Vestnik 1940 06 12

0 alriSlovansk4 Podpo Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under ROtNIK (VOL.) XXVIII.

the Act of Congress of August. 24th, 1922.

WEST, TEXAS. ye stiedu (Wednesday) 12. eervna (June) 1940.

tISLO 24.

DLCHOVNi POSLANI (ESKOSLOVENSKPHO NARODA. - ESKOSLOVENSK'ir nand, kterY da se narodem stfedni velikosti, proC nazvati vozoval zdravou socialni politiku, k nit se svet po valce bude vracet, at provedeni jistych Uprav politickYch i spoleeenskych to,dil stane se nezbytnosti. Republika eeskoslovenska byla vzorem spravedliveho statu, kterST vedi svoji politiku na zaklade potieb vgech vrsteV sveho lidu.

Jaka. je :aloha takoveho naroda stf•edni yelikosti? Evrcica, verna idedham demokracie a mezinarodni spra-vedlnesti, ztratila padem Oeskeslovensiza 40 divisi nejlep giho vojska. Sila eeskoslovenskeho naroda, v gak nespoeivala a nespodiva v armade, nYbr g v statcich duchovnich. Male narody vcjensky se nemohou postaviti proti narodum velkYm, jak bylo mnohokrate v poslednich dnech prokazano. eeskosiovms14- narod ma hlavne poslani duchovni a kulturni ve smyslu idealt MasarykovYch. Mr:13i byli hiavnim problemem eeskoslovenskeho naroda, s nimt Masaryk, kter3i. byl 50 let pied svou dobou, hleciel se vypota.clat ve smyslu svYch. idealit humanitnich. Nemcum v rspl:Iblice se mel'ilo spravedlive. Masaryk i\okl: "Tai:ova Evropa, jaka je, nezustane.

At dojde k reformaci, narod na g musi stall eistS7, aby cel;',7 svet mel k /Amu Uctu."

Pa 'Iiniclio've ne:Lci.atele na geho naroda fikali: "To nebude Ella hora, to neb-ade 300 let spanku, to bude — konec." Proto take mnozi nagi lido byli toho nazoru, tie Masaryk svou tzkostilvou spravedlnosti wadi Nemctim nevedzm. ky tune chybil. Stejni lide meli za to, te pojeti na z.li zahranieni politiky nebylo spravne, kdyt narod ni,h3.o. stal v cele Evrope sam. Byly to veru tehdy zoufale chvile. Za nekolik mesicti se ale ukazalo, to nejlepe ze v gech videl Masaryl:.

Pied Mnichovem vlivem nepratelske propagandy (2skosic7.7ensko vyhlitielo jaka L ye nebezpeei evroi)skeho miru. Soudilo se, to sta.& je hoditi pros palubu a bude pokoj. "Fodrobte se!" rad.ill \,:. :711eiyai.. Radii tak. i Roosevelt. Kde kdo, radii 1: dohode s Neinci, as techo ye jedini ve svete vCdeli, jalr. t je prava podstata dohody s nacisty. )::',2:1 Lai yea. co mag, takova je s nami "dchoda".

Za mLo rri6s.lea se situace pronikave zmtniia. Nam. "Polotte hlavu na gpalek a Evrolea buc7e. mitt mir." Nemfiteme viniti lid toho 1:torek.o zepadniho naroda za skutky svYch vlad. Oeskcslovensko svflj fikol v krisi vykonalo pocti've. jsouc ochotno proliti i svou krev. Padlo Cestne. Ostatni podrobeni natOdoye si v.513"ak z value east: upletli svtlj osud sami.

Pied dvema roky byla v Evrope jen jedna "derovce" (deskoslovensko) a dnes die nacisticke propagandy jsou tam veskrze "eerne ovce" a "bilYm berankem" je jen Hitler. Dnes take na vee eeskoslovenskou svet pohlitia. jinak.

Svetova situace je zamotana a prumernY:Oovek si o ni mate tetko 'ueiniti pravS7 poje.rn.

Propnarrla *.nody,.pravdy tetko se clop4.+

Dr.'O. Chyle. rati. Naciste zneutivaji daru lidske fedi. Vime tolik, te svetova valka byla meznikem v dejinach lidstva a te je to v gdy nejaka katastrofa, jet pfoimeje lidstvo k rychlej gimu krokU k spravedlivej gimu uspotadani tivota.

Zapadni demokracie zustaly v gak i po svetove valce demokraciemi formalnimi bez napine socialni a hospoddiske. Nevykizene socialni a hospoddiske otazky staly se pak pfidinou neklidu, kterY vrcholil prave ye chvili, kdy Nemecko se horedne piipravovalo k nove valce. Hospodaiska krise v Americe pti gla take jako dusledek svetove valky pies velkou na gi hospoddiskou silu a nejvetgi svobodu politickou. Hospodaiske otazky musi bYti tegeny vidy tak, aby to vyhovovalo nej girgim yrstvam obyvatelstva, zejmena lidu pracujiciho.

Kdyby naciste podrobili si evropske zeme hospodatsky, Amerika nemohla by s nimi obchodovati jinak net za nacistickYch podminek, jet by znadily nagi hospoddiskou zkazu. Proto Evrope mela by bYti poskytnuta ve gkera hospodatska a mravni pomoc.

Urve-li Hitler Patit a Anglii, bude situace velmi vaina, ale na konec to /*meek° piece jenom prohraje, protote anglo-saskY svet se spoji k porateni gileneho nacistickeho planu o uvrteni Evropy o etyti tisice let nazpet. Tento plan prase pro svoji nehoriznost a blitznivost je odsouzen k zhrouceni a za nekolik let svet se bude divit, te mohl vfibec vyvstati a te se mohlo diti to, co se deje dnes Nesmime se divati situaci dernSrmi brYlemi. Za svetove valky bylo to kolikrate horgi.

Wind gli od viterstvi k viterstvi a piece ty posledni bitvy prohrali.

Mezinarodni politika dnes je politikou jemneho napalovani, proto take nemuteme pronesti ureity soud o Rusku. Politika Mussoliniho sleduje machiavellevske smernice a na nepoctivou politiku se na konec vtdycky doplaci. Jen kolektivni bezpeenost mute zajistiti svetu mir a svet pa te•o valce vrati se zbotne k tenevskemu programu nove spolednosti narodil, jak jej hlasal Beneg.

Musime jiti s tim, kdo jde proti Hitlerovi, tedy s Anglii a Francii. Narod doma protiva Go1gotu a do novin dostane se jenom zlomek zprily o tom straglivem utrpeni natich brat •i a sester doma. Tisice na gich lidi bylo ubito, tisice jich Api v koncentraenich taborech, kde jsou mueeni, milion jich ()trod v Nemecku. Jsou v Oechach a na Morave tak stra glive pomery, matky se boji pustit sve dcery na ulici.

Hrozili nam: "Tietinu vas zahubime, tietinu vyteneme a tietinu ponemoime." Nabehy k tomu eini, ale nedobehnou. Vlast se modli, aby deskoslovenska Amerika nezapomnela na narod doma, kterY je dnes tak jednotnY, jako nikdy pied tim.

Nikdy nebyla situace na geho naroda a s nim cele bile civilisace tak vatna, jako dnes. Vyhraje-li hnedY kohout, bude konec. Neni ani jedine rodiny ye vlasti, aby na ni nacistickS, tyran nevatah1 sve ruky.

Ltd dest$ \talc vi, te svoinda 1143k4 zady,

nebyla na trvalo potlaeena oim hloubeji byla zatlaeena, sim slavneji vstala. Duch pracuje pomaleji net med. , za to vgak jisteji. Myglenka playa, spravedlnosti a lasky na konec zvitezi.

Narod doma nema nikoho net eeskou Ameriku. 0 ni opira v gechny svoje nadeje ve svem zoufalem postaveni mudeneho lidu. Zklamat tento narod v jeho nadejich bylo by hfichem, kterY na vgechny dny nageho tivota zatitil by nage svedomi jako tetkY balvan.

KatdY konej svoji povinnost ATM narodu mu v teto tetke chvili! KatclY bud' Menem S.A. O.T. Musime se stati jednim mohutnYin telesem jako apogtolove nagi svate a spravedlive fed a pracovati v gemi silami a prostiedky pro vzkiiseni socialne spravedlive republiky Tomage Masaryka.

Vetim nezlomne, te nad hradeanskYm tamkern, kde nyni na potupu a poniteni naroda deskoslovenskeho nadYma, se zlovestnY prapor ktedovite pokrouceneho kiite nacistickeho, zavlaje v dobe dohledne zase prapor svobody na znameni viterstvi spravedlive veci naroda nageho a bile civilisace nad hneclYm jedem z Berlina. K tomu dopomotme vernosti americkema 'praporu hvezdnatemu, kterY je symbolem tech idealft, pro net vast na ge byla zdeptana a zmueena. A pti tom nezustarime hlu gi k tomu hlasu nezmerne bolesti mueeneh onaroda v rodne zemi, kterY ye svYch nejtetgich dobach nachazi potechu jenom ve vire v Amerikh, jit zajiste nezklameme!

Italie vypove...e a valku Francii a Anglii.

V take chvili stra gnehe naporu nacistickYch hord na Francii, neivetti to a nejstra g se bojuje o-neji'crakyvhistorldva,ky bilou civilisaci — Italie zakeine vpadla Spojencum v zad, vypovedev gi jim valku.

Spcjenci projevili cchotu vyjednavati s Italii jejich rozumnych potadavcich a prostiednictvim presidenta Roosevelta zaji gt'ovali ji, v pfipade viterstvi, rovnopravne misto pri mirove konferenci, net velikagstvim posedlY Duce navrhy odmitnul, protote slibil zloduchu Hitlerovi pomoc ye chvili rozhodne. * * Premier Francie Paul Renauld mluvil rozhlasent k celemu svetn v pond'ell v 12:45 P. M. a raznYmi slovy odsoudil padougtvi Italie (lune-. nove blizke obyvatelstvem s lidem Fronde), zatratil prodajnost fa gismu, vyzvedl pohotovost Francie, celiti Talianilm-banditiim, kte-• ii ve svetove valce byli Spojencinn vlastne piiCeti, protote ye valednem poli udineni zba- • tegi v rakouske armade piipravili Itapiedem zajigtenk viteznY ader na tete Piave Taliani pies jejich piisloveenou ehva-stavost ukazali se zhabelei

VIRISTNIK

etre= I. itrsit nalety na nemecka mesta_zptsobily N velky odes moralky nerneckeho lidu. Do tvycarskeho mesta Bern dochazeji zpravy z neutralnich diplomatickYch kruhil v Nemecku shoduji se v torn, ie kdy Nemecko nevyhraje valku toto leto, nemOZe vydriet druhou valednou zimu, jeliko2 nemecka vetejnost si s hrtzou zahni uvedomovat stra give ztraty a Zivotech a materialu, a take nasledkem rozkladu moralky vetejnosti, zpusobeneho hroznYmi kodami britskYmi nalety. Tito informatoti, kteti nemaji vilbec Zadneho zajmu na rortliovani nejake propagandy, sdeluji, geskody zpiisobene nedivnYmi britskYmi nalety na severonemecka a porynska mesta jsou momo jakoukoliv ptedsta.vu. Nejen skladi gte munice, ale zisobarny benzinu a nafty, komunikadni centra, byly tak dokonale znieeny pumami, Ze nemecka policie zakazuje lidem vstup do velkYch oblasti mnoha 'nest, aby jim zabranila pohled na zptsoben eAkody. Av'Sak, i tak nalety a pfedstava zpilsobenYch 'Skod mely ug van vliv na moralku obyvatelstva v techto tzzemich. Nesdetne vlaky pine ranenYch projitdeji nemeckYm iizemim do Rakouska, do desko-mora yskeho protektoratu a dokonce do Polska, aby nemecka obyvatelstvo si z podtu zranenYch neuvedomilo obrovske ztraty Nenict na front y. Jenom za je din' den minuleho tYdne projelo Hamburkem petadvacet dlouhYch vlakt se zranenYmi. * * Na cestu "dobre yule a ptatelstvi" byl v minul'ch dnech vysian do JiZni Ameriky ktiinik "Quincy", majici nosnost 10,000 tun. Na lodi jsou dye letadla bitevni. Lod' udini prvni zastivku v Rio de Janeiro. Odekava se, ie bude pokradovati v plavbe do Montevideo, ye kterem jsou oznameny povellive nepokoje vladou republiky uruguayske, ktere vyvolali naziste. Uruguaysky president Alfredo Baldomir poslal v poslednich dnech Zadost zakonodarnemu sboru o zmenu zakona, kterYm se iidi privomoc zikonodarny. Byla oznamena zpravy, die ktere se odekavalo poslati do JiZni Ameriky tti bitevnice, New York, Texas a Arkansas, kdy se vydala na cestu lod' Quincy, bylo oznameno, jrnenovane lode neodpluji.

Pkevlada domnenka, ge kongres se odrodi 1. dervence. Jsou v§ak z mnoha stran proni§eny ladosti, aby kongres SpojenYch Stitt distal zasedati vzhledem k vzriistajicim obavam, tato zeme muze bYti strZena do valky. Pravi se, ge president Zadal demokraticke vudce, aby hledeli odroditi kongres brzy. Viidcove obou politickYch stran jsou toho nahledu, aby kongres ✓ ptitomne krisi setrval v zasedini. Senator Wheeler, demokrat z Montany, prohlasil: "Jestiig e tento narod ma, b'ti podniknut ttok a je-li to pravdepodobno, pak americkY lid mel by o torn bYti uvedomen. Propaganda, jejimi teelem je strhnouti Spojene Stity do valky, mela by bYti zastavena. AmerickY lid mel by dati na jevo presidentovi a kongresu, ge nechce jiti do valky, nehledic k tomu, jak rozhoteene city milteme chovati k Hitlerovi. Zda se mi nutn'm, kongres Spoj. Stitt ma zustati v zasedani."

NemilosrdnY boj se rozvinul, kdy nazistieti vojaci topili se v tmele zaplave jako krysy. Nemecko vojsko, ktere nebylo vice chraneno valem teZkYch tankt, pokoi geld se marne — v opetrovnYch vinach — ptebroditi zavodnenY pas.

Ti, kteil nebyli pokoseni vraiednou palbou, klopYtali po pas ye vode, v niZ mrtvi a zraneni mizeli jako v bezedne propasti. Vybuchujici Ampnely pfisobily gajzery, ktere menily vodu v bahnitou a krvavou kagi samotneho satanoAe. TakovY byl obrazek oblehani Dunkirku, naertnuty podle zprav, dochazejicich do hlavniho mesta Paiiie, ktere v napeti odekiva, dal gi tah Nemecka — bud' proti Pai i i, nebo proti Anglii, pouhYch 22 mil za anglickym prOplavem. Mote, jeho hraze v okoli Dunkirku byly otevieny, aby kolem mesta byla vytvotena ochranna pasma, vytvotilo barieru jako kolem sttedovekYch hradt. Pies 1000 spojeneckYch valednYch lodi bralo tdast na valednYch operacich a pies 200 go transportnich lodi — od velkYch parnikt mala plavidla ptevaielo v deft' pum a kap-

a

nebl

spNeneeloi vojsko pies prepiav do Ang/le.

Od stitedy do stfedy.

Washington. — Kongres schvalil, aby statni department upozornil Hitlera, ge Spoj. Staty nedovoli pteneseni vlastnictvi zapadni Indie a gadne fine drgavy v oblasti americkYch republik, na Nemecko, aneb kteroukoliv jinou evropskou zemi. Americke zeme jsou a zustanou jen pro Ameridany, drtiavy pak nesmi bit pteneseny na jinou zem neti, ktera je dosud vlastnila.

Albany, N. Y. — Guverner Herbert Lehman povolal 500 vojaku narodni gardy, aby hlidal zbrojnice, arsenaly a tabory narodni gardy a jinY vladni majetek. Toto opatteni je povatovano jen jako ochrana proti jakekoliv mognosti.

Guverner naridil, ge od nynej gka nebude mo g gadnYm jinYm fieeltim-nopuhvatizbrojnck nez k vojenskym. Rozkaz tYka se 74 zrojnic ye state a zakazuje pou givati jich pro tance, schnze, vYstavy a pod. * * LondYn. — Ministerstvo produkce aeroplant natidilo zastupcum ye SpojenYch Statech, aby "pine vygettili nedavne tvrzeni Henry Forda, ge mfige do gest //lesion ptivesti vYrobu na takovou vygi, ge bude motino vyrabeti 1,000 aeroplann denne a uvagovali o jeho n'avrzich ye spojeni s dodavkou aeroplane pro Anglii." Sir Archibald Sinclair, ministr letectva, prohlasil v poslanecke snemovne, 'tie "organisace letectva a vycvik letct byly roz giteny takovou merou, aby vyhovely vgem pogadavkiim." Dale pravil, nevi o Zadnem ujednani, die nehog "Anglie nema bombovati vojenske objekty v Nemecku dokud Nemci nebudou bmbovati nas." Dodal, ge anglieti letci podnikli ji g celou tadu fispegnYch lett na Nemecko. Wbor pro narodni vydaje vznesl Zalobu, Ze organisace ministerstva letectva "jevi slabiny v konstrukci" a `ze ti, kdo jsou zodpovedni za jeho roz giteni, chyby." * * BritskY premier Winston Churchill sdelil v uteri min. tYdne doini snemovne v LondYne v jedne z nejpozoruhodnej gich •eei v ptitomne valce, ge 335,000 vojakfi spojenct bylo zachra,nen° z Flander. Skoro 1,000 lodi v gech druhil podilelo se na teto evakuaci, ktera byla einem piimo hrdinskYm. Britske ztraty ve Flandrech udal na 30,000 v zabitYch, zranenYch a politegovanYch. (Nemecko veleni stejneho dne silo dobyti Dunkiku (Dunkerque) a tvrdilo, ye flanderske !Dave zajato bylo 330,000 Britt a Francouz0). Churchill doznal, ge velke zasoby vojenske, zahrnuje v to 1,000 del a vegkere transportni zatizeni, jako g i obrnend auta, bylo nutno ponechati na vyklizenem uzemi, arcit' potkozene tak, aby z nich neptitel nemel okamtiteho ugitku. "Vgechny kanalove ptistavy jsou nyni v rukou neptitele, kterY, jak slygime, ma v zameru vpadnouti na britske ostrovy," pravil Churchill. "I kdyby v gak Hitler podrobil si veal east Britanie, povedeme boj dal at do doby, kdy novY svet s vegkerou svou silou a moci pkispecha k zachrane sveta stareho."

President Roosevelt pog adal kongres, aby zvYgil naklady na narodni obranu ptibli gne na 5 bilionn dolarn, ponevad g hrozi nebezpeei, tie jine kontinenty mimo Evropu budou str geny do valky. V mimotadnem poselstvi zaslanem do kongresu president rovne g gadal, aby mu byla dana pravomoc povolati do aktivni slu gby oddily narodni gardy, stane-li se to nutnYm na udrgovani neutrality a narodni obrany. Kdyby tato pravomoc byla mu udelena, mohl by povolati do aktivni shiny to g reservni personal. Podle nynej giho zakona narodni garda flan ge byti povolana do slu gby jedine se souhlasem statnich guvernert. President pravil, ge v tech kritickYch dnech, ktere jsou pied nami, vgechny kontinenty sveta, veetne severoamericke pevniny, mohou bYti strgeny do zapasu, kterY nyni miff, v Evrope. President Roosevelt neureil gadnou sumu, jig poklada za nutnou pro program narodni obrany. Podrobnosti budou dany kongresu jeho vojen,skYmi a namoinimi specialisty.

Avlak pravil, ge bude to stati mnoho penez —

Mad pies 1 Won dolar0.

e sttedu, dne 12. eervna 1940.

— Vgechny italske lodi na moki dostaly rozkaz, aby lined vypluly do nejbli ggioh neutralnich pkistavn a tam znstaly. * * Londyn, 3. eervna. — Nemecko od 20. kvetna ztratilo od 2,500 do 2,700 valeenYch letadel, jak se dnes odhaduje v britskYch autoritativnich kruzich. 0 dal gich 500 letadlech nazistai je domnenka, ge byla va gne po gkozena. Tim nemecka letecka, pkevaha byla znaene oslabena. * * Patiti. Polgti, ee gti a belgieti letci, jsouce podporovani letectvem francouzskYm, neptestavaji fitoeiti na silnice, geleznice, kanaly a Joky v Belgii, ktere nyni kontroluji Nemci. Tyto fitoky jsou vedeny za tim fieelem, aby se na zistilm znesnadnilo nebo docela znemo gnilo dodavani zasob jejich ptedvojtm, dale zamezila koncentrace nazistickeho vojska a vtlbec dovageni vgech zasob pro armadu. * Patig. — Nemecko spolehani na zastra geni jako nejneinnej gi zbrafi bylo potvrzeno ye zpra,-. ye, v niti se lici zku genost jednoho francouzskeho oddilu tankfi. Dostaly se nahle proti obrovskim nemeckYm tankfun, jejichti rychlost zdala se bYti velmi velka. Francouzi v gak podstoupili boj a vy gli z neho jako vitezi. Pit prohlidce rozbitYch nerneckYch tanks shledalo se, ge jsou to stroje prosttedni velikosti, kamuflaZovane plechem, aby se zdalo, ge jsou ohromne velike. * * Praha. — Na svatek Nanebevstoupeni Pane zemtel v Ceskych Budejovicich biskup dr. gimon Barta, kterY fidil jihoeeskou diecesi 20 let. Byl sam synem deskeho jihu. Narodil se v 2imuticich u TYna nad Vltavou r. 1864, bohoslovecka studia vykonal v Rime, kde byl r. 1889 vysvecen i na kneze Po kratkem pusobeni v Sedici u Blatne byl povolan za profesora bohoslovi do deskobudejovickeho seminate a r. 1893 byl jmenovan profesorem nabo genstvi na gymnasiu v Pellatimove. Po 15 letech se vratil na gymnasium do O. Budejovic, kde pilsobil do konce r. 1920, kdy byl jmenovan pape gem Benediktena XV. budejovickYm biskupem. * * Nemeeti letci pou givaji novYch bomb, ztugenYch kongretem pit ntocich na leti gte. VYbug -niajevcmntoejadru,kte misno v pravidelnem ocelovern obalu. Seznalo se, ge obyeejne bomby pnsobi pouze malou gkodu na letigt, prototie vybuchuji taktka na samem povrchu a nevythavaji hlubokoil diru. Konkretova bomba je teti gi, pronikne hloubeji do zeme a vytrhava, velkou diru. Ve snaze oklamati francouzske letce, kteti podnikaji nalety za nemecka. linie, Nemci staveji klamna mesta, ktera ye skuteenosti nejsou nieim jinYm ne g vzory svetla v otevtenem kraji. Zdaji se podobati mestum, legicim v dalece nekolika mil. * * Depege Havasovy telegraficke kancelate z Komarna v Uhrach sdeluje, 'tie podle zpravy tam dogle byl Hermann Frank, protektoratni statni tajemnik v Praze a tyran lidu eeskeho, povolin do Nernecka k "vojenske slutibe". Tvrdi se, ge pkidinou tohoto odvolani byly stale jeho sport' s tigskym protektorem Neurathem. Pochybuje se ale, 'tie poslan bude na frontu. Spi ge nalezeno bude pro hello pohodlne misteeko za vetrem v nekterem nemeckem ui ado. Soudi se, ge z tech byl odvolan hlavne proto, aby se zastavil vzrustajici vnittni odboj deskeho lidu, ktery Franka povaguje za Uhlavniho sveho neptitele. * * Korespondent chicagske Tribuny, Louis P. Lochner kabeluje z fronty nemecka armady nasledujici zpravu. — Tato valka zavinila nejtragietej gi stehovani v historii. Neni nic galostnejgiho neg pohled na nekoneene proudy lidske bidy, ktere jsem potkaval v severni Francii a Belgii. Smrt a stradani jsou dosti zle u muff/ v stejnokrojich, ale statisice gen, 'deti a starYch mugn, plougicich se po silnicich, jimg nemilosrdne slunce pra gi do tvati nebo zad, nema, vYberu, pokud se tkne jejich role v teto valce.

Vojska postupuji tak rychle, ge temto begenneni mog no, aby udinili si ve svem chvatu rozumnY vYber veci, je g si chti sebou vziti. Ani nevedeli, kdyg se vydavali na cestu, ge musi byti stale na ceste, stale ustupovati ze severnt Frag eie a Belgie, dale a dale na jib.

Vykaz stavu majetku Jednoty.

Cteni bratii a sestry:K rail ugetteni dasu na pti gtim sjezdu nagi S. P. J. S. T., a take proto, ze mnohY na g Glen zajiste se bude zajimati o tuto zaletitost a bude bedlive studovati tyto frety, podavam zde podrobnY vYkaz stavu majetku od easu udele.ni pujeky. Uvetejfiuji tento vYkaz die okresu, prvne ty okresy, kde Jednota vlastni nejvice farem, a zaeiname s okresem Atascosa. Ptigti okres bude Bell. Zprava neni, jak si pine uvedomuji, tak p.odrobna, jak by si ji nekteti ni ptali. Vim, te by melo bYti oznameno kolik balikii baviny a kolik kukutice a jinYch plodin.

Jest to z velke east tim, ze nemame at do roku 1939 podrobne fray od na gich spravcil farem. Tyto byly podany podrobne z okresu Bell, kde jest spravcem majetku Jednoty bratr J. J. Mikeska, za 1938 a 1939 a z okresu Atascosa, kde byl prvni rok spravcem bratr Tom Ventrdek, za 1939, a jsou zde uloteny pro nag freetni vYbor. Ale, te zahrnuji renty odevzdane ag v 1940, nepodavam je podrobne. Toto bude ptigto zmeneno.

MAJETEK OSLO 1. - 200 akni v okresu Atascosa: Pfddka udelana dne 21. imora 1925. $6,000.00 Obnos 741.00 NezaplacenY trok 164.76 Nezaplacene dane as Vydani (neni poznadeno za 150.00 za ptidelani pole) Celkem v majetku Majetek pke yzat 7. kvetna 1929.

Vykaz piijmii a vydani: 1933: Najemne Vydani: $43.20 Dane 7.23 celkem Pojigteni feisty vSrtetek 1934: Najemne Vydani: Dane Kolky Smlouva Pojigteni Pojigteni Pojigteni Pojigteni feisty vSite2ek 1935: Najemne Vydani: Pojigteni Dane 6istS' vYtetek 1936: Najemne Vyclani: Pojigteni Pojigteni Pojigteni 6istST

$7,055.76

$157,96 50,43 $107.53 $190.08

43.92 10.00 1.42 6.45 4.55 2.40 13.31 celkem

82.05 $108.03 $250.00

.13 43.43 celkem

43.57

$250.00

vYtetek

1937: Najemne Vydani: $ 3.39 Cestovne 2.56 Pojigteni .81 Poj igteni 8.44 Cestovne 6.69 Komigne spravci Pravni, abstrakt a kolky pti prodeji 23.60 Pojigteni .59 celkem

1.30 $248.70 $ 66.91

46.08

vYtetek $ 20.83 Dne 6. prosince 1937 prodano 100 akril tohoto majetku s budovami za $3,000.00 a splaceno bylo na tento obnos $50.00 z najemneho ria 째lei dne 16, 6ervna 1939 a zbSr vajleieh 100 eistSr

akrii bylo proclano na kupni smlouvu za $2,250.00, na cot bylo splaceno $99.75 z najemneho za olej 16. dervna 1939. Komi gne vyplaceno $71.00.

Vykaz prijmu a vydani pokraeuje: 1938: $61.10 Najemne (z 1937) Vydani: $ 6.11 Komigne spravci 4.00 Majetkove papiry 41.25 Dane (za 1937) 1.87 Cestovne 1.25 Cestovne Dane na 100 akrii 70.65 prod. na smlouvu 19.17 celkem Ztrata 1939: Bent za olej Rent za 1939 jako splatka na majetek prodanY na smlouvu

$ 9.55

Celkem Vydini: $ 3.32 Cestovne, odhad Dane na 100 akril prod. na smlouvu 21.04 1.00 celkem Za zrugeni smlouvy

$ 71.04

Cestovne Opravy KomiSne Pojigteni Pojigteni Pojigteni Pojigteni Dane, gkolni Komigne Dan, okresni, Pojigteni

$ 50.00 21.04

Celkem Vydani: Komigne Pojigteni Komigne Pojigteni Cestovne Pojigteni Cestovne Dane, okresni Komigne Spravky, prohloubeni studny Dane, gkolni Cestovne Pravni Pojigteni

25.36 $ 45.68

eisteho scosa.

Piljdka udelana 27. list. 1925.

Obnos NezaplacenY irrok Celkem v majetku Majetek ptevzat '7. kvetna 1929. irkkaz piijmil a vydani: 1933: Rent Vydatai: Dane, okresni 1932 $ 30.94 Dane gkolni 1933 29.39 Dane okresni 1933 28.50 25.00 Spravky 4.43 celkem Pojigteni Schodek 1934: Rent Vydani: Dane Smlouva renty Pojigteni

$6,000.00 875.43 $6,875.43

118..26

$ 44.99

28.70 $ 16.29

ZbSrva eisteho 1935: Rent Vladni eek

$167.51 15.40 $182.91 Vydani:

Pojigteni Dane okresni Dane gkolni Spravky Komigne spravci Komigne spravci Pojigteni

$ 7.67 39.41 24.46 7.49 13.25 1.54 .65 celkem

Celkem 1937: Rent OlejovY ptijem Celkem

$ 70.70 $ 50.47 95.35 21.61 45.15 60.40 21.13 69.52

5.04 .81 2.16 .95 1.87 1.16 1.25 20.38 20.67 274.49 24.44 4.20 1.00 1.25 celkem

$363.63 1,a11:4.-vtd

359.67 $ 3.96

6istS, vYtelek 1939: OlejovY najem OlejovY najem Rent OlejovY najem Vladni eek Vladni eek Rent z pastvy Rent

Celkem.

Vydani: Spravky Cestovne Dane za rok 1928 (ano, devatenactdyacetosm) Pojigteni Odhad Spravky Spravky Pojigteni Pojigteni Dane, gkolni Dane .okresni Pojigteni Komigne

$ 45.35 45.15 29.17 44.63 10.94 23.44 10.00 11.00 $169.68 $15.85 2.50 41.61 1.39 3.32 15.25 3.00 1.21 1.39 22.98 24.20 1.30 12.99 celkem

146.99

04.47 6istSr

1936: Rent Vydani: Pojigteni Pojitteni Spravka Spravka Komigne Komigne Komigne Dane gkolni Dane okresni Pojigteni

123.08

$ 50.00

$ 68.26

$25.43 .71 2.56 celkem

$ 3.39 52.46 2.62 1.29 .75 .75 1.21 25.71 14.84 18.25 1.81 celkem

OistY vYtetek 1938: Rent Olejovy najem Vladni eek OlejovY najem Rent Vladni eek Rent

MAJETEK OSLO 2. - 181 akr v okresu Ata-

Celkem

$108.08

.34 .68 .28 celkem

Btrana

TiiST3ItZ

Ve stfeclu, (hie 12. e-ervna 1940.

$227.79

vktelek

MAJETEK OSLO 3. - 226 akrii v okresu A-

tascosa.

Maim ueinena 1. eervence 1926.

Obnos NezaplacenY firok

$ 1.13 1.49 1.00 1.04 16.70 1.55 4.52 18.04 23.15 1.40 $ 70.02 $148.43 45.35 $193.78

$ 22.69

Celkem Majetek vyvlastnen 5. zati. 1929.

Vykaz pkijmik a vyclimi: 1933: Rent Vydani: Dane $ 28.24 Opravy 125.00 Pojigteni 6.33 celkem Ztrdta

$8,000.00 1,428.24 $9,428.24

$ 50.00

159.57 $109.57

Strana 4.

VIISTNiK

1934: Rent ✓ydani: Dane, asi okresni $31.73 Smlouva 1.42 Paji.eteni.

2.42 Dane, asi gkolni 30.00 celkem

$129.37

65.57

ZloSrva distal° 1935: Rent Rent eek

$ 73.80

Ceikem VydarH: Dane, gkolni.

Dane, asi okresni Oprava Komigne spravci Kornigne spraNci Spravky

$227.20

$ 44.27 138.65 44.28

$30.00 49.06 6.64 18.29 4.43 9.89 celkem

Prodelano

119.61 $107.59

Celkem Vydani: Pojilteni.

Oprava Kornine spravci Opravy Poj ikeni KorrnIne spraci Dane, *Skolni KomiSne spraci Dane, okresni Po j igteni.

$193.57

$ 12.51 164.24 16.82

tisty. vYtelek 1937: Vladni eek ✓ladni eek Rent Celkem Vydani: $ 3.39 Cestovne 2.00 Pojigteni Komgne na vladni 7.72 eeky spravci 1.93 PojiSteni 14.33 Komigne z rentu 2.75 Spravky 29.26 Dane, Akolni.

26.72 Dane, okresni 2.84 celkem Pojikeni

6isteho zbYva. 1938: Rent Rent Vladni eek Vladni eek

Vydani: Poj iSteni $-.85 KomiLne, vle.d. oek 2.98 Poj gteni 1.00 Cestovne 1.87 Poji6t'eni 1.22 Cestovne 1.25 Dan 39.60 Komigne z rentu 6.50 Cestovne 4.21 Pojitteni 1.32 celkem

238.32 $ 88.32

MAJETEK OSLO 4. - 200 akru v okresu A-

ZbSrva eisteho 1936: Vladni 'eek Rent ✓ladni eek

$ 5.37 2.52 1.26 5.45, 1.89 16.22 28.50 1.68 28.91 2.76 celkem

Vydani: Dane, okr. za r. 1928 (clevatenact dvacet osm) $65.50 PojiSteni 1.36 Odhad 3.22 Spravka vetkaku 45.00 Spravka a barveni 36.50 Spravka, (Stetka) 4.00 Spravka 3.38 PojiSteni 1.18 PojiSteni.

1.36 Dane, Skolni.

25.80 Dane, okresni 34.65 Pojittenj.

1.27 KomiSne spravci 15.00 celkem

Ve stCedu, dne 12. eervna 1940.

122.56 $ 71.01 $ 31.44 45.83 143.42 $220.69

93.24 $127.45 $ 50.00 25.00 67.96 6.72

Celkem Vydani: Komi:Sne z rentu $ 7.50 spravci 25.00 Spravky .89 PojiSteni.

Komigne spravci a 6.79 vladniho celku .93 Po j fateni 1.87 Cestovne 1.13 Pojfateni.

1.25 Oestovne 29.18 Dane, okresni 30.00 Dane, gkolni 4.20 Cestovne 1.22 celkem Pojfateni.

$149.68

isteho zloSrva 1939: Rent . ..........

$ 39.72

tascosa. ladjaka udelana 27. kijna 1926.

Obnos NezaplacenY Urok Celkem Majetek vyvlastnen 5. zati 1929.

