Vestnik 1940 06 19

©rgan SIovanske PodponsiictJednoty Rau TexeisQ

Entered as second class mall matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

WEST, TEXAS. ye stiedu (Wednesday) 19. dervna (June) 1940.

ROCN1K (VOL) XXVIII.

OSLO 25.

SJEZD NAB! JEDNOTY SE BLir ASI BRATRI a sestry tadu Praha X se dini, a delaji pro nas velke In Taylor ptipravy. Jejich velkou sin — jedna to nejvetai vaech naaich radii — hodlaji do doby sjezdu, pane obarvit, a okraalit. Staraji se o ubytovani vaech naaich delegatt; ptipravuji pro nas kratky ale bohatSr a zabavnY program.

Se vaemi s nami pfeji si, by jednani a prace naaeho priatiho sjezdu pro nas vaechny ptineslo toho nejvetaiho rfaitku a dobra.

Bratr Eineigl, tajemnik. radu Praha, se svefil, ae jia, dostal pro stanovni qbor mnoho navara a dodatka k oprave naaich stanov.

Bratr F. E. Hejl, jrnenovan H. U. prozatimnYm tajemnikem stanovniho vS7boru a upozorriuje, ae dva dny pro stanovni vStor nepostadi, a adcid by H. U. povolila stanovnimu vYboru o den nebo dva vice easu ku uvaaeni a upraveni stanov, oaa H. U. s radosti zajiste udini. SjezdovS7 Udetni vSrbor neda yno H. Cr. jmenovanST, zasedne nekolik dni pied sjezdem, a vykona dukladnou prohlidku knih, adttir a vaeho jednani H. Cr. a jednoty za posledni otyti roky.

- Nak bratti a sestry, as na male vYjimky, jia deli dobu peknYm a clastojnSrm zpusobem se rozepisuji, a probiraji ruzne otazky, opravy a dodatky stanov a jine veci pro dobro naSi jednoty. Vae nasvedduje, ae na g 13 sjezd bude jeden z tech nejlepaich a nejuktednejaich pro rozkvet, vzrast a budoucnost nak. jednoty.

Dle dopisu vidime, ae naai bratti a sestry se zajimaji, by byly udelany nejake zmeny, opravy di zvetaeni v atedni sile, by vaechna prace v H. IT. byla lepe a ptesneji vSrkonavana. K tomu aby se neplytvaly penize placenim vsok3ich rnezd naaim atednikam; a atednici by dostavali pouze takove mzdy, jake si vlastne zasluhuji a ne vice. Nak bratti delegati; a sestry delegatky, budou miti krasnY ptehled, jak elenstvo smYali, a die potteby zajiste utvoti path:erre a postaditelne atedni teleso by vyhovovalo.

Utvoteni tohoto postaditelneho a pattieneho telesa a aby vyhovovalo a mohlo vykonavat dukladne a ptesne vaechnu praci v H. U. v budoucich etytech letech, kdya jednota ustavidne'roste a elenstva ptibYve„ bude jedno z nejdaleaitejaich veci. Navrhil mame mnoho.

2,e, ale H. U. pottebuje schopneho tesnopisce, ktery by ovladal dobte anglieinu a deatinu, a dovedl spravne a rychie psati na psacim stroji, 0 torn neni nejmenk pochybnosti. K tomu aby si H. U. zaopattila dobrY "ediphone", do ktereho kaadY den vaichni Utednici, jeden po druhem, by si mohli rychie nadiktovat, a ptesne vyfidit svou korrespondenci a jine pisemne veci, a "stenograf" ei tesnopisec, by rnohl co nejrychleji tyto nadiktovane psani a jine 'creel do "ediphone", bud' v teatine neb anglieine, co nejdtive ptepsat. K tomu pottebuje naae H. U. tak zvanY stroj "addressograph" — Timto by se traettilo mnoho prace. K tesnopisci, a vyae jmenovanYch stroja, by bylo velice dobre kdyby v H. U. byl jeden z vYpomocnYch, kterY by met na starosti pouze opa.trovani a "fajlovani" vtech clopisii, vekerSich jinYch listin, a veci,

aby kal0 atednik nemusel si draet svaj vlastni "file", a pak kdya, kterykoliv atednik neco v atadovne chce neb hleda, aby tento tak zvanY "filing clerk" o torn vedel, a na poaadani kterehokolv ntednika to okamaite mu dada'. Kdya kaadY ntednik si musi drtet svilj "file", tak to vezme tuze mnoho cenneho easu toho atednika. Tuto praci mute udelat yYpomocnS7, ktejest merle placenSr . Ale kdy pory dobneho "filing kierka" nemarne, tak tuto praci a mnoho jinYch podolamich musi udelat nekter3"7 z naaich atednikii. Nekdo v atadovne musi tuto a podobnou praci udelat.

Fayetteville, Tex., 3. dervna 1940 Pan M. L. Hromadka, hlavni tajemnik, Zapadni Oesko-Bratrske Jednoty, Cedar Rapids, Iowa.

Jelikcd amrtim pana a bratra FRANTIgKA M. BARTY, Ptedsedy Zapadni Cesko-Bratrske Jednoty utrpela tato Jednota i nacre airai vetejnost velkou ztratu, kterou budeme vaichni pocit'ovat po dlouhou dobu, a Jelikoa svYm plodiVm aivotem zesnulY bratr dobyl sobe acty, lasky a vaanosti vSech, kteti jej a jeho praci znali, Budit usneaeno v pravidelne schazi Hlavniho Addu Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas, by pozastale rodine bratra Frantiaka M. Barty a Zapadni oesko-Bratrske jednote byla vyslovena nacre hluboka soustrast nad ztratort ,otce a ptedsedy teto velke bratrske jednoty a by opis teto resolute byl doclan rodine zesnuleho a tajemniku Zapadni Oesko-Bratrske Jednoty, bratru M. L. Hromadkovi.

Demo ye Fayetteville, Texas, dne 3. dervna 1940.

Joe R. Kubena, tajemnik, C. H. Chernosky, ptedseda.

Kdyby byly tyto vYpomocne stroje, a IISTPD -mocnesilytakbneliktfaiednc tak vysileni praci, ale naopak vaechna prace a jine povinnosti by byly presneji vykonany.

Vim, 2e nekdy nazi atednici musi pracovat as 14 a 16 hodin denne a k tomu dastokrat jeate nekolik hodin v nedeli. To je tuze mnoho. U jinSTch spolka a spoleenosti se pracuje pouze 8 hodin denne, a pouze 5 1/2 neb dni v Vdnu.

K tomu, brzo vaichni nak ntednici, si musi obeasne najimati vYpomoc a platiti si za tuto vpomoc sami aby mohli vaechny sve povinnosti vykonat. Jsou jeate jine napravy ale ty podam as na sjezdu.

Jsem jilt, ae ptiati sjezd drive flea atedni teleso utvoti, zajiste vyslyai nynejai atedniky, by podali tea sve dobrozdani. K tomu, ae porovna atedni sily jimich bratrskY .ch jednot, a jak tyto jsou sestaveny, a jak veakere prace a povinnosti ku vykonavani jsou rozdelenY mezi ntedniky a jak, v Cas potteby, jeden Utednik muae vypomahati druhemu irtedniku.

Dele vidime velkS, zajem o zvetgeni naistnosti pro in'edniky a vYpomocne, a zaroven ste-

hovani fitadovny a postaveni budovy. Hlasi se tram bratti z Temple, Houston, Caldwell, Taylor, El Campo, Fayetteville a snad i od jinYch mist. Kandy nem popisuje ty zvle.atni vYhody, prod by H. U. mela tam bYti ptestehovana.

Vgichni fiFednici se shodujeme, ae mistnost nynejai budovy, kterou vlastni pi. J. R. Kubenova a za kterou plati H. U. $30.00 mesiene najemne neni postaditelnou. Pi. Kubenova ale nabizi, ae jest-li sidlo H. U. nadale zastane ye Fayetteville, ae budovu zvetai, aby byla jednou neb dvakrat tak dlouha a velka anebo ae spoji jeji druhou vedlejai zdenou budovu s nynejai mistnOsti H. U. tak aby bylo dost mista tteba i pro deset fitednikil a vYpomocnYch. Ovgem, najem by byl o neco vetai. Ze vetai mistnost naae H. U. pottebuje o torn neni addneho sporu. Na torn se shodujeme vSichni, jak atednici tak i dleni.

Stehovani, trvale usidleni H. U. a postaveni budovy od $30,000.00 do $200,000.00 vyvola zajiste aivou debatu mezi Cleny a delegaty.

Osobne, pied dasem, byl jsem tea velice nadawl pro stehovani H. U. a postaveni krasne budovy. Ale za nynejai doby to moje nadgeni neni tak velke. Vidim v budoucnosti nejiste doby. 2acinST z nas nemilae ptedpovidat co se muse stati v naaem Soustati. Razne aivly v cizine i zde houaevnate pracuji. Naae hospodatske pomery se mohou jeate vice zhorgit.

Mnozi naai stark bratti, kteti meli velkY podil na zaloaeni a vzrustu na gi jednoty, mohou se v kratke budoucnosti nalezati jeate v horaich pomerech; mohou pottebovat jeate vetai alevu, nea jednota doposud nekterS7m Kdyt bychom nyni si postavili budovu, tekneme za $200,000.00 a pak bychom Cast na g budovy hned nepronajali, pak by solvence nazi jednoty nebyla postaCitelnou, bychom naaim starYm bratrum a setram nemohli poskytnouti dalai filevy a poinoci.

2ijeme ye velice vaane a kriticke dobe. Ty mnahe biliony povoleny kongresem na valedne ptipravy neco ptedpovidaji. Za jinYch valek padali jen vojini: za nynejaich valek padaji starci, ,ieny a deti. Dnes nevime a nemaaeme ptedpovidat, kdy Amerika muae bYti tea ye valve. Nevime, kolik naaich dlena muae, aen dot, mohou najednou ptijit o aivot. Co kdyby se stalo to nejtkorai a my nekdy v kratke dobe ztratili nekolik set elenil, a museli vyplatiti kolik set tisic dollaru pojistneho? Proto me nadaeni pro postaveni budovy prozatimne mne jaksi ptealo. Ale naai bratti delegati a sestry delegatky, budou miti posledni slovo. Jak oni rozhodnou, tak to budeme muset ptijat.

Rosepsal jsem se jen o dvou bodech. Mam jich jeate nekolik vice, a ty podem as nekdy ptigte.

S bratrskYm pozdraven, C. H. Chernosky, ptedseda Kdyby Iod'stvo Anglie padlo do drag& (Vida.tord, postaveni tithe stalo by se povailive nebezpeenYm. Nepiitel mohl by fitoeit se strany vfehodni nebo zapadni.

Strana 11.

W ASHINCTON EJ bylo vydano toto oznaZ meni: Odbor pokladu vydal zakaz prodeje cennYch papira sem posilanYch ze zahraniei.

Opatteni ma za freel zabranit Nemecku zaplavovani americkeho bursovniho trhu cennYmi papiry a akciemi, ktere nazisti ukradli pravoplatnYm jejich majiteltm v zemich Nemeckem obsazenYch. Import techto cennYch papira se povdluje jenom tehdy, kdy budou ptedloteny Usttednimu Atadu Federal Reserve Bank k prohlidce a pkezkouSeni. Exekutivnim natizenim odboru pokladu celni a pogtovni Utednici dostall pray° otevtit jakoukoliv poetovni zasilku nebo balik z ciziny, aby se mohli ptesveddit neobsahuji-li cenne papiry. Prakticky toto znamena zavedeni censury na v'Sechnu sem dochazejici zahranieni po'Stu. Kdyby se 'takovou Prohlidkou zjistily zasilky cennych papiru, budou vladou zabaveny, Jett° se na ne vztahuje obstavovaci rozkaz presidenttiv, kterY timto zpasobem blokoval vSechny fondy bankovnich tiOtti Holanska, Danska, Norska, Belgie a Lucemburska. Je davno znamou veci, to nazisti prodavali velke mnotstvi cennYch ptedmeta vseho druhu ukradenYch za invase do Polska na americkem trhu, aby ziskali tolik pottebne cizi valuty. Neni pochybnosti, to majetek nazisty ukradeny v 6eskoslovensku byl tut podobnYm zpilsobem zpenetovan. Opatteni americkYch fdada ma svaj fieel a bude velice nelibe neseno v Berline. * * Wellington, Novy Zeland. — Premier Fraser prohlasil, to NovY Zeland je ve valce s Italii.

Vlada zaroveri vydala -zvlaStni natizeni, kterymi se zakazuje jakykolif . obchod s Italii. Soueasne byl zadrten vetk poeet Italia, kteti byli internovani. * * Odbor statu ye Washingtone, D. C., vydal minuly etvrtek nova pravidla stran vstupu turisal a jinYch osob do Spoj. Statft ze zemi sousednich, zahrnujic v to Kanadu. Veichni v budoucnosti musi se vykazati pravodnimi listinami. At dosud Kanad'ane a lide, ptichazejici na navetevu z Novofoundlandska, St. Piere, Mexika, Miquelon, Kuby, Haiti, Dominikanske republiky, Panamy, Bermudy a britskYch, francouzskYch a holandskYch drtav v Zapadni Indii, nemuseli miti pravodnich listin. Jde tu o opatteni proti nebezpeei ptilivu "patych kolon" z techto zemi. * * Washington, D. C. — Senat schvalil 67 proti 17 hlasfun uvolneni aeroplanti americke armady a valedneho lod'stva a jinYch valednYch sob spojencum, Anglii a Francii. Poklada se to za nelvYznamnejei krok senatu od schvaleni zruSeni zakazu na vYvoz zbrani a munice valdicim statfun ye zvlaStnim zasedani na podzim lonskeho roku. Jak podporovatele tak odpfirci teto politiky doznavaji, to tim Spojene Staty staly se nebojujicim spojencem Anglie a Francie. Hlasovalo se o dodatku senatora Shepparda, demokrata z Texasu, ptedsedy vYboru pro vojenske veci, k ptedloze o rfiznYch opravnenich departmentu valky, kterou senat pozdeji tut * Lord Beaverbrook, britskY ministr vzduchoplavby, sclelil v techto dnech americkYm korespondentern, to Nemecko ma nyni 11,675 letadel, z nicht dye petiny di asi 4,670 je v einne slutbe. Odhadi dale, to Nemecko ma ye svYch leteckYch sborech 505 letadel k doprave vojska a 16,000 pilott, z nicht asi 12,000 bylo pro slutbu teprve pied nedavnem vycvieeno. Tyto ce byly shromatdeny na zaklade fitednich informaci. Lord Beaverbrook sdelil pti teto to tYdenni vYroba letadel v Anglii byla ke dni 1. eervna o 62 procent vyeSi net v tYdnu, dovrknem 11. kvetna, kdy ujal se fitadu. Wroba motorti zvYS'ila se v stejne dobe o 33 procent a opravkova, vYkonnost letadlova zvYeena byla a 186 procent. VYroba novYch letadel ptevYgila podle jeho scleleni ztraty, utrpene od doby, kdy Nemci vpadli do Holandska a Belgie. V poslednich 11 dnech anglicke vzduchoplavecke sbory utivaly prototyp gigantickeho bombardovaciho letadla, ktere je nejtagim vojenskym letadiem ye svete.

B

Od saw New Orleans, La. — Statni legislatura odhlasovala ptedlohu, narizujici nuceny vojensky vYcvik pro vSechny S'kolaky vetejnYch i farnich Skol. Ktera kola by podle noveho zakona vYcvik neprovadela, nedostala by dle ptedlohy tadne statni podpory. * * Melbourne, Australie. — Policie a ztizenci narodni obrany zadali shaneti Italy nasledkem vstupu Italie do nynejk evropske valky na strane Nemecka proti spojencfn. V Australii je 27,453 Italia, z nicht asi 14,000 je ji2 naturalisovanYch obearra. — tkedne bylo oznameno, italska motorova, lod' "Remo" a 9,780 tunach byla zabavena australskYmi Brady ye Fremantle. * * Mexico, D. F. — Zahranieni inteligendni ziizenec oznamil, 2e italSti agenti v Mexiku soueasne se vstupem Italie do valky maji poradu s nekolika vedci nemecke "pate armady" v Mexiku. Pet faeistickYch tajnYch agentt, jak se udava, ptijelo z Torreon, Monterey, Guadalajara, Durango a-Puebla pro delSi konferenci s re-presentatnty nazisticke propagandy. V Mexiku v posledni dobe bylo mono pozorovati zvYSenou einnost "pâté armady". Patti k ni take komuniste, kteti udanlive v nekterYch smerech pracovali spoleene s nazisty. Aby pak odvratili od sebe pozornost, komuniste rozhlaS'ovali, to nacionaliste za podpory kapitalistd ptipravuji v Mexiku revoluci. * * Poeet Rah) v Kanade, kteti se je§te nestali naturalisovanYmi obeany, se odhaduje asi na 12,000 osob. Ti vSichni jsou povatovani za neptatelske cizince a budou ptinuceni k registraci, pti dem2 budou potizeny take otisky jejich prsta. KatdY music budou se nuceni hlasiti na nejbli2M stanici kanadske jizdni policie. Asi 16,000 Nemct v Kanade je jit kanadskou policii hlidano od zati minuleho roku, kdy Anglie vypovedela valku Nemecku. Kanade jsou take dva koncentraeni tabory, v kterYch je ptitomne drtano 162 Willa.. K tern nyni ptibudou nekteti Italove, o kterych fitady nabudou ptesvedeeni, to by nebylo dobte ponechati je i nadale na svobode. * * Washington, D. C. — Armadni zprava oznamila, ze nakoupi zasobu vinenYch latek, aby stadily k uSiti asi 1,523,000 uniforem. Generalmajor Edmund B. Gregory, generalni ubytovatel armady Spoj. Sta. -tit pravil, to v nejblit'Sich dnech potada o podani nabidek k dodani techto veci: 5,000,000 yardii latky zvane serge nebo elastique; 4,000,000 yardt latky melton na 'Ste; 1,500,000 yarda latky shirting na koeile a 500,000 vinenYch pokryvek na luzka. Dustojnici ze zasobovaciho sboru pravili, 2e shledali, to je lepe miti v zasobe latky netli hotove uniformy a to material, kterY nyni bude objednan, bude moci bYti zmenen v uniformy tak rychle, jak jen bude zapottebi. Odhaduje se, to 4,000,000 yardu latky na plaSte di zimniky stadi asi na 1,006,112 techto svrchnich kabatft a 1,500,000 yarda Sirtinku to vyda, asi 934,405 koSil. * * Nova ptekaika proti cizozemcum je ptipravena okolo celYch SpojenYch State, aby byl zamezen ptistup do teto zeme vS'em osobam, ktere jsou v pracech "pâté kolony". Bude zakazan ptistup nejen ptistehovalych osob ze zamoti, ale tut osob, ktere jsou na zapadni polokouli v cizozemskych draavach. V odboru statu jsou zruSeny veechny vYjimky od tohoto pravidla, ktere byly v platnosti pro ptistehovalce z Kanady, Novell° Foundlandu, St. Pierre, Miquelonu, Haiti, Dominikanske Republiky, Panamy, Bermudy a z jinYch drtav podfizenych Francii, Anglii a Nizozemsku, zvla:Ste ye skupine ostrova zapadoindickYch. Natizenim timto nebude motno lidem z cizozemskYch drtav navetiviti Spojene Staty, do kterYch mnozi jezdili na prazdniny a vYlety. Bude tut potadovano od cizozemet, aby dali postaeitelnou zaruku, to maji prostredky, kterYmi jim bude mono opustiti Spojene Staty, jakmile Ihuta jejich pobytu vyprgl.

e sti'2du, dne 19. eervna 1940.

New York. — "hurt nasledkem zanetu slepeho streva pribYva, ye Spoj. Statech, jak dnes American Medical Association oznamil Dr. Erwin R. Schmidt z Madison, Wis. Ptidinou techto Umrti, jak Dr. Schmidt dale pravi, pravdepodobne je potit -s diagnosou, obtitne zjieteni teto nemoci, jeato jest asi 20 chorobnYch stave, ktere na poeatku se svYmi ptiznaky podobaji zanetu slepeho stkeva. * Tokio, Japonsko. — Snaha Anglie ziskati s Japonskem pkinesla ovoce. Byla dosa2ena dohoda mezi sirem Robertem L. Craigem, anglickYm velvyslancem a Masayiukim Tani, namestkem ministra zahranienich veci, o otazce stfibra v Tiencinu. Otazka jedenactimesieni blokady Tiencinu je tet kryta v teto dohode.

Oficielni tiskova kancelat Domei oznamila, to i s Francii se vyjednave. a doelo jit k dorozumeni v zakladnich bodech teto otazky.

Berlin. — Z autorisovanYch pramena bylo teaeno, 2e Nemecko ponecha Italii, aby sama odpovedela na tee presidenta Roosevelta, v nit odsoudil Italii za to, to vstoupila do valky proti spojencilm. Z techto pramena se pravi, to ye sve keel president SpojenYch Statti neodhalil tadne nove stanovisko leda to projevil rozmrzelost nad vYsledkem snah, trvajicich nekolik aby byla nalezena spoleena zakladna mezi SpojenYmi Staty a Italii. Tyto snahy byly pry zalo2eny na SpatnYch ptepokladech. * * Nekolik senatora, kteti jsou pro isolaci SpojenYch Statfi, ozvalo se, aby odsoudili ty, kteti Spojene Ste.ty lenou do valky". Senator Burton K. Wheeler, demokrat z Montany, upozornil americkY lid, "aby "se probudil". Prohlasil, ze nebude podporovati "2adneho kandidata presidentskeho fdadu, kterY bude chtiti dostati nos do valky." Senatoti Rush Holt, demokrat z West Virginii a D. Worth Clark, demokrat z Idaho, napadl presidenta Roosevelta za to, to na sve tiskove konferenci schvalil zneni celostrankove oznamky, 3a ma byti eitena propaganda po cele zemi, tizena Vyhorem pro obranu Ameriky podporou spojenca. Tento vyslovil se, 2e tato dinnost je neamericka, a doporueil, aby ji Diesfiv vYbor vySettil. * * Napoleon shledal,- to demobilisace jeho armady je nemotnosti. Valeene hospodatstvi netvoti novYch hodnot. Tvoti jenom potfebu dalSich valek. Napoleon jako Hitler 'Weil pro kofist a penize a shledal, to kofisti neda se utiti jinak net na vedeni dalSich valek k ziskani kotisti dalei. Vpadl do SvYcar, Holandska a Belgie, aby ziskal jejich zlato. Pohrozil Portugalsku, to sma2e je s mapy, jestli nesloti vYpalne.

Portugaisko zaplatilo. Anglie tehdy eekala a hledala pkiletitost k zasazeni smrtelne Napoleon mel take svoji patou kolonu, kterou dokazal velmi mnoho, avSak piece jen neodstranil anglickeho nebezpedi. Rusko a Rakousko-Uhersko mohl porazit, nemohl \ Teak si jich porobiti. Stejne situaci mute eeliti i Hitler.

Mt2e porazit Anglii, ale jeete nebude svetapanem, nebot' jsou tu jeSle Spojene Staty, ktere budou eekati, stejne jako za napoleonskych dob eekala Anglie. * * Sbornik American Mercury ptines1 v betnem eisle elanek z pera narodohospodate prave z Evropy se vrativAiho, nasledujici zpravu: Rumunsko, pravi pisatel, aivi 100,000 polskYch uprchlikil a zmobilisovanou armadu o 2,000,000 kteti veichni jedi, aveak novYch potra, yin nepestuji. Jugoslavie, Turecko, R,ecko a Bulharsko jsou v podobnem postaveni. Vojaci ye svYch posadkach zahaleji, zatim co pole jsou hola a opuetend. V Italii, kde pouze 20 procent pudy se da vzdelavat, ceny potravin stouply o 10 procent v jedinern tYdnu a vlada musela zakrodit proti jich hromaditehim, zatYkani byli v celYch stech. Spanelsko vyjako po navSteve hladovYch kobylek. Cele vesnice jsou po mnoho dni bez chleba a mleka.

V Mad'arsku je 100,000 polskYch uprchlikti a opozdene jaro zdrtelo znaene pravi v polich. Loni zde byla troda gpatna a proto ji2 nyni reguluje se vYroba a prodej chleba a stanoveny byly dva bezmasne dny v tYdnu.

Ve stiedu, dne 19. eervna 1940.

Oddil dopisovatelskf Dopisy, jet by obsahovaly neveene, nab wind/16 polemiky, potadatel ptedklada ye smyalu stanov Tiskoverau VStoru k vlastnimu roznodnutl.

Houston, Texas.

Pri posledni schfizi odboeky "Svornost" O.N. S. v Texasu podal zabavni vYbor svou zpravu o yksledku kabaretniho vedirku a upozornil dlenstvo, to uz mute odbace oplatit zapilidenk obnos ihned zpet a je gte mu zbude dost, aby se mohl nakoupiti pottebny material pro zpracovani rtiznYch ptedmetil pro Bazar netli se bude neco potadati, nejake, jina zahava pro tent Ptedseda br. Lebr upOzorriuje, to vzdany by mely bYti diky nejen tem, kdo nam s programem pomohli, tet tern kdo podnik nav gtivili a tak ku zdaru ptispeli — co g timto se vykonava.

Dekujeme vgem! trdast dobrYch lidi posiluje, nebot' oni taktO neptimo pomahaji pri praci, ktera, konana neni pro tadny individuelni zisk, nYbtt ulevu trpicich. 'regime se a doufame, ze v ge co podnikame pro uskuteeneni bazaru a Narodni pout& dne 8. zati, a dim vy vgichni nam pomahate, ptipadne trpicim, kteti budou tit zase doma; v zemich, ktere v to dobe buou svobodne — zeme Slovant.!

Co tam bude utrpeni, bidy a nemoci! — Die zpravy jedne spolusestry, ut je unit jeden "quilt". Pted tim druhe pani byly darovaly ut krasne hadkovane dedky a paru po ylakii k vydrateni ci yYhte pti zabavach, pro dobro fondu odbodicy.

Pozdeji jmena darkyri a darcti zaslana budou do vestniku `Svobodne eskoslovensko", organu C.A.N.A., kterat se uschovaji pro budoucnost, jako pri prvem odboji.

Neni nas mnoho, ale nezoufame, vime ge katcla trocha pomoci pomate a to je hlavni.

Pti to veselici dne 16. dervna bude postarano tet o jidlo a piti, proto pfijd'te v gichni kdo si chcete veder ukratiti jinak nail ztraviti jej pouze doma. Dnes neni dobrkm pro nikoho odchazeti v Ustrani.

Vdera, nahodou setkaly jsme se s jistou starou pani, zrozenou v Anglii. Beclovala co se stane s jejimi sestrami a cletmi. Nejaky mladgi vek slova jeji zaslechl, neb ptistoupil k nam a tekl: "Pozde je dnes bedovati nad tim, co viditelno bylo ut pfed 4 roky. Net ale netreba se bati, to nacismus zvitezi. Nezvitezi ani fa gismus, ne, ponevadt oba tvoti ttidy, ktere pravY demokratismus zatracuje. Nemyslim, ze vgak Goeringovy vojska dobudou Patit, tim merle Londyn, ale motnYm jest vge, ponevadt zracleti je vaude pino," a s tim ode gel. Babidce se ulevilo a roze gly jsme se tet. Ano, i kdyby naciste dobyli obou vkge jmenovanYch mest, prace nad lidskYm zdravYm rozumem lidi u glechtilYch nezvitezi. To co z tohoto boje tfi sobe ptibuznYch narodil vzejde, bude zkru geni "nemeckosti" a spolu s ni zasatena tet bude ve gkera nicota, ktera dnes, v rtiznYch podobach svira lidstvo ve syYch sparech. Nacismus, jeji soudruh, pfipravuje ji pad na cele date.

Vzpomerime si na stareho Chamberlaina — co mu dnes pointite jeho po yfgenost? Dnes jeho vlastni lid vi, ze v jeho hlouposti a proto, Slovany ra,d nema, prodal Ceskoslovensko, aby v zapeti jeho vlast trestana byla. Anebo onen bidnY tvor, lord Runciman, to nebyl hlupec ale zradce, jemut na velidku sedla ta strana, ktera ve vlasti na gich snesti nemohla demokratismus vtibec. Hle — dnes nafoukany panak Runcirna,n a s nim jeho Clivendensky "set" ttesou se strachy — co bude s nimi? Tito bidni pletichati, s nimit i zdej gi Lindbergh stoloval.

Osoby, ktere nenavideji, ponituji di ponitovali vgechno co je staveno do svetla skuteenosti, chteli se mstiti na lidu delnem v Anglii jako vg ude jinde na svete. Kopali jamy, kam spadli — oni sami! Prod kuli pletichy, paktovali se zpatedniky, na konec i s Hitlerem? Prod?

Proto'Z'e dnes delnS, lid, z dobre poloviny sveho podtu mOge se vedomostmi 0 dilchein,

V ST N jim ye vgem vyrovnati, ale v nefestech ze rozumec tadnY je napodobovat nebude. Tato poznani panaky a clamioky hrozne popuzovala a proto podali se mstiti.

Svedomi musi bYti hrtiznYm soudcem, ale poznani jegte ptisnej gim. Nekdo pti torn stava se lepgim, ale takovY druh lidi, kteti neznaji cenu a potehnani prace aneb vadnYm udenim jejich smysl o ucelu na geho tivota jest u nich pokroucen — ti ztraci v ge co dloveku do vinku vklada ocivelca sila. My neinfiteme jich ani litovati — neptidiriuji ani tim nejmen gim, aby si aspori nedim nekde vydobili mezi nami kousek Ucty a v nem zachvev citu milosrdenstvi — proto ztraci vS"e!

Nad dim Oak bychom plakat mohli, jsou ta mrtva a vice ta sttelaini rortrhana tela nevinnYch, poctivYch a dobrYch lidi. Ty zpustogene kraje, znidene domovy uptimneho delneho lidu na venku i v mestech, ta zmrzadena, zvitata, ubite ptactvo, rozvalene lesy, rozryte louky, zdupana pole.

Ale plat zde nepomfite, zde musime vgichni jako jeden vstati a kid: jen potud a ne dal!

Nasili ptemoci nagi poctivou silou! Tu najdeme ve spojeni se proti neptiteli zpilsoby jake dnes mohou dobre yea vypomoci nejlepe. My dnes vime co znamena, demokracie, my musime ji branit a chranit.

Jestli nekdo z nas pod jeji vladou trpi, tim neni ona vinna, nYbrt lid sam. To vezmeme na vedomi a ji brarime talc verne a oddane jako kdy nagi praotcove ji poprve na svet pomahaii jen proto, to nechteli abychom my, jejich deti, protivali to co oni progivat museli pod retimy nacismu podobnYmi. Az bude nacismus pottenY, pak rozumnou cestou — nikoliv ye fanatickem stranictvi, hledejme napravy ptidin zlYch, ktere tea je gte lidstvo sviraji ye vlade demokracie. Vtdyt' neni dalekou doba, kdy spravedlnost zadne pteva govat nespravnost a jakmile k tomu pfijdeme, pak se pane v gechno kloniti k jeji strane, nebot' zde katclY najde rovnovahu vlastni jednotnosti, ktera, i tern bidnYm da poznani pravdy, tim tet jejich spasy.

Nermut'te se nad hrtiznYm behem udalosti z bojigt' evropskYch. Hled'me si zachovati jasnou mysl, bud'me vciedni aspofi tomu, to hrtity ty neodehravaji se zde a z toho co mame dejme, aby pomogeno bylo kde toho tteba. Kdo neminite pomahati jenom sykin vlastnim, dejte co mete Oervenemu Krizi, instituci mezinarodni, ktera pomaha v gude kde toho tteba bez ohledu na narodnost, tee neb barvu pleti. Oe ptiznivej gi okolnosti jsou k nam negli k lidu, kudy Goeringovy hordy nacistti pro gly! Abychom ale take zativat to nemuseli, ptispejte vuli i skutkem a tehnati budou varn ti vgichni, kteki ptijdou za nami!

Jen talc zvitezime!

Marie F. Kulhankova.-Valova.

Ennis, Texas.

Ctenk bratte redaktore!

Kdyt byl jsem 26. kvetna v Taylor, tu mluvil jsem s mnoha bratry, ktefi budou vyslanci pHAtiho sjezdu S.P.J.S.T. v Taylor. — V fedi jsem se nekterYch bratrii ptal, zdali jednali v jejich schazich o nagich navrzich. Nekteti mi fekli, budou o vgech navrzich jednat pfi fadovYch schfizich v dervnu a dervenci, av gak nekteti bratti vyslanci na ge navrhy pfehlecili, neb to bylo ye Vestniku dne 21. imora 1940, tedy jegte brzy, kdy nebylo navrhtun venovano jegte tolik pozornosti jako prase nyni v dobe pkitomne. Bylo mi nekterYmi bratry tedeno, bych je jegte jednou napsal do Vestniku. Slibil jsem, tak ucinim, proto na ge navrhy zasilam jegte jednou a taclani Te, by jsi dle sveho uznani, kdy na ne pkijde tada, je ve Vestniku uvelejnil. — Mel bych jegte hodne co psat, neb re dopisy jsou opravdu promyglene, jak mnozi bratti neb sestry pi gi, zvlagt' se mi libil dopis br. Fr. Truksy z Alvin, jak z tech farem a tirona.m hodne pfibkva, na zalotni fond. — Ale poslechni Frantiku, NU. se, "kdo &iv ptijde, ten &iv mele". — Mel jsem take jit ptipravenk podobnY dopis jak jsi napsal Ty, ale Ty jsi me ptedegel. JA, Frantiku, nemam eas seat s panimamou v hause a studovat dopisy (hlavni Yee ze tu panimamu nemam), ja musim pies den Mat a psat po vederach, proto a g se se,Iclerh l uc1u na. Tobe chtit, by isi mi zt0,tu

Strana su zaplatil, veer se podita tuplovany das. -Kdyt jsem 'Ceti ye Vestniku, ze Pt do sjezdu nebude psat, tu jsem pojal na Tebe htignou myglenku a povidam si, aha! br. Trulcsa zajiste potene tet pro nejakk fitad, zavdas pfestal. — Bude se asi fidit ptislovim: "Mluvit je stkibro, ale midet je zlato", a jak videt z posledniho Tveho dopisu, mat na jazyku jegte hodne toho sttibra. — Nyni mame v gichni hodne pilno, neb ze 17. na 18. kvetna nam pti gel asi 6 coulov3"7 "samec" a asi 30 minut padaly kroupy, ho nein prisly jegte dva mengi degte, take pinych 10 dnil se nemohlo do pole. — Pies ten eas tra,va neptestala ofgem rust. Bavina ma vkchny smery, jenom rovne nestoji tadna a to je zajimava prace. — Kdyt ji dlovek talc trochu upravi, aby stala rovno, dost male o ni zavazeni a je ven. — SlYchal jsem, ze kafe uklidriuje teny, ze ptichazi do lep gi nalady, ale ono uklidriuje i mute, aletpori me ano. — Ja net jdu rano kopat, tu uvatim si asi dva, galony kafe, abych mel chvili pokoj. — Kdy g pkijdu na vyplavenou nebo zaplavenou bavinu, idu na kafe a kdy se dostavi to uklidneni, tu pospigim kopat, bych tu Sodomu pfe gel. — No ale vgude dobte a na farme pry nejlep gi, neb nam traxa, roste i v nod.

S pozdravem na rodiny bri. Domoracia, TrukKoliha a ta Tobe br. redaktore, znamenam Karel LainovskY. se Navrhy ku sjezdu S.P.J.S.T. od fadu Volna teehie cis. 135. v Ennis, Tex., ktere byly ptijate ye se/IUzi tadu 11. imora 1940.

Navrhujeme, by nage Hlavni tfadovna slo2ena byla z nasledujicich Utednikt a site: Br. pfedsedy, kterY by byl v fitednich hodi' nach trvale v fitadovne 111. Ur. — Zru geni iltadu mistoptedsedy.

Dale, br. tajemnik, pekladnik, odhaddi majetku (fitad br. Udetniho by byl tea zrugen), pravni radce, vrchni lekat a pet kiditelt.

