Vestnik 1940 06 26

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 14th, 1922.

ROCNIK (VOL.) XXVIII.

WEST, TEXAS. ve stiedu (Wednesday) 26. eervna (June) 1940.

tISLO 26.

PATA KOLONA,

3

SOU PRIPADY, ze literati vytvoti slovo neb vkraz, kterk se vSeobecne ujme a jest pfijat navkly do mezinarodnich slovnikri. Z deskkch spisovatelt se to podafilo Karlu eapkovi, jent ve sve hte "R.U.R." sveho umele vyrobeneho dloveka podia stare Ceske nevolnicke "roboty" nazval Robotem, a dues vSechny svetove jazyky adoptovaly toto slovo. Jak se doetete v naSem americkem Websterove slovniku, slovo "robot" dostaln pak Sirti vkznam a oznaduje dloveka, kterk pracuje bezmytlenkovite, otrocky a bez reptani.

Americkk spisovatel Ernest Hemingway (nar.

1898) dobyl si povesti ntedniho americkeho spi sovatele povaleene generate dvema romany, "The Sun Also Rises" a "A Farewell to Arms" (1929, brzy potom pfeloten i do destiny). Je rodakem illinoiskkm, otec jeho byl venkovskk lekat a prvni kniha Hemingwayovkch povidek "In our Time" vyrostla ze zkuSenosti, jicht nabyl, provazeje otce na jeho objitcl'kach. Kratce pied valkou byl reporterem "Kansas City Star", po vypuknuti valky se pkihlasil do jedne americke ambulaneni jednotky, pak slouzil udatne na italske fronte, kde byl vane zranen. Po pHmai se stal zahranienim dopisovatelem pro "Toronto Star" a pozdeji se usadil v Patiti a psal pro Hearst& syndikat. Tam v Fatal poeal rozbfesk jeho slavy. Stal se piedni osobou ye skupine skvelkch mladkch Ameridanri, dlicich mimo vlast, k niz pattil F. Scott Fitzgerald, Morley Callaghan, Donald Stewart a jini. Hemingway& pfikrk, vysoce osobitk sloh stal se vzorem pro spoustu napodobitelri a tim zaryl hlubokou brazdu do americkeho romanu.

Kdyt byl Hemingway roku 1937 reporterem tpanelske obeanske valky pro americke easopisy, napsal svou prvni divadelni hru "The Fifth Column". Psal ji v hodne nepohodlnem ovzduSi. Jeho pokoj v Hotel Florida, hlavnim stanu pro cizince v Madrid& byl ptimo v date palby Francovy armady, vzdalene pouze etyfi mile. Katdodenne mohl Hemingway odekavati, to mu puma vletne do psaciho stroje. Vedlejti pokoj byl zasaten granatem. Hra "The Fifth Column" ma za sveho hrdinu americkeho turnalistu, kterk jako Hemingway bydli v Hotelu Florida. Autor ponechal hotelu toto jmeno asi z osobni sympatie k americke Florid& jelikot kdyt je doma, travi nejradeji volnk svilj Cas rybolovem v u tamnich koralovkch ostrrivkri (Florida keys). 6tyfi kolony Francovy postupuji na Madrid. "Pata kolona" jest jmeno Francovkch vyzvedaeri a tech, kdot s Francem sympatizuji.

Hemingway& hrdina, aby potiel "patou kolonu", stane se protivyzvedaeem pro loyalisty a nakonec se octne pied rozcestim: bud' setrvati v boji za spravedlnost nebo uteci s hezkou americkou divkou. Hra vytla tiskem r. 1938. Hemingway nyni pracuje na Kube na romanu o Spanelske valce.

Vkraz "pato, kolona" je dnes mezinarodne pit at.

Pokud jde o yyzvedadstvi, v torn Nemci jsou staff mistfi. Je znama fada historek z pruskorakouske valky roku 1866. Do Ceske vesnice nekae a NAchoda vlazi oddil Pruยงakii. (cleat),

Dr. Vojan. kterk tam u sedlaka slouzil po dva roky, vyjde ze statku v uniforme pruskeho nadporudika a postavi se oddilu v Celo. Obetoval se po dva roky, delal eeledina, ale pti tom studoval teren a posilal domil zpravy o stavu rakouskkch opevneni a vojska. Pied svetovou valkou hemtili se ve Francii a Belgii eiSnici, klerkove v obchodech, ritednici v zavodech a tovarnach atd., kteti pied vypuknutim valky zmizeli a vratili se pa,k s nemeckou armadou jako dristojnici. V romane "Nach Paris!" (Do Patite, cot bylo heslem nemeckkch armad roku 1914) od Louise Dumura, kterk poutil hodne skuteenkch udalosti, do francouzskeho mestedka vtrhnou Nemci.

DR. EDUARD BENES CSL. AMERICE. (Tiskova slutba esl.. N. R.) esl. Narod. Rada obdrtela prase kabelogram presidia Narodniho Vkboru Csl. v Londkne Zni takto: V Londkne, 18. Cervna 1940.

Necht' cokoli se stane ted' ye Francii, Narodni VS-bor Zeskoslovenskk bude pokraeovat v dosavadni sve smernici spolu s britskou fis'i v jejim zapase za evropskou svobodu a bez vahani ponese svobodnk prapor eeskoslovens10 dokud diktatorske mocnosti nebudou koneene poraieDr. Eduard Beneg. ny.

Narodni Rada odpovedela na tento projev kabelem: Mime! Neopustime! Zvitezime! sl. Nix. Rada v Ameriee.

Notat Jean Renard pozna v pruskem porueikovi Schimmelovi "pana Coursiera", pod kterkmi jmenem se tam onen lajtnant pied valkou zcirZoval. Ptipomina mu, jak spolu hravali karty, jak se ho na vSechno podrobne vyptaval, jak si tykal se smireirn soudcem, teditelem Skoly a jinkmi, jak behaval po kopcich a ridolich v dalekern okoli a vtechno kreslil a fotografoval.

"Monsieur Coursier" za chvili ma, tech plipominek dosti a skoli naivniho notate jedinou ranou z revolveru.

Jit za svetove valky poeali Nemci s tim, .co dues yksostne vyvrcholili. Jejich divokk vpad do Belgie byl zosnovan na zaklade "zastratovael taktiky". Hrriza a des, surove Sitene, mely ohromiti Francii tak, aby klesla na kolena a prosila o mir. VSechno, co se dnes deje ve velkem, jit tehdy se dalo. Ale "Zabudet mir!", svet zapomina, stetuje si Lenskij pied soubojem v Putkinove basni "Jevgenij Ongin". Svet zapomnel, to Vilemova "Svata, valka", jak ji nazival, byla od podatku vedena podle receptu krutosti, ktera, ma zastratiti a donutiti k miru v kratkem Case. Cele oboe a mestedka zmizely s povrchu zeme, tisice lidi postfileno pod falainou zaminkou, ze bylo na nemecke vojaky vystkeleno kkmsi v obci ze zalohy. A Richard Harding Davis y e svem popisu nemecke

dy, valid se po tri dni a noci Bruselem, psal: "Nemecka armada vrazila do Bruselu ye sraZenkch fadach, tak hustkch a prudkkch, jako horskk pfival. Nemela oddechu, mezer ani 0pozdileft. Hukot teto armady byl jako neustavajici *Sum teky, valici se divoce mezi sraznkmi stenami rizkeho karionu. Pechota tahla zpivajic "Deutschland, Deutschland ueber wiles", a okovane boty pfizyukovaly do taktu, na katdY yen' slysel jsi prase tfi kroky. Podobalo se to svou mohutnosti ranam gigantickych stoup."

A co vSechna tato zastraSovaci taktika nedokazala, doplriovano podporovanim a 'Sit enim paniky mezi obyvatelstvem Belgie a Francie vlastnimi lidmi, vybidovanim toho, k Cemu se musil teprve nalezti novk vkraz: defaitism francouzsky (la Mane, poralka), defeatism anglicky, poratenectvi Cesky.

NACISTICKE PODM1NKY, PftIJATE PORAZENOU FRANCO. Nemecke vojsko bude okupovati do konce valky s Anglii east Francie na sever od Loiry a na vkchod od Rhony a cele atlanticke polofeFrancie zaplati vklohy spojene s okupaci.

Francouzske vojsko sloti zbrane, demobilisuje, veSkere sloiky narodni obrany odzbroji.

DaLti pomoc Anglii je zapovezena, zadny Francouz nesmi stoutiti v cizi armade proti Nemecku.

Valedne lod'stvo mimo male eskadry na ochranu francouzskkch kolonii, musi lakti povolano do urdeneho pfistavu, kde bude internovano pod nemecko-italskou spravou. Francouzske minolovky yydisti pobteti a mimo toho nemeckemu vrchnimu veleni odhalena buvtechna obranna, zafizeni, zfizenaNspoleene s Anglii.

Obchodni lod'stvo zilstane ve franc. pfistavech pokud dalSi jeho plavby nebudou schve.leny Nemeckeiri, lodi v cizine musi bkt povola' ny domri neb poslany do neutralnich ptistavri.

Nemecko ;Mite potadovat pfedani delostfelectva, twin, protileteckkch del, vkzbroj choty, traktory a munici. VeSkera pozemni a pobtetni obranna vkzbroj musi bkti pfedana v dobrem stavu.

Francie propusti vtechny nemecke zajatce a francouzSti budou v nemeckem zajeti at do uzavfeni miru.

Letectvo v eetne cizich aeroplanri v neokupovanem rizemi musi bkti odvedeno.

2eleznice, silnice a cele dopravni zafizeni musi bkti piedano neporu geno. Rozhlas a kabelove vysilani musi bkti zastaveno.

Tyto krute podminky podepsali pinomocenci Petainova kabinetu a maji jeSte zavereenou klausuli: Nemecko mute ujednani zamitnouti, jestlite Francie nedodrti ptijate zavazky.

Kdyby se kaidST naueil zapoliti se iivotem, vyzbrojil se vedomostmi, naudil uiiteene prici, nebyla by socialni otazka tak spietita: katdk by se sam o sebe a rodinu pastoral.

Straus ADRID. Ze spolehlivSrch pramenu bylo M reeeno, ze aloha Apanelska ye vyjednavani o mir neni pouze idohou prosttednika, Obr2 to Francova zeme trva na torn, aby i jeji zajmy na Stiedozemnim moti byly uspokojeny. Cizim korespondenttim neni dovoleno, aby uvedli ptesne potadavky gpanelska, zatim co ye vyjednavani se pokraeuje, ale jedinSr pohled na mapu dovede poskytnouti ptedstavu 0 tom, co Spanelsko chce. Nationalists tvrdi, to obrana a hospodatska nedotknutelnost gpanelska vytaduje, aby bylo kontrolovano cele pobteti Afriky, jet tahne se proti tpanelskemu pobteti. to snahy byly az dosud oddeleny od Apanelske Cinnosti ohledne navazani styka mezi Francii a diktatorskSTmi zememi. Nyni poklada se za jisto, to 8panelsko ptedloti sve potada yky a bude o nich vyjednivati. * * ZernedelskS7 odbor ve Washingtone, D. C., odhadl letotni tirodu ozimni ptenice na zaklade jejiho stavu ke dni 1. eervna na 468,858,000 butroda jarni ptenice je odhadovana na 239,000,000 butlil.

Seattle, Wash. — Dva objevy chromu byly oznarneny Americke associaci pro pokrok vedy.

Jde o kov chrom, zvanS7 vedecky i anglicky Chromium, kterST je velice duletitS7m valeenSrm materialem a jehot Spojene Staty at dosud silne postradaji. NovS/ zdroj chromu byl objeven v eernSrch piskach Oregonu a nova vedecka methoda k nalezeni chromu slibuje jette vetti obj evy tohoto mineralu v Americe. * LondSrn. — Anglicka vlada studuje moinost vyjednavati se sovetskSrm Ruskem o prodej tanku, del, aeroplant a jinSrch valednSrch potteb, jak oznamil dnes R. A. Buttler, parlamentni sekretat zahranidniho ministerstva v poslanecke snemovne. Pravil tet, to Anglie poklada za rozvazane vtechny smlouvy s Italii ohledne Sttedozemniho mote, Afriky a vS7chodu, nasledkem nidim neodtvodneneho itoku Mussoliniho. Vojentti mluvei pravi, to Anglie hledi vsttic nemeckemu ittoku s armadou lepe net kdy jindy ptipra.venou a vycvidenou v methodach moderniho valednictvi. Z autoritativnich kruhu se pravi, to hlad zachvati Evropu v patach za postupem nemec4ch hord. Nedostatek potravin objevi se v dobe etyt mesicu nasledkem tpatne ati prosttedni trody, HitlerovS7ch potadavkt na 2iveni armady a spustoteni valeeneho. Nicmene Anglie ma zasoby potravin na mnoho a mnoho tSr dnil, i kdyby tadne potraviny nebyly do zeme dopravovany. * * Detroit, Mich. — Spoleenost United States Rubber Company oznamila, to se ji podatilo zdokonaliti nove a lehei pancetove platy pro letadla, o nicht se pravi, to umotni vetti obrneni valeonSrch letadel a z y Siti take jejich rychlost aneb okruh einnosti. Platy ze smesi kaueuku a oceli, jak ptedseda spolednosti F. B. Davis Jr., pravil, vzdoruji mnohem vice kulim, pokud jde o prosttelitelnost, netli samotne ocelove platy, ktere vati o celou petinu vice. Spoleenost, jak ptedseda dale prohlasil, je ptipravena vyribeti tyto nove pancetove platy ze smesi kauduku, jejit sloteni je tajemstvim. Mrite je vyrabeti ye velkem mnoistvi, jestlite se ji dostane dostatek oceloySrch plate. Tento objev je povatovan za velice dulezity, jetto utettenim vahy bude motno provesti vetti ozbrojeni a mohou bS rti obrneny vetti plochy. A jetto se ziska i na rychlosti, letadla budou schopna vettiho manevrovani. — Ocelove platy, jicht se pti tomto novem procesu utetti, mohou bkti poutity k jinSrm Peed vice net Vdnem byla zahajena pomocni akce v hlavnim meste, nejvice na podnet pi.

Olgy Hurbanove a jinSr ch pani z vyslanectvi, ktere se velmi nadtene chopily prate a doposud se dopracovaly zdaru nad katde neekavani skveleho. Byla zahajena sbirka, ktere. za tSrden vynesla $556.50. Je to vS■sledek velmi ptekvapujici, kdyt uvatime to ye meste tije pouze asi 200 krajaml natich. Znadnou zasluhu maji tet nekteti krajane z Baltimore, ktetl ptispeli, kdy2 tivedeli, to je sbirka konana. Dali tak na jevo, jak soucitne smSr tli s natim lidem v 6eskoslovensku,

V213 TlitilK

Od stfedy do styedy.

Madrid. — BS7vala rakouska cisarovna Zita a jeji syn arcivevoda Otto ptijeli sem z Portugalska. Otto je napadnikem neexistujiciho rakouskeho tram'. Odekava se zde i*velkovevodkyne Lucemburska.

Washington. -- Senat zvYtil dane na vS7delky ve prospech fondu na obranu, vzdor administradnimu navrhu, aby tyto dane nebyly zvytovany. Ale progresivni senator La Follette ptemohl oposici a docilil prijeti dodatku, jimt se vSrdelky • korporaci nad $3000 zdariuji at 40 procenty a ptinesou pro obrannST fond asi pal bilionu dolaril. Take na gasolin a rafy budou (lane zyfteny. * * Washington. — Navrhovane zdaneni tetezovSich obchodu (chain stores) bylo pro toto zasedemi kongresu porateno. Kongresnik Patman z Texasu chtel na "tetez" deseti nebo vice obchodil pod jednim vlastnictvim uvalit dari od $50 do $1000 roene. fzetezove obchody pry jsou na tkodu katdemu okoli. Za nekolika tSrdenniho svedectvi vtak mnozi vypovidali, to tetezove obchody jsou zarukou proti ket'asovani za valky a jedine tyto obchody prinesly do Ameriky pornerne lacine tivobyti a zdravotni distotu do grocernich obchodit.

LondVn. — Nemecke aeroplany vrhaly bornby na Usti Temte a signaly pied nalety byly ddny na anglickem pobis eti v Essexu, Suffolku, Cambridgeshire, Lincolnshire a Northamptonshire. Signal nebyl dan ph Usti Temte, ale protiaeroplanova dela byla v einnosti a patraci svetla hrala po obloze. Na Temti byly vrhany vS7 butne a zapalne bomby. Na jejich bkezich jsou phstavitte a dilletita zarizeni pro lodi.

Palba z del byla popisovana jako "hrozna". VYbuchy bylo lze slyteti stale, atikoli protiaeroplanova dela strilela bez ustani, jette kdyt se blitila pUlnoc. Na jinem mists podel reky nernecke aeroplany, letici ye velke vyti smerem vYchodnim, strilely ze strojnich putek. Nekolik vYbucht zachvelo jednim z mest ph Usti Temte a lids utikali do krytti.

Washington, D. C. — Statni department nakidil svYm diplomatickYm zastupcfun v Berlins a Rime, aby uvedomili nemeckou a italskou vladu, to Spojene Staty jsou proti jakernu koli pfevodu drtav, jet mail evropske zeme na padni polokouli, na jinou evropskou zemi. Anglie, Francie a Holandsko, jet mail drtavy v Americe, byly rovnet uvedomeny o tomto stanovisku. Tyto instrukce byly poslany jit v pondeli m. t., ale bylo to oznameno teprve dnes.

Jsou vYstrahou vtem evropskYm zemim, to Sp. Staty stoji pevne na zasade Monroeovy doktriny a tudiThestrpely by zasahovani nektere evropske zeme do teto otazky. Toto stanovisko statniho departmentu je tototne s tim, jet je vysloveno y e spoleene resoluci, ktera pra,ve byla ptedlotena v obou domech kongresu. * * Pluk. Charles A. Lindbergh ueinil minulou sobotu novY rozhlasovY projev, v nemt neptiznive posuzoval pritomne snahy Rooseveltovy vlady o poskytnuti pomoci spojencOm. Prohlasil to za "vmetovani do evropskYch zaletitosti, ktere mute vest jen k fiasku v budoucnosti, jako v minulosti". Dale pravil: "Oinili jsme v pkipade Anglie a Francie to, co ony einily v pripade Habete, 6eskoslovenska, Polska, Finska a Norveiska, to jest, povzbuzovali jsme je, aby doufaly v pomoc, kterou nemideme jim poslati."

Prohlasil dale, to je zbyteeno mluviti o poslani vojakti do zamori, kdytte je treba celYch mesicti k vYcviku i male armady. V nedeli odpovedel Lindberghovi rovnet rozhlasovYm projevem senator Pittman, demokrat z Nevady, jent je pkedsedou zahranieniho vYboru senatu. Pravil, to Lindberghovi jde zrejme o to, aby zastavil francouzske a britske nakupy valeeneho materialu v Americe. Poznamenal k tomu, to je phznaene, to Lindbergh s takovYm argumentem nevykl, kdyl Nemecko kupovalo v Americe rianST material k stavbe sveho mocneho We'dnew stroje,

ye stredu, dne 26. eervna 1940.

Ke dni 15. dervna 'Cindy vydaje vlady SpojenSrch Statit za betnSr fiskalni rok $9,087,924,524 a ptijmy $5,463,307,276, takte se jevi deficit ye vS7S'i $3,624,617,276. * * Montevideo, Uruguay. — Americka bitevnice zakotvila zde. V phstaviati vitali ji tisice Uruguayanil volanim "at' tije Roosevelt! At' Eje Francie!" Bitevnice poslana sem ye spojeni s povestmi, to naziste v Uruguay chystaji se zmocnit vlady zeme ve jmenu Hitlera.

LondS7n. — R. A. Butler, podsekretat zahranieniho ministerstva prohlasil v poslanecke snemovne, to dohoda mezi Anglii a Japonskem, v nit se urovnava nekolik boa. sporne Tiencinske otazky, byla podepsana v Tokio. Butler pravil, to Japonci odstranili barikady, jimit byla zatarasena anglicka osada v Tiencinu, nasledkem teto nove dohody. Vojenska blokada anglicke a francouzske koncese v tomto meste b yla udrtovana dole net rok. * * Washington, D. C. — President Roosevelt vyslovil se, to chyste. poselstvi kongresu, v nemt bude tadati vteobecnou povinnou slutbu pro mlade americke mute a teny vtech tivotnich povolani. Pravil, to plan je nyni studovan ate bude pravdepodobne ptipraven pro kongres v dobe tti nebo testi tidnii. Zdfiraznil, to jeho koly nebudou vojenske, nSibrt pomocne k obrane zeme. Pokud se tkne cvieeni divek, pravil president, to je tetko nalezti pro ne pilmetene prate. Naznaeil, to hoti i divky budou cvideny v taborech. Hitler zavedl tabory pro divky v Nemecku, ale blizkost jejich k taborilm hocha byla neustalSTm zdrojem skandalit. Ale to nijak nevymyka se kredu nacismu. Na dotaz reporteru president odpovedel, to Amerika je zemi velkSrch rozloh ate tabory hochil a divek budou od sebe vzdaleny nejmene 25 mil. * * Brno. — Z Bratislavy na Slovensku dotla zprava, to tam 20.. kvetna zemtel Jos. Gregor TajoyskV. Dnetni "Lidove noviny" o tom piti: — V pondeli zemtel ye svem bratisla yskem byte slovenskV spisovatel Josef Gregor TapovskST ye veku necelVch tedesatitesti let. Narodil se 18. kijna 1874 v Tajove, zprvu byl uditelem, studoval take v Praze, pozdeji se stal bankovnim idednikem, pots se venoval spisovatelstvi. Naletel k drutine slovenskSrch buditelit, proto take jeho literarni dilo bylo venovano nejtirtim vrstvam lidovYm. * Ottawa, Kanada. — Prvni kontingent kanadskS7ch vojsk byl vyloden na Islands, jak oznamil v dome zastupcil premier Mackenzie King.

Island, kterV byl spojen s Danskem osobou panovnika, byl obsazen anglickSrm vojskem dne 10. kvetna, tSrt den, kdy Hitler hnal sve hordy pies hranice Holandska a Belgie. South se, to Kanad'ane nahradi anglickou posadku, jet bude dopravena jinam. Premier oznamil, to bude bezprosttedne podana ptedloha, v nit se stanovi mobilisace vtech zdrojt pro fidinne vedeni valky. Povinna, vojenska slutba bude zavedena pouze pro domobranu, kdetto do pravidelne armady, ktera bude poslana do zamoti, bude platiti i nadale soustava dobrovolniku. * * Washington, D. C. — Senatni apropriaeni vSr bor schvalil dodateenS7 ch $43,500,000 pro obrannou ptedlohu, aby financoval kontrakt, uzavteriSt s Fordovou spoleenosti, na dodavku 3,000 motory pro valeene aeroplany armady. Senator James F. Byrnes prohlasil, to schvaleni bylo provisorni, kdyt se dovedel, to president Roosevelt hodla, poslati poselstvi senatu, v nemt bude tadati za tento obnos. Byrnes prohlasil, to se dovedel, to tyto motory maji bVti dodany behem osmi mesicu. Jak se pravi, vyjednava se s ttemi jinS7mi spoleenostmi o dodavku motors.

Tato objednavka americke armady je pouze doplrikem k daleko vetai objednavce, kterou zadali Anglicans. Tim bylo Fordovi umotneno, aby pripravil sve tovarny k hromadne adrobe aeroplanovVch motoril. Lord Beaverbrook, jak se oznamuje z Anglie, prohlasil, to Anglie objednala u Forda 6,000 aeroplanovS Tch motorii typu Rolls-Royce Marlin. Produkce ma laSrti zahajena bezprosttedne a dodavka na zadatku ptiAilao rotu,

rang I,

Ve stkedu, dne 26. CerVna 1940.

Vykaz stavu majetkii.

Jednoty.

Majetky v okresu Bell.

MAJETEK tISLO 17. - 173 akry v okresu Bell.

Piljeka udelana 25. imora 1928.

Obnos $5,000.00 NezaplacenY firok $ 500.58 Vyvlastneno 25. srpna 1932.

Obnos noty $4,050.00 Celkem v majetku $4,550.58 Vykaz pkijma a vyclani: 1933: Rent $207.68 Vydani: Pojigteni 4.35

6istk zisk 1934: Rent Vydani: Za dohled, komitne $20.76 Dane, za 1933 62.67 Dane, za 1934 57.49 Oprava 1.41 Pojigteni 4.55 Za dohled, komigne 17.00 celkem Zisk 1935: Rent Vydani: VracenY rent (omylem dano k dobru jako rent v 1934) $34.12 Opravy 14.50 Dane 53.80 Poj Men' 3.35 celkem Ztrata 1936: Rent Vladni eek

Ztrata

163.88 $ 10.75 $ 21.54

105.77

Dane, 1933 Dane, 1934 Za dohled

Zisk 1937: Rent Vydani: Dane, 1936 Dane, 1937 Pojigteni Za dohled

$5,618.00 $128.82

276.75

$114.06 $ 29.16 27.68 23.88 celkem

80.72 $ 33.34

Zisk 1935: Rent

Ztrata 1936: Rent Vydzini: Za dohled Pojitteni

$5,000.00 618.00

$147.93

Ztrata 1934: Rent

$32.20 $25.07 32.25 celkem

$57.32 $25.12 $114.78

$ 15.80 5.35 celkem

21.15

$165.09 $ 25.76 23.32 1.37 16.51 celkem

$51.55 23.09 50.24 4.38 celkem

$162.57 50.80

129.26 $ 84.11 $ 77.73 74.84 $152.57

$ 7.54 .75 50.25 3.85 celkem

Zisk 1938: Rent Vladni deky Celkem

29.10 $188.99

62.39

66.96

$ 28.01 Poj Men' 17.28 Za dohled Opravy, nove obydli a oprava stodoly 1070.90 Cestovne, idadovna 3,11 10.50 celkem Dane Ztrata 1939: Rent Vladni deky Celkem Vydani: Vydani soud s ren24.95 tYfem (musel bYt soudne vystehovan).

9.91 Pojigteni Cestovne do Marlin 11.16 17.64 Za dohled 28.14 celkem Dane Zisk

$ 98.13 $117.69 92.27

$ 32.99 65.44 $ 98.43 $ 17.61 2.05 333.05 58.29 celkem

411.00 $312,57

9.00 celkem

$101.02

Ztrata 1935: Pfljem tadnY. Vydani: Opravy Dane 1936: Rent Vydani: Za dohled Opravy

$21.02 35.18 celkem

$56.20 $156.64

$15.66 49.15 celkem

Zisk 1937: Rent Vydani: Za dohled $ 7.62 Opravy 1.03 Pojigteni 18.19 Dane, za 1936 33.06 Prohlidka z Afadovny 1.50 Dane, 1937 33.95 celkem Zisk 1938: Rent, Vladni eek Celkem Vydani: Pojiยงteni Za dohled Inspekce Dane

109.57

64.81 $ 91.83 $118.44

95.35 $ 23.09 $126.97 15.17 $142.14

2.60 8.44 .75 33.95 celkem

45.74

Pajeka udelana 26. tijna 1926.

Obnos Vyvlastnene v prosinci 1933.

Obnos ptjeky NezaplacenST trok Nezplacene dane Vykaz plijmit a vyclani: 1934: Rent Vydini: Abstrakt a jinn $ 32.20 Pojigteni 40.15 28,22 Dane

Zisk 1939: Rent Vladni deky

$ 96.40

Celkem Vydani: Pojigeni $ 5.77 Za dohled, Cast 1938 25.90 Dane 35.64 Kolky โ ข .25 Prohlidka 2.05 Opravy 169.25 celkem

$201.36

Ztrata 1940: Rent z 1939 Vladni eek

$ 37.50

$168.88 32.48

238.86

$209.96

1,129.80 $ 919.84 $105.02 34.31 $139.33

91.80 $47.53

MAJETEK 61S. 37. - 66 akrit v okresu Bell.

$ 90.18

Prohlidka

$ 93.63

$218.09

$213.37

Zisk 1939: Rent Vladni deky Celkem Vytlini: Za dohled Cestovne Opravy Dane

Celkem v majetku Vykaz *tutu a vytlini: 1933: Rent Vydani: Dane za 1932 $ 30.60 Prohlidka majetku 4.90 241.25 celkem Oprava majetku

Dane, 1935 Opravy

$209.12 8.97

Zisk 1938: Rent Vladni eek Celkem Vydani: Za dohled Cestovne Dane Pojigteni

$174.63

Pujeka udelana 4. list. 1926.

Obnos NezaplacenY trok

$ 84.32

Celkem Vyttani: Za dohled, komigne $23.95 Pojigteni 5.15 celkem Zisk 1937: Rent Vladni 'eek Celkem Vydani: Dane, za 1936 Za dohled Dane, za 1937 Pojigteni

$203.33

MAJETEK OS. 24. - 122 akry v okresu Falls.

$5,000.00 $4,870.85 602.03 113.65

$ 8.55

Celkem Vydani: Pojigteni Opravy Kolky

$ 9.50 16.46 $25.96 $ 5.31 46.83 13.25 celkem

65.39

Ztrata $39.43 Majetek prodan za $4,000.00.

MAJETEK etS. 39. - 73 akry v okresu Bell.

Piijeka udelana 15. list. 1924.

Obnos $2,500.00 Vyvlastnene v lednu 1934.

Obnos ptijelty $2,500.00 NezaplacenY firok 309.00 Nezaplacene dane 67.18 Vykaz pfijmit a vytlani.

1934: Rent $40.67 Vydani: Kolky a pravni $43.80 Prohlidka 9.00 celkem 52.80 Ztrata $12.13 1935: Vladni 'eek $13.12 Vydani: Dane 36.56 Ztrata 1936: Rent Vydani: Za dohled Zisk

$23.44 $41.97 5.30 . $36.67,

Strana 4.

VieTNIK

1937: Rent Vladni eek Celkem Vydani: Za dohled PojiAteni Dane, 1936 Dane, 1937 Prohlidka

$67.95 17.77 $85.72 $ 8.57 6.62 33.90 33.15 1.50 celkem

$ 1.98

Zisk 1938: Rent Vladni eek Celkem Vydani: PojiSteni Za, dohled Dane Prohlidka Opravy

83.74

$ 47.19 31.47 $ 78.66 $ 6.48 3.41 28.67 4.21 237.22 celkem

279.99

Ztrata 1939: Rent Vladni Lek

$201.33

Celkem Vydani: Opravy PojiAteni Prohlidka Dohled Dane

$ 62.61

$ 56.73 5.88.

$165.21 6.44 2.05 11.71 30.05 celkem

Ztrata

215.48 $152.85

MAJETEK 01S. 57. - Obydli v Temple, okres Bell.

Pill 'aka udelana 3. eervna 1930, obnos $4,850.00.

Vyvlastneno 1. tijna 1935.

Dlu'gnS, obnos $4,850.00 NezaplacenST urok 954.20 Nezaplacene dant).

288.36 VSTkaz piijmu a vydani: 1935: Ptijem iadriSr. Vydani: Cestcivne pti prodeji $14.88 Kolky, abstrakt 22.50 Pojiateni 34.73 celkem $72.11 936 1: Rent $209.94 Vydani: Pojigteni 32.62 Zisk.

1937: Rent Vydani.: Dane, 1936. most() $ 47.46 Dane okresni 1936 15.61 PojiAteni 30.92 Prohlidka 1.75 25.35 Dane, okr. 1937 Dane, mesto, 1937 41.20 celkem Zisk 1938: Rent Vracene pojitteni

$330.00

162.29 $167.71 $338.88 21.12 $360.00

Celkem Vydani: Poji.Aeni Dane, okresni Dane, mesto

$177.32

$19.58 25.35 42.24 celkem

Zisk 1939: Rent Vydani: Pri ptenosu majetku $15.05 Dane za east roku 19.72 celkem Zisk Majetek prodan za $4,000.00,

87.17 $272.83 $90.00 34.77 $55.23

Ve sttedu, dne 26. eervna 1940.

MAJETEK CIS. 59. - 45 alai' v okresu Bell.

Thjeka udelana 13. kijna 1924, obnos $2,400.00.

Vyvlastneno 9. listopadu 1935.

Obnos Vijay $2,400.00 NezaplacenY urok 790.30 Vjrkaz ptijrnfi a vydani: 1935: Pitem Vydani: Kolky 1936: Rent, 1935 Rent, 1936 Vladni dek

$11.25 $ 88.08 104.40 4.13

Celkem Vydani: Dohled

$196.61

Zisk 1937: Rent Vydani: Dohled Dane, okres. 1936 Opravy, Prohlidka Dane

$186.17

Zisk 1938: Rent Vladni eeky Celkem Vydani: Dohled Prohlidka Opravy Pojfateni Dane

10.44

$161.88 $16.19 29.28 1.55 1.50 28.68 celkem

$ 84.68 $ 96.30 33.42 $129.72 $ 7.28 4.21 361.27 6.50 28.68 celkem

407.94 $278.22

Ztrata 1939: Rent Vladni eeky Celkem Vydani: Opravy PojiSteni Dohled Dane Prohlidka

77.20

$47.75 30.30 $78.05 $27.06 4.22 13.48 29.92 2.05 celkem

Zisk

76.73 $ 1.32

MAJETEK etS. 65. - 80 akret v okresu Bell.

Thjeka udelana 18. srpna 1923, obnos $4,500.00.

Vyvlastneno v 1936, soudne.

Dluin ' obnos $4,500.00 1,524.19 NezaplacenY urok Nezaplacene dane 215.64 VSTkaz ptijmit a vydani.: 1936: Mem ZadnY. Vydani: Soudni vYlohy $54.95 1937: Pfijem 2adnY. Vydani: Prohlidka $ 1.75 Dane 43.71 celkem $45.46 1938: Rent 1937 $178.53 Vladni eeky, 1938 25.96 Rent, za 1938 133.29 Celkem Vydani: Dohled, za 1937, Prohlidka, Opravy PojiAteni Dane Ztrata 1939: Rent Vladni dek

$337.78 $ 17.85 3.86 573.12 25.00 43.70 celkem

663.53 $325.75 $149.04 23.31

Rent, za 1938

50.39

Celkem Vydani: Pojfateni Cestovne Dohled, 1938 Dohled, 1939 Dane,

$222.74 $ 9.45 2.05 15.92 22.27 54.27 celkem

103.96

• Zisk $118.78 MAJETEK ets. 79.Piljeka udelana 23. list. 1931, obnos $1,500.00 Vyvlastneno v lednu 1935.

DlOnY obnos $1,500.00 NezaplacenY urok 292.86 Nezaplacene (lane a firoky 103.67 Prodan dne 8. kijna 1935, obnos $2,100.00 Vyvlastneno 2. list. 1937.

Dian -7 obnos $2,100.00 NezaplacenS7 urok 230.30 Vydani s vyvlastnenim 19.75 Wkaz pkijmil a vydani: 1938: Rent ia.dnSr. Vydani: Dane, mesto Temple $ 5.83 Okresni 1936a 1937 24.20 Prohlidka .75 Dane okresni 1938 14.24 celkem 45.02 1939: Rent $ 42.69 Za povoleni postaveni sloup0.

50.00 Povoleni vodovodu 25.19 Celkem $117.88 Vydani: Dane, mesto 1938 $ 8.02 Dane, mesto 1936 9.39 Dane, okres 1939 14.95 Prohlidka 2.05 Dohled 4.26 celkem..

