Vestnik 1940 05 15

zf;-,,,

1-7

Orgein Slovartske PociporapciJednoty RAW Texas. .10,06 460 '

441, 4

B RAT P-5 TV Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

MOP

WEST, TEXAS. ve st•edu

ROt"NIK (VOL.) XXVIII.

(Wednesday) 15. kvetna (May) 1940.

CiSLO

CHRAl illE S c

0 MNICHOVE vznikl v natem narode odpor jak proti osobam, ktere staly v P dele statu v dobe ptedmnichovske, tak proti cele politicks soustave u nas. Tyto osoby a tato soustava byly dineny odpovednYmi za zhrouceni statu. soustava sama take proto, to se v ni spattovala pkidina toho, prod prave byla republika v osudnYch chvilich v rukou lidi, kteti ye zkouSce neobstali.

To byl zjev zcela ptirozeny a zdravY, sveddilo by o naproste politielte nezralosti a neschopnosti naroda, kdyby jej ani pohroma tak strakiva neptimela zamysliti se nad tim, zdali stay jeho veci politickYch jest v potadku di nikoliv. SilnY vliv hitlerovskeho Nemecka v t. zv." druhe republice" (Mnichovem zpilsobenY) posilil vAak sklonnost lidu, vrhati se z jedne krajnosti v druhou. Tak se opravnend a ' douci kritika minulosti zvrtla: "s vodou se z vany vylevalo i dite". Misto aby se odhalovaly skutedne ptidiny zia, jet byly v nedostatcich v jednostrannosti, ba v zdanlivosti na gi demokracie, misto aby hledaly zprisoby, jak demokracii vadnou, nedostatednou, zdanlivou nahraditi demokracii skutednou, alespori v Cast naroda (ba v east znadne) ujimala se hesla, zatracujici demokracii vribec a ztejme vYverajici z "totalitniho" nazirani.

Tomuto "dovozu z Berlina" nepodlehli snad jen ti zcela ojedineli a v lidu tadne odezvy nemajici jednotlivci a skupinky, ktere se daly do sluteb "sbliteni" s Nerneckem. Dokonce vein-A mnozi uptimni, ba zaptisahli odprirci NCmecka octli se nevedomky v jeho vleku, divajice se na otazky organisace osvobozovaciho boje i uspotadani budouciho osvobozeneho statu alma nemeckeho totalismu.

Ale osvobozeni nateho naroda zavisi zfejme na viterstvi mocnosti demokratickYch, na viterstvi tabora, kterY totalismus odmita. Ptipominali jsme jit nejednou tuto skutednost - i to, to ji dbaji a dbali i jine narody, jejicht osud se ptimk1 k osudu valdicich demokracii.

Domnivam._ se, to opravdovY vlastenec, opravdovY narodovec, i kdyby sam nebyl stoupencern demokracie, byl by povinnen vzdati se za techto okolnosti protladovani svYch protidemokratickYch nazorri, nebot' zajem vytaduje nyni, ptizprisobiti se nazorfrm a zajmum tech, na jejicht rispechu zavisi zdar nak'veci.

Ja, sam jsem ovtem p •esvedden, to "totalitni" soustavy jsou netadouci zasadne, protote prave neni zahodno," odvrhnouti jako ptetitek to, od bojovalo, vec doufalo a o co se pokouklo uskutedniti tolik pokoleni p•edchozich, to je ideal svobody politicks i hospodatske."

A nejen to: jak jsem dokazoval v obou svYch poslednich tedech v poslanecke snernovne (14. a 16. prosince r. 1938), soudim, to ptejimani totalitniho protidemokratickeho zatizeni, "vildcovske" soustavy atd. ptidi se netoliko doeasnYm narodnim zajmum natim, ale valve celemu naemu naradnimu duchu, nati minulosti, naSemu obrozenstvi - natemu poslani v budoucnosti. Dati se ponemeiti hitlerovskYm

Fr. Schwarz duchem bylo by prave takove odnarodneni, jako dati se ponemditi jazykove.

Z- 'Who neplyne, to bychom nemeli zkoumati, jakYmi vadami sveho narodniho tivota pi'ispeli jsme sami k svemu osudu (kclyt ne jinak, tedy tim, ze jsme se dosti nebranili - a to jsme lope nedelili tomu, abychom naopak prohrali znova velikou zkouSku dejin, kdybychom se ani z to nesmirne prohry nepou'eili. Musime si hledati novY a lepti zpilsob, jak uplatniti ideal svobody, kterY beze vsi

po-

Soutei jednatelii za. mesic biezen a duben.

Belem mesice bkezna a dubna nati bratti organisato •i a sestry organizatorky v poetu ziskani novych dlenti,-umistili se jak nasleduje: ZA BikEZEN 1.-J. H. Svadleriak 2. -Ignac Senkytik 3. -Lud. Hillman 4. -J. R. Bartek 5.- Jos. Franta

trebujeme a budeme potiebovati svobody vice, ne men& A dej se co dej nesmimc dopustiti, abychom, porazivSe s pomoci spoienA). Hitiercvo Nemecko, nedali si ukrasti jim calcu svoji duk. Hiavni kazy nak narodni povahy jsou prave "jedy v nas, jet po vas jsme podedili", jak to spravedlive vmetl Nemciim ve tvar nas basnik. Bylo by SpatnYm viterstvim naSeho narodniho boje, kdybychom p11 tom rozmnoti11 nemecke jedy v nati povaze jests o jed hitlerovskeho totalismu.

Schilze odboeky West S.A.e.T. konana bude etyrtou nedeli - 26. kvetna v sini sv. Josefa ye West. Zaeatek ye 3 hod. odpoledne. jednani ptedleha, a proto fleast elenti mela by b3ni co nejyetSi. Sehitze oblastniho vS7boru v La Grange.

Schrize oblastniho a vYkonneho vYboru bude se odbYvati ye 2 hod. odpoledne v La Grange v nedeli 19. kvetna v kancelati p. F. J. Kalluse.

Odbotly, ktere by mely nejake ptani resp. urditY navrh v ramci hnuti odboje, jsou Zadany, by laskave adresovali je okamtite na hlavni iiradovnu S.A.C.T., Houston, Texas, P.O.B. 2920.

}CALENDAR,

ZA DUBEN 1. - Ignac .8enkykik 2.- J. H. 8vadleriak a Fr. Andinec 3. -Lud. Hillman 4.-J. R. Bartek 5. - Pi. F. J. Olexa a Jos. Franta S br. pozdravem, Joe R. Kubena. chyby chtel na.rod uskutedniti Pt 28 rijna 1918, ale zdakilo se mu jen z east.

Tyto idealy svobody a demokracie nikterak nevylueuji revise na pt. otazky menknove.

Svet se trvam ptesvedeil, to ochrana menSin, jak ji zavadely mirove smlouvy, nebyla teSenim St'astnYm ate zprisob, kterym otazku narodni a jazykovou u sebe doma pre.ye velike demokracie samy (Spojene staty americke, Francie, Anglie) zajiSt'uje daleko lepe klidnY a mirovY vYvoj. Je to snaha, aby se vSechny rriznorode tivly asimilovaly. VYmena obyvatelstva mezi Tureckem a fleckem, kterou jit po minule valce ( a valce turecke proti privodni mirove smlouve sevresske z r. 1920) ulotila smlouva lausanska (z r. 1923), ukazala jine fegeni. Nemecko, nasilne ptestehovavaci obyvatelstvo obsazenYch krajfi (nebo krajfi vydanYch vlivu SSSR), pozbylo jakehokoli prava, ohrazovati se proti stejnemu opatteni.

Nejde tedy o to, vzdati se napravy ktivd, ktere jsme utrpeli nebo napravy chyb dtivejkho retimu. Naopak! Ale neklamme se:

po-

16. kvetna. Divadlo oehotnikil v NArodni sini ✓ Cameron, ve prospech SALT. 19. kvetna. Schrize oblastniho y3%boru S.A..e.T• ✓ La Grange, Tex. v kancelaN p. F. J. Kalluse.

19. kvetna. Piknik poi-add red H yezda Texasu 'Cis. 47, v Seaton, Texas.

19. kvetna. Spoleenou svadinu a program k oslave matek potadd odbodka SALT. v Placedo, Texas.

19. kvetna. Divadlo studentri Cestiny ze stetni university pod fizenim dr. MaCka, v sini •adu Praha v Taylor. Pki divadle bude ifoinkovat Ceske. hubda. Po divadle taneeni zabava.

19. kvetna. Bazar ye prospech fondu S.A.O.T. p •da. odboCka ye Fort Worth.

23. kvetna. Programni veeirek pof.a.da Peveek3-7 krouZek v budove fadu Pokrok Cis. 84. v Dallas, Tex. Zaeatek v 8:30 weer, vstupne 25 a 35 centil.

26. kvetna. Schfize westske odbooky S.A.C.T. v sini sv. Josefa ye West. Zadatek ye 3 hod. odpoledne pi'esne.

26. kvetna. Barbecue na poCest •adovYch iii•ednikti a delegatit sjezdu S.P.J.S.T. chysta obchodni komora mesta Taylor.

26. kvetna. Kabaret u Stefaniku ye prospech e. N. Sdruteni.

16. eervna. Zpevohra "Rezinka od pechoty" u 8tefanika.

18. eervna. Velkou slavnost (Barbecue) poke,tad Slovan Cis. 9. ye Snook, Tex. Siavnostni vYbor pracuje na programu, ktery bude uvetejnen laozdeii.

8. zari. Narodni pout' a bazar chysta odbodka, O.N.S. v Houstonu.

Strana 2.

ptSTNIN

INANCNI znalci ye Washington& D. C., sleF dujici hospodatskou stranku valky v Evrope, odhadli v techto dnech, ze nemeckY tajnY "valeeny poklad" ve zlate, rozmnotenY zpeneZitelnYmi aktivy v Dansku a Norvetsku ziskanYmi, eini nyni vice jak $200,000,000. eislice federalni reservni banky udavaji zlatY poklad Nemecka na $29,000,000, avtak dislice tato se nezmenila od prosince 1937 a soudi se, to tato zlata reserva tteba od to doby vzrostla, ale nebylo to hlateno. Jak mnoho zlata a zpenetitel^ nYch aktiv Nemecko ziskalo v Dansku a Norvetsku, neni dosud zde ptesne znamo. V dobe Hitlerova bleskoveho vpadu do Skandinavie inelo Norvetsko ve zlatych reiervach $51,000,000 a Dansko $53,000,000. Vi se vtak, to obe tyto zeme poslaly prave pted zaborem znaene zasilky zlata k tschove do LondYna. Norvetsko take poslalo za $33,000,000 zlata do Spojenych Statt v mesici lednu a imoru. *

*

Austin. — Konservadni distrikty, utvotene v rfiznYch okresich pro zachovani trodnosti piidy a splavnosti, nesmi zavadeti tadne (lane ani vydavat bondy, jak rozhodl navladni Mann.

Pouze legislatura ma prava zavadeti dane na splaceni bondt. *

*

St. Louis. — V Jitni Africe nastal hladomor, jen kosi denotske obyvatelstvo napotad, jak scleluji misiona •i sv. Petra Kla y . Lide hiedaji potravu v lesich, vyhrabavaji kotinky, prodava se nejen nadini a tatstvo, ale take teny a deti jen za trochu jidla. Mrtvojy domorodcti, mrtvYch z hladu, jsou vtude podel test. *

*

Berlin. — Poeinajic patkem byla ulotena obmezeni na vYrobu ptedmett ze zlata nebo smesi zlata. Zlate pfbedmety na prodej nemohou obsahovati dle zakona vice net 14 karate zlata a vatiti pies 50 gramt, leda to by byly ureeny k vecleckYm, technickYm nebo zdravotnim teeSnubni prsteny mohou miti nej yytti obsah zlata 8 karatt a nesmi vatiti vice net 3.5 gramt. Zlato, pera nesmi byti yyrabena. Zlate ptedmety pro vYvoz nejsou podrobeny obmezeni, ale "protektorat" Cechy a Morava a Polska generalni vlacla nejsou pokladany za cizi zeme. *

*

Praha. — Ernst Leimer, glen nernecke nacistoke strany, byl zasttelen minulY dtvrtek eeskYm obeanem prosttedniho stati. Sttelba, ktera, se udala na tive pratske ulici, stala se znamou teprve nyni prosttednictvim oznamky uvetejnene v jistem zdejtim nemeckem easopisu vtdci pratskYch nacistt, kteti vyzyvali eleny strany, aby iteastnili se pohtlau. Aekoli oficielni zprava o zastteleni Leimera nebyla vydana, vetejnost se dovedela, to byl zasttelen kraeeje po ulici se svou tenou. Dal nacistickY pozdrav znamemu, jen kraael na druhe strane ulice, kdyt jisty deskY podomni obchodnik zavadil o jeho term. Leimer mu vyeital jeho neopatrnost, naeet dech vytahl revolver a sttelil nacistu do hiavy. Policie vede vytettovani, hlavne aby zjistila, jak tel tech k revolveru a ovtem take, aby se ptesveddila zda snad nepattil k nejake tajne organisaci. *

*

Ve stkedu min. tYdne soudilo se podle jistYch diplomatickYch krokt, to Rusko mute bYti ziskano k spolupraci se spojenci k zmateni plant timsko-berlinske osy na Balkan& Z diplomatickYch kruht toho dne bylo hlateno, to spojenci nabizeji Jugoslavii vojenskou pomoc a zaruky jeji neodvislosti. Z hodnovernYch pra7 menu stejneho dne bylo scleleno, ze jugoslavska vojenska komise odebete se za kratko do Moskvy, kde bude miti rozhovory s ruskYmi vojenskYmi autoritami. Francie a Britanie vede jednani i s jinYmi balkanskYmi zememi za teelem utvoteni pey neho spolku proti nemecke a italske vybojnosti. Spojenci, jak se proslycha, nabidli vojenskou pomoc i Mad'arsku a Bulharsku. Obe tyto zeme se vtak rozmYtleji ptijmouti tyto sliby, ktere by kompromitovaly neutralitu jejich v nemeckych a italskYch neich. V poslednich dnech je zjevno, to Jugoslavie a Bulharsko, obe to slovanske zeme, spite hledi k Rusku s nadeji na pomoc net k zapadnim mocnostem.

Od stfedy do stfedy.

Milan, Italie. — Milantti fatiste pozdravili nemeckY footballovY team pit jeho ptijezdu sem k mezinaroclnimu utkani napadanim Anglie. Na steny tatny pro nemecke footballisty napsali spoustu uratlivYch slov o Anglii takoveil° ram, to se nedaji otisknouti. Dale na jinych mistech v Milane objevily se rovnet rtzne napisy proti Anglii, jako na ptiklad takovYto: "Doufejme, to Mussolini se dostane do Patite a Hitler to se dostane do LondYna." *

*

Seneca Falls, N. Y. — 681etY David Wilkie nedostane $24.50 mesieni starobni pense od dobrodinneho vYboru okresu Seneca, protote odeptel ptestehovati se do svetnice a stale diva pteclnost spani v mattali. Wilkie, kterY zachazi s koirmi ut pies 50 rokt, pravil: "Nebydlil jsem ✓ dome vice netli 'test mesict a Id ani nevim, kdy to bylo. Jsem uz tuze star, net abych nyni menu sve zvyky." Na to komisat okresni dobroeinne spoleenosti Emerson O'Connor odpovedel, to zakon o vetejne dobrodinnosti komisatovi natizuje, to "musi nalezti vhodny domov pro kaideho, kdo dostava podporu z vetejneho f ondu". *

*

Washington. — Dum zastupcu ptijal senatni ptedlohu na povoleni 212 milionti dolart na vyplaceni parity farmattm, zachovavajicim vladni program. FarmatskY rozpoeet nyni eini 922 miliont dolart. Parita bude rozdelana nasledovne: 78 miliont na bavinu, 61 na kornu, 54 na ptenici, Best miliont na tabak a dva miliony na rfti. Parita bude vyplacena pestiteltm v torn porneru, aby se do 75 procent vyrovnal rozdil mezi prodejni cenou jejich produktil nyni a ✓ letech od 1909 do 1914. Pres. Roosevelt vetoval ptedlohu, kterou se zavadelo pojitteni na bavinu na rok 1941. Pravil, to pojiSt'ovani polni trody vladou, je jette ptilit nejiste, tepr y prvni pokusy se podnikly a nevi se jak na tom vlada dopadne.

Mexico, D. F. — MexickY ministr financi Eduardo Suarez oznamil, to president Lazoro Cardenaz podepsal dohodu s americkou spoleenosti Sinclair Oil Company na tpine urovnani otazky vyylastneneho majetku teto spolednosti ✓ Mexiku. Celkova nahrada, jak bylo oznameno, obnati $8,500,000 v hotovYch penezich a v dohode je polotka, to krome toho nebude tadneho daLtiho odtkodneni v petroleji. Niemen& jak bylo zaroveri oznameno, mexicka vlada uvatuje o obchodni smlouve se Sinclair Oil Co., podle ktere by teto spoleonosti prodala petrolej, jeho' mnotstvi neni dosud znamo. Dale bylo tedeno, to Sinclair obdrti dek na $1,000,000 jako prvni splatku na toto urovnani jette pted koncem tohoto tYdne. Mexiko at dosud neuclelalo tadnou dohodu se spolednostmi, ktere byly konfiskaci nejvice postiteny. Jsou to Royal Dutch z Velke Britanie a Holandska a Standard Oil Company z New Jersey. *

*

Praha. — Privilej Ceske narodni banky \rya.vati bankovky, ktera mela yyprteti ptitti mesic, byla rortitena, jak bylo dnes oznameno.

Timto rozhodnutim, jak se pravi z oficielnich kruht, bude zajittena souvislost, nutria pro vYyin hospodatskeho systemu v "protektoratu".

Rozhodnutim zaroven byly odstraneny obavy, to deska mena bude brzy statena a vzata z obehu. Soudasne vlacla provedla nektere zmeny y e statu bulky, &nit umotneno, aby mohla povolovati Ceske vlade kratkodoby fiver v hojnejti mite net at dosud. Je ter umotneno povolovati kratkodobe Avery nernecke vlacle. Nova, ptima zavislost deskeho finaneniho systemu na nemeckem byla provizena zmenou ptedpist pro zlatY zaklad bankovek, jsoucich v obehu. Od nynejtka banka pri stanoveni vise papirovYch penez v obehu mute odpoeitati od celkoveho obnosu nejen Ceske papirove penize, jet ma v rukou, nYbrt i obnos nemeckYch titskYch bankovek. Tim je uznan fakt, to fitske bankovky, jetto byly udineny zakonnYm platidlem v skYch zemich skoro jit pted rokem, jsou zde v 11010a 01241111,

Ve sttedu, One 15. kvetna 1940.

Chicago. — Ku Klux Kiani maji na pet milionu a "rostou jako trava", pravil zde jejich cisat Colescott. Tento zakazal Klantun nosit masky, ale mnohe odbooky odeptely rozkazu uposlechnouti. *

*

Korespondent stockholmskeho dasopisu Tidingen oznamil v pondeli min. tYcine, to norvetsky zlatY poklad, majici hodnotu 132 milionu poslan byl do tschovy do Velke Britanie po britske vojenske lodi. Pied tim ptevaten byl z jednoho mesta do druheho prchajici norvetskou vladou.

LondYn. — Anthony Eden, sekretat dominii, prohlasil v fedi, pronesene na luncheonu, "valka vchazi do faze, kterou motno nazvati einnou ate lid anglicke tie je nyni ptipraven na tvrdY tapas, kterY mute bYti take velmi dlouhy." Pravil, to ma-li bYti zajiSTeno vitezstvi, "nesmime podcetiovati silu neptitele. Musime shromatditi vtechny sve zdroje a poutiti jich a musime vest valku s proziravosti, odvahou a rozhodnosti." Eden prohlasil, to v Kanade bylo ztizeno 70 leteckYch Akol ate at budou plany Apine rozvinuty, bude z nich vychazeti na desetitisice letea, pozorovatelti a sttela.. *

*

Washington, D. C. — Kongresnik Carl Winson, demokrat z Georgie ptedlotil domu stupcil navrh osnovy noveho zakona, podle nehot bylo by Upine zastaveno ptistehovalectvi z Evropy do Spoj. Statfi. Podle kvoty, ktera byla pted 10 lety ptijmuta pro ptistehovalectvi, byl volnY ptistup ptistehovalcilm omezen na takoyou meru, te pro evropskou pevninu se eislice zmenkla na 150,000 osob rodne. Pozdeji byly ptistehovalecke kvoty pro jednotlive zeme jette vice sniteny. Tak byvab. 6eskoslovensk.6, republika mela pilvodn'e kvotu ptes 2,800 osob mend, led ye skutednosti v poslednich letech bylo ptipugteno vady jenom nekolik osob. *

*

Ztraty letadel v konfliktu Nemecka se spojenci za osm mesict valeeni jsou pomerne nitjak naznaduje rekapitulace zprav z oboe tabor& Nemecka fitedni tiskova kancelat, znama pod zkratkou DNB, tvrdila, to spojenci ztratili do 30. btezna 357 strojil proti 85 letadlilm nemeckYm. Naproti tomu britske Otedni zpravy udavaji, to Mind. ztratili 235 letadel proti 232 strojilm spojeptii. Britske eislice zdaji se pravdepodobnefk. Ve finske valce Rusko stratilo 521 letadel. Rusko tvrdilo, to znideno bylo 47 finskYch letadel. Na podatku valky nekteti vojengti odbornici tvrdili, to bude tteba 100-procentniho znovunahrateni bitevnich letadel ve ttech mesicich po zahajeni *

*

New York. — Zpravy z Nemecka, v nicht se mluvilo o nadobach, zhotovenYch z lepenky, poutivanych pro gasolin, aby se utettil kov .a nahrateni nadob z juty a dteva vedly k objevu, to mut, kterY vynalezl tyto zvlattni papiry pro Nernecko, je nyni v teto zemi a dycthive tout& aby svaj vynalez ptedal vojenskYm autoritam teto a spojeneckYch zemi. Je to H. Scherbak, bydlici v disle 15. vych. 69. ulice. Za posledni valky p. Scherbak, rodak z Moravy, byl dlenem poradniho vYboru nemeckeho ministerstva Jsa specialistou v oboru papiru, vynalezl papir, kterY nepropoutti vodu, olej a nehoti.

Bylo ho poutivano pro pytle s piskem, pro vodu nepropougtejici kryty a mnoha jinym fidehim za valky. *

*

Washington, D. C. — National Rifle Association oznamila vysledek svYch zkou:sek, ktere odkryly vane zakladni vady poloautomaticke kulovnice Garandovy, kterou lze nositi na rameni jak obydejnou putku a jit je nyni vyzbrojovana americka armada. Tyto vady svedei o velke nespolehlivosti teto zbrane pti poutiti v boji. General M. A. Rockford, kterY je hlavou jmenovane associate, jet je soukromou organisaci, pravil take, to "s ohledem na vady zjikene pri techto zkontlach" on a jeho spoleenici budou nalehati na vyAetteni a zlepteni nove ptijmute zbrane, aby se zajistilo, to ameridti vojini dostanou nejlepSi puLku, jakou lze vyrobiti. VyAettovani ma zahrnout i odmrtteni konkurendni Johnnsonovy poioautomatick6 paw,

se MAW 0,144110,4 departutentA.

Ve stledu, dne 15. kvetna 1940.

Oddil dopisovatelskf Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zivadne polerniky, pokadatel pfedklada ve smyalu Tiskovemu Wbora k vlastnimu rozhodnuti.

Crosby, Texas.

Byl jsem vybidnut nekolika soukromnYmi dopisy, abych zdelil, kde bereme penize na ty podpory„ ktere Hlavni dfadovna npadni Jednoty poskytuje.

Hlavni iikadovna ma rtizne fondy po ruce. timrtni fond $7,059,285.10; PodprirnY fond $19,602.63; Z ylaStni udriovaci fond $26,156.78; VSeobecnY fond $8,944.98. To jsou fondy, co my u naSi Texaske Jednoty nemame; my mame jen Umrtni fond. Tyto fondy jsou pod tirokem, katdy zvlaSt'. Tak kryji skoro sve vydani. A ka2cIS7 rok se tam pkenese neco z tech desiti cent(' na dlena mesidne, jako my mame Ctvrtletni dlenske poplatky.

Adkoli Zapadni jednota ma 45 tisic elenstva, uiednici nemaji tak velke platy jak u naTexaske Jednoty. NaSi idednici maji rodni plat $7,800, ale jsou vSichni katclY den v &ade, krome mistopkedsedy. U Texaske Jednoty maji jen tli Utednici, co jsou v tiladovne, $8,400, to je jiz par stovakri. Pak mame piedsedu s $1,800, mistopiedsedu s $500; pravnik $1000.

Tak to dole, take hromdclku vice. Tak nom na ty fondy nic nezbude. To nejsou ti Utednici ale delegati, ze jim to daji. Pak ta prate v iifadovne; Utednici nakikaji, ze maji mot prate. Co maji fikat ti v Zdpadni jednote, kdy je tam tolik Clenstva, k tomu asi ye dvaceti statech?

Loni Z. J. dala podpory $1,699.25 elerram. Na to podporu Clenstvo neplati, to je nastkadane z deseti centoveho plispe yku na hlavni iikadovnu. A i u nag. Texaske Jednoty by se to mohlo tak zafidit, jen chtit. Ve sjezdu se to dalo iikadovne a ta to nechala posavad nevykizene, a jestli to sjezd sam neupravi, tak tadnou podporu nebudeme mit. NekterY Glen namitne, to by toho dleni vyutitkovali. To by take neSlo. 2adriSr by nemohl dostat podporu net jen jednou rodne a nesmel by dostati vice jak asi d ye ste ve tfech rocich, a pak jen ve vatne nemoci nebo trazu.

V poslednim mem dopisy jsem udelal chybu. My mame pokladnika, ale ritetnika nemame. A take ta podpora br. KoStura byla o 50c vetSi jak pilvodne byla. Z chyb se Cloy& musi udit.

Tak je pled sjezdem, tedy tech debat je slytiet dost a dost. Onehdy jsem seal u 'atom s jednim sousedem. Kousek and nas sedeli dva Cleni Texaske Jednoty a distill idadovnu. Jeden povida: "Videls to vydani ve Vestniku?"

DruhY na to: "Mordyje, to je suma." "Ti, jestli tam meli bYt jeSte druhy termin, tak nom toho polovic vyfouknou", povida ten prvni. To se vi, ja nastavil usi, abych slysel jeAte vice. Hned na to ten druhY povida: "Prod tam dali toho Steinera a toho Valdika! Ti maji platy zadarmo. Diiv jsme bez nich byli a Jednota dobke." Ten prvni zas na to: "Kdyby to bylo na mojim, ja bych to vSe dal novST, a s malYmi platy." Jit jsem chtel jit pryd, ale jak jsem stal, tak ten jeden povida: "Co ty, Jane o tom mysliS2" "Ja pravim: "0 'dem?"

"No, o torn vyhodeni tech dvou iikednikt, co udelali v East Bernard." Ja na to: "MYslim, ze to bylo 0. K." On se do mne pustil, ze ja jsem taky takovY vyclkiduch jak ti dva. Ja na to kikal: To take 0. K., ale feknu ti ted' kousek pravdy. Kdo to byl, co zadal na g Jednotu Cistit? Byl to Valeik, co ukazal na hiichy v Enniskem sjezdu a nebyl vyslySen. Ten vedel, tie se tam nedostava tolik co tam melo bit.

Byl to Valeik a 8ulda, co tarn dali resoluci a resolueni vYbor nemohl v tom nic najit, proto ze nechtel. Pak to byl Steiner, co taky zaeal aistit to, co melo laSlt davno vyeisteno. A nyni, kdyt se trochu zapraoovall, tak yen s nizal,

VZSTNiZ No, tak svet odplaci. Tak jak ta liSka kdyi si Sla pro odplatu a sedlak ji zastielil".

Dalo by se plati mnohem vice, co by melo bit Jednote prospeSno. Ale jestli sjezd neudela.riditele, tak nekdy na to budeme doplacet, neb v ka2dem sjezdu se to nacho.. na H. U., ta si to 'de vykidi. A ta take ma toho tolik, to nevi ktere mail udelat napled, a zas to deka at do sjezdu.

V piedposlednim Vestniku ma niistopkedsoda vYzvu k delegatrim, aby se plihlasili, kdo chce vySetlit pozemky v Rio Grande a zrovna aby si katclY zebral neco na utratu. nadeleni. TJiednici kdy nekam jedou, tak maji sve pohledesky zaplacene. A jak maji jeti delegati, tak sve expense si musi platit. Nevim, kolik se vam jich plihlasilo. Ja myslim, to Glen jako elan, je povinen dostati neco, co by mu hradilo aspori ten nocleh a to jidlo, kdy maji to prozkoumat a pak ye sjezdu to schvalit nebo odmitnout vSichni delegati. Bude to asi take zlY ofi gek rozlousknout. •Jen aby takovYch orisku nebylo vice.

Sestra OndrriSkova chvali kalenclake. Take mam rad, kdy neco dostanu, ale jak si to musim koupit, tak to neni vzacnY, a neni to dar.

Tak zatim na zdar!

John NemY. PO ZIVELNICH IIRUZNICH KATASTROF4CH FRIO MAJ 1940.

Lovelady, Texas.

Delame zde na miste prase 29. krop, posavad jsme zde byli v kropu uSetkeni od ho krupobiti v sezone, ale i my letos jsme to pocitili, ad' brambory i korn jsou jeate zelene, neb Sly kroupy s deStem a nebylo jich snad tank do Upineho znideni. Slibna bavina po mrazive povetrnosti poSkozena silne a silne v cltisledku toho pleseta musi asi z velke dasti bYti znovu plesivana a to tudit po tleti nutno znovu set, ale kdo vi, zda toho bude konec, a kdy az bude se moci vjeti se sazedkou do pole, nebot' ani to krupobiti by nebylo tak katastrofalni, ale plival vod z hrozneho lijaku rval tale plochy pole s ornici i se vim co na ni bylo, jak to posud z nas nikdo nikdy pled tim nevidel.

Pliroda 'Mak rvavosti °piaci Ci spiSe je zrcadlem rvavosti lidske. — Co eini elovek? NejpodatenejAi vYkvet spolednosti lidske je pos.Ian deliti strojovemu nideni, do zhouby, do zkazy, — to chapeme jako nutnost v obrane, ale jsou zde veci, ktere zarateji, ktere se deji kolem nas, jet jako nutnost nechapeme, a jet mijime se smutkem v duSi. V bYvalem peknem lase vidime pouze mrzaky stromy ponechany, neb "dtevorubci" na papirovou ka gi k vSestrannemu liclskemu pohodli vybirali sobe ty nejnadhernejSi, nejrovnejSi a nejnadejnejstromove mladiky v prukezu od 6 do 8 pa/ctz, a rozumi se, ae tato krev zelena kiiC. k Nevyzpytatelnernu o vandalstvi pana tvorstva, rozumneho zemskeho Cerva, eloveka.

Koho Pan Buh miluje, kfitkem jej navatevuje, a tak co mohu ja nalikati proti plemike kfitkri, jet mam snesti. Ztraty na dobytku hovezim a cenne klisny, na drribeti a zakelna choroba moji drutky, jet vytadala si vaechnu naSi zbylou hotovost temef ,a nyni ta zkaza v polich, a 22. kvetna jeSte budeme muset do Houstonu znovu k dodateene prohlidce k dru C. M. Grisvoldovi do Medicine Art s mot"nosti dodatedneho nejakeho jeSte zasahu radiem v methodisticke nemocnici. Byli jsme tam od 5. do 10 dubna a byli bychom tam ripine bezradni, nebYti tarn na gich drahYch pfatel KostomlatskYch. Mila Noemi vzala si nas na starost, vSude o vSem vedela, vSe nam vysvetlila a ye vSem pomohla a me ze Stoodewood rano zavatela do Methodist hospitalu a veder pro mne zase pkijitclela, kde pt. tetinka (naSe slunidko v bourne to dobe pro nas) se nom, me i memu synovi menu Ludomirovi obetovala fAim motnYm co po ruce mela nas dastovala a naSe rozechvele duSe tiSila jak jen dobrd duke to dovede. Men jsme strach z nutne operace, pkevodu krve, ale zlate ruce a St'astnY zakrok Dr. Grisvolda "RadiovS7rni zasahy" nas t6ohto beodbytnSreh obav a starosti zba-

Strana 3. vil, aspori se tak vyslovil., ze nideho takoveho nebude potfebi. Plese vtechny tyto rany, jet nas stihly ,jsou jako zvesti Jobovy, ale nemdme dosti slov dike za silu, jit nom Pan dal k pkekonani vSech lidskYch nesnazi, nehod a protivenstvi od neeprosne plirody.

Zvlagtni dik ovS'em plati na gim milYm drahYm plateltim KostomlatskYm za fee, co pro nas udinili. Pan necht' jim aehna ve vaem jejich podinani . . . Byl by St'astnY svet, kdyby celY oplYval takovYmi beznarodnYmi, samaritanskYmi duSemi, ktere dovedou pfilotiti sva srdce i ruku tiSici k bolesti postftenYch svYch. Rad bych byl s mnohYmi naSimi krajany tam se seSel, z ylaSte se spoluharcovniky v naSem deskem tisku, ale pod tihou osudnYch ran zranene duSe mej duch byl v takovem bludiSt a chaosu, ae nic mimo vlastni bolest a utrpeni jsem od sveta nevnimal, zrovna tak jako jsem nosil sebou sve posledni doSle Casopisy kudy jsem chodil; a ad jsem mel east' nadbytek, nebyl jsem v stavu nic ze sveta pkedist, tak jsem byl k zblazneni tupY ke svemu okoli, ze i kdybych nakrasne s nekterym krajanem se seSel, mel by tento nudnY potitkovY postoj se mnou, kterY jsem byl -dude jaksi duchem nepkitomnY, cAyti ostatne se me stave. i za obydejnYch okolnosti ve vSednim tivote take. Abych nezapomnel se zminiti o Methodist Hospitalu. Mohu otevfene iici, ze je to celkem nejlevnejSi nemocnice co jsem dosud zde mohl posouditi vzhledem k naSim venkovskYm nemocnicim, pki vSestranne dobre obsluze, neb Moj e chot' nemela tadnYch zvlaStnich stitnosti, naopak chvalila to pro dodrtovanou distotu do vSech drisledkri. Nektera jidla, ad nemohla mnoho jisti, byla zvlaSte dobra, ze ptece nekdy trochu pojedla s chuti opravdovou.