Diivody k nagim. nayrhiim: Prod navrhujeme, by pfigti nag br. pfedseda byl trvale v Hl. frt.? — Za prve, by mel ptesnY pfehled na praci Afednikil v Hl. i5. — Dale, za obnos slutneho, kterY jest plaeen die usnegeni sjezdu v East Bernard, ze za one slutne jest motno bYti stale v Utadovne S.P.J.S.T., neb nase Jednota se nemute rovnat diste vydelkovYm spoleenostem. K titadu bri. tajemnika a pokladnika neni tfeba tadnY duvod, neb ty v fifadovne mit musime. — Prod navrhujem zrugeni ittadu br. iidetniho? — Die ykkazu zpra v a site ptijem i yydani, myslime ze tote spada pod Mad pokladnika, proto navrhujem zru geni iitadu br. fidetniho a na misto jeho byl nahraten Mad odhaddiho majetku.

Pakli navrhujem zrugeni iitadu fidetniho a misto lie/10 by byl nahraten odhaddi majetku, mame tento duvod: — Jak videt ze zpravy br. fidetniho, jest znadna, Cast penez pilfeena na farmy a mime toho, jak ze zpravy bfi. neetniho vYboru oznameno, drti nage Jednota 42 farem ye svem vlastnictvi, v cene 208 tisic 643 dol. 12c.

— Nag fad v mesici kvetnu 1938 dotadoval se Hl. tr., by zpravy br. ifeetniho byly podrobnejgi, by elenstvo melo lepgi piehled, mnoho-li /lam prina§i procent ptijeky na farmy, mnoho-li dostavame najemneho z farem Jednotou viastnenYch, bylo nam slibeno, ze neni motno kaZdY mesic podrobnou zpravu podat, ale podrobne zpravy ze budou podavany katcleho pub roku, doposud se vg ak talc nestalo. — My vidime a eteme ye zpro,ve br. iidetniho, mnoho-li jsme dali za opravy na na ge farmy, kolik jsme zaplatili dame atd., ale doposud jsme neeetli mnoho-li jsme dostali najemneho z onech farem vlastnenych Jednotou, mnoho-li jsme dostali od vlady za omezeni pozemku a zlepgovani pUdy. — Mono ze ony ptijmy jsou vedeny pod polotkou "firok z bona neb jine", ale to my nevime. — Proto v nagi schuzi bylo navrgeno zrug it Mad Udetniho a nahradit jej Utadem. "odhadeiho majetku", ale aby pod tento tfad spadalo pouze co majetku se tyre, at' pfijeek na farmy, neb co farmy Jednotou vlastnene ptina,geji, aneb zdali prodelavame. — Tak pro tento iitad by spadalo vge jak zptedu uvedeno a i odhad majetku.

Bude-li tento fitad sjezdem pfijat, by kat& tri mesice byla onim iftednikem podana, zprava y e Vestniku, co majetku se biee. — Dale navrhujem tzi, nejvYSe pet elenti tiditelU, kteil by

Straps 4. byli tea co fieetni vabor. Techto, rekneme pet tiditelia by tvofilo samostatne teleso, ktera by nespadalo pod peed. Hl. tf., ale aby sami mall sveho piedsedu. — Tito aiditele by zasedali tea kaada mask pti schazich Hl. IT., kde by jim byly podavany zpravy vakonnach iffednikii a zoa leaitosti, ktere by mohly snesti mesianiho poseairaini, by byly ptedklealany jim bud' ku .schvaleni neb zamitauti. — Tim by byl lepgi pfehled vaeho vedeni Hl. Uf. — Tito tiditele by tea katde tti mesice byli povinni podat zprasu finan'ani, — Odmeneni by byli dennim platem, jak Z tech pfiein, sjezd ustanovi, a cestovne. pakli by sjezd rozhodi, jak einime navrh, to vypustili jsme itfad mist,opfedsedy. neb pakIi by se nemohl br. pfedseda H. U. do schtize dostavit, to mohl by schazi tidit jeden br. z Galveston, Texas.

Vatena, redakce Vestniku!

Na vgechny uptimne krajany zde v tato svobodne zemi usazene pasobi stragliye barbara nemecke kultury, kde ptepadavaji mirumiloyne narody a zna.sililuji, decimuji, kradou zeta, zlato, kovy, odvati do rise vgechno, aby vybili vgechny lidi a narody v Evrope, ktefi se nekloni nazismu a jinam diktatorskam "Ismaili". Nage nova vlast a nage generace, rodnit vlast Amerika jest tat v nebezpeai, neb pate. kolona Nati dude a nemecka propaganda a take bolgevismus jest oekovin zradci placenami z vysoko gkolske inteligence, a take mnoho nastroja vedome i nevedome se proptjauje pro ty diktatorske tyrany a pociravaji daveru vgude k demokratickam vladara –Mnozi tasnou nad jmeny, jet budou postupne uyekejneny, ale kdo pozoruje ty cestujici teaniky raznach povolani, i tteba s titulem, ta krtai prace koeujicich dobrodruhu byla soustavni. Ale jako spojenci nevetili, ze Nemec zbroji celach 20 let odvetou za prohranou svetovou valku, nevefil nikdo z nas, ae mohou naaemu narodu a svobodne republice ubiiziti tito zradcove s kit& praci.

Dnes dichni musime se pokloniti rozhledu a atasne diplomacii druheho presidenta 6.S.R., dr. Ed. Benae, neb ti kteti vlada, mela hajiti svobodu a vyhlasiti valku, mali by dichni jiti pomahati nyni spojenciam pternoci nejvetgiho neptitele dvaciteho stoleti, vsi kultury a vgeho co lidstvo dumyslem cela staleti vybudovalo, nemecka narod bez vyjimky niei. Neb kdyby bylo v nem jen trochu lidstvi, by otrokafsky neposlouchal vratditi bezdavodne Raolubliani a kresti sousedam vge co stalethn zbudovali, data starce, nemocnice, jsou potitkem jejich, kdyt nib'. a zabiji nevinne a bezbranne.

To bude hanba historie celemu nemeckemu narodu a odplata Sista Wive neb pozdeji jim di co pajeivaji, tato hraza se nilaly nezapomene.

Proto vice nein kdykoliv jindy musime vytrvati v boji a hajiti dude demokraticke zasady a heslo: "Svobodne eeskoslovensko ve svobodne Evrope" nevztahuje jen na narod es., ale vgechny narody a zeme bez vyjimky, ktere nesouhlasi s diktatory. Pomahejme dude, a hlavne netrpme aby do na gich tad se vloudili pochybne karaktery a zasevali nediaveru mezi na.mi, taktet nedaveru zvitezi pravda a svoboda °pet bude vracena pokojnam naroclam. ervena Kfia kona tat velikou prici ku zichrane Aivotti. Dejme vAichni kolik nulteme, organisace i jedinci, odepfiti si nektere divadlo a zbyteenost a $1.00 jest na dobroeinna teel.

Nate organisace S.P.J.S.T. eddy konala sae poslani a doufejme, ae ptiAti sjezd a nova zvoleni afednici budou °pet fiditi toto tales() smerem, jak pavocane zakladatele zbudovali. Opravy easove jsou ovAem nutne, ale to neznael, smer a vedeni se musi amanita Jest pote gitelne, to ty ramie nivrha a nazory se vykrystalisuji jeg te pied sjezdem, vgichni elenove ptedem vi, ktefi tadovi bratti se uchazi o ruzne toady a zajiste ae delegati budou miti instrukce, pro koho maji hiasovati.

Za tajetnnika Hl. fat. se uchazi, jak z Vestniku se dovidame, nekolik bratra tfad tento jest velice daletita, neb tajemnik jest dui katde organisace. Proto jest tadoucno uvatovati, ktera ze v gech uchazeati 0 tento afad ma nejvice schopnosti nejen zapsati protokol, ale v ukladitni kapitfau, pajdek na majetky a ygeobecne tizeni cele administrate pfi podtadnach .si-

V215TNIK lath. Neb odhadei vStor, zdab..nikdo jniy nerozumi pude a stavbam, mute a nemusi spravedlive odhadnouti. Br. Chupik v tomto oboru rna mnoholetou zku:senost i schopnosti a daveru, mel by bat proto elenstvem cele Jednoty vzat v avahu; motna i druzi maji odbornou zkugenost, tak voliti, kdya jit zmena bude, jen pro dobro vgeho Clenstva.

Ta nemocenska podpora dle v geho k alvotu vzbuzena nebude, jak br. dr. Pazdral v jednom dopisu podotknul, to i ja jsem se sve doby ptimlouvala Ano, bylo by to opravdu kro,sne, ze bychom ty hesla v tom atitu nemeli jen napsane, ale take v praksi. To ne gt'astne podeztivani, te by nekdo z toho Vail, a byl by stale nemocen, jest pfekatkou ku zaloaeni nemocenske podpory. Kornu by se chtelo stonati a leaeti kdyt jest zdras? Dale, vadat' by dostal podporu jen tolik tadna v roce a jen kdy a lekat ho ogetfuje, a platil by si na to, a kdo by si nevzal pojigteni nemocenske nic by nedostal.

Ja pateim i k americkam spolkum, kde v kat"de schazi se pta ptedsedkyne, zdali nektera sestra jest nemocna neb v nemocnici, a jia se navgtivi, zaglou kvetiny a ktera plati si nemocenskou a jest dale nemocna neali taden, dostava podporu bez debaty 10 tadna v roce, zdali tak dlouho nemoc trya, a as dosud aadna, stitnost, ae nekdo bral podporu a byl zdra y. Ta davera jest tadouci a nezavideti i ne gtesti, jeko jest nemoc a dokonce umrti. Vadyt' proto se organisujeme, ae chceme se yzajemne podporovati, a koneene vtclyt' tyto pojistky se dostanou v gude, dokonce nemocnice nektere maji podobna system.

Doufam, ze br. redaktor bude ocenen a nadale zustane zastancem na geho spravedliveho odboje a zasad na gi organisace, bez oposice zvolen na dalgi Ctyti roky; nezklamal i kdya nekdy musi napsati neb vytisknouti neco, ae s tim nesouhlasi.

Velice spra yne a odborova elanek uveeejnil p. dr. J. Kopeck' jako vrchni lag-. Jest to pravda, ae mnozi men dam) Cas vstoupiti do nagich tad, byli ale lhostejni a addna si nedal mnoho pArace ziskati ty liknave, a dnes kdya jest odmena, a jest jia i tuenost nebezpeena i ye stfednich letech, vaak to nic neni, j inak jest zdray, aelcoliv tteba jia byl odmr gten od obchodnich poji gt'oven, tak teprve nahledrie, ze bude na Case nada si pojistku vziti, ale to arra& pro dechno elenstvo ztrata aneb zajigtend pojistka pro nage pozastale, neb vysoke Multi sniti pojistky, aneb s vetai poplatky, jak v gichni vime, solvence musi zastati jak zakon stanovi, neb ztraci se naroky na existenci. Proto jest nutno tiditi se zakonem, stanovami a bratrstvi uplatniti opravdove ve svem nejblitgiin okoli a tim si ziskame calvary.

Bazar odboeek O.N.S. Houston-Galveston jest stanoven na 8. zati na cela den co Narodni pout' v sini fadu 8tefanik, Houston, Tex. Nage krajanska ()sada v Galvestone, vetime, peispeje stoprocentne, neb v gichni pracujeine pro jeden ilea dobati svobody dobremu a poctivemu narodu, nagi kolebky. Nagi hogi krvaci na bojiatich, po druhe makove pole ve Francii opet zalevano krvi, a den zdobeni hrobt za 21 let, na misto kvetin nejkrutej gi boj byl veden, kde pal milionu iivott melo bati utraceno nemeckami pochopy, kteti se ne gtiti utivati nejhorgich prostfediva k vyhubeni v gech narodu.

Vgichni krajani, bratai a sestry, pomorte a pfispejte jakamkoliv darkem a budeme miti vgichni radost, kdya bude co nejvat gi ilaast moralni i hmotna. Az dosud podatek mace, nachazime porozumeni, a kdo by chtel pfispeti, budeme vdeeni. My pofidime knihu a kaada darce bude zapsan a mute kaada nahlednouti do soudtu, a kaada cent bude odevzdan nagemu tlatfedi C.N.S. do Chicaga, jako nejvet gi sloaka N. R. zastoupend.

Mame, pravda, tech raznach sbirek mnoho, ale kdyt se zamyslime, jake obeti musi geti napadene narody, a nepomaaeme-li -vadatne ptipravenosti tato zemi a spojencum ku porateni neptitele, mohlo by se stati Ae ta nameaka, krysa, jet jest rozlezla po celem svete a ma svoje briohy a ziskava podvratne aivly ku sve podle einnosti, to i zde ve svobodne Americe byli by jsme napadeni, a milierne ztratiti svobodu imajetky a tivoty. Proto v gichni do fad

Ve st eciu, dne 19. eer yna 1040.

proti odvekerrol nepiiteli, barbarskemu nameckemu narodu; bylo by zle, kdyby mel zviteziti.

Pees va'echny obrovske Uspechy, jet az dosud ziskava, doufejme ze spojenci na konec zvitezi, kdyA kaZdY dobrV elovek se postavi do tad narodni obrany a ptipravenosti.

Pteji vAem fispech v osvetove a spolkove pra.ci. Na zdar! y H. Stanovska.

DallaS, Texas.

Ctena redakce, mill Otenati!

Tema° faclky vyslovujeme tichou soustrast rodine Vaclay Kraftovam nad funrtim jejich milovane dcery Frantigky Kraftove, ktera zemtela v nejlep gim veku, mladi. At' odpoeiva v pokoji!

Za Pevecka Krouaek: Vaclav Kartous, Ant. Ondragkova.

Corpus Christi, Texas.

Ctena. redakce Vestniku, bratti a sestry!

Hej Sloyane, jegte nage slovanska, ted aije, dokud nage verne srdce pro na g narod bije, tije, aije duch slovanska, zit bude na veky.

Hrom a peklo, marne vase proti nam jsou vzteky.

Kdya tak ptehliaim ten na g organ Vestnik a Ctu ty navrhy do na geho sjezdu, tak take jsem se osmelil neap podat.

Nejvice co mne dojalo, bylo te mnozi bratia a sestry si pteji, by na g organ Sloyanske Podporujici Jednoty Statu Texas by byl "neco" tig ten v anglicke fedi. Brothi a sestry, uvaioyali jste o torn? Nebylo by to trochu gpatne zahazovat nagi eeskou fee? Poohledneme se tak trochu zpet a uvatujme, kdo to byli co nam nagi SP3ST 9 Byli to nagi stati prakopnici, kteti dbali o to, by na ge deska, tee nebyla Alapana, by ten organ na g jmenovan byl slovanska, a proto ja, bych si pral, aby taky byl tigten v fedi na gi a to cela. Neni tomu tak davno co se pracovalo o to, aby na ge deska tea byla pkijata na Statni universite v Austinu, a tat jsme ji dostali. Proto bratti a sestry, 0 4. 1 bych si, by v pfigti schazi v kaidem fade hlasovali, kolik by si ptalo, by nag organ byl tigten v fedi anglicke, a pak kaada delegat ye sjezde by hlasoval, aneb vabec by ani si neptal by byl organ vydavan v teei anglicke. Take bratii delegati, pamatujte ve sjezdu na ty na ge prukopniky, kteti horoucne pracovali, by na ge mohutna vetev slovanska se rozvinula, a dnes kdya se podivame kolik jich zde zastalo, proto jich majme v activosti a ten jejich aivot zde oslad'me, tim ae ye sjezde selpude pracovat pro dievu jim.

Jak je yam znamo z dopisu br. Chas. Holaska z Corpus Christi ye Vestniku dne 5. dervna, tad Anton Cermak a Telocviena, Jednota Sokol odbavali celodenni piknik u krajana br. a sestry Durzinskach, kde jsme se znamenite pobavili, ttebas se zdalo ze snad nejaky hurikan pfijde, piece to neodstra gilo mnoke, a tak byla nas hodna hromadka, kde nam ty na ge Ceske maminky peichystaly velice chutna °bed a kde jsme i toho peniveho men dosti. Klobasy od br.

Hrugky znamenite chutnaly a kaada si liboval, ze jsou numero 1. Take zde byli ptitomni z Dallas br. a ses. Stranska. Po chutnem °bade zaCabo prget a tak to trochu pokazilo, neb jsme nemohli jiti yen, ale pak asi ku 5. hodine slunieko kraarie svitilo, jenom ae mnozi se jit rozjiacieli ku svam domovum. Vgem tem, kteti se postarali o ten piknik a v gem matidkam, co katda donesla, srdeene dekuji a doufam, as e zase budeme miti takovou krasnou zabavu. Take dne 11. t. m. si vyjeli ku svam ditkam a roclinam bratti August Sacks' i se svou aenu gkou a s nimi jeli br. a ses. Louis Sacks', jeli do San Antonio, Charlotte, Taylor, Penelope a Dallas, kde v Dallas br. a ses. Louis Sack maji dceru, pani Dobeakovou. Zdrti se asi taden na cestach. Pfeji jim, by se gt'astne navratili do svach domova. Tat nam zde dosti dobte zapr gelo, tak to vge krasne roste, obz ylagte ta trava.

Pak ten na g sjezd S.P.J.S.T. jit zde bude co nevidet a proto volam celemu sjezdu zdar, by delegati pracovali pro dobro na gi cele Jednoty, by vice mohutnela a byla skuteene slovenska.

Zdravi cela personal Vestniku a celou etenifK. F. Chalupa. skon obey , jsem jako vAdy,

Ve stfeciu, dne 19. C'ervna 1940.

Houston, Texas.

Cteni broth a sestry!

Ve Vestniku ze dne 5. kvetna, br. Jos. Wagidek z Wallis, mistopkedseda tadu Karel Jona g v East Bernard, pit konci sveho dopisu pi ge: "Dale bych chtel upozomit br. delegaty do sjezdu v Taylor na uchazeee o Mad taj. H. U., tie jeden z uchazeet o zminenk Mad, kdy mu H. U. nabidla rozprodej pozemkft vlastnenych v Rio Grande Valley, eadal pkedem $1800.00 mimo komigneho. Kdye ale H. U. jeho poeadavek odmitla, tak ptevzal od jine spolednosti nee na ge Jednota a nabizel jednomu, byl v na gem okoli a vyslovil se, ze ma, lepgi pozemky nee nage Jednota a nabizel jednomu z bratru komi gne, kdy pomfree jemu ony pozemky rozprodat. Ale onen bratr jeho nabidku rozhodne odmitl." Ac bratr Wagidek mne nejmenuje, myslim le dlenove nasi se na to pamatuji, es e ja jsem se o rozprodej pozemku ve Valley zajimal a tie pied vice jak dvema lety psal jsem o tom do Vestniku cele stranky mnohokrat a proto se da lehce hadat, ktereho z tech "uchazedi" o Mad tajemnika H. U." on tim minis. Zajiste byli tam i druzi elenove na gi Jednoty, kteii se pozemkovYm obchodem zabYvaji, ale ti po prvni ceste tam si z toho umyli ruce, nevideli v torn nic.

Ja znam br. Wa gidka mnoho rokti a myslel jsem, tie je miij dobrY ptitel a lituji toho, ee on, jak uslygel ze ja jsem ye Valley i jine pozemky prodaval, mimo pozemku na gi Jednoty, ze si to hned vykladal, 'tie jsem s tim chtel Skodit to nagi Jednote, v ktere jsem vyrostl. Zapomel si snad pomyslet, tie snad ja jsem k tomu mel dostaditelne a vaene pkieiny, ze jsem s tim vgeckYm co se ve Valley udala,-nesouhlasil. Vim, 'tie mu ani nenapadlo, ee on sam by snad s tim prodejnim programem na gi H. U. take nebyl 100% souhlasil, kdyby o torn byl veal to co ja. On o tom dostal nespravne informace a v jeho nadgeni a zajmu pro dobro na gi Jednoty myslel si, ze ja jsem v to \Ted nespravne a bez pkidiny proti zajmurn Jednoty jednal. Rozhodne popiram, tie jsem kdy kekl, ze ty druhe pozemky byly lepgi jakosti nee pozemky Jednoty v torn 15. distriktu, ee byly take tak dobre, to je pravda kterou kaki* dosvedai, kdo to uhledne, je to takkka z toho sameho kusu, a ze byly nabizeny na prodej o ttetinu neb skoro polovic lacineji neti pozemky nagi Jednoty a ze byly v distriktu, kterY mel oproti tomu na gemu 15. distriktu yelice malY bondovY dluh, to je take pravda. Jak to s Venn $1800.00 bylo, o torn se zminim poz0 cele to afete tech na gich pozemkb. ye Valley a rozprodeji techto pozemkil a o mojich zkugenostech v cele to akci by se dalo napsat cele kapitoly, ale budu se snaeit udelat to co nejstrueneji; vim ee je v tento das mista ye Vestniku malo nazbyt. Neminil jsem se o tom nidy ani zmiiiovat, ale nyni kdy br. Wa gidek to zaeal, tak ja, se citim opravnen k vysvetleni mojeho stanoviska v cele to veci, aby na gi dlenove yeah, prod jsem s celYm tim programem nagi H. U. ohledne prodeje toho pozemku nemohl souhlasit, co jsem v to veci alai a prod jsem to deal.

V lete roku 1937 se zada/o o torn mluvit, ze nage Jednota bude prodO,vat svYrn dlenum ty pozemky co zdedila v tom 15. distriktu v Rio Grande Valley. Kdye jsem usly gel, ze nekteti Utednici H. U. vybizeli jisteho Clena na gi Jednoty, kterY se pozemkovYm obchodem zabYva, aby on ten prodej techto pozemkti vzal do svYch rukou, napadlo mne, tie nasledkem toho ze 'jsem mel v budovami novYch farem, disteni pozemku a v prodeji farem a pozemku dost dobrou zkugenost, ze ja bych snad mohl tuto akci pro Jednotu konat, a proto hlasil jsem se o to.

Vykonal jsem cestu do Valley s nekterYmi kedniky nagi H. U. a potom sam jsem tarn byl nekolikrat. Pobyl jsem tam vedy nekolik dni, abych se o tam stavajicich pomerech pkesvecleil a ptesvedeil se o cenach za ktere se tam pozemky, farmy atd. v tu dobu prodavaly, a takto se dozvedel, jak to tam vgecko stab() a dopadalo.

Valley se mne vedy libila a byla mne znama po mnoho rokii, ale pied depresy mne z Valley vidy vystragily ty vysoke dank atd. Tentokrat, kdy jsem to vgecko dopodrobna vygetkil a prozkoumal a vynagel, tie ty vysoke dane na ty zavodriovaci bondy a poplatky za vodu, atd. byly v ninoha pkipadech sniteny az o 80%, a kdy

VESTNIIK jsem vyna8e1, 2e v nekterSrch tech distriktech bylo mono koupit prvotridni pozemky v jen paru milich od mesta za $75.00 do $100 po akru, vzdelane farmy asi v tom samem pomeru, zalibilo se mne to a zdalo se mne a dosud jsem toho nahledti, ze takovemu lidu jako jest nag lid eeskoslovenskeho pilvodu v Texasu, se nikde nenabizi takova pkileeitost neco z to matieky zeme ziskat, jako tarn, ad vim 'tie ten blahobyt na forme neni nikde zavideni hodnY a le nikde nejsou kolaee bez prate a ve Valley tepr y ne, tam musi elovek pracovat cely rok. Dosud tomu ve •im, ee kdyby nagi lide zakoupili pozemky ye Valley za spravnou cenu na dobre podminky a nezahrabali se pkili g hluboko do dluhu, tie tam maji tak dobrou neb lepgi budoucnost nee kdekoliv jinde; lepgi pudy nikde neni a da se tarn vypestovat vgecko.

Vedel jsem ze zku genosti, ee to vezme dlouhou dobu, velikY kus prate a mnoho starosti ten proles na tom pozemku vygrobovat, pkipravit to na farmy a to rozprodat, a vileSte v tu dobu kdy nebylo mezi nagim lidem nadbytek pene'z, ale kdy jsem pki gel ohledne toho do H. U. na Fayetteville, tarn se o tom mluvilo jako by to byla jenom nejaka, hradka. Br. Marek mne u' kazoval haldu dopish, snad jich bylo asi 30, tie snad od lidi ktefl tam chteji ve Valley pozemek zakoupit a pravilo se, 'tie ten pozemek ye Valley je "pre-sold", totie ee je ptedem prodanY. Zkratka se mne keklo, ze H. U. eadneho nepotkebuje, ze se ona o rozprodej toho pozemku sama postara a ze to bude na ten zpilsob moc lacing'.

Jestli kterY z tech lidi, co skrz to na H, Cr. psali, pozdeji z toho pozemku koupili anebo ne, nemohu kict, ponevade' jsem se na to nechtel nikdy ptat. Obaval jsem se, ee ta nadeje, ze se to proda samo, byl jenom sen, ale ee jsem se moc nemYlil, samo sebou se pozdeji potvrdilo. JO, jsem chtel pro Jednotu nejen tyto pozemky prodavat, ale take dohlieet a starat se o to grobovani a vg ecku tu praci spojenou s rozprodejem techto pozemku 'a vybudovanim jich na farmy, atd. Zkratka, chtel jsem se tam odstehovat, vzit to do ruk, starat se o to a kidit to fg ecko a hnat to do ptedu tak jako by to bylo moje, a tak jsem to vedy delal s mojim vlastnim pozemkem, kterY jsem prodaval. Moje nabidka byla, aby mne H. U. platila `komi gn" se zarukou, ze prvnich gest mesicti bude ten komign obnag et nemene nee $300.00 mesidne. Z toho jsem si mel platit v gecky Utraty spojene s prodavanim techto pozemku, vozeni tam kupeft, dohlieenim na to grobovani, meteni, atd.

Koneene mne H. U. udelala nabidku, 'le ten pozemek mohu prodavat za komi gn z toho pozemku co prodam a na torn to zilstalo, a tak ja mimo prodeje toho za komi gn nemel jsem s tim nic dale do eineni; Hl. U. to kidila sama. Kdybych ja ale byl tu praci dostal tak jak jsem se o ni hlasil, tak bych byl Jednote u gettil nekolik stovek hned na torn mekeni a odislovani tech rozdilnYch dilett a pak snad nekolik tisic a mnoho nepkijemnosti na tom grobovani, proto ze ti kontraktoki s tim grobovanim toho pozemku udelali s tim kratkY proces, nechali tarn taktka vg'ecky ty velike pakeze, ktere potom H. U. musela nechat znovu grobovat a to stab() hezkou sumu penez. Kolik to grobovani koneene stab() nevim, ponevade jsem to nikdy nemohl ze zprav y e Vestniku zjistit. Ty penize by se byly ug etkily a nebYvalo by bylo ye Valley tolik smichu a radosti, jak oni na gi Jednotu dostali, a nebyvalo by se muselo zodpovidat tak mnoho vtipnYch a jizlivYch otazek o na gi Jednote se strany dumorodch. Na tomto dost.

Ja vedy odporudoval H. U., aby ten pozemek neprodavala za cenu vy ggi nee asi od $75.00 do $85.00 za akr, mimo snad nekolika tech kouskii pki samem Rio Hondo, ponevade jak jsem jie chive kekl, jine pozemky asi to same jakosti se asi za tuto cenu v blizkem okoli nabizely, a pravil jsem jim, ze jestli za to budu chtit vie, ze ti kteti tarn ceny pozemkb a pomery znaji to nekoupi, a jestli to prodaji tak, ani by ti kupujici vedeli, ze nekde v sousedstvi mohli koupit Iodine% ze potom jak se ti kupci dozvi, ze bude skrz to velkY reams a moc zle yule; ee eadnY nechce platit moc vysokou cenu. Mluvilo se, le se to bude prodavat asi od $100.00 do $125.00 po akru, podle jisteho planu, die ktereho by ten kupujici dostal s tim pozemkem jisty obnos tech zavodtiovacich bond4 co Jednota v tomtg

Straw" B. distriktu vlastnila. Jestli se nemylim, bylo to vypoditane ze ten kupujici by byl tech bondil dostal v obnosu asi 75% to sumy co zapiatil za pozemek. Zkratka ten plan byl, aby se ten pozemek takto prodal a ty bondy se rozdelily mezi ty kupce toho pozemku s dorozumenim, neb Jednota si tyto bondy ponecha v .opatrovani a kdy se pak tyto bandy pozdeji prodaji podle tech podminek v torn kontraktu uvedenYch, ze ty penize, ktere se za ty bondy strei, se upottebi na zaplaceni toho dluhu Jednote, ktery ona jegte proti tomu pozemku by dreela.

Kupec kterY by byl koupil, kekneme 40 akru po $125.00 za akr, neb v obnosu $5000.00, na ktere zaplatil, kekneme $1000.00 a na ostatek vystavil noty na $4000.00, byl by dostal tech bondfr asi za $3700.00. Kolik ten bondovy dlult celeho distriktu obna gel, do toho je, jsem nikdy nebyl zasvecen, ale mluvilo se ee ty bondy mely cenu asi 40 cent0 na dolaru, tak ze kdyby se potom tyto bondy prodaly za tech 40 centil na dolaru, byly by pkinesly $1500.00, ktere se mely podle toho planu dati kupujicimu k dobru na jeho notach, tak tie jeho dluh by tim byl snieen se $4000.00 na $2500.00, tak ee ten pozemek by toho kupujiciho byl konedne stab jen $3500.00 neb $87.50 po akru a ten bondovY dluh by tim take bYva/ velice snieen. To se mne zdalo asi to same jako ta cena od $75.00 do $100.00 v sousednich distriktech, kde byl take je gte nejaky bondovY dluh. Nemohu uti ureite kict doslova, ze ten plan byl tak jak tuto pravim, ale tak nejak to melo pracovat.

Kdyi ale v zime 1937-1938 zaeal jsem tam s kupci na ty pozemky jezdit na pfehledy, tak ten plan se zmenil; 'le H. U. to "srefinancuje" u R. P.C., ale ty nove bondy ze si Jednota necha, ale cena pozemku pro kupujiciho mela bYt ta sama jako pied tim, asi od $100.00 do $125.00 za akr.

Jestli koneene H. U. tyto bondy takto srefinancovala nebo ne, nevim. To mne ale hodne zklamalo, neb bez tech bonclii se mne cena tech pozemkii zdala moc vysoka, a vysoka byla oproti jinkm pozemkihn, ktere byly v torn okoli na prodej, zajiste tak vYhodne podminky jak nage Jednota nabizela, tam nebyly nikde jinde k dostani. Mluvil jsem proti tomu, ale marne. Po to velike vYprave v lednu 1938, kdy byla, cena pozenaku jegte zvYgena a kdy ja jsem se konedne dozvedel, jak skuteene si ten na g' 15. distrikt v bondovem dluhu stoji, uminil jsem si, ze ja to neudelani, abych je, ty pozemky prodaval, ani bych tem kupujicim vysvetlil a povedel jim, jak to tam v tech sousednich distriktech a v nagem distrikte stoji ohledne tech bondovYch dani, kterYch se v gichni tak ball, a abych jim neukazal a neudal ceny take jinYch pozemku v okoli, aby oni potom nemohli Net, ze jsem jim prodal zajice v pytli. JO, jsem to vedycky tak deal, kdy jsem prodaval sve vlastni pozemky a ja mam jiste zasady a pravidla, ktere nemenim pro eadneho. Ja jsem to sveta netroubil, ale kdy to pki glo do eiveho, tak ja jsem tern kupcum povedel pravdu o v gech tech vecech, o kterYch ja bych chtel pravdu vedet, kdybych byl na jejich miste a ten pozemek kupoval, a to bylo vge a nechal si jim z toho vybrat co chteli.

Tarn zadal ten "trubl" a to podeztivani a obvinovani mite, 'tie nejsem Jednote "loyalni" atd.

JO, nemyslim, ze Jednota ma pra y() ode mne odekavat loyalnost za takovYch okolnosti. A do dnes nekteii dienove na gi Jednoty, ktefl do toho nejsou zasveceni, si mysli tie kdy 'jsem nebyl ochotnY na v gecko sto procent pkikyvovat a vgecko stoprocentne podporovat, ze jsem se tomu protivil jenom proto, tie jsem chtel- Mat Jednote vzpouru a konkurenci. To nebylo to, ja jsem jenom chtel aby ka gdY ten kupujici vedel co kupuje a jak to tam v gecko je a stoji a nechtel jsem bYti nastrojern toho, aby ta ztrata nagi Jednoty ye Valley byla pteloeena s nagi Jednoty na bedra tech naich, vet'Sinou nemajetnYch Mena, bez jejich vedomi, kteil tam Ali hledat lepgi existenci a ktefl pohlizeli k Jednote s dAverou, ze jim Jednota chce podat pomocnou ruku, aby oni si tam pomohli. JĂĄ vim ze zkugenosti v prodavani pozemku, ze i pki to nejvagi opatmosti a snaze, aby se v gecko dobte a spravne vysvetlilo a domluvilo, jak snadno, a zvla gte kdy se to potom nejak nepovede, ten kupujici potom tekne, ze nevedel to neb o110s /143 rOZ11111k1 tcati tai net? onak a pravk

Strana 0. proto ja jsem se snazii tern kupujicim povedt v' ecico co jsem myslel 2e oni vedet meli, aby oni pak nemohli Met, 2e nevedeli to neb ono aneb jinak tomu rozumeli. 26.cln7 solidni jednotlivec si nemtde dovolit jinak jednat a na ge bratrska Jednota tepry ne. Take jsem si umiml, se nenecham zas chytit v takovem postaveni, aby, jak se to nekdy strhne, a vedel jsem 2e se to strhne &Iv neb pozdeji, ja nebyl zas ten kterjT by to odnesl.

Katcle vYprave do Valley, a mel jsem jich tam 27, jsem nejdfive uk6,zal pozemky na gi Jednoty, kdy2 oni nedbali ty jine pozemky videt, tak jsem jich dale ani nevezl. Nekteti koupili od Jednoty, nektefi koupili ty jine pozemky, nekoupili nic. Je to pravda, ae u nekterYch jsem si tim pokazil bizniz, kdy2 jsem jim povedel jak to v ge bylo, ale tomu se neda piedejit; elovek nema2e v2dycky jenom poeitat kolik do-. lara a centa mu vec ptinese. S finaneniho ohledu mne na torn nezale gelo, ktery pozemek oni koupili, ale mne zole2elo na torn, aby oni vedeli co kupuji a potom byli spokojeni. Ostatne ka2dY kdy2 kupuje chce koupiti to, co se mne nejlepe libi a tam kde to mute nejlacineji dostat. V torn ohledu na gi obyeejni elenove maji zase to pravo jako na gi ittednici; ja, v torn nevidim nic zleho. Ja, vefirn, 2e kdyby se to bylo nabizelo za pfimetenej gi ceny, ze by se toho bylo vie prodalo a 2e by to bylo pro Jednotu mot lepgi dopadlo v ka2clem ohledu. Ja, to nechayam na vas, bratti a sestry, jestli jsem jednal spravne anebo ne.

Moje proroctvi, ze jak ti lide, kteki tam zakoupili, se pozdeji dozvi 2e,iim ten pozemek byl prodan za prilis vysokou cenu, budou s tim nespokojeni, a 2e z toho bude zla yule, brzy se vypinilo. Jakmile se tam nagi lide pfistehovali, hned to zaealo a minuly rok na ge H. U. tem kupcam toho pozemku vratila neb dala k dobru na notach $50.00 po akru. V piehledu pfijmu a vydani irmrtniho fondu, ye Vestniku ze tine 17. dubna 1940, je polo2ka: Snizeni hypotek (v WID. cis. 15, $11,847.00 Cameron County) ale ponevad2 to neni vysvetleno, tak sotva nagich eleria vi co to znamena. V to same zpraye jsou polo2ky: Dane, flat rate, (vodni) fleet majetku $5632.98 $2819.45 °rani, eisteni, prate, ucet majetku, Ja nevim, jestli tato posledni polo2ka byla cela vyplacena ye Valley, ale domnivam se, '2e aspori z vetgi easti ano. Dale platime na to statni okresni, gkolni a pak Bane na ty zavodriovaci bondy, atd., co2 dela katclY rok velikou sumu penez. Je to majetek velice nakladnY a kterY nas stoji mot penez jej vydr2ovat, a ad je to majetek dobrY, musi bYt v jinYch rukou ne2 nagi Jednoty, aby se vyplacel. Ka2c1Y rok se do toho pfida nekolik tisic dolma a otazka je, jestli by to dnes ptineslo co vie ne2 pied etyfini roky a jestli to za etyfi roky od nynej gka pfinese vic ne2 nyni. Co s tim budeme cleat? Budeme na to &kat, 2e se to proda, samo a ka2dy rok do toho ptiplacet nekolik tisic dolart, anebo chceme tomu velikemu vydani udelat nejakYm zpiasobem konec? Ja nevetim, 2e se to samo proda tak jak jsem tomu nevefil pied tfemi lety, ale naopak vetim, 2e to bude velikY kus prace.to prodat.