38.67 Zisk $ 79.21 MAJETEK ✓ iS. 82. - 128 akni v okresu Bell.

Pafeka udelana 10 pros. 1925, obnos $10,000.00 Obnovena. 1. ledna 1936, obnos 11,130.00 Vyvlastneno 1. brez. 1938, dlut'. obnos 11,130.00 NezaplacenY urok 982.24 VYkaz pfijnaft a vydani: 1938: Rent $111.02 Vydani: S pi-evodem majet. $ 27.50 Prohlidka .80 Dane 53.19 Pojiaeni 61.24 Opravy 284.77 celkem 427.50 Ztrata 1939: Rent Vladni dek

$316.48

Celkem Vydani: Pojigteni $20.49 Dohled za 1938 a 1939 45.85 Prohlidka 2.05 Opravy 5.00 Dane 57.83 celkem

$347.51

$256.57 90.94

131.22

Zisk • $216.29 MAJETEK I.S. 86. - 50 akrii v okresu Bell.

Pujeka udelana 8. ledna 1917, obnos $2,000.00 Obnovend 1. imora 1928, obnos $3,000.00 Vyvlastneno v 1932.

DluZnY obnos $3,000.00 NezaplacenY urok 623.87 Nezaplacene dane 39.07 Prodano 1. ledna 1937, $3,750.00 Na hotovosti dano 400.00 Nota na 3,350.00 Komi§ne z prodeje 187.50 Vyvlastneno 9. prosince 1938.

DiuklY obnos NezaplacenY urok Nezaplacene dane Vydani s vyvlastnenim . . ....

$3,350.00 280.33 30.07 1634

V itSTNIK

Ve stredu, due 26. Oervna 1940.

VYkaz prijmii a vydani: 1939: Rent Vladni eek Celkem Pojigteni Opra vy Kolky Dane Dohled

totiti dorostu je zapsano 20. 0 vederni gkole napigu at zase pozdeji. $ 66.31 27.00 $ 93.31

5.60 190.34 2.50 24.50 9.33 celkem

Strain I.

232.27

Ztrata $138.96 MAJETEK etS. 93. - 55 ,4 akru v okresu Pujeka udelana 19. pros. 1929, obnos $3,800.00 Vyvlastnene 5. pros. 1939.

DlutinY obnos $3,811.34 NezaplacenY itrok 374.90 Prodane 29. imora 1940 za $4,000.00 Komigne z prodeje 200.00 Kolky na listiny 3.25 Ptijem tiadnY. Vydani tadne.

Majetek prodan za $4,000.00 Kcanigne z prodeje 200.00 Z OVZDUSi CESKE gKOLY V DALLAS, TEX. 8estitSrdni deska, kola velice zdarne pokraduje. Jest to zajiste k velke cti dallaskYch naginc0, to se snati udrtiovati lasku k na gi Ceske fedi u svYch ditek. Prase nyne gi smutna a tetka, doba, ktera dolehla na na ge bratry a sestry tam za motem, ma bYti pobidkotrif gern, abychom zde tim vice usilovali o rozgiteni nageho jazyka, abyehom dokazali nejen slovy, ale i skutkem, abychom vgichni do jednoho podali dukaz, ze jsme nejen dle jmena ale i jazyka skutednYmi bratry a sestry tech tam za motem, to jsme ditky uptimne toho slovanskeho stromu. Proto je potteba, abychom v gichni odlotili jednou pro \Tidy vgechny ty malichernosti, v gechno to ruzne nedorozumeni, a postavili se v gichni do jednoho a jeden za vgechny ku obrane nam v gem drake stare vlasti, na geho krasneho jazyka deskeho.

Je opravdu pote genim pozorovat tu nagi det, jak rada se Cesky udi a jak se Priainuje, aby co nejspravneji Cetla a mluvila. Ponevadt jsem jim slibila, to napi gu jmena vgech a poglu do Vestniku, tedy timto slib sviij pinim a ctenou redakci Vestniku prosim o laskave uve, tejneni. Ditek denni gkolu navgtevujicich je 32 a jsou to: Anieka Stranska, kterou si ptivezli jeji statenka a stateeek p. a pi. F. StranskY z Corpus Christi, aby r mohla navgtevovat Ceskou gkolou. Dale, Agnes Elzner, taktet z Corpus Christi, cot dokazuje, to mnozi na ginci velice na to dbaji, abych ditky jejich umely Cesky nejen mluvit, ale i Oist a psat. A nyni jmena ditek zdej gich: Helen Baleja, Frank Oechan, Robert Durori, Ruth Dugek, Ted Dugek, HoupY Geraldine, HoupY Katherine, Leonard Jet, Frances Jureik, Francis Kebrdle, Jenik Kebrdle, Helen Kopeck', Ludmila Kutil, Adela Machae, Marvin Marek, Raymond Marek, Doris Matejek, Albert Nesuda, Ella Nesuda, Mrs. Marian Nesuda, Richard Pokladnik, Lorrain Pkevratil, Mrs. Rotrekl Lillie, Helen Slovaeek, Eleonor TobernY, Billy Vita, Francis Vita, Helen Vrla, RAtenka Vrla, Stanley Vrla. Celkem 32 tan a takyri, z nicht dye jsou mladieke americke panicky, ktere pilne navgtevuji Ceskou gkolu a snatii se hovotiti Cesky, cot je opravdu vzacnY ptiklad, jak spravne napsala velke, zdej gi narodni pracovnice pi. B. Valdikova, ktera, je ten pilnou dopisovatelkou a uptimnou vlastenkou.

Ditky rozdeleny jsou na dve oddeleni, take kdyt uditel p. ZivnY pie a hovoti s jednemi, ja vezmu skupinu druhou ku Cteni a zase opadne, takte je to vYhoda pro ueitele i taky. Nic se nepromarni, stale jsou pilne zamestnani. Cvidi ruzne Pane pisne, ktere pri ukoneeni Akolniho vyueovani budou ochotni obecenstvu pekne zazpivati. Te ts je v ptiprave divadlo pod nalvem "Za gtestim", velice pekne detske divadlo, ktere znazornuje prave Stesti dloveka. Ulohy se prave rozepisuji a at tento elanek budete Cisti, tedy se bude jiz pilne cviditi. A-jak dale se bude pokradovati, zdelim pozdeji. VeCerni ktera se vytieuje kaide pondeli a sttedu veeer od 8 do 10 hodin, ten pane pokra'duje a tiakti,

Nyni jegte si pfeji podekovat v gem, kteti pro nas cokoliv vykonali. Prijela jsem do Dallas se synem dne 7. dervna. Pan W. A. Nesuda ptijel pro nas na staniei a zavezl nas i se zavazadly do domu rodiny mile pi. B. Valeikove, kde.jsme se citili hned jako doma. Po vyjednani nageho bytu zavezl p. Nesuda nose zavazadla na misto, kde bydlime. Za pohosteni dekuji pi. Valeikove, pi. Mackedove, pi. Fr, StranskY, p. a pi. JurdikovYm za projitid'ku mestem, pi. 8efeakove za pohosteni a vfibec vgem, kteti jak'mkoliv zpusobem projevili radost nad tim, to muj,syn Jaroslav iivnY °pet zde ptigel vyudovat. Bydlime prase Pres ulici od Sokolovny, kde se uei, cot je velice ptihodne. Teti jsem se streastnila schtize Krouiku ten, ktera, je velmi zajimava, ruzne krasne prace tam vyrabeji ty pilne ruely ,tien.

Tet byly zamestnany balenim gatstva do velke bedny, pro CervenY Kriz, take na ge ieny v Dallas jsou opravdu pilne vdelieky, ktere nezahall a stale maji nee° v' ptiprave. A tak dobte to jsem vzpomela, neb na to hlavni bych byla malem zapomela. Pan a pi. Rendlovi podarovali ditky Ceske gkoly v patek dne 15. zmrzlinou, con ditky s radosti ptijmuly a p. a pi. Rendlov'm jmenem eeske gkoly uditel p. ZivnY srdedne dekuje. A ja sama dekuji yam vgem, s kterYmi jsem se dosud seznamila. Libi se mne zde, jsem mezi vami rada a budu na vas vtdycky vzpominat. UptimnY pozdrav v gem posila, Marie A. ZivnY. Corpus Christi (Boil Telo).

Dallas, Texas.

V nedeli 9. dervna 1940. cela osada se ptipravuje na vYlet k mori na pobreti Oso, kde na g J. Dudtinski ma pekne misto ku rybateni, koupani a kabiny k odpoainku. Cele odpoledne motno pozorovati na obzoru honici se tmave mraky. KatidY okolni farmat sleduje tyto mraky velmi ptiznive, jest totit tteba tadne sprchy pro budouci Arody. (Odpoledne pti gel vydatnY degt' po 2 hod.). Na tedenern vYleti gti se jit dopoledne sjelo na stanovi gti a v piilkruhu setadilo nekolik tuctu kar. Sjeli se zde na gi Tide od tadu S.P.J.S.T. a Sokolove i obou ptatele a ptiznivci, by vykonali °pet kousek narodni obetave lidske prace. Takto dokazuji vnejgimu svetu, to maji pojmy sna genlive prace, cot by melo byti prikladne v gem osadam nageho lidu, at' jit sebemen gi neb vzdalenej gi. Pravim toto, anit by bylo treba pentlieek, kudrlinek, lesku.

Skutky ukazuji pravdu o pusobnosti teto osady do 80 let se dojiz po leta. Starr pracovnici stavuji ku praci a cizi nav gtevnik ani nepostkehne, to by nekdy mraeky nevole obzor zastely. Posledni Cas nas v gechny shrnul do pomerne velike sine, kde na dlouhYch solech bylo vgeho dobreho dostatek ptipraveno, pro labutniky i hladove. Nebtidu v ge dopodrobna popisovati, gettim a nechci, by se nezasloutilYm sbihaly sliny v nstech. test tern hospodyrikam.

Napojt vgech druhti bylo na dosah a ttebate slunidko ani nevykouklo, leckomu vysYchaly Cipky. Ozelili jsme rybolov i koupadku pti pohledu na, to v g e dobre i utiteene a vypinili Cas schnzi a proslovy pro budouci podptirnou praci narodni akce. Volne a ptatelske rozhovory potrvaly at do doby veaerni. Dik vam v osade Corpus Christi za tuto ptiletitost a vette, to vtidy omladnem dug evne mezi vami. Zdar! Vagi, Frank a Dolfi StranskY.

a

Hillje, Texas.

Ctend redakce:Mile spolusestry tadu 6echoslovan Cis. 40, vite, to nas tad potade. velkY piknik na 4. e'ervence, neb pottebujeme nutne nejake o•ravy na nag i sini, tedy jste tadany, byste ptinesly co y am motno: kutata, okurky, peeivo a dressing, a ktera ptinese zemakovY salat, tak bud'te tak laskave a ptineste ho na sklenene neb kamenne rinse, neb snad v lete lehko se kazi.

Muj nahled je, tie temer lepe by bylo misto salatu davat dressing.

Tak na shledanou se te gi elenoveho nageho i' du se sv,",mi znAn-17,"Tmi z eeleho okoli.

Zone liradecka,

Cameron, Texas.

Mill bratti a sestry!

Za meho etytleteho nradovani co mayor mesta West, bratr Robert Cervenka byl mestskYm tajemnikem, kterY hned po nastoupeni zavedl strudnY system vedeni knih, zptisob kterY vyhovel vgem potiadavkum auditor', kdyt tell knihy. Auditoti vyslovili se, te mesto poutivg, systemu, kter' se necia zlepsiti. Kdyti br.

Cervenka ptedaval Mad svemu nastupci, knihy byly oPet ptehlednuty a v ge bylo nalezeno v torn nejlepgim potadku. Mesto West doposud poutiva to same methody.

Vtele odporueuji br. Robert Cervenku do iltadu tajemnika Hlavni ttadovny S.P.J.S.T., ponevadti je vYborne schopnYm tento Mad zastavati. Mel jsem rozliene vytizovani s br. 6ervenkou a proto mohu je odporueiti, to je spra y -nYvjehodai.trblegydgittky, by mu odevzdali sve hlasy ve sjezdu, ujigt'uji vas, ze nebudete toho nikdy litovati.

Jsem Clenem S.P.J.S.T. mnoho let.

S bratrskYm pozdravem vas, J. Maresh.

ODPORUCENIL Ctenemu sjezdu 13. sjezdu S.P.J.S.T., jent se bude odbYvati v Taylor, Tex., a v gem br. zastupcam na uvelenou!

Ve schtizi tadu Pokrok Dallas Cis. 84. v Dallas, Tex., odbYvane v nedeli dne 16. dervna, bylo Cleny tohoto tadu usnegeno, potadati vgechny rady nagi Jednoty a jejich zastupce ye sjezde, by hlasy svYmi opet podpotili na geho bratra F. B. Steinera, nynej giho pokladnika H. U. Tento bratr jest na gim Clenem douhou tadu let, a zname jej co schopneho, obetaveho a na slovo vzateho mute a takovYch dnes prove v H. U. potiebujem, nebot' doba jest velice tetke, a nejista. Br. Steiner se dopracoval tam kde dnes je svou vlastni ptidinlivosti a pill, cot sveddi a jest dtkazem jeho nenmorne prace a schopnosti, kterou obetuje pro rozkvet a dobro na gi Jednoty. Jestli za vhodne uznate, pomotte mu a doufame, to nebudete toho litovat. Ptedem vgem radovYm zastupctim dik. Za tad Pokrok Dallas Cis. 84.

Joe J. Marek, ptedseda.

Dallas, Texas.

Jak jii chive bylo ye Vestniku oznameno, bude dne 30. t. m. v sini tadu Cis. 84. zabava ye prospech Am. O. Mite s kratgim program, ktery zapoene v 5:30 odpol. Hudebnici zahaji program americkou a Ceskou hymnou, na to deti zapeji piseri "My Country", kterou je nacviei p. uditel kterY zde jit druhY rok vyueuje deti Cesky v Cas prazdnin. A C. K. pole teenika, kterY k nam promluvi anglicky, pak br. Rendl na konec Cesky. Pak bude tanedni zabava obou zdej gich kapelach, ktere budou neinkovat na ten den 'bine zdarma,. jak kapel. Sid Pokladnik a Jerry Houp' slibili, cot je od nick peknY dar, co cot* diky.

Ptatele, hled'te se dostavit v hojnem poetu a hlavne na Cas, neb ten tednik od C. K. dekat nebude, se hole sejdou (jak se to dela, nekdy o divadlech) a citil by se v gelijak, kdybychom ani nenapinili sin, ktera, neni moc velika. Co by si o nas pomyslil? Vstupne bude jen 25c osoba, ale teny ktere vstupne budou vybirat tikaly, 2e bude-li nekdo chtit dat vic, to to taky vezmou a jegte podekuji. Kuchaity, ktera byste chtela nee° dat do kuchyne a nevite co by bylo pottebnej gr, zazvorite ses. Duroriove a ona to vytidi ses. Ehrenbergove, ktera ma kuchyfi na starosti. - Dne 7. Cervence bude v sini tadu C. 84.

Barn Dance tadne na gkrobene kogile neb vy2ehlene kalhoty, je teplo a kdyt se zapoti, gkoda price se tehlenim. V obyeejnem pracovnim obleku jsou vitani jak mladi tak stati. Siri bude na tu nedeli zvla gt' vypravena. Zadatek v 8 hod. Vstupne pani 35c, damy 25c. Hudba Jerry HoupYho. V. Kartous.

a

Ptistehovalecke Brady Spoj. Stateprohliteji identifikaeni listiny v gem lodnikum z cizich zemi, ktere jsou nyni ye valce, a zaroven take potizuji otisky jejich prstii• Zpreva o torn vySla najevo nyni. Tento novY system, jak se udava, byl zaveden na rozkaz presidenta Roosevelta a je jii provaden ye vgech ptistavech Spoj. Sta.Ma to bYti bezpednostni opatteni proti motne 6nnosti "OM icolany".

Strana O. George West, Texas.

Ctena redakce, bratti a sestry a vtichni etouci Vestnik! — Neminil jsem pied sjezdem vice psdti, ale po pteeteni nekolika disel Vestniku piitel jsem k nahledu, ze jest mou povinnosti moje stanovisko obhajit. Tak prvni vec se tYka toho obojetne odporudovaneho Vestniku. Tak, sestro Ktemenkova a statieku Bart°Si, podivame se na ty Vase odporueovane fakta. Dokud nate Jednota ponese nazev "slovanska", potud by mel by't Vestnik taky slovansky, obzvlatt' co se tyre nas starych dlentr, neb my si nan platime dollar mane ze s yYch kapes. Ale my jsme v zemi demokraticke, kde maji i men'tiny pravo, a tak aby se te menSine vyhovelo, musel by se pro tu mentinu vydavat Vestnik anglickY. Ale jest otazka, kolik se tech odbera.tein Neptihlasi-li se aspori 1000 dlent, nebudi2 podnikano nic, a ptihlasi-li se 1000 Olent, tak zde je moje dobrozdani, kolik by ten anglicky Vestnik stal. Redaktor, 120 dol. mesiene, rodne $1,440; sazed, 15 dol. tydne, rodne $780; papir $150; potta $45; zrentovany tiskatskY lis $500; Uhrnem 1000 eisel Vestniku roene $2,915. Jednota dava za kakleho elena, jen ma, 15 neb 201etou pojistku, 1 dolar rodne na Vestnik, a tak kdyby nebylo vice jak 1000 elenri anglicky etoucich, tak by si musel katdY Glen doplatit na ten anglicky Vestnik $1.92. Budou ho ti elenove potorn chtit? A pak by si do sveho Vestniku musell sami dopitovat, neb jim redaktor musel eisla vyplilovat samymi romany.

TeZ musim odpovedet kamaradovi Theodorovi Datiovi. — Mil Theodore, Tebe jsem ja neminil urazit,. na Tebe psani toho prvniho dopisu jsem ani nevzpomel, ze mesto Temple je krasne, to ja uznavam, ale ten nazi dopis platil na prvem miste templovskernu agita.toru, panu Frank Matushovi. Poslal mi celkem tti pamflety o meste Temple, ale ani zminky, ze by nejakY natinec byl v torn neb onom fikade, snad zapornel. Theodore, to nema s tim co delat, jsou natinci rozstkikani po celern okresu; poslechni: v okresu Lavaca teZ nejsou natinci vtichni na jedne hromade, a za moji pameti behem 28-30 let, pamatuji ze ye vtech okresnich iftadech krome terifa, byli natinci, jak nasleduje: poslanec do stat:ni legislatury, okresni soudce, navladni, klerk, vZdy dva komisati, tkoldozorce, pokladnik, vYberdi dani, odhaddi dani byl natinec a slouZil a2 do smrti. Theodore, jestli myslis 'te tohle neni pravda,, tak dopiS na Nov1). Domov, Hallettsville, Texas o vysvetleni, p. Vladimir Malec Ti s radosti vyhovi.

Pana 8efeika lituji, ze se s temi patezy a volami tolik nadtel, to my si na takovou praci bereme Mexikany; proto musi p. 8efeik odpustit, ze je. ani pro voly ani pro volate nemam Zadne sympatie.

Pan F. K. Budek uz ohlasil kandidaturu za ptecisedu nati S.P.J.S.T. Ja znam p. Burka co jsem v Texasu, a tomu je ut 38 let. Ja myslim, ze obchodni vzdelani ma dobre, jinak by ho nevolili za pfecisedu obchodni komory mesta Hallettsville.

Statieku Bartok., my bysnie se mei tez znat, hned z roku 1904, tenkrat Ty a Ignac Chlebek jste si kupovali piksaky, vypravovali jste se na pikovaCku do West, tenkrat jsem byl s vami, to bylo ve Flatonii; vis, jestli jsi byl s Frantou Fojtikem kamarad, ja tek a s Ignacem Chlebkern jsem z rodiny, tak by jsme se men znat, pamatujet se na to? Statieku Bartok, kdyby jsi byl bYval tak dobrYm vychovatelem, jako jsi dopisovatelem, tak na mou dui ze Tvrij Eman by musel umet tet eesky Gist a psat a nemusel by louskat s pochoutkou "True Story". Ci je to vina, statieku Bartoti a pi. Francis Ktemenkovat ze deti eeskYch , rodidri neumi eesky Gist a psit? Je to vina tech deti, anebo tech rodin.?

A jette musim podekovat pi. Chudejove za ten kompliment, kterY uttedtila obeanfrin okresu Bell s tim kokrbelem a pai-ezi; jen tak dale pi. Chudejova, letos je politick rok, moZna se natinci trochu rozkevaji a vezmou si ty parezy, pardon, politiku k srdci. Frank Lukatik.

LondYn. — ftimskY rozhlas vysilal zpravu, kterou vSak ihned oznaeoval za "nepotvrzenou povest", ze Velka, Britanie potadala presidenta Roosevelta, aby vyjednival s Nemeckern a Italii k ziskani "destnStch nairovc1-1 pot-rinek" pro Francii.

Ve stiedu, dne 26. ftrvna 1940.

Rogers, Texas.

Cteni broth a sestry!

V dopisu dne 19. tervna ye Vestniku, br. C. H. ChernoskY, pkedseda S.P.J.S.T. vysvetluje ohledne Hi. traclovny nasledovne: Nyni se plati z mistnosti H. U. $30.00 mesiene, a s ptidelenim dalti mistnosti pro potkebu Hl. trradovny, dle Va.geho vysvetleni, bratte ChernoskY, byl by ndjem o nee° vettl. Dale pikte, ze za nynejti doby Vate nadeeni neni tak velke ohledne stehovani H. U. a staveni budovy. Budova se nemusi ihned stavet ani kupovat, a proto to nad§eni pro stehovani H. U. nemusi nikdo ztracet. V meste Temple je motno najmout etyti vyhodne pro H. T. do $40.00 mesiene, a kdy2 by bylo t2eba vic svetnic, tak by se platilo rozdilem o tolik vic, a schrany pro vtecky listiny S.P.J.S.T. by byly zdarma. Poukazuje se na to, te kdyby jsme east nati budovy hned nepronajali, pak by solvence nati Jednoty nebyla postaeitelna. Ja jsem toho nahledu, ze jestli ztraenci ta rites $200,000 hodnoty na bondech sdiv nati Jednoty neuekodi, tak te i ta Cast budovy hued nepronajata by solvenci nati Jednoty take nemohla u§kodit. Budova se mute postavit aneb koupit veimi krasna za mnohem menai sumu net $200,000. To ale zaleti, jak va gina delegatti na sjezde rozhodne. Broth a sestry, budovu lined stavet nemusime, ale H. U. pkesidlit milteme. Prot bychom si nedoptali lepaich vyhod, ktere by byly k prospechu cele Jednote za ty same penize. Stehovani H. U. clO Temple by nebylo tak nakladne, jak se o torn east° mluvi, nebyly by to tisice, ani tisic. Mohu ureite ze stehovani H. C. do Temple by bylo net byl nekterY zajezd do Valley. A proto nemejrne strachu, te ptesidleni H. T.J. sniti solvenci Komu je to man°, kdo jette nebyl v H. U., jed'te si ji prohlednout a pak si o tom mtittete udelat svilj vlastni Usudek a doufam, te se mnou budete souhlasit. I kdyby v Soustati nadetla kriticka chvile, pfemisteni H. U. nam neutIodi, nYbrt to bude pro celou nati Jednotu prospeS'ne. Na minulem sjezde se bral ohled na to, aby zesnuly br. Kubena v jeho pokroeilem veku se nemusel stehovat, cot se taky dodrtelo, ale nyni jest zase tfeba brat ohled na celou nasi Jednotu, aby H. U. S. P. J. S. T. byla usidlena ye vYhodnern meste jako je Temple, cot by bylo k prospechu a vYhode cele nati Jednote.

S bratrskYm pozdravem, Theodore Dana.

Caldwell Texas.

Brath a sestry f.adil S. P. J. S. T.!

Jak na jinem miste uvidite oznamku i program pro ride bazar, prosime vas touto cestou, abyste v§ichni nejenom pfispeli, ale take se dostavili ku teto narodni slavnosti, aby to bylo slavne a dUstojne pro nati dobrou vec. Zveme zaroven i okolni Cady a spolky ku nati slavnosti. Jidla a chladnYch napojfi bude dostatek pro pul Texasu a t8ime se na vat.i ptitomnost.

Jest to svatek dvou naroda, jak americkeho tak Coskeho. Slavnostni vYbor eini pro vas rozsahle pflpravy a feel se na vaei ptitomnost. Toto pozvani yam zasilaji - spojene Cady a spolky okresu Burleson. Tedy na shledanou na Novem Taboke 4. eervence!

John fioupal, taj.

Jos. Wondrash, pfedseda.

7 odboru priimysloveho bylo oznameno, ry e v dobe tYden trvaiici, kterY koneil 8. bolo Di'ivezeno do Spoienych State zlato v cene $523,477,333. Je oznameno, ze mnoZstvi 7 1 P f 0 1-'k r eObV6eirle je pi'ivezeno z Kanady; je ale tet pijipomenuto, ze je to zlato vetknou z Francie, ktera v posledni dobe posila iftechno Sl TA 7. 1 P1- 0 do Ameriky. Bvlo tee oznameno. te z teto zA gilkv ie lireenn zlatO v cene $399.802.223 pro nakup zboti a valeem7rch thsob pro spojencf> . 1,-1.vui. ve Fnoj. Statech "zlato •-.8pOjeficff -V cene 81,681.703889. Posledni tYden bylo pfive7,916 zlato v ce:ne vetei, nz byl pfivoz toho druhu v mesjci kWit hu. Jo oznameno, te zlato posiedul tYcl on pl'ivezene je z Kanady v cene V. 83,353,379: z v eerie $21,762,454; z Indie v eerie $?. 567,477: z Jitni Afriky v eerie $16,588,610 a ze Svycarska, v cene $3,928,264. NeobyCeine v teto zprave, ktera oznamuje, Ce je tet 1):Zlivezeno ?Into Win Peet a, ktere le ale '7 cene ponze $6.6:;F:

ita,d gtefanik Cis. 142, Houston, Texas.

"REZ1NKA OD PECHOTY".

Jit ptiSti nedeli, 30. dervna zavita k nam k 8tefaniktim na Cottage Grove rely regiment voja,ku na manevry, chlapci v uniformach at se katde divei srdce bude na ne smat a mezi nimi to nejhezdi pcupe "Rezinka" v unifor c ye--mevojakJsit, zpevn selohra vtern zalibi, obzvlatte to komicke ptedvedeni hry, ty vesele zpevy, Mu, rely dej bude pekny, ze Zadneho neunavi. Jsme jisti, ze navSteva bude pane., ze daji vtichni na jevo natim mladYm, obetavYm hercrim, ze uznavaji jejich snahy eeskYrn divadlem tititi mezi generaci mladou, lasku a vernost rodnemu jazYku svYch rodicu..Tez uvidite a nes Sikovnou figuru velikosti 'eloveka a co ta figura bude znamenat, dovite se zde v nedeli.

Tak se zda. ze ten mesic kveten a eerven zanesly mezi nas dosti zarmutku. Smrt svou ruko-u bez libosti zasahla do stkedu natich spolkovYch rodin, neohliZejic se koho sebou bere, jestli start nebo mladY. Nejdkive vzala statenku Kelarkovou, pak jedine dite, dceruSku Manila John SvrekovYch, kde zanechala d ye velki rozbolestnena srdce, inamieky a tatinka SvrekovYch, neb jejich dceruSka jim byla vAim na svete. Citime s vami drazi ptatele, ale bylo to jedine vysvobozeni z jeji bolestnVch 'amp.

Smrt zde byla vykupitelkou. Vime, te to boll, ale pi-edstavte si, te i ta smrt, kde byla vykupitelkou z bolestnYch htrap jednoho ditete, vzala bez litosti dite zdrave, ktere bylo pino tivotni energie, 141eteho syna Jana Kovate, naSeho spolkoveho bratra, kterY byl ptejet vlakem. Jak se asi ten tatinek citi, kdyt dite zvesela jde yen a ptinesou jej co ztuhlou mrtvolku. Bude dues pochovan vedle sve mamieky, ktera pied 8 roky nasadila svilj vlastni tivot, aby svoje d ye deti zachramila od zaketne flu a sama skonala. brate Koval% nati uptimnou soustrast. Tet citime hluboce s rodinou Kraftovou z Dallas, nod ztratou jejich dceruSky. Tak ty hrobeeky se pomalu staveji se- na tech hititovech, a zdali po desitkach let si kdo vzpomene, te tam letl Ceske nage deti? Zapadnou mezi hroby cizi. Zde vidite, jak zahodno by bylo, kdyby byl oeskS7 htbitov.

Proto vy, v Crosby, opatrujte to vase posvatne splkove misto, kde leti vSichni nati lido pohromade. Hled'me se milovat a • ptestatime zlo a nenavist rozsevat, neb jsme zde na svete jako na te pouti; uiivejme dokud jsme zde, neb stane-li se to, co se stalo v Evrope, bude pak pozd'e litovat. Proto je potieba, abychom se divali na tivot spravne. Nesmime 1pit na torn vote tak houtevnate, jako nekteti lide 1pi na torn mamonu, pet'ak petkrat obra,ti netli ho vydaji na nejakY dobrY izcel. VSichni se jednou octneme tam u dveti smrti, kde rids vSechny tivotni nazory opusti, kde vSechno zlo sveta bude pro nas znamenati pouhe nic, ale zbude po nas stin, kterST bude hlasat, zdali jsme jake dobro nezo zlo vykonali.

Tez dobrYm skutkem se zapsali do srdci trpicich, novomantele Jurkovi. Mlada panieka, dceruSka mantelii DlouhYch, se sv'm mutiekern na sve svathe v sini tadu 8tefanik udelala kolekci ye prospech terveneho Mite, ktera vynesla $5.00, ktere odevzdala ses. Botence gil-hanove a to to dala na pattiene misto. Diky!

DobrY din a chvalitebnST. Tak varn jeSte ptipominam, abyste nezapomeli na tu pristi nedeli, na tu Rezinkul, Zatim: Na zdar!

K. 6tvrtnikov4.

DO ENNIS A OKOLI! Na den 4. dervence ptips,da tradieni °slava vYroei prohlaSeni americke neodvislosti a take letos Sbor 1111adete Rtichystal pro velkou oslavu v Narodni sini ptipadnSr program, zajistil si dobre tedniky a kandidati politickS7ch taktet hlasi se o dovoleni, aby mohli k obecenstvu promluviti. VYbor ptichysta peeeni na rani, rfizne hry, aby obecenstvo mohlo svatku pine vyutit k pobaveni a osveteni. Veeer bude taneCni zabava pti dobre hudbe. Osadnici Ennis, hoste pkespolni jsou timto co nejsrdeeneji zvant k ft6asti. Na shledanou 4. Cervence v Narodni siWboz, ni v Ennis.

Ve stredu, dne 26. cervna rtaln.

Ross, Texas.

V posledni pravidelne schuzi na geho radu, "DubovSr Har eis. 126, bylo jednohlasne rozhodnuto, aby Vestnik byl tiken pouze v Ceske keel Zde stavaji dye dulekte otazky: Ptedne, ma se 'east na geho organu tisknouti anglicky; za druhe: jak zachovati se k nemocenske podpore?

Jestli vetgina delegatil rozhodne se pro tak radikalni zmenu, podrobime se jako dobti demokrate, ale net ten "plot" pteskodime, uvatujme, zdali by to bylo ku prospechu Jednoty.

Ma-li na-se organisace premeniti se v poji gt'ujici spolednost, jeji gto jedinV fidel bylo by pojig teni (jak pry, natai si pteji), pak vyhod'me ze stanov vetu, ae fidelem na gim jest pedovati o zachovani slovanskeho jazyka v teto zemi, zrugme bratrstvi, pohli gejme na Jednotu z diste obchodniho hlediska. Nevidite ale bratri, ae toto bratrstvi, tato na ge pede o zachovani deskeho jazyka, jest wave krasnS7m pojitkem, ktere nam eini Jednotu tak milou, ktere nes povzbuzuje, abychom poradali kondeity a divadla a jine u glechtile zabavy! Prod platime nekolik set rodne aby chud gim talcum bylo umotneno studovati degtinu na universite, prod Dr. Mieek putuje po celem Texasu a hraje 'oeska, divadla? Aby se snad chlubil se svSmi ga,ky? I ne, ale aby yam ukazal ty krasy nag i fedi, aby vas nadchnul pro dark praci v tomto teikem boji! Na ge Slavie verejne vystoupila v Dallasu, Fort Worth, Ennis, Temple, Seaton, Taylor, a vgude nagli jsme ohlas, praye porozurneni a nadgeni..Vime; bratti, to to dobte myslite, ale pamatujte jakmile udelate podatek, jeden krok zpet, de gtina bude upine zatladena.

Mogna„ e byla chyba 'udelana, kdy g se prijimali politidti kandidati do na gich tad, kteri ne k Nth nam, ale k vlastnimu sobeckemu prospechu se pkidali.

Jestli nag e mladeZ nedovede eesky Gist, pak je na Case aby se naueila. Anglicky dovedou (zcela spravne) ,takte't maji miti dosti ctita.dosti se nauditi reei rodiet. Nedivime se, v domacnosti kde matka jest z cizi krve, ae deti se odnarodni, vidyt' matka jest prvni vychovatelkou deti, ale, znam ptipady, kde otec i matka sotva se anglicky dorozumi, ale detidky slova desky neumi. Mam tti dorostle deti, syn jest doktorem, devde ueitelkou na vy ggi gkole, nejmladgi je doma a nestydi se za red stareho taty!Nechte Vestnik jak je, at' zustane nezmenen, aby prave ty deti co desky neumi melt po ruce a ueili se. Neda,vno, mne relda jedna krajanka: "Do gkoly jsem skoro nechodila, rodiee byli chudi a musela jsem od mladi tetce pracovati. Kdyt jsem se vdala mela jsem vice easu a naudila jsem se disti desky z novin. Byla to perna prate, ale dokazala jsem to!"

TakovVch mail a ten potiebuje Jednota!

Bude-li east Vestniku anglick y, mladet predte si pouze tuto east a ostatni necha stranou.

Prosim Vas, nebourejte neco, co nas poji dohromady!

A ted' to nemocenska podpora. Najdete si nektere eislo Vestniku a podivejte se na prvni strane na ty tti obrazky. Prvni znazorriuje jak vdova se sirotkem vyzdvihuje si poji gteni po zemtelem manteli. MOZna, kdyby ten mantel byl dostal vVpomoc (podporu) dokud byl giv, nemuselo to dojiti k tak smutnSrm koncilm.

Podpora! Az po smrti! Prostkedni obrazek: Bratrstvi! Tiskneme si navzajem ruce a jak si je tisknem ,at nam kosti pra gti, ale tiskneme si je jen tenkrate, dokud nemusime nic dati.

Treti obrazek: Lidskost! Bratr jest nemocen a druh jej ptigel navgtiviti. Paneeku, tento bratr jest paradnik! Peknk • gat, moderni klobouk, jeate modernejk hill V rude. Navgtevnik: Slykl jsem, ae jsi nemocen, tak jsem Te gel na.vkiviti.

Nern,c=S7 : Ale to jsi hodnSr, prosim, sedni si, to ylg, marine to trochu v nepotadku, aena chudak anusi vydelavat a ja zde jako Lazar. (nernocnSr si utira. °el).

NaVgteVnik: 17:ttk ono snad zas bade clobfe.

v Jen pekne ber lelty, ma 6 dobreho doktora, je!! poslechnout.

NemocnY: Jo ,ale kde brat penize, v lek,ftrne. prodavaji za hotove a doma neni centu. Kdyby tak rad mne neelm vypomchl; dali nil sice, nece ,ale kam to stael?