VSTkaz piljmii a vyclani: 1933: Rent Vydani: Dari okresni $30.00 celkem eisteho zbkva, 1934: Rent Vydani Dane $45.65 PojiSteni.

2.40 celkem Prodelano 1935: Rent (za 1934) Rent Rent Vladni eek

$9,228.24

Celkem Vydani: Dane $ 43.07 Spravky 26.51 KomiSne z rentu 44.06 Komgne z vlade eeku 1.58 PojiSv teni .65 celkem

$456.46

Zb3'rva eisteho 1936: Rent Vydani: Pojteteni Pojfeteni Spravky Korngne z rentu PojiSteni Dane PojiSteni

$340.59

...$150.00

$ 40.00 30.22 $ 9.78 $ 45.02 48,05 $ 3.02 $238.87 26.95 175.04 15.80

115.87

$114.61 $ 1.11 1.48 3.80 11.04 1.04 43.20 1.39 celkem

Celkem Vydani: Spravky Pojigteni.

PojiSteni Pojigteni Pojigteni Cestovne odhady stare Dane Dane Komane sprivci

$ 41.73 $ 45.42 67.04 $112.46 $29.98 1.50 1.50 1.40 1.30 3.32 20.17 15.26 11.24 celkem

85.67

ZbYva eisteho $ 26.79 a marne k dostani $20.00 rentu z pastru MAJETEK OSLO 12, - 282 akry v okresu Atascosa,.

Pujeka udelana 29. kijna 1924.

Obnos $7,000.00 NezaplacenS, trok 2,366.00 Vyvlastnen 29. iinora 1932.

1933: Rent ZadnY. Vydani: Dane $24.78 $24.78 1934: Rent $ 78.74 Vydani: Dane $68.21 Smlouva .71 Smlouva .46 Pojateni 4.64 celkem 74.02

eist pMjem $ 4.72 VSTkaz za spravu majetku neni zaneLen. 1935: Rent $320.26 Vladni eek 26.95 Celkem Vydani: Pravni $70.00 Dane 61.53 Komane. z rentu 32.02 Komane z vlad. Ceku 2.70

$347.21

Pojateni .60 celkem istY ptijem 1936: Rent Vydani: Pojateni $ .95 Pojateni 1.63 Opravy 1.10 Komigne z rentu 22.56 Pojateni .97 64.52 Dane Pojateni 1.29 celkem

173.64 $173.57

tistY pfijem 1937: Vladni eek Rent

$143.10

63.06

Zb'Yva, &stela() 1937: Vladni eek Rent

$ 51.55

Celkem Vydani: Cestovne $ 3.39 Pojikeni 1.28 Komigne vlad. 'eek .73 PojiSteni .75 PojiSteni .78 PojiSteni 1.30 Spravky 1.40 KomiSne z rentu 9.41 27.78 Dane Pa j ikeni 1.85 celkem

$101.53

6ist3i vSdelek 109.96

$8,000.00 1,228.24

eisteho 1939: Vladni 6eky Rent

60.80

$ 7.38 94.15

$236.12

93.02

$ 62.67 37.00

48.67 $ 52.86

1938: Vladni Cek Vladni Cek Rent

$ 29.86 7.62 65.05

Celkem

$102.53

Celkem Vydani: Cestovne $ 3.39 Pojateni 1.30 Komar* vlad. Cek 6.27 Kornai.* rent 3.70 Pojateni 1.02 Pojigteni 1.24

$ 99.67

VE7

cine 12. (.1ervna 1940.

Dar POjiaeni

63.23 1.78 celkem

VYteLek 1938: Rent, Vydani: Opravy KomiAne Pojiaeni POligteni Poj isteni Pojiaeni Cestovne Cestovne Cestovne Opravy Opravy Dane

V 1ST N IN Vladni eek

$206.69

VYte2ek 1939: Rent za pastevnik Vladni eek Rent

148.22 $ 58.47 $ 75.00 18.79 37.81

Celkem

$131.50

Vydani: Opravy $ 9.00 Cestovne 16.24 Opravy 7.57 Opravy 16.35 Poji'Steni za rok 5.42 Cestovne, odhad 3.32 Dane 59.17 KorniAne spravci 13.16 celkem 130.23 VkteZek $ 1.37 MAJETEK OSLO 20. - 200 akrii v okresu Atascosa.

Ptijeka udelana 7, iijna 1929.

Obnos $4,000.00 1\TezaplacenSr Tarok 479.40 Celkem Vyvlastnene 10. prosince 1932.

Za kueovA.ni Obydli a studna CalkeM v majetku

Celkem Vydani: Dane Dane, stare Opravy Ztrata 1934: Vladni cek Vydani: Dane PojiS'teni Dane Smlouva rentu

$4,479.40 $ ,650.00 600.00 $5,729.40

VS,kaz :pfjmiz a vydani: 1933: Rent Za

$ 24.50 70.00 $ 94.50

$ 17.07 64.20 105.80 celkem

187.07, $ 92.57 $ 28.12

$28.10 6.35 30.00 1.17 celkem

Ztrata 1935: Rent (1934) Rent Vladni eek

16.19

Rent

75.00

81.93 $ 17.74

$38.62 20.73 ..92 .97 1.18 1.27 1.87 1.25 4.21 1.35 17.60 58.25 celkem

Eitrana I.

65.62 $ 37.50 $ 28.65 187.46 9.18

Celkem.

Vydani: Komikie $21.62 Komi2Sne na vlad. eek .91 Dane, S"kolni 30.00 Pojthteni .30 Dane, okresni 43.43 Opravy 2.04 Majetkove papiry 5.13 celkem

$225.29

Vgrtet'ek 1936: Vladni Lek Rent

$121.86

103.43

$ 3.88 257.94

Celkem Vydani: Komi:sne, vlad. 6ek Pojitteni 2.79 Dane, Licolni 30.00 vlad. Lek 1.62 Dane ,okresni 27,27 Vra.cenS, rent 45.00 Komit'ne 25.79 celkem

$278.10

Vjrtaek 1937: Rent Vydard: Poj gteni Komitne Cestovne Opravy Opravy Dane, gkolni Dane, okresni

$145.15

121.07

Zisk 1938: Vladni eek Rent

$ 47.93

Celkem Vydani: Pojigteni Opravy Cestovne Dane, okresni Dane, ยงkolni Komgne

$145.28

$ 12.71 132.57

$ 2.52 60.03 7.33 22.37 26.60 13.66 celkem

132.51

Zisk 1939: Marini eeky Rent, Aroda Rent, pastevnik

$ 12.77

Celkem Vydard: Opravy Pojigteni Dane, Lkolni Dane, okresni Cestovne KomiSne

$187.52

$ 26.22 141.30 20.00

$18.95 3.14 29.10 26.56 3.32 18.75 celkem

$431.00 $ 7.65 10.40 74.08 46.10 15.00 .53 celkem

153.76

132.86

$169.00 $ 3.44 18.65 3:39 35.00 1.50 33.03 26.06 celkem

Celkem Vydani: PojiSteni VracenY rent Dane, okresni Dane, 'skolni KomiSne Pojigteni

99.82

$ 87.70 Zisk MAJETEK SLO 31. - 341 skill v okresu Atascosa.

Pfijeka udelana dne 1. kvetna 1926. $10,000.00 Obnos 1,486.15 NezaplacenS? *Cook Majetkpfvz nu193.

Vfkaz pfijmik a vydani.: 1933: 35.00 Rent 1933 Vydani: $67.33 Dane za 1932 28.00 Abstract 6.15 Poj gteni 42:06 Dane za 1933 168.54 25.00 celkem Opravy

Zisk 1936: Najem z oleje Najem z oleje Rent Rent

$277.24

Celkem Vydani: Pojigteni PojiLteni Pojibteni Komigne Dane, sk lni Dane, okresni PojiSteni 1937: Najem z oleje Rent

$340.50

$ 95.35 45.15 180.00 20.00

.86 1.48 .88 20.00 52.70 51.21 2.93 celkem

Celkem Vydani: Cestovne $ 3.39 Pcjitteni 1.16 Opravy 155.25 Opravy 151.37 KomiSne z obnosu oprav 15.33 Poj gteni โ ข88 1.00 Pojigteni Cestovne 8.44 Dane, Skolni 45.03 Opravy .30 Komigne 24.00 Dane, okresni 37.51 Pojitteni 1.23 celkem

130.06 $ 3.39 240.00 $285.15

444.89

Ztrata $159.74 Tenta majetek byl prodan koncem 1937 za $6,000.00, na coZ bylo zaplaceno $500.00 na hotovosti. Komfgne vyplaceno v obnosu $154.00.

(Pokraeovani pkgte) S bratrskSun pozdravem, F. B. Steiner.

Ztrata 1934: Rent Vydani: $ 47.90 Dene 7.50 Pojikeni 2.23 Najemni smlouva 6.12 Pojfateni Nezaplac. dank, okr. 322.62 70.56 Dane, ยงkolni 15.47 Cestovne 27.20 celkem Cestovne

$133.54

Ztrata 1935: Najem z oleje Rent Najem z oleje

$443.90

La Grange, Texas.

Ctena redakce a v gichni etouci nat Vestnik!

Dnes dopoledne na sve cese do Austin, Texas, kdet jak nam tikal, ma nejake cifilelite fizeni, zastavil se u nas v Riverside, pobliZe mesta La Grange znamk krajan a take Glen Jednoty S.P. J.S.T., totiZ tadu v La Grange eislo 1., bydlici nyni v Houston, Tex., mini se uchazet o Mad ajemnika. Ja jej znam od jeho detstvi a jsem fist, Ce je vice net' schopen vS 7S'e zminenk Mad zastavat, neb jsem se v'Semi povinnostmi, ktere dotyenSTMadyZaduje, drikladne obeznamen, a tak ja toliko pinim slib, kterSr jsem jemu dal, ie o torn ct. redakci Vestniku uvedomim.

Ve v8i ircte, ve,S. spolubratr John Mechura, st.

(Poz. sazede: - Opomenul jste ye Vagem dopisu dotyeneho krajana z Houstonu jmenovat, domnivam se vgak, ze minite br. Chupika. Dale, dislo kadu v La Grange, jeho2 zminenSi krajan, jak udavate, je elenem, neni spravne. V La Grange je fad echo-Moravan dislo 106., jeho Vy jste snad dosud elenem, anebo jim byl pied lety. kad eislo 1. je ye Fayetteville a jmenuje se Pokrok Texasu. Jednota byla site zalo2ena r.

1897 v La Grange, avSak iad eislo 1. za,lolen byl ye Fayetteville, kde bylo vetSi stredisko kraja- Pfijmete pozdrav od Horilaka.)

$190.70 75.00 00,30

New Cork. - Anglie a Francie posila sve zlate reservy do SpojenSrch Stattl, aby byly v bezpedi. S nimi je zasilano i zlato, ktere Roland40 a elgie pied tim dopravil7 do Anglie,

$ 55.70

499.60

Btrana

Ve stredu, dne 12. Cervna 1940.

Damon, Texas.

Jiti deli dobu. postradame nejake zpravy ve Vestniku z osady Guy, kde tad Fr. B. Zdrubek dys. 112, domohl se 'Gallo a zakoupil sin vsern spolkum vyhovujici ,jak fidelOm spolkovkm, tak i zabavnYm. Behem posledniho mesice byly potadany tti zabavy, nav gtevy by-. ly vidy detne, tak asi jak se to path, svtj k svemu, za cea jsme v gem brattim a sestram diky zavazani v gemu obecenstvu Tithed, a proto je ptanim nageho tadu a zabavniho vYbcru, ct. obecenstvu ve vtem vyhovet na pHsti dobu.

Jest zajimave sledovat zpravy ye Vestniku stran stehovani Hl. Utadovny. V na gem fade byla tea probrana ta debata, ale jest otazka, jestli je vubec zapottebi stehovani Hl. Utadovny. Nag tad se v te 'creel dohodl a podal sve dobrozdani, te jestli HI. ttadoVna d:posud dobte sloutila pro zajem flak Jednoty, o demi nepochybujame, a ty zaklady jsou dosti dobre, le jsme zemetteseni nepocitili, tak se neohledame na to ,ktere mest3 . by si ji ptalo. I kdyby ptiglo na to, jsme Oho nahledu, e mesto Rosenberg ma, tu samou vYhodu jak rnesta jina, asi patero cementovYch cent, nekolik teleznidnich spojeni, a v brzku z dvou mast by bylo, jedno, neb Rosenberg-Richmond se dotYkaji na tti milovem dosahu jit k sob,, na vgecky strany se stavi. A tak jak je videt, lide ze spi g chteji bYti vzdalenejS1 mestskeho ruchu po sve praci, i pro sve zdravi, o nemoc tadnY nestoji.

Avgak ta nemoc, a to ptijde nekdy jako nezvanY host, jestli to neni vain& snadno se to necha obejit ,ale jak ta nemoc vytaduje ostti doktorova note, je starosti jak a co einit. Lekari zptedu penize k zaji gteni operate, plat' anebo mfitie g zemtit. Pak ptijde otazka, oat kdyti si v spolku tekne nedlen trpicimu:— nemate aadnou nemocenskou podporu? — Inu mama, ale ta neni upravena tak, aby eloveku byla napomocnou v tetigich ptipadech neMoci. V nagem tadu bylo odhlasovano, ae jsme .pro zavedeni nernoc. podpory. Kdyby zavede:ni nem. podpory bylo dnes skutkem, dva ele:nove nageho tadu v jejich , operacich tohoto jara mohiy te vYhody poutit. Dnes nejsou ty pornery jak, byly pted 30 lety, na g symbol, hesla: Podpora, Lidskost, Bratrstvi, at' existuji skutky a ne na papife, kdet se mnohY tad dovolava pomoci pro sve, nekdy at tak mot trpici eleny, ze sbirka nemoc. podpory sotva hradi ' lekarnicke uety. Ovgem, mnohY tekne, te kdo chce nemocenskou podporu brat, necht' si na ni plati. Jednotlivec za provaz malo utahne, ale celek na gi Jednoty zintite vaecko pti dobre viii. A praci zdar v pti gtim sjezdu.

Pfedsjezdove navrhy br. St. Valdika v mes. dubnu ve Vestniku uvefejnenem, na gly mnoho ohlasu u vgech fadil a budou dobrou pomoci pti sjezdu. ttednici nag HI. Utadovny skladaji se, z mutu uznalYch ye vedeni nagi Jednoty. Mnozi se domnivaji,ze jejich honorafe jsou skvele; snad aby ten Atednik zastaval pti tom drvogtepa? S povzdechem on pak si Het, s tim mohu vyjit.

Zapado Ceske. Br. Rodp. Jednota ztratila zasloutileho ptedsedu HI. ftadu, br. Fr. M. Bartu, kterY po 32 let sloutil teto jednote, a ktery bude zapean v dejinach teto Z. ô. B. P. J. skutky nehynoucimi.

Take nage SPJST. uznava dilo na geho pfed:sedy HI. 1. jima jest C. H. Chernosky, vzorem magi Jednoty. Jeho pfiletitostne proslovy, necht' pt slavnostech aneb pH pohtebnich l,dastech, jeho nav gteva je okazale pfijata. Ja7 ko hlavni fitednik nagi SPJST. stal PopU.-larnim nejen v na gi Jednoty, ale i celein statu Texas. Hecht' nam siouti je gte na dlouhe.

160.. S pozdravem, Fr. Kvetoil.

Itad Hvezda Miru, cis. 33., Bleiblerville, Texas.

Bratti a sestry! Nate pravidelna schtzze bude iconina pti ti nedeli dne 16., ye 2 hod odpol.

Adolf

at6pan, taleronik.

2 iAllu Pokrok Houstonu, eislo V 'pravidelne mesidni schuzi tadu Pokrok Houstonu, konane dne 2. dervna, bylo v pokadi ktzriSrch jednani rokovano take o ruznS ich projevech uvefejnenYch v na gem spolkovem organ% tYkajici se navrhii o ptesidleni Hlavni Utadovny SPJST. a nasledovne usneseno uchazeti se o ptesidleni Hlavni Utadovny do Houstonu.

V souhlase s timto usnesenim byl navraen a zvolen petiolennY vYbor, aby tuto tadost projednal a pfedlotil v resoluci elenstvu na gi S.P. J.S.T. k uvateni.

Zmineny petielennY vYbor, sestavajici se z bratti I. J. Gallii, R. T. Kachtika, Louis Hanuse, Frank Olexy st. a S. P. StudnianYho, konal v zajmu one zaletitosti schfizi ye ktere usnesl se po dergim uvaaeni na tomto resoluenim projevu: "Vyhovujice projevenemu ptani elenstva tadu Pokrok Houstonu C. 88. v uchazeni se o Hlavni ttadovnu pro Houston a jsouce toho nahledu, le ruzne ty projevy jsou dokladem dlenstva tale S.P.J.S.T. v uznani potteby ptesidleni teae, dovolujeme si odporuditi Houston z nasledujicich dtvodu: Vetime. te ptesidleni Hlavni Utadovny je tadoucno z ruznYch pfidin a ae pfesidlenim Hlavni Utadovny do Houstonu prospelo by se vgemu elenstvu S.P.J.S.T., jeho zajmtm, jelikot Houston ma ta nejlep gi dopravni, pogtovni, telefonni a telegrafni spojeni a nasledovne vzhledem k utemto vYhodam bylo by v gechno ntedni lehdeji a Asporneji konano.

Bankovni Ustavy v Houstonu jsou tazeny mezi ty nejschopnejti a nejspolehliveji fizene, nebot' i v dobach uplynule hospodatske tisne prokazaly svou stabilitu a solidnost, Uspory jejich vkladate10, respektivne jejich naroky na sve fispory v pine hodnote honorovany. Zdej gi bankovni itstavy, vzhledem ku jejich giroce rozvetvene informadni slutbe ye finanenich zaletitostech jsou ochotny poskytnouti bezplatne poradu a aadane informace o hodnote rilznYch ukladacich jistinach, jako bondy v gech drulT0 a hypoteky.

DUstojnost a vaanost v obchodnim svete vyladuji, aby podobna mocna a podetne silna jednota, jako je na ge S.P.J.S.T. mela sve sidlo v miste, ktere by tomuto potadavku vyhovovalo, jet je pro podobne Astavy nejvYhodnej gim ye vgech smerech a tim mestem pro Hlavni Utadovnu S.P.J.S.T. je logicky Houston. Hlavni Utadovna S.P.J.S.T. mela by miti sidlo zde, ve stale rostoucim meste, kde a v jeho okoli tije tolik nagich krajant a elenii S.P.J.S.T. a jicht podet stale roste, ponevadt sem pfijitdi v na(1 0. 1 nalezti zde zamestneni a ktere take obydejne naleznon. Vice nea jedna polovina movitell° majetku, sestavajiciho z rtiznYch cennYch jistin je zde v Houstonu pro vet gi zabezpeeeni ulotiena Hlavni Utadovnou S.P.J.S.T. a take vice nea polovina tadu S.P.J.S.T. naleza se ye stomilovem okruhu Houstonu.

Zesnuli bratti, R. J. Kubena a J. J. Frnka, oba dobti a proziravi obchodnici dobte vystihli zde naznadene vYhody Houstonu a netajili se se svYm nahledem, ae by to prospelo zajmiim vaeho dlenstva S.P.J.S.T., kdyby Hlavni Utadovna mela sve sidlo v Houstonu, ne jen v gak pouze pro Jednotu, ale take pro vYznam na gi narodnosti v Texasu, tvotici zde tak velkou jednotku, na nit muaeme bYti v gim pravem hrdYmi." Resolueni vYbor za tad Pokrok Houstonu.

Sokol Fort Worth a tad eislo 154.

Ctena redakce!

Mill ptatele, zvlaSte el•nove Sokola a tadu Cis. 154 a vube.c vSichni Oechove, zvemc vas na tanedni zabavu do Sokolovny v sobotu veder 15, dervna, ktera se petada obema v35tory spoledne. 6ist* vytetek z tohoto podniku bude venovan ye prospech Americkeho Cerveneho Kfile. Hudbu k teto zabav y obstaraji Czech Melody Boys a budou hrati upine zdarma. Tak vas -vSechny prosime, byste tenth p3dnik hojne protote my jsme vady dobte podporovani jinonarodovci, tak abychom se i my 'lady mezi nimi prokazali, te pracujeme s nimi. Jest to take nak povinnost jako vgech ostatnich americkych obeanu.

S pozdravem na vtechny zustavam Irate dopisOYatelka, Polatek.

STARI OTEC Nag tatinek, Buh ho na nas valycky myslel na chleba nam masla ptidal, sam jen such, Mirky jidal.

I■TAS tatinek vesele prvni skoeil s pastele, oral, kopal, hroudy ttiskal, ani slovem nezastSrskal. ✓ podvederni hodine, vSecky nas mel na kline, u sebe nas v noci choval, duchnu potdd ptitahoval.

Ted' jsou deti tu a tam, tatinek tam zUstal sam, hlava se mu- kiepe, todl, vIhke jsou ty stare °di.

V,Sem nara pzmoh do sveta, ted' kdyt hlava prokveta, po staveni ehcdi,, seda, stare 'easy potad hleda.

A ta hlava Sediva, at sem k nam se zadiva, tatieku nas v Sirem svete, zda ty deti naleznete?

Jde to tetko, ale zas, ptece vidim katde z vas, jente vSichni jste tak mall jak jste doma bSrvavali. ✓ ncci derne na ohmatavam poduSku, ale tadna — tadna neni hlavieka tu k nalezeni.

Rano nikdo dokola, o krajidek nevoid..

Deli moje, deti zlate, zda na tatu vzpominate. ' Temple, Texas TeSili jsme se, te zde na Lost Prairie nebo na Seaton bude eeska ,Skola, ale snad nebude, je mai° tak.

Ptedtete tatinkovi tuto basnieku a on vas necha jisto chodit a pkida, ten dolar na udeni.

Basnidku jsem se naudil loni ku °slave picrirft na Seaton a posilam ji k ucteni "Dne VaS, Frankie KlinkovskSi. DO HOUSTONU. Ponevadt na nedeli dne 16. t. m. v tadne ze zdejSich deskS7ch sini nebylo oznameno, te by vYbory mely nejake programy vypracovane, tu nag' ptedbazarovY zabavni podvYbor oznamil, te na veder tehot dne v sini u 8tefanin podnikne veselici ve prospech ptipravneho bazaroveho fondu, a side' tanec se zavereenou scenou Popeldiny sttevieky". Jako v te pohadce — k ptilnoci nalezne se zlatY stkevieek, kterY Popelka ztratila, protote svOj slib vile Dobrodejce nedodrtela. Vyhravat bude hudba p Kudery, tedy o pottebu mladete je postarano.

Mimo toho vybor pozval do mistnosti fuehrera Hitlera. Chteji mu nekteti "zaplatit", cot pry si zasluhuje. Na tuto navatevu jsme zvedavi vgichni.

Jelikot na onen den tat ptipada ptipominka stavu otcovskeho, vzdana pry bude stavu tomuto 'Cast menSim proslovem ye chvili, kdy hudebnici budou vedeteti.

VYtetek z teto zabavy tedy ptijde °pet do fondu pfedbazarovYch ptiprav, ktere se uplatniti maji pti Narodni Pouti a Banau dne 8.

M. F. K. Valova. zati t. r. S pozdravem, Z ODBOOKY S. A. e. T. V ROSENBERG, TEX. Sdeluje se vSem dleninn a narodoveam, ptiSti nedeli dne 16. dervna bude schuze o 2 hod. odpoledne v sini p. J. T. Stibory; bude to posledni shromatdeni v teto sini.

Zabavni vSrbor se postara o pobaveni, program malSTch ditek zdarma, mala svadina a chladne obeerstveni daruje vSem znamY, noye zvolenSr komisat, pan Jos. Kovak. Ptejeme si ucast vgech krajant z nadeho okoli, by se s narni pfigli pobavit v nedeli 16. e'eryna.

Zabavni ribor.

Ve st.fedu, clue 12. ter

VESTNIK

1940.

Rogers, Texas.

Na jinem miste naleznete oznamku p. W. F. (Bill) Burcharda, kterY se uchazi o Mad statniho zastupce z okresu Bell. Pan W. F. Burchard ma mnoho dobrYch peatel mezi nagimi krajany, kteti jej dobte znaji a veele jej odporueuji. Prosi, aby krajane venovali pozornost jeho oznaince a ph volbach nan pamatovali. Jeho pkatele jej doporueuji co schopneho tento Mad k tpine spokojenosti zastavat.

Dnes, v sobotu byli jsme se podivat v Temple do divadla "Gem", kde ukazovali film z toho nazistickeho raje v Nemecku. Nazev filmu byl "Hit/er, beast of Berlin". V kuse torn peedvadeny vgechny ty ukrutnosti pachane na nevinnYch obetech. Pei nekterych tech v pravde bestialnich ukrutnostech az krev v Zilach tuhne.

Tarn je to brutalita ye vgech tech krutostech dopodrobna znazornena. Ten film je tou nejlepgi propagandou, ktera tem kteei je gte pochybuji odi zinalna otevee, jak pod tim hroznYm diktatorstvim je Zivot nesnesitelnY. Dosti vYstiZne tam bylo • podano, ze je teeba konedne zastavit tu bestii v jejim eadeni. Kandy by mel ten film videti, kterY je je gte vlagnY a nebere zaem o trpici tam rodaky. Vzpominam slov z filmu "8tefanik", tak eastokrat vzpomenuli tech, kteei stoji dosud mimo na gi akci. "Tebe to nepali", jak pravil peitelovi 8. tefanik, kterY nebral zajem, ze druzi pracovali o osvobozeni sve vlaSti, ktera 300 let (Tea pod vladou Habsburkt. Prave takova spee2 nemecka jako Hitlerova vlada, jenZe tato jest je gte horgi a proto je doucno proti ni bojovat ze v gech sit. Je jegte dosti tech mezi nami, kteei maji,..take dosud to smYgleni, ze nas to dosud nepali! Ale by nas to palilo, bylo by ji2 pozde. Proto je nutno bYti stale na straZi, jsme to hlavne povinni i tact nagi nove vlasti, chceme-li verne zachovavat demokracii. Pr 'a ye je nutno, abychom proti nazistickYm choutkam v teto na gi vlasti bojovali a byli stale na straZi. Take byl ph tom ukazovan druhY film o sabotaZi a gpehounstvi, pachane zde ye Spoj. Statech, ale poudeni v tom, ze se tento zloein gpehountm nevyplaci. Take nag pan president Roosevelt o nebezpedi zdejgi spionate ve filmu mluvil. Opravdu sta.' za to, ten film videt.

a

Muslin podekovat p. Fr. Luka gikovi za jeho opravdu bratrske smY gleni o nas krajanech Temple, jak nam vysekl kompliment, '2e za nic nestojime. Dle jeho nahledu, neznamename v okresu Bell skoro nic, proto2e nemame nikoho v teadech. Adkoliv nemame Zadne zastoupeni v okresnich teadech, piece mime dosti nagich zdej gich schopnych a inteligentnich krajant, kteti by mohli o kterYkoli Mad se uchazet.

Chcete-li vedeti, prod na gi schopni krajane v okresnich teadech zastoupeni nejsou? Z toho dAvodu, '2'e se kaZdY lepe uplatni.1 v jinYch oborech, ktere zamestnani je stale a celoZivotni, kde se nemusi spolehat na libovuli voliet a s tim spojene poniZene podlizavosti. Mame tu vYborneho nageho deskeho pravnika p. Augusta Kacike, kterY je dlenem Hlavni teadovny a na ktereho jsme pro jeho poctive jednani hrdi, tteba neni v okresnim Made. Z na geho stiedu ten br. Ed. Marek je teetni v Hlavni teadovne.

Bratr Karel Navratil, fieetni vYbor Hlavni teadovny. Mame zde mnoho deskYch obchodnikt, lekaft, uditele, prodavade a podobne. Ale, co vlastne myslim ze pada na vathu, jest na ge narodni prate, kterou jsme zde konali a koname.

Nezale2i na torn, zdali mime zastoupeni v okresnich teadech, neb na ge Jednota neni politicks organisace. V narodni praci jsme vgak byli v2dy upeimne Jinni. Z nagi osady Seaton kursiste ze Sokola byli vyslani na slet do Chicago_ Hravali jsme zde deska divadla. V prvni svetove valce bylo zde zaloleno Narodni SdruZeni a okres Bell peispel svoji heivnou, se nemusi stydet peed ZadnYm inYm okresem.

Nyni tipet mime zde zalolenou odboCku S.A.O. T. a peispivame jak penehte i §atstvem. Posledne jsme zaslali 13 beden gatstva ye vaze asi 800 liber a stale sbirame k dal'Simu odeslani. 0 tom v'Sem jste se mohl, pane Luka'Sik peesveddit zpravy uverejnenSr eh v naSich teskS7ch easopisech. Vyrozomivam z Va geho nahledu, ze ma cenu u Vas jen prate politicks, ale narodni ceny nema. Dale nehodlarn o tom vice roz8ito vat debatu a tim kon6im.

Le je dosud dobrYch srdci mezi na girni krajany, svedei stale jak penalte pfispevky tak stale dochazejici gatstvo.

Nage Clenka vYboru pi. Marie Klinkovska phnesla mi dalgi dary od pi. Anny Beranove, take jedne takove dobre du ge, ktera rada trpicim pomaha, nejen ze ji2 po druhe peispela sama, jegte pracuje pro na g'i sbirku mezi Ktest'anskYmi Sestrami a znamYmi. Byla ten dinnou jit v posledn ivalce v Narodnim Sdru'teni a zas upeimne pracuje. Pani Beranova dar. 2 dam. gaty, jedny nove, 1 p. dam. steevict, 4 lib. domaciho mYdla. Od pi. Frantigky Balejove z Dallas 1 divei steevidly, ktere prosttednictvim pi. A. Beranove byly odevzdany vYboru pi. M. Klinkovske.

Clensky peispevek v obnosu $1.00 od p. a pi.

John KlinkovskYch. Pan Joe S. Mucha z Cameron, odevzdal vyboru W. A. Kledkovi peispevek v obnosu $1.00. 1 panskY oblek nam tu daroval pro nagi sbirku syn Joe J. Fojtagek.

Vern darctm jmenem na gi odboydk srdeenY K. Fojtagek, taj. odb. Seaton. dik.

Rogers, Texas.

Biagi a sestry!

Byl jsem poladan mnoha eleny S.P.J.S.T., abych odpovedel na tryvek v dopisu br. F. Lukagika ohledne na§ineti v okresu Bell. Bratei Lukagiku, start' sousede, zname se a proto se domnivam, '2e neco neobydejneho se yam asi Zrovna peed tim neZli jste zadal psat ohledne naginct ve Va gem dopisu dne 29. kvetna do Vestniku, ponevadZ jste se dopustil tak nelidskeho pkestupku.

Pigete, 2e naginci v okresu Bell neznamenaji skoro nic. K tomu jste ale zapomel dodat, kolik procent yYznamu, to skoro nic neobsahuje. A ph tom vgem jste taky nic nevysvetlil, kolik znamenaji na ginci mimo okrest Bell a Burleson, kteei se taky hlasi o sidlo Hl. tkadovny.

V pisniece "Sirotek" mezi jinjimi jsou slova, "Kde mels rozum sviij?" Br. Lukagiku, ph techto slovech si vzpomerite oh/edne na ginct ve Vagem dopisu dne 29. kvetna.

Naginci jsou usazeni takeka po celem okresu Bell, a proto je teZko dostat se do okresnich fieadt. Kdyby, ku phkladu na ginci byli usazeni ye dvou precinktech, tak by se jisto dostalo do okresnich Man, ponevad2 by men vetginu svYch hlast. Okresni Mady nemaji vtbec nic do cineni s HI. titadovnou S.P.J.S.T., kde by mela bYt usidlena. Ja jsem toho peesveddeni, ze pees 1250 elent S.P.J.S.T., i na ginci kteh nejsou eleny si zaslouZi vic bratrskeho uznani, ponevad2 v narodnich zaletitostech v2dy pracuji spoleene, at' uZ' path k tomu nebo onomu spolku.

Jest tomu ji2 8 rokt, co br. Ed. Marek se uchazel za tajemnika HI. itadu, ja jsem ho v mojirn dopisu ve Vestniku odporudoval pro ten Mad, a Vy jste se mnou vtibec nesouhlasil, ale ted' navrhujete br. Ed. Marka za tajemnika HI. Addu. Br. Marek je dlenem toho nejvet giho kidu S.P.J.S.T. Oslo 24. v okresu Bell, a Vy pigete, ze naginci v okresu Bell skoro nic neznamenaji.

Br. Lukagiku, kdybyste obsah va geho dopisu vysvetlil nekteremu jinonarodovci, kterY alespoil dastedne na gince zna, zajiste, ze na prvnim miste by se Vas zeptal, k jako pak narodnosti vy pathte, kdy'2 na gince tak nesvedomite poniaujete. MoZna, ze byste se ph tom i zapotil neZli byste se peesvedoil, ze jste na ginec, at' -0 by to byl bilY nebo Cerny, nejenom v okresu Bell, ale tiebas i v okresu Burleson. Myslite, nag inci v okresu Burleson, kteh jezdi nav gtevovat sve peibuzne do okresu Bell, mohou mit nejakou radost z Vageho dopisu ze dne 29. kvetna.

Br. Luka'Siku, jeAte se na to pamatuji, jak jsem Vas vezi od nas ze Seaton do Temple do sjezdu R.V.O.S. Jakmile jsme peiji2deli do mesta, tak Vy jste mi povidal: "Temple neni mestedko, ale to IA je, jak se telme krasne mesto."

A od toho Casu je zase krasneIgi. A proto Vas zvu, abyste si vyjel aspoli o jeden den &iv, jestli pojedete do sjezdu a ptijedete k nam, a pit tom budete mit peiletitost si to krasne mesto Temple prohlednout a cele okoli.

Ve Vestniku ze dne 29. kvetna br. J. RtZieka vysvetluje, ze pied. ma pram) vyzkouSet Vgechny Cekatele rara.de vybrat z nich Jenne br. Etiffieka nedodal, ze br, pted. pH tom vStsle.

Strana 1. chi tech dekatela by pottebovali mit na rukave nazistickY hakovY kriz, neb to ut by nebyla demokracie, kdyi by br. pfedseda mel tak velke pray°.

Dosud mime etyki uchazeee o Mad tajemnika,. Zajiste ze kaZdY z nich vi, jestli ten Mad zastane, neb jinak by se snad neuchazeli, kdyby br. ptedseda mel pra y° rozhodovat. Moir* toho nejschopnejAiho uchazeCe by neptijal jen proto, ze se spolu kdysi o neco nedohodli.

Nerninim nikoho uraZet, ale stojim na tom stanovisku, aby nage S.P.J.S.T. byla demokraticka.