OSetkovatelky mile a svedomite, a doktoii symptatieti a odhodlani prospet pacientu dle motnosti. Jestli nic se zvlaStniho nestane, tak asi 21. t. m. dorazime k vederu neb pied, zase na Stoodewood k naSim milYm plateltim KostomlatskS7m, take moina, 2e jiz hned dopoledne, ponevadt mame jakesi jednani u nemeckeho konsulatu, kterY budeme museti teprve hledati a budeme zase potkebovati obetavosti mile Noemi K. S pozdravem vaem etenakam restniku, Jos. 6moldas.

Industry, Texas.

Cteni bratfi a sestry, pfatele a znami, zblizka i zdaleka, vaeho narodu, chceme vam podekovat, ze jste net pfijeli navativit dne 5. kvetna, jak jsme oslavovali zdobeni hrobe a kdo2 jste s nami kladli kviti na ty hroby zesnulSrch. Vence nas to potetilo, 2e vas tak velikS7 poeet stal na torn hititove, odhad byl vice jak tri sta osob. Dekujeme p. faraki Besedovi za jeho dojemna slova, ktere, promluvil k celemu zattupu. Te2 dekujeme za krasna slova, ktera, promluvil br. Edvard Marek, adetnik H. Uladovny S.P.J.S.T. z Fayetteville anglicky, jakoito vojin ze svetove valky zesnulSrm vOjintim, ktefi odpoeivaji na tom hititove. Dekujeme zpevakam za krasne pisne a vojinam, kteil prisli oslavit ty nate dva vojiny a naposled dekujeme celemu shromatdeni. S bratrskSim pozdravem, Frank J. Langer, taj. fa,du Cis. 44.

Rad Hvezda Mladeie cis. 102, Coupland, Tex. Timto stvrzujeme pfijem dare od facia pro nakho nemocneho br. Paul M. Machu: Rod 6eskY .

Prapor dis. 24, $2.00; fad Nov ST Tabor Cis. 17, $1.50. Po 50c daly lady: Placedo Cis. 97, Vesmernost Cis. 68, Ra2ovST Dviir Cis. 89.

Add VSeslovan Cis. 123, daroval 30c; 'fad Spravedlnost Cis. 121, 25c; a lad Liberty Cis. 136 daroyal 35c. Tedy celkem az posud lady darovaly $5.90. Vaem claret= srdeene dekujeme za poskytnute dary a budeme se sna2it poskytovati dary potkebn3im dle moanosti, avaak u naaeho fadu jest ta velka vada, 2e se malo kdy dostavi do se/laze dost elerra, abychom mohli schazi zahajit a na nedem se dohodnout.

Antanie Adamek, taj.

Strana 4.

V ZAJMU OBNOVEN* SVOBODY. Houston ,Texas.

Ve schnzi odb. 6. N. S. ze dne 5. kvetna, po vytizeni belnkch zaletitosti, hla gena zprava zabay . vkboru a pkijata. Jsou to rtizne ptipravy pro den Naroclni Pouti a bazar. Jak ptedetie ozn.amovano, odb. "Svornost" a "T. G. Masaryk", prvni zde a druha v Galvestonu, usnesly se potadati ve prospech fondu pro obnoveni samostatnosti Moravy, tech a Slovenska a svobody state evropskYch, bazar. 0 1:least na tomto podniku teskeho Narodniho Sdruteni, tadani jsou vtichni lido dobre a snah utlechtilkch.

Odboely podaly s praci brzo, ponevadt rozeno je, to i jinde na podobne podniky mohou planovati, tudit jedni druhkm tkoditi rieminime. V nett'astnem ptipade udalosti ve sttedni Evrope dnes potieba je bratrsko - sesterske pospolitosti, nebot' akce vedena musi bYti vti silou a prostiedky hodr4mi lidi uvedomelkch sobe podnetil k nasledkiim neinnkm v budoucnosti. zkratka dle slov jisteho americkeho vzdela.vaWle, katdk dobrk elovek dnes musi se sna.ziti aby, at bude lidske spoleenosti odumirati, "za sebou zanechal svet o trotieku lepti netli svet byl, kdyi on zrozenim v nej ptichezel, tehdy vypinil sve lidske poznani na zemi sprane a eestne."

Za doby pokoje, klidu a miru jest katclemu lehkkm tuto lidskou povinnost a pravo, vyplriovati. Katdk pracovitk, tetrnk a schopnk jedinec mute tkol sverj piniti bez ptekatiek. ftemeslnik zdokonalovati s v oboru jeho, rolna polich z dila se tetiti, zahradnik nove druhy a barvy svkch rostlin obdivovati, pestitel zviieny radovati se ze zdaru chovu jeho svetenet' a tak do nekoneena nejen pro svoji radost ten utitek vteho lidstva, den po dnu, tkden po tkelnu a rok po roku, tivot svilj promeriovati v neco, co je lepti netli svet mel. Bylo-li vrcholu dokonalosti v neeem dosateno ut — pak firovne to dodrtovati pra.ve s tak velikou laskou jako dosahli ji ti, kteti pied nami na yeti to pracovali a o jeji dokonalost se vynasnatili.

Dnes neni snad jedineho eloveka, kterk by ut nerozeznaval hranic mezi demokracii a hitlerismem. Jenom nevedomec snad, zatrpklk bidou, ktera je vksledkem po getileho hromadeni mamonu, pteje si aby vtichni kralove a penezomenci zachyceni byli drapy nacismu a nova, pravidla zavedena v narodohospodatstvi. To si mnozi pteji proto, to se domnivaji, ze vgichni lide budou mit praci a penetnici nebudou mit ptiletitost ukladat mamon. To je vgak mYlnk nazor, kterk by mel hrtizne nasledky. Ztratu volebniho prava. Net takove ptani nekdo vyslovi, necht' dobte si je rozvati!

Dnes nemifteme nic vice si tadat netli aby motnost znideni demokracie bylo odvraceno, a nam na dale zustala ptiletitost sebevzdelani, ktere tak pottebujeme.

Kaidk jedinec ,kterk ma pra y° volebni a svobodne smi jej provadeti, volan je moudrkmi k soueinnosti pki dile ochrannem. Neuznava-li jeden Utvar za dosti freinnk v torn smyslu, necht' vyvoll si druhy, ale at' pomaha. At bude pozde, necht' nikdo nenatika, "te nevedel", ponevadt dues katclk mute Ilea se znat pravdu a proto mute i vedet co je zlem a co dobrem.

Zdejti odboeky 6. N. S., ktere zminen Bazar podnikaji, tegi se, to v onen den vktetek z Bazaru u2 piOde ptimo do vlasti, abychom tou tratkou pomohli kde potteba bude a po hitlerisnm nezbude nic net ty bolesti a ruiny.

Doufejme,ze bude tomu tak.

Kdyt elenove ve schtzi o veci jednali, vzpomenuto ten jednim bratrem velike nettesti male rodinky p. Jana Svreka. Maji face nemocnou dcerutku a velika, vydani a jen jedny ruce k praci. I udinena sbirka, ktera vynesla $7, ktere jmenem odboeky rodine krajana o-

VtSTNIK devzdany byly tehot veeera s ptanim, aby dite brzo ozdravelo a rodiee uchraneni je gte vetti bolesti.

Na den 26. kvetna Odboeka ptipravuje kabaretni veeirek ve prospech Bazaru. Zabavni vkbor proto zve krajany z celeho okoli, kdo nekam na zabavu jiti mini, aby ptitli do sine ke "&efanikum" se programem pobaviti a ku zdaru picispeti. Penize unity budou pro nakup materialu pro spracovani rfankch Piedmkt. pro Bazar. Pti gte kvitovati budeme, co jsme ut pro 'Creel ten obdrteli.

Na zdar!

Zabay. a tsta y. VS/bor, 6. N. S. v Texasu. kid Mull& Roweny cis. 49, Rowena, Tex. Ctena redakce, prosim o otisknuti meho dopisu, neb elovek, kdyt ete ty ruzne navrhy, co vte potadujeme na to nati Jednote, mytlenky mne nuti, abych se ji trochu zastal, neb mnoho dlenri dava takove navrhy, ze jenom ehroluji flak pokladnu. Poukazujeme na vkhody jinkch jednot. Neco podobneho pie ve svem dopisu br. Karel Lainovskt jake vkhody maji eleni u K. J. T., kteti maji pujeky na svoje farmy, ze plati etyti a pill procenta A pri torn nizkem troku jest zminena j ednota 126% solventni. Pri takove vysoke solvenci se necha nee° Mat, ale jak dlouho, to nam budouci das ukate. Kdyby nage Jednota dala svoje zboti do trhu a v ge vyprodala za hotove penize, pak by nam nage bilance ukazala, nagi pravou solvenci. Podobne je u katcle jine jednoty a u vgech pojigt'oven. Pakli jim dim, tedy jest to pro nas hanbou, ze my, lid eeskoslovenskeho pnvodu za nimi pokulhavame. Toho nejsou vinni jenom Atednici H. du, ale mnoho elenstva nagi S.P.J.S.T. Kdyt sleduji ty oznarnky, co ma na ge Jednota farem do prodeje v rriznkch okresich, zajiste to velke procento tech farem vlastnili aleni nagi Jednoty. Mnoho farem v tech oznamkach jest na prodej v okoli Jourdanton. Dne 17. dubna mela sestra Francis Ktemenek dopis. V onom dopisu odporuduje br. F. J. Chupika za ptigtiho tajemnika H. ftadu na gi Jednoty. Jest to krasne od Vas, ctena sestro, ae splacite dobro za dobro, ktere pro Va gi osadu -zminenk zakladatel vykonal. Prosim, ctena sestro, nezazlivejte mne, to se Vas taxi tuto otazku. Kdo zprosttedkoval piljeky na ty farmy, ktere ma Jednota ye Vagem okoli v prodeji? Doufam, to mne na onu otazku ye Vestniku spravne odpovite; neprospejete s tim mne, ale nekomu jinemu, za cot ptijmete uptimne diky.

0 tom etyt a pill pros. nroku na farmy nemelo by bkt ye sjezdu jednano, neb tech pnjdek na farmy a na certifikaty jest mnoho. Ty nam ptinateji trochu irroku, ale podivejte se na bilanci za rok 1939. Ta nam ukale ptiriistek za rok 1939 eastku sto patnact tisic, dvafleet dolara etyticet dva centy. V padu vetgi nmrtnosti, a to je k odekavani u Mena tkidy A, uvedeme-li slevu irroku,. na g pkirestek se promeni v same nuly. Mam ten pajoku na farmu od nagi S.P.J.S.T., ale netoutim po tadnem mengim nroku, ani si nepteji, aby mne moje Umrtni poplatky byly dvojnasobne zykteny.

Budeme-li tak Utodit na to na gi pokladnu, tak ji tak otebraeime, jak Hitler ty male narody.

Co se tkka Utednikil nas: Hl. niadovny, jsou v tisku hodne brouteni, ale doufam, ze bratti ntednici jsou si toho vedomi, to kaidk drahokam nabkva krasy jemnkm brou genim. Mnoho clenu povzbuzuje br. Steinera k nesvarem mezi jeho spolupracovniky. Bratfi, toto neni od vas destojne jednani. Na ge Hl. irtadovna neni tacIne patenitte na pestovani nesvarii.

Ale br. Steinera jste zvolili za poklacinika na-

Ve stkedu, chic' 15. kvetna 1940. si a to od neho tadejte, aby ten Triad poctive vedl, a nic vice.

Bude-li se nage Hl. ittadovna stehovat, mela by jit do rnesta Temple. KatidY bratr a kakla sestra musi svoje okoli nechat ustoupit do pozadi, a hleclet ten na g stanek umistit do sttedu nageho statu Texasu.

Ano, mila sestro a bratte, ma g-li poctivY *drays', jinak nenadIe g jednat, jenom tak jak jsem zde naznaeil. Nesouhlasite-li se mnou, prosim vas tiezazlivejte Kdyby kaldY z vas sinYglel o nag: S.P.J.S.T. jako ja, musela by bYti jedna z nejlep gich ve SpojenYch Statech, a jakou solvenci ma na papite, mela by i v ryzim zlate.. Tak pro ni pracuje Vas spolubratr, Vaclav Kvasnieka.

Bad Praha cis. 29, Taylor, Texas.

Timto davam na vedomost, v gem natim tadin, to nage Obchodni komora (Chamber of Commerce) v Taylor zve v gechny utedniky z Hlavni tkadovny a redakci Vestniku a Utedniky tadove jako, ptedsedy, tajemniky a deleg.aty do Taylor na nedeli 26. kvetna, to je tento mesic, jako hosty mesta Taylor. teel toho jest, ze na ge mestska Obchodni komora chce vyjit vsttic na g: mohutne Jednote S. P. J. S. T. a chce je uctit, ze budou odbkvat svuj XIII. sjezd zde v Taylor. Radi by to udelali na sjezdu, ale jelikoZ" sami dobte, by to nebylo mo2ne, kdy2 jest sjezd v proudu.

Proto volame: Vzhilru do Taylor! na nedeli dne 26. kvetna, kde budeme miti velikY spolednY obed ve 12 hodin v poledne.

Zaroveh davam na vedomost v gem okoInim tadtim, by na vYz yu v posledni schuzi tadu Praha cis. 29, Taylor ,na geho ptedesdy Frank Svadlenaka, prijeli v gichni elenove a dtednici vgech tadu co jsou blizko Taylor, do na g: scht2e, kterou budeme odbYvat v nedeli, dne 9. eervna, v na gi sini, ve 2 hodiny odpoledne. teel teto schrize bude,y bychom my vtichni, co se sejdeme, probrali nag fidel pro ptichazejici sjezd zde v Taylor. Vite dobte, to prate budeme miti vtichni dost a budeme si muset jeden druhemu vypomoci, obzvlatt' tady Bayersville, Granger, Bartlett, Thrall, Coupland, Elgin, Cameron, Caldwell a Temple a v gichni ostatni, co budou se moci dostavit.

Piedem jit yam davame na vedomost, ze my tady u nas v Taylor budeme pracovat jak se sluti a budeme se snatit yam udelat pohodli po eas co tady budete.

Pieji yam vtem dobrou cestu ku Taylor na den 26. kvetna. Na zdar!

Joe F. Eineigel.

"Nemecke viterstvi v teto valce bylo by veilkkm nebezpeeim pro Spojen& Staty. My nesmime dovolit Nemecku vyhrati," pravil James W. Gerard, vyslanec Spoj. State do Nemecka za svetove valky, po sve nav gteve a svadine u pres.

Roosevelta. Hlavni nebezpeei, podle Gerarda, spoeiva v Jitni a Stiedni Americe. "Jak Rusko, tak Nernecko pracuji horeene jak v Mexiku tak v Brazilii, Argentine a Peru. Odtud by byl veden irtok na Spoj. Staty," pravi Gerard. Take pravil, to dnetni Nemecko ptedstavuje mnohem vetti nebezpeei netli za svetove valky, proto2e jeho vYkonnost je mnohem dokonalej gi. Hitler neztratil je gte ani jeden fiskok a dovede kakle situate okanCtite vyuM.t. Ptedvida dlouhou valku nekolika let, protAe Anglie a Francie vi, se jedna, o jejich tivot. K nejakemu` kompromisnimu-miru nemohou ptistoupit, proto2e by to byl zaeatek jejich konce.

Petipalcovk clett' v aloli Rio Grande a huste dette od jednoho do dvou paler v okoli San Antonio, Corpus Christi a Austinu ptinesly farmakilm-nejinene milion dolara podle jejich odhadu, nebot' zajittena tim &oda kukutice, ktera dlouho trvajicim suchem zaeinala ut tloutnout.

Deg te se oznamuji take z Dallas a Panhandle, jet vesmes jsou nejvfg vitane,

Ve sttedu, dne 15. kvetna 1940.

Z ODBOtKY S. A. t. T. V SEATON. V posledni nagi schtzi, ktera byla potadana 1. kvetna, ye sttedu yeeer, v sini tadu "Hvezda Texasu cis. 47, bylo malo na gich krajant ptitomno, bylo by aadoucno, aby bralo vice nag ich lidi toast na techto schtzich, tak, abychom zdarne pokraeovat. Zajiste, drazi krajane, dobte vite, ae to nedelame z vlastniho prospechu. Na ge vgechna peace z lasky a nezigtne konana, smetuje jen k tomu, pornoci ze vgech natich sil a moanosti na gim krajantim v Evrope, kteti jako psanci byli nuceni opustit svou rodnou zem, nevezmouce sebou ani rnnohdy to nejnutnej gi. My, kteti iijeme volne, svobodne v teto nove vlasti, mime co jisti i co na sebe ()bled, nevime jak kruta, bida a nouze chutna. Jinak bychom se snaaili ze vgech sil pracovat o to, abychom zmirnili utrpeni svYch blianich krajant v jejich krutern postaveni. Meli byste brat mill ptatele vice teasti na na gich schtzich, ptispeti neja,kou dobrou radou, jak =alto pracovat prospegne pro na g vyteenY cil. Vite snad kaadY ze sve zku genosti aivotni, ze mnohdy je dobra rasa nad zlatc. Pomorte nam pracovat pro blaho nagich ubohYch krajant uprchlikt a pro nage eeskoslovenske vojsko ve Francii. Prave tento tYden jsem dostala zpravu od pi. Chas.

Holubove z Houstonu, ze budou zasilat epet bedny gatstva pro na ge vojaky a beaence do Francie. Krajane, prosim, kdo je gte byste mohl venovat nee° gatstva neb pottebnYch veci, pomate take, abychom do Houstonu mohli zaslat co nejd •ive opet nejake bedny a pomohli jim dopinit zasilku do Francie, tak jako tomu byla ptede gle. Udelejte si hospodyriky v domacnosti ptehlidku, tak abyste mohly new pcdloait pro pottebne. Za kaadY darek, kterY venujete, srdeene diky ptedem. Mtaete dary odevzdat na gim vYbortim, neb mne. Jrnena vYbort snad varn v gem jsou dobte znama: br.

J. J. Mikeska, br. J. F. Fojta gek, br. W. A. Kleeka; sestry: J. J. Beekova, Marie Klinkovska, Chas. Martinkova; tern moa.no dary odevzdat a oni pak ode glou do hlavni sberny p. W. A. Kleeky v Temple.

V nagi schtizi odevzdal br. pokladnik J. J. Btenek dek v obnosu 5 dol. od K. J. T. spol. sv. Josefa, z Cyclone, co Glen. ptispevek. Br. J. J. Mikeska odevzdal eek v obncsu $5.40, co dar od "Slavie", zde sehraneho jimi divadla.

Tajemnice odevzdala 5 dol., ktere byly zaslane br. Otto Vaniekem od tadu SlovanskY Svaz Cis. 86, co elenskY ptispevek; p. a pi. Joe Kotrla 50c co elenSkY ptispevek. Tak stale nam docha.zi nejake ptispevky a tak kdya zrovna neprg i, jen kdya aspori trochu kape, jak u nag v techach Micah.

Timto take vyslovuji dik vg em darctm, kteri dimkoliv ptispeli. Take i tern, kteti odevzdali rfizne g atstvo a pottebne veci pro nag e uprchliky: p. O'Maley F. W. pan. oblek, p.

Fr. Hut'ka, kalhoty, platno a ruzne; pi. H. W. Legikar z Temple, gatstvo, pradle a rum* pi.

Joe Sefoik Rt. 2, Temple, g atstvo, obuv a rtzne. Odevzdano vYboru br. W. A. Kleekovi. Pi. W. E. Marchak, rtzne gatstvo a domaci mYdlo, odevzdano vYboru J. F. Fojtatkovi prosttednictvim pi. 2ofie Lukg ove, ktera take z ochoty rada sbira pro na g e beaence. Sl. Albina Keldrek: 1 par dam. sttevict, pi. Fr. Dukatnikova 1 dam. g aty, pi. J. 3. Stanek rovnea 1 darn. g aty, odevzdano vYboru pi. J. J. Beekove. Pi. Beekova darovala pradlo, gatstvo a ritzne pottebne veci. Pan H. R. Pirkens 117 No. 9th Str., Temple: 1 p. oblek a svetr, odevzdano p. W. A. Kleekovi. Misto g atstva pc dolaru darovali: pi. Marie Hudec, p. a pi. Steve Hru g ka ml a pi.

John tabla. Odeslala tajemnice pi. Chas. Holubove do Houstonu, by za to pottebne nakou-

ViSTNIK pila. Vgem temto dare-am jmenem na gi - odboeky vyslovuji srdednY dik.

Ptatele, kteti jste si dosud neobnovili elensky rodni poplatek 25c, udirite tak prosim, co nejdfive. Vadyt' je to tak nepatrnY poplatek, ae snad addriemu to neubiiai. Ov gem, kdo by chtel dati vice, dobroeinnosti se nekladcu meze, vae bude s diky ptijato. Take medailky mam dostd do rozprodeje, kdo by jste si jegte peal?

V naai tadove schtzi br. Joe Kotrla, jeden ze zabavniho vYbort, nam oznamil, ae hodlaji za etrnact dni a sice 19. kvetna pokadati piknik, k nemua ptipravi chutne barbecue. Jak odpoledne, tak pri vederni taneeni zabave bude vyhra,vat oblibena, vesela kapela Leo Majka z Cameron. Take -zabavni vYbor se postard o nejake teeniky, kteti varn naslibuji pied volbami hory, doly, a vy se 01 tom intaete bavit z jejich slibt, a kdo chcete vent, muaete a kdo ne, nemusite. Moand, ae budou mezi nimi takovi, kteti to budou minit poctive.

Jak vam ammo, ze na znovu zkizene budoye vazne jeate nejakY dkuiek, kterY se musi uplacet ze zaba y. Proto, dostavte se v gichni elenove tohoto ta,du, tak, aby jste kaadY nejakou dasteekou na to ptispel. Pkijdete-li vgichni, .zajiste se slu gna dastka vytai a avidate dostavi-li se i ptespolni.

Tak na shledanou na pikniku 19. kvetna.

K. Fojtatkova.

Rad Hvezda Texasu els. 47, Temple, Tex. Cteni bratti a sestry!

Ve schtizi dne 5. kvetna nam sdelil zabavni vYbor, ae se chysta potadat piknik 19. kvetna, a tea se postaraji o chutne barbecue, ktere budou miti hotove na obed, a tea o derstve napoje bude postarano. treinkovat bude znama, kapela pana Lee Majka, odpoledne a tea veeer pri taneeni zabave. Po obede se, mtlaeme pobavit hrami domina neb tarokt. Asi ye 4:30 odpoledne bude volnd taneeni zabava, a ae torn budou deny d ye ceny star gim parktm, ye zboai; zad budou ceny udeleny neni mi znamo, to se budeme muset jit podivat, kteti to budou tak Wastni a obdrai ony ceny. Tak tedy, bratti a sestry, nezapomente a ptijd'te se pobavit mezi nas v nedeli 19. kvetna, vgichni.

Bratti a sestry, jste aadani, abyste se dostavili do pligti schtze, ktera bude potadana prvni nedeli v mesici , druheho (2.) eel-ma odpoledne. oas sjezdu se bliai a stanovni vYbor ma podat zpra.vu v teto schtzi, jake zmeny udelali, ktere maji bYt zaslane stanovnimu vYbort do sjezdu, a jest na vas, abyste podali vase dobrozdani neb navrh ve prospech S. P. J. S. T. Tea v teto schtzi ma bYti potadana debata ohledrie nemocenske podpory. Tak, kterY se zajimate o nemocenskcu podporu, aby byla zavedena pti gtim sjezdem, tak se dostavte jiste do 'Leto schtize.

V minule schtzi jsme opet ptijali noveho elena, a site br. J. B. Krik, a do pisigti schtze main opet novo aadosti.

Poeasi v naaem okoli jest ptitamnou dobu suche, tak ze trody vypadaji dosti gpatne, ale doufam, ae snad nam zapr gi flea' bude pozde.

S bratrskYm pozdravem, Jerry Dana, taj.

Moskva. — Komisat valky Klement Voro gilov byl jmenovan ptirueim ptedsedy rady komisaft a ptedsedou vYboru pro obranu, jak bylo oznameno. Mar gal Semjon Timogenko, vrchni velitel Kijevskeho yojenskeho distriktu, kterY vedl Cast okupaeni armady v Polsku, byl jmenovan komisatem obrany na miste Voro gilova. Timogenko byl jmenovan margalem. Mimo neho byli jmenovani mar galy: Boris 8apanikov, nadelnik generalniho atabu, ktery byl vyznamenan tadem LeninovYm za finske kampane a koraander Qrigorij Kulik,

btrana DO PLACEBO A OKOL!!

Sdeluji yam, ae odboeka v Placedo bude potadati v nedeli dne 19. kvetna odpokdne spoleanou svaeint a pti torn "Den Matek" s malym programem. Vgichni krajane, z blizka i z dali jsou zvani aby se dostavili a donesli peeivo neb sandvide, a pomohli nam oslavit Den Matek Bude to o tYden pozdeji flea pi'1pada, Den Matek, ale pro jiste ptieiny jsme to nemohli patadat na 12. kvetna.

Doufam, ae se v gichni dostavite na odpoledne, dne 19. kvetna. S bratrskYm pozdravem, Julius 8umbera.

Ctene krajanske vefejnosti v San Antonio a okoli!

Dovolujeme si ctenYm krajantim v San Antonio a okoli oznamit, ae nage odboaka 'Cis. 11.

Slovanskeho Vzajemne Poji gt'ujiciho Spolku proti ohni a both svolava schtzi na nedeli 19. kvetna ye 3:30 hod. odpoledne v Turner Hall, ku ktere vgichni krajane jsou uctive avani. tThelem schtze to jest, seznamit celou krajanskou vetejnost s nagim pojigtenim proti ohni a both, jelikoa nage odboeka existuje po vice jak 12 mkt a nemame ani 25 elent draicich pojigteni, a z tech skoro polovina j?,ou jinona,rodovci.

Schtze ptitomen bude ptedseda Hiavni T.Itadovny br. Frank J Andinec z Houston, Tex., a on vysvetli a objasni vYznam a tee' naaeho pojitteni, ktere je tak bezpeene jako u nejlepgi obchodni pojiat'ujici spoleenosti, nebo nejlepgi yzajemne poji gteni, s tou vYjimkou ae je levnejgi.

Bratr ptedseda F. J. Aneinec ochotne zodpovi vaechny otazky tYkajici se poji gteni u nag, tedy kaady bude mit pravo zeptat se, co by mu nebylo dost jasne; mimo toho, kdokoliv bude schtze ptitomen, nebude nikterak k neeemu vazan neb nucen. vae co sobe ptejem je, seznamiti bliae zdejgi krajanskou vetejnost s vYhodami poskytovanYmi SlovanskYm Vzajemne Pojiat'ujicirn Spolkem proti ohni a bouti.

Az dosud nebyla k tomu tak vhodna tost, as nyni, proto bude nas velmi twit, kdya navgtivite nas ye schtzi v poetu co nejvettim.

Budme vdedni, ptivedete-li sebou sve aflame, byl rovnea meli pkileaitost poznat a seznamit se s nagim pojigtenim.

Kdo se bude po schtzi o poji gteni zajimat, bude zde moana, organisator, kterY ochotne vae rad vytidi. Nebude-li ale bratr organisator ptitomen, pak my s radosti pojistku pro kaadeho kdo si ji bude prat, vypravime.

Taime se, ze toto pozvani bude ptijato v gemi ptiznive a ae se sejdeme v poetu co nejvetgim v nedeli 19. kvetna ye 3:30 hod. odpoledne v Turner Hall.

Prave jsem si vgiml v eeske1n tisku, ae bude to samou nedeli promitan eeskY film v Pleasanton brzy po poledni. V torn ptipadu, ae by mnohY rad eeskY film ten shlednul, muse tak teinit a po divadle je gte bude mit eas do schtze se dostavit.

S krajanskYm pozdravem za odboaku Cis. 11.

Louis Dressler, taj.

S. V. P. S. Taylor, Texas.

Divadlo "Komu Bth da fitad", ktere budou hrati v Taylor v sini tadu Praha Cis. 29. degti studenti ze statni university pod tizenim Dr. Eduarda Miaka v nedeli yeeer dne 19. kvetna.

Proto ptatele eeskeho jazyka pkijd'te vgichni zblizka i zdali a podpotte divadlo na gich studentt, °dinette jejich namahu svoji p •itomnosti. Za malt' poniz se pobavite a zaroveri vykonate glechetnY skutek, nebot' eistY vYteaek jde na chude studenty. Vstupne jest jen 25 centt, deti 15 centt. Dostavte se v co nejvet gim poatu a zajiste ze nebudete litovat shlednout pekne a Jerry Chalupa. pouene divadlo.

DO ROSEBUD A OKOLl! VaIeni krajane!

Ochotnici z Cameron sehraji divadlo v Cameronske sini pod nazvem "Z narizeni bytove komise", dne 16. kvetna, ye prospech Prosim, dostavte se v hojnem poetu.

AneZka, Sktipinova.

SrcleOle vas zdravi,

Strana 6.

Ellinger, Texas.

Cteni bratii a sestry.

Pfeji si zde struone oznamiti, ze jsem se rozhodl uchazeti se o Mad pokladnika Hlavni T.Tradovny naei S.P.J.S.T. einim tak z nekolika dtvodil, ale zvlaete proto, ze velke mnotstvi pt-atel, bratii a sester nejenom zde, ale i ze vzdalenejeich mist a fadil mne stale vybizi, abych se o Mad tento uchazel.

Aby bratii a sestry delegati do pfi g tiho sjezdu poznali kdo jsem, naznadim nekolika slovy moji Zivotni historii. Narodil jsem se r. 1902 ve Fayetteville. Moji rodide byli farad' Jindfich Juren a jeho manZelka Franti gka (roz. Schiller).

Kdy2 jsem dosahl ekolniho veku, zadal jsem navetevovati vefejnou g kolu, y e ktere maj otec vyudoval. Co mladY hoch odjel jsem k sestfe a evakrovi p. a pi. J. P. Nedbalek do Skidmore, (kteii nyni bydli v Beeville), a tam jsem dale nav gtevoval vefejnou ekolu. Dale jsem navetevoval vefejnou ekolu v New Ulm, kde jsem bydlel u sestry a evakra p. a pi. J. W. JeemenkovYch. Po nekolik let jsem byl zamestnan u American Railway Express Company v Ranger, Texas. V rote 1923 jsem se rozhodl jiti do holidske ekoly a pa vyudeni v teto jsem se usadil zde v Ellinger v zamestnani holidskem, doptsovani do novin a mnohe vYpomocne zalektosti pfateltim. v okoli. Nemam universitniho vzdelani, ale mam dosti ekol a zku g enosti, abych mel to vyZadovanou zpiisobilost Mad tento uspokojive zastavat. Nemam dostatek pfile2itosti, abych mohl veechny na g e tady a jejich elenstvo osobne navetivit a s vami, bratii a sestry se mohl seznamiti, pgnevad2 moje finandni zaloha neni dostateena. Jsem schopen pismem i dtenim jak deske tak i anglicke fedi a main mnohaletou zkueencst v psani na stroji v obou feeich.

Dalei podrobnosti, dle pfani elenstva, rad objasnim osobniin dopisem anebo uvefejnenim ye Vestniku, ponevad2 jest to pro mne asi ten jeding zptisob, kterY mohu pouZivat.

Ujiet'uji vas, ze jestli mne uznate za schopneho k zvoleni do tifadu pokladnika Hlavni trradovny na g i Jednoty, budu vam poctive a verne slouZiti dle myth nejlep g ich schopnosti, pro dobro naeeho elenstva a cele Jednoty.

S bratrskYm pozdravem, D. A. (Daniel) Juren.

Od iadu Hlava Texasu, eis. 155. a odboeky S. A. e. T. Cteni bratii a sestry!

Leto uz je tady a horko zase zacina bit, ze si dlovek bude chleba dobYvat v potu tvaki. Dnes je Den Matek a kteii ji mame, tak kaaly k ni s nejakYm darkem spechame, neb i ten nejmeng i ji postadi, a ti kteki 1.12 ji nemaji, aspon v mysli ji maji a slova jeji jim zni v mysli, ktera k nim mluvila. Ano, kdy2 ztratime matku, ztracime i domov, neb to je ten domov v kterem ona pfebYva a my k ni v g ichni se utikame.

V patek veder zde de g ti studenti z texaske university sehrali divadlo y e prospech Naveteva byla dosti velka, ale mohla bYt vetgi.

Dr. Midek mel krasnY proslov pied divadlem a take po prvnim jednani vyzYval krajariy, abychom neustale pracovali v teto nejhor g i dobe pro demokratickou Ameriku a pomoci eeskoslovensku. To vite, ze kdy2 mluvi Dr. Midek, 2e to ma na eloveka velkY dojem, ze by ho 'Cloy& mohl poslouchat kolik hodin.

Studenti hraji bajeene a kus "Komu Rah dal Mad" je velmi zajimavY. Vybralo se 8 dolar0, proto2 y am -dem srdeene dekuji v g em, jak dru Miekovy, studentarn, tak i naeim krajanum. — Studenti ptijdou brzo domti, na co2 se vgichni neb ten domov je nejkrasnejtii. Nekteti uti tieba zpatky nepfijdou, neb budou si hiedat zamestnani jinde, proto nam budete chybet mezi nami, ale v naSich mytilenkach vedy budete s nami.

Jak jsem eet1 y e Vestniku, tie chti Hlavni tfadovnu stehovat a hodne mist se o jeji sidlo uchazi. Tady v Austinu by bylo pro ni dobre misto, neb se dasteji tady cosi z Hlavni 'Ufadovny musi vyfizovat, a prod ji nedat do mista jako je Austin, jenti bude brzo ditat milion obyvatel a mesto roste jak htiby po detiti.

Koneim a podruhe vice. S bratrskYm poFrank Janedek, zdravem zilstivam, ptedseda S.A.O.T. odbot* Austin.

VZISTNtIK Sokol Fort Worth.

Ctene, redakce a mili piatele!

Program rfiznYch narodii, kterY jsem oznamovala v minulem aisle Vestniku, nebude pro nedostatek mista v YMCA. budove, musel byt piedelan do jineho mista a to do presbyterniho kostela, kterY se naleza na pate ulici a Taylor.

Tak kteii se o nee° takovelio zajimate, nezapomente na to a hled'te by byla navtiteva hojnd, protole vYbor ktery se o tuto vac stare., se velmi na nas teN, zvlatite na ten deskY narodni tanec, kterY tam budou naei tanednici ptedvadet, jako deskou Besedu a jeete jine, a bude-li nejake sokolske cvideni, tak to musi bit jenom prostna, protole Zadne nafadi tam nebude. Zdejei profesor pan Frank Horak piednese proslov a take dopini kolonu tandeni besedy.