NayStevnik: Ceti jsem ve Vestniku, e mnohe kady podporu zruSily, vaak bude bray sjezd a bratr Toupal a sestra Stanovska zase budou aadoniti, ale ti chudaci dopadnou! Jako minule . . . . No, mv,sim zas jit, tak se pekne pozdrav, postradame to ve schtizi. — Za nekolik dni nemocriST bratr zemrel. Ihned resolueni vYbor uvekejnil soustrast a jakou soustrast! "Zelime odchodu bratra X., byl neuriavnYm pracovnikem, atd., atd. —" Kdo rites, rozurriej! Podpora! Lidskost! a Bratrstvi!

Dr. Geo. A. Pazdral, dopisovatel.

Z narodni Cinnosti v Houston, Texas.

Zdejk odboaka C.N.S. ve Spoj. Statech s velikou radosti si uvedomuje prohla geni 7dlenneho finaneniho vYboru, kterS7 byl zvolen na poslednim sjezdu zastupitelstva Oeskoslovenske Narodni Rady, jeji2 vettinu tvoki elenove Ceskeho Narodniho SdruZeni v America. VYnos tohoto vSrboru podava nam duka.z, ze nikterak jsme nepochybili, kdyt jsme si naSe elenstvi v organisaci opatrovali anebo obnovili. Z teto zpravy, podepsane br. M. L. Hromadkou z Cedar Rapids, p. V. Maudrern z Houstonu, p. A. VaniSkem z New Yorku, sl. Bran. Dostalovou ze St. Louis, p. V. Hovorkou z Youngstown, dr. K. J. Sladkern z Oklahoma City a se. Al2betou Strohmayerovou, Chicago, eerpati mtitem posilu k dalSim pracem. Jak psal sam br. VrdskY, vela aloe je vedena Usporne a vaechny zaznamy jsou jasne, co2 nyni Glen onoho finaneniho vYboru, p. V. Maudr potvrzuje takto: "Narodni rada vede celou akci co nejUsporneji at ptimo obdivuhodne levne", atd.

Dale seznavame moudrost vedeni v tom, ze spravne pokyny nam byly davany ohledne zagatstva a pod. veci a jak zachovati nam potteba pro pfiStich nekolik mesicia. V padu,

by Hitler i Anglii znasilnil, nic tak dalece se neztrati a hned jak Cerveny Kiia neb naae narodni institute zavolaji, budou veci tam potfebne zde v pohotovosti.

Nyni tedy jsme jisti, to poene-li nekdo mluviti proti na gm tifedniktim, je na omylu, anebo dini tak s iimyslem poSkozovati dobrou vec. Lide jsou celkem lhostejni ke vS'em narodnim potfebam, ponevad2 vyrostli v dostatku, ale poslednich nekolik let museli se uskrovniti, coa povattiji za bidu. Bidy je to vaak jeate hodne vzdalene, ale to u nich na vahu nepada. Tento druh lidi nevefi nieemu, co by vyZadovalo na nich nejakou praci, vydani neb dokonce si odkeknuti nejakeho zvyku. Za to uveti vaemu, co jim lahodi nebo pkinaSi nejakY zdanlivY zisk neb unik z neeeho, co jim jest "proti jejich mysli". Jako stark Chamberlain — tuze radSi vidi kdy'2 soused dava tam, kde jinak musel by sam nee° streiti. `Wite, je to lacinej g ," omlouva potorn sve svedomi takovS7 chytry '' Zde, aby nemuseli do fronty, radi na tech co stoji ni, nachazeji vSelike chyby. Mezi nirni pak je nejlepAi lov pro nepfatele Drulae Osbozenske akce. Prod nepfatele teto snaky na g ukazuji prvne na nemoenost nespravneho zachazeni s penezy je proto, ponevad2 teto veci kaZdY rozumi a to co dava, chce (nekdy tuze nerad), aby Alo take ift jen na to, na co to dava. Zde jde nejlepe zasiti neduveru, ktera plodi prvni kaz na ukaznene celistvosti narodni, tak potfebne k provedeni nezlomne obranne linie. Jinak nepfitel nepronikne.

Z posledrii zabavy, konane ye prospech fondu predbazarovych pfiprav, po zaplaceni vydani nezustalo nam temek nic na hotovosti, ale naai mladek zptisobena byla zabava novosti teg e,_Zabs.vni vSibor dekuje p. J. Veselernu za praci, kterou vykonal pri "kabaretnim veeirku" i "Popeleine tanedku" a 'dem, kteti se podniku siteastnili tim neb jinYm zpusobem.

Prozatimne take dekujeme vSem darkynim a darcum, kdo uz na bazar prispeli. KrasnSrmi ruenimi pracemi byla odboeka "SVornost" obdarovana pi. R. Sebkovou z Fairbanks, je to sou'bor, rudni. prece do lo'tnice. P1. Vera Stefkova, Tolr ball, povlaky

Strang 7. na ktere krasne narodni kroje darovala sl.

R. Lebrova, Krasnou haakOvanou dedku darevala jista, pani, ktera nechce miti sve jmeno uvefejneno, ale naS qbor musi prece jej do knih zanesti. Pi. Pavla Studniena, darovala povrch, abychom mohly progti "quilt", co g aici sesterskY krouk C. N. Sdrukni ut uoinil. Pan F. StranskY, Dallas, daroval u2 na bazar krasne stolni zrcadlo (basen). Mimo techto veci sestry z odbooky darovaly vaechny potfeby nutne k pfiprave prodeje jidla v kuchyni pro iidel vetSiho pfijinti a jednctlivci take jeate peneini my doplflovali.

TeZ "Hitler" se civil. Za malS7 1 peniz "dtel", az nam ho bylo lito. To je, nekterSrm. Druzi mu zase osud praci. Na katc1ST pad byl by na torn dnes lope, kdyby poctivou praci se Civil net je na tom ted'. Miliony jej proklinaji, jinak eine aspon nekdo by jej mel rad a nikdo jej neproklinal.

Pfig i nedeli v sini "u Stefanikti" divadelni westendskfi kroukk sehraje div. kousek pod nazvem "Rezinka od pechoty". Prijem bude pro rad, kterV svttj stanek proptijauje Sokolu i O.N. M. F. K. Valova.

S. za nepatrnou nahradu.

Oprava. Ve vYkazu sbirek a dart' pro S.A.C.T., uvetejnenem pokladnikem br. F. Olexou jr. v eisle poslednim, v poloke: Seaton, spolek sv.

Josefa eislo 57. tiskafsk3% aotek zahral si s dislicemi a udal $f.00, coa ve skuteenosti melo $5.00 (pet dolarti).

Desna Patrick?. Dicka slavila v itzkem kruhu redinnem svC zasnoubeni. tLety delaji dobre pfatele," tekl si snoubenec • a po swre hostine se nesmale zeptal - secho tchana: "Cdpust'te mi moji otazku, vatenY pane, jai ale poradek je pofadek. se to <Tr ak to blide s venem?"

"No, co se ve na t;;Yde," pravil start' Patrick, to Za.SaC3Iie nedS,v.m, ale, abyste si, zet'aeltu, nemysill, ie jsme na holku zapemneli, tak k ve,m dycky v nedeli prijdeme na °bed." * * R,ikati vt.pne veci neni vkly znamkou moudrosti.

Gonzales, Tex. — Edwin Svreek z Fayetteville je nyni vrchnim technikem zdej g laboratofe. Vystudoval na Statni universite, a ptipravuje se vstoupit do lekafske kolleje v Galvestone tento podzim. Ua pled tim pracoval p. SvrC'ek ye zdefg laboratoti a je zde dobre znam. * *

LENDAIA 27. Cervna. Slavnost HAI) NovY. Tabor Cis. 17.

S.P.J.S.T. a Svetlo Cis. 277. C.S.A. v nOve opravene a zvetSene sini v Novem 'Mote.

30. eervna. Oslavu dne Otefi_ uspofacia, fad Jan Rosick:c7 Cis. 110. v Kaufman, Tex. 30. eervna.. Program a zabava ye prospech Amer. Cerveneho Kfik : v sini kadu Pokrok Cis. 84. v Dallas. Tex. 30. dervp.a. Divadlo "Rezinka od pechoty" u Stefanikti v H.oustone.

30. Cervna. Narodni slavnost ve prospech S. A.C.T. v sini na Fairchilds, Tex. 30. Cervna. Pfedsjezdova schtize delegatil a dlenu okcinich fadti S.P.J.S.T. v Hallettsville.

30. eervna. Piknik fadti els. 146. a Ms. 62; v Camp City Park u Galvestonu. Zaeatek v po. ledne, hudba L. Mieulkova.

4. eervenee: Oslava vS, rodi amerieke neodvislosti v Narodni sini v Ennis, Tex. Na programu clobri keenici, proslovy kandidatti pOl. ruzne zabavni atrakce, barbecue, veder taneeni zabava.

7. Cervence. Piknik osady Blessing na Elrhaton, silnice Cis. 36. Byl pfelokn ze dne 30. derv.. na, na den 7. eervence.

4. Cervence. Bazar radii S.P.J.S.T. a deskSrch spoiku okresu Burleson v sini na Novem Tabote.

4. Cervence. Ve11ky piknik pofada, tad oechoslovan Cis. 40. v Hilije, Tex. 6. Cervence. Pfedna'Ska dr. J. L. Hromadky v deskem presbyternim kostele v Needvilie; Zadatek v 8 hod. veeer.

14. eervenee. Piknik radu Pokrok Hou8tort1i,

Strana 1.

Caldwell, Texas.

Ctend redakce Vestnikul Vdera jsme byli ye Snook na "barbecu". Jsem dues jaksi unavena a rortrtita, ale stejne se davam do psani, protote dnes pr gi, neda, se nic mnoho delati a zitra budu miti jinou praci.

Na "barbecue" bylo hodne lidu. Bylo tam hodne politickYch teenika, ale o tech jA nebudu psati. Velice krAsnou ptednAtku pro dobro nat' Jednoty mel bratr Valeik z Houstonu. Napked mluvil kratti chvili v tedi anglicke a pak v eeske. Jeho ptednatka byla velmi krasne podana, neb on mluvi spravne jak v Ceske tak i v angliekeredi. Bratr Maudr z Houstonu tet napted mluvii v tea anglicke a pak v deske. Teti on spravne ovlada tee deskou i anglickou. On yellce krasne promluvil ye prospech Sdruteni AmerickYch Oechoslovalfr v Texas. Jsem jista, te ti co je§te S.A.C.T. nedilvetovali neb podeztivali, ze ted' zmeni sve nahledy. Nejvetti chyba jest, 2e prase ti, co podeztivaji, na takove ptednatky nejdou. Myslim, to slavnost ye Snook se dobie yydatila, vte krasne No, ale veder ptitel velky dett', tak se obavAm to taneeni zabavu jim pokazil a mnozi lido asi meli hodne obtiti net se dostali Je mnoho nati mladete, ktera nechce desky rnluviti. Z Ake ptieiny, ja, nemohu pochopiti.

Piece jest to tak mile a krasne, nekoho spravne eesky mluviti. Mluviti spravne anglicky, to jit neni nic novel°, neb kaki* vzcielany Ameridan, at' jit je jakehokoliv pitvodu,- dovede mluviti spravne anglicky, ale je malo Cechoamerieanu, aby dovedli mluviti spravne desky. Podle toholak nekteti dopisovatele pig, mne to ptipada jako by si mysleli, kdyby jejich ditky mluvily i desky, to by jit nebyly tak inteligentni jak kdyt mluvi jen anglicky.

Ja nevim, byl-li bratr Valdik zrozen zde neb ve stare vlasti, ale domnivam se, to bratr Maudr p •igel do Spoj. SLAW jit v dospelYch letech. Ale co se tyre inteligence, jemnYch zpilsobA a spravne anglieiny, myslim to je mak) tech 'deskYch student- v Texas, kteti desky mluviti nechteji, aby se mu vyrovnali. Jsem hrda na to, to mame v Texas nekolik lidi, kteti dovedou mluviti spravne desky i anglicky a pracuji pro poyzneteni eeskeho naroda.

Od to doby co jsem posledne psala dostala jsem 50 centu od pani Frank Svatonove. Prodala dve libry maku, aby mi mohla dati hotove penize. Vim, co to da, prate pestovati mak. Je tak drobounkY, tetko naset, aby nebyl moc hustk. Da tolik prate jej pketrhati, pak okopavati, tezati, vyklepavati a eistiti. Nekteti lide radi daji i kdyt ty penize tetko yydelavaji, a nekteti nedaji, kdyby se v penezich valeli. John Lukta z Cooks Point mi daroval $1.00, Jos. Odstreil z Cooks Point $1.00, Jan Hoteica st. 25c; pi. Jan Hoteica 25c, Joe Hoteica 25c, Millie Hotdica 25c, vtichni ph Caldwell. Pavel Blaha $2.00, V. C. S• ebesta $1.00, Joe Z. Hejl $1.00, Vine. Hejl $1.00, Frank UrbanovskY $1.00, vteci ze Snook. E. J. Knesek z Lyons $1.00, pi. Val. Kubala z Beeville mne poslala $1.50, a pi. Anna Doubravova ze Skidmore 50 centil. Pani Kubalova jest moje starodavni ptitelkyne. Cast° nas hostivala a byla k nom mladYm moc hodna. Pani Doubravova jest moje starodavni kamarAdka. Spolu jsme chodivaly na razne zabavy a moc dobie jsme se mivaly. Vtem mym ptatelum srdedne dekuji ye jmenu vtech vYborii.

Jest nekolik dopisovatelii, co si pteji aby byla zavedena anglicka detba do nateho Vestniku.

Ale ja, jsem stale proti tomu. Ditky, ktere se o sviij narod nezajimaji ani tolik, aby se chtely nauditi matetske keel, Vestnik 'dist nebudu ani kdyby tam byla nektera anglicka stranka. Takove deti jednoduk nemaji tAdnou potkebu pro nic co je deskeho. Tak prod z nateho Vestniku udelati jakousi michlaninu. Pokud mame imlne eeskY organ, pokud mame ye schuzich Ceske jodnani, jest nak Jednota eeskou organisaci.

Ale dame-li do nati Jednoty anglicke jednani, do Vestniku anglicke stranky, pak jiz nic nebudem mit. Ted' se jette aspori v na gich schuzich poutiva Ceske. ted, a at ji z tamodtud vyhodime, rayslite to budeme mit pravo nati Jednotu nazYvati slovanskou neb deskou, kdyt v ni nic deskeho nebude? Nekteti etenati pitou, to po letech, kdyz tteba se jit v na'ti Jednote desks tee poti•ebovati nebude, to nati potomci budou hr-

VtSTNITC di, jsme jim tady nasi Jednotu zanechali.

Kdyby v to na gi Jednote jit nebylo nic eeskeho, jen ty jmena a tkeba i ty zkomolene, tak ja nevim nad dim by ti nati potomci byli brdi. Myslim by si spite iekli, co jsme to men za pitome piedky, to nas nenaueili matetske iedi. Nechali eeskou Jednotu zahynouti.

Bude-li se Hlavni Utadovna stehovati, myslim to nejlepti misto pro ni by byl Caldwell.

Jit proto, to Caldwell je ve sttedu Texasu, jest to sidelni mesto, ne ptilit velke, tak ze by se nemusila staveti budova za $30,000.00 neb $200,000.00, aby se tu 'Acne vyjimala. Myslim, to by se mela postaviti budova pekne thledna, ale jen tak velka, aby tam bylo dost mista pro vtechny utedniky, rime stroje a jine potteby, ale ne pro najemce. Nat okres dal Hlavni Utadov. ne druheho a tietiho ptedsedu a oba pracovali zdarma. Za ptedsedovani bratra Dutka nate Jednota udelala nejvetti pokrok. Nekteti dopisovatele pisi, to by se mela postaviti Hlavni tadovna ye Fayetteville jako pomnik zesnulemu bratru Kubenovi, protote s yfrj Mad dobie a poctive po mnoho roka zastaval. Ja vetim, zesnulk bratr Kubena zasluhuje nati fictu za to to poctive pro nati Jednotu pracoval. Ale nemyslim, to zasluhuje pomnik. On byl za svou prAci dobie placen, tak deal jen svoji povinnost. On musel pracovati poctive, a tak aby Jednota z jeho prate mela utitek, jestli to zamestnani nechtel ztratiti. Katdk delnik musi pracovati poctive, chce-h si praci udrteti.

JA stale jette sbiram hdtove penize pro nag bazar. Jestli si nekdo pteje nejake hotove penize na nit bazar darovati, tak mne je laskave ptineste neb potlite. "Zlatou knihu" jit mame a kaalk kdo nam cid dolar hotovYch pen& neb vice, jeho jmeno bude do to Zlate knihy neb Pamatniku zanetene. Stale jette nekteti Tide se ptaji, co maji neb mohou na na g bazar ptinesti.

Tedy, budeme pottebovati na natem bazaru hovezi, veptove, skopove a jine maso, pak rtiznou drubet, kolAde, paje, kejky a jine peeivo, kysele okurky a rajske jablieka neb tomaty a bramborovk salat, ten rueni prate a cokoliv jineho co se v domacnosti pottebuje a dobie se prodAva, ptijimAme. Tak kdo nam da, v tech vecech za dolar neb vice, jeho jmeno bude do nati "Zlate knihy" zane gene. Kdo da za dolar, zapite se mu za dolar a kdo da, vice, zapite se mu vice. Tot jmena tech kdo budou na na;tem bazaru zdarma hodne pracovati, budou do nati "Zlate knihy" zaneteni.

6etla jsem, katdk kdo bude usvedeen tpehounstvi ye Spoj. Statech, to dostane deset let kriminalu. Zda, se mi, to Beset let kriminalu pro nekoho komu se dokate, to path k pate kolone, jest velmi malk trest. Takoveho trestu se AitdnY tpehoun nebude bAti, neb on bude vedeti, to jeho ptatele ho budou v kriminalu navttevovati, uplati jeho hlidaee a posta,raji se o to, aby se tam dobie mel. Myslim, to nati ptedaci by meli pracovati pro to, aby katclk komu se dokAte, to path k pate kolone, byl na miste zasttelen, tak jak to delaji Nemci. Jen tak se milieme gpehounil zbaviti.

Je nutne, aby nas lid v ptitlich volbach nevolil nikoho co pochaAi z toho naroda co tuto valku zavinil a z eeskeho naroda udelal otroky.

Musite si dati pozor, aby lido z toho naroda se nedostali na ptedni mista v Americe. Obavam se, to jiz hodne lidi z toho naroda drti mista zde.

Na jinem miste naleznete program nateho bazaru. S pozdravem, Pani P. P. Mikeska.

P. 0. Box 73, Caldwell, Texas.

San Angelo, Texas.

Mill bratti a sestry!

Obyeejne kdyt se s nekterou aristokratiekou Anglieankou neshodnu, tak se pustim do psani, abych na tu zlost trochu zapomela. Tahle jista horkokrevna, Anglidanka mi zaeala breptat o tech Anglieanech. Ut jsem toho mela akorat dost, ale nic jsem ji neodpovidala. Najednou vrazila do Cechu. Nu — to ut jsem nebyla zticha. Pane jsem ji na ty uratky odpovidala. A potom — no ut to ale jelo jako po masle, jente ne tak hladce. Najednou tekla cosi, co mne doopravdy dopalilo a ja ut jsem mela na konci jazyka ji odseknout: "Inu, mohlo to bYt trochu jine, kdyby pan Chamberlain nezradil eeskY

ye stfedu, dire 26. derVna 1940. narod a neptal ho Hitlerovi, atd." Ale radeji jsem byla zticha, nebot' by to bylo jako kd5t se, vylije olej na °heti, no vite, jette by to mohlo vybuchnout a potom teprve by bylo zle.

Jen at' si nekdo troufne mne neco vykladat o oe'Sich, co neni pravda, aneb at' si troufne uraIet moji narodnost, tak se ale zmYli. Jiste snad vite, to z nenadani se objevi mala jiskra a 112 to zadne hotet jako kdyby se celY svet podpalil.

Jisteze bychom se tuze neradovali, kdyby nasvoboda byla znenadani pfetr2ena. My v zdejS1 zemi nevime, co vlastne znamenaji slova — hruzy valky, hrtzy tyrana a hruzy otroctvi, ktere dosahuji do neuvetitelnYch mezi. Ano, ale jsme si jisti, to budeme vyloueeni z to hruzy bez konce? Jiste 2e ne! My dobte vime, to slova Hitlera neplati. 2e mir napsanY, aby celY svet mohl Gist, nerna tadnou cenu pro nemeckeho Kdo z nas maze zapirat, 2e pluk. Lindbergh mel pravdu, kdy2 pravil naS1 vlasti, jakou leteckou silu ma Nemecko. Ano, nikdo mu nevetil.

Lid mysli1, -te mluvi naprazdno. Mnohy ho nazval nemeckYm tpehounem. Ale vime, to kdyby byl nemeckkm t'pehem, ze jiste by nevaroval nati vlast. 2e ptijmul nemeckk odznak neznamena, to jest nemeckkm Apehem. Ostatne musime uznat, to vedel co pravil, at' si myslime co chceme. Z • e se s pluk. Lindberghem neshodnem, nemame mu veene vytkkat jeho slabosti, nebot' je mame tet.

A kdyt se dobie rozpomeneme, tak se k nam dostavi obraz nateho presidenta Roosevelta, jak pied ttemi roky varoval a piedpovidal, co se chysta ye svete. Varoval nas, ale my jsme byli jako slepi. Ano, my jsme se mu jette usmivali a tekli — to mluvi nesmyslne! Ale mluvil nas" president nesmyslne pied ttemi lety? Dnes vidime, ze mel pravdu. Dnes vidime, to mel pravdu. Dnes vidime na gi chybu — ale jest ut dost pozde. Nate vlast neni ptipravena na tad ne valdeni. Dnes se piipravujeme na to nejhorgi a jest to nate povinnost pracovat a drtet se nati svobodne zemi at do posledu — neb jen my vime jak sladce k nam zaletnou slova — svoboda a pravda. Se sesterskYm pozdravem, Botena Anna Bubenik.

Vlada Spoj. Statfl ptetia od sve tradidni historicke politiky "otevtenkch civeti" vfiei pkistehovalcum a stanovila novou zasadu, ktera pravi, to "nikomu nebude povolen vstup do Spojenych State, jestlite nebude kladne zjitteno, to se tak deje v americkem zajmu". Tato nova pfistehovalecka politika byla definovana nej yyttim federalnim navladnim R. H. Jacksonem pii pkiletitosti ptejimani agendy ptistehovaleckeho a naturalizaeniho oddeleni pod pravomoc odboru sprayedlnosti. Jackson take oznamil plany registrace a daktyloskopovani (otisky prstu) cizincu dlicich ve Spoj. Statech, a slibil, to s nimi bude zde zachazeno "bez ptedsudkii, bez neptatelstvi a s fizkostlivou spravedlnosti." Katdk novk ptistehovalec musi prokazat, to jeho pobyt bude k dobru teto zeme.

Tokio. — Japonska vlada ma "velkou -Oast" vzhledem k budoucnosti francouzske Indoeiny, o nit" je bedlive rokovano na schilzich kabinetu, jak oznamuje oficielni tiskova kancelat Domei.

Tato kancelat oznamila, to frkednici zahranieniho ministerstva ten peelive uvatuji o osudu teto bohate jihovYchodni asijske kolonie Francie, ktere. nyni tada. Nemecko o mir. Indoeina stava se dim dal tim daletitej gim ptedmetem v japonskYch politickYch rozhovorech. Av'tak mineni je ruzne o nyneftich dirletitYch udalostech v Evrope, o nicht se oeekava., to budou miti odraz i na dalekem vkchode. Je tu jette velka Cast tech, kteii sympatisuji se spojenci pies to, to Japonsko v poslednich letech navazalo fizke styky s Berlinem a ftimem.

Washington, D. C. -- Navrh senatora Townsenda, republikana z Delaware, aby pravo administrace kupovati sttibro v cizine byla zruteno, byl senatem zamitnut, einit senat zmenil sve cltivej gi stanovisko v teto otazce. Sekretai pokladu bude tudit miti nadale pra y() nakupovati za ureitou cenu stiibro z Mexika a jinkch cizich zerni.

tfedu. dne 26, %:!ervna 1240.

EVA LIPOVSKA:

KANTORKA ROMAN Uditelka ji pohladila po tvatich a pkikYvla.

Asi pet deveat se ptihlag ovalo hned s Lidkou.

Matenka Novotna navrhovala, te tu mohou i darky pro ostatni piipravit.

Dnes sem ptigla i Fanda ze dvorce. Usmivala se neustale na Jitiho a drtela mladou pani Kolatovou pod pati.

Mina se na ni divala docela lhostejne. Ptehlitela i jeji svatedni koti g ek a dapku i jeji nalakovane nehty. Vgimla si, te mezi deveaty sledna ze dvorce oblibena neni.

Kdyt zpivali hog jednotlive koledy a Fanda neco velmi dulaiteho geptala Aniece, zaslechla Mita tlumeny rozhovor Lidky a Hany FrYbove.

"Jd bych raft vedela, prod sem to Fanda ptigla!'" `Nevi, kde by se nejlepe s Jirkou dostala do feel Je chytra. Sleena ma ted' smutek a Jili piece v masopuste nezristane doma."

"Ale co se pieta mezi na,s? My ji tu nechceme!"

"Tak ji to tekni " Hog udelali chybu a Mina uz nemohla poslouchat. Usmala se jemne. Ji Jiiiho pteji — Fande ne.

Na dne due rozlil se ji teplY proud. Iltala ji 'asks, tech devent.

Po zpevu vain ho g daj a divky gily. Fanda si vytaciala take praci a jala se radit Mine, jak by mela zdobiti g ateeky, ureene pro petilete deveatko.

Horkokrevna Hana v gak vybuchla: "Ale sleena tomu nejlepe rozumi jake pak ozdoby? Hlavni yee, te se v tom deti ohteji, a maminky budou mit radost."

Fanda se ohledla na Jiriho. Oekala, te se ji zastane. Ten vg ak zaryte mleel, a sledoval odima hbite Mininy prsty.

Panda se za chvili poroudela a Hana zlomysine vybuchla, sotva te se za ni zavtely dvete: "TakovYch radct pro paradu tu pottebujeme alespori deset."

Domovni dvete se zavtely napadne hluene a Jill se zasmal. Byl rad, te divky Fande ukazaly, ze uznavaji svYm wildcem Miriu a nikoho , jineho.

Ve stiedu dostala uditelka dopis od Kotka.

Piijede ve etvrtek a ptiveze Mine original obrazu, kter yna podzim maloval, aby ho mohla yeas poutit.

Mina se usmala. Kotek dobte vi, prod chtela vedet, bude-li do vanoc po vYstave a dostane-li k vanocrim svilj obraz.

Ukate Jirkovi, ze ho ma skuteene rada.

XI. 0 8adrem dni bylo ye gkole od rana tivo.

Divky balily do Wien a krabic darky pro deti. Podel zdi narovnaly prkno, a na ne je kladiy.

Miria opattovala v gechny adresou a jedlovou vetviekou. Mela pied sebou veliky papir, a na nem napsano, co ktereinu diteti ptipravily, aby nepopletly zasilky v posledni chvili.

"A do eeho dame darky pro velke?" zeptala se Lidka. Piinesla toho rano velikou tatku a krabici ut ma od Uterka schovanou u kantorky.

"Sneseme mnj kufr s piidy, tdch darkn bude alespori etvrt kufru."

Mina v2em divkam na jejich ptani tykala.

Nastala shatika po krabicich a papirech.

Bylo temet poledne, kdyt Jiri ptines1 strom.

Kantorka mela ostre slovo na jazyku, ale umlkla, kdyt se na hocha podivala. Byl utS7ran3-7, kalhoty az po kolena mokre, na vlasech a limci kabatu rampouchy.

"Nedovedete si piedstavit, jake poeasi je dries v lese. To je neco stra gneho," vykladal deveatrim.

Ptinesly mu rychle eaj a daly mu osu git gatstvo.

Mina vzkazala k HerzovYm, aby ji °bed poslali, a ptesne v poledne se dostavil s kogikem malit Kotek.

Jiri svragtil Belo a beze slova odegel, Malit poinahal strojiti deveatrim strom, V nest4ten6 chvgi vhoclil co kufru neve).10ais

STNtK N cek. Pak tit jej tu nic nebavilo — a net piigel Jiii s darky, byl i s kotikem pryd.

Mina ptipravila katclemu ze svYch zpevakil a katcle divce — clarek, maliekost jen — kapesnieky, ale obdarovala v2ecky. Dar pro Jiiiho balila at ted'.

Byl to original obrazu malovanY Kotkem.

Zahledela se na obraz. Pozadi tvotilo fantasticky zbarvene podzimni listi, v nemt ptevladala zlata barva. Z toho vystupovala nenapadne Minina hlava.

Kotek tu velmi dovedne zachytil jeji svetelkujici oei a bily tsmey ohranieenY =a go ktivkou rtt.

Bile jjei hrdlo a jedno rameno svitily eistou nahotou, druhe rameno a zaeatek poprsi byly zahaleny mekkou, zlatou latkou a kolem zase pino podzimniho listi.

Kdyt se zahledela do zrcadla, zdalo se ji; to neni ona. Ne — tahle sveti, jasna tvat a nynej'Ai utrapend kantorka Miria ne — — ne Zabalila obraZ do nekolika hedva,bnSrch papiriz pak jej dala do krabice, v nit jej Kotek privet.

Pied sam3'7m vederem zat'ukala na dveie kantordina pokojiku — pani starostova.

Usmivala se sladce a zatveholila: "Odpust'te, sledno, rada bych dala tento reeek sleene Fande ze dvorce. Nemohla byste to dorudit?"

• "Prosim," vydechla Mina a vzala balieek.

Bylo to velmi tetke, pravdepodobne nejakY dekoraeni piedmet — snad sotka nebo hodiny.

Ulotila darek do kufru a Sla se strojit.

V hlave ji hudelo, pied oeima taneila barevna kola. Zdalo se ji, te musi katclYm okamtikem klesnout. — Ale co by bylo pak ze slavnosti?

Nae se deti takovou dobu taily?

Rozsviceny stromedek byl zatim zahalen pokrYykou, k vuli docela malielcYm, et ate \Telly v JetItka.

Kdyt bleskla na obloze prvni hvezdieka, odhalil Jiri strom.

Cela ttida byla zalita svetly. Tvatieky deti se rozhotely. — — — I velkYm bylo lze eisti radost v oeich. A it se ozvaly asne hlasky Narodil se Kristus Pan, veselme se, z rate kvitek vykvet nam radujme se .. . lined na to odhrnul Jiri oponu na druhe strane ttidy a objevilo se dvanact deveatek v bilYch gatech s hvezdiekami ve vlasech.

Uprostted na patezu stal malt' Jenda v obleku pastfre a hned meal nebojacne dvanacti hvezdiekam vypravovat, jak se narodilo Jezulatko.

Deveatka pak jedna po druhe zpivala koledy. Pak jako na povel sesedala se kolem patezu na chvoji a nepohnula se at do konce slavnosti.

Nekolik dal ptednagelo vanoeni basne, pak jich 'test zpivalo trojhlasne nejakou starodavnou koledu.

Sbor zazpival d ye vanneni pisne, hog jednotlive nektere koledy a ptitla babieka s detmi.

Jedna z velkSrch deveat ustrojena do starodavnVch satin vypravovala detem baji o kter hiedal oheri. A zase zpivali koledy.

Slavnost skoneila rozdavanim Starosta se sedlakem Ha gkem hledeli pini ridivu na mladou kantorku. Tato slavnost byla upine originalni jako nedavno akademie.

Kde jen nabrala tech starodavnSich koled?

Kdosi podal Mine kytici bilSrch ruzi. Byla jako omamena. Videla jen zatici odi deti, St'astne Usinevy rodiefi. Kdekdo ji tiskl ruku.

"Co s temi darky v kufru?" hlasila Lidka.

Mininy rty zvinil stars' Usmev.

"Rozdejte to, hoS"i!"

• Pani Kolatova ukazovala za chvili kantorce malieke zlate hodinky.

"To jsou od Jirky. Vis za co?"

Mina se na ni nechapave podivala.

"Kdy2 jsme o pouti tancovali, nemohl se Jirka dostat Fandi z rukou. Sla jsem pro nej na volenku, a dovedla jsem ho at pied hostinec, aby mohl hetet za tebou!"

Mina ji s lismevem polibila na vlasy. Pani Kolatova je mela ptiSttitene a StOeene

Strain O. Mininy vlasy dosahovaly u ramen. Byly riplne rovne a dinily jeji oblidej jegte zajimavejg net drive.

Mehl, at pied sebou kupu axial a jegte ji honove. Na jednom poznala pismo Jisi iiho. Strhla obal a s nsmevem ukazovala Lidce Pekatove "Sebrane spisy Jitiho Wolkera" a zlate naugnice.

Od malite Koika dostala girokY zlaty naramek zdobeny granity. Usmivala se v duchu.

Jirkovy naugnice jsou take zdobeny gratuity ... oba hog asi vide' jeji perky po mamince a piipravili ji k nim doplriky.

Od Andi nalezla velkou krabici napinenou cukrovim, pravdepodobne vlastnimi vfrobky.

Oddychla si, kdyt bylo po slavnosti a v gichni odegli se gt'astnYmi tvatemi domt.

Co ted' ona bude cleat?

Kdyby nebyl v hostinci mall Jenda Ko2ek, *Oa by do hostince posloucha tradio, ale takhle nemute! Kdyby se Jill dozvedel — -- — A at 'se dovi! Vtak ona nic Apatneho nikdy nedelala a zase nedela.

Oblekla se a zastavila se pied mateinym 0brazkem.

Pani Bokova usmivala se stale stejnYmi roztomilYmi dinky ye tvatich a Mina v torn videla souhlas.

U dveti se setkala s Jirkou.

"Nesu ti koledu od mamidky."

Protahla oblieej.

"No, opravdu! Anea u nis ted' byla a ukazovala gatek od tebe. Maminka se zlobila, ze pry ti nedala nic pekneho a ty ji stale davits cenne darky. Posila ti koledu a pozdravuje a."

"Tomu nevetim!" `No — na mou dug ! Piece jsem ten bank nekde neukradl. Maminka ti to posila a zve 0 na zitra kobedu — a ted' ml pojd' uvatit eaj.

Snime to."

Vybaloval zvolna dobroty od maminky a pogilhaval pot Mine.

Byla zmatena — — a zamy glene stavela vodu na kamna. Jak vice vztahla ruku, svezl se giroky rukav jejiho tupanu az k lokti — zahledl naramek.

Odhodil prudce na still sklenidku se zavateni nami a sevtel Mininu ruku.

"Kdes to vzala?"

"Dej mi pokoj. Snad nemyslig, te kradu?"

"Od koho jsi to dostala?"

"Nevim. Bylo to poslano arionyinne."

"Nei& Minot Je to od toho mazala. Ja vim.

Za co ti ten direk dal? Viclyt' to ma cenu ale-. spoil — " "Alespoli — — " ug klibla se a hodiia mu /la still dopis. Vrhl se po nem a dychtive Ceti: Sledno Mitio!

Prosim Vas, neodmitejte mrij skromnY clarek.

Jsem Vam mnoho, mnoho dluten. Va g obraz mi dal jmeno. Dostal jsem druhou cenu a mnoho nabidek. Main vehni mnoho pram Zitra rano odjitdim do Italie — — — neuvidime se tedy dlouho. Snad je to pro mne dobre, te odjitdim.