Stakidku Barto gi, potegilo mne, te ste si vzpomenul myth verso. Pi gete, ze byly pane, jente bez velkeho gpekulirovani za pluhem. Ano, statidku, kdyi se pige pravda neni teeba Apekulirovat. Chci Vam zdelit, ze mi jeden br. delegat povidal, ze na sjezdu bude pro to, aby statidek Barton byl tim sjezdovYm tatidkem, anebo kdy2 se vim to bude lope libit, tak tedy tatinkem. Ja jsem mu povidal, ze statidek Barton nepravi, 2e ne, jen kdyi by z toho neco koukalo, tak aby pamatoval na nejake oeko. Nejakeho zvleStniho agitovani asi nebude teeba. V minulem sjezde prisel za mnou mot dobrY bratr a hned mi vysvetluje, pro jakou zaleeitost pracuje, a ji abych mu v jeho agitaci vypomahal, a ut mi podava doutnik, ale chtel jisto vedet, jestli s nim spoleene budu agitovat. Ja jsem mu odpovedel: "Bratte, rad si nekdy zakoutim, ale jenom poctiv3) doutnik. A tak si ho tedy mtiete nechat." On otevtel hubu, asi chtel neco tict, ale podival se na oblohu a pak poma.lu cupka.1 na druhou stranu sine.

Myslim, ze by to bylo velmi prospetne, aby platebni tabulka, byla zavedena ye stanovach.

Nekolikrat se mi to u2 stale,, ze nekdo chtel vedot, kolik by ho to stale, u na gi Jednoty. Ja, jsem ho zkratka musil odporuCit k organisatorovi, ale ne2 se k nemu dostal, tak uz byl v rukou nektereho agenta od poji gt'ujici spoleCnosti.

Jsem taky delenem agitaeniho vYboru ohledne peemisteni HI. teadovny do mesta Temple.

V poslednich dnech jsem obdrZel n'ekolik dota• na jak drahou budovu my podiiame u nas v Temple. Bratei a sestry, zaleiitost ohled• budovy path k rozhodnuti sjezdu. My pouze pracujeme, aby sidlo HI. 1:Teadovny bylo ptemisteno do mesta Temple, jestlfte ve sjezdu bude rozhodnuto, ze HI. teadovna ma bYt peemistena. bratrskYm pozdravem, Theodore Dana. kid Svaz echoslovanii cis. 92, Ft. Worth. T Mili bratith a sestry! , Ve schtzi se domluvili, abychom v nedni 16. oslavili "Father's Day", tak 2e udillame "42 game" a spoleenou vedeei. ftad podaruje maso, a sestry jsou ildany, by zas k tomu neco prinesly. Take nezapomerite na domino. Zadatek ve 4:30. Tak se v gichni dostavte. Srdedne Vas zve Zabavni vy'hor. kid eehoslovan, cis. 40., Hillje, Texas.

Cteni bratti a sestry! JelikoZ jsme nemeli schtzi pro gpatne podasi, tedy schtzi budeme konat teeti nedeli v dervnu, totii 16. derma.

Tak vas, bratti a sestry Zadam, abyste se dostavili v pinem poetu. Na g tad uspoeada piknik na den 4. dervence, tedy budeme potkebovat vtpomoc do vYboru na ten den. Tet vas, bratki a sestry 2adam, kteei jste pozadu s placenim, abyste neb na ge pokladna ma ut souchote. S bratrskYrn pozdravem, E. K. HajovskY, taj.

0 pohadee: Pohadka je prazdroj vsi poesie; ✓ ni se projevuje pilvodni lidova tvotivost a basnivost; stare hrdinne povesti a narodni mythy WI dodnes v neporu gene naivIte detskYch pohadek. V pohadkach se vyslovuje sama dtge naroda se svou moudrosti, fantasii i prostotou, svou virou v nadprirozene sily a svYmi davnY ml nexodnimi boMtvy. Tak jako romantika objevila nacionalisrnus, vynalezla i folklor — yedle narodnich pisni stala se lidova pohadka hlavnirn dokladem a klenotem svebytnYch a dorntrrodYch narodnich Itultur a raso l,leh hodnot,

Btrana S.

V iSTItilL NEMAM tAS.

Marie A. tivriS7, Austin, Texas.

Kaede chvile moeno slyteti: "Nemam pas".

Bet rozdilu, kdo tuto vetu vyslovi, mel by dive trochu ptemSrtleti, zdali misto toho "Nemam Cas" nechce vlastne "Nechci". Nebot' tici nemam pas, neni nic jineho nee jakS7si nejlehdi zpOsob omluvy. Casu by bylo, konedne na viechno dosti, jen ho moudte ueivati a rozumne si ho rozdeliti. A hlavni veci je miti pro -de zajem a lasku. Kdo ma tyto d ye vlastnosti, ten si najde vtdy dosti easu pro vtechno a pro vtechny. Kdo ma zajem a lasku pro vteobecne zdokonaleni, ten vedy si udela take pas. Ten nikdy nekekne — eh, co, kdye si to meal a chce tu slavu, at' si to udeld! Velika prate musi bS7ti vykonana nen pkijde slava, at' si to udela! Veilka musi bS7ti vykonana neeli ptijde slava — a east° to slava . ptichazi ae po smrti: Vedyt' toho mime jasne drikazy na vtech stranach, ee pivot natich vildcri byl jen utrpeni a bida, a oni pracovali stale pro povzneseni vtech, i tech jen jim eivot otravovali. No a po jejich smrti se teprve uzna jak velike dobro vykonali. Tedy necht' kaedS7 z nas ekouma sam sebe, zdali tomu tak neni. Kdo ma neco rad a ma pro to zajem, ten si najde vedycky pas to vykonati aneb aspori pomoci dobrou vec vykonat, i pi'es vtechn.y ptekaeky, neptijemnosti a obeti. Proto by mel kaedS7 ze sveho slovniku ty the slova, nemam eas, vytkrtnouti.

I kdye 'name kaedSr svou praci, svoje povinnosti, nemame nikdy rikati, ze nemame Cas, ale mime se naueiti lope s Casem hospodatiti, lope si vte rozdeliti, Casein zbyteene nemrhati, tak aby nam zbylo Casu na veci, na ktere obyeejne Casu nemame. A hlavne, abychom starali se vedy o to utiteene, nejen pro nas same, ale i pro povzneseni celku, bez ohledu na to, zdali nemame nekde nekoho zvlatte radi a tudie myslime, ee takova malichernost postaeuje k .tomu, tici "nemam Cas"! Je velkou easu marnosti, starati se co delaji druzi, co jedi, nemaji-li diuhy, — mnoho-li maji penez a podobne. Pti takovS7chto zbyteenS7ch starostech nezbSrva dosti Casu ani na sve vlastni veci. Kdybychom chni hledeli bSrti ueiteenSuni, jak lehce by se pracovalo natim vrideim silam. Kdybychom vtichni jen trochu pozornosti venovali tern naco obetuji Casu i penez. A oni sim take maji sve vlastni zamestnani, sve vlastni potieby jako kaedST z nas, a ptece vedy maji eas na veci a pro dobro celku, vedy si udelaji Cas vykonat praci pro povzneseni nateho. nirodniho uvedomeni, pro povzbuzeni net vtech.

Oni nemysli na sebe, oni maji na zteteli jen dobro celku, oni si pfeji, jen aby vte dobro a prospetne rostlo a se zdokonalovalo. A proto maji eat pro vtechno a pro kaedeho, oni fedi ee musi vyutitkovati kaedou minutu, neb Cas rychle prcha a nevraci se nikdy vie. Jest jen co litovati, ze je tak malo uznani, tak malo uptimne, laskou Otici prate vtech natich spolublienich.

Co je to zbyteane zavisti, co east° malichernch siov, ktere namnoze hodne ubliei. Kdybychom vedy si pkedem rozmysleli kaede slovo, ktere chcemerici, ktere pustime do proudu svetoveho, mnoho z nich bychom zadreeli zpet. A phi torn -dem nepomyslime, co Casu nam vezme takove malicherne mluveni, jak lehce se promrha prilhodiny a hodina, protote se domnivame, nam to nestoji za to neco zaeinat. Zmena v praci pkinati osveeeni a proto mime vyueitkovati katde minuty. Umini-li si nekdo, ze kaedS7 den bude venovati chvilku svemu sebevzdelani, nau'eeni se neeemu ueiteenemu, utasne za kratko, jaka zmena se s nim stala. LidskSi duch pottebuje potravy, prOve tak jako telo. Ale zda se, ee lido staraji se vedy vice o telo nee o ducha.

Je hodne tech, ktehi mysli, ze dutevni potravy neni potteba, east° slytime, ee maji lido tolik price, ee jim nezbude ani tolik Casu nahledflout do tech jednech novin, ktere odbiraji. A ptec, odkud mime brati smysl pro krasno, pro pravdu, pm vte velke velke a vznetene, pro eistST, plodny pivot, netli ze Cteni dobrSrch natich easopist, dobrSrch knih, ktere k nam mluvi svoji praci a pravdou povzbuzenim a obetmi tech, ktehi venuji a venovali celS7 svrij pivot jen teene praci pro dobro vtech natich lidi. Tito nag buditele se neohliei a neohlieeli na nepkatele, neposlouchali zavistivSl ch pomluv, ale *LH

Svkm vytknutkm diem, pracovali pro dobro svYch ptatel prive tak, jako pro dobro svych neptatel. Odpouttell, a obetovali velmi east° sve zdravi, a Casto i sv0j tivot v nejleptich letech, ale nein' nadarmo. Jejich price jim zbudovala nehynouci pomnik. Ale k tomu vtemu je potteba mnoho Lasky, mnoho trpelivosti, a toho se zda, ze nynejti doba postrada. Mate se potom nekdo diviti, ze mizi smysl pro povinnost, ze pestuji se jen nizke vatne, v nicht svet se dnes topi, kdyi neni Casu na veci, ktere veka zutlecht'uji? V tivote je to nejlepti co roste a se zdokonaluje. Dokud vtak 'Cloy& nenajde easu ku svemu zdokonalovini, bude bidne zivoriti, tfeba jedl a nadherne se odival Tak Dr. Hujer natel vkdelek u "pité kolony"?! Oh, co se to jenom deje s natim lidem — co odekavaji — co si jen mysli, ze se tak zvrhnou. Jak zaplakali by mnoho ty davno spici rodiee nad svkini odrodilymi potomky. Bote, osvet' rozum nas' a dej nam dar0 ducha Tveho, at' vidy kratime tou pravou cestou — ku cti a slave jinena Tveho a pro dobro vtech natich bratti a sester, pro dobro Ceske vlasti, k jejimu viterstvi!

Barber, Arkansas.

Ctena redakee Vestniku!

Nasledkem svatku, dnes mi Vestnik neptijde, kterY ptichazi katdk etvrtek o 10:30 rano, proto tam k vim zaskotim a s vami si trochu porozpravim. Doufim, ze my nezazlite, kdyi podam iisudek o tech nivrzich ohledne nekolika stranek tisku Vestniku v teei anglicke, k vOli elenum, kteti nedovedou eisti Cesky.

Byl jsem toho iisudku, a jsem doposud, Jednota ma take ten ileel povzbuzovat a rortitovat nail tee a vlastenectvi, proto jsem ptekvapen temi navrhy od nekterkch elen0, ze se k tomu odhodlali. Jette jsem nezpozoroval, by nekdo mel to ptani a se vyslovil, ze by Vestnik Cetl, kdyby byl titten v teei anglicke. Sta.lo by to za to k vOli nekolika elen6 Amerieantim, ae oni maji k tomu pravo?

D'elaji neco takoveho spolky jinonarodni, k veli elentim natinc0m, kterkch maji mnoho mezi sebou? jestli si nekteti myslite, ze It tomu jednou dojde, prod neeekate az ptijde pas, prod tak naspech?

Jak se studujici na Statni universite eini, by se nate tee rortitovala, jak se pracuje o rortikeni nati feel do obecnich tkol, nad dusit pro co se na druhe strane pracuje?

Kdyby Vestnik podaval mistni, okresni i statni zpravy, tim by mnoho zaujal i pohnul ku Cteni MnohY by po nem zatoutil a take by se lope zdokonalil, takhle Vestnik mot ptitailivosti nema. (Poz. red.: Nat Vestnik jest spolkovym organem a nikoli Casopisem. Slouti ptedevtim pro zajmy nag Jednoty, potaimo zaletitosti spoleene vtem elerram, kteti jsou straniky rOznych tabor& Vestnik je duchovnim pojitkern elenstva S.P.J.S.T., prostiedkem ku titeni a pronikani osvety mezi natim lidem a ze nemiite vyhovet 'dem, je na biledni. Uvaite, ze mime kolem 30,000 etenait, mezi nimit slutne procento thidy: nekdo ma rad vdoiky, jiny holky . . . Budete ptekvapen, ze nit Vestnik ptedpiaci nekolik stovek eltenatt. — neelen0. Ze by si ho ptedplaceli pro jeho nezajimavost — silne pochybujeme. Pozdrav a zdar!)

Chci yam podati dva ptiklady, prvni se tYka moji mantelky. Vychodila tkolu v nemecke osade Millheim, mezi Bellville a Sealy v okresu Austin. Naueila se Cist a psat jak anglicky tak nemecky, pesky se naueila doma, jelikot mela dosti zajimave Cetby, dosud je narutive, etenatka, ale o Vestnik se nezajima, neb nema v nem co by ji nadchlo.

0 sobe podotknu, ze jem byl jit v 30. roku kdyt na mne ptitlo ueit se anglicky. Dva roky na to jsem si ptedplatil anglicky easopis, jen mival mnoho zprav mistnich a okresnich.

Z takovkchto kratkych olank0 jsem byl dychtiv naueiti se trochu eisti. Nyni mohu tici, jsem se bez pomoci naueil tolik, te mohu ze jsem spokojen s tim co umhn, mantelka me ale "bituje". Kdyi dostanu Vestnik, tak zaenu eisti tu posledni stranku, dychtiv zvedet, co je phi West a okoli noveho a zdali uvidim jmena

Ve

the 12. 6. 2r y na 1940.

nekterYch tam mile ena,mSrch a ptatel tam bydlickh.

0 pfestehovani Hlavni Uhadovny jsem toho mineni, se by mela zristat tam, kde jest, totie ve Fayetteville. Ono mesto je nejstarti obydlene natimi rodaky, domov natich velkS7ch pracovnikri tarn v okoli. Nemyslite, ee si toho zaslouii, by takto byla uctena jejich pamatka za jejich boj?

V Temple, jen je nejvice odporueovan, nepostavite-li budovu nakladnou, tak se tam budete kreiti mezi Amerieany nepovtimnuti.

Nemohu se zdreet, abych o toho zradneho taka Chamberlaina nezavadil. Nyni hrda. Anglie a pytna Francie poznavaji, kam se s tou jejich zradou dostali. Misto pomoci a stati na strane Oechoslovalcd, on Hitlerovi urovnaval cestu. Statisice statnSrch a bojechtivSich vojakri uldidil'mu z testy. Tovarny, zbrane a stkelivo, vte co bylo proti Hitlerovi, Chamberlain to jemu hodil do klina. Dal mu pkileeitost okrast zem. Kdyt uz mel Sidi okradeny, odekavalo se, ze i Polsko mu dohodi, v torn vtak poznal, neb byl ptinucen poznat, ee chybuje, tim jeho jednanim prokazal velkou radost Hitlerovi, kterS7 musel bYt sam ptekvapen, ee mu to lope klape nee se domnival.

Chamberlain byl zachvacen slavou, jako se mu dostalo od lidu i zde v Americe, ze Hitlerovi vyhovel, tim ze zachranil svet od valky. Jeho poeinani se mi hned od zaeatku nelibilo, ten jeho spech s tim litarrim ke schrizkam s Hitlerem, poslani toho Runcimana do Prahy se mi zdalo komedii, jakou on hraje, to lite byla zradna, faletna hra. Bylo mi divne, kdye jsem slytel lid na radiu a eet1 jak byl chvalen za jeho snahu zabranit valce. Co bylo Amerieanum do, toho, te • bylo Oeskoslovensko obetovano, jen kdyt Chamberlain zachranil mir. Myslel jsem si, vtak ono to dlouho nebude trvat, ee poznate Chamberlaina a Hitlera a pak se vam oei otevfou. Od zaeatku &Aram vetti vinu Chamberlainovi nee Hitlerovi.

Kdye y am tam v Texasu p. Vojta Benet alai ptednatky, pravil, ee byl tazan, prof Cechoslovaci napostavili se proti Hitlerovi, na coe odpoveedl, ee by to bkvala sebevraeda a svet by je byl odsoudil za to, ee oni byli ptieinou valky.

V torn mluvil pravdu, svet by je byl prokiel.

Podobenku pana Vojty Benete, jet byla na prvni strance Vestniku, phirovnal jsem k jeho podobizne, jen jest v Pamatniku, kterS7 byl vypted 20 lety, kteroueto knihu opatruji a Casem rad se pobavim pohleden na podobenky tech natich velkSrch pracovnikri a tech dobrSrch Fayettevillakt, a vtech mne znamSrch. Tee jsem tam vyhledal podobenku jedne to pilne, neirnavne pracovnice pro Narodni Sdrueeni. At tam It yam podruhe zavitam, tak yam zdelim ktera to jest, prozatim udam pouze Cislo, ktere nese, 73.

Timto koneim moji tkrabaninnu, s pozdravem na redakci a etenate Vestniku. Jsem vat znamk, Jan Beran.

"Beseda" na Texas Christian Universite.

V sobotu veeer dne 1. Cervna dallastti Junior Sokoli phijeli a zataneili na Texas Christian universite "Mora yskou Besedu" phi nazi posledni taneeni zabave v tomto rote. Besedu nacvieil a tidil p. Frank Houevieka. Bylo videt, ee Beseda se studentrim libila, protoee odpovedeli taneenikrim boutlivS7m potleskem. Vy, ktehi znate studenty, vite ee kdye se jim neco nelibi, tak oni to nechaji videt. Tito studenti ukazali, ee Beseda se jim libila. Po tanci nekteti mi hikali, le se jim libilo ee taneenici byli ustrojeni v Ceskych krojich. Byli jsme velmi radi, ee taneenici phijeli z Dallas a jim srdeene dekujeme, 'ee nam ocenili nati posledni tkolni zabavu.

Zajem o letni Ceskou tkolu zde ye Ft. Worth je lepti net byl pked nekolika t3idny, ale jette neni dost tan ptihlatenSTh. Vy rodiee, ktehi chcete miti Ceskou tkolu, ptihlaste se co nejdtiye, protoie nekolik pracuje, aby nejaka Ceska tkola zde bylo. kolni rok na universite konei a studenti a profesoti se-brzy rozprchnou po cele Americe na prazdniny. Vagina studentri pojedou domit k rodieilm, ale mnoho profesorri bude cestovat, aby se dostali prye na chvili od tech knieek.

Frank A. Horak.

S pozdravem,

ye stil'eclu, dile 12. Cervna 1940.

vAsTNir<

Strana 9.

e y arn V posledni chvili odkekne. Nerii to slu g -ne!"Jiktolvyazdisenmtku.

EVA LIPOVSKA:

KANTORKA MINA ROMAN • "I v tom ti poradim. Anidka obdivuje stale tve pradlo a cele dny ted' friuka, tie nema ani jeden kousek jako ty.Udela g ji nejvetti radost, ji nee° ze sveho pfebytku."

Stiskla mu ruku a zadrdela se. Jifi hovoii o jejim pradle, jako kdyby fekl: "Piji kavu."

Vtidyt' to se piece nesmi — — Ani se nesvlekla a rovnou zarnifila k pradelniku. Vytahla svYch jemnYch dvanact noenich koellek. Ty me, ptipravene pro sebe. Do vYbavy! Da ji je veecky! V posledni chvili se veak zarazila. Co by ji J1H fekl? 2e neumi .§etfit!

Vticlyt' ty kogilky maji cenu aspori patnact set korun! VAecky jsou bohate zdobeny jenom krajkou a pfekrasnYm vy givanim. Pracovala na nich teta, mamineina sestra — je tomu prildruheho roku, co zemfel — — Ne polovice staei! Svazala tti blile a 'al riltove kusy eirokou, pestrou stuhou a vialla do krabice. Nahoru polotii malovanY polStat. Hedvabi ma a ptipravy take. Zitra se da do price...

Nedala se .dak do price. V Ater, i ye stfe du do prilnoci pfepisovala osnovy.

Ve etvrtek rano chtkla jeti do Prahy, ale zaspala. Bylo devet hodin, kdyti se probudila.

Protahla se, zapalila si cigaretu a lehla si znovu. Nepojede nikam. Na svatbu neprijde — omiuvi se chorobou — v gak jim v posledni chvili Panea take neprijde.

At' si jde pani starostova za drutiieku sama.

Miria se smala zlomyslne svemu napadu.

Kdosi zabouchal prudce na dvefe.

Mrkla se zalibenim na sve pyjama a betiela otevfit.

Jai! "Vtitlyt' jsem si to myslel, tie bude letiet a koutit. Ja ti pajedu pro §aty, ne?"

"Jd na tiadnou svatbu neprijdu. Pfedne me jate nikdo nezval a za, druhe budu stonat."

Nesla cigaretu znovu k fistrim. Beze slova vztahl po ni ruku. Zahledela se na nej udivene — a neti se vzpamatovala, dohasla pod JirkovYm stfevic,em.

"Jdi se ustrojit. Jedu na kole do 'nests. Svezu te. ✓ pill jedenacte jede vlak ku Praze — a weer v deset piijede zpet. Pfijdu pro tebe."

Nemohla honem najit prudke slovo, jimti by ho udelila, ukitzala mu, tie dela, co ona chce, tie ji nema nikdO co poroudet.

Za Jifim Oak zatim zapadly dveIe u tidy a Mina se Ala beze slova odmluvy strojit.

Za necelYch deset minut pflala za Jifim do tfidy. Usmal se na ni a pochvalil ji, tie je jako vojak — hned pohotove.

Jen tak trochu nosik nakreila.

Usedla beze slova na kolo a mraeila se vytrvale. Dovezl ji na nadratii a rozloueil se vtelYm polibkem. Zapomnela okamtite na svilj hnev a pfitiskla se k nemu.

"Jitieku mrij — mizj !"

Zlibal ji obe ruce a vyekal, se vlak rozjel.

KYvla mu jate kapesnielem a pak se °brat'.

Mel v oeich slzy.

Tolik ma to device rad, —a snad mu budou opravdu branit, snad si ji nebude smet vzit.

Oh — nevi co by udelal — ale Miriu dostat musi — --Nesnes1 by pomyg eni, tie jink ma by smel nekdy Miriu obejmout jako svou term.

A ,se mu hlava zatoeila.

Vytahi z kapsy zapisnik a ve§el do nejblitigiho obchodu. ✓ poledne vyjitidel z mesta. Kolo mel obtelkane baliky.

Doma uz eekaly. Obe tieny pobrueovaly, tie by se byly &lye vratily pegly.

Aries. poznamenala: "Poslala jsem si ke sledne Mine pro kuchafskou knihu — a ona neni doma Kdovi kam Ala. Dnes neni poeasi na prochazky. Bude-li takovYhle den v pondeli — povzdychla.

"Kcly pak pozvete sleenu? MaM Vatn6 obavy,

a

a

"Ty nemde nic jineho na starosti, net aby sleena na svatbu," odbyla ho matka.

"Jako by neco tuella. Od nedele jsem ji nevidela," tekla Anieka a podivala se tazave na bratra.

Pokroil rameny a vy gel yen. Za chvili jej poslaly do Mladotic k ieznikovi.

Nemoh Ise doekati yeeera. Sestfe pkinesla Svadlena gaty. — — — Jiki byl pfekvapen. Byla toho maid krabieka a kdyti to Arida rozloilla po posteli, vypadalo to jako jemnY obladek.

Jsou neupfrinne — obe — — matka i sestra.

At' je Mina dokonale potresta. Pfeje jim to a bude mit nejhezdi deveatko!

Veaer pkiSel 'At'astny . tienich Karel a Jifi se ztratil. Ani se po nem ptiliS neshanely. Zitra prijdou pozvat kantorku na svatbu.

Jirka pkijel na nadratii v posledni chvili. Vlak prase zastavil.

Mina piOne seskoeila, ati se ji zavitily sukenky kolem notiek.

"Kde ma:A gaty?" zeptal se zklamane.

"Nikde", od yetila lakonicky a usadila se pohodlne na kolo.

"Poekej, pfes /nest° te nemohu vezt — zastavil by nas stratinik. Prod neveze g 'Satyr "Ale objednala jsem si je teprve — pfiveze mi je naS'e posluhovadka v nedeli veder," sdelovala neochotne.

"Zitra te pfijdou pozvat!"

"Hm !"

Trapila jej jeji nesdilnost, ale nedovedi se na ni zlobit. Kdyti k nemu zvedla sve zafici oei a usmala se na nej, dovedl by ji prominouti 'deck°.

Miloval ji.

Nazitti odpoledne letiela Mina po kole v kvetovanem tiupanu na,otomanu a eetla. 6ekala navAtevu.

Arida i Karel svateene obleeeni.

Kantorka se nevinne usmala a zvolala: "Jejej, copak tak slavnostni oblieej? Pojd'te si sednout. Nechteli byste se napit? Ma,m tu od tatiekovy navgtevy bajeene vino." Pfinesla vino a cigarety.

"Zapal si Aneo," usmivala se zlomyslne a eekala, tie ji to bude Kolak zakazovat. Ten vSak klidne vytahl sirky a zapalil obema divkam cigarety. Dival se ph tom na svou nevestu jako na svatY obrazek.

Anea pokaSlavala — bud' ji dusil kouf — nebo rozpaky.

Konedne se Karel vyjadfil.

Mina ochotne pfikYvla, jenom si nevinne posteskla, tie uti asi nesetiene nic na sebe.

Anda se zaeervenala. "Odpust', mildeku, ja, za to nemohu!"

"No — nejak se to spravi," usmala se uoitelka.

"Ale ukatieS mi svatebni Aaty, vid'?"

"Piljd' se yeeer podivat — — — Po jejich odchodu se kantorka chvili duSene chechtala — a pak se chopila prate.

Kdyti yeeer pro ni Jifi pkieel, ukazala mu temek maloyanY polgtal s originalnim vzorem. Dokonce zbarvenY pa y zvedai hiavieku k rude rritii a rozkladal pySne chvost, jako by se ji chlubil.

Hoch se zadival pfekvapene na poladf a pak na divoiny rueky.

"Kdyby to bylo ripine hotove, podezfival bych te, 2es to nekde koupila. Ale — Mirioeko — lae mi jeete jeden takovY — — — pro nas — — vid'!"

Objala ho prudce a zlibala celY jeho oblikej.

"Udelam, Jitieku muj, udelam — " Kdy2 ukazala et'astna, nevesta Mine svilj svatebni fibor, chvalila tato latku i ueiti, ale hned xnrkla spokojena na. Jikiho.

Az radosti zeervenal. Nezklamal se v Mine.

Ma vkus a umi si vybrat. Ante i mamince to patti.

V nedeli veeer poslala Mina k oerWirn svuj svatebni darek Anee. Do bile krabice sloNla Best hedvabnYch noenich koeil, malovanY porStat a visitku se slovy: 0 8t'astriST osud na tiivot! eje

Za pill hodiny pkibehla Anea osobne podekozakilo ji z oei. Sama maminka sem vat. Stesti • chtela jit, ale Jiki ji zdr2el. Anda prY si to vykidi. Polibila nekolikrate uditelku a baela zase Mina usnula obledend — ani neslyeela, jak Jiki boucha na dveke i na okno. rano. Zatopila, vzala si cigareVzbudila se tu a lehla si na otoman.

Tak ji naeel Jiki, kdyZ" pro ni "Dobke, Ze jsem kaki, aby nam koaar az za pul hodiny. Za tu dobu snad budee hotova, ne?"

Stahla jej beze slova k sobe na pohovku.

Veiml si, Ze ma naondulovane mikado a usmal se spokojene. Po snidani jej poslala do tkidy a Ala se strojit.

Pak jej zavolala.

Zastavil se v nemem fidivu u dveki. Pkipadala mu jakoby pkiela z jineho sveta — — Oh, Anieka bude proti ni docela v§edni.

Kantoreiny notiky vezely v bilYch stfevicich a telo bylo tesne obejmuto jemne naIloutlou kra.jkou. Zadne ozdoby, jen na levem boku velikY pavouk, posety drobouekYmi granaty.

Jako pavueina rozbihal se pod jeho drapky a2 k Minine kotniku tylovY cip. Ruce aZ po ramena vezely v bilYch, kolenYch rukavicich. Pkes eel() mela proutky z myrty a na krku erifiru drobnYch granatt.

"Ten pavouk a to entra — to jsou eperky po mamiece," fekla, kdyti uvidela, tie je patrave posuzuje.

Na svatbe zpitsobili skuteenY rozruch.

Mina drZela v naruei kytici rudYch rUZI — nevesta pkestala existovat.

Pani starostovou rozbolela hlava .

Mina s Jirkou vyhrali. — — — X. Po Anieeine svatbe eel 'Zivot tim tempera co &lye, jenom Ze Jiri chodil stale easteji do ekoly.

Zakal se o Miriu bat.

V hostinci, kam chodila ueitelka na obed, meli hosta. Byl tu nejakY malif a Jiki musel uznat, iv e to je krasavec. Mel ohnive Berne oei i vlasy a snedou plet'. Mimo to byl vlastnikem nadherneho motocyklu a velmi east° vozil nu.

Hostinske, Jirimu poSeptala, tie pan Kotiek maluje slednu ueitelku.

A ona mu nic nekekla!

Snad se zamilovala do toho ohniveho krasavce!

Jen kdyby alespon veal, je-li to pravda, tie ten Kotiek maluje jeho Minu!

Sel pomalu smerem ke Skole a hlavou mu vipochybnosti. kilo Ale vtidyt' mu tenkrat fekla, ze ho ma raft!

Z mySlenek vytrhlo jej zahueeni motoro tesne za nim. V zapeti pkelatel kolem neho elegantni motocykl a zastavil pied Skolou.

Hned na to uvidel Miriu, jak se louei usinevava a zafici s hezkYm malifem. Pfimo do srdce zakezavala se mu jeji slova, jimiZ se loueila: "Nazdar, Jendo! Nezapomeil na ty plotny."

Tykaji si uZ. Pravdepodobne jej chce fotografovat, kdy2 ji ma pkinest plotny.

Malik se sklonil k Minine ruce, polibil ji, zamaval eapkou a rozejel se k mestu.

"Mel bych se vlastne obratit a jit fee poll& det mamince. Vysmala by se mi, jak si se mnou hezka uditelka pohrala . . . Ale ne — tu radost ji neudelam . . . nedovolim, aby byla volna, aby jiny smel libat jeji {sta." Zachvel se a tiskl prudce kliku u dveki.

Povolila.

Vbehl jako dravec dovnitk.

Stala ve sportovnim kostymku u okna a prosaicky okusovala krajic chleba.

"Kudy jsme jezdili?"

Podivala se lhostejne na sveho hocha.

"Snad nebudee Zara? Jdi, to ti neslueir "Mirio, nedraZdi mne! Kdes byla?"

Krajice rychle ubYvalo a Mina mleela.

"Kdes byla?"

Vypadal hrozive. Skoro se ho bala. Polo2ila krajic a ela si umYt ruce.

"To je kliku! Honza mne pozval, Ze mne kousek sveze. Vie piece, jak se rada vozim, Ani nelsde jsme byli."

a

Strana 10.

Oddil dopisovatelskSi I•so■OW100■11,1•0•11WN•00•1111■0■0■011■041111.11•11041■0■111.0■0410111

Dopisy, jet by obsahovaly nevem& nob zav a tine polemiky, pofadatel predklida ve smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu rozhodnutt.

Z RADU POKROK HOUSTONU. V nedeli dne 2. dervna konal fad Pokrok Houqonu svou pravidelnou mesieni schrizi za znae ne teasti elenstva. V prribehu jednani pfigly na pieties mnohe driletitej gi zaletitosti, jich et•ojednani venovali elenove tadouci pozornost.

Bylo to potegitelnym a svedei to o vyspelosti ;:tho elenstva v narodnim uvedomeni, ze vt,cly yyjde jednemyslne vstfic katde snaze, katdemu hnuti pro dobro nagi narodni Yea. NasJedovne navrh uspofadati slavnost ye prospech Odboeky Houston SALT byl jednohlasne ph?at a videl jsem, to mel br. pfedseda, Fr. Olexa ;mt. z toho patrnou radost. On je totit take ttokladnikem SALT. CelY distY vYtetek teto avnosti ptipadne na gi odboece.

Aby ona slavnost, ureena na nedeli dne 23. cervna se hezky vydafila, aby jeji vYnos byl o motne, nejva gi, slibily nam sesthay zesty nagi tajemnice, sestry Frances Olexove ml. svou pomoc. Br. Fraria HlavatY, na g hudebni genius a dirigent slibil rovnet pfispeti a die jeho umyslu nacviei s peveckYm kroutkem Hlahol, ve kterem mame mnohe vythbfene Owe, z brusu novY repertoir. DramatickY kroutek nageho tadu je kroutkem dobrYch, ochotnYch a obetavYch du gieek. Take pfislibil sve pfispeni. Dalo by to hezkou praci, net jsem z jejich retisera vypumpoval, co vlastne sehraji, be piece jsem na nem to tajemstvi vyloudil po fisilovnem tadoneni jako mladenec prvni hubieku na sve yyvolene diveine.

Bude to veselohra, pod nazvem "Barugeino tajemstvi." Vite, teny maji rady vtdy nejake to tajemstvi, nebot' jim to pilsobi nesmirnou radost, kdy toto tajemstvi mohou pod peeeti mleelivosti sant nektere ze svYch pfitelkyri, kterou to pak zmita, totit to svekene tajemstvi, to to dele nemrite vydrleti a sveti se s tim zase natere ze svYch pfitelkyri a za kratko to vi cele okoli, to Jurka neb Joika Ten a ten a Matenka Ta a tech se kdes k sobe hodne driverne tulili, ze bylo slygeti mlaskot pus a ze snad co nejdfive v tomto bude "ruka v ru1:ave". A kdy to tajemstvi koluje dal, pfibira na vaze a roste jak ta koule snehova a nektere dobre du gieky, majici jiste vegteeke nadani, kresli jim jit ten pfi gti tivot: "Nu, to je nejaka moc thava laska, tam budou eaj a vrana eastYmi hostmi.

Tedy, abych podobnYm povestem nedal vniku, nehlesnu zde o nem ani jen mlhavYm naznaeenim, vg ak ono to vyjde najevo ph pfedstayeni a ona nam to Baru gka odhali, totit to tajemstvi, aby ukojila zvedavost naN gtevitikri netneho pohlavi. I kdyby me Baru gka se s tim tajemstvim svefila, budu miCeti jako hrob, v tom ohledu jsem gentleman a nezkiamu driveru natere do.my, jit ye mne klade.

