileva a HI. Utadovna zmocnena, aby v prvni schrizi po Novem roku stanovila vYSi teto tllevy a jen pokud solvence neklesne pod 104 procenta.

TfinactY sjezd rort'al gordickY uzel, o cot se bezvYsledne pokouSely sjezdy posledni. Dobrovolna Nemocenska Podpora byla pfijata. Sledovali jste risudky o N. P. v dislech ptedsjezdovYch, znate dilVody pro i proti a nyni misto de-

baty novota behem jednoho roku vynese na svetlo, co da dlenrim k ni se ptihlasivSlm dobreho, jake se objevi nedostatky a pod. V zasade je N. P. zatizeni utiteene a natim ptanim jesti, aby se hkazala prospeShou. tspornost u vedeni Jednoty projevila se schvalenim sniteni slutneho fikednikum HI. Utadovny a v cislicich jevi se nasledovne: ptedseda bude miti $75 mesiene, mistoptedseda $25 mesiene, tajemnik, fieetnik, pokladnik a redaktor $150 mesiene, pravni radce $900 rodne a 1'/2 procento pri vytizovani prijeek platiti bude misto tadatelii o prijaku — Usttedna; teditelrim stanovena odmena: $10 denne za schrize a 5 centri miloveho za cestu tam i zpet. trrok prijdek stanoven na 5 procent, tern, spravne na eas odvadejicim rirok sleveno pril procenta, ktere bude odepsano od obnosu Vijay.

Olenstvu odhlasovano pra y ° referenda, jet struene objasriujeme: tad se usnese na dasove aadouci opfave. Poda svilj navrh prosttednictvim organu. Bude-li navrh podporovan tfetinou facia, privodni fad pods navrh HI. Ut., ktera jej ptedloti dlenstvu k hlasovani. olerstvo v dobe 90 dni provede v tadove schrizi hlasovani a vYsledek fitednici oznami tsttedne.

Probirani stanov vytadalo si dosti Casu a mnohe elanky byly zlepSeny, jejich zneni vybroueno, tada novych clanku ptipojena.

Sjezd povolil dary a to po jednom stu dolarii: Texaske Matici Vfaiho Vzdelani, na stipendia studentrim de g tiny, Amer. 6ervenemu Kfiti.

Na Ceske letni Skoly venovano $50 rodne pro kaZdY tad, kterY si letni Ceskou Skolu zavede.

Resoludni vYbor podal tadu resoluci, jet jednomyslne ptijaty; presidentu Rooseveltovi zaslam telegram, vyslovujici vernost Amer. teehoslovakil v Texasu teto zemi a neochvejnou oddanost vlajce, ristave a demokratickeinu zfizeni Spoj. Statri.

Pohnuta chvile vyjevila se po tleinnem proslovu ptedsedy S.A.O.T. — bratra Vlad. Maudra. Oeska srdce a Ceske uvedomeni daly krisnou odezvu pro tadost obeti na °Rat ptitomne zmudene vlasti. Navrh na dobrovolnou dari jeden dolar na Mena schvalen obrovskou veainou. A dopinen, aby HI. ttadovna pfislu§nY obnos vyplatila a fady mohou tuto dari projectnati ve schrizi.

Hlasovani o sidle HI. Utadovny vyneslo vetSinu, aby tato zristala ve Fayetteville.

Misto ptiStiho sjezdu zvoleno Corpus Christi.

Do Hi. Utadovny zvoleni bratti • C H ChernoskY ptedseda; F. K. BuCek mistoptedseda, J. Chupik tajemnik, Ed. L. Marek teetni, F. B. Steiner pokladnik, August Kacit pravni radce.

Za teditele zvoleni: Stepan Valeik, Karel Hole.sek, F. 8vadleriak, Frank Matush, J. 8ebesta, J. Syptak jr. a Rob. 6ervenka.

Organ bude vydavan u spolednosti oechoslovaka y e West, bude od Novell° roku nasledkem zyYSeni ceny papiru a uvalenim novYch dani zvYkn z dolaru na dolar 35 centil rodne. tleni tridy A budou vtak platiti stejne jeden dolar, rivySek bude hrazen ze zvlaatniho fondu Hl. Utadovny, Potadatelem zvolen byl pisateL

Strana 2 Londyn — Premier Winston Churchill vy-A konal dnes nenadalou ispekci obrann'ch opatteni v severovYchodni Anglii. Vyslovil se k svYm posluchaerim, ie nevi, zda Hitler zmegkal autobus tim, to zdrtel svou ofensivu proti Anglii a dodal: "At' se stane cokoli, jeho sedadlo nebude tak •pohodlne ani testa tak lehka, jako by bYvala jette pied nekolika mesici." * Corpus Christi. — V Rockport, kde kdy.si byl lod'arskY prrimysl v pinem kvetu, budou staveny brzy male valeene lodice, jak scieluje namotni architekt Westergarde, jent postavil mnohe jachty pro zdej g zaliv Rockport je dnes zname vYletni pobtetni mesto, ale brzy bude se hemtit delniky zarnestnanYch stavbou lodenic a pak men gch iodic pro valeenou slutbu. * Wichita, Kan. — Poeet obyvatel statu Kansas klesl o 107,000 za poslednich deset let, jak ukazuji &slice z posledniho seitani lidu. Letog podet obyvatel je 1,774.000. V 1930 byl 1,880,999.

Census zaroveri ukazuje, to jednotlivYch farem je letos v Kansasu 156,000. V r. 1930 jich\ bylo 169,000. Kansas je jednim ze static, jent od 1925 trpel suchem a nasledkem toho mnoho farmatri se ze statu vystehovalo. * Washington, D. C. — Senatni vojenskY vybor opat •il dodatek k piedloze Burke-Wadsworthove, v nit se tada., aby vtichni mu g od 18 do 64 let podlehali branne povinnosti. Mezitim vojenskY vYbor domu zastuperi slytel svedectvi sekretate valky Stimsona, to "rozumnY drivernik" narodni obrany 11111Si Si uvedomiti, ze Velka Britanie mute bYti dobyta ye 30 dnech a ie Japonsko syrnpatisuje s Italii a Neineckem. — Stimson schvalil brannou ptedlohu a uvedomil senatni vYbor, t'e department valky ji podporuje ate rozpoetova kancelat ji schvalila.

Dva senatoti — Thomas, republikan z Idaho a Smathers, demokrat z New Jersey, vyslovili se po schrizi senatniho vYboru, to snitent registraeniho stall bylo schvaleno jednomyslne. * * Bern, gvkcarsko. — Zpravy, to Memecka a italska vojska jsou soustted'ovana na. 800 mil pobieti evrcpske pevniny, okupovaneho Nemci, se potvrzuji, ale piece z autoritativnich pramenri se tvrdi, ze eas k rideru ptes BritskY prriliv dosud nenastal. Ve skutednosti se jevi, to invase se kvapem ptipravuje a hodina rideru se Po cele Evrope se 'Septa, to Nemecko a Italie shromatcl'uji vojska, aeroplany a lodi k nejvYtg zkoutce teto valky. Nicmene Virgino Gayda, jeden z nejmocnej gch a nejprohnanej gch italskYch turnalistri, tekl dnes svetu, aby neoeekaval rychlY napor na Velkou Britanii. Ve svem Giornale d'Italia, kterY east° mluvi jmenem italske valdy, Gayda doznal, "bleskova valka", ktera, se osvedeila proti Polsku, Holandsku, Belgii a Francii, nebude pracovati, pokud se tkne Anglie. * * Bratislava. — Pozorovatele soudi, to jmenovani Sana Macha, ndeelnika pronacisticke Hlinkovy gardy, ministrem vnitra, je drikazem, to Nemecko snati se zfiditi ze Slovenska — spolu s Mad'arskem a Rumunskem — politicky mezi nisi a sovetskYm Ruskem.

Mach piejal policejni moc, kterou mel v rukou Ferdinand BureanskY, jeho resignace na mad ministra zahranienich veci a vnitra byla oznamena premierem dr. Josefem Tisem, kdyt se vratil z konference u Hitlera. Pravi se, ze sklony Bureanskeho k sovetskemu Rusku prisobily nelibost v Berlin& ttad ministra zahranionich veci bude sveten prof. Vojtechu Tukovi. Oeekava se, le Mach zahaji silnou kampari, aby zjistil mezi jinYm, pramen tajemnych komunistickYch plakatu, jet byly pry nalepovany v rriznych eastech Slovenska v clobe noeni pii nekolika ptiletitostech. V informovanYch kruzich se vyslovuje minent, slovenska delegace, byla informovana v Berliner ze jakakoli sympathie k sovetskemu Rusku nebo vteslovanskeho hnuti na Slovensku musi bYti_potladeno a ze Mach je mutem, kterY ma vykonati tento Ukol.

4

V2STNIX

Tidenni pi=ehled.

Nairobi, Kenya. — Dle anglickeho komunike: italske vojsko je na postupu z HabeSe k jihu do Kenya. Jeden silnY oddil italskeho vojska byl zjit•en u Dobelu, 30 mil na jih od Moyale.

Anglicke vojsko utkalo se s nim v prudltem boji, zprisobilo mu take ztraty a pak ustoupilo. * * Bukurest. — Obrovska sila ruske armady, odhadovana, na doe ste divisi, shromatdena je na rizemi bYvaleho Polska. Sovetska vlada sclelila, 7e toto sousttedeni rude armady pti rumunske a nemecke hranici nema, zatim jineho fieelu net umotnent Rusku bYt pDhotovu zasahnouti kde bude tteba podle toho, jak se konflikt mezi Nemeckem a Anglii vytvati. * Lond'n. — Z oficielnich kruhti bylo dnes odhaleno, to ministr informaci Alfred Duff Cooper a general viscount Gort leteli do severni Afriky, aby ucinili p:kus mluviti s Georgesem Mandelem, bYvalYm francouzskYm ministrem vnitra a jinYmi francouzskYmi statniky, kteti se tam uchYlili, ale ritady daly jim najevo, to nejsou vitani a tak byli nuceni odjeti s nepotizenou. * * Vichy, Francie. — Francie podala energick' protest Anglii proti internovani admiralit Cayla a Villeinea. Byli veliteli francouzskYch valeenYch lodi v anglickYch ptistavech, kdyt nemecko-francouzske ptimeti bylo podepsano.

Vlada uvedla tet, ze dosud marne protestovala proti zadrieni dvou nadrtkovYch parnikU v ptistave Alexandrii v Egypte. Ve francouzskem protestu se pravi, ze tito admiralove byli zajati a ihternovani v tabote u Oxfordu, ani* jim bylo do-voleno vejiti ye spojeni s francouzskYmi autoritami. * * Berlin. — Z autorisovanych nemeckYch pramenu bylo vYsmetne poukazovano na resoluci proti "pate armade" a jeji einnosti, piijate na Weamericke konferenci v Havane. Pravi, Velka Britanie provadi prave tuto einnost v zemich jinni a stiedni Ameriky v ptitomne dobe. Pokraduji: "Japonsko dnes nabizi nejlepg ptiletitost studovati, co ye skuteenosti znamena pad armada. Anglicka vYzvedna, slutba, kdyi ponejprve byla odhalena na Balkane, nyni take byla odhalena v praci v Tokiu. My nechceme (M yatt zlY •ptiklad michani se do yea jinYch kontinentt, jak to 'dint nektere zeme". * * Vichy. -- FralicouzskY kabinet schvalil piedlohu, jit se ztizuje nejvy§ti no.rodni soud, pied nimt budou zodpovidati se ti, kdot jsou vineni, ze strhli Francii do valky proti Nemecku. Franoauzi, kteti slouti v kterekoli cizi armade nebo najimaji jine, aby slou gh pro cizi zemi, mohou bYti potrestani trestem smrti die noveho natizent, vydaneho Petainovou vladou. Ti, kteti jsou jit v cizich armada.ch a zUstanou tam, jsou v to zahrnuti. — JinYm dekretem byla zartieena rekvisice nemeckeho a italskeho majetku ve Francii.

Gibbon, Neb. — Revolta farmatri zdrtela sklizeri brambor v teto oblasti, kde vlada nedasno rozdelovala brambory lidem, jsoucim na podpote, cot die odhadu stalo $1.75 bu g Mistni pestitele jsou ochotni prodati bu g za 75 centri. — Wsechna prate na brambotittich byla zastavena, kdyt ceny vedecky •pestovanYch brambor klesly at na 60 centri bu g, cot die pestitelti je o 25 centri mene net stoji cena produkce. Inspektoti federalniho departmentu zemedelstvi doznavaji,ze zasilky brambort z Virginie do teto krajiny nijak nepomohly mistni cenove situaci. Take se vyslovili, to nedavna zasilka 40 vagont brambort ptispela k poklesu cen. Pestitele zanechali vedeckYch method myti a trident brambor jako prosttedku proti snitovani cen. Upozornili, to nebudou-li s to prodati na trhu sve brambory aspori za cenu produkce, ze budou nuceni vzdati se ve.deckS7ch method vtibec,

Ve sttedu, dne 7. srpna 1940.

Moskva. -- Persica delegace pribyla sem, aby se poradila o dopravnich problemech a obchodu mezi Persii a Ruskem, jako* i o dopray e perskeho zboti pies Rusko do jinYch zemi, poditajic v to Nemecko, 8vedska a po ptipade i Spojene Staty. — Mad'arska delegace o 15 elenech oeekava se zde v kratite dobe, aby se radila o nakupu ruskeho petroleje a stavebniho citivi.

Tokio. — Mluvei japonske admirality prote zakaz, kterY president Roosevelt ulotil na vYvoz gasolinu pro aeroplany ze zdpadni polokaile za akt, namiteny ptimo na velmoci osy a Japonsko.' * * Washington, D. C. — Vlada vyplatila, $908,468,872 farma •rim za omezovani a uchovani pridy za posledni fiskalni rok kondici 30. dervnem. Vyclani s tizenim omazovaciho prorgamu bylo neco Indio lakes 18 milionri dolarri, nepoeitaje v to vydani za vydrtovani mistnich vYbort.

LondYn. — Vgchni deskoslovens gi dobrovolnici ye francouzske armade, ktere veli general Charles de Gaulle, tak jako dobrovolnici v esl. a polske armade v Anglii, budou placeni anglickou vladou, jak sdelil podsekretat valky Grigg anglickemu parlamentu. * * Cashton, Wis. — Krajan Jakub Silha, usazeny Route 2. nedaleko odtud, je vzdor svemu potiehnanemu veku dosud zdrav a dilY. Vkroeil ut do sveho 91. roku, nebot' dne 25. eervence oslavil sve 90. narozeniny. Pan Jakub 8ilha je take starkm odberatelem a etenatem Hlasatele, bez nebot by mu jiste nee° schazelo. Take eetba v zabavnem kalenclati Hlasatele jest stale jeho potetenim. Zrak mu dosud dobte slouti a take jeho ruka jest jate pevna, jak sveda jeho pismo ,nebot' dopisy napit"e si vtdy jette sam vlastnoruene. * * Orange, Tex. — Kongresnik Martin Dies, demokrat z Texasu, oznamil ziizeni "Nadace pro amerikanism." Pravil: "Mnoho nadaci •pro nejrriznej:si rieely bylo jit zaiizeno ve SpojenYch Statech, ale dosud nikdo nezalotil takovou, ktera by podporovala porozumeni a oceneni velkYch zasad amerikanismu." Ptedseda kongresniho vYboru, vytettujici nea,merickou einnost, prohlasil, to nadale bude ptisne nestranicka, jejim fidelem nebude zisk, bude nepolitickou a nesektatskou. Jeji jmeno bude "Diesova nadace pro amerikanism". Dies pravil, to prate na ziizeni organisace bude zahajena bezprosttedne. * * Havana. — Jak bylo dnes teeeno z tri spolehlivYch pramenri, blizkYch statnimu departmentu zdej g vlady, Soojene Staty dohodly se s vladou Kuby o opevneni ostrova. Dohoda byla ueinena na konferencich se zvolenym presidentem Batistou a nynej gm prosidentem F. L. Bru-em Obe zerne vzajemne koncese. Spojene Staty pry prijet Kube $60,000,000 na vetejne prate a budou poutivati domorodYch delnikri na stavbe namotnich a leteckYch zakladen. Kuba slibila dovoleni k ziizeni takovYch zakladen a vylodeni americkeho vojska.

Ponta Poran, hranice Brasilie-Paraguaye. — BrasilskY president Getulio Vargas doporueuje brasilskemu lidu zahajeni velikeho taaeni na zapad ,aby se vyutitkovaly tamnej g obrovske a bohate oblasti, ktere jeSte z velke easti nebyly ani rukou lidskou dotknuty. V •este tomu vtak stoji neb aspori hrozi, to toto hnuti bude ztetovati jakYsi druh feucialniho systemu, jak' vlacil pied rokem 1848 v Evrope ye forme nevolnictvi, nebot' obyvatelstvo zapadni Brasilie zije prave v jakemsi podobnem stavu. V one obrovske zapadni east Brasilie stat Matto Grosso ma, jenom asi 350,000 obyvatelM, vettinou Paraguayancri ostatni jsou Indiani a dernoti. Avtak cbrovske mile vzdelavane ze me a nedozirn'ch pastvin vlastni pouze asi 2,000 nebo 2,500 lidi nebo korporaci.

Ve stredu, dne 7. srpna 1940.

I Oddil dopisovate1si4i Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zivadne polemiky, potadatel ptedklada ve smyslu stanov Tiskovemu VSiboru k vlastnimu roznodnuti.

Dallas, Texas.

(Dokoneeni z eisla ptedeeleho) Ctene sestry a bratti!

V kuchyni se cite otadely pi. Nesudova. Toberna, Matejkova, Vitova, bajchanova, u pokladny pi. Duekova-Vrleva.

Oveem, 'Ze duel zdatileho prog. byli p. J. tivnY a jeho maminka. Tak jeete jednou yam veem dik.

Mezi tancem byly potadane znovu a znovu nage dye tacky Amer. pi. J. Rotrekr a M. Nesuda, aby jeete zpivaly. Opakovaly to, co tit dtive zpivaly a ptidaly "AL lueka, lueka", a pi. R. potadala Cesky, aby se obecenstvo ptidalo a tak jsme zpivali veeci. Odporueovala bych nagini osadam, aby si tyto d ye tacky Ceske ekoly pozvaly, aby jim zazpivaly.

No, a tad vederni ekoly nic. Nevim, jest-li si mysleli ze toho umi moc —a nebo nic? Pra y -douje,thnicspdloak.videni ye Ft. Worth, tak jim to pro tentokrat odpustime.

Byla jsem velice ptekvapena, kde ke konci sveho dopisu p. J. Beran z Barber, Ark., pile: Ge nam povi jmeno dobre.narodni pracovnice, — a jmenoval mne. CtenY pane Beran, srdeCny za Vase slova uznani, ktereho si vatim. Ale ja nikdy na uznani neb odmenu neeekam od nikoho, a proto nebYvam zklamana.

Myslim si, to je nas' svatou povinnosti pomahat tam, kde je toho tteba!

Katdoroene Kroutek CeskYch ten zasila na ruzne dobroeinne neely z 'nada — mai°, ale ptece! I letos jsem dala navrh, abychom poslali Ceskemu Srdci ve Vidni jak obydejne $3.

Sestry projevily obavu, ze v teto rozharane dobe to tam nedostanou. ftekla jsem: Poglete!

Kdyt to nedostanou, ja yam to nahradim. Daly mne tedy $3.00, ktere jsem odeslala, a penize v potadku doely, jak stvrzenka zaslana, dokazuje. Tam to dodo brzo, odpoveci' byla 2 mesice na ceste.

Ted' proletla novinami zprava, ae do U. S. budou dopraveni deti z valeene oblasti, aby byly uchraneny pied bestialnosti a nasilim nacka. A budou pry mezi nimi i ditky Ceske.

Bezdetni manZele, kteri touti po detech, budou mit pkiletitost ujrnouti se tech, sem poslanYch deti, ktere jako ta ustra gena, ptdeatka byly nasilne lidskYmi krkavci vyhozeni z teple narude svYch rodidu; nevi chuddeci kde se octnou.

Vetim, to i zde v teto veci prokati na gi krajane svoji Ceskou pohotovost; chleba mame zde dost, a i to misteeko ku spani se najde.

Budou yam tyto opuetene deti za jejich ptijeti vdeene a mile, jako ta kviteeka z pestrYch Ceske vlasti.

24. Cervence jsme zabalily 3 bedny gatstva, ktera vatila 70 lib. a jit laskavY, krajne °betavY pan Sil na drahu opet vypravil. Kdo co mate, schovejte asi za 2 mesice zaCneme znovu sbirat a odesilat.

Ted', kdyt nechodime do Kroutku ani do zpevu, nechaly jsme se zapsat pro praci Amer. eerveneho Ktite, pi. Toberna, pi. Kopedkova a ja. Katcla ptihla g ena pracovnice musi projiti 15hoclinovY kurs, musi miti svoji uniformu a pak mute venovat to praci tolik dasu kolik chce.

Dne 15. dervence mne doela velmi smutna, zprava od me vzacne ptitelkyne pi. Jitiny Vrenikove z Detroit, Mich., 2,e jeji vernY druh ji opustil navtoly. Byli by slavili 30. Oervence 40 let et'astneho mantelstvi. Mant. Vrenikovi maji 4 zdarne syny. Mohu yam prozradit, to jsem ye svem tivote nepotkala hodnejeich, v note a lasee vychovanYch synu k rodietim, jako jsou: Jindrich, Stafia a Vladimir Vthaikovi.

Pan Vrgnik, Olen 1adu Jaro cis. 130, vidy

VRSTNi1C dbalY svYch povinnosti, zasadni sokol a ryzi tech, 'odhodlan obetovati vee. Byl takovY strom, ptelotenY zde z Ceske piady. Ctil tuto novou vlast, ale jeho srdce, jeha veechna mysl byla tam — tam doma. Seznamili jsme se s rodinou Vrgnikovou pied 22 lety skrz jejich nejstargiho syna Mika, ktery u nas bydlel, kdyt pracoval zde v Dallas, a od to doby udrtujeme ptatelske styky. Dokud rodina Vr g -nikovabylusze iDanfrme, byla jsem ja s detmi u nich katde prazdniny hostem, a na g synek, nyni jit Dr., travival sve chlapecke, leta u nich cele prazdniny. Pi. V., 'tem, zlateho srdce, vysoke inteligence, veak vady chatrneho zdravi, kterou ten jeji vernY druh tak peelive opatroval, odekl a ona zde ziistala. 'Mk verna laska a oddanost jejich synil ji bude oporou v jejim nezmernem smutku.

Projevuji yam jmenem na' rodiny naei nejhlubei soustrast. best budit pamatce velikeho eecha, p. Jindticha Vrenika.

Nastala nam horka, tak yam dam veem na eas s mYm psanim pokoj.

Gratuluji redakci k vydani slavnostniho Cisla Vestniku.

SrdeenY pozdrav etenatilm zasila, Botena Valeikovd.

Z (INNOSTI POMOCNE AKCE 2EN Z HOUSTONU, TEXAS. Je radostno zaznamenati, to krajanky na geho statu se neustale podileji na pomocne,akci a to katdYm tYdnem ptibYvaji zasilky eatstva ureene Csi. betenctm a vojinfim v Anglii. Meli jsme jit pohromade zase tolik daril, to nam bylo opet morn vypraviti peknou zasilku o peti bednach, vatic' 750 liber. Za tim neelem jsme se seely v pondeli veCer v sini tadu Pokrok Houstonu a s pomoci nas' Alice a pani R. Hanu goye dozily jsme do beden gatstvo, pradlo, obuv a dokonce i petinu a teplou pro givanou pHkrYyku. 0 upraveni a zabedneni se zase postarali panove Joe Peklo, Joe Kotrla a na g novY domovnik p. Samohejl.

V osade East Bernard se tentokrate nejvice ptieinily dlenky spolku Cis. 30. na pH= mluvu tajemnice pani Marie Hlavinkove poslaly na nag' konsulat velkou zasilku v gech motnYch potteb. Tamnej gi obchodnik p. Boettscher ptivez1 ty dary at do Houstonu zdarma a na tadost konsula, ochotne slotil napinene krabice v sini tadu Pokrok Houstonu, odkudt se zasilky vtdy vypravuji. Pani Hlavinkova pile, to elenky zmineneho spolku budou i nadale houtevnate pracovati pro ulehdeni bidy nagich ubohYch uprchlikt v Anglii, z dehot mame velkou radost. Krom teto zasilky byla dorueena do nageho domova jegte jedna z East Bernard a to od pani Martin Varikove, kterou dovezl jeji syn a s radosti slotil pane, zanovni gatstvo.

Od elechetne krajanky at ze statu Tennessee, ktera si nepteje ani bYti jmenovana, doNa na konsulat po gtou vyplacena, zasilka obsahujici pane nove gatstvo a pradlo. VlasteneckY dopis provazejici jeji dar projevuje ptani, aby vge doglo v potadku a je rada, to se ji naskyta ptiletitost, aby pomohla °bled ty na ge stradajici uprchliky.

DallaskY `sic' kroutek ten u tamnej giho Sokola posila jit tteti zasilku thnovniho i noveho gatstva. Pani B. Valdikova oznamuje, to na tuto ptispely: pi. Kraftova, pi. Kosova., pi. Skil.vankova, pi. Vardikova, pi. Hemtalova, a jedna znama Amerieanka v odmenu za znamky, ktere sbira. Pan Frank VodiCka, majitel spravkarny obuvi ptilotil 10 p'arit pane spravenYch stkevict, nevyzvednutYch nekterYmi zakazniky. Jednotlive ty pary byly peolive svazovany, cot nag i praci velmi usnadnilo. Na pogtovne darovaly po 50 centech pi. Koilakovska a pi.

Pkevratilova, ostatni doplatek ptidala sama pani Valdikova, Tento city sic' kroutek vykonal jit pekny kus prate a jde ptikladem svoji einnosti a obetavosti.

Z osady Rosenberg pkijitdi zase nefinavna vdelka pi. A. K. Humpolova, a s pomoci jejiho syna sklada v nag em domove nekolik objemnYch baliku, jich obsah darpvaly nasledujici: pi. Josefina Habartova, Bryan, Texas; pi. Rosie

Strana 3 Horakova, Richmond, Texas; pi. J. Kubalova, pi. Humpolova, a pi. Jane gindelova, Rosenberg, Texas. Krom balikA aatstva odevzdala pi.

Humpolova syetry, ktere merle upletly: pi. Antonie Celmanova a pi. Humpolova z 'Rosenberg, pi. Josefina Habartova (darovala rovne2 vinu) z Bryan a pi. Louise Hradilova ze Sealy, Texas. Provedly je pane, stejnomeme, je radost se na ne podivati.

Mantele John Gajda z Yoakum ptivezli jit podruhe nekolik velkych krabic pottebnYch veci pro nage uprchliky. °Ma ya pani Gajdova nagila zase nekolik damskYch a detskYch gatu a pradla, ba dokonce i teplou pkikrYvku na postel. Obdivuji jeji energii, to pti v gi to sve praci najde si jegte po vederech voInS7 das ku teto dobrodine slutbe. S radosti mi tez ptedavala cennY dar od pana Petra Ra gky, ktery vlastni v Yoakum obchod obuvi a ktery nagim betendim poslal velkou zasilku tipine novYch stteviKrom p. Raeky venovaly razne pane gatstvo: pi. Turkova, pi. Vratelova, pi. SmYkalova., pi. Luttenbacherova, pi. Hanu gova, pi. SVieeny, pi. Jakubikova, pi. Motisova, atd. Tyto damy poslaly opravdu eiste, skoro nove veci.

Rodina pana Louis Hogka z Guy, Texas poslala opet pogtou vyplacene balik gatstva, pradla a teplYch kabatt, ktere pkilotime do pilgti zasilky, at seteneme zase nejake silne bedny.

Prave kdyt jsem dopisovala tuto zpravu, dorudil listonog na konsulat jegte jeden balidek od p. Jana Juticy ze Shiner, Texas, ktery zaslal vesmes same nove veci. Krom toho ptigel i listek od nagi pilne sberatelky pi. K. Fojtalkove z Rogers, Texas, oznamujici, to sem tamnejgi krajanky posilaji 3 bedny gatstva, 1 bednu obuvi a 1 bednu s mydlem. Jakmile zasilka dojde, okamtite vyeleme je gte s ostatnimi dary do Anglie.

Pani C. H. Chetnoska z Houstonu ukla peltne damske eaty a krom toho si jeete koupila vinu, ze ktere plete svetr. I pani Lowova z nageho mesta odevzdala vzorne upletenY svetr, ktery vyrobila za par dni.

Sledna Karlieka Nevolova z Alma, Texas tidala od zdej giho konsulatu jakousi sluibu a ptilotila $1.00 za poradu. Jelikot se za praci pro nag narod krajanfun nideho nepoeita, odevzdal nag konsul tento darek do fondu pomoene akce.

Z penetitYch ptispevkil podpotila na,§e pomocna akce ambulaneni fond a poslala organisaci American Friends of Czechoslovakia do Noveho Yorku gek na $50.00. Tohoto daru pou2ije zminend organisace okamtite pro nejnutnejAi nakupy v Anglii.

Vzdavam timto vgem sberatelkam i darcOm srdee'ne diky za v ge, co pro nage ubohe uprchliky vykonali a jsem s krajanskym pozdravem vgem, za pomocnou akci Vate C. J. Hollubova, V Houstonu, dne 2. srpna 1940.

UMELE VYZIVOVANt KOJENCU?

Urnela vY'Ziva kojencti je duletitYm lekafskYm problemem. Po tisicileti zna lidstvo dobte osvedeenou nahradu slazeneho mleka kravskeho. Plnotuene mleko obsahuje ve svem tuku dostatek vitaminu. A takta jeho obsah vitaminu B vyhovuje. Obta zaelna s vitaminem C, ktereho ma matekske mleko dostatek, nikoliv vsak east° .mleko kra yske. Tento vitamin musi bYt ptidavan. Ovocne et'avy east° neposta', nebot' by se jich muselo davat velke mnotstVi, ktere kojenci Wilco sna geji. Zde jsme odkazani na pomoc tabletek. Vitamin D, ktereho ani matka,nedava east° dostatek, chybi jE.S'te easteji v kra yskem mike. BYva, jen nerad podavan v chemicke forme nebo alespon matte, koji-li jeete sve dite. Bud' se kojenci diva mleko, ozatene utrafialovYmi paprsky, nebo se ptipravuje strava na oleji s jeho obsahem. Katcle chorobe z nedostatku vitamina se da dnes u kojencti zabranit.

Hlupak je Clovek, ktery mel gtesti, jak to o nem tvrdi vgichni ti hlupaci, kteti nemeli gtesti.

• Nevedomost neni absolutne nutna. pro 'iivot, ale teener vNiv je tajernstvirn fispechu:

Strana 4 ZAki 1909 priplula od severu do labradorskeho pristavu Indian Harbor zeernald, silne se kymacejici loci' "Roosevelt". Na jeji palube byl Robert E. Peary, kterY se sedmkrat marne pokusil o dosateni severniho polu. Tentokrate vS"ak zaslal sve tene lined po pristani z pristavni bezdratove stanice prekvapujici zvest. "Koneone jsem mel tspech." Tisku pak sdelil pouhYch pet slov, kterd mela elektrisovat svet: "Pal dosaten, "Roosevelt" v potadku, Peary."

Parnik "Roosevelt" pokraeoval pak v plavbe k jihu a zakotvil v Battle Harbor. ZO.hy po phstOni k nemu priplula ndjemni lod', prepineni na prasknuti reportery a fotografy. Peary byl gt'asten — ale jen do chVile, net zaslechl poznamky o "velke mele."

"Meta? Jaka mela?", zeptal se zmaten. ' Piece mezi nim a Cookem, zaeali mu vysvetlovat jeden pies druheho. Copak nevi, te Dr. Frederick A. Cook dosahl severniho palu pied nim, jiz v dubnu 1908 a ohlasil svilj tspech prave pet driu drive, net on, Peary, postal svoji zvest z Indian Harbor. Dva mutove dospeli najednou k cili, o jeho dosateni se usiluje jit tii stoleti, a ohlasi to temer soueasne — to ,je piece nejvetk pribeh pcslednich desetileti!

Peary nemohl verit svernu sluchu. Pal byl piece uprostied Polarniho more, pokryteho plovoucim ledem, vzdalen nejmene 400 mil od nejblitti pevniny, a Eskymaci, kteri provazeli Dr. Cooka na jeho arkticke "bonbe", ujistili Pearyho, to se nikdy nevzdalili ani na krok z pevniny. Peary vypray.el novinaltm prtbeh sve vlastni palvby bez adsazek n a ak.raglovani.

Opustil s posadkou lodi "Roosevelt" newyorskY pristav jednoho parneho dervencoveho dne 1908. U Cape Yorku pribral na palubu eskymdokeho prtvodce, s nimi se seznamil behem drivejSich let sveho pobytu na severu. Uvitali jej volanim: "Jste jako slunce. Vt.dycky se vratite." Byli St'astni, to mu mohou opet pomahat a provazet ho na jeho ceste za velkYm dobrodrutstvim. Vstoupili na lod' i s tena.mi a detmi, kotenYmi stany, sanemi a psy.

Stopu za stopou si razil "Roosevelt" cestu z Baffinovy zatoky tzkYrni lednimi prtrvami meziGrenskem a zemi Eilesmerovou, at k pokraji Palarniho more, kde ztravil zimu, protote ledove prehrady znemotnily "Rooseveltovi" pokraeovat v plavbe.

Eskymaci zatim postavili sane a vydali se na lov ovdich turn, karibt, polarnich medvedft a tulerit. ObrovitY eernoch Matt Henson, kterY ztravil s Pearym na vYpravach jit radu let, stave sane noveho typu, zdokonaleneho Pearym.

Eskymacke teny koti.S"inove obleky, ktere Peary povatoval za teplejti a mnohem trvanlivej§i net jakYkoliv civilisovanY odev. Bill mulove se zatim otutovali k chystane vS7prave, aby vydrteli mrazy, dosahujici namnoze at 60 stuprit pod nulou.

Ponevadt bylo zrejme, ze severni pal leti Oravdepodobne prave uprostied ledove triLte, zaletel hlavni problem tspechu v zdoldni vzdalenosti Cape Columbia — severni pal a zpet — tedy trati dlouhe priblitne 1.000 mil — s nejlehdim motnYm nakladem. VSechny potieby pro mute i pro psy se musely nalotit na sane. Bylo proto tieba poe'itat s katdou unci nakladu, nebot' jenom tak svitala nadeje, ze se nekolika muttm podari dospet at k vytoutenemu cili. Byl stanoven plan na zorganisovdmi nekolika skupin, ktere by razily vlastni vYpraye cestu, ziizovaly zdsobovaci stanice a stavely noutove, pristreSi. Vybrand skupina se pak mela pustit v jejich stopach s nejnutnefSimi zavazadly, aby mohla vyvinout co nejvetti rychlost. Zasobovaci skupina se mela vratit, jakmile by dospela do vtddlenosti 150 mil od polu, zatim co vybrand, skupina by vyrazila urychlene k palu, aby se mohia vratit je§te pted jarnim tanim, ktere zptsobi v ledu neprekortatelne trhliny. Byl to zavod s easem, podasim, vodou a smrti. z

V den WashingtonovYch narozenin r. 1909, je§te pied rozednenim zimni foci, meal zavod k polu. 8est dna byli elenove vypravy zdrZeni obavanYra stratidlem polarnich tme}in —

VESTNiK

Boj o severni pc% Joe Chamberlin. otevrenou vodou neboli velikou trhlinou v lede zpOsobenou velikou plujici ledovou krou.

Kdyt se led koneene znovu uzavrel, vyrazili vpred zvYSenou rychlosti; narazili v gak na jeSte vet:si trhlinu v lede. Jedne nod. byl jejich tabor tamer zniden hlubokou trhlinou v ledu, ,otevrevAi se prave mezi dvema stany. Olenove vYpravy se dostali z poborenYch stan y a unikli do bezpeei jen s nejvettim dsilim a diky proziravosti Pearyho. Peary totit trval na tom, aby vtichni dlenove vYpravy nosili eskyrnacke obleky, v nicht mohli zcela pohodlne spat i pracovat. Mit misto nich spaci pytle, utivane ostatnimi badateli, pak se jiste vSichni utopili. Druheho one se led opet uzavtel, take mohli pinou rychlosti k severu.

Kapitan Bob Bartlett, kterY jel s poslednimi zdsobovacimi sanemi, nastoupil zpateeni cestu 1. dubna, kdy se dostal at do vzddlenosti 133 mil od polu. Jeho tkolem bylo udrtet zpateeni cestu otevrenou. Peary vyrazil na posledni Usek pouti za svYm tivotnim diem spoleene s Hensonem, kterY byl skvelYm pohaneeem sani, a se ttykrni Eskymdky. Vezli s sebou jen nejnutnejti potravu pro cestu tam i zpet. Hlavni Usili museli soustredit na vyvinuti nejfet§i rychlosti na otevrene ledove plant. Jejich denni pochody se prodloutily z 25 na 30 mil.