Nevite, Mifio, dim jste se mi za ten podzim stala . . . nechci se vtak klasti mezi d ye milujici srdce . . . Vim, te mnou malovank obraz dostane g t'astnY Jiii. Bud'te sbohem, Miriodko, snad se Vain bude o mne alespon zdat.

Jan. Ruce Vam liba Vas Ceti dopis asi po etvrte.

Prohodila zlomyslne: "Dej pozor, je to jenom papir, at' to nepropalig oeima!"

Seviel ji do narude.

"Jsi, Mirioelco, opravdu jenom moje?"

Trhla ramenY a branila se jeho polibkrim.

Strhl ji na otoman.

Postiehla zla svetla v jeho oeich.

"Nech mne — poekej — eaj se vatil" Pustil ji a piejel si rukou Belo.

Pied odima mel intitky — bylo mu nevolno a styclel se pied divkou.

Mleky nalevala eaj a rovnala zalcusky na taIiie.

"Zlobig se, Mino?"

"6645!"

Usmal se na ni: "Vig , ja jsem ti jette dluten za ten obrazek.

Maminka ani neprotestovala, kdyt jsem to poyan il ifrkgrani YeS1,..1 V ,P9kO j i .p9,,,(i7n1;rbaiir

Strana 10.

VISTRtik

11104.9+Nme.piff,mml,

1

Oddil dopisovatelskir nero■INIK,som alliK4111101.11•0■•■ 111116o.111.3

oet

Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb vadne polemiky, potadatel pfedklada ve smyalu stanov Tiskomerau VYbora k vlastnimu reshodnuti.

El Campo, Texas.

(Dokoneeni.)

Netvrdim, te by zde v El Campo musela bYt HI. tiradovna, ale kdyby to bylo souzeno zde, narek pro iffeclniky ve starYch okresich, vzduch skoro k zalknuti po celodenni &Me. To by paneeku utili zde pkimokskeho osvetujiciho derstveho vzduchu, a rano by nevstavali jako zpferateni a vyskodili by s postele jak srnci!

Toto vge je vedlej gi, oe se ani fifedniktm nejednd, spig e o dobrY plat, ale tato vYhoda by byla i ph torn a lacino, neb ten derstvY vanek zde mama darmo! Toto je napsano jak fikame jerk tak, a poukazano na nektere vYhody, co misty nemate a ift mit nebudete. — Temple je pekne mesto, a tamnej gi tvrdi, to je ye prostfed Texasu, neb aspori v prostfed nejvice dlenstva.

Ze mesto Temple udrtuji tamnej gi nemocnice, to je povidano, ale o torn vy tamelgi vita lepe net co to povidaji. Ja o H1..t. nemam zajem, kdyt ut jedenkrate nam to selhalo, a jsem jak iikame po eesky neutralni, at' zde neb kdekoliv jinde, ale ptal jsem se na geho vYboru, vzdaji-li se pro HI. U. zde, a oni odpovedeli, )1e, a tak to je vge co ja zde mohu kid, a toto je oosledne co podavarn zdej gi Whody pro H. U., ale take feknu te krasne misto, pied etytmi roky mestem darovane pro H. U., ut je zastaveno peknou zdenou budovou, acoajag jinde neni mne znamo, net nejsem na vYboru. Ale jak jeden z vYboru a to br. HradednY zamital, na cot ja jsem hned pied etyfmi roky daval dtraz, by na ge Jednota, chce-li stavet, nepotadovala od rnesta nic zadarmo, to br. HradeenY je take toho nahledu, a ani nepotadovat od sirove spoleCnosti ta.dne pfispeni, cot ony spoleenosti s ochotou rady Pfispivaji, a my nepotfebujem Zadnou dojnou kravu, a pak na nikom neza.visime.

Nove sirove delnicke mesteeko New Gull ma pies 600 volebnich hlast, a kdy2 pfijde k volbe, jsou asi nuceni hodit v gecky hlasy pro zajem spolednosti. Na to davame dtraz, obejit se bez dojne kravy! Zapomnel jsem se br. Hejla zeptat, jestli zajel v blizkosti jeho bratra, si okouknout a obdivovat se fabrice, kde dobYvaji siru. To je varn podivana, a podivat se na ty dva kominy, hlavu bore, at se yam hlava zatool! (Nevim, jestli vain, ale mne jo).

S takovouhie bych se nedostal k druhemu mistu, ktere je take v prbstfed Texasu, a ktere se take uchazi o H. U. a to je mesto Taylor. Netvrdim, to mesto Taylor by se nehodilo pro H. nagi Jednoty, neb neni ani male ani velke, ale jen po pfejeti mestem a to na honem, nemutate posuzovat prosperitu, a dle feel nemt*tete take jit. 2e take maji nizke dane. Ovgem, okres Williamson bYval vtdy vyhla gen na dobre iirody, obzvla gte baviny, ale co mne zarati, 2"e snad tam rent skoro nemtte ani uhajit tivobyti. Je-li to tak, jak nekolik zdej gich novYch osadnikt drive tarn bydlicich se pfistehovalo sem k nam, pravi, te rentYti tam musi Watt 8 at 9 dol. z akru kornu a z cukrolu at 12 dol. z akru, a k tomu te je gte jeden rentYt nabidne farmafi, aby vypichl druheho rentffe, a1 50 dol. jakYsi bonus, ale kdo to jaktiv ale jsou si to jak rentYki tak farmaci sami yinni, a je to vyderadnost. Pfal bych si, kdyby nekdo toto vyvratil, jako 2e to neni pravda, ate zdej gi ztamodtud utedenci tak bezpodstatne Ja rentYki ditam z 6 akrt. 5 dol z akru a ostatek z dilu, a cukrolu kolik si naseje zdarma.

To uz kouka jinad, te? Maji zde rentYki jegte lepti vyliody na velikYch placech. Nezaveksloval bych rentYke k vtliva bonusu, dokud jsem s niin spokojen. Je-li H. U. souzeno v Taylor, at' je tam Okres Williamson dle me listiny mel roku 1933 daneplatct na gi narodnosti 537, a zaplatili dame $34,306.76; neni-li ani toto spra y ne ma vina, a plabylo-li yam tam, dej--ne,take te vectet.

Ab7c1) se costal 3ern blit,e k nem,

zastavim v sidelnim meste Caldwell, okres Burleson, ktere znam jak moje boty, neb jsem v 0koli pfebYval 8 mkt, a kde jsem veplul do toho mantelskeho raja. Oni Caldwellaci si take tvrdi, to jsou v prostfed Texasu, a stied nageho elenstva. Dostal jsem mapu od tamnejgiho boru, abych jako to asi okouknul a tak se mne zde jako by mei recht. Tak oni ti Caldwellaci se take domahaji o H. U., cot jim nemilteme zazlivat, a tu vYhodu pied na.mi maji, bude-li na to bran ohled sidelni mesto! 2e snad mesto neni velike ale eiste, je-li to tak chvalyhodne.

Ze take tam maji nizke taxe, o tomto se nerad zmiriuji. Ovgem, kde se nasekaji dluhy a neni tadna sira ani Web musi splacet darieplatci a na prvnim miste jsou zemeryjci. Jak postavili novou soudni budoVu, br. Jotka N. Vearra me utegoval, ze at' nemam strach, i ja to na to budu platit, a Jotka se nemejlil v jeho pfedpovedi! Platil jsem nekolik rota bez reptani, a jen vtdy zakroutil hlavou. At jsem dostal avizo, abych se dostavil pied komisafskY soud a udal, prod by nemohl bYt tax zvY gen z meho majetku? Pomyslim si, co tarn hogi myslite, vy si tam postavite cosi a na ginec ani tarn nebydli, aby y am na to pfiplacel. Nechal jsem vydrukovat notarovi br. Frank Rodovi, nyni se take uchazejicimu o ten tajemnicky tlabek nagi H. U. a poglu to pog tou pied ten slavnY komisafskY soud. Ad jim byla vg echna east a t cta dana, oni hogi si toho ani nepov gimli. Toi tax zvfgen, of kors, ja zaplatil, ale dostal jsem blank papir pro udavani taxu, ja si ho, jako rozutnejte ten tax, hodne snitil, ale tak se mne zdalo podle rozumu. Neb oni tam dle vgeho ditali pinou cenu pozemku, a ne jak na gi zde, jen jednu tfetinu hodnoty. To jsem byl uvedomen, bych se dostavil peed komisafsky soud v ureeny den.

To orajt, tentokrat jedeme, feka Colorado pfi Columbus rozvodnena a hrozilo strhnuti mostu, kde stela i varta a vaeovala brzo-li most pojede. Piijedeme na honem a dekame at vyvolaji jmeno, ale kdy2 se k tomu nemeli, jaitu policajtovi, co tarn pfipou gtel, to nam hrozi povoderi pies feku Colorado, by me oznamil byl-li bych ptipug ten. Druzi dekajici svolovali, neb byli asi domaci. Tak stojim pied tou slavnou komisi, misto zvygeni jegte sniteni. Tak jsem se tam s nimi chvili kodkoval a ptam se,-kterY z pant je komisaf onoho precinktu. Byl to nag inec, ale ja ho neznal. Chtel jsem s nim promluvit slovidko jagaco, ale on to prase odegel.

Odegel, neodegel, ja nevim, ale motna to i byl piitomen. Tak ye spechu, aby nom ten most neodplavai pled nosem, slavna komise slevila a ja, pfidal a tak jsme to udelali jak kdyt handlujeme konisko. Kudbaj Caldwell, vjedeme na ColumbuskY most, je gte nas udriel, a pak jsme nedbali. — 0 meste Caldwell se vice zmiriovat nebudu, a kdyt tvrdi to jich tam pilbylo od posledniho censu, tak to bude asi neco menit, a bude jich tam asi vice net moje lejstro ukazuje. — Lejstro ukazuje celeho okresu daneplatce nagi narodnosti, leta Pane 1933 — 697, dane zaplaceno $20,126.27. Asi ja take budu ditan mezi tamnej gi daneplatce v to suma sumarum. Je-li souzeno v okresnim meste Caldwell at' je tam! Tak jako tarn hore ut jsem hotov, a podivame se je gte nine a to do Houstonu, kterY si take dela jakesi na.roky pro v gecky ty vYhody co mute dat takove velkomesto pro Hl. U. nagi Jednoty. Ut jsem v kteremsi dopisu cosi podotknul a nebudu to opakovat, a jen jakysi nejen dodatedek, ale hroznY dodatek, a to kud baj Bratrska, Jednoto, to je v ge, co jsem chtel jegte jsem varn nepovedel, kolik moje lejstro ukazuje v okresu Harris daneplatnageho naroda. Okres Harris mel leta Pane 1933 daneplatctii nagi narodnosti sakumfikum 978 — a zaplaceno $54,689.43. Ale v padu te i by bylo souzeno H. U. v Houstonu, at' je tam! Tak vidite, to je mile to vgecko jedno, ale v tomto poslednim pled jen, abych se pfiznal, jsem se pfefekl, a feknu pravdu, te by me to nebylo akorat recht. — Okres Fort Bend, tali Rosenberg, ad se jeg te o H. U. neuchazi, to ut by bylo neco vonadej gi, ad je to take kdysi kus to tabarny, a nyni prospivajici pane mesteeko, ktere ma take peknou budoucnost. Tu pamatku, jako ten komati zobak, co kdysi letel komar a narazil na telegrafni sloup, zob g.k tam zalomil a pak 2e farmafi na nej uvazovali mule, ten b y ste tarn ut asi marne hiedali.

Jo, a-

Ve stfedu, dne 26. eervna 1940, bych nezapomel, okres Fort Bend mel roku 1933 daneplatcii nagi narodnosti 1287, zaplaceno $53,465.95 dane. — Okres Fayette, v kterem je jak vita stare mestedko Fayetteville, ktere se take jegte dale uchazi o sidlo na gi Jednoty. Oni netvrdi, ze jsou v prostfed Texasu, ale na torn nic nemeni. Ovgem, kdyby to tak bylo La Grange, to ut by vypadalo jinak. Fayetteville, i to by postadilo do druheho sjezdu, snad se to do to doby nejak pfevrati, ale tadnou stavbu, ale musela-li bYt stavba, at' je to kdekoliv jinde.

Okras Fayette mel na gi narodnosti daneplact leta Pane 1933 — 1937, zaplatili dane $46,735.21 a od to doby mozna to jich tam ubylo a pfitahli sem k nam a jinde. Je zde jakYchsi novYch obyvatel co neznam, a ut jsem tady chvilku a ut tahne dtyficatka. — Aby Wes gti nefekli tagatag, tak omelduji jejich daneplatce nageho naroda v okresu McLennan. Pozor: 927 platilo v roce 1933 $27,588.63. Aby sestra Kfemenkova, vedela, to tam maji dosti na ginet, udam i jejich podet, v 1933 bylo jich 401, zaplatili $19,977.11. Frantigku, vas v to Nueces bylo leta Pane 1933 — Bohumint 129, a zaplatili jste $16,452.76. Jegte je vice okresii, kterYmi bych mohl posloutit, ale toto ut je myslim dost papiru popsaneho. Toto vge bylo vytahnute panem John Legikarem, studujicim privnictvi na universite v Austinu. — Mel bych jegte vice o dem mudrovat a pro tentokrat jsem yam toho povedel a2 nektere z toho bude hlava pobolivat. — Tak proti nemocenske podpote zakroutil hlavou i sousedskY fad br. l'oupala, a tak na slavnem sjezde bude asi zas nemocenska podpora pohtbena. Na hlavni nemocenskou podporu by musel bYt zvolen zvlagtni rifednik, kterY by se zamestnaval pouze tim kramem. Odpust'te, to sem to nazval kramem, neb mi to jen tak vy -skoeil.Kdybseuktnilaem.podra pracovala by spravne, ale kudbaj dojna kravol — Lepgi napad nemohl bYt pro zesnuleho taj.

H. ft. br, Kubeny, podobizna na prvni strance Vestniku, i zroditele S.P.J.S.T. br. Gaulle. — Mame vice mutt i ten zaslutnYch, jim by mela bYt'pamatka zachovana. — Tady po eeskem divadle vita me ses. pi. Zhanelova a zdelovola mne, ‘te co pigu do Vestniku, se mnou imlne souhlasi. pekuji to dobre dugidce!

Peknou vyjitd'ku si udelali Dallasaci, (asi bit a sestry, kdy2 dtou Vestnik), panove Vaclav Zastoupil s mantelkou, a Jos. Fridrich, take s mantelkou. Vzali to na San Antonio, Corpus Christi, a zastavili v nejvice prospivajicim meste El Campo, kde se setkali se statielem Bartogem, jehot si tenske pialy poznat. Byl jsem u br. Zastoupila v jeho dilne v Dallas s br. Steinerem, ale nepoznal jsem ho, ale on mne ano.

Pi. Zastoupilova se chvalila, to ut je prababieka, ji nad tim zavrtel hlavou, ale kdyi meldovala, to veplula do toho mantelskeho raja v 17 letech, to jsem uvefil. Tak druha pani, t,ak vypadajici mlad'oueka, to ut je take babidka. To, abych se tak pfiznal, to se v tech tenskYch pranic nevyznam, ale moina to to take delaji brYle. Oni Dallasici, jejich ell byl Rosenberg k pfenocovani a pak dale Houston, Galveston a do Alabamy. Tegilo rags s nimi seznameni. Men by popsat jejich peknou,vyjad'ku ve Vestniku.

Korny jsou zajigtene, jestli na ne nepfijde nejaka, pohroma. Baviny vypadaji pekne, ale hmyz ut zadina pracovat. Vlahy mama as do haleluja.

S bratrskYm pozdravem na et. red. a vgechny etouci Vestnik a puntik dela Statieek Barton. itad Jan Rosicky as. 110, Kaufman, Texas.

Mill bratti a sestry, timto yam davam y edet, ze dne 30. dervna budeme odbyvat "Den Na den Otct byla rolnicka, schtze ,tak to bylo odloteno na 30. dervna. Timto vas sestry prosime, abyste v gechny pkigly a katda nem donesla, abychom tern na gim tatinktm ukazaly, to jsme na ne nezapomely. Budeme miti spolednou svadinu a neco chladneho k zapiti a pa svadine budeme laesedova.t a veder bude tanedni zabava.

Zveme vgecky, kdo mezi nas chteji Take zveme enniske a dallaske tady, aby se na nas take nekdy pkijely podivat, nebot' nas je tu tak malinko, to by ten Hitler nas lehko zaglapnul. Na shle4nou 30, eervna.

Zabavni qbor.

ye sqedu, dne 26, eervna "JE TELNATY CLOVER SILNi A ZDRAVY JAKO BUR?" Ku elanku uvetejnenem ve Vestniku els. 23., pod ohlavenim jak svrchu naznadeno, a dalgi rivahy podave, F. Aneinec, Houston, Tex. Cteni broth a sestry!

Neni mYm iimyslem podrobne odpovidat na obsah toho dopisu, neb jak spravne podotknuto br. Dr. KopeckYm, byla by to hadka mezi d yema eleny Jednoty, jednim studovanYm na vysokYch tkolach a druhYm se aivotni zku genosti, a to prase jest cello se jak ja, tak on chceme uvarovat.

Kdya si pfeeteme druhY a tteti odstavec jeho dopisu, tak shledate ae takoveho neco, jak se flick by dopalilo i aenateho, a dle meho risudku byl on "nakva gen", kdya ten prvni dopis psal a ne ja, proto na prvni odstavec si risudek nechain pro sebe.

Co se Oka vahy a jinYch ptiznakti nemoci, pro net je aadateli znemoanen vstup do Jednoty, nemusi mit elovek projitou lekatskou kollej, by si udelal vlastni risudek, obzvla gt' ten, kterY byl s mnoha 2adateli u lekatske prohlidky, a to nejenom u jednoho a toho sameho lekate, ale u lekatti jinYch. Z myth zku genosti, kde jsem nemel titul organisatora, ale jenom co obydejnY Glen Jednoty, kdy jsem vady rad se vydal na cestu pro ziskani elenfi do Jednoty a s kaadYm jsem byl osobne u lekatske prohlidky, pravda, tehdy jsme jegte nemeli vrchniho lekate, take odpovednost padla na mistni tadove lekate a Hl. ttadovnu, ktera vet ginou se tidila odporueenim lekate, kterY dotyenou prohlidku einil a piece Jednota rostla jak' na elenstvu tak finanene..

Umrti bylo pomerne male, tak 'ae to nebylo ptioinou a nutnosti zavedeni noveho ritadu vrchniho lekate u Jednoty. Pravda, jak pie br.

I. J. Gallia, 2e druhe spoleenosti poaaduji jegte mnohem lepgi lekatskou prohlidku a pak jegte zvlagte vygettuji, to ptiznavam, ale to neni aadano u toho, kterY se pojisti na 500 dolarri, ale u tech kde to jde od $50,000 as $100,000 a vYge, a my takovYch pojistek nemame. Dale poaye, piipad, kde byla picijata 'g em, ktera byla, jak on pile, tehotna a ae za mesic zeintela a Jednota byla o $1000 chud gi, a to proto ae nemen v tu dobu u Jednoty vrchniho lekate. To bylo tehda pova2ovano za gpatnY risk a byla-li lena v jinem stavu, nebyla ptijatelna do Jednoty a tea to mame i dnes jeate ve stanovach. Toto stoji, broth a sestry, za uvaaenou, nejenom ze stanoviska poji gteni, ale tea ze stanoviska lidskosti a vaech hesel jake u Jednoty mame.

Tak, takova aena je-li v jinem stavu neb jinak kedeno byla obdatena mateistvim kdya o vstup do Jednoty 2ada, jest apatnYm a nebezpeenYm risikem a vrchni lekat musi dbat, by se ptedpisy ptesne zachovavaly, on musi aadatelku odmitnout a ta aena v jeji take chvili je nucena vzit risiko na sebe, by zachranila obnos poji gteni pro Jednotu kdyby to apatne dopadlo. Ale kdy2 to dobte dopadne, tak my velkomyslne jsme ochotni ji ptijati pak i s jejim ditkem do Jednoty, kde jim nabizime ochranu. Ted' ale ptijde otazka, je-li to posledni piipad, v kterem se ta aena nachazela? Vime, 2e aena jest obdatena od ptirody rozmno2ovat pokoleni lidske a tea vime, ae na 98% ten jest obdateno matetstvim, nektere mene a jine mnohem vice, tekneme v obdobi tticeti let, kde jest plod aeny stanoven. Jeli divka zdrava a dostoupi veku 16 let, maze bYti ptijata do Jednoty.

Behem easu pak jest obdatena matetstvim, to ale jia nespada do ptedpisu, neb ona jiz elenkyni jest. Jest jeji piipad, aa piijde ta rozhodna a teaka chvile, kdy ma dati aivot nove lidske bytosti, snadnej gi je-li dlenkyni Jednoty, neali to ktera jest v torn samem stavu ale elenkyni neni?

Jestli jest to nebezpeene risiko pro Jednotu pied dosaaenim elenstvi, pak jest nebezpeene risiko i po dosaaeni elenstvi a musi-li se jit podle piedpisu, pak by aeny vribec nemohly se stati dleny Jednoty, neb skoro kaada musi projit zkoug kou matetstvi dtive nebo pozdeji. Proto neuznavam pkiklad br. I. J. Gallie s ptipadem to aeny za postaditelnY k ptesvedeeni, ae jest nutnost vrchniho lekate, kterY snad by tomu ptedeg el, ale ta aena to zaplatila aivotem, a

VESTNIK nas by ted' takovY ptipad stal sedm centt katdeho alena a to by dlenstvo Jednoty, jejima heslem jest Podpora, Lidskost, Bratrstvi, si mohlo dovolit.

Pravda, kaadY mame svtij vlastni nizor na rtizne veci, tak i zde budou rrizne nazory, ale upozorriuji, ae ja na to hledim vice se stranky citu, neali dolaru.

A tak jest to i s jinYmi ptipady, kde jest 2adatelrim odpirano elenstvi, ponevada nevyhovuje piedpisu. Mohl bych podat mnoho ptipadd., ktere by byly prospe gne Jednote, ale pkidi se ptedpistim, ktere se musi zachovavat, tieba are byly by i ku akode Jednoty, a v jistYch ptipadech by naprava byla velmi prospegnou.

Chtel bych se vsadit, kdybychom my elenove Jednoty gli znovu k lekatske prohlidce, 2e by nas bylo na deset tisic prohla geno za neptijatelne, dle tabulek a ptedpisti v lekatske Usti* a piece draime Jednotu ye vYgi 109% solventnosti, tak ae, kdyby 2adatel byl v ptirovnani k nam elenrim, kteti tea bychom nevyhoveli ted' tabulce vahy, aekoliv jinak zdravi, by to nebylo ptekaakou do vstupu do Jednoty, a jsou pile a jine veci, kde by .naai lekati mnoho Jednote prospeli, kdyby priali k nazoru, ae jejich povinnost k Jednote nekonei vypinenim lekatske listiny a odesla,nim ji vrchnimu lekati bez ohledu na to, co se stane se aadatelem, zdali bude piijat nebo zamitnut, ale meli by ptedne, kdy zpozoruji u aadatele znamky nejake nemoci, na jejima zaklade by nemohl bYti piijat do Jednoty, by upozornil organisatora (neb obyeejne organisator jest se aadatelem u prohlidky) o stavu aadatele a uzna-li, ae nemtiae dat odporueeni ku ptijeti, by takova, listina vribec odeslana nebyla, by hned pti to ptileaitosti datel byl upozornen lekatem o nalezu, pti demi by mu dal hned odporueeni, po ptipade pfedepsal lek, za coa by dotydnY 2adatel rad zaplatil, kdya sezna, ae ma v sobe znamku nemoci. Bude tomu povdeeen a neurazi se, kdy pro tuto dobu nebude moci bYti piijat do Jednoty, bude rad ae s nim bylo laskave a bratrsky zachazeno, pak, aa jeho nesnaze pominou, sam se znovu ku ptehlidce Jell ale aadatel v pochybnosti a 'deka, jak to dopadne, a pak jest zamitnut vrchnim lekatem, tu takovy elovek zanevte na toho lekate, ae mu neteki ae mu neco schazi, a udelal mu tu blamaa a odeslal listinu, aekoliv vedel 2e nebude piijat, aekoliv on sam by jinak chtel si pomoci, kdyby jej lekat na to upozornil.

A to same, by melo platit i o vrchnim kterY by tea jenom krome ptijeti nebo zamitnuti elena, jak pi ge, 2e ma s tim mnoho neptijemnosti jak od organisatort tak od eleriri, adkoliv 2adnYch stianosti dtive slygeti nebylo, cot ukazuje, le nejenom organisatoti, kteti jsou stale s lidmi a aleny ye styku, ale i elenove sami jsou vice mene nespokojeni. Nemyslim, ae jest to z osobni zaati, spi ge ale s autoritou toho ritadu. Moana ae kdyby vrchni lekat venoval neco dasu ku vypracovani pomricek a pokynti pro organisatory, by byli lepe zasveceni o jejich povinnostech pti ziskavani agent co se Oka teesne stranky, tak jako piedseda H. tr. tadovny br.

C. H. Chernosky rozesilal yypracovane pomricky, jak si podinati pti ziskavani alent, coa nam velmi prospelo a uaetiilo mnoho veeerri v rozjimani, kde a jak do toho, a za coa jsme mu povdeeni, kdyby takoveho neco pti glo do ritadovny vrchniho lekate, jiste ae bychom to s radosti piijali s vedomim, ae 'name s nami ptitele, kterY se snaai radou nam v naaem mnohdy neptijemnem postaveni vypomoci a nepti glo by tak k okazale nespokojenosti, jak se posledni dobou projevila.

Take myslim, 2e by bylo Jednote prospegne, kdyby ne jenom aby byli odmitani aadatele trpici tou a tou nemoci a kteti die reeni byli by ptitai naaemu elenstvu, ale aby se hledelo odpomoci tomu, by tea naai elenove trpici trpici tou a onou namoci byli upozorriovani ye Vestniku aspori menaimi elanky z ritadovny vrchniho lekate, jak se zachovati a poeinati si pH rimnYch nemocech, by se zdravi co nejdele prodlcuailo a rimrtnost co nejvice oddalila. Jestli ae nemriaeme ptijimati jine, jenom 100 procentne zdrave lidi, hled'me k tomu, by ty co ji2 mame, si zdravi co nejdele zachovali.

Jegte na poznamku sestry Stanovske, 2e kdyz byla osoba jiz star'Si, le mela ji2 davno ptistou-

Strana pit k Jednote. Mila sestro, do Texasu se stehuji lidi z jinYch statu Unie, kde na ge Jednota neexistuje a myslim, ae si nezaslouai vS7tku 2ado3'7, ze mel jiz davno pattit k Jednote, nebot' to nebylo jeho vinou, ae naae jednota jest jenom pro Texas a tea to nebylo jeji vinou, ae starne, ale vinou dasu. Ja rad uvitam kaadeho, kdo se mezi nami zde chce usadit a zptijmnit kaidemu pobyt mezi nami tim, le je hledim ziskat za 'deny naai Jednoty dtive neali je vezme nekdo jinY, a jestli ae s radosti k nam ptistupuji, nekazme 3i mladym ani starYm a jak to obyeejne bYva, rodide jsou v2dy starai s yYch dal, ale pies to se vgichni mame radi a vady se radi pohromade uvidime. Nejsem nikdy ptedpojat proti nikornu a dam rad za pravdu tomu, kdo si toho zaslouzi.

"Rezinka od pechoty" v Houstonn.

V rozmarne zpevohte "Rezinka od pechoty", ktera bude piedvedena na prkna poprve v Houstonu — vystoupi osveddene sily Dram. Krou2ku tadu 8tefinik. Jen za velkYch obtiti bylo moan() tuto hru obsaditi, ponevada nastudove.ni vyaaduje mnoho easu, Caste zkou gky hudebni a veakerou pozornost vaech ridinkujieich, ponevad2 hra sama jest jednou z ochotnickYch divadel snad nejtea gi. Vgichni, kdoa po dobrem rozvaaeni odhodlali se ifeinkovati, ptina gi jiste nevyvratitelne obeti nejen dasu, ale i bedliveho studia hry. Takova vzorna obetavost na gla se v prvni 'fade u manaelri NezvalovYch, Harry Busche, 0. S. Valy a vaech ostatnich. Nastudovani zpevri vzala na sva mlada bedra opet ses. Boaena 8ilhanova, ktera venuje zkougkam tolik yeeerii a trpelive cviel, hraje bez reptani a odi ji spokojene zati, "kdya to koneene troaku jde"!

Zde jest dluano sloaiti dik Boaence za jeji praci. Dne gni mladea jest do jiste miry netrpeliva, na udeni se divadel, zpevu a hry. Zahraji jednou, potom je to omrzi — hledaji vYmluvy, a najdou se i lide dospeli, kteti detem tuto dobrou praci znechuti, znechuti ji z ptidin osobnich a tim znemoariuji jejich ileast ye spolkovein aivote .

Jisto jest, ae to ale pomine, piejde .. . Musi dojit k poznani, ae nevralivost a jeaitnost jest plod tarlivosti. Takovi lido sami sebe nejvice trestaji, nebot' vyluduji se z had svYch ptatel, kdya z jakYchkoliv ptidin napadaji praci plodnou. `Rezinka od pechoty" jest zpevohra, pina gprYmu a rozmaniteho veseli. DO se odehrava manevrech. VYprava bude pav 6echach ne,. Tato obtiana, prate retie a hercri zaslouzi pineho oceneni nejen elenri tadu, ale i MrAiho obecenstva. Vgichni pracuji zdarffia, z lasky k pestovani dramatickeho umeni a pracovati neustanou, nebot' jsou si vedomi, ae zastaveni einnosti v aivote spolkovem vede k seslabeni ridasti a koneene k ripinemu zaniku narodniho uvedomeni. Jest tedy v zajmu vedoucich sil spolkovYch — ano, v zajmu ritednikri vaech vrstev a jednotlivYch jenot aa k Velkotadu a vydavatelstva organu, by vaechny podniky fddy potada,ne podporovali a svYm ptikladem umoiriovali.

Ochotnici tadu gtefanik snaai se ptedvesti naaemu lidu hry hodici se nalade dne gni doby — trochu veselosti, by myglenky obratily se k osveaeni a odpoeinuti a potom znovu k houaevnate praci a akce osvobozujici. Po sehrani teto zpevohry bude se brat dale, zase novinky dosud zde nedavane — a doufame, ae snaha jejich dojde v girgi vetejnosti oceneni.

Tedy na shledanou 30. dervna na "Rezince od pechoty"! Srdeene vas vaechny zve, Zabavni vYbor a. retie.

Basilej. — 8" vYcarsko stava se utociatem be&net z valkou stiaene Francie. Vojaci i civiliste pfechazeji neptetraitYm proudem hranice.

Francouzgti, gpanel gti a polgti vojaci byli ubytovani pod stfechou a nasyceni. Natal jsou raneni. Vgichni jsou hrozne unaveni a usinaji, jakmile si lehnou na holou zemi. Celt' vlak s vojaky ptijel do Interlakenu, kde byli srdedne uvitani. Pravili, 2e byli v bitve oddeleni od hlavniho oddilu a nezbYvalo jim nic jineho net uchSrlitt se do bezpedi. Byli odzbrojeni na hranieich,

Sttana

VtSTNift

frig Vied ni Ore►

Slovanske Fodporujisi Jednoty Stitn Texas.

Official Organ of Slavonia Benevolent Asia elation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUOKA—EDITOR Vydavatel6 — Publishers CECHOSLOVA$ PUBL. CO .,

West, Texas Ptedplitne $1.00 roene. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zminy *dm sasflaji as de Mavnl. 0fadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vskeri dopisy, ptedplatne, oznamky, allresovAny na Veatnik. West, Texas %%talk has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

MODLITBA. Bote velkY, Bote vgech, Ty, jent po svYch narodech v slunci miru, v ttesku zbrani vatig zmar i potehnani, uslyg take lid svuj z Cech!

Jak nas bili, Tys to zfel, to jsme vstali, Tys to chtel! nechcem tadnych diva vice, sami setiem hanu s lice, sami setfem prach si s VolnYm bYval kdys Tviij lid, bude zas, kdyt bude chtit!

Spoj ho laskou s jeho hrudou, nage ruce siti budou, nage deti budou Ty jen thine na ge tut, dej, at' katdy v svem je mut; sil nas v boji, tehnej pill, bud' nam tit a v tetke chvili vgechny verne Cechy sdrut!

Jos. V. Slidek. teelem sjezdu bude v prvni fade zjednati nipravu tam, kde je ji tfeba a zatiditi pfi gti postup S.P.J.S.T. die potadavkil nynej gi doby. JinYmi slovy — sjezd by mel pro nage stare eleny, kteti v mnoha ptipadech tetce shani a odvadi povinne pfispevky, ueiniti ptipustnou Alevu. Rozumne fe geni a zamezeni neviditelnych ztrat pti ukladani fondti Jednoty tesne splYva s uleheenim starYm elentm. Organisadni zakizeni vyiaduje dukladnou zmenu a nove upravene celkove zakizeni organisaeni musi byt v prvni fade zaloteno na cluvefe a spolupraci fadovych Ufednika i elenstva. Dtiveru elenstva je moino ziskat jedine spravnYm obchodova.nim penezi Jednoty a spravedlivym, bratrskYm jednanim vudi vgem. Sjezd mute derpati ze zku genosti uplynulYch let a je v zajmu budouci einnosti S.P.J.S.T., aby v gechny okolnosti byly vzaty sjezdem ye vatnou irvahu. Nade v ge je ale nutno, aby katdY z nas si pine uvedomil, ze na sjezdu pfijimame pravidla pro vedeni nekolika milionoveho velkoobchodu, ye kterem 16,000 dlenn.je rovnopravnYrni podilniky. My, elenove S.P.J.S.T. jsme majiteli tohoto velkoobchodu, kterY je zaloten na spolupraci nas v gech, na vzajemnem bratrstvi a podporovani v gech osvetovYch, narodnich a humannich Adel& Na nas samYch zcela zaleti, jak si tu na gi Jednotu a jeji vedeni pro pfi gti etyti roky zafidime. Poradatel organu pevne vefi, ze v gichni zastupci budou upfimne pracovati k tomu, aby v zajmu cele S.P.J.S.T. piinesl nam nastavajici sjezd vysledky nejkrasnej gi. "Cesty mohlou byti rozliene jen kdyt vuli mime v gichni stejnou."

Nahledy budou 7.7slcdch jich pro-

jednami, necht' v kaidern ptipacle je k dobru a prospechu nati mohutne Slovanske Podp. Jednoty Statu Texas. Sjezdu zdar napros0!

PovinS, vycvik mladikii i deveat. President Roosevelt ptipravuje pro kongres poselstvi, v nemti chce ta.dati nucenou vladni slutbu pro vtecky mlacie mute a divky. PodobnY vSlcvik nebude smetovati pro slutbu na fronte, ale jen v pomocnSr ch Ulohach v stejnokroji neb bez nej.