Ph Cteni zprav vYborri, /name jich hezkou byla podana tadana vysvetleni, naeet br. pkedseda Fr. Olexa v gem za jejich Cinnost podekoval. Je skuteene s podivenim, co ti brati a sestry na rriznYch tech vYborech vykonaji. Musime si uvedomiti, to takovY fad jako je nag, s tak velkYm poetem elenstva a spravovanim sve faclove budovy ma toho dost na starosti, ma-li vie bYti spravne fizeno a proto jak itratti a sestry vedouci, tak i ti na rriznYch vYborech zasiouZi si ono uznani. Jejich spravne a uchotne kona.ne price spojena, s obetavosti a toueinosti elenstva je tim kouzelnYm prout' em, jent pomaha. fa,clu Pokrok Houstonu k spechu a stalernu rozmachu. Ov gem, ta sou_ mva y e sprave faclu je vYslednici mnoha le;7ch zkug enosti. I my jsme prodelavali jiste _meny, vg e stale zlep gujice, takze vie dnes o u faclu pracuje jako dcbfe fizenY stroj, zdor sve slotitosti a rozsahu. NebYti toho, nastal by brzo chaos, z ktereho by bylo tetke vy-

VAATNIK bfednuti. Dnes diky teto soustave a piesnosti ve vykonavani funkci /name ve v gem pfesnY pfehled do detailt a objevi-li se nekde chybieka, cot se stava velmi zkidka, je hned pfehlednuto ku naprave. Mnozi snad, Ci nektefi si pomysli, to snad nezasloutene patfi kadu a jeho vedoucim toto pochvalne uznani a jsou snad v domence, to pisatel je take Clenem bud' /lateral° zodpovednej giho vYboru a neb Cinovnikem a pomysli si cosi o starem to katda ligka svilj ocas ehvali, lee to jsou na omylu, pisatel nepath ku tadnemu z onech zodpovednejkich vYborti. Byl ale dfive Menem fidetniho vYbaru a jako takovY mohl se jokesvedditi, jak vte je spravne a bedlive fizeno.

Tedy to uznani si vaichni pine zaslouti, fad veledi za syrij rozkvet a dosatenY Uspech tomu pkesnemu a bedlivemu konani povinosti funkcionahl, jakot i spolupraci a oddanosti sveho elenstva.

Na pfetkes pfigla i otazka o umisteni Hlavni Th.adovny a to byl podan navrh, aby nag Cesky Houston se uellazel o to, aby na ge H. U. mela sidbo v Houstone, neb v torn ohledu ma Houston sve nepopiratelne vYhody a pfednosti, maje zde dva fatly se znaenYrn podtem elenstva. Pfi gte, abych nepfedbihal usneseni YYboru, vylieirn vge podrobneji. Statiau Bartogovi vyslovujeme svou omluvu a pisatel se take pfiznava, to trochu ye svem referatu o jubilejni kadove slavnosti fadu Pokrok Houstonu trochu uklouzl. Napsal jej easne rano v pondeli, aby jej mohl dati zavdas na po gtu a ph tom spechu zapomenul udiniti zminku o na ygteve choti zesnuleho bratra J. R. Kubeny na nagi slavnosti. Hiedi vkly, jak je spravnou a slugnou veal, vzdati zminkou Uctu vzdalenejgim navgtevniktim.JakYm fizenim botim se to stalo, to neuvedl jmeno pani Jennie Mae Frankove, jet doprovazela zne y zpevohry na plane, nevi. Je to deeru gla mantelt RulikovYch a velmi nadana hudebni umelkyne a nebylo by to slugnYm, aby ji bylo opomenuto.

Tegilo nas, ze vYbor pro opravu stanov ukazal nom, jakou pedi tomuto pfedmetu venuje.

Jakmile bude s tim hotov, budou uvefejnenj v nagem organu. A fate neco! Na g tadovY "pie-nic" bude pokadan v nedeli dne 14. e'ervence, proto tame se!

Pisatel a mnozi star gi elenove kadu Pokrok Houstonu byli velmi potegeni navgtevou sestry pani Mitchove-Kratinove z Chicaga bYvale Houstorianky, ktera tarn dli nyni jit po hezkou fadu let. Libi se ji v torn Chicagu, ale na nag Houston nezapomina, valy nan a na nas vzpomina. Pfejeme ji zde veselY pobyt jakot i ostatnim elentun jeji rodinky.

S. P. StudnienY El Campo, Texas.

Ctend redakce a etendfstvo Vestniku!

Po pfeeteni dopisu br. Frank Luka gika z George West, zakroutil jsem moji holou hlavou nad timto, poslouchejte: Souhlasim s br. K. Latnovskym, by na g Vestnik nebyl zmrven Ci zhanoben anglidinou. 0 tomto si etenakstvo udelejte sami fisudek jaky chcete! Br. Lukagiku, toto je uratka na gi mladete i angliekeho tisku!

Tak anglieina v nag em tisku bylo by hanebne?

To slovo zmrven neni moc paradni, ale to zhanobeh je zkratka sproste a neni na pravem miste! Nejvice jsem se zajimal o kterousi stranku anglieiny pro nag i mlelaclet, nezna j ici Cesky Cisti a ut ulna, nebude, a tak ja bych die br. Lukagika mel nejvetg i hfich, uskuteenit se to zhanobeni nageho Vestniku. -- Na ge mladet se bez celo-anglickeho Vestniku obejde, neb maji actby a Ake , VCera yeeer Eman si liboval, to pfedell za y eeer th "True Story", a to ze bylo etenieko. Kdyby se i uskuteenil, jak nektefi navrhuji, celo-anglickY Vestnik, prosim vas, s by se to vyplriovalo net romany, o ty tahnouci se rok, dva mladet by asi nestala. Proto die meho, zhkegit a zhanobit na g Vestnik 4 strankami byl bylo odpustitelno, obzvla gte uvefejriovat misto romanri dejiny na geho naroda a jakasi latka by se na gla na vypineni kteresi to stranky, ale cab'? — dejte pokoj! Potom s tim platem na Vestnik anglickY dolar, tam by byl zrovna traz, kdy si jit na neho plati. Holt, na

Ve stfeciu, dne 12, eervna 1940. toto jsem jegte zapomnel te by, jak br. L. pige, to red. nemille tIdit dvoji tisk, a sazee tiskovY to take nebude delat dvoji praci. Jak su starY, tak su hhipy, to jsem nevedel. Ta vtcly myslival, to kdyt redaktor je schopen, to mu to nedela rozdil, a kdyt by akorat nebyl vgeho mocen, vgak jsou bide ktefi se hlasi, jako br. D. A. Juren, a na gla by se i mladet do Detske Besidky. Co se dotejee toho sazeee, nad tim jsem jeAte jedenkrat hlupy, tak ut ted' jsem dvakrat.* Ja jdu dasto do redakce na gi El-eampske Svobody a tam okukuji, jak sazedi tam vyskakuji anglicke litery. Ted' vam feknu, to se mi saprlotsky ulevilo, ale,nevim jak se budu citit, at na to dostanu co proto. Ja kikam, kdyt jsme se dali na vojnu, musime bojovat, i ja, budu, budu-li donucen, ale v mezich slugnosti.

Dnes v nedeli v blizkosti byl nav gtevou br. D. A. Juren z Ellinger a zastavil u mne na tro gidku pogprechovani. Neznal jsem ho, a kdy se pkede mnou postavil, skoro podoben br. Valetkovi, jalku: Stepan, ale on to ne. Jafku: podoba na br. Valeika, ale hned jsem doclaval: moc hezei, neni divu, i mladgi. Pravil, to maji v okoli Ellinger dosud sucho a libily se mu nage Urody, obzvlagte korny. Dekujeme za navgtevu.

Opravdu, ted' ma Vestnik hodne dopisri, ovgem to rozdilnych nahledli, ale to je . prave CO je joked sjezdem tfeba.

Tak br. Gajevsky ut je doma zdrav jak lepa, a spi jako dudek. Ze srdce mu to pfejemel Ma peknY dopis, nad kterym materna uvatovat a die nal° se fidit!

S bratrskym pozdravem a nazdareeek diva, Stafidek Bartog.

HROZNE ZPRAVY. Z Hallettsvihe se scleluje, to tarn dolly zle zpravy o utrpeni na gich krajanri v Sudetsku.

Po mnichovske zrade Hitlerovi bylo dovoleno, aby zabral krome nemecke ea.sti Nskoslovenska take kraje diste Ceske a tak mesta Pfibor, Stramberk na vYchodni Morave a Klimkovice, Svinov, Studenka a Pile ve Slersku, i nektera eiste deska mista v Oechach uloupena byla Hitlerem a ph ytelena k Sudetsku. Tak dostalo se pfes 800,000 oechii jit roku 1938 do nemeckeho otroctvi. Nyni naziste oechy v Sudetsku vgernotne hledi vyhubiti. Tak v obci Hefmanicich u Lan gkrouna, odkud do Texasu pfiglo mnoho Ceskych pionyru, nedavno naziste vykopali jednoho krajana ze statku po otci zdedenem a poslali jej do koncentradniho bora. Jeho tehotna tena musela konati dalekou cestu i s detmi do Pardubic. Tam porodila dite, ktere po hroznYch Utrapach matky bylo mrtve. Vesnice Hefmanice byla ryze deska, proto naziste v gechny krajany a jejich rodiny vyhnali a jejich majetky jim pobrali bez jakekoliv nahrady Arii nabytek ani gatstvo nesmeli sebou. Pouze hole aivoty. Takove zpra.vy pkichazeji taktka denne. Naziste v gak zapominaji, te katclY tlak budi protitlak. Nej lepgi odpovedi na pronasledovani a nieeni krajanri ye stare vlasti je vstup do Sdruteni AmerickYch Oechoslovakri v Texasu, jet pracuje pro udrteni demokracie ye SpojenYch Statech a obnovu demokracie v Oeskoslovensku. Phjde den, kdy bude opet svobodne eskoslovensko ve svobodne Evrope. Na krajany, kteti nytrpi, nesmime zapominati. Pfijde ni `den...

Rad Slovan, Cislo 9., Somerville, Texas.

Slavnemu sjezdu S.P.J.S.T. v Taylor, Texas!

Cteni bratti a sestry!

Ve schiizi faclu Slovan cis. 9., konane dne 5. kvetna 1940, nasledujici resolute byly vzaty v fivahu a po dalgi debate usneseno: 1. Nemocenska podpora zamitnuta.

2. By Vestnik byl ti gten Upine v deskem jazyku. Phjeto.

Toto posledni jest vtele pfani nas vgech.

Za fad Slovan Cis. 9. S.P.J.S.T. Dr. Jos. H. Kozar, taj.

Jsou pfedstavy, jet Olamtite poznate jako basnicke, nevim zda proto, to jsou tivotu blizke nebo vzdalene, jsou basnicke vribec, bez vyhrad, nema jich nikdo net basnik, nemaji jineho smyslu net poetickeho.

Ve Stitclu, chic 12. Cervna 1940.

ODDiL DOPEOVATELSKi San Angelo, Texas.

Tak se °pet objevuji mezi vami, abych hodil neco na papir ze zapadu. Poeasi plitomne mame idealni, vlahy dost, v ge pane roste, a tak se tegme, Ci vlastne se 'name tetiit a na co? Za davnejtich dob jsme se te gvali na dobrou. rirodu a zaroveri planovali ku piedu, to a to si pofidim a zdokonalim. Dnes na dobrou trodu se te:g dzinaH, pikovaei, kupci a vSichni ti bavineni parasiti. Ale my za velkou firodu dostanem mak), a za malou taky. Souhlasimlne s na,zorem, tie opice v Africe jsou na tom daleko lepe, kdyti maji nadirrodu ofechfr.

Ted' zas pieskodim k piedsjezdovYm navrhOm. — Problem stehovani Hlavni tiadovny byl tolikrat piebiran, ale ja k tomu dosud nevystihl ten pravY a potiebnY bod. Nemyslim, 'tie by se musela stehovat jen proto, ze si ji tarn neb onam pieji a 2e tam maji Zeleznieni a silnieni spojeni. Samoziejme, tie by se nestavela nikde do neptistupne rokle, ale nas nahled je, le by se mela zbudovat ye stiednim Texasu.

Tak jako byla pied lety sttedem deskYch okresu, tines jit -neni, neb jsme rortroutieni a stale rosteme po celem Texasu. Nevidim tiadne prosperity stavet ji v piimoii, neb na moil nam elenfi ani ta,d11 nepilbude. Je tedy nutno problem ten naletiite uvazit, neb by se asi nestavela na koleekaeh, aby se mohia pievatiet. Prod stiedni Texas? Proto, 'tie die demokratickeho principu jsme si vtiichni rovni a mame stejna prava, a tuditi vzdalene fatly maji pine pravo mit Hl. Ur. ye stiedu, nejen k dojeti ale take na poStovni obrat. Tak jako na symbolu nag Jednoty peticipe hvezde, na niti se linky s haji uprostied, a prove tam path nas hlavni stanek. Neagituji pro to neb ono misto, ale ye sjezdu by se mel brat ztetel na vYhody, ktere nam mesta ty nabidnou. Tuditi stavebni misto a pak rrizne mestske dame, neb timto mfdem hodne ziskat. A kdyti uti aijeme v moderni dobe rychle dopravy, bylo by jen ku prospechu nas vgech, by Vestnik se yydaval v torn samern meste. Za jedno, utiettilo by se easu, za druhe na potitovnem, ktereho se tu dobu hodne nasbird, a to neplati tiaden ze sve kapsy, ale iietuje se to na vydani Hl. 1t. a platime to my. — Co se tyee kritizovani Hl. tiadovny, jsem a vtidy jsem byl proti tomu, ale nejde mi do hlavy, kdyti pied minulYm sjezdem nejen tie byla kritizovana ale piimo bombardovan, a to tak nesmyslne jako by kritisoval farmake za to, tie koupil farmu za 200 akr a v depresi na ni ztratil, a nenatiel se nikdo, kdo by iekl, tie kdo nevi jak to u Hi. ft du jde, aby se do toho nepletl.

Tak to je dnes asi vtie, co jsem mel na srdceti a &five net ukondim, oznamuji vtiem na gm elenum, aby se katidY dostavil do schfize dne 16.

Cervna o jedne hodine odpoledne. Mame rfizne dulezite zale gtosti k vytizovani a je tuditi na vas a k vagemu prospechu rfane navrhy rozie'Sit. Po ukoneeni naSi schfize bude schrize R.V. O.S. S bratrskYm pozdravem, Bediich Socha.

Dallas, Texas.

Mill bratii, sestry a ptatele v Dallas!

Vgechny vas zvu. na zabavni yeairek do sine tadu Pokrok na den 13. Cervna veeer. Veeirek potada. sici krou/ek 'Zen, vstupne volne, ku rozdani mame ptipravene 4 hezke fed, jedna je progivana deka. Pro zabavu jest ptipravena hra bingo a ruzne jive stolni hry. Pohosteni budete zmrzlinou a dorty. Veeirku se mute zueastnit kaZdY; za pekne pobaveni oeekavame malou . finaneni pomoc, neb sestry ' y posledni schuzi rozmlouvaly o torn, bys .me zase vypra vily bednu gatstva a jin:c-ch v ci. Radi bychom vg ak pkikoupili nave veci a ten jest zde Cerveny kde jest tieba pomoci a kde take se, stry se chystaji nabidnouti porAoc, pri baieni a jine praci, kterd jest v budove &-...=rveneho 2e provadena. Tedy nezapomerite na den 13. eervna veer, zaeatek asi o 8 hodine. eny tee mini uspore.dat pii to phlehtosti i malou vYsta yku praci, ktere jsme v Krou/ku za dobu jeho trvo.ni udelaly. Mnohe si vgak ste/ovaly, ae jejich vYrobkY vetSinou rozdaly,

VESTNIK THE STATE OF TEXAS Company No 8220 Certificate No. 99

Board of Insurance Commissioners OF THE

State of Texas THIS IS TO CERTIFY THAT SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF THE STATE OF TEXAS FAYETTEVILLE, TEXAS has, according to sworn statement, complied with all requirements of law applicable thereto and is hereby authorized to pursue the business of FRATERNAL BENEFIT SOCIETY insurance within this State for year ending March 31, 1941, in accordance with provisions ,cf Chapter 8, Title 78, R. C. S., Texas, 1925.

(SEAL) IN WITNESS WHEREOF, I hereunto sign my name and affix my official seal at Austin Texas, this 1st day of May, 1940.

Walter C. Woodward, Chairman of Board.

-ale i tak doufam, tie tam bude dosti \Teel vystavenYch. 5. nedeli v tomto mesici jest chystana , osadni zabava v tadove budove a dist* vYtetek bude darovon dervenemu kiisi. KaMy z nas zna tuto organisaci, ktera podporuje katideho bez ohledu na nerodnost neb vyznani, a ne jen nyni, kdy valeena, litice kadi skoro po ce/em svete, ale i miru, ka/d3i den ph raznYch neg testich, hvelnich pohromach. Tedy, kdo mil/et; ptijit kdo ne, 1o:eh sve vstupne, aneb aspori si kup za desak odznak teto organisace. eny g iciho 'Krotaku tadu Pokrok Cis. 84, vyslovuji uptimnou soustrast pozustale rodine po nag i zemtele Clence Franti gce Kartous.

Citi.me tuto bolest s vami, i nam bude v naSich sieich hodinach schazeti; mely jsme ji lifechny- velice rady. At' odpbeiva, v pokoji.

V Krou/ku DallaskYch zpevakia bylo ten vzpomenuto zesnule Franti gky Kartosouve, a vg ichni ptitomni 7,7ysl•vuji tichou soustrast cele podistale rodine.

Boll mne prsty, neb pro g ivam j•dnu deku za druhou, ale kdy2 jsem zde, tak napi gu jests pied sjezdem na g i Jednoty upozorneni nagim bratrran delegattm — nevim, i nejake sestry tentokrat — aby nezapomneli a odporueili sjezdu, by bylo poji gt'ovani ditek upraveno tak, by se mohly male ditky pojistit hnad po narozeni, neb aspon ve stall 3 mesict. ekat s ditkem celY rok neb dva neni dobre zatizeni, aspon ne pro misto, kde jest mnoho konkurence, a jak jednou rodide ditko jinde pojisti, tedy ho neradi da,vaji na gi Jednote.

Zde brath einime velkou chybu, ze nehledime si zajistit deti.

Mnozi bratti pig i o nehospodarnosti nagich H. U. Tato bolest jest tu kaRlY 4 roky. My, mall kteil jsme uvykli poeitat jen na sta, a aby nam to vyg lo na puntik ,tedy si myslime, ze ti bratti firednici v H. R.. nejsou dobti a ze je tteba je nahradit jinymi. Kdybych byla delegatem, hodila bych vaechny sve hlasy pro Uredniky, kteh jsou dries v Hl. frradovne. Vyjimku bych snad ueinila u bratra tajemnika, neb ho neznam a mela-li bych rozhodovat, tedy bych dala hias br. Chupikovi. Prod? Jen proto, ae jsem s bratrem Chupikem spolupracovala pti.'zakladani Detskeho odboru a 2e mi tam kde jsem si sama rady nevedela, pekne poradil, ihned odpovedel, ku praci povzbudil

Strana 11. takovYmi milYmi slovy, tie bylo radosti s nim pracovat. KatidY dobrY pracovnik sem tam ten kopanec dostane a nikdy se nezavdedi vtiem.

Kdo umi nosit na obou ramenach ten je vatienk, kdo ale vyvali ze sebe tu pravdu hned, ten u tak neni vatienY, tcho tludeme, tieba by byl i jinak dobrY. Spravovat svuj majetek a opatrovat cizi a to milionovY, u/ je velkY rozdil, vtidy se udini nejake. chyba, pro kterou nemusi bYt jeden hned kamenavan. Doba jest velmi tkka, nevime dnes jak se pomery pievrati zitra, vAe jde v takovem spechu, ae az ilzka v dui je.

Nemyslite, bratti a sestry, /e by bylo pro nasi Jednotu mnohem bezpeenejtii, kdyby tam zustali tiednici uz, zapracovani, v teto tetike dobe, a aby byl vice bran ztetel na to jak upravit rtzne polotiky, vydani, pro friedniky, povinnosti jejich lepe rozdelit, sem tam stanovy upravit, nove pojistky upravit, filevu pro stare elenstvo, ktere zde je a ktere dim dale tim bra-. trstvim trpi. NAS lid neni dobyvadnY mamonu, jen jedinci se domohou bohatstvi, ale staii, to jde s obema stejne, a kde vzit, dim zaplatit mesieni pc-platky, kdyti na ne v torn stall nezbYvit. VYmluva — vaak ma deti, at' to plati, — dnes uti neplati, neb ty deti toho maji mnohdy samy az nad hlavu. Vypt,fdit si na certefikat a zaplatit funrtni poplatky neni dobre zafizeni; to zachrani elena na rok, dva, a pak ztraci vtie. Nebylo by zde tieba napravy? Pak jsou 'lady eleni stari, odkazani jtn na sebe, jsou to takove sircty, stari, nemocni, nemaji sveho domova, tiivobyti Oft° shani. Na ge Jednota vlastni farmy, ty pozemky v Rio Grande; leg to ladem. Nedalo by se to upravit pro takoveto eleny, kde by mohli bydlet a pokud jetite sily stadi, spoledne obdelavat nekolik akril zeleninove a ovocne zahrady. Zatidit pro lidi takove jakysi chudobinec. Pro prvni Cas by to mohl bYt jen v malYch rozmerech, po ease by se zvettiil. Tito stall eleni maji sve pojistky, ktere by je tiivily jette za jejich tiivota, neb by je za opatrovani, poskytnuti domova sve vlastni Jednote odkazali. Hledime-li na ze stanoviska moderniho, tedy vidime pied sebou budovu moderni, statisicovou, ktera by stala velke penize merle ji yydrtiovat. Hledime-li na to ze stan•viska lidskosti, dati tam ty jedny z tech nejpotiebnejSich, kteil by si takoveho berstarostneho stall vaaili, tedy by to mohla bYti jen obydejna farma, s vetSim domovem, trochu toho zafizeni, gyobyti by sama dala a neco by natie Jednota pridala a byl by to pomnik tern na gm zarnielYm zakladatelUm nag S. P. J. S. T. ten nejkrasnejg.

Jest mnoho a mnoho co zatidit v na em spolk•vem, abychom byli duS'evne spokojeni a vice se k sobe piiblihhi. Odsuzovemim a hiennim az tarlive na poeinani katicleho elena, ktereho ustanovime za vykonavatele natiich piani, neni zdrave. Prod je dnetini valka, kdo ji zavinil? Jedinec ne, my vSichni jsme vinnici, my vtiichni jsme jeden druheho navadell, ku opovrh3vani, bojkotovani, vynatieni jednoho naroda nad druheho. Ovoce dozralo a my dnes, ktefi jsme ten des nezavinili, budeme pro nej trpet.

Ptijmete vgchni pozdray.

Ant. Ondrfdkova.

Kaufman, Texas.

Mili etenati a etenakky!

Zdejtii zabavni vYbor mi naridil, aby jsem dala vtiem vedet, tie v nedeli 16. Cervna budou poiadat taneeni zabavu v sini na Lone Star.

Tak zvu vtiechny, mlade i stare i piespolni jako Dallas, Ennis a Seagoville, by piisli si zatandit pki dobre hudbe. Na shledanou v nedeli, jsem Lydia t'astnSr. Berlin. — Mluvei nerneckeho zahranidniho ministerstva tekl zahranienimu tisku, tie Evropa "vypracovava si sve vlastni problemy pod jakousi nepsanou "Monroeovou doktrinou". Dodal, tie die nemeckeho mineni Amerieane jsou opravneni k sve vlastni Monroeove doktrine.

Washington. — VAeobecnY nircenY odvod ve Spoj. Statech oeekava se v brzku. Jres. Roosevelt je mu ptizniv.

VESTNIK

Strana

IT

Organ Slovanske Podpornjiei Jednoty Mtn Texas.

Official OrFan of Slavonic Benevolent Assa elation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUCSA—EDITOE Nrydavatel,S — Publishers tECHOSLOVAK PUBL. CO., West, Texas

Pfedplatne $1.00 rane. Do stare viasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Lmbny adres assfiaji se do Hlavnf Cfadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

VeAkert dopisy, pfedplatmb, oznamky, bndlat adrezovany na Vestufk. West, Texas irastaik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South. iALM. J. S. M. O Bole,

tvrdYmi nas ueni, tuhYmi v sobs, chladnymi,ia.k ocel, to ocel, jet' hra leskern Labradoru, a nechyta a nehteje. Jen sIama plamenem vzniti se, v' a.k zivot trati.

Ta ocel sviti, chladna, leskla ocel, odrat slunce fismevem svym ziatYm, °drat °hen krvavYmi elehy, kdo uhodi v ni, bolest citi v ruce, kdo rozpali ji do rudeho 2dru, ten nesmi vgeteene se dotYkat ji, neb ona, zmenic modravou svou barvu v eervenou zhoubu, znit, spali vS'ecko, vtak sama nehoki.

Tu tvrdost dej nam, 6 Pane, hladkou, tvrdost ocelovou. — Sjezd naieho Bratrstva se bli21 a v gude v nagich tadech jevi se ' .ivy zajem o to, co asi na sjezdu bude vykonano. Zajern ten stvrzuji take detne dopisy a je fikazem velmi zdravYm a pro nazi spoleenou organisaci prospe gnYm. Sjezd je nejvyggim zakonodarnYm telesem v Jednoty.

Zastupci sjezdovi jsou zakoriodarci v tomto nejyySgim snemu Jednoty a die zakonil sjezdem ptijatYch bude se cell Jednota kiditi po ptigti etyki roky. Je tedy velmi 2adoucno a nutno, abychom si vgichni uvedomili pied sjezdem va2nost doby a velikou zodpovednost ka2deho jednotliveho zastupce pti gtiho sjezdu. Proto — vetSi zajem se jevi ted' o na g sjezd, tim vetgi mideme miti nadeji, 2e ye sjezdu samem bude vgemi zastupci jednano v zajmu celku vecne, valne a spravedlive.

Pokud Nemci nebudou vyvedeni z bludu o sve nepfemoiiteinosti, svet miru nepozna. Dokud pustOgici a nieici valka nebude pienesena na piidu Nemecka, tak se Nemci ze sveho opojeni nevzpamatuji.

FrantiSek PalackY, buditel, historik a politik eesky, otec naroda, narodil se`14. derma 1798 v Hodslavicich na Morave. Pochazel z thuds herske krajiny, z la gskeho lidu vysokYch kostnatYch postav, zvykleho praci a odtikani a otutlej giho i povahove nad velikou vetginou du deskeho jazyka. Tam v horach severovYchodni Moravy, blizko pomezi slerskeho, uchovali v mnohYch rodinach starou viru deskobratrskou, a kdy2 vyhlagen byl toleraneni patent Joseftv, ptiznali se ye smyslu jeho k vyznani auggpurkskemu. Frant. PalackY byl druhorozenYm synem z d yanacti deti Jitiho a Anny (rozene Kti2anove) PalackYch. MiadY FrantiAek byl nejleptim 2akem ye gkole, aby ovladl nem&nu, poslan byl do kunvaldske gkoly za Nov. Jieinem a r. 1809 dal se zapsati do evan. latinske tkoly trendinske. Roku 1812 octl se PalackY v Pre4arku, kde pokraenval ye studlich na evan, lyeeti, I zde byl `Obornfim Zakem, jen v po teeh

a pravech nemohl nalezti zalibeni, co2 mu v$ak usnadriovalo hmotnou existenci staff se nej-. dtive sluhou, pozdeji hospodatslOm spravcem konviktu. Zamestnan jsa po celY den gkolou a zamestnanim, mohl eisti a studovati jenom v noci; bidy s poeltku zkusil dosti. PalackY byl veci narodni ziskan r. 1813, kdy treneinskY megt'an Bartog , v starch eeskYch knihach velmi sedtelY, obratil pozornost jeho na literaturu skou a vytkl mu, 2'e co tech, tak malo o jazyk svilj se stare- Odtud rosti PalackY znenahla pod vlivy narodne smktlejicich soudruhft vice a vi, ce — z posledniho roku jeho studii r. 1818 mame od neho projevy, dY gici nevypoveditelnou hloubkou nad geni narodniho a zaslibujici a posvecujici iivot svilj cele my glence vlasti. PalackY mel se stati knezem a r. 1817 pfijal jiz na polo misto kazatele v Bilsku ve Slersku, ne2 koneane odtekl a spokojil se nejistYm postavenim soukromeho vychovatele, chtel venovati sve sily probuzeni naroda na poli literarnim. BystrY rozum jeho radii mu jii r. 1816, ze 6echove pottebuji mnohem vice dobrYch knih nauenYch net gpatnYch ver'ed .a na prate takove vskutku pomfalel. Nejvethm dilem Frant. Palackeho, dilem obsahlYm a deny trvale jsou jeho "Dejiny narodu teskeho", plod to prate celeho stoleti. Dejiny jsou dilem hlubokeho ducha i velikeho vzdelani, jsou nejvetgi praci vedeckou v Ceske historiografii a klasickou knihou Ceske literatury XX. stoleti. Jsou zaloieny na pramenech pilvodnich a z nejvet gi east na pramenech, jei PalackY sam shledal a objevil v archivech a knihovnach, tvoieny kritickYm duchem, hlubokou Actou k pravde, pojaty duchem fiosofickYm, snaticim se postihnouti posledni pkieiny a hybne sily vyvojovYch promen narodniho 2ivota a pojaty zaroven v duchu to idealistiCke a mravne vYchovne filosofie, jet posvecovala vgechno sna2eni Palackeho. Dejiny vysoko vynikaji po strance umelecke, ryzosti jazyka, uglechtilosti slohu i dokonalosti skladby, jsou krasnYm spinenim pre gpurskYch snis mladello Palackeho, dychticiho po tom dati svemu narodu historii jeho, napsanou "podle idealu historickeho umeni." Dejiny narodu teskeho staly se do velike miry tim, cim je PalackY chtel miti: velkym einem narodnim, posilou v bojich ptitomnosti, gkolou narodniho vedomi a. myglenek pokroku, prava a pravdy. Pamatneho r. 1848 PalackY napsal, ze v2dy klade zajem humanity vY ge ne2 zajem narodni. Vskutku nebylo mu zajmu vyggiho a svetejkho nad prospech jeho naroda. PalackY je ptedev gim nacionalem, ale nacionalismus jeho je nesen velikYmi zteteli humanity a v tomto smeru je tieba jeho projevu rozumeti. Jiz roku 1828 vylo2i1, 2e pracovati pro blaho lidstva znamena pkedev gim pracovati pro osvetu a blaho sveho naroda; vlastenectvi bylo mu cestou k humanite a proto melt) bYti zalo2eno na zasadach pokroku, prava a pravdy. A v tomto smeru PalackY neustaval bYt tinny, v tomto duchu vybudovan je jeho program prate narodni, jim nesena je odpoved' jeho na otazku narodniho sebezachovani, jim dygi jeho posledni rady, prosby a thveti. ' Vdeenost a ficta k nesmirnYm zasluham starcovYm projevila se jests za 2ivota jeho rozmanitym sobem, nejvfge zajiste ye velikem ptezvani "otce naroda". Jiz r. 1866 byly jeho sedmdesate narozeniny oslaveny celou zemi zpilsobem neobydejnYm a se znaenou ucasti slovanskeho sveta. Narodni uddlosti byla slavnostni hostina na 2ofine dne 23. dubna 1876. Brzo potom, 26. kvetna Palacky zemtel a pohteb jeho 30. kvetna byl vice ne2 pohteb krale — cely narod zastoupen byl pH to nevidane manifestaci zdrmutku, piety a vdednosti, ji2 podobne ve velikosti, opravdivosti a vroucnosti Praha do to doby nevidela.

Mind siali se svSim vildcem fanaticke svedeeni, ie jsou nepfemoiitelni. Bez jednomysine vile naroda by nikdo nebyl dokazal takoye pekelne divy jako Nemci v poslednich mesicich.

Obrana naroda vyiaduje nove dane. ObrannY program dostoupil zavratne &slice peti bidolard a kongresu nastala starost opattiti k jeho provedeni penize. VYbor domu zastupct pro cesty a prostfedky odhlasoval, aby zakonita mez zadluteni Soustitti byla 2vYbena 2 45 na 49 billonti dolara, a aby byla piijata dailoyA predloba, itterou se ma vybrau na rio*h

ti%z

0.

danich skoro celY biiion dolar4Finaneni bor domu zastupcfit je ptesVedden, 2e bude .Z6.pottebi zdaniti ptijmy tech delniku a °bean% kteti dosud unikali placeni dane z ptijmu die zakonem stanovenYch vYjimek. Die noveho navrhu 2enate osoby s duchodem $2,000 merle -by jiz platily clan z pkijmn a svobodni jiz z $800 rodniho piijmu. Nyni je hranice vYjimek $2,500 pro 2enate a $1,000 pro svobodne. Vy ggi -dan 6 procent by se platila z dUchodU $3,000 roene misto dosavadnich $4,000 a normalni clan by byla zvygena ze 4 na 6 procent. Sni2eni nezdanitelne hranice ptijmn na $2,000 by pkinesla vlade $110,000,000 rodne samotno a pak zvYgeni dane z vetgich ptijmn vynese vlade dalgich $250,000,000 rodne. VYbor ji2 schvalil zvygeni dane z ptijmu o 10 procent pro korporace a jednotlivce, cot' die odhadu vynese $226,000,000 rodne. Zvy'6eni hranice federdiniho dluhu z 45 na 49 biliont dolarn bylo piijato 16:0 hlasy.

President Roosevelt se vyslovil na tiSkove kmIL-rend, 2e je pro zvYgeni dani nee nejake opra. vy darioveho- systemu, 2e by v teto dobe byly neprakticke.

Palackeho vYklad dejin eeskSreh velikou merou pusobil na jeho theorie politicks nebo, je.7.

Ste lope tedeno, souvisel s nimi Nae to PalackY -kladl nejvetgi duraz, bylo ono mylne poznani o staroslovanske demokracii, svobode a rovnosti.

To bylo Palackemu stare dedictvi slovanske a proto znovu a znovu vracel se k dnkazu, ze ndrodove zapadni, bojujici o moderni Ustavnost demokratickou, chteji pouze tomu, co opovrhovani Slovane men pied tisiciletirn. Politickemu usili Palackeho bylo dosaleni tohoto prvotniho stavu spoleeenskeho ziizeni cilern hlavnim; vYklad minulosti byl mu zaroven dilvodern pro ptitomnost, kterou pinila touha po svobode a Ustave, touha, ktera vyrustala v evropske inteligenci vubec.