Mail tam miti 30 rilznYch narodnosti a jejich kroje, bude to asi zajimavy program pro v gechny. Toto se kond ve dtvrtek y eeer 16. kvetna, zaeatek v 8 hod. veder. — Bratte redaktore, zasilam vam malt' dlanek, kterY mne byl podan onim v*borem, ktery se stare. o tento podnik, abychom ho nechali uveiejnit v nag ich deskYch novinach, by mnozi videli k jakernu dobru jest tento podnik ptichystan. — Pravidelna sokolska schtze misto etvrtka bude v patek 17. kvetna, tak se dostavte v co nejvettiim poetu. Konelm s pozdravem a zustavam vase sokolska dopisovatelka, Millie Polagek.

Hallettsville, Texas.

Ctend redakce!

V nedali 28. dubna Kar. Holy, F. K. Budek, zastupci tadu Karel Havlieek, Jan Sralik a ja jsme jeli do piedsjezdove schtize do Hillje. Cela cesta byla uplakand, prAelo ati do El Campo.

Kdyti jsme piljeli tam, mesto bylo okratilene.

My jsme nveedeli co si myslit, ale na g' legionat Karel Holy povida: "Moji "buddies" maji zde konvenci, tady poobedvalne." Po obede jsme se vydali k Hillje, kam jsme prijeli y eas. Schazeli se pomalu, ponevadt pohoda byla nejista, ayeak kdyti byla schtze zahajena, bylo asi 8 iddu a =Ana i vice zastoupenYch, a asi 200 bratrii a sester. Mistni piedseda zahajil jednani a F. K. Bueek, kandidat za piedsedu Hlavniho ftadu, byl zvolen jednohlasne za pfedsedu jednani. Nekolik zmen bylo ujednano Nevim, tajemnici jeSte nedali vefejnosti vedet, co se vyHdilo. Motina ze to nechali stakiekovi, neb bedlive naslouchal. Br. Valeikova ptitomnost y ypomahala pii jednani velice. Keti by vice podobnYch scht.zi se odbYvalo, usnadnilo by to velice vYboru na opravu stanov a zaroven zkratilo jednani v hlavnim sjezdu. — Podobna schilze bude konana u nas v Hallettsville posiedni nedali v dervnu. Wichni jsou vitani, obzylaSte J. G. Konvieka. zastupci.

Dallas, Texas.

Mili bratii a sestry!

PeveckY kroutiek poiada malt' y eeirek dne 23. kvetna v budove tadu Pokrok cis. 84. Na programu jest divadlo jednoaktovka, zvevohra "Na vtiechno se musi od lesa". thohy jsou v rukou oblibenYch herct, dobrYch peva': hraji br. a s.

Frank Herzanovy, br. Miro Jureik, ses. Anna Marek, br. V. Kartous. Hudebni doprovod na piano FrantiS"ka Kebrdle a housle sbormistr kraiaku Jenik Kebrdle Po divadle, ktere jest vesele a bude trvat asi pirl hodiny sehrati, bude taneeni zabava pii hudbe Sid Pokladnika.

Divadla sehrana Peveckym kroutikem se vtidy libila, tedy se te gime s nadeji, 'e i tentokrate se v hojnem podtu dostavite, ad jest to ve fSedni den, ale nedele jsou programove zadane, a to naSe pokladna zaeina bYt prazdna. Nekolikrat jsme podpotili odbojave podniky, nemocne eleny a tak jsme nuceni z ykeit na g e finance Zadatek divadla o pill 9. hodine y e etvrtek veder.

Vstupne 25 a 35 tenth. Za PeveckY krouZek uctiAnt. Ondrutikova, taj. ye eve, Sofie, Bulharsko. — Rumunska provincie Bessarabie jest u2 dasti sovetskeho Ruska podle mapy, ktera byla vylotiena v sovetskem pavilonu na ykstave y e Philippopolis. 0 Bessarabii pitslo Rusko po svetove valce. Na one mape je v ramci sovetske Unie, avtiak v barve ponekud jine nail ostatni ruske uzemi. Ve skutednosti paftfi jelt4 Rumunsku.

Ve stfedu, dne 15. kvetna 1940.

NA "BRITSKI SER2ANT".

prisel z daleka, s pale nakroucenkm "foskern" v opalenem oblideji zdraveho etyticatnika. Vysoka postava s elegantnim latitikem dominovala skupine dobrovolnikil ptitiedtiich z Palestiny.

Vojenske chovani a pru'ink pohyb upozorlioval na sebe a odli goval tohoto dobrovoke. A jeAte jedna vac ho charakterisovala: dtevena fajka (to je new no:dist° jineho ne g spisovni dYmka), tedy dtevena faja s dlouhym troubelem, nerozluena jeho ptitelkyne, kterou celuje bez piestani.

Pit presentaci se ukazalo, ze je to stark deskoslovenskY desatnik v zaloze, povolanim kuchat, kterY za poslednich desiti let uplatiloval sve umeni v anglicke kolonialni armada, kde nosil dokonce honosne distinkce sellanta-Lefa.

A to je velky pan.

Jak zit pied tim? Zna celou Evropu, vafil na yYchode i na zapade, na severu i na jihu, za liorka mraze, nOtYpravach britske kolonialni armady v Asii; ovlada kuchyni anglickou, italskou, finskou, arabskou, mad'arskou, Lpanelskou — deskou samoziejme — a bthvi jakou j eLte. Valka .

Zastihla ho ye vojenskem tabofe v Libanou.

Nedumal, neuva2oval, nepodital. Nechal tarn vAeho a Lel fretovat s hakovYm AnglickY kolonel si dal nastoupit eeskoslovenske dobrovolniky, ptipravene k odchodu. Jedine natiemu desatniku v zaloze se dostalo cti, es e si ho plukovnik dal piedstavit. VysokY dastojnik armady britskeho imperia nedovedl pochopit, ze piislutinik, ba sere- ant britske armady jie nekolikrat odmitl nabizene statni obeanstvi anglicke, a tie chce i nyni zustat pkislutinikern maleho, zmueeneho statu.

Tak tedy pti gel mezi nas. Bylo u nas tieba dovednYch kuchatil, bylo tieba lidi ovladajicich cizi keel — ale nas desatnik sousta yne odmital: ani na chvili se nechtel odloueit od sve zbrane, od tetikeho kulometu. "Chci cvieit", kal, "a piipravovat se s ostatnimi. Vite, jsem Nd a chci ifetovat s Hitlerem, jako 6echoslo" y ak i jako Rota eviel, rota pochoduje a desatnik s fosky elegantne nakroucenYmi, znalec Syrie a Indie a Libanonu, nacina slovenskou pisnidku. Tento desatnik umi viibec pozvednout naladu. Dovede rozesmat, dovede bYt va g nY, umi pomoci a vLichni ho maji radi.

Nikdo ho neslytel nafikat. Jen d y e veci teice snaLi: za prve, kci5d slyLi nebo vidi, 2e nekterY vojak 'Zidovskeho vyznani se nechova, jak se na vojaka path, a za druhe: ze jsou na svete lide, nakaeni nacistickYrn udenim, kteki chteji rozli govat lidi podle viry, misto podle chovani a vYkonu. na to tee, ozve se zpod foskii nekolik sloe, ktera vrcholi: "Ja, nikde nikomu pfeka2et nebudu. Da-1i Panhah a pfaiju valku, ja jsem uz takovY tulak, ze budu vatit zase nekde y e svete. Dnes ale vim, ze nekde za Rynem deka aspon sto Prajzfr na pozdrav z meho kulometu. At' se na miste propadnu, jestli ty kulieky budu Lpatne adresovat. Jsem deskoslovenskY obdan a k tomu 'Zid, a to snad stadi mne abych znal svou povinnost, a kaZdernu jinemu, aby veal, zda u mne smi hledat slitovani s BoLem." ESKI KLUB VYS§i SKOLY yE WEST, TEX.

VYlet, kterY byl y e etvrtek dne 9. kvetna byl velice zajimavy. Kdyti prijeli jsme do Lake parku, studenti lined se dali na pochod pies most, kterY vedl pies male jezero. Jak jsme pietili park, dali jsme se do jidla. Mali jsme sandviee, smatiene brambory, okurky, koladky, olivy, "Dixie cups", punt a "Double bubble gum". Jak se Nig e uklidnilo dali jsme se do tance a zpevu.

6eske divadlo yydatilo se dobte. Mali hojnou nav g tevu a myslime, ze se veiclmi do7 bie pnbavili. Dowlujeme si podekovat yeeni, kteii nam laskave vypomohli, zvlatite spolku Slavii za plakaty, panu Demkovi 'tie nam venoval svilj eas a nas tak krasne nalicil, a panu dr.

Pazdralovi za jeho pomoc. Jsme vdedni za listky, ktere nam darovala redakce 6echoslovaka.

Za vyptjeeni nabytku dekujeme p. Raymond Urbanovskemu a obdhodu West Furniture. Take eheeme India vtele diky OechoslovAku za

uvetejnOni na.tich spay /Ass eel/ tkolni rok.

Ve sttedu, dne 15. kvetna 1940.

Ennis, Texas.

Ctend redakce!

Vtdycky jdu nesmele s mYmi fadky do Vestniku, zda, se mi, te nemam na to prase), kdy nejsem elenkou, ale snad je gte pro dnegni mej dopis mi p. redaktor mistedka ye Vestniku da.

Minuly tYden nemohl nikdo podati zpravu, jak nage "manifestace" se vydatila, neb nebyl na to ut eas a main tu geni, ze ani tento tyden nikdo o torn nenapige, neb jsem se vdera p11 zabave v Narodni sini ptala dvou eleml, co Oadas do Vestniku pi gi, zdali o torn budou psati, ale fekli ze ne, a tak chci aspori ja, nee° napsati, aby i ti co neetou techoslovak (tam Rt. torn bylo psano), se dozvedeli, jak jsme s nagi manifestaci dopadli. Nad odekavani dopadlo vge skvele, a finandni iispech ptekvapil jak nas zde, tak i mnohe za "hranicemi" Ennis i. Texasu. Odvatili se mnozi ptedem hadati, kolik asi nage manifestace ptinese, jedni hadali $500, druzi $800, a ti co na g lid lepe znali, dokonce si troufali i tisic dol. nam odhadovati. A pravdu feknu, te my zdej gi jsme kolem toho tisice nejvice drteli odhadovati. AV-gak netthodli jsme tadnY, nebot' nage manifestace ptinesla eistYch 14 set dol., a tak jiste i na ge osada zaslouti "klobouk dolii". Blayne ale idobouk pted nimi dolt zaslouti ti vgichni pracovnici, ktefi pro finaneni rispech pracovali. Jmenovat je nebudu, byla by jich cela tada, nekdo pracoval vice, nekdo merle, jak komu okolnosti a schopnoSti dovolovaly, ale zasluhu ma i ten, kterY sebemene pomohl. Nedelni odpoledni program i veder sehrane divadlo, v ge vytadovalo Casu, pile a obetavosti. Pondelni tanedni zahava ovgem jit tolik prate nedala, ale ti vYboti, kteti pti ni meli vge na starosti, obetovali take dost a hudebnici ten, neb obe zdej gi kapely hra,li twine zdarma, jak v nedeli, tak i v pondeli. A lidu po oba dva dny bylo pina sin, jen ti co jsou proti tato pomocne akci snad zristali doma, ale tech neni mnoho, a kdy nyni sly gi a etou jakY spech prate ptinesla, jiste se citi jako kdy vypiji potadnY hrnek pelyriku.

Mnoho etenatfi je take asi zvedavo, komu ptipadli veci, tekneme ye "dratbe", jinak se to v tisku psat nesmi. Tedy haekovanY soubor, darovanY sI. A. Houdkovou z Corpus Christi, dostala pi. J. Hrabina st. PtikrYvku, zhotovenou temi mladYmi, kde bylo vy gito asi 400 jmen, dostal svobodnY hoch p. Kudera, distid O druhYch vecich, komu ptipadly, napi ge snad nekdo jinY, a vubec snad nekdo podrobneji vge zde popige. Tu ptikrYvku by jsme byli radi vgichni &stall a ja ov gem taky. Maj mut hned druhY den se zastavil v dilne p. Kueery, chteli jsme pkikrYvku od neho koupiti a darovati ji pro "museum" ye Waco, o kterem se zmirioval p. profesor Kovacs ve sve ptedna gce, ale nechtel nam ji prodati. Snad se to podati nekomu druhemu pro ten tireel ji od neho ziskati anebo vlivem nekoho, snad p. Kueera sam ji pro ten ireel daruje, byla by to krasna, a trvala pamatka pro nas techosiovaky.

Ku konci musim je gte kvitovati 2 dol., ktere do me kvoty zaslali mantele Ft. Maly ze San Antonio, Mt nagi stall ptatele od sjezdu, kdy u nas ptenocovali. Moje sbirka ptinesla 55 dol. a 25c, a tak jsem byla ceId gt'astna, ze mtj smelt napad se mi povedl, a te jsem pri tom pozanla moje opravdove pfatele a v nich se nezklamala. Znovu jim -dem srdeene dekuji.

Co stalo take za pov gimnuti nagi manifestaci,ze jsme zde nemeli ptespolnich nav gtevnikti. Jak potom mifteme oplaceti? Kdyt zde ukazuje p. Vagut deskY film, pfijede tolik lidu z Dallas a z Fort Worth, ale na takovYto podnik neptijel nikdo, a ti co zde z Dallas byli, ptijitdeji sem i na jine zabavy k van' sv-Ym rodinam.

Koho jsme zde melt z daleka, byla rodina p. a pi. NeumanovYch z Tuxedo, Tex., take dobH narodni pracovnici a jiste jsme je radi u nas videli. AC to betu vge zkratka, pteci toho main vice net jsem myslela a proto uz kondim s pozdravem vgem, Botena Radova.

Neni to domy glivost, pfizname-li si, te ten ptislovednY "anglickY klid" jsme pfedstihli svYm klidem, v Tierra' jsme pfekonali anglickY rekord. Pro tivot a budoucnost naroda je to nejcennej gi rekord, kterY tech kdy utvotil. — Zlin,

VESTN1K Svornost Jihu, Cis. 15., Buckholts, Texas.

Bratii a sestry! oeskoslovenska odboeka v Cameron sehraje divadlo 16. kvetna. Bude to veselohra o ttech jednanich. Vstupne 25c dospell, deti 10c. Po divadle bude volna zabava pti hudbe Majkove. VYtetek ye prospech odboje. Doufam, te tadnY nezilstane doma, neb katdY je povinen polotit h •ivnu na oltat vlasti.

Tak pro zasmani a pobaveni ptijedte do Narodni sini v Cameron. — Jmenem sdrutenYch odbodek Buckholts, Marak, Rosebud a Cameron vas zve yak Emil F. Voldin.

Yad Stefinik, Cis. 142., Houston, Texas.

Mile sestry, bratti a piatele!

Mesic kveten zaeali jsme s mesieni tadovou sch,)zi a schtzi odboeky Svornost. Trva,ni nak spolkove Cinnosti, udrteni na geho narodniho tivota spodiva na zajmu a obetavosti elene. KatclY mame jiste povinosti, ktere me nazi dobrou Je mnoho veci, ktere by nas mnohem vice potegily net' tteba secieti v kadove schtizi. Na ptiklad, v Crosby katclou prvni nedeli je ukazovan d'eskY film. Je to pro nas a zasluhuje si na gi podporu, ale je nam to mono jit? V nedeli oslavoval sousedni tad 30lete jubileum sveho trvani, ukazka dobre prate nageho lidu — bylo by to motno, abychom v gichni se dostavili — jak by nage prate pokradovala? Zapteme sebe, na ge touhy a hledime s vedomim, je povinost pied zabavou.

Sehralo se u nas na Den Matek divadlo "KM na ktitovatce". tistST vYtetek byl darovan nagemu spolkovemu bratru Svrekovi pro tace nemocnou dcerugku. Tato maid divenka na onen den oslavovala sve narozeniny. Nemohla oslaviti tento jeji den s ostatnimi detmi, ale poslala vgem detem jeden jeji "birthday cake", kterY byl unit milou vzpominkou na malou darkyni. Navgteva pri divadle byla dobra a my z hloubi srdce tlumodime diky katclemu, kdo svou navglevou a sebemengi laskavosti ptispel k zdaru teto veci. Divadelni kus byl libivY i pouenY. Zpevy na gi mladete, venovane v gem maminkam, ktere byly mezi nami — pfejeme si je mezi nami je gte dlouho dobu — a vzpominkou tern matkam, ktere ode gly tam odkud neni navratu — byly oplaceny mnohou slzou. Veder taneeni zabave vyhravala nam kapela p. Nesvadby.

Pozastavujeme se v irtasu nad chaosem, kterY radi tam za motem v tak velke mite. Druha svetoera valka strhla mirumilovny lid do krveproliti, nenavisti, bidy a utrpeni. Je nas narodnosti po girem svete jako narodu tam za motem. Mame /Make styky, pouta s nimi, co v nas vyvolavaji soucit. Jak pravdive "Co srdce poji, mote nerozdvoji." Nage srdce krvaci ten a chaos v na gem nitru radi. Posud jsme zde v zati gi — ztetka mateme si jejich muka ptedstavit. Mame na gi svobodnou vlast Ameriku a tadnY nam eteni o te druhe vlasti nezakazuje. Smime na g matetskY jazyk poutivat v mluve, eteni a psani. Chceme druhe ptesvedeiti, te narod z ktereho pochazime je ukaznen a zaslouti si samostatnosti. Jako jednotlivci mame bYti tohoto vzoru.

Se sesterskYm pozdravem, Riftena Lebrovae Fort Worth, Texas.

Krajane a pfatele!

Lena zdej giho velmi oblibeneho lekate McKee mne tadala, abych yam vgem dala na yedomi a vas pozvala na jeji "Barn dance", ktery bude potadati v Sokolovne v sobotu veder 18. kvetna pri zdej gi Ceske hudbe Joe Milana a jeho Czech Melody Boys. Vstup jako jindy, zadatek v 9 hodin.

Gratulujeme mantelrim J. SkraskovYm a manteltm J. TyrekovYm ku jejich 30. a 24. spolutiti.

K. J. T. zehava v nedeli veeer byla dosti detne navgtivena, diky vgem.

Zveme na ge zname a rodinu v Temple, Tex., by v hojnem poetu nav gtivili bazar zdej gi Ceske osady, ktery bude potadan v Narodni sini v nedeli dne 19. kvetna.

Millie Polagek.

Maid scena v americke restauraci: "Miluji te, Glorio! Chceg se stati mou tenou?”

"Ano!" "Pane vrchni! Farafe pro d ye osobyr

Strana 7.

1111111111Milaill

se

N Ao RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vYbor tadu Placed() eislo 97., vyslovujeme hiuboce citenou soustrast portstale rodine nad smrti Va geho mileho mantela a otce, a na geho spolubratra Jana J. Marka, jehot smrt zasahla dne 9. dubna 1940 ye veku 58 let.

Drazi pozfistali, vime te Va g zarmutek je yelikY, a protot budit 'Wm Utechou, ze bol jen Vas stihl, jest i bolem na gim a soucitime s VAmi ve Vagem zarmutku, neb tad na g v nem ztraci dobreho a uptimneho Clena, jen vtely s laskou a ochotou konal sve elenske povinnosti a pracoval pro dobro tadu a sve okoli, eirnt .se zapsal nejenom do srdci na gich, ale vgech lidi kteti jej znali.

Vzpominka na nej nam z parneti nikdy nevymizi. Budit test Tve pamatce a odpodivej v pokoji!

Dan° v Placedo, Tex., dne 14. dubna 1940.

Za tad Placedo els. 97. S.P.J.S.T. Tom Vanek, J. P. Mikeska, J. L. El gik, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vYbor tadu echoslovak Cis. 141., timto projevujeme jmenem nageho tadu uptimne citenou soustrast portistale rodine nad Umrtim jejich milovane mantelky, matky a statenky, a naai spolusestry Frantigky Hajdikove, ktera, zemtela 30. dubna 1940 ve stati 70 let a 2. kvetna byla ulotena k vednemu odpodinku na katolickem htbitove v Sealy, Texas, za velike irdasti ptatel. Zesnula, sestra Hajdikova naletela k nagemu tadu 21 let.

Drazi portstali, vime, ze zarmutek Va g' jest velikY a protot budit yam ittechou, ze bol Vag' jest zaroveri bolem na gim a te jeji pamatka bude it s name Odpoeivej v pokoji, mild sestro, a test budit Tve pamatce.

Dario v Sealy, Texas, dne '7. kvetna 1940.

Za tad techoslovak, cis. 141.: Leo Jan, Frank Petrusek, Jos. Ta gka, resoludni vYbor.

Odboeka Sdruteni A. t. T. ve Fort Worth, Tex. Drazi bratti a sestry!

Odbodka nage potada, tadnou schtizi dne 15. t. m. v Sokolovne, ptesne v 8 hod. veder. Dostavte se v torn nejvet gim poetu. Na g bazar vytaduje hodne yak pomoci, tak ptijd'te do schrize, abyste ptijali praci yam ulotenou. Program nageho bazaru naleznete v tomto Pracujte, agitujte, ale neharite — o to vas prosi zahavni vYbor.

J. F. Houtvieka, jednatel.

Za odboeku, Vykladal pan ueitel tadlarm: Tovatte, deti, v Africe jsou je gte cele ohromne oblasti, kde vtibec neni tadne gkoly a eerni hogi a deveata se nemaji kde ucit. Proto musite pilne spofit a schrariovat penize — jiste vite nad, ze ano?"

Odvetila ttida sborem: "Abychom mohli co nejdtive odjet do Afriky!"

Ve filmovem atelieru se nataei svatebni seena. Fietiserovi se to nelibi. Povida, hrdinovi: "Nekoukejte se tak znieene, kdy vedete nevestu k oltati! Divejte se trochu radostne!

Vtelyt' to neni tadna opravdova, svatba!"

Pan Bzuk tadal o dovolenou a jako drivod uvedl, te chce miti svatbu. Pan gef si pfeeet1 tadost a dal si zavolati do kancelate pana Bzuka: "oloveee, zblaznil jste se? 2adate o t •imesieni dovoleneu a uvadite, te se chcete tenit! Copak na svatbu pottebujete tri mesice?"

Pan Bzuk fekl zkrougene: "Ano„ pane gefe, ja jsem si totiz nenasel je4te neytstu."

Ve stredu, dne 15. kvetna 1940.

Strana 8.

Thn, jichi se to tgrica.

Cteni bratti a sestry!

Na etvrte strance na'81 tadostni listiny naleznete tabuiku p..:meru vany k vST'Sce. V to tatulce jsou udavany minimaini, prtmerne a maximalni vahy pro danou vku dorostWch Pravidlo eislo 7, na te2 strance zdarazriuje, 22 Zadatele, jicht vaha je pod minimalni nebo pies maxim-161n: \Tabu naznadenou v tabulce, jsou NEPRIJATELNI Ku ptikladu, 2adatel je 43 let stars', 68 could vysokSr, a kdy2 se' hlasil o elenstvi, vaZil 208 liber, a byl tedy liber ptes DrUmernou, a 16 liber pies maximalui na jeho vSiSku. Byl tedy docela jasne NEPRIJATELNtM. Prot. Proto ze irmrtnost takoveho eloveka je 170%, misto 100%, jako u aloveka prumerne vahy. A lide, kteti maji iimrtnost70% nad normalni, nejsou dohrYin risikem, a bylo by to nespravedlive veci clenam v Jednote, kdyby byli pkijati. Jak pravidla na strance 4. naZii listiny ukazuji, nem& bYti tak elovek, na prvnim miste, byti za Zadatele zapisovan; a na druhem, absolutne nemel bSti fddovym lekatem odporueovan k pkije.ti. A prave na to jsem v made: abych podobne piestupky nalich pravidel zachycoval a napravoval, dale, abych tadove lekate na jejich nedbalcst upozornil, dal jim zaslou2enou diatku, a opakuji-li sve chyby, vy gkrti jejich jinerJa se se::namu fa.clovSreh lekafil.

Dale, pravid.la na strance 4. plati pro viechny, tedy i pro organisatory, radoveho i vrchniho lekare. tedy organisator nekoho kdo je pies vahu, plytva tedy dasem a penezi Jednoty, a a:12e uz predern vedet co se stane: ponevadF Sind vrchniho lekate zvolil na, to, aby stanovy a praVidla zachovaval, a ne je ptestupoval nebo obchazel, MUSI VRCHNI LEKAP., NEVYHNUTELNE TAKE 2ADATELE V DOERA CELKU ZAVRHNOUT. A ted' par slovieek o veci, kterd mi zneptijemnuje civet od to doby co jsem vrchnim lekatom. Napadlo yam to, co to vlastne znamekdyZ na mne elenove cini natlak, abych nepkijatelneho aadatele ptec jen ptijal — proto le je to ptibuzn,7" nektereho vlivneho 'Mena, nebo matka rodiny, nebo "boss", nebo .vlivnS7 Glen osady, atd., atd., atd.? Jestli ne, ja„ yam to tedy povim: takovi elenove na mne vlastne cini natlak, abych ignoroval stanovy, byl stranniokYm a nadrZoval nekornu, kdo Menem neni a bSrt nemuae, a to na irkor a ku 8kode bra,trri a sester v Jednot y. J6„ se musim tidit pravidly, ktere jsou vYsledkem stolete zku8enosti hlavnich pojig'ujicich spoleenosti a bratrstev, a tedy nemohu. &nit vYjimky, a tu a tam vyhovovat pt6nim, vrtochrim, prosbarn, nafktirn a VYHPAJ2KAM jednotlivcti. Pokud jednam v mezich rozumnYch a uznanYch pravidel, jednr:..m nestranne a spra.vedlive, a sloutim die slibu, kterY jsem rternil, kdyt jsem itrad prijimal. Jakmile v'Sak zadnu dinit vyjimky abych uspokojovai jednotlivce a nebo- abych si nekoho proti sobe nepopudil, pfestavam slouFit Jednote, nadr2uji jednotliveUm a neelenrim na iikor a ku :Skode Jednoty, ktere main sloulit; a &Eve nebo pozdeji uviznu v bahne zmatkil a stra,nnictvi, ktere jsem sam vytvotil.

A koneene, ma odpoved' tern, kteti mne citeji ptedpisovat v zalelitosti rozhodoVani o tom kdo je zdravY a pfijatelnY, a kdo ne. Radii bych varn, abyste si pozorne preeetli Stanovy, Hlava XIII. Na prvnim miste, taka funkce spaOa do obcru EI:atu, a ne organisatort. Za druhe, posledni siovo rna vrchni, a ne tadovSr lekat. Vrchni lefkat, pa uvaleni zpravy lekate tadoveho, rozhoduje die sveho pcsouzeni a svedomi. Za tteti., tadov3im lekatem sta y& se lekat teprve az byl uznan a ptijat lekatem vrchnim, a tedy samortejme, pokud nebyl u-

znan lekafem vrchnim, neni opravnen. tele prohli2eti. A za atvrte, v gchni lekafi Jednoty maji prvni povinnost chranit zajmy bratrir a sester Jednoty, kterd jim plati: zajmy organisatorri a Fadatelt zaujimaji misto podfadne.

S bratrskYm pozdravem, Dr. J. KopeckY, vrchni Caldwell, Texas.

Ctena, redakce Vestniku!

VYbor kterY byl ustanoven v posledni schrizi S.A.C.T., seSel se v sobotu dne 4. kvetna v Ufadovne bratra Wondra g e, aby vypracoval program a prribeh velkeho bazaru, kterY bude poradan v Novem Tabofe pH Caldwell dne 4. eervence 1940. Za fad Slovan cis. 9. dostavili se bratfi Jos. Sum g al, Jan Skrabanek a br. Smotek, nevim jeho kfestni jmeno. Za rad Rovnost Cis. 7. bratr J. J. Krupa a. manFele Svatoriovi.

Za fad Novy Tabor Cis. 17. bratti Jos. Wondra8, Jos. Siptak a pi. P. P. Mikeskova. Za fad Rozkvet Cooks Point br. Jan toupal. Ponevaa br.

Jos. Adamek z Chriesman byl prave v meste Caldwell, byl potadan, aby zastupoval tad Hej Slovane Cis. 185. ManFele Vajdakovi byli te2 pritomni, tfeba nebyli na vYboru. Oni se v2dy o narodni veci mot zajimaji, tak se pfi gi podivati, co se tam ujedna. Bratti za Snook pfinesli dobre vypracovany program, ale byl mot dlouhY, abych si ho mohla zapamatovati. Bratr Toupal slibil, Fe on ho opi8e a poke do Vestniku. A2 ten program, mile sestry a bratki, budete cisti, seznate jak velkou praci mame pied sebou. Proto se v gichni pfihlaste do prate. Zdati-li se n6.8' bazar, bude to test pro kakleho, kdo jen troaku ruce k praci prilozi. Tteba jen dobrou radou yypoint2e. Budeme miti to sladke ze jsme nezirstali lhostejni, hIng, neeinnY ted' kdy2 nas n6,8 hrozne trpici narod nejvice pottebuje. Te gi mne, Fe ted' videti vice zajmu o naafi svatou vec. Jest tolik podvodu ye svete, Fe se ani nemifteme diviti, 2e nekteri nag Ede byli ze zaeatku nedtivefivi. Ted' ji2 bylo v8echno dirkladne vysvetleno, kam ty penize jdou a Fe Hitler nic do rukou nedostane, tak jsem jista, Fe ka.2dY na8inec v nntem okresu se pridini, aby se n6,8 bazar setkal s dokonalYm uspechem.

Tegi mne, Fe pani BoFena Radova z Ennis se svoji kvotou tak dobte dopadla. TeF bych rada skolektovala nejake penize od svYch pfatel pro n6,8 bazar, ale bojim se ustanoviti kvotu, abych pak nebyla zlamana, tak jak to nekteti eten6,11 pani Radove slibovali. Ale kdyF pani Radova na torn tak dobre dopadla, dodalo mne to odvahy a budu prosit sve pratele, aby na mne nejakYm dolarem vzpomeli. Ponevad2 malo cestuji, tak neznam po Texasu mnoho lidi osobne, ale mum mnoho pfatel, ktefi znaji mne a ja je z novin. Tfeba jsem je jakFiv nevidela, citim se jako bych je dobfe znala a mum je rada. Mnozi mne poslali soukrome dopisy a vyzyvali mne, abych easteji psala, ze me dopisy radi etou. Tak, mill pfatele, jestli vas bude nekolik co mne nejYakYm tim dolarem obdatite, Fete vzne gene veci a mne dokaFete, ze jste opravdovYmi pfateli a 2e se skutedne o moje dopisy zajimate, a ja se pak budu snaFiti psati easteji. Budu si toho zrovna tak vaziti, kdyF si na mne vzpomene pfitel neb pfitelkyne, ktere znam jen z novin, jak kdyz si na mne vzpomenou moji starodavni 06,tele, ktere znam osobne. V pri8ti schuzi dam navrh, aby jsme si te2 zlatou knihu, a bude-li mrij navrh pfijat, tak ka2dY kdo mne po8le dolar neb vice, bude jeho jmeno do to knihy zane8eno. KaMY darek bude ye Vestniku kvitovan. elanek "Opatrne planovani pfi giho sjezdu", od bratra Stephen Valdika ve Vestniku cis. 19., jest velmi dobrY. Te2 myslim, Fe vAechny zmeny ktere minime v pri8tim sjezdu udelati, aneb maji-li nekteti bratti navrhy, ktere by byly nag Jednote ku prospechu, melo by se o nich ji2 ted'-rozepsati, aby mohly bYti v tadovych schrizich prostudovany. Ifeetni zprava by te2 mela bYti otisknuta ve Vestniku aspori tYden pied sjezdem a pak by se nemusela ve sjezdu eisti, abychom zase neztratili den neb dva etenim neetni zpravy. S pozdravem, pi. P. P. Mikeska.

Fort Worth, Texas.

CtenY bratte Moueko, tea bra:Uri a sestry!

Dnes pigi zase za odbooku Fort Worth, a site ae S.A.C.T. svolava, schrizi, v8echny eleny i neeleny, ye stfedu veder v 8 hod. do Sokolovne, ohledne bazaru, kterY se kvapem blizi, totiF 19. kvetna, t. j. druhou nedeli. Ve vYboru jest nas malo, tak chceme pribrat pomocniky. Doufam, ae prijdete a tim usnadnite praci Oen". Dne 19. bude peknY program. Doufame, ze jak zdejg tak vzdalenej8i budete uspokojeni, Fe se varn nas program bude libit. Prosim jeke ty, ktefi nam dosud nieim neptispeli, aby nam podali pomocnou ruku. Praia bych si, aby zdej-§i nag narod se spojil a gel ruku v ruce ku pomoci.

Tim bychom zachranili nag viast, ktera nas prosi o pomoc. Jak to mile pote81, kdyF zdaleka obdrEme darek pro bazar s penYrn ptipisem a jak pak pracujete dale s radosti. Takovou radost jsem mela i ja ye etvrtek, kdyF jsem se vypravila na okruFni cestu, obdrFela jsem pogou dopis a v nem zelenY papirek a site z Dallas.

Jmena v8ech darcu budou uverejnena ye v8ech easopisech do kterYch pi g ja sama, a do kteitch pigi druzi, nechame to po bazaru. jsem si myslela, Fe seFenit nekterou tu stovku, ale neni mo2ne, zdejk obchodnici davaji malo a natal nic, ale tem co dali, tern jsem byla vdeena. Co toto pi gi pfgel eechoslovak a pti prohli2eni vidim, co sehnali v Ennis, Fe vydelali okolo $1,400. Je to sumidka pekna, zylagte kdyF jsou tam vettinou farmati. Pfeji EnniskYm tak krasneho Aspechu a v duchu si pfeji, abychom nebyli mot pozadu, jak za Dallas tak za Ennis. Proto, bratti, sestry a pf6,tele, spojme se, at' se ma,me cim pochlubit a td finanene ptispejeme tem na gm trpicim lidem. Vzpominam si, jak jsem byla nav8tevou ve stare vlasti, sesttenka mi dekovala, ja ji poslala zvet8enY obrazek, mezi nej a zadek jsem zastreila papirovY dolar, a jen jsem poznamenala, aby si ho dobfe prohledla. Pravila, Fe se vAech stran se divala a nena gla nic, az ji napadlo odlepit spodek od obrazku. Pravila, Fe si to nedovedu pfedstavit, jakou mela radost, v duchu mne cbjimala a plakala, Fe tehdy byla takova nouze, Fe to dale ani ne go. Ted' je tarn snad hake a pomoci tem drahYm nemHerne, ale mriFeme pomoci uteeencrim, kteil v8e zanechali a utekli s holYmi Fivoty a ted' tet trpi. Kdo jim ma pomoci, jestli ne my zdejk eechoslovane. Proto pfatele, nehled'te na stare nevraFivosti a pitstupte k nam, pomoZte v na gem druhem Odboji za nag i samostatnost. Pomnete jak jste pracovali po prve, vite jak to je, jak to boll kdyF se k yam nekdo obrati zady. Ja valy kupuji v jistern obchodu puneochy, kdyF jsem tam veera byla a ukazala sheraci listinu, td se vymluvila; pravila jsem, Fe tam vice kupovat nebudu, at' je to cokoliv. Pfi gla jsem do Fidovske restaurace a beze v8eho byla jsem podarovana.