Ma bSti dobrbvolnS7, pro pomocnou slutbu za bitevnimi liniemi v prumyslu net v konservaenich jednotkach (CCC) by byl nucenY. Vgeeka mladet Ameriky bez jakYchkoliv tfidnich rozdila by byla podrobena ureite forme discipliny, cot by bylo die nahledu presidenta zdrave pro narodni moralku. Jake uznani tu dostava, idea Tyrgova, cesta sokolske vYchovy, jet smefuje ptimo k cili, mutne, ne za vetrnYmi zamky, ale k mete skuteene: povzneseni sil telesnYch i dugevnich lidu deskeho. Tyr gova hesla hodi se na presidenttv plan na puntik, nebot' Tyr hlasal: sloutiti lidu eeskemu bez ohledu na strany a zajmy; prospech naroda nade lige; laska k vlasti, laska k svobode; ye zdravem tele zdravY duch! — Nagi isolacioniste presidentovu myglenku o povinnem vYcviku mladete pochopitelne zavrhuji. Oni jsou bud' zabednenci, fanatici pacifismu ci nevedomky napornahaei ukolu pate kolony. Ameriku neochrani sebevet gi bohatstvi, ohromnY prtimysl, suroviny — nYbrt pravenost, postaaitelna narodni obrana na i na sougi. K teto je bezpodmineene tfeba patfieneho vYcviku mutstva pro pole bojove a take schopnYch sil v zatYli — v tovarnach, zbrojovkach atd.

Ma-li dobra vie zviteziti a pine se uplatniti, musi ziskati vetginu lidi; bude-li vetSina dobrSrch a poctivSrch v osade, zvitezi i ye fgem dobra stranka.

Senat schvilil nejpkisnejk piedlohu zakona v dejinach Unie, namiienou proti cizincum. V ptedloze se tacla registrace a brani otisku v§ech neobdant. V minulosti byla proti registraci cizincu znaana oposice a krok ten byl nazYvan neamerickYm. Net od doby rychleho postupu nacistii na *Dade a padu Francie se situate ve Washingtonu vuci cizinctun nasledkem °pra y -neYchobavpiednostpaeklnysie pflostfila. Dnes zastupci lidu v kongresu pfiznavaji, ze zostfeni dohledu nad cizinci by poinohly nagi narodni obrane proti Apehounum nacista, fagistu a jinych podvratnYch Piedloha stanovi pfisne tresty pro ty, kdo radi k odporu proti vladnim nakizenim i pro ty, co by odporovali vojenske slutbe a nabadali jakYmkoli zpusobem k podvratne einnosti proti vlade spolkove, statni i lokalni. 0 teto pfedloze bylo v senate debatovano jen hodinu net byla schvalena, pak byla poslana do domu zastupcii ke schvaleni, ale dosud se nestala zakonem, protote nebyla probrana nitS1 snemovnou a koneene by musela se dostat k podpisu presidenta Roosevelta. PtisnS7 dohled na nekalou einnost cizincu naprosto schvalujeme, ba jsme pro deportaci vSech cizich zivlu, vystavujicich ame. vekejnosti pkeclnosti a vSrhody r(izn-S7ch Jestlite se jim nelibi zfizeni demokracie — at' tahnou do rake state totalitarismu!

Kolik mil spojencii narod eeskk za valek husitskjrch? Mezi narody tadneho a piece mel podpory vydatnej gi, net' tisice vojsk pomocnYch. Byly jimi Vira v Boha i ye vlastni silu, nadeje koneeneho Uspechu i v dobach nejhorT rich a laska bratrska, laska k vlasti a jazyku rodnemu. Slavne zvitezili bojovnici boti, zvitezi take pfitomne nacisty podmaneni eechoslovaci.

Kaidy si musi sam poloiiti dobre zaklady 11vota, vytbrojiti se k zapasu, nebot' ztroskota kaidST, kdo spoleha na cizi pomoc.

Nak v Elk pro eeskou akci. V nedeli pokadal fad Nove Kvety cis. 35 v Elk piknik a veder tanedni zabavu, ve prospech fondu Podnik se yydatil, obecenstva sjelo se z okoli hojne a Vaichni se uspokojive pobavili. ftdd Nove Kvety ma utulnou spolkovou sin prostou dluhu a byt' poetem z men gich, pokraduje zdarne a nezapomina ni na svoji povinnost via& vlasti natich pionS7rft Jeho praci a snaham nest! .= Do Burleson okresu! Vzhfirn na Bazar fidit S.P.3.S.T. a oeskS,ch spolk6, potadanY v opravale sin' ma Nov. 6tvitek 4.. ?'ervence!

'Ye 1. fedu, due 26. 6r,..rvIri.a. 1940, Kdo a co je Mussolini? Vynikajici gvYcarska lekatka rodem Ruska, dr. Angelina Balabanov napsala o Mussolinim tohle: "Bylo mu 20 roktz, kdyt pied vojenskou povinnosti utekl do " %7 STcarska. Byl ubohy a setkala jsem se s nim na schtizi italskYch vystehovalcil. Byl plachY, mel ustragene oei, oblieej vtdy gpinavy, gaty netehlene, svedeici, ze v nich — spal. Byl velmi nemcicnY a vatne pornY glel na sebevratdu. Vzala jsem ho do nemocnice, provedli na nem Wassermanovou zkou gku a dali mu injekci ku leeeni jeho nemoci. Mussolini utilel tehdy jiz nernecky a dr. Balabanova mu zaopatfila nejakY pieklad z nemeiny. Zaeal Gist Marxe a zadal o nem hovofit mezi Italy. Jednou iekl, ae se do Italie vrati a ze tam zkonfiskuje soukrome vlastnictvi, vyhazi Vatikan a udela Italii velkou, silnou a slavnou. Dozvedel se o torn Lenin a rotesmal se: "Italie nikdy nebude vYznamnou a velikou, protote nema uhli, nema surovin." V r.

1912 ut ridil tYdenik "Boj tfid". Kdyt vypukla valka fval, je pacifist a ze se postara o to, aby delnicke tidy italske nebojovaly a ze by bylo dobie, kdyby to Nemecko vyhralo. Pak nejaci Francouzi italskeho piivodu mu dali penize, aby zalotil easopis pro Spojence. Mussolini penize vstreil do kapsy, na pacifism plivl, dasopis a horoval pro valku. Slava jeho stoupala. Napsal take knihu o Janu Husovi, byla pielotena i do anglieiny a vygla v New Yorku v r.

1929. Pak je gte napsal knihu "Milenka kardinalova," potom zkopiroval Shakespeara a napsal tivotopis Julia Cesara, a dodal: "Ja jsem pokraeovanim CesarovYm". Mimo toho zplodil tii radiove sketche: Hale Selassie, Dr. Bene g a Zbyteenost svobody! Mussolini ma nena,vist k eeskemu narodu, protote dr. Bene g byl piedsedou Ligy Narodil kdyt byly odhlasovany sankce proti Italii za jeji piepadeni Ethiopie. flzkostlivi lide si s odvatnYmi talc° porozumi.

A piece z fist UzkostlivYch sly gime easto slova: "Tohle kdybych ja udelal, tak to gpatne dopadne, a on ma iispech." V tech slovech je odsouzeni, ale zaroveri obdiv. Ti odvatlivi maji podle Uzkostlivych z pekla gtesti. A je tomu tak, nenili v odvatlivosti bezmy glenkovitost. Pfedstavme si eloveka Uzkostliveho o svoje zdravi, rodinu, obchod, pfatele, pii praci atd. a mame pied sebcu nepohodlnou osobu, ktera sebe i jine negt'astnYmi, cot. je samozfejme. Nikdy se nikam nedostane, protote to nejmen gi nechce vydati v sazku. Radeji ye svem imkem du gevnim okruhu tivoti a nafike, na — krisi. To je nejpohodlnej gi. Za to ti odvatlivi, jsou-li pravdivi spravni, jsou vgude vitani, s temi se leheeji, veseleji jde, ti maji v tivote tisic motnosti. kostlivost ochromuje, odvaha dodava. sil. Vimeli, co je pravda, nebojme se ji nikdy vyznat.

Podporujme pravdive, mejrne dtveru ye vitezstvi pravdy: duchovni moc pravdy je silnejgi net dela, ji musi moc nasili a hmotakstvi podlehnout.

Dr. Beneg mluvil rozhlasem k csl. axmade. V tragickem postaveni Francie, jejit stateeno, armada nemohla zadrtet ohromnou pfevahu nacistickeho vojska, lope vyzbrojeneho a fitoeiciho za nebS7vale napomoci vojenskSTch letadel — vlacia premiera marSlla Petaina rozhodla se potadati Nernecko o ptimeti. Francie donucena byla zanechati boje a na gi hogi v es. armade ocitli se v choulostive situaci, do nit zasahl odboje dr. Bene g, kterY ye stfedu veder 19. eervna pronesl z LondYna fee rozhlasem, v nit vyzval csl. vojaky a letce ye Francii, aby y e styk s anglickYm velitelstvim a mohli pokradovati v boji z Anglie.

Na:ge navgtevy. Minuleho titery prave ph expedici Vestniku zastavili se u nas mantele Vaclav Kraftovi z Dallas, vracejice se z navstevy v San Ant3nio. Mohli jsme jim osobne projeviti uptimnou soustrast nad Umrtim jejich nadane dcery sledny Franti gky Kraftove, ktera, zesnula po tkimesieni chorobe. Hoste prohledli si tiskarnu techoslovaka a dali si vysvetliti funkce rtiznYch pomocnYch stroju. — V patek k poledni dojel do West pokiadnik Hl. tf. bratr Frank Steiner s dceru gkou sleenou Annie. Mel zde spolkove fizeni a za d ye hoiliny pokraeoval v ceste 0-3 rr5..t ITIMI telly.

Ve sttedu,

194o,

Malokdo z nas si pochtitntva, na rftznern ovoci, te by si na nem nemohi po-

chutnati a telu dodati razne prospe gne latky v nem obsatene, kdyby nebylo veelieek. Stargim je ovtem znamo, ge ma-li se z kvetu vytvotiti ovoce, je nezbytne nutno, aby byl kvet opylen.

To znamena, 2e na biiznu kvitku musi byti pienesen pyl z kvitku jineho. Utkvi-li na blizne pouze jedine zrneako pylu, poene rust ovoce.

Kdo obstard pteneseni pylu? Z devadesati procent vdelky. Proto je spravnYrn tvrzent: Nebyti nebylo by skoro tadneho ovoce! Veelky hledaji v kvitich sladke gt'avy (z nich tvoti med) a pylova, zrnedka. Pti torn utkvi na jejich chloupcich, jimit je cele telidko pokryto, mnohe pylove zrnko a kdy se veelka dobYva do kvetu druheho, tu snadno zrneeko se zachyti na Prof veelky sbiraji pyl? Bez pylu je nemyslitelny 2iyot veelstev, jest veelam i jich plodu duletitou potravou: roene ho spottebuji ohromne mnotstvi. Bylo zjigteno, 2e jedno veelstvo ho spottebuje rodne asi 100 liber. Pylova zrneeka jsou razne velikosti, tvaru i barvy.

Vdelky ptinag eji do Ulu pyl na zadnim (ttetim) paru notek v tak zvanYch ko giecich, utvotenYch z dlouhYch chloupkt. V Ulu je pyl uloten do bunek, je upehovan a o getten, aby se nekazil a yydrtel dlouhou dobu. Veelati kikaji o pylu, ge je to vdeli med. Bez pylu nebyl by moth* tivot vdel, bez pylu, kted veelky ptena geni, nebylo by ovoce!

SlavnY historik Ludwig yeti ve viterstvi spoCeleinu vzdelanemu svetik znamy historik a tivotopisec Emil Ludwig, dojel min. tYdne do New Yorku pies Kanadu a byl oblehan novinati, zvedavYmi na jeno ustidek o vYsledku valky. Ludwig odpovedel, te stale yeti v konecne viterstvi spojencu, net dodal k tomu, te v ptipade viterstvi nacisttit, v genernecka valka proti Spoj. Stattun je jistotou v nekolika Indio letech. "Spojenci mohou vzdorovati nacistinn veene," pravil Ludwig. Nekdy v listopadu tohoto roku mela by Anglie miti leteckou pfevahu nad nacisty. Jestli ale Hitler vyhraje, pak Soustati bude dent valce s vtenemeckYm svetem a braniti se bud' pfimemu vpadu do zeme anebo ttoku v Jitni Americe roku 1943 nebo 1944. Ludwig je autorem tivotopisu v gech tti diktatort — Hitlera, Mussoliniho a Stalina — a jeho knihy vynikaji bystrYm postfehem a pfilehavYm vystitenim povah techto samozvanYch Skuteeni, vhodne fizerki price je tajemstviin tspecht hnizd sokolskYch. Pokud ona bude zakladem snah Jednot Sokola, potud neutkodi jim nijake vichtice, tim mene neptizen a pomluva tktdct, tkla.dy nepfatel. Pracujte! Oasto pfi zajezdech do natich osad slycham natek, Jednota nepotkava se s porozumenim, te nema ustlano na rt gich atd. Tedy na rtitich byste chteli — spati? Nejste prvnimi; ve smeru tom mate "slavne" pfedchtdce v davnych obyvatelich mesta Sybaris, ktefi v bohatstvi svem tak byli rozmarili, ge pravY Sybarita celou nod nespal, byl-li shrnut nekterY listek riftovy, jimit vystYlali loge sve. Rano vstaval takovY nieema vtecek otladen a otrok pokojsky dostal karabadem. A konec toho? Rozmafili sybarieti nedovedli branit mesto proti navaltm neptatel, najatYm toldneftm nepfirostli odporni lenoti k srdci a tak jednoho dne Sybaris padla navtdy.

2a,dna gkoda! Proto sokolska chaso, tadny chabY, ottelY, nemutnY natek, nybrt neanavnY, novY, udatnY eM! Nenatikejte na nedostatek podpory, ale domahejte se ji. Nemiltet' mesto na hote letici bYti skryto, anit mohou skuteene zasluhy pro vtdy bYt umleeny. Jen to mejte na zteteli: Z . adnY, rozsvite svici, nestavi ji do skrYge, ale na svicen, aby svitila vg em, kteti jsou v dome. Pravite: U nas nepteji Sokolu, kahlY krok jest marnY. Dobke, posly gte z knihy knih: Byl soudce v jednom meste, ktedt se Boha nebal a eloveka nestydel; byla tam take vdova, i ptigla k nemu, tkouci: Pomsti mne nad protivnikem myrn. On pak dlouho nechtel; ale potom kekl sem sobe: ACkoli se Boha nebojim, ani eloveka nestydim, vgak g e mi pokoje neda vdova tato, pomstim ji, by naposledy pti gedgi, nezhanela mne. — Jak se to hodi na pkipad Soudcem tim jest krajanska vefejnost, vdovou pak vane jednota, nenalezajici podpory; jako tam soudce bal se pohaneni, tak, zde divy cirri obava pted tsudkein vefejnosti ovtern'inusite dnit# aby tento asuclek --z j-8trane

Strana 13.

VESTNIK Proti spolku, kted nic neznamena, nic necifela, pied vefejnosti nieim vykazati se nemttie, snadno se broji, snadno se vitezi" (Tyrt). A nemyslete, 2e tteba si pouze dupnout a vte to po vagem ptijde. Tak to v tivote nechodi, naopak tu tfeba vedle pile a pfieineni take opatrnosti a rozmyslu. Proto tijte v miru se vtemi destnYmi krajany, nezadasajice ovtem zasadam sokolskYm, sport s ostatnimi se varujte a pfedevtim jakehokoli stranictvi se vystfihejte. Teite zdarne hkivnou propiljeenou, aby se varn nestalo jako tomu linemu sluhovi, jent vzav htivnu a zakopav ji, chodil jenom na vYlety a zabavy.

Co byla mu platna vymluva: "Al pane, zde hfivna tvd, kterou jsem zakopal do zeme, nebot' jsem se bal tebe, jet() jsi dlovek pfisn?"

Vezmou i yam htivnu vagi, nebot' katclemu, kdo ma, bude dano; ale od toho, kterY nema, i to, cot ma, bude odriato. Kdo stoji, hledit, aby nepadl! A nejlepe jest — nestati, proto: Ku ptedu! t irite se! Mate pied sletem Jitni 2upy! Na zdar! kid Svaz techoslovanil, C. 92., Fort Worth, Tex. Mili bratti a sestry! — Vypada, *te budem mit dettivy rok, neb u2 druhY tyden co nam katclY den prti, aekoliv myslim, to by to melo bYt ut" dost. Take v nedeli na Den atmt nam hodne zaprtelo, ale dost se nas jette setlo a dobte jsme se pobavili. Program zahajil Marvin Brown Jr. v anglicke fedi k otctun a mistopfedseda br. Joe Bartek v 'Ceske. Katclemu se oboje fedi velice libily. Basnieku k actin pfednesla Martha Huberiak, "Mtj otec" pfednes1 Carl L. Mika v anglicke keel a "Otetv svatek" Lilli Matutovich v Ceske fedi, a Bennie Miller sehral d ye pianova sola, vtichni se znamenite drteli. Ku konci Lillian Matutovich hrala na piano "Beer Barrell Polka", Helen a Steve Matutovichovi, Richard Jr. a Martha Huberiakova zpivali a Carl F. Mika vyvalil beau na jevitte, cot bylo hezke. Dekujeme sestfe Joe Kodi za jeji praci. Ted' pfitla tada na tatinky, kterY je nejmladti a nejstarti, byli to Helbing Murphy nejmlaciti a Robert Jeemenek nejstarti. Oba dostali malt' daredek.

Pak jsem vtichni po yeeefeli a veder Jane meli zabavu, pri ktere nam tech Melody Boys hrali.

Take jsme men navttevu z Kansas, Lewis a Mary Halm a maid, Mary E. Sedan, kteki se pfijeli podivat na jejich bYvalY domov. Take dekuji sestram, ktere nam vypomohly v kuchyni.

Zabavni vYbor. kid VyAehrad, eislo 48., Taylor, Texas.

Ctena redakce Vestniku, bratfi a sestry!

Davam varn vedet, to potadame piknik pro kandidaty v nedeli 30. Cervna, tak kdo chce vyslechnout kandidaty, tak se dostavte, bude tem mluvit pluk. Thompson. Hudbu budeme mit peknou, budou hra.t Burlesonians z Caldwell.

Budeme mit chutne barbecue a klobasy. — Zaraven vam davam vedet, bratfi a sestry, abyste se dostavili do schtze prvni nedeli v Cervenci, t. j. 7. Cervence. V padu tpatneho poCasi o Wen pozdeji, do sine faclu Vytehrad Cis. 48. na Bayersville. S pozdravem jsem, Mary Leshikar, tadova dop.

POSLEDNi ZPRAVY. V pondeli v 5:30 odpoledne ustal boj na ptde Francie nasledkem kapitulace franc. vlady vtei Italii. Taliani vynutili na krvacejici, yysilene Francii krute vYpalne, aekoli proti ni bojovali toliko dva tYdny a ve skuteenosti vojensky nideho nedokazali. Podminky oznameny budou behem 48 hodin. Kapitulace hrde, mocne a siretern obdivoyane Francie oslavena byla v Reichu tilenou radosti: po deset dni budou vyveteny vlajky svastiky, celYch sedm dni yyzvaneti budou zvony, potadany prilvody, slavnosti, pitancie a pod. Aim hYfi barvami vlajek a praport. Taliani v celem kralovstvi hulakali a na fleet fatisticke strany pili vino, pfejidali se polentou a makarony. Ve Francii naopak v AterY vialy narodni vlajky v pull steine — na znameni celonarodniho smutku. Fra.ncie podlehla, nepfatelske hordy obsadi dy e tfetiny ptcly statu, Taliani zaberou cele pobfeti na Sttedomoti.

Zdvotilost jest pzdp„ jet nate /lurk ylast-t,

OZNAMUJI SVOJI KANDIDATVRU. Bude to trochu deal pfedmluva, net se dostanu k jadru yea Spolkova price nekdy bavi, jindy vskutku teti, ale Casein se z ni opravdu dela nanic. inske ptislovi pravi, to malt' stromedek nema takfka tadneho stinu. JinYmi slovy, nic nedelej a price tvoje nebude ukazovat tadne chyby.

Jednu takovou chybu jsem provedl, kdy2 jsem napsal itvahu a promytlenem planovani pfittiho sjezdu. Asi za tYden dostal jsem dopis, kterY byl adresovanY "c. o. Postmaster", Houston, Texas, a byl dan na vlak jezdici mezi Dallas, Temple, Taylor, Smithville, La Grange a Houston. Nevim, z ktere osady prises. Bylo na nem razitko vlaku jedouciho jitnim smerem.

NeznamY bratr vyleval v nem sve upfimne rozhofdeni. Byl to bratr, ponevadt nebratr by se o podobne zaletitosti nestaral. A minis to uptimne, jinak by pohodlne nechal veci betet.

Vettina z nas musi citit opravdovY zapal nebo vnittni rozechveni, abychom se rozkyvali k nedemu mimofadnemu. Psal, to "posledni sjezd jste zbytedne protahovali, a veil byste chteli odbyt vie nahonem, aby se nic spravno neujednalo."

Provedl jsem druhou chybu a size: ve schtzi Hlavni tiradovny bylo rokovano, by zpravy ttednikt, ktere budou ptedloteny delegattm ye sjezdu, byly pfedem otitteny ye Vestniku, eimg by delegattm byla dana pkiletitost studovat tyto zpravy ve volne chvili jette pied sjezdem.

Br. Kacif dal navrh, aby br. Valdik dopsal elenum teetniho vYboru, elenfm tiskoveho vYboru, vrchnim ulekati a redaktoru, zdali oni by rovnet chteli podati sve zpravy tim samym zprtsobem. Navrh br. Kacite byl ptijat a Valeik, pisatel techto fiat, provedl nerozva gnY skutek, to Ukol pita' a ftem zminenYm elenum dopsal.

Ptitly na br. tajemnika odpovedi, celkem pfiznive, ale pfitla take odpoved' ukazujici, kdybych&lc nedelal, bylo by to cennejti. Proto oznamuji svoji kandidaturu, to chci bYt malYm stromeCkem. Ale na vysvetlenou podavam onu nepfiznivou odpoved', psanou anglicky: "Bratte Kubeno: Nevidim, prod diktator Valeik zbyteene mrhe. dobrou 3centovou znamku na Clena teetniho vYboru. Stejne on si udela jak se mu libi, bez ohledu jestli je to dle stanov nebo ne, anebo dle pravi teetniho vYboru.

On odstranil t eetni vYbor ze schtzi H. 'CT., a nyni ma nery a taludek tadati nas, abychoin schvaiovall jeho jednani. Kdyt to bude siougit jeho zajmtun, on odstrani i sjezd. A konedne, kdyt chce vesti celou Jednotu, nad pottebujeme sjezd? Jen nechejme diktatora Valdika, aby vypinil Vestnik, a my vticimi mtieme ztstati doma a utetfime yydani. — 'active Tvtj Tedy oznamuji svoji kandidaturu: budu stale tim, eim jsem byl od doby, kdy mne br. Sidenafik piaci po zadech na sjezdu v Houstonu, fekl mi: "Davej na ty sakramenty dobry pozor". Budu "ttikou", budu "rejpalem", budu "bufidem", a vtechna to vyznamenani, jieht se mi od roku 1924 dostalo, ponesu s radosti, ale nectitejte po mne, abych byl tplhavcem nebo obojtivelnikem.

Jette z cletskYch let si pamatuji, to jsem se v hodine nabotenstvi nauCil: "Bud' tee vase ano, ano; nikoliv, nikoliv; a co nad to jest, to Stephen Valeik. od zleho jest."

Anton, Texas: Bratte Steinere, je to kresne (teat rekiamy, ale tyto reklamy, co jsi prokazal, to melo bYt dano nejdfive elentm k odhlasovani, a teprve veci provadet. A kdyt Cleni se na to trochu ozvali, na ty tvoje reklamy, ktere staly eleny hodne penez, tak si z nich udelat jette potklebek. Ja myslim, to to vydani, za ty tvoje reklamy, pads tpine na tvoji kasu soukromnou, ale ne na kasu S.P.J.S.T. Kdo si chce lat rekiamy, tak at' si za ne plati sam.

A s terni tvojimi pokroky by jsi asi take brzo ptivedl Jednotu do apadku.

Pohodu tu mime velice dobrou, vbecko dob re roste, Jen, aby na nas kroupy neptiNy. bi It i`.4011 pozdravem

:ro;

e

vEsTNIK

Strana 14.

PkEHLED NOVICH CLEN11 ZA KVETEN 1940. it ad

Vida BCD GI 1 1

1 4 4 8 9 15 17 17 24

26 26 26 28 28 28 28 28 28 28 28 28 28 28 28 28 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 35 40 47 47 48 48 48 49 49 49 51 51 54 58 58 58 58 63 68 70 70 70 70 70 75 75 81 84 84 87 87 88 88

1 1 1 1 1 1

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

MEW

Stall Obits 33 43 50 26 33 32 16 28 22 25 20 19 25 32 40 29 25 16 24 34 31 25 19 25 20 16 16 36 26 19 35 31 22 31 37 21 17 16 17 40 49 23 46 51 29 17 34 27 41 28 28 16 35 20 22 28 29 43 16 19 22 16 19 22 32 40 29 40 16 51 34 19 29 22 20 23 20 35 34 18 31 23 21 20

500 500 500 500 1,000 1,000

1,000 500 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 500 500 1,000 500 500 1,000 500 1,000 500 500 1,000 1,000 500 1,000 500 500 1,000 500 1,000 1,000 1,000 500 1,000 2,500 1,000 1,000 2,000 2,000 1,000

1,000 500 1,000 1,000 1,000 500 1,000 1,000 500 500 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 500 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 500 500 500 1,000 500 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 500 500 1,000

88 1 1,000 22 88 1 500 34 88 1 40 1,000 88 1 29 500 88 1 35 1,000 88 1 16 1,000 88 1 42 500 88 1 40 500 88 1 37 88 1 39 1,000 88 1 24 1,000 88 1 500 38 88 1 38 500 88 1 41 1,000 88 1 46 500 88 1 18 1,000 88 1 38 1,000 88 1 27 1,000 94 1 28 1,000 94 1 17 1,000 94 1 19 1,000 94 1 24 500 94 1 17 1,000 94 1 18 1,000 94 1 24 1,000 94 1 19 1,000 94 1 18 1,000 94 1 19 1,000 94 1 20 1,000 107 1 22 1,000 110 1 20 1,000 112 1 27 1,000 112 1 26 1,000 112 1 16 500 112 1 19 1,000 112 1 25 500 130 1 1,000 19 146 1 42 500 147 1 30 500 148 1 43 500 148 1 23 1,000 148 1 27 1,000 148 1 31 1,000 148 1 44 500 151 1 37 1,000 154 1 50 1,000 154 1 20 1,000 159 1 35 1,000 161 1 27 1,000 Pojig teno v tilde B - 37 dlent Pojigteno v tkide C - 77 dent.

Pojigteno v tilde D - 17 elent Pojigteno v ttide G - 2 oleni Pcjigteno v tkide I - 2 dleni Prtmerne staii - 28 let, 2 mesice, merle.

Prtmerna pojistka $865.00 mene.

Ptipojigteni: 88 1 20 500 Pd-up certifikaty: 9 62 208.00 25 53 798.00 DETSKY ODBOR lad Doeas. do 16 let 20Ieta-JC End.-18 9 1 24 3 28 29 40 47 68 81 84 88 1 2 107 5 112 3 142 1 148 1 151 1 161 1 Pojigteno v dodasne pojistce, - - - 17 &exit Pojigteno v 201ete do givotni - - - 10 elent Pojigteno ye splatne v 18 letech - - 3 dleni ODOTA SE: a (Menu Poj. na Ptestoupenim z D. 0., odstoupenim, vyloueenim atd. - - 49 40,000.00 timrtim 9 7,730.00 S bratrskYm pozdravem, Edward L. Marek.

Dne 30. kvetna 1940.

Ve Atedu, doe 26. der yna 1940: Anton, Texas.

K uvaieni bkatriim deIcgatinu.

Prod by nemohl bYti Vestnik ti gten tak jako nage stanovy a na ge lekatske listiny. Celt' v matetske fedi a celY v anglicke keel, v kaidem eisle? A tim by se vyhovelo v gem. A je to pottebne a skorem nutne. Ptichod novYch elent rozhodne vytaduje tento ptidavek v anglieine, a mnoho tech, Co jsou jit eleny, take. A za tieti, je to skorern nucene v teto kriticke dot* kdy se mezi nami pohybuje pino zradct.

Pohodu tu mame delikatni, zase nam tu dobke zaprgelo. Ad jsme vlahy meli je gte dostatek, ale nebylo to na gkodu. A misty take hodne kroupy potioukly. mnoho baviny muselo bYti pteseto tam, kudy kroupy pke gly. Urody pekne rostou. Mesta Lubbock musi miti asi take velmi dobrou pohodu, roste skorem at" zazradne, a take vgechna druha mestedka se 6ini.

S bratrskYm pozdravem, Jos. Cuba.

PitIROZENE A UMELE DRAHOKAMY. Jednim z nejvet gich ptirodnich tajemstvi pro vedu jsou pfidiny, z nich se pohybuje tak zvane, "mrtva" hmota, aby na ptiklad vytvoilla krystaly. Bohatstvi tvarti, ktere hmota v techto nerostech vytvati, je ut" davno systematicky zkoumano, ale prod na pfiklad korund krystaluje v hexagonalni soustave a ne v jine, je8te nevime. Ge vtak v netive hmote jsou docela urCite skryte sily, ktere ureuji toto formovani hmoty, dokazal nezvratne dr. Liesegang, ptednosta frankfurpkeho VYzkumneho Ustavu pro koloidy.

Hodime-li do vody kamen, utvoti se okolo mista dopadu pravidelne kruhovite viny. Jestlite na sklenenou desku, pottenou telatinou, kapneme stkibrneho rortoku, vzniknou po dvou dnech podle nejakeho tajemneho zakona v docela pravidelnYch vzdalenostech okolo kapky kruhy. 6asto se vytvakeji okolu Ustkedniho bodu silne prstence, stkidajici se v docela pravidelnem rytmu s kruhy tenkYmi, a tento zyligtni tkaz t. zv. Liesegangovych kruht je zakladem vytvateni krystalickYch drahokamt. KatdY snad jit videl v kousku achatu easti takovych kruht, ktere se rtznosti znaene odliguji.

Dnes dovedeme napodobiti ptesne tvoiceni krystaly. Leje-li se kyselY kfemiditan sodny do reageneni nadoby pies krystalovanou med'natou sal, poor= jit po nekolika minutach rfisti z med' natYch krystal y smerem k hladine tekutiny jako gpendlik tenoueke, jemne zelene nitky. Tyto nitky jsou v gak trubiekami s neobyeejnym jemnYm prtmerem, jimit ustate. tekutina stoupa nahoru, av gak nejen tekutina, nYbrt take - a to je nejpodivuhonclejAi - med', ktera se timto zpitsobem dostava, k horni yrstve kapaliny. Pki torn tvoki med' stejne, achatu, podobne shluky a necha-li se tekutina vyschnout, je =trio ziskat z nich timto zptsobem po rote achat.

Avgak bylo by nejen zajimave, ale i velmi utiteene napodobit i ostatni veci, ktere nem dala pkiroda hotove. KaklY snad videl zkamenele dtevo, avgak jenom mak) lidi vi, ze je to dtivi, ptemenene skoro v rudu. Ptiroda zptsobila, kus dkeva za nekolik stoleti ztvrdl jako telezo.

Tento kus &eva ma dnes tpine vlastnosti teleza. Jak tedy nyni takovou dlouhou ptemenu provest umele a se stejnou rychlosti jako tvoteni achatt? Je tudit samortejme, ze takovY postup by mohl miti neslYchanY technicky vyznam.

LondYn. - Anglie ma pohotove etyki miliony mutt na obranu souostrovi proti ittoku Nemecka, kterY zadal leteckYm bombardovanim. Z Australie ptivezeno ve dtvrtek dal gich 50,000 mutt, ten sam den naverbovano dal gich 750,000 Anglieant do armady. Po cele zemi postaveny byly betonove a ocelove "sruby", opa,tkene kulomety a grapnely, jichg ma bYt utivano pc) americkem zptsobu za easu Indiant proti nomeckYm oddilum z letadel spou gtenYm. Anglicka vlacla je odhodlana bojovat dale, tteba by Francie uzavtela s Nemeckem pkimeti. Spoleha hodne na moderni francouzske valeene lod'stvo, ktere ma pomoci v geobecnY utak z more na Anglii odrazit a na rychle dodavani jak letadel tak jinYch zbrani a potravin ze Spojer&h Stitt.

Ve

vEsTIOR h

dne 26. . : corvna 1940.

MM[1.111.0•MOKNEW

MARIE TIPPMANNOVA:

P

DEVCE KTE. E MELO ODVAH U ROMAN ..M.0.•0•=0.0.•1•041=4/41•11.0.1•11. ■■•■■■■••■YONO4Ma■I

"Tak vid.is, nutit mne, abych jedla a je mne zle," vyeitala, kdy se vratila.

"MuSit k lekafi,nemohu dovolit, abys hladovela. Jsi-li churava, pojedeme do KarlovYch Vara."

"Mne myslim, Karlovy Vary nepomohou," fekla se smetnou vatnosti. Pak se jeji oai zasmaly. "Toniku, ja budu mit, myslim, toho prvniho kluka," rekla bez fivodu a jeji cela tvafieka prozrazovala odekavani, co tomu jeji mantel fekne. Cekala, ze vyleti radostne a tetila se na jeho pfekvapeni. je to moZne?" "Co by'to nebylo moZne, je to pravda a prod MO'S' Jeliti, copak je to nejake nettesti?"

"Majko, snad se rn.Ylit, hlavu bych si rozbil je-li to pravda. V.Zdyt' jsi jette dite.

"Bo ne. Tondo, nepovatuj mne stale za dite, ti g jsem dokazala nekolikrate, ze jsem vazna Ja, se na Tonoutka tetim. Anda Kurbft chodila se mnou do tkoly a ma take kluka. — Jen aby to nebyla holka; to by nemela tovarna zajitteneho noveho majitele."

"Majko, nebylo- by lepe zajit k aby to toho zbavil? Hled', jsi tak hezka, dite zniei tvou mladou, kfehkou krasu, po diteti kaZda Zena ztloustne. Jette jsem neutil tveho pava-• bu, nerad bych se s nim tak brzo loueil."

"Ani kdybys mi slibil nebeske kralovstvi, nezbavim se det'atka. Ja se na ne tetim, strasne "Majko; to neni hraeka. Dite apIne zmeni nas zgasob tivota."

"Zmeni, to ja vim, bude pak krasnejti a aeelnejti budeme se mit o koho starat."

"Jako by tech starosti bylo mad°. Ma draha, nevit, jak mi jde nekdy hiava kolem."

"Tobe taky? Myslela jsem, ze jen mne. Ale neboj se, Toniku, vyhrajeme to! Vtdyt' jsi del, jak ti pani byli nadteni natim projektem, hned by chteli do kumpanie." " Hee ' se mluvi, voda teee, nemam od nich odpovedi posud. Kdyby se vyjednavani zhroutilo, jsem ye velmi teZke situaci. Majko, vis, ze Laurendrovi prodavaji tovarnu. Je tit v konkursu.

Protahl to dele, net jsem eekal, ale obavarn se, ze nedostanou tolik, aby byla pohledavka banky, za nit ruaim, kryta. I kdy ne vtecko, nee° budu muset zaplatit."

"Ja. vim, Toniku, doeetla jsem se to v korespondenci. Nechtela jsem o tom sama zadit, abys to nepovatoval za vYaitku. Doufam, te do to doby bude jednani s koncernem skoneeno, pak ziskat lehko aver."

"A za techto pomera si troufat mit decko?"

"KatclY nadenik si troufa, a neboji se to odpovednosti. Ja jsem nikdy nebyla zbabela.."

"Nemat jette pojem o odpovednosti."

"To je kfivda. Mam velmi silne vedomi odpovednosti, snad vic, net mazes tutit". Chtela fici "vic net' ty", ale spolkla tuto vYeitku. Mela plat na krajieku. Doufala, ze jeji mut bude nadeji na potomka nadten a on to pita' tak chladne.