Znate starobyleu historku o °E at Buridanoye? Byl to osel, kterY se v mnohem podobal neutralism a natm isolacionistilm v dneeni Stal toti2 mezi otypkou sena a vedrem vody: mel 2izen i hlad, ale nevedel, zda je vett jeho tzen nebo hlad. A tak dlouho se nemohl rozhodnout mezi otypkou sena a vedrem vody, al se same nerozhodnoti pceel hiade,m i Podobne nerozhodni jsou dnes ncutralove jak palieati not isolationists, stavici se i proti materielni pomoci nacisty ohro.tenYch spojenct.

Pravda, nestoji neutralove mezi dvema lakadly, nYbr2 mezi nemeckou hrozbou se strany jedne a spojeneckYm lakadlem se stran ydruhe. Ale jednou se konec koncii budou musit rozhodnouti; bud' vyhovi Neinctm (to znamend podrobit se) nebo budou se spojenci hatit svobodu svou i Evropy (to znamend: vzit na sebe tfebas i risiko valky). Nerozhodnou-li se vS'ak zaveas mezi otypkou a vedrem, mute se jim stet, ze pod oboustranYm tIakem budou mit brzy ; dueieku na krajieku jako legendarni osel Buridamiv.

Amerieti echosiovaci pled novYm f(kolem.

Kancelak Csi. N. R. rozesiala svYrn sictiam. upenlivou 2e.dost, smekujici k napomoci .beZ"ericn z Beigie, mezi nimia naleza se mnoho tisic esl. krajann. V Belgii 2ilo na 6000 a ye Francii asi 45,000 techoslovakii, kteki se tam vystehovali po valce. Jsou to vettnou hornici, kovedelnici a delnici pkadelen, kteki byli usazeni po obou stranach francouzsko-belgickych hranic, v prOmyslove a banske obiacti jitai 'Seigle a severni Francie. dnes zabrane Nemci. Tato masa naAeho lidu byla ted' nacisty vyhnana z dosavadniho domova, mnoho jich pkito o pivot, cele rodiny, namnoze rozdelene, rodiee a deti od sebe rortrhany, bloudi ted' po stiedni a jinni Francii bez domova a bez prostkedku. Narodni vStor esl. v Pakit zada kabeI logramem o rychlou prvni pomoc pro tyto .krajany,. ktere dravost a zloba hitlerismu pkipravila o novy domov. Proto& zvlaetni sbirky neize na tento nte na rychlo pokadati, nejkratei cestu jak pomod jest posIat okamttou pomoc Lsl. N. R., co2 se take stalo. My se musime pricinit, aby na§e odboely uspokadaly podniky, jich vYteMk by venovan byl tomuto neelu. V kom je jen trochu narodniho citu, komu neni vlastenectvi prazdnYm slovem, kdo ma v srdci jen jiskru lidskeho citu a kus smyslu pro pra y() a spravedinost nernil2e stilt stranou, nebo by musel 214..pkit, ie je a deske matky. Proto s novou si104 pellnejliM odhodlAnim do nova;

Ve stkedu, due 12. 4rvna VIiv pocasi na lidsky T:4:131.1. Jiz diouilo je znamo, to na g i d'igevni sta y zavisi na pneasi a podnebi. To se neprojevuje pouze u nemocnych ,ktei rychle odpovidaji na zrneny pbeasi, ale take na nazi praeo yni schopnost, ktere. na ptiklad klesa se zvY genou teplotou.

V posledni clobe se Veda zabYva dalekosahlYm badanim na tomto poli, kde vynika americkY profesor Huntington. Tento uCenec nakreslil mapu sveta, na ktere jsou oznadena mista s vysokYrn civilisa'dnim a kulturnim stupnem a zakreslena jinak, net mista s malou civilisaci.

Na jine mape byla vyznaeena mista s nepravidelnYm podnebim. Srovnavani obau map ukazalo na prvni pohied, ze tzemi s vysokou civilisaci se shoduji s azemim s menivYm podnebim. Vysvetlenim tohoto zjevu je skuteenost, te menive podnebi pasobi na lidi pavzbudive, zatim co stejne podnebi ,jake je v tropech, pusobi ospale. Take pramyslove zavody v Unii se ptipojily k tomuto badani a zjistily, ye kterYch dnech je vYkonnost jejich zamestnanca nejvygi. Na techto zakladech se dal• stanoviti "optimalni pracovni klima". Moderni veda se take zabYva, studiern podnebi mest. Je zajimaye, prof uprostted mesta east° pr gi a :C19 obvodovYch etvrtich nepadne ani kapka. spoeive, v tom, te nad mestem je v lefe neustalY vitr horkeho vzduchu, kterY said z domd a odssava, sratkove mraky z celeho Tento zjev ma vSak atasnou dalelitost pro 6isteni mesta, nebot' zaroven odssava jaka "pkirozene puce mesta" nejvet gi mnoLtvi prachu z ovzdugi. Tak se stane, e nejvet gi mno2stvi prachu neni v na gem ovzdu gi ve dne, ale v noel, kdy teplota je niter a prach k zemi.

Kaidf fidny spolek vede si svedomite seznam svYch Blend. eini to take v gechny odboeky S.A. 6:T. a poditaji den ode dne a mesic od mesice: Ptibylo /ram sedm, nam dvacet sedm, a nam sedmdesatsedm elend. Jaka to byla radost v odboece X., kdy pei posledni spolkove schfizi hlasili fitednici odboeky: Ptibylo nas dnes 41 novych elend. Hurd! Myslime, 'te takove Hura by se mohlo ozYvat v mnohYch schuzich natich odboeek, kdyby se vedle starosti o eleny poCaly take starati o sve neeleny. Kdyby si katda odboeka vedle seznamu 'lend setldila take seznam vtech neolent — eeskYch obeant ve svem okruhu. obel nebo okoli. Pravda, byly by to nekde seznamy daleko vet,:si, net seznamy natich dobrYch 'eland, ale bylo by to take pevnYm podkladem akce pro ziskavani elend novYch. Takhle v katde schuzi se stale jen tika: "Bratti, ziskirvejte nove eleny. Mnoho eeskYch lidi je stale mimo nate Lady. Mnozi ani nevedi, to to jsme a to oni by take me i bYt mezi nami!" — Takevehle hovory mnoho novYch Mend neptivedou.

Ale udelejte si seznam vtech, kdot v odboece jeAte nejsou, rozdelte si je pane podle ulic nebo osad, podle farem, jdete potom katde nedele od jednoho ke druhemu, vysvetlete flees, velke poslani nateho boje za svobodu, ukatte, to bYt dobrYm Amerieanem peedpoklada, bYt dobrYm 6eehoslovacem, povezte, to jen komuniste se stavi proti nom, verni eetti Ede te jdou s nami i s Amerikou. Uvidite, te krasne vYsledky se dostavi. Ziskate mnoho novYch Clenu jak z peistehovaleckYch tad, tak z tad generace tady narozene. Bratei v odboekach: dejte se do seznamd neelent S.A.O.T. ye svern okoli!

Sdeleni redakce. Cenne peispe yky do 'Isla sjezdoveho ut dochazeji. Natal pisatele poslali soueasne svoji fotografii ku zhotoveni ttoeku — obrazku, jet zatadime k elanku pisatele. Kdo by si peal z daltich peispivateld zvlattniho 'Isla nateho Vestniku miti svilj obrazek, necht' nam odetle svoji podobenku co nejdelve a zaroven Cast dvou dolart na hrazeni vYloh. skupinovou fotografii prvnich elent each). S.P.J.S.T. ei obrazek z pamatneho podniku osadniho, potlete redakci, zhotoveni prijde na fleet nekoho jineho. Pottebovali bychom nekolik krattich tivotopisd nejstartich rodin pinonYrskYch, jests je Bas k jejich sepsani. Cisco bude malYm pamatnikem generaci mlade, bude pateione yypravene, eady obrazkr). zpestei jeho cennY ba z Usti dokumentarni obsah. Ptlitho tSidne uu zadneme.na po etis.p !. 1 1 jacovaa n5leflitT171 Y7;Tka.7.11 0 fil4va

,3traria I3.

1\1 AVAW04111.04MW0410.14061,10j,

Scutez ecinateld.

ZA MES1C KVETEN 1940.

Misto.

Jmeno jednatele.

Prvni Druhe Tteti

Ignac enkyeik John 8vadlehAk George T. Blatek L. H. Hillman Chas. Navratil etvrte Pani F. J. Olexova Jos. Zemanek Frank Hlotek Pate Jim Kincl S bratrskYm pozdravem, Edw. L. Marcia

majetku Jednoty, zaslanem k uvefejneni br. pokiadnikem F. Steinerem co jeho prva Cast a dale seznam delegate bliticiho se sjezdu, odlotill jsme obvyklou mesioni finaneni zpravu br. tieetnika Ed. L. Marka do eisla pti gtiho. Abychom mohli zataditi vice na uvetejneni vyekavajicich dopist, ubrali jsme jednu stramku romanu. — NepiSte nam, nebyl-li 'cra g dopis uvetajnen. Stalo se tak pro nedostatek mista. Hojnost dopisa potrva, pravdepodobne at do sjezdu.

Drzcst a poslutnost jsou dva stratlive povalicve rysy Nerna. Obe tyto vlastnosti byly v Nemeeku vypestovany do takove peesnosti, so N6inci zmenili v peesne prapujici nelidske rob oty. c.a hodinka na stanici KTEM. V nedeli 16. eeryna, vjhravati bude v obvyklou hodinu popuarni Kohutav orchestr z West Ceske taneeni kousky. Cd 4 do 6 hod. odpoledne Kohutil y orchestr h.rati bude v 8efeikove sini pki Temple k pocte svatku Otca — ve6er pak pti taneeni zabave.

Co delaji jini. Dne 26. eervna Narodni Svaz OeSkYch Katolika v Texas potada Narodni pout', pti ktere ptiletitosti bude vgeobecny sjezd onoho telesa a tut odhaleni pamatniku, venovaneho statem Texas priikopnikam nejstargi Ceske osady v Texas — odhaleni del, yenovanYch vladou Spoj. Statt pamatce dvou vojint obeanske valky, pohtbenYch na HostYne a koneene odevzdani svemu fleelu eskeho_ Statniho Parku. Mezi slavnostnimi teeniky bud?, i nag ptedseda Hi. Utadovny brats C. H. ChernoskY, slavnost se bude odbYvati na HostYne, a budou se na ni podileti tisice nageho lidu.

Pozdrav z Washingtenu, D. C. zaslal redakci a personalu tiskamy peedseda nazi Hl. tl7tadovny brats C. H. ChernostkY. Bratr ptedseda zajel do kapitolniho mesta Soustati v zalditosti velmi duletite, o nit prozatim nelze vetejne diskutovat. Za vzpominku srdeene dekujeme.

Roshilas NaC pkinagel v porideli v 11:00 A. M. proklamaci Mussvliniho. ftval po stratnYm povykem tee :eru govali. Ovace byly daiche vetgi ohiel geni ta.aenl na Zernochy v Habeti.

Bude zaver vale'eni Italie pc, .boku linedYch aslavovan gilenym hulakinim eernskogilaK? Chilo President Roosevelt mluvil ke g,raduantarn Charlottesville, Va., a jeho see byla rczhlasern po eelem svete. Raznyini sloyy netsatil ein IVTussolivilho, ktery vy6kival na kritlokau sitnaci Spojenca, ve ktere jim padoutsky vpadl ze zadu. President slibil Spojor.ya0.ra ve;Jice^ ett . nis:knou materialni pomoc in7r-na vejenske expedice a vyslovil svoje pa ysae lateeved6eni, ze Spojenci na konec zvitesi. * * .";lesriime so/ pcddivati gkarohlidstvi. in thou hc-ti -j egte. vetgi, motria, pkevali• oe jegte jihovYe,hedni Rvropi-r,2§ to v.:if:clan° .vyjde- Nemecko z , p.;,;.?.ratel/6.."" kdyby Neraci dostali pevede v

Washington. D. - informaci, ktere sem doSly od zahranienich pozorovateld, peielnou nazistickeho itspechu v Belgii a Francii je spite mnotstvi net jakost zbra.ni. Nernecka armada pouZiva, zbrani skoro teho' kalibru jako Amerika. Zbrani peiblitne stejneho kalibru je poutivano i u anglicke- a francouzske armady.

Pravi se, te nemecke steely maji veto rychlost net ty, jicht poutivalo v minule valce a net jakYch poutiva americka armada. Experti se shoduji v torn, te zbrane byly zdokonaleny od svetove valky. Francouzi maji zbrane, ktere jsou lepti net nemecke, ale nemaji jich tolik jako maji Nemci. Pravi dale, te peleinou nemeckeho tspechu nejsou nove zbrane, nYlart zmechanisovana, valka. Naciste poutivaji mechanickYch oddild s velkym dspechem.

New York. — 150 americkYch bombometnYch letadel, ureenYch do Francie, bylo naloteno na tti nakladni lodi v pi-istavu Staten Island, a to na lod' britskou, norskou a teckot. Tato bornbometna letadla vaZi od 10 do 16 tun a katde stab pees $300,000. Do Francie se posila,ji betadle v eastech, slotenYch v 'oednach, a teprve ve _Francii jsou letadla montovana dohromady. S letadly, ktor,ei byly odeslany na nakladnich parnicich, odpluvgich vdera k yeeeru, bylo, v posiednich 48 hodinach do Francie odosiano 250 americkYch letadel. — Minule soboty norska lod' odplu;a odtud so 100 letadly.

Kdyby president Roosevelt povolal narodni gardu do dinne slutby, trvalo by to cele mesice net byla by kadiee vyzbrojena a vycvieena, aby ji bylo roo2no pouZiti pro ptin,ad valky. Narodni garda sestava z 225,000 mute, kteki site znaji praviella, ale nemaji dostateeneho vYcviku ani vkforoje.••postrada tak.tka, v geho, eeho je tteba k ved:ni moderni 1;6.11:y, narodni garda ma 15,000 dobte vyevieenYch reservnich dastojnika a nekolik tole eastojnikti,19teti chodili do Skoly, aby ziskali pottebne ved.omosti o modernich zbranich.

Washington. — V daltim kroku proti "pate kolone" ye Spoj. Statech, statni department nakidil ptisne vy g etSo-,, ani yg ech cizinca sem ptijitdejicich a zvlaSte vylod'ovani cizich namotnika a v pY.-ista yech bude bedlive, stre,2eno. Nebude vpuOten nikdo, kdo nema zakoniteho ptedbe'-2neho povoleni. President Roosevelt ziskal od kongresu povoleni zvY git tajnou amerl&cm policii "G-many" o 500 mute, kteti budou vytteovat v gechnu cizi propagandu ve Spoj.

Statech vedenou. Pravideina armada ma bYt na doporueeni vrchniho velitele gen. Marshalla zvettena z 230,000 na 400,000 mute, aby se nemusela mchilisovat Narodni garda.

Washington. — Kmagresni dianovY vYbor pHjal ptedlohu, navrhujici placeni dame take na ptijem ptes $800 pro svobodne osoby, a na $2,000 piljmu pro rod:ny, aby se mohlo ziskat asi bilion dolara v novYch danich pro narodni obranne aeely. Takovym snitenim osvobozeni od dane z prijmu ziska se pies dva miliony daltich d.aneolatca. Svobodna, osoba ma,jici ptijmu ptes $15.83 tYdne, platila by za letoti rok $4.40 dane z ptijmu. Otcove rodin jsou dosud osvobozeni od dane z ptijmu do vY ge $2500, nyni budou osvobozeni jen do $2000 sane.

Washington. — Spojene Staty dodaji Spojencam brzy 50 namoknich bombovacich letadel, krome asi 200 valednYch letadel, ktere ut jsou pova'Zovany za nemoderni. Spojenci obdrti take ptebytek zbrani armady Spoj. Statti, zbylYch jests ze svetove valky, mezi nimi 100,000 rejfli, '70,000 rychlopalnYeh kulomett, 300 75milimetrovYch del, 100 g estipalcovYch a 260 osmipalcov:5-ch del, 25 tetkYch oblehacich del a 100,000 navitka patrona. Tyto zbrane budou dany forojirriam jako splatka na nove zbrane pro armadu a tovarny je mohou prodat spojencum.

Ottawa, Kanacla. — Lord Boa.verbrook sdelil, 11,000 valeeiVeh jlegt6 nyni to vzduely. letadel,

V

Oddil nomovADENE J. 8moldas, Lovelady, Texas.

Sesteho kvetna vstoupil jsem do to gedesatky, ale to je nejake slavy u nas, ryku a gumotu vody vgude, krouceni silnYch stromovYch yetvi, shazovani kribu, duneni hromu, praskot bleskovYch fiderfi a bere to zem i s kropem, po hitlerovsku, a to pokatde kdy to trochu jak tak opravime Koneene 20. zase trochu pohody, e jsme mohli vyjeti za lekatem do Houstonu, kde zase jsme pobyli s na gimi milYmi pfately KostomlatskYmi; 21. k yetna honba za nemeckYm konsulatem (hledani v Galvestone odpoledne), kde a g pied yeeerem po eastern telefonoyani dostali jsme se k Jockushovi k samemu veeeru do jeho residence, kdy se do yedel pied tim od Naomi Kostomlatske telefonicky, t,e ona neni tadna, zpravodajka — mad i obayand?!

Koneene nam vypsal adresu na nemeckY konsulat v New Orleansu s pfislu gnYmi pokyny v 2enine dedickych zaletitostech. Prohliteil jsme se zajmem tento nemeckY dam. Nabytek 90 ,rokil v poutivani bez znatelneho pogkozeni upotfebovanim, mahagonove stropni. - tramy, vykladani mahagonove, vzacne skfine sbirek jako snad bYvayalo kdysi kdesi v pohadkovYch zamcich a hradech. Jockush sam je start garmantni pan a fislutnY elovek, poklepal Naomi De zadech a pravil, ge "sure" yypada, na to, jako by pracovala pro nejakou zpravodajskou kancelak. — Dnes teprve z novin se doeitame, te ji2 ten den co jsme u Jockushe byli, Texas nemei jit nemeckeho konsulatu. 22. lekafska prohlidka v Medical Arts, nezjnteno tadne zhorSeni, dana lhfita mesic k nove prohlidce. Jsme zase u milYch pfatel ye Studewood, 729 East 8.

Street, zaeina hfmit a pr get, nebylo mono zdrtovat se a jell jsme domfi a zde Jobovy zvesti.

Sotva jsme se do farmy jako zazrakem do brany nagi Plymoutku tam a zpet v bogovisku strkajice dostali, vge zase znovu zaplaveno a celonoeni lijak zase nas odfizl od sveta, at dnes hozase vyrazili s karou na besedu a ja mam ohavy, neb pied nee° vice net asi hodinou odjeli, nyni jsou 3 hod. odpoledne a zase jit boufi a snad se ti Branibofi zase tenou ke kadim s tou gpinou co ma sv. Petr nad vYchodnim Texasem naschranenou, s kterou pak stehuje ytdy prase zasetou bavinu s poll do pastru a brenti, aspori tu a tam po pastke i lese ojedinele porriznu roste, snad budeme letos bavinu sbirat tet v pa-. stfe i v lese, mimo pfidelene kvoty v poll. Divaje se dra McLeana lekalskeho kalendate iIa tYden od 16. do 22., mam obavy dostaneme-li se vfibec od nas kol 21. na highway k Houstonu a zpet. Nyni nam slibuji de gtivY tYden take a podle toho borifeni jit nyni to tak take ukazuje.

Co se , v to 60. jests doekam? Pan Sebesta, dopisovatel Svobody ke v gemu jests pige, 'te nam letos korna (kde?) zmrzne v klasich, v fijnu to nam na obloze bude svitit pet mesicri (to by Jupiter byl hodne blizko a dal() by se tam snad pfeskoeit, kdybych to tu nemohl dole na to planete nagi yydrteti), klobouky se maji uvnitk vymazat "Nonatem", aby drtely na hlave, domy pfivazat kabely k zemi, ktera, bude sebou straglive vrtet pod AntikristovYmi glepejemi.

To asi ten 2ebro-Kapka si sem pficara pro to tuene prase do S.S. v teleznYch botach Ci v Bat'ovkach "dfevacich"? U2 to yypada, ze ani se ke kopani baviny letos nedostaneme, nejsme jegte hotovi s posazovanim a zase Pt se pfiroda chysta ke zlodejstvi, jak to zas vygplachnouti co tam zemeryje y do to pridy zasadi a tak si vzpominam, pry je v nebi svatY "Ivo", takto povolanim kdysi advokat, a tak pry tam dela same neplechy, ale jinY advokat pry ji2 do nebe nesmi, nebot' to tam pry bylo vybubnovano, 2e ta vec se nesmi znovu stat, by do nebe pkipugten byl advokat. — Upozornete na to kapitana Methoda P., at' o tom trochu pfemY gli, nedalala-li by se v nebi take zficlit 5. kolona ve prospech advokatri.

V Americe, v Ainerice, tam pry je to jak v ra .ji -tam pry to vypacia, jako v nebi na kraji. — --- -Oh. jiste az ta bogoviska u nas a pfi torn poinal-aYii • kale z neho, inu vypadal jsem jako

'J.' Di 1.K.

kdyi bych glapal gpanelskY meth v blative kag i ph stavbe kominu z blata, ani jsem nechtel jig na ten kousieek testy k domu do kary vlezt.

Je to obtig od nas jezditi do Houstonu, ale nyni se dokonce na to te gime bYti zase na chvili s nag imi milYmi ptately KostomlatskYmi. NebYti jich, nevime co bychom si tam sami podali. — To jsou nagi lodivodove v ptistavu houstonskem. Zdar vlasti!

Za odboeku S.

t. T. v Blessing.

Palacios, Texas.

V posledni schtizi bylo ujednano, aby se schtze konala tketi nedeli v tomto mesici, t. j. 16.

Cervna. Tak jste laskave zvani, abyste se v nejvetg im poetu dostavili. Schtize bude konana ye 2 hod. v Community Hall Blessing.

Byl jsem tadan, abych po gadal bratra redaktora, by byl tak laskav a uvefejnil ye Vestniku, ge na den 30. osada Blessing bude potadat piknik, jak katdY rok eini, to jest ye svatek Petra a Pavia, a ge slavnostnim teenikem bude p. L. J. Sulak a p. Jerry Sadler, kterY se uchazi za guvernera statu Texas. Piknik bude potadan v Elmaton u silnice Cislo 36.

Dne 4. jsem dostal milou a pfekvapujici vgtevu. Byly asi etyfi hodiny, pfijede pekna, kara na &fir. Mama povida, "start, bet tam, zas jakYsi agent jde dopalovat". Ja jdu dolts, neznamY vyjde z kary a poyida: "Nazdar, Franto!" Ja, se divam, on pravi, "ty mne neznag", pkijde jeho man gelka a povida, "a ani mne neznate?" Ja pravim, "nemohu se upamatovat".

On povida, "ja jsem Franta z Dallas". Ja. pravim, "tak pojd' dal". On pravi, ge nema, kdy, ge byl ye West na divadle a ge byl v Houstonu, tam navgtivil oba tady a ze jede do Corpus, tak ge si uminil, ge se u rime v Blessing zastavi.

Nevim jake bylo jeho ptekvapeni, kdy se na mne v Blessing ptal u Amerikana a on mu sail', ze musi jet dvacet mil zpatky. On kika, "ja vgdy slygim o Domoradovi na Blessing a ty jezdig do kagde schtize na Blessing". Ji tikam, "ano, no tak zkratka ty tam chce g bYt a ja, kdy2 jsem chtel byt s tebou, tak mne take dvacet mil nic nevadi". A tak jsme si sedli a vypravovani nebylo konce, kdyby nas jeho mangelka neupozornila, ge je jig eas jit spat. Rano jsme se pekne pc) ptatelsky rozloueili a pH odchodu povida: "Franto, tady ma g tti tolary pro vagi odboeku". Mili ptatele, byl jsem opravdu pi-ekvapen. Ph tom jeho pani pravi moji man gelce, "tady yam dam neco na pamatku", a opravdu. Mili pkatele, bude to mila upominka na vas, take yam 'Deluxe dekuji za dar pro odbodku Blessing, jmeno dame neuvadim, protae si toho nepteje.

Pkijmete me pozdraveni, Ceske matky, Ceske devy, ktere lehkYch na perutich ptinageji vam me zpevy.

Ptijmete me pozdraveni a naroda prosbu svatou, byste dugi odvratily cizi touhou ptedpojatou.

Byste vlasti na vYmenu krasnY soucit lasky daly, byste ditky drahe vlasti a varn k slave odchovaly Opatrujte nage gtesti, nadeji i nagi silu, vypestujte srdce velka k velikemu lidstva dilu.

Aby na vas /lady deti na sve nejsvetej gi zfely, aby samy utraceny nad hrobem vas neproklely.

Aby na vas po staletich v plaei jegte vzpominaly, aby pro vas v rodne zemi rodnou lasku zbudovaly.

Vagena, pani Vajdakova, diky! Z tohoto dopisu seznate, te jests na gi obetavi krajane nevYje to nage vlastenecka, a narodni povinnost. Vagena krajanko, vy se mne ptate, jestli jsem dostal jakou zpravu z domova. Ano, bylo to v loni, dve psani v jednom byly, ze nevedi jak to s nimi dopadne, ze se jenom o vojne mluvi, to nebylo otevfene. Druhe bylo oteffene a stab() tam, ge lid chodi jak hloupY a stab() tam: "Psal bych ti, ale nesmim. Psal jsem dve psani, ale na gadne jsem nedostal odpoved'. Va gena pani Vajdakova, pigte, ja Vage dopisy rad Ctu, neA.

ye sttedu, dne 12. cervna

1940.

bo ty mne zavedou tam do to na gi tak nam mile vlasti. Velice rad bych se s vami se gel, na druhY mesic pojedu do Taylor a jestli mne bude trochu mogno, tale se na vas pkijedu podivat. Pkijmete ode mne srdeenY pozdra y. S krajanskYm pozdravem, Frank Domorad.

Galveston, Texas.

Timto oznamujeme, ge fad Cis. 146. a tad Cis. 62. spoleene potadaji velkY piknik v nedeli dne 23. t. m. v Camp City parku v Galvestonu. Jelikog se naskytly neodekavane pfeka gky, tak jsme tuto zmenu musili &Mit, proto zveme jednoho kagdeho, by nas navgtiyil dne 23. Cervna v nedeli v Camp City Park, kde va oeekavame na tu veselici, ge se budete dobke bavit jest jisto, o to se postare, zabavni vYbor, by kagdeho uspokojil. Hudbu obstara znamY orchestr pana Mraze z Houstonu. Barbecue a ve gkere obeerstveni- bude ptichystano, tak at' ga.dnY nechybi, jinak toho bude litovat. Kdo ma starost, exekuci od geny, kdo bYva bit v ge zapomene, pkijd' mezi nas na ten piknik se pobavit. PHpravy jsou v pinem proudu na nedeli dne 23 Cervna v City parku. Zaeatek o 12. hodin y a konec ag se rozejdeme. Uctive zveme Lady S.P.J.S.T. z Houstonu a okoli, aby se v gichni eleni pkigli mezi nas pobavit a po del gim ease ()pet sejit. Velke ptipravy jsou v dobrYch rukou vYboru, tak jest mogno deco odekavat. Nekolik kandidatil, kteki se uchazi o jiste politicks fifady, budou zde 1eCniti o 4. hodine odpoledne, tak jest jisto, ge se kagdY bude dobke bavit ph tak dobre hudbe.

Pardie samec, to yam bude tanec, v ge se kolem toeit musi, tak vzhilru do Galvestonu v nedeli dne 23. Cervna, ten kdo chce dobre easy zagit, na ktere bude dlouho pamatovat. My vas ka g -deho kavmentopikuv"Campity parku v Galvestonu. Ptijd'te jeden, ptijd'te kagdY, mista bude dosti pro ka gdeho. Tak jegte jednou kagdeho zveme a v nedeli dne 23. se sejdeme v Galvestonu, tak na shledanou! ZnaJoseph Knapp. menam se v tete vas, SOUPIS ESKOSLOVENSKtCH oBtANt VE SPOJElgtCH STATECH. oeskoslovenske zastupitelske iitady ye SpojenYch Statech, povolane k ochrane zajmil deskoslovenskYch, ptistupuji k pkezkou geni a dopineni evidence osob, majicich narok na konsularni ochranu. Za tim Udelem vybizi konsulat CSR. v Houstonu (Czechoslovak Consulate, 711 Medical Arts Building, Houston, Texas) v gechny Ceskosiovenske obeany zdrg ujici se v jeho obvodu, aby se do konce Cervna 1940 konsulatu sill a sdelili pottebna, data. Ptednosta domacnosh ueini ptihlaSky teg za eleny rodiny, gijici s nim ve spoleene domacnosti (man gelku a deti do 18 let). tlenove rodiny gijici odloueene a deti pies 18 let ueini samostatnou ptihlagku.

Osoby, ktere se ptihlasi pisemne za glou konsulatu k nahlednuti svilj cestovni pas a Pile osobni doklady (rodni a ktestni listy, oddaci sty, domovske listy, resp. osveddeni o Cs. statnim obeanstvi, sve vojenske doklady a pod.) spolu s timto sdelenim: "Pkihlag uji se do evidence konsulatu CSR. Houstonu a zavazuji se oznamiti ka gdou zmenu svYch osobnich pomerit a adresy: Jnieno a ptijmeni (tiskacim pismem) Den, mesic, rok a mist() narozeni ........................

Domovska, pkislugnost (obec, okres) Cestovni pas Cis. vydanY dne kterym Ukadem ................

Obdanske povolani Ve Spoj. Statech od Pkesna, adresa Datum Podpis Ptihlagku lze take ueiniti osobne na konsulate; v torn ptipade necht' ptinese ka gdY sebou vgechny shora zminene osobni doklady sve a svYch rodinnYch ptislu gnika, aby s nim mohla bYti sepsand na konsulate pkihlagka.

O tech, kteti teto vYzve nevyhovi bude se miti za to, te se vzda yaji naroku na konsularni ochranu eeskoslovenskYch zastupitelskych Ufaktere vyvodi z toho patfiene dfisledky.

Konsulat CSR. v Houstonu, Dr. Charles J. Hollub, konsul.

Dne 3. Cervna 1940. (trfedni razitko konsulatu.),

Ve stiedu, (Inc

ci'.ervi a 1,940.

DEVCE, KTERE MELO ODVAIIU ROMAN

a

Straeka chrupal je gte do bileho dne. Ale u Vyg inri nespal to nod tadnt z mantel& Uvatovali, zda nehesou vinu za Straektv zachvat a bylo jim tetko.

XIII. Radost z nadherneho zatizeni, ukladani pradla, jizdy autem, polibky a lichotky man gelovy, rozkazy udilene nove panske, to byly veci, ktere Majku okouzlovaly. Bylo nutno zvyknout si na to, ze mono porudit, aby druhY deal to, co celY tivot delala sama.

Mladou tenu to prve dny oslnilo a ripine zamestnalo. Ale kdy uplynul tYden, byla ji dlouha chvile. Byla zvykla pracovat, nemohia upoutat v hodinazh, kdy jindy byla zamestnana, pozornost ku knize, nedovedla 'dist dopoledne ani noviny a houpajic se v lenogce, mela neptijemnY pocit zbyteenosti. Vybrala ze sktini mang elovo pradlo, ptig ivala knoflieky, zkoumala, co by mohla spravit, ale protote sotva mel nekterY kus maliekY defekt, byl darovan — nenagla tam mnoho prate.

Saty, ktere tovarnik opatroval s pietni pozornosti, byly ye vzornem potadku, nemohia je ani eistit, ani spravovat a tak se v to zaplave blahobytu necitila doma.

"Toniku, nemohia bych zaeit pracovat v kancelati? Nebyla bych spokojena bez prate. Olovek jako ja nezvykne nedelat nic a kdy si zvykne, dela neplechu."

"Nemohli bychom jit bruslit? kluzigte je jako zrcadlo," navrhl 81i tedy, ale dopoledne nebylo na lede tive duge a za chvili je to omrzelo.

"Ukag mi tovarnu!" prosila Majka druheho dne a jeji mut trochu nespokojenY s jejimi ji tam zavedl.

Start mistr ji vykladal postup vYroby, stala u pece, v nit vfela skelna hmota, mela chut' vyfouknout sklenieku a kdy ji podali s pattienYm upozornenim nastroj, nadmula tvalieky a vyfoukla neco, demu se vgichni pies jeji vatne vzezteni small.

"Umig ty neco vyfouknout?" ptala se mute.

"Ne, nezkougel jsem to."

"Jak to, ze jsi to nezkou gel? Mag umet vgechno, co se tady dela."

"Tu vec, co pani vyfoukla, nerozbijte, povesime ji v tovarna jako talisman, at' nom ptinese Stesti," tekl tovarnik.

"Chlapci, dnes tu navgtevu oslavime, necht' yam doda pivovar hektolitr piva. Franc, mriteg pro nej hned dojit a at' vezme na testa tti sta knakii a th sta housek, budete-li mit malo, poglete si pro vic, a cigaret dostane katdY, co vykouti, doneste je z trafiky!"

"At' gije milostpani." zahtmelo od strojii.

"Ne, milostpani, pani Majka," opravila mladi tena osloveni a pfiblitila svou rri govou tvatieku ku tvati mistra.

"Tak pusu na uvitani za v g ecky," tekla a start' delnik ji polibil, usmivaje se.

"Aby vam bylo mezi nami dobte," pravil pfi torn.

"Dnes mate dvojitY plat. Zastavit praci nemriteme, to vite," fekl Kurc, "ale chci yam udelati radost".

Byl ye styku se svYmi delniky v rozpacich, Majka nikoliv. Prochazela mezi nimi, mluvila s nimi vlidne a citila k nim uptimnou lasku.

Snad to vycitili, divali se na ni se zajmem a vgichni se usmivali.

"Jiredku, vy jste tady ted'? Pracoval jste s inYm tatinkem, pamatuji se na vas. Dokud jsem byla male. holeidka, chodili jste k nam, nemYlirn se, vid'te?"

"Ne, milostpani, nemYleji se. Byl jsem u nich nekolikrat, kdy tatinek til. Le se dne gka nedoekal, ten by mel radost. l ikaval vtdycky, jen aby ta moje capitka mela lehei givot, chudak stare..."

VtSTNIW Majdiny oci zazafily a pOhladily vdeene muKdyi opouStela tovarnu, kynulo ji vlidne a ptatelsky sta rukou.

"To je ale panieka, vidite kiuci, takova paganda, a je z na geho pytle a takovY fabrikant nam ji vyfoukne."

"Nu, ona pti torn pochodila nejlip, snad bys ji to nezavidel?"

"Ji ne, ale jemu."

"To Ohm. Delej, elovede, stoji g tu s lopatou, jako by ses ji chtel ovivat."

A stroje htmely a mladi myslili no, zjev krasne, smave,13roste genugky, jako na kvet ze zaslibene zeme, star gi jako na nastroj k uleheeni lopoty — ale mils byla vgem.

DruhY den 'Ma do pisarny. Sptatelila se se starYm ridetnim a slibila, ze mu piijde porna= hat.

