Vestnik 1940 07 31

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

AOONili (VOL.) XXVIII.

WEST, TEXAS. ye stiedu

(Wednesday) 31. ezrvence (July) 1940.

CISLO 31.

TRINACTi SJEZD S. P. J S. T. V TAYLOR. PONDELI 29. dervence zahajen byl v sini fadu Praha v Taylor tfinactY V sjezd Slovanske Podporujici Jednoty, kterY znamenati bude dal& meznik v historii nakho Bratrstva. 1I2 dva dny pfedem zapoealy pfipravnou praci vybory — stanovni a finaneni. V nedeli sj gdeli se delegati k vystavne, moderne vybudovane sini fadu Praha, kde byli ubytovacim vyborem odyakni na mista doeasneho ubytovani. Bratri veeer bavili se v sini rozhovorem o zastojich nati Jednoty, ktere sjezd bude resit, debatovalo se nezavazne, otevkne a mohli jste pozorovati jednu vac — Irkchni svYmi fisudky kritikou smefovali k prospechu a dobru dila nam vtem spoleeneho.

Rad Praha dal si s pfipravami, nezbytnymi pro pota.dani sjezdu takove velikosti nemalou praci a zasluhuje naproste uznani. Na nic nebylo zapomenuto, jednotlive podvYbory funguji pfesne, celY aparat pracuje jako hodiny a obzvlattniho uznani zasiuhuji sestry kuchatinky, ktere peduji o delegaty a jich eleny rodiny a spoustu hosti s nejvetti fisluhou. Podavane krme znamenite ptipra tene vtem vYborne chutnaji, bratfi u nalevny v panujicim teplounku v ptestavkach jsou trpelivYmi ukajeei 21zne.

V pondeli pfesn6 0 9. hodine sjezd byl formalne zahajen. Dobra kapela pied touto chvili zahrala nekolik sviZnYch pochodu a Uderem devate pfedseda Hi. trfadovny bratr C. H. ChernoskY vita ptilehavYmi slovy delegaty, cele shromadeni, jeZ prostornou sin zapinilo iipine.

V zapeti hudba notuje americkou hymnu, hlavnim vchodem vstupuji dva junaci, nesouci americkou vlajku a standardu fadu Praha. Obecenstvo ph prvnich taktech americke hymny povstava, v sini zavladla jakoby chvile posvatnd a jimava, proto2e za volnYm krokem postupujicich heraldil nasleduje dvojstup malYch devutek, nesoucich kytice kvetil. Junaci pled jevittem zastavuji, po to kady pfikroeuje k jedne strane a stoji v pozoiu. Mezitim drobne devutly dotly k jevitti, ka2da postavila se k pfedem umistene vase na kvetiny a na povel do nich vloZily donesene kytice. Byla to pekna novinka, originelni a velmi pilsobivY napad.

ShrornaIdeni useda, bratr pfedseda ChernoskY dekuje devutkam, potadateliim a oznamuje, k Hl. tfadovna opattila ku sjezdu tesnopisce p. Hilgerta z Chicaga, kterY vte z jevitte i hleditte (delegaty) pronesene pfesne zaznamena, airig celY prfibeh sjezdu bude neomylne a dopodrobna protokolovan. Po to pohnutYmi slovy vzpomina, nav2dy odetlych elenft nati S. P.J.S.T. a zvlatte pracovnika 'dem nezapomenutelneho — bratra Johna R. Kubeny. K ucteni jejich pamatky ádá shromadeni, aby povstanim a minutovYm klidem byla jim vzdana dest a vzpominka. V anglickem proslovu bratr pfedseda struene vyzveda, cile nati Jednoty a pfedstavuje na to mayora mesta Taylor — Hon. R. H. Hewitt-a. MladY mett'anosta Taylor mluvil velmi srdeene a bylo patrno, 2'e je s poslanim fraternalismu dobfe obeznamen. Vital delegity a obrazne reoeno predaval jim kilo s pfanim, aby se to oitili jako doma, a Wayne

aby snemovanim pfispeli k prospkhu mohutne S.P.J.S.T. KrasnY proslov Hon. R. H. Hewitt-a byl odmenen boutlivYm potleskem. Pravni radce Jednoty bratr August Kacit vhodne volenymi slovy anglicky podekoval p. mayorovi a v dagich vetach spravne, easove dotknul se pamatky prvnich ptistehovalca do Ameriky, z nicht' jrneno jednoho (Pacy) nalezame na vtem nam posvatne listine — Prohlateni neodvislosti. Zaverem tohoto obfadneho aktu byl znev celeho shromaIdeni — "Hej Slovane".

Pfedseda kadu Praha bratr F. 8vadleriak jmenem fachl vital delegaty, vzpomina hesel nati Jednoty, apeluje pro spolupraci, nebot' NAgE POLE. Antonin Soya.

Kam dohlednet, jdou dlouhe fady poli, z jablunek pfednivaji stfechy chat.

Lid zachutnal ti zeme drsnou soli a ty jej music, music milovat Je krasne rust na domacim poli, v tea prsti, pod tym2 sluncem laskavYm. Bit mnUtstvim, jeho stejne t'umi stvoly hovorem vednYm s davnym Bohem svYm. BYt mno2stvim, jeho dobrota jest tvoji a jeho smith a plad i zamlklost je tvou.

Te vira v Zivot•stejne s nimi poji, a cit.°. Uponky se stejne pnou.

A stejne z prsti kokeny tve ssaji chladivou vlahu dfimajicich sil.

Tak vtecka srdce stejna pkani maji: vzit bo2i pokory i moci dil. skutky 'Z'adouciho zlepteni ptinesou vtemu dlenstvu." DlouhY potlesk dosvedeoval, k slova mladeho dinovnika fraternalismu byla pochopena a take schvalovana. Timto proslovem byly formalni obtady skoneeny a pfistoupeno k organisaci XIII. sjezdu.

Do vYboru na pfehlidku poverujieich listin jmenovani bfi.: F. Bezecny, J. Jakubik a K. Cmajdalka. Br. fieetnik Hi. Ur. — Ed. L. Marek — Cte seznam delegatfi a pooet jich opravnenYch hlasu. VYbor ve chvili povefovaci listiny prohledl -a podava zpravu. Pfikrokno k volbe pfedsedy sjezdu o nominovani byli: Fr. S* vadlenal, dr. Jos. KopeckY, Frank Andinec a Stepan Navrh, aby kandidat s nejvyttim poCtem ziskanYch hlasu byl ptedsedou, druhY za nim s poetem hlasu mistoptedsedou — neprotel. Volilo se pro kaZdY fitad zvlatte. Pfedsedou zvolen br. Stepan Va1Cik, mistoptedsedou br.

F. Svadlenak. Ptedseda jmenuje Cleny vYboru na vypracovani pravidel jednaciho potadu. Bylo 0:45 odpol., kdy sjezd odroeil se k rah obedu do 2 hod. odpoledne.

V udany Cas zahajena odpoledni schilze a pfedseda Cte jmena elerru raznYch vYboril, ktere s namestkem ustanovili. Byly to vybory: resolueni, finaneni, tiskovY, na cestovne delegatam, pro nemocenskou podporu a novinka — potadate10, majici na starosti udriovani poradku. p.

Do sjezdu pfecistavii se ptedseda

Vladimir Maudr a protok vYbor na vypracovani jednaciho kadu nebyl se svYm ukolem hotov, pan Maudr promluvil ke sjezdu v zajnau Ceske akcef Znamenity feenik vylidil dnetni situaci, nabadal k pokraeovani v napomoci porobenSrch bratru ye stare vlasti a vyvolal vtelYmi slovy potlesk souhlasu. VYbor jette nebyl hotov a k osloveni shromadeni poladan gat dr. Midek. Mali jste bit ptitomni, mohli jste pozorovat hrobovY klid a obeas vpadajici boui-livY potlesk souhlasu, schvalujici zlata ptimo slova bratra profesora jim g nenapodobitelne burcoval narodni sebevedomi, htimal do dugi deskYch, prosil o spolupraci na poli fraternalismu a pfedevtim amer. demokracie .. . "Pracujme, pracujme pro tuto novou nati vlast a pracujme tea pro sebe samy, pro nati rodovou haluzi a fed matetskou" — to byla jeho slo-va zavereena, a ohromne hleditte sine otfasalo se potleskem.

Br. Rob. Cervenka Cte zpravu vYboru na jecinaci pofadek, o kaZdem elanku se zvlatt' uva2uje a nakonec tato se pfijimaji. Jsou naddie voditkem prate sjezdu.

Sjezd rozhodl ustanoviti dva tajemniky a byli zvoleni bratfi John Holedek a Jos. Vytopil. Nastala, debata, maji-li jmenovane vybory zasednouti ku sve praci a mezitim aby fitednici podali svoji zpravu. Po vYmene nahleda hlasovani vyneslo — necht' vybory zasednou neprodlene a sjezd °drooci se do 8 hod. v uteri rano. Dal*Ai podrobnou zpravu o prftbehu XIII. sjezdu pkineseme pfitte.

New York. — Naslouchaci stanice C:lumbia Broadcasting System zachytila rozhlas British Broadcasting Corporation v LondYne, ktera, rozhla6ovala vYpovedi jednoh tureckeho cestovatele, jen't se prave navratil z cesty po Nemecku do Catihradu Ci Istanbulu. Tento tureckY cestovatel pravil, Ze ptistav v Hamburku byl Upine znieen bombami britskYch kteti provedli nekolik nalet-O. na Hamburk i iina mista v Nemecku. Pravil o torn dale: "PH nagich navUevach v Hamburku, Emdenu. v Bremach, v Duesseldorfu, v Koline nad Ry'nem i v Esenu nespattili jsme ani jedine tovarny, ktera by nebYvala byla poAkozena."

Depege z Bernu udala, ze ye Francii je zkejme v Cinnosti "podzemni organisace", jeZ' tiispetne dopomaha vojakam, aby dostali se pies hranice bez ohledu na nemeckou okupaci. V Atery minuleho tYdne dostihlo tvYearskYch hranic 13 francouzskYch vojakfl s kapitanem a porueikem. Vtichni opatteni byli zbranemi. Vykonali tajne cestu 120 mil, vettinou za noci.

Pied tim dostaly se do 8vyrcarska merit): skupiny francouzskYch, polskYch a britskYch vojaka -a skoro v kaalem ptipade pfinesly s sebort svoje zbrane.

— Frankfurter Zeitung v redake.nim. dlanku 11'6 presidenta Roosevelta jako do obrovske miry zodpovedneho za nynej'Ai zanaitaye stanovLsko

Strana 2

VESTNIE

Oddil dopisova elsky NA VYSVETLENOU. Valeni dtenafi, pro velkY naval prate zde na statni universite nemam mnoho dasu na psani, ale vzdor praci mi to neda, abych napsala neco k demu mne dodal podnet dopis pani Matejkova v deskYch novinach. Ja jsem tak daleko ciemokratka, se chci, aby lido vedeli neco 0 myth nazorech a kdya vidim nem co se ptidi memu pfesveddeni, tak si to pokladam za moji )ovinnost yysvetliti moje ptesveddeni a nazory tak, aby etenati meli ptileaitost si sami. udelati nestranne Usudky o vecech, jet maji vice net jednu stranu.

Co chci napsati, tYka se stipendii, ktera rozdava department slovanskYch jazykft. Rozhodne se ptiei memu rozumu a ptesveddeni my-.

Slenka, kterou pan! Matejkova napsala. Ja, nechci, aby dtenati si ponechali zleheujici poznaku o stipendiich. Znam jejich dfileaitost z vlastni zkugenosti. A nic se neobavam podotknouti, ae nazor mfij maji tea jini rodiee, jejicha dltky tea obdraely stipendia. Nemyslim, ae by si to kdo povaao yal za almuanu, jak v dopisu bylo podotknuto. J6, si to povaluji za east. A -beg mne, ae deskY department neni pozadu za departmenty ostatnich jazykti, ktere tea davaji takove odmeny. Kdo studuje pokroko ye methody uoitelske, vi, ae odmeny ted' nejsou vylouCeny, ale jsou povalovany za vYbornou pomoc v ueeni. Rem hrda na to, ae department slovanskYch jazykt dosavad tolik stipendii yenoval nagi Ceske Bylo to v dobe deprese, kdya moje dcera studovala na universite a ja nikdy nezapomenu jak mile byla jsem pkekvapena, kdya ona tea dostala tech 25 dolarti a jak velmi mite to pomohlo pfes to, ae je to jen malt' obnos. Ja povaauji stipendia co Cest a odmenu a vzacnou pobldku studovat tee, literaturu a dejiny na gich ptedkh, o kterYch se tak radi honosi nekteti lide mluvenim, ale malo skutky. Je mnoho studentft, kteti by jinak nemohli studovati, kdyby tech 25 dolarb. nedostali. Ja nepi gi ye prospech stipendii na ukor Texaske Matice Vy ggiho Vzdelani, protoae kaadY vi, jak dhleaity flkol ta Matice ma, ale moana„ ae kaadY nevi, 'ae penize nemohou bYti pftjdeny drive neali se pozna, ae studenti se °sireddill. Tak stipendia jsou skuteenYm zakladem, prvnim stupnem k dal gimu pokroku. Je mnoho jinYch tak zvanYch scholarship funds, kde jia osveddeni studenti mohou hledati pomoc, ale tem zaa'ateenikum jsou stipendia velice potfebna a canto jedinou jejich nadeji. Co je studentilm platna pomoc dal gl, kdya oni pottebuji pomoc co zadatednici, aby se mohli ukazati schopnYmi. Ano, potom mohou aadati o pomoc od Texaske Matice Vy ggiho vzdelani a take z jinYch fonda. V torn smyslu take pine vetim, ae stipendia jsou nevyhnutelna a nenahraditelnd a doufam, ae na ge vetejnost uzna ,jejich hodnoty a bude je dale podporovati. Ja doufam, ae i pani Matejkova si je gte vzpomene, ae i jeji dye dcery dostaly stipendia a ae uzna jejich hodnotu. 2e by byla stipendia davana co lakani, to nevefim, protoae z vlastni zkugenosti vim, ae ja jsem de gtinu vzala, proton jsem chtela a aadnY me nelakal a aacine stipendium jsem nedostala. jednou jsem psala, to mnoho nedoclllme, kdyt se budeme hadati o yeci malicherne. My musime uznati, se ve spojeni je sila a nesmime hned, jak vge nejde podle na gich nazorft, rozbijeti praci, ktera, je pro dobro celku. Nesmime bYti jak ti horlivi demokrate na konvenci, kdya to neglo po jejich tak se odtrhli a tak malielymi se stali, ae zapomneli, to jsou demokrati a mini pracovati pro stranu republikanskou. Velikost eloveka se ukaae prave v tom„ kdya mitane vezme poraaku. Chceme-li doko,zati mnoho, musime se nauditi ctlti nazory druhYch. A jestli mysiime, ae na ge nahledy jsou lepgi, me pro ne dale pracovati a kdya vet ginu latesveddime, tak glechetnYm jednanim dokaleme nage tile. Kdya pracujeme ye prospech vgech, nesmime hlecieti na osobni zisk. Mne se- vgak zda, ze zde v Austinu nekteti fide pracuji vice pro svfij prospech neali ye prospech na gi spoledne Ceske veci. Tak si myslim, jak asi by to zde vypadalo, kdyby pan Fojt, jen, ma zde

dtun pro bydleni studeutek, anebo pan Prasatik, jen se zabYva bankovnictvim, si zaloaili tteti Cesky Klub, aby jim to pomohlo v jejich zamestnani. Moana, ae by se jim to vyplatilo. A snadno by mohli ae pan 2ivnV anebo Dr. Mieek nechteji miti tytea nazory jake maji oni a radeji by pracovali pro prosazeni vlastnich nahledil a jestli by neptesvedaili vetginu, museli by se podrobiti vetgine, mohli by si Tak se odtrhnu a na ukor vet giny budu pracovati ye prospech s ytij. Co mi na torn zaleai, tie tim dobre Ceske Men° v odich jinYch pogkodim, jen kdya ja budu miti svfij novY klub? TakovYm jednanim se je gte nikdy mnoho nedocililo ani se nedocili. My aijeme v demokracii a mame pravo na sve nazory a nahledy, ale musime se naueiti pracovati glechetne a poctive.

Musime se nauditi pracovati spoleene a ne rozbijeti se na deset stran. Mne zde je gte nikdo v departmentu slovanskYch jazykil hlavy neutrhnul, protoae jsem s nimi ve v gem nesouhlasila.

A ae mam sve ruzne nahledy, to se stava easto.

2adnV mne ma prava nebral a vhbec se mi nic nestalo, protoae jsern mela jine nahledy a tea pro ne pracovala. Jak krasne bude na g eeskY lid pracovati as se naudi pracovati spoleene a spojenYmi silami.

J6, bych si pfala, aby nekteti studenti, kteti obdraeli stipendia nam napsali, jak jim to pomohlo. Teti myslim, ae by bylo zahodno, kdyby Dr. Mieek aneb pan 2ivnV, kteti o torn vedi mnohem vice neali ja, napsali jak rodiee a student! addaji o stipendia a dokazuji, ae jsou dieny eeskYch spolkft, ktere glechetne udeluji stipendia pro studenty de gtiny. Ja doufam, tie nagi lido budou podporovati fond Texaske Matice Vyggiho Vzdelani, ale ne na ukor stipendii, ktera ja zvlagte nyni povatuji za velmi dalealta.

My se zde hadame a ye stare vlasti je na ge tee pronasledovana a nieena. 0 tom asi nekteti de nevedi nebo vedeti nechteji. — S uptimnYm Albina Lois Kadanka. pozdravem, Doufam, ae Ude jicha jmen jsem uaila, mi to prominou.

Rogers, Texas, 26. dervence.

Byli jsme mile ptekvapeni s manaelem po obdraeni krasne upraveneho a bohatou Cetbou yypraveneho ptedsjezdoveho eisla Vestniku, ktere bylo venova.no ku pocte a pamatce 13. sjezdu nagim elenum bratrske Jednoty yydavatelstvem spoleenosti Cechoslovak, zasluhuje zajiste nage uznani a diky. Nemohu v gak opomenouti vzdati nemale diky a uznani potadateli a redaktoru br. Fr. Mouekovi za jeho vady v pravde znamenite vypravenou Cetbu a poudne redakani elanky, ktere tak mnoho na gich atenatti vyhledava. Vim take, ae i velkou zasluhu ma na tomto krasne yypravenem aisle, jet nas tak mile nad odekavani ptekvapilo. Vedela jsem sice jia day no, ae je jim pilne doptedu ptipravas/an°, ale nenadala jsem se, ae by bylo v tak bohate yYprave, a proto mu path na g srdeenY dik. Zajiste, ae i jini bratti a sestry projevi mu svoje uznani a oceni to jeho velkou praci osvetovou, kterou pro nag i deskoslovenskou haluz zde konal a kona. Nejen jeho krasnou poutavou detbou, tea jeho vlasteneckYmi ptedn6, gkami v nagich mnoha deskYch osadach se vady vgem ptitomnym zapsal do srdce. Kamkoliv zavital, v gude navgteva byla velika, tak jej v gude radi vitali, zajiste ze toto uznani budou miti na pameti i nagi bratti delegati a budou jej stoprocentne volit, pakli ne, byl by to jen dirY nevciek. Pti to vaestranne oblibe v gak doufam, ae bude nag im milYm redaktorem i nadale a ae ho budu moci tou mou gkrabaninou jegte dlouho napalovat, totia neodtahne-li mne v brzke dobe ta zubat6„ ktera pry deka nedekane na dost inalou ptileaitost. Dle me moat-lost se ji vgak jegte vyhnu, co by si to beze mne tata poCal, kdo by ho zas dopaloval.

Dale vas chci, ptatele a mill krajane upozorniti, ae na ge odboaka S.A.O.T. v Seaton bude potadati svoji pravidelnou schftzi v trterY 6. srpna veder o 8 hod. a prosim vas, abyste se ye velkem mnoastvi dostavili, abychom se vespolek uradili na nejakem podniku ye prospech nagi akce podniknouti.

Doufam, ae kaadY z vas svou krajanskou povinnost vykona a tegime se na mile vgech shledant. Za odbodku S.A.o.T., K. Fojta,gek, taj. odb. v Seaton.

Ve

dne 31. eervence 1940.

SL ANSKA, PODPOR11,11Ci JEDNOTA STATU TEXAS vlastni v okresu Calhoun, sedan a pfil mile od mesta Port Lavaca, 160 Mail pozemku, kterY musela ptevziti v prosinci 1932. Tento majetek dfive mel mezi osmdesati a devadesati akry v poll, a •poptavka na Calhoun County A. C. A. vynesla doznani, to tam mate se devadesat okra zase d3 pole dati. Od 1934 jsme nemeli na teto farm y rentYre, a nebylo posledni dva roky moan() ji pronajati ani na pastevnik, protote ploty byly z velke Cast! odcizene. Oznamovani majetku na prodej vyneslo nabidky od gesti a pfil do dvant,cti a pfil dollaru za akr na pftvodni investment $32.57 na akr, nepoeitaje v to ztracene Uroky a dluane dame.

Bylo mne scieleno, ze vladni Adel baviny na tomto majetku jest rtes tficet akrft, kukutice as 27 akrft. Po porade a prohlednuti farmy se dtytmi eleny na gi Jednoty bylo usneseno a H. cadovnou schvaleno jako nejvYhodnej gi pro zdjem Jednoty najiti na tento pozemek dobreho farmate. Oznamujeme tedy tuto farmu k pronajmuti na rok 1941 a ptihlasi-li se nam dobre odporueenY rentYt, kterY by mohl majetek spravne odbdelavati, budou budovy opravene, Opattime dobrou studni, nechame zorati as devadesdt akrti pole a potadne se farma oplotnl. Cesta na farmu z mesta jest dobrd a neeele dve mile ku gkolnimu dcstavniku (busu), gkola v Port Lavaca. Farmafi, znajici pomery rolnieeni v pomoti, tedy bud' z okresu Calhoun neb sousednich okresti budou miti prednest. Najemnik dostane smlouvu na tai roky. Zajemci pigte na H. Utadovnu, Fayetteville, k villi pokyntim stran prohlednuti majetku. Udejte zdroje odporueeni.

Frank B. Steiner.

ti

Sokol Fort Worth.

Ctend redakce, mili ptatele a milovnici taneenich zabav! — Oznamuji vam, ae se bude potadati taneerii zabava v Sokolovne v nedeli 4. srpna pti zdejei hudbe Czech Melody Boys, tak vas v gechny srdeene zveme. Druha zabava y e prospech spolku proti ohni a bouti bude pofaclana v Narodni sin! dne 11. srpna pfi hudbe Ossie Stocker. Ostatni yam oznamim pozdeji.

Betty Jo Mrlik pki vetejnem cvideni nam ptedstavila kra,sny cvik, kterY se udi v Recreation budove.

Sleena M. Schramova naleza se v nemocnici Sy . Josefa, kde se podrobila operaci na slepe sttevo. Pfejeme vaem, kteti se nalezate v nemocnici, brzke uzdraveni, jako Agnes S yndic a Evelyn B6,rtek v All Saints nemocnici; Zina Po-. linsky a M. Schram v St. Joseph nemocnici. Pi. W. J. Ermis v Harris H. a matinka pi. F. Skrosek a pi. R. Belik je ua dovezena domti z nemocnice, kde si poleaela dosti dlouho na ledvinovou nemoc a vysokY tlak krve.

MinulY patek dojela k nam nav gtevou moje sestra L. Muchova s dvema detmi. Tyden pobyla u nas a u sestry a avakra J. JeaavYch. Pro dnegek koneim s pozdravem na redakci a vaechny ostatni. Zustavam vase sokolska dopisovatelka, Millie Polagek.

Dallas, Texas.

Za, zdefgi Ceskou osadu bylc odevzdano $94.30 ze zabavy potadane dne 30. eervna v sin! tadu Cis. 84.

V nedeli dne 28. dervence v kostele sv. Jana v Ennis slibili si vernost a lasku as do smrti ses. Marie F. Pokladnik a br. Jan W Kubin z Ennis, ktery jin je poeitan za Dallasaka, protoae jin zde nekolik rokh pracuje v tovarne br.