6. dubna 1909, o desate hodine dopaledni, dorazila konedne vYprava k severnimu polu. Peary potras1 vSem prtivodctm dojate pravici. Pote poiidil radu pametnich snimkt a Peary obsadil tuto koneinu jmenem SpojenYch state.

Wprava vztYeila pet vlajek, z nich jedna byla ozdobena symbolickYm obrazem, sestavenYm z kouskt jednotlivYch vlajek, zanechanYch Pearym u cilu jeho predchozich severskych vypray . Behem tiiceti daLs'ich hodin vykonal Peary 32 ruznYch pozorovani a vYtkumil na mistech kolem polu. Do sveho deniku napsal: Nahle se na mne drtive zritila tiha vystupriovaneho, vysilujiciho vyderpani techto driu a nod, nucenYch pochodt, nedostadujiciho spanku, ustavienYch nebezpeei a drtivYch oba y. Byl jsem opravdu jit tak vyeerpan, to jsem si ani dobie neuvedomoval, ze jsem koneene dosahl sveho tivotniho cile!"

Nadeje vYpravy na navrat nebyly prave povzbuzujici. Musela cestovat zpet jeSte rychleji net k palu. Blitila se totit kvapem doba jarnich tani, ktere, rozleptavaji ledovY povrch s neuveritelnou rychlosti. Nesmeli proto ztracet zbyteene ani hodinku.

Peary zvYS'il na zpateeni ceste je gte denni vzdalenost, jit musela vYprava zdolat.

Zadala jim rychle dochazet potrava. Byli neodvratne ztraceni, kdyby je nehle prepadla a zdrIela jen jedna snehova. boure. Obeas ulehli na nekolik hodin v eskymackych stanech, postavenych drive na ceste, aby se hnali dal se zvf§enym Usilim a vypetim v gech sil. Dospeli k hrozive vypadajici velike trhline a prekrodili ji jen s krajni namahou po kusech plovouciho ledu. Byli jit k smrti unaveni a piece museli pospichat zoufale vpred. Zabili nekolik vyderpanYch psl, aby jimi nakrmili zbYvajici hladove.

Koneene mys Columbia! Ztravili zde dva dny, posilujice se spankem a jidlem. Teprve potom pokradovali v dal gi caste k lodi "Roosevelt", kde se jim dostalo srdeeneho uvitani.

Behem ostrYch, vysilujicich pochodt ztratil nejen vtdce, ale i dlenove jeho vYpravy, kazdy 30 liber. To vS'e bylo nyni za nimi.

Po prve za mnoho let mohl Peary v noci klidne usnout. Koneene se ospravedinil pied svetem i pted svYm svedomim. Ziskal severni pal Spojenym Stattm. TeSil se jit na nad gene projevy vlastenecke radosti ve vlasti — a pak na blahe dny odpodinku s mantelkou v kruhu svYch deti.

A zatim naleze, zde, v Battle Harbor, misto miru a klidu hanebnou hddku. Znal Dr. Cooka velmi dobre, nebot' jej vial s sebou na jednu

Ve stredu, dne '1.. srpna 1940. svoji vYpravu jako lekate. Byl si ITS"ak jilt, Dr. Cook nebyl schopen podstoupit a /thyme prekonat nespoeetne, nebezpedi a vyeerpdva jici ndmahu polarniho dobyvatelstvi. Vysvetlil na zaklade vedeckYch podrobnosti, prod tak tvrdi.

K jeho zklamani nemelo mnoho reportert zdjem na vedeckYch dukazech. Chteli slyLet pribeh, hrdinstvi, dobrodrutstvi. Zapasil Peary nekdy s poldrnim medvedem? Ne? To je podivnel Byl nekdy napaden vlky di oveimi tury?

Take ne? Skoda! To Dr. Cook je jinY pa'Sak! Ten se bil s vlky, medvedy a bthvi s jakYmi Selmami poldrnich konain.

Ponenahlu meal Peary chapat tragickY rub skuteanosti. Prestote obetoval nejlepti leta sveho tivota jedinemu cili, upiraji mu nyni jeho prvenstvi objeveni severniho palu a pochybuji o jeho osobni poctivosti. Nezmalomyslnel viak.

Kdyt dovedl bojovat celY tivot o dosateni palu, pusti se nyni se stejnou vervou do boje o uznani, ktere mu pravem V dobe, kdy veSlo ve vSeobecnou znamost Pearyho dosateni severni toeny, byl Dr. Cook ✓ Kodani, kde ho prijal v slavnostni audlenci kra.1 a kde poradali na jeho pdeest jeden velkolepY bariket za druhYm. VSnde byl vitan a osiavovan jako slavnY dobyvatel. Jeho tvrzeni byla prijata za bernou minni bez nejmenlich pochybnosti. Kdyi se ho tazali, co soudi o prohlaSeni Pearyho, odpovedel pot'ouchle: "ftikal-li Peary, se dospel k severnimu polu, pak mu vetim." Kdyt Peary rozhordene prohldsil, ze Cook prodal vlasti "zlatou cihlu", odvetil Cook obratne: "Je zde dostatek slavy pro nas oba". Na, bedra Pearyho padlo titive bremeno tpatneho sportovce a na.sledovnika.

Dr. Cook mel znamenity start. V newyorskern pristavu mu vyjela vstric s tisicem jeho nejvetLich obdivovatelt. Na vYznaenYch mistnh byly vztYeeny slavnostni oblouky a ulice tonuly v zaplave praport. Zahajil rychle prednatkove turn& dostavaje za jeden proslov 10.000 dolarti. Za svaj novinovY pribeh dostal 28.000 dolart, 400.000 dolart pak za Vtecky sve podniky. Peary dostal za novinovY pribeh jen 4.000 dolarti a 40.000 dolart a malt dtchod za knitni a magazinovY material.

Kdyt vyzvali Dr. Cooka, aby predlotil yedecke dtkazy sveho Uspechu, prohld,sil, to je ma u sebe jeden spoleenik jeho vYpravy, ktery zatim zmizel nekde ye svete. Kdyt nalezli kritikove omyly v jeho novinovem vypraveni, prohlasil, ie nemel eas dist kartaeove otisky a udelat prisluSne opravy a ze jeho pripravovand kniha dokate VSechno.

V Pittsburgu usporddal jeden easopis anketu o sympatiich etenart. VYsledek znel 10 k 1 pro Cooka. Vet fna Amerieant byla podobneho smySleni. Cook odhalil kouzio severu a udelal ze sve testy sportovni podnik. Hearst jej vydatne podporoval. Po dvou mesidnim uspe gnem • prednaSkovem turtle predlotil Cook kodariske universite vSechna data, jet mela prokdzat, byl skuteene na, severnim palu. Universita jej zavrhla rozhodnYm zpiisobem.

A hned pate nasledoval prival pohrom. Lida se zaeali priklanet na stranu Pearyho pro jeho dtstojne chovdni a vystupovani a pro jeho ochotu posloutit kaidemu presveddivYmi dtkazy. K velike vYmene nazort do§lo pied kongresem pit rozhodovani o torn, zda ma Peary odejit na odpoeinek v hodnosti kontraadmirela.

Po prve v svem tivote musel Peary slyAet misto vdednYch slov naroda nestoudne fitoky a provokace CookovYch stoupenct, spilajicich mu "zatvrzelYch a podlYch lh'art, gpinavSich zlodejt a opovrtenihodnYch °sit." Peary v gak odpovidal na vSechny tyto nestoudnosti a drze uralky stejne peelive a klidne jako na dotazy vedeckYch instituci. VYslechy se protahly na mnoho tYdnt; konedne vSak museli kongresovi stvadi kapitulovat. Peary vyhred i tentokrate svoji Idedlem vSech divek vSech oast je takovY mut, jeho si kazda predstavuje jak nejlepe dovede, aby si pak vzala takaveho, jakeho najde.

Ve stiTclu, clne 7, srpna 1940.

Nemacenska Podpora.

LENSTVO nagi velke Jednoty ma co dekovati C XIII. sjezdu za to, ze jednohlasne delegati, jez jste povetili va gi driverou, odhlasovali yam tento navy odbor phi va gi Jednote.

Na jinem miste naleznete pravidla, jez byla pkijmuta sjezdem a odporueuji yam, abyste si je uschovali, aby nemuselo bYti zvla gte Dt nyni v zaeatku utraceno za tisknuti techto pravidel.

Jak mi bratti a sestry delegati slibili na sjezdu, ze zaenou praci hned tento mesic, tak aby na g odbor mohl dosahnouti dva tisice elent, a jak tc docilime zadneme na gi praci hned. Tento fikol mistnlch Mar jest docela jednoduchy a podavam podrobny plan pro vas tadovY N. VYbor, jak se zatidit• aby se ptede glo zbyteenem udotazovani. . adovati zvla gtni knihu pro N. VYBude to iTy Z bor, kde se zapi gi vgichni eleni co ptistoupi do tohoto odboru; opis elent s 50 centovYm vstupnYm zaglete ph vagi zprave br. tajemniku H. R. a br. tajemnik ty opisy elenri za gle na moji adresu a pak v ge zapigi do knihy k tomu ureene ku kontrole elenti v padu Zadosti o podporu.

Bratti tajemnici prosim, napi gte jmena Menu takto: eislo tadu Jmeno elen Strati elena 116 John toupal 53 Dale upozorriuji, ae neni zapotiebi lekatske prohlidky, ale jest na vas abyste dbali pravidel a neptihlagovali eleny jiZ riyni riemocne, ale eleny zdrave, aby se ptede glo nedorozumeni, jet' by povstalo tim, to tento odbor bude veden Uplne vetejne skrze na g Vestnik -ka'Zcly kdo podperu obdr2i, bude tam oznamen tak jak jest oznameni Umrti; tedy ptipad onemocneni nebo operate a kolik jste mu dali podpory.

Tento odbor bude na gi oznamkou, ale bylo by to gpatnou oznamkou pro elena, kterY by chtel nas gidit nespraynSTm udanim o sve nemoci. Tento odbor jest "lidumil" pro eleny opravdu pottebne, a bylo by to zlomyslne chtit tento odbor jakymkoliv zpilsobem pogkozovati. t as od easu budu hleclet v gechny uddlosti oznamiti yam ye Vestniku a tegim se na vagi spolupraci. Dekuji v gem co mi blahoptali ku uspegnemu prosazeni N. Podpory, ale pkipominam, ze ten Uspech neni mtrj, ale path delegaturn a delegatkam XIII. sjezdu v Taylor, bez vas, broth a sestry bych sam nedokazal nideho.

Piejice mnoho zdaru tomuto novemu odboru, jen bude okra glovati nage krasna hesla Podpora, Lidskost, Bratrstvi, jsem s bratrskYm pozdravem vas, John Toupal.

OODELENi NEMOCENSKE PODPORY U S. P. J. S. T. tOEL. tidel tohoto oddeleni jest podporovati eleny tohoto oddeleni v padu nemoci.

LENSTVI. I. 61enem tohoto odboru mute se stati kaRlY zdravY 'g len S.P.J.S.T., kdy si tak pieje. (Delske oddeleni vyjimaje). Vgude kde jest jmenovan e'en, tYka, se to obojiho pohlavi.

II. Oddeleni toto vehazi v platnost, jakmile podet Zadatelt dosahne eislice 2000 elent.

III. Rad ye kterem bude N. P. zaVedena, ustanovi sobe zvla gtni Nem. VYbor, kterY drZi ptesne zapisy jak elent tak i ptispevkri pro tento odbor.

IV. Olen vstupujici do tohoto odboru zaplati 50 centri vstupne, je2 jiz eini nemocenskY fond, a pak dle potteby plati na rozpoeet vzniklY pootem Zadatelii v N. P. V. Olen podporu Zadajici poda, svemu Micah listinu k tomu freelu vypracovanou ku vypineni, dle ktere vY ge podpory bude ureena. Taktea ftdatel o podporu vypini listinu jemu dodanou.

VYSVETLENI NEM. ODBORU. Prvni otazkou jest zjistit poeet elenstva, ktehi chti phistoupiti do tohoto odboru. Jestlite polovina nebo celek nagi Jednoty ptistoupi ku N. P., jest otazka lehce rozlugtena.

Ustavila by se 1 centova podpora a gill centova; jestlite poCet bude mend, musime vy-

VESTNtE pracovati jell jistST obnos na rilzne nemoce, dle zylagtnich pravidel.

Ptedkladame br. delegettim rozvrh na 1 centovou a prilcentovou podporu z toho drivodu; ae tento odbor se ma sam sebou zbudovati, alenove kteti neptistoupi uvidi a se ptesveddi o drilaitosti N. P. ph nagi Jednote.

VYbor N. P. Ma, br. delegaty, aby si einili poznamky o jednotlivYch eislovanYch odstavcich a zdali si pkeji nektere zmeny nebo dodatky, aby tim neobtHovali sjezd, ale aby opravy nebo dodatky podali Nem. VYboru ku oprave.

VI. Podpora buda rozdelena nisledovne: Jednocentova podpora budi2 udelena elenu at' ji Z . opreraci, pobytem v nemocnici zranenim, vnittni nemoci, paralysou, rakovinou nebo tuberkulosou stiZeni, jeho2 vydani einilo nad $150.00.

VII. Prilcentova podpora budi2 dana tern samYm, jejicha vydani bylo men gi jak $150.00.

VIII. Z podpory jsou vyjmuty kloubovy revmatismus a vysokY tlak krve.

IX. elenkyne v dobe porodu, kde bylo zapotiebi lekatskeho o getteni jsou opravneny na podporu $25.00.

X. Tento odbor neplati aadnemu elenu za ztratu easu v padu onemocneni.

XI. Onemocneni nebo Araz, kde nebylo vetgi vydani neali $25.00, jsou vyjmuty z N. P. XII. Olen v nemocenskem odboru neni opravnen ku podpoke v nasledujicich ptipadech: Ph rirazu jez utrpel ye stavu opilem. Zranenim v sebevralednem irmyslu. NespravnYm udajem o sve nemoci Zadajice o podporu, ze neni schopen prace — a pracuje. Neplaceni ptispevkri do N. Odboru, anebo se nachazejici na suspendaci tadu.

XIII. Olen kterST by ptigel k nrazu a do 14 dni zemtel, tak jeho pozristali nejsou opravneni ku teto podpote, jeato obdrZi imirtni podporu. my. Olen maze obdr2eti jenom jednou podporu loehem 12 mesicti.

XV. Olenove opravneni ku podpole majici 10-15-201etou pojistku a to mu vypr gi, mute bYti nadale elenem tohoto odboru, kdy2 sve pkispevky tadne plati.

XVI. elenove mistniho tadu, kteti ptistoupi do tohoto odboru, zvoli si ze sveho sthedu tajemnika, jeZ by udrZoval pkesny seznam vybiral poplatky a odesilal na H. R. (v tech ptipadech, kde by ritednici tadu odepteli tuto praci).

XVII. V kadech kde zalo2en tento odbor, zvo11 3-elenny vYbor nemocensky, ktery katdy ptipad aadatele o podporu vy getti a syYmi podpisy odporuei.

XVIII. elenove, kteti by pti gli nasledkem nebo neatest o Cast nebo o cely ird, jako jest ztrata ruky nebo nohy a trvale byli zmrzadeni a prace neschopni, aby poZivali 1 centoye podpory po celY gas jejich elenstvi. Tito dienove by obditeli ovaem podporu take jenom jednou v obdobi 12 mesictik.

XIX. Tento nemocenskY odbor neni tadnkm zavazkem ani pro Nem. Odbor, ani pro nagi Jednotu, ze by podpory musely bkti katdemu vyplaceny i kdyby fondu nebylo. Toto jest dobrovolne uloteni penez elenti pro eleny nemocne a mohou bkti jenom vyplaceny dokud ze se nachazi v pokladne.

XX. Nemocenskk vkbor `zada XIII. sjezd, aby br. delegati dali najevo svkm hlasovanim, zdali zalotiti tento odbor phi na gi Jednote a phi hlasovani pro tento odbor udali prozatimni podet hlasu i prozatimni podet elenn, abychom mohli zjistit, jak silnk odbor tento by byl hned v zadatku.

Dodatek: Br. Ku gel odporuduje, aby bylo vteleno do ustanoveni N. P. toto pravidlo.

V kaIdem ptipade phedseda kadu aby jmenoval upine nestranny vYbor na vy getteni nemoce a dohledl na to, aby vYbor nebyl z rodiny, aby se vtede glo nejakernu nadrtovani nemocnemu elenu.

Nemocenskk vkbor: John toupal, Frank Janota, Mary Cordray, Joe Kadera, Jos. G. Patalik, Charles Drgad, Joseph Koliha Jr. VEDEN1 ODBORU NEM. PODPORY. FONDY. XII. sjezd, konanY v East Bernard, povolii

Strana 5 jeden tisic dolarri pro odbor N. P., bude-li zaloten, 50 centove vstupne zvkgi tento fond, z nehot budou vyplaceny podpory oprivnenSrm elenrim H. U. na odporudeni nem. vSrboru fadoveho.

H. U. nebude miti nic do eineni ani co rozhodovati ye vYplate podpory, jenom bude phijimati pkispevky do Nem. fondu a vyplaceti podporu, ostatni musi bYti vyhizeno mistnimi vYbory Nem. Odboru, kteti obdrti pattiene listiny ku vypineni a podpisy opattene lekatem, nemocnkm elenem a vYborem tadne vypinene odeglou na H. Rad se iadosti o vY gi podpory pro sveho dlena.

Kat& 3 mesice, kdy vyclana jest zprava o stavu na gi Jednoty, ntednik H. R. take vyda stay N. Odboru, aby dlenove men npink pfehied tohoto odboru.

Jakmile .lesne fond N. 0. na $500.00, ptispeje kaidk glen 25 centu na dopineni fondu, kterktto obnos odeg le tadovk tajemnik se zpravou jez posila ten mesic H. R. Fairchilds, Texas.

Ctena redakce Vestniku a moje spolusestry!

Tak co del gi dobe zas ptichazim s par tadky mezi vas, neb z Fairchilds tadnSr nic nepige, tak jako by tu ani te.driS, nebkval, a piece tu nenulteme zustat potichu, neb jak ty dtiny zaenou pracovat, tca je to hned veselej gi, neb fairchildske dtiny ut ma katda jeden bal odtinovank Novej gi odginovala bal 30 eervence, a starai 31. dervence. Tak nyni jen stale poeasi, aby mohli farmati pikovat a bude ten tivot zas veselej gi. Ale na jednu stranu kdyt to sebereme, zas ty zada budou na to zle hledet, ty budou velmi trpet. No, to ut jinak neni s tim farmovanim; nejvet gi dtina a nejmen gi ptijem.

Tot jak jste se meli v gichni na 4. dervence?

My jsme byli v kruhu rodiny, neb jsme melt spoleene barbecue, ktere bylo phipraveno z veptoveho masa a nekolik tech opetencii, vge na roani upedeno a znamenite to v ge chutnalo. Sjeli jsme se u p. a pi. Ignac Chalcupkovkch ph Rosenberg, za eot jim srdedne clekujeme. A pak 14. dedvence zas jsme byli pozvani na spoleene rodinne barbecue do Snook.

Bylo to u syna me sestry, p. a pi. John Fojtovch, neb moji sestry syn Robert Fojt byl phitomen, te g jeho tena se dverna malSrmi deerugkami. Barbecue toto bylo ptipraveno v kruhu rodinnem na rozlou genou, neb Robert jest kapitanem u vojska, kterk v kratkosti mel odejeti, neb jeh7 povinnosti ho volaly zpet. Mnohokrate dekujeme rodinam FojtovS7m i 8ebestovkm, za tak mile a spoleene pohovoheni a obzvla gt' za pohostinstvi. Diky vgem.

Tet dopoledne jsem se tam zudastnila Bohosluteb, ktere tam vykonaval p. farat Beseda.

Tegilo mne velmi, to jsem se seznamila s pani Besedovou. Nav gtivte nas 'lady na Fairchild.s!

Tak jeate si musim zaletnouti za moji sesttenici, pi. Marie 8krabanek v Danbury. Byli tu jedni ptatele, kteti rozvateji mediciny pro drnbet, nejaci John S. Konvieka, kteti kdysi laVvali tarn ph bay-i v Danburi a tot phi fedi jsme se domluvili, ze to cl:03te znaji. Pravila, za svobodna byla Blatenka Ra gkova; to mne pravila, ae jak s tebou budu, to ti main aeknout ze ti posila ten nejuptimnej gi pozdrav a to to od srdce. Tot ut jsem ti to vytidila, ut to mam s hiavy dale.

Tog na konec metro dopisu je gte podotkkam, ae se teaim, ze snad ve sjezde udini neco k dobru starkch, to bude pro ne sleva v placeni.

S pozdravem, Marie ebesta.

Chunking. — 6asopis "Ta Kung Pao" oznamil, ze einska vlada uzavtela sve iitadovny, udrtujici spojeni s Ligou narodil v Geneve, a ze jejich personal se vraci do einy.

Buenos Aires. — Ministerskk kabinet natidil ministrovi vnitra, aby zahajil kroky proti vydavatelstvu nazistickeho listu "El Pampero", v nema se objevily elanky proti Vence Britanii.

Generalni pogtmistr nandil zkonfiskovini onoho eisla a argentin gti novinati odsoudili psalistu. q ni

Strafla 6

V2STNiK PRATELSTVI,

Marie A. 2ivnSr. Jedno z natich dobrYch starch deskYch ptislovi nam pravi, ze pry je snadnejti ptatele ziskati netli si je udrteti. Katcla, z tech natich ptisloy eenich perlieek obsahuje v sobe neco pravdy Ale ja sama jsem alpine ptesvedeena, ze neni-li za ntatelstvim prospechatstvi, tedy ze ptatelstvi vicly ma trvani. A nejen ae trva, ale onu se prohlubuje, lety upevriuje a tvoti pevnou pasku, ktera ma trvani jette i za hrob.

A tak i ja sobe pteju z cele svoji dir ge, aby to pratelstyi, ktere jsem si ziskala v Dallas, trvalo az za hrob. A ja, yetim, pevne vetim, ze trvati bude. A tak vy moji milt, vtichni spoleene, tento dlanek "Ptatelstvi" plati yam. Nikdy bych si nebyla pomyslela, ze Sokolovna a natinci z Dallas ptirostou mne tak k srdci. Kdyt jsem se synem odjitclela do Dallas, tetila jsem se na praci, ze synovi budu yypomahat a ze budu mit jaksi nee° nad myslit a 'dim se zabYvat. Vtdyt' cela moje bytost je srostla s natimi detmi, s natim dorostem, za ty leta prate v deske tkole, ye spolcich, kostelich, divadlech a viibec i pti tetce nemocnYch, valy jsem byla ochotna prosok kde se dalo A tak i v Dallas jsem nideho nedekala, ochotne jsem synu pomahala, deti mne zaealy miti rady, cot me blatilo a Apine jsem byla spokojena, a spokojena jette vice, kdyt jsem noznala Valdikovi, Nesudovi, Machaeovi, to byl podinek a ja se citila tt'astna, Ytdyt' byli k mne a k synovi tolik hodni. Ja si vkly myslim, ze je to hodne, kdyt nas lido jsou ochotni pozvati do sveho domu, dati nam misto u sveho dobrYm jidlem napineneho stolu, miti pro nas vkly film& a laskave slovo, bYti ochotni vypomoci v praci a vdbec radou I skutkem.

Prate v Ceske gkole v Dallas byla nejen zdafila, ale bylo pfekvapujici za, tech test tYdnu to, co dokazaly dye Amerieanky, ktere slava deskeho neznaly, kdyt do tkoly zadaly chodit.

Tot' pravda, na yttevoyaly tkolu denni i veCerni, ale ukazaly co miiteme dokazat pti dobre volt a kdyt chceme. Mile, ptitelkyne pi. Valeikovi pane o nich zpravu podala.

Detske divadlo "Za ttestim" bylo pekne, ditky se &Hy a ja si veru nemohu ptedstaviti lepti tetku Vopalkovou, aneb hajneho Trushora, mlynalku, Barutku, slutku, vily, trpasliky, chasa mlynatska, stare, Hata, Mu bylo jich celkem 31 udinkujicich a tudit se stale na jevitti sttidal jine a jine deti, jenom to mile, "treperanda" tetka Vopalkova, to mela skorem stale ve vtech etytech jednanich. Jak se divadlo vyjimalo z hleditte nemohu ttci, neb jsem to nevidela, ale die screen' mnohYch pry 'Arne. Tot' at na nejake ty maliekosti v nektere idoze — to se ale ptihodi i pH divadle velkYch. A my sobe musime pomysliti, ze jsou to pouze deti testinedelni prazdninove tkoly, a Ceske, kola at' kdekoliv zaslouti si podporu katcleho nateho dlo yeka. Kdyt Ceske, tkola, at' kdekoliv, nee° potada se syYmi taky, ma viecko ostatni bYti posunuto a ma kaki* die motnosti projeviti uznani natim americkYm detem, za to ae jsou ochotni \reit se eeskou tee v slove i pismu.

A nyni si pteji podekovati na prvnim miste mojim milYm devutkam, ktere mne darovaly a ozdobily mne pted divadlem krasnou kvetinou, kterou mi ptipnula se slovy: abyste vedela, pani 2ivnSr, jak vas mama rady, tak yam dayame tento kvitek. Lorraine Pirevratil v ptitomnosti ostatnich clarkyri: Anieka Stranska, Frances Kebrdle, Olga Valdik, Ella Nesuda, Elenor TobernY, Ade11 Machad, Helen Vrla. Dekuji yam, vy divenky — vlastne dorosokolky — dekuji za viii lasku, ktestenky xa vtechny poklady sveta. Byla jsem opravdu tolik ptekvapena, ze jsem hledela z jedne na druhou a pravim: vy, moje dra.he deti, co ja yam mam za to dat? Nastalo obejmuti a ja, citim ten polibek a ruky stisk stale.

A nyni si pteji podekovat uptimne, z celeho srdce rodinam, ktere nas hostily a nejen jednou, ale mnohokrate. Jsou to: Valdikovi, Ptevratilovi, MachaCovi, Nesudovi, Vatkovi, StratiskYch st., StranskYch ml., 8efeakovi, Rotreklovi, St. Kopedkovi, Rendlovi, Jureakovi a manZele Radovi z Ennis, Tex., kteti si pro mne phjeli jednu nedeli v sedm hodin rano, a v

ittulnem domove jsem stravila krasnou nedeli — ne co se poCasi tyee, neb pr8clo, ale to nam docela nic nevadi10..Ptitomna byla tea` mile, pi.

Kozova z Dallas, a tak co domaci pani, s pi.

Kozovou ptipravovaly hostinu, ja, s ptitelem Radou j-sme se pane bavili. Ba men bychom co povidat dlouhou dobu. Odpoledne jsme zajeli na htbitov, kde jsem mela ptiletitost navttiviti hrob me davne ptitelkyne Frantiticy Faraizlove, a kde mela jsem ptiletitost pohladiti tu drahocennou dobrou hlavu na obrazku, ktery vsazen jest v pomniku. Veeer k devate hodine me zase moji mill hostitele a uptimni ptatele za dettiveho otkliveho poeasi (cot mne bylo velice lito), odvezli zpet do Dallas. A tak tedy vy ptatele ,vtichni spoleene ptijmete nas", muj i spray dik — a mohu vas ujistiti s distYm svedomim, ze nikdy v tivote mem yam toho nezapomenu. A vy kteii jste nas zvali a my jia nemohli navttevu k vam udelat odpust'te, ale vette, ae prase stejne si cenime vase mile pozvani jako bychom byli vateho pohostinstvi \din.

V pondeli 22. dervence mel tkolni vYbor kde uvadeli do potadku testitydni vyudovani a vte co bylo spojene s divadlem, a zaroven byl ptipraven vedirek na rozloueenou. Tam teprve dekalo na mne to velike hlavni ptekvapeni.

Kdyi mi pokladnik tkolniho vYboru doruCil zapeeeteny dopis, tu jsem vstala a tla k ku stolu a pravim: prosiin vas, mam to otevtit, a mile. ptitelkyne Valeikova povida: ano, otevtte to; tedy ja to u stolu otevtu, pieletnu tadky v dopisu a zaroven ptehlednu pennitou odmenu, co uznani moji pomoci v praci Ceske tkoly. Ve me se zatajil dech a ja, nemohla promiuvit. Po chvili pravirn: Piatele, ja nevim to bych yam tekda, ja nemohu Mei nic jineho, ze vam dekuji z hlubin sVe du ge za vase uznani, za yak ptizen, kterou jste mne projeviti a jedinSi stisk vaeich pravic yam budig odmenou.

Ano, mils ptitelkyne pi. Valeikova, jak pieete, dokazali jste skutkem, ze si vahte moji prate, i mne a syna. Pak jsme pti yeeirku obdrieli jeAte dark darky, za ktere dekujeme: man2elfim RotrekloySrm ml., pi. Kopeekove i jeji matinee pi. Rotreklove st., kteti nam dokazali jak velice si vati toho, co se Amerieanka, mlade, pani Rotreklova v Ceske tkole naueila. Helence Slovadkove dekuji za peknou panenku, ktera sedic na pane krabiece ptedstavuje Skolaeku a kterou upravila jeji maminka pi. Slovaekova. Mam ji sedet pekne na stole, a tak mne stale Dallas a deskou tkolu ptipomina. A nyni budu hleclet jit toto ukoneiti. Dekuji yam :5,r tem ptitomnYm divadle, dekuji vSem, kteti pomahali at' jakyrnkoliv zpiisobem, prate s vami byla radostna, fte Slo jako na dratku, katdY s ochotou a svedomite vypomahal. Mile, ptitelkyne Valeikova vas vtechny pekne vyjmenovala a podekovala.

Ja, vtak jette dekuji p. Markovi za jeho proslov a ptedstaveni nas po divadle obecenstvu. A teeim se, at "se s vami opet shledam v prazdninoye Ceske tkole v Dallas.

Tak jsem myslela, .2"e Rz. ukoneim, ale neni motno, prose vzpominam na seznameni s pi.

Rezkovou v Sokolovne, ktera me zvala, bych ji navAtivila, ze pry jsme sousedky. No ptam se: a kde tedy bydlite? Inu jen pies fanc ntekroeite vzadu kde bydlite. Inu, to vas navetivim, kdy2 je to jen pies fenc vzadu v yardu. A tak jednoho dne kdyi jsem mela chvilku, pravim si: pujdee navAtiviti tu milou pi. Rezkovou. Vzadu za domem na travniku moji domaci, manaele p. a pi. Clarkovi pfebirali nejakou zeleninu a tak se jich ptam, kde je ten fenc nejpfihodnejAi A oni mne pravi, ale jdete, tadyhle sousedovic kurnikem, a ja se ptam, je-li to dovoleno. I ano, my tamtudy take . chodime. A tak poprve v "Zivote jsem prolezala cizi kurniky.

Prayim kurniky, neb kdyi jsem koneene nahmatala patent, jak otevtiti branku jednu a druhou, tu vidim Ce jsem se ocitla v kurniku jinem, a tak zase jinSr patent na brance. Slepice i kohout se po me podivaly a zilstaly stet s krky nataienSani na chVili, ale kdy1Z videly jsem zvite netkodne, tu poealy zobati a svorne hovotiti mezi sebou dale. Wrozumivala jsem, ze o me hovoti pane, cot me tail°. Ale nyni zvednu hlavu a vidim stareiho mute, ktery Cisti jakesi dratene okna. Povidam si, no tohle piece neni u pi. Rezkove, v2dyt' ona mi tekla, to je vdova a bydli sama. Na 6testi jsem se

sti'edu, dne 7. srpna 1940. yeas vzpamatovala a povidam si, vadyt' jsi prolezala kurnik sousedt, tak musis jiti tady na pravo trochu a taky ano. Ptitla jsem blite vedlejtiho domu, slytim tenskY hovor. Jdu blite ke schodum, ktere vedou do domu, a v torn yychazi nejaka, dama a pi. Rezkova za ni. Jak me zpozorovala, vola: a to je pi. 2ivna! a seznamila me s pi. '8panhelovou. A tak se jette pi. 8panhelova vratila na chvilku. Tetilo mne velice teznameni s milou pani 8panhelovou a litovala jsem, ze jste nenavttivila eeskou tkolu pti vyueoyani. Pravdu pitete ve vatem neeku ye Vestniku ze dne 31. eervence, ze 'tadna vytti tkola nam tee eeskou nezacho ya, ale takova male, tkola jako v Dallas, takove male tkoly nam zachovaji deskou tee a zachovaji nam_ji tea na vtech yyttich udelittich, neb ytechny,velke veci maji vznik v malYch poeatcich.

Velice me tail° poznati osobne pi. 8panheloyou, a ja pak po kratti navtteve jsem se tea ubirala dorml a pi. Rezkova me laskave zase skrze kurniky vyprovodila at na soused& tra y -nik.

Jette si pteji zminiti se o jubilejnim Cisle Vestniku, ktere je skuteene nadherne yypravene a spoleCnost eechoslovak zaslouti pine uznani vteho etenakstva. Tolik pouene eetby, jak spolkove tak vteobecne, zabavni i velne.

Moderni bachorka: "Jako u nas?" je vYteena a vskutku na svem mist& Ja pteji zdaru uspetne praci cele Jednote S.P.J.S.T. a pteji zdaru cele redakci Vestniku, ye vtem jejich Usili pro dobro nagi Ceske vetve v Americe.

Prosim etenou redakci o zasilani Vestniku na adresu Mrs. M. K. Machal, Clutier, Iowa. Jest to ptedsedka besidky easopisu Hospodate, a moje mnoho desitek let uptimna ptitelkyne.

Pite mi, ze pry pfeete katdy faclek o Texasu v novinach, ale ae •nevidi nikde nic ode mne. A TexaS pry je jenom jako v mlhach, tak ji prosim zasilejte vas Vestnik, at' ma ptilelitost o Texasu eisti.

Sokol Houston.

Sokolove houstontti potadaji v nedeli 18. srpna Sokolskou Besidku v sini tadu 8tefanik na Cottage Grove. Bude to vice merle intimni zabava a jakesi preludium Vetejneho cyieeni, kterym Jednota pocia zpravu vetejnosti o sve Cinnosti. Program jest pestrY, zajimavY a poVystoupi v nem ytechny vrstvy Sokolske "valne hromady", kariata, dorost, sokoloveborci, sokolice a elenove Dramatickeho kroutku, ku kterYm se hrde ptidruti teprve 3 tYclny existujici taci Oeske tkoly. Bude to jakesi "podavani zprav" toho, demu se vtichni ptiueili a v nemt nalezli bezodpornou zabavu.

Jednota Houston, ad mlada, tuti se ye vyrovnani ytech jednot texastkYch, startich a eetnejtich. 2upa JiZni bude moci v co nejkratAim Case zatadatiti na'Si Jednotu mezi ostatni jednoty, ukaznene a diisledne pracujici. Co zde schazelo na pill a houte ynate praci, na poetu elernl a svorne spolupraci, to nahradi Sokol houstonskY v budoucnu stoprocentni houtevnatosti a od nynejtka uptimnou kooperaci.

Sokolske Besidky, Akademie a vetejne vystoupeni jakehokoliv druhu bYvaly odjaktiva vtcly a vtude narodnim svatkem. Jest to jakasi manifestace narodniho citeni a clukaz uvedomenu. Hrde pochodovali vtcly sokolove ulicemi ptednich rifest americkYch v eervenYch kotilich, nebo v modrych uniformach za sokolskYm praporem. OetnST day se Vtcly a vtude k nim ptidrutil, hlasil se pytne k priivodu a podpotil vtdy akci sokolstvi. Nebylo nikdy v fadach jejich nevrativosti, osobni nenavisti nebo tarlivosti. Vtichni sjednoceni v jeden peony Sik pochodovali vtdy k jedne mete, ku zdaru.

Ttitteni se v rtane hlouely nikdy a nikde nebylo nieemu kloudnemu ku prospechu. Zdejti Jednota pevne doufa, ae lid houstonskY postavi se tet za Sokola a bez ohledu na osobni nebo malicherne • veci podpoti einnost jeji. Sokolskou povinnosti jest v prvni fade vYchova ditek duteyne a telesne, a na to nemilte tadny elovek, jen trochu uvedomelY, hleclet lhostejne.

Zabavni vSibor.

Na zdar!

Moskva. — JistS7 poeet teditelu tovaren bude postaven v kratke done pted soud na 2e vedli nevSikonne a nefisporne svUene jim zavody.

.111

1111

,

:11,11a

1'.441)

V SEKE01411ANk, Pite Mrs. J. M. Matejek, Atittili, Tex. V minuleiTheisle Vestniku mne pi. kadarikeiva odsuzuje skrze to, ze jsem napsala sve neni o rozdilu mezi stipendii a prijdovnym fondu Matice pro studenty, treba ona pie, je demokraticka ve svych dvahach a nazorech, piece se ;odic toile nezachovala, kdy mne osobne napadia misto aby dala svUj nahled o teto Prvne, ona pani' mi vyaita, ze obe me dcery dostaly stipendia. Ja bych rada vedela, kde dostala onu informaci, neb neni spravna. Jenom jedna moje dcera d3stala stipendia, tte,ba obe braly oettinu tole etyri roky, a jedna hrala ye studentskem divadle ye prospech stipendii. Tedy si to zaslou gila, vlastne obe by si je zaslou- gily, jestli stipendia jsou darovane za brani eettiny.