Ta deprese nam pfinesla mnoho co jsme neodekavali, a proto nemtdem s tim 2adneho vinit, vgeci jsme byli jednak chytti, ale nyni hled'me aby to co jsme se z to deprese jsme vyu2ili k tomu, abysme se takoveho majetku, kterY nam ta deprese odkazala, zbyli co man° s nejmen gi ztratou. Kdy2 ja budu nem nagi H. -O., ja yam slibuji, 2e ja se o to zasadim, see me sily stab, aby ten majetek Jednoty a obzvlag t' ten majetek na kterY se musi jeSte pfiplacet, se prodal co mono nejdfive, aby se prodal co nej yYhodneji, ale aby se prodal.

Opakuji, je to fikol velikY a 26.clny jej neuskuteeni obratem ruky, vezme to snad nekolik rokri, ale mel by se v torn smeru udelat zadatek a pak na torn systematicky pracovat tak dlouho, al se to vg e uvede do potadku.

S bratrskYm pozdravem znamenam se, J. F. Chupick.

Thklebek jest dite nevedomo,sti. Posmivarne use tomu, o cem nejmene vime.

VESTNtK Rad Stefinik, Cis10 142., Houston, Texas.

Ve schtizi faclu 8tefanik Cis. 142. byly odporueeny nasledujici zmeny, smefujici ku prospechu nagi Jednoty: Hlava IV. elanek 1.

Hlavni Rad pozilstava, z pfedsedy, mistopkedsedy, tajemnika, fieetnika, pokladnika, pravniho radce s platem ne vice ne2 $175.00 mesiene, kteti bydli v miste sjezdem pro H. U. ureenem, venuji pinY eas praci pro Jednotu — a 3-elenneho vYboru finaneniho.

Clanek 6. Povinnosti tifednika: a) Piedseda Hl. R, vede agendu v gech bonJednotou vlastnenych, zaroveri s tajemnikern a pravnim radcem, kupuje a prodava bondy se schvalenim cele Hlavni Uiadovny, peduje o pdtadek Jednoty atd. b) Mistopiedseda spravuje pozemkove zale2itosti Jednoty, ma v evidenci pozemkove pujeky a pfenosy, pfijem a vydani techto. Za soueinnosti zernedelskeho poradce (county agent) radi v rozboru pUdy a pestovani pro kraj vhodnYch produkta, vypomaha, ptedsedovi atd. g) Pravni a,c1ce spolupracuje s idedniky Hl. kaciu, musi peelive atd. (Posledni veta odpadne, to znamend, 2e v gecky extra Uroky a poplatky za prohldeni odpadnou.)

HL V. Cl. 21. a) b) : Slova "voliti, voli" se zameni za slova "jmenovati, jmenuje" d) e) neetnik, pokladnik: — poda pkesnou zpravu pfijmu, vydani a hotovosti v ka2cle pravidelne schazi za celY minuly mesic.

Hl. VIII. el. 41.

Prijeky a pfenesy na pozemek budte2 , povoleny na 4% a 1% umokeni.

Hl. XV. el. 68.

Vgichni elenove, ktefi byli eleny Jednoty 35 let, budou opravneni ku sra2ce umrtnich poplatku na polovici. (Stafi odpadne.)

Hl. XVI. el. 69.

Nemocenska podpora bucift zavedena zprisobem, jak se zakladaji tady na gi Jednoty. U tddu, kde chteji mit Nemocenskou Podporu, sejde se 10, nebo vice elent, urei mesieni poplatek, ne merle ne2 15c na elena, zvOli zapisovatele a pokladnika, 3 eleny na nem. vYbor; piedseda mute bYt fadovY a Odbor N. P. je zalo2en.

Vyclani s tim bude 35c za knihu pro zapisovatele a 35c za knihu pro pokladnika. 61enem se mute stati Glen fadu u ktereho Odbor N. P. je zalo2en, bez lekakske prohlidky na odporueeni nem. vyboru a hlasovanim ye schilzi nem. Odboru, ktera se po'facla jednou za mesic. (Tim by odpadl nafek, ze nekdo chce z toho te2it. Clenove u faclu se znaji a je-li tam nejaky tak ho jednodu ge do N. P. nevezmou.) Pokladnik od N. P. dr2i penize doma u sve odbooky a odvadi tadovemu pokladniku tolik, kolik die poetu nemocnYch elerra, ohla genYch u Hlavniho Radu, na ne path. Poplatky mistni odboeky N. P. zasila kadovY tajemnik zaroveri s mes. zpravou. N. P. bude vyplacena H. A. ye vYgi, die usnegeni vgech odboeek N. Odboru.

Z fondu $1000.00, ktery povolil minulY sjezd, budd vyplaceni N. P. a tento fond bud' doplriovan rozpoety na jednotlive odboeky N.P. ka2cly mesic.

Pfedkladam vYge uvedenY navrh Clenstvu k uva2eni a dopineni. Chceme-li se udrZet, musime se starat vice o 2ive. S bratrskYm pozdraAlois Vaja, vyslanec iadu cis. 142. vem, Z ODBOCKY -SVORNOST C. N. S. Aekoliv navAteva na posledni'zabave odboeky C. N. S. byla pornerne piece se neprodelalo — a itspech ze stranky moralni byl nanejvYe uspokojujici.

ZebavnY program .zahajil. tajemnik odboekv 0. S. Vala ptipadnYin proslovem a ptedstavil sveho kolegu ,taj. Anton, Stehlika, kterY oslovil shroma2deni procitenou eci na tbema: "Povinnosti °toil vucl rodine a vlasti." 'Pan Stehlik mluvil anglicky a zaujal ylechny posluchaee, hlavne naSi omlaciinu. — Pani Jindfieka Studniena-Earl, piednesla vhodnou piseri na poeest °tett: "Daddy, dear old Daddy".

Zazpivala eiste, nenucene a zavdeeila se pasluchaeum svYm rortomilym hlasem. Sleeny: Maienka Vajova, Rose Lebr, Mary Silhan, Lebr a p. Harry Busch _ukoneili program pisniekou: "DetiMy, jcie'te 11;!, spa..1;" Tiudebni

Ve stredu, dire 19. eervita 1940'. eisla doprovazat rw piano sl. BeSsie S‘ ilhanova a p. V. Kueera na housle.

Jest nutno podotknouti, tie vYee jrnenovani stoji co zativY ptiklad obetavosti, uptinin0 prate a tithe soueinnosti mezi na S s i mladei neraci. Nikdy jeSte neodeptela Maika Vajoya., Jindtieka Earl, Rosa Lebr, rodina nebo Harry Busch, spohnidinkovat na progra-; mech nebo pit divadiech. Jsou v2dy ochotni ptispeti ku zdaru \Teel svoji spolupraci, pracuji tine a skromne, n?hledaji pochvalu nebo rozsable referaty v novinach, jejich dostateenou odm'enou jest vedomi dobre prate , vykonane pro dobro Ueelu jejich, Jednotou, tadem nebo odboekou propagovane. VSechna test jim vSem! Stfibrne sttevieky Popeleiny dostala sl. Libilge PospiSilova, a ziate stteviaky sl. Maienka Ulna_ Gratulujerne temto devaatilm, nebot' syYm krasnYm zjevem imprnovaly a i ta Popeleina skromnost byla u nich patrna. Rytite oboum "Cinderelam" delali pp. Harry Busch a Leslie 8ilhan, diky i jim za2obetavou spolupraci.

Budova tadu Stefanik S. P. J. S. T. je pa-a merne maid, skrovna, sama jako ta Popelka krei se v pozadi ruchu mestskeho. Vime dobto neni mistnost vYstavna, vybavena moderni vymolenosti. Jest tam dost prostornY sal, vyhovujici jeviAte, ittulna, mistnost k pasezeni a kuchyfika. Vee proste a jednodUche, ale upiimnost a vlasteneckY duch tam panuje a ovane vas hned pit vstupu do mistnosti.

Aekoliv se nad stiechou budovy to tak east° blesky neptatelske nevrativosti ktiluji a hrom malomocneho vzteku bije, piece odehrava se tam tak east° dej neima y ne prate a obetavosti na poll narodnim. elenove tadu, Sokola a O. N. S. pracuji pilne a vzdoruji chrabte uto'cam, ktere na ne vedou zavistive a mstive povahy lidi, kteii mysli, ze jsou nad ostatnimi o hlavu vetei! 2iji a pracuji jako zapadli vlastenci a vzdoruji zlobe a 2arlivosti sveho okoli.

C. N. S. vde"ei tadu Stefanik za fitulek, ktery je odboace Svornost poskytovan nenaroene, zrovna tak ,jako jednote sokolske. Mladeli tam vychovavane jest vStepovana 'Lasko, k rodne feel a pospolitost. To jest kus prate, na kterou mohou bYti elenove tadu opravdove hrdi. Ve zdech to "chalupy" jak jest east° vYsmeSne nazYvana, bylo dano hodne podnetu a zakladu k dobre a plodne praci — a bude se tam pracovati stejnym smerem male.

Propagadni a zabavni vYbor C. N. S. Rad Pokrok Houstonu, dislo 88.

Jak znamo, fad na g v2dy stal v popfedi vegkereho krajanskeho hnuti, v2dy podporoval vge, co souviselo a smefovalo ku zmirneni bidy a 2alu bldniho, proto nag Krou2ek Hlahol sehraje pfigti nedeli, t. j. 23. eer yna, divadlo ye prospech mistni odboeky Krajane, timto jste vyzYvani, byste se co man° v nejvetgim poetu dostavili, aby vyte2ek byl co mo2no nejvetgi, a zaroveri za va ge penize se dobre pobavite a od srdce zasmejete. Kdybychom meod ka2cleho zvla gte, jsou to ti sami li lide, kteti nikdy neodmitnou, kdy2 se jedna o sbirku ye prospech trpicich, a druzi nedaji nic.

Timto zpilsobem se mnohem vice vyte21 a vice penez se sejde dohromady. Na ge sestry daji do dra2by opet krasnou vy givanou deku a jine pane veci. Vypada, ze i sestry budou musit potidit nejakY stroj, by mohly postaeit delat panenky, ktere jdou na odbyt "like hot cakes".

Tedy bratti a sestry, nezapomerite nas pfigti nedeli navgtivit a vynajit, jako jest to Harukino tajemstvi, to jest nazev divadla pro pfigti oznamky seznate, ze irlohy jsou v dobrYch rukou, cot zarueuje dobrou souhru.

Dne 14. eervence na g' fad opet &we, pilinik pro eleny a jejich pfatele. Piknik bude na torn samem mist& jako loni.

Spatne jsou zpravy ze stare vlasti, valedna, magina Hitlerova zaplavuje Evropu dale a jak vypada, celou zaplavi. Demokracie spaly, zatim co ta nestviira se pfipravovala. Kde to jenom Joe Kaggar. skondi? S pozdravem,

Ve sti'edu, tine 19. Cervna 1940. iTVAITY PRO Pfti gTi S.T.EZD S. P. S. T. Pie I. J. Gallia, Houston, Texas.

Laskavi etenati, raete odpustit, ze vas opet snad nudim s temi mS7mi nahledy — jako dobrS7 otec se ma vtdy starati o prospech svS7ch ditek, a tato na ge Jednota jest mojim ditkem, pro jejit zaloteni jsem pracoval od roku 1891 — prvni rok samoten, ale pozdeji se ptidali k moji rriyglence jini — a ja, se citim hrdS, a gt'astnS7 nad katdjun Uspechem, ktereho se na ge Jednota dodelala a doufam, to ve svem blahodarnem pilsobeni bude stale pokraeovat.

Pied sjezdem a ye sjezdu katdSr delegat ma pray° hajit svoje nahledy, co se dotS7de rtizmich eekatelti pro vg ecky hlavni utady, jakot take k ustaleni Hlavni tkadovny, organu a opet vybranim mista pro ptigti sjezd.

Doufam, ze bratti delegati budou brati v iivahu a volne hajit a volit pro to, co uznaji za nejlepgi pro dobro cele Jednoty, bez ohledu na jednotlivce.

Pro Stehovani iffadovny do nejvhodnejkho mista bude nekolik pfihla gek a katde mesto bude hajit v3thody sveho okoli.

Nyni za nynej gich hroznSrch svetovS7ch pomerti bude snad lope poekati s jakS7mkoliv planem pro staveni budovy pro tkadovnu, jelikot v mnoha mestech, jako je Houston a snad jinde take jsou dobte zatizene budovy lacino k pronajmuti. Dle meho nahledu mely by se sjezdy odbSr vat ne pozdeji jak katde dva roky. Jine americke spolky odbSivaji sjezdy katdST rok. Ty vflohy sjezdove nepkesahuji net asi padesat centt. na -elena, a ye dvou rokach se mate hodne zmeniti, obzvlagte budou-1i •na ge Spoj. Staty zatateny do valky, tu musime opatrne jednat.

Po dvoulete zkou gce mute loSrt Utadovna opet pfelotena na jine misto, nebudou-li s tim mistem lady spokojene. Dle meho nahledu, kterSr nikomu nevnucuji, Houston ma nejvice vSihod jak pro Utadovnu tak sjezdy a take pro spolkovS, organ, nasledkem dobreho spojeni ze vgech stran statu Texas, tak ze je rychla, doprava pro katdou Utedni pottebu, a ma mirnou klimu ce'1S7 rok, cot' uznavaji americke spolky a jine on ganisace, tak to do 1. Cervna bylo zapsano stopetatticet jinonarodnich konvenci pro Houston. To ukazuje, ze jine spolky a vet gi statni organisace uznavaji, to Houston ma vice v geobecnSrch a pottebnSlch mistnosti pro pohodli vetgiho poetu delegatt. Avgak pro nagi S.P.J.S T. v ptigti konvenci bude se uchazeti vice mesteeek a melo by bS7ti voleno misto, aby se ty cestovni vSilohy mohly co nejvice obmezit a zaroven aby se delegattim dostalo co nejvic pohodli. Take by na g stanovni vSrbor nemel zapomenout, to ty nage stare hesla — Podpora, Lidskost, Bratrstvi — jsou posud v platnosti a maji bkt vfadeny do nakch stanov, cot bylo v posledni Uprave stanov vynechano. Pak ty riane pojistky inky by b3iti abecedne do stanov vepsane, a take melo by bSTti udano, jako proviso eili "commission" Jednota dava, za ziskani Mentz. A katdemu Clenu spolku, kdo ziska novel° Clena, tfeba z jeho rodiny, melo by bS7ti zaplaceno tolik jak dostavaji anebo maji dostat v geobecni jednatele. Vekim, to podobiVin zatizenim by se vice elent ziskalo k nekterSan tadin.

Kde je vice na ginct usazeno a spolkovi Cleni diimaji a novSrch dlent neziskavaji, tam by meli vyslani jednatele, aby ty dtimaly nejakSrm sochorem do teber po gt'ouchali, aby je ptivedli k lepgi einnosti, objeli cele okoli a upozornili ty neeleny na ty rtizne idrhody, ktere nage Jednota poskytuje ptistupujicim proti jiriSrm spolkfn. Take upozorniti na to, to katdST chce mit a snad ma svoje obydli pojigtene, kdetto ze sto budov sotva pet procent vyhoti, kdetto ze sta tijicich lidi cele sto umird — ate kdo se nyni stane Menem ma rovnSi podil na celS7 majetek Jednoty, co tam ti ptedchazejici elenove slotili, kterehotto majetku je dnes jokes tki miliony dolarl JinS7rrii slovy, to za malt mesieni poplatek stanou se podilniky milionu s rovnSim prt,vem v gech elenti, ktefi je do Jednoty slozili, t. j. obstoji-li pfi lekatske prohlidce, jako se vytaduje ode v gech dobte kizenSrch po. jigt'ujicich spoleenosti.

Prave jsem byl nav gtiven inspektorem eili agentem tak zvane Life Insurance Investigation Company, kterSr se mne tazal na jednoho eekatele, kted iadal o pojitteni u vetM poji6t"u-

VESTNi.K. jici spoleenosti. Oni nejen 2adaji lekatskou mistni prohlidku a schvaleni hlavniho lekate, ale take Zadaji mimo agentovo udani a udani mistniho a hlavniho lekake je'Ste zvlaStni a obkrnejk dosvedeeni, t. j. etvrte dosvedeeni o hodnote risika, ktere pfijimaji pojiftenim noveho Cekance od tak zvane Investigating Company.

Stalo se nem pfi zaloleni flak Jednoty, kdkg jsme zrusili prohlidku od hlavniho lekake, to mistni fad v jednom miste pkijal tehotnou nu se zamleenim jejiho stavu — a domaci like' a fadovk vSrbor o tom vedeli, ale v 2adosti o pojiaeni to neudali. Ptijali vstupne a jeden poplatek a Zenu pkijali bez uvadeni a za mesic dostali jsme zpravu, to Lena zemkela. Tajemnik kadu zaslal zpra,vu o Umrti a Zadal celou pojistku tisic dolaril, ale take at po "funusu", kdy2 byla Zena pochovana, dostal br. Kubena dopis od jednoho elena onoho fadu, co tam v'Le ten tajemnik a ten lekat vedome proti zajmum Jednoty ueinili. Br. Kubena mi poslal v'Secky listiny a ja to vyktfil a br. Kubenovi zdelil, 2e inteeme onen fad suspendovat a soudne onoho agenta a take onoho lekate stihat, ale kaZda porota` vynese rozsudek proti Jednote a my musime platit, a jeliko2 na ge Jednota je posud v plen-kach, nejlepe bude pojistne zaplatit a celou vec nechat padnout s dobrou diltkou onomu tadu. Br. Kubena se mnou souhlasil a nage Jednota byla o tisic dolara chual.

Druh3"T pfipad. U jednoho kadu pkijali kmotra bumbalu, kte0 trip el jistkm koZnim neduhem a byl stfizlivSr v ten eas, kdy2 nemel zae pit a nikdo jej nedastoval. Koneene to tak daleko pfivedl, ze se ho kaalS7 stranil pro jeho koZni neduh atd. V jiste hospode sobe steZoval, kdyby dostal petadvacet centu, .2e by se otravil.

PodnikavS7 posluha se toho vSTroku chytil a dostal od nej upsati posledni veli v jeho prospech, dal jemu 10e na arsenik a za 15c dal jemu kokalky, smichal to a onen nea'astnk bumbalek to vypil, dostal kteeove zachvaty a za tkden zemkel. Br. Kubena dostal dopis a 'Zadost za v3iplatu pojistky podle posledni vole, ale take od jednoho elena dostal dopis, kterSt udal, jak onen salonista k one posledni vuli Br. Kubena mu poslal veecky zpravy "jagaco" se stalo a ja to gel vygettovat. Mistni lekarnik mi dosvedeil, ze onomu negt'astniku prodal arsenik na "raty" za 10c, a lekat mi kekl, ze neni Zadne pochyby, to onen elovek zemfel nasledkem otravy onim arsenikem. Pak jsem g el do one hospody a vyetfoval dale.

Ptam se, ma-li onen Olen nejake pokrevni pkatele, co2 onen salonni sluha popkel a kekl mi, 2e on ma posledni vuli a dle toho to chce vkplatu do ttech hodin, jinak ze bude jednat jinak. 0deeel k obedu a ja sobe vzal na slovieko jeho bola a on mi vyhledal dopis od matky toho neWastnika. Vzal jsem jeji jmeno a adresu, a kdy2 se vratil majitel to posledni yule, tak na mne opet dolehal a dale vyhroZoval ze co se tam "hucham" a nedelam svoji povinost s onou vkplatou. — Ano, mladk pane, delam svoji povinost a ted' mam vAecky dilkazy co pottebuji a zde je moje rozhodnuti. — Lekat a tad dostanou svilj UCet zaplacenk a zbytek one pojistky dostane jen matka ye stare vlasti, a vy a ten pan no-tat co s vami onu yell spiskal, nebudete-li hezky ticho, udam vas pied velkoporotou vaeho okresu. Domnivam se, ze jste hodne zelenk a ten notaf take, tak dojdete k nejakemu pravniku, ale feknete jemu pravdu, a on y am fekne v jakern postaveni stojite, toho se drZte. Jeliko2 v ten Cas do jiste doby platila Jednota jen Ctvrtk dil cele pojistky, tak jsem dopsal br. Kubenovi, aby ty flay lekate a pohkeb vyplatil a zbytek ze 8250 poslal matte. Tak se stalo a cela vec byla ukoneena.

Poukazuji na ty dva pfipady, aby na g sjezd vzal v dobrou fivahu, co je nejprospe gnej gi pro nag i Jednotu, dtive net bude jednati o zrueeni idadu hlavniho lekafe.

Povinnosti jednatelu na prvnim miste jest eili ma laS7ti hledet ziskat co nejvice nen& ale s dobOm risikem, aby ti nove ptijati nestali se lotemenem pro ty co u Jednoty deli dobu vern estali a podle sve nejlepi moZnosti tam sve tspory ukladali.

A oni novi Cekanci, ktefi by snad meli vliv na ziskani vice elenti, kdyt budou vent to se Jed-. nota pilne stara o ziskavani jen takovSrch

Strana 7. nu eili obOani, ktefi jsou *pine zdravi a jejich risiko je nejmenti — oni sami to uznaji a budou nage zatizeni odporueovat za nejbezpeenej nejen pro Jednotu ale take pro ty nove pkistupujici. asteene pohnilk domek nede. se pojistit proti ohni bez zvlaAtni vyjimky — a take Zadna prvotfidni pojiet'ujici spoleenost nepojisti pachybne risiko, jak jsem shora udal. — Maji-li nagi organisatoki na srdci blaho Jednoty a ne blaho toho nebo onoho pfitelieka, tedy by meli na prvnim miste a v gude hajit prospech Jednoty, tteba by pfi tom mene vydelali.

Psal jsem jit pied del gi dobou, ze by jsme meli zalo2iti zde v Houstonu slusne upravenk Narodni htbitov. Take jsem dopsal do Chicaga o stanavy a jejich plany, a take pan Havrland mi poslal stanovy a nakresy Narodniho htbitova tam v Kalifornii, tak jsem to fge odevzdal zdejgimu vS7boru houstonskS7ch spolkil pro lep gi prozkoumani a ke koneenemu poeatku nejake prate v tom smeru a doufarn, az prozkoumaji rtzna mista a rtizne nabidky, to to pfivedou k nejakemu cili. Bydli zde v okoli Houstonu nekolik zeleninatii a budou snad moci vyhledat slifene misto, ktere musi bkt pies pet mil od korporace mesta a u dobre testy. Podle meho nahledu, takovk hititovni spolek mel by bS7ti inkorporovanST a jista procenta, 25%, jak kon vytaduje, odkladat na trvale opravy hrobu a celeho htbitova. Ma-li to b3iti Narodni hfbitov, ma b3iti tak upraven aby se vyrovnal tern nejlepe upravenS7m hkbitovkm americkkm.

Co se staveni krematoria dotSiee, to nemusi bkt zatizovano, ale v Zadosti o statni charter melo by to tam lakt vepsano, to nejen vani dle stareho dnekiiho zpfisobu, ale to tam mute bS7t take zakizeno krematorium. — tam, 2e kdk2 by spolky zabralk asi 50 neb vice akrtI, tak by mohly bkt rozdeleny bloky 25x25 stop asi na 5 akrech pro zaeatek a na tom zbk vajicim pozemku mohl by hrobak miti domek a zahradu, kvetiny, ozdobne kete pro hibitov atd. Ma-li to bkti Narodni deskoslovanskS7 toy , mel by bkt slu§ne a moderne upraven, aby cele Ceske okoli mohla na nej s hrdosti pouka,zat — toto je misto vedneho pokoje, kde sobe pfeji veene odpodivat v pokoji.

Ovgem, jako pfi mnoha jinkch narodnich podnikach najdou se kritikove — "mossbackove" — a jisti ekodolibci, ktefi, neni-li v ge podle jejich zavistiveho nahledu tizeno, tak kopaji do toho co jini delaji, aneb chteji delat, ale sami nic kloudneho nevykona.ji. Douam ale, to v tomto okoli je dosti to Ceske inteligence, ktera se da, spojit k svornernu jednani, bez ohledu na ty rtizne na,botenske aneb nenabolenske nahledy rtiunS7ch jednotlivcit vksttedniho smkeleni. Neni-li varn mo2no to svoje velke JA jinak usrnifit, na hfbitove budeme koneone vgchni srovnani. — Pokoj lidem razne yule tam bude Gallia. vladnouti. Tak na to hledi ve;6 stark Slet a zavody Zapadni Zupy sokolske, ktere konaly se v patek, sobotu a nedeli, 7., 8. a 9.

Cervna 1940, v Crete, Neb., pod za gtitou tamni Tel. Jed. Sokol, fadily se k nejzdakilej gim v poslednich letech, jak po strance ucasti, tak i po strance moralniho iispechu. Na vetejnem vystoupeni v nedeli podilelo se na 275 cvieicich mutt, 'ten, dorostu a tactva a spolu se tactvem deskSrch gkol v Nebrasce, ktere Udinkovalo spoleenem zpevu, bylo v nastupu pies 500 osob.

UCast obecenstva na vetejnem cvieeni pkesahovala tti tisice. Podasi bylo sokolskSim svatktm ptiznive. V noci ze soboty na nedeli site sprchlo, cot zpilsobilo jiste potite na nevyschlem jegte cvidigti pfi zkou gkach v nedelirano, jinak vgak nedele byla 'Dana, ne prilis hork.a a take ne chladna, tak to pro vetejne cvieeni bylo to podasi ptimo idealni. Sletu sileastnily se jednoty Omaha, South Omaha, Wilber, Brush Creek, Crete, Schuyler a Milligan, Neb., a Cedar Rapids, Ia., se 40 milk, 50 tenami, 75 dorostenci a dorostenkami a 110 taky a taekami.

Poeet tactva eeskSTch gkol odhadoval se na 300.

Washington. — Vlada ostraZite sleduje vS7vin udalosti po kapitulaci Francie, ktera ma ostrovy v stkedni east Ameriky. Hitler pochopitelne ma na ne zalusk net je tu v ceste t. zv. Monroeva doktrina, vylueujici zabrani Uzemi obou Arnerik cizi mocnosti.

vtsTN1K

Btrana I. SEZNAM DARCU ktcti ptispeli Matici Vytilho Valliant v Texasu oct prvniho listopadu do 1. eeryna 1940. $300.00 Supreme Lodge SPJST., Fayetteville 100.00 Supreme Lodge, RVOS., La Grange 50.00 August Kacit, Temple Slavonic Mutual Fire Insurance Ass'n. 50.00 25.00 SPJST. eis. 29, Taylor, Texas 25.00 SPJST. eis. 88, Houston, Texas lead Omladiny kadu Pokrok Houston, t 13.00 10.00 RVOS. eis. 9, Nov3i Taber, Caldwell Congregation of Free Thinkers, Houston 10.00 SPJST. eis. 148, Palacios, Texas 10.00 10.00 KJT. eis. 40. East Bernard, Texas SPJST eis. 25, Ennis, Texas 10.00 SPJST. eis. 17. Caldwell, Texas 10.00 Victor Schmidt, Rosenberg, Texas 10.00 RVOS. eis. 21, East Bernard, Texas 10.00 Slavonic Mut. Fire Ins. Ass'n Houston 10.00 F. A. Horak, T.C.U., Ft, Worth, 10.00 Mrs. J. M. Matejek, Austin, Texas 10.00 SPJST. eis. 24, Cyclone, Texas 10.00 Stephen Valaik, Houston, Texas 10.00 10.00 George E. Kacik, West, Texas 10.00 SPJST as. -20, Granger, Texas 5.00 SPJST. eis. 130, Dallas, Texas Frank B. Steiner, Fayetteville, Texas 5.00 SPJST. cis. 155, Austin, Texas 5.00 SPJST. Os. 133. San Antonio, Texas 5.00 Joe R. Kubena, Fayetteville, Texas 5.00 Edward L. Marek, Fayetteville, Texas 5.00 RVOS. eis. 107, Meeks, Texas 5.00 Chas. Navratil, Temple, Texas 5.00 SPJST. eis. 39, Bryan, Texal 5.00 SPJST. eis. 13, Dime Box, Texas 5.00 Roman Bartosh, Taylor, Texas 5.00 August J. Morris, West, Texas 5.00 SPJST. eis. 28, East Bernard, Texas 5.00 SPJST. eis. 35, Axtell, Texas 5.00 SPJST. eis. 63, Sweet Home, Texas 5.00 SPJST. eis. 154, Fort Worth, Texas 5.00 SPJST. eis. 47, Seaton, Teas 5.00 KJft. eis. 91, Galveston, Texas 5.00 SPJST. cis. 36, West, Texas 5.00 KJ2T. eis. 49, Needville, Texas 5.00 SPJST. as. 45, Shiner, Texas 5.00 SPJST. eis. 97, Placedo, Texas 5.00 SPJST. eis. 66, Waco, Texas 5.00 Alfons Bueek, Rowena, Texas 5.00 SPJST. eis: 49, Rowena, Texas 5.00 SPJST. eis. 91, Crosby, Texas 5.00 SPJST. as. 84, Dallas, Texas 5.00 Frank Patik, Louise, Texas 5.00 SPJST. eis. 40, ElCampo, Texas 5.00 John W. Letikar, Rosenberg, Texas 5.00 Frank Mouoka, West, Texas 5.00 KJ2T. eis. 30, East Bernard, Texas 5.00 Jednota Sokol, San Antonio, Texas 5.00 SPJST. as. 26, Skidmore, Texas 5.00 SPJST. as. 92, Fort Worth, Texas 5.00 Joseph F. Holasek, West, Texas 5.00 RVOS. as. 103, Tioga, Texas 5.00 KJ2T. eis. 11, West, Texas 5.00 Rev. F. Kowalski, Ennis, Texas 3.00 RVOS. eis. 48, West, Texas 2.50 SPJST. cis. 126, Ross, Texas 2.50 SPJST. eis. 159, Rosenberg, Texas 2.50 SPJST. 'eis. 6, Cottonwood, Texas 2.50 SPJST. eis. 112, Guy, Texas 2.50 R. J. Lott'al, Crosby, Texas 2.50 SPJST. eis. 56, Corpus Christi, Texas 2.50 Odbor Dime Box, Dime Box, Texas 2.50 RVOS. eis. 130, Midfield, Texas 2.50 RVOS. eis. 138, Cermak.

2.50 PJCMB eis. 14, Belville, Texas 2.00 Marian Chamrad, Lolita, Texas 2.00 PJCMB. eis. 23, Houston, Texas 2.00 SPJST. eis. 10, Shiner, Texas 2.00 SPJST. cis. 122, Wallis, Texas 2.00 SPJST. eis. 69, Rogers, Texas 2.00 SPJST. eis. 121, Shiner, Texas 1.85 RVOS. eis. 35, Hallettsville, Texas 1.50 SPJST. eis. 153, La Salle, Texas 1.50 Albert Blaha, Honolulu, Hawai 1.00 Mrs. John Uhlak, Yorktown, Texas 1.00 SPJST. eis. 102, Taylor, Texas 1.00 SPJST. eis. 125, Westhoff, Texas 1.00 KJ2T. Os. 95, Wharton, Texis 1.00 SPJST, eis 136 , Dayton, Texas 1.00

ye 5trcclu, dne 19. 6ervna 1940.

1.00 F. J. Moravek, Robstown, Texas 1.00 John Hanadek, La Grange, Texas Martin Pastutek, La Grange, Texas 1.00 F. A. BezecriST, Schulenburg, Texas 1.00 Jme•em Texaske Matice VyMiho Vzdelani pkijmete srdeene diky za vase pkispevky a doufame,ze budete podporovati tento dobrSi Ude' i ptifti rok. Katdy rok vice a vice naSich deskS7ch studentu pkibYva na kollejich a universitach a mohu pravdive vyslovit, ze toto jest moZne v nekolika piipadech jenom pomoci, kterou poskytuje Matice. Kdy2 bude vice studentil, take budeme potfebovat vice penez, a vim, ze nak Z'adost nebude nadarmo.

A. W. Marchak, pokladnik.

VYSVETLENI BILANCE ZE ZPRAVY R. 1938 na 2adost br. Frank Truksy, v dopisu ze dne 29. kvetna 1940.

Na strance 3, ye Vestniku ze dne 2. srpna 1939, jest ptehled ptijmit a vydani roku 1938, jsou bilance umrtniho fondu, Hlavniho ftadu a Detskeho Odboru, ne.sledovne: Umrtniho fondu, $3,249,733.64 Hlavniho tadu 46.19 Detskeho Odboru 27,412.70 thrnem

$3,277,192.53

Na teto same , strance jest piehled majetku, Uhrn $3,277,192.53 Na strance 4., sameho eisla, jest Valuaeni zprava ze dne 31. prosince 1938, kde zdroje Jednoty jsou $3,277,192.53 Zde se ptieita ptiputtene zdroje 52,378.78 Celkem Odeita se ptiputtene zdroje,

$3,329,671.31 157,281.34

thrn zdrojii

$3,172,289.97

Uhrn povinnosti

$3,172,289.97

Bilance iimrtniho fondu, Hlavniho tadu a Detskeho odboru, dela. podklad majetku Jednoty, kdeito podklad Valudeni zpravy jsou vtechny zdroje kniini, ku kterYm se ptieita ptipuStelae zdroje a odeita se neptiputtene zdroje.

Kdyt zde Mame vYroeni zpravu, musime dati zdroje vbech oddeleni ptioitat ptiputtene zdroje a odeitat neptiputtene zdroje, ktere bilancuji oproti poloke Povinnosti.

KdyZ" se vystavuje piehled ptijmti a vydani, musi se dati bilance Umrtniho fondu, Hlavniho tadu a Detskeho odboru, ktere bilancuji oproti polotce, ptehled majetku Jednoty.

Die Valuaeni zpravy, aktuar vypoeita nati solvenci, proto tato valuadni zprava ma saitane ytechny zdroje, ktere jsou ptiputtene, aby sprayne procento bylo mono yypoatat.

Rozdil v techto dvou podkiadech jest celkem $104,902.56, to, ze bylo ptieitano ku majetku Jednoty, ptiputtene zdroje v iihrnu $52,378.78 a kdyi seitame tyto dva obnosy, talc nam Uhrn neptiputtenYch zdroja, ktere byly odatane od pcdkladu zdrojil Jednoty ye Valuaani zpravd, ktera jak udano vSr'S'e, bilancuje oproti poloke Povinnosti.

S bratrskSTin pozdravem, Edward L. Marek.

Dne 11. dervna 1940.

lad

Karel Havlieek, eis. 4., Hallettsville, Texas.

Ctene bratry a sestry jeSte jednou uvedomuji, fid se usnesl konati ptedsjezdovou schilzi a to patou nedeli t. m. 30. derma v 1 hodinu odpol. Uvedomuji vas, ze mista mame dostatek pro vSechny, kteti se zajimate. A mateli nee° pro dobro, pro opravu stanov, tak to piineste. Radi bychom vykonali co nejvice, nebo uz hodne jest podavano ye restniku a jest to dobra vec kdy2 dlenove maji takovou pkile2itost se seznamit s rilznYmi opravami, zvlag' delegati. Psal jsem zvlaSte na sousedni tady, ale kteti jste neobdfteli uvedomeni zvlaSt' na tadoveho tajemnika zaslane a se zajimate, jenom—ptijedte, jeden kahlY jest zvan, nejen bratti ale i sestry. S bratrskYm pozdravem za tad -Karel Havlidek islo 4, Chas. 11Q17,;', taj.

