Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, ROCNIK (VOL.) XXVIII.
1922.
WEST, TEXAS. ve stiedu (Wednesday) 17. eervence (July) 1940.
OSLO 29.
NA KONEC VYHRAJEME! STRUNA REPORTAi Z II ECI JANA MASARYKA, PRONESENE NA OBROVSKEM SHROMA2DENI tESKOSLOVEN: LIDU V CHICAGU. RATR 6ERVENKA pfedstavil pak destne hosty, nada se ujal slova destnY a host, Ma.saryk, ktery ji2 syYm vystoupenim uchvatil a muses opet a opet pokyny rukou tigiti nadgene ovate, ktere znovu a znovu dvoranou se rozlehaly. Pravil: "Bratti a sestry! Kdy2 jsem zde byl posledne, nebylo dobre. Bylo to po Mniehove, kde nas nagi pfatele opustili, a na vYchode se zadaly stahovati hrozive mraky, z kterYch my jsine yeah, 2e musi pfijiti velika, boute. Na gi pfatele to nevedeli, a,2 kdy2 bylo ji2 pozde. Nerad jsem jel tentokrate do Amerika, nerad jsem opoug tel LondYn, kde se chystaji k boji na 2ivot a na smrt. Mnozi si to ale prali, a kdy2 i president Bene g to Zadal, jel jsem. Mam yam pfedem vykiditi pozdrav od presidenta Benege, od Narodniho VYboru, od na gich vojakri (potlesk) a na gich be2encti, a vekte, je nas tam hodne. Kdy2 ji2 mluvim o to armade, pfipomenu, 2e se nam podatilo vet ginu tech chlaperi zachraniti (hlas ze zadu zvolal: "Kde jsou?", na.de2 s kamaradskYm rismevem Masaryk odvetil: "A i to vam keknu za chvilieku." — Drikaz, 2e zagkodnici i zde vystrkovali sve riltky). Mnozi zristall a posvetili svou krvi Francii, tu, ktera byla, a ktera bude, nikoliv tu, ktera jest. Ostatni jsou v Anglii, pfesne v kterem mists vam neteknu, nebot' nekteti pani by to moc radi yedeli (potlesk). Pfijel jsem yam i podekovat za to, 2e dr2ite, 2e vetite, nezoufate, a pomahate, 2e nas mate radi tak jako my vas. — Jest jiste, 2e jsou zapotfebi penize, a hodne penez, a ty vy davate. Rovne2 tak drilaitou ale jest vage moralni pomoc, a kdy2 budou penize i pomoc moralni, pak ji2 vge bude veselej gi. Pomoci je, a bude tfeba. Situace nagich lidi jest hrozna. Jsou rortrou geni po cele Evrope, jsou ye Francii, Anglii, Portugalsku, 8panelsku, a jsou i v Africe, a vgichni dekaji na mo2nost, aby se dostali ze sparri Hitlera, a k tomu ja, vim, 2e jim pomri2ete. Nejhrife jsou na torn nevinne deti, ktere jsou ripine odkazany na nas. Zde byla zahajena krasna, akce, dostati sem ditky z Anglie do bezpeel. Budeme se raditi zde, v New Yorku a jinde, co by se dalo delati, abychom mohli sem dostati deti nagich be2encri, a pak yam feknem, jak mri2ete vgichni pomoci. A pfinagim vain i pozdrav pfimo z domova. Mame spojeni s Prahou, jako, to yam zase ne- ' teknu, a net jsem jel do Ameriky, poslal jsem zpravu o torn domri. Time tajnYm zprisobem obdr2e1 jsem pro vas kratkou depe gi: "Pozdravujte v Americe, feknete jim, 2e v ne vefime, a 2e dr2ime." Nyni par slovidek k yam. Chci se vas tazati, zda si umite va2iti toho, jak se zde mate dobte. I kdy2 jste bez prate, i kdy2 jste zde prodelali krute easy, i kdy2 jste o sve rispory v depresi pfigli, 2ijete zae piece 2ivot svobodnY a volnY, inft2ete se sejiti jako dnes my, a bratrsky a sestersky si pohovofit, mri2ete se najisti, ani by .;t-' v4ra OM dini pies r AMMO co lite,
Nevite co to jest, bYt i pronisledovan dnem i noci, nevidite ty tvate v Evrope, ulekane, raneto hrOza ne, zdeptane dekajici den ode dne udeti, yydegene matky s detmi v narudi nevedouci, kde jest jejich mantel a otec, vojaci nevedici o svYch rodinach, a deti, ktere se ptaji, kde 2e jsou jejich rodide. Tech hritz jste uchraneni, a dbejte toho, aby jste se jich vidy Jak? — PoVim yam to. Bud'te k ruce a strifte v2dy za svou vladou. Kritisujte si sve kandidaty, chcete-li, ale stfijte za vladou. Bud'te pfedev gim dobrYmi Ameridany. Va2te si sve svobody, nebot' tak nejlepe prospejete Ceskoslovensku. Nechci mluviti do zdej gi politicks situace, ale vy zde mate velikou moc. Dejte statu Co maZete nejvic, a tim nejlepe pointiZete tem chudikum doma.
a
IIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIII111111111111111!111 ■ 11!11!1;1:!1 ■ !1111111111i1111(11111111111111111:1111111IIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIII1111111111111111111111 ■ 111111111111
UPOZORNENI V§EM NAgi31 DELEGATUM. Stanovni vYbor, skladajici se z bratrri: Jos. Zemanek, Fr. V. Urbish, F. K. Budek, F. E. Hejl, Jos. Vytopil, Dr. E. Midek, Ed. 2napka, Eng. Jelinek a Jos. Kalousek, zasedne v sobotu dne 27. dervence 1940, o 9. hodinach rano v sini fadu Praha nedaleko Taylor, Texas, a zapodne svou praci. fThetni vYbor, skladajici se z bratrri: Alois Kirdin, Frank Aneinec a Fr. Vrla, udini rovne2 tak. Nag XIII. sjezd bude zahajen v pondeli 29. eervence 1940, o 9. hodinach rano ve vY gejmenovane sini. Vgichni nagi delegati a delegatky jsou fictive 2adani, by si vg e tak zafidili, by mohli bYti na mists na das a pied zahajenim sj ezdu. Na shledanou a s bratrskYm pozdravem, C. H. ChernoskY, pkedseda. 111111111111I111111111111111111f11111111IIIIIIME1111111111111110111.11111111M1111111111111:11:111111101111111:11111111111111111111111111111111111111111111111111U
Pokud se tYee pov gechne situace, jest u nas doma dosud co jist, ale jinde jest hrife, jako ku ptikladu v Belgii a Francii. Znate ale toho deskeho a slovenskeho sedlaka, ten dovede f2dy nee° uschovat, a i na sve bratrance v mestech nezapomina. Jest ale jine a velke nebezpedi. Nemci zprisobem nepochopitelne krutYm se sna2i celY narod pogermanisovat, zaviraji nage gkoly, nidi nag e laboratoke, rozbijeji na ge knihovny, chteji, aby desky narod vyhynul. Avgak, kdy2 vas zde vidim v takovem mno2stvi, tu vidim, 2e nezahyneme, ze nemi geme zahynout. Jest nemyslitelno, aby byl Hitler posledni odpovedi na evropskou situaci. Nemci byli na tuto stragnou valku pine ptipraveni, ostatni nebyli, a nyni za to plati hroznou cenu. Amerika jest dnes posledni vyspou na teto strane oceanu svobody a demokracie. Kdyby Anglie padla, bude Amerika poprve od revolueni valky miti proti sobs mocneho a uhlavniho neptitele za mofem, neptitele, kterY stoji proti vg emu, co hlasali Washington, Lincoln a dalsi, a proti vgemu, co vybudovalo tuto svobodnou vlast. Neradim, a nikdy ani slovem jsem nenazna6i1, 2e by jste meli jiti do valky. Nemii2eme oC. ekavat aby obyvateld ku ptikladu liawaiiskS,eh
ostrovii gli bojovat za svobodu Dobitic. Ale maiete poskytnout pomoc materielni, letadla, tanky a dim vic tim lepsi, pottebujeme jich hodne. Pokud se mne tyee, maxi naprostou dtveru ve Spojene Staty, prave tak jako ji mel maj otec (ph teto, prvni zmince o Presidentu-Osvoboditeli obecenstvo vypuklo v diouho trvajici potlesk). 2e budete delati chyby, jest samozfejme. To jest pravem demokracie, cleat chyby. Kdyby nekdo udelal chybu v Nemecku, srazi mu hlavu nebo jej zavfou do koncentraku. Ale zde mate pray° chyby cleat, a od chyb se &it. Toto neni valka teskoslovenska nebo Polska, ale valka svetova, ye ktere jsme sridastneni vS1chni. Kdy2 brali Wind 6eskoslovensko, myslili si v Anglii: "To hell with Czechoslovakia". AM je nanapadlo, aby se SR za eeskoslovensko biti. Mfdete si totes mysleti i zde, ale dejte pozor, aby jse prave jako Anglie nemuseli valditi pak sami za sebe. S hrOzou jsem pozoroval toho hrozneho Robota valky, jak se bliti k zapadnim, demokraciim, a ad jsem behal a /naval vYstrainYm znamenim, volaje: "Jde na vas", nebylo mi uveteno, az kdy'Z na jeho zastaveni bylo jig prilig pozde. Pamatujte, to mate-li pted sebou nekoho s mentalitou gangstera, a jdete na nett° s placadkou na mouthy, nejdtive se yam vysmeje, a pak vas zastteli. Zde musi platiti vase americke heslo: "Shoot first". Situace je vaZna, ba hroziva, ale pies to jest mono tuto valku jeAte vyhrat. Musime ptedevSim vydilet, a vydrZime-li pies zimu, bude na jate ji2 lope. Nebude to vAak lehke, a kdyi budete i eisti, jako doufam ze budete, v nejblitti dobe o viterstvich a rispegich Anglie, nebud'te optimisty. Mejte vgak pevnou, svatou a neoblomnou viru, 2e nage vec jest dista, lidska, spravedliva a vedna, a proto musi na konec zviteziti. Nemusime miti strach o narod doma. Prosim, pamatujte si, 2e k varn nemluvim jako vridce, ale jako jeden z vas, soukromnik, kterY prodelal to, o dem mluvi, a kterY neni zodpoveden nikomu net svemu svedomi, a tem matkam tech chlaperi, kteti za svobodu poloilli sve 2ivoty. My jsme prodelali dvacet let svobody a demokracie. Delali jsme chyby, meli jsme hodne politickYch stran, ktere se mezi sebou hadaly, — to jest ostatne na ge narodni slabost, 2e kdykoliv se sejdeme, kecame east° do rana. Ale bylo nam dvacet let dobte, lid 2i1 v pokoji. Otec muj mesic pied tim, net zemfel, mi pravil: "Alespori tak jests dvacet takovYch let, a mame vyhrano". Led nepoilli nem tech dvacet let. Nepodafilo se, ale bylo naseto mnoho dobreho semena, ktere klidi. Zlomit du gi deskeho nebo slovenskeho sedlaka se Hitlerovi nepodaFi. Ale musi nagi doma vedeti, 2e nag lid v zahraniCi jest s nimi. Jak to bude po valce vypadat? Te2ko pfedvidati, ale jiste jest, 2e zase bude svobodna Europa, v nit oeskoslovensko bude miti Cestnou a sluSnou tteba to ne vriddi roll. My /name zku genosti ja." 1,500 let s nagimi sousedy Nemci. (Zde •ednik trochu humorne se (Dokoneeni na strane 13.)
a