Take bych rada vedela, zdali ona pani se vykazat, ze oba jeji synove brali eettinu aspon jeden rok, kdy g tady byli, a zdali eettinu umi, and» j1 mluvi, jestli ji lidyg 0na se tolik zajima o zachovani dettiny, takovym zpilsobem asi diouho nebude zachovana.

Druha vec, ona mne nespravne obviriuje ze zalogeni druheho oeskeho klubu ve svrij prospech. Tam se mild, pani mac mYli, neb toho byla va gnejti prieina. Nati studenti yam s radosti vysvetli. proe jej zalo gili, a take to, ze mne po g adali za svoji poradkyni at klub meli zalogenY. Ja jsem jejich gadost prijala, protov teto -creel main pra y() na sve pfesveddeni, neb beru neast na vtech studentskYch dinnostech, a vim jak se yea skuteene maji. Ti sami lido, kritizovali rozdeleni studentri, jsou vini to same veci ye spolku Ex-studentri.

Nevim, co s tim "prospechem" mini, ale myslim, to se domniva, ze ten Klub mne vyplriuje nirij studentskY domov. Ja se na gadnY klub nespoleham, neb prijimam divky die pkihlateni, at' je to beska, Ameridanka neb Nemka.

Mame smiteninu narodnosti jako jine universitni domovy, a ja myslim, ze je to tak nejlepti, ze se rozdilne narodnosti lope poznaji a sprateli.

Ona se take mYli, ze zaeateenici neb graduanti z vyttich tkol nedostanou prijeku od Matice. Oni je dostali a budou dale dostavat, jenom kdy maji debre vysvedeeni, a kdy my budethe mit dost fondu jim prijeku dat. (To je asi Narodni Matice, ktera vy g aduje osvedeeni z koleje, o kterem ona pite).

Ja s ni souhlasim, ze zadateenici potrebuji vie pomoci ne. g pozdeji, ale tech $25.00 stipendie neni dost, aby je tady udr gela, kdegto prijaka ano, za ne.Kolik let to ptijaka .prijde zpet, kdeg to stipendie je prye nav gdy. Tedy mne reknete, kterY fond je lepti? Dale ona pite, ye spojeni je sila. Ano, to pravda. A prof by to take nemohlo platit pri ty nate fondy, kdy jejich fie•e1 .je stejnY: "Pornahat nazi mladegi", a vYsledek bude stejnY, neb student, kterY dostane prijeku od Matice, bude brat eettinu jako ten, co dostane stipendii.

Ona pani dale pite, ze moderni tkolstvi schvaiuje odmeny za studie. To vettinou plati pre male deli-, dorostli lido by meli brat dettinu protog e ji chteji brat a ne za nejakY poplatek. Ndt Slovansky department je ji g tady dosti dlouho, aby byl zakotenen, ze by to nepotkebovai. Take pite,.,ze jine Departmenty davaji scholarships. Ano, oni davaji, ale decela jintiho druhu. 2adnY department nedava stipendia za brani reel. Oni je davaji jen tu a tam, kdy student, vynikd v nekterem ptedmetu, neb dela nejvytti. znamky (grades) v nekterem departmentu.

Pozn. red. — Dopis pi. Kadankove doAel redakci a byl uvefejnen, kdy redaktor Adastnil se nateho sjezdu. Po pravu popilvame misto k odpovedi pi. Matejkove a celou zaleiitost timto kondime. Sjezd povolil po jednom stu dolariz Matici i na stipendia.

Washington, D. C. — Vlada brzy polada haldeho cizince ye SpojenYch Statech, aby ozda je dinnYm v nektere organisaci, jet se zabYva pilsobenim nebo podporovanim dinnosti nektere cizi

TNIK '6 Sokolski Jednota Houston.

V nedeli 18. srpna potada mistni sokolska jednota Akademii dill Besidku se svYm kern br. D. Nezvalou a s nadelnici L. Nezvalovou v eele. Tito dva rietinavni a obetavi pracovnici pracuji neUnavtie nejen pro Sokola ale i pro spolky, ktefi Sokola podporuji. Ani to nesnesitelne horko nema Adinku na ne, ani na naii mladet, pracuji vtichni s laskou k Sokolu, neb pri cvieeni se lehko zapomind na nepfijemnosti katdenniho tivota. Ano, do sokolskych telocvieen path nate mladet pfedevtim. A ja, vehm, ze tato prate sokolska, pfinese brzy svoje tiroky.

Proto pratele zveme vas srdedne, byste se dostavili na tuto sokolskou Besidku. Bude ph torn sehrano divadlo, veselY kousek, to se ph torn hodne zasmejete. Divadlo nese no.zev "Mlade vino". Deli z eeske tkoly sehraji velice pekne divadlo o 1 jednani pod nizvem "To bylo Ceske nebe". Pak bide sokolske vystoupeni a zpevy.

Hudba k tanci bude orchestr br. V. Kueery.

Proto pfatele pfijd'te mezi nas a podpofte tu jejich praci a odmente se jim navttevou, vidyt' je to jenom 30 centa; je to tak malieke vstupne a jakou ohromnou radost s tou vati navttevOu udinite udinkujicim sOkolum. Vtdyt' se zde setkavame s nadlidskym tisilim einovnikfi. Co je zde prate zdrama, co dart a nenarodneho nadteni. Touto svou avttevou umoinite dalti trvani techto dobrovolnych podniku. Nedbejte na to, to je horko, teploueko je 'dude a jak vite, mame velikY chladici vetfak, dar od br. R. Lebra, kterY nam udela to sezeni v hleditti phjemnejti. Proto, kterY mate to svoje srdeeko na pravem miste, udirite katdY pro Sokola a pro Ceskou akolu Ark co mutete ueiniti, a nemyslete si, to se to bez vas take odbude, ba ne — kaide dobre dute je tieba, zvlatte ted' v dobe kdy je nas lid v takove tisni. Co dobreho udelate, udelate jenom sami pro sebe. Vidyt' minulY tyden i nas president vyzyval lid, aby nebyl liknavY a lhostejnY, aby bral vice zajmu ye vekejne praci, zvlatte teny-matky, to se to na nas vymsti, kdy potom bude trpet jeden vedle druheho.

Nate 'Ceske. 'tkola hezky pokraeuje a dik rodi&Um, kteti sve ditky do Ceske tkoly posilaji. Podruhe o Ceske tkole vice.

Tet musim se zminit o natich novYch eeskYch maminkach a babiekach a sice, ze br. a ses. VoltrovYch se stall babiekou a dedeekem, neb se jejich deeruke Milusce, ktera, bydli na HavajskYch ostrovech, kde se ji narodila rortomila dcerutka Milutka. Bydli se svYm mutiekem a det'atkem daleko od svYm milYch rodin, ale uvidi kus sveta, cot' ji bude nekdy k prospechu a pro mile vzpominky, neb co kdo ye svete uvidi a dobre vedomosti nabyde, to mu nikdo vziti nemilte. To je vetti cena nad bohatstvi. Milutce a br. a ses. VoltrovYm gratuluji. Tet nat starosta Sokola br. A. Vaja a ses.

A. Vajova se stali znovu babidkou a dedeekem, neb tet jejich dcerutka nejstarti Milka ma ma lou holdieku, jig fteti, a bude-li tak diperna jako nejstarti dcerutka Milky, ktera chodi do eeske tkoly u Stefanikt, mute mit dedoutek radost, je eiperna po babidee a vedomosti ma, po dedeekovi, umi opravdu dobfe psati a eisti Cesky. Tet gratulujeme vtem.

Tet piejeme Mince Filipkove brzke uzdraveni. Slytela jsem, to je nemocna a doidam, ut je trochu zdrava. Mladi katdou nemoc rychie pfemitte. Taky sestra Mikutova ma sveho synacka z nemocnice ut doma a jak jsem sly8e1a, to dobre oktiva a chutna, mu jist, a to je dobra znamka zdravi.

Ut jsem zveclava, jak to dopadlo 's natim sjezdem, tadne zpravy a ut bude celY tyden prye. Asi se nam tam ten net br. Vaja ztratil a nam se po nem stYska.

Tak pfatele nezapomerite a dostavte se na tu sokolskou Besidku. Zatim nazdar!

Karla ttvrtnikova,. itad Jan RosiekSr Cis. 110. v Kaufman, Texas.

Myli bratri a sestry a pkatele, timto yam ft,vam vedet, to pokadame taneeni zabavu dne 10. srpna v naafi sini Lon Star, tak vas vtechny srdeene zveme ,abyste se ptitli s nami pobavit. Vtak uz ka gdY ma okopano tot nikdo nit nezametka. Tedy nezapomefite na 10. srpna, a pkijd'te vtichni. S rictou, Zabavni vYbor.

LitrrkA

Rad Krasna eis. 96.

Cteni bra tfi a sestry Nate radova schrize ptipada nam na nedoli druhou tento mesic, a site 11. Bude-li zasc tak o tyden pozdeli.

Koneene nam u g, jednou ;i'estalo prtet, ale skoneilo to asi na 13 — 14 pa't'ch ye 14 dnech.

Baviny jsou tak vysoke, 2,e chlapovi sotva klobouk videt. S bratrskYin pozdravem, John Muck, to j.

SOKOLST! MUZIKANTI. Bylo by chybou a nevdekem nevzpomenout tech tivYch i mrtvYch tvurcri sokolskYch melodii, namnoze neznamych a zapomenutYch, ktefi dali do sluteb sokolske veci skromne, nenarodne a easto i s osobnimi obetmi svoje nademi i pili a tvofili, nebo tvoki hudebni doprovody k telocvidnYm vystoupenim, jet mnohdy maji lvi podil na Uspetich sokolskYch vefejnYch cvieeni.

Na podatku sokolskYch spoleenYch cvieeni hudbe stoji jmeno skoro zapomenuteho, byt' vYznaeneho hudebniho skladatele Karla Sebora, kterY byl tviircem doprovodu, jet v podobe pisni phmo znarodnily. To plati zejmena o sokolske pochodove pisni "Kupfedu, kupfedu", jet je jeho dilem, jako•doprovod k prostnYrn cvieenim. Vedle neho, nebo kratce po nem vystupuje tu dale jmeno autora detnYch popular-. nich pisnieek Fr. Kmocha. — Nesmi byti ani zapomenuto jmeno Vaclava Jandy. Ale peeet' umelecke tvorby a noveho smeru spoluprace s autory cvieeni vtiskl temto doprovodum trvale, ba navidy teprve Karel Pospitil, kterY se tak stal zakladatelem cele tkoly. Mezi tyto velke mrtve sokolske muzikanty path nesporne i Josef Klidka. best jim.

Dedictvi po Karlu Pospitilovi pfevzal nesporne Karel Matejovec, kterY ve spojeni se svou choti, sesrou Botenou Holeekovou-Matejovcoyou, dal jit sokolstvu tolik ptekrasnYch skladeb, to je snad bez chyby nelze ani vaecky vypoeitati. Na X. vtesokolskem sletu bude proto jeho podil take nejvetti. Pokud lze pfehlednouti, byly jiz pfijaty s jeho doprovodem navrhy na cvieeni tactva tkol obecnYch, obeanskYch stfednich, napodobiva cvieeni pro nejmenti ctvo, cvieeni pro oboji dorost a pro teny. Vykonal tedy pro zdar sletu opravdu velmi mnoho.

Podle poslednich zprav byl potadan i o hudbu pro ptitti slavnosti francouzskYch gymnastek, cot je zajiste Uspechem hodnYm zaznamenani, k nemut mu lze jen blahoptat. Neni Ueelem tohoto elanku uznavat a hodnotit ostatni sokolske muzikanty, take to nelze udinit bez kilvdy nekteremu z nich, proto se musime spokojit jen vfetem nejznamejtich jmen. Tak je tu hudebni spolupracovnik autora sletovYch prostnYch mutt br. F. Pechadka, J. Sechak, ktery ma za sebou jit eetne Uspechy, i telocviene studium v cizine. Autor sletove znelky a eetnYch doprovodu Oldfich Harfel, spolupracovnik Hany Burgerove, dr. F. Sixta, Anny Jelinkove-Kuntove — J. SkalickY, dale pak ze startich skladatela Alois Aust a Jindra Goertler, pak plzeritti spolupracovnici nacelnika Emila Strunce a mantelii TaborkovYch, B. Valenta a Josef Hasek, k nimt se druti nekdy plzeriskY, dnes pratsky Rudolf Makk, kladenskY spolupracovnik M. Wagneroy e, J. Vatata, nymburskeho Stafla — A. Hoffman, libereckeho J. Planieky — J. VCelak a jini.

Do hudebnich doprovodu k poslednimu — IX. sletu — krasne zasahli svYmi skladbami i profesofi pratske konservatote Jaroslav Kfieka a Ant. Modr, do sklateb na X. slot i F. Stupka.

To jsou tak ti nejznamejti.

VYznam techto hudebnich doprovodii opravdu neni malt'. Vedle sveho poslani vnithilho a mysl a vYznam jejich cvieeni, maji i obecne jaksi telocviene- odborneho, to jest vest cviCence, podporovati jejich pamet a ilustrovati hudebni vYznam. Representuji net narod pied cizinci, ktefi se zitdastni sletu a jsou mnohdy hluboce hudebne vzdelani a jsou vzory pro podobnou tvorbu u jinYch korporaci u nas i v cizine.

Senator Pepper z Floridy nazval Karla Lindbergha vAdcem pate kolony ve Spoj. Statech.

Snad se nemylil. Karel se pilmlouval o pfatelstvi s nacisty,

Btrana 8 xTARODIL se a zil ve vsi v giroke rovine chodni Halide protekane tekou, jet lemovana kotatYmi starYmi vrbami tvoti mnoho stojatYch ramen, pino ttni, malYch rybniekt a moktin; mezi tim vim buji hruba, ostra, trava, chachoti, ktoviska, Olte, vrby a tiese se mekka bahenni Vida, nad nit se vznateji miliardy drobnYch mutek, tiplic, komart. Dve hodiny k jihu tahnou se odtud lesnate kopce, za nimi se modraji v &stem, jasnem vzduchu hfebeny Karpat.

To vte znal a vidal denne Janusz, tu se meal netzteteny jeho tivot bez radosti, pinY *strict a 10 1a0tY, bez plant a bez tuteb. Rodiee meli z maleho, rttoliciho kloudka radost, pokud se jim neohrabane batolil u nohou a tvatlal nesmysly, ale zarmoutili se seznavte po letech,ze duch Janusz& nepokraduje s vYvojem tela, ze jen malo vyrostl z detskeho vozieku. Nenaueil se ani tacine mluvit, koktal, hrkal, na vysloveni prvni slabiky potteboval vice easu netli jinY na tl slova. Do tkoly chodil jen nekolik tyclaa v roce uprostted zimy, aby se ohtal; po celY rok pasaval, z jara housata, pozdeji kravy, net napadl snih ovce. Zvitata byla jeho jediha spoleenost, rozumeli si navzijem lope net lide.

Po ttetim roce nejvYt nepote.dne navttevy ekolni ptestal vfibec do tkoly choditi, ad se nenaueil ani list ani psati. Kamaradii nemel, ostatni hoti jejskadlili, vysmivali se mu, odstrkovali a nadavali mu "niedolentnY". CelY jeho svet byla rovina kolem rodne vsi, kterou opustil jen dvakrat v tivote: jednou putoval do klaStera etyti hodiny vzdaleneho ke korunovaci eenstochovske matky botske, po druhe do okresniho mesta k odvodus Otec odevzdal hospodatstvi mlad gi jeho sestfe a Janusz ztstal tam, kde mohl bYti panem, jen pasakem a robotnikem na poll, 2eleznou kravou. Netrapilo jej to, nebyl si toho ustrku ani pine veclom, spokojil se, dostal-li dosyta fist a pit a mohl se na pastve podle libosti povalovat; k tetti praci hospodatske se naprosto nehodil.

Tak plynul Januszovi jednotvarne tivot v lhostejnosti, v lopote a osamoceni, zvyklemu vice spolednosti domacich zvitat net lidi, neteenemu ke vtemu, co se netYkalo krav a ovci; nic ho philig nevzrutilo ani radostne ani talostne. Telo, v nernt sidlil tento zakrnelY duch, bylo zdrave, silne, pravidelne vyvinute, jen hlava naklonena k lave strane, fista stale pootevtena a odi male, zapadle.

Vzrutila ho trochu mobilisace r. 1914. Janusz videl, jak rodnou jeho vsi tahnou lady vojakt, ujitcleji dlouhe kolony vort a del, ale nechapal, prod se p11 takove neobydejne podivane stehuji nakvap lide ze vsi; chapal, to se bude dit neco hrozneho; ptal-li se na neco, odsekli mu, aby mleel a neptekatel.

Na pochodu k fronte odpoeivala v decline asi dy e hodiny videfiska, dcmobrana; clustojnik se tazal Janusze, jak daleko je neptitel a co o nem vi. PostratenY Janusz se poctive ptiznal, to nevi nic; atstojnik mu spilal blbcfi, zraddi a zetlehal ho jezdeckYm bidikem; Janusz se bolesti svijel, jektal nesouvisle, ze je "bardzo durny" (moc hloupY). Poznav dtstojnik, Janusz je duchem omezen', ptestal jej tvihati a vyzval vojaky, aby mu dali kotalky. Bodti Videnaci zpili ubotaka do nemoty, oblekli do stare vojenske uniformy, ueili ho "kvergriftm" a "nieder" a meli hec, to je Janusz netika. Po nekolika dnech tli vsi Mad'ati a vyvadeli ze stadu dobytek; Janusz branil svetene sobe stado a nechtel vojaky do chleva vpustit; za to byl ztluden a pokopan do krve a plakal jako dite, kdyst se lemon s nemYmi svYmi spoledniky. Potorn mel nekolik tYdnt pokoj; otettoval zbyle ovce a kravku, svatel na trakati s pole brambory a zeli.

Z klidu byl teprve vyruten, kdy se hnala spousta rakouskeho vojska zase smerem opaenYm, z fronty; t1as1 se strachem, to ho budou opet biti, ale vojaci nemeli easu ani na rekvisice ani na tYrani lidu; dtstojnici byli zamlkli, vte o p1ekot chvatalo z taktickYch ohledt na jih, Janusz ovtem teto taktiky nechapal, ale byl z due rad, to mu dali pokoj.

Za nedlouho se ptivalila do vsi jina vina vojska, ale Janusz posti'ehl, ie jsou jinak obleeeni net ti, kteli ho bill, ba rozural trt4hu I te6i ALIO). Uyli do Rusin% itteri dotal v Oar.

vITITNIn

Pornobranec Janusz, Vojtech Zdik. ne delgi dobu; Januszovi neublitovali, nechali ho klidne pasti a hospodatiti se zbylYm majetkem, poskytovali mu chleba, suchart, daje a tabaku. Janusz jim ochotne vypomahal phi dovateni potravin a munice, poslouchal jejich hovory o vzdalenem domove. Phi torn se zcela nic nezajimal o situaci valeenou, neptal se, pros nati couvli, jak se jim Cali v Karpatech, neptal se Rust v lete r. 1915, prod chvatne opoutteji yes a utikaji na severozapad.

Potom ptitahli zas Nemci a Mad'ahi a Janusz zakoutel od obou jako ttvanY pes, zas bodhi Videnaci si tropili z uboheho mute tatity a mlatice jej za katdou jeho nejapnost, dokazovali na nem svou statednost a silu, ktere se jim v boji na fronte s nephitelem nedostavalo. Janusz byl same, boule a modhina, nebot' slova "rekvisice" nechapal ubohY jeho mozek.

Kdyt nastaiy po odchodu Rust ve vYchodni Haifa urovnanejti pomery, vlady v ni se ujala zas Austrie a uprchlici se vraceli, byl Janusz vyzvan od svS7ch souvekovcil, aby s nimi gel padle vyhlaeky do okresniho mesta k domobranecke prohlidce. Janusz nesnadno pochopil, to v 40. roce veku ma se stdveti pod miru, as byl pled lety uznan jednou pro vtdy za neschopneho ke katde vojenske slutbe. A tak eel v tivote z rodne vsi po tteti a vratil se k veeobecnemu Utasu jako c. a k. domobranec. Janusz plakal, divil se, poukazoval na to, to neni normalni a skoro blbY, to ani potadne mluvit neumi. To yea vedela cela yes, to poznala i odvodni komise, ale piece Janusze odvedla. Inu, v nouzi katdy dobry, a roku 1917 bylo ut Rakousku moc zle; snad si phedseda odvodni komise myslel, to nemusi bYt v armade jen hloupi generalove.

Za mesic rukoval Janusz ke kadru sveho domobraneckeho pluku, kde zahadili vtecky stare novaeky do jedne aety, ktere velel starti domobraneckY porudik. - Z ‘ patne chapali zadatky umeni vojackeho, pletli si postoje, obraty, ale ze vtech nejhorti byl Janusz Ani po 2 tydnech vYcviku nepochopil, ktera noha je prava a ktera lava, as mu bylo mnohokrat tedeno, to obe slova: rechts, links maji v polttine tutee vyraznou souhlasku 1, r; misto pled sebe hledel stale na zed', phi katclem obratu se zakymacel, padal, putky neudrtel, takte nikdo nechtel pled nim v Cate stat. Napomenut dal se do hYkaveho plaee a koktaje tvrdil, ze je hloupy.

Male, jeho postava thepotala se v komisnim stejnokroji a eepice nejvyttiho eisla kryla hranatou hlavu; putka sahala mu at pod kolena.

Nevedel, kolik mesict ma rok, nevedel, kterY den v tYdnu a kolikateho v mesici je, nevedel, kdy se narodil a jak je star, hodin neznal atd.

Inu, byl to dlovek ducha velmi obmezeneho, zaostalY, rozumu nevyvinuteho. Ve chvili odpoeinku usedl opodal ostatnich, hledel tupe pled sebe, s nikYm nemluvil, o nic se nezajimal; jen jel-li mimo vuz tatenY kravami, tu se vzpamatoval a se zajmem si prohlitel spfeteni.

Porueik oznamil po mesici vysledky sveho pozorovani setnikovi a doznal, to Janusze nelze pies vetkere usili nieemu naueiti.

"Faul ist der Schweinkerl and ganz gemeiner Schwindler", rozhodl setnik, ktery byl na poeatku vojny thi tYdny skoro blizko u fronty a slytel z dalky i dela houkat. Poradil porueikovi, aby dal Januszovi phi "links urn" pohlavek v levo, phi "rechts urn" vpravo a dodal posmetne, aby se porudik — povolanim uditel mett'anske tkoly — dal po valce jako takovY pension°, vat, nestadi-li jeho paedagogicke schopnosti ani k tomu, aby naudil takoveho vojaka exercirce.

Nazitti po tett) lekci postavil porueik pled Janusze dva domobrance, kteti na povel delali pled nim obraty; Janusz se dival site na jejich nohy, napodobil pohyby, ale sam podle povelu nesvedl nieeho. Slibil mu, ze bude zcela jiste proputten domt, al se nail& potadne exercirce; Janusz daval si zaletet, ale mama byla jeho dobra yule. asto ztracel soudastky vystroje, co den mu bud' nesvedomiti kamaradi i) co nebo sam nOtO

Vc

due 7. upria 1940.

To bylo v dobe letni, kdy na polich byla nouze o pracovni sily a mladet bez dozoru pustla na ulicich; ad vice byl by Janusz prospel vlasti, kdyby bYval pasal dale kravy, od utiteenejti mohla byti prate porudikova, kdyby bYval denne misto lopoty s Januszem ucil etyti hodiny mlaclet ye tkole!

Kdyt se dustojnici ptesvedeili, he Janusz jest opravdu dutevne zaostalY, ze nema ani pameti ani fisudku ate neni podvodnik, upustili od daltich pokust, aby z neho udelali vojaka; na cviditte hapal sam za posledni tadou, tarn used' nekam pod ktovi a tune • ledel pled sebe; zrak jeho otivl jen, kdyt uvidel krasy nebo ovce na pastve; tu se pomalu zvedl a vahave se blitil k stadu, prohlitel je a usedl u nal°. Jednou tak se phi torn vtil do mytlenky, he ease zas doma sve kravky, ze ani nepozoroval odchodu setniny s cviditte a bloudil po polich, nemoha nalezti testy do kasaren. Teprve yeder ptivedli he dva vojaci, ktehi byli vyslani, aby jej hledali, kdyt neptitomnost jeho v kasarnach byla zpozorovana.

Kdyt phijel na cviditte plukovnik, aby setninu prohledl a se ptesveddil o postupu vYcviku, musil Janusz vstoupit do lady a cvieiti, nebot' nebyl dosud uznan cd vojenskeho lekate za maroda. Nebylo nemotno, aby plukovnikovi nebylo podinani Januszovo napadne, nebot' phi tomto paradnim cvieeni ptedstihl v hlouposti a ma:teni sama sebe.

"Jaky je to v posledni fade blb3"7 chlap?", zal se dopalen' plukovnik. , Poruelk ptedstoupil a zcela klidne vylotil, to Janusz jest opravdu dueevni nenormalni a uvadel veecky sve zkueenosti, ktere byl uz po dobu vYcviku uoinil. Plukovnik dal si Janusze ptedvolati, pozoroval jeho chuzi, postoj, dal mu nekolik otazek, a nahidil, aby byl po lekatske prohlidce poslan do nemocnice k pozoro\rani.

"Bude-li uznan dutevne zdravYm, bude pohnan pled vojensky soud pro simulovani", pohrozil ptisnS7 pan a dopalen odjitdel tie sv3irn priwodem.

Tim skoneeny Janaszovy utrapy; byl poslan do nemocnice, odkudt jej asi po mesici pledvedli pled superarbitraeni komisi, ktera jej uznala za neschopneho ke slutbe se zbrani.

Januzs byl potom zataden do pracovniho oddilu hospodatske skupiny, kde konal nejmilejhi zamestnani, jehot jedine byl schopen — pasal kravy.

Kolik takovS7ch Janusze — du gevnich mrzalai a neschopriSrch Usudku — bylo za svetove vojny mezi mutstvem, kolik mezi dilstojniky a generaly? Oni byli utiteeni aspon praci telesnou, tito y e sve zabednenosti byli east° phiCinou smrti a zmrzaeeni tisica vojakil. Kclyt se prvni hlasili u lekate jako nemocni, nadavano jim podvodnikil; jestlite generalove neco popletli, dostali rozkaz, aby ochuraveli a zmizeli ✓ zazemi.

NOVI DIV CHIRIJRGIE. Na jedne z poslednich schuzi fysikalne-matematicke thidy pruske Akademie ved dokazal profesor Dr. Sauerbruch na jednom z nern:;cn ch motnosti tak zvane "ptevracene plasticke operate." Tento zasah je motno :provest, kdy2 lekat musi pro nejakY nador nebo onemacheni v horni easti stehna ob'etovat celou nohu nemocneho. Nov' zpilsob amputate se provadi tak, he se vyjme cela horni Cast stehna i s mistem, ktere se ma odstranit, zachova se veak neporaena dostaeujici vrstva lmekkYch tkani s cevami pro spodni last stehna. Tato sarrrotna spodni last se amputuje na nejspodnej§im konci, obrati se jako horni last stehna se zasadi do panve v kylli. Tento zasah se prakticky osveddil. Nahradi vlastne naproste odebrani nohy v kylli amputaci a ztracena je jenom spodni east stehna. Obz ylaSti dtlehte je ,pevne umisteni spodni east, takle svaistvo ✓ panvi, ktere normalne obepina horni last stehna, si najde samo od sebe cestu k transplantovane spodni stehenni easti a za dva, tti mesice se ye vlastnim lot'isku upevni tak, ze nahrazena horni last stehna se 11111Z .e 'nor, mathe pohybovat.

ir ettedu, clne 7,L.,rpna 1940,

VPSTNitc

MARIE TIPPMANNOVA: KOKTAV\ ROMAN

• "Udelejte z vetvi nositka, rychle, nebud'te jako ze dteva!" natizoval poplaitenYm spolutaktm a ti se vrhli k olgim a spolednYmi silami lamali vetve, aby z nich udelali primitivni nositka. "tim je svateme, nemame provazy?" iekl jeden z nich bezradne.

"Mate podvlekaely, rortrhnete je a udelejte si z nich provazy!" naiizoval Miro g a pozoroval hrud' profesora, pohne-li se dYchanim.

"Tak ut dYcha — pospe§te si!"

Za nekolik minut byla nositka zhotovena, profesor slabe dYchal a Miro g ho sam donesl na nositka. Staria nemel povoliti ruku, kterou drtel na tepne.

Prsty mu jit umdlevaly a proud krve vyrazil znovu z rany.

"Dejte -mi §le!" poroudel Miro g a chlapci jeden pies druheho strhovali s ramen Miro je vzal a utahl jimi nohu nad kotnikern tak, to krev pfestala utikat. Pak ranu ovazal kusy rortrhane ko§ile, porudil spolutaktm, aby se chopili nositek, zvedl nohu raneneho do vf§e a pfidrtoval ji v to poloze, aby zamezil krvaceni. Dakilo se to jen easteene — obvaz byl za chvili prosakry krvi a profesor omdleval.

"Poklusem, chlapci, rychle!" poroueel Miro& a chlapci nesouci nositka tlali se do klusu.

"Stario, bet nap ped, at' si primer ptipravi nestroje, nag Doubek ut mnoho krve Stella se dal do behu see jeho nohy stagily.

— V to chvili se uplatnil cvik z telocviku. Betel dobie a dorazil do nemocnice nekolik minut pied ostatnhmi. UdYchanY sclelil portYrovi, to nesou raneneho. Lapaje dech sclelil primafi, ze bude tieba okamtite pomoci a kdyt se chlapci ptihnali do nemocnice, eekal jit lekaf u operadniho stolu.

"Pfiligna ztrata krve. Kdo jej ovazoval, je to dobie provedeno, bez utateni nohy byste byli donesli ut jen nebottika!"

"Noha je rortiznuta nad kotnikem at ke kosti!" hlasil Miro a fekl nekolik odbornYch vYrazt, jmenuje cevy a svalstvo, to se lekaf udivene ohledl.

"To vy jste to ovazal?"

"Zachranil jste profesorovi tivot."

"Srdce je slat* pan profesor trpel srdeeni vadou."

"Udelam co budu moci," fekl "Bude-li tfeba transfuse krve, jsem k ni dchoten" zageptal Mirog a zeervenal rozpaky, to to nabizi. Phipadalo mu, ze jeho nabidka jest jakymsi chlubenhm, ze je obetavY. "I ja jsem k tomu ochoten," zakoktal Stanislav, aby ukazal, to i on by chtel pomoci.

"Vy ne, ale vy druhY zde distanete, to to bude potieba! Sestro, piipravte pro v gecky ptipady vse ku transfusi krve! Kdybych 2e se bcz toho neobejdeme, poutiji ochoty tohoto mladenedka."

Mirog seal vedle operadniho salu a sestra omyvala jeho zapesti eterem.

"Prosim vas, kde se to stalo?" ptala se mezi tim, co ptipravovala nastroje.

"Pan profesor skotil do vody v zatoce nad jezem, nekdo tam hodil kus skla, nebo rozbitou lehev, on na ni skoeil, rozkizl si nohu a omdlel."

"Jak se dostal na bteh?"

"Vytahli jsme ho."

"Vy chlapci? Vitlyts se mohl nekterY z vas utopi!"

"Umime dobie plavat!"

"To vtdycky nestaei, tahnout bezvladne telo, to je tetka uloha."

"Stella mi pedal prut, abych se dostal ke bfehu, pak to §lo uz hladce."

"Tak to jste byl vy, kterY jej zachranil?"

"Pomahali v§ichni!"

"Ale vy jse pro neho skoehl!" " 4 0, jsem nejlepei payee,"

"A kdo mu utahl nohu, aby nevykrvicel?"

"Ja!" "Kdo yam to poradil?"

"Chci studovat medicinu. Koupil jsem si nektere knihy, abych byl pkedem pfipraven a dobie ovladal latku, ze ktere budu zkou§en."

"Krasna pile; bude z vas dobrY doktor, budete-li tak pokradovat."

"K transfusi krve!" ozvalo se ze salu.

Mirog vstoupil s otettovatelkou do salu.

Profesor Doubek letel na stole a byl bled' jako paphr, hrud' se zvedala pomalYm tempem, sotva znatelne.

Doktor poslouchal znepokojene tep srdce.

"Zjistila jste, sestro, v§ecko, co bylo tfeba?"

"V§e, co bylo v to chvili mono zjistit."

"MladY muti, jste ted' ochoten dati pratesorovi trochu sve lave?"

"Ovgem, velmi rad, pane primati."

"Sednete si, prosim!"

Ogettovatelka ptipravila pfistroj a za chvili proudila Miro§ova krev do 'ill profesora. Staria sedel dole v hovorne a dekal.

Je to divne, co bylo dnes na Miro§ovi jineho? pfemf§lel; co jen to bylo? — Bole, vtdyt' on nekoktal, kricel na nas a ani jednou se nezakoktal. Kdyby to tak ut ztstalo, to by bylo §testi.

Ale jsou ti ostatni kluci holomkove, byli by Doubka nechali utopit. Je, jsem mu gel pomoci, ja, a jsem piece hrbatY; ted' ut vlastne nejjsem hrbatY, ale byl jsem, te gil sama sebe, py§nY svou odvahou a jejim vysledkem.

Seal v'eekarrne asi hodinu, kdy2 za nim §el Mira. Byl trochu bledti a usmival se.

"Miro, vi§, ze ty jsi dnes nekoktal? Ani jednou jsi nezatrhl. Vidi g, ut jsi to pfemohl. Jak je Doubkovi?"

"Dobte, je trochu slabs', poleti si a pak muss do lazni. Mel na male, mnoho krve ut mu nezbylo."

"Kdy ho budeme moci jit nav§tivit?"

"Pozitfi, ale ja k nemu neptjdu, myslel by, ze si jdu pro pochvalu."

"Vgak ji take zaslou gg, Mirko, ty jsi pagak!

Jsi jegte kluk a mute's tici, ze jsi zachranil dloveka, to je ut neco."

"Ty jsi take pomahal."

"Vgak jalsem na to take py gnY, ale ti ostatni holomkove litali jaka rozumu zbaveni a /lekteti chteli uteci. tlovek se za ne mush styclet."

"Nekoho opusti v nebezpeene chvili rozvaha.

81i volat pomoc a neuvatovali, to pomoc kohokoli, kdo nebyl v bezprosttedni blizkosti, by pki§la pozde."

"Tak pojd', pajdeme na zmrzlinu, vyschlo mi v krku a pak musime domt, tatik bude zvedav jak, to s profesorem dopadlo. Je to uddlosti jiste uz pine mesto. To vi§, pomahat kluci nedovedli, tvanit budou do onemeni."

PortYr chlapce zastavil.

"Pan reditel z gymnasia volal pana Zacha.

Ratite k telefonu!"

"Ted' si me budou za chvili ukazovat jako zazrak!" zasmal se Mira a zrukvel radosti.

"Mirogi, jdu vam podekovat, pan primal mi oznamil, 2e jste zachranil kolegu, jste zmu gilY Koch, cely mut, dekuji vam!" fekl teditel a Miro citil, jak se snati, aby jeho hlas znel vlidne.

"Rad° se stalo, to byla jen povinnost, pane tediteli!"

"Vy nekoktate, Zachu, jak je to motile?"

"Ne, pane iediteli, ut nekoktam."

"Vyborne, jen nezaenete zase, to bylo to jedine, co yam vadilo." nebude vadit, pane fediteli."

"Kde je Stanislav? 1:Tdastnil pry se take zachrane prace. Karpi gek mi pfigel vgecko pavedit, byl celY ude§enY a bylo mu §patne od taludku, musel ho dovest Akolnik dolma."

Karpi§ek byl chlapec jako hora, nejvet§i ze vLech, ale mel patrne slabe nervy.

"Kdo by byl veril,ze Stella bude pomahat a Karpi§kovi ze bude Apatne?"

"Stella je tady, p'rejete si s nim mluvit, pane iediteli?"

"Ano, at' jde k telefonu."

"Halo, pane fediteli, na gemu panu prof ec. :T(:)V1 dal uz lepe, ale nahnal ram stra-

Strana 9 chu. Nebyt =rose, byli bychom prinesli domt ut nebottika. Byl vice mrtev net tiv."

"Ano, slygel jsem. Oba jste se chovali zmutisknu yam v duchu ruku."

Stara se zasmal a pospichal domt. Otee jej ua dekal.

"Staiio, ty pry si pcmahal zachranit profesora? Prod neskodil do vody nekdo jinfr, prod prave ty?"

"A prod by tam skakal nekdo jin', a prod ja ne?"

Otec odkatlal, dival se na synovu zkfivenou postavu a mall jej. Nebyl to sice docela normaine rostl' elovek, ale nebyl to take mrzak, byl to chlapec s ohnutSrmi zady, ne hrbae."

"Mat pravdu, prod bys nemohl ty ukazat,ze jsi celST mut? — Pojd', fekneme to mamince, ma rozdilenim migrenu!"

"Mami se o me boil jako o male dite; tp neni piece potkeba." `Take si to myslim. Pojd'te ji v gecko povedit!'