Take milj oeni lekaf mi pravil, aby Hitlera nekterY ten eechoslovak dostal a vAe mu vratil i s Aroky. Pri takove pfilditosti se jeden dozvi, co si kdo o nem mysli. Je gte jednou prosim v8echny zdejk eechoslovaky, dostavte se do schtze a podejte nam pomocnou ruku, aby se nam du() podafilo. Mame mezi nami Srba, ktery vskutku pracuje netnavne a s laskou, ten nam hodne porniite; pracuje asi tak jako pi. Zazvorkova v Ennis. Skoda, Fe se nena gel tea takovY nagnec, mnoho prate by spolu vykonali. Zvu vas z okolnich mest a tea vzdalenej gch osad, dojed'te se mezi nas podivat dne 19. kvetna.

Na shledanou! Praia bych si, aby hodne nagich sester obleklo narodni kroje a tak representovaly tu na8i viast. Zdar! Zvitezime!

M. Paulova.

Yoakum. — Prvni texaske boty, toti2 udelane z kriFe texaskeho dobytka, vydelane v Texasu, a ukte v Texasu, byly darovany guverneru Lee O'Danielovi zdejAi koFelu2nou, Texas Tanning Mfg. Co. KoteluFna v Yoakum, jak sdeluje pfedseda Welhausen, vydelala kali a boty la obuvnicka, tovarna ve Fort Worth.

New York. — Pfigi tYden vejde v platnost plan na 66 2eleznieni.ch drahach, die nehot mohou cestujici jezdit vlakem i na kredit. Drahy povoli river cestujicim na vstupenky vy2adujici pies $50, je" mohou 1-4Tt zaplaceny pozcre3i malfmh dastkach.

Ve stredu, dne 15. kvetna 1940.

EVA LIPOVSKA:

KANTORKA MINA ROMAN • ■■••■wavamms•o-woo■oo.wo”oar,

Hogi se smeji i pani starostova. Takhle je to dobre .Ti ueitele se sleene Mine dvori, snad se do nektereho zamiluje a ona, matka, nebude musit hlidat Jirku.

Mlade2 odeSla do Mladotic. Tam je kostel a tam take jsou krarny — due pouti, vysvetloval Mine MI. SIi spolu veseli a S't'astni oba.

Mina citila, 2e se ji tento hcch ka2dYm okam2ikem stava, milejSi — — — a kdy2 se jeho noha na ceste vyhnula vylekanemu strevliekovi, byla by se mu vrhla do naruee.

Ne — Mina vilbec nevi, co se s ni deje. TakovYch pocitt nemivala, ani kdy2 milovala porueika Zlocha.

Anaa Sla vzadu se vS'emi tremi hochy a zarila.

Mina se spokoji s Jirkou a jeji ctitele necha, na pokoji. Ma ji za to straSne a mot rada.

VI. Veeer prisel Jiff pro Miriu.

Zat'ukal a hned vesel — po prve do jejiho bytu. Ovanula jcj viine S'eriku.

Kantorka stala potme u okna a bubnovala prsty na sklo. Nevedel, 2e eeka ji2 pul hodiny pristrojena a 2e je ji2 velmi netrpeliva.

"Jste hotova, sleeno?"

"Ano", zaznelo useene ad okna.

"Ptjdeme tedy?"

Svetla jeji postava se odtrhla od zaclony, ni2 stala.

Vzal ji za ruku. Byla ledove studend.

"Mirio — sleeno Mirio!"

"Piljdeme, prosim', zavesila se lehce .do jeho ramene.

Klic zarachotil, dvere zaskripely a d ye mlade, pru2ne postavy be2ely lehce po louce dolt, do vsi.

Jiri si prohli2e1 kantorku po oeku a v duchu se kri2oval: To zase bude maminka zurit! Mina ma bilY kep lemovany nahore i dole bilou ko2iSinou. A pri ka2clem kroku se ji ko2i gina odhodi a kolem ueiteleinYch nohou poletuji jakesi zavoje. Jiii dobre vystihl, pros matka nema Minn rada. Nerada vidi jeji toalety se zvlaStnim vkusem vybrane — a zavidi ji krasu, ji2 predeila jeho sestru!

Ale Jill je tomu z nepochopitelnYch priein rad. Pocit'uje cosi jako chloubu nad Miriou.

Divka je podraldena. Citi nervosni zachvivani jeho pa2e,citi, 2e i ji se ruce chveji — ale ma zlost, zlost!

Celou pithodinu eekala. Oei ma jegte ted' pine slzi. A on protiva, jiste nekde -na nassi sta.l a na Miriu ani nevzpomnel. Mo2na, 2e vyhli2e1 dokonce nejake device!

Ale a-VI Mne je to jedno! opravdu jedno! co ji na tom zalesi?

Jiii mlei a Mina se vzteka. Tak proe alespori neco nerekne?

Nic — — — ticho — mlei a Mina se vzteka, — — — Starostovi aekali ji2 pied statkem a spoleene odeSli vSichni do hostince, odkud se ozYvala hudba vesnicke kapely. Minin vztek byl ZaplaSen zvedavosti. JeCte nikdy nebyla u vesnicke muziky. A dnes se oblekla do 'Sateekt, v nich byla prohlalena loni kralovnou.

Sta,ly mot penez, Mina se jeSte dnes usmiva pri vzpomince na tatinkovo zdrahani. No — ale S'aty koupil a Mina tehdy zvitezila a snad zvitezi i dnes.

Shodila plaSt' a podala jej Jirlmu.

Pani starostova, merila mrzutYm zrakem jeji postavu.

Mininy Saty z rt2oveho sametu byly az ke kotniktm prodlou2eny mi2nYm tylem, nahe ruce bez jedineho skvostu zanily oshiujici belosti.

"Sleena je jako princezna z poladdky," prohodil starosta.

"Takove krasy je Skoda na obyeejnou muziku!" usmala se Anaa, ale hned sklouzla pohledem po sy Ych zelenYch Sateekach, je2 nebyly o nic levnej g MininYch .. .

"Wak ty ses take dobfe oblekla," odtu8ila Mi-

VESTNiN ria a mrkla stranou do salu. Tam id se vesele tancilo — ba, Mina ut videla ueitele Havranka i Citka lagkovati s vesnickYmi krasavicemi.

A ut se pied ueitelkou klonil sedlak Hakk, otec jednoho z MininYch i'aCkft.

Bleskla oeima po Jirkovi, usmala se na sveho taneenika a tit taneila.

Pki'Sli pro ni i ostatni tatinci a net' se dostala k Anee a jeji matte, bylo jeclenact hodin.

Jirka dnes netandi. Je ye tpatne nalade!" smala se Anea.

"Co je yam, pane Cerny?"

Mininy oci zahorely.

"Nic. Docela nic. A pOjdu taneit! Smim prosit, sleeno Wm?" Sevfel ji do naruel. Vytu gila tlukot jeho srdce.

"Prot jste netaneil, pane oernY?" "lkikejte mi Jai!" "Ne, to se nesmi. — Jak by to vypadalo? Co by si myslila vase pani matka?"

"Midi varn na tom?"

"Za,leti. Valyt' Ando, je ma nejlep gi pkitelkyne a chci, aby mne jeji mamidka mela rada!

Vtdyt' nemam sve matky!"

Jiti umlkl. To musel uznat, ie by se matka divne divala na jeho pfa,telstvi s Miriou.

Hudba doznela.

"Skoda," zakptal. "Chtel bych s vami yeene."

"Mam z toho neco vyvozovat pro sebe?" snatila se 2ertovat Mina.

Podival se na ni.

Sklopila U stolu s pani oernou sedela asi devatenactileta, divka — iipine cizi.

Miria z dalky pozorovala jeji hezkY oblidej a zafici vlasy i ykusnY bily oblek.

"Kdo je to?' t eptala se Jitiho.

"Seznamim vas!"

Neznama krasavice se jmenovala Fanea Horalova, byla jcdinou dcerou ze dvorce — a jak si Miria hned vsimla, va'Snive zamilovana do Jifiho Anea Mine po geptala, le matka Jifiho nuti, aby se k ni pfatel gteji choval, t'e dostane velke jmeni, ale Jai o ni rika, le je bez duk.

"Ale hezka je!" fekla uznala Mina.

Videla horke pohledy diveich hnedYch oci i sladke usinevy hezkYch fist. Prase neco Jifimu vypravovala a zrak se ji vpijel do jeho oei.

Kantorka ucitila bodnuti u srdce.

Jiii je ut zadan!

Pfdli uditele, vypravovali, tertovall, ale Mina sedela zaraIena, a odmitla jit taneit.

"Boll mne hlava."

"Jdete si lehnout, dceru gko. Je tu pino koute a yYparii, to neni nic pro vas."

Starostova, se zaradovala, ze Mina odejde.

Kantorka se zvedla. Podala vgem ruku a vsimla si, ze tu neni Jiti .. .

Mezi dvellni se VSak mihlo neco bileho a Mina poznala lem sveho plagte.

Jiii eeka! VAecko v ni zajasalo.

Hodil ji plaST pies rameno — a v sale "vytrubovali volenku".

Arica uz yeera fikala, le o volence tanci u nich katda, divka se s yYm hochem. "To id je takove pra y° milencu u na.s."

Na to si ted' kantorka vzpomnela. Dobfe.

Pkesvedei se hned, Jifi devde. Jiste by pro nej pfdla.

"Hraji volenku, pane Cerny. Smim prosit?"

Oei se mu rozhotely. Tancili spolu -hodnou chvili sami dva, net se ostYchave divky odhodlaly pfivest sve hochy do kola.

A najednou uslykla Mina za sebou: "Raete dovolit, sledno uditelko!"

Cosi se v ni zlomilo. Zdalo s ji, le se celY sal s ni zatoeil, le se na ni fit strop. Pustila Jirkovu ruku a ohledla se. Ano. Nemylila se. Ta plavovlasa, divka ze dvorce tu stoji a hltti Jirku oeima. Mina se uklonila obema a zmizela ye dvefich.

Pfitahla si plat' ke krku a vybehla yen .. .

Jiii taneil jako bez duk. Tkikrat opakovala plavovlasa Fanea otazku, ne2 ji odpovedel. Oeima bloudil po mistnosti, hiedaje v kouri bilY zjev Marne. Mina zmizela. flaclba zrnikla.

Faneina ruka se zavesila do jeho ramene a

Strana 9. leva polovice jejiho mekkeho tela pfilnula k nemu.

Vedl ji ke stclu a hrozil se S jeho matkou tam sedi pani Horakova, Faneina matka Ted' s ni musi chvilku hovorit, nebo od maminky doma dostane.

A Miria uteee dome!

Ted' by ji jeAte dohonil, ale jestli ho ty negt'astne osoby zdrti!

A Fanea zaAveholila radostne: "Maminka je tu taky, Jirko I" Domyslil si mrzute, ze ji vidi, ale vyjasnil 13pedal pani Horakove ruku a tekl nekolik slov: "Dojdu ti pro vino, chce g ?" nabizel se.

"Mam stranou zizen. Jdi, Jirko!" mrkla na nej. V tom se ozval bias trubky. Oznamovali, te se volenka opakuje a net se nadal, uz zase taneil se zatici gt'astnou Paneou.

Podival se zoufale ke stolu, kde stala Anieka a mefila ho soucitnYm pohiedem. Nahle se vS'ak dovtipila a rozbehla se k nim.

"Dovolite, Franco?"

Pkitulila se k bratrovi.

"Ty zlata, moje!" dekoval ji stiskem ruky.

Dotaneili ku dverim.

"Bel, Jifi a vykid' Mine, 2e ji libam. Mtita ji tu pusu za mne dat!" smala se a dovedla bratra az pied hostinec.

Polibil sestre ruku.

"Koupim ti k Je2iAku zlate hodinky."

A rozbehl se po ceste, kudy pied chvili prchala kantorka Mina.

Mina dogla ke dverim skoly. Asi trikrat se ohledla, ale nikdo za ni nekl.

Jak by mohl jiti, kdyt tanci s tam tou zlatovlasou kraskou.

Ach, Mina ji tak zfetelne vidi pfed sebou. Jakou ma hezkou, pinou postavu! A jake pane oei! A jak se na Jifiho vroucne divala!

Ne — Mina nemela toho mista zde brat! Bude tu negt'astna! Prace ma tolik, deti jsou nechapave, a ted' se jege tak negt'astne zamiluj e.

Vi ut — le to neni ani motna — ani snad — ale opravdova prudka laska.

Poznala to, kdyt ji vzal pri tanci do naruee a ji se zazdalo, ze citi tlouci jeho srdce.

Ona — krasna Mina — — — a neAt'astne se zamiluje do selskeho synka — — — Kolik dustojniku v Praze Melo po jeji lascel Mina je negt'astna, mot ne'St'astna — — — Vzala za kliku a vzpomnela si, ze ma Jill klie od gkoly u sebe.

Co ted'?

Vratit se do hostince?

Ne — ani za nic na svete. Cot kdyby Jiri praye tandil s tou Faneou? Radeji rozbije okno a vleze jim domti. Ano. Ptijde oknem — — a rano pole prvniho ideka ke starostfun pro klie.

Rozbehla se na zahradu a nahle se zarazila.

Na pegince uslykla pfidu gene, chvatne kroky.

Net se vzpamatovala, stal pied ni "Odpust'te, sleeno Mirio, le jdu al teprve ted'.

Hraji jate jednu volenku, ale Anea mne vysvobodila — a posila, yam pusu!"

"Dekuji", fekla suk.'

"Main vas klie!"

"Ano. Zrovna-jsem na ceste k oknu " "Vy byste lezla domii oknem?"

"Prot ne? Prave jsem se odhodlala, ze okno rozbiji a vlezu domil!"

Rozesmal se: "Nedovedu si pfedstavit, jak byste cestovala oknem! Ale ted' pojd'te, prosim, dvefmi!"

Podaval ji Idle a dotkl se jeji ledove studene ruky.

"Je yam zima?"

"Ne." "Mate studene ruce."

"Hm." "Co jsem y am udelal, ze se mnou nechcete ani mluvit?"

"Nic." "Mine — — — " Jeho hlas zaznel teple a zaplatil jeji rozmrzelost.

Vzal ji za ruce. Nebranila se. Stall na schodech. Po obloze se honily mraky a vitr lehce poviVal MininYm plagtem. Stala pied nim jako zjeveni, (Pokraeovaniy.

Strana 10.

ODDiL DOPISOVATELSKt OD ,ADU POKROK DALLAS tiS. 84.

Mili bratti a sestry!

Ku zmene stanov pro pfi gti sjezd byl zvolen vYbor v fadove schrizi dne 17. bfezna a ustanovil se na nasledujicich zmenach, ktere byly pfijaty ye schrizi dne 21. dubna 1940.

1. Aby H. U. uvedomila elenstvo ve Vestniku jake jsou to opravy stanov, ktere die dfivejgich usnegeni v pfede glYch schrizich H. fT. byly uvedeny v platnost a byly jit provadeny.

2. Pfejeme si, aby Hl. U. skladala se z peti schopnYch iftedniku. etyki z nich pracovali by stale v rifadovne a paty aby rovnet pracovai v rikadovne, ale zaroveri by mel dozor nad vegkerYm majetkem Jednoty, obstaraval vybiral troky a pod. a podaval struenejgi zpravy pkijmu a vydani katdY mesic, a aby se hledelo hlavne k tomu, aby 'tadnY ritednik nezastaval dva rikadY. 3. Dale bychom navrhovali, aby dve at etyki strany "Vestniku" byly ti gteny v anglicke zvlatte o hlavnich udalostech, tYkalicich se bodfi a zmen v Jednote i new eetby by neugkodilo pro eleny, kteii neumi desky Gist.

4. Aby nebyly platy rifednikrim Hi. Ur. zvygovany, nYbrt aby byly upraveny pfimefene k dnegnim pomerrim.

5. Co se tYka, nemocenske podpory, at' si katdy tad udini die sveho rozhodnuti.

6. Tet podporujeme, aby byla udelena starYm clenum v placeni poplatkil, po 351etern elenstvi.

Aby Hl. T.Tt. nedelala piljeky na del gi dobu netli dvacet let.

8. Chceme, aby katd' tad mel organizatora ze sveho stkedu, nebot' zna, sve okoli, mute dtiv ziskat nove a dobre eleny, zna jejich pornery, netli platen' agent neznalY lidu zdejgiho.

9. Souhlasime s navrhem men stanov fa, du Houston Cis. 88, na opravu elanku 6-c, (Hlasovani ye sjezdu); clank 6-d (Sjezdem pkijate stanovy); elanek 6-e (Thetni vybor neprohlitet knihy ye sjezdu), a elanek 'Cis. 6-f (na opravu stanov a zlepAeni uteclniho orga,nu) ye Vestniku dam) dne 6. btezna 1940.

10. Podporujeme ptestehovani Hl. Ur. do mesta Temple, kde je nejvetSi stkedisko nateho elenstva.

Za stanovni vYbor tadu cis. 84: Botena Jet. Tak ted' na to hledim, to jsme to dotahli jak Mojtit na to desatero pfikazani. Hledeli jsme alespori na ty hlavni body, ktere si asi pfeje vetgina radu, kterYm leti biaho celku na srdci. Posledni dobou jsou v nagem milem Vestniku cenne dopisy, jako ku pkikladu naneho stafeginy Gallie, br. Truksa, LatinovskY, stakieek Barton, Jos. Vytopil, Louis Svaeina, John NemY a jini. To se rime libi, to je jednani bratrske, otevtene, co na srdci, to na jazyku, beze vgech kudrlinek a vyna geni se svYm vzdelanim, ja ale tomu kikom hloupa nafoukanost. Neb pravY vzdelanec a inteligent ten se dovede pohybovat v katcle spoleenosti a nekdy ani tim nejmen gim necla na sobe znat neb citit tomu druhemu, kteremu gtestena nedopfala toho dosahnout, te je nem vice.

Tak a ted' Q te kale. Jsem toho nahledu jak br. Karel LatnovskY, ze kara je dobra, ta na skodu dosud neni, a kdyt budou podrobne polotky, kdo a kam cestoval, je to dobre pro nas; &iv se to tet utratilo, tfeba i vice.

Co se kalendatri tYka to rozhodne neschvaluji, ne snad k vuli tomu, to jsme ani jedinY nedostali, tkeba je nes 7 elenri (jsem totit nemilosti), ale proto, to nemyslim, to je to reklamou Jednoty. Posilat to na dleny, ktere jit

ITESTNIK mame, to nic vic nepornrite a neelen si mel koupit, a 12 set v base. A je gte se fekne, na rok se postaram, aby jich bylo jednou tolik.

Ovgem, motna te nekdo rekne, ze na reklamy to zakon dovoli, ale na ilievu starYm num ye thole A ne. Ale ono jde vgechno dobre vrili a trochu getfeni, vtdyt' druhe take Jednoty davaji dividendy a dosud nejsou na mizine. Mag pravdu, sestro Ondrri gkova, te pottebujeme nejakou to ttiku mezi kapry, kterd by si musela umet dupnout, kdyi by nekoho posedl slavomam.

Tak pro dnes koneim s pozdravem na vgechny etouci, Jetova.

Dallas, Texas.

Ctene etenalstvo!

Mrij dopis na opravu stanov v poslednim eisle nedogel, aekoliv jsem ho poslala jako vtdycky. Mezi tim jsem si pfeeetla posledni, v nemt je dopis od S. P. Studnieneho ze sjezdu v Hilije. Dopis onen podava tolik veci ku zlepSeni stanov a dobro Jednoty, to katdY tad, kterY jeSte svoje nepodal, ma na vYber. Obdivuji vtdy dopisy br. Studnieneho, a ptala bych si, kdybych jen dasteene mohla vladnout takovYm slohem jako on, neb takov' dopisovatel znamena mnoho pro jeho tad. Vtdy taktne a bez uratek, a ty jejich podniky tak umi udelat lakavYmi, te kdyby to nebylo tak daleko, snad bych nechybela ani na jednom. Nu, ale jen si musim povzdychnout. Co mne neni Bchem demo, v apatyce nekoupim.

DruhY dopis je od mistoptedsedy Hl. Stephen Valeika. "Opatrne planovani ptiStiho sjezdu". Jestli jsem mnohdy s jeho vYrazy nesouhlasila (nu ale asi neni eloveka jent by se zavdedil vtem). Za to posledni a jeho red a navrhy V Hilije na sjezdu, stoji za pozorne uvateni. Tam alespori easteene vy glo trochu pravdy na venek (pravim jen trochu), prototie je jegte mnoho veci, ku pfikladu ty prijoky na majetky. At' jit z pfatelstvi el pfibuzenstvi se prijelia velka, suma, pkesahujici hodnotu, pak se to zkratka vratilo Jednote k jeji Akode. S riroky to same; jest-li se zaplatily dobfe, a kdyt ne, take tak. Proto se mne to nikdy, co jsem se zaeala v gimat prate Hl. nechtelo libit. Pfi gel sjezd, zvolili se ritednici, nekdy ze znamosti, nekdy z lhostejndsti, a byl pokoj na etyki roky. Co udelali vgechno muselo byt dobre, a jestli se kdo ozval, to to neb ono neni dobre, hned se na neho nekolik "obulo" a kdyt si nechtel &eat nepfatele, tichl. Se zpravami ye Vestniku to same. Co to jit bylo tadosti o podrobnej gi zpravy: kdo to cestoval, kam; velke vYdaje v Hi. Ur. atd.

At jit je tech dotazt tolik, to neni pomoci, tak se tam da nee° vic a zas to jde po starem. To mne pfipada: my pani a vy plat'te, ale na nic se neptejte. Proto ono (referendum) a pravo Clenstva sesaditi hlasovanim kterehokoliv tednika Hl. tit pro podstatnou pkieinu ude-lab° by elenstvo tim opravdovYm "bossem" vYkonnYch iffednikil H. U. To jsem si vtdycky myslela, pros nemaji Clenove jako podilnici, vice prava cl•hlednout a se ozvat, co se s jejich majetkem deje. Nemaji snad ihned patent na rozum jak se stane atednikern H. U. Neb i ten nejlepti obchodnik udela chyby, na ktere nekdy tetce doplaci. Proto podporuji navrh Clena H. U. S. Valeika jako jeden z nejlepgich. Ono to je asi tak nejlep gi, neb bude lepgi dohled na, vg echno, jak na majetek, tak i lepgi ohled na eleny.

Dopis se dlouti a vim, te nejsem jedina, co jsem onen dopis Cetla, tak zaenu, prod jsme byli tet pro anglickou detbu ye Vestniku. Vime, to mnohkm se to nelibi, to bude "strakatY". Nag fad Cis. 84, hledime na to takto: Nejsou to pouze nave, nekdy jiz i na gich deti deti, ale mame mezi sebou i prase Ameridany a

Ve sttedu, dne 15. kvetna 1940. dobre eleny, oni si na ten Vestnik take plati.

Nemyslite, ze oni take na neho maji trochu prava? A pak, jak jsme navrhli, o zvlagtnich udalostech, tYkajicich se Jednoty, boat a zmen v ni. Myslime, ze bude vice zajmu pro Jednotu, kdyt oni budou neco vedet o ni. Kdyt jscu nom dosti dobki bYti na gimi eleny a bratry, tak nemyslime, te je to nee° nemotneho. Neb vefte, to na to dojde, te bude tfeba celY anglicky,• neb &Stine se katdy neuei, ale anglicky ano. To je zas jejich matekska fee, a my vgichni, co si chceme chleb udelat, musime ji easteene umet. Jit z ricty a vdeenosti k teto nagi nove vlasti, kde mame volnost ve vgem, by to melo laYt. Co se tYka nemocenske podpory, nebyl MdnST zajem. Za prve ze zkutenosti minule, a za druhe, mnoho si jich jit nemocenske poji gteni drti, take i v praci jsou pojitteni, tak asi ten nezajem. Z meho hiediska bych pro ni byla, ale nevim, jak si to ptedstavujete 1 cent na elena? Vtdyt' prave ty jsou dosti drahe. mut ma dye, na jednu plati 85c mesiene; plati po celYch SpojenYch Statech. Pro me, to jsem tena, byla by stala $1.85 mesiene. Druha, zahrnuje -arm i rimrtni, ale stoji, nemylim-li se, asi $2.50 mesiene. Proto nevim, jestli nebude muset b't vypracovana aktuarem zvla gtni tabulka, jako Croup Hospitalization Expense, a pak kdo na ni plati, at' thud' i bohatY, ma to same pravo na ni. Kdyt je nos &enu na tisice dnes, tak ta sazba je nit& a kaalY by veal kolik na neho pfijde platit a co za to dostane.

Ovgem jest to velice daleko od na geho hesla: Podpora, Lidskost, Bratrstvi. Ale kdyt na to hledfm zpatky, tech 28 mku co budu v Jednote, jake to bratrstvi bylo calve a ted', tak musim pravdu fici, ze z toho mohutneho stromu Jednoty ukezujeme jednu vetev po druhe, at z toho zustane asi pahYl. S pozdravem na vgechny, Botena Jet. EATINA V UNIVERSITNI LETNI SKOLE. Z Austinu se oznamuje, to letos jako v letech minulYch, bude se &it Ceske veci a literatufe v letni gkole Texaske statni university v Austinu. Letos vgak poprve bude davan kurs te gtina 21, cot je "eska literatura 18., 19. a 20. stoleti." Studenti dostanou za ee gtinu tYt kredit jako za line jazyky. 0 kurs jevi se zajem a jit nyni hlasi se do nej studenti, hlavne ueitele a ueitelky. — V riterY, dne 4. Cervna, je zapis do universitni letni gkoly a ye stredu, dne 5. 'dervna, zaene pravidelne vyudovani. Dotazy ochotne zodpovi Dr. Ed. Mieek, University Station, Austin, Texas. — Nutno je gte zdtrazniti, to se nevi, kdy opet v letni gkole ten neb jinY pokrodily kurs Ceske literatury bude davan a proto hlavne ueitele a ueitelky by meli vyutiti vhodne pfiletitosti.

Rad Slovan, Oslo 9., Snook, Texas.

Ve schrizi kadu Slovan Cis. 9. S.P.J.S.T., konane 5. kvetna 1940 bylo usne geno ptedlotiti slavnemu sjezdu, by Hlava stanov XV., rileva starYm elenrim, byla zmenena na toto zneni: Vg ichni stall eleni tfidy A, ktetl jsou eleni Jednoty po 35 rokri, byli opravneni k sratce rimrtnich poplatkii na polovici, bez rozdilu stall, ale jen do doby, dokud nag e solvence bude ne mene jak 104 procent.

Za fad Slovan cis. 9., S.P.J.S.T. Joe Jakubik, piledseda.

Dr. J. H. Kozar, tajemnik.

OPRAVA. Crosby, Texas.

Ctend redakce Vestniku:— V mojim dopise min. tYdne, v 18 fadku jest vysazeno: "v podzimu bude 24 roku, co jsem v Jednote" — ma stati: 34 rokt. — ACkoliv za tim stoji: "za onech 34 rokri jsem zaplatil eelkern $630.00." — Otenati Vestniku by se domnivali, ze jsem to spravne nepoeital. Totit die onech 24 rail. S bratrskYm pozdravem, S. Kelarek.

Ve stredu, dne 15. kvetna 1940.

VtSTNIK

PftEHLED NOVICH eLENU ZA MESiC DUBEN 1940. kid 1 4 4 9 9 16 17 17 23 23 24 24 24 28 28 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 31 33 35 35 40 47 48 48 48 49 49 54 54 54 58 63 68 68 72 81 84 84 88 88 88 88 88 88 88 88 88 88 88 88 88 ' 91 92 92 92 92 92

Ttida BCDF GI 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

Stift Obnos 37 44 31 25 16 36 47 32 19 25 18 21 18 25 28 33 19 31 23 19 22 18 22 25 46 25 34 25 50 22 44 50 45 31 54 21 31 17 19 59 22 28 16 18 16 27 22 46 20 18 32 25 19 17 46 23 18 18 16 25 19 19 21 18 38 18 31 33 42 24 16 16 24 33 33 16 40

500 1,000 1,000 1,000 1,000 500 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 500 500 500 1,000 500 500 500 500 1,000 1,000 500 1,000 500 1,000 500 1,000 1,000 1,000 500 2,000 500 500 500 1,000 1,000 500 1,000 500 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 500 1,000 1,000 1,000 500 1,000 500 2,000 1,000 1,000 1,000 500 500 1,000 500 500 1,000 500 1,000 1,000 500 1,000 500 1,000 500 1,000 1,000 1,000 1,000 500

500 20 92 1 50 16 93 1,000 19 105 21 1,000 105 500 51 122 1,000 16 126 1,000 37 139 500 17 141 500 57 141 1,000 45 142 1,000 23 142 1,000 20 146 1,000 16 146 35 1,000 146 500 33 148 1,000 40 148 33 1,000 151 49 500 151 500 22 151 500 48 151 55 500 154 45 1,000 154 57 500 154 29 500 1 159 16 500 1 159 Pojigteno v tkide B - 31 elenil Pojigteno v ttide C - 59 elenii9 elent Pojigteno v tilde D 1 Glen Pojigteno v tilde F 2 cleni Pojigteno v tilde G Priimerne stall. , 28 let, 10 mesicil vice.

Prumerna pojistka, $80'7.00, vice.

Ptipojigteni: 47 3,000 4 45 500 114 1 Pd-up certifikity: 69 214.00 1 64 372.00 1 63 333.00 16 71 413.00 145 69 577.00 145 DetskY odbor.

16-let JC JS End-18 1 4 23 28 29 35 51 78 88 92 139 146 151 159 5 Pojigteno v tkide doeasne do 16 let - 31 leni.1 Pojigteno v tkide JS 201ete dotivot. - 1 Glen Pojigteno v tkide JS 201ete dotivot. - 2 eleni Pojigteria v tilde End-18, nadaeni - 1 Glen Odeita se: 11 elenil zemtelo, pojigteno na $10,000 52 elenii odstouplo, vyloue., ptest. atd. $41,104 (Zde zahrnut ptestu z Detskeho oddeleni) S br. pozdravem, Edward L. Marek.

Dne 30. dubna 1940.

Pittsburgh. - Pennsylvanska komise Svetove vYstavy nabidla $3,000 Hitlerovi, jestli vrati napodobeninu "Zvonu Svobody", kterou dali Americana Cechfun pri obnoveni svobody Ceskoslovenska. Nyni ale se sdeluje, te tento zvon visi v Ungvaru, bYvalem Slovensku, a nyni zabranem Mad'ary. Tento zvon chteji Ameridane zpet, aby jej mohli vystavit na svetove vYstay e v New Yorku. Musi tedy jit na Mad'ary.

Helsing. - Finska, vlada popira obvineni ruske vlady, to vzdor mirove smlouvy Finove pied opugtenim Uzemi postoupeneho Rusku znieili tam mosty, teleznice a tovarny. Ty taloby ptichazejici z Moskvy spi ge se povatuji za znameni, to Rusko si hleda zaminku urvat dal gi kus Finska.

Strana 11.

Z DEJIN SALATU. Mluvime-li o salatu, myslime v prve 'rade na salat hlavkovy. Malokdo v gak vi, 2e je na sto druhu salatu, ktere v gechny path do velke rodiny zahradnich salatovYch rostlin. Dne gni nag hlavkovY salat je druh prastare kulturni rostliny "laduca sativa", &sky locika. Jmeno locika ma ptilvod v latinskem slovu laduca, kdetto jmeno salat ma tent kmen jako slovo sill a priglo k nam z italgtiny, kde se nazYva, "insalata", cot znamena tolik jako slane. V recke a latinske klasicke literature vyskytuje se mnoho mist, kde je red o salatu. Tak na pt. Plinius ye svem ptirodopisu mluvi o salatu; Aristoxenos polil si lociku vinem. PIA obleteni Troje vyvarovali se Rekove masitych pokrmil a tivili se predevgim salatem a bylinami. Touto dietou unikali moru, kterY mel v Troji tisice 째bet. Take Aim= Apicius, kterY napsal obsatnou kuchatskou knihu, velice si va it salatu. Ve sttedoveku byl v kidgtetich salat velice obliben jako zeleninovY krm. Obzvla gte jej cenil papa Pius V. Ptedpoklada, se, te salat pochazi z jihovYchodni Evropy, nejspise z Kavkazu, odkud byl asi helenskymi moteplavci dovezen do Recka. Spravna ptiprava hlaskoveho salatu je umenrin pro sebe.

Stare ptislovi pravi: Octem bud' getrnY, soli bud' moudry, olejem bud' marnotratnYm a zamichej jako blazen! kidime-li se podle tohoto ptedpisu, bude salat zajiste chutnat. Salat sam nema tadneho vYtivneho vYznamu, jetto neobsahuje gkrobu, kterY by vyrobil svYm spalenim kalorie. Za to je bohatY na vitaminy. Je v nem sice malo protirachitickeho vitaminu A a jenom o neco vice vitaminu protineurotickeho B, za to ale obsahuje hodne vitaminu C, kterY zabrariuje skorbutu. Dnes nazYvame salatem v sirsim slova smyslu katdY pokrm, kterY se ptipravuje studenou cestou s ptidanim oleje, octa, soli, koteni, smetany atd. Salaty delame nejen z rostlinnYch listu, nybrt i z hliz (tipa, brambory), lodyh, kotene (mrkev, ketkvieka atd.) a plodu (zelene lusky, hra gek). Take ovociie salaty jsou dnes velice oblibeny. Delame je z jablek, hrugek, pomerandii, banana, merunek, hrozna atd. Vet gi ovoce nakrajime na platky, male nechame cele a promisime s cukrem a polevame bud' vinem nebo rumem. Masite a rybi 'salaty jsou jemne nudlieky peeene, ryby, gunky, gunkoveho salamu atd., promichane octem a olejem nebo majonezou. Zname francouzskY salat, kterY se dela z rtznYch druhil zelenin a majonezy, dale rusky salat z masa a vajec s majonezou, salat z humru, volske huby atd. Tyto posledni dva salaty patti do rise jemne kuchyne a na still labutnikil a nejsou ani tak zdrave ani tak lacine, jako na ge salaty z bylin a ovoce. JedineenY salat ov gem byl ten, kterY podal gpanelskY kral Filip II. sve nadherymilovne choti Altbete: na zlate mise letely jako salatove listy zelene smaragdy, ktere byly okoteneny tlutYmi topasy misto oleje a eervenYmi rubiny misto octa, kdetto sal - diamanty a perly - mu dodala dokonalou chat'.