Vyznala se v rietovani a co nevedela, na to se ptala. teetni poznal hned, tie nepti gla pro paradu. Byl trochu zmaten jeji agilnosti, ale vyhovoval ji ve v gem s uctivou az pokornou rislutnosti. Ptinesla si pracovni pla gt!, vyprosila si, aby jeden ze pracich strojii byl reservovan pro ni, a druhY den pfi gla hned rano. Ptijala pottu, donesla ji tediteli a pfekvapila jej nekolika otazkami.

Dival se na ni trochu s patra, jako na kufe, ktere se chce michat do neptistupnYch mu fed., odpovedel ji odborne, aby ji spletl. Zamrkala trogku, vzpomnela si, byly-ly tyto vYrazy nekdy slygeny v kancelati doktora Vy gina a pak se zeptala vatne: "Do jakeho obnosu poskytujete river a po jake jej omezujete?"

"To neni mono ureit, to se tidi bonitou nika."

"Mame dobre informace? Pan teetni ma velmi mnoho kont oznae'enYch jako pochybna, chci si vziti tuto vec na starost, budu ted' v pisarne delat praktikanta."

"Vy?" "Nu ano, musim bYt utiteena. Vyznam se v kancelatskYch pracich, taloby umim take delat, ugettime tim velmi mnoho na palme.re. U pochybnYch dlutnikri se da, mnohdy neco podchytit, kdy se galuje. taloby sama, bude se pak jednati jen o kolky. S excindacemi se delaji nekde bohopuste podvody. Clo y& ug musi poeitati s nesolidnosti a ne se solidnosti dlutnikri; je to ted' bida!" gvatlala. ft editel chodil po kancelati a brueel do yousri.

"Co chce v iletarne, do echo se to plete, at' lei na kanapi a eta romany, to ji bude lepe svedeit! Jaktiva se nam tu genska v kancelati neosvedeila, i v diktovanYch dopisech &Maly chyby, copak, kdy se bude panieka plest do obchodu, to to bude vypadat!"

Majka se nejakY Cas v •editelove kancela•i neukazala; ptehlitela s ridetnim konta a delala si k nim poznamky. Zanedlouho ptigla jit s listinou, na nit byly pochybne pohledavky rozdeleny podle bonity.

"Tak, pane tediteli, uz !name jakYs takYs ptehled. Tadyhle jsou pohledesky zatalovane a nezaplacene, napsala jsem knihovnim ve mestech, kde ti pani neplatove jsou, o lustra a kde to prijde, zajistime si to knihovne, kde ne, udelame mobilarku. Se zakazniky, kteti pies galobu nezaplatili, se nebudeme parat. — Tadyhle tv bychom meli zatalovat, jsou to same stare riety — a konedne s temihle si nevim rady. — Jsou to nove -day, ale pan rieetni hick ze nejsou prima, bude tieba okamtite zjednati si ptesne informace a kde jest to gpatne, talovat.

Na jakou dobu vystavujete riety?"

"Nektere jsou na th mesice, nektere na gest nedel."

"Myslim, kdy je-to ted' tak gpatne, ze by bylo lepe prodavati jen per saldo."

"Odbyt je gpatnY, nemri geme to tak hnat."

"Vim, ale prodavat tam, kde je na placeni mala nadeje, bych neradila. Pane tediteli, pohledavky u tech pochybnYch dluinikri cini pies tri etvrti milionu, to jest obnos, kterY zaslouti pozornosti."

"Ja piece za to nemohu, ze lide neplati!" vyhrkl teditel podratdene.

"Nedavam yam viny, ale musime ted' byti jako ostfitii, jedna se o prosperitu zavodu; mo g -naojehbytianebyti."

Strana 1.11.

"Pan gef by udelal lepe, kdyby se dohodl s koncernem a zavi-el to. Platili by nam ureitou kvotu, abychom ptestali pracovat a nekonkurovali jim a nebylo by risika. Pro neho by to bylo nejlelgn" "A co delnici?"

"Ti by se musili starat, aby na gli nekde neco jineho; kdo chce pracovat, misto najde."

"Take ne vtdycky. Mut chodi do tovarny, tikal, ze ma na mysli ureite zlepgeni vYroby, pozve vas jednou ku konferenci. Chceme se vrhnout na jinn artikly, musili bychom ptestavovat nektere stroje. Podah-li se mu to, na eem pracuje, byla by to vymotenost."

"Vyrabejte si co chcete, odbyt nenajdete."

"Snad piece. Uvidime."

Tovarnik Kurc pracoval na zjednodu geni a zlepgeni vYroby mleeneho skla Byl to u g ph studiich na technice jeho konieek. Sklo toto bylo ptedchridcem porculanu, chtel mu dati chny vlastnosti, nutne, aby se stab zprisobile k upotfebeni na jidelni ptibory. Mluvil o torn s Majkou a ta byla nadgena.

"Neni to tak lehke, sklo nesmi praskat ph styku s teplem, nesmi bYt take tak ktehke, kratce musi miti p •ednosti porculanu a krasu skia.

Bude to docela neco noveho. Kdyt by se podahlo tomu udelat reklamu, dalo by se mnoho vydelat. Byl by to artikl luxusni, pro dobre hotely, Lazne a bohate domacnosti."

"Ale musely by se po •idit nektere nove stro' "Ano, musely by byti jinn stroje a delnictvo bych muses zagkolit. Neni je gte nikde podobne vYroby. — Majko, musime si spolu pohovohti.

— VI'S, jak v torn jsem, tikal ti to teditel?"

"Nemusil mi mnoho tikat. Za tech nekolik tydnii, co pracuji v pisarne, vim ut dost. Jsi, Tonieku, finanene v rizkYch, ale to je gte nic neznamena, dostaneme se z toho, musi bYt po •adek, opatriaost a zajem o obchod. Toho dtive nebylo."

"Nemyslim, ze by to staeilo. Ale mezinarodni koncern by vykoupil moji tovarnu, kdybych pfestal vyrabeti zboti, na net oni chteji ziskati jakysi monopol a v nemt jim konkuruji. Byl bych pak nucen vstoupiti do koncernu. Kdyi tak neudinim, umaekaji mne. Ted' ut mi nabizeji slugny phjem, snad vic, net co tovarna muse vynest a chteji, abych jim tovarnu prodal a vYrobu zastavil. Co tomu fikag'?"

"Zmirioval se mi u2 o torn teditel, pro nas by to bylo vYhodne, ale co delnici? Jsou tam nektefi, kteti pracovali v zavode za tveho otce, kdy byla je gte tovarna malieka, jsou jaksi jejimi spolutvrirci. Bylo by tetko je vyhodit na dlagbu."

"Cog kdybych jim dal malou rentu. Neco by si ptivydelali a bylo by pomoteno."

"Penize zadarmo davane demoralisuji. 0statne, ty bys mohl neco dat jen tem nejstargim. Nebylo by lepe spokojit se men gim podilem na zisku od koncernu, neprodati tovarny a vyminiti si dovoleni vYroby jineho artiklu, ku phkladu toho, na eem ted' pracuje g? Na sklenenYch ptiborech nemaji piece zajmu, nebyl bys konkurentem, docilili by toho, co chteji a ptiglo by jim to lacineji."

"Musili bychom koupit stroje a zaplatit inienS7ritm, aby je sestavili. Neni to tak jednodujak si ptedstavnjeg."

"Odvagnemu gtesti pfeje! To sklo se bude jmenovat "Majka", ano?" tekla tena fitoene.

"Zkusime to, mam dojem, ze to prijde!"

Tovarnik vzdychl.

"Jsem finanene v rizkych. Nu, zkou gky by se daly udelat bez velkeho nakladu, snad bych pak udelal lepe, kdybych svrij napad prodal."

"Promluvime si je gte o torn," souhlasila Majka, ale mela tit svuj plan hotovY. Odpoledne Ma do tovarny. Ptijimaly ji vlidne odi a ptivetive rismevy.

"Vy chudaci, vy byste vg ichni meli ptijiti o chleb, aby se nam lepe vedlo," zasteskla v duchu a byla odhodlanej gi nez drive.

(Pokraeovani) Rclativa veku.

"Je. se nevdam, dokud mne nebude petadvacet let."

"A mne. nebude petadvacet, dokud se nevdini."

Strana

Kyle Vick za statnilto senatora

VitSTNIK

Voliam okresu Victoria Edw. C. Thomas oznamuje za okresniho soudce

KYLE VICK Kyle Vick se narodil v Moody, McLennan okresu v Texas a byl vychoyan ye Waco, kde til cely tivot a mimo asi Sesti mkt, kdy bydlel v Temple, okresu Bell. Vefejne Skoly vySel ye Waco a pravnickeho vzdelani nabyl ye statni universite.

Pravnickou praksi zadal ye Waco v r. 1915, kde dosud az dosud se yenuje tomuto povolani.

Po pet a pal rola], slouzil okresu McLennan, co okresni soudce, kdy tento soud byl utvoten. Po celou dobu, co tento Utad ,okresniho soudu "at-Law" byl v existenci, pan Vick nemel oposice a dobrovolne se afadu toho vzdal v roku 1933, aby se opet venoval pravnictvi. Taktet sloutil co yYpornocnY okresni naVestnik byl opravnen plinesti ozvladni okresu McLennan. Nyni jest nameni kandidatury Edw. C. Tho48 roku start'. mase za okresniho soudce okresu Kyle Vick pravil, ze bylo jit dosti Victoria. naslibovano ohledne zakona, Pan Thomas pravi: Vann ze nejzujicich placeni starobni pense a vetti bfemeno americkeho lidu jsou povinnosti k socialnimu zabezpeee- vysoke dane, neb obnos v okresu ni a piece se dosud nideho nevy- Victoria majetku k zdaneni dosahl konalo. On pravil, ze nevidi sumy 20 milionu dolara, zvYteni o ny, prOd by vSechny vladni a zako- 6 milionu od roku 1936. Dail 75 cendarenska telesa nemohia se shod- ta. ze 100 dolara odhadu majetku nouti a prosaditi nejlepSi plan, dle byla ustanovena kdy odhad byl ktereho by se mohlo postarati rych- 141/2 milionu dolara. Zdali 15 millle o socialni zabezpedeni, zahrnuje onovY odhad a 75 centova dari v to starobni pensi, pensi uditelt a stadila, vefim, ze mnohem levnejjine. g sazba mohla by nyni zaplatiti vydani okresu. Sniteni pfitomne On slibuje, ze jest ochoten spo- sazby mohlo by Witi snadno provelupracovati se vSemi, by tato otaz- deno anit by nastalo nebezpeei fika byla rychle vyfizena, by se do- nanenich nesnazi. Zdali budu zvostalo starctun pine podpory a co len okresnim soudcem, slibuji danenejspi'Se. plata= okresu Victoria, ze udinim Pan Vick neni kontrolovan ad- vS'e aby dane byly sniteny. nYmi zajmy a take neni jim nidim Jak jsem oznamil odhad majetzavazan, aby jim musel vyhovova- ku roku byl 1936 141/2 milionu, v ti. On se uchazi za statniho sena- r. 1937 byl z yYSen na 16 miliont, v tora z 13. senatorialniho distriktu, r. 1938 pies 17 1/2 milionu a v r. 1939 skladajiciho se z okresu McLennan, dalg zvYSeni pies 18 milionu dolaFalls, Limeston a Milan, v kterYch ra a die vyhlidek letos bude pies lade. volide o laskavou pfizefi a pod- 20 milionu dolara. poru, ktere si bude Tak jak odhad jde vzhuru, sazba Voliei by meli uvatovati o kandidatufe p. Vicka, nebot' jest to mate bSrti snitena, a obnos pen& velmi daletit!'/ iikad v naSem statu.

Zakony dela legislatura a tadnSr ji- Meet novorezencii v male decline za 3 mesice IV a proto volidi by si meli vybirati za senatory a poslance mule, schopSlibne zadala populace na 2e1ezne, kteti jednaji z rozvahou a neV Semilech za tfi menobrodsku. jsou vazani sloutiti z ylattnim zasice bylo vice kolebek net rakvi. A jinfim neb jednalivcilm.

(Pol. Adv.) nejzajimavejei jest, ze z nOvOrOZe-

Ye stfedu, dne 12, e'er-ma 1940.

Priklad palskeho katolickeho kneze dp. F. Kowalskiho.

Jiz pied dvema tYdny vydalo Sdruteni AmerickYch Oechoslovaka v Texasu provolani ke svYm odbodkam ye ytech eeskrch listech, aby se pfihlasily o pattidnou propagadni literature, ktera, nam byla pfedana American Friends of Czechoslovakia ku sbirkam na ambulanci pro esl. armadu ve Francii lehlede na osobni dopisy, ktere jsme rozeslali na nejsilnej g mestske odbodky. Sbirky maji b,Vti ko/Any mezi jinonarodovci. Do dne8niho dne v§ak postradame jakekoliv zpravy od odbodek a jednoth y -ca.

Dnes doSel nas prvni dopis s pfilotenYm bekem na $5.- od Rev. F. Kowalskiho, katolickeho kneze v nag wade Ennis Bylo nam to tak mile, jit proto, ze Rev. Kowalski jest rodem Polak, piisobi vSak jit dlouhou dobu mezi krajany v Ennis. JmenovanY vlasteneckS7 knez jiz od podatku na g akce jest ptedsedou Enniske odboaky a velmi aktivne practije, ptedna g a stara se s ostatnimi praco yniky v Ennis o zdarne provedeni akce pro druhY odboj co zatim nektefi na gi krajane kritisuji katdY nag krok. Neda y -nodbekaEnisupofadlmnifestaci na ktere vybrali $1,400.okrouhle. Ameridti Oechoslovaci povgimnete si tohoto pfikladu.

Volame k yam, neotalejte, pfiloge ruce k dilu, pomorte nom v nag praci, poildejte sbirky jakS7mkoliv zpasobem ye prospech naeho druheho odboje. S heslem, kter'm vtdy Rev. Kowalski zakonduje sve dopisy na nag hlavni fikadovnu: Za Vag i nag svobodu! jette restava stejnY, a nevidim pHSdruieni AmerickSrch Cechodinu prod by to nepracovalo. slovakti v Texasu., Kdyi mluvim o bremene placeni vysokSrch demi, vim o dem mluvim neb sam jsem poplatnikem a vim jak tetko se yysoke dame plati, teBallard Snow Liniment byl levdy nemluvim co political', ale o yenou pomoci k aleve namotenS7ch ci ktera, se mne tYka, osobne. odfenin, yysileni od pkepraPan Thomas bydli zde a jest daneplatcem ye Victoria po dobu 35 covani neb pfepinani. Lahev za 30c let. Narozen a vychovan v Gonad, a 60c. Old Corner Drug Store, West, (4) Texas a do Victoria se pfistehoval Texas. kdy mu bylo 22 let r. 1905 kde byl zamestnam s Victoria Bank and SPRAVNE VYKONANA Trust Company, pozdeji se venoPOHREENt SLU2BA. val proyateni pravnicke prakse a V hodine ealu zarmouceni nalezzaroven studoval ye Skole v Bosnon Edward Pace pohtebni ustav ston, Mass. po dobu necelSrch etyf pohotovS, k sympatickemu vyrizelet kdy graduoval z Boston Univer- ni nezbytnYch jednotlivosti a k sity of Law dosahnuv degree vypraveni dojemneho pohtbru.

"Bachelor of Law." Levne ceny jsou naei zasadou.

Jest znam co muaem schopnYm osobne i obchodne, co soudce jedPohrebni na vtcly spravne a nestrane, cot Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606. bylo nejlepe demonstrovano kdy byl jednohlasne ustanoven special TEMPLE, TEXAS. district judge of the District Court okresu Victoria po dobu nemoci bYvaleho soudce J. P. Pool. Neni tedy Nabytek a domaci zakizeni vieho pochyby o obchodnich a pravnicdruhu. kYch schopnostech k zastani idadu Tovarni ceny. — Primo k o kterY se uchazi. zakazniku.

(P. pol. adv.)

Vzorna obsluha. hat bylo vice chlapcti. Stejne tak je tomu kol Gelezneho Brodu. V obci Zasade bylo za tri mesice napodi- 5906 N. Main. -- Tel. Taylor 6063 tan° celkem na tficet tt'astnSlch Naproti budove ftadu Pokrok maminek, cot je rekord skutedne Houston. nebSlvalSr. LetoSek v Podkxkonoei TEXAS HOUSTON, ma, b'ti bohatY na

Od roku 1883.

EDWA R D PACE

Tesar Furniture Co

Strana 17.

V 1ST N I K

Ve sti'edu, dne 12. 6ervna 1940,

Seznam delegate a riihraJnikii do sjezdu. tisk} tadu.

1. Pokrok Texasu, Fayetteville, Tex. 2. Kopernik 3. Novohrad 4. Karel Havlieek

Delegat Julie Kubena C. H. Cmajdalka Chas. Hilscher Oldtich Motal F. K. Budek Chas. Halt' 5. Tioga J. F. Kubala Albert Pinter 6. Moravati Bratti J. J. Krupa 7. Rovnost Rudolph MiAiaek 8. Prapor Svobody Jno. T. .6krabanek 9. Slovan Jos. Jakubik 10. TexaskY Mir Karel Mikea 11. Svoj an August Jalufka 12. Dubina Albert Mikan 13. Texaske, Orlice J. L. Kocurek 14. Veseli Jos. Mikeska 15. Svornost Jihu W. E. Kukl A. B. Duaek 16. BHA Hora Jos. N. Vavra 17. NovY Tabor Jos. Siptak 18. Jan tilka Fr. Janota 19. Velehrad Jos. Patalik 20. KomenskY Eng. Jelinek Aug. W. Holubec 21. Fr. PalackY Chas. Jalufka 22. Jiti Washington Alois Kircin 23. Nova Morava Fr. J. OlaovskY 24. teskY Prapor Chas. Navratil F. J. Marek H. M. Jakubik 25. Ennis John Hrabina Frank B. Vrla 26. Slovan Jihu Joseph K.?liha, 27. Pokrok Moulton Snlin Mladenka 28. Karel Jonaa F. V. Urbish Lidie Kubena Jesse J. Duckett 29. Praha Frank Svadlenak Frank S. Leaikar 30. Hvezda Jihu J. F. Fiala 31. Pokrok Slovant John J. Jaresh 32. Naainec John Hoek Jr. 33. Hvezda Miru Chas. Syptak 34. Slovanati Bratti J. G. Charanza 35. Nove Kvety Adolf Mach 36. West Jos. F. Holasek 37. Nova Vlast J. M. Zapalae 38. Svetlo Jos. F. Slavik 39. Bedtich Smetana Joseph Hornak 40. Cechoslovan James HradeckY Josef Rubesh 41. Nova Ratolest Karel Drgae 42. Moravan Frank ftepka 43. Bratrskd Podpora Frank Dressler 44. 6etti Bratti Josef 2anek 45. Vlastenec Robert Mikua 46. Volnost Frank Elaik 47. Hvezda Texasu J. J. Mikeska E. E. Hell 48. Vyaehrad John Maresh 49. Pokrok Rowena Vaclav Kvasnieka 50. Pokrok Pierce Frank Rod 51. Vernost John Kueera 52. Osveta Vaclav Bakina 53. OeskY Lev Rud. Kaaparek 54. Jaromir Robt. Cervenka 55. HvezdnatY Prapor Louis Svaeina 56. Anton Cermak Chas. Holasek 57. Jan Hus Jacob CIek 58. Columbus A. L. Matukk 59 Bratti Jihu John Kafia 60. Bratti Svornosti Steve Bubela 61. Vesmir Frank Vontur 62. Rozkvet Mary Corday 63.Pok Sweet Home Joe N. Morris 64. Pokrok Plumu Louis M. Matocha 65. Prapor Magnolia J. E. Svoboda 66. Slovanski Lipa Otto Hanua 67. Bratti Svobody Frank BezecnY Frank Holub 68. Vesmernost B. W. Schiller John G. Mikeska 69. Nova Osacfa J. A. Duaek 70. Laskavost J. J. Zemanek 71. NovY Raj Tom Ptikryl 72. Pokrok Jihu R. J. Guzner 73. Sam Houston Thos. Syptak 74. Borov y' Haj Frank J. Ktenek 75. Svoboda George Maistrovio Neodvislost C. R. Kkaan 77. Hvezda Praporu B. W. Paylidek 78. Dobrota John Dornak 79. Corpus Christi J. J. KruainskY 80. Tyra Joe Zajieek 81. Rozkvet ROte Josef Klinkovsk

Nahradnik Ed. L. PlrufSka Joe R: Kubena AmbnA Teelmik Ed: Chovanetz Jos. Franta Chas. HeinST John Hegar Frank Sva,tori Josef Janak Wm. F. Rubach Ed. Mikeska R..B. Kroulik J. J. Michal August Mieulka Vino. Marek Fr. Surovik L. S. Svetlik Joe DuSek Fr. J. MrnuStik Jos. Woridrae Jim Mogonyi Edw. Gallia J. P. Trlica A. A. Spadek Frank Zaeek Ed. Battla Paul Bro2 Ben 2abelk M. J. Stepan John Klinkovsk Albin Nesuda Joe F. Kudrna, Jr. J. P. Nedbalek J. V. Havlik John GajevskS7 Joe WaMeek L. Hrneir F. B. Stiba john Slovaeek Jos. H. Bilek John V. Dole2a1 J. F. Fiala Joe Mikeska Frank Langlotz Vine Zalman Frank Moueld Norbert Je'g John MatoSla Johnnie C. Regmund E. K. HajoVskY Gilbert Hafernik Jos. Marek Frank Kusak J. W. Kubela Al. J. Petrusek Fr. J. Malina Louis Hluchari Jerry Dana F. W. Chudej Josef Holubec Joe Peterka Dan A. Juren Chas. Vyvjala George Kacir Jos. Krema John Nemec Hedrick Havel Josef Palinek F. A. Weige Ladislav Bielec Norbert N. Kalich Frank Kudelka Emil Kutae Anton Hada, st.

Stepan Kelarek M. J. Mazanec George Pechaeek Anton Kahanek Edwin L. Stalmach Edwin J. Maresh Emil Schiller Vaclav Werner Anton Barton F. A. Marek Ed. Hajek Isidor Krenek Jos. Pacha J. A. Michna Louis Paylie)ek R. Vrana Joe Kru'SinskS7 J. W. Manda August Tejkl

Delegat Anton J. Trojdeek J. V. Frnka Frank Be, . Steiner Frank CerVenY Jiri Labaj Fr. J. Matush Frank Olexa, Joe Kalousek Frank Aneinec Emil Hering 89. Rif2ovr DvtIr 90. Slovanske Sdrut'eni. Frank J. Musil R. J. Loetak 91. San Jacinto 92. Svaz Cechoslovanil Joe Bartel: Rud. Koei Ed. J. Ondrei 93. Karnes A. B. Syptak 94. Dennice August Stavinobe 95. CeskY Den John Marek 96. Krasna J. J. Mikeska 97. Placed() Wm. Janota 98. Vit.& Josef Dorridk 99. Radhoet' J..S. 8ebesta 100. Pokrok Bilacle.ge 101. Pokrok Gainsville John Paclik C. V. Adamel: 102. Hvezda Mladele F. J. Fojtik 103. Pokrok Flatonia 104. Svatopluk Cech John Pleteek 105. Hej Slevane Frank Dbe•kal 106. Cecho-Moravan Tomde Novak 107. Rozkvet Zapadu 108. Ji i PodebradskY J. J. Neuman Tom Zrubek 109. RadeckY Eman Reznicek 110. Jan RosickY 111. Jaroslav VrchlickS7 Wm. H. Haisler Martin KoYar 112. F. B. Zdrubek Frank Machart 113. Svepomoc Josef Kadera st.

114. Vyzovice F. J. Boueka 115. Pokrok Garwood 116. Rozkvet Cooks PointJohn Toupal Jan F. Veselka 117. Robstown Joe J. Luka'S 118. Kingsville Jos. KaSpar 119. Slov. PrileLtost 120. Pokrok Deanville Jos. Balcar Vaclav Stainocher 121. Spravedlnost Jos. Valerian 122. Nova Doba Dom. Vydr2a1 123. Veeslo yan 124. SlovanskY Dilworth J. C. Eineicd 125. Touha .

Dr. Jul r Pazdral 126. DubovY Hal K. E. Maredk 127. Pokrok Kenedy 128. Bratrske Spojeni Frank Vanek Frank Wentre.ek 129. Ladimir Klacel Will A Nesuda 130. Jaro Henry Sladek 131. Alamo 3. F. Kulhanek 132. Svatopluk Louis Dressier 133. San Antonio John MatuA 134. Brattejov Karel Lagnovs 135. Volna Cechie John NemY 136. Liberty Willie T JanCa 137. Taft C. M. Srubak 138. Vytrvalost 139. V Boji za Svobodu Emil J Svoboda Jos. Mladenka 140. Rozkvet Svobody Leo A. Jan 141. :Cechoslovak Alois Vaja 142. Stefanik Theodor Charbula.

143. Primoti Anton LiohnovskY 144. Slavie Chas. Barto 145. Morayska Orlice 146. Woodrow Wilson Jos. Vesely Rud. Myska 147. Vesely Osada Frank Domorad 148. Elmaton Frank Truksa 149. Tomas Jefferson Jerry Wotipka, 150. Aug. Haidueek L. A. Macha.

151. Wharton 152. Pokr. Agua Dulee Fr. R. Barton 153. Pokrok Bennview Henry Strmiska Fra.nl: Obal 154. Fort Worth Dr. Eduard Mieek 155. Hlava Texasu B. R. Zatopek 156. Pokrok Baytown 157. Rozkvet na Plains H. A. Macha Frank Kofnovec 158. TexaskY Kvet Ignac Senkykik 159. Rosenberg Bedrich Socha 160. T. G. Masaryk Charlie Belieek, Jr. 161. La Parita John Valusek 162. Pokrok Brazoria eislo tadu.

82. Cechu Domov 83. Srdce Jednoty 84. Pokrok Dallas 85. Pokrok Haskell 86. SlovanskY Svaz 87. Hv&da Svobody 88. Pokrok Houstonu

Zakladatcl prostejo yskYch sada

Nahradnik John I. Sebetka Karel Hrugka Robert Dural Frank Stulif.

John Maruna Frank Jeg Frank Kotrla Tom HoCek Stepan ValCik Ane gka Skupin Karel Va§ek Karel Slovdeek Joe Botik Jacob Shortner A. C. Novosad A. J. Fojtik John A. Schiller Jcs. L. Egik F. Schiller • Frank Orsak Frank Schoeneman Charlie Sykora Raymond Machu L. J. Sandera Paul Valigura Wm. C. Hru§ka Frank Boll 3. J. Vyvial Emanuel Fojtik Joe Reznicek Frank Vrla John Kamerreak John Drlik Jos. Hovoil'ak F. J. Niortivek Frank Lala F. L. Gregor Wm. Pritcher Fr. Mikeg Jos. Y. Felcman J. J. Jurek Louis LukaC Jcs. Fojt H. W. Mareak Alfons Morris Paul Matejka Antonie Ondrfthek Albert Sladek J. J. Kulhanek A. A. Mikula Karel Macha?

Karel Mouaka Josef Seveik Willie Kresta Tom Skrla Jos. M. ‘Skrabanek J. J. Moris Jos. Taeka Frank Beean Leopold Krause, Lad. Vanduch Frank Urbane?

Tom Ventreek Jos. Zeman.ek 3. 0. Strouhal.

Anton Strouhal Hy. HoleSovskY John Iziranick A. V. Frane.k John Beean Raymond Prasatik C. H. Goerig Jos. Cuba Jerry Urban Miles Podliprik Otto Bubenit Frank Kremenek, st.

Jim Pekar

?raze. Po celY 2ivot staral se jen o sadoy ku, upravu Prostejova a sad:3,7 podsil potoka Hloueela nesou jeho jm.6rio. Za svaj E yot vysazel desettisice rtcznYch stremka a kali, ktere take pab vzorn6 opatroval..

V brnenskem seanatoriu zerniel pc, delei nernoci ve veku 66 let profesor matematiky a chemie na prostejoy ske realce a jAedseda Okra, Sloy acilio spolku v Prostejove Huteelem vaekere vYchovy jest pro' dolf Wolf, kter)'T byl za svou Sinbu•iti genia v elovoku. nost jmenovan eestnm elenem 0Pythagoras. kratloy aciho spolku v Prostejove

Strana 18.

Taylor, Texas.

Aekoliv maj posledni dopis byl nektery'mi bratry od tadu Praha odscuzen jako zavrtenihodnST, tak piece opet pisi, neb kritika musi b ti cltiy net zvime smS7eleni etenatil.

Pisi opet ohledne stehovani titadovny HI. Radu a to piel naposled, neb dalei jit rozhodnou delegati ye sjezdu a ja, doufam, to tu vec vytidi ku spokojenosti veech, aneb aspon veteiHy elenti a ve prospech Jednoty. Vkber budou mit delegati dost velkk, neb o tu Best se hlasi mesta velka i mala. Podle meho nahledu moo volka mesta, jako jest Houston, se pro na g Hl. T_Iladovnu nehodi, neb tam jest moc velikj7 katdodenni ruch, tam by se ona ztratila jako v pcalese, tam by se take stela nesnadno ptistupml elentun, kteii nemaji radi ten neustalk rej vclkomest a tak by se pomalu elentnn odcizove la, cot by mohl laSrti prvni krok ku zmene, Jednoty jen pojiet'ovnu.

Nlesto moc male je pro nati HI. Ur. tit zas nedostateene, neb tak velke spoleenosti s tak velkjim kapitalem jak jest nate Jednota, nedodlva dost rekiamy, ktere je tteba aby se ziska1') vice mladjich elenti do Jednoty, kteti nyni vs:,upuji do jinjich pojiet'ujicich spoleenosti, ktere maji sve hiavni sidlo ye velkem meste.

• Ana, to je dost takovj'im, kteti neznajice cs dnotu, posuzuji ji podie toho, v jakem meste e jeji hlavni stan. 1Vlotna take to pro tu p inu jsme meli tak veliky podet vystoupljrch a TyloueenSrch Ilene v minulem rote, to mini to ti lide nechteli lojrti pojieteni u nag Jednoty.

Prod? Jest mnoho Clenu, kteti si pieji, aby Hl. fjradovna zustala tam kde jest, kdyt tarn Jednota vzala svilj poeltek a byla tam jit po 40 let. Vtclyt' kvoena s kuiaty take poild neseclava tam kde se vylihla. Ditky rodiefi take porad neztistavaji tam kde se zrodily. Vynikajici mutove se syjnni talenty a vedomostmi take neztistavaji tam kde se zrodili, neb ty jejich vedomosti by tak Indio lidstvu prospely. Proto je ticeba v zajmu Jednoty, aby ta zmena se jit stala.

Br. Fojtik piee, to by si Jednota mohia postavit budovu pro HI. Uiadovnu ye Fayetteville, to by to byl krasn3"7 pomnik zemtelemu br. Kubenovy, kterk tarn odpodiva. Jini bratii zas by chteji, aby jernu Jednota tam postavila pomnik, to by ty pomniky katcljr rad uvidel ci veimnul si jich, jente tech tam do Fayetteville mai° ptijede, neb tam neni tacInkch zvIdetnostni, aby tam lide jezdili a ph torn pomnik shledli. myslim, to nejlepeim pomnikem pro br. Rubenu jest vela Jednota, ktera jest viditelna po celem statu Texas, a kdyt by si eleni prali pomnik pro zakladatele, tak nejlepeim a nejlacinejeim by byl, jak navrhuje sestra Skupinova, aby podobizna br. Kubeny byla vtcly vytiskla na ptedni strane Vestniku, jako ma Hospodat Rosickeho, a ja, dodavam, to by tam mela bjrti podobizna i zakladatele br. ptedsedy I. J. Gallie. Takto by Cleni i neCleni videli takovk pomnik veude, kam by Vestnik dochazel, anit by museli jezdit do Fayetteville. Ty pomniky z kamene jsou na obdiv jen na kratkou dobu a to jen pro ty, kteii till v soudasnou dobu se zemteljrm; at ti take odtud odejdou, tak nebude kdo by pomnik obdivoval. Jednota ma zustati aveak at uplyne daleich 75 neb sto let, tak • nag potomci i zakladatele na g Jednoty nebudou o nas nic vedet, tak jako, my nic, aneb mak) vime o nagich pfedcich pied tou samou dobou.

Kterjisi br. pito, to chceme HI. titadovnu kdesi na kraj sveta odstehovat. To mi ptipomelo mou ptedstavu, jakou jsem mei pied 50 lety, kdkt jsem byl maIST hoch a bydlel jsem pii Praze v okresu Fayette, tak me jednou vzali do Flatonie a ja, kdyt jsem videl ty lesy na zapad se tahnouci, tu jsem si myslel, to za temi lesy je jit konec sveta, nevedel jsem, to za temi lesy bj7vaji take lide a jsou tarn vet61 mesta net j e Flatonie. Br. Gajevsly take pile, to eleni chti tkadovnu odstehovat kdesi za humna. l3ratte, Ty vrs, e i za tern: hu rnn y bjivaji lide, Izinoho bratril a sester, dobrjich i moudrjth a 7"ie jsou tam i kr6snEl., mesta,, ktera by se za nyWelch sveto ykch pomeril iepe hodila pro nag HI. tf. Vim, '2e jsou m nozi brattl a re qi.ry, fze by o tHce, nesli, kdyby se Hi. Iiiadoviaa stehovala s tef.:*'m tak jako rodicie louei se syjimi ditkarni, ktere z dome od` imi neb do sYSTch vlastnich do-ef‘zi bud' do S

Vti3TNIK aySak rodice se premahaji, vidouce Ce to musi bj7ti, neb je to yee v budouci dobro jejich deti. A tak maji eleni pohliteti na stehovani Hlavni titadovny, ktera by mela bkti odstehoYana tam, kde by mohly bkti uloteny i v gechny listiny Jednoty, neb to take stoji paru dolaru do roka, dovateni listin do jineho mesta, jak se to nyni deje. To stehovani by tolik nestalo, jak si mnozi mysli, stalo by postaveni a zatizeni budovy, aveak na splatky by se brzy yyplatila, vtclyt' hodne menei osada net je Jednota se neboji postaviti si drab* kostel, kterjr pomalu vyplaci at jej vyplati. Br. Gallia v 'aisle 21. ye Vestniku ku konci sveho dopisu podava spra y -rijnahledostvaniHI.tr,ebysiml katc1j7 pietist. Na konec yyzjwam br. F. K. Budka, jestli se doopravdy mini uchazeti o Med ptedsedy Hl. Radu, aby razneji vystoupil vpied a nechal o sobe ye Vestniku slyget, co jest ochoten v padu zvoleni pro Jednotu udinit, a kdyby sjezd ustanovil, to pkedseda musi bYti v Hiavni tkadovne, jestli by tak mohl udinit. Tye vekejne vystoupeni Te uvede vice ve znamost mezi dleny. Takto pozoruji, to jsi malo mezi nimi znam. S bratrskjm pozdravem, C. V. Adamek.