IILAVNi NAVRHY RADU KAREL JONAS CiSLO 28. V EAST BERNARD, TEXAS. CtenYm faclum k uvaleni: By elanek 11. Hlava IV. znel: Hlavni flad portistava z piedsedy, mistoptedsedy, — tajemnik a pokladnik by byl v jedne ()sob& — a petielennS7 vSrkonnST vS7bor.

Vysvetleni k tomuto navrhu. — Pkedseda Jednoty byl by,j ak doposud, kdetta,mistoptedseda by byl stale v Hl. ttadovne, jeho hlavni povinnosti by bylo dohliZet, by vetkere tosti Jednoty byly v fitadovne ptesne a bezodkladne vytizovany; dale, jeho povinnost by byla obstarat potiebnou silu stenografek neb stenograft, (kterYch mame dnetni dobou v nati Jednote dost schopnYch), odporueuji se jen Jednoty.

PetielennY vYkonnY vYbor sejde se jednou za mesic s ptedsedou Jednoty, odporudi neb zamitne pujeky na majetky, odporuei ku prodeji neb zamenu bondt, atd.

Tajemnik-pokladnik poda, obdileny dopis, poukazku, flay; jinYmi sloYy, yetkerou korespondenci bratru mistopfedsedovi, kterY2 zavede a rozdeli podtizenYm praci s navodem ku vykonani. Mistoptedseda jest vedouci HI. Utadovny.

Dale se odporueuje, necht' jest HI. ttadovna kdekoliv, by kaZdY fitednik pracoval ye svem oddeleni (krom pisaffi).

Dfivod: — Pii dnetnim zatizeni nati Hi. ttadovny, kdy2 nekterY Glen ptijde za br. tajemnikern neb za br. fidetnim, neb za br.-pokladnim, zUstane vetkere, prate stat, ponevadt druzi tednici jsou tim yytrhovani a z toho dfrvodu neni mane, by mohli dUldite vykonavat.

Necht' sjezd zvoli 3-4 neb 5 Utednikil, avtak necht' ma kaki* svoji mistnost, a pak nebudou muset natio fitednici dohanet svou praci nocemi a nedelemi.

Dale odporueujeme, by hlavni piedseda byl znaly dtkladne pra y a byl schopen nati Jednotu representovat v eesklm i anglickem jazyku.

Dale, by nebyl volen stalY pravnik Jednoty, avtak VykonnY VYbor by dle potteby pravnika zjednal.

Dale, by procento na piljeky na majetky bylo prvnim rokem sniZeno z jednoho a 01, na tti avrtiny, a pti obnovovani bez poplatkil.

S bratrskYm pozdravem za tad Karel Jonat, eislo 28.

John Holeeek, tajemnik.

Tao Roweny a okolil Dne 23. Gerona nate odboeka v ROwena pokada. schilzi. Po schlizi spoleenou svadinu. Potadatele zminene schlize vas et. sestry prosi, byste kaZda ptispela nejakYm peeivem na tuto svaainu, zaco2 yam uptimne dekujem. Po svaeine veeer nat divadelni krolfZek sehraje divadlo pod nazvem `Vesnieka pod lipami. Ueinkujici osoby jsou: Dedeeek TichY — Frank Malish, tetka Hovorkova — Mary Dutek, policajt 8antala — Frank Bubenik, Tomat Kasal — Ed. Holubec, parnetnici starYch zlatYch easii; Jirka Hront — Felix Pospichal, Francek Dopitft — Lud. Havlak, Kuba 8id10 — Emil Kvasnieka, Zenichove, kteii si nedovedou vybrat nevestu; Anieka ze mlYna — Pauline Shiner, Pepka z pastoutly Edline 8imeeek, deveata na yclavani. — Prosim, neziobte se na mne, dnes mne o tom uvedomili, tedy Vain to hned zasilam.

Dekuji za Vati trpelivost.

Nemecka, letadla v poetu asi 200 podnikla nalety na ruzna mista v sttedni Francii a podle hlateni z PatiZe zptsobila jiste tkody na majetku, nebylo vtak ph torn 26.dnYch ztrat na Zivotech. Stejneho dne bylo hlateno, ze britska letadla podnikla nalet na nemecke ptistavni mesto Hamburk, podruhe jiz v jednom tYdnu.

Mind tvrdili, ze vdene bomby padly na volna prostranstvi a mnoho tkody nezpAsobily. Jedna osoba byla poranena v Hamburku a dva domy zasa2eny v nejmenovanem meste v blizkosti ptistavu, kde pry usmrceno bylo petilete dite. Nemecka letadla skoro kahlY veder v uplynulem tYdnu podnikala nalety na pobte'Zni oblasti v hrabstvich Durham, York, Lincoln, Nootingham, Suffolk, Norfolk, Kent, Sussex, Surrey, Essex a Northumberland, vAude vAak nara2ela na protiletecke obrany a zpiisobene tkody nebyly

VESTNiK

Ve stiedu, dne 19. Ocrvna 1940.

11P141/1.1.1•114■01,01,0■041■0■11

0 040

OIRPO,

EVA LIPOVSKA:

KANTORKA

KT

ROMAN "Honza? Myslel jsem ie je to pan Kotek?"

Miria jala se pkekotne vysvetlovat, te je to hodn3i chlapec, te se sptatelili . . . Chodi ji v poledne yyprovazet a piinesl ji jiz.nekolik cennYch knih. Ma ohromnou knihovnu " "Tak ty od neho bere g darky?"

Jiii zavzlykal a klesl na otoman. Je gte chvili vzdorovala, ale pak se k nemu vehave Videla, ze place.

Bylo ji ho lito.

"Jiff — mej rozum. Jsem tva."

"Nejsi — — je konec — — — Mirio M*no — — vidyt' te mam tolik rad!"

"Poslouchej, Jirko, tohle mi nesmi g delat vidyt' ty sem pkijdeg jednou za eas a ja ziji jen tak ze dne do dne. Vtelyt' jsem mlada — ptej mi trochu radosti: Ptisaham ti, ze jsem neprovedla nic, co by te mohlo nejak dotknout. Jsem tvoje — jenom tvoje!"

Strhl ji k sobe a pokryl jeji ruce i iista polibky geptaje prosbu za odpugteni.

"Ach, Mirio, kdybych tu mohi u tebe zagtat, abych si te hajil, ale to nage negt'astna maminka! Jak to jen dopadne?"

Sklonila hlavu.

Podival se na jeji jemnS7 profil, a pies chvili temne povzdychl.

Dlouho mldela — at nahle zvedla hlavu.

"Vig, Jiti, jsme tim oba vinni. Proe jsme tvou matidku drittdili? Vim dobie, ze na mne o Anideine svatbe zanevtela. Proe jsem musela mit talove drahe gaty? Co jsme tim dokazali? Utratila jsem za ne v gechny sve nspory podratdila jsem tvou matku i sestru — -- a co je mi to platne? Zapadli jsem od zaeatku do malichernosti — — — na nich jsme vybudovali svou lasku — a ted' se snad budeme muset rozejit."

Vyskodil. Oei se mu rozhoiely.

"Rozejit se? Ztratit tebe, Mirio? Ne, nikdy!"

Sedeli takto smutne as do pozdni noci. Mina natikala, te svou malichernou marnivosti znieila sve gtesti, Jiii jen pevne zatinal pest a mldel Od Aneiny svatby nezabloudila Mina ku starostovu statku. Citila dobke, te by pti gla nevhod — velmi nevhod.

S jakYm chiadem pkijala Anieka od ni svatebni blahoptani.

A pani 6erna ji po dobu hostiny npine ignorovala. — Kantorka zketelne citi, te ji jeji mlada du ge a rozkvetla telo Ohne k Jikim — a musi se. te lasce branit!

Vzpomnela si ted' east° ne hezkou profesorku SSrkorovou. Jente uz ji nepomnte ani ptiroda, ani knihy, ani vy givani. Piipjala se celou silou sveho mladi k Jirkovi — nemirte bez neho It — zahyne vi to jiste — bez neho.

Proplakala ted' mnoho noel .

A kvapem se blitily vanoce.

Ueitelka shromatdila jednoho veeera kolem sebe kroutek deveat. Nabidla jim praci pro stedrS, veeer a divky s radosti pkijaly.

Schazely se temet katdk veder ye gkole a lily kogile, kapesniky, zasterky, depee a plikryyky pro deti.

Mina si opattila seznam v gech deti od jednoho do etrnacti let a nminila si, ze vSechny deti musi bYti obdarovany. Co by Mali s penezi, jicht vybrali spoustu tenkrat o akademii?

Cvidila dve sborove vanoeni pisne, s detmi dye sceny a mnoho starodavnS7ch koled i zimnich basnieek, Jiri slibil velikou jedli, divky snesly pino vanoenich ozdob.

Miria uz zase horeene pracovala a vymY glela nave a nova veci.

Na tSrden pied svatky se gla se deveata ye gkolni kuchyni.

Uaitelka opasana girokou zasterou pkijimala od nich vejce, maslo, mouku, smetanu, cukr 7,apisovala v5e. Pals daly do pr:5ti

zvonilo ye vsi poledne, odnaS'ela do zaciniho pokoje, jehot utivala jako kabinetu, nekolik krabic jemneho pediva pro vanodni nadilku.

V poledne se sesedly divky v kuchyni u stolu a pustily se do kavy, jit si narychlo uvakily.

Pfigla jim pornoci take mlada pani Kolatova.

Todila se ve vygivane zasterce a depeeku a Mina s irdivem pozorovala, ze za nekolik tYdnt rozkvetla a zkrasnela.

Bylo tu pino radosti a smichu.

N'ekolik plecht pediva take ptipalily, ale. Mina to pochvalovala, ze ho alespori ochutnaji.

A do derna upeeene cukrovi chroupaly svorne bilymi zuby.

Nahle zvolala svetlovlasa Lidka Pekatova: `Pro deti ptipravujeme takoveho bohateho JeliAka a sobe nic? Dame si vzajemne take dd.reeky, chcete?'"

Nastal hluk a ramus, fkobecne libani a objimani Lidky a boutlivy souhlas.

Mina slibila, ze o torn iekne hochum.

Daly se do zpevu.

Do vgeobecneho veseli zapadl ru&ve posel s telegramem pro uditelku.

Zpev utichi a Mina etla ttesoucim se hlasem: "Pan otec mrtev. Ptijedle okam/ite!

Dr. Tichov."'

Rumenec s tvaki ji zmizel. Z promodralkch rt.& vygla prosba, aby to divky zde dodelaly a klie Wally u starostU. Skola bude jim zase v pondeli oteviena. Deti ptijdou do gkoly take v pondeli.

Ustrojila se nedbale a provazena pani Kolalovou sla hlasit ke starostortm svtj odjezd a prosila, aby vSe ostatni Jiri beze slova zaptahl a dovezl uditelku do mesta na nadra21: "Nejrad'Ai bych jel s tebou," zakptal, kdy/ videl, jeji zlomenou postavu a promodralY, oblicej.

"Nemam uz nikoho — jenom tebe," zakptala v plaei.

"Nebudeg toho litovat," libal jeji ruce.

Schoulila se do koutedka ye vlaku a hrud' se ji rozvinila teZkYm srdcem.

Tatieku!

Nikdy si nebyli pfihs blizci! Tatinek ji vychovaval k tpine samostatnosti. Teprve, kdyz odjildela do 2eleznic, videla, jak nerad ji otec ztraci. A nedavno pii akademii videla take, jak mu pychou nad ni zati oci, jak je rad, as e deerku vSichni obdivuji.

Co se jenom mohlo stat?

Tiste nejake neStesti.

Nemohla stale pine uvetiti, 2e ten silnY, krasnY otec je mrtev Praha zakila tisici svetel; kdy Mina vystupovala. Instinktem vycitila, ze prase jede jeji elektrika.

Jako po pameti se dostala Stara posluhovaeka sedela v kuchyni u stolu, a rozplakala se zoufale, kdy uvidela Miriu.

"Kde je?" hlesla ueitelka.

Statena v4ahla ruku a ukazala k salonku. — Temet nezmenen, jen trochu v tvati zeiloutly letel tu pan Bok v eerne proste rakvi. U hlavy hokely d ye svice, vzduch byl prosycen jakousi cizi tetkou Na zidli letel tu elegantni persianovS7 kotich a kiobouk s dlouhYm zavojem.

Polibila otcovy dlouhe prsty a vratila se k plaeici posluhovaece.

"Kdo je tu jegte?"

"Nikdo, sleeno!"

"A el jsou to tam ty gaty? Nejaka dama tu musi bYt." "Ne... Sednou si, sleeno. Povim jim nem."

Babka donesia Mine eaj a rozpovidala se.

Pied tS7dnem ranila pana mrtvice. Bylo to zle a lekat, piitel pana Boka, tekl, aby se phpravif na vg e. Do tYdne se bude mane, zachvat opetovat a pak je konec. Pan si vzpomnel na dcerku a daval vk do potadku. I nabytek prodal a pro dcerku smutedni oblek koupil. Pak s ureitosti oeekaval zachvat. Zachvat se dostavil a pan zemiel. Sleene dal napsat od pana doktora dopis. Je ve stole.

Nalezla si dopis a jako ye snitch detla otctv vzkaz osanY cizi rukou.

T.

,elan en;..

r etelne citio

Strana 9. dil jsem vSe, abys raohla hned po mom pohtbu odjeti zase na sve misto. MusiA se starati ted' sama o sebe. Doufam, a TE Jiti neopusti, vytid' mu nraj posledni pozdra y. Pan doktor Ti odevzda patnact tisic korun — vice po mne nezbude. Nabytek ze salonku a marainEiny veci jsou uloAeny u posluhovaEky gramkove; to si vezmi do sveho manAelstvi, Piinesou Ti Atesti Rah Ti iehnej, dceru,§ko, a bud' At'astna.

Posledni polibek Ti Tvilj atm Ted' teprve se uditelka rozplakala. Jak se o ni staral. UbohSr tatidek! Vidyt' byl jeAte mlad!

Po celou dobu, co byla doma, iila jako ve snitch. Pohteb se konal rano za tteskuteho mrazu. Videla faechno jen zavojem gedYch mlh.

V nedeli odpoledne odjela zase do Geleznic.

Vezla si kuffiku oblek, v nemi ptijela, a knaku s patnacti tisici. Vice nic. • Stara posluhovadka ji ddvedla k vlaku a tekla, ze u ni najde vidy domov. Bye veci po mamince si u ni mne nechat, dokud jen bude chtiti.

Na nadraii neeekal nikdo.

Zat'ala zuby do rat a pustila se pegky k domovu.

U prvniho statku potkala Jitiho.

"Jdu ti naproti," tekl mdle.

Poznala na prvni pohled, ze se mu nee° nemileho ptihodilo.

"Maminka poslala Aneiku, aby ti zatopila v pokojiku. Pti takove zime bys tam nemohla spat."

"Dekuji" zaAeptla.

"Mat k nam ptijit k veEetl— vzkazuje ti maminka."

Zvedla odi a nahle se ji zmocnil zase start vzdor.

"Vytid' pani erne, ze dekuji. Vezu si z domova." ftekla to prudce a oti ji zlobne hotely. Proto, ze ji zemtel tatidek, nepottebuje milosti od Jirkovy matky. Nechce proste. VI dobte, ze pani Cerna chce videt jeji smutek, jeji bolest.

Dogli ke /kole. Bylo tu mile teplo, na ka nech vonela kayo,.

"Jdi, prosim te, domt. Boll mne hlava."

"Ani jsem te dnes jette nepolibil", zaeeptal nesmele. jdi!" vybuchla podraldene. `Jdi — Odekl a Mina hned litovala, 2e ho vyhnala.

— Vi.,dyt' ji zbyl jenom on — jenom Jiff! — Kdyt se v pondeli rano probudila, divila se, ze jeg te tije. Jak to je jenom moine? Tatieka sama. ztratila, Jikiho vyhnala — je sama Ozvalo se zabouchani na dvete. To je Andka zatopit jako vtdycky ye aide i zde v pokojiku.

Oteftela a vklouzla znovu pod ptikeivku.

Divka ji podala malt' listedek.

—"Boll mne, /es takovYm zptsobem se mnou jednala. Mam te rad ted' vice, 'lei kdy jindy, chtel jsem ti vdera podati pomocnou ruku...

Napi§, smim-li k Tobe jegte ptijit.

Schovala liste/ek do kapsitky sveho tepleho tupanu a na visitku naertla: "Libarn a e'ekam..."

V poledne ji ptivetivo, pani Herzova, litovala a plakala nad jeji opugtenosti.

Na zpatedni ceste potkala pani 6ernou. Pozdravila a usmala se na matku Pani starostova kYvla milostive hlavou a Ma dale. — Mina se vztekala celou cestu, ale pak zapomemnela na vie. Byla velmi vdedna Lidce, la napad s rozdilenim darkt velkYm. Musi myslit na vhodne darky a zapomenout na svou bolest. Jegte dobte, ze ma uC od patku prazdno.

6eke, ji mnoho price. ftekla &tem, aby v patek, o AtedrY den pH.My a ptivedly s sebou rodiEe a mengi sourozence. Ti, kteti o slavnosti (idinkuji, musi pfijiti kagdS7 den dopoledne.

Veder ptig li zpevaci i dev6ata s praci.

Uditelce se rozhotely oei v pobledle tvati, kdy/ videla, ze za jeji neptitomnosti nezahalely.

Lidka ptinesla tti zasterky a dvoje teple pradlo.

Vzala s tsmevem Minu za ruku a tekla: "Nage maminka povidala, ze yam tu bude asi smutno, tak sem budu at do patku ehodit r.,/:icete9 Je tu Iftgte price!" f,Pokradovini),

Strana 10.

Finan6n1 zpriva iketnika Hiavniho Radu PT IJE11 OD EADt ZA MEW KVETEN 1940. tmrtni H. R. Hid. Den Za D. 0.

188.79 9.90 1. 17. duben 4.61 .75 14.06 2. 13. kveten 9.30 23.80 3. 14. duben .30 22.35 262.25 4, 18. duben 23.77 37.60 4. 30. 1 Glen 3.75 5. 19. kveten 6.80 101.02 3.15 51.12 6 26. kveten 6.45 7. 15. kveten 2.46 152.87 2.10 8. 24. duben .60 73.82 16.87 9. 3. 1 Glen 220 10. 21; duben 1.20 77.40 1.35 39.64 11. 14. kveten 1.40 .15 27.75 12. 15. duben 119.99 13.60 14. 3. duben .90 1.35 14. 22. kveten 46.19 1.80 14.10 1.60 171.30 15. 15. kveten 68.74 4.50 16. 21. kveten 29.65 17. 14. 1 Glen 11.71 495.66 23.70 17. 14. kveten .50 17. 30. 2 cert.

58.46 .50 .75 18. 28. kveten 1.00 19. 15. Vest.

3.30 19. 18. duben 76.73 .25 19. 19. cert.

15.90 3.40 369.54 20. 24. duben 2.70 80.41 21. 25. brezen 3.07 37.05 .30 22. 20. kveten 158.89 3.02 8.40 23. 16. duben .75 24. 1. cert. .50 24. 7. cert.

48.50 606.04 24. 24. duben 30.55 27.75 19.71 372.06 25. 19. duben 40.81 3.30 26. 13. duben 114.88 7.00 7.86 27. 21. duben 471.46 36.25 28. 12. duben 32.83 463.86 35.75 29. 19. duben 27.60 25.40 71.77 30. 17. duben .80 94.13 2.70 31. 30. duben 37.54 2.85 .60( 32. 17. duben 8.05 5.84 143.59 33. 21. duben 27.35 .60 34. 19. kveten 110.377.95 2.56 35. 14. duben 22.94 2.70 .40 37. 20. kveten 10.80 2.10 133.52 39. 1. brezen 10.80 2.10 133.52 39. 24. duben 135.21 24.75 10.04 40. 19. kveten 2.25 66.70 41. 16. duben 2.25 39.31 42. 13. kveten 3.90 55.71 3.46 44. 18. duben 24.85 339.62 9.19 47. 21. duben 97.85 9.30 .90 49. 19. duben 2.70 67.68 2.00 50. 12. kveten 6.15 78.28 .80 51. 18. duben 3.30 70.41 - 2.57 52. 20. duben 15.70 53. 18. dub., kvet.

10.95 311.87 11.30 54. 3. leden .25 54. 15. cert 62.25 394.51 54. 28. nnor brez., 15.20 3.45 84.93 5.61 55. 18. kveten 118.22 9.30 2.70 56. 3. duben 2.25 47.00 .50 57. 14. duben .20 58. 16.

120.09 4.50 58. 22. kveten 28.50 58. 24. do pied. plat. 49.52 9.20 1.50 62. 4. brezen 11.40 9.26 113.05 63. 22. kveten 5.00 63. 30.

4.35 47.04 64. 18. duben 14.75 44.09 4.13 66. 1. brezen .75 47.82 66. 20. duben 6.00 1.87 126.20 67. 20. kveten 242.84 20.70 16.78 68. 21. duben 121.52 3.30 69. 14. dub., kvet., 1.00 9.45 137.35 11.36 70. 24. kveten 1.65 55.59 .60 71. 14. kveten 5.54 108.15 1.87 72. 21. kveten 3.90 62.77 73. 31. kveten 46.38 1.65 .40 76. 24. duben 3.45 39.82 10.76 78. 11. kveten 4.80 5.28 88.82 79. 9. dub., kvet., 3.15 55.10 80. 18. kveten 10.80 153.00 3.00 8i. 16. duben 9.19 1.50 82 21. duben.

Ve stiedu, due 19. eervna 1940.

VISTNIK 83. 26. imor a'zi• dub., 3.60 84. 28. kveten 28.33 85. 7. kveten 86. 11. 1 den 86. 26. duben 3.53 .40 87. 23. duben 88. 19. duben 58.72 89. 13. kveten 7.81 90. 23. kveten 91. 1. duben 3.60 91. 28. kveten 3.60 92. 17. duben 18.08 94. 7. kveten 1.10 95. 21. kveten .20 97. 20. kveten 2.10 98. 16. duben 99. 18. kveten .90 100. 23. dub., kvet., 101. 17. kveten 102. 1. brezeh .40 103. 16. duben .30 105. 19. duben 106. 10. led. at bkez. 107.-2. duben 5.70 107. 30. kveten 4.90 109. 15. brezen 1.30 110. 14. kveten 3.50 111. 19. kveten 12.54 112. 21. kveten 113. 13. kveten 114. 28. 1 glen 116. 14. kveten 1.50 117. 25. kveten 118. 1. duben 119. 24. kveten 2.10 121. 17. kveten 122. 15. kveten 3.82 123. 15. dub., kvet.

124. 29. kveten 125 22. duben .40 126. 23. kveten 3.20 127. 28. led. at bkez. 1.50 128. 14. .60 129. 12. kveten 1.90 130. 27. brez., dub., 16.62 132. 19. kveten 133. 19. duben 5.37 135. 16. kveten 3.13 136. 21. duben 137. 22. kveten 2.09 138. 17. kveten 3.01 139. 28. kveten 1.50 140. 7. kveten 1.70 141. 10. kveten .50 142. 21. duben 22.15 143. 25. kveten 2.00 144. 24. kveten 145. 19, bkezen 2.10 146. 22. kveten 16.64 147. 10. kveten 1.20 148. 7. 1 Glen 148. duben 10.97 150. 11. do pied. plat. 151. 21. kveten 6.95 153. 17. kveten 1.30 154. 22. duben 27.00 156. 28. dub., kvet., 157. 22. kveten 158. 25. kveten .80 159. 20. kveten 6.60 160. 23. duben 2.60 161. 15. kveten 22.54 161. 18.

2.40 161. 30. 1 elen 19.08 162. 12. kveten 2.50

135.09 255.08 9.40 5.40 91.20 135.04 601.62 91.10 28.58 200.73 199.82 405.48 103.20 49.80 69.92 56.57 25.17 50.14 28.75 25.99 46.30 28.28 94.11 105.70 139.23 41.95 58.45 51.58 210.62 9.53 13.26 61.73 24.54 29 20 8.35 66.89 45.95 56.10 11.46 41.98 83.89 75.30 26.95 41.07 232.46 13.08 133.68 99.76 23.30 7.06 63.25 33.68 19.80 56.13 191.81 50.91 15.15 62.50 99.57 21.32 21.63 221.64 9.85 70.87 30.00 120.89 41.50 9.51 7.57 101.92 38.15 32.23

14.40 17.10 1.20 4.05 10.05 42.75 6.30 1.05 14.20 14.10 35.05 4.80 2.85 5.55 1.65 1.35 .90 2.25 8.70 1.05 1.50 16.60 9.30 9.30 2.40 4.80 .90 13.30 .90 2.40 .55 3.00 5.10 2.40 1.80 .75 1.20 3.60 9.10 .45 4.80 60.75 .30 12.60 11.25 .90 2.20 4.50 1.35 1.20 5.40 15.60 1.95 5.95 8.25 2.85 20.65 2.35 6.00 2.70 14.55 4.20 2.85 1.95 9.00 6.00 5.10

44.86

5.00

739.67 15.015.69

1.167.40

PitEHLED PRIJIVIt A VYDANI ZA KVETEN 1940.

Od radii Splatky hypotek Splatky majetku Splatky bondii Splatky piljeek certifiketn. trok z hypotek Urok z piijeek certifikatil trok z bonds

$15,015.69 9,059.24 1,050.00 8,994.88 990.32 1.829.84 868.33 9,892.35

295.74 3.23 340.00 42.49 134.67

Najemne z majetku Pkijem z olejovYch least Premie v prodeji bondil Za pretlY trok v prodeji bondil Splaceno za prazi v ptigkach CelkemHotovost z minuleho mesice

$48,516.78 50,335.64

tHRNEM VYD Na umrti Na umrti pd. up certifikaty Na umrti nedospelYm dedicum Na umrti nedospel. dedictim nrok Hypoteky Piljeky certifikatn.

Opravy atd., fleet majetku Pravni, fleet majetku (legal) Pojieteni proti ohni (majetku) Vracene najemne z majetku Splatka majetku Piljeka najemniku Splaceno za praci v piljekach Pkenos na H. R. Pravni, ileet hypotek

$98,852.42

,HOTOVOST V BANKACH

$70,325.06

HLAVNI RAD Pkijem od radii Za odznaky Za potreby v nradovne ',kenos z funrtniho fondu

$ 1,167.40 2.50 6.21 5,000.00

Celkem Hotovost z minuleho mesice

$ 6,176.11 1,297.65

Uhrnem VYDANI: Najemne z iikadovny Telefon Cestovne Aktuar Patovne Potkeby a vydani v nradovne Express Natal' Telegramy Slutne iitednika Lekarske prohlidky Odmena za nove eleny Schilze Hi. ft.

Vestnik, 6,434, Vestnik, poStovne Elektrina Statni pfehled v nradovne IX. excise daii, statni

$ 7,473.76

HOTOVOST

$ 3,215.01

$ 7,000.00 730.00 125.00 4.20 9,115.60 6,014.00 300.17 29.70 11.10 9.97 16.'75 100.00 67.17 5,000.00 3.70

30.00 18.25 26.00 24.00 87.84 67.86 4.44 1.00 5.01 1,163.25 299.50 905.79 56.80 536.16 1.70 7.39 964.90 58.86

DETSKY ODBOR. Pkijem od fedi). trok bondii

739.67 2,200.00

Celkem Hotovost z minuleho mesice

$ 3,721.67 1,538.08

tTHRNEM VYDANI: tispory Bondy PkeelY iirok v koupi bonda Premie v koupi bonda

$ 5,259.75

Hotovost May certifikatii Bondy

$

MAJETEK

$39,929.26

$

57.08 4,000.00 42.49 340.00 820.18 332.00 38,777.08

PREBLED MAJETKU JEDNOTY $1,003.857.30 Bondy 1,542,995.92 Hypoteky 5,433.86 Hypoteky (collateral) 10.00 Podily 610,486.87 Piijeky certifikatil 196,989.03 Majetek Sloteno za metitko 10.00 1,750 00 Sloteno na stavbu 3,215.01 Hotovost Hlavniho Rad,1

Ve stredu, dne 19. cervna 1940.

Zatizeni v fitadovne Hotovost v bankach V Detskem Odboru

VEISTNiK 3,520.83 70,325.0(i 39,929.26

Celkem Dluh nedospelSrm dedicilm

$3,478,523.14 24,228.61

MAJETEK S bratrskSrm pozdravem,

$3,454.294.53 Edward L. Marek,

Dne 1. eervna 1940.

Rad Pokrok Roweny, eislo 49.

Ctena redakce, prosim o otisknuti mai° dopisu. Nerad vas zase obtetuji, neb vim ze tech dopisfi mate stale ptebytek, nemusite vybizet eleny ku psani, k ano?

Dne 22. kvetna ma br. Karel LatnovskST ye Vestniku dopis. Ku konci sveho dopisu zminenST bratr plee, jak nasleduje: "Br. Kvasnieko, tak se mne zda, to jsi v mem dopisu trochu vice eet1 net jsem psal." — CtenST br. LanovskS7, doufam, ze jiz jste mnohokrat sly gel, to se tika, co se zda to je sen. A podobne bylo i kdyt jste eetl mfij dopis, neb jsem z Vaeho dopisu ani o jednu siabiku vice nedet1 net jsem psal. Zde opisuji vjitatek z meho dopisu, kterS7 se Vas tS7kal. Opis zni: Neco podobneho pi pe br. Karel LatnovskSr, jake vSrhody maji eleni u K.J.T., kteki maji pfijoky na svoje farmy. Ze plati etyki a pul procenta firoku, a pH tom nizkem firok• jest zminend jednota 126% solventni. — Potud se to Vkalo, ctenS7 br. Vas, o tom firoku meneim na pujely certifikatil, o tom jig bylo psano dtive ye Vestniku. Doufam, ctenS7 bratte, tolik citu v tele te mate ate uznate, ze ti chudaci, co pinou piljeovni hodnotu sveho certifikatu zadlutili na svoje Umrtni poplatky, maji pravo ten na nisei firok. Tedy jsem to vtelil do dopisu, v nernt jsem poutil Va ge jmeno. Nemysiel jsem, ctenST br., to by se Vam z toho cosi zdalo, tedy prosim za odpu gteni. — Nyni odpovidam br. John GajevskS7xnu na jeho otaznik, kterS, se tSrla stehovani Hl. titadovny. Ctenk br., prosim, nezazlivejte mne ze zde pieu jakk jest rozdil mezi kapitolem Spojen 'Vch Stab) a nagi HI. tkadovnou. Rozdil jest asi takovS7, to zasahne-li kapitol nejaka bouke a nejsou-li kongresnici ptitomni a jsou-li volani k zvlatnimu zasedani, maji za to kralovskk denni plat.

Za takovSrm platem mohu jet at na Aljaku.

Kdyt na nagi HI. tliudovnu se pkihnala boute od mesta Rio Hondo z Rio Grande Adolf, v to bouti HI. Ur. rozeslala na veechny tady pozvanky, by se dostavili do schilze a pomohli utieit onu bouti. Na tad obdrtel pozvanku ten, to znamenalo pro naeeho vyslance tti dny easu.

Jeden den jet tarn, druhSt den do schilze a tteti den zase domt, a etvrtV den ze v geho boleni hlavy. Ted' to hlavni, tau se Vas, kdo by byl naeemu vyslanci zaplatil jeho pas a vyclani?

Kdyby byla HI. tt. v Temple, na geho vyslance by to stale polovic a Vaeeho tea polovic. Pakli dostali vyslanci do zminene schuze zaplaceno od Hl. Radu, tedy prosim za prominuti.

Br. I. J. Gallia z Houstonu mei ve Vestniku v Lisle 21., strana 8. poctiveho smfeleni dopis, kterST se tVkal stehovani na gi HI. T.Itadovny. 0nen stake a mnoho jinkch jsou chvaly hodni Ale kdo mysli to jeho okoli je jedno z nejlepeich, ten se velice klame. Naee Jednota by mela ye svoji budove nejlepe ulotene penize, a kdo by se z toho rad opentlil, at' se radeji do toho nemicha, bez takovSrch pomocnikil se na ge Jednota obejde.

Nyni jeete nee° bratru J. F. Chupickovi. — Ct. bratte, pigete, ze to snad minim uptimne, o tom nemusite pochybovat, nekladl jsem tadnemu trni pod nohy, ani ne Vam. Ale co v naterkch okresich hromadili pfijeky, na na g sttedozapad se nage Jednota divala jak na Saharu.

Ja jsem v roku 1925 koupil 120 akru za $100.00 akr, fipine na dluh, to bylo $12,000.00 na 7% firoku; to bylo firoku $840.00 a clane $100.00. Na konec roku 1936 jsem mel zaplaceno sedm tisic a pet tisic dluhu. Kdyt roku 1936 ve sjezde nagi Jednoty byly povoleny piljeky na na gsuch zapad, tedy jsem tet o ni tadal a byla mne dana na tech pet tisic. Pfijeku jsem dostal v lednu 1937, splatky main na $250.00 roene, a ja jsem splatil kaZdST rok pet set Urok. Tedy $3,500. LofiskS/ rok jsme udelali 17 ball, ty

Main neprodane. V mesici finoru jsem prodal 32 tun baylneneho semena za 35 dol. tunu, to mne ptineslo ptes jedenact set dol. Bylo to semeno z nagich firod za tri roky. Ka gdy" rok v moji rodine platim $250.00 na Umrtni pojieteni, tuto sumu platim jit" 12 let. Ta penetni tisen nam na ekodu nebyla, neb rolnici se venovali rfiznemu rolnideni, o kterem se mnhemu pied patnacti lety ani nezdalo. Zde nedostal tadnSi rolnik patent na svoje rolnieeni, ale ten hlady neumtel, ani farmu nepozbyl. Nemam v oblibe se vychloubat, neb se tika, chlouba na ulici a nic v truhlici. Ale chci ukazat mnohemu bratru a sestte, ze jsme v dobe drahoty tee kupovali farmy.

Nyni nee° jineho. — Bratti a sestry, na den 23. dervna jest etvrta nedele v mesici, , na to nedeli nam ptipada schfize na gi odboaky S.A20.T. v Rowena.

Co tyto kadky pieu, radio nam hlasi, to swastika vlaje nad Parini. Rok zpet kdyby byl nekdo •ekl zapadnim mocnostem, jak osud je Ceka, tekli by mu to je eilenee. Nemyslie, mili etenaki a etenatko, net uplyne budouci rok, tuto nagi novou vlast stihne podobiV osud?

Nepochybuj o torn, ale pkipoj se k nam a pomoz nam zmirniti utrpeni naeich spolubratrfi za motem, kteki prolevaji svou krev za svetovou demokracii, nevyjimaje ani tuto tvoji novou vlast, ktera ti dava chleb, vzpomeri si ftcly na tyto slova, ktera, nam veil, ei chi& ji g , toho piseri zpivej. Tedy br. a sestry z okolnich okresil, prosim, ptijedIe zase na zminenou schfizi, aby nage odboelca byla zase na seznamu ptispivateltl. Schtize zaane ye dve hod. odpol. Jak bude se svaeinou? Ja svadivam vtdycky jen kdyt donesete, zaco2 vain piedem uptimne dekuje, Vaclav Kvasnieka.

UPOZORNENt BRATRUM KR,ITIKAMMI . • Fayetteville, Texas.

JakVinsi nedopattcnim se stale, ze jste opomenuli (aneb vain to nebylo ptipomenuto) proksati mne moji 6irokou peeinu proto, jsem se take mezi ji.nS7m postaral o to. aby na'Se Jednota davala novSrm elenum zdarma odznaky, — tak aby se tiro reklama na gi Jednoty take siilla. Toto spada do to same ttidy jako to neSt'astna kara a ty jests neSt'astnejSi kalendaie. Musel jsem k tomu jeate ten ndvrh davat dvakrat, jednou v lednu 1937 a pochuhe jsem nabral odvahu az v 1939, — a to nebylo u kalenddia ani kary tkeba.

Ty odznaky staly dcsavade $955.00 a brzy bude tfeba zase za as $300.00 koupit. Tak, brat4, do toho take dejte, aby yam nemuselo 13St vy-Wkano, ze jste to . neudelah, pamatujte, EDO NIC POKROKOVEHO NEUDELA, NEmtiZE ZA TO Bii'T KRITIKOVAN. S uptimn:;,m bratrskVin pozdravem jsem Vas`, dy jen ye prospech eelku pracujici, Frank B. Steiner.

HLEDAM SE POTOMCI. Stat Texas postavil v eeskem statnirn parku na Hosq.ne, Texas pamatnik, venovanS7 pamatce prukopnikfi, kteti roku 1856, svVin ptichodem na HostVn, dali zaklad nejstark 'Ceske osade v naeem statu. Tento pamatnik bude ptiletitosti Sjezdu Narodniho Svazu ' esk3"Tch Katolika v Texas, ye sttedu, dne 26. eervna 1940 slavnostnim zplsobem odhalen a odevzdan svemu ircelu. Proto je tadoucno, by potomci techto bodrV'ch prilkopnikti k territo obtadilm se v pinem poetu dostavili a tak dodali pattieneho lesku tak pamatne uddlosti. Pomnik obsahuje tyto jmena: Josef Janda — Alois Klirnieek — Benjamin Klimieek — Valentin Kolibal — Frantieek Koza — Frantieek Marak.

Zaroveri budou patricnym zpilsobem odhaleny a svemu fidelu odevzdany d ye valeend dela, ktere pamatce Josefa a Jana Lidiakov3ich, otce to a syna, vojinfi obeanske valky, venovala vlada SpojenSrch State. Proto, i potomci techto se tadaji, by svou ptitomnosti uctili sve hrdinne pkedky. Dela se nalezaji p14 htbitove hostSmskem, kde vojini tito jsou pohtbeni.

O .1:least v gech potomkl vSree jmenovany'ch (dp.) Pavel P. Kaepar, prosi, duchovni spravce HostSma. Jan Lidiak, starosta.

Strana 11.

Fairchilds, Texas.

Ctena redakce, sestry a broth!

Pkichazim mezi vas s paru tadky, ale se smutriSmi, neb na g vnuk Leeroy 8ebesta, co bydlel v Amarillo a tam pracoval v pekarni u nak dcery a tete Schmidt, tak nahle a neoeekavane dokondil svilj mladiekST divot utrpenim, neb 1. dervna si vyjeli na rybolov on a na g syn Edmond a ten Lena Edmonda, a tak 2. asi pti 10. hodinach dopoledne jeho Zivot byl skosen.

Byli na lod'ce vgici a ptihnal se silnSr yitr a yelike viny zadaly hnat a s nimi se zadala lod'ka potapet a tak oni z lod'ky vyskodili. Jeden konec lod'ky, co byl motorek, gel do vody a ten druhY konec zfistal z vody yen, a pak se zadala lod'ka. silne houpat, ae bylo zle se lod'ky zachytnout, neb jich silne viny tee topily a voda jim ustavidne gplYchala do tvati a tak ubohy Leeroy se dal plavat od lod'ky prya a ve chvili zadal mizet pod vodou. Edmond vida co je, zaCal za nim plavat, pomohl mu dvakrat, ale vge marne, neb Edmond gel sam pod vodu vysilenim, tak Leeroy zmizel a byl nalezen a2 za 23 hodin. Mile sestry, je gte co toto pigu, to po mne ptechazi mraz, jak Indio v gem chybelo, meli bYt vgeci utopeni. Co to ptivodi zarmutku to rybateni a koupani ye velkYch vodach. Take se mi zda, to ti co lod'ky rentuji, to oni by meli k tomu mit zachranne feel, korkove vesty, ale oni jich tarn nemeli, to mohlo zachranit Leeroye. Tak v mladYch letech u2 mirsi odpodivat, neb ani zcela mu nechybelo dva mesice na 19 rokti. Pochovan je na htbitove pti Needville dne 5. eervna. Obtady vykonal Rev. J. R. Vilt.

Srdeene jemu dekujeme za krasnou tee jak v dome smutku tak v kostele i na htbitove. TeZ dekujeme za tak krasne kvetiny jemu darovane a diky vgem ostatnim, za yYpomoc uptimne dekuj em.

Jegte musim napsat trochu o erode. Posavacl je to na projiti, bavina pane nasazuje a korn co byl skorgi zrni doleva. Dostali jsme dva degte, 9. a 10., coZ pti glo velice k dobru.

Take musim podotknout, Ze jsme meli milou navgtevu, moje sestra a na ge tetieka pi. Rubadova a moji sestry syn se Zenu gkou, John Fojt, vgichni ze Snook, Tex. Tel jsme byli pozvani na svatebni °bed k na gi dceti a zet'ovi WalentovYm. Pfitomni byli Zenichovi rodiee Martinets-ovi z Granger a ten J. Martinets s jeho Zenugkou, Rev. J. R. Vilt, pi. A. A. Walentova a nage maliolost. 2enich a nevesta jmenern Leon Olivia Martinets se po obede odebrali na svatebni cestu nekam do neznamYch mist. NovomanZele budou bydlet v Rosenberg, Tex. Mockrat dekujeme za tak dobrY obed a ten nas teak, to jsme se seznamili s p. a pi. MartinetsovY mi. Pro dne gek kondim svuj dopis s pozdravem na deflate, Marie Scbesta.

Sokol Fort Worth a rad eislo 154.

Mill ptatele! — Dnes je nedele a to po zabaye, kterou jsme potaciali v Sokolovne 15. dervna ve prospech Americkeho erveneho Krize. Bylo velmi neptijemne podasi, ale mnozi na to nic nedbali, prisli v hojnem podtu a men z toho velkou radost, to zabava se dosti dobte yydatila, take Cervenemu Kriti jsme odevzdali $62.00 vYtaku za Sokola a za tad Cis. 154. V •ele diky za navetevu a zvldetni diky path Joe Milanu a jeho Czech Melody Boys za obstarani dobre hudby, hrali fipine zdarma k tomuto podniku.

Vyslovujeme upkimnou soustrast rodine Kraftove v Dallas, Tex. nad ztratou jejich posledni dcerugky, kterou jests doma melt, a Tobe mlada, dcerueko ptejeme klidnS7 spanek hrobe Tvern za Sokola Fort Worth.

V nedeli rano pkijela nav gteva na etytech karach k dp. Gerlichovi z Vernon, Tex. Sfidastnili se o 10. hodine mge svate v kostele Sv. Tomage.

Mezi nimi bylo 17 dobrYch zpevadek, take nam pti rnsi svate krasne zazpivaly, za cot. dik.

Jegte yam vgem oznamuji, Ze v sobotu veder v 7:30 hod. se potada tanedni zabava v Recreation budove, kterou potadaji delnici mestske radnice. Srdedne vas zveme. Vstupne 50 centl osoba. Bude tam runny program, tea zdej gi kolona zatanei Ceskou narodni Besedu.

Oleni Sokola, pravidelna schtize se kond ye etvrtek veder 20. derma. S pozdravem vane sok. dopisovatelka, Millie Polagek,

VESTNIK

Strana 11.

rtedzi Orgin Slovanske Podpornjlel Jednoty Stitu Texas.

Official Organ of Slavonia Benevolent MUM, elation of State of Texas.

REDAKTOR--FRANTA. MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers tECHOSLOVSK PUBL. CO., West, Texas Ftedplatne $1.00 roene. Do stare vlasti $3.56 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year. ZnAny adres zasilail se do Hlavnl Crtadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

VcAkere dopisy, pfedplatne, oznamky, bridle* adresoviny na Vestnik, West, Texas Vista* has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

K NASEMU SJEZDU. Nag' sjezd se kvapem povime si, co nas povime si zkutenosti, v.eru, ze jich bude dosti.

Co je dobre, ponechame, to zavadne — vynechame, mnohe novYm nahradime, na sjezdu tak leccos zvime.

Hled'te, sestry, hled'te brati, jak na tadne eleny patti: Ruku v ruce rovne 3iti a tak zdar na g zajistiti.

Stanovy pilne studujem a opravy navrhujme, bychom take po sjezd celY soulad mezi nami melt. — Cesty ruzne mohou bYti, stejnY cil vtak marne miti.

Pravim za Vas vgechny sam, jen tak kyne Uspech nam!

Sjezdu zdar!

Dr. A. Mueller.

TtinactY sjezd nazi S.P.J.S.T. je pied nami.

Mnoho bylo uz ptedloteno navrht smetujicich ku zlepteni a Uprave zatizeni vedeni nateho spoledneho podniku a pod., jak zmenene pomery ptitomne doby vytaduji. Vtechny tyto nihledy zasluhuji pozornosti a vatne tivahy vtech sjezdovYch zastupcii, kteti budou rozhodovat o torn, zda uzakoneni toho ktereho nahledu by skuteene bylo ye prospech dlenstva, ktere nate Bratrstvo tvoti. V prvni fade musi si katdY zastupce uvedomiti, ze usneseni sjezdu je zakonem pro v gechny ittedniky a Oleny Jednoty pro ptitti etyti roky. Zdali tuto dilletitou skuteenost si katclY zastupce pine uvedomi, pak jiste bude hledeti k tomu, aby ye sjezdu byly ptijaty takove zakony, ktere budou ku prospechu ceiku, pak jiste bude potadovati Upine a jasne vysvetleni katdeho odporueeni a neda se zvyklati nidim ye snaze utvotiti zakony takove, aby S.P.J.S.T. mohla v budoucnosti zdarne prospivati v zajmu vtech Clenu. Na sjezdu projednaze sjezdovany budou didetite \Ted amoznorici, mono ye jednani bude se alit v zakladu na d ye east a side: pfehlidka einnosti Jednoty za dobu minulYch etyt roktit — Uprava zatizeni v Jedtiote pro budoucnost na zaklade ziskanYch zkutenosti v ininulosti. Mimo toho je cela tada odpoTueeni, o kterYch na ge ptedsjezdove vYbory samy budou rozhodovat a Cinit sva doporueeni sjezdu. Pri takovem rozhodovani je hlavne zapottebi dobre yule, zdraveho rozumu a uptimne. snahy prospeti elenstvu a chranit zajmy vtech Clenu. Sjezdu zdar!

PovzbudIne einnost v tadech v rote sie zdovent.

Vidov dun. Co je nam OechAm 8. listOpad, den neblahe bitvy na Bile hote, to je Srbum 15. derven, Vidov dan, den sv. Vita. Toho dne roku 1389 bylo srbske vojsko porateno na Kosove poll Turku. Srbove ztratili samostatnost a upadli v krutou porbbu. Vidov dan, tot' nejnett'astnejti den srbskYch dejin. — — Na den sv.

Vita vytahli Turci zahy zrana, je gte pied svitanim z tabora a tahli na Kosovo pole. V srbskem vojsku se nikdo nenadal, ze neptitel tak brzy vytahne do boje. Ani car Lazar, Imite srbskY, toho netutil. V jeho stanu bylo hludno. NejPtednejti srlotti junaci se to shromatdili, pojijeli vina a zpivali junacke pisne. Nikdo neslygel, co se venku deje. Jen jedinY z vojevodti, Vuk Brankovid, daval dobrY pozor. A tak zaslechl, ze venku na Kosove poli kdosi stend.

Vygel a rozhledl se. Na planine letel Milos Obilie, jeho tvagr. Byl tace ranen Turkem. Vuk byl elovek ne glechetny a s Milotem zit v da y -nameptlsvi.Mobymupelnamoc, radoval se s Milotova nettesti a prozpevoval si. Car Lazar zaslechl divny zpev a oktikl Vuka. Vuk ztichl, utichli i ostatni panove a ted' sam Lazar zaslechl volani a stenani s Kosoy a: "Beda, ttikrat beda", vykkikl, "tot' hlas Milote Obiliee. Je v tisni, je ranen, snad Pojd'me mu pomoci!" Vojvodove se chopili zbrani a vybehli za Lazarem. A venku stanull v braze. Car se nemYlil: pied taborem leti Milo Obilie zbrocen krvi a nedaleko stoji turecke voje, ptipravene k bitv y. "Do boje! Na kone! Chopte se zbrani!" V male chvilce bylo i srbske vojsko ptipraveno a sam Lazar postavil se mu v Celo. Povely znely, vojska vyrazila proti sobe. Na Kosove poll se srazila a utkala. Stit na gtit, kopi proti kopi, mut proti muti. Jako zed', jako pevna hraz stall srbtti vojevodove proti dravemu ptivalu neptatel. Jen jeden nebyl mezi nimi, jen jeden se vyhnul boji: Vuk Brandovie. A s Vukem jeho zast.up. "Za mnou, deti! Do boje!" To vola start Bogdan Jug. Prvni se vrha na Turky a za nim jeho devet synt, bratti JugovidA a s nimi jejich vojsko. Ale ut nastupuji se svYmi junaky bratti Mrriaveeviei a za Erceg 8tepan a s nim tedesat tisic Ercegovel.

Vgichni se tenou proti Turku, biji se stateene, bojuji na tivot a na smrt. Rozrazili turecke giky, rozehnali je po celem Kosove, ale sami ut neinaji dost sil. "Na pomoc, Vuku •rankoviei!

Tebe a tvYch lidi je ted' tteba. Rust' se za Turky a zvitezime nadobro!" Ale car Lazar vola marne. Marne vola Vuka do boje.. Srbtti junaci padaji jeden po druhem, Turci se zastavili, ba obratili se zase proti nim. Vuk, kdyt videl padat junaky s koni, odtahl se svYmi lidmi s Kosoya a ukryl se za zelenou horu, aby si zachre, nil tivot. Vuk Brankovid zradil cara, zradil celou srbskou vlast . . . Ale car se bije jako ley dale a zbyli junaci s nim. Marny boj, sil ubYva, bojovnici umdlevaji, pokud jich Turci nesrateji k zemi. Kolem cara nahrnuly se tisice Turku.

Je jich jako much. Car bije se stateene, ale ubranit se nemohl. Turci i jej srazili s kone a zajali ho tiveho . . . Cara ptivedli do sultanova stanu. — Sultan, sam tace zranen, rozkazuje: "Car Lazar budit st'at!" Rozkaz byl proveden v zapeti. Car Lazar byl vyveden ze stanu a popraven. Ticho, mrtve ticho se rozhostilo na Kosove. Nastaval veder, slunce zapadalo .. . Na Kosove zapadlo i slunce svobody srbske zeme . . .

Sjezd jiste vyvreholi ye zvYgene einnosti.

Co delaji jini.-Die sdeleni Bratrskeho Vestniku Z.O.B.J. nastupcem zesnuleho ptedsedy bratra F. Barty se stal ihned po jeho smrti die zneni stanov bYvalY tajemnik Hl. titadovny a dosavadni vYkonnY tajemnik Ceske spotitelnyptijeovny v Cedar Rapidssich — bratr Jan V. Rompotl. Nebottik br. Barta mei pry br. Rompotla rad a v tete mel jeho schopnosti, ryzost, poctivost, rozvatnost a klidnost povahy. Nastupce zesnuleho_ ptedsedy zna, z nekolikalete prakce v Hlavnl utadovne cell jeji beh, cele ztizeni, vedeni knih, financi a posledni dva roky se katclodenne teastnil schuzi iisttedniho Vyk. VYboru jako mistoptedseda a posledni dva mesice, behem nemoci br. Barty, jet zastupoval.

Br. Rompotl je ryzim dechem, s Sokolem, s mnoletou obchodni, bankovni zkugenosti. K jeho dtiletite funkci posilame mu z Texasu ptani zdaru!

Ruku v ruce, part k pail v race siezdovent

.stfeclu, drys 19. Cervna 19411 Oslava z nejkrasnej gieh. Dne 26. dervna potacia Narodni Svaz CeskYch velkolepou Narodni Pout', pit kteret bude odhalen pamatnik, venovanY statem Texas prukopniktini nejstarti 'Ceske osady v Texas, pamatnik v podobe dvou del, venovanYch vladou Spoj. Statii pamatce dvou vojini1 obeanske valky, pohtbenYch na HostYne a koneene odevzdani svemu eelu Ceskeho Statniho Parku. Oslava je potadana v ramci sjezdu bratrskeho Svazu C. Kat. net Narodni Pout' ma nespornY vYznam pro celou nati krajanskou vetejnost, ona bude vtenarodni manifestaci Amer. dechoslovakil v Texasu, na nit se jeji ptislugnici v dnegni ponure dobe se navzajem poteti, posili a k dalti svizelne praci pro napomoc porobenYch bratti v stare domovine povzbudi. A zaroven bude svedectvim o lasce a vdednosti na gim deskym • kteti svoji ptieinIivosti a houtevnatosti budovali lepgi, pohodlnejti ivot pro pokoleni ptitti. Nati 'dead ptistehovalci ptichazeli do Texasu nejeasteji jenom s pracovitYma rukama a silnou vUli zalotiti si domov. My se obdivujeme to odvaze a obetavosti prvYch prOkopnika a pionYril, my v duchu libame upracovane ruce 'ten prvniho pokoleni eeskych ptistehovalcii — ten beznarodnych, pracovitYch, getrnYch. Ony maji velikY podil na tom, ze prate mutu se datila, ze v novem svete poloteny zaklady noveho domova, v nemt udrtovan tt'astnY krb domaci — nebot' jejich celYm svetem byla rodina a ttesti jeji, jejich ttestim. A nazi prukopnici nemeli na rutich ustlano, hrfizy obeanske valky prodelali ti nejprvnejti, netrody, tivelne pohromy stihaly je zhoubne net oni malomocnost neznali, naopak: smelost, vytrvalost pracovat a nedat se, to bylo v jejich povaze. V romane od znameho spisovatele Jindt. S. Baara "K Bohu", ye kterem liei se tivot vystehovalce Josefa Punka, Ctu nasledujici: "Poeatky byly krutne, hola prerie s pruhem lesa nas ptivitala.

Mnozi zabrali domoviny pouze na spekulaci a ani se na pozemku neusadili. My, kteti jsme vytrvali, byli jsme vtichni chudaci. Pavodne jsme byly pouze otyki Ceske rodiny. Ale hull jsme k sone — pomahali si, az jsme se z nejhorgiho dostali. Rok 1894 byl pro nas rokem ztraty. Sedm mesicil neprtelo, a po ohromnem suchu ptitly roku 1895 kobylky a tak to glo at do r. 1897." A my jsme tech otcti synove neb jejich potomci, a dnes o tomto tivote ptistehovalet dteme s obdivem, Uctou i vdeenosti: — Narodni Pout na HostYne bude navttivena obrovskYm podtem na geho lidu z okruhu 200 mil, na programu vidime tadu vYbornYch tednikt, za nati- organisaci promluvi ptedseda H. U. bratr C. H. ChernoskY a dr. Eduard Mieek. Jsme jisti, ze zasluhy eeskYch prukoptiku budou teeniky pattiene zdfirazneny a jejich krasne vlastnosti poukazany k nasledovami generacim mlaNarodni Pout na HostYne dostala vydat• nou reklamu v nedelnich "Dallas Morning News", kde v obrazkove ptiloze na cele prvni strane zatazeny jsou s ptislutnYm textem pane snimky chramu, jeskyne, sruboveho kostelika, pruvodu Clenstva a uprostked duchovniho spravce dp. Katpara v metnim rouchu, jen ma o repliku sv. HostYna v natem Texasu zasluhy trvale. Cim vetti bude itspech Narodni Pouti na HostYne — tim vice ziska, cela na ge rodna haluze v odich amer. vetejnosti.

Al jednou spravedinost dostane se °pet k slovu, miliony lidi budou Uncut Chamberlainovi a Daladierovi, kteti byli striljci mnichovske tragedie, kde odhodili Zest i thistojnost a neprojevili iidneho smyslu pro privo a spravedlnost zaskoleneho eskoslovenska. Tito mai ifdili vladu Anglie a Francie a nechali Hitlera zabrat Rakousko a nehnuli prstem, kdyi proti danYm slibiim obsadil Ceskoslovensko.

Nage navg tevy. V patek minuleho tYdne zastavil se u nas stars' ptitel a dobrY vlastenec br. Frank Elzner a syn Jaroslav z Taft, Tex. Br. Elzner vezi svoji dceru gku do Dallas, kde bude navttevovat deskou g'kolu. Cestou zastavil y e West a v redakci jsme si pane pohovotili. Navg teva nas mile potegila.

Londyn. — Hitler pomYg li na upine znieeni Francie, die ptedpovedi nem. tisku. Armada bude rozputtena, lod'stvo zabrano, kolonie ratdeleny mezi Nemecko, Italii a Japonsko. A 01davkern k tomb obrovska valebla nahrada,

Ve:stfedu„

6C1771.12, 1!110:

"Vydate-li nas, vydate sober Tato VP-slava vyslovil zastupcimi Spojenct president dr. Bene g pied Mnichovem a nyni s obavami.pfed vyvinem dalgich osudovYch udalosti vidime, ze na to dochazi! Ti, kdot se prohregili proti 6eskoslovensku, znieili dtiveru v mezinarodni zavazky, pog lapali test a dtstojnost, Vetce pykaji a s nimi stra gne zkougi klamanY lid Anglie i Francie. Kdyby spojenci byli hned v rote 1933 prohledli situaci a die ni se neodkladne zaridiii, mohli jig tehdy pozorovat, jake hrozne nebezpedi jim vyrusta, v nacismu, nebot' lotr Hitler v ka g dem verejnem proslovu opakoval, g e muss pomstit poraku Nemecka ye svetoye valce a oddinit domnele krivdy, joke mir ve Versailles Germantim zpusobil. Zapadni mocnosti nehnuly prstem, aby se proti tem vyhrttkam ptipravili a aby v zajmu vlastni bezpeenosti ucinily naletite opatteni. Kde byla slugba vYzvedna? Je piece vylouderio, aby naciste stay ell tisice ohromnYch voznic v naproste tajnosti a je krutou ironii, ge Anglidane co vynalezci voznic dali se Germany v jich zdokonaleni pretrumfnout. Ov gem, Nemci jsou genialni ve vynalezavosti, dovedou prakticky vyu git kagdeho triku a proto drevene a plechave tanky, kterYmi roku 1939 pou gteli hruzu - byly ye skuteCnosti kamufla gi, aby spojenci se Nemcii tuze aby se na ne nepripravovali - co g se, bohutel, take stalo. Tyto dny se ukazuje, kam spojence zavedla zrada a opu gteni Ceskoslovenska a jak straglive se msti pleticharska, politika Chamberlaina a jeho kYvalt. Po zrade a zabrani teskoslovenska, nejmodernejSi vYzbroj armady padla do rukou nacistil a byly prevzaty svetozname 8kodovky, jedny z nejvet gich a nejleng ich sveho druhu na svete. ltdy g v kvetnu dog lo k bitve na rece Meuse, deskoslovenske voznice a dela v rukou Nemal drtily linii k Agasu stateenYch obrancil Francie. Spojeneeti generalove se tu presvedeili a hlasili vedoucim statnikfn, jakou neprekonatelnou vyzbroj Chamberlain a Daladier dali Miriam do ruky zradou Oeskoslovenska. Nemci po obsazeni Csl. republiky men 18 mesict easu vypracovat svou techniku iltoku na francouzske opevneni, protote esl. opevneni byla vybudovana die vzoru Maginotovy linie a na zaklade zkugenosti, ktere Francouzi ziskali. Spojeneeti statnici jiste netugili, to dali znamenite Ceske tanky, dela a celou vYzbroj do rukou sveho protivnika za nadeji na "mir v nagi dobe". Svet dnes vidi a s hrettou pozoruje, to se doslova splriuje pfedpoved' presidenta dr. Bene ge - "vydate-li nas, vyditte sami sebe!" Francie co tyto radky pi geme ut kapitulovala, novY premier vlady margal Petain potadal Hitlera o podminky miru. Budou zajiste krute. Budou stra gne a svet i nage vlada se zatajenYm dechem vyeka.vaji, jaky osud stihne francouzskY narod, lid bohate, pokroeile a demokraticke Francie. Co eeka, Anglii a civilizaci? Pujde lidstvo za svetlem svobody, Ci upadne do tmy poddanstvi, ritisku a otroctvi?

V mesici eervenci slaviine 431ete narozeniny nag Jednoty. K vyssim cilum spejme v sjezdovem rote 1940.

S nebezpeeim se zvyguje i odpor. Kapitulace Francie zaptsobila na katdeho zastance demokracie •bolestne a na nas Amer. Oechoslovaky pfimo drtive. Mnozi chytaji se za hlavu a nakikaji, to to Hitler na cele 'Cafe vyhraje, a nakonec glapne i na Spoj. Staty. Je to zcela pochopitelne nebot' nebyli bychom opravdovYmi lidmi, kdyby se na ge duenechvely tzkosti pfi pohledu na to, jak daleko mohly veci dospet. A ty veci skuteene dospely dosti daleko - Francie padla pod mnohonasobnou pfesilou a modernej gi yYzbroji, Anglii eeka hroznY vypad ze vzduchu i po moki. Net ani v -Leto jiste kriticke dobe nesmime ztracet viry - kdo se boji, nesmi do lesa. Pri osudovYch udalostech dnegka, proti nimt je nepatrne v g echno, co se dosud delo v dejinach. veetne valek napoleonskych i prvni svetove valky, musime mit oei upfeny take k jinSr m hodnotam net k tern, ktere oznamuje valeenk stan nacistt. Musime mit oei upfeny k tern hodnotam, ktere na konec dosud zviteziiy a ureite zvitezi nad Hitlerismem.

A nage Ceske hnuti v Americe? Oeska akce je hnuti bojovne a katdY boj znamena, ze vitezstvi neni pine zarueeno, Kdyby viterstvi bylo doce3211F,t, pak by .xr-A i' 1r' bvin rovna.

NICSTNI vat. Kdybychom byli v boji, o jeho vysledku bychom pfedern vedeli, ze bude pro nas pfiznivsr, pak by s nami docela jiste gel jeden ka.tdY. Ale protoge my jsme ye skuteenem boji, protote je skuteene tfeba boje a napeti v gech sil a ovg em take viry, abychom na konec dosahli viterstvi-proto neni tak pohodlne kraket s nami y e Viterstvi nas v gak 'deka tak jiste, jako deka odhodlaneho mute, kterY je ochoten napnout vgechny sily a ktery je pripraven no, to, ge ho oast° zamrazi hruzou nad velikosti jeho ukolu. Musime proto vydr get, musime nage usili znasobit a v boji vytrvat! eeskS r narod pregil tristaletou porobu a znovu dosahl sve samostatnosti. Nynejei poddanost nacistum mute se prodlougiti na dobu delgi net nebude veena. Tu pevnou viru mejme! A givme ji vgude ye svem okoli!

POSLEDNI ZPRAVY. V fiterY 18. Cervna. - Mussolini pkiletel aeroplanem do Mnichova k poledni, za hodinu dojel z fronty Hitler a oba diktatoti zasedli k porade ohledne podminek o mir gadajici Francie.

NemeckY tisk napovedel, ge budou krute - zajiste, Germani byli a jsou barbarsky mstivi, vyderaoni. Mezitim na fronte boj pokraeuje, voznice nacistu vali se vpfed nezadrtitelne, Maginotova linie je ohrotena ze zadu, posadka pokud nemela motnost Ustupu, bude pravdepodobrie obklitena a nezbude net vzdani se.

Z LondYna se oznamuje, to Anglie povede valku bezohledne na vzdani se Francie. Net doglo ku zmene francouzskeho kabinetu, Anglie ueinila Francii navrh, aby obe zeme se spojily v jednu velmoc a bojovaly valku do koneeneho viterstvi. Navrh pfijat nebyl, premier Paul Reynauld se vzdal a vladu pke yzali muti klonici se k uzavfeni miru.

Washington. - BYvalY premier Reynauld vydal pry se aeroplanem na cestu do Ameriky.

S jakym poslanim zprava neudava.

Washington, D. C. - Department valky zastavil dalgi prodej vojenskYch pu gek a munice elentim National Rifle Association, aby armada mela dostatek zasob pro ptipad potteby. dcsud byly prebytedne zbrane i stfelivo prodavany elenum stfelecke associate za nominalni cenu, aby se podporoval vycvik ye stfelbe.

Londyn. - Anglie uvatuje pfevzit francouzske valeene lod'stvo a podruhe vybizi Francii, aby stahla armadu a pokraeovala v boji bud' v severni Africe neb nektere jeji kolonii.

Moskva. - Stalin zabral Litvu, Loty gsko a Estonsko, ruda, armada hrne se do techto republik, moc opet triumfuje nad pravem a spravedlnosti.

Berlin. -- Nemci Sill radosti nad podmanenim mocne Francie. Zvony hlaholi po celem Reichu, mesta hyfi v barvach nacismu, obrovske manifestace s hudbami paraduji den ze dne. V cele Afgi tegi se obyvatelstvo na ohromnou valeenou kokist a hlavne na zasoby potravin, jicht Nemci maji poskrovnu.

KALENDMI 23. eervna. Piknik porada rad Nove Kvety C. 35. v Elk, Texas.

23. eervna,. Piknik kadu Cis. 146. a Cis. 62. v Camp City parku v Galveston& Zaeatek v poledne, hudba Bill Mraze z Houstonu.

23. eeryna. Divadlo v sini fadu Pokrok Houstonu, Houston, Tex. 26. Zervna. Narodni Vlasteneela Pout' na HostYne, Tex. pri prileNtosti sjezdu N.S.e.K. 27. eervna. Slavnost radii NovY Tabor cis. 17.

S.P.J.S.T. a Svetlo Cis. 277. C.S.A. v nove opravene a zvetgene sini v Novem Tabore.

30. eervna. Piknik osady Blessing na Elmaton. silnice Cis. 36. fteeniky budou senator L. J. Sulak a p. Sadler, kandidat pro Mad guvernera.

30. Cervna. Divadlo "Rezinka od pechoty" u Stefanikt v Houston& 30. eervna. Narodni slavnost ve prospech S. A.C.T. v sini na Fairchilds, Tex. 30. Cervna Pfedsjezdova schlize delegatt a 'ent okolnich tadt S.P.J.S.T. v Hallettsville.

30. eervna. Piknik radu Cis. 146. a els. 62. v Camp City Park u Galvestonu. Zaeatelc. y :{00!

171? r1 1 L. MieplImva.

Straus 13.

NM ZALOV 411111•1111111■111.11111111■11■11116: RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepodepsanY resolueni vYbor fadu Lad. Klacel, els. 129., vyslovujeme hluboce citenou soustrast portstale rocline nad rimrtim Vag drahe matky a mantelky a na gi fadove sestry, Albiny Zikei, jit smrt nahle pfet'ala tivot v pomerne mladem veku 47 let.

Drazi portstali, vime to zarmutek Va g je yellkY a proto budit VEIM ritechou, to bolest jet Vas stihla jest bolem nag im a soucitime s Vami ye Vagem zarmutku.

Odpodivej v pokoji, mild sestro, a test budit :Tvoji pamatce.

Dano ye Wheelock, Tex , dne 5. Cervna 1940.

Za f.ad Lad. Klacel, cis. 129.

Jerry Novosad, Albert Rychlik, Leop. Lys, resoluad vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vYbor fidu Ennis Cis. 25, S. P. J. S. T., vyslovujeme jmenem kadu upiimne citenou soustrast pozustale rodine nad umrtim vaSeho milovaneho man gela, otce, a na geho spolubratra, Josef Pekaie, kterY opustil tento givot dne 25. kvotna ve stdfi 58 rokt.

My, elenove nag eho radu, soucitime opravdove s vami ve . vagem zarmutku, a zesnulY bratr at' odpoCiva, v pokoji a test budit jeho pamatce.

Dano v Ennis dne 3. Cervna 1940.

Za fad Ennis: John Hrabina, F. B. Vrla, Edwin Nesuda, solueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRAS17.

My, nitepsanY resolueni vYbor fadu Ennis Cis. 25, S. P. J. S. T., vyslovujeme timto za rad upfimne citenou soustrast portstale rodine nad ztratou va geho mangela, otce, dedka a naSeho spolubratra, Antona Slovokka, kterY zemfel dne 7. Cervna 1940 ve staff. 74 rokt.

ZemfelY bratr byl dobrYm spolubratrem. kterY svoje poplatky fadne platil.

Drazi portstali, vime, to bal a zarmutek vas je velikY, budit yam vgak ttechou, to 1 my zaraven s vaml jej sdilime.

Odpoeivej v pokoji, mil' bratfe, a Cest budit tvoji pamatce.

Dano v Ennis dne 8. Cervna 1940.

Za fad Ennis: John Hrabina, F. B. Vrla, Edwin Nesuda, resolu6ni vYbor.

Projev soustrasti Hass sestie Kraftove.

Dallas, Texas.

Dne 10. Cervna v 7 hodin rano dokonala svoji pozemskou pout' k velkemu zarmutku svYcli milujicich ji rodieu jejich dceru gka Frantigk:1 Kraftova v nejlep gim veku.

Sestro Kraftova, citime s Tebou tu velkoll bolest nad ztratou Va gi mile, nadane Franti,,'ky. Ale takovY •je tivot lidskY. Dnes jasame. zitra plaeeme Smrt nezna rozdilu mezi m16.dim a starim, je kruta a nesmlouva. Verte, ten Vag zarmutek i nas se dotYka a neseme ho s Vami, a proto prijmete srdednou soustrast za celY Kroutek ten.

Anna MachaCova.

Do Needville a okoli!

Cvieeni zpevu pro slavnost N S A 6 bude ye etvrtek, dne 27. Cervna v 8 hod. veeer ye gkole v Needville. Bude to posledni cvieeni k narodni slavnosti, ktera se bude odbYvati v sini, ye Fairchilds posledni nedeli v Cervnu, dne 30. dervna. Zaeatek o 2 hod. Odpoledne, fleast vgech T. R. zpevOsA nutnb

VESTNiK

Strana 14.

Wkaz stave majetku Jednoty.

(Pokraeovani z minuleho eisla.)

MAJETEK OSLO 33. - 121 akrii v okresu Ataseosa.

Pfijeka udelana 20. kijna 1924.

Obnos $4,500.00 NezaplacenY funk 1,373.38

Celkem v majetku V 7 vlastnene v kvetnu 1933.

Vykaz piijmit a vydani: 1933: Rent 26.clnY. Vydani 1934: Rent Vydani: Dane $30.53 Oprava 13.50 Rentova smlouva 1.42 Pojigeni 1.62 celkem Ztrata 1935: Vladni eek Rent

$5,873.38

$ 1.25 $39.37

47.07 $ 7.70 $ 13.48 138.04

Celkem Vydani: Pojigteni $ 7.50 Dane 37..84 Komigne 13.80 KomiSne na vlad eek 1.35 Poj itteni .53 celkem

$151.52

Olsten째 1936: Rent Vydani: Pojigteni PojiAteni Pojigteni Pojitteni Spravky Komitne Komigne Dane

$91.00

60.52

$126.96 $ .86 1.23 .55 1.15 9.04 .37 18.13 43.34 celkem

Oisteho 1937: Vladni 'eek Rent

74.67 $ 52.29 $ 17.51 47.17

Celkem Vydani: Cestovne $ 3.39 Opravy 47.07 Korni*Sne vlad. eek 1.75 Komigne, rent 7.06 PojiAteni celkem 4.27 Cestovne 8.44 Opravy 18.39 Abstrakt 9.00 Dane 33.03 celkem

$ 64.68

Ztrata 1938: Vladni eek Rent

$ 67.72

Celkem Vydani: Komigne, vlad. eek .$ 2.03 Komikie, rent 7.31 Deed ,abstrakt 13.60 Ai6teni .80 celkem

$109.72

132.40

$ 20.37 89.35

23.74

61steho pit mu $ 85.98 Tato farma byla prodana za $3,000.00, $221.`"75 na hotovosti a notu na $2,778.25 a vyplaceno hamigne z prodeje $75.00.

MAJETEK OSLO 44. - 336 Aril v okresu At aseosa.

17-djeka udelana 1. listopadu 1928.

Obnos $5,000.00

NezaplacenY arok

1,437.38

Celkem v majetku Majetek vyvlastnen 5. kvetna 1934.

'Mat ptilmit a vydani: 1934: Rent Vydani: Cestovne $22.81 Pravni papiry 5.00 Dane 4.00 PojiSteni 4.00 celkem Zisk 1935: Rent Rent Celkem Vydani: Opravy Komigne PojtSteni VracenY rent KomiSne Poji'Steni Zisk 1936: Rent Vydani: Pojigteni KomiSne Dane

Ve stfedu, tine 19. 6ervna 1940.

$6,437.38

$140.62

110.16 $ 30.46 $ 50.25 10.63 $ 60.88

$6.33 5.02 .28 .90 .97 1.75 celkem

15.25 $45.63

Cestovne Pojitteni Poji-Steni PojiSteni PojiSteni PojiSteni KomiAne Poj iSteni Dane

96.07

Zisk 1937: Vladni eek Rent

$ 78.24

Celkem Vydani: Cestovne $ 3.39 Opravy 69.70 Komitne z oprav 3.49 Pojiaeni .91 KomiAne, vlad. eek 6.22 PojiSteni .41 Pojitteni .83 KomiSne 2.50 Dane 72.49 Poj .95 celkem

$ 87.15

$ 62.15 25.00

160.89

Ztrata $ 'i3.74 1938: Vladni eek $ 56.98 Vydani: PojiSteni $ 2.42 Komigne, vlad. eek 5.69 Abstract, dodatek 9.00 Cestovne 1.88 Dane 68.06 Cestovne 19.44 celkem $106.49 Tento majetek byl prodan dne 13. prosince 1938 za $4,033.32 a a toho bylo zaplaceno komikie $200.00.

MAJETEK etSLO 67. - 189 alma v okresu Atascosa.

Pjeka udelana 28. tijna 1924.

Obnos $6,900.00 Obnovena 1. list. 1934.

Obnos $9,646.48 NezaplacenY fink $228.10 VYkaz ptijmii a vydani: 1936: Rent $267.77 Vydani: Pray fitraty papiry a kolky 36.15 Pojitteni 1.50 Komitne 4.31 celkem 41.96 Zisk 1937: OlejovY najem Rent

$225.81

Celkem Vydani: Opravy

$339.07

$189.25 149.82

$179.57

253.44

Zisk 1938: Rent Visadni eek OlejovY najem

$ 85.63

Clekm Vydani: KomiAne, vlad. eek $ 5.48 17.45 KomiSne, rent .80 PojiSteni .81 Pojigteni 1.00 Pojitteni 1.07 PojiSteni 7.36 Cestovne 39.61 Dane 2.20 Majetkove papiry 1.90 celkem Opravy

$334.14

Zisk 1939: Vladni 'eek Z pastevniku Rent

$256.46

$174.31 $ 6.09 17.38 72.60 celkem

3.41 7.50 1.33 .50 .88 1.48 21.77 1.25 35.75 celkem

$184.64 54.87 94.63

77.68

$ 20.05 9.00 33.08

$ 62.13 Celkem Vydani: $24.05 Opravy 4.36 PojiSteni 51.32 Dane, 1936 40.28 Dane, 1939 3.32 Cestovne 129.54 6.21 celkem KomiSne $ 67.41 Ztrata S bratrskYm pozdravem, Frank B. Steiner.

(Pokraeovani ptiSte.) Rosebud, Texas.

Mill bratti a sestry!

To jak pry jsme se dne 26. kvetna meli v Taylor? Dobte! Mesto Taylor nas kralovsky pohostilo a k tomu vSe bylo zdarma. Seznamila jsem se tam s mnoha bratry a sestrami, tet s bratrem LatnovskYm, narodnim pracovnikem z Ennis, cot me velice poteSilo. Z Taylor pak jsme jell do Prahy. f?Ad Praha cis. 29. ma peknou spolkovou budovu, ktera stela $18,000. VSude nas provedli br. Kubieek a sestra Kolenovska. Tet jsem se seznamila s pi. 8vadleriakovOu, ptedsedkyni odboeky S.A.C.T. Tato se zminila, to pti sjezde bude chystat jidla asi pro tisic osob denne. Ja jsem si zamluvila tivobyti na jeden den. Tak mile sesttieky, co tomu tikate, abychom si na torn sjezde udelaly takovY sesterskY den. Ja, sama si s nekterYmi sestrami dopisuji a neznam je. Zde by byla dobra ptiletitost poznat je. Tak prosim, nekdo urdite, kterY den by k tomu byl nejlepSi, totit datum. Tet bych navrhovala, aby na sjezdu bylo nee째 prodavano y e prospech tteba "post karty", nebo nejaka umela kvetina, aneb neco jineho.

Dovoluji si temito taclky pochvalit br. dr. Kopeckeho, to zaujal spravne stanovisko. Dobra lekatska prohlidka je yzacnY dar pro Jednotu a zlata medaile pro nemocenskou podporu.

Doktor, kterY ptijme nemocneho Mena do spolku, a nekdo jej uda, mate bYt zbaven lekatske prakse. Tedy, moji drazi bratti a sestry, netadejte veci nemotne.

Bratti kandidati nekteti nas navttivili a nekteti nam dopsali, takte mame dosti dobry piehled pro naeho vyslance, koho ma volit ye Anetka Skupinova. sjezdu. S pozdravem, Halifax, N. S. - Holandska korunni princezna Juliana ptibyla do tohoto ptistavu na holandske valedne Lodi se s y Ymi dvema detmi Beatrici, 2 a ptl Leta a Irenou, dev'et roesicil starou.

Ve stTedu, due 19. eervna 1940.

7:7;T;;;„......

DEVCE ., 9 KTER MELO ODVAIIU ROMAN

"Hai", zaeala vesele, ad pied ni stall mull.

"Poslouchejte, co na vas chteji uplest. Koncern madka mute, aby zastavil vYrobu, jemu by zaplatil, vy byste piskali kudlu. Ja bych to nerada videla, ja vim jak je to tale, kdy neni co cleat, v2clyt' vite, co jsem, nezapomnela jsem na to. Ma ma, nova vynalez, neco bajedneho; sklo, ktere se jeete nikde nedelalo, to by mu koncern snad dovolil vyrabet, ale museli bychom nejdkive zapracovat nekolik lidi a vyzkoueet to. Chteli byste mi pornoci? Ja to musim na muzi vymahat. Kdyby mel potfle, nechal by toho. Muslin poditat s vaei dobrou Jeclna se o vas i o nas. Chtela bych vam zachovat chleb."

Divali se na ni nedave'five. Tahie novina otiasla tovarnou; slyseli ut neco euelat, ale nevefili tomu, ted' ul to meli z prime ruky.

Majka vystihla, co se deje v tech lidech.

"To neni podfuk, na mou duel ne, musime neco Mat, aby nezastaly maeinky stat!"

"No, zkusime to," teklo nekolik mladeich delnika, "uvidime, co z toho bude."

"Tak dobie, za par dna sem piijdeme a zadnem," slibovala a doma pak povtinzovala mule ku zvYeene einnosti.

Za dest dna pfilitla do tovarny rulova, nedoelava, a mavala na delniky.

"Rychliku,„ptipravte jednu pet a vy, Trunidku, udelejte formy, nebo jak tomu kikate. UkaZi yam jako. Zitra zadneme."

A zadali.

Prvnich nekolik mis, ktere byly ulity, poslano k broueeni, ale tu shledano, le i zpasob broueeni musi bYti jinY a le bude nutno miti pro tuto praci delniky vyudene.

Zajela do kraje, kde byli brusiii domovem, bylo jich mnoho bez price, vybrala si dva obratne mlade mule a ptivezla je domil. Museli pro ne upravit ve skladieti dilnu a pak jim sveaby zkoueeli, jak by se dalo toto zyldeni sklo brousit. Nechtela nic pro sebe, penize, ktere ji mantel daval, vkladala do techto zkoueek.

Usmival se jeji horlivosti a povatioval ji za sport.

Kdyl prvni misa s vybroueenYm znakem Iva letiela na stole, slabs naralov'eld, s opalovYm nadechem, piskala Majka radosti.

Nosila ji od delnika k delniku.

"To budeme delat, heled'te, jak je to krasne, to se piece bude kupovat, vid'te!"

Pokus byl aspanY, ale jak uvest nova artikl do prodeje, to byl talY &leek.

"Toniku, za nedlouho bude u nas schaze zahranienich diplomata, dej mi zhotovit pfekrasnY pfibor pro dvanact lidi, zajedu na ministerstvo a paddam, aby pri tabuli bylo poulito naeeho nadobi. Veimne si ho kaldt, byl by slept, aby neveiml, vzbudime tim pro ne zajem."

"Ma, draha, diplomatove nadobi nekupuji."

"Ale bude to reklama, ze stab() na tak vzacne tabuli. Dovol mi to!"

Tovarnik byl horlivosti sve Zeny trochu unaven. Bavila ho jeji agilnost vic net teeila a povolil i zde.

Majka sebrala nadobi a jela do ministerstva.

— Bylo to jen zasluhou jeji rortomilosti, 'tie docilila svoleni, aby nadobi bylo upotiebeno PR tabuli takoveho vYznamu.

NemYlila se. Kusy ptiboru, z nichti kalclY sam o sobs byl umeleckYm dilem, vzbudily zajem.

Ma okolo prazdneho kramu na hlavni tilde; byl pronajat at do pfietiho kvartalu; najala jej do to doby, dala tam postaviti tabukoupila ubrus jemneho namodraleho tonu, srovnala pfibory tak, jak byly srovnany na tabuli diplomat i, postavila na still krasnou vazu, a napinila ji llutYrni Ve vYkladu nebylo nic, net to tabule, piipravend jako k velke hostine. Jedinou reklabyla maM zfistr(2eiu-7., ,stnle

Strana if.

VESTNIK

jako 12S, va 116tek ye vell4ch restauracich.

"Ptibory, z jakYch jedli hosts nisi republiky pii tabuli dne toho a toho. Sklo "Majka", vYrobek tovarny Kure a syn v D." Snad stokrat pteela Majka kolem vYkladu, snad stokrat pozorovala pratske publikum, jak pozoruje krasu ptedmetu, odhadovala, kdo by mohi byti zajemcem a kdo je divakem a dekala na vYsledek.

Byl ptekvapujici. Ptitlo mnoho dotazil od firem obchodnich i ptimYch zajemcil.

Ted' povatoval tovarnik Kure za vhodno, vstoupiti do vyjednevani s koncernem.

"Mohu bYti pti jednani?" prosila Majka, kdy byli ohldeeni dva zastupci.

"Budou mYmi hosty, poznae je, ale jednat musim sam. Bojim se, abys se neukvapila, impulsivni. Obchod neni tadne dobrodrutstvi."

"Zeldin se ti dobrodrutna?" vykkikla Majka uratene a sizy ji vstoupily do oei.

"Ne, ne, to jsem nechtel kid., ale pouetie se do \red., kterYin holeidko moje, nemiltee rozumet."

"A ty jim rozumie? Valyt' jsi se sam ptiznal, ze jsi byl /cited svatbou spokojen, kdy ti mohi -teditel poskytnouti tolik penez, kolik jsi pottebaval, o vie to jsi se nestaral."

"Bajko, to je neco jineho. Ja mam rozvahu zralYch let, ty romantismus mladi. Mnoha, vec je jinn, net jak bychom ji chteli mit a musime se s ni smitit."

"Ale at tehdy, kdy jsme vynalotili veecko udelat ji takovou, jak jsme ji chteli mit. Jo., se nevzdavam tak snadno. Bojim se, aby to pani snad starei a jiste zkneenejei net ty, neptirneli k neeemu, dela° bys tekla Majka nahle a pak' byla zas poddajnou netnou holeiekou, ochotnou udelat ristupky. "Vie, ja bych chtela, az budeme mit kluka, aby byl tady :jednou neomezenYm panem, vydelaval sam a nemusel dekat, co mu nejakY koncern pkikkne" "Ty mile ale smele napady, nejdtiv mleene sklo a ted' kluka. Majko, ty z vYrobni horeeky nevyj des."

"Nesmej se, Toniku, mne by to bylo lito."

"Ja, ut se nesmeju, betu baine to sklo i toho kluka a ted' mi pojd' dat pusu! Jsi jako se& mikrasa."

Ale Majka se nedala. Kdyt ji mantel °endmil, to pkijedou dva pani z Nemecka vyjednavati; popresila o penize na nove eaty.

"Pojed' se mnou do Prahy, chci si vybrat new straene vzneeeneho, abych. imponovala."

Jell a cesta byla pina humoru a • etveracky minenYch vyhrritek.

"Ne, abys na ty dedky udelala dojem, to bych jim to vyjednevani zkratil."

"Ne, abys ses koukal na mne, misto na ty dedky, musela bych je mit jen sama•na muece.

Majka si koupila Berne krajkave eaty, vypadala v nich o pet let stare'.

"Budu v nich dobie representovat firmu?" zeptala se mute, mrkajic jednim obkem.

"Mohla bys delat pani Rockefellerovou."

"Tak dobie, eaty na to ut main, jests obsta7 rat still."

Majka obhledla sloteni velke tabule ve francouzskem turnalu a uminila si, to to napodobi. Napsala si veecko, co chtela mit, na listedek, jen litovala, to musi vynechat risttice, to nedostane ani derst yych humrti, a tie jako piedkrm musi dat candata. Mlada husieka, koroptve, srnei kyta, rusk mouenik, dajove cukrovi, vina, slane zakusky, veecko opattila a sleene z fary dala pro panenku Marii na oltat vazy z mleeneho skla, aby ptiela pomoci kuchai'ce Hedve upravit veechny ty dobrody„ Po prve delala domaci pani v cele oficielnosti.

Kurcovi kamaradi p ijeli sice uz, nekolikrate, ale to byla vtdy vice legrace a na nejakou representaci nikdo nemyslel. Ted' chtela Majka ukazat, co UM:. A ukazala to.

Jeji hraya rortomilost se v jejich dernYch oficielnich eatech site trochu piilis odratela, ale okouzlila oba piny. Jedlo se v piiborech ze, skla "Majka" a oba hosts byli jim uneseni. ,;-J)C71.6:7,:cj 7510:it.08f,L

zajimavo, sledovat jeji tak.tiku. s rortomilou tenou nehlidali muzi talc .jazyk, jako pti obchodnim rozhovoru, a ona, jit eltive, net se meal° o obchodu vatne mluvit, vedela, jak dalece by je bylo mono ziskat.

"Na vYrobe sklenenYch ptiboru nemate zajntu, chteli jsme ptestavet tovarnu pro tuto vYrobu, dohodnete-li se s mutem, nebudeme do novostavby investovat kapitalu," tekla rozeafne.

Pani meli vYrobu zajem a prohliteli trvanlivost skla alma znalcii.

"Cot, nenamital byste nic, kdyby se nas koncern zajimal tuto vYrobu? Ma to, zda se, budoucnost."

"Ma, nesporne ma," souhlasila Majka. "Je to nee° noveho a je to tak ohromne krasrle.

Podivejte se, alovek ma chut' takovY stuff fot:grafovat. Kdyt zde byli cizi diplomats, byl still prostken naeim sklem," chlubila se. Vycitila, kdy ma umistit toto faktum. "Nejsme jests na vYrobu ve velkem zatizeni a ua dnes jest objednavek, te bude -dlouho trvat, net budou mod bYti vyiizeny. Karlovy Vary samotne tadaly o rozpodet na piibory pre , jeden z nejveteich .

"Smel bych si vzit jeden z talitri s sebou, ukazat naeemu iediteli, motna, to by mel pro to interes?"

"Ne, nesmel, prosim usmala se Majka, "ale poelu yam jej, at bude vytizeno patentovani vynalezu. Neni to obydejne skiff mledne, vzdoruje teplu a je daleko prutnejei."

Kdyt oba pani ulehali v hostinskych pokojich Kurcovy vily, mel starei z nich v hlave sklo a mladei Majku.

"To je stvotenieko, jako broskev, dloveku se sbihaji sliny v Ustech."

"Hm, ce myslite o tom sklu, le to nove, je to pane a ma to ptitatlivost. Za tim se bohati lido potenou."

"Kolik ji Mute bYti let?" `Dal° by se na torn vydelat. Penize moano dnes vytloukat jen na luxusnich pfedmetech."

"Medi bychom jj poslat zitra kytici, byla tak laskavou ho,stitelkou."

"Zitra tam budeme na °bed, musim si to prohlednout pti dennim svetle."

"Bude jiste stejne hezka, jako veder."

A pak spali.

Navrhy, ktere ptedlotili Kurcovi, byly velmi lakave; jen otazka, zda by smel upot •ebiti tovarnu k vYrobe jineho ptedmetu, byla sparna.

"Smlouva, ktereat jsme oveteni vain nabidnouti, stanovi vYhradne, to by tove.rna pteela do naeeho najmu ate by se v ni nepracovalo."

"Nu, dobie, ptejde do vaeeho najmu a vy ji pak pronajmete zase nam, s vYslovnym podotknutim, co smime vyrabet. To by piece .110?

Vy byste vydelali tim, to byste dostavali zpet najem z objektu, kterY by jinak letel ladem, my, to bychoin mohli vyrabeti tovar, kterym bychom yam nekonkurovali."

"Nu, motna, is ziskame interes o vas .vYrobek, mohla by se pak toverna zveteit a zmenit v akciovou. Co tomu Rkate?"

"To by ptielo na podminky," tekl tovarnik a v duchu se obdivoval taktice sve teny.

Pomery se utvately pro neho velmi slibne.

XIV. "Majko, prod nejie?"

"Nemohu tu polevku, ma divneu chut'." ."Nema, jen jez, jsi blade a y ypadde unavene. — Vdera jsi take nejedla, to piece nejde, jak bys za chvili vypadala. To by ti brzo tvatieky vyrudly. Jez, sktivanku. Nechcee trochu bileho vina?"

"Ja to vino take nemohu, je citit sudem."

"Jak by mohle bYti citit sudem, kdy je z lahve. To jsou rozmary!"

"Dej mi okurky a hodne moc, na ty mam chut'."

"Okurky bez masa, to neni piece tadne jidlo. Jednu ti dam, vice ne a musie k tomu snist alespori pal kotlety."

Majka snedla posluene kouse., ko/tety a za chvili zmizelp, zecpclovetaloyni) bylo

Iltrana. In.

ODDS, DOPISOVATELSKV tad egti BratH, Cis. 44., Industry, Texas.

Byl jsem vybidnut na g'im fadem, abych napsal do Vestniku nage nahledy stran Hlavni I-Jradovny. Bratfi a sestry, na g fad by rad vedel, kdyt nam ta Hlavni tkadovna tak dlouho byla dobra, prod by nam nebyla dobra nadale a za druhe, prod vy chcete tu Hlavni tfadovnu z toho maleho mesta vzit, co nam starYm elenrim pomrite, kdyt vy tu Hi. Ur. vezmete z toho maleho mesta Fayetteville.

Nag tad je usne gen, aby Hlavni Uiadovna zristala tam kde je a radeji aby tern starYm diemum povolili lacinej gi poplatky na rimrti, to by nam lepe prospelo net stavet riakou velikou budovu za mnoho tisic dolart, a pak aby tam byli dva neb tri fdednici. Vy chcete Hlavni tkadovnu vzit z toho mestedka jako je Fayetteville do mesta co se o ni uchazeji: Caldwell, Houston, Temple, El Campo. My je gte nevime, co za tu budovu budou ty velika mesta tadat, to neni jen jit do velikeho mesta, tam to stoji penize, a prod bychom tam Hlavni tfadovnu stehovali, kdyt eleni by museli platit stejne poplatky anebo jegte vetgi. Jestli myslite, te by Hlavni a,dovna mela lep gi vYhody, tak bychom vas prosili, abyste jakotto starYm elentim na torn sjezdu v Taylor einili ,take nejake vyhody, to bychom vas velice pochvalili. Cteni . bratti a sestry, podivejte se jak je nafek tarn: za mofem a nemyslite, ze ye Fayetteville se nebudou na vas smutne divat, kdyt piijdeme a jim ten yelikY strom ufiznem a-nechame jim ten pnieek od toho velikeho stromu, co br. J. R. Kubena tam sadil a tak velikY vyrostl, nebyla by to mane, vec pro to male mesteeko? Neni tomu mnoho rokri co se jim vzala tiskarna Vestniku a nyni se jim chce vzit Hlavni 111fadovna, to ut vypade. pro to mesteeko hodne smutne a nag tad souhlasi, aby rifednici zristali stall a plat podle prace. Nag fad podporuje dopis ye Vestniku br. Ed. 6. Vavry. Cteni bratfi a sestry, to je vgechno v dobrem pofadku dat.Hlavni tfadovnu do velkeho mesta, ale aby nebylo vydani jak mame v torn malem meste. Tarn najemnou cenu vime, tak se chceme podle ni Hdit a ve velikem meste je gte cenu nevime. — Tak by si to pfal tad Cis. 44. Ale, bratti a sestry, my yam nezakazujem, te se Hlavni 'Ufadovna nesmi vzit z toho maleho mesta, my davame jen ten navrh. A prof ho davame? Proto 'te jsme take Cleni te jsme taky bratti a sestry Jednoty a na ni take platime, a na g tad je ut take hodne start, a ja sam jsem uz v ni 33 rokri a 28 rokt jsem tajemnik, tak myslim te bych moh take o tom nee° napsat. Na g tad si to pre je, abych o tom neco napsal, my nechceme nejakou horkou krev delat, my chceme jen aby to tak nestalo mnoho penez, vite bratti a sestry, kdyt jdete ptimo, te nejdale dojdete, tak na to hledi nag fad els. 44. v Industry.

S bratrskYm pozdravem, Frank J. Langer, tajemnik.

Temple, Texas.

Cteni bratti a sestry!Neda, mi to abych neodpovedel paru slovy bratru Frank Luka gikovi v George West. — Neznam Vas ani Va g okres, pfejel jsem tarn jen jednou v roce 1930, zastavili jsme v mesteeku George West, kde mne piatele dovedli pled jakousi krasnou budovu, myslim te to byla gkola neb radnice. Pfed touter budovou bylo umistneno sklenene staveni asi velikosti 12 ph 14 stopach, a vite pfatele, kdo obYval toto staveni.

Byl v nem umistnen ten pravy texaskY vril, A necht' to byla myglenka kohokoliv, byla to myglenka znamenita, neb zajiste ten, kdo ho tam dal, veal co tento tvor pro na g stat vykonal, a tak kdyi jsem se na nej zadival, vite te se mi dostavily size do oei, neb zrovna takYmi volama jsem pled padesati lety zde v na gem okresu Bell trhal koteny a patezy — a to jsem nedelal jenom ja, ale delali to vgichni ti nagi pion 'ti. neb pted 60 lety necht' se deal° co chtelo, necht' se jelo kam chtelo, v ge se deal° volama a v gady se jelo volama. A dne gni den nage Spojene Staty jen jim dvema maji co dekovat za ten pokrok a rozkvet na, kterem se nalezaii, -- A

VASTNIK tak si myslim, ze vy byste meli tam umistnit g te jednoho toho vola, ale tadneho volka, totit tak aspori 601eteho a potom by vase mesteeko dobylo to same slavy co na ge Temple, jestli dostane tu Hlavni flfadovnu.

Mil' bratfe F. Luka giku, kdybys byl pfigel na nagi pionYrskou oslavu 21. tljna roku minuleho, a byl vyslechl vg echny ty strasti co tito nagi zadatednici museli za tech 60 let prodelat a pfetrpet, to by ses sam nad svYm vYrokem zastydel, neb kdyt ty male ditky nam odfikaly ty krasne basnieky a pak asi 131eta divenka nam odevzdala kytici co projev uznani a pak kdyt jsem onu kytici od ni pfijal a pfistoupil k to 901ete zdej gi pi. Onirce se slovy: Mila babieko, pfijmete tuto kytici, kterou yam ty male ditky, Ceske matky darovaly a peelive si ji uschovejte a at na vas pfijdou tklivy dnove, tu vtdy pOztite na tuto kytici a doufam, ze vtdy ye svYch bolestech a vzpominkach oldejete. — A vite te tato babiCka v tu chvili bezmala pfekvapenim a radosti omdlela, vztahla ruku po ni, ale v torn ji ruka klesla a rista jen nee° za geptala. — A dnes nam nekdo fekne, te my v na gem okresu Bell nic neznamename. Nevim, jak si vy tam ye vagem okresu myslite, mnoho-li znamenate, na tom nezaleti, ale my si myslime, te znamenate zrovna tolik jak na ginci v kteremkoli okresu. A tak ja nevidim pfidinu, prod by Hlavni Ufadovna nemohla bYt v nagem okresu, neb piece to prospeje vice celku net nam samYm — a te okres Burleson ma v gechny rilady v rukou tak jako vy, my jim vzdavame poklonu a volarne: jen se drtte. — A co se Taylor tYdle metro nahledu jsou zrovna na druhem miste za Temple, jen tu chybu tarn mate, te tarn mate moc eerne dernochy, a tak bude kdyt budete pro Temple, tteba te za nic nestojime.

Udme se z pokynri dedeeka Gallie z Houstonu, neb co mne se tYee, ja sklanim hlavu pled vagimi gedinami a jen toho lituji, te skuteene ta &slice by mela bYt obracene, misto 81 tech 18 a pak bychom meli nadeji na gedesat let plodne prace. Ale aspori dokud sily stab, sdelujte ty sve dlouho nabyte zku genosti, neb jen jeAte kratidkou dobu a po tech starYch pionYrech nam zristane jen ta ozvena.

A tak to delam tak jak bratr Frank Lukagik, pig i jen za sebe, nikoli za fad. S bratrskYm pozdravem, J. F. 8ef6ik.

Victoria, Texas.

Na mnohostranne povzbuzeni, osmeluji se opetne do toho pfedsjezdoveho rozumu kapanek "tgarnout", domnivaje se, te asi 75 fade melo konati veera, 't. j. druhou nedeli v mesice, sve pravidelne schrize; je to zajiste opravnena domneka katdeho pionYra ve spolkovem tivote, te pfitomne schrize by mely byti zajimave a nemale driletitosti. Ptipust'me, to i nesporne pray() a povinnost by mel miti ten nepatrnY hlouCek zbYvajicich zakladatelri na gi S.P.J.S.T. — Ano, s rozvatnYm drirazem dejte na jevo sve nazory a vzpominky, "jagaco" bYvalo a jak by jste to radi zanechali pro ty, kterYch hlavnim zajmem je, te penize svetem vladnou (nekdo yeti te Hitler) a te se nimi divy stanou a na konec krky zlamou. Ano, penez bylo vtdy potfeba, ale za stavajicich dasti na gasolin hlavne. Pojedem — vedle schrizove mistnosti, jen to frkne — utijeme sveta dokud jsme tady, po nas necht' pfijde tfeba potopa sveta.

Shora zmiriuji, te 75 facia ma vytknuto konati sve schilze druhou nedeli v mesici, natere jen jednou za tti mesice a nektere prvni nedeli a nekolik nikdy. Asi pted 40 roky jsme jezdili na starem voze neb na stare mull deset i vice mil do solvate, at' pr gelo nebo lilo. Pfijeda do schrize, jestli tam jeden nebo dva chybili, starali jsme se, co se jim stalo. Bude tfeba se na ne podivat, zdalit jsou nemocni atd. Ov gem te i tehdy ty "brejle", kterYmi se pohlitelo na nemocenskou podporu, byly ze• staromOdniho vydani. Avgak nedivte se, te to vezme pet i vice rokri i v nynej gi dobe Roentgenove i jinych divu slatat se na nee°, co by se pravem mohlo nazYvat "nemocenska, podpora". Av gak nasleclkem sve vlastni padesatilete zku genosti zristanu zde v torn ohledu neutrainim.

DruhYm zfejmm zastojem pfedsjezdovYm se jevi stebovaui Hlavni ttadovnv: tku: Bo-

ye 3tledu, cute 19. Cervna 1940. dejdt by ne! Cot nevite, 2e vSecko kolem 40. roku stareho v teto automobilove-aeroplanoveradiove dobe musi vandrovat do stareho haraburdi (novodobe eesky — do dtonkpajlu"). Jo, jo, tam kde na g nezapomenutelny bratr Kubena konal za dva praci za asi d ye nebo tfi sta dolarri almutneho merle a dnes? — kam mnohe oeko mtoura po nasobenYch tisicich. Abyste yeah, take jsem druhdy vypomahal pH stehovani starych barakri, ale v tomhle yam ani palcem nehnu a tadarn o souhlas. Pfipominam si, te v poslednim lisle Vestniku je od na geho fadu vYzva k fadrim uchazejicim se o sidlo Hl. Ufadovny. K to kratieke vYzve melo byti dodano, by uchazedi srdnate doznali, te se vlastne jedna o prospech mista neb mesta. Jestlite na ge Jednota dosud nevlastni dostaeitelne budovy pro Hlavni tfadovnu a bylo by zahodno dostaditelnou budovat, nebylo by ye Fayetteville spige v katdem ohledu vYhodnej gi misto k zbudovani to nejnadhernej gi budovy? A ke vgemu, jak jit kmitl ye Vestniku projev, na zbudovani otci nagi S.P.J.S.T. J. R. Kubenovi zaslouteneho pomniku. Kde by bylo slugnej gim takovY pamatnik postavit? Zajiste a rozhodne v takovem miste, kde na g nezapomermtelny Kubena venoval vetginu sveho tivota obetave pro zdar na gi Jednoty. Jestlite by mela na ge rikadovna z ohledu vzhlednosti sloutiti ku cti na gi ye vetgim meste, prod by nemohla byti ku prospechu a zaroven ku cti domova nezapomenutelneho zakladatele a postouna na gi S.P.J.S.T.? ChM, ne nechtel bych videt toho smelce, kterY by tvrdil, te je lidskym pomahati silnemu zamoinemu a proti slabemu chudobnemu.

Zaroveri vezmeme v rivahu, kde by bylo pro rifedniky kteti by museli bydliti v miste kde fadovna se naleza, levnej gi, pokojnej gi a zdravej gi titi? Ohledne vYhodnosti okresniho mesta k vuli rekordovani driletitYch listin, jak nam spojene tady okresu Burleson pfedklada.ji, taxi se: Jak asi blizko by byla nadeje miti nagi fadovnu od okresni radnice . v Caldwell? Jak v Houstone. Vim z vlastni zku genosti, ze v Houstone a jinYch mestech lido chodi a jezdi 8 at 15 mil za sySrm zamestnanim, prod by se nemohio dojet z Fayetteville asi 12 mil do La Grange tak pohodlne jako ve velkomeste 4 neb 5 etverea?

Ohledne hospodafeni s na§im majetkem a naSImi penezy a ukladani techto dovolim si take dati prrichod sve my glence. Nage Jednota zestava zajiste z vet giny diems zemeryjcri a delnikri, ktefi dohromady vlastni velmi skrovnou hroudu to zemekoule. Kdy2 se doeitam, te nage vlada zde a onde dopomaha najemcrim, aby meli na co alespori chvilku se posadit, na dlouhe splatky a snesitelnY nrok, stale mam na mysli, 'te nage Jednota by mohla ten zprisob hodne zblizka napodobit a stati se takto vice podprirnou k podebnYm a zaslutnYm svym elenrim. S najemci to zde jit nastava taldka jako v to nagi stare zubotene vlasti, jsou a budou strkomi sem tam. Domnivam se, te by se dosti rozvainYch hlasilo s povdekem a v nadeji 'te budou na chvilku na miste. - Nedam si vymluvit, 'te i na sebementi usedlosti se i beze traktoru da ta civilisace zachovati a zaji gt'ovati poctive hospodafeni jak pro jednotlivce, tak i pro na gi Jednotu.

Pfiznavam, ze zde nepodavam nic zvla gte noavgak poutivaje sveho prava, davam takto svemu staremu my glenkovemu "aparatu" pkiletitost provetrat.

Mam toho jegte habadej na srdceti. 0 to strakatine nageho organu a jineho, a jineho. Stydeti se mame jen proto, ere nechapeme, te je jen spravnYm a nutnYm poutivani jedne a jen jedne fedi k fizeni nagi domospravy. Stydeti se mame (nekdy v gak jen mrzeti), te fed tuto neumime, a do tfetice, stydeti se /name zahazovati svou matetskou fed! Mam za to, te nad timto obsahem se kdosi pousmeje a poznamena: Je videt, te to je jeden z toho stareho vydani, — do "dtonkpajlu" s nim!

Mili stakiekove-pionffi, pled prilstoletim a dosud si rozumejici, moje mysl velmi dasto za16ta k varn. Povzbuzujme se na torn sklonku k bratrske trpelivosti.

S bratrskym pozdraveM ,Janota:

Ve stfedu, One 19. eervna 1940.

Z hnizda Sokol Ziika v Dallas.

Jak je yam -dem z dasop. znamo, zapoealo u nas v Dallas vyueovani Ceske prazdninove Dennich tan je 27 a je gte mantele L. Halovi z Mineola dovezou jejich dye dceru gky. Libugka navgtevovala des. gkolu v loni a jeji sest. zaene. Veeerni gkolu navgtevuje 17 tan (a take snad jegte pfibudou). Jako ukazka dobre yule a touhy se naudit eesky, nav gtevuji tuto eeskou gkolu dye mlade pani Ameridanky, jedna je pi. Milton Nesudova, a drulga je DI maminkou etykleteho synka, pi. Jerry Rotreklova.

Obe se udi eesky z mluvnice amer.-Ceske a ted' chodi do gkoly z ficty a vdeenosti k rodietm svYch deskYch mute a snati se naudit, aby je potegily, Ze si vati jejich syne, jent si je vybrali za sve teny. Neboji se, 'te jim to bude na gkodu, -kdyt budou umet vice fedi. Kolik je tech nagich mladYch eeskYch maminek, ktere nejen sve deft neudi fee svYch rodid0, proto to se jim to zdalne zbyteenYm, a radeji se pohrdlive vyslovi o svYch rodieich, i mutovYch, kteti snatide se dopracovat k lep gimu a dopomoct dat detem lepgi gkoly, na sebe v to praci a shonu tivota zapominaji a nenauei se keel teto zeme a se svYmi vnoudaty se nedomluvi. Psala mi jedna babieka: Boll me, te se se svYmi vnoudaty nemohu domluvit, ae je matka Ceske (synova Lena) mohla naudit, a main Vas rada, to se o to detstvi zde tak zajimate. — To je ofgem jen ukazka, takovYch piipaclu je zde vice.

Pan J. 2ivnS, si letos dovezl sebou zdatnou pomocnici, svoji milou maminku, ktera mu vypomeha. Pi. 2ivria, je pionYrkou eeskYch gkol, vyudovala v Cedar Rapids, Iowa 30 let des. gkolu, je ye svem oboru znalkyni vzacnYch kvalit, je 40 let dopisovatelkou des. dasopisti, je vfibec v des. tivote hybnou pakou jak v oboru divadelnim tak i v jinych dtletitYch podnicich, vgude aspegne pracuje bez oddechu a neznajice

vy.

Za pfidinou teto gkoly Sokol se rozhodl potadat taneeni zabavu namisto v nedeli, jak obyeejne, v sobotu veeer 22. eervna. Prosim, vezmete tuto zmenu na vedomi. — Jak vite, po zabave je nutno sin odistit a pfipravit na pondeli na gkolni vyueovani. Maya trva. do 12 hod. i dale, rano na g domovnik must jit do prate, neni mu motno sin uklidit, proto jsme se rozhodli to udelame zabavu v sobotu.

Cvieici dlenstvo Sokola ma pied sebou hodne zajezda, kde se maji se.dastnit spoleeneho cvieeni, aneb pfispeti jednotlivYmi eisly na prog.

A site v na§em sousednim Fort Worth, Corpus Christi, Yukon, Oklahoma, St. Louis a ye sve vlastni jednote ptipravuji Akademii. Jak seznate, drti se hesla sokolskeho: "VeenY ruch — vedna, nespokojenost"! Je radost pohledet na tu peknou fadu cvidicich dvakrat za tYden, v fiterY a patek. 2upni novY cvieitel p. J. Stanek objitidi jednoty, cviei a povzbuzuje k einnosti. Z enniske osady pfibylo do na gi jednoty 5 novych cvidenct. Jsou to tfi deti Krutilkovy, dobii cviCenci, Emil Petr a J. Hrabina. Vitame je mezi rids a pfejeme si, aby se jim mezi nami libilo.

Ve etvrtek ye sve odpoledni schfizce Kroutek Gen v Sokolovne zabalil 90 lb. gatstva a botkii, cot ochotne p. Sil ihned odVez1 na drahu k odeslani do hlavniho stkediska v Houstonu, odkud vge, jak yam pi. Hollubova ye svYch zpravach udava, je odesilano ptimo k rukou vYboru ve Francii, ktery sve Ceske betence a dobrovolniky podeluje. Kdo ma g doma nejake zachovale eiste gatstvo a chteli byste to darovat na ten *del, pfineste to k nam neb ses. Rezkove, anebo do Sokolovne. Za 14 dni budeme odesilat dalgi bednu a ta bude vet gi, mame toho hodne slibeno.

Take zdej gi odbodka S.A.C.T. odeslala 200 na americkou Friends of Czechoslovakia, aby tam za ne primp v hlavnim sttedisku, kde v ge se do-. stane velmi lacino, nakoupilo pro na ge •eeske dobrovolniky kutivo a nezbytne potteby denniho tivota. Jsou to chrabfi chlapci, kteri nemohouce braniti svoji drahou vlast doma, utekli do `ciziny a postavili se hrdine po bok spojencum, nedbajice zrady jako se jim dostalo. O ket by so jim podatilo zdolat tu ohromnou zlodejskou bestii Dtacku, ktefi se zatizuji ye sve rozpinavosti, dale loupi, Alen, a vratcli. Ket den odplaty neni dalekY! Kdo jen trochu mute pomahei.

V pondeli 10, dervna roznesla se eeskym Dal-

VE. STNIK

lasem smutna", zvest, to Frantika Kraftova, vydechia svoji duipo deli trapne nemoci v St. Paul nemocnici. Veda lekatska marne se snaZila vytrhnout to netprosne smrti z jejiho chladneho objeti, ktera svou mladou obet', jet si vybrala tak neUprosne .svirala at zvitezila a z naruei milujicich ji rodieou a dvou sester navtcly vyrvala. O smrti, jak dovede g bYt krutou!

FrantiSka byla nadand v hudbe a s vyznamenanim vystudovala a austinske universite, vtdy zdrava a veseld, musela v rnladem veku odejit a zanechat milujIci ji rodide, kteti udinili vge co bylo v lidske moci, v nezmernem zarmutku.

Budit Ti Franti gko zeme lehka a Best budit Tye svetle pamatce!

Letos ta Morana fadi v kruzich eeskYch, v kratke dobe jsme doprovodili do to zahrady veaneho odpoeinku tit, p. H. eejchan, pi. Kartouzova a ted' k nim pfibyla Frant. Kraftova.

Avgak ye vzpominkach na gich dale budete 6tenate zdravi, Botena Valeikova.

ZE SOUDNI SINE. Kdyi ji to nechtela ha.

U pfestupkoveho soudu v H. zasedlo na lavici obtalovanYch mlade hezke venkovske devee, Amalie V., dosud svobodna, a zachovala, a zamestnana u zdej§i rodiny jako slutiebnit.

Zalujici stranou byla rovnet venkovska Lena, hezkeho zevnejSku, zamestnana, na pahstvi jako deveeka. Zaloba klade Amalii V. za vinu, to strane talujici ublitila zlovolnYm ntrhanim na cti. Obtalovanou zastupoval pravnik 6ernohlavek. Obtalovano, s pladem doznala, ae utila onech slov, oznadenYch v talobe jako utrhani na cti a omlouvala to tim, to talujici je jeji karaaradkou po dlouhY eas ate dotYenYch slov poutila rozdileni, kdyti ji talujici jako stare kamaradce nechtela sdeliti to jeji tajemstvi, tiebas ji slibovala, 2e to nikomu nevyzradi. Ve vzlykavem plaei prosila tialujici o odpn§teni, dokiadajic, to to tak nemyslela. Pravnik Oernohlavek v zastani sve klientky rovneti tiadal za smir a kdyti soudce Vavruka se rovnek k jeho prosbe pripajil, tialujici ji to prominula a do§lo mezi obema ku smirnemu narovnani za iismevu soudce i obhajce.

Soudce na jejich odchodu ze soudni sine iertovne podotkl: "Nu, ted' jit nebud'te tak zatvrzelou a sclelte ji to tajemstvi, jako sve stare verne kamaradce, k van nemut, takove malichernosti, jste se rozhnevaly!" Usmitiv gi se talobkyne se podivala etveradive na soudce a na cliikaz, te dosud tu svou tvrdou hlavidku, cdpaeila: "Odpustila jsem ji to, ale trochu ji potrestam piece, feknu ji to, ale at v nedeli, na jevigti fadu Pokrok Houstonu, at' tam pfijde a take ti, co budou chtiti to tajemstvi Barugdino zvedeti. Pfijd'te tam take, je to pro dobry pro nag tetce zkou genY narod. A udelejte si uzel na gatku, abyste nezapomenul, 2e je to jit pfigti nedeli, dne 23. Cervna a vezmete vast pani sebou." Odkladaje talar, soudce ji pfislibil, to pfijde jiste a pozve take sve kolegy.

Nezbude tedy nic jineho ani yam, mill etenali a zvlagte spanile etendity, abyste ku zvedeni toho Barugeina tajemstvi, ktere melo tu smirne skoneenou episodu v soudni sini, zavitali pfigti nedeli do sine radu Pokrok Houstonu, kde yam to sve tajemstvi Baru gka v uzardeni vyhrkne.

Bude se sice trochu rditi, ponevadt to zvi i ti jeji kamaradi hereckeho cechu kroutku Hlaholu. Ktefi jsou jimi, to jit neni tajemstvim,minim v teto hie a proto yam mohu zde sdeliti jejich jmena v abecednim potadku: A. Datilek, D. Dahlek, J. Kalouskova, Eva Klimova, Joe Kagpar, L. 8ef eikova a Jan Sulda. Same dobre herecke sily, tak jit to samo bude stati za to, abyste tam pfi gli. Nenechte si ujiti tuto pfiletitost, je to posledni piedstaveni kroutiku Hlahol v teto sezone a budete tim vice potegeni, eim vice tech zvedavYch na to "Baru gdino tajemstvi" pfijde. Pobavite se velmi dobfe jako obyeejne a take pfispejete na gi stare a nyni Woe zkougene domovine. Jen nezapomente, to je to jit pfigti nedeli, dne 23. eervna !

S. P. StudnienY. Washington, 12. eervna. — Asi 35 torpedoborcil Spoj. State, ktere ut byly vzaty ze slutby, bude dodano spojencihn. Take nekolik ponorek a nieite10, jet uznany za piebyte6ne, bylo prormAteno k posileni jod'styp, spojencii,

Stra. a VI:

ftid Praha, eislo 29., Taylor, Texas.

Timto davam na vedomost vbr em tadovym delegatain a v§em, kteti phjedou na sjezd do Taylor v eervenci, by se hlasili jit ted' na bratry v Taylor, jak nitsleduje: J. P. Mohel, Frank Kind a F. W. Urbi§, adresa: Taylor, Tex., City.

Timto zpris6bem usnadnite na gemu ubytovacimu vyboru hodne prate. Napi§te katidy kolik vas bude a jak byste si pfaii mit misto, ye meste nebo na venkove.

VAem sestram davam na vedomost, ktere path k na§emu fadu, to jejich vybor, kterY ma na starosti kuchyri, pieji si, by na sjezd podarovaly co katida za dobre uzna do nak kuchyne.

Dale davam na vedomost vAem na,v§tevnikrim a delegatrim, tie ubytovaci vYbor bude mit hlavni kancelat v sini fadu Praha.

V sobotu dne 27. eervence budeme mit tanee ni zabavu pro vgechny co phjdou na sjezd.

Volame na vg echny Cleny tadu Praha a Vygehrad: hlavy vzhOru a lesk do oei pro na ge navgtevniky co budou zde v Taylor na XIII. sjezdu, abychom ukaz,ali n.agim rodaktm, to jest nits tady asi nejvetgi sila v okoli Taylor ate nam jsou vitani nejenom jako host& ale jako slovangti bratfi. Na zdar a zdar sjezdu!

Joe F. Eineigl, taj.

Orchard, Texas.

Cteni bratfi a sestry! — Nerad obtetuji s mYmi nahledy, net po pfedteni nekterYch dopisu musim odpovedet. Tak br. Fr. Matou g z Temple v poznamce k memu dopisu pi§e, tie j a asi mnoho nevim o praci, kterou konaji obchodni komory, to ony jsou dobrodinim pro katde mesto.

Ano, br. Matou gi, to uznavam. Vy jste mne ale nerozumel, ji jsem psal, ze tem obchodnim komoram nezaleti na torn, zdali na ge Jednota bude prospivat neb klesat. A to je pfec samortejme, vtidyt' nejsou v§ichni elenove tech rriznYch obchodnich komor elenami nag, Jednoty. Br. Adamek z Taylor mile take nerozumel, tedy mu to darn po lopate. Ja jsem s temi humny minil, 'tie by mnohy glen nasi Jednoty chtelonit Hl. Ti. za svojim kribem, a to je take, br. Adamku, pravda, neb Vy se snakite, abyste ji dostal do Taylor, br. Matou§ ji chce mit v Temple, Caldwelati v Caldwell, Houstoriane v Houstonu, El Camp§ti v El Campo, br. Otto Hanu§ ji chce mit ye Waco, br. Kveton v Rosenbergu atd. Kdyby Fayetteville byla nejaka nezdrava krajina a natim br. rikednikrim tam nesloutilo zdravi a oni se dotiadovali pfestehovani H. U., tak bych ani necekl, ale jak vidime, br. Marek je tam jit brzy 8 let a vypa,de, dobfe. Bratra Steinera jsem jit dosti dlouho nevidel, ale pochybuji to by "puneoval" v opasku dirky na piltahovani. Nemam tadnY podil v to budove, kterou Jednota najimi pro H. tJ., a take mimo br. Ufeclniky a br. kapelnika K. H. Cmajdalky nemam na Fayettevillu iadneho znameho ani ptibuznYch. Jestli jsem pro to, aby H. U. zristala tam kde je, nedelam to z osobnich choutek, nYbrti ze stanoviska risporneho. Kdyti sledujeme, jakou spoustu penez nage vlada venuje na vizbroj, neb lepe feeeno na obranu, tu se snadno domyslime, to ty nastroje nebudou samy pracovat, k tomu bude potfeba hodne lidi, a tie k tomu budou povolani natal mladi na gi spolubratri, to taky ptipustime, di ne? A bude-li na ge Jednota chtit dodrtet svemu zavazku ku svYm elentm, tak jak to udinila v minule valce, bude k tomu potfebovat hojne pen& Nektefi bit. psali ye Vestniku, to jedna jednota v Texas je 30 procent solventni, ale zapomeli nam zdelit, kolik ona jednota u getfila v minule \rake, kdy2 vyfadila z pojigteni vgecky mlade jeji 'deny, kteii gli davat sve tivoty za svetovou demokracii.

Nage Jednota svuj slib dortiela. Ano, br. ku Bartogi, take mne to pfekvapilo, kdyt jsem Ceti pozniunku od br. F. LukaAika z George West, to by jsme nemeli nechati zhanobit no.§ Vestnik s anglieinou. Kdyby byl Vestnik vydavan v 6eskoslovensku a br. L. bydlel v Praze, ta poznamka by byla mistna, ale takhle, to je opovatlivost. Sestra Ondrfi gkovo, pinpomina sluhy br. Chupika, jen zalozii DetskY odbor poji§teni v nag' jednote. Ano, byl to kus nevdeene prate, kterou br. Ch. vykonal. A my by jsme melt mit v sobe tolik dristojnosti, to kdyti pranYtujem nekoho stinne stranky, nemeli by jsme zapominat na jeho svetle stranky. Tak na John GajevskY. to bledi,

Strana, 18,

Volietim okresu Harris!

Dan W. Jackson o znamuje za kriminalniho distriktniho navladniho.

VMEgafk:::M. DAN W. JACKSON Pieji si zde oznamiti kandidaturu o fikad kriminalniho, distriktniho navladniho na rekordu schopneho obchodniho vedeni tohoto Madu.

Mam dobre zkugenosti v Made, o kterY se uchazim, neb jsem sloukil, co yYpomocnY "United States Attorney" a "United States Commissioner" a pozdeji co yYpomocnY distriktni navladni tohoto okresu pod poslednimi dvema distriktnimi MYin nejlep gim odporueenim jest, odporudeni techto s kterYmi jsem pracoval.

Muj rekord prace v fitadovne je moc rozsahlY, bych jej zde podrobne vypisoval, vgak bych si piece dovolil podotknouti, ze pod mYm dozorem velkoporota a soudy projednaly vetsi podet obvineni, a dosaZ'eno bylo mnohem vy ggiho procenta odsouzenYch, then gi procento propugtenYch z obvineni, nasledkern eehok, byl ureen vet gi obnos pokut a take mnohem vice bylo z techto skolektovano.

Dale si pfeji podotknouti, ke velmi malo pfipan, ktere pro gly pies muj odbor, odvolalo se k vyg§imu

Ve•ciu, dne 19. Cer yna 1940.

VtSTN)K. Mojim cilem od doby co zastavam tento dillekitY Mad kriminalniho distriktniho navladniho okresu Harris, bylo obmezeni neb pkedejiti kriminalnim Pfestupkilm.. Venoyal jsem mnoho Casu poradani pfedna.ek pfed 'k,aky nilich a vy ggich gkol v meste Houstonu a v celem okresu Harris, mluvil jsem a radii se s tisici mladYch lidi, v kostelich, vekejnYch a rtaznYch organizacich o moenosti piedejiti kr.4ninalnim pkestupkiim.

Dale bychom si pfal podotknouti, ze pan Jackson jest 44 let star, narozen v La Grange, Texas a ITchovan od detstvi v Houstonu. Ma dva syny, ktefi nyni nav gtevuji Lamar vyegi gkolu. Sam dostal yzelelani v Bingham Military Aacademy v Ascheville, N. C. a v 'Universite sta.tu Texas, po dvacet let jest pra y -nikem,slouZpvdcYmoIV "United States Attorney, a United States Cominissioner. Wive nezii byl zvolen distriktnim navladnim okresu Harris, sloukil 7 1/2 roku co vYpomocnk distriktni navladni pod dverna raznYmi administracemi a po dobu posledni svetove valky byl vojinem. - Z Houstonu dostavame zpravu od krajana, kteki p. Jacksona osobne znaji, ze jest dobrym pfltelein eeskeho lidu a skuteene si zaslouZi jejich podpory a hlasu pti nastavajicich volbach.

(Pol. Adv. c) )o( FINANCNt ZPRAVA POKLADNIKA S. A. C. T. Z MEW KVETEN 1940.

Pfijem Kveten: 2. Dallas, z filmu S' tefanik $ 54.30 1000.00 2. Dalas. z bazaru 4. Corpus Christi ze zabavy 90.00 5.40 4. Seaton, z divadla 4. Seaton Sp. sv. Josefa 1.00 eislo 57, 3.00 4. Add Slov. Svaz, C. 86, 3.00 4. Seaton, Cl. ptispe yky 100-.00 11. Corpus Christi, ze zab.

1400.00 14. Ennis, z ba.zarn 15.00 14. Taiton, z divadla 19. Houston, dar p. KasalickY 1.00 19. Hallettsville, z divadla 55.00 (. J. Kallus) 20. Bryan, dary jednotlivcil fadu Hvezda Jihu eislo 5.00 Cislo 308 C.S.A. 50.00 21. Rosenberg, dar 10.00 21. Talton, z divadla, 25.26 21. Danbury, el. pfispevky 24.74 21. Danbury, sbirka 5.00 21. Ganado, Cy. pfispevky 10.50 21. Ganado, z divadla 21. Waco, fad Slovanska 5.00 Lipa Ci. 66, 1.00 23. Crosby, Cl. pfispeyky 100.00 23. Blessing, z pikniku 12.50 28. La Salle, el. pfisp.

1.00 29. La Grange, G. Baron Z pfipadii trestil k smrti, po do- 31. Cameron, KJT. C. 19, 5.00 1.00 bu poslednich tfi a pill roku (za- 31. Dallas, F. StranskY , hrnuje vrakciy, znasilneni a pfepadnuti) z 310 pfipaclii pfedanYch vel$2989.70 koporotou, 267 ptipadil pfi glo k pfe- Pfenos za mesic duben, 1061.30 lideni, 60 pfipadft bylo propueteno nasledkem fnrti, gilenstvi neb ne$4051.00 Celkem dostatku dukaza, 199 bylo uzriano Kveten: Vydani vinnYch a pouze 8 bylo propugteno, 11. Narodni Rada Amer. $1500.00 ostatni pkipady dosud jsou nevyki- 15. Narodni-Rada Amer.

1500.00 zmy. 3 pfipady obdrkely trest smrti, 23. Vraceno J. Suldovi za, 13 dokivotni kalaf, 6 - 99 let kala,fe, 6.00 medailky 2 - 50 let kalafe a dal gich 10 dozi- 27. Vydani pro delegaty ctni pro nenapravitelne 01na schuzi Nar. rady v cok zustava nejlep gi rekord v Chicagu, (Rev. C. J. nistorii okresu.

Kunc, C. H. Chernosky, Jest mojirn pfanim, budu-li zvo291.90 V. A. Maudr), len, zastavati kakdY pfipad spravne 27. Na.rodni Rada Amer.

500.00 • nestranne, bez jakYchkoliv • zk `al komukoliv. $3797,90

ZbYva za pokladnikem $ 253.10 koncem kvetna S krajanskYm pozdravem ra odbojovym "Zyitezime" Frank J. Glexa, pokladnik S.A.C.T. Vakeni krajane:-VSem odboekam, fadfn, spOlktim a jednotlivYm darcum jmenem S.A.C.T. vyslovuji nag srdeenY dik za jejich finaneni pomoc nak akci poskytnutou. Jak z teto zpravy videt, co pfi dobre vuli a svorne pra-

CI se da vykonat. Take chci upozornit, abyste zasilali vase peneZni dary bud' v bankovnich neb po gtovnich poukazkach, ale ne penize v dopisech.

Dale jest mi nemokno kvitovat v mesieni zprave dary jednotlivai ze fan nebo odboeek; to mohou snad tajemnici techto organizaci uvekejnit v novinach.

S krajanskYm pozdravem, Frank J. Olexa, pokladnik S.A.C.T.

Ochotnici radu 8tefinik S. P. J. S. T. sehraji

v nedeli dne 30. dervna veselou zpevni hru od R. Branalda

"REZINKA OD PECHOTY" OSOBY: B etvrtnik Velkostatkak, Ludy. DamohorskY L. Nezvalova Rezinka, K Otvrtnikova Eleonora PiAvejcova, Jos. Vesely Slepidka, plukovnik p'eSiho pluku' D. Nezval Nadporuelk Hampi, jeho poboCnik, 0. S. Vala Tomde Fuk, zaloZnik pe g. pluku 28.

Harry Busch Staria, vojin, syn Damohorskeho, Alice Cykalove.

Marjanka, slu ks ka u DamohorskYch Jerry Lebr Aloisius, synovec Eleonory, Bokka, nevesta Stariova, Rose Lebrova, Dej v dne gni dobe v stfednich Cechach o manevrech.

Hudebni doprovod: Bessie Silhan.

Po prve v Houstone!

ZAtATEK VE 4:30 ODPOLEDNE. -:- VSTUP: 30c

HUDBA: NESVADBY V PRIPRAVE DETSKE DIVADLO "SNEHURKA"!!

10.1111111.1.0•00.111.1•111111.411•11.1411111.0.011.0■041■04110.0.01•000/10.0.1111■041111111.41N60•100.000•1■ 04•2.

Blahoprani k snatku

Annette Felcrnanove s panem

John Seyer k slavnemu dni

16. cervna 1940 v Rosenberg, Texas

I

Blaho, etesti Vas provazej ✓ celem Vagem 'Zivote, spolu Iijte v miru svatem, ✓ lasce jen a dobrote.

Necht' se spini kade pfani ✓ srdcich Vaich tajene, spokojenost necht' Vas hleda, mejte ziti blaOne. Tak jako hrdliely rortouZene laskou se k sobs tuli, tak bud'te vidycky v manielst\,1 jeden k druhemu mili.

To Vam pkeji JOHN A TEREZIE GAJEVSKY.

Ve saedu, due 19. eervna 1940.

visTniK

El Campo, Texas.

Ctene, redakce a 'dtenarstvo -Vestnik'u! ' Slibil jsem jegte jeden dopis na.psat pied sjezdem, a tak povedet dtenarstvu reestniku jagaco, o dem ja si myslim a o eem nemyslim, o dem druzi mysli a o dem nemysli, ge by mei° bYt i nebYt. Ale totole jen predmluva a sjezd o tom rozhodne, mo gna spravne a moina take tro gieku nespravne, jak obyeejne, obzvlagte jak musi jit v ge na gvalt, aby se sjezd ukonell. Bude-li uskutednena nektera stranka anglicke detby ve Vestniku, o eem g jsem ji2 hodne papiru popsal, a nejednalo se mne, jak kdosi pige, k Oliva nekolika Amerieantim, ale ja nabadal hlavne k villi mlaclegi nemajici prilegitost se naueiti desky disti, a o tomto u g vice ani nemuknu. Sjezd bude mit o tomto hlavni rozhodnuti, prijde-li to na pieties, a jako prijde, a nepreji nikomu by byl zakriknut, jak se to stalo v minulem sjezde jig zesnulemu uditeli br. Fr. Kadankovi. Vime, kdo to byl a takovemu by se nemela dat prile gitost se to opakovat. Br. Kada.nka jako ueitel rozumel ditkam dorostlej gim, co je k prospechu, a nejednalo se mu o to jak komusi o ten chlebidek. 0 tomto dost!

Dostal jsem postaditelnou omluvu od br. Th. Janota z Victorie, ze on co napsal ve Vestniku proti memu, jako nektere to strance anglicke detby pro mladeg, ge to neminil va gne, a ze ziskal oznamku, aby to nebylo jen tak to vydani 3 centy, tak ze k tomu prihodil to, v gak vite!

Hned jsem poznal, ae br. Janota to minil vice jako me jen dobrat ale ne urazit, tak jak rikame gpasem, proto jsem br. Janotovi take gpisem a s Asmevem odpovedel,,co g je v poradku.

Ja mu na jeho osobni dopis odpovedel pekne po bratrsku. Br. Janota pi ge, ge by souhlasili H. V. do El Campo, ale stredni Texas ge ma vice dobrYch reenikti. Kdyby rozhodovalo jen dobre teeniky, to savi 'Ze by nas vrazili do kola. Ale

Strana

kdyby rozhodovalo kde lep gi vYhOda v pfitom• i budoucnosti, k tomu se dostanu pozdeji. — Tak br. Matush pi ge, kde starieek Barton nabral ten podet daneplatct deskoslovenske narodnosti v okresu Bell. Bratie Matu gi, byl bych radeji, kdybych toto nemusel opakovat, neb neni muj Umysl 'crag okres ponigovat, za to nikdo nemtge, ani bych nevyeital, ge kde nejsou schopni, ale vlastne mocni zvolit ani jednoho okresniho fitednika svoji narodnosti. — Abych to piece ku uspokojeni br. Matute zodpovedel, tak se priznavam, ze jsem udelal chybidku, ale jako staremu dloveku ua neni divu. — Tak jsem psal, kdyg br. Vanduch z Mt. Cahn byl pro H.T.T. pro West, kdyg jako odsekl pomahat stehovat H.U. do El Campo, ze jako je to od nich moc daleko. Br. V., negadame gadnou ffiru delani ph. tom mufovani. Mo gna ze to br. V. minil take jen gpasem. Ale hlavne jsem psal, ze kdyby br.

V. rekl jegte Temple, ze by to vypadalo jinak, jako trogieku onadej gi (to onadefei ted' yarn). Ale dodaval jsem, 2e okres Bell ma prec jen trogidku malo daneplatet na gi narodnosti, oproti nagemu okresu Wharton. Marn za to, ze okres Wharton se uchazel o H.U. nejdrive, ale to nedela rozdilu a nebudeme to brat na vahu.

To hlavni co br. Matush chce vedet, to zodpovim, ge chyba byla, ja udal daneplatcu 619, ale o cele dva jsem se zmejlil, totil melo bejt jen 617. Okres Wharton ma daneplatcil na gi narodmost! 2069, co g i br. E. E. Hejl dosveddi, neb jsem mu ukazal onen vYta gek z Austinu. Br. Hejl zde ✓ nagem okresu byl navgtevou u sveho bratra, kterY je zde usazen. Tak k \Ted: okres. Bell nage narodnost 617 platili dane $36,756.35. — Okres Wharton na ge narodnost 2069 platili $91,899.34, ale rozumejte, toto se tYke, roku 1933, a jak jsem dodaval v mem dopisu, ae priliv ze strednich a okolnich starYch okresti drive naginci prelidnenYch, tam odliv a sem kdysi do to

Jedngduche.

"Priatel'ko, Co povie g svojej drahej poloviake, ked' pride g domov tak neskoro v noci?"

"Ja? Poviem jednoducho: DobrY veder! To ostatne povie one." * SkvelY banket!

No aky bol ten banket veera?"

"SkvelY, znamenitY! Bolo nas 25 a navarili pre pat'desiatich." )o(

gabe.rny priliv. Vgak neni divu, neb to s vrchu sem doh\ ma sped. Bratr bratra Hejla take tm odlivem sem byl zanesen. Toto prijrnete jen gertern, neb vime ze ka gdy hlede, krajinu, kde ma nadeji a prile gitost si polep git, ovgem v naterych padech to selge. — Br. Hejl, na ty &slice co jsem mu ukazoval, jako ten vYta gek z toho Austinu, zakroutil hlavou, jako by nebyly spravne. Vite, toto ja s tim nemohu nic delat, bylo-li spravne nebo ne, ja jsem to jen vytahl z toho lejstra a to je v ge. Kdyg jsem pravil br.

Hejlovi, ze musim br. Matushovi vyhovet a podat mu sumu-sumarum, on odpovedel, ze mne br. Matush jiste na to odpovi. Tak jestli vas tam pribylo od roku 1933, jako na gi narodnosti, tak na to nic nerikam a varn jen gratuluji.

Mogna ze se stala i v eislicich chyba, co g' je i mogne, proto gadnou zlou krev! -- Br. Hejl pra vil, ae oni tarn maji v jejich okresu vice elent, i to je mogne. Nag okres Wharton ma 8 recta a asi jeden tisic neb vice Clem. Musime to figrovat takto: mnoho elem ze prinale gi do starych okrest, a easem mo gna budou prinaleget sem, cog je asi pravde podobno. Jen sama sestra pi.

Hradeena, organisatorka, ziskala posledni dva roky pies 100 &en& A co hlavniho, ge se zesnu1ST br. Kubena vyslovil, zde v primorske krajine je budoucnost, dle toho i budoucnost nag Jednoty. — Na gi tatici mesta El Campo se staraji take o presidleni H. U. do El Campo, take vidi ze by to alai° mestu eest, ale ge by nage mesto nebo okres si peal to k villiva placeni nasekanYch dluhu, ani nikomu nemusi napadnout, neb nage Bane jsou velice nizke oproti jak byly drive, dokud zde nebyla sira a olej.

Vezmeme za priklad jen sebe, pied sirou jsem platil z meho majetku 140 akril cosi pies 80 dolarti, a ted' u g asi od roku 1935 neb tak nejak, jen asi 35 dolarti, tak si to vemte!

(Pokraeovani pri gte.) Staridek Jos. Bartog.

eskoslovenskym okresu den

DR.Cesick KAR. J. HOLLUB w. B. MOBLEY, jen

se uchazi za ierifa okresu McLennan, jest elenem iadu West Cis. 36 SPBT. jii po osm roku, vzdy pravidelne platil sve piisp6v ky a podporoval stedre viechny nage Ceske podniky, kdykoliv byl , o to poiacian.

Pan Mobley jest piltelek-n na geho lidu, coi dokizal, tim .ze on byl prvnim gerifem okresu McLennan, jen ustanovil nageho krajana Bill Girarda za aktivrtillo deputy. Doufame, ze lepgiho dilkazu o lane k na gemu lidu neni tieba hledati. Clenem SPJST. se stal, kdyi byl jii gerifem a kdyi

Lekat a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon fikadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9'745

TANEN I A ZBAVY .

RAD PRAHA OSLO 29

eiSLO

29, S. P. J. S. T.

piestal serif

TAYLOR, TEXAS 22. UERVNA. — Adolph & the Boys ze Schulenburg, Texas., 29.

cERVNA. —

Adolph, Hofner z Radio stanice WOAI, San Antonio, Texas.

DAMY 10e — PAN! 40c ZABAVNI VIBOR.

•

byti, nevzdal se clenstvi SPJST.

Proto Zadime nage krajany, aby nezapomneli na sveho piitele pH volbach dne 27. Cervence, a laskave pro nej vOlili.

jsme piesvedeeni, Ze lep g iho g erifa nern'aieme si

v

prat':• Bude-lipan Mobley zvolen, jsme jisti, ze se dostane nagim 'krajanin, patHeneho opet zastoupeni v serifovem odboru.

(Tinto oznaniku plati pi-itele W. B. Mobleybo) 6egti

-

Strana 20.

Z Cello byla trnova koruna Kristova. — Trnova koruna Kristova byla podle starYch francouzskYch povesti z hloliu. Proto pry take Mapodle Stranze tvrdi, znajice podobnou povest, ze hloch ze Zeleneho etvrtku na VelkY patek v noci hlasite beduje. C. Zibrt se domnival, ze na el chlas podobne povesti a lidove viry Ceske o hlohu i v jednom starodeskern herbati a to v jedne rade pro padouci nemoci. Hloh je vtele doporueovan s v elijakYmi ptipravami a ku konci se pravi: "Hloh nejlep i, kterYI nebYva nikdy na zemi dokladan. Kdy urubie , chovej ho diste. A nekteti jej rubaji e Ctvrtek do slunce, i ve etvrtek velikY take a lope jej rubati toho dasu, ne li jindy." G. Zibrt se asi pravem domniva, e toto tvrzeni herbate souvisi asi s lidovou virou o hlohoy e korune Kristove.

g g g g gy g g

Od roku 1883.

Ballard Snow Liniment byl 1evnou pomoci k Aleve namogenYch svalt, odtenin, vysileni od ptepracrovani neb ptepinani. Lahev za 30c a GOc. Old Corner Drug Store, West, Texas.

(4)

AT LESS COST

6FOGLE-WEST atom Ogg" Wee irgcot.arrviceslits Nod in Me Jouilaved

TELEPHONE FAIRFAX 077 HOUSTON, TEXAS

Nic lepiiho pro vas ialudek

g g

Zkuste Severovu Ho'tkou dnes?

Pomahaza ivani, povzbuzuje chut' k jidlu. $1.25 ve v ech lekarnach anebo objednejte prim°.

g g g g g g g g g g gg g g VitSTNIIE

PO DIVADLE NA§ICH UNIVER- jejich pomoci a volame: Do kagcle Neznami kresba Napoleanava. — SITNICH STUDENTt. na i rodinr Ceske noviny. Otenat- V Australii byla nalezena kresba skou obec srdedne pozdravuje Di- Napoleona, ktera dosud byla neznaZ Austinu se pi e. Dne 2. C'ervna vadelni krou ek deskych universitma. Kreslena byla podle zaznamu hralo se krasne divadlo na ich u- nich studenta v Austinu. na rubu kresby na °strove" Sv. Heniversitnich studenti destiny na Te)o( xaske statni universite ve West leVyhynuTY ptak. — Notornisem je leny dne 5. dubna 1820, tedy tiltos naposledy. Pred tim se Taal° ye nazYvan ptak, kterY l1 na Novem ndet mesict pied smrti NapoleonoWallis, Granger, Fayetteville, Tay- Zelandu. Je jednim z ptaku, kterY novou. Poznamka, napsand na rulor a Austinu a 'dude se libilo. 8ko- ma zcela zakrnela kridla, co melo da, e studenti-herci nemohli pra za nasledek, e byl velmi rychlm bu kresby, pravi, ze Napoleon se onedostatek dasu hrati v ude, kam v behu jako na ptiklad paros. 'I piral o zed' zarostlou travou a drbyli pozvani ... Tam, kde hrali, do- zbarveni tohoto ptaka bylo velmi el v ruce lornon. Mel na sobe gaty, stalo se jim skutedne pratelskeho prizgasobeno pritode tim,ze jeho ktere nosil jen uvnitr domu a slam& ptijeti a poho teni, na co nikdy hibet byl barvy zelenave a na o- n57 kisbouk s eernou stuhou. Kresnezapomenou. — Po loriskern uspe- statnim tele dervene. Jeliko tento ba byla nalezena u potomka angliechu divadla "Posledni mu " letos keho dfistojnika Mac Arthura, kteDr. Mieek nacvidil veselohru "Ko- ptak byl velmi plachY, zachovdny rY se vSak pied vice net sto lety jsou pro budouci easy jen etyri emu Ruh da. Mad", je pied ptichodem nazistft byla hrana s obrov- xemplate jako musejni pamdtka. stehoval do Australie. skYm iispechem v Burianove divadle v Praze. Hlavni Ulohu tam 116.1 vynikajici umelec Vlasta Burian premiera konala se dne 7. prosince 1933. Hra zduraznenYm socialnim motivem a poctivou opravdovosti ptevy uje &oven prumerne soudasne divadelni tvorby. Je to hluboce lidska komedie ze ivota dobreho, poradanem v 6ernoSkovem Haji maleho eloveka, jeho osudy jsou stejne komicke jako tragicke. Vlasta Burian byl v Rampadovi dobrackY, lidsky citici a socialne spravedlivY. Take ostatni Ulohy jsou velmi vdeane. DobrosrdeenY, ptijemny a uptimnY ministr Bauer, nadute ptisnY a UseenY sekeni ef Kunz, ovialni ministr Heller, proziravY a zabude zaroveri milovanY tajemnik Ben, dOtojnY sluha Ra.ndl; take obe genske by jsou velmi pekne. Dr. Mieek told: "Kdy to lo v Praze, ptjde to v Texasu". A lo. Hlavni Maul Rampady, kancelisty, vYborne zahral Jaroslav ZivnY, uditel v departSlavne Sluthy Bo2i v kostele mentu slovanskYch jazyku na universite, jen v filoze uplatnil sve veOdhaleni a odevzdani svemu fieelu valednYch del, venovanYch like herecke nadani a neobydejnou pill. Ostatni herd a heredky se dobvladou SpojenYch Statt pamdtee Josefa a Jana LidiakovYch, te drieli a tak hra vypadala , ne jako tcdpovi p. JAN UMIAK. hra, nYbrt jako skuteenost. tilohu Bauera, ministra financi hral Jos. Odhaleni a venovani svemu ffeelu pamdtniku venovanym Malik z Placedo; Dr. Hellera, ministra zemedelstvi Vine Krejdi z Flastatem Texas zakladateltun osady HostYn, tonie, Ritty Kubinove Doris Holasodpovi dp. ADOLF P. JANDA. kova z West; Jitiny Richtrove, stenotypistky Al. Vondrakova z HempOdevzdani svemu uCelu Statniho oeskeho Parku, odpovi Clen stead; Rigo Dy Buertos, vyslance, statniho silnieniho odboru.

Harry Barton z Abbott; Kunce, sekCniho sofa, Jer. Wiesner z Roweny; Dr. Sena, ministerskeho tajemnika, Johnny Chervenka z Rogers; spinky Rudolf Horak z Caldwell a Randla, ztiz,ence, Ben Petrusek z Wallis.

Nacvideni te ke, ale vYborne hry, vyiadalo si hodne 'dasu i prace. Stupri kterem promluvi denti byli skute6nYmi divedelnimi SENATOR L. S. SULAK, C. H. CHERNOSKt, A. J. KALLUS, ochotniky, proto e hra nacvidena byla nikoli e tficlach destiny, nYbrg V. MALEC, DR. ED. AlieEK A DAL i PREDACI. po vyudovani. Take hrali pro dobrodinny Mel — pro stipendia pro studenty destiny, ktera se na universite udeluji i studentam jinYch jazyeistY vYteiek e prospech Narodniho Svazu Ceskych 10. a jsou jmenovana scholarshipy.