Chlapci vetli do bydliciho pokoje, pant sedela uclegend u okna a *dichala k lahvidce s kolinskon vodiekou.

"Steno, jak jsi to mohl udelat, jak jsi se toho mohl odvaLt? Coz kdyby ses byl utopia? jak na tobe visim, to je lehkomyslnost."

"Mami, nemohli jsme piece nechat pratesora utopit?"

"Ale bylo tarn tolik jinYch chlapct, a ty jsi.?

"Chtela jsi iici mrzak, vid' mami? Ne, nejsem mrzak, narodil jsem se jako mrzak, ale nejsem jim ut, to, ze jsem gel zachranit profesora, kdy2 jini si netroufali, bylo jednim z dukazu pro mne, ne pro ostatni, ze jim nejsem. Zachranit druheho a k tomu je gte profesora, kterY byl zaroveri kamaradem nas v'Sech, byla poyinnost pro katcleho, i pro mne. Kdybych ji neudelal, byl bych bud' mravrii anebo telesnY nidema. Ja nechci bYt ani jedno, ani druhe."

"Mami, ten nag chlapec vyrostl, hied', jest vetgi, net ty!" upozorhoval otec, aby ukondil neptijemnY hovor.

"A zesilil, tati, hied' ty svaly!" chiubil se Stara a odhrnui rukav ke§ile, pod nit se objevila statna svalnata osmahla pale.

"Pojd' sem, Stan°, ty mai hochu milt'!" fekla matka sa jako obydejne, kdyti ji nee° dojalo, zadala plakat.

"Mami, ja jsem jen pulhrdina, ale Mira, to je celY hrdina, jestli totit chcete (Mat z lidske povinnosti. hrdinstvi. Ten se civil a div neutonul. Pojd' sem, Miro gi, at' to mama lake obejme a pak ji vypravuj, jak se to stalo!"

Stella chtel, aby rodide sly geli Miroge plynmluvit, aby byli pkekvapeni. Nemohl se nasytit to radosti, ae jeho kamarad zvitezil nad zlem, ktere jej einilo rnenecennYm. "Tati, potli pro zmrzlinu, chteli jsme na ni jit, ale pak si mysleli, tie budete tivedavi a tak jsme vam to gli povedit jako oditi svedei.

Mirog se usmival. To, ze zachranil profesora, se mu zdalo malou udalosti, ale mel dojem, tie zachranil sebe, ae ye chvili krajni ko.sti pkemohl strach, kter mu branil, aby, mluvil. To byla udalost, kterd jej razem povznesla a pkiblitila vyt:utienem cili.

"Jdete se umyt, Miroti a pkevleknete se, jste same. krev!"

Mirog odetel a za chvili se vratil umytY, udesanY a gt'astny.

"Jak je profesorovi?" ptala se pani Stani.

"Ug dobre, Mira mu dal pallitr sve krve, to jej zachranilo. Ja bych to byl take udelal, ale pan doktor si vybral radeji Mirka."

"Jste velmi hodnY, vatim si vas," tekl tovarnik.

"Pan Zach k telefonu, pan profescir Maledek vole," hlasila pokojska.

Mira vstal a usmal se: "VIdyt' jsem to tikal, to mne za chvili budou vozit po jarmacich jako atrakci."

"Jen nebud'te piilia skromnY, udelal jste nem k demu bylo tteba oeleho mute."

Bezpoetukrate Miro§ vykladal, jak se vbe koneene to povidal i profesoru PoOltovi.

CTxre.AoarplOd)

Strana tc

Mogna bez mogny, ale s homoli.

(Ze vzpominek retisera K. Faltyse na nageho slavneho herce).

INDkICH Maria, nezapomenutelnY umelec J a pote.-eitel tisicri, oddanY svemu umeni Velem duel, mel aajiste tisic dobrYch vlastnosti, kterymi mohl bYt leckomu ptikladem. Ale lide jsou jit takovi, ze techto jeho vlastnosti nevi-. anebo je zapominali. Nae oveem nikdy nezapomneli, byla Moenova eetrnost, kterou pratele i "pratele" brzy prohlaeovali za lakotu.

Pomlouvali Motnu a byli i takovi, kteri mu jeho opatrnost v penetnich vecech vytYkali. Moena se ovtem jen usmival, nebot' jemu bylo jedno, co si o nem mysleli bide jemu lhostejni.

Leda ze odpovidal s malYm posmechem: "A co chcee? Ty cheek aby Moena chodil doopravdy s moenou?"

Vpravde to bYval i za jeho dob jako za Tyla ride mnoheho dobreho dramatickeho unlace: na stares kolena chodil s moenou. — "Kdyby byl chodil s Moenou, nemusil chodit s moenou," rikaval Jindtich Moena.

A/fancy° jmeno melo na eeskem venkove velmi dobrY zvuk, jeho umeni se talk) velike oblibe. Maria byl magnet. Hre.1-1i, mela to divadelni pokladna dobre.

Jednou v masopuste mel Maria vystoupit v divadelni spoleenosti meho otce v Lad.. Zima byla tenkrat jen praetelo. Mluvilo se o honorati.

"Ten etipe!" rekl otec, vida, jak Mani/ mraz dervene poznamenal v tvati. To name' iikat.

Moenevi zahrala jisktiva "oeieka a bylo hned videt, to si v to chvili neon vymyslil. Odpovedel: "8tipe! Kdopak ma hrat za dvacet zlatek v takoy em mrazu! A myslim, ze prituhuje. ty, co? Za katdY stuperi mi dd.§ o zlatku vic!"

Co Mat? Otec veal, to Maria neslevi, tak jen doufal v mirnefei mrazy. Porad se chodil divat na teplomer. Ale teplomer kiesal, Moena zatil, otec se chmutil. Nastal yeeer. Veeli do salu. Moena se vesele dival na dlouhY oblidej otciv, kdyt teplomer klesl na tricet stupriii.

Hlaholil: "Pepieku, mac to marnY. Neslevim ti ani zlatku."

Vederni predstaveni se pies ty mrazy skvele vydatilo. Take hostina, kterou uspotadal pc) predstaveni predseda luteckeho cukrovaru, znamY ptekladatel ruskych dramatickych del pan MikulejskY. Nejen, ze bylo hojnost jidla a piti, ale uprostred bohate vyzdobeneho stolu jako stratkyne vedera stala velikanska homole cukru.

Spoleenost se seela znamenita, dojeli i pani Viktorinove z Melnika a Ma gna, tak skvele uetenY a obdatenY dobrYm honoratem, neskrbhumorem a bavil celou spoleenost, to ze smichu nevychazela. Rozehtati a pobaveni, zvali pani Viktorinove Moenu na Melnik, ale stalY host vinarny U paeri v Praze nechtel ani slyeet.

"To ja bych zaspal sve dopoledni zasedani, kdepak! Nemohu!", branil se Ma gna. Co by tomu fekla ma stolni spoleenest!"

Viak ku Praze vyjitdel z jeneovickeho nadrati ve tti hodiny rano. K nadrati bylo z Luke dobre pril hodiny cesty. Veichni doufali, ae bade Mag na unaven a piece si prijde radeji lehnout. Ale on predna gel baseri za basni a ye dve hodiny se razne zvedl. Loueil se.

"A kdopak vain ponese kvetiny? Je jich tu cela zahrada!"

"Vezmu si jen jednu. Na pamatku", se Maria a ukazal na homoli cukru.

Vtichni se smali a lined se toho chopili, aby mu dokazali, tie nernrite piece odjet, protote —kdopak by mu nesl tu homoli na drahu? A oni te mu povoz nachystali az k druhemu vlaku!

"To nevadi", tekl Moena, "ja, tu svou kytici unesu." Ale malinka mrzutost se mu piece chvela y e blase. "Musirn se vyspat," dodal jit

VtSTNIK obleden, hodil si homoli pies rameno jako at se pod ni prohnul, a nepromluviv jit, odchazel.

Take spolednost byla mime rozladena tim, ze Motna prcha uprostived nejlepei zabavy.

Proto ptipadl jeden ferina na myelenku nevinne pomsty. Honem yyskodil a drive net Moena mohl zchystanY povoz spattit, popohnal vozku, aby kus predjel a tam na Mo gnu pookal, aby uminenY herec musil aspori kousek cesty elapat s homoli na zadech. Ale net Moena k vozu dojel, potkal sane, ktere prijitdely pro melnicke loamy Viktoriny. Bleskem si veal pohotovY Moena rady. Spustil zhurta na koeiho: "No, eloveee, to ut jedete! Kde jste-tak dlouho? Uz tady na vas eekam tak dlouho, to jsem se yam vydal naproti! Copak je to za manYry v torn mrazu? Hned me odvezte na nadrati!"

Vozka ctil ktieici autoritu, mleky sane obrat' a vezl rychle Moenu na nadrati i s homoll.

Ale vuz, o neint se veichni domnivali, ze jej Moena stihl ate v nem dojel pohodlne na nadrati, mel bYt podia yYpoetu panstva jit zpet . Nebylo po nem vidu ani slechu. Pan MikulejskY byl Cum dal nespokojenejei a na konec dal zaptahnout kone hostinskeho a s mYm otcem jell na nadrati take. Cestou si jit vfeitky, ze ztropili a dovolili ztropit takovY tart, kterY kdovijak skonei .! V torn potkal vracejici se sane. Zastavili je a ptali se koeiho: "Nepotkal jste vuz, kterY by vezl 'Ana s homoll?"

"Pana s homoli jsem potka.1, ale eel pesky."

"Jak to, ze nevsedl do vozu?"

"Wiz tamhle stoji a potad na nekoho deka."

"On se urazil .. ." hrklo v obou yinnicich.

I ba ne,' povida koei, "ten se neurazil. Meli jste ho slyeet, jak mi zahral a porueil mi, abych ho hned dovezl na nadrati. Dostihli jsme akorat vlak. Ut edjel."

"Jen byl-li to opravdu Moena," znepokojoval se °pet pan Mikulejsky.

"To prosim, nevim, on se mne neptedstavil, ale ktieel tak, jako by mel pied sebou regiment vojakri."

"A dal yam diekreci?"

"Nadal."

"Tak to byl Moena!" zvolali oba pani uspokojene, obratili a jeli to zapit.

HADi JED V KRYSTALECH. Mezi jedovatYmi latkami, vytvotenYmi bakteriemi, a mezi jistYmi hadimi jedy byly nedavno objeveny zajimave vztahy.

Prace mnoha ueencti objasnily zvolna detne otazky, tykajici se bakterialnich jedri. Tak na ptiklad se donedavna soudilo, me bacily zaekrtu vytvareji name jedovate latky, jetto se nemoc rrizne projevovala. Ukazalo se weak, me. jde o dve razne formy nemoci — akutni a chronickou. Jednotny zdekrtovY jed byl zjieten jako bilkovina. Podobne se ukazalo, to na ptiklad jed z chtestYee je take bilkovina, jet mute bYt dokonce ptipravena v eiste krystalicke forme. Mezi temito jedy je blizkY vztah, pokud podnecuji onemocnelY organismus k obrannYm opattenim. Jedem chreetfeim se dosahne vytvoteni ochrannYch latek v krevnim seru u velkYch zvitat, predevelm u koni, je motno oeetrovat uetknuti lidi.

Piiyod pisne "Horo, horo, vysoki jsi".

Pri dneenim zajmu o lidoy ou piseri upouta studieprof Ma. HYska v prase vyele knize terarni Besedy o vzniku pisne "Horo, horo, vysoka jsi." Obecne se vtilo domneni, to ji slonymburskY evec Bechyne, kter' jako vojak zasttelil svou milou a byl popraven r. 1834 v Hradci Kralove. Proti tomu Ludvik Kuba objevil, to toho roku byla piseri shodneho napevu znama v Rusku. Pochybnosti zesiluje i HYsek podrobnYm sledovanim veech zprav o Bechynove autorstvi; nejsilnejei namitka je v torn, me Tyl vlozil tuto piseri r. 1834 do Fidlovaeky, zfejme um jako obecne znamou. Zda se tedy, to neet'astnY Bechyne tu piseri ye vezera zpival, ale nebyl jejim skladatelem.

arma

0 tom, jak J. 8vandova.

YLA jednou, je tomu ut davno, jedna yelB mi rozmazlend princeznidka. Tatidek i mamieka ji hYdkali. A princeznieka musila o 'dem tr eat, kde se co deje. Veechny zpravy z celeho kralovstvi ji musil tatieek kral vypraveti, adkoli jim east° nerozurnela, nebot' to byla jeete mala princeznidka.

Mnohdy se stalo, to start kral bud' veechny zpravy zapomnel, anebo se toho dne neprihodilo nic, co by se dcneslo at ke kralovskemu dvoru. V takovYch dnech se princeznieka mraeila, byla zla na sve slutebnictvo a na tatieka se ani nepodivala. Kral byl neet'asten v takovYch dnech. At jednou, kdyt tak sedel smutnY, ptipadl na spasnou myelenku. Bude princezne vypraveti stare ptihody, ktere se uddly, kdyt on byl tak velikY jako ona. Oveem, nesmi jiHci,ze jsou. to povidky tak stare! A bylo dobre.

Start kral sedaval na trune a princezna na malem trune u jeho nohou a nespustila oei se rtu tatiekovYch. I pani kralova, nekdy priela a s rismevem poslouchala.

Nevim, jak se to stab°, asi ut staremu panu krali nesloutila dobre pamet', jednoho dne si nemohl vzpomenout ani na jedinou ptihodu. Princezna byla zlostna, dupala notkama a plakala. Kral si nevedel rady. Ale pani kralova mu poradila. Druheho dne byly ye veech mestech vyhldeky: "KatdY, kdo zna hodne povidek a chtel by je vypraveti male princezniece, at' se prihlasi u dvora kralovskeho. Bude dobte placen a katdY den mu bude vystrojena hostina". Tohle by bYvalo bylo dobre, ale princezna byla tak rozmazlena a ted' ut i zlomyslna„ me si vynutila, aby bylo veude ptipsano: "Kdo veak neobstoji, bude ze dvora vykazan a krute stihan."

Mnoheho to site odradilo, ale piece jen se naelo dosti tech, kteti se odvatili a tli princezne vypraveti. Aveak epatne byli odmeneni.

Stalo se easto, ae lide z jednoho mesta paean vypraveti stejnou povidku. Tu se vtdy princeznfola rozzlobila a dala je vyhnat a jeete krute stihat. Pak sedala podmradene a veechny kolem sebe tYrala.

Nahle se objevil v meste cizinec. Byl takovY divnY, docela jinY net ostatni bide. Byl silnY a st atednY, krasnY a krasne obleeen. Veichni se za nim ohliteli a Yearn se razem stab velmi Cot teprve, kdyt promluvil! Mluvil jinou fedi, ale ku podivu veichni mu rozumeli a zustall stat jako do zerne vrostli. Cizinci plynula se rtri fee jako nejkrasnejei hudba. Dokud mluvil, nikdo se nepohnul s mista; kdyt umlkl, rozchazeli se jako odarovani. Kradel po namesti a tu vide ten vyhlaeku. Vyptal se na veechno dobte a poprosil, aby ho dovedli do kralovskeho hradu. Veichni ho od takoveho Umyslu zrazovali, ale cn stale jen vedl svou a tak ho tedy dovedli k princezne. Razem se zalibil panu krali i pani kralove. Princezniece se take libil, ale nechtela to ptiznat a jen se mraeila.

Kdyt yeak zaeal vypravet, zapomnela razem na Yee a s lesknoucima odima a thavYmi tvatiekami lapala slova cizincova. \Teak take umel vypravet! To princezna dosud neslyeela!

O dracich, podivnYch ptacich, trpasliecich, o eernoknetnicich, zazraenYch vodach, o stateenYch princich a zakletYch princezna,ch ji dosud nikdo nevypravel. Nemohla se nabatiti a nechtela ani jiti spat. Oblibila si cizince tak, to se z ni stala docela hodna a posluend princeznieka. Kdyt zlobila, stadilo ilci: "Dnes ti tedy nebudu nic vypravet —" a lined bylo t i -cho.

Za nekolik let dorostla a stala se z ni krasna princezna. A co byste tekli? Kral ji dal i s celYm kralovstvim cizinci, kterY ut oveem davno nebyl cizincem; tikali mu print Pohadka.

Veichni si ho zamilovali a byli radi, to maji takoveho hodneho krale. Vechni bide v jeho kralovstvi si podali vypraveti jeho pohadky as od tech dob cestuju po celem svete

VG

dile 7: ,rhea

TZ asi eLyricet let p- ,.i:ada SvedskY kral v nekolika SvedskYch korunnich oborach na losy. Konaji se s pomoci honcri. Zda, se, te je velmi rozSitenY nazor, to itkolem honcri je nadhanet strelcilm losy, aby tato nejpolitovanefai zvitata pobijeli jako dobytek. Ale tento nazor je mylny.

Poet lest ye 8vedsku, jent v loni byl na 32,000 kusti, se katdeho roku zvetSuje nejmene o 30 procent. Je rozdelen velmi nerovnomerne na ruzne kraje. V krajich, ktere jsou pro losy ptiznive, tije nekdy pies stokrat vice lost net ✓ krajich neptiznivYch. Zvle.fte mnoho losa je ve sttednim Svedsku. Stavaji se nekdy tak doternYmi, 'te se nedaji zahnat nejenom od lesa, ale ani od ovesnYch, titnYch, bramborovYch a jetelovYch poll.

Je proto jasne, te se sta y musi zmeneit.

• vyhubeni ov'Sem to nesmi bYt. V krajinach s normalnim stavem lost se za rok slot' asi 25 procent zvitat, nema-li se ptirilstek stat nepkijemne yelkYm. V mnohYch krajinach, zvlaSte v oblasti Maelarskeho jezera je v'Sak tolik te delaji velke §kody lesnimu i polnimu hospodarstvi. Zde nestaei probrat je jen o 25 procent. V jinYch krajich zase by odStteleni 25 procent bylo prilis mnoho.

V kralovskYch revirech se seitaji losi nejmene jednou za pilldruha roku. Hony se pak zatidi podle vYsledku tohote seitani. Maji-li se nektera zvilata vyhubit a jind uSettit, provadi se loy pkirozene tak, te se zvite pied odsttelenim prohledne. Vtdycky se §etki losice s mladetem, nebot' mlade, ktere ztrati v nebo dokonce v lijnu matku, nedosahne pak nikdy te sily a energie, kterou pottebuje k boji o tivot. Neoby'aejne tmaveho jelena se silnYmi parohy lovci utetti pro plemeno, Sed0ho s propadlYm htbetem, kterY ma k tomu jeSte slab& dolti zahnute parohy, vSak radi odstteli, drive net zaneclia v potomstvu svuj slab odORSKt polarni badatel Svanerup, ktery N konal vYzkumy polarnich tra y na 8picberka.ch, objevil v jednom z itdali poblit uhelneho dolu nadherne modre kvety chrpy. Semena chrp dostala se na Spicberky .patrne s ovsem pro hone, okaintite se to ujala a rostlina za kratkeho pola.rniho leta vykvetla. — Prvni chrpy ze Spicberkii, jsou sensaci. Jejich vYskyt potvrzuje, to tivotni podminky za polarnim kruhem se lepSi, te severni polokoule se otepluje a ±e Arktida meni sve klima. Rostliny mail pro zmenu poeasi mnohem jemnejSi cit net elovek, nebot' se nemohou teple °bled a chranit proti uicnkitm mrazu. Pkevrat v teplote o 2 at 3 stupne, kterY elovek temet nepocit'uje, ptivodi v rostlinne HSI velke zmeny.

Spicberky jsou nejsevernej§i cip zeme, kterY zasahuje do Polarniho more Tuto otrovni skupinu objevil ye Kit. stoleti norskY namotnik, jen ji dal jmeno "Svalbard" (studene pobketi). Toto jmeno vratilo Norsk° teto zemi v roce 1925, kdyt ji znovu pkevzalo. Kolem ostrovu byla zjiStena oblast velryb, ktera se zdala nevyoerpatelnou. V letnich mesicich panoval zde v narychlo postavenYch dtevenYch mestech tak runt' tivot, jako ve vesnicich zlatokop0. V hraeskYch doupatech a kotalnach zbavovali se lovci tulefiu, harpuneki, vakidi velrybiho tuku a namotnici svYch yydelkri. Dokonce i "jezdici sleany" jak se jim tehdy halo, naely cestu do 8picberkii a vypravuje se o jednom holandskem cukraii, to pry byl pr y -nimkdopelsv narybimtuk.Zdbava veak trvala rodne jen tii mesice, protote pak ledove pomery si vynutily rychle odcesto\rani.

Po dvaceti letech zmeneil se poeet velryb a tulenri tak silne, to to znamenalo konec lovu.

Mezi ledovou trout' na oteviene more odvatilo se jen radio lovcu velryb a tak upadly 8pieberky do polozapomenuti. At roku 1869 nasledovalo prvni vedecke prozkoumani ostrovii nemeckym polarnim badatelem Koldeweyem. Badatel zjistil kolem ostrovri student', od polu •roudici proud, .objevil veak take, to rameno Golfskeho proudu obteka ostrovy jen ve vzdalenosti pril stupne severni

VtSTNIR

Kralovske hony na losy.

Folke Bromee, lesnik. has. Ptirozene, ze stejnYch zasad se 0, poutit i na lane, at' s kolouchy, nebo bez nich, ale zde nejsou jeSte pevne stanoveny.

JedinY zpilsob lovu, ktereho u lost motno unit, je Stvanice. Nebot' doba je pomerne omezena a kral a jeho pomocnici nemohou WO rok ztravit nekolik nedel na kaidY revir.

Stkelci, zpravidla zkuSeni myslivdi, dostanou ptesne pokyny. Nezavodi spolu ye stfileni, nYbrt stfileji aetrne a s rozvahou.

Nejlepe vy yinute smysly losovy jsou eich a sluch. Jeho nos pe utvaten tak, to vetti nejlepe to, co je za nim. Jeho sluch je skoro etytikrat bystiejei net sluch normalniho ka. se k nemu fetez honcri v deice jednoho kilometru, jak to laYva na kralovskYch honech, vi los ihned, te mu hrozi nebezpeei.

Kdyt pak pozdeji zvetti honce, pokusi se veteinou o prulom bokem linie. Z ylatte to delaji samci. Dostat prove tyto jeleny pied ketez honcri je skoro ne.motne, zvlaete kdyt zaslechli odtamtud vYstiel nebo z neklidneho chovani lani v dali vytuSili, to jim hrozi nebezpeei.

Na losy se tedy nesmi jit proti yetru, nebot' pak by se stalo, te by za zady utekla yetSina lost — a naprosto jiste vyrostli samci. Ponevadt kralovskY hon na losy vytaduje tak pedlivYch piiprav, te veechno at do nejmeneich podrcbnosti se musi piedem stanovit, mute se stat, ze neptiznivy vitr zkazi celY hon.

Je-li etvanice dobte pkipra yena a lovci se neprozradi, pitjdou na dostiel aspori prvni losi, anit zvetti lovce. Je-li stielec skryt a neprozradi se eustotem, zasahne jeho prvni vYstiel losa, jehot nervy a smysly nejsou v torn

Objevy na gpieberkich.

Od te doby pronikl Golfsky proud se svYmi rameny daleko na sever. Ledove pomery se zlepeily a tam, kde jeate pied padesati lety nalezly polarni lodi i ye vysokern lete velka ledova pole, sviti dnes hladka leduprosta plat eireho mote. Zlepaeni podnebi projevilo se take na severnich evropskYch biezich. V norsku je tepleji, zato yank mlhaveji. Bez pokradujiciho otepleni nebylo by bylo motno zalotiti piistav Pe6enga na Polarnim mori, jimt ma Finsko piime spojeni s AtlantickYm oceanem. Ledovce ye 8picbarkach, Norsku a Grrinsku znadne ustoupily, stiedoevropskY svet rostlin pronika, jak dokazuji nalezene chrpy, stale severneji.

Tak neni jiste daleko doba, kdy pusta tundra bude mod bYt osazena bujne rostoucimi utitkoyymi rostlinami.

Pro evropskou vYtivu znamenala by tato motnost .obrovskY zisk. Co se jeete pied 50 lety zdalo nemotnYm, stalo se nyni skutednosti: piezimovani na Spicbarkach. V blizkosti uhelnYch dolu vznikly osady, ktere umotriuji nim delnikrim pobyt v uhelnych dolech i v time.

Zmeny podnebi ptivodlly \Teak take ureite nevYhody. Jednak vtahly do Arktidy spousty hmyzu, mezi nimi komati, a staly se metlou cele zeme.,VYte k severu tahnou i ryby, jako tresky a sledi, protote malkm motskYm zvitatkrim, kterYmi se tivi, (Jail se lepe ye studenYch vo(lath. Ye sttedni Evrope jevi se otepleni Aktidy veteimi deeti. Kdyby GolfskY proud proudil jeete dale k severnimu polu, mohlo by se poeitati s teplejeimi zimami. Jit pied 50.000 lety, ✓ tak zvane meziledove dobe, nepadal u nos tadnY snih, zato \T eak preelo vytrvaleji. Podob• tomu bylo take v poslednich tisici letech pied kiest'anskYm letopodtem. Teprve od te doby mame studene zimy.

Tajemstvi staleho oteplovani severniho polu nema privod na zernekouli, nYbri je pravdepodobne ptvodu kosmickeho. Up• .Utane baiony,

Strana 11

okarntiku napjaty. Los pak yetainou zristane stat, ponevadt nevi, odkud rana ptiela. Kdyt se vaak zlomi sucha yetvieka, kterou limed uslyti, a to. na velkou vzdalenost, vi Okamtite, odkud ptichazi nebezpedi, a bleskurychle zmizi v opadnem smeru. ZUstane-li stielec po prvnim vYstielu potichu, los, je-li dobie zasaten, se brzy poloti a dokona. veak loved dale, jeate net se los poloti, pokusi se le3S — i kdy je smrtelne ranen — s vynalotenim veech sil uprchnout, tteba neptistupnou batinou k vode nebo na vyvYaene pozorovaci misto. Z nejake pcdivne a nevysvetlitelne pkidiny je pak jeho maso tyrdei a pozdeji se i kazi.

Vaechny diivody nasvedeuji tomu, to je dobie, kdyt se stielec pri lovu na losy neprozradi.

Nejlepei je, kdyt los skona a nevi vabec o el. Kdyt je loviate nezarostle, zfizuji se u loyskYch obor maskovane kryty z borovicovYch a jedlovYch vetvi.

Podaii-li se stielci dobra rana, to jest za normalnich pomerri rana do srdce nebo do plic, nesmi strilet dale, dokud si zviie nelehne, a teprve po•om je dorazi druhou ranou za ucho. Mnotstvi masa, poekozeneho stoupd umerne s podtem ran, kterYmi musel bYt los sloten Ponevadt je tato maso ne,poiivatelne a neprodejne, je pro lovce dilletite, aby kotist slotil co nejmene ranami. Podle me statistiky, zahrnujici vice net 300 losti, se musi po etyiech vystrelech z katoleho losa 50 kg masa zahodit.

Hledani postielenYch lost je east() velmi take, zvlatte kdyt v torn nemame zkueenosti a nemame s sebou dobreho loveckeho psa. Na kraloyskYch honech Wive, vt,dy jeden zkueenY mysliveg s dvema znamenite vycvidenYmi psy na losy.

Na rychle vykuchani zvikat je na techto ho nech dostatednY podet keznikti. Aby maso bylo chutne, musi se zasttelenY los rychle a odborne zpracovat. ktere byly vypueteny z Grenska do stratosfery, zjistily svYmi meficimi pfistroji, to 15 km nad severnim pelem je tepleji net nad rovnikern. Pkidina teto skuteenosti je dosud nettle,- • ma, vdedi se ji veak za to, te zimni teploty na severnim polu neklesnou pod 45 stupriti. Na,proti tomu byly zrnefeny na jitnim polu jit 65 stupriove mrazy a pravdepodobne klesa tarn zimni temperatura pod 75 stupriU. TakovY mraz nesnese ani dlovek ani zvire.

Revue "North American Review" piSe, to podle dosavadnich zkueenosti trva asi 25 let, net objev pronikne z laboratote nebo dilny vynalezce do. praktickeho tivota veiejnosti. Podle dneeniho stavu objevri se da oeekavat, ie za 25 let budeme topit infraaervenYmi paprsky.

Nebude se jimi musit ohiivat vzduch v cele mistnosti, ohieje se piimo elovek. Pii pokusech sedeli lide v mistnosti, kde byl mraz jako v lednici. Ale prisobenim paprskt meli pkijemnY pocit tepla. Roku 1964, piS'e "North American Review", snad ut budeme dokonale vyutivat i sluneeni energie. Ut dnes jsou pokusne stroje na topeni a vakeni sluncem a TechnologickY ristav v Massachussetsu povolil na studium teto otazky milion dolarri.

Technika znasobila lidske sily. , Dneeni elo, vek neni odkazan, jako pravekY nebo i sttedovekY piedek, jen na svoje sily a smysly. Parni stroje a spalovaci motory, hydracentraly postavily ke katdemu z nos — i kdyt si to neuvedomujerne neviclitelne, vytr yale, nenaroene a houtevnate pomocniky: konske sily, lowatty. Stejne veda a jejiho poznani vyutiyajici technika znasobila a zbystiila lidske smysly a pomohla tloveku tam, kde jsou nove svety, pro jejicht pozna.ni elovek nema Nebylo by vAak dobie zpychnout pro tuto dokonalost techniky. Neni to pfekonani piirody. Vee, co elovek udelal, je jen podle zakonti ptirody, ktere 61ovek stale vice poznava a podle toho jich vyutiva k svemu PrOSP6ChU. az

Tve:ITNI

Strana 1

Ve

L;ttedu,

rine 7,

040.

TAINACTik &JEW S. P. J. S. T. 29. CE

Or.,rIxt

Medal Orglw Slovansk6 Podporujlcl Jednoty Stitn Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Ass*. elation of State of Texas.

REDAKTOB—FRANTA MOUOKA EDITOR Vydavatele — Publishers elEcErosLoviac PUBL. CO ., West, Texas Ptedpiatne $1.00 rodne. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year. rmAny adres sasilajl se do Hlavni Ofadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

VeilkerA dopisy, pfedplatn g, oznAmky, bud'ts4 adresoviny na V6stnlk. West, Texas Viataik has the largest circulation Csechoslovak Weekly in South.

4

any

LETNi VERSE. Za oknem stfibrne kvety voni a v hnedYch oeich tluta svetYlka hoii, do teplYch dlani bile se eel° noti, mySlenka mySlenku nikdy nedohoni.

Ve vaze rychle uvada, eas, blouznive tanei paprsky po stene, ztichlY klavir zi•i z okna yen zasnenedo ticha mace zapada hias Ve smichu zvoni i zlatY vlas, o rozum ttisti se, vina srdce dal leti vsttic novemu dnu — ye vaze rychle vadne eas tkaz potiiitelny. Na XIII. sjezdu podilel se sluenY poeet delegatii mladYch — novice, jimt snemovani byla polem nezna,mYm. Sledovali postup jednani pozorne, nekteti smelej'Ai zasahovali do debaty stateene i vYsledne. Mladi jsou nag i budoucnosti, oni ponesou zodpovednost za spravne a verne pine/1i odkazu zakladateln S.P.J.S.T., rodovYch tradic i uditeni reMladi v pied budit heslem dodi by nynejk.

Rozumi svemu povolani. Bratr J. Hilgert byl povolan na sjezd od Hl. ttadovny co tesnopisec. Je rodakem od KYjova na Morave, do Arneriky pkijel pied 15 lety a usadil se s rodinou v Chicagu. Ptitomne je zamestnan v kanceldti dsl. konsula dr. Papanka, kterY loni nav gtivil Texas, by zastupoval presidenta dr. BeneBratr Hilgert je z poslednich, nejmlad6ich

take president?. 06voOtAiitvie, mel vYnosne zamestnani co stenograf Narodniho Shromaldeni v Praze a kdy rozhodl odebrati se do Ameriky, tatieek Masaryk mu tekl: "jdete, je vas Skoda, te opouStite eeskoslovensko, net budete mu ye Spoj. Statech utiteenejSim".

Bratr Hilgert dovede stenografovati desky, nemecky, francouzsky i anglicky. Je literarne einnYm, ma pro blizkou budoucnost smelt' net utite'enY zamer: chce se odvatiti vydavat obrazkovY mesionik s vybranou detbou pro — Moravany v Americe. V Chicagu zalotili si roclaci z Moravenky, kiub aitajici 3.000 ("genii.

Texas jich ma ohromne vice a jsme jisti, ze uskuteeneni mytlenky bratra Hilgerta dozna v Texasu ptijeti vSeobecneho. Spoleeensky je Kyjovan Hilgert due mils, sdilna, poctive eesky citici. Meli jsme spolu nekolik chvil rozpravy yzajemne povzbuzujici.

Kdy bude stenografovanY zaznam XIII. sjezdu yypracovin? Bratr Hilgert veze celY stenografovanY zails sjezdu do Chicaga, kde ho vypracuje.na psacim stroji. Protote ma sve denni povinnosti v kancelati dr. Papanka, mute se teto praci venovati v Case volnern t. j. doma po yeaeti. Dle jeho odhadu uplynou 4 at 6 tYdny net zpracuje 300 stranek osmerkoveho forma,tu, na nicht tesnopisne zanesl katcle pronese- . ne slovo. Zpravy uredniku, resolute, zpravy vY•orii do toho zahrnuty nejsou.

Proslovy yYznamnYch naystevnike sjezdu. — Ptedsedkyne K. J. Z. T. — pani Habartova — dostavila se do nateho sjezdu a pozorne sledovala postup jednani. Jakmile byla zjittena jeji ptitomnost, ptedseda Valeik ji potadal, aby k sjezdu promluvila, &mut ona ochotne vyhovela. Zasloutila, pracovnice sesterske organisace pi. Habartoya nekolika vetami dovedla kid a naznaeiti mnoho: co je itaelem fraternalismu, prod spoluprace rodakii v Texasu ma bYti vSeobecna, a stoprocentni. Br. Valeik podekoval pani ptedsedkyni srdeene. — Rev. Barton z Granger je teenikem rzacnych kvalit; struenY, vYstitinY, ptesveddivY. Mluvil na hesla Jednoty a dovedl je nenapodobitelnYm zpiasobem definovati. — Dr. S. Kovacs z Baylor university ye Waco mel na sjezdu St'astnY den.

Vettina delegatt slySela plynnou slovenStinu pa prve a ji obdivovala. Bratr Kovacs zapoeal logicky sestavenou tee ptipominkou nove Kalvarie esl. naroda. Rozohnil se, sam Slovak, nad zradou tech Slovakii, kteti privodili odStepeni Slovade od Osl. Republiky a ptisluhuji Ptipomnel povinnosti Amer. Cechoslovaku Texasu vudi Spoj. Statiim i vlasti porobene, pkirnlouval se pro spolupraci mladete se startimi, humorne vklouzl s pr3pagaci mesta Waco za sidlo Hi. ttadovny a skonoil pisanim zdaru a rnstu S. P. J. S. T. Podpora a Lidskost, dy e slova naeeho hesla byla prolzazana einy XIII. sjezdu. Jakmile byla zavedena dobrovolna Nemocenska podpora — natal zastupci ptednaeeli ptipady Menu, sti2enYch talou nemoci, je2 upoutala je na tote

tadu let. NeL.L.L1_ rich jsou nevyleditelni. Sjezd chvalitebne rozhodl: ti bez majetku necht' dostanou podporu $50 osoba. Osm naSich elenn stitenYch tetkYm zasahem Osudu ve zpiisobu dlouhe choroby — dostanou na idevu a take duchovni posilu (te je na ne elenstvem vzpominano, to maji jejich neast a sympatie) obnos padesati dolart.

Jednim z nejet'astnej gich neastnikt XIII. sjezdu se citil — teprve v sobotu dopoledne — ptedseda S.A.C.T. br. Vlad'a Maudr. Od pondelka, kdy pronesl ku sjezdu vlastenecky zahrocenou tee, vysedaval schnzich nepokojne, nejbra.try zahrnoval otazkami: "dostanu neco pro eeskou akci, kolik toho bude, kdy se bu7 de o darech rozhodovati?" Dny sjezdu se protahovaly, bratr Maudr nervosnel, mel tech otazek stale vice staval se patrne netrpelivejAim. V patek cdpoledne, kdy sjezd rozhodoval o platech iltednikt br. Maudr stiaen byl horeekou, jeho obvykla, vesela nalada se ladila chmurne, lesk oci, jinak mladicky at jisktivY, se kalil.