New York. - Labaratorni isolace nova chemicke substance, jejit jedna libra byla pry by s to vyvinouti tolik pohonne sily, kolik ji nyni da, 5,000,000 liber uhli nebo 3,000,000 galonri gasolinu, podatila se fysikUm na zdej gi universite Columbia. Tento objev je popisovan v prave vyglem disle Physical Review, organu americkYch fysiktl, a ()Mime pojednani o nem ptines1 take denik N. Y. Times. Nejptednej gi ueenci se domnivaji, to tento objev slibuje vyvolati revoluci proti dne gnim methodam ziskavani pohonne sily ate znamena, novou eru v atomicke sile.

Tato substance byla odborniky ztototnena jako U-235, skupina isotopt, anglicky isotope. Isotopy jsou soueasti, v net se daji rozlotiti chemieke prvky mechanickYmi methodami, nejeasteji destilaci a difusi. Isotopy se mezi sebou shoduji chemickYmi vlastnostmi i prvkem, z neho2 vznikly, a to tipine, lisi se veak atomickou hmotou. Jinak feeeno "U-235" je chemickS7m dvoje'etem obyeejneho uranu, anglicky uranium, jet pti prostem ponoteni do studene vody vyvozuje svou energii ye forme elovekem pou2itelne, t: j. parou. Prakticke jeho vyuziti bylo by obrovskou vSrhodou, proto2e by odpadlo zasobovani uhlim a gasolinem.

Strana 12.

Slovanske Podpornjfel Jednoty Stetu Texas.

Iliad Organ of Slavonic Benevolent Ass.. elation of State of Texas. a '!:,DAKTOF.,----FRANT.A. ISIOUOTA—EDITOR Vy davatele — Publishers ECHOSLOVIK PUBL. CO., West, Texas Pt-dpiatrie $1.00•proene. Do stare vlasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year. &c hi,' ethos xttailaii se do Hlavni trfadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Akero dopisy, ptedplatne, ozn gunky, bud'tsI s.dresovacy na Vestnik. West, Texas has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Nikoli jsi nejmeng i mezi osadami Nedelni piknik odboeky Blessing S.A.O.T. mel htejivY Uspech. Nak uvedomeli osadnici ptimotske mlade osady znovu potvrdili, ze byt' poetem slabgi svoji snahou pro podporu veci v g"enarodnich stoji mezi silnymi, ba •ptednimi osadami Sireit° Texasu. Ov gem, nejsou v gude takovi eistozrnni a do nekoneena obe,tavi Domoradove, K. Mind, Zemanci, 8enkytici, Hlotkove atd., nema kaZda krajanska osada duchovniho spra y -cetypud.Hank,estranho,lidve pro vec rodne haluze zaniceneho pastYte, jdouciho ptikladem. Proto osadni sna genlivost, ono osvedeene: "milujte se, pravdy sobe pfejte", ptinagi radostne ovoce, proto poeetne nevelka osada je na knize ptijmit S.A.C.T. na miste stnem. lireast na pikniku byla hojna, ptesto, byl Den Matek, kdy &trio rodiny tally se z pHjezdu ditek dome. k mamince a podIlely se na podniku at pti veeerni lidove veselici. Ptekvapila mne ptitomnost Lady ptespolnich znamYch a to: John J. Zemankovi a dve provdane dcery, rodina Welnerova z Needville, br. Jos. Koliha s rodinou ze Skidmore, nekolik rodin z Taiton, Ganado, sluSny poeet se "statiekem" Barto gem z El Campo a je'Ste jini z mist dalgich. Ve tii hodiny Dybalova kapela zahajila program piednesem hymen americke a eeskoslovenske, jeZ vysiechnuty obecenstvem stoje.

Ptedseda mistni odboeky bratr Frant. Domorad bodrymi slovy vita, shromatdeni, struene objasnuje ptieinu podniku a ptedstavuje potadatele organu. V deli keei rozvinul jsem situaci dneSka v Evrope, zdfiraznil nebezpeei zapadni kultuke a demokracii yam nebude-li piratske ptepadani malYch narodu nacistickYmi hordami zastaveno, nacismus poraten a Nemci ptivedeni k rozumu, cluvody pak dokazal nag povinnost vitei Americe i vlasti nagich pionYru. Improvisovan' sbor zapel po to dojemnou pisen o matitkach a jednu vlasteneckou. Kraal program vyvolal zajem publika, po nem tvotily se kroutky, debatujici o nove valce, hroznem pkepadeni Seigle, Holandska a Luxemburgu, devug ky prodavaly hezounke pletene panenky, jet g ly zrovna na draeku a v pidhodince jich 90 odprodano. Vee,erni tanec mel Uspech jako 'dude jinde. Meli jsme se s mantelkou v Blessing dobte, citili jako doma, pote gili se shledanim s tolika ptateli a znamYmi, uzavteli jsme ptatelstvi dargi. VSem dekujeme srdeene za pohosteni a slutbiakV. Cestu dome udelali jsme za 'gest hodin, veaer a v noel pro ruki.Y provoz na silnicich a ostra svetla aut. reflektorit je spand jizda nebezpeena. Odboece Blessing S.A.C.T. k dalk einnosti — zdar! ceskosiovenska emigrate v tit° zemi svou dobrovolnou sokolskou kazni prokazat pied Amerikou a svetem, ze narod z nehoi vzegla, byl site malt' poetem, ale velkY mravnim a duchovrtim usilim, jei prokazuje. Tote mravni usili 'nesmi byt porugeno nikym a nikde teto zemi. — Y. Beneg.

VESTNiK Co bylo a bude. Nedelni program k ()slave "Svatku Matek", pofadanY Faclem Jaromir 54. Ve West, mel krasny uspech. UCast elenstva a jich ptatel byla potektelne hojna, pfednag"ka sympatickeho dr. Kovacse z Baylor university zaujala pozorne posluchaee naprosto.

Po programu nasledovala ptatelska beseda. — Studenti ee gtiny na vyggi g'kole ye West sehrali v nedeli veeer v mestske radnici eeskou hru pH velke navSteve, a ueenliva, chasa se vyznamenala. Uaitelka sl. Ella Koemlova zasluhuje nejvyMi uznani za jeji ptikladnou snahu ba obetavost, venovanou mimo sveho ueitelskeho itkolu jeSte spoluteasti ye Slavii, katclemu hnuti a podniku, smetujicim k prospechu hnuti novel° odboje neb sireni osvety mezi osadniky. Velka navSteva divadla studentir dosvedeila, ze prate snative hezounke vychovatelky je pine ocenovana. — Obchodni komora mesta Taylor vydala ittedniktm tadu S.P.J.S.T., elentim Hl. Utadovny, delegattim naSeho sjezdu — uctive pozva,ni na spolednY obed v tamnejAim parku, ptipravenY k jejich pocte. Odpoledne mistni tad vyzval eleny Mat sousednich k porade, ohledne navrhu na opravu stanov. Tato porada je nemalo duletita, na ni mono prodebatovat hlavni body easove tadoucich zmen ei novot a seznati sentiment elenstva viz& ruznym dosud v organu uvetejnenym navrhum. teast zastupcti okolnich radix mela by na teto porade bYti co nejvetgi. Schtlze konana bude v sini tadu Praha ve 2 hod. odpoledne. — Bazar ye prospech fondu ptipravuje odboeka ve Ft. Worth na tuto nedeli 19. kvetna. Je skuteene chvalyhodna, snaha elenstva na gl Jednoty i krajana deskYch organisaci — pomahat rtiznYmi podniky k ziskani velenutnYch penez pro hnuti zamotskYch Oechoslovaktl, zacilene pro znovudobyti samostatnosti cizaky ujatmenych bratti ye stare vlasti. Bazar ve Ft. Worth bude Uspe gnY, nagi na starou viast nezapomneli — jak by mohli — krev neni syrovatka. Bazaru zdar co nejvet'Si. — Studenti destiny na statni universite byli pozvani do West na nedeli 2. eervna a to mistni odbodkou S.A.C.T. Divadlo nastudovane pod navodem jejich ueitele dr.

Mirka, sehrali studenti v nekolika osadach a vgude dosahli pronikaveho Uspechu. Jak by ne, mladet je naafi budoucnosti, do ni skladame nadeje, ze zachove, organisace zalotene nagmi pionyry, ze udrti na nedohlednou dobu jazyk matetsky a tradice ptedkii. Ve West se na studenty te glme, budou miti velkou nav'Stevu a vtele ptijeti. — Na gi v okresu Burleson vydali vYzvu k tadasti katcle Ceske duSe- na podniku spoleenem, planovem na den 4. Cervence, jeho distY zisk ptipadne fondu S. A. C. T. Na nejvetg‘ i americkY svatek potadan bude v sini na Novem 'Mote velkY Bazar, k nemut ut nyni se 'dini dukladne pkipravy. Neptehlednete v tomto CIsle dopis spolusestry P. P. Mikeskove, doetete se v nem zajimave podrobnosti a podniku, chystanem k dosateni slu gne east na posilu hnuti noveho odboje.

Andulka gafaiova. Houston gti ochotnici mail za sebou tradici skoly hercii, kteti ochotnieili anebo byli dastYmi navStevniky divadla ye start', vlasti pied ptijezdem do Texasu. Takcva znalost diva delnich prken umotnila naskok tamnelSinz ochotnickYm kroutkinn oproti amaterfnn Thalie c.sad jinYch, kde postradeli vecry, vedouci ruxu, utitele — zkratka re't1:6ra, kterY divadlu rozumi a hlavne dove is her0€ svon ovladnouti. Shied' jsem houstonvke ochotn.ky pied mnoha roky a dal jim nejlePgi posudek. Hrali Ekuteene nadpramer, trolay neotitti:ali nylor't zosobili die pova'ay atticreni daneho karalteru. Stara garda, pkirozone odchovati zdarnY dorost, v nedeli jsnie toho byli svedky. R..ectstaveni bylo podino ptvotfidn6, v LekterYch scenach do slova umeiecky a nejvetgi ptekvapeni zpAsobil vYkon mladYch. Kozaci jevi gte Joe Kalousek, Jan Sulda, A. Walla, Joe Kagpar a F. Olexa st. hrali s osvedeenou rutinou a jistotou. Katcly die povahy svoji idohy. Mimika ptipadna, gesta kontrolovane pkirozena, mluvene slovo Arnerne odligovane. Pani T. Ho gkova a A. Wallova zpodobnily ptevzate filohy velmi zdatila, dovedly jim dati tivotnost, typicky spravne pojatou bodrost. SleCna Ella Mikeskova je typ pro jevigte jako stvotenY. Slieneho zjevu, subtilni postavy, kraSnou -VYkeenost, miloudkY so-

Ve stiedu, dne 15. kvetna 1940. pran, nenucene pohyby hraje ptirozene, v milostnYch scenach vroucne. Jeji partner a milt' — junak F. KogUt — pekne urostlY chasnik ma patrnY talent hereckY, spravne akcentovanou degtinu, lahodne znejci tenor, gesta a mimiku dovedne zvladnuty, v nieem neptehani, hraje podivuhodne ptirozene. Dueta Andulky s Frantikem byly perliekami peveckYch eisel pftsobive operety. Pani R. Zatopkova, tieti 'e'en mlade generate, zpodobnila sleenu Midi vyborne. Hezounka zjevem, elegantni pohyby, podmanive postoje, mile znejici vYslovnost, svAdna lagkovnost — vYkon skuteene velmi dobrY. Posledni z mlade gardy — T. Kostomlatsky — neni ochotnikem, jeho podani koktaveho Otaeka dostoupilo hranic herce z povolani. KatelYm coulem T. KostomlatskY svoji obtitnou roli doopravdy hraje ptirozene, ptesveddive. Neutiva ottepanYch manYr, nezachazi do vYsttednosti, nechce bYti Sa gkem nybrt nesmelYm, koktav'm a proto smeAnYm mamineinkm mazankem. Sbor tenet, tneeek a eeledi pozustaval z p'ekne mladete a velmi zpesttil dane hromadne sceny. Retie byla svedomita, vYprava die ramce deje pkilehava. A nyni hudebni doprovod.

ZnamenitY. Bratr F. HlavatY co vyborny hudebnik nacvieil tadu zpevii a sborti die jeho ptislovedne ptesnosti. Protote mei k disposici pevce dobrYch hrdel a hudebniho sluchu, a protote mel orchestr nadprtimerne sehratY, ptesne zladenY a tizeny znamenitYm kapelnikem br. K. Cmajdalkou — doprovod zpevt byl idealne ptilehavY, poddajnY a celY soubor pevett a orchestru nesl se ukaznene, jadrnou lahodnosti. tspech operety byl mimotadne pronikavY, divadlo bylo korunou programu jubilea.

Velkou hru dela celek. Na gi v Ennis se zadrspoledny podnik ye prospech fondu S.A.C. T. vynesl kolem etrnacti stovek dolarti, obnos na pornery dneSka jiste tictyhodny ba ptekvapujici. Podetne silna krajanska osada Ennis rozdelena je jako v.§ude jinde na tti tabory, katclY z nich jde svoji cestou ani by druhYm ptekatel, ptislu gUici odliAnYch skupin se navzajem respektuji, dodrtuji krajanskou sna.genlivost, jdou ye vecech spoleenYch jednotne.

Tak je to spravne a zaroven cele osade prospegne. Uz v prvem odboji na'Si v Ennis ptihlasill se k napomoci, potadali podniky ye prospech fondu Ceske akce, vytrvalou Cinnosti zatadili se mezi jednotky hnuti odboje nejeilejgiho. Potadatel east° vzpomind na tehdej gi soudrutnou spolupraci zastupcit Sokola, tadu S.P. J.S.T., spolkt K.J.T., Clenu obce Byli jsme pevne zorganisovani net dojel Vojta BeneS‘, potadali jsme divadla, programy, celodenni zabavy a dvoudenni bazar vesmes za navalove UCasti osadnikti — z Ennis odeslano bylo C. Narodnimu Sdruteni mnoho tisic dolarii a piesne zaznamy ptfjmu chova dosud br. Karel LatnovskY. Ano, velkou hru dela, celek. Uvedome1Y, svornY a ukazneny. Proto i posledni manifestace mela v Ennis radostny vYsledek, etrnact stovek tvrdYch dolarcii, jet vitany budou C. Narodni Radou v Chicagu, ktera vede, kidi a take financuje hnuti, smetujici k osvobozeni nacisty porobenYch Cechoslovaku. EnniskYm v'Sechna Cest a srdedna gratulace. Vlasti zdar! iTsmev. Mnoho lidi potkavarne denne. Zamraeene i usmevave. Techto je merle: Me maji v tomto blaznivem stoleti pino starosti (Casto zbytednYch) a slunieko jim pied oeima tsrnev je jako krasnY mil' darek, jako dobre slovo, a je-li od ciziho a je-li rozdavan lidem tak proste, tim vzacnefgi. Krasna du§e, bydli asi za timto usrnevem. A veru, chtelo by se eloveku kolikrat ptistoupit k tobu neznamemu a podekovat za ten jeho itsmev, ktev duk toho, kdo jej potkava. rym Ale vady cosi jednoho vrati: my glenka, ze snad ten neznamY o tom usrnevu ani nevi, a kid mu o nem, snad by to znamenalo vziti itsmevu ,kouzlo prostoty, nestrojenosti. Ne, nerekneme mu to, jak mu ten itsmev slusi, — at' se usmiva na svet, neveda o tom. Vtidyt' svet potkebuje tolik lasmevu, lent sblituje, smituje, rozsvecuje dug'e smutne. tsmev je jako slunISko na jate, jet k tivotu budi a krasu vyvolava .. .

Pryni y kaide prici pro na gi americkou ylast — prvni v pad pro osvobozeni stare otje heslo sokoli. einy

ye stPeciu, dne 15. -kvetna 1940.

MaMI6 doposud net nage. Nage otenaiska, obee bude ptekvapena zpravou nemale cliilditosti a to: zadatek eeskeho musea v Texasu mame, v modernim stanku tadu Pokrok Houstonu vyhra2ena je v ptizemi mistnost, v nid v fade zasklenYch kaset vylcdeny jsou canna, pamatne pkedmety: bud' vyrobky deskYch dovednYch rukou, Ci dovezene na gimi pionYry do nova vlasti, sntigka vzacnYch jednotlivosti, starYch eeskych knih, cela serie loutek v narodnim kroji, tada diagramii uvadejicich historii eeskYch spolkft, nekolik cennYch maleb atd.

Pokadatel byl skuteene piekvapen vzornYrn uspotadanim teskeho prozatim miniaturniho musea, jeho vznik datuje se od oslavy Stoletnice Texasu, kdy horlivou peel a obetavosti doktorti — Jos. Kopeckeho a bratki Maresh — uspokadana byla v Dallas deska, vystavka, te giei se pozornosti tisicfi nav gtevniku. Wstavku pkeyzal do opatrovani dr. J. H. Maresh a potom ji ptedal tadu Pokrok Houstonu, v jeho 2. stanku je bezpeene umistena. Rozmerna plasticke. mapa Texasu, na niz ztetelne vyznaeeny jsou Ceske osady, umelecka prate bratti OlexovYch a F. Dvotaka, vystavena je ye vestibulu sine a nemohla mit vhodnej giho umisteni. Zaeatek nageho musea uz tedy mama, dalgi starosti ba povinnosti cele rodne haluze bude jeho roz giterozmno2eni pamatnYch ptedmett. Museum bude trvalym pomnikem eeskYch pionYru Texasu, gkolou pro generate pki gti, pamatnikem ceny nepomijejici.

Nova kniha. ZnamY esko-americkY historik Tomag Capek vydal velice zajimavY ptispevek k dejinam americkYch 6echil a sice "Navgtevnici z Cech a Moravy v America v letech 18481939." S nevgedni pili a vytrvalosti, jakou vanuje vgem syYm publikacim, sestavil spisovatel seznam jmen vgeeh vynikajicich osobnosti, muzu 2en, meet i umelkyki, literati Ci obchodkteti behem tech dlouhYch let ze stare vlasti mezi eesko-americkY lid zavitali, Ake bylo jejich poslani a take dojmy, jake si od nas domil ptinesli a to neni snad tteba ani zmiriovati se, jakou pili vy2adovalo sebrati nejdiive prameny a die nick teprve sestaviti tak obsah1ST seznam vynikajicich nav gtevnikil nagich za celou dobu od roku 1848 a2 do doby nynejgi.

Spisek ten nemel by schazeti nejen v knihovne kalde vzdelavaci spoleenosti, ale v knihovne ka'2cleho na gince, nebot' v nem zvla gte stargi osadnici naleznou ptipominku na osobu, s kterou bud' pfigli do blifgich styktl, brali podilu psi jich uvitani, obdivovali jejich umeni, nebo naslouchali jejich ptedna gkam. Spisek venovan jest na gemu bratru Janu A. Cervenkovi, zaslotailemu pracovniku a destnemu ptedsedovi Oeskoslovenske Nexodni Rady. Upozorriuji zvlagte nage Odbory Vzdelavaci, 2e by mely touto zajimavou sbirkou te2 svoje knihovny obohatiti, nebot' neni jedineho Clena neb Clenky, kteki by nebyli dychtivi do spisku toho 6astaji nahlednouti. Cena jest pouze 25c a objednti ize ptimo u spisovatele pod adresou: T. Capek, 175 Riverside Drive, New York, N. Y. 0 nag a pro nag. Promyglena, organisace chodu zabav, divadel a vetSich podnikti, spravne a svedomite konani pfeyzate povinnosti pii techto a dobrovolth kazen, vyna geji pfekvapujici vYsledky. Houston gti uvalili na sebe stavbou rozmerneho stanku dluh, o nema by se nagim zakladateltun ani nesnilo, jen zaralel i east dnegniho Clenstva. Nakonec promoteii zbudovani pomertim vyhovujiciho stanku zvitezili, dfio bylo dokoneeno a behem pet let svorne prate die vY ge uvedenYch ptedpokladu dostavil se vysledek: dluh byl zaplacen, pomY gli se na roz giteni moderniho stanku. StejnY vYsledek v men gim makitku ukazal se v Taylor i Ft. Worth. Ano, nadgeni buduje, svornost zachova,va. — Nemaly podil na vYsledne Cinnosti tadii maji nage pilne a obetave spolusestry. Kde jim neni dana ptile2itost spoluprace Ci napomoci, koneanY Uspech nedosahuje vY ge proti tadtim, u nich't" sestkiely mail psi planovani i provedeni podniku pattiene slovo a take ttcast. — Pani L. J. Koupova v Blessing ma u2 tadu kkakft za sebou, ma svoje obvykle povinnosti v domacnosti a jegte pomaha na poli. Tyto jiste namahay e povinnosti nevadily, aby po veeerech uhaekovala devadesat pet rozko gnych panenek, je2 na pikniku sliene devu gky prodavaly 15c kus.

81y co novinka zrovna na dradku. Nekteti ho-

VESTNIK spodafi zakoupena, miminka po pikniku darovali vYboru, kterY je znovu odprodal pki veeerni taneeni zabave. Potehnany budtet zlate ruce deskYch matek i ten a klobouk dolt. pied obetavosti podobnych pani Koupovych. — eastYch •avgtevach tadovYch neb osadnich podnikft pfekvapuje mne uptimna iteast bratru o nage Bratrstvo. Neni to zvidavost, zastfene patrani — dostavam-li otazky ohledne fady navrhtit na opravy stanov Ci jsem-li tadan o informace rant driverneho. Ja v tom shledesam zajem, starost a nejlep gi vuli, smetujici k daso• tadoucimu zlep';eni, odstraneni pfetitkil ba 26.vad — pfani — by letogni nag sjezd snemoval s vYsledkem, ocipovidajicim pfani vetginy elenstva Jednety. — Nemusili mi v Blessing nekteti roduve y ni csadnici sdelorat o znamenite praci br. Franty Domorada, jen nezna namahy, nelituje Casu ba finanenich obeti pro podporu hnuti odboje Je du gi a vridcem mistni odboeky S.A.O.T., je verbifem pro zmnoteni elenstva, kolektorem dart a plispevktit a konedne prosebnikem mezi jinonarodovci. Start poctivec Domorad nemel snadnY ride tivota, tetka prate provazela ho od detskYch skoro let.

Do Ameriky pfijel s mnoha vysokymi plany a novYmi nadejemi. Prodelal vgechny strasti a slasti jako jini, farmakil s jeho dobrou drutkou tivota, dodelal se vYsledkri. PH stale praci a starostech nemel Casu ni trpelivosti zvladnout dobte anglidinu aC obstojne se dorozumi. A tento jinak skromnY bratr ma "nerva" obchazet -obehodniky v Bay City a jeho anglidinou tadat pfispevky pro Ceskou akci! Doznal dobrYch ba neuveis itelnYch vYsledkri, skolektoval s panem K. Nemcem hromadku desitek dolarcri. Neni to pfiklad pfimo zaratejici — uvagme-li — kolik dalo by se od jinonarodovcri ziskati napodobenim zprisobu Franti gka Domorada? best a nejvy ggi uznani pfedsedovi odboCky Blessing Ket jini na jinYch mistech by v podobne praci nisledovali. Nebylo by to nit ponitujiciho, nemistneho. Na Finy sebrala Amerika dva miliony dolartit, pro Norvetsko se prave upisuje a sbira, prof nepotadat Ameridany o napomoc na fond hnuti, jeho diem je stfeteni principii demokracie, obnova statu, slynoucim pied jeho znidenim, co jedine demokracie ye stfedni Evrope. — Bratr Jos. Bartog nelituje rinavy z delg ich cest na podniky tadove, at' Houston, Corpus Christi — "byt' testa daleka, to Sokolika neleka", osvedeeny pismak, zasloutilY spolkovY pracovnik ma neutuchajici zajem o S.P.J.S.T. jak tivot spoleeenskY. Teg ime se, to nam o svem putovani nee° napige.

Pamatee Bedficha Smetany. Na den 12. kvetna ptipadlo vYrodi smrti stvotitele moderni Ceske hudby, genialniho umelce Bedficha Smetany. Smetana jest prvnim deskYm umelcem vubee. Jeho umeni jest ryze Ceske a pti tom vyhovuje nejpiisnej gim potadavkiim umeleckYm. Narodil se 2. biezna roku 1824 v Litomy gli a jit ✓ &Min mladi propukla v nem vloha hudebni, take gestilety jit koncertoval ye svem rodnem meste. Jeho celY tivot je fetezem utrpeni, smutny vg ech eeskYch umelcri stihl i jeho. Musel do ciziny — do Goeteborku ye 8vedsku.

"Jest to smutne, ze jsem nucen vzdalen od sve vlasti, jiz tak vroucne miluji a kde bych tak rad NI, vyhledavati svoje tivobyti v cizine." A piece vYhodne misto opustil a vratil se do sve "krasne, jedine, milovane vlasti." Vella prate nan dekala. Netli dal narodu sva, vlastni dila, bylo nutno ho pfipravit a timto vYchovnYm smerem bral se Smetana po celY svrij tivot. Baku 1866 mel operni premieru "Branibofi v chach", s velkYm nad genim pfijatou. Brzo nasledovala komicka zpevohra "Prodana nevesta", jet razem postavila Smetanu mezi svetoye skladatele. Pied valkou hrala se po celem svete a v roku 1909 skvele zvitezila v New Yorku, jak jednosvorne hlasaly v gechny Casopisy.

S prvnim provedenim teto opery v Americe spojeno jest nerozludne jmeno Ceske slavne umelkyne Emmy Destinove. Po "Prodane neveste" vznikla vatna, historicka zpevohra "Dalibor", jit poeal prudkY boj proti Smetanovi, ale on kraeel neohrotene za svYm idealem a roku 1872 podal narodu velkolepou slavnostni zpevohru "Libug i". Posledni etyfi opery jsou komicke, uhlazenYm humorem 0,410 "D ye vdnvy",

Strana 13.

"Hubidka" s pfekrasnou znarodnelou pisni "Letela belounka holubidka", nejcennej gi z jeho komickYch oper "Tajemnstvi" a komicko-romanticka "Certova stena". Pied komponovanim "Hubieky" stihlo Smetanu stra gne nett& sti, jake mute hudebnika stihnouti — ohluchI. ✓ to dobe napsal Best richvatnYch symfonickYch basni pod titulem "Ma vlast", jet obsahuje: Vygehrad, Vltavu, z eeskYch luhri a hail'', 8arku, Tabor a Blanik. Svitj pohnutY tivot vyv darokrasnem smyecovem kvartettu "Z meho tivota". •Stvani nepfatel a ne gtesti hluchoty hlodalo ducha Smetanova, az v gilenstvi, v nemt neg t'astnY mistr 12. kvetna roku 1884 zeinkel.

Redakeni stleleni. Doba pfedsjezdova, vyvolala neoby6ejnY zajem o az dosud na:si ve vefejnosti podanYch navrzich na opravu stanov a povzbudila, detne bratry ku psani csobnich nahledri. Pozorujete rozmnotene stranky dojiste s patkienYm zajmem. Sledujete rriz• no nahledy jednotlivYch elentit resp. celYch kadit, smefujicich k dal gimu zlepgeni hlavniho vedeni, ukladani fondri, obhospodakovani farem vlastnenych Jednotau, idevy starYm dlentun, zavedeni nemocenske podpory a pod.

Spontanni ridast elenstva o zastoje nageho Bratrstva jest pote gitelna, nebot' dosvedeuje zajem o dalgi zlepgeni dila na gich zakladatelti. Nic na svete neni dokanale, v ge vytaduje opravy, doplriky, zlep geni a novoty — jak duch 'Casu veli. Rozmnotena iteast dopisovatelii vynesla posledni doby i eastedne neptijemnosti: cteni pisatele zapominaji na zprisob vydava,ni organu, jejt jsme v minulosti nekolikrate vysfetlili a znovu opakujeme. 2acina deska tiskarna v Texasu neni vybavena "rotadkou" t. j. lisem, kterY tiskne mnoho stranek najednou. ObydejnY tiskatskY lis tiskne 6-8 stranek a protote na g organ jich ma 24 — musime tisknout tkikrate ne2 jednotlive Cislo je Upine. Proto prvni east tiskne se v sobotu, dru• v pondeli — pro tketi Cast zbYva 8 stranek, z nicht po vyjmuti strany titulni, redakdni a oznamkove, zristavaji pro dopisy toliko stranky Ctyri. Zde jsme u kamene rirazu. 6etni dopisovatele si nedovedou predstaviti, prof jsme jim neuverejnili dopis odeslanY v nedeli Ci v pondeli, kdy organ ma 24 stranek a dopis stihl redakci v pondeli neb v itterY rano. Odpoved' po hofej gim vysvetleni je jednoducha: dye tietiny stranek disla jsou v pondeli otigteny, na zbYvajici otyki stranky nelze zatadit deldopisy dogle v pondeli. Kdybychom melt rotadku, dala by se nektera stranka vyjmout a nahradit sazbou nejposlednejk a je gte tehdy nebylo by motno zakadit v ge, nYbrt jen tolik, kolik sazedi psi. 8 hodinove praci dovedou behem pondelka a nterY dopoledne vysazet.

Katcle povolani ma sve stinne stranky, rikol pokadatele organu taktet. Jsou dobre duge, ktere pro neznalost fakt s vydavanim organu dovedou vzplanout a "ptijaiti" si redaktora za, to, ie jim neuverejnil odeslanY dopis. Toto red. sdeleni snad pkinese aadouci pochopeni pfiein "neuvetejneni" dopisti jako odvrati gabloncvite omlouvani "nasledkem nedostatku mista nemohli jsme zatadit do gle dopisy atd".

Listarna redakce. — Popularni pismak a osvedeenY spolkovY pracovnik br. John Gajevsky poslal redakci pohlednici z Oklahoma City s nasledujicim sdelenim: "Milt' priteli — pkijmi srdedny pozdrav, jsem zde na klinice s mojim zaduchem. Nav gtivil jsem pana Rabg tejnka (dlouholetY dopisovatel Svornosti, start kozak a uptimnY vlastenec), vzkazoval pozdrav Tobe a br. Aug. J. Morrisovi, avg ak nevim, zdali na ceste dornit ve West zastavim. Rad bych nedim pkispel do pledsjezdovYch %tvah, avgak nemohu myglenky na nit kloudneho soustfedit". — Nevedeli jsme o pobytu br. Gajevskeho v Oklahoma City a listek nas skutedne pfekvapil. Pfejeme dlouholetemu dobremu pkiteli a spolubratru pozdraveni Upine i trvale.

Nejhrif se vede narodu, kdy misto pracovnikri vrateji do sebe na katdem rohu (anebo v kavarne a hospode) ustarani mudednici nebo 5Pagtele, zatim co prate stoji. Lidove Noviny.

VESTNiK

Strana 14.

Pa ,'al a eilovek.

Sophie Wilds IKA-LI babieka, Ze bude pr get, protok ji loupe v kloubech, a ptipoeita-li otec mrzutou naladu nahlemu stoupnuti teploty, usmejeme se my skeptikove shovivave. Rekneme, ze to je hloupa povera ate svadet vinu na podasi je jen pohodlnY zpiisob omlouvani vlastnich chyb.

Mnoho toho, co takto slyMme, je site opravdu pouha povera, ale v jinYch ptipadech bylo vedecky zjiSteno ,mnoho pravidy. PtedevAim o podasi. Pod,asi ma v naZem 'Zivote mnohem dtidelitejk ulohu, net si mnoho lidi uvedomuj e.

Vezmeme si na pkiklad slunedni skvrny. Bas od easu se stavaji hlavnim ptedmetem hovoru. Sluneenim skyrnam se ptieita na ptiklad irbytek sralek v nekterYch krajich, nadbytek ✓ jinYch. Sluneeni skvrny jsou site od nas tak dalekc, to nikdo nemtZe vyvratit to, co 0 nich iekneme, ale ureite klimaticke pomery existuji jen za slunee. skvrn. Severni zate jsou nejjasnejSi, kdy2 "se pies slunedni povrch nou tyto vichtice". Elektricky nabite eastedky vstupuji do naSeho ovzdug, jet reaguje na zyYSenou teplotou nassavanim velkeho mnastvi mokske vody, jiz ptemetruje nejprve v mraky, pak v de g'. Tyto dege ochlazuji vzduch. i na rust rostlin.

Sluneeni skvrny maji Z let na kmenech je videti, to rust je nejvetZi ✓ dobe maxima sluneenich skvrn. V to dobe se take vyskytuje vice koZiSinatYch zvitat. Aspori to je logickY zaver. OvSem, kdo chce ptieitat slunednim skyrnam pohyb cen pSenice, Zita a baviny, je daleko od pravdy.

Uvedu nekolik zajimavYch pokust, ktere prcvedl znamY meteorolog Ellsworth Huntington. Tento badatel chtel zjistit, je-li nejakY vztah mezi lidskYm osudem a podasim.

At' Zijete na jihu nebo na severu, studujete na akademii ve West Pointu nebo v Dansku, vase reakce na podnebi je vklycky stejna. VaS'e telesne zdravi nebo vaha jde ruku v ruce — nahoru nebo dolt — s duSevni dilosti a vYkonnosti v praci. Oboji stoupd na jaie a na zaeltku seta, Wiese, v Ike a na zadatku podzimu, a stoupd znovu, a to jests vY ge, v listopadu. 0boji dosahuje nejniZAlho bodu v lednu a e'ervenci. VSichni, jak se zda, se citime nejlepe v prostiednich rodnich dobach, nejlitte v krajnich.

Optimalni teplota pro telesnou vYkonnost je kolem dvaceti st. C, pro dugevni 5 at 8 st. C. Jakmile stoupne nad dvacet nebo klesne pod pet, klesa pracovni vYkonnost, jak zjistil Huntington v tovarnach. Lidstvu se deli nejlepe za teplot, ktere se pohybuji kolem 15 st. v kolem 5 st. v zime. LondYn je po teto strance idealni mesto. Take San Francisco ma priznivou prtmernou teplotu, aakoliv ne ut idealni podnebi.

Baste zmeny v podasi delaji rozdil mezi pod-

nikavYm a liknavym narodem. Huntington phstalYm zmenam poaasi vysokou inteligenci Island'ant, jejicha vlastnosti a civilisace jsou vySSilio kadu nea civilisace, kterou nachazime v chladnem domovu Inkir v Peru, kde je poeasi stalejSi. Silna vlhirost, kterou my Americana trpime tair east° za horkeho -poeasi, z nas doslossaje sul. DYchame-li volne, spotfebujeme brzy vSechnu sul v tele. Vynikajici lekat mi kdo trpi v late parnem, udela nejlepe, kdyZ do vody 131'16, trochu soli.

V rime je tomu prave naopak. Nemame doAatek vlhka. VysYchame. A k tomu ptidava-

me sami oslabujici teinky sucha tim, ze ptetapime sve domky.