Iftid 8tefanik, eislo 142., Houston, Texas.

Pfigti nedeli dnp 16. dervna, v 7:30 veder, chysta odboeka C. N. Sdruteni Svornost pane piekvapeni v sini u Stefanikii na Cottage Grove.

Bude malt' program jako pocta tem naeim aby im to nebylo lito, to come maminky a na ne zapominame. Ale ne! My vime, bez tatieka neni et'astneho rodinneho tivota.

Kolem 10. hodiny budou na jevieti dva pekni rytilt pasovat sttibrne sttevidky tern naeim Popelkam a ktera bude ta et'astna dostane je. Ponevadg tato zabava zapade. do akce bazarove, mela by zajistiti rekordni nav gtevu a pkinesti co mogna nejvagi vYtegek, vgdyt' jsme piece vgichni Cechoslovaci. Proto prosim vas, nelitujte toho vstupneho, pkijd'te a podpoite na gi akci. Bude dobra hudba pro tanec.

Na posledni nedeli v mesici detvnu chysta net tad S ‘ tefanik nee° pekneho, "Rezinku od choty", rozmarnou Branalovu operetku. Tato hra jest jednou velkou taekatici od pooatku do konce. Sprymovy dej, rortomile pisnieky, ktere yam budou po mesice zvonit v ueich, peknd kostkinni vkpra ya a pevna, yule naeich snativYch ochotnikti ptedvesti na je yieti opet neco pekneho k pobaveni milovnikti na geho eeskeho divadla. Ze se to bude libit, jsem jista, obzvlaete tern. kteti znaji ten tivot vojenskj"7.

Pane Sipulo, zajiste jste nemeli u toho Vaeeho regimentu takove hezke chlapce jako budeme mit my. Budeme mit Rezinku v uniforme jako srnku etihlou, dipernou Marjanku a hezounkou Botenku, inu yeechny deveata jako z cukru, a at zadnou zpivat: Libat neni piece hiich v krasnYch letech mladistvkch, hlava se zatoei a srdce poskodi pit lasce pusach prvnich.

I dedka, kterY ma plee, hubidkou zblaznit mutes, a stare babieky east° na hubiely apetit dostanou tet.

A ja vetim, to opravdu veechno mutske pokoleni dostane chut' na ty hubiely.

Jine pekne divadlo mame zadane i s hudbou na 20. iijna. Ket by-sine na ten pamatnjr den oslavili znovu naei samostatnost! Prave proto jestli spojenci vyhraji, 'name znovu nadeji. Jestli prohraji, becla, nam veem. Proto by katclji mel podporcvat presidenta Roosevelta, aby dali okamtitou pomoc soojencilm. Zijeme v Jobe, to nevime, co ktere, minute nam v tivote ptinese.

Vse tije v ustavienem napeti, to nekdy dlov.eka zaujme takova neznama teaknota, to si mysli: co vlastne je nas tivot? Lid je prodchnut flea7.7erou a ta nedavera se tahnE.,, svetem. kik.a,m, to je to ut veechno ye vzduchu. ptiroda nevi nic o bolestech v srdcich, o hrtizach denniho shonu za ellentmi diktatorskSuni Je tak dista, a riOnti a dava svou otevrenou prostotou tolik very v zitteb. BohiAel, tu viru v dobro ntijimary.i.e, ale klamani jsme stale i temi svjimi nejlepeimi ptateli. ?rave dues ptiroda ceistila naec kvetiny a zahr.clii.y. p?ljeinnrm deetem. Je tak dist°, def‘i'tiek splac111 ten prach s kvetin, v zahradkach to voni,

Ve sti'edu, dne 12. eervna 1940. naSe srdce os y eti. Ket by priSel takovY de gt' a splachl vgechnu tu gpinu a barbarstvi v Evrope, to by by/0' vykoupeni, to by zase dYchala svobodne nage zeme a to vane z na gich deskYch lest: a haju, to bychom si toho jinak vi gil'. V dobach nejteggich hledaji se verni pkatele, a narod deskoslovenskY je ma zde v Americe.

Proto, kdy g nam vzali svobodu u nas v Oeskoslovensku, nenechme si ji vziti zde v Americe.

Dokagme, ze jsme dobfi nejenom Cechoslovaci, ale i Ameridane.

Music derven je mesicem svateb, tak take jednu nagi sestkieku provdavame, a ja jmenem kadu 8tefanik a C.N. Sdru geni pkeji sestie Lilian DlouhYch s panem Jurkou, kteki budou spojeni poutem mangelskYm v pondeli v kostele v Crosby, mnoho Atesti, radosti a spokojenosti co mangelstvi mute" dat. Lilian je dceru gkou nagich velkYch pracovnikti spolkovYch a narodnich. Kdyg nemide pomoct praci, aspon se siidastni vgech nagich podnikri ta detna rodina DlouhYch a nas vgemogne podporuji. Pkejeme Lilince, aby kraeela stale ve glepejich svYch hodnych rodidt.

Nage deti se pomalu pkipravuji na jejich divadlo "Snehurku". Nezaporneri, Elizabeth Stefka, v patek si pkijit pro illohu, a vtibec vgichni ktefi chteji hrat, pkihlaste se u mne.

K. Ctvrtnikova.

Na zdar!

Rad Vlastenec, eislo 45., Yoakum, Texas.

Timto se oznamuje vtem Clenum nageho du, aby se dostavili do mimokadne scheme, ve etvrtek veder dne 20. dervna, v 8 hod. trdel teto schrize je, poraditi se o pokadani nejakeho pikniku, nekdy v mesici dervenci. Zabavni vybor gada, aby se do teto schrize dostavili nejen bratki, ale zvla gte sestry, neb bez ucasti sester nemohli bychom neco podobneho poke,dati.

John H. Elgik; taj.

S br. pozdravem, O poesii: triasna, idasna vec je poesie, idasna je krasa basnictvi a moudrosti, to nemtge bYti zeela vyhlazena, ztroskotana pohromou ducha. Kdybyste rortki gtili sochu na kousky, a pak, zvednuvge odgtepek, byste opet v nem nalezli krasu a bo gskou dokonalost sochu, tu padli v prach pied velikosti a nezniaitelnosti krasy.

KALENna 16. dervna. Veselice se zavereenou scenou "Popeleiny stkevice" u Stefaniku v Houstonu.

Vktetek venovan do bazaroveho fondu.

16. eervna. Saline a program odbodky T. v sini p. Stibory v Rosenberg. Zaeltek ye 2 hod. odpoledne.

16. Zervna. Program ku Dni °tax uspofadaji ye 3 hod. odpoledne sestry kadu Pokrok Houstonu Co — Pfekvapeni.

16. Zervna. Taneeni zabava se scenou "Popeleina noc" potada odboekaC.N.S. u gtefanikri v Houston& Hudba V. Kudery.

18. Cervna. Velkou slavnost (Barbecue) pokafad Slovan Cis. 9. ye Snook, Tex. Slavnostni vYbor pracuje na programu, kterY bude uvekejnen nozdell.

23. eervna. Divadlo v sini kadu Pokrok Houstonu, Houston, Tex. 26. eervna. Narodni Vlastenecke, Pout' na, HostYne, Tex. pit pfile gitosti sjezdu N.S.C.K. 30. Cervna. Piknik osady Blessing na Elmaton, silnice Cis. 36. ftedniky budou senator L. J. S'ulak a p. Sadler, kandidat pro Mad guvernera.

30. eervna. Divadlo "Rezinka od pechoty" u tefanikt v Houston& 30. Cervna. Narodni slavnost ye prospech S. A.O.T. v sini na Fairchilds, Tex. 30. Cervna. Pkedsjezdovi schfize delegatri a dlenti okolnich HAI). S.P.J.S.T. v 30. Cervna. Piknik tadd. Cis. 146. a Cis. 62. v Camp City Park u Galvestonu. Zadatek v poledne, hudba, L. Mieulkova.

14. dervence. Piknik kadu Pokrok Houstonu, Houston. Tex. Detske divadlo "Snehurka" sehrano bude 14. eervence y eeer v sini tadu 8tefanik v Houstonu.

Veeer tanec pti hudbe Houston Czech Orchestra.

8. zaki. Narodni pour b:z zar: ehys0. oclinCca Houstonu.

Ve 8tfedu, dne 12. eervna 1940.

Piehlidka

V

ST11111Z

oslovenskato vo

Strana

Hadanka. nalezeny i v pametkach Azteku " Z'e ' nevite, pane Hubatko, jak Stredni Americe. je nejveth trest za dvoj2enstvi!"

"Nevim, jakY?" "D y e tchSme!" TERPENTIN, )o( GALON 9C Bah poloLl nem v detech hadanLNENY OLEJ, ky, je2 se resi ze v g eeh nejti ge; las8C ka v g ak je v g dy rozlu g ti, jakmile se GALON obetuje.

Lenau. BARVA NA DOMY, GALON )o( Jak vzniki.

6:15 SAM HOUSTON Nejnove.j:§1 vkzkumy bylo zjfgteno, knoilik -,, ynalez1 ji g dlovek jes- LL PLATNO, yard .. rn ktef:V se odival do ko'Zi. Aby 10 KUSC PISKOVEHO upravene kfi ge prilehaly PAPIRU C p • ora gel do jejich krajt TORCH & DECK .'A fr, prve knoflikove dirky — BARVA, kvart .s_v i prostrkaval pasky ktke ze y d:uhe, ktere na konci pro1 . 6,2e1 kosimi aby se .nevyKnofliky, podobne tern, 3214 White Oak — Telefon T-5971 kterVen pouZivame nyni, byly vgalt HOUSTON, TEXAS znamy "jit v dobach biblickYch a

85

White Oak Color Center

Pfehlidka I. divisu c.

03 ye Frencii, a jim velitelem je slovenskY rodak, general \ r, [ ci : fan v pozoru podava, duktz , ge je to sbor dokonale case ipimovany a skvele vycvidenY, kterY dela stare deskoslovenske vojenske slave jen dest.

de iovar

PATA KOLONA V PRACI.

de nemeckYm vojaktim monopo- I znat podle znakti a hesel.

(Tiskova slu gba Osl. N. R.) Posleze ureite skupiny polskch Polske informadni stfedisko v New Nemcri budou spolubojovat s nerneYorku obdr g elo autenticke doklady ; ckou armadou. Poznaji se podie ne,o tom, jak pracovali nac,iste v Pol- givkti s hakovm • kti'aem (swastisku v dobe nemeckeho ta geni. Na kou) na rukave a za zbrari budou nemeckYch vojacich byly zachyee- miti rueni granaty deskeho vzoru ny Afedni vYnosy o spolupraci se (patrne v Ceskoslovensku po zabozradci. ru riloupene a rozdane polskm V techto vYnosech bylo uvedeno Nerncrim)." mimo jine: Takto tedy bojovala nernecka `a) Nemeeti zalo gnici polske ar- ta kolona v Polsku a tak naciste ormady vynasnati se vyhnout se po- ganisuji nemecke men g iny i v jivolani do polske armady a ptipoji se nYch zemich. Pkiklad Norska, Hok armade nemecke. Mnozi zalognici landska a Belgie ukazuje, jak to najinYch narodnosti udini toteg. ciste delaji v g ude. 2e by jen v Ameb) 61enove narodnostnich mengin rice einili vhimku? Nikoli. V Ji-2ni v armade polske u g aktivne sloutici a Stredni Americe nemecke pate pokusi se pfipojit se k nemecke ar- kolony jsou ji g pfipraveny na pomade v pine sve Ozbroji. chod a y e SpojenYch Statech neni c) Clenove nemecke narodni men- jinak. Ani zde pravY Fidel rtianych giny budou dale die mo g nosti pome.- tech nacistickYch bundu neni jinY, hat nemecke armade v boji: i kdyg se kryji americkou vlajkou.

Vyklizovanim test pro pochod ne- Take v severnich 6echach henleinovel ze zadaku nosili na sykeh meckYch vojsk. projevech statni vlajky, aby je pozZabrafiovanim vyhazovani mostt deji za glapali v prach. Pozor Ameria ulic polskYmi silami. ko! Pata kolona je i zde v praci pro Guerillovou valkou v tYlu nepfi- hakovy lag!

0 tele, zvla gte ru g enim spojovacich Kliee od domu. prostfedkii. Tyto aktivne bojujici Jeden: "J6: mam to smulu, skupiny Nemcu a jinYch men gin mame jen jeden klic od domu, a ten ma gena."

DruhY: "To ja jsem na torn lope, my manic dva."

PrvY: "A vzal sis ho s sebou?"

DruhY: "Ne. Jeden ma gena a druhY tchYne."

bu-

TANE/Sli ZA AVY. RAD PRAHA CISLO 29

OSLO 29, S. P. J. S. T. TAYLOR, TEXAS 15. eERVNA. — Raymond Baea z Fayetteville, Texas.

16. CERVNA. — Politick& "Rally" odpoledne a weer Geo. Moody 22. CERVNA. Adolph- & the Boys ze Schulenburg, Texas.

29. CERVNA. — Adolph HofneT z Radio stanice WOAI, San Antonio, Texas.

DAMY 10c — PANI 40c ZAHAVNI

Usmrcen pri kaceni stromri.

V lese Komi Karas na Vodfiansku kaceli delnici borovice. Byl mezi nimi te1 251etS? . Frant. Kueera z PraMku, svobodnY, jen rovnal drivi do metru prave ye chvili, kdy padal jeden ze stromil. Kueera byl kfikem delniku sice upozornen na .nebezpeei, ale neet'astnou nahodou -uskoeil prave v ona mista, kam padal strom. Byl jeho vrS'kem zasalen do hlavy a na miste usmrcen. )o( Neocenitelne "Co ti tekl gefredaktor, kdy g jsi chtel spolupracovat s jeho novinami?"

"Povidal, ge mne bude davat s radosti tisic lir mesiene, kdy budu (spolupracovat s konkurenenimi novinami."

•••

•

Dovoluji si touto cestou podekovati srdeene eetn5,m telfim za krisne kvetiny a projevy sympatie, ueinene nem behem nemoci moji matinky a po to jeji smrti. Nikdy vam toho nezapomenu, vase aeast easteene mirnila hlubokou ranu, jii nesmlouvallr osud nam zasadil. Diky, srdeene diky vgem!

Jmenem rodiny ANTON W. KARTOUS.

401M1■0171111MOMMIIM

Divadelni Krouiek ‘Hlahol" sehraje divadlo

v nedeli, dne 23. iervna, 1940 v budove radu Pokrok Houston C. 88 ve prospech houstonske odboeky S. A. C. T. Divadlo bude pod nizvem

"BARU g eINO TAJEMSTV OSOBY: Baron Lederkopf, majitel panstvi, br. Jan 8ulda Vaclav Hadraba, lesni, br. Joe Kagpar Anidka, jeho dcera, ses. Lilian efdik Bedkich Illavdeek, adjunkt, br. Dan Dafilek Tonda Vykysal, facir, br. Ad. Datilek Baru g ka, deveeka, ses. J. Kalouskova Filomena, jeji dcera Josef, lokaj u Lederkopfa, Dej odehrava se v myslivne na panstvi barona Lederkopfa.

Doba pfedvaledna.

ZACATEK VE 3:30- ODPOLEDNE. VSTUP: PANI 40c DAMY 25c

Hudba odnol. i veeer! Harmonizer!

Jak shora uvedeno, toto divadlo bude y e prospech odboely S. A. C. T., proto jest g adoucno, by byl vYte g ek co mono nejvet g i. 2e se navAte'vnici zasmeji a Mate pobavi za to mei ViBOR.

Strana 20.

ODA DOPISOVATELSK DOVEDOU 2ENY ZACHOVATI TAJEMSTVI? I ano. Jsau takove 2eny, ktere dovedou tajemstvi udraeti a vezmou je nekdy sebou as do hrobu. Mame o torn detne ptiklady z dejin. Veak vite, ae ona povestna dvorni dama, Videnaeka ptitelkyne zesnuleho Franty Prochazky, dovedla, jak se pravi diteti jazyk za zuby. Ani za penize nesdelila svetu nejaka intimnejSi udanidka mezi nimi. Ostatni dvorni damy by se byly tak rady na nkem popasly, co se mezi nimi piihodilo, mely ze sve vlastni zku genosti jiste domnenky, ale nit ureiteho. Tueily site, 2e ani else-sky hermelin neni dostateenou ochranou pro ruzna, ta poku genieka a start' Frantieek byl take ktehke, nadobieka, ale pani Schrattova, ani nepipla a zanechavala je jen v dvahach, jakY asi pomer mezi nimi je.

Mame take dokiady, 2e rilzne ty epehounky neprozradi sve spojence, keda, namaha z nich neco "vypumpovati" je marnou. Nevletnou do lace nejakYch dskokt, jet na ne nastreuje pit vYslechu vYzvedna sluna protivne strany, nedaji se 2adnYm zpUsobem zviklati v uditeni sveho tajemstvi. Jen bohu2e1, podobnYch 2en neni tak mnoho.

Nage Barngka ma take sve tajemstvi a ma je skryto v hloubi sveho srdeeka. Jake je to -tajemstvi, nezvedela ani jeji rnaminka, aC svYm ienskym bystrozrakem vystihla, 2e Bareka ji neco taji, 2e se ji, 'name nechce svetiti s tim co ji tiai, co ma na srdeeku a vy vite, ae podobne \red zvi nejdfive maminka, nekdy to vyhrkne v pladi, jindy s radosti, zviaete kdy2 ji jeji nastavajici ptislibil, 2e budou svoji co nevidet, zpeeete to hubiekami a snubnim prstYnkem solidni hodnoty, na dukaz hou2evnatosti a tvrdosti Lasky vyzdobenem demantem.

Dosud jsem nevzal tu na gi Barueku na paeke, nerad bych byl, aby ji vYmluvnosti oloupil o to jeji tajemstvi a pak zveday nejsem. Snad jinY bude et'astnejelm, snad ten nastavajici ji cos pogeptal do reoveho oueka a ona se stydi s tim se nekomu sveriti. Snad to pozdeji- pfece jen vyjde na jevo, snad ji bude ten jazydek svrbeti jako toho panice, jen2 naeeptal do stare vrby, co kral Lavra tajil pied svYmi poddanSani, e to basa piece na konec vytroubila: "Kral Lava ma dlouhe usi, kral je neatec!"

Lidska zvedavost se neda tak lehce odbYti a ja vam zde jen neeptnu, jak to Bareeino tajemnstvi mt2ete zvedeti. Oveem docela zdarma ne, neco za neco a ani kuie zdarma nehrabe.

Ale budete za tu malou obet' jia zaplatite za zvedeni Barukina tajemstvi miti to blahe yedomi, 2e jste tim ptispel na elechetny ddel, 2e jste obetovali tu vat htivnu pro svilj Cesky narod, snatci se nyni vymaniti ze svirajicich jej patetd teutonske hladove a krkavei orlice. Po-. vim vam zde kratce, jak se ta vac ma. fad Pokrok Houstonu je si v2dy vedomitYna, 2e jeho dlenove jsou deti matky Cechie, sesterske Moravenky a Slerska a 2e oni maji srdce sdilna, soucitici s jejich starou domovinou a kdy2 tato vztahuje k nim ruse o pomoc, 2e oni radi pomohou. Proto tad Pokrok Houstonu usnesl se potadati hezkou slavnost dne 23. Cervna, jejia distY vYte2ek ptipadne to nasi dobre narodni akci, budou ptedany odboece Houston S.A.O.T., nebot' jsou to zase elenove tadu sarnotneho a ti se jig postaraji, aby vlast nadarmo o tu pomoc ne2adonila. Ani ten dramatickY krou2ek Hlahol, je to take bejbinko tadu Pokrok oHustonu, nechtel zustati pozadu v ptispeni, veichni jako jeden hned byli ochotni ptispeti a tak slibili sehrati pro zpestteni teto slavnosti, bude to u2 naposled v teto sezone, hezkY libivy kou-. sek, veselohru "Bareeino tajemstvi", a ta hezkd Barneka vam pak na jevieti povi svYm zvonivYm hlaskem, jake to tajemstvi je ukryto v jejim srdeeku. Aby tam nebyla same, budou tam take jeete jeji hezke kolegyne a tot' se rozumi, 2e take jeji kolegove, nebot' ji2 sam Pan Bull dle bible vzato, byl toho nazoru, ae neni dobie bYti eloveku samotnemu, at' toho Ci onoho pohlavi. Bratr retser Kaepar mi sdelil, 2e se bude kaadY smati. A elenove peveckeho krou2ku Hlahol, take odchovance iadu Pokrok Houstonu, zagveholili unisono: "My 02 pomt2eme uCiniti tu slavnost libivou a zapejeme navStevni-

7418TNiK lam neco hezkeho. Profesor bratr Frank 111avatS7 jia s nimi neco nacviel, vi jak to uchopiti za pravY konec, je velmi dobrym a zkueenYm sbormistrem. Jen pkijd'te v nedeli, dne 23.teervna do budovy tadu Pokrok Houstonu, mei maji ptiletitost splachnouti zapraeenou hrdelni trubici u loam, damy zase u stolu a mohou si odpoeinouti a jinak si pohoveti v tom budoarku pro ne ureenem, oznadenem ji2 zjemnelYm nazvem "Ladies' Rest Room", je to jakasi mythicka rouSka k van etikete.

A nyni je gte male ptipomenutieko. Jak vite, jsou na svete tatinkove. A ta nova americka zvyklost pro ty tatinky ureila jeden svateeni den. NebSiti tech tatinkd a maminek, dopadlo by to mizerne s to upopulaci sveta, Hitler a Mussolini by pak zbyli sami bez kmand. A ty maminky neeho tadu jsouce nam vdeenYmi, 2e jsme jim pomohli zvati se maminkami, ad vice versa, bez nich by ti muti tatinky nebyli, usjednotili se nam tu ptieti nedeli, dne 16. 'dervna zvlaSte zptijemniti. A Sly ye sve velkoduSnosti tak daleko, 2e nam to daji, totia to pobavenidko a papanieko a ostatni zCela gratis, jak mi bylo sdeleno sestrou pani R. Hanusovou. NaSe sestkidky pry vSe samy obstaraji. Jia piedem volam jmenem v gech tatinkt tadu "Srdedmi diCek, sesttieky!" Tak tedy ptijd'te vSichni tatinkove, ti nastavajici mohou take a ti "eligible" tea? Snad i oni za rok ode dneSka mohou nositi stuaku tatinkovske legie. A pak tarn mame jeate jeden zdarnY odbor, ten na g klub mladYch, Junior Club, a ti se usnesli, ae naSim sestildkam tea pomohou pit to slavnosti na podest tatinkU tadu. Je to hezke od nich, jen aby se nenamlsali a nesnaaili se harem padem stati se Cleny klubu maminek a tatinkn, ono je to ptilig nakaalive. I jim vzdavam dieek za tu ochotu, jsou to usluani a dobti mladi lide, mame z nich radost a slouai nam ku cti.

Taky jsme tu zahajili fabrikaci panenek. Nu, jen addnY ironickY iismev, to neni hezke. Ty panenky jsou opravdu panenkami, neposkvrnene htichem, jsou takovYmi, jea lekatske andly tituluji jako "virgo intacta". Ba nemohou se ani pochlubiti tatinkem. Ne, ae by se ti tatinkoye _nechteli ku svemu otectvi hlasiti, to ne. na svet jen z fitrob zrnenSrch 2enskYch rukou a tu pro jejich krasu a panenskou Cistotu je po nich velka poptavka. Robi je naae sesttiCky pro dobro naSfi akce, pomahame v kaadem smeru a nacre sestfieky, kdya se do toho daji, ua toho hodne udelaji. Dle scleleni sestry R. Hanusove, panenek tech jia bylo vyrobeno pies sto kusti a vyteaeno tak na dobrY Udel jia pies $25.

VSechna Cest tern snaaivYm sesttiekam!

Tak nezapomenouti! V nedeli dne 16. Cervna piijiti na tu oslavu jia potadaji nacre sestry a Junior Club ku pocte tatinkti a nasledujici nedeli, dne 23. Cervna na slavnost poiadanou iadem Pokrok Houstonu s vabivou veselohrou a ptednesem peveckeho krouaku Hlahol. Mista mame vady dost, nahoie i dole.

S. P. StudnidiV. H.ROU2KU SESTER POKROK HOUSTONU etsLo 88.

Houston, Texas.

Dne 6. 'Cervna byla paddana pravidelna schitze, ktera byla eetne navativena a bylo by naS'im ptanim, aby nas jeate vice, i ty sestry, ktere jeate nadi schtizi nikdy nenavativily. Vypada to, ae vady ty same sestry vAechnu prCci spolkovou obstaraji a jeate nekdy za ne dostanou kritiku. Schime se zdeastnila nage elenkyne z Chicaga, sec. Kratinavd, byvala Mitchovd; radi jsme ji mezi sebou uvidely, neb zminend sestra byla dobrou pracovnici naaeho tddu. Tea zavitala mezi nas ses. C. H. Chernaska, ktera pti gla poaadat sestry ,aby se sileastnily programu Y. W. C. A. a site v UterY 11.

Cervna, kde bude pokade.na maid vystavka.

KaadY ndrod bude mit srdj stanek, tedy i stdnek deskoslovenskY. Sestra Chernoska aadala sestry, ktere-maji nejake pekne veci z Csl., aby tyto zapdjeily k vystaveni. Zaroveri byly sestry o nejake peeivo, ktere se tam bude prodavat a distY vYteaek ptipadne valeenYm Piisti nedeli 16. eer yna ptipada, "Den otcti", tedy v teto schtlzi byla usneaeno, aby sestry p •ipravily nejakY program. Odhlasovano se-

Ve sttedu, dne 12. 6ervna 1040. hrati jednoaktovku pod nazvem "StrYc lidoarout". Tento kus bude sehran pouze sestrami, abychom naae tatiky na jejich svatek v nidem neobteaovaly. Kus vykaduje etyti muae.

Jmena heredek uvetejnit nemohu, to se musi kaadY ptijit podivat. Po programu omladina piipravi sva'elnu, ale maminky jsou aadanY o nejake zakusky. Vse bude zda.rma.

Jegte chci podekovat rod. F. StranskYch za zrcadla, darovand odbodce S. 6s1., ktere jsem odvedla na pattiene misto.

PMeti na ge schtize ptipadne na 1. Cervence.

S pozdravem na vgecky, A. Svaeinova.

Dallas, Texas.

Jak ve Vestniku eteme, mnoho tadu se pkimlouve, o to, aby bylo nekolik stranek v anglicIce feel, by bylo doptano vaem elentm se doeist jak Jedno•a nage pokraduje. Nekteti umi trochu Gist Cesky, co jsou zde rozeni, ale nektera slova jsou pro ne teaka, tak jim odpad ne chut' jako innohS7m nam, co Cteme anglicky. Kdyby bylo ye V. par stranek, co by si mohli ptedist, moana, ae by mnozi ze zvedavosti detli i zpravy desk& Dva V., jeden v desk& druhY v angl. fedi, myslim, ae by nepracovalo, vyhledavat kdo Cte Cesky neb anglicky. A pak prof? Vadyt' my, co Cteme Cesky, byli bychom zvedavi, co je v tom angl. V. a oba dostavat nemuaeme.

Pkedna§ky, pofadane eeskou vefejnosti, jsou cbyeejne v obou jazycich, pro lepk porozumeni, proto i nag V. by mohl bYt take vyda.van v obou jazycich, cot' moana pti gti sjezd udela, aby bylo vyhoveno v§em. ✓ nedeli dne 16. t. m. schilze faclu Pokrok Dallas Cis. 84, ve 3:30 odpol. Veeer taneeni bava, zvand "Leap Year Dance". Damy budou si vybirat taneeniky celY veeer a pani musi Cekat, as je nektera provede. Zaeatek v 8 hod. veeer, vstupne jak obytejne, damy 25c, pani 35c. Hudba Jerry Houpy.

Patou nedeli 30. t. m. bude v sini tadu dislo 84 zabava ye prospech Amer. erveneho Kfite, ktery nestranne pomaha, trpicim. Program bude uvetejnen pozdeji.

V. Kartous. itad KomenskY Cis. 20., Granger, Texas.

Cteni bratti a sestry:— Timto yam oznamuji, se flak pravidelna, schilze fadu KomenskY byla odloaena na tfeti nedeli dne 23. Cervna na 2 hodiny odpoledne. Dostavte se v pinem poetu, neb jest to piedsjezdova schfize a mama duleaite jednani.

Dne'Sni schfize byla proto odloaena, ponevada dtednici a flak delegati chteli bYt pfitomni schazi scuseclniho fa.du Praha Cis. 29, a tak jsme naafi schazi odloaili as na 23., a tedy nezapomente a dostavte se vaichni. A take nas bude teSit, kdyt bratti a sestry z Taylor nam navatevu oplati, a take jini sousedni bratfi a sestry nas navativi.

S bratrskYm pozdravem jsem, Jno. P. Trlica, taj.

Berlin. — Adolf Hitler rozhlasem vydal zvlaStni poselstvi ze zapadniho hlavniho stanu, v nema prohlasil, ze "ptisahal vest valku as do koneeneho a fmlneho znideni nepfatelskYch sil." Mluvil o velke bitve ve Flandrech jako o skoneene a prohlasil, se ztraty spojencil as dosud eini vice nea 1,200,000 vojakfi. Prohlasil, od 10. kvetna do 1. eervna padlo v boji 10,250 nemeckYch dAstojnikii a vojakii, 8,463 se jich pohieauje a 42,523 jich bylo raneno. Ve svem poselstvi fekl tea, ae bylo ukotisteno tolik váleeneho materialu, kolik je ho tieba k vyzbrojeni 80 divisi a tvrdil, se 1,142 spojeneckYch aeroplanti bylo sestteleno v bojich a 1,400 znieeno palbou z protiaeroplanovYch baterii na pevne zemi.

— Vlada uvedomila cizi mocnosti, plavba neznamych odi ve vzdalenosti 12 mil od italskYch bfehfi je nebezpedna. Z toho se vyrozumiva, ae italske pobfeii bylo obehnano mlnami.

stredu, dne 12. eervna 1940.

Corpus Christi, Texas.

V posledni schtizi nagi Odboeky Sdruteni AmerickYch 6echoslovakt TexaskYch bylo vgemi deny usneseno, abych podal celkovou zpravu nagi odboely at do dneeni schtze, dne 2. dervna 1940.

NaSe odbodka byla zalotena 2. dervenee 1939. Celkem je nas 136 &en& Net byla odboola zalotena, bylo odeslano $214.50, co dobrovolne, sbirka nagich krajant a ze zabavy, kterou potadal zdej gi Sokol. Od to doby co byla odbodka zalotena je doposud odeslano $984.04, tedy celkem pro S.A.C.T. bylo z Corpus Christi a okoli odeslano $1,198.54.

Tat jsme men to poteeeni a Zest miti zde p. senatora Vojtu Benege, kterjr k nam promluvil na vedirku 28. Unora. Na p. Benege zajiste budeme vtcly vgichni s laskou vzpominatl.

Prvni pfedseda na gi odboely byl br. Frank Elzner, kterjr obetoval mnoho a usiloval o to, aby se odbodka zalotila, a jemu tet path srdednY dik. V letoeni volbe zvolen byl za piedsedu br. Vaclav Kudera, velkY to pracovnik pro na gi starou vlast.

Take byly daily do vydrateni nektere \red. dne 28. dubna, z kterYch byl pekny vYtetek pro Odbodku. Pani Betty Holaskova mela nejvetei spech pii vydratovani techto, yeci nage Odboeke, vzdavg, srdedne diky pi. Holaskove.

Tez bylo usneseno, ze bude nage Odbodka potadati schAze vtdy dtvrtou nedeli katdeho mesice. Tedy pristi schtze odboeky bude tento mesic v nedeli 23. v sini Sokola. Zveme vgechny na ge krajany z okoli, aby pfigli do schuze a stali se dleny a ukazali, ze opravdu mame v srdci je'Ste nage bratry v to utrapene nag stare vlasti tarn za moiem.

Teti byla zde zalotena odbodka Veelek, nagich deskYch maminek zde, a zajiste budeme spoledne krisne pokradovat vpfed.

Na shledanou ye schtizi dne 23. toboto mesice!

S krajanskYm pozdravem a heslem "Zvitezime!"

Za Odbodku S.A.e.T. v Corpus Christi, Texas.

Frank A. Kagpar, taj.

Vaclav Kudera, pied.

Dire velke kradele na Pelhihnovsku.

Po vyloupeni Bat'ovy prodejny v Hlubogi, z nit bylo odcizeno mnoho obuvi a pundoch v cene 10,000 K, byla hlagena dal gi kradet v histinci u Sirudkil v Pfibrami. Zlodeji odtezali v noel ve sklepe hostince na 90 metro cinovjrch pivnich trubek a krom.e toho ukradli v byte hodinky, fotografickY piistroj a jine cenne veci. Tato ekoda pkevy guje 10,000 K. Je tfeba mnoho lidi, net se objevi genius. A naopak — genius musi miti tivy a trvalY vliv na vetginu lidi: bez toho neni genius.

Bettina von Arnim.

Je vtdy snadneji poslouchat citu net, rozumu_ BotenaNemcove. )ot

HERBINE Kdyt 'iludnatost, boleni hiavy, nadjrmani, plyny ei pocity *navy jsou pfiznaky doeasne nezativnosti a titivate nejake projimadlo. zkuste Herbine. Je to naprosto rostlinnY lek. Lahev 60c. Old Corner Drug Store, West, Texas.

(1)

18TNIL

Kongresnik Poage o znovuzvoleni

Washington, 1. dervna. Kongresnik W. R. Poage, poslanec z 11. texaskeho distriktu, skladajiciho se z oltresu Bell, Bosque, Coryell, Falls, McLennan a Milam, oznamil dnes, fie se uchazi o znovuzvoleni. Poage slouti tfi a pill roku v kongresu a drive zastaval distrikt stfedniho Texasu ye statnim senatu.

Za dobu slutby v kongresu Poage byl uznan co jeden z nejpilnejeich dlenu domu poslancii. On byl ustanoven do eesti rozlienich vjrbonl, cot jest velikjun uznanim pro nej, ponevadi tadnY z demokratickych &mu kongresu neni zastoupen ye vetg im poetu vyboru, a pouze dva ye stejnem podtu, jako on. MladY tento Texan vyznamenal se ye velikem zajmu o farmatske problemy. Zastupuje velikjr zemedelskY distrikt a zasazoval se znadne o paritni ceny za farmalske produkty, o lepei pilletitost rentjrfa domoci se vlastnictvi farem; o nizfiroky na farmalske pujeky, o elektrisaci venkova a o konservaci pAdy. Ve skutednosti, on byl autorem dodatku k filevove pfedloze, nafizujici praci WPA. na podnicich konservace pady, ant bylo umotneno farmatilm ziskati federalni pomoc ke konservaci pudy.