Potrva-li nalada sjezdu pro radikalni nspornost do soboty, bude zie, uvato yal br. Maudr, ptispevek na druhY odboj bude malSr, na velikost S.P.J.S.T. neptimeteny. Nalada pies noc Se vSak polepSila, sjezd vyslechl znamenitou obhajobu opravnenosti sluSneho daru hnuti odboje — jednu z nejlepAich proslovt br. Maudra a desks srdce promluvila. Bez dlouhYch debat navrh na dobrovolnou dari jeden dolar na elena ptijat. Ba neoeekavane zlepSen: penize ihned vyplati Hl. ttadovna a kady mohou dodateene tuto dari vybirat resp. nejakYm podnikern opattit. Meli jste videt zatici oblieej ptedsedy S.A.O.T. Oetni mu gratulovali, on krasr4 a.ptikladnY din XIII. sjezdu okamtite telegraficky oznamil prof Zmrhalovi do Chicaga co ptedsedovi Osl. Narodni Rady. gtedrost delegatii hnuti druheho odboje ukazala se na sjezdu nejen schvalenim dobrovolne dane, odvedenim jednoho dolaru z platu cot vyneslo kolem $200, nYbrt i einem poslednim a to: protote sjezd se protahl i na sobotni odpoledne a zastupci meli narok na dalSi tri dolary diety, navrh podan a ptijat, aby tento obnos ptedan Hi. fitadovne, ktera ho zanese na fleet za vSechny eleny S.P.J.S.T. vyplacene dane pro Osl. N. R. dastkou patnacti tisic. Vlasti zdar!

Divadlo k pobaveni delegatii melo mimotadnY iispech pti yyprodanem hledieti. Potadatel pro imayu musel se odebrati k odpoeinku a jiste o divadle nekterr teastnik nam pods Sirei zpravu, kterou mileradi uvetejnime.

Vyslotaili si naproste uznani. Potadajici YSTbor tadu Praha a obzylatte sestry kuchatky a clevuSky posluhujici delegatum a hostiim pti jidle zasluhuji obdiv a diky \tech. Byla to prace namahava, povatte, celST tSrden se starati o stovky osob, chystat, vatit a peel (800 koldeu denne) s neobyeejnou ochotou, peelivosti a neutuchajici vlidnosti. VSichni jsme se inn. v Taylor znamenite, veichni budeme na Taylor east° vzpominati. test taylorsk$4n.

Ve

tine 7„,. rptia 1`,441.11 .,

V#F1TNIK

E 3 SRPNA 1940 V TAYLOR TEXAS.

Gratulujeme nagemu Vestniku. HorlivY spolkovY pracovnik, autor nekolika hodnotnYch divadelnich her (dve sehrany s velkym Uspechem v Ennis), dinovnik kady spolkt a eeskYch instituci — bratr T. B. Hlubudek z Cedar Rapids, Ia. — vyslovil se o na gem sjezdovem Isle v "Amerikanu" nasledqvne: Gratulujeme texaskimu Vestniku. Cislo Vestniku Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas ze dne 24. eervence venovane tkinactemu sjezdu teto mohutne bratrske podpurne Jednoty zasluhuje sobe pozornosti nejen veech 6echoslovika v Texasu, ale po cele zemi. Obsahuje celou iadu historickych stati a skvelYch pkispevkil podavajicich pkehled tvrde, ale ilspeene price tamniho lidu na poli spolkovem a narodnim. Jig po Feta pozorujeme, ze z Texasu rozlevo, se do jinYch statt, kde lid na g gije, neutuchajici laska k Ceske keel a ke vgemu, co jest s ni spojeno. Davno jsme si poveimli, ge texaske ochotnieke sbory jsou ze v gech staff nejeilejei a jejich prazdniny behem roku nejkratei . . . Dobre hospodakstvi se odra gi na jejich Jednote, jeg kona jig po tkinacte svfij sjezd.

K jeho zdaru, jakot i zdaru dalei price texaskYch techoslovakil srdeene gratulujeme!

TELEGRAM PRESIDENTU F. D. Rooseveitovi, zaslanS, mu XIII. sjezdem v Taylor, Tex. President Franklin D. Roosevelt, Washington, D. C. Dear Mr. President: Delegates of the XIII. Grand Convention of Slavonic Benevolent Order of the State of Texas, representing its entire membership, are united in their support of the most adequate Defense Program for our country and for the extermination of all subversive and unamerlean activities, and respectfully request that you use your influence in restoring freedom and democracy to Czechoslovakia and other small European nations whose freedom was ruthlessly destroyed in that restoration of liberties, and international order in those countries will insure our own safety and security.

Grand Convention of Slavonic Benevolent Order of the State of Texas.

By C. H. ChernoskY. Mesto Hodonin hledi vodu.

Mesto Hodonin ma v programu stavbu vodovodu za 8-10 miliont K. V minulYch dnech zahajeny byly opet pokusne vrtby firmou Kunz z Hranic. Dosavadni pokusne vrtby si vygadaly jig dastky 700,000 K.

KALENDAlk 18. srpna. Sokolski Besidka sokol. jednoty Houston.

25. srpna. Slavnost a Bazar fadu Slovan 9. ve Snook. Tex. 8. zaii. Bazar odbaek C.N.S. v Galvestonu a Houstonu v sini u Rtefiniku, Ilopston 7.033%

Strana 13

Fotegrafie XIII. sjezdu S.P.J.S.T. vzata byla hr. Ino. P. Trlicou, z Granger, Tex.

ZDRA ritEDSEDOVI Csl. N. Rady J. J. Zmrhaiovi, zaslani mu XIII. sjezdem v Taylor, Texas.

Mr. J. J. Zmrhal, piedseda, eeskoslovenske Nirodni Rady, v Chicagu, Ill. Sjezd nagi Slovanske podporujici Jednoty Stitu Texas zdravi piedsednictvi 61. Nirodni Rady v Americe a tim celou nagi Ceskoslovenskou vetev ye SpojenSTeh Stitech SeveroamerickYch. Stojime a vytrvime jako sloika nageho Sdruieni Americkych eechoslovakii v Texasu s Vimi ve spoleenem boji za americkou demokracii, svobodu a za osvobozeni stare viasti Republiky Ceskoslovenske.

Vytrvime, zvitezime!

TfinactSr Sjezd Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

C. II. Chem kfr, p•edseda.

NEZAPOM1NEJME NA BUDOVATELE SOKOLSTVA. Jeden je v ztichlem koute Ol ganskYch hibitova, pod gulovou deskou hrobky s prostYm pomnikem a s nekolika kytielami. Tam dr. Scheiner odpodiva, obklopen velikYm tichem. Ale, druhY, na strahovske plans, hYki svitivosti ba-rev, sluncem a einorodYm denim. Zde se Scheiner promenil v tisice tel, spojenYch jedinou myelenkou. A tato myglenka, jig pokorne a rad daroval celY svfj givot, pketrvala jeho lidskY zustala i smrti nedotknuta a sokolsky stadion je ji pin. Kdyg tam deska ruka stiskne pravici Jugoslavci.

Roku 1882 pkevzal ScheMer definitivne vedeni redakce "Sokola" a teho g leta pkipravoval po prve s Tyrgem veesokolskY slet. A kdy g o dva roky pozdeji slogil dr. Tyre hodnost nadelnika, byl to opet Scheirer, kterenau odevzdal do rukou sve listy na rozloueeni. Od to doby se Scheiner vzdal sokolske myelence zavazne a cele. Navazal dilY styk s cizinou, nejdkive zajezdem do Francie, pozdeji cestami do v gech slovanskYch a s nimi sptatelenych statf a smelt' cil, kterY si v duchu vytkl, poeal nabYvat urditych tvart; roku 1889 sloudil Scheirer venkovske gupy s gupou Pragskou a zalogil Ceskou Obec Sokolskou, pro nig sam vypracoval veechny stanovy i kady.

Roku 1896 pkielenil k ni i gupy morayske, dolnorakouske a zprvu ve funkci jednatele, pak jako namestek starosty, pkipravoval sjednoceni veg kereho Slovanstva pod vlajkou sokolskou.

R. 1906 byl dr. Steiner zvolen starostou Ceske Obce Sokolske. Do celeho sveta provolal Scheiner sokolskou myelenku, ag posleze docilil toho, o 'dem Tyre kdysi tak va gnive snit, jako o nedosag itelnem za,zraku: roku 1908 ustavil Scheirer v Praze Svaz Slovanskeho Sokolstva, jehog starostou se stal.

"Svoboda sama nechodi k narodiim", prohla.sil tenkrat. "K svobode se muss ka gdY narod vypracovat svou vlastni hodnotou!" S temito slovy, zduraznenYmi jeete dobovym vyhrocenim, padla prvni hrda tizva rakousk6 ylade v tvak.

Za valky se stal Sokol nejpevnejeim zajigtenim deskoslovenskeho naroda. Sokol a legie, tot' jednotny celek, druhe se rodi z prveho, a v legiich °give, opet sokolskY duch, na chvili umleeny. Ani Scheinerovo uvezneni neni s to otfast sokolskou budovou: je dokondena, stoji pevne, gije samostatne i bez vudce, je jako z ocele: dospela!

I Schreinerova einnost ve valce a v Mafii, vyverala pkedeveim z jeho sokolstvi. Scheirer vnimal pkevrat jako obrovske viterstvi my glenky skolske Zkidil osvobozeneckou armadu na sokolskych podkladech a jako gto prvni velitel deskoslovenskeho vojska, spojil ye sve osobnosti dye pkedstavy hlavnich obrancu republiky v jedinou.

Od pkevratu se Scheinerovo Sokolstvo podobd lavine: speje s nezadr gitelnou givelnosti vyteenYmi drahami a rozrtista se do neuvefitelnYch rozmeru; nema hranie!

Pki prvnim povaleenem sletu Allele, Praha zrovna radosti z teto zazradne koupele, ji ode vei cizoty a nesveprivnosti. Tu se rozvijela pied alma naroda dokonala jednota du veech kondin deskoslovenskYch zemi, opravdu nate giva a grandiosni mapa v jasavern triumfu slovanstvi a demokracie. A na toto pytne divadlo hledeli s nami celY svet!

Jeete jeden v gesokolskY slet bylo dru. Scheinerovi demo pro git v pinem rozmachu sil -- ale pak, zcela nedekane, se pkihlasily trampoty váleenYch dnu, zdanlive pkekonane ottesy kru gily znenahla jeho zdravi, a g 11. ledna roku 1932 umleela choroba srdce, je g ve sve velikosti nikdy nezeslablo. Dr. Scheirer ode gel tile, stejne nenarodne a fsmevne, jakYin v gdy byl.

Dr. Scheirer mleel vicly o sobe a o svYch snahach. tim intensivneji pracoval, tim fiporneji v2dy mleel. A toto jeho mleeni je ureite pki6inou pietniho ticha a o jeho jmenu a o jeho dile Jakoby bylo tkeba slov, kdy g gulova, deska zapadla navgdy! Jakoby jich bylo tkeba, kdy g je na Strohove oslavuji tisice fist odosobnenYm sokolskYm: Nazdar!

Pravda nade vge: dr. J. E. Scheirer gije v nas a bude Zit veene v na gich detech, nebot' ani smrti neni dopkano tomu, kdo astavuje naroJarina Dostalova. du takove dedictvi.

Velki zhoubni horka.

V cele zemi jest pkitomne velke horko. V mnoha krajich na severu, vYchode a stiedozapadu teplomer ukazoval okolo 100 stupiiii, misty hodne vice. Neobyeejne toto horko zpttsobilo smrt vice jako 800 lidi, 'Aim° f gehem shmce, anebo utopenim. Na severozapade jest chladna ulna, ktera slibuje ochlazeni, av§ak stehuje se ze zapadu na vSrchod. Do Texasu asi nepit de, krome snad meneich Uprava rodneho domku V. Benege Tiebizkeho.

Okresni vedeni N. S. ye Slanem se rozhodlo postarati se o tpravu rodneho domku V. Beneee Ttebizskeho v Tkebiei nakladem asi 10,000 K. Byl poladan pamatkovY Mad v Praze, aby p11 provedeni tpravy spolupracoval.

Otrana 14

VE6TN1K

OSVETA. Poleti ilovek do vesmiru. tr i o.

Ivan Vleek, asistent ees. techniky v Prate.

V derynu minuleho roku byl uverejnen elaneeek, nadepsanY: "Konec nadeji na meziplanetarni spojeni". Doprava lidi vesmirem se poklada i v budoucnosti za nemotnou, Protote lidskY organismus by nesnesl odlehCeni, vznikajici ve vethich vzdalenostech od zeme, kde semska tine pasobi lit nepatrne.

V poslednim odstavci elanku se pravi: "Na rozhrani mezi pkitatlivou silou zeme a mesice by se na§e vaha rovnala nule. Lety v meziplanetarnim prostoru budou motile teprve tehdy, az bude vynalezen nejakY rirostkedek, kterYm se zamezi toto sniteni vahy. Dnes nemame ani tukni, jak by toho bylo mono dosahnout, ba je-li to vilbec mozne. Ukateli se, to to je z dosahu nag moci, budeme se muset rozloueit se svYmi sny o cestach do vesmiru."

L.--DYBY vynalez "prostiedku proti sniteni byl nejobtitnejelm problemem meziplanetarniho letectvi, pak bychom velmi brzy letali vesmirem. Teoreticky — a v budoucnosti jiste i prakticky — je mozne nahraditi pkitatlivost zeme nekolika zpasoby. Vtdyt' i na povrchu seine se dociluje east° sniteni a zyYkni vahy pasobenim sil, ktere se skladaji s pritatlivosti zemskou a zesiluji ji nebo ji ruPozorovani nekterYch betnYch zjevii samo pkivadi myglenku, jak by bylo mono pii meziplanetarni doprave nahradit zemskou tizi. K pochopeni dalsich odstavcri, u yadejicich dye motna keteni, staei snad pkipomenouti, ze zemska ptitatlivost je charakterisovana zrychlenim 9.81 m/sec.-2, ktere dava, pkedmettim volne padajicim v neodporujicim prosttedi.

1. K prvnimu te geni pkivadi pozorovani jizdy rychlovYtahem. Pki rozjiteleni rychlovYtahu smerem wham jsou jedouci osoby ptitlaeovany ke dnu kabiny, ph zastavovani naopak zketelne nadleheovany. To neni jen pocit katdemu znamY, to je skuteene zvetkvani a zmenkvani vahy. Rudieka perove vahy, na nit by stal &ova v rychlovYtahu, ukazala by na zadatku jizdy vetAi a pii dojitcleni menSi vahu net skuteenou. Tento zjev je zpiisoben setrvadnosti: ph rozjitcleni se snati setrvaenost udrieti kabinu i osoby uvniti v klidu, kdetto na konci jizdy by kabina i s obsahem letela kdyby nebyla strhovana zemskou titi: Ph jizde dola je tomu naopak, pii rozjitcleni dochazi k odleheeni, ph clajitdeni k ptititeni.

Kdyby yytah z yetkval nebo zmenkval rychlost katdou vtekinu o 9.81 m/vt., bylo by pasobeni setrvaenosti co do velikosti stejne jako piisobeni zemske tite. Ph rozjitdeni by peedmety ye vYtahu vatily dvojnasobek normalni vahy, pii zastavovani by se jejich vaha rovnala nule. Kdyby se elovek pii tak rychlem zastavovani nepatrne edrazil od podlahy kabiny, mohl by se po dobu zpomalovani volne yzne.§eti mezi dnem a stropem kabiny: byl by vynagen setrvaenosti a teprve ph zastaveni by dopadi na dno kabiny. Skuteene vYtahy nedosahuji ovSem tak prudkYch smell rychlosti.

Opust'ine NrYtah a pozorujme meziplanetarni letadlo le.tici v r. prostorem, kde prakticky nepasobi pritatlivost seine ani jinYch nebeskYai tales. V letadle je kabina podobna kabina podobna kabine nynej8iho depravniho letadla. se lidem cestujicim v meziplanetarnim letadle dostati tYcht tivotnich podrninekt jake maji lido, cestujici dneSnimi letadly, ie tieba (vedle hernietickeho uzavkeni kabiny, dodavani kysliku a tepla), aby letadlo katdou ytekinu zvetSovalo stoji rychlost smerem vzharu — se stanoviska cestujicich — o 9.81 m/vt.

Pri takovem letu se rychlost letadla zvetSuie

stejne jako rychlost volne Padajicich pkedme-tir na povrchu zeme a letadlo dosahne brzy zavratne: rychlosti. Pristani na jinem svete neba na semi v tak Yelike rychlosti by bylo neinot;ne. Proto prejde meziplanetarni letadlo v ufeitem okamtiku ze zrychlovani do zpomaleni a bude snitovati rychlost v katcle vtetine o 9.81 m/vt. V okamtiku zmeny se obrati sink* sily nahrazujici pkitatlivost zeme. Dtive byli cestujici pritladovani k zadni easti letadla (zadni ve srneru letu), nyni jsou pkitlaeovani doptedu. Tim by se strop kabiny stal dnem, a pro to letadla budou miti patrne zakizeni umotriujici v tomto okamtiku otokni cele kabiny.

Nepodaki-li se pilotOyi pkesne ztototniti konec zrychlovani a poeatek zpomalovo,ni, nastane na chvili odlehdeni a testUjici budou miti pocit padu. Celkove vSak bude pusobiti zmena srneru sily nahrazujici pritatlivest zeme asi mirneji net jednoducha, akrobacie dneknho letadla, Pki ktere vedle odleheeni nastava, i znaene pkititeni.

Prvni meziplanetarni let bude smekovati na mesic. S hlediska vzdalenosti jinYch obetnic siunce nebo dokonce stalk je vzdalenost zeme a mesice stela nepatrna. Pkesto v gak i ph ceste na mesic bude tieba tem& po celou drahu letu .cestujicim umele nahrazavati zemskou titi, jet pilsobi adinne jen v malern okru.hu. Podle popsaneho zgasobu letu by mohlo letadlo zrychlovati at asi do poloviny vzdalenosti zeme a mesice, pak zpomalovati. Celt' let by trval jen nekolik hodin a letadlo by musilo pkekroeiti rychlost 200.000 km/hod., tedy rychlost asi 500krat vetSi dneSnich nejrychlejtick dopravnich letadel. Takova rychlost se zda v rote 1940 lidskemu mozku ponekud fantasticka, ttebate astronomove ujta'uji, ze iimi objevene vzdalene .mlhoviny leti vesmirem rychlosti nepomerne yetSi. — 50.000 km/vt.

Castedne sniteni nejvysh rychlosti letu je mono ph tomto principu dosahnouti eastejSim opakovanim pke,choda ze zrychlovani do zpomalo yani a naopak. V katclem pkipade nahrazeni pkitailivosti zemske zrychlovarrim a zpomaloyanim meziplanetarniho letadla bude v.ytadovat neustale a stejnomerne prate raketoveh• zatizeni, o nemt si dnes tetko mateme ueiniti pkedstavu. Porucha trvajici dale net nekolik minut by asi cestujici usmrtila.

2. Druhe motile teAeni, zalotene na vyutiti odstkedive sily, se zda prijatelnefg nakmu mysieni. Odstkediva sila se snati vytladiti teleso obihajici v kruhove draze smerem od stkedu. Kdyby nebylo teleso otodne ptipevneno ke stiedu kruhove drahy, nebo kdyby se nejak neopiralo, vymrStila by je odstrediva sila yen a dala by mu zrychleni rovnajici se etverci obvodav é rychlosti lomenemu polomerem drahy.

Cyklista nebo motocyklista jedouci v kruhove draze vyrovnava, odstredivou silu nachYlenim clovnitt kruhu. Ph rychlosti 80 km/hod. a palomeru 50 m je odstkediva, sila asi stejna jako pasobeni .zemske pkitatlivosti a motocyklista tabto jedouci se musi nakioniti do vYslednice cbou sil, pulici ithel mezi svislou .a vodorovnou (45° od svislice). Nakloneni se uleheuje yhodnYm sklonem jizdni drahy. Kdyby cola vaha motocyklisty pii takove jizcle spoeivala na sedle, v nemt by byla umistena perova vaha, ukazala by rudieka velikost vYsledne sily asi 4/10 vetSi normalni vahy jezdce. meziplanetarni letadlo by mohlo nahraditi zemskou titi svYm cestujicim kroutivYm letem, ryvolavajicim tadouci odstkedi you silu. Ve yesmiru neni ySak prosttedi, o net by se mohla opirati kormidla meziplanetarniho letadla, a prat° k neustalemu pritladovani letadla do kruhove drahy by bylo treba raketoveho zarizeni se stejnYm vYkonern jako ph &I've popsanem zpasolau letu. Rychlost letadla by se v tomto pripade site nezvetkvala, av gak let by trval dale a tedy i raketove zakizeni by musilo vydrteti nepletrtitou praci po derSi dobu.

Odstrediye sily lze vSak vyutiti k nahrazeni zemske tite beelneji..Neni treba, aby cele meziplanetarni letadlo kroutilo, staei, kdyt kabina pro cestujici uvnitt letadla opisuje kru-

Akedu One '1, :Airma

1940.

hovou drahu. Tohoto principu patrne poutiji konstrukteti meziplanetarnich letadel, nebot' neni zavislY na rychlosti letadla a tedy ani na funkci raketoveho zarizeni. Otdeeni kabiny mate bYti spolehlive obstarano zvlaStninai motory pracujicimi uynitt letadla.

Nutne, obvodova rychlost je zavisla pkimo na odmocnine z polomeru drahy, ph men gim polomeru staei k dosateni potkebne odstkedive sily nahrazujici zemskou tizi menM odvodova rychlost. Na kruhove draze o polomeru 10 m by se mtisila kabina, pohybovati rychlosti asi 36 km/hod., ph polomeru 2 m by stadila rychlost 16 km/hod. thlova rychlost pottebna k dosateni ureitebo prirychleni je nepkimo iimerna odmocnine z polomeru, v pryern pkipade by probehla kabina kruhem Italy jednou za 6 1/2 vtekiny, ph polomeru 2 m za necele 3 vtetiny. Odsttediva sila pasobi od stkedu, lido stojici v kabine by tedy smekovali hlavou ke stkedu otadeni, kroutili by s kabinou v rovine kolme k ose otakni a jejich hlavy by opisovaly kruh o polomeru asi o 1.5 m menSim net nohy.

Ph ureite ahlove rychlosti je odstkediva sila phmo funerna polomeru. Preto sila nahrazujici pkitatlivost seine bude pasobiti nestejne na jednotlive east tela osob stojicich nebo sedicich v kabine meziplanetarniho letadla, nejvetgi sila bude pasobiti na "dolni" east tela (dolni podle pocitu cestujicich), nejmensi na hlavu. Ph polomeru drolly 10 m by byl rozdil kolem 15 procent, ph polomeru asi 2 m by mely nohy vahu skoro o polovinu versi a hlava tamer o polovinu menSi net normalni. Nemohu posouditi, jak by elovek snaAel takovY sta y, av4ak zda se, to malt' rozdil by nedin'll kdetto velkY rozdil by nebyl trvale snesitelnY. Kabina zakizena pro motnost postaveni cestujicich by vytadovala tedy pra ydepodobne pomerne velkeho polomeru drahy a tim velkYch rozmerit meziplanetarniho letadla. Daleko mensi rozdily vzniknou, budou-li cestujici leteti v kabine ro ynobetne s osou otadeni. Pak by patrne stadil i polomer 2 m.

Kdyby se meziplanetarni letadlo pohybovalo rychlosti dneSnich nejrychlejSich letadel, trval by let na mesic nekolik desitek dna. Mate se zdati, to by elo yek nesnesl neustale °theeni po tak dlcuhou dobu, ba ani po dobu nekolika dni. Otakeni v meziplanetarnim letadle neize vgak srovnati s otadenim na zemi: jedinou silou tam pasobici je odstrediva sila, tak jako na zemi pasobi jen zemska tite, a v uzaVrene kabine neni novel( vystaven ani nepriz-/ nivYm zrakovYm dojmilm spojenYm s otadenim na semi. Jen rozdil tite jednotlivYch easti tela by mohl pasobiti obtite.

Je treba poznamenati, to lidsky organismus neni piing citlivY na pasobeni ptitatlivosti zemske , snese po kratkou dobu jak apine odleheeni, tak i mnohonasobne "zvetkni vahy".

Odlehdeni nastava pii seskoku padakem; pokud se padak nerozevre, brzdi se volnY pad jen nepatrne odporem prostredi. Nekteki letci ti vypoaitali eas, kdy je tieba rosevrit padak, a pii seskoku otvirali padak podle hodinek. Lope je prokazana odolnost lidskeho organismu proti zvetteni vahy. Vtdyt' i na obydejnem ketizkovem kolotodi se mate zvetkti vaha vice net o polovinu a je to dokonce i ureitY rozdil v pkititieni jednotlivYch easti tela. NejvetAiho phtiteni se ovAem dociluje v letadlech. Ph betnYch akrobatickYch letech je 'Caste nekolikanasobne zvetkni vahy a amerieti zkItOebni piloti pii roslamovani letadel ve vzduchu ptesahuji daleko i desetinasobek.

Nakonec odpovim na otazku p:lotenou v nadpisu elanku "Poleti elovek do vesmiru?"

Ano, nepochybuji o torn. elovek-konstrukter meziplanetarniho letadla se nezastavi pled problemem nahrazeni zemske pritatli yosti a vykeg i jine, obtitnelSi. akoly. Teoreticky je takovY let motnY a bude uskuteenen. Plipomenme si, ze od vynalezu parniho stroje uplynulo teprve asi 170 let a necelo, etyri desetileti nos deli od prvnich nspeSnYch letu na letadlech tetSich vzduchu. Na g planete nehrozi z yesa lidstvo stoji na poeatku — mire objevitelskYch motnosti. ne na konci

Ve Aked.u., chic

1940,

7 KANTORKA MINA LIPOVSKA:

.

ROMAN

Utocili na maminku i na mne a pomluvou pfipravili maminku o dobte placene misto v obchode. Zristaly jsme ve svete v bide osamoceny. Kdosi chtel, aby mu mne maminka dala za vlastni, ale opiela se tomu rozhodne, ad jsme mely velikou bidu. Mamieka sama jedla jednou za den, aby pro mne mela dostatek mleka.

Kdy ut to neSlo tak dale vydriet, odstehovala se maminka se mnou do Prahy. Sehnala tam nejake siti pradla, a ja jsem tam chodila do Skoly. Maminka si mne rada pane oblekala.

Byla jsem trpeliva a ke vSemu ochotna, a proto si mne oblibily i spolutadky ze zamotnejeich rodin. Bravaly si mne s sebou domil a hilly si se mnou. Mamieka z toho mela radost.

Ale i zde zastihla nas zioba ukrutne Koreoye, me bYvale pestounky.

Pfijela jednou do Prahy a vyhledala nas. Nevim, jak se o nas dovedela. Pamatuji jen, maminka stragne zbledla, jako by neco tugila!

Bylo u nas prave nekolik pani. Panovala tehdy krojova, horeeka a dearly si u mamidky vybiraly kroje a davaly se od ni poueit.

Hrozna Koreova vpadla do nateho skrovneho pokojiku jako velka, voda a bez pozdravu zasipela : "Pfece jsem te tedy nala, ty hrozna, osobo!

Ach, damy, vy nevite, koho podpQrujete .. .

Kdybyste znaly minulost teto teny, ani byste nepfekroeily prah jejiho bytu. Ve dne to tu vypada snad ctnostne, ale pkijd'te se podivat weer. .8koda, to tu pied domem nehofi eervena, lucerna. Za to rueim, to i to ubohe dite je zkatene.

Nema, site otce a jiste nebude feat, kdo jim je, protote to nevi ani vlastni jeji matka .. . ale to dite za to nernrite. Ach, moje Karlieko, co jsem se pro tebe naplakala."

Chtela mne obejmouti, ale utekla jsem. Podratclilo ji to jate vice, a zufila zriovu: "I to dite uz teda zkazila. Damy, vy nevite, co se za tim hezkYm oblikjem skrYva. Vtdyt' ji je uz pkedureeno, aby za tiva shnila! Damy, doekate se, te zemfe stra givou smrti.- Je nevyleditelne nemocna. Strarite se ji!" To rieinkovalo.

Damy jedna po druhe opouSlely na.S. byt.

Kdyt se to hrozna, Lena vyzufila, uklonila se me matce posmane a iekla: "Znieila jsem te. Prod jsi mi nedala sve dite, kdyt jsem je milovala?"

A tu moje maminka iekla tetce: "Pani! Nestala jste nikdy o moji Karlu tak jako o penize, jimit jste si za zatly sveho mute yydrtovala milence. VáS" mut myslel, te se starate o dite z lasky a zatim to byl gpinavy obchod. Berete mne chleba, protote se mne bojite, chcete mne zastra git. Bud'te ftak klidna.

Nepovim vakmu muti nic, tfebate vim, te je milenec ted' u vas na byte, a provadite za nepfitomnosti pana Koree hnusne orgie."

Koreova nevyekala ani konce maminCinyreei a odeSla. Zristaly jsme skuteene bez chleba. Slova o nevyleeitelne nemoci prisobila stra gne. Deti ve Skole se mne zadaly stranit. Pfestehovaly jsme se do jednoho pratskeho piedmesti, do podkrovni svetnieky. Zily jsme ze dne do dne. No.6 odev byl stale oS"umelejE Maminka pak v nejvetS1 bide Sla hiedat chleb na ulici. Byla velmi hezka, a proto se nam po nekolik roka vedlo dobte.

Kdy mi bylo tkinact let, dostala matieka souchotiny a za tfi mesice zemfela. Pied smrti vypravovala mi celY beh sveho tivota. Plakala pH torn, a prosila, mne, abych si dala na sebe pozor, aby to se mnou take tak nedopadlo. Slibila jsem matce, ze budu hodna, a abych byla pod stalYm dohledem, naSla jsem si po jeji smrti slutbu.

Sloutila jsem v Praze 5 roku. Pak jsem poznala hocha — zameenika. Pozdeji se oveem ukazalo, te to byl obyeejnY muzikant, kterY ve dne seal, a v noci hraval v z4bavnich tnistno.

V2STNIK mela jsem ho opravdu rada, a te gila jsem se, to budeme mantely. Sliboval mi, k si mne yesme. Vytadal si vSechny me listiny, aby mohl vec zafiditi, i tetce nastfadane etyki tisice moje, ktere jsem za pet let sve slutby uktfila. TeSila jsem se jako dite, te za tYden budu jeho tenon.

Oveem taila jsem se marne. Zbyl mi malt' haik a trpkost v dui na celY tivot.

Chlapeeek mi za pal roku umfel Ani jsem pro nej neplakala. Zemfel, myslim, podyYtiyou.

Ze slutby mne vyhnali, tispory mi Josef vzal, 2ebrala jsem v pravem slova smyslu.

Mela jsem hroznY ptiklad na mamince.

Potloukala jsem se pak ze slu gby do slu2by.

Na mute jsem zanevtela, a nenavidim je do dneSka. Pied vanoci mne pani propustila, protote pf g la domri dospela dcera, ktera praci zastane. Ani mi nedovolili u nich pobYt, net si najdu nove misto. Vydala jsem se tedy na cestu hiedat nejakou slutbu. Boufe mne piepadla, kdyt jsem uvidela prvni svetlo z do§kovYch staveni. Zapadla jsem ykk do snehu pod silnici a nemohia jsem se z neho nijak dostat. Byla bych tam veru zahynula nebYti vas, protote v te vichtici byl by jiste nikdo mato hlasu Karla skoneila a podeptela si hlavu.

Mina mela oei pine slzi. Mechanicky do kamen a postavila na kavu.

"No, nevzdychejte uz, Karlidko; Jste u mne a da-li Pan Brih, zristanete zde, jak dlouho se y am tu bude libit. Moje dite take bude mit jenom mamu, budeme se tedy o ne starat obe.

Snad se u mne nebudete mit Spatne."

Veer si jeSte zazpivaly nektere vanodni pisne. Mina objevila, ze ma Karla peknY hlas.

Vsimla si take, te ma Karla malo zimniho pradla a proto ji nabidla neco ze svelte, jako vdnodni darek.

V polovine ledna se vypravily do mesta a phvezly zpet krasnY, moderni koearek, 'dente lakovanY s bohatYmi zaclonami.

Mina byla jako u vytrteni. tasto ji ovkm bYvalo Spatne, ale nedbala toho a jen se shanela, aby do konce mesice bylo vkchno v potadku.

Chybelo vSak do konce mesice jeAte nekolik dni, kdyt pfepadly kantorku weer krute bolesti.

Zprvu si toho ne ygmala, ale v prilnoci ut vzbudila Karlu. Divka byla v gecka vystraeena.

Rychle shanela nejnutnefai kusy odevu a bez kikani se rozbehla do mesta. Cestu, ktera trvala jindy tii hodiny, vykonala za necele d ye. Plakala, vyCitajic si, to nechala ueitelku ye gkole samotnu: Snad mela nekterou sousedku pfivolat.

Mina sice fikala, 'te by nesnesla u sebe cizich, bedujicich ten, ale kdyt je eloveku zle, snese vkchno.

Ve meste najala auto, vzbudila asistentku a lekafe, a vezla je v 'Silenem trysku k Dakovu.

Kantorku na gla v bezvedomi.

Karla se zoufale rozplakala.

Sotva Miriu vzkfisili, omdlela znovu. Ani hlasku ze sebe nevydala. Karla ustaviene myslila, 2e umira.

V nedeli rano za svitani narodil se Mine hoch.

Karla neustavala kroutiti svou kudrnatou hlavou. Tohle jeSte nikdy neslykla, aby /later& mlada matka Prekonala bez nalikani a ripeni takovehle te2ke balesti.

Ona opravdu ani z polovice tolik nevytrpela, co ueitelka. Ovg em, kdyt se podivala na sve rozlotite telo a title boky Mininy, pochopila. Ale to mleeni pochopiti nedovedla.

Pfi kitu dali chlapci jmeno Jifi. Hogik mel modre oCi, ohnutY nosik, a hrstieku svetlYch vlasri na temeni rritove hlavieky.

Miria byla vkcka vymenena. Zpivala cele dny, koupala dite, neustale je pfevlekala, Karla pobrueovala, te kluka naeisto zkazi.

Aspon jednou tydne chlapce fotografovala.

Nejvice se ji libil profil . . . patfil Jifimu .. . tomu velkemu, krutemu . . . milovanemu.

Koupila si velke album, do nehot nalepovala rortomile obrazky.

Strana 15 Karla znovu pobrueovala, 2e to stoji mnoho penez, ale kdyi videla na obrazeich i sebe s ditetem v naruci, upokojila se.

Hoch rostl jako z vody hyekan obema 2enami. Skoro ani nevedely, jak plade.

Ptitly prazdniny.

Hogik u2 sedal v kodarku, vztahoval rueky po mame a ktieel jako divY, kdy2 k nemu nega.

Miria u2 odlohla smutek a vypadala ye svYch svetlYch 'Sateelach nejvice na osmnact let.

Ka2clY by spige iekl, ze ho gik je jeji bratMCek. Znstaly pies ptazdniny v DoSkove.

Mina mela rada kolem sebe hezke lidi a Karlinu trochu vSedni krasu zvYSila ykusnYm kern.

Toulavaly se s koearkem daleko po okoli.

Karla mela ho'Sika rada a nejednou mu ze svYch penez koupila eepidku, hraeku nebo kus eokolady. Hochovi bylo site teprve przl roku, ale eokoladu mel k smrti rad.

Kdy mel Jirka svatek, dala mu mama ohromnY mic, pomalovanY vSemi mo2nYmi obrazky i abecedou a slony a velbloudy. Karla mu polibila kulatou pest' a iekla: Karla neni s "Ted' nedostane Jitieek nic darkem hotova!"

Mina si marne lamala hlavu, cote to Karla ptipravuje. Teprve zaeatkem srpna, jednou v nedeli rano, odevzdala divka mlademu tyranovi balieek s kusem eokolady.

Ochutnal nejeltiv balieek, ale shiedal, 2e papir, tieba byl ptekrasne bledemodrY, nelahodi jeho jazyaku. Hodil jej proste na zem a pustil se do dokolady. S tou byl jak nale2i spokojen.

Matka sebrala tedy sama odhozenY balidek a u2asla. Z papiru vypadl bily, slovackymi yftivkami zdobenY kabatek sbohatou plaStenkou.

2e Karla vySivo,, to vedela, ale tahle prate se Upine vyrovnala dovednosti Mining.

Kdy jen na torn pracovala? Jiste v noci, kdy2 Mina spokojene spala. Nebo odpoledne, kdyt uCila a JiiiCek dal milostive chvili pokoj.

Polibila Karlino opalene eel° a dekovala za Jirku. Divka vSak tiskla polibek na Minin loket a S'eptla: "Vtclyt' jsem y arn dlu2na za svnj 2ivot!"

Kantorka se usmala a pkeinY§Iela, jak se odmeni za krasnou praci.

Ptile2itost se ji naskytla brzo.

6etly v novinach, 2e do Prahy ptijela japonska zpevaeka a bude zpivat ye Smetanove sini. Do hlavniho mesta za tim neelem zavitalo mnoho eizinen a proto budou v Narodnim divadle davany nejlepSi Ceske opery i einohry: Prodana nevesta, Rusalka, Piukovnik Svec, Lucerna, Vojnarka.

Karla vzdychla a fekla, te by to chtela videt.

Mina se rozesmala a iekla jako by nic: "Tak pojedeme! Jini lide jezdi z Prahy na venek, my mriteme jet na letni byt do Prahy!

Prince si vtdy veder dame ke stare 8 ramkove.

Rada nam jej ohlida." A hned shledavala pHpravy na cestu.