Jdeme-li do vysokYch hor, podnebi zpusobi pronikave zmeny v na gem tele. Poeet dervenYch krvinek stoupne. To znamend, ze se zvySuje naS,"e energie. A toto z yYSeni se udrZuje nejakou dobu po navratu do roviny.

Nepottebujeme ani vedce nebo statistika, abychom poznali moc poaasi nad nami v lets.

Stoupne-li rtut' v teploraeru a vlhkost, shledavame, to se mnohem tits ovladame a stejne teZko se nutime do prace. Se stoupnutim teploty a vlhkosti stoupa podet sebevrakl, jak bylo zjigeno sledovanim ptipadt za dobu PCti let.

Lombroso, slavnS7 italskS7 kriminolcg, tvrdi, to teplota zpilsobuje, ze latentni zloCinci se stavaji zjevnS7mi. NemtZeme site vychovat ze vgech naSich zloeinctit uSlechtile povahy, ale nemohli bychom je zmirnit tim, to v trestnicich zavedeme umele ovzduk?

Pokrok kaZde rasy, p3nevadZ zdvisi na jejim zdravi a na duSevni energii, je ureovan v zaklade podnebnYmi pomery, v kterS7ch aije.

Na podnebi zavisi velkou merou vSter potravy, jiZ se Zivime, odevu, jimi2 se Satime, a surovin, s kterymi pracujeme.

Jeden Francouz, vrativ se dome ze severovYchodni easti SpojenYch state, tekl, to nemame podnebi, nYbrZ jen vzorky podnebi. Tato promenlivost nepochybne vysvetluje mnoho nag ch ryst, zvykU, nas zprisob Zivota a netnavnou praci pro pokrok.

ZKUMNOST VCEL1110 RODU. PodivuhodnY je tad, ktery vladne ve vdelstvu.

Urduje jej duck ulu a je to pud, tisiciletou zkuZenosti vrozeny veelam. Nebot' vdely jsou starg net elovek, byly o mnoho tisicileti chive net on na svete. Padesat tisic \reel je tteba v Ulu, ale jen jedna matka a v lets take nekolik set trubet, to jest vdelich mutt. Kralovna se iikalo dtiy e vdeli matce, ale je to nespravne pojmenova,ni, nebot' ona nevladne, vladne pudove cele vdeli spoledenstvi. Matka, poslu gna sveho pudu, klade netnavne do prazdnYch bun& plastu vajidka, ale nestara se ja o vflivu a vYchovu vylihlYch dervikii a larev, to delaji pak samy veely a to mlade vdely, net se stanou letavkami, shanejicimi sladkY nektar, pyl, vodu a tmel v ptirode. reely-delnice take reguluji postup a mnoastvi kladeni vajidek matce, zejmena omezuji kladeni, je-li nedostatek sntSly ci maji-li pudovou obavu z nedostatku krmiva; tehdy dokonce vykusuji a vyhazuji u Ulu veeli larvy: zda se jim vhodnej g zahubit nevedome larvy, net je nedogvit, nebo vydat smrti hladem vylihle veelky. Matka klade vajieka. Jak se stala matkou? Mlada matieka, vybehla, ze sve buriky, je neoplozena; do devateho dne vyletne tato panna za pkihodneho podasi z Ulu na snubni vylet, nasledovana nekolika stovkami Zenicht-trubct. Leti vysoko, nejzdatnejZi trubec ji dostihne a pomiluje ji tak horoucne, to pii tom zahyne, zatim co matieka se vraci zpet do Ulu. Toto jedine pomilovani stadi ji na celY nekolikalety — nevyjde jiZ z Ulu, vyjimaje pozdeji s rojem pii rojeni. Jednou v Zivote stateene vyletne na svetlo a k slunci, aby pak zilstala jako plachY Zivoeich trvale v temnote Ulu at do sve ptirozene nebo nasilne smrti. Ruch od rana do vedera je v file, netnavnY ruch a pro kakleho je tu prace. Jeho prace! Kdo ureuje, kdo rozdeluje tuto praci? Padesat tisic pracovnic je tu — je opravdu potieba organisace, aby se vSechno konalo soueasne a v dostateene mite: kladeni vajleek, krmeni a o gettovani eervikft, ptinaSeni nektaru, pylu, vody, tmelu, zpracovani a ukladani medu, stavba a oprava plastri, eisteni a straini sluZba v Ale a na desne. Netnavna pracovni horlivost, vedend netchylnym pudem, ptizpilsobujicim se pomerirm a je take piedvidajici, vytvati tu onen podivuhodnY plynulY rytmus obetave svedomite prace vSech pro celek, pro zabezpeeeni a blaho deledi v budoucnosti.

Ve stfedu, dne 15. kvetna 1940.

Rad Vernost, 610o 51., Effinger, Texas.

Cteni bratti, sestry a fSechno etenatstvo!

Spolkove zalegtosti nemam Zadne, ale vezmu si des napleskat nekolik Mat pro dtenatstvo.

Zaeina, bSrti trochu sucho. Mnoho rolnikil a zvlaSte ti, kteti se zabYvaji pestovanim rajskYch jablieek, trpi timto nedostatkem vlahy.

Nejdfive to neodekavana zima a nyni zase sucho, ale vzdor tomu tomaty jsou dosud v peknem stavu.

Kdy2 tak vzpominam na ty tomaty, chci pomenout, to u nas se chystame na velkou sla y -nost.Budemlav oYrenitmatovou slavnost dne 26. kvetna t. r. VS'echny bratry a sestry, i to velke mnastvi etenatstva srdeene zveme, aby se k nam pkijeli podivat. UjiWujeme vas, to se zde vesele pobavite a naleznete zde mnoho s yYch znamYch a ptatel, ktere jste davno nevideli. Obydejne mivame u nas tisice lidi a letos doslYchame, to budeme miti o mnoho vice. Kapely budeme zde mit nejmene etyti anebo pet. K pobaveni budeme mit base ball, donkey soft ball, rodeo, karnival a mnoho jineho. Zaslal jsem jeden ten letak bratru stafiekovi BartoM a tak doufam, to ho zde uvidime. Jsem jist, to mu zde nebude smutno, ponevad2 budeme mit velkou zasobu tech makovnikit a trnko,eti. A kdy2 by hledal masa, najde zasobu dobreho barbecue, kutatka, veptove i hovezi. Zveme statiela Barto§e a vAechny jeho mnohe ptatele. S bratrskYm pozdravem, D. A. Juren.

Dallas, Texas.

Srdeene dekujeme vS'em za navStevu, kterou nas poctili pfi 301ete °slave tadu Cis. 84., ktera se dobte vydatila, a doufame, to se citili jako doma, co2 dokazuje nekterYch pfani, to by jsme mohli dasteji nee° podobneho pota,dat. Na spoleenY obed byly sestry dobie pfipravene, neb tech jidel a sladkosti bylo pine stoly, za co2 jim VSem dekujem; zvla,§t' dekujem tem rodinam co nejsou eleni fa.du a jejich2 2eny tea do kuchyne ptispely. VaZime si vaSi ptizne.

0 4. hod. br . ptedseda uvital hosty, pfeeet1 jmena zakladajicich ceenu, vzpomel zeinfelS7ch a pamatku jejich uctil po ystanim. Nato br.

Drobil ptednes1 dinnost tadovou po ten celY. eas. Br. Joe Bartek od tadu C. 92. gratuluje du a pfeje zdar v dani jeho praci. Br. F. Steiner ye sve fedi yyzYva k dalg praci a vzrustu nag cele Jednoty. Mali umelci Francis Vita, R. Marek a R. DuSek zahrali kaklY pane na Posledni dva, R. Marek a R. DuSek, zazpivali "Listeeku dubovY", pri doprovodu sl. H. OndruSkove. PeveckY krouZek obohatil program nekolika eisly. Dale, etyry americke sledny, jejichl jmena neznam, zahraly nekolik na harmoniky, pod fizenim ses. Fr. Nestrojil ml. Bratti a synove Jana Du gka ku konci programu zahrali na piane a zazpivali anglicky. VSichni tdinkujici byli odmeneni boutlivYmi potlesky. Maid Katetina HoupY byla zklamana, to nemohla ptednest selovY vYstup na housle, co ji jeji otec naueil, protole onemocnela.

Vgem udinkujicim srdeene diky. Ta mlada generate je ye vetAim poetu, jak jsem vgady pozoroval, jen ty spolkove schtze by meli vic navg tevovat a ulevit trochu tern staf gm a ja doufam, to se tak Jednou stane.

V nedeli dne 19. t. m. bude schtze tadu ye 3:30 hod. odpol. a veder taneeni zabava pH V. Kartous. hudbe Jerry HoupYho. Komunismus ma teZkou praci s vyhanenim zahradkatskeho pudu a pudu vlastnickeho, kterY s nim jde ruku v ruce, z hlav soudruhir.

Pravda, organ komunisticke strany si steZuje, ze mnoho najemnikt na kooperativnich statcich venuje piilis mnoho pozornosti zelenine a sy Ym malYrn zahradkam a zanedbava kolektivni pole. Nekteti pry se dokonce snag rozZititi sve pozemky. Jini si chteji drZet d y e kravy, adkcliv podle zakona maji jedna at moc. Jak videt, systemy se meni, ale elovek, kterY si chce sazet svou vlastni zeleninu a olettovat sve vlastni kvetiny, bude na svete, at Marx, Lenin a Stalin budou davno zapornenuti, — New York Times,

Ve sttedu, dne 15. kvetna 1940.

DEVCE, HERE MELO ODVAHU ROMAN "irate se, Maniac), chodit jako panieka!"

Ve1kS7 triumf ozval se v Majeine srdci, cela se promenila, zazatila, prochvelo ji teplo silne page, stiskla trochu prsty, ktere byly ptehozeny pies jeji ruku a pak rekla tige.

"Nebudeme se vodit po korse, nemusi to v gichni lide Seat."

Kurc by ji byl nejradeji rozdrtil v naruei.

Sluka gel po druhe strane namesti, vyhYbal se korsu, aby Majku nepotkal. Slibil mamince, ae si vezme Pavlu, rekl o ni ut a nechtel zbytedne choditi Majce na Proto piece neminul den, aby ye chvili, kdy chodila s Kurcem, nepteSel namesti, aby ji zdaleka spatiil. Usmal se ironicky a v2dycky si opakoval: "Rychle se potegila."

Ted' ji zahledl zavegenu a sevtel rty.

"Bude pani fabrikantovou," zasydel a mel vztek, g e byl by s chuti nekoho uhodil. Vzpomnel, 2e Pavia s matkou piijde veder na daj a zasktipal zuby.

"Ja se na ten jeji rozplaelS7 nos nebudu moci podivat, prod ji matka stale zve? Kdyt se ji tak libi, at' se s ni bavi, ja u ni kvokat nebudu!"

Potkal ueitele Slavieka a smluvil s nim, se ptljdou veCer na marya g. Mel chut' nekomu ubli2it.

Vedel, 2e to bude zlobit matku, 2e to zaboli Pavlu a dopali pani tidici a mel z toho radost. Zahned "Mami, dejte mi vedeti, ptijdu na maryag!"

"Dnes? V2dyt' piece piijde Pavlinka s pani kidici."

"Prase proto, ja ji jegte u2iju do omrzeni. Vite, mami, nechcete-li, abych ji nechal, tak ji moc nezvete; ja tohle vysedavani doma nemain rad."

"Jirko, co ieknou? Nemfrk g piece odejit, jdou sem k Will tobe!"

"Jd jsem je nezval; teknete tieba, se jste mi netekla, ge piijdou a 2e jsem si umluvil schazku s kamarady. Zkratka teknete co chcete, mne je to jedno."

"Co2 kdy2 se urazi?"

"Tak se urazi, ja si nohu za krk. nedam."

Maminka jen vzdychla; takhle Jirka jegte nikdy neukazal, jak je mu Pavia protivna.

"Prodpak se mu nelibi, je to takova dobra, uptimna holka, rada ho ma, pomygleni by mu udelala, a on se otkasa, kdy si na ni vzpomene; nevim, jak to dopadne."

"Dejte mi, mami, jist, abych byl pryd nee, piijdou." — "Chtela jsem, al piijdou, usma2it tizky, nevim, co bych ti ted' dala."

"Tak si koupim parky v hospode; kdybych zustal doma, nedovedl bych se ptemoci. Snad se to ye mne zas usadi, dnes mne nenut'te."

"I ja, to IA nejak vymluvim!" tekla matka a divala se za synem, jak odchazel se sklonenou hlavou, ani se ohlednul.

VIII. Kdy2 Kurc ptigel dome, byl rozjaken a gt'asten, jako nikdy v 2ivote. Pfechazel po sve pracovne a zapaloval cigaretu jednu od druhe. Nemohl se odhodlati jiti do kiubu, kde na neho &kali ptatele.

Vedel, 2e by si jej dobirali, 'ae by se ho ptali, kdy si Majku vezme, '2e by jejich slova znesvetila pourer k ni a ottasla snad jeho ptedsevzetim okniti se s ni.

"Majka bude ma," radoval se. "Moje maid panenka bude jen moje." Usedl a psal ji to, co ji na korse neiekl, psal ji, 2e ji ma blouznive rad a 2e se te gi, az bude jeho 2enou.

"Nebudu se ji zdat starSrm?" zaobaval se, "v2dyt' ona mi je gte netekla, 2e si mne vezme.

Ale kdybych se ji nelibil, nechodla by se mnou zavegend. Bude lepai, kdy si s ni promluvim, abych se neblamoval."

Radost trochu povolila, zadal se strachovat, aby jej Majka neodmitla. NeodolatelnST dobyva-

VESTNiK tel 2enskS7ch srdci se tkas1 strachem, 2e jej odmitne prostieke, naivni deveatko bez spoleeenskeho postaveni, bez jmeni — a piece tak 26,douci.

"MCI jsem se ji uz dnes zeptat. Prod jsem to neudelal? Ale koneene, f2dyt' ona musela rozumet, co myslim; podivala se na me tak pane.

Co jineho by znamenala jeji poznamka, 2e to nemusi kahly vedet, net' k mne ma raft."

Stanul pied zrcadlem a dival se na svoji peelive vyholenou tvat s eernYm knirkem, kterY byl protkanY nekolika gedYmi vlakny.

"Sakra, v2dyt' ja u2 gedivYm; jestli pak si toho nevgimla?"

Prodisl vlasy, ktere na temene trochu protidly, naeechral je htebenem a nattel kolinskou vodou. Pak shodil kabat a vzal dinky.

"Musim cvidit, abych neztloustl a nevypadal vedle ni jako opelichanY. 8koda, 2e nemam letos na tennisu 2adnou potadnou partnerku, to je sport, ph nern2 Clovek mladne. Ale v2dyt' by :nehla chodit Majka?" napadlo jej.

TennisovY ldub byl spolednosti prisne ohraniCenou stavovskYm prehradami. Byla tam shromaZdena malomestska elita a o prijeti kakleho noveho elena bylo mezi starYmi eleny prisne rokovano, aby se tam nedostal nekdo, kdo by tolio nebyl hoden. Tovarnik Kurc byl nejveteim niecendeem kiubu, jeho domovnik upravoval hiaSte a na jeho zarizeni zaplatil celou tretinu.

Proto nikomu nenapadlo, postaviti se pred jeti jeho nevesty. Ze Majka prijetim do kiubu postoupila na spoledenskem Zebrieku a radovaiemno. la se z toho, bylo Kurcovi velmi "lioupim Zabe raketu, to nejlepei, kterou moZno dostat a budu s ni trenovat, aby yeecky preddiia. Direktorka praskne, ae nebude at. moci brat prim a rikat, ae nebYti ji, nemel by klub koho poslat na zavody. Pani radova take nebude nadeend, ale bude Mat protektorku a bude chtit Majku zaudovat. Musi si 2aba poridit hezke eatky, aby panioky dopalila. Budou vedle ni veecky vypadat jako vyslouhlci. Kdy2 ji to dobre pujde, pojedeme pti gti rok na zavody; to by byla zavodnice! A2 si ji vezmu, naudim ji jezdit na koni, je jako stvotena pro ten sport." Ptedstavil si Majku sedici na koni a stare, rytina, na ni2 byla zobrazena anglicka, lady na belougi, vybavila se mu v pameti. "Tak by asi vypadala Majka, usmevava, a ph tom nev gimava k tem, kteti ji nebyli ptijemni, zdvotile odmetend a piece libezna, a obdivovand. Kde se v to 2abe vzala ta grandesa? — Jeji matka je piece jen delnice a devee ma vzhled a chovani velke damy. Nagla-li pak by se druha divka ve meste, k n12 bych si byl za nekolik mesica znamosti nedovolil ani to nejmengi dilvernosti, krome te, 2e jsem ji zave genirri chtel dat najevo, 2e si ji chci vzit KaMou bych se byl pokusil dobYt a kdyby delala drahoty — look, jinYch dost! — A tohle 2a.be jsem jegte neobejmul a snad neobejmu, dokud nebude mou knou."

Usedl do klubovky, nalil si whisky a uva2oval, jak se zatidi, az si Majku vezme.

"Ale, co bude s jeji matkou?" napadlo mu najednou. "Tu si do domacnosti rozhodne nevezmu, pfekakla by mi, a aby chodila do tovarny dale, to take nebude mo2no. Tohle bude nephi emna, zalelitost."

Kurcovi napadlo to, na co Kalvinka u g east() myslela. Citila, se jeji hezka dcerka neuvazne v malYch pomerech a nechtela ji cestu vzhfiru znesnadnit. Byla praktickou Zenou, rekla si, Ze kdo si vezme chude devde, rozhodne nebude k ni chtet pribrat pike zestarlou matku.

"Majka by me mela rada u sebe, to vim, ale prekaIela bych jejimu muh. Jsem delnice, nedovedla bych se prizpasobit, abych delala paninu maminku a byly by mrzutosti. AZ se Majka vda, vratim se do vsi; tatinek mi vyhradil svetnieku a kousek pole, bratr to uZiva a pripisuje mi najem, mam to tam k dobru; a2 se tam vratim, budu toho tdivat. Jen at' leti muj skrivanek, ja se ji na kridla veeet nebudu," tikavala si, kdy premitala o osudu svd dcerky.

Z Majky se stala obratkou ruky mlada, dams'Tea onu prirozenou chytrost, ktera, dloveku povi, jak se chovat, aby nevypadal hloupe. Bylo ji take mnoho odpueteno vzhledem na jeji miadost, ale celkem neklopYtla ye spoleenosti, do niZ ji Kurc jako svoji nevestu oficielne zavedl, ani jednou. Byla ptivetiva, ale ne ptesladla, do-

Strana vedla kakemu Mei vlidne slovo, radovala se z pozornosti, kterou ji v gichni prokazovali a budila tim obdiv a sympatie.

"Dobte jste si to vybral," kikaly panicky. "Je rozkogna!"

"Mit fabriku a takovou ‘2enu, k tomu je potteba gtesti", kikali mu2i. "Pen& nehledate a to dite ma v gecko ostatni, co milk eloveka udinit gt'astnym."

Tovarnik Kurc po2adal Majku, aby ptestala chodit do kancelate, ale ona to rozhodne odmitla.

"Budu pottebovat v3Thavu. Vim, '2e si nemohu potidit nabytek, na to myth par tisic nestadi, ale pradlo a gaty si chci pofidit co mo2na, pane. Mamindin vYdelek staei na to, co pottebujeme, to co dostavam ja v kancelaki, stadi na vSibavu."

"Ja, ti dam, Majko, co pottebuje g," nabidl Kurc.

"Ne, dekuji, neptijmu od tebe ani halete a prosim, nenabizej mi nideho, bolelo by mne to."

Kurc pochopil diveinu pychu a imponovala mu.

Do bytu Kurcova priela Majka jen jednou, a to v prilvodu pani Vyginove, jeji rady, jak zatidit byt, si vy2adal.

Pani Vyginova byla s nimi take v obehode vybrati nabytek.

Kurcovi nebylo nic dost dobre, co melo Majku obklopovat. Jeji budoirek zarizoval s pozornosti ptimo pietni. Chtel ji jim pfekvapit. Ten budoirek mel byt svatebnim darem mlade gene a byl to dar skuteene kralovskY. Kurc ptestal byt mukin honicim se za pchtky, nejezdil ua s prateli do Prahy a nechodil do baru. Od to doby, co se s Majkou zasnoubil, nebyl nikde, kde by jej ona nesmela videt.

"U2i1 jsem uz dost, to co bylo, je pochovano, nerad bych, aby nine Majka musela jednou neco vyditat," rikal. Citil se povinen rid Majce, jak drive zl1, zadal o torn jedncu, CeTvenaje se jako Skolak.

"Majko, ja jsem mnohem stark ne Z ty, mnoho jsem uhval, to jsi asi slyeela, nebyl jsem horei nee, jsou ostatni, ale mel jsem penize, proto jsem si mohl yydrZovati milenky. Nechtel bych, abys se to dozvedela od cizich. Nebudee mi to jednou vyditat?"

"Ne, Tondo, nebudu. Mae-1i me poctive rad a nebudee-li me eidit, nebudu ti nic vyditat. bych se nedovedla smiht s Ulohou klamane deny, to bych se radeji vratila do kancelare."

"Co bych musel byt za blazna, abych to klamal. Myslia, Ze bych nagel nekde lepei a hezei 2enu nee, jsi ty?"

"Tak je dobte, nebudeme o tom u2 mluvit, je ph torn hloupe mne i tobe!"

"Majko, nezdam se ti start'?" zeptal se starostlive. "Ani ja bych se nesmitil s filohou klamaneho manZela. Jsi mou posledni laskou, musit byt hodna."

Majeiny oei se podivaly do jeho s onou prostou poctivosti, neznajici hrichu.

"Ne, Tondo, nikdy to nebudu klamat. Vim, 2e jsi hodnejei nee, veichni ostatni a ge se mnou jednde poctive."

"0 Silvestru se vezmeme a a2 budou zvony ohlaeovat novY rok, za.vedu si to k sobe, ano?"

"Ano," rekla Majka a jeji srdidko se rozklepalo uprimnou radosti, Ze se jeji snoubenec tolik teei na spclednY divot.

Majka se ye skutednosti sama prilis netetila, zmoudtela a jeji srdce ztichlo. Stesk, ze jeji prvni laska k Slukovi zhasla drive ne2 se rozhorela, dal jejimu smYeleni jinY surer. Vahla si nezietne Lasky Kurcovy, zdala se ji mnohem cennejei, neZ kratke zbohlovani Slukovo, kterY za trochu tisic vzal za vdek clevdetem, ktere se k nemu tak mai.° hodilo. Majka vycitila, se Pavia dovede byt jen Zenuekou slepiekou, obihajici kohoutka, vedela, Ze toto devde nebude moci dat temperamentnimu muzi to, co v manZelstvi to co potrebuje a citila, proto v koutku srdce zadostiudineni. Tuella, Ze bude Pavlu srovnavat s ni a Ze ta srovnani dopadnou v jeji prospech. Kdyby si byl Majky nikdo neveimal, byl by se Sluka se syYm osudem snadno smiril, byl by si namlouval, Ze chude deveatko nemohlo poditati s tim, ze si je vezme. Byla by zustala pro neho deveetem, s nim se bavime, ale ku kteremu nemame zavazkin protok path jin0

Strana 16. spole6enske tkide. Ted', kdyt byla zasnoubena s mutem, ktery byl bohatti a hazel. net on, citil zahanbeni a tehral na svuj osud. Ani doma s matkou nevychazel dobte, vinil ji, ze jej do zasnoubeni s Paviou nu ila. Mluvil o sve neveste s takovYm odporem, te ustarana matka nekolikrate navrrla, aby zasnoubeni zrutil. Talc° se odhodiala k tomu ntivrhu, pro ni bylo zasnoubeni zavazkern, kterY destny dlovek zrutiti nesmi. ji tedy, ze se nechce tenit. Standa piijde misto na studio ke draze nebo k poste a s Lidkou si Lit 11:,", jak pomffterne. Pensi mi zvYtill, nejak vyjdeme."

"Ted' ut je pozde, nebudu ze sebe delat tatrmana. Otonim se a budu delat fotra, hrat maryat a twit se na, dobre knedliky," tekl trpce a chodil s Paviou Device se ze schtizek s nim vracelo vtdy se sizami v odich. Nemeli si co tici. Pavia krome toho, te jej r. a rada, nemela o eern povidat a on nedovedl i ici a.ni to.

Sli podle sobs, on noeital, kdy ta schrizka bude u konce a ona ji protahovala, aby z neho vynutila vtelejti siovo. Kdyt ji doprovodil ptetlapovala chvili pted dvetmi, nebo zatla do zahrklky a spolykala vtecky slzy, ktere zaplavovaly jeji oci, aby se uklidnila a ptijala tvatnost tt'astne nevesty. Kdyby si byla potalovala mamince, to so k ni Sluka chova cize, vedela, matka by navrhla, aby se s nirn rozetla, ze ma dost penez, ze ;I tadnY nemusi delat drahoty.

Zminka o penezidh, kterYini ro.atka metila jeji cenu jako navdsty, ji vklycky bolela, byla by si ptala nemiti n.c. aby vedela, to jeji tenich si ji bete jen pro ni samou. Nemela Sluku vatnive redo, nebyla houroucich cite schopna, veecko bylo u ni .male, nepfesahujici normal, ale zvykla si na neho. Vedomi, to bude jeho tenou, prolnulo celou jeji bytosti, te se nemohla s ten nacieji rozloueiti. Citila sama, jak je nepatrod. krMla se -rated vlastni malosti a obavala se. to kdyby ptitel po Slukovi nekdo zase by to nebyla ona, ale jeji penize, ktere by byly Onvedern manteistvi. Byla typem teny, ktere nejsou nikdy neverny, o net se mut nemusi nikdy bat, ktere pini poctive vtecky povinnosti ntanelky, jsou vYborn3imi hospodynemi a matkami. ale u nicht neni vzruchu, ani sensaci, s Mvot pohodlnY, ale fadni.

Pasivni V o 2M. a vAudy; novinnost byla pro ni zakonern a zakan pavinnosti a v tomto nazirani bvlo 1,:ecka, co pasobilo na neklidnou povahu Slukovu tak odpudlive. Koupil ji prstYnek jak' si ptal.a a kterY ptijala s radosti, ktera, se proje ,..,, ,ay .la sizarni. Ptijal ten, ktery mu dala, se zdvoNlou lhostejnosti a sotva ptitel domu, sejmul c s pr to a polozil jej na still jako by jej tlaeil a heal si jej, jen kdyt eel s ni na schrizku. Za to kviteeek, kterY mu Majka dala pti jedne zkouke, kdyt s ni taneil, schovaval usuteff; 7 r.5.o:J:sni take a nemohl se odhodlati jej vyhediti. Z veseleho Sluky se stal neptijemny n:tlkalv ci men kamarady vyhodil z kopYtka, 3.11 • Al kart•, prohral velke sumy a skoro na to Cekal, aby mu to Pavia vyeetla, aby mel dtivod ji tic!, ze do s yYch veci si neda hovotiti.

Sluka pl'estal bYt k matce ia.skavy. Krasn.;‘77 ptatelskY porner povolil. Zda.lo se mu, te jeji peel plati S'testim sveho Zivota a zlobil se na ni.

VyhYba.1 se hovoru s ni, kdyt mu ptitla otevtit, neptal se te,:f, s veselj:rra fismevem hladoveho dlovela: "Tak co. plunk°, co jsi dues uvatila?" usedl ku stoic, 7>2,st:11,1 S11e., vzal noviny a jedl, ani2 vedel doslechl, ze tovarnik Kurc stanovil den svatby na Silvestro, a vycitil jeho myzaelti v naruei mlade glenku. ze chee vztek. Set z kancelate 2eny, ponadl jel rovnou do hastince, pit pivo, aby se opil, aby tu tupou a piece tak ztlravou nedim bolest a kdy:t dorna opilY a piece ne tak °mammy. sty pftstal trivet, neulehl, ale ptechazel pokoje m, kep aje do nabytku. DruhSr den neeel kaac,, olne a dospaval, co v noci zanedbal. Pylo to no prve v jeho Evote, kdy zanedbal shoji povinflost. Kdyt vystfizlivel, hledal, Cim si ulavi: a zatinaje zuby usedl, aby napsal Pavle. to s .;?, vtszmou pted vanocemi. Chtel Majce 1.1.&-,qat b.clest. chtel ji ptedejiti, pfal si, aby byl pro ni ztracen a aby z jeil svathy ona oputtena. Rortrhal nansanY dopis, naplil

IltSTNiK na nej a hodil jej do koee a zase halal po pokoji, hledaje Ceho by se zachytil.

"NapIti ji. Mela-li me opravdu rada, rozejde se s tim panakem a kdyt ne, vezmu si Pavlu."

Chtel Majce napsat dopis, kterS7 by nebyl pokornSr a prosebnY, chtel zachovati linii, kterou chranil eel* tivot a nemohl nalezti ton, kterSr by zatajil jeho zoufalstvi a piece povedel, jak po ni toll& "Sleeno Majkol fte kl jsem Vam jednou, te mnohY se nemute otenit tak, jak by chtel. Vzpomente, co jste mi tehda odpovedela! Myslim, te by nebylo moudre, aby to byla posledni slova, ktera, jsme vymenili. Napitte mi, kde bych Vas mohl videt!"

To byl posledni z dopisu, kterY napsal, kdyt jich pted tim nekolik rortrhal. Den, kdy eekal odpoved', byl dlouhY jako mote. Veeer ji listonot ptinesl. Kdyt Sluka, ttesa se jako osika, rortrhl obalku, vypadi z ni jeho dopis neotevtenY. Vedle neho byl listek, psanY ttaslavYm pismem rozzuteneho dloveka.

"Promirite, ze jsem dopis neotevtela! Bojim se, te to, co mi pieete, by bolelo mne a te to, co bych odpovedela, by bolelo Vas. Nechtela bych Vam ublitit a bojim se, abyste neublizil Vy mne, abych pak na Vas musela vzpominat jinak, net jako na zakmit svetla, kterY ozatil mou tivotni pout'.

Majka Kalvinova."

Rortrhal oba dopisy a pak napsal Pavle, aby stanovila den, kdy se vezmou. Prosil ji, aby upustila od okazaleho cirkevnlho sriatku, na nejt by se ptielo podivat celE,& mesteeko, aby svolila ku sriatku obeanskemu, bez parady a pompy.

Pavlina matka se teeila, jak dceru ku sriatku vystroji, jak slavnou ji udela svatbu. Chtela to sve nepatrne deveatko videt jednou obdivo yane, chtela, aby ji zavideli. Pfani Slukovo ji ptimo uratelo, ale Pavia se smltila se vSim a byla rada, te bude konec tomu napeti, tern sentkam, ktere byly trapenim a te mantelstvi vyroma, nedostatek vzajemneho neporozumeni.

Rozhodla, aby se sriatek konal pted koncem adventu a dala se do ptiprav s phi a s nedoekavosti.

Sluka ztichl, jako by stanovenim terminu sriatku jeho i Majaina bylo yeeeko vyrovnano.

Nezlobil se ut, nechodil do hospody, byl klidnS7 a dovedl dokonce nekdy udelati vtip a zasma,ti se jako to delaval dtive. Jeho matka byla tim poteeena, ale kdyt se jednou zminila, te je to takhle nejlepei, podival se na ni s vS7razem neskrSrvane zloby a odsekl: "Ano, maminko, pro vas je to takhle nejlepei, ale pfede mnou to mnoho nechvalte, motna, bych vas pfesvedeil o opaku."

Matka chtela new namitati, ale syn vyeel beze slova do vedlejelho pokoje a zavtel za sebou dvete. Chtel tim naznaeit, ze o svem sriatku mluvit nechce.

Maminka mu bez jeho vedomi dopinila pradlo a kdyt ut chybelo jen nekolik dnii do sriatku, upozornila jej, te si mush koupiti na svatbu novST Cerny oblek.

"Nic nebudu kupovat, ekoda penez, vIdyt' se piece pro ne netenim," teki trpce. "Kdyt se ji nebudu libit ye starSrch, at' si mne nebere."

"Proepak jsi, Jirko, tak zly, vklyt' ja, jsem chtela jen tvoje etesti, vtdyt' jsem te nenutila."

Jirka neodpoTedel, stal u okna a dival se ven.

Kaetanova alej se tahla k tece a spousta listi latela na zemi, nikdo je neodmetal. K tece ted' nikdo nechodil a alej byla opuetend. Pked pill rokem byla syte zelend, pina vane, bylo v ni slunce a tivot. Ted' vypadala jako hrob. Posledni stromy aleje mizely v •mlze, nebylo motno dohlednouti az na konec.

"Maminko, vidite tu alej?" tekl najednou Sluka mekce, jako by mu v hrdle ptekately slzy. "Takov' bude milj tivot, vykrodil jsem do ni a myslel jsem, ze prijdu zeleni a kolem te budou kvety a ono to vtecko opadlo. Ptede mnou je trochu holYch vetvi a cesta, jejihot konce nevidim."

Maminka se rozplakala, a Sluka po chvili vyg' el a zametil ku krejdimu.

"Bote, jak zhubl," pomyslila si matka, kdyt se za nim divala a srdce se ji zalilo bolesti.

"Nemela jsem se do toho plest, mela jsem dobri rimysl a tpatne to dopadlo. No, Cas mnoho zahoji, snad se Jirka tunoudti. Ja jsem se vdavala, z velke lasky a kdybych byla mohla za rok

Ve stiedu, due 15. kvetna 1940. zpatky, byla bych utekla. Kdyby se Bull smiloval, je to takovY hodnS7 hoch, bylo by ho tkoda, aby mel zmateny tivot."

Kdyt se Sluka tenil, preelo•celST den. Matky te mladYm pada etestl. Sluka se choval korektne, byl bled', hezky mu to slutelo. Pani tidici, kdyt snoubenci objitdeli, chtela k nim promluviti dlouhou tee, ptipravovala se na ni ut dlouho pted tim, ale Sluka, kdyt zadala, podival se na ni tak, ze se spletla; pan kidici ji vskodil do keel: "No, zkratka tekni, maminko, ze jim pkejeme, aby byli et'astni a je to!"

Sluka mu byl vdeeen; se svou matkou vyjednal pkedem, te jim potehna micky. Pavia plakala jako by tla na popravu, mela dervenST nos a uplakane oei. Drtela Sluku stale pod path, jako by se bala, te by ji mohl uteci. Jsou jsou za mimotadriSrch okolnosth smeeni. Paula byla jednou z nich a pan! Slukove, trnula, kdyt se na ni divala a skoro Jirku litovala.