"Kdft bude mit deck°, nebude uz myslit jen na me," zaeal mazlive.

"Budu, prave budu. Chci miti tve zosobnene ja ye druhem vydani, chci mit kloueka, dokud jsme mladi, abychom mu mohli vdechnout silu k tivotu. Chci z neho vychovat dobyvatele, ka, eloveka, kterY nezne, nepfekonatelnYch pfekatek."

"Bote, kdyby nebylo toho 2enskeho romantismu," povzdechl Kurc a mleel. Videl, ze neni vhodna, doba, aby se ted' s Majkou pfel, doufal, tie po druhe bude povolnejSi. Piepoeital se.

Majka stala na svem. 0 tom, aby sla k lekaki, neehtela ani slydet. Vzporninala na Finu, s jakou deck(); ad neve'cldla ant

zda si ji Pladek vezme a to deck° jej pkimelo, ze spinil svou povinnost.

Od to doby, co Stradka dostal vYpoved' a ona vetti plat, byla jeji domacnost Wastna. Byla pygna, ze jeji pkijem jest vySAi, ne2 jejiho mutie, a jeji tchyne ji za to ptimo hYekala. Chlapec byl jako jablieko a Majka, kdykoliv potkala Finu s kocarkem, kdy v nedeli dopoledne sveho broueka vozila, brala jej z poduek a mazlila se s nim.

"Vy jste, pani Majko, jako ta maid holdidka, kterou jsem poznala na klinice, ta byla taky jako dite, a jen se tetila, jak si bude s ditetem hrat, vy vypadate prase tak."

"V'Sak poekejte, az budu mit sveho kiuka, to uvidite, jaka, budu dustojna mama," branila se Majka a prepoditavala mesice, kdy to bude Doakat se nemohla. —— — Toyama Laurenderova byla exekuene prodana za babku, pies dveste tisic mel Kurc doplacet bance. I Majce se nad touto eislici zatodila hiava. Nespali oba cele noci. Majeina odvaha poklesla, tvatieky pobledly a se s yYm vydutYm bkiSlem vypadala velmi uboze.

Sluka, kterY byl dirigentem banky, napsal Kurcovi, ze bude tteba, aby obnos bud' zaPlatil, nebo dal zajistiti na svem podniku.

Kurc se obaval, ze koncern, s nim zaeal vyjednavati, at' se dozvi, ze tovarnu zatilil novou hypotekcu, jej bude hledet utisknout a ziskat jeho majetek za vYhodnYch podminek, ze skoupi jeho pohledavky a polene ho do konkursu.

Neudela-li to koncern, maze se najiti jinY ptitelieek, kterY skoupi smenky, bude Zadat okamtite zaplaceni a vyutilje neschopnosti dluinikovy, aby ho znieil a ziska tovarnu ye dragbe a pak bude jednat s koncernem sam.

Kurc se ve svYch obavach nemYlil. Straeka byl uz v pine praci, potloukal se stale u soudu, dozvedel se o draZbe Laurendrovy tovarny a tugil tuene sousto. Obihal bohate lidi, licil zisk, ktereho by mohli dosahnouti a smlouval o provisi. Belhal se po meste ptedstiraje ochromeni, aby neptiSel o pensijni rentu a shadel nekale obchody. Vypadal ve svem o gumelem gosaku jako havran, chytal zakazniky, kteti s1i k doktoru Vytinovi, zrazoval je, aby tam hledali pravni porady a nabizel se, ze co pottebuji, jim opatti lacineji. Byl nekolikrat obZalovan z podvodu a vZdycky se z toho vyvlekl. Ale piece se nagli bloudove, ktere ziskal svou filisnosti a ptedstiranim, ze jim udela praci levne.

Jsou lidi, kteki nekoupi zbotil ye sluSnem solidnim obehode ye strachu, ze je drahe a vybiraji je radeji z nepotadnYch hromad v pochybnYch obendcich s ilusi, ze koupi lacineji. — TakovYm bezcennYm, jarmareenim zbaim byly rady a prate nesvedomiteho Straeky. Ted' se chytil nadeje na snadnY zisk a shamel v gude, kde by nakl interesenta na Kurcovu tovarnu. Nezapomnel jeste, jak mu Majka vIancelati Slapala na paty, nezapomnel, ze mu Kurc slibil koZich, kdy mu Majku pogle do bytu ate se mu pak vyhnul, a ani ho neptijmul, kdy2 se jednou u neho hlasil. Nemohl Majce odpustiti, "tie zbavila jeho Zenu pkilaitostneho, tfeba nedestneho vYclelku, kterY by Mu ted' pfikl vhod, protole by stale ve finaneni tisni.

Hledal spojence, ptemfAlel, komu Kurc kdy co nepkijemneho udelal a tam 'Sel pak hledati pomoc. Vzpomnel si na Sluku a v domneni, ze se rad Majce pomsti, zUSel k nemu do banky.

"Pane kediteli, mate pohledavku proti tovarniku Kurcovi, hled'te se krYt, je to tam gpatne."

Sluka zvedl hlavu a podival se na Stradku podraldene.

"Mate nee° obchodniho, pane Straeko, ptejete si uloZiti penize?"

"Ne, nepteji si nic takoveho. Pti gel jsem vas upozornit, nekdy takove upozorneni je lepsi, net' vYbornY obchod. Ono to s nim uz dlouho praska, vedel jsem to uti", kdy zaeal chodit s Majkou. Slibil mi tenkrat koZich, po glu-li mu ji do bytu. No, sla sama, nemusel jsem ji moc nutit.

Je pry v jinem stavu, myslela, buhvi jak to nechytne a ted' bude na holiekach."

"Pane ileetni, pkipravte mi lustrum Klapka a poSlete jim kontokorent, zadali o nej!" natizoval Sluka s tvati, jakoby Straeku neposlouchal a piece mu pilsobilo pkijemne rozechveni vedomi, ze se Majka potrestala. zc't iipozorndni, ale jsem dobte

Strana

it

movan; myslim, 'tie vas risudek je pieddas14.

Pokud vim, vyjednava inienYr Kure s koncernem a podminky, ktere mu nabizeji, jsou vSr borne. - Dohodnou-li se, byl by z bryndy venku."

"To je to prave, dohodnou-li se. Nemyslim, 'tie sednou tak lehce na lep. Oni take vedi, v jakern je postaveni, budou dekat, az nebude moci s mista, a koupi to tteba za babku. Mohl bych• sehnat proti nemu smenky, byl by zniden za chvilku."

"Na torn nemame zajem, aby byl znieen a vy, myslim take ne. Nic yam neudelal."

"Ale daly by se ph torn yydelat penize. Statisice by se pki torn daly ziskat. Pane dirigente, kdybyste ho hnali do dratiby, mel bych na tovarnu kupce a kdyby ji dostal lacino, nekoukal by na nejakYch deset, dvacet tisic."

"Tak o to se yam tedy jedna? Ne, pane Straeko, na takovehle obchody mne nechytite.

S varni se do obchodu nedam, na to jsem moc Gists'. Nejdtive jste mu posilal &Yee do bytu a dobte vim, prod jste ptitiel ke mne, nemyslete kdy si je vzal, starate se, abysme jej znidili. Ja, si, tie varn nevidim do karet, vy lumpe! Hled'te, at' jste ze dveki!"

"Mohli bychom se rozdeliti, rozmyslete si to!

To chranite jeho, nebo panieku?" zasydel Straeka a 'Ael. Umirioval si, tie smenky, o nich vedel, tie by byly ke koupi, dohodi jednornu mistnimu lichvai a tie dojde cile oklikou. Kdyti banka piijde o penize, bude za to odpovidat Sluka.

"Odmenim se mu, ze me tak ptijal, ten lump mu ptijde draho."

Sluka dlouho ptechazel po kancelati, nei se uklidnil. Upozorneni Straekovo jej nutilo k vetsi "Budu delat svou povinnost vridi bance, ale zbyteene Kurcovi Akodit nebudu. Ji je asi chudakovi dost zie. Ach, tiiyot je pes a nekouka, koho kousne."

Nepoladal od rieetniho, aby mu piedlotiil stay aktiv Kurcovy to yarny, aby nevzbudil podezteni, a yyhledal si je sam.

Seal nad listinami, ktere mu byly smutnYm syedkem, tie Kurcova tovarna je ve stavu velmi desolatnim.

"Kdybych jen veal, na kolik jsou ty smenky, o nich Stradka mluvil, nemel jsem jej tak zahnat, mohl jsem se nem dozvedet a Majku yeas varovat." Nemyslel na Kurce, vzpominka na malou, bezbrannou tienutiku, zatezavala se mu do mozku.

"Kdybych vedel, kdo ty smenky ma, informoval bych se. Nechci nic zanedbavat a nechci ptilthnou horlivosti Ublitiit. Kdybych hnal tovarnu do prodeje, motina, tie by Majka myslila, ze se ji chci mstit."

Mlada Zena vedela, jak tetka je posice jejiho mule, ale doufala stale, tie dojednani s koncernem bude uzavfeno, nei dojde ku splatnosti smenek.

"Jen aby nekdo mute nezaskodil, aby . nevypovedel nekdo hypoteku ted' v nejhor gi dot*" starala se. Nejstratnej g bylo, ze nevedela, odkud mute prijiti pohroma, nemela znalosti, kdo jest tovarne ptizni y a kdo ma zajem na tom, aby upadala.

S Kurcem nebylo mono o tom mluvit. Byl stale rozeilen a ad se snail pied Zenou vypadati berstarostne, vycitila, jak se ptemaha, a tvafila se, ze to nepozoruje, aby tim netrpel.

Nevedela, na koho se ma obratiti, kde hledati rady.

Nekolikrate ji jmeno Slukovo proletlo hlavou, ale odhanela to mySlenku. Nevedela, jak by ji ptijal, bala se, tie by ji odbyl. Zhubla, jeji odi se uti nesmaly a sedala nad knihami v kancelati jako zatezana.

Stars' ridetni, vida tipatnou situaci a cite, tie nese spoluvinu za to, tie yeas gefa neinformoval, zatiadal o progateni. Mel uti yysloutieno, SO do pense a utikal z hoticiho domu.

Majka ted' sedala v kancelati s mladYm mutiem, s malou praxi, kterY zkoumaje knihy citil, jak je podnik nejistY a nevida zaji gteni existence, nepracoval dosti intensiyne.

"Mrij synedku mats', ptijde g do 'ApatnYch pomerri," natikala, myslic na sve det'atko, ktere se hlasilo k tiiyotu.

"Snad jsem piece chybila, tie jsem to zavolala k zivot i, Kclo vi, jak to s nami dopadne," (rokreAvanfl

Ve „stredu, dne 26. eervna 19,40.

V1f;STN1K

Rtrana 18,

ODA DOPISOVATELSKi Needvilie, Texas.

V minulern oznarneni jsem zapomel na nejdilletitejei yec a sice prosbu k naeim maminkam a tak prosim dalk dopineni.

Jak jit vite vgichni, budem potadat na Fair, child piknik v prospech S. A. C. T. v nedeli 30. dervna. Prosime v gechny hospodyriky ze zdejMho okoli, aby pkinesly ptipravena kutatka, okurky a hizne pedivo, nebot' bude pro ptitomne poda yan obed a veeete, abychom jako vtdy, veechny dobte pohostili. Zabavy bude dosti, tea vYtee.ni teenici. Na g konsul dr. Hollub a senator 8ulak, kterY je ted` kandidatem do kongresu za ride distrikt. Hudba ve dne i veeer bude Cmajdalkova z Fayetteville. Prosime o hojnou Ueast.

Na Sdruieni zase ptispeli po $1.00: Josef a Rozi Valeik, Josef st a ml. KlinkovskY a mantelky; 75 e Albert Jeiek a rodina; 50c Vaclay Brot a mantelka a Josef Ra gka a mantelka.

Vee bude odeslano po pikniku na pattiene misto.

V minule schfizi byl ptedeitan dopis ye Vestniku, kde brats Karel LatnovskY popisuje jejich praci v Ennis pro Sdruteni. Veechna vain Best tam v Ennis. Takova svorna, spoledna prate, a takove oceneni zasluh bez ptedsudkil vyznani, jest prave americke demokraticke jednani a ne pouhjr 2 yast. My zde, radi — velice radi bychom sii dle Va geho navodu. Bohutel, jegte nejsme asi tak vychovani. Dle vas, poEdirne si tea to zlatou knihu, do ktere tea dame katideho alena a ka2dY dareeek. Bude to pamatnik, jak kdo citil v teto neet'astne dobe, at' u2 vyhrajem, nebo prohrajem, na g akci pomahame jak stare na g oteine, tak i teto nove. ✓ nedem ale nekteti zde, dovedou pteddit vgechny. Nejspiee z vlasteneckeho zapalu, nekolik naeincil chtelo naueit eesky Cist i jinonarodovce, nebot' muj posledni dopis ve Vestniku byl ukazovan a ptekladan do v gech moinjrch jaZyku. Chybou bylo, ae oni pracovnici neumeli eesky, a Cetli co tam nebylo ani myglenkou a tak skonaili svou praci neslavne. To nic ale hog , my se nezlobime, "v pclitice a v lasce pry use dovoleno". My si to jen schova, me pro strYaka piihodu. aadnemu to ekodu neudelalo a myslim, ae tou reklaincu redaktor Vestniku ziska. aspon 1000 novYch odberatelt, a ja, eekarn katdY eas, 2e budu honorovan co dopisovatel do nektereho- velkeho denniku.

Velkou Cest to nasi narodnosti neudelalo, ale to ua je takovY ten bell aivota, vidyt' jit ze stareho zakona se dovidame, ae Ezau prodal sve prvenstvi za misu doenvice. ✓ uteich volbach byl zvolen naeim komisatem nag elovek veteinou 105 hlasti, za cot je vdeeen nejen natal, ale i jinonarodoveum.

Srde(1.'ne diky za uvetejneni, a s ptanim ygem mnoha zdaru, Frank Jurda.

Palacios, Texas.

Mil' bratte redaktore! ✓ minulem Vestniku jsem psal, abys byl tak dobrY a uvetejnil, nae osada Blessing bude potadat piknik dne 30. tento mesic a dnes Te tadam, abys to zmenil, neb ten piknik je odloten z jistYch dil yodn na 7. Cervence. A ae to ptipada na prvni nedeli v mesici, tak naee schaze tadu SPJST. se bude odb'vat na misto prvni nedeli at druhou nedeli ;tak jsou v gichni Cleni aadani, by se do teto schilze co v nejvetgim podtu dostavili, neb je to posledni schiize pied sjezdem, a aby katdjr Clen podal sve dobrozdani, co by se melo opravit a co ne.

Jak je yam znamo, nag tad ma dobreho Mena, kterY jest na stanovnim vYbote, a ten bude pracovat, aby se do stanov nedostalo to, co by na ma cele Jednote neprospelo. A je, take, co vas zastupce, budu se Edit vaeim ptanim, kde to bude man°. Tak nezap pmente druhou nedeli v eervenci, jak obydejne ye due hodiny.

S bratrskjrm pozdravem, Jiri Vaculin, ptedseda, Frank Domorad, inistopkecl:

...Caldwell Texas.

Ctena redakce:— Slavnost a barbecue, kterou potadal tad Slovan S.P.J.S.T. ye Snook minule Utery se dobte yydatila vzdor tomu, ae katdeho dne a tea ten den mraky de gtem vyhrotcvaly. Byla jsem mile pfekvapena, te pan Valeik ptivez1 jeho pani sebou a pani Olexovou. Pan gkrabanek pak ptivez1 sebou jeho pani mantelku a jeho matieku; bylo to mile pobaveni sejiti se se starjrmi znamYmi, eas utekl rychle pri pekne zabave. Pak ty promy glene keel pana Valeika a pana Maudra. Pan Valeik mluvil ye prospech Jednoty SPJST. a pan Maudr mluvil ce prospech Sdruteni. Byla jsem ptekvapena, kdyt pravil, ze i mezi na gimi lidmi v Texasu se objevil jeden jako Glen pate kolony. Jako veude, najde se vtdy nejakjr zradce na gi veci. Hudba byla dobra, rada slyeim naee Ceske kusy hrati, a tito nimi neskrblili, ba hraji i tetke skladby, te2ke pro tak malou kapelu. Celkem myslim, te tad Slovan mute bYti spokojen se svoji slaynosti. Jelikot, jak jsem jit uvedla, bylo nejiste potasi, nebylo tam tolik lidu jak obyeejne jsem zvykla tam videti, ale bylo ho vice netli na jinYch slavnostech Barbecue maji tam \Idly yYteene a myslim, te nikde tak dcbre nedelaji; rozumi s yemu obchodu.

Vyslovuji rodine Kraftove v Dallas srdeenou soustrast nad ztratou jejich mile dcerugky Frantiely Krafto ye, ktera, zemtela v tak dem veku.

S pozdravem, Marie Wondragova.

Dougka:— Neopomelite prijiti na slavnost pokadanou veemi eeskYmi spolky v Burleson okresu, ve prospech uteeenctl ze stare vlasti dne 4. Cervence, ktera bude pzi•gidana v No\rem 'Mote.

Cameron, Texas.

Poeasi-je nadherne, tiroda ye yUkoli take pekna, a kdyby nebyla tako ya tisniya valedna nálada ye vzduchu, Edo by se to ye svete dosti pane. Ale tak ma jeden pocit, te stale visi Damokli, meC nad na gimi hlavami, aneb dostaneme fialY nemeckY zaketnY Utok neboli ptepad, hitlerovska moderni novinka. Nic divneho by to nebylo. UbohY lid tam za vcdou.

Uboha, ptieti generate; to bude neryoveho zhrouceni. Ty deti, ktere za nic nemohou. Zrada a msta se pry tetce msti a tresta. Doufejme v lepg.

Noveho zde neni nic, jenom to valka strati a o nieemjinem se nemiuvi. Kdyby nebylo riakYch tech divadel a domacich starosti, tak bycbom z toho zhloupli. No jo, ted' budou hrat u tefaniku v Houstcnu Rezinku od pechoty, tak se te gime jako male deti a pozveme veecky z Rogers a Cameron, at' se take od srdce zasmejou, neb co hraji u 8tefaniku, tak to valy za nem stoji. A zaroven se budu teen na ty makovniky, co tam vtdycky nosi pani Schoyaj-soya, ale pan Schovajsa je peee. My je mime ygichni etyti radi.

Tet hraji pry dobti herci. A je opravdu pc).tteba hrat neco hodne tiveho at' se ty chmury protrhnou. Ptejeme sokolske jednote dobry Uspech. Maji pry noveho niteelnika, a co ja ho znam, je to pan Nezval, kterjr je opravdu eikovnjr, je mladY, umi tandit, cvidit, brat divadla, malovat, zpivat, je skora jako pan Kadlee. Jednota sokolska ma v nem dobreho naCelnika a tamnejei tad na gel v nem dobreho heroe a v jeho pani take. A jsem rad, te pracuji obe telesa pohromade.

Na uvideni na "Rezince ed pechoty", Vak stati znami.

RAG' Vesmernost Cis. 68, Rellyine, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto yam davam na vedomost, ae v eervend budeme potadat schuzi prvni nedeli, dne 7. Cervence, v 9 hodin dopoledne. Druhou nedeli nag tad potada, slavnost (Barbecue). Tedy, bratti a sestry, dostavte se do schtze co v nejy eteim poetu, neb budeme miti sjezdove jecina. ni, S bratrs14m pozdravem, W, Schiller 0,1,

Lid Karel Havlieek cis. 4.

Bratti a sestry!

Byl jsem yyzvan nekolika Melly svetiti se yam s nahledem na praci predsedy H. Radu.

Nage mild Jednota, ktera dues je nejvetei z • deskych jednat, nejvetei aekoliv nejmladei.

Ja jsem narozen a vycliovan na fame nedaleko Velehradu, kde jsme se naudili znati cenu dolaru, kterY byl vypestovan z matieky zeme. lined z mladi jsme byli ueeni, abychom uloaili sve fispory do podniku neb jistiny, kterd liy prinesla primerenY vYdelek, a ne lecko, mu, kdyby i sliboval yak firok z kapitalu a stina nebyla jista, te bude mod bYt splacena kdyt doba dojde.

Po dobe 23 let, co jsem vyneoval na Komensky, Lavaca okresu, zaeal jsem obchodovat v Hallettsville na tech samjrch zakladech, yetipenych mi v mladi. Moji synove vedcu obchody pod temi samYmi naukami, a doufam, jim to jde s prospechem. f.Ttednik Hlavni fItadovny by mel miti dye idee na mysli: Prune, jak ulotit tetko naskladane penize, to jest v jak'ch jistinach, aby je i ten nejkonservativnejei banker inohl schvalit za prakticke , a pti torn aby nesly pri nejmeneim 4% • na Cern nage Umrtni poplatky jsou vypoeitane.

A za druhe, kolekce bondil, co my nyril vlastnime, a dale jak nejprospe gneji se zbavit majetku, kterY neptina gi ureene uroky.

S vjrg e jmenovanymi trpi naee reserva Jednoty. My musime se pokoueeti o nove a obzvla.et' mlade Cleny, a yeak nesmime zapomenout, ze musime snitit na ge iimrti, a hledet vypomoci starYin elenum.

Jak jsem vjiee pravil, yeechny me etyti jsou na sy em a ta.dnY na mne nezavisi. Ja mohu odejit z obchodu kdykoliv a venovat tolik Casu, co Jednota bude vytadovat od ptedsedy HI. ikadu.

Ja mam sve nazory stran ptesidleni HI. IFradovny, ale jsem volnY utinit jak veteina odhlacuje.

V padu zvoleni, ja prozkoumam diikladne vsechny investice a jistiny, ktere budou pl'ed10-eny ku koupi a budu vytadovat celcu HI. T:Ttatio y nu k uvateni, s nieim nedovolim tati.

Verim, ze jc vain povedomo, M to vyaduje vice price s nroCenim 3 1/9 milionti dolarit a 14 tisic Clenu, net s men gim padtem Clenstva kapitalu. Nasledovne bychom se men ptimluvit a (la g HI. T:Ttadovne vice pisatil. Bratti, jste si, Fe hanky, ktere maji velkjr ka• pital, ze maji vice zodpoYednosti, ze maji vice penez k uloteni a vice zodpovednosti a lidsledovne maji vice pisatii.

Dale, Cim lepei system vedeni knih a tizeni, t m meng i ztraty pokladu.

Bratti a sestry, vidite vy ten rozdil mezi niky a pisati. Dobr' pisat nebo knihveda bude sloutit za $75 dolaru a delat dobrou praci, kdetto president a kasit hanky uklada.ji nebo investuji vklady, nasledovne zasloutl si yak slutby.

Bratte Adamek, ptedseda na prvnim miste ma bYti prakticky obchodrii Clen a ptizpilsobit se k okolnostem ptevladajicim. Dale ptedseda by mel bYti oily a zaroven meti vedomosti pojiet'ujiciho obchodu a vtcly stati paptedu naLich soupetn.

Ke konci bych si ptal vedet porovnani naeich ztrat na bondech a pozemku s jednotami K. J. T. a K. J. Z. T. aneb druhYch eeskjrch organisaci, ktere operuji ye state Texas. A pak bych si ptal vedet, jak' ucinek ztraty na naCich bcndech mely na na gi solvenci. My bychom men mit porovnani ztraty na pozemku proti ztratam na bondech, pro dobro nagich zastupcil, a jest-li jest jeete k oeekavani nejakYch ztrat na pozemcich a bondech.

Nerad se yetejne blYskam, ale s datazem, co jsem mel na srdci, jsem dal na papir k u yate11L — Va 8' . spolubratr, F,

Ve t,ttedu, dne 26. eervna 1940,

Nag la ropuefla lei iu rakovine?

Marcel Bereux.

OKTOR Albert Peyron z Pasteurova ustaD vu se jednoho dne rozhodl, se bude patrat po zvitatech, ktera, jsou take tak jako elovek postihovana rakovinou. To bylo uf pied dvanacti lety. Nevahal opustiti svirj drobnohled a vydat se na svizelnou cestu za mote, na Novou Zemi. Nyni podave, vYsledky svYch badani.

V onech mlhavYch motich objevil, ze ani treska neni bezpeene, proti rakovine. Znaene procento techto ryb trpi skuteene rakovinou, ba nekdy se u nich vyskytuje easteji net u dloveka. Proto neize od nich nic odekavat, usoudil.

Doktor Albert Peyron se pak obratil k plazum. Utovka, krajta, je,§terka, krokoda i felva, ti vfichni jsou choulostivi na rakovinu zrovna tak jako elovek. NepozbYvaje odvahy pokraeoval udenec ve syYch pracich. Tak nakonec zjistil, to z 4,000 zmiji nemela ani jedna rakovinnY nador. JakY je rozdil mezi zmiji a ufovkou?

Jedine ten, se zmije je jedovata a uZovka ne.

Je mnoho jinYch zvitat, o kterYch lze kici toTak je tomu na ptiklad s ropuchami a Z tfi tisic pozorovanych ropuch netrpela ani jedna rakovinou. V 1800 tab bylo postiteno touto chorobou nekolik desitek.

Vychazeje z techto nalezt zalotil Peyron domnenku, jia podal ye zprave na schtizi Akademii ved, konane pod patronaci znameho profesora Gabriela Bertranda. "0 ropu§e a tabe mono rici, ze jsou imunni, aspon pomerne, proti rakovinnYm nadortm. Tato imunita snad pochazi z toho, ze krev a ostatni tkane techto tivoeichA jsou prosaknuty jejich jedovatymi vYmetky."

Jedovate druhy utiVaji sveho jedu k svemu prospechu. Utivaji ho jako leku a krome toho nam prozrazuji zpilsob, jakYm ho lze Olt k temut freelu i u elovelca.

Je zajimave, se obe zvitata, ktera mail pavest neodpornejtich a nejnebezpeenejtich tivo'den na svete, mohou soueasne poskytnout lek proti nejstraflivejfi metle lidstva. Abych pra ydu tekl, maji-li si vybrat mezi zmiji a ropuchami, daji udenci ptednost ropucham. Ropuchy jsou naprosto netkodne, ptatele zemedelcti, krotke, snadno se daji chytnout a zda se, ze maji silnejti Waive jedy.

Ropucha, ktera, nam mozna v blizke budoucnosti ptinese klic k nelvetti zahade trpiciho lidstva, je zvite pomerne malo zname. Ale je neobydejne inteligentni a ma zvlattni zvyky.

Nebyly vtdy ropuchy na zemi, ale jejich rod je pfi nejmentim tak start' jako lidskY. V historii nati zemekoule je dulezita tim, ze byla prvni pozemni obratlovec a prvni, ktera dovedla chodit. "Zahajily ufivani nohy" — pie ean Rostand — "kondetiny o peti prstech. Byla to novota nesmirneho dosahu, protofe z nohy se pak vyvinula ruka."

Plazi byli jen potomci prvnich obojtivelnikti, a po nich se objevili ssavci.

Ropucha nemirte zavfit soueasne obe oei. A aby zaviela oko, musi nejdi'ive vtahnout bulvu do dulku uvnitl hlavy. Jeji jazyk ma tu zvlaftnost, ze je ptipevnen k patru ptedni east, kdetto zadni ztistava vOlna, na rozdil ad jazyka lidskeho. Mute dYchat jen se zavtenYmi sty. Krom toho dYcha mnohem vice kith net plicemi. Mohl bych uvest mnoho jinYch zvlattnosti tohoto zvitete, ktere snadno zdomacni a pak projevuje vzacnou vernost, ba i lasku k elovekovi.

Ropucha nepije zesty, nYbrt kith. Jeji moe tvoti za 24 hodiny celou tfetinu jeji vahy. Jeji moeovY mechYt, objemny a prufnY, se vyprazdni, kdyt zvite stlaeime.

Ropucha se poti a tento pot neslouti jen k vymetovani rozpadovYch latek, ale obstarava regulaci vodniho hospodafstvi v tele. — Vzdoruje neobyeejne suchu a mute ztratit, anif jde, at polovinu vahy.

Ma neobydejne tuhY tivot. Kdyt ji utneme hlavu, tije jette mnoho hodin. Po odneti srdce vydrti j ate nekolik dni a bet pile etytieet

Strana 17.

V RSTNIK Obeas svielca kuzi. U mladYch ropuch se to deje prhmerne etytikrat do roka, u starch jednou, a to na jate. Svleknutou kuzi setere.

Zabranirne-li ji v torn, jsou nasledujici zmeny nedokonale. Geld operace trva sotva hodinu.

Zda se, ze jedy poskytuji motnost dolt se pornerne delfiho veku nets ostatni zvitata. Ropuchu mafeme zahrabat do malty a zakopat Uplne do zeme. Nekonedne male mnastvi kysliku, ktere k ni dospeje, staei, aby fila v takovYch podminkach mnoho mesicu, ba v nekterych ptipadech i 5 af 6 let.

Tyto skutednosti dokazuji take, to ropucha vydrti dlouhou dobu bez potravy. Claude Bernard dokazal, ze ropucha zavtene v zapedetene kieci nedostala fadnou potravu dva roky. Sotva byla puftena na svobodu, vratila se k syYm starYin zvykiim, jako by v jejim fivote nebyla nastala ta.dna zmena. dim se tivi? Hmyzem, housenkami, dervy, pavouky a mravenci. — Nelibi se ji hlemYtdi ani slimaci. Nenavidi prim° zeleninu. Je vYhradne tvor masofravY. Ale ted' ma sebe yak chut' na jidlo, nedotkne se zvitete, ktere piestalo Kotist chyta syYm lepkavYm jazykem, jejt vymrtt'uje jako prak a rychle zase stahne zpatky. Bez hnuti mate takovYm zptsobem chytit kotist az ze vzdalenosti 10 cm. Vymrtteni a vztateni jazyku trva sotva patnactinu vtetiny.

NetvYka, ponevadt nema slinnYch tlaz. Rozdrti proste svou abet' mezi jazykem a patrem.

"Ropucha ma valycky hlad" — poznamenava Jean Rostand — "cot je protismyslne, uvajak je odolna proti hladu. 2aludek napini etytikrat za den. Jeji fravost je cennYm pomocnikem zahradnikil, nebot' jim yydatne pomaha pi nideni hmyzu. Kdysi se pronasledovala a zabijela pro odpornY vzhled a pro vtechny motne vymytlene nectnosti. Dnes se chrani a chova, ba i kupu-je."

Ale neslouti jenom zemedelcUm. Take lekafske laboratote ji utivaji.

Kdetto ropucha se brani proti rakovine internirn, ba do ureite miry docela ptirozenYm prosttedkem, dlovek hleclal lek docela jinY. Na ptiklad se shafi ptekonat nador prudkYmi toky provadenYmi z vnejtku. Krome roentgenovYch paprsku existuje tedy jiste jinY lek, ktery schovavaji ropuchy. V laboratoti dostane katda ropucha elektrickou ranu, po ktere se stahncu jeji jedovate tlazy, a jed se vytlaei do vhodnych nadob. Po fade jemnYch operaci se jed napini do ampulek, ktere budou sloutit k intramuskularnim injekcim pri lecenI rakoviny.

Pa vyneti jedu se ropuchy narkotisuji a span' v peci. Takto ziskane tivoeitne uhli slouti k vYrobe velmi Udinne masti na kotni rany, na rancho kotnich chorob i na rakovinne vfedy.

Nejlepe se ropuchy chytaji na jate, po pateni a vylihnuti mladYch. Vyskytuji se hojne zvlatte v bafinatYch krajich.

Snad jed ropuchy poskytne eloveku tytef vYhody jako ji. U2 se konaji pokusy nekolik let, a itspechy jsou stale vetM, take Ize doufat v to nejlepfi.

Ropis'i jed ,je, jak se zda, dradici latka netuene sily. Posiluje srdce, vraci rovnovahu nervovemu systemu, podnecuje einnost flaz s vnittnim vymeSovanim a probouzi v nemocnem v S • echny ptirozene obranne sily. Koneene pak zamezuje neztizene bujeni bunek, ktere je ptiznaenou vlastnosti rakovinnYch nadoru.

Z toho v§eho vyplYva, jasnY a nespornY fakt:. ropucha dovedla najit lek proti rakovine a vytvoiit v sobe organickou puclu naprosto nevhodnou pro vYvin teto zhoubne choroby. Dapreventivni medicine zdravou lekci, jit se marne snatit pochopit a zutitkovat.

Montevideo. — Uruguay vyzvala dva miliony svYch obyvatel, aby znidili "trojskeho kone".

Vlada vyzvala vtechny mute a teny, aby se dobrovolne prihlasiii k vojenskemu vYcviku nebo do tenske pomocne shiny. Dle zpravy parlamentni komise naciste meli v innyslu vojenskou okupaci teto male republiky a utvoteni "Maleho Nemecka" v Jitni Americe. Nemecka legate v hlavnim meste vedla tuto nem.q494. akci.

VOASNA DIAGNOSA RAKOVINY.

V organismu, postitenem rakovinou, je Pada zmen, z kterYch se de, rakovina zaveas rozpoznat. Sem path pfedevtim zmeny u fermentU a hormonu.

V katcle burice pusobi fermenty jako katalysatory, jimit ziskava schopnost, aby pfivadene potraviny pH teplote 37 stupriti bezpeene a zvolna spalovala. Tyto fermenty muteme jednak isolovat, mAteme vtak take dokazat jejich freinek v krvi a moei. Mirteme ph tom zjistit, ze rozklad cukru a tvoteni kyseliny mleene jsou pri rakovine poruteny, ponevadf ureitych fermentu je jen 5-10 procent. normalniho mnotstvi, se je na ptiklad velkY obrat kyseliny fosforeene nebo je sniteno mnotstvi latek, ktere brani srateni krve. Dale byly v krevnim seru nalezeny hlenovite latky, jejich souvislost s rakovinou vtak nebyla dosud objasnena, a koneene bylo pied nedavnem zjitteno, ae si telo, nemocne rakovinou, stavi zcela neobvykle druhy bilkovin °pet rozkladat, piijdou-li do krve.

Tak zvana Abderhaldenova reakce se zaklacla na dukazu techto fermentu v krvi a mod.. Je dokazano, to krevni serum zdraveho eloveka rozrufi rakovinne buriky, dostanou-li se do neho, kdetto serum eloveka nernocneho rakovinou tuto schopnost nema. V organismu postitenem rakovinou se tvofi totit lipoitni latka, ktera znemotriuje rozruteni rakovinnYch bunek.

Podobne zmeny se daji dokazat take u hormont. V neseetnYch namahavYch pokusech bylo zjitteno, se se u lidi nemocnYch rakovinou vyskytuji v krvi latky, ktere ruti freinek hormonu hypofysy. Nasledkem toho jsou ureite pornchy a je zajimave, ze tyto poruchy se objevuji jit dtive, net se tvofl rakovinnY nador. Je tedy moine, se tyto poruchy jsou ptimou pfieinou rakoviny. Podobne tlumive latky nebo antihormony byly at dosud ph rakovine nalezeny pro ttitnou tlazu, pohlavni Mazy a pro hypofysu.

Vtechny tyto reakce k easnernu poznani rakoviny jsou biologicky zduvodneny. Maji vtak tu nevYhodu, te jsou vettinou obtitne, takte se nedaji vteobecne upotfebit. Take je nemotne dospet z jedine zkoutky k ureitemu zaveru, nebot' nejsou jette dostateene znamy fysiologicke prameny chyb.

Vladni odbor valky ma jit vypracovanY program k zesileni leteckeho sboru armady Spoj.