Fr. Nestrojila, kde jsou vetainou na ginci zamestnani. Novomanaelftm pteji mnoho zdravi a atesti.

V nedeli dne 4. srpna bude v sini tadu C. 84. tanedni zabava, ku ktere zveme vaechny nage ptatele. Zadatek bude v 8 hod. veder a vstupne V. Kartous, pan 35c, dama 25c.

IvIladi lezaci, stall aebraci.

Ve steedu, cane 31. eervence 1940.

ADRESAB, AP, V. Slovanske Porlporujlei Zetieeee Statu Texas.

Mayne lekadovna: C. H. Chernosky, pfedseda, Houston, Texas.

Stepan Valeik, mistopeedseda, lepuston, Texas.

J. R. Kubena, tajemnik, Fayetteville. Texas.

Eward L. Marek, deetni, Fayetteville, Texas, Fr. B. Steiner, pokladnfk, Fayetteville, Texas, August Keefe, pravni radce, Temple, Texas, Finaneni vebor: W, A. Nesuda, Dallas, Raymund Prasatik, Austin, Texas, Chas. Nay-retie Rt. 4, Temple, Texas.

Dr. Jos. Kopecke, vrchrif lekae, San Antonio.

Tiskove vebor: Jos. Horilak, College Station, J. J. Krueinske, Corpus Christi. John Holeeek, Wallis.

1. Pokrok Texasu - Fayetteville, Texas.

P. P. Baron, Fayetteville, Tex. &haze 2. nedeli v mesici.

2. Kopernik - Roinov. Chas. Hilscher, Fayetteville, Texas, Rt. 1. Scheme 1 nedeli.

3. Novohrad - Moulton. Adolf J. Mika, Moulton, Tex., Rt. 1. Scheze 1. nedeli v mes.

4. Karel Havlieek - Hallettsville. Chas. Holy, Rt. 1, Box 164, Hallettsville, Tex. Scheze 2. nedeli v mesici.

Tioga. Chas. Hejne, Tioga, Tex..

5, Tioga Rt. 1.

6. Moravgtf Bratfi - Cottonwood. Frank Pibil, West, Te., Rt. 2. Scheze 2. ned. v mes.

7. Rovnost - Caldwell. J. J. Krupa, Caldwell, Tex., Rt. 1. Scheze 2. nedeli v mes 8. Prapor Svobody - Weimar. Adolf Barta, Schulenburg, Tex., Rt. 3. Scheze 2 nedeli.

9. Slovan - Snook. Dr. Jos. H. Kozar, Somerville, Rt. 2. Scheze 1. ned. v mesici.

10. Texaske Mir - Shiner. Aug. Madala, Yoakum. Tex., Rt. 2, Box-102. Scheze 2 ned.

11. Svojan - Praha. Aug. Jalufka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 159. Schee. 2. ned.

12. Dubina - Dubina. Josef Stos, Rt. 2, Box 33, Weimar, Texas.

13. Texaska Orlice - Dime Box. Vine. Marek, Dime Box, Tex., Rt. 1. Schtze 2 ned. v mes.

14, Veself - Wesley. Edmund A. Baca, LaGrange, Tex., P. 0. Box 752. Scheze 2. ned.

15. Svornost Jihu Buckholts. Emil F. Voldan, Buckholts, Tex., P. 0. Box 4 Schtize 2. nedeli v mesici.

16. Bfla Hora - Bile Hora. Frank Melnar, Hallettsville, Tex. Saline 3. nedeli v mes.

17. Nove Tabor - Caldwell. Jos Siptak, Caldwell, Tex., Rt. 3. Scheze 2. nedeli v mes.

18. Jan 2iika - Elgin. Wm. Marek, Elgin, Tex. 19. Velehrad - Velehrad. Fred Mieulka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 57. Schilze 2. nedeli v mesici.

20, Komenske - Granger. Jno P. Trlica. Granger, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

21. Fr. Palacke - Engle. Chas. Jalufka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 159. Schee 1 ned.

22. Jiff Washington - Cat Springs. Alois Kircin, Sealy, Tex. Scheze 2 nedel. keede 3 mesice.

23, Nova Morava - Moravia. John Kahanek, Schulenburg, Tex., Rt. 5. Schee. 2 nedeli.

24. Ceske Prapor - Cyclone. Chas. Navratil, Rt. 4, Box 47, Temple, Tex. Scheze 1. nedeli v mesici.

25. Ennis - Ennis. John Hrabina, Rt. 4, Ennis. Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

26. Slovan Jihu - Skidmore. Milton J. Trlica, Beeville, Tex., P. 0. Box 516.

27. Pokrok Moulton -- Moulton. Joe Zaveske, Moulton, Texas.

28. Karel Jonas - East Bernard. John Holeeek, Wallis, Tex., Rt. 1. Schaze 2 nedeli v mesici o 2 hodinach.

29. Praha - Taylor. Jos. F. Eineigl, Taylor, Texas. Scheme 2. nedeli v mesici.

30. Hvezda Jihu - Taiton. J. F. Fiala, ElCampo, Tex., Rt. 1. Scheze 1. nedeli v mes.

31. Pokrok Slovene - Yoakum. E. E. Bushek, Yoakum. Tex., Nat'l Bldg. Sell-Cue 2 nedeli kaide 3. mesic.

Schillerville. F. J. Schiller, 32. Naginec Victoria, Tex., Rt. 2., Box 123. Schee. 2. n.

33. Hvezda Miru - Bleiberville. Adolph Stepan, Welcome, Texas. Schaze 2. nedeli.

34. Slovan gti BratIi - Morava. J. G. Charanza, Caldwell, Tex., Rt. 4. Scheze 2 nedeli.

35. Novo Kvety - Axtell, Adolf Mach, Axtell, Tex., Rt. 1. Scheze 2. nedeli v mesici.

36. West - West. Tex. Fr. Moueka, West, Tex, Scheme 2. stfedu v mesici.

37. Nova Vlast - Frydek. Norbert Jei, Sealy, Tex., Rt. 1.

Smithville. Jos. F. Slavik, Rt. 1, 38. SOU() Smithville, Texas. Schtze 3. ned. v Ines.

V2STNIK 39. Redlich Smetana - Bryan. John Homola, 208 N. Logan, 24th., West, Bryan, Texas.

Scheze 2. nedeli v mesici.

40. Cechoslovan - Hillje. E. K. Hajovske, Rt. 3, Box 17, El Campo, Tex. Scheme 2. n.

41. Nova Ratolest - Port Lavaca. R. Machaeek, Rt. 1, Port Lavaca, Tex. Scheme 2 ned 2. nedeli v mesici.

42. Moravan - Sunny Side. John Machae, Brookshire, Tex., Rt. 1. Scheze 2. nedeli.

43. Bratrska Podpora - El Campo. Frank Dressler, El Campo, Texas.

44. Cegti Bratei - Indusry. Frank J. Langer, New Ulm, Tex., St. Rt. Scheze 2. nedeli.

45. Vlastenec - Shiner. J. H. El gik, Yoakum, Tex., Rt. 2. Schfize 2 nedeli v mesici.

46. Volnost - Sealy. Mrs. Zofie Hluchan, Sealy, Tex., P. 0. Box 354. Schee 1 ned.

47. Hvezda Texasu - Seaton. Jerry Dana, Rt. 4, Box 151, Temple, Tex. Scheze 1. nedeli v mesici.

Beyersville. Dan Cuba, Tay48. Vygehrad lor, Tex., P. 0. Box 172 Scheze 1. nedeli.

49. Pokrok Rowena - Rowena. Vaclav Kvassnieka, Rowena, Tex., Rt. 1. Schilz. 2 ned 50. Pokrok Pierce - Pierce. Jos. Bartok Rt. 1, El Campo, Tex. Scheme 1. nedeli.

51. Vernost - Ellinger. D. A. Juren, Ellinger, Tex. Scheze 2. nedeli v mesici.

52. Osveta - Kovar. Chas. Vyvjala, Smithville, Tex. Schilze 2. nedeli v mesici.

53. Ceske Lev - Frelsburg. T. A. Pophanken, New Ulm, Tex., Rt. 1. Schfize 1. nedeli.

54. Jaromir - West. Emil W. Popp. Rt, 2, Abbott. Texas.

55. Hvezdnate Prapor - Tours. Louis Svaeina, Penelope, Rt. 1, Box 55. Scheze 1. nedeli v mesici, o 2. hodine odpoledne.

56. Anton aermak -- Corpus Christi. Mrs. Bettie Juiica, Rt. 1, Corpus Christi, Texas.

Rt. 2, Box 618.

57. Jan Hus - Gonzales. Jacob Cieek, Gonzales, Tex. 214 St Paul St. Schilze 1. nedeli.

58. Columbus - Hungerford. A. L. Matugek, Wharton, Tex. Rt. 1. Scheze 1. nedeli.

59. Bratfi Jihu - New Ulm. F. A. Weige, New Ulm, Tex. Scheze 3. nedeli v 60. Bratie Svornosti - Wallis. J. M. Vagina, East Bernard, Tex., Rt. 1, Box 76. Scheze 2. nedeli kaide teeti mesic.

61. Vesmir - Poth. Adolf Mieulka, Floresville, Tex., Rt. 4, Box 183. Scheze 1. nedeli kaide tfeti mesic.

62. Rozkvet - Galveston. Marie Cordray, 3923 Ave Q 1/2. Galveston, Tex. Scheze 1. &teedu v 63. Pokrok Sweet Home - Sweet Home. Joe N. Morris, Sweet Home, Tex. Scheze 2. nedeli v mesici.

64. Pokrok Plumu - Plum. Mrs. Katie Sulak, La Grange, Tex., Rt. 1. Scheme 1. nedeli.

65. Prapor Magnolia - Crosby. Mrs., Albina Balcar, Sheldon, Texas. Scheme 1. nedeli.

66.. Slovanska Lipa - Waco. Otto Banns, Rt. 5, Waco, Tex. Scheme 3. nedeli v mes.

67. Bratei Svobody - Schulenburg. Louis Dybala, Schulenburg, Texas. &Mize 1 ned.

68. Vesmernost - Nelsonville. B. W. Schiller, Bellville, Texas, Rt. 1. Scheze 2. nedeli.

69. Nova Osada - Rogers. Nykola H. Harbuz, Cameron, Tex., P. 0. Box 416. Scheme 2. n.

70. Laskavost - Needville. J. J. Zemanek, Needville, Tex. Scheze 1. nedeli v mes.

71. , No ve Raj - Penelope. Tom Pfikryl, Penelope, Texas. Scheze 1. nedeli v mesici.

72. Pokrok Jihu - Cameron. R. J. Guzner, Rt. 1, Cameron. Scheme 2. nedeli v mesici.

73. Sam Houston - Seymour. Joe Wa gek, Sey -mour,Tex.Rt3Sch1ndlivmes.

74. Borove Haj - Lovelady. Martin Svoboda, Crockett, Tex., Rt. 4, Box 72.

75. Svoboda - Bartlett. Jos. Pacha, Bartlett, Tex., Rt. 3, Box 18. Scheze 1. ned. kaide tfeti mesic.

76. Neodvislost - Wichita Falls. Chas. Kilian, 2409-8th Str., Wichita Falls, Tex. Schee ze 2. nedeli v mesici.

77 Hvezda Praporu - Bomarton. Raymond Piebyla, Bomarton, Tex., Rt. 2.

78. Dobrota - Dobrowolski. John Doreifik, Jourdanton, Tex. Scheze 1. nedeli v mes.

79. Corpus Christi - Corpus Christi, Tex. A. Krug inske, Rt. 1, Corpus Christi, Texas.

Scheze 1. nedeli v mesici.

80. Tyr -- Holland. Alvin D. Martinets, Holland, Tex. Schuze 1. nedeli V mesici.

Needville. August Tejkl, 81. Rozkvet Ride Needville, Texas.

Strana 3 82. Oech0 Domov Ennis. Wesley Strunc, rt.

2. Ennis, Tex. Schiize 2. nedeli v naesici.

83. Srdce'Jednoty - Columbus. Jos. V. Frnka, Columbus. Texas. Scheze 2. nedeli v mes.

84, Pokrok Dallas - Dallas Adolf Jee, 3516 So. Fitzhu gh. Dallas. Tex. Schtee 3. ned.

85. Pokrok Haskell, - Weinert. Frank Stunt., Weinert, Tex., Rt. 1. Scheze 1. ned. v mes.

86. Slovanske Svaz - Ziekov. 0. V. Vanfeek, P. 0. Box 226, Temple, Texas.

87. Hvezda Svobody - Tem ple. H. H. neje Temple, Tex., 816 North second. Schtze 2. etvrtek v mesici v Utadovne br. A. Kacike 88. Pokrok Houstonu - Houston. Mrs. F. J. Olexa, 6402 Taggart, Houston, Tex. Schtee 1. nedeli v mesici.

89. Reiove Diner - Rosebud. Mrs. Agnes Skupin, Rt. 3, Rosebud, Tex. Schfize 2 nedeli.

90. Slovanske Sdruieni - Stanford. Frank Pustejovske, Tuxedo, Tex., P. 0. Box 76.

Scheze 2. nedeli v mesici.

91. San Jacinto - Crosby. R. J. Loet'ak, Box 306, Crosby, Tex. Selene prvni nedeli v mesici. dopoledne.

92. Svaz oechoslevane. - Ft. Worth. Frank Kratke, 2511 Ross Ave., Ft. Worth, Tex. Scheze 2. nedeli v mesici.

93. Karnes - Hobson. F. L. Pustejovske, Hobson, Tex. Scheze 2. nedeli v mesici.

94. Dennice - Wheelock. C. L. Novosaci, Wheelock, Tex. Scheze 1 nedeli v mesici.

95. Ceske Den - Seymour. Anton Holub, Seymour, Tex. Scheze 2. nedeli v mesici.

96. Krasna - Krasna. John Marek, Rosenberg, Tex., Rt. 1. Scheze 2. nedeli v mesici.

97. Placedo - Placedo. Joe L. Eleik, Da Costa, Tex., P. 0. Box 105. Scheze 2. nedeli v m.

98. Vitez - Guadalupe. Wm. Janota, Victoria, Tex., Rt. 1, Box 110. Scheze 2, nedeli.

99. Radhogt' Radhost. Henry Spaniel, Halletsville, Tex. Scheze 2. nedeli v mesici.

100. Pokrok Mladeee - Sebesta. J. S. Sebesta, Lyons, Tex., Star Route. Schee. 1. nedeli.

101. Pokrok Gainsville - Gainsville. John Samek sr., Rt. 1, Gainsville, Tex. Schilze 2. nedeli v mesici.

102. Hvezda Mladeee Coupland. Mrs. Antonie Adamek, Taylor, Tex., Rt. 1.

103. Pokrok Flatonia - Flatonia. F. J. Fojtik, Flatonia, Tex. Schfize 3. nedeli v mesici.

104. Svatopluk Cech - Eagle Lake. A. Klockmann, Eagle Lake, Tex. Scheze 2. nedeli.

105. Hej Slovene - Gus. John Pleeek, Chriesman, Tex., Rt. 1, Box 104. Scheze 2. ned.

106. Cecho-Moravan - La Grange. John S Peatka, La Grange, Tex. 107. Rozkvet Zapadu Floresville. Jaroslav F. Bayer, Floresville, Tex., Rt. 5, Box 21.

Scheze 2. nedeli v mesici.

108. Jai Podebradske - Rosenbeg. J. J. Neuman, Rosenberg, Tex. Schtze 1. nedeli.

109. Radecke - Granger. Arnold Zrubek, Granger, Tex., Rt. 4. Scheze 2. nedeli.

110. Jan Rosicke - Kaufman. Steve St'astne, Rt. 2., Kaufman, Tex. Scheze 1 ned. v Ines.

111. Jaroslav Vrchlicke - Sugerland. Stepan Alief, Texas. Scheze 1. nedeli.

112. F. B. Zdrebek - Guy. Peter Listak, Damon, Texas. Scheze 2. nedeli v mesici.

113. Svepomoc - George West, Texas. Frank Lukeeik, P. 0. Box 191, George West, Tex. 114. Vyzovice - Fairchilds. Mrs. Marie Kadera, Richmond, Tex., Rt. 1, Box 70. Scheze 2 n.

115. Pokrok Garwood - Garwood. F. J. Botgka, Garwood, Tex. Scheze 2. nedeli v mesici.

116. Rozkvet Cooks Point - Cooks Point. John Toupal, Caldwell, Tex, Schfize 2. nedeli.

117. Robstown Robstown. John. F. Veselka, Robstown, Tex., Rt. 1. Scheze 2. nedeli.

118. Kingsville - Kingsville. Joe J. Lukag, Kingsville, Tex., P. 0. Box 587.

119. Slovanska Peileeitost - Brookshire. F. L. Gregor, Brookshire, Tex., Rt. 1, Scheze 1. nedeli v mesici.

120. Pokrok Deanville Deanville. Jos. Balcar, Caldwell, Tex., Rt. 1. Scheze 2. nedeli.

121. Spravedlnost - Dickson. J. F. Novosaci.

Shiner, Tex.. Rt. 3. Scheze 1. nedeli v mes.

122. Nova Doba - Wallis. Jos. F. Felcman, Wallis, Tex.. Rt, 1, Box 84.

123. Vgeslovan - Cistern. Dom. Vydrfal, Flatonia, Tex., Rt. 3. Schnee 2. nedeli v mes.

124. Slovanske Dilworth - Dilworth. Albert Velek, Gonzales, Tex., Rt. 6.

125. Touha - Westhoff. Louis Lukas, Westhoff, Tex., P. 0. Box 36. Scheze 2 nedeli, 126. Dubove Haj - Ross. Jos. Foit, Rt. 1, West, Texas, Schtize 1. neEli v

Strana 4 Dallas, Texas.

Mill dtenati Vestnikul Je mi velikSen potetenim oznamiti yam, M detske divadlo Ceske prazdninove Skoly se znamenthe yydafilo. Pe'kne poeasi, ne pfilit horko a velika, Utast ptatel, kteti ptiSli shlednout, demu se ty deti za tech 6 tVcint pod dozorem jejich ueitele a uditelky naudily, kteti svedomite jim vStepovali lasku k to pane deske mluve*a nautili je divadlu, ktere v gichni dobte sehrily.

Dovedu se Olt (tak jako take ma,minka) v radost rodien, dedeekil, babidek, str3icil a tetieek, jakou meli radost, M to deti 'Acne sehraly a zajiste i pan uditel a uditelka, kteti si s nimi dali hodne prate je tomu nacvidit.

Psala jsem yam, 2e dve pani Ameridanky navttevovaly eeskou skolu a take nam ukazaly pti tomto programu, demu se za tu kratkou dobu naueily.

Ned zahajenim divadla pi. J. Rotreklova pfednesla pievitani, ktere pro ten Adel pro ni slotiila pi. M. 2ivna a ktere k uvetejneni zasilam, tteba poslou ts ii i jinde.

Drazi ptatele: — je. jmenem 'Ceske Simly vitam vas vtechny vespolek, k naSi slavnosti, — k na gemu divadlu, --ktere potada deska, kola ku cti pfatel deslOeh deti, ktefi s nami dnes svatek sveti.

V "Ceske tkole nam Vaem dobte tam se ete, pile i zpiva, — eeskou pisni — deskS7 duch v nas ogije a my poznavame v Ceske Skole, jak slavnou byla a je Cechie.

Nam Ceske pisne rozezvudi dui a my se udime, jak se na vdeene potomky natich ptedkii.

Sestupte k nam velci buditele, jimti heslem byla svornost, Atka plodna, nadchnete srdce slabs nerozhodna, ku vlastenecke uptimnosti vtele!

Pak vS'ichni pfatele vy drazi, vats ptizni zmu2ime sve sily.

Pfani vase budit natim heslem — stejte pti not, jak se dosud deo, shovivave neste na'Se vady, aby k sluchu dolly mile vase rady, neb jen laskou shy slabe doinstaji!

Proslov byl touto mladou pani Amerieankou ptednesen s bezvadnou dokonalosti. Bylo to vskutku obdivuhodne, jak kratne zfetelne z pameti se tato pane fedi s tetikou vSrslovnosti naueila, jeji mluva je pomala, kladla doiiraz na ka2de slovo a vtechny ty "f" tak mekce vyslovovala, M kdyby jsme ji neznali, tak rozhodne by jsme nevefili, M je to Ameridanka Obleeena byla v bile fize, pies prsa tikmo narodni trikoloru, ye vlasech korunku, pfedstavovala 6echit a pekne ji to slutelo. Tuto krasnou fed si pfelo2ila (asi s pomoci p. 2ivneho) do anglieiny a zna proto jeji vSiznam i ye sve teei. Sklidila za jeji vskutku umeleckS7 vStkon bouti potlesku.

Po to divadelni scena zaeina a udetuje divaky v napjeti. Omezuji se jen na struenS, popis.

Byla ptitomna velmi schopna, pismatka pi. Bo2ena Radove, se svSrm man2elem, oba dobre silt' vedouci divadla, bude tak laskava a poda, y am kritiku spravedlivou, 2e ano, pi. R.?

Po ukoneeni divadla nam opet ty d ye pani Ameridanky pane Cesky zazpivaly dueto "Prot pak jste maminko draha, daleko ode mne?"

Boute potlesku je ptivedla zpet na scenu, kde zazpivaly "Vesnidko ma pod 8' umavou". Nitsledoval potlesk a volano "opakovat"! -(Udinily tak pozdeji). Zazpivaly vtechny Skolni nekolik pisni na ukondeni "Tobe, o vlasti ma" a sladkobolnST "Kde domov mar?". Obe tyto pisne lid vyslechl se zbo2nou Actou v stoje. Ku konci tohoto detskeho programu pfeclnesla nejmenti a nejmladti 2akyne (asi 5-lets) Geraldine HoupS7 natledujici podekovani, ktere pro ni napsala pi. M. tivna. * Ja malieka rekyne, Ceske Skoly 26,kyne dekuji yam vtiem za to, M jste ptitli sem na nits se podivati a lasku svou nam dOklizati,

VtSTNtIt MaIidka v ithoru vily, hlavie'ka vroubena svet1S7mi kadetemi, pdrnenkove bystra oeka (jeji, sestheka, Katetina ma odka jako trnky eerne a ylasky tmave a pro jeji smele vystupovani je rada videna na, jeviSti), vypadala zosobnena nevinnost, tak jak malsfi andilky maluji. --Tim byl zdatilSr program ukonden.

Pak jeSte Glen Skolniho vSlboru, p. J. Marek podekoyal za hojnou navtt'evu a ptedstavil obecenstvu pana ueitele J. 2ivneho a pi. tivnon.

Pi. My na nas ubezpedila ye sve kratAi reCi, tik byla mezi nami rads, a ie ten kratkST pobyt mezi nami bude ji vidy milou upominkou na Dallas a ptatelskou pohotovost, kterou zde zailia. Deti mely rady sveho p. ueitele i pi. ku. A M si my jejich svedomite price s detmi vaZime, hledeli jsme jim to skutky dokazat a zajistili jsme si je na Oral prazdninovou Ceskou Skolu.

Dale p. Marek oznamil obecenstvu zdafilSr vS7sledek zabavy pro OervenST Kfii v sini fadu Pokrok eis. 84., kterST vynesl eisteho vS7telku $94.30. Po to promluvil starosta Sokola J. Jureak, M pri dobre vuli a shode Clenstva se di dobie pracovat v osade spoleene. Ptivitani obecenstva obstaral glen a pokladnik tkolniho vS7boru p. B. Pfevratil.

Jmenem tkolniho vyboru dekuji za vSrpomoc pfi divadle, lieeni a riprave jevitite pp. Lud. Tobernemu, Jureikovi a Kebrdlovi. Obstarani born pro 30 deti men na starosti pi. Pfevratilova, Slovadkova, Markova a pisatelka co napo'Veda. A vain, vy zlate dobre maminky dekuji za vtechno to pedivo, kterSrm jste kuchyni tak dohie zasobily, to nebylo pro 30-40 MI, to by staeilo pro 100 a jetite by zbylo. Deti dostaly za.kusky, zmrzlinu a pedivo co snedli. Tentokrate jsem tu praci v kuchyni rozdelila jinSrm a sama jsem si tila haenout pod jevitte, asi tak na tfi hodiny, to proto ze vetim v Kdyi jist toz jist a kdy2 cleat tak se schovat.