Plied vanocemi byl dirigent banky Lizer pfeloten a Sluka postoupil na jeho misto. Jeho matka a tena se z toho nesmirne tail', on to ptijal jako cukratko, ktere osud udelil jeho existenci, churave chronickYm, nevyleditelnym katarem. Pavle koupil k Jetltku popelkovSi kotieek, matce a sestte kotiSinovS7 nakrenik; chtel je veecky odekodniti za, chlad, kterS7 oklem sebe eitil.

IX. "Sleeno Majko, pojd'te sem na chvilku!" zavolal jednOu rano doktor Vyein. "Chci yam neco Nei." Majka vstoupila do eefovy kancelalie a stanula nekolik krokil od jeho stolu.

"Dozvedel jsem se dnes v bance, te firma Laurender jest insolventni, pokud vim, ma, tam pan tovarnik Kurc velke pohledavky, oznamil bych mu to sam, ale nechci, aby upotorneni vygo ode mne. Pan tovarnik se to dozvi za nekolik dnu tak jako tak, ale tef firmy jest jeho pkitelem, snad by se dalo neco zachranit. Hled'te mu naznaeit, oe se jedna."

"Dekuji," tekla Majka a jeji tvat se trochu stahla. Pked nekolik dny si jeji tenich stetoval, te ztratil v poslednim mesici velke sumy u dvou firem, vypadal velmi ustarane. Majce ho bylo tehdy velmi lito a hledela jej tehdy ptivesti na jine mytelnky, a odvesti jeho pozornost od hospodatskS7c hotazek. Ted' musela ptijiti sama se zlou novinou. Bylo ji to neptijemne a skoro ji mrzelo, te ji tef na to upozornil. Kdyt opustila v poledne kancelat, zametila rovnou k tovarne.

Vybehla po schodech a zat'ukala na dvete tovarnikovy, pracovny.

Oteftel ji sluha a s poklonou pfehnane uctivou ji vedl dale.

Tovarnhk byl u obeda a kdyt mu sluha oznamil, kdo deka, v pracovne, ptibehl s ubrouskem v ruce, pozdravil Majku uctivYin rukulibam, aby pted sluhou naznaeil svuj respekt pted ni, pak vyhrkl nervosne: "Co te to napadlo, deveatko, prof jsi ptitla?

Jak jsi neopatrna, to se, broudku muj, nedela, mela jsi mi zatelefonovat! Nerad bych, aby mel nekdo duvod te pomlouvat."

Majka zdervenala az po kotinky vlasu. Mrzela ji ta vYtka, byla by s chuti tekla, ze tedy zas piijde, ale uvedomila si, te tef, ktery nikdy zbyteeneho slova nerekl, ji ulozil, aby svemu snoubenci oznamila vatnou zaletitost a pkemohla nelibost.

"Piljdu zas okamtite, sluha mute znstati vedle, aby nikdo nemohl nieeho kid," tekla podradene a pak vyhrkla, aby se co nejrychleji zbavila sveho poslani: "Firma Laurender jde do konkursu, vim to ze spolehliveho pramene. Mat pit tam pohledavky, hied' se krYt!" napliahla ruku, aby ji podala snoubenci na rozloueenou.

"Kdo ti to kekl?" vyhrkl Kurc sipave, nechopil jeji ruky, kterou k neniu naptahovala, "kdo ti to nemluvil?"

"Na tom nezaletI, jest to pravda, spolehni na to!"

Tvat Kurcova se stala popelave tedou; zestarl v tech nekolika vtetinach o tadu let. Dye kose vrasky se objevily na jeho tvatich a spojily se rYhami kolem Ust. "To neni pravda, byl to milj ptitel, to je jiste omyl, nebyl piece darebak."

(Pokradovani)

Strana 17.

VESTNIK

Ve stredu, dne 15. kvetna 1940.

Z CINNOSTI IIOUSTONSKE PO- nakladnim autu mnoho tech dart, prozatimne ulo,enYch v garaii naMOCNE AKCE. jeho domova a jsme mu proto diky Prosttednictvim naeeho eeskoslo- zavazany za jeho laskavost. Rovneg venskeho konsula v Houstonu a s jako pri kalde ptedchazejici zasilpomoci zdejeiho zastupce Velke Bri- ce daroval ze sveho obchodu pasky, tanie, podatilo se nem ziskati mi- kterYmi byly staZeny tti ohromne st° na anglicke lodi jedouci odtud bedny, tak aby vythtely dlouhou cestu hrubeho nakladani. Tentoptimo do Evropy. Ptedeele etyti silky byly na ptani eeskoslovenske krate byla poslana to nejvetAi Naradni Rady v Chicagu - adreso- silka, ktera svYm obsahem i vahou vany na pon-locnou akci 'Zen do No- pfedeila ony ptedene. Ty tti objemvehoYorku, kdeZ, se shromaNd'ova- no bedny vaally mezi 1504) al' 1800 ly dary od americkYch krajanti z liber a obsahovaly mnoho pottebcelYch SpojenYch Statti a odkudZ neho materialu pro zmirneni bidy t yly hromadne nalodo'vany crga- stradajicim a cpuStenYm bratrtm nisaci "American Friends of Cze- a sestram. • choslovakia". Posledni dobou sem Jak jsem ji2 v pkeddlem elanku bylo veal< sdeleno, ze tam neni moZ- oznamila, poslala sem pani Skupino ziskati lodniho prcstoru pro dalnova, z Rosebud d ye objemne kraji nebot' pry se nyni nalo- bice Satstva od tamnejtich krajad'uje veteinou valeCnY material. nek a pak v dopisu ptilonla doRekly jsme si, le by bylo stejne dateene jmena nasledujicich darpraktietejeim vypravovati dalei ct: mantels Louis Skalovi, pi. Emil bedny z houstonskeho ptistavu pti- Svobodova, pi. Sylvestr Otahalova, mo do Evropy a ze bychom tak ueettily mnoho penez na dopravnem pani Jannie Laniekova. sleena Lydo Noveho Yorku. K naei nesmirne dia Svobodova, pi. Anna Havelkaradosti se uskuteenil tento plan a nasledkem toho jsme se seely poetem deviti krajanek, v sini tadu "Pokrok Houstonu", abychom ponythly vybaviti zaslane sem dary eatstva, pradla a jinch pottebnYch veci, naeim ubohYm beZencilm,, dlielm ve spojeneckSich zemich.

va, pi. Chas. Eingelova, pi. Henry Skupinova, pi. J. D. Riliiekova z Buckholts a sleena Milada Svobodova, z Walsenburg, Colorado.

Pani Frank Zgarbova poslala dalsi ad krajanek z Taylor, o jeji2 poatovni dopravu se tentokrate postaral pan redaktor Stibofik z "NaAince". Tato obsahovala dary od krajanek: pi. Willie Leshikarova, (po druhe), pi. J. H. Leshikarove, pi.

Ed. Koriakikove a od pi. Evy Mogoney, Elgin, Texas. Krom peknYch veci ptilokno td 7 ruene upletenYch svetrt, ktere byly mistrne provedeny.

Pan Jos. Maresh, obch. kiditel "Natince" ziskal 100 liber 'Satstva mezi krajany v Granger a okoli.

PeknY rad venoval tamnefSi obchodnik p. F. J. Mikuleneak, kterY poslal 6 part nove obuvi a 5 part novYch mutiskYch kalhot. Seznam ostatnich dart je zde rovne2 celkoye zanden. — Velmi mile /lane ptekvapil vlasteneekY dopis krajana p.

John Kovaleika ze Shiner, kterY o-

slavil sve 70te narozeniny tim, ie nakoupil patiebnYch eti pro vojiny v eeskoslovenske armatle ye Francii a poslal tuto zasilku, valid 27 liber na ndA zdefg csl. konsulat. Jeho krasopisne psanSr dopis dYee laskou ku sySrm rodnYm bratkim a vzpomina v nem na ty strastne chvile, ktere sam jako vojin zaSlechetnY skutek krajana Kovaleika je nasleclovami hodnY je nemajetn3im a ze v jeho pokroeilem veku jeete pracuje jako delnik v shinerske elektrarne.

y

Osobne lads doma navetivili man2ele John Gajdovi z Yoakum, kteti dovezli nakladnim autem sbirku eatstva podniknutou tam obetavou krajankcu pani Gajdovou. Sama eila a to veimi peknou ptikrStyku (Quilt ), ktera, bude vydraena pti slavnosti 30ti leteho trvani tadu "Pokrok Houstonu", v mesici kvetnu. Krom toho na gila nekolik 'ZenskYch flanelovYch kdil a spoustu .ateeku a spodniho pradla pro de(Pokraeovani na str. 20.)

HLEDAME EDNATELE politickfr ch oz Arigek

Nae obetavy krajan p. Jan Bi1Si ochotne ptevez1 na svem novem

PRO VESTNIK A t ECHOSLOVAK ye yiech osadich.

Letos jest rok voleb. Ziskejte Politicks Oznameni ode V8ech kandidatil ve Vaaem okresu a precinktu.

Zaplatime komi gne za ziskani techto. Udelate dobrou slabu Valemu kandidatu, kdy2 odporueite Vestnik a eechoslovak k k oznamovani jeho kandidatury.

Cent' Polirck ► ch Oznimeni alo,:,5„-•05pnta

Statni urad Okresni Okresni komisai Precinktni urad

VERA FERBASOVA v novem eeskem filmu

"ULIN10E" Hudebni veselohra, ve ktere einkuji nejoblibenejei filmovi herd.: Vera Ferbasova, R. Slemrova., J. Dohnal, J. Kohout, L. Pe'Aek, a jini. Ukazuje Jos. Vaeut, zastupce Praga Film Co.

y

EL CAMPO, e etvrtek 16. kirkna, o 2 hod. odpol. do 11 veeer.

HALLETTSVILLE, v patek 17. kvetna, o 3 rod. odpol., o 7 a o 9 hodinich veeer.

PLEASANTON, v nedeli 19. kvetna, pouze jedno pfedstaveni, o 1:15 hod. odpoledne.

ROBSTOWN, v nedeli 19. kvetna, o 6 a o 8 hod. veseer.

FLORESVILLE, v pendell dne 20. kvetna, o 8 hodinich veeer.

FLATONIA, y liter* 21. kvetna, o 8 hodinich veeer.

WEST„ ve stiedu 22. kvetna, o 2:30 hod. odpoledne; zaeatek veeer o 7:20 hod.

ENNIS, e etvrtek 23. kvetna, o 3 hod. odpoledne, o 7 a o 8:45 hodinach veeer.

BALLINGER, v patek 24. kvetna, o 7 a o 9 hod. veeer.

$25.00

15.00 10.00 7.50

Stejna cena jest pro kterYkoliv z vf8e uvedenYch easopist.

VAechna Politicks oznameni musi bYti zaplacena ptedem.

Za tento obnos kandidat dostane peknY clank odporueeni, kterY si sam maze ptipravit a my pteloMme do de gtiny, pak jmeno jeho jest vtazeno do sloupce politickYch oznameni, do voleb. die okresfi a toto tam zilstane

a

Jednejte nyni, neb oznameni nestoji nic vice dnes, nein tYden peed volbou.

Dad informace oehotne poda.

choslovik Publish: Vyda yatele Vestniku a t echoslovaka

y

WEST,

• we

"

2

2.

t

"*.

TEXAS

NI

•

,I.J.,Ztvallt "fat SOMMI

Strana

Vk§TNiK

LOVEK A ZDROJ TEM) SILY. Oasto slygime slova podivu nad vykonem. slova chvaly fysicke sily i slova potlivu nej'.2L,steji vgak muteme slygeti na htigti — no, dnes podali na gi hogi vYkon, ale minule to ne:,:alo ani za tee, nebo — divim se, kde ten cloy& bere tu silu, vtdyt' nebyl je gte ani vystkidan. Zajiste neptehanime, srovname-li s jinymi tvory a mnohdy bychom se divili, ,;.sou-li to opravdu svYm tvarem a svou jednoduchosti tvorove, pak pojem fysicke sily ha je neuvetitelne nepatrnY. Nebot' jestlite se zbavime nam p •irozeneho i vrozeneho egoismu, pak musime pravem pkiznat, to energetickY eloveka je tak malt', to opravnene se snaLime tuto energii nahraclit pokud motno znae-_-6 vYkonnej gimi zvitaty nebo i stroji.

A piece 'Clo y& ovlada, ptirodu, ba i tvory dai-Jko silnejSi proto, aby tak nahradil onu fysickou silu, kterou ho neobdatila ptiroda. V pti-rode nalezame individua, jicht sila je mnohem vetgi valry vlastniho tela. Tak na ptiklad tivocich, tijici ye yule, zvanY trepka, ma silu, ktea, se mate rovnati at devitinasobne vaze vlastniho tela. Tento tivoeich se pohybuje kratkYmi ktere se stahuji a napkimuji. Braiky ty sou velmi kratke a huste a nadvaji se taginky.

Sila techto ta ginek je asi 2000krat vetgi vahy. Kdybychom si pkestavili sval, asi neco malo vice net 1 g, musel by zvednouti bkemeno at 2 kg take. Sila pak vgech svalt by byla ovgem nepomerne vet gi. Zajiste pak tento idealni veslak by nemel konkuren: a a se samortejmou lehkosti by ziskal zlatou pkigti olympiady.

Take svaly blechy jsou mnohem silnej gi net u eloveka. Jeji vYkony ye skoku do vfgky nenapodobi Cloy& ani skokem o tyei. Nebot' yska skoku blechy k velikosti tela je nepomerne vet gi net u eloveka, nebot' vYkon eloveka neni zpravidla vet gi jeho vYgky.

Znadne vetgi vYkony podava i ptak. Jit od praveku snatill se lide napodobit let, ale j en s maim Uspechem. Pozoruhodnej gich vYsledkit se tepr y dosahlo, at se poznalo, to vlastni sila eloveka nestaei jej udrtet ye vzduchu.

Dnes docela chapeme nezdatenY genialni pokus Leonarda da Vinciho, kterY draze zaplatil jeho tak. Vtdyt' sila jednoho eloveka pti maximalnim vykonu vyna gi doeasne ne vic net jednu ttetinu HP a k stalemu udrteni se ve vzduchu je zapotkebi podle vYpoett pro bezmotorove letani silu asi 8 HP. Budeme-li nyni pod timto zornYm thlem srovnavati silu eloveka s ptakem, musime ptaku ptiznat silu pomerne daleko vetgi.

Nejmerigi je ovgem pomer sily eloveka k sile strojt. Podle fysikalnich zakont o praci by turista, kterY by vystoupil do vY gky asi 1000m, by nevykonal vetgi praci net tarovka o pade-

ye sttedu, dne 15. kvetna 1940.

sati svielach, ktera by svitila. asi 2 hod. Cena takove prate, ptepootena na penize, je ovgem nepatrna.

Co je tedy to "ja," eloveka, ktere ptemaha ptirodu i tvory silnejSi? Co dela eloveka nem ptirody, kdyt ani po strance smyslove neni &ova nejdokonalej gim? Je to dugevni sila, ktera je onou spiralou vYvoje, ktera, je jedinou zarukou kultury.

START STROMU. Stromy nekterych druira dosahuji znaeneho stati. Tak Mamuti stromy (Seqoia gigantea) dosahuji stab vice net 4000 let. Byl meten strom, kterY ye vYgi 4 m mel prOmer 10.2 m a mel 4250 roenich ptirristkir. Jeho dtevni hmota byla stejna jako dtevni hmota smrkoveho porostu 100 let stareho na 1 ha. Stall. stromt urenje se podle t. zv. roenich pkirtstkit, ktere mohou take sloutiti k zji gt'ovani easu. Na tuto myglenku ptipadl v rote 1904 astronom dr. A. E. Douglas z university arizonske Snatil se vystopovati vliv skvrn sluneenich na rust roenich pkirastka. Podatilo se mu zjistiti vnittni rytmiku mezi skvrnami a ptirfistky a take cela kada jinYch ved byla jeho vYzkumy obohacena.

Douglas zaeral se svYmi pracemi na tezech derstye skacenYch borovic (Pinus ponderos), ze sevemi Arizony. Jakmile se mu podatilo zjistiti datum vnej glho ptiritstku, poeital od neho ke sttedu a tak pro katcly ptirastek se mu podakilo identifikovati rok jeho vzniku. Kdyt pak porcivnaval a studoval ptiritstky dteva stromit ptiblitne starYch, zijstil, to ureite kruhy mely girgi pramer, kdetto jine zase ut gi. Tak mohl zjistiti vgeobecnY pokies vzrastu zpet asi 500 mkt. Ponevadt vgak doba 500 mkt byla kratka net aby mohl zjistiti cyklicky vykyv sluneenich skvrn, podrobil studiu mamuti stromy. Tyto stromy pamatuji Homera i Zeppelina a mohou jegte 2000 mkt rusti. Na nich zjistil cyklienost behem 3000 roka nazpet.

SekVoje byly objeveny v Kalifornii anglickYm badatelem Lobbem — tent nalezl haj asi z 80-90 stromt slotenY, dosahujicich vY gIcy 80 at 100 m a meticich v prrimeru 5-10 m, jicht stati podle novYch odhadt mute einiti 1500 roka. Take na zapadni strane Sierry Nevady byly objeveny nove haje mamutich stromit.

Bohutel byly vandalismem znieeny, ohnern poSkozeny, takte vlada Spoj. Statt byla nucena zakazati kaceni a byly prohla geny za narodni majetek.

Petdstavu o velikosti techto obrit ueinime si z tohoto: Jeden z nich byl poraten a ocItiznut z neho kus asi 7 m vysolck v podobe cylindru, z neho byl vytvoken salon s klavirem a se sedadly pro 40 osob. Krome toho 140 ditek mohlo tady nalezti misto. V severozapadni Arizone bylo nalezeno znaene mnotstvi klad a bteven ze stromt ptedvelcYch, t. j. z doby ptedkolumbijske, ve zticeninach, a ty byly nyni take po-

drobeny studiu. Zroenich ptiritstka techto tramu pak zjigteno stati vzniku staveb Indian& Zjistilo se, to pochazeji z doby 700 let po Kr. Pomoci archeologt byly probadany zticeni ny severni Arizony, Novell° Mexika, jitniho Colorada a Utahu a pornoci zji gt'ovani stati stromu bylO odhadnuto staff asi 40 ptedhistoriekSrch budov indianske kultury.

Take pro geologa ma studium roenich pHrtstka stromu znaenY vYznam. Archeologove odkryli v poslednich ttech letech chaty, jejicht dtevenY . strop se ziitil a zasypal lavou a popelem chaty. Roeni ptirastky dteva, z nehot byly vyrobeny chaty u srovnani s temi, jet byly vybudovany po potaru, einil asi 100 mkt. Tak bylo dokazano,ze sopeene okoli bylo napadeno vYbuchem sopeenYm je gte pted 1100 roky. Dru Douglasovi podakilo se podobnou metodou zjiSt'ovati stall zktemenelYch stromt v Yellowstoneskem parku. Vyhlidky pro geologicke vyutiti easoveho zji gt'ovani jsou ohromne.

Jak se oblekal elovek doby ledove?

Zastavil mne onehda jeden znamY s podivnou otazkou: jak se vlastne oblekali v ledovYch dobach oni lovci mamutt a nosorotct?

Narazil tim na otazku v zimnich dnech nikoli neaktuelni. Bohutel nag e vecla maze podat jen ptiblitnou odpoved'; kresby i so gky mutt i ten, jak je zname z Francie nebo z Moravy, jsou vetginou nail& nebot' nejde o realisticke zobrazeni skuteenosti, nYbrt o magickY symbol.

Jiste to v onech studenYch dobach zahalovalt Tide svoje telo, uz od ptirOdy daleko otutilejgi net si dovedeme ptedstaviti, kote ginou strstnatYch zvitat, jakYch se tenkrat po Cechach prohanela cela hejna (polarni li:s'ka, medved jeskynni atd.) Jak se zda, nekdy i take spletali gaty z rakosi. Upevriovani gatu na tele dalo se pomoci kostenYch, nekdy dokonce rytinami zdobenYch jehlic. Mame ovgem take obrazy obleeenYch lidskYch postav, kde bide nesou na hlave i na tele zviteci kitti, a krokem nebo rozlienYmi posuriky napodobuji pohyby zvitat. To neni oblek, ale spi ge jakesi zakukieni, kterYm ma bYti pH lovu klamana zvet, nebo jsou to jakesi ritualni obleky k posvatnYm slavnostern.

Teprve z mlad giho obdobi starg i doby kamenne mame nekolik skuteenYch zobrazeni odevu.

Jsou to malby ve gpanelskYch jeskynich Cogul a Cueva de la. Vieja. Jsou tu vymalovany teny s dlouhYmi suknicemi, ktere sahaji od pasu ati do polou lYtek; horni Cast tela nechavajl nahou. Na hlave nosily gpieatou eepici. Take na jedne sogce ze sttedofrancouzske jeskyne vidime jakousi tetkou kapuci do de gte. Ptirozenou ochranou proti chladu byla jiste notna vrstva tuku, kterou si nana geli ze zvla gtnich ttecich misek, a pak ovtem tkryt v dlouhYch chodbach temnYch jeskyri, kde pti rude zati ohni gte zpracovavali vysledky sveho lovu a do skalnich sten ryli a malovali sve obdivuhodne naturalisticke obrazy ze tivota lovne zvete.

Oznameni umrti a dikiivzclani.

.A.14 OR

IllubokYm ialem sklieeni oznamujeme vkm naiim telfina a znamYm, to naie milovana manielka, maminka a babie ka,

Rozalie Kelarek odegla tam, odkudi neni navratu. Skonala po 3 tYdemii nemoci, nasledky to poraneni v automobilove sraice pied deviti 1ety, kde pkigla jeji dcera o iivot, a od to doby nemela dobreho zdravi. Zemkela 11. kvetna ve 2 hodiny rano, a pohibena byla 12 kvetna za velke Ueasti pkatel a znamYch na hibitove kadu San Jacinto els. 91, v Crosby, Texas.

Nas vielY a upkimnY dik path br. Stepanu Valeikovi, mistopiedsedovi HI. kadu, za jeho mils a upkimna slova fitechy, jak v dome smutku, tak i na hibitove, zpevakiim za jejich krisne pisne, vgem darefim kvetin a vilbee Vaem, kteki se s nag milovanou na jeji posledni ceste rozloueit, neb byli nam jakYmkoliv jinYm zpilsobem napomocni. Vsichni pkijmete nag uptimnY di ,epan Kelarek, maniel, Rosie Clawson, Vlasta arek a Frantiika Bliinak, dcery; Jan Kelarek, in a 15 vnoueat, truchlici poziistali.

NUNS NT PE

STIOLIIS and MEMPHIS Completely Air-Conditioned READ DOWN Sunshine The Special Texan

9:00 am 12:30 pm 3:00 pm 3:05 pm 5:05 pm 4:00 pm 6:00 pm 7:00 am 7:00 am 8:30 am 11:30 am

—

SCHEDULE The Texan

Lv. San Antonio Ar Lv... Houston . .Ar. Lv.. Ft. Worth .Ar. Lv... Dallas . Ar. Ar.. Memphis Lv. Ar.. St. Louis Lv.

4:30 pm 9:29 am 12:55 pm 7:55 am 10:15 am 7:00 am 9:30 am 7:05 pm 10:30 pm 2:00 pm 5:30 pm

For Rates, Reservations or Additional Information Communicate with C. W. OLIVE, District Pass. Agt. Service lestitetion"

Sunshine Special

1601 Kirby Bldg., Dallas, Texas

Vohelm okresu Fort Bend!

Voham okresu Austin!

Pki posledni volbe v nakm okresu Clyde B. Kennelly byl zvolen do druhe volby, ktera, se bude konati dne 8. 'dervna 1940. Obdane na;seho okresu ukazali joke oblibe se teSi nag" mlady pravnik Kennelly a '2e ma vYbornou ptilelitost se dostati do atadu, pro kterY ma vyborne vlohy a kde maze uplatniti svoje vedomosti. Rodina Kennelly jest velice dobte znama v nakm okresu Ft. Bend, neb jest usazena v osade Brown ,kde se zabYva farmatenim a pestcrvanim dobytka, a jest jednou z nejstar gich v nakm okresu. Clyde Kennelly jest jeden z naBich mladYch muff' vy'SkolenYch v naAich gkolach a jeho vzdelani na university v Austinu mu dalo dobre vzdelani pro jeho Mad, kterY nyni chce zastavati a pro kterY se vYborne hodi. Kde maze vkm obeanilm nakho okresu prospeti pro dobro kaaleho jednotlivce a ka2de osady v nakm okresu. Odporudujeme Clyde B. Kennellyho pro zvoleni v druhe volbe dne 8. eervna 1940, pro Mad okresniho navladniho.

(Pol. Adv.)

Serif Reinecker oznamuje o znovuzvoleni.

0

Patrick Maudtherwell, milionat a teditel nejvetS1 banky v Aberdeenu, prises na Mad, aby mu zmenili jmeno na: Mac Ayr. "Duvod?" tole se ho ntednik.

"Velka spotkeba inkoustu pH podpisu."

Strana 19.

VREITNilt

Ve stkedu, dne 15. kvetna 1940.

Vestnik byl opravnen tohoto tYdne pkinesti oznameni kandidatury Serifa E. E. Reineckera, kterY jest kandidatem o znovuzvoleni do titadu, kterY zastava a nasleduje od doby, kdy Mad tento mei bYvalY George Koy, ve volbe demokratickYch primarek tohoto roku.

Pan Reinecker krome toho, 2e jest jednim z nejeelnejgich kterY se spravne venuje svYm povinostem, rids zaletitosti jeho ntadovny na obchodnim stanovisku, jest rovneZ detektivem zvlagtnich schopnosti. Jeho rekord chytani ptestupite1u zakona jest zajimavY, zvla.St' zpusoby pou2ite pti zatYkani, ketre byly ptieinou ptedvedeni pkestupiteln zakona pied soud.

Serif Reinecker jest muZera malo slov, tYkajici se svYch povinnosti, ale vtdy ma na vedomi zhostiti se svYch nkolii. Jest znamo, ae dasto venuje celou noc k rozlui§teni kriminalniho ptipadu, neb on jest krifem, kterY radeji jde sam nal by poslal sveho pkirueiho. Take se nevenuje Zadne jine praci, ale piny sviij eas venuje spravnemu tizeni tohoto utadu.

Podekovand VOLItOIVI VE FORT BEND OKRESU! Dovoluji si podekovati touto cestou vkm volieum, kteki pro me volili a kteki me pomohli se dostati do druhe volby.

8. eervna 1940

1.

"Vak dceraka ma krasne vlasvahati ve dne neb v noel zavolati vahati ye dne neb vnoci zavolati ky."

"To ma po tatiekovi." o pomoc tkedniky a tadnY take ne"To mne teknete, jak to, Z'e ji jebyl zklaman, kdy pomoci potkeboval. Jest to na zaklade tohoto re- Ate nevypadly?" kordu v Made, kdy pkichazi a 'Zada, obeany okresu Austin o hlas a podporu o znovuzvoleni do tohoto (With-tell° utadu.

(Pol. Adv. pd.) )o( Jedna z nemocnice.

Primari jedne nemocnice se pojednou zdalo, ze obsah velke lahve . jak by to s lihem se tenei vie, ne Z odpovidalo spottebe pH chirurgickych zakrocich v nemocnici. Primal 29, S. P. J. S. T. po kratkem uvageni stanovil diagTAYLOR, TEXAS nose, ae "na to nejspi g chodi personal" Proto ptilepil na lahev cedulku s 18. kvetna. — Jolly Texans, Radio orchestra stanice K.T.B.C., napisem: "Methylalkohol! NebezAusitn, Texas. peel oslepnuti!"

Druheho dne rano bylo faak v lahvi zase o neco merle a na cedul- 25. kvetna. — Texas Pioneers Race bylo pkipsano struene: dio orchestra stanice K.T.B.C., "Jedno voko na to vobetuju!"

Austin, Texas. )o( Pottebujete prave jen tolik penez, abyste si za ne mohli koupit, co Vstupne: Paul 40e — Damy 10c pottebujete. Mate-1i jich vice, vk, ZABAVNI VYBOR. co si mfdete za ne koupit, jsou veci zbyteene.

'St. Louis Star Times.

TANECN ZABAVY! ‘r DU PRAHA RA eiSLO

ZAR ■

BA

A

Odboeky Americ. Cechoslovakii ye

FORT WORTH. TEXAS v sins radu cis. 92, S. P. J. S. T.

v nede doe 19. kve Sifi otevtena v 7 hodin rano.

Ptijimani a prodavani darkil

Spole6nSr obed v 1 hod. odpol.

Barbecue a rtizna jidla a napoje' ODPOLEDNI PROGRAM VE 3 HODINY ODPOLEDNE:

bude druha, volba a doufam, 2e pkizni , mne prokazanou VaSim

Uvitani obecenstva — ptedseda Jan Beeka.

hlasovanim, mne zase poctite, a vkchny volide ye Fort Bend

Hudba, americka a narodni hymna — Joe Milano orchestr.

snaZne aadam o VA§ hlas. Slibuji, Z'e se vynasnalim, abych sviij

Piedstaveni teenikft

Mad zastaval k Apine spokojenosti a vyhovel fkm planim nagch

Frank Moudka, redaktor Vestniku, z West, Texas.

Prof. S. B. Kovacs, z university Baylor, Waco, Texas.

Libi Svitak — deklamace.

CLYDE B. KENNELLY

Americke a nirodni tanec Beseda

kandidat pro iiiad okres. navladniho ve Fort Bend okresu

VSTUPNE: iENY 25c, MUtI 40c — PO CELT' DEN I TANEC

(Pol. Adv.)

Matusevich — deklamace.

V 7 hodin veeer tanec ai do Irina Vbor.

Neni tifeba trpeti

Za-CPOU nervosni a unaveni- je-li vii ialudek zkaienY a vale chur k jidlu g patni — pievalujete-li se v noel na Wan a nemaete•li usnouti mate-li boleni hlavy a citite se g patne a nemocni- mute bfti, ie trpite funk. cionalni ziepou. Pros mate v::ak dile tak trpeti?

DRA. PETRA

Hoboko je Zaludeeni Zinnost povzbuzujicim likem, ktereho bylo pouiivano aspegne tisici po vice nei 5 pokoleni. Ziskejte piekvapujici blahodirnou einnosti Dra. Petra Hoboko. Ueinkuje jemne a veskrz temito 4 zpitsoby: potnahi einnosti ialudku; pravidluje Cinnost stiev; zvy g uje vymegovini prostiednictvim ledvin; napomahi a urychluje triveni. Peiroda easto zklame ve svfch pravidelnYch einnostech vyme g oviini pomoci steev a ledvin nisledkem nejake prozatimni neeinnosti techto estrojfi. To je, kde Dra. Petra Hoboko, ialudeeni einnost povzbuzujici lek s hladkou, jemnou einnosti pomiiie vim ve vyme ovini piebyteenfrch litek.

g

DRA. PETRA

Leeivfr Olej Liniment Netrpte vice nesnesitelnjrmi revmatickSmi a neuralgickjmi bolestmi, mueivfm bolenim zad, ztuhlfmi a bolavfnai svaly, namoieninami a vy-mknutinami, boulemi, odieninami, sveklicimi a pilicimi nohami — ziskejte ,zychlou a pfijemnou idevu pomoci Dra. Petra Leeiveho Oleje Lininientu. Je to uti g ujici, protihnilobq ulevitel bolesti, pouiivanY' v tisicich ,domicnostech po vice nei 50 rokii.

Nepali ani nezpilsobuje pucyrie — neni mastnj, ani lepkavjr. Ueinkuje rychle a jest zahfivajici a pronikajici.

Je iispornf.

DR. PETER FAHRNEY & SONS CO. OM MOM

Ve stredu, dne 15. kvetna 1940.

Viii3T2411E

Strana 20.

MI= MIK NMI ISOM NM

Nabidka — Objednejte Dnes Dr. Peter Fahrney & Sons, Dept 8 1 1 -1 1 A 2501 Washington Blvd., Chicago, In. 1 Prosim, palete vine nAsledujici zkug ehni lek, poStovne vyplaceno, za //eft' I piikladam $1.00 za lest 2-uncovS,ch Zkukbnick LahviCek Dra. Petra Hoboko. ❑ $1.00 za d y e pravidelne (3 TA un -cove)60¢'ADra.Pet Leeiveho Oleje Linimentu. .0 Prosim poilete lek na dobirku.

1

I

(Dokoneeni se strany 17.)

Z tINNOSTI HOUSTONSKE POMOCNE AKCE. ti, ze zbytkii, ktere si vyprosila u teditele firmy J. C. Penny, v Yoakum. Objemne krabice obsahovaly tea dary od nasledujicich ptatel: p.

Matocha (Bill's Drug Store), pi.

Farnk Vachulova, pi. Kate Lutenbacherova, pi. Joe Kobo gova, pi. Petersenova, pi. Emil Pe gkova, pi. Harabishova, p. Borwning ,atd.

Z dile osady El Campo ptijel k nam novSrm autem tamnej gi obchodnik p. J. R. Kleeka, doprovazen manaely 8ablaturovYmi. Osobne ptedal s podrobnYm seznamem vetgi mnoastvi aatstva, jea darovali: p. Frank Patik z Louise poslal same nove veci v cene vice net" $5.00, ktere nakoupil v obchode p. Kledky; pi. 2ofie Hradecka, pi. J. Pavlikova, pi. F. Baeova, pi. Frank Ttiskova, pi. Jos. Patikova, pi. Julie Sdotka, pi. Bart. Chovancova, pi. John Blinkova, pi. Anna Chornutova a pi.

Fred Badova.

Od rosenbergskYch krajanek dovezia pi. A. K. Humpolova se synem mnoho veci darovanYch nasledujicimi: pi. S. Stachova, pi. Chadilova,

pi. Marta Humpolova, pi. J. Kosatove., pi. Sofie Wisnerova a pi. A. K. Humpolova.

Dary z Austinu v potadku doily a rovnea i eny z Temple a okoli, Poslane sem pi. K. Fojtagkovou. Zasilka 13 krabie z Temple pti gla pray e, kdya, jsme 'creel do beden skladaly, takte jsme je mohly ihned to ptileaitosti i pani R. Peklo pkidala opet nekolik kust gatstva, jako pti kaade ptedegle slice. Jeji syn Joe bedny dUkladne zatloukl, za dea mu srdedne dekujeme, jako i vg em krajankam, ktere se to kochotne sudastnily price pii vypravovani zasilek.