Druhy den rano odji2clely. Karla nesla kog se :t'atstvem, ovem, ze polovice obsahu la princi Jifimu! Mina tlaeila koear. T'aila se na Prahu. Co na torn, te ji znami uvidi s ditetern! S . ramkove tekne, 2e je vdand, ale 2e s ditetem od mu2e utekla, aby nic netikala Karle.

Devoe toti.2 stale myslilo, 2e je Mina vdovou • XVI. V 2elenicich nastalo po Minin g odjezdu mrtye ticho. Divky ositely. TeS'ily se na do2inkovou slavnost, ji2 kantorka slibila, ale mely po radosti.

Ueitelka prye — a do2inky se odbyly obyeejnou muzikou Sal u HerzU byl site naraten, taneilo se, povidalo, ale tu a tam padlo slovo 0 kantorce.

"Kdyby tu byla, jiste by bylo rase neco noveho. Ona si v2dy neco vymyslila. Deveata jsou bez ni jako bez hlavy."

Vgeobecne se litovalo uditeldina odchodu.

Starostova Cerna tu sedela dnes jako na trni. Radovala se sice, 2e jeji dcerka, tteba vdana, je tu nejhezei, 2e nema konkurence, ale prave se cosi dotklo jejiho sluchu jaksi nemile.

Vedle ni sedela matka Lidy Pekatove. Lida mela ueitelku rada a doma si nekolikrat zaplakala. Pronesla take podezieni, 2e asi pani starostova, bude feat, prod musila Mina pry' ze ji piTkOela,

Uttar' :I. 16 Pekatovi met jenom Lidku a panimama nemohla videt jejich slzi. Uminila si, to to starostove nedaruje. A tu u muzice fekla jedovate, kdyt ostatni tetieky litovaly, ze tu neni uditelka: "Jo, oni o tom tady lidi piece jen vedi, prod musila prye — nekdo na tom zajem asi mel — tieba ze strachu o svoje Starostova pochopila, to to patti ji.

Zarazila se.

Z eeho ji to podeztivaji? Ji to zaletelo na torn, aby ueitelka byla prye?

Pravda, nemela ji tu rada, ale z eeho ji to jen podeztivaji?

Dokonce pfivitala rada zvest o kantoreine ,odjezdu, ale prsty v torn nema.

Brzo veak odeela domri a dlouho nemohla usnouti. Aspori kdyby vedela, kam ta taba ptigla!

A nahle si vzpomnela na Jitiho Lekla se to mySlenky. Co Jiti tekne? Naposled obvini take matku, to mu zaeantrodila nekam devee!

Starostova sebou hodila neklidne na posteli.

"Bodejt'! Proto, to jsem holku nemela rada, teknete si veichni i s naeim Jirkou, ze jsem ji prodala nekam mezi lidoirouty."

Usnula teprve k ranu a zdalo se ji, to Mina cela bila lezi v rakvi, oei ma zavtene jen na polovic a prst ma varovne vztyeenS7 proti ni.

Probudila se cela spocena a uminila si, to nebude na ueitelku myslet.

Na Minino misto ptieel staxei, trochu nahluchlSr ueitel. Nebyla s nim tadna, tee. Cele dny i east noci se toulal v polich a lesich, sbiral veelijake brouky a kdovi, jakou jeete havet' a alai ustaviene nove a nove sbirky. Vedi bozi, kam to daval nebo co s tim alai! Byl svobodnST a jidlo si daval posilat do ekoly.

Odvaina Lidka Pekatova si jej jednou u rybnika zastavila a tekla mu, 'le za sleeny ueitelky Bokove zpivala sborove ate by chteli take zpivat — mohl-li by pfijit v nedeli odpoledne do ekoly?

Chvili se na ni nechapave dival a pak zaeal hubovat, cote si vlastne mysli, to ma volnY eas proto, aby poslouchal nejake krakorani? At' jen si zpiva, katclY sam ... a volnSr svtij eas by men radeji venovat pkirode, poznat jeji taje a tivoeichy.

Smala se mu do oei a zaeala vypravovat, jakou to tu meli loni akademii. Zacpal si uei a utekl od ni. Lida nemohla pro smith dojit domit . . .

Uditel Havranek take pri gel z Mladotic pryd a Oftek odeeel jit loni mezi rokem.

0 Oitkovi se vypravovalo, .te se beznadejne zamiloval do telenicke ueitelky a le jen proto odeeel. Byl pry asi etyfikrat prosit u inspektora, net byl vyslyeen. Veichni si o torn povidali, jen Mina nevedela nic.

V Mladoticich byl nova ueitel, asi tticetiletY, ale straene rad hral v hospode karty a nemel vribec smyslu pro zabavy toho druhu, jako tu potadavala Mina.

Na Cilkovo misto pfiela ueitelka. Byla to asi 'testadvacetileta plavovlaska, velmi jemne devee. Nevonela ji zabava s obyeejnSrmi selskmi deveaty, neptatelila se s nimi vribee. Na etvrtek a na nedeli pfijitdel si pro ni v autu jeji hoch a odvezl si ji vtdycky prye.

2elenicka i mladoticka mladet byla opuetena. Zvykli si na Miriu a men ji opravdu radi.

Divky ji ani jeji krasu nezavidely — chovala se k nim tak, to ji nemusely zavidet . .

Weill se, le se Mina ozve, ale mleela, jako kdyl se nad ni voda zavfe. Hadali, te se vdala, jinak to snad neni motne! Tomuto nazoru se ne vice pfiklanela Fanea Horakova. Chodila zase mezi vesnickou mladet, protote byla opugtena. Mina Placha zmizela hned po odjezdu malite Clika.

Eva Sokolova s Lidou Pekarovou veak horlive hajily Mifm. Nevdala se! Neni to vribec motile!

Mina by Jitiho ernYch nezradila!

Fanea se ritrpne usmivala a mleela. Musila mleet, protote nevedela prave tak nic, jako o statni.

0 vanocich vzpominaly na ueitelku jeete usilovneji. I detem bylo bez darkii smutno . . . .

Na vanoeni svatky ptijel domri take Jiti Cerny. Nemohl drive, stale mel nejakou praci. Ted' ut mu veak nedalo. At do prazdnin uditelka 7,7-17 doP ts17 prijjrnala, od zaeatku prazdnin .7111

Vf-.15 T 11 1 .1K byly vraceny s poznamkou: "Adresatka odcestovala."

Psal po prazdninach znovu — °pet ptitel dopis zpet. Byl z toho celY zoufalY..Matce se psati neodhodlal, ale napsal sestfe Ande. Neodpovedola mu vabec. Pochopil. Stab se neco hrozneho. Boji se mu napsat. Vzpomnel si, le mu Mina tekla, to bude mit dite. Nevetil tomu. Rada ho zlobila, myslel tehdy,ze 2ertuje.

I tehdy naposledy, kdyt jej pro neeetrnou poznamku o malifi v pravem slova smyslu od sebe vyhnala, pokladal to za jeden z jejich rozmart. Kdyt neodpisovala na jeho dopisy, to se jednoho dne rozleti dvete jeho bytu a kantorka, jako bilSr obladek, vleti do jeho naruae. Katcle zat'ukani na dvete jej do nejvfeei miry rozrueovalo. Mrzute zahueel, kdyt na jeho jasave "volno", ve gel do svetnice yousatY gafat.

Pak ptichazely jeho dopisy zpet. Ukladal je do ozdobne malovane sktiriky, kterou jednou Mine zabavil v jejim kufru a ted' ji mel postavenu na svem stolku vedle fotografie Minina profilu.

Nevedel, co si o tom ma myslet. Ted' eel z mesta domri. Snih drobne popadaval a v jeho hlave se rojily nevesele myelenky. Cot jestli Mina skuteene bude mit dite?

Kdo jinY by byl jeho otcem?

Pokud kantorku zna, vi, to by nedovolila nikomu to, co dovolila jemu. Milovala ho — ach, jak ona ho milovala! Ano — ale tu je jeho povinnosti yeas dati diteti jmeno! Neni jegte pozde? Snad ne! Naposledy byl doma zaeittkern kvetna, to by tedy je gte nebylo pozde!

Mimodek ptidal do kroku.

Hned se vgak rozesmal: Ted! ut nedohoni nic — to mel bYt rozumnY tehdy, kdyt mu to Mina povidala. Zat'al pest, ptitahl si limed a pospichal dale.

Ptigel prave k 'neat Matka sedela u stolu a krmila malou Minoeku. Anea s Karlem a otcem o demsi rozmlouvali. JedinY pohled na Aneu ptesvedeil Jitiho, to je °pet v potehnanem stavu. Znovu mu bleskla hlavou vzpominka na jeho Miriu.

V tom otec °tail oci ke dvetim. Hned na to vyskoeil a seviel Jitiho da nazuee.

Anda se k nernu pla ge ptitiskla a pohladila mu viasy. Mel znovu dojem, to jej 'deka cosi neptijemneho. Posedel s rodidi a neu gel mu provinilY pohled matein. Dal se je gte na ten weer pozvati k mladym Kolatam. Toutil byti s AnCon o samote.

Zadala sama.

"Jirko, zastla jsem ti dlutna odpoved' o uditelce. Povim ti to astne. Pied prazdninami odeZmizela, v pravem slova smyslu. Pamatujeg se, jak jsi tu byl v eervnu naposledy?'Od to doby jsme ji nevideli, a't kdyt se loueila. A to ptigla weer a jen tak letmo. Ale — Jirko — sestra zti gila hlas a ptitahla bratrovu hlavu "Vig, zdalo se mi, to ma takove nejake divne oei. A jako by byla v bocich zesilila. Nikdo nema o nidem ani tugeni, ani nage maminka. To byly by ten 8— ale, Jirko, vid', tes o tom take veal!"

Sklonil hlavu a mleel.

Vzala ho za ruce: "Jiti, to je tvoje, vid'?"

"Je." "A prod mleig ? To jsi mut? Nechals ji at do dneeniho dne samotnu? A nestydie se ani troeku?"

"Ando — vie, bal jsem se maminky!"

To ut bylo mnoho pro Andu, ktera mela Minu uptimne rada. Vybuchla prudce: "Matky ses bal a Boha se nebojie! Mina mlei.

Nikdo od ni nedostal ani listeeku col jestli si zoufala? Mae ji na svedomi!" a rozplakala se: Podival se nechapave na sestru. "Ale to snad neni motile!" vykoktal.

"Neni motne? Vie, to jsem ja v torn byla pre.ye tak, kdyt si mne Karel bral? Avis ty, co ja, jsem vytrpela? Nic nevi§ — docela nic nevie, protote jsi naeisto hloupY! Pamatujee se, jak jsi marne hiedal ten revolver, co sis ptines1 z vystavy? Melo, jsem jej pro veecky pfipady schovanST v posteli pod hlavou. Kdyby byl Karel °Wel, nebo daval vyhYbave cdpofedi, byla, hr'-.1'1 110 notiNlp !"?

Ve ttedu, dnc 7. ,srpna 1949.

Vzpomnel si co tekl Mine, kdyt u ni byl naposled. Vzal sestru za ruce a vypravoval ji v2eeko, katdou podrobnost — at do konce.

Sepjala ruce na prsa a zadivala se vyeitave na bratra. Nepronesla veak ani slova. Pochopil, to ji udelal bolest svVm jednanim. Mleky ji polibil ruku a odejel domri.

Jitd mel tercet zbotnou tictu ke sve sestfe Anee. \Wel, to je uptimna ate ho ma rada. Choval se k ni spice jako ctitel net jako bratr. ho za to mela velmi rada. Byl si jist, te neprozradi nieeho, ale myelenka na uditelku nedala mu spati. Coz jestli si skuteene neco udelala? Ne — neni to mottle! Veril vidy pevne, bude Mina jeho a neptestal tomu vetiti ani ted'. Co vgak bude delat? Kde ji najde? Snad aby gel za inspektorem!

Zna, ho dobte a vi, ze je otcovsklm ptitelem N §ech mladS7ch kantort!

At do rana oka nezamhoutil.

Matka se ho u snidane lekla. Tyhle vrasky kolem odd dostal jeho otec, kdyt je stihlo prvni velke neetesti, Vyhoteli a z celeho velikeho ma:ctku zbyl jenom par koni, jet se jim po‘latilo zachranit, a dvoulet* Jilt Start 6eriV, starostriv otec, pry tyto vrasky po prve objevil, kdyt se za dtvrt roku po tenine smrti po prve podival do zrcadla. tyto vrasky kolem oei jsou v rode ern,Vch skuteenSrmi hlasateli vytrpene bolesti.

Co se stalo Jitimu?

Jiste ma v torn prsty zase ta ne gt'astria, kantorka!

Ne — nepovoli!

Jiti si nesmi udi.telkti Hokovou vzit. Ona, matka, mu to proste nedovoli. Pohrozi mu prokletim, kdyby ji neposlechl.

Ale Jitieek je hodny hoch — on poslechne — jiste poslechne!

Marne se syna vypta yala, co mu chybi. Mleel jako hrob a hned po svatcich zase odejel.

Ani se doma mnoho nezdrtel. Stale sedel u KoUM a hral si s maliekou. k jidlu doma, jiste ptinesl devdatko zabalene v mnoha plenach s sebou.

A neustale ji tichYm, chvejicim se hlasem oslovoval: "Minn, Mirioeko, Miriko — moje mamaj brouaku!" A libal gtihle prstiky dita slova neostova, dobte pochopila, pla te t:tiartehle malieke; ale to velke, jet zmizela Sama jmenovala holdieku Matenkou a veemotne se snatila vymYtiti oslovovani Miriodko, ktere se nelibe dotS7kalo jejiho sluchu.

Anea veak se tomu rozhodne optela. Ne. Dite ma jmeno po kmotte — prod by se mu melo brat? Beztoho holeiece po kmotte nezristalo nic, net to jmeno a krasne briliantove nauenice; oveem, to nevedeli, to na ne obetovala cele tti tisice, ktere dostala od malife Kotka za "Ztracene etesti".

Jiti se ptal jeete na kantorku otce.

Ten pokreil rameny: "Nevim, hochu, co v torn bylo. Byl jsem u inspektora ladat, aby nam ji tu nechali. Week() marne. Pravdepodobne chtela sama jit odtud prye. Je-li ti souzeno s ni se jeete sejit, sejdete se. Sam mam potad tueeni, le to device bude naee. Mel jsem ji opravdu rad."

Syn stiskl pohnute otcovu pravici. Meli oba vlhke oei . . . Kdyt znovu odjitclel, potkal na brnenskem nadrati Jitinu Plachou. Oslovila ho ktestnim jmenem jako stareho znameho. Utasl, kdyt videl jeji nalidenou tvat, bobrovSr kotich, drahST klobouk a elegantni stfevice. Vtdyt' pani Horakova tehdy o torn neet'aitnem veeirku v maji mu vypravovala, to je Jifina docela ehuda.

Je vyueena. evadlenou.

Jiti se velmi podivil. Ze by ehude /vadlenky oblekaly se do bobrovSTch koliein? Vtdyt' ten kotich musel stat kolik tisic!

Aby snad...?

A co ty nodmalovane Gel? Mina se mu nahie ptestala libit. Mina by jiste pro ni tak nehorovala, kdyby ji uviedla ted'.

Protote music eekat dve hodiny na vlak, velmi ochotne s Jitinou do kavarny. Hned na ulici si zapalila cigaretu. Bylo mu z ni oeklivo.

Jak to ptijde?

Vtdyt' Mina take koutila a on, ac hubovaval, rad slibaval s jejich rtri vrini cigaret. kdy se mu proto neprotivila.

(Para tov01),

Ve stiedu, (Inc 7. srpna 1940.

Naie zdravi Mam telesnou vadu.

DYt mi byly tti roky, byla jsem velmi dile K dite. Pak jsem byla nahle postitena cletskou obrnou. Mute se yam to zdat divne, le si pamatuji veci, ktere se mi ptihodily v tak tlem detstvi, avtak je tomu tak opravdu. Pfedchazejlciho dne jsme se odstehovali do noveho domu a nebylo mi tehdy nejak dobie — matka si myslela, to to snad jsou natledky ptiligne navy ze stehovani. Snad jsem take zadinala bYt nachlazena, nebot' me bolelo v krku.

Zkratka, chtela jsem hned rano prohliteti naS navy byt a vyskodila jsem dychtive z postele.

Zhroutila jsem se vtak na miste a nemohla vstat. Zavolala jsem maminku. `Nemohu chodit," iekla jsem ji.

Vzala me za ruku a iekla: "Snidane, ti vychladne, pojd' honem. Nechci tadneho lenocha v dome, pojd' honem."

PokouSela jsem se znovu vstat, ale neSlo to.

"Tak dobra," povida maminka. "Brattieek to vezme za jednu ruku a ja za druhou, a kdy hezky pfijdet s nami do kuchyne k snidani, dostanet peknY nova desetnik."

Vzali me za ruce a zvedali, avtak me nohy byly bezvladne. Nikdy nezapomenu na vyraz matainy tvate v to chvili. Sehnula se ke mne netne a polotila me do postele. Pak tekla bratfiekovi: "Zitstari tu s ni, 111.113iM jit pro lekate." gest mesict uplynulo, netli jsem opet sve nohy uvidela, nebot' byly zality do sadry, aby se nemohly pohybovat. Toho dne, kdy byla sadra odstranena, dela rodina se shromatdila u meho late. Posledni vrstva ochranne vaty byla sundana. Jeden z lekaft ptistoupil k posteli a pridrtel asi pet centimetre od me prave nohy. "Dotkni se me ruky nohou"; iekl.

Pokottgela jsem se pohnouti nohou, ale neSlo to.

"Dobra", tekl honem, "zkus to s druhou." Ani ta ne nezvedla, ale svaly v ni se piece jen trochu pohnuly.

Pak vkchni opustili mistnost, jen matka stala se mnou.

"Kdy budu mod vstat a hrat si? zeptala jsem se ji.

"Velmi brzy", iekla matka. Nemohia jsem tehdy pochopit, prod se ji po tvatich tinou slzy.

Matka vzala mou tvat do rukou a tekla: "Pamatuj si, to bude docela normalni. Budet docela zdrava."

Moje matka je velmi stateena Lena. Nechtela tehdy ani piipustit, to mam obrnu ate jsem ochromena, le se mnou budou zachazet jako s normalnim ditetem; byla rovnet odhodlana starati se, aby me svaly nabyly zase bYvale sily. Cinila vSe, co mohia, aby se moje schopnost pohybu vratila. Ztravila cele hodiny na klinikach, aby se naudila masatim, ktere pomahaji povzbuditi slab krevni obeh. Jeji trpelivost a neUnavna vira primely mne, male, neposedne dite, k tomu, abych se sousttedila na zda.nlive nekoneena cvideni, jejich Udelem bylo zmenit slabe nervove popudy, jet zazradne ptetily katastrofu, v silne, schopne pohybovati mymi svaly, dtive netli zakrni nasledkem neeinnosti.

Moje leva noha nasledkem otettovani sluSne zesilila, avSak v prave nebylo a dosud neni ani naznaku tivota.

Matka se nikdy nevzdala nadeje. Posilala me z jednoho Ustavu do druheho, k svalovym transplantacim. Odbornici podnikli v2e, co se dalo. VYsledkem toho v'Seho bylo, le jsem mohla chodit s berlami. A tak chodim dodnes.

Nepochybuji o torn, ze ma matka mi venovala tu nejlep gi motnou peel. Chybovala v S • ak zdsadne v torn, to me neustale prohlatovala za normalni. jsem piece ani normalni nebyla. Toto jeji ujiAt'ovani mi zpusobilo mnoho trpkYch chvil v pozdejtich letech, netli jsem natla sve skutedne misto v tivote.

Kdy/ jine deti se Sly klouzat, Lla jsem N4Siecle}5tQ o byla zloineN, 148ti

VkigTNIK Ste, to to je ta ochrnuta", tekla matka statedne. Zda se mi 2e to bylo ohromne risiko, nebot' i ochrnute, noha utrpela hodne touto nehodou.

Jestlite jine deli dostaly biti, dostavala jsem tee. Myslela jsem, le to nebylo spravne jednani, a dosud si tak myslim. Trapila jsem se proto v tichosti hodne dlouho, nebot' jsem nemohla skakat a behat zaroven s ostatnimi detmi. I nyni jsem toho nazoru, 2e me rodiee nemeli podrobovat stejnemu standardu jako jine, zdrave Od detstvi mi matka neustade tikala: "IVIA2eS Mat vSechno co jini. MaZeS bYt, dim chceS"." Vetila jsem tomu. Byla to jiste statedna slova, av'Sak, bohutel — nepravdiva.

Zadala jsem odmitat jakYkoliv projev soucitu nebo pomoci. Byla jsem normalni a svet mi nemusel ukazovat, le nejsem. Kdyt ptede mnou nekdo oteviel dvete, protla jsem jimi s pohledem vzdoru. Kdyt nekdo spechal, aby mi pomohl do auta a vzal me pod pati, setfasla jsem ruku netrpelive a byla pfipravena odseknout: "Ustoupite-li mi laskave s testy, vstoupim do vozu." Stalo4i se, to dopravni stratnik me doprovazel na piechodu pies ulici, nikdy jsem na nej ani nepohledla. Prod by met pomahat prive mne?

Mae se yam zdat, to vgechno to byl jen ApatnY rozmar a tpatne zptsoby. Ale melo to ye skuteenosti hlubk dftvod — pfesveddeni, jet do mne tak diouho vtloukali — to jsem "normal• Ptivedlo me to at tak daleko, le jsem povatovala katcle ohledupine jednani a projevy soucitu za uratku.

Mou tivotni touhou bylo studovat lekatstvi. ✓ dot* kdy jsem maturovala, nebylo vSak pellet, a proto jsem hledala zamestnani.

Ptitla jsem v novinach na inserat, hledajici asistentku pro lekatskou ordinaci. gla jsem se ptedstavit. Doktor nemel chuti me vzit, avtak mluvila jsem do neho tak diouho, al me nemohl odmitnout. Misto nebylo dobie placeno, afSak slibovala jsem si od neho velmi dobrou zkutenost pro me budouci povolani.. Lekat met dye ordinadni kancelaie a ta, v ktere jsem mela bYt zamestnana, byla jen vedlejti. Byla v avrti, v nit bylo hodne textilnich tovaren.

Kdyt ptite 1pacient, mela jsem mu poskytnout prvni pomoc, "zastavit krvaceni", a pak hned telefonovat pro lekate, sveho zamestnavatele.

Trvalo to ptesne etyti minuty, netli dojel z hlavni ordinadni kancelate. Mezitim jsem se mela starat o pacientovo pohodli. Nebylo to misto pro mne, fikal lekat. Ja, jsem vtak byla jista, ze to dovedu. Lekat nakonec zdrahave piipustil, to snad ano ate to pro katdY pfipad mohu zkusit. Dostala jsem kilt' od kancelate a mela jsem ji otevfit nasledujiciho dne v osm hodi nrano.

Kdyt jsem pfi gla nasledujiciho rana, byla v mistnostech zima k zmrznuti. MAj zamestnavatel telefonoval, pravdepodobne aby zjistil, zda jsem \Tubed ptika. ftekla jsem mu, to je v mistnostech zima. Odpovedel, le take plati ke najemne, abych se tedy tepleji oblekla.

Rozhledla jsem se pc) ptedsini u dekarny a vtimla si, le tam neni dost disto. kekla jsem si, to ji umyji. Vzadu jsem nalezla hadr a dala se s chuti do prate. Na mokre podlaze se utvokila tenka vrstva ledu, ale nevkmala jsem si toho ye sve horlivosti. Pak se jit nepamatuji na to, co nasledovalo, at nejake tvate se sklanely nade mnou v nemocnienim pokoji. NejakY hlas "Kdyt je tolik veci, ktere by devee jako ona mohia delat, nemyslite . ", neslytela jsem konec vety. Tentokrate jsem mela zlomenou zdravou nohu a- uspavali me pti tom, aby ji mohli zasadit do sadry. Z nejakeho duvodu mi tato slova zustala v" me mysli at do chvile, kdy jsem ptitla opet k vedomi. Motna, to mluyin o nekom jinem. Nebylo piece nic, co bych ja. nemohla Nebylo vskutku? Zjistila jsem brzy, te prosta chtze i s berlami neni jen tak lehka. Tentokrate jsem si opravdu utkodila. Byla jsem odsouzena k deltimu pobytu v nemocnici.

Pak se pfihodila vec, jet zmenila celY intj Sedela jsem na koledkove tidli a etla, kdy • tu jsem zaslechla hlas a poznala hned ten, jent nade mnou miuvil v nemocnienim pokoji, "NectitNa Dyste sj zajit do Oetsketio Ode'leni

Strana 17 a podivat se na ch1apce a deveata, kteti jsou zmrzadeni jako vy?"

Zmrzadeni jako ja! Jako ja!

Netli jsem mohia odpovedet, hlas pokraeoval: "Myslel jsem hodne na vas ptipad. Myslim, le jsem na gel zpfisob, jak byste se mohia stat svetu utitednou. Myslim, to by se yam to libilo."

Podivala jsem se na mluveiho a videla, to to je primar nemocnice. Tentokrate jsem neodpovedela tak, jak jsem einivala v podobn*th ptipadech pied tim.

"Nemyslite, le jste tloukla hlavou do zdi dosti diouho?" tekl s tsmevem.

Jeho tisinev me odzbrojil. "Co chcete, abych delala?", zeptala jsem se.

"Dovedete plovat?"

"Dovedu-li plovat, ovtem. Co "Dobra", ?ekl. "Nepottebujeme eloveka, ktery by chtel plovat pies kanal La Manche. Pottebujeme nekdoho, kdo sam trpel a rozumi, kdo by dovedl edit tyto zmrzadene deti plovat a pomahat jim pti jejich vodnich brach, Hled'te, abyste je dostala zase na nohy. Prodelala jste to vSechno sama. Jste hodna — tak jako ony. Budou yam duvetovat a pracovat s vamii nebot' vas znaji a vedi, to vy *creel rozumite.

Jste piece jedna z nich."

V torn okamtiku moje zatvrzelost a neptistupnost byla ta tam. Necitila jsem se vSak poraZena. Uleheilo se mi naramne. Nebude tteba hrat sina normalni. Mohu bYt tim, jsem. A to, co jsem, mi pomide pomahat jinYm. "Budete muset hodne studovat," tekl po chvili. "Budete potiebovat Zaklady vSak jit mate. Myslim, to to dovedete a budete mit Uspech — opravdovou karieru. Co tomu tikate?"

"Udelam to," iekla jsem.

Nemyslim jit, le citovost je nesmysl Myslim, le je to krasna vec. Za nic na svete bych nevymenila pocit, kterY mam, kdyt jedna z tech malYch, zktivenYch tvo.fi vzhli i ke mne a tekne: "Zkusim to, k vuli yam".

Kdy se mne lido tali: "Co se yam stalo?" — jak east° delaji bezmytlenkoviti bide a cizinci — neodseknu: "VymknutSr kotnik". Vysvetlim jim vec laskave a takovSrm zptsobem, abych je nephvedia do rozpaku nebot' obydejne je pak mrzi, le se vilbec Unit Mara radost z toho, kdy dopravni stratnik me doprovazi ptechodu pies ulici, nebot' nemusim mit obavy, le si zlomim nohu znova, nebot' dnes na mne zavisi pfilis mnoho lidi, abych mohia takovou vec riskovat.

Mani zase rada tivot. Nepestuji horolezectvi, nejezdim na koni, nehraji tennis a netaneim.

Deiam neco, co dovedu lepe net jini bide, nebot' mam telesnou vadu. Neni to vlastne muj "normalni" tivot? V katdem ptipade je to iii vet krasnY a gt'astriSi. Je namesienost &alexia.?

JistY profesor zjistil, to on, jeho manielka a etyti deti za noci nevedomky chodivaji. Je davno znamo, to namesienictvi mute bYt zpiisobeno poruchami v zativani psychologickSimi a epileptickS7 mi stavy. AvSak teprve v ptipade rodiny tohoto profesora, jet ptelotila sve spoleene prochazky s kidkou jednomyslnosti do noenich hodin a konala je snad dokonce po stfechach scusednich dornii, se ptino na to, ze je to nepcchybne dediene zati&ni. Pii torn se ukazalo, to profesor pochazi z rodiny, postite7 ne nam , ,'. sionietvim, ate se otenil se svou teton. 6imt Coto dedictvi pteMo na v§echny deti.

Pti zkoumani bylo mimo to .zjifteno, to v tornto ptipade nehraje mesic hlavni roll. Stejne pusobily paprsky elektrickeho svetla, padajici z vedlejSi mistnosti do lostnice.

Budapest. — Mad'arska vlada zadala vyjednavati s "cizirni mocnostmi" o hromadnem tyst(; i'c y ani z Mad'arska, jak prohlasil easopis "Pesti T_Tjsag". Tento list napsal, to vlada doufa. 1e bude moci poslati ze zeme vtechny tidy e veku pod 59 rolth. V Mad'arsku je 445,000 :?,id1)., kteti pcdle vlastniho prohla geni jsou tidovskeho nabotenstvi, krome eehot je v zemi jegte mnoho dalkch side, Me S. se Bali pokte,sM4Y:

Strana 18

VESTNIK

Viet, liteo prohril valku. rT

.

John Hyde Preston.

DYBY nebylo bYvalo jeden patek v dubmi roku 1777 v Anglii tak krezne a kdyby jistY glechtic nebyl tolik pospichal na sve venkovske sidlo v Sussexu, mohli jests dries Amerig. ane platit done Velke Britanii. Kdyby byl Lcrd George Germain, sekretet kolonialnich zalegitosti, nagel tolik trpelivosti, aby venoval onoho krasneho dubnoveho rana, patnact minut svemu povolani, nemuseli Ameridane pra y -depobn sahoutrzdnYchvitersu Benningtonu a Saratogy, Burgoyne by nebyl bYval poragen, velke. francouzska aliance, ktere, zachranila kolonie, nemusela bYti nikdy uskutednena a Washingtonova male, a chatrna armada mohla bYt smetena s poirchu zeme.

Kdyg se onoho rana Lord George probudil a spatiil otevfenYm oknem stiechy LondYna, zaplavene zaticim sluncem, Paridil svemu kodimu, aby ihned zapfahl do koddru a pfipravil vg e k jizde na venkovske sidlo Stoneland. Kdyby bylo bYvalo prg elo, mohl ztravit celY den lie meste a a venovat se v klidu praci, anebo se na ni alespoti podivat. Jeho lordstvo bylo totig s praci silne na stiru, nenavidelo ji z celeho srdce, a zylagte tehdy, kdyg venku bylo tak krasne a jeho venkovske sidlo slibovalo tolik piljemneho rozptYleni a osve'geni.

Germain byl neobyeejne bohatY mu g, a pfi torn hejsek, zbabelec a lhaf. Pied osmnacti lety byl ologalovan z deserce g loitvy u Mindenu.

Kral Jifi III. nemel nic proti tomu, aby ho viviset. Ale kralovska pi-i gen se dale tehdy snadno ziskat penezi a Germain jich mel tolik, ge si ji nejen koupil, ale ge za dalgi pkiplatek ziskal jests z rukou kralovskYch poySigeni do glechtickeho stavu; po vypuknuti americke revoluce byl jmenovan hlavou kolonialniho atadu a "valeenYm sekretatem."

Kdyg usedal onoho nadherneho rana do sireho pfepychoveho koddru, byl ptesvedeen, brzy zdold on proklete americke povstani, ktere mu piece jen pasobilo jiste starosti. Podnikl totig prave kroky ke skoneeni cele zalegitosti.

Poslal generalu Johnny Burgoynovi, valeeniku a autorovi divadelnich her, do Kanady nekolik lodi, pinYch svelich britskYch a hesenskYch vojakil, kteti men po pfistani pochodovat k jihu, zmocnit se Ticonderogy, rozbit americke posice a spojit se s generalem Howem v Alban& Howe, nej yyggi velitel britske armady, mug stejne nejapnY jako Germain, neche.val zatim povalovat sve giky lenive v New Yorku, zatim co sam hYfil cele noci, utapeje se v gampariskem a miliskuje se s proslulou pani Loringovou.

Na testa do Sussexu si zaskodil Lord George na okamgik do sveho idadu ye Whitehallu, aby zde vespechu podepsal nekolik dopist a hlavne narsdil Howeovi, aby se spojil s Burgoynem v Albans. V kancelati byli oba jeho podsekretati, Knox a D'Oyly, zamestnani prohligenim dogle pogty. Germain slo gil sve objemne telo do prostranne gidle a chopil se pera. "Kolik listin pottebujete podepsat", zeptal se velmi netrpelive. , "Jenom velmi malo, Vage Lordstvo", odpovedel Knox, pfedkladajict mu papiry k podpisu.

"Dovoluji si vgak Vage Lordstvo upozornit, neni jegte napsan dopis generalu Howeovi, ktery ho ma seznamit s plany generala Burgoyna a s tim, co od teto akce odekavame."

Germaine, jak pozdeji napsal Knox ye syYch pametech, pohledl nejprve na neho a potom na D'Oylyho a potom udeiil svou velikou, mekkou pesti do stolu a za.kle/.

"Jsee na ceste do Stonelandu", htirnal, "a (Rd' si tady mam sednout a gkrabat ty proklete instrukce!"

D'Oyly mu rychle skodil do fedi. "Vage Lordstvo mute klidne odejet. Napigi dopis generalu Howeovi sam a pfipojim k nemu opis pokyna generala Burgoyna, ktere mu jiste povedi v gechno, co pottebuje vedet." cermainovy tvate se rortehly radosti talc,

e imlne pohibily v zaplave pfebytedneho tuku jeho maid oeka. Opustil kanc,eleI opet v dobre na,lade, nemaje nejmen gi potuchy o tam, ie prave zaviel there za posledni mo gnosti Anglie udraet sve odbojne kolonie.

Co se stalo v jeho kancelaki v pfi gtich hp -clinah?NemjtzbylavUpkemYSlenim. Nestalo se totit inc. Knox i D'Oyly byli tak potegeni tim, ge se zbavili nepiljemne plitomnosti Lorda George, ge se proste sebrali a gli svoji radost nekam zapit. Jiste v gak je jenom to, ae D'Oyly apine zapoinnel na svai 8-lib a na svoji zodpovednost.

Nikdy nenapsal onen dopis a nikdy neposlal Howeovi dale2ite pokyny.

Preglo nekolik mesica klidu a ticha. Potom ptigel nahle jednoho dne dopis od Burgoyna, oznamujici, ge se zmocnil Ticonderogy a ae poslal deset posia k Howeovi s nalehavou gadosti, aby si pospigil a spojil se s nim, ze v gak ani na jeden nedostal odpoved'. Germain byl radosti bez sebe. Nevadi, Howe, kikal si. "Burgoyne to dokage sem!"

Kral vletel do kralovnina salonu s radostnYm poselstvim v ruee a vykilkoval: "Porazili jsme je! Porazili jsme Ameridany!"

Za nedlouho pfi gel druhY dopis, tentokrate od Howea. Oznamoval dim, ge se zmocnil Filadelfie. LondYnske ulice bure,cely nad genim. Lida oslavne pravody a provolavaly nadgene: "At' gije Howe, at' gije Burgoyne!"

Germain byl tak Wasten, ge nevenoval pozornost dalgim dopisam 13urgoynovym, oznamujicim, ae je ztracen v lesich severni Ameriky, ze nema, spra y od Howea, ge mu zmiraji a utikaji vojaci. Germain nevedel, ge Howe yesele hYti ve Filadelfii a ae jen pomygleni na to, ge by se mei prodirat hlubokYmi lesy kolem New Yorku, mu nal-lane/0 husi ka gi. .

A potom pfigla nahle tale, ran g. Nov' dopis. Kdyg jej Germain 'Ceti, ztrnul jako socha.

"DobrY Hoge," zvolal koneene, "Burgoyne a cela jeho armada padli do zajeti!"

Knox a D'Oyly vyskodili, jako kdyi do nich streli, a spechali, aby si dopis pfeeetli. Opravdu, nemohlo bYt nejmen giho omylu. Burgoyne byl poragen Arnoldem a Dan Morganem u Bemis Heights a musel koneene kapitulovat u Saratogy. Germain dekal na zpravy od Howea; ty vgak nikdy nedogly. V zapeti na to odvolal Ludvik XVI. sveho vyslance z LondYna, a Frantic se pustila 'do dlouhe valky s Ameridany.

Burgoyne se vratil dbma v kvetnu a odegel do soukromi, aby se venoval . psani divadelnich her. Howe, kterY resignoval pod plivalem kritik, se vratil koneene take do Lond'na. Hned po piichbdu byl postaven pied vy gettujici soud.

Byl tazan, prod nepostupoval k severu, aby pomohl Burgoynovi. Howe v gak ptisahal, ge k tomu nedostal gadnYch instrukci. Patrali tedy v BerniainovYch listinach po kopii pfislu g ke,jme zmizela. Knox chtel-nehodpisu,aletozi jit k Howeovi, ktereho ka gdY obvirioval, ze ma original, aby mu celou vac vysvetlil. D'Oyly se vgak postavil na odpor, prohla guje, ge by to bylo nevhodne.

A tak, zatim co cela Anglie zukila nad Howeovou neschopnosti a prolhanosti, sedel slaby a bled' podsekretaf v fitade pro kolonielni zalegitosti, a s vYeitkami svedomi si opakoval, ge Howe mei pravdu: vedel toti g, ae onen dopis nebyl nikdy napsan.

Berlin. — Rozhlas z Rigy v Lotyg sku oznamil, ge novY loty gskY ministr vyudovani nafidil, aby na v gech obecn'ch a stiednich gkolach bylo vyudovano rug tine jako druhemu jazyku. ktera dosud byla druhYm jazykem v Lotlasku, bude tak nahra gena rugtinou.

Washington. — Kornak, kdysi hlavni domed jidlo Amerig anti, zjevuje se stale fid geji na kuchyriskYch stolech. Pied 25 lety, jak sdeluje zemedelskY department, spotiebovalo se a g dye ste miiolma bug la kukuiice na kornovY chleba a krupici. Dnes na to stadi ua jen 50 miliona.

ye sttedv, dna, 7.

1?40

NA.1101)A POMMILA YEDE. — 3EN TENT UKLADAJI Kdyi bylo ocihaleno tajernstvi vitaminu, jejich rozhodujici vitt/ na funkce lidskeho tele, zdalo se, ge ledeni ytech chorob bude velmi ushadneno. Brzy se v gak ukazalo, 'tie rou gka, zahalujici vitaminy, byla jen nepatrne poodhrnuta.

Pri studiu vitamina vynoill se nazor, ge by snad bylo mogno nashromagditi si v tele zasobu vitamins, ktera by se dela vyu giti v pfipade potteby.*Tato touha se v gak nespinila. V nekterYch ptipadech "ptekrmovani" vitaminy vedlo k porucham vagneho razu, jako na pt. k pfedeasnemu kornateni tepen a chorobarn ledvin. Ve vtech ostatnicli pkipadech bylo zjigteno, ge je *pine bailee/Ile pokou geti se o yytvoteni nejakeho nadstoprocentniho zdravi, nebot' telo neptijima pfebytek vitaminfi, nYbr g jej vyluduje. Ukazalo se, ge je tfeba davati Mu define derstve vitaminy, aby byly tleinne.

Vedomosti o viterninech jsou v gak jests i dnes velmi nedokotiale. Neptekvapi tedy, 'g e naZor o vital-Wiled/1 byl opraveri objevem norskeho prOfeeora Poniscona v Oslo. Lidske telo piece jell dovede stkadati vitaminy, ale jen tehdy, jde-li o germ. Profesoru Pouissonovi bylo ndpadne, ge t. zv. avitaminosni poruchy vyskytuji se dasteji u muta nee, u gen. Na plachetnicich, ktere pluly dfive do Ji gni Ameriky 8 tYclna, onemocnelo vice muga neg 'g en skorbutem z nedostatku derstve potravy. Take pozdni kilvice, ktera se vyskytuje v nekterYch neptiznive pologenYch lesnat'ch pohofich, zachvacuje Casteji a silneji mute nez geny.

Cesty, jimig se ubira veda, jsou dasto podivne a tak profesor Pouisson dospel k svemu objevu oklikou pies pokusy se gvifaty. Jednoho dne mu napadlo yygetfovati podko gni tuk krav a bYkit, demg k svemu piekvapeni zjistil, ge v kray skem tuku bylo patnactkrat tolik vitamina nee, v tuku bYka. Podobne tomu bylo i u nejtuenej gich girnYch volt.

Po tomto pokusu a jeho v'siedku byl ji g jen malt' krok k dloy eku. To, co profesor Pouisson • tugil, ukazalo se pravdivYm. Take telo geny je zagobarnou vitamirra, jea jsou ulo geny v podkoinim tukovem vazivu. U muta se podkogni velmi spote, co g plat i o tech' mu gich, ktefi jig davno ztratili gtihlou linsi. Mu gi nedovedou stfadati vitaminy a musi je doda,vati denne telu derstve.

I schopnost g enskeho tela bYti zasobarnou vitamins je omezena, a to vekove. V dobe pfeehodu pozbYva, jeji telo schopnosti ukladati Zvlagtni uzpilsobeni genskeho Vela vysvetluje se tedy jako prozfetelnost pfirody ye prospech budouciho lidskeho rodu.

President Roosevelt venuje tyto dni velkou pozornost pottebam delnika. kteil jsou neusazeni, netnaji domov a takovYm, kteti bYvaji east° velmi vydirani nesvedomitYmi gamestnavateli. Pro takove lidi odporueuje president vets finandni pomoc a dokonalej gi ochranu zakonem stanovenou. Tyto zale gitosti vygettoval zylag tni vYbor, kterY president pro ten ftdel ustanovil a kterY nyni podal zpravu. VYbor vygettujici byl pod iizenim sl. Josefiny Rocheove, ktera slou gila drive v &ode vYpomocrieho sekretate pokladu. Tato doznala, ae problem ten je v rozmerech skuteene velkYch a vy geduje znaenou pozornost a path.

Z vladnich kruhil bylo oznameno, ae dneni 1. ledna r. 1941 bude zasilano do Anglie pies 400 aeroplane mesidne misto 3,000, je g AngliCane chti, jak bylo oznameno. Dle spolehlivYch odhada Anglie vyrabi nyni 1,200 aeroplane medone, zatim co Nemecko nra ge jich vyrobiti 3,000 mesiene. Z prilmyslovYch kruht ye Spoj.

Statech se pkipou gti, ze Nemecko bude miti vYhodu na Anglii, pokud se tkne vYroby aeroplant. (Musi se ovgem vziti ta g v .avohu, ge k fizeni aeroplane je tkeba dobrYch pilota a ge tito nemohou bYti tak rychle cvideni jako aeroplany vyrabeny).

New York. — AustraiskY kralovskY leteckY sbor ma nyni 125,000 mail podle atedniho oznameni ze Sedney, jak v britickem rozhiasu N7r dnes zachytila zdel gi nes/cue:ha

ye stredu, dne 7. srpna 1940.

Nrigli

a2SWANSIMOMMINW

"e 1.11:44 ZAL011 2

A -116c,

Ne

Ne

'=irmi ''

RESOLUCE SOUSTRASTI My, nikpodepsanY resolueni vybor fadu tovy Dviir cis. 89. v Rosebud, Tex., timto projevujeme jmenem tadu natfi hluboce citenou soustrast pozustale rodine nad umrtim jejich mankla, otce a dedeeka a nateho spolubratra Petra Machaeka. kterY zemtel po kratke nemoci dne 19. derma ye stall 62 let, a dne 21. eervna jsme jej doprovodili na hititov v Rosebud k veenemu spanku.

Tobe, bratte po fake praci bud' Ti zeme lehkou a odpoeivej v pokoji.

Bylo usneteno, aby opis teto resolute zaneten byl do tadove protokolni knihy.

Dario v Rosebud, Tex., dne 22. eervence 1940.

V. J. Svoboda, Edvard Ba6a, Ane2ka Skupin, resolueni vYbor.

PROJEV SOUSTRASTI. My ,ni2epsanY resolueni vYbor tadu Dobrota tislo 78, S. P. J. S. T., timto vyslovujeme hiuboce citenou soustrast portistale manklce, kam a ptibuznym, nad ztratou vakho manotce a statieka, a nateho spolubratra, Josefa W. Valiguru, st., kterY zemtal dne 25. eervence r. 1940, ve stall 64 let a pcchovan byl na katolickem hititove v Nada dne 27. dervence.

Zemtely nat spolubratr schfize navttevoval a svoje povinnosti do ptedu zapravoval. Delal nam po mnoho let dobreho ptedsedu, dokusl mu zdravi sloukto, at* onemocnel, tak se nem pane podekoval, k nemtk Mad dole zastavat, neb trpel na silnY tlak krve. Na spoleenost byl velice dbalY, a za to ka2c1Y kdo ho znal jej ctil a vtichni ho rneli radi. BudiZ mu zeme lehkou a at' odpoeiva v pokoji.

Da.no v Jourdanton, Texas, dne 4. srpna 1940.

Za tad Dobrota Cis. 78: Terezie Dortak, Willie Vrana, J. L. Dorriak, resolueni vYbor.

PROJEV SOUSTRASTI. My, niZepsanY resolueni vYbor kadu 6eskS7 Prapor Cis. 24, v Cyclone, vyslovujeme timto jmenem tadu naafi uptimnou soustrast zarmcucenemu manzeli, ditkam a ostatni rodine nad ztratou jejich milovane manklky, matky, statenky a nati mile spolusestry, Cecilia Stepan, ktera dokonala svtij pozemskY divot dne 26. dervna jeke v mladem veku necelYch 48 let, po vice ne2 rok trvajici nemoci.

Zesnula byla dobrou elenkyni nakho taclu, v2dy byla ochotna pomoci kde pomoci bylo tteba. Zastavala pa mnoho let Mad nemocenskeho vyboru, az pak sama onemocnela, tedy se tohoto fitadu vzdala.

Vime, portstala, rodino, 2e zarmutek vat' jut velikY, avtak budi2 yam alespon. ea.steenou Utechou, 2e my vkchni uptimne soucitime s vami ye vatem zarmutku. Ty zesnula, sestro odpoeivej v pokoji a Cest budi.2 tvoji pamatce.

Dario v Cyclone dne 4. srpna 1940.

Chas Navratil, F. J. Marek, Ben Zabdik, restlueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nikpodepsanY resolueni vYbor tadu Jaro dislo 130 v Dallas, Texas, timto projevujeme uptimnou soustrast portistale rodine nad innrtim jejich mankla, otce, dedeeka a nateho spolubratra, Jincificha L. Vrinika, kterY po. mnoho let se svoji rodinou bydlel v Detroit, Michigan, a s tohoto sveta odeSel po dlouhe a trapne nemoci dne 12. eervence ve staff 69 let ,a portistatky jeho ulo2eny byly na hititove Evergreen v Detroit, za velike Toast ptibuznYch a pfatel.

Vime, drazi pozastali, to 'Wee nesete tuto ztratu a te rana to jest bolestna, ale budit

vEsTNiE

Strana 19

KOUR, PRODLUME 2IVOT.

NAS PitiNOS JUGOSLAVII.

NeomylnY prostfedek k desinfekci mistnosti po naka2livYch chorobach je formaldehyd. Na rozdil od jedovateho kyanovodiku, tfiivaneho pti odstrariovani hmyzu ze zahmyzenYch bytt., je formaldehyd v podstate ne gkodnY. Vyrabime jej okyslieenim par lihu dtevneho — methyl-alkoholu, jej ziskame suchou destilaci dteva. Okyslieeni provadime jednodute: vedeme proste pary methylalkoholu smichane se vzduchem, nadobou, v nit jsou rorthavene me done sit'ky. Ze vzduchu se o0em pfi oxyda.ci uplatiluje kyslik.

Je vtbec zajimave sledovat, jak znaent byl kulturni ptinos eeskoslovenskY v chorvatskt jazyk. 6echtim i za zjednodu geni uvefejnil loni zno.my chorvatsk r novinat dr. Ivan Esih.

Prvni chorvatskS7 biskup, dosazent kralem Ladislavem v roce 1093 byl 6ech, jmenem Duha. Vliv deskeho katolicismu na tehdejAi Charvatsko byl vabee velmi znaent. Jednim z daltich dtkazt je, 2e na pt. desks legenda o sv.

Vaclavu, ktera se v eatine nedochovala, zOstala zachovana v chorvatske glagolice. Autorem je pravdepodobne nejakt tech, nebot' text vykazuj e dechismy. Take v pozdegich staletich byl styk mezi knetimi obou zemi velmi tzkY, jak o torn svedei znaene pieklady Ceske cirkevni literatury zvlatte ze 14. stoleti.

Neptehledna je kada tech 6echt, kteki v dobe novejai — od osmdesatYch let minuleho stoleti — pasobili at' pfimo, di neptimo v Chorvatsku na poll kulturnim a vedeckem. oeske zeme dodaly zahtebske universite mnoho vynikajicich profesort, tak jejiho prvniho materna.tika, prof. dr. Karla Zahradnika z Brna, prve- ho fysika dr. V. Dvofaka, vynikajici pravniky, slavisty, botaniky, atd. Jednim z vynikajicich chorvatsktch chemikt a farmakologu byl prof.

Gustav Jeneeek, ktert se pozdeji stal pfedsedou jugosla,vske Akademie ved a umeni. Byli to Cegi, kteM se nejvice zasloutili o technickt rozvoj v Chorvatsku — jejich poeet je neobydejne velikt. Mezi nimi byli uz pied valkou dva Slovaci, M. Ursiny a int". St. Bella. Take na poli zemedelstvi, .Skolstvi a narodni osvety to byli 6ektefi se o rozvoj techto odvetvi vekejneho aivota bud' velmi zasloutili, nebo je dokonce i vybudovali. Jednim z nich byl mamt bojovnik za prava deskeho naroda .Antonin Otokar Zeithammer, kterY ptsobil v Chorvatsku jako gymnasialni profesor, pak prof. F. B. Korinek, ktert se zasloutil o chorvatske pisemnictvi a mnozi jini. estne misto zaujimaji 6e gi te2 v chorvatskem Lvote hudebnim. Zde nachazime jmena jako V. Huml, kterY vychoval nekolik vynikaj icich chorvatskych virtuoso na housle, path Ridiekovou-Strozzi, nezapomenutelnou primadonu zehtebskeho Narodniho divadla, dirigenta Milana Sachse, a mnohe Slovaci dali Chorvatsku dva vynikajici stupce cirkve, biskupa Alagovide a arcibiskupa Juraje Haulika, prvniho chorvatskeho kardinala, dale pak ueence, jako byl Martin Hattala, Janko Tombor a Bogoslav 8ulek, ktefi v Chorvatsku jako narodni buclitele. Ostatne vdeei chorvatsky jazyk Cecham i za zjednoduaeni pisma pomoci diakriticktch znamenek: hadka.

0 spolupraci a vlivu politickem nechceme se na tomto mists gait, nebot' je znama Arkin, kteli sledovali at' osobne, Ci v politicks histo rii poslednich etyficeti let styky na gich a chorvatsktch, rasp. jihoslovansktch politica. V letech pied svetovou valkou byli to zejmena Masaryk, Kramdf, Klofad a Hod ge., ktefi melt vynikajici vliv na chorvatskou

Ale formaldehyd lze vyrabet umele i z kyslicniku a vodiku, z t. zv. vodniho plynu, z nehot mimochodem teeeno, vyrabi moderni chemie i umelt benzin. A nejak sam od sebe nevznikne?, ptate se zklamane. Jiste ano, a to pfi nedokonalem spalovani dfeva a ra§eliny.

S nedokonalym spalovanim dteva se setkavame pti uzeni masa. Z doutnajicich polen, z nich pi.' pokadnem hofeni by mel unikat do vzduchu jen kyslienik uhlioitt a vodni para jako "posledni stance" shofeleho uhliku a vodiku ze dfeva, vnika do zaveSenych vepkovtch tunek ei hovezich jazykil jinY plyn, formaldehyd, a slueuje se s mekkYmi bilkovinami v mase na novou tvrdou sloueeninu, zcela obdobne, jako se v koklu2stvi bilkoviny v kil2i slueuji s ttislovinami na tvrde sloueeniny, z flich2 se potorn sklada podratla vakch bot, jet nepropusti vodu k vatim chodidlum.

Podobne jako dtevo, chova se i raklina. V "Pannetech lekatovYch", pinYch vzpominek na dobrodru2ne kousky, lief anglickY autor — lekat Sutherland — 2ivot v thuds ptimotske vesnici v severnim Skotsku, kde fide maji snad vte z rateliny; steny i stkechy chat, a ovtem i raklinou topi. Nemaji ovtem komint, a tak kout jde yen vtemi manymi skulinami, a nejvic ho ovtem zustane ve svetnicich. A lekat jen slate konstatoval, 2e presto jsou v to vesnici nejzdravejti lido. Nam je ji2 jasne, prof: protok jsou skvele a trvale desinfikovani formaldehydem.

Formaldehyd je opravdu v jistem smyslu zazradnY plyn. Pomaha, jak ji2 vime, ke zdravi skotskYch rybart, a ke vzniku uzeneho masa.

Je-li rozputten ye vode na t. zv. formalin, je u2ivan k prani Ci vlastne k desinfekci obili, abychom znicili choroboploclne zarodky na jeho slupce, ze stejneho dtvodu pak i k vystkikova,ni sklept a k vyplachovani suclt a lahvi na vino.

Ale pomaha nam i pti vYrobe tuhYch hmot, v nicht* bud' ma, dale leeivY teinek, nebo je2 jsou nahra2kou pkirozenYch tvrdYch hmot. Neznate urotropin? IThene mu tikame hexamethylentetramin. Do obchodu pkichazi jako dost slabs tabletky, vylisovane z bileho lehkeho pratku, jej dostaneme sloueenim Cpavku a formaldehydu. A urotropin je velmi cluldite leeivo pri chorobach moeovYch cest.

Formaldehyd ma zasluhu i o elektrotechniku.

Otoeite-li vypinaeem, provedenYm v hnede bary e, bud'te jisti, ae je z bakelitu, t. j. z umele hmoty, vyrobene z formaldehydu a fenolu, (t. zv. kyselina karbolova), za pkidani dkevenych pilin. A tak bychom mohli pokraeovati dosti daleko podobnymi nadpisy, jako "formaldehyd a musea", atd. Zastavme se alespori u tech musei. Vite, jak mt2ete zachovat pro musea anatomicke prepara,ty, vajeanY 21outek, mozkovou hmotu, atd.? Proste ptsobenim formaldehydu.

Vte se zachova, ovtem, vse ph tom ztvrdne.

LondYn. — Velka Britanie vyhlasila namofni blokady evropskS7ch od arktickeho oceanu az po btehy Afriky. Dalk dovoz do Evropy maze se diti jen s vhradnim povolenim Anglie. Blokadou nejhute bude postaeno 8panelsko a Portugalsko. vam aspon CasteCnou Utechou, ze i my, spolkovi bratki a sestry soucitime s vami ye vaSem zarmutku. ZesnulY bratte, odpoeivej v pokoji.

Will A. Nesuda, pteds., Win. J. Rezek, mistopfeds., J. F. Bougka, tajemnik, resolueni vYbor.

Edison ve spoleenosti. e vynalezci, kteti jsou my glenkami stale u svtch objera a pohybuji se nejradeji ye sve laboratoti, nemivaji smysi pro spoleeenske zpusoby, neni nic divneho. Pfikladem toho je iTo -ma.AlvEdisonKy2ewrkptMtropolitan uchvacovala posluchaestvo svtm zpevem proslula Adela Patti, pozval ji jednou president Theodor Roosevelt do sveho domu na veeirek a dal k nemu pfizvat i mnoho jinych vynikajicich osobnosti, mezi nimi i Edisona. veeirku dovedli Edisona take pied botskou zpe vaeku Edison byl na rozpacich, co ji ma fici a vzmohl se j en na vetu: "Obdivoval jsem veers vas krasny hlas a vase male odielca!" Kdyi potorn ode gel do vedlej gi mistnosti vytticali mu ostatni, ze to nebylo zdvotile, ze o dame se nemuze ae ma, male, naafi, ponevad2 k 'Zenske krase path velke oei. Edison sebou trhl a odebral se znovu ke krasne Adele. "Odpust'te mi," omlouval se, "urazil-li jsem vas, ze mate male oeieka. Zmylil jsem se. Mate velke vas je vilbec vas velke. Velke odi, velke ua1, vein usta, velke nohy . " Dale ji2 mu nedovolili ntbrt odtahli ho 4etrne stranou.

Strana 20 DYZ za krute noci v zati. 1938 oznamili K mleicim, ohromenYm masam, 'tie jejich zeme je obetovana a odsouzena k vlekle smrti pro chimeru svetoveho miru, kdyt za syroveho jitra po jine noci tehot podzimu, noci pine oslilujiciho jasu shy no,roda, jen gt'asten, to mu koneene bylo dovoleno hajit vYspu demokracie a pokroku, ktera byla jeho domovem, padil jako dravY proud proti yettelci, kdyt v tomto gedivem jitru pinem zrady byly mutt= vyrateny zbrane z rukou a kdyt, posleze, za mlhaveho rana 1,7 ptedjati 1939 si odzbrojenY narod uvedomil, te se stal koiisti otroltaial, stal eeskoslovensky lid beze slova, se zat'atYmi pestmi, ohromen, jen vtcly o stuperi osamelej gi a zoufalejgi. Nad zemi zavladlo mleeni; ale pod nim jsi citil pled a slygel geptati: "narodni ne gtesti". Pfigly mesice pokoteni, persekuce a hiadu.

A tyto stra gne mesice nacistiekeho tadeni odnaueily lid pladi Mldel, a pod jeho mleenim rostl vzdor. Po zuby ozbrojene Hitlerovy pacholky jala hrfiza pied timto stra gnYm, mleicim lidem beze zbrani, znejt nezlomna vffle po svobode yytvotila jednolitou, kovovou masu.

Popravy, telesne tYrani, hospodalsky a kulturni utak jsou pouhe sme gne gkraby, jet na ocelovem tele lidu zanechava, malomocna nacisticke, bota, marne se pachtici, rozdrtit je navtdy.

Dries deskoslovensky lid rozumi. V propastech beznadeje, zrady, vYsinechu a teroru, do nicht byl vrten, ztratil pouhY lidskY tivot cenu. Bojuje-li nyni eeskoslovenskY lid, nebojuje jit jen o sve byti, ale o hodnoty mnohem vy ggi; za osud vgech zotrodenYch narodu, za svobodnY a spravedlivY zitfek, za zachranu kultury, za demokracii stale vetgi.

Udalosti z pohnute doby koncem fijna prvni polovice listopadu, o nich me.me ovefene, podrobne zpravy, ktere namnoze opravuji dosud uvefejnene informace, nem poskytuji pfedstavu o podminkach nerovneho boje.

Na celem fizemi each oslavil lid svaj 28. fijen, symbol svobody a demokracie, nevzdory vYstraham, zakazilm a hrozbarn, ktere byly vyhlageny v rozhlase, vylepeny na narotich, v tramvajich, v tlfadech, v tovarnach, ve gkolach. Pracovalo se jen formeAne. V tovarnach v poledni pfestavee zpivali delnici statni hymnu, mnohde byly dokonce proslovy a eteni protihitlerovskYch letakA. Den by byl probChi chlstojne a klidne, nebYti provokaci nemeckych tlup, ktere chtely potupit den, kterY je vgem techoslovaktm posvatnY. Krome mnoha set provokatert vyslali naciste do pratiskYch O SE STALO ye svete? Tuto otazku si kiade C posledni dobou den co den pfi zapadu slunce nekolik belocha. Pozorovali dlouhe hodiny obzor, ale nadarmo. 2a,dn* obldeek kouie znameni blitici se lodi — se za tu dobu na moii neultazal.

"Co se vlastne stab na torn svete?"

Tout otazku opakuji teny, starci a deti, kdyt vidi mute pfichazet utrapene &mt. Ale neni to otazka z proste zvedavosti. Je to spi ge fizkost, ktera ji vynagi ze srdce na rty. A ti, kdot si ji kladou, jsou obyvatele ostrova Pitcairnu, kousku zeme, jen se zhliti ye vinach Ticheho oceanu v souostrovi Polynerskem.

Existence techto ostrovanu zavisi na pfichodu parniku. Ale id dlouhou dobu se na blizku neukazala tiadna lod'. A zasoby potravin se tend. Zemrou tedy obyvatele Pitcairnu hladem?

Jsou nejpodivnej gimi obetmi teto valky, o ktere ostatne nic nevedi. Jejich male. rozhlasova stanice — dar gtedreho cizince — nefunguje od loriskeho srpna, ponevadt piistroje se pokazily a na ()strove neni nikoho, kdo by je dovedl spravit.

215 obyvatel Pitcairnu jsou posledni pravnukove skupiny odbojnych anglickYch Ke konci roku 1'787 plula anglicka lod' Bounty s kapitemem Williamem Blighem k ostrovu Tofua (v souostrovi Tonga), kdyt tu 9 elend poskiky se vzboufilo. Odzbrojili kapitana a soudruhy a pfinutili je vstoupit do galupy, pfestote more bylo rozboutene, a pokraeovali v plaYbe, at konedne spustili kotvu u ostrova Pitcairnu.

172STN1K

r?ca s 6es_tosiovenskeho lidu. ulic pro zastra geni deskeho obyvatelstva v gechny nemecke oddily: SS, SA, nemeckou statni policii a nemecke eetnictvo. ee gi, muti, tieny i deti byli ye svatednich odevech, ozdobeni trikolorou. Obchody site musily zilstat otevfeny, obyvatelstvo vgak dodrtelo narodni 10'2en a nekupovalo. Naciste, ktefi dobte znaji prave smYgleni eeskeho naroda a obavaji se stale, ze odhodlani, ktere narod skrYva pod disciplinovanYm a klidnYm povrchem, propukne, vyslali do pratskych ulic celou slotitou aparaturu hnedeho teroru: oddily SS, SA, nemeckou statni policii a nemecke eetnictvo. A pod ochranou techto HitlerovYch otrokt se dopou gteli nemeeti zbabelei, hlavne studenti, nejbidnej gich provokaci. Strhavali obecenstvu trikolory tak, to utrhavali cele limee kaloattl a clamskYch plivali lidem do oblideja a tlouldi je. eegi se WIdi nemeckYm provokaterfun gude v staveli, at neozbrojeni, na odpor, a osvedeili velikou neohrotenost, a to nejen muti, ale i teny a deti.

Na Pfikope strhl nemeckY vYrostek dvema devdatkam narodni kokardy a glapal po nich; deveatka se do neho nebojacne pustila, pfispechali jini chodci a provokatera ztrestali. Ale odpoledne vyrukovalo pratskYm Neincum na pomoc Gestapo. tplii er bezbranni held, ktefi se klidne prochazeli, byli pfepadavani, biti biei a ocelovYmi pruty, smYkani a odvateni. Nemci ukazali nejhnusnej gi bestialitu, zaroveil v gak nejpodlej gi zbabelost, ktera vyvolavala u tyranYch pohrdani. Skupiny sadistu z Gestapa byly sledovany panceiovYmi auty, obsazenymi SS, EA a nemeckYmi vojaky, kteti dbali, aby hrdinove mohli neru gene mueit bezbranne obeany.

Bestialni postup vyvolaval odpor jak u eeskeho obecenstva, tak u Ceske policie, ktera se chovala vzorne, branila eechy, jak se dab proti facleni Nemct, ktera v gak byla bezmocna,, nebot' nemela ani obugn, ani stfelne zbrane. Obecenstvo proudilo do vnitfniho mesta, kde pochodovalo za provolavani: "At' tije republika!"

"My chceme svobodu!" "Pryd s Hitlerem!"

"At' tije Bene g !" "At' tije eeskoslovenska, armada!" "Nemci yen!" Srocovani na nekterYch mistech bylo tak hrozive pro nemeckou policii, zadala stfilet. Hromadne se stfilelo celkem na

Ostrov, ktery umira. Maim Vypluli na bieh a rozhodli se usadit se na ostrove. Chteli snad timto zpilsobem einit poke.ni za svilj zloein? Jiste je, ze si nemohli vybrat horgi koneinu.

Ostrov Pitcairn patfi mezi nejnehostinejgi kouty na svete. Za pfiznivYch podminek se mohou jeho obyvatele venovat rybolovu, ale v gechny ryby, ktere se chytnou do siti, se mush ihned snist, ponevadt v horkem podnebi by se jinak rychle zkazily.

Ze zvifat tije na °strove jen nekolik koz a slepic, Nelze tam pestovat brambory a jinou zeleninu, ponevadt hejna my gi by je za not zniCila. Je tam jenom hojne pomeraneti, ale gt'ava z nich rychle kysne.

Proto se mush v gechny potraviny dove,tet. Na pfiklad maso pfichazi z Noveho Zelandu, a ptirozene ve velmi omezenem mnotstvi, ponevadt v tomto podnebi se rychle kazi, je-li vystaveno na vzduchu, jetto tam nemaji lednieek. Na ostrove neni ani pramenu pitne vody ani studni. Obyvatele mush Cekat na cle gt', aby se mohli zasobit Cerstvou vodou. De gt' na gtesti pfichazi dosti oast° a voda se sbira na stfeehach nekterYch dome ze zprohYbaneho plechu, odkud stoke, do pfipravenych nadrti.

Sklenice vlatne de gt'ove vody je jedinY napoj, kterY lze na Pitcairnu dostat. 8kolaci chodi do g koly s hladovYm taludkem.

Bida ostrova se zraei v jeho obydlieh: jsou to spig e boudy net chaty a zatizeni je typicky

Ve stied% dne 7. srpna 1940. osmi misteeh: v Jindfigske ulici, v Jungmannoye ulici, Na Pfikopech, na Namesti Republiky, v Sokolske tilde, na Fiche, u divadla Akropolis na Zitkove a v Luetzowove ulici. Vgude projevilo Ceske obeanstvo takovou hrdinnost, ze jeho vrazi byli zmateni. Kdyt na Pfikope zadala nemecke policie stfilet, odpovedel ji bezbranny day zpevem narodni hymny . . . Pied 8tefinikovSuni kasarnami na Smichove pronasledovali nerneeti yojaci deskeho mladika. Vida, ze jim neunikne, zastavil se a eekal, °brazen tvati k nim. To Ygak je rozzufilo je gte vice; stkileli do neho jako zbesili i p6tom, kdyt klesl. Best HitlerovYch pacholkt vedlo na Vacla yskem namesti spoutaneho eeskeho studenta. U Krakovske ulice k nim pkiskodil Nemec-civilista a tfiskal jej boxerem do oblideje tak dlouho, at student zkrvacen klesl. Nemeeti policiste, ktell tomu s fismegkem piihlhteli, hodili jej pak jako balik do vozu a odvezli. itadeni hnedYch bestii necouvlo ani pied statim. Pied Zlatou husou piepadla rozve. gnene, sbet poloslepeho, stareho pana a dupala po nem. Ve Francouzske tilde na Vinohradech porazili nemeeti provokatefi stareho plena a pani, ktefi, ozdobeni trikolorou, konali svoji nedelni prochazku Kdyt volali o pomoc, vyskoeili z mimojedouciho auta nemeeti voja,ci, ztyrali je a odvezli.

Nemci nezlomi 6eskY lid, jeho odvaha je obdivuhodna a jeho solidaritu jit nic nezniCi; desky lid nepotiebuje rozkazu k odporu, jedna spontanne a jednotne. Kdyt do gla 28. fijna weer na Kladno zprava o sratkach v Praze, vydali se kladen gti delnici Pratakihn pegky na pomoc. Bylo jich na dva tishce a cestou jich stale ptibYvalo. Dogli at k potravni date — tam vgak stab° nemecke vojsko, s kulomety a obrnenYmi vozy.

Po 28. ihjnu sebevedomi 6echu neobyeejne stouplo a jejich odvaha je gte vzrostla. 29. tljna, v nedeli, byl velikY footballovy zapas, gestistY jubilejni zapas SvobodA y. Obecenstvo, hojne shromatdene, nad gene provolavalo: "At' tije svoboda!" K tednYm zakrokilm toho dne v Praze nedo glo; nizko nad mestem letala vojenska letadla. 30. fijna piijel do Prahy gef Gestapa Himmler, aby vyeinil Frankovi za brutalni chovani SS a SA, ktere poboutilo svetove mineni a velice pogkodilo Nemeeko u neutralnich Tehot dne se shromatdilo pied PetschkovYm palacem v Bredovske ulici asi 500 ten, ktere volaly: "Vrat'te nem na ge mute, tive nebo mrtve!" Oddhly SS zakrodily znovu surovYm zpfisobem, odvlekly asi 50 'ten a ostatni brutalne zahnaly. moinicke. Z nabytku jen to nezbytne, ale v katclem dome najdete neco, co byste tam neCekali: gramofon.

Penez se neutiva, vyjma kdyt se chce nekdo otenit. Tu mush zaplatit starostovi 5 silinku za nalepeni ohlagek na dvetich "radnice". Ale proti zvyktim v jinych zemich mu starosta vrati 3 kdyt k svathe nedojde.

Ostrov je pod britskou vladou, ale tadnY z 215 obyvatel nevidel nikdy representanta anglickeho krale z toho prosteho duvodu, to jeho residence je v Suve na Filipinach, to je 8000 km daleko.

Ostrov Pitcairn =trio definovat jako tivouci obraz bidy. Ale byt' byli jeho obyvatele sebe chudg i, nestetovali si na svtij tivot. Konec koncti si mohli i za sve pomeranee opatfit, co potiebovali, a eas od easu jim nejakY dobrodinec vtdy poslal gatstvo a jine potfeby.

Pet mesict v g ak stoji ostrovane stfidave na strati na biehu a patraji po lodi. Ale spasonosna lod' se neobjevuje. Mot/ad, ze pfijde, at bude pkilig pozde . .

Washington, D. C. — Department zemedelstvi oznamil, c vladni trtini dohoda, jak byla navrhnuta pestitelum jablek ye statu Washingtonu a Oregonu, byla sadaft zavhnuta, vyjimaje toliko okres Malheur v Oregonu. PM referendni volbe 854 sadafil hlasevalo proti a 627 pro navrh, nasledkem eehot pomocnY program nevejde v tivot. Program byl ureen k tomu, aby se regulovaly mezistatni zasilky jablek, tak aby pfebyteene zasoby na trhu ne, snitily ceny.

Ve sti'edu, dne 7. srpna 1940.

Doti u psaciho stroje.

A. E. Wiggam.

TA ulicich jednoho severoamerickeho mesta I N byla pteruSena doprava shromaidenYm davem, kdy mestskY skolni vYbor umistil skupiriu tan z prvni thdy obecne gkoly v obchodnich mistnostech s volnYm vYkladem. Uvniti byla skupina deti provadejici sve llohy na psacich strojich.

Tyto deti pattily k 14.000 pokusnym k0m, s nimit dva piedni amerieti psychologove provedli nekolikaletY pokus. VYsledkem pokusu byl objev, to stare vyu'ocvaci metody, pti nicht se dite Ono napred rukopisne psat, nejsou nutne, ba naopak, udeni ditete jen zdrtuji.

VYznam toho by yam snadno mohl uniknout, neptemYSlete-li trochu. Prod' nerad piSete dopisy a odkladate je co motna nejdele? Prod se dite, udici se psat, tvati tak bolestne? Je to proto, ae vkladani mySlenek na papir ty2aduje slotitou koordinaci, ktere lze u ditete jen tetko dociliti a jet zanechava i v nas dospelYch podvedomou nechut' k psani.

Pted nekolika lety se dr. Freeman a dr. Wood rozhodli vyzkou get teorii, to psaci stroj pointite detem ueit se. 6tyti hlavni vYrobci stroji v zemi byli ochotni dodati penize a zapujeiti 2100 ptenosnYch psacich strojt, jet se rozdelily do 30 rtiznYch Skol v osmi rtznYch mestech. V katdern z techto mast byly vybrany pokusne Skoly a v tech se poutivalo psacich strojt, kdetto ostatni byly urdeny za kontrolni a v tech se psacich strojti nepoutivalo. Pokus trval dva roky a tieti rok uplynul, flan se zpracovaly vYsledky. Pokusu se ziaeastnily deti ye veku cd peti do dvanacti let. Pokusne a kontrolni skupiny byly pokud mono stejne, a to jak vekem, tak schopnostmi, poiadim ye tilde a rodinnYm pozadim Doti se udily samy psati, dvema prsty. Je zajimave, to deti, ktere se neueily psat timto zpilsobem, tidily se lope netli ostatni deti desitiprstovou metodou. Kdetto kontrolni deti nebyly I:thee nadSeny pro psani na stroji, pokusne deti se obracely k svYm strojtm s nadSenim.

Ueitele dostali pokyn, aby uschovali vSechny pisemne prace — jak rudne, tak strojem psane mimo potty. KatdY piece soudi, to psaci stroj nepcmute detem v poetech. AvS'ak prave v torn se vSichni ptepoditali. Brzy se zjistilo, to deti, anit je k tomu nekdo pobizel, delaly sve podetni Ukoly na psacich strojich. Od to chvile se uschcvavaly i jejich prate podetni.

Nakonec se pak zjistilo, to zlepSeni v podtech je ✓ mnohYch thdach vetSi net zlepSeni v jinYch ptedmetech — v nekolika ptipadech at o 30 procent.

ZkouSky na konci prvniho roku pokusu sveddily o tom, ae pokusne deti byly lepS1 netli deti kontrolni v nasledujicim pomeru: dteni o 9 procent, literatura o 14, zemepis o 19, biaskovani nebo pravopis o 23, vyjadtovani v matekskem jazyku o 38 a potty o 31 procent.

Suche cifry v gak iikaji malo. Prvni, nae se lids teal, je: "Nepo g kozuje se touto metodou rukopis tan a nevzbuzuje se nechut' k psani rukou?" Odpoved' je dfirazne "ne". Doti s psacimi stroji mely radeji krasopis netli kontrolni deti a psaly zrovna tak dobie.

Dr. Wood shrnuje vysledek pokusu takto: "VYsledek zdtraziluje dve lied, jet jsou titejSi netli lepg znalost S * kolnich ptedmett — prvni jest povzbuzeni snadnosti psani na stroji a projevuje se v lepSi vyjadtovaci schopnosti ditete; druha je zlepknY pomer ke gkolni praci vSeobecne.