(Dokondeni ptiAte.) B. Valeikova.

Sokol Fort Worth.

Ctena redakce, mill pfatele a faichni etenatil Dnes jen par tadkiroznamiti vain, ze nate pr y rok se-nivetj ysoupenizdvTxasteno nam velmi dobte vydafilo, ktere bylo potadano minulou nedeli v Sokolovne. DallaskSlm a enniskSim evidencum a nayttevnikilm path vtel3i dik za vSrpomoc phi tomto krasnem podniku.

Nav§teva jak odpoledne tak i weer byla hojna, talde ssn byla dobte ptepinena. Dik patti vtem tern kteti_ se podileli na programu. Te2 -dale diky p. J. Vytopilovi z Ennis za krasnSr proslov v Ceske feel, p. Vil. Nesudovi z Dallas za proslov v anglicke reCi, Lillince a Botence SvitakovSrm za krasne ptedneseni basni v Ceske feel, Willie Krevankovi za basal v anglicke vtem sestram a piitelkynim za ptineseni dobrotin do kuchyne a za vSrpomoc v kuchyni, pomocnikum a VMm tern, kteti se mordovali v pivnici pies celS, ten Cas, p. I. Gregory za yypineni programu jeho narodnim tancem Besedy, kterST tanoili dvakrate, odpoledne i yeeer, protoM se ten tanec velmi jinonarodovciim zamlouval. Velice jsme byli pfekvapeni uvideti mojeho stileka a tetieku Ernest Bartkovi a jejich malou dcerli g -adruhojeic,pvdanuz.Mrk Take se sileastnili natieho krasneho podniku, cos nas velmi potetilo. Bylo tam mnoho navatevniku odjinud, ostatni vam oznami Mary P. Ve zdej g. nemocnici All Saints naleza se Evelyn Bartkova, ktera nahle onemocnela, ne2li jeji rodiee C. H. Bartkovi se navratili domii z navttevy v Temple. Mankle M. Krupkovi s detmi byli take pied Odnem nayttevou v Temple.

Koneim s pozdravem na redakci a vSechny etenafe, znstavam vase zpravodajka, Millie Polatiek.

Bukuretit. Rinnunske. pronacisticke, vlada pfevzala fizeni jedne z nejvetSich petrolejovSrch spolednosti, jeti je majetkem Anglie a tak Anglieany vyteienST olej je can v dosah Hitlera. Astro-Romana korporace, jeji jmeni odhaduje se na $15,000,000, byla svefena pod pravomoc komisafe, kterST mule Ciniti libovolne rozhodnuti o produkci. Stalo se tak nekolik hodin po odjezdu premiera Iiona Gigurtu a zahranieniho ministra Manoilescu do Nemeeka na konferenci s Hitlerem a Ribbentropem, ktera bude konana v Salzburgu.

Ve stfedu, dne 31. oervenee 1940.

SOKOL HOUSTON. V .pondeli - 22. eervence uzili jsme radostne setkani s bratrem sokolem Lad'ou T. Ka.clieT cem, kterY na test& ze 2upy pacifieke dO mahy, Nebr., se mezi nami v Texasu stayil. Br. Kadlec byl uvitan s velkou neasti ptatel a sokolii, kteti byli v kratke dobe uvedomeni o je ho ptijezdu — misto ye sttedu, v pondeli.

Pod vedenim sestry Nezvalove ti.'eny magi na-7 cvieene velkou Cast prostnVch — jsme asi polovici atvrteh• oddilu. V br. KadlecOvi dosta.7 lo se nam prvni pfiletitosti k dokonale opraproye. Jsme hrdi na nati vedouci sestru stria, byla nacvidena spravne bylo nam zapottebi jen ukazky, kterou nam dal br. Kacllec.

Po cvieeni vypravel nam br. Kadlec o praci narodni v statech pacifickVch, o eeskoslovenskarn dnu v San Franeiscu, o sve praci, zkuMnostech a dojmech..1J2ili jsme jeho kratke navtitevy a bylo nam teskno, kdy2 jsme mu ptali ph odchodu "Na zdar a na shledanou!" — doufame ptiStiho roku v Chicagu na sletu.

V nedeli 18. srpna potada zdej g jednota v sini Mehl 8tefanik "Sokolskou Besidku", spojenou veder s taneeni zahavou, ph ktere bude neinkovati hudba Kueerova. Program Besidky zapoCne okolo pill pate a bude portistavat z Cisel peveckSrch, basnic14.ch, hudebnich, ukazkoveho cviteni, tivSTch °brazil, a z jednoaktovky.

Prorgam neni jeSte vyhotoven, dalSi podrobnosti budou scieleny v tomto liste pozdeji. Potaste nas, kdy2 na 18. srpna se dostavite.

S rad osti musim yam sdelit, M rodiee schazejici se v sini 8tefanik, zapsali sve ditky do Ceske skoly. ktera se kona v teM budove denne od deviti do tti po dobu prazdnin — v innyslu je vyudovati aspori jednou tS/cine, ai zapoone povinna Skala. 2aky vyuduje br. Joe Vesely.

Par tadku yam, deti. Vatite si tato ptiletiitosti.

A2 dospejete, budete hrdi, ze se yam poskytla (nebude br. redaktorovi nutno tolik opravovat — ja vaS'i phle2itosti nemela). Co se v mladi nauei, ye stars jaka kdyti najde. dam varn basnieku, poiadejte maminku neb tatinka, neb ueitele VeselStho, aby yam ji hezky pieeetli a vysvetlili.

Skola.

StedrSr podzimek kdy2 roznatel sve dary, se synaekem eilSTrn otec kradel stars.

HoSik poskakuje jako ptaee mlade, tisic otazek tatinkovi klade.

A tu usedaji pod jabloni planou,, na mezi, je2 stoji poveZena, stranou. odkud pak to chodi, Povez, otde 2e tak bujnV strom, tak mak) jablek rodi?

A prod trpka jsou a zakrnela, mala, kde2to zahradka nam velka, chutna, dala.

Odveti mu otec: Divoka, to plane, sama vyrostla tu na sklonku to strane.

Nikdo nepestoval neboheho stromu, neuglechtil vetvi nebo2ciku tomu.

Preto ovoce jen trpke, male nese, podoba se smrkilm, zdivoeelSrm v lese, I ty, synaeku muj, zustal bys si plani, kdybys nedostaval Skolni vychovani.

Skala Ar zacne v duSi, zavAtipi ti vruby, jinak by byl z tebe nevedomec hrubS7.

Ovoce jen trpke ze sebe bys daval, katiO by jak plarikou tebou pohrdaval.

Hied' si tedy skoly, dite moje mile, ovoce at' vydat, chuti uSlechtile, k radosti rodicum, ozdobou sve vlasti, sam sobe nehynouci, pfipraviti si slasti.

Zdar vatemu novemu podniku, Za zahavni a vzdelavaci vStor, Rtdena Lebrova.

Washington, D. C. — President Roosevelt dnes vymezil sve plany na hospodafskou unii zemi na zapadni polokouli v poselstvi kongresu, v nema tadal, aby autorita k pujekam Export-Import banky byla z ySTSena o $500,000,000 Dle planu presidentova maji bSrti poskytnuty latinskSrm zemim Ameriky pnjeky, aby byl financovan plan davani na trh pravidelnSrch pfebytkil. Ueelem toho planu, o nemi president 'dlouho jednal se s ySrmi radci, jest ptedejiti hospodafskemu a za nim nasledujicimu politickemu pronikani Isiemeeka a Italie do jihoamericitSreb semi.

We 6t edu, (Inc ;11. cervence 1949, Jourdaiiton, Texas.

Prvni bal baVlny pfivez1 Henry Belidek 16. cervence a byl zdarma odisten v dtine W. Vrany. Prernie pfinesla $36, a bal byl prodan p.

W. Vranovi po 11 1/2 c libra. Bavina byla vypestovana na, farme Torn Ventreka. Tet v loni byl prvni bal vypestovanY na to same farme, jen to byl dtinovan dfive net letos, tatiti 4. eervence. Kropy v tomto okoli jsou obstojne, zvPatte ty skork vypadaji dobte, a krmiva se skiidi, to ho bude dosti na dva roky.

Kritisovani pozemkt, vlastnenYch Jednotou neni spravne. Ty pozemky tu nejsou tak tintne. JA dohlitim na ty fanny jit druhY rok a znam je tak dobte jako moji farmu. Znam je jit 'ores patnact rokii. Ted' jsme budovy na tech farmach opravili a obarvili, takie se musi katdemu libit. Ony to jit pottebovaly, neb je tomu jit patnact rokt, co byly naposledy obarvene, ale ted' bude na chvili zase pokoj.

Vim, to nekteh. budou proti tomu kopat, ale ja jsem alai co jsem nejlepe mohl a co nejlacineji. Ted' se to mute lope prodat, zvlatt' za tu cenu, co Jednota potaduje. Kdo se zajimate o dobre farmy, pfijd'te se podivat, a vim, to toho nebudete litovat. Za tu cenu nekoupite nikde. A je tu tet dobrY vYber, neb Jednota tu ma 7 farem.

Tat se zminim o to nemocenske podpoke.

Prod mime hesla: Podpora, Lidskost a Bratrstvi? To nema bYt jenom na papite, ale v srdci. Podporovat pottebne, a kdyt se podpora da, nema, se vymlouvat. To neni bratrske.

Vtichni se mail milovat navzajem. Jsme tu jen chvili na torn svete, prod t 'edy pracovat jeden proti druhemu. Dobra vide spravi vtecko. Doufdm, to pfitti sjezd udela hodne dobra pro Jednotu. Tak zatim na shledanou ve Tom Ventrdek. sjezdu v Taylor!

Ceske vefejnosti v Houstonu oznamuji, te nebude-li do Ceske tfidy na zaeatku tkolniho roku pkihlateno nejmene tficet to musime vyudovani dettiny zanechat.

Tak mi to sdelil liditel tkoly Reagan. 0 Cettinu se zde v poslednich dvou letech jevil malt' zajem. Jak jsem katdY rok mluvil se ftemi taky deskeho piivodu v nisi tkole a tidal je, aby se dali zapsat do destiny. Vzdor tomu podet ve tfide byl minulY rok velmi malt. Ovtem vtech eeskS7ch studentn ve tkole Reagan neni mnoho.

Chceme-li, aby bylo dale ve vyudovani eettiny pokradovano, musi se na zadatku tkolniho roku pfihlasiti co nejvetti podet takt.

Frank E. Lukta.

S pozdravem, Houston, Texas.

Podavam zde jen kratkou odpoved' ses. Mikeskove na elanek, kde pile: — myslim, to ti, co tak velice pracuji o to, aby byly anglicke stranky v natem Vestniku, by lope udelali, kdyby se starali o to, aby bylo zavedeno 'Ceske vyudovani na jejich vyttich 'tkolach, a pak by jejich ditky byly schopny Gist Vestnik. Jak ja tomu rozumim, to bychom chteli jen proto, to nate deti neumi eesky.

Zde davam odpoved', ale jen sama za sebe.

Mam 4 deti a vtechny mluvi a etou i pisi desky, a take se i velmi dobie uplatnili v deskYch spolcich. Moje obe holky mail Ameridany, a jsou i deny nati Jednoty. Mela jsem radost, ze pfistoupili do nati Jednoty, ale podle takoveho elanku, kde se pie— pokud nate Jednota bude Upine Ceskou, nebudou mit jinonarodovci pray() hlasovat, protote tomu jednani nebudou rozumet. Tak to by nam byli dobil jen platit, ale jinak drtiet hubu. Ja nevim, co o torn natem spolku by si mysleli, kdybych jim to fekla. Zde bych si pkala, aby moje holky radaji Vestnik nedetli. To se rime nezda nejlepti zpilsob zachovavat Ceskou fed. Ani vytti tkola nam ji nezachova, ale takova mala, tkola, jak ut po d ye leta maji v Dallas. To by bylo neco, o eem by se mohlo psat v kagcle osade, ani bychom se nemuseli bat tech anglickYch stranek ve Vestniku.

8panhelova.

ZcIravi. ctouci,

z3trana 5

VESTNIK ODBOCKY HOUSTON S. A. C. T. V sobotu dne 27. t. m. pfedlehala °pane pravidelna rnesiern schilze teto odbodky, pro omezenou navttevu, ponevadi nektefi einovnici odejeli jiz na sjezd SPJST., byly vytizeny jen nutne zaletitosti.

Bratr tajemnik St. Novotny oznamil vYnos slavnosti potadane natim vidy obeta.vYm fadem Pokrok Houstonu, dinici uhrnem $168.75.

V ten.to obnos jsou zahrnuty nasled.

Vstupne $55.10, od sester za darovanou a vydratenou pfikrYvku a jine $21.00, z kuchyne $8.19, od sester za loutky $80.46, dar od br.

Louis Hotka $4.00. Jak z uvefejneneho patrno, nate sestfi es ky se ,opet hodne jak vidy eini a zasloutii si za tu jejich praci a obet' jak pochvalneho uznani, tak i srdednY dik, cot touto cestou jim vyslovujeme. Z toho bylo odeslano SAT. br. Frank Olexou ml $150.00.

Odbodka zakoupila 12 vYtiskn' knihy Ten millions prisoners za obnos $6.00.

Jedva jsem pfitel do sine, hned mne sestry ppi. Olexova, Fr. ml.. A. Svaeinova a R. Hanusova, unisono zahrnuly dotazy, prof jsem nebyl na natem poslednim pikniku, to jit dayno je pro mne pfichystanSr obnos, ;hint pfispel pro nak narodni vec nas vkly obetavY krajan, br. Frank StranskY z Dallas. Znam jej a jeho chot' velmi dobie a vim, co jit vte udinili, kdyt se jednalo o nejakou narodni akci. Sestra A. Svadinova pfedala mi od nej dar $3.00.

Krome toho br. StranskY venoval jette zrcadla, za ktere bylo strtieno $6.00. Sestra R. Hanusova mi hned z toho obnosu pfedala $2.50, a od sesry I. Hankove, jet nebyla, pfitomna, main obdrieti zbYvajici obnos za to zrcadla. Nevim, kvitoval-li jsem posledne ve Vestniku obnos $3.00, pfedanYch mi br. tajemnikem St. NovotnYm a sice od p. Joe Zapalky, Sealy, Tex., $2.00 a od pana Jos. Dutka z Elgin, Texas, $1.00. Timto dekuji \Item zrninenYm darciim jmenem Odbooky Houston za ty mile penetni obetiny.

Celkove pfijato s hlatenYmi obnosy $180.75 Pokladni hotovost z pkedetle schiize 9.76 $190.51 Vydani: Svazu Am. eechoslovaku v Texasu br. Frank Olexovi ml. za knihy Ten millions prisoners

$150.00 6.00

$156.00 Pckladni hotovost $ 34.51 Za Odbodku Houston SALT. S. P. StudnienY, pokladnik.

Doutka. — Byli jsme velmi poteteni phi tato schuzce nay ttevou pana Kraale, strojniho intienYra, kterY zavital po mnohaletem pobytu v jeho a stfedoamerickYch republikach opet do SpojenYch Statt. Tento mladY krajan, rozenY na Slovensku osvetil nati pfatelskou spoleCnost po schince ruznYmi vzpominkami a phhodami, zatitYmi pod obratnikem raka. Bude nas velmi tetiti, zavita-li do nati sine dasteji a pfejeme mu zde milt' pobyt.

Z LETOSNiHO SJEZDU RODINY FRNKOVICH VE FAYETTEVILLE. Nechtel jsem &five zminiti se ye Vestniku o tomto rodinnem sjezdu, jelikot jsem nechtel zabirati mista ye slavnostnim disie, vydanem na podest tfinacteho sjezdu Jednoty. Proto jsem posedkal a zminuji se o nem nyni. Byl jsem v fizkem pfatelstvi se zesnu1S7m br. J. J Frnkou, jen nyni dfime vednYm spankem na rodinnem hfbitove v New Ulm se svou choti Cevativ si jej jako jednoho z tech mnoha pnakopnikil nati narodnosti v Texasu, kteti na sve tivotni draze neopominali pracovati pro narod a pro sve blitni. Br. J. J. Frnka byl pa jistou dobu take Menem HlaVni flfadovny, elenem natich spolku, odberatelern mnoha deskYch novin a velmi sedtelYm a inteligentnim elovekem a proto z ucty k nerou, jeho choti a jeho detem a pfibuznYm jsem se tato rodinne slavnosti, kde byly opet ty pfibuzenske pasky ztuteny, sireastnil.

Byla to velmi dojemna slavnost a podivil jsem se jak byla eetne navetivena. Prostranna sin tamni katolicke jednoty byla napinena jig pied polednem vice jak tii sta padesati na-

vstevniky, vzdor tomu, to v tu nedeli, dne 14. cervence nebyla z ylatte phjemna, pohoda, jedna sprtka stihala druhou. Slavnost byla, zahajena br. Cmajdalkou z Fayetteville, vysloviv sve poteteni, to mute tak vyznamnou slavnost uvitati y e zdech jedne z natich nejstartich osad deskeho Pristehovalectvi do Texasu a kteje tak face spojena, s historii nati narodnosti v Texasu. Daltim fednikem byl br. Ed. L. Marek, den Hlavni tfadovny nat. ' Jednoty a po nem pak v obtirnejti fedi rozhovofil se o pohnutkach, ktere vedly k utvoteni tohoto rodinnatio kruhu, dobte znamY krajan, pravnik Jos. V. Frnka z Columbus, Texas. Vzpomenul vtech tech prvych prakopnikir tato rodinne vetve, kteti po vystehovani se ze stare vlasti zakotvili zde v Texasu a kde se dodelali nspechu. Po panu Frnkovi promluvil velmi phlehavou fee pojici se k tato slavnosti duchovni past katolicke osady y e Fayetteville. Daltimi feeniky byli br. L. A. Kueera a dr. I. B. Siegler. Za soudce C. H. ChernoskYho, jen musil dliti na sjezdu deslie evandelicke prebytei l,e, oslovil shromatdene ptipadnou fedi jeho nejstarti syn Charles H. Po techto fivodech pak nasledovala spoledna hostina s vYberem mnoha velmi chutne upravenYch krmi, nadet neastnici odebrali se do sine tamniho fadu nati SPJST, ku sjezdovemu jednani. Toto bylo zahajeno pravnikem br.

Jos. V. Frnkou a pa to tajemnik, pan Bruno Frnka z Houstonu pfeeet1 zapisky z minule sjezdove schilze, Tfeba se zminiti o talentovane devitilete Bernice, dcerutky mantelfl TalatkovYch z Temple, pfispevti k pobaveni ifeastniku sjezdu pfednesem na koncertinu. Nemylimli se, take malt' Jimmie ChernoskY potetil phtomne peknym zapenim solem. trfedniky pro pfitti termin byli zvoleni, Ed. R. Frnka, Pestitel dobytka v Garwood; Texas za presidenta a pani Cecil McCommas za tajemnici. Virilitu tato stare rodinne haluze dosveddila trojoata rodiny TalatkovYch. Na slavnosti brala podilu chot' po zesnulem bratru J. R. Kubenovi, chot' soudce C. H. ChernoskYho se s yYmi dvema syny a dvema dcerutkami. Za krajanskou Liberty Loan and Building Association, ve ktere byl zesnuly J. J. Frnka pokladnikem a elenem feditelskeho sboru, zastupovali jeji feditel a tajemnik E. E. ChernoskY se svou choti, asistent prt.vniho radce, L. A. Kueera a pisatel.

Zvedel jsem pozdeji, minuly tYden, to chot' pravnika Jos. V. Frnky z Columbus, Tex., ktere, tet byla pfitomna sjezdu, skonala v sobotu dne 20. Cerv'ce po operaci v nemocnici John Sealy v Galvestonu. Timto projevuje pisatel jejimu choti a pozirstalYm hlubokou soustrast nad ztratou jejich mileneho Clena rodiny. Svazu rodiny FrnkovYch pfejeme mnoho zdaru, je to peknY ptiklad cteni pamatky tech, kdoti byli jeS P Studniany. jich pfedchirdci.

Cleniun fidu. Velehrad Cis. 19.

Schulenburg, Tex. Timto oznamuji \Item nein.= kadu Velehrad, by se dostavili do schilze druhou nedtli v mesici srpnu v poetu co nejhojnejtim a brali Cast na nutnem a velice duletitem jednani.

Taktet to bude prvni sclnize po sjezdu a nat sjezdovS7 vyslanec bude nam moci sdeliti jednani sjezdove a co se tam vtecko udelalo. Tak prcsim, dostavte se vtichni do teto citletite scinize.

S bratrskSrm pozdravem, Ferd. Mieulka, taj.

New York. — Velka americka lod' byla poslana do Anglie, aby privezla sem daltich tisic deti, jet byly jejich rodiei prihlateny k pkestehovani do Spoj. Statti. Amerika vtak upozornila anglicke iftady, to deti budou briny tak jak byly pkihlatovany, pkednost se nebude davat nikomu. Dosud to anglicke iikady zakizovaly tak, to hledi sem dostat napted deti iftednikt, profesort a bohate tridy; chudobne deti nechavany jsou at bude-li eas a misto.

KALENDAft 18. srpna. Sokolski Besidka sokol. jednoty Houston.

25. srpna. Slavnost a Bazar facIU Slovan Cis. 9. ye Snook, Tex.

traria 6 Caldwell, Texas.

Ctena redakce Vestniku! . lovek mini a Pan Buh meni, a tak mne tu mate zase. Dnes to ale bude jenom zkratka.

Tteba2e psani neni tak te2ka prace, ale pH tom horku ktere ted' panuje jest i to nepiijemne.

To texaske slunieko pall aZ hrtza a mne se zda, ze jest ka2cle leto bli2e zemi. Jak se zda, nejsme nikdy spokojeni. Kdy2 jest zima brudime, 2e musime stale jen do pece ptikladat, a v lete si zase stetujeme. No ale musime to ptijat jak to prij de.

Prod vlastne dnes piei jest ptieina tato: Me tad Slovan eis. 9. S.P.J.S.T. ye Snook, Texas, bude potadati osadni slavnost na druhY mesic, a site v nedeli 25. srpna. Posledni slavnost, kteyou jsme potadali, nom hodne pokazil deet9.

Neni naeim zvykem neco podobneho potadati v nedeli, ale tentokrat to zkusime. Nebude to jenom neco obydejneho, ale bude to na podest tem naeim zakladajicim elentm, tem nakm starYrn pionyrtm, kteti rake tad zaloZi i pied ttiaetyticeti lety. Mnozi z tech zakladatelt ji2 do neznama, a proto chceme tem co jeete mezi nami Ziji ukazati naei vdeenost, nag tictu a lasku, neb ty jejich zadatky jiste nebyly lehke. Stavme pomniky uznani za Ziya a ne pa smrti. Mnozi snad planujete mit vtee prazdn i ny ptietiho mesice, tak si je tak zatidte, abyste mohli ptijet na naei slavnost do Snook. Budeme mit barbecue veeho druhu, a oveem Ze slepidi. A my sestry budeme mit pH torn 02 i bazar. Jestli ktera neco mate, co byste nom chtely podarovat, tak nom to poelete, anebo ptivezte sebou. Nemusi to bYt nic velkeho, katda sebemenei vec bude s-diky ptijata. Mohou to bYt takove male veci jako jsou zasterky do kuchyne, bonety, povlaky na poletate a rfizne podobne veci, ktere mnoho nestoji a dobie se prodavaji. Pani Olexova z Houstonu, poelete nekterou tu vaei panenku, ale bude to lepe kdy2 ji sama dovezete. Ja bych si velmi la, abyste Vy i VaH ptatele mezi nas zavitali.

Eudeme miti dva tedriiky, jeden promluvi sky a druhY anglicky. Ostatnl prtbeh slavnosti yam zdelim pozdeji. Jen jedno yam chci prozradit, 2e ten deskY tednik bude na g deskosiovenskY konsul dr. Hollub z Houstonu. Jeete mame na to skoro celY mesic easu, ale ja chci, abyste o torn veichni vedeli a se na to ptipravili. Ja vas veechny jmenem naeeho tadu srdedne zvu, ptijedte.

Bazar, kterr potadaly odboeky v Noyam Tabote, dne 4. eervence, se skvele vydatil, jak ji2 veichni vite. Byl to pro nas pro veechny radostnY den. Ka2dY s radosti pracoval a veichni meli radost z tak velkeho tspechu. Ja v2dycky tikam, 2e ten na g deskY lid jest dobrY lid, a tteba 2e si nekdy i trochu pobrudime a se trochu pohaketime, ale na konec kdy2 to ptijde doopravdy, tak veichni chytnem za ten jeden konec provazu. Oveem 2e se najdou jeete nejaci jednotlivci, kteti se nak narodni veci vyhYbaji, ale na to ji2 jsme zvykli a to nas jiste od nak prate neodstraei. A vlastne, me by ten nas divot stal, kdy2 by jsme se nepokusili neco dobreho pro lidstvo vykonat. My si to vlastne ani nedovedeme ptedstavit, co jest to bYt bez domova, bez rodiet. ptatel a bez vlasti. My, kteii jsme zvykli pinYm stoliim a veemu pohodli. Tak prod' se take nekdy neuskrovnit?

V2dyt' jest to velmi lehke davat, kdy mame z eeho, ale hate se dava, kdy2 neni z ceho. \Teak jest to veru podivne, kdy2 tak ty mnohe lidi pozorujem, jak se za veeckYm pachti, za veelijakYmi zbyteenostmi a marnostrni sveta, jakoby zde meli veene bydleti, a nakonec nedostanou nic, jenom ten kousek zeme. Marnost, veechno marnost!

Sjezd naei mohutne Jednoty se blai a my v§ichni vice merle jsme dychtivi jeho vYsledku.

Ja doufarn, 2e nas Vestnik zustane tak jak jest a s nim i nas redaktor pan Moueka. Libi se mi navrhy dr. Pazdrala a tpine s nim souhlasim, jakot i s jinYmi bratry a sestrami, kteti stejne smy'eli. Kdy2 6ech tak tech a nejenom na po!avid anebo za penize. A mate pravdu, pane dr. Pazdral, 'Ze nekteti takovi eechaekove tak velice pro tu anglieinu horuji, ale sami se ani v eeetine spravne vyjadtit nedovedou. Ja„ toho take mnoho neumim a ani se nechlubim, ja si ma1iek15,, :11e niece myslim ze jsem tak

V ESTNIK

,rjtjf CALL C111 e

31. eervence 1940.

nechci zapominat, 2e jsem to co jsem. Jak se tack eevee dr2 se sveho kopita. Nam nos uditel ye ekole v2dycky rikal, 2e kahly epatnY ptak, kterY do sveho hnizda kyda. Ja myslim, 2e nase tee' nikdy nezahyne, tak jak v to pisni pejem - dokud deskY duch nezhyne, nezhynou i techove. A ja. vetim, 2e ta slova, ktera pronesl Fr. PalackY, a ktera jsem ji2 jednou ye svem dopisu u2i1a, 2e ta slova nebyla nadarmo proneeena. Tim kondim a pteji nakm dobrYm snaham Alpine viterstvi.

S pozdravem veeni etoucim, Marie Vajdakova, za tad Cis. 9. ve Snook.

tt.a..d Nora Osada Cis. 69, Rogers, Texas.

Timto oprayuji chybu v poslednim Vestniku v mem d pisu - ze myslime, Ze se na sjezdu nejedna. spravne - ale mei° tarn stati "ze se jednd spravne".

Tak ctenY redaktore Vestniku, opravte to, aby to meld spravnY yYznam. ja, nechci, aby spolubratti a sestry mysleli, ze jsem takovY hrubee, neb za nic na svete bych nechtel ura2et flak SPJST. Zadam za prominuti; nevim jak se to stalo, jestli je to moje chyba anebi. sazeeova.

Nykola H. Harbuz, taj.

Houston, Texas. eteni bratti a sestry!

Prove jsem obdrZel telegrafickou zpravu, muj ptitel br. J. W. Valigura v Jourdanton, Texas, zemiel vdera rano a 2e bude pohtben zitra (v sobotu rano. Zprava tato, ad jsem ji ji2 delgi odekaval, se mne velmi bolestne dotkla, neb br. Valigura byl muj dobrY ptitel; byl mYin ptitelem v dobe etesti i fleetest. Ja jsem ho mel rad, vatil jsem si jeho uptimneho ptatelstvi a 2elim jeho odchodu, a bude mne v Jourdanton po nem teskno.

Br. Valigura byl ji2 delei dobu face nemocen, ale potad to teen Ze se uzdravi aspori tak dalece, aby se mohl steastniti naeeho sjezdu v Taylor; ekoda 2e mu to nebylo doptano. Br. Valigura byl dlovekem, kterY vyl vaeim ptitelem a nemusel vam to tici, vy jste to citil. A ja mohu rici, 2e jsem v mem aivote neznal Cloveka, ktery mi byl ptitelem a kterY mne podal pomocnou ruku v dobe kdy ja jsem si toho tak vaZ'il a toho potteboval jako to trdinil on; mtj stars, ptitel a bratr Josef W. Valigura s Jourdanton, Texas. Pan Bth mu za to odplat'.

J. F. Chupik.

S bratrskYm pozdra.vem,

Mete nedavej zutivemu, svobody mlademu, statku hloupemu a penez ttratnemu.

Rod Spravedinost Cis. 121, Shiner, Texas.

Mill bratti a sestry!

Uvedomuji vas, byste se dostavili do schtze prvni nedeli v srpnu, neb budeme pibjimati noveho elena, a pak nom nae delegtt povi jak bylo na sjezdu. Sestry jsou 2adany, aby neco ptinesla na svadinu, o ostatnl se ponetrpel 2izni. staraji zase bratti. aby Tedy nezapomente na tu schtizi.

S bratrskYrn pozdravem, J. F. Novosad.

Fort Worth, Texas.

Ctena, redakce Vestniku!

Pani Zichadkova a p. a pi. Chalupovi meli zde navetevu z Detroit, Mich., p. a pi. Oro a p. a pi. Kapustack. Prove byla v sini zabava, tak pkijeli.vSichni do na:i sine. Venni se jim sin libila a pekne se pobavili mezi naSimi bratry a sestrami, coE nas velmi teSi. NaS kapelnik Ant. Stachard jim zahral solo "Beer Barrell za cot byli povdeeni a my te2 za jejich navetevu. Ptijedte zase brzy.

Sestra Evelyn Bartek byla velmi. nemocna, je v nernocnici dva tYdny, ale co tyto i'adky piSi, jest ji lepe, coz, ji z celeho siThe me.

Dale pan a pi. Frank KratkY, vdavali posledni dceru Vanitu. 8-Castn3.7na manZelem jest Joe Johnny. Pfejeme jim vCe dobre v torn novem Zivate.. To jest prozatim vS-e.

Zdravim ctenou redakci Vestniku a znamenem se, Mrs. B. Kucha,t.

Nejstarg i strom na svete.

Nejstareim stromem na svete je pravdepodobne cyprie, rostouci nedaleko vesnice Santa Maria del Tule u mexickeho mesta Oaeaca.

Stall tohoto stromu po prve vedecky ureil lesni in2enYr dr. Schrenk ze St. Louis, a to nejrnene na 4000 let. Strom je pod statni ochranou a nesmi bYt poekozen. Je 45 metro vysoky a ma objem skoro 40 metro. 24 osoby jej ste2i mohou s rorta2enYmi pa2emi obejmout. Kmen neni kulaty, nYbr'Z ma zprohYbanY profil. Ptvodne se myslelo, 2e jsou to tti srostle stromy. Cypryee rostou velmi pomalu a spottebuji mnoho vody.

Bylo proto divne, 2e strom mohl It na tak suchem miste. Teprve italskY botanik Canzatti objevil, 2e u kotent stromu tede pod zemi pramen, kterY mu doclava pottebnou

127. Pokrok Kenedy - Kenedy. H. W. 3/area, Kenedy, Texas.

128. Bratrske Spojeni - Mart. Frank Vanek, sr., Mart, Texas, Rt 3. Schilze 2. nedeli.

129. Ladimir Klacel - Edge. Frank Wentreek, Wheelock Tex., Rt. 1, Box 45 Schtze 1. n.

130. Jaro - Dallas. J. F. BouAka, 5536 Richard Str. Dallas, Tex. Schtze 1. nedeli v mes.

131. Alamo - Thrall. Hy. Sladek, Thrall, Tex., Rt. 2, Box 82. Schbze 2. nedeli v mesici.

132. Svatopluk - Waller. J. J. Kulhimek, Hempstead, Tex., Rt. 3, Box 29. Schfize 2 nedeli v mesici.

133. San Antonio - San Antonio. Louis Dressier, 122 Dullnig Court, San Antonio, Tex. Schilze 2. nedeli v mesici.

134. Bratrejov - Crowell. Chas. Machae, Crowell, Texas.

135. Volna Cechie - Ennis. Jos. Vytopil, Ennis, Tex. ScMize 2. nedeli v mesici.

136. Liberty - Dayton. Frant. Kalenda, Dayton, Texas, Star Route Box 32. Schtze 1. ned.

137. Taft - Taft. Mrs. W. J. Janca, Taft, Tex. Schtze prvni pondeli v mesici.

138. Vytrvalost Ganado. C. M. rubai, Ganado, Texas.

139. V Bo,ji za Svobodu - Danbury. Miro Svoboda, Danbury, Tex. Schilze 2. nedeli.

140. Rozkvet Svobody - Wied. Mrs. Emilie Mladenka, Hallettsville, Tex., kt. 2.

141. Oechoslovak - ivlixville. Joe W. Reznicek, Sealy Tex., rt. 1. Schtze 1. ned. ka2. 3 mes.

142. Stefanik - Houston. Alois Vaja, Fairbanks, Teas, Rt. 1, Box 353. Schfize 1. ned.

143. Primal -- Inez. Leo. Krause Jr., Inez, Texas. Schnze 2. nedeli v mesici.

144. Slavie - Nada. Robert Skaa, Nada, Texas. Seliaze 2. nedeli v mesici.

145. Mora yska Orlice - Penelope. Lud. Vanduch, Rt. 2, Mt. Calm, Tex. Schilze 1. nedeli v mesici o 2. hod. odpoledne.

146. Woodrow Wilson - Galveston. Josef Vytovjak, Galveston, Tex., 5302-R 1/2 Box 176 &Mize 2. nedeli v mesici ye 3 hod. odpol.

147. Vesela' Osada - Jourdanton. Tom Ventreek, Jourdanton, Texas, Rt. 2, Box 66: Schilze 1. nedeli v mesici.

148. Elmaton - Blessing. F. J. Hejtmanek, Rt. 1, Palacios, Tex. Schilze 1. nedeli.

149. Tomai'l Jefferson - Alvin. J. 0. Strouhal, Alvin, Texas. Sehtize 2. nedeli v mesici.

150. Aug. HaidUAek - Woodsboro. Mrs. Anton Strouhal, Woodsboro, Tex. Schtize 1. ned.

151. Wharton - Wharton. Henry Holegovskkv Wharton, Tex., P. 0. Box 505. Schfize 1. n.

152. Pokrok Agua Dulce - Agua Dulce. F. R. Barton, Alice, Tex., P. 0. Box 328. Schilze 1. nedeli v mesici.

153. Pokrok Benview - La Salle. Adolf Ella, La Salle, Texas. Schime 2. nedeli v mesici.

154. Fort Worth - Fort Worth. John Bedan, 2211 Ross Ave., Fort Worth, Texas.

155. Hlava Texasu - Austin. Raymund Prasatik, 717 Brown Bldg., Austin, Texas.

156. Pokrok Baytown - Baytown. C. H. Goerig, Baytown, Texas. P. 0. Box 732. Schfize ka'ide treti pondeli v mesici ve6er.

157. Rozkvet, na Plains - Eddie Silhan, Star Route, Littlefield, Texas.

158. TexaskY Kvet - Kaufman. F. Kofnovec, Kaufman, Tex. Schilze 1. nedeli.

159. Rosenberg - Rosenberg. Miles Podlipz47, Rosenberg, Texas.

160. T. G. Masaryk - San Angelo. Bed. Socha, San Angelo, Texas, Sonora Rt., Box 8.

Sehlize freti nedeli v 161. La Parita Jourdanton. Charlie BelMek, Jr., Jourdanton, Tex., P 0. Box 52. Schfize prvni nedeli v mesici.

162. Pokrok Brazoria - Iowa Colony. Albert Jei, Iowa Colon y, Tea., Rt. 1, Box 39;

Ve .sUeclu, One 31. ;1.f--1:

c

V E.' '6' l\ I E.',

1940.

a to jc spite pravdepodobne, to ptemohli svou vadu a ptestali koktat."

MARIE TIPPMANNOVA: Stariardocilil toho, to Milos v jeho spoleenosti nekoktal, zvykl si na ty hovory s nim, a jen kdyt byl rozeilen, pteskoeil mu hlas, ale piemohi se a mluvil pak plynne. ye §kole v§ak, ROMAN kdyt mel odpovidat, snad vlivem rozru§eni, snad autosugesci, nedostal se rtri slova, anit by zatrhoval a koktal. Jeho prospech byl proto "Miro§i, budeme cvidit take chvili doma, ty stale merle net prosttedni. i ja. Ty mne bude cvidit v telocviku, ja, tebe Oba chlapci rostli jako blitenci. Staria zesiyeti." vyrostl, jeho hrb se nezvet§il a na statne, te"Spite se podati tobe, abys vyrostl a zesilocvikem otutene postave se ztracel. Vypadalo lil, net mile, abych spravne mluvil. Pro hlasivto spite, jako by mel jen o neco vy§§1 lopatku, ky neni, bohutiel, ani dinek ani bradel." net jako by byl hrbadek. Studoval dobte, a byl "Ale take je pomoc. Demosthenes take kokpovatovan za lep§iho taka net Miro§, ac tento tal a stal se piece nejslavnej§im feenikem." mu v ueeni pomahat, a mel nesporne vet& ve"To byl Demosthenes." domosti.

"A ty jsi Miro§ Zach, co dokazal on, mil-'e§ V sexte si koupil knihy, ktere studuji medidokazat take!" kove, zahloubal se do nich a bavily ho.

"S nim se nerorttiskal automobil."

"Static), at budu studovat medicinu, bude "Kdovi, co se s nim del° ?Vada byla stejmne to te§it. Tam se snad mnoho neteeni a pak na." lekati spite uznaji, to vada fedi neni defektem "Ja nemohu sam sebe sly§et mluvit, kdyt, vedomosti a budou shovivavej§i. Tady se neto koktam, dal bych si s chuti par hnu, delej co delej!" facek."

"V Praze budeme bydleti spolu a ja budu "Tak poekej, prijdeme do tovarny a postachodit k Hojerovi, tam zesilim je§te vice a nevime se k setrvadniku, tam neni sly§et sveho budu ubohY zakrslidek. Miro§i, podivej se, jake slova. Bude§ tam mluvit, stroj to pfehlu§i, nemam svaly a pest clakladnou! Nebal bych se abude§ sam sebe sly§et a nebude se rozdiloni boxovat!" vat. Hned dnes tam pfijdeme!"

"Na to nemysli, box je pro lidi naprosto nor"Jak chce§, ale ja myslim, ze je v§ecka snamalni, pro Oloveka, ktery ma sebemen§i defekt, ha mama. Kdyt otevru rista, napadne mi, ae to nic neni!" to, co chci rici, nevyslovim a je konec. Kdy"Ad budu mit po maturite, koupim Doubkobych si jazyk pfekousl, nemohu dal!" vi prsten s brillantem jako brach velkYm, at' "To se podda, uvidi§, to se to. podda.! Jen ma pamatku na taka, ktereho vypiplal ze skrtomu vet, a prijde to snadneji." dence na statneho dloveka."

Staria byl drislednY. Hned odpoledne zavedl Standa se py§ne protahl a pozoroval se v zr..1Vfiro§e k setrvadniku a tarn mu ktidel do u§i cadle, sve otazky a Miro§ odpovidal, nesly§el . sveho "Ja ani nejsem hrbatY, vytahl jsem se a slova a proto se tolik rebid, ae zadne koktat. nejsem ze ttidy nejmen§i. Pti§ti §aty si dam u"Vit,ze vribec nekoktet, Miro§i? Kdyt ti nit u tatinkova krejeiho, ten umi telesnou vadam ucho k Ustrim, sly§im, co povidat a nezadu zamarkYrovat!"

"Kdyby tak byl take nejakY krejel, ktery by koktal jsi se je§te ani jednou."

Od to chvile chodili ho§i denne do tovarny . zamarkYroval koktavost."

"Kdo si nechce pomahat sam, tomu tadnY a Miro§ tam ve hluku strojri cvieil hlasivky. nepornrite."

Dokud byl tam, nekoktal, ale ye akole sotva "Jsi jako mlYnek na modlitbidky, melee stajej profesor vyvolal, upadl do sve stare rozle jednu." paeitosti a marne se snatil, vypraviti ze "A stale je to stejna pravda." souvislou vetu.

"Bojim se, to at budu delat maturitu, snad Byl zvyklY, protote mluveni mu prisobilo neze sebe nevypravim ani slova. Nadi profesoti snaz, vyjadkovati se co nejstrueneji a kdyt tak mne znaji a maji na mne ohled, ale zkou§eve §kole mluvil, vypadalo to east° jak• dojici komisat se na mne divne podiva at zadnu klad nedostateenYch vedomosti. koktat."

"Rikej mi Livia!" tidal Staria jednou "Tak nekoktej!" lose, kdyt stanuli rnezi stroji.

Miro§ si uminil, de nebude koktat, uminil si Milo§ zadal recitovati a Staria, protote neto tak pevne, to se mu at ruce tfasly, kdyt byl mohl sly§eti, pozoroval jen jeho rty a rozumel, vyvolan. co povida.

"Nedovedu-li mluvit souvisle, nepfijdu na "Tak vidi§, ty si mysli§, ae nemritet mluvit medecinu, pacienti by mi neverili, kdyby videli, a ted' jsi • ikal bez zadrhnuti tak teti,kou vec. to jsem nedovedl pomoci sobe. Musim se to odNevim, kolik klukt z natl. klasy by ta dovenaudit!" tekl si, ale kdy' byl vyvolan, posedl jej dlo?" strach a radeji mlael — a dostal nedostated"0 to neni, ja to umim v§ecko, ale tici to nenou. dovedu. <TA umim latinu ta kdobte, ae kdyby Bylo pied koncem roku, pied vysvedeenim, mne jazyk slouail, neudelal bych ani jedne ta znamka ohrozila Miro§fav prospech. chyby, ale kdyt zadnu breptat, tak radii ucle"Bud' propadnu, nebo dostanu reparat," •ikal lam chybu, aby mne profesor posadil." si a trnul strachem, jak by dokazal odpovidat "Tim si Akodi§, nedelej to! Mej vice yule, upti reparatu. min sr, to mluvit plynne. Jak ti mam veBylo let° a profesor telocviku vyzval taky, amluvit, 'tie by to alo, kdybys chtel?" by se §li koupat, ze je bude misto jineho cvide"Nevemlouvej mi nic, ja se pokusim, abych ni &it plovat. • to dovedl. 112 kolikrate jsem si umirioval, to bu"Ja„ umim dobte plavat," tekl py§ne Stanik,, du tikat verse a ae se nezakoktam, ale pak so"mohl bych zavodit, i Miro§e ptedhonim; ye tva zadnu, jsem v torn. Vet mi, kdyt se slyvode jsem jako doma." tie se divim, ae se cela tiida n.etehte., tak "Tak dob •e, pomritete mi v ueeni druhych," jsem smetnY!" usmal se profesor Doubek.

"Tak se zasmej take a netvat se tak zoufale!"

Mel Stanislava ra pro jeho houtievnatost a "Stario, mohl by ses smat svemu hrbu?" pro Uctu, kterou mel tento chlapec k telesnYm "Kdybych vedel, to tim smichem se stane cvieenim. mengi, zajiste!"

"Z vas neco bude, mate teleznou vuli, jen ne"Ale to by nebyl uptimnY smich." povolte. Co dlovek chce, to dokate!"

"A jejej, jak uptimnY! Kdybych nevedel, tie Miro§, lab by mu §pendlik za nehet vrazil, ta kasa na myth zadech je nesmrtelna, delal citil se ptimo zahanben slovy profesora, to nebye hsi z ni dobrY den, ale to se, bohutel, neoddovede, co chce. naudim, zesilim-li, bude snad mene viditelna — "Pomohu vam take ueit druhe, plovu vYa to je vtecko, ceho mohu dociliti." borne!" vyrazil ze sebe ne proto, aby pronesl "Jsi rozumnej§i net ja." nabidku, ale aby zkusil zda, kdyt uporne chce, "Snad proto, to jsem nejAt'astriej§i." dovede promluvit bez koktani. Podatilo se mu "Nemluv hloupe! HrbatYch geniri bylo ut neto a byl spokojen. spoeetne, ale koktavy byl jen jeden."

Bylo po de§ti, vedro k nesneseni a ke koupa-Snad proto, ze smY§leli jako ty anebo proto, liSti bylo ketta Zds.li huOela, sponIllOMOneW.■-o •■=e-o-eynr,

....11.0.111111.0■31,-0.1111•1,414101•1-1,.•14,

KOKTAVI

t1-40111..-

ritrana 7 sty vody padaly pies jez, a pinily ovzdu§i Jomozern.

Profesor vybral ke koupani z'atoku nad jezem, kde nebylo silneho proudu a kde bylo motno pohodlne se svleknout.

"Co tikate, chlapci, vykoupame se tady; na plovarne bude mnoho lidi a tady je pekna, 6sta, voda. Poekejte, ja skodirn do vody prvni, a ptesveddim se, jak je zde hluboko a pak vas sem pustim!" tell mladY profesor a ut se za ol§i svlekal.

Wadi a sila hraly katclYm jeho svalern hodil hlavou, settas1 vlasy s vela, rozbehl se a skoail do vody.

V temte okamtiku stra§ne vyk •ikl a jeho hlava se objevila nad hladinou, zato se za nekolik vtetin voda rude zbarvila.

"Pomoc, honem, pomoc!" vyktikl Miro§, odhodil kabat a opatrne se sesmekl se b •ehu do vody, ponotil se a hledal telo profesorovo.

Voda hudela, hnala se divoce •eeigtem. Tady v zatoce nebylo proudu, ale vineni vody pohybovalo bezvladnYm telem mladello mute. Miro§ se potopil, dvakrate vyplaval, nabral dechu, potopil se zase, hledal pod vodou a konedne nekolik metro od btehu chytil telo profesorovo.

"Pojd'te mi pornoci, rychle, je tetkY!" vyktikl a vlekl pod vodou telo, ktere nemel sil hoditi si na prsa. Za nim zustavala rucla, stuha krvi zbarvene vody. Pro tonouciho by snad byli chlapci skodili, ale to nepochopitelne, co se ye vole stalo, je desilo. Bazlivej§i utikali k silnici, ktieice, odvatnej§i natahovali ruce, ale do vody negel tiadnY. "Stan°, na pomoc!" vyktikl Miro§ a ku podivu nezakoktal se. "Vlez do vody trochu vise, proud to ke mne zatene!" poroudel a s hou drtel jednou rukou bezvladne telo, aby nau je proud nevyrval, a druhou delal tempa a snadi! se udrteti se nad vodou.

"Ut jdu, drt se, podam ti prut!" zvolal Staria, odhodil kabat, sklouzl,• jak Milo§ radil o neco vise do vody a podaval kamaradovi dlouhou orSovou vetev, aby se zachytil.

Miro§ chytil volnou rukou vetev, ale ye chvili, kdy ptestal cleat tempa, meal se potapeti.

Slapal vodu, polykal ji, ale Staria jej tahl ke la •ehu, napominaje ho.

"Dej pozor, at' se prut nezlomi, pomalu, dej pozor, ja vylezu a vytahnu vas! Drt jej!"

"Drtim a nepustim; jen honem!" a zas si loll vody.

Chlapci se vzmutili na tolik, to pomohli Stanovi na bi•eh a ptitahli Miro§e na prute ke btehu. Voda byla dva retry hluboka, hoch se potadne napil, ale profesora nepustil a vytahl jeho telo s pomoci kamaradu na bteh.

Ale co ted'?

Profesor skoeil na rozbitou lahev, kterou tam nejaky nesvedomity Clo y& hodil a rortizl si nohu skoro at ke kosti. Byla patrne zasatena nektera, z hlavich cev, protote proud krve se velil z rany a tvat Doubkova byla zsinala, jako oblieej umrlce.

"Ut je po nem," tekl jeden z hochfi a zbledi; rozdilenim se mu udelalo pti pohledu na ptY§tici krev §patne.

"Neni, srdce bije! Rortrhnete jeho ko§ili a dejte ml rychle pruh platna! Tak delejte, holomci, katda vtetina je draha!"

Miro§ ptehlu§oval svYm volanim hukot jezu a nekoktal.

Staria byl nejailej§i, rortrhl ko§ili a pedal Miro§ovi pruh platna. Miro§ hledal na noze zraneneho a pak ji stiskl nad kotnikem.

"Dejte mi korunu!"

"On se zblaznil!" vyjekl jeden hoch zde§ene.

"Dejte mi korunu, palcem tepnu nestisknu!"

Miro§.

Podali mu korunu a on ji ptitiskl na tepnu tak pevne, krev z rany ptestala proudit.

"Ted' nektery zaved'te umele dychani, ale honem, tomu jste se piece Chlapci byli zmateni, behali jeden pies druhello, ale pomahat tadnY nedovedl.

"Stario, pojd' sem, tiskni korunu tady na to misto, ale pevne, co mat sily; ja ho budu ktisit!"

Staria poslechl okamtite, ptitiskl peniz na misto, lam jej Miro§ polotil a ten ktisil profesora, zavadeje ulnae dYchani.

VESTNiK

'st des Orgin Slovanske Podporagof Jednoty State Texas.

Of flf!iAl Organ of Slavonic Benevolent Asa,elation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA

MOUCK.A—EDITOR

Vydavatele -- Publishers , 'ECHOSLOVAS PUBL. CO..

West, Texas t:q'eciplatne $1.00 merle. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Eurone $2.50 a year.

Eminy ,sdres aasilaji se do Hlavni tfaclovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas. dopisy, ptedplatne, oznarnky, bud'tsI adresoveny na Vestnfk. West, Texas Vitsts,.ik has the largest circulation Caeehoslovak Weekly in South.

any

SLOVA CESKE A SLOVENSKE HYMNY. Kde domov mtj, kde domov milj?

Voda huei po lueinach, bory gumi po skalinach, v sode stkvi se jara aemskY raj to na pohled! to je to krasna zeme, zeme eeska, — domov maj!

Kde domov muj, kde domov m j? bohumilem V kraji duge title v tele eilem, mysl jasnou, vznik a zdar, a to silu, vzdoru zmar: to je Ceche slavne pleme, mezi Cechy — domov /TIM Slova napsal Josef Kajetan Tyl. V Tylove trake "Fidlovaeka", ktera byla poprve hrana na jevigti Stavovskeho divadla v Praze 21. prosince 1834, zpivai tuto piseri v riloze stareho marege vy:borny basista Karel StrakatST. Napev slolil Frant. Skroup v dome "U Boma" v Myslikove ulici v Praze, kde pee'i Umelecke Besedy byla zasazena pametni deska. 6eskoslovenska renublika vydala k 100. vSrroei. roku 1934 pametni pogtovni znamku (1 KC) s kresbou Josefa Manesa. Tyl, jeho v lasce k narodu tadny z buditelt neptedeil, zaslou21 si pine toho, aby jeho piseri stala se narodni a po dobyti samostatnosti statni hymnou deskeho naroda.

Nad Tatrou sa blYska, hromy divo Zostavme sa, bratia, ved' sa ony ztratia, Siovaci' ntijri!

To Slovensko na ge posial' tvrdo spalo, ale blesky hromu zbudzujri ho k tomu, aby sa prebralo. mete jedle rastu na krivariskej strane. kto ak Slovak citi, nech sa gable chyti a medzi nas stare. tit Slovensko vstava, prita si strhava; hoj, rodino mils, hodina odbila, gije matka Slava!

Napev je slovenska, lidova piseri, k nit napsal tato nova slova roku 1844 Janko Matu gka, Glen basnicke gkoly StUrovy.

Redakeni sdeleni. Na ge etenalske, obec slam jiste promine, k nasledkem ite- asti yydavatel0 i potadatele na sjezdu vydali jsme toto eislo jen o 16 strankach, do nicht zafadili jsme dopisy a zpravy nejdule2itej gi. Vgak laskai 6tenafi meli dostatek zajimave Cetby v disle siezdovem, ktere die dochazejicich zprav bylo pi•ato uznale. PodrobnSr referat o prubehu snemovani zastupce sbratfenYch fad0 pfineseme pfitte. c.l0 mileho minv37nebo ;5e elalubj.

Matka Tyreova. V fitery 2. srpna ptipadne vYrodi smrti Tyrtovy matky a toto datum je tak vYznamne, to by se u neho meli opravdu s Uctou zastavit vg ichni sokolove ate by ho melo bYti vzpominano ve veech jednotach. 0 vlastnim a nejrannejtim mladi Tyrg ove mnoho nevime, tolik je yeak jisto, to nebylo radostne a in smrt at pfilie east° a krute do nem zasahovala svou studenou rukou. Rod Tyretiv pochazi ze severu Oech. Jeho otec Jan Vincenc narodil se 19. kvetna 1801 jako syn domkafe a zednika z Krbic u Zatce. Jeho matka, Vincencie, rozena Kirchbaumova, byla z Boree u Losovic a byla o 6 let star gi sveho mantela. Tyreuv otec byl lekat a v dobe, kdy se mu narodil prvorozenY syn Friedrich Emanuel (pozdejei Miroslav), to jest kolem 17. tail 1832 — kdy se Tyre narodil — byl zameckYm lekatem v Deeine, v kteretto slutbe setrval at do r. 1836. Tady v Deeine narodilo se mu jeete dalei dite a to Karolina Marie v rote 1834, ktera zemfela, nedotiv ge se ani jednoho mesice. Kdyt se pak pfestehoval do Doeblingu u Vidne, kde byl soukromym lakarem, narodilo se mu tady je gte druhe deventko Anna Emanuela Aloisie — v der ynu 1836 -ktera zemtela ye veku deseti mesic0. Otec ji vgak pfedeeel. Zemfel tuberkulosou 13 .listopadu 1836. Vdova se synkem uchYlila se z Rakous ke svemu druhemu bratru Bedfichu, hospodafskemu spravci ve Vrutici Kropaeove u Mlade Boleslavi, kde zemkela jit 2. srpna 1838, takte jediny jeji synek, posledni sveho rodu, jit v gest letech Upine ositel a byl °diatom na cizi prosttedi. Tyrg ova matka byla krasna a yuleland pani. Spore soueasne zpravy ji liei jako damu jemnYch nerve a hlubokeho citu. Snad genialita Tyrgova byla pfimym a jedinYm jeho dedictvim po matte. Veak take pani Vincencie mela proe se vzrueovati. NedutivY mantel, ye 4 letech 3 deti, z nicht d ye dcerueky umiraly, nedotivee 1 roku, malt' synek a k tomu chatrne zdravi, pfedeasne vdovstvi ye 40 letech — veru, neradostnY to fidel, ba opravdu tetkY tivot. A piece to byla Lena, ktera dala tivot a prvni vychovani muti, kterY se tak hiuboko zapsal do esl. narodniho tivota, to bude Veky vzpominan.

Tyrgova matka byla pochovana na hititilvku ye Vrutici, ktery byl zrueen. Leti nedaleko obce a je travnatYm, hcuetinami zarostlYm mistem. Jen steti bylo by motno nalezti a pfesne oznaeiti misto, kam pied sto a vice lety ulotili stichle srdce, jet melo Tyree na celem svete nejradeji, srdce jeho maminky. Sokolska tupa Fuegnerova v gak nezapomnela a nedala se odstraeit pfekatkami. Umistila nejpr ye pametni desku v mistech, kde Tyreova matka dodYchala a pozdeji, ze sbirek, provedenYch pfedeveim syYmi tenami, vztYeila nad mistem posledniho odpodinku pani Vincencie pomnik. Sem k nemu budou zaletati 2. srpna vzpominky veeho sokolstva! Jaka, to byla tehdy doba, jako drobna lidska tragedie, jet tehdy zahy zapadla v zapomenuti, kdyt i ten, koho stihia nejtiteji, zahy opustil tento kraj a vice se sem nevratil.

IVIeli bychom se v ptieti patek, my sokolove v Texasu, veichni do jednoho, postavit do pozoru a vzdati test pamatce matky Tyreovy, pani Vincencie Tirschove, rozene Kirschbaumove, jet' i ona v dile sveho syna a bude tit, dokud posledni sokol ve stare vlasti i v zamofi bude dYchat. Tak velkY, krasnY a svatY je fikol a vY znam matekstvi.

Anglie uznala esl. vladu. Z Londyna bylo oznameno, to bYvalY president 6eskoslovenska dr. Beneg svolal ke schilzce americke novinafe, aby jim oznamil uznani sve "provisionalni esl. vlady" vladou anglickou. Dr. Benet' pravil, 40-elennY vYbor byl jit utvofen, dale to stava zakonodarnY sbor, a on sam to zilstava presidentem republiky. V novern kabinetmje eleny pet Slovakt a zahranienim ministrem byl jmenovan Jan Masaryk, jent dli prave v Americe.

MinisterskYm pfedsedou nove csl. vlady je Msgr. Jan Sramek, ministrem vojenstvi gen.

Sergej Ingr, ministrem vnitra dr. Juraj socialni peee Nemec a bez ureiteho dosud resortu intenYr Jaromir Nedas a L. Feierabend.

Dr. Benee pravil: "Jsme v podobne situaci jako Holand'ane, Norvetane, Polaci a jine Nemci obsazene zeme. Organisujeme armacini a letecke oddily pod britskYm vrchnim vojenskYm velenim tak rychle jak jen motno. Nernuteme ihned 110initi 111110110 Ve volenskOn smOu, p ie mOrg l-

Ve Aredu, tine 31. eervence 1.940L ni Udinek uznani natf vlady bude velky mezi lidmi, nyni ovladnutYmi Hitlerem. Vefim, valka se vrati na kontinent, ate koneene zrouceni Nemecka je nevyhnutelne. Nepochybuji o tom, to Ceskoslovensko bude opet svobodno.

Budouci hranice Ceskoslovenska musi bYti bli2ne tytet jako byly stare, cot pkirozene jest nejlepei ze zemepisnYch a jinYch deivod0." Dr. Benet nepronesl tadny dohad o tom, jake kroky zaujmou Spoj. Staty ye spojenim s uznanim jeho vlady, ale podotkl, to Spoj. Staty nikdy neuznaly nacistickou invasi do 6eskoslovenska a to csl. legate ve Washingtonu dosud funguje.

Nova esl. vlada zahajila velkou kampan v zahraniei, ktera je "pine podporovana 1,500,000 americkYmi Cechoslovaly". Dr. Benet prohla:sil se zcela a rozhodne na strane demokracie a pravil: "Toto je valka na smrt. Bud'to diktatorstvi nebo demokracie musi zhynouti."

Zhrouceni Francie bylo zpilsobeno vnitinim rozkladem: zradou a sabotaii, hluboce zakofenenYm pacifismem, naprostou neznalosti Hitlerovy mentality a nedostatkem organisaenich schopnosti.

Telegram SA.t.T. Winstonu Churchillovi.

Pfedsednictvo Sdruteni Am. Cechoslovakil v Texasu zaslalo pfedsedovi britske vlady Winstonu Churchillovi kabelogram nasledujiciho zneni: S.A.C.T. vyslovuje yam a lidu britskemu nejhlubei vdeenost za uznani Narodniho vYboru deskoslovenskeho za yladu eeskoslovenskou s dr. Beneeem co presidentem. Cechoslovaci, necht' tiji kdekoli, nikdy nezapomenou tohoto elechetneho einu a nezklamou ve spoleenem natem zapase proti brutalnim Utoeniktm a neptateltim svobodne Evropy a svobodne Ameriky. Vladimir Maudr, pfedseda, Rev. J. Kunc, mistoptedseda.

Padesat tisic a.eroplanii Ameriku nezachrani, nebudeme-li moraine vyzbrojeni. Az doposud se ye Spoj. Statech projevuji pfiznaky sobeckosti, liknavosti, nepochopeni jakymi byly zachvaceny evropske demokracie. Nagi isolacioniste bud' nevedomky ei z chorobne stranickosti Wit& novemu nclelu eini pielaiky budovani postaeitelne obrane zeme a povinnosti Cechoamerieanii je stale popohaneti zaostale, straSiti Amerieany hroznym piikladem Francie.

Londyn. — Lord Beaverbrook, ministr pro produkci aeroplanti, prohlasil v rozhlasne fedi, to Spojene Staty sch yali plan, die nehot Anglie odtud obdrti 3,000 yaleenYch aeroplanil mesiene. Pravil, to od 14. kvetna, kdy jeho ministerstvo bylo dizeno, Anglie zakoupila ye Sp. Statech 12,115 aeroplanovYch stroju. Dodal, to jeho zastupce v Americe informoval jej, to Amerika schvalila plan na produkci ate jeho informace pochazi od sekretate Morgenthaua.

Prohlasil: "Je naeim cilem vynasnatiti se feemi prostfedky, abychom udinili ygechno, eirn by dostalo se naeemu letectvu vetelch vYhod v bitvach s nepfitelem." Dale oznamil, to produkce aeroplanix' doma dosahla minuleho tYclne vrcholu ate at posud za tento mesic je vyeei net za tout dobu minuleho roku.

Praha, 2. eer yna. — V dnegnim "Venkovu" napsal R. K. tato slova k ucteni pamatky Jindry Vanieka: — Vzpominame, to pfed eesti lety 2. eery na 1934 zemkel dr. Jindra Vanidek, velkY sokolskY naeelnik. Ve Vaniekovi odegla nam indent. , silna, a ryzi osobnost, ktera pfedstavovala pro CeskY narod a Ceskou telovYchovu hodnotu neocenitelnou. Po 40 let byl Jindra Vanidek naeelnikem C. 0. S., neastniv se ut prveho sletu za vedeni Tyr gova a prvYch sokolskYch zajezd0 za hranice. Sestkrate sta.l na naeelnickem mnstku veesokolskych slettl, tide tyto yelkolepe pfehlidky zdatnosti a kazne sokolskych mas svou neomezenou autoritou, spodivajici na 'Clete a lasce, svou pevnou rukou, nepfipougtejici 'Zadne polovieatosti, a svou velkou inteligenci, ktera spojovala bystrost ducha s dinorodou energii a s kulturou srdce. Jeho osobnost, tivot a dile tvoti jeden tulovY celek, na nemi neni kazu, a tak jako ze tuly vytesan stane povtcly v pameti Cechfi.

Londyn. — Alfred Duff Cooper, ministr informaci, oznamil v poslanecke snemovne, to anglieti letci budou i naddle rozhazovati letaky nad francouzskYm fizemim, aby francouzskS T (1.Qv veclel

fp„kta 9 situaci.

V: 'STN 1K Litevskn a iotyieka rozhodly se ve ,ch zasecianich minulou nedeli poladati o pal; uleteni do sovetskeho sva11 a vysiaiy delegace Moskvy k odevzdani ladosti to v Kremin. Ivlinulou sobotu bylo hidS•eno, ze letySskY prz,,sident Karl Ulmanis, bYvalY student university statu Nebraska, byl :haven sveho lafadu a jeho povinnosti prozaLimne se ujal premier Kirchenstein. V pondeli doely ze sT, dsl.ych pramena pies LondYn zpravy, 2e Ulmanis byl postkelen a nachazi se v oeettovani v nemoonici v Rize. Veechny tfi jmenovarie balticke staty chystaji se zavesti statni kontrolu majetku, pramyslu a bank no zpusobu sovetskem. Velkostatky budou rozdeleny na, male trakty a rozdeleny mezi bezzemky. * * Washington, D. C. — Federalni. department obchodu oznamil, te podle informaci v cku byla zavedena pNsna kontrola nahra2ek rnSrdla na tarnejeich trzich. Po vypuknuti valky v loni v zafi a nasledujicim nedostatka importovanYch mYdeliVch tun objevily se na trzich nahraZky mYdla, z nicht mnohe maji jen nepatrnou cenu. Nemecka, viada nyni informovala veiejnost, 2e na trzich jsou ji g dobre na.hraky a ty '2e jsou prodavany za rozumne ceny. — JestliZe veak u2 nyni Nemecko nema tuka ani na mYdlo, pak to s jeho zo.sobami nebude tak skvele, jak naziste vyhlaeovali do celeho sveta.

Z • LonclYria, bylo minulY avrtek sdeleno, veekere ffancouzske obchodni lod'stvo v britickYch pfistavech bylo zrekvirovano po clabu trvani valky. Z britickeho ministerstva namofni dopravy bylo ozndmeno, po valce yeechny lodi budou Francii ynAce,ny a zaplaceno za jich uivani. FrancouzsilYm iodnim dustojnikilm a mu2Stvu bude poskytnuta ptilelitost k zamestnani na techto lodich. Veteina lOdniho mutstva bri f,skou nabidku pfijala. Dva ze ti'i francou2skYch . vale::Yoh kclosil, Ile de France a Pasteur, jsou v britickych ptistavech. Tfeti, Nornaandie o 83,423 tunach, zva.nY "kralovnou franeou2sinHio obchodniho lod'stva je. v New Yorku. Na , patatku valky mela francouzska obchorini marina 1,282 lath o 2,952,975 tunach. Lyio, to °slue nej y6tSi. obchodni lod'stvo na, svete.

Spojene Staty navrhly v uteri min. AYdne :sty sekretalte irt-fzild c:thrarine rnandatove zinzeni nad evrcpskyrni drZavarni na zapadni polokouli a'Z do s7ion,i'.erli. v6,11-z.y a pfipadne poskytnouti jirn nozLvslzst,,, by se toho potieba na zdklade .TY`.,. :chrocoYy dcktriny. Podle tohoto plane veachny americke republiky spoleone vedly by prozatimni spravu techto dr2ay v zajmu ochrarn,7 jejich svrchovanosti. Mona.ty takove by voely v platnost v ptipadech ohroleni svrchovanosti dr2;avv. Dosud jenom dye republiky projeni'n„, naraiLky proti tomuto pianu a to Argentina a Guatemala. Argentina eini pry si naroky na britske Falklandske ostrovy a Guatemala rada aiskala britskY Honduras. liondYn. Anglie ztratila jednu bitevnici, dye lodi, nosici aeroplany, a tii kfiZniky mezi veteimi valeenYmi lod'.rai od zaeatka valky, jak oznamila admiralita. Jmeno '2adne z techto lodi nebylo udano. Jine ztraty die admirality jsou: 4 Ozbrojeno obchodni kfiZniky, 26 destroyer:, 11 ponorek, 11 meneich lodi — delovS7ch dluna, minonosek a patrolnich lodi, 61 pomocnYch lodi veech typo, ktere byly vkazeny do sluZeb lod'stva, celkem 119 lodi.

Menominee. Mich. — Spaleenost Mercury ircraft Co., Inc., pi.ostehuje se sem z Knoxville, Tenn., je2to cocci spoleonosti a zdejei obchodni komcrou dodo k ,abanolne dohode. Prvni tovarni budova, kte,ra zde ma, bYti pro tuto spoleencst postavena, bude podle yeaho dohotovena pit 15. srpna t. r. Spoleenost o^kava, 2e v dobe d.eviti mesica bude ji motno 3taviti jedna letacno kafolY den.

Od stiedy d© stiedy, Mexico, D. F. — Nemecke, osobni a nakladni lod' "Weser" o 9,179 tunach, ktera, po vypuknuti valky nalezla atulek v neutralnich vodach Ameriky, ptiplula dnes do ptistavu Manzanillo na pacifickern pobtati Mexika. A2 do piedminuleho tYdne kotvila v Puento Arenas v CoSta Rice. Ptidina, prod* ptiplula do mexickych vod, neni znama. * * Zeneva. — Petainova, vlada je znepokojena zmizenim velkeho mno2stvi zbrani ve dnech, v nich vg jednalo se o ptimati a natidila, aby tyto zbrane, nalezajici se snad v rukou civilniho obyvatelstva, byly odevzdany. Cestujici, kteti sem ptichazeji z Francie, pravi, 2e Petainova vlada natidila :dem obeant.rra a demobilisovanYm vojakum, aby odevzdali vAechny zbrane do 30. dervence. Po tomto datu ka2dY obean, u nehoZ bude nalezena zbran, bude podlehati trestu smrti. Z techto prameml se pravi, 2e dosud nejevi se nikde znamky, 2e by byla organisovana oposice proti Petainova vlade v neokupovane Francii, ale armadni vudci se boji, 2e takova oposice vznikne, budou-li nemecke podminky piilis ptisne nebo bude-li nedostatek potravin v zime * * NEMOC AUTOMOBILISTU.

Za dvacet let se automobil zmenil z ptepychoveil° pfedmetu v pracovni natadi. Nasledek toho je — s lekatskeho stanoviska — nova nemoo. Nemoc to mono nazvat nemoci automoVyskytuje se nejvice u tech lidi, kteii uZivaji automobilu pro zahavu i obchod, kteti s nim srostli tak, 2e neuznavaji jineho doprovniho prostfedku.

Takovi lido vedou sedavY zpusob zivota a Cast neprovozuji 'Zadny sport. Nasledky toho jsou pfedeveim navaly krve v organech pane hti g -niho istroji.

V zime bYve. zvykem automobilistd uzavtit se Upine v prakticky neprodySnY viiz. Z toho vznika chronicka otrava z unikajicich plynt. Piestole automobily jsou staveny tak, 2e Skodlive plyny nemohou proniknout dovniti a pi'ipady otravy jsou velmi kidke, je nemo'tne zamezit pronikani velmi nepatrnYch mnobtvi, ktera po delSi dobe a pravidelnem opakovani Skodlive na eervene krvinky. Odtud se setkavame u automobilistu east°, s bledou barvou oblieeje, jen je vYsledkem teto trvale sebeotravy.

PodivuhodnYm pflznakem tato nova nemoci je "bulimie automobilist :V. Cestovatela v automobilu ji znaji jako stalY pocit hladu. PouhY pasivni pohyb vyvolava v automobilistovi pocit hladu, kterY se vyrovna hladu atleta v treninSpojenim techto dinitelii, kteti ptisobi stale na automobilistu, se nemoc automobilistii, jak lekati ptedpovidaji, vyvine v kloubovY reumatismus az kornateni cev.

Prvni ptiznaky nemoci automobilistil jsou poruchy v traveni, tihani, plyny, ospalost, zacpa. Krome toho lze v moth pozorovat bilkoviny. Koneene mohou nastat take poruchy nervoye, dradivost, nespavost atd.

DneSni doba s rozSitenYm tdivanim automobilu vytvokila novY typ eloveka — automobiloyell° mute. Ma obyeejne tlustou eiji se silnYm zatylkem, nabehle nozdry, buclate tvate, •idke viasy a prominentni biicho na tentYch nohou.

Vypada jinak ne2 obyeejny sedavY typ z kancelate, ponevad2 je bledY. To je jeho charakteristickY znak.

Psychicky pozorujeme u neho dye veci. Ptedne pocit sily, spolednS7 v gem, kteii svou telesnou silu zmnohonasobujii motorem, at' kidi motocykl, automobil nebo letadlo. Automobilista ma pocit pYchy, z ktereho se rodi east° opoveteni ke veem, kteii tuto silu nemaji. DruhYm kern je podratclenost — vYsledek to eetnYch drobnYch du gevnich narazia.

Tato fakta jsou va2nym napomenutim vSem automobilistfn, kteti si z automobilu udelali universalni lokomodni prosttedek ben nalegite nahrady za ztraceny telesny pohyb.

Talc kdo sobe ustele. tak lehne

Balmville, N. J. — Mrs. Dora Delano Forbes, Leta presidenta F. D. Roosevelta, zemtela na rodinnem statku Algonac u Balmville po kratke nemoci. — Pfieti mesic byla by oslavila jig 93. narozeniny. * Z prozatimnilao sidla francouzske vlady ve Vichy byla v uteri tohoto tYdne oznameno, 2e Petainova - vlada. hodla clakladne vyktfiti einnost vSech francouzskych politika, zodpovednYch za vstup Francie do valky a jeji poraku.

Za tim freelerri bSTvalY premier Edouard Daladier a nekolik jin:kch bYvalSch vladnich dinivazby telt). a elena parlamentu bylo vzato v Marseilles. * * V Yorktown odtinoval prvni bal baviny August Dworaczyk, jen dostal velke premie od obchodnin. — V Cuero odlinovan prvni bal v uteri Ed. Respondekem. Tento dostal zati 9.5 za libru. V okresu DeWitt se odhaduje sklizen baviny na 15 al 20 tisic bale. — V Edna prvni bed baviny byl ua v pondeli. Ptivezl ho W. A. Buhler z ranee Coatesovy. Vatil 660 11her. Vynesl 75 dol. mimo premie od obchoclnikti. * * Stale se zhoreujiei nedostatek potravin v Evrope, PtivodenY anglickou blokadou, postihl nejhuf Francii, odkud Nembi odvezli takika ilechny patra.viny a Francouze nechali hladem. Postaveni je tim hork, ze do ji gni. Francie nahrnulo se na 5 miliorra uprchlika z Belgie a Holandska a ti nemaji co jist. Francie fipenlive vole, na Nemecko o nejakou potravu.

V Radii take jidlo cmezeno.

ZENSKE EPCE A KUKLY —

STItEDOVEKA

MODA.

V nejstarei dobe sttedoveke byla kukla nebo kape eatem mnicht; halili ji hlavy a ramena.

Podle mnichti oblibovali si kepi prosti lide zejmena myslivci. S podatku tvotila nedilnou sou'east sukne nebo plaete, ale postupem easu se z ni stala samostatna Cast odevu: limec s kapuci. Ve XIV. stoleti se stala u nas kukla velkou modou vSech stave. Nenosily ji jen leny, ale ptedeliSim mutl. Rytitsky 'Zenich mel svatbe na zelenem kabate zelenou kuklu. V dobe Atitneho byla kukla spiS obSirne, ne't male, a konella mirnYm cipkem.

Kronikat z roku 1367 pray!: "Maio pied tim bYvala kukla poet va, z gest neb sedmi loket sukna, ale na ten Cu kuklieky malieke rnivali, take z jednoho lokte mohl etyti udelati. Nekteti pak mivali pies nos laloky, pies Usta a pies nos aZ k samYm oeim ty kuklidky zapnute knofliky neb spinadly stfibrnYmi a tak chodili, neodpinajice, lac kdyi meli jisti."

Pak zase ptiSly do medy eepce velike, male i nejmenSi a vSech forem. malYch eepcich byly viasy nastrkany na podlaky, objaty sit'kou a obkladany jimi uSi, take po obou stranach hlavy visely viasy v siti jakoby dva mohutne pytliky Kronikati to doby si stetuji, formy depcil nesnadno je vypsati. "Maly podobu S- pidatYch depic, hrncil kuZelovitYch i banetYch, turbanii mohamedanskYch, mely podobu zplihlych bachoril." NejSpieatejAi, zakoneene east() ttapeekem, se nazYvaly chomouty. Z to ptieiny zove Rokycana fintive pani "chomoutnicemi". V svem kazani void: "Prod' na to nedbaji, aby na tech hlavach drdola ApidatYch nenosily, nebot' jsou to d'ablova hnizda." Jindy zase pravil: "O, vy 2eny, vy chomoutnice mnohe, fiflovne" a vyeita, "ze mail hlavu jako eapi hnizdo."

Koncem 15. stoleti se velke oblibe u zen tail Cepec, kterY se navias podobal nynejAim "bidkam". U rids se mu tehdy tikalo roh. Podobal se velmi zobaktun na sttevicich. Jako zobaky nevkusne prodltdovaly nohy, tak roh do delky natahl hlavu. Byl ostrYm hrotem zakoneenY. Nekdy mekky, jindy vystuZenY lepenkou. Delal se bud' z hedvabi, nebo z jive latky. Mravokarctim se rohy nelibily. Kazali proti nim horlive. PM jednom kazani se pry panicky pohnuly tak, 2e spalily hromady roht s yYch — ale brio potom potidily si nova a — delg. Roh se vgak Rohate eepce doslongily na zaaatku 16, stoleti, Byly vystrldany birety

Ltrana

VESTNIE

1'\T "a LIPOVSKA:

KANTORKA• MINA. ROMAN Chvili mldel a pak jal se ji eeptem raditi, ;; k to ma, udelat, aby se nikdy nikdo nic nedoel.

Nejdkive posiouchala s tvati upine zpopelavelou, pak se temne zardela.

"To tedy znamend, ze mem tvoje dite zabit!"

- .rgetikej zabit — to neni vraZda — jen nepatrna operate a jsi volna." co2, kdyl nechci?" jeji odi se prohloubily hral 'v nich zlovestnY ohnieek. chtit — jde o tebe!"

A o tebe ne?" tekla to u2 prudce, hotova brLPnit se do posledniho dechu.

-"Se — o mne ne— protole sem chodil malir a ty jsi chodila take k nemu do bytu," kekl polnalu.

Kantorka zbledia a ukazala mleky na dvete.

Jiti se lekl.

Ne — takhle to nemyslel — chtel ji jen zkou7 kolik je pravdy na mateine dopise — a ona se .snad rozhneva. Pokusil se ji vec rozmluviti, oveem marne, Upine marne.

Ani brvou nehnula a vytrvale se divala na d; Zved.1 se konedne a eel. Slyeel jeete, jak domovni. dvete za nim zapadly a kdosi teke vzlyki. Pak bylo ripine ticho.

Veekere Jirkovy dopisy ,z,tistavaly bez odpovedi. Mina uZ ani jednou nenapsala, Ze se ji po nem stYska, Ze se na nej teei, ze ho vroucne Aba. Na konci ekolniho roku sla k inspektorovi.

Prijal ji s fismevem.

Prosila, smi-li mluvit s nim, jako se svY'm °teem.

Misto odpovededi pohladil ji po hlave.

Povedela mu veecko pravdive a prosila, aby ji dal nekam do zastreene svetnice, kde by se o ni-nikdo nedovedel. Bude poctive pracovat a tech nekolik dni, je2 zameeka, at se ji det'atko narodi, nahradi stonasobne.

Star* pan mel slzy v oeich.

"Mate zlate srdce, det'atko. Pomohu yam.

Oveem, musite na Moravu, do zastreene vesnice, ale nikdo se o vas nedovi. Skola je jednotkidni na samote. Inspektorem je tarn mtlj bratr. Objasnim mu vec a po prazdninach se midete stehovat .. .

Odeela od neho se sizami v odich, a doma zaCala skladat hned \TM do kufru.

Do ptirueiho koee si slohla nejnutnejei eatstvo pro VII roku, ostatni si da k posluhovadce uschovat.

V 2eleniciai bylo hotove povstani, kdy2 se mladez dozvedela, Ze uditelka pujde pryd.'

I starostou to zarazilo a se souhlasem obecniho vyboru eel prosit inspektora, aby jim uditelku nechali, ze mlade2 bez ni nemtde byt.

StarY pan pokreil rameny a iekl, ze si nemtiiZe pomoci. Sleena uz je ureena jinam.

Racial() se veelicos.

Mina mleela — a nikomu ani nenapadlo, sama Zadala odtud prye.

Take id ji nekolikrat napadlo, ze by snad mohla ten rok nekam odjet a podkat, az bude po veem, ale hned zamitla tu myelenku. Pentze, jeZ ma, path ted' jejimu diteti — na ty nesmi ani sahnout .. .

Nad I loudeni se Zelenicemi trochu bolelo maliekou Miriou Kolatovou si zaplakala. To hie Anda mela take hrildite ma rodide . dizu ctitelti a piece ji Kolat nic nevyeita mide samou radosti snist .

A jeji cite bude opovrhovane od poeatku .

13yla rada, kdy2 bylo veemu loudeni konec Sedla do viaku a jela na sve nova pusobiete.

Nikomu riedala sve adresy, aby ji nemohli vyPleciat. iirimu ani kadky nenapsala K demu? :3avrhl jeji dite — — — zavrhl ji Hove jeji ptisobiete jmenovalo se Doekov.

Skola byla skutedne kus za vsi o samote. Kraji Nedaleko na byla, bez lesu r

tikoly byl nevelikST rybnik.

Mina byla jaki takz spokojena.

Ohlasila se u starosty a za gla do velikeho hostince. Reda strudne, tie je vdovou, mut ji zemfel pied mesicern, a tiadala, aby ji posilali obed do ekoly.

8vitotiva, hostinska by se byla rada jetite nedeho dopatrala, ale Miria byla jako sfinx.

Asi dtrnact dni budila zajem celeho okoli, ale prototie si nikoho nevAimala a pfedstirala, tie pilne studuje, dali ji pokoj. l tekli si jen o ni, tie je nejaka divna. Vrhla se skutedne na studium keei, aby ji vzporninky daly pokoj.

A tak nade'tel tikolni rok.

Pfivitala vesele deli a dala se s chuti do pre,ce. Zanedlouho si ziskala opravdovou lasku deti a tim i dospelS7ch.

S nikSrm se site nestStala, ale lido si ji va2ili.

Vyhledavala v k . mogne prate, aby trochu zaplag la sve myelenky. Vytiivala pradelko, pokrYvky a take se pustila do pfekrasneho pke-: hozu, aby mela na kodarek.

Vychazela y en jenom veder. To pak podnikala daleke prochazky pa krajine.

Marne se yeak snazila zapomenout — — — Mnoho noci proplakala volajic jmeno Jitiho.

Ve dne se ptemlouvala, 2'e nan musi zapomenouti. V-Zdyt' je to zbabelec! Vystavil ji i dite nejhorg mu osudu na pospas. Kdyby mel tolik cti, kolik se ji u neho dalo pfedpokladat, byl by Iekl: "Vezmeme se. Dite musi mit moje jmeno.

Ve etrnacti dnech je po v gem." To mu v§ak nemohla odpustiti, 2e dite zavrhl, Ze je chtel zabit. Ve dne jej odpuzovala, ale jak pfitiel veder, vytahla dopisy, na net mu neodpovedela, a psavala dlouhe a vrouci dopisy. Schovavala si je do stolku. Jeji denik byl take svedkem jeji bolesti.

• Kdy2 pak se det'atko v noci hlasilo stale jistej g imi a smelejtiimi pohyby, sklanela hlavu k riadram a eeptala mu sladka slova a sliby, tie tatieek pfijde, a tpivala nenarozenemu tichounke ukolabavky.

Piese vAechnu svou bolest byla gt'astna.

Kdykoliv 'Ma do mesta tfi hodiny vzdaleneho, vtidycky pkinesla nejakou hradku. Mide, medvedy, vlak, pannu, kbelik, i barevne tutiky koupila.

Week° schovavala bedlive do stare krabice na dno kufru. Nekdy se at sobe usmivala, ale zapfit si nedovedla, tie se na Jirkovo dite tat Ptiely vanodni svatky. S bolesti vzpominala, jak loni tatieek tesne pied svatky umfel, jak mely ye tilde ohromnST` strom, jak dostala spoustu darn . . . a jak u ni byl Jill a do rana.

Znovu ph to vzpomince plakala.

Dva dny pied svatky se rozbehla do mesta.

Trochu ji jeji sta y Mal obti2e, dole ji costa trvala, ale doela piece.

Pkinesla si malou jedidku, cukrovi a ovoce a doma et'astne v ge rozkladala.

Ustrojila si malt' stromedek, postavila na a pod nej dala velikou misu s cukrovim, atechy, jablky a pomerandi.

Na 8tecirSt den si stromedek rozsviti a zaplade nad svou samotou.

Nad svou samotou zaplakala si radeji tined, Irak prudIrS7 pohyb v 2ivote ji upamatoval, je jeji plat dechu neptijemnST. 0 8tedrem vederu se strhla prudka snehova boufe. Vitr lomcoval dvehni i okno Akoly, Meluzina hvizdala v komine, a Mina se chvela u sveho vanoeniho stromeoku. Svididly neklidne hotely a Mine bylo azko. Nechtela plakat, bala se o sve det'atko, ale piece ji bylo tolik smutno. Nikoho nema, — je sama — — — al pine sama.

K vanodnimu stromedku postavila si Jirkovu podobenku. Hovofila k 'Amu, usmivala se, vypravovala mu a venku fadila vichfice. Nahle zbystfila uditelka sluch.

Co to?

Vypada, to jako zoufale zavolani.

A zas — — znovu!

Ted' je to slab'Si! Pro boha! Snad nekdo venku ye vichfici Mina vybehla jenom v 2upanu van.

Vitr se do ni prudce opiral, ale odolala a sesla silnici. Nekolik kroka od silnice v oranici potacela se jakasi Lena.

Kdyti zpozorovala Minu, zaapela a zamifila k ni. Minou uti tfasla zima, ale podkala na neznamou, podeptela ji a mldky ji odvedla do ikoly.

Ve stiedu; due 31. cervence 1940.

Posadila ji na 2id1i u kamen a ryehle ji pfipravovala daj a buchtu.

Trvalo dlouho, net se cizi Zena vzpamatovala.

Zvolria se zvedla, vymotala se ze sve s aly a chatrneho kabatu a pfiblitila se ostYchave k Mine.

"Milostpani — — — zaplat' yam to Pan Bah. Byla bych tam jiste zahynula, nebS tt vas."

Kantorka ji pfistreila obdersiveni, pohladila po tvati a usmala se.

"Sam Bah mi vas poslal, ma mila. Jsem tu sama, plakala jsem smutkem!"

"Ja jsem tam venku take plakata a modlila jsem se, aby ,me alespori po smrti na gi dobki lido, kteti by mne pochovali, abych mela klid."

"A kam jste ga v takovem nedase?"

"Och, milostpani. Jsem slu2ka a bez mista.

Sla jsem do mesta, aby me tam-nechali alespori nekde v teple vyspat!"

Uditelka se zahledela na jeji vyhublou tvat.

Mohlo ji lakti tak S'estadvacet let — byla dosti hezka, mela ugechtile Cola i nos a poctive modre odi.

"No, to se u mne midete vyspat take!" 2ertovala.

A nahle pojala plan. Umi-li to device alespori trochu vatit, vezme si ji. Vkiyt' by musila sve dite dat cizim lidem.

Devde melo papiry v potadku — i vgechny sve veci, jeti melo u sebe v uzliku.

Mina se podivila pokadnemu a distotnemu pradlu. Hned ji napadlo, 'tie by s tim devdetem nepochodila zle.

Zeptala se ji pkimo, umi-li valit a chtela-li by u ni zastat vest mladou domacnost a starat se o budouci det'atko.

Divka se na ni podivala trochu nechapave.

Uditelka byla velmi vhodne obledena, take nebylo napoprve vabec nic pozorovati.

Ach BOtie! To by dovedla lehce! Delala prate a zmohla je! A vatit umi!

Mina ji ptipravila lttiko a pobidla ji spat.

Divka v' ak prosila, aby ji dfive vyslechla, tie ji piece musi neco o svern 2ivote povedet, aby se nemusela bat, 2e ji nee° ukradne a utede.

Kantorka ji vS'ak znovu pohladila tmave viasy a tekla privative, ze je zitra svatek a 2e si mohou o vkm povedet. Videla, 2e se devde sotva dr2i na nohou a jen nadlidskou silou se zdrtiuje od spanku.

Skoutedne take za nekolik minut po ulehnuti usnuia.

XV. Na Botii hod poslala Mina slutiku do hostince, aby vypovedela obedy a prosila pani hostinskou, aby ji ptenechala ze svYch zasob nejake maso a ptipravy pro svatky. Pak ji u2 obtetovat nebude.

Hostinska vyhovela ochotne a take hned zaeala slu2ku zpovidat. Ta ji v‘Sak ukazala sve silne zuby a odbehla.

SpoleenSm usilim uvaten ye 8kole sluAnS7 abed.

Odpoledne Mina chvili spala a pak si sedla se svou novou slu2kou u kamen, aby vyslechla jeji roman.

Device vypravovalo plynne a souvisle.

"Jmenuji se Karla Nova. Jsem nemanklske dite. Moje mamieka pochazela z ritednicke rodiny. Svedl ji v patnacti letech dedeeknv 'Sef a pak nalehal, aby dali znieene devee z domu.

Ded byl zvykly• videti ye svem p•edstavenem vrchol vsi krasy a dobra a vyhnal proste dcerku z domu.

Babieka se usoutiila za neceV T rok.

Moje mamieta byla skuteene krasna. Uka2u vam jeji obrazek. Kdy2 ji rodide vyhnali, uchVlila se k lidem, ktere po celV rok mela za hodne. Babieka ji tajne podstrdila Va g obnos penez, a proto si mohla mamieka vkchnu risluhu zaplatiti. Po celV rok jsem byla u onech di a mamidka prodavala v jednom velkem obdiode vy§ivane pradlo. Kdy2 jsem zadinala behat, usmyslila si, 2e si mne vezme k sobe. Vzala si z toho obchodu vyeivani pradla domri a mne si vzala k sobe. A tu se tepr y ukazalo, jak hodni ti lido byli. Jakmile jim doeel ptijem od me matky, dosSel jim take soucit a laska k bli2nimu.

(Pokraeovani),

". a Financni zpriva tieetnik Hiavniho Radu FITOCZEM OD RADU ZA MEW 6ERVEN itad.Den Za D. 0. Umrtni 192.99 1. 10. kveten 4.61 14.06 2. 10. derven 2. 21. cert.

22.30 3. 11. kveten .30 303.76 4. 20. kveten 23.77 8.76 .80 5. 18. derven 83.81 6. 21. eerven .60 176.04 2.46 7. 13. eerven 71.92 .60 8. 19. kveten 4.56 332.96 9. 15. kveten 4.56 237.74 9. 25. eerven 10. 21. kveten 1.50 77.35 11. 10. eerven 1.40 39.84 27.75 12. 13. kveten 2.00 -236.84 13. 12. dub., kvet.

171.30 15. 22. derven 1.60 67.54 16. 18. eerven 17. 11. 1 glen 16.87 17. 11.derven 11.41 545.52 11.03 18. 27. eerven 19. 14. kveten 75.38 19. 28. cert.

3.02 185.90 23. 14. kveten 24. 24. kveten.

30.85 609.54 372.06 19.71 25. 14. kveten 42.13 26. 18. kveten 125.00 27. 20. kveten 1.87 28. 6. kveten 493.41 15.09 29. 20. kveten 28.36671.06 30. 12. kveten 94.29 .80 31. 28. kveten 133.67 .60 37.54 32. 12. kvkten 5.84 164.22 33. 19. kveten 27.35 34. 19. eerven 37.05 35. 11. kveten 453.01 36. 8. dub. at derven .60 .40 37. 22. eerven 21.04 130.97 39. 12. kveten 1.70 40. 18. derven 314.93 10.57 40. 25. 1 Glen 26.74 40. 26. 1 elen 23.83 41. 18. kveten 90.81 42. 19. eerven 39.31 44. 18. kveten 3.46 55.71 45. 29. dub., kvet.

4.72 260.42 46. 26. dub. at berven 84.90 47. 21. kveten 10.80 355.46 48. 20. brez. az kvet. 49.78 762.75,, 49. 21. kveten :80 94.31 51. 17. kveten 1.10 154.92 52. 20. kveten 17.52 70.41 54. 4. derven 2.00 67.68 55. 18. derven 7.61 84.93 57. 6. kveten .50 47.00 58. 20. eerven 53.85 60.14. dervenec, srp. 2.10 64.61 62. 8. dub., kvet. 20.72 101.88 63. 20. derven 9.06 167.30 64. 20. kveten 64.59 65. 22. kvet., derven' .40 182.24 66. 21. kveten 8.26 45.59 68. 18. kveten 30.40 102.68 69. 9. derven .50 60.76 70. 21. derven 11.36 170.21 71. 14. derven .60 55.59 1.87 72. 20. eerven 101.63 73. 18. derven 81.37 75. 6. dub. al eerven, 71.95 76. 26. kveten .40 46.38 77. 9. dub., kvet.

49.52 78. 18. derven 9.86 32.16 80. 14. derven 55.10 81. 14. kveten 152.61 3.00 81. 28. 1 e'en 9.39 85. 18. eerven 8.90 86. 26. kveten 3.53 96.70 87. 27. kveten .40 127.82 88. 21. kveten 72.34 708.86 89. 12. derven 4.63 86.00 90. 24. eerven 78..69 91. 25. derven 199.82 3.60 92. 15. kveten 27.14 428.07 2.00 93. 26. kveten ..89

Strana 11

VESTNIK

Ve 3((edu, dne 31. if.er .mnee 194.0.

1940.

H. it,.

10.20 6.50 .50 1.05 22.50 8.20 25.90 34.45 2.10 15.75 71.40 1.95 13.60 .40 24.60 41.35 19.50 111.25 6.25 3.15 .50 47.75 48.45 27.75 3.30 36.25 37.55 40.80 3.15 2.85 11.60 24.05 11.60 10.05 37.80 6.85 40.80 74.50 26.25 11.75 12.65 16.20 7.90 24.85 63.95 9.30 6.60 3.30 17.70 19.20 2.25 4.65 12.50 11.70 44.00 4.35 25.90 .75 58.10 12.15 28.85 16.15 31.55 12.65 8.05 1.65 1.80 3.45 12.15 40.70 10.20 3.45 10.20 46.50 17.80 10.05 46.60 33.85 4.20

27.55 14.10 15.50 18.80 1.65 7.60 6.75 8.25 1.05 1.50 28.05 6.30 15.70 32.25 3.15 31.55 12 15 8.05 3.00 7.75 4.75 11.15 17.85 11.65 4.50 1.20 23.60 9.95 13.05 61.20 3.95 5.55 12.60 23.00 .90 2.25 22.50 9.35 5.20 5.40

1.10 94. 12. derven 20.

95. 18. derven 96. 24. dub. as zerven 2.10 97. 19. server 98. 19. kveten .90 99. 18. derven 101. 19. derven 2.76 102. 11. dub., kvet.

103. 15. kveten .30 105. 24. kveten 4.90 107. 27. 6erven 3.81 108. 19. duben 3.50 110. 11. eerven 12.24 112. 19. •derven 113. 18. 6erven 114. 20. dub. al 'derv. 4.98 1.50 116. 11. derven 117. 27. 6erven 118. 1. kveten 118. 25. eerven 119. 21. 6erven 120. 19. derv. at zati., 1.20 2.10 121. 4. derven 3.82 122. 18. eerven 124. 25. eerven .40 125. 22. kveten 3.20 126. 21. 'cerven 128. 14. derven .60 129. 10. derven 1.90 130. 28. kvet. derven 17.54 131. 14. dub. at derv. 132. 21. eerven 5.17 133. 20. kveten 3.13 135. 19. eerven 136. 18. kveten 2.09 137. 21. derven 3.01 138. 19. derven 139. 18. derven 1.50 1.70 140. 4. eerven 141. 11. eerven .50 142. 8. 1 glen 8.67 142. 18. kveten 143. 25. eerven 2.00 144. 25. derven 2.10 145. 21. duben 4.50 146. 19. eerven 1.20 147. 5. derven 14.48 148. 25. kveten 149. 24. kvet. derv.

17.51 151. 22. eerven 1.30 153. 15. derven 153. 27.

154. 24. kveten 19.58 155. 15. dub.. kvet.

156.24. eerven 157. 12. eerven .80 158. 25. derven 160. 19. kveten 2.60 12.60 161. 19. derven 162. 18. derven 3.00

150.34 49.87 110.55 71.70 56.82 23.74 23.65 113.22 46.30 28.28 99.47 92.29 76.65 161.78 9.53 232.43 52.61 24.54 29.20 29.45 8.35 77.26 66.39 45.95 11.56 41.98 83.89 49.70 41.07 353.36 28.65 13.08 170.74 99.76 20.95 13.23 72.25 31.48 19.55 113.16 13.52 198.11 59.41 15.15 59.55 63.31 22.19 203.73 53.01 60.97 30.00 120.53 67.20 10.33 21.64 7.57 60.27 32.23 51.02

15.90 19.45 6.00 17.95 11.50 3.75 21.30 4.65 6.15 2.70 4.50 14.55 5.70 2.10 6.35 2.70 6.00 6.60 4.50

672.83

16,469.63

2,328.30

PftEHLED PRIJMU A VYDANI ZA MESIC tERVEN 1940.

PftIJEM: Od Mai $ 16,469.63 Splatky hypotek 13,227.34 Splatky hypotek collateralni 822.80 Urok hypotek collateralni 77.10 Splatky pnjoek certifikatu 1,982.99 Urok z hypotek 2,088.07 Urok z •ajdek certifikata 923.07 Urok z bondu 412 50 Vracene pojieteni proti ohni 3.41 Najemne z majetku 114.77 Vracend Umrtni splatka 428.57 Splaceno za praci v pOjelach 121.02 Celkem Hotovost z minuleho mesice

$ 36,671.27 70,352.06

Uhrnem VYDANi: Na Umrti Na Umrti pd. up certifikaty Na Umrti nedospelYm dedicum Na tunrti nedospel, dedicum Urok Hypoteky Pfljeky certifikatfi

$106,996.33 $ 7,869.04 220.34 355.01 113.59 11.214.26 7,144.50

Opravy atd., Ueet majetku Dan na zavodneni (flat rate) Pojitteni proti ohni, majetku Dane na majetek Pravni, fleet majetku Cestovni, fleet majetku Pokuta, Udet maj. (allot. penalty) Za praci v pujdkach Comm. prodej majetku Vracen y' Urok, ptij. cert.

Vracene Umrtni poplatky

107.90 1,594.41 27.94 83.85 4.25 32.00 20.24 121.02 200.00 5.84 9.13

Hotovost v bankach HLAVNi itAD od radii Za potkeby v idadovne Za Telefon

$ 77,873.01

Celkem Hotovost z minuleho mesice VYDANi: Najemne z frfadovny Telefon Cestovne Poetcvne.

Potteby a vydani v idadovne Express Opravy strojt Telegramy Slutne iffednikt Lekarske prohlidky Odmena za nove eleny Schilze Hlavniho Addy Vestnik, 6,455 &Kul Vestnik, pottovne Elektrina IX. excise statni

$ 2,336.64 3,215.01

$ 2,328.30 7.24 1.10

30.00 13.70 11.00 32.43 168.80 .72 1.50 .82 1,163.25 311.50 808.40 41.00 537.92 .74 6.86 56.17

Hotovost Hlavniho ftadu Dt.TSItt ODBOR Pkijem od fadu Hotovost z minuleho mesice

$ 2,366.84

Celkem VYDANI: Na Umrti 1:Tspory Comm

$ 1,493.01

Hotovost Piljeky certifikatt Bondy

672.83 820.18

660.00 12.38 12.54 808.09 332.00 38,777.08

MAJETEK $ 39,917.17 PREHLED MAJETKU JEDNOTY. Bondy $1,003,857.30 Hypoteky 1,541,016.07 Hypoteky collateralni 4,611.06 Podily 10.00 Piljaky certifikatil 614,688.45 Majetek 196,989.03 Slo'teno za mefitko 10.00 Sloteno na stavbu kanalu 1,750.00 Hotovost Hlavniho P,a,du 2.366.84 Zatizeni v nfadavne 3,520.83 Hotovost v bankach 77,873.01 V _Detskem Odboru 39,917.17 Celkem Dluh nedospelYm dedicum

$3,486,60936 25,965.15

MAJETEK S bratrskYm pozdravem,

$3,460,644.61 Edward L. Marek.

Dn• 2. eervence 1940.

Za lepei chudobince.

Na Domallicku byly provedeny obecnimi predstavenYmi tem'ef ve veech obcich prohlidky mistnich chudobincti. Vettinou vytb,duji -dude opravy. U mnohYch jit byly Afykonany nejnalehavejti Upravy. Pikes to vtak je jette dostatek obel, kde obecni chudobinec je v hroznem stavu a nevyhovuje. Ba jsou i z nich nektere na spadnuti. tprava, plipadne vYstavba novYch chudobincil je mnohde nutna. Obce by mely sve rozhodnuti uspi giti a ukazati tak, na sve chude nezapominaji a te jim tez jde o ,sp(517:-‘jene bydleni obecni chudiny.

liESTNIK prodiutujeme 6cueasrle tivot! Podivejme se na toto tvrzeni Zblizka, a yyzkougejme je dobre. etenati necht' si vzpomenou na sve zname a pribuzne.

Ned!. zeniteli? Ty, kteh padli v poll, vynechme.

Na6 sirs eli druzi? vzpomenete si na eloveka, kterY zemrel "selcsii keln."? Co se mne tYde, ja, si nevzpomeVidel 'jsem umirat za svilj tivot mnoho lidi chyb, kterYch se na sobe dopustili, na, ernoct nasledujici po chripce, na komplikace mlsledujici po mnoho trazech, ktere - se anohly zravna tak v mladi jako V sta.nevipornenu si na jedineho dloveka, kteriY yi vytil cely svdj eas a zemtel proto, etzaj clotoeil a ztistal stat. si milteme vzpomenout na stare, -i velral stare lidi, ktefi si uhnali vatne "za chlaze.ni" -7-- Chripku, katar prildu gek nebo zanet pohrudnide —a kteri se pak ut nikdy nemohli vzchopit, nYbrt zemteli, jakmile se zachiadili j egte j ednou. Ale nezemkeli tak, jak meli, priroenou smrti starim. .Tok je to ye skuteenosti s "sedmdesatiletYm vymerenYm nam osudem? Na zadatku doby, dokud nebyla hygiena jegte edon, se tohoto stari elovek zpravidla nedotil.

A u nehygienicky tijicich rasa narodu se ho nedcy2iva jeAte dues. Ale je to vek, kterY je eloeku_ needvolatelne vymezen? Podle meho nizoru je' riesmyslne mluvit o lidskem stroji jako raa e- #1.6, ktera se po sedmdesati letechopoti'ebnje. Clovek je pine rozvinut teprve ye yeku 22. a.2 25 let. Znal jsem dokonce mute, jejicht pokraeoval je ge po ., triceti letech.

1-..rfunerny. elovek, kterY vtcly dobre jedl a -!.ec.;-),tov41: laodne sport a kteremu se po kaide I ce dobre vedlo, je 'pine vyvinut ye yeku 24 a%', 25 let.

Dejme tomu, to se dotije 70 let. To je Cas asi iio tak dlouhy jako doba, kterou potteboval k dospeni. Podivejme se nyni na kone: je 1.31ri:e vyvinut mezi patYrn a §estYrn rokem sPravnem OSetrovani se dotije 25 at iet. tedy tije petkrat .tak diouho, kolik potrebuje k pinernu vzrastu. Je mu 10 at 16 let, drive rie2jej . milt. eine nazvat starYm. Projdeme si

A Ki7

..01dPv

a emstvi dlouhoveko, MUDr. F. MacCabe. nyni celou tivoeithou rib, a zjistime vgude, vgechna zvitata ziji nejmene petkrat tak dlouho, kolik pottebuji k yzrtistu. Prod je 'Cloy& vYjimka?

Pravda je ta, to &ova je jedinfr tivoeich, kte117 si ze sveho zativaciho systemu udelal hnojiAte. Ano, hnojike, nebot' 'tadne zvire nezadrtuje potravu v tele tak dlouho, az zaene kvasit.

Jsem presvedeen, ze timto zpilsobem se fAichni otravujeme a oslabujeme odolnost sveho tela tak, ze jsme mrtvi drive, net dosalmeme osmdesateho roku 2ivota.

Podle mYch yypodtfi bychom museli vgichni — neptihlitime-li k traztm — it aspon 120 let a pak bychom meli usnout a zastavit se jako hodinky, ktere tit neni treba natahovat, misto abychom zemkeli bolestivou smrti utopeni ve vlastnich jedech.

Ale je pravda, to ze v`aech tivYch bytosti je elovek jedinY, kterY v sabe zadrtuje prilis dlouho obsah strev? Ano, je! VYchova, mOda a lenost jej naueily neposlouchat yeas volani rody, a nasledek toho je, ze potrava ye strevech kvasi a miliardy mikrobe yylueuji jedy, 'Caste 24 hodin nepretrtite, dokud koneene nejsou — a to jegte ye spechu a proto netpine — vyloueeny yen.

Sir Arbuthnot Lane a mnoho jinYch vynika.jicich 16100 a chirurgil poukazuji na znieujici pilsobeni sebeotravy, pochazejici ze streva.

Abychom ji zabranil, nepotrebujeme cleat nic jineho net vratit se k prostemu zvyku yyprazdfiovat tluste strevo drive, net se v nem nahromadi zbytky potravy a zaenou kvasit. Je to jen otazka vYchovy. Zvykneme si chodit denne pied ranni lazni na stranu. Tento zvyk je lep gi net nechavat to at po snidani. A je*Ste jednou se vyprazdneme pied spanim. S podatku se nam to nebude darit, zde ponrate potivani zeleniny.

Uvidime, to vYchova se postara o ostatni a ze tluste stievo vyprazdni, kdykoli to budeme na

cily, one ;3.t. -,erve.1.1.co 1940, nem zaciat. Vypestovali-ii jsme si zeleninu same, to jest pohybovali-li jsme se hodne na derstvern vzduchu, piajde nam to je gte lehdeji. V zime pak, kdy je zeleniny nedostatek, stadi, kdyt ji budeme utivat ve forme tablet, kde jsou zhuSteny v gechny jeji ifeinne latky, at se nam pravidelne vyprazdriovani strev stane druhou prirozenosti.

JAK PODUPANA TRAVA ZNOVU VSTANEM My hlasime se k ziti pravem titi, jet od praveku nepozbylo ceny, a pravem svatYm jest a bez promeny pri v§em, nae velke, boti slunce sviti.

Prohrane bitvy a krivd krupobiti a vYsad rortrhane pergameny jsou cetkou tem, jicht vale vyzbrojeny tivota silou, jejit klokot citi.

Chcem svetlo, vzduch a volnY vzriist a vlahu, jak je ma strom, byt' stal i na - t'astni byti u vlastniho prahu; chcem A a dokud slunce s nebe neservali, my na bojiAti prvnim jara vanem jak podupana trava znovu vstanem.

Jos. V. Sladek.

Slovenski "Prodana, nevesta."

Pratske "Narodni Listy" prinesly koncem kvetna tutu zpravu: Slove.nske narodni divadlo. v Bratislava . uvedlo na scenu s velkYm Uspechem Smetanovu "Prodanou nevestu", jit 'Ceske libreto posloventili spisovatel L'udo Ondrejov a barytonista Arnold Foegl. Po prve poslovenadli libreto "Prodane nevesty" dr. Sa-' mo Daxner v Tisovci na jitnim Slovensku, kdy 3. srpna 1903 hrano z ni prvni dejstvi. Tehdej:si.ho p?edstaveni se tam zUeastnilo mnoho obecenstva z celeho okoli, z Liptova, z. Dolni zeme i z Prahy. Je zasluhou ministra S"kolstvi a narodni osvety Josefa Sivaka, te poslovanftena "Proclana nevesta" se objevila je.§te v teto rezone na sveno Slovenskeho naredniho divadla. Marenku zpivala Nri premiere E. Bidhova.-Bart:p kva, Jenika Janko Blaho a Kecala Arnold Foegl.

VELIKir ROZDIL

SOUTHERN SELECT

Zkuste to v Piesvedete e ran;

Osta zustavaji eerstva a piljetnna po tonito nakiadnem pivu.

c,:ora_ Tanks

a brewery where even the air is ';itered . . . Southern Select gets costly aging that means extra beer ., 00dness in ever y bottle. d

Delegati ye sjezdu! Vime, ze znate pivo! Proto tvrdime: Prohledejte celY svet! Ochutnejte piva v katde zemi! Date vysoke uznani katdemu pivu, ktere nezanecha v Ustech 'tadne S- patne prichuti — a zanecha, Usta derstva a prijemna.

Toto jest diikaz nakladneho pivovarnictvi — a jest charakteristickYm u Southern Select! Zkuste nasledky Southern Select a prirovnejte k jinym a uvidit e!

Southern Select jest jedine pivo na Jihu varene z distilovane vody! Jedine nejjemnej g a celozrnite prisady jsou poutivany! Katda kapka jest uletena po mesice. Objednejte Southern Select!

GALVESTON-HOUSTON BREWERIES, Inc., GALVESTON, TEXAS. POSLOUCHEJTE SOUTHERN SELECT STAR ZPRAVODAJE UDALOSTI KA2Dt DEN NA TECHTO STANICICH WFAA-WBAP — Dallas-Ft. Worth KWFT — Wichita Falls KFJZ—Ft. Worth KLUP—Galveston WOAI—San Antonio RR GV—Weslaco

di e 31. it`..ervence 1940.

VtSTNiK

Z POtATKiJ LEKARSKE VEDY PRET> 300 LETY. Kolebkou vedeckeho lekatstvi byla Italie, kde jig ye 12. stoleti byla v Salerne Skola, v ni g se nein vede lekafske a ziskavali titul doktorskY doktoki mediciny snad v gech evropskYch narodu. V Praze byla ziizena lekakska fakulta za Karla IV. Krome lekaru s vedeckYm vzdelanim byli take lekati bez vedeckeho vzdelani; kterYrn povolani k leeeni udelovala obydejne sprava mesta. Stablo, kdy g takovY "fysikus" dovedi dolake Gist v herbali a kdy g se mu jednou podakilo nekoho vyleeiti. Lekafstvi provozovaly take g eny. Da lekalskou kategorii byli balvin a lazebnici, kten oprasneni k ranlekatstvi a operaterstvi ziskavali prostfednictvim temeslneho cechu, v neing podstupovali po tfech letech udeni mistrovskou zkougku.

Odbor lazebnikil a balvitil byl velmi gorokY. Holili, still-mil a kadefili vlasy, pkipravovali lazne, sazeli banky, pougteli gilou, trhali zuby, odfezavali chore Ady z ran a obvazovali Dokton, lekati i lazebnici nebyli pfili g vageni a zejmena byla jim vyeitana drahota, zvlagte kdyg se jim nee° nepodakilo.

Jak vypadaly pied 300 lety pracovni a ordinaeni mistnosti lazebniku, o tom nas pouduje invental v pragske knize archivni cis. 1176, fol.

112, zapsany a upravenY eeskYm spisovatelem Zikmundem Wintrem. Inventer byl majetkem balvite a lazebnika Jana Sutora, kterY mel svou balvitskou svetnici na Starem meste a do roku 1639 obsluhoval se svymi tovary gi Pralany mytlm hlav, trhanim zubu, holenim a stn.kadefenim, sa,zenim banek, pougtenim gilou, hojenim, pomahanim pii porodech, kladenim flastril, vytahovanim stkelnYch nabora a byli-li tfeba i odkezavanim nohy pilou nad gkopkem. V balvifske svetnici a v mistnosti yedlejai mel tento cirologus eili chirurgus Sutor pfedevgim bfitvy, pki nich jednu "starou nemeckou", ntigky v almafe v pouzdrech visici, konvici mosaznou velikou pro louh a jinYch menSich Best, medenice, do nich g lohy nalevany, kdyg host si dal hlavu mYti; byl tu kruh mosaznY k postaveni medenice, umYvaci stolice cinem potagena s nalivadlem, nadobieko cinove

a

pro mydlo, klobouk medeny k osu govani vlasri na dlouhe gelezne . noze, jinY klobouk na ttech nohach, "gelizko pro viasy", dva, flameysny (snad na kudrlinky), gtetka "balvitska". Aby oholenY, ostfihanY, umytY a usugenY host se jak mu to slugi, na to mel Sutor ve svetnici balvifske zrcadlo velike, etverhranne v pozlacenem fasovani a dve jina, men gi. Ono "veliIce" zrcadlo v onech dobach nemuselo bYt vetsi negli nag obyeejnY arch papiru. K chirurgii mel ten mug "binceyk" z owanovaneho (ebenoveho) dfeva, stfibrem pota geny, v nem styli stfibrna instrumenta; truhlieku pro instrumenty, v ni pilu velikou "pro nohy". Dva gelezne grouby k vytahovani kulek; mund graub, dlata, dvoje velke klegte k vytahovani kulek, instrument genam "pro matku", instrumentum, kterehog se ugiva„ "kdyg anilru z 'tejla tahnouti chce". Patery kle gte pro zuby. Instrumentum "etgnobl" fedene. Koneene mel stkibrnou stfikadku pro iista, trubidku kostenou pro klystYr, nagly k podfezavani jazyka, etyfi instrumenta na aposthemata a futral s jedenticti pugt'adly.

V tato svetnici vypadalo to skoro jako v apatyce. Sutor mel tu na policich 27 cinovYch krabic, ozdobenYch a znamenanYch obrazy a erby, sedm krabic kamennYch, malovanYch. V tech krabicich byla Melva, kofeni a jine veci, jimig Sutor pletl se doktortim a apatykafAm do givnosti. V sklenenYch etyfech krabicich mel masti, ye etytech sklenicich oleje. Kdesi stal "futral" s 36 g ublady "pro kofeni." Aby publikum odite videlo, ge balvif je udenY mug, mel ve svetnici tyto knihy: knihu apatykalskou Qualterii Rinii, Theophrasta knihu lekalskou Medulla distillatoria, herbal deskY, herbal Otonis Brunfels, knihu Andreae Senenskeho.

Jinade byly ye svetnici stolice v gelijaka a roug gaty" bile k potfebe slu gebne. Na zdi bylo-ky i " devet °brazil "polovienich alamodskYch dam".

V laboratoti Sutor mel panev medenou a jinou mosaznou k vateni flastrii; nekolik kothlv a kotllktit medenYch k vateni vod, dfevenY pres s cinovYm g kopkem k presovani flastru, tfi gelezne lopatky k vateni flastrA. Na co mel 8 gpanelskych mis z bile hliny, o tom lze jen hadati.

BEDRICH SMETANA A JOS. B. FOERSTER bylo heslo vYstavy, kterou uctilo Museum Bedricha Smetany osmdesatku Smetanova pametnika a pokraeovatel. VYstavu ptipravil a za vydatne teasti keditele Alfonsa Waisara instaloval v hudebni sini Musea dr. Josef Bortag, pfedseda Foerstrovy spoleenosti. Je veru vYstava, ktera ye smyslu uvedeneho hesla byla jedinednYm, ba frapujicim divaxilem smetanovskeho pomeru Foerstrova, byla, uspoMclano v dobe mrazu. Hned pri vchodu upoutala prava stem, s akvarely a perokresba,mi FoerstrovYmi, seskupenymi kolem kreseb SmetanovYch. Smetana i Foerster jsou vYborni maliti a jejich vYtvarne vlohy byly nazorne dokurnentovany a konfrontovany. Byly to Foerstrovy akvarely (dvanact) z let 1907 a g 1937, namalovane za pobytu u Severniho more, na Valdgtejne a v Ceskem v T'nci nad Sazavou, v Luanech u Klatov, ale i krajina naertnuta za jizdy vlakem. Wtvarna vloha Smetanova i Foerstrova je prilvodnim znakem dramaticke vlohy jevigtni pkedstavivosti. Vlastni vYstava byla dilmyslne utfidena v petatficeti vitrinach, pied nimig byla umistena busta ze Smetanova modelu od Josefa Wagnera. Po prave strane legela podobizna Smetanova se slovy "Vge co touhou drahe nam, blahopfano budi g po leve podobizna Foerstrova s vYrokem Foersterovym: "Bedfich Smetana, nejoblibenej gi struna na harfe Hospodinove." Vitriny samy obsahovaly doldady vgeho druhu: podobiznami, korespondenci, spisy, kritikami, proslovy a citatovYmi reliefy byla tlumoeena Foerstrova itcinn laska, k Smetanovi a jeho dilu. Foerstrtiv givot, rozvijejici se jakoby v soustkedenYch kruzich, v jejich2 stkedisku je svetlY zjev Smetanilv. Vyroky Foerstrovy stoji za to, aby byly zapaina.tova:ny: "Smetanova hudba von' deskou hrudou", "Bud' pochvalen Buh, jen g dal deskemu narodu Bedficha Smetanu, bud' gehnan B. Smetana, ge dal deskernu narodu hudbu srdce", atd. A byl tu zobrazen nejen Foerstrtiv poorer k Smetanovi, nYbrg i ke vgem osobnostem, ktere sve lecke a organisaeni sily zasvetily dilu Smetanovu. VYstava sama byla obrazem umelce, ktery givotem i tvorbou kraeel ye glepejich Smetany. ;;;)

.M111■■■•01.

Amer. Friends of Cze$ 400.00 choslovakia ., 4. Vraceno J. Suldovi za 3.00 medailky 24. 100 knih 10 Million Pfijem: 55.00 Prisoners t erven.

4.20 00 24.

Pouzdra na medailky .

39 3. East Bernard, z divadla $ 30.00 24.

10 stribr. medailek 4. Ft. Worth, z bazaru 455.25 4. Ft. Worth, medailky 3.00 $ 492.20 4.Ft. Worth, el. pfisp. .75 ZbYva za pokladnikem 4. Austin, z divadla 9.25 $ 841.35 koncem eervna 7. Dallas z bazaru 107.25 S krajanskYm pozdravem a od8. East Bernard, dar, Rev. 25.00 bojovYm "Zvitezime!"

J. C. Kunc Frank J. Olexa.

10. El Campo, dary jednotpokladnik S.A.O.T. notlivcil Red. Svoboda 8.00 12. Ganado, ze zahavy 100.00 Dopineni archivu Narodniho mu13. La Salle, pfispevky 12.50 sea. - Literarnimu archivu Narod16. Schulenburg, dar Jos. 10.00 niho musea v Praze byla pi. H. RAVagut, pro begence "iekovou venovana portistalost je17. Anton, pfispevky 7.50 jiho zesnuleho man gela, univ. prof.

22.85 19. Shiner, dar dr. Vladislava Ruzicky, vYznamne21. Flatonia, dar a knihu, ho deskeho biologa. Vedle jeho stu2.60 dentskych pokusti literarnich, mezi 22. Houston, dar V. A. Maudr 50.00 nimig jsou take basne z fidobi let 25. Temple, A. Krum pro bedevadesatYch, a vedle korespondengence a ambulance, 5.00 ce jsou v tato poziistalosti rukopisy 23. Houston, Jerry Janedek, jeho vedeckYch del z east' dosud dar 2.00 nevydanYch a jeho ve'deckY ma23. Houston, John Rachae, terial. o dar, 2.001 Ueitel probiral slovesa: "Obedval 25. Blessing, ambulance, 34.50 28.00 jsem, - jak' je to eas, Karliku?"

26. Rosenberg, dar, "To je, prosim, poledne."

31. Houston ze slavnosti 150.00 31. Houston za 10 knih, 6.00

COMPANY

CelkovY pfijem za, derven, $1080.45 Pienos z mss. kvetna 253.10

HOUSTON,

FINANONi ZPRAVA POKLADNIKA S. A. C. T., ZA MESIC CERVEN 1940.

Od roku 1883.

Ballard Snow Liniment byl levnou pomoci k fileve namogenYch $1333.55 svaie, odtenin, vysileni od picepra,Vydani: covani neb pfepinani. Lahev za 30c Cerven a 60c. Old Corner Drug Store, West, 3. Ptes Icarocl, Rat'. pra Texas, (4)

Od 18 je obliben u vgech pivo gtoiivajie in.

0 0 0

Dies Kdy ste se stleastnili konvence S. P. J. S. T. A kdyi budete miti zizeii, Zavolejte pro chladnou lahev A ug ijte jeho piijemne a lahodne cliatL IV IP 4)

JAX Uzijt

BEER

TEXAS.

-

e zivota pijte

NEJLEPSi PIVO V MESTE -

. . 01 1, WW1

1,600.'0111.00.1 01M.C19.001011.011101 01511" 0

11,

“

Strana 14

VESTNIIC

Ve sti'edu, dne 21. eervenee 1940.

V HORKYCH MESiCiCH SE VY- mezi prsty svleke, a pilsobi velike po"Lepg?"

RAkt.KY TkiKO SNAgi: tite chazi. Pratek stoji jen 25 "Hor'ti.". cent). a take mono objednati pfi"NovY obkladek."