Statu. Podle tohoto programu bude se peeovati hlavne o vYcvik pilotu vojenskYch letadel a pak o vYcyik i jinYch osob pro armadni letecky sbor ve shode s rortifenim tohoto podle Dosledniho schvaleni kongresu. Podle planu na rortiteni cvienych zatizeni v leteckem oboru ma se katdello roku vycvieiti 7,000 pilota. Dodateene k tomu ma bYti kattlY rok jette vycvieeno 3,600 bombardovan a navigator) pro vojenska letadla. PoeatednY vycvik bude poskytovan v nynejtich civilnich leteckych tkolach, ktere budou rortiteny, aby mohly vyueovati poeetne zy Ytene thdy. Zakladni, pokrodilY a specialni vYcvik bude poskytovan ye tiech sttediscich cviene slutby leteckeho sboru, ktera jsou: Randolph Field v Texasu, Maxwell Field v Montgomery v Alabame a Moffett Field v Kalifornii.

New York. — Cizojazyena slutba v New Yorku, znama, doposud pod jmenem Foreign Language Information Service a_podle tohoto,jmena pod zkratkami F.L.I.S., bude pusobiti nadale pod jmenem Common Council for American Unity, jak minulY tYclen oznamil Read Lewis, teditel teto organisace. V prohlateni, ktere zminena organisace vydala, se pravi, se behem hromadneho ptistehovalectvi po staleti Spoj.

Staty se staly zemi mnoha narodU a kulturnich odrazil, rtznYch ras a nabotenstvi. Za valky jette vice net za hospodatske deprese ptedsuclky proti nove ptichozim byly zvytovany. Nesnag enlivost lze pozorovat na rtrznYch stranach.

Tato nesnatenlivost proti lidem jineho pirvodu, rasy, narodnosti aneb nabotenstvi ma, zhoubnY vliv na jednotu americkeho naroda a vytvati velikY problem nejen immigraeni, ale ptimo ObeanskST problem, rozdelujici americky narod na ruzne nazorove skupiny. V feditelstvi teto instituce nachazi se take krajanka pani T. Capkova, autorka tady publikaci a chot' spisovateie Tome (":ppka.

Strana 18.

VtEITNIK

Vc t.redu, chic 26. cervna 1240.

Dostani statoich povinnosti k po- likuve byte. Na stele naSla Alikovo

la

hodinu, dy e hodiny, eekala aZ do

cum 53. posia- trebnYm, starcftm, pottebnYm dit- zasnubni oznameni a to pochopila, vedera. Vsadila duvetive svfij tivot . • . kam, a ueitelskemu pensijnimu fon- 2e mela bYti jen dobrodrutstvinv na ty jeho hodne oCi, ktere ani neeho distriktu! du. bohateho mladika. Od to chvile rnIu- moll= that. Vrati se Olik k sve zou-'

Protekci rolnickYch zajmu lidu tohoto distriktu a statu.

Silne jsem pro podavani v'Sech informaci lidu tohoto distriktu o vsech vecech, ktere se jich tYkaji, a aby zastupce volil dle prani jejich.

Ne profesionalni politikat, ale mu.2 verici v politicks a ekonomicke zasady pro dobro lidu.

Platforma . . .

Sni2eni vS'eobecnYch dani.

Ziskani industrii pro stat Texas.

Aron pozernkovYch not, by bylo vypomoaeno rolniktm.

ZyYS'eni nakladu truckt pro za.jern rolnictva a dobytkarstvi.

Presne vymahani v'Sech praktic. kych zakont.

ZyYS'eni odborneho vzdelani v obecnYch 'Akolach hocht i deveat, kterYm nelze nav gtevovati koleje.

Rclnicke zajmy prvni, posledni a v'tdy.

Vas hlas bude ocenen.

L. H. HILLMAN L. H. HILLMAN. Pan L. H. Hillman, z Taylor po(Pol. Adv. Pd.) dava, zde svoji platformu:— )o( Narozen ve Fayetteville, v okresu VELBLOUD UCHEM JEHLY. Fayette.

Vychodil vy:SE gkolu ye FayettePan Vilin, majitel tovarny na ville ye staff. 16 let. koladu a pani Stepanova, majitelka NayStevoval St. EdwardS"Univer6itu v Austin, Texas. Dva roky ob- konkureneni tovarny na dokoladu oznamili zasnoubeni svYch deti. Stachodniho kursu. pratele Vilimovi, reditel Andrejs Rok pozdeji vstoupil do Hill's Bua rada Bezchyba, jsou tou zpravou siness College ye Waco, Texas, kdeneobydejne poboureni, protoie dob-;e zdokonalil ye vedeni knih a bante vedi, 2e jeho syn Alik a Nina S' tekovnictvi.

Do Williams okresu priSel r. 1906, panova, se nemiluji. Vilim odiivodJade pracoval 3 roky co knihvedou- riuje svoje rozhodnuti proste tim, ci a riditel "Wholesale Houston Ice ze jeho syn je lint, prate tpine neschopny, darmoirout a jeho jedina Sr Brewing Co., v Bartlett, Texas.

Da Taylor se pristehoval v r. 1909. zachrana je vYhodnY sriatek. Pani Byl zamestnan pro Singer Co. z Au- Stepanova je zase rada, 2e se zbavi starosti o tovarn y a M se bude mcAinu, Texas, co prodavad a riditel no dobu 10 let. Pozdeji byl zamest- ci venovat vYhradne dobrodinnosti. nan John's Motor Co. v Tay- Cele dny je schopna behat mezi lor a presazen co pod-jednatel pro chudYmi lidmi, jen aby se o jejim Willis, Overland Automobile Com- dobrodini hodne psalo v novinach.

Star PeMa, Pe gtova a jeji dcera pany v Liberty Hill, Florence, LeanZuzka jsou takovi chudi tide, kteri der a Walburg, kde jsem si ziskal mnoho pratel. Nyni jsem ye spoje- nejvf.§ potrebuji nejakeho dobronI s Jednotou S. P. J. S. T. a aktiv- dince. Bydli ve sklepnim byte na ale pracuji co mistni e'en zabavni- periferii a maji vyhlidku na nohy ohodcti. Od to doby, co Zuzka ztraho vYboru. tila misto v tovarne, octli se v nejStojim pro nasledujici:— Upinou kooperaci s exekutivnim vetAi bide — a posledni zachrana je Pe g tovo revma. Nevi se site do a legislativnim odobrem vlady. cela ureite jest-li Pe gta ma opravdu revma, nebo jest-li ji predstird, aby ho PeUova. prilis neprohanela.

Rozhodne se ale da pouEt, aby v prave chvili mohl Pato, spadnout jako vysilenim k noham dobrodinct, kteri ho odvedo•u domt a tam td jim Peg tova, predvede tak vzornou bidu, 'g e se daji obmekeit k vet§i nebo menM almidne a Pe gtovi maji zas na par dni iivobyti.

Tak se stalo nakm prateltm AnitAD PRAHA OSLO 29 drejsovi a Bezchybovi, kteri doprovazeli s Alikem pani ktepanovou na eiSLO 29, S. P. J. S. T. jejich dobrodinnYch pochtzkach.

Tam poznal Alik Zuzku a prekonal TAYLOR, TEXAS sam sebe; pozadal ji odhodlane o 20 . ERVNA. — Adolph Hofner schflzku a nejenom to, ale prines1 ji i nove gaty, sel s ni do biografu z Radio stance WOAI, San a pak do klubu, aby se pochlubil znamYm, jake ma hezke device. Pied Antonio, Texas. snoubenkou a pied obema prateli byl ovgem v trapne situaci a tak ze Zuzky udelal svoji sekretarku. SvoDAMY 10c — PAN1 40c je slovo nemohl u2 pak odvolat a tak Zuzka dostala koneene slane platens misto, jakeho by se nikdy ZABAVNi VYBOR. nenadala.

Drn"!-1 7 den n27tonni1n v A

vila s Alikem jen sluiebne a zaCala vykonavat sve povinnosti sekretarky tak di kladne a netprosne, donutila Alika pracovat v otcove kancelati a dokonce i v tovarne. Milovala ho a proti jeho vuli zadala z neho vytvaret skuteeneho nude.

IV, se koneene dovedela pani 8t6panova s Ninou o tomto. pomeru a start Vilim zakrodil. Zuzka musela od Alika odejit a Alik projevil tolik stateanosti, 2e odeSel za ni. S pomoci Andrejse a Bezchyby si zafidill peknou mlekarnu a zaeali pracovat a it na vlastni pest. Dokazali Vilimovi, te se bez jeho penez take obejdou. Uratend Nina se vgak jeate nevzdala. Navedla zname, aby pozvali Alika na rozloudenou do klubu. Alik tam nechtel jit, ale Zuzka ho sama poslala a dala mu do kapsy misto S'ate'dku detskou kogilku, kterou potaji sila, aby Alik nevedel.

Peltova ji vyeitala, prof ho tam pouStela. Vtdycky rikala, 2e spg projde velbloud uchem jehly, nein by si bohatY vzal chudou holku. Ale Zuzka verila svemu Alikovi. t.eka-

fale Zuzce, anebo se mu znovu zalibi blahobyt a zapomene? Alik se nevraci, Zuzka i Pe gtova jsou jit presveddeni, ze njkdy nepfijde, jen start Petta veil. Do teto chmurne nalady prijde start Vilim oznamit, ze Alik jit zpet neptijde, ze se oteni s Ninou, nebot' tak je informovan pani 8tepanovou. V pravY okamtik pkichazi Alik, aby jasne prohlasil otci i 'At'astne Zuzce, ae jedine ona muse ho udiniti gt'astnYm. Sta.ry Pe gta triumfuje, vtdyt' jeho Alik "piece ptigel".

Jo( Pan Preskoeklec sel na hon. Zastavil ho Cetnik v lese.

"Mate honebni listek?"

"Hloupd povera!" del opovrtlive pan Pfeskoeklec. "Ja, trefim i bei litho!"

RAD TEXASSKA ORLICE tiSLO 13

Dime Box, Tex. potada, nasledujici

Tame 'eni Zabavy 29. eERVNA, pri hudhe Adolf and the Boys.

Dan W. Jackson

13. t ERVENCE, ph hudbe Pop Wheeler.

ZA KRIMINALNIHO DISTRIKTNIHO NAVLADN1110 0 znovuzvoleni.

16. eERVENCE, Barbecue. — Pozorujte pristi oznameni.

okresu Harris (Pol. Adv.)

TANEeN

zA

Y!

'11UNSIIIINTSPECIA to ST.LOUIS and MEMPHIS Completely Air-Conditioned READ DOWN Sunshine The Special Texan

— SCHEDULE —

9:00 am 3:00 pm 12:30 pm 5:05 pm 3:05 pm 4:00 pm 6:00 pm 7:00 am 7:00 am 8:30 am 11:30 am

Lv. San Antonio Ar Lv... Houston .. Ar. Lv.. Ft. Worth .Ar. Lv... Dallas . Ar. Ar.. Memphis .Lv. Ar. St. Louis. Lv.

The Texan

4:30 pm 9:29 am 12:55 pm 7:55 am 10:15 am 7:00 am 9:30 am 7:05 pm 10:30 pm 2:00 pm 5:30 pm

For Rates, Reservations or Additional Information Communicate with Vg. OLIVE, District Pass. Agt. Service loctibatioe

Sunshine Special

1.601 :Kirby Bldg., Dallas, Texas

Ve stiedu, tine 26. 6ervria 1940.

VIEITNIK

TZPOMiNA1V1 na vypravovini sveho -otee, V kted east° rad, opravdu rad hovoiti o svYch, kdysi dosti eastYch, ale hlavne velmi srdeenYch stycich s Joiou Uprkou. Dnes, kdy nas Uprka opustil, zavzpominal opet na doby pine piatelskYch vztahil a tak tedy vypravuje: "Bylo to kolem r. 1905, kdy jsem jezdival po viastech a potadal koncerty. Tak jsem se dostal do styku i s 0. Biezinou v Jaromeficich, s red.

Jos. Kly ariou v Kyjove a hlavne tedy — jsem se poprve segel s Jotou Uprkou.

Byl jsem opet na takovem svem "vandru", tentokrat ve Stratnici na Morava. Bydlil jsem tehdy u sveho dobreho ptitele dr. Kouteckeho a seznamil jsem se s malitem Antogem Frolkou z Knezduba — atd. Ma nav gteva ye Stratnici mela byt koncertem ukoneena. Ale nestalo se tak. Mily Antot Frolka si vzpomnel, ze kdyt jseln ye Stratnici, musim stilj co stiij poznat Uprku, kted site byl prave na Sicilii, ale kaidYm dnem se ma vratit. A ja jsem nahle zatontil seznamit se s Uprkou. Nu, a tak jsme tedy na mileho Uprku eekali.

Ani to tak ptilit dlouho netrvalo (anebo nam to tak rychle ubehlo) — a Anto g stal ye dyefich meho pokoje u KouteckYch a slaynostne volal: "Tot, ut se vratil. Tak pojedem!"

DruhY den brzo rano byl jiz Antog u mne a hned jsme se vydali na cestu. Tak jsme jit o pill 1I. hodine byli v Hroznove Lhote pied hospodou. Nag koei se mne ptal, ma-li odpkahat, Ci jak. Myslim si — je to prva moje naytteva — to tedy: "Neodpiahejte, stejne nejpozdeji za hodinu pojedeme zpet!" Podivam se na Frolku, ale jeho vice mend pOtmetilY pohled mi tenkrat ugel. Tak jsme Frolka se choval jako doma, trochu jsem mu tu jeho jistotu zavidel. Nechal mne sat, ze pry dojde pro Uprku. A net jsem se nadal, byl tu Uprka sam. Vital, objal — ostych se mne spadl. Poznali jsme se a na prvni pohled jsme si rozurneli. Co 'tiv budu, nezapomenu na ten mirk dojem, kted na mne Uprka svou pHmosti a srdeenou bodrost zapusobii — ja jsem z hor a take ptimY — snad proto.

Musirne vytrvati!

Nage posledni provolani k natemu lidu v Texasu bylo naprosto jasne — pies to, ze Francie musela kapitulovati silnemu vojenskemu ne, ptiteli, my amerieti techoslovaci zustaneme verni na gemu slibu a budeme dale pokradovati v boji o svobodu naroda, z ktereho ptitli nage matky a nati otcove po boku tech, kteti v boji proti nacismu jsou neb budou. Nepkitelem naroda deskosloveriskehd jest nacisticke Nemecko a prto milteme jiti jen s terra.; kWh proti nazismu bojuji. V poratku nazismu tteba i po velkYch zklamarich a ddeasnYch neaspe gich veilme pevne a s touto virou jdeme dale po linii na zada.tku boje vyteene.

Narodni VYbor v 'Cele s Dr. E. Benegem a Msgr. gramkem; ktery se dnes nachazi v Anglii, prohlasili, jejich boj a jejich linie jest eiste programem eeskoslovenskym a proto nam po chybach neb vnitinim uspoiadani katdeho jineho statu nic neni. Faktem zustava, ze vitezstvirn nazismu narod eeskoslovenskY by byl vrten do nejvetti poroby a otroctvi a proto jedinYm rozhodnYm einem, ktery byl mozny, bojo;. vati po lookti spojene-fi, kteri proti nazismu se -postavill ac yojerisky nepiipravenl.. Musela-ii -se poddati.

Francie obrovske ritesne,, neznamena, ze na g boj jest skoneen. Naopak my dnes musime jegte daleko .nice dokazati, ze jsme jedne yule a te vykoname vte v na gi mod., abYchorn mrayne byli posilou nagirn brattim a sestram ye stare vlasti.

V OW mad nepiestaneme a pilj.! derne dale se v gi silon, nejen proto,

U Joii Uprky.

Pavia Moorova.

A hned nas vedl do atelieru. *nude pino pilne prate, jako by se vtech sten na nas volala a dYchala. Pamatuji se, ze tam mel pave rozde'arm "Jizdu kre.10." — a pak na jeho znamY "Pohieb" si vzpominam. Ten byl v pokojiku za atelierem, kde jsme po prohlidce besedovali.

Zaealo to vinem — vinu rozumel velmi dobie: "Antogu, dories litr teho kniteciho". — Anton donesl litr kniteciho. Kniteci bylo dobre --a litr jako nic zmizel v okamtiku.

Uprka nenechal skleniely prazdne: "Antogu, nyneto litr teho kralovskeho!" To Anto g vytahl litr teho kralovskeho — a oe bylo lepsi, o to take rychlejl bylo prye.

A ted' — "Antogu, litr teho cisaiskeho". Antog byl velmi dobte obeznamen s domacim zaiizenim a hlavne sklepy -- a •cisaiske, opravdu velmi dobre vino — bylo v okamtiku na stole.

Ale to ut jsem byli ygichni ye velmi dobre lade a take hodina, se kterou jsem pri nastteye poeital, dam() ubehla. (Jak jsem se pozdeji dovedel, kodi nedekal. Znal to tu lope net A.) Byl jsem pozvan na °bed. A pH nem — zase vino. Po obede jsem chtel jit domil, ale Uprka nedal, mush jsem se podivat a diikladne prohlednout jeho hospodaistvi. Byli jsme na dvote, prohlitel jsem jednotliva staveni, kdy Uprka prohlasil, ted' ze pfljde to hlavni: "A ted' vam ukatu svou chloubu" — vedl nine k malemu chlivku, oteviel dvirka, ktedmi se vyvalilo — prase. "To je moje chlouba", prohlasil Uprka, a s opravdovou pYchou mi dokazoval, ze zvikatku nejsou videt "odidka". Opravdu, videt nebyla.

Ale jegte nebyl konec. Ted' si Uprka zamanul, ze mi musi ukazat slovackY folklor. A za folklorem ze musim — do hospody.

Tam mezitim sezvali lidi z okoli, sve piatele, pana starostu a mimo Axle tez znamou kapelu gtyi Trnfi, kteri hrali. Frolka a Mandel tanco-

ze se o byti a nebyti stareho deskoslovenskeho naroda, ale jit i jako Ameridane musime stati loyalne za na gi vlasti Spojenymi Staty SeveroamerickYmi, ktere taktet spatfuji v nazismu nebezpedi i pro nas. To, co Sdruteni na ge konalo jiz po dye leta, to same dries kona nage Amerika. Nage svedomi jest klidne, neb za nas miuvi tiny a na podvratnou kritiku nedame. Pomahali jsme betenciim a ubohYm museli utikati pied nazistickYmi hordami z tak zv. Sudetenlandu, pornahali jsme politickYm uprchlikum, kteti museli bez prostiedku uteci do ciziny, aby zachranili sire hole tivoty pied besnenim Gestapa, pomahali jsme tern vildcAm naroda eeskoslovenskeho, kteii vztyeili prapor svobody a sefadili pod jeho barvy verne syny k boji proti nepfiteli. Organisovali jsme nage krajany v jedno teleso a timto 'einem dali jsme zaklad velke moralni praci zde v Texasu, jejit dosah neni doposud tak ocenen jako bude v budoucnu. Hledeli jsme timto einem dokazati. ze smutne dejiny naroda eeskoslovenskeho nauCily nas, abychom hledeli se bratrsky snageti a respektovati pies to, ze nejsme tech samYch politickYch nazoru neb . nabotenskeho piesvedj ..i mezi nand rozdilu sta,eeni a jest vovskYcli. Hledeli jsme jiti nejen nagernu lidu v- Texasu, ale i po cele Americe ptikladem, jsme heslo, ze v zapase o byti a nebyti naroda musi byti lid sjednocenY a musi odlotiti sve malicherne rozbroje. Zapoeali jsme tuto prat' mai nagimi krajany wad. WED_NOCENt, to_po earn dnes vole+, i nage Amerika "We must be United"

Strana 1. vali, zpivali — ale to jen ze za.eatku — pak to tancovalo a zpivalo v gechno, cela hospoda. Jen VS. a Uprka jsme yydrteli pti sklenidce seat a divat se. Je. se ovg em divat ani nestadil. Bylo pro mne tolik noveho, vzru gujiciho a zajimaveho. Uz jen to hra Trnu, kteii kdysi, tu gim, hrali i na narodopisne vYstave v Praze! Kolikrat jsem tehdy chtel zpatky, do Stratnice, tolikrat mne z Oho meho pekneho, ale ne pfilit nalehayell° iimyslu. Uprka srazil. Velimi energicky. A ja rad zastal.

Ali jsme pak jette zase zpet k Uprkovi na wee& Byli jsme ua zase sami, Uprka, Frolka a ja, ale na nalade nam to neubralo. Nevim kterYm vinem to skondilo, jestli tim knigecim, kralovskYm ci cisakskYm — ale dobre to bylo. A do Stragnice ke KouteckYm jsem se vracel praye o 12 hodin pozdeji, neg jsem pavodne Jegte se pamatuji, 2e moje loueeni s Uprkou bylo velmi vesele — s pfislibem setkani dalgich.

Vidim dodnes, jak Frolka ptinesl do kodaru dye velke, roz gate svice — ponevadt koear nemel lucerny. Vzal jsem jednu do prase a Frolka druhou svici do leve ruky. To jako abychom pd videli. Ale ja jsem nevidel nic. Snad je gte net se koear rozjel, jsem usnul a svici nekde cestou ztratil. A Frolkovi se del° patrne stejne. Ani nevim, jak mne v Knetdube opustil. Spal jsem blatene, gt'asten novYm, krasnYm piatelstvim."

Tak muj otec vzpomina na zemieleho Uprku.

Nasledovalo po tomto setkani je gte dalgi druhe, tieti — ale o torn prvnim mluvi tatinek nej radeji.

Pan Kondrc je naru givY rybaf. Cele dny vydrgi sedet u vody nad prutem, ani g by mu ryba zavadila.

Pana Kondrce to nerozeili. Pokufuje klidiae a s nevyleeitelnYm optimismem filosofuje.

"Voni by se tady daly chytit ryby, voni jscu, ale holt jsou v gecky vychytanY." Spige give chyby, nez mrtvou dokonalost! -George Duhamel.

Nemame nejmenti vytku v nagem svedomi, naopak jsme klidni a spokojeni a s pevnYm odhodlanim chceme pokradovati v teto linii.

Nati nejvetti piekatkou bude piemoci ony sily, ktere za katdou cenu chtely by vnesti v na ge tady nesvar. Jak to obyeejne ji g bYva., i z nagich dejin mono se o tom poueiti, pri prvnim nezdarti vyvstanou kritikove, kteti zaenou obvifiovati ty pracovniky, kteti venovali svuj eas, sve vedomosti, i sve finaneni prostredky, aby na akci osvobozenecke pracovali. Nesmime na pomluvy dbati, nesmime dopustiti, aby na gi pracovnici byli napadani ze zadu podlYm a neeestnYm zpasobem. Drazi krajan y, mejte na mysli innohe smutne dny na geho naroda, kde vratdil bratr bratra. Dokatte; ze jste vyspeli, ze jste se pcuaili z techto chyb a nedopust'te, aby leg a pomluvy mely u Vas mista, a aby se opakovaly tyto smutne zjevy nagich dejin i zde v Americe. Stujme pti sobe pevne jako skala. Na ge organisace jest demokraticka, ma-li nekdo navrhy neb stitnosti, necht' je ptednese ve schazich, kde se bude o techto vecech pak debatovati a demokraticky hlasovati, ale vystiIhejte se naslouchani gugkanYch pomluv. Kdybychom dopustili, aby nage Sdruteni trpelo temito podvratnYnii tiny, pak dopustili bychom se zleho dinu a prchtegili se na nagich bratkich a sestrach tam za motem, ktefi k eeskoslovenske Americe upiraji sve zaslzene Obhajobou demokracie zde doma, pomahame i na gi akci osvobozovaci. Neni sporu o torn, le nazismus jest neptitelem i nasi Ameriky, jit

proto, ze hlasime se zde k tern velkYm myglenkam demokratickYm, kde lidskY 2ivot jest chramen, kde mime osobni zarudenou svobodu, kde mageme vysloviti sve nazory anig bychom byli za ne odstfeleni neb poslani do koncentraenich tabort, kde mame mognost wine veliti a nabogensky giti die sveho svedomi.

My jsme pf"esveddeni, ze dokud bude stati tato na ge Amerika jako pevna skala a majak, ze dotud nazismus nezvitezil a ze totud bude jiskra nadeje v nagich srdcich, jedncu zase zasvitne slunko svobody vg em malYrn porobenYm narodam.

My vefime, ze ve gkere otazky sociaini daji se fegiti volnYm hlasovanim a cestou dohody bez tyranie a koncentraonich tabora, my verime ye vYvoj demokraticky, lidskY. My naprosto odmitame nauky nasili a krve, my vetime, ze lidstvo mute dosici vygg ich met cestou demokratickou, cestou vzdelanim g irokYch vrstev lidu a nikoliv uvrgenim lidu do otroctvi, odnimanirri lidu jeho osobnich svobod, zne mog nenim lidu vzdelani, zaviranim g kol, odstfelovanim profesork ueencii a inteligence, donucovanim delnictva k praci koncentraenimi tabory a popravami, vYchovou omladiny v pohanskYch naukach a od luecvani deti od rodiek My velime ye velka slova na gich americkYch velikank my ctime ilstavu Spojenych Stata a my vOime, ze . nage Amerika neda zahynouti temto velkYm my g lenkam SVOBODY. Nag program jest programem na gi Ameriky, my verni zustaneme i pies piekatly.

Sdrueril AmerickVell C'echoslovakf't v Texasu.

Strana 20.

stredu, dne 26. eervna 1940.

VILISTNiE

Z CINNOSTI POMOCNE AKCE tEN strojn, daravanch houstonskSrmi KEATKOVLNNY ROZHLAS "CE- soudasne): 49.6 metal (t. j. vinolake% vypravil zdejti dsl. konsulat V HOUSTONU, TEXAS. SKOSLOVENSKA AMERIKA" kmit dili frekvence 6.04 megacyklu.) a odeslal panu plukovnikovi 0 8 pa- zada sve posluchaee, aby si pozna- a 19.8 metro. (t. j. vinokmit eili Situace pro nate ubohe uprchliky nielovi do Novell° Yorku. Tyto bu- menali, ze od 15..: :ervna t. r. vysila frekvence 15.13 megacyk10.) se opet zhortila kapitulaci Francie dou hromadne ptedany na pattiene Ceskoslovenske zpravodajstvi staniHlaste nam vYsledky poslechu a a proto se musime tim vice ptieiniti, misto. ci WRUL z Bostonu, Massachussetts, udejte datum, delku a smer anteny Do pokiadny pomocne akce ten v tyto dny a hodiny: Dbychom tern xiett'astnYm dutim a druh ptijimaee. — Kdo mutes, phr :mohly see nate sily staei. Pokra- finanone ptispeli nasledujici: pan Pondeli, UterY, streda, etvrtek a pa- spej sebementim ptispevkem na nat (fujeme se zasilanim tatstva o ji- Joe Wakk ze Seymour, Texas, zarozhlasovY fond. nVch potteb i naddle a tentokrate slal za dleny odboeky Baylor obnos tek od 5:00 do 5:30 P. M. (letni eas KratkovlrinV rozhlas "teskoslois me vypravily zasilku o 4. nape- $15.25; pan Josef Vatut, obetavY stredoamerickY.) venska. Amerika" Czechoslovak Kaidou sobotu: cd 7:00 do 7:30 cnovanYch bednach. Pani Marketa narodni pracovnik ze Schulenburgu Shortwave Goodwill Broadcasts, Lawyova. darovala 3 dfikladne bed- venoval $10.00; pan John Kovaldik P. M. (letni Cas stredoamerickY. Room 1070-1440 Broadway, New ktere ptivezla z teskoslovenska ze Shiner j po druhe ptispel a tenDelka in: t ysila se na 2 ylnach York, N. Y. tokrate penelni eastkou $5.00; pan a do nich ptidala velke mnastvi novniho tatstva. — P11 skladani ve- Frank W. Skalnik z League City zaci slytime east° otazky, zda-li ty da- slal prostkednictvim taj. p. J. Schull!! dostanou eeskosloventti bnenci dy $5.00; pan Jos. Wondrash z Calda karn se budou nyni zasilat? Bud'- well postoupil csl. konsulatu obnos te ujitteni, le vte, co jste nam sem $5.00 za nasledujici: pi. Anna Sobos krajanskou laskou poslali, obdrii tikova, $1.00; pi. Anna Siptakovd, ti nejp3ttebnejti a le nam samot- $1.00; sledna Rosie Siptakovd, $1.00; Preji si zde oznamiti, le se ur_Sun na tom zaleti, abychom neob- a pan Emil Leshikar, $2.00. Pani chCzim o brad distriktniho klerneptitele. Bedny jsou adre- Marie Paulova z Fort Worth damka okresu Fayette, a jsem si dobsovany natim csl. pomocnYm orga- vala $1.00; pi. Chas. Kelnarovd z te vednm, ze tento fitad jest frnisacim, nyni hlavne do Anglie. I Houstonu $1.00 a p. A. PolanskY z tadem vetejnYm, a le voliei maji ptedetle zasilky, ktere byly po- Waller $1.00 (ta 4 kusy mYdla). prd-vo udeliti tento fitad tomu, Odekavdme jests nekolik zasilek sidny do Francie, se dostanou do komu oni si pteji. Zdali lido okresl:TavnYch rukou, ptenechte to sta- nejen z Texasu, ale i z jinYch stasu Fayette se citi, ze fitad pteji si :cost nam a lodnim spolednostem, te a jakmile dojdon, okamlite trpidati nekomu jinemu; ja si budu ktere nate zasilky zdarma dopra- cim odetleme. V tato kriticke dobe toho vaziti, kdyt se mi dostane je pomoci tim vice tteba a proto nevaji. ptile2itosti brad zastavati po Pani B. Valdikova, poslala za dal- ustevejme v zapodate praci, ktere' tti dva roky. Budu vdeenym za laskV "Sokol" vyplacene 100 liber voldm "Zdar"! vas hlas a podporu pri nastavaWeld diky Item pracovnikiim satstva a jinYch veci, ktere sehnaly jici primarni volbe v eervenci. tamni obetave 2eny. (Dopravne ei- pracovnicim! nilo $1.35). Ze zasilky se zvlatte raZa pomocnou akci ien, Vate, dovala bYvala dallassanka, pi. Span(DarSi oznameni bude nasledovati) helova, kterd p i baleni pomahala.

C. J. Hollubova (Pol. Adv. Pd.) Z Corpus Christi dotly dve vel- V Houstonu, dne 23. eervna 1940. krabice veci, ktere sem nechala dopraviti sleena Anella Houdkova, . 00led. Red Arrow Freight . Lines.

Krasopisne psanY dopis obsahuje seznam darovanSrch \reci a zpravu, 2e byly venovany jinonarodovci a vyprany i vyiehleny pi. A. Houdkoou a dcerou. Jsou to vtechno poti-ebne veci! — Jests jedna krajanz Corpus Christi, pi. Joe Vavtiekova, obohatila pomocnou akci cennou zdsilkou noveho pradla a vice ine2 16 yarchl latky na taty. Projevila ptani, le by chtela bydleti blizko Houstonu, aby nam byla napomocna v nati praci. — Balik novStch potteb poslal po sl. Naomi Kostomlatske, krajan Joe Schmoldas z Croskett, Texas a jsou to vesmes veci velmi prakticke. — Pan Joe Peklo, na ' znienY vypravovatel beden, S NASLEDUACIM POEADKEllit: te‘a rue. pletenY, vinenY svetr.

— Nate netete, Alice a Edith uvolI. V 10 hodin rano seradeni slcolnich ditek u koly N. Tabora a za doprovodu nily misto ve svYch tatnicich a do Caldwelske vy i 'koiy hudby, v prfivodu paradnim pfijdou k sini N. Tabor. beden ptilolily zanovni tatstvo a obu . — Pan Joe Kledka, obchodnik II. Po pHehodu ku sini hudba zahraje amer. a eeskou hymnu a pak Ceske i anz El Campo, dovezi cpet do Houstoglicke zpevy ditek a pak i dospelSreh spojen eh sborb okresu, pod iinnim nu odevni soueasti, darovane tambr. Jos. Slovieka ze Snook. nejtirni krajankami i lidovskYmi III. Uvitani v jazyku angliekem — Rev. IL E. Beseda. obchodniky. Pani Gofie posila o tom zpravu a fipinY seznam. 0 tamnejti IV. Obed ve 12 hodin, talikkovSr, sestavagoi se z praieneho masa na roini v'Seho dirincsti pite. toto: "Z ptijmu $6.25 druhu a riizne pkikrmy, jen za 25 eentil. ' film "Duni ztraceneho ttesti") a V. Br. Frank Moneka, red.

Vestniku, bude feenikem. ieeskm a pak hr. Dr. Mieek, darn $1.00 od pi. Mat. Livancove, znamk am v§em vlasteneckS profesor re statni university, take eesky bunakoupily jsme pies 50 yardu de ieeniti. tek, z nich leny u:sily dvacatery -;aty. Se titim pomohly: pi. Rud. Chovancova (4 det. taty), pi. W. Poneikova (6 elk,. taty), pi. M. Baeova, (2 det. taty) a pi. t ofie Hradecka (8 taty)." Obdivujeme pill ptieinlivYch ten z El Campo a vazijejich spoluprace! ne Pri balenilatstva v Houstonu nesly mnoho u'litednYch veci damy: pi. Rud. Soukupova, pi. C. H. Chernoska, pi. S. Valdikova, pi. Frank Tesatova (upletla osm svetrt) a pi. Frank Hankova. , S1-.0-ustu cennYch lekatskS7ch na--

'"

.;

g

y y

VOLItOM OKREU FAYETTE e

GUS HERZIK

•

• .

/10.o .1111■ 0411110.0••■■

0•16110

0 .011.0.1.o.wro......o.S.o.M.,12131111....aolloociIii0•1110.0...109.0411•111.410•0•••0•11M.1•111111.411110 ■0

,

SPOJENE kADY A SPOI Y 0: RESU BURLESON, POikADAJi VLLIC7.

y

g

y

r

y

,

g

gg g

,

Hudba po celif den bude prograrou, mime vim kapely nasi CaldwElske skoly, asi o 6t clenech.

Br. Jos. Wondri5 jest hl vnirn ceremoniiiem.

Veier T za hudby

_ta Zs-44"

ava

z Bryan, Texa:',.

Ve sttedu, dne 26. Cervna 1940.

ZDRAVi LIDE U2iVAJi LETA 3 Fahrneyoyv leky pomahaji 1. Dra. Petra Hoboko jest vYteen5r, hladce pracujici easem vyzkouienY Zaludeeni einnost povzbuzujici Lek fispegne pouilvanY tisici po vice nei 5 pokoleni. Sloiene z 18 ritzr4ch koiinkk bylin a rostlin, Hoboko napomaha piirode jemne a veskrze temito 4 cestami: napomaha einnosti ialudku; pravidluje einnost stiev; zvyAuje vyme govani prostiednictvim ledvin; napomaha a urychluje traveni.

Jste-li znechuceni tim, ie jine leky vas zklamaly, opatite si Hoboko dnes, 2. Dra. Petra LeCivSi Olej Liniment byl prospek4m Valeria poslednich 50 let, trpicich revmatickfmi nebo neuralgickfmi bolestmi, bolenim zad, ztuhlYmi nebo bolavfmi svaly, namoieninami, °dieninami nebo vymknutinami, svedicimi nebo palicimi nohami, po gtipanim hmyzem. Je protihnilobt4, bolesti ulevujici, uti gujici, zabilvajici a llsport4. Neni lepkaq neb mastiV. 3. Dra. Petra Magolo jest mirq, neinnfr alkalic14 Zaludeeni a stievni leCivt prostiedek, kterfr rychle neutralisuje p •ebytee'ne kyseliny v ialudku. Rovnei p •inti gi rychlou pii prajmu, kieeich a zvraceni zavinentch letnimi- obtiiemi. Pouiivin po vice flea 50 rokii. Pfijemne chidnajici.