Jiz po tteti vydali se na cestu za fidelem sbirky pro pomocnou akci, naai obetavi krajane, panove Frank Domorad a Karel Nemec, za blessingskou odbotku SAOT. 8testi jim zase p •alo, nebot' v Bay City mezi jinonarodovci - obchodniky ziskati peknou sumu $10.00, za kterouato obetavost jsme jim vde'eny. Penez bude pouZito jak naznadeno, ye prospech deskoslovenskYch vojint ye Francii. — NejmenovanY pivovar, kterY dodava, g umivY mok do sine tadu "Pokrok Houstonu" ptedal nag emu pi'edsedovi p. Frank Olexovi ml. gek na $5.00, kterY mi tento odevzdal pro naai pomocnou akci. — Pani Joe Kalouskova donesla dar od pi. KristYny Volkove v obnosu dvou dehot si vaaime, nebot' tato dobra du ge podpoti naai akci kaade ptileaitosto. — Pani C. H. Chernoska jia po druhe na nektere kostelni organisace a tentokrate mi ptedala $6.50, ktere se ji podatilo ziskati pro naae uprchliky. — Pan redaktor Pavlik ze "Svobody" poslal aek v obnosu $3.00 a to od krajana J. C. Trochty $1.00, od pi. M. Sivancove rovnea $1.00 a po 50 centech od p. Val. PeGera a F. A. Knebela, vaichni z El Campo, Na konsulat osobne donesla ptispevek $1.00 pani Frank 2aludkova, st. a pan Stepan ValClk z Alief, Texas, padesat cent& Sleena Bessie Peklo mi ntedala 50 centit od pani Antonie ililamsove z Houstonu. Za vgechny tyto penetni pHspevky vzdavame srdedne diky.

Z Dallasu sem zaslala pani B. Valcikova hotove svetry od pi. F. Stranske a pi. J. Malikove. Jsou zpradovany ze gedave viny, velmi pekne a prakticke. — Do balieku ptidala pi. Valeikova rortomilou uhadkovanou panenku, jicha 30 kusti poslaly aeny z Omahy na bazar.

Hadkuji je v tamnejaim kroutku a prodavaji ye prospech naaeho odboje. Je to velmi dobra myglenka a jak mi sdeluje pani C. J. Koupc)va. z Blessing i u nich budou prodasany pH pikniku potadanem dne 12. kvetna. Poslala mi tea jednu to panenku na vzorek, snadno se mohou odlaS7ti po 25 centech. Ovgem `ze, haekovani panenek da, dosti price, ale nage obetave aeny rady yenuji nekterY ten volnY veder pro dobro naai veci.

Z houstonslOch krajanek odevzdaly upletene svetry krom posledne jmenovanSrch: pi. Tom Ho g -kova,pi.FTestova,pi.CHhernoska, (dva), nejmenovand nest a pi. E. H. Horton rovnea nest kusii.

— Ptidinlive damy z Taylor poslaly sedm svetril a to: pi. Frances Zgarbova, (3), pi. Willie Leshikarova, pi.

Henry Leshikarova, pi. Jan Trdkova, pi. Vendelin Kilchnerova a jak mi bylo sdeleno i pani Marie Paulo-

z Fort Worth pomohla pH pleteni za sve navgtevy v Taylor. Vlnu na svetry koupila tamni odbodka a at bude po farmatske praci budou krajanky v pleteni pokradovati, jak sdeluje pani Zgarbova.

Prave kdya jsem dokondovala tuto zpravu, dorudil mi listono g teak' balik obsahujici spoustu gatstva od mana,elti J. S. JandovYch z Richmond, Texas. Vgechny ty veci jsou. bezvadne vydisteny a vytehleny.

Krom toho daru posila pani Jandova srdednY clopis a v nem ptiloaenY gek na $3.00. Vtele diky! , Jsme velmi rady, se budeme moci pokradovati s vysilanim zasilek a tentokrate za mnohem vYhodnejLich podminek. V kratke dobe vypravime dal gi bedny a proto prosime vaechny darce, aby i naddle podporovali naai pomocnou akci a posilali sem aatstvo, mYdlo, pradlo a jine pottebne veci, kterYch je tak nutne zapottebi Laskave adresujte zasilky bud'to na: Czechoslovak Relief Committee, cyc Lodge "Pokrok Houston," 1140 Robbie St., Houston, Texas, aneb na: Czechoslovak Consulate, 711 Medical Arts Bldg., Houston, Texas.

Dekujeme v gem .gtedrm darcum za prokazane sluaby ye prospech

nagich ubobS7ch krajanu a s ntanim, aby jim bylo v dobe co nejkratg i umoaneno navratiti se do svobodne republiky Oeskoslovenske, jsem s krajanskYrn pozdravem za pomocnou akci aen v Houstonu, Vage C. J. Hollubova.

V Houstonu, dne 28. dubna 1940. o Zak a uditel.

Uditel: "Povez mi, Frantiku, kdyby hotela statni galerie, kterYch pet ,obrazil bys zachranoval nejdtiye?"

26,k: "Prosim, pane uditeli, prvnich pet nejbliae u dveti."

Bavily se dy e mlade damy: "Aeknu y am, draha ptitelkyne, ze kdyt jsem po prve oblekla sve noye g aty, tak jsem upadla do extase".

"Ach, bole, ale snad se to da, vyne?"

White's Cream Vermifuge.

Je utiva'n dlouhou dobu k vypuzeni hlist u ditek. Cena 35c. Old Corner Drug Store, West, Texas.

(3)

POZVANI Vsem piedsedurn, tajemnikum a delegatilm 162 iadti S. P. J. S. T. v Texasu, Clenurn Hl. Uiadovny a redakci

Pozdrav od Obchodni Komori !Wish Taylor Jsme geastni zprivou, zJe budete konati sjezd vii Jednoty v nagem Taylor koncem C'ervence. Abychom mohli prokizati nage potegeni nad touto udalosti, posilime kaidemu z vas srdee'ne pozvanti na velike "barbecue", pi ichystane k va gi pacts v

v nedeli, dne 26. kveigla ve 12 hodin v parku mesta Taylor.

DOUFAME, E BUDETE PftiTONINI.

Obchodni komora !nista Taylor

Ve sttedu, dne 15. kvetna 1940.

ODDIL DOPISOVATELSKY Fairchilds, Tex. Mile sestry, myslela jsem, ze dam na chvili pokoj s dopisem, ale neda mne to pokoj, abych aspoil par Mein nenapsala, neb v piedeglem mcjirn dopisu jsem udelala chybu. Co jsem mela napsat, to naaemu vnuku Lorence Sebesta je 17 rokil, tot jsem napsala 16, eimt chybu opravuji. Take musim podotknout, jak yelike piekvapeni bylo ptipraveno pro na g vnueku Olivia Walentovu. 5. maje odpoledne se ji ptichystal "surprise shower", ale opravdu byla piekvapena tout° udalosti, ktera, byla ptipravena, neb to trochu pracovalo jako s mYmi narozeninami, neb mne ptinesla krasnY kejk i present, ale jin giho nic netug ila, co bude dal, neb navg tevnici ut byli zde nea ona se dostavila a tak myslela, to to je v ge pro statenku ptipravene. A tak ut byl pinY stul nalotenYch Prvni darek byl ptipravenY pro tenicha a nevestu, na kterY se ona prvni pcdivala, na to bylo zavolano "surprise shower" a pak teprve vedela co se deje. A tak je gte varn musim prozradit kdo to je ten jeji snoubenec.

Je to Mr. Lilian Martinets. Take je gte musim podotknout, kteti darcvali da.rky pro ne, a jsou to pani: Frank Fojt, Willie Sebesta, W. L. Ktenek, Joe 8um§al, Louis Kneitz, Arnold 8ebesta, Frank Chaloupka, Joe Schmidt, Fred Wehring, Ignac Chaloupka, Walter gebesta, Joe Gaida, Edna Barta, Joe 'Sebesta, Orven Lay, Dr. Newton, Edmon Sebesta, Joe Walenta, Henry Chaloupka, Alton Dalchan, Frank Martinets, Alfred Walenta, Anna F. 8ebesta, Albert Jetek, Louis Senkel, Chas. Martinets, John J. Fojt, J. H. Kohutek, Sophie Kohutek, Sophie Mielsch, Anna Rubae, Charlie Schiller, Joe Martines, Louis Schmalnauer; ' sleeny: Dorothy '8ebesta, Elsie Fojt, Annie Kneitz, Juanita. Fejt, Elies Mielsch, Josephine Fojt, Georgie Mazock.

Tak timto dokoneuji svilj dopis, abych nezabrala mnoho mista, neb druzi chteji tea psat.

Ja velice rada Ctu dopisy, ale nerada je pi gi. S Marie gebesta. pozdravem, Houston, Texas.

Pteeetla jsem si pozorne jeden dopis od bratra z Fayetteville, kterY pik, to se budou hlasit, aby byla ttadevna nadale ponechana tarn, kde je, a aby si jinde ani nedelali zbyteenYch teal. Raz toho dopisu mne znel vice jako rozkaz pro vaechny tady a aby si nedelal nikdo nejakou nadeji, ae by utadovna mohia bYt jinde. Po jejich pravu patri jen mestu Fayetteville a vidi v torn nejvet gi prospech Jednoty.

0 tomhle by se dale hodne napsat, ale ja nebudu prilig rortahovat debatu, ale dovoluji si rich, ie na torn stupni, na kterY se na ge Jednota vyginula, mime zasluhu vgichni, a mama take pravo piestehovat iltadovnu kde chceme.

A kdybychom si nebyli vatili na g Jednoty dokud byla maid a slaba, nebyla by dnes velika.

Dle mall° nahledu mime vgchni stejne pravo, at' bYvame kdekcliv a prospech na g Jednoty mina zaklad na tom, to idadovna byla umistana ve Fayetteville. Pote gilo mne, ae se hlasi o fitadovnu v Temple, ale nedovoluji si tici, kdyt se budou hlasit i nekde jinde, ae si zbyte'ene reek Proe mne se most° Temple zamlouva, neni to proto jen, ze je to Temple, ale ae jest to asi ye sttedu statu Texas, vyhovovalo by vgestranne, je na dobrYch cestach, je to pane, Cisto drtene mesto; tarn by se mohly konat sjezdy, neb jsou tam prvottidni hotely, mista by bylo dost ubytovat delegaty, a spojeni je ze v gech stran dobre.

Ja, myslim, to my manic v gichni dobre iimysly, ale katdY die sveho. Tady mime tech

VESTNIII 16 tisic bossu. Musite si myslet, ae to je riejakYch smyslt, a aby byl ve vaem UpinY soulad, je veci nemotnau.

Zrovna tyhle kalendate. Kdyt jsem ho povesila na stenu, diouho jsem se na nej divala a meta z nano takovou radost, ae je to neco4co je flak, Ceske. A jest-li nas to stoji 5 neb 6 centil na Clena, ja, je s radssti dam, protote ten kalendat mam radii netli od Co Cola. No, ale ten druhY je zas spokojenY se vgelijakym kalendatem, a tak kdo by nam mohl vyhovet?

Nekdy si myslim, ae ti u Hi. Ur., kdyby byli hodne citlivi, ae by to ani nevydrteli. Neni to ani spravne jim omiouvat plat, kterY jim sjezd povolil, a ja nevetim v lacine Utedniky. DobrY, poctivY a spolehlivy &ova nam neni povinen cleat lacino, protote jsme jen ponejvice farmati. A co my nejvice potiebujeme je poctivost a spolehlivost, a za to se jinde dobte plati. Proto bychom nemeli hledat lacine, ale spolehlive. Kdybychom v gichni men vtdy na mysli jen prospech celku a povzne geni nagi Jednoty a odlotili to nage "Ja." a my tady nedelali se malYmi, vice by se uplatnila nage krasna hesla.

Dcaafam, to mne etenati prominou, to zase pigi, ale je ten ptestupnY rok a ten je jen jednou za 4 roky. Sestry, hled'me toho vyutit!

S pozdravem na etenate, R. 8parihelovo,.

ftid Pokrok Sweet Home, 'Oslo 63.

Ve Vestniku ze dne 8. kvetna videl jsem mnoho dopisu a rilznych ptedsjezdovYch pokynil, i v piede glYch Cislech na gel jsem, ae mnozi bratri dobre elanky a pouene, a nektere elanky jsou osobite a ye forme uratlive, na to by meli dopisovatele si dat zvla gtni pozornost.

Milteme upozornit eloveka lidsky a slu g* to nam negkodi, ale ne uraalive. Souhlasim s dopisy br. Stephen Valeika, neb jsou rozumne a ku prospechu nag Jednoty. Take ye Vestniku ze dne 1. kvetna br. C. V. Adamek ma dobre fivahy ohledne stehovani H. U. a, zru geni fitadu mistoptedsedy H. U., jak pravi, byla by netpina, bez mistoptedsedy. Na g ucetni vYbor by mel vedet a H. U., kolik to vezme silyridit nag H. IT. Musime vzit doble v frvahu, jak volime Utedniky do H. U. Nemilteme volit eloveka, protote jest muj ptitel, ale musime volit Cloveka, kterY jest schopen ten ittad zastavat svedomite a spravne, jak se na nej slu g . Vim, to bude mnoho poslanciI, ae jisteho kandidata neznaji, ani o nem nevi, a rad by volil pro praveho mute, kterY se pro jistY iitad hodi. Ptal bych si, aby pokusne navrhy br. Stephen ValCika ye schini H. U. byly ptijaty, a budou dobre pro celek nag Jednoty. Jest nutno na pamet miti, to na ge Jednota se sklada vet ginou z chudeho lidu. Na ptiklad, pti gla ke mne elenkyne nageho tadu zaplatit svoje poplatky Cmrtni na celY rok do ptedu a pravi mi: "Bratte Morris, na umrtni poplatky jsem si u gettila z vajleek, co jsem prodavala, katdy tYden jsem si odlotila jeden dolar na me poji gteni, jeji poplatky $18.44, tak ona sttadala 18 mesicil, aby si mohla zaplatit pojitteni. TakYch jest nas vetaina &mil a elenkyil na g Jednoty, ae je jim zle sehnat tech par centil na to poji gteni. To nam diva na uvatenou, aby se zachazelo spra y gich elent a elenkyri.

-nespnezi a Mnoho zdaru nag mohutne Jednote!

Joe N. Morris.

Vag jako valy, oasopis Utro, vychazejici v bulharskern kapitolu Sofii a caste nazYvanY hlasnou troubou Nemecka na Baikal* uvetejnil ye stkedu min. tYclne berlinskou depe gi, v nit se pravi, to Nemecko a Italie jsou ptipraveny poslati silne branne sbory do jihovYchodni Evropy pH prvnich znamkach spojeneckeho zakroku v techto mistech. "Poru gi-li spojenci jakoukiliv vojenskou akci hranice kterekoliv balkanske zeme, nemecka ride po gle takove zemi ultimatum s vYzvou, aby se okamtite rozhodla pro ten di onen valeenY tabor", pravi se v tato depe gi. "Neodpovi-li dotyana zeme s ptimeienou rychlosti, bude ride nucena podniknouti kroky, ktere uzna za tadouei."

re. alto 91.

CLOVEK, NEDOUFA V TO, V CO NEITLIti. ' ivny, Austin, Texas., Marie Z Zakony, ktere veil v to, to jenom sjednocenosti se vitezi, neznasilnuji nikoho na svete. A proto narodove maji si spiSe raziti spoleenou cestu k tomu, aby zakony v gech state byly projevem yule lidu, svobodne yule uciniti statni zkizeni tak dokonalYm, aby sloutilo obecnimu dobru jak vlastnich lidi, tak v gech narodil vespolek. To ovgem se nemilte std ti do to doby, dokud panuje narodove sobectvi.

A jak tekl Woodrow Wilson ve eve feel v senatu SpojenYch Stabil dne 22. ledna 1917 pH ptedloteni dilletitYch podminek miru v Evrope.

Podal zasady, o nicht veil, ae museji bit zavedeny nea bude moci bYt ziska svetovY mir. S vzacnou vYmluvnosti ptedvedl filosofii, z ktere eventuelne mela vzniknout Liga, Narodil. — Rovnost narodii, na ktere bude muset bit zaloten mir, ma-li vytrvat, musi bYt zavedena rovnopravnost. VYmeny zaruk nesmeji ani uznavat ani obsahovat rozdily mezi narody a malymi, mezi temi, ktere jsou mocne a temi, ktere jsou slabYmi. Pravo mush bit zaloteno na spoleene sile jednotlivYch narodil, na jicht spoleene dohode bude flair zaviset. Rovnost v fizemi anebo zdrojii ov gem je nemotna; ani kte7 rakoliv jina rovnost, ktera nebyla ziskana mirumilovnYm a zakonitYm vYvojem narodu samotnYch. Avgak nikdo nerada eehokoliv vic, net rovnopravnosti. Lidstvo hleda svobodu tivota, nikoliv rovnovahu moci. A nee° hlubgho je zahrnuto zde, net rovnopravnost mezi organisovanYmi narody. Mir nemate vytrvat, kdY2 neuznava a neptijme zasadu, to vlady maji vgechnu svou spravedlivou moc se souhlasem ovladanYch a to nikde neexistuje pravo pkena get narody od jedne svrchovanosti na druhou, jakoby byly majetkern." A pak dodal jegte: "Snad jsem ja jedinou osobou vysoke autority mezi v gemi narody evCta, kterY mute mluvit svobodne a nic nezamieat. Mluvirn jako jednotlivec a take je gte mluvim ovgem jako zodpovedna hlava velike viddy, a marr y za to, to jsem tekl to, co narod Spojen:; Tch Statil si ptal, abych tekl. Mohl bych dodat, ae se nadeji a vefirra to v pravde miuvim za liberalni lid a ptatele lidskosti katdeho naroda a katcleho programu svobody! Ochotne bych veril, to mluvim za tiche massy lidstva v gude, poked jegte nemely mista a ptiletitosti povedeti ze srdce o zahube a zkdze, na kterou se divaji a ktera postihla osoby a obydli, jet mely za sobe nejdratgi." — — Jak dobre a uptimne to myslil se v gemi malYmi.— Wilson! A cot aby tak dnes vstal a mohl pfehlednout, co se vse dejel. Moloch nutneho zla — valky pohlouje ohromne, sumy penez, majetku a tivotil lidskYch, ale existuje jeg te jinY moloch zia, z ktereho pry prY gti ono prvni. Je pry to moloch nevzdelanosti, kteremu lidstvo dobrovolne obetuje ve eve pogetilosti, hlouposti, yak)" a krvelaane slobè, ktera gje v jeho prsou. Zbaviti lidstvo zatE,sranelosti a pHvest na cestu vzdelani, znamenalo by konec bedam lidskYm. Valka je straL:Ym zlem, ktere mute lidstvo stihnout. 2adne, ani ty nejhroznej g tivelni pohromy nevyi.aduji. tolik obeti, jako krvavY moloch valky. Prukopnici svetoveho miru neustavaji te giti otazku, jab pfedejiti tomuto zlu, avgak usili tote tea se bYti marnYm. 2ivot je boj, kterY se nezastavi, dokud lidstvo bude dYchati. Jedna, se v gak pti tom o to, aby smrtici zbrane byly vymeneny za zbrane tivotodarne, za zbrane ducha, prosTef:;r1 ,:-ch vynalezt a ztizeni, smetujicich ku prospechu lidstva. Ket ptibliti se brzy doba, kdy poene se bojovat silou ducha a srdce, shoe vzdelani. Ti, kteti tvoti zakony a veil v to, to jenom sjednocenosti se vitezi, neznasiinuji rikoho na svete.

Nasilnictvi provadi jen Clo y& mravne schatra1Y, zlottilec! Slabost mravni podryje katclY spech, katcly dobrY vYsledek. Mravne schatralemu zlottilci nezaleti na nikom, kde koho zniel, kde koho ubiji a tryzni, on zna pouze swilj zviteci pud — a to jest vge!

O, pitdit leto Pane, ty odedavna slibene, at' - ire plane to na gi vlasti milene; a zkvetou zase S role jet tak zplenena je, se zastkvi pestrou krasou maje!

Velka vira vzbuzuje i velke doufani a my yetime pevne, ze ptijde vysvobozeni a zaslouten4 NateUtVi!

Strana 2'2.

ViSTINTIK OSLAVA MASARYKOVA V PE§TI

Do Cameron a okoli Nov' pohtebni domov otevtel Bill Marek. V hodine talu najdete u nas nejlepti obsluhu a deny lacine.

Ambulance ve dne i v noci.

Telefon 546.

BILL MAREK & BILL BURNS Funeral Home Cameron, Texas.

Olen S. P. J. S. T.

C. H. CHERNOSIii PRAVN1K Vytizuje veakere soudni zaletitosti. fltadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budoVe. HOUSTON, TEXAS

RED FRONT

&ski, Jidelna, ReAaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kaut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a Wilde Nejlepai soudkove- a lahvove pidruhy vina a doutniky. vo, Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlagtni stoly pro rodiny.

$ $ $ Uspoiite $ $ $ Kdyt vane hodinky poalete nam do spravy. Jenom na kra.f0 eas einime nabidku etenatfim Vestniku a vaem naaim krajanilm spravit jakekoliv hodinky, ktere se hodi spravit, pouze za-

$2.50 Ta.to oznamka musi litS7t zaslana a neb ptineaena s katdou spravkou.

Frank Robes & Sons Watchmakers & Jewelers 308-9 Stewart Bldg., HOUSTON, TEXAS.

DR. F. A. SOMER

'Ve stfedu, dne 15. kvetna 1940.

Pan Chramosta se necitil ve sve a proto zagel k laza& Ten ho prohledl, proklepal, vrti hlavou a koneene se optal: "No, a co v noci, ptiteli, spite dobte?"

Pan Chramosta odpovedel nesmele: "To je prase to, pane doktore, ja v noci nemiitu spat . . ."

Pan doktor se ua na nic neptal, ptedepsal nejake utivani a povidal: "Tak tohie pek_ne utivejte a za tSiden se ptijd'te ukazat."

Ale pan Chramosta ptiael hned drub' den a spustil: "Vy aarlatane, co jste mi to pftedepsal? V'tdyt' jsem dneska v noci sotva vieka udrtel."

"Ptedepsal jsem yam praaky pro spani — veera jste si stetoval, ze v noci nemiltete spat."

Zaupel pan Chramosta: "Pro pet ran, vtdyt' ja nesmim spat — jsem vrchnim `iv nodnim podniku!"

(Tiskova. slutba Csl. N. R.) V ptedveder 7. btezna 1940 seAli se Cechove, vezneni Mad'ary na Citadelle v Peati v nejvetai cele, aby vzpcmneli pamatky a odkazu T. G. Masaryka. Nedbajice zakazu veiltelstvi pevnosti zazpivali pevci Slovackeho kroutku vezeriskeho: "Ach synku, synku" a "Tede voda", vYslechli fivodni slovo pluk. gen. at.

S. a prof N. Na osudu T. G. M. ponauaili se, 'Ze jen z obeti se rodi svoboda, ze i ye valce 1914-1918 byly chvile radosti, ale tet beznadeje.

Nesmi se dbati na to, ae Upime v podzemnich kobkach, ale nutno pracovati vaemi prosttedky pro osvobozeni vlastni v zajmu .boje o narod. Jen mravni sila nam neda podlehnouti, ale naopak povede nas k viterstvi. Zpevem naroclni hymny, jen se tklive nesla kasematy, oslava, jedineena, ale jiste ne uvedomime-li si kolik tabor& a kriminala dnes hosti ptisluaniky naroda Masarykova, byla skoneena.

Ji se to nemnie piihodit (Zprava, opozdena pro nemotnost Pan, kterSr hleda, byt v podnajdociliti spojeni vezrifi s vnejakem). mu: "Mild pani, musim yam lid, VYSLANCI rOLSKA, NORSKA A te at dosud jsem se shodl se vaemi DANSKA DEKUJI ZA PROJEVY lidmi, u nicht jsem bydlel. Moje posledni bytna pii mem otichodu SYMPATIt. plakala."

(Tiskova slutta esl. N. R.) "Jo, milSf. pane, u mne se to neNa projevy sympatii, vyslovene mute stat, protote u mne se plati sjezdem zastupitelstva Oeskosloven- najemne vklycky napted." ske narodni rady narodum, kteti stejne jako Oeskoslovensko staly se obeti nacisticke Moe'nosti, odpovedela vyslanectvi vaech techto zemi vi el'mi ptipisy 6eskoslovenske rcdni rade. Projevy naae vzbudily Lei pozornost v polskem a skanclinay skem tisku americkem a prispely tak ke sbliteni vaech narodfi, nacismem napaden3ich.

0

Inserat: Proda se novY detskY koelrek, koupenST omylem, jeate nepoutiV. Jsem prilia zamestnan politikou.

Dobra koupe za 4 libry. Dotazy na poatovni schranku .. .

0

61ovek nikdy nevi, kdy se vladne dobte a kdy se vladne gpatne.

Pro pohodli ditek.

McGee's detskY Elixir je ptipravek pro menSi poruchy zaZivaciho astroji a 'Zaludku, govstaleho z ptejidani, nespravne potravy nebo doeasneho ptekyseleni Z'aludku. Utley McGee's Baby Elixir stoji pouze 35 cent& Old Corner Drug Store, (2) West, Texas.

DR. THOMAS N. beLANEY OCNi LEKAft BrDe spravne pripravene.

Cas dle umluvY. (Jfadovna 3248 — Res. 2687 613-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS.

KAR. J. HOLLUB Ceslck Mat a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon (itadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745

0 ZALUDEK svoutvitsosstst Bezmala Aedesit let plitelem eslcf.ch a slovensktch rodinach PO CELE AMERICE.

0

Pan Puleik s panem Zasadou sedeli v zahradni restauraci. Najednou zaznel signal kolemjedouciho auta. Pan Puldik sebou akubl.

"Vy jste ale nervosni", podivil se pan Zasada.

"Nejsem, ale nemohu slyaet automcbilovou houkaeku," tekl pan Puldik. "Jak vite, utekl ten Karasek s mou kenou v autu."

"Rozumim — to budi trpke vzpominky."

"To ne, ale po katde, kdy slyaim houkaeku, leknu se, te mi ji veze zpatky."

Ptal se jeden cestovatel domorodai: "Jsem to spraNne u taneiciho kmene Ulu-Ulu?" Odvetil ochotne nakelnik: "Ano, ole dnes se netanoi, mame pokatenY radio."

VaInIUMW111111111111111111101/MULUll

teskS7 odbornST lekat nemoci

odnich, uanich, nosnich a hrdelnich. ttadovna 515 W. Main CAMERON, TEXAS

stare i mlade. Zvlag to oceiLovana lidmi seslablmi anebo z nemoci se pozdravujicimi. — CENA

Pro

NONAT NA VSECKY BOLESTI.

John W. Leiikar ESKt PRAVNIK tiadovna v Butler - Grimes Bldg.

ROSENBERG, TEXAS.

Pan Anton Zdenablik, Owatonna, Minn., pike: Bud'te tak laskava a zaalete me Vaal. mast Nonat, mame ji radi v domacnosti, jest to moc dobra mast na vaecky bolesti, at' jsou jakekoliv. Pfeji mnoho zdaru.

Cena Nonat je poStou 55c a $1.05.

Ptejte se Vaaeho lekarnika nebo jednatele, ale nic jineho neberte, radeji piate ptimo na na gi adresu: MARIE LEIBLINGER & CO., Altadena, California,

Ve vaech ptednich lekarnich. Kde by nemeli, objednejte lahev neb vice ptimo.

Vage objednavka buds promptne vylizena.

'\\V /// /,///7

Ve sttedu, dne 15. kvitna 1940.

Strana

VESTHIK

Chevrolet Builds 700,000th 1940 Model

Vysvetleni.

"Veene etu v novinach o kapitalu a praci. Ale stale to nemohu . chopit "To je docela jednoduche. Piijd mi 1000 K, to je kapital . . .

"A prate?"

"Pra.ci budeS mit, al,bude poL,&vat to tisicovku zpet."

Nesmime nakikat pro minule neStestk, nYbr2 zatnout zuloy a pokradovat ve hke.

Kdy2 kluenatost,- boieni hlavy, riadYmani, plyny ci pocity finavy jsou ptiznaky dodasne nezUivnosti a u2ivate nejake projimadlo, zkuste Herbine. Je to naprosto rostlinnY lek. Lahev 60c. Old Corner Drug Store, West, Texas.

(1)

atnaikanW*:

Keeping pace with a demand which, since announcement of the 1940 models, has resulted in a new all-time sales record for any corresponding period in Chevrolet Ennis, Texas. etena. redakce Vestniku:— Dnes ye stkedu nam zase asi trochu zapr§i, zataleno je to kolem, tak z toho bude neco koukati; a je deSte tteba, neb ty vetry jsou ka2dY den horSi. Manifestace se vydafila,.neb aspofi to podasi vydrZelo, straSilo to zase deStem. Dekuji panim katolickeho spolku, co ptinesly dary do kuchyne a obslouNly cizi hosty sem ptijete v nedeli a v pondeli. Dekuji p. Frank Hejnymu a jeho pani za pomoc a panu I. Parmovi za obstarani v§eho na sini.

Wboriim ze vSech tki spolku, ktere se o VSecko staraly a tern, co pH vgem torn pracovaly te2 dekuji. Vgechny tyto byly vesele pH praci a na 2adnem nebylo videti namahu.

Divadlo, ktere bylo sehrano v nedeli, bylo podano bez chyby a ka2demu se libilo. Hudebnikum vgem te-X dekuji, neb hrali zadarmo. de2 byla vesela a vYlira v pondeli dopadla dobte, a jsem rada, 2e to dostali lide, ze vS'ech tti spolkfi kdo, tak jako by to bylo udelano,

history, that division of General Motors recently built the 700,000th of these models. The event took place less than a month after production of No. 600,000.

a stalo se tak samo. Videli jste vkchni, ze vS'e jde udelat dohromady, jen chtit.

Darovali po 1 dollaru: J. S. Vlk, Joe B. HejnY. Dekuji. Pani Paulova z Ft. Worth poslala nam velmi pekne ho.dkovane panenky, dekuji ji srdedne.

Dekuji varn VSem za nav gtevu po oba dva dny na sini. Zdravim chny, s kterYmi jsem se seznamila.

A. Zazvorkova.

0 Jedna Algovska.

Mikolag AleS, jeho "Spalieek rodnich pisni a tikadel prave vy"Melantricha", zajel sel si do sveho rodiSte Mirotic naposled dne 13. srpna 1912. Byl dojat dojmy a vzpominkami, vedel v piedtuSe smrti, .2"e vidi sve rodfate naposled. Ale svoje dojeti zastiral humorem. Kdy2 prochazel mestem, provazen ptateli, byl mu cestou pkedstaven profesor Brabenec, bodrY mu2 skoro dva metry vysokY a ptimetene tlustY. Ale g mu stiskl pravici a prohodil: "TakovYho Brabence jsem je gte nevidel".

Jedna od soudu.

VySettujici soudce vyslYcha ob2alovanou hezkou modr?okou blondYnku.

"Kde jste byla," spustil ostke `v pondeli veder?"

BlondYnka se usmiva,: "Venku na automobilovem vYletu."

"A kde jste byla," mirnil hlas, "v aterY veder".

"Zase na automobilovem vYletu," opakovala kraska.

Soudce se k ni naklonil a ptal se po t •eti, tentokrate jit* diskretne: "A kde budete zitra veder?"

Pravni zastupce ohtalovane vstal.

"Pane rado," prohlasil, "protestuji proti teto otazce."

"Jake mate namitky?" ptal se soudce.

"Dal jsem sleene tuto otazku sam".

SPRAVNE VYKONANA POIDIEBNi SLIT2BA. V hodine 2alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohkebni Ustav pohotovY k sympatickernu vykizeni nezbytaYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou na gi za,sadou.

EDWARD PACE Pohkebni Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

Nabytek a domici zakizeni vgeho druhu.

Tovanii ceny. — Primo k zakazniku.

Vzorna, obsluha.

Tesar Furniture Co 5906 N. Main. — Tel. Taylor 6063 Naproti budove itadu Pokrok Houston, HOUSTON, TEXAS

Do Houston a okoli!!!!

Zabavy ikadu

1938

15. kvetna VZPOMINKA.

1940

Den 15. maje pkinagi nam bolne a piesmutne vzporninky, nebot' jest tomu prive dva roky, co nas navidy opustila, moje milovana. manielka, matieka, sestra a habieka, ANNA DANA, a nyni klidne spi svilj feeny sent na, Cyclonskem hititove.

Pokrok Houston Ni2e uvedene orchestry hrati budou tancechtivYm die nasledujiciho pokadu:— DNE 19. KVETNA

SYNCOPATORS

Jii dva roky jsou tomu, co jsme kdyi ve tvai tvoji milou jsme naposledy

DNE 26. KVETNA

NESVADBA

DNE 2. iERVNA

SYNCOPATORS

Jii dva roky jest tomu a v dugch na:slch bol a ial, vidyt' my to tak radi m'eli, a osud z1y nam tube vzal!

VSTUPNE: PANI 40c — DADAY 25c

Odpaivej v pokoji! K ucteni svetle a nehynouci Tve pamatky venuji, Josef Dana, maniel a deli, a bratr Louis Pavelka.

0 pohodli a obslouieni et, navitivnikti bude naleiate postarano.

PORADATELE. Paitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458 Na doptini se jest — 20th and North Main.

ytsTNtic

Strana 24.

OZNAMENI KANDIDATe V tomto sloupci uvetejimjeme seznam kandidatt v demokratickYch primarkach v roku 1940, ktefi g adaji volide o hlas a laskavou podporu.

Ve stfedu, dne T5. h. ye- trip, 1940.

MALA KURATKA: -- Barred Pouivejte k oznamovini agir White Rocks, Silver Laced Wyan-

Maly Oznamovatel Pravidla

0. II. CROSS za zastupce 11. distriktu W. R. POAGE 0 znovuzvoleni za zastupce 11. distriktu.

OKRES MATAGORDA FRANK CARR za gerifa.

HARRIS MILNER 0 znovuzvoleni za gerifa.

J. E. McDONALD Za komisafe zemedelstvi (0 znovuzvoleni)

THOS. H. LEWIS Za okresniho soudce

OKRES McLENNAN: W. B. MOBLEY za gerifa.

JOHN W. DUNCAN 0 znovuzvoleni za gerifa.

JIM D. McCLAIN za 'Serif a OKRES FT. BEND C. D. MYERS za okresniho soudce H. CECIL BAKER Za okresniho navladniho FRANK KUNZ za okresniho komisafe 2. precinktu A. H. GRUNWALD za okresniho komisafe Precinkt eislo 2.

OKRES BRAZORIA ETHYL (CORRIGAN) KERR o znvuzvoleni za okresniho poklaclnika.

OKRES MILAM BILL ALEX BONDS Za odhadeiho a vYbereiho dani (0 znovuzvoleni) NELSON GREEN za kriminalniho distrikniho navladniho.

OKRES AUSTIN WELDON B. DAVIS za okresniho navladniho E. E. REINECKER Za gerifa o znovuzvoleni OKRES WHARTON A. II. REITZ za gerifa o znovuzvoleni.

OKