Vestnik 1940 07 24

4, 0 011010

1000. t 00 nun lllllll 0110.101120 ttt 01.1. ttt ttt ttt tt t

100 tt tttt 1 lllllllllll 01 lllll l 1001 lllllllll /101,

ttt 010P t V ttttttt ft

TOTO eisLo VENOVANO NA PAMATKU

XIII. SJEZDU S,P.J.S.T. V TAYLOR, TEXAS. ROCNIK (VOL.) XXVIII.

WEST, TEXAS, ve stiedu, (Weanz.zday) 24. tERVENCE (JULY) 1940. SPECIAL EDITION CIS 30.

SPOLKOVY STANEK ikADU PRAHA V TAYLOR, KDE POlkADAN BUDE NAS XIII. SJEZD.

Rozmerna, praktickY zbudovand sin Patin Praha byla slavnostne ode yzdana s yernu ite'elu 4. eervence 1934 a path do lady nej yetAich a nejlepe vyhovujicich sini radii S. P. J. S. T.

Toto eislo venuje na pamatim 13. sjezdu S. P. J.S. T., — Vydavatelskd Spoleenost Oechoslovak.

PREPARED FOR NATIONAL DEFENSE Texas Power El Light Company has accepted and is prepared to meet its full responsibilities with respect to the National Defense Program. It has given careful attention to methods and procedures of cooperation and coordination and is ready to work effect tively with agencies of Government as well as the industrial and commercial enterprises in the widespread territory it serves.

Ready to Serve .. .

Ready to Expand . . .

Texas Power & Light Company has ready and available more than 145,000 horsepower in generating capacity from its own power plants, plus large additional amounts of electric generating capacity specifically reserved to its needs through long-term contracts with other power sources.

Texas Power & Light Company is ready with financial resources at its command to undertake whatever new construction or expansions of its facilities may be needed in the execution of an adequate National Defense Program.

'Dependability of Service Texas Power & Light Company has a network of 1,900 miles of high-voltage transmission lines, and 7,500 miles of distribution lines constantly maintained to provide dependable service. Dependability of service is further assured through interconnection with the transmission lines of other power companies.

The Will to Cooperate The data and specialized information compiled by the Company with respect to natural resources and industrial possibilities is available to the Government and to the industries in the area served. The Company places behind our National Defense Program the full measure of its resources in power plants, transmission lines, distribution system and man power, and is ready to do its part of the big job ahead promptly, smoothly, efficiently,

A Trained Organization ..

The officers, department heads, managers and key-employees have been with the Company for an average of almost twenty years. Many employees now holding important positions were working for the Company during the first World War, and, thus, are well equipped to serve today's needs be cause of actual experience in public utility operation during war-time emergency,

TEXAS POWER & LIGHT COMPANY "PROVIDING FOR THE TEXAS OF TODAY... PLANNING FOR THE TEXAS OF TOMORROW"

is 4n Slovanske Podpor itct Jednoty Stittu Texas.

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West. Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

EtOtNiK

WEST, TEXAS. ve stied') (Wednesday) 24. Cervence (July) 1940.

XXVIII.

OSLO 30.

STEZKA I HEN S. P. J. S. T. 'V CESKE . bratrske podpurne hnuti saha s yYmi koteny do samYch podatkii deskeho ptistehovalectvi do Spoj. Stade Stehovani toto bylo po rote 1848 vyvolano pHeinami politickYmi i hospodatskYmi. Po strance politicks rakouska vlada vratila se k nejsilnejg imu absolutismu, kterY potrval al do roku 1860 a jeho cbeti stal se roku 1856 na g nezapomenutelnY novinat a neohroknY zastance pra y deskeho lidu Karel Havlidek. Do Ameriky utikali ptimi Udastnici revoludnich bouti, stehovali se sem lids ptimych pateti, kteti nemohi snesti rakouske zpateenictvi. Po strance hospodatske doznivala jests bida po valkach napoleonskYch a dvou statnich bankrotech z roku 1811 a 1816 a znovu hrozily nove valky v Italii. Datiove btemeno bylo nesnesitelne a to dohromady hnalo lid za hranice. Roku 1849 take Castedne do Cech zasahla "zlata horedka" kalifornska. 2e i mezi ternito "Forty Niners" byli Ce g i, dosveclauje divadelni hra Jos. Kaj. Tyla "Lesni panna" a jeho povidka "Vystehovalci do Ameriky" jejich'Z ostii je zahroceno proti americke emigraci.

Prvni deskoamerickY spolek vznikl na podnet Vojt. Naprstletv v New Yorku v lednu 1850.

4menem jeho bylo "Prvni ‘6 eskosloveriskS7 Spo lele", predsedou byl Vaclav Pohl, Naprstek byl knihovnikem. Pohl zauCil se tim do spolkoveho . -..ivota, a kdy2 se pi'estehoval do St. Louis, Mo., stal se prvYm tadovYm ptedsedciu "Cesko-Slovanske Podporujici Spolednosti", dill C. S. P. S. Spoleenost to byla zalolena 4. btezna 1854 v hostinci krajana Jakuba Motla na 9. ulici, mezi Soulard a Lafayette St., a pozdeji na schilzi v Lafayette Hall byla tadne zorganisovana. Dne 12. bi-ezna 1859 dostal spolek statni inkorporaci pod jmenem "Bohemian Benevolent Association". Nek ji2 r. 1887 vypukia velka hospodatska krise, nasledek to ptepeti desitilete ptedchozi prosperity, k tomu pli gla r.

1861 Oladanska, valka, a slab je g te spolek se pova2live zakolisal — nek odolal. Jednota C. S. P. S. rostla pomalu, j . eji tady zakladany byly v jinYch statech a pki Sedmem sjezdu v Chicago v Cervnu r. 1880, nejvet g i sjezd aeskY do to doby v Americe konan obeslalo 63 tacifi ze 30 rOznYcih mist.

NeblahY by1 sjezd v St. Paul v Cervnu 1896.

Odsttedive sily, ktere v lune Jednoty pracovaly ji g pies rok, vyvolaly zde krisi, kterou pak Jednota byla oslabena a nasledkem kterehok pfiglo i k zalokni na g i S.P.J.S.T..Zapadni tady 'Sly na tento sjezd s instrukci, dosici rorttideni iimrtni podpory na $500 a $1.000 a zaroveli rozttideni poplatka dle stall, v kterem Clen ptistoupil k Jednote. Same polada yky kiadli zdstupci z Texasu, jak g ifeji se nekolikrat rozepsal br. I. J. Gallia. VYchodni rady, jejichk pomery byly zcela jine nee na zajade, postavily se proti temto novotam ptikle odmitave. Poratene zapadni staty svolaly pak svilj zvla g tni sjezd na den 9. Onora 1897 a konedne doglo

k Opine rortrke. Dne 4. dervence 1897 ubylo OSPS — 28 tacin s 558 eleny a 544 manielkami, ktere utvotily Zapadni tesko-Bratrskou Jednotu.

V na g em Texasu rortrZka sjezdu v St. Paul mela take odezvu, nebot' na g i delegati po ndvratu domil referovali ve s y Ych tadech nemo2ne stanovisko severnich fraternalistil a zcela spravne navrhovali zaloieni vlastni, Opine pro

Texas sloukici podpilrne organisace. Navrh k zalokeni Ceske Jednoty v Texasu doznal nadknell° schvaleni. Nastal pamatnY den 28. prosince 1996. V meste La Grange sjelo se 25 krazastupcii texaskYch fadt spolku .S.P.S. s pevnYm odhodlanim pro zalokni nove samostatne Jednoty. Byl zvolen pripravnY vYbor, kterY po mnehatydenni praci svolal ustavujici sjezd na den 20. derma 1897 rovnet do La Grange. Dostavili se zastupci 22 tadu, navrkne stanovy ptijaty — nova, na g e S/ovanska Podp.

Jednota Statu Texas byla zalokena. Do HI. tTtadovny zvoleni pro into dvou let: I. J. Gallia ptedseda, J. R. Kubena tajemnik-pokladnik a Ferd. Bteska dozorce.

DruhY sjezd konan v Cervnu ye Flatonii. Ueinil napravu tim, 2e prijal geny mezi elenstvo, cat v prileh 2 letech pusobnosti SPJST. neby-

lo. Podet elenft HI. 1:Ttade.vny rozmnoten na sedm ptedseda, dozorce, tajemnik, pokladnik a 3 elennY neetni vybor. Ptedsedou HI. Ur. zvolen . J. J. Holik, T Hrugla dozorcem a J. R. Kubena tajem.-pokladnik.

Tteti sjezd konan v Cervnu 1902 ve Fayetteville. Ptedseda/ mu br. I. J. Gallia, tajemnikem byl J. N. Vavra. Sjezd zavedl opravy: stati 'dezvy g uje se z 50ti na 55 roku; poplatky tvoki Omrtni fond, kterY opatruji jednotlive tady a teprve v padu umrti rozesilaji se dle natizeni HI. Ur.; Clen nezavinene zmrzadenY, prate neschopnY neb v Ustavu choromyslnYch pet rokil o gettovanY a nevyhojitelnYm uznanY, mute sam ei elenem sve rodiny pokadati o vyplaceni poloviely Umrtni podpory; kaZdY tad opravnenY k poslanci, kterY ma, na sjezdu 1 hlas na kaalYch 25 'dent'', jako2 i zlemek od 15 Menu vY g e; organ bude dvoutYdenik za 60c.

Do HI. Ur. zvoleni: I. J. Gallia ptedseda, J. N. Vavra dozorce, J. R. Kubena taj. a pokladnik. otvrtY sjezd konan a2 za pet let — v dervnu 1907 v Caldwell za *oast 71 tad& Ptijate opravy: lady jsou povinny podperovati sve nemocne eleny 30 dni, net mohou poiadat jine lady o podporu; nmrtni i zaloZni fond musi bYti ulzkny na firoky; kaZdY tad musi dati Hi. tt. zakonitou zaruku za ve g kere penize fondu jim opatrovanYch; paet Clear( HI. tn. zvet gen na deset — dosavadni slokeni rozmnok no o tti dilverniky. Do tstledi zvoleni: Jos. Du g ek jr. etedseda, Jos. Mikeska dozorce, J. R. Kubena tajemnik, J. J. Frnka pokladnik DtlelitYm sjezdem byl patY y e West. V cliisledkti legislaturou piejateho zakona na regulad bratrskeho poji g teni tento sjezd svolan byl pled datem v Caldwell stanovenYm a konan v prosince 1909 a ptedsedal mu br. J. N. Vavra.

Sjezd schvalil roz giteni a opraveni stanov, zakonite ukladani fonclii a vyplaceni Umrtni podpory — t. j. drive lady opatrovane fondy byly pteneseny na HI. lilladovnu, ktera je povinna uloziti celY zaloZni fond a Umrtni pociportt pies $10.000 k vYplate nmrti pottebnYch penez — do pozemkovYch not na vzdelanYch panemek a nebude-li podobnYch pozemkovYch not, jest opravnena ulokiti tyto penize do bandit.

Za ptedesdu Hl. UI. znovuzvolen Josef Dugek jr., mistoptedsedou Josef Mikeska, tajemnikem J. R. Kubena, pokladnikem J. J. Frnka.

SestY zjezd konan v Granger v Cervnu 1912.

Na tomto zastoupeno bylo uk 108 faciu, majicich 6684 Menu, majetek rostouci organizace dosahl $197,270. Sjezd ptijal navrh na vyclava.ni spolkoveho arganu, zavedeni ntadu pra y -nihoradce,HI.tvnpiomcyslat dle potteby organizatora do mist slibujicich ptiliv novYch Cienu. 1.11-edniky zvoleni: Jos. Du gek jr. ptedseda, Jos. Mikeska mistoptedseda, J. R. Kubena tajemnik, J. J. Frnka pokladnik, Method Pazdral pravni radce.

V Galvestone konan sedrnST sjezd v dervenel 1916. PoCet tadll destoupli na 61slo 129, Olen-

V:iílSTNÍK stva na 8694 a majetek blížil k polovině mili­ onu čili k části $414.9fM:. Vlivy pokroku projevi­

se pl'iJetim časově žádoucích novot: Hl. ú­ řadcvna zmocněna vypsat soutěž. na vydávání orgánu; sjezd volí redaktora; pojištění vyšuje se na $500, $1.000 a $1.500; žádná půjčka jed­ notlivci nesmí přesahovat obnos $8,000; Jed­ nota vydává a rozesílá orgán na své útraty každému mužskému členu a členkyním, kte­ ré pfají si jej odebírati; řády mohou na své výlohy vyslati výpomocného delegáta s prá­ vem jednacím. Sje?.d postavil se jednomyslně za českou odbojovou akci a přednášku Vojty Beneše vyslechl s bonřlívým souhlasem. Za ve­ doucí činovníky zvoleni: Jos. Dušek předseda, Jos. Mikeska místopředseda, J. R. Kuběna ta­ [eernník. J. J. Frnk'.t pckladník, Method Páz­ oral právní rádce, redaktorem zvolen Jos. Ťá­ pal.

Osmý sjezd v Bchulenburgu v červenci 1920, znamená dúležitý obrat v historii SPJST. Zá­ kon regulující podpůrné spolky nařizoval těm­ to, aby dosáhly nejméně 100 procentní solvent­ n-st! pod trestem odejmutí povolení působiti. úmrtní poplatky byly proto zvýšeny a záložní fond sloučen s úmrtním. Sjezd mimo toho pří­ jal: 1,újčky nesou 6 procent; orgán bude vy­ dáván co týdeník; člen pi'i dosažení stáří 70 let může požádat o vyplacení ročně desetiny jeho pojistky pokud tato stačí; půjčka jednot­ livci se zvyšuje 11a $12.000.Do Hl. Úi'.'. zvoleni bratří: Jos. Du~ek jr. předseda, F. A. Bezecný místcpředeseda, J. R. Kuběna tajemník, J. J. Frnka pokladník, M. Pázdral právní rádce. K návrhu br. Šimona Janečky z West, sjead za­ slal prcsldentu osvobodítelí Masarykovi kabelo­ grařlckou zdravici.

Hanston hostil slezd devátý v červenci 1924.

Jednota měla U7., 142 řádů, 10.541 členů a-ma­ jetku zn $1.206.889.Sjezd přtíal další novoty: mcžno platit příspěvky rok ku předu s 5 proc. sr:;~~kon; pojištění zvyih1Je se na $3.000; za­ vúdí se 20ti Ierá pojistka a na certifikát mož­ no vypúj<~it.i obnos na zaplaceni příspěvku běž­ n-ho roku na 5 procent úroku; po tříletém členstvl zavádí se "paid up"; v případu sebe­ vrnždv v~n:latí Re pozůsualým do jednoho ro­ ku ~':1 pojistného, do 2 let t/2 pojíst. a po dvou letech celé pojištění; na pomník: Sam Hou­ stona povoleno ~:50; Matici Vyššího Vzdělání :;:rm a na Wilsonúv namátník $100. Za budoucí Medníky zvoleni: C. H. Chernoský předseda, Jos. Mikeslm místopředseda, J. R. Kuběna ta­ jemníte. J. J. Frnka nokladuik, Aug. Kacíř práv­ ;1í rádce U redaktorem Jos. Ťápal.

DN;útý ltonán v červenci 1928 v Temple. Vy:c-.Ertfoval se dalším pokrokem na poli řra­ terualísmu a SPJST. vykazovala nezadržitel­ ný růst, neboť měla toho roku 149 s 10.872 členy, majetku za $1,814,420,solventnost koncern r, 1927 přesně 100.50 procenta. Sjezd pl'ihl: zvýšení úmrtní podpory do $5.000; půl­ čky na certifiltút poth:bným člení.ím na 6 pro­ cem; úroltií.; HL úi· zmocněna zavádět prospěš­ né drnhy pojistel<; zavádí se úrazová pojistka rnouble Indemity>; zaklúdá se Dětské Odděle­ ní; sjezd odporučuje podporu Sokolstva v Te­ xns•.1; dr. Míčkovi, profesoru češtiny na státní uni ;rersitě povoleno doplniti jeho plat na $3,000. Do HL úr·. zvoleni: C'. H. Chernoský pi'ed­ seda, Eng. J,elinek místopI-edseda; J. R. Ku­ běna tajemhík, J. N. Vávra pokladník, Aug. Kaeii' prúvní rádce, Jos. Ťápal redaktor.

Jedennctý sjezd v Ennis - červenec 1932 pokračoval s duchem času a pl'ijal řadu Jed­ notě prospěšných zlepšení. Řádú bylo 146, po­ čet členstva 10,739,Dětský Odbor měl 572 dí­ tek, majetlm bylo za $2,465.916,dostojnost Jed­ noty d:sáhla 105.51 procenta. Novoty XI. sjez­ de1.:1 přlJaté byly: zavádějí fie pojistky "D" (i5Jetá doživotní), "E" OOletá doživotní), "F" <15letá nadační ve věku 65 let) a pojištění dí­ tek od dv,::u do 16 rokú dle stupúované tabul­ ky po11lalku i podpory v pádu smrti; členi stá­ fi 75 let a 35 let v jednotě dostávají úlevu po­ lovičních pi'.'íspěvkiíale jen do doby, pokud sol­ venee SPJST. neklesne na méně jak 104%; člen mllže pi'estoupiti z tí-ídy A aneb B do kteréko­ liv nové vydávané Jednotou; zavádi se úřad účetnilm Hl. Úř,i tisk qrgánu zadán Vydavaly

řádů

Ve středu, dne 24. července 1940.

telstvu Čechoslováka ve West; zavádí se úřad druhého místopi·ect.sedy. Do Hl. Úí-. zvoleni bratři: C.H. Chernoský pfodseda, I. místopi'ed­ seda J,:;s. Mikeska, II. mistopředs. Eng. Jelí­ nek, J. R. Kuběna tajemník, Ed. L. Marek ú­ četní, J. N. Vávra pokladník, Aug. Kacíí· práv­ ním rádce, Frank Moučka redaktor.

Dalším mezníkem Jednoty byl dvanáctý sjezd v East Bernard v srpnu 1936. Byl stálým mo­ hutněním našich i'acl také největším účastí bratrské vei'ejnosti a nejokázalejší svým prú­ během. Nezapomenutelným dojmem zapúso­ bilo na 180 sjezdových zástupcií a hosty pi'e­ plněnéh,:;. pavilonu slavnostní uváděni stovky nových členú. Novoty sjezdem pi•ijaté byly: Dozorčí a ú(;etní výbor sloučen; zavádí se ú­ řad pokladníka HL Úi·.; úrok na půjčky snížen na pět procent, platební lhůta půjček pro­ dloužena až na dobu 30ti let; starým členúm p.::volena další úleva: pravidelné schu~e ú­ středny, zruiíuje se úfad II. místopředsedy; za­ vádí se úí·ad vrchního lékai'e Jednoty; orgán se zvětšuje o osm stránek a tiskový výbor a redaktor mají konati jednou za rok schůzi k poradě ,::;hledně dalšího zlepšení spolkového Věstníku. Za činovníky Z\Toleni: C.H. Chernos­ ký předseda, štěpťm Valčík místopfodseda; J. R. Kuběna taj,enmík, Ed. L. Marek účetní, Fr. Steiner polcladník, Aug. Kacíi· právní rádce, dr.

Jos. Kopecký vrchní lékař a Fr. Mou'éka redak­ tor.

Naši organisátol'i s mí.poui,;:icí..,členú HI. Úřa­ dovny postupem času se zdokonalili, vytříbili a doopravdy "osmělili" k vydatné práci, kte­ rá pfos roky hospodáfaké netm:ivnalosti, vy­ nesla Jednotě velmi uspokojivé výsledky. J,e­ jich pl'ičiněním zaloieny byly nové řády máme jich nyní 162 - sesílen počet členstva, jenž pi'ítomně s Dětským Oddělením překročilo číslici šestnáct tisíc. .Maj,etek dostoupil na o­ krouhle $3,425.000,dostojnost Jednoty na 109.4 procenta - celkově za poslední mezisjezdové období ,potěšitelný úvyšeli: v p::čtu členstva, tak zvětšení majetku.

Naše' Bratl'stvo stihla r. 1938 bolestná rána.

Krutý Osud urval mu jednoho ze zakladatelu a Po celých 41 l'oki1 svědomitého tajemníka Hl. Úi·. bratra J>Jl111a R. Kuběnu. Odešel z toho­ to světa náhle, automobilový moloch nalezl v něm oběť, bratr Kuběna podlehl zranění od lajdácky Hzeného automobilu v Galvest:mě.

Na jeho místo dosadila Hl. úr·. j,eho syna Joe R. Kuběnu.

Sjezdy jsou sněmy Jednoty, jelikož jsou nej­ vyš~ím zúk::.nodárným i správním Jejím těle­ sem. Všichni zástupci musejí si býti proto vě­ domi své velké i::ovinnosti, která se ustavičně stupňuje vllvem vážnosti rychle měnících se poměrú. Žijeme v době automobilí.í, aeroplánú, rozhlasu radi·ového, mluvících obrázki.'t, a to vše mocně púsobí na pi·etváf-ení se společen­ ských poměril. Dnešel~ j,est clal,ekood toho, jak se žllo ti·eba Jen pf'ed třiceti lety. Proto nutn<> i S. P. J. s. T. a její vnith1í život stále pi'izpů­ sobovati těmto změněným poměrum a zvláště i rychle rostoucímu významu generace zde již zrozené, aby nepi'etržltost vývoje jeho byla za­ chována. S.iezdu zdal'!

Franta Moučka.

"Nepotkal Jste vťiz, který by vezl pána s homolí?"

"Pána s homolí jsem p:::tkal, a1e šel pěšky."

"Jak to, že nevsedl do vozu?"

"Vůz támhle stojí a pol'ád na něho čeká."

"On se urazil ... " hl'klo v obou vinnících.

"I ba ne," povídá kočí, "ten se neurazil. Měli jste h<> slyšet, jak mi zahrál a poručil mi, abych ho hned dov,ezl na nádraží. Dostihli jsme akorát vlak. Vz odjel."

"Jen byl-li to opravdu Mošna," znepokojoval se opět pan Mikulejský.

"To, p1,csh11, nevím," odpověděl kočí, "on se mně nepi'edstavil, ale ki'ičel tak, jako by měl pfod sebou regiment voják(\.''

"A dal vám diškreci?"

"Nedal."

"Ta.k to byl Mošna!" zvolali o.ba páni uspo­

kojeně a jeli to zapít.

<,

JULIE I{UBĚNA.

Narodila jsem se na Fayetteville z rodičů Jan a Marie Sládek. Oba se nal!odili tam za tím vel­ kým mofom. Vlastnili po mnoho let obchod se smíšeným zbožím na Fayetteville. Nás děti by­ lo čtyři, Raymond je v Yoakum, Bertha Fojtílc ve Flatonii, Rudolf ve Fayetteville a já též na tom Fayettevilh.1.

J. R. Kuběna a já byli jsme sezdáni v katoli­ ckém kostele vlp. Chromčíkem v mku 1896, 11. ledna.

Děti jsme měli jedenáct. Bertička nám ze­ mfola jak jí bylo devět měsíců, Jerry byl zabit nešťastnou náhodou, Jeník je okresním kler­ kem v La Grange již třetí lhútu, Ladimír je místopředsedou v City National bance v Hou­ stonu po mnoho let, Joe je tajmeníkem Hlav. Řádu S.P.J.S.T., Rudy je poštmistrem zde ve Fayetteville, Lambert je kupec bavlny a tomá­ ti.'t ve Fayetteville a Ellinger, Woodrow pracuje pro Humble společnost v Houstonu, Edwin pro­ šel Státní universitu v Austinu a má jen menší zaměstnání; Julie je provdaná za Oscar Mendl v Houstonu, Anita je provdaná za Edgar Ro­ senberg v La Grange.

A teď něco o sobě. Miluji své p1·átele a ráda mám nové mi představené. Vždy pomáhám kde je potřeba. Byla jsem po mnoho let předsedky­ ní ve veřejné škole a doposud jsem předsedky­ ní spolku "konej svoji povinnost". Též jsem by­ la zvolena co delegátka od řádu čís. 1. do sjez­ du v Taylor.

Spi, drahý otče ve svém hrobě. Kdybys mohl ze Tvého hrobu hledět, viděl bys tu nás pro Tě želet. Tvoje tělo v hrobě hnije, ale duch Tvů:j mezi námi žije. Chtěl jsi všem blaho přáti, ale hle, ten Tvúj čas pl'išel a Ty's musel se od nás odebrati.

Bolboa. - Vojenský podvýbor domu zástup­ ců, jemuž v čele stojí kongresnik Chas. I. Fad­ dis z Pennsylnvanie, pl'ijel na le.tiště Albrook, aby vyšetřil, jaké vojenské přípravy vyžaduje Panamský průplav. Členové podvýboru dali na­ jevo, že velmi dobrý pokl'Ok byl 1učiněn k při­ měřené obraně Panamského prťlplavu, ale pře­ dejíti sabotáže dosud považuje se za nutnou věc. Kongres povolil přímo $19,000,000na zdo­ konalení obrany prúplavu a president Roose­ velt mťlže.použíti peněz až do výše $100,000,000, bude-li nutno.

Caldwell, Texas.

Ctěná redakce Věstníku!

Dnes chci jen oznámiti jména těch co mně dali peníze již po bazaru. Někteří nemohli na bazar přijeti pro špatné cesty, tak mně donesli peníze až po bazáru. Pí. Joe Veiss při Caldwell poslala $1.00,Frank Lednický $1.00,Joe Kulhá­ nek $1.00,Julius Balcar 25c, Chas. Hlavatý 25c.

Jerry Vajdák 50c, všichni ze Snook. s pozdravem.

Pi.,P.. ~. Mik~S~li\~

VESTNXK

Ve sti'edu, dne 24 dervence 1940.

Pi-edseda HI. Ur. S.P.J.S.T.

Mistopieds. H Oiadovny

1:4)41■ 011101.0••■ 0111■1141•1■ 041INWNINWHIM04110..111w0.1>o4110.0.1110.0.1•11.....olowl.:.

Ta jemnik Hl. Uiad©vny. .•■• ■ ■ 74•110. 1 0■ 1 , . ,• 1 .1 •1 . .,

,:

6 11 11•

R. KAREL H. CHERNOSKt narodil se na B male forme nedaleko' Kenney, okr. Austin, Texas, 1. ledna 1885. Jeho otec Anton 6ernockS7 pochazel ze Vsetina, Morava, CSR., a jeho matka Franti gka, rozena 8illerova, narodila se nedaleko Cat Springs nebo Novem Ulmu r.

1853. Jeji rodiee Josef a Rozalie Sillerovi ptistehovali se do teto zerne z oermne od Lan gkrouna, Cechy, kolem 6. ledna 1852, a usadili se bilk Cat Springs, v okresu Austin, Texas, tedy byli zde jednimi z davnYch pionYril texaskYch.

Jako mlady a sna2ivy hoch, maje radost z Uspechu syYch studii, poCal provozovati prava v okresu Fort Bend, noee2 se mu dostalo Cestneho mista, kdy byl lidem okresu Fort Bend zvolen za okresniho soudce, ktere2 cti se dostalo nagim krajanam v Texasu. Drive ale, ne21i byl zvolen okresnim soudcem, slou2i1 co dfivernik gkolniho vYboru neodvisleho gkolniho distriktu v Rosenberg. Kratce co opustil soudnickou stolici okresu Ft. Bend, byl zvolen piedsedou odboru vzdelani teho2 okresu a slou2i/ v tomto fitadu a2 do r. 1924, kdy odstehoval se do Houstonu, kde se venoval pravnicke praksi.

V r. 1928 byl jmenovan guvernerem Moodym do statni gkolni rady. Kratce na to nastoupil tad a byl elenem teto rady o2 do 1. btezna 1933.

Za jeho fitadovani zavedeno bylo ueeni Cegtiny na nagich stkednich gkolach. Pozdeji jeho ptieinenim se stalo, 2e na gi Ceti studujici na sttednich gkolach obdrkli Ceske udebnice zdarma.

ChernoskY pomohl zalo2iti Liberty Loan

6:4

HilliO411■0•1■041111•0■01■04■041110.1•1111..1•1.741101......0.11111•041110.04111....

•:*

ROdem Moravan z Vala gska, po vygkoleni v Texasu vyudoval na vetejne gkole, nastoupil slu2bu na pate v Houstonu, stal v gude v tadach kulturnich pracovniktr, ochotnieil, teenil na slavnostech, ma povest poctive pracujiciho ptedaka na gi rodne haluze v Texasu. Ptedsedal sjezdu v East Bernard a tame zvolen mistoptedsedou do Hl. ttadovny.

13eetnik Hl. Oiadovny.

Br. ChernoskY pochazi z detne rodiny, ma etyti bratry a etyisi sestry. Vyrostl na forme, kde zkusil te2kou praci co zemeryjec, ponevad2 pracoval na forme mimo zimnich mesicti, kdy pracoval co kierk v obchode v Pleasant Hill, Kenney a Bleiblerville, Texas. V Pleasant Hill slou2i1 co prodavad tti rozdilne zimy, jednu zimu v Kenney a jednu v Bleiblerville, a dve zimy navgtevoval Draughorns obchodni kollej v Galvestond. To bylo v letech 1902-1903. Kdy2 graduoval obchodni kollej, ueil se knihvedeni po mnoho tYdnfi a pak se vratil domti, kde po odpodinku cestoval. Ale kdy pilna prate nastala na forme, pracoval v poli, kdy pak &oda byla sklizena, v2dy na gel si nejakou praci cestovanim, prodaval kukatka a pohlednice, tak aby si mohi vydelati dost penez, ktere by mu umc2nily vet gi vzdelani.

Jeho touhy se mu spinily, nebot' 1. ledna 1907 vstoupil do mu2ske akademie v Austinu, aby se ptipravil na vstup do Statni university. Ponevad2 byl pilnYm studentem, po graduaci z Austinske mu2ske akademie, kterou snadno progel, v •roku 1908 vstoupil do statni university, kde zaCal studovati vedu. Na to v roku 1909 zadal studovati prava a ji2 v lete 1912 slo2i1 pra y -nickouz gku.

•••0 101 .M

JOE R. KUBENA

gTkPAN VALkiK. C. H. CHERNOSKY

1111/01.111.01=1. 1... ■ 011.1 0 111110.411.0 ■11 ■111111

Joe R. Kubena, tajemnik Jednoty, narodil se dne 8. listopadu 1903 ve Fayetteville, Texas. Vychodil tamnefAi gkolu a ye veku 16 let pkijal misto knihvedy ve Fayetteville State Bank. Byl povYgen za pokladnika, kterato misto zastado roku 1932. Pak byl otci svemu, tajemval niku Jednoty J. R. Kubenovi, pomocnikem do jeho nenaddleho skonu. Byl ustanoven tajemnikem H. R. v kvetnir 1938, kterY2to iitad zostava, od to doby.

a

Pokladnik Hlay. Oiadovny ■••••, ■■•■141■• ■■•••■..m..•■•■•00/1001111.0111111.411111,4,

EDUARD L. MAREK. FRANK B. STEINLR. Slou2i1 v armade behem svetove valky, po skonoem tek venoval se obchodu v Bell okresu, v enniskem sjezdu zvolen byl tioetnikem Hiay.

Utadovny a na sjezdu v East Bernard znovu zvolen. Podili se yydatne v Cinnosti Americke Legie, mimo s yYch povinnosti v Usttedi nelituje testy k fidasti na tadovYch slavnostech co teenik picesvecleivY a oblibenY. and Building sdru2en,i a zaroven mestske pojigt'ujici Sdrukni S.V.P.S.. V2dy se zajimal o blaho deskoslovenskeho lidu a jest v2dy pohotov se ho zastati.

Jest nefinavnYm pracovnikem Sdrukni AmerickYch 6echoslovaka v Texas. Nedayno byl delegatem N. R. v Chicagu. V2dy obetave pracuje pro dobro na gi americke vlasti. Neohrokne stoji proti v gem protiamerickYm vgdy nabada vgechny nage lidi, kteti doposud nejsou obdany, by se obeany teto na gi vlasti co nejdtive stali; a v gechny nage obyvatele jokehokoliv pftvOdu nabada, by byli nan americke

.!,,,413•1.0.1111.0Malo0 ■00.0.111M0•1•11,0.0.041■111...0■11110.0411111.0■0111111.0•1■1■040/11*

Narozen v Praze 4. prosince 1884, vychodil obecnou Skolu v Mirogove, megt'anku v Rokycanech a obchodni gkolu v Prachaticich. Do Ameriky se pilstehoval v rode 1907. Pracoval v nejvetgich obchodech v Dallas jako teditel reklamy. Ptistoupil k S.P.J.S.T., podilel se na spolkove praci netma yne, slou2i1 u tadu Pokrok Cis. 84. co ptedseda, iadu let kidil divadla, celou dobu snahl se o rust S.P.J.S.T. a ochranu e'en stva. Pokladnikem Hl. Uiadovny zvolen sjez-, dem v East Bernard v rote 1937. vlasti verni, a v2dy konali ve gkere sve obdanske povinnosti co nejlepe.

Kdy2 byl na texaske Statni universite, bral 2ivou freast na organizaci Klubu Oechie a dopisovani deskYch dopisfi do deskYch dasopist, aby vzbudil zajem v myslich e'eskeho lidu, zvlage mladeho, o vyggi vzdelani a aby se pkipravil lepe k iivotnimu boji.

(Dokon6eni na nasledujiei stran6.)

ViBTNfK:

Vrchní lékař S.P.J.S.T. ,•!•1._,(,._,,,._,o....,.o._11..,o..,.0,...n4mH~--11.,..fl~•l,n,m.U...-.o.-.o.-.,•!•

Právní rádce S. P. J. S. T.

i i

:i :

o

'•

!

•

=

•

'I I.

ii II

j'

i

'

i

'

o

Ii. I

II"

i1,...~.._i,

..

i1411Qt,11-=:,,,1 ... ,1.-.11--.11

....

1l.-,~

....

11-.1)._..)

...

tt~·:·

I

!

I

'I

II

' '.'

'I "

. i

!.

"

Ii

I

i

i

.

I

'I

I !.

I

I

"

-,: .. , ...

' I '.

"

·:·

'V"e stfedu, dne :!4. cervence 1940.

!

UR. JOSEF KOPECKÝ. ,.-..1

......

,....

,, ....

t,.....

1,.-.11

.....

11 .....

t),-....fl

....

ll .....

j~......

l ....

()--~l

....

t O--.(t:"!

Narozen 12. srpna 1886 v Rutersville, Texas.

Navštěvoval venkovské školy Hackebeil a Ja­ vorník. Když byl 16 let stář, složil zkoušku na učitelský certifikát druhé tí'ídy a pak vyučoval po pět let ve venkovských školách v Bordovi­ cích při Fayetteville, Tours a Taiton. V 1907 vstoupil do normálky Sam Houston a dva roky později graduoval s nejvyššími známkami v tom ročníku a pří graduaci byl slavnostním řečníkem. Vyučoval v High School ve státním učelišti pro slepé v Austínu po dva roky a při tom navštěvoval státní universitu. Tam se čtyř­ mi druhými založil původní klub čechiii. V 1911 vstoupil do lékařského oddělení státní univer­ sity, 1915 dostal doktorát a za význačné studie odměněn byl členstvím v čestném lékařském spolku Alpha Omega Alpha. Pak pokračoval ve studiích co lékař v nemocnici John Sealy v Galvestonu a v 1916 usadil se v El Campo. Když vypukla válka, hlásil se dobrovolně, obdržel hodnost nadporučíka . a do služby byl povolán začátkem listopadu .1917. Sloužil co batalíonní lékař pi'i 19. dělostřelectvu v páté dtvísl. Na ja­ ře 1918 byl poslán do vojenské lékařské kolleje ve Washingtonu, aby studoval kurs pro důstoj­ níky v řadovém vojsku. Po dokončení kursu vřazen byl do řádového vojska a poslán ku služ­ bě u štábu v táboru Zachary Taylor. Později hlásil se dobrovolně pro službu na Sibiři a tam zůstal až do jara 1920. V dubnu 1920 vystoupil z armády a začal zas provozovati praksi v El Campo, poněvadž se mu však obyčejná prakse nezamlouvala, vrátil se do škol a přijal místo na lékařské fakultě texaské university. Tam se věnoval diagnose a vnitřním nemocem a byl dvakráte povýšen, až v 1925 dosáhl profesorství ve své specialitě. V 1929 byl vyznamenán pre­ sidentem university tím, že jej jmenoval prv­ ním výměnným profesorem z Tex.asu na mexi­ ckou národní universitu, aby tam přednášel Ié­ kařům a studentům o jistých nemocích. Po u­ končení toho poslání vrátil se do Galvestonu a v zái'í 1929 poděkoval se z profesorství, aby při­ jal místo prímaře na novězorganizované mo­ derní klinice a nemocnici Medical and Surgi­ cal v San Antonio a věnoval se praksi ve své specialitě.

Po vystoupeni z řadového vojska byl dr. Ko­ pecký ustanoven záložním majorem. V r. 1924 byl požádán odborem války ve Washingtonu, aby z profesorů a lékařů v Galvestonu sorganí­ soval záložní vojenskou nemocnici, General Ho­ spital No.127. Byl ustanoven komandujícím dů(Pokračování se strany předešlé.)

Br. Chernoský jest Svobodným Zednářem, Shriner, a členem následujících spolků: S.P.J. S.T., Modem Woodmen of America, Odd Fel­ lows, Sons of Herman, Polish National Alliance a členem Presbyterní církve.

Jest ženat a otcem čtyř dítek.

Co přeqseda. S.P.J.S.T. slouší od roku 1924, P¥.V zv:ol~n v1;1 sjezdu v Hoµ,~~Ql).U,

i

I

I

I I

II

+!• )._O._.O._,l)._..ll

I

.

II

AUGUST KACÍŘ.. .... Ocaa.{1...,_Ucis.tl·-·o._,0._0..-,«1

.... 0~._.n....t•:-.t

Narozen 17. dubna 1892 v Engle ve Fayette okresu, Texas. Vychodil školu v Lavaca okresu, vyučoval tamže školu po pět let, na to sloužil ve světové válce. Je členem Komenského Klubu, ji­ hozápadní texaské učitelské kolleje v San Mar­ cos, členem řádu Pokrok Sweet Home čís. 63. od roku 1912. Graduoval co právník na státní universitě v Austínu r. 19~3 a po té usadil se v Temple, kde věnoval se výhradně praksi civil­ ního práva. Stal se členem Klubu Čechie a Ma­ tice Vyššího Vzdělání r, 1919, členem sdružení texaských právníků a od roku 1924 jest práv­ ním rádcem našeho Bratrstva. Ve snahách o u­ držení českého národního života v Texasu, br.

Aug. Kacíí· vždy stojí na patřičném místě. stolníkem tohoto ústavu a vlastnoručně vybral přes třicet lékai'ských důstojníků nutných k řízení různých odděleni této nemocnice, která by v pádu války ošetřovala tisíc raněných a nemocných vojáků.

Za posledních několk roků svého pobytu v Galvestonu byl dr. Kopecký přednostou klinik v universitní nemocnici John Sealy. že se mu dostalo uznání od lékařů doma i v cizině svědčí to, že byl poctěn členstvím v Texas Society oř Internal Medicine, The American College of Physicians, Associación Mexicana de Médicos Militares, Associación Latino-Americana de Cardiologia a v jiných národních a mezinárod­ ních věhlasných lékařských sdl'uženich.

V loni byl zvolen předsedou Texas Heart As­ sociation, sdružení lékařů, kteří se zajímají o specialitu srdečních nemoci. Přítomně je před­ sedou výboru Texas Committee for Pneumonia Control Progl'am, státního výboru, který má za účel moderní léčení zánětu plic v texaských větších městech. Na tento účel povoleno vládou a státem přes $22,000 za minulou zimu v Texa-. su. Pod dozorem toho výboru léčeno přes šest set chudobných pacientů trpících zánětem plic.

Přítomně jest též pfodnostou oddělení vnitř­ ních nemocí v nemocnici Medical and Sul'gical Memorial Hospital v San Antonio.

V roku 1936 byl předsedou International Postgraduate Assembly.

Předsedal XI. sjezdu v Ennis, byl mistopřed­ sedou XII. sjezdu v East Bernard a tamtéž zvo­ len vrchním lékařem S.P.J.S.T. V roku 1918 pojal za manželku slečnu Goldu Willisovu. Ma.Jí dvě děti, Josefa a Maril.

Washington, D. C. - President Roosevelt o­ známil, že program národní obrany pokračuje úspěšně a že byly učiněny plány na umístění muničních továren na středozápadě a zřízení prfimyslu, potřebného k válce, v zemědělských krajích ve vnitru země.

Mezi městy, jež jsou vyhlédnuta pro tyto to­ várny, jsou Chicago, St. Louis, Mo., Milwaukee, Wis., a Knoxville, Tenn. Účelem tohoto umi­ s~ění je, aby tytq továmy byly vzdáleny od moř­ ského břehu a staly se méně zranitelnými pfi n~p~á~l$~m, f(i9ku,

•;

Nic nového není pod slncem. ničím novým ani ten "protektorát", N.ENí jaký čecliové měll již jednou ve svých dě­ jinách a vítězně jej překonali. Ba dokonce mu předcházela také "pátá kolona", kterou před­ stavoval Milota z Dědic.

Zaleťme do dob bezmála před 800 lety. Dne 26. srpna 1278 došlo k bitvě mezi vojskem če­ ského krále.Přemysla Otakara II. a německého krále Rudolfa na památném Moravském poli.

Němci spojili se s divokými Uhry a tato armá­ da měla dohromady 100,000 vojska. český král sotva sehnal 30,000. Marně prosil knížata pol­ ská a slezská o pomoc. Dějiny se opakují i v tom. Východní Slované už tehdy byli lhostejni k velkému nebezpečí.

Historie, vypravuje, že došlo na Moravském poli k strašilivé bitvě, jež trvala po několik ho­ din. čechové bojovali udatně a podařilo se jim proraziti střed nepřítele. V této rozhodné chvíli potřebovali záloh, avšak právě v této kritické době zradil českého krále Milota z Dědic, nej­ vyšší komorník země moravské, jenž se svým vojskem stál v záloze. Zavolal "Bitva je ztrace­ na!" dal se s vojskem svým na útěk. Vojsko če­ ské pak přemoženo bylo přesilou nepřátel. I král, který bojoval s věrnými rytíři svými do posledka, byl krutými nepřáteli ubit. Jistě se pamatujete z mládí svého na báseň, kterou jsme všichni znali zpaměti: Na den svatého Rufa na poli Moravském krev česká tekla proudem, až zrůžověla zem.

Král otakor vítězný, jenž jméno české nes až k moři baltickému, u své Moravy kles.

Morava hučí temně, i pláče všechen lid tak, jak by v zemi zhynul poslední slunce svit.

Německý král Rudolf zmocnil se pak Moravy a vtrhl i do Čech, chtěje uchvátiti i tuto zemi, o niz jeho předchfidci marně usilovali. české vojsko panské se mu však postavilo u Kutné Hory na odpor a došlo pak k ujednání míru, který byl pokořující. Rudolf odtrhl od zemí ko­ runy české Vitor~zsko, podržel si Moravu a správeem Čech stal se Ota Braniborský. Tak zřízen byl prototyp nynějšího "protektorátu".

Král Přemysl Otakar zanechal po sobě sed­ miletého synáčka Václava, jehož stal se Ota Braniborský poručníkem. Malý Václav s mat­ kou svou Kunhutou byl dán do vězení ve hradě Bezdězi u Bělé. (Jistě se pamatujete mnozí 11a báseň "Vězeň na Bezdězi", kterou jsme mívali v čítankách). Matce podařilo se prchnouti. Vá­ clav pak zavezen byl Otou za hranice, jsa cho­ ván v Špandavě, Žitavě a jinde. Jak praví kro­ nikáři, Ota o dědice českého trůnu špatně se staral, tak že hoch chodil v roztrhaném obleku a bos, snášel zimu a hlad, a vzděláni neměl žádného, nebot• poručník chtěl, aby zakrněl na duchu.

Ota snažil se obohatiti ze jmění českého. Je­ ho braniborské roty loupily a drancovaly po ve­ škeré zemi. Němci, v Čechách usazeni, úhlavní to nepřátelé obyvatelstva domácího, jim v tom pomáhali. Také zde je opakováni historie. Pře­ četné vsi byly vypáleny, kláštery vybity a vy­ drancovány. Lid utíkal do lesů a hor, nechávaje pozemky své nevzdělané a neoseté. Památkou na· tuto dobu zůstala známá písnička: Zle, matičko, zle, Brandenburci zde ...

Jean Ybarganery, ministr zdravotnictví, pro­ hlásil: "Jestliže nás Němci porazili na bojišti, bylo to následkem racionálního výcviku jejich mládeže."

Francouzský program je určen k tomu, aby založil francouzské zdraví a morálku již od dět­ ství. Zvláštní péče bude věnována domovu a cvičením pod širým nebem. "Voda a vzduch" pro vypěstováni zdravých těl bude heslem. Plti alkoholu mezi mládeží bude znechucováno a "materiálni a morální vývoj" rodiny podporo-

v~n,

···-··'

e stiedu, dne 24 8ervenee 1940.

Clen tiskoveho vOoru 40,141•11111.0.11M.0.111/00•1111.0 ■11N1.1.1111114.111111.01■04110.0•1101.81111.1 ■41n....1100.■114.1.

YESTN1E

•

tlen tiskeveho vSiboru

Dne 28. kijna jsem zachytil zpravu, ze byla zrizena republika .6e,skoslovenska. DruhS7 den

tiskoveho vSrboru

JOHN HOLEtEK

JOSEF KRUgINSlit

iivotopisnou ertu naleznete na jinem miste t.

4,,aso••••■)■o■Nowolm000elimo•■■■••■■,■wwoom■ost, ■.■•■■.!..M.■

JOS. HORSIAK College Station, Texas.

Bratr redaktor mne poiadal, abych napsal do do Vestniku mitj stnidn3-7 tivaopis. Zde jej tedy podave,m, oveem velmi struene.

Narozen jsem byl dne 10. prosince roku 1890 v Nechvaline na Morave, hejtmanstvi kyjovske. Mcji rodide byli Frantieek a Frantieka Hornakovi a zamestnanim byli rolnik a hostinskS7.

Po ukoneeni obecne ekoly v imoru 1905 jsem se odebral do Vidne ueit se krejdovskemu kemeslu. Tarn jsem navetevoval vederni a nedelni pokraeovaci a odbornou ekolu. Ve Vidni jsem pracoval 9.2 do doby, kdy jsem byl nucen nastoupit vojenskou slIftbu na 3 leta. V race 1911 jsem nastoupil vojenskou slutbu u 25. pluku v KrornefUi na Morave. Po dvou letech a sice v kijnu 1913 byl jsem poslan na jeden rok dq Vidne do armadni telefonistske a telegraficke ekoly. Jeete neili tato kola byla koneena, Rakousko prohlasilo valku proti Srbsku nu a pak Rusko zase Rakousku. Byl jsem ihned se ekoly ptidelen ku 13. divisi a poslan s touto na ruskou frontu.

Nemohu popisovat to lidskou bidu a mravni schatralost behem valky. Neni k tornu mista a easu.

Na ruske fronte jsem byl at do podzimu roku 1917. Pak jsem byl poslan na Rumunskou frontu. Za kratky eas jsem tarn onemocnel malarii a leel jsem asi 3 mesice nekde na rumunsko-uherskch hranicich v nemocnici. Asi v imoru 1918 byl jsem poslan k telegrafnimu regimentu da St. Poelten v Dolnich Rakousich. Tarn asi za tSTden byl jsem poslan do mesta Lilienfeld v Rakousich a tarn jsem kidil ekolu pro praktickou polni telefonickou a telegrafni sluflau. JelikoZ" moje methoda vy-udovani se zamlouvala, byl jsem povolan zpet ku telegrafnimu pluku do St. Poelten a kidil jsem podobnou ekolu ve veteich rozmerech. Po ukoneeni kursu dostal jsem pod moji sprivu vaechny telefonicke centraly, toti2 vojenske centraly ye St. Poelten. Byl jsem ohromne ptekvapen, kdy mne bylo hlaSeno toto povYS'eni.

Maria, to jen velmi mall vas dovede si piedstavit, co to znamend, kdy v takovem velkern vojenskem stkedisku, kde byla spousta tovaren na vS,robu stkeliva veeho druhu a ne,mokni a vzduend. torpeda. Kde bylo utaboteno a zamestnano asi 60.000 italskSich vale'enSrch zajatct. Ubozi rakueaci j g vice di vetovali skemu eikovateli ne2li jejich vlastnim dOstojniktim. Bylo mne take vojensk3imi ukady dovoleno, to jsem mohl dne 21. kijna pojmout za man2elku sl. Annu Drozdovou z VelkSrch Love- ie na Morave.

Lien

4.111•011•100.11.01/0.0.11/1.0•900.9....0.1.0•1.0.10.0111101.01•111.0•1110,0•1111111.4111111/

MIIIIM.1104.1111

1.0.1=1.4.1. ■0111■04111.0••••0

.111■1.41111•041111111.0411110.1Cp

na to jsem tajne v noci odejel a et'astne dostal na ,Moravu ku svoji mlade manielce.

Asi poeatkem prosince 1918 jsem se pkihlasil do oeskoslovenske armady a byl jsem poslan do Brna ku telegrafni setnine. Jelikot jsme nemeli ta.dnYch aparatil a materialu ,tedy ani mutstvo nepotfebovali a dali nam dovolenou na neureito a poslali nas domii.

V dubnu 1919 byl jsem povolan telegraficky k telegrafnimu pluku do Mlade Boleslavi v chach a ihned jsem byl poslan do Bratislavy na Slovensko. Tarn jsem se u armadniho velitelstvi organisoval 12. telegrafni setninu. Aci v zati 1919, kdy bylo vee na Slcvensku urovnano, veichni z nas, co nepketrtite byli 8 rokt na vojne, poslali nas domfl na neureitou dovolenou a vice jsem nebyl volan ku vojenske slutbe. Tedy v rote 1911 jsem nastoupil vojenskou sluibu a v roce 1919 ,po 8 letech jsem koneene pfieel domt.

V eervnu roku 1920 jsem obdrtel cestovni pas do Ameriky a ihned se svoji manZelkou a lOti mesienim chlaptem jsme odejli pies Francii do Ameriky a do Texasu. V Texasu v meste Bryan jsem zaeal pracovati jako krejei pro meho evagra pana Mendla. Pracoval pro nej at do roku 1926. V tomto roce mel jsem jit ueettene nejakYch par dolaru, postavil jsem si svfij domov .a vykoupil jsem jednu polovici krejeovskeho zavodu od pana Mendla. A vlastnime jej dosud spoleene.

Celou dobu 20 let to jsem v Americe, pracoval jsem tvrde a nefinavne, pri eem2 mne verne pamahala moje mantelka. Prace mne teei a mam radost, kdy't se mne prdoe doh.

Patfim do nasledujicich eeskYch spoln: S. P. J. S. T. Bryan, Texas; C. A. S., Bryan, Texas; R. V. 0. S., Bryan, Texas; SlovanskY vzajemnY pojiet'ujici spolek, Bryan, Texas. Hospodafsky dobroeinnY podporujici spolek Shillob, Texas; Liberty Bldg. Loan Association, Houston, Texas; Sdruteni AmerickYch Nchoslovakii v Texas, odboeka v Bryan, jeho mam test byti ptedsedou.

Cele, moje rodina, ja, moje man'Zelka a tki deti, pattime do Jednoty. 0 naafi mile Jednoty pravim, te jest nejlepei a nejlepe fizena bratrska jednota v Americe. Tieba se /lady trochu mezi sebou haStekime, jsem pfesvedeen, ze name Jednota ma nejlepei a nejuvedomelejei e'enstvo. Jest mne pbteeenim a cti, ae jsem mohl naei mile Jednote a veem bratrum a sestram Pfeji mnoho zdaru naeemu sjezdu v Taylor a \T eem bratrtm a sestram naafi Jednoty.

S bratrskYm pozdravem, Josef Horilak, pkedseda tiskoveho 'qboru,

Josef KrueinskY, Glen Tiskoveho vStoru narodil se v obci Hroneticich, okr. Nymburk, hejtmanstvi Podebrady. Peti tfidni ekolu jsem vychodil ye VelkYch Kostomlatech a jeden rok v meste Nymburku. Kdyt mne bylo 15 let, byl jsem odkazan sam na sebe.

Kdyt mne bylo 18 rokfi odejel jsem do Usti nad Labem (Aussig-Schenprissen). V tomto meste mezi zpupnYmi Nernci jsem se sfidastnil veech narodnich i politickYch bojil, cot mne pfineslo persekuci, tak to jsem mel znemoanenou praci na celem usteckem okresu.

O to se postarali ti, nadmiru kulturne vyspeli Nemci.

Roku 1910 jsem odejel do Spoj. Statu americkych; pkijel jsem ten sam rok, 11. listopadu do New York», odkud jsem jel do Clevelandu, Ohio, a pak do Chicago, kde jsem pobyl dva roky, a roku 1912 jsem pi4iiel do Texas, mesta Hallettsville. Tarn jsem pobyl 7 rokii a odstehoval jsem se do Nueces okresu k mestu Corpus Christi, kde v bazni Bo21 tiji dosud a pine doufam, 2e lidskost zviteziti musi.

Patrani pa hrcbu sv. Petra ve Vatikine.

MinulY patek zahajeno bylo v kryptach katedraly sv. Petra ye Vatikanskem Meste patrani po pilvodnim hrobu sv. Petra. Ostatky tohoto svetce maji bYti podle starch zaznamii v krypte pod hlavnim oltaIem, aveak pkesne umisteni puvodni hrobky neni znamo. Apoetol Petr byl usmrcen ftimany na Vatikanskem pahorku roku 67 po Kristu a ma se za to, te nejprve pochovan byl na Upati jeho v mistech, kde nyni stoji katedrala. Jeho ostatky byly na podatku Idest'anske doby pkestehovany do krypty na Appianske silnici, kde spoeivaly po nejakY eas podle ostatkfl sv. Pavla. Pak ale pievezeny byly na stare misto, nad nimt Konstantin VelkY postavil basiliku. Ve stoleti eestnactem na jejim miste postaven byl nynejei velechram.

VzienY nalez mamutieh kosti.

Mamut, obrovskY osrstenY slon se 2 kly v horni eelisti, til v mora yskls'ich krajich v celYch stadech. Sveclei o torn detne nalezy kosti tohoto nejmohutnefeiho piedstavitele zviieny. Jednim z nejbohateich naleziet' je v tomto smeru mora yske , Slovacko, kde se prave ptielo na vzacnY pozUstatek mamuta, kterY v onech zemich til asi pied 20,000 lety.

Pfi bagrovani pisku v iece Morave u Huetenovic byl nalezen dobie zachovalY mamuti obratel a menei zub — tienovec, kterY pochazi podie feeho od mladete a jsou na nem patrny rohove lamely. Nalezene, kosti jsou zkamenele a byly odevzdany Slovackemu museu v Uherskem

VESTNIK

elen tiCetniho vkboru

tlen ifeetniho pry"

02...,..M ■ PION.1•111111147••••■■■■•(P1■041101.0011•1141•111.0110•041•1•0411•1.41111111.4111•..00.0.11110•14.

-1111111.04/140.00111.141■0■••1.110.1.10.1.1.1

WILL RAYMOND PRASATIK. Narozen ye Smithville, okres Bastrop, 27. prosince 1904. Vychodil vyssi 6kolu v Shiner a obchodni kollej v Tyler, studoval nekolik let na Texaske Statni Universite, zapsan v odeleni obchodnim (Business Administration).

• kole v okresu Gonzales, Udil ye venkovske S pak ptijal misto co knihvedouci v bance Wolters Bros. v Shiner. Nabidnuto mu tiditi fitadovnu u zname formy v Yoakum, kteret misto zastaval po tti leta. Firma byla ptevzata spoleenosti, ktere, ho ustanovila ttednikem, pomahal sprosttedkovati koupe majetkii a nejakY eas byl ve vladnim zamestnani. V okoli nekynula tadna budoucnost, tedy rozhodl se pro dalti studie v Austinu. Kdyt finance nestatily, vyutitkoval eas v prazdninach kupovanim baviny, byl prodavaeem a pak obdrtel easteene zamestnani v bance v Austinu, kde postupoval at se stal ttednikem a verne sloutil 8 let. Zastupoval ji v narodni konvenci American Industrial Bankers a pti zasedani v Cincinnati a take v New Orleans byl ustanoven na vYbor (Statistical Committee) pro jeho praci. Docilil sveho pilni a v prosinci 1938, s pomoci ptednich obeant v Austinu zalotil a jest ptedsedou korporace, ktera poskytuje finaneni pomoc zamestnanYm lidem, a prospiva.

Ma velky zajem o eeskou praci, byl ptedsedou eeskelio Klubu na Universite, bral teast v Ceskein Dramatickem Kroutku pod tizenim dra Mirka, byl etyti leta pokladnikem Matice Vy§Siho Vzdelani. Jest bYvalYm elenem kadu TexaskY Mir, zakladajicim Menem tadu Hlava Texasu, tajemnikem tehot tadu od zaloteni.

Obdrtel nejvetSi podet hla,st ye sjezdu v East Bernard, kde byl zvolen elenem teetniho vyboru, nejmladk ttednik Hlavniho rzadu Jednoty.

Jest alenem obchodni komory v Austinu, Junior Chamber of Commerce, Sons of Herman, a einnYm v mestskYch vYborech.

Wenn se v roce 1933 se sleenou EliSkou Wychopflovou, dcerou znameho krajana J. J. Wychopne. Ma dy e ditky, Virginia Rae, 5 let, a Mary Anne, 2 leta.

OPRAVA. Nevim, jestli tiskatsk3 gotek si tak zahral, nebo jsem ja omylem napsal o jednu nulu mene v platu potadatele Vestniku, kde melo stat "plat $150.00 mesiene by byl vyhovujici", na miste $15.00, cot timto opravuji.

Louis Dressler.

Rodina 6umpelikovie odjela i s detmi na vanoce k babiece na venkov. Hned prvni den zacal mal' Jirka ziobit. Tatinek mu pohrozil: "Nebudet-li hodnY, zavteme te do kurniku."

Zamyslil se nad tim Jirka a pak povidal vzpurne: "Uclelejte to - ale to yam povidain; vejce 51-1.%). e nebuclu,-

Ve stfeclu, due 24. cervence 1040.

e'en tieetniho vkboni 40,111.1.0.011•04■ 0•1111111.041110.00.04101.0.1•0•111111.0411101.1•110•11•11111.0.111.0•111111..1•10,01*.

NESUDA.

11111.41111111..0VP000.1111.0.1.0.1111.0.1111111.0.11 ■0■41.1.01=11.0.1111.04■ 0•11111.•1

CHAS. NAVRATIL. Narozen 17. prosince 1893 v Ennis, Texas. Zadal ye stati Sesti let choditi do venkovni Byl prvni eesky student, jen vychodil vfai Skolu v Ennis a graduoval v roce 1912. Vystudoval na revisor y knih (Public Accountant and Auditor) z La Salle Extension University. Po vychozeni ikoly, v aervenci 1912 stal se elenem T. J. Sokol v Ennis,a nynejk dobou je elenem T. J. Sokol v Dallas, a starostou Sokolske Zupy Jitni Ptesidlil do mesta Dallas 16. tijna 1915, a otenil se s deskou divkou, sl. Marii Petrovou, ten z Ennis, a je °teeni ttech ditek, Milton 22 let, Ella 17 let a Albert 13 let, vSichni elenove S.P.J.S.T. Ptistoupil k Jednote v eervnu 1917, a je pojigen na $4,000 sam, a v rodine je $8,500 pojiSteni u S.P.J.S.T. Taylor, Texas.

Ctent reda.kce a vkchni etouci!

Jest tomu ji2 delSi eas, co jsem Vain dala pckoj s d,:pisy, ale Ze eas tak Teti kvape,m vtric a co nevidet bude sjezd tu, my v Taylor se jit tnime na setkani s mnoha prateli a chceme se vynasnaht, by se vain zde libilo mezi nami.

Tim se, Ie sjezd bude zajimavY, ktereho bade, snarl moZne se zaeastnit kUtdeho dne.

ZbyteenYch programn yam nechystame, neb tak nos a z Hlavni aradovny, bychom ncpripravovali =oho programa, Za sjezd bude jeden z tech nejvetSich a nejdalefitejich, a te na Uredniky, delegaty a na v'Sechny eeka met peace, ale piece na aterY veeer, 30. e'ervenc.e, ;,;.i-ipravujeme pekne divadlo pod nazt:cm dceruka", ktere nacviduje, ridi, ba hraje i Ulohu "bahateho sedlaka", pan Jerry Chalupa. A jak jest yam znamo, zvlaAte v okoli Taylor, pan Chalupa mel v2dycky vybrand pekne divadlo, i znamenite sehrano, a tak `Z.ujiZe i tentokrat ma peknY kus a Ze se vSichni vynasnaZi co nejlepe ho zahrati. PH divadle bude Ueinkovat i eeska hudba a po divadle si budete moci jeSte i zatancovat.

Pracujeme-li o to skuteene, abychom si udr2eli nail siovanskou vetev tady, tak musime udrkovat naS'e slovanske zvyky, Ceska divadla jsou nejlepSi ponTackou a dune narodni podniky. DalS1 program najdete na jinem miste, kterY podava nos tajemnik p. Joe Eineigl.

Tedy na shledanou v Taylor v eas sjezdu a v aterY, 30. 'eervence na divadle!

Rubie Holly.

Washington, D. C. — Dne 1. eervence bylo ye SpojenYch Statech 2,655 leti g', ptistavig' a zakladen pro vodni aeroplany, co't znamena ptirtstek o 204 od 1. ledna, jak oznamila autorita pro civilni aviatiku. Ve zprave se pravi, ze v Illinoisu bylo dne 1. eervence 66 letrst', z nicht 33 obchodnich, dye vojenska, pet soukrom'ch a tr..r.„1 51Prilpiany

4111111.11•111•■■■111111.,1.0117,01111.,,411111•(1.111110.111111110.0•111M.1•• ■•1111111.1.0111.0.0.1.,4111/1111.4,411•10,4101110/

Narodil jsem se dne 17. srpna r. 1889 v Uble na Morave. Vychodil jsem obecnou Skolu v Uble. Pak jsem chodil dva roky do meg'anske Akoly ye Vizovicich. Do Ameriky jsem piijel co 14-let' chlapec a site dne 3. tijna 1903. Ptijel jsem do Caldwell, Tex. v roce 1906. 9. WI ptistoupil jsem do S.P.J.S.T. a site k tadu Nov' Tabor cis. 17. PH Caldwell jsem bydlel 4 roky.

Pak jsem se ptestehoval do okresu Bell. V roce 1909 jsem se otenil, pojav za, man&lku slee.

Josefinu Hubenakovu. Mantelka mi za 1 1/2 roku naSeho mantelstvi zemtela. V roce 1910 ptestoupil jsem od tadu Cis. 17. k tadu CeskY Prapor Cis. 24. Pak jsem se znovu otenil 17. prosince 1914, pojav za mantelku slee. Vileminu Dreyer. Melt jsme 4 ditky, av gak 3 nam zemtely. Ztstal nam jen syn Ladislav, kterY jest jiz druhY rok tenatY a bydli s narni na nail kterou vzdelava. VSichni pattime do S.P.J. S.T. a mame u ni $6,000.00 pojitteni. Co se nine tYka, byl jsem vkly nadSenYm pracovnikem pro nail Jednotu a vtdy jsem pro ni hledel ziskat nove eleny, i tenkrat kdyt se za ziskani nic neplatilo. Myslim te to bylo v roce 1916, dostal jsem nabidku od pojig'ujici spoleenosti, bych pro ne prodaval poji geni. Av§ak nabidku tuto jsem neptijal a radeji jsem pracoval zdarma pro S.P.J.S.T. V roce 1922 byl jsem zvolen tajemnikern najvettiho tadu nail S.P.J.S.T. CeskY Prapor Cis. 24. a fitad tento doposud zasto,vam. Jsem tet organisatorem Jednoty. Po mnoho rokt zastavam titad tajemnika u R.V.O.S. spolku Cis. 107., jehot jsem ten zakladajicim elenem. Take jsem po nekolik mkt starkm Sboru Ocker cirkve E. J. C. M. B., kde zastavam ttad tajemnika. Tet jsem 'Skolnim dozorcem.

Po resignaci br. A. A. Lekkara, ktery byl v S.P. J.S.T. sjezdu v ,East Bernard zvolen do teetniho vYboru H. U., byl jsem na tote uprazdnene misto dosazen. Tet pattim do bratrske jednoty W.O.W. Vtdy jsem pracoval a chci i nadale pracovati, pokud mi bude motno, pro dobro nati S.P.J.S.T., neb farmateni jsem ptedal synovi a venuji nyni vetSinu sveho easu praci pro JedChas. Navratil. notu.

Berlin. — Hamburger Fremdenblatt pravi, "rozhodna, bitva proti Anglii nyni nastava".

Nazval tee Winstona Churchilla, nedavno pronesenou, v nit prohlasil, ze Anglieane budou klasti odpor invasi, "rozhodnutim Anglie spachati sebevraklu". Casopis pravi, te nejen briticke ostrovy, nSrbr't cell anglicka ti§e je 'v hroznem nebezpeei. Churchillovo zatvrzele rozhodnuti vydalo britske ostrovy a celou tisi v nebezpeei znieeni nebo vnittniho rozkladu. Ve VS'ech zemich mimo Anglii je jasne znamo, vyzSrvavSi projev premiera Churchilla zanechava jedinou odpoved' vojens10 cider Reichu, titer' bude veden nemilosrdn6:'

Ve ..;tfedu, due 24 nervence 1940.

ODD1 DOPISOVATELSK (WARY PRO PRACI PRiSTI1110 SJEZDU S. P. J. S. T.

Pie J. Gallia, Houston, Texas.

Podavam zde nekolik boa, o kterYch se domnivam, to by cele Jednote znadne prospely do budoucnosti, kdyby ve sjezdu ptijaty byly a site prvni: Jelikot vYlohy sjezdove budou ptevygovat asi dva tisice dolaru denne, aneb asi etyticet dolari" neb vice na katdou minutu zasedan!, tedy mimo uvitaci teei ptedsedy a mayora mesta, ve gkere jine ptedna gly mely by byt ureene asi na 8. hodinu yeeerni doby. DoslYcham se, 2e nekolik eekatelf" pro statni a okresni Utady bude ptitomno a ka2dY bude chtit neco ptednesti o sve kandidatute a snad jini take budou chtit o jinYch ptedmetech mluvit.

Takove tedi by staly na gi Jednotu nekolik stovek, ktere mohou byt u getteny po schilzovYch pracich — v ptedna gkach. Take se mute hodne dasu ugettit, kdyatdY delegat sepi ge na listku, co chce mluvit a odevzda takovY listek tajemniku vYboru na stanovy ye schtzi. Tento vYbor pozorne pkeete a prozkouma obsah katdello takto podaneho litsku a uzna-li, le v nem je neco dilletiteho a utitedneho pro Jednotu, tak jej odisluje a podle postupnYch pravidel jednani, az na iadu dojde jednani, o nema v tech listkach se navrhuje, pak jej ptedloti ku eteni. Je-li obsah listku nemistnY, aneb jit jinYm delegatem podan, aneb jit ' ye stanovach jinde zataden, tak na nem udela poznamku, prod se o nem nema dale projednavat, a jen ty listky ptedlok, ktere jsou vatnejk. Katde pojednani budit obmezeno na dobu jedne a ne vice jak dye minuty easu, okrome je-li vec velice duletita, mate ptedseda nutne pottebnY eas k lepgimu porozumeni debatni lhutu p podlouTakovYm opatienim u getti se etykicet dona kalde minute zbyteeneho mluveni, to jest asi tolik co rolnik dostane za balik baviny.

Takto ugettenYch sto minut u getti sjezd sto bank(' baviny na gi Jednote a nikomu nepo gkodi. Ve vgech kongresnich jednanich katdY ne.vrh na opravu zakonfi musi bYti pattidnernu vYboru nejprve ptedloten, a je-li timto schvalen, pak teprve celY kongres o nem pojednava.

Je-li takovY system uznavan za dobrY pro kongres, mel by bYti taky dobrY pro na ge kongresni teleso vgech zastupcu ye sjezdu.

2. Nage nabory pro ziskavani novYch Mena.

— Bud'tet ye stanovach sepsan y ruzne tabulky pojigteni, aby katclY e'en Jednoty mohl miti pfi ruce v gecky ty ruzne pojistky, aby mohl syYm nadejnYm dekatelilm tyto objasnit, a za ziskani novYch e'en(' budtet katclemu elenu udelena nahrada, jako se eini neb bude platit pravidelnYm organisatortm. gestnact tisic &ern." nyni, tak kdyby katclY druhY glen ziskal jednoho dlena, mate nam do roka ptibYti osm tisic glen('. Do mist takovYch, kde nadgeni pro nagi Jednotu alma, tam by meli organisatoti nejvice pracovat pro roz giteni nagi Jednoty.

AC Texas je dosti velikY k udrteni a roz gitovani nagi Jednoty, mel by se pti gti sjezd dohodnout a rozgitit nage pusobeni na jine staty, kde by nagi organisatoti mohli a meli sve einne prate roz gitovat, jako jsou staty Oklahoma, Louisiana, New Mexico, Kansas, Nebraska a Missouri.

3. Nag Vestnik by mel bYti zvet gen, ne merle jak o gest stranek pro eetbu anglickou. Jsme Ameridane a zde zustaneme, dim diive dovedeme anglickou tee spravne ovladat, tim vice budeme vateni od jinonarodovai, a take dovedeme lepe udrtovat ten na g dorost pii Jednote v tak mnoha rodinach, kde deti se ptitenuji za jinonarodovce.

Nage gkoly jsou vedene v feel anglick y — nage mladet se spoleene uei s detmi jinonarodovcil, tam se lope seznaji a pak az vychodi gkolu — laska narodnosti nezna, ale zna osoby s kterYmi vyrostla a podle jejich spoleene libosti sari voli spoleeniky pro jejich pti gti tivot — a pak odloti jine teei stranou a opet vychovavaji sve ditky v teei anglicky.

Ve vgech podobnYch ptipadech na ge Jednota ma byti jako ten bedlivy pasUr, ztrati-li se jai-

VLSTNi na ovedka z jeho stada necha deveadevadesat ovedek stati a hleda, tu jednu at ji nalezne.

Znam mnoho na gich dobrYch narodova kteti pied 30 neb 40 lety neznali slova anglicky a dnes miuvi anglieinu dosti spravne, a jejich ditky berou za spoleeniky sveho mantelstvi roclaky z jinYch narodnosti, a o ditky z takto smichanYch rodin 'flea by se na ge Jednota starat, aby je ye svem narodnim kruhu udrtela — a k tomu bude velikou pomackou anglicka east nageho Vestniku. Stara 6.S.P.S. ma polovinu anglicke eetby v takovem zatizeni. Mite Jednota ptiptati yYpomocneho redaktora, angliainy dobte znaleho. Kdy2 by jen seiazoval ruzne pojednani od nejlep gich anglickYch spisovate10 a dopisovatelf", jak to mive, anglicky magazin Readers Digest, v nemt jsou ve gkere hlavni udalosti z celeho sveta podavane ye zkracenYch elankach, to by zajimalo katdeho etenate anglicky znaleho. V tech elancich jsou zkracene pojednani vybrane ze v gech hlavnich dasopisti anglickych. Podobne pojednani bYvaji take v jinych magazlnech, jako jsou Life, Liberty, Holland Magazine, Truth Seeker a mnohe v nicht se doeteme o tivotopisu vgech celYch Spoj. Statt, takte kdy •ijdeme k volbe, vime ktery ten neb onen eekatel se osvedeil v praci pro v geobecne dobro lidskosti a aivota a v Americe. Tyhle celoroani =leave romany, ktere jit pied padesati neb sto lety bYvaly vzacnosti, pro dnegni dobu path do doby minute. Ctenat dne gni doby, ma-li vice dasopiku eteni, nema easu takovou eetbou eas pro dffletitejAi udalosti a denni zpravy kdy utracet.

Bylo mi zdeleno, to ani pet ze sta etenatii ty dlouhe romany neate.

4. Pujoky na majetky mely by se diti podle zpilsobu jak to dini Home Owners Loan Corporation, aneb opatrnej gi bankovni zavody. Oni pug/. jen tolik co skuteene ma hodnotu pkijmu nad vgecky nutne vYlohy, tak kdyby museli majetek pievziti, aby najem a jive ptijmy ptinesly alespon 6 neb 8 procent nad v gecky rodni vYlohy, a tadne nejiste bondy nekupuji.

Ty pozemky ktere Jednota ma, mely by bYti rozdeleny na men gi dilce podle sily kupujiciho, a prodati za ptimetenou cenu toho okoli v nem2 se nachazi, na splatky at do 25 let, po 5 neb 6% "roku, a kdyy kupec nedal vice hotovYch prvni tii roky net co stoji dane a pojigteni — toto by melo bYti placeno katdY rok ku pf'edu — v padu to by udelal lep gi nrodu mohl by splaceti vice.

Avgak obyeejne to vezme asi dva neb tti roky net dobrY rolnik sobe farmu tak ptipravi, aby nesla vydelek na vet gi splatky, aby ten kupec mohl zaplatit dane, poji gteni a procenta z dluhu — pa kteprve po ttetim rote mel by platit vice, a ty nejvetk,splatky at ty posledni roky, kdyit ma farmu dobte zatizenou. V padu jiste neUrody neb jineho velkeho negtesti v rodine — ten negt'astnY rok by mei bYti posunut s platem dolu.

Kdyt toto tak Jednota zaiidi, Tide budou jistejk, to farmu po Case mohou vyplatit, tak se vice kupcU ptihlasi. Ten samy zptilsob mel by bYti zaveden ph pajace na riizne bondy — ne tyto kupovat, ale &A na nabizene bondy jistou, asi 50% pajaku, t. j. prodavaji-li se bondy po 100 cent(' na dolaru, ale nemaji vice bankovni hodnoty jak 40c, tak by mohlo byt piljdeno 20c na jejich 40c hodnotu, ale jen v torn padu to takto nabizene bondy jsou v gecky co jsou vystavene -proti jistemu majetku a tento majetek nepiesahuje hodnoty okolnich movitYch majetku. Koupiti jen Cast bona" proti jakymkoliv spekulaenim podnikilm neda se odporueovat, jelikot drtitele jinYch east! bona. mohou tyto odprodat spekulantu, kterY by pak mohl nadelat Jednote mnoho starosti. Toto by melo platit jen proti prvnim bonclum a prvnim margydruhe margyee a druhe bondy vabec nekupovat.

Dnegni dobou katda lep gi banka ma seznam bond", ktere jsou v trhu — a male vam ureite podat hodnotu bon' do prodeje nabizenYch, a take statni, komisat bankovnictvi v Austinu vam milerad uda, ktere bondy jsou schvalene od bankovniho a pojigt'ujiciho komisate, ktere tam nejsou schvalene, nemaji se kupovat.

Bondy dobfe sobe stolicich okresii a .nest vaji Mare.

Doufam, ze techto par dobte minenS rch nahied(' budou pochopeny v torn smyslu jak jsou sepsany, a kdye sjezd ptijme, vetim pevne ze Jednote budou prospe gne do budoucnosti. Tato Jednota jest mojim dltkem a pfeji ji vgecko dobre. Settle jeji zasady lidskosti proti vgem naportm, ktere po ease se proti temto zasadam mohou vyskytnouti. Pracuji ye spolkovern tivote v Texas od roku 1884 ph zaloteni prvniho tadu CSPS, Texan els. 104., kterY byl zaloten v Praze 14. dubna 1884, a te gi mne ka2dY Uspech o.S.P.S. a S.P.J.S.T. Alvin, Texas.

V poslednim aisle Vestniku se nam ptedstavil br. Frank G. 8vadlefiak jako kandidat za ptedsedu Hlavni Uiadovny a tada elenstvo a delegaty, by jeho kandidaturu podporovali.

Bratte vadleflaku! At dosud jste se tadne debaty ye Vestniku neziteastnil, krome elent Vageho tadu jste velice malo znam a pigete, jste byl v letech 1926-1932 v Rio Grande Valley v pozemkovem a bondovem obchode a yedel jste o tom bondovem raketYrstvi. Prod jste neupozornil dleny H. U., by sobe s nakupem bone" dali pozor, neb jako elena Jednoty to byla i Vage povinnost Jednotu pied ztratou chraniti.

Nemuteme vetiti to Va gi lasce, kterou v posledni hodine pled sjezdem k Jednote jevite.

Kdyby Vam glo o zdar nagi Jednoty, tak jste se mel zUdastnit debat, kdye o to bolestne otazce ye Valley ye Vestniku psalo, tak Vam ani nenapadlo nem o Vak §estilete zku'aenosti Vageho pobytu ye Valley elentun zdeliti. Jig na sjezdti v East Bernard, kdy bondech v Rio Grande Valley se jednalo, byla tet Va ge povinnost jako delegata a znalce tamnej§ich pomerit onu zalaitost pied sjezdem objasniti, a Vy jste ani necekl, a ted' najednou elenstvo Vagi kandidaturou piekvapujete jak Hitlertiv "Blitzkrieg".

Pikte, '2e je potieba oprav a sam jste neuznal za dobre o nejake oprave ye Vestniku se zminiti, a ted' najednou nam slibujete, jaky potadek v Jednote zavedete, budete-li zvolen, ale dle VaS1 dosavadni einnosti to nasvedeuje, le se Vam tak jedna o blaho na gi Jednoty, ale vice o tu Best bYti ptedsedou H. tit'.

A2 dosud o Jednotu jevil nejvet gi zaiem nag br. mistopted. 8t. Vaidik, jehot ptieinenim byly velke opravy ku prospechu Jednoty ueineny jil ve sjezdu v Ennis. Jeho snahou bylo, by Jednota z tech bondovYch ztrat s men gimi ztratami vygla, proto se meal() s osazovanim pozemku ye Valley, kterYtto podnik neptedvidanYmi pomery k tadoucimu cili nedogel, cot neni jeho , vinou, ale tech kteti Jednotu do tech neblahYch pomeril ptivedli.

Br. St. Valeik ma ted' dobrou zku genost, je jit 16 mkt" elenem Hl. iTi., tak doufam to by nam udelal dobreho picedsedu Hi. fit., ponevadt ale jeho zamestnani ph po gtovnim Made mu nedovoluje by mohl bYti stale v ittadovne, meli bychom zvolit F. K. Bueka za mistopiedsedu, kterY by byl v Utednich hodinach stale v fitadovne, on, ac jit star gi velem, nam mute udelati dobreho Utednika, neb my tet pottebujeme stark, praktickymi zku genostmi oglehank mute za iitedniky v HI. tn.

Ttinactemu sjezdu zdar!

Fr. Truksa.

New York. — Podle kratkovinneho rozhlasu z Berlina, kterY zde byl zachycen na konci tYdne, stal se novYrn primatorem mesta Prahy dr.

Frantig ek ftiha, ktery je jit 65 rokii star. Ve zprave nebylo uclano nic blit giho o osobe noveho pratskeho primatora. Ma se v gak za to, to jde o vysokeho magistratniho Utednika, jent byl ptidelen magistratnimu radovi dr. Sobotkose nefteastnil politiky a neni o nem ' vi. Dr. Elba nic zvlagtniho znamo. Do fitadu primatorskeho byl jmenovan nazistickym protektorem Cech a Moravy pote, kdyyl minulY tYden primator dr. Otakar Klapka zateen Gestapem na obvineni, to podporoval skupinu spiklencu, neptatelskYch statu, kteti udrtovali styky s asi. odbojem v zahraniei. — Podle v geho naziste nuji dosaditi pozdeji za primatora C 'iStehO N6mce_

likeTNia VZPOMINAIVIE

Medial Organ Sloyanske Fodporu,iicf Jednoty StLtn Texas.

Otfieial Organ of Slavonia Benevolent Asia ciation of State of Texas.

REDARTOR--FRANTA MOUCKA—EDITOB Vydavatele — Publishers CECHOSLOVAK PUBL. CO..

West, Texas

Na leto§nim sjezde budeme postradati bratra, jent v minulYch byl dug snemovani, radcem mimotadnYch zkuL,enosti, ,ovladajici parlamentarni tad .a cot na gs stanovy do puntiku ptesne a koneane ostraIiteho stratce idedift a zasad, na nicht nezapomenutelni ptedchadci zalotili S. P. J. S. T.. Po prve v historii nag Jednoty do sjezdu se nedostavi bratr John R. Kubena, jeden ze zakladatela na g lidove podpUrne organisace od zadatku at do sve nable smrti, tajemnik Hlavni ttadcvny.

Ptedplatne $1.00 tone. Do stare vlasti $2.5f Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zraeny *dm 224101 se do Hlavni trkadovny.

Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vegkere dopisy, pfedplatne, oznamky, bud'tel sdresoviny na Vestnik. West, Texas Vests& has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South. ttEL SJEZDU. Ne k vuli debatam, ku va gne praci, nechcem poslouchati olpfirct see, zel, ze tak mnohY Glen zajem dnes ztraci, v'tdyt' fieel Jednoty jest "eeska kee."

Jednejme s rozvahou, jednejme mime, vrat'me se dome dnes — pod eeskY krov, podejme ruce si, pratelsky, smirne, netteba vYbuchu a zlostnYch sloe.

Vidyt' zaklad Jednoty, ideal eistY, zachovat eeskou tee, pro dorost nag, jen timto zpiisobem zdar bude jistY, zajiste, bratre mi za pravdu Jestli se lidskosti lid nag honosi, pak heslo "Podpora" v pained mej, kdy2 bratr nemocen o pomoc prosi, beze vgech "vYborii" co mideg dej!

Vestnik jest dedictvim potomkihn nagim, bude kdys voditkem pro eesky svet, necht' eeskYm ostane pfispenim vagim, tim at' se proslavi TaylorskY slet!

Dr. Geo. A. Pazdral.

Ty nag sjezde, od nehot oeekavame mnohYch easove tadoucich zmen ku prospechu a tleve pojigtenYch elent, ty nag sjezde, kterY upevniti mss S.P.J.S.T. v prvnich tadich a na nejvy ggich mistech, kde jedna se o zachovani a povzneseni eeskeho jazyka a narodniho citeni, ty nag sjezde, k nemui bratti a sestry a cela eeskoamericka verejnost v Texasu pohliteti budou v oeekavani prospe gnYch zmen, ty sjezde nag veliky — mnoho radosti pthies do rodin TvYch elenu a do srdci vg ech upfimnych Tobe, slugnikt naroda eeskoslovenskeho. sjezde nag, zdar nejvetti!

KagdY, kdoi chape svoji dfilegitost jako jedna sloika esl. kmene, jeden kaidSr mu g, kaida iena, jejich ditky, men by se nalizati pod ochranou Slovanske Podp. Jednoty stain Texas, i oni mill by tvokiti to podporu Ceske veci, na nil vetev nag e v teto nove vlasti ma naroky.

Pros vekim v pojigteni? Dokud mohu byt S. P.J.S.T. pit at, mum iitechu v torn, fie jsem zdray. Pojig teni na 2ivot jest nejlep gi uloteni penez, ponevad2 po ulo*Zeni male dastky mum zarueenou mnohem vet gi sumu v padu smrti.

Pojigteni jest milj spotitelni &et, ktery jest bezpeenY a ptinagi pramerne nejvet gi troky vzhledem k jistote. Poji gteni na *tivot vzhledem k jeho pohotovosti jest nejlep gim majetkem pro rodinu. UmoZtiuje mu'Zi rozdat, co si pkeje, za Ziva a piece jeho rodina jest zaopatkena.

Havlieek zemiel mlid na tuberkulosu, ale iije na v6ky. Masaryk pkiznava, fie on pfisobil na neho vidy nejsilnej gim dojmem. Nedostignk vzor novinai-e a jeho novinaiske elanky veky,

F. MOUtKA, STEP VALOR, C. H. CHERNOSKI', JOHN R. KUBENA A ED. L; MAREK. Jak bycnom nevzpomeli to skromne, net* bohate jeho duke, jet tila jen pro Jednotu, neznala unavy a °heti pro dilo jim a jeho vrstevniky zalatene, peelive opatrovane a skoro a2 'tarlive obhajovarie vtcly a v'Sude. Kdo by nevzpomnel krasneho, mileho a piece pevneho pohledu tech detsky uptimnych, bezelstnYch a ptece tak vudcovsky ovladajicich krasnYch kdo by nevzpomnel na ten pevnY, bezpeenY a jistotu skytajici i budici stisk ruky. Co vte nam odego s bratrem Johnem R. Kubenou, co ut se jako on, nikdy, nikdy nevratil Na to v S • echno budeme ve sjezdu vzpominat.

PtipojenY obrazek skupiny ptina g tivothe vernou podobu bratra J. R. Kubeny. Snimek byl vzat pti slavnosti v Placedo. ZesnulY pies vysoke stag neznal Unavy z dlauhYch a eastYch zajezdu mezi elenstvo tada, vyhovel katdemu pozvani k fleasti na oslave jubilea S. P. J. S. T. Ci vYroei zaloteni jednotlivYch tan. Vaude ho srdeene vitali, vS'ichni bratti a sestry davali mu na jevo, 2e si ve./i jeho prate pro na'Se stale rostrouci Bratrstvo, ze si vyslou/il vol.& a upkimnou fictu vSech.

Aby nag organ byl Jednote prospe gnY a pokud monopomahal budovani novYch a sesilovani stavajicich fact0, je nutno, aby se v nem projecinavaly problemy, je/ jsou tesne spojeny s celou soustavou naafi organisace. Tato 2ivotni otazka naSi S.P.J.S.T. musi bYti postavena na misto prvni a budoucnosti Jednoty nutno venovati veSkerou pozornost i neobmezene misto organu. Finaneni zpravy, je2 te gi se pozornosti elenstva a fikednikil kadovych zvlake, zaujimaji dosti mista a jsou bedlive sledovany. Pak jsou zde projevy obeasnych kadovYdh dopisovatelti, jednotlivYch bratra a sester, je/ snad nekteremu zdaji se bYti malicherne, ale je/ vzdor tomu pfichazeji od sestry nebo bratra pro i•ad neb Jednotu zaujatemu. Redakeni strana snali se povzbuditi touhu vybudovati S.P.J.S.T. velikou, Jednotu silnou, jejil budoucnost bude nejen zabezpeCena, ale jeja 'dobre jmeno sahati bude daleko S'iroko a ozvena humanitnich skutkii obsahne giroke vrstvy na:si esl. vekejnosti v Texasu. My se snaiime budoVat, stavet, posilovat, zoltrazirujeme potkebu svorneho postupu, pokougime se burcovat a snit uvedomeni rodove ptisluSnosti, nabadame na g dorost k udeni se matekskeho jazyka, zkouSime u mladYch vyvolat pocit hrdosti nad syYm eeskYm puvodem.

Bratrum a sestram organisatoriim hledeli jsme a hledime usnadniti cestu k pkibytkiim ptietch nagich Cienu, Cinime tak pismem i slovem pri ileasti i'adovYch podnikt, ponevadt organisadni prki pkikladame Demirnou

ye stfedu, dile 24. .:erm-ice 1940. tost v tomto ptipade wine= jsme se vesti organ ve smeru pouenem, nabadavem. NaSi mladeti venujeme neptetrtitou pozornost, neb tato trida eienstva stane se spasitelem Jednoty a zachrancem jeji budoucnosti. My dnes dobke chapeme, 2e naSe mlacle/, na gi synove a dcery jsou nadeji i zachranou Jednoty, my pkiznavame, to teto miadeli musime venovat vegkerou pozornost. My miadym nesmime upirati pray() rizeni, nesmime , zieheovat jejich naklonnost k obradtm, ponevadZ smysl pro bratrstvi prave je u nich vyvinut prave tak, jako byl u na:gch zakladatelt. My jsme ve dvou desitiletich zpohociineii tax, ze jsme na dorost skoro upine pomneli, naSe schilze — v prvem obdobi nosti Jednoty tak ptita/live a stoprocentne Cleny nayStevovane — staly se nudnYmi, cela, jejich agenda scvrkla se namnoze jen ku placeni prispevku a gel, dosti Casto na vytizovani osobii,co sport a neaorozumeni. V uplynule dobe maisjezdove snatili jsme se nag organ uainiti za,jimavYm, pouanym, protote to spada do ramce prakticiteho organu a mame-li miti z yydavani nejakeho prospechu, musi bYti praktickY na prvem miste, pouenY a zabavny pro jednoho katcleho.

Dejiny nas u61, fie elm hor gi easy prolival eeskY lid, tim stoupal jeho tvrdY odpor, ktery se vzdy uplatnil v budoucnosti byt' bli ggi Ci dark.

— President dr. BeneS. Otazka eeskoslovenska neni otazkou 40 divisi a hor, ale otazkou svetovou a otazkou bile civilisace. Nic noveho neni pod sluncem, ba ani ten "protektorat". Nemci se ji/ jednou v deskych dejinach on pokusili za spravovani zeme za nezletileho syna krale Pfemysla Otakara (padleho na Morayskem poli 26. srpna 1278), Vaclava (vezme na Bezdezi), vycleraenYm Otou Braniborskym, jeho roty za pomoci domacich Nemcn zemi plenili, drancovali a loupili. Jak si Braniboki v Oechach vedli, je znamo z pisnieky: "Zie =WI°, zle, Brandenburci zde!" A pteci byli zas vyhnani. Cim kruteji si Nemci vedou, tim hroznejAi bude jejich pad. Cesi Nemce znaji. Tisice let s nimi zapasili a je znamo feeni: Vande hole, jen na severu Nemci, co/ znamena, Mind nejsou lido net hrubci, nasilnici.

Becla Nemdim, az CeskY mueednik vezme do rukou hul. Jen spravedlivou odplatu ptijmou za to, co pkipravili narodu deskernu a celemu svetu.

Zahnizdilo se jen poehlebovani lidu, ale lid z Oho nic nenia, spige ti, kteh pochlebuji. Na piiklad z novinakskych slzi, ronenYeh feene na mozolnate dlane rolnikovy, ma, pouze kooperativa milionove obraty roene. — K. H. BorovskY. UPOZORNENI VgEM NA§1M DELEGATtM. Stanovni vybor, skladajici se z bratra: Jos. Zernanek, Fr. V. Urbish, F. K. Budek, F. E. Hejl, Jos. Vytopil, Dr. E. MICek, Ed. Znapka, Eng. Jelinek a Jos. Kalousek, zasedne v sobotu dne 27. eervence 1940, o 9. hodinach rano v sini kadu Praha nedaleko Taylor, Texas, a zapoene svou praci. Udetni vYbor, skladajici se z bratru: Alois Kirein, Frank Aneinec a Fr. Vrla, &ini rovnet tak.

Nag XIII. sjezd bude zahajen v pondeli 29. eervence 1940, o 9. hodinach rano ye vyAejmenovane sini. Vgchni nag delegati a delegatky jsou fictive tadani, by si v ge tak zatidili, by mohli bYti na miste na eas a pied zahajenim sjezdu.

Na shledanou a s bratrskYm pozdravem, C. H. ChernoskY, ptedseda.

Oznameni Tiskovemu vYboru. Bratii T. V. a pokadatel organu konati budou schuzi ye spolkove sini kadu Praha v nede'li o 10 hod. dopoledne. Piedleha, yypracovani zpravy o Cinnosti tohoto vkboru za dobu mezisjezdovou resp. dohoda o Casove gadoucich nivrzich ohledne spoYkoveho organu Bud'te doe'asni. Na shledanou v nedeli 28. eervence v 10 hodin dopoledne.

Jos. Hornak, piedseda T. V. Dres uznavame vgichni, ire co koname neni jii pouze boj za svobodu bratra a sester za mokem, ale zaeina to bkti boj i nas zde na obranu vyslanec V. demokracie a nak svobody, gurba3,1

Ve stfedu, tine 24 eervence 1940,

N1 KO

SLOV

-ELIKA RODINA Slovanske Podporujici v Jednoty Statu Texas potada kattle etyti roky velikY svatek, slavnost, v ktere se sejde, aby se poradila, jak nejlepe dale tiditi rodinne zaletitosti, jak motno se jeden k druhemu co nejbratr gteji zachovati, a tidal finance teto rodiny, aby jich stale pribYvalo k ochrane katdeho jednotliveho elena a jeho rodiny.

Tento rodinnY svatek rname opet pied sebou.

Jest to ttinactY sjezd S.P.J.S.T., kterY bude potadan v Taylor, podinaje 29. dervencem, a na kterY se vgichni jit tegime.

K tomuto sjezdu se eini horeene pripravy taylorskymi bratry, aby sve hosty naletite uvitali a pohostili. Delegati ptemy gli c raznYch vrzich k zlep geni stanov, aby na ge Jednota co nejlepe dale prospivala a rostla, ponevadt budouci rozvoj S.P.J.S.T. bude zaleteti na torn, co se ye sjezde v Taylor vykona,

V L'STNIK

A TkINACTOIU SJEZUU S. P. J. S. jsme, to papir vystoupi vice jak 28 procent a take, to budeme platiti kolem $50.00 mesiene vice dani, cot nyni platime na poji gteni proti nezamestnanosti a na socialni pensi zamestnanct, cot znamenalo pro nas potadnou ecru pies rozpoeet, ale my jsme nereptali, ani se o torn nezminili ani slovem nikomu, ponevadt jsme se zavazali Vestnik vydavati za $1.00, a tomu slibu jsme dostali.

Od posledniho sjezdu jsme, take ptestehovali tiskarnu do jine, prostrannej gi a lepgi budovy, vyhovujici v katdem ohledu k novinatske praci, a proto jsme ochotni a ptipraveni yam dale sloutiti ve vydavani Vestniku, kdyt budete tak laskavi, a zvolite si nas opet za vydavatele, za cot budeme Vam zavazani srdednYmi diky.

My, vydavatele Vestniku, vydati jsme opet sjezdove slavnostni ktere prave mate v rukou. Netvrdime, to jest takove, *Ice bychom si ptali vydati, ale ueinili jsme vie, co se dalo za stavajicich okolnosti. Hodiali jsme vydati toto eislo opet na knihovem papiru, ale cena papiru se tak zdratila, to by to bylo vyta.dalo velikY naklad, kterY nemohli jsme si dovoliti, a proto pouze obal jsme vytiskli na knihoveni papiru, dirnt eislo jest UhlednefAi. 0 obsahu si udinite Usudek sami. My v gak dekujeme vgem bratram a sestram, kteti pomohli eislo obohatit svymi ptispevky, a obchodniktimil kteri nam umotnili eislo vydati umistnenim svjich oznamek v nem. Bez techto nebylo by nam mono Cislo Vestniku zvetgiti.

PM torn dovolime si oznamiti ctenym bratrum delegatum a sestram delegatkam, to se opet uchazime o zadani tisku Vestniku na pti gti etyti roky, a tadame je, aby nas podporovali pti hlasovani o zadavani tisku.

Nechavame na Vas, ct. delegati a bratti a sestry vubec, abyste rozhodovali o torn, zdali jsme vyhovovali v katdem ohledu s vydavanim Vestniku. Jestli ne, pak si nezasluhujeme Va gi podpory, ale jestli ano, pak Vam budeme vdeani za opetnou podporu.

Dle na geho Usudku, spinili jsme nagi povinnost do posledni pismeny. Vestnik byl po celou dobu, co jej vydavame, vydan katdY tYden ptesne na eas. Motna, to stalo se, to po gtou se nekterYm clenum nekde zatoulal, ale nevime, to by se to stalo kdy na gi vinou. Co se tyre detby, velice mad° kdy pouzili jsme vice jak etyk stran nam povolenYch na oznamky, ba mateme smele rici, to pramerne jsme za celY eas nepoutili vice jak tri strany k tomu ucelu. Snatili jsme se vtdy, aby tisk byl jasnY a Uprava dobra.

Kdyi jsme pied etyrmi roky podali nabidku k tisku Vestniku $1.00 na rok na Clena, netugili POSLEDNI DOPIS B. SMETANY. Jindtich Sob vydal plakat, na jehot dolni plaice je fotograficky snimek Smetanova dopisu, adresovaneho Anne Trnobranske, dceti basnika Smetanova mutskeho sboru Rolnicka. Je to jedna z nejvzacnej gich pamatek smetanovskYch a otfasajici dokument Smetanova utrpeni. Anna Trnobranska zaslala na popud ueitele Jindfich Soba z pozastalosti sveho otce, soudniho kancelisty v Opoene, hluchemu mistrovi basnieku Na mlate s prosbou, aby ji take zhudebnil. Smetana odpovedel 8. kvetna 1883 obgirnYm dopisem, v nemt poukazuje na slabiny textu, ale ptesto slibuje, to jej zhudebni, bude-li mod. Do tohoto ramee viozil vS'ak tragieka

tele vygli potadateli taktka bezpodmineene vsttic, nelitovali vYloh ni jejich cenneho Casu (v dobe ptedvolebni dvojnasobne draheho), aby zvetgene dislo bylo vypraveno graficky co nejlepe. Nage etenatska obec posoudi a jiste pogle pisemnY Usudek o na gi snaze, byt' nemohla 13Yti provedena, jak jsme planovali.

Potadatel po celY svfij tivot deal katdou povinnost s laskou, opravdove. Ptiznavam se, to ptitomna, funkce redaktora na geho Vestniku vyvodila ve mne lasku nejvet gi. Snatim se poctive obsah organu drtet na Urovni a dle motnosti ho stale zlep govat. Prospech a dobro na geho bratrstva je mYm diem i podnecovatelem.

A dodavam, idealy zakladatela nail dnes mohutne organisace zkougim chranit a obhajovat redakene i tivYm slovem, kdekoli se k tomu naskytne pkiletitost. Mel jsem to test a nesmirne pote geni bYti Adasten na velkem podtu podniku na gich Mar, nage bratrska vetejnost poznala mne osobne ye velkem procentu a snad ptizna, to jsem vAude snatil se hajiti i fedrovat zajmy S.P.J.S.T., obhajovat zajmy cele nagi rodne haluze a ptedev gim bojovati o zachovu matekskeho jazyka. Snad mnozi miij zapal a neohrotenost chranit dobre jrneno a krasne vlastnosti naS'elio du nebrali vatne, snad podceilovali.

Nebudu, nernohu bYti jinY. Moje eeske svedomi nedovoli odklon, zvlatneni, cot neznamend, to se stavim proti easove tadoucim novotam pokud se tYee obsahu spolkoveho organu.

Sjezd zhodnoti moji dosavadni praci. Uzna-li moji opravdovou viii dale sloutiti elenstvu na geho Bratrstva, budu za diiveru vdeenym, ona bude mi vydatnou posilou k praci budouci.

S br. pozdravem, vag Franta Moudka.

Sjezdu zdar!

Poradatel o sobe: Nemalou zasluhu o obsah na geho sjezdove disla maji sestry a bratti, kteti na moji vYzvu do jednoho s bratrsky htejivnou ochotou spell elankem, Crtou vzpominek a pod. Dekuji jim srdeene. Aby sjezdovY pamatnik byl zajimavYm, volil jsem ptispivatele z odli gnYch mist — vetg inou z tech, o kterYch nebylo psano v pamatniku sjezdu dvanacteho Bratti vydava-

* * Nebylo to jen pojiStern, nYbrt take spoleeenskY tivot, kterY spojoval na ge zakladatele S.P. J.S.T. ke spoleene praci. Byla to take dtirvera jednoho k druhemu. Co bylo tteba namahave prate a obeli, net si v osade postavili Ceskou sin, net se ustavil takovy prospivajici spolek di rad. A bylo to konano s daverou a v nadeji, to my budeme po nich nasledovat a je nahratovat, to budeme tidit starYm eeskYm heslem: Svilj k svemu. Jezdivalo se tehdy vozmo, mnozi chodili mile pegky, na schtze se nezapominalo, jak se tel deje dne gkem na mnoha mistech.

Take se hrala deska divadla, zakladaly Ceske gkoly jen aby se mladet udrtovala a zachovala pH matekske fedi. Kam spejeme dnes? Ci je to vina, to se nam mnohde mladet odcizuje? Rozhodne nage, protote yenujeme mladezi malo pozornosti a Ode.

slova o sve chorobe: "Moje choroba vlede hejno doprovazeetir za sebou jinYch obtitnYch vedlej g ich nemoci, ktere veskrz jsou nervosite rozdratdene ptidelene; proto hlavni ptieinou, to jsem skorem celY rok nesmel nic dist, co by me fantastickou stranku mozku poboutilo, z toho by se staly jive chorobne strany; a lekati mne zapovedeli dist, psat, myslet atd., jen poslouchat, co se okolo mne deje, nemohli zapovedet oni, nYbrt to mne zapovedel mocnej gi pan, net jsou lekati, to byl: "osud". Odpust'te, to jsem zabehl na moji hluchotu, jiz devet let trvajici, kde jsem byl oloupen v geho co dini na g tivot krasny, mne hudebnikovi se sluch znieil! V torn dug evnim trYzneni, vidyt' jsem hlasek vnouekil nikdy nesly'Sel, A ale nemohi

vydrtet ona muka a se trapit, ja jsem apeloval k svemu duchu a ten mne umotnil, to jsem sve skladby si mohl tak ptedstavit, jako kdybych je slygel. A ja napsal dlouha, a namahava dila v to cele dobe at po dnes, velke skladby jako: Hubieka opera, Tajemstvi tet opera, oertova steno., potom orchestralni symfonicke skladby, lest velkYch skiadeb, pod jenim titulem: "Ma vlast". A tak jsem mohi sna get svfij — nesnesitelny los!!! — Jestli je gte ted' se rodej mudednici, tak jsem ja mezi umelci ten nejvet gi neSt'astnik, neb osud mne odsoudil k nememu hrobu, kde zvuk lidskY je neznamY, — neslygel jsem nikdy vetginu myth poetickYch plocltil, ale videl kolikrate, jak vettina obecenstva sizela pti podouchtini myth dutevnieh plodu! ! !!"

DOMOV NAg EHO SPOLKOVEHO VtSTNiKU. Ku konci chceme je gte podotknouti, to personal tiskarny Oechoslovaka jest lojalni k nagi S.P.J.S.T., ponevadt kolem $30,000 poji gteni nese u Jednoty.

S bratrskYm pozdravem a pfanim toho nejvetgiho zdaru 13. sjezdu Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas, zUstavame Vagi, Vydavatele Vestniku.

vAsTNIR

Oddil dopisovatelsV S. A. C. T. ODBOeKA V SEATON. Rogers, Tex. V nagi posledni schnzi, ktera byla potadana jen za ptitomnosti ntednikn, ustanovena schtze na prvni ntert veeer kaideho mesice. Zmeau ze sttedy na nterY jsme udelali, to nebylo motno br. mistoptedsedovi ten den se dostaviti a podal postaeitelnou omluvu.

Take jsem ye Ctvrtek odeslala obnos 10 dol. za pfispevky, v cot zahrnut byl i 1 dol. od br. Ch. Navratila, ktery daroval misto gatstva, br. Fr. Olexovi. Krajane, ac je vas dosti velkt poet v nag i odboece, ptece jest vas hodne, kteti jste si neobnovili pro tento rok elenskY piispevek v obnosu 25c. Neni to tak velkY peniz, ktery byste nemohli venovat ye prospech nageho sdruteni, abychom vgemotne mohli trpicim betencilm pomahat a svYm zajmem na jejich osudu, zmirnit jejich bol, to nejsou ye svete opu gteni od vtech patel. Pry v ne gtati se poznaji nejlepe ptatele, bud'me jimi v techto teikych dobach pro ne. Mirtete sve poplatky zapraviti v pfigti schnzi, ktera bude konana v nterY weer 6. srpna. Pamatujte si, prosim, datum a dostavte se hromadne do schnze, neb chceme se s vami viemi poraditi o potadani nejakeho podniku ye prospech na gi akce. Nechtejme v zapoeate pre,ci ustati, ale pracovati pro na ge trpici krajany obetave, tak jako to jinde eini. Take dosud sbirame gatstvo pro betence a v kratke dobe to jit odegleme, tak prosim, komu je jen trochu motno, darujte nam totstvo, ktere mniete postradat.

Dalgi darci, kteti darovali gatstvo od posledniho zaznamu jeou: pi. Fr. Balejova, z Dallas, 1 divei sttevieky, pi. J. F. Martinec, gatstvo, p. J. J. Fojtagek p. obiek, p. Stepan Eller z La Salle, p. kalhoty, pi. Chas. Martinek, gatstvo, pi. Am. Krum, gatstvo, obuv a rnzne, pi. Anna Legikar, krabici gatstva, pradla a obuv, pi. K. Fojtagek, 2 dam. gaty a 1 p. kabat, p. Johnny Pogival; 1 p. kalhoty.

Ptispevky a Clenstvi od: po 1 dol. sl. Velli Krum, pi. Amalie Krum, p. Jos. S. Mucha, p.

Jos. Schneider, p. Chas. Navratil 1 dol. misto gatstva, nejmenovana pani 2 dol. Po 50 centech, p. John Klinkovskt, pi. Marie Klinkovska, p.

Geo. Pavlica, pi. Fr. Pavlica, p. J. L. Marek. Po. 25 centech, p. Step. Elle g z La Salle a pi. Jos. Mucha z Temple.

Vgem darcilm jrnenem na gi odboeky v Seaton co nejsrdeenejti diky.

Br. Fr. Matush obdriel k rozprodeji od piedsedy p. Viad. Maudra anglickou knihu sepsanou p. V. Bene gem pod nazvem "10 Million Prisoners". Kdo byste si snad onu knitku pal, mutete se u p. F. Matushe ptihlasit. Cena jeji jest 50c. Dye knihy byly venovany na navrh br. Matushe, jedna do knihovny vy ggi Akoly a jedna do mestske knihovny.

K. Fojtagkova, taj. odb. v Seaton.

Dallas, Tex. Mils bratti a sestry!

Tak Cas leti a doba sjezdu se kvapem bliti a nag Vestnik, jak se mi zde,, je Cim dale tim vice zajimavej gi. Tak jegte tady musim podat moje nahledy. Zaenu od toho stehovani to na gi HI. titadovny. Nag ad Cis. 84. je pro Temple. V poslednim Vestniku je dopis od sestry Julie Kubena, ye kterem si ku konci trochu zabasnila: "Kdyt jsi byla male, a slabs, tadnY tebe mod nevidel, ale ted' kdyt zkveta g, byla bys nam vzata", atd. Muj nahled je ten, to to neni snad pouze zasluhou toho Fayetteville, aneb zesnuleho br. Kubeny, (Ruh dej mu lehke odpooinuti a Best jeho pamace), ale nas v gech elenn, kteti si sve poplatky tadne platime. Deti na ge i svoje zname jsme navrhovali bez komi gneho, ale pouze z lasky a nad geni k to nagi Jednote. Tak ptibYvalo Merin i penez, neb easy byly dobre dfive, tet i obchody. Mnozi pi gi, "tatieek" Kubena, a jako tedy "mamieka" musite uznat, to jak ty nage deti nam °died z domu a stavi nova hnizda a my jen z povzdali je pozorujeme a tegime se, kdy se jim dobre dati. Tak je to i s tim starYm hnizdem na gi Jednoty. Katdt vi, to je to nedostatedne, a kdy se to tedy spoji, ty dye beCTOV 7 bude vetg, za kterY se ran ge ren-

tovat ve vettim meste, papiry cenne drtet v miste a ne je vozit sem a tam, vezme to eas i penize. Takfka katclY tad ma nejakou tu budovu, jen ten nejhlavnejti je kdesi schovany.

Nejsem snad hned pro postaveni budovy za nekolik tisic v nynejti done. Rentovat pro podatek, at kdy se pak hodi neco vYhodne koupit, Vidyt' mane bratrii pozemkovtch obchodnikii dost. Potom, kdyt bude zvolen pfedseda, ktert by muses bYt stale v ntadovne a dohlitet, jak to stanovy potaduji, a ne si drtet svoji iitadovnu v Houstonu a ptijit tam jen kdyt je nutne potfeba. Za 18 set roene, mimo eestneho ntadu, milteme neco potadovat, neb v dne gni dobe se ty "Indianky" teiko shani, mesic ubehne a schilze k placeni je zde. Kdyt jich tam bude pracovat pet poctiv'e celY den, tak nemyslim by to deal° 15-16 hodin denne, i v nedeli.

Tak a ted' si vezmu finandni vybor. Prohliti knihy, aby se ptesvedeil zdali v gude dobry potadek panuje, a ma se pfesvedeiti o movitem majetku Jednoty atd., tak alespori je ye stanovach psano. Tak a ted' ten vYdelek na tech majetkach dostavame, br. Trukso, v hodine dvaMete, jak jste pravdive podotkl, ale piece alespoil v nejakou. Nemyslete si, to se snad br.

Steinera zastavam, ale jsem a vtdy budu dle meho ptesvedeeni delati a pravdu ha) it. Co se tyke, pokladnika H. U., Steinera, musim uznat to je dobrYm dlenem a je gte lepgim poetatem, at na tu jeho prchlivou povahu, ale kaidy mame ty svoje chyby a chybieky. A tak tedy sestro gptiiihelova„ od pravdy daleko nebyl, neb ty vYkazy majetku a ten vYdelek, troky jak z bondn tak majetku ukazuji velikY nepoildek, a ten tam jit byl net se tam on dostal, a pak za jakYch okolnosti a kfiku tam 'gel; tak myslim, to tarn taky prive na rntich ustlano nemel, byl nenj dohad a ten je potvrzen, kdyt si pozorne pteetete 10. Cervence zpravu mistoptedsedy H. str. 18., mezi jintm je tam, to hlavni pokladnik nevede ti,adne penetni zaznamy, to je od pen& inalne odstreen, to za celY rok nemusi vedet, kolik se pfijalo, a kdyt to chce vedet, jde se podivat do hlavni knihy pokladni, kterou die stanov musi vesti neetni. Le to tam tet bzuei, kdy neopatrne zavadite bez okutovani. Tyto same stesky jit byly ve etvrtek dne 15. zati 1932 v Texanu, dopis podepsan Jan gulda. (Vyriatek). Ze zpravy to bylo videt prapodivnY poadek vedeni knih a ubohou kontrolu. Je videt, to i ti ostatni inspektofi (examiners) spokoji se pouhym mechanicktm seitanim eislic. Drubt zajimavY pkiklad zpravy neetni bylo ukladani pen'ez tajemnikem na sviij osobni neet. Nevim roulilu dnes po osmi letech. Dopis mam a jsem ochotna ho dat znovu otisknout. A ted' zas se vratim k dopisu mistopted. H. U. Valeika, kde mezi jintm tam ma tet: Cele H. U. schazelo pti tomto podniku to nejhlavnej gi, "dnvera elenstva". A tadnY z hlavnich iftednikil nechtel bYt tak krute uptimnYm a udelat bratrskou zpoved', atd. Prase naopak, br. mistoptedsedo, a musite odpustit zase me krute uptimnosti, vy jste si to krute duvery toho elenstva neptali, ba pfimo ji v ni zabili. Prave ye Vas a br. Steinera byla velika diivera, co ja vim, a oeekavali, ze br. pokiadnik obeas de, neco vedet, a kdy neco neklapalo, Clenstvo, alespori vet gina byla s nim. Zatim nic a ted' ten vykaz majetku at pled samtmi volbami a at za 8 roku i vice ztrat. Zvla gte v torn Houstonu, a k tomu sidlo mistopt. H. U. a dovolili takovou sumu.

Na co? Pak kdyt se elenstvo, ktere je do toho spoiku srostle, na neco se ptalo, nedostalo odpovedi, aneb neco vyttkalo, sam jste je, br. mistopt. mnohdy urazil, at ted' posledni dobou pigete, jak od vas bylo odekavano, a za co je vam elenstvo jiste povdeeno, neb si mohou ucleat svirj nsudek a delegati mail pfiletitost volit alespofi nektere nove Afeclniky, aby se to maginerii dostalo noveho oleje a tomu strtekovani udelal konec, neb to udela rozvrat v gude ye spolcich. Kdyt bude zvoleno pet fiditeln (ale jsem proti, aby byli mimo dozorei a finaneni vYbor, neb by tech Atednika na ty platy a cestovne bylo trochu vice net pottebujeme), ale at' potom,zastivaji sami ty irtady.

Tak a ted' jette se vracim k tomu nagemu Vestniku stran to anglicke eetbe. V poslednich dvou eislech se jit tam dva elaneeky objevily a nemyslim, je ani trochu strakatY neb sproF,t,6 "zmrven". Kdy =bon a spravile fe`deno

ye sttedu, dne 24. dervence 1940. musi 13rt stanovy, pfijimaci listiny, knitky pro ptedsedy atd. vedeno v obou teach, prod ne yestnik? Na venkove se na ge fed dele udrti, neb se sejdou jak v kostele, kde jsou Ceske bohoslutby i sine. Ale ye meste ne, kde se musi jen stYkat jak v praci, ye Skole a vabec vSude (mimo nagich sini) s Ameridany. A pak co jsou oni zde rozeni? Dle nsudku jednoho bratra, "k vuli nekolika Americanism nebudeme menit Vestnik". Tech, mill bratfi, v na gi Jednote je vetgina, neb je to na ge mlade elenstvo, ktere drti a povede nati Jednotu, at nas zde nebude, neb my star gi jit neptedelame svet, neb jiz pomalu dozravame k odchodu, odkud neni M yratu. Pak by ti nag potomci nevedeli, co vlastne jsou, jestli taba nebo rak.

Tak dopis se mi dlouti vice netli jsem mela v nmyslu. Proto volam na rozloueenou a sjezdu zdar, delegatnm dar rozumu a trpelivosti. Nagim prvnim zakladatelnm na gi velke dnes Jednoty Cest a chic, a nam elentim dobre hlavni Atedniky, ye ktere bysme men neobmezenou diiveru a kterou by si u elenstva udrteli.

Na shledanou ye sjezdu se v gemi se WI, Jetova.

Dodatek: — Je gte jsem zapomela na organizatory. Myslim, to bylo by mnohem lope bez nich. Jeden jsme prihlasili druheho, o kterem jste yeah to udela dobreho elena a zdarma.

Dodnes se tam k viili komi gnemu dodavaji i Cleni, ktere ty male ady net uplyne rok musi vyloueit ze ztratou celku. Radeji ty penize obetujte na nemocenskou podporu, jestli j aka, bude a pomotte pottebnYm z nejpottebnej gich. A kdy nebude, ulevte starYm dlentm, neb mnozi jak ptejdou 40 let a mine vie, pomalu je nikde nechti do prate, to musi platit za ne velkou pojistku. Jestli ten nektery organizaor vratil num jeho komig n a ti druzi se to dozvi, tak chudak jeSte za jeho dobrotu dostane. A pak kdy si musi rodide platit za ty svoje mlad'ata, at' si je ptihlasi sami a dostanou onu sratku sami. Tak na to hledi vase stars elenka Jetova. kid Karel lon.i..!1 cis. 28, East Bernard, Te Cteni bratti a sestry!

Bratr Karel Latin3vskY tads, by tad Karel Jona.S Cis. 28 podal Sirk vysvetleni navrhil.

Cinim tak bez ostychu.

Ptedne co se tYde ptedsedy a mistoptedsedy: Jest nagm ptanim, by bratr ChemoskY byl zvolen ptedsedou na g Jednoty a to z- toho ch).vodu, to jsme v pochybnosti, to by kdo bral takovY zajem a mel ptilektost ku vstupu do rozlienych shroma,Zdenich a representoval natak jak br. ChernoskY, kterY tak si dini pis katde ptiletitosti, necht' teeni politicky, ph slavnostech, ph pohtbu, nikdy neopomene ptedstavit na g Jednotu, a jsem jist, kdy byl pied kratkYm dasem ve Washingtonu v zaletitosti nak deskoslovenske akce, to i tam se dozvedeli, co naSe Jednota jest.

Ze navrhujeme, by ne ptedseda, ale mistoptedseda byl stale v Hl. tkadovne a tuto vedl, neni tak teZka rozluStit. Ptedseda i mistoptedseda jsou stejne destna mista. Neptejeme sobe, by byla mytlenka, to neuznavame br. F. Bileka za neschopneho, rozhodne ne. Bratti Chernosky a Budek maji mnoho ptatel, a v padu, Ze by sjezd se usnesl, by ptedseda byl stale v ttadovne, tenkrat rozhodne tvrdime; by phpadl Utad ptedsedy br. ChernoskYmu, to Jedricta by nemohla povolit honorat jak on s jeho pravnickYmi vedomostmi a schopnostmi by mohl ptijat.

2e naSe Jednota dnes, kdy priliv nagich bratra Slovanil jest Alpine zastaven, jest to na nas, bychom hledPli k tomu, by ptiliv, at' z to neb one strany ptichazel, a k tomu za dnegni d:by jest nutne, by naSe Jednota byla representovana mulem, kterY jest Siroko a daleko vaten a znam, a takovYm mutem, ktert jest hrdYm na svaj puvod, co Cechoslovan, jest br.

Karel eernoskt. To jest tedy dirvod, prod navrhujeme, by mistoptedseda byl zamestnan v na gi HI. ttadovne.

26.cind budova, tteba na 20 poschodi a pastavena kdekoliv, nebude nak Jednotu representovat tak, jak ji representuje br. ChernoskY. 2e navrhujeme stenografky jest dtvod tento: ten neb oven Utednik musi odjet za ji-

Ve z,tfeclu, cine 14. cervence 1940.

VESTNIK

stet/ zalez.itosti, jcho prate stoji, a proto, kdyti by byly zamestnany dve stenografky, ktere ovlaciaji stroj v Ceske i anglicke fedi, vykonaji praci za etyti mutiske dtedniky, ponevadi by je tiadnY nevyruSoval.

Ku konci sobe dovolim upozornit bratry a sestry delegaty, by sjezd rozdelil praci iitednika v Hl. I.Itadovne. Ze zkuSenosti vim, 'tie fikednici, kdyti jim ponechano praci mezi sebou rozdelit, jest rozhodne neprakticke.

Ttinactemu sjezdu void zdar!

John HoleCek. Z JUNIOR SOKOL V ENNIS. PopiSi kratce na.S zajezd do St. Louis na slet.

Vyjeli jsme 26. Cervna z Dallas v 5:30 rano na 2 karach. Dojeli jsme do St. Louis e dtvrtek veeer. V patek jsme byli ptitomni zavodam. Zajimave bylo pro nas sledovat vrcholne cviky zavodicich. V sobotu byla projild'ka mestem a prohlidka sokolskeho campu. Stab to za prohlidku, co vSe v Campu maji: kraSne koupaliSte, picnic grounds, barbecue stand, velikou budovu o mnoha pokojich, kabiny pro uschovani Satu koupajicich, no zkratka vSecko. Pak jsme zajeli do Shaw's Garden. Nadherna podivana, na spousty kvetin a zvlaSte to uspotadani. Veder jsme byli na opefe, po ktere byla akademie St. LouiskYch s ChicagskYrni dohrcmady. Pfekrasna eisla, jaka jsme nevideli ani v Chicagu pfi sletu 1937, ani v Kalifornii. Popisovat je nebudu, neb to udnil p.

Moueka ve Vestniku. Po akademii jsme Sli na tanec, do jejich spolkove y

V nedeli byly zkouSky na vetejne. Odpoledne byl priwod ze spolkove budovy do mestskeho Municipal Auditorium, kde se slet odbYval.

Cviailo lads na 500 a navSteva byla pies 4000.

St. Louis sokolici meli vybrand zvlaStni disla.

Z nich bylo nejpeknejSi, kterem utvofili 75 a na ukoneeni dostal kaalY sokolik od sokolice hubieku a po to se tak rychle ztratili, jak kdyt rukou tleskne, cot se nam nejlepe 11bilo a sokolikum asi zvlaSt'. Veder byl tanec na rozlcueenou. To je, co pii sletu nernam rada. SeAli jsme se se vSemi, ktere jsme poznali

Voliarn okresu Harris!

dovnu a delali by vice piljeek. Phjaky na farmy jsou take dobte zajiAtene, kdyti jsou dobie odhadnute, a mel by jim bYt tet sleven urok na 4 procenta a umotovaci splatky na 20 let, anebo 40 let.

FrantiSek Obal.

S srdeenYm pozdravem,

v Chicagu pti sletu 1937 a v Kalifornii loriskeho roku a jeSte mnoho novYch jsme poznali.

Sestry: Prchalovou, Konednou Welclovou, Darikovou; ze starSich sokolskYch praccvnikii: p.

RabStejnka z Oklahomy, br. Jelinka, P•ihodu, Kosa a mnoho jinYch. Mam vtdy radost, kdyti se s nimi zase vidim. Na rok ut se teSime ha slet do Chicaga. Ja si vicly takove pfiletitosti teknu: "Sokol jsem a sokol budu".

V pondeli jsme se sli podivat do Zoo a Forest Park a k vederu jsme byli pozvani k man&lam Renfro-ovYm, dcera MilanovYch z Ft. Worth, ktera, bydli ted' v St. Louis.

Na ceste domil jsme se stavili v Menphis, Tenn., Little Rock, Arkansas a jinYch mistech.

Z testy a pobytu v St. Louis jsme si ptinesli ty nejlepSi vzpominky.

Zdravi Vas vSecky srdeene, Evelyn Pavelkova.

Waco, Texas, Route 5.

Dear Editor, Brothers and Sisters!

Permit me please to plead with all of you to assist us younger members to have a part in the affairs of our lodge the Slavonic Benevolent Brotherhood of Texas. We who do not have any opportunity to learn how to read and write our mother tongue Czech could be greatly assisted by having a section of Vestnik printed in the English language. This section could and should be so conducted as to furnish us a key towards learning to read and write our Czech language also.

We young members as well as fellow Americans are entitled to a fair share in the affairs of our great lodge and we only ask of you a small part to help us towards constructive activity in making our lodge bigger and greater than ever. You older members need us and we need your guidance towards bigger things, we need your experience and patience to help us.

We who do not have the opportunity to attend Czech schools would consider it a privilege for our great lodge to help us preserve the history and traditions of our Czech Citizens by giving us at least a fourth of our Vestnik in the English language and so guide us towards learning our own Czech language, for this key we woud be grateful.

You young fellow members won't you please ask your delegates to the Taylor Convention to work for a section of Vestnik in English language. Many of you will do a lot more for our great Order if you are given this opportunity to share only a small part. Please help those who want to help you, I am, Fraternally yours Florene Hanus.

Navrh do sjezdu od fidu Fort Worth, Cis. 154.

Mili broth a sestry!

Ve schuzi dne 14. dervenee byly podany navrhy FrantiSkem Obalem, jak nasleduje: Co jsou stall elenove u S.P.J.S.T. neptetrtite 30 let a d.osahnou staii 70 let, aby jim byla poskytnuta sleva z mesienich poplatkii jedna Ctvrtina. Kdyt dosahne Glen 35 let Clenstvi a je mu 75 let, aby mu byla poskytnuta sleva z mesidnich poplatka na polovic, a kdyti dosahne 40 let dlenstvi a je 80 let star, aby byl zbaven mesienich poplatkii a mohi si vybrat z pojistky na tiivobyti s dorozumeni s Hlavni ij•adovnou.

Tento navrh byl podporovan a odhlasovan vSemi hlasy.

Proto bratti delegati, vezmete toto v &aim a tem. starYm elentun by se mela poskytnout leva. Nekteti elenove v 70 letechjsou jiz neschopni prate a na vYdelek takove stare zadtak co si ma takvY podit, kdyti nema ny majetku a z eeho platit mesieni poplatky, kdyt nema tadny ptijem. Tak kdyt bude sleva, tak to nejak zaplati. Proto mejme nad starYmi U.trpnost.

Vichy. — ZfejmY fispech vYcviku nemecke mladetie vedl autoritni Francii k tomu nazoru, to je tteba zavesti tento nacisticky system i pro francouzskcu mladeti.

Take co jsou piljeky na certifikaty pro eleny, aby jim byl poskytnut menSi firok, na 4 procenta. Bylo by to lepSi pro Cleny i pro Hlavni fita-

Sa ler P TFORMA

okresu

Harris!

Otiehava otazka tit° kampane jest velmi jednoducha: JAK MtiEME PLATIT SOCIALNI ZAOPATEOVACt DANE, jako: STAROBNI PENSI, POMOC SLEPCUM, POMOC MATKAM A DETEM a plaeeni UtITELKEHO PENSIJNIII0 FONDU. JERRY SADLER JEST PROTI DANI Z PRODEJE V JAKEKOLIV FORME — At' jest jmenovana Transakeni dan, neb Gross Receipt dari, neb pod jakYmkoliv jinYm jmenem.

JERRY SADLER STOJt ZA ZDANENiM A TEZ MOZNOSTI PLACENI. On odporuei legislatute 21/4 centu dalSi dari $13,000.000 z OLEJE 1 cent z 1,000 krychlovych stop ptirodniho 10,000.000 PLYNU 355.000 22 centu dal i dari na SIRU g

J. C. GRIFFITH PtVODNI POSTMISTR Pi-edseda mestskeho demokratiekeho VYkonneho Whom od 1914 do 1934 Kandidat za OKRESNIHO KLERKA OKRESU HARRIS Podlehaj demokraticke primarni Adv.- c)

ZNOVU ZVOLTE

ROY HOFHEINZ Z9.

OKRESNIHO SOUDCE OKRESU HARRIS PitESNI SETRA —ZKITSENI (Pol, Adv.-c)

$23,355.000 CELKOVY NOV/ PitiJEM JEDNA CTVRTINA TORO PUJDE PRO SKOLY, NEB PILES $5,000,000 NOVYCH PENEZ PRO SKOLY. Pies $17,000.000 penez pro socialni zabezpeeeni, coti znamena, $9,000.000 pkijmu, kdyt federalni vleda doda stejnou sumu. Texas bude miti $52,000.000 pro socialni zabezpeeovaci dan.

DEAD GUVERNERA MUSI BITE VRACEN LIDU Jerry Sadler jest rezenkm Texasanem — Jerry Sadler jest po celY iivot demokratem —'Jerry Sadler jest dostateene star pro tuto priei — Jerry Sadler jest dostateene mlad pro (Pol. Adv.-c.) tuto praci.

1.1

ICH lllll

1

IOU

(111111111.11011111”

.11.11111M

I

J.,

VESTNiK

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niMpodepsanY resolueni vybor tadu Texaska Orlice els. 13, SPJST., vyslovujeme jmenem kadu uptimne citenou soustrast portistale rodine nad rimrtim va gi milovane maminky, statenky a na gi milovane spolusestry, Veroniky Kocurek, ktera opustila tento 2ivot v stati 80 let.

My, elenove na geho tadu soucitime opravdove s vami ye vagem zarmutku.

Zesnula sestra at' odpoeiva v pokoji a test budil jeji" pamatce.

J. L Kocurek, Rudolf Mikulin, Ed. Kueera, resolani vybor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vybor kadu des14' Prapor Cis. 24. v Cyclone, projevujeme timto jmenem tadu na gi uptimnou soustrast portrstale rodine nad ztratou jejich milovaneho mahtela, otce a nageho spolubratra Vine. Schillera, ktery dokonal svou pozemskou pout' dne 20. eervna 1940, ve stall 57 let. Vime, pozristala, rodino, ze zarmutek Va g jest velikylpti tak nenadalem odchodu Va geho milovaneho. Av gak budit yam alespori easteenou ritechou, te my opravdu soucitime s Vami ye Vagem zarmutku.

ZesnulY bratr at' odpodiva, v pokoji a budit mu zeme lehkou.

Dano v Cyclone, Tex., dne 5. eervence 1940.

Chas. Navratil, F. J. Marek, Ben 2abeik, resolueni vybor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vybor tadu Nova Morava, eislo 23. S.P.J.S.T. timto vyslovujeme hluboce citenou soustrast pozristale maaelce, ditkam a ptibuznym nad rimrtim Va geho mantela, otce a ptibuzneho, a na geho bratra Vojtech Muehlsteina, -kterY zemiel dne 10. dervence 1940 a pochovan byl na Katolickem htbitove v Schulenburg 11. dervence.

ZemtelY bratr byl jeden z na gich tadovYch bratr-0, kterY dokud mu zdravi slouzilo, vkly se sridastrioval tadovSr ch schrizi a bral ileast na jednani v techto. Ve spolkovem a obeanskem tivote byl pohadku dbalY a byl cten v gemi, kteznali.

1i Proto i my, spolkovi bratti a sestry telime velice odchodu jeho, tedy budit Vam to ttechou, "2e citime s Vami zarmutek Vag. Odpoeivej v pokoji a Best budiZ" pamatce Tye! Dario za tad Nova Morava, eislo 23., S.P.J.S.T. v Moravia, Texas, dne 14. eervence 1940.

Frank J. OlgovskY, John Kahanek, Paul Bra, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vybor tadu Karel Havlidek Cis. 4, v Hallettsville, Texas, vyslovujeme upimnou soustrast nad ztratou vageho milovaneho maaela, otce a dedeoka, Jana gvaba, ktereho neriprosna smrt vyrvala z rodinneho kruhu, utopenim se pti povodni dne 30. dervna 1940, star byl 58 let. Pochovan byl na katolickem htbitove v Hallettsville, Tex, za hojne ueasti spolkovYch bratti a sester, ptatel a pribuznYch. Mils, talem sklidend rodino; vime ze vas bol a zarmutek je veliky a proto budrZ yam ritechou, ze bol, jea vas stihl jest i bolem na:sim a M soucitime s vami ye va'g em zarmutku, neb tad nag v nem ztraci dobreho a uptimneho elena, jen vtdy s octrotou konal sve elenske povinnosti.

Odpodivej bratte v pokoji a budit ti zeta lehkou!

Dano v Halletsville, Tex., dne 7. dervence 19340.

Ign. Boeek, Jos. Wojtek, Jan Konvidka, resolueni vybor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niMpsanY resolueni vybor tadu Pokrok Sweet Home, Cislo 63., vyslovujeme hluboce citenou soustrast pozilstale rodine nad jejich milovane matky Johana Lacina.

Cest budit pamatce Tve! Dana ye Sweet Home, Tex., dne 16. eervence 1940.

Joe Heidaker, Chas. Midek, Adolf Bordovsky, resoludni vybor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niZepsanY resoludni vybor tadu Pokrok Sweet Home, eislo 63., vyslovujeme hluboce citenou soustrast poziistale rodine nad umrtim Vageho mileho otce a na geho spolubratra Louis Slanina.

Vzpominka na nej nam z pameti nikdy nevymizi.

Dano ye Sweet Home, Tex., dne 16. dervence 1940.

Joe Heidaker, Chas. Midek, Adolf BordovskY, resoluani vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, na'epodepsanY resolueni vybor tadu Pokrok Jihu, eis. 72., timto projevujeme uptimne citenou soustrast v gem pozustalYm po zemtele Albine Slima.

Vime, drazi portistali, Ze mate velkY zarmutek, ale budi2 Vam Utechou, te my v gichni soucitime s Vami. My teZ v ni ztracime uptimnou a milou spolusestru. Budi2 ji zeme lehkou a odpodivej v pokoji.

Dano v Cameron, Tex., dne 14. eervence 1940.

Resolueni vybor: Will Biskup, J. J. Stoklas, J. H. Dugek.

PROJEV SOUSTRASTI. itAd pokrok Houstonu 'Cis. 88, vyslovuje timto nagi hlubokou soustrast br. a ses. Vincent KelnerovYm nad ztratou jejich nadejneho synaaka JAROUgE, kte â&#x20AC;˘y zemiel 11. eervence, v 5 hodin odpoledne.

Drazi pozustali, vime te zarmutek vas je velikY a proto budit varn irtechou, ae bolest, jet vas stihla, jest bolem na gim a M soucitime s vami.

Dano v Houstonu dne 13. eervence 1940.

R. Hanusova, Fr. Aneinec, Joe Ka gpar, resoltieni vybor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niZepodepsanY resolueni vybor tadu Jifi Washington cis. 22, vyslovujeme hluboce citenon soustrast portistale rodine nad rimrtim Vagi drahe matky a nag i tadove sestry, Marie Batla,.. ktera, zemfela dne 28. eervna ye stati 83 rokri.

My, elenove na geha tadu, soucitime opravdove s vami ve va gem zarmutku a zesnula sestra at' odpodiv.a v pokoji a Best budit jeji pamatce. â&#x20AC;˘ Dano v Cat Spring dne 1. eervence 1940.

Za 'tad Jiti Washington Cis. 22: Jos. Skalak, st., Jake Jousan, Alois Kircin, resolueni vybor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niMpsanY resolueni vybor tadu Pokrok Texasu, eislo 1., y e Fayetteville, Texas, vyslovujeme timto uptimnou soustrast pozustalYm, otci, matte, brattim a sestram nad nenacialYm skonem jejich syna a bratra, nateho spolubratra Josefa Klimka, kterY ptigel o svilj mlady a nadejnY 2ivot dne 3. eervna a byl pochovan dp. Nesvadbou se sla y -nostimbdyaklcehtiovdn5. eervna za velkeho neastenstvi pio.tel a znamYch. Star byl 32 let. Bratr Klimek byl dobrYm bratrem a ptitelem nas v gech a budeme jeho mile ptitomnosti v nag em stfedu postradat, nebot' on byl vZdy ochotnY svoji pomoc nabidnout. Budit Tobe, milt' bratie, zeme lehka a Best Tvoji pamatce.

Za tad Pokrok Texasu, eislo 1., Fayetteville, Texas.

P. P. Baron, Emil Zapalad, John Cufr, reso'tient vybor.

Ve stfedu, dne 24. 8ervence 1940.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niiepsanY resolueni vybor tadu Novohrad, dislo 3., timto projevujeme jmenem nateho tadu soustrast pozilstale rodine nad Umrtim jejich manZelky, matky a babieky a nati spolusestry Marie Kunetka, ktera zemtela dne 4. eervna 1940 ye stall 76 let a 6. eervna byla ulolena k veenemu odpoeinku na katolickY htbitov Nanebevstoupeni Pane na Miravii, Texas. za velke Ueasti rodiny a piltel.

Zesnula sestra byla po mnoho let dobrou a vernou elenkyni na geho tadu. Vy, manZele, ditky, vnuci a vtichni ptibuzni, ptijmete na gi uptimne citenou soustrast a zesnule budil zeme lehkou.

Za tad Novohrad, Cis. 3., v Novohrad, Texas, dam) dne 7. dervence 1940.

Tato resolute budit zane gena do protokolni knihy a jeden opis poslan k otitteni do Vestniku.

Marie Motal, Oldfich Motal, Adolf J. Mika, resolueni VrYbor.

BY't I CESTA DALEKA Ruzena Lebrova.

Romayor, Texas.

Byla to 17. kvetna posledniho sjezdoveho roku, co vela na ge Ott Glenna rodina po prve zavitala do Houstonu na Cottage Grove do sine tadu gtefanik Cis. 142 SPJST. na divadelni ptedstaveni "Srdce rriateino". Zalibilo se nam tam pro jejich domaci zabavy a srdeene pitatelstvi tak, le v dubnu 1937, ja a dva bratti stall jsem se jejimi eleny, - rodiee obdr.Zeli eestne elenstvi. Jednou v ramci teto pokroeile, mohutne Jednote, jali jsme se pilne pro jeji vzrust pracovati a jeji stanovy udrlovat.

Prvni nage divadelni vystoupeni ptitlo kratce po natem ptistupu a site 11. eervence 1937 - kdy sehrali deti a dorost pohadku "Nespokojend Kaea" pod reaii pi. 6tvrtnikove - ktesi v2cly da velkou starost a praci s malYmi ochotniky - vychovava nahradu za ty stare, aZ to nebudou.

Rad gtefanik eita pies 150 Men) a v loni 28. kvetna 1939 oslavili jsme 201ete vYroei programem a divadlem "Budeme zit na \Tay. Toto divadlo nazi ochotnici sehrali jette ttikrat na vYzvu jinych radu. Tento tad je jednim nejpilnej gim v Jednote - stoji vzorem celemu Texasu.

Ifeinkujici jsme tea eleny jednoty Sokol Houston a odbodky O. N. S. "Svornost". Obe tyto organizace naaly ptatelskou ruku u krbu tadu 8tefanik. Jednota Sokol byla zaloMna za te2kYch ,okolnosti v roku 1937. Prvni zabava potadand byla Akademie - a s hrtizou si vzpominam na slabou navgtevu. Je nam dano uznani pro bodnotne zabavy - vrchol vaech premiera "Vystavni Elegie" a Vetejne cvieeni, konane na vyrodni nedeli - tteti v zati - letos nage tketi.

V loni, kdyl eerne mraky se stahovaly nad Oeskoslovenskou republikou a celou Evropou, v eervenci 1939 zalaili jsme si odbodku O.N.S. "Svornost". V pravidelne dervencove mesieni schfizi ptipomeli jsme si, Z"e zde koame praci rok. Jdeme tiae v na gi praci ale jiste. Konali jsme pouze dva podniky - penize ureeny pro bazarovY fond. Zdar bazaru v razu "Narodni pouti" - kterY bude 2. nedeli v zati bude zaleieti na ve gkere Ceske vetejnosti. Penize z bazaru pujdou k na:si kvote.

Byt' i testa daleka, to verne Cechy neleka, jen mane, statue ku piedu, vadyt' draha vlast deka..

Zlate mladi je sladke jen ve vzpominkach.

Nikdo si vaak nevzpomina, 2e v mladi jsme se bavili tim, ae jsme moucham utrhovali nohy a jsme chytali ptaky a bili slabti kamarday. Zapominame, .te jsme byli tvrdohlavi, divoci, zutivi, surovi a zavistivi. lige to se rozplYva ye vine sentimentalnosti, z ktere se vynotuji jen obrazy ptijemne, poeticke a aft zbo2ne.

Pracovitemu bida jenom do okna nahleda, do lizby nesmi,

Ve ztfedu, dne 24 eervencc 1940.

ODA DONSOVATELSKi PREDSJEZDOVE UVAHY.

eteni zprax od br. Steinera je videt, 2e pozemkovemu oboru pied etyrmi a vice lety riebyla venovana nalehta pozornost vinou zmenenYch hospodatskYch pomera a nedostatku vykonnYch sil u Hlavni tqadovny. E. B. sjezd udelal malou napravu, ale nevyte gil tyto dve zakladni zmeny. Sjezd povolil vyggi platy -Citednikum, ale nedal jim 2adnou iniciativu a nechal pouze tri atedniky na praci, kde jich melo bYt Best za slut* ktere Jednota vyplaci. Ve HI. T.Y. je tieba vice pracovnikti, a at' u2 to budou teditele, direktoti, nebo jak to mame dnes.

Piedseda mel by mit na starosti bondy, jejich prodej, koupi, vYmenu, troky a splatky.

Dohled na celou HI. Uiadovnu.

Mistoptedseda pozemky a farmy, prodej, pajeky, aroky a splatky. Kde je toho potteba, osobni dohled. V ptitomn0 dobe nutno pozemkfim venovat zvla gtni pozornost, nebot' ponesou nejmene 4% troka, kde2to dobre bondy ponesou 2 1/4, nejvice 3%. Dat do potadku nekolik tisic akra, jiste nebude prace mala.

Tajemnik vede a tkidi korespondenci, ma v evidenci amrtni poplatky v gech tadt, DetskY odbor. tidetni vede dozor nad pujekami certifikata, aroky a splatky. fiidi organisaeni odbor novYch alena. Radi a pomaha organisatoram.

Pokladnik ptijima, vydava, uklada za souhlasu HI. U. fondy Jednoty a, vede: ptesne znamy v pokladni knize tak, aby jeho zaznamy souhlasily s knihami vgech atednika. MA dozor na sirotky po zemtelych dlenech.

Pravni radce proh1121 abstrakty, schvaluje pi jeky na pozemky, pomaha ph prodeji, koupi a vYmene bona, zastupuje Jednotu pied soudem. Sjezd by mel upravit povinnosti pravniho radce a jeho plat. Kdy2 je platen Jednotou mesiene, tedy dostatedne poplatky, jako 11/2% aroky a 10 dol. 2adosti mely by bYt zrugeny.

Clenove kteti 2aclaji o pujeku, jiste to nedelaji z rozkoge, ale chteji za vypiljeenY peniz co nejvice pohdit. Dnes, kdy2 nekdo vypajeuje na 0pravu, kterou maze sam udelat, hned je po2adovan Mechanic Lien a razne jine "fees", ktere jsou omluvitelne v obchodnim svete, kde se nepova2uje za htich jeden druheho tiznout, ale v br. spoiku se to nazYva 2dimani chudeho lidu.

ThelennY spravni, nebo finaneni vybor, jehot povinnosti by upravil sjezd, mohla by bYt cela HI. Uiadovna.

Dale, chceme-li aby Jednota se nejen udr2ela, ale zkvetala, musime zaloht odbor nemocenske podpory. Tento odbor je tak dule2itY jako amrtni podpora sama. Jakousi N. P. maji vgude v pramyslu u mnoha podparnYch a poji gt'ujicich spolka, jenom na ge Jednota nema nic.

Prod? Nag e stanovy a noviny jsou, piny hesel, Podpora, Lidskost, Bratrstvi, ale s tim papirem nejde nemocneho elena nakrmit, ani mu koupit lek, — ideals se nikdo nenaji, zde se musi pomahat hmotne, kdo pomoci zasluhuje a k tomu je tieba potravy, leku, ochoty a obetavosti. Zde jsme u kotene svetove mizerie, kde nekontrolovane sobectvi jednotlivcii 2ene o2ebradeny lid do valek a otroctvi.

At' nikdo neeeka, napravu od pene2nika a pramyslovYch naboba. Naprava musi zadit z dola tem!, kteti citi na svem tele, co je boli a co jim schazi. Ptispejme alespori tolik, kolik mil2eme na ozdraveni demokracie, zalotenim N. P. Jednoty. u DalSi zalelitost, kterou sjezd musi vytegit, jsou pozemky a farmy Jednoty. System jak' mame dnes je SkodlivY jak pro Jednotu tak pro najemce, pro Jednotu tim, 2e vlotenY kapital nejen, Ze nentine.SI. firoky, ale docela na udrZeni majetku musi se pliplacet z jinYch fondfi.

8kodlivSr pro najemce a kupujiciho tim, 2e tento nemii2e vydelat tolik, aby zaplatil frrok a splatky, ktere jsou na dneSni pomery piin g vysoke. Ztraty uZ jsou, aby nebyly je gte vetS1 je nutno cenu pozemku snilit k pomeru jeho vYnosu, snait uroky a prodlouht dobu splatek tak, aby kupujici mohl zavazky pinit a ph tom majetek jako svaj zvelebit, ph nejmen gim risiku, 2e jej ztrati. Tomu nejlepe vyhovi amortisadni system prodeje, kterST zaldi v torn, Ze za-

VASTNiK rovers s Uroky se plati tee splatky po tak dlouho, a2 prodejni cena je zaplacena.

NejvYhodnejSi delka splatek pro kupujiciho i pro Jednotu by byla 40 let ph firoku a 1% splatek t. j. 5%. To neznamend, Ze to dtive nesmi zaplatit, ale dava se mu ptile2itosti, aby domov neztratil, zaplatit mirk za 5 nebo 10 let, kdykoliv ye 40 letech.KdyZ pozemek bude vyplacen, Jednota na nej da eisty abstrakt a deed, nee majetek vyplati dostane kontrakt a pokud bude pinit sve povinnosti, nikdo mu ho nesmi vzit, proto -vgecko zvelebeni bude cleat pro sebe a svou rodinu.

Jak je to dnes, kdy2 rent pozemek a domov da do potadku, pkijde landlord a zvY gi mu na.jem, nebo ho vy2ene a takovY elovek i s rodinou die cely 2ivot jenom na svet. Pro Jednotu to bude lepgi tim, 2e nebude ka2dY rok psat note a nove smiouvy, provadet opravy, platit dane a jine neptijemnosti. Ov gem, dohled by musel bYt. Nesmime se ale domnivat, 2e svet se sklada ze samYch podvodnika a zlodeja, at dosud je vetgina poctivYch lidi, zvla gte mezi naginci, a maleme-li hodnemu krajanu pomoci, udelejme to.

Jegte se musim zminit o tech pozemkach ye Valley. Byl jsem tam a vial ptednosti i vady toho kraje. Pada je naplavenina ze stareho toku feky Rio Grande, nasledovne velmi arodna do hloubky a 5 stop a vhodna pro pestovani zeleniny, ktere se tam urodi spousta, jako2 i brambora, korny. Jsou tam krasne sady pomerandove, pomelove a citronove. Pada rod! tolik, 2e vlada aby zachranila sadaie a zelinate na Floride a v Kalifornii, snilila vYvoz z Valley ze 7000 2eleznienich kar denne na 3000 denne.

Druha chyba, 2e se malo co mt2e zpeneht v severnich statech, nebot' v gecko zboh ktere jde do Texasu ma vysoke nakladni sazby. Doprava na truckach je brzdena zase vysokYmi poplatky jinYch state, tak ze i to malo co se z Valley smi vyvelet, nema Zadnou cenu.

Nedaleko pozemku Jednoty jde z more vodni rameno, ktere zabiha az za Rip Hondo, jakmile bude otevteno, nastanou jine pomery a Valley stane se Eldoradem jako Florida, nebo Kalifornie.

2e Jednota tyto pozemky nemaZe prodat yezi v torn, 2e HI. U. chtic zachranit penize v bondech, poeita za ne vysokou cenu, dale vlastnicke pravo nebylo oddeleno od bonda, a koneene Jednota si ponechava jakesi pravo na olej. Bylo to dobte vyplanovano. Jednota vlastni ye Valley 3000 akra. Kdyby se mohlo prodat 1000 akra po 150 dol. za akr, 1000 po 100 dol. a 1000 po 75 dol., byly by se dostaly penize za bandy zpet a je gte se nejakY tisic vydelal. Kdy2 se to nepodatilo z jednoho konce, je tieba zadit z druheho.

Ptedkladam k uvaleni nasledujici navrh, jak pozemky prodat: V distriktu els. 15. je pohromade 300 akru; rozdelit jej na kusy po 20 akrech po $75.00 za akr — $1500.00, postavit domek, slepidak, praseeak a studni za $500.00, dohromady i s padou prodat tadnemu a dbalemu eloveku, ktery rozurni zelinatstvi, vlastni potah a zatizeni, je elenem Jednoty — za cenu $2,000.00 na 4% aroku, 1% splatek — 5% ze $2,000.00 je $100.00 roene splatnYch palletne po $50.00. Kdyby Jednota pro zadatek upravila dve takove farmieky, udelala smlouvu s Com. House v Houstonu, nebo v Dallas na dodavku a prodej zeleniny a ovoce, ktere se na nich vypestuji, jsem jist, 2e by to pracovalo. Obeas v sezone od itna do konce dubna tarn uspotadat vYlet, spravnYm oznamovanim, by se tam jeli podivat nejen alenove a krajane . z Texasu, ale take z jinYch Jednota vlastni nekolik akrii prave na biehu onoho maleho zalivu u Rio Hondo a nekdo mo2na by tam rad vybudoval vYletni misto. Jsem dost jistY, 2e za dva, za roky by Jednota prodala za slugnou cenu VSechen majetek. ZUroseit investment $300,000.00 u2 stoji za trochu prace, k tomu jeSte se da., zaklad k vybudovani moderni krajanske osady. Bratti, ye Valley je krasne, nedovolte aby tarnejSi pozemky byly nejak zakramateny, nezapomerite, ze rozbita Evropa v kratke budoucnosti bude z Ameriky neco pottebovat.

Tento dopis jsem napsal na moji zodpovednost, pa 2adnem atadu netoutim, jedinou moji snahou je, jak prospet v'Semu Clenstvu Jednoty

v mezich rozumu a lidskosti. XIII. sjezdu S.P J.S.T. v Taylor, Tex. preje mnoho zdaru, Alois Vaja, zast. tadu Cis. 142.

PRO NAS. Vzharu bratti, sestry mil!, povinnost nas v gechny vola, bychorn spolu pracovali, jinak nenavist nas zdola.

Jednota ma krasna hesla --Lidskost, Podporu, Bratrstvi.

Zachovejme je ph 2ivote, jinak budou brzy mrtvy.

Vime, ze jsme smrtelnici zde jen pouze na chvili, co krasneho zanechame by nagi potomci uhli?

Co dnes dobro vykoname, zastane co pamatka po nas, ale pro potomky bude na nas vzpominka.

Co dnes zde zasadime, zitra ptinese ovoce.

Hlavne musirne se snaht a di:wen katdeho jedince.

Rovna prava vgem at' stejna, zvlagtni vgak at' nikomu.

Tot' udi nas pfec astava, bible vgech nagich zakont.

Cesty Zivotni necht' tieba mohou bYti rozliene, vale at' vgech je stejna, tato at' je dediend.

Pravice podejme sobe, srdce at' nam porouei, ze blidem v2dy svorne 2iti, necht' jen smrt nas rozlouei.

Jos. Kolha ml.

JSOU ZVittATA HLOUPA NEBO CHYTRA?

Je eloveku vrozene, 2e v ge na svete posuzuje podle sebe. Zvite je uhteene jen, dokud mu slou2i, je hloupe, nechova-li se, jak by si to jeho chytrY pan ptal. Pes je vernY, kodka falegna a slepice jsou neobyeejne hloupe, ponevad2 mu behaji pod auto.

PouZivame vtech techto povahovych oznadeni a hodnoceni inteligence, ani2 ph tom ptemySlime. Ph ptesnej gim pozorovani zvitete vgak objevime sami brzy pavod teto chyby: podobnYm hodnocenim ptipisujeme zviteti lidske vlastnosti. Davame zviteti lidskou du gi tim, 2e mu ptipisujeme povahovou vlastnost, ktere zvire Avg ak: nemaji zvitata tedy povahu? Zviteci psychologie a kritieka, biologie odmita, povahoye hodnoceni zvitat v Id g im slova smyslu. Chovani zvitete v ureite situaci se de, posoudit jedine podle potieby jeho ptirozeneho okoli: a pak jsou vaechna zvitata chytra, — instinktivne.

Vezmeme na pt. "hloupe slepice", ktere vbehnou pod auto; tedy do nebezpeei, ktere je ohroZuje. Avg ak v phrozenem okoli slepice neni auta, ani neptitele, ktery s hukotem ptiji2di po silnici. Slepice zna pouze draveho ptaka, kterY atodi svrchu. Pied nim prcha — jakYmokliv smerem. Ani proslula vernost psa neni Zadnou vysokou mravni povahovou vlastnosti, nYlar2 — tak jako u vlka a kaZdeho zvitete, ktere 2ije y e stade — biologickou nutnosti. Nebot' tato zvitata mohou existovat, jen zachovaji-li "vernost" stadu. Osamocend nejsou dosti zdatna, pettebuji "pana".

JeclinYm zvla g tnim znakem je, 2e podobnY "povahovY rys" je u zvitete zdeden a je vady celY druh bud' "vernY" nebo "zbabely", "z1Y" nebo "hodnY". Vysledky vychovy jsou zavisle na techto zdedenYch "vlastnostech" jednotlivYch druhtit, a proto jsou i aspechy eloveku s tuto vYchovou podle druhu odligne.

Charakter je mravni hodnotou eloveka: je chladnokrevnosti, kdy2 je tteba rozhodnout se, rychlosti, kdy2 je tteba pracovat, svedornitosti, I:dy2 je tieba soudit, a energii, kciy2 eelit rirozbe. — M. Chailley

VESTNilt

Cleniim nag Jednoty. cteni bratti a sestry!

AJISTE se vgichni tegime na sjezd na gi SloZ vanske Podporujici Jednoty Statu Texas, kterY se bude letos odbYvati dne 29. eervence v krasne a prostorne sini, asi etyti mile severovYchodne od Taylor.

S velkYm zajmem sleduji vtdy dopisy nagich bratril a sester, a zvla gte tech ktere se vztahuji ku zlepgeni a zdokonaleni na gi Jednoty, a jejiho vzrastu a rozkvetu. Jeden od druheho se ueime.

Vgechny pokyny a navrhy stoji za uvateni a povgimnuti. Jeden pokyn nebo navrh obyeejne vynuti jiny pokyn nebo navrh. Pak nastane u.vatovani, rozmluva, debata, a konedne z mnohYch tech stanou se pravidla nebo na ge tak zvane stanovy. Tak to ma byti. Av gak pH torn vgem mame si vtdy bratrsky podinati. Nesmime zapominati, to v gichni jsme si bratry a sestry.

Letos, at na male vyjimky, vidime, to vgichni nagi dopisovatele si slu gne a citstojne poeinaji, ate ty ramie otazky tYkajici se dobra nagi Jednoty, pane a rozvalne rozebiraji.

Vgichni doufame, to na g pfigti sjezd nam pHnese mnoho dobra. TeSime se, to na ge stanovy budou zlepgeny, to nage Atedni neb yYpomocna sila bude zvet gena ate sjezd se postara tet, by mistnost pro ttedniky byla zvet gena, ate tet bude postarano o name nutne kancelatske zafizeni. Nage Jednota ustaviene roste, ptibyva nam elenstvi, ptibYva ,nam majetku, pfilVva, nam tet prace a starosti. Na ge mistni tady jsou nam napomocny. Celkem vzato, velice pane pracuji s H. U. Jest nam v gem znamo, to chceme-li se dopracovati toho nejvy ggiho a nejlepgiho iispechu a zdaru, jest tteba soueinne prate 'se vgech stran. Na ge Jednota path nam vgem, vsichni mame v ni podil, tak proe bychom v gichni pro ni nepracovali?

NAS" bratr redaktor tet vykonal pro nas olbrovskY kus prace od minuleho sjezdu, jak na poli narodnim tak i pro na gi Jednotu. Vydavatele nageho organu vtdy se snatili by organ katdY tYden v eas byl v na gich rukou. Nagi organisatoti za poslednich 3 1/2 roku udelali vetgi kus prace netli udelali kdykoliV pied itm. Mame nadeji, to v budoucnosti katdYm rokem se ,jejich prace zlep gi ate vYsledky budou jegte skvelejai a ptivedou do nagi Jednoty jegte vice Vgichni afednici H. U., ktefi tak obetave pracovali od minuleho sjezdu pro dobro na gi Jednoty, °pet nabyli bohatgi zkugenosti net meli pied tim a temito se hodne ponaueili. Pottebujeme jegte vice porozumeni, proziravosti, pfesnej gi a soueinnej gi snahy a prace.

MinulY sjezd ustanovil nag stanovni vYbor, a ten zasedne nekolik dni pied sjezdem a upravi nage stanovy a pak sjezd po dtkladnem uvateni je bud' schvali neb zavrhne, jak uzna to by bylo nejlepe pro dobro na gi Jednoty. . Na nagim stanovnim vyboru vidime mute schopne, prakticke, vybrane z raznYch easti Texasu, majicich mnoho zku genosti a rozmanitosti nazort a pokrokoveho ducha.

Jsme ptesve'deeni, to v gichni nagi bratti na stanovnim vYboru vykonaji pro na gi Jednotu krasnY kus prace ate jejich upraveni nagich stanov pro uvateni na geho sjezdu, zabezpeei nam dalgi rozkvet a vzrast na gi Jednoty ate nage Jednota v budouci dobe stane se je gte daleko vetgi nen jest dnes, ate pro nas vgechny, jak jednotlive tak celkove bude vice znamenat, a zvlagte kdybychom ji dovolili jiti za hranice Texasu.

Pracujme vtcly v gichni pro lep gi porozumeni, pro soueinnost ye vgech ohledech. Snatme se abychom pestovali vice bratrske lasky mezi sebou, abychom se vtdy zdrtovali ukvapenYch a prchlivych vYbucht proti bratru neb sestfe, i kdyt by se nam nekdy zdalo, to slovem neb skutkem nekterY bratr neb sestra nam uktivdill.

Ptipominejme si, ze v gichni jsme lido a 2e vgichni nekdy chybujeme; hled'me si jeden druhemu odpustit, a hned jeden druheho neuratejrne. Pracujme vtdy v dobre van, uptimne, snative, prozirase, poctive a svedomite pro dalgi rozkvet nal Jednoty, kterou nam zalotil Velka vetina jich jib oPak stab

degla ku veenemu odpoeinku, ale zanechali nazi jejich dilo, ktere tije a ktere my v gichni chceme by tilo do nekoneena.

S uptimny bratrskYm pozdravem, Vag C. H. ChernoskY. Guy, Texas.

Brath delegati!

Pieje sjezdu mnoho zdaru, chci vas mullion v posledni chvili varovati pied temi bratry, kteti na danY signal obyeejne na na gich sjezdech zaenou vge "nepohodlne" pokladati "na still". Pied temi jest tteba miti se na pozoru, nebot' jsou to oni kteN zdar sjezdu Oast() v proste prone genern navrhu skrYva se mnoho dobra a jest jen tfeba pomocnYch sil. — Pokladanim na stub bete se i jinYm, s dobrymi nahledy, odvaha pronesti sve smygleni, a tim se stavaji ti kladaki na still" gkudci nagi Jednoty.

Dle meho nahledu bylo by lepe, kdy tteba gettiti easem, vynechavati ty na ge "vlastenecke" proslovy a agitaeni 'tea prase ptitomnYch kandidata (leda, to by chteli zaplatiti vyntitY eas, ktery my elenstvo musime platit), aneb takove prosiovy posutouti na ukondeni sjezdu. — Odchazeni delegatt a nav gtevy vyrugujici po eas sjezdu, by mely byti br. ptedsedou sjezdu dozajiste obmezene.

Stehovani hlavni atadovny nernelo by nas bratti nijak dvojiti, at' jit se rozhodne cokoliv, bud'te klidni. Na torn tak mnoho nezaleti, vette, bratti a sestry, jako na torn, aby byl system vedeni Hlavni ttadovny a potadek einen v na:sich jistinach a v majetku vlastnenem. Toto jsou na ge Hvotni tepny a pak jine pii radnem dalgm vedeni dostavi se same..

Organ mame dobrY, vedenY vzorne, to kal.dY musi piiznat a bude-li =Any- tteba, prosim zvetgit, a ty .stranky anglicke eetby pro nagi mladou generaci nam rozhodne neu gkodi. Nag dosavadni redaktor je k tomu tpine dostaeitelnY a te gim se, to Vy jeho snahu nadale odmenite.

Pfeji Vam ku konci vesele shledani i dobre easy, a je gte jednou volam: "Sjezdu zdar!!"

Vag vgech, L. 0. Hogek.

Rad gtefinik cis. 142, Houston, Texas.

Chci vam par tadkil napsat z detskeho divadla, "Snehurka", ktere ty na ge sladke deti sehraly. Sprcstily se s yYch filoh znamenite od toho nejvetgiho do toho nejmengiho, katde to dite hralo at radost. Mtie bYt celY Houston na takove 'Ceske deti hrdy. Hralo 23 deti, a bylo jich pine jevi gte. Je videt, to se s temi detmi kaki* rok hraje nejake divadlo, poznala jsem to potom podle zkou gek. Vette, ty deti bylo letos radost uoit, byly posluS'ne, One tivota, ze jeden pti nich ptimo omladl. Musim se ptiznat, mela jsem prace dosti, ale jinak to neglo, vYprava, kostYmy a jevi gte na toto divadlo. Mile deti, ani nevite s jakou lehkosti a radosti jsem odchazela ten veder domt a zajiste i vase mamieky byly rady a hrdy na vas, to jste to pekne sehraly. To jste se pekne vepsaly do srdieek na geho ptitomneho lidu a katclY z vas mel radost velikou. ZinoSte ty deske pisne a taneeky, ty deti byly takove hezoueke. Ja dekuji v gem vagim maminkam, to se to s vami doma uoily a tak mne i yam hodno pomahaly. Chvalit katcleho zvla gt' nebudu, neb jste Yuan v gichni krasne_i ti co byli po prve na jevi gti, a pak, ted' je pied sjezdem, tak mak) mista ve Vestniku.

Ale to napig i, jak mne piekvapila va ge tadost, kdy2 po divadle jste phgli ke me, to jste si vg ichni mezi sebou udelali, to to chcete jeSte nekde jinde hrat. Mile deli, to je od vas chvalitebne a hezke, ze jste tak nad geni pro eeskou tee, to Vas nemusime do v geho nutit, ale nevim jeg te, co se v tom cla delat. Tu vec ma na starosti br. A. Vaja, starosta Sokola.

Te2 dekuji vg em, 'URN mne jakSunkoliv zpAsobem za kulisami pomali, br. Kelarkovi, br. Veselemu, Gustovi Vratovi, Viljk 8vecovi, Jindtich Eearlovi a B. 8ilhanove.

Dnes main prazdniny, tak vAs nebudu una-

Ve sttedu, tine 24. eervenee 1940. vovat dlouhYm psanim, ale vzpominam na ty nage deti ze Snehurky a sokolskeho cvideni.

Na konec dekuji v gemu nagemu dobremu lidu, to se dostavil a podpotil toto detske divadlo a prosime celou Oeskou vetejnost aby ty deti a Sokola podporovala stale, neb v budoucnu je to nage nadeje, aby nage dobre snahy a pram shledaly se s dobrym teinkem.

Vgem detem na gim a jejich praci zdar! a Sjezdu zdar!

Karla etvrtnikova.

Fayetteville, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Jsa povzbuzovan mnohYmi eleny Jednoty, rozhodl jsem se oznarniti vain svou kandidaturu o triad einneho mistoptedsedy Hlavniho itadu.

Jsem 54 let star a einnYm ye vefejnem tivote co uditel, pogtmistr a hudebnik od 17 roku ho veku. Bydlim ve Fayetteville od roku 1897, kdy jsem ptijel do Texasu s rodiei ye veku 11 let. Mam dobrou zkugenost co organizator, cot* yam dosveddi nagi rolnici ye Fayetteville a 0koli a tet na gi obchodnici. Pracuji nyni v Hi. fitadovne co yYpomocna sila a jsem dobie obeznamen s praci, ktera, bude potadovana od tohoto iftednika. Te gim se na setkani se vgemi delegaty ye sjezde a tadaje o Va gi podporu a hlas slibuji, ce vgechny me sily venuji tomuto utadu a Jednote, jestli nine uznate hodna teto cti.

S bratrskYm pozdravem, C. H. Cmajdalka.

Add Pokrok Texasu eislo 1., S.P.J.S.T. odporueuje do vati ptizne na geho pfedsedu, bratra C. H. Cmajdalku. My, kteti jej zname po celY tivot vime, to hlasy jemu venovane budou vrteny ye prospech Jednoty a elenstva vilbec. Jest on neohrotenY a eilY pracovnik, dobry kednik a ovlada pisemne jak de gtinu taktet anglieinu -dokonale. Pamatujte na neho pti hlasovani, za cot diky yam.

Za tad Pokrok Texasu, cis. 1., P. P. Baron, tajemnik.

Dallas, Texas.

Je tomu prive 30 roku co jsem se stab elenem S.P.J.S.T. a je to milj prvni dopis za to dobu, a proto br. redaktore, ne abys jej odsunul dozadu pro nedostatek mista.

Sjedna., ptigti sjezd napravu? Skoro vgichni pisatele ptiznavaji, pfimo neb neptimo nutnou napravu ye vedeni nag Hlay. Uiadovny. Doposud Hlay. Utadovna byla vedena, jak se Mica, "z ciziho krev neteee", a proto dochazi k tem velkYm ztratam, o jakYch se zmilluje br. Valelk. Co mne se tYee myslim, to hlavni vinu nesou bratti delegati poslednich dvou sjezdt. U2 v Enniskem sjezde se veal° o gpatnem hospodateni, a piece sjezd nechal v ge pii starem a turn dal diktatorskou moc do rukou par jednotlivcam, kteti kupovali gmejd bondy, ptjeovali pfemrgtene sumy na pozemek, zkratka delali vge co stanovy nezakazovaly, ku ztrate celku, a proto myslim, 2 by se melo zanechat sterjekovani a dat do Hla y. Utad. mate schopne a o napravu usilujici, mame jich celou fadu.

Br. Frant. Trukso, at budeme mit v H. 'Ufadovne mute, kteh budou mit opravdu na mysli blaho nagi Jednoty, pak se doekame, to si nekterY sjezd vzpomene na pionYry, kterYm se jen slibovalo, ale jegte se pro ne nic neudelali, protote jsou statisicove ztraty na druhe strane, a o tech kalendatich a elenskYch odznacich bych ani nemluvil. Ptigti sjezd by nemel dbat tadneho odporudeni, to ten neb onen je schopny svuj ttad zastavat, ty velke ztraty mluvi prarj opak. Zdar ptigtimu sjezdu pfeje, V. BlatnY. Washington, D. C. — Armada zadala nejvetgi objednavku tankt v historii naroda u American Car and Foundry Co. v Berwick, Pa. Objednavka znamene. dodani 627 lehkYch twin za pfiblitnou cenu $11,000,000. Jeden bude stati pramerne $17,500, cot je velmi nizka cena. Pfed tim armada platila za lehldr tank $25,000. Tyto nove tanky budou nejmodernej gimi, jake kdy byly sestaveny. Radon opatteny peti strojnimi pu§kami a jednim 37 mm deem. Jejich rychlost odhadnuta na 45 mil za hodinu.

ye stfedu, tine 24 dervence 1940.

VESTNIE

4*

Siovanske Podporujici Jednote Mu Texas

,4444.4444.4444404.444.041.4444441.444444•4,144.0444,

Uietite 20% na pojiiteni pro ohni a vichiici!

My pigeme pine "Legal Reserve, Non-Mutual, Non-Reciprocal, Non-Assessable" Pojistky, ktere jsou pod dozorem Ohrioveil° odboru statu Texas.

MY MAME POJI§TENEHO VA gEHO SOUSEDA, PROD NE VAS?

ku jejimu sjezdu v Taylor pieje mnoho zdaru

TEXASKA SPOLEtNOST PRO TEXASKY LID.

SOUTHERN LLOYDS an Antonio, Texas.

VOININNIWNIIIII■0■110.111111.,

PIIMO•110.411111.0”.111■00111.00111•0411111.001111.141000■0•111.410..11111.0.11•00■01,

W. R. "Bob" Poage LIME TY LOAN AND UILDING ASST.

kandidat o znovuzvoleni do kongresu VYSVETLUJE ZAKON, TYKAJICI SE POMOCI DITEK Z CESKOSLOVENSKA.

(ESKE DETI. Pan Cross ukazal, tie fipine zapomel ,tie Spojene Staty neuznavaji znideni iivota svobodnych, malYch narodU silou — zvlagte neni obeznamen s faktem, tie na ge zem dosud uznava Ceskoslovensko za svobodnY narod. V jeho 6aSopisu na prvni a druhe strane snail se oklamati vetejnost, Ake vztahy pan Poage ma, viloi ritedenkm detem. On se snatii tici tiddilm, 'tie pan Poage jest proti 2idovskYm detem. Kdyi dlel v deskYch osadach, tvrdil, tie pan Poage dinil rozdilu proti eeskYni ditkam. adne z jeho tvrzeni neni pravdive. Pan Poage trval na protekci Americke kvoty. Ptal by si pan Cross tutu zru giti? Pan Poage ale navrhoval, by dana byla ptednost detem, ktere se staly obetmi nasili a Bob Poage by! tim mukan, kterY uznal, tie deti v Ceskoslovensku po zabrani Hitlerem trpely zrovna tak jako v Nemecku. Byl to Bob Poage, kterY navrhoval, by ditky z Ceskoslovenska dostaly vYhody jako deti z Nemecka. Co se tYka zakona, jest veimi pochybno, tie provise mohia by pomoci jedinemu deskemu ditku. Bob Poage vidy trval na tom, te zabrani Ceskoslovenska Hitlerem jest nespravnYm, a tie president Roosevelt jedna spravne, kdy uznava neodvislost tohoto naroda.

Ik",....:10ASEMAKweae-rriv,a:

PodobnY zakon neexistuje, jen dle vYmyslu stareho mule.

Jest zde ale nasledujici rekord:

Prvni deskoslovenske ptljeovni a stavebni dfutstvo v Texasu.

Washington, D. C. 1. dervence 1940.

Liberty Loan and Building Association slavi letos etrnact let UspeSneho trvani.

Po celou dobu nakho trvani vyplaceli jsme promptne a neptetr2i.te dividendy na podilni Liberty certifikaty nami vydavane a zabezpee'ene zvelebenYmi mestskYmi majetky se zarue"enYm vlastnickYm pravem a poji gtene proti vkm Zivelnim Skodam.

Pan Joseph Hegar, South 47th Street, Temple, Texas.

CtenY pane Hegar:— Vy se ptate, zdali zaznamy vYboru na ptistehovalectvi a obdanstvi vykazuji, tie Va g kongresnik, Hon. W. R. Poage, nekdy udelal navrh, opravu Ptedlohy, ktera by mela nejakeho vlivu, ho rozdilu proti deskYm obdantim neb teskYm ditkam.

Odpoved' jest, .e jiste ne, ale prave naopak, on &Mil nesrh T co "Rogers Bill" by tento zahrnovai Ceske deti.

znalriS

NaSe Liberty Loan and Building ASsociation podilni certifikaty skYtaly a skYtaji zna6nY dividendovy zisk.

•••

Dle navrtieni, Rogersova ptedloha zvY gila by poeet imigrantt pies americkou kvotu. Pan Poage hned to oznamil, tfeba tie sympatisoval s postitienYmi ditkami, on prohlasil, tie jest proti jakekoliv snaze ptestoupeni americke imigradni kvoty. On take upozornil vybor na to, te podana ptedloha nema provise pro podporu deti z Ceskoslovenska a on nabidl dodatek, tYkajici se deti z Ceskoslovenska zrovna tak jako deti z Nemecka. Nikdy nebyla podina legislativni pfedloha vYboru, tYkajici se vYhradne deti kidovskYch. S vegkerou fictou,

Prvni eskoslovenske Pajeovni a Stavebni Drutistvo v Texasu Keller Bldg., 1301 Capitol Ave., HOUSTON, TE'lr AS

J. H. KELLY, Clerk, Committee on 'migration and Naturalization.

(Pol. Adv.-c.)

ITESTNIE

tizER PO gitsTi. Z rodiny malitske pochazel ne gt'astnY tviirce Josef Manes. Narodil se v Praze 12. kvetna 1820 Antoninu Manesovi a jeho mangelce Magdalene. Sestra Amelie byla , o tti leta stargi a za osm let narodil se jim jests Quido, malitsky drub Josefriv. StrYc Vaclay, mladgi bratr Antonina Manesa, byl profesorem na malitske aka.demii a kdy Josef roku 1835 vstupoval na akademii, gel tam mezi sve: strYc byl zatimnim -;pra.vcem a otec tam otevtel gkolu krajinatskou. Kdyt se stal Tkadlik teditelem akademie, Josef Manes mel ptiletitost poznat eloveka hluboce nabotenskeho a pH tom dovedneho, ptesneho a itzkostliveho malite. Jednim ze 'tan Antonina Manesa byl Bedtich hr. Sylva Taroucca, s nimt navazal Jose! osudove ptatelstvi. K nemu pozdeji prcha z Prahy na zamek Cechy na Morave, kdy nemilte snest, to sestra Amalie zahnala od prahu domova jeho milovanou Fanynku i s ManesovYm deckem. A doba na zaraku v 6echach je hlavni dobou malitske inspirace mistrovy po pobytu v Mnichove, ktery mu umelecky nedal posveceni. Hank Manesovi uearovala. Tam naleza kroj, barvu, tenske postavy podle sveho vysneneho idealu. Navrat do Prahy je poeltek tragedie. Seznarni se s tenou, kterou zobrazil ve slavnem "Poprsi teny" a vageri je silnejAi net yule. Vageri ye svYch nasledcich stra gliva. Kdyt se tyto nasledky poonou jevit po letech, je na v ge pozde. To ut vysila Manes ptatele hledat planou tlutou Ill& To ut shromatd'uje t yrde kousky v atelieru, neveda prod. To ut se prochazi rortatou svitilnou za dne po Prate. A pak pkijde rychle zakoneeni tohoto mueednickeho tivota. Mecena g Lanna ho podle do Italie. Ptijdou zpravy, to se tam poclivne chova. Sestra Amalie se vypravi za nim.

Snad tugi, to zaklad du gevni choroby vznikl ye chvili, kdy mu odehnala od prahu milenku a tienu. Na3de ho na stupnich chramu mezi tebravYmi detmi. Ptiveze ho do Prahy. V Praze se • Manesa stlidaji chvile skleslosti s chvilemi zutivosti, kdy niei vlastni kresby. Nevidi a nevnima. Ut jen sni za bdeni. Co sni? Je to sen o istesti, ktereho se mu nedostalo? Je to neukojend tizeli, ktera Pali jests chorobny mozek?

12. prosince 1871 pada, snih. Prtivod celkem kratkY jde za rakvi na Ol ganech. To pohtbivaji Josefa Manesa. V novinach se s nim louei Jan Neruda. "Bohudik, jit dotrpel", pi ge. A na hrobe zristava jen venec se stuhou, na ktere jsou tti jmena, jet miloval: Alice, Fanny, Berta.

51 let tiznit po gtesti. Malovat si je v tisicich naertech buclatYch meek andeliekri a nesmet pohiadit rueku vlastniho ditete! Vysnivat si je ye spouste naertri idylek gtesti a nesmet pohla: dit tu kterou miloval!

Prohlitiet material, kterY se hromadi v nakladatelstvi Melantrich pro dilo, jet po prve shrne celY soubor Manesriv v jedinem svazku pod nazvem "Josef Manes, tivY pramen narodni tradice", to je testa po stopach umelce -mueednika.

Snad proto tak rad maluje ukolebavky, ze nikdy nekolebal vlastniho decka Snad proto se tak rad vraci k namettim narodu drahYm, pro, ote sam citil at mueive svou ptislu gnost k narodu, kterY mu neporozumel. Manes si vytvotuje svet ye svYch dilech, ktery nebyl svetem jeho tivota. Privod jeho malitsske idyly neni v jasavem veseli, ale v bolesti. "Bolest zrodila tyto vidiny, samu perm rozko ge, tak idylicky gt'a• Zrodily se co zlatY zavoj nad propastnym motem zoufalstvi, aby tohoto zoufalstvi violet nebylo, aby niraz hrrizy nepalll tetelici se dui nejittlej gi," pravi o tom krasne Fr. Zakavec.

A tak gel Manes eeskYm tivotem — vysoko nad lidmi, s hlavou v oblacich, s nohama v blate. Vavtin kolem jeho dela se mend v korunu trnoVou. A y jeho utkvelem zraku jako by byl paprsek, kterY pronika at k nam.

Dilo tak give narodni, jako je Manesovo, tot' jiskra vednosti naroda. Cot kdyby til dnes?

Plati o nem prorocka slova jeho tivotopisce: "A kdyby se byl Manes narodil v dobe na gi, v dobe ne tutky, ale ptedev gim gt'avnateho jemneho Stece, v dobe, kdy kahlY prrimerny k umelecke gkoly Atetcem virtuosne vladne, byl by se on vyvinul na malitskY zazrak."

Roznianitost LINIE. Jeden start profesor na gymnasiu v Halkove ulici na Vinohradech nam kdysi tekl: "Hranice je pomyslna, linie, rozdelujici dva staty". Nevim, co jsme si tehda, mysleli my, kluci v lavicich, ale stark profesor to myslel asi doopravdy. A snad tehdy take mel pravdu. Aspon do jiste miry. Byly doby, kdy — vette mi to, nebo ne na ptiklad eeskoslovenskY obean mohl jeti bez visa do nejakYch dvaceti state. A byly doby — tohleto ua mi sotva uvetite — kdy slovo "pas" se vyskytovalo jenom v ruskem slovniku. Kdyt jsme eitavali rusks romany nahanelo nom posvatnou hrrizu. Od to doby svet urazil mnoho tisic kilometrii na dalnici pokroku.

Od to doby vynalezli odpodati bide radio, via, kterY se pohybuje bez koni a dokazali, ae heslo "tetgi netli vzduch" je pravdive a kolik tisic kilogramt se dnes mute pohybovat ye vzduchu, dokazuje nam krvave skutednost.

Ne snad, to bych byl zpateenikem, naprosto nejsem proti pokroku a vetim, ae jednou ueini lidstvo gVastnejAim. Ale tak nejak se mi nezda, ke by to byl at do dne gniho dne svedl. Jen se podivejte — ttebas na ty "pomyslne linie, rozdelujici dva staty". Tady jsme od sttedoveku ueinili velky pokrok. Ve sttedoveku byl katdY rytitsky hrad syYm svetem; "lido se mak) znali a potkavali-li se na silnicich dali nejdtive dobry pozor na to, zdali jeden z nich nejak podeztele nesaha po meci, di pistol!. Tenkrat byl katdY takovY hrad obklieen vysokou zubatou zdi se sttilnami, do hradu vedl padaci most ptes ptikop napinenY vodou.

Od to doby se hodne tmenilo. Hrady jsou tu ut jen pro turisty a lids se znaji. Snad at ptilig dobte. A protote se dobte znaji, protote nebydli ye hradech nYbrt — jak zni modern! terrain — v nechranenYch mestech, ptipadl Francouz na my glenku, ohradit celou zemi tak, aby se stala moderni oddobou sttedovekeho hradu. Tehda byl take hlubokY mir a bide "Podivejte se, jak ti Francouzi jsou opatrni". Ale nikomu nenapadlo, aby je napodobil. Vtdyt' svetova, valka byla je gte v eerstve pameti. Byla to doba protivaleenYch romanit a stark pan! Suttnerove, se syYm vykkikem: "Nikdy vice valka!" ptichazela ke cti.

A jak tak leta plynula, tokem stale boutlivej_Sim, zaeinaly se mnohe "pmyslne linie" v Evrope menit v linie z betonu a oceli, jen proto, aby se pomyslnYmi nestaly. Musime si pochvalit moderni pokrok, kterY umotnil zazraky, jicht jsme svedky. S rismevem pinYm ironie mriteme dnes chodit do musei a divat se na to, jaci to nagi ptedkove byli hudlati. Kdepak jsme my ted'! Dnes jsme tak daleko, to — at' se nam to lib!, ei ne — se ternet katda zeme v Evrope se promenila v stkedovekou pevnost. Nemame jen Maginotovu a Siegfriedovu bin!!, ale mame take linii Mannerhemovu, linii Carolovu, linii Horthyovu, mame holandskou linii vody a mnoho jinYch linii, jet dosud nebyly poktteny. A ptedstayte si, at i ony, prave tak jako sttedoveke hrady, se stanou podivanou pro turisty.

Jiti L. Hronek.

Hlavni prieiny valek: Hospodatske: a) Obchod: Boj o odbytigte.

Nekala soutet. Namotni rivalita. Mezinarodni banketstvi. Monopoly, kartely. Zbrojateni. b) Sebezachovani: Nedostatek potravin. Ptelidnenost. c) Imperialismus: Boj o kolonie, Ochrana trHledani surovin. Stketeni strategickych mist. Vykotist'ovani domorodcri. Finaneni budovani kolonii.

Politicks: Intriky, propaganda. Obeanske zmatky. Zavody ye zbrojeni. Agresivni diplomacie. Spolky a smlouvy. Nespokojene menginy. test, prestit, mstivost.

Jine ptieiny: Lupiestvi. '8ovinismus. Rozpinavost. Dynasticke ambice. Nacionalismus. Rasoya rivalita. Nabotenska nesna g enlivost. Sebeureeni.

Co jeden hlupak zkazi, tisic moudrYch nenapravi.

ye L:tredu, dne; 24, cervence 1940.

JOSEF RESSEL. Vzpominka na vynalezce lodniho groubu, rodaka z Chrudimi Vynalezce parnich lodi, Robert Fulton, podnikl prvni plavbu po tece Hudson v roce 1807, avgak paroplavba se povznesla teprve zavedenim lodniho groubu-na parolodich, jejt vynalezb tech ' Josef Ressel, narozenY 19. eer yna 1793 ✓Chrudimi. Roku 1806 vstoupil na gymnasium ✓ Linci, ale jit o tri roky pozdeji dostal se na delostteleckou gkolu v Budejovicich, kde polotil pro sve mathematicke vzdelani. Roku 1812 vstoupil na universitu ye Vidni a jit tehdy civil nektere navrhy a nakresy groubu lodniho. Po dvou letech vstoupil do lesnicke gkoly v Mariabrunnu a v roce 1817 stal se lesnim v Krarisku. Po etytech letech dostal se Ressel za lesniho spravce do Terstu, at k samemu mon, kde mel ptiletitost sve yYzkumy o lodnim groubu uplatniti. Zkougky dopadly dobte a v roce 1827 obdrtel patent na vynalez groubu, jim se mely lodi i mlYny rychleji pohybovati.

Nemaje sam penez, byl Ressel nucen hladati pemoci cizi, lee snateni jeho zmateno bylo podnikateli, kte,ti ovladani jsouce sobectvim, chteli jeho vynalezu co nejvice fait. Zatim nabYval vynalez lodniho groubu v cizine vet gi a vetgi platnost, zejmena v Anglii, kde jak'si Smith r. 1835 . zaeal konati pokusy s lodnim groubem podle navrhu Resslerova zhotovenYm a byl At'astnej gi net Ressel. Podatilo se mu uvest groub v paroplavbu a v roce 1840 objevil se jit anglicky parnik groubovY v ptistavu v Terstu. S jakYm pocitem vital jej asi ubohY, zklamanY Ressel, kterY byl ptesvedeen, to onen anglicky parnik byl pohanen groubem, ktelY povstal z vynalezu jeho. Jeho vynalez pinYm pravem mute bYti ptitazen k tern vynaleztun, ktere zmenily celY svet a ktere vytvotily tak zvanou prrimyslo you revoluci, ktera dala cele lidske spoleanosti nove formy tivota, vYroby i dopravy.

Myglenka poutiti groubu k pohonu lodi byla jit pled Resslem. Zasluha Josefa Ressela je v torn, ze spravne uzil lodni groub mezi zad' lodi a kormidlo. Jeho zasluhou jest, te provedl praktickY pokus s timto vynalezem. Ressel se dodkal toho, ze do Terstu pkijel anglicky parnik, hnanY lodnim groubem. Doekal se poutiti sveho vynalezu, ale 'name zapasil o to, aby bylo uznano jeho prvenstvi; marne zapasil o to, aby vynalez lodniho groubu byl spojen s jeho jmenem. Ressel chtel s touto my glenkou proniknouti proto, aby si vytvotil zakiadnu pro svoji dalgi einnost. V jeho hlave se jen rojily velke technicke plany a projekty. ZabYval se myglenkou pneumaticke drahy a studoval otazku zavodneni Istrie i Egypta. Zdokonaloval jednotlive stroje a psal ueebnici o zememetiestvi.

Maio vynalezcri melo tak giroky format, jako -Josef Ressel. A piece umird v batinach, stiten zimnici, daleko od vlasti, neuznan a nepochopen. Umira, sam a na kousku papiru zanechava nekolik tadek sve rodine, aby hajila jeho prvenstvi ye vynalezu lodniho groubu.

Trvalo dlouho, net bylo uznano, to Ressel je vynalezcem lodniho groubu a k temto sport= drutil se i spor o to, byl-li Ressel Cech ei Nemec.

Je videt, to poeatky velke prrimyslove revoluce, ktera pti gla s vynalezem parniho stroje, mely Zivy ohlas i v eesk rch zemich. Prokop Divig ze star§i doby, primetickSr vynalezce hromosvodu, prave tak 3ako profesor Pettina a pozdeji zase vynalezce Ktitik, to jsou jen nektera jmena, ukazujici, jak i v Oechach bylo dosti lid!, kteti usilovali o technickY pokrok.

Byly doby, kdy nebyla pine doceriovana techa nicka prace, prace intenyrri a technikil.

Frvni chmelnice na Morave.

Kdo by neznal morayskY chmelatskY kraj na Trgicku, kde letos stay chmelnic je neobyeejne rozgiten? Pled 80 lety byl to sedlak Hynek FlorYk, kterY v Tr gicich na vYmete pet etvrti metice vysazel chmelnici. Brzy potom chmelatri pHbYvalo, kdyt videli Aspechy. Po dvaadvaceti letech byl zaloten chmelatskY spolek, kterY mel ptes sto Menu, a nyni je kraj vpravde chmelatskY. Dnes ut jenom dva pametnici zaeatkri chmelatstvi v kraji. d a prace vStorne koreni.

Ve stiedu, dne 24 eervenee 1940.

VtETNtIC

sadlern mag tene panvi s obou stran.

Nejstafai vladycke sidle na r lezr4eh horach. — Daleko do kraje Jsou velmi dobre. oveneeneho lesy a ludinami diva se •■•••■01■04.11.1.111.101.041111•041111.114111111.4100.11111.1411■0■10 hrobka pant Kurtoet ze Zubli a ZA OKRESNIHO POKLADNIKA na Lipce na Nasavrcku. Vesnice OKRESU HARRIS Lipka na Nasavrcku je nejstarei A. F. LsERNOAEK, rtIDiTEL zname vladycke sidlo na Zeleznych let v Houstonu.

6tyficet horach a v kraji chudimskem a PodMho. pravidltim demokraticke daslayskern. Jit pies 635 let •vesnice tato zde stoji a za to dobu mate primarni vOlby.

(Pol. Adv.) mnoho vypraveti o slave a padu 1826 Leeland Ave., kdysi slavneho rodu pant z KurtoHOUSTON, TEXAS. et. Jako prvni p •ipomine, se zde jaflpina zasoba lekarnickeho kjisi Proeik z Lipky, svedek jiste KANDIDAT ZA zboti. Jedina eeska lekarna smlouvy z r. 1304. Umirali, rodili se dalei. Jan z Lipky poslal stitnostni v Houstone. list pro upaleni Mistra Jana Husi Navetivte nas.

1. precinktu okresu. Harris do Kostnice v r. 1415, Bleh z Lipky Telefon: Beacon 32100.

AT LESS COST' Dont Guess — Vote for Guest.

I doprovazel Mika z Podebrad na Pol. Adv.) jeho vS7pravach. V r. 1556 koupil 1.1•11114.1111111.<1.1111.1■111=41•111101.4111■1111.1.M1101 F0 T-WESTC0c Lipku Jan Kurtie, meet'anin Noveho •Nowi,..o.swo.swoliono...,.wroviss.‘pow.o.amoo•O•wo••••o.n.aessroamwolms.,..a "7.0 1e-7/165t crowed ,?..e.se" mesta pratskeho, jeho hrobku lze podnes zde spattiti. 0 vesniece Lip4.1.7edtocrviceeiei6 ce panuje mnoho povesti a pohaau, Jouilaved AVad dek, ktere lief vznik, udalosti a TELEPHONE. FAIRFAX U77 vot teto mezi lesy zapadle visky, je2 byly jit tak dasno pled staletimi HOUSTON, TEXAS sidlem mocnjich pant.

ZNOVU ZVOLTE

Chas. W. Plowden

an Pharmacy

Jimmie Guest

konstebla

7

I

C.H.CHERNOSIii PRAVNIK Vyrizuje veekere soudni zalaitosti. filadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

DR. THOMAS N. DeLANEY 06N-1 LEKAit Brtle spravne pripraven6. as dle fimluvy.

Uradovna 3248 — Res. 2687 613-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS Nabytek a domaci zalizeni vaeho druhu.

Tovarni ceny. — Primo k zakazniku.

Vzorna obsluha.

Uloreni brambora na zimu.

Brambory jsou vdeene a pestovani jich se vyplati. Dobte ceetiene vydrti dobte at do jara. Ukladaji se na zimu v suchem, doble vyvetranem a vybilenem sklepe. V bedne, vylotene slamou a plikryte pytlem, aby nezmrzly. Pledem vysitenem, aby se v nem nedrtela vlhkost, k eemu2 stael 2-3 dny pied ulolenim, spaliti ye sklepe tydinku siry.

V domacnosti neuschovavejte brambory v temne mistnosti, neb pkikryte brzy klidi a kazi se. Lidova kuchyne maradu velmi chutriSich levnSTch jidel bramborovSrch.

0

Bramborove placieky se gkvareeky.

Rortrouhame 2 libry vatenSich brambort, plidame 1 vejce, necelou libru krupidkove mouky, trochu soli a trochu ekvarkt z veploveho nebo husiho sadla. Zpracujeme na tonechytajici se rukou, ani valu, vyvalime placku, vykrajime z ni dtvercove placieky a upedeme na

Zvolte -

Tesar Furniture Co 5906 N. Main. — Tel. Taylor 6063 Naproti budove Radii Pokrok Houston.

HOUSTON. —::— TEXAS

$2.50 Tato oznamka musi 13$'t zaslana a neb prinetena s kaidou spraskou.

Frank Kobos & Sons Watchmakers & Jewelers 308-9 Stewart Bldg., HOUSTON, TEXAS.

C iff ord

UTLE Z HOUSTONU

Statnatra Kontrolorem

$ $ $ Uspoiite $ $ $ Kdyt yak hodinky poelete no.m do spravy. Jenom na kratkS7 das einime nabidku etenditun Vestniku a veem naeim krajantm spravit jakekoliv hodinky, ktere se hodi spravit, pouze za-

Zvolte

1

Norfleet

a ugetite Texasu $250,000 roene

HILLA

• • •

ZA. 8ERIFA okresu Harris V nern2 maiete sloziti svoji dtiveru v uptimne, poetive a nestranne pineni poVinnosti §erifa, rozhodnuteho, ze uokres Harris, kde neposlug nost zakonil nebude strpena.

Dejte mu hlas a podporu.

(Pol. Adv.)

fCie ....0...0.1060.001114400.0401.0.1.11.141•1143aM,Ma.0•1111.1V

"Jsem nastupcem George Shepparda", pravil Cliff Butler, houstonskSr obchodnik, jen't naletel k tiskaiske unii po 28 mkt a jest znamST novinattm po celem Texasu. "A to take minim", dodal, kdyi mluvil o Sheppardovi, jent jest jit v made statniho kontrolora 11 mkt a odebird plat z velejne slutby 40 mkt.

Clifford E. Butler slibuje lidu Texasu ueettiti nejmene $250,000 rodne. Dejte mu pliletitost to dokazati.

(Pol. Adv)

VESTNiK 't. -TAROZENA 10. srpna, 1851 v Jablunce nti Vsetine. Pak kdyt mi bylo neco pies rok a pill, stryeek Josef Voldik a tetieka tadali rodiee, aby jim dali dye dcerky k vychovani. Nis bylo devet deti a strYeek a tetidka nemeli tadnYch deti. proto tadali po myth rodidich, aby jim dali dye dcerky k vychovani. StrYeek byl maminein bratr a tetieka byla tatova sestra.

Rodide na to svolili, tak strYeek a tetielta si vzali nejstarg Annu,a kdyt se ptali, ktera z nis malYch pfijde, tak to pry ja jsem se hlasila, prijdu. Ja byla zase nejmladAi z dcerek. A jsme se stehovaly ke strYekovi a tetidce, a to pamatuji jeSte dnes, jak mne nesla sestra rra zadech. Byla to v time a bylo moc zima a iiejaky chasnik sel zaroveri se sestrou a co chvili mne ptikrYval Salem.

U str'Cka a tetiely jsem se mela moc dob4T-o. StrYdek byl velmi nabotnY. Ucil mne modlit.bam a ditaval z Pisma Svateho. Uchl mne lit erkam a 'dist. To jsem mela vSecku Skolu. a byla to Skola velmi dcbra.

V tu dobu. kdyt sestra Anna a ja jsme se stehovaly ku strYekovi, rodide zahandlili matek, na kterem bydleli, za grunt v Usti pti tine a ptestehovali se.

Kdyt mi bylo 18 let, provdala jsem se za Martina Cubu, 14. eervence v roku 1869, na Brunt asi pal hodiny testy vzdalenY tod Vsetina. Na grunte jsme hospodatili 13 rokri. A roku 1882, druheho srpna jsme vyjeli do Aeriky. Cesta z domova at na misto do Rides, 1. 7ssing ph Taylor, naml trvala jeden me,sic.

Z Galvestonu do Austin jsme piijeli po vlaku z Austinu do Ricescrossing na vozu. A tu bydleli nejakY eas tri rodiny v jednom iie,velikem baraku.

Kdyt jsme vsedli na lod', dala se mi noha Lolet a zadala cdbirat, a kdyt jsme jit meli slezat s lodi, doktor ptiSel a ptehlitel jestli nenh nemocnY. Ale kdyt prisel ke mne, tak u me nohy hodne dlouho bavil a nemilosrdnchu maCkal. Noha byla moc opuchla. Nodo ktite a eimsi namazal, a na hu druhY den ptiSli dva a nohu rortezali a ma' aril bez milosti yymaekali. Byla to hrozna bolest, ale byla to asi jedind pomoc, A kdyti jsme men z velke lodi ptesedat na malou ptistavni lod' a ja j•Ste s lritka nemohla, tu na mne phchazela velka obava, to budu muset zUstat na lodi. Na druhY den rano jsme men jit ptesedat na ptistavni lod' a tu rano ptijde doktor se dvema eernYmi muti, nohu prohlednul a 13tevazal, eernochrim naporueil, aby mne jeden vial pod patemi a druhY pod kolenama a ptenesli mne na ptistavni hod'. ternoM mne sntaeli s velike lodi po provazovem telatiku na tu malou lod' a Pane opatrne mne nesli a posadili na jakousi pohodlnou pohovku. Zmena vzduchu a pohybu na mne moc dobte fidinkovaly, takte s pomoci jinYch mohla jsem se trochu projiti. Noha se rychle hojila, takte jsem mohla s pcdpirakem choditi, a net jsme se dostali na misto, tak jsem jiz nepottebovala tadneho podpiradla. Jak jsme dorazili na ureene misto a s vozu slezli, ohledala jsem se kde jsou nejake obydelni budovy. Nebylo videti nic jineho, jen nekde nejakou kolnu zrobenou z prken a nebo nejakY logsak. Obchodni budova vypadala jen jako nejaka vetSi kolna pro haraburdi.

Hrriza mne obchzdzela, kterak ti Ude mohou obyvat v takove divodine. Okres Williamson se prave meal obsazovat. Bydleli jsme u 8tepa,nu se Svadiefiakovymi v jedne svetnici !lido pies tti mesice. Mistnost byla dosti mala, takte mista pro postaveni Mad, tak jsem musela rozdelo.vat ustlani na podlaze a kdyt rano jsem skladala ustlani, tak jsem naSla pod ustlanim hada a nekdy i vice net jednoho, at tak mne mraz ptechodil. Nocemi vlci vyli a Stekali at hrtza jednoho obchazela, a k tomu jeSte sovy houkaly a skujikaly. Bylo to. pill lese Brushy kriku. Tak jsem vetSinu noel pi-esedela a bdela nad temi malYmi atm'.

Prvni rok jsme si zrentovali farmu s rodinou Josefa vedlefia,ka. Byli jsme pfatele jeSte ze stare vlasti. A na druhY rok jsme rentavali kaM3'7

Veronika Nba, kova, Taylor, Tex. V roku 1888 zemtel mantel a tu jsem zustala s malYmi detmi sama a dosti ye zlYch pornerech. Mantel pojiSteni • tadne nernel a tak mi zristal hoUfeeek malYch deti a hodna porde dluhu. Tak mi nastal tuhY boj, abych uhajila tivobyti a ogatila sedm deth. Kdyt jsem chtela, aby prace v poli yeas byla udelana, tak jsem musela bYti v poli s cletmi a nocemi jsem pekla chleb a haby prala. Deti byly dobre, poslouchaly a dobte delaly, ale byly jeSte male.

A kdyi jsem chtela, aby prace byla v eas ude-

lana, aby farmat byl spokojen, tak jsem musela vAude napted. Bylo to velmi pram& ale datilo se nam pri to dtine dosti dobte, deti byly zdrave a posluSne. Kdyt deti byly yetSi, tak mi branily, abych do pole chodila, ale jit tak zvykla polni praci, tak radeji jsem nechala nes ktere z deti na domaci praci a .Sla s ostatnimi na pole.

Ptibehy, ktere se dely v okoli, jak zlodeji okradali ptistehovalce a ruzne jine netesti provadeli, to vynecham, jen o jedncm ptipadu udelam malou poznamku. Kdyt ta zlodejska banda rejdovala jednu not, tak se nekolik phstehovalch shrklo do hromady a udelali si na zlodejskou bandu hon. Kdyt se strhla sttelba a zlodejska banda ph Uteku ztratila flintu, mrij mantel ji naSel a ptines1 ji domu. Kdyt clones' flintu do Georgetown do Courthouse a tam se vynaSlo, to to byla flinta jednoho velkeho majetnika pozemkri a to zrovna v okoli, a ph tom honu tech zlodejil tat jednoho poznali. A tak kdyt to udali vSecko pti soude, tak ta zlodejska banda se potratila a vice jit phstehovalci nebyli pronasledovani; jen tu a tam se nekteremu ztratilo dobytee.

Na rente jsme byli 19 rok0 a v roku 190.1 jsme si koupili pozemek a zatidili si s ytj domov, y e vzdalenosti asi 6 mil jihovYchodne od Taylor. Farmy byl vetSi dil vzdelan a ostatni bylo pastvisko, porostle huste silnym musketoyym ktovim a na kriku Mustang kousek lesiku. Pole, co bylo jiz vzdelano, bylo hodne zanedisteno Johnson tra y ou, takte net jsme vydistill tu Johnson travu a pkidelali noveho pole, co se kde dalo, tak jsme se ph tom hodne nadteli. Zem byla bohata, a vydavala hojne Brody. A tak ph t y rde dtMe se nam dosti dobte datilo.

A kdyt se mi deti potenily a povdavaly, tak jsem je podelila a jednu farmieku a nee° hotovYch jsern si nechala. Farmu jsem proren-

Ve sttedu, dne 24. eervence 1940. tovala a abych se trochu to dithe vyhla, tak jsem se odstehovala do mesta Taylor v roku 1916. A tak v miru a pokoji tiji na odpodinku.

Deti a vnuci a Pravnoudata mne dasto navStevuji a mam z toho velkou radost. Jib jsem piekroeila 89. leto pane, ale to zdraviako jib cosi nechce poslouchat.

Mantel a dva syni, Martin a FrantiSek a jedno jeSte nemluvriatko mne ptedeSli na vednost jit pied mnoha, lety.

S uptimnYm pozdravem, Vera Cuba.

NEJVETgl, ALE I NEJTE2gi SMETANtIV KROK.Psal se rok 1844. MladY Bedtich Smetana tehdy ueinil nejvetAi rozhodnuti sveho tivota. Rozhodi se, be se venuje cele hudbe. Rozhodnuti bylo tak silne, to se rozeSel i s rodiei, z nicht zvlaSte otec nevidel v hudebnim povolani tadnou budoucnost pro sveho syna. Kdyt yAak Smetana nepovolil, otec s nim pteruSil vSechny styky. Nastala zla doba pro mladeho Smetanu. Stradal telesne i duSevne. V tetke krisi doporudil ho tehdefai teditel konservatote Kittl hrabeti Leopoldu Thunovi, kterY hledal ueitele hudby pro sve deth. S velkou radosti se chopil mlady umelec ptiletitosti, ktera mu umotriovala existenci. Kdo vSak byl nedfivetivY a ptekvapen mladikem, byl hrabe Thun. Aby se presvedeil o schopnostech mladika, vyzval ho, aby mu zahral tetkou skladbu Pia Richtra. Smetana sedl ke klaviru a hral. Podle pozdejAi zpravy hrabenky Altbety Thunove; zahral pry Smetana skladbu ptimo z listu a zahral ji tak virtuosne, to razem rozptYlil vSechny pochybnosti hrabete Thuna. Tak se dostal Bedtich Smetana k rodine, na kterou si uchoval ty nejkrasnejSi vzpominky. l ekl je pozdeji hudebne v prosttedni vete sveho kvarteta "Z meho tivota". NejkrasnejSi chvile pro mladeho umelce nastaly, kdyt se hrabeci rodina odstehovala v late na zamek Bon Repos u NovYch Benatek. V to dotivotniho Stesti ptistoupil ke skladbe. Mlada laska ke Katetine Kolatove vyrazila v bohatYch kvetech. Vznika Smetant y roman v tonech "Bagatelles et Improptus" a nasleduje druha rortomila skladba "Listek do pamatniku". Obe byly urdeny pro milovanou Katetinu, ktera se stala pozdeji jeho dhoti. Jen touha po samostatnosti vedla Smetanu od Thunt, nebot' jako uditel hudby nemohl pomYSleti na sriatek. Ale to vzpominal Smetana na tuto dobu i pozdeji, jsou dokladem jeho "Re yes — Sny." Bankovky z kavoveho papiru.

Boj, kterY jednotlive stay vedou proti padelatelrim penez, je mnohem rozsahlejSi, net se obecne soudi. Tisku bankovek se venuje zvlaSt' velka pede. Utiva se zylaStnich smesi papirove kaSe, vodnich znakt mikroskopickYch znamenek a jinYch tajnYch znadek, jet padelani ztetuje, protote je znaji jen odbornici. Nyni se podahlo Svycarskemu vedci U. Schoopovi vyrobit papir, kterY padelani bankovek tamer znemoini. Schoop sviij vynalez nazYva, kovovy papir.

Je to sines kovu a papirove kale. Kov, rozdrcenY na pragek a zvlaStnim zprisobem ptipravenY, se misi v ureitem pomeru s papirovinou. Pomer zristava, tajnosti statu. Sines se potom zpracuje jako obydejna, papirova kaSe. KovovY papir se da ohYbat i ptekladat a bankovky z neho vyrobene se na pohled nijak neliSi od papirovYch. Padelek na obydejnem papite se vSak od bankovky na kovovem papite snadno pozna.

Horo, horo, vysoka jsi.

Ph dneSnim zajmu o lidovou piseri upouta studie prof. Mil . Hyska v prave vySle knize Literarni Besedy o vzniku pisne "Horo, horo, vysoka jsi." Obecne se vtilo domneni, to ji slotil nymburskY S'vec Bechyne, ktery jako vojak zasttelil svou milou a byl popraven r. 1834 v Hradci Kralove. Proti tomu Ludvik Kuba objevil, to toho roku byla piseri shodneho napevu znama v Rusku. Pochybnosti zesiluje i HYsek podrobnYm sledovanim vSech zprav o Bechyrioye autorstvi; nejsilnejSi namitka je v torn, 'tie Tyl vloti1 tuto piseri r. 1834 do Fidlovadky, ztejme ut jako obecne znamou. Zda se tedy, to nekt'astnY Bechyne tu piseri ye vezeni zpival, ale nebyl jejim skiadatelem.

Ve stredu, dne 24 Cervenee 1940.

visTRik

IKTER*k PREP AROVAL 5000 eetni soukromnici utivaji jeho sluteb. U chaloupky ma nekolik vitrin Z4 IRA T. s preparovanYmi zvitaty. V axle eskir Lekaf a Operater Skuteene dobrYch preparatorti jsou rozveteni na zdich detni ptici zyifat je malt). Jeden z nich, Vilem a ye vitrinich ze sklem se divaji 711 Medical Arts Building Jemelka, gije ve Zline, v chaloupce sklenenYma odima razna zvifata.

HOUSTON, TEXAS Telefon ufadovny: Preston 2553 na Hradske, v blizkosti lesa. Jemel- Jemelka prave vycpal parek mlaTelefon residence: Lehigh 9745 ka byl leta hajnYm v Malych Kar- dYch Iva ze zlinske zoologicke zapa tech na Trna ysku. Tam se naudil hrady. Lvieci gin se svou matkou milovat pnrodu a chranit ji proti prave den a zahynuli. V beece je nabezohlednYm ktefi loiena kute divoke kodlcy, zastfelegivot lesni zvefe. V hajence pod ho- ne nedivno na Bojkovicku. Jemelka rami pokoukl se Jemelka pc) prve ma nyni mnoho price, nebot' jeho y ycpavat ptaly, nebo upravovat pa- sezona je od doby odstielu ai do jacESKt PRAVNIK rohy. jako lovecke trofeje. ra. Preparuje, modeluje a maluje. zeli pak i jeho pfatele se svoji Zdi se ternet neuvefitelnkm, 2e ( g kodnou) a Jemelka ziska.val price vycpavade je tivotu nebezpedtfadovna v zrudnost ye vycpayani. Sam zastfelil ná. A je tomu skuteene tak, nebot' Cityfi divoke kooky a etyfi orly. Ni- vycpavad poutva k preparovani koButler - Grimes Bldg. kdy si nepomyslel, to jednou se sta- zi rortoku, v nemi je ne yycpavani z yifat jeho givotnim mnoho arsenu. Sta.& tedy mali neROSENBERG, TEXAS. novolanim, a g jedno stfetnuti s PY- opatrnost, aby ohrozila givot. Jemeltlakem rozhodlo o dalgim jeho osu- ka sam mel dve Cale otravy arsedu. Byl Ogee postfelen a od to doby nem a jen tak tak vyvizl. LehkSrch inemohl vykonavat te gkou sluibu. otrav, zpusobenych skr abnutim, ma RED FRONT Pfijel na Moravu, odkud pochazel a kagdorodne nekolik. Pomucky a latCeska Jidelna, Restaurace zadal se zabkvati profesionalne pre- ky na preparovani jsou tajemstvim a Pivnice paratorstvim. vycpavade, kterY jejich slo2eni ne714 PRESTON AVENUE Jemelka se usadil ve Zline, kde si rad prozrazuje.

HOUSTON, TEXAS pronajal nedaleko zlinskeho lesa Zvitata a ptaci z blizic rch poll a Jos. Haut, majitel. chaloupku. Tam zadal vytrvale praTelefon: Beacon 31734. covat a stal se vyhleclavankm prepa- lesa chodi az k Jemelkove chaloupPravidelna jidla a lunde ratorem girokeho kraje. Dosud vy- ce. Zajici se prochazeji u jeho dveii, tfejlepM soudkove a lahvove pi- cpal na 5000 ptakil, zvliat, plaza a baianti hrabou za humny jako sleto, razne druhy vina a doutniky. gab. Nejvdtgi honore.r dostal za vy- pice. Na stromech se houpou sYkorMluvime eesky. cpani rodiny divodakii, ktera je u- ky na mase. Tato zvet se Jernelky Hoboko stale na Wade. mistena v pidt'anskem museu. S neboji, nebot' je stale jejich ochranZvlaistai stoly pro rodiny. prodejem masa mu to vyneslo 2500 cem. Jig dva roky hnizdi v blizkosti K. Nej vice dodava do gkol, ale take domu Cervenka, ktera, letos

DR. KAY,. J. LIOLLUB

John W. Legikar

neodle-

tela na jih, cot je jiste ornitologickou zvlaetnosti. Jemelka ma eas od Casu dodat urOiteho ptaka nebo zvite, a tu je musi sam chytit. Nyni ma dodat dervenku. kika, ‘te nevi, kde ji vZit, tu svoji rozhodne neda. Tak iije Jemelka mezi svYmi givymi i mrtvkini zvifaty, temef v srdci pkirody.

SPRAVNE VYKONANA POHILEBN1 SLU2BA. V hodine talu zarinouceni naleznon Edward Pace poh •ebni istav pohotovy k sympatickemu vyrizeal nezbytaYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou nati zasadou.

EDWARD PACE Pohkebni riditel.

Olen B.P.J.S.T. — Telefon 3808.

TEMPLE, TEXAS.

Do Cameral a doll Novk polifebni domov otevfel Bil Marek. V hodine Z'alu najdete u rids nejlepei obsluhu a ceny lacine. .. Ambulance ve dne i v noci.

Telefon 546.

BILL MAREK & BILL BURNS Funeral Home CAMERON, TEXAS Olen S. P. J. S. T.

Col. Ernest 0. Thompson ZA

Guvernera Statu Texas Colonel Ernest 0. Thompson jest spravnYm mu em v tuto kritickou dobu, kdy iadnY narod nevi, kdy bude napaden. On bojoval v posledni svetove vilce s americkou armadou a jest logickYm midem dnes, kdy jest tak nutne tteba muie vedouciho, nebojacneho.

On jest take dokazanYm pfitelem rolnikii, delniku a drobneho lidu. Jest take spolehlivkm pfitelem v'Sech Cechoslovalcu. — Volme vtichni pro nej!

• • • • • • • • • •

Jest proti danim z prodeje.

Jest pro 5 centovou dari ze sudu ole e.

Jest pro odvolini hlavove dane.

Jest pro odvolini 7000 lb. nakladu truck& Jest pro uniove organisovini Jest pro snizeni dani na auta.

Jest pro novou utilitni komis.

Jest pro zvliitni olejovou a ply novou komisi.

Jest pro placeni ueitelskeho pen sijniho fondu.

Jest pro konservativni program.

Krajane, volme viichni spoleene a pro THOMPSONA! (Pol. Adv.)

VESTNIK AD CORPUS CHRISTI, C. 56., B.P.J.S.T., jeho ja jsem dlenem, aekoliv jeho dislo pofadove to neukazuje, jest fadem je gte mladYm, neb zaloten byl v fijnu r. 1933 a eislo obdrZel po kteremsi rozpu gtenem fadu. Historie nageho fadu jest tedy celkem kratka. 0 zaloteni fadu mel nejvetgi zasluhu zesnulY organizator br. Kadanka. Zakladajicich novYch bylo 12 a 22 &exit pfestouplYch od fadu jinYch. Prvnimi Utedniky byli pfedseda, Vojta SvatopolskY; mistopfedseda Rud. Severa; tajemnik, A. B. Jano gek; fleetni, Louis RycheckY; pokladnik, Hy. Regmund ml. Letos tento mladY jegte zad bliti se jit poetu 100 elenit dospelYch s 25 ditkami v D. 0. Vedoucimi Medniky letos jsou: John Nemec, pfedseda; Louis Sacks), mistopf.; Betty Jukica, tajemnice; Chas. Regmund, tloetnik a Hy. Regmund ml., pokladnik. Jelikot mezi nagimi eleny a utedniky jest yzajemne porozumeni, sna genlivost a nad geni k dalgi praci, jsem pfesvedeen, te fad ma budoucnost a vzrtist zaji gtenY, aekoliv mame v miste jegte jeden fad na gi Jednoty a v okoli, jet' neni tak huste nagimi lidmi osazeno jako nektere okresy stfedniho Texasu, jest fadu nekolik, v Kingsville, Robstown, Taft, Woodsboro, Skidmore, atd. Mesto Corpus Christi jest mestem prosperujicim, rostoucim, novi osadnici stale pfichazeji a jest jen na nas, abychom je mezi sebe ziskali a lady nage podetne zesilili. Toho vgak nedocilime, omezime-li svoji Cinnost na paddani spolkovYch schtzi, v nicht se krome vybrani pfispe ykft nic nedeje. Tim neptilakame k sobe mladet ani lidi, kteki dosud k nam nepatfi. Musime pracovati tak,-aby se o nas vedelo, musime stati v dele ruchu narodniho, podporovati podniky kulturni a humanni, nevyhybati se politice a fe geni dnegnich tetkych hospodalskYch problem:1. Mladet si udrtime jedine pofadanim spoleenYch yYletti atd. Nedavno jsme uspoildali_takovou zajitd'ku a celodenni piknik u mote u DudzinskYch s mistnim Sokolem a seznali jsme, te to byla ileinnej gi agitate pro fad i Sokola, netli jakekoli schuzovani a mluveni. Dostavili se mladi i stall a v gichni se doptavaji, kdy zas cos podobneho bude. Mote a ptiroda celkem nam tu v Corpus Christi skYta, vetgi motnosti a pfiletitost k rtznemu sportu, pabaveni a k spoleenemu tivotu. Prod toho lepe nevyutitkujeme? Spojujme krasne s utiteenYm. Nedayno jsem mel pfiletitost sidastniti se pravidelne sense tadu Slovan Jihu Cis. 26. pfi Skidmore. Vidim-li nekde nee() pekneho, neda mi to, abych se o tom nezminil a nepochvalil.

Ostatne sense na gich kadil jsou oteffene a co zde pisi, je v umyslu dobrem. Slygime stale kritiky a nafty, te na g tivot spolkovY upada, schtize nejsou nav gtevovany anebo jen ledabyle odbYvany. Pti nav gteve ve Skidmore jsem se pfesveddil, ze tomu tak zle je gte neni, alespori ne u nich. Bylo mi keeeno, te fad jejich neeita ani 50 dospelYch Menu, ale podle rieastnikil sense, musela bYti nav gteva stoprocentni. Maji-li tam vice dobrYch Clem, hybnou pakou jsou vg ak — dle melt° poznani — pfedseda br. Mikeska, fidetnik br. Koliha a br.

Nedbalek. Pfedseda jejich schazi vede pry po taru, jak mi kterYsi bratr tam kekl, ale videl jsem, te se drti pfisne stanov a sve veci rozumi. Uvadeli pet mladYch eekatelti, a to je hlavne, k eemu chci poukazati, jak to ye Skidmore provadeji, di vlastne provedli, kdy jsem mezi nimi byl. U mnohYch fadu uvadeci obtady odvrhli, te jest to zastaralY pfetitek. Skidmor'Sti vg ak hledi na to jinak. Mezi dekateli byli dva, kteti dostateene nerozumeli eesky, a tu br. Koliha se vytasil s jeho uvadecimi obtady anglickYmi, pfelotenYmi z na gi stare obfadni knitky, ale zkracenYmi a yhodne upravenYmi. Prace tato, upraviti na ge pfijimaci obtady, jet. jsou ve skuteenosti zastarale a nevhodne, - a jicht pfeloteni do anglieiny bylo mne samotriemu jit nekolikrate slibeno kterYmsi iffednikem od Hi. ikaclu, ale dosud slib distal jen slibem.

Br. Koliha si to vgak obstaral sam. Vilbec musim Pict, te br. Koliha jest ygestranne dipernY a naletite se umisti a uplatni, bude-li do Hl. tjfadovny zvolen, neb pottebujeme tam lidi, jim se nejedna jen o pohodlnY "job", ale ktefi maji zajmy a potteby Jednoty na mysli a take je znaji. Neminil jsem odboeovat, ale u2 se stale a proto zpet k ptijimani dekatelt titednici

Snagenlivost a nadgeni buduje. obfady tedy provedli a pozoroval jsem, 2e v gichni eekatele s velkYm zajrnem v ge sledovali a vyslechli a_ dle melt° nahledu ani starym nfun neugkodilo zopakovani si a ptipomenuti povinnosti dlena k Jednote. Vedle mne sedici stars) Glen ke mne tine povzdechnul: Je tomu 40 let, co me take tak pfijimali a jak to uteklo!

Ano, bratti, obtady pitimaci netfeba zamitnouti; a Ty, broth Koliho, po gli sytj pteklad pfijimacich obfadt k otisknuti do Vestniku, jsem pfesvedden,ze nektere lady tomu budou poydeeny, neb neni vtdy u katdeho fadu po ruce zpilsobily feenik — zvla gte anglicky — aby Cekatele naletite do fadu uvedl.

Nage 'nest° Corpus Christi rychle vzrusta, census r. 1930 ukazoval 27,000 obyvatel, letogni 'census 57,500 obyvatel, v eemt nejsou zahrnuta pfedmesti, dosud ke Corpus Christi neptipojena, jich obyvatel je odhadovano na 10,000. A hlavni rozmach mesta tepr y nastava, k demut veikou merou pfispiva namofni cvieebni zakladna • (naval air base) StrYce Sama, jet se buduje 8 mil od mesta u mote, v miste svanem Flour Bluff. Jest tam jit zarnestnano likes 3000 delnikil, a poeet jich bude postupne zvygovan, az dostoupi na 15,000, kdy prate budou v pinem proudu. Dva tisice akril pudy se eisti, rovna, budovy pies noc vyrastaji, prtpla y k Flour Bluff od Ingleside se hloubi. Jak rychle to berou, mono si ptedstaviti, kdy nova, draha pro teleznice a silnice pro etyfi kary giroka musi byti dle kontraktu do 30 dntt hotova. Zaroveri se cvieigtem yyrusta, nove obchodni mesto a pozemky v torn miste rozmefene ye stavebni parcely, byly ihned rozprodany za neslYchane ceny. Toho se zmocnili obchodnici pozemky, avgak 2000 akru pozemku, vy ylastneneho vladou pro base, bylo zaplaceno majitelfun jen ye skuteene eerie, tadnY graft, smlouvani a pod. nebylo plipugteno. Majitele pozemkt byli jen uvedomeni, kdy se musi vystehovat a kolik dostanou. VYber delnikt pro praci tam jest veimi pfisnY a celY projekt jest stfeten 150 s ylagtnirni stratniky, aby se tam nikdo nepovolanY nedostal.

Jest velice snadno rozpoznati jakousi ochablost v posledni dobe v praci a obetavosti pro osvobozovaci akci stare vlasti; patrne nasledkern nefispechil na valednYch polich v Evrope.

Nemeli bychom umdlevati a kdy nic jineho, men bychom alespori vypomahati tern nejubotenej gim, opugtenYm betencum z deskoslovenska. Zde opisuji dopis od jednoho z nich, jejt mi zapujdil br. Sulc, take uprchlik z tech a obet Hitlerova nasili. Dopis jest psan v Portugalsku a zni: Lisboa, 9 Rua do ataide, Pensas Bella Vista, 28. — 6. — 1940. — Jardo! Jelikot dnes nemime ani zastupce ye Francii, kterY se toula jako uboh' uprchlik po svete jako my, ale zajiste najde koneene nekoho, kdo se ho ujme, obracim se na Tebe.

Jak znamo, museli jsme konat svou povinnost ye Francii, dosud ale se strany Anglie nikdo asi nezakroeil. My — je nas asi 150 — telegrafovali yeera Edovi, aby nam umotnili dalgi odjezd do nejake drtavy. Pochopitelne, po to katastrofe nebude odpoved' tak rychle a kladne motna. Zde v Portugalsku pochopitelne nemohou nechat ty hromady uprchliku Zarati Mme zprava, ohromne mocne seine se uzaviraji uprchlikilm a nevim, zdali se tedy doekam sve kvoty, ktera ma potadi 4. ledna 1939. Znam Te jako Cinovnika ve vlastenecke veci a proto se obracim na Tebe, bys vy gettil, zdali nage krajinske postaveni v U.S.A. ma vliv a prostfedky, aby to hrstce uprchliku, kdy netadaji ani hmotnou pomoc, prosadili pfistup do U.S.A. rodinam jako me a takov'ch bude zde asi 150, vg ichni uprchlici podruhe, nyni z Fkancie.

Nage letectvo se asi zachranilo do Anglie. Podle dosud nekontrolovanych spra y, velky poCet nagi pechoty zahynul, ale nevim pfesnych dat.

Tak Jaro, ukat co umis a porad', jak se dostat z to neblahe Evropy. Psal jsem ve stejnem srayslu ' VakrOvi, ale ten as herd tak v

Ve sttedu, dne 24. eervenee 1940. krajanskYch vecech obeznalY jako Ty, a kdy dye hlavy se staraji, snad vystaraji se 'ape.

Jsou moZnosti ptes Mexiko a Kubu, ale jak se dostanem tarn z na§eho ptistavu pti poutiti americke lodi? Co se tyde leteckeho spojeni, pry j sou letadla Clipper vyprodana do prosince, Leda te by se zajistilo misto v Americe a smell bychom zustat na Bermudach, net' nas pusti do toho americkeho raj e? Na zdar! — Leo K. Ukoneuji tento dopis do pfedsjezdoveho Cisla Vestniku, te ge se na shledani s mnoha pfateli ye sjezdu v Taylor. Nagi mile S.P.J.S.T. pfeji dalgi rozkvet, a sjezdu zdar! Vag, Karel Holasek.

ZPRAVA "(TUT/CIRO VYBORU H. U. S.P.J.S.T. Pravidelna pfehlidka knih H. U. byla konana ve dnech 14.-16. eervence 1940.

Podrobna, pfehlidka Cash Book a hlavni knihy byla delana, to jest: — katcla jedna poloika v cash book, obojiho, ptijmu i vydani, byla porovnana se zapisky v hlavni knize. V gechny tyto zapisky byly shledany v potadku.

Hlavni prate idetniho vYboru je dohlednouti k tomu, by vgecny zapisky z jedne knihy do druhe byly spravne a neomylne pfenesene, vgechny penize pfijate co splatky firokii, not a bondtl, i pfijem od NAu je spravne do Cash Book zanesen, a naopak te taclnemu neni psan kredit, ktery by nebyl zanesen do cash book. Vge toto je spravne a neomylne vtdy vykonane.

Pfehled pfijeek na majetek vykazuje jegte hodne pajdek, ktere jsou pozadu s placenim splatek i trokil. Jest -velice dulezite, aby itroky byly spravne kolektovane, i kapital by byl easteene splacen, neb jest to jen pro dobro dlutnika, by timto spravnYm placenim byl mu majetek zachranen. Nemrite-li po malYch eastkach splaceti, tedy neni mono by pak tu vet gi sumu mohl zaplatiti najednou. Kdyt to v gak ueiniti nemtite, pkijde tim o svtij majetek.

Tet odporueuje se, aby majetek co mono nejvic byl rozprodan na mime splatky, avgak muselo by to bYti zakizeno tak, aby kupujici vtdy dostal syYm povinnostem po nem potadovanYch. Kdyt by to bylo tak zatizeno a spra y -nevdo,pzmktayblopesrvvan a nesl by Jednote tditek a nemusel by se drtet dohlititel, jak se nyni deje. Doufame, .te se nejaka naprava v tomto v pfi gtim sjezdu stane.

Poeet bondovniho majetku byl porovnan se zapisky v bondovni knize. Ptehled tento byl konan v bankovni iitadovne City National Bank v Houston, za ptitomnosti ptedsedy soudce ChernoskYho, tajemnika Joe R. Kubeny, bratrem Aloisem Kircinem, elenem sjezdoveho vfrboru a ttielenneho ildetniho vYboru H. U. Kaijeden bond byl porovnan se zapisky, a podet i zapisky shleclany v potadku. Nektere bondy byly drZeny v H. U. pro kolekci, tyto byly poznamenane a pak v H. T..T. porovnane a v ge dopodrobna a uspokojive vysvetleno.

Kupony Arokove a splatky byly porovnany a vAe shledano spravne zaneSeno.

Za fieetni vYbor H. U. S.P.J.S.T.: Chas. Navratil, Will A. Nesuda, Raymond Prasatik.

Vlasy a vousy v starYch dobach na venkove v deskYch zemich.

Podle elanku v listu "Oesky lid", stargiho roeniku, byl rok 1848 jak'msi meznikem v desemi nageho lidu Od toho roku se totft zadalo na venkove desat si vlasy nazad. Wive mivali chlapci fides ptes eel° a "pe§inku" nad lev'm okem. Ptistkihovanim nad °balm a vzadu ye vY'Sce ifSnich laludku, vznikaly tak zvane "kosinky". StarAi jinn& a muZove zatadeli si "kosinky" dovnitt, nebo si je Divky nosily vlasy vkly dlouhe. Nerostly-li vlasky divkam dost rychle, uZivalo se "pomady", ktera, bYvala vyrobena z topolovych pupaa hoveziho morku. Na vyeesane vlasy musi to se zvla gt' dbati, aby jich neroznesli ptaci, nebot' potom by se pry majitelka vlasti nezbavilo boleni hlavy, jak o tom mluvila povera. Toulave Zenttiny trestavali tim, Ze jim osttihali vlasy, namazali hlavu kolomazi a posypali petit i.

Vesnidane se v nedeli I/My peelive holivali -knir nosili jen vyslouZilci a vousisko si dovolili zpravidla jen vrchnostenati idednici — nosily je na skranich; pinovous mivall leanici.

Ve Etledu, dile 24 Cervenee 1940.

San Antonio, Texas. etend redakce a cela rodino S. P. J. S. T.! as kvapi! Volby na v/ech stranach. Kdo osudy zemske, vladni, spolkove nas jednotlivcil bude eiditi? Lavina smysln pro i proti musi bYti vyfeSena, ale ne uspokojena.

Lidstvo nebylo a neni dokonale, zyla/te v dneSnim stoleti, kdy vymoLenosti steemhla y teiSti se, nedbajic zakonft peirodnich, ktere sobe nedaji odporovati. Kdyby ziskuchtivosti a panovaenosti se udinila ptitr2, universalnim vzdelanim a vYchovou stmelila se pospolita porozumeni, citenim vlasteneckYm, spell bychom k cili.

JOHN 0.

DO UG LA S

VESTNIE osudy narodU jsou tak 112ce svazany k sob& z ylaSte v teto zemi, ze ph krvaceni rodnYch kmenti zaoceanskSrch, peepadnutYch hordami krvelaanYch barbaril rasy hunske a piratil, mongolskYch hrdlofezti, kteti meni sve nazvy a barvy na aryjce a Herrenvolks. V poddanstvi /e budou jine rasy /iti! Zdat jich /AU nechaji. "V otroctvi vrtend Evropa, ponevad/ se oddala span-) ku opojnemu, diktatorske utopie".

Jeden vadce, jeden narod! OddechneSli sobe nad shroucenim se demokracii zamotskYch, jest ti obeankem teto demokracie odseknuto: I, co jest nam tam po nich, naSe vlast jest zde a co se jim tarn stall, za to nemilZeme, we should worry . . .! Ano, zde to maS milt' dtekdo ma pine beicho, hladovemu neuvell.! Sea' hezky v zavetei, o bouti nevi. Viklyt' i na posmevaaky dochazi! fted? Prod vedeti neco vice ne2 obcovaci a samospasitelnou, to Le papouSkove at' si vezmou na starost.

Ano, ano, jeSte dnes vy snilkove si Lijete jak v raji! Kdyby vaSi peedkove a odvaLni rodidove nepropluli lou/i, byli byste dnes v otroctvi nestvilr pod knutou se zmitajici vlady a otroky statu, tteba prozatimniho. Proto, kdyi by jsi byl posledni potomek rodu cikanskeho, valy k nem se hrde hlas! Ze nemaS peel, skutky to prozradi!

Po noel piichazi den.

Prospal bych, prospal radeji bratee milj, tY nudna Leta krve, proliti a zrady, kdyby mi jiskra nadeje nevzala, stilj co still 2e, po noci peichazi den a t nim

Neboj se nevedomosti, boj se rii- mastku. Utvoki se placidky a obali vSich vedomosti. Od nich pochazi v mouce, mike a strouhane house?. vkchno zlo ye svete.

Osmali se na na sadle jako fizky okvek, kterY umi skrYvati svou podavaji se s kyselYm zelim.

0 hloupost, jest lepgi, ne2 dlovek, kteZvedave deti. rST chce vystavovati svoji moudrost.

"Tati, pan uditel nam Bramborove fizky. jsme se narodili, abychom pomahali Zbyle vakene brambory se roze- druhS7m." melon na stroji zaroveri s 2-3 YU- • "Svata pravda." ty. Peida se vejce, sill a trochu "Tak, prod se narodili ti druzi

nove vnady.

Nechci jenom tak zbabele opustit UCHAZI SE ZA narod a svou fed, zrudnu valy hanbou peed kaLdYm, kdo tak dini!

2ivot ztracen jest kdo cile nema spravedlivou vec, JEST SCHOPNt, SPRAVEDLIVY, nechav se zaprodat! tak se slabochem stal v peitomne chvili.

POCTIVY (Pol. adv.)

Peeje 13. sjezdu S. P. J. S. T. mnoho zdaru a vytrvalosti pro uhajeni na:S1 keel a vubec trvaleho udrLeni narodniho v teto na gi nove vlasti, at' zvitizime, vas, Lawrence V. Kallus. )o( Snook, Texas.

Mila vefejnosti!

Rady bychom yam sdelili o velmi nspeSnem sjezdu, kterY konalo sdru/eni 'Keest'anskYch Sester v bratrskem kostele ye Snook, dne 16. dervence. Sjezd podal v 9:30 rano se slu/bami Bozimi, na kterch Dr. J. L. Hromadka z Princeton, New I 1Jersey, peednes1 velmi hluboke a povzbuzujici kazani.

Dr. Hromadka kazal a peednaS'el I v Texasu mezi deskYmi evangeliky dva tYdny a pak po sjezdu tomto odjel zpet do Princeton.

Spolek Keest'anskSrch Sester nalezneme skorD v ka/clem Oesko-bratrskem sboru v Texasu. Jako jmeno to vyznaduje, Keest'anske Sestry eini dobro ye sboru a v okoli v jejich stavu jako "sestry v Kristu".

I Ukednici sdruleni jsou: Pi. Albina Barton, Granger, peedsedkyne; PLACENO PAITELEM pi. Annie Blaha, Callwell, tajemnice; pi. Herma Kostohryz, Temple, (Pol adv.) pokladnice.

PfSe: Wbor pro vekejnost.

pi'esedu VrchnIho sou du v Texas

Volkfull okresu Harris !

ert Thor as

o-

Volichm okresu Fay Pkeji si zde nyni podotknouti,-2e kdy jsem slou2i1 ye statni legislatuke, 2e jsem se sna2i1, aby byly zru geny dane na vase domoviny. Pracoval jsem zrovna tak teke, by od vas bylo odej muto beemeno placeni cestovnich bona a sni/eni statni dane z 28c na '7c. Zdali uznate, Le jsem slouzil spravne a zdali myslite, za.slouLim si vaSi podpory v tuto dobu, budu si skuteene kdy/ mi date dvouletni lhutu na zkou/ku za distriktniho klerka okresu Fayette, a zdali nebudete s moji sluZbou spokojeni, budete miti pray() nahraditi mne nekSan jinS7m.

Jest my'm pkanim miti Cest vam slou2iti.

S Uctou, Vas pkitel,

GUS HERZIK. (Pol. Adv. Pd.) oen........04.1.1.1...11M.nwovsoro ■Nr.■•■■010.01...mwolomo•Nwoleoro•Nooaeao.swo.asso ■■•■■•■■ 1*

ZVOLTE ZNOVU

GEORGE SHEPPA ZA

Kontro ora statu T. PAN SHEPPARD JEST PitiTELEM

L4ESKEHO

LIDU! ZAMESTNAVA NEKOLIK KRAJANU V JEHO lORADOVNE:

znovuzvolte do

'!:/111;11/1:1;i;:,..

',P.11111/111/1111/11I1111/111 ■ 1111EI

CONGRESU Vii hlas jest

iiidan a ocenen

Geo. H. Sheppard osv6d6i1 inenite ve svem aiadu, a proto. mil by byti znovu zvolen.

Chceteli miti dale shopneho statniho kontrolora, volte pro

GEORGE H. SHEPPARDA! (Tato oznamka je placena ptateli Shepparda).

VLSTNI1

Oddil dopisovatelski Skidmore, Texas. li bratfi a sestry!

Fig u tento dopis, aby se dostal do pfittiho naSe Vestniku, tak abyste v gichni me'li letitost ho pied sjezdem pfedist a co nejdrileZitej gi, vge dobfe pfemyslet.

V nagem milem Vestniku, &ski 27. ze dne 3. aervence a taky eislo 28. ze dne 10. eervence, byl uvefejnen mrij dopis, kterY jsem nadepsal dnes a zitra". A vette, mill etenati, myslel jsem ze onen dopis bude pfijat bez jakehokoliv urateni kohokoliv, neb vette to jsem ho psal z upfimne mySlenky, jak jsem slySel jine bratry a sestry podavat jejich rrizne nazory, .1 ak u nafgeho fadu tak i jinde. Tedy, dnes chci zde podat jeSte nektere upozorneni, neb toto jest miij posledni dopis pied sjezdem.

Ve Vestniku eislo 27., na strance 18., ku konci dasti meho dopisu, ktery pokraeuje ye Vestiku 28., napsal jsem: "Mnohokrate jsem slytel, te Fayetteville neni Usti mesto, to se nehodi pro nagi ritadovnu S.P.J.S.T., a mnoho jinYch veci, ktere bych zde zbyteene uvadel.

Tedy, mili &tenth, nejsem tadny elovek kterY studoval deske pismo, ba ani jsem deskou Skolu nenavg tevoval, jsem se naueil po yeeerach, kdy2 bylo po praci, a to nejvice z eeskYch noy in a pak z kniteeky, kterou otec mel, nemYlim-li se ona knitedka se jmenovala "eskoamerickY Tlumae". Tedy zpatky k tomu dopisu ye Vestniku uvetelnenem. Za onYm sloveal mesto jest zahybeeka (,), tedy toto nebylo mineno, ze snad Hlavni tfadovna S.P.J.S.T. se ma stehovat z Fayetteville skrz toto. Vtdyt' sem psa.1, to jsem to slygel, cot je taky pravda.

Pak dale pokraduji v dopisu, "te se nehodi pro nagi tifadovnu S.P.J.S.T., a mnoho jinYch veci, ktere bych zde zbyteerie uvadel." Kdyt jsem Lento dopis, di vlastne tuto lost onoho dopisu psal, nemyslel jsem to by nekdo dostal nazor jak br. Adamek, neb pile ye Vestniku doslovne toto: "Nevim jak mute nekdo mluviti, ze se ma HI. U. stehovati proto, ze je mesto Fayetteville nediste, jak se zmiriuje br. Koliha v poslednim aisle Vestniku. To neni pravda, ale ma se stehovati proto, to mesto Fayetteville jest male pro HI. U. tak velke Jednoty s tak velikym kapitalem."

Tedy, bratie Adamek, jak jsem to minil v onoin dopisu, kdyt Vam nekdo fekne o mestu "nediste",- to mute samo sebou minit nekolik zpiisobri. Mate to minit, to lide jsou dobfi, ale ze ulice nejsou udriovany v potadku, anebo mute to znamenat, to ulice a budovy jsou pekne, ale mravnost lidska nestoji za nic v takovein meste. A potom v mem dopisu nemohu pochopit, jak by nekdo mohl dostat nazor jako bych psal, to HI. U. se ma stehovat z Fayetteville, ze je neeiste. Proto bratfe Adamek, odpust'te ze muj dopis Vam dal tento nazor, tet prosim za odpu gtkni vgechny Pine etenife, zdat oni to take tak vystihli jako bratr Adamek.

Ted' neco ohledne stehovani HI. U. z maleho mestedka Fayetteville. Prvni otazku: Kdo v to Ufadovne pracuje, my anebo nagi ritednici? Zajiste 2e bratil tajemnik, neetnik a pokladnik.

Stetuji si oni na mesto Fayetteville? Co vim, neslySel jsem ani jednoho, taktet ani do Vestniku nepsali, ze by si pfali z Fayetteville prya.

Pouze jedna vec, na ktere se shoduji oni a taktet my, obzvla gt' ti co videli vge na sve vlastni oei, mistnost pro na gi HI. Ur. jest mod mala. Avgak jak bylo ve Vestniku zdeleno, jest misto vedle nynej gi ritadovny, ktere maze bYt spojeno, aby bylo mista dost, takte jak tomu rozumim, nynejSi Hlavni tifadovna by zristala tam kde je; jen ze by byla k ni pfipojena dal gi budova. Za druhe, kde se bude lep gi pracovat nagim tifednikrim, v tichem, derstvovzduSnem malem mesteeku, anebo ye hluenem, horkem velkomeste, kde pti pfechazeni ulic hrozi nebezpedi katdYm krokem a smrt deka na katdem rohu? A koneene za tfeti — kde jest pro nagi Hlavni tfadovnu lacineji bit, ve velkomeste anebo v malem meste? Proto ponechavam iipine varn, mill broth a sestry ku zodpovezeni.

A taky zde chci ihned zdelit, le ve Fayetteville nemam tadnou svoji rodinu ani '.Aare &bre anebo "tetiny", abych jirrt nadha

nel anebo pro ne pracoval, a doufam to se MAW*, na mne nebude zlobit ani mne odsuzovat, to jsem pronesl svOj nazor. Pfedem vim, to katAY se mnou nebude souhlasit.

Ted' zas neco o to anglidine ye Vestniku. — Bratti a sestry, vy ktefi mne znate osobne, dost moina ze nekterY z vas bude nad tim kroutit hlavou, to jsem zaujal misto pri anglieine kdyi jsem, jak dobfe v gichni vite, kteH mne znate, tak neziStne a nennavne pracoval pro oeskoslovenske podniky a vlast. Co mne se tyre osobne, pro mne mute zristat Vestnik imlne desky, cela Jednota aby se vedla do tech nejmenLich za.letitosti eesky. A pevne vefim, ze jegte nejakYch dvacet-anebo petadvacet let by ripine anebo spravne fedeno slovanska, nage Jednota iila. Av gak co by tu bylo z S.P.J.S.T. za petadvacet let zbyle, doufam ze zas se nebude tadnY na mne hnevat, kdyt napi gu — krasna vzpominka. Proto bratfi a sestry, zdat nam jde o to jen, abychom udrteli S.P.J.S.T. ryze slovanskou a nezaleti nam na torn, aby na ge Jednota tu zila po nas, my mriteme se o to postarat, aby do Vestniku ani "chlup" anglidiny nepfigel.

Bratii a sestry, dobfe vite to jsem nikdy tadneho diktatorstvi nemiloval, a tak at' to bylo co chtelo, vidy jsem pracoval jak narodne tak spolkove, jak vetgina elenii byla pro. A proto, • jsem se vyslovil ve Vestniku pro zavedeni anglidiny do na geho mileho organu, ad jsem vge vzal na sva bedra, bych byl kritisove.n od tech co s podanYm nazorem nesouhlasi, piece chci-Ii zristat pravym demokratem, zastavajielm v tomto pfipadu delegata 1-6.du Slovan Jihu dis. 26., musim tedy pronest nazor vetSiny nageho fadoveho dlenstva, anebo udelat to vge jak to dela itliktator, no svem a basta fidli. Avgak vete, mili dtenati, pro mne jest milej gi to "my" netli to zloteeeni velike za to velice malo znamenajici "Ja". A pH v gech tech pracich narodnich a spolkovYch vtdy mne pfijdou na mysi ona slova: "na ge testy mohou bYti rotifer* jen vuli mejme vgichni stejnou". A doufam, ze i na naSem tfinactem sjezdu na gi S.P.J.S.T. se dobfe osveddi.

Jegte chci se zminit o tech mladYch elenech, kteti kdyt pry chteji anglieinu ve Vestniku, aby si taky na neho zvla gt' platili, jako ti eleni ye tilde A. Bratfi a sestry, dleni ye tilde A, kteki Vestnik odbiraji, tak na nej plati zylaSt,' dolar roene, kdyt ho nedostavaji di neodbiraji, jako ku pfikladu sestry ve aide A, tak jim neni poeitari. ✓leni ve tfide B, C, atd. neplati na Vestnik zyligt', ale v jejich rimrtnich poplatcich jest v ge zapoditano, tedy i ten Vestnik. Tak ku pfildadu, ja dostavam Vestnik, jsem ve tfide "C", moje mantelka je ye tfide "I", ona Vestnik nedostava, neb jde jenom jedno eislo kat: de rodine. Ale moje mantelka na ten Vestnik ptispiva, stejne dolar rodne. Vedle nas je nedaleko soused, spolubratr, taky e'en S.P.J.S.T., jako i jeho mantelka. On taky Men ye tilde "C", jeho Lena ye tfide "I". On Vestnik dostava, neb na neho plati, ona taky na neho plati, ale nedostava ho. A jsou ptipady, kde tfeba tfi, etyti, anebo vice elenri na Vestnik pfispiva, anit by ho dostavali. Proto mili bradi a sestry, net chceme psat do Vestniku, to jestli ti mladi chteji restnik v angliaine, at' si na neho plati, tak vam zdeluji, to je jich mnoho a mnoho co na nej plati, ale ho nedostavaji. Tak myslim, to to taky neni mod bratrsky ani demokraticke. A zadarmo Vestnik nedostava tadnY, vyjma dislo na ulazku.

Ted' je gte kdyt jsem tak u toho Vestniku, tak doufam to mne popfejete vyslovit se o tom, kterY ma tak velkou zasluhu a zajem v tom nagem Vestniku, nas nam v gem znamY, ne-li osobne tedy z Vestniku, bratr redaktor FrantiSek Moueka. Bratti a sestry, vette to co zde budu psat minim uptimne, od srdce, taky ne co chvaleni, ktere sam nemiluji, ale piSu to co uznani, co prostY mut zas pouze muti, co bratrske uznani pro bratra, kterY tak narodne a spolkove pracuje, ne pouze v ritadovne ale temet po celem nakem velkem statu Texas a tet i mimo. KatclY elovek vi, to easopis jest tivotem at' osady, mestedka, okresu, statu anebo celeho naroda. Tedy, je-li to spolkovY dasopis, pozname die literatury v dasopisu dosti dobte i spolkovou einnost a silu. A bratfi a sestry, kdo z nas by nebyl hotoV zanechat tfeba dosti dille2itou praei a

ire L'Jtedu, due 24, tervenee 1940. napjat pozornost a vyslechnout fee na geho bratra Mouely. A kdo by nedekal vkly dychtive na nag milt' Vestnik, aby si mohl na redakeni strance pfeeist kadky, ktere na g bratr redaktor tam pro nas dal. Proto bratfi a sestry, obrvligt' delegati, a2 bude volen redaktor pro na g milt' Vestnik, vzpomerime si na toho na geho nerinavneho redaktora a v uznani zvolme ho zas redaktorem.

Jak videt ze zprav podanych ye Vestniku, ty nage farmy pfinaSi velice krasne pfijmy. U mnoha pfipadri eteme rok po roce "rent tadnY", anebo ku pkikladu: majetek eislo 61., poziistavajici z 86 akrii v okresu Hill, kde bylo prijaeno $3,400.00, a kteratto farma za tfi roky pfinesla rentu $15.88, totit za 1937-1938-1939 a pouze za dohled v 1939 to staid $10.00. Kdyt je tak dobytek pfi dobre eerie, nevim prod by nemohly ty farmy bit rentovane na pastvu, snad by pfinesly alespori dolar mane z akru. jsou snad tak gpatne, to na nich ani "Johnson grass" neroste? A cot ten majetek mestskY, na torn byl taky "vYdelek" pofadnY. N'ektefi pfemYSli, co s temi farmami udelat, kdyt nepfina gi tadnY pkijem, za to yydani je ka2dY rok. Tu, bratfi a sestry, pii pfemYSleni jsem si myslel, jak by to pracovalo asi takhle, ovAem to tfeba to zakon by nedovoloval, ale snad by se to dalo nejak spravit. Darn zde pfiklad: Nage Jednota ma farmu metici 100 akrri, ktere. ma cenu $3000.00. Bratr X. jest svolnY tuto farmu koupit za tuto cenu. Bratr X. jest rid: jemnik, ma svrij potah, natadi, ale penize na zakoupeni farmy nema. Jest 25 rokri star, ma term a dye ditky. (Pfi prodavo.ni farem rozvrhnout to tak, aby na elena v rodine pfipadalo asi 25 akrti pozemku, tak na osmi-elennou rodinu asi 200 akrri). Tedy, br. X. si vezme u nagi Jednoty pojigteni na svilj tivot na $3000.00 ye tfide "G" nadaeni na 20-bete placeni, cot stoji mane $39.80, tedy na tfi tisice by to staid $119 40 rodne. To by musel katdY rok zaplatit a pak sve taxy. Musel by se zavazat, to bude udr2ovat farmu v pofadku, ploty opravovat a staveni. AvSak na misto dvacet rokri placeni na pojistku platil by okolo tficeti roktt, ureite nemohu jeSte het, neb jsem nemel dost easu vge dopodrobna yypoditat. Po tficeti letech by pfipadla farina bratru X. Dejnie tomu v gak, to by br. X. nedotil tech tficeti let na sve farme ate by za deset roku zernfel, tedy na misto aby Jednota vyplacela pozristalYrn onech $3000.00, dostali by "deed" od to farmy co na ni bydleli.

Ovgem to vSechno musi bYt prostudovano a opraveno, afgak podavam zde jen, abych spra y -nefkl,apcjbystrnifmohl pracovat. Aekoliv maji ty farmy tak Spatnou reklamu pevne verim, ze s dobrYm dohledem a systematickYm zprisobem by se dalo mnoho napravit.

Bratfe Latnovsky, stetujete si, ze to psani jest vetSinou veeerni, ye dne ze si musite hledet farmaieni. tpine s Vami souhiasim, neb jsem na tom zrovna tak jak Vy, s tim rozdilem ze Vy mate nejakY ten ktitek vie na zadech, za to myslim ze nevydrtite u psani do jedne anebou dvou hodin rano OvSem te se to na druhY den gpatne pracuje, ale co cleat, chce-li se new psat do nageho Vestniku a ye dne je mod obzvlagte ted', timto dasem marne zde pilno s krmivem. Tedy pozdrav yam a teSim se na shledani s Vami na sjezdu.

Ku konci tohoto dopisu chci jeSte podotknout, to ae jsem taky kandidat o Mad pokladnika Hlavniho Aadu S.P.J.S.T., nemarn pro vas tadne osobni sliby, (sliby jsou chyby), ani za doutniky anebo dastovani si nepfeji vase hlasy kupovat, avgak uznate-1i ze na ge Jednota potfebuje do Madu Hlavniho ftadu mute z prosteho lidu, pracujiciho pro dObro chudych elent, nestydici se za selskY rod, z ktereho pochazi pies osmdesat procent na:sich Menu S.P. J.S.T., tedy doufam ze mne uznate va gi podpory hodna a pfedem dik za katde sebemen gi uznani.

JeSte zde podavam, ne co kandidat ale co debegat, co by mne nesmirne te gilo, kdybychom na nag em sjezdu v Taylor dok.U2ali tyt0 YeeL

Ve 5ttedu, dne 24 Cervence 1340.

VESTN1K

1.) Iney u starSun elentun u Jednoty 35 let.

2.) Aby eleni, kteti na Vestnik plati, jej dostivali.

3.) Hlavni titadovna aby byla zvettena, totit mistnost, lepe oznadena, ale at' ponechana ve meste Fayetteville alespori pro plitti etyki roky.

4.) Vtichni eleni, at' v kterekoliv tilde, kdyt zaplati za celST rok sve poplatky, at' obdrti 5% sratky, tedy i ti ye tticle A, tedy ti stati. (Nyni obdrti pouze sratky).

5.) Vestnik ponechat vychazet tclne. Net bude se hlasovat o dani anglicke veci do Vestniku, aby vte bylo dobte prodebatovano, promytleno, ku uspokojeni vettiny dlenstva S.P.J.S.T. provedeno tak anebo onak.

6.) Aby nate sjezdove zasedani tlo cile vpted, ale ne velkou prudkosti. Lepe aby delegati se usnesli na mentim platu a stravili ye sjezdu o den anebo dva dele, netli odbS7t sjezd rychle bez prostudovani dilletitS/ch zaletitosti.

7.) A konedne posledni, za to velice pro nas driletite, prostudovat a prodebatovat, jak by se dala spravne zavest nemocenska podpora u nazi Jednoty.

Doufam, to bratr redaktor a sated budou mit s touto tkrabaninou trpelivost ate to uvetejni ye Vestniku, ,za cot ptedem dik.

S bratrskS7m pozdravem jsem vat spolubratr Jos. Koliha ml.

2ADOST 0 PODPORU NA SBRATRENE itADY.

Mill bratil a sestry!

Ptichazim k vam s prosbou o podporu pro /latch° bratra Jana Rotinovsk*ho, kterST je jit nekolik mesicit'nemocen a jette asi rok nesmi nic delat, a k tomu musi bSiti jette operovan. Letos ani tadnou Urodu nebudou mit, neb by musel na vte najmout delnika a platit nebylo elm.

Proto katda podpora od sbratten'ch radii bude s diky pkijata a ye Vestniku kvitovana. Milodary zasilejte na: J. F. Novosad, Rt. 3, Box 275, Shiner, Texas.

S pozdravem za tad Spravedlnost, 'Cis. 121.

Vaclav Steinocher, pfedseda.

J. F. Novosad, tajemnik.

Houston, Texas.

Byl jsem jit podruhe vetejne tadan, abych napsal, jak to dopadlo s projektovan'm zajezdem delegate/ do Valley. Musim tedy podati vysvetleni, abych nebyl nezdvotilSrm. NemS7lim-li se, dotlo test dopisri. otyti se nabizeli, to tam zajedou, a dva byli proti tomu planu. titednici rozhodli, to vec mate podkati do sjezdu. Se strany delegatri nebylo dosti jmu.

Nepsal jsem o veci ze dvou drivodft: 1.) o yeSlerem jednani a usneseni utadovny jsou dlenove informovani od tajemnika, a proto nemyslel jsem, to main to pra y° oznamovat za nej, co se ye schrizi projednavalo. — 2.) Nemohl jsem o veci psati jednodute proto, to to byl mrij navrh, a jakakoviv zminka o nem mohla vyvolat domnenku, to mne mrzi odmitnuti meho navrhu.

Nepsal jsem ani o jinem navrhu, kterS7 rovnet neprotel, a vtiai kteremu dostal jsem titul diktatora, ac znovu opakuji, to chci bkti malSrm stromeekem, abych nevrhal tadneho stinu.

Dva navrhy neprotly, a nalada mne ptegla, abych podal tteti, kterST se mne tidal nejdriletitejti. TS7kal se financovani sjezdu. Myslel jsem, to by se to dalo zatidit, aby elenove nemuseli nic platit na sjezdove vS7lohy. Podital jsem nasledovne: katti Glen v ttide "A" plati na Vestnik $1.00 roene, jestli ho chce dostavat. Olenoye v jinS7ch tfidach plati na Vestnik, at' jej odebiraji nebo ne. V me dornacnosti plati pet 'Menu na pet Vestnikri. Dostavam jeden. Ten rozdil, nebo jen Castka toho rozdilu, mela by se ukladat katcle etyti roky na sjezdove v'lohy. Loni jsme skolektovali od dent/ tfidy "A" na Vestnik $3,694.00. Z penez skolektovanS7ch od ostatnich eleni na organ vzali jsme pouze $2,600.00, take Vestnik nas loni sta.). $6,294.00.

Tteti mrij navrh mel bSti — ale nebyl, a pct.necham to radost nekomu na sjezdu — aby bratr Udetni ptedlotil, kolik bychom museli penez, kdyby katc1S7 Glen, kterS7 plati na Vestnik, se domahal, to on chce, na co si plati. Pak bychom mohli kid: Ty platit na pet Vestnikt, dostavat jeden, ale penize za ty etyti budou

vany stranou, a cast jejich se poutije na vSrlolly sjezdu, a to druha cast tteba na podporu tezkou nemoci postitenSrch a pomoci pottebriSrch Na tfeti navrh nedotlo. Motna, to nekdo z tech 16,000 udela to za mne.

Stephen Valeik„ tivaha piedsjezdoveho vyboru Mdu Ennis, eisle 25., v Ennis, Texas.

Ptedseda ma bSTti celSr eas v H. U. a ma obdrteti takoVSr plat, jak' jest ustanoven.

Ma bSti zvoleno pet tiditelri, kteti by mel) dohled na vgechen majetek na gi Jednoty. Mistoptedseda ma by"ti zvolen, by zasta.val ptedse' du. Tajemnik. a pokladnik ma, bSrti zvolen v jedne osobe.

Predseda a tajemnik a tech 5 •iditelt by meli pray° pHnajati si tolik sily kolik ji pottebuji, za takovii plat jak' se za takovou praci plati.

By byl zvolen pravni radce, vrchni lekat a redaktor. tdetni vS7bor aby byl zruten a mito tohoto aby se najali privatni deetnici, kteti jsou pod bondem.

Pravni radce by byl placen Jednotou, a ty 11,'2 procenta byly zruteny, ktere dostava, za nynej tiho systemu.

Udelovani ptijdek ma se diti nasledujicim zpitsobem: Zadatel ma vypiniti tadost. 'Z'adost ma b'ti odhadnuta dvema zdejtimi odhadeimi, ma bYti poslana na nejblittiho tiditele, ten tiditel to schvali anebo zavrhne a pak ma WI ptedlolena H. U. ku schvaleni nebo zavrhnuti.

Pkedseda ma zaroveil tiditi organisaeni praci a povzbuzovat klepS'imu ziskavani elenstva, Joe HejnSr , pfedseda; John Hrabina, tajertinik pfedsjezdoveho vYboru.

Soupis starych podkrkonoS'skYch pistil.

Lomicko naleti mezi nejvyspelejti kulturni kraje v PodkrkonoSi. Dokazuje to mnoho minulych dinti a take budoucich, jet" pfipra yuji. Po originalnim vederu podkrkonotskS7ch autorii provedou nyni soupis neznamSrch pisni, z nich2 v kvetnu nektere jit byly objeveny, a to na Libttatsku. Jsou to: Roste borovieka borova: Jak je ti, jenidku, zle na svete; Na hradeck' silnici.

TEXANE JDEME KU PREDU

•

Zdaiime lista olejovych studni a ne usta lidu.

JERRY SADLER VAg GUVERNER Jerry Sadler Jerry Sadler jest nro .. jest proti .. .

Vyplaceni starobni dane druhYch soda...thick zabezpeecni statu zdanenim — Oleje — 2 1,4 centu dalkna sud.

Plyn — jeden cent na tisic krychlovSTch sttevicil.

Dan z prodeje, z obratu — Sira — 22 centu na tunu vice (Gross Receipt tax) ,take dari, Texas bude platiti pouze 20 kterat by byla cel a placena procent techto dani, neb 80 Texasany. procent oleje, plynu a dry PROTI JAKEKOLI DANI dobivan3ich v Texas jest Z .PRODEJE vyvateno.

Jerry Sadler jest pro placeni tondu pense uoitela vymahanim a zmenenim statniho franchaise dane zakona.

Jerry Sadlera navrhy jsou na zaklade moZnosti placeni! On jest proti uvaleni dalSich dani na texasskSr majetek.

HLAS PRO JERRY SADLERA ZA GUVERNERA ZNAMENA Transakeni d an — dal/ z prodeje nekolikrate znasobnena, ktera cela byla by placena Texasany.

HLAS PROTI DANI Z PRODEJE!!!

(Pol. Adv.-c) .e..11 tttttttttt

...... esunsmnsenanannammu

mom

VESTNiK PRO SOKOLSKE IINUTt. Nate Telocviena Jednota Karel Havlieek BorovskY v Ennis se sklada z podtu padesat ttech krome dorostu a takfi. Z techto padesati tech elenn jest padesat dva eleni — eleny nag. Texaske Jednoty.

K naeemu bliiicimu se ttinactemu sjezdu nag velke Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas podayam vYtakk, kter-Y jest resoluci j atou ve sjezdu Zapadni Oesko-Bratrske Jednoty, potadaneho v Milwoukee.

"Poznavte v dobach hospodalsky ptiznivYch, ze sokolska dinnost nati mladete ye vtech osathich ,mestskYch i venkovskYch, ptispivala nejvetti merou k ziskani a upoutani na g mladete k nagemu spolkovemu a narodnimu tivotu a to sokolskYm hnutim nejlepe, nejvYrazneji a nejpasobiveji jsme ocenovani kruhy aruerickYmi, ba to podle nazoril americkYch vychovatelft je sokolstvi nejtadoucnejtim a nejcennejeim kulturnim ptispe ykem deskosloyanskych ptistehovalcir nova sve vlasti Americe, cloporueujeme: Aby v Bratrskem Vestniku byla male mySlenka vYchovy mladeae v Sokole i nejvetti mirou soudinnosti se sokolskYmi jednotami Povzbuzoiana. Aby organisadni odbor a organize.toki nag Jednoty, jakot i okrskovi fitednici povzbuzovali zakladani novYch sokolskYch jednot v osadach, kde jich dosud neni.

Aby tito einitele cinili vte k otiveni a vzktiseni sokolskYch jednot, jet z jakYchkoli v posledni dobe odumfely.

Aby tady nag Z.e.B.J. spolupracovaly se sokolskYmi jednotami vtude kde se nalezaji, zejmena propfijdovanim t gdovYch sini k telocviku a sokolskYm vystoupenim bezplatne nebo za skutedne spravni vYlohy.

Aby nag dlenove povzbuzovanim mladete k sokolska einnosti a tim representovani 6echil pted Amerieany ptipravili ji k chapani a oceriovani dobrodinne prace na gch Mail a jednoty, a ziskkvali ji pak k dlenstvi v kadech.

Aby Hlavni Uiadovna a zejmena organisaeni odbor zatidily, aby na rodni schilzi a kursu organisatorfi na g jednoty byly projecInany i nejvhodnejti zpfisoby, jimit maji organisatoki na syYch cestach a u tan povzbuzovati spolupraci se Sokolem, k ziskavani mladete pro eastvi a tim k nag Jednote.

Doporudujeme nag Hlavni Utadovne, aby najimala organisatory takove, kteki jsou v ptatelstvi se sokolskou mytlenkou a meta je k tomu, aby nabadali a pobizeli eleny Zapadni eesko-Bratrske Jednoty ku organisovani a podpore sokolskYch jednot, tak aby sokolska mygenka nag la hmotne i moralni podpory nag Jednoty."

Tato resoluce byla sjezdem ptijata a take jak je psana, podporovana yeemi organisatory teto Z.O.B.J. a odporueuji, aby takova resoluce byla ptednesena v nagem sjezde na gi Jednoty v Taylor, a take die teto resoluce jednano mezi nag Jednotou a Sokolem.

Dle zprav ktere jsem Ceti, videl jsem to zemtelY dlouholetY ptedseda Fr. Barta byl dlouholetYm at do smrti elenem Sokola, vidim veichni hlavni Utednici teto Z.O.B.J. jsou 'deny Sokola a take dobii zastancie myelenky sokolska. Veichni organisatoti teto Z.O.B.J., ktera, 'Cita o mnoho tisic elent vice net na ge S.P.J.S. T., a vg ichni tito organisatoti jsou eleny Sokola, a die zpravy tito veude krome ziskani do Z.O.B.J. veude dobie se uplatfruji take v ziskani elentr do tad sokolskYch. U nas zde v Texasu, nejveteim statu Unie, kde bydli statisice nag ich deskYch lidi, u nag Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas — nebylo a bohuael, dosud tak neni. Jak je mi znamo, z ttedniku Hlavni ttadovny jsou jen asi dva eleny Sokola a organisatoki, myslim, skorem aadnY, aneb jeden neb dva. Tot' yee u nag. Jednoty. A piece, jak pigi, ze 53 'dent' nasi Sokolske Jednoty v Ennis jest 52 elena dleny naei S.P.J.S.T.. A jak je mi znamo, v Dallas, Ft. Worth, Corpus Christi a jinde kde sokolske, jednota stava, jsou eleni Sokola take eleni S P J S T., a proto vztah mezi thrift dvema organisaceilli mel by bYti vice chapan pro lepti porozumen' a vztahy, kdyt se bude propagovat my:;1enka, kterou by jedna organisace podporovala a to s cla docilit takovou praci a 7pft-

sobem, jak maji zavedeny u velke Zapadni Cesko-Bratrske Jednoty, ktera hned od Hlavni fTfadovny jde plikladem daltimu dlenstvu svoji Jednoty. Byl bych velice rad tomu, aby se stala -naprava u nag Jednoty a to hned v natern pHsjezde, kterY bude ptitti tYden potadan v Taylor.

"Co oech to Sokol" bylo a je dosud utivanYm heslem — a jake by to bylo, kdyby znelo: "Co glen S.P.J.S.T. to Sokol". Vtem by nam to prospelo, nebot' dnes Ameridane pohliti jinak na telocvidnou jednotu Sokol net tomu bylo &lye.

Dnes vtude ye tkolach americkYch zavadi a uzna.vaji telocvik telu prospetnY, a my mame jeAte vice ze Sokpla, mame v nem prosttedky k udrteni nag eeske nardnosti, a proto by mela bYti mytlenka tato jak Hlavni titadovnou nag Jednoty tak eleny Jednoty lope pochopena a lepe podporovana.

Dnes, prase dnes zaleti na torn, aby v silnem a vtestranne dokonalem jedinci a ye zdrave a silne iodine byly dany zaklady naroda. Musime si ph torn uvedomiti sve tkoly k narodu a frkoly naroda celemu lidstvu a po yznest se pH torn k slunci pravdy, prava a spravedinosti — to je k tern idealtim, pro net na g deskY narod vady bojoval a pro nea bude titi i naddle. Nesmime aiti pro ptitomnost jen, musime take pamatovat na budoucnost, a naee Jednota S.P. J.S.T. zde bude a Sokol zde bude as my zde nebudem, a proto pro tento spoleenY ukol dnes, prive dnes men bychom co nejvice pracovat a take pracujeme.

S ptanim mnoha zdaru ttinactemu sjezdu nag S.P.J.S.T. zirstavam.

Jos. Vytopil, vzdelavatel Zupy Rod TexaskY Kvet, cis. 158, Kaufman, Texas.

Cteni bratii i sestry!

Oervencove. schtne naaeho tadu eislo 158, byla navetivena skoro veemi na gimi aleny, a i sestry se tentokrate schtze na g sifeastnily. Na teto schuzi jsme meli velmi duleaite i zajimay e jednani, totia die usneeeni naaeho tadu jsme si yeecky navrhy, tYkajici se naaeho sjezdu v Taylor, Tex., ktere byly posledni asi 4 mesice uvett.xjnovany v nagem Vestniku, vystiihovali a nektere opsali, a ye schuzi jsme pekne jeden za druhYm cetli. Nde br. piedseda dal o kaadem navrhu podebatovat a pak hlasovat, a tim dostal nos delegat navody i natizeni jak ma hlasovat stran riiznYch navrhfr.

Dale natidil nde br. ptedseda eteni yeech dopisti a oznameni, kde se nam hlasi naei bratii o Utady ye hlavni Utadovne. Uchazedil o idady jest letost dost ,a tak zase jsme nechali eleny naeeho tadu rozhodnout koho by si ptali mit ye hlavni Utadovne zvoleneho.

Na to jsme prcbirali jeete stehovani hlavni irtadovny, dale rentovani ei koupeni neb staveni budovy pro na g hlavni fitadovnu, dale platy naeich vedoucich utednikii a naaeho redaktora. Potom jednano na gem Vestniku, jestli se ma yydavat Vestnik v to same velikosti neb Vestnik zmeneit, dale o zavedeni anglicke eetby ye Vestniku. Se etenim a iizenim naeeho Vestniku, jsou nak eleni Upine spokojeni i s nynejeim jeho redaktorem, br.

Mondkou.

Pak jsme meli velmi zajimavou debatu stran nemocenske podpory, a je gte ptitomni eleni podali nektere svoje nahledy a navrhy ku zlepeeni nag Jednoty, a tim na.s vyslanec do sjezdu dostal pokyny pro koho a pro co ma ye sjezdu hlasovat, a tak budou vaichni bratii i sestry na geho tadu TexaskY Kvet 'Cis. 158 uspokojeni, protoae delegat jejich tadu bude volit a pracovat o to, co mu elenove tadu Co se tYka, dinnosti naaeho tadu TexaskY Kvet els. 158 v Kaufman, Tex., miraeme bYti spokojeni, neztratili jsme od minuleho sjezdu, tedy za 4 roky, addneho elena vyloudenim, nY nam nevystoupil, elenove kaadY mesic spravne plati, tadneho nemusime upominat, addneho jsme za 4 roky nesuspendovali, a naei zpravu ka g dY mesic spravne odeslali jsme Hl. idadovne. A nejvice nas teti, to jsme u nateho tadu zalozil. ua pied vice jak tkemi roky "DetskV Odbor", ZakIdciajici Menove toll°

ye

dn2 24. eervence 1940.

odboru byli: Dorothy Rose Urban, Evelyn Jane Urban, Betty Lou Urban a Willie Charlie Kofnovec. Byly to tenkrate deti od 5 do 6 rokil a bylo to tenkrate tak pane a mile, kdyt jsme u naaeho tadu ten DetskY Odbor zalotili a ty deti mezi rids uvedli. A ty deti se od to doby vady nagich schazi sileastimji se svymi rodiei, a my jsme jisti,ze z nich vyrostou dobti elenove naei Jednoty. Tea mame jednu sestru naaeho tadu as ye state Colorado ve Fort Logan, jest to blizko Denver, Colorado, kde ma jit po mnoho rokt vYborne zamestnani. Jest to sestra Mary L. Urban, a druhou at v San Francisco, Kalifornie, ktera tea tarn ma velmi dobrou praci, a hlavne, to jsou tam i vet& platy jak tady v Texasu. Obema jit tamni agenti di organizatoki nabizeli, aby vstoupily do Zapadni Jednoty, protote i v Colorado i v Kalifornii jest dost naaeho lidu, a Zapadni Jednota tam me dost tadfi a sini, a ony tam chodi east° na -Ceske zabavy. Ale ony ty nate sestry jim, tern organizatordm spravne odpovedely, ze dva spolky platit nebudou, a protoie Texas jest jejich doinov, tak ze zustanou v nag S.P.J.S.T. Co se tYee tizeni naaeho tadu pracuje nam to vYborne, protote na g fikednici pracuji bratrsky, a nemaji velkou nahradu za svoji praci, a to nam umotnilo, ze mame nat tadovY poplatek pouze 5c mesiene na elena, Ira 4 roky.

A jak nag' neetni vYbor naposled prohliael knihy, odporueil, protoae mame v pokladne vice pen& net jest tam nutne potiebi, abychom elentim udelali kaademu jeden dolar slevu z mesidnich pcplatku, neb darovali naae ptebyteene penize na nejakY dobrY &el. Tato záleaitost ma bYti projednana v ptieti schuzi v mesici srpnu 1940, protote . v dervencove schiizi jsme rneli mnoho sjezdoveho jednani, tak jsme to odloaili die ptani vet giny na srpen.

Nagemu ecetnikovi jsme koupili od Hlay. tadovny freetni knihu, stala celkem i s listy, jak pro seznam elenstva, tak i s listy fidtovacimi $5.00, ale naa Udetnik si knihu velmi pochvaluje, protote, jak on po-vida, vaecko jest skoro natiateno, takte ma malo prace se zana,tenim. ✓ podzimu letos mame slibeno zase nekolik novYch alexia i s jejich rodinami, kteti jit da yno by byli mezi nos vstoupli, ale tpatne iirody je od toho zdrteli, ale letos, jak se zda, budou baviny i vaecko druhe dobre, protote prti a zase prg, tak vte na farmach vypada rxinohoslibne, jen kdyby se to cena za farmakske produkty udrtela aspori tak jak jest nyni, a hlavne, aby se bavina mohla prodat.

No ,a nebylo by to ani vaecko, kdybych nepodekoval naaim tadovYm sestram, ktere jit se etyki roky o to staraji, abychom se i po katde schuzi dobte pomeli, a ptichystaji nam vady dobrou svadinu, a bYva nas na schfizich dost, protoae nekdy i mezi nas zavitaji nekteti, kteti ani do Jednoty nepatti se s yYmi rodinami, tak mivame ty na ge schfize dost zajimave, a hlavne, skoro vaemi nagimi bratry i sestrami tadu TexaskY Kvet cis. 158 v Kaufman,. Texas, pravidelne navetevevane.

Jsem s bratrskYm pozdravem na veecky, Frank Kofnovec, tajemnik tadu.

Z hanickSTch vesnic zmizi troubeni. ✓ detnYch vesnicich na Halle oznamuji jegte ponocni hodiny starodQvnYm zpilsob)em — troubenim. 0 ptitvodu troubeni se vi velmi malo.

Je jisto, to vzniklo v dobach, kdy nebylo rozgikeno tdivani hodinek a udrZelo se i pozdeji, ponevada sloutlo soueasne jako kontrola, zda ponocnY pini kadne svou povinnost. Nyni se uvaZuje, jakYm zpilsobem nahradit troubeni, o nema je zjiateno, to je velmi vSrbornSrm signalem pro zlodeje, ktefi fedi okamOte, kde se ponocnY zdrtuje. Bude pravdepodobne odstraneno vilbec.

Koupila omylem a pak nabizela v novinach: Prods se novy detskY koearek, koupeny omylem, jette nepoutitY. Jsem pkilit zamestnana politikou. Dobra kotzpe 2a 4 libry, Dotazy na pottovni schranku —

%fSTNiK

Ve stiedu, dne 24 de1vence 1940.

PROC DEJINY NEMLUVI o MLA - ku, knihy od nejstar gi Ceske litera- trAvi vedcry pri petrolejove lampe, by se vraceli do Zivota posileni a oD1 oii POUSTEVNiCiCH. tury k nejmodernejSi. Jsou to sta a protde elektrickY proud prohlasil svegeni. Stall poustevnici utikali do sta knih, ktere jsou bez ladu a skla- za zbytednY prepycli. Je St'asten, 2i- ptirody, aby umrtvovali fel° a IT Prase na Vinohradech ye Slez- du sldeny a vyrovnany do stropu smrt Smrt vS'ak zrejrne neske ulici bydli pan M., povolanim takovYm zpasobem, ie tvori klikate je v ovzduSi svYch hrdinu romano- milovala poustevniku — aspod se soukromnik, ktery o sobe tika, Ze je ulidky. Neni znamo, kdy se objevil ni poustevnici utikaji do prirody, a- v2dy pie o starch poustevnicich. poslednim poustevnikem, adkoliv na svete prvni poustevnik. Ale4e jinetije ve skalach v jeskyni, ale do- ste, to jeSte koncem minuleho a doeela v podestnem obdanskem dinta- konce i na zadatku dvacateho stole- VOLTE PRO — ku. Je ovtem moderni poustevnik. ti byli skutedni poustevnici. Nemaji Sam si vati na malYch kaminkaeh a I vg ak nadeje, ie by se stali tak znamr spi jako dtivejal poustevnici na ho- jako svatY Ivan, chorvatskY print, le semi. Sim si S'ije docela civilni Aa- kterY z11 ve Svatem Jane pod skalou kandidata o znovuzvoleni ty a ma ye svem jednopokojovem nebo svatY Prokop na Sazave. Crsar byte v patem patie pouze knihy. Josef zrdil v roce 1782 tak zvane Knihy, bez jedineho kousku nabyt- "eremity, poustevniky, dili lesni bravYch. Ale ptece je to rozdil. Moder- try" zvlaknim narizenim. Tehdy Hon. Joe H. Eagle jest kantakovou vYjimkou, jak se lo v Oechach 83 poustevniku, z todidatem o znovuzvoleni za ho 17 duchovnich a 66 svetskYch. V kongresnika z 8. distriktu (oroce 1782 ill poustevnik dokonce i v kresu Harris). Vice jak 4000 blizkosti Prahy, v chuchelskem lese. volidii jej vyzvalo, aby se znoPo smrti Josefa II. ale opuetene jevu uchazel. Pan Eagle jest \ Terskyne samotaril ndly nove obyvatenYm a vlastenckYm Ameridale a pokradovatele poustevnickeho nem, a neni pro 2. ,adny cizi, Zivota. Ale i mnohem pozdeji mnoho diktatorskY "ism". Jest mulidi uchylovalo se do samot. Tak tre-1 Zern rozumnYm, srdednYm, hrba Svatopluk Oech o sobe rad proVag hias a podpora, jak ten, dinnYm, veruhodnYm, pratelhlaeoval, ie je poslednim poustevtak must, bude ocenena, kdy't skYm a spolehlivYm. Osobne nikem v oechach. Kdyi opustil Prasvolite pana nikdy se nedotkl lihovin, ale hu, ail z podatku v Obristvi a pozdeji byl vzdy protiprohibieakem. V si vyhledal novou samotu v Havrank4.-3igresu bojoval proti 18. doce nad Trojou. Ale i dnes utikaji datku a hiasoval pro jeho oclde z horedneho tempa mestskeho Zivolani. 'My bojoval pro pravota 'do samot a lest, toldi po klidu va mensin a jejich prava k a dednim, nidim nerdenem /ivote svobode nabotenstvi lady hlav prirode. Veechny ty drevene chasoval s presidentem Raosevelty kolem rek a rybnika svedei vYk tern pro farmarske zakony. mluvne o modernim poustevnictvi a Pan Eagle nenavidi diktatory a podmanitele a udini vte, aby pasoug iti s ptirodou a touhou po samomohl k nove svobode a Polska, nebot' veri, ie tyto te, ktera, jiste mela a ma v sobe urate kouzlo a vyrovnani. Jen korinzeme by mely ziti jako svobodne zeme. Pan Eagle a Wright Patkiim, bylinkam a kozimu mleku man zajistili valeenYm veteranfun vyplaceni vojenskeho bonusu. dneeni poustevnici neholduji. Pan Jeho prate a rekord jest tak dobrY, 2e jest , zaznamenan, jako M., kterY ye Slerske ulici na Vino100 procentni. Pan Eagle ma sve vlastni ptesveddeni a nepatti hradech 2ije pro dndni svet trochu i'adnemu jednotlivci nebo skupine muZfi. On jest svYm vlastnim podivnYm a nepohodlnYm 2ivotem panem, myslicim, pracujicim a dohli2ejicim na veeobecne dobro zda na prvni pohled. U svYch knih vt.ech. Jeho heslem jest: Spra yedlive jednani a spravedlnost a svoboda a blaho vSem. (Pol. Adv.)

Hon Joe N. Ea 1e -a

by-

za kcypyresnika z 8. distriktu

Yolici Pozor

P. A. LUNDY

I

eeskovenska

za okresniho soudce okresu Wharton

v pfittich primarkach.

Pan Lundy, jest-li bude zvolen, bude venovat celY svirj das tomu fitadu, bude spra ynY a nestranny, jak pro jednotlivce, tak ve prospech okresu.

(29-30p)

Walter Dotson Dist. klerk okresu Wharton Vas hias bude nale2ite ocenen.

Bratnim a sestram voliotim okresu Fayette Pieji si zde oznamiti svoji kandidaturu do irradu statniho zastupce (Representative) z okresu Fayette, nasledkem veeobeene petice mojich pratel po celern okresu Fayette, kteti si preji obnoveni zdravYch a pevnYch zasad v na gi statni zakonodarne a vladni vYkonnosti. — Byl jsem narozen a vychovan v okresu Fayette, take daneplateem z majetku a v minulosti majitelem posemku. Nasledkem toho mam z prvni ruky pojem o rolnickYch problemech a pottebach rolniku. 1VIam rovne't karieru obchodni skutenost v provozovani pravnicke prakse, ktera mne dini schopnYm k ptedneseni v'Sech techto potteb legislature ye spravne forme. Nag stat jest povinen zaplatiti dluh starcum, slepeum, pottebnYm detem a uditelskemu pensijnimu fondu. Ja jsem pro uvaleni dane na ptirodni zdroje, a sice, 5 centil dari na sud oleje hned jak ten jest derpan ze studne, zvYeeni dane na siru, take pro dan na ptirodni plyn, kterY jest odesilan mimo stet Texas a dan z ublikove Berne (carbon black). Ja jsem osobne proti dame z prodeje. Vas hias a aktivni pomoc budou naldite °earthly v demokraticke primarni volbe, vedene dne 27. dervence 1940.

S bratrskYin pozdravem silstavam VOA (Pol. Adv.-c) R. B. 8PAtEK. Now

W. a BRYAN

Volte

7tr

Dro

• BRYAN o znovuzvoleni za

OKRESNIHO NAVLADNIHO Okres Austin (29-30)

Podleha, demokraticke primarni volbe Vas hlas a podpora budou oceneny.

(Pol. Adv. Pd)

VESTNIK

Ku testi vede price g

i

Ve stkedu, dne 24. eervenee 1940.

Price prornyileni, oiivovani lasicou i nadienirn.

sokolski

tY8LENIco sokolska! Jak na'te pohlitet,

zae to pokladati? Zda za paprsek z konein nadzemskYch, jent zatehnuv plamen lasky ye hrudi Zakladatelii, stal se pilvodem to vatry posvatne, jet odtud roznecuje tisice srdci nadgenYch? Srdci, jimt nestati ani prosta snaha tivoei gna, ve gkeren urn jenom k dosateni chleba a po nem mamonu co nejhodnejgiho napinajici, ani ten chladnY rozum, jent o vgem tak studene rozvatuje, ani koneene laenost po slave dne, hovici dne gnimu vkusu vetejnosti, prahnouci po sensaci, po lesku a hluku modernich "circenses"?

Ol spige to pokladati mime za ztelesneni snah buditelskYch, za koneanY, nejkras gi jich kvet? Fugnerem a Tyrgem po pravu-li koneime svelou tadu buditela naroda, jehot vzkti geni dokonale viditelneho doglo vYrazu piechodem Prahy v ruce Ceske, pak rozhodujicim jest pro nas jen toto stanovisko druhe. Netu gime jen, vime to jasne: Sokolstvo jest svornikem, zakoni.:ujicim klenbu prate buditelske. VYznaeny rat ktisitelsky podnes v nem zachovan: vtelost, obetavost, nezi gtnost a nadgeni!

Proto s takovou laskou pohlitime k tobe, mySienko sokolska! Teplem svYm v pou gti tivota vgedniho vykouzlila jsi nam oasu nadhernou, kde ze sveti zelene skvostna, palma radosti votni bujne k vY ginarn se tyei. Koteny jeji pramen opravdovosti svlatuje, korunu van sily kolebe. a mocne vejite lista liba, slunko nadgeni Blaten, kdo pies vyschlou step povinosti tivota nagel peginu k zahrade radosti tivota.

Jestli povinnost tivota stepi, to zahrada tivota patrne jest tivot bez povinosti, te? Chyba ky, vtdyt' sam tivot o sobe jest jit povinnosti, povinnost provazi to od kolebky ke hrobu, ji neujdeg, kdybys kraj sveta sel. Tedy jaka radost? Aj, radost z povinnosti dobrovolne. I kdyt vgecky povinnosti tivotni spravne jsi vykonal, zastava ti kus srdce nevypinenY a jako stateenY najednou pocit'uje g prazdnotu v nem.

Ani zabavou, ani potitkem ji nevypini g : zabava ptejde, potitek vy gumi a prazdnota muei to dale. A hle, jakmile ptibral jsi si povinnost dobrovolnou, nagels lek, nagel jsi radost ze tivota, neb aspori prostiedek, jimt motno ji nabyti!

Nadbytek jest povinnosti dobrovolne a na dosah ruky, ale jak malo tech, kteti ruku po ni vztahnou! Za vidinou Stesti miliony slepe se tenou a ona jim stale unika, at klesnou u gtvani; jednotlivci jen s Usinevem shovivavym klidne jdou cestou svoji a — Stesti za nimi samo ptibehne. A tito St'astlivci bezdeeni vgichni obrali si povinnost dobrovolnou; vykona.vajice ji, neeekaji odmen a dike a proto nemohou bYti nikdy tolik znechuceni, jako ti, kdot povinnost dobrovolnou sice take vykonavaji, ale nezhostivge se slabosti lidskYch tadaji za to slavy a zisku. Ten, pod jehot obraz ruka ptatelska napsala heslo "Ni zisk, ni slavu", byl jeden z onech g t'astlivca tichYch, a ti, kdo ptikladem jeho se spravuji, bezpeene dojdou vnittniho Stesti, jednoho z tech statka, kterYch "ani mol netere, ani rez nekazi, anit zlodeji vykopavaji a kradou..."

Ku gtesti vede nas prate sokolska. Nejde ani za ziskem, ani za slavou, ale ptina gi klidne yedomi, Ze vykonali jsme alespori east toho, co na muZi se vyiaduje. A to jest jiste velke S"testi Zivotni.

Mukve a jino'Si degti, prod' stojite opodal? ny a divky, prod vahate? Prod vzdalujete se toho tabora brati1 a rester, v nern2 bez rozdilu stavu tuZ1 se mlade2 statedna, nalezajic to silu a radost, pravda i krasu? Hle, etytlistek 'Stesti — a vy se za nim v jetendku pachtite...

Videli jste na cvidgtich sletovYch ty tisice junakii, ty neptehledne tady cvieenek? Ti v gichni svrij etytlistek Stesti nalezli Ne vgichni zachovaji si jej, jen zlomek z nich trvale nalez1 u nas radost ze Zivota, ale i ti, kdo jen piechodne nale2eli Sokolstvu, vzpominaji po cel' iivot onech dob At'astnYch, kdy hledali a nalezli: Radost a situ, pra.vdu a krasu: K. Vanieek

?;.'2WKIMAir

MATERSKA JEDNOTA SOKOL KAREL HAVLI5EK BOROVSKY. V ENNIS, TEXAS. Sokolice od leva do prava: Emilie 8krab6.nkova (t), babieka Fr. Petrova (t), Ant. Brotkova, F. W. Petrova, Pavel Poti gkova, Jos. Kurzova (t), Jos. Houdkova. Vilem Bou gkova, Jos. Wondrashova, M. Nevolova (t), Ema Ho gkova, Hedv. Ho gkova, Jos. Radova, K. Latnovska (t), babieka Latnovska ( t ), Jos. Hertlova, (t), Jos. Herznanove. a Fr. Latnovska.

Druha, tada z leva, bratti: L. 0. Ho gek, Jos. Sramek, Karel Moueka, Frank LainovskY, Vaclav TupY, Frank Mouaka, Jos. Hertl (t), Josef Buriata (t), Vaclav LatnovskY, Karel LatnovskY, Josef Rada, Ant. Kurz, Josef Herzan (t).

Posledni tada z leva: Josef Danek, Frank Dana, Vilam Bou g ka, Josef Brotek (vratil se do 6ech), Anton Brotek, Jiti Nevola, Pavel Poti gka, Frank Petr stragi (t), Josef Houdek, Vagek Herzan, T. H. Skrabanek, Fr. W. Petr. — Na iImse okna stojici klucik, ptitomne inZenYr Lon Star Gas. Co. — T. 8krabanek jr.

Sokolstvi radost ze

"•:;,(-1

„

,75.",%,,e,„ •

TI, KDOZ JEN PEECHODNE NALEZELI SOKOLU, VZPOMI.NAJi PO CELY ZIVOT ONLCH DOB StASTNYCH, KDY HLEDALI A NALEZLI: RADOST A SOX, — PRA'VDU A KRASU. Cvidenci a kariata Sokola v Ennis, vet ginou dorostle ditky sok. rodiea z obrazku prveho.

Sedici sokoli na verande z leva: Vaclav Ha gkovec sr., Bohuslav Zazvorka, F. L. HejnY, Jaroslav Zazvorka — starosta 28 let neptetrlite — Vaclav TupY a Vaclav Laklovsky.

Stojici za, nimi z leva: Ant. Bro2ek, Vaclav HejnY, Karel Moudka, nerozeznatelnY bratr, Franta Ludan, Frank Danek, Rud. Hrneif, Frank Patfil, Jos. TupY, Vaclav LatnovskY jr., V. Kat'ak, Bob. lioudek, Trunk La4lovskY a Va.014

Ve stledu, due 24 Eervenee 1946.

VRSTNIK

Dne,zu Ctvrta Sokolovna- v Ennis, Texas.

( po svc m vystaveni. Vet' zdena slou g ila novemu ucelu tadu let a protole zvS7is ,zhokely Prvni iozbourana a iliiaLu ui post vena tato. Architekty prve Sokolovny byli bratti Josef Zazvorka ( v Kagene einnost. lifornii) a Karel Moudka. Zbylych , tti Sokoloven architektem i kontraktorem byl br. Karel Moudka.

Dechova (turecka) muzika pry sake pronika.

troufali jsme si na yetejnost a men Uspech.

Oveem nikoli u tech, .cbdivujicich tureckou silo pomalu cestieku skutednemu orchestru.

YLO to v letech desatYch, .dva roky po B mem pkistani na pilde flak nove vlaiti, kdy domluvili se ayki, po dobre hudbe ennisaci, ze si utvoti co jadro budoucih3 orchestru t. zv. Kvartet: prvni a druhe housle, klarinet a basu. V to dobe v rostoudi osade Ennis vyhravala k tanci kapela, sestavajici z hudebniku amaterii, hudci hrali uspokojive, vtdy zamluveno nekolik her kujotedu a stavalo. se, to colada sokolska jednota Karel Haviidek BorovskY, tehdy v najmu ve stare sini tddu Cis. 25, nemohia ku svYm zabavam Ci divadlu hudbu si zajistiti. Zakladnim duvodem pro zaloleni orchestru byla snaha opattit osade orchestr, ne,zbytny k neinkovani pii divadle, bud' co jednotka samostatna — ptednes koncertnich disel pied divadlem a pc) to V meziakti — anebo co soudast souboru ochotnikil — pki hudebnim doprovodu zpevnich Cisel salovYch neb sborovYch. DrainatickY odbor Sokola byl tehdy velmi dilY, lardvalo se dasto a sensaci osady byla sehrani R. PeenkovYch "Bordynke.tii", tady her se zpevy a — nesmrtelnY B. Smetana nam jiste odpustil — prorzdenim okleetene "Prodane nevesty". Dej tele hry mist() zpivani byl recitovan a jen Cisla lehdi a sbory "Prod' bychom se neteeili" a "Pijacka" jsme nastudovali. Matenku hkala a velmi pane zpivala zesnula pi. Jos. Farajzlova, Jenika dnes v Kanade se toulajici Anton Bubnik a Kecala bratr Jos. Rada. Net pkedbiham.

KdO rozpnuls ki idles k letu .

Kvartet jsme zalotili: zesnulSr A. Doletalek ptevzal prim, jeho syn a dnes prosperujici bilat Louis Doletalek v Grayson, dostal sekund, Josef Rada klarinet a na pisatele ptiela basa. Musel jsem ji objednat od p. Jirana z Chicaga a net doela, nudil jsem se prstoklad.

Co cellista elo to .hra6kou. Po fad6 '..zko-6e1;

Kdyz rozpnuls ktidla k letu ji2, neboj se vzlet?N:t k slunci vYe, na g. drahY deskY ptaku — let', co ti sila stadi jen k cili, jen2 byl ti vytyden, let' k vYei do oblan! aim vYee k slunci vyletie, tim budee mete svoji a patkit na svet celY — a pamatuj, cim z baZin dkiv se vznesee v kiln ft. 2.urnStch niv, spin ujdee neptiteli.

A hrdYrn bud', tak jako byl tviij jen se uhnizdil na 'Ceske nive naei — kciv-2, Tyre a Fuegner s nim tee chU.1, by trvale on hnizdo ma, kde sla yska lipa rani.

To let' a ved' s yYch kariat roj, kde vedneho je svala zdroj a Wend sidli bozi — a vydej ten sviij mocnY hlas, bys varoval vZdy tady nas, kdy nebezpedi hrozi!

F. L. Musil.

Zpodatku museli jsme pomYeleti na sestaveni orchestru dle zpilsobu evropskeho. Nebylo notoveho materialu a byl-li, obsazeni bylo muziku. Kvartetto zvano bylo do residenci k ve0erninl z:11.bav;Un. halo na veseikach ra-

dle americkeho slohu. Pkesto s10 nam to dohte, hradi se pomalu zdokonalovali, zvykali na disciplinu, osvojovali si pattione frazovani napevii, odlgovani sily tonu (piano - forte), zkratka, zkougeli jsme misto muziky vyluzovati hudbu. Vzalo to sice vice rokii zmoci ptedsudek a zlomit tradici net nakonec ohromna vetAina osadniku phiznala, to v uzavtene mistnosti se lope posloucha jemne znejici orchestr net hitt& na ne-li ohlueujici kapela.

Nic pry netrva vedne, yee podleha, zmenam a daleim novotam. Nat orchestr ztratil nekolik diem), byla valka, dostavily se jine pomery, doelo k pteskupovani jednotlivca, Sokol odvain se stavby tteti zdene Sokolovny — poladayky obecenstva stoupaly. To jsme reorganisovali orchestr a mimo novYch hudebnikii ptibrali piano. Pani Marie Kubitzova v Elk, zasedla k pianu prvni a pokud ja byl kapelnikem i posledni. Ji na Nadu let vysttidala pi. Albert Krutilkova v Dallas, vSloorna, pianistka, pani hudebne velmi nadand i zalo Z s ena.. S pianem a dobrYm obsazenim jsme si troufali umelecky vYe. A take jsme se vythibili a sklizeli aspechy.

Hrali jsme malem rok v enniskem Lyric div'adle, doprovazejioe tithe filmy. Byla to pro male mesto novinka, divadlo bylo obyeejne yyprociano. Zvali nas do kostelfi zahrat nek.olik k•ncertnich cisel, fidinkovali jsme nejednou phi dychancich v residenci zamotnYch oboanti.

Byly to nezapomenutelne easy, byli jsme jako jedna rodina. A co jsme phi hrani zazili evandy, uptimneho veseli. Kolegialni soudruZnost nevytadovala nitadneho komanda, kaalY znal svoji ulohu, byl partiall y firovne sokolskeho orchestru. Byli jsme uctivi k obecenstvu, etalhi k tancechtivkm, stkidmi a ukazneni phi vystupovani vtdy a kdekoliv. 2ivot nas rczhazel po Texasu, ja veak vzpominam easto , a tuto drtu venuji milYm kolegam co ptipominku na doby, kdy jsme v bratrskem zapoleni v mlade osade se snabli razit cestu osvete a pokroku.

Na zdar!

Frant, Mou6ka,

V2SVN1K

Dejiny fidu Praha, eislo v Taylor, Texas. iZEPSANt prolistovali zapisni knihy fadu N Praha a z techto vypsali struenou historii jednoho z prvnich faclii S. P. 3. S. T., ktera star gim 'elenihn osveli vzpominky na dobu eplynulou a mladYm pods obraz z poda.tkil dnes ' silne jeclnotky nazi Jednoty.

Zakladajici elenove fadu Praha cis. 29 byli v roku 1899 nasledujici: Karel Holik, Jos. Jirasek, Vine Krasl, J. H. Strnad (tije WO), Jindfich Figl, Jos. E. Janal, A. Kobra, V. A. Ma gek, Anton Strnad, Frank Zrabek. rtfednici: Pfedseda Jindfich Fi gl; mistopfedseda J. H. Strnad; tajemnik Vine Krasl, pokladnik V. A. Magek. tfednici roku 1919: Tom Drozda pfedseda, J. H. Strnad mistopredseda, Jos. Nedbalek taj., J. P. Mohei fleetni, F. E. Kotrla pokladni.

1920: Tom Drozda, Jindfich Zdatil, Jos. Nedbalek, J. P. Mohel, F. E. Kotrla.

1921: Jindfich Zdatil, Jan Janota, st., Jos. Nedbalek, Jos. Mohel, F. E. Kotrla.

1922: Tom Drozda, John D. Du gek, Jos. Nedbalek, Jos. Mohel, F. E. Kotrla.

1923: Tom Drozda, John D Dugek, F. J. Mika, Frank tuba, F. E. Karla.

Tajemnik br. Mika zemfel v srpnu 1923, a dne 7. fijna 1923 zvolen za tajemnika Frank Kind.

1924: F. S. Le gikar, Tom Mikug , Frank Kincl, Jos. Mohel, Jos. Nedbalek.

1925: F. S. Le gikar, Torn Miku g, Jos. Mareg, Jos. Mohel, Jos. Nedbalek.

1926: F. S. Legikar, Tom Mikug, Jos. Mareg, J. H. Tueek, Jos. Nedbalek.

1927: Tom Drozda, Jan Kubieek, Jos. Mareg, J. H. Tueek, Jos. Nedbalek.

1928: Tom Drozda,, Jan Kubieek, Jos. Mareg, J. H. Tudek, Jos. Nedbalek.

1929: Tom Drozda, Tom Mikug, Jos. Mares, J. H. Tueek, Jos. Nedbalek.

1930: Tom Drozda, mistopfedseda neni pozna.den, J. H. Tudek, Jos. Nedbalek.

1931: Jos. Naivar, John Kubidek, Frank KolenovskY, Raymond Veselka, Jos. Nedbalek.

1932: Tom Drozda, Jan Kubieek, Frank Kolenovskki Ray. Veselka, Jos. Nedbalek. 6. bfezna 1932, Ray. Veselka zbaven tfadu a na jeho misto zvolen J. D. Dugek.

1933 . Torn Dro7da, Torn Mikii§, Frank KolenovskY, Jos. Mohel, Jos. Nedbalek. 2. dubna 1933 dan navrh na kotmeni majetku Dozemku ku stavbe fadove sine. Na vYbor, kterY ma nelake misto vynajit ustonaveni tito bratti: Frank Kotrla, Jos. Pgen'eik, Jos. Mucha, Jos. Naivar, Adolf Lala. Dne 7. kvetna 1933 tento vYbar oznamuie, ie nozemek maji vyhlecinutY a po schvaleni fadem dostali pinou moc ken nit 4 akry a za tento pozemek fad zaplatil $1,000.00.

1934: Tom Drozda, Tom Mikug'. Frank KolenovskY, Jos. Mohel, Jos. Nedbalek.

4. bfezna 1934, Torn Drozda, dAva, navrh na postaveni sine. Navrh pfijat. Zvolen sedmi elennY vYbor: Jos. Mucha, Jos. P geneik. Jos. var, Naivar„ Frank Kotrla, oJs. Kind, Frank Kind., John D. Dugek a co ofedseda tohoto vtboru, Tom Drozda. V mimoildne schezi dne 18. bfezna 1934 se rozhodlo se zapoeetim sta y -bv.Sta zdnbr.JosTvdlaeki. slavnostne ocievzdana svernu ifdelu 4. eervence 1934. CelkovY pfijem z teto slavnosti bvl $2.688.11 a celkove vyclani $1,793.91, eisty vYtelek $894.20.

1935. Tom Drozda, Tom Miku g, Frank Ko.1enovskY, Jos. Mohel, Jos. Nedbalek.

1936. Tom Drozda, Frank Le gikar, Frank KolenovskY, Jos. 7Clohel, Frank Kotrla. Dne 4. fijna br. pfedeseda Tom Drozda seezdava jeho fifadu a jeho misto zaujima br. mistopfed;eda, Frauic

1937: Frank Le gikar, John D. Du gek, Frank Kolenovsky, Jos. Mohel, Frank Kotrla. Dne 11. dubna 1937 br. mistopfedseda John D. DuSek se sveho rifadu eestne vzdava a na misto jeho zvolen Frank 8. ' vadleriak. 6. eervna 1937 br. tajeninik Frank KolenovskY se sveho ritadu eestne vzdava a na jeho misto zvolen br. Jos. F. Eineigl 1938: Frank S. Le gikar, Tom Drozda, Jos. Eineigl, Jos. P. Mohel, Frank Kotrla.

1939: Tom Drozda, Frank S. Le gikar, oJs. F. Eineigl, J. P. Mohel, Frank Kotrla.

1940: Frank Svadlefrak, Tom Drozda, Jos. F. Eineigl, Joe Mikug, Frank Kotrla.

Roku 1939 podava br. Frank Kind zpravu v mesici eervenci, le na ge sin jest zbavena v:§eho dluhu na Hlavni tradovne a ete dopis, ye kterem Hlavni Jtadovna odevzdava, nam notu na $6,000.00 vyplacencu. 'elenove prijimaji tuto zpravu s jasotem.

V tomoto miste jest zahodno podotknout, v roku 1934, kdy2 na'S fad zapoeal stavet sin tu, stavebni vYbor ph S - el do nesnazi, kde vzit penize na zadatek pro stavbu sine. VSak jak to bYva, povstal br. Jos. Kind a povida: "Bratmam 'nejake rispory a ty jsou pro vaS'i pottebu, by tato na ge Padova sin byla postavena a zaprijail nam 3,000 dolarri, ktere jsme museli mit pro zadatek. SrdeenY dik br. e Kinclovi, ponevadt kdyby nebylo jej, tak nevime jestli bychom bYvali mohli zaeit se stavbou bez penez. Dale brath kupovali akcie a br. E.L. Lowhon, ktery neni jiz mezi nami, piljeil $2,000.00.

SrdeenY dik jemu take.

Roku 1940 v lednove schrizi bylo ujednano, by elenrim byly vyplaceny vAechny 25 centove ptispevky, ktere fad elenrim dluhuje, co2 bylo ueineno a dentin bylo vyplaceno 11. Anora $3,456.55, eim2 sin tadu Praha jest vista, bez yL.eho dluhu. NaA fad Oita dnes 425 elenri a 128 v Detskem oddeleni.

Take nag fad Praha bude mit tu vest, ze bude nage S. P. J. S. T. odloYvat svfij XIII. sjezd zde v Taylor, a timto zprisobem budou miti nazi mili delegati pfile2itiost poznat a uvidet nase 'nest° a nak elenstvo.

Take vzdavame na'Sim sestram ve jmenu fadu'Praha srdednY a uptimny dik za jejich spolupraci a obzvlatt` jak nasleduje: ses. Joe Kinclove, John gvadleriakove, Frank Kotrlove, Ed. Kovatove a vAem ostatnim stejnYm dilem.

Za tad Praha, cis. 29,: Frank gvadleria,k, `pfedsecta, Jas. F. Eineigl, tajemnik.

Washington, D. C. — Kongresnik K. Stefan, republikan z Nebrasky vefi, to vzdor tomu, mezinarodni zajmy Bat'ovy obuvni spolednosti podle vgeho upustily jit od sveho planu na vybudovani nove obuvni tovarny na americkem stfednim zapacle, to je motne vybudovani takoye tovarny se strany Bat'a Shoe Company, Inc., v Belcamp, Md., cot je domaei americka, korporace. Rozhodujicim einitelem v planech spoleenosti, jak Stefan dodal, mate bYti stanovisko nazi federalni vle.cly, zdali dovoli, aby 48 eeskYch instruktoril mohlo zristati ye Spoj. Statech a zanditi pracovniky v nova tovarne, jak pracovati na Bat'ovYch strojich podle Bat'ovYch planii. Stefan pravil, to se mu Rz dostalo ujigteni, to onech 48 t echt nebude deportovano. Tito instruktoti pfijeli z bYvaleho Oeskoslovenska do Spoj. State na jednoroeni pobyt.

Toto jejich povoleni ma v gak jit brzy vyprgeti. tadost, aby jim bylo dovoleno zustati v Soustall dele ,nebyla dosud poda,na.

Zazrak moderni techniky. — K zazrakum moderni techniky patfi jiste visuta draha vedouci z Elberfeldu do Barmen. Draha spojujici dye mesta, vzdalena, od sebe 14 kilometrA, sleduje vgechny zahyby fek a skYta vYhledem z vagonfir nadhernY pohled na cele udoli feky.

Jizda nad fekou trva celkme 30 minut a jest velmi zajimavym zatitkem cestovnim.

Beaumont. — West° Liberty ma letos 3075 obyvatel, tedy o 888 vie net v 1930. V velum okresu je 23,555 obyvatel, a 4667 vie. V okresu je 1917 farem. VelkY paet farmafskeho obyvatelstva je deskeho piivodu,

Ve stfedu, dne 24. dervence 1940.

Sdeleni pfedsedy fain Praha. ft/NACTif SJEZD nagi Slovanske Podporujicijici Jednoty bude se odbYvat v sini nag eho tadu v Taylor, Texas.. Add Praha eislo 29. dovoluje, by mYmi slovy byly sdeleny diky vgern tadtim a delegatum minuleho sjezdu, ktery se odbYval v East Bernard, za jejich kooperaci a einnost, to nag fad Praha docilil to cti. Jest to Best, kterou nazi zdej gi eleni si vati a ujiAt'uji vgechny delegaty a nav gtevniky 13. sjezdu, to fad Praha pracuje vile, by tento sjezd 0.1110.0■0401.

..me■ o•I•111.0411•11..111■04•111•0•01111.041.0.11.1•0•MWMIIIM0•11

■It

FRANK G. 8VADLESTAK, 41i...nosq,amoo.nmpam.o.w.s...m........o■ olonwoomo.elowammoon.

byl inalne utiteenY, by to byl jeden z tech nejdokonalej gich sjezdil v historii nazi organisace.

Dovoluji si vam zdeliti, to eleni na geho fadu jsou dychtivi a ochotni obhajiti tuto test. Pracuji k tomu viii, by byty a vSe jingi zafizeni pro delegaty a nav gtevniky byly tipine a ty nejlepgi.

My zde v Taylor mame velkou slovanskou osadu. Nag tad roste silne. Mame zde vetginu mladgich ideclnikt. a pracovnik y a pfijimame prtmerne asi dvacet novYch dent katdY mesic. Co pfedseda na geho ka,clu ja moje 'deny miluji. Marn v mem srdci misto pro katdeho, a prave tim, to oni jsou verni na gi krasne praci, rueim yam, to pfipravy pro 13. sjezd budou opine. Pfeji si upomenouti vgecky dleny nazi Jednoty, at' jste z kterekoliv east statu, to fad Praha srdeene zve vas v gechny, abyste 13.

Sjezd navgtivili dle vagi motnosti. Jestli tete pobyt celY eas sjezdu trvajici, pfijecite rids navgtivit aspon easteene. Uvitame vas srdeene.

Delegatilm vgem pfeji mnoho zdaru. Na shledanou v Taylor!

Frank G. 8vadleriak.

Londyn. — Italske hrozby novel° spoleeneho fitoku Nemecka a Italie na Anglii vzbudily zde pochybnosti, pokud se tkne chovani 8panelska a postaveni Portugalska. Daily Sketch za.hajil kamparni pod heslem "Zachrafime Portugalsko nyni". Pravi, to jisty vynikajici Anglican, kterY prave se vratil z Lisabonu, oznamil, *le Nemecko se snati podkopati pfatelstvi mezi Portugalskem a Anglii. Portugalsko je "nejstargim pfitelem Anglie." Nemecko pry snati se podnititi tam rozbroje a nepokoje, tak oby poskytnuta generalovi Francovi motnost poslati sva vojska do Lisabonu. Premier Salazar, partugalskY diktator, je velkjim pfitelem Anglie.

Ve gpanelskem tisku mnoti se protianglicka propaganda .a v mnoha kruzich mysli se, to "nevaleenost" '8parielska podoba se nevitledno,$ti Italie pted jelim, vstupe

Ve suede, dne Z4Cervence . 1349.

V.EJJTNIE

PREVRAINY V03 LDISONOV1: 2AROVKY. arovky, ktere vyely z rukou T. A. Edisona, podrtely zhruba svilj tvar po cela desitileti. Ale uvnitt, tam, kde je jemne vlakenko, prodelaly tarovky velke zmeny. Edisonova tarovka byla velkYm einem. Kdybychom dnes svitili s jednou z takovYch prvnich EdisonovYch tarovek a kdybychom se zajimali o to, co budeme platit za proud, tekli bychom: Svetlo je tlutave a Mayne drahe. Prvni Edisonovy tarovky s uhelnYm vlatenkem spotkebovaly 7 at 10 Watt na svieku. Pozdeji se polepeily. Spotteba klesla na 3 1/2 Wattu. Pied Edisonem bylo mnoho pokusa se tarovkou, ktera, by mela kovove vlakenko. S tim deal pokusy i T. A. Edison. Ale neelo to Technika vratila se veak ke kovovemu vlakenku, kdyt se naely nove, tvrcle kovy, nebot' vlakenko z nich vyrobene sneslo vetei tar Bylo oveem velmi obtitne udelat jemne vlakenko z tyrdYch, talc° tavitelnYch kovti. Tak pkiely tarovky s kovoyYm vlaknem: osmiove (1901), tantalove (1904), wolframove (1909)osrarnove (osmium a wolfram), tungsramove atd. Ptiely

wa,tto y l y. ktcrc spotrebuji na jednu svicku pal wattu i mene. PriSly Ze.roVky pinene plynem, nejprve dusikern, pak vz'acriSrmi plyny. Ale nejdokonalejSich Zarovka,ch se nejvet'Si east energie elektricke nepromeni ye svetlo, ale v teplo. I nejdokonalejei tarovka vice hkeje net sviti, aekollv od ni chceme, aby jen svitila.

Snad jen desetina elektricke energie se promeni ye svetlo. Ostatek v teplo. Proto hledaji se nove cesty, jejich2 cilem je t. zv. studene svetlo. Hledaji se lampy, ktere by elekttinu ptedeveim ptemenily ve svetlo. Tomuto sttidenemu svetlu bliti se neonove lampy. Jsou to vlastne potomci GeisierovYch trubic a maji velkou hu v reklame, kde se z nich delaji cele napisy a dasto i pohyblive figurky. Jest jit nekde toto studene svetlo, ktere je idealem technikU, zejmena tech, kteti se staraji o osvetlovani? Je v pkirode. Stadi jen vzpomenouti na svatojanske musky, jejicht tivot tak krasne popsal Karafiat v "Brouecich". Ale vedle techto svatojanskych mueek, kteere maji nadherne a vetei pHbuzne v tropickYch krajich, jsou take svetelkujici bakterie, mokske ryby i houby. Sviti, sve-

telkuji. Jejich svetlo snad neni velke, ale je hospodarne, ekonomicke. 80-92% energie, kterou tyto tive organismy ptijimaji jako potravu, promeriuji se ye svetlo, v energii svetelnou. Olovek tedy i zde ma co delat, aby dohonil ptirodu. eleznieni praice z asbestu. — Podle nejnovejMch technickYch zkueenosti lze dosud v praksi poutivane teleznieni pratce jak tak i telezne nahraditi asbestovYmi. KOstra asbestovYch pratca je ze teleza, ktera je vypIneH na asbestem a ceninentem. Jelikot se tyto the hmoty dokonale spoji, ize tyto prace" velmi snadno vrtati jako dtevo, cimz i upeirriovani koleji je vehiii snadne. VYhodou techto -asbestovYch pratcii je ziskana zkueenost, jizda po techto praicich je bezhluena a vehni elasticka.

PiVIll sudy z hliniku. -- V Americe se vyrabeji pivni sudy z hliniku, ktere maji proti pivnim sedum ze dteva nekolik ptednosti. P•edeveim odpada stale vysmolovani sucla a jsou velmi lehke. Rovnet naklady, spojene s udrtovanim hlinikovYch pivnich sun, jsou velmi nizke.

0111111.t.118.0111111....111.0.10•00,00 ■041111.

I

BLAHOPRANI OD

J. P. MOHEL PKG. STORE

ZIESCHANG'S

• • • JedinY eeskY obchod s lihovinaim.

• ••

Krmivo — Semena — Produ'kty

944 MqpeIe.o...o....u...oesso•eawo•xme.eoe,

0

TAYLOR, TEXAS 0.1041•1=.0111111,11•00■0411111111./.1111.0.0.1,0 MO ae.es0

108 EAST 3RD., 04,11,04..0.11.,,I.0 MRS (1

04111111.0.111.0.00 ∎ 041,.....0.M.0•••••04•11.01•1.0.16,0411•1.0•110,0.11L0.11S.0.1140.1.

RALPH JOHNS DRUG CO.

1

Telefon els. 96.

204 West 2nd Street

0 0

FARMER'S HARDWARE FRED POLANSKt, MAJITEL Sprasky auto vrchii a Domaci potieby.

2elezne zboti — Rolnicke stroje — Postroje — alounictvi TAYLOR, TEXAS

Telefon 122.

TAYLOR, TEXAS 4111.1.11111,67.0 4111•11 .11.041111.0.1111. 0.11111100.111. 0.111.0.111.0411•100 ■0■0.10,0.0.1411/11.011091.011.11,0415.0.:461640

mal.....amo•111.1*

40.111•••04111100.111.04111....0.1.141111.04/0041111111,01N1.04/0•041 ■040.0114M0•11111.0.1111111.01•Mx0AMININIP1.1111.

tESKA OBSLUHA & Main St.,

TAYLOR, TEXAS

4......,......p.wo.o>0.1..I.A010.00.011K•sIon ■••■■•■■,■••■•■■••••■,0041.2. ■■■■••■•■■••■■■■•011.

0.111510,0.11.0

N•11.0.0100.111111.1111111111.111•041 ■11.0.11111111.0011.0.111.0.0.0•11111.1.111.0.11M041111.0111.0.1111.1

IIAR HOTEL V TAYLOi TEXAS VITA cArtz

DELEGATY, OfIEDNiKY, eLENY A NAVSTEVNIKY NA XIII. SJEZD.

Slova.nske Podporujici Jednoty State Texas IDS TAYLO J. 30. a 31. CER'CE. Ti, kteii si pieji zamluvit svetnice, musi tak urcite udelati pied sjezdem.

21.dne zv:ieni sazeb!

PIM

MU,

1111.11

INIMINI.I.N1 101111.01110M

ye 3tredu, (Inc 24. if ervence 1940.

ODA DONSOVATELSKi Ellinger, Texas.

Cteni bratti a sestry: — Kdyt me tak trefila chvile, rozhodl jsem se zase trochu rozhicovat ten psaci stroj. AvS'ak nechci bratra redaktora piilis tetce obtetovat, ponevadt nejspi g ma tohc pine ruce ted' v eas pied sjezdem, ale snad najde nejake mistedko, aby mi uvetejnil moji 'Skrabaninu.

Co se tYde zprav ohledne na g Jednoty u nacho tadu, nemam nic k uvetejneni, nebot' naA pravidelnou schuzi v mesici Cervnu jsme neodbYvali z ptidiny nepohodlneho podasi.

Fled tYdnem, zde, tak jako asi po celem state, meli jsme tu pkile gtost vzpominati to staro-zname anglicke potekadlo: to mute se nee() ptihodit, at bude (chladny den v eervenci) "C Ad Day in July". Na etvrteho eervence jsme opravdu men ten "Cold Day in July", ale to jenom skoro rano, odpoledne ut nam pratilo na klobouky.

Ta voda nas zase nav givila. keka Colorado vytopila vechny kropy, lezici v tdolich blizko teky. Od roku 1935 teka Colorado se vylila letos po atvrte. Nejhroznej g ptipad byl v 1935 a zase 1938. V race 1936 a 1940 to nebylo tak zle. Ov‘Sem. Skody nadelano at moc. V Hallettsville teka Lavaca nadelala ohromne gkody a take znieila nekolik lidskYch tivota Tam to bylo o mnoho horSi netli zde.

Jsou tu ptijecieni bratf Frank Kristynik s mantelkou od Seaton, na ygevou u spolubratra Albert KulhankovYch. Tazal jsem se bratra Kristynika jake maji u nich kropy. Odpovedel: Asi takove jako mate zde — zarostene". No, to jsou asi nejspiS" pane, ponevadi zda se, le nose kropy letos, ktere nebyly znieeny povodni, vypadaji pekne a slibne. Dale byli navgtevou zde u nas p. a pi. Ed. Spratt, p. a pi. Tom Kelly z Dallas, na gi S'vagti, a s nimi take jate otee moji mantelky, bratr Jos. 2abeik z Temple.

Spechali zase nazpet, nebot' se zdalo, ze bude katdou chvili valit. Take se zde zastavili spolubratr a :Svagr a moje sestra J. P. Nedbalkovi z Beeville. Stravili u nas sobotu a nedeli. V pondeli ptijela rodina naSeho spolubratra a m1 ho bratra R. A. Jurena od Ft. Worth. Wechny nav gtevy nas zajiste potaily.

V mesici eervnu jsme meli tti svatby. Krajan Charlie Tobiak syn p. Anny Tobia gove z Ellinger, vzal si za mantelku sled. Elna Janssen z La Grange. Novomantele bydli zde. Charlie jest zamestnan u jeho bratra v ,obchode. Pak Frank Hru gta, syn naSich spolubratra a sestry Frank a Louise HruSkovYch. Frankie si vzal za mantelku sled. Bessie Walla, dceru p. a pi. Frank WallovYch. Bydli zde a novomanZel Frankie jest zamestnan v obchode sveho otce. Pak Robert Schobel, kterY vede gasolinoy ou stanici v Ellinger, vzal si za mantelku sl.

Nolie Kulhanek, dceru spolubratra a pi. Albert KulhankovYch. Novomantele Schobelovi stravili dva tYdny na "honeymoon" v Kalifornii a Iowa. V pondeli byli sezdani sled. Cornelie PiIhoda, dcera p. o pi. Louis PilhodovS7ch, s p.

Emil Vitkem od Frydku, (pki Sealy). Pkejeme v em novorrianeltim St'astne a prosperujici mantelstvi.

V fiterY dne 9. dervence t. r. odbYval se zde d-:_q natskY sjezd (Ginner's Convention) Texas Ginners Association, distriktu 15., 18. a 19.

Sjezdu siteastnilo se velke mnotstvi delegatt a navftevnikti. Sjezd zapoeal asi v 10 hodin rano. Delegati a na yStevnici byli ptivitani hudbou zdej g kapely Obchcdni komory. Po registraci delegatt sjezd byl zahajen hned po obede v Ellinger Auditorium. Kdyt jsem byl povinen hrati v bande, mel jsem ptiletitost se s mnoha dtinati seznamit a take i s mnoha naSimi bratry. Teg mne, ze jsem se seSel s bratry Joe Novosadem a Henry Novosadem, oba z East Bernard, J. K. Novosadem z Hungerford, Or. Janakem z Weimar, p. Labajem z Nada a nekolika jinYmi. Sjezd se kona katdorodne, a bylo ujednano miti ptigti sjezd v r. 1941 v La Grange.

C;astokrte 15-2m etelY:q 1111.1 vzponainat je ri-

noho z nag ch krajarni ,jmenem B. J. Beran.

Dnes tedy mohu tohoto krajana nazYvat bratrem. Bratr Beran jest nyni tlenem zdejgiho tadu, v nedavne dobe. TeSim se, ze ho uvidim v ptitti schtizi a ze ov gem budeme mit rancho toho jeho ptistupujiciho uvadeni. To se budeme zase, my bratti, "chlachotat", jak se budeme divat na nej, kdyt bude toho dieVeneho konika rajtovat, a nebo kdot vi co. Bratr Reran jest zajiste vitan do na gi Jednoty a obzvlagt' k na.§emu zdej gmu tadu.

MinulSr ty'den byl dovezen do sveho domu z nemocnice na gbratr • John Divin st. Byl pacientem La Grangeske nemocnice, nasledkem operate. Vzdor tomu, ze neni ut mladS7 mut, prodelal tu- tetkou operaci velice uspokolive, a dnes se citi mnohem lope. TeSi nas tato dobrd novina a pfejeme bratru Divinovi hezke a pine uzdraveni.

Dale nemam nic vic, o eem bych mohl pleskat, tak tento dopis ukoneim, a doufam, ae se na sjezdu v Taylor vSichni uvidime a po bratrsky si pohovotime, dale lepe obezname a YYsledek sjezdu aby se osvedail prospeSne. S bratrskYm-pozdravem, D. A. Juren.

Waco, Texas.

Cteni bratti a sestry! — Kdyt jsem psal posledni dopis, mel jsem jit na mysli nechat misto v nagem Vestniku pro jine nahledy, kdyt ale etu dopisy proti zavedeni anglicke keel v naSem Vestniku, jak na ptiklad dopis bratra Latnovskyho z Ennis, tak mi to neda.

Bratfi a sestry, jsem zamestnan ve velkem obchodu a mom ptiletitost pozorovat veiejnou tinnost. Vy si snad myslite, to ja se za svou matefitinu stydim. Nikdy a nikdy! oast) ku mne pkijdou nag i krajane, kteii east° jen malo anglicky mluvi; ja k nim mluvim Cesky, ale oni jen lamanou anglieinou, jakoby se stydeli za svoji tee. Rad si pohovotim Cesky s kaidYm, at' jsem kde jsem, jsem hrdY na to, to umim mluvit nekolika feerni.

Prot je to nutne, abychom zavedli angliCinu alespori dasteene, nejenom proto, to by to prospelo nag emu maldemu lidu, ale proto to to vytaduje doba v ktere tijeme. Pied padesati lety jsme farmovali s volama, pied petatticeti 4ety meli jsme ut dobre kone a mule, dnes vetgim dilem farmujeme jen traktory. Tak jak se zmenilo nag e farmovani, meni se tet jine pusobeni.

V nag i Jednote pied padesati lety men jsme volne proudy ptistehovalectvi Oechoslovant, dnes vg ak uz nemame tadnYch ptistehovalcii, tedy musime hledat silu nagi v nagi mladeti, nag ptirtst musime hledat vS'ude kde je motho, ptibirame jinonarodo yce, kteti take na Vestnik plati, maji take pra y° na Cast jeho obsahu. Nemejte jim to za Co Mame pro na g i mladet, aby se mohla uelt Cist a psat Cesky? Da yame jim nejakou ptiletitost, aby se mohli Olt Cesky? Ano, v Dallas maji Ceskou gkolu. Kolik tech nagich chudYch rodakil mate posilat sve deli do Dallas a platit vylohy s tim spojene. Tedy, kdyt zavedem 'east anglickou ye Vestniku a budeme ji upravovat tak, aby to anglicka, Cast je vedla do Ceske easti, dame nagim mladYm tu ptiletitost, kterou chteji a na kterou sobe plati.

Tady je druha starost. Dnes se svet meni rychle a neoeekavane. Dnes my 6echoslovaci jsme uznavani za verne obdany na g vlasti, v ktere je Atedni fee americka, tedy my nesmime dopustit aby se na nas 6echoslovany nekdy v budoucnosti pohlitelo, ze neuzna yame americkou tee prvni. Zde jsme svobodni a delame si jak sobe ptejeme. Musime si tu svobodu udrtet. Nevim prod bychom se meli tomu vzpirat, kdyt vime ze to prospeje na gi Jednote, to nam to udela lepgi oko u americke veiejnosti. Bratfi a sestry, kteti se o to zajimate, dejte vedet svemu delegatu, aby pro to byl ye sjezdu, anebo napi g -temina:Wco,Rt.5 Ted' zase o torn stehovani na gi fitadovny.

Kdyt a jestli se bude stehovat, mame na to bleat, aby nam to tet nee° prospelo, nejenom jednotlivcilm, ale cele Jednote. Ja nehledim na riejakY osobni zisk, kdyt vas nabadam abyste volili pro mesto Waco, ale Cinim tak ye prospech nas v§ech. Prod je Waco lep gi net Temple, Taylor, Caldwell a Tiolistoli.? Proto ve

stredu statu, je 40 mil od Temple, 90 mil od Ft. Worth a Austinu, 100 mil od Dallas, 190 mil od Houstonu. Jest to osa vS'ech statnich cemento-. vYch test "Hiways", ktere vedou celkem na 12 stran. Miltete sem phjet z kterekoliv easti statu po cementove ceste, telezne draze, jako i letecke pole na vtechny strany. Mohla by se postavit thledna, budova u to ose "Hiway Circle", podle ktere piejede tisice autornobilil z celeho Soustati. Budova by tam stala jako nejakY pomnik, katdY by videl, to to postavili 6echoslovaci. To se vi, hned se to nemusi stavet, prozatimne se mute mistnost najmout. Druha vYhoda by byla, le by Hlavni Ilitadovna byla blizko tiskarny Vestniku, ktera, by se tet mohla ptestehovat do nagi budovy z West. Zde by mohl vychazet Vestnik a tet 6echoslo yak; tech par rail z West by jim neu'Skodilo.

Souhlasim s br. Chernositym, abychom Jednotu Toz gitili do sousednich state. Prot ne?

Prospelo by nam to a pomohlo mnohd eechoslovakilm v sousednich statech.

Bratr Josef Koliha mel krasnY dopis, Ma dobre nahledy a ma pravdu, to katdeho uspokojit nemifteme. Bratra Kolihu znam co maleho chlapce, vyrostli jsme spolu jen dve mile vzdalene. Josef nabyl sveho diikladneho vzdelani svou ptitinlivosti a bystrosti. Je to mladik, poctivec od kosti a vim, ze by /lam udelal verneho Utednika.

Dale, bratti delegati nezapomente, ze nage Jednota je ti4i a pub milionovy obchod ate musime hledet, aby zustal v schopnYch rukou pro ptiSti etyti roky. Ted' ut na shledanou ye sjez Otto Hanus. de. S bratrskYm pozdravem, JAN ROHAC Z PURE, POSLEDNi HUSffA.

Taboti zemdleni dlouhou valkou a znieenim polnich rot u Lipan, byli jit davno ve vleku nerozhodnYch kali§nika. Zikmund jim dal majeste.t pod zlatou peeeti, le — jak jejich pan milostivY jim v'ge odpusti. Taborske bojovniky najal na 'Zold a poslal je pod viidcem Janem Jiskrou z BrandYsa, aby se jako 'Zoldnaki svate rise fimske bill s Turky.

JedinYm mu2em, kterr prohledl pletichatstyi legatU a kterYza tadnou cenu nechtel umat verolomneho Zikmunda za krale a zftstal do vSech dtsledku veren zasadam husitske re- • voluce, byl Jan Rohae z Dube, pan korouhevnY, posledni i.ijici YernY polni hejtman Taboritt.

Byl jednim z prvnich pal pislu gniku panskeho stavu, kteti se jit v race 1419 ptidali k a prodelal s nim vSechna polni tateni. Na Lipanech upadl do zajeti, ale ihned po svem propugeni na svobodu nabadal 'Moray k znovu∎ zahajeni hromadneho branneho odporu proti kvapne rostouci reakci. Veteina 'Morita byla vgak jit zmamena vyhlidkou na dohodu s cisaiem.

S hrstkou poslednich opravdo yYch husitskYch bojovniku, kteti nevetili filisnYm cisate a jeho kali gnickYch vyjednavael, ale rozhodli se setrvat v brannem odporu, odegel Jan Rohde z Tabora. Usadil se s nimi na svem hrade, kterY si kratce pted tim a patrne k tomu iteelu postavil na strategicky vYhodnern vrchu za Male§ovem u vsi Chlistovic na Kutnohorsku. Nov' svilj hrad nazval Sionem a doufa1, ze odtud vyjde jednoho dne pravda a dcpornifZe eeskemu narodu k svobode.

DIVOT — POHADKA?

Nerozeiluj se — jsi veiny. — T.G.M. Veenost hraje na strunach na g du'Ae. Mnoho lidi na svete se smeje vice proto, to maji svou dug. rozladenou. Nesmrtelnost du ge vyluzuje tony botske. Proto prove mame na svete tolik diferenci; tolik rozdilt, tolik lidi gt'astnYch a na strany druhe ignorantft a lidi, kteti proklinaji vg e za sebou a pied sebou. My vychovavame generaci sokolskou, aby mela r.adost ze tivota zde na zemi a vetila v nekoneenou vetnost zahrobni. Du ge a srdce tvoti eloveka. Cloy & bez citliveho srdce neni elovekem. Kde neni srdce, neni ani duSe — neni cenneho tivota.

TakovY elovek bez srdce site tije, dycha, ale tivoH k smrti rozladen. Vklyt' jsou na svete stromy, jet nenesou ovoce. Sams planost.

Piedsudky jsou jak htebiky: eim vice se do nich bug i, tire vice c30:1. -- Dimas, syn,

k TNIK

Ve Lttedu. dne 24 Cervence MO. 4:41.1•1•0•=041111,04•041/1.111111■0411110.000411.1.011.0•0411..0.1.0.111111.0.11.1.15”0100,111111.0.0.1.U04•111.1411•1■04•11.

Zdar viem delegatum XIII. Sjezdu

Vitame vas, delegati a nivitevnici, a piejeme zdar Sjezdu!

.„„„.,,f,„„„„n„„„„„„„„„,„„n„„,„„

„„„t,„„„„

,{„„,,!„,„;,..;„

v Taylor, pieje

„if,„„„„„„„„„„„,„„„!.,,,,,,,!,,,,„,„„„„„„.„„„„„,

I NAV8TIVTE NAS A PROFILED'

NETE SI •• • IT SE CO POTREBUJETE PRO DOMACNOST • ELEKTRICKA KAMNA

1

• FRIGIDAIRS • ZENITH RADI X M I,

'10PJ MMMAIIM

IIMAIMMH

Of fidnNOMMMMNIU WV'

lUMMMTMMMMIMMW

W. C. STERN

F ANK KINCL Har ware • 116 WEST 2ND STREET

Taylor,

(LEN ft ADU PRAHA •

(1S.

29, S. P. J. S. T.

• •

Uchazim se o znovuzvoleni za vaSeho komisate v okresu Williamson, Precinkt cis. 4.

TELEFON 129

Taylor,

Texas

Texas .11111• 01•1•0

1.11■04•11.1.11111. 00.1111■0111.1•41

.110114.1.0411111.111111.011Wo

Vitime ctene delegity a viechny nivitev-niky do Taylor k XIII. Sjezdu

Siovanske Podporujici Jednoty Statu Texas a zaroveii zveme byste uznali mesto Taylor co print trvale sidlo yak Hlavni Oiadovny.

CITY NATIONAL BANK •

N. Main

• •

-::-

Tel. 115.

FIRST--TAYLOR NATIONAL BANK N. Main TAYLOR,

-::-

Tel. 92.

• ••

TEXAS. 111“

MIME

f

NA:-.1 • E piece stryeka Vrzalku? Kdo by ho neznal? StatnY gedesaAnik, s dragounskYm koli enl a s dobrackYm iismevem ye tvafi. Nikomu neubliti, nikoho nezarmouti. Kdyt uvidite na ulici vysokeho, statneho eloveka, kterY se s l'a;-(13"fm zastavuje, podpiraje se o tetkou tak matete pkisahati, ze jest to Vrzalka. No., abybte mysleli, ze kdyt ma hill, ze trpi revniatinlein. I kde pak! Stryc je zdrav jako kipa a to pry- ma nachystanou na Hitlera, co kdyby pill ho nahodou potkal, to by byl blitzkrieg!

Vera lka je take pismakem, site nekdy kritizuje a uvatuje mnohdy o vecech, kterYm naprosto nerozumi, ale, prosim vas, kdo pak je z nas bez chyby?

StrYeek ma pekny majetek, deti mu vedou farmy a tak katde leto jde na "vandr". Cesto vani ho mnoho nestoji. Vet ginou se sveze zaclarmo; katclY jak uvidi hezkeho statika, se gelmovskYm iismevem, rad ho vezme jako spolednika. Pied dvema lety svezl se s jakYmsi panem at do Minnesoty; nemel tam side. co (eat, ale povidal: "Tam jsem je gte nebyl, inn, tak pojedeme do Minnesoty."

Na jar7e pfegel strYeek mezi nas, jaksi rozrug en. -Tak se poclivejte", povida, "nem vam musim pibeeist". Vytahl noviny, nasadil brYle a vatnYm hlasem predeital. Obsah dlanku byl, pied nekolika lets v severni Kam& byl zaloten francouzsky spolek "La Societe des amis", (spolek pfatel). Zakladatele vybrali si krasne heslo: "Laska, dobrodinnost, pratelstvi." "To si necham libit"; pochvaloval strYdek, "vtdycky jsem povidal, ze ti Francouzi jsou kabrnaci!

Tam se musim podivat. V 'Kanacle jsem jegte nebyl a ty lidi musim poznat. Pkesveddim se, a jcstli maji nee° pekneho, co my nemame, tak to natt2eme tet si pfisvojiti. Olovek neni nikdy dost moudrYm aby se neco noveho nernohl naueiti. Jsou'ovgem lide, kteti vedi vgecko, ale ti nosi velke klobouky, aby zakryli svoje dlouhe usi."

Stryeek site francouzsky neumel, ale objednal si od Pancriefe z Chicaga, prof. Vymazala ueebnici, "Francouzsky snadno a rychle", a za etrnact dni mluvil jako pravy Patitan. A prosim, takova mluvnice stoji jen petadvacet centd Na ceste do dalneho severu mel strYeek obzvia gtni Stesti. S jakYmsi obchodnim jednatelem svezl se at do Detroit. Na kanadskYch hranicich chteli mu urednici zabavit hill, co kdyby byl tam skryt nut neb /*aka bomba? Jeden celnik chtel dokonce hill rozrezati, ve sve Ufedni horlivosti, na male kousky. Kdyt ale na g cestovatel spustil francouzsky, (dle Vymazala), a vysvetli jim, ze hill ma pfichystanou na naterake a italskeho tludhubu, bylo mu dovoleno cestovati dale.

Po nekolika dnech dostal se k cili. Hezke, male mesteeko, namesti jako v Evrope a katclY obcan honosil se s pedlive pestenou kozi bradiekou. Jako nagi lidi oblibili si pivo, Anglidani maji "ale", Nemci "sauerkraut", tak katclY pofaclnY Francouz musi mit "kozi bradieku".

Kdyt si strYc potadne odpoeinul, vydal se na 17,zk.umnou cestu. Vyptaval se po iifednicich "Spolku pfatel". Nekde mu site nerozumeli, tnemluvili podle Vymazala), ale konedne byl odk 'azan na jakehosi Emila Brepte, kterY ho"s velikou radosti uvital, po francouzsku obejmul a zlibal, a kozi bradidkou mu pojezdil po tvari.

Kdyt dozvedel se pro jakou pfidinu na g stryk tak dalekou cestu vatil, bratr Brepte rozplakal se nadgenim. Zaeal mu ihned tykat a fikal mu "Tomag", ad Vrzalka jmenuje se kfestnim jmenem "FridolYn".

"Podivej se, Tomagku muj drahr, poudoval Emile, "vidig tam na tech stenach na ge hesla?"

A opravdu, steny byly polepeny velkYmi napisy: "Milujme se vespolek", "Pfatele bud'me a pekne o sobe mluvme!" "Co je me, je T ye!" a nmoho jinYch. '"To jsou na ge zasady, "reenil Brepte, "laska, laska!" a opet stisknul Vrthlku do narudi a opet gtetka vykonavala svou povinnost.

StrYeek, nejsa zvyklY na takove okazale (Vika zy pratelstvi, vysilen klesl na nejblit gi tidli, kdetto Brepte pobihal po pokoji, hledaje jegte nejakY pfedmet, kterY by mohi objati. Ti Francouzove, pane'dku, ti mail energii!

Emile koneene se uklidnil. "Vig, Tom.6 'Sku," pravil povznOerl:f7171 hlasem, "vybral j si L,1 ne-

II

1 117

Jako u nas Moderni bachorka.

Vypravuje Dr. Geo. A. Pazdral. vhodnY das seznamiti se s na gimi Uredniky, jsou skoro vsichni odjeti na konvenci." "Ja tet zastavam dulezity iitad v ma gi organisaci, jsem venkovni stilt a tak mohu pozorovati vgecko co se venku deje. Koneene, kd3t poznad nine, jako kdyby jsi znal vg echny ostatni. Vubec, nag predseda by se ti mnoho nezamlouval. Koupil si nove lakYrky a hedvabne puneochy, s eimt mnoho bratri nesouhlasi. A tajemnik? Vi g co nam provedl? Prosim, dovol, uvat, nechal si oholiti bradu bez dovoleni majetkoveho vYboru!

Tento zradny din do nej yygSi miry pohor gil nag e dlenstvo. At budou voiby vyleti z Utadu on i bratr pfedseda."

Emile .bral jednoho ntednika . za druhYm a katcleho dificladne "zdesal". "Jestli si pfejeg, mutes navgtiviti bratra Scandala", dodal ku konci sve kritiky, "nsudek si o nem udelej sam."

A kdyt byl Vrzalka, na odchodu, ptipomel mu bratr, venkovni strat, jako na rozloudenou: "Laska, ano laska! Pfatele bud'me a pekne o sobe mluvme!!??"

Bratr Scandal mel hokynafskY kram a za pultem hlasalo velike navesti, zlate heslo: "Laska, dobrodinnost a pfatelstvi!" Opakovalo se boutlive pfivitani, ale kdyt strYeek pravil, ze pficha,zi od bratra Brepte, Scandal zrudnul zlosti ye tvari a zasydel: "Co pak ten ignorant, proto jsme ho zvolili venkovskou strati, aby dudel venku a neotravoval nas jeho vfaplechty.

Co takovY Clove mute vedet, jake informace jest schopen poskytnouti? Ja jsem vnitfni strat a ani slovidko mi pfi schilzich neujde. Netrvalo to dlouho a vnitfni stra,2 nine zadala pologeptem vypravovati pikantni historky o vgech idednicich i elenech. "Ano, ano", jaksi nelogicky kondil, "drtme se nagich hesel a tijme podle nich!"

"Ve schtizich, ov gem, miuvite francouzsky?" tazal se 'nesmele strYeek.

"Zajiste, zajiste," tive pfitakal Scandal, "kdo se za sviij rodnY jazyk stydi, atd. Ov gem, ted' mame nesnaz. Pfistoupili k nam tri Japonci.

Beteli do politickYch iikadil a chteli ziskat nage hlasy. Ponevadt francouzsky neumi, byl 'dam navrh, aby vSlchni nagi Cleni naudili se japonStine. Byla by to nezdvorilost od nas, kdyby nagemu jednani ye schimich nerozumeli."

"Ale pro tri Cleny, tolika bratfi ma ustoupit", namital Vrzalka.

"Ba jegte vic," poudoval Scandal, "na g Casopis nejspige tet bude ti gten v japon gtine, neni nad francouzskou zdvotilost! Lituji ov gem nageho redaktora! To bude prate!"

"Poradim vam", nad gene ozval se strYeek, "nic leheiho na svete, at' si koupi "Japonsky snadno a rychle" od Vymazala a za etrnacte dni nanidi se mluvit tak dokonale japonsky, jako se naueil vagi keel. Ale prosim vas, jak si pollinate, kdyt nekterY bratr onemocni?"

"Ah," vykkiknul Scandal, "to jest vYborna otazka. Poekejte okaintik. Bratr Bancrotte jest tetce nemocen a rad vas uvidi. Muj synek Jean piljde s vami a ukate yam kde bydli. A prosim, zde vemte si od nas nee° na pamatku." Scandal podaval mu malou knitku, kterou strYeek, podelcovav, streil do kapsy, ani na ni pohlednul.

Synek Jean, asi gestiletY ulienik, ov gem bez kozi bradky, byl povedene kvitko. Jakmile za roh, natahl proti strYekovi ruku s otevienou dlani. Vrzalka porozumel tomuto pohybu, znamem po celem sveze a dal mu zpropitne.

Mel co cleat, aby klukovi, kterY betel pied nim, stadil, a kdy't se dostali k cili, u gklibl se budouci Clen "Spolku pkatel" na darce a utekl. Dle vt'etr, odekaval, ze dostane vetSi bakSiS".

Bratr Bancrotte, mud v prostfednich letech, letel na posteli a tazave pohledel na neznameho mu navgtevnika. Tvale zatloutle, odi vpadle a Vrzalka, ae nebyl doktor v duchu usoudil, te choremu bratrovi praskla asizluC. Kdyt strYdek mu vysvetlil, kdo je, odkud je, a prod pfijel, nemocnY, hlubokYm dutYm hlasem ho v iola aby se posadil. Se zajmem so 3.- -4vAtevil j k kolem, Osta. svetrino.,

e ,71-Ledu, dne 24. ,ervence 1940. bytek sice skrovnY, ale bez pra.tku, na stenach nekolik obrazkii. Jeden, die Eiffelove vete, to byl asi pohied na Parit, druhY, stars znamY revolutionat Gambetta. On a Garibaldi byli nejvai hrdinove pro str'Cka, kdyt byl jeSte mlad.

Ale jedna vec ho velice ptekvapila. Na stole, na batinku, ba i na seslich bylye vasach krasne rut , a :line nadherne kvety.

"Vy musite asi byti narutivYm milovnikcm kvetin," ptal se stryeek nemocneho.

"0, ty mne bratfi pfina geji", odpovedel sac Bancrotte, "na ge stanovy tak natizuji, nernocne navgtevovati Darky jsou placeny ze spolkoye pokladny.

"Ze ano, ze ano?" rozradostnil se Vrzalka, "tedy piece u vas plati "Laska, dobrodinnost a piatelstvi! To je skutedne krasne, a poznavam, to jsem nejel nadarmo. Na gi doma budou mit radost, at jim budu vypravovati." pak, to neni je gte vgacko," pravil nernoc"podivejte se, tam v to sktini najdete knihy, ktere mi bratfi ptinesli. Hvezdatstvi od Flamariona, basne od Racina, filosofie od Voltaira. Nerozumim site temto kniham, .ale jsou to prate natich velikaml. A podivejte se na still. Tu sogku mi pfines1 bratr Brepte."

Vrzalka jakmile sotku shied! zvolal: "Napoleon, u nas na Kladne jsme kikal "Napolyon", ja zas roam doma Masaryka a Stefanika. Pki takoveto gtedrosti, prosim vas bratfe, kolik dostanete nemocenske podpory, na tivobyti, Micake a leky?"

"To se pfidi na gim stanovam", odpovedel jaksi stisnene bratr Bancrotte.

"Jakte! Cote!" utekl se Vrzalka.

"Dtive se davaly nemocenske podpory," odtutil nemocny, "ale jedna rodina toho zneutila a tak podpora byla zru gena. Sam jsem tenkrat pro zrugeni hlasoval, tenkrat byl jsem jette zdrav, dnes, ovgem, pohlitim na vec jinak."

"Ale tohle je peknY potadek," rozhorlil se stryeek, "tech nejkrasnej gich rt & . se piece nenajite a vgecky ty filosofie i s Napoleonem yam nezaplati doktory, leky a otetteni! Prod k jedne rodine ma trpeti devadesat devet nevinnych? Na misto chleba, kamen — ! Moine, po vagi smrti vam koupi krasnY pomnik, a yak slavne heslo bude na nem vyryto zlatYm pismem. keknete pravdu, ze nemate tadnSrch penez? Ze pottebujete pomoci?"

NemoenY smutne pfikYvl hlavou. Vrzalka byl odjaktiva dobreho srdce, vytahl penetenku a podaval desitku pfekvapenemu Bancrottovi.

"Jen si vemte", chvatne pravil strYdek, "at budete zdrav, matete mne ji vratit. Toto vain za bratrstvi a ono se to neptiei stanovam metro srdce a svedomi."

Zklaman a rozruten opouttel Vrzalka Kanadu. Jel dornii po vlaku, aby pry byl drive doma a co nejdale od "La Societe des Amis"." Kdykoliv vzpornel si na heslo kanadskYch bratti, zlostne zaklel, ad jinak to nemival ye zvyku.

Kdesi v Oklahorne nalezl v kapse knitku, kterou mu bratr Scandal daroval. Diva se, diva, a div ho mrtvice neranila. Byla to Vymazalova eebnice: "Japonsky snadno a rychle." Japonci i s Vymazalem vyleteli z okna. Stridek, kdyt pfijel dome, byl-li vybidnut, aby vypravoval o svYch zkutenostech, zhruba odsekl: "A co je yam vlastne po tom!"

Teprve po nekolika mesicich dozVedeli jsme se podrobnosti o blahodane dinnosti "La Societe des Amis". s JehlienatY strom ma listy.

V pareiku pied vchodem do divei akoly v Chocni poste do vYge 15 metro strom jinanginkgo biloba, kterY zasadil v poslednich letech 19. stoleti teditel tkoly Getler. Tento strom zvlagtni tim, ze path do Celedi stromu natYch, ale ma pekne syte zelene listy. V nynejti flote je ginkgo zjevem ojedinelYm, bez -ptibuzenstva v rostlinach nahosemennYch. Jeho vlasti je jihozapadni Dina, kde je zastoupen jako strom chramovY. Dtevo jeho je make, lehke, tautobile a bezpkyskytiene. Pdvodne nalezen v permu, v jute as do tketihor v eoceanu•Pro chocefiske je take pamatny tim, ae je budova tak star, jako

Ve stPedu, dne 24 eervence 1940.

VESTNiK

Budete-Ii hlasova pro stehovini HI. aclovny SPJST. oke pro mesto Taylor y

i94,•■■ =..11••••==16.o==o-oviso=c)•=o4o= Ho=1•■• ■■ •=■■=‘, ■=o.= ■=o4n= ■ •=o4=‘,4=,===,...o.

•:.•

Srdeene blahopiani viem delegatum a navit6vAcilm Sjezdu S. P. J. S. T.!

Ford Jednatele v Taylor po 18 le vitaji S. P. J. S. T. Sjezd!

• • •

• •• Swift Compan

Ford Mercury Limo n Zephyr

Dairy & Poultry Plant

Texas

Taylor,

Texas

Taylor, •.•

.i.h0.111.01ONloo./..........N........0•11111.11011•0 ■11.0••••01111111.<141•111.411M1.1111.41/0•0411.•0411•1114.111.1 ■MINNIMOMMIA111111.0.111111 ■4,1111111.11 ••1•.11•010111.0111.11■0411111.).1.04/Mt■■=1.0111.0•11.41111104.111■111...1■04111•miNo01111111.041111111.010.0110,,••■00111•04•0.411,..411.041111041 ■MONYO•:*

"Lahev Pearl, prosim!"

BLAHOPikANi

Vidy na prvnim mist, kde pivo jesil clostani.

— OD —

Pearl

w

er Dist. Co

and H. & C

Tony Malish, ma itel Texas

Taylor,

VOLEJTE 374. — 108 PORTER ST.

Sicl-dt t6 107 Elliott

Texas

Taylor,

g

0 ...04.1...111.0 ■11.01■040/0411010.1=1.140.0•101.411.01.1.1.1100011..M.0••••041111.0•111 ■0■0.11.0i0.011•041.111.041■0•111111.1.111.C.

Telefon 89.

VO•04.0.04110.1.118.0011111.0••••0411111•0 ■011•10.0411.4.11111.041■0 ■1010.41111111.1■041111•0111..1■041■•■■■■■■■111.4=1.1411111.0■11111.4m,4110.1%.

0 1 ....10111114.1■0•111.0.10.0.1■".11.41w.rovswo..o.N.3.mo g .somoo.sli0.11•0401•0•111■0411110.0 .111•100 ,11•11.0 .11111•0111111.3 16111. 0 .1116., MIMI,. C.

• ■ •••E..01111..4.0+0.041101.0.11.0.1.0•11110.1111100411.0•11.0411111111.1■0•11111.0iO4•00•1=1.0..0./.04.*040•0•111111.4010.11... "ur.0...),

BLAHOPIIAN OD

"'Wi domov m61 by biti prvni" g

Schleider Furniture Company

R. B. Spencer & DttEvosKLAD VELKO A MALOOBCHOD Dievosklady v Texas a Oklahoma. — Hlavni tliadovna

y

Roh West 2nd & Talbot.

e Waco.

JACK N. TITSWORTH, tIDITEL.

Texas

Taylor,

Taylor,

TELEFON 362.

Texas

,C,1■0411111•■1011•<....=...=,..........0•■•■ ,=•000.1,4=1)=0.=)••••oeo=wo■ma.pasti.a.oe■■■•=oams•■■•■• ■,=114,1=,0:,* .12,,,,,,,....=1111■ 0•11111.0=1.0.1111.0=1.0.11.1.11=,=.0.1•,..=.11•11..W.111...14.11.0MM0=1.0411.0.1•1100•1111•04110•011=0........,,.,

Vitime delegity a nivitevniky do Taylor na Sjezd Jednoty S. P. J. S. T.!

• ••

_•.....

Taylor, ik,...,.............................,—„..,■-.6■■ ••

sI 11 ,o i 1i ii 1I I

;

Edwin Koval*" Falstaff a Shiner Pivo

VENOVANO

Sloan Funeral Home

i1 1 Taylor, 1 Texas i I' II.

41111141VIIIIMIK111111M1111114.111111411011k 0-.1.141/004. • 4.•

I

1

Telefon 245 Texas I !

Wita U-Sia u aor ■-.1i1.3-14.1.111110,0 ,116.11102i ,4100 1,11111 :1111117.4M001.1141/KAPIN.i. -OW 01Mer 0.111■:.■ Oar "AM,

VESTNIK IELIKOt mne to trochu lichoti, ze jsem byl vyzvan abych take nedim ptispel do tohto parnatneho cisla, tedy se pokusim vyhovet.

Piedne varn popi,:s1 osadu Koval, pak naS tad Osveta cis. 52, a na konec yam podam strudne svuj aivotopis.

Osada Koval se naleze, na jihovYchodni strane (temet na same hranici) okresu Bastrop, asi osm mil ptimo na jih od mesteeka Smithville.

Jmeno Koval pochazi od eetne rodiny Kovav minulosti v tomto ckoli bydlicich. Ze osada nese toto Ceske pojmenovani jest tim, zde v okruhu nekolika mil jsou usazeni sami naginci.

Mame zde vetejnou gkolu, ktera se take honosi deskYm neb mora yskYm jmenem "Seaspojmenovana po rodine SeasnYch; z tech zde jeSte nekteti jsou, ale Kovale tu neni ut ani jednoho. Dale zde mame dva kostely, katolickY a evangelickY, pak A. PSeneika dtina, a sin tadu Osveta, ktera aC menSi, nadherne vyjirria se tim, to ma tu neivetM dlatkovou rozlohu ze vSech S.P.J.S.T. sini ye statu Texas. flád Osveta Ms. 52 byl zalo2en dne 11. tali. roku 1904. Jeho prvni ti4ednici byli: Martin SabrAula pieds., Martin SeasnY mistopteds., J. A. Vyvjala, tajemnik, Pavel Holubec ueetnik, a Jan Holubec pokladnik. VSech zakladajieich dlenn bylo 32. Nekolik jich jest zde doposud a byli vtdy tadnYmi eleny. 6asem tad vzr:stl tak, ze aital at ptes sto Menu. Podle povesti tech starSich Menu, tad nejlepe prospival za fitadovani bra gs Jakuba Zimerhanzela, co piedsedy a J. A. Vyvjaly tajemnika.

Oba tito bratti &tell tyto fitady . dlouhou doba pro dobro •adu. Bratr Zimrhanzel at do sve smrti, a bratr Vyvjala se pa dlouhem ease sveho fitadu vzdal. Nasledkem deprese, nezajmu, ba hlavne nasledkem piljeek na certifikaty, ria.§ tad meal ztracet Cleny, nejenom Umrtim, ale i branim si "paid-up" certifikatil.

Ja., ad jsem tim Casem nebyl pH tadu einnYin, jsem to nerad videl. Kdyt mne pak Cleni pied poslednim sjezdem zvolili za poslance do sjezdu, aC jsem se o to neuchazel, a pak ten samY rok za ptedsedu tadu, pravil jsem si, tak nyni jest to na tobe, abys udelal co milleS. tadal jsem Hlavni ttadovnu, aby nine zde a v okolnich tadech nechali organisovat. Oni se to VAak zdrahali udelat, (meli svoje chranence).

Tak jsem jim koneene napsal, ze ja to chci hlavne proto, abych pomohl svemu tadu, tady nebyl novY Clen ptijat nekolik rokii, ale ze ja jsem jistY, ze nektere dostanu, a take jsem dostal. Nyni asi Ctvrtina na:sich elenii jsou Cleni novi, co jsem ja pojistil a dostal jsem jich nekolik i pro tad Svetla. Jest to vt'ak prace velice obtitna, nebot' nynejSi dobu se ti mladi Tide nestaraji do budoucnosti, oni pro dneSek. Potadame tady v naSi sini dvakra,te do mesice taneeni zabavy, naftleva jest vidy slu'ana, neb k nam ptijitdi mladet z celeho okoli. Kovat jest pro tyto zabavy oblibenYm mistem.

V narodni praci tady take dosti dobte pokraeujeme. Mame zde odboeku Sdruteni AmerickYch4 Cechosloy akt v Texas, pro jejicht Osada Koval, ale *dichni dohromady, vtechny zdejSi spolky, ne2S tad, katolickY spolek a spolek Lesko Mora yskYch Bratti a vMchni osadnici vubec, udelali co mohli. Prodavali jsme yeeeti na ktere jsme udelali skorem sto dolarn, a jelikot bylo vSechno jidlo darovane, tak to Mo vSechno na ten noel. Hrali jsme i Ceske divadlo (sami zdejSi talenti) a libilo se. Film gtefanik ve Smithville a Flatonia ve prospech naH odboely, ptines1 take sluSnou sumu. Neda yno jsme zde meli Ceske divadlo, hrane ochotniky z Taylor, pak nejake ty dary a elenske ptispe yky, takte odboaka Koval jest mezi terni prvnimi, co se narodni prace tYka..

Tak ale nyni uz musim zaeit s tim mojim 'tivotopisem, neb jsem byl varovan, tie dopis nesmi bYt moc dlouhY, a ono se to jit dosti natahuje.

Narozen jsem byl dne 28. tali roku 1895 v Kobyli na Morave. Protote prave v ten den jest svatek svateho Vaclava, patrona Ceske zeme,

Osada Kovif a fid Osveta eislo 52. tedy jsem zdedil jeha jmeno a s nim myslim i trochu to narodni hrdosti. JA si totit jests vtcly myslim, ze na ginec mute bYt tak dobrYm dlovekem jako kterYkoliv jinonarodovec.

Mel jsem to Stesti, tie moji rodiee ostali ye stare vlasti at do meho sedmeho roku, takte jsem se zatim v tamnejSi Skole naueil Cist i psat. Ptijeda sem do Texas a site do okresu Fayette pH Cistern, zaeal jsem hned chodit do anglicke Skoly, kde vSak chodila velika vetSina deti nemecke narodnosti, jenom d ye nebo

BRATR VACLAV BARINA Co 211etY vojin-novacek, v armade Uncle Sama v posledni svetove valce. tti rodiny americke a krome mne a Moil sestry, jests dve deveata naSi narodnosti. jsem byl prvni a jediny Bohemian chlapec, ca do to Skoly chodil, tedy ti nemeeti hoSi si ze nine velice radi a dasto delali legrace, takte potYeky byvaly na dennim potadku, protote ja jsem se branil. Ale v nevYhode jsem byl valycky, neb mluvit anglicky jsem jests neumel. Netrvalo vSak dlouho net jsem se naueil tolik, tie jsem mohl tici ueitelce pravdu, a pak ut to bylo moc lepSi. Jak jsem trochu povyrostl, tak jsem byl drten doma na praci, takte jsem ani tehdejAi nedostatednou 'Skolu celou nepteSel. A vlechno moje vzdelani jest vetAinou z t yrde 'Skoly tivota a zku genosti. BYval jsem od malu horlivYm etenatem, z ylaSte historie nine valy zajimala.

Kdyt Spojene Staty Sly do posledni svetoy e valky, ja jsem mel prave 21 let a ac mne doma zdrlovali, ja, se hned hlasil dobrovolne k vojsku. Kdyt pH pHsaze vernosti (jelikot jsem byl rozenY v Rakousku) nine dilstojnik upozornil, tie budu musit bojovat proti to zemi, kde jsem se narodil, odpovedel jsem mu, to ja jsem Moravan a jdu do vojska proto, abych mohl bojovat proti YonneOm. C,'htel jsem do Marine Corps, ale tam ptijimali pouze zde rozene, tedy do kavalerie. Te faak mnoho nepottebovali, tak jsem se dostal k pechote, aekoliv ja, jsem odjaldiva nerad chodil peSky. tivot na vOjne vain nyni vypisovat nebudu (Moira

Ve sttedu, dne 24. dervenee 1940, nekdy pozdeji, neb zkuSenosti mam dost), jenom chci podotknout, 'le -vYrok: "tivot vojenskY, tivot vesely . . ", rozhodne, aspori v eas valky, vesely neni. Naproti tomu at do omrzelosti fadni. Ov'Sem, vyskytnou se i v dobe valedne jasne chvile, (tak jako kdy z eernYch mraden naraz slunko prosvitne), o torn vSak at nekdy jindy.

Byl jsem ptidelen do Comp. H. 56. U. S. Infanterie, sedme divise pravidelneho vojska.

Pro:gel nekolika evidebnimi tabory po Soustati.

56. Inf. se organisovala v Chichmanga Park, Ga. Zatil a zkusil hitt valednYch na fronts ve Francii, kde jsem byl tea promotovan i vyznamenan. Obdrtel jsem "Citation", v nemi mne salt John J. Pershing za moje sluiby dekuje temito slovy: "For distinguished and exceptional gallantry at Prerly France on 1. Nov. 1918 in the operations of the American Expeditionary Forces.

In testimony thereof, and as an expression of Appreciation of his valor, I award him this Citation."

Nasleduje datum a vlastnorueni podpis John J. Pershinga.

Odpust'te, ze se s tim tady chvalim, je vSak videt tak malo nad geni, ba mnozi by radeji meli mir za kaldou cenu, tak jako ten Chamberlain v loni v Anglii, a ono pak je to tim dal, tim horsi. Proto to zde uvadim v tuto valednou dobu, neb nyni vice jak kdy jindy naSe vlida pottebuje nadSene mladete, co by chtela jit napravit to, co se dnes na nevinnem lidu pacha. No, vySel jsem z to valky celY, a to zkuSenost stoji za mnoho.

Asi za tti Ctvrti roku po skondeni valky jsem se dostal zpatky dome. A myslel jsem, le mam toho jezdeni da smrti dost, tedy jsem se otenil a zadal se venovat farmateni a chovu dobytka.

Behem Casu ptiMa rodina a ptibYvalo nas polad, takle nakonec mame sedm dcer a starosti a prace take Cim dal vic. V nynejSi dobe vychavavat rodinu, zylaSte mnohodlennou, jest velice take, jest to Akola, Skola a potad My zde ye Smithville, • kam naSe deti chodi, mame u2 dvanact ttid. Pomyslete si, dvanact rokil do Skoly. Jest to take na rodiee, ale neposilat je, tak by byl moina zase divot talk pro ty ditky, tak co je (Mat. No, u2 tedy ptestanu, neb toho mnoho, tak mne bratr redaktor moZns neuvetejni nit. Tedy, bratti delegati, na shledanou na ttinactem sjezdu v Taylor.

Zustavam s bratrskym pozdravem, Vaclay H. Batina.

Vesnice, jei jiz dvakrat musela rozbourat kostel.

V nejjitnegim cipu morayskeho Slovacka nedaleko Lanthota je sverazne. vesnice Tvrdonice, ktera s narodopisne zajimavou dedinou Kosticemi tvoti farni obec se etykini tisici obyvatelil. Obe oboe leaf na btehu teky Moravy, ktera zde pusobi pchyb pOdy a sesouvani vrstev zemskeho povrchu. Na Ode tvrdonicke staly jia celkem dva kostely. Jeden z nich byl postaven ye stoleti XVIII., avSak v rote 1879 music bYti zbouran, nebot' pohybem pady k tece Morave byla stavba ohrolena tak, te by doSlo k neStesti. NovY kostel na jinem mists postaven r. 1884. V nittek byl bohate vyzdoben a choval i cenne prace slovackYch malereeek. Kostel jako chlouba velke slovacke farnosti vevodil celemu Pomoravi, avAak jenom atyti roky, kdy se zase ukazaly na chramove stavbe a konstrukci povallive trhliny, ktere se zvetSbvaly, takte kostel byl ntedne zavten a pled nekolika roky rozebran. Zase vlivem geologickYch pohybu pildnich hrozilo kostelu sesuti a ohrbtoval i vetici. Od to doby se vetici modli se svYm faratem ve stodole k neelAm naboatenskYm venovane starostou obce a pHpravuji se na stavbu ttetiho kostela.

Penize jsou universalnim cestovnim pasem, ktery yam umotni ptistup vAude — vyjma nebe — a universalnim zprosttedkovatelem, kterY yam opatil vse — vyjma Ltesti. — Wall Street Journal.

VESTNI1

Ve stiedu, dne 24 dervence 1940.

MESTO TAYLOR. UCHAZI SE 0 SIDLO HL. tillADOVNY STA S.T. MAME DELEGATY S. P. J. S. T.!

ho- iani Sjezdu S. P. J. S. T.

Na. im pi=anim jest, by vas pobyt v Taylor byl pfijemnYm.

k

Southern Select

GOOD FOR LI

zastapee

T. E. ROBBINS

Pickoff Bottling Company

693 WEST 2ND — TELEFON 290

tEADOVNA A OBCHOD 101-109 OAK ST.

Taylor,

Taylor,

Texas

.1..II•o•Nomml•Nmowoo•RwAnwolmwo•Isoo ■Mov.as.....wwireinwoRINoo.mq.iwoo•e••< ■••Mo•anooRlow■■••■■■■■••o■nwoso.■■•,:.

4

Texas

.:01.110.../.114=1.4.11MO.M.041111•0411111110...0.1.0.401.01.04.1.0410.0411/1.0•101.0.1.11.0.0.0.0.01.1.01.04/1.4 ■11.1.0.1.0.1.,4111., .4

..........041•000■041/01.1•10.0.111111•11..0411.011 ■04.0.o.M.NNWOMM.M■01■0■11.0.111■111.1.1111004111111.411111.4111■04•11.0.111.0.....:*

Blahoprini Hla . Oiadovne" Jednety

Nejlevnej.'Si ceny na vSechno tiska • skou praci pro rad neb

y

jednotlivce.

a

S. P. J. S. T.

• • •

— OD -

rorwood-Condra Funeral I

Merchants Press

d

JOSEPH PAVLIK MGR.

United protective Association

0 • 0 West 4th St

TELEFON 1003

Taylor,

Taylor, Texas

•

Itp...111111.0■MPRRIWN/a....wo ■o•RW.11■041■1•0•0181.■RolmmooRes.41■■■■■ 3...o.m....olmooRawo■R.o.o...1...“0.3:4

Texas

.tewovai••■■••■,,••■■■•••• ■■••.■•■■•■••■■■■•••••o•wwoRnWo.woRmotpRorcalmwoRmwolmwolowoon.o.wo ■awoom..m.1101.1110.+1•■■ *:•

4,41mabo4wwwwwoRmooRM•oRmiNowolm.0.0•1../...M.40.4.10*.........wo•Rw.NNI•oR•RoRROoRRO.o.RMPRIN.Rilmsiro•Rit

V

Blahopiani S jezdu S. P. J. S. T. — OD —

Sjezdu S. P. J. S. T. v Taylor

— VENUJE —

A. Thomson &

R. J. Bartosh

Sons, Inc.

PRAVNIK

PIONIRSKI DREVOSKLAD V TAYLOR

Taylor,

Texas

Taylor,

a

0.1.......“00.1.1../141■0■11...0......11.11.i../........./......0.1...........00.1.1.04/.......0...".1.10:4 ....48.11,00M104=1.0.M.0............0 ■01MM.0400.7.111.1.1.1.041/0.0.0.041/M114.1.0.6.0.04/01/4/110.11 ■00/0.0......04M•04=.0.4:.

1:4

Texas

1111..1•011•11.10111111.4.1,04111111110 ■0111/1.4111111.004.11111.011..1110.0■04111■17.1.1.11.4.00 . 0■11. 0•11111.0•11111•0011.11 ■111111•001.<, ■

6111101.0■04•111.0.11■00.0.0111.0■0 •011111.111M0ilN11.0 4=1.0.11111111.0.10041MOMIN.0.0. 0■0•11.11..004/■110..0.10

a

411■ 4:*

ofm• OM 6:0

I

Piani

SEJTE

a Zdaru Sjezdu S. P. J. S. T.

a

Olander Bavinu

v Taylor

a1

— VENUJE —

Lepii Viakno

a‘

Danek Packing Co.

Vetii •

1

Arthur Olander

Pro Kvalitni "MASTER CURED"

Taylor,

g

UNKY, SLANINA A UZENINY

••

• •

Texas

.0.11104111■01•100.111•0111110.041111.0VEN, •• ■■04111. o•ROSPRIROMM.RWOOMORiollIM04111.04R/Ro g/0041•1414111110411111.10.,) ,••• 0111•1404 t4

a a i

PESTITEL

Hutto,

__,_ •

Texas

a 441114)41111114.■■•040M,111■ 0 .1111,1iii.11.11•1•0 40.1.1.11•1110 041•1•11.“1 .1 ■•=1,04M1. 0.11W1,011.1.1i0111.15. NOW i MONN.0.111iN•01111.■■ IPW1.11011■ 114.010:;*

V 1'.4'STNiK

Dejiny fidu Laskavost e. 70.

A ZADOST br. Frank Moueky, redaktora N Vestniku, abych sepsal dejiny na geho kadu Laskavost dis. 70., jest mi telko v ge dopodrobna sepsat ka2dou maliekost, tak opi gi jen ty hlavni body. f7,ad Laskavost cis. 70. zalden byl 3. imora 1907 na farme br. Josef Valeika.

Nasledujici krajane byli zakladajicimi- eleny dotyeneho kadu: Frank Matula, Anna Matula, Jan Kodiak, Johana Kariak, Jos. Fojtik, Ane2ka Fojtik, Jan Pallat, Johana Pallat, Frantigka Zemanek, Anna Zemanek, Rozi Zemanek, Rozi Kolaja, Rozi Valdik, Anna Sitta, Anna Speval, Anna Holy, Karel Drap. Celkem 17 se pkihlasilo za eleny.

Dotyeny tad byl uveden do Jednoty zesnulYrn br. Josef Mikeskou za pomoci br. Jan Hluchane co dozorce a Jan Pkilueik prtvoddi a J. J. Zemanek tajemnik.

Po uvedeni pkihlasili se nasledujici br. s pkestupnimi listinami: od kadu Moraven Cis. 42.

Josef Mikeska, Rozi Mikeska, Jos. Valeik, J. J. Zemanek, Tomas` Kolaja a Jan Dubeak; od I-ado Nova Vlast eds. 37. Frank 8efeik, Rozi Sefeik, Karel Rypel, John Kutej, Mary Kutej, Ludvik Gajdog ik, Frank Kolar, Karel Majer a Helen Majer; od kadu Cis. 46. Karel Suchma; od tadu Velehrad eis. 19. John Bakal a Anna Barak; od tadu Svetlo els. 38. Josef Michalec a Marie Michalec.

Pak bylo pkikrodeno k iikednikil pro rok 1907. Bratr Jos. Mikeska byl zvolen za pkedsedu, Jos. Mikulec dozorce, J. J. Zemanek tajemnik, Frank 8efeik teetnik a Jos. Valeik pokladnik, Karel Drab prtvodei, Jan Palat vnitkni straw, Jan Dubeak venkovni stra2, teetni vYbor: Jan Batak, Frank Matula, Jan Ptilueik, za vyslance do sjezdu zvolen br. Jos. Mikeska.

Schtze jsme odbYvali vet ginou ve skole, nebo u nektereho bratra v dome. Ve schtzi dne 13.

Cervna 1909 byl podan navrh br. pkedsedou Jos. Mikeskem o postaveni spolkove sine. Po delgi debate zvolen byl vYbor, aby vyhlednul misto pro sin a zaroveri v jakem rozmeru by jsme mohli stavit, kolik bude dkevo stat a kterY dkevosklad nam ho doda lacineji. Na vYbor byli zvoleni nasledujici: Jan Bakak, Frank Sefeik, Jos. Michalec, Josef Valeik a Jan Sitta. Pak byla svolana schilze dne 27. eervna, mimokadna, v ktere podal vYbor zpravu. Misto pro budovu, ji.ch2 nekolik bylo navr2eno, 2e by nejlepe bylo na farme br. J. J. Zemanka, kterY se upozvoluje, pokud by tam dotyena budova stala, za $1.00 rodne misto pronajat. Po pkipade, kdyby budova nejakym zpilsobem pki gla k znieeni, tak tad ma jegte jeden rok easu k postaveni budovy. Po pkipade, kdyby dle smlouvy fad budovu nestavel, tak pkipadne .pozemek zpatky br. J. J. Zernankovi. Dale, vYbor vypracoval plan za pomoci br. Frank Prasatika na budovu, ktera ma bYt v rozmeru 34x56, dkevo na dotydnou sin melo stat $557.71.

V pravidelne schtzi ze dne 11. eervence podal dotydnY vYbor onu spravu a odporuCil, aby se se stavbou zapoealo net se zaene bavina sbirat.

Dovoz clkeva a praci meli obstarat spolkovi bratii, dle usneg eni v dotyene schtzi. Tak dtevo bylo v paru dnech dovezeno a se stavbou jsme zapoCali a tak jsme pracovali s velkou ochotou aby sin byla co nejdfive postavena. Prave jsme men legeni udelano, 2e budeme davat krov, pkihnala se ona hrozna boute, ktera zde v pkimoki zptsobila ohromne gkody na trodach, ktere znieila„ mnoho budov zbokila a z nagi prate, kterou jsme na sini vykonali, jen hro mada polamaneho dieva zbyla a k tomu nage 'rods' znieene a ve vet gine pkipadt.na ge budovy pakozene. Tak mnohYm bratrtm pfestavala chut' znovu stavit, protoIe kahlY mel sam se sebou co delat, pkiglo bavinu sbirat a domaci budovy opravit. Meli jsme u nageho tadu nekolik obetavYch elent, jeden z prvnich byl br.

Jan Sitta st., kterY je ted' na odpoCinku v Rosenberg, kteti nechali sve price a pustili se znovu do stavby. Tak koneene prvni schfizi jsme odbSrvali ve spolkove sini dne 12. zaki 1909.

Dotydna, sin byla jaksi stkediskem zdejgich Want.. Potadaly se v ni ptedna8ky narodni i politickd a td me tam prednaeru cestovatel

Vraz a za Casu svetove valky profesor Vojta Beneg.

Ze bratii kadu Laskavost byli Cinni i v narodnich povinnostech, pracovali o zalo2eni Sokolske Jednoty, ku ktere se prihlasilo, jak se mi zda, okolo 30 'dent. Prvnim cvieitelem byl br.

Jos. Zemanek. Uvedena byla br. L. 0. Hogkem a br. Houdkem z Ennis do Jednoty Sokolske pod jmenem Jan Amos KomenskY. Pki uvadeni Sokolske Jednoty steastnili se i jinonarodovci, kterYm se to velice libilo. Sokoltim na g 'fad dovolil odbyvat schfize, cvieeni i zabavy 'bine zdarma. Kdy2 zavital z beskoslovenska do Texas br. cviditel Havranek, br. sokoli ho pozvali aby i k nam pkijel. V kratke dobe pkijel br. Havranek s br. Kru ginskYm z Corpus Christi. Na jeho navrh nekolik spolkovYch bratril a sokoli jsme se usnesli na pokadani letni gkoly pro vyudovani • v Ceske fed, psani a Cteni, a k tomu aby byl zalo2en sbor Sokolek. VYlohy s tim hradilo nekolik bratit na geho kadu a dotyeny br.

Kruginsky nam tee dosti velkYm obnosem pkispel. UCitele a vYpomocneho cvieitele sokolek nam slibil 2e nam obstard br. Havranek. CviCitelem sokolt byl tenkrat br. Frank Vrla. V kratke obdr2eli jsme dopis od Sokolske Jednoty z Dallas, 2e by nam odporueili pro onen tkol br. Novotneho z Dallas. Jejich nabidku jsme pkijah a br. Novotneho jsme povolali. Dale se nebudu o Sokole rozepisovat, proto2e ja 2adne zapisky nema.m. Nejlepe by to dokazala velka pracovnice jak S.P.J.S.T. tak Sokola, sestra Rozi Mikeska-Truksova v Alvin, ona byla po mnoho rokti tajemnici zdej giho Sokola. Ale tolik podotknu, 2e Sokol ye zdej gim okoli a v nagem okresu udelal pro na g narod eeskoslovenskY a pro nagi Jednotu S.P.J.S.T. velkou slu2bu, ktera se neda, ocenit. Ja kdy2 jsem se ptistehoval do okresu Fort Bend, tak na g narod byl povaZovan mezi jinonarodovci za neuvedomelY, ale jak jsme zaeali zakladat na ge Ceske spolky a nagi sokoli a sokolice jak vystoupili po nekolikrat, i pii okresni slavnosti, tak meli o nas docela jingi nahledy. Mnozi elenove na gi Jednoty se budou domYglet, 2e to nepatti k dejinam nageho tadu Laskavost Cis. 70., ale ja, kikam, Ze ano. NaS'e sestry a bratti pracovali, aby se povznesli mezi jinonarodovci, a toho jsme docilili.

V roku 1930 v imoru zaCali zde vymetovat pro drahu Santa Fe, ktera vymetena byla ptes nagi sin. Po deli debate ye schtzi jsme se usnesli, ze sin prodame, za kterou nabidl nejvice br.

Tom Kolaja $200.00 a od drahy jsme dostali nahradu $250.00. Po delkm uvaZovani se elenove usnesli, Ze novou • sin stavet nebudeme, ponevad2 dye sine v blizkosti 4 mil byly postaveny a k tomu ta deprese panovala. Na navrh br. Tom Kolaje jsme pronajali sin od br. Rudolfa Fosse, kterY byl schtize ptitomen, a tam schtize paddali. V mesici bteznu 1940 koupil onu sin tad Cis. 112. F. B. Zdrtibek v Guy. Od onoho iadu mame sin pronajatou k pokadani schtzi.

Musim podotknout, 2e nag tad ztratil mnoho einnSTh a obetavYch elenti, ktefi se vystehovali z naS-eho okresu, br. J. J. Ptilueik se odstehoval s celou rodinou do Idaho, pak John Huff s rodinou, Jos. Zemanek tee s rodinou, Jos. Dedek, Louis Skrabanek a br. Spurns', pak dotyeni bratti vypoma,hali zakladat tad 'is. 148. v Elmaton.

Poeet &exit' mame 118, v Detskem Odboru 16, celkem 134 elent.

Pro rok 1940 mame nasledujici ttedniky: Frank 8 efelk st., pkedseda; Karel Stupkt, mistopkedseda; J. J. Zemanek, tajemnik; John SilhavY, teetnik; Frank F. 8efelk, pokladnik; ifeetni vybor: Lad'a Sefeik, Alfrin Susen, Vaclay Verner; J. J. Zemanek, vyslanec do sjezdu; Vaclav Verner, nahradnik.

V Needville, Tex., za tad Laskavost eis. 70. seJ. J. Zemanek, tajemnik. psano. elm mene Lasky, tim vice podleha elovek muutrpeni; elm vice Lasky, tim mene muk utrpeni. Dokonale rozumnY Zivot jest ten, jeho2 vegkera Cinnost se projevuje jenom laskou, nebot' vyluduje mo2nost ka2deho utrpeni. Muka utrpeni jest jen ta bolest, kterou citi lido pki trhani pout lasky, jet spojuji 2ivot eloveka s aivotem sveta.

Miuvici 2ena dovede fici mnoho nepkijemnych slov, a bud' trefi nebo chybi. Ale mlCicl 2ena trefi vZdycky. -- H. G. Wells.

Ve stiedu, dne 24. eervence 1940.

Zaatek nag eho fadu Rovnost, cis. 7.

ELI JSME na tak zvan3"Tch San Anton m skSrch preriich spolek 6.S.P.S. po mnoho ati se zaCalo jednat o zalotieni na gi S.P.J.S. T., to nagi •bratti byli mezi prvnimi a zalotilli nynej§i nag tad. Jejich jmena i s mantielkami jsou: Jakub Pivetz, Jan Jureak s mantielkou, Josef gebesta s man2elkou, J. 0. Shiller s man=

tielkou, Jan Wotipka s man2elkou, J. D. Drgae s man2elkou, Jiti Slovaeek s man2elkou, Tomag Lukga s man2elkou, Ad. Donath, Frank Jureak s man2elkou, Jan Holubec s man2elkou, Jos. HlavatY s man2elkou, Vine Dugek s man2elkou, J. A. Bravenec s man2elkou, Jos. Surovik, Jan PohotelskY s_mantielkou, A. E. Shiller s manielkou, Frank Stefka s man2elkou, Frank 8vach, Jos. Dugek Jr. s man2elkou. Ze vaech zakladatelt jsme doposud ztstali jen Jan Jurdak s man2elkou, Ad. Donath, J. A. Bravenec s man2elkou, A. E. Shiller s man2elkou, Jos. Dutek ml. s man2elkou a manaelka po J. 0. Shilleru.

Jos. Surovik pkestoupil k kadu NovY Tabor a ostatni jsou u2 tam, odkud neni navratu. best jej ich pamatce ! itad nag, jak u2 podotknuto, by/ zalaen 1. eervence roku 1897. a nerneli jsme ani mistnost ku pokadani se/nazi, av gak tyto jsme konali po domech bratrt. Pozdeji mel br. Jan Jureak prazdnY domek a tam po dlouhy Cas schtze jsme potadali, a2 koneene jsme se domluvili, tie si postavime sin. Br. Jurdak daroval pozemek a ostatni bratti sahli do kapes a sin jsme postavili, ovSem malou, ale po Case jsme pkistavovali a pkitomne mame dost dobrou sin. Zadatky na geho kadu byly vgelijake, a vlastne kdy2 jsme museli po nekolikrat platit dvojnasobne innrtni poplatky. Ale v ge to pkeglo a jednota pokraCuje. Rad 'Cita pfitomne 119 elerril obojiho pohlavi a v Detskem odboru 7 ditek.

Toto jsou asi hlavni dejiny nageho kadu.

Pk'ejeme si, by pki gti sjezd pro Jednotu upravil vge, aby Jednota mohla pokraeovat jak za da y gich east. Zdar pki gtimu sjezdu!

-nej Josef Dugek, Jr. JAK TY MNE....

Man2e1 si sedi vedle 2eny, jet gila na gicim stroji gateeky pro dceru gku. Pak zaCal mluvit: "Nemyslig, 2e gijeg pkilig rychle? Dej pozor, ujede ti to! To bych udelal lepe.

Tak, ted' ses pichla do ruky!"

"Co to, prosim VC, ma znamenat?", rozzlobila se na konec pani. "giji uti deset rok', a vim sama dobte, co mam delat."

"Ale, srdieko", chlacholil ji mug. "Chtel jsem ti jen trochu pomoci pti giti. Ty mne price taky pomahak kdyi tidim auto."

Ve stiedu, dne 24 dervence .1340.

V 1-:.] TN 1 Li

;

OOOOOOOOOOO

Blahopiani clenstvu Jednoty SJTa Rádüm v Texas Jest nag m upkimnSim poteknirn miti vas na g mi hostmi v Taylor po dobu Sjezdu. Prejeme si, by toto byl nejlep gm sjez(-Tem jalcS7 jste kdykoliv meli. My verime, e vase navteva v Taylor potka se s pravS rm potaenim.

Jest rovnei pranim na g velke organisace, byste prestehovali y ak Hlavni tradovnu k nam, a zarovefi vas ujiSt'ujeme, ire vSichni obeane naieho mesta vain zde davaji jejich nejuctivj g pozvani, byste uvaiili Taylor co moZne nove sidlo.

ciar

Commerce ...0====mrlIniff

Wm

Corn an Henry Flo7tzbec, Telefon 3.212 S. Main,

Taylor,

Texas

........

..........

....

.........

g

nu ......

ON.

AiNESEIR 1111I111111111',111I1111111f1IIIII,11(ti:11111111 ■ 11

„L,IStigaS

domova v Taylor vyrobeneho zboii pro postele. Vyrabitele kvalitne zbudovanSlch matraci, studia divanfi a "Matching" idli, kvilty a konforty pro postele atd. a..dejte v Taylor Nwrobene produkty ye vaem

'3 3 '11'40 tt

lloine of IA niliT-LchiMPRIA7firrry

meste v oblibenem

!MR MD ONG 14 FELLO. elaLevy

chode.

TEXAS

1111111111111111111VII!!!Illrin!:1;:;Irjr■ Ii11:::U!)::!!'::1:!!;?.!:;IT:itIrIll!!Pr!Hr!I

.....

.....

..............

.

VtGTNIK JEN CASiteNal il pr bych

Si podati nagemu elenstvu nektere ty nejchiletitej gi udalosti tykajici se historie na geho zdej giho tadu, a tea kratgi tivotopisy nekterych na gich stargich skYch pionyru, kteti se zde usadili v ease kdy sem pfijeli ze stare vlasti. Kdyt to dne gni mladet vyslechne jen nektere ty zku genosti nagich pionyrskYch osadniku, tak je velmi ptekvapena nad rychle ubihajicim easem a zmenenYmi pomery.

Rad Vernost eislo 51. v Ellinger byl zaloten v roce 1904 se dvaceti eleny. Ptedsedou byl zvolen br. Jan Kudera; mistoptedsedou 8tepari Hru g gka; neetnikem-ka;tjemni dr.TomHu Jan Mechura a pokiadnikem Frank Pokorny.

Vzacne jest, ze br. Jan Kueera, prvni pfedseda radu Vernost, byl katcloroene znovuzvolen do tohoto iltadu a jest na gim ptedsedou dodnes.

Prejeme si, aby nam na g bratr pfedseda mohl sloutiti tak ochotne a uptimne jests jednou tak tilouhou dobu. Bratr Stepan Hru gka, prvni dovy mistoptedseda bydli nyni v Houstonu. Tajemnik Dr. Tom Hrugka jest usazen ye Wesley. teetnik, br. John Mechura, v La Grange, a pokladnik br. Frank Pokorny nas opustil asi pfed rokon, kdy odegel na veenost. ZesnulY br. John Halugka sloutil v fitacie tajemnika asi patnact let as do snirti. Dalgi tifednici byli: J. R. Hubeflak, pokladnik; P. P. Poneik asi osm let tajemnikem, at do smrti; Willie Hubefiak, ileetnik; Jos. Shoppa, pc) mnoho let mistoptedseda. Nynej gi urednici jsou bti. Jan Kueera (od zaloteni), pfedseda; Rudolf Tydlaeka, mistoptedseda; M. J. Sklat, po mnoho let ifeetni-pokladnik, a D. A. Juren, tajemnik. ftad Vernost, tak jako asi vet gina fadu, nejdtive se tail velikemu zajmu sveho elenstva. elenstvo pottem nevelike, ale katdy bral velkY zajem o prospech nagi Jednoty. Kdyt ale podet alenstva vzrtistal, tu zajem jejich podal mizeti.

Dnes fad Vernost te gi se poetem elenstva okolo 90; avgak ten zajem, ktery mezi nami byl pfed nekolika lety, dnes jit nemame. Kdyt pi gi o zajmu, myslim tim zajem o navgtevovani pravidelnYch schuzi. Kdyt Glen nebude navgtevovati pravidelne schtze, tu zajiste nema, tadnY zajem o prospech na gi Jednoty.

Kdyt jsem uvedl jmena uredniku, kteti sloutill ta.du Vernost dtive a nyni, udal jsem jrnena dle informaci dodanYch mi jednYm nagim stargim bratrem. Jest moth°, ae v gichni nejsou vzpornenuti, ale doufam, ae jestli jest kdo vynechan, .te uzna, ze se tak nestalo zinyslne.

2IVOTOPIS: — Jan Kueera s mantelkou a dva. synove Prijeli do Galvestonu v listopadu r.

1873. Cesta byla dlouha, nebot' v to dobe lode nejezdily takovou rychlosti jako jezdi dnes, a kdy ut se na tak dlouhou cestu pfichystali, tak jejich radost bylo ov gem velika, ze se do Ameriky gt'astne dostali. Je to rodina deska, pochazejici od Lichnova v eeskoslovensku. Po ptistani na americke zemi lined se ubirali k Ellinger a take se lined usadili na mists kde dnes br. Jan Kueera ml. bydli. Tento Jan Kueera mladY jest jednYm ze synt, kteti do Ameriky pit eli se svymi rodiei, a tehdy bylo mu 17 let. Dnes bydli na tete farms, kde se usadil se svymi rodiei v roku 1873, totit bydli 67 let na tom samern mists. Za nekterY rok se () genii a s mantelkou prospivali v rolnictvi. Pred mnoha lety mantelka zemtela a nyni hospodati se svou dcerou. Ma dvanact deti, Best syn a gest deer. Nejstar g i je pi. Vera PolanskY v Taylor, pak John Kueera v Dallas, pi. Mary Blair v Trinity, sleena Louise Kueera, bydlici doma, Josef, Anton, Henry a Ernest Kudera v Dallas, pi. Albino., Engbrock v La Grange, pi. Agnes Hunt v Houston, pi. Jennie Eckels v La Grange, a Ludvik Kueera v Houston. Osm deti bylo tell vetejnYch g kol a tki jsou pravnici, Henry Kueera je mestskYm pravnikem v Dallas ut po delgi dobu.

PRA8IFKA: Rodina Pragifkova jest jedna z tech nejstar gich pionYrskYch eeskych rodin, ktere se do Ameriky pfistehovaly. Na g spolubratr Karel Pra g ifka a jeho mantelka ses. Mary Pra g ifkova, (rozena, Janakova) jsou znami po celem statu. Oba jsou zakladajicimi eleny nag i podpurne Jednoty a maji velkY vliv ve prospech dalg iho pokraeovani. Br. Karel Prag ifka pkijel do Ameriky se svou matkou, dverna sestrami a dv'ema bratry. Kdyt ptijeli do GalVe.

Rid Vernost, CIA 51. v Effinger, Tex, Napsal Daniel A. Juren. stonu, lined spechali do okresu Fayette, kde se usadili nedaleko Ellinger, na mists lope mem co Ross Prairie. Tam ut tehdy bydlili jeho dva bratti, Frank a Josef a jedna sestra Paulina. Pochazi od Bordovic y oeskoslovensku Na lodi br. Pra g ifka byl kuchatem, zde byl zarnestnan v rolnictvi. V roce 1877 bratr Pra gifka se otenil a vzal si za mantelku slednu Mary Janakovu. Svatebni obtady vykonal zesnuly dp.

Chromeik. Sestra Pra gifkova ptigla do Ameriky se svymi rodiei v roku 1859 ye stall dvou let.

Na mote setrvali ttinact tydnu. Ov gem ze ses.

P. toho nepamatuje, ale vypraveli ji o tom v jeji rodine. P1-i pristani spechali do okresu Fayette, na Ross Prairie pti Fayetteville. Tam v tech letech, okolo 1860-70, zkusila hrozne kosti a vtelijake pomery. V Gas obeanske valky vzali otce od matky a nekolika (let, ale brzy ho ustanovili vozit federalni bavinu do Houstonu. nest() Fayetteville v ten eas portistavala jen asi ze tie neb etyt bardekti a obchudku, vgechny vlastnili Ameridane. Na venkove, na farmach bylo mnoho eeskYch osadnikii, kde pozemek nebyl zarosten lesem. Mantels Karel Pra gifkovi po mnoho let prospivali v rolnictvi a asi pied dvaceti lety se ptistehovali do mesta Ellinger, kde dnes bydli. Br. Pra gifka je 84 let star a stale svcji praci zastava; v zahrade mono ho spattiti vidlemi, a ses. P., o dva roky mladgi, zase s motykou v rukach, a prace se take neboji. Ta tetka trpeliva prace a protivani tech dtivej gich let, ty tetkosti, ktere na ne padly, aby zde vybudovali novou zemi a zde deskY narod mohl se usaditi, to v ge nebylo tak snadne jak bychom si nekteti ptedstavovali. Statieti Pragifkovi maji osm deti, jak nasleduje: tti syny, Emil ve Fayetteville, Josef ye Wharton a Frank v Robstown; pet deer, pi. Annie Beyer v Effinger, pi. Mary Wecheta ye Fayetteville, pi.

Millie Hawse ye Wharton, pi. Bessie Sedlemeyer v Rosenberg a sledna Jennie Pra gifka v Ellinger.

V okoli Ellinger najdeme mnoho znamYch eeskYch pionyru, mnozi z nicht jsou bYvali i nynej gi elenove na gi Jednoty. Jsou to rodiny pravych a hrdYch eeskYch ptistehovalcti a nekteti jit sami se ptistehovali ze stare vlasti.

Pisatel tohoto lituje, ze nemel tu pfiletitost ani easu, aby vgechny osobne nav gtivil a sepsal poznamky jejich tivotni historie. Vzalo by to mnoho easu i mista v tisku, ale dle motnosti vzpomenu vgechny, ktere osobne znam a na ne si mohu vzpomenout. Jest motno, ze mohl bych nekoho vynechat, a jestli by se tak stalo, doufam ze uznaji jakou praci neco podobneho vytaduje a nebudou mi miti za zle. Vzpominam pouze jrnena s kratkYm vysvetlenim.

JEOMENEK. — Nedaleko mesta Ellinger, k severni strane, najdeme znamou rodinu bratra a sestry Jos. JeemenkovYch. Jsou to dleni nagi Jednoty ua dlouha leta. Oba ua blizko petasedmdesatky. Dobti a pracoviti Ce gi, rozeni zde v Texasu.

RIPPLE. — Taky nedaleko mesteeka Ellinger bydli pionYrska eeska rodina p. a pi. Joe RipplovYch. P. Ripple jest nejstar gim mutem v celem okoli, jest mu 90 let. Jeho mantelka jest o nee° mladgi. V Americe jsou ua mnoho let.

Za ten eas kterY zde ztravili, protili v gechny ty pomery, ktere popisujeme u jinYch. Jest to rodina deska, ktera opravdu vykonala sve povinnosti, abychom mohli bYti hrdi nad na gi eeskou 'fedi a oeskYm narodem.

HRIJKA. — 'roma§ Hrugka, otec nageho spolubratra Edw. L. Hru gka z Fayetteville, bYvalY tajemnik tadu Pokrok Texasu, byl znam po celem statu. Odegel od nas tam na yeenost asi pied 8 lety. Byl to mut dobrY a humorista. yelice dobrY novinatskY dopisovatel a dobry pracovnik spolkovy. Jest to tea otec dra. Tornage Hrugky z Wesley, kterY byl prvnim tajemnikem tadu Vernost pti zaloteni. Jest zde jests vice synti a deer, jak nasleduji: Karel v Columbus, Henry a pi win Duckett v East Bernard,

Ve streclu, duo 24. eervence 1940.

CHUPICK — Dobte znamo, rodina Chupi&ova v okoli Ellinger byli na g spolubratr a sestra John Chupickovi. Jit jsou oba mrtvi delgi dobu. Velke mnotstvi ptatel zde easto vzpomina tut() pionYrskou eeskou rodinu Chupickovu.

Jedna jejich dcera, pi. G. H. Kristek, bydli v Ellinger.

MIKULA8 — Jedna z tech nejstar gich ten, pi. Mikulag ova, nyni jit v devadesitce, bydli nedaleko Ellinger. Dobra a velice uptimna zena. Tet jedna z tech vYbornYch pionYrskYch eeskYch rodin.

SHOPPA. — Nag dlouholetY mistopfedseda Josef Shoppa pkijel do Ameriky uz pied delgi dobou. Jest jednYm z pracovitYch eeskYch krajanti a dobry 'den Jednoty. Miva mnoho zajimaveho k vypraveni.

TYDLACKA. — Francis Tydlaeka, nyni bydlici ve Fayetteville, matka na geho nynej giho mistoptedsedy faclu Vernost, jest jedna z tech starch Mena nagi Jednoty a tea pionYrska zena.

KitENEK. — Josef a John Kfenek, oba obeani okresu Fayette bydli pfi Ellinger. Jsou to elenove nagi Jednoty S.P.J.S.T. a einni pracovnici.

To jrneno Ktenek se samo lehce pozna, neb zde je easto vzpominano.

SKLAR. — Bratr M. J. Sklaf, iieetni-pokladnik tadu Vernost ua po mnoho let, jest jednym z tech pionYrskYch deskYch rodin. Jest dobte znam a obzvla gt' co spolkovY pracovnik.

Dale jest zde mnoho star gich pionYril a eleml nagi podpfirne Jednoty, na ptiklad; bratr a sestra Joe MutnY st., Albert Kulhanek, John Slovaeek, John Jeemenek, Pavel Slovaeek, Bart.

Zagkoda, Joe Zatopek, Joe Martinek, John Volelk a jini.

V Praze bude Zkizena prvni hotelovi gkola.

V Praze bude ztizena .zvlagtni hotelova, gkola, jejim2 teelem bude Skoleni hoteloveho dorLstu. SvYm programem bude tato hotelova. Skola naprostou novinkou evropskeho odborneho Skolstvi. Do ekoly se budou pkijimati jen pasluchsei, kteri jit absolvovali veeobecne vzdelani a mall tki smesice odborne prakse. Vyueo\Tani potrva jeden rok. Na ekole, jak se zamYeli, budou pkedndSeti tet strojni intenYti o technickern zatizeni podniku, profesoki cizich Pea obchodnich ved a rovneti bide z pm, majitele pratskSrch i mimopratskYch hotehl a velkYch restauraci. DfiletitYm pfedmetem bude tefi, nauka o spoledenskem chovani a o diabeticke kuchyni.

Obavy o osud vojenskYch beiencii ze Apanelska.

Depe ge z LondYna z konce 'minuleho tYdne vyjadtovaly obavy o osud asi 5,000 Rakugara a Nemcil a asi 6,000 protifatistickYch elerra to mezina.rodni brigady, kteti byli internovani ye Francii po skoneeni obeanske valky ye 8panelsku. Tito odpurci hitlerismu a faeismu jsou internovani v neokupovane dasti Francie, av gak podle pzidminek pkimeki musi bYti vydani Nemciim a jak ti s nimi naiad, neni tealo k uhodnuti. Jeden tabor protihitlerovskYch botenct jit padl do nemeckYch rukou.

Ve Viacove na Morava zemiela stoleta babieka.

Bzenec, Morava. — (Poet. zpr.) — Ve Vracove u Bzence zemkela Katekina Sktivankova, dotivgi se sta let. Mela pet deti, dvacet sedmatkicet pravnukti a dva prapravnuky.

Nejstargi syn ma gestasedmdesat let, nejstargi vnuk dvaapadesat let, nejstark pravnuk jedenadvacet let a stark z dvou prapravnuldi pet Obec Vracov vystrojila statence Sktivankove aestnY politeb. enY byly stvoteny, aby wily ve svete skuteenosti, kdetto mutove jsou opravdove gt'astni jen tehdy, kdyt si hraji ve svete my glenek. Proto teny voli vtdy zlatou sttedni cestu, kdetto mutove, od ptirody extremists, jsou bez vYhrady bud' pro nebo proti. — Ricardo Calderon.

Nejcennej gim majetkem eloveka na tomto svete je soukromi. To nemaji ani bohati ani chudi. Je vYhradnim majetkem stfednich vrMeneken. stev.

VE stiedu, dne 24 een'enee 1940.

VL'OTNIK

TAYLOR UCTIVE ZVE S. P. J. S. T., ABY TATO PRESTMOVALA IlL. CEIADOVNU SEM. •:.141.11.1•111111.1111M1.111■0411110,0•1112.1•11•111,111111100.111.1.01111.1.111111•0411111■0.1•04•111(.1111.041110.0.0.11.0111•0■1■041111111.0110•04010,1

Blahoprani ad

I

$

Miller Rhoades

Srdeene Blahopiani Sjezdu Slovan.

Podparujici Jednoty Statu Texas, Taylor!

I

7 UP & PEPSI COLA.

• ••

JEDNATELSTVI 419 N. Main — Telefon 190

TAYLOR RON MACHINE WORKS

Taylor,

VENOVANO

Community Natura

INCORPORATED

$

JOE KINCL, itIDITEL

Company

CLYDE RHODES, tajetnnik-pokladnik

•••

$

314 N. MAIN — TELEFON 220.

Taylor,

1 Texas

i.........4.10......11.41110.011•04011.04 ■11.1•11•111011•1•0■11.0.111..•■041111.04111111.0!0•1•1.4101.14 ■ 11■11.0•11Wo.104.1111111.14=0 ■ .:.

4,•■ .M100.1111111.0.1111■0411■0011111.0.11.0•11111.0111•1•04■0■0•011.1.1•0•115.0•1110.11,11.0.111.11.0.0.01110•0•101.0.11 ■0■04■111•041110.0.11100■111..* •:• ■••111.0 ■11.041.0.■04■01•000111.0.11■0411.0•1111.1.1111111.4■0■04■ 0•111111.4101.0 ■1.3.0.04101•0411111.141111.0.1101.4111111.11111•001111.411

$

Vitame ctene delegity a navitev-

Warren Tire &

niky na Sjezd S. P. J. S. T.

Supply Co.

do Taylor!

STANICE PRO GOODRICH RAFY A BATERIL

• ••

Telefon 398.

Taylor,

Texas

Taylor,

$

■41.411.11111■04■0■0•11M0.111■04111111.4111M0••••0■10.111111.0.111.0■0411110.11M1.010.1111111.11•11,01■0411110.1.01100.010..11.4.01■0 ■ 0411■1101

220 N. Main.

■14••■

RA A. PREWITT

Texas

HARDWARE I Vitime delegity a navitevniky do I

Taylor ji S. P. J. S. T. Sjezdu!

316 N. Main. Telefon 1.

Taylor Motor Co. 1 I

• ••

1

120 PORTER. — TELEFON 279.

y or, Taylor,

Company

1

Texas

1

Taylor,

Texas

rEsTNIK

Pokusim se napsati trochu historii naseho ijaclu Jokrok Jihu cis. 72. Mam po ruce posledni protokol schtize tadu Svornost Jihu cis. 15. ze dne 13. tijna 1907. Rad Svornost Jihu cis. 15., kdy zaloten nemam jiste datum po ruce, ale kdysi v lete 1897 v Buckholts, Tex., a poeet Mena tehdy zakladajicich tet nemam, byli to aleni z okoli Buckholts, Marak a Cameron. Jelikot Pad rostl tehdy pro dobro a pohodli elenri a elenkyri, tu jsme kdysi v zati 1907 svolali scatzi vgech elenri do Cameron, pojednat o rozdeleni tadu, neb jsme byli tuze mot vzdaleni od sebe. V hromadne schrizi bylo usne geno, aby se kad Svornost Jihu dis. 15. v Buckholts rozdelil a tad v Cameron ptijal jmeno Pokrok Jihu cis.

72. Do v3"Tboru na rozdeleni majetku byli ustanoveni bratii F. A. Marek, Julius Kebron a F. C. Mondiik. K tadu Pokrok Jihu cis. 72. v Cameron se zapsalo 37 elenti a u tadu Svornost Jihu dig. 15. v Buckholts zristalo 25 elent. Penelni majetek rozdelen byl nasledovne: PAd Pokrok Jihu cis. 72. obdrtel $882.26 a tad Svornost Jihu cis. 15. obdrtel $596.12. ttednici pro tad. Pokrok Jihu cis. 72. byli zvoleni: Josef Tomek, pted.; R. J. Guzner, dozorce; F. A. Marek, tajemnik; Jos. Mondiik, pokladnik; F. C. Mondtik, fleetMk; Mat. '8 evaik, prrivodei; Vine. Schiller, st. doz. Utedniky tadu Svornost Jihu cis. 15. byli zvoleni nasledujici: Jos. Petrrij, ptedseda; St. Svetlik, dozorce; St. Slovadek, tajemnik; Jos. Mikeska, pokladnik; Julius Kebron, tieetni; Jan Svetlik, prtivoddi; Jan ft epa, st. doz.

K tadu Pokrok Jihu cis. 72. ptistoupili nasledujici za,kladajici elenove a elenkyne: Jos. Mondrik a mantelka, oba zesnuli; Jos. Tomek a mantelka, oba zesnuli; F. A. Marek; F. C. Mon•a mant., oba zesnuli; Jos. Salad a mant., oba zesnuli; ; R. J. Guzner; Mat. 8" evdik; Minatik, zesnulSr; Jos. Ondtej a mant., on zesnuli; Paul Maly a mant., on zesnulSr; John 2ilka; Anton Le govskS7 a mank on zesnu1ST; Jos. Matula; F. F. Mik, zesnuIS7; Ben Valka, zesnu13); Ignac Valka, zesnulSr ; Mike Matocha a manelka; Jan Jochec a mant., ona zesnula; Vine. Legikar, zesnulY.; F. S. LegovskS7; Jos. Biskup; F. R. Kolba, zesnu1S7 ; Fr. Mik, zesnu1ST; Karel PorubskST; Jan Batla; Anton ZaleskSr a mant., on zesnulSr; M. VesmitovskSr, zesnulSr; Fr. Pueek; Vine. Le gikar; Jan GureckS7 a mant., oba zesnuli; Fr. Schiller, zesnulY; Martin Pavelek a mane., oba zesnuli; Jan El gik a mant., oba zasnuli; St. Polak; Petr Karvas, zesnulSr ; J. H. Du gek; Vine. Schiller a mant., on zesnulST. Nemaje miSta pro odbSr vani schrizi, tak v lete v roku 1909 jsme se shromatdili v Mondtikove

Jak byl zaloka racl Pokrok Jihu, els. 72. budove a zalotili akciovou spoleenost "Bohemian Hall" a postavili prozatim skromnou sin pro odloS.7vani schrizi a zabav, ale jelikot sin male. ut nevyhovovala na gemu vzrastalicimu okoli, tedy v roku 1929 byla svolana schrize a rozhodnuto postaviti Narodni sin, by vyhovela vgem potadavkrim vet gi osady, jako Cameron a Marak. Siri jest tizena narodnim duchem a mowbo....sw.o■ ovsos.olow.olowo■wollow,■.,......claro■omwo.o.c.arc.olow,

F. A. MAREK vyhovuje vgem schrizim a zabavam. Drtitele akcii jsou krajane z okoli Cameron a Marak.

Na tad Pokrok Jihu cis. 72. pokraeuje zdarne ku ptedu, ac jsme meli jako mnahe jine tady tet truchlive dny. Ja, jsem byl ptijat 15. tali 1897 do tadu Svornost Jihu cis. 15., tedy jsem vgelijake nedostatky a vzrfist na gi mile Jednoty. Mel jsem tu test uvesti do mile Jednoty tti okolni 'tidy, tad Upiimnost cis. 56., Yarrelton, kterS72 tad pozdeji se roze gel a eislo bylo &ma tadu Anton Cermak v Corpus Christi; tad Nova Osada els. 69., Rogers, Tex. a tad RritovS7 Dv& cis. 89., Rosebud, Texas. Brzo po ptijeti do

R.

se narodil 8. listiopadu .

J. H. VAL 61K 1914 v Dallas, Tex., mantelrim Josef a Botena ValeikovS/m. V peelive pen rodieri hog ik vyrristal, bydleli v okoli Sokolovny. Otec, zasadni sokolskSr pracovnik, jeden, kterST tu ptijel v race 1912, a kterSr stal u kolebky zakladaliciho se Sokola. Ho gik v 6 letech zadal cvidit, po 7 letech nav gtevoval T. G. Terry School, 4 iota Forest Avenue High School, kde Udinkoval v orchestru gkolnim.

Ve stkedu, dne 24. ten-ems 1240.

Jan Hitt N. T. A. C., Arlington, Tex., kamt po 2 roky dojitdel z domova a s tim co mu matka u gettila, platil si gkolne a v jeho kale vczil 4-5

Pfeji ptig timu sjezdu, aby vykonal mnoho zdarne prate a aby se pfehledli v gechny osobni nedostatky a v g ichni vyslanci aby meli v srdci a na mysli jen dobro cele mile Jednoty.

To vgem pieje jako vkly, F. A. Marek.

Dcdatek: — Bratie Moueko, mel bych toho vice napsati, ale pro obchodni pilei a tet abych se ptiznal, moje stati mi to ut jaksi nedovoluje.

Oast() vzpominam jak skoro hrozne se easy zmenily od roku 1884, kdy jsme se ptistehovali sem nedaleko co nyni jest osada Marak od Nelsonville. Tehdy jsme jeli na vozu, ji co chlapec 121etS7, bratr a otec s ostatnimi jeli po vlaku. Narn to vzalo 4 dni, samou divokou krajinou. Kdyt jsem Ceti ve Vestniku, ze v stry budou miti slavnost zdobeni hrobil 5. kv'etna, tedy jsem pravil moji mantelce, tie bude-li pane ze pojedem, neb moje matka byla pocholiana v Industry pted 64 roky. Jeli jsme pies Brenham a Welcome do Industry a pfejeli jsme to za 2 hodiny. Vidite ten ohromii* rozdil za 56 let! Byl s narni tet syn Amos, ukazoval jsem jim, kde jsme bydleli pied 56 roky mezi Nelsonville a Industry, vedle Cetlove dtiny, novSt dim je tam ted' postaven, start domek jest east kornkribu. Zpet jsme jeli pies Nelsonville a Bellville. Bellville jsme objeli a bylo hodne lepgi net bylo pied 56 roky. Abych nezapomel, v Industry vyhledal jsem uz tak stareho jako ja Frank Langera, kterS7 u nas pikoval bavinu pied 58 lety. Slibil mi, bude-li motno, ze k nam letos na podzim zase ptijede pikovat bavinu.

Kdyt se tak podiva na ty minule easy a nyni, je jakSi divne u srdce, a k tomu v gemu ty hrozne boje v Evrope, tu se skoro hlava na to stall. Wei. Je to hrozne, co se v to Evrope deje. Posledni dopis od sesttenky z Cermne jsem dostal minuvanoce rok, to ut men Sudetsko zabrane a F. A. Marek. nagi dedinu tet.

Originalni spisovatel neni ten, kteit nikoho nenapodobuje, nVbr2 ten, koho nemrite nikdo napodobit. — Chateaubriand. studentil s sebou, kteti mu za cestovne platili, a tim si platil veSkere vydani i karu splacel.

Doma mu poskytovali v gechno druhe zaopatfain a stale si ptivydelaval hudbou; hraval na zabavach a deli dobu tidil svrij vlastni orchestr (od nsveho roku 1940 se hudby vzdal nadobro). Posledni dobou hraval pod Sid Pokladnik orch., kteron naddle rispe gne p. S. P.

■•■■■■•1.0..0....poomo•i■oinvoo.e.•■••■ ,...c•■■■■ .00....0.1...emmo.•■■ •:•

V College N. T. A. C. bral Premedical kurs a tak se mu to zalibilo, ze se rozhodl studovati na

Kdyt mu bylo 12 let, rodiee ho nechali ueit hudbe, v ktere dobte prospival. Nejvet gi zabayou od mladi mu bylo cleat aeroplany a stale mluvil, ze bude aviatikem.

Po vyjiti ze gkoly v 17 letech (doba zadatku deprese) rodide nemohli mu poskytnout dalSiho vzdelani. Otec potadal sveho pHtele pana V. Krafta, jestli by hochovi poskytl tamestnani ve sve Art Sheet Metal and Model Works, cot tento svolil a hocha vzal. Nejednalo se zde o vYdeleenou praci, spi ge aby hoch byl uchranen uhce. Nebylo to ani piani chlapcovo setrvat u teto prate. Na gkoly nebylo. Mestskemu delniku, kterY ma rodinu a ne v2dy stalou pra.ci, kde jsou 3 deti, 5-Glenna rodina, pti nejlepi clan nezbYva rodierirn deti poslat na studie.

Hoch sviij skromnSr vYdelek odevzdaval matte, ktera mu z toho ani centu nevzala, a ukladala.

Po 18 mesicich, co pracoval neptetrtite ve zminene (Hine, prate ochabla a tu se hoch rozboa ze k svemu vysnenemu cili —4aviatice.

Tam vg ak potadovali 2 roky College training, ktery nem61 a dal se zapsati do COilege

Jednoty byl jsem zvolen do tiradu a zastaval kady ridetnika, tajemnika, pokladnika a nyni uti asi 15 let byl jsem piedsedou. Leto gni nagi ritednici jsou: F. A. Marek, piedseda; Will Biskup, mistoptedseda; R J Guzner, tajemnik; Jos. J. Stoldas, teetnik; Will Marek, pokladnik; Frank Sustek str. dveii. Poslanec do sjezdu R. J. Guzner; nahradnik moje maliekost. Nig tad do dnes ma 59 mutt, 41 ten, 2 ditky, celkem 102

te. 1.cp t,t9Vic c49,,,

DR. JAN TIUS VALOK

p

clecipcolimlicw4,,,acoaco, lercoecc,, vow, of.

Rodiee se obavali dlouliSTch, velmi nakladnych studii, ale syn v povaze vytrvalSr od ptedsevzeti neustoupil a studoval dal. Katde prazdniny laskavY pan Kraft mu doptal prate v jeho thine. Ve vgem nadmiru sttidmSt, nekouti a nepije anit se honil za radovankami sveta, skladal katdS7 vydelanST cent na sve vzdelani a rodiee pomahali dle motnosti. Byl doma otec, krejdi, jent udrtoval v potadku synovy obleky a Artie ostatni a sestiieka Marta, ktera mela dobro zamestnani jako , bankovni tkednice na bance, finanene east° vypomahala, a tak jeho aeleznou pill a vytrvalosti dostudoval, a dne 3. eervna obdrtel diplom lekate a nastoupil misto interna v Baylor Hospital. Vystudoval Baylor Medic Universitu zde v Dallas a je pr y 7ch ptistehovalcti zde v Dal--nimhocem skS las, jent vystudoval na lekate.

SvSrm skromnS7m, malomluvnSrm vystupova,nim ziskal si obliby vgech, jent ho znaji a vgichni ptedpovidaji mu dobrou budoucnost.

Je mu toho v gemi ptano za jeho vskutku vzor nST tivot a ptieinenj,

VA STNI

Ve stfedu, dne 24 Cervence 1540.

MY SI PREJEME, ABYSTE ZVOLILI TAYLOR SIDLEM 'IL UR. SPJST. 40.MI*04111111**011.041111.0.11.0.11.0 .1=1■04•11.04■0■1111411M0.1•0411111.0•11111.0411110().1.0•1111.0.11.041110 . 041111111.1•1=1.MOINI104/111,0■*. 41.1*:* .:0111.0.11K*111111.041111100411111001111•04•1■ 0401,041111,0411110,11111■04111111.04111.000004•1*004111111.11.01111.11.0 ■0111.04■ 0**...*

VENUJE

Taylor Beauty & Barber Shop

THE AMERICAN CAFE

103 W. 4th.

JOE KOVAR, AIDITEL

TAYLOR, TEXAS

Telefon 150

Lee Pavlik — Albert KopeckY, holidi.

319 N. Main. -- Telefon 130.

Sl. Claudia KopeckY a pi. Albert Kopek', kadetnice

TAYLOR, TEXAS 4.00*1.0***Non*salw****Nowesoass*o*• ■■■ •••■■)*Nwommr***Nwoas**,****4)*n**5.=•***••*)*Noo.o.**,4mo*lowoomo***.,*MboaMoara**•:t

*:1111.*1111111*■■■•••041110**S****611•041■*411111.0411.*MIN.W ■MMINII********410•1.•11.0.111111*040.0.■*1**IN•11■0411116.041n1.1.111.,...t-fir.,...

*:*,0* ■•••*c10**sys*.■**o*Nwomonm*ommoalowalwoano*******oolowo***** ■■■■•■)*=****Nwo00••■■ ••.******.0•••■•**=****notm.:*

■••■•■■••1*,*Mo******.*******11•11b ■No****moo*o•* ■•••*.M0***m*4.•***asoo.mmmlowo•M**=***61oroalowa*No**osocr*Nwooao,.**, ■•••*:*

BLAHOPEANI SJEZDU S. P. J. S. T. V TAYLOR!

HUB TAILORING CO. -• • •

HYMAN MELASKY

CLEANERS — DYERS — HATTERS VaZime si vak podpory.

• • • TAYLOR, TEXAS

"The Drug Store Beautiful" Zlatnicke zboil — Drogy TAYLOR, TEXAS 1 441111.0•1111•001.0■041111■0001•0■ 0.111.41■0•01.041•10. 0.1.0■0411■ 11411■ 0■04./.■■•11.41■0■0■■ .1/11.0■011•11.0.1111•10001■4

4*******000******000000...**Nwo0001*00000000000**0000*ow

0 11.01111.1.11.0 01IN NOMIN1 0111.04111111,...00.11.0111104.1111.0./.14111110011111111.0411111.4111100e1M10. 04111111.0■04111■04111111. 0.11.041M0.111,4.M . , ■■■ 4:0 ......■..111..11M4141111111111.11111MMNIIIN.NII.1.100.01....0■0•11.00000.••04111111•0-1=1.1 ■11■11.0101.4100.1.M....,

■■■••■•■■••••4101,•011111K,

BLAHOPEANi OD

PALACE CAFE

J. J. THAMES DRUG CO.

BUDWEISER NA tEPU Jidla v:Seho druhu Telefon 152 — 106 East 2nd St., ` Nejst fludenejsi pivo ve meste TAYLOR, TEXAS

Lekarna a knihkupectvi Telefon 48 TAYLOR, TEXAS ....woom******amoon******* ■*•■■••••■mow*now**.***mwoolommon*mamo*Nwoomolowolms*Ano*,•■■■•••*.•*.**,*omovuo***

It*..04.00.0.04,0• ■■■ .•■■■■■•■04•1•41.1mo•o*Nio*I4sooson,...,as.**Nwoeso*.no ■■■•■)*Miwo•no**Non.01=1•••aro.no,.00**:* 4,•■000*0001■••■•0.10*Ino000000000000000110*0000*0o0**0**1111***0.1.0:*

0,14,4111*00*0000000ael ►o0.a1o0430**1****0000**000o000o0t*0o000001**00

BLAHOPRAN1 SJEZDU OD

ROSE MARIE SHOPPE

CHAS. STASTNY CAFE

LADIES READY - TO - WEAR

Studene napoje — Doutniky — Cukrovi

TAYLOR, TEXAS

TAYLOR, TEXAS „

./..04.1■04•1111.4111111.00410.411.1.1111111.0000000••••.0001,000001.111.100.1.1.11...1111.001111111111.411 .....o.11.0 0000.111***111.1.4, 00.111,00000-00*61.0.11.1.0041004111..**110001*01*S100000NINO00*101,•••••

01.10.11.0001.1.41■0.0.6■001111•0■11.0.0.041•11■04111.0010.0•011.0.11/04110.0.1.041i.1.1111.0.11/0004110.41111..11111■ 0411111■ 0411■ 000.0.111.11)

J. A. NACHLINGER

SJEZDU ZDAR!

I

IMPERIAL BACKERY

J. C. PENNY

I

erstvY chlely — VYborne dorty — Paje Telefon 393. — Pekarna 204 N. Main Str., TAYLOR, TEXAS

TAYLOR, TEXAS V. 111000, 411111.0000000 01110 .0.1M.,.......1111■ 41■11.41••• ,) 0. 40110.1.1101.00000.110.110 .0 0 411...11.1.1.00

o:...000000000.111.00.411111114000000...0.1110.0.11.1.111 ■014■0•1101.00000■011•111.0•00.041•111.0.1111,...,...,

4:11

0...1111111.01010.0.....0111.1100004011.00001100000000000000.0110.0.10.411M1.100.1*0 ■11,111., ■■••Amt.

4110004700.110.11111.01111.1.0001004110.000010.400.00041111...Mo00000041100041/1/00410.0

RILL SLAGLE

Vitime delegAty

Velkoobchod i ptimy prodej Dretbeie — Vajieek — Buil a Pekanii 200 West 2nd St. P. 0: Box 524

SCHRAM DISTRIBUTOR

TAYLOR, TEXAS

TAYLOR, TEXAS

Venuji

BUDWEISER AND FAUST *00o0**0*10*0110*0o0*.m* ■•••*‘*aw0000*00000o00000.1o•arroan******00*

■:#1111.11.11•0411•11•101•041•11.0.11111.4.1.0.0.0.0•01.1.10.0 ■MIOo.A.1.0111.0.0.0.1M,N111.0.11.04■041.1i.411111■041MD.0■11.041111.000.011111111.41110. ■

00***********000*I0***1 1100000*000**No000000*01101mow0011em**"*.ms*0a111*Ns.

.111.0•1011.01110-04•111.111118111....101100.01..0.0.10■ 04.•••■■ •11114.0.10.0401.11101•Uall...11.0.11111.141110.1111111.041100•1111.41111/01141111.04/00.

4% - FEDERAL LAND - 4% BANK POJeKY — NAV8TIVTE —

Pijte Jar Pivo!

Nejlepk pivo

y

e meste

.JACK E. STONE

C. W. PATTERSON, Sec'y-Treus TAYLOR, TEXAS

107 E. Oak. — Telefon 55 TAYLOR, TEXAS VIIII*.anowNS***••■■04omo*a*,*nemwomososAmiwo.noro*osoosimr*o*, ■•■■•■■■ *****1.0.0•15*SINNS•o•swomia**Minro*IIMoilome,:* **Nwoams*.m000norogowo****o•oloo**••• ■••*Anso*IsoalsoAmpo**osos000.**<peas*kowomwoomoo• ■••■■•■•*o.so,■••*1.4110**••■*:*

VaS hlas a podpora budou oceneny.

ZVOLTE NED FAILS za VaiSeho

ierif a okresu Williamson

Od roku 1897 207 N. Main.

Telefon GOO

Podleha demokraticke primarni volbe v L'ervenci 0910 .040-

■

rzw

r...* ■■

o'011.44.1/. ■ ,....14:.

I

gpo../...........■■■ AMP.1111110 .111■■■ ••••11.40.1 ■41M04•11■041111V.i.,!0•111i, 1■•■ • ■•=i1 1.71M0aMpl.11■1141.11ilAM.04MIMil. 4141■ 4:t$

V ESTNIK --FNOVOLUJI si tet nelm k vypineni slavnostniho eisla ptispeti. Jsem narozen 24. dubna 1869 v Chromai, okras Mor. umperk. Na mnichovske clohode ,zraclei na gi vlasti, Anglie a Prancie, darovali mfij rodnY kraj Hitlerovi, tak misto zeme Morava, ted' se nazYva "Sudeten, Deutsches Reich", a na jak dlouho bude pod prugackou ostrohou, je dnes teako odpovedeti, ale bude-li to delgi dobu trvati, tak ten severni kout Moravy bude ponemeen. Jak se ze sporYch 'clopisfi od ptatel dovidam, dela se na nage lidi silnY natlak, by se nemeine Mail tam umistena ruzna, navesti, jedno tea zni: "Ein Volk, ein Reich and ein Fuehrer", to znamena, ze uznavaji jen jeden flared. Musime dat za praVdu slovum profesera Gama, kterY napsal, ie by se za Rakouska nebal ponemeeni desate generace, ale pod prug ackYm reaimem, ae se cbava ponemeeni druhe generace.

Do gkoly jsem chodil 6 rokil do Ceske v Chromei a dva do 5. a 6. ttidy nemecke v 8umperku. Po vyjiti ze gkoly, vypomahal jsem iodiefirn pti men gim hospoda.kstvi a c.lachocle.

Roku 1890 jsem byl odveden k vojsku, ale ae intj otec byl churav a ja. co nejstar gi z deti, musel jsem vypomahati recline, byl jsem vtaden do nahradni zalohy a odbyl jsem si 8 tYclni vYcvik v Olzmouci u 5. praporu polnich rnyslivct.

V letech devadesatYch byl na severni Moraye cily spolkovY ruch, nejvetSi einnost see jevila ve strane soc. demokraticke. Tea v ohledu narodnim zaeal Cily ruch, byly ztizovany odbory Narodni Jednoty, hasieske sbcry, sokolske jednoty. Na g lid se zadal narodne uvedomovat, coa se Nemcfim nelibilo. Do roku 1892 nebylo na severni Morave azidne Ceske sttedni tkoly.

Nejbliagi oeska sttedni gkola byla v Olomouci, za to Nemci meli severne od Olomouce 5 sttednich gkol a 8 megt'anskYch. Kdya na to bezpravi bylo eeskou stranou pcukazovano, tak ji bylo z vrchu odpovedeno, at' to delaji jako Nemci, at' si sttedni gkoly sami postavi a vydrauji as do 8. ttidy, potom kdya stat neb zeme uzna jejich pottebu, 2e je ptevezme do sve spravy.

Proto byla na sev. Morave r. 1892 zfizena Gymnasialni Matice zabterska, ktera zadala sbirat ptispevky a milodary a hned ten rok byla otevtena prvni tfida eeskeho gumnasia v Zabtehu. Koupila se ye sttedu mesta stara budova, ktera, se rozbourala a pedalo se stavbou nove, moderni budovy, ktera byla dokon'eena r. 1901 a gymnasium bylo ptevzato do spravy statni.

Kest° Zabteh melo do 1870 eeskou obecni spravu, ale ptichodem pru.gackeho tovarnika Brassa, kterY tam postavil barvirnu na ptizi a ptadelnu na bavin y, v kratkem ease byl Zabfeh ponemeen. Postavenim gymnasia se zaCal eeskY aivel vzmahati, ponevada i venkov byl uvedomnelejgi a kratce po ptevratu se stal Zabteh eeskYm mestem, ale po negt'astnem Mnichove byl ptivtelen k Reichu i s 50 okolnimi eeskYmi vesnicemi, v kterych nebylo ani 1% Nemcu. Hned po Mnichove tamni lid prorokoval, ae za tu zradu bude Anglie a Francie potrestana, ale ae tak krutYm zpitsobem se to stane, aadnY nepoeital.

3asto vzpominam na ten spolkovY divot tam za motem, jak se ka2dY na nedeli te gil, kde hudbe a dobrem 'Dive divot vesele plynul. Ale easy se menily, to ki v na gi rodine se stala zmena. Otec zemtel 1894 a matka 1897, a ja se oaenil roku 1901 se sl. Hedvikou Pospigilovou z Komfiatky, a roku 1907 jsme se rozhodli opustiti rodnou vlast, ponevada jsme uznali, bychom tam jen zivorili. Moje manaelka mne k tomu ptimela, ae jsem se odhodlal k odjezdu do teto zaslibene zeme, eehoa podnes nelituji!

Do Galvestonu jsme ptijeli 5. itna 1907 a privezli jsme s sebou tti ditky, Vladislava, Miladu a Libu gi; ye vlasti jsme zanechali 2 bratry a jednu sestru Prvni na'Se pfisobigte bylo Port Lavaca, kde jsme pobyli dva roky. Tam nam prvni nosy prokazal br. Fr. eervenka, neb nas odvez1 z mesta na farmu Ant. Machaoka, kde jsme pobyli 2 mesice nea jsme se stthovali na rentovanou farmu. Nikdy nezapomenu tu la-

Vzpominky na rodnou vias a zaCitky v nove.

Podavo. Frank Truksa. skavost, kterou nam prokazaly rodiny, Machaelcova, Nedbalkova, Peberiova, HolYch a Markova. Tam jsem tea byl uveden do te.du Nova Ratolest Cis. 41, v tijnu 1908, a Cast° vzpominam jake uptimne bratrstvi mezi tamnimi bratry a sestrami panovalo, a jak detne byly schtize nav gtevovany. V Port Lavaca se nam r. 1909 narodil syn Mojmir.

Druha nage stanice bylo Granger, kde jsem pracoval na rtionYch mistech. Ta ., mne moje

MAN2ELE FRANK A ROZI TRUKSA manaelka Wee onemocnela, kterou Dr. Musil ogettoval a i uzdravil, za eoa jsem jemu i jeho sestte, pani Eng. Jelinkove zavazan diky, neb pani Eng. Jelinkova Caste nemocnou navatevovala a pro moje ditky nejake zakusky donesla.

V Granger jsem seznal, ae nejlepe bude, kdya se chytnu farmateni. V prosinci 1910 byla ve Svobode oznamka, ae Sugarlandska plantaa hleda Ceske rentYke, tak jsem se tam zajel podivat a hned jsem tam zrentoval na tak zvane Prairie Farm. Zaroveri se mnou se tam nastehoval Jos. Hafernik od Smithville, a byli jsme prvni Ceti rentYti v Sugerland.

Spravcem plantale byl a je dodnes, pan G. Ulrich, rodem Nemec, ale znal dobte eesky.

Nagince znal ze Schulenburgu, neb tam byl klerkem v obehode. Zadal jsem psat do Svobody o tamnich pomerech a lido zaCali tam jezdit a kaadY skoro zrentoval. Za rok 1912 se tam nastehovalo mnoho naaincu, tak jsme se domluvili, ae sobe zaloaime f. ad S. P. J. S. T. Add Jaroslav Vrchlicky els. 111 v Sugerland, byl uveden 1. prosince 1912 zesnulYm br. J. R. Kubenou a vypomahali mu bti. Josef Mikeska st., Fr. Kostelnik a Kagpar Zatopek z Guy. Novi elenove byli: Jan Strouhal, Jos. Kubala, Jan Kulel, Vaclav oernohorskY, Jan Hundl, Karel Janeeka, Martin Kostka, H. Truksova, L. Elsnerova, A. Droemanova a Franti gka Dobgova. S ptestupnimi listinami byli: Ft. Truksa, Jos. Neuman, a Alois Janeeka, Jos. Vavredka a Jan Dobe g s manaelkami. Jako hoste nas navg tivili Dr. Karel Breuer a nynej gi pfecIseda Hl. titadovny C. H. Chernosky. Prvnim piedsedou byl Jan Strcuhal, fieetnikem Jos. Neuman, poklacinikem, Jos. Kubala a moje mane= kost tajemnikem as do roku 1917, v kterema roce jsme se ze Sugerland stehovali do nynejgiho nag eho domova v Alvin.

Oast() vzpominam jak byly na ge Move schuze navatevovany, nemeli jsme tam sine, sehilze pokadaly po potadku po domech, ptijeli vady skoro vg ichni i s rodinami, fitedni jednani se odbylo hiadee. Hospodyne, u niehZ se sehOze pofadala, izehystala svaeinu, Ilnu4t1

Ve stfedu, dne 24. Zervenee 1940. koupili beeku piva, tak bylo vady vtipu a veselosti dosti, a katclY se na schfizi teail. Kdya takovY soulad videla dorfistajici mladea, tak bez donucovani sama k Jednote ptistupovala, takie v kratkem Case tad vzrostl na 50 elent bez placenYch organisatoril; kaady Men i tednici pracovali pro tad neziatne, ale dnes chce mit kaadY zaplaceno za sebe mengi bu, kterou pro Jednotu vykona.

V Sugarland jsme byli spokojeni, byli jsme tam po sedm rokt a tahospodatili jsme si tam dosti, ze jsme si mohli koupit farmu, kterou jsme hotove zaplatili. V rcku 1912 se nam tam narodil nejmladgi syn Otokar.

V prosinci r. 1917 jsme se nastehovali do Alvin. Prvni 4 roky jsme velke firody nedelatak se nam to zde mnoho nezamlouvalo.

Roku 1921 jsme zacali pestovat jahody a jinou zeleninu, pomery se zaealy lep git a r. 1923 jsme koupili tractor, ktery nam pomohl zbavit se plevele bermudy, ktera v teta krajine se velmi airi. Ditky vaechny s chuti pracovaly, 'Aida zadala davat dobre firody, misty jsme brali 2 firody roene, na podzim a v zime se pestovalo zeli, vodnice, mrkev a karfiol, na jate okurky, rajaata, fazoie a zemaky, kaadY rok 3 as 4 akry jahod, k tomu dost baviny a rfizneho krmiva, tak mela cela rodina po celY rok zarnestnani, je gte jsme najimali delniky na sbirani jahod a na kopani a sbirani baviny.

To se s rad^sti pracovalo, vae se datilo, ceny byly dobre a zaroven majetku ptibYvalo, takae roku 1930 jsme jia vlastnili 440 akrfi pozemku, kterY jest rozdelen mezi deti.

Ad je nas naaincu zde velmi skrovny, podet, nezustali jsme ani v spolkovem iivote pozadu. Roku 1920 jsme zaloaili Spolek Alvin Cis. 3, R.V.O.S., kterY eita 12 elenfi. Roku 1928 jsme zaloaili tad Toma g Jefferson Cis. 149, SPJST., kterY byl 10. eervna 1928 zesnulYm br. J. R. Kubenou, br. E. E. Chernoskym a br. Janem Chupikem da Jednoty uveden. Novi elenove byli: Jan. Rezek, Anna Rezek, Jan 0. Strouhal, Mojmir Truksa, Milada Truksova a Libuge Truksova. S ptestupnimi listinami ptistoupli: Adam Sikora, Anna Sikora, Frank Truksa a Hedvika Truksova. Ptitomne tad '00, 16 'dent, ptedsedou je Adam Sikora, tajemnik a fidetnik Jan 0. Strouhal.

Tou depresi v letech 1930 — 33 se pomery v tete krajine velice zmenily. Pestovani jahod a zeleniny na male vYjimky zaniklo.

Za to se velmi roz gitilo mlekatstvi nasledkern vzrfistu dvou sousednich mest Houstonu a Galvestonu. Tea drfibeinictvi je shine roz giteno. V poslednich dvou letech se rozmohlo pestovani ryze. Lofiska firoda rYae v okresu Brazoria byla odhadnuta na 1% milionu dolax& Ja tea main kus pozemku, 56 akril, na 5 rokii na ryai pronajmuto.

Rok 1935 byl pro na§fi rodinu rokem smutku neb 16. srpna 1935 nine zemtela moje milevane, manaelka. 6tyki z ditek jia mely zalotene svoje rodiny, tak jsme ofistali sami s nejmladaim synem Otokarem, kteremu se nynej gi, malo vYnosne farmateni znechutilo; jeho zaliba je praoovat okolo strojfi ,tak v listopadu 1936 odjel do automobilove gkoly do Los Angelos„ Kalif. a letos si otevtel garda a gasolinovou stanici na jiani strane pit Alvin na statni silnici els. 35, smerem k Angletonu.

Tak ted' jsme sami s moji druhou manaelkou a poznate nas na ptiloaene podobence.

Ttinactemu sjezdu zdar!

Fr. Truksa.

Basnik je elovek jako kdokoli z vas, tycha slabosti, teae mdloby, tYcht omylt, jenae nese mnohem vetai btemeno nea vy ostatni: btemeno tvorby. Btemeno, nad nea neni vpravde ve svete teaaiho. Z tetoa vlastniho aivota, ktery aije, z tehot i tvoti: v tom je paradoxnost a sloaitost jeho poloaeni. A poklesne-1i pod nim, mel by bYti litovan a ne nenaviden nebo dokonce davan ye psi fuze. To neni sentimentalita, to je upoznani a lidskost. Zajiste, ae le bYt lotr basnikem, v tom mate pravdu. Ale nemene je pravda, ae nemuae bSt basnik lotrem.

F. X. alda.

Ve sttedu, dne 24 dervenee 1940. calCI teg neco napsati z myth pameti do slavnostniho disla Vestniku.

Narodila jsem se 18. zati 1869 v Hogl'alkove na Moray& Kdyg mi bylo 20 let, rodide moji Tomag a Rozi Koval' se rozhodli k vystehovani do Ameriky, co g mne moc nete gilo z to ptidiny, ge jsem si pkedstavovala Ameriku pustou, tam nebudou tak hezky chlapci jako na vala g -skYchotare.Ninbylpmojeaitky. Do Ameriky jsme jeli phi konci listopadu r. 1889, a na lod' Breslau jsme nasedali v Bremen zadatkem prosince. Jeli jsme na New York a druhou lodi do Galvestonu. Cil nagi testy byl Sunny Side v okresu Waller, k Toma gi Repkovi. Na mohi byla jsem zdrave,, tancovala jsem s namotniky harmonice a jina deska del/data tancovala. Skoda ge jsem si nenapsala jejich adresu. Na to lodi do Galvestonu na mne east() pohligel jeden namotnik, phsedal a daval na jevo, ge mne ma rad, jinak jsme si nerozumeli.

Kdyg jsme pfijeli do Galvestonu, museli jsme &kat na vlak. Sla jsem se podivat kousek od nadragi a milt' namotnik se mnou. Stale ukazoval kde mame jit. Piisli jsme k velkemu obchodu, volal mne dovnitt. Vegli jsme, se, co tam je co by stab() za podivanou, a vidim tam stati katolick-eho kneze obledeneho v parade a riamotnik s nim potichu mluvil. Skodim ke dvetim a utikam co mohu, ani se neohligim, jestli za mnou namoknik nebe gi. 8 testi ge mne policajt nevidel utikat. Kdovi co by si pomyslel?

Z Galvestonu jsme vyjeli v nedeli rano na Vanoce. Agent nagirn tikal, davat pozor ye vlaku, ge tam budou volat, kde mame slezat, ale zapomel tici, ge posledni stanice bude Hempstead. Tak jedem, rodide davali pozor, kdy budou volat Sunny Side, to byla adresa na fzepku, 15 mil vzdalene od Hempstead, na venkove.

Jeli s nami vystehovalci ze 2elicho yie nebo z Lutoniny. Ti meli slezat te g v Hempstead a tam meli ptesedat na jinY vlak. Kdy g jsme vyjeli z Hempstead a zkizenec vlaku ptehli gel listky, cosi pokroutil hlavou a gel pry'. Jak jsme ptijeli k druhe stanici, ty druhe vystehovalce sehnali s vlaku dolti a nas vezli at do Navasoty, tam s nami honem dolt. Ztlzenci vlaku na nadragi spolu o demsi rokovali, asi o nas. V gude lidu, okukovali nas a my eekame, brzo-li se k nam bude hlasit Repka. Brzo jsme poznali z tech pohledu, ge nejsme dobte. Mat moje strachy plakala, a tak najednou tam pki gel mladik, mluvil polsky, rodide mu kikali kam jedem a on jim tikal, ge do Sunny Side vlak nejede, ge pojede brzy druid vlak zpet, abychom po nem jell zpatky do Hempstead, a take jsme jeli, i s E OKOLI Robstown . a vtibec celY okres Z Nueces, ma velice bohate pozemky, jak na povrchu, tak i pod povrchem, vi ted' ji g kde kdo, ale neni tomu tak tuze da yno, kdy nagi krajane se zadali sem ye vetSim mnogstvi teprve stehovati. Prvni z krajanti se zde usadil p. Tom Mrazek, ItherY si zakoupil hned pri meste 400 akr) pozemku. Mesta ovem tenkrat jegte nebylo, jen geleznidni stanice, malt' dieveld hotel a obchod s restauraci, to bylo asi cele Robstown. Pan Mrazek ale brzy poznal, ge sobe zakousl trochu vice, nesli by bylo zdravo a proto 200 akril odprodal p. Jilkovi z Granger, Texas. Pozemky byly ponejvice zarostle ktoyim a kaktusem, ktere pichalo se vgech stran, misty byly mesquitove stromy ag dve stogy v prtuneru a jinde zas kusy prerie porostle jen drobnYm ktovim, o nich g kupujici soudili, ge budou lehce k rozdelani na pole. Jak se ale mYlili! Toto drobne kkovi byl running mesquite, kterY na povrchu ma jen nem maks prouti, ale v zemi pino kotenti a z koteml uzba.

P. Mrazek byl dobrY kovat a hledel sobe praci s brechovanim ulehditi a zkratiti. Postavil se syYmi syny velkY, te gld pluh, kted mohl brati brazdu 24 palcil girokou a bylo-li dost sily v nem zaptageno i dosti silne koteny podtezaval.

Za p. Mrazkem ptijadelo na piehledy u g vice a vice krajanti, jedni videli v krajine dobrou budoucnost a zakoupili, druzi ale zasri kali, 2â&#x20AC;˘e ani po smrti zde le get si nepteji. V roce 1907 se ptistehovalo vice rodin jak do okali Robstown tak i do Corpus Christi a ndsledujici leta ()pet tak, ge jig v roku 1912, katolitti osadnici sobe vybudovali nevelkY, ale

\TES T N f K

Z mSrch pained. temi druldmi vystehovalci jsme se zase v Hempstead segli. Nepamatuji jejich jmena.

Repka tam na nas dekal s vozem. Po uvitani nalogil bedku piva a veer se u ftepkii pilo a tancovalo. Repkilv soused Jos. Mikeska, svobodnY, jim hral na harmoniku: V tanci kikam memu tanedniku, co to je ma ten muzikant, ge nevyhligi paradne obleeeny. V gak za tH ddne si pro mne ptijel na vozu, yystrojenY jako genich. Jeli jsme do Hempstead k oddavce. Mezi tim jsme se videli dvakrat a 'Diced tim jsme se neznali. Jeli s nami Fr. H. Mikeska co svedek a Repka za tlumodnika. Kdyi jsme gli do soudnice k oddavce, hrnulo se za nami lidi, eernochti bylo pine dvete. Myslela jsem si, co je na nas tak divneho? A on jim byl divny muj morayskY kroj. Sukne kratka, fertu gek, paid Mtek na hlave, tvat jsem mela dervenou i bez barvidek. Zadatky na ge byly chudobne, jen pra.ce a zase prate. Ale byli jsme veseli a zili pro spolky. V Sunny Side byli jsme zakladajicimi 'deny tadu Moravan S.P.J.S.T. Mtij man gel tarn mel iltad adetnika. Kdy g jsme se ptestehovali do Guy, tam zase jsme pomahali zalo git tad Laskavost a fitady zastavali. Pak jsme pornahall zalogit tad F. B. Zdrubek gis. 112. v Guy, zase jsme pattili k tomuto tadu s celou rodinou, tii dcery na ge a syn. Pak se usneslo nekolik nagincu zalogit Sokolskou Jednotu v Guy. Horlivi pracovnici o zalo geni jednoty sokolske byli: Zemankovi, Waleikovi, Mikeskovi, Pultrovi, Huffovi, Dubekakovi, Osvald Valka, Michalkovi, Batakovi. Sokol byl zalogen v r. 1913 a pojmenovan Jan Amos KomenskY. Prvni zapisky sepsal Jos. Waldik, nato v druhe schtizi byli zvoleni tikednici: Jos. Pultr, starosta, Tom. Kolaja ml., tajem., J. H. Waldik, ifeetni, Anton Sitta, pokladnik, Jos. Waleik, namestek; ucetni v'bor: Vii. Zeman a Jan Huff, Jos. Zemanek, natelnik. Novych 'lent se ptihlasilo 32. Natal se ptihlasili do cvideni. V rode 1914 se ptistehoval do Guy vybornY sokol z Ennis, Tex Frank Vrla a ptistoupil k Sokolu v Guy s ptestupni listinou od Enniskeho Sokola a byl ihned zvolen nacelnikem a cviditelem a tyto iltady podrgel ag do zaniku Sokola v Guy, 22 ran'. I kdy g se jemu hazely klacky pod nohy a videli jsme neptizen, tikal: vytrvame. Kdy g jel s jeho synem do cvideni, byli tam sami dva. Ostatni evidici byli schvalne povolani za jinou zabavou, ktera

Ne vetg i male mesto v Texasu. postatujici kostelik na pozemku p. A. Fritze.

Bohoslu gby dojigdel vykonavat vdp. J. Klobouk, tenkrat z Corpus Christi. Nasledujiciho roku byl zalo gen ftdd Robstown, Cis. 117, SPJST. Kdy byl zalo gen tad Corpus Christi, mne neni znamo, die disla, by byl bYval zalo gen o hodne dtive. Prvni tadu Robstown byli: Ad. BerkofskY pteds., Jos. Grosman taj., Jan Veselka ileetnik a Al. Rektokik pokiadnik.

Schaze se konaly ye gkolni budovy na pozemku br. BerkofskYho. V roku 1915 zalo gili spolek Robstown Cis. 105, R. V. 0. S.. Tak nyni jig men vge to nejnutnel gi co pottebovali. Rok 1916 byl zde velice such', nepr gelo snad po 8 mesic,sti a k tomu pti gla balite a kostel, s obetmi postavenY, rozhezela. Ponevad g nebylo motno novY kostel hned staveti, zakoupili stargi kostelni budovy v meste od kteresi cirkve.

Osadnici citili pottebu nejake spoleene budovy, kde by se mohli schazet. Svolali schazi, dohodli se, ge dtevo z rozbiteho kostela upottebi a co bude chybet ptikoupi a za kratko stala osadni sin, ne site velika ,ale pro ne tenkrat twine postadujici, kde se konaly schlze i zabavy, a sin stoji posud, ov gem ge hodne zvetgend, a vole, o novou.

Tenkrat o oleji zde se je gte nic nevedelo, Tide byli tIpine spokojeni s bav/nou, neb to se

ale brzy zanikia te g . Za 23 rokti co GuyskY Sokol pilsobil starostove stfidajici se v iitade byPultr, Mikeska st., Jos. Waldik, Kubica ml., G. Batka, Rozi Vrlova a Michalec st., tento byl ag do zaniku 14 mkt. Vg ecky podrobnosti nevim, neb jsem phstoupila k Sokolu v r. 1918 a byla jsem zvolena tajemnici a pokl.; s malou ptestavkou zastavala jsem iltad 16 rokii, a g do zaniku Sokola, ktery jsme nas nekolik zbYvajicich &mit teg ce nesli. Vzpominam, jaka krisna divadla jsme hravali a meli jsme v gdy velkou nesg tevu. Vetejne pokadali razne oslavy a ptednag ky. Ze zisku z divadel a zabav jsme si koupili vg ecko dobre natadi sokolske a kdft jsem uslygela, ge to natadi ze sine odva geji bki.

Sokoli, vylani g upou z Dallas, tak jsem slzela.

Mnozi se budete domnivat a tazati, prod jsme nevytrvali? Teg ce odpovidat, nechteje nekoho obviriovat, neb pro pravdu se lide nejvice zlobi.

Ze zakladajicich Sokola byl pii zaniku jen J. H. Mikeska, kted vytrval a platil ptispevky 23 roku a v roce 1936 jemu a Fr. Vrlovi poslala Americka, Obec Sokolska, z Chicaga diplomy. Jeg te vzpominam na v gecky ty dobre herce, je g hravali divadla: vg eci Vrlovi, Waleikovi, W. Zeman, Huffovi, Mikeskovi, Kovalovi, R. Buchtu, K. Stupka st., Jos. MikuSek, M. Sla dalkova, Zemankovi, Janovi, Pekatovi, Valkovi, Kocurkovi, A. Hlo gkovi, Maroulti, Strimpl st. a SilhavY. Nekteti meli daleko do zkou gek. Jegte nesmim zapomet na te g dobreho herce a na mangele Nezvalovi, â&#x20AC;˘kteti jezdili do zkougek ag z Rosenberg, pak man gele Ripbovi, guygti uditele pi. Riplova hrala na plane ph zpevech v divadle, te g hthla divadlo; te g jeji sestra sledna uditelka Sefdikova hrala s nami v divadle. Ph zaniku Sokola vytrvali tito dleni: Jos. Michalec st., J. H. Mikeska, Rozi Mikeska, Ka-. rel Suchma ml., Vilern Kaiak, Henry Ripple, Os vald Valka, Rozi Valka, Vlasta Valka-NovotnY, Marie Valka-Strimpi, Jos. Klinkovsky, Gottlieb Batka, Fr. Vrla, Odel Vrla, Jan Silha yY, Jos. Pultr, R. G. Foss.

V roce 1935 v srpnu mne stihnul velld zarmutek umrtim meho mangela. A ge i pismo svate pravi, g e neni dobte bYti dloveku samotnernu, a Fr. Truksa z Alvin mi psal, aby jsme ty samoty spojili tak jsem se provdala podruhe v 67 letech dne 14. listopadu 1936. Poutem mantelskYm nas spojil Stepan valeik v Houstonu v jeho dome. A zde se yam ptedstavujeme jak jsme vyhligeli v den sriatku.

Rozi Mikeska-Truksa, Alvin, Texas. to datila a dati doposud vYborne. V roku 1910 byla v Robstown postavena prvni cl gina a krajan T. Stanek snad v ni prvni dFinoval. V roku 1922 praoovalo v Robstown ji g &in 14, a mely vg ecky co Mat. Nyni jich nekolik vystehovali na venkov. Nejvet gi &oda ba ylny v roku 1930 byla 148,107 baits. Prtimerna &oda jest asi 80,000 Phi praci prvniho odboje, osada, Robstown byla mezi prvnimi co se obetavosti tYkalo, za to nyni jest mezi poslednimi.

V okresu jsou nyni tady Tex. Jednoty tti, nag je nejslabg i a neni nadeje na ziskani Menu novYch. Robstown je nyni pekne mesto, ma pies 6,000 obyvatel. Krasne gkolni budovy a se vi, ge i kostely, a ma bud.cmcnost. Za kratko budou olejove studne i v 'nest& Richardson Petroleum Co. leasovala gkolni pozemek za $250.00 akr. Tot' se vi, Fe se ted' nemluvi o jinem, neg 0 oleji.

Velld uspech leto gimu sjezdu pieje, Vam dobte znamY spolubratr F. 3. Moravek, 2ENY KM-Art.1R NEZ MU2I. "teny jsou krutej gi neg mugi v obdanskYch valkach a bourich", pravi profesor J. C. Flugel z londYnske university. `Ze gpanelske 'stalky," dodava, "bylo hlageno mnoho ptipadil ag d'abelske ukrutnosti gen. Ale Feny se takto chovaji jen v dobach velikeho vzru geni. Pkidina toho je ta, ze jsou citovel gi a daji se lehOeji 0viadnout city neg mug!.

VESTNIK DOM/WI PRAVIDLA itipu KAREL JON4§, CISLO 28. Oteny a piljaty 13. kvetna 1940. v East Bernard.

HLAVA I. - SCHUZE. Olanek 1. - Pravidelne sclraze pota.dany jsou jednou za mesic a sice druhou nedeli v mesici o druhe hodine odpoledne.

Clanek 2. - Ku ta.dnemu zahajeni schtize je tteba vettiny atednika a ne merle na 15 Mena.

Olanek 3. - V padu neptitomnosti bratra ptedsedy a mistoptedsedy budi2 schaze zahajena bratrem tajemnikem s vyzvanim, aby sobe bratti zvolili ze sveho sttedu pro tuto se/Ifni ptedsedu. Takto zvolenY ptedseda jest opravnen vetkere listiny svYm podpisem stvrzovat.

Olanek 4. - Mimotadna schaze svolana budii prosttednictvim organu a jen v nejnutnejtim ptipadu budiZ svolana, bratry, pteds. a tajem.

HLAVA II. - VYBORY A JEJICH POVINOSTI. Olanek 1. - Bratr tadovY ptedseda ma pre, vo byti ptitomen kalde vYborove schaze, kdy za nutne uzna.

VYBOR tiOETNI - 3 6LENNY. 61anek 1. - VYbor iteetni porovna knihy bratrfi a pokladnika i knihy bratrft *fednika, jako pokladnika a tajemnika na vYboru ftcly po etvrtletni schazi, a oznami zpravu v nisledujici tadove schazi.

Olanek 2. - Za jejich vykonanou prier maji bYti odmeneni tadem, die usneteni v lednove schtzi kaideho roku.

VYBOR MAJETKOVYCH KNIH - 3 &JENNY. lanek 1. - VYbor MajetkovYch knih vkly vypoeita splatky na vklady elena na sin, pak po vyplaceni vtech splatek, zanese do pravYch knih elena a elenkyii. tlanek 2. - Dale, jednou za rok jest napomocen vYboru fiditela porovnanim inventate a ustaleni cen rozdilneho majetku, jak nemovitY tak i movitY, a jeji zatizeni.

VYBOR AIDITELt. - 3 OLENNY. tlinek 1. - VYbor tiditela jest povinnen udriovat tadovou sin a vilbec vte co tadu v dobrem potadku, takte2 co se nachazi uvnitt budovy, a o vse naldite dbati, by majetek dory potkozen nebyl, a v mesieni schuzi oznamit ptijem a vydani za uplynuly mesic.

Olanek 2. - Povinnosti tiditela jest, v ureitY eas se dostavit na sve misto, v ptidetnem sta.vu se uddovati, by svYm jednani k pohorteni ptieiny nedal, aby co monopotadek uddoval a s obecenstvem slutne jednal.

Olanek 3. - 61en v povinnosti vYboru jest povinen, necht' jest to povinnosti jakoukoliv, s kahlYm zachazeti jako se svYm ptitelem nebo hostem.

Olanek 4. - VYbor tiditela ma po dobu jednoho roku pinou moc pronajimat tadovou budovu, kolektovat penize za najem, potadat zabavy, ptednatky a divadia ye prospech tadu, ten miae sift pronajmout k zabavam, ptednatkam, divadltim, jinYm spolkam neb sdruZenim.

- Aiditele si zvoli sve atedniky, totit ptedsedu, tajemnika a pokladnika ze sveho sttedu. Pokladnik tiditela a pokladnik tadovY dvakrat do roka porovna hotovost pokladnika tiditelt, a die uznani pokladnik tiditelft odevzda tadovemu pokladniku eastku uznanou proti stvrzence. tlanek 6. - Jestlae by vYbor fiditela nemohl nejakou dulehtou smlouvu vykonat, v takovem ptipadu buda ponechano celemu tadu v nejbliZti mesieni schazi k rozhodnuti.

Olanek 7. - VYbor tiditela jest povinen dohliieti na tadovy majetek, \Testi inventat vetkereho tadoveho majetku, a co jednoroene podat v tadove schazi zpravu, v jakern .stavu se majetek naleza.

Olanek 8. - Jakmile v3,bor tiditela zatidi ventat vveho majetku, ma jej dodat vYboru MajetkovYch knih a spolu vystaviti cenu kalde vet& i menti veci pro uddovani ceny pro udavani do dani, jako jest statni, okresni a tkolni.

Olanek 9. - Pakli by nekterY z &exit' fiditelti nekonal svoji povinnost ptedsedou mu vytknutou, slutne se nechoval, neb neco konal co by se na elena vYboru kiditela neslutelo, maji elenoye neb elen vYboru podat tadu ob2alobu, kterou tento pods stanimu vYboru pisemne.

Olanek 10. - Ptedseda fiditela udill prici svemu vStoru a clohliti, by prace tato tadne 1.71conana byla.

Olanek 11. - Vybor kiditela jest povinen kaZdou smlouvu ptedloZiti k podpisu br. tidovemu ptedsedovi a tajemnikovi v tadne zahajene mesieni schazi.

Olanek 12. - Plat vYboru budit ustanoven fadem v pravidelne vyroeni schtizi kaddho roku, za praci jejich vykonanou, jak elanek 1. ati do elanku 12. se jemu prace nafizuje.

HLAVA III. - VYBOR sritNi, 3 OLENNY. Olanek 1. - Povinnosti sti2niho vYboru jest kaZdou pisemne mu podanou stanost neb obtalobu nestranne Vytettit, a pak-li uzna, obb.lovaneho vinnym, ma tohoto napomenout, po ptipade pokutovat. TYka-li se stanost neb ob*Zaloba tadoveho iftednika neb diens, vYboru, a vYbor stani uzna ob2alovaneho vinnYm, ma vYbor jej poladat o resignaci. Kde vYbor by nemohl zalelitost vyrovnat, ptednese tuto v nejbliZti tadove schazi. lanek 2. - Tyka-1i se stlinost neb olAaloba tadoveho atednika, ma v2bor tohoto po2adat o resignaci. A Glen takovY nema vice bYti volen do fitadu neb vYboru.

HLAVA IV. - VYBOR NEMOCENSKY ..TEST KA'ZDY 'OLEN. 'lanek. 1. - KatdY glen neb elenkyne 2adajici podporu, musi vypinit listinu k tomu freelu sestavenou, ktere ma br. tajemnik aneb br. .6.eetni mit pohotove, kdy Glen neb elenkyne o ni pozada. Listina sestavena takto i s otazkami, ktere by ji i jeho, neb jeji lekat musi vypinit otazky tYkajici se Clena neb elenkyne nemocne, s jeho podpisem, Clen i elenkyne ji musi podepsat u ptitomnostidvou elenti neb elenek.

Olanek 2. - 0 podporu Zadajici Clen neb elenkyne, ku ktere jest oprivnen hned od zatatku, kdy jeho lekatske a lekarnicke vYlohy obnati $50.00, po vykazani aetu jest opravnen ku 50 centtun podpory denne po dobu 90 dni. K druhe podpote neni opravnen a*Z po 12 mesicich od zadatku jeho ptedetle nemoci.

Olanek 3. - KterY e'en neb elenkyn'e byli nuceni se svou nemoci uchYliti se do nemocnice, obddi podporu $1.00 denne po dobu sveho pobytu v nemocnici, avtak ne dele na 30 dni v jednom rote, dalti podpora se udili die elanku druheho.

Olanek 4. - KterY Clen neb elenkyne pkeje sobe podporu obdrteti, jest povinen sve onemocneni prostfednictvim svYch ptibuznYch neb znamYch, aneb br. adetnimu, anebo nekteremu elenu oznamit. lanek 5. - 'Olen neb elenkyne nema dtive podat Zadost o podporu, az kdy jest Upine zdravY, anebo nemusi bYt pod lekatskYm otettenim.

Olanek 6. - Olenove ani elenkyne nemusi otettovat nemocneho bratra neb sestru. Ale pteje-li si rodina otettovani pro sveho nemocneho Clena neb Clenkyni, fad zaplati $1.50 denne na otettovatele aneb na otettovatelku po dobu 30 dni, ale ptibuzni sobe obstaraji sami otettovatele aneb otettovatelku. Jen v padu kde by spoluelen neb elenkyne nemeli ZadnYch ptibuznYch, tak tad by tepr y obstaral otettovatele.

Pfeje-li si Glen neb elenkyne, anebo ptibuzni otettovani, tak nemocenska podpora odpadava.

Jak elanky 2. a 3. naiizuji, dostane jen jedno, tot12 podporu anebo otettovani.

Olanek 7. - Olen neb elenkyne o podporu musi bYti elenem tadu 12 mesica nee k podpote opravnen jest.

616,nek 8. - Olen neb 61enkyne ptitel-1i by k trazu ve svem zamestnani a nebyl by schopen prace, byl by opravnen k podpote takove jak elanky 2. a 3. natizuji, ale take die elanku 2., jsou-li jeho vYlohy nad $50.00.

Olanek 9. - Kdokoliv zavini sve onemocneni nesttidmosti neb svevolnym zranenim atd., buod nemocenske podpory vylouden.

Olanek 10. - Ditky v detskem pojitteni na nemocenskou podporu neplati, take nejsou na ni opravneni, at' dospeji 16 let, a pteji-li si, maji pkilelitost ptestoupit do oboru pojitteni pravidelnYch Clem, pak maji naroky na nemocenskou podporu, ale musi platit mesieni ptispevky, jak Hlava V. elanek 1. naznaeuji.

61inek 11. - KaZdY Glen nad 16 let stati, chce-li bYt elenem tadu Karel Jonas Cis. 28., musi platit nemocenskou podporu 15 centa mesiene, kterato suma jde do fandu nemocenskeho.

1..4nelc 12. - V Wu nak4live nemoci leka-

Ve stfedu, dne 24. Cervence 1940. fem uznane, fad plati $2.00 denne po dobu jednoho mesice (30 dni) ye 12 mesicich. Pakli by doba byla delljak naznadeno, ptipadne jednani a usneteni v tadne schtizi tadove. elinek 13. - Opusti-li bratr neb sestra nag' spolkovY kruh a odebete se tam, odkud neni navratu, jest nati bratrskou povinnosti prokazati jemu posledni actu, darovanim hvezdoveho fence na hrob, jeho cena nema ptesahovati obnos $15, a Clenu v Det. oddeleni $5.

Olanek 14. - Clen neb elenkyne vezme-li sobe "Paid-up" certifikat, neni opravnen na to, co elanek 13. daruje. lanek 15. - Olen neb elenkyne, ktery sobe vyzvedl "Paid-up" certifikat, mfae zastati eestnYm elenem tadovYm, kdy o to poMda a podvoli platit mesieni poplatek, jak i•adem stanoveno. 6estnSt • Glen plati 10 tenth mesiene poplatku a jest opravnen ku tadovemu jednani (voibu nevyjimaje), a v padu smrti jest mu v upominku tadem darovan venec, die elanku 13.

HLAVA V. - POVINNOSTI OLENt RADU A RAD K OLENUM. Olanek 1. - KaZdY bratr a sestra jsou povinni platit na vYlohy tadu 25 tenth mesiene a sice 15 tenth na nemocenskou podporu, 5 centa na sluZne ittednikam a 5 tenth na razne ni vydani.

Olinek 2. - KaZdY bratr aneb sestra, kteti platili na tadovy majetek, jsou opravneni k virtiodam, jen tadovY majetek pa zaplaceni vYloh na opravu atd. poskytuje.

61anek 3. - Olen neb elenkyne, kteti piestoupili k druhemu tadu S.P.J.S.T. a po dobu kdy „byli deny tadu Karel Jona§ Cis. 28. sve povinnosti vaei tadu konali, jsou opravneni k vYhodam, jak Hlava VV. elanek 2. naznaduje. tlinek 4. - KaIdY bratr neb sestra, kteH platili na tadovy majetek neZ" byl vyplacen, jsou opravneni na ptijem z vYt'eZku, jaky majetek pkinese. Ale kde Glen neb elenkyne jsou vyloueeni pro neplaceni svYch povinnosti, pozbYvaji naroky na kterekoliv ptijmy z majetku.

Olanek 5. - Novi elenove, dokud nejsou v du 3 leta, tad za Zadneho neplati mesieni poplatky, a jest pine 3 leta v tadu, pak mute oeekavat nejvYte 3 mesice poseekani, toti2 kdy se omluvi u celeho tadu, anebo se dostavi k br. freetnimu s jeho postaeltelnou omluvou. Uznali br. fieetni omluvu postaeitelnou, mt & . mu poseekat, a jestli ne, ptedlo21 ji celemu tadu.

Olanek 6. - olenove, kteti maji svoji pajdovni hodnotu certifatu vyeerpanou, jsou zrovna v tom samem postaveni co prave novY e'en ptistouplY, aZ' do tech ease kdy se jeho piljeovni valuta v certifatu zvyti.

Olinek 7. - Povinnosti Mena, kterY navrhuje Cekatele do Jednoty jest, postarati se o to, aby tento se dostavil k lekatske prohlidce.

HLAVA VI. - POKUTY. elanek 1. - Pokute 25c podleha ten, kdo neuposlechne br. ptedsedu, kdy tento vola podruhe k potadku. Pokute 50c podleha ten, kdo nevykona jakYkoliv jemu uktenS, tkol; kdo jest atednikem do schaze se nedostavi a nezaAle knihy s nalelitou omluvou. Pokute $1.00 podleha ten, kdo neoznamil nemocneho bratra neb sestru, kdy byl o to poladan, a kdo jsa uvedomen bez omluvy k pohtbu bratra neb sestry se nedostavi; kdo ve spolkove mistnosti po Cas schaze neb zabavy neslutne se chova; kdo opovrtlive mluvi o jednotlivYch elenech nebo celern tade; takteZ ten kdo vyzradil jakoukoliv zpravu Clena neb tadu se tykajici. Pokute $5.00 podleha ten kdo se nechal oznamit ze jest nemocen a o podporu Zada a praci jeho zdravi tkodlivou vykonava.

HLAVA VII. - ROZLIONOSTI A DODATKY. Aby katelY Glen a elenkyne men ptilelitost ptispet svym navrhem na opravu techto pravidel, bylo usneteno vyborem, aby byly eteny ve ttech pa sobe nasledujicich schazich, a po pieeteni po tteti vejdou v platnost na dobu 5 let, ale v padu nutne potteby mohou bYti pozmeIlene v tadne zahajene schazi, jinak tyto pravidla nemaji v Zadnem ptipade bYti ptestupovana.

Tato pravidla byla etena poprve dne 11. *anora 1940, etena podruhe 14. biezna 1940 a etena potteti 13. kvetna 1940.

Za vat VYbor domacich pravidel: Jos. Watidek, ptedseda; F. V. Urbish, tajemla; P. F. Pi1e-1k, E. W. Faltisek, W. J. Duckett.

Ve stte du, dne 24 dervence 1940.

Dejiny okresu Fort Bend. r E stanoviska deskYch osadnikil da.tuji se od od r. 1904, tudit nas okres neni jeden z nejstarSich, ale je jeden, kterY ma velkY pooet nagich des. emigrantti a vethina jich jest dobee situovanYch, diky jejim snaham a pracovitosti. Nejfet gi zasluhu o osazeni natal° okresu deskYm lidem path Janu Cadilovi, kterY byl prvnim prakopnikem nati narodnosti zde, phjel do Ft. Bend okresu r. 1906. Byl mutem veli-

VESTNIK

Ceskj spolkovS iivot v okresu Fort Bend.

Na tech rozsalffeli rovinich.

AS spolkovy tivot je dosti zajimavY, neb vtdy se natl.° dosti diems nati narodnosti, jet pracovali pro spojeni a dobro na6eho naroda. Prvni zminky o zalote..1.! SPJST. r,. rolku se datuje asi od r. 1902. Nejei^iei i a nejz. itnejk

NE 6. kijna 1924 byla dana Spade ranch do prodeje. Podepsal jsem smiouvu s Ellwood Land Farm Spade Ranch Co. 9. a byl jsem ustanoven co kolonisator pro nate krajany. Z prvnich krajant co koupili pozemky ph Anton a usadili se byli: Martin Fojt, Frank Vrubel, John Dubec, Jakub Ivieid, Jos. Dubev a nekolik

i

0:41•111111.0•1•01111101.4111111■041111.04111111,0■04111011■01■0.1.1■0411•11.411110.0.11■0411111.,010.,.:.

S

JAN CADIL JOS. CUBA 4:0 ■ 04 )

ce dobreho vzdelani, graduant hospodakske a lesnicke Skoly, a prvni zemernetie deske narodnosti v Texasu. Toto vzdelani nabyte v 6echach pine uplatnil zde, nejvice ve prospech krajant sem ptijetYch, neb jeho ochota a pomoc pro dobro nateho lidu byla jeho nejlepti praci, a jeho ochota pomoci na gim ptistehovalcum v dobe kdy toho nejvice poteebovali neznala mezi, neb byl ochoten ve dne i v noel posloutiti nove pkijetym Juajantim, nedbaje na tadnou penetitou odmenu.

Jeho bodrou a usmevavou tvak bylo videti ph katclem phjezdu vystehovalecke lodi v Galvestonu, kde po dlouha leta byl ptitomen, aby uvital a hlavne aby pomohl radou a skutkem kaidemu ptistehovalci, kterY o radu a pomoc potadal.

PtistehovalYm kemesInikiim °paten praci, deveatum hledajicim praci v domacnostech opattil mista a hlavne farmattim opateil domoviny a najemne fanny, ktere hledali, a prave timto zpilsobem se velice osvedeil a pomohl osaditi nas okres Fort Bend deSkYmi farmati.

Jiz jako malt tkolak v Oechach jsem deti od Jana 6adila dopisy a pojednani v novinach o torn slunnem Texasu, a dosud mi utkvel v mysli dojem, kterY zanechala knitka vydana Janem oadilem, popisujici phrodne divokou kra,su a Urodnost okoli keky Brazos, kde se usadil sam, kde usadil na sta eeskYch rodin, kde sam odpoeiva a dtima svaj veenY sen, a kdykoliv mi ptiletitost da, ze navttivim na g hebitov na. ce Brazos, tie se zastavim u hrobu tohoto nakho deskeho pionYra, abych mu vzdal diky za onu snahu a praci, kterou vykonal v jeho eilem a zaslutnem tivote a kterou tolik vice mame oceniti nyni, neb my, kteh jsme pkijeli pozdeji, dostavame nejvetei podil z prate, kterou prvni prukopnici pro nas vykonali. test budi2 jeho pamatce!

TOMAS DVOE

\ _IN ZELKA

praci vykonal nyni jit zesnulY Tomat Dvorak, kterY byl pravYm typem eeskeho emigrantavlastence, kterY dovedl si zachovati svoje eetstvi a svoji dosti eetnou rodinu vychovati v pravein deskem rodinnem tivote, a tim se postarati o budouci vYvin eeskeho tivota v Texasu.

Jmeno Tomate Dvoilka a jeho cele rodiny najdete v katdem deskem podniku spoleeenskem, jako Sokol — Ochotnicke divadlo — S.P.J.S.T. — Narodni Sdruteni — jeho einna a velice vlivna prate nesla vtdy dobrY vYsledek, jeho domov na farme byl vkly oteveen po onom starem pohostinnem zvyku, katdemu elenu deskeho naroda — a ty nejlepti vzpominky jsem si uchoval na easy, kdy jsme se schazivali na farme Tomak Dvotaka, ty krasne vedery, dychajici pravYm eeskYm ovzdu gm a uptimna pohostinnost pani Dvokakove, ktera neznala mezi.

To jsou velice mile vzpominky, ktere snad dnes jiz neni mono uvesti ve skutek, neb takovYch pravYch eeskych vlasteneti jako, byl Tornat Dvotak velice ubYva a jejich misto se necla vypiniti. Spi klidne, Tomati Dvokaku v to cizi chladne zemi, ktera sice to adoptovala jako noveil° syna, ale ktera Ti nikdy nemohla nahraditi svoji starou deskou vlast, kterou jsi tolik Miles PodlipnY. miloval.

Kdykoli jsem ueinil chybu, kdykoli jsem byl opovrtlive kritisovan a kdykoli jsem byl zahrnovan peilitnou chvalou, fikal jsem si na "Pracoval jsem co nejlepe, a tadnY nova nedovede vice." — Charles Darwin.

UZNANI. Peed lety se v Liverpoolu ph BeethovenovYch oslavich hrala take jeho "Eroika".

Kdyi byla skoneena, zvedl se u slavnostniho stolu hlavni teenik veeera k tomuto proslovu: "Damy a panove! Stojime fSichni pod hlubokYm dojmem hudby pana...", program na stole a podival se na jmeno, "von Bisofen" (tak vyslovuje Anglican Beethovena.) "Co se tide baviny a lodi, je Liverpool prvni 'nest° na svete. Ale myslim, to by se v nakm rnestt natio sotva patnact lidi, kteii by mohli slotit takoyou symfonii."

Klep, kterY je nejzajimavejM, je obyeejne vY. — "Alfred Pamberton Magazine".

Nikdy neni elovek tak At'asten ani tak neWasten, jak si mys11., — La Rochefoucauld.

10

1■

011

1111111.

1.

4

1111111. 1111111.

0

111.

0. 01 1•

11111.

0•

111111.

0■ 01

11111111.

0

W

.

1111.

0. 04 1•

•1•1

)■■ :* •

jinYch, co koupili ale nepeistehovali se at o nekterY rok pozdeji, a nekteti pozemek pronajali jinYm. Pak dp. Karel J. Dvotak koupil pozemek ph Anton, katolicky duchovni spravee v Littlefield a pro cele zdejSi okoli a nekolik jinYch krajaml. Na Pep take nekolik krajanii koupilo a usadilo se a ph Wilson, na jih od Lubbock, take nekolik krajanti koupilo pozemek a usadilo se a jeden ph Abernathy. Pan Jan Stehlik s rodinou a bratrem Mikem byli jit v Littlefield kterYsi rok dtive. Jan Stehlik je znamenitY tesaf a ph tom tene men gi mlYn. Dtive bydieli v Littlefield a nyni bydli v Anton. Ph Levelland a Littlefield je take nekolik krajanil a take v rtrznYch jinYch mistech. Z tech prvnich osadnikii ph Anton se Martin Fojt, Jakub Ivieie a Jos. Dubec odstehovali za nekterY rok zpatky. Je nas tu krajanii jit dosti na tech planich, jente jsme hodne rozhazani. Spolky tu mame etyti: Slovanske Sdruteni, S.P.J.S.T., R. V.O.S. a KatolickY Delnik. Schazime se jednou za mesic, vtdy v dome u nektere rodiny. 0 postaveni sine mluvime jit nekolik rokii, ale sine jeSte nemame. S krajanskym pozdravem, Jos. Cuba, Anton, Texas.

STAROSTI PititINOU ZUBNIHO KAZU. e starosti zptisobuji kateni zubu, je ponekud peitateny, ale logickY zaver, ke kteremu dospel po dlouhYch studiich dr. AA. L. Winsor a dr.

Barney Korchin, profesoti cornellske university.

Pokusy techto badatelti ukazaly skuteenost, pheici se zcela dosavadnimu ireeni fysiologie, ktera, tvrdila, to sliny v iistech jsou peirozene povahy zasadite. Udenci zjistili mnoha pokusy to sliny jsou naopak ponekud kysele.

Kdyt se vymetovani slin zvYti jako, ph jidle nebo pohledu na chutne jidlo, kyselina se v nich rozeedi a slina je merle acidni.

Vite vgak sami, jak mate sucho v ilstech, kdy se trapite nebo zlobite. Jazyk se "lepi" na patro. To znamena, ze normalni vymegovani slin je omezeno, a se zmenSenim vymekvani se zvytuje obsah kyseliny. tim merle sIM, tim jsou kyselejti.

Kyselina pak rozruguje zubni sklovinu, kterou pronikaji dovnitf. *gkodliv6. zarodky kazu.

V E STN1 K Mill bratti a sestry1

erta vzpominek o faclu Ruzovy Dvtir, cis. 88.

Na, vyzvu redaktora Vestniku br. Moueky chapu se pera, abych yam napsala nee° 0 nagem fade.

Rad Riltovy Dvar zaloten byl roku 1910 dne 10. kvetna. Jmeno tadu vymyslil br. Jan Koppa.

Prvni pfedseda byl Michal Matocha, tajemnik Vaclav Havelka, iidetni Jan Kagparek, pokladnik Jiii Pomykal. Rad uvadeli Franta Legovsky a Josef Modtik, oba od cameronskeho kadu.

Novi elenove jsou: Josef Dohnalik, Emil Hering, Anna Havelka, Jan a Rosi Koppa, Jan KaAparek, Jifi a Anna Pomykal, J. J. Pomykal, Anna Pomykal, Vine. Legikar, Vaclav Mynafik, Petr MachaZek, Michal Matocha, Josefina Matocha. Pozdeji pkistoupil od kadu 6eskST Prapor Tom a Anna Vitek, Henry a Anetka Skupin a jini. Po celYch tiicet let br. Emil Hering zasta.val nejakY Ufad. Br, Anton Ulidnik byl 22 let tajemnikem a 2 roky pkedsedou. itadu let byl ptedsedou br. Jan Kopa. Rtizne Atady kratgi dobu zastavali tito elenove: Frank Pagae, Louis Zvonek, Frank 8iler, Frank Sukup, Vojtech Svoboda, Frank Hering, Jan Maleik a jini. Radcern ye schtizich zhusta bYval br. F. B. giler.

Radove schfte po celou dobu byly odbYvany v meste v Machaekove sini. Sin ta ale v roku 1922 shokela a v ni ruzne drobnosti kadove. Snad bude nektere na ge eleny od druhYch fadil za jima t, ze mame sestru, ktera je vice jak 20 let uPoutana na lUtko kloubovYm revmatismem, je to ses. Marie Adamova.

Velke negtesti. postihlo rodinu Vaclava Hevelky v roku 1924 v eervnu. Maly ho gik jmenem Woodrow spadi do vodni nadrtly. Br. Vaclav Heyelka chteje hogika zachranit, skoeil za nim do vody a utonuli oba. Byl to nejvet gi polifebni prtivod ye zdej gim okoli, dva pohkebni vozy ozdobene kvitim jely za sebou.

East Bernard, Texas.

Vatieni bratti a sestry! bych mel podat svilj tivotopis, to by ani velkY zajem neptisobilo, av gak piece na vicero. vYzev podam krat gi vzpominky z tivota vojenskeho. Me gkolstvi poealo a skoneilo v eeskych Budejovicich, cot bylo osm let, a to gkoly nemecke, avgak hodiny 'Ceske byly nucene, tak jak ye gkolach eeskYch byly nucene hodiny nemeeke. Ve veku jedenacti let jsem se meal edit hudbe, basovou kfidlovicu (zdej gi bariton). ueitel byl gikovatel od 91. pluku, kterY byl tenkrat v Oeskych Budejovicich jrnenem Benedikt. Miij ueitel se jmenoval Karel VerginskY. Roku 1888 na podzim postihla Ceske Budejovice ohromna povodeti, pki eemt pki glo mnoho vote' a rnajetku nazmar. Asi za tYden po one povodni jsem se 10(164 s 6eskSrmi Budejovicemi, a to co patnactiletY hoch k vojsku k hudbe. Snad bude nekterYm etenaium divne, ze patnactilety na vojnu, a proto podam krat gi vysvetleni. K hudbe v rakouske armade mohl piistoupit hoch, kdy mel obstojnou znalost hudby, jit ye veku 14 let. Ho gi tito do stair 17 let byli Elevove (Cesky chovanci). Slutba takoveho hocha byla, kdy ptistoupil ye veku 14 let, musel sloutit 9 let, v 15 letech 7 let, v 16 letech 5 let. Ve stall. 17 let byl takovy dobrovolnik po prohlidce zakaden do pravidelneho vojska, i hoch kterY se hlasil musel podstoupit vojenskou prohlidku. 'Ceske Budejovice, rodiee, broth a sestra hledeli za vlakem, kterY mne una gel ku Praze. Do Prahy jsem pkijel o 7 hod. rano. U prohlidky jsem mel bYt o 9 hod. Ja, tfeba co kluk, pH pohledu na vg ecku krasu Prahy zapomel na vg e a obdivoval dal. Na misto ureene jsem se dostavil v 1 hod. po poledni. Snad bych ani v to dobe nebyl na miste, ale nahodou jsem zabrousil na Husovu tHdu, kde byl intj cil. Vejdu do iffadovny, hlasim kdo jsem, a ji g byl zadatek — kdy jsi ptijel, prod jsi nepfi gel hned, kde jsi se potloukal? Ted' jit je pozde na prohlidku zde, pojede g prvnim vlakem do Bene gova, tam to prohlednou a pojede g do Dalmacie ku 22. pluku. V Bene g ove vojenskY lekaf mne prohlasil "tauglich" a prvnim vlakem veeer jsem jel pfes Ceske Budejovice (kterYm jsem dal jeg te s Holten') a dale ku Vidni, Tarn ji g na ri ne yojin belt al a odve(ll mile do kasaren, Tam

PH zakladani faclu katclY Glen musel slotit 2 •:11111111100.1111.

0.111100.111■0•11•04111.11.1111111.0.11.04111.04100.040.10111.0.111.41111111.4111W.)

Ve stfedu, dne 24. as ervenee 1940, dolary na name tadove veci. Rad na g vyplaci nemocenskou podporu obnos 50c denne, na kterou platime 15c mesiene. Vgech elent mame 82 a v Detskem odboru 12 elenii. Pova gime-li, ze ye zdejAim okoli je Indio nageho naroda, tak fad roste dosti dobfe.

Snad bych se mela je gte zminit o nynejgich fifednicich. Pfedsedou je prvni rok br. Jan Lanidek, mistopfedsedou prvni rok Emil Hering, tajem. tfeti rok Anetka Skupinova, fieetnim gestnacty rok Jos. 8ebek, pokladnikem dtvrtY rok Edvard Baca.

A takto je asi vgecko, co jsem mohla napsat o zdegim fade. Doba 30 let zda se ze neni talc dlouha., ale piece jsem tyto fakta tetce sehnala.

Pkeji zdejSimu fadu, aby kradel razne vpked.

S pozdravem, Anetka Skupinova, t. c. taj.

Rosebud, Texas.

PO g TOVNI VtELY.

Valka v tine poy §ila yeelu ze sberatelky medu na nositele spra y. Tento obdivuhodn kousek dresury dokazali Japonci. S pomoci moderni fotografie lze zpravy smen'Sit na zlomek puvodni velikosti. Veela, obtfiena timto drahcoenS7m nakladem, najde cestu domt ze vzdalenosti tii a 6134 mil.

VCely jsou nejen spolehlive, ale i rychle, nebot' za hodinu uleti tkicet a g etyticet mil. Od teto nave nahraSky za holuby se oaekava mnoho, a proto becla tem, kteki se pokusi zastavit roj japonskS7ch \Teel.

I

I

ANE2KA SKUPINOVA .emiqrso.m•o•swoo•01...m.....m..••• ■■■•111........■=4.•0.ani. ■•■<40.

Vzpominka z vojny. jsem mel mit prvni mina. Pamatuji dodnes na ten prvni vojenskY obed: hovezi polevka s obstojnY kousek masa a za "cu g pajz" kaSe z 'li -te.Vkanclimvypatlnecois4zlatky a zase na vlak, kterY mne una gel k Fiume. Tam jsem pkijel po piilnoci, vojin na mne Cekal, to byla prvni nod spanku v kasarnech. Ve Fiume jsem Cekal tki dny a po lodi do Dalmacie. Vzalo to tfi dni a d ye noci net pkistala lod' meho cile, Castelnuovo (Ercek novY). Vojin na mne Cekal a zavedl mne do kasaren, a ze ji g to bylo hodne pozde veeer, pkespal jsem v kasarnech a rano pak mne odevzdal do kasaren kapely. Tam jsem byl ptivitan srdeene, obz ylagte asi hochy meho staki, zvlagte mam v pameti Jindfich ferny z Kladna. Ten mne hned poueoval, povida: Honziku, na co piskag ? Odpovidam, Bassfluegelhornu. A ve gtrajchu nic? Tak on: at se to bude kapelnik ptat, co chce g hrat ve Atrajchu, fekni basu. Jeden zupak co hraje basu pujde na urlaub a tak bude g mit s basou east° vYclelek. A tak se i stalo. Kapelnik Gabriel 8ebek (Pratan) byl velmi hodny elovek a dobrY dirigent.

Pluk Cis. 22. se jmenoval Hrabe z Lacy, byl to pluk dalmatskY; dale tam bylo vojska od druhYch plukt, jak se pamatuji byly tam bataliony od eisel 28., 88., 102., 39. a vice jinYch, jet sobe nepamatuji, a mnoho delostfelectva, nebot' Dalmacie byla poseta mnoha . pevnostmi. bylo vojsko rortrougeno po cele Dalmacii a jen jedna na ge kapela, tedy z to pfidiny jsem projezdil celou Dalmacii a katcle mesteeko v ni.

Dalmacie jest zeme romanticka, more (Adria) a skaly, a vic jak polotropicka. V lesich rostou orange, lemony, fiky, svatojansky chleb, olivy, jedle kagtany a mnoho jineho ovoce, nejvice se tam rodi a pestuje vinna reva. Za me doby tam od roku 1888 do 1893 jsme kupovali vino obydejne eervene litr za 4 at 6 krejcarti. Z uddlosti za meho pobytu tam vzpominam, te hudba nagi kapely doprovazela korunniho prince Rudolfa na nav gtevu do Cerne Hory z Kotoru (my ovgem zttstali na hranicich). Za doprovod nas Rudolfek podastoval sedmi soudky piva. Ty Jame vytahll fined y Kotoru, nebot' Jame rimae,

Vydag -li se na cestu a yezmeA pH torn svoji vlastni knihu z domu s sebou, jsi prarST a poctiv3i etenat. SpolehaA-li vb,k, Se si nee° koupiA nekde v nadraSnim knihkupectvi, nema g pomeru ani ke knize, ani k detbe a o literatuke bys pak radeji nernel ani mluvit.

Harold Nicholson. li eekat na lod' do druheho dne. Cisafe Frantu Pepika jsem mel nejblite sebe roku 1891, kdy ingpekciroval dalmatske vojsko ye Splitu. To jsme na neho Cekali asi od gesti hodin do deviti, v parade obleeeni (waffenrock), teplouCko asi 100 stupiiti (v zaki) Kdyt se koneene ptihnal, tak se hralo "Gott erhalte" dobte ptl hodiny (a gkrob nedal nic). Kdy g Rudolf odkopl, talc pfigel rozkaz, te se 30 dni nesmi nic hrat. V Castelnuevo jsme byli dva roky, nacot nas ptesadill do Zara (Zadar). Kdyt jsem pak od rodidu obdrtel zpravu, te chteji jet do Ameriky, a ze by neradi jeli beze mne, dostal jsem sobe na 14 dni dovolenou (prvni dovolena za 4 a pill roku) a vice jsem Dalmacii nevidel. Kapral od kapely Graf von Lacy desertoval a nezastavil az vlakem se ocitl v Brenham, Texas. Ptiznavam se, ze mi bylo dlouho teskno po vojenskem tivote, i po tom jihoslovanskem lidu a jegte dnes feknu, 'tie ty 4 1/2 roku byly nejlep gi dobou meho tivota.

Kdyt roku 1898 vypukia valka Spoj. Statii se 8panelskem, byl jsem jednYm z prvnich dobrovolniku a byl jsem pfidelen k prvnimu pluku Sp. Statil (1st U. S. V. Infant.). Ze jsem byl zapsan co hudebnik, dostal jsem hned na starost vyueit 12 hornistil. 2e valka ta trvala sotva 6 bylo brzy po tivote v dvojim sukne.

Mnoho, mnoho vzpominek bych mohl napsat, avgak vge je tkeba zkratit.

Ze spolkoveho tivota pfilotim kratce: Roku 1905 pti zaklaciani kadu Bratti Svornosti 60. pfistoupil jsem do nagi Jednoty. Byl jsem zvolen tajemnikem, kteryt Mad jsem u kadu Cis. 60. zastaval po dobu 12 let. Pak kdy jsem se pfestehoval z Wallis k East Bernard, piestoupil jsem k fadu Karel Jonas Cis. 28. a byl zvolen co tajemnik roku 1918, kterfti utad od to doby neptetrtite zastavam. Za dobu meho fikadovani vzrostl fad Karel Jona g asi o 300 dita dnes pies 400 dleml a v Detskem oddeleni 75 ditek. Vzrust clenu neni mou zasluhou, pracujeme vgichni svorne ruku v ruce, a kdyby se nam nag organisator br. 8enkYfik do toho nepletl, tak by nas mozna nebylo dodnes ani 200.

NONirrt s bratrsiqui pdzdravem.

John

Oie0e4,

Ve stiedu, chic 24 eervence 1940.

VESTNIK

SRDECNE BLAHOPRAN Slovanske Podporujici Jednote Statu Texas

KU JEJIMU XIII. SJEZDU V TAYLOR. TEXAS venu e

ROLNICK? VZAJEMNE OCHRANNY SPOLEK

RVOS Tesi nas, Ze S. P. J. S. T. jiz skorem pul stoleti piisobi blahodarne mezi nagim texatkirm lidem jak ve hmotnem, tak i duievnim a narodnim ohledu a jest nag im upiimnkm pianim, by v tomto zisluinern dile pokra6ovala stale ku vetii eti na geho lidu v Texasu.

ICI

VtSTNIX

Ve stredu, due 24. i.:ervenee

Oslava 25. vii-rod zaloieni iatiu Jan RosickSr cis. 110,

Kaufman, Texas.

V prvni fade poznate pokladnika Hl. tft. bratra Frank Steinera, hned vedle neho po leve strane sedi tajemnik tadu Steve 8t'astnS r, pa praye predseda Frank Novak, vedle nej teetnik Alois Slavik a pokladnik Frank Rychlik je patSi sedici v prve fade od leva — s vousama.

EDAKTOR, br. Fr. Moueka, zaslouti uznaiA. ni, 2e v pamatnSrch sjezdech S. P. J. S. T. vydavo, zvla gtni, zvetgena, eisla nageho Vestniku, aby to byla eisla skuteene, kde ta kulturni a hmotna. ainnost Menu a tacit byla v budoucnu vcditkem nove generaci, za jakSrch poinert a zadatkil pracovali prukopnici, zakladatele a drobni pracovnici, at do dne ghi doby, kdy se honosi milionovSmi fondy!

V dnekii dobe, kde v Evrope zuti valka, male narody ztratily svobodu, sveho vS7vinu, gkoly, svoje matekske tedi a v ge, co je nam drahe, demokraticke smY gleni. My, v Americe men bychom bS7ti vdeeni, te neru gene utivame doma jazyku, easOpisfi ,a nehte gime proti teta nove vlasti, neb jsme poctivi, uptimni obeani teto zeme, a jest nam draha, neb nas ptijala za vlastni obeany.

Zakladani novYch kadfi jest prace nevdeend, neb vgude se najdou ptatele i neptatele. Zpravidla se utvoti novST tad, kde se oznatuje, to zaiczili "Opalove", nespokojenci; chteji bSTti stale prvni ye vaem, proto zakladaji nove tady atd. Kde ze zkuSenosti jest pravda, te jest Vetka prace v jednom spolku, jakmile se utvoti oposice, a at' se kond cokoliv, opcsice v ge poraL, jen kdy2 neni soulad, proto za takovSrch okolnosti jest ninchem lope zalotiti novS7 tad, a rozdeli se stoupenci a ptatele tech pracovnikfi, ktetl odli gne fidi smer. Oba tady ziskaji, neb pracuji, aby ziskali vice elenstva, kde mai vS7mluvu, je, se neptidam, ponevadt jest tam ten neb onen Len neb elenkyne. Mohou si voliti tad, kde maji vice osobnich ptatel, a jest rozhodne tadouci, v ptatelskem porozumeni, ze soulad a Uspech prosperuje lope, netli kde re schuzich se vytizuji nechutne, osobni debaty a ostti Sc proti spoluelenfim nenavist, jen pro malichernosti, aneb zavisti, te ten ei onen Men ma jint nahled neb nazor, a ma dosti energie ku praci. ftdd W. Wilson Cis. 146, S. P. J. S. T. se utvotil tea za shorauvedenSrch okolncsti ,a adkoliv, jak jinak ani bSrti nemate, tvoti se opet rtzne smysleni, easem se vyttibi, a kde jest jen nekolik clenu, kteti to mini itpi-inine a. maji jen dasteenou dtiiveru elenstva,

Svorna vide a svornfr duch cini divy netugene! prace jest radostna a tadna namaha pro zdar a aspech celku neni teika, jen dobra, vale a porozumeni.

Ti nak star' prukopnici si zaslou g cbdiv za vytrvalost, at' jit Utednici Hl. Utadovny, tak ti drobni pracovnici, kteti v letech minulStch ziskali elenstvo Upine ne,zi gtne, za nove eleny jsme nedostavali tadne procenta z roenich poplatkii, a to byla tudit cpravdu prate z Lasky k teto organisaci. Dries snad jest to doba hrabive., kde va gina ma na mysli jen vlastni prospech. Take mezi na gm elenstvem jest tento fikaz, te se jen podita., kritizuje, ten neb onen podnik nevynese tolik a tolik, kde ti naladi nave, jet' maji bSti pckradovanim prace, co zakladatele jit maji postaveno, kde jest tieba jen malSrch oprav, ale nejradeji by ztrhali vSe, neni to tak, jak oni by si piali. Toto jest smutnST obraz, neb tak si na gi prilkopnici neptedstavovali, te zanechame pro no-v .3u generaci vaechno nedostatedne, kde stati elenove se uskrovnili a pracovali, aby lep gi budoucnost zajistili teen, kteti ptijdou po nas! To jest a bude v2dy odplata starSim za, celcdivotni mahu, a bude to stejne at ta mlada generate sestarne! Az dosud vkchni, kteti byli dinni pro rozkvet nak organisace, jsou zajiste hrdi, i kdy2 mnoliSun ti stati ptekaii.

ZesnulSr br. J. R. Kubena, taj. Hi. ttadovny, tivadel nas tad do nak mile Jednoty a take v upominku jsme se nechali zvednit, a fotografie byla daravana jedna br. K., a snad zdobi Hlavni ttadovnu. I ja, mam jednu a vice nas zakladajicich elenii, a aekoliv jest to jen 12 let, bude 13 roka v prosinci t. r. co nas tad uveden v Lvot, z teto historicke fotografie lady protidly, velice! Mai jsme mezi nami u glechtilou dug, matinku p. Dr. J. Kopeckeho, vrchniho lekate, ktera, dtime veenSr sen, jiz mnoho midi; tragicky zahynuleho, a to zde v Galvestone, br, J. R. Kubenu; take tak tragicky za-

biteho meho maniela Josefa; dale dosud v mladi zemtela sestra Fojtilvd; legionaf br.

A. Touk Fr. Holub, takte na tato pamatne fotografii u na,eho domku dosud nedostaveneho po vYsypu na teto zapadni strane mesta, schazi mnoho uptimnch du g, kteti venovali mnoho prdee i hmotne, ku rozmachu na g organisace. Proto venuji tichou vzpominkti, a doufam, ae pamatka v gech tech, kteti nas ptedegli tam, odkud neni nayratu, bude vtdy voditkem a eestnau pamatkau i tern budoucim vecloucim be vetejnem a spolkovem aivote!

Ptijdou rfane doby, te nemilteme vykonati praci jak bychom si pall, ale kdybychom se vgichni ridili pravidlem, ze kdy2 nemuaeme .pracovati, taktet nepornahati boriti, — zptijemnili bychcm si aivot sobe samSim navzajem; vtdyt' jsme zde tak kratce a Listane za nami jen to co jsme zde vykonali.

Vetim, ze v tomto pamatnem ttinactem sjezde bude soulad, spoluprace,. einovnici zvoleni jen ku cti a prospechu celku, kteti v2dy obhaji ze,sady a stanovy, jake zakladateli dali do gtitu ,a verni temtc, budou vzpruhou pro dalgi 4 roky, kdy opet tech starYch ,osveddenYch pracovniku odejde navady!

Ku svorne spolupraci pieji zdar!

Hedvika Stanovska.

TAK CO JE JAZZ? NejakSnn zpusobem se stalo, t'e se jazz povatuje na normalni hudbu pro giroke lidave vrstvy. Jazz je vaak vStvor zcela urnelSr, vSrsledek umele pestovane hudebni zvr\ticenosti. Pied nekolika lety si vzal cestovatel radiovSt ptistroj na svou i.rpravu do dtungli teky Orinoka.

Sack tadali skoro valycky jen jazz, ale divogi, ktetl nevy gli nikdy z dtungli, byli nad geni operou a symfonick3ni skladbami.

Ti, kdo se mnoho trap', obyeejne se mraei. A mraei se nejen na Oele, ale celS7m Velem. Kdy2 se trapite, trap' se cele telo. — Dr. Winchell Craig. je vz,cne, rovnovaha mezi tim dim jsme a co rname, — J. II, Denison,

Aredu, dne 24 Cervence

VES TNIK

je znal. Kdo ma slabou soudnost, pak pevrie za to, ze se mu jiste zjevily a tak povstaly vAecky ty Dazzle bachorky o zjevovani svatYch. 61oveku se zela nejvice o tom, s elm se zabYNapsal Dr. Karel H. Breuer. va. neb na co si easto mysli a proto neni divu, ku pi. ve stfedoveku, kdy se dal° tolik tak zv.

PANEK jest jednim ze zjevii livotnich, jen zazrakil, le se lidem zdalo o svatYch, o vile, S dlouho nemohl bYt pochopen a vysvetlen kdy si na to stale myslili a pfemitali o tom ve vedatory a tepr y kdy byla prozkoumana dudne stale. Pak ovgem se jim o tom zdalo oni kladne 2ivotni a dugevni dinnost lidska, bylo to povalovali za zjeveni a nikdo jim to nemohl mu ponekud porozumeno a nyni jil dovedeme vymluviti, le jest to zcela ptirozene a le jini vysvetliti ramie zjevy s nim spojene. Spanek maji take podobna "videni", ale le to za zjevejest odpoeinek telesnemu Ustroji, aby se mohly ni nepovaluji, le jsou to obydejne sny, zvlagte vymeniti spottebovane latky, vyvozene pohyphi stavu zv. zdesneni, to jest, kdy je nekdo bem a l'ivotni einnosti za latky eerstve. Kalda velmi ospalY a merino se torn ubrani. Pak se mu dinnost telesna, at' je to pohyb svalovY, pohyb toho velmi mnoho nazda a wave v takovYch Utrob pti traveni, my glenky, ba i videni odima chvilich lide "videli tolik zjeveni". Mimovea slygeni ugima, se rozvinuje okyslieovanim nedoma mysi tvoti dojmy a my glenky Soudnost jakYch latek, spottebou jistYch latek a z tech vedomi mysli je jaksi censoruje, col se deje pak povstavaji odpadky, ktere se muss z tkani automaticky a tepr y pfipravene dojmy a mytelesnYch rozpustiti v krvi a pak odvesti ledviglenky si vedoma mysl uvedorni a uvaluje o nami, jatry a jinymi Ustrojimi z Vela yen. Ve nich. Proto pfi otevtenem bdeni nenapadnou dne phi einnosti telesne se techto latek tolik vynikomu takove nesmysly, jake se zdaji, kdyl vine, le je odvadeci -astroji nestai stale odvasoudna east mysli spi. Proto jsou sny dasto fandeti a tak se pies den nashromaldi v tele a tasticke a tika se, 2e co se zda, ze by si na to kdy jejich mnolstvi pfestoupi mez, aeinkuji nikdo nikdy nevzporrinel. Mimovedoma mysl na mozek jako narkoticke latky, zpasobuji tvori a opratruje jaksi silu a popudy k einnosti. navu a s ni spanek, to jest telo se snali ptijiti Vedoma mysl zadrluje; urovnava a jest do jido stavu nedinnosti, aby moblo nahraditi sposteho stupne inhibieni, a rovnovaha mezi temitfebovane latky a pi ipraviti se zase na dalgi to dvema oddily dugevni einnosti se nazYva einnost. V pfirode jde vte v cyklech, to jest v normalni zdravY sta y mysle. Kdy2 ale mimovekruzich, neb vinach. Pfijde doba einnosti a zadoma mysl jest oslabena, pfemo2ena inhibici, se nedinnosti, tak jako se stfidaji leto a zima, pak se tika, le je takovY olovek tupY, zdlouhaden a noc. Proto kdy se tell° pracuje„ at' jit vy, kdyl* ale je to naopak, tak se MM., ze je vYje to rukama neb nohama, aneb mozkem, neb stiedni, le dela nerozumne neb nesmysle veci. jen zesty a plicemi, jako to eini nagi politikaii, Kdyl je rovnovaha hluboko porugena, pak natak se potom date spi. Pracovnici za normalnich okolnosti maji dobrY spanek a kdo trpi , stava gilenstvi. Ve spani ustala inhibice, eili censura dolma a myglenek a proto telesna nespavosti, nejlepe si ponnl2e k spanku, kdy stroji lepe pracuji. Proto spie dYcha hloubeji se hodne vypracuje venku na zdravem vzdua pravidelne, proto se potrava lepe ztravi, prochu. to mu srdce bije pravidelneji, kdy okolnosti Kdo ale nic nedela, jen dobte papa a stale nemaji na to vlivu. Nedostatek inhibice jest odpodivii, pak nemale v noci spat. Ph. Pfirozevlastne pfieinou moeeni do postele u ditek. nem spanku sebevedomi a vale odpoeivaji, jsou Kdyl ditky malo spi ye dne, unavi se velmi a v vice mine apIne v neeinnosti. V gak mysl mimonoci pak maji tak tvrdY spanek, le je tuze te2vedoma, to jest ona east mysle, nad niz nemako pocitu pineho mechYte probuditi spici ditme 2adne vale, v nil se rodi v gecky pavodni ko. Tedy nejlepgim prostfedkem proti moeeni myglenky a napady, kteraridi einnost nageho ditek do postale je, aby se dost vyspaly, aby se tela, nespi nikdy. Ku pfikladu: Nekdo spi tvrjejich krev nenapinila tolik spotfebovanYmi de, ale nahle se ozve nejakY veliky hlomoz a latkami, ktere zpusobi anavu a tvrdY spinek. spat se probudi. Toto probuzeni bylo mimo jeTedy kdy se nechaji ye dne trochu spati, pak ho vale, mimo jeho vedomi, ponevadi mysi mikdy veeer se daji dasne spat, ale necha se v movedoma byla na strati a zvuky naraziv gi na loinici svititi svetlo, aby pak tvrde neusnuly, ugni bubinek ji tolik poboutily, le probudila pak neni inhibice zcela pteru gena a pak mute mysi vedomou a spae se probudil. Takto mysi pocit pineho mechfte je probuditi. Kdyl se promimovedoma stale bdi nad Mem a jest jeho ti tomu nic nedela, neb nedelaji pravidelne pronejlepti ochranou. — Kdekoliv se deje nem nesttedky, pak se to zmeni ve zvyk a pak je tieptirozeneho neb gkodliveho v tele, hned zpasoba nechati ditky tfeba tyden leteti v posteli, bi bolest a pfipomene eloveku, aby napravil aby se stal jejich spinek leheim a toto samo chybu. Ku pfikladu: Pfed okem se mihne mu g Casto zlozvyk vyleei. — Tak zvana noeni mara, -ka,chtidokavleti.okjvedmou kdy se zdaji hrozne sny, jest tuze lehkY spinek, mysli nepostiehl, nevidel ji, ale mysi mimovetake se span snadno na v ge pamatuje. Kdo trdome., jsouc stale na strati, ji postfehla okapi nespavosti a neni jinak nemocen, nema nemlite a nel by si elm& sam ptipomnel, zavfelo jake trapeni, jest si tim obyeejne sam vinen. To se oko automaticky a zabranilo, aby mu gka do se dostavuje u lidi, kteti dobte jedi, mnoho odneho nevletela. TakovYch to pfiklada by se mopoeivaji, male se unavi a sdfimnou si po obehlo uvesti velmi mnoho. de. Takovi lide nemaji v krvi dost latek imavKdyi se elovek pohrizi v my glenky, kdy hlounych, aby potfebovali mnoho spanku a proto ba hluboko, zapomene kolem sebe na v gecko, a ho nemaji. Nejlepgim prosttedkem pro ty lidi, fikaji mu snilek, ponevadt 'east° se zda bYti kteii trpi nespavosti a jsou zdravi, jest hromamimo vedomi, tika se mu, 'le leta sferami kosda dtivi, pila a pantok, anebo hezky dlouha mickYmi atd. TakovY elovek pracuje mysli miprochazka Best mil dopoledne a osm mil odpomovedomou, a prave takovi lide maji mnoho ledne. pavodnich napada, mnoho na svete dokali, tteDoufam, le toto pojednani o lidskem spanku ba se jim jini small, jsou snilkove. Kdyl. po bude zajimati etenate Vestniku, tak jako to zaprocitnuti se elovek pamatuje pam atuje velmi zfejme na jimalo mne kdyz jsem to 'dell v organu 6.S.P.S. nejakY sen, to znaei, le jeho vedoma mysi neuvetejneno v rode 1926 v lednovem Cisle byla zcela uspana, le nem malt) posud pracovaDozvedel jsem se, le vydavatele Vestniku lo a proto si sen pamatoval. Kdo spi, jak se ilhodlaji °pet pied leto gim 13. sjezdem vydati ia velmi tvrde, nepamatuje se na sny. Zajiste, zvlagtni zvetg ene eislo Vestniku, tak br. redakle mnoho lidi si pamatuje, neb si vsimli, 'le se tore, zbude-li kousek mista, tak to tam zatad'. na sny pamatuji bud' zrovna kdy usinaji aneb Jsem jistY, le p. dr. K. H. Breuer nebude proti kdy se z hlubokeho spanku probouzeji. Roztomu protestovat, le se jeho vedomosti opovaumni lide, ktefi dovedou vge spravne posouditi, Iuji v nag em Vestniku rozgitovat. vedi, le jsou to sny a vice si jich nevgimaji.

John GajevskY. Vgak lide, ktefi jsou jaksi slabi ve sve soudnosti a snadno se daji zavesti, povaluji takove live sny za nee° nadpfirozeneho, tikaji le meli Ten, kdo vi, a nevi, le vi, spi. Probud'te ho.— videni, le se jim zjevili duchove zemfelYch, neb Ten, kdo nevi, a vi, le nevi, je prostY. Pouete le meld prorocka, zjeveni. Kaldemu se /lady ho. — Ten, kdo nevi, a nevi, le nevi, je hlupak. zda o zemfelYch ptibuznYch neb znamYch, je2 VyhYbejte se mu. — Ten, kdo vi, a vi, le vi, je za liva dobfe znal, a nekdy se o nich zdaji tak mouchl. Nasledujte /19 do konce, Arabske live sny, a je elovek pied sebou wadi tak, jak ptislovi.

Spinek.

'd Karel Havlie ek, eislo 4., v Hallettsville, f

nesouci Cis. 4, byl zaloien 1. dervence 1897 s nasledujicimi &any: Jos. Jahn, Frank BerkovskY, J. M. JanskY a manZ. Marie, J. F. PustejovskY, Jiri Matejek, Jos. Dostalik, Anton BerkovskY a bratr Adolf, Jan SatskY a raan2elka Marie, Jos. Peter a manZelka Anna. Z tech vY ge jmenovanYch, "Marie", man2Jelka J. M. JanskYho a "Marie", mankelka Jan SatskYho je gte liji a test se dobremu zdravi.

V rode 1908 had Svatopluk oech Cis. 74, b3,1 zaloten s nasledujicimi Cleny: Harry Landa, Val. Hanak, Jan Pragek, Jaros. Neumann, Karel Nastoupil, Jan Fabian, Fr. Chudej, Antcn Smejkal, Frank Boll, Emilie Linhart, Jos. Drozd a Jindfich Muenster. Z vST e jmenovanYch: Landa, Hanak, Pra gek, Neumann, Nastotipil, Chudej, Smejkal, Bolf a Muenster, 'LA ale fad se ztratil; vstoupil k fidu Cis. 4 v roce 1932.

Nase osada jest jedna z tech star gich; v roce 1938 jsme oslavovali 1001ete trvani nageho mesta a od toho Casu ne.2 a yam vgem znamy F. K. Bueek, jest nazYva,n "Tatik na geho mesta."

Nagi stark osadnIci, ktefi je gte 1pi v parneti, jsou: Rodiny Jos. Jahna a J. M. Jansky, Petr Mikeska, Jan Budanek, Jan VesmitovskY, Filip Rohan, Adolf Berko-vskY a Anton BerkovskY; Jill Matejek, Jan Urbanek, Jan PustejovskY. Pak rodiny, Pra gkova, Kahankova, gtefkova, Mikulenkova, Bujnochova, Kutaeova, Melnarova, Janakova, Sitkova, Najvarova, Konvidkova a molna nekolik druhYch, co jsme nevzpomeli.

Co se t'Ce atednika na gi narodnosti, prvni na fade byli: Vine. Pragek, mestskY margal a Louis Kahanek, pohrobnik a radni mnoho roka, ba vlastne al zemtel. Nyni mama Jul. Ja.lufku a F. K. Bueka, mestg ti radni. Pak z okresnich afednika prvni na fade byli: ZesnulY F. J. Pegek, Rud. Valenta a Jos. Mame, okresni odhadCi dani; Ed. Mikulenka, pokladnik, Mrs. Bertha Mikulenka, jeho mahlelka, sloulila nekolik let at zemfela. Byla zvolena komisafi prvni a pak volena al do smrti. Pak co jsou jegte mezi nami: V. J. Pra gek, vYberdi dani po nekolik let; Jan G. Konvidka, pokladnik a Jos. F. Bozka, okr. klerk. C. Stavinoha, zast. v legislatufe, okresni navladni a posledne soudee 10 let, nemYlime-li se. Posledne na gi okresni hospoditii (commissiones): Jan Kubena (jit zesnulY), pak J. M. Mikulenka a Frank Matula. Dale mame okresniho knihvedu Jan Holubec a Jos. KopeckY, po g tmistra a Leona Kahanka, ptedsedu okresni komory.

OD SRDCE K SRDCI. Club Dial, mesidni magazin, vychazejici v New Yorku, pfina gi v eervnovem eisle elanek Jirky Male nadepsanY "From heart to heart" (Od srdce k srdci), ktery je doprovazenY tiemi obrazky. Pisatelka podava ve strudnem jokehledu vernY obrazek prosperujiciho dernokratickeho pfedmnichovskeho C'eskoslovenska, ktere bylo zdravYm srdcem stf. Evropy. Phipomina tisiciletou tradici eeskYch zemi, pfipomina. knilete Vaclava, Husa, Karla IV., Jifiho z Podebrad, Komenskeho a Masaryka. Poukazuje na vYznam Prahy, jako kulturniho a civilisaeniho stfediska po cela staleti. Podtrhuje telovYchovnY a mravni vYznam sokolskeho hnuti a zvlagtni pozornost venuje eeskYm hudebnim velikanam — Smetanovi, Dvoilkovi, Sukovi, Viterslavu Novakovi a Janaekovi. Doporueuje americkYm etenatdm blizsi seznameni s es. umenim hudebnim i vYtvarnYm jako nejlepgiho prostfedku sblilovaciho a jako kliee k hlubgimu porozumeni ducha jednoho z nejkulturnej gich naroda. V srdcich a myslich vgech vernYch 6echoslovaka dosud iije jejich odzbrojena a spoutano. vlast. Pevne yell, ze na konec bude triumfovat duck nad mots a nasilim.

VESTN1K Zaloten dne I. Cervence 1897 poetem 26 elenii, jak nasleduji: J. R. Wojtek, F. R. Cervenka, Rudolph RozacI0, J. W. 8imek, J. R. Muhl), Martin Martinec, P. H. Machu, George Labaj, George Straka, Josef Labaj, Josef Holubec, P. M. MachO, Frank Cervenka, John Atasny, Ig. Oleak, John H. Wentreek, Josef Miku g, Paul Kofenek, Josef Cervenka, Martin Zet'ak, Josef F. Martinec, Tomei Drozda, Vine V. Elick, Martin Mucha, Ig. DvorskSr a Martin Jufidek.

Roku 1908 usneeeno zbudbvati spolkovou Budova zdena, dvoupatrova, v tens $12,000 po-

Ve sttedu, dne 24, Cervence 1940. pomilcky a knlhy, by toho bylo clocileno. Tou dobou byl dr. 0. H. Halamidek pfedsedou, Eng. Jelinek mistopfed. a J. J. BUdek elenem dozoreiho vStoru.

Rad Komens10, eislo 20. placeny a elenOve dOStavaji dividendy.

Nee fad ma od roku 1912, jen s velmi malou zmenou ty same fitedniky do dneeniho dne, jak nasleduji: Eng. Jelinek pied., Jno. P. Trlica, taj., J. H. Huser, Adetni, Aug. Vitek, poki., cot dokazuje spravne vedeni na:seho fadu. Nag fad ma nyni pies 300 dospelYch dlenti, take DetskY odbor.

Tel last() Granger se mute honosit prvni skou bankou v Texas, ktere. byla zalotena 8 listopadu 1919., a take prvnim starostou mesta, kterYm byl br. A. A. 8paeek, pak byl nekolik shut br. F. E. Martinec a ted' jest zase br. A. A. 8padek. Tet Neteina na:sincti jest v mestske ra-

Z oslav jubilea S. P. J. S. T.

Fotografie tato vzata dne 24. eervna 1937 ph slavnosti 40ti leteho jubileum, trvAni nag S. P. J. S. T. a fadu KomenskS? Is 20, v Grang er, Tex. D ye prvni rotni budovy jsou majetek fadu Komensky. stavena a odevzdana 10. srpna 1909 svemu fleelu. Budova jest na hlavni ulici v eeske Usti Granger. V srpnu 1920 pfikoupena vedlejei =lend budova za $6,000. Oba tyto majetky jsou vyCO SKRIVAA MOESKE HLUBINY Prinkum mokskS7ch hlubin pokraCuje mnohem pomaleji net prOzkum vSrein. Nejvetei hloubka,, ktere bylo dosatieno italskSYm skafandrem, je 230 metro. Americ. badatel Beebe sestoupil ye sve bathysfefe jednou a" do hloubky 100 metro. Co to veak je proti 10.000, ba snad i vice metrum hloubky! Jake, tajemstvi skij.vaji tyto neprobadane hiubiny!

Badatele tvrdi, to pod oceany se skilvaji ztracene, kdysi kvetouci svety. 0 tomto ptedmetu bylo a je dodnes hojne povesti. Mnozi letci, letici pies Ai% mo ri e — je znamo, to letime-li pomalu nad motem, jevi se nam voda neobydejne prOzradnou, take mOteme v hloubce spaponorky, hory a jine pfedmety tvrdh,ze hluboko v mofi zahledli rozvaliny potopenSich mest. Jedno takove mesto je podle tvrzeni mnoha letcii v mori Egejskem, ale doposud se nepodakilo zjistit jeho pfesnou polohu.

V minulYch letech byl pri hledani v Inclickem ocednu ueinen zajimavY objev. V hloubce mezi 150 at 300 metry byla zjietena zvldetni samostatna vrstva vody, kterou badatele nazvali indickm mrtvSan mofem. Toto more nejevi nejmeneich stop tivota, kterST kypi ve vrchnich vrstva.ch. Tento zjev se vysvetluje pfitomnosti petrolejoveho pramene, kterV prYeti z nektere sousedni zeme a rozleve se do more.

Den, kdy podmofska plavba dovoli odhalit konedne tajemstvi, ktepfed nami skOvaji mote, kdy sonda prozkouma alespoil kousek kffit'alove vrstvy, ktera, obaluje naei zemekouli, bude snad jednim z nejpametihodn6jAich v historii lidskeho pokroku,

kid KomenskS, feemoine pracoval o vyudovani eeetiny na mistni vyeei Akole, a vyeei kola v Granger byla mezi prvnimi co deetinu v-yudovala. Nae fad zakoupil prvnim rokem veekere

de. Mame tet deskeho poetmistra Dr. A. C. Musila a eeskeho komisafe J. J. Bucek.

Eng. Jelinek, pfedseda.

Jno P. Trlica, tajemnik.

Anglidane na cestach Dva Anglidane sedeli na palube vedle sebe, anit vymenili jedno slovo. Tfetiho dne jeden usnul a vypadla mu kniha z ruky. Ledy byly prolomeny. DruhY knihu zvedl a podal mu ji, nada se rozvinul tento rozhovor: "Dekuji mnohokrat. Jedete za mote?"

"Yes." "Ja take." )0( elovek, kterY se zasmal, byt' jen jednou v tivote, nemilte bSzt, nenapravitelne epatnS7. Co veechno zmilte smith! Je klicem, kterST nam otvire. cestu do •duce eloveka. elovek, kterST se neumi smat, je nejenom schopem falee a podvodu, ale motno o n'e'm fhci, ze ce1S7 jeho tivot byl jedinY podvod a klam. )o ( Neni lhostejno, zdali narod horlive ete, a jests mene musi nam lhostejno, co dte. Pisemnictvi tak zvane krasne neni posledni z veilkych sil, ktere na nes veechny mocne pusobi, na vysoke i nizke, na mute, teny i deti. To proto, ze krasne pisemnictvi je projevem citil a zase probouzi city, a city vedou nas tivotem vie net rozum.

Herben )o( Spisovatel se mush zajimat o vefejne veci vice net kdy jindy a nejildinneji jednaji ti, kteti ukazuji, ze jejich zeme ma hodne silnYch nadhernYch lidi, to jsou bez podtu a to je nutno s nimi jiti a opirati se o ne ze veech sil: Je nutno nalezti smysl pro to co je skuteenY elovek.

E. Vet' Cel,

Mnoho zdaru a fispechu pie " jeme

XIII. Generalnimu Sjezdu S. P. J. S. T. konanemu v Taylor, Texas!

Granger Nations.

Bank GRANGER,

TEXAS. •

• •

Jedine ryze &ski' banka v Texasu. elenove Federalniho Reservniho Sytemu a Federalni Vkladni I

Pojiet'ujici Korporace.

•••

Piijimame vklady od

h I

z celeho status I

JOHN BAOA, pfedseda

I. C. PARMA, pokladnik

FRANK ZRUBEK,misto pied. Wm. BAR_TOSH, '‘TST. pokladnik 001.14110,041044WOMP.9410001pwooppolimpooropemisolsrlorylppowarlimoimpr ■woolppv 0004014,41.01W.P

ye

V t 13 TbliIC

stfedu, dne 24 6ervenee 1940.

.

.0.■1004moro.woomo.0.0.0.0.041111.04iml.wor,0.0•1140IN0.04,■004■0s.010■04100.040■041•04x..0.....00rs.0.100.0.0.0400•,,on.010%

OBCHOD S ROZNIN ZBONM.

J. O. DIbEK 1

GROCERNI OBCHOD Jeden z nejstar gich deskSrch obchodnika v Granger, Texas P1EJE ZDAR XIII. SJEZDU S. P. J. S. T.!

TEXAS GRANGER,

$

Mame vidy na sklade obuv a tatstvo pro celou rodinu. NaAe obuv STAR BRAND je nejlepti v Granger, kaidY par je zarueen a musi vas uspokojit. Prodavame obrazy, krajky, pentlieky kuchyilske nacini, hrnce, misy, bokety, Wife a kopky. Na§e ceny jsou mime.

Nafttivte nas, kdykoliv ptijdete do Granger. Ujitt'ujeme vas, 2,e si velice vatime vats podpory. a le jste u nits vkly vitani.

•,),•••.••••twiniwommoliwo•IN•n•miwo■••■.•■• ■.uwoan40■0■•■0■1•040.0•■••041••■meo.o•soamo■isoveomvauroam.awoo.C.,

J. F. HRUSKA

J. M'ku encak

Mame Vidy na sklade Upinou zasobu derstveho zbog SLU2BA NA8IM PRIZNIVCfJM JEST NA IM HESLEM

VARIETY & DRY GOODS

TEXAS

GRANGER, 4

GRANGER,

.

.

01•••0•11110.1111110111111.0•1•11.

0•0110. 00.0 4111•1•0•11110 04111100 0 410011. 041010,1

.

4 1111•0•11111100411000111111,041 ■041■0.0101.11.01111■0•1■1.0 111104 01.0■00.101.0040111.04110 00•11.0.11211.01•0010.0.110100.000 041■0410111.0•040111•01:4

4.111.04111111..11.04111040111■0111111•0•11111.0.111.0 01111.0411.04•1111.011110 01■0

100■1111100411•10111111.0•04/1/0.04111/101111111.041/11.0 00N1/0 41M 00111.04111.0100 0.111.0.1. 411 ■01M/0 0111110.04010.01111100.0.041111MOVIMO 411■1• 0 41■0•114:4

4.11111111.0 0111.0 411111, 0 11110 04/M 0.110 0•111111011110.0■001.0411/0041111NAIM

0

00

KANDLUAT 0 ZNOVUZVOLEM. ZADAM KRAJANY 0 PODPORU A HLAS. •

11111111.41111110.:*

. .

J. J. BUL OKRESNi KOMISAft Precinkt Cis. 3, William5cn Co.

./11100011111001•00

• •

Piejeme mnoho zdaru 13. Sjezdu S. P. J. S. T. v Taylor, Texas • ••

FARMERS COTTON SEED 1 OIL MILLS, Inc. VYROBCI VtROBKt Z BAVLNOVEHO SEMENE A LEDU

Sjezdu Jednoty Uspech a zda

137.

GRANGER,

TEXAS

GRANGER,

.

01•11.0.•11 0011•0 4•1103 0:4

)011•0•11111.04■11111.1011Mt,41111111.0 OINK/ 41,11.,4111111.041111•0 ■110.041O040111111•0•110.04111/04,111110.041111111.0•11010 0 4111110.0

.

04111111011111•11.0•1110.0•1•00 0 110•4 0011* (00•:*

41,41•0 000■111111■0411100•111111.0 ■041■00101141100•10 tHINNIPO41•••

Blahopiani

Piejeme zdar 13. Sjezdu v Taylor!

1 First State Ban

•

•

•

1

aca and Boliac

Granger, Texas •

• •

2elezarskST a nabytkovST obchod

VtDY SI VAttME VA8I PODPORY glen Federalni Vkladni Poji gt'ujici Corporace {1

GRANGER,

T

4.041=101.100411.0111111441110.01•111.04 ■0•11.0411110■11111140•1110001040■0■0411111■0.111■40111111401111111.0411.0011100 ■0•1•10)!O L:.,OOOUOU00OUOUOUO UO

oeoe oe o U o.. o o o eoeuOUO00UOoeoeoe O O

e e

:.

11:401101,04•11.011111•100

.1111.0004111■10

0•111.0.1.011•0.1■1011111111•011■0•1111•■■

■■•0411111.0.■

V GRANGER 141,UbTE DO

Piejeme fispechu a zdaru Vaiernu Sjezdu S. P. J. S. T. v Taylor

Marek's Drug Store

Wm. Cameron &

The Rexall Store Jedina eeski lekarna v okresu Williamson.

COMPANY INC.

R. A. MAREK. LEKARNIK A MARTEL

SINCE 1868 STAVEBNI. MATERIAL A. W. HoIubec, rnistni GRANGER, yrowtneelrfic,

RI."9/PMPRIW/IIIMMINC.

TEXAS (4,7M0,1".09.,

GRANGER, 4 e" !!9,901,t osrp, ?lap

TEXAS 0

peppen,prtolouroporremnrit!ilipRip.r1,0.7"..c■rmute.ip,..A.,.:,,i

VESTNIK OJE HESLO bylo a je posud: jinYm, co nechcee aby oni tobe einili".

Rosen ve Mieim na Morave dne 29. anora 1859.

Otec Ondfej Gallia a matka byla Marie Kladiva. Do Ameriky piijeli jsme na podzim v roce 1859. Byli jsme dtyfi braft Josef, Karel, Valentin a ja, a dye sestry, Terezie a Klara.

Pristali jsme na plachetni lodi po nekolika tYdenni plavbe v Galvestonu, Texas, pak jeli po draze do Alleyton, dale Zeleznice nevedla.

Tarn na nas &kali Valentin Haidueek a syn Augistin HaidnAek, Josef Petr a jini. nas na volske vozy a dovezli k jejich domovu v Dubine. Mimo nag rodiny bylo s nami asi dvacat jinYch morayskch rodin. Natrhali mechu a sehnali nem sla.my, a tak nas veechny ubytovali pod koeatymi stromy v "Heavenly" hotelu u HaidnSkil.

DruhY den se rozjeli hledat renty v priivodu Augusta Haidueka, Josefa Petra a Holuba. Nekteii nasli renty v okoli, jini jell az na Bluff a nag otec, V. Pavlidek a vdova Sindlerova dostali rent u stareho bedla,ka Caldwella, di mile na zapad od nynej giho Schulenburgu. Na ge rodina a Pavlidkova vzali misto v jednom srubu a pani liidlerov6, se ttemi detmi v doine onoho bedlaka, ktery si ji pozdeji vzal za tenu. Ona neznala anglicky a on ne desky, ale dorozumeli se. Prvnieh pet let, at pies obeanskou valku bydleli jsme na rentu u toho pana Caldwella.

Po valce otec vyna gel starou india,nskow farmu u potoka Mulberry, asi tti mile od nynej gi texa,ske Prahy, kde jsme rolnieili a v rode 1870 0tec mel vystavene dva rentYkske domky a nag prvni srub obil prkny a take yostavil vet gi budovu se sklepem. Zalozil smi genY obchod a hospodu na nagi fume, kde obchodoval do sve srnrti v roce 1876, kdy se s nim kone spla gili a on dostal zraneni na hlave, z ktereho zemtel due 5. dubna 1876. Vyprodali jsme obchod a ja, nastoupil misto u Karla Brunnera v Praze, kterY mel smigenY obchod, salon a taneeni sin a take poStu. Hned prvni mesic pan Brunner mne ustanovil za vYpomocneho po gtmistra a hiavniho iiditele obchodu a hospody, kde jsme taky hravali divadla s pp. Anton, Josef a Marie KulhankovYmi, Edward Boehm, Anton a Karel Nesrsta, F. J. Pe gek, Jan, Anna a Marie Nykel, Kadenka gvehlova, Marie 8' kopova a I. J. Galla. Pojmenovali jsme nag spolek Josef Kajetan Tyl. Jan Boehm. namaloval na na gi opone jmeno spolku, deskeho Iva a morayskou orlici. Ja, a Anton Kahanek jsme jemu pomahall oponu malovat a sestavili jsme skladaci jevigte, ktere po divadle jsme uklidili pro tanedni misto. Tam jsem. mival praci od dasneho rana at do pozdni noci katclY den a v nedeli tam tandili at do rana bileho. Pak mi firma Tuttle a Cockrill ye Flatonii nabidla mnohem lepgi plat, a veeery a nedeli mobl jsem poutit pro anglickou tkolu. Ed. Boehm pracoval u firmy Harrison a Lane, tak jsme bYvali katdy veder spolu a Iran se lepe anglidinu a ptipravovali divadelni hry pro na g spolek.

Mel jsem se tam dobre, ale le jsem mel mot sebediivery a spolehal se na moje mnohe zname, otevtel jsem smi genY obchod s bratrankem mop, snoubenky Anny Nyklove, na zkou gku jednoho roku ye Flatonii. Co jsme vydelali na zboti, ztratili jsme .na baylne, kterou jsme museli kupovat, abychom dostali obchod od rolnikii.

Kde rolnik bavinu prodal, tam kupoval Po roce jsem se otenil a pkijal misto v obchode firmy White a Bradshaw v La Grange. Tam jsem se mel velice dobie. Bydlili tam krajane August Haidugek, Frank Lidiak a Franta Janda, ten prvni co pravnik, Lidiak co zapisnik dane a Janda co sazee u anglickeho listu La Grange Journal. Za dva a pal roku statieek Robert Wolters ze Schulenburgu mi nabidl mnohem lepgi plat, a jeliko2 moje firma nechtela mi tolik dati, tak jsem ono misto kde jsem pracoval al do podzimu v roce 1888.

Pak jsem oteviel smieeny obchod s F. Ruskem ye Weimar, ale po roce moji stafi znami z okoli Schulenburgu a Engle mne svedli, abych pfevzal jejich obchodni a resideneni budovy v Engle. Josef Schindler, mirj gvakr, vykoupil podil Ruska a stehovali jsme se do Engle. Pak Schindler velice nerad obsluhoval patu, kterou jsem mel. Vykoupil jsem jeho podil a zatidil novou budovu pro smig enY obchod, salon, taneeni zabavy, skladi gte pro bavinene semeno,

Ve

Zivotops I. J. Gallie, kovarnu, plecharnu a masarnu. Vedlo se mi dobfe, as nfigla galvestonska bouie (hurikan), ktery znieil vg ecku poLni irrodu. DruhYm rokem po one bouti k nam bouii zaneseny pilous rok po roce firody baviny nidil, take rolnici malo udelali a mnozi rok od roku padali do dluhii a stehovali se jinam a mne za zboti zustavali dlutni dim dale tim vice.

Tak abych nahradil ztratu na bavine jsem zelinatskY spolek a prvni cele kary z okolnich okresil cibule a brambor jsem odtamtud poslal do trhu.

Nastaly suggi roky a cena baviny byla lepgi, tak z nagich sedmi spolkil se 117 deny z okolnich osad wilstalo nas 17 -- ti ostatni kikali, s cibuli a brambory je mnoho prate, ale z tech 17 co zilstali, ti byli se mnou do meho odchodu z Engle. Mezi nimi byli ti lepe seeteli rolnici, jako muj bYvalY ueitel F. J. Peek a cejeho rodina, Jan Zapalae, Jan Fojtik, Jos.

a

a

I. J. GALLIA PIIM1•11011111.041111. 0.01■ 04•1111.0 11•11. 01•11.0~0 .0111■ 0■•■ 1700.04 , 4011. oilf 411■••

Petrag, Hynek Haidugek, Ed. Kainer, Karl Hertel, Oldeova rodina, Jos. Nierlich, John Schubert, Kalichova rodina a j. Pak v roce 1911 dostal jsem dobrou nabidku v Houstonu od protiprohibidni strany a cestoval po deskYch a polskYch osadach Texasu a mezi Nemci, kde jsem sobe ustanovil agenty k prodeji pozemkii. Po volbe v pozemkovem obchode byl jsem jit nee° obeznamen, hned v roce 1889 jsem pomahal memu gvakrovi F. Ruskovi prodavat a posilat kupce do El Campo. Prvni koupili John Melcher a Kristian Bruns sekci za $3.00 akr hotovYch a pak asi dvacet jinYch koupili na splatky po $4.00 akr. Mezi nimi byli Ignac Kocurek, Gerhard Bruns a jini. Ale pfi ga boufe hurikan v roce 1890 a smetla vtecko co tam bylo vystaveno. Lide se stehovali prye, ale co zustali jsou dnes spokojeni a osada El Campo je dnes huste osazena a mesteeko El Campo stale roste.

Pak Jos. a Frank Rusek zakoupili tisic akra, kde je dnes Skidmore a upsali k prodeji vetti plantaZ mezi Skidmore a Beeville v okresu Bee. Opel jsem jim posilal kupce z okresu Lavaca a Fayette, prodavali dobre pozemky od eesti do sedmi dolara akr. firody tam byly velice krasne, ale nastaly suche roky a lide se odtamtud stehovali. V El Campo Arody byly vytopene a v okoli Beeville ()pet usutene. Kdo ale setrval, tak v obou mistech dobie dopadli, na obou mistech jsou dnes krasne osady.

Pak jsem vypornahal osazovat okoli Woodsboro v okresu Refugio. Poslal jsem tam pies dvacet rodin natincii a ' genial a je tam dnes prospivajici vet& osada. Mezi temi co jsem tam poslal sobe nejlepe stoji rodina Ludvika atskeho (chovanec moji tety). Oni tam vlastni okolo dva tisice akru bohate Cernice. Vlastni vetgi smigeny obchod a pet citevoskladil v ratnYch mestech, jako Woodsboro, Refugio, Victo-

stfedu,

,

dare 4, : ervence 1940,

ria, Harlingen a Corpus Christi, a nyni vrtaji pro olej na sve rand., tet maji pohrobnickY zivod. Jeden syn je doktorem a set' banketem a cela rodina sobe finandne dobie stoji.

Pak v okoli Houstonu mame Ceske osady Crosby, Alief a East Gate, kde jsem pomahal usadit mnoho natich krajana, kterYm se dobte vede. Take pro lidi trpici plicnimi neduhy vyhledal jsem velice zdravou krajinu v okoli Deming v Novern Mexiku, kde se vSe zavodfmje.

Kdo se vprayil do to prate, stoji na torn dobke.

Take v roce 1910 maj evakr F. Rusek pro mne pfijel do Engle, abych s nim jel do Rio Grande Valley, le on a houstonSti kapitaliste maji na sever od Sam Fordyce v okresu Star 30,000 akra bohate pady, ze chteji tam zatidit samostatnou bavinovou planta.2 podle sucheho rolnieeni (dry farming system). Ze dame deset tisic akril pro bavinu, postavi cltinu a smi genY obchod (commisariat) a ze pro moji rodinu zatidi domov v McAllen, a vge co po mne budou tadat je, abych na v ge dohlitel a naptal sobe takovou pomoc, kterou sam za dobre uznam, te houstongti kapitaliste daji do toho tolik penez, co bude zapotiebi. Pravirn: Franku, jsi, co to bude stati? On pravi, odhadujeme na piil milionu dolarii, ale bude-li zapottebi vice, daji vice.

Projeli jsme a prozkoumali celY kus tiiceti tisic akrt, ktere oni koupili asi po tti dolary akr. Ruda byla riane barvy, ale v ge se hodilo pro suche rolnieeni. VYborne take na sever od onoho pozemku byly farmy starYch Mexidanii, ktere snad jit pied sto lety byly obsazene a chvalili sobe. Tedy jsem to zkou gel tii masice co se da delat. Naptali jsme Mexidany na kuldeni a ()rani pirdy. Ale nastala v Mexiku revoluce. Madeiro, Cekanec pro presidentsk2 fitad Mexika, byl dan do vezeni a nagi delnici se katdodenne hadali ,a co tYden spechali do Mexika do revoludniho hnuti. Naptali jsme jine a ti nebyli lep gi Kopani patezu a eisteni nas stab() Pres $20 akr. A koneene jeden z nejstarSich houstonskYch bankcvnich domil zavtel dvete a nagi kapitaliste tam meli pies pill milionu dolarti uvazanych, tak mi tekli, abychom s praci "dekali, at se ona banka vyrovna. Ale bylo to v dobe paniky a ona banka musela dat v ge k prodeji. A jelikot nic nebybo mono ureiti kdy se penize uvolni, tak nabidku u stare firmy s pozemky J. S. Daughtyho v Houstonu.

Vedlo se nam velice dobie, at do vypuknuti evropske valky, at do roku 1916, kdy Spojene Staty do valky vstoupily. Od to doby mladici gli do cvideni a stalll rodiee piestali farmy kupovat. Po valce nastaly automobily, lep gi testy a ti vysloutilci spechali do mesta — ze pry se nebudou na farmach diiti — a od to doby obchod s farmami Moje narodni spolkaieni. V roce 1887 byl jsem dinnym denem etenalskeho spolku Svojan v Praze a dinnym elenem divadelniho spolku Josef Kajetan Tyl. V race 1884 pomahal jsem zalotit tad Texas, cis. 104 CSPS. v Praze.

V torn samem roce dne 18. iijna jsem spolek CSPS., tad Radho gt' v Schulenburgu, Os. 114, pak v Dubine a v Deansville v roce 1886 pomohl zalotit demokratickY easopis "Svcboda", jeho jsem byl ptedsedou dva roky. — V roce 1891, co zastupce texaskYch f a du CSPS. v Cedar Rapids, Ia., tlaeil jsem na mnohe opravy stanov, ktere ptijaty nebyly, a pohrozil jsem delegatirm onoho sjezdu, ze nebudou-li ony opravy ptijate ani v pti gtim sjezdu, te budeme nuceni zalotit spolek novy, a ze i kdybychom to sarni v Texas udelati meli, ze to udinime.

Cekali jsme, ale ani pti gti sjezd nak opravy neptijal — jako rovne pravo Zen, rozdeleni poplatkil dle staki atd. — tak ja se dal do maan a koneene ve svolane schazi vZech texaskSTh fadit zalohhi jsme v La Grange, Texas, v mesici prosinci 1896 naSj. Texaskou Jednotu -S. F. J. S. T. Jsem nad tim dodnes velice potekn — ac jsem 'Za,dneho osobniho uZitku z toho nemel -slouZil jsem dva terminy co pfedseda Hlavniho itadu a poeital jsem pe dolaru rodne na nogtovni znamky a ololty, a^ vim, ze mne

Ve sttedu, dne 24 eervenCe 1940. stab() vice. Pfedsedal jsem v gem sjezdilm do sjezdu v Caldwell, kde jsem zadal irpinou prohlidku spolkovych knih zvla gtnim schopnYm vYborem. Ale delegati pfedem umluveni byli proti takove zbyteene Utrate — jak oni pravili — a ja se vzdai dal giho . tfadovani. Nejen tie jsem nechtel poditat eas dle hodinek bez rueidek, ale sam jsem mel vice prate ye svem rozg ifenem obchode v Engel, na jsem mohl zastati.

Moje Skolni vzdelani eili nevzdelani, poealo hned doma; nas otec ueil at do roku 1869, kdy pan F. J. Peek pkig el z tech a poeal eesky vyueovat v Log cabine na fume Sramkove, pozdeji postavili obeane vefejnou gkolu v Praze a pfibrali i anglickeho ueitele pana Dobsseho, kam.2". jsem chodil at do smrti otcovy v roce 1876. Pak jsem navgtevcval veeerni gkolu ve Flatonia a La Grange a take Ceti prava u firmy Timmons a Brown v La Grenge. Ale ty razne irskoky advokatske se mi protivily. jsem nabidku od okresniho pravnika pana Huila, abych s nim vstoupil do spolku a ja, mu pravil: Jak deli Cas pozoruji, ty vase soudy zde, to se mi nejen nelibi, ale protivi. Ja ostanu v obchode, kde se nemusi elovek tolik vykroucet, aby se elovek utivil. V ten Cas, jako nyni, ti nejlepgi advokati se hadavali pied ka-dym soudem, ce je zakonite a co neni. Jak jsme Cetli rozhodnuti Supreme courtu nejvyggimi soudci Sp. Statil, kde etyki byli proti NRA a etyfi pro; pak ten devatY to rozhodnul Tedy tito soudcove,'"V gichni kolejne vygkoleni a po mnohaletem zasedani co soudcove okrskovYch soudu, se raznili ve svYch nahledech. Jak pak mute obyeejnY pravnik bYti jisty, ze jeho nahledy budou onemi pfeudenYmi soudci schvaleny. Tak ja po jeden a osmdesatern pobytu v Texasu a stalYm probiranim rtiznYch otazek, ostavarn posud nedoueenYm a uCim se dale.

Poznavati nejen ty zakony, ale lidske povahy rtanYch namdnosti. Co jsme pte gli vime,

A VYZVU bratra redaktora Fr. Moueky, N bych pkispela ,take neeim do sjezdoveho eisla. Vestniku, chci podati nekolik myth vzpominek ze spolkoveho tivota zde v Americe.

Letos, v listopadu bude tomu prose 20 let, co jsem pfijela do Spoj. Statti a side do Houstonu k otci, bratrovi a jeho rodine. Pkijela jsem z Prahy roku 1920, tedy 2 roky po valce. Protila jsem krugne doby za celY Cas valky. Pki prvnim ptijezdu bylo mi tak jako mnohYm jinkm pfistehovalcum, zdalo se mi, ze jsem se ocitla docela v jinem svete. V ge na mne v torn nezvyklem prostfedi pusobilo tisnive, myslela jsem, 2e zde nikdy nezvyknu. Oast() v prvYch podateich byla jsem zachvacena touhou po vlasti, kdy se mi zdalo, ze zde ani nevydrtim, ac jsem zde byl mezi svYmi. Abych zapla gila stesk po sve rodne vlasti, zaeala jsem vyhledavat kroutky nagich krajantr, za pomoci me gvakrove. Prvne, kam me uvedla mezi nage krajany, bylo to u 8tefanikil na Cottage Grove, a tam jsem pak take zakotvila. Prvne jsem tam pfi gla zrovna kdy hrali divadlo, ktera dodnes sobe pamatuji, ta i nazev divadla "Maciekova dovolend".

Byla jsem tamej gimi krajany srdeene pfijata a take na jejich ta.dost do divadelniho kroutku vstoupila. Protote divadlo byl muj konidek jeAte z Prahy, kde jsem hrala ji2 od 15. let a to v. nekolika spolcich: V etenatsko-ochotnicke besede "Halek" v Nuslich, v klubu "Rozkvet", tet v Nuslich, a u obce Bardenikti ye Vrgovicich.

Nebylo tedy divu, ze jsem s radosti uvitala tuto pfilaitost a tim i vplula do zdejAiho spolkoveho 2ivota, v kterem jsem prisobila skoro po celY Cas, az do dne gni doby, ovgem 2e ne jit tak einne, jak v mladYch letech. Tenkrat byl u S' . tefanikti raiserem bratr Sulda. VybornY pracovnik, ta i raiser. Vypravil mnoho krasnYch divadel, za pomoci druhkch dobrkch pracovniku a pracovnic, jakou byla neima yna al do dnegni doby pi. K. Ctvrtnikova a pile. Mohu smele svkch vzpominkach, 2e bylo tech dobrkch pracovnikt a pracovnic cela tada. V2dy byli vgichni ochotni ku spolupraci. Bratr Sulda byl te2 ume/eem v malovani seen pro jevi gte, sestra

VESTNIK ale co nrijde v budoucnosti, na to musime eekati vgichni, jak oni nejudenej gi, tak take co se neueili. Jinkrni slovy, jsme vgichni v torn viru svetovem — hlupaci.

Take jsem se dal navest do olejovkch podjsme eeskou spoleenost, ale sotva jsme paean oznamovat, povstaly etyti jine Ceske podniky toho druhu. Vgechny padly, ale nage posud drZi pozemky koupene, a posud mom nadeji na lep gi budoucnost. Moje zdravi je posud obstojne a doufam se doekati sto let, at pfijdou lep gi easy.

ODKUD SE VZAL 2IVOT NA ZEMEKOULI. V poslednich desetiletich se opetovne badalo o otazce, mohou-li se s jednoho nebeskeho telesa na druhe nejakkm zpOsobem ptenesti zarodky organickeho 2ivota. PH tom se nejprve myslilo na meteory, putujici vesmirem. Bylo prozkoumano nekolik meteorickkch kament, na nich nejmengi Eve bytosti, a pit se dospelo k positivnimu yksledku. Tento objev vgak dosud nedo gel vgeobecneho uznani. VetSi pozornost se venuje nazoru, jej pronesl vkZnamnk gvedskk badatel Arrhenius. Podle neho mohou bkti Eve zarodky v nejmen gich easteekach kosmickeho prachu a tak dostavati nezbytnk popud k pohybu tlakem svetla. Biologoye mu potvrdili, ze rostlinne spory a jine nejprostgi jednobuneene bytosti mohou dosahnouti takoveho stupne nepatrnosti, ja g je ptizniva teto teorii. K tomu se dru21 okolnost, chiad svetoveho prostoru na dlouhou dobu udrschopnost kliceni. Svedskk badatel pak vyvolava, svou dalekosahlou teorii pied na gima oeima idasnou vidinu, vedouci nas k ptedstave, 2‘e zarodky Evota putuji celkm vesmirem a rozSituji se, vznik-li na jedinem miste Hvot. Jelikoi kalde some v sobe nese zakon budouciho byti, musi Hvot ve svem vkvoji ye vesmiru pokradovat stejnkm srnefenkm v gude tam, kde . pomery dovoluji usazeni organism', Stuperi voje je ovgem ureovan fysikalnimi Ciniteli.

Me vzpomInky.

Ctvrtnikova zase se dobte vyznala ve vkprave gatstva a podobnYch pomficek pro vkpravu deje. Pak cela tada dobrkch her' a hereeek, na vgechny ani nemo2no vzpomenouti, nerada bych nektere opomenula a proto je nejmenuji, vgak je vgecky znate. Hravali jsme tam krasna, divadla a jak pamatuji, hrali ku pocte sjezdu nagi Jednoty. Take jsme na pozvani hrali divadlo v East Bernard a te2 i v Crosby.

Ptistoupila jsem k tadu gtefanik hned druhkm rokem v kijnu. Nebylo to snad z hmotneho prospechu, kerk skYte, na ge Jednota, spige krajanska laska to byla, ktera, nas svadela ku vzajemnernu sbli2eni. To meli jiste na pameti ti nagi prvni zakladatele, kteti sloueili se ku svepomoci v podptirny spolek, jeho nazev je Slovanska, Podporujici Jednota. Ta slova nam sama pravi, 2e vgichni za jedno a jeden za v gechny se stavi. Bylo to uptimne krajanske lasky tenkrate mnohem vice, ve schtizich ktere tenkrate byly hojne nav gtevovany nejen bratry ale i velkkm poetem sester, citili jsme se jak jedna rodina.

Take jsme men jeden eas i svoji domaci kapelu, ktera sestavala z bratti Adolfa a Gustava Valy, Kovate, br. Vaji a je gte nekterkch, na ktere nelze mi vzpomenout, kteti nam hrali pti divadle i pti zabavach. Nezapornela jsem ani na to nagi mlade2, nauella ji mnoha narodnim taneektim z Kralovnidek a pisnim. Take jsem na Studewood vyueovala deskou skolu, kterou navgtevovalo hodne tamej gich ditek, z nich mnozi jiz jsou sami tatinkami a maminkami.

V roce 1927 jsem se provdala za meho man gela zde na farmu a poela hned spoleeenskk tivot u zdej giho cyclonskeho fadu els. 24., ku kteremu nalael mfrj mantel a tet i ja k nemu ptestoupila. Prvni praci, kterou jsern mela na detell, by/o zalo2eni divadelniho krottku, co2 se

2IVA SMRT. Ohromna mot tajnkeh dinskkeh spoleenosti — tonga — saha daleko za hranice Asie. Je stejne Telma v einske etvrti v Londkne nebo v New Yorku, jako v Pekingu nebo v Kantonu.

V einske etvrti San Franciska zit nejakk vkrobce roholek. Oirian z Fueou. Z nejakeho vodu tento roho2nik prozradil tajemstvi sve tajne spoleenosti a byl vyzvan k mistnirnu skemu soudu.

Ptipad byl vyslkchan podle •proeedury tajne spoleenosti a einskk soudeec vynesl nad ob2alovankm rozsudek smrti.

Ale zde ptestavala pravomoc einskeho soudu, nebot' nemel prava vykonat rozsudek trestu smrti, jej podle sveho zvyku mel povinnost v takovem ptipade ulait. At' se vgak delo cokoliv, bylo nezbytne tteba "zachranit tvat".

Ob2alovank byl ptiva2an k sloupu v soudni sini a donucen pokleknout.

Byl zavolan kat a na rozkaz soudee zdvihl nad odsouzence obrovskY mee t jej pak spustil na jeho giji, jako by ji chtel utnout, ale millmetr od ni zarazil, ant se ji dotkl.

Soudce pak prohlasil, ze odsouzenee byl podle zakona tajne spoleenosti 'facia popraven, a prohlasil jej za mrtveho. Pote v gichni — soudce, ntednici a obecenstvo — Za nejakou dobu se "popravenemu" podatilo uvolnit z provadi a vratil se dolma. Ale zatim se rychlosti, jakou se gni noviny mezi Orientalci, rogifila mezi einskYm obyvatelstvem zprava, ze provinilec zaplatil smrti svuj zloCM. Neexistoval u2 pro ne. Kdykoliv se uboták ukazal at' v jidelne, v chramu nebo v obchode, nikdo jej nevidel. Neexistoval: proto take jej nikdo nemohl videt.

A tak to glo dva tkdny. Prosil-li o jidlo, o piti nebo o jinou pottebu, nikdo jej neposlouchal.

Pro einske obyvatele San Franciska proste neA na konci druheho tkdne uz ho skuteene take nebylo. Muz, kterk poru gil zakon tajne spoleenosti, zeintel hladem. mi i podatilo. Ptihlasilo se nam dosti schopnkch sil a tak nam bylo umo gneno sehrati nekolik krasnkch divadel. Jedno divadlo, ktere sehrano bylo pro dobroeinnk tidal, pro chudou nemocnou vdovu, jiz bylo ku pomoci darovano 50 dol. Takova by mela bkti to na ge bratrska laska, pomahat pottebnkm. Pfedsedou tamejgiho tadu byl tehdy br. Fr. Marek, pak br. Henry Jakubik, tajemnikem do dnegni doby br.

Chas. Navratil.

Pozdeji jsme s man2elem ptestoupili k seatonskemu tadu Hvezda Texasu, kde jsme te2 byli eleni Sokola. Tu opet mezi mnoha velmi dobrkmi pracovniky spolkovkmi, kteti pattili jak k tamej gimu tadu tak i k Sokolu, pracovala jsem na poll narodnim i osvetovem. Hrali jsme krasna divadla, sokolske slaty a rtizne jine podniky. Ptedsedove tadu, pokud se pamatuji kdy2 jsme pristoupili, byl br. Jan Hurta, po nem br.

Fr. 8parihel st. a nyni br. J. J. Mikeska. Br. Jerry Dana tajemnikem al do dne gni doby.

V roku 1928, na podest delegatti S.P.J.S.T. sehrali jsme v Temple v High School Auditorium divadlo "Diblik, gotek z hor" pti velike nav gteye. Dale v myth vzpominkach zaletam do dob, kdy jsem vyudovala deskou gkolu na Seaton, kterou navgtevoval velkk podet tamejti mlade2e. .8' kola trvala 4 tkdny. Po ukoneeni gkoly meli jsme detskou akademii. Ptedna geny basne, vkstupy, sborove i jednotlive zpevy a sehrano divadlo se zpevy a tanci, "Ospalk Va gek". Take zataneili v krojich narodni taneeky se zpevy.

Take v nagi gkole na Red Ranger jsem po jistou dobu deskou gkolu udila, po ktere jsme meprogram. Mani na ty doby hodne ii lkch vzpominek, ktere jsem mezi tou na gi drobotinou eeskoslovenskeho puvodu zatila, na ktere rada vzpominam. Mohla bych vypravet mnoho milYch ptibehti ze sve spolkove Cinnosti, vg ak nechci vice zabirat mista a pak ti, ktefi mne znaji, fedi sami o me povtechne einnosti, ku ktere se dru2i jegte prate pro na ge ubohe krajany v Evrope, v S.A.t.T. Kamila Fojtagkova,

a

VESTNIK

Ve stiedu, dne 24. eervence 1940.

POHLED NA MESTO CALDWELL.

1. $1.:3,uou.00 Rath okresu Burleson. 2. KatalickY kostel. 3. Ckresni Serif, komisat, soudoe, vyberci dani l; ,1 t (i w, t il t J. S. T. 4. Methodist,lc, kostel. 5. Domov J. H. Siptaka. 6. Womble olejarna. 7. T:Thadovna Womble olejarny. 8. a ) s,-,t Fe nadrati. 10. Domov B. 0,..McLeana. 11. Caldwell National Bank. 12. Pohled na ulici v Caldwell. 13. Kostel Lesko Mora yskYch Bratti v Caldwell.

14. Domov J. R. Woodsona. 15. Caldwell Womans Club budova. 16. First State Bank in Caldwell. 17. Jiti Kocurek, poStmistr Caldwell. 18. $125,000.00 budova Caldwell Pub. School. 19. BaptistsskY kostel. 20. PoStovni budova v Caldwell.

•

V

0

Z tirv adovny spoienychesu okr okresu Bur eson.

Na tomto vyobrazeni uvidite pokrok naSeho mesta Caldwell, jet se kaklym dnem zlepSuje, a proto jestli bude rozhodnuto v nakm sjezdu o urnisteni H. mimo stavajici stanoviSte, 'tad'ame br. delegaty, aby hlasovali pro na g Caldwell.

Z narodniho iivota nageho okresu Burleson.

CALDWELLSKA KAPELA VYggi

ANA okres s mestem Caldwell pokraeuje dobte jak v duchu narodnim, tak i spolkovem a hlavne nak S. P. J. S. T. tidy se dini, a rname mezi nami hodne elen0 jinYch narodnosti, cot u'oinilo jakesi lepai porozumeni a sbliteni, a vie klape v apinem potadku. Tedy se nedivte, to na.Si spoluobeane druhYch narodnosti zajimaji se o naafi Hlavni ttadovnu, cot by zajiste zase rozmnotilo elenstvo flak.

Duch narodni v okresu jest zdravY a mnoho nas jeSte jsme se dotili konati to samou praci, co jsme konali pied 22 roky. Br. Jos. Wondrash a jeho mils pani dosud tiji a velice si jich vatime, co vedoucich na gi narodni prate. Jest sice mnoho dalSich co se staraji o n6..§ narodni prospech, a kdybych vie mel napsati a jednotlivce jmenovati, vzalo by to celY Vestnik a jegte bych nekoho vynechal.

Co zastance N. Podpory yam sdeluji, to bude jednano o teto zaletitosti v nakm sjezdu a s ureitosti mohu tici dnes, to zaeatek bude asi est tisic eleml nebo vice. Jak jsem jit napsal, bude to dobrovolne uloteni penez u H. U. ve prospech trpicich, nemoczYch "dent. a znovu okragleni nakho krasneho hesla Podpora — Lidskost a Bratrstvi.

V nakm okresu jest osm radu s poetem nenstva asi jeden tisic; mame zde d ye velike sine a site na Snook a N. Tabor, a jednu menSi na Cookes Point a peknou sifi ma tad Cis. 7, Rovnost.

V narodni praci jsme vAichni einni a vSichni tahneme za jeden provaz (jak se tika). Mame zde zaloteny tti odbotky S. A. C. a vk klape dobte.

S potetenim musim yam take tici, to behem doby na:s'i lido se tak vygkolili, to v nakm okresu mime tolik ueite1t a ueitelek nail narodnosti, to byste ani neuvetili, a na dvou vys,1ch v okresu uCi asi 12 61ent naSi nitrodnosti.

Ku konci pfeji mnoho zdaru naSemu sjezdu v Taylor, abychom tvotili blahodarnou praci pro dobro cele Jednoty a koneim s pozdravem bratrskYm, Va,S, John toupal.

NOURENI CIGARET ZVYg UJE KREVNI TLAK.

JOHN tOUPAL ...pets.....)••• ■■■■••■■■••■oso•no....eso•mwovorostramosmo.s..m....

Duletita otazka cirkevni v na km okresu nema t adneho rozdilu v na.s'i narodni praci, a diky ovSem path nagim eeskYm knetim, nebot' jsou dobri pastyti a oveeky se u nas nebouti.

Koureni cigaret zvySuje krevni tiak u normalnich osob i u osob, trpicich zvYSenYm krevnim tlakem — zjistli dr. E. A. Hines a dr. Grace M. Roth z kliniky Mayo ze studia 86 osob.

Tot() zvYSeni nepochazi jen z dratdiveho nikotinu na velmi citlive nervy. Cast ho zpusobuje i nejaka latka, obsatend v tabakovein kouti, ktera zgasobuje stateni krevnich cev.

ZvySeni krevniho tlaku pa kouteni bylo vetsi u pacientt s vysokYm krevnim tlakem net u osob normalnich, vyjma u tech pacientii, kteti nikdy pied tim nekoutili. Tato vYjimka pochazi z toho, to novEeci v kouteni nevdechuji tolik koute jako zkukni kutaci.

ZkouSka se provadela tak, to se katde osobe daly vykoutit po 30 minutach odpoeinku dye cigarety bane znaeky. Puffs a krevni tlak byly meteny za kouteni a nekolik minut pa nem. Pro kontrolu provadela katda, osoba jeAte jednou tout* proceduru, ale s nezapalenou cigaretou.

Ve stiedu, dne 24 Eervenee 1940.

VESTNtK

Z tliadovny spojenych radu z okresu Burleson Mesto Caldwell uchazi se o sidlo Hlavni Oiadovny S. P. J. S. T. a zaroveii blahopieje sjezdu Jednoty ku zdaru price pro dobro nas viech.

Duvody naie vier y am jii zname jsou: 1. Caldwell jest uprostied vieho elenstva S. P. J. S. T. 2. Caldwell ma nejvel g i zastoupeni naiincU v obchodech, ifiadech, bankach, obchodni komoie a na ikolni rade.

3. Caldwell jest okresni mesto s moderni radnici. Velice dfildita vec.

4. Caldwell jest mesto prostiedni velikosti, s dobrfrm spojenim Zeleznienim, cementovSrch cest, poitovnim, busu atd.

5. Caldwell ma svoji elektrirnu, vodovod, jest mesto ciste, a piatelitejiiho mesta k nail narodnosti neni v Texasu.

6. Caldwell ustaviene roste. Za poslednich 10 let piibylo obyvatelii v Caldwell pies 25%.

Tito obchodnici a jednotlivci nam umoinili tuto oznimku do Vestniku, a budou vim povdeeni jestli H. O. bude umistena v Caldwell: SUROVIK DRUG STORE Likaiske piedpisy.

Chladne napoje

BOWERS & BOWERS

MUTUAL LUMBER COMPANY Stavebni material-Edw.

WM. BLAHA Likery — Vino.

POEHLS VARIETY STORE Sc — 10e to $1.00

SEEM & VtCHOPER Stiiztu zboii.

FRANK J. MAREK Gulf Gasolin a olej.

DR. T. L GOODNIGHT, M. D.

RED & WHITE GROCERY STORE John Polach, majitel.

CALDWELL NATIONAL BANK glen F. D. I. C. HARVEY & SON AUTO CO. Chevrolet HARVEY-SCHILLER FURNITURE CO. Nabytek — Pohrobnietvi WOODSON LUMBER COMPANY Stavebni material a barvy FRANK J. gKRABANEK Kelvinator WESTERN AUTO ASSOCIATE STORE Ad. Hajovsky, Mgr. ROSENWASSERS Stiiini zboii, obuv, atd.

HOLUBEC DRUG STORE Chladne napoje — Mediciny W. J. ALEXANDER Privnik.

EDWIN 3. SLOVREK Pearl pivo CALDWELL OIL COMPANY John Gajda, Jr. Mgr. JENNINGS HARDWARE CO. tphik ielezarskt obehod.

PHILLIPS-LUCKEY FUNERAL HOME Chas. Price, Mgr. PEPST COLA BOTTLING CO. Jacob Svejda, Mgr. FRANK B. DRGAt LUMBERYARD Stavebni material.

DR. JOHN E. SIPTAK, M. D. BRAZOS VALLEY COTTON COOP. ASSN. Chas. B. Oliver, Mgr. Hitt KOCUREK Po§tmistr STONE & HITCHCOCK Zlatnictvi — Piedpisy.

HENRY SCHILLER Mobil, Gas-Mobil, Oil BEN PROCHAZKA Likery. — Zastupce Southern Select FIRST STATE BANK IN CALDWELL tlen F. D. I. C. CADE AUTO COMPANY Ford GREEN & BEODEKER GROCERY AND MARKET Joe Slavik, Mgr.

MOORE DRY GOODS STORE Sthini zboii obuv FRANK J. JANOK Cisteni WONDRASH ABSTRACT & REALTY CO. Natal. — Abstractor J. R. BERNDT Potraviny — Krmivo SMITH & MAN' AS MARKET Maso — Klobasy — Uzenaistvi GUY DUGLASS g atstvo pro mute. — cistern odevii CITY UTILITIES Elektiina — Valni zailzeni WOMBLE OIL MILL COMPANY Semen gupky — Moueka CITY TAILOR SHOP L. C. Blah,a, Mgr. PLAZA CAFE & COFFEE SHOP esker kuchyn'e — Mrs. J. F. Polansky, KARNES WOTIPKA COMPANY Potraviny. — Krmivo.

JOHN tOUPAL Liniment.

VESTNiK AK jako vkaidem jinem ptipade musi miti TkatdY podnik poeatek, nejde hned utvotiti spolek neb jednotu bez piledchazejicich porad, jednani a usnegeni, tak i fatly mely svilj podatek v druteni, sbliteni a sptateleni, Umysl byl pomahati jeden druhemu v nemocech a vgude, kde by bylo ptatelske a bratrske pomoci a soucitu zapotieby. Za timto glechetnYm a vzne genYm teelem byly zaloteny tady Slovanske Podporujici Jednoty (C. S. P. S.) ktera byla zalotena jak katdemu je memo roku 1854 v St. Louisu ve statu Missouri, zalotili ji nak. stari zakcpnici a jelikot tim easem ptichazelo mnoho ptistehovalcu do teto zeme a Vaichni si ptali bratrskeho jednani a pomoci, tato jednota rostla tak, te jeden eas byla tou nejrozvetvenej gi Jednotou y e Sp. Statech. -V Novem Tabote byl zaloten rad Svetlo roku 1890 a nesl disk> 120. Nak Tide byli rortrouSeni po celem statu Texasu a nejviee jich bydlelo kolem Cat Springs, Sweet Home, Industry, Fayettevile a jinYch Jane leosadach, a kdy pak draha Santa Fe stavela drahu z Galvestonu na sever, podali se i nak lade stehovati z mist, kde bydleli na sever s postupem stavby drahy.

Mezi prvnimi nagimi lidmi, kteti se ptistehovali do Burleson okresu, byli Toma g Krajea tento byl jedinY, kterY ovladal anglicky jazyk, Toma.A Elkk Thos. 8krabanek, John Gavenda, Frank Mikeska, Peter Mikeska, Henry Ginzel, Jos. DuSek a mnoho jinYch, pozdeji pak nam vsem znamy Eng. Pollach: Skorem vAichni koupill sobe pozemky v okoli nyni zvaneho Novell° Tabora, ftad Sqtlo koupil od Tomaae Era jeden akr pozemku, na kterem se nyni ado\-a sin nachazi, prvni byla starost na gich lidi o vzdelani ditek a pro tu ptieinu zalotili krolu, ktera, behem easu byla ptestehovana a nyni je na pozemku Johna 8krabanka nyni zemteleho. 'Mitele, kteti v to Akole vyudovali byli Josef Han, Fiala, Tom Bravenec Jos. Augusta a Eng. Pollach tato gkola je znama pod jmenem "Union" vyueovalo se vYhradne 6esky.

Kdyt prvni nak Tide ptiki do Caldwell a kraeeli pc) namesti, ukazovali na no jako na lidi, kteti ptiki z jineho sveta a prohliteli si je jako nejake zvlaknosti. TomaA Krajda, jak jsem vySe uvedl, byl jedinY, kterY mluvil anglicky a ten musel vetlere koupe pro nate lidi ,obstaravati jak mne pravil. Bratr Krajea byl jit tenkr 'ate nekolik rokt v Texasu, ptijel do yr, jsem vyzvan br. red. Vestniku F. MoueB kou, bych neco napsal o zdejkch dvou tadech SPJST.. Nebyl jsem zakladatelem tadneho z nich, neb kdy jsme se sem do Crosby phstehovali pied 30 lety, byly jiz oba tady zalotene. Prvni tad, Prapor Magnolie, d. 65 k nemut pattim, byl zalcden roku 1906 dne 15. dervence, se dvaceti eleny. DruhY tad, San Jacinto cis.

91. byl zaloten 10. eervna 1910, prave tehot roku co jsme se sem v podzimu ptistehovali. Kolik elenti zakladajicich bylo, neni mi jisto znamo.

Ale dnes je tento drub' f•ad silnejAi nein ten prvY tad. Nemylim-li se, ma asi kolem 150 Mekdetto na g tad ma asi 75 Menu. Kolik me, v Detskem odboru i.e.d San Jacinto Ms. 91. neni mi jisto znamo, ale na g tad Prapor Magnolie cis. 65. v Detskem odboru je daleko pozadu, ma ted' jit jen dva deny. Nekteti jit ptestoupili mezi dospele, ale nebylo jich nikdy mnoho v Detskem odboru. Tet i v dospelYch olenech mot pokulhavame. Neni zde toho nadgeni pro Jednotu, jake bYvalo pied mnoha lety.

Co je toho ptidinou, nemohu si vysvetliti.

Ja, a moje letos zemtele, mantelka byli jsme eleny radu KomenskY cis. 20., v Granger, Tex., ku kteremut tadu jsem ja ptistoupil v podzimu roku 1906, moje mile, mantelka at o tti Leta pozdeji roku 1909. Pak za rok jsme se ptesidlili sem do Crosby, kde jsme se napted ptidali v roku 1912 ku tadu San Jacinto els. 91., prive pied dvema lety zalotenemu. A byli jsme v torn tadu ati do roku 1925, kdy sem ptijel zakiadatel Sokola Jota Havranek — Jelikot se zde meal jeviti zajem o zaloteni zde v Crosby Sokola, a to u i-adu Prapor Magnolia eis. 65., tak nas nekolik Clem od i'adu San Jacinto Cis. ` 91. pfestouplio ku tadu Prapor Magnolie els. 65, neb jsme uzna yaii, Ce pro na ge dorUstajici ditky bude to

Historic fidu Nov Tabor.

Jos. Wondrash teto creme s jeho rodiei a prvne byli usazeni tam, kde je nyni hlavni east mesta Houstonu.

Mesto Houston a kde jeho otec vlastnil 40 akru pozemku, kde se nyni naleza hlavni east mesta, bratr Krajea se zabYval podomnim obchodem mel par koni a vuz, ve kterem rozliene potteby pro obyvatele dovatel a prodaval. Tenkrate byli v gude lesy kde se zdetovala rozliena zvetina, mezi Caldwell a NovYm Taborem byl tet takovy hustY les, neni to prerie jako nyni, a testy byly jen ty, ktere dobytek vyglapal a udelal. Jedenkrate jel Eng. Pollach po takove ceste z jeho farrnieky, kterou vlastnil, ku gkole kterou vyuCoval, kdy z nenadani z lesa vyskoeila puma (Mountain Lion) a po vice jak dwou mil skakala pies nej a kone se strany na,stranu at dojel ku gkole, pravil, to pustil kone skoCil do Skoly, chvilema - puma jegte obchazela tkolu, duchala pod a kolem dveti at konedne uprchla, byla bezpochyby nasycena a proto ani jemu aneb koni neubliBylo tet gtestim, te bylo brzo z rana a ze deti je gte neky do §koly, mohlo se stati neAtesti a nektere ditko mohlo bYti zabito a zaplatiti o setkani svYm tilrotem.

Kratee po zaloteni fadu Svetlo fad aby elenove navgtevovali Spolkovou budovu a uCinili zajimave, zalotili OtenatskY Spolek, do tohoto dtenalskeho spolku brali vgechny uvedomelej'gi krajany v Burleson Okresu, tak to neni mista v okresu, kde by byl tento nemel Cleny. Spolek kupoval knihy, kde Ake mohl dostati a mnoho knih, ktere dosud se nachazi v knihovne tadu, pochazi z tohoto easu, mnoho knih shotelo, kdy shotela budova spolku ale mnoho ijich bylo rozptijeeno mezi Cleny a tyto byly zachranene. Asi pied 30 lety bratr Jos. Bufiata, davno zemtelY tuto knihovnu uspotadal, sestavil seznam, svazky eisloval, tak to od to doby je lehce ptehlednouti seznam a knihu jakou si kdo pteje, mute lehce najiti.

Aad Nov' Tabor byl jeden z zaloten v La Grange, Texas, kdy byla Slovanska Podporujici Jednota utvotena, tato z podatku prodelavala trpke easy, neb Mena bylo malo a to

Me vzpominky. ku prospechu, obzvla gte kdy cviditel Sokola, Jota Havranek se uvolil vyueovati na gi mladet v eeske tkole. Zde musim podotknouti a vzdati Cest civieiteli Jot Havrankovi, ze skutedne to detem prospelo, neb mnoho ditek se naueilo desky disti i tet psati. Aspoti na ge dve mladi dcery si dobie Ceske pismo osvojily. Tieba to radeji pisi anglicky, ale dovedou tee doble napsati i ptedisti eesky, a Sokol jim tet neu gkodil. 2e1 jen toho, to se zde dlouho neudriel, adkoliv i tad mel z toho Sokola prospech, neb oni obeas potadali nejake to divadlo neb vefejne evideni.

Po zaniknuti Sokola zde v ge jaksi vazne.

Ted' jegte neco z meho tivota. Do Ameriky, a to zrovna do Texas, ptijeli jsme roku 1894, praye na zaeatku mesice eervna. Tedy letos jest tomu prase 46 let, co zde v Texas travime. Napied jsme bydlili po 7 ran v Nelsonville, okres Austin, pak v roku 1901 jsme pfesidlili do okoli Taylor v okresu Williamson, kde jsme bydlili po 9 let; v obou mistech jsme byli v rentu. Na to v roku 1910 v podzimu jsme pfesidlili sem do Crosby, kde jsme se usadili trvale, ad je gte po 6 let byli jsme v rentu. Pak jsme si zde zakoupili 80 akril prerie a zadali budovati svoji domovinu. — Co to vytadovalo potu a prate, to kahlY ptistehovalec vi. A kdy jit ma ku stall utivati ovoce to namahave prate, tak napted zadnou dospele ditky po jednom odchazeti z domu, pak ptijde ta neUprosna, smrt a povola jednoho z nich po druhem, tak jako z na gi rodiny jsme zde ztratili etyti, jit v gechny dospele ditky, az koneCne letos v mesici maji dne 11. jsem ztratil i moji milou mantelku. Tak zdstal

Ve stfedu, dne 24. eentenee 1940.

tech stargich, tak ze mnohokrate ptipadly at tti rozpoety mesiene, nektere stare tady pracovaly proti teto a jen usilovnou praci bylo, tato se udrtela. Add NovY Tabor mei as 25 Menu a ponevadt mnoho Meal pattilo k oboum Jednotam, Aad NovY Tabor po mnoho let odbYval sve scbuze v sins tadu Svetlo bezplatne, tet potteboval v gechen jin' majetek tadu.

Po mnoho let Aad Svetlo potadal obeasne divadla ye spolkove budove, kdy pak tadura ptibyla nova krev di elenstvo, potadaly se pravidelne divadla easteji, byl zaloten dramaticky odbor tadu NovY Tabor, zvan Kajetan Tyl, tento potadal pravidelne ptedna.:s4ky, proslovy a jednoaktovky. kaidou tketi nedeli odpoledne ve spolkove sini, iteelem tohoto odboru bylo, aby se nage ditky naudily deskY dist, a aby tet vzajemne se umely eesky baviti, a aby byly navgtevy vitanej gi, odbor si vyptjeil fonograf, kde si mladi Tide rnohli i zatanditi. Na ygtevy v techto schtizich byly velice detne, a dnes mnoho nagich lidi nyni jit ne tak mladYch vzpomina na tyto u glechtile zabavy a tee dobu, kdy se nautili eesky eisti. Pti potadani divadel, kdy nagi mladi lido neumeli eesky Cisti, bylo velice unavujici, bylo to tak jako kdy ditko podne choditi do gkoly a zaeina se uCiti abecedu.

Nyni tad NovY Tabor je ten nejsilnej gi tad v Burleson okresu neb Cite, vice jak 360 Menu, vlastni polovic budovy a pozemku u budovy a tee jest finandne na dobrem zaklade.

Nyni oba tady Svetlo a NovY Tabor opravuji svou sin a kdy bude opravene. zvoir vegkere sbrattene tady, aby tuto Red Novy Tabor vIdy sve nemocne bratry a sestry podporuje die domatich stanov, kaidY bratr neb sestra, kdy je nemocna, je opraNnena k podpote $3.00 tYdne, a kdy je pottebria operate plati tad 10 procent nemocniCnich vYdajti. elenove plati 10 centil mesiene na vYdaje tadu a z teto eastky se plati vYlohy spolkove a tee ve gkere nemocnieni podpory, Add Novy Tabor jak mne znamo, nikdy nezamitnul tadnou tadost o podporu od sbratienYch tadu, ale vidy ptispel dastkou k uleveni bidy bratra neb spolusestry, mimo to vidy podporuje Matici Vy ggiho Vzdelani jak Chicagske tak nagi Texaske a mnoho jinYch dobrodinYch astavil a podnikti jako jest OervenY Kilt a pod. jsem takkka ku stall sam, jak ten kill v plote.

Je se mnou site nejmlad gi dcera ovdovela se svoji 5letou dcerugkou a moji to vnudkou, ale na jak dlouho nevim. Pronajmouti farmu mne neukazuje, neb nemel bych sam kde bydliti, a staveti si pro sebe jinY domov, to za dnegnich farinatskYch pomert rozhodne nejde, tak musim vydkavati az i to milosrdna smrt tavola: Pojd' Vgak stejne dnes se omrziva, na tom svete rozboutenem zits, kde jen potoky lidske krve tekou. Pies v gecku tu moji lamentaci dekuji svemu osudu, te mi dal vnuknuti v mojim mladem veku, vystehovati se sem do nagi nove vlasti SpojenYch Stab). AmerickYch, neb kdy si pomyslim, co by nas tam v to na gi stare oteine, nyni tak nemilosrdne ujatmene bylo tee potkalo a na ge ditky tet, tak musim vzdavat vrouci dik nagi nove vlasti, to na g ye svoji narue ptijala. A to by mel udiniti katdY ptistehova lee !

Ted' nee() je gte o bliticim se sjezdu nagi mile Jednoty. — Bylo tech navrira na opravu stanov podano velmi mnoho. Ja se jen ptimlouvam za navrh, jet jsem sam pedal, totit aby sjezd neco ueinil pro stare eleny, co jsou v Jednote pies 30 let a mnozi jit pies 40 let. Bez ohiedu na jejich stall, at' jest jit 60 neb 70 neb vice let start. Ta nemocenska podpora, jak ji navrhuje br. J. toupal, zasluhuje tet podpory v gech Menu bez rozdilu. Ale velmi pochybuji, le bude kdy uvedena ve skutek. Neni dnes to pochopeni pro heslo, ktere nage mils Jednota pti jejim zalotenim dostala do vinku, totit: Podpora, Lidskost, Bratrstvi! Tote heslo jit hodne mezi Cleny vymtelo a pochybuji, to kdy je gte procitne k tiStepan Kelarek. votu. Zdar sjezdu pteje, Crosby, Texas,

Ve. sttedu, doe 24 ;:i erverice 1940L

Te

VELTNIK

e vede ve stridavem rolnicem

O DESET rokuusedlici IA Temple, Texas, stall se vfidci obrayskeho Texasu i P naroda pokud se tYka, farmateni stfidaveho. Jakmile zapcdato bylo hnuti pro odvraceni erose pudy, mesto Teniple s jeho obeany a sousedy zadalo neprodlene s pokusy kontroly ochuzovani pOdy vlivem erose.

Bohata eernice, v jejimi stiedu leti Temple, odplavovana byla ptivaly deWove vody, Arody baviny, korny a plodin zrnitYch stavaly se rok od roku Pokrokovi obyvatele s napomoci v Temple zalatene Pokusne stanice, dab, se proti gificimu se zlu erose do boje. Na tadost obyvatel mesta Temple ziskalo konservadni tabor (CCC), pozdeji sousedici mesta Troy, Taylor, Belton a Bartlett, letici rovnet v eernicovem pasmu, ziskala taktet konservadni tabory. V meste Temple byla ztiz,ena hlavni kancelat pro vedeni a dozor nad kontrolou erose. Pokusy dokazaly, ze pattiend kontrola s pattienou soudinnosti majitele pozemku vede k obohaceni pudy, ktera, mute ptinatet znovu dobre, ba bohate trody.

Z podatku slutba "Soil Erosion" byla einnosti mentiho yYznamu, net kooperaci a hlavne uzno.nim presidenta Roosevelta, to kontrola erose je dalekosahlYm krokem k zajitteni firodnosti dernicoveho pasma, ticadovna a jeji pomocne shy nabkvaly yYznamu a rostly. Ptitomne stanice konservadni slutby v Temple ma pod dozorem nejvetti rozlohu ptdy, jako tadna, na svete. Templovske, stanice je zaroveri nejstarti v Unii. Po tadu let Pokusnit eemicova farma ph Temple provadi pokusy s kontrolou pftcly a ptitomne v teto praci ptitadila se Federalni pokusna dernicova farma, nalezajici se rovnet nedaleko Temple. OM majl po ruce rozliene druhy semen plodin, s nimit se konaji pokusy, dle nicht federalni vlada a texaske, A. and M. kolej vydavaji informaeni broturky.

Temple ziskalo vrchni kancelat "Brazos River Conservation and Reclamation Project", die prate teplovskYch obeant a okolnich fart/1011, statni zakonodarna schvalila zakon pro zachovu pady. Dnes statni rada pro zachovu pudy me, U.kadovny v meste Temple.

Tyto Utadovny jako dark, ktere budau zatizeny v Temple, voleny byly pro Coto mesto pro jeho vYhodnou polohu, jetto je sttedem a v blizkosti viech velkYch i malYch mest Texasu.

Mezi vedoucimi okresy v Texasu, teticich se z roeniho jmu ze stildaveho obhospodatovani farem, je okres Bell, v nemt leimesto Temple. Hovezi dobytek, ovce, korna, bavina, vepti, zrno, kone, pekany a tucet daltich produktu farem jsou zdrojem celorodniho pkijmu.

Temple ma, dle censu 1940 ptesne 15,364 obyvatel, mesto stale roste, aekoli nikdy nedosahne velikosti mest Dallas neb Houstonu. Pi-est° ma vtechny vYhody proti temto. Ma hotely a turisticke chaty, kde mono pienocovati za poplatek od $1 do $2.50.

Ma- dobre tkoly a pikes 20 kostelft; Temple me, druhou nejvetti statni banku ,v Texasu s celkovYmi zdroji v sume $3,500.000, â&#x20AC;&#x201D; s druhou mistni bankou c-eikove zdroje pi-esalmji 6is/ici §esti miWO. dolan)

Pet modernich nemocnic naleze. se v Temple, v nicht katdoroene tisice a tisice nemocnYch naleza itlevu a uzdraveni.

V okresu Bell pfebYva 1300 Menu S. P. J. S. T. a pH Temple je nejvetti tad tete Jednoty s podtem 590 dospelYch elentt. Vice net deset procent elenstva SPJST. usazeno je v okresu Bell, majicich do Temple pouze nekolik minut jizdy.

Zeleznice Santa Fe postavena byla v Temple pied 59 roky.

Pied tim a od toho dasu ptiroda pcskytla sve potehnani mestu Temple, takte motto: "Planovano irtienS rry a potehnana ptirodou" je jistO pravdivei

Ve 6'tredu, dne 24, eervence 1940.

VRSTNIK

Temple, ne krisnejii mes o statu Texas.

Mesto Temple, planovane inZenYry a obdakene krasou pkirody, ma 50 desk3 •7ch obchodu a poclnikii, riizne tovarny, d ye hanky, dve "junior" a jednu vy ggi Skolu, dve ste jinYch podnika, obchodla a tovaren a Best 2eleznienich ONEM, •111110111•1.01•0■1•0••••01ww.e.o.f..11.1,4■041011■0■0411110.10110.0101111.41111111../01.411111•0•01110.111MINPOWN110.11111111.0401..1111;* 4:•■•■•••oAmowolnw o awroav o,aw. g .sis.o•0•■.10.•••■<,..ois ■0111.4.18w.ino.o.nwo....s■olmiwipanwo.M.

BLAHOPRANI — S. P. J. S. T.!

CLENOVE S. P. J. S. T. JSOU V2DY VITANI U NAs!

PEOPLE'S STORE

Obsloutime je vkly ochotne dobrYmi a chutnYmi jidly.

Pkijd'te a zkuste na g novY Hill Billy chleb:

Vgechny potkeby a odev.

TEMPLE BAKERY R. L La:slovica, majitel.

TEMPLE

TEMPLE, NOIN•0 •111111.1 ■0

•♦•••■,saalwasMo■wiro•1110.0■••..mwo ■molowo■o■oonwolowo•MK.N•o■oirogavit.•■■■■•■■o•swoomewt :rl■o•sawa41111•0•Mulniim.m.10..mwoalsoasq.no.aollomo ■wwolow.enwo.mwaswoamoo••••o■soimm.

TEXAS. /41/■0

OiO4111100■4141111 104.1111114.81•04M.11111.00111.0•11104

41•11.,•1111.11,0•1110.1011.......♦ ►.■....o■■■•■011M11.411■04■0411111•04/1/0011111.100.M......e ■ollIM041.0.0.011■0.14

VENUJE

BLAHOPRANI SJEZDU S. P. J. S. T. V TAYLOR, TEXAS!

Dr. Thomas N. DeLaney

Ja., vas zvu, byste se trvale usadili v Temple, Texas.

Oeni lekak a optik Telefon iliadovna 3248. — Res. Telefon 2687.

513-14-15 Professional Bldg.

TEXAS TEMPLE,

BARNEY SISSOM

COHINEK14101.011■011M0•1111.0■0•11111.0■ 0”

OKRESNI KLERK Kandidat o znovuzvoleni, okres Bell.

01101.0•1111/0

...41•1.,■0041.o ■roomo.......wro.n•ovino.1 ■0•1011.40Moo.m..w.o..wo■wo.n.immoo■o■ovsa.o...,•■■■••••00100410:41

BLAHOPRAN1. SJEZDU S. P. J. S. T. V TAYLOR, TEXAS!

K. T. HIGHWAY GARAGE

a pozvani, byste se trvale usadili v Temple, Texas.

JOE JAKUBEC, MAJITEL HOLLAND. TEXAS Kdykoliv jedete pies Holland, zastavte se u nas na prvni tidy gasolin, olej, rafy, duge, soueastky, upottebene soudastky, spravky baterii a acetelyne svakovani.

JOHN R. BIGHAM SERIF OKRESU BELL .t.1,01.1•041

0•1000.10.0•••0•=1.0411.10”0••011”11.410W■00.0■041160.110.11.111

4041■041111.04111044•11.4•1..101 ■04MAN•oviwroso.i.o•..abamiwa.mtreaKmicapo ■■

Blaltopitani Sjezdu S. P. J. S. T. v Taylor, Texas!

VOLTE PRO

JACK SPOONTS Kandidat o znovuzvoleni za okresniho klerka okresu Bell.

Vag hias a podpora bu.dou oceneny.

0.1•411 0.414/11■041111.041111.0411111.04.11.00W.11•1..1111.411111.0.11111.7 ■04M.~0041•KM10.■0411•.•■■%/1.4110.0111■0■INMINI.4•10.01111•041/0 •

MY VAS ZVEME DO TEMPLE!

Chas. S. Cox & Son DobrY odev pro mute a hochy.

TEMPLE —

VESTN1K

Ve stkedu, tine 24 eervence 1940.

A6 okres Bee, lezici v jetni easti Texasu, N byl podat roku 1857 a zorganizovan v r. roku 1858. Pojmenovan po generalu Bernard E. Bee st., .ktere byl za republiky Texaske tajemnikem valky pod tehdej gim presiclentem Houstonem. Zeta, z ktere byl okres Bee utvoken, byla drive znama co okres Goliad. Tak alespori jest zaznain ye spisech "Texas Almanac".

Ad neni pochyby, ze nag lid slovanske brzy po utVoteni okresu Bee tu a tam byl take zastoupen, teprve at asi za tficet roku, co byl nag okres uskuteenen, se dovidame o stehovani se nageho lidu do okresu Bee, ktere jak z tst pionere vypravovano, vet ginou to byly 0tevtene prerie, jenom kol potoke a sem a tam nektere ten strom bylo videt. Jake to rozdil tines. Tehdy to byly vetginou otevfene pastviny, divoeina, po nich se prohanel divoket dobytek, a tines v tech samech mistech vidime krasne fanny. Ovgem, ze tu a tam je gte tines spattime nekterer kus vet giho pastru, lee porostlY ponejvice "moskytovem" lesem.

Asi pted padesati lety poeali na gi lide se stehovat do okresu Bee. Ad ptichaeeli z rozdilnYch okresu, ponejvice jich ptichazelo z okrest Lavaca, Fayette, Colorado, Gonzales a Wharton.

Tito novi ptichozi se usazovali easteene ye tfech mistech na geho okresu Bee. Jednim oblibenem mistem bylo ono, letici asi gest mil na jihozapad od okresniho Mesta Beeville, lepe ted' znamo co osada Central. Druhe mist:: bylo na jih od Skidmore, a tteti misto bylo tam, kde je dnegni osada Olmos, ktera poeind od Olmos kriku, leticim asi 'gest mil na zapad mesteeka Skidmore a Wine se na zapad, asi po gest mil.

Jak jsem se dozvedel, v tu dobu kol let 1890, usazovalo se zde mnoho krajanii. Tak tu byli ptistehovani Stepan a Valenta Kubalovi, Karel a Frantigek Sugarek, Bohae, Vavru ga, Nedbalek, Hreek, Vedeta, Mareak, Mieulka, Kacourek, Barton, Strouhal, Juchelka, Pustka, Tobola a mnoho jinech.

Kdyz tak vzpominame na ty stare osadniky, bylo by velikou ktivdou, kdybych zde nevzpomel na krajana Vincenc Doubravu st., usazeneho pti Papalote a pak Petra Mikesku st., ktere ad bydlel v okresu Live Oak za tekou Nueces, mel tak velike zajem a podil v tivote nagince v okresu Bee. Lee zminim se o tomto je gte pozdeji.

Mnoho ptistehovaleho nageho lidu z Evropy, co pkijizdeli do Texasu, piipluli po lodich do Galvestonu a odtud pak jeli po viaku do vnitrozemi. Bylo take mnoha tech, co se obracell na krajana Russka, ktere by tim easem jakYinsi zastupcem pro dopravni spoleenosti, a kterY bydlel v Schulenbug, Texas. Frank a Josef Russek, byli asi jedni z prvnich, co pHgli do okresu Bee a usadili se ye Skidmore. Pan Kessler fibre pfitel Ruskovech mel veal kus pozemku, leeici na zapad od Skidmore a byl to tento pozemek, ktere za pomoci brate Russkovech procidevan na gemu lidu, ktere se usazoval v okresu Bee. Nekteti osadnici, co pti gli do tett) nove krajiny, udelali prvni rok di dva dosti dobrou rodu, nekteti velice dobrou. Ale v tom najednou, jako kdyby se yee v opak zmenilo. Pfigly suche roky, take jak jsem od mnoha po sedm let, co zde sucho na ge zaeateeniky pronasledovalo. A jeden rok dokonce jedenact mesice nepr gelo. Nesledkem tohoto mnoho nagich lidi odeg lo z okresu Bee prye. Jen male hrstka jich zde zerstala a jak mne sam jeden z techto starech pionere fikal, pied mnoha roky, kdy jeg te zil, zestali zde jen ti, co doufali v lepg i roky a tech bylo velice make a pak ti, co odjet nemohli, protote nemeli zae se dostat odsud pryC. Avg ak ti, co zde vytrvali, ad mnoho trpkych chvil a mnoho svizelu pro gli, piece nakonec byli odmeneni a skoro katde ku svemu stati vlastnil svej domov. Naei lido, ad mu sell mnoho vytrpet a piejmy byly velice skromne, piece ptevladala mezi nimi veselost a radi se schazivali a bavili spoledne.

Piisly dobre roky a easy zde se zlep gily. Novella pczemku bylo vzdelavano katdem Token'',

Nagi v o real Bee. tSepsal Jos. Koliha, ml. vice a vice. Nekteti, co odtud utekli, ptichazeli zpet, taktet dal4i novi ptichazeli do tohoto okresu.

Nadeeel rok 1897, kdy Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas byla zrozena v La Grange v okresu Fayette se 25 fatly. A hle, jet na podzim toho sameho roku byl zaloten nave . tad v okresu Bee, tedy prvni tad, ktere byl uvaden po zrozeni S. P. J. S. T., Bylo to 19. tali 1897, tugim v nedeli, kdy se =oho nagich krajane sjelo do menei Skoly, ktera se nalezala asi sedm mil na jihozapad od okresniho mesta Beeville, v osade Central. Na konich, na vozech a pesky, zdeegi krajane se v hojnem poetu dostavili. Ank rodina Petra Mikesky z okresu Live Oak tu neschazela, taktet rodina Vincent Doubravy st., z Papalote piijela na vozu.

Nove tad byl uveden zastupcem Hlavniho ftadu S. P. J. S. T. bratrem Jakubem Vackafem

e?

MS'

JOS. KOLIHA, ML. ze Shiner a pojmenovan tad Slovan Jihu eislo 26.. Bylo deset zakladajicich 'dent a sice: Jos. Barton, Vine. Doubrava, Val. Kubala, Jos. Strouhal, Karel Sugarek, Jos. Bohae, Stepan Kubala, Petr Mikeska, Fr. Sugarek a Fr. Vavruea. Udavam je tak, jak jsou uvedeni na "diplomske" listine.

Prvni etednici byli titco Petr Mikeska, piedseda; Stepan Kubala, tajemnik; Jos. Strouhal iieetnik; Val. Kubala, pokladnik; Fr. Vavruga, dozorce a Vine. Doubrava, Fr. Sugarek a Karel Sugarek co eaetni vebor. Jos. Barton. byl prevodei a Jos. Bohda, street vnitini.

Den 19. tare 1897 byl pamatnem dnem pro vgechny ty, kteii byli zde ptitomni, zestal a zestane pamatnem i pro ty, co ptijdou po nas.

Vge, co jest od nas tadano, abychom tento den respektovali a tu krasnou pro.ci, ktera na tento den byla zapoeata, abychom vlely pracovali spoleene v tivote spolkovem, a ae tfeba bu- deme miti cestieky rozdilne, neclit' vele nas veech jest stejna.

Scheze tadove byly odbevany bud'to ve gkole Central anebo u nektereho Mena v jeho dome. Scheme eervnova, se obyeejne odbevala u rodiny bratra piedsedy Petra Mikesky, ktere, jak jsem shora uvedl, bydlel za iekou Nueces v okresu Live Oak. Osada Mikeska v tomto okresu byla pojmenovana po tomto mute Take se musim zde zminit, ze pani Anna Mikeskova, mantelka bratra pfedsedy Petra Mikesky byla prvni elenkyni u naeeho tadu, jak dle staTereb trotokolnieb 7-17narrn) Twin vvraf,1

Ze zaklaciajicich elene na geho tadu jest ue na tivu, co vim, pouze jeden, tim jest bratr Jos. Strouhal.

Divaje se do protokolnich zazname, shleciayam ,ze byl Cas, kdy padl poeet 'Clem nageho tadu v roce 1900 at no, osm. Led musela to byti jakasi St'astna osmieka, ktera, piece nas red zachranila od zahynuti. A tak na g tad za .dva anebo tii roky poeal silit a v roce 1908 jest zaznamenano 14 brate a 5 sester, tedy celkem 19 Menet.

Ano, perne byly zaeatky na geho fadu, zrovna jak ten tivot na gich pionert. Avgak pomalu, ale jiste se â&#x20AC;˘racovalo ku pokroku. Velkou zee sluhu na udrteni nageho tadu pti tivote ma prvni piedseda, bratr Petr Mikeska, ktere ut mnoho mire spi spanek yeenosti na htbiteve pie meste Beeville. Byl to mut prozirave, zasvecen do spolkoveho a ne.rodniho eivota, a nezdrahal se vykonat v ge, co by prospelo fa.du a Jednote a taktet i ostatni ittednici s nim pracovali a ho ctili. Nebeti jich v gech, netegil by se nag tad z tak dlouheho tivota a pokroku. Pti tomto musim se take zminit o jednom nagem bratru, ktere zastaval &ad eeetnika pies 21 roku, a to jest bratr J. P. Nedbalek. Jeho ptesnost vedeni knih spolkovech na geho tadu mne velice prospelo pit sepisovani historie nageho tadu a umotnilo mne podat tyto spra y -ne.

Nae tad Slcvan Jihu ma nyni osm a etyficet dene a sedm alma v Detskem odboru.

Scheme se odbevaji uz po mnoho mice ye gkole Beyer, ktere, jest asi 5 mil na zapad od mesteeka Skidmore, zrovna pie silnici, ktera vede z tohoto mesteeka do osady Olmos.

Pied tim se odbevaly scheme v Olmos Skole a jindy v Central gkole. Posledni Cas se mnoho rokovelo o sini pro nag tad, lee dosud nebylo nic ureiteho rozhodnuto. Av gak je dost mottle, ze v brzke dobe bude neco v tomto ohledu &lama. Nejhete je, ze na ge elenstvo jest tak rortrougeno, temet po celern okresu, nekteti at ye vedlejAim okresu. Opetne jine Cleny mace po celech Spojenech Statech, usazene v reznech mistech.

Take musim sant, ze tu mime ohnove spolek R. V. 0. S. a pak take naginci katolici maje zde tad Katolicke Jednoty Texaske.

Jegte nekolik slov o zdej gi krajine. Osada.

Olmos za dfivej gich 'ease mela zde katolicky kostel a pie nem male htbitov. Kdyt ale byl pozdeji postaven kostel ve Skidmore, byl onen kostelik v osade Olmos biskupem proden. Htbitevek vgak do tines zde je co pamatka, av gak do neho se ut nepohtbiva. Osada Olmos za starech ease mela i sve hudebniky. Tet 'Skala tu byla, ale nyneegi Olmos gkola byla postavena asi v roce 1913 a pied nekolika roky bylo k ni piestaveno.

Take g kola v made Central, kde byl zaloten nag tad, byla strtena a nova, budova postavena o neco dale, net kde prvni ekola stela.

Za starodavnech ease, jak yypravuji nagi stale lido, kdyt se nekam chtelo jeti, namItilo se ptimo, nebot' tehdy nebylo tu "fence", jako dues. Take ov g em nebylo kar. Pamatuji dobfe, jak jegte pied 15 anebo 20 roky byvaly cesty po de gtich epatne, obzvla gte kde byly eerneeg i pozemky. Dnes v gak z inesteeka Skidmore vede na zapad do osady Olmos dobra silnice, kde na zapadni strane teto osady se spojuje s jinou silnici. Take zde videt ginu, ci spravne distirnu baviny. Take je zde maid g torka. V tett) wade ptebeva dosud veteina nageho lidu, potomci tech prvnich ,stakech pionert.

Take se musim zminit, ze na g okres Bee ma Ceske hudebniky, jsou to Hrdinovi bratti, ktetl po mnoho rake tiji blizko okresniho Mesta Beeville. Jejich kapela ireinkovala na etyticeti lete °slave nageho iadu, odbevaneho ye ekole Skidmore, dne 19. tali 1937.

Za prvniho odboje pro starou viast se mno:ho zdej gimi osadniky vykonalo. Taktet od po"eatku nynej giho, ad jak jsem shora uvedl, jsme rortroudeni po celem okresu, piece zde same odboeku a ae udalosti posledni v Evrope jsou talostne, doufame veichni, 2e mrabrnzy 1 bedovani brzy nad Evropou zmizi

VESTNiK

Nee modernich valek.

TANK 23 eervence 1830 vyplula z bostonskeho pfistavu male lod' s ureenim: do Kalkuty. Jeji posadka se skladala z dvaceti mute, kapitanem byl Tomas Colt a plavdikem byl jeho synovec Samuel, gestnactiletY chlapec. Titul namoinika patfil chlapci teprve nekolik hodin, proto2e cesta z Bostonu do Kalkuty byla jeho prvni plavbou, aby na to tim pygnej gi, to se stal jednim z "chlapct od mariny" proti villi sv‘Ve ch rodieft. Umo21111 mti to strYc-kapitan. Ale na negtesti druhY den plavby doglo ke krvave piihode, kterft, zvratila klid na lodi. Bylo to drama, jeho stopy se vryly do pameti Samuela Colta a je2 melo dalekosahle dtsledky prime a neupfimne, nejen pro mladeho plaveika, ale pro cele lidstvo. Kapitan byl vdovec, a aekoli mu bylo u2 pfes padesat, byl stale je gte hezkY mut. Seznamil se na palube pfi obede s krasnou Zenou, a to neodmitala dlouho jeho °d yable navrhy. A kdy ji jeji mantel, obchodnik s dobytkern z Texas% pfipominal ponekud hrubYm zpilsobern, co je zakladni povinnosti verne man2elky, utrousil Torna g Colt poznamku, ktera mu pfigla brzy draho: "Pamatujte si, pane, 2e na sve man2elky jsou hrubi jen ti mu2i, kteti jsou neschopni bYti jejich pany jinYm zpftsobem."

Odpoledne teho2 dne vygel kapitan, doprovazen svym plaveikem, na palubu, aby se jako obvykle progel po milstku. Byl silnY lijavec.

Kapitan mel mit noeni slu2bu. Ale sotva byl na poslednim schode, vystoupil proti nemu urateny mantel, kterY ho ui cekal, schovin za kominem; v ruce detel obrovskou dvouhlavriovou pistoli.

"Ja vas naueim, co to znamena uratet poeestneho (Agana texaskeho !" vykfikl na kapitana a jeho maleho synovce.

"Jsem vitm k disposici," odvetil dtistojne Tomag Colt, vytahuje tee svou velikou pistoli. jeden "Na dvacet pet krokii a stfili se, padne!" ktieel mut z Texasu, kterY byl elm rozeilenej gi. "Mftgeme hned zadit! Katdy ustouji dvankt kroktit!"

"Zapominate, ie nemame sveclky," poznamenal zdvotile kapitan.

"Tento chlapec je nahradi!" odpovedel mantel, jeho jegitnost byla tak uratena. "A2 budem na miste, zavola: "Palte!"

S blaznem neni fed; Tomag Colt to dobfe yedel. MladST Samuel pfihlitel jako zkameneV..

Mut z Texasu se k nemu obratil: "Postav se tamhle doprostfed a at budeme pkirpraveni, zavolej: Palte!"

Poslechl; zuby mu strachem jektaly.

Prvni vYstfely sly mimo. Pfi druhe salve poranil Colt protivnika na levem rameni, ale sam zftstal nezranen. Ale ted', k ft2asu obou Con, vytahl Texasan z opasku jinou pistoli a v okarnZiku vystfelil nove dve rany.

Kapitin padl. Posledni kule mu projela srdcem.

"Bylo to naprosto regulerni," vysvetloval Texasan prvnimu dfistojnikovi, kterY pfibehl za nekolik vtefin na palubu. "fteklo se, .2e se bude stillet at nekdo zemte. Neni mou vinou, kapitan mel jen jednu pistoli!"

Vzpominka na toto drama dojimala mocne mlacleho Colta, protote ztratil strSrce, ktereho miloval a jent mu byl ochrancem v tivote.

"Kdyby byl mohl stfelit tfikrat nebo dtykikrat, misto dvou ran, byl by je gte nativu," opakoval si a elm dal, tim vic se to u neho stavalo vagni.

Tento inladY namotnik, kterY neznal dosud nic z mechaniky, dal se s neobyeejnou vtili a nadeji do pokusft, jak zdokonalit tehdej gi pistole o jedne a dvou hlavnich. Napadlo ho, Olt bubinku, kterY by umottoval dtyki i vice ran bez sta/eho nabijeni. Sestrojil prvni model ze dfeva a nazval jej revolver, cot znamena anglicky "etieejici se". Druhove od namofnictva, ktedostali prvni jeho vYrobek do rukou, e to je nesmysl. 2ivot neuznaneho genia se mezi nimi stal brzy nesnesitelnSr. Colt se rozhodl opustit lod' a del se najmout na jinou, ktera se plavila do Indie.

Daleke cesty pfesvedeily je gte vice Colta, jak je jeho vynalez deletitfT. Po navratu z Indie se

a

dal zapsat na polytechniku, kde se naudil neobydejne snadno vgem vedeckYm poznatkfim, ktere mu at dosud chybely. V roce 1835 si dal sviij vynalez patentovat v Anglii a v Americe.

Zbyvalo jen uvest jej ye znamost a nalezt nekoho, kdo by jej vyrabel. Ale nikdo nechtel dlouha, leta ani sly get o "sensadnim vynalezu", kterY se li gil od dosavadnich pistoli te2 tim, to se nenabijel hlavni, nYbr2 zezadu. Vlada, SpojenYch statu, jit Colt nabidl svfij patent, ani neodpovedela a anglieti vYrobci se mu proste vysmali. Tehdy mu pfispela na pomoc nahoda — revoluce statu Texas, kterY se prohlasil nezavislYm jako Republika jedne hvezdy. Hnuti bylo od poeatku odsouzeno k nezdaru. Ale Coltovi posloutilo jako nedekana reklama. Amefieti dodavatele zbranizadali nemotne ceny anebo vftbec bojkotovali mladou republiku. Jeden z prokonsult texaskYch, jmenem Billit, si vgak vzpomnel na Cony revolver, o net u2 kdysi slygel a kterY mel tu vyhodu,ze byl levny. A Colt dostal objednayku nejprve na pet set, pak jegte na tisic revolvertit, ktere kupujici ani piced tim nevideli.

Tato neeekana objednivka popohnala okamvYrobee. Zfidili pro Colta dilnu a 14. bkezna 1837 vygel prvni strojne vyrobenY revolver na vefejnost. trspech nebyl site fipinY, ale aspori bylo jmeno Coltovo rozhla geno po celYch SpojenYch statech. Po potlaeeni revoluce v Texasu pfigla jina: obdanska valka na Florid& Colt tam ihned odjel a `za fidelem reklamy" rozdal nekolik tuctft revolverft mezi thistojniky federalniho vojska. Ackolijeho zraii se vYborne osvedeila, byl odmitnut ve Washingtonu zptiisobem 'ne zcela zdvoillYm, kdy nabizel opet paterit vlade.

Koncem roku 1837 vratil se Colt otraven a unaven do Hartfordu, sveho rodneho mesta.

Nefispech ye Washingtone, kde vojen gti odbornici ani nechteli ueinit pokus s jeho vynalezem, ho zbavil odvahy, take se ui chtel vzdat boje a "ponechat budoucnosti, aby posoudila, zda byl blaznem nebo neuznanYm geniem". V teto dobe ho navtgivil dustojnik, ktereho poznal na Floride. Byl nadg en ColtovYm revolverem a pHgel se zeptat, co podnika novel° se svYm vynalezem. Colt se mu svetil: "Ui jsem se chtel nadobro vzdat nadeje, ze bych mohl vyutit obchodne sveho vynalezu." — "Podle mei° soudu je hlavnim nedostatkem va geho revolveru jeho velka vaha. Main pro vas nekolik navrhu, jak by se to dalo zlepgit. Pfijmete-li je, jsem pfesvedden, to nic nezabrani roz gifeni revolveru po celem svete." Colt pfijal a zanedlouho se objevil novY revolver "Walker-Coltilv", kte117 zcela podle pic edpovedi kapitana dobyl znadneho ftspechu. A zas to byl Texas, kde byla novinka vyzkougena. Ve valce proti Indianfun byli dustojnici ozbrojeni Walker-Coltem Ale ani jeden z obou spoleenikft Hemel obchodniho ducha. Podnik se dostal brzy do velikych finanenich nesnazi, proto2e poskytoval v rfiznYch severoamerickYch guerilach zbrane na fiver a dvakrat udelal Apadek, v roce 1842 a 1848.

V (lobe, kdy se zdalo, ze je v gemu konec, dok obratu. Vypukl novY konflikt s Texasem a general Taylor, velitel federalnich vojsk, objednal u Colta tisic revolverti, za ktere zaplatili pfedem 28.000 dolaru. To vratilo Coltovi a jeho velitelum elven. V roce 1852 byla vystavena prvni skutedna tovarna v Hartfordu, kde stoji podnes. Kolem r. 1860 bylo objednavek tolik, te bylo nutno nekolikrat zvY git rjrobu, a dnes se vyrabi 1000 kusft denne.

Po texaske valce, kterou vyhrala federalni vojska hlavne proto2e byla ozbrojena revolvery, stala se nova zbrari nesmirne popularni v cele Severni4.merice. Pro cowboye se stala stejne cennou jako kun, kaliforn gti zlatokopi platili za revolver at 100 dolaru. Ale Colt se dlouho netegil ze sve slavy. Zemfel roku 1862 ye veku 48 let. Mut, kterY pled dvanacti lety byl bez krejcaru, zanechal po sobe pet milionu dolaru. VYznam Colt& neni jen ve vynalezu zbrane, ktere se dosud uiiva, ov gem zdokonalene Browningem. DUleiitejsi je jeho my glenka samoeinneho nabijeni, proto je revolver pfedkem kulometu i rychlopalnYch del. Proto take president Roosevelt nazval Colta "otcem modernich valek", kdy mu byla odhalovana socha v Hartfordu 'Dic ed nekolika lety.

Ve ,stfedu ., dne 24. Cervence 1940.

STESK PO DOMOVE Pamatuji se, to mne pfepadnul jednou fitasnY stesk po domove v Pa:1MM, kdy unaven v podveeer na lavieku jsem si sed — tam, kde omnibusy pteptahaly kone. Stela jich tam cetada . vedle sebe a zrovna u to lavieky, kde jsem sedel jh. A pojednou to do mne uhodilo, stesk zachvatil me jako kkee, a kone jakoby neOdell i "vedeli", co se to se mnou deje, soucitne jako psi vztahovali ke mne S'ije s teZkSmni hlavami. Ale cog, v torn stesku tenkrat bylo snad promiseno i nee° osobniho — osudne rgznamneho, proto pfechazim rychle na jinS T moment tivota, kde moje osoba zfist,va Alpine v pozadi.

Bylo to na Rusi, v NAnim Novgorod& NavAteva vSTstavy byla mizerna; rozlohy vSrstaviAte nelakaly a vyhanely svou prazdnotou. Take restaurace, hotely, zahrady, zabavni mistnosti "bavily se nudou." Sedel jsem jednou v zahrade hotelu L' Europe. Tu gim, to se tak jmenoval. Hrala tam kolinska hudba "Oervene kogilky" hthly doslovne prazdne zahrad y. V pavillonku vysedal jsem s p. Kmochem. Kaide pub hodiny musilo se brat. Tfeba jen tidiim a stromum. Tu jsem pak osamel po dobu hry.

Mimo p. kap. Kmocha je gte jeden jedinY mut ke mne pkisednul. Byl pftvodem s yYm tech, ale na Rusi zdomacnel, nevim uz odkud byl. A vypravoval, jak Rusi ptivyknul, s ni rostl, jak ji ma rad, term i dve deti tam pochoval, i matku mel v ruske zemi, na ruskern hititove, na vlast ui si ani nevzpomene, nevi ut temet, jak vypada.

"Prosim Vas, tomu ut je vic net etyficet • let!"

A take tak mluvil. Mnoho z na gi tea zapomnel. Lamal u2 tu ee gtinu "Aka Rus".

"A nic vas uz k domovu nepouta!" ptam se.

"Nic. Pfizeri pomfela, nikoho ut tam nemam, aby me tam je gte poutalo."

"Myslim, nevzpomenete-li si na svou zem, svilj domov, kde jste bYval, kde jste se narodil, 211."

"V2dyt' ja nikde ani ne2i1. Jako Bite odvezli me, a otec stfidal misto za mistem. Nikde jsem se neuchytil — k nidemu zvla gt' nepfilnul, at tu."

"A techem se 112 necitite."

Zkfivil tak nejak rty, 2e nemusil u2 ani mluvit.

"Net." Ztrnul jsem v mleeni.

P. kap. Kmocha chvili u2 mezi nami nebylo.

Slygel jen prvni east' na geho hovoru. Pul hodina byla zase tatam, "musilo se hrat". A nevim, dal-li tak hrat, jak Kral — nahodou nebo s Amyslem. Po kratke ouvertute z daleke dalky, prostranstvim bezpoeetnYch mil — zavznel k nam ohlas nagich pisni — v facIce za sebou — jak perlidky navleeene na grifirku zlatou. Mtitj rusk tech umlknul a poslouchal. Aspori nemluvil, poslouchal jsem i ja, a nev gimal jsem si ho. — — — — A tam na estrade hrali. Hrali vroucne a liduprazdne zahrade. A pojednou zanotili — jednu z tech nejkrasnej gich — kterou katdY me, rad a rad jsem ji mel i ja...

"U panskeho dvora nag Vitougek ore Berne voleeky ma...

Posloucham a pojednou si vgimnu eehosi na blizku... zdvihnu hlavu a hledim na sveho souseda.

Bo2e, to u2 nebyl on...

Jakoby se hanbil, odvracel tvaf — kdy ji zas obratil ke mne — slzy "cftredkem" — — za krftpeji krupej zvolna, teke firmly se mu pc, Plakal muj drahY, pferugenY tech...

A hudba tim vroucneji hrila: "Kdy2 brazdu door& na me si zavola, neb on me z daleka zna."

Oh, zavolal on na "svou milou". Neb on ji Vilem Mrttik. "z daleka — z daleka" znal!

KahlY Novel ma sklon soudit sebe sama podle syYch idealft a druhe podle jejich einu. — Harold Nicholson. fjpezormeni etenifilm: Dokoneeni elankn pa, na Kolihy naleznete na tfeti nasledujici stance,

Ve sttedu, dne 24 6ervenee 1940.

VESTNt

1011■11114/NOTO11.1111111141 ■111100■04110.111111.11•111.04■01110,04111111.4.11.04///b0011111.4110.1

,404

0411111.)01111.0411M11 ■0

0

Sjezdu v Taylor!

Zvolte Temple stalSrm sidlem Hlavni Oiadovnv S. P. J. S. T.

Naie mesto uetive zve piestehovini vaM Hlavni tfadovny k nam.

•• •

Bob Eckels

E. Nettles

PO.TIgTENI 'MHO DRUHU

INVESTMENTS & REALESTATE

Temple,

04•11■041•114,4••••(.1111•04N/0.0•1111•04/11100411M0.10.04NO<NINN)JMIIIN

Piani mnoha zdaru S. P. J. S T.

Piejeme piny zdar Vail obdivuhodne organisaci!

E.

NNW

diviroass.smoamo ■P■ms.awoome4

4:11111•041111111.01111•0111111..11111.■011111.0.1.)011100•1111.1111111■0•1111.11111111.4110.1M.1 ■11■11■1111111.01.1

Texas.

Temple,

Texas. )411■011149

4111111100■111,04■00■04111111■04111111,011111114./1/00 ■04.0.11.1111.0

41101111.0.1•09411111.0111110010•041■ 041111111,0•111.04/0004111104111110111111 ■04811•0111100111100....I.0••■■0111111.0.M.111111•0411■41.111111001.0/10•11.0M

I MN0110 ZDARU A USPECHU SJEZDU SLOVANSKE

VkHO ZDARU A USPECHU

PODPORUACt JEDNOTY STATU TEXAS PORADANEMU V TAYLOR, TEXAS

Sjezdu Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas, potadaneho v Taylor, Texas!

• ••

—pfeje-

PitEJE-

August Kaciiis"

p DR. W. A. CHERNOSKY

PRAVN! RADCE S. P. J. S. T.

TEMPLE, ■•■•••■

NM* o

• •

Texas.

Temple,

TEXAS

0104Nowo onio o o em.00lawo o o low o onoa •••• o

•

p

aisqww.o.O. Dear° ■••• o t

NIM0I0/00•1=1.04•0.0 0111.41•111■0•11104.11110.11■04/0/1.0•1111.41111■0•11■0■ 00.41111111.41•W1INMKNIIII.1.11111,1

Piejeme mnoho zdaru S. P. J. S. T. Sjezdu v Taylor, Texas!

I

WAR Pfli gTIMU SJEZDU SLOVANSKE PODPORUJICI JEDNOTY STATU TEXAS, POMDANEMU V TAYLOR!

• ••

Zvolte Temple stalSim sidlem Hlavni Oiadovny S. P. J. S. T.

Fletcher Gins v

• ••

Tem ple,

Texas.

Sunset Hatchery WM..1. MIKESKA, majitel.

Kupei kulatYch a Ztverhrannkeh bain baviny Nejnovej gi, zdokonalene stroje — Nejlepgi slugba. p

Temple,

Texas.

1111•01■ 00111.0111111.0.1.04111•41..001111.1■001.0...........11.0.01111.0.11111.4 ■0■■■.........0.wo■o■ o41116.0111.04110.0

I.. a"

)4110.1111100 ■11■0■0011.04111.14111111•0•01,041111.1111111.0 ■0•111•0.111041.0■11•011110001110..01■0■04111.1.111.0.11,04111.0■11■011111"

41"

Navitivte H. M. JAKUBIK's STORE & CAFE I Zabcikville, Texas,

• •-•

Temple, Rt. 4

Kupujeme a platime nejvy ggi ceny za vajigka, drilbeg, smetanu a jinn rolnicke vYrobky. \Tidy 'name na sklade dobrou zasobu Cerstveho zbo gi, grocerie, masa, ovoce a zelenin, tei obuvi a stfi gniho zboi, a chladne napoje. 1Thcly ochotna obsluha.

V.6.2ENt KRAJANE:— Poulijte na geho planu, kdyg jste unaveni, pkijd'te k nam pro derstve, sudove Pearl pivo. — Nahake si zatan gite a pooktejete — nebude zapottebi lekafe. Phj.d'te k nam take pro: •

1

Smigene zboil — Stavebni (Vivi a material. Drity na kolovetry, nilitele travy, $1.00 za par po Mem statu.

Piejeme, by se Sjezd S. P. J. S. T. vydaill a Hlavni tkadovna byla v nagem meste Temple!

T. T. SEFCIK a rodina Route 4,

Temple, Texas

44,411.9.1.011•11/0111•14.141•111.11■00111110.111,011.1111...1.0041116:141.0.iiik...1.1.0.10.0.1.0.01p...0,4111101.04■ 00111■ 041111■ 1711111•04•1•04111110111

Ve stiedu, dne 24. EerVence 1940.

vESTNIK

Nekolik ukizek moderni a chite-tufy mes a Temple.

Temple ma dva moderne zatizene hotely — tel o 14 poschodi, 125 svetnic, kavarnu a dve jidelny. Doering Hotel ma 110 svetnic, kavarriu, jidelnu a nejvet mistnost pro bankety v Texasu. Mesto Temple jest davno zname pro sve nemocnice, take krasu ' arn. Stied mesta s velkYm hudebnim pavilonem je dastaveniekem obecenstva a pro okolni rolniky je to postarano teelne zbudovanym tr'Zietem, kde tito pkichazi odprodat svoje produkty. g

y

Naie upilmne blahopiani vier ctenSrm delegatiim a navitevnikiim XIII. Sjezdu Slovanske Podporujici Jed, oty Statu Texas, v Taylor, Texas.

II:11111;11::ill';!ii11111;; 1111111i11111111111111I11111111111111111111111111111I11111;111:1111111111

!99R111111101111MOIRIIIIIIRIM101611111110/11111111111111101110111.:

Ayr,

SVETNICE " $1.25 "

$2.

SVETNICE 25 DO $

b.. ♦ .111111111!1!11!11:'.1 ,,::i;I:di1111:11i1;11111111111111111111111111111111111111111IIIIIIII',. I : 11111

111111111111111111111111111111111111111111111111!1111111110111111111111111P1111 ■111111111:11110111

DOIE RING If0:, ZVEME VAS, BYSTE SI ItINILI TEMPLE VA S1M HLAVNIM STANEM .

Shop

Doering Hotel a C VaAim domovem od nynej§i doby.

TEXAS

TEMPLE, W:aiiiiiiiir-7Laeumsnosaknanomma

11.41.1.

•117"'"' tH us“;

VEST N I K

Ve stfedu, dne 24 eervence 1940. a ge opetne slunk° svobody zasvitne. To neni pfani pouze Lechoslovaku, ale ka gdeho uptimne citiciho Ameridana virbec.

Mohi bych toho jegte mnoho o na gem okresu napsati, lee vim, ge jsou take jini, co chti nee° pro slavnostni disla Vesniku napsat. Proto jsem napsal toto tak strudne a doufam, ge v padu, ge jsem udelal nekde nejakou chybu, anebo nee° opomenul, ge mne to etenati odpusti.

Ku konci chci podekovat pani Terezie Kubalove a sestram Anetce Doubravove a Amalii ugarkove, dlenkynim nageho fadu Slovan Jihu, ge mne vypomohly tak ochotne a sdelily informace, ktere jsem pou gil pfi sestavovani teto historie. Ovgem vim, 'tie mnoho bylo pfehlednuto a by by z toho Vestnik, kdybych mel vgechny ty uddlosti za jejich givota popsat a take dik bratru Nedbalkovi za jeho vYpomoc.

Pfeji tfiriactemu sjezdu naei Jednoty zdar a take S.P.J.S.T. dlouha leta givota na poll spolkovem.

Lidove kroje a pisne °pet oiivaji.

Tegka droba, kterou pro giva eeskY narod v techach a na Morose, ptimela jej °pet, ge se vraci ke zdrojtim sve vlastni svebytne narodni kultury od faleg neho pozlatka internacionalismu. Wive °pet v nebYvale mite lidovY kroj, ktery uti v mnoha krajich davno zanikl, ale nyni byl peelive vzkfig en. Take lidovYm pisnim se venuje pozornost a sbiraji se mezi lidem pisne, ktere u g znaji jenom starts pametnici a z nichg nektere nebyly jeete gadnYm sberatelem zapsany. Vyglo take nekolik novych "Zpevnikti", sbidek lidovYch a narodnich pisni, ktere jdou elle na Qdbyt. V ramici "Oeskeho hudebniho maje" v kvetnu 1940 byla pak po celY mesic ttikrat kagdeho dne v radiovem rozhlasu stard pisen deska, mora yska neb slerska.

Chyby jsou snadne, chyby jsou nevyhnutelne, ale gadna chyba neni tak velke., jako stat na mist& — Jex Blake

Aruba historie fadu Slovan, els, 9.

A PODNET nageho mileho br. pfedsedy Jos. N Jakubika, kterY timto dasem dr& kormidlo nageho tadu Slovan, s dovednosti a obratnosti dovedneho eofera, ku spokojenosti veeho nageho elenstva, a pobidkou br. redaktora, pokusim se jen o struenk popis tadu nakho. Lituji, ge nemohu poslougiti fotografii nagi sine, Mame mezi dleny nekolik vhodnYch obrazkil, \Teak se skupinou jen nekterYch clenu i neelekteki si je pofidili na svou pest' a fad, z spornYch duvodu, distal bez mile pamatky. — Veak k veci!

Co nine uvedeno vyjimam z prvni protokolni knihy fadu Slovan a dodavam, kde bude jmenovan jeden neb vice elenti, tak za ka gdYm zemtelYm bude kfi gek. fad zalogen byl dne 21. bfezna 1897. Domnivam se, ge to bylo v sini du Nova. Osada tehdy zde stexajici jednoty L.S. ' T. gkrabaP.S., temito obeany: F. F. 8ebestat, nek, Ant. Fojtikt, Frantieek Fojtt, Josef Balcar, Tomag Bravenec, Jifi Macik, Fr. Balcar, Jos. Fojtt, F. M. .8ebestat, Toma g Vajdak, Frantieek Vajdakt, Jos. Kotrlat, Franti gek 8ebesta st. t, Jos. 8ebestat, Jan M. 8ebestat, Pavel Blaha, Jan Blignak st.t, Pavel Nedbalekt, Frantigek 8tefka, Martin HlavatYt, Jan Prasatik, Fr. Mieat, Josef Zadrapat, Jan Kovatt, Vaclav Ignact, Stepan Martinkat. Dale, mimo Schtlze do svazu se rodiciho Bratrstva se pfihlasili: Pavel Prochaskat, Jan Rubadt, Josef Kocurekt, TomaS Macikt, Martin Daneak, J. F. Ktenek, Josef t krabo.nekt, Jan Vajdakt, Frank Jandalek, Jan Patenica, Antonin Machaeekt, Tomde 8ebestat, Anton Suchanek, Jos. Junekt, Tomag Eleikt, J. 8t'astnST, Lukag Pkihodat, Jan Liekat, Lukag Orsakt, Jan Marekt. Jak vidno z gije doposud jen miziva mengina z ptivodnich zakladatelii, jich g prvnim pfedsedou zvolen br.

‘ ebestat a tajemnikem br. Toma g BraveP. F. S nee. Doufam, ge br. Bravenec nebude pokladati, co o nem prozradim, za licomerne pochlebenstvi, ge jeho protokolni zapisky jsou nejlepe a nejspraNnejei degtinoU psane v na gich ttech fadovYch knihach. Nemyslim, ge jegte ted', by snad neco podobneho dokazal, neb jak vgichni nagivu jsouci zakladatele, jsou tictyhodni belovlasi kmeti. Frank Fojtt byl prvnim pokladnikern. Prvnim fadovYm lekatem byl dr. Bonhill, jemug fad za kagdeho jim prohligeneho dlena. platil 25c a ka gdY eekatel elenstvi muses piedem slog iti $1.25 vstupneho. Prvnim zemfelYm elenem fadu tohoto byl br. St. Daneak.

Bylo by snad zajimave, kdyby pro misto ve Vestniku omezene, mohl jeden v techto starYch segloutlYch listech vyetene episody s milymi etenati a bratry si sdeliti, co g by vgak nebyl struenY popis zalo geni taclu, ale libivY historickY roman. Strpeni, bratfe Moueko, jig ptestanu, yeak dovolim si poznamku, vlastne d ye, ge nemocenska, podpora byla hned v zadatcich na Bich 1'6,0 kamenem Urazu. Nebylo a neni to za..videni hodne postaveni br. pfedsedy, kdyi jeho rozhodnuti ma bYti koneene v nekterYch pfipadech udeleni podpory.

Druha poznamka by byla, aby v domove kde HI. U. bude miti sidlo sve, byla zatizena jedna mistnost pro stale knihy H. U. i jednotlivYch tacit, neb v dohledne dobe bude to vzacnosti nahlednouti do rukopisu 50 rokii neb vice staNa.eim milyth fadovYm br. zdeluji, ge prvni dve protokolni knihy jsem kdesi vy gt'aral a bude-li libo neobmezim se jen na zalo geni fadu, ale za cele jeho pilsObeni, kterY rok byl nejvetei pfirtistek elenstva, kterY rok nejvice Umrti, vystoupeni neb vyloudeni, ktery rok nejlepgi finandni vzestup neb opaone, atd. Proto knihy 8umgai. jsou u mne peelive uschovane.

V jednom hollywoodskem klenotnickem zavode se objevil tento napis: "Piijdujeme svatebni prsteny za mirnY poplatek." — L. L. Stevenson.

FARMERS STATE of Temple ttednici a fiditele teto banky uctive zde ptindei sve pozvani Hlavni fitadovne S. P. J. S. T., by tato volila mesto Temple pro sve sidlo.

V den 24. fijna tato banka dokonei 30 lete trvani nepfetriite bankovni slu gby v Temple.

Rozsahle, menici se finaneni pomery, ktere jsme piekonali po to dobu, jako obdobi spekulaci, depresi, obchodni stagnate nasledkem valek atd., jest nejlepeim odporudenim sily a jistoty FARMERS STATE BANKY. Z maleho poCatku, podinaje roku 1910, tato banka, ktera si ureila smer ptidrtieni se pfisne conservativni cesty, airrila bezpfestani pokrok k ptitomne posici, vedouci — NEJVETSt BANKY OKRESU BELL. UPLNE ZDROJE PIES $3,000.000.00.

FARMERS STATE BANK ME 0• 00 me

Temple,

Texas

tkednici: J. E. Woods, pfeds. spr. rady Irvin McCreary, presisent W. L. Maedgen, mist. pres.

W. R. Brown, mist. pres.

A. L. Flint, Jr., vYp mist. pres.

E. G. Harris, vy.p. pokladnik A. L. Flint, mist. pfedsecla W. S. Rowland, mist. pres.

Paul Casimir, vYp. pokladnik B. D. Carter, vYp. pokladnik

J. E. Woods A. L. Flint E. C. Johnson A. W. Lingo W. R. Brown

tleni Federal Deposit Insurance Corporation, Washington, D. C. "Vidy jiste misto pro fispory".

W. S. Rowland Chas. S. Cox Dr. G. V. Brindley Dr. Burbank Woodson Irvin McCreary W. L. Maedgen

VESTNiK TYKONAV8E pobotinost v hradeckem chraV me, jakot jsme se pozdeji dovedeli, biskupskem, povolnSrm krokem dum od domu jsme se brali podel strany poledni, jit vysoke domY libeznS7m postSdaly stinem, at jsme minuvge hlavni strati vojenskou, kde jsem se nemohl dost vynadit na dye dela pied ni stojici, pojednou se octi pied pekn "Yin kramem, v jehot vSrkladnich sktinich obrazek vedle obrazku, kniha vedle knihy, zrovna tak, jako pied rokem jsem vide v Stanislavove stoje pied Imihkupectvim Jana Milikowskeho. Dychtive jsem polykal tituly knitek a knih za sklem tu vystavenS7ch, jednak gvabachem jests ti gten,ch, jedr_ak uz thlednou latinkou, abych vstoupe do kramu vedel, zad main tadati. Ale nemohl jsem se nijak na dem ustanoviti; byl bych nejradeji vSechen kram sebral a jako drahou kofist' odnes1 domt. Sestra opet a opet dutklive napominala, abychom bud' dale gli koupit krajek a stutek, neb abychom si potidili v knihkupectvi Jana Hostivita Pospi gila, co by mi se videlo, a pak tech krajek hledali, ale ja vtdy jette pin rozpaku jsem tu sta.' a opet a opet louskal tituly vystaven*th knih, abych vybral, co by bylo za levnST penis nejvzacnej giho. Koneene jsme vstoupili.

"Wuenschen?" elm& o malo co star gi mne povstav od pultu, pfi nemi cosi psal, se nas otazal.

"Nejake Imitky desks bych prosil a moina-li basne", odpovedel jsem.

"Aj, tot' jste vzaci4 host", usmivaje se tento ✓odvet dal; "po tom zboti mai° kdo se ptava."

A poodeged pet nebo gestkiate do dlouhe sine, elm dale ode dvefi tim temnej gi, pokatde se vracel nesa nekolik knitek a kladl je pfede mne na kramskSt still. Net Om vice jich pfede mnou bylo, tim nesnadneji bylo voliti. V te, co se ja pfehrabuji v pokiadech pfede mnou • slygim za sebou mohutn 5' i, ale suchST hlas: "Doma-li pan otec?" Ohleclnu se a spattim mute athleticke, an dervenSrm gatkem hedvabnSm s dela ne prave vysokeho, ale girokeho a pekne vyklenuteho pot si utira a pak levici bujne kueerave vlasy, tu i tam ut gedivejici si nadechrava. Nevelike sive °di zpod husteho obodi mraeive jaksi hledely na svet a nad • zesty banulatS7 nos u kofene dosti znaene stlae,enS7 dodaval oblieeji jeho razu tak zvla gtniho, ze kdo jednou za tiivota jej spatfil, zapomenouti ho nemohl do nejdelgi smrti. Kdykoli za let pozdelgich bud' sam jsem Ceti nebo se sySani taky eital Platonova Faedona, pfi onom mists, kde Sokrates liden, an na otroka pohar jedo“7 mu podavajiciho se tate, smi-li z pohe.ru toho ukrapeno bSiti bohfun, -My mane jsem

!-FU PIONtRSKOU praci, kterou zde pod1 niknul jen malt hloueek krajanil pod vildcovstvim Jos. Jurana a dal gich pomocnSich prakopnika, se gli se po pfedbeinSrch shonech a praci, ku svolane schAzi v zafi 1910 u Frank Paprskate, kde pfijali usneseni, stati se Cleny Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas. Byli to tito: Jos. Juran, prvni pfedseda; J. W. 6ihadek, Rudolf Kodi, Vaclav Beean, Anna Bedan, Josef Haan, Arno gt Valka a Bohumil Carboch.

Setkini s V. K. Iilieperoth si vzpomnel na vzezfeni mohutne postavy, jet byla prave vstoupila do Pospi gilova kramu.

Kdyt kramsky mladenec oznamiv pfichozimu, to pan otec na zahrade jest a hned pfijcle, poodegel, by jej zavolal, (ano, dtenifi, tak patriarchalne nebo primitivne tehdat zatizeny byly obchody), pkichozi velikan pfistoupiv blite ke kramskemu stolu chvilenku minty na mne se dival, nada po zpilsobu basnikuv epickS7ch uvodicich etenife v sam fed prostfed, latinsky na mne spustil: "Nezda mi se, to studujete na gymnasii zdejgim."

"Nikoli, pane", a jit jsem mel na jazyku dolotit "professore". Ale vzpomenuv v tom okamtiku na strfte Vaclava, jent nejsa professorem umel mluviti latinsky, titulatury jsem utajil. "Studuji na gymnasii Btetanskem v HaliCi." "Vim, vim," bezdeky velikan se usmal poslednim dvema slovtin. "A jak jste zabloudil at do Halide?"

"S husary, pane. Jsem vojanske dite," odpovedel jsem ne jit latinsky, nStrt eesky, ponevadt posledni otazka neznameho pana toliket byla deska.

"A ktery mate professory?" zvidal neznamec dale.

"Ve tfidach grammatikalnich mel jsem pana Martina Horu, loni v poezii Antonina Ligku."

"Martin Hora!" jak by elektrickou jiskrou protknut zvolal velikan.."Tot' mfij krajan. Ze ho vzkazuji pozdravovati na stokrate. te-li?"

"S tisicerou radosti, ale od koho, prosim, mam pozdraveni vykiditi?"

"Od professora Vaclava Klimenta Klicpery."

"Klicpera!" vzru gen do posledniho nervu jsem zvolal. "Ten-li Klicpera, ktery Rohovina 6tverroheho napsal a DivotvornST klobouk a Blanicke rytife?"

"Blanik, hochu," opravoval Klicpera klada mu ruku na hlavu a hlade me po lici. Usta jeho spokojene se usmivala a sive oko, pied chvili jests tak mradive, vypohodilo se sluneenim dnem jarnim. "Tu se podivejte, Hostivite," obratil se feel ku pfichozimu ze zahrady hospodab, muti pfistarlemu jit, ale posud rovnemu j ak svice a tvaii kvetoucich, "jaci chlapikove nam vyrtstaji."

A znova tu jeden tu druhS, z obou vzacnSich mutil tu mne tu sestry se doptavali po dosavadnich bezich tiviltedku na gich nemohouce se

Strana historie radn Svaz Cechosloyanfi ye Ft. Worth. a vybudovan na jine strand mesta. A tu nam nastala znovu spekulace, neb nasledkem to zmeny, poeala se v nagem sousedstvi osazovati

Tito zakladajici elenove vstipili v strom Slovanske Podporujici Jednoty 801u Texas tfeba jen nepatrnou ratolistku pod jmenem Svaz echoslovaml dislo 92, ale jiste nyni, kdy v brzku budeme slaviti 301ete jubileum, budou s chloubou pohliteti, jak jejich ratolest vybujela v mocnou haluz.

Co tetkosti a nevole zakusi tak novezalotenST tad, pronajimanim mistnosti pro schllze, zabavy a jine, to uzna kaldS , kdo to zkusiL A tak po letech techto zku genosti rozhodli se postavit si svtlj vlastni stanek. Ale jen to to netrvalo dlouho, neb pokrokem doby, pfibStvinim elenstva, mistnost pro zabavy a divadla nedostadvala. Tu nastala zase otazka, co budeme delat? Rozhodlo se pfistavet. Gel, ne dlouho tegili jsme se nagemu novezbudovanemu stanku, ktery jsme podnikli v nadeji novaneho velkeho vSrsta,vi gte v blizkosti nageho mista, kterSrtto plan byl vgak pfehlasoran

r

SPOLKOVt STANEK RADII SVAZ CECHOSLOVANt cis. 92 ve FORT WORTH

barevna race tak nahle, ze bylo nutno pomYgleti na hledani mista pro dal gi existenci jinde. Ale po seznani situate, dlouho jsme neadkoli neradi a s litosti zkekli jsme se nam tak mileho domova, a pfi schuzi 10. dubna 1938 rozhodnuto jednohlasnSrm usnegenim

7e stkedu, tine 24. eervence 1940. dosti vynadiviti, jak pry pane miuvime po eesku. Kdyt pak jsein k otazce pane Hostivitove, co mne pkivabilo do Hradce, odpovedel, to jedicesty me, abych se opatfil knihami skS7mi, oba mutove blabotne jaksi se usmivali a stall Pospigil obrativ se ku mladenci, "Ma divotvorr4r klobouk", vece a opet i mne i sestrutatikovsky pohladiv opou gtel s professorem Klicperou knihkupeckS7 kram.

"Martina Horu, milk hochu, mi pozdravig," natizoval profesor je gte na prahu se zastaviv, "a panu praefektovi Li gkovi vykidig mou poklonu. 2e mu vzkazuji, aby s tou Odysseji deskou trochu popilil. tekame na ni ut leta."

Z poslednich slov KlicperovSich byl jsem jako v Jikikove videni. Ale nemel jsem ted' kdy o nich mudrovati. Sestra zajiste byla jit jako na trni.

"Pospegme, Janugku", dutklive nalehala, "dye hodiny dovolene nagi davno jiz minuly."

Nemohl jsem nedati na vSrstratna slova a rychle jsem si nekolik knitek vybral. Adkoli pfi volbe me rozhodovala Aprava zevnej gi, pfede, jak nyni mi souditi molno, volba nebyla negt'astna. Zkeni maje k chudinke sve kasse vybral jsem si ze vgi to spousty knih pfede mnou tu leticich jen Langrovy selanky, Boleslava Jablonskeho basne a Turinskeho d ye tragedie Angelinu a Virginii.

"Co jsem dluten?" tazal jsem se klada vybrane knihy stranou a pevne doufaje, to tfi dvacetniky me a dva sestfiny, — (nebot' ty ye praeliminaki mem figurovaly jit jako aktiva), — koupe bude polizena.

"I jen to toho vezmete vice," pobizel mladenec.

"Ach ja mam jen tki dcacetniky a sestra jen dva," smutne ja s naivnosti, jakou by za pokroeily7ch ease nynej gich snad katd5"r primanek se hanbil.

"Nic na Akodu", mladenec zase; "mate divotvornS7 klobouk."

"Tot' mi laskave vyberte nem sam," tidal jsem vzpamatovav se pon'elud z radostneho pfekvapeni. Ochotne mladenec mi toho nadelil hromadku a popad vgecko to zboti jai se balit do papiru.

"Dovolte", chvatne sahnuv po basnich Jablonskeho pravil jsem, "tuhle knitedku si necham venku, abych po tests domil mel co dist."

Odnageje balik, v nemt alespofi dvacet rozlienS7ch kniteeek bylo, pobizil jsem sestru, by si co nejrychleji opatkila sve stutly a krajky.

Poslouchate-li rortoutene popularni pisnieky, je to znameni, to jste zamilovana. — Alfred Pemberton Magazine. znovubudovat, znovu prapfitomnYch covat, klesti.t cestu pokroku a budoucnosti.

Na to byl hned zvolen potfebriST vSrbor, ktery se sklada z techto bratra: Finandni: J. W. Cehadek, ptedseda; Rudolf KoCI, taj.; Jos. Juran, pokladnik; . John Chaloupka a J. R. Bartek.

Stavebni: Jce Botik, Steve Matuewich, Joe B. Paprskak a Steve Belik. K ternto dlutno pkipojit br. Mike Paprskate, ktery vypracoval plan pro novou sin. Neni tfeba vysvetlovat jakou legraci mel tento vYbor s pkedbetnYrni pkipravami, net toto velke dilo veglo do proudu, ale pilnou praci a houtevnatosti s vYpomoci nekterych elenu, sbrattenYch ka,de a hlavni fikadovny, bylo pomerne v kratke dobe gest mesicu uskutedneno.. Nemam v umyslu, ani se neopravriuji rozhodovat, ktery z vYbort. ma nejvetgi zasluhy, ale zajiste va gina, kteki men zajem v tomto podniku uznaji,. ",e to byli broth Steve Matusevich a Rudolf Koei, a hlavne posledne jmenovanY ma lvi podil ye vgi to einnosti, jeden ze zakladajicich dlenu, ktery trva. na spravnim vYboru a die jeho vypracovaneho planu a pokyna jdeme zdarne ku ptedu.

Timto uzaviram kratke pokraeovani historie na geho kadu Svaz techoslovan g Cis. 92: A jestli jsem nee° duletiteho opomenul, tadam za laskave prominuti.

Zdar pi-eje dal g imu pokroku a podnikavosti, J. R. Bartek, organisator,

v sTNix

Ve i5tfedu, dne 24 dervence 1940,

Rodina Janikova pfikladem - jeji

stoprocentde v fadich Slov. Podp. Jed. St.

(Shora na obrazku vidime rodinu bratra a sestry Frank J. a Julie A. Janik, jejich ditek, snah, vnulcil a vnueek, kteratto rodina jest 100 procentne eleny nat mohutne Jednoty S.P.J.S.T. a faciu Karel Jona g eislo 28. v East Bernard, Texas.) elELKOVE jest to 38-Glenna rodina, z ktere jest 28 elenfr faclu Karel Jonas Cis. 28. v East Bernard, Texas, v rozdilnem poji§teni, od tabulky A a2 do D. V oddeleni dospelkch jsou oba rodide na prvnim miste, pak 6 deer, 5 sym), 4 zet'ove a 3 snachy; v detskem oddeleni 5 vnuku a 3 vnuely.

Kdy2 se divate na onen obraz, tak ze zeta jako by to byla nejaka men§i slavnost, dle toho ze vAichni ti co maji Aerpy oslavuji sve elenstvi v Jednote. Prod by neoslavovali, neb to jsou jen tak kidice slavnosti v takovern oslavovani.

Aby etenafi vedeli, jak se kterST jmenuje, co jsou na onom obraze, tak sledujte jmena pozorne.

Rada stojici, od leva: — Frank M. a Martha Janik, bydli v Dayton, Tex. John B. a Bettie Zatyka, v East Bernard. Rud. P. Janik, vojin u 5th Cavalry, Fort Clark v Brackettville, Texas.

Adolf a Julie Kubena, v East Bernard. Karel a Johana Sulak, v East Bernard. (Karel jest jedinST zet', kterS7 jeAte neni elenem, ale letognim rokem se jim jiste stane). Emil W. a Aloisie Julie Krall, v Hungerford, Tex. Rada sedici, od leva: — John M. a Frantigka Janik a malinka Joyce ,sedici na kline sve matinky, v East Bernard. John B a Annie Bartog a jejich mall Simon stoji u sve matinky, v East Bernard.

Otec Frank J. a matka Julie A. Janik.

Jos. F. a Lenie Janik a jejich mala Bernice sedici na kline sve matinky, v East Bernard. Edward I. Janik a Libu ge Janik, posledni dve ditky dosud doma s rodit.

Dada ditek, od leva: Richard Krall, Jos. Kubena, Stepan Kubena, Konstant Janik, Frank Janik Jr., Adolf Janik, Willie Janik, Ben Kubena Jr., Karlik Zatyka, Aurelie Janik, AneZka Zatyka, Helenka Kubena, Violka Kubena a Karolinka Kubena.

Aby na§ tad docilil svoji kvotu 406 elenu, z teto rodinv pfi!ato bvlo nd /Nina 1940, 11 Nem)

do pravidelneho elenstvi, a 7 ditek do Detskeho oddeleni, zasluhou br. Ignaee enkytika, na g eho organisatora, s pomoci otce a matky Janikovkch. Z t6to rodiny jsou, poeitaje otce a matky JanikovSich, 5 rodin co jsou 100% v Jednote, kterato jsou: Frank M. a Martha Janik a 3 ditky, Jos. F. a Lenie Janik a 3 ditky, John M. a Frantitca Janik a jedno ditko, John B. a Annie BartoA a jedno ditko.

Br. zpravodaj Vestniku navAtivil rodinu Janikovu za freelem ziskani tivotopisu br. Janika a tento vypravuje jak nisleduje: — Jsem druhSrm nejstartm synem mojich zesnu1S7 ch rodiell Frank a Johany Janikovkch.

(Mnozi ze star g ich diem) Jednoty se asi dosud pamatuji na starAiho Frank Janika zemfeleho, kterS7 bkval dinnkm elenem Jednoty a faclu Karel Jonas. Take byl nekolikrate delegatem do sjezdt, tee napomocnkm o zalo g eni kadu Karel Jonat a zaklaciajicim Menem.) Narodil jsem se y e stare vlasti v Zabfehu v horni Mora y & dekanstvi Mistek, dne 12. ledna 1880. Do Texas jsem pfijel se svSrmi rodiei co dvouletk hoch na zaeatku roku 1883. Prvni na g domov byl stars Navidad, dnes Dubina, kde rodide po 4 leta rentovali na tfech rozdilnkch mistech. Ai se Navidadu nabatli, sli se podivat do Ammannsville, asi 3 mile severozapadne od Dubiriy. Tam jsem zaeal chodit do gkoly co nt asi 8letk kluk. Bohubylo toho pfili malo, neb nebylo Z'aclnkch cast, byla-li jaka, jak tomu tenkrat 1ikali "lajna", byla tak rozmarasena, ze ani v botach po ni nenAel, ja je obyeejne nosil na ramene na misto na nohach.

Prvni moje kola byla RadhoAt', ueitel Jan Hilscher po 3 'eta; druha Amma.nnsville, uditel Alois Kallus (nynejAi hl. pfeds. K.J.T.), 2 leta, a za tech 5 let gkoly jsem udelal tfi tfidy.

V roce 1894 rodiee koupili farmu v okresu Wharton a mne co 14-leteho kluka poslali s nebo2tikent Valentinem KozelskYin stavet na g do/nor, tal. me .S"koic' Ovlo nz konee Table prace

se mne velice nelibila, a co vAe jsem mei na starosti, to ofg em taky ne. Musel jsem kuchakravku dojit a vAe poklizet a to jsem jako o jednu g kolu vie. Asi v polovici ledna roku 1895 rodiee se pfistehovali s ostatnimi bratry a sestrami a to bylo hned veselejt. Prate bylo dost, kam se jeden podival prate dekala. V pall mesiee imora napadlo tolik snehu co jsem jaldiv vide. Otec povida: iduei, piljdem honit zajice. To y am byla legrace. Po tom snehu byla zas jina zabava, honit pluhy po prerii, aby bylo co nejvice "nabrechovano", dokud byla vlaha.

Tak jsem pomahal, neb v g eehny ditky pornahaly vyplatit ten kus hroudy co rodiee zakoupili.

Kdy't nebylo doma prate a nekdo potfeboval kopade nebo pikovade, rodide nas poslali, ale take si za praci skolektovali. Kdyt mi bylo 16 let, to nekolikrate jsem pfemktel, kde vziti penize. Najednou mne napadla g t'astna mktenka: vi g co, Franto, zaloM si veelarnu. Vedel jsem o tfech rojich ve stromech, tak jsem si je vydobyl a s nimi bylo 21/2 galonu medu, za jsem obdr2e1 $2.00 za galon. To byl muj prvni vlastni pfijem. Take v tom Case jsem se dal IAstovat tabak. V tom jsem se dlouho nepiplat, neb 10e za libru nebyly pro mne penize. Se vdelami bylo lept a zabkvam se s ternito dodnes, ale $2.00 za galon medu uz nedostavam. V zimnim Case kdejakS7 diravS7 strom jsem prolezl, jestli v nem je kuna, posum anebo minka. V tom Case kaZky dobfe platily a ja penize potfeboval, neb jsem dortistal co mladik. Sem a tam jsem uz zaeinal na zabavy doehazet a po divkach se ohliZet. V lednu 1900 bylo mi 20 let, a v mesici imoru v torn samem roce jsem paadal sveho otce, jestli bych mohl pkistoupit do spolku S.P.J.S.T., ze mam par dolarti a ze si budu platit sve poplatky. Otec pravi: ja ti to vstupne zaplatim, ktere bylo $2.50. Ponevadi jsem 1, al firvnirn elenem po zalo2eni radu Karel Jonas v rcee 1898, dostal jsem vstugne zdarma. Jak vibvi " rf-Te 12 0P, a, Li- k• s za

VtSTNIK dva roky byl jsem prvni co novy. elen. Na to 1 sem byl zvolen pokladnikem v prosincove schfizi, pak nasledujici 2 roky prfivocleim a dale jsem byl na ffeetnim vYbote po 2 roky.

V roce 1901 jsem se nienil. Za druZku .2ivota jsem pojal sled. Julii A. Beranovu, dceru Josefa a Julie BeranovYch, rozenou 1. listopadu 1883 v Praze, Tex., okres Fayette. Byli jsme obdaieni jedenacti ditkami. Chvala Bohu, vgecky Zadne dite nam nezemkelo, 6 deer a 5 synii, 5 deer provdai4ch, 1 svobodna doma, 3 syni nati, 1 jest vojakem a 1 jest take je gte doma.

Prvni dva roky jsem rentoval od sveho otce a 2 roky od Jim Wallace, vtdy pti East Bernard, a na patY rok jsme si koupili kousek pozemku 120 alma, 2 1/2 mile severozapadne od East Bernard, na ge dnegni domovina. Na rilZich jsme nemeli nikdy ustlano, neb bylo tfeba stavet, fencovat, brechovat, v ge najednou.

Chvala Bohu, hiadu jsme netrpeli a miliony jeSte nemame, ale eekame a2 /lam ty olejove studne navrtaji a to eerne zlato poteee. Mivame kaldeho roku hojnou firodu rozlieneho ovoce jako hrugek, broskvi, trnek, persimont, vinne hrozny, pekany i oranZe. Leto gnim rokern nebudou fiky, neb zmrzly. Nag ovocnY sad obnagi 4 akry, ostatni nage farmaieni jest kra lovna bavina, korna a picniny, ostatek jest pastevnik.

Vite, bratke zpravodaji, abych yam jegte fekl kdo byli zakladajici elenove faclu Karel Jonas cis. 28., kterY byl zalolen dne 20. bfezna 1898.

Mfij otec byl prvnim ptedsedou po nekolik let.

On s br. Jos. Wagiekem meli nejvet gi zasluhu o zaloleni faclu. Dalgi eleni -byli: Fred. Morris, Anton Motloch, Jan Genzer, Jan Gallia, Alois Urbanec, Filip Sykora, Frank Dolej gi, Frank Vagek, Marie Vagek, Anaka Genzer, Anna Gallia, Marie Motloch a moje matka Johana Janik. Dosud tijici elenove jsou: Jos. Wagieek, nag dnegni mistoptedseda, Fred Morris a Frank Vagek, ostatni jsou jiZ vg ichni na odpoeinku na rozdilnSlch htbitovech, at na Marii Va gek, ktera vystoupila a nikdy vice neptistoupila zpet. fta,c1 Karel Jonas honosi se 38 rodinami, ktere

Ve stiodu, due 24. i'ervence 1940.

jsou 100% v fade a Jednote. Celkem v tech 38 rodinach jest 154 dleml v pravidelnem °daleni a i v detskem. Ovgem, nage rodina jest nejvetgi, dosud nas tadnY neptedstihnul a ani nemyslime to by nas piedstihli, neb nejvetgi rodina za nami jen se sedmi 'deny.

Vite bratfi, to jest radost patfit k kadu jak jest nag fad fizen iifedniky, to nedovoli tadnYch rilznic, a kdyt se nejaki pfihodi, jest vge vtdy urovnano, to to ani pied celY fad nemusi jak to kdysi bYvalo za davnej gich dob.

Ovg em to se to nejvice stavalo po schilzich pH to bedidce. Tet i dne gni dobou mivame at tfikrate do roka nejakou to zahavu, pohosteni, obderstveni, ale jest to zatizeno, to 'tidily nedostane vic rozumu net ma kdo mit pfi takovem pohosteni, a to jsou ti na gi mladi elenove, oni vi jak to katclemu odmefit a za to jim musime dat pochvalu. Nas tad ut asi po 5 nebo 6 let zvolil v'Sechny sve fitedniky aklamaene a oni si toho tolik vati, to pokatde se tak citi, to kdy marne v nich takovou dilveru, to nam za to ustroji svadinu, a to je pak neco. Snad to to mame k odekavani v dervencove schazi.

Mame 401 Blend v pravidelnern oddeleni a 75 ditek v Detskem odboru na rozlidne poji g teni. A co nejlepgiho, jest nag e nemocenska podpora, ktera jest tak zaHzena, to pokud glen nema $50.00 iitrat se svou nemoci v roce, tak se nemusi ani o podporu hlasit, a kdyt ma tolik, tak vypini listinu pro to pfipravenou nagimi niky, ktera se pkedloti faclu k pfeeteni, a vtdy jest mu povoleno na co jest opravnen. Jest to tak zdokonalene, to neplatime za katde za gt'ukani, jak to kdysi Oval°.

A veru, abych nezapomel v fedi — ja take pochazim z 12 ditek. Bylo nas 8. bratrti a 4 sestry. Z bratril 6 nas bylo v Jednote: ja, Petr, Rudolf, Josef, Jan a Jarosla y. Br. Emil chtel pkistoupit, ale to jej Mica neptijal, proto to ho uznal za nedosti zdraveho. Ale bratr dnes jest jegte nativu, ale 'eke' ktery ho pfehlitel jest ut nebottikein pies 10 let. Bratr Emil pfistoupil k SvetovYm Dkevattm, kde dosud jest dlenem. Br. Josef jest ut nebottikem. Sestry v gechny dtyry

byly v Jednote, dve jsou uz take na vednem odpodinku. Moji rodide ut oba, odpodivaji vednY spanek na zdej gim Oeskonarodnim hfbitove, matka od roku 1922 a otec od roku 1927.

Jak ja se pustim do toho povidani, tak bych toho mohl vylotit dost, to by to zabralo celY nag zvlagtni Vestnik. Abych jegte nezapomel yam pfati tohle: aby Vas zvolili zase na gim redaktorem, abyste Vestnik vydavali a fidili na dalgi 4 'eta ku spokojenosti nas vgech tak jak jste delal za poslednich 8 let.

Dale pfeji celemu sjezdu v Taylor, aby se pracovalo jen ye prospech nagi velke Slovanske podporujici Jednoty Statu Texas. Na zdar!

Frank J. a Julie A. Janik, a dela jejich vyobrazena rodina.

CVgITEL JAKO VYCHOVATEL. Ve 16 letech opusti vet:sina mladych lidi gkolu, at' ut jenom obecnou nebo vy ggi, a pfichazi do tivota. Mlady dlovek je ponechan nahode nebo kamaradOm, at' ut dobrYm nebo gpatnYm. A ti vytvateji jeho povahu — charakter v dobe, kdy by mel bYti veden dobrYin pHkladem, dobrYm vadcem. Kde se mu dostane techto dobrych zakladd k spravnemu tivotul V telocvidne. KatdY mladY 'Clo y& mel by pfijiti do telocvidny, do dorostu, kde dobrY cviditel, dobrY vedouci ukate mu pravou cestu mravnosti a sebekazne. Toho by si kahlY vedouci dorostu mel bYti vedom, to je pokradovatelem ye vYchove uditelove ate ma pokradovat a budovat na zakladech danYch dorostu ye gkole. Telocvidna je druha, gkola, gkola tivota. Zde je katdy pripravovan na tvrdY boj se tivotem, v nemt slabi podlehaji. To by si mel stat a povolani dinitele uvedomiti. V telocvidne dostane se katdemu radosti ze tivota tim, to je ukaznen.

Vedouci dorostu je uditel a vychovatel pfigti generate a toho by si mel bYti vtdy a vgude Maji-li rodide volit, kam dat sve dite, komu sv'elit jeho vYchovu, je to ptedev gim Sokol.

Zapominat starch pfatelstvi pro nova je jako vymeilovat plody za kvetiny. — Logan.

0.1M.0.0.00110,041•00•1111111•0•111•0 ■04100,07/S.111111/0.0.1■04111114341101,0•1111111.0•11111.041■04111•0•11/110•110,04111•0 ■00111■0111■04•111.

ZDAR PRISTIMIT S. P. J. S. T. SJEZDU V TALOR, TEXAS!

KOMPIIMENT OD

— od-

DRA. L. I. MALINAK

A. T. STEPAN SERVICE STATION

ZUBNI LEKAR

GASOLIN OLEJ — RAFY

v 208-09 Professional budoiv TEMPLE, TEXAS.

TEXA

301 EAST CENTRAL AVE.,

TEMPLE,

!

,111.041■0■1•111.0■0•1111••04110/1001111.0■0411111.01!0•11■0111100.1111111,0•1111.04101111.0■00.0.0410,01111■04101100.111111•0.11■04111•11.01•111.0.111.0

MIIIIIII0.M1•01111111•041111111■1141111■041111.0•111,0110•0411111.0410.411111.1.11041•111111■01111.14111011.011■0411111.0•1101.0■•011■0■11■ 0■0411110041111.141111111.0,1144

Volte pro Temple pro Ostiedi SPJST.

Machalek Grocery & Market

Kdykoliv jste v Temple, ueinte si \ rage misto a stanici u

TELEFON 4669. 620 SOUTH MAIN ST. TEMPLE, TEXAS

HENDLER'S DRY GOODS STORE

Mame- na sklade fipinou zasobu derstve grocerie a masa.

SluZba nagim ptiznivcfun, jest na gim heslem.

v bYvalem miste Papa George.

TEMPLE, . .

4011.0 1:6,1M■041111,0■01•1•01111■0•111•004■0111•1■04■111.0■0411111. 14.0.04.1.o ■ 04.=

TEXAS.

I

4111111.11111001111■0411111100.11.011.0 1111•00■0110 0•1■ 0•11M0 400 0 0 41101•0111110.0•011.04111111.0.111.0.1.0.11.0.1111111•0.1.01111111.0111111.0•1 ■0•••■(44

.

•

.

0■11,041011.0•111■0■0 010.0•1110 0■041111•0111■ 0,1111■041114,

My vekime, to mesto Temple by nejlepe vyhovovalo vgem pottebam a po2adavkfim pro umistneni Hlavni ttadovny S. P. J. S. T., a tail° by nas, kdyby tato zyla zde. Na gim pkanim jest, byste volili pro Temple.

Pro zdravi a pochutnani ladejte delikatesni BELL ZMRZLINU

0.0.111111104111111.011•1110.111114301111•0•010,0 ■0■11■04111.0■11•01/1•1■0411M0.111.0.1.0.111.0.111■00110.041■0•1•11.0•1■0•1111■0•11111.0•111111.0•11111.0•1111.1

0

0111111.0■0■041111.040111.04■0•111•0•0111.0.111111.0•101•0■0041■11•00111111.04■0•11111.0.111•0•11■041■011111■0■0•001.01■04■04110

Nage srdeene blahoptani ctenYm delegatum a elenum S.P.J.S.T. a jejich Sjezdu v Taylor!

Na:s'e pozvani, byste uvaZili a uznali Temple za logicke misto pro trvale pfesidleni va gi Hlavni trtadovny.

LAHEV

BELL ICE CREAM CO.

PEARL

.,

4 7 MION111111.0401•04■041110.00.API.NINIO041111111.127.0•11.00■1111111.0.11.04111111-0.11■0 t:j6.4•11111.0411111104111111,0■OVN•0411111.0■0100.11111K.a/0 ■11.7.11014.1•1104013.0.10.0.1•0.00.1100.111.0.114.1111•01111111.0.111111■0411111.0■011.0.1111111■04.141

PROSIM!

BLAHOPRAN1 SJEZDU S. P. J. S. T.! a pozvani, byste hlasovali pro Temple, co misto trvaleho domova Vagi Hlavni I.Tfadovny.

F. W. HUDZIETZ

HEWETT MORTUARY

zastupce

POHROBNICI DIAL 456i.

TEMPLE, TEXAS

I

TELEFON 3441,

TEMPLE, TEXAS ,A111

11:*

y

VtSTNIK

e sttedu, tine 24 6ervence 1940.

•:•1 ■••■••••■•■••.....0••••0........•••••■ •••••o••■■••• ■ ••••■■•=roone,••••.•••••••■oioammo•se,ow.:111• ■11•1111•04111•■

NASE SRDECNE BLAHOPiiiiNt SJEZDU S. P. J. S. T. V TAYLOR!

1 I 1

Take zveme vas do Temple. NaSim pranim jest; byste piestehovali vaSi Hlavni tikadovnu k nam.

14•10.111•10.11/0.041110041,1.04M1 ■ 0111W04101.04111.01WIM/0041111.0•80/0.

.1111.04/H•0411111,04111.00/160 ■11111.04111,04006.01, 01,c

ed and White POTRAVNi OBCHOD

VENUJE

Grocerie vysoke jakosti.

Ceny sprivne.

EDWARD PACE POHROBNtK

CAS. STEFKA, MAJITEL.

Glen tadu els. 24, S. P. J. S. T. 9 South 1st Street

Telefon 3606

Ambulaneni sluzba.

720 NORTH 14TH STREET,

TEMPLE TEXAS

TEXAS.

TEMPLE,

C.111•041111•(.11111•(.1.0•11011• ■••1•1•1•4111•0•11114•••=111•04/1•00••••04/104 ■••••04•111•110111•0•10•0•1111111•••1111•0•■••0411111•0•111.1.04•111.1•1111••••••• ■•••••0••••t

0:11•=1.0.11•01■ 0•••••■••04•••••••••0 ■■•0 ■•0•■••1•=0•811•04•1•041•N•0411111•0•0411111•11 ■••0•■0•••0•••■•0••••1

■••■0•11111•■ •■

TELEFON 3015.

111•0•111• 04•111•141.0•101.041111•0•111.0•1111•011•1•0•1 ■041111•0•111•K

141111•0•111.0411.1•0•MI•04111.0• ■••04■1111ANNIN•00•100•111111.

PONI.•11111.

111.041111■04111111•01/0■04/NO0111111•<, ■•••• ■ ,•••• ■ •••

011•111.0.111114•111•0i1.1011•0•■••.4101.00•11,011•*0111111.0.1■ ,,•■■

PRUbTE SI K NAM na Cerstvou grocer'''.

Evelyn and John Hopkins REED FLOWERS 9th at Central — Flowerphone 2332 TEXAS.

TEMPLE,

PARK VIEW GROCERY Pfina me zde nate srdeene blahopiani k XIII. Sjezdu Jednoty S. P. J. S. T. v Taylor, Texas a zaroveri jest naMm pianim, by cteni delegati uvazili motnost piestehovani Hlavni triadovny k nam do Temple. g

0 .11•111111•0•111N•0411111•0411•0•11•1•0

■00.11.0.111,04•111•0••■041111•0411,00•111.0•1111111•0•1 ■0•1•11•0■041•1•001•04.11.0•1111•04.1101,41111.0111111•040•1(.4)

0:•1•11111•0 ■0illai0•••0011.04 ■ 0•11111•01•1111101•1111•0•111111,0,1110•1•1111,01111111•11.11•0•111•••04111•0=1.0411••.0•1•11•0•111.0•111111•0111.0••••

Prvni eeski lekarna v Temple Od roku 1920, kdyi tato lekarna byla oteviena, vazili jsme si vaSeho obchodu, a uji t'ujeme vas, 'te nadale si budeme toho g

JOE SIMEK, MAJITEL.

TELEFON OS. 3022.

TEMPLETEXAS ' Piejeme si Hlavni tiadovnu S. P. J. S. T. v Temple!

0111011.•111111•0•11111•01•••11•10• ■•■•11•0•1111111•0

o■••■••■•nowo

0•1111114

•6111110.111111•04111•041111.001IN

O.! •11.0•111•11•0•11111•041111MINSM•011111•0•1•4• ■•■••■.■••.••1•041.0.1M0••••■■•■•0■•0411••■

TEMPLE ma IDEALNi MiSTO pro Hlavni Oiadovnu S. P. J. S. T..

-4-

Doufame, a zveme vas, byste e va i generalni schrizi zvoHlavni TTfadovny do Temple, neb by to bylo ye lili stiedu Texasu, a proto vam nejpohodlnefai.

Stied Statu Texas — Stied elenstva S. P. J. S. T.

THE CITY DRUG :O. JEWELRY CO.

GRESHAM S

y

g

Zamestnavame t'eske d6lniky.

Tiskarna v Temple od 1895.

TEXAS.

TEMPLE,

4. 10•11■04■11•0•1■0■•■•0■•14•0•31■01100.0411•11•0•11■0•0.11011•111114141■01111■1•0•1•1•0•010•11.11•0•11•0•1111111•0•1•1•0 ■11•0•100.04111111•0011100

WM & CO. ••CAMERON • INCORPORATED

UTRATTE DOBRE SLOVO PRO TEMPLE! 10....isoovato...0...0.010....0.0.an•oilim••••0•01•43•110.401114.11.1.4111101.111.041111111.41•1.4 ■0•1■04111111.01■04=1.11•11.

Blahophini Sjezdu S. P. J. S. T. v Taylor!

My zveme vas, byste volili Temple pro vas'' ctenou Hlavni tiadovnu

Zveme Hlavni Oiadovnu S. P. J. S. T. do Temple Mluvime eesky. Jsme Vain vkly k slutban' Piejeme si, byste se vtdy citili jako doma, kdykoliv jste v Temple.

■•••••,•••••,..,,...,7111.1.,•••■ L•••••,,,

WENDLAND GRAIN COMPANY TEMPLE,

TEXAS.

•

VASTNIK

Oddil dopisovatelski oTEvrtEick DOPIS. Brattim: Karel LatnovskY, Luka gik, Jan toupal, Simon Janedka, V. Kvasnidka; sestry P. P. Mikeskova, Kamila, Fojta gkova, Rifiena LebroHedvika Studniena a veichni ti, jich jrnena jsem opomenul i ti, kteki s nami souhlasi, aby Vestnik byl tieten pouze v jazyku deskem a aby byla zavedena nemocenka podpora.

Zajimavou zpravu poclave, sokol Lad'a Kadlec, kterY nedayno vyudoval degtinu v Oklahome. P2e, ze mezi taky jeho tfidy, ktera eitala pfes 40 eleva, osm matek, zde rozenSTh (pies 40 let starych), patfily do Ceske tfidy, Oily se a zdokonalovaly se v eatine. (To by mot a mot potfebovali nekteti naafi "pfedaci".)

V Dallasu p. Jaroslav tivnY mel ye sve Ceske -aide etyll mlade teny, Amerieanky, ktere z ptiivodu svSrch eeskS7ch manlelt, navetevovaly eeskou tfidu.

Jest to smegne porovnavati Texas se severem. Tam ofeem se jejich spolkove organy poangliduji, chudaci nemohou si pomoci. My v Texasu marne venkov a tak jako ti farmeti nas megt'aly vetginou vydrtuji, bohda, ze oni nam zachovaji deskou fee. Kdyt ve stare viasti rod na& 461 v porobe a v mestech skoro kaidY papougkoval po nemecku, v na gieh podhorskch vesniekach, ten prosty selskY lid a nekolik pronasledovanych Wait uddeli nam matetskou fed! Dobte vystihl situaci horlivy nirodni pracovnik Dr. K. Sladek z Oklahomy, kdyti psal ze v Texasu je pies 200,000 naginett a tudit nestava nebezpedi, ze by es ettina zanikla.

Ano, karta se obratila. Kdysi sever eel nam pkikladem a dnes — slouti mu jih za pfiklad.

Ad nername tadnYch podzemnich zprav od umfenYch lidi, zaratelo nas, ze prove ti jejich povinnosti bylo se ozvati, napadne mleeli! Jedna z dopisovatelek horuje sice pro anglieinu, ale ke konci dopisu doznava, ze slovanske haluze nagi Jednoty, jedna po druhe se utezava a to jit neni ta slovanska du ge. Jeremiada jednoho z iffedniku nas informuje, ze obz yliete v malYch fadech jsou pfijimani lidi, kteti pfistupuji k vlastnimu prospechu a my, majice pfisloyeenou holubidi povahu, ustupujeme. Radi bychom videli aby ti, kteli nejvice usiluji o zmenu, ptieli do kterekoliv Ceske redakce a tam beze vsi cize pomoci napsali deskY dopis! Znam to ze zku genosti. Byl jsem dye Leta redaktorem a nektere dopisy musel jsem ptepsati, a to jsou obyeejne lido, ktefi davaji druhYm pfemoudre rady.

Danove jsou ye SpojenYch Statech tfi sta let a dodnes mail sve gkoly a easopisy. Poeita se, tie jest jich v teto zemi asi tfi miliony, a my tvrdime, ze nas jest deset Jakmile se nekdo zminf o nemocenske podpore, to jakoby do vosiho hnizda pichnul. Kdo vi, prof? Pfeetete si bachorku, kterou jsem napsal na jinem miste t. sjezdoveho disla, jest v ni mnoho pravdy' skryto.

Dr. Geo. A. Pazdral.

Markham, Texas.

Ctena redakce!

Dne 25. dervna jsme se vydali na cestu do statu Kalifornie, a jelika jsem tam byl na statni vystave na 6eskem dnu, chef zdelit me dojmy se etenafi Vestniku. Jeli jsme pies San Antonio, El Paso, Deming, N. M., a tu jsme odboeili a jell se podivat do podzemnich jeskyfi u Carlsbad. Popisovat krasu tech jeskyfi neni motno, to musi katdY videt sam, cot radim kaidemu net umfe, aby se tam jel podivat, a pak se mu nebude zdat ta smrt tetka. Je, jsem jit toho sveta hodnY kousek vial, ale co jsem vide' tam, to je neco nadpfirozeneho, to je div pfirody a vzalo to miliony mkt net' se vytvofil tento sveta div. Byli jsme v hloubce 1000 stop a prohledli 25 rilznYch jeskyii. Dolt jsme ell peSly, zpitky jen 3 mile a 700 stfevic jsme pouCili zdvit, coti nas stale, 25c za osobu, cot jsme radi dali.

Pak jsme to nabirali pies stat Arizonu, pfi 120 stupnich tepla, tak ze jsme opevovali na g Texas a posilali Arizonu pod ty jeskyne, at do mesta Phoenix, kde se nam trochu ulevilo. Nove Mexiko a Arizona maji baviny dobre, ale ne-

mohou se rovnat to v Texasu, nebot' co jsme jell byla bavina ze ji Texas je gte nemel. Pak jsme dojeli na hranice static. Kalifornia a Arizona, do mesta Blythe, v nemi jsme zustali pies noc. Nag eil bylo most° Fresno, kde ja mom sestru a moje terra dva bratry. JinYm slovy, moje sestra ma Antona Gahuru a ja zas mam Antona Gahury sestru, tak ze jsme dvaltrat evakfi.

Oni tam bydli jiz pies 20 let a dobfe se jim vede. Po pfivitani jsmeK)eekavali ten 6eskS7 den v San Francisco, na kterY se ptipravovalo cele Ceske Fresno, totit okoli a taneenici Besedy.

San Francisco je vzdalene 200 mil od Fresna, odkudt jsme vyjeli o 1. hodiny rano 6. dervence. Na ten den nezapomenu do smrti. 0 deseti hodinich nas setadili do priwodu, sokoli vpfedu, narodni kroje, taneenici Besedy, pak obecenstvo za zpevu sokolskYch pisni s eeskoslovenskou vlajkou vpiedu. Sli jsme asi 1 y2 mile.

Pfisli jsme k Federal Building, kde vlada SpojenYch Stott vzdala test vlajce eeskoslovenske vypalenim 6 ran z dela. Pak jsme se zastavili a 100 vojenskYch muzikantil od 30. peeiho pluku americke armady zahralo "Kde domov nulj!", pak americkou hymnu, pak 200 vojakii vzdalo test (salut) na gi vlajce. Na ten dojem nezapomenu. My gedivi jsme plakali, ten vYznam toho salutu byl pro nas pfekvapujici. Pak jsme se obratili a gli zpet, az jsme pfijeli k Federal Plaza. Tam zase vojsko vzdalo test na g vlajce, pak nastalo pfivitani. Prvni promluvil anglieky, pak eesky a slovensky plukovnik V. S. Hurban, ceremonial. major 0. J. Keatinge, =dal Dill, Hon. Gubert S. Olson, guverner statu Kalifornia, Hon. Angelo J. Rossi, mayor mesta San Francisco, Prof. Robert J. Kerner od moderni historie V. C., Prof. J. J. Zmrhal, konsul Chester J. Chastek, konsul Felix B. JanovskY. Kat dY ten feenik bil do Hitlera a v gichni pravili, Oeskoslovensko musi dogtat svobodu. Hitler byl zloeinee, despota, barbar. Po zapeni obou hymen elo se k obedu. Jeden restaurant mel skou kuchyii, knedliky, vepfove a zeli za 65e, tak ze nas strach z to drahoty pfe gel. Po obede se glo do stadia, kde sokoli ukazali prostna a Fresno dostalo pochvalu. Pak se tandila Beseda, kde zase Fresno sklidilo vaviiny. 0 etytech hodinach museli jsme stadium pfedat jinym, tedy jsme gli prohlitet vYstavu. Tato se ale ned apopsat, to se musi videt, rozum zustane stat nad vymyslem inzinyrt, hned ten most, pak ten ostrov v moii a ty rozdilne stavby a bylo toho tolik, ze by dlovek potkeboval mesie to pfejit.

Unaveni a pfemrzli jsme jeli pozde yeeer do hotelu Edison. — Program v Sokolovne dne 7. dervence pfiete.

Ignac 8enkyfik.

Kral podrobene Belgie Leopold II tije skoro poustevnickYm tivote v zamku Laeken, kde je v ohledupine vazbe jednoho nemeckeho generala. Jedinou osobou, s kterou se stYka, je jeho matka, kralovna vdova Oltbeta. Kralovy ditky jsou bud' ve 8vYcarsku nebo Italii. Belgie je nyni spravovana lokalnimi belgickYmi jet jsou zodpovedny velitelstvi okupaeni nemecke armady. V mnohych mestech dosavadni starostove byli sesazeni a nahrateni jinymi.

President ye svem poselstvi prohlasil, "hlavni lekci, ktere nas naueila valka, je at doposud, ze 'easteena obrana neni tadnou obranbu. Tak velky obnos znamena obeti. Tak vel10 program znamena tetkou praci — beast cele zeme v totalni obrane zeme. Tento narod prostfednictvim obeli a price dove., slib, ze zilstane svobodrdm."President vytknul tyto hlavni cile vlady: Pkedne, provideti program roz gifeni valeeneho lod'stva, tak aby bylo s to eeliti jakemukoli spojeni neptatelskSrch namoknich sil. Druhe, dokoneiti vSlzbroj pro pozemni vojsko o vile pkiblane 1,200,000 mutt aekoli ov'eem tento poet vojakt nebude ve sluZbe v dobe miru. Tketi, zkiditi reservni zasoby tankt, pu-Sek, del, munice a pod. pro dal gich 800,000 mutt v ptipade, ze mobilisace teto reservy byla by nutna. 6tvrte, pedovati o podniky, soukrome i vefejne, jet jsou nutny k vYrobe nutn y potfebne vYzbroje pro 2,000,000 vojalal a vgeho, co je tfeba k vyzbrojeni letectva armady i lod'stva.

Pate, za.opatkeni dal gich 15,000 aeroplanft pro armad y a 4,000 pro lod'stvo se v gim modernim zatizenim a vYzbroji,

vs 81-1-edu, dne 24. tervence 1g40.

Jednote S.P.J.S.T. a fidu Kar. Havlieek, Cis. 4.

Hallettsville, Texas.

Touto cestou dovoluji si vtejne podekovati vaSi Jednote a tadu cis. 4. v Hallettsville, Tex. za rychle vyplaceni pojistky meho zesnuleho dobreho mantela John J. gvaba, kterY ztratil jeho vezdejSi tivot v hallettsvillske povodni, dne 30. dervna t. r.

Bud'te ujiSteni, mill bratfi a sestry, ze pojistka tato nenahradi meho dobreho mantela, ale velice pomilte a zpitemni mne a memu synku nas. dark osamoceny tivot.

Dekuji varn vgem za vakerou pomoc v nal nenahraditelne ztrate a vtele odporneuji tuto Jednotu vgem dobrym lidem k tivotnimu pojiSteni.

Emilie 8vab a syn Emil.

Crosby, Texas.

PfedsjezdovYch Avah pill:IS/ ye,. Br. Valoik nam podava dobrou zpravu a taky ze se koupily jakesi papiry kolem jednoho sta tisice; ty musi bYt asi krasne. Nedala by se s nimi vylepit Hl. 'tfadovna! TakovY krasnY papir a tak draha "rula", to piece nemiltem dokonce vyhodit! Ja bych navrhoval, aby se s nimi vylepila Hlavni Uiadovna a k tomu jmena tech ktefi ten skvost kupovali. Nebylo by to skvele pro elenstvo, aby pamatovalo na lidumila takovou pamatkou, ktery tak naSi Jednotu proslavil. A pak ten Glen, kterY by vstoupil do H. t. a uvidel tak krasnou pamatku, to by byl asi dobrY pomnik pro ty fitedniky, az oni v tirade nebudou a ta pamatka by tam ziistala. Nemyslite, bratii a sestry, ze kdyt se hies' tolik bratril do fitaciti Jednoty, ze take poticebujeme zametaee a uklizede H. U.? Posavad jsme tadneho nemeli a toho nutne potfebujem. Posavad se tadnY nehlasi, tak ja se nabizim ten idad zametade zastavat. PM torn vezmu funkce portYra, pak otrhovat kalendate, aby se utednici nezdriovali, no, vSe,.co do toho temesla patti. Jestli mne, bratii a sestry zvolite, tak tu prici budu konat poctive, ale ne pies eas, jen sve hodiny.

Bratr StudnienY ma take Avahu. Jednoho elena chvali a druheho tepe. To mne ptipada jak kdyby sebral dva popiky, z jednoho popika vybiral blechy a hazel na d puheho. No, rYpnout se musi.

Bratr Truksa dose. kontra br. Steinerovi, to meal az po ptlnoci. No, no, br. Truksa, kdyi Ti nestadi cely den na praci, take mtisi g 'lady delat dole. Aspori ted' vi g, jak se ty farmy vyplaceji. Piece farmy tadnY nesebere, ale ty zlate papiry vitr odfoukal. Take ses mne ptal, kolik maji utednici u Zapadni Jednoty. Tajemnik ma, 26 set roene, pokladnik ma 26 set roene, ptedseda ma 2 tisice mane, ale musi bYt v made tak jak ti druzi. Mistopiedseda ma $600 rank redaktor $1500 roene. Riditele dostanou plat jen kdyt zasednou, nerdy testkrat rodne, jak je jich potteba. Katde zasedani stoji pies $400.

To je eastedny naert.

Sestra Spanelova pik v dopisu, ze kdosi Thal.

Ale, ale, sestro, nevite ze letos kdo chce jak triad politicky nebo bratrskY, ze musi lhat, jinak by se tam ani nedostal, to je byznis.

Bratr pfedseda v east-bernardskem sjezdu take tekl, ze to je jeho posledni lhuta, to vicekrate se nebude uchazet za pfedsedu. No, neni to take byznis nekdy, kdyt nestadi pravda tak se musi lhat, to je vSe pro byznis.

Bratru HoSkovi z Guy se nelibi vYclelek z 5. majetku Bratte Ho'Sku, nam farmaliim co jsme byli zaptateni ve Farmers Bureau Co., se take nelibil ten potadek, co jste sliboval ale nic nevykonal. Taky jsme tam utopili par set tisic, a to jen Vaaim chvalenim. Tak svet ted' vladne. Prosim za odpateni, ja, tam sam pozbyl za tu dobu co jsem tam byl asi 6 nebo 7 tisic, a dnes jsem taky na holiekach, jak ti druzi. Tak se ted' hospodafi ve vgem.

Tak bratti a sestry delegati, jit se brzo sejdeme a budeme mit ten na g kongres. Nedejte hlasovat nic aklamaene, feechno listky, tea toho zametaee. A neskladejte nic na Hlavni 1:T fadovnu, ze ta to ma udelat, to mail v ge udelat delegati.

Dries je ve stanovach, ze ptedseda H. U. je spinomocnen dosadit v padu umrti jineho iffednika. To musime vyhodit ze stanov a dat tam yeeobecnou volbou v fadech, to je spravedlivejgi. Tak jit jsem toho na gkrabal dosti. Zatim na .Tohn NemS7. zdar!

Ve stiedu, dne 24 eervenee 1940.

V S 11 1

'401•1111■0■0410.1 41.1.41111.41110.1•041115.41■0.1•1•0•11111.411111...i.0.411..M04•1■041 M.■

"1".."111■ 04■11.11111.0.1111.41111114 41111 ■0411,041•1114.1100■44■04116.0111

MINWAIII*0■04111111,11111.0411.100 44,4

Blahopian

•••

June 29th, 1940 ASSETS

g

MY VAS UCTIVE ZVEME K NAV gTEVE NA8EHO MESTA TEMPLE A TAKE MO!

•••

Mortgage Loans Loans Secured by Shares Real Estate Owned Stock in Federal Home Loan Bank Cash on Hand and in Banks Furniture and Fixtures (Less Depreciation) Deferred charges

$327,506.95 3,990.00 3,190.87 3,000.00 27,620.70 470.31 240.00

LIABILITIES Total Share Investment Loans in Proces Dividends Declared (Payable June 30, 1940.)

Income Collected in Advance Reserves and Undivided Profits

$339,098.34 11,200.75 6,254.96 194.05 9,270.73

$366,018.83 All investments insured by an Instrumentality of the United States Government up to $5000.00 in any one account.

Dividend rate of 4% per annum maintained since organization.

Campbell & Company

First Federal Savings And Loan Ass'n. of Temple DIRECTOR E. E. BLACK H. F. BLUM R. L. HICKS

F. J. MATUSH N. S. DRAUGHON J. J. McDONALD

DREVOSKLAD A MATERIAL PRO STAVBY BEN CHLAPEK.

R. M. NEWTON

TEXAS.

TEMPLE,

(111■011104411114■11■0∎ t6.•■ OM 040•1•041111t4

Semi -Annual Condensed Statement

Pfejeme si zde nejuctiveji blahoptati vSem delegatum, 'denim a navStevnikum k XIII. Sjezdu S. P. J. S. T. v Taylor, Texas a zaroveri snat'ne adame ctene delegaty, by uvaili vYhody mesta Temple, aby uznali Temple za nejvyhodnejA misto k pfesidleni va§i Hlavni tkadovny.

MAXWELL CAMPBELL.

.

TEMPLE, m1•11.11111■0•••■0411■0.11.0■0■0■111110.04swo.ow

1.i./.1.1.41.,0,i01...011■011111114

10:411•0•11M.11111111100111■0411M0.11.041•1•0•11111■0■011■01101,01•0•0■1•0.111.0•1111100 ■1.1111111,0■0411100•11•1■0•111111.,...4...4.41111•0

1

1

0••••%•■■•■••• ■ ,0=o,■■■ .*:* o-amo 011110.0.....NO. ...."4110.04••0011HMONO.1111111.41■00111 .11111 .0111.'

41.10101711111■001■04110.1110.0.0.0.04111111•041111.11111.10111•0•11MKION*011110.1••■001111.41111■04/81/1.0010.1111■0116.0.111•0 ■ 0 ■ .111W.Ot)

Mane mesta Temple

Na stiv e nas y

vyslovuji jejich blahopiani eleniim a delegate= Jednoty S. P. J. S. T., a jejich Sjezdu odbyvanemu v Taylor.

Kdyi jste v Taylor, zaroveri vas zveme, .byste navitivili blizke naie mesto Temple.

v nasem novem miste DRIVE NEtLI JSME SE NASTEHOVALI DO NOVEHO Mt1 STA, SN1,211/1 JSME NA gI OHROMNOU ZASOBU

Jest nailm srdee'nkm pianim by ak Hlavni (Jiadovna volila naie 1 II mesto Temple a trvale se u rills usa- I dila.

I

NYNI NALEZNTE U NAS tPLN"k rizBER ZCELA NOVEHO ZBOa ZA POMERNE NUKE CENY. NAVATIVTE NAS NEJDRIVE A

U ggriLITE: : :

f

V

•

L1

• •

I i

y

• •

HARDWARE!

Pr tel e'lenstva S. P. J. S. T., v Temple, Texas, gagittmonist

imoj

w,

s!

I

S

omptctiwtimpowelaNgeNN90.2111111.0ftilk

Nyni nalizajici se na rolm 2. a Adams ulice.

TEMPLE,

*Mt °WPM

TEXAS

01011111.911EK.MOK SOVINHAINIWINDO ■1119111111KH1001111r60110W0.111.011MOVOIPONIIIKIIN•01=K111111•0.11. 01110U MIK 4111k4illW4:4

VESTNtK

Dejiny matefskeho fidu Pokrok Texasu, cis.

ye sttedu, dne 24. eervence 1940.

Praiskir brad a katedrala sv. Vita.

12"SADA tadu Pok. Texasu udava nisledujiV ei eleny, kteti polozili zaklad natl. Jednoty:E. J. Knesek, jemut byl vydan cert. dislo 1, J. R. Kubena, Jan Slavik, Jos. Pokorny, F. J. Pivec, Jos. Pivec, F. J. HlavatY, Jan Voleik, S. F. PustejovskY, Ondtej Kunetka, Anton Piksa, Jan Franta, Jan Husak, Jos Tydladka, Jos. Novosad, Pavel Zapalad, Jos. Sedlineyer, Ant. Vecheta, Jan Kopecky, Vaclav Piksa, Jan Goerig, E. R. Sladek, Vine a Jan 8u1a, Jos. K. Bada, Petr Krystinik, Ig. Ktenek, Karel PraSifka, 8tepan Holati, Martin Slovaeek, Jan Chupik,sr. Jos. Rippel, Karel Beata, Jas. Farek, Tom Slovadek, Tom Hrutka, Vacla y Hutyra, Stepan Novosad, Jan HlinskY, R. C. Sladek — 40 mutt, velkou vettinou VYsada je datovana 1. eervence, 1897 ,a podepsana br. Galliou co ptedseda a Kubenou co tajemnik Hlavniho ftadu. fftednici tadu byli: Tomat Hrutka, pied., E. J. Knesek, cluvernik; Jan Slavik, tajemnik; Fr. Pivec, pokladnik. Schfize byly odbYvemy v rnistnosti obchoclni budovy firmy Kubena & Knesek a tam tea byl odbYvan prvni sjezd Jednoty. Pisatel techto radkt byl tomuto sjezdu ptitomen co elan kapely Karla Cmajdalky, sr. a dob •e si tuto uclalost pamatuje.

Roku 1910 potala agitace pro vzbudovani vlastniho stanku. Zakoupeno pane misto pti Trieste, asi 9 alcra pozemku porostleho stromovim, a tam postavena prostranna sin pod dozorern vYboru stavebniho: E. J. Knesek, Josef Frnka, Rudolf Sladek. Fondy na stavbu byly sehnany piljeltami mezi dleny. Sin byla odevzdana svemu fidelu velkou slavnosti v zdri. Bylo utraeno ten den asi $2500.00 cot nernalo ptispelo k umoteni dluhu a povzbuzeni Prvni schtize v nove sini byla odbYvana 9. tijna. Tajemnik udava ve protokolu: "tten byl dopis od prvniho ptedsedy, br. Hrutky, ve kterem gratuluje tadu k jeho novemu stanku a vzdava dik vaem kteti se pkidinili by ptani dent se stalo skutkem." Pod dozorem &Mho zaba.vniho vYboru jehot vudeem byl br. E. J. Knesek byl dluh brzy zaplacen a tad pomalu podal ukladat dolar za dolarem do kasy. Tak jako vaude jinde, sestry tadove mely velkY podil na teto praci. Ve schtzi dne 10. zati, 1911 byl dan navrh br. Kneskem by byla potadana zabava ye prospech varhan do noveho katialickeho kostela prave dostaveneho. 146.vrh byl s nacitenim ptijat; zabava potaciana a vYtetek $279.80 byl odevzdan dp. Vaniekovi.

Varhany koupil ye Waco pisatel techto tadku.

Byl to nastroj soustavy Vocalion o dvou manualech a pedal se 14ti rejsttiky. Nastroj byl as do roku 1928 kdy byl nahra gen varhanami piat'alovYmi v cense $3250.00 na ktere ma pisatel poteteni a test hre.t.

ZAPAD NAD PRAHOU. Kdya za,padu vzpla rake earovna nad skrani Tvou, dervankii zate ahava, Kdy't Vltava Tva ticha, povlovna, Tye zrcadlo, se vzniti do krvava: Jak v exilu mne zdaa se kralovna, jet pfeAla, jeji nadhera a slava, ted' bolesti se jeji vyrovna! — se obleci v sviaj kralovskY 'Sat dava.

A Aarlat co ji s ramen k zemi splYva, ve viasech vinek, v zrcadlo se diva a v Stesti, slavy dny se vsniva rada.

A nahle v bolu zalomi zas ruce, svilj kralovskY at s Vela trha prudce a plaeic horce, diadem sraj sklada.

Ant. KlaSterskSr.

Sokolski orchestr z roku 1912 v Ennis, Texas.

ftdd dile pracoval na narodnich a kulturnich podnicich vaeho druhu a vady u nas panovala harmonie a soulad ve vaech vecech. Proto sill/ se, rostl podtem i majetkem, kterY po dobu \runty byl uloaen v Liberty Bondech a jinYch narodnich npisech. Mnoho mladYch Menu' vstoupilo do armady Spojenych Stata a jeden, Lad. Kulhanek, polotil sv-aj mladY tivot ve Francis za oehranu vlasti. Druzi se vratili Atastne domt a byli nadtene a slavno,ste trvitani deny taciu.

(.11Y ruch spolkovY ponekud upadl po dobu valky a od to doby pokulhava, ale ted' zase pocimi se jevit zajem o utlechtile zabavy, divadla a podobne. Sin je poutivana po mnoho let ku graduadnim slavnostem nag vytti akoly a tea co htigte ku hrani Basketball. Tea /name zatizene pane osvetlene htitte Soft Ball ktere je po die leto utivano ligou Soft Ball.

NynejS"i ntednici: C. H. Cmajdalka, pied; Rod. A. Kubena, m. p.; P. P. Baron, tajemnik; Emil Zapalae, Ueetnik: zaslolailY pracovnik,

Sedici z leva do prava: Jos. Rada, Vaclav HejnY, Frank Moueka, kapelnik, Louis Doleialek (v Grayson), Frank 8ecliv (v Beaumont).

Stojici z leva do prava: Josef Hertl (zesnul), Jan Homolka (v Chicagu), L. 0. Hoek (v Guy), Josef Broa4--k (vratil se do tech). kterY jia 30 let tadu slonal. Emil Chalupa, pokladnik.

Krasne misto na kterem sin stoji je idealni pro zatizeni parku a tetime se, ae snad XIII Sjezd Jednoty uzna zasluhy .zesnuleho br.

Jana R. Kubeny, otce Jednoty, a postavi tam painatnik ye zpii.sobu dilst,ojnelio sLin-

ku pro Hlavni Rad a Rad Pokrok Texasu timto nabizi sviij majetek Jednot y k tomuto Adelu "without money and without price" zdarma pro test a slavu Jednoty nam vaem mile a d rah e.

C. H. Cmajdalka,pted. ladu P ,krok Texasu, cis. 1. SPJST.

VtSTNIK

Ve stfedu, dne 24 eervence 1940. .:• ■••••■■, ■11 ■11100.0.1111. ■■■■■■••■,141■ :1 ■ ,1.1.0 ■ ( ■ •■•1, ■ 0 ■ 0.01■011it,IIIM11111■ 1 ■ •■■ 1.1111111.4■01.7.1.04■04•1••■

TEMPLE

() ■0 ■ 01MI

04111111114141•11.1141111104111.141M.awo•Onaaw.m.o.M.41111.141M0.10.1411i

MRS. IRA A. PREWITT, pfeds.

naleza se ye vzdalenosti hozeni karnenem od

sttedu obyvatelstva die geografickeho sttedu

04■041011■04•111414111414MKNOMP

J. P. PREVVITT, taj.-poklad.

G. P. PREWITT, mistoptedseda a fiditel

ve statu Texas.

Jest to dobre misto pro Jednotu S. P. J. S. T. k usidleni trvale sve Hlavni ttadovny.

"Look Down Those Rows— That's What JOHN DEERE Means by FULL VISION!" I

Cloud Company Farmy a prijeky na f army — majetek v Teniple

TEXAS

TEMPLE,

4....ww.mos......■••000.1.01......oso ■ •■■•■■•■■ ,...Nown......womilmoo■■■■■•■■■■iwo.wortprow

Orissioaliwomosoo■■■••••o■wo...0.nomoo.m.o.Nroviii.mialvemodwo•moo ■mommo■■■oviwo■immmow

MAREK S DRUG I

STORE L. J. MAREK, MAJITEL INKORPOROVAN — ZDROJE A PREBYTEK $100,000 Ptejeme yam mnoho zdaru v ptiStim Sjezdu a zaroveri si pfejeme, aby Hlavni ttadovna byla ptestehovana do Temple.

Kdyt jste v Temple, nav gtivte nas!

PROFESSIONAL BLDG.,

• • • 2ELEZNE ZBOit — POLNI NAJ%ADI

TEMPLE, TEXAS.

01110041100■111111.1111111.11M.4111•04100111111.011111.04111111.411111.11111.0•11•. ■1.1111.11•Wo

MINIM

►01111111.

Prodej a sluba

1■0411111.0■01111•1■0■04•111.00011•0411■11•111.1411•04■0•0101100411111■0411111.111111,011111■11

Dodge Plymouth

SRDENE BLAHOPiftANI XIII. SJEDU S. P. J. S. T. V TAYLOR, TEX.

NaiSim pfanim jest, by tento sjezd byl tim nejtspe g nej'Aim jakYm kterYkoliv ptedchazejici sjezd byl az doposuci

NA8E POZVANI. - - Pfejeme si take poladati etene delegaty, by uvaili moanost ptestehovani Hlavni Inadovny k nom do Temple, neb ce citirne, e mesto Temple jest nejlepMm a nejvhodnefSim mistem ve statu Texas.

FRANK MATUSH Dodge a Plymouth, jednatelstvi.

TEMPLE,

0401.041.:.

TEXAS.

VESTNIK

noki

LES. A. Salava.

Ze sti-edu husteho lesa vyrazil nepatrnY sloupek koute. Na ged13 jako ranni miha vzna gel se pomalu k obloze. Po chvilich koute ptibkvalo a rozgtoval se. Nyni se valil po celem norskem htbete a mnoLl se kaddkm okarntikem.

Mncdstvi ptactva • vyletuje nad stromy. S poeltku tak nepatrnS7 sloupek koute vzruste, v ocelove (16 mraeno. Z mraena vyredeji iiskry a saze. Uvnitt lesa se zadehuji rude plameny. Je slyget ttesk a ph'ernY praskot. Jako praskot kosti v posiednim zachvevu se natahujiciho -Lela umirajiciho dloveka. Vosyka celovana, je'Ste pied nekolika hodinami rodicim se jittnlm svetlem, stoji v plamenech. At' za poledniho Ziaru oblevana zlatYmi paprsky di za noci ye stkibrnem sv:s.tle mesiee, nikdy nebyla jeji kra,sa tak uchvacujici jako ted' v ohniye gloriole plamenti. DesivST, ale pki tom boZskY pohled!

Do koruny jedie, kam jate nedosahly plamenne polibky, used& je sttab. Na tek vetvi usadil se vyplaSenY lesni ptadek. Jestka,b, nepkitel drobneho ptactva, nestara, se dnes o snadno plistupnou kotist.

Sedi ztrnule, drapy zat'ate do vetve.

NehybnYma oeima pozoruje zkazu.

Nemtde pochOpit, co se,s lesem staio. Oheri jako blesk uhani po svahu.

Syei a vyhridne hluei, jako ptichazejici boute. Plameny poletuji strom od stromu. Vetve se zahaluji do tenkeho zavoje c1S7mu. Cervenaji, praskaji, hoti . . . Jestkab opustil ted' jik nikterak bezpeenou korunu jedle.!

Pudem vycitil neodvratitelnou zu stromu.

Lide ptichazeji hasit. Pohotovi a crlhodlani k boji s neptitelem. Drob-

Iesni havdt', jindy tak bojacno„ pobilia ye zmatenem iiprku kol lid' a propleta se mezi jejich nohama.

Hlas sebezachovy zbavil vkchny vrozeneho strachu. Ale lidem ani nenapada, aby hazeli kamenim po bezmocne p gticich my$ich, nebo aby usilovali o svobodu podekne poletujici penkavy. NevAimaji si ani pestte zbarvene plazici se uiovky.

S vyhrtftnou silou zafitoeil polar proti lidem. Jako stohlavY drak brani se proti dravemu proudu vody.

CervenYmi jazyky alehave, ,obrovske cabery, skrSrvajicl tohoto Mho neptitele. Zaludne se dava na ustup, aby s tim vetgi prudkosti vyr&J lidem za zady. Stromy, krisne, vznosne stromy, zazhvicene niditelem, je nutno ubijet padnYmi ranami sekyr. Lamat a glapat po gernalYch, ale piece jeAte doutnajicich vetvich.

Chvilemi se zdalo jistYin viterstvi divlu nad lidmi To, kdy2 hen iitodne zachvatil vtesovi gte. Lide holemi, klacky a sekyrami bill zoufale do plamene. Vrhaji se na zemi a holyma rukama dusi jisky.

Posledni mohutnY proud vody jako by ochromil nidivou silu. Rai* pozbYva prudkosti. Ted' je ji2 jisto, ze nezachvati osadu, lezici tesne za lesem. Obeas jate vy§lehne zarud1ST plamenek. Bezmocne zaplapola a bezmocne hyne pod telkYmi botami horahl. ListnatYm stromfun, ktere oheri nezmohl, urval alespoii vkchno listi. Stoji to orvane s nahYmi vetvemi, tyeicimi se k nebi jako 2alujici zubo2ene pahYly. Pilda je pti doteku tepid, a zda se dYchat jako v horedce. Do prudke vane pryskytice a zapachu spilene ho dkeva misi se pach lidskeho potu a ptipalenYch vlasil. Lide s tve.kemi gernalymi od koute, s alma /-15.

Ve sttedu, due 24. dervence 1940.

nabehlStmi od itiplaveho dYinu de. Rortomile zvitatko, eerne jako raj' pot, kinouci se s dela a zatyli. uhel, s krasnou bilou lysinkou, do-, Boj je dokonan . stalo jineno Pepina. Pepin marne ptedkladali vklijake latiudky. Do PRILNE K PANU A POZNA HO zobaku nic nevzala. Podle Brehma ZDALL se lyska ma Zivit dastrni vodnich ro Mestgti vrabci si zvykaji lehce na stlin. Dr. Marek je vlastnikem velurdita mista a let' zdaleka k tomu, keho akvaria a rostlinky nabidl Pekdo jim pravidelne pkinak nee° ke pine. Brzy vgak zpozoroval, 'Ze by mu slupmiti. Jednatel spolku pro ochra- nezilstala ani jedina rostlinka, jak nu zvikat pie v easopise pki- byla Pepina hladova. Hlad je dobrY rodou", k vrabci rozeznavaji kuchat a tak zaeala lyska potadat dobte i osoby podle vzhledu. Letaji oseni, zvykla si i na ovoce, rY2i a kopry panu jednateli zdaleka naproti, neene mizelo v jejim Zaludku vie, ad je nepkichazi krmit v pravidelnou jako v kachnim. KdyZ se najedla, hodinu. Zajimavou zkuknost udinil zamitila k umyvadlu, ktere se brzo s vrabeekem MUDr. Marek. Ujal se promenilo v stkikajici gejzir a poporaneneho vrabce a choval ho v dlaha kolem v jezero.. Tu lazen po kleci. Kt/ si vrabec zvykl na nove jidle si lyska nikdy neodpustila. Pak prostkedi, odmerioval se mu libez- se usadila °pet na sve misto. Zvykla nYm, jemnym zpevem, o nemi by si tak, ze ptibihala na zavolani a nikdo nevetil, de by jej mohl vrabec musela bYt vSude, kde jeji pani. Ptevyluzovat. Do opatrovani dr. Marko- bihala za nimi z pokoje do pokoje a vl se dostala take lyska derna„, kterou nag i ho6i celon vysilenou na le- nechala se chovat.

BLAHOPIAN1 SJEZDU S. P. J. S. T., V TAYLOR,

DRINK

TEXAS!

— OD —

Chas. Caughtin ILIDITEL

The pause that refreshes No. 28-19

COCA-COLA

2adame, by cteni delegati uvazili moZnost ptestehovani Hlavni tkadovny do Temple. Budeme yam za to skutedne vdedni.

TE

TEMPLE, •

(.1110.0111 00.04 4011.4■0•1110000004111/1.000111.00..11..610•0

.11111.111

LAHOPRANI!!!!

1,-ilovarisk6 Podporujici Jednote. &Wm TeXas Spoledne se vkmi tady a dlenstvem a v gemi obdany Temple a okresu Bell, my snaZne Mamie, byste volili mesto Temple pro trvale misto vaSi. Hlavni ttadovny. Temple naleza se ve stkedu statu Texas, majici katde mane spojeni se vSemi dastmi statu ye finanenich i ekonomickYch vecich. Temple neni a nikdy nebylo mestem neobydejneho vzrustu, ale vidy melo a ma staly, pozvolny vzrast. Naleza se na pevnem zakladu a nabizi kahlou vSrhodu pottebnou pro Vak Hlavni tstkedi.

Temple a okres Bell jsou hrdi na °Many eeskeho pevodu, jejich S. P. J. S. T. tady, a hrdi na fakta, de deset procent v§eho Clenstva jest usazeno v okresu Bell.

Nak banka jest pevnit, silna a konserVativni, schopna k v yfizovani zaleittosti vbech drulra, ale opet ne tak velka, bychom neznali naLe zakazniky a vkladatele.

My nabizime bezpeene sktine pro protekci cennYch listin naLim ctenyrn zakaznikilm. Nak yklady jsou zarueeny Federal Deposit Insurance Corporation a my jsme eleny Federal Reser ve Systemu.

T

ST NATIONAL BANK OF TEMPLE, TEXAS CELKOVK ZDROJE PIES $2,000,000.00.

"PlkATELSKA INSTITUCE" R

4.116MBNIII

.....................

........

...........

fw

Ve stfedu, che 24 e;ervence 1940.

VESTNIK

Bia

oprani

Sjezclu Slovanske Po porujiat Jednoty Stith Texas KONANEM V

TAYLOR, TEXAS

Pramm nasim jest, ab VYDAVATELE

byli opet pocteni tis

â&#x20AC;˘ pro

obdobi

Venuje nejmenovanp IIte1 vydavatelii techoslovaka q

.

4140.1 NIU

VtSTNIK.

ODDIL DOPEOVATELSO El Campo, Texas.

Ctena redakce a etenalstvo Vestniku!

Na prvni nedeli v mesici eervenci schrize kterou jsem oznamil, se pekne vydafila a byla detne navgtivena, obz ylagte sestrami. Ja se pochvalim, ae jsem mel ten den d ye srdcata, jed= no, jak ja fikam, na pravem miste a to druhe bylo makove. Abych povedel jagaco, vezmu to z gruntu. " vakrova Marjana Frank Kralova z Caldwell, kdyt detli oznameni na gi schrize ve Vestniku, na kterout jsem daval driraz na makovniky. 8vakrova Marjana fekla Frankovi, ci, zajedeme tarn, a Frank byl hotovY ajnc, cvaj, draj, to jsou u nas. Mariana pfedklada pfede nine pino-makove srce velikosti asi 6x8, ne strevie, ale jen coulri. Mamce, aby mile to srce nezavidela, dovezla jakousi makovou caltu, mnozi asi vite co to je calta, a co nevite tem reknit, to je to take k snedku. Pro ty mlade a &deka regle makovniky. Ted' jsem yam to napovidal o tom papanidku, motina to mnozi dostanete laskominy. Ja me makove srdce vzal do schrize, jako pochvalit se, ale aby nefekli tagatag, tak jsem bYvalou sestru taj., ses. Peterkovu vybidnul, by ona to srce rozkrajela na kusy a podelila sestry, by take oko gtovaly a 00§maidy si. Sestra Peterkova stela nad tim srcetern s budrnaj fern, ale nemela tu odvahu, kdyt ii nic neublitilo, je rozfezat. Skoro jsem dal sestre za recht. Mely tam makovnikti co dost, a to take z maku dovezeneho ze Snook, okres Burleson. K tomu ku vgemtr ovce na rani pedena, darovana br. pied. Joikem Peterkou, a take jegte to po Um se i tomu nejnemluvnej gimu jazyk rozvele. To me makove srce jsem dovezl domte a veder cela famelie si po gmakla. — ,Tako -v to schrizi jsme chteli neco utentovat, co by nag delegat mel podporovat a opadne. Men jsme, jak jsme dfive fikali, dekance, ale bratte Brazdo, kdyt se na gi hlavni odchYlili od starych pravidel, tak jsem jen obdrtel certifikat, a to pinokrevneho Americana, a tak na neho mluvme tou nagi sladkou Ceskou mluvou. Take je opravnen k Vestniku, ale prosim vas, co si z neho vezme bez anglicke Cetby! Dale jsme pfijali, ale vlastne ut bylo ptijato rodni ditko br. Baklika. Bude-li ono ditko eisti desky Vestnik, je otazka kterou nechci zodpovidat. — Jako pro ten Vestnik nektere anglicke stranky, na g fad odhlasoval jednohlasne, by ne zmrven ani zhanoben, ale okra glen byl anglickou detbou, ktera je v teto nove vlasti spasa, s kterou mohou nasi Tide vyniknout. — Ale jak pozorujem z dopisti, nektefi tomu nemohou rozumet nebo nechcou. Vime, na g prostY dobrY lid je tfeba die nekterYch, by byl udrtovan tak, aby z mohli nektefi ti prohnanej gi kotistiti. Tak se me 'Sur ulevilo, kdyt jsem varn povedel kousek to pravdy. — Dale jsme ye schrizi prubovali na nedem se ustanovit pro na geho delegata, ale pak jsme uznali, to bude lepe, kdyt jsme si ho zvolil v drivefe, to bude pracovat pro dobro, tak da.vame to v ge na neho a spolehame, tie se tam uplatni pro dobro cele Jednoty. Ja dal je gte ekstra ptipomenuti, bude-li jednano pro uleveni starych Menu, bude-li to =trio, by na to taky ptikYv/. NebYt to ztraty co br. Steiner nem podava ye Vestniku, tit jsme my stafi mohli brat dividendy, nemyslite? — Kdyti jsem vzpomel dividendri, tak jak na g br. L. C. Wychoperi nam ptedpovidal, jestli na ge okresni dank budou snitovany, jako platit sira a olej, budou jests nagi okresni daneplatci brati dividendy, co na takovou fed fikate? — Mel jsem za to, to pojedu take na sjezd, ale mama Hid, tie pro takovett° skoro 70-leteho dedka ut je lep gi seat doma. Neni v tomto jegte jakasi obava o mne, neb ak bych tekl tarlivost? — Co je s tim Taylor, to radio oznamuje, to taannej gi nemeckY Casopis tentononc jako by nebyl akorat lojalni. To bitujete Tayloraci na ge El Campo, my zde mame dva Casopisy anglicke a jeden Casopis, jak ja kikam — nefalkvane Svobody. Aby tam tak nektefi ti Nemeiska potom narychtovali nejake bombisko, a at sjezd bude v nejlepAim, udelat to bum! Toto beru zpatky, nit tam nenarychtuji a vk skonei v nejleptim poiUku, i beze

a meho daganu, ale tiadne zarudovani pekneho podasi, jak na minulem sjezde v East Bernard, ale oni East Bernard'aci to take ocenili a pekne podekovali, a tam Odell co se slu gi a Patti!

Tak to take mame, nekteti vychvaluji vej gi a jegte trogieku nynejgi vedeni nagi Jednoty, a dosahnouti to velikosti a hodnoty, na ktere se nyni naleza, a mnozi zas ani varn to nemusim povidat, vgak to sami vite, kdyt Ctete Vestnik. — Ted' jeSte slovidko bratru Karel LatnovskYmi! Br. L., ut je po polemice stran to nektere stranky anglicke do na geho Vestniku.

Meli jste Upine pravo odhlasovat ye vagem fadu proti, tak jako my jsme odhlasovali pro. Dale, bratfe LatnovskY, tadne smlouvani by Vestnik byl vydavan o 16 strankach a cena. ureena 80c. Br. L. k vrili nas starych at' je vydavan pine bez zmrveni a zhanobeni anglidiny, pouze deskY, mne ut na torn nezaleti„ mire se vtdy, kdyt jsem na nekterou tu stranku upozorrioval, jednalo o na gi mladet. Br. L., snad byste to nemyslel doopravdy, k vriliva tem 20c Vestnik zmentit, tomuto grir to bych se zas pousine.1!

Co na to br. L. povidate, kdyby tak Vestnik byl vydavan jen jednou mesiene a to o 8 strankach, co by do neho nemohly bYt psany skoro tadne dopisy? Vite, br. L., to Vag nektery jen jedinkY dopis ma vice ceny net celorodni cena Vestniku.

— To by bylo jen spravne, kdyt neni schopen Cesky dist, a ut se ani k vidiva Vestniku nebude ueit, by na Vestnik nebyl nucen platit! — Brarime a vzpirejme se odnarodriovani, at my stall jeden po druhem budeme navkly zavirat odi, nagi studenti eegtiny nagi narodnosti s degtinou malo prospeji, a nejeden, kdyt by z toho nic nekoukalo i de gtinu zaptou. Mohl bych podat dukaz takove ptipadu, ale necham to.

Vatim si od srdce narodovce, ale protivi se mi pfetvarka. — Tak to take mime, nekdo chce, aby itrednici Hl. U. naafi Jednoty dedili Mad, syn po tatovi, druhY zas dva terminy a dost.

My mame okresniho klerka na gince ut 22 roku.

Ovgem nekomu se zde, to by ut mohl pfepustit onen Mad druhemu, to savi, nebYt pfijemny ku katdemu, nebyl by tam. My v na gem okresu Wharton, silne obsazenYm na gim lidem, spojit se a pracovat, jak kikame, tahnout za jeden provazek, s ptispenim neco jen tro gieku jinonarodovci obsadime celY korthauz. Nemilteme si stetovat, to by byl nag narod vyjiman od jak fikame pravych Amerieanri. — Tedy pri okresni gkolni schtzi gkolnich dozorcii, Eman take jeden z nich, se se gel s br. Hejlem, take dozorcem kteresi gkoly v okresu Wharton. Bylo pfitomno nekolik snad znamYch nagincri co tkolni dozorci. V nagi gkole mame dozorce v gechny tfi nagi narodnosti ui po nekolik lhritach.

— Mame zde v El Campo okresni knihovnu, kdet die pfani mriteme obdrtet i Ceske knihy, a jsou dovateny busem pravidelne katde dva tYdny ku venkovskYm gkolam. — Mame ted' pekneho dteni v nagem Vestniku, a neco ani neni mod pekne, cot by si nekdo 061, by to tam ani nebylo, a tak br. LatnovskY, byt Vestnik zmengen, to utiteene i pouene Cetby by jsme postradali. by Vestnik mohl bYt zamenen jingim a schopnejtim potadatelem, asi ani nikomu ve snu nenapadne. Ja si gratuluji sem sobe, to br. Moudka, z meho ut dosti dlouheho dopisovani do Vestniku nevynechal, neb jak tikame nevygkrtl taktka ani jedno slovo, a na co take, tfebas elovek napi ge neco s dirnt nekdo nesouhlasi, ale jen kdyt je to bez uratly, ale v nekterem pade se musi Clo y& kdyt je napaden obhajovat, ale melo by to bYt zas jen v mezich slugnosti, na co ja ficly hledim. — Je gte jsem zapomnel iici, ae rodina Kraloya, ae nam dovezli forotu toho makoveho zboti, baj i vina na broskve, ale nagi schtize se nesitoastnili, neb gyakr Frank Kral, hledad oleje, tak Eman je povozil v okoli, kde tede to Berne tekute zlato. Dekujeme za nav gtevu a zvla gte to k popapanidku. — Obdrtel jsem stvrzenku na $1.00 od p. A. W. Marchaka z West, pokl. Texaske Matice Vyggiho Vzdelani. Diky path p. Jos. Kolihovi ze Skidmore, Texas, ja byl jen sprosttedkovatelem. Co je mne taky podivno, kdyt je takova vec jako dar eeskYm studentilm, mela take bYt stvrzenka v jazyku &skein, nemyslite? Pro mne je to dobre, ale je to take kriieek k odnarodnovani se! -- Diky, priteli br.

John Holedek za vyznamenani me osoby, ze

Ve zttedu, dne 24. ten ence 1040. katidy si rad se mnou pottese pravici. Takova, slova opravdu hkeji. Ano, my jsme je gte z toho stareho vydani pamatujeme, kdyt to bratrske lasky bylo vice net nyni, s tim svetoyYm pokrokem.

Ukonduji s bratrskYm pozdravem a davam nazdareeky a melduji, to za katde slovo co je v tomto dopisu je zodpoveden Zdar sjezdu!

Statieek Bartog.

Hallettsville, Tex., 14. dervence 1940.

XIII. Sjezdu v Taylor, HI. tradovne a Zlenstvu S. P. J. S. T. na uvatenou!

Jelikot se tohoto sjezdoveho roku vyvinul velkY zajem o zvet geni mistnosti pro HI. ttadovnu neb dokonce stehovani teto a umisteni ye sta.lem vlastnim domovu v nekterem, mesa ye stfedu Clenstva, a jelikot fad Cislo 4. ye meste Hallettsville uznava prospegnost a potfebu tohoto hnuti a nestavaji pfidiny, prod by na ge mohutna Jednota si nemohla pokidit svrij vlastni, staly domov a tak se jednou pro vkly vyrnanila z najemnictvi, ba povatujem potizeni vlastniho domova za dobrou 100% investici, pakli by byla moudice provedena, a dale, jelikot se o umistneni domova pro HI. tfadovnu uchazi nekolik fan a mesta ve kterYch se tyto fady nalezaji, jakot i fad Karel Havlieek, Cis. 4., v Hallettsville mezi terra°, a aby tato zaletitost byla sjezdem ku vgestranne spokojenosti nestranne vykizena, bylo navrtena a schvaleno, aby sjezdovY ptedseda ustanovil asi 9-elenny vYbor, a to nasledovne: na katdY okrsek neb skupinu 18 fadri — jednoho elena. Tohoto vYboru povinnost a price by byla nasledujici: 1.) Aby drikladne vygettil je-li zkizeni domova pro Jednotu zapotfeby a bylo-li by to vYhodne a prospetne pro celek. 2.) Shleda-li to ano, necht' tak ohlasi ye Vestniku a necht' fady a mesta ktere se o tento domov pro Jednotu uchazi, podaji jejich nabidky tomuto vyboru do jisteho Casu a tento vybor, po vatinem uvateni techto nabidek, necht' ustanovi mesto i misto pro budouci domov nagi Jednoty, nejen dle nejlep gich nabidek, ale take dle nejlep gich vyhod pro dlenstvo v budoucnosti. 3.) Vybor tento necht' spolupracuje s ptigtim spravnYm vYborem Jednoty (HI. 1:Tfadovnou) do konedneho vyfizeni tohoto podniku.

Dodatky: 1.) Za ztratu dasu tohoto vYboru necht' ustanovi sjezd odmenu.

2.) Obnos povoleny na tento podnik by nemel pfesahovati $30,000.

Za fad dish) 4. v Hallettsville, Texas: F. K. Bueik, latedseda; Chas. Holy, tajemnik; Jan Bodek, mistoptedseda; Jos. Franta, jednatel.

Co zajimalo lidi pied 400 lety v techich a na Moray& V Beckovskeho "Poselkyni starych pfibehri eeskych" eteme, tie roku 1540 nastalo straglive zatemneni slunce pfi jeho vYchodu a siee dne dubna. Zatmeni trvalo dve hodiny. Po nem nisledovalo velike horko. Ten rok se urodilo hojne obili, ale proso, pohanka a jine, tak zvane "vafeni", od pfiligneho horka sluneeneho, tem& vgechno shotelo. Vina bylo vgude dostatek a kupovalo se za lacine penize. Tarot roku se toulali po krajich palienve, kteil einili velike gkody, "kteti koliv postiteni byli, ti Wee trapeni, dYmem dugeni a poznenahlu peeeni byli."

Velike sucho zavinilo notary lest' Na polich, lukach, na zahradach v gechno uschlo. V techach a ye Slersku i v Lutici shofelo velikYm suchem mnoho lesri. Roku 1540 meal Jan z Perngtejna v Doubravniku na Morave staveti nakladny kostel z bileho mramoru a site na torn mists, kde staval zbotenY tehdy kla gter panen cisterianskYch. Pfi kopani zakladil byl nalezen v zemi nahrobni Icemen jedne abaty ge z bileho mramoru, na nemt byla abaty ge vytesana. Pismo vAak se pro zatlost nedalo ptedisti.

— Zajirnavou poznamku ma Beckovsky o kameni na hrobe sv. Jana Nepomuckeho v me svatovitskem v Praze: "Kamen na hrobu sv. Jana Nepomuckeho olejem se potil a tim olejem rozWeni nemocni uzdraveni byli

Ve

Gttedu, dne 24 6ervencp

Tragedie beze slov.

Prvni jednani: Kus sYra. Druhe jednani: Kus Ora a myS. Tfeti jednani: My§ a kodka.

Otvrte jednani: Kodka.

"Corriere dellaSera "

HLEDATE ULEVU OD SvEDRNI TELA ANEBO VYRAZKY? Pakll ano, pak si dostailte bez prodleni tuba SEVEROVA

V1 ^lTNtR Arbesova dcera. zemiela. — V Praze zemiela Olga Arbesova„ doera spisovatele Jakuba Arbesa. DoZila se 72 let. Letos v lednu si zlomila ruku a k fuazu pfidaly se pal dalSi komplikace. Olga Arbesovit pomahala temef patnact let svemu otci v jeho literarni praci. Jakub Arbes ke konci sveho 2ivota, kdy mu zrak jig vypovedel slutbu, sve prate dceii Olze diktoval.

Pomahala tedy znadnou merou k jejich uvefejneni. Pedovala take vex.ne o literarni pozustalost pa svem otci, neZli ji pkevzalo Narodni museum.

Co muleg delati sam, neuvaluj na jineho. Kazdy necht' zameta pied svSrm prahem. Bude-li to delati ka&1St, cela ulice bude dista.

HERBINE vf-borne mast6 vyzkou4ene a pomabajici tisiefim tem6f 60 let . . . Ve "fleck ptednich kirnich anebo objednejte piimo.

CENA

50c

Chief Justice Court of Civil Appeals ve Waco

KdY2 iludnatost, boleni hlavy, nadYmani, plyny ei pocity finavy jsou -pfiznaky dodasne neaidivriosti a u'ilvate nejake projimadlo. zkuste Herbine. Je to naprosto rostlinnSi lek. lAhev 60c. Old Corner Drug Store, West. Texas.

(1) 0

v, Oznameni tern, kten se o to zajmi - aji.

Oznamujeme vSem na gim krajanum, ktefi se o to vec zajimaji, mame take Burial Association Certifikaty k prodeji, $50.00, $100.00 a $150.00, poplatky placene dtvrtletne do piedu. Na S . e associace jest 7000 ne jenom neco pies 500. My neminime za Vami jezdit a Vam to nabizet, neb v to "high power" nabizeni, nevetime, abychom vyhledavali kdo jest nemocen aneb u2 umird. My se citime, k jsme uz ye Vakm okoli dost dlouho, abychom jsme se znali a naSi obsiuhu si od nes pfali. Kdo si takove piejete, vidy mne najdete v me 6fadovne pfi mem domove, aneb meho zastupce Albert Spacka. S ochotou Vam podame nak poplatky.

Urbii Funeral Home

BEN II. RICE Aktivni pravnik po 26 let.

Stall padeSat pet let, v nejlep§im zdravi, schopriST a ochotnS7 pracovati.

Vyslou'idlec ze svetove valky, sloutl zde i ve Francii.

On ma odporudeni svS7 ch sousedt.

(Pol. Adv. Pd.)

AMBULANCNI SLUM Telefon 58.

EAST BERNARD, TEXAS. )0( NONAT BY MELA BY'T V HAZDE DOMACNOSTI. Prvni piielna, pros by mela bYt Nonat v battle dornaznosti, zvlaite na farm& Protok nevite, kdy vas zakefna nemoc pfepadne. Nastydnete. V nod se udela zle. Piche, na prsou, pod 2ebry, boll v krku atd. Lekat je daleko. Date-1i na postaene misto naplast z Nonat, snad rano ani nebude nutno lekafe volat. — Pi. Irvinska, Banner, Okla., napsala. — Syn 171etV dostal spalu a pH tom dostaval zapal plic. Udelala jsem z cele dolarove Nonat naplast a syn hned po pfilaeni pocitil alevu. Ta jedina naplast pomohla. Dostala jsem dobrou zkuknost.

NONAT Cena Nonat jest poitou 55c a $1.05. Ptejte se vakho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, Tadeji piAte ptimo na na§i adresu; MARIE LEIBLINGER & CO., ALTADENA, CALIFORNIA,

11111111111•11,

ZVOLTE

GUS SEYDLER ZA

okresniho soudce okresu Wharton ••• NESTRANNir tINN't - UPWIVINir LENEM S. P. J. S. T. 35 LET (Pol. Adv.)

Prvni linie obrany JEST -

poctivost ve veiejne sluibe wilmilmilainnotnnumnimmillmmummus

1111111111111111M1111111111111:111111111111111111IIIIMMIIIIIIIII

OBCANE OKRESU

OLIN CULBERSON

HILL DOSVEDtt JE-

JEST MUZEM Z LI-

HO SPRAVEDLIVE

DU A HAJI z4JMY

itIZENt VEREJNt -

DROBNEHO LIDU.

HO titADU. numinommommiumuumimminummummo

111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111

OLIN CULBERSON

Pornorte zvoliti poctiveho- muie do uradu 2ELEZNItNIFIO KOMISARE!

OLIN CULBERSON JEST TIM MUtEM

zkuienSim Jest schopnSim nebojacnkm — spravedliv-km CULBERSON JEST KANDJDATEM MAS LIDU. (Pol. Adv. P MIIIMMIXIIMAMONO

.....

@omit Mu Pa .M11111.417

V ESTNIK

ODDIL DOPISOVATELSKY Temple, Texas.

Thiveru upevnit a obnovit, je hlavni prace Vas, sestry a bratii delegati.

Byl jsem poaadan, at' podam svfij tisudek pro praci ptigtich organizatort.ij nahled je, aby byli najati ti nejschopnej gi, ktere motno najit, ale ph torn by mel bYt i domaci organizator v kaade osade. Na aadnY zpitsob tito domaci by nemohli gkodit praci organizaeni, 16.000 podilnikil bude miti vice duvery v zname lidi, nea jen u paru, tteba sebevYmluvnejgich. Nagi Cleni velmi east° maji sve deti pojigteny jinde, ale ne vady proto, ae tam nebyl organizater yeas, ale vettinou proto, 'ae Jednotu dost neocenovali.

Dnes hlavni veci sjezdu je obnovit dirveru elenstva a pak dobti organisatoti budou pracovat s uspechern. Bez dtvery elenstva, sebeschopnej gi organizator mnoho nevykona mezi nagimi tyrdYmi palicemi, nanej yYg by uspigil zanik aspon toho slova "na gi" a to tim, by se ziskavalo vice jinonarodovca net nageho dorostu.

Vy, delegati jste povinni ueinit ritzne zmeny, to co ua nag Vestnik ptines1 vas k tomu nuti. Ostane-li v ge pth starem ,tak milaeme Casto sly get ta nebo ta jednota to ma lepgi, vadyt' jsem to Ceti ve Vestniku.

A o vedeni tech farem, je to to same. Dejte majetky Jednoty jednomu na starost a ten at' deg takove hospodale,' kteki • by prospech Jednoty meli prvni na zreteli, jestli tito hospodati ueini chyby, ty jsou .obyeejne jests zvet giny a tam je to odkud nechivera pochazi.

Dale tot je dokazano, ae pozemkove noty jsou jednou z nejlep gich jistin, prdd by nemohlo bYt i u Jednoty. Bylo psano o sniaeni firokt, ale protoae mnoho sniait si Jednota nemide dovolit: Navrhuji, at' sjezd ptijme 5% s tim dorozumenim, ae bude-li tarok i splatky zaplaceny spravne na Cas, bez upominani, 1/2% z toho ptijde na umoteni kapitalu a 4 1/2 % co Nebo-li spravne platici budou platit 4 1/2 % trokil a 1/2 % se jim bude uplacet. Ovgem 5% by platit musel a kdo by neplatil spravne 5% celYch se eita jen co tarok. Timto bychom ziskali vice potadku, a tea by se mei° 5% brat v rode obnoveni a ne o 1 1/2 % vice. Pravnik ma mesieni plat, kterY mu pomaha yydraovat stenografku a toto obnoveni neda addnou pra y -nickoupra,jems15inutpraceografky. Ja jsem letos obnovoval, toto nechci pro sebe; moand ua za 15 let to nebudu platit, ale da, se tu neco udelat ku zlep geni piljeek, nebot' easto k villi 11/2 % jsou dobre noty lakeneseny jinam, a nam zbYvaji neplatove. Stejne dopinek kabstraktu si katclY musi platit dodateene, tak nas platit za neco, co to neni vert.

Hodne bylo psano o stehovani Hi. U., a tea o vydani s tim. Toto vydani by nemelo bYt vubee bran v Avahu. Za starch 'dad' sousedi noveho ptichoziho stehovali zdarma, a milteme to udelat i my, jako jsou ted' trucky, mne se zda, ze bych to uskladal najednou; (tak mne potom dejte vedet, dam pozor, at' se yam nic nepokazi, ale ja nabizim jen uklaclani, ne truck, ale ten by se u'a obstaral). No, a jsem jist, ze z kaadeho okoli fatly by rady se o stehovani postaraly. Jen zvolte dobre iftedniky, aby ptibyli dobti lido do okoli, ale bez aertu.

Posavad byla H. U. tam, kde byl tajemnik, a ted' cela zmena, ktera by byla, by mela bYt ta, ze tajemnik a jini Utecinici budou tam, kde delegati vyvoli misti pro H. ft.

Nag zesnulY tajemnik mi na minulem sjezdu osobne pravil: "Byl bych rad, dokud jsem tajemnikem, abych se nemusel stehovat. At jim nebudu, dejte ji tam, kde bude vyhovovat."

Dbejme proto odkazu zesnuleho a nepokladejme to za nic vie net nutnost.

Zda, se, ae by prospela tea zmena nebo oprava systemu, ale to je prate pro odborniky, a pi• tom takove, kteti by dali piny, propracovanY plAn. Br. mistoptedseda by se toho mel chopit a nespolehat, 2e jeho my glenku dokjac ji-

ny uskuteenit. Zrovna tak kaadY jiny na,vrh by mel bYt podan dopodrobna yypracovanY. Sve't bojuje pro demokracie a my, co narod tea, proto at' kaady delegat se lidi demokratickYmi zasadami, a ne tedy aby podporoval neco, co by bylo ku prospechu jednotlivce, ale pro to, co je k uaitku celeho spolku.

S ptanim nejvettiho zdaru, John KlinkovskY.

•Ntre stredu, dne 24, Cervence 1940.

Pohled'me do dob minulYch, kdy na g bratr ptedseda byl Jew mua pin shy a energie. Kolik to bylo cest, kolik to bylo ptednagek, a mohu smele tici, ae on stal v Cele co nelep gi inteligent za nag deskY lid v Texasu a tea co nejlepti teenik a pti torn v gem piece jen jako eloyek. Vadyt' vygel z tad na gich, pracujiciho du a jen svou pill a silou ducha vy ginul se tam, kde jsme nejen my, eeska vetev, nan s pSrchou hledeli, ale i Amerieane jej respektuji a bylo stale vo'lano po jeho pfednatkach. Bylo by opravdu velmi zajimave, kdyby naa bratr pfedseda soudce ChernoskY sepsal poeet jeho piednagek. Byla by to &slice zajiste velmi hezka, vadyt' nekterou nedeli mel at 3 pkednitly, a to ne v jednom miste, ale nekolik mil od sebe vzdalenYch. On je asi jedinY z nakho lidu, co tolik pkedna gek vykonal. On mel stale na burcovani nageho lidu, on mel na mysli nagi mladea, aby spela dal, yYg, aby nage mladea zaujimala mista v utadech a myslil na budoucnost 'deskYch deti. Jen hled'me poctive ✓minulost nestranicky a uznejme dobrou praci naafi inteligence. Ta naae inteligence ma tea sve zamestnani, sve rodiny, sve deti, starosti, nemoc a ruzne jine teukosti, o kterSrch nevime. A mnohdy jel sta mil do rfiznS7ch odboe%ek, aby lidu ptednagel, aby vyhovel aadosti elenstva, aby rozsel fadu slov povzbuzeni, ponaueeni, ale v zapalu svern teenickem mihaly se mu vzpominky, ae doma ma aenu a deti a snad i nemocne deti a on tyto opou gtel, aby konal praci apogtola. Ono se to mnohdy jen ye • usnese zavolat teenika. Ale to jezdeni pti torn naaem texaskem tepleueku neni vady mile. Ale pozvanY tednik, horko, nehorko neb jak, to ho nesmi zastra git — dal sve slovo, tak tarn mush bYt. A za svoji namahu bud' dostane pochvalu a neb ostrou kritiku. A jestli vgu-de mu tolik platili, co tadal od nas po nekolik ptednagek — za Pan Bith zaplat' — to ut ma cestu k nebi zaplacenou. Proto letos, vie jak kdy jindy, vzpomeiime na jeho dobrou praci, a zajiste to prace je hodne, co o ni ani nevime, vzpomelime jeho obetavosti za cel'a leta, jak pro nagi Jednotu, tak pro celek Ceske vetve v Texasu.

College Station, Tex. Jen tak tiryvky z mojieh fivah.

Chtela bych vedet, kolik elenstva ete Vestnik a co o nem soudi. A chtela bych tea vedet — kolik &eau je, co jej neetou, protote desky neumi dist. Co se tYee nas, jsme s Vestnikem vic nea spokojeni. Ode vSeho eteni najde g tam troaku, a pak jaka velika prace a dobro roznaSi nag Vestnik ye prospech nageho Sdruaeni Texas. Tot ted' jenom at' na gi bratti delegati uposlectnou statieka Barto ge a at' mu povoli ty etyti stranky eteni anglickeho, at' na ge mladet tea vi, ae Texaska, Jednota yydava, Vestnik.

Statielovi Bartosovi venuji srdeene diky.

AC star, ale dir ge jeho ete do budoucna, co by velice prospelo mlaci gimu elenstvu. Ty prokvetle hlavy nejsou sobecke, ale hledi dat ze syYch zkugenosti tern budoucim. Nag tad Bedtich Smetana tea tada., aby anglicke eteni bylo vtazeno do Vesniku. A proto pevne vetim, ae stakieka Bartoge dobra rada bude ye sjezde na milost vzata. 8koda, ae statieek Barto g neukazal smer svym Caganem, kde by mela stat Hl. Uiadovna.

Kdya mne my glenky zaletle k budove od hlavni iftadovny, jaka a kde asi bude!? Tak se mne vynoiuji vzpominky na eeskoslovenskY pavilon v New Yorku. V loni jsem 'detla od nav gtevnikii vYstavy v N. Y., ae je to mod thuds a male. Letos jsem si tam zajela s moji dcerkou, a vette, ae jsem byla mile piekvapena. Na g deskoslovensky pavilon je hezkY a uvniti. je — jak bych to tekla — jaksi inteligentni, ykusnY, svetlY a na tu hroznou bidu je dosti vybaven. Podle jinYch men gich naarodnosti, n pavilon je as mod hezkY. Nevim, soudim-li spravne, jestli to neni kus sobeckosti, ale neMejme my eleni Texaske Jednoty fictu a reni. Jen jedno se mne tam nelibilo, na to jsem spekt k naaemu bratru ptedsedovi ChernoskYmela a mam zlost. Ty na ge panenky v kro- . mu, za jeho mnoholetou poctivou praci, jak . v jich! Myslela jsem si, sem dat na ge aeny z Jednote, tak i mimo jednoty snaail se pozvedHoustonu, Dallas, West, ty by to jinak nastronout na gi vetev eeskou mezi Amerleany. jily. Nejhezei, nejvkusnej gi at do toho nejmengiho zahybu meli vystrojene pany ve franDnes jeho hlava prokveta aedinami, ale duge couzskem pavilone. A vfibec, francouzsky pajeho stale silna a touahch po praci, pracovat neustale pro pomoc a zlep geni nagi Jednoty. vilon je vybaven nejvic, tam by mohl stravit celY tYden. New-yoska vystava je ohromna, ale Jeho bohate aivotni zku genosti, jeho girokY rozhled, jeho vrozena inteligence a Oft jav Dallas mela lepai vkus — no byla na mengim prostranstvi. kesi ptatelske chovani vyvolava, ve vgech vrstvach lidu dui/61.u.

Jen litujeme, ae jsme nemohli videt ten ruskY pavilon. Vg ichni nam rhkali, fie to byla perTedy me nahledy jsou. Dejme mladYm pHla na celem vYstavi gti. Rusk zmizel s povrchu leaitost, ale vaame si starYch, zku genYch, obezeme, a zato tedy na g eeskoslovenskY se lope tavYch bratril a zvla gte dnes, kdy celY svet se vyjima a jak jsem pozorovala, je hodne a pozmita pted ehmsh nejistYm. Na ge Jednota brizorne nav gtevovan. Tak z na gi tri tYdenni nade pottebovat tech dobrYch, starYch bratru a vgtevy New Yorku, u moji sestry, s kterou jsem jejich bohatYch zkugenosti. A ja yetim s mnose nevidela 20 let, a z vYstavy, mnohemu jsem ha jinYmi eleny, ae nag bratr pfedseda, soudse ptiueila, ale zas jsem doma tolik zame gkace ChernoskY byl by zase tim nejspolehlivejla, neb sleduji vgechny elanky a it yahy ve shm nagi Texaske Jednoty.

Vestniku.

Mnoho dobre yule a sjezdu zdar pteje, Pozorujeme-li praci a osoby na poli narodnim, je tolik odvetvi v tomto. NekterY a neb Anna Hornakova. nektera dopisovatelka si pti svem elanku mysli; je to tak prostinke, snad to nestoji ani za teska, vesnice termna, je proslula, svfmi uvetejneni. A dtenat piece najde nejake to hudebnlIty. zrnko poueeni a neb vznet move my glenky. MaPlzen. — Zdej8i "Nova doba" pile: — Presto, me Meng i tiche pracovniky, a rname svou inae dermna path mezi vesnice nevynikajici neteligenci. KaadY hledi ptispet svou htivnou, die jakou zvlagtni velikosti, path mezi nejmuzikalsve moanosti. Nektere posuzujeme — ae v poznejk obce nejzapadnej giho cipu Lech. V °bpi dej gi dobe se ukate, ae meli pravdu — ne-li je nekolik samostatnYch kapel. Neni snad ani vg e, alespon v neeem. Tedy posuzujme mime. domu, v nema by nebyl muzikant.

Ja s dikem vzpominam dlankt bratra ptedseMnozi z techto muzikantit jsou i skladatele. dy Chernoskeho. Jeden &kick vydal velmi poTak kapelnik nejlep giho souboru z termne Fr. uenY v podzim a jeden v loni na zadatku gkolFiger hraje vetainou sve skladby. Pro sve polky niho roku. Tyto Clanky byly vydany v feel. ana valeiky si pige vlastni slova. glicke. Jak jsem je uvidela, tak jsem si pomyVYborna je i hudba J. Fictuma, kde obydejne slela aha, ten debte chape postaveni eeskohraji muzikanti vygli z hudebnich akol. A jaci americkYch elenu, kteti Vestnik berou ale nijsou otcove, takove jsou i deti. HoSi se s radosti kdy neetou. Proto jsem hned upozornila eleuei na hudebni nastroje a obec by mohla miti ly i me deti, aby ony elanky si pfeeetli, dobrou mladou kapelu.

Ve stieda, dne 24 eervence 1940.

VLSTNiK

600 let mesta Pardubie. — Mesto Pardubice ye “Thodnich 6ecliach dovrgi letos 600. vYroti sveho po ySrAeni na mesto. V souvislosti s timto jubileem budou v Pardubicich usporadany vystavy, ktere pripomenou slavnou minulost mesta. Na stare doby maji Pardubice zajimayou pamatku, krasnY zamek z doby Karla IV. Nyni jsou tam umisteny

jedineene sbirky musejni,pfekvapujici svou rozsahlosti a bohatosti historickeho materialu. V museu je take pamatka na epochalni vyna.lez sedlakt Veverku — ruchadlo, ktere znarnenalo pravou revoluci v zemedelske vYrobe a podatek zemedelske industrialisace vubec. Veverkove zili v pardubskem kraji. Rozsahle archeologicke sbirky jsou sta.-

le doplriovany nalezy Z okoli Pardubic. V ramci jubilejnich oslav bude v zanaku usporadana take vYstava, jez bude pfehlidkou stolnieeni, stfedovekem poeinajic. Vysta,va zaOne tabuli, je2 byla prostrena v par= dubickem zamku kdysi oes.

Vladislavovi, dale to bude hostina lovecka.

•:•.01111.11111.NINFOI•04111111 ■01111100411111.0•111111.1.11.41110■0•111.411111.111111.04111100411111.0.11•11.0.11,04111111.4■ 04111•114111111.0

JemnSt polcrt Navgtevnik (brzy zrana po week, endu goferovi): "Ale at' nezmegarn vlak."

8ofer: "Bud'te bez starosti, pane.

Milstpani relda, ze kdy =legate, budu okamkte propugten." * * Je vady snadneji poslouchat citu ne2 rozumu.

BciZena Nemcova.

0411111.0111■100■1111•0■1•04•11.0•11111. ■0.1.04■0■04111.111411111111.41.0.010.01•WINNIK.010.1111•11.1101.0•1111•04i0.0104.111111101

Zkuieni a ... osvedoeni soudce

Zvolte znovu

John H. Sharpa

Toto jest neslYchane vaIna doba, kdy musi bYti prvne brana v frvahu ilspegna zkugenost v soudnictvi.

DO DRUHE LRtJTY

spoke'. soudce vrchniho soudu v Texas

Zvolte znovu Soudce

George W. Graves -e

On se zachoval co schopny a nebojacnY soudce. 90 procent

-2 OKRESU HARRIS

do galvestonskeho civilniho, odvolaciho soudu Nepiekonatelne pilnSr pracovnik a sehopnjr soudee, jeni neztratil nisledkem nemoci dne price. Ma za sebou nepiekonatelnt rekord napsanS■eh rozsudkii.

(Pol. Adv.) $ 6111101111111v0■1114.11111111041•00•11•0•1111114.11M00111K1•111101.01■0•11110(.1.1..111•04111111■0411111.0010•11411.01ON,

1.0.0.1■41.11111041.11.011■11,11

pravnik0 v Texasu jej odporueilo a podporuje.

•

• •

Parnatujte na soudce John A. Sharpa v sobotu 27. eervence.

(Pol. Adv.) 4000.11111.11.1.11.1•04110.041i0.11.0.111100.•00 ■0■ 0■0•11.17•11.0.1111•11■041111•00 ■04111111■0•11111.0.11.1.111111111.01111..

MO.

Znovu zvolte

HOUGHTON BROWNLEE • • • elena S. P. J. S. T.

•

•

DRUHEHO TERMINU CO STATNIHO SENATORA 20. DISTRIKTU

Podnikaq MI

HIM ...... MUM MUM SU V I V. VD

Plnitel zavazku

VESTNiK

ODDiL DOPISOVATELSIa Caldwell, Texas.

Mena redakce restniku!

0 nagem bazaru nebudu nic psati, neb jak se naS bazar vydafil, jit popsal bratr Wondrag a redaktor Moudka. Chci podati jmena tech, co mne darovali hotove penize na nag bazar od to doby co jsem naposledy psala: 50 centt mne poslala moje dobre, starodesni kamaradka pani Lime 8ugarek z Beeville, Frank svatofi ph Caldwell $1.50, Tom Vajdak sr., Snook, Texas $1.00; pan a pani Joe Urban $1.00; pani Baena Radova z Ennis, Texas, kterou znam jen z novin, nine poslala $1.00 a takove krasne povzbuzujici psanieko. Srdetne Vam dekuji pani Radova a motne. az trochu dohonim praci, kterou jsem posledni dobou zanedbala, Vam na Vag mil' dopis odpigi. Joe J. . kralaa.nek z Volney mne dal $1.00; pani Robert VYchopen $1.00, pani Joe ITYchoperi $1.00; pan J. S. Surovik $1.00; pan a pani Frank Marek $2.00; pani Joe Madat $1.00, pan a pani Joe Dugek Jr. $5.00, Marie Dugek $1.00, pani R. T. PolanskY $1.00, pani Leonard Blaha 50 centil, pan a pani Hynek Marek $1.25, pani Frank Bravenec $1.00, pan a pani John F. 8ebesta ze Snook $2.00, Katefina Machan $1.00, pant Minnie Lewis $1.00, sledna Minnie Fojt $1.00, pani Jerry PolanskY $1.00, pan a pant R. J. 8vec $2.00, pan John J. Kfenek $5.00, Edwin Havel 25 cents, pant Marie Tala g $1.00, John Marek ze Snook $1100, pan Frank Skilva.nek $1.00.

Nasledujici skolektovala a nine pfinesla pani Emil Marek z Tunis: pant Emil Marek $1.00, Vine F. Hyvl $1.00, Theodore F. Novosad $1.00, Henry Matejka 50 centa, Tom Novosad $1.00, Emil Haisler $1.00, Vaclav Hyvl $1.25, Frank Lomita 50 centa, pani John M. Orsag $1.00.

Nasledujici skolektovala pani John Fojt ze Snook: pani Frank Bednai $1.00, pant J. J. Skfivanek $1.00, Dr. Kozar 25c, pani Boha Janad $1.00, pani Mary Fojt sr., $1.00, pant Will Junek $1.00, pant Anna Rubad $1.00, pan Tom Bravenec $1.00, pan a pant Milberger $1.00.

Nasledujici skolektovala pani -John 8krabanek ze Snook: pan a pani Ed. Mikeska $2.00, pa n a pani Ed. Ptatek $2.00, pani Will Orsag $1.00, pant J. D. 8ebesta $1.00, pan a pani John Plihoda $1.00, pan Rudolf Luk:sa 50 centa.

Nasledujici skolektovala pant Louis Mare z Tunis: pan a pani Walter Matejka $1.00, pan a pani Charley Macek $1.00, pan a pani John Pintr $1.00, pan a pant Louis Blatek $1.00, pan a pani Charley Sontag $1.00, pan a pani Vino Hajl $2.00, pan a pant Ben Novosad $1.00, pan a pani' Louis Marek $1.00, -pan a pant Frank Matejka $1.00, pan a pani John El gik $1.00, pan a pani Josef Dana 50 centa, pan a pani Frnk DvorskY 50 centa, pan Jerry Marek 50 centa, pan a paiii Willie Bentke 25 centa. — Vgem yam srdedne dekujeme.

Sestry od fadu Pokrok Houstonu Cis. 88, nam poslaly 25 panenek, ktere ony samy vyrobily.

Panenky sly velice dobie na odbyt, v male chvili byly vgechny vyprodane. Tel yam, mile sestry srcledne dekujeme a mame radost, nag bazar setkal se s tspechem. Jmena tech, co nam clarovali razne pokrmy a jine veci, oznamim at budu mit eas to opsati. Doposud jsem tu krabici s temi listky ani neoteviela. zavatovala jsem fiky a rajska jablidka, nemela jsem Cas s tim neco Mat. Pan a pant John Hordica mne dali 50 centa na S. A. T. Odevzdala jsem je pant Wondragova, neb ona sbira penize pro S.A.6.T. Nevim, jak mohia sestra Julie Kubenova z Fayetteville vytisti nejakou uratku v mem poslednim dopisu. Ja ter nemam ve zvyku nekoho urateti, a ani tadnemu afedniku Hlavni Tiffadovny jeho plat nevytYkam. Ale stale ye'te ten kdo pracuje poctive za penize, zasluhuje jen nagi fictu, ale ne pomnik. Mame mnoho zasloutilYch lidi v na gi Jeclnote, a kdybychom postavili pomnik jednomu, tak bychom museli postaviti pomnik katclemu. Jestli bychom chteli byti spravedlivi. Maine v na gi Jed-

note mnoho chudeho lidu, a nemyslim, ze by bylo Apravne, abychom stavili pomniky za penize, ktere na gi chucii eleni tak face vyclelavaji. Co se tree to Hlavni tiadovny, sestro Kubenova, nemyslim, ze mute nadale ve Vasi budove zOstati. My si musime postaviti budovu ohnivzdornou. Neb co bychom si poeali, kdyby /lam nahodou shoiely vgecky knihy a certifikaty. A ponevadt Caldwell jest sidelni rnesto, ne piin g velke ani piing male, ma dobre testy a je ye stfedu Texasti, jest to nejlepgi misto pro Hlavni tiadovnu, neb katdY fad, kdyt ,bude mit s Hlavni Utadovnou neco k vyfizeni, nebude mit do Caldwell pitilLg daleko.

Ve Vestniku Cislo 28. ma zajimavY pfedseda Hlavni Uiadovny, pod nazvem: "Nape Jednoty potiebuje organisatory a lep gi ndborovY plan". Bratr predseda mezi jinym pige: e natal organisatoii ziskavaji eleny jinYch pavocla ve velkem poetu, a M by mohlo dojiti k tomu, le by cizi, totit jinYch pavocit, v mengich fadech dosahli pievahy.

Tak tu to mime. Ted' si jegte dejme do Vestniku anglicke stranky a do Jednoty anglicke a pak se k nem budou jinonarodovci jegte vice pfidavati, za kratko dostanou vahu a pak si brzy natl. Slovanskou Podporujici Jednotu piisvojt. Jit pied nekolika lety jsem psala, ze kdyt jsme dovolili jinonarodovcam pfistup do na gi Jednoty, Ce nesmime dovoliti dati do Vestniku anglicke stranky a do Jednoty anglicke jednani. Pokud nebude v nati Jednote anglicke jednani, pokud bude na ge Jednota Ceskou, nebudou mit pravo jinonarodovci hlasovati, protote tomu jednani nebudou rozumeti.

Tak mile sestry a bratii piemYglejte o torn, co se mule stab, budeme-li stale ustupovati to nasi mladeti, ktera je mot lhostejna neb leniva se Cesky eisti naueiti. Ja souhlasim s Dr. Pazdralem, M kdo Cesky eisti neumi, at' se naudi. Neni to nic . teikeho. Znam lidi, kteti neumeli Cisti ani psati v tadne ieei, kdyt jit byli pies etyficet let stall. Objednali si Ceske noviny, soused je naudil Ceskou abecedu a pak se sami nauCili Cisti i psati, tolik, M si mohli vge, co potiebovali, vykiditi. Tak pro deti, ktere mohou dobie Cisti v fedi anglicke, by to bylo hradicou nauditi se Cisti Cesky. Jen trogku chtit, mit tratku to narodni hrdosti. My materna nagi mladeti ustoupiti v nekterYch modernich vecech, ktere se nam star gim nezarnlouvaji, ale v torn, abychom odhodili mateiskou fee, nikdy ne.

Ve Vestniku eislo 27. sestra R. 8panhelova se pta: "Co my zde znamename bez anglicke fedi?" Tet statieek Barto g a nekteii jini pigou tak jakoby my, ktefi jsme proti tomu, aby byly anglicke stranky v nagem Vestniku, byli proti anglicke fedi. Anglicka fed at' je v anglickYch novinach a v deskYch novinich at' jsou stranky Ceske. KatclY uvedomelY naginec odbira, noviny &ski i anglicke a tak kdo Cesky Cisti nechce, at' si koupi noviny anglicke. I ten nejmene uveclomelY nag inec vi, ze bez anglicke feci zde nic neznamename. A vgichni si piejeme, aby nag i deti dokonale ovladaly anglickou fed. Ale pfi tom nam ma zaleteti i na torn, aby se nage deti zdokonalovaly i v fedi Ceske. Myslim, le ti co tak velice pracuji pro to, aby byly anglicke stranky v nagem Vestniku, by lepe udelali kdyby se starali o to, aby bylo zavedeno Ceske vyudovani na jejich vygg ich Akolich, a pak by ty jejich ditky byly schopne eisti Vestnik. Staiidek Bartog onehdy tet psal, M Dr. Midek zakfiknul zesnuleho bratra Kadanku v minulem sjezdu, proto M mu glo o jeho chlebieek. Tam se staileku Bartogi velice mYlite. Dr. Mieek na jinem miste dostival o osm set dolara vice jak dostave. na Statni universite, ale on distal v Austinu jen z velke lasky k Ceske fedi, jen proto, ze zde neni nikoho, kdo by rnohl jeho misto zde v2iti. Deli tam mladeho nezkageneho eeskeho uditele, kterY si nedovede udrieti Ceske vyudovani ani na vyggi gkole, to by to 'desk& stolice brzy z university zmizela. Stafidek Bartog se i rad posmiva nagemu narodovstvi neb vlastendeni. Ale ja veiim M jen potud, pokud my si vatime naroda z ktereho pochazime, pokud si vaZime matetske tea., le jen potud

Ve stfedu, dne 24. dervence 1940. teme byti hrdi na svaj pavod, jen potud si materna vatiti svYch pfedka a svYch rodida. Jak ztratime narodni hrdost, tak ztratime vgecko.

Kde neni narodni hrdosti tam nastane menecennost. Proto se starejme o to, aby se na ge ;let naueily spravne anglicky, ale zaroven i spravne Cesky, aby se pozdeji necitily mendcennYmi. Velmi radi jsme Cetli elanky pani Albiny Lois Kadankove kdyt podavala zpravy z Letniho Oeskeho Universitniho Klubu. Pant Kadankova velmi 'Acne pile, doufame ze bude psati ze sveho domova.

Slygela jsem, M jisti kandidati nagemu lidu namlouvajt, ze oni sniti nage dane, kdyt budou zvoleni. Ale tadnY tiednik nemate na ge dane snititi ani zvY giti, jen nagi komisati a nag okresni soudce. Proto si dejme pozor, abychom si zvolili rozumne a dobre komisate.

S pozdravem, Pi. P. P. Mikeska.

NA SVETE JE 2400 ODRUD PgENICE. 1.11 dam) pied valkou i po valce vysilal leningradskY tstav svetoznameho ruskeho badatele I. N. Vavilova do vgech dila sveta odborntky, aby odtud ptivezli v gechny tamej gi odrady hospodatskYch rostlin. Tak nashromatdili pies 2400 nejraznej gich odrad pgenic, pies 700 dmnYch odrad jedmena, nekolik set odrad tita a ovsa. V tomto podtu jsou ov gem zahrnuty nejen uglechtile odrady °bible, ale i naprosto primitivni, ktere rostou v pfirode divoce. Vgechny tyto odrady se ve Vavilove ustave kaidoroene vysevaji, udrtuji se tive, aby se mohli stale studovat, klitit Ci jinak glechtit. Jsou tu odbornici, ktefi se specialisovali a po celY tivot studuji jen jedinY druh obili. N. Pisarovu fikaji "jedny kral", protote je nejznamenitej gim odbornikern v jednem oddeleni. Jednotlive odrady se zvlagt' melou na malem ml 'ne, upekou a zkougi na vydatnost a chut'.

Pgenidka je na kolade. Nejznamenitej gi pgenice sveta je kanadska Manitoba. Je tvrda, obsahuje mnoho lepku, mlynafi "vytahnou" z ni nejvetgi procento nejbelej gi tadane mouky a pekati si ji chvali, ze dovede pohltit velmi mnoho vody a pedivo z ni je velmi objemne a vzhledne. Proslavena je take Ukrajinka a p genice mad'arske i slovenske. Ale i na Ceskou p genici materna byti hrdi. Staroeeske pfesivky maji zrno nadherne; nazev ziskaly od toho, ze je mono je sit na podzim i pfisevat — kdyt vymrzly — na jate. Z novel gich druha je znama idlochovska vouska, druhy selecty atd. Jsou pgenice, ktere maji klasy at Ctvrt metru dlouhe, ale fidice. Neni v nich o nic vie zrn, net v t. zv. palienaticach, ktere maji klasy kratke a huste. Pgenice anglicke, holandske a danske maji zrno make, ale davaji za to velkY vYnos. tito je na chleb. Zatim co p genice vytaduje dobre pady a hodne tepla, spokoji se skromne tito i s pisky a pestuje se vysoko na horach a daleko na severu. Neni proto divu, M nejznamenitej gi odrady tita jsou z Nemecka — tito Pethuske — z Polska a z Ruska. Rusove, ktefi radi po francouzskem zpasobu bilY chleb — pgenieny, pokusili se proto zkrizit p genici se 'ittern. A podafilo se jim to pied 15 lety. Novy druh obili vypada zevne *pine jako p genice, diva take mouku stejne chuti, ale ma po titu tu skvelou vlastnost, M na severu nevymrza.

Jeemen je na pivo. Nejproslavenej gi na celem svete je jeeminek z Haile a potom ze Slovacka. Odrildy Hand Kargyn, Proskovca a Kneifel znaji sladovny a pivovary ve v gech svetadilech. Vedle dvoufadeho pivovarskeho jsou vgak ter jedmeny krmne, majici zrnka ye etytech nebo i v gesti faciach. KrmnY jeemen dava vYnos nepOmerne vetgi a seje se na podzim.

Oves pro konieky. Jeho zrno obsahuje bilkovinu — avenalin — ktera dodavii konim temperamentu a bujnosti. Oves vydrii nejvetgi neptizeri podasi. Sedlakam na gumayskYch vrgich, kde roste jenom o yes, fikaji "Haferfuersten" — ovesne, knitata. Nejlep gi odrady pochazeji ze tvedska. Oves arabskY ma zrno derne. Vedle ovsz, ktere maji latu (klas) rozvetvenou jako stromeeek, jsou ovsy smetakove, jet tvarem opravdu smetak ptipominaji.

Ve stiedu, dne 24 dervence 1940.

VESTNIK

irdinnY jest pouze ten trest, jeni KONEC NEKRITICKEHO OPTIMIse odehrave, v dui vinnika sameho SMU, ALE DUCH NARODA NEZLOMEN. a snauje jeho schopnosti poiivati dard iivota. Ale zevnej gi trest jen (Tiskova shdba ,s1. N. R.) dradi vinnika.

O politickYch pomerech ye stare vlasti v prvni polovici kvetna se z Prahy dovidame:

ZDRAVI LIDE UZiVAJi LETA! 3 Fahrneyoyv lay pomahaji

1. Dra. Petra Hoboko jest 14teenY, hladce pracujici easem vyzkou;eitY ialude'eni einnost povzbuzujici lek tispeine poulivanY tisici po vice nei 5 pokoleni. Sloiene z 18 riiznYch korinkit, bylin a rostlin, Hoboko napomahi piirode jemne a veskrze temito 4 cestami: napomand einnosti ialudku ; pravidluje i7innost stiev ; zvyiuje vyina'ovini prostrednictvim ledvin; napomaha a urychluje traveni.

Jste.li znechuceni tim, je jine leky vas zklamaly, ()polite si Hoboko dnes, 2. Dra. Petra Leeiv5i. Olej Liniment byl prospgn'im behem poslednich 50 let, trpicich revmatickfmi nebo neuralgickfmi holestmi, bolenim zad, ztuhUmi nebo bolavymi svaly, namoieninami, odie. ninami nebo vymknutinami, svedicimi nebo pelicimi nohami, po g tipanim hmyzem. Je protihnilob4, bolesti ulevujici, uti g ujici, zaheivajici a tispornf. Neni lepkavf nfb mast4.

3. Dra. Petra Maoolo jest minq,

neirmf alkalickS, Zaludeeni a stfevni leeivf prostiedek, kteri, rychle neutralisuje piebyteene kyseliny v ialudku. Rovnei pfine g i rychlou silevu psi pritjmu, kieeieh a zvraceni zavininfch letnimi obtiiemi. Pouiivin po vice nei 50 rokii. Pfijemne chutnajici.

Nemilietedt obdrieti Fabrneyovy Wive prostjedky ye event sousedstvi pouiijte tohoto kuponu:

Zelaitaf Nabfdka Objednejte — Ones!

Jako zvliitni "seznamovaei" nabidku poileme vim ZDARMA 2 uncovi vzorek LeMv'eho OleJe a ZDARMA 2 uneovf vzo. rek Magolo s touto $1.00 objednivkou. ❑ 11 une. Drs. Petra Hoboko — $1.00

poitou Typlarene. ❑ Na dobirku Cili C. 0. D. (PoPlatek

tspechy Nemecka v Norsku a pak i v Holandsku a Belgii pasobily rozene na naladu girokVch vrstev depresivne. Depresivne piisobila take zprava o smrti popularniho letce kpt. Novaka. Zklamani z poradek spojencd je pkirozene velike. Ale zdtraznuje se, 2e neni zadna panika a de neni zlomena vira lidu v konedne nage viterstvi. Zprivy nemeekeho hlavniho itabu a zpravy nemecke propagandy se ptijimaji stale s nedilverou, i kdy se vojenske iispechy nemecke potvrdily. Nikdo neveii v konedne viterstvi Nemecka.

Ude si zadinaji jen uvedomovat, boj o osvobozeni bude dal a tvrdSI a mizi tak nekritick'Y optimismus, kterY doma vladl. Ale duch lidu zilstavo. nezlomen. Odpor proti utladovatelum neni o nic meng i a slabgi.

Spig e naopak. Tu a tam se zadina objevovat rusofilska nalada, ktera se podporuje roz gitovanim falegr4eh povesti, 2e Dr. Bene g je v Moskvy nebo ze za poslech Moskvy je trest

• Narodmho Sourudenstvi a obvilluji je z protinemeckSrch akel. Soueasne favorisuji stale silneji vlajkate. rodni Sourudenstvi se tomu brani tim, ze piejime. pronemecke akee, k nimi iniciativu diva Vlajka. Tak kdy Vlajka zahajila sbirku na nemeckY 6erven3,' kiii, Narodni Sourudenstvi k ni piikroeilo ihned take. Jeho taktika je ov gem malo einna, i kdyz pochopitelna. te je,ze obyvatelstvo tomu dobie rozumi a dosud to nema, az na nepatrne vhimky, demoralisujiciho vlivu. SmSrileni lidu je dobre a pevne.

0 Vie, co ptinaii jednotu mezi di, je gtestim a krasou; vie, co je rozvadi, je zlo a zrildnost. Vgichni lide znaji tuto pravdu. Jest zapeOetena v na:sem srdci.

Pro pohodli ditek.

McGee's detskS7 Elixir je ptipravek pro menii poruchy zaiivaciho fistroji a ialudku, povstaleho z piejidani, nespravne potravy nebo dodasneho piekyseleni 2aludku. Lahev McGee's Baby Elixir stoji pouze 35 centu. Old Corner Drug Store, (2) West, Texas.

eorge E. Christian za soudce "Court of Criminalnal Appeals" statu Texas, ma odporueeni Celnkch krajaniit

piipodan).

IIII111111/111111111111111111111111/111InVIIIIIIIIIIIIIIIM1111111111111111111111111111111111111111111111111111111/MMIMMINIM111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111

DR. PETER FAHRNEY & SONS CO. 2501 Washington Blvd.

Chicago, III.

smrti, kdeao poslech zapadniho rozhlasu jen trest kaznice.

Posice Hachova a vlady se zda bYt stale slabgi. Rfizne Astupky, ktere byly s jejich strany Nemcfun udineny, nepfinesly ibAneho ulehdeni.

Naproti tomu Hachovi vynageji jen vetii opovrieni a nesympatii viech vrstev naroda. Jenom srovnavani s postupem danskeho krale zpiisobuje, ze to nepiechazi ye zjevnou vist. Jak postaveni Hiehovo Nemeilm slabne, je patrno ze stale vetgiho fedrovani fa gisticke Vlajky.

Bylo charakterisovano tak. ze jegte pied dtvrt rokem si mohl Hicha dovolit hrozit demisi. Dnes pry se mu diva jiz na jevo, ze Nemciim na torn nezalegi, pajde-li. Mel mit projev do rozhlasu k 1. kvetnu a ad se v nem pochvalne vyjadtil o pfiznivem vlivu socialniho mysieni Nemecka, K. H. Frank jej shiedal odporujicim nemeckemu mygleni nacistickemu a Neurath mu pak doporudil, aby od projevu vubee upustil.

Na 1. kvetna byl -dude napros0' klid, bez prapord a jakSrchkoli projevti. Nekde byly rozhozeny ye komunisticke letaky, ktere vyzSrvaly k demonstracim. Byly nepochybne vydany provokatery a zOstaly zcela bez povgimnuti.

Protektoratni iitady a zejmena Frank stale ostieji fitodi na vedeni

Dept.

Jest pro nas nejlepgim potegenim oznamiti v tomto dasopisu kandidaturu

D811-17A

George E. Christian do tliadu Judge of the Court of Criminal Appeals of Texas 111 i1M11111SISISSI11111111111111111011111111111111111111111111111IIIIIIIIIIIIIIIIIIIIII1111111111111111111111111111111111111111111111111S1111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111:111111111111

Soudce Christian zbudoval si thvideni hodnou povest co schopnii a svedomitir soudce po dobu dvanacti let co sloven. Jeho poctivost a sprivnost jsou nethvadny, a bude-li zvolen, nebude to jen cti pro soudnictvi, ale tak6 pro lidi, kteii jej podporovali v dosaieni tohoto mista. TakovST muz zaslouil si uvaieni kaideho voli6e.

•

JNO. P. TRLICA V GRANGER, TEXAS

Vag'•deskY fotografista, kterY vyhotoVuje to nejlepai pre.ci, spadajiii do jeho oboru, u`i od roku 1909, a dale Vas ádá o dark podporu.

• •

C. H. Chernocky B. P. Matocha (Pol. Adv. Pd.)

(Podepsano.)

L. A. Ku6era J. H. Kohut

VESTNIK Houston, Texas.

Odboeka Svornost, C.N.S. plipravuje se na pofadani Bazaru v mesici zaft. V gichni elenove tsilovne pracuji ku zdaru tohoto podniku ye prospech Osvobozovaci Akce. UstanovenY vtbor potadal jiz kabaretni zabavu a Popelein pies ye prospech fondu k praci ptipra yne. Nekolik krasnYch veci bylo darovano k vydra2eni a vYbor ma po ruce dostateenY fond ku zaeatktim. Z obou zabav nevy gel ovgem pronikavY finaneni zisk, ale bylo vykonolio kus prate moralni a pokadatele neustanou ve sve praci.

Robot "Hitler" eisti obuv v sini fadu '6tefariik SP.J.S.T. nadale ye prospech Narodniho Sdru2ent. Vyvolal veliky zajem u lidi cizonarodnich a ye vefejnem tisku. Houston Press pkines1 peknY obrazek toho robota na delnem miste a zpra yodajove se vyjadfili, 2e je to ojedinelY ptipad dfimyslnosti, jaky kdy v na gem stfedu nalezli. Navgtivili nagi sin dvakrat, fotografovali a obdivovali nejen originelni myglenku, ale i slo2itou praci s jakou byl Hitler stvoien.

Na gli se, bohu2e1, zas jenom mezi na gim lidem zavistivi znalci, kteii to odsoudili, a vest strataky na, vrbu, 2e to pit u gkodi nam a 2e to poboutt nemecko-americkou vefejnost. Odsoudili to i lide, u kterYch jsme hledali vice rozumu a spolkove soueinnosti..Za gli ve sve debate hodne daleko, a aekoliv nas to bolt, 2e podrYvaji einnost i na oltat vlasti nesenou, pfehl121me jejich bezmocnou ztomyslnost jen s irtrpnYin fismevem. Je to hodne malieke, ubohe od lidi gtvati proti snaze, ktera, nachazi ozvenu uniyersalni, zdolati molocha, kterY ohro2uje dnes celY svet. Jsou to gpatni ptaci, kteii zanageji neeistotu a kal do sveho vlastniho hnizda.

Pracuje se zde naddle — stejne hou2e ynate a bez reptant. tasem si ovgem leckdo od plic zakleje kdy vidi, jak se vedome hazeji klacky pod nohy, ale jde se tim pilneji dale. — VYmluva, ze nektefi nic delat nebudou, proto2e se o nich v novinach nepi ge, jest mYlka, je gitna a odsuzujici. Pisatele do vetejneho tisku past jen o praci vykonane nebo ptipravoyane. Davaji ovkm pfednost lidem, kteri pracuji a buduji.

Kvituji praci, °bet' a namahu hotovou . . . Mohlo by se ovgem psati o ka2dem, chtelo-li by se namaeeti pero do jedovate gkodolibosti, neb ostriti tu2ku oceli msty a 2arlivosti. Mohl by se pisatel rozepsat o vkch tech v(idcich pro2luklych propagand mezi lid rafinovane zasevanych .

V2dyt' existuje ygude tolik roinankii a kapitolek, na ktere to "vefejne mineral" tak rad() zapomina. Vgichni ti, kteri se dnes stavi tak vyzyvave do poptedi, mail za sebou avantury, ktere fizkostlive schovavaji v nejtajnejgich koutcich sveho gosackeho 2ivota. Ti, ktetl jsou dnes pranYkovani to dobte vedi, a mlei jen proto, k jsou si a2 dodnes vedomi vaInosti dne,§ni doby, rozechvelosti celeho poctive smYglejiciho sveta, a nechti se dnes brodit v bahne Atvanic a rozepti.

Trpi to jen doeasne, ponevad2 vedi, .2e v ge ma sviij poeatek, vrchol tispechu a i svaj neodvratitelnY konec. Lid se deli na rfane tabory a tim je ovkm spoluprace ztelovana. Na jedne strane jsou lide, kteri se ustanovuji za vudce, jsou teba trochu lepe situovani a zapomeli syYch kru§nSich zadatkii. Dnes na sve bYvale druhy pohltzt z vysoka, a za praci kterou sami drive byli nuceni konati, se dnes stydi. Ti se vyrazuji ze vsi prate, z ktere neciti slavoman a obdiv.

Daigi "studovani" stoji je gte vjik ye spoleeenske smetance. Ti jsou v'Aude opevovani a titulovani. Mezi lid jdou jen kdy od neho nee° chteji, a tu je gte priknou se do zabas a schtizi jako vyle§tene velieiny, j ako zlata telata, a koma,nduji svjim arogantnim vystupovanim cele okoli. Jest u nich patrna obdivuhodne„ pS rcha a napapoug kovane fraze, ktertmi se ohaneji, aby ten prostY lid ziskali a nadchli. To je prazdna slama, z ktere nic plodneho nikdy nevzejde a obyeejne u nich vladne jen mamon a 26,dne odukvneni. Jsou to "pillpini", kteri mezi sySrm lidem vykonaji jen povinnost povrchne a existence jejich nic neznamend v analech budoucnosti. Kupuji si svoji posmrtni chvalu jen obyeejnYmi dolary. kde se bazar ve prospech pomocne akce yydafil, pracovalo se netinavne nekolik mesietil ku preclu. Jenom systeniatieky how2ev-

Ve stiedu, dne 24. 6ervence 1940.

natou praci docili se zdaru. Na g bazar se vydafi. To je beze sporu. Obdfieli jsme velice pekne a cenne darky od man2e111 F. StranskYch z Dallas a od sochate Vozecha. Velice nas potegila zprava, 2e mistni 2eny od odboeky S.A.6.T. a od fadu Pokrok Houstonu darovaly nam 25 panenek. Zaslaly je prostiednictvim pi. Kalouskove. Panenky jsou hezouele, pekne pletene z pestrobarevne viny. Byla to vYborne, myglenka od nich vYrobu tech loutek zaeiti, a aekoliv jest to price jiste unavujici, te gi to ty modistky si s tim tu praci dati. Za to gesto soueinne spoluprace jest bazarni vYbor gtedrYm darkynim vdeeen.

Dnes jig neni tfeba tlouci na narodni buben, tahat prapory nebo budit cit narodni povinnosti v srdcich nageho lidu plamennYmi feemi nebo pfedneAkami teeniky z povolani. Dnes kalclY Cech, Moravan a Slovak vi vic ne2 kdy jindy, 2e upi jeho rodna zem ye sparech Ancikrista, ktereho zplodil snad sam d'abel. V gichni jsou si toho vedomi, a nepomohou-li ze sve vlastni iniciativy, nepromluvi-li jejich srdce povzbuzovano upiimnou laskou k rodne vlasti, neexistuje na celem svete feenik dosti kvalifikovanY, aby je pro jejich povinnost nadchnul. Ta snaha musi prY gtit ze srdci lidu sama. Na tu vYkeenost ani to sebelep gi Ustfedna nestaei.

Jest tieba jen miti srdce na pravem mist& mit trochu uznani pro trpici kraj any ye stare vlasti, a bYti si vedomi, jak gtastni jsme my zde, ye svobodne Americe, kde se nemusime dosud obavat a tfast pied krutovladou diktatorii.

Za to /name bYt pfedne vdeent na gi druhe, adoptovane vlasti, nebo jsme-li zde zrozeni mame za to vdeeiti Prozietelnosti, 2e pam bylo dovoleno se zde narodit. Potom mame z lasky k nagemu puvodu, hledeti pomoci see sily staet nagich pfedku, a pfina geti abet' die mo2nosti na oltaf vlasti trpici.

Kdo si to povinosti vedom neni, ten nezaslouani to cti bYti fazen mezi hrclY narod CechoslovanY, ani zagtitu vlady demokraticke Ameriky. Cinime jen na gi povinost volati vas v gechny do prate.

Spojte se v jeden gik a doka2te svetu, 2e Slovane ye SpojenYch Statech se dovedou spojit, ze mohou pracovat spoleene kdy povinost Podporujte einnost Ceskeho Narodniho Sdru2eni, ktere ma svoji odboeku zde v Houstonu a v Galvestonu. Nezale2i na tom, elm a kdy a jak jste pfispeli ye spolcich a ye svazu jinem.

Vgichni pracujeme ku stejne mete, jdeme vgichni za jednim diem, jsme vgichni eleni Narodni Rady chica2ske. Odboeka "Svornost" C. N. S. i odboeka Galvestonska snali se co sily sta.& dostati svym kvotam a pracuji Usilo yne na akci k osvobozeni 6eskoslo y enska. Podaft-Ii se to vytrhnout nagi rodnou zem zase ze sparil nepfitele, to jest psano ve hvezdach. To nevi nikdo, ani to nikdo ureite tvrdit nemti2e, ale musime o to usilovat, aby se to uskutednilo. To jedine jest nage snaha a pfani Budeme aspon uklidneni vedomim, ze jsme vykonali svoji povinnost. Dokud existuje 2ivot, jest nadeje na uzdraveni. Dokud koluje slovanska krev v lidu 2ijiciho, nemil2e Wit 26,dny narod po*va2ovan za ztra.ceny.

Konejte co mil2ete, by se uskutednil zdar vgech akci ye prospech odboje. Venujte eas i statky pozemske na oltak prate tak humanni a zaslugne. Poglete darky na bazar, pene gite i jinak cenne na adresy obetavYch mu g'. a 'Zen, kteii se postaraji, aby ka2clY dolar venovanY ptinesl na bazaru dva. Blizsi podrobnosti yam milerad vysvetli bud' pfedseda odboeky, Rudolf Lebr, RomayOr, Texas, nebo tajemnik, 0.

S. Vala, 309 East 29th St., Houston. Neodkladejte, venujte sebe mene, v ge bude nale2ite oceneno a ye vefejnem tisku kvitovano. Pri naygteve bazaru a Narodni Pouti 8. zati v Houstonu bude yam mono videti i zpevohru, premieru ze givota americkych eecht, sepsanou a darovanou odboece do vinku ku zdaru bazaru. Bude to zase novinka ye ktere budou ueinkovati piedni sily Dramatickeho Sboru tedu 8tefanik, Sokolske Jednoty a C.N.S. S pfanim na rtech i srdci nas vgech zakotenenem: VYbor propaga6ni a zabavnf

N. S.

Blessing, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Nechtel jsem ji g pled sjezdem psati do Vestniku, ale proto2e nekteil bratfi stale ffmkaji a poukazuji na to, 2e K.J.T. ma 131% solvence, kde2to nage Jednota ma 110.9 solvence, o'imi vlastne nagi Jednotu po gkozuji. Oeekaval jsem, 2e nekterY z nagich schopnYch dopisovatelii.

Jednotu obliaji a vysvetli, proe mime niigt solvenci, ale naopak, nagli se jedinci, kteii svaluji vinu na nage hospodafstvi.

Bratfi a sestry, nage Jednota piece zfistesa jednou z nejlepgich jednot bratrskYch. Prod ma ni2g1 solvenci jest, ze na ge elenstvo ma lepgi vYhody.

Ve svetove valce K.J.T. suspendovala pojistky vgech svy'ch clenu, kteii slou2ili u vojska.

Nage Jednota nic takoveho nezavedla a vyplatila vgecky pojistky jak po elenech kteki padli v americke armade, tak i po tech elenech, kteti padli v eeskoslovenske legit. Myslim, 2e to bylo vlastenecke i bratrske, kdy se ho gi Ali bit za vlast i za rids 2iyot obetovat, dati tern pozastalym alespofi tu pojistku. To K.J.T. neudelala.

Toto melo velky vliv na na gi solvenci. Bylo feeeno, ze Jednota na ge vyplatila po techto vojinech za $160,000 (jedno sto gedesat tisic dolarti) pojistek. Tento obnos kdyby byl uloien pod 3% firok, byl by do dnegka vzrost na obnos pies $215.000 sta patnact tisic dolar11), a kdy by se to pfipoeitalo k nagernu funrtnimu fondu, tak by nage solvence jiste mela dnes 131%, ne-li vice. Presto V gak vetim, 2e v pHgtim sjezdu by se nenagel ani jeden delegat, aby podal navrh na suspendovani pojistek eleniiin U nagi Jednoty mute si Glen vyzvednout celou pajeovni hodnotu a upotfebit na co chce, u druhe jednoty mute si vytahnout jen na zaplaceni elenskYch poplatkft Nage Jednota ma zaplacene certifikaty (paidup), totiZ kdy Glen z nejakYch duvodu piestane platit, mule si po2adat o paid-up certifiket, a ani centu dale neplati, a piece ma pojistku, die toho jak diouho byl elenem a v jakem stall piistoupil. Toto ma tee vliv na nagi solvenci, ale zase jsem jist, 2e v gichni eleni jsou pro tyto NTYbody. ✓ piijekach na pozemky K.J.T. poeita 41/2% iiroku pouze v tech pfipadech, kde dluinik svej urok plati yeas; toto si mii2eme zrovna tak zaEdit. ✓ zabirani farem neplatii neni 2adneho rozdilu u S.P.J.S.T. nebo K.J.T. .2" adna z techto jednot o farmy nestoji, jestli v gak hromadka nezaplaceneho dluhu vzrusta, musi Jednota jak nage tak i K.J.T. majetek vyvlastniti, a jak se naskytne pfile2itost a dobra nabidka, farma se proda.

Dopis sestry Bo2eny Valeikove z Dallas ve Vestniku ze dne,10. eervence mne mluvi z du§e. tpine s Vami, sestro souhlasim a fekl bych, 2e jste mela; pri vtber fifednika At'astnou ruku.

V teto rozharane dobe obzvla gte musime hledeti, by vedeni nagi Jednoty bylo v rukou zku gentch, jen 2e dnes nektefi sve schopnosti zvelieuji. Pamatuji, kdy br. Jos. Dugek, bYvalY dobit piedseda a mildeek cela, Jednoty, kdy byl naposledy nominovan za pfedsedu, vzdal se a rekl, 2e se neciti schopnYm aby zastival ten 'fad, ponevad2 Jednota tak vzrfista. A on mel opravdu bohate zku genosti a AirokSi rozhled.

Tedy byl zvolen za pfedsedu br. C. H. ChernoskY a myslim, ze zase jsme dobfe udelali. tad mu svefenY zastaval v2dy svedomite a byl v2dy dbaly svYch povinnosti, a pochybuji 2e by nas mohl nekdo lope representovat pied jinonarodovci jak on, jeho pfedna gky pied americkou vefejnosti jsou otiskovany ye vgech anglickych easopisech. Milt bratfi delegati, ja myslim ze to ma pro nas vetgi cenu ne2 nejake, velika budova. — Nastava nam prace nemalk ku ktere jest tfeba ve gkere pile, energicke vytrvalosti a chladne rozvahy, prate to jak eestna tak i a namahava, kterou na nas bratfi vlo2ili v dilvefe, 2e budeme pracovat svedomite pro dobro cele Jednoty, a na ge heslo bude: SVornost, Rovnost, Bratrstvi! Zdar celemu sjezdu Frank Domorad. pfeje vat spolubratr,

y

e

g

V23TNiK

fedu, dne 24 tervence 1940,

Relativni.

V Japonsku je 1627 biografil. V kaidem je zarnestnan tak zvan7 "vysvetlovae jen" stoji na Whistlera se jednou tazala jajeviSti pled divaky. Jeho pritom- kasi dama na vkstave, zda jeden z nost je naprosto nezbytna a jeho obrazil neni nesluSny. je vykladat obecenstvu dej "Obraz ne", odpovedel Whistler filmu, jak se rozviji, co nejdrama"ale vase otazka." tietejSim a nejpilsobivejtim sobem.

"Art Digest", New ;York I

Do Houston a okoli!!!!

Zabavy ikadu Pokrok Houston

:....wo.... ■•••■Neoro.isseo••■•0•Na.o....wir o.o

o mow o mos.

oaell..110..moro•s.oass‘,.00 ons. o•••• o•Wilr o■■■<.•■•• ■■••.,

p p„

—OD —

h rton Chamber of OKRESNI SDDLO NejvetSi /nest() okresu Wharton

WHARTON, TEXAS •=4.1111.41■■■•■■••0•031.410.1 ■4110.4•••..ms•

o■swo.■•■,..••■■■••■‘)

anwo•■•• oemwo.eas.■11.1••■■■■••■.■oenloo■■••<,••■■■

.11■0•111111.01=11.0.1111■000.111■04=0.041100.0.1111111.04111 ■0011,04•11.041■ 0411110.4100•11.0+1•1•011•0•0■11•04■0■4341M...011111•4.111

Nile uvedene orchestry hrati budou tancechtivYm dle sledujiciho potadu:—

DODGE&

H AUTA

PRODEJ A SLIT&

Dne 28. Cervence Rudy Zatopek.

Franke Motor C

Dne 4. srpna Syncopators.

VSTUPNE: PAM 40c

p

El Campo, Texas

DAMY 25c

0 pohodli a obslonieni et. nevitevnikil Mule nalefite

o.

PORADATELE. Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458

or

Faetche Wharton, Texas.

Na doptini se jest — 20th and North Main.

■■■■•■.■•■■■•■■■ •■■mmooasmpaest.o■o■soosole.o.swo.ow.sso.cerowso•iwo■o■moo.s•ovSho411181. ■•••■,••••■

ZASTUPCI SOUTHPORT PRODUKTO 1401 1/2 Conti St., — Tel. Wy. 91648 TEXAS,

HOUSTON, Zistupci pro Harris a okolni okresy

IIMMIIIMMIRIMI I

111 UN UNRUH. .....

HMI

VESTNIK DONS Z MORAVENKY. Pitvodni reportat pi. Ruby Nevolove.

Protektorat Morava, 1. maje 1940.

Valen& redakce, mill piatele a vgichni krajane!

Piedne vas v gechny vespolek zdravim a zasilam mile vzpominky z to nagi' drahe vlasti.

Jak se vain vgem dafi? Doufa,m te lepe net nam. Dnes je prave 1. maje, u na,s zakonem zasvecenY den prate. Vgichni vflkol sveti a proto chci dnegni den zasvetiti tim, ae po dlouhe pkestasce vam opet napi gu. Vim te mnohYm jsem vam slibila, jak dojedu do vlasti ze hned napi8i, jak jsem se cosi dostala. Ale vekte drazi p •atele, ze pki nejlepgi veil mne to dosud motnYm nebylo. Moje tetka, nemoc, o ktere se pozdeji zminim, mne toho nedovolila. Proto mi nezazlivejte, ae tak pozde pkichazim s mojimi zpravami. Ra,da bych napsala katclemu yam zvlagt', ale me sily to jegte nedovoluji, doufam te to i tak pkijmete, kdyt to do Vestniku napigi 'dem spoledne. Tak nevim z ktereho konce to dkiv zadit, na srdci toho mam velmi mnoho, co by vas nejvice zajimalo, to dnes psat nemohu, snad nikdy pozdeji. Zdelim yam aspori to moje zpateeni cestovani, jak se mne vedlo a dosud jen zazrakem je gte aiji. Kdybych yam mela vgechny zkugenosti a zatitky z to moji zpateeni testy popisovat, byla by z toho cela kniha. A pak 'Cloyek nikdy rad na zle vzpomina. Ale pozdeji jsem velmi litovala, te jsem vas mnohYch neposlechla, kteki jste mne dobke radili, abych nejezdila a je gte vyekala. Povoleni k dalgimu pobytu jsem od americlIch uradu obdrtela, tak jsem mohla vydkat, mohla jsem si ugetkit aspofi to zdravi, ktere je pro eloveka nejdratgim. Ale zdalo se mne, ae kdyt jsem jiz u to velke loute, ae jiz pojedu, at' se deje cokoliv, a pak mne to jit Ohio k tomu domovu, neb to kouzlo domova, ta sila co nazYvame domovem, je piece pevne zakokenena v srdci lidskem, a proto ma katcly ten svfij domov rad. Vzpominam si jak s tetlYm srdcem jsem opougtela tu vagi milou zem a tu sochu Svobody. Co mne iitechy dodavalo bylo to, te mne do pkistavu doprovodilo nekolik krajanit, ktere jsem za meho pobytu v New Yorku poznala, kteki mne pkinesli krabici cukrovinek a zakusky, a te gil mne na tu smutnou cestu jak jen mohli. Trvalo to dosti dlouho net nas vgechny nalodili, ale nagi krajane eekali, at se na ge lod' zadala od pkistavu vzdalovat. Tenkrate to byl pro mne velmi smutny okamtik. Myglenky me zaletaly k vam, a to vedomi te moans jit nikdy nikoho z vas v tivote nespatfim, delalo na mne moc sklieujici dojem. Stela jsem na palube celou tu dobu, dokud mne vgechno vukol z oei nezmizelo. Myglenky me dlely u vas a size jedna za druhou stekaly po tvaki do hlubin mote. Kdyt jsem te mnozi jste me pled tim neznali, ani nevedeli kdo jsem, a piece tolik dobra a pohostinstvi jste mi prokazali. Kolik krasnYch chvili jsem mezi vami protila, a poznala vas jako lidi zlateho srdce a lasky k blianimu, i k to nagi drahe vlasti. Pokud Buh tivota da, vkly s dikern a laskou budu na vas vzpominat. Proto moje loudeni s vami pki glo tak tale, a kdyt parnik nag mizel jiz v dali, ja je gte v duchu vam volala moje posledni "sbohem". Pak jit byl pomalu veder, kdyt jsem vyhleclavala svou kabinu, ktera byla dosti prostorna, pro vice osob, a byla jit pina, zavazadel. Byla jsem zveclava na me spolucestujici, kdyt v torn se najednou objevily tki mlade velmi sympaticke sleeny, ktere se mne pkedstavily, ae jsou z Filadelfie a jedou dve do Anglie a jedna do Holandska. Cesta s nimi byla velice pkijemna, pfesto ae mluvily pouze anglicky. Cesta pies more trvala pkes 8 dni, meli jsme moc krasne poeasi, mokska, hladina byla klidna, jako noc, slunieko pekne hkalo, tak ae bylo radost cestovat. V kabinach nikdo nezustal, neb obecenstvo se cele dny slunilo na palube. Koneene ptepluli jsme more a priblizili se k anglickYm bkehem, kde jsme asi etyki hodiny stall net se asi tisic osob vylodilo.

A tak mne i moje tki cestujici pasaterky opustily, take asi den jsem zustala v kabine sama.

Pak jit jsme easteji potkavali parniky, sem i tam zakroutilo nad nami letadlo, az posleze nag parnik majestatne zakotvil v pkistavu Havru ye Francii. A ted' nastal obvyklY pkistavni ruch, same zavazadla., nosici, cestovnl formality, prohlidky, az konOne pc) eel("‘ te, namaze

Ve stiedu, dne 10. eervence 1940.

Drazi piatele, vy Si jiste myslite pig eteni tohovsedli jsme na vlak, kterS7 nes za mesiene noci unatel k Pakiti, kam jsme dorazili jit pozde v to dopisu, ae yam piti jen same smutne veci, noci. Ja ttvana strachem a obavami, co pfijde jak rade, bych neco veselejtiho napsala, ale jak potom, nastoupila jsem druhYm dnem svou je to dnes jen moinSim? Ku konci yam napigi aspori o tom krasnem jaru, ktere nam po to dalgi cestu. Nikdy jsem se toho nenada,la, ae za tki tYclny budu v Pah& opet. Musela jsem se krut6 zime nastava. Jaro zde je tak krasne jako zastavit v torn velkem meste, jak jsem yam by se brana do raje otvirala. Vtechno zaeina, posledne psala, tam na mne na gi pkatele ja dehit novkm 2ivotem. Ty nate ze vtech nejkali, mela jsem z toho ohromnou radost, nebot' krasnejti lesy, to uklidimjici a vyrovnane kouztki tYdny jsem tarn zustala, at jsem tetce onelo hor. Ptactvo vesele prozpevuje a po stranich mocnela. Pak jsem se vratila nazpet, a za deset se ozSrva hlas kukaeky "ku-ku, ku-ku". Skkivadni jsem jela zase, take celkem mne ta testa nek jia dasno pfiletel z teplSich krajin, ted' pkiletely vlattovky, kter6 za veseleho tvitoieni lepi trvala Best tYdnu. V jake stavu jsem se vratila, svoje hnizdeeka pod stiechami. BukovSr strom, o tom tetko psat, ale misto do meho domova, dkiny a trava se rozzelenala a stromy se oba musela jsem Wit odvezena do nemocnice v 0lomouci na Morave. Tarn za mnou pkijeli manluji do kvetu. Uprostied louky kvetou petrkliee tel se synem. Nemohli me vilbec poznat, tak tlutYmi kvety. V zahradkach rozkvetaji tulipagpatne jsem vypadala, vtclyt' jsem vatila pouny, macogky, hyacinty, primule a rude pivoriky. ze 55 kg, a byla jako smrt. V nemocnici jsem Take gekik buji svYm modrYm a bil'm kvetem a vydava svou omamujici vfmi. Slunieko zaeina zustala celY mesic, pak mne mantel odvezl dotepleji a teplejii hkat, vgak jsme se nan nademu, byl to vgak opet velmi smutnY pkijezd. Jak jsem vam jednou ve Vestniku psala, te za meho kali. JakYsi zvlagtni jarni na,dech a kouzlo s popobytu v Americe a za nepkitomnosti meho svatnYm klidem se kolem rozprostira. Je to omantela, nam cell dim byl vykraden. Pekiny, pravdu jinY divot, jine zladeni veci a pomerei, bez zajmu a zaletitosti jineho sveta. gatstvo, pradlo, na,dobi i slepice, a v gechno co se vzit dalo, tak ae jsem pomalu nemela na co Dopis se mi hodne prodloutil, ani nevim zdahlavu polotit jak jsem pkijela. Oni pachatele li k yam vilbec dojde a za jak dlouhou dobu. Ja byli site chyceni, take k nekolika mesicum odpiti na jake, vy jej moIna, obdthte as v lete, souzeni, ale co bylo vge platne, ony veci se jit bude u vas bavina obrana. Podle dopisfr, ktere nenagly, a nove veci se za dne gnich poinerfi mne z Texas dogly, jde ta poSta nejak hodne nedaji jednat. A ted' zaealy k nam nasgtevy. dlouho. Dopis od pi. Anny Katparkove z La Lide jak zvedeli ae jsem jit doma, tak se k nam Grange mne dotel za 4 mesice. Od pi. Grychove hrnuli jak do kostela. KatdY chtel neco vedet a Karolinky Nevolove z Ennis, jeden do gel za 3 o svYch pkibuznYch a znamYch, a jak pry to comesice, druhST za 4 mesice. Od p. Tom Lupika z si v to Americe vypada. To vite, jsem jim Waco do gel nam dopis take za 4 mesice. Vgem kekla a vgem pozdravy vykidila, ktere jste jim piatelem za mile dopisy srdeene dekuji, neb vzkazali. A tak dlouho jsem se doma netegila, jsem mela ohromnou radost. Zvla gte upkimne se zhorgila a ja jsem musela nebot' moje nemoc dekuji pi. Grychove a p. Rev. Kowalskemu a bit opet zavezena do nemocnice, kde jsem zuone nezname pani z Ennis, za darek kterY jsem stala zase Best tYcinti. K moji take srdedni nev pokadku obdriela. At' Bilh yam tehna, a da moci nervove a taludeeni jsem v nemocnici dovgechno dolate„ ket bych se yam mohla jednou stala jegte zagkrt, take jen zazrakem jsem z odmenit!

Jegte dodateene dekuji pi. Monekove toho vygla. Celou zimu jsem byla upoutana na z Ennis za dopis, kter' jsem tesne pied m'm lote, moc jsem protila bolesti, ale Bohu diky odjezdem z New. Yorku obdreela. Dosud jsem aspori na tolik jsem se pozdravila, te nemusim nemohla Vam, mils pani odpovedet, ale udinim stale letet. Teprve na velikonoeni svatky jsem tak v kratkosti a 264=6 v ge vypisi. Jak velmi ponejpry z lote vstala. Lekaki mne kikaji, ze je postradam vas Vestnik aneb echoslovak, kdyto moc dlouha nemoc, tak nevim budu-li vabec bych jej mohla dostat, piece bych o vas vice jegte zdrava,. Ted' mam jen hodne jist, abych Tak pro dne gek jsem toho napsala doslygela. zesilila, nit nesmim pracovat, hodne na slunce sti, zdali dopis dojde, pak zase pozdeji napigi, a do lest chodit na zdravY vzduch. Toho vzdumotna, te pak budu moci na napsat jit vice. A chu zdraveho mame ted' dostatek, kterY se ani talc vas drazi pkatele prosim, kteki jste mne menedYcha, ale zrovna pojida. A lesy mam blizko li trochu radi, take mi nejakk ten dopis kolem dokola, zaeinaji od HostYna as po Besnapigte, bude me to opravdu te git a bude to pro kydy, Radhogt' ke Vsetinu a za Vizovice se Ohmne velka, fitecha. Koneim se srdeenkm ponou kopce a pahorky krasnYch lesii. Hor gi je to zdravem na celou redakci, zdravim celou moji s tim ostatnim! Ale za chvili budou jahody ' pkizeri, v g echny pkatele i ostatni krajany, a zilhkiby, tech snad si budeme moci nasbirat. Ted' stavam ye sta,lYch vzpominkach na vas, jako pro leto mame pkichystane pekne dkevakky, a Rubi Nevole, vtcly vase krajanka, velka mOda bude letos — ta,dne pundochy. Lituji, ze jsem si u vas vgechno nekoupila, ted' je t'alkova u Vsetina, Protektorat Morava, Hog pozde litovat. A ted' yam musim jegte napsat o Evropa. to nagi zime, kterou jsme zde meli. Staki lido takove zimy nepamatuji. Snehu nam napadaWashington, D. C. — Krajan Harry G. Vivra lo, ze bylo sotva videt stkechy domii a koruny z Astoria na Long Islandu, N. Y., kterSr je piedstromil. Sta lidi denne prohazovali silnice, ale sedou narodni organisace Educational ConserdruhYm dnem ho napadlo je gte vice. Lide. se vation Society, minulSr *len se dostavil pied nemohli nikam dostat, deti nemohly celou zikongresni vS7bor s nasrhem, aby kongres pftmu chodit do gkoly, byly by zmrzly i co se topijmul zakon, kterSr m by se zavedla v'chova obylo, mrazy byly tak krute, as 45 stupriti, topili vatelstva k ochrane ptirody "v zajmu narodni jsme od rana do rana a jegte jsme mrzli. Na obrany a ochrany lidskSich a pfirodnich zdromne dasali dve velke pekiny (duchny) a stale jil." Podle tohoto zakona, kdyby ovtem byl mne bylo zima. Vzpominala jsem na texaske jmut, federalni vlada y e Washingtonu by spoluteplo, jak jsem se tam potila i v zime, a zde pracovala s jednotlivSlni staty k zdarnemu promusi elovek talc mrznout. Sedlaci museli ve vadeni tohoto programu. V'chova k tomu cili stajich dobytku topit, jinak by byl zmrznul. byla by zavedena v obecnSrch i vyttich gkolach.

Brambory zmrzly lidem ye sklepich, a ted' neWarr& nasrh obsahuje take doporudeni, aby maji co sadit, i vgechno ozimni oseni vymrzlo, ueitelam, dozorciim a spriveum, pracujicim na vgechno se zaorava, a jineho semena neni. Take tomto programu, dostalo se patkidne odmeny. na Hane vgechno obili vymrzlo, a kdyt nema Hand nema nikdo. Ovocne stromy misty vgecky Washington, D. C. — General George C. Marvymrzly, take na ovoce neni take nadeje. Lide shall, nadelnik generalniho ttabu, pkedpovedel, nosi hlavy ve smutku, katclY se boil hladu a Ze 16 divisi americke armady bude opatieno starame se jak to dal bude. Pak zaealy ledy pine moderni vSrzbroji do 1. ledna. Tyto divise tat a misty byly povodne a nadelaly moc gkozahrnuji v sobe devet diVisi pechoty, etyii dividy. MinulY tYden pke gla pies nagi obec Hogt'alse narodni gardy, ktera, ma bS i ti povola,na do kovou stragna boufe, pki torn praft mraden. einne sluiby, jakmile president Roosevelt obdrCelou obec to melo vytopit, lido meli do pill ptislutnou autoritu od kongresu, dve nove staveni vody. Voda odnatela role ze svalM, momechanicke divise a jedna divise jizdy. Nadelsty, dobytek, drubet, klady dkeva, zkratka v genik generalniho tta.bu pravil, ze devet divisi pechno co ji pkiglo. do testy. Skoda je odhadnuta choty je pine vyzbrojeno jia nyni, ale jejich \TVna jecien milion. Zda se, jak by se i ta piiroda zbroj neni zcela moderni. Poeitkem ledna buna nas hm7vala, neb To pada, ze vsecli stran. dou mai vtechny Orion v,7",/zbroj a zasaby.

y e stfedu, dne 24 eervence 1940.

vEsTNIx

Mnoho zdaru ku XIII. Sjezdu v Taylor, Texas

Slovanske Podporujici Jednote Statu Texas EJE

Slovanskk 'Vzijemne Pojist upci Spolek proti Ohni a Bouil

SVPS eERVENCE

ZALO2EN DNE 1.

1926

proti ztratam ohnetm, bleskem, bouii a krupobitim udneOch krajanix v mestech usazenych.

Spolek Cita 2000 Clenii, poji gt6Och n a $4,750.000 do1arii, ma na hotovosti zalohy $58,500.00 dolarii a pH torn velmi nizke poplatky.

Spolek vyplatil vgech gkod od zaloieni dentin' $79,609.52 Stalite se deny Slovanskeho Vthlemneho Poji grujiciho Spolku a bud'te fiCastni vSrhod spolkem poskytovanSrch a pH torn pomiiiete roznmoZifi odboCky nage, ktere jsou po celem Texasu.

Sviij k svemu.

• • • FRANK J. ANtINEC, piedseda Houston, Texas.

FRANK J. ZUBIK, m. piedseda College Station, Texas.

F. V. URBISH, tajernnik East Bernard, Texas JNO. P. TRLICA, pokladnik, Granger Texas.

C. H. CHERNOSKY, pray. rad Houston, Texas.

CtETNi WILL A. NESUDA, Dallas, Texas.

JOHN KAHANEK, J Fort Worth, Texas.

ROBERT t ERVENKA West, Texas.

VESTNtK Nak 1-)ota. PoSta dorueila nam p .idhernY pohled na pohdi Siera 71a,nca v Novem Mexiku od spolu--stry pi. Frances Kkmenkove, kte na poblednici slibuje — "a2 se atm. rorjsi ve Vestniku mtij vY1 ti do N. Mexjka."

<e stiedu, duo 24. eervence PAO.

Z ODBOtKY "SDRUtENI tECHOSLOVAKI.T" VE FORT WORTH.

o..E..o.a■oaal■o411.0.000.10,(1.111511.0•RO.......

o

Bratki a sentry! adame vas uctive, byste se viichni dostavili do na gi pravidelne schaze, ktera bude dne 28. eervence v Sokolovne. Dulezite jednani, totiz ustanovit druhY podnik pro odboj, asi na. "DelnickY den" (Labor Day); a vytrvat do posledni chvile.

S heslem; Zvitezime!, na shledanou ve 3 hodiny odpol. v Sokolovne. — Zdar v'Sem! J. F. Hou2vieka, jednatel.

a.

eAt Hungerford Cs'n C

0

Bramborova kage.

NejznarnejSi jsou bramborove kale s pridanim mleka a omastku, dobie rozmichane, zvane kak "hed, vabne', podavane s parkem neb sma2encu klobasou. Potom S'kubanky z brambor, zasypane moukou, s pride.nim trochu sadla — zvane na CESKY FILM Slovensku "lepiduSka". — Ze zbyle kak i Skubankt udelame dobre placieky bramborove, kdy2 je hned rortr'epeme a veeer na omagene 4/ — pAnvi s obou stran bud' opeeeme, Veselohra s Antonii NedoSin- neb na sadle ,csmalime. S kompo; tem, eervenou nakladanou tepou, 0'4 s1.-ou v hlavni dioze. Dani herci: Hugo Has, <Mina Step- var'enYm zelim a 'eajern jsou chutnidkova, J. Plachta, A. Mandlova ,1 nou veeeti..

Ukazuje Jos. Vakt, zastupte PraP.:a Film Co. NOVI FILM -,:;EST, ye stiedu 24. eer yence, o 2:30 hod. odpol., zaeatek weer a 7:30 hod.

Veselohra z venkovskeho ?]NNIS, y e etyrtek 25. eervence, v hlavni roll Theo. Piga, Hana o 3 hod. odpol., o '7:30 a o 9 Vitova, Z. Nezval, J. Plachta, L. hodinith veeer.

Pekk a jini.

ZALLINGER, v patek 26. eervenSHINER, ye etvrtek 1. srpna, co. o 7:30 a o 9 hod. weer.

8 hodinich veeer.

• YMOUR, v rxedeli 28. eeryence, • pouze jedno piedstaveni, o SCHULENBURG, v patek 2. srpbodinach veeer. na, o 2:30 odpol. a o 8 hod.

TAYLOR. v pondeli 29. Cervenee, veeer. od 1:00 hod. odpol. do 1:30 CROSBY, v nedeli 4. srpna, o hodina veeer. hodinich odpol., e 6:30 a o TEMPLE, v aterjr 30. eervenee, od hodinich veeer.

2:30 hod. odpol. do 11 veeer.

FLATONIA, v titerSr 6. srpna, CALDWELL, ve stiedu 31. eer8 hodinich weer. yenee, o 7 a o 9 hod. veeer.

SEALY, ve stiedu 7. srpna, o GRANGER, ye etvrtek 1. srpna, hodinich veeer. o 7:30 a o 9 hodinach weer.

ru od

VASI DsZINARI

Hungerford, .:41.0111011.041111111.41111111.

.1111.41•11,040/1•0411/1■0■11,4•1111.-o•Nett.0.0.11111104,1111 ■11.0.011111.0.011.041111.141111111.41••• ■■••■•0411/.04.1P0•11111.411110,11..

...ww.owsloo•No.o.Nrooloro.wo.010.0 ■.).amo-snm.aotellow•oaompoliss.o.s-o-vowo.owo.loo.No.

elbloud =hem jehly

Ne'lepsi prani od vas'

B. De t. Store

"Jaron prof esor"

Htingerford,

Texas.

Kde Vas obchcd a podpora jsou oceneny.

Blahoprani Sjezdu S. P. J. S. T. od spolubratrd

lecomooaro....o.awo ■IIS.vo•oastroosgooamo...e.0./Veme-o■erwo•soNmetwomowo.mo.a.o.mwoio400.00m.A11111.0411MoONIO.o01"

Novosad ros. C.

BLAHOPRANI OD

SWENSON & DITTER EL CAMPO, TEXAS. ALLIS CHALMERS TRAKTORY — G. M. C. TRUCKY Kde vas dolar koupi vice ekonomickYch koriskYch sil.

EL CAMPO, TEXAS. o

Dainail a kupci baviny a semena

Hun erford,

o oatawoalso.oassge.osta.o...0.essolmwocesaosowo.amoaseo•ewooloo.o.o.so.morAm.o-smo.o.o.w.o.sioo4M.:.

SRDetNE BLAHOPI1ANi vie denim a piatelum 1.19”,.__ 9(13:11,1Naragir.s. eeslieho privnika i — A— epolubratra i$ i a z El Campo, Texas

i i

Upfimne blahopkani pp. Ufednikilm a ctenemu elenstvu Jednoty S. P. J. S. T., k blahadarnemu pusobeni vasi mohutne organisaci mezi nami, panam delegatilm a sjezdu vaSemu volame NA ZDAR!

Boetcher laviaka Co. Dtevosklad — prodej a obsluha TRAKTORU A STROJU

INTERNATIONAL HARVESTER COMPANY Texas.

East Bernard, .orme.,...•1•01.1.01111NP0101•0•11111..01.041.04111111.0.0.1.111.01111.41110,011111.0....osi,...-

a

VtE3TNilt

Ve stredu, dne 24 eervence 1940,, ,Inmacas.o.as.a.sate-o.os,

NEJSTAR

1

,.....111M0.011.1411■041.1.11•110411111.1•1111.0411•1.11011.01110.(N•110.111•041111.1.1.1 ■40

,1.573

q

eskST t kdenik na jihu

ELCO FEED

SVGBODA Spolehlive zpravy, pouene elanky, vecne dopisy, humoristicke elanky pro zabavu, atd..

PBEDPLATNE $2.00 ROtNE

Pro nove odberatele na prvni rok za $1.00.

Domov

a

SUPERIOR ELCO FEEDS

SVO ODA

El Campo,

EL CAMPO,

TEXAS. 01111.0.■ olmsq, ■ (”1111.41■111•0•11111111111111■0•110.11.04111041.1..O.041.1000W1•111.41110.0911101.01111.00t..0■1119.11=1111.1111111.011111111.1•W

11:4,4•11.1.11111004•11.0../00 ■041111.010011•001•0•01.0411/00■00,1111111.0.11•0•1110.041111101,4101.64■04.10040/004/1100411110

Red & Whi

e Store

$

40111111.0...o4=1,0.11110411111.4111■0■11.111■0•1111.4.1110.111111.10111.0■ 04111.11.1.1111.0.1103..1111.10.0•1110.111130.0•11 ■0•1101.40•01111■04I0

_ iEJLEPSI ‘ TORA V NEE

Prvotildni Grocerie -

MESA •

terstve maso

Nejlepg trZ'ni ceny za farmakske produkty — PravST eesky obchod.

,1

J. R.

Horeeka's Red White Texas.

El Campo,

041WCIal100

04110000111.0!0•1111.411.0•011111.01■041.0.1111111.41111111.1.11•.•00.M.0.1111.0411111.0-tilk.O.0.0.000.511.3111041

ELCO SERVICE STATION

BLAHOPIIANi

GROCERIE — KRMIVO — GASOLIN — OLEJ —A— e' ERSTVE MASO FRED BACA, MAJITEL TEXAS. EL CAMPO, C•1111.4•1100 ,801.0./..111111,N■11,01100 ■111•11. 0418.11 ■1111111■0•11M VIN11.041110.010,111111.041100411111.0

od —

TEXAS NATURAL GAS UTILITIES

.........aoro■Nown■waavoomboamoo:

4conoo4lownaw0lowo■•••o■ploo■■0■■•■•0lon.c.w►....iso-mo•m.o.s.oes.owl•mkonwo• ■■■■•■■.■••oillbwiewo■loocNII

401,0•1111111.04•11100 ■11■041.11.0.11■00.11.11.0■11■0•1011■0•01004•11111.•/N.11111111.0.1..011..111/0411 ■0

SABLATURA'S BARBER SHOP CAFE & PIVO

FILLIP & SABLATURA

Chutna jidla, v geho druhu obeerstveni, doutniky a cigarety.

Nove misto otefrene na silnici eislo 71.

Prava, eeska obsluha.

EMIL SABLATURA, MAJITEL TEXAS. EL CAMPO,

South Port Gasolin a Olej — eerstve grocerni zboii a zmrzlina. cerstve maso — Led — Studene pivo.

Dobre misto k obchodovani..

PIERCE, TEXAS.

4111O0OM0.IIIIIN1,0h•Wl•IIII•O•••<,iU ■Nik)■ O••■O•III...1)•0Il■ t ■00011011.0■O•■ ,O1.0<Olrk0.111..ISIDq)allMOVMI,einN•

••.0•11101.11111.0010041111111.1111■ IAIN•001.1.0000.111110.0.1.41•11■0■1.0•1=.0.11■0■111•0411■111,0•Woill.■0•11•1.11111.0,1111111.0

Ins...moino■o onwoan. .111011. 0.0.0110 . o.wo•No•mso .00.)■••• 00,••••+,•owoos/..

10.01111.0.1.1,••0000111.1.11111,041•11.0•111..M011■0411•11.0.011111.41011■0•11111•04101.04110.0 ■0■0•01111,41■01011000111•04•W1■0111.4

BLAHOPI1ANi — od _ STYLE SHOP Vyhradne Damske Hotove Odevy TEXAS.

EL CAMPO,

4:4111•0•01.1.111•04111•0 ■0•00/11,041110.0 ■0•041•11111.4•00•1111.1.11.0.0....o ■I•0010.01•111.4.1.4•11111•111.011•11.11•110

I

■0■0•11•11.1115.0

•

lo:•1■■0■nnooinwroanwoolon•awmamoamoviw0••■■■■•■■ .moanroaMo■o■wmpaiwoanwpommpall•o ■Daeommo!o1001).

I

01ININHININTOM■041

II

►..... ,agas.o.rao.samooaro.ap,o...n.

BLAHOPitANI OD THE H & p FOOD NEW CO. GROCERIE — MASO ZELENINA — PIVO NEJLEVNEJSt CENY NejvetS'i, UpinY obchod v okresu Wharton.

EL CAMPO, TEXAS.

40111.0•10.0.111.1■ 0.0.0.11.1.111.0.01.4•10.0.11..I.Haf..1110o.116.0...o.m.o..o.B.00.0.1111...01100.1100.111.1 ■M■or11.0■ (05 4.1•111.0.111,10111■0•11111.0■001111.00.0•111•0■041111111,0...11111.041101.0111 ■041MO.CM0•10.0.0M 0.9.1•74940.117•0 0.1111.0.11M....0.

#40

BLAHOPIIANi

THE EL CAMPO NEWS

od —

GRATULUJE S. P. J. S. T. k jejich, bratrske a pomocne slune kterou prola1

zali za sveho 42-leteho trvani a pilsobeni. v Texas!

HEFNER - DO GLASS FURNITUR CO. EL CAMPO,

TEXAS.

411111. 0■1111.041111Kelli,•, t0111KNIIINWHINW)011111141.1.4111111/.11111•144111111.011.111111111.4•11.0 41111 ■11111.04111111.1.1111■041■ 21046.111:1111N)411.1141111111.01.041.1.04•111.4•111.01110V,a.4

VISTNIE

i)"(3, LSO'ATELSK v '.ENINACTY SJEZD NA§I JEDNOTY SE ELIA ono bratfi a sestry cele na gi Jednoty a brai'i a sestry vyslanci ,pfi gtiho sjezdu S.P.J.S.T., coka, vas velka, a zodpovedna prate v teto va2dobe, a proto bratfi a sestry, meli byste podporovat za pfedsedu zase bratra soudce Chernoskeho, a rozvaIiti si velice jeho dopis ye Vestniku 19. eeryna na prvni strance, posledni odstaved, kde pi ge nag br. ptedseda H. U. soudce fThernoskY: Zijeme ye vai2ne a kriticke dobe.

Devolim si opsati nektera ta slova. Ty mnohe 1)11iony povolene kongresem na valeene ptipra7- neco pfedpovidaji. Nevim, kolik nagich ele110., muss, Zen a deti mohou najednou pfijit 0 :%,ivot, a k tomu mute pfijiti naka2liva nemoc, ko za posledni valky pfi gla flu neboli influenza. ktera tak stra gne radila, kde podlehlo teto naka2live nemoci tisice lidu, nebo upadek obchodu a na to depresse, co valka sebou vgecko o tom vgem je tfeba uva2ovat yam vy1anci.

Te2 podevam smutnou zpravu o negtesti, ktepotkalo Jana Kovake a jeho rodinu 23. eer y, a 1:45 odpoledne, Ze jeho syndeek 14 let sta7. kterY odriistal z detskeho veku ye gyarneho byl negt'astnou nahodou pfejet na ,Th:ezne draze Katy, jen asi jeden etverec od st'eho domova, kde si hral s jinYmi chlapci. Po-. bleb se konal z Heights Funeral Home 24. eer y ye 4 hod. odpoledne. Pohfebni obkady vyko--na nal Rev. T. C. Jester za velke *east pfatel, nageho lidu, tak i americketto, ktefi pfinesli yelke spousty krasnYch kvetin a venal. Pochovan byl na Washington hititove, kde odpodiva ji2 jeho matka a sestra. Karel Edward Koval pa, do Detskeho odboru dva roky. Jmenem Mau 6tefanik els. 142. vyslovuji nad ztratou Karla Edwarda, Jan Kovakovy a jeho rodine srjod'nou soustrast.

Divadlo "Rezinka od pechoty" bylo sehrano velice dobke, to dokazoval velkY potlesk, kdykoliv na scenu vystoupili. Damy se mohly cchlubiti slienosti a jinYmi vrozenYmi pilvaby 2enskosti a mug tea, zato2 diky pi. Marlin Earl jeji zruenosti, ktera, je umi tak dobfe praviti. Je to to velka obet od vas ileinkujicich, ale tuto abet pfina gite s radosti, abyste povzbudill narodni smYgleni; gkoda, 2e lids nechteji pochopit vagi namahu. Vy ochotnici pfinagite kaMou chvili odpoeinku v obetavou lasku k vlasti. Ku zdaru vlasti a na.rodu chceme my vysil syYch, ktere ac jsou nepatrne, pfece v nadgeni pro vec dobrou puvod svilj maji.

Ted' budu psati neco o to svornosti. Nektere opravy stanov jsou prim° diktatorske, vypada to jako ae nekde pracuji lids, aby vzali pfedsedovi jeho rozhodujici slovo, chteji dat fiditelum moc a pfedsedovi 2adnou. Za takovYch pomerti se ov gem te2ko pracuje, ale tea takove pomery mail nam vice neZ kdykoliv jindy ukazati pravY cil a pravou cestu. Nesmime zapomenouti, 2e 2ijeme ye SpojenYch Statech, v semi svobody, ae zavodime o na ge lidi, dostat je do nag ich fad, v eem2 mame velkou soute2. Jedna chyba je, 2e mame mezi sebou lidi, ktell k fadu nepatfi, ani k jednomu a ani k druhemu, rozna gi nepravdive 121, co2 gkodi radum i Jednote. Musime zapomenouti na ge osobni nahledy, malichernosti, nedorozumeni, male rozdily, je2 east° jsou tak male, 2e vtlbec nestoji za povgimnuti, ale ktere my s na gimi rozdilnYmi nahledy tak zvet gime, Ze nam skutedne gkodi a 7lamo2nuji praci a cite, jen2 by nam byli vgem 1,iospegne.

73ratfi delegati. mull bychom podporovati br.

Tarka za iieetnika H. U. a bratra Moueku za Tolaktora Vestniku.

Je nam lito, 2e jsme obdr2eli smutnou pozde o ne gtesti man2e10, Kelnerovych, zemfel syndeek na operaeni tabuli dne 12. eervence, take jsme se nemohli stleastniti pohrbu. Man2eliim KelnerovYm vyslovujeme nad ztratou milovaneho syna jmenem fadu gtefaiiik eis. 142. srdeonou soustrast.

Divadlo, pohadka "Snehurka", bylo sehrano na gimi detmi a dorostem velice krasne a zdafiza co2 ma sestra 6tvrtnikova zasluhu, , 1€ 17ciio .3arna nacyloila a rypravila. Br. Ne

zval ma zase zfisluhu za upraveni a malby jevi"Ste, za co2 jim srdeene diky.

Jako ka2cleho roku, tak i letos sehrali nage deti a dorost divadlo s obdivuhodnou vyspelosti, jak divky tak chlapci. Jako andele s bujnou ratolesti miru objevi se na scene hrstka mlaclYch ochotnika. 0, diky yam pfiznivci, v jich2 mladYch dugi nennavnY vzlet dospeje ve skutek veliky. Oko zaslzi, kdy2 vidi ty deti a dorost hrati a sly gi tu sladkou fee a Ceske pisne. Navgteva byla zdafila a pti glo hojne navgtevnikii a pfatel, a pti hudbe Rudy Zatopka nebylo 0 vzajemne pobaveni nouze. Deti mi odpusti, nevypisuji jejich jmena, vzalo by to moc mista.

Jmenem fadu Stefanik vgem iteinkujicim a vgem ktefi jakYmkoliv zpfxsobem pomohli a tet nagim pkateltm, kteti nas podpoil a navgtivi, diky.

Na zdar narodu eeskoslovenskemu, jeniu2 v trapnYch techto Sasech provolavame: Budem Frank Beean.

Zit na veky. Za fad, Rad Nova Osada, cis. 69., Rogers, Texas.

Cteni bratfi a sestry! — eas ubiha a sjezd nagi S.P.J.S.T. se bli21, tak abychom pfemYgleli a upravili, o eem se ma na sjezdu jednat, ale myslime, 2e se to nejedna spravne. Tak co se tYde stehovani Hlavni tfadovny, tad cis. 69. se usnesl pro Temple. Tu je v gechna vYhoda jak nikde jinde. Tak jestli bude HI. tfadovna stehovana, tak zdej gi okolni lady jsou stoprocentne pro Temple, a jestli zilstane na starem mists, tak taky tak. Na ge Jednota by mela mit svuj vlastni stanek, aby se nemusil platit najem, to je velke vyclani kahlY rok a Jednota nema nic jen ztratu, kdy2 S.P.J.S.T. je ua dosti bohata, aby vlastnila svou budovu a to takovou, aby vyhovela vgemu povolani, aby se tam poildaly te2 sjezdy, aby se vIdy nemuselo do jineho mesta, s dim2 je take mnoho vyclani.

Davarn navrh, kdy2 H. R. bude miti svou vlastni Ufadovnu, tak by se mela postavit nejaka, residence pro Atedniky Hlavriiho fta,du„ aby mohli bydlet na blizku v padu potteby, a z residence by platili najem a to pfimekenou cenu.

To by bylo dobre pro Ufedniky a pro Jednotu taky. Tak was 26.dam, bratfi delegati, jednejte take o nemocenske podpofe. My uznavame, by to bylo moc lep gi ne2 ta 2ebrota posavad, zasilat na ka2dY fad 2adost o podporu, a to se nekdy sejde tuze malo. S tim je moc yydani a pak nemocnemu malo zbude. Kdyby Hlavni Rad vyplaci nemocenskou podporu, to by bylo lepgi.

Tak bratfi vyslanci hled'te spofadat v ge co nejlepe ye prospech Slenstva a celeho spolku S.F. J.S.T. Poeasi mame pane, lid je hodne zamestnan se sklizni krmiva. U2 je hodne teploueko, tak ukoneim. S bratrskim pozdravem, Nikola H. Harbuz, tajemnik.

Blessing, Texas.

Ctene sestry a bratfi!

Se zajmem Stu dopisy ye Vestniku, pojednavajici o nagem sjezdu. Videti, 2e se bratfi o tu nagi Jednotu zajimaji, zvla gte ted' pled sjezdem. Mnozi z delegat y maji mo.2na ptipravene feei, ktere tam pronesou. Vzpominam na vyrok br. Karla La gnovskeho, 2e mivame ve sjezdu tfi druhy delegat y, a ja myslim, Ze je jests jeden druh a tech je asi nejvice, a site, jsou to bratfi rozumni, mysli to i s nami dobte, ale boji se, 2e by to dobfe nefekli a 2e by mohli utr2iti posmech, a tu radeji mlei. A tu zale21 na br. pfedsedovi sjezdu, by takove nemistne poznamky zamezil. Jak jsem pozoroval na sjezdu v E. Bernard, br. Step. Valeik fidil sjezd a jeho jednani spravne. On nenadr2oval 26.dnemu a ka2dy navrh, byl-li slugne podan, pfeclnesl. Byl to prvni sjezd S.P.J.S.T., kterY jsem nav gtivil a pfiznam se, 2e v mnohem jsem byl zklaman (toti2 v moji pfedstave). Ja, v2dy yell, 2e ka2'dy fad vybere toho nejschopnejeiho Siena, ale kdy2 Slen hlasuje pro i proti, tu se mi zda, 2e takemu je jedno, jak to ye sjezdu dopadne. Doufam, 2e tento XIII. sjezd sobe zvoli za fidiciho sjezdu zase Siena spravedliveho a rozva2neho, k 6emu2 volam vgechen zdar No a koneene se musim pochlubit, 2e i nam zde zaprgelo, jen2.e na korny pozde a na rannou bavinu tee. A zda, se, to to mimi ted' prget

VF sttedu, due 24. Servence 1940.

Br. Vrana, kterY sobe zlarnal padem se sto hu ruku, citi se ji2 lepe, jen 2e pikovat asi mnoho moci nebude.

Novell.° nic nevim, 2aden nechce zemkit ani se narodit, tak co? Jsem, Frank Hlogek.

Taylor, Texas.

Timto davame na vedomost v gem delegattm a navgtevnikiim, 2e program je vypracovan vYborem a site nasledovne: 27. v sobotu. — Taneeni zabava pro delegaty a navgtevniky.

28. v nedeli. — Uvitaci vYbor a ubytovaci bude mit svoji Uradovnu u sine fadu Praha a tam se postaraji o vgechny.

29. v pondeli. — 1.) V 9. hod. rano hudba bude hrat americkou hymnu a drnifeky s prapory vpfed. 2.) Br. Cernosky, pfeds. Hl. Ur. pfivita a navgtevniky. 3.) Hudba a zpev "Hej Slovane", budou zpivat v gichni pfitomni.

4.) Br. Fr. G. Svadlenak promluvi za fad Praha k delegatOm a navetevniktim. 5.) Mayor mesta Taylor pfivita delegaty a nav gtevniky v feei anglicke, na to br. August Kacif, pravnik z Temple, odpovi mayoru mesta Taylor.

29. weer budou Ceske pohyblive obrazky v Taylor.

30. veder sehraji na gi ochotnici divadlo v sini fadu Praha.

Tak bratfi delegati a sestry delegatky, pfeji yam vgem gt'astnou cestu do Taylor a jak pojedete, tak si dejte pozor,..2e m6sto Taylor jest uprostred nas v gech a pro dobro cele na gi Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas a jeji elent. V padu stehovani Hl. tfad. hlasujte pro stied a to jest, jak mi se zda a v gem druhym, Taylor. Na zdar a zdar na gemu sjezdu!

Jos. F. Eineigl.

Rad KomenskY, dist° 20., Granger, Texas.

Mili bratfi a sestry!

Rad KomenskY konal svoji pravidelnou zi dne 14. tento music, a tkeba 2e schtize nebyla tak navgivena Sleny jak jsme oeekavali, melt jsme piece iivou schuzi, nebot' jsme rokovali o rtznYch navrzich, ktere by mely byt ptedlo2eny pfigtimu sjezdu k uva2eni.

Br. Eng. Jelinek, jeden z na gich delegatil a take Glen stanovniho vyboru, det1 navrhy nekterych fa,d0, ktere u2 byly uvefejneny v organu, chtel vedet mineni na gich dlent, aby veal ktere navrhy ma podporovat a ktere ne.

Br. A. A. Spatek, fadovy delegat, poukazal na jiste elanky ye stanovach, 2e nejsou dost jasne a imlne, tYkajici se delani ptjeek na majetek a delani jinych investments; bylo to odporuSeno, aby na gi delegati podali ye schazi stanovniho vyboru.

Take br. tajemnik Jno. P. Trlica met dva noye navrhy, ktere pfeeet1 ye schtizi a jet' byly pfijaty a odporueeny, aby je br. Jelinek take pfedlail p11 schtzi stanovniho vyboru. Navrhy jsou nasledovne: Prvni: Aby 2adosti o Slenstvi, "Application Blanks", byly tak sestavene, aby tarn bylo misto pro upinou adtesu Sekatele, a take v aadosti byla otazka, jestli si 2adatel pfeje odbirat Vestnik anebo ne, a jestli ano, tak aby tajemnik HI. Radu to u2 veal, a jak dostane od doveho tajemnika prvni poplatek za noveho elena, tak ua bude vedet, 2e je Slenem, a ma ho dat do seznamu odberatela Vestniku. Timto zpilsobem to fadovernu tajemniku u getki zbyteeneho dopisovani a vydani. A dale, aby to, take byla povinnost HI. tajemnika, aby se take o to staral, 2e kdy2 se stane funrti Slena, vystoupi anebo je vylouden a pkestane platit, aby to take redakci Vestniku oznamil, 2e takovemu elenu ma bVt Vestnik zastaven.

DruhY navrh: Kdy2 si Slen udela piljeku na certifikat, aby to take bylo povinnost firednikii HI. Utadovny Aroky pfimo kolektovat od takoveho Siena, nebo jak to mame nyni, tak nekolektuje aden. ftadoirSi tajemnik anebo neetnik mail dost tetko skolektovat umrtni a faclove poplatky, a vAbec toto spada, ntedniktim Hl. ITfadovny, aby oni dbali aby firoky na piljeky certifikatft byly pfimo z HI. tnadovny kolektovany, lepe by to pracovalo ne2 jak nyni to mame.

Tegim se a doufam, Ze bude moc dobreho ve sjezdu vykonano pro na gi S.P.J.S.T. S bratrskYm pozdravem jsein fro_ P. "Prifoo

Ve sttedu, dne 24 tervence 1940.

VtSTNIK

ANOwlsouv, anr, 4/1■0■1011■0111111■01111■04■0■11■0 IMO 4111111.0•Wao 0.1 ■041111.0.4111111 0 41110 0.111WO al* 040111.11•10 411.11.0111.01*

I

1

BLAHOPRANI OD

BLAHOPPANi

WHARTON BANK and — TRUST COMPANY

v em elenfun a pkateltim g

0d

CHAS. KOPECKY.'

WHARTON,

Dodavatel TEXAS EAST BERNARD, PEARL A TEXAS PRIDE PIVA 111..111.0•110.111111.410• 044.0..”Moo.11.0 ■0100■0■••0.11..M..1100..111011■041111•0411.0.0• 0411111..1111.0 0.1111..74

TEXAS. .111111.1■0•1111■11■ 0401•0411■0■111.0■0•1111.04111111.

Wrecking Yard Soueastky p r e

01111110041.0•1■11.0411.0 ■0•=011111..111110.041111,011111•11•11■0411101■0■11.0•1111■041111.1.17•0004111111.04111111•041111•01111 ■0411■041111194111111141•111

My kupujeme a

WALTERS

BLAHOPRANI —odFARMER'S GIN CO.

PLACE VSechna auta Naleza, se na silnici as. 12. — Mezi Wharton a Hungerford.

Kde se katidST stavi PIVO — VINO — SANDWICHE Kovarna a acetylenove svakovani.

0. J. WALTERS WHARTON, TEXAS.

prodavame v e. g

VaAi d2inaki W. R. BEHRENS, itIDITEL EAST BERNARD,

TEXAS

m0vm.o.a*o•wo000•••• ■■•■•■ amo•■•0•■■■•••■•oamoi0om0.nroesso0o ■=1.....olowomnwo.wo000•■•4.111..11.6," ....

4.011110.11111.011111111.11M.111.)4111041•11.0411111111411111N1OW.M..IM0 ■111•.011100•1111■0■041.0•110.0■0.......0...010..

0.1101,0■0

1

• 0■18• 0•111 04,111111■ 04■00.111.41101,100.0.0

.041.0

. 04111.01■0•111.0!0 •0111.0•11111.04■041./.

MIN

BLAHOPIIANi

BLAHOPRANI OD

od

FALTISE'S GROCERY STORE

JIM C. LOCKE CO.

Kupci baviny a produktii

F

Zastupci SOUTHERN SELECT PIVA

E. W. FALTISEK, MAJITEL

WHARTON,

EAST BERNARD,

TEXAS.

1111.,41100.0■ 041111M.0•1111.0 ■11.0.010(1.111■••0•11111.0•11110.00.011•04111i0.10,04•111.0•111111•0.041....alwo.131.0.111.000.111M0 ■11111.4•1111.411111•14.11

•Nimsywaewamoom000.moo•wwo ■Nroveouaso.sawoomo.amtrwo4Nwoamowamoomsooss000molms■oamo■ins.............

401110041111.111111•041■04•1111.0■0■004■0■04111111111.04■04111100 .11■0■0 011•0•11111.01■04111111•0■1•0■011111.00111.041•131■011M001M0.11fr

1000■100.0O.0••••0104woo1o4woam0•■•■0•Nwo•emoosa■oswopoon.elos000.ososmot.ksocl•mwolnew0viwo■mwo

BLAHOPitANi OD

BLAHOPRANI

SEYDLER DRUG STORE —A— THE ECONOMY STORE

WHARTON LUMBER CO. Texas

Wharton,

TEXAS

EAST BERNARD,

TEXAS ■■•••000001111111.0•11110000■04110.10•11.1111111.0

.1.041111111NNONNIIIINIMPOell1.•••0•1111111.4111111141.1111.41111111•1111111.11111001•1111.1 ■0■01111111.0■11■11110.■041111.141111.0•11111•0•11111B.111100111M 4:4,1111.0111■011111■0411■04111111.0./.011•1•011110 .04•••,,41011.04111M 11111.0.111•41 ■111*(1.111111.041■111.000.1.1.10.0.1111111.08 ► ,4100.M.m/1.4.0/■:.

oa.l

BLAHOPkANi

Blahopiini od ROBINOVITZ - OTTO CO.

SECURITY BANK & .TRUST CO. Texas Wharton,

East Bernard,

ten11.4/10.1•111.04/••■ •1111■0 Flin.0.0■001Wr 41111,041111.04110041•11.0.111,0•11111.4111111.0.111.0 ■ 0•1■00/01.1111.4.16.••■•0■0■110.0.111.0 ■1•10 4.-11INIKNINI.M11111.14.11110011M-.1■111.00M1.110011111111.040004■••■ •■•• ■■••••00111100.111.04111111.4■004111•011110041111110.■0411111.1111111004111004•11■ 041116:4

Texas.

up,,....01........0....../..11110.0.1110.4111•01.10,0.10.,11111t.:C•1.4411W7•11111.341111,,..1.461.0•61.1.0111,41.10•04.111.01041711.1111111•.41,0:, 0 ■11004•1111.0•11•04111111.4111•■04•110,0•11111.41004.1.0411•1•040111.0•11111.001411.04.11.1010.0 ■11W.,1•111110.0■Mo04111.1.11113.0411.1■0011111.1•111.04.1.0.11111

BLAHOPRANI OD

BLAHOPRANI OD

JOE'S DOMINO PAR OR

E. L. MOORE

T

PIVO — ZMRZLINA —a— KUEIVO VgEHO DRUHU JOS. KOZELSKY — NA HLAVNI ULICI EAST BERNARD,

GRAND PRIZE PIVA Jednatele

Texas

Wharton,

041■041111111.011100

4.1111•11.

TEXAS

oso•Nli.o.am.stwolmso-em.toaiwo.awroawoons.0.1.3.004.17.,asmo ■swosoamoasros• ■■•••1,....o...0■1..11.o•■•••

.:41■11.011111100.0.041.0■110000.1•111111..11.1 ■00111■01/110111.■01.0.1•041M0.1111.40.4.11.7.0...o...0 ■1.1..1.1011.04•111.111.0.111111.

0.......m..10.4.11.0.1■04M0•1101.1.1111.041■041111.0.0.0.1.0.11.-.1.0•11M.6.1M..00.0.100416,0111 ■ 0.1N110

4041/11110,14■1111114///0.41•11. 00.,1■ •••010.111.01■ 041111M 11110.0.11.141 ■0411...0•0111111.1.MOVial.0100.1111•00411111 ■041•1111.011114,111■01111.

BLAHOPRANI OD • "ZDALI JEST TO DREVO, PAK SI PAMATUJTE NA ALAMO"

ALAMO LUMBER CO. Wharton,

MOM

•

J. F. KOUnELKA

I

I

Texas

TELEFON 4 Plumbakstvi — klempkikstvi — acetylenove svakovani a spravky radiatiort.

TEXAS EAST BERNARD,

I

.:4■1141■0■111.041M.O111 PO. 11.0.110• 0■101.111:0.0.0.0•1•1111.41■0■0411110 0•11110.0.a. 0.0M0 •1110.0•11Mo. >04 1111111111■013011 1.11■11.0•11■0•■I N. 44

st:•.m.04.0ov•Domiso.owsolown.wo.w.awo.somo ■o•afoo01.04811.0....NO0..04msolowomowo.w.o.womwmilso ■mooel,i,

BLAHOPRANI OD

ED. SABRSs'ULA TEXAS. -HUNGERFORD, SOUTHPORT GASOLIN OLEJ A GROCERIE — G. & J. RAFY Kde pkatele se schazivaji.

Studene pivo a obeerstvujici napoje.

OPAistoomPANt.,,e*NiiwnewiNveowwww.tetwrowoog*04•CPIMIDIPWrifittrasituimmoisoimpoetwomeliatoneatAsetotit

Srdeene blahopkani v em elerrum a delegatum v XIII. Sjezde Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas — S. P. J. S. T. v Taylor, Texas — od — SLOVANSKEHO VZAJEMNEHO POJIgitUJiCIHO SPOLKU proti ohni a bouki, odboeka cis. 7.

F. V. ITRBISH, tajemnik, J. F. NOVOSAD, pieds CHAS. K.OPECKY„ JIM FOITiK, odhadei. g

0

11s4M(sn4116000L9;141010@S V4M0 E176,01W. 9.011e0IRP,PII7RA(341,0041M04,1•0459P0.1womolo•1111,041%,,,

YESTNIK

Ve stfedu, dna 24. eervence 1940.

I •:• ■••••o•■••■,•■ ,...."......1)•■■ o••••0■•■■■0•0111•0•1111.0.0.0.111•041.ro./.00•004.011.1.10.q34011.01111•011•1• ■■ ••••046111.1•101•0•01110.0.01104

BLAROPRANi OD

DAVEN'S HARDWARE —— AUTO PARTS

BLAHOPRANi d

GEORGE DAVEN, MAJITEL EL CAMPO,

1

TEXAS.

f:4 ■ 4011111/04110.411111.111■ 04111•0•1 111.01.1111.11M•OM...1.0-011.

Appling Brothers

0•1■1.0.111.0 ■11.0.1.0,111•11.0100•101.1111111•041•1•04•11•040/0.040.14

$

BLAHOPR ANI

ZASOBOVATELE

I

-Cfplne zasoby drogii a lekarniekSrch potkeb.

PEARL A TEXAS PRIDE PIVA

NETARDUS DRUG STORE —TELEFON 4— EL CAMPO,

HIRES ROOT BEER

TEXAS.

•:•: ■ ,..0.41111•0411111111•04■0.0•01111111•0411111•04111111•04/A.0 ■•■ .1101•041.1.o•M•0110:11•041101.0111111•0•111•0•11111•001•1 ■041111•04•11•041111.00111•o•Mile...••

•

LAHOPts, — odNS GPorF

SODOVE VODY

trpInST obehod s potravinarni Dodavka zdarma. — Telefon 12.

EL CAMPO,

• TEXAS.

A F'LING'S Q & S Filling Station

■■•0011•114•041•11111.41111•01 }G•f8/0•0•0111•090•040.0•140.0.11100abli•o41111.1).M.0•11111.1.1111.1.1110•0•■■•0••••044111.0.0.0.10111.0),•041•1•04.1.• ■ •:• •:•NION•041211.111111.041111•00.04/M•11a11.40111., ■■■-0.1121.0•1;10-0.01.0.1M.00.1•0•11.,0111.0,11e•O•Op•04000.1101.0.1111•0•10•04111•0•11iO4111.0•01

PLAHOPAANf —odB.

••

& M: ELECTRIC CO. DOMOV — PHILCO — RADIA

EL CAMPO,

T

EL CAIIPO,

TEXAS. I •

ovoli•oanwoso•nowoomoscro•n000.wo•N000moamo•• ■■■•••sso...w.oam.••• ■,•■■■••••qmowo•owo•••■■■ ••■o•Nwo••■■•28

Poz ri od esta El Campo Mesto El Campo piinagi Hlavni Uradovne S. P. J. S. T. nejuctivejsi pozvani k voleni trvaleho mista k usazeni sve Hlavni Uradovny u nas v El Campo, mestu vgelikSrch zdrojii.

Piijd'te do El Campo v okresu Wharton, kde se naleza vice eeskSrch daneplatcu a voli u (die vladnich statistik) ne li v kteremkoliv jinem okresu ve statu Texas.

Jednota S. P. J. S. T. jest velikS7m telesem, majici velkou budoucnost, s HLAVNI OAADOVNOU v El Campo, v okresu Wharton, v krajine gulfu na pobieii, tam vas oeekiva KRASNA PCZILE2ITOST k vziastu aenstva a mohutnosti majetku.

El T.

E. Meicher, piedseda.

r f Commerce M. L. Moody, Jr., tajemnIk iiditd.

Tr-

Oar t eataniaQ

• tg eup • npaps

t&I'141a

RA

g

g

POMOZTE NA i tESKE MLADEiL fond pomae na emu narodu vice nahoru net cokoliv-jineho bychom Jit jsem jednou psala, to tadnY mohli udelat. lovek nevi o tech starostech a straDrazi krajane, jen si to rozvatte stech, co mnoho na ich studenta a pfijdete k nahledu, ze pUjoovni zatije pro finandni nedostatky, ja- fond Matice je to co chceme, misto ko ten, kdo tady mezi nimi bYva a darku $25.00 stipendie, co mnoho ptichazi s nimi katdY den do sty- studenta dostava, aby se zapsali, ku. BYvam tady jii pies osm let a budou brat ee tinu. e vet ine phmad nepiejde ani jeden tYden, aby pat) oni bya stejne ee tinu brali, nekdo nep iSel hledat praci neb td- kdyby dostali pujeky od _Matice. dat o malou pujeku, aby mohl v U- Tech $25.00 neni dost, aby je tady nh ersite zadit studavat anebo dale udrtelo, protote to ani zapis do unipokradovat. versity nezaplati, a za druhe, tech Tento tVden jsem dostala tii td- $25.00 se nikdy nevrati, aby jinYm dosti od graduantil z vy ich gkol znova pomahali. To je navady pryc. o ptijaku od T. M. V. V.. jen $50.00 A za tteti, mnoho studenta se citi katdY, aby se mohli zapsat do Skoly jako by brali nejakau almutnu, a v zah (zapis a knihy asi tolik staji). ze jsou za to nekomu zavazani, Potom by si jiz sami pomahali — kdetto s pujekou je to jinak; to bud' N. Y. A. anebo nejakou jinou jsou jejich penize, ktere inchou vrapraci, aby tady mohli zustat. tit at budou vydelavat. Jit bychom Drazi krajane, kdyt to na i mla- meli o mnoho tisic dolara vet i ptijdeti tolik na torn tale& aby dosah- dovni fond, kdyby ty darky od spolla vy iho vzdelani, to jsou .ochotni byly darovane T. M. V. V. misto tak tetce o to pracovat, tedy se mne na stipendie pro studenty. zda, to jest to na e svata povinnost Provolasam ku v em eeskYm spoljim pomahat. Ta pomoc mute nejkam a jednotlivciim, aby na T. M. lepe a nejsnadneji ptijit skrze zbuYch schuzich dovani velikeho piljecvniho fondu V. V. pamatovali e s a poslali na pomoc pied 1. zatim, T. M. V. V. Ano, pravim VELIKEHO te nic nedarovali pro tenjestli je FONDU, protote to sebere pet at do to rok, abychom nemuseli zklamat osmi let, co student mince tu piijenektere nadane devde neb mladika ku vratit, aby zase jinYm pomahala, ale za tu dobu se jich mnoho ph- a zmenit celY jejich tivot. Ptispevhlasi, a co s nimi budeme delat, ky posilejte na: W. A. Marchak, kdyt fondu nebude. Je to 'Wilco je West, Texas. odmitnout, kdyt je stale vybizime, Mrs. J. M. Matejek, aby se vzdelavali a domahali se tech ptedsedkyne T. M. V. V,. vy ich postaveni. Jak byste se ciAustin, Texas. tili, kdyby jste meli dite v takovem Zvlaitnost. postaveni a bylo odmitnuto prave tehdy, kdy2 do toho ma chut' a phJak se kaktavY pan Brown posaletitost. Kdy2 mu to bude nyni odmitnuto, ono sotva pkijde zpet. Mu- dil do volne sidle u holiee, hone zasime mu pomahat nyni v mlacli. mrkal vYznamne na spolednost, a zadal• Pozdeji bude pozde.

"Neni am, pane Browne, to vase Hlavni fitadovny SPJST., RVOS., vada v 'fedi nekdy neptijemna.?" a SVPS., a mnoho odbodek "Neni vtibec! KatdY ma svou nVeh spolkii a jednotlivcil (jejich jmena jsou e Vestniku ze dne 19. zvla tnost. Mou je koktani. Jakou eer na), nam letos pomohli velikY- mate vy?"

"Hm. Ja — nezda se mi, bych rni darky k tomu fondu. Celkem 1 nejakou." jsme obdrteli ptes $900.00. Proto "Kterou rukou michate d'aj?" jsme mohli dati piljeky 14 studen"Pravou, samortejme!" turn god prvniho ledna 1940, a jegte "Tak vidite. To je vase zvlagtnost. mame neco nazbyt. To se bude opakovat katd3"7 rok, jenom, ze kat- Normalni lide jej michaji ltidkou." dy jich bude vice tadati o po4 moc.

Krajane, na e prace je teprve zaSirovy ptipravek k uleve neptieata; musime o to v emotne praco- jemneho svedeni, jet obyeejne je vat a v echny spolky nam poma- spojeno ph vytaikach na kati, tiphat, abychom si postavili ten nej- nuti nejedovatYm hmyzem. Take krasnej 81 pomnik, co je motno zbu- ptina i Alevu ph Eczema. Cena dovat pro na nand, VELIKY PfJJ- 50e lahev. Old Corner Drug Store, COVNi FOND T. M. V. V.. Tento West, Texas. f 31

414421". . ..nowipme.o.r. mem olve...........,masoomoamociesoage.oameo......esso.eavooesostwomee-oerisoasolo.

131ahopitilii viem ctenSrm delegaturn elemim a navitivnikum XIII. Sjezdu Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas v Taylor, Texas!

g

g

y

•

g

g

7

gg

g

g

t dam snatne v echny ctene delegaty o podporu, kdyt budete volit

g

tajemnika na i bratrske

g

Jednoty. Citim se upine

gg

g

schopnYm zastati tento

yg

nanej Y

g y y

g

fitad.

$

.

Rober GLEN EADU JAROMIR OSLO 54,

gg

Wes Pozemkove Jednatelstvi

11011,0111■174■17•■•■ 041!0.0110.0111011.0.011.041■040.04■0 ■ INS.0•1111.1101.116.0 ■00t7■.<1.117.04=0.001.0.1011.11.00.11* 417.11M1.74/8.17 ■1111.17001.7.1•M041■0411111•17•11■0•10104.11.04■04•11..M040.100.1.7406.7.•.0 ■ 04■0•1•11,04•111.0■111.041.1111/041•114

y

y

g

g

=

M demi ceny

g

y

Jsme v obchode s nabytkem od roku 1902. Vidy bylo na gi snahou clati odkupnikiim naiim nejlep gi jakosti zboii za ceny nejlevnej gi, Jsme hrdi na rekord, ktereho jsme dosahli dobu nageho obchodovini ve West.

Littell's Liquid.

g

g

g

g

*mmqPata.•OIWI.M.O.iwov...o....o.m..rte.o.w.o.en.,OMWOIMMo.OM.7.a•Dql.1>.17.1*0./N.O ■OO.O.M.00N.7.=.1.•M•t7.11•i7■M•q.0:.

I Higginbotham Lumber Company Inc. J. E. BRIDGES, RIDITEL.

Rajtky — Notalska prace.

\Tidy manse na sklade nejvetgi v-Srber moderniho nabytku za ceny sprivne.

F. A. KUBACAK, VI/P. EIDITEL.

Pfejeme zdaru sjezdu S. P. J. S. T. v Taylor a pf.anim naSim jest, aby sjezd opet ponechal Vydavatele techoslovala ve West nadale vydavati spolkovY organ Vestnik.

West, Texas.

Piejeme uspechu a zdaru •Vagemu Sjezdu S. P. J. S. T. v Taylor!

TAKE JEST NA g iM PEANIM, BY TISK VESTNIKU ZUSTAL NADALE V NA gEM MESTE.

0

WEST J. A. SCHILLER, EIDITEL

WEST, 0)1*-

■ ••••,111MtP/111111,110,17.T.47.40.11.11.01./.17.1W,14.4

••

Ef AS. 7

17

1

VbSTNIK

I ys* tlak krve.

T

Lidove podava Dr. Geo. A. Pazdral.

PETL JSEM ji2 nekolikrate v novinach ky, ohlaujici jiste prostkedky na vyleeeni vysokeho tlaku (hypertense) a jil nekolikrate chtel jsem tiskem varovati naeince, aby humbuky se nedali svesti. Oveem, mnohY kekne: "06,nek tento jest napsan lekatem a piece doktor bude bojovati proti patentnim le'Kum". Jak myslite, kdo chce tam, pomozme mu uarn.

Neni tomu tak velice davno, kdy o tlaku krve jsme velice malo yeah. Nekteki pokladali tento fikaz za novou moderni nemoc, pinou tajii a mysterii. Behem easu, v laboratotich, v nemocnicich i v obyeejne praxi, doktoti ptichazeli k poznani, le hypertense jest pouze pfiznakem stay ajlei choroby a easto ptedbelencem hroziciho nebezpeei. Ponevad2 elovek trpici timto ptiznakem, mule miti valnou srdeeni, ledvinovou, mozkovou, atd. nemoc, jest samortejme, jeden prosttedek nemule dostatti pro veecky tyto pheiny, ale odstranenim jich, tlak phrozene klesa.

Vemte si obyeejne boleni h i avy. Clovek tyfovou horeekou stilenY trpi bolestmi hlavy, druhY z rozeileni, tteti z nezalivnosti, byl by to nesmysl davati temto teem nemocnYm vyhldeene patentni tabletky. V prvnim ptipade, lekat pouZiva sera a jinYch lekt, v druhem, utieujiciho prostkedku a v ttetim poulije neinneho projimadla, laludek se vyeisti pó boleni hiavy.

V mnohYch ptipadech oveem poutvam pusobicich na vysokY tlak a v posledni dobe bylo objeveno nekolik velice idarne pilsobicich drogn, ale ani tyto nepilsobi stejnYm vYsledkern, takle lekati musi vybrati preparaty, ktere, se nejlepe osvedeuji v danYch pkipadech. Bylo by smeene, abyste po krejaim ladali, aby yam uSii boty a stejne smeene jest kdyl nejakY nedouk uvati doma medicinu, ktera blahodarne aisobi na kuki oka, zapal plic a vypadani Oim2 pak nebezpednejei jsou oznamovane prostkedky proti tlaku, kde east° se jedna o lidsky livot! Pamatujme, 2e zemfeme pouze jednou, a pak jest jil pozde. Tel velice snadne jest dostati odporudeni od ruznYch lidi a lidieek, kterYm veteinou vlastne nic nebylo. Ani nevite kolik jest lidi na svete, kteti se domnivaji jsou nemocni a kteti se touto myelenkou otravuji, a2 skuteene si zdravi znit, polykanim ledajakYch pilulek a pitim veelijakYch lektvarii.

Nedomnivejte se, le kdo ma vysokY tlak krve, to jeho ortel smrti jest jf2 podepsan! Nic neni vzdalenejeiho od pravdy! Mand le mu bude nakizeno, aby po obede si odpoeinul, spanek kaklY den nejmene osm hodin, jestli ma bilek v mot, zakaz jistYch jidel atd., ale to neznamena, le se musi vzdati vei prate a le musi jako Lazar na lulku. Mnoho lidi trpicich timto ilkazem vydelavaji dale tvobyti pro sve rodiny, ale toll se die jistYch pravidel, ktere jedine lekat jest schopen jim odporueiti. Nedavno piiSel mne nova, kterY mi pravil, le nepouliva, soli v pokrmech a natikal si, le skoro ptestal jisti, ponevadl jidla jsou bez chuti. Jest to mylnY nahled, 2e sul zvyeuje tlak. Oveem kdyl nemocnY ma ledvinovou neb srdedni chorobu, pak v mnohych pkipadech odporueuje se nahralka za 61ovek mule miti vysokSi tlak a zda se mu, le jest tpine zdrav, i jeho pkatele mu east() ieknou, le nikdy tak dobke nevypadal. Ji g prof.

Barker, (John Hopkins University), rozdeluje tyto typy do etyt tkid. Prvni, kdy tlak kolisa, mezi 140-160 mm , pri prohlldce mode velice main neb docela 26.dnY bilek, srdce normalni.

TakovY elovek pracuje al nad miru, nezna odpoeinku, vldyt' se tak dolate citi! Druha: Tlak asi met 160-190 mm. Srdce ukazuje jil nadnormalni oinnost, bilek bYva v mot. Nekteti natikaji na boleni hiavy, nekdy trpi zavrati, nespavosti, obzvldete k ranu, lehce se unavuji. lily ye spancich jsou daleko vice znatelne, bilek stoupa v procentu. Zaeatek Brightove nemoce (ledvin) a srdeeni poruchy. V tketi -aide tlak dosahuje 200 mm. i vice. Zvuky srdeeni se meni, easte chozeni na mod, ye dne i v noel, zaeatek zkornateni 2i1, a ptec najdete i v teto Sidi,. ktei' se reel zdAnlivemu zdravi. V tilde

etvrte, nemocnY jig sam vi le jest v nebezpeei.

Bud'to bilek vychazi ye veteim a veteim mnolstvi, navaly bolesti kolem srdce (angina), srdeeni zaduch, vodnatelnost, zavrati a cela fada jinych ukazu. NernocnY Casto jest zkosen mozkovou mrtvici, modovou otravou, vypovedenim srdce. Jak mnohemu dalo by se zabranit, kdyby lido v eas poradili se s lekatem! Pkijde doba, kdy kakly rozumnY mul i 'germ, jakmile dosahnou stall kol padesati let, piljdou dobrovolne k Micah, aby jim zjistil jak maji tlak krve, aspori dvakrate do roka.

Tento elanek neni vedecky psan, ale eiste dove, aby kaldY ho mohl pochopiti. Jest to spiSe varovani. Pamatujte, le Casto male, jiskra, ktera mohla bYti lehce uhaeena v zaeatku, zpilsobiti zhoubnY polar. Jestli si Clenstvo bude pfati, mohu obeas rozepsati se o rozlienYch nemocech a zdraovede, oveem 2e v 'fedi lidove.

Houston, Texas.

Valend redakce a mili etenati!

Dnes, 1. Cervence je prave pul roku prye. Je svatek myth narozenin a tak zas budu ptipisovat o jednu earku vic, ale kolik, to yam nepovim, mohli byste mi zavidet a to bych ja nerada, neb zavist neptinesla nikdy nikomu nic dobreho. Zavist je nevychovatelnost eloveka, proto ma kaldY pkihlileti na prvnim miste sam ku sve sebevychove. VYchova vlastni mnoho prospeje a mnoho dobra pkinese \Teem spoJe mnoho ptidin prof si lide zavidi, prof se nemaji radi, prof se prondsleduji a sobe zbyteene tvot ztauji. Hlavni pheina jest nedostatek Lasky, a zase se pravi: Bith jest laska. Tedy asi le piece jen nemame toho praveho Boha, toho musime hledat a jeho se pfidrlet a to jest miti lasku ke veemu co kolem nas, a v nagi mysli jen dobrotu ke veemu a upkimnost ke druherriu. Oveem, easem za tu dobrotu sbitete jen plevel a trpkost, ale to mate jenom od lidi neuvedomelYch, kteki vam zavidi i to, co jste si te2ce natettili, zatim co oni byli nemoci neb nejakYm jinym neetestim pronasledovani, neb neeettili. To IA je takovY osud a bude taky snad al do soudneho dne, al na nas mrak valky padne a za tu naafi nenavist a nespravedlnost budeme trpet dobti i zli.

A jak je nam tu dobte v to nat. drahe Americe! Vldycky neeim nasytime ten na g hlad a eatil je take dost. Byly doby 2e jsme nevedeli co jsou hedvabne pundoeky a byli jsme take sluene nastrojeni; a ta doba zase ptijde, kdy budeme znovu budovat cely svet.

V teto rani dobe politikati pracuji do nmoru a jeden chce porazit druheho a nehiedi jak, za par dolaril papini sveho soupete a nakonec je z toho stkelba a smrt. A tak si Side malo vat sveho tvota, jen kdy2 mule porazit sveho protivnika, a mnohy obetuje na svou kamparl vee co ma. Take mama Fergusonova chce zas na sva stare, kolena zpatky do ntadu. NekterY z vas si jeete pamatujete, kolik tisic schazelo v pokladne za ntadovani pana Fergusona a kdy2 ho vyhodili, tak tam ted' chce nastreit svoji pani a on by to pro ni hnal. Inu, volte si koho chcete, jen kdyl budete volit dobte.

Prvniho jsem zaeala psat a dotahlo se mi to al do pateho. Dcera ptijela mi "vineovat" k mYm narozeninam, pak jsme jely do mesta a zas jsem dostala besedu, z toho zas ja nekam jdu a Cas bet jako voda, a net si to veecko uvedomime bude Cas znovu posilat deti do ekoly se strachem jestli pfijdou zpatky zdrave, neb smrt tha na kalde ulici koho .by si vyladala.

Takovy obraz se mi pkedstavuje kaIdY den, neb jsem ho u2 videla minulY mesic kdyl jsme jeli do Corpus Christi. Na otevfene ceste pit Rockport se nam naskytla takova podivand, na jedne strane cesty bylo videti malY troeek nalolenY krayskou ki121 a vedle na zemi mrtvY elovek, na. druhe strane cesty v ptikope kara a dva lidi, jeden tel ul mrtyY a druhY s nami mluvil a prosil o cigaretu, ale teem pohnout nemohl. Muj chlapec se ho ptal odkud je a jak se jmenuje a on mu odpovedel, le to neni neho "business", jak on se jmenuje. On a jeho bratr ke jsou G-men a le jsou na stope zloeinal a pro ty toto se muselo stat. Potad volal sveho bratra, 2e s nim chce par slov miuvit. 0vS'em le jsme jemu netekli, 'te jeho bratr je mrtvY. Na druhe rano jsme se z novin dozvedeli,

Ve zticdu, due 21, eervence 140.

2e tito dva mladici byli v Houstorm zateeni a oni byli terni zloeinci za kterYmi ntednici jeli.

Cernoch jel na onom osudnem troolu s jeho panem, byli z Victoria, Tex.- 6ernochu se nestalo nic, mimo velkeho polekani, jen prosil Boha, at' zachrani jeho zamestnavatele. Tato podivane pri zapadu slunce byla desno„ na kterou do smrti nezapomenu, a po obchodnich cestach s mulem ul od to doby nejezdim. Poeasi je hrozne horke, turista pied vami ptida gasolinu a panika je hotova a nevinnY dlovek musi zemtit k van zloeincovi. Ja z toho feeho jsem se celou noc potila a zas zima se mnou mlela a ty divne sny co se mne zdaly. Najednou co pak ti je? Mul mne budi a ja u2 beduji jak je mi zle, le snad umfu, 2e ho postraeim za to, le mne void sebou na cesty. Muz na to klidne: holka zlata, umfit musime veichni, vldyt' tu taky vedne netistanu. Ja natikala, le mne za krkem boll, at' mi koupi flastr, aby hlava rovne stala, on na to hned svolil a le pry koupi dva, jeden za krk a druhY na hubu, aby ti tak nejela. No. marne se zlobit. Ja, si tki dny v Corpus Christi polelela a jeete dve 16,hve leku domil ptivezla, a od toho Casu nejezdim. Za ten Cas co jsem jezdila mnoho znamYch jsem ptekvapila a jeete pozdeji ptekvapim. Ja to neudelam jak ta pani z Cameron, v minulem sie Vestniku nam slibovala, ke se s na,mi u Ste= faniku sejde, ale marne. J6, to hadala na pi.

Fojtalkovou, tteba 2e bydli trochu vSre nel Cameron. Mule jsem ul udobkila, at' se ul nehnev6,, tak si dal tot a zavezl mne k Stefanikilm, ale piece nemute zapomenout, jak jsme na velikou noc u P. Poeivalfi jenom ja, a Vy finely Oni pry v druhe svetnici nemohli spoeitat kolik hodin ticuklo, a tak ptijedte podruhe.

Divadlo bylo velice pekne, mot jste ztratili jste neptijeli. Take ye Studewood sini men mot pekne divadlo, takte elovek je celY uchvacenY vti tou ptetvatkou na torn jevieti. Cest yam!

Ku konci yam veem pfeji mot zdravi a dobrou sklizeri. A jak budu mit Cas, tak ptijdu zas. S pozdravem, Anna A. Kobos.

"PRODANA NEVESTA" PO PRVE.

Z orchestru se ozvalo ladeni. Housle se mace zatrasly p'telomenYm akordem a klarinet zavolal vYbojnY popevek. A brueeni, tvitoteni, Hleditte se pomalu zatmelo. Hovor v i'adach umlkal, tam sedadlo zapraskalo, tam zatustely taty.

U kapelnickeho pultu nad orchestrem se objevil stin, Zrejme nevelkY a drobny mu g. Zablesk svetla z hloulky lehce vyidvihl jeho tvaf, jakoby zamytlenou a ustaranou. Vlasy nazad udesand a husty pinovous nakreslily ji vaLlY ramec.

Bedrich Smetana na okamtik vand.

Taktovka se zakmitala a ut se divadlem rozstrikla prtka tone. Lichotna melodie, pospichava a kypiva, rortaneila se nad hlavami. Ano, jaro voni a v du g je pino pisnieek. Jsou take vtedni dni, ale nyni je slavnost, pout', zacinkej sklenicemi a zamavej rukama! ,Jsi mlad a Zivot je pied tebou. A melodie bere za ruku: pojd'te s nami, pojd'te s nann!

Opona se vyhrne a svetlY obdelnik jevitte kvete barvami. '6erveil a Slut' radostne vytryskuje. Satky na diveich hlavdch vyletuji jako belavi ptaci. Svitiva radost void z kveta a svetla: jenom ten jest vpravde tt'asten, kdo tivot uLva. Zataluje Hana zle macete, sladce rozkvete piseri o vernem milovani. A prof trpce pokyvuje hlavou pani Finka Sabinova a skanduje hlavou Matenein zpev? Verne milovani nepterut ladne zloby naleh6,ni. Ale na jevieti u2 je Kecal, rozkroeenY postoj, rozmachle gesto, vlajici fabory a htmotne liaactvi. 'Week() na svete lze koupit, vtecko motno penezi zhodnotit.

KoktavY Vatku, kterY vyratit tHce slabiky, nenyni nejvic, ponevadt mat penize a selskY grunt?

Kdyt opona pada, do sten divadla bjje protleskovy lijavec. Znovu a inovu. Na rampe se uklaneji zpevaci, Mal'enka s holubiekou nad dlouhYmi copy i rozkroeeny Kecal. Jenik ptitahuje Sabinu. Uklani se i Bedkich Smetana — jak je drobnY a skromnY! — a svetlo, ktere mu pada do tvale. ukazuie, iak jsou jeho oe,t usmevne a ' tiche,

ye sttedu, dne 24 tervence 1940.

VASTNiK 5111225.umn ... ..

ZDAR A tsacll PREJE

Sjezdu Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas v Taylor, Texas P r o viechny pstreby sty" iho obuvi, o gnru do pa.ace atd pro kaideho Clena vaii rodiny

RM. J. MARAK ro8TmisTR

VE WEST, TEXAS Budu vdeCnSnn, kdyi cteni delegati ponechaji male vydavini Vestniku ye West

WEST,

TEXAS ann

iliNassaat

301131141.11.11

MOM ...............

........

ff•

.11,1114.

Nyni jest nejvYhodnefSi doba k pianevani a postaveni noveho domova dokud ceny stavebniho materialu jsou levne — dokud ceny delniku zustavali nezmeneny — ize odekavat zySTSeni obojiho. Mame vkusne, moderni piany pro kak"dY domov a VSechny jine ..................

stavby, pro mesta a i venkov.

•••••:"`kxq

Wm. Cameron jest pionYrskou spoleenosti ve statu Texas. Vidy se na ne mt gete spolehnouti neb dostane se yam kvalitniho materialu, prvottidnf slu2by a obehodniho, spolehliveho a ptatelskeho jedna.M. — Odporueujeme osvedoene Minnesota Barvy.

Pfejenie si zaroven odporueiti etenkm delegatfun XIII. Sjezdu S. P. J. S. T. vydavatele Vestniku, a jest naiim byste opet volili teehoslovika pro pliati Dnitu, by oni nadale vydavali Vas spolkovjr organ Vestnik ve West.

Wm. CAMERON

:, lt" 0: wt .4 A Avikof

JOHN MASHER, vjp. riditel.R. WENDORF,

TEXAS

WEST, tt

MI M11.101.111011111110

MA Mel

.....MINI

,.,,1.11.1n

,.17,..

.,1..p,,..

1MM

noss

014.11

....

Vt8TNIK 0.71•041000.03•1•041M0.601•04.10.41011•041111•04011•04011•04111.0.11•it.01

GEO. KACift

••••■.swoomoo•n•••••••o•moonam..■••••■•o•••■•■,..••■■•■••••••••■•••••■•

Ve sttedu, rine 24. Cerverace 1310•

F. K. BUCEK

at.i3O72• ∎ •••• ■ ,400.0.116.04•1•114•11.0.01•• ∎•:•

PftICINLIVOST A VYTRVALOST GENERACE IVILADt DOCHAZEJI eati pionYki Texasu vydobili si vytrvalOu praci, S'etrnosti a pevnou vuli hospodakskou samostatnost i obdiv a iictu svYch jinonarodMan soused& Ng ai predchirdei-dojeli do Ameriky po vetAine s holyma rukama a v nave zemi prodelali teZke zaeatky, mfiblie svizele ne" s nappmoci sve rodiny vypiatili zakoupenou pildu a vybudovali eels zakizeni hospodatske. Deti tehdy nemely takovou pkilelitost k pravidelne dochazce do S'koly, nucend navAteva nebyla jate uzakonena.

Druha generace v tomto ohledu mela snadnej-gi pomery, eetni rodide paeali uznavati hodnotu dobreho Akoleni a z teto generace vygla slugna rada profesionale, prvnich ucitelu, lekaduchovnich a pod. VtyNi vzdelani napotom razilo si cestu mezi na g lid, poeet studentii kolleji a universit stoupal, inteligence stale pkibST-. valo.

A amerieti eechoslovaci Texasu podali novS7 doklad vYznaenYch rysa sveho kmene, tentokrate na poll kuiturnim. Na ge gkolend mlade2 se velmi dobie uplatnila, na gi studovani hogi a divky v eels made pripadri vynikli. Do teto tkidy nalegi br, Jill kterY pro sve schopnosti, iniciativu, svedomitost a spolehlivost vy ginul se pomerne v mladem veku na misto jiste zodpovedne a ov gern i eestne. Ceske Atheriy Texasu maji v eele mestske administrate mayorem br.

Jifiho Kacike. Hon. Jiki Hacik narodil se 2. bkezna' 1903 v Ceske osade Novohrad, v okresu Lavaca. Za pUl roku na to odstehovali se jeho rodiee k Yoakum, kde nav'Stevoval venkovskou S • kolu v So. Mustang a pak vyggi gkolu v Yoakum. Pro svoji bystrost mohl ji g u veku 1'7 let slogiti zlectigku uoitele a po dobu pet let yyueoval gkelu a v prazdnYch ch yilich studoval obchod, priprayoval se k studiu na universite. Roku 1929 slogil zkougku na statni universite, dosahl diplomu praynictvi. Na universite byl elenem klubu e.:echie a pilne se udil pod dr. Miekem ee gtine. Pro svoji mirnoiadnou pill dosahl stipendia k jednoroenimu studiu na slavne Karlove universite v Praze. Po na yratu do Spoj.

State nejakY Cas provozoval prava se syym bratrem Aug. Kaciiem v Temple, na to kratgi dobu mel vlastni kaneelai ye Waco a na pobidku krajant 'westske osady usadil se ye West r.

1031.

Nedlouho po svern usazeni ye West byl ustaeoven mestskou komisi pravnikem-radcem, v race 1935 zvolen komisatem a v dubnu 1939 starostou.

Rodiee mayora jiiiho Kacike, man gele Jos. Kacikoy i dosud 2iji na farms u Yoakum a maji dost z frspechu svS7ch synt, kteki se vytrvalou icinlivosti yyginuli na mista dttlelita.

Samota je osudern v gech , vynikajicich dunekdy sice vzdychaji, ale na konee ji 1)i'ece zvoli jako men gi ze dvou zel.

Hudba jest jedinY nehmotnSt vstup do vyS"iho sveta vedeni, jim2, jest elovek obklopen, -• jr

•:••■•••"•■••••••.••1•0•=1.0.•••• ■ ••••••■•0•111■••••••0411•••■••••••••••••••••••• ■••••

ERNEST 0. THOMPSON 14••••■1•1••••11•3,•••■•••••• ■•••••■■•••••••••••.••■•••11111141•11•■••••••••■••••■••■•••

F. K. BIJeEK

ERNEST 0. THOMPSON

se uchazi o Ukad

Z AUSTINU, TEXAS

Piedsedy Hlavniho kick/ S. P. J. S. T. ádá Vas o podporu.

Bratr F. K. Budek Pkedseda mistniho kadu VekejnY natal: od 21 let Obchodnik poslednich 19 let IVIestskY radni poslednich 8 let Odhadei Federalnich pujoek.

RIVAL UCitel KomenskY Skoly 23 let Tajemnik dozoreu vyggi gkoly 14 let Piedseda Obchodni Komory 2 leta Odhadei u R. V. 0. S. 8 let, a Farmatil 40 let.

LteBA vApENNtm

PRACHEM. Prekvapujici skuteenost, k delnici Ve vdpenickem prilmyslu trpi zkidka kdy tuberkulosou, neni snad vgeobecne znama. Ale zkuSenost ukazala, ze vdechovani vapenneho prachu sniguje moZnost nakazy tuberkulosou. A aekoliv toto vedomi pronika doposud pomalu do vefejnosti, o mo gnostech leeeni tuberkulosy vapnem se uvakvalo u'i pied padesati lety.

Asi na poeltku tohoto stoleti jsem rozeslal dotazniky o tomto ptedmetu rilznYm osobam, ktere mi mohly poskytnout informace. Majitel sadrarny mi selil, ze ani jeden z jeho zaniestnancil nema tubekulosu. Stejne mi psal kamenik, kterY pracoval ve svem povolani pies padesat let a v to dobe vychoval pies 100 trent.

Bledi, churavi, vyhubli mladici, pravil, i ti, kteki meli zdedenou naklonnost k tuberkulose, se po nekolika letech udeni promenili v dokonale zdrave mute Stejne zajimave bylo jeho tvrzeni, ze kamenici, kteti pracovali s vodou (aby zabranili t yckeni vapenneho prachu), zustab. nemocni.

Statistiky jsou nemene pouene. Oetne zpravy od majitelt a keditelti vapenek spolu se zpra yami lekafti potvrzuji tyto zku genosti. Jedna takova zprava pravi: "Za deset let nebyl mezi 432. piipady onemocneni na gich delnikir jeden pripad tuberculosy, zapalu plic, chronickeho kataru prudu gek, a jenom tfi moll akutni katar prudugek.

Naskyta se otazka: jakYm zgasobem je nejlepe podavat pacientovi vapennY prach? Bylo tieba nmoho let badani a pokust, net byla objevena a vyzkou gena metoda Lex-Zehenova.

Zaklada se na utivani smesi siry a vapniku, ktere, pirsobi Waive i preventivne. V nemeckYch sanatoriich ji bylo u gito s velmi dobrYmi vYsledky.

Zminky zasluhuje dffle gita skuteenost, bet mogno provadet podle lekatova pkedpisu, amusi pacient pkeru govati sve denni zare.stnani.

Srde6ne blahopieje wail vel ki Slovanske Podporujici Jednote Rau Texas PRIJEMNY A ZDARN1 SJEZD Tajne skladate Cechoslovaku.

Toto je nazev elanku, uvetejneneho 2. eer y -navEerybod'sWkl,temauor zabYva s odporem 6echu proti nazistickemu regimu. Sykot a nada yky vitaly nemecke vojaky, to byl ale jen zaeatek ticheho, ale tim vydatnej giho odboje Csl. naroda proti nazistickYm hordam. Otevienou revoitu neni videt dnes v Ceskoslovensku, ale podzemni boj zuri. Z Ceskych munienich tovaren mizi zbrane, vlaky jsou zahadnYm zpilsobem vykolejo yamy, drahe stroje jsou znieene, poslouchaji se tajne radiove stanice z Pati ge a LondYna, tajne letaky jsou rozdavany — a to ygechno velmi znepokojuje nazisticke tyrany. Tajne sklady gasoline bYvale eeskoslovenske armady zaptieinily Nenactim uZ" mnoho boleni hlavy: Nikdo nevi pkesne, kohk benzinu je v tech skladi§tich, odhaduje se ale, ze okolo jednoho milionu tun teto cenne pohonne latky je ukryto.

KagdY Cech ale velmi dobie vi, ze Nemci tento benzin nutne potiebuji a u'g devet lidi zaplatilo hvotem, ze odmitli udat misto, kde ta skladigte se nachazeji. Posledni, kterY byl v koncentraenim tabore bestialne nazisty zabit pro mleeni, byl Alois Prochazka, ktery byl zamestnan pit stavbe cisteren. Stal se narodnim hrdinou. Nerrice mrzi ten ta skuteenost, ze jedna tietina zbrani a munice zmizela kratce pied ckupaci zeme. Vedi dobre, 'ge tisice nejlepgich vojakil uprchlo do Francie. Tehdy ale jegte valka nebyla a byli jisti, ge tajne skladi gte benzinu driv Ci pozdeji najdou. Kdy g se valka bligila, dogel pfikaz od Hitlera, a Goeringa, le tajne skladigte se musi najit. Sta itiednika tryznili v gala •ich, ag koneene jeden po nelidskem trYzneni byl ochoten mluvit. Trojmo byly vYpracovany plany na prfflalednem papife tak, ze musi bYt polo gen jeden na druhY, aby Upiny plan byl viditelnY. Je mu znamo, ze jeden z techto plane je ulo gen v ohnivzdorne sktini ye vojenskem kartografickem ustave. Nazisti tarn piteli, skim otevfeli — ale ta byla prazdna. CeSti vlastenci skriri vyprazdnili a uleteli s obsahem do LondYna. I patrani po delnicich skoneilo bez yYsledku. CeskY generalni gtab vykonal vYbornou praci. TakovYm zpilsobem vede esl. narod tichou, ale krutou valku proti nazisticktm tyranArri.

fe sti.edu , dne 24. eervenc .e 1940.

V El S TN iIC 41;•.111111.041111114111•110111•1.11 ■0■011111.0.0.00.411111.0

44111•11■ 441110.0.111.0.0.04.1.,,.....1.0.......74011.0-011.0.1010,11111.401/..11.0.1111.411 ■110•111•01111■ 0411M0.111.0.11111•041■04■0•111.0

NA gE BLAHOPRANI SJEZDU JEDNOTY S. P. J. S. T. V TAYLOR! 1

.0.o.alwoassoso•nasno.01,4oalsmaasse.o.er.otar.o..o4latarkar

C•

Obeerstvujici napoje, Pivo, Vino, Lihoviny, Cukrovi, Ovoce, Toiletni potteby, 6esk,f, a popularni rekordy.

Naie blahopran S j Ai S. P. J. S. T. v Taylor, Texas!

ROYAL CONFECTIONERY

A zarovefi iadime ctene delegity, by opet Arali pro vydavatele teehosloyaka k yydavani Vestrdku ye West.

i WEST,

• •• West rug o

TEXAS

o ■Nowoomoassoozwo ■owro.N.0.sor g ■ ossomaso ■ansteasoesiwo.w.m.0.1■0411100.1■041111111.404.110.o0Nro.111%..4 /011.N.01■ 04ffisovaroarso.weso.s.o.anr.ovuorwasistr-sa.00molma.o.ro.so ■■■■■•• ■■••■■■■•••■ AM•o■aelwovw.en..1111114,11110.

Zdar Sjezclu S. P. J. S. T. v Taylor,

THE PRESCRIPTION PHARMACY .Toe gmajstrla,

Pieje

EMIL JANSKir

GLEN ilADU WEST, OSLO

HOLtRNA VE WEST, TEXAS

Texas,

Ares

Jest nag im ptanim, by Vestnik nadale byl yydasan ve West.

Amil.o.raro■ww.m.....00lwoal•oes.o•mo ■amsoas■ o-twomrassmoespoon.o.o.o.mooamakpaatoo.aro•ao

6:4.."..............0......."...00:17•09.000.64.,610.1.1.19.1111=4,0114 ■041■0411W011111•04111101,41•111.0.1111111.04111•00,11111 ■1,1•11111•04111M111vt 0:41,411011.011.0000.110.1106.0410111.0.111.414111111.000.01.0.0.0.1111001117.001..........11111111.000000000000.4•1

•••■

0004.111,1NNN■00041■ 01100.000000.000..10.0.11.1.10-0004011,000410.0.1.0.0.0004111..0.1.1.0./00.

Prasifka s C Gros

Eahopiani CTENEMU SJEZDU JEDNOTY S. P. J. S. T. V TAYLOR, TEX.

$ I 1

•

I

• •

Texas.

yen*

OBRAITE SE NA NAS, KDYKOLIV POTREBUJETE

e'en kiclu Jaromir, cis. 54, S. P. J. S. T., ye West, Texas.

PRAVNIK

.0

TEXAS

• STUDENE NAPOJE • PIVO A VINO

• GROCERNI ZHOU • ZELENINU A OVOCE

Geo. E. Kacir WEST,

c+.4

Odporue'ujeme eechoslovak Pub. Co. ctenYm delegatOm, by ponechali jim opet vydavani Vestniku ye West.

..111111..1.041.0vOINH1710.01 ■111■041111•00110.0.11Wo..0.0.0•1110.1.101.04110....)........o........,, ■ ".1041.1111.04111■041011.0.111114).

4111110.0411MtAIM0041111■ 1.1111N,1111111.0-0110.01111q.111.0•111101,411111.0.00.7211NAIIMO-091111.001 ■0■11111,01.....6..

TEXAS.

WEST, VKLADY PrftES ZAKLADNi KAPITAL A PfZEBYTEK

$250,000.00

$

58,1

3.00

BANKA PAATELSKE. SLUZBY Piejeme c enemu Sjezdu S. P. J. S. T. v Taylor patiieneho zdaru a aby deli ati p nechali tisk spolkoveho organu Vestniku nadale vatelfim Cechoslovalca ve West.

N " : .

• e N ti

TEXAS. WEST, H. C. Edwards, pold d Pik C. W. Holloway, piedsecla.

Jerome LednickST, vSrp. poklacinik. ''Itztanunlarcrr

VESTNIK

ye stkedu, dne 24. derVence 1940.

Waco,

Texasu' .

,

Zapujeeno laskavosti Waco News Tribune & Herald.

Wiest° Waco uchaii se o sidlo Hlavni Uiadovny S. P. J. S. T. Moderni mesto Waco ma dle posledniho censu kolem 65.000 obyvatel, lezi uprostked Stkedniho Texasu, v nejtrocinefSim pasmu celeho jihu.

Zemepisne je Waco pololreno bli/e stfedu statu a skoro uprostred hustoty obyvatel Texasu, col mu diva razne vYhody, jel jino, mesta postradaji.

Waco je znamo co prarnyslove stkedisko, stejne co stkedisko malo a velkoobchodu, vYchovy, poji: gteni, lekatske i nemocnieni, zemedelske, kultury, distribute a pod. Waco ma vYborne dopravni prostkedky jako, etyki mestem kfilujici drahy, elektrickou mezimestskou drahu, leti gte a ketez modernich silnic. Dopravni sazby mezi Waco a jinYmi mesty Texasu j sou prinnerem lep gi ne' kdekoliv jinde.

Patnact okrest Stfedniho Texasu, nalezajicich se v obchodnim okruhu Waco, pfedstavuji trh v obnosu $175,459.000. V roku 1935 bylo ve Waco 898 maloobchodt, v prfunyslu a obchodu zamestnano bylo 8,658 osob s rodnim platem v easti $7,997.000. Waco je na osmem mists co do podtu obyvatelstva a na gestem mists v Texasu dle 100 zavodu raznYch ob ara pramyslu.

Census z r. 1935 udava, l'e okres McLennan ma 5,570 farem s pram ernou vYmerou 106.8 akru, ma celkove 594.880 akrt zemedelske pudy.

Fairbanks, Texas.

Cteni bratfi a sestry!

Na Den zdobeni hroba, 30. kvetna, byli jsme ja, maj mut Elizabeth, na ge dcera, a moje sestra pi. Anna Juren, tel moje netek a jeji mu/ Fr. Adlong a John Vojtek na slavnosti teskoMorayskS7ch Bratfi v Crosby, Tex. Byl krasny den a tak se nas tam sjelo zblizka i zdali mnoho. Kostelieek tam maji hezky upraveny a prostrannY, ale byl pinY a take na pavlaeich byli a lids stall na venku. O/211 zaealy slu/by Napted peed kostelem jsme se sefadil. Pet farahu a tri drutieky stall na schodech. Kalda pkednesla delgi fee, a pak klie odevzdaly mistnimu farafi H. Besedovi a ten jej odevzdal pfedsedovi jednoty p. far. Bartoriovi, ktery kostelieek odemkl. A pak zvony zaealy ivonit a pravod se ubiral do kostela. Ach, to bylo hezke! Po zazpivani pisne nejdfive slovo Boll promluvil p. far. H. Beseda moc zajimave, pfivital hosty a zaroveri dekoval, 2e se nas tam tak mnoho sjelo. Tel zajimave slovo Boll promluvil p. far. J. Barton a pak p. far. J. Hegar povzbudil posluchaee ke slovu Bo/imu, ze bylo tak tige a radost poslouchat. Pak promluvil z Pisma sv. p. far. Kostohryz velke pekne kazani. Mne se to libilo jak kazal o jedne dceru gce, jak volala svoji matku do kostela, ale ona nechtela jit a potom toho litovala. Pak promluvil slovo v fedi anglicke p. vikak J. A. Barton, ale co toto je taky p. farafern, byl posvecen 6. dervence v Husova dome v Temple, Tex. Tel hezky zazpivali zpevaci z Houstonu a v Crosby byli te2 hezky vycvideni zpevaci. Tel" velice pekne zazpivali zpevaci z Granger. Taky musim napsat, le se saeastnily slavnosti v gecky pani faratty a sice: Besedova, Bartonova, Hegarova, jen pi. Kostohryzova, chybela. Ja jsem se tegila na Vas, pi. Kostohryzova, ze Vas uvidim.- Tet promluvily ze sesterskYch kruha pi. far. Bartonova, a pi. far. Hegarova, a povzbudily nas k nosti. 0 12. hodine byl velice chutnY °bed. toho dostal velkY talif za 35c, ./e to sotva snedl, ale kdo mel jests hlad, dostal pfidavkern to co chtel. V Crosby a okoli jsou dobre a g tedre kuchaity, ktere toho jidla tam dodnesly.

Maso bylo dvoje, te2 salat a tech koldea a kejku a kale zadarmo. Dekujeme yam.

Musim yam podekovat, sestro Anna Juren a yam Ella a Frank Adlong za dovezeni na slavnost a ze slavnosti domt.

Dne 22. Cervna jsme si vyjeli ja, maj mu/ a nak male, Elizabetka a na ge dcera p1. Angeline

Loewen z Houston, na besedu do Shiner k memu Avakrovi a Svakrove Karlovi Stefkovi a taky k naSim pkatelum, kterYch tam mime mnoho.

Ja vZdy rada do Shiner jedu a to proto, k tam bylo prvni moje bydlike jak jsem pkijela ze stare vlasti, a to prvni moje noc byla u p. a pi.

Jitiho a Terezie MikeskovYch. Ja do smrti nezapomenu, jak jsme vas pozde v nod budili a vase jil zesnula matka nam chystala jidlo, a ty Frank rano musel's pro kone a jet dat vedet ke 8tefkovSrm, aby pro nas pfijeli k vam. 0 jak mnoho mam yam co dekovat, ale v pameti to budu nosit povldy. Se statiekem Jifirn Mikeskou jsem se se gla u p. a pi. T. R. SlovakovYch v Shiner a byla jsem rada, ze jsem vas statieku uvidela a yam podekovat mohla. Jen lituji, le jsem nemohla videt stafidka F. Schovajsu, ptala bych si, abych ho jests uvidela.

No a ted' se vratim ke 8tefkovSrm. Jak jsme k nim pfijeli, ji/ na nas eekali. Taky byla u nich na besede jejich dcera pi. Elenora J. Rohatiova z Yoakum. Maji hezkeho a eiperneho hogii..'ka. To ma stafidek a stafenka Karel a Fr. 8tefka radost. V nedeli rano dne 23. jell jsme do kostela. Shifty Bozi vykonaval p. far. Josef Barton a mel velice pane kazani o ztracene 'ovei a grogi. O jak je a must to bit zle, kdy2 nekdo zabloudi a nevi kudy kam. U kostela jsme se segli s nagimi dobrYmi pkateli Hurtovymi, MikeskovYmi, VentrekovYmi a SlovakovYmi, jen vas sleeny Vlasta, Emilie a Annie Schovajsovy jsem nespatitla a ja jsem s vami chtela bit, abych y am mohla vyiidit pozdravy, kdy2 jil delSi eas vas tatinek je na laZku upoutan. My Ti Franku pfejeme, aby ses brzy uzdravil. Jak pfijeli z kostela gvakrova ji2 mela pinY still nachystanYch jidel, kohoutky a to nudlova polevka a ty Ceske kolade, to jsme se meli Ceho najist a meli jsme se do/AT a taky men jsme si co povidat. V pondeli rano jsme se rozloueili a ubirali se k domovu do Houstonu. Jeli jsme v blizkosti nagich ptatel p. a pi. Rozi Slovak, tedy jsme se na chvilku zastavili. No ale meli jsme pfekvapeni, dali nam bednu okurkii a jejich snacha s dceru gkou honem befely pro "roast ears". Je dobfe jet k znamYm, Vtcly nee° dostanete. Tedy jsme se rozloudili se SlovakovYmi a dekujeme jim za okurky a rusne Male, Baba nam povida, to neni moc! Z to bude taky dobra, Stedra, hospodyne. Dekujeme yam, gvakfe i Tobe F. gvakrova, Stefkovi za pohosteni, o Tobe Lonny dekujeme za obsluhu. Dekujeme vgem piltelam za vgechno co pro nas vykonali Stafenka Jurkova ve Wallis je upoutana na

1112. ku. Pkejeme yam, stakenko, aby Vas Pan Buh pozdravil a pkijela na detske divadlo k 8tefanikiim. Vy pfatele titkovi v Shiner, pfijmete od nas soustrast nad ztratou vageho syna a vnuka, J. Lizka. S vami take, p. a pi.

SvrCkovi v Rosenberg citime soustrast nad ztratou vast jedine dceru gky Jifinky. Rozko Mackova v Rosenberg, Tobe pfejeme brzkeho uzdraveni. Pi. Albina Hejtmanek v Palacios se ji2 pozdravuje, dehol ji pfejeme.

Na caste k domovu zastavili jsme se u man'Zeit F. R. BartovYch ye Flatonii. Dcera BartovYch je v Houstonu provdana a nage dcera Angelina se s ni spfatelila, tak ji mela dovezt od rodiefi BartovYch vajidka a Angelina to s radosti udelala. Jen na chvilku jsme se chteli zastavil, ale pi. Bartova, le nepojedeme az u nich poobedvame. Tak jsme si na dobrem obede pochutnali. Pi. Bartova, umi dobre zelnriaky pect. Dekujeme vam za obed a vam sleeny za Vera 8tefka. obsluhu.

Odporueeni od kadu Pokrok Sweet Home, C. 63.

Ctenemu 13. sjezdu S.P.J.S.T., jen se bude pokadati v Taylor, Tex., a Arkm bratkim a sestrain zastupcum na uvaknou: — Ve schuzi tadu pokrok Sweet Home, cis. 63. ye Sweet Home, Texas, konane v nedeli dne 14.

Cervence 1940, bylo eleny tohoto kadu usnekno poladati vkchny kady na gi mohutne Jednoty a jejich zastupat ye sjezde, by hlasy svYmi opet podpokili nakho bratra Augusta Kacike, nynejt'iho pravniho radce na gi mohutne S. P.J.S.T. Bratr August Kacik jest elenem nakho kadu od detstvi, neb jeho otec Joe Kacik st. ma 7 deti a kaide jeho ditko dal zapsat do na§i Jednoty. Br. August Kacik vi, k nak Jednota je mohutna a jest na dobrYch zakladech, neb ma pet tisic poji§teni u nakho kadu. s tni odporueeni, neb jeNeni tteba Zadne zvla S ho schopnost a poctivost za ,sebe mluvi, a takovYch mult prave ted' H. U. potfebuje. Bratr Aug. Kacif se dopracoval tam, kde dnes je, svoji vlastni pfidinlivosti a pill, coti &credal a jest dakazem jeho neamorne price a schopnosti, ktere obetuje pro rozkvet a dobro nagi. Jednoty, a kdyl ho podpotite nebudete toho litovat.

Pfedem vgem faclovYm zastupcilm diky.

Za tad Pokrok Sweet Home, cis. 63.

Joe Herdeker, ptedseda.

Joe N. Morris, tajetnnik.

Ve stfedu, dne 24 e'ervence 1941

Vl 8TN11

MY VAS ZVE:,:4' 7 ASYSTE ZVOLLILI HL. Ue S.P.J.S.T. DO WACO pes1..par•G■o..sooales..s.oanno■oge•wwww

Zachovejte vzpominky svich milS7ch, navgtivte

PREJErvIE ZD,

S. P. J. S. At' Vag Sjezd potka se s nejvet gim tspechem a jest nagim

:0 MARBLE & GRANITE WORKS

1

pranim a pranim Waco, byste ustanovili toto moderni mesto Vagi statni Tastrednu.

ZAMESTNAVAME EESKE LIDI

A. RABEL,

SEARS, ROEBUCK and CO.

105 ELM ST., — TELEFON 5236

Waco,

SPOLEHLIVE ZB02I ZA NUKE CENY

Texas

TELEFON 8700 — 826 Austin Ave.

POMNIKY KRASY A TRVANLIVOSTI, VYROBENE ODBORNYMI DELNIKY 440.1.111,0•111111■0•111■0411/0/041111110■0•11M(P■o.11.1.00.17 ■040•00/01.1W(.....11.1•11111•.41•11■0■11.0.11.14111111.0 ■100.0.0•111.7.001.4,

.

4:41■11111.4•11■11.111.04111111,040/01.111.1411•0■100•0■0411■11■0401•04111.0•11•Wo61.0.111.0 0111.0.1.0■111.■00111•0•010.1110..111.

TEXAS.

WACO,

0•1111.4•1111.111•11.1.11.0.1.1.11N1•10.0■11.000•11M0.1111.041111711.04101.0411101.141■0•0•11110.0.0.111110.0.11■04111111.0•1•0•11111.011111•011111111.1•4

CANN

WIIIM■04•► 0.1114,111/* ∎ VOW

NOW.IMINNINC,

.111.10.0.6.0•101.061■0411111.041101.041••

M.

Nage pozvani ctene Hlavni tradovne Jednoty S. P. J. S. T. k nam do Waco. Nejlepg i vYhody mesta ve stredu statu Texas.

Volte Waco!

JESTLI PUJDETE NA RYBY, PitIJUTE RYBARIT DO

ALOIS S T OVAtEK

LOUIS KOUSAL A SYN

t 1

WACO CASH MAR ET VYCHODNI STRANA "SQUARE"

eESKOSLOVENSlit HUDEBNI ZAVOD

1

WACO,

TEXAS.

WACO,

TEXAS.

1

t01•41■11■04111•11.1■1,41111111.0111.1.1111.411111.0■ 0■00111100,111104.1110.0111.0•1■11•111•0!0■101.0•1111.0011104,111.0401111.111111 ■01•111■0•111■0•111111K

411KAIIWNMIIWPOWHOMIq,iOqf•IMoSVM■t.III*O.OIS•oowlKp0o0•P.N.o•aIMo ■INII..mwoaown■mt.II■O ■O■ <IM•O•NMO.M•o.IIIINIte.,

11:0.111.01011.0.1111.1111■040111■0•1101.111■0■11.040.04=1.0.11.0.0..•••04011.110.,,■■■•■0.101■001.1101•01001.0•11■0•111.1•101.1).11•04111,

■••■o■KNOINNIam.a104.01..I.7.104.1000.0aloo400000asbo•mi.mimo.m.mwain.0enr0misw0now0eOINOM

Blahoprani Sjezdu v Taylor Texas, a pozvani Hlavni tradovne Jednoty S. P. J. S. T. do Waco

TEXAS ART GLASS COMPANY 1001 Franklin Ave. — Telefon 69

—OD— DR.

Skia pro vStkladni Aline — Skla do oken Skia pro. auta dina na poelani. — Zrcadla — Broukni. skla — Stkibieni.

Mluvime eesky.

808-10 Professional Bldg., TEXAS.

WACO, •

•■■011101.0■MIHNIM.0•111111.10...0•1111.0■0410.0•1111.0.10.041•11■000.1111.00117.0.111.0111■04111111.0■011111111.0

1■104.11....•4141111..11.04..M.•11.4111..M.•••• ■ .8111. u•swpain.Hilmogrm.pallasv.i0.11.411101PONIKAMIWO 40■110.111111.0■01•111.0•110.0■ 041100•01•0•111■ 04M•o.M.110.0.11PilOW0.01.0.11111.411117.111■0■0•1111141.111,041111.0•111104

4P4M111.0

0•111111.04■100111■04/1/0•0010.0i0.0•1■0••••001111,040.0.10.04110.1•10.000.0.1111111.....0.011•11.41 ■11■04111.

Nage srde6ne blahoprani Sjezdu S. P. J. S. T. v Taylor, a zaroven pczvani ctene Hlavni tradovne, by volila Waco, srdce Texasu, misto noveho domova!

Zveme Hlavni tradovnu S. P. 3. S. T., by volila Waco pro svaj trvalY domov, neb nalezne zde nejlep gi vYhody — Waco jest srdcem Texasu.

BOSTWICK & PARMA

MIKE'S CAFE

Bankovni nabytek a zafizeni I

TEXAS.

WACO,

F. J. STANISLAVA, M.

Stolitstvi

USKA RESTAURACE TEXA

WACO,

WACO, TEXAS.

314 AUSTIN AVE., MINFINE•11•0•11111H

41191.011■ tY101.0•11111.10.4.01111.0•11■ 04111M.0.0■ 11■111■0•161.0

41110-0•011114...

0.am0allil..111001110

Nage pozvani Hlavni liT' i'adovne S. P. J. S. T. do na geho krasneho mesta, majici nejlep gi vyhody vgech!

Zveme ctenou.

Hlavni tradovnu, by volila Waco pro s v trvale sidlo.

Alexander Medical and Surgical Clinic

HILTON HOTEL BUDOVA, WACO, TEXAS.

TEXAS.

WACO,

WNW

Waco — Idealni — Ve stiedu statu — nejlepe se hodici pro Hlavni friadovnu S. P. J. S. T.!

PEARL

MASO — RYBY — DROBE2 LOUIS KOUSAL A SYN WACO,

0 .MI.0 4111111. o 4=1, 0 4•10. .01. 4■ 041110. 411. 0•11111. 4111111. .110.0 411..11•11.0.11•111NO:d

"LAHEV

I

WACO CASH MARKET

/ / $

PROSIM!°

Jimmie Crowder, jednatel TEXAS.

i■0111■04•1144111114MINIV41111041111,04111111.11111114,1111111.04WAMoi•p0.41■11■004■01111111.0111111.011111■01/0b0111114311■1111■0411.01111■041■040

WACO,

TEXAS

•111.0411SN1111110.041■01M11■0410.11111•0•21111.041.01111 ■11•111111N/IIIII•0011111.11.10.0.1.0911.111.131111.0.91 ■04■ 041Wo...040.1,,,,,m1,.....,......,

V )1 STNI IC

OZNAMENI KANDIDATU V tomto sloupci uvefejfiujeme seznam kandidatii v demokratickYch primarkach v roku 1940, kteil 'Zadaji voliee o hlas a laskavou podporu.

0. H. CROSS OKRES BELL za kongresnika 11. distriktu.

W. F. (BILL) BURCHARD W. R. POAGE za statniho poslance (representaO znovuzvoleni za kongresnika 11. tive). distriktu.

27 Soudni District L. J. SULAK FEW BRESTER za kongresnika 9. distriktu za distrikniho soudce 13. senatorialni distrikt (0 znozvuzvoleni skladajici se z okrest McLennan, Falls, Limeston a Milan.

R. S. SAFLEY KYLE VICK za distriktniho kierka za senatora .. FRANK PONeiK L. A. WOODS za okres. komisate 2. precinktu. za statniho Superintendenta vefejnYch instrukci. to znovuzvoleni.)

MONROE FISHER J. E. McDONALD Za serif a.

Za komisate zernedelstvi JOHN R. BIGHAM (0 znovuzvoleni) za gerifa (0 znovuzvoleni) OKRES McLENNAN: W. B. MOBLEY 0. W. WORD za gerifa. za smirdiho soudce precinkt Cis. 5.

JOHN W. DUNCAN (0 znovuzvoleni) O znovuzvoleni za JIM D. MCCLAIN 0. A. EDWARDS za gerifa'. za okresniho klerka OKRES FT. BEND ELY GLASS C. D. MYERS za okres. distriktniho kierka. za okresniho soudce OKRES BURLESON J . A .FUCHS Za okresniho odhadeiho a vYberdiFRANK KUNZ ho dani. za okresniho komisate 2. precinktu (0 znovuzvoleni) A. H. GRUNWALD REV. A. S. BROADDUS za okresniho komisate za okresniho odhadaiho-vYbereiho Precinkt dislo 2. dani.

CECIL BAKER za okresniho navladniho

Poutivajte k oznamovini

Maly Oznamovatel zer. Medd', praci. — Mlady muZ phjme hned praci na rok v dobre rodine na farme. Maly plat je 'Zadouci. Prihlagky poglete na: "A. 30", % Vestnik, West, Texas.

(30-31p) 21V, Stargi sleena z farmy, rada by si dopisovala s panem od 40 do 45 rok0 staff, stfizlivYm, dobre povahy, samostatnYm, kterY vlastni nejakY domov. Sama jsem mime povahy a va2ila bych si domova. Pig -tepodznaku"SlenaVstik, West, Texas.

(30-31pd.)

Farina do rentu, 160 akril, 5 mil severne od Caldwell, Texas. — J. F. Baier, Brenham, Texas.

(30-33-pd.)

gir-

;xr,

TABAK LISTOVY na prodej, 10c-12c, nevyplacene. J. Buryg'ek, (30-33-pd.)

Portland, Tenn.

Hledam staleho delnika na vtechnu praci na fume, od 25-40 rokti. Jen stalY at' se hlasi. Wm. Strnad, Rt. 2, Belton, Tex. (30-c)

ye stfedu, dne 24. dervence 1940.

Austin, Texas.

Ctene, redakce a mili pfatele:— V tomto case, kdyI vezmeme nejakY dasopis do ruky. uvidime v nem nee° o evropske valce anebo politice. Po nekolik tYclml malo bylo napsano o nagich kandidatech, protoZe dela, prvni stranka byla jen o torn boji v Evrope. Ted kdy2 se padivame do zdej giho easopisu, nejvice vidime o na gich kandidatech pro guvernera. Mnoho lidi letos bude davat pozor pro koho budou volit, aby zase nezvolili nekoho, kdo slibuje mnoho. ale malo tech slin spini a tak pro lid nic neudeld. My zde v Americe mame to pillelitost volit pro koho chceme, ale jiti k volbe neni jen na ge pravo, ale je to nage povinnost.

V nagem okresu Burleson nebudou lido mnoho volit, protoie malo okresnich kandidatu maji oposice.

Nag CeskY lid by mel podporovati kandidaty, ktei• pomahaji oeskemu narodu a takove, kteki delaji a nejvice mohou delati pro dobro v jejich osade.

Na shledanou, Frank A. Hora.k.

HLEDA MIST() uditel Ceske narodnosti. 1VIa certifikat vy ggi gkoly a bude udit kterekoliv tkidy. — Rud. R. Dybala, Ganado, Texas.

(30-pd.)

Der,*-1

•••i TABAK listovy, mam na prodej, kdo by si cena 10e a 15c libra; pogtu neplatim. John Hradek, (27-30-pd) Portland, Tenn.

MALA KUAATKA: — Barred a White Rocks, Silver Laced Wyandattes, R. I. Reds, Buff a Black Minorcas, Bile, Buff, Hnede a Berne Leghornky, Anconky a michane druhy. Vybrane "Sexed" slepidky a OKRES BRAZORIA W. IL (BILL GIESENSCHLAG za okresniho komisafe 2. precinktu kohoutci. Z kvalitnich "bloodETHYL (CORRIGAN) KERR tested houffi. Pigte si pro na g zvla(0 znovuzvoleni` o znvuzvoleni gtni cennik. — VON MINDEN'S za okresniho pokladnika.

H. P. COBB HATCHERY, Fayetteville, Texas.

(3-dz.)

Za gerifa.

OKRES MILAM CLINT LEWIS JR. PRODAM FARMU o 172 1/2 aBILL ALEX BONDS za gerif a krech, anebo jednu o 161 akrech p11 Za odhaddiho a vYbereiho dani Elk. Kterakoliv ma tpine zarizeni, GREGG P. EASLEY (0 znovuzvoleni) Za okresniho komisate 1 precinkt dobrY pozemek, dostatek vody i clteva. 0 dalgi informace hlaste se u: NELSON GREEN FRANK LANGLOTZ zaokresniho komisate precinkt 1. Mrs. Mary Kubitza, Rt. 5, Box 660A, za kriminalniho distrikniho (dz.)

Waco, Telefon 6888-W. navladniho.

R. R. PIVOSKA W. A. (BILL) MORRISON OKRES VICTORIA za okresniho komisai'e, 1. precinkt za criminalniho distrikniho naR. A. (DICK) ROGAN (0 znovuzvoleni) vladniho (o znovuzvoleni) za gerifa o znovuzvoleni.

OKRES WHARTON OKRES AUSTIN EDW. C. THOMAS A. IL REITZ WELDON B. DAVIS za okresniho soudoe za gerifa o znovuzvoleni. za okresniho navladniho T. W. (Buckshot) LANE OKRES MATAGORDA za gerifa FRANK CARR E. E. REINECKER za gerif a.

CLAUDE B. DILL Za gerifa o znovuzvoleni HARRIS MILNER Za okresniho komisate precinkt 0 znovuzvoleni za gerifa.

HUBERT RINN dis10 2. za gerifa.

THOS. H. LEWIS THOS. IL ABELL Za okresniho soudce OKRES WILLIAMSON za okresniho navladniho W. C. STERN LUTHER ROBERTSON (o znovuzvoleni za okres. komisate precinkt Cis. 4. za okresniho komisate (4. precinkt o znovuzvoleni.) (o znovuzvoleni) CLARENCE A. ELLWOOD HENRY H. tiHAL W. T. (TOM) SVADLERAK za okresniho kornisate Za komisate 4. precinktu. za okresniho komisafe Precinkt eislo 4.

(Precinkt Cis.. 4.) znovuzvoleni) OKRES HARRIS DAN W. JACKSON L. IL HILLMAN D. H. TREADWAY za krimindlniho distriktniho za statniho zastupce (Represen -za okresniho komisafe navladniho. nye) 83. distriktu.

Precinkt dislo o znovuzvoleni) ictr"

Ned Jacobs, J kandidat za

Konstebla Precinkt eis. 1, okres Harris Usazen na, Heights po 36 let Dle demokraticke primarni volby.

(Pol. Adv.

ZVOLTE

Burch Downman NESTRANNEHO za vageho DISTRIKTN1110 NAVLADNIHO

Okres Harris (Pol. Adv.)

110111. ttttt IMAM ttt A t 11.1.4

Srdeene" piejeme zdar sjezdu

Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas Odbirvaneho v TAYLOR, TEXAS

F. E. SEITH pokladnik

J. R. CUFF, mistopredseda R. S. RAY, riditel.

RUD. STANISLAV,

fiditel.

EDW. A. DEITERMAN, vSrp. pokladnik.

J. A. URBANOVSKY, vYp. pokladnik.

1

1111111111111 111111111111111,1,110.111111111,1,11.111111111.1111,11 1 1,1111, 111111111111,1,11.1,1111.111111111,11111111111111.11,11111I ■

1111:11111111111',11111111111111111111111111111111111111',1111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111:1111111111111111111111111111111111

TEXAS 91111111t11111111111111111111111I111111111,1111 ■ 1111111111111111111111111111/11111/11111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111t111111 ■ 11

11111111111111:11111111111111;1111 ■ 1;11=11111111111111111111111111111111111111111111S1111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111

NAg DOMOV

Zakladni kapital, piebytek, reserva a nerozdelenfr zisk

$81,600.00 Vase vklady jsou zajrgteny nejen pevnosti teto banky ale zaroveri Federalni korporaci poji gteni Vkladit.

PRIJIMA E VKLADY OD ti ECHOSLOVAKO Z CELEHO STATU. NAM'

BANKA

PitECHOVAV8 VZDY BEZPEtNE PENIZE S. P. J. S.

T.

JIZ PO MNOHO

ROKIJ

Prejeme si zaroven odporueiti vydavatelskou spoleenost "tECHOSLOVAK", co schopnou a zasluhujici, k vydavani n a d at e Vaieho spolkoveho organu VESTNiKU.

21011220 $$$$ $$$ ,, ,,,,,,, ,,,,,

AM 002

44 200 02202021 010/02011220110101

44 44444444 122.1012211221#121020210001 ttttttttttt 21211101121001100200 ttttt

22 tttttttttttttttttt ttt tt tt .20f ttt ttttttttttttttt ttttttttt

tt ttttttt 1000101121 t

t t .1 ttttt 22210120420

tttt

--ZVOLTE

ALTON D. HOOD-A --

teleznic v Texasu WALTON D. HOOD JEST PRO:

Walton D. Hood vstoupil do dUstojnickeho tabora v Leon Springs v r. 1917, kde se stal kapitanem, pak byl povYgen na majora a velel 312. polnimu signalovemu batalionu v Camp Pike, Ark., a Cam Dix, N. J. a pak ve Francii. Po valce se vrftil do San AntaniO, 17,d.e, se venoval obchodu, bankovnictvi a met zajmy v randich. V r. 1932 byl jmenbvan do odboru vyinahani zakonti ieleznicni komise v houstonskem distriktu a v r:ku 1935 yl poyYSen na na6elnika Motor Transportation Division.

Letos v kvetnu se vzdal Ufadu, ponevadZ vstoupil do za.pasu o Urad 2,eleznioniho komisate.

OZenil se 15. rijna 1902 ye Wallis a r_cjal za manZelku Lillie May Johnston:vou, dceru manZelti L. L. JohnstonovYch. Maji dva syny a dceru.

Obeane z Wallis a okresu Austin, 'kteri dobre znaji a uznavaji Walton D. Honda za schopného zastavati idad i:elezniteniho kornisafe, ochotne slibili jej podporovati a odporueuji jej prizne voliCum v Texasu. Jsou to nasledujici:

Opatrnou a vedeckou konservaci prirodnich zdrojU. Pro zvYSeni nakladu trucku na yedeckem zakladu pro bezpeenost silnic a cestujicich. Pr: utvoreni komise ke kentroli produkce oleje a plynu. Jest pro to, aby se dostalo spra y -nehojdnaisverjnostid preducentil oleje a plynu, dopravnich spoleenosti, rafinerii, verejnYch utilitnich spoleenosti a opaene. — Hood ma bohate zkuSenosti v ZelezniCni komisi, a proto jest schopen pcskytnouti lidu pattianYch slu2eb.

Walton Hood narodil se p'ed 57 roky na farme okresu Burleson, vyrostl u Wallis a ve veku 17 let 'meal prasovati pro grocerni velko:bchod v Galvestone, kde pracoval 0, do galvestonske boure v roku 1900.

V roku 1907 preStehoval se do San Anthill:. a stal se riditelem pro bavinarskou vyvozni firmu, kde byl zamestnan do roku 1912, kdy zavedl si 7,TyrabitelskY obchod. V r. 1915-16 byl elenem vYboru vzdelani v San Antonio.

ei

F. L. Williams Frank J. Mozola Alphonse Kocurek Richard Hennessy Willie C. Motl Emil J. Filip L. J. (Jap) Sanders Mrs. Sophie Sell Almine Kahak August Janik Hattie Praetor Chas Kle'aka Arthur Engelking Vinc Gallia Jr. R. L. Wilson Mrs. W. C. Motl Jos. Svajda Svajda Mrs. Ludwig Orsak David Gates Charlie Orsak Mrs. C. D. Smith H. B. Scrogin Mrs. H. B. Scrogin Frank B. Petter C. H. Hammond Mrs. C. H. Hammond John T. Fojt Mrs. John T. Fojt Frank C. Kocurek Mrs. Frank Kocurek Edward J. Kocurek Mrs. Edward Kocurek Bessie Mynatik Charlie J. Janieek Chas. Janieek

Johnnie Petter Bill Sassin W. J. Bollman Ella Bollman Louis Kellner Herbert Loesch Arthur Toellner Thekia Toellner B. M. Maye Miss B. M. Mayes R. A. Irwin W. C. Williams August S. Eder Joe A. Marek . Tillie Marek Irene Svajda Herman Sell Ed KafiElk Lidge Chervenovsky Bessie H. Williams Mrs. L. J. Sanders Al. Vrabec Frank Kozik Tony Rolek W. N. Tomlinson V. H. H.= J. J. Prachar Willard Horn Eddie Renken Mrs. Ed. Renken Louis Zalesak Mrs. Louis Zalesak Willard Johnston Mrs. Willard Johnston John J. Zalesak Mrs. John J. Zalesak

Robert Schiller Felix Rozuch J. U. Lepord Chas. F. Novosad Frances Novosad John Viaclovsky Mds. John Viaclovsky Rudolph HrniCko Minnie 1-Irnfeko A. G. Mikeska, Mrs. A. G. Mikeska Jake Jonson Mrs. Jake Jonson R. Park M. J. Allen Lidge Hranicky Annie Hranicky Martin Brzak Ignatz Hranicky J:hn J. Grigar Hermina J. Grigar James H. Wise Ben Motl J. B. Melnar A. L. Callaway B. V. Kielman Mrs. B. V. Kielman Adolph FojtMrs. Adolph Fojt Ervin Motl Louis Motl Mary Lee Svajda R. R. Knesek Lidge Knesek Richard Knesek

Frank J. 2unek Sylvestr Jurek E. G. Bartay Frank Kolaja Ben Kocurek Edward Bartay, Jr. Mrs. E. G. Bartay E. C. Svoboda Mrs. E. C. Svoboda Joe Cervenka A. C. Cervenka, Walter Ludwig Lillie Ludwig Byron E. Sannders Clara Supak Willie Supak J. M. Sullivan Mrs. J. M. Sullivan A. Henrie Kre Louise Kr6 John Mynarik, Jr. Lilie, Mynarik Vine Gallia W. R. Monroe John Mayer H. B. Sarazin Helen D. Sarazin Leo J, Melnar Mary Melnar J. E. JanskY Lee Roy E. Richter Frank SabrSula Mrs. Frank SabrSula W. E. Pennington W. C. Pennington W. H. Nolen

Mrs. W. H. Nclen Joe Hede Anna Hede B. A. Phillippi W. G. Goody Mary A. Phillippi Joe Pil6ik R. C. May Mrs. R. C. May Richard Hranicky Mrs. Rich. Hranicky J. J. Kueera Jr. A. B. Cunningham Mrs. Lidge liranickY M. F. Reinecker Lester Reinecker Rudolph PolaSek Amalie PolaSek Joe Wa,-.,'leek Willie Witte Frank Marek Alfred May Louise May C. F. Kuhn Mrs. Clara Kuhn Hattie Hranicky Sophie Smaistrla Edna Koechele Betty Parma Mrs. Marie Grigar I. H. Irvin H. Helwig J. B. Jalcway N. R. Bolar W. D. Borden W. J. WaIiieek

ZVOLTE WALTON D. HOODA KOMISAREM ZELEZNNIC — LEPSIHO A SCHOPNEJSIHO SI (Prf:ttele Walton D. Hooda).

491700001/0001900 .41.4

LTIMILIalra1111=

0/11 020 841.2014101122011S1g4112 I 1104

02

110000021 20012000

E. L. Peterson Rudolph Hranicky Judith Hranicky Dan E. Holub Gilbert Motl Albert Grigar E. J. Kocurek Mrs. E. J. Koeurek.

F. M. Petter Mrs. F. M. Petter Halsey V. Carson G. W. Peter Mrs. M. A. Carson Bessie Peter Theo Kubricht Jr. Chas. Hranicky Merl Hranicky Jim Coody Millie Co:dy Johnnie Kristynik Richard Hranicky Eric Reinecker C. D. Smith Chas. Schodik Mrs. Chas. Schodik F. V. Septan Florence Peter Chas. Svoboda Chas. Kaechele Charles Viaclovsky Alfonse Blahuta, V. Novak Mary Novak Marie Novak

NEMUiETE PRATI.

1113000

210011101,10000201200 01022001