Nemitiete•li obdrieti Fahrneyovy leave proogedky ve svem sousedstvi pou g ijte tohoto kuponu:

ZvIttitni Nalsidka

Obiednejte Dnes!

"seznamovaei" nabitlku Jako potleme v g m ZDARMA 2 uneoq vzorek Li g tv g ho Oleje a ZDARMA 2 uneovj, rek Magolo s touto $1.00 objednavkou. ❑ 11 one. Dra. Petra Hoboko — $1.00 po g tou vyplaceng. ❑ Na dobirku g ill C. 0. D. (poplatek piipaten).

SONS CO. 2501 Washington Blvd.

D811-17 Chicago, III. Dept.

DR. PETER FAHRNEY &

NACISTICKA PROPAGANDA MEZI NAgIMI KRAJANY Znaena east na gch krajanil ma nemecky znejici jmena. V posledni dobe mnozi z nich byli "obSt'astneni" zasilkami nemecke propagaeni literatury z nacistickeho propagadniho iisttedi German Library of Information v New Yorku. Tato literatura — nejen easopis "Facts in Review", ale i tluste knihy (na pt. kniha s nacistickYmi vYmysly o zverstvech, kterYch pry se dopougteli Polaci na Nemcich!!! (je razeov*Sem zdarma, dle telefonnich seznamil na v§echny lidi s nemeckYmi jmeny. Nemecka propaganda pracuje pinou parou a podle rozsahu, v nemt je provadena disponuje obrovskYmi fondy, nebot' na propaganda Nemci neAtti. Podle jejich nazorii prate propagaeni Iftetti mnoho sil vojenskYch, jet proti neptiteli, rozlo2enemu zevnitt patou kolonou maji snadnejAi praci. Tato propagaeni einnost nemecka necht' je pobidkou i naLim krajanum, aby usilovne rozAitovali nal odbojovou literaturu, zejmena anglickou ye svem okoli a ph styku s vlivnYmi lidmi. Obrat'te se na odboeky nagich narodnich organisaci, 6eskeho ndrodniho sdruteni, Slovenskeho nar. sdruteni, Nan svazu deskYch katolikil a Sdruleni AmerickYch Nchosloyaka v Texasu o tuto literaturu.

Nenniteme-1i se vyrovnat Nemcilm pokud jde o prosttedky, je tkeba abychom se jim vyrovnali praci dobrovoinoul, — Tisk. sluZba (rsl. N. R.

Strans.

V 2 8 'ERIK MesteZko milern bez slepic. ✓ Holicich v cechach meli chovatele slepic nemalo starosti s vypatranim nezriame S"kodne, ktera jim kradla slepice s ve.Skerou nemiicsrdnosti. Slepice se ztracely na dvorcich, v kurnicich, na silnicich, v zahradach a ztraty uz nabYvaly povallivYch hranic. °beano vedeli, te takhle budou Holice brzy bez slepic a tim i bez vajec. Vgechno nasvedeovalo tomu, a to •adi Skodna nikoli etytnoha, nYbrl neznami zIodeji z cladanstva. Ujali se toho tamni detnici, kteri -nyni piisli veci na kloub. Ve Skodne objevili dva mladistve vYrostky z Holic, kteti kradli slepice ve velkem. Men na ne dobra odbytiSte u dvou obehodniku s drubezi, u Otilie D. a Frantfaka V., kteti kradene slepice ad vYrostkt kupovali a zas je po aivnostensku prodavali. Cetnici dvojici Maiden' 2atkli a dodali soudu. )0( Zvelebovani obce Ticebize.

O rodiSti naSeho velkeho poviclkate probehlo posledni dobou nekolik novinatskYch zprav, hlavne v souvislosti s opravou domku a novou fipravou musea a pamatek v nem. Maio je vSak znamo, te o toto museum ziskal si nejvetSich zasluh J. 8. Baar, kdysi kaplan v sousednich Klobukach. Obec Ttebiz nespokoji se jen opravou domku Ttebizskeho. U domu byly jit poloteny obruby k nove dizenYm chodnikum, bude ncve upraven pareik kolem pomniku Ttebizskeho nad obci; sem ',Jude teti nutno ztidit lepe upraVenou cestu pro ptichozi. Ttebiz male se stat sttediskern turistickeho ruchu v kraji; krome pamatek na Ttebizskeho ma i jine zajimavcsti, jako stare zajimave kienby v byv. zajezdni hospode, sklepy ye skalach, blizke poutni misto sv. Blateje a j. )ot Nedostatek iivotnich potreb. ✓ iva lidu v 6echach a na Morave je den ode dne hork. Micah si Ceti lido mezi sebou hledi vypomahat, jak jen mohou, nedostatek je stale citelnejsi. Je znamo na dobytka na pratske jatky poklesl o jednu ttetinu na mnoistvi a o polovinu na vaze. Misto hoveziho masa objevuje se site vice masa skopoveho — nicmene je ztejmo, te se v Cechach a na Moraye dobytek dnes vybiji a te ho bude brzy katastrcfalni nedostatek. VetSina dobytka, jdouciho na jatky, je nekrmend. Dovoz z ciziny ustava.

Pokud jde o obili, nedostava se podle h•dnovernYch spra y pro vflivu obyvatelstva 80,000 vagont obili. K dopineni tohoto schodku by bylo samortejme tteba dovozu z ciziny, ale ten, jak jit tedeno, ustava a v dohledne dobe molna ustane nadobro. )0( le gkoly.

Ueitel'ka: "Priroda dala kovi ako ochranu domeek. Kto mi mote povedt' podobnY priklad."

Male, Elenka: "Korytnadka."

"Dabre. Kto vie eSte nejakY priklad?"

Janko: "Sardinky v oleji, sleena!" )c)( Ne tak nahlas.

"Tatinku, je to pravda, — ze v'Sechna zvii• ata na zimu dostavaji novY kotich? Pan ueitel nam to vykladal ye Skole."

"Pst." oktikl jej otec, "nemluv tak nahlas, matka je vedle v pokoji Ano, jenom zvitata ,

IL

Senat zamitl tuivrh na nikup stiihra v eizini.

HERBINE

Washington, D. C. — Senat zamitl navrh senatora Johna Townsenda, republikana z Delaware na zru'Seni administraeni autority nakupovati sttibro v cizine. Timto rozhcidnutim senat zmenil stanovisko, iet zaujal ph dvou ptedchozich phletitostech . )o( eeskk model za put milionu.

Kdyt iluenatost, boleni hlavy, nadYmani, plyny di pocity navy jsou priznaky doeasne nezativnosti a igivate nejake projimadlo. zkuste Herbine. Je to naprosto rostlinnY lek. Lahey 60c. Old Corner Drug Store, West, Texas.

(1)

Ve Slanem v textilni tovarne Ptibylove maji krasnY model telezni3e, jejit koleje, tunely, vYhybky a jine zatizeni pokrYvaji plochu dvanacti ttvereenich metrii. Lokomotivy a jinx zatizeni jsou pohaneny elektrickYm proudem a proto musela bYt v sale postavena rozvocIna deska. Model je majetkem tovarnika int. Ptibyla a ma cenu pul milionu korun. Na poeatku kvetna 1940 mohli navStevnici deskYch kin zhlednout miniaturni teleznici v obrazkovem tYdeniku.

KftEtOVITo ilLY. Lisle, Ill., Ja, takovY neptitel patentnich masti a leku, uptimne doznavam, ze Nonat jest tou nejle$i masti jakou jsem kdy zkusil, nebot' me vyledila kteeovite lily, o kterYch jsem veril, le se do smrti nezahoji.

Marn a budu ji mit ph ruce co budu .iv. Neptekonatelna! Neuverttelne dobra!

A. A. Rumreich.

NONAT Cena Nonat je, pottou 55c a $1.05.

Ptejte se VaSeho lekarnika nebo jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pigte primo na natl. adresu: MARIE LEIBLINGER &CO., Altadena , California

AT LESS COST'

—

FOGLE WEST CO.,111 "icy& clew at' Wee &tied ocrria kiesd cm the Joulluvat TELEPHONE FAIRFAX

1177

HOUSTON, TEXAS

KAR, J. HOLLUB Cesk* Lauf a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon idadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745

Nabytek a domaci zafizeni v§eho druhu.

Tovarni ceny.

Pfimo k zakazniku.

Vzorna. obsluha.

Tesar Furniture Co 5906 N. Main. — Tel. Taylor 6063 Naproti budofe Radu Pokrok Houston.

HOUSTON, TE

Do Houston a okoli!!!!

Zabavy ikadu Pokrok Houston Nile uvedene orchestry hrati budou tancechtiqm dle sledujieiho potadu:— DNE 30. ERVNA DNE 7. CERVENCE DNE 14. JERVENCE DNE 21. cERVENSE DNE 28. cERVENCE DNE 4. SRPNA

J. R. Bak,a Syncopators , Joe Zatopek Vine. Nesvadba Rudy Zatopek Syncopatrs

VSTUPNE: PAM 40c — DAIVI - Y 25c 0 pohodli

a

obslouteni ct.

bude nalelite postarano.

POkADATELE.

Patovni adresa: 1140 Robbie St. -- Telefon Taylor 0458 Na doptini se jest — 20th and North Main.

Btrana

Ye stredu, drie 26. 6ervna 1940.

V2I9TNIK

RED FRO 4 r Ceske. Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Ko ut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidcin g. jidla a Lunde.

Nejlep i soudkove a lihvove pivo, rfone druhy vine a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

ZvMtn' stoly pro rodiny.

g

g

C. H. CHERNOSKi PRAVNIK Vyfizuje ve gkere soudni zalegitosti. tiadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

Natty mesicti. — VYklad nazvil Moulton, Texas.

Ctena redakce Vestniku! jednotlivYch mesicii jest podle PelcNaAe odbodka S.A.O.T. v Moulton levy gramatiky tento: leden od lena upenlivou prosbu eskosloven- du, jehot je v torn mesici nejvice.

McGee's cletskY Elixir je ptipraskYch valeenYch betencit ye Fran- tnor proto, ae se toho dam led no- vek pro meng poruchy zativaciho cii odeslala na pana F. Olexu $22.85, ci, to jest lame se a odchazi. Btezen ilstroji a aaludku, povstaleho z pteby jich bylo poukto, kde jest jich od bfizy, jet v tom mesici pude po- jidani, nespra yne potravy nebo donejvice tteba. Na tento Adel daro- debne jako dub v mesici ptiStim — easneho ptekyseleni taludku. Lahev vala $5.00 pani Katetina Kuben- dubnu. KYeten podle rozkvetajici kova, sestra zdej§iho `radu v Moul- ptirody. terven podle Cervu, kteti I McGee's Baby Elixir stoji pouze ton. A to neni prvni dar mantelu se v to dobe mnoti. tervenec od do- 35 centii. Old Corner Drug Store, (2) KubenkovYch. A vette ptatele, '2e zravajiciho ovoce. Srpen je dobou West, Texas. jsem ye svem tiyote je gte glechet- keseni (srpem). Zati podle zaii slunejel a obetavejSi vlastenky jako je neenich pii zapadu a tali mesiepani Kubenkova, jeete nepoznal. 0- nich noci. tiijen od jelenfe — kteti na ,ad jia pies 70 let stare. einne se zileastimje naSi akee a ye zdefei o- v tomto mesici tiji. Listopad od pasade vybrala nejvetti east ptispev- dani listi se stromt. — Prosinec od Zkuste Severovu Hotkou dnes? kfi pro naAe osvobozovaci hnuti. prasat, jeato se jich v tomto mesici Pomaha. zativan i, povzbuzuje Kdyt mi darovala techto pet dola- mnoho zabiji. chut' k jidlu. $1.25 ye vaech lere ,tak pravila, ae je dava za ty, co karnach anebo objednejte ptimo. by mohli dat a nedaji.

Diky yam vSem, ptatele, za katSPRAVNE VYKONANA dar.

POHREBNi SLIT2BA. Za S.A.t.T. v Moulton: V hodine 2alu zarmouceni nalezPavel Mayer, pi-eds. aou Edward Pace pohiebni Ustav )o( pohotovY k sympatickemu vykizeJednoruky virtuos zemfel. ai nezbytaych jednotlivosti a k Ve stfedu 8. kvetna ye 2 hod. v j vypraveni dojemneho pohibu. noci zenotel po za.chvatu mrtvice Levne deny jsou na gi zasadcu. koncertni teditel a jeclnorukY klatreeeeeeeeeeK" virni virtuos Raymond Holanek ye Pobiebni riditel. yeku 47 yet. Po tragickem Urazu v zbaven jedne ruky, vzdelal! Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606. se u znameho jednorulteho virtuoso TEMPLE, TEXAS. hrabete Zichyho a podniki svetove turn& Po navratu z tohoto svetoveo■•••■>■••••■•■•••‘....owoass.absoareqlomo.s..ms...:. ho turtle dostal koncertni kencesi a stal se koncertnim teditelem. ZesnulY byl vynikajicim kulturnim pracovnikem a znamou osobnosti A. F. t ERNOSEK, RIDITEL oeskeho hudebniho sveta. )o( Mince pietr aly veky.

Ph kopani stoky pro novou kanalisaci v Uherskem HradiSti ve 1826 Leeland Ave., etvrti zvane Tune, objevil delnik HOUSTON, TEXAS. Josef Res v hloubce asi tii nietril" tpina zasoba lekarnickeho nejake zetlele tkanivo a v nem nezboai. Jedina eeske. lekarna kolik starch mind. Res zanesl minv Houstone. ce do Slovackeho musea, kde byl nalez odborniky prozkeuman a zjiNav'Stivte nas. gteno, ae z dvaadvaceti minci jsou Telefon: Beacon 32100.

CEDAR RAP;DS, IOWA tti pratske groAe, nekolik minci pochazi z doby Jana Lucenburskeho, jine z doby Rudolfa II. a keneene patnact jich je z doby Ferdinanda II. Otyti zlomky mind nemohly bYti pro svoji neinelnost prozkoumany. Mince byly praydepodobne za-1 sehraji kopany za moru. )o( t esky psane fitedni listiny nesmi do Nemec.

Ceske iffady poslaly nekolikra( veselou zpevni hru od R. Branalda tieskYrn Utactem podani v jazyce &skein. To nebylo samortejme po chuti Nemctiim a proto presidium I OSOBY: mesta Prahy musilo vydat zyleAtnil B. etvrtnik Velkostatkat, Lud y. Damohorsky obetnik, ye kterem se upozornuje L. Nezyalove, Rezinka, na neptipustnost takoveho postu-1 K. otvrtnikove.

Eleonora PiSvejcova, pu. V obetniku se pravi, ae ph dalJos. Vesely Sich takovYch neptistojnostech buSlepiCka, plukovnik peSdho pluku' D. Nezval de zakroeeno proti proviniv§im se Nadperueik Hampl, jeho pobodnik, 0. S. Vala Atednikiim s nejvetti ptisnosti.

Tomag Fuk, zalotnik pes. pluku 28.

Harry Busch )o( Staria, vojin, syn Damohorskeho, Balk Wind z rise poslani do tech.

Alice Cykalove, Marjanka, siutka u DamohorskYch Jerry Lebr Aloisius, synovec Eleonory, Aekoliv je v techach a na MoraRose Lebrova Boaka, nevesta Stanova, ve stale jeate mnoho nezamestnanYch, ktere Wind postupne zatazuDej v dneeni dobe v sttednich dechach o manevrech. ji do pracovnich oddilii a posilaji Hudebni doprovod: Bessie Silhan. stale nove a nove nemecke pracovPo prve v Houstone! niky do tech, aby tak umele VSTUP: 3O • ZAtATEK VE 4:30 ODPOLEDNE. procento nemecky mluviciho obyvatelstva v protektorate. Zaeatkem kvetna phjel opet jeden tisic mute. fi gske praoavni slutby do tech.

6tyki sta jich bylo piideleno do BrV PEVRAVE DETSKE DIVADLO "SNEHURKA"!! na a Best set do Oeskfth Budejovic.

Pro pohodli ditek.

Nic pro vas ialudek

EDWA R D PACE

$ $ $ Uspokite $ $ $ . vase hodinky po glete nam Kdy 1 do spravy. Jenom na kratkY das dinime nabidku dtenaitm Vestniku a v gem nag im krajanOm spravit jakekoliv hodinky, ktere se hodi spravit, pouze za-

$2.50

' Tato oznamka musi bYt zaslana a neb piine gena s kaidou spravkou.

Frank Kobos & Sons Watchmakers & Jewelers 308-9 Stewart Bldg., HOUSTON, TEXAS. DR. THOMAS N. DeLANEY o0141 /Exalt

Brtle sprivne pripravene.

Las dle ftmluvy. tiadovna 3248 — Res. 2687 613-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS.

Dr. Jos. J. Hanui t esk$ lekar, operatir —adiagnosist

Waco, Texas tiadovna ve 502 Elm str.

Ve vychodni easti mesta TELEFON 8367.

John W. Leiikar cEsx-k paAvNtic ttadovna v Butler Grimes Bldg.

ROSENBERG, TEXAS.

n Pharmac

y

SEVER-— - CO

■■•■,■1,••••■■■■•,..mo•■■•■•...nalmaerbo ■••■0■111..

Ochotnici radu gtefnik S. P. J. S. T.

v nedell, dne 30. orervna "REZINKA OD PECHOTY"

HUDBA: NESVADBY

0 NAgICH STUDENTECH. Z Austinu ptichazi zprava: VYlet, kterY Letni OeskY Universitni Klub pckadal v Barton Springs v nedeli, se vydatil. Clenu a ptatel se dostavilo asi 30. Lide se veude pod krasnYmi, zelenYmi stromy. Ta vista voda vabila eloveka ke koupani, cot veteina lidi Jini ,obydejne ve skupinach, jako nag klub, se posadili na lavice a ke stolum, odpoeivali, vypravovali si a utivali to krasne pfirody. Na g klub mel zakusky a zmrzlinu na obeerstveni. Po krasnem vYlete se katclY posilnen ubiral domil ke studiu. Nag ptedseda a vYbor zasluhuje pochvalu. Ve avrtek veder dne 21. dervna byla druha, naee pravidelna schine. Byla zahajena pfedsedou Jesse SIdivankem. Sleena Drozdoye, pteeetla eeskY zapis. Pak sleeny Beneeova, Sebestova, a Zarubova krasne zazpivaly "Sktivanek zpiva".

Jerome Marek pane zahral na harmoniku a Dr. Mieek piedstavil teenika. Mezi jinYm fekl: "Pied nekolika lety jsem obdrtel dopis, jent se NOVY FILM

"Velbloud uchern jehly ..."

Veselohra s Antonii Nedoeinskou v hlavni FLATONIA, v aterY 2. eervence, o 8 hodiny veeer.

SEALY, ve stiedu 3. eervence, o 8 hodinich veeer.

GRANGER, ve etvrtek 4. eervence, zae'atek AT 7:30 hod. veeer.

SCIIULENBURG, v patek 5. e'ervence, o 2:30 hod. odpoledne a o 8 hod. veeer.

■1111•11■

eESKt FILM

u potoka

Strana 13.

VIINITNtIC

Ve stkedu, dne 26. dervna 1940.

$t

Z

vesnickeho tivota die romanu Karoliny Svetle. Film, poesie svatojanske n o c i v podmanivem ramci pfirodnich kris eeskeho venkova a obyeejt jeho lidu. Ukazuje Jos. Vaeut, zastupce Praga Film Co. WEST, ve stredu 26. eervna, o 2:30 hod. odpol. Zaeatek veeer o 7:30 hodinich.

ENNIS, ve etvrtek 27. eervna, o 3 hod. odpol., o 7 a o 8:30 veier.

BALLINGER, v patek 28. eervna, o 7 a o 9 hodinich veeer.

SEYMOUR, v nedeli 30. eervna, o 6:30 hodinach, veZer. KAUFMAN, v pondeli 1. eervence, o 8 hodinach veCer.

mi ilbil, brzy potom pfieel pisatel za mnou a poznal jsem pekneho a zajimaveho eloveka. Navatevoval universitu, sam se vydrioval a eastnil se spoleeenskeho tivota. PatHI do naaeho klubu a hral divadlo, cot mu ptineslo odmenu — jeho pani. Asi pied ttemi lety byl mi napomocen pti odhaleni eloveka, jen se vydaval za naeince Dr. Frant.

Havlika, ale ye skuteenosti byl Nemec Michael Graff, jent nikdy v Ceskoslovensku nebyl. BYvalY mtij student zastave, nyni teditelske misto v bance a je to Rajmund Prasatik. Nasledoval potlesk a p. Prasatik vystoupil a Iekl: Hledal jsem jmeno pro svou fee a ptihodilo se mi, neco, co mne nazlobilo a dalo mi latku k fedi. Pak nam tekl, to do jeho fitadovny ptiael elovek a kdyt on uslyeel jeho jmeno, jet znelo eesky, tazal se ho, zdali je eeskeho piivodu a zdali by chtel prijiti mezi naae lidi v Austinu. Mut veak odpovedel, ze je Ameriean ate \Teti v survival of the fittest, cot pry 6e§i techem neni. nedokazali, proto, Na to mu feenik odpovedel, ze naae vlast teskoslovensko byla vzorem vaech demokracii, na •cot mime bYti hrdYmi. Mame bYti hrdYmi na nae pftvod, eimt si prospejeme a ziskame uctu americkeho naroda; oveem jsme Amerieany a Spojene Staty jsou naei vlasti. Nak povinnosti je podporovati demokracii. Musime bYti nadeeni pro nag zem a snatiti se zvoliti do fitadii verne demokratickYm zasadam.

Musime podporovati program ptipravenosti, musime ukazati barvu a bYti viidci. Ree se libila a byla odmenena boutlivYm potleskem. — Potom Dr. Midek pfedstavil druheho teenika, jen co host ptieel nenadale do schuze. Byl to soudce C. H. Chernosky z Houstonu, jen povedel sve nedavne zkueenosti z Washingtonu, D. C., kde mluvil o einnosti podvratnYch tivla v Texasu. Napominal studenty, aby horlive studovali, do mohli se sluanYch mist, aby mobil pomoci Americe i vlasti svYch ptedkii pro znovudobyti demokracie. Zdfiraznil, ze naei pcvinnosti je bYti dobrYmi obeany a •chraniti naai Ustavu a vlast. Ocenil praci Miekovu na universite i ve Sdruteni AmerickYch techoslovakt v Texasu a vyzYval studenty, aby jej v jeho praci podporovali. Ptal mu, aby dlouho til a mel hodne studentu-budoucich vudeu. kekl, pole je volne, cteftene a to zaleti jen na naei praci jak daleko a vysoko dojdeme. Jeho povzbuzujici fed' melo slyeeti mnoho naeich stuByly to rady ze tivota pro tiivot. Prototie naae ptieti schilze by pfipadla na 4: dervence, kdy zde studenti nebudou, bude pfelotena na patek, dne 5. dervence, veeer. — S uptimnYm pozdravem pani Albina Lois Kadankova, zpravodajka Letniho Universitniho teskeho Klubu. )o(---• gkolni Jeden studentik se snaHl vysvetlit giteni zvukovYch vin ve vode: "Na pkiklad, vystrelime-li do vody . . ." Profesor s klidem: "Pocaka nas to!" a bylo po zkou§eni.

Rozdil.

"JakY je rozdil mezi opatrnosti a zbabelosti?" "olovek sam je opatrnY, druzi jsou zbab'eli."

SamostatnY. "C" lovek se musi snat'it bYt co nejdfive neodvislYh na otci," poueuje otec svou ratolest.

Druheho dne ptijde Karlik k otci a hlasi mu: "Tak, tati, ja ut main desetikorunu."

Otec: "vidia, tak je to spravne. A kde sis ji vydelal?"

"Ja jsem si ji vypiijeil od maminky."

Australie piijme sirotky.

AustralskY ministr vnitra Sen. H. S. Foil dnes oznamil, ze je vaechno ptipraveno k ptijmuti vice netli 000 valednYch sirotkii z Anglie. )0(

Littell's Liquid.

SirovY ptipravek k tleve neptijemneho svedeni, jet obyeejne je 0 spojeno pfi vytatikach na "MN mut mluvi tolik ze spani, bych yam byla povdedna, pane dok- nutt nejedovatYm hmyzem. Take tore, kdybyste mne poradil, co s ptindei tlevu pti Eczema. Cena 50c lahev. Old Corner Drug Store, nim mam Mat." (3) "Nechte ho trochu mluvit ye dne". West, Texas.

Velky P kn

• L. ft•

• • •

PORADA RAD CECHOSLOVAN, OS. 40, S. P. J. S. T.

V HILLJE, TEXAS y

e ctvrtek, dne 4. cervence OBED V 11 HODIN, — BARBECUE A KLOBASY

Slavnostni vlasteneckou tee ptednese pravnik J. J. Duckett z El Campo, ve 2 hodiny odpoledne.

Dalei keel budou na,sledovat. Po teeich hudebni koncert zname radiove kapely Red, White and Blue, a rilzne jine zabavy a atrakce at do vedera.

vecer tanecni zabava....•.

PRI V'A'SE JMENOVANE HUDBE Vstupne k taneeni zabove: Pan 40c — damy 10c Srdeene celou veicejnost k teto zabave zve Rid eechoslovan cis. 40.

POZVAN1 V EM eLENUM A EADUM S. P. J. S: T. K SLAVNOSTI RADU NOV E TABOR etS. 17, SPOLU S RADEM SVETLO QS. 277 C. S. A. g

A

ve ctvrteik, dne 27. cervna v jejich nove opravene a zvetaene sini

V NOWT PROGRAM: Berbecue a jina, chutna jidla po celY den.

OeskS7 proslov — ptedseda C. H. Chernosky AnglickY proslov -- Hon. R. S. Bower Proslovy ptitomnYch kandidatt.

Dime Box kapela vyeei ekoly obstara hudhu Pivo a sodovka po celY den.

VECER TANEeNi ZABAVA pH hudbe

BURLESONIANS VSTUPNE K TANEeN1 ZABAVE: PANI 40c — DAMY 10e Kandy jest uctive zvan

$

POrtADAJICIA VtBOREM. .1,1111111.0 01111. 0 04,011112. 11.1k0,E191/ 0 .0111• 4111111.0 .111.

.170 0.109 1•11111-0

0.01•1“.1•51,0•11.431•10. 0.1M. 0 .1110.1 ■ 11••■•13.1.,..,..°4

Strana 24.

VZSTNIK

OZNAMEN KANDIDATU V tomto sloupci uvefejhujeme seznam kandidatil v demokratickSrch primarkach v roku 1940, kteti gadaji volide o hlas a laskavOu podporu.

0. H. CROSS za kongresnika 11. distriktu.

W. R. POAGE 0 znovuzvoleni za kongresnika 1 distriktu.

L. 3. AuLAK za kongresnika 9. distriktu 13. senatorialni distrikt skladajici se z okrest McLennan, Falls, Limeston a Milan.

KYLE VICK za senatora L. A. WOODS za steitniho Superintendenta vefejm'7 ch instrukci. (o znovuzvoleni.)

J. E. MeDONALD Za komisafe zemedelstvi (0 znovuzvoleni) OKRES McLENNAN: W. B. MOBLEY za Aerifa.

JOHN W. DUNCAN 0 znovuzvoleni za kerifa.

JIM D. McCLAIN za kerifa OKRES FT. BEND C. D. MYERS za okresniho soudce CECIL BAKER za okresniho navladniho FRANK KUNZ za okresniho komisafe 2. precinktu A. H. GRUNWALD . za okresniho komisafe Precinkt eislo 2.

OKRES BRAZORIA ETHYL (CORRIGAN) KERR o znvuzvoleni za okresniho pokladnika.

OKRES MILAM BILL ALEX BONDS Za odhadeiho a vberelho da (0 znovuzvoleni) NELSON GREEN za kriminalniho distrikniho navladniho.

W. A. (BILL) MORRISON za criminalniho distrikniho nivladniho to znovuzvoleni) OKRES WHARTON A. IL REITZ za gerifa o znovuzvoleni.

T. W. (Buckshot) LANE za gerifa CLAUDE B. DILL Za okresniho komisate precinkt 6islo 2.

OKRES AUSTIN WELDON B. DAVIS za okresniho navladniho E. E. REINECKER Za gerifa o znovuzvoleni HUBERT RINN za gerifa.

OKRES VICTORIA R. A. (DICK) ROGAN za tarifa o znovuzvoleni.

1,1D-W. C. THOMAS za okresniho soudce

OKRES MATAGORDA FRANK CARR za gerifa.

HARRIS MILNER 0 znovuzvoleni za gerifa.

THOS. H. LEWIS Za okresniho soudce LUTHER ROBERTSON za okresniho komisate (4. precinkt o znovuzvoleni.)

HENRY H. 0111AL Za komisate 4.- precinktu.

OKRES BELL W. F. (BILL) BURCHARD za statniho poslance (representative).

R. S. SAFLEY za distriktniho klerka .. FRANK PONthE za bkres. komisafe 2. precinktu.

MONROE FISHER Za kerifa.

JOHN R. BIGHAM za gerifa (0 znovuzvoleni) 0. W. WORD za smirdiho soudce precinkt Cis. 5.

(0 znovuzvoleni) 0. A. EDWARDS za okresniho klerka ELY GLASS za okres. distriktniho klerka.

OKRES BURLESON J. A. FUCHS Za okresniho odhadeiho a Oberdiho dani.

(0 znovuzvoleni) REV. A. S. BROADDUS za okresniho odhadtlho-vfterdiho dant W. H. (BILL GIESENSCHLAG za okresniho komisafe 2. precinktu (O znovuzvoleni` H. P. COBB Za gerifa.

CLINT LEWIS JR. za Aerif a GREGG P. EASLEY Za okresniho komisafe 1 precinkt FRANK LANGLOTZ zaokresniho komisate precinkt 1.

R. R. PIV0f■IrKA za okresniho komisafe, 1. precinkt (0 znovuzvoleni) OKRES WILLIAMSON W. C. STERN za okres. komisafe precinkt 'Cis. 4. (o znovuzvoleni) L. H. HILLMAN za statniho zastupce (Representative) 83. distriktu.

OKRES HARRIS DAN W. JACKSON za kriminalniho distriktniho navladniho. (o znovuzvoleni)

Ve std'edu,

DO NEEDWILLE, ROSENBEE,G OK014: Vateni krajane!S radosti yam vgem oznamujeme, ze budeme miti vzacrieu rffiletitoSt slygeti ptedna.Sku pana profesora, doktora J. L. Hromadky. Tato piednaSka v 'Ceske feel bude se odbYvati dne 6. eervence o 8 hodine veeer v eeském presbyternim kostele v Needville. (Sobota, dne 6. aervence).

Profesor J. L. Hromadka je vYbornY teenik, vlastenec a znalec Ceske otazky. Podatilo se mu ujeti ze stare vlasti kratce pied zabranim teto nazisty. Byl profesorem na Husove bohoslovecke fakulte v Praze at do odjezdu do gvYcar a Ameriky.

Kdyby byl ztstal, byl by dnes v koncentraanim tabote. Jeho vetejne projevy a ptedna gky byly protinazisticke. Jsme radi, ze je mezi nami. Doktor Hromadka je od sveho piijezdu do Ameriky profesorem na svetove znamem bohosloveckem seminati Presbyterni C'lrkve U.S.A. v Princeton, N. J. NavAtivi Texas na poeatku e'ervence t. r. a zdrii se asi 16. dni Navgtivi cirkevni konference presbyterni a Jed. 0. M. B. Tet vykona, ptednagky v nekolika krajanskYch centrech.

Zajistili jsme si jeho pfednaSku jak shora uvedeno, na sobotu yee'er, dne 6. eervence v presbyternim kostele v Needville. V gichni krajane bez rozdilu vyznani jsou uctive zvani.

Zaroven oznamujeme, ze v nede11, dne 7. eervence o 10. hodine dopoledne budou se odbYvati spoleene Bohaslutby v gech evangelikt a pH,tel v kostele Jednoty O.M.B. v Rosenbergu. Kazani vykona, doktor Hromadka. Nejen v gichni evangelidti ktest'ane z celeho okoli jsou zvani, ale vkchni ptatele a krajane, jit se mohou a chteji steastniti. Tu nedeli budeme miti spoleenY °bed v Rosenbergskem Parku. Ptineste si °bed sebou.

Vgecky vas zve a zdravi, Vag, J. R. Vilt. )0( SOKOL FORT WORTH. Ctend redakce, mili pimatele a milovnici tanednich zabav!

Srdeene vas vSechny zveme za K. J. T. na taneeni zabavu, ktera se pofada v nedeli veder, 30. dervna, pH zdejS1 Ceske hudbe. Nezapomente a navgtivte tento podnik hojne.

Ostatek popiS1 S pozdravem zirstavam Vade sokolska dopisovatelka, Millie PolaSek. 0 Seymour, Texas.

Dne 30. .tervna odboeka S.A.O.T. bude ,cdbYvat svoji schtzi ve 2 hod. odpoledne v spolkove sini v Seymour, Tex.

dne 26. liervna 1940.

•it•02111MOVild

Oznamovatel TABAK, dobrY na kouteni, 10 lib. $1.60 a 10 lib. za $2.00. Jiny 10 lib. za $2.50. Dopravu vyplatim.

M. Prchaska, Portland, Tenn.

(26-pd) • Breskve Alberty zasilame po Texasu, vetk $2.50, men gi $2.00 za 2 buSly. Vyplacime express. Mane net 2 bully nezasilame. J. J. Beeka, 26-29-p) Rt. 4, Temple, Texas.

Pfljme se delnik na farmur od 25 do 40 let stall; jen spolehlivY at' se hlasi. - Take pfijmu deveeku, v torn samem stall na domaci praci; do pole nemusi. Dohodnuti se vyjedne. pisemne. Adresujte: La Grange, Texas, Rt. 3, Box 111.

(26-27-c) TABAK start, lehke druhy, prodavam za 10c, 15c a 20c lb.; cigaretovY 25c a 30c lb., nevyplacene. Va,clav Kratochvil, Portland, Tenn.

(23-26p.)

33c, Na prodej kovarna se sedlinem. Mrs. J. T. Koebelen, Rosen(22-26pd). berg, Texas.

Du. MALA KURATKA: - Barred a White Rocks, Silver Laced Wyandattes, R. I. Reds, Buff a Black Minorcas, Bile, Buff, -Hnede a t,erne Leghornky, Anconky a michane druhy. Vybrane "Sexed" slepidky a kohoutci. Z kvalitnich "bloodtested houft. Pike si pro na g zvlagtni cennik. - VON MINDEN'S HATCHERY, Fayetteville, Texas.

(3-dz.)

D' PRODAM FARMU o 172Y2 akrech, anebo jednu o 161 akrech Elk. Kterakoliv ma (*mine zatizeni, dobrY pozemek, dostatek vody i 0 dalki informace hlaste se u: Mrs. Mary Kubitza, Rt. 5, Box 660A, Waco, Telefon 6888-W. (dz.)

Conroe ttadovna Carter Drug Co #9°7-

-4--trgo Dr. Fred D.

Ma bow OPTOMETRIST Pfehlidka oCi, pfiprava brYli "Pou/ijte nag plan lehkch splatek" 303 Travis St. HOUSTON, TEXAS

Burch Downman za vageho DISTRIKTNIHO NAVLADAHO

Okres (Pol.

\