Pro mnoheho chudeho studenta je v Texas! takove stipendium znaanou pomoPo sjezdovem jedriani sehuze Sdruieni Haidi kova Pamatniku. ci. Na i studenti-herci se pocvieili v Ceske ieCi, ziskali jistotu ve vystupoveni a take poznali na divadelnich zkezdech hodne dobrYch krajanek a krajant.. Vz 'ajemne poznani a navazani pratelskYch stykil ma i jiste velikou cenu. Studenti byli elice pote eni, ze o jejich praci na uWeelany obeany, bez rozdilu nabo2enstvi neb smYSleni, v kteniversite je opravdovY zajem. SrrYch proudi vlastenecka krev, k tomuto vYrazu dednY dik nav tevnikum divadla, z americke oddanosti uctive zve nich mnozi piijeli zdaleka, za pomoc pani Zivne, tednikiim, hosttelkam a eeskYm dasopisfun v TeNarodni Svaz Ceskych Katoliku v Texas. xasu i v Chicagu, ktere \Tidy ochotbezplatne pomdhaly. Vd2ime si

g

g gg g g gg

y

R

&UN

SEVERA CO.

U

Sje2du Narodnito vazu eeskSrch Katoliku v Texas

n

Narodni VI

r

zAtA r

Pout'

IC 0 9. HODINE

gg

g

y

Hudba Zp6vy Jidlo Nap*

g

gg

CEDAR RANDS IOWA

stredu, One 19. eervna 1940.

y

:e „..,„r 7.*-:'

ta y^

gb

za ava

Mene Zakii na sttednich gkolach.

V ueiteIskYch a profesorskych easopisech se nyni hodnoti v'sledky ptesunti tactva, kterY se projevil pti ptestupu z obecne Skoly na tkolu mett'anskou na sttedni pti ptechodu z kvarty do kvinty. Oeekavalo se. ze klesne poeet /At, kteti odchazeji na sttedni tkolu. A skuteene, leto ni primy maji o 31 procent merle tan net lonske, nebot' jim ubylo 4569 takil. Na vtech sttednich tkolach studuje take merle studentu net Toni, abytek 5482 studujicich znamena, pokles o 5.7 procenta.

V kvintach ubylo 1402 taka, cot je 11.7 procenta. Ukazuje se, to rodioove zadinaji chapat zbyteenost studii stuj co stalj, i kdyt dite k nemu nema schopnosti. Ubytek tactva na sti edni kole se vydovnava s ptirilstkem Zaku na me..:st'ankach.

Spravne se poznava, tie nit i sttedni kone. z velke easti fikol meWanske tkoly, mnozi Mei se ke studiu nehodili a jen zbyteene zatetovali fikol profesorti. )o(

Volicum okresu Williamson!

W. C. Stern kandidatern o znovuzvoleni za komisaie.

g

c

g

s

g

Littell's Liquid.

SirovY ptipravek k fileve neptijemneho svedeni, jet obyeejne jt spojeno p11 vytatkach na kilt& ttipnuti, nejedovatYm hmyzem. Take prinasi filevu pti Eczema. Cena 50c 'the . Old Corner Drug Store, West, Texas.

(3)

y

Z.Cistaiite zdravi po cele leto!

Nechte Fahrneyovy leky vim pomoci 1. Dra. Petra Hoboko jest v3iteeny, hladce pracujici easem vyzkou' enf Zaludeeni einnost povzbuzujici lek ispe ne pouZivanji tisici po vice nei 5 pokoleni. Sloiene z 18 riiznSTh bylin a rostlin, Hoboko napomaha piirode jemne a veskrze tenth° 4 cestami: napomaha einnosti ialudku; pravidluje einnost stiev; zvyiuje vyme ovini prostiednictvim ledvin; napomaha a urychluje traveni.

Jste-li znechuceni tim, ze jine leky vas zklamaly, opatite si Hoboko dues.

g•

g

g

, g behem poslednich 50 let, trpicich revmatickS, mi nebo neuralgickj!mi bolestmi, bolenim zad, ztuh117mi nebo

2. Dra. Petra Leelv5 Olej Liniment byl prospe ninn tisicinn bolavhni svaly, namoieninami, odieninami nebo vymknutinami, svedicimi nebo palicimi nohami, patiptinim hmyzem. Je protihnilobn31 , bolesti ulevujici, uti ujici, zahfivajici a Neni lepkaq neb mastm%

.

g

3. Dra. Petra Magolo jest mirq, tleiniqr alkalickjr ialudeeni a stfevni leeivy prostiedek, kted rychle neu•

tralisuje piebyteene kyseliny v ialudku. Rovnei piinasi rycblou Alevu pH priijmu, kieeich a zvraceni zavinenfch letnimi obtieemi. Pouiivin Po vice nel 50 rokii. Pfijemne chinnajici.

y

Nonnlete-li obdrieti Fabrneyovy leave prortfedky e svem sousedstvi pouiijte tohoto kuponu: ZvNatal Nabidka — Objednejte Dines!

Jako zvleatni "seznamovaci" nabidku

poileme vam ZDARMA 2 untoq vzorek Leelveho Oleje a ZDARMA 2 uncovi vzo• rek Magolo touto 51.00 objednivkou.

0 n unc. Dee. Petra noboko — $1.00 poitou vyplacene.

I 0 Na dobirku C. 0. D. (poplatek piipoOin).

DR. PETER FAHRNEY & SONS CO. 2501 Washington Blvd.

Chicago, III. Dept. 'D811-16

•

Strang, IL

Vt8TNIX

Ve sti'edtt, dne 19. Cervria 1940.

Znalec.

Piuvodce: "A toto, damy a panoe, je automobil, kterYm jel Nero' do Iraku."

Turista: "Neni motile. Nero byl piece z ftima a na automoblu je znadka Milanu."

Nebezpeene inkognito.

Komponista Leoncavallo byl jednou v Manchestru za obchodem. V jednom divadle v meste mrali prave jeho operu "Pagliacci" a Leoncavallo se rozhadl, to na ni Ade inkognito.

Pri hie si chtel ze sveho souseda udelat dotTrY den.

"Pane, pravil, "jsem take muzikant a mohu tici, .e hudbe trochu rozumim, ale co tady hraji, je hotovy plagiat a falsifikat. Cavatina je vzata z Berlicze, dueto v prvnim jednani je z Gounoda a finale je nediistojna kopie Verdio."

Soused mite'.

Druheho dne rano veliky mistr Ceti v novinach palcovYmi literami tuto sensaeni zpravu: "Usudek Leoncavallfiv o jeho vlastni opete. Prohlatuje ji za plagiat."

Jeho sousedem byl totit nahodou novina , kterY skladatele poznal. * * TrpelivYm eekanim se nikam nedostaneme, za vgak trpelivou Anon. praci. * * Bee'howen, tieti fagot a Lobkowic.

Kapelnicke listy vypravuji: Pri generolni zkcutce k jeho opete dello v roce 1805 chybel v orchestru tteti fagot, nad eimt se Beethoven nesmirne rozcilii. Knite Lobkowic byl zkoutce ptitomen a nebral pHhodu vatne. Minil, ae dva fagoty to beztcho jsou ate tudit nebude tak velkou zavadou, neni-li tteti. To rozhoteilo Beethovena tak, ze jda cestou domt, pies Lobkowicke mesa e Vidni, nezdrtel se a kiidou -napsal na vrata kniteciho palace: "Lobkowitzscher Esel" — (LobkowickY osel).

y

•

g

KdV oznamuji o znovuzvoleni nodiehalicimu v demokraticke prinarni vOlbe v dervenci, dinim tak na zaklade rekordu slutbv, co okresni komisat z okresu Williamson, 4. precinkt.

y

Vetim v konservativni znilsob u`raceni fondle a ekonomickou obhodni administraci, tak aby okres -1nou cenu za katclY dola.r utracenY. Take vetim v nestranne fizeni o r sniPh 7Aletitosti a isern nro vytterkovani a opravu vgech iosriAnnich cest, tak rychle jak e' onomicka &13a. dovoli.

ir p

, Soolupracoval jsem se statnim ^ .estnim odbore • , s rnestern Taylor

zbudovani silnice Cis. 95, jitrie k okresu Travis a nove silnice Cis. 95 z Granger do Taylor; `Ake jsem pozemek k roz:Si'eni a zbudovani 7 mil silnice severne, cot jest 1940 nrogram a. kontrakt k zbudovani bude 29.–

l - v kratke dobe. Tato testa po zbudovani bude nejlepSi silnici ye qatii Texas. Take jsem soolupra,16,n

zoval k zbudovani oodiezdu na ,vY-

thodni 4te ulici wy Taylor.

Ziondoval jsem mnoho mil venkovskych cest pro rolnickV trh a take mnoho Vedl jsem bulovani cest za hotove me.sic od menikdy nebylo ptet0,eno. Okresni dine isou nejlevnejti za poslednich 30 let, sniieni o 9 centii ze sta. ote znamena. usporu $20,000.00 roene. Z lattni sleva v 4. precinktu 5 ;entil ze sta na cestnich bondech, ntipadne v platnost tohoto roku.

•

T y r

Venuji svilj pinY eas k vykonavani povinnosti spojenYch s diadem okresniho komisate, osobne na vge lohlitim, a nezamestnavam tadneho dozoreiho.

Budu-li zvolen do idadu okresniho komisate tohoto precinktu, nadale budu sloutiti spravne a vet.ne, tak jak jsem einil od doby, kdy jsem.byl zvolen do tohoto (Pol. Adv. Pd.)

y

Amerieka vychova. tvoje baby 112 cho1. matka: di?"

2. matka: "Kdepak. Zadalo sotva tidit auto." * * Doslova ParaskY urolog Gyon byl proslulY s Ymi operacemi motovYch kamenu. Dostaval za ne tak vysoke honorate, ze si na svern venkovskem sidle v Meudonu dal ptipevnit tabulku s napisem "Tonto dam byl postaven ze tri kamenir.

y

KitEeOVIT6 LILY. Lisle, Ill., Ja, takovY neptitel patentnich masti a lekti, uptimne doznavana, ze Nonat jest tou nejlepti masti jakou jsem kdy zkusil, nebot' me vyledila kteeovite tily, o kterych jsem vetil, to se do smrti nezahoji.

Main a budu ji mit pti rude co budu tiv. Neptekonatelna! Neuvetitelne dobra!

A. A. Rumreich.

NONAT ear. ••_ Cena Nonat je, pottou 55c a $1.05.

Ptejte se Vaeeho lekarnika nebo jednatele, ale nic jineho neberte, radeji piSte plimo na nati adresu: MARIE LEIBLINGER &CO., Altadena , California Nabytek a domaci zaiizeni yieho druhu.

Tovarni ceny. — Pfimo k zakazniku.

Vzorna obsluha.

Tesar Furniture Co 5906 N. Main. --- Tel. Taylor 6063

Naproti budove kadu Pokrok Houston.

HOUSTON, TEXAS

Divadelni Krouiek `Hlahol" sehraje divadlo

v nedeli, dne 23. aerv p a, 1940

v ybudove radu Pokrok Houston é. 88 e prospech houstonske odboeky S. A. (. T. Divadlo bude pod na,zvem

"BARUg eINO TAJEMSTV OSOBY: Baron Lederkopf, majitel panstvi, br. Jan 8ulda Vaclav Hadraba, lesni, br. Joe Kagpar Anieka, jeho dcera, ses. Lilian 8efeik Bedrich Hlavadek, adjunkt, br. Dan Datilek Tonda Vykysal, facir, br. Ad. Darilek BaruSka, devedka, ses. J. Kalouskove, Filomena, jeji dcera Josef, lokaj u Lederkopfa, Dej odehrava se v myslivne na panstvi barona Lederkopfa.

Doba pfedvaleena.

ZACATEK VE 3:30 ODPOLEDNE. — VSTUP: PANT 40c DAMP 25c

Hudba odpol. i veeer! Harmonizer!

Jak shora uvedeno, toto divadlo bude ve prospech odbodky S. A. 6. T., proto 'jest tadoucno, by byl vYtetek co mono nejvetti. le se navttevnici zasmeji a dcbte pobavi za to rudi V1 BOR.

Strana 22.

VIRSTNIK

John W. Leiikar OESKt PRAVN1K tfadovna Butler - Grimes Bldg.

ROSENBERG, TEXAS.

Volieirn okresu Milam!

RED FRONT

$ $ $ Uspoiite $ $ $ Kdy2 vase hodinky po glete nam do spravy. Jenom na kratkjr eas einime nabidku etenatilm Vestniku a *dem naeim krajaniim spravit jakekoliv hodinky, ktere se hodi spravit, pouze za-

$2.50 Tato oznamka musi bjrt zaslana a neb ptine8ena s kagdou spravkou.

Frank Kobos & Sons Watchmakers & Jewelers 308-9 Stewart Bldg., HOUSTON, TEXAS. DR. THOMAS N. DeLANEY 00N1 LEKAft BrYle spravne ptipraven6. as dle firnluvy. ttadovna 3248 — Res. 2687 613-15 Prolessional Bldg.

TEMPLE. TEXAS.

Dr. Jos. J. Hanus eeskSr

likaf, operater —adiagnosist

Waco, Texas tiadovna ye 502 Elm str.

Ve vjrchodni Casti mesta TELEFON 8367.

f

Tento jednoduchY pkistroj mame ,zdokonalenY a dela lepei praci nel ten stareho vydani. Da se piclpravit na jeden eroubek, na svibove nolky kolovetru a zniCi veechnu travu, kterou sviby nemohou zahrnouti. Tisice spokojenYch dosved'Ci fieinnost tohoto nieitele.

Usetri varn mnoho prate. Je u2ivan pri oboravani baviny a korny. Zarueen. Kdyl nebudete spokojeni, penize se vrati.

Cena $1.75 par, poetou Kupte u nejbliNdlio agenta. Neni-li agenta, u vas, objednejte pkimo od:E. D. DOSKOOIL Burlington, Texas Chceme agenty — Pigte (Tato oznaka bude ye Vestniku kaide dva tYdne

C. H. CHERNOSlif

HOUSTON, TEXAS

pernocnik

W. A. "Bill" Morrison oznamuje za kriminalniho distrikniho navladniho

teski Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kog ut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidfina jidla a lunee Nejlep21 soutikove a lahvove pivo, rtizne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zviaetni stoly pro rodiny.

PRAVNiK Vytizuje vakete soudni zaletitosti. ttadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

Ve stiedu, dne 19. '!ervna. 1940.

W. A. MORRISON W. A. (Bill) Morrison timto sobem ptedklada, svoje oznameni kandidatury pied 6eskoslovenskY lid okresu Milam o znovuzvoleni pro druhou lhutu za kriminalniho aistrikniho navladniho. Bill Morrison lije v okresu Milam po celY sviij livot jen vyjimkou nekolika let kdy navetevoval ekolu. Drive nezli vystudoval pra.vnictvi Bill mel zamestnani co delnik na farme, plumbat, a ueitel ekoly, a svau neUnavnou praci dosahl duldliteho mista, ktere nyni zastava.

Bill Morrison ádá podpory eeskoslovenskeho lidu na zaklade pka.telskYch styku a dorozumeni, ktere panovalo jil s jeho otcem, W. A. Morrisonem st, zesnulY. Po dobu prvni svetove valky, otec Bill Morrisona stal z eeskoslovenskYm lidem a zastal se vldy jejich zasad, tak jako problemy byly by jeho vlastni.

Bill byl vychovan v dome kde rovnopravnost byla kaldodeni naukou a s to pileiny Bill Morrison tvrdi, ze jeho nejlepei ptatele nalezaji se v kadach teto narodnosti.

Bill Morrison udauje svoji Ufadovnu jeden block severne od Courthbusu, a bydli v byte nalezajicim se nad jeho idadovnou, zpusob, kterY byl provazen easto ye stare vlasti a byl nepeenYm. Bill male bYti vyhledan za ptieinou vytizeni zalelitosti kdykoliv v kterYkoliv eas dne neb noel, a vita pHlelltost kdykoliv jeho pomoci jest zapotiebi. Bill pravi, ze jeho picatelstvi k lidu eeskoslovenskemu trIra nejen po roky volebni ale vldy, kdykoliv se s nim potkate jest vldy vesele povahy s fismevem a vldy vas rad vita.

Timto zpusobem Bill vas snaIne ádá k vYpomoci zvolenim jej do fikadu o druhou lh(itu v made kriminalniho distrikniho navladniho okresu Milam

(P01. adv. pd.)

Italska, cena podporu Dantovskjrch studii zalolena byla na poeest senatora Barbiho z florentske university. Bude udilena vldy jednou za tri roky eastkou -30,000 lir za vedecke dilo o livote, dile nebo dobe Dantove. Soute2 je oteviena veem italskYm i zahranienim badatehim a po prve musi bYt podany prace ni do konce r. 1941. Cena bude po ! prve udelena r. 1942. )o(

meted y odkaz v zaveti. semtel v Kladne soukrminik Vaclav oermak, bYvalY teznik a start' mladenec. Kdy'l byla nyni otevkena zavet', zjistilo se, le Cermak cele jmeni v eastce 630,000 K odkazal dobroeinnYm &eh:1m. K projednani pozustalosti prielo do notakske kan°elate jen 11 &edict., kteti veichni vyslovili s obsahem zaveti souhlas.

Dodateene jeete zbYvajici dedicove, celkem 26, zavet' uznali za pra,voplatnou. Mecende v zaveti venoval fondu pro nemajetne obchodniky a 2ivnostniky 100 tisic K. Fond bude spravovati obchod. gremium v KladSto tisic venoval Svatoboru s ureenim, to z tohoto fondu budou odmeriovany nejlepei vedecke prace z oboru veekerYch pra y. Daleich sto tisic K ureil zesnulY pro podporovani nemajetnYch studujicich vetejnYch ekcl v Kladne, 50 tisic K podparnemu fondu dobrovolnYch hasidu v Kladne a zbYvajici eastka pies 250.000 K bude rozdelena mezi Jedliakilv Ustav pro zmrzakene a Deyluv fistav pro slepe.

Loni

SPRAVNE VYKONANA POHREBNI SLU2BA. V hodine ialu zarmouceni nalezaou Edward Pace pohtebni Ustav aohotovY k sympatickemu vytizeal nezbytitych j ednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou na g zasadou.

ED WA R D PACE Pohfebni Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS. 41

.W41400 0 ..0.....0.111*0

0

0

f

0

0

n Pharmac F. CERNO 8EK, ' RIDITEL

Pro po todli ditek.

McGee's detsky, Elixir je ptipravek pro menei poruchy zalivaciho Cistroji a taludku, povstaleho z pienespravne potravy nebo do6asneho prekyseleni laludku. Lahev McGee's Baby Elixir stoji pouze 35 centii. Old Corner Drug Store, (2) West, Texas.

1826 Leeland Ave., HOUSTON, TEXAS. ITpina zasoba lekarnickeho zbo2i. Jedine. 6eska lekarna, v Houstone.

Navetivte nas.

Telefon: Beacon 32100. onlow<PoW1.• ■•■.■■•■■.•••■,•■•■■,■••■•o•wat>o■o ■o ■••■1116

to ST.LOUIS and MEMPHIS Completely Air-Conditioned

Sunshine Special

The Texan

9:C0 am 12:30 pm 3:00 pm 3:05 pm 5:05 pm 4:00 pm 6:00 pm 7:00 am 7:00 am 8:30 am 11:30 am

The Texan

Lv. San Antonio Ar. Lv... Houston . .Ar. Lv.. Ft. Worth .Ar. Lv... Dallas Ar. Ar.. Memphis . Lv. Ar.. St. Louis . Lv.

Sunshine Special

4:30 pm 9:29 am 12:55 pm 7:55 am 10:15 am 7:00 am 9:30 am 7:05 pm 10:30 pm 2:00 pm 5:30 pm

For Rates, Reservations or Additional Information Communicate with C. W. OLIVE, District Pass. Agt. 1601 Kirby Bldg., Dallas, Texas

Ve stkedu, One 19. eervna 1940.

btrana 23.

Zivot jest y ee velmi siotita. A cely vtip bYt ei nebYt zaleti na tom, vyznat se v to matenici.

Ivan Olbracht.

..-..

as,

•

•,;

,..

.

CESKY FILM

"Kin " u potoka'/ Z. vesnickeho tivota dle romanu Karoliny Svetle. Film, poesie svatojanske n o c i v podmanivem ramci ptirodnich kris Ceskeho venkova a obyeejn jeho lidu. Ukazuje Jos. Vakit, zastupee Praga Film Co. SHINER, ye etvrtek 20. eerma, o 8 hodine weer.

CALDWELL, v patek 21. eervna, o 7 a o 9 hodimich.seZer. CAMERON, v nedeli 23. eervna, od 2 hodin odpol. do 11 veeer.

TEMPLE, v pondeli 24. eerma ,od 2 hod. odpoledne do 11 veeer.

TAYLOR, v iiterY 25. eervna, o 3 hod. odpol., o 7 a o 9 hod. weer.

WEST, ve stredu 26. eervna, o 2:30 hod. odpo1.. Zahatek veeer o 7:30 ho.

ENNIS, ve etvrtek 27. eervna, o 3 hod. odpol., o 7 a o 8:30 veeer.

BALLINGER, v pita 28. eervna, o 7 a o 9 hodinach veeer.

SEYMOUR, v nedeli 30. 'derma, o 6:30 hodinich weer.

KAUFMAN, v pondeli 1. Cervenee, o 8 hodinach veeer.

0,41•1104•111.1.01141

NASI STUDENTI PRACUJI I LETS.

Vzdor smutnYm zpravam, jet* denne dochazeji od spojenca a vzdor pomeram nejistYrn, jet asi budou nasledovati, o kterYch katdY piemYtli a uvatuje s tetkYm srdeem, piece proud tivota jde dale a my studenti zde na statni universite musime pracovati tak jak vtichni lido jinde museji konati svou povinnost. Za takovYch pomeril se ovtem tetko pracuje ,ale tet takove pomery maji nam vice net kdykoliv jindy pied tim ukazati ten pravY cil a to pravou cestu. Ten sink., kterYm mame smele jiti, jit by nam jednou mel bYti jasnYm. Meli bychom jednou pro Indy poznati, naSe sila a nspech jsou ve spojeni a to musime odlotiti male osobni malichernosti, nedorozumeni a malieke rozdily, jet Casto jsou tak maHoke, to vtbec nestoji za . povSimnuti, ale ktere my s nakmi egoistickYmi povahami tak zvetkme, to nam skuteene tkodi a znemotinuji pokrok k docileni cile, jent by nam vgem byl prospeAnYm. Chceme-li dokazati cokoliv utiteeneho pro celek, musime zapomenouti na sebe a pracovati pro v gechny. Musime budovati, pome.hati tern, kteti jsou nakmi vildci a nesmime pro rilzne osobni rozdily jim praci einiti obJejich price je tak jak tak velmi telka i bez na geho ztetovani . . . V patek, dne 14. eervna, vee'er zde Cesti studenti na statni universite ueinili krasnY zaeatek, kdyt se rozhodli obnoviti eeskST letni klub a tekli, ze chteji budovati a ne bourati. Bylo rozhodnuto, klub bude se jmenovati Letni Universitni teskY Klub. Ptedsedou zvolen Jesse Sktivanek z Ennis, mistopkedsedou Jiti Janda z HostYna, tajemnici a pokladni sleena Eleonora Drozdova z Taylor, zpravodajkpu pani Albina Kadankova z Corpus Christi, obrankyni Minnie Musilova ze Stanford a klubovnim poradc,em

Dr. Mieek, profesor Ceske keel na universite. Rozhodnuto konati schaze katdY druhY tYden. Klub se usnes1 zaditi prvni zabavni einnost v nedeli, dne 16. eervna, odpoledne vYletem do Barton Spring. Zde na universite mame vYbornou ptiletitost nauditi se neco o vzdelanosti eeskeho naroda, literatute a teei natich ptedka. Mame to povatovati za velikou dest, to zde mame samostatnY department destiny. Mame na to bSr ti hrdymi a men bychom se vti silou pkieiniti vyutitkovati takovou zlatou ptiletitost. To nati studenti vedi a do dopisu rodietim natich graduanta dali: "Zvlatte ny-

ni je nati mravni povinnosti pracovati pro rozvoj 'Ceske tea na universite, protiate ye stare vlasti je tato vtemotno pronasledovana a soustavne nieena." My nechceme dobrovolne v nati nove vlasti nati matetskou tee sami nieiti. Nat profesor oeske teal Dr. Ed. Mieek, je ochoten vti silou pracovati, jen nutno pro nej ziskati material, to je studenty a studentky. Ptieirime se o to, aby zde na podzim bylo mnoho studenta ,aby mei povzbuzeni pro svou praci. Z tech studentt stanou se jednou natl. S uptirnnym pozdravem panl Albina Lois Kadankova, ueitelka a nyni studentka v letni tkole.

Podekovani volicum okresu Fort Bend Pteji si zde co nejsrdeeneji podekovati za hlasy a podporu mi udelenou v moji kampani za okresniho navladniho okresu Fort Bend, a take podekovati katdemu jednotlivci za vAe, co jste za teelem meho zvoleni pro mne ueinili. Moji snahou bude, pracovati nennavne a pokusiti se bYti hoden devery ve mne kladene. enecle*e0

Vas vdednY,

Clyde B. Kennelly

■00■041111■04111.1.1■■■ •••••0•11111•04M,Nowo.10

POZVANI VSEM eLENtM A ttigrem S. P. J. S. T. K SLAVNOSTI it4DU NOVY TABOR CIS. 17, SPOLU S ft ADEM SVETLO EIS. 277 E. S. A.

ve etvrtek, dne 27. cervna

Do Houston a okoli!!!!

Zabavy

v jejich nove opravene a Vettene sini

Pokrok Houston

V NOVEM TABOIIE

41Ih Nfte uvedene orchestry hitt' budou tancechtiqm die nit sledujiciho potadu.—

PROGRAM: Berbecue a jina chutna jidla pc) celY den.

OeskY proslov — piedseda C. H. Chernosky AnglickY proslov — Hon. R. S. Bower Proslovy ptitomnYch kandidata Dime Box kapela vytti tkoly obstara hudbu Pivo a sodovka po celY den.

DNE 23. t ERVNA. — C. H. Cmajdalka & His Harmonizers Divadlo ve prospech Sdruieni Americkkch eechoslovilui v Texas.

DNE 30. CERVNA. J. R. Baca DNE 7. CERVENCE Syncopators DNE 14. eE'RVENCE Joe Zatopek DNE 21. eERVENSE Vine. Nesvadba DNE 28. t ERVENCE Rudy Zatopek DNE 4. SRPNA Syncopates

VEER TANEeNi ZABAVA pri hudbe

VSTUPNE: PA NI 40c — DA MY 25c

BURLESONIANS

O pohodli a obslouieni et. navitevniku bude naleilte postarano.

VSTUPNE K TANECNI ZABAVE: POI 40c — DAY 10e KatdY jest uctive zvan PO) LADAJICIM VIBOREM. e ■ . ( 1 ••• ■ ■111111041111m111111,041 I

11100.111.0•104,b0011141111111,010•

•■ •■■• ■■ •■• o ■OWNIIIINNill4N1111.111111.4wooMOINI•oisilro

4■041111141411111410

PORADATELE. Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458 Na dopteni se jest — 20th and North Main.

Strana 24.

VEST NIE

Caldweii, Texas.

Ctena reciakee:— Schtize S.A.O.T.- rn.finulou nedeli byla detne navkivena, byla, odbYV tomto sloupci uvetejnujeme seznam kandidatt v demokratickych primarketch v roku 1940, ktefi Z'adaji volide o hlas a laskavou podporu. vana v pane opravene smi tadu Svetlo a Navy Tabor v Novern Tabote. BazarovY vYbor podal zpravu, 0. H. CROSS OKRES MATAGORDA masovY vYbor podal zpravu, ze mu za kongresnika 11. distriktu.

FRANK CARR bylo slibeno hodne masa na barbeW. R. POAGE Za "Serif a. cue, tet hodne kuiat a krocant, tet 0 znovuzvoleni za kongresnika 11.

HARRIS MILNER nekolik ovci a prasat. 2ensky vYbor distriktu.

0 znovuzvoleni za "serif a. oznamil, ze bylo slibeno hodne dor-• L. J. gULAK td, tet hodne vY.g ivek a pokrYvek THOS. H. LEWIS na postal a jine tenske rueni prace. za kongresnika 9. distriktu Za okresniho soudce Bude peknY program, Caldwellska 13. senatorialni distrikt tkolni kapela bude vyhravat ve dne LUTHER ROBERTSON slu .,:1dajici se \ z okrest. McLennan, a veder bude hrati jinn kapela. Ikea"za okresniho komisate Falls, Limeston a Milan. nici budou farad. Beseda, prof. Ed. (4. precinkt o znovuzvoleni.)

KYLE VICK Mieek. Zpev bude tizen bratry SloHENRY H. eiHAL za senatora vaekem a Stefkou. TJpiny program Za komisate 4. precinktu. oznami tajemnik cdboeky pan touL. A. WOODS pal. za statniho Superintendenta vetejOKRES BELL Opet jsem dostala nekolik dolanYch instrukci. (o znovuzvoleni.)

W. F. (BILL) BURCHARD za statniho poslance (representa- rii pro pan! Hollubovou, aby tyto J. E. McDONALD dala tam, kam za dobre uzna. Pan! tive).

Za komisate zemedelstvi Anna Sobotikova na Frenttate, take (0 znovuzvoleni) jit stark pan!, ktera je na vYmenR. S. SAFLEY ku, mne dala dolar; pravila, ze by za distriktniho kierka OKRES McLENNAN: dala vice, kdyby mohia, neb meli po W. B. MOBLEY nekolik mkt tpatnou Urodu. Ja FRANK PONtiK .. za gerifa. okres. komisate 2. precinktu. jsem ji pravila, jen kdyby katdy JOHN W. DUNCAN dal dolar, to by se sal° hodne pe0 znovuzvoleni za gerifa. nez, ale nekdo nechce dati ani 25c, MONROE FISHER JIM D. McCLAIN ma vYmluvu, ze by to dostal Hitler.

Za serif a. za gerifa Pan! Siptakova, staienka 81 rolti/ JOHN R. BIGHAM stard, dala take dolar a slee. Sipza gerifa OKRES FT. BEND takova dala take dolar. Pan Emil (0 znovuzvoleni) O. D. MYERS Letikar dal jit po nekolikrate po za okresniho soudce dvou dolarech a ted' °pet dva dola0. W. WORD H. CECIL BAKER za smireiho soudce precinkt Cis. 5. ry, take zasilam $5.00.

Za okresniho navladniho Doufam, ze po natem bazaru bu(0 znovuzvoleni) CECIL BAKER deme opet pracovat, bychom nejaza okresniho navladniho ke taty sebraly pro betence; ted' se 0. A. EDWARDS sestry Cinni, by prate rueni dokonza okresniho kierka FRANK KUNZ 'ally do bazaru. za okresniho komisate 2. precinktu ELY GLASS Jest nas zde nekolik, co jsme roA. H. GRUNWALD za okres. distriktniho kierka. ku 1917 Wetly sweatry ,a doufam. za okresniho komisate ze budeme zas, bude-li toho tieba.

Precinkt 61slo 2.

OKRES BURLESON S pozdravem na vtechny etenate, J. A. FUCHS Marie Wondratova.

OKRES BRAZORIA Za okresniho odhaddiho a vYbereiDoutka: — Upozornuji, ze zde u ETHYL (CORRIGAN) KERR ho dani. nas v Caldwell chodi jistY mu g, kteo znvuzvoleni (0 znovuzvoleni) rY mluvi C'esky a hani nate viidce za okresniho poklaclnika.

REV. A. S. BROADDUS za okresniho odhadelho-vYberdiho a chvali Hitlera. Pra y!, te nate no viny a vticicove nemluvi pravdu, ale OKRES MILAM dani.

Hitler 2e je spravedlivY. Vime vtichBILL ALEX BONDS ni, ze je to let, ale mame mezi naZa odhadeiho a vYbereiho dani W. H. (BILL GIESENSCHLAG (0 znovuzvoleni) za okresniho komisate 2. precinktu mi lidi, kteti nic neatou a kdyt Ctou nevi co Ctou a takovi pak yeti co (0 znovuzvoleni` NELSON GREEN jim Tide z pâté kolony povidaji. Dejza kriminalniho distrikniho H. P. COBB te si pozor! Jsou to zradcove a chonavladniho.

Za gerifa. di do obchodil a tam kde se vice lid!

W. A. (BILL) MORRISON CLINT LEWIS JR. schazi. Nyni, kdy jiz je vfadou uza criminalniho distrikniho naza gerif a stanovena "Narodni Rada" Natiovladniho to znovuzvoleni) nal Council, doufam, ze takovi zradGREGG P. EASLEY ci budou dani tam, kam patti.

Za okresniho komisate 1 precinkt OKRES WHARTON Jo( FRANK LANGLOTZ A. H. REITZ Za rok v Praze. zaokresniho komisate precinkt 1. za Aerifa o znovuzvoleni.

"Pamatujet se, jak jsme se vloni T. W. (Buckshot) LANE R. R. PIVONKA o matejske pouti tlaeili v elektriza gerif a za okresniho komisate, 1. precinkt ce"?

(0 znovuzvoleni) "Pamatuji, a co ma bYt?" CLAUDE B. DILL "Letos ze tlaCime kodarek za eZa okresniho komisate precinkt lektrikou."

OKRES WILLIAMSON dislo 2.

W. C. STERN za okres. komisate precinkt Cis. 4.

OKRES AUSTIN (o znovuzvoleni) WELDON B. DAVIS Conroe Takadovna Carter Drug Co za okresniho navladniho OKRES HARRIS 41001216'4% DAN W. JACKSON E. E. REINECKFIt za kriminalniho distriktniho Za 'Serifa o znovuzvoleni navladniho.

ME,ZOW HUBERT RIND (0 znovuzvoleni) za gerifa.

OPTOMETRIST Nejvit§i souostrovi. — Nejvetglm1 Pfehlidka oei, ptiprava brYli OKRES VICTORIA souostravim na svete je filipinskY "PouNjte na g plan lehkYch R. A. (DICK) ROGAN archipelag, kterY ma 7083 ostrovt. splatek" za terifa o znovuzvoleni.

Nektere z techto ostrovu jsou obydC. 42743 303 Travis St. , 1 leny, mnohe vsak se nehodi pro EDW. C. THOMAS TEXAS HOUSTON, I di, pro sve nezdra.ve podnebi. za okresniho soudce

OZNAMENI KANDIDATU

Dr. Fred D.

dne 19. 6ervna 1940.

Ve

oznamovini

111037Qznainovatel TABU. na posllani, slabY na kcuteni, nechavam ho lacino, pouze 10 liber za $2.00; pak po 20c a 25c libru. Piste: Joseph Prochaska, (25-pd) Portland, Tenn.

Medi se hospodyne do 55 let.

Shatek neni vyloueen. Jsem sam a vlastnini farmu. Pike pod znaekou: Vestnik, West, "Tichy Domov", (25-pd).

Texas. ,Dtr-Pfijme se devee nebo l'ena prostfedniho veku, Ceske narodnosti, k vykonavani domaci prate a k vareni pro rodinu tri elenu, stale celorani misto. Mrs. Fred Wehring at Fairchild, Rt. 1, Richmond, Texas.

(25-c) 2147-, TABAK start', lehke druhy, prodavam za 10c, 15c a 20c lb.; cigaretov' 25c a 30c lb., nevyplacene. Vaclav Kratochvil, Portland, (23-28p.)

Tenn.

Na prodej kovarna se sedlinem. Mrs. J. T. Koebelen, Rosen(22-26pd). berg, Texas. , MALA KUEATKA: — Barred mr a White Rocks, Silver Laced Wyandattes, R. I. Reds, Buff a Black Minorcas, Bile, Buff, Hnede a Oerne Leghornky, Anconky a michane druhy. Vybrane "Sexed" slepi6ky a kohoutci. Z kvalitnich "bloodtested houfil. Piste si pro nas zvla§tni cennik. — VON MINDEN'S HATCHERY, Fayetteville, Texas.

(3-dz.) ice' PRODAM FARMU o 172Y2 akrech, anebo jednu a 161 akrech pti Elk Kterakoliv ma upine zatizeni, dobrST pozemek, dostatek vody i dteva. 0 dalSi informace hlaste se u: Mrs. Mary Kubitza, Rt. 5, Box 660A, (dz.)

Waco, Telefon 6888-W.

ZVOLTE

Burch Downman za vaieho DISTRIKTNtHO NAVLADN1H0

Okres Harris (Pol. Adv.)