Pan Poage mute take poukazati na to, ze docilil mnoho pro svuj distrikt, z &hot jest nejdOletitejei dozor nad Brazos fekou a ton do ni se vlevajicich. 2achtemu jinemu se to nepodatilo, at p. Poageovi. Az pra.-1 ce na techto fekach bude dohotove-1 na, bude sloutiti ke kontrole povodni na techto tekach.

Dalti zasluhou p. Poaga jest vide jak zdvojnasobeni veteranskYch sluteb z Waco, kde byly pfestehovany kancelafe vysloutilecke z Dallas a San Antonio.

Pan Poage udinil take mnoho pro stfedni Texas v konservaci pOdy, ponevadt nejen ze ziskal to d ye experimentalni stanice, ale take podafilo se mu udrteti vice CCC. taboru v teto easti statu, netli v kteremkoliv jinem kongresnim distriktu.

Nedavno se mu podatilo ziskati pro okres McLennan program znamek na potraviny, ktere prave jsou rozprodavany. Tento program jest provaden v mane jak 70 mestech a okresech ve Spoj. Statech. Program potravnich znamek znamena mnoho pro mistni groceristy a obchodniky a jette vice pro WPA. Macy a chudine. To nasv6denje, a p.

Poage m4 ve11lty *ern a chudlnu•

Strati& IL

Pan Poage le jetinSm z tech, kteti uznavaji, ze federalni vlada musi nakonec pfevziti v gechno btemeno starobni pense a proto podal v kongresu pfedlohu, natizujici pfimou federalni pensi $30.00 mesidn'e' vgem obdanfun pies 65 rokil starym a vgem slepcum a neschopnYm °badntm. On uznava, ze nekdo musi platiti vefejne dluhy a proto navrhnul, aby tyto byly placeny z dame z jmu a soueasne navrhnul, aby byla zrueena pfitomna da p ze mzdy na starobni pensi, dim by Texasu se dostalo asi $2.00 za kaidy $1.00 skolektovanY v Texasu.

Littell's Liquid.

Sirovjr pfipravek k Uleve nepfijemneho svedeni, jet obydejne je spojeno loft vytalkach na kaki, gtipnuti nejedovatYm hmyzem. Take pfinagi filevu pfi Eczema. Cena 50c lahev. Old Corner Drug Store, West, Texas.

(3)

Nic 1epao pro vas ialudek

Kongresnik Poage podporoval a hlasoval pro pokradovani ye vy geZkuste Severovu Hotkou dnes? tfovani neamericke dinnosti vYbo- Pomaha, za Zivan 1, povzbuzuje rem DiesovYm. On sam navrhnul chut' k jidlu. $1.25 ye vgech lepfedlohu, aby kaidY cizinec byl de- karnach anebo o? -,7 +- dnejte piimo. portovan, kterY by byl usvedden ze spionate a sabotate. Zatim co se snatime protektovati na gi zem pfed zvedy a "patou kolonou", vgichni uznivame, ze naee armada a namofnictvi musi bYti dostatedne vyzbro-1 jeno, jestli mame chraniti na g zem.!

Kongr. Poage zastaval se a volil pro dostatednou narodni obranu. pied rokem stal pti tech, kteii uzna-1 ze bezpeenost Ameriky vyta- I duje modernejei mechanicke spoj-; ky obrany. Prot() nyni podporuje presidenta Roosevelt v jeho progra- ' mu narodni obrany. 6asto rika, ze jest lope utratiti biliony ye, netli bude pozde a bude tteba utratiti miliony tivota. On soudi, ze nateme udrieti Ameriku z valky, kdyt postavime dostatednou moderni obranu. Pan Poage jest velikym zbotriovatelem vudcovstvi presidenta Roosevelta a povatuje jej za nejveteiho statnika moderni doby.

Kdyt p. Poage byl tazan ohledne sve kampane, pravil, ze jeho povinnosti jest bYti ye Washingtone, kde hodla zfistati a pomahati presidentu Rooseveltovi zajistiti obranu nazeme, bez ohledu na to, co udini jeho politidti nepfatele doma.

Do Houston a okoli!!!!

Zabavy lkadu Pokrok Houston Nite uvedene orchestry brat budou tancechtivYm die nisledujielho poisdu:—

16. Cervna. - - - - Houston Czechs 23. eervna. - Divadlo — Harmonizers VSTUPNE: PAN! 40c

DAMY 25c

0 pohodli a obslonteni et. miviternikit bude naleiite postarano.

POEADATELE. Pottovni adresa: 1140 Robbie St. — Te/ef on Taylor 0458 Na doptini se jest — Nth and North Main.

VitSTNIK

Statna 33.

John W. Leiikar DESK

PRAVNtK

tfadovna v Butler - Grimes Bldg.

ROSENBERG, TEXAS.

RED FRONT oeska Jidelna, Restaurace

a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kant, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelne. jidla a lunde blejlepti soudkove a lahvove pito, r0zne druhy vina a doutniky.

Mluvime Cesky.

Hoboko stale na sidade.

Zvlettni stoly pro rodiny.

C. II CHERNOSKi PRAVNiK Vyfizuje ve g kerC soudni zaletitosti.

Utadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

$ $ $ Uspoisite $ $ $ Kdyt y ak hodinky po glete nam do spravy. Jenom na kratkY das einime nabidku etenatam Vestniku a v gem natim krajarram spravit jakekoliv hodinky, ktere se hodi spravit, pouze za-

$2.50 Tato oznamka _musi bYt zaslana a neb pfinekna s kakiou spravkou.

Frank Kobos & Sons Watchmakers & Jewelers 308-9 Stewart Bldg., HOUSTON, TEXAS. DR. THOMAS N. DeLANEY 06Ni LBKAR BrNe sprayne pfipraven0. as dle nmluvy. trfadoyna 3248 -- Res. 2687 613-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS.

Dr. Jos. J. Hanui lekak, a diagnosist

Waco, Texas tfadoyna ye 502 Elm str.

TELEFON 8367.

Prohlaieni k americm Cechoslovakiim v Texasu.

VEAIME VE VITEZSTVI DOBRA, LIDSKOSTI A DEMOKRACIE. VERNI ZUSTANEME. Volame k vim krajane Ceskoslovenkeho puvodu, k yam dobrYm americkym obaaninn v teto kriticke dobe. Dokaate svoji loyalnost ke sve nove vlasti SpojenYm Statam SeveroamerickYm, ktera vam dala tolik lidskYch pra y a svobody, ktera, yam dala mobiost svobodneho rozvoje a poskytla Vain existedni mntnosti v dobe, kdy jste je museli za hranicemi hledati. Musime stati pevne co jeden mtd za vladou Spojenych State SeveroamerickYch, musime dobrovolnou kazni, disciplinou dokazati, ze jsme hodni uznani, ktereho se nam echoslovakilm fkly dostalo a dostava od naaich nejpfednejtich americkYch mun a same americke vlady.

Byly to Spojene Staty Severoamerick& ktere poskytly ptistte gi a mo2nosti organisovani prveho odboje eeskoslovenskemu presidentu G. Masarykovi, bylo to zde ye SpojenYch Statech, kde rodila se svoboda vaaim bratfim a sestram za mofem.

Nejen proto, ze naae nova vlast poskytla nam tato vaechna nepopsatelna dobrodini, stojime pevne za naai americkou vladou a souhlasime se vaim, co dnes naae vlada pro obranu demokracie a svobody lidstva podnika, ale hlavne, ze vime a vetime, k naae vlast americka stoji co majak a ochrance tech vaech velkYch idealu ye ktere my i naai piedkove vkly vefili. Neni to tudd jen hmotna zalegtost, ale daleko vice, jsou to zasady, ktere nas nuti k teto stoprocentni loyalnosti, jest to pochopeni dnegniho boje svetoveho, kde jiz naae Amerika dala ztetelne na jevo, ze dne gni boj neni jen bojem o hranice a lidske statky, ale jest bojem o lidskou dual, o svobodu eloveka a civilisaci. Prave proto jsme hrdi na to, k jsme Americana, poneva& naae vlast se netaji nieim a nag president ostie a zfetelne odsoudil barbarstvi pachane na bezbrannYch malYch narodech nazimem, a jeho pfisluhovadi. Ti, ktefi vrahu a zlodeji napomahaji nejsou lep gi ne2li on sam.

Sdrukni AmerickYch echoslovakii v Texasu ye svYch stanovach na prvnim bodu ma za akol vyteenY obhajobu demokracie a naaich americkYch demokratickYch instituci.

Proto volame k yam, krajane, abyste vykonali svou povinnost ku Eve americke vlasti a napomahali jak slovem tak skutkem v boji za naai svobodu a vae to, co nam demokraticka Amerika poskytuje. Pita, kolona, fizend z Berlina a pou gvajici vaech mo'ZnYch ApinavYch prostfedka a nestici se nideho, v prve fade bude pasobiti mezi Ameridany, ktefi se narodili v Evrope neb kteti gji mezi raznymi narodnostnimi skupinami a jejich spolky. My naprosto odmitame vegkere cizi ismy, at' jest to nazismus, komunismus neb fa gsmus. My jsme a zastaneme vkly dobrymi Ameridany a budeme vefiti v idealy demokratismu a svobod zarueenYch nam americkou konstituci.

Nagi nepfatele v prve fade budou hledati pfesvedditi a rozlo gti naae fady organisovane dnes pod vede-

Ve stPedu, due 12. 6,ervna 1940.

nim OSL. Nirodni Rady v Chicagu,' se neznaji, naai existenci dokonce ye ktere jsou zastoupeny vaechny popiraji a proto by bylo proti naai slo2Ity naaeho naroda bez rozdilu cti, abychom jim lizali nohy. My yestavovskYch a naboienskSich dle de- `time jedine v to, co veil mohutna mokratickych a bratrskSrch zasad. vetaina naaich americkYch spoluKai0 elovek, kterS7 se bude snaaiti obeana — tie jedine viterstvim Franu vas vzbuditi nedaveru k teto v ge- cie a Anglie maze bYti zachraneno narodni americke organisaci, jest lidske pravo vaech naroda na 2ivot nepfitel nejen naaeho deskosloven- a k jedine tak mute bYti zabezpeskeho lidu, ale i neptitel americke Cena take naae americka svoboda demokracie, ktera jest pro vgechny demokracie.

Narodni Rada jest v odboji proti obeany stejnou bez rozdilt stavovnazismu a tudd take proti kola- skSrch, nabaenskSrch a rasovSich.

Proto verime a verni zustaneme. mu, kdo nazismu pfisluhuje a poSympatie AmeriCana jsou ne- Jdeme pevne za vedenim ESL. Napopiratelne na strane Anglie a rodni Rady, s hrdYm delem, eestne, Francie, ktere jsou v boji s nazis- bez vSiditek svedomi. Stojime stopromem, jeho2 viterstvi by znamenalo centne za naai americkou vladou ve pro nas Ameridany ztratu vaech na- vaem co posledni dobou podnika na aich svobod a majetka, ktere tato obranu sveho lidu.

Sdrageni AmerickYch 6echoslova.naae vlast nam dava. Tudd jako °bv Texasu. ean& jako dobti Ameridane stojime na strane te, ktera nazismus chce KRECOVITo itLY. pottiti a ktera, za demokraticke Lisle, Ill., ly krvaci. Z toho davodu pracujeme Ja, takovSr nepiitel patentnich v linii s 6SL. Narodni Radou v Chi- masti a len, uptimne doznasam, cagu a v tomto nagem boji vytrva- ze Nonat jest tou nejlep gi masti me a verni zastaneme, nebot' srdce jakou jsem kdy zkusil, nebot' me nam pravi, tie jedine viterstvi an- vyleeila kreeovite ally, o kterSrch glickeho a francouzskeho lidu mute jsem veiil, ie se do smrti nezahoji. pfinesti zase klidnY rozvoj a svobo- Mam a budu ji mit ph ruse co budu nej en naai stare vlasti eeskoslodu ziv. Neptekonatelna! Neuvetivenske, ale i nam zde v Americe. 0- telne dobra! sud naai milovane Ameriky jest tesA. A. Rumreich. ne spjat s osudem evropskYch demokracii — Anglie a Francie. Nevetime diktatoram, ktefi nasilnYm zpasobem a krvavou persekuci zabezpeeili si sve trany, o kterYch jejich vlastni lid nerozhoduje a neCena Nonat je, po gtou 55c a $1.05. pajdeme se ani techto diktatorft o nic prosit neb aebrat, ponevad2 by Ptejte se Va geho lekarnika nebo jednatele, ale nic jineho neberte, se to pfieilo naai cti. radeji pike primo na naai adresu: Stala-li se naai stare vlasti deskoMARIE LEIBLINGER &CO., slovenske ktivda od nekterYch pollAltadena , California tickYch osobnosti, nemfdeme z teto kilvdy viniti anglickY a francouzsky 0.1110.0•01.0.10.0011.0.0.0■6•0•111.701104.11. lid, kterY si jiz napravu zjednal zmenami a dle jejich demokratickYch tradic, ponevadi u nich A. F. CERNO8EK, AIDITEL rozhoduje vale lidu. S timto lidem sympatisujeme nejen jako Ameridane, ale i jako demokrati a potomci deskoslovenskeho naroda. Pomahali tomuto lidu francouzskemu a an1826 Leeland Ave., glickemu naae americka vlast, tim vice budeme jim pomahati i my poHOUSTON, TEXAS. tomci eechoslovakil. s My v'etime, Tlpina zasoba lekarnickeho bude-li o osudu Ceskoslovenska rozzbo21. Jedina eeska lekarna hodovati viteznY lid Anglie a Fran- I v Houstone. cie, dostane se nam prava a proto Navkivte nas. odmitame razne pochybne navrhy raznYch naaich krajanft, kteti nam Telefon: Beacon 32100. radi, abychom svefili se na milost a .dMI• •••••11.11•1■ 0•1111.1.10.011111.1.111100•11111114.11•11.04111.0 ■0 do rukou diktatora. Toto naprosto kategoricky odmitame nejen za pochybne, ale i za ptioici se na g. cti.

Pro nas vaichni diktatoti sou stejni, at' jd jsou hnedi neb eerveni neb ! demi. Pro ne prava malYch naroda V S1NI EADU gTEFANIK neexistuji a jejich cilem jest male V HOUSTON, NA COTTAGE narody zotroeit, a proto neptjdeme GROVE, k nim prositi o 2adne milosti. Pro potada odbodka Svornost C. N. S. nas zustanou demokraticke zasady TANEtNi ZABAVU tak jak v ne vetime ye SpojenYch Statech jedinYm plamenem a jedispojenou s nou naai laskou.

Neni easu na kritiku a planou filosofii. Doba jest kriticka a vytadu(CINDERELA NIGHT) je pevne odhodlane mute a zany, eeskoslovenskY lid svYmi obetmi kr- Stkibrne taneeni stfevieky buvavYmi vyjadtje svoji vali, vojini dou darovany nekolika Popelpostavili se dobrovolne znovu do kam, cili gt'astnSrm deveattim neb boje proti neptiteli eeskoslovenskektere je budou moci ho naroda po boku Francie a Anobouti. glie a svYmi aivoty dokazuji, tie yeZadatek v 7 hodin veeer. ti v osvobozeni sveho naroda jedine bojem spoleene se zapadoevropskYHUDBA V. KUtERY mi demokraciemi, proto nemideme Uctive zvou my zde koketovati dnes se iadnYmi diktatory, at' jsou eerveni neb derVybor zabavni a propagadni. ni a hledati u nich spasu. Prozatim nas vachni clikatoti zavrhli,, k nam

NONAT

n Pharmac

V nedeli 16. eervna

Nod Popelky

Ve sti-edu, dne

derVna 1940.

Ptatelstvi nerna bSrti celnim dem na vybirdni davek, povinnSrch, nSTbrt zdrojem radosti a okrasou tivota.

Ambrot.

,1

"1

AT LESS COST'

FO GLE -WEST CO, Inc. ". .dgee--teka eewed ?C4 iatfeatitipt) c of its kind in the ,aeuthattei TELEPHONE .FAIRFAX 1177 HOUSTON, TEXAS

Volte pro

TOM WIESE z Brenham,Texas

okresu Washington —ZAOkresniho

Klerka (Pol. Adv.)

ZVOLTE

Burch Downman za vageho DISTRIKTNIHO NAVLADN1110

Okres Harris (Ppl. Adv.)

Gtrana 23.

EITNtlE

Chceme tisice dopisii do Washingtonu Po barbarskem napadnuti neutralnich zemi, Holandska, Belgie a Luxemburska, cela AmeiCka probudila se ze spanku a podina spattovati nebezpedi v fispeSich Nazistick'ch hord. Vyktkovanim chazi k nazoru, ze i zde mezi na.mi jest spousta pod yratneho nejen v nechdanech, ale i v obbanech americk'ch. President Roosevelt podporovan obrovskou vetSinou vlady, kongresnikii a senatoril jak demokraticke tak i republikanske strany buduje na rychlo armadni i namotni moc, oo jedinou zaruku naSi svobody. Dnes obroyska yet'Sina vlady i °beam). SpojenSTch Sta.uznava, ze poratka Spojench znamena i poraiku naSi. Dnes netaji se jit Spojene Staty a otevtene hledi podpoivati Spojence v naSem vlastnim zajmu. Bohutel najde se jeSte slaba menSina, ktera dela pfekaiky prozirave americke vlade. Proto jest na nas, Ameridanu pfivodu, abychom take i my dali na jevo svilj souhlas a projevili loyalncst k naSi nove viasti SpojenYm Statfim.

Neni dasu na polemiky, musime jednati rychle, bezodkladne, musime jako dobti Ameridane podpotiti svS7m souhlasem ve Washingtonu ty, kteii jednaji v zajmu na gi viasti a v zajmu nas samYch. Nak vlada jest dobte zpravena o tom, co zamYgli Hitler, ona jest dobte informovana co nas deka. kdyby Nazismus v Evrope zvitezil a proto odhlasovala velke eastky na zbrojeni, proto dnes snati-se i materielne pomoci Spojenodm. Jest v gak. na nas, abychom sye zastupce ye Washingtonu ujistili, ze stojime za nimi, ze souhlasime s jejich postupem a programem. Dnes hlasi zpravy, ze kancelate senatort a kongresnikii dattavaji tisice telegramii a dopist, ye kter'ch jsou tOddny obeany americkYmi, aby Spojencum byla dana OKAM2ITE vegkere, pomoc ye valeene YYzbroji. My Ametidane deskoslovenskeho pilvodu nemfiteme eistati pozadu za spoluobeany, my musime se pitdati k tete' vine "public opinion" jest to nagi povinnosti. Rychlou pomoci ye valednem materialu motha othratime hroznou nidivou valku od nagich brehu. NazistickV vYboj jest nebezpeenYm pro vSechny demokracie i pro nas.

Tuto nedeli dne 9. derma z Houstonu odeslano bylo nekolik dopisfi nakmi krajany do Washingtonu. Zado.me Vas vkchny a him,ne utedniky na gich odbodek, aby OKAMZITE bez prodleni obeli ve g ge krajany a nabadali je k-ker na. tomu, aby katc1S7 jednotlivec pcslal osobni dopis na na ge senatory Morris Sheppard a Tom Connally neb kongresniky z kaZdeho jednotliveho distriktu. Jest zahodno, aby od nas glo co nejvice jednotlivYch dopisfi t. j. jeden neb tii krajany mohou dohromady poslati jeden dopis. 26.clame tim od katdeho jednotlivce jen 3 centovou znamku, haiku a papir a pet minut easu.

Timto postupem z katde osady muposlano nekolik set dopis0. te Chceme, aby na gi Ameridti OechoslOVaC1 Z Texasu poslali tip Wash-

ingtonu tficet az etyticet tisic dopist. Jednejte rychle, neb zitra by bylo pozde. Z Houstonu bylo zaslano jit nekolik tuctu dopisu se sty podpist nasledujiciho zneni: "Dear Senator, We urge you to fully support president F. D. Roosevelt's defence program and the IMMEDIATE help with allwar materials to the Allies. We thank you and remain, Dear Senator, Yours podpis a adresa katruly tdeho odesilatele."

Tyto dopisy odeslany byly na Hon Morris Sheppard, U. S. Senator, Washington D. C. a Hon. Tom Connally, U. s. Senator, Washington D. C. Volame k Vain krajan y NEODKLADEJTE JEDNEJTE RYCHLE poSlet,e kratke dopisy podobneho zneni a hled'te ziskati i Ameridany jinonarodovce k teto akci.

S heslem "Zvitezime" Sdruieni AmerickYch teichoslova,kit v TexaSu.

nejblitSim okoli fidil a to rychle a bez odkladu. Dnes rozhoduji hodiny a ne dny a mesice. Jeete se nestalo aby deskY Cloy& z boje utikal.

S heslem "Zvitezime" Sdruieni Ameriekkch eechoslova.kit v Texasu.

0 Ohledupina.

ManZelka kupuje weekendovY pfivesny vuz. "Ten zde by se mne ale bojim se, Ze je pfilis velikSr. Vita, muj mantel ma jen bicykl.

F-

Tyto dny dokl nas telegram z New Yorku od American Friends of Czechoslovakia, kterYm nam scleluji, ze Dr. Juraj Slavik z Polite 2dtelegrafickY rychlo penetni pomoc pro tisice uprchliku ze severni Francie a Belgie. V techto Castech Francie a Belgie, kde zuti dnes nej yetSi bityy, pracovalo nekolik tisic deskoslovenskYch delnikft v tamejSich sklarnach a jinem prilmyslu. Tito 6echoslovaci museuprchnouti pied NazistickYmi hordami a jsou bez prosttedkh na pospas hladu a bide.. Vtdyt' jest ve Francii dnes temet pet milionh uprchliku z techto dasti zeme bez ptistteSi, bez domova a hlavne o hladu.

Jelikot neni mono na rychlo potadati sbirky jen pro tuto akci mezi Ameridany jinonarodovci, rozhodla se Narodni Rada vet'Si dastku na hotovosti okamtite telegrafovati spoleene jeSte s hotovosti, ktercu men na rune u American Friends of Czechoslovakia. NaSe Sdrutieni po dohode s Narodni Radou poslalo prostiednictvim Narodni Rady to co jsme na hotovosti men t. j. $400.00. Ostatni sbirky jiz mezitim byli Narodni Rade do Chicago zaslany dtive. Volame k yam znovu, nezdrtujte u Vas v odbodkach vybrane penize a pa gete je okamtite na naS"eho statniho pokladnika br. F. Olexu, jun. 6402 Taggart st.

Houston, Texas: Kdo rychle dava dvakrate dava.

Akce Ambulance pro dsl. yojaky jest taktet velmi nutria. Adkoliy nak Sdruteni A.C.T. vydalo yYzyu jit pied dvema tVdny, aby jste se hlasili o pottebnou propagadni literaturu k tomuto udelu nam z New Yorku zaslanou, doposud nedostali jsme tadnVch zpra y z naSich odbodek. Nemuteme stati za kahlym jednotlivcem a prositi o rychlou spolupraci, tadame Vas jeSte jednou, aby bezodkladne napnuli VaSe sily a pomohli nam v nakm tetkem Ukolu. Dva lido to nezmohou v Usttedne. Kattr. z Vas musi piiloziti ruku k dilu, katdV z Vas v katde osade musi miti tolik individuality, aby Sam stal se takovou Usttednou ve sve vlastni odbade a osade. Uspech celku jest zOruden jen tim, ze katda, osada a katO jednotlivec najde v sobe tolik podnikavosti, aby akci ye stem

✓ sobotu, 29. dervna, — Adolf and the boys.

•

iLAD TEXASSKA ORLICE

eiSLO 13

v Dime Box, Tex. poiada nasledujici

Taneeni Zabavv ✓ sobotu, 15. eeryna, piihudbe Geo. Moody of Taylor .

✓ sobotu, 13. eervence — Pop Wheeler and his Texas Pioneers. ✓ titer ., 16. eervence — Velike Barbecue, pri hudbe Dime Box High School Band and J. R. Bala z Fayetteville, Texas.

CESKt FILM

"Kilt u

potoka "

vesnickeho tivota dle romanu Karoliny Svetle. Film, poesie svatojanske n o c i v podmanivem ramei pkirodnich kras deskeho venkova a obydejti jeho lidu. Ukazuje Jos. VaSut, zastupce Praga Film Co.

EL CAMPO, ve etvrtek 13. eervna od 2 hod odp. do 11 weer.

HALLETTSVILLE, v patek 14. eervna o 3 hod. odp., o 7 a o 9 hodinach veeer.

PLEASANTON, v ned. 16. eervna o 1 hod. odpoledne.

ROBSTOWN, v nedeli 16. eervna o 6 a o 8 hodinich veeer.

FLORESVILLE, v pondeli do 17. deryna, o 8 hod. veeer.

WEIMAR, v titer* 18. eervna o 8 8. hodine veeer.

SMITHVILLE. ve stfedu dne 19. eervna, o 4 hodine odpoledne.

FAYETTEVILLE, ve stiedu 19. eervna, o 8 hotline veeer.

SIIINER, ye etvrtek 20. eervna, o 8 hodine veeer.

CALDWELL, v patek 21. eervna, o 7 a o 9 hodinach veeer.

CAMERON, v nedeli 23. eervna, od 2 hodin odpol. do 11 veeer.

Strana fl'aL

stkedu, due 12. cervna 1940.

OHBA.. I KANDIDATU V tomto sloupci nvelejriujerne seznam kandidatt v demokratickS7ch primarkach v roku 1940, kteti 2a.daji volice o hlas a laskavou podporu.

0. H. CROSS za kongresnika 11. distriktu.

W. it FOACE 0 znovuzvoleni za kongresnika • distriktu.

EDW C THOMAS za okresniho soudce OKRES MATAGORDA FRANK CARR za eerifa.

HARRIS MILNER znovuzvoleni za eerita.

13. scriatcri garii fastri.iat skladajici se z okrest Me'Lenna Falls, Linieston a Milan.

KYLE VICK za senatora

THOS. H. LEWIS Za okresniho soudce

L. A. ‘VOC za statniho Superintendenta vetejnYch instrukci. (o znovuzvoleni.)

LUTHER. ROBERTSON za okresniho komisake (4. precinkt o znovuzvoleni.)

HENRY H. tiHAL Za. komisate 4. precinktu.

3. E. McDONALD Za komisate zernedelstvi (0 znovuzvoleni)

OKRES BELL W. F. (BILL) BURCHARD statniho poslance (representative).

OKRES McLENNAN: W. B. MOBLEY za eerifa.

JOHN W. DUNCAN 0 znovuzvoleni za serif.,.

JLM D. McCLAIN za eerifa –

FRANK KUNZ za okresniho komisate 2. precinktu A. H. GRUNWALD za okresniho komisate Precinkt dislo 2.

R. S. SAFLEY za distriktniho klerka .. FRANK PONeili za okres. komisate 2. precinktu.

MONROE FISHER Za serif a.

JOHN R. BIGHAM za gerifa (0 znovuzvoleni) 0. W. WORD za smireiho soudce precinkt els.

(0 znovuzvoleni) 0. A. EDWARDS za okresniho klerka

OKRES BRAZORIA ETHYL (CORRIGAN) KERR o znvuzvoleni za okresniho pokladnika.

OKRES MILAM BILL ALEX BONDS Za odhaddiho a v3Thereiho dani (0 znovuzvoleni) NELSON GREEN za kriminalniho distrikniho navladniho.

OKRES WHARTCN A. U. REITZ za serifa a znovuzvoleni.

T. IV. (Buckshot) LANE za krifa CLAUDE B DILL Za okresniho komisate precinkt dish 2.

OKRES AUSTIN WELDON B. DAVIS za okresniho navladniho E. E. RE!NECKER Za eerifa o znevuzvoleni HUBERT RINN za 'gelato_ Vyzbrojovani Neracri v vechach.

Dle zprav doelS7ch'v techto dnech Osl. Nar. VYboru z tech, veichni dostali v ' Nemci bydlici v bechach techto dnech zbrane k pouLti proti aeskemu obyvatelstvu. Zbrane jsou rozdelovany nemecleYm delnikrim, ritednikrim i vladnim riemeckm ttednikrim. RoZdeluji' se jim i pulley a kunejsn revolvery, loMety. Oeske kruhy south, e oe

Severova '"First Aid" mast by nemela schazet v iadne, Todiue — na iadnem vSdete.

• OKRES VICTORIA R. A. (DICK) ROGAN za eerifa o znovuzvoleni.

L. J. r3uLAK • za kongresnika 9. distriktu

OKRES FT. BEND C. D. MYERS za okresniho soudce H. CECIL BAKER Za okresniho navladniho CECIL BAKER za okresniho navladniho

NENECHTE SI KAZIT POBYT FRiRODE!

ELY GLASS za okres. distriktniho klerka.

Z9.

Za

OKRES BURLESON J. A. FUCHS okresniho odhadeiho a vSibereiho dani.

(0 znovuzvoleni) REV. A. S. BROADDUS okresniho odhadeiho-vYbereiho dani.

W. H. (BILL GIESENSCHLAG za okresniho komisate 2. precinktu (o znovuzvoleni` H. P. COBB Za eerifa.

CLINT LEWIS JR. za eerif a GREGG P. EASLEY Za okresniho komisate 1 precinkt FRANK LANGLOTZ zaokresniho komisate precinkt 1.

R. R. PIVONKA za okresniho komisate, 1. precinkt (0 znovuzvoleni) zbrojeni Nemcri v protektorate • bylo provedeno protO, ze veteina nemeck:-Tch posadek z deskS7ch mest byla nutne odvolana na fron.tu na zap a d.

Naviteva na, hvezdarne.

— A dvacet let trva, nez se k nom gvetle to hvezdy dostane.

— Prominte, pane profescre, tak dloulao ja nemohu &kat.

cN vejte k onamovani

Oznamovatel TANECNI ZABAVA u efeika v Seaton v nedeli 16. 'derma. Jelikot je to "Den otcri" tedy od 4 do 6 hod. bude se hrati pro 'Zenate. Tak ptijd'te a vytoete nak 2enueky a veeer bude zabava pro veechny. Kohutova orchestra z West bude ridinkovat.

(24-c)

, TABAK stars, lehke druhy, prodavam za 10c, 15c a 20c lb.; cigaretovY 25c a 30c lb., nevyplacene. Vaclav Kratochvil, Portland, Tenn.

(23-26p.) mesic rufd jest povaCerven Zovan za jeden z nejkrasnejeich v N prodej kovarna se s Na sezone, nebot' pti roda jest v pinem nem. Mrs. J. T. Koebelen, Rosenkvetu, slunieko pall a kaZdY pospi- berg, Texas.

(22-26pd). tece — do zahrad a parka, aby se osveil. Faktem veak jest, te snarl nejvice ptipachl bolestiveho sluneeniho opaleni, rozmanit'ch vyrazek zpusobenYch travinami, kousnutim hmyzem aneb od neeiste vody jest zaznamenano v mesici eer ynu a dervenci. Nejeden zdatile ,zapodatY vYlet skoneil zklamanim a nal:ken-a kdy'2 nebylo po ruse nic co by tak-ove bolestne olehnuti od slunce schladilo anebo paleni od vyre.Zky ziiirnilo. Znama esl. tovarna W. F. Severa Co., v Cedar Rapids, Iowa ma mezi svYmi ptipravkami jednu, kterou site pravidelnYm zprisobem neoznamuje, ale ktera se vzdor tomu po desitky let teei yellke popularite.

Jest to Severova Mast pro prvni porno (First Aid Ointment a na tisice rodin by bez ni vilbec nebylo.

Hood se na mnoho a mnoho ptipadri v rode a cena jeji jest nepatrna — jen 25 centu za velkou tubu. Poelete si pro jednu jests dries! tents obnos ve znainkach a adresujte na W. F. Severa Co., Cedar Rapids, Iowa a zaroveri uved'te jmeno tohoto eascpisu! )o( Auto na lips.

Z IMorayske Ostravy. V sobotu 4. kvetna veder jel oso'onim autem Jan Mrkvica z Noveho Hrozenkova ke Vsetinu. Na okresni silnici destalo auto nahle smyk, kterY tidie nemohl vyrovnat. Auto vjelo do pHkopu, kde narazilo na lipu a rozbilo se. V traskach zristali te'Z'ce zraneni Josef Merka a Milosla y Orzak z Neveho Hrozenkova, kteki jeli s Mrkvicou. Ridid vyvazl s lehkYm zranenim, take mohl ptivolat pomoc. Oba teatce zraneni byli odvezeni do vsetinske nemocnice. )O( Mel pravdu.

K Abrahamu Lincolnovi, velikemu presidentovi Spojen'ch state, ptigel jedncho dne senator Bon Wade, vedouci oposici.

"Pane presidente," tekl mu, "phieel jsem yam Mei, 'a-a yak vlaala krael ptirno do pelela. Jake jednu mill, a uz tam hudete."

"Mate pravdu", cdpovedel Lincoln. "Senat je odtud zrovna jednu mill."

3r,", GARAt na spravu kar na prodej s obydlim pod samou sttechou a 21/2 akru pozemku, 20 mil od Houstonu na ceste 90. Pike na: John H. Peters, Sheldon, Tex. (23-24p) MALA KURATKA: — Barred a White Rocks, Silver Laced Wyandattes, R. I. Reds, Buff a Black Minorcas, Bile, Buff, Hnede a Nrne Leghornky, Anconky a michane druhy Vybrane "Sexed" slepieky a kohoutci. Z kvalitnich "bloodtested /Nutt. Pike si pro na.§ zvla§tni cennik. — VON MINDEN'S HATCHERY, Fay etteville, Texas.

(3-dz.)

car- PRODAM FARMU o 172 1/2 akrech, anebo jednu o 161 akrech phi Elk. Kterakoliv ma 'bine zahizeni, dobrg pozemek, dostatek vody i dteva. 0 dagi informace hlaste se u: Mrs. Mary Kubitza, 2816 Live Oak, Waco, Telefon 6978-J. (e.V.-dz.)

R. hAR. J. HOLLUB CeskSi Lekat a Operate!, 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon idadovny: Preston 2553 l'elefon residence: Lehigh 9745 )o Ve spoleenosti.

"Ja jsem uboh3i elovek, nernam dadnYch ptibuznSrch."

"To varn veichni ptibuzni zemkeli?"

"Ne, zbohatli."

Conroe tiadovna Carter Drug Co

Dr. Fred D. Mazow OPTOMETRIST Pfehlidka odi, phiprava brgli "Pounjte ne„S" plan lehkgch splatek" C. 42743 303 Travis St. TEXAS HOUSTON,

V

deskeho privodu k vykonavani domaci rrumou se devdata prate v Houston. Stahl od 18 do 30 let. Pgte telegrafujte neb ptijdte osobne; DOMESTIC EMPLOYMENT AGENCY J. Julius Kornblith, HOUSTON, TEXAS 317 First Natiotial Bank Bldg.

01121,17216.,1°,92,..tre