Kdyt thidnatost, boleni hlav3, Toho, kdo jest stiffen kotni vyrat- ma, kde lekarnik po ruce nema. ZaZa dva dny pfina °pet. nadymani, plyny ci pocity iinavy' kou a hroznYm svedenim se nemusi- dejte v§ak vYhradne "Severtv".

0 "Lepg?" te ptat jak to snaai v techto teplYch jsou pfiznaky doeasne nezativnoZazrak. letnich rnesicich. VYraz na jeho tvasti a titivate nejake projimadlo, "Ano. Kolik?"

SlavnY chirurg byl mut skoupY na fi mluvi sam za sebe. Vyratky byzkuste Herbine. Je to naprosto rovaji nepfijemne vidycky, ale v let& slow, ale jednou potkal sobe rov- -"Nic", zvolal lekat. "Nejrozum stlinnY lek. Utle y 60c. Old Corner kdy se telo poti, bYvaji k nesneseni. neho — v Zen& PfiAla do jeho ordi- nefai tena, jakou jsem kdy vial!" Drug Store, West, Texas.

(1) Mnozi z tech trpicich nalezli rychlou nace a ukazala ruku, Slarecle oteka pfekvapujici alevu pfi poutiti ma- lou. Rozvinula se tato rozmluva: Lekaf: "Spalenina?" ste zname jako "Severovo Esko". — Neni to pfipravka nova, nevyzkouee2ena: "Pohmotdenina." na, nYbrt stoji za ni bezmala :tedeLekat: "Obkladek". sat let praktickeho poutivani.

DruhY den pfi S s la kna znovu.

Tisice 'dekovnYch dopist chvali Esko i v takovYch pfipadech, kde vte ostatni selhalo. Jeden krajan napsal, te pouhY vzoredek Esko, o kteNOVI FILM rY si dopsal a kterY jej stal pouze jeden cent za pottovni listek, mel pro neho cenu jednoho sta dolarft, nebot' tento obnos vydal za rftzne Veselohra z venkovskeho tivota, Nile uvedene orchestry hrAti budou tancechtivYm dle natreatmenty a maste a bez vYsledku. v hlavni roli Theo. Pigtek, Hana sledujiciho potadu:— Teprve Esko mu pfineslo filevu a Vitova, Z. Nezval, J. Plachta, L. zbavilo jej hrozneho svedeni tela.

Pegek a jini.

Prakticka, zdravotni tuba Esko se SHINER, ve dtvrtek 1. srpna, o prodava za 50 centu ve viech pked8 hddinich veder. nich lekarnach a kde nemaji, motSCHULENBURG, v patek 2. srpno objednati ptimo. Kdo ze na, o 2:30 odpol. a o 8 hod. si az dosud nenapsal o bezplatnY veder. vzorek Esko, mine tak udiniti, ale musi si pospititi. Stadi napsati dopis CROSBY, v nedeli 4. srpna, o 3 neb listek na adresu W. F. Severa hodinach odpol., o 6:30 a o 8 Co., Cedar Rapids, Iowa a vzorek obhodinith veder. drti obratem patty bez jakehokoliv FLATONIA, v aterY 6. srpna, o zavazku.

8 hodinach veZer. 0 pohodli a obslouteni et. navitevniku bude naletite postarano.

Mnozi trpi take pocenim noh a ty SEALY, ve stiedu 7. srpna, o 8 POkADATELE. hodinich veder. upoaornujeme na jinou Severovu SMITHVILLE, v patek 9. srpna, pfipravku — "Prieek na potici a paPoitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458 o 4 hod. odpoledne. fici se nohy". Ti kdo jej maji po FAYETTEVILLE, v patek 9. srpNa doptini se jest — 20th and North Main. ruce po leta, te -jest k nezaplana, 0 8 hod. veer. ceni, nebot' nekdy se od poceni kilte

HERBINE

Do Houston a okoli!!!!

"Jarein profesor"

Zabavy liadu F'okrok Houston V nedeli 4. srpna V nedeli 11. srpna V ned3li 18. srpna V nedeli 25. srpna

Syncopators Harmonizer J. R. Baca.

Houston Czech

VSTUPNE: PANI 40c DAMY 25

.11.111.111111.11.

************* 11411.111MINE111•010111114.. . .111.1.1111.14-IIMIN MI

IN

Vg ENI SESTRAM A BRATkiM SJEZDOVi'M VYSLANCOM 11 A D

Slovanske Podporajici Jednoty Statu Texas pre

jejch sjezdove prici mnoho zdaru lIEDITELE A CflkEDNiCI

Liberty Loan And Building Association Soueasne prona g ime srde6ne blahoprani SLOVANSKE PODPORUJiCi JEDNOTY STATU TEXAS ku jejimu uspe g n6inu Osobeni po 43 wlet pro dobro na geho Ceskoslovenskeho lidu v Texasu.

Liberty Loan And Building Association Frye deskoslovenske plijeuvni a stavebni druistvo v Texasu je jedinym ze stavebnich a piijeovnich spoleenosti v Houstonu, podlehaj ici dozoru vlo,dou sankciovaneho tistavu poji gteni pro zabezpedeni podilnich vkladii a take podlehajici dozoru jinych vlidnich organd, jet poskytuje na podily svYch podilnikd.

DIVIDENDOV'k ZISK.

4% CELKOVY MAJETEK PlIESAHUJE $600,000.00

DR. HENRY R. MARESH, C. H. CHERNOSKY. DR. R. E. MARESH, L. J. KUBENA, E. E. CHERNOSKY, DR. W. E. FRUIT, FRANK TESAk, J. F. BRIER, E. J. CHERNOSKY, HETTIE CHERNOSKY, L. A. KUCERA, HELEN KROULtK. ReditelskY sb or a litedniei. .......

Ism .....

mess 33133 3

,11:=110:

Ve stredu, dne 31. eervence 1940.

$$$

Uspoilte

$ $

TEXASSKA MATICE VYM1110 VZDELANI.

Kci3t Hitler zabral 6eskoslovenko a potom zavtel tam university a tti roky, mezi nimi byla Karloa Universita v Praze. Tato universita je jedna z nejstar gich a nejepgich ye stkedne Evrope, Demoraticke 6eskoslovensko Ohio ye yggi vzdelani pro mlada, ktera to htela. President Masaryk vetil ptilaitost a pomoc mladezi, aby Tato oznamka musi bYt zaeskY narod potad gel rychle ku slana a neb ptine gena s kaalou tedu. My zde v Americe musime spravkou. pracovati, abychom melt vildee; ale takove vfmice, kteti budou pracovati pro na g lid a ne jen pro sebe.

Frank Kobos Nas narod jest schopnY jako kterSrWatchmakers & Jewelers oliv jinY, tak musime pracovati 308-9 Stewart Bldg., pro vzdelanost, abychom nee° dobHOUSTON, TEXAS. eho pro tento svet ptinesli. Nejvice 6eskYch lidi zde v Texasu jsou edlaci. Oast() sly gime, ze mladeg DR. THOMAS N. DeLANEY na venkove nepottebuje universitni 00Ni LEKAft vzdelani, ale prod mame mnoho koBille spravne pfipravene. eji a universit, kde se udi farin g eas die umluvy.

-tvi?Takoeunimohp02ie agemu venkovskemu lidu. inadovna 3248 — Res. 2687 Vime, e,e nage mlade2 nic nedoka513-15 Professional Bldg. e v budoucnosti, kdy't na g' deskk lid TEMPLE,. TEXAS. i nepomUe dostati vy ggi vzdelani. dyi se podivame na statistiku, viNabytek a domici zakizeni vieho dime, 2e v Texasit pies 6% lidi je oeskeho pfivodu, ale jen asi 1% studruhu. dent). v teaskSich kolejich a univerTovarni ceny. — Ptimo k sitach jsou pilvodu deskeho. Na Tezakazniku. aske statni universite v Austine, Vzorna obsiuha. kamg chodi nejvice na gich student), je jen asi 200 eeskYch studerita a zapis je pikes 12,000. Na Teas Chri5906 N. Main. — Tel. Taylor 6063 stian universite ve Fort Worth, kde v minulem gkolnim roce zapis byl Naproti budove Radii Pokrok pies 2,000 student), jen trt studenHouston. t byli deskeho pftvodu. Kdyi se poHOUSTON. —::— TEXAS divame na nage koleje a university, vidime, ze maim nekolik profesor0 a take mnoho assistentft. Toto dokazuje, ze kdybychom men vice stu111 dent), tak z oeskeho naroda bychom mohli mitt dosti vudce v kolejich a universitach. Co my nejvice v tomto Case pottebujeme je praVyfizuje vakere soudni covati a ne jen mluviti. Pottebuzalegtosti. jeme vybudovati nee°, co pomute nagi mladeN. tfadovna: 936 Bankers MortTed', co mfaeme delati, abychom gage Building, lakes ulici nanejlepgi nagi mladegi pomohli? proti Kress budove. dY Clo y& jinak mysli a tak rOzne HOUSTON, TEXAS navrhy bychom mohli dostati. Jestma dobrou myglenku, radi li bychom o ni vedeli. Nekdo rad by vybudoval nag "Scholarship Fund", RED FRONT a druhy zase na g studentskSr pfileuceska Jidelna, Restaurace jici fond, kterY se jmenuje "Teasa Pivnice ska Matice Vyggiho Vzdelani". Toto 714 PRESTON AVENUE jsou dva fondy, z kterYch Ceti stuHOUSTON, TEXAS denti dostavaji finaneni pomoc. MaJos. Kaut, majitel. lo deskYch lidi v Teasu vi mnoho o Telefon: Beacon 31734. techto fondech, tak o nich neco naPravidelna jidla a lunde, Nejlepg soudkove a lahvove pi- pigi a podam ptieiny pros myslim, ze je vice dffleilte vybudovati fond vo, rfizne druhy vina a doutniky.

Matice, nezli scholarship fond: Mluvime desky.

Hoboko stale na sklade.

1. Scholarship (stipendie) po $25, Zvlattn1 stoly pro rodiny. velice Indio pomuze studentovi, aby zaeal studovati na statni universite, kdy2 pottebuje mnohem vice jen pro registrovani a knihy pro prvni semestr. Stipendie je davana ka g -demustnovipr semt,kdo zaene studovati kurs v destine a se o stipendie CESKt PRAVNIK• 2. Matice podporuje jen zasbitne studenty, kteti finaneni podporu tfadovna v pottebuji a ukali, 'te se zajimaji o eeskou p r a c i. Stipendie dostane Butler - Grimes Bldg. mnoho student), kteti e'eskemu rodu nikdy se nepokusi pomoci, stuROSENBERG, TEXAS. dent, kteti finaneni pomoc nepottebuji a take studenti, kteti nejsou

Kdy2 yak hodinky poglete nam do spravy. Jenom na kratkY eas einime nabidku etenditm Vestniku a vgem nagim krajandm spravit jakekoliv hodinky, ktere se hodi spravit, pouze za_

$2.50

&

Sons

Tesar Furniture Co

C. H. CERNORif PEAVNiK

John W. Leiikar

Strana

VESTNIK deskeho puvodu.

3. Stipendie dostanou jen studenti, jet studuji na Texaske universite; ale Matice pomaha v gem pottebnYm studentum na kterekoliv koleji v Texasu. Kdyi eeskY hoch aneb tiev•de ma lepgi ptilelitost studovati na jine koleji, prod nemitZe tam studovati a take'dostati pomoc od nagich lidi? Mint, ze radi bychom dostali Ceskou mlada studovati tam, kde se take uei destine, ale ka2dY nema tu ptilelitost studovati v Austine. Kdybychom meli vice deskYch student). v druhYch kolejich, tak bychom mohli vyueovati eegtinu take tam.

4. Na Statni universite stipendia dostanou jen studenti, kteti befou dva roky kurs v destine. Nekteti Ceti studenti studuji kursy jako ingenYrstvi, kde universita pro takove studenty po cele etyti roky ma vybrane kursy, ktere museji brat, tak nemohou pti tom take brat po dva roky kurs v ee gtine, aby dostali stipendie.

5. Dank, pro kterY musite pracovati a take bYti nekomu za nej zavazanSr, neni velmi vzacnk.

6. Kdy" se podivame po nagem statu, vidime, ze bYvali studenti, kteti dostali pomoc od Matice, pracuji, aby fond Matice pokraeoval ku ptedu a byl zv gen. Oni vedi jak jim pomohla a take chteji, aby i druzi take dostali tu samou pomoc.

Takovi ex-studenti jsou radi, Z"e nag deskY narod se stark aby pomohl Ceske 7. V posledni vSrroe. schtizi teskoslovenskYch Exstudenta statu Texas jsme videli, 'Ze Tex. Matice je gte neztratila ani jednoho centu z pujeek studentim. To ukazuje, jak Matice jest vedena.

8. Utednici Matice se volt kadY rok a kdy2 nekteti by dobte nepracovali, druzi by byli zvoleni. KaAdSr bYvalY student z kterekoliv koleje anebo university mute bYti elenem spolku ex- student) a ma pra y° voliti.

WE OLE OD SVRDEN1 TELA ANEBO VYRAZKY? PakR ono, pak si dostaiite ben prodleni tuba SEVEROVA

v3$borne masa vyakoniene a porno, bajiei a/RIO 60 let . . . Ve vieeh pfednich le kairmieh anebo olbjednejte ptimo.

9. Kdyt student dostane penize od Matice, tyto penize ptijdou zpet s Urokem do fondu, aby je zase mohi druhy student pottebovati.

Takto fond stale roste a je vetgi. V tomto roce ptibylo do fondu pies $900 a 14 student) dostalo finaneni pomoc. Kdy'l student dostane stipendii, ty penize nejdou nazpet do fondu, aby zase druzi studenti je mohli pottebovati. Mnoho student-Li by radi vratili stipendia, ale kdy't vidi ,2e to druzi nedelaji, tak oni take ne.. My musime hledet ku predu a do budoucnosti. Pomyslete si jak velikY piljeujici fond by mohl bYti pro studenty, co se rozdalo studentiim stipendiemi. Nate Ceske spolky po deset let darovaly mnoho penez pro studenty. Kdyby to vge bylo darovano Mabel, ted' by Matice mohla pomoci mnoha studenturn, kteti v pti gtim gkolnim roce radi by studovali na universitach, ale nemohou pro nedostatek finaneni pomoci.

Ptatele, doufam, to na g CeskY lid bude studovati na ge problemy a bude o nich pracovat. Zkusme zvYSiti fond Matice, abychom pomohli nagi mladeti.

Na shledanou, Frank A. Horak.

01.

4.11W000AMIHNO111.0411010.401•0411111.0411111. 0 110 *7",,

F. CERNOSEK, E.IDITEL

1826 Leeland Ave., HOUSTON, TEXAS. tpina zasoba lekarnickeho zbo21. Jedina Ceska lekarna v Houstone.

Navgtivte nas.

Telefon: Beacon 32100.

4..110.0.0.0.01.04M.0.1.0.1M04M.O.M1.0.10041■04101.o

R. KAR. J. ROLLB CeskY Lekaf a Operate'.

711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon fitadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745

De Jameron a °kohl NovY pohtebni domov otevtel Bil Marek. V hodine Zalu najdete u nas nejlepgi obsiuhu a ceny lacine. .. Ambulance ve dne i v noci.

Telefon 546.

BILL MAREK & BILL BURNS Funeral Home CAMERON, TEXAS 61en S. P. J. S. T. SPRAVNt VYKONANA POHREBNit SLU2BA. V hodine 2alu zarmouceni nalezctou Edward Pace poh f. ebni ilstav pohotovY k sympatickemu vyfizenf nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtb-u.

•evne ceny jsou na gi zasadou.

EDWARD. RACE

SEVERAL C EDAR RAP IDS 16W 74,"

Pohiebnii frditel.

Olen S.P.J.S.T. — Telefon : 3606.

TEMPLE, TEXAS.

VESTNIK

Poo/lye Maly Oznamovele

'e s r ou, cane 31. c 1 Vence 1940.

"SNEHURKA"

Elmaton, — 4. srpna rano.

Danbury, — 4. srpna veder.

Josef Hegar.

misto co samostatna hospodyne, jsem 431eta. marn Siete ditko. a preji si nalezti dobre misto.

Kam zkug encsti, neb pracuji pro rodinu v Houstonu. Hlaste se na znaoku "Hospodyne", % Ves".nik, West, (31-33pd) Texas.

Hledi praci. — 1111ady mu g pkijme heed praci na rok v dobre rodine na farine. Maly plat je 'eadouci. Prihlaeky poelete. na: "A. 30", (30-31p) VAAtnik. West, Texas.

Star gi sleena z f army, rada by si dopisovala s panem od 40 do 45 rat start, strizIivYm, dobre povahy, sarnostatnS7m, kterY vlastni nejakST domov. Sama jsem mime povahy a vagila bych si domova. Pi g 10 Vestnik,-tepodznaku"Slena(;, (30-31pd.)

West, Texas.

SW, Farina do rentu, 160 akrt, 5 mil severne od Caldwell, Texas. — J. F. Baler, Brenham, Texas.

(30-33-pd.)

SW" TABAK LISTOVY na prodej.

10c-12c, nevyplacene. J. Buryeek, (30-33-pd.)

Portland, Tenn.

Barred a White Rocks, Silver Laced Wyandattes, R. I. Reds, Buff a Black Minorcas, Bile, Buff, Hnede a eerne Leghornky, Anconky a michane druhy. Vybrane "Sexed" slepieky a kohoutci. Z kvalitnich "bloodtested houfil. P gte si pro nag zvg gtni cennik. — VON MLNDEN'S HATCHERY, Fayetteville, Texas.

(3-dz.) sigr- MALA 11Uki.iTKA: —

PRODAM FARMU o 172 1/2 akrech, anebo jednu o 161 akrech pti Elk. Kterakoliv ma 'Opine zailzeni, dobrt pozemek, dostatek vody i clkeva. 0 dalgi informace hiaste se u: Mrs. Mary Kubitza,, Rt. 5,.Box 660A, Waco, Telefon 6888-W. (dz.)

Plegatk.

"Spinily se vain nektere tu gby vageho mlacli?"

"Jenom jedna."

"A ktera to byla?"

"Kdyg mne maminka jako kluka drhla kagdou sobotu hlavu, pkaval jsem si vgdycky, abych nemel vlasy." )o( Znagorneno.

Mug : "Prod jsi si tentokrate koupila eaty zrovna citronove barvy?"

Lena: "Protoie mi to dalo tolik pram, ne'e jsem z tebe na ty eaty vymackala penize." )o( Nonat jest odporneeni hodna!

Posilam $3.20 na 2 dol. a 2 pulakoye Nonat. Katc1Sr, komu jsem Nonat dal, tuto chvali a clivi se jeji ledivosti. Soused si vrazii do kolena hkebik, ge mel nohu gtajf, ale po priloieni Nonat tketi den chodil alpine zdray. V tete, Josef Sestak,

HOUSTON, TEXAS Deti kadu ttefanik S.P.J.S.T. 142, sehrali v nedeli 14. eervence v icadove sini na Cottage Grove v Houston, Texas, pohadkovou hru Snehurka. Jest to velice pekna, zajimava hra s mnoha zpevy. Skupina ditek na vY ge uvedenem obrazku pkedstavuje ndsledujici osoby:— Trpaslici: Vera Vaja, Frances Silhan, M. Vraga, Frank Silhan, Jitik Sebek, Vojta Sebek ml. Jenieek: Dorothy Sopeak. Hogi: J. Vraga, Roy Silka, Annie Mae Silhan, J. Sopeak a V. Kovat. Vily: Irene Sefeik, Silvie Mae Kelarek, Vlasta Koval a Helen Koval. Kralovna: Gertrude Sopeak. Matka: Alice Cykal.

Otec: Will Svec. Makenka: Jeannie Kelarek. Snehurka: Elizabeth Stefka. — Divadlo tidila ses. K. ttvrtnikova. Hra setkala se s plnj'im fispechern, nejen finananim, ale i moralnim.

Telegram S. A. t. T. hlave briticke vlady Houston, Tex., July 25th 1940.

Rt. Hon. Winston Churchill, 0 Downing Street, London, England.

Deeply moved by your and british peoples action in recognizing Czechoslovak National Committee with president Dr. Eduard Benes as the only true Czechoslovak Government we express to you and British people our profound gratitude. — In this struggle for justice and freedom of mankind our heartiest sympathies end thoughts are with you.

Federation American Czechoslovaks of Texas.

Vladimir Maudr, President, Rev. J. C. Kunc, Vice-Pres.

0

V NEJTVRDSICH PODIVANKACH — NEJIDELSi LIVOT.

Moderni civilisace sv3imi hygienickSrmi opattenimi prilmernST lidskt vek site znaene prodlu guje, ale neni zvlagte pkizniva k dosageni nejvygg ich vela. Je monho okolnosti, ktere maji bezespornS7 vliv na prodlougeni lidskeho givota, ale jsou nektere problemy dlouhovekosti, ktere nejsou jeg te docela jasne. Ptiznivt vliv venkova na prodlu govani lidskeho givota, jakog i pkiznivt vliv zamestnani, je g vygaduji pobytu na eerstvem vzduchu, byl prokazan.

Dr. Jan Auerhan, ktert se Studiem dlouhovekosti zabtva jig dlouhou dobu, uvefejtiuje prase kni gku, ye ktere, dovozuje, .ge priimerna delka givota se prodlu guje a ge je u gen vyggi neg u mugti. Stkedni vek je nyni v Cechach a na Morava 57.52 roku pro geny a 53.68 roku u mugti.

Nektere kraje pkimo jsou povestne dlouhovekosti s•q.ch obyvatel. — V echach gije nyni asi 841 Mugu, kteitm je nejmene devadesat let. Len tohoto start gije asi 1,538. Na MoraJ.. 'AL far% Cena Nonat je, po gtou 55c a $1.05. ye gije devadesatiletSrch a stargich Ptejte se Va geho lekarnika nebo mugti 381, gen 862. jednatele, ale nic jineho neberlc, Z lidi, stargich pies devadesat let, radeji pigte , na nagi adresii: je nejvice vdovcf a vdov. SvobodMARIE LEIBLINGER o-9:ch je mezi nimi jen asi 30mrat Altadena, California, sack •

a 100 gen, genatS.7ch a vdamich 177 mugti a 40 gen, ovdovelSrch vgak 632 mutt). a 1,393 gen.

Nad odekavani velky poeet devadesatiletch ma brno a Olomouc.

Patine proto, ee k obema temto mestUm byl pripojen znadny podet yenkovskYch obci. Take nadmorska vYeka ma patrne vliv na delku eivota. Mesta, ditajici pees 10,000 obyvatelfi, legici ye vyekach do 400 met-a, maji merle eedesatiletYch a stareich, nee mesta v polohach vyeeich. Ve vYee poloeenYch okresich, kde jsou take eivotni podminky, kde prate je tvrdei a podnebi drsne, — na pr. na eskomorayske vysodine — prekonaji nebezpedi detskeho veku jen nejsilnejei a nejzdravejel, a ti se pak snadneji doeiji vyeeiho veku.

Nejvice starcu eije v nadrnorske irYece mezi 500 ae 700 metry, nejmene ye vYekach do 300 metrii.

0

Vzicni pamatka ve sluvickem mestedku.

V Hluku u Uher. Ostrohu chovaji v tamnim hostinci vzacnou pamatku. Se to starosvetskY stul, u nehoe sedaval mladY KomenskY, kdye to chodival do sveho blatnickeho vinohradu s pritelem M. Drabikem.

Stfil je chovah jako drahocennY poklad mestedka. )O( Slavin Pardubicka.

Ve vlastivednern museu v Pardubicich bylo v kvetnu otevreno nova oddeleni Slavin Pardubicka, soustred'ujici pamatky rodaku kraje, kteri vynikli jako umelci. spisovatele, Odd narodohospodateti a verejni pracovnici. Prvni east, prave otevrena, zachycuje eivot a dilo spisovateld a vedcu.

)of Pro pohodli ditek.

McGee's detskY Elixir je pripravek pro menei poruchy zaeivacihc Ustroji a 2.aludku, pcvstaleho z prejidani, nespravne potravy nebo dodasneho prekyseleni ealudku.

McGee's Baby Elixir stoji pouze 35 cent& Old Corner Drug Store, West, Texas.

(2)