V prvnim rote pokusu mely deti v prvni • prumer 3.000 psanYch slov na taka, z nicht tamer 1.500 bylo psano rukou, kdetto deti, jet psaly pouze rukou, mely pruner mane net 500 slov na taka. V druhem stupni mely pokusne deti pram& 5.500 slov, kdetto kontrolni deti pouhYch 2.500 slov. To naznaduje, to hodne prakse v psani, jet davame na bedra deti od 10 do 12 let, pravdepodobne detem v0bec ne-

VtSTNtIC prospiva. MU'Z'e to bSTt tim, ze je nutime k psani drive, ne2, maji tak vyspele svaly a nervy, aby zvladly pottebne slotite pohyby.

Oba psychologove se shoduji v jednom: pokusne deti hodne psaly dobrovolne. Psaly mnohem vice ptvodni prace, jako povidky, basne a dopisy, nezli deti kontrolni.

Pii tomto pokusu si milteme piedstavit, jake utrpeni musi nak deti snesti, netli se naudi psati tuakou a perem. Jen si ptedstavte, co vytrpi malt' drobedek, kdyt je nucen psati tteba "DobrY den, maminko". Zadne opisovanim ptedlohy. Napted pracn'e stvoti jednu pismenku. Svira ktedovite pero, sedi neobratne, namaha a napind vetSinu svalt ye snaze udelat to spravne. Netli VS'ak napik jednu pismenku, zapomene, jak vypada druha., a musi se znovu divat na piedlohu. Netli •napik "dobrS7 den", slovo "maminko" jit zmizelo z jeho pameti.

Naproti tomu, kdy pik slovo "dobrSr" na psacim stroji, jeho prace je o mnoho lehei. Jed47m dotekem pismenky 'd' na klavesnici utvoti pismenku a ta je hned dokonala. adrie pterukvani mySlenek, nSrbrt same nadkni z Uspechu. Doti skoro ktidely: "O, v2•dyt' je to zrovna tak pane jako v knize." V teto radosti z Aspechu, jak psychologove vedi, tkvi vzpruha k zdokonalovani, jehot dite, ktere je si vedomo sve neaikovnosti, nikdy nedosahne.

Tim se da dastedne vysvetlit, prod mnozi z nas citi nechut' k zapisovani vlastnich my'Slenek tutkou nebo perem. Je to bezpochyby nelakava, vzpominka na nepohodli, jet jsme zakouSeli, kdyt jsme se udili v detstvi psat. Lids mluvi celY den bez potiti. NaSe rnySlenky nam plynou docela proste s jazyka. Jakmile je Vkk mame napsat, je to jit jinx vac. Tutka v prstech ditete ptekati jeho vyjadtavaci schopnosti. Jestlite v gak dame diteti psaci stroj, vyjadtovati mynenky skoro tak snadno jako zesty.

Stoji za zminku, to pokusne deti se naudily utivani velkYch pismen, rozdelovacich znamenek, oddelovani odstavcii a jinun potadavkiim dobreho psani mnohem &l ye a lope netli deti kontrolni.

Mimo to uditelske zpravy nasvedouji tomu, to plache deti a ty, ktere zustavaji pozadu a nemaji smysl pro spolupraci — naSly u psaciho stroje no yS7 zdroj sily a takto ziskaly sebedtiveru, mely lep gi prospech a lope se ptizpilsobovaly celku.

CelkovS7 vS7sledek pokusu ukazuje, ae psaci stro j se mute stati hcdnotnou pomikkou pii vyneovani zakladtim vedeni, podinaje 'Skolkou.

Mute se zavesti v katcle tilde. Stadi jeden na etyti nebo pet Mkt. Pies devadesat procent uditehi tvrdi, to poutivani psaciho stroje nekolika cletmi, tak, to museji 'oekat, at na kattleho ptijde itada, pomaha rozvinouti spolupraci a povinnost starati se o stroj, knihy, papiry atd. a zvykje smysl pro osobni odpovednost.

VetAina jich mysli, ae se tim rozSltuji zajmy ditete a jeho porozumeni, ae se vyviji snaha spolehati v Mani a uskuteenovani planti sam na sebe, ae se zvetSuje prakse v uaivani nastrojii, ptistrojti a potieb, jet ptijde vhod v pozdejS'im tivote; konedne, to se poskytuje detern vetai ptiletitost k pesteni jeho nejlepS'ich ptirozenSrch MESIC - NEUNAVlsit DELNIK.

Ano, skutedne je tomu tak: mesic, piitel milencii a basnikti, ma bYt take delnikem ve slutbach lidskeho duvtipu. Lids chteji vyutit jeho nesmixne sily, zname od pradavnVeh dob a projevujici se ptilivem a odlivem.

Obrovsky pohyb vodnich spoust na zemi je hlavne jeho dilem. Je sice, 81krat lehei net zeme, ale ponevadt je vzdalen jen 384,000 km, ptisobi na ni velkou ptitatlivosti. Ptiliv a odliv se stfidaji podle jeho postaveni. Rekneme to docela zjednodukne: mesic ptitahuje vodni spousty trochu k sobs, a zeme, ktera se ye 2.4 hodinach otodi o svou osu, ubiha, pod nim do Ve skutednosti to tak jednoduche neni,

Strana 21 nebot' duletitou ulohu hraji take menti sluneeni ptiliv, povetrnostni podminky, iitvar pobteti atd. Nicrnene mesic je pti torn vAem rozhodujicirn dinitelem.

Vyutiti energie prilivu a odlivu je vgak mane jen z male 'east a vazano na ureite podminky. Na zemi je pomerne malo mist, jet maji vaechny pottebne piedpoklady. Hlavnim je, promenit tuto kolisavou silu ye stalou.

Krome toho musi vSTSIcov3i rozdil mezi pfilivem a odlivem dosahnout ureiteho bodu, a proto je tteba zadrtet vodni spousty ye velkYch nadrLeh. Pioche pobteti neptichazi' v fivahu, ponevadt stavba dlouhSrch hrazi a nadrti by byla piilia draha. Ptizniva mista jsou ta, kde ptiroda SirokYmi zatokami s UzkYmi vjezdy vytvotila pkirozene nadrte. Zde maji povstat rafinovane vymySlene dilny mesice. Vody, /inane ptilivem a odlivem, maji pohanet turbiny a elekttina ma nahradit uhli v celYch ptimotskYch oblastech.

HamburskY intenYr Knobloch navrhoval koncem minuleho stoleti, aby byly ph dolnim Labi ziizeny melke rybniky, spojene s iekou, jet by se ptilivem pinily vodou a odlivem zase tamer vyprazdnovaly. K praktickemu provedeni nedoSlo. tspeSnejAi byl jink hamburskY intenYr, E. F. Peine, jent chtel postavit velkou mesieni elektrarnu u mesta Husumu na Severnim moil. Til. strany nutne nadrte byly deny ostrovem Nordstrandem, protejAi pevninou a teleznieni hrazi, dlouhou 2800 in, jet spojuje ostrov s pevninou. Stavba mela zapodit r. 1910. Tti roky Oak byly ztraceny smlouvanim se vkmi motnymi diniteli, as byla koneene 1913 dizena na zkoutku male elektrarna, jet mela dobre vYsledky a pine potvrdila vkchny Peinovy ptedpovedi. Pak prisla valka, prace byla pterukna a od to doby neni o teto elektrarna slykt.

Nyni se snati velkoryse uskuteenit takove plany ptedevS'im Anglie, Francie, Sopj. Staty a Argentina. Francouzi postavili pied nekolika lety ph Asti teky Diouris u 1'Aberwrachu v Bretorisku na zkou'Sku elektrarnu o vYkonu 2500 ks. V Anglii je takova vetS1 elektrarna ph Asti Severnu do Bristolskeho zalivu. I za nizkeho ptilivu stoupne voda o devet metho a elektrarna ma ph desetihodinnem provozu vYkon • 370 tisic kw.

Pobteti Argentiny ma celou iadu vhodnych mist, kde je rozdil mezi ptilivem a odlivem 12 metro. PeelivYm zkoumanim bylo zjiSteno, obzvlaSt' se hodi zatoka San Jose. Je to podnik velkorysy: bylo vypodteno, to nejmenSi denni vYroba energie bude 15 milionft kilowatovYch hodin.

V zatoce Fundy Bay na hranicich Kanady a Spoj. state je rozdil mezi pkilivem a odlivem 22 metro! Piimo idealni misto pro mesidni di/nu, jejit zfizeni bude podle odhadu vynikajicich odbornikii stat 35 milion0 dolar0.

Ale ut pied 90 lety vykonal mesic tetkou a pro lidi utiteenou praci. Tehdy, kdyt genialni anglicky stavitel mostil Robert Stephenson spojil ostrov Anglesey v Irskem moti teleznienim mostem s Walesem. Zajimave je vlastni jeho vypraveni: "Toho dne, kdy mel nastat o 10. dopoledne pametihodnS7 piiliv, byl jsem ut pfect svitanim na btehu pruplavu Menai. Jame zafly stratne ohne a pochodne, nebot' jsme pracovali pies noc. Stoupl jsem si nejdtiv na velkou rouru, jiz jsme chteli prvni splavit na vodu. Celt' rok, co prace trvala, letela pevne na biehu, tetka, dva miliony liber.

Ptiglo odpoledne. Priliv dosahl skoro nejvy gg iho bodu. Zelezna roura se nehnula! Srdce se mi ternet zastavilo. Tu jsem nahle pocitil, jak se obrovska telezna hmota pod mYma nohama rozechvela. Dala se do pohyby — a v Orate okamtiku jsem vide, jak le geni se posouvalo smerem k nam. Tisice delniku taealo volat vu a jejich viteznSi poktik se rozlehl daleko po obou btezich — ohromna roura plula!"

To bylo v rote 1850. Dries maine se stall= pfitelem docela jine plany. Ut nam podal dost zkoukk sve sily. Ted' jej chceme zaptahnout do stale prace. Motina, to za nekolik desetileti budou vSechny vhodne zatoky na svete vybaveny velkymi mesidnimi elektrarnami, jet budou zasobovat eele zemi.

Podle E. Kongr“,

Strana 22

VESTNilt

SPRAVNE VYKONANA POEMEBNi SLUZBA. V hodine talu zarmouceni nalezaou Edward Pace pohtebni ustav pohotovy k sympatickemu vytizeni nezbytsYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou na gi zasadou.

EDWA D PACE Poniebni tiditel. glen S.P.J.S.T. — Telefon 3600.

TEMPLE, TEXAS.

Do Camera a okoll NovY polifebni domov oteftel Bil Marek. V hodine talu najdete u nas nejlepgi obsluhu a ceny lacing. .. Ambulance ve dne i v noel.

Telefon 546.

BILL MAKER & BILL BURNS Funeral Home CAMERON, TEXAS Olen S. P. J. S. T.

DR. HA,. J. He I CeskY Lekat a Operator 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon atadovny:—Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 4111.1.00111.011■0411■0411•2.•■•041.0.111■04111.1■0.0.04/104

Yap

r

A. F. eERINICAEK, RIDITEL

I 1826 Leeland Ave., HOUSTON, TEXAS. Upina zasoba lekarnickeho zboti. Jedind eeska, lekarna v Houstone.

Navgtivte nes.

Telefon: Beacon 32100.

•• ■■•■••0■ 041111.14.11■000.0•1.1.911.0411.11.0.0.0.11111.0•1111•0

John W. Legikar PRAVNIK latadovna v Butler - Grimes Bldg.

Hutchinson dekuje piatelum a voli6iim.

Jsem srdeenYmi diky zavazan voReam okresu Waller a Fort Bend za yzacnY hlas, mne odevzdanY co vagemu p osl a n c i. Taktet dekuji mym ptatelam za pomoc ve vgech precinktech.

Nyni v utgich volbach opet co nejuctiveji tadam o va g i podporu.

Jsem si jist, ze vase podpora, vliv a hlas v sobotu 24. srpna 1940, umoSni mne zvoliti vagim poslancem.

Az pojedu do Austinu v lednu 1941, lid okresu Fort Bend a Waller bude miti zastupce v legislatute.

V acte Vag, EVERETT HUTCHINSON. (Pci. Adv. pd.)

okresu Austin!

Opravdu jsem vtele vdeenYm za vas hlas a daveru ye mne vlotenou ✓ primarni volbe a za zvoleni mne gerifem Austin okresu. Opravdove jsem zavazan srdeenYmi diky tem, kteti mne tak loyalne podporovali.

Ujigt'uji vas, Se piijdu do krajnosti ✓myth schopncstech, abych vykonal a vedl zaletitosti tohoto a•adu ku vgeobecne spokojenosti k tomu tadam, byste mi byli v gichni napomocni.

V acte Vag, E. E. REINECKER. 0 HLEDA SE krajan Adolf Brichta rozenY ye Vrchoslavicich a ptislagnY do Nenkovie u Kyjova na Morave. Ptistehoval se do Texasu z Oejkovic, okres Hodonin v rote 1907 a mel zde farmatiti Zil nejakY eas v meste Taylor, pak se cdstehoval do Granger a pozdeji se podruhe otenil s Annou Sirnou, ktere, pochazela z Klobouk u Brna. Snad potom odejeli do Chicago., odkudt neni o nich kadnYch dalgich zpray. eeskoslovenskSr konsulat v Houstonu (Czechoslovak Consulate, 711 Medical Arts Bldg., Houston, Texas) bude povdeden krajanam za jakoukoliv zpravu o zminenem a dekuje ptedem za pottebnou in formaci.

Dr. Charles J. Hollub, ekskoslovenskY konsul.

V Houstonu, dne 2. srpna 1940.

(Adv. pd.)

O

ROSENBERG, TEXAS.

Morafiti Valasi ve svYch lidovych pisnichw

DobrYin vhledem do du ge Valacha jsou oba dily sborniku "Valagske pesniely". Sbirku uspotadal za spoluprace prof. A. Kube gi prof J. N. Polagek, kterY v prvem dilu ptedePRAVNIK slal sbirce obsahlou studii o vala g -skelidovepisn.

Vyfizuje ve g kere soudni KatdY dil obsahuje 150 pisni, z zaletitosti, nicht mnohe jsou docela nezname, {Thadovna: 936 Bankers Mortjak o tom svedei poznamka, kdo je gage Building, pies ulici nazpivali. proti :Kress budove.

Valagske pisnieky maji ponejvice HOUSTON, TEXAS lyrickY rat a erotickY. Zpiva se v nich n. St'astnem nebo negt'astnem milovani, narati se tu na rozpor chudoby a bohatstvi, na pomer meOklikou.

"Jindtichu, ty uz me nemilujeg." zi mladou a starYm vdovcem, zpiva, se tu o rozchodu s milYm nebo s "Ale co to povidag?"

"Protote elovek, kterY ma vkus milou. Pisne ty zaznivaly a zni dojako ty, neniEte milovat tienu, kte- sud pri svatbach, dotinkach, pki muzikach. rd M4 puneochy jako jar"

Ve stredu, dne '1. srpna 1940.

Hudebne valagske -pisnieky maji v celku poklidnY raz, mnohdy at zadurrieivou melodii, jimavou, jako kdyt device zpiva o svem milem. Ale najdete mezi nimi hlavne pisne ze slovenskeho pohraniei, pisne, ktere nesou jak textem, tak rytmem a melodii slovenskY vliv. Maji rugnY raz a neni tfeba mnoho, aby se yam vybavil pied odima rozjatenY ogar, kterY za zvuka cymbalu tancuje odzemek. Valagske pisnieky nejsou tak zname jako slovacke.

DR. THOMAS N. DeLANEY o6N1 LEKAA BrIle sprivne ptipraven6. as dle timluvy. tfadovna 3248 — Res. 2687 613-15 Profe,ssional Bldg.

TEMPLE. TEXAS.

HERBINE Kdyt threnatest, boleni hlavy nadYmani, plyny ci pocity anavy jsou ptiznaky doeasne nezativnosti a titivate nejake projimadlo, zkuste Herbine. Je to naprosto rostlinnY • lek. Lahev 60c. Old Corner Drug Store, West, Texas.

(1)

RED FRONT

Ceska Jideina, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Haut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunge tVejlepg i soudkove a lahvove pivo, rttzne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlaktni stoly pro rodiny.

$ $ $ Uspoilte $ $ $ Kdyi vase hodinky poglete nam do spravy. Jenom na kratkY das dinime nabidku etenatam Vestniku a vgem nagim krajanam spravit jakekoliv hodinky, ktere se hodi spravit, pouze za_

HLEDATE tkEVU 00 SVEDENI TRLA ANEBO VYRAZKY?

$2.50

Paidi ano, pak si dostalite bes protEeni tuba

Tato oznamka musi bYt zaslana a neb ptine gena s katdou spravkou.

SEVEROVA

Frank Kobos & Sons Watchmakers & Jewelers 308-9 Stewart Bldg., HOUSTON, TEXAS.

Nabytek a domaci zaSIzeni vieho druhu.

Tovarni ceny. — Primo k zikazniku.

Vzorna obsluha.

Tesar Furniture Co

vfborae maste vy. zkoniene a porn& hapel tisienm te/net 60 let . . . V e viech piednich lekirnich anebo objednejte pfimo.

CENA

50c

5906 N. Main. — Tel. Taylor 6063 Naproti budove Aidu Pokrok Houston.

HOUSTON, TEXAS 14,1111111•04111111.0411111.0411•141 ■11.11■0411111,041•11,00111.0 ■00■111■11141111.1

1.11■1101•11.400.0•111■ 000■04111■ 0•11111.0 411■0■ 11.

Podelovini obCaniirn 11. Texaskao kongresionalniho distriktu.

C. H. CHEIINOSIA

od W. R. Poage Pteji si zde podekovati jednomu katdenau za hlas a podporu, kterou v tak velkem poetu se mne dostalo v sobotni volbe.

Vatim si vag i loyality a rad bych jednomu katdemu z vas astne podekoval, ale jelikot mne to neni motne, tak timto zpasobem si pteji vgem srdeene podekovati za va gi podporu, kterou jste mi udelili.

Zustavam Vag. W. R. POAGE, kongresnik (Pd.)

11. kongres. distriktu statu Texas.

1

Ve stredu, dne 7. srpna 1940.

ALCOHOLIC BEVERAGE CO. Exclusive Distributors Austin & Wace!L_Texas.

Nova kniha Karla eapka.

Nova posmrtne vydane dilo Karla 6apka Kalendat, dopinene vYmluvnYm podtitulkem Jak je rok dlouhY, je po rozmarnYch causeriich Mel jsem psa a koeku, druhYm dilem z umelcovy pozilstalosti. Basnik sklonenY nad kvetem blatouchu, rozrazilu a pryskytniku, basnik naslouchajici s pochopenim feei ptaMI a pramenu, napsal zde ty nejkrasnej gi ze svYch drobnYch proz, okouzlujicich pramenitou Cistotou vet i jejich basnickosti. Znovu a znovu to Karel Oapek, po intermezzech o drobnYch udalostech obydejneho givota, vede etenate k pHrode, k stromilm, kvetilm, vociam i ptakilm, aby u techto pomijejicich a piece veenYch prilvodcil plynouciho Casu odkrYval prameny moudrosti a poznani pro nas v'Sechny.

Pochopi-li etenat spodni ton tohoto dila, nabadajiciho k dilvete a k jasnemu vYhledu, mtige po doeteni eapkovy nova knihy opakovati s autorem jednu z jeho vet: Pane Hoge, dekuji Ti za peknou cestu rokern. )o( Honolulu. — 66,st lod'stva SpojenYch Statii vratila se do Lahaina po neptitomnosti deseti dni. Dne 19. aervence vypluly v gechny lodi za neznamYm diem. )o( Nonat jest odporueeni hodna!

Posilam $3.20 na 2 dol. a 2 palakoye Nonat. KagdY, komu jsem Nonat dal, tuto chvali a divi se jeji leeivosti. Soused si vrazil do kolena htebik, ze mel nohu gtajf, ale po pfilogfeni Nonat tfeti den chodil fuolne zdray. V -Clete, Josef Sestak, Otho, Iowa.

VtSTNiK Galveston, Texas.

Vagena redakce Vestniku a mill etenati!

Doufam, ze nadale na g Vestnik popteje miSta narodni einnosti v druhem osvobozovacim boji obrany svetove demokracie a na gemu. zdeptanemu narodu. Odbooky O. N. S. Galveston a Houston za tim Udelem potadaji spoleany bazar, narodni pout' dne 8. zati t. r. a v tadove sini u 8tefaniku els. 142. Vetime, nas podpofi celY jinni Texas i ptatele vzdalenej gi komu bude mogno, vgdyt' pracujeme pro jeden Ude' a kagdY cent jest odveden Ustiedi pro fleel zachrany na gich bratti a sester ye starem kraji a dobyti svobody a ochrany i zde, proti podvratnYm zivlum. Bratti a sestry tadovi, sokoli a sokolky a elenove odboeky Svornost pracuji spoleone na programu k tomuto vYznamnernu dnu, a vim, ge se vgem bude u nich libit uptimne a srdeene pobaveni pro dobrY Teel.

V nedeli 11. srpna t. r. bude miti nage odbodka O. N. S. v Galvestone vzdelavaci a zabavnY veeirek, kde budeme miti potegeni shlednouti filin.ove obrazy ze svetovYch vYstav, sokolskYch sletil a jine zajimavosti; bude pfitomen br. Frant. Cerny, vzdelavatel a organisator narodni 'Cinosti a vysvetli teel organisaci vzajemnYch. Zajiste nagi krajane, bratti a sestry v nasi osade se eastni );41oto zvla gtniho vedirku, jeg ma za Udel. ukazati, ze si vagime teto nova vlasti, a ge jsme v prve fade demokrate a Ameridane, kde dobrovolne vstupne rozdeli se pro nejlepgi organisaci ku zachratiovani lidskych givotti v celem svete, mistnimu Oervenemu Kfi gi a pro nage uprchliky.

Wane obeerstveni bude miti na starosti dobrovolnY vYbor, a kdyby nektere hospodinky a matinky, nam pkinesly nejake peeivo, ptispely by timto darkem k vet gimu vYtegku.

Take veichni pfatele a krajane, kteti nam jig vyg li vstiic a ptispeli na peknY soubor meth prate, jsou srdeene zvani, aby v gichni byli ptitomni, nada si• ho domil odnese.

Tak zvana dvetova cena, bude peknY darek. Po vyeerpani programu bude volna zabava, elektrickY rekordovY stroj dopini zabavu.

Zaeatek v 7 hodin veder, opakuji 11. srpna t. r. v sini Kempner Parku Pavilion na 27. ulici a 0. ave. Jest to vzdu gna, mistnost, ge se tam 0chladite, neb peknY vanek jest tam vgdycky. Budeme hostiti i pfatele a Cleny z Houstonu, kde nam bill spoluueast ye prospech narodni a dobrodinne prate.

CelkovY program neoznamujeme, abyste vgichm ptig li a vetirne, 'ge budete spokojeni, spolehame na vasi dobrou vTli vgech uptimnYch krajanil a elenii vgech nagich organisaci.

Dekujeme pfedem za tuto podporu jmenem odbo'dky T. G. Masaryk O. N. S. Za agitaeni vYbor: H. Stanovskd. )o(

Od roku 1883.

Ballard Snow Liniment byl levCena Nonat je, postou 55c a $1.05. nou pomoci k fileve namo2enSTch Ptejte se VaSeho lekarnika nebo odtenin, vysileni od pteprajednatele, ale nic jineho neberte, covani neb ptepinani. Lahe y za 30c radeji piste na naei adresu: a 60c. Old Corner Drug Store, West,1 MARIE LEIBLINGER & CO., Alta.dena, California.

Texas.

(4)

Strana 23

Fort Worth, Tex. Ctena redakce!

Mili pfatele a elenove od pojist'. spolku proti ohni a bouti vas srdedne zvu za celY zabavni vYbor zdejgi odboeky na taneeni zaloavu, ktera, se porada ye prospech spolku, v nedeli 11. 'srpna v sini radu Cis. 92, pri hudbe Ossie Stocker orchestre. Take hraji Ceske kusy.

Sestry jsou Zadane, by prispely ruzn3im jidlem do kuchyne.

Krajane a pratele v 4. prec. srdeenY dik vam zasilam za nageho okresniho komisare Frank Winterse, za to, ze tak rnnozi pri nem stall a pracovali o jeho znovuzvoleni do Uradu. Toho druheho predstihl o 1100 hlasfi, a to .se ve 4. prec. jeate nestalo.

Nova pacientka nam pribyla v St. Joseph nernoen1ci, jest to pi. J. Sebestova,, ktera se tam podrobila operaci.

Gratulujeme mladYm manZeltml B. KoneenYm, k jejich prvorozenemu syna'aku a stareim F. Koneerim zase k jejich prvnimu vnoueku. A take jste jet babiekou a dedeekem, con asi vgichni z toho mate velkou radost.

Negli tyto fadky budete Cist, my se budeme nachazet nekde v San Antonio, Tex. Jedeme si pro na geho mlacieho vojaka, kteremu jig slugebni lhuta vyprgela, a ph to ptilegitosti hodlame si zajeti a g do Novela° Mexika, prohlednouti si tamnelgi jeskyne.

Pro dne gek koneirn a s pozdravem zfistavam VaS'e dopisovatelka, Millie Polaeek. )o( Kdy2, byla zahajovana panamericka konference v Havana, nebylo moZno tueit, k jakSim konkretnim vSisledkum se delegati dopracuji.

Zasadni cile, k nirriZ mela konference dospeti, byly zname, nemohlo se veak predvidati, jak pohotove pcstavi se delegati nekterYch jihoamerickYch republik k navrhum, ktere maji existenCni a dalekosah-

D

1j1 -42nani pro 21 americkYch republik. Slo hlavne o Argentinu, jeji2 postaveni se povatuje za dosti choulostive vzhledem na jeji export, kterY doposu face souvisi s evropskYmi trhy a pro ktere pry nema nahrady. Ale i Argentina si uvedomila, ge jde o vaIne problemy a je nutno zrevidovat sve stanovisko v zornem uhlu tech dalekosahlYch svetovYch uddlosti. TJptimne teeeno, yeechny jihoamericke republiky vzhligely ke Spoj. Statism, jake stanovisko tyto zaujmou vtei agresivnim poladavkiim naEstil a fagistfi. V konferenci do glo k dohode o rozsablem planu na obranu a o narodnim hospodafstvi, nern g Utecini kruhy se vyslovily, ze jednak pfekva,pi, jednak bude vYstrahou kterekoli cizi velmoci, jet by tou gila po drgavach na zapadni polokouli.

NOVY FILM

"Jareii

profesor

t,

Veselohra z venkovskeho tivota,

v hlavni roli Theo. Pieta, Hana Vitova, Z. Nezval, J. Plachta, L. Peek a jini.

SMITHVILLE, v patek 9. srpna, o 4 hod. odpoledne.

FAYETTEVILLE, v patek 9. srpna, o 8 hod. weer.

ROSENBERG — v nedeli 11. srpna, o 1:30 a o 3:15 odpol., veeer o 7:15. V pondeli o 7 hod. veeer.

YOAKUM, ve stiedu 14. srpna, o 3 hod. odpol., o 7 a o 9 hod. veeer.

EL CAMPO, ve Ctvrtek, 15. srpna ad 2 hod. odpol. do 11. vee'er.

HALLETTSVILLE, v patek 16. srpna, o 3 hod. odpol. a o 9 hod. veoer.

PLEASANTON, y nedeli 18. sm.na, o 1 hod. odpoledne.

ROBSTOWN, v nedeli 18. srpna, o 6 a o 8 hodinach veeer.

Houston a oko!i!!!!

Zabavy ikadu

Pokok Houston Nitk uvedene orchestry brat' budou tancechtivYM die nasledujiciho potadu:—

✓ nedeli 11. srpna — Harmonizer • necI61i 18. srpna — J. R. Baca. nedeli 25. srpna — Houston Czech VSTUPNoil PANT 40c DAMY 25c 0 pohodli a obsionieni et. navitivnikii bude !Wale posstarano..

PORADATELA.

he:, 4111fft_,

Patovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 045$ Na doptini se jest — 20th and North Main.

Strana 24

vEsTNIE

Poutivejte is onamovini

Mal y Oznamovatel gip Prodim mak. CistY, derstvY, sladky, dobry na semeno i do kolaet. 1 libra 30c, pottou vyplacene.

Adresujte: Mrs. Agnes Skupin, Rosebud, Texas Rt. 3.

(32-33pd) Tabak dobrY na kouteni, 10 f i ber $160 a 10 lib. $2.00; jinY 10 lib. $2.50, dopravu vyplatim. M. Prohaska, Portland, Tenn.

(32-33pd) oar+ Tabik, start lehke druhy pro-

clavam: 10c, 15c, a 20c; cigaretovY 25c a 30c lb., nevyplacene. — Vacl.

Kratochvil, Portland, Tenn.

(32-35-pd) Hledaru misto co samostatna hospodyne, jsem 431eta, mean 51ete ditko. a pteji si nalezti dobre misto.

Mam zkutenosti, neb pracuji pro rodinu v Houstonu. Hlaste se na znadku "Hospodyne", % Vestnik, West, (31-33pd) Texas.

Farma do rentu, 160 akrtl, 5 mil severne od Caldwell, Texas. — J. F. Baier, Brenham, Texas.

(30-33-pd.)

ger/ TABAK LISTOV1 na prodej.

10c-12c, nevyplacene. J. Burytek, (30-33-pd.)

Portland, Tenn.

MALI KURATKA: — Barred a White Rocks, Silver Laced Wyandattes, R. I. Reds, Buff a Black Minorcas, Bile, Buff, Hnede a terne Leghornky, Anconky a michani druhy. Vybrane "Sexed" slepieky a kohoutci. Z kvalitnich "bloodtested houfil. Pate si pro nat zvlattni cennik. — VON MINDEN'S HATCHERY, Fayetteville, Texas.

(3-dz.)

g

M r PRODAM FARMU o 172 1/2 akrech, anebo jednu o 161 akrech pti Elk. Kteritkoliv ma {spine zatizeni, dobrY pozemek, dostatek vody i dteva,. 0 dalti Informace hlaste se u: Mrs. Mary Kubitza, Rt. 5, Box 660A, (dz.)

Waco, Telefon 6888-W.

Littell's Liquid.

SirovY pfipravek k uleve neptijemneho svedeni, jet obyeejne je spojeno pr1 vytelkach na kilt& Alpnuti nejedovatYm hmyzem. Take ptinati filevu pti Eczema. Cana 50c lahev. Old Corner Drug Store, West, Texas.

(3)

Lou Hatter virsLoutruc Z ROKU 1918

ZA

statniho senatora OKRESU BELL Podporujte Vat's° souseda do tohoto (Pol. Adv.-c'

Ve stfedu, dne 7. srpna, 1940.

Opatrir:i. oekovani nevetim. Muj synovec byl Horymiritv skok.

Na jeclnom nahrobku stkvi se taky odkovanej a za dtrnact dni na cia ,,noveku deskeho filizu, za dob, kdy jests v atedieru nestratil tento ktery tam dal yyrYti to si prece zlomil ruku." * * ' I: nad hlavami hercil mikrofon, uva- zdcenY manze "Sy Ym pladem 112 ji nevzbudim. ovala ktera.si spoleonost o tom, 2e Z dlouhe chvile.

Proto Wadi." nat.:ei film o Horymirovi. Dostala se — Je to pravda, fe tak hrozne * * o tom ovaem zprexa i do novin, a chrepete? snad se ptihlasilo i nekolik odvatNeverec.

— Bohutel, je to dediene zatitekteri se nabizeli skoeit na ko"Vy byste mela dat Karlieka oC- ni. ni s vytehradske skaly do Vltavy. kovat, pani Novotna," upozorriova— Po rodieich?

S projektu ovtem se g o — ale v la pani spravcova domu najemnici.

— Ne, ti nechrapali. Ale milj detecht;.% dnech dote' do Filmoveho "Vite, pani spravcova, ja na to deeek mival parni pilu.

3tudia dopis, kteni dokazuje, to noviny zdaleka nemaji tak jeplei vot, jak se rikava. Tady si jej pieTELOCVItNA JEDNOTA SOKOL HOUSTON PROVEDE etete: P. T. slavne teditelstvi Filmove Studium, Praha.

JA, podepsanY w . jsem den v novinach, e schanite herce, aby Vam zkdeil z Vytehradu do Vltavi na koni. Chtel bich to skusit, neb jsem u2 delal vtelijake veci a ye svete se vyznam jako dtivejti zaPROGRAM: mestnanec s cirkusu. 0 cene by 1.

Uvitani — Proslov starosty Aloise Vajy a natelnika D. Nezvala smese jiste dohodli! S actou . . .

2. LYS/ obraz: Lvi silou.

Kdy2 uvaiite, ke je to za posled3. Tanedek t nich pet let 0 osmnactY dopis to4.

Zpevni hoto druhu, date mi za pravdu, 5. Mazurka Sokolice v Horymirovi je kus nesmrtelnosti.

6. Piano-accordion solo Silvie Mae Kelarek * * 7. Sochy Sokolove Zkou gel pan profesor kandidata: 8. Piano solo Johny Aindel Jr. "Jake vlastnosti ma epayek?"

9. Dteveni vojaci (Wooden soldiers) Gaci Odvetil te2ce zkoutenY mladY 10. 2ivSr obraz: Spejme mug: 11. Divadlo, jednoaktovka: "6eske nebe"Gaci Ceske tkoly "epavek je velmi prchavY a yhani 12. Sborovy zpev: "Pisnieka &skit". oei sizy."

13. Jednoaktovka od F. Ceeetky: "Tak?" prohodil pan profesor.

"To ma tedy tyte2 vlastnosti, jako vase znalosti chemie. * * OSOBY: malt' chlapeeek do kramu: Mina Kalatova, vdova JincitiSka Studniena-Earl "Prosim, ja chci lirnec pro tatinEva, jeji nevlastni dcera, ka."

Mina Vaja Iva, matka Jitiny, "TakovS7 jako main " ptal se Karla Otvrtnikova Bohout StranskY ,zeman, lbehodnik.

John Kelarek Matout Gemlicka, krejel.

"TakovST ne — eistY!" Frank Beean * * Jitik Donat, pisat na radnici Harry Busch Zval pan Vlrias kolegu z kancelaPo programu taneeni zabava pri hudbe V. KuCery pana Voreeha.

ZAtATEK VE 4:30 ODPOLEDNE. VSTUPNE 30c.

"Tak ujednano — za d y e hodiny 0 laskavou na y ttevu sve ptatele, eleny a ptiznivce 2aclaji isi u nas na obed!"

"Velmi rad, dekuji — ale nebude SOKOLOVE. `,voje pani moji nenaddlou navAte141111111,11111■041111.1•111.01111111111.411•14. 111111.0411111,0 ■11.001,11•0•10.0.11.0.10111, 411■0•1111.1402.041•11.1121.0.11111.0.11.010•• ■■■■0 1•••■ y ou pi.ekvapena?"

"Bud' klidnY ,nebude, jsme -e rano k vali tcbe pal hodiny dali!" * * Tri potulni muzikanti hrali na -hodbe dintaku. 0 neco pozdeji zazvonil nekdo u Zavorkt. Pan Zdvorka otevtel. Spattil muzikanty.

"Co si ptejete? Ptal se.

"Maly prispevek za nael hru."

"Prispevek?" 2asl pan Zavorka.

"A ja, myslel, ke jste se ptitli aJa si skuteene vaim velke vettiny hlasrl, ktere byly omluvit." devzdany pro mne volidi okresu Harris, v moji prvni politicks * * kampani. Zasluha za nulj fispech v teto kampani path mnoha Neni marniva. m ourn ptatelum a opet ptatelum tech, kteti mne loyalne podManieka se rada shliai v zrcadle. porovali Maminka si mysli: Po kom to dite 'e? A na hlas povida: Tento hlas dtrvery projevenY mi lidem mCho okresu a.

"Ma.nidko, nedivej se poild do vernost mojich ptatel mne cini velmi vdeenYm ,ale take mam 7rcadla. Tak maid deveatka nesme- I ; i byt marniva!" dOveru, 2e jsem schopen dostati za,vazkiim ptinetenim ptesne "Jd nejsem marniva, mamidko, a irslukre sluiby v tirade okresniho klerka. ia se jen divam, jestli to jest jsem."

Jsem velmi vdeten dasopisum mesta Houstonu a okre1 * * su Harris za jejich dobrou spoluprici.

Mistii v eetfeni.

Sandy a jeho otec *SU v nedeli do kostela.

"Sandy, ty . mat na sobs svateeni VAg boty?"

"Ano, tatinku."

"Ale to je velke plYtvani VIE!" "Ale stare main rortrhane, tati." I 1 (Pol. Adv.-c) "Tak delej delti kroky, chlapee deli kroky, aby ti vydrtely dele podersve."

v nedeli, dne 18. srpna 1940 v sinirad.0 gtefinik na Cottage Grove SOKOLSKOU BESIDKU

"IVILADE. VINO"

Voliciim okresu Harris

W. D. (BILL) MILLER

Okresni Klerk okresu Harris