Ve"
fictitt-N
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. 11111111011k
ROCNiK (VOL.) XXVIII.
WEST, TEXAS ve stiedu
DR 1A '
t SLEDKEM teto valky bude krome jineho nekolik objevu v oboru politickem. V Kdyt vidime ,jak menei evropske zeme jsou postupne Skrtany ze seznamu samostatnYch state rychlosti dalekc fantastittejei net v dobach NapoleonovYch, musime se tazat, na rem tyto zeme zaloti samostatnost po valce, at Nemecko bude porateno. Je jasne, te tadna z techto zadastrienS7ch zemi se nebude chtit vratit k onomu stavu "bezpeenosti", ve kterern byla pied vypuknutim teto valky. Na priklad takove Holandsko, solidne •zalotenY stat s bohatYmi drtavami, s velikou tradici civilisaeni a slavnou historii, v nit se udrtel proti nekd•jeimu apanelskemu imperiu, jiste nebude spatto. vat zvlatani atesti v navratu do situate, kdy jej nemecka armada mute opanovat v nekolika dnech. Podobne bude s Norskem i Dan' skem, Poiskem i Belgii. A podobne bude take ' s Anglii a Francii. Jedna z nejfitasne•eich veci, jet dnes protivame, je to, jak se prod naeima oetima veechno zmenauje, jako by se to svrkavalo. Evropa bSrvala v naS'i ptedstave rozlehla, bohate di•nena pevnina, jejit katdY kout bujel jinou silou. Dnes je ptedstava Evropy redukovana na velike Nemecko, na jehot okrajich se zatim jeete udriuje to a tarn nejaka, tome, zde Mad'ar, sko, tam Italie ,onde Francie. Kdo ma dosti fantasie, dovede si piedstavit, te by na konec zbSi vajici zeme se daly Nemockem pohlttit dobrovolne ,aby si ueettily marnY boj, takte by na konec zbyla skutedne jen pangermanska Evropa, v jejimt attedu by se Berlin tras1 pted vzpourou podmanene vetelny. Je to pouha ptedstava, samortejme fantasticka, ale kdy chive bychom byli na tako you m3.7elenku i jen ptipadli? Ptedstava, te pangerrndnskd Evropa by se mohla i jen jako polovieni motnost objevit na obzoru, musila se nam do neda y zdat &pine smeenau. Ale dnes, kdy Nemci-na jit pohltili Ceskoalovensko, Polsko, Danske a Norsk°, vetk Cast Holandska a velikou east Belgie, musi se nam tato ptedstava zdat spiee desiva. At Nemecko bude znovu — a tentokrat, doufejme ,dokonaleji — letet na lopatkach, buds politick3'7 historik spattovat dobrodini pro celou Evropu v tom, to v teto druhe svetove valce bylo ptepadeno tolik zemi, ktere v prvni svetove valce zustaly neutralni: Holandsko a Norsko. Do ukoneeni valky jich patrne bude jeate vice. Tyto tome setrvaly ye sve blahove neutralni politico proto, te s ni mely dobre zku.knosti z doby prvni svetove valky. Veichni tti tito mladi neutralove sire za prvni• svetove valky hotekovali nad •zkazou eloveeenstva a chveli se strachy pted ptepadenim, ale ale ph tom horlive a nevYbirave vydelavali na obou valeicich stranach. Sotva as pak zase za'ealy nad Evropou stahovat mraky, seeli se jeAte 's nekolika jinSqui neutraly v tak zvanern bloku z Oslo a radili se temet vYhradne o hosPodatskYch otazkach — v nadeji, te i na dalsi svetove valce, da-11 Bah, pekne vydelaji.
A,
(Wednesday) 29. kvetna (May) 1940.
LEL
OSLO 22.
S
Jan Muenzer. Bylo by nespravedlive zamleovat, ze ye sve neutralni politico byly tyto zeme posileny mnichovskou poiitikou, jit musily nezbytne povatovat za politiku zbabelosti a zrady. Tito neutralove vyvodili z Mnichova a role ostatni situace poudeni, te nemohou spolehat na nikoNA DEN ZDOBENI HROBU. Smrt je zakon spravedlnosti, katdemu stejne inetenY; odeeli jste do veenosti, matko draha, °tee milenY. Jste v spanku, kde mir, ticho sidli. Po boji tivotni draze! Vas dilth veak v srdci mem bydli. Odpoeirite v pokoji blaze! VaeO telo v prach se obrati, zakony, jet jsou veene, v jinY tivot se navrati v promene nekoneene. V ,pamatce za vrouci lasku uctive hlava se skiani, ae jit na dole mam vrasku, miluji yes do skonani. Frank J. Kolbaba. ho. A protote vedeli, to na vlastni sily rovnet spolehat nemohou, rozhodli se, te se ptikrei do kouta v nadeji, ze tent° kalich ptejde kolem nich. Ze zbabelosti se rodila, jak ptirozone, jen dalti zbabelost, ze zrady jen dalei zrada. Odtud vine nepodobna, vec, te norska vlada protestovala v LondYne proti kladeni min na norskera pobteti joke toho dne rano, kdy v noci ut vjit7 dely nemecke kfitniky do ptistavil, yydanYch patou kolonou. Odtud to patoticka holandska, a belgicka prohlaeeni, t o obe zeme zustanou at do konce neutralni — kdyt se ut c•lY svet divil, te Nemci •obe tyto zeme jeete neptepadli. Udalosti, jejimit svedky jsme, je krach cele velike evropske jak se provadela od roku 1918. Jeji vahavost, jeji polovieatost a sobectvi, jeji lakota veci malYm ptateltim a 'Stedrost vizei nepilteli, jeji mravni a socialni prohnilost vedla konec koncii k teto krvave maekarade, na nit blazon dela potadek teleznou pesti. S historickeho hlediska znamena tato druhe svetove valka pkiletitost, aby Evropa i ostatni svet napravil chyby z roku 1918 a cele•• daleiho udobi at do roku 1933. CelYch dvacet let, od roku 1918 do roku 1938 nechtela town vetit Anglie ani Francis. Nejdtive se Anglie dohadoyala s Nemci proti Francii, pry v zajmu "evropske rovnovahy", pak se obe dohadovaly s Nemeckem proti cele ostatni Evrope. Nyni pftestaV-6, diplomacie, ptestava, politika, zaaind, boj o tivot, boj o byti a nebyti. Jako se scvrkla cela, Evropa, tak se pted naeima alma scvrkavaji obe zapadni velmoci, a my najednou vidime dva zoufale narody; pted pilldruhSrm rokem nam velkor
pansky udelily rady a rozkazy, dnes jit se zmitaji v divokem zcufalstvi, protote v sazce je, jejich vlastni svoboda a tivot, bohatstvi a samostatnost. TakovYch straenYch uderu bylo tteba, aby obe tome pochopily, co je vlastne Evropa a te bez ni nemohou bYt, aby pochopily, to Evropa a katdY jeji jednotlivY stat musi bYt silny, aby veichni dohromady mohli relit Nemecku. To je ode dneeka skuteena, evropske, rovnovaha, to je poueeni, ktere vyplyva z druhe svetove valky ut dnes a jeh•t platnost poznaji na vlastnim krvacejicim tele yeechny evropske narody, velike i male. A dnes, kdy tolik zemi padlo a tolik jich bude musit bYt obnoveno, a to tak, aby byly co nejsilnejei, neni jiz pochynosti o torn, te tato budouci silna Evropa bude pottebovat silne deskoslovensko stejne jako silnou Anglii a Francii. Divadlo student& ye West. U2 tuto nedeli 2. dervna zavitaji do West studenti eeetiny na statni universite, aby pod tizenim sveho profesora dr. Mirka pohostinsky sehrali velmi pflsobivou hru "Komu da Rah fitad", se kterou v fade osad dosahli velkeho uspechu. Westske vystoupeni oacke drutiny bude zaverem letoeniho turne, ekolni prazdniny, na net se veichni ekolaci i studenti tee', znemoini dalti SPJST. cestovani. Jsme jisti, te elonstvo i spolkU daleich dostavi se v nedeli veder do radnice mesta West, aby hojnou navetevou dali studenttm na jevo, te uznavaji jejich snahu, eeskYm divadlem aiiiti mezi generaci mladou lasku a vernost jazyku matekskemu. Na divadlo studentil se skuteene teeime.
KALENDAIZ 29. kvetna. Taneeni zabavu ye prosp6ch Khte potada, Sokol spoleene s jinonarodovci v Sokolovni, Ennis, Tex. 2. eervna. Slavnost, barbecue a taneeni zabavu planuje tad Placedo Cis. 97. v sini Sokol Union na Placedo, Texas. 2. eervna. Divadlo studentil ee gtiny na statni universite v radnici mesta West, Tex. 16. eervna. Zpevohra. "Rezinka od pechoty" u 8tefanika. 18. eervna. Velkou slavnost (Barbecue) potatad Slovan Cis. 9. ye Snook, Tex. Slavnostni pracuje na programu, kterST bude uvetejnen pozdeji. 30. eervna. Piedsjezdovi sehfize delegate a elenit okolnich tacit S.P.J.S.T. v Hallettsville. 30. Zervna. Piknik tadu els. 146. a els. 62. v Camp City Park u Galvestonu. Zaeatek v poledne, hudba L. Mieulkova. Detske divadlo "Snehurka" sehrano bude 14. dervence veder v sini tadu 8tefanik v Houstonu. Veeer tanec pri hudbe Houston Czech Orchestra. 8. zati. Narodni pout' a bazar chysta odbotka O.N.S. v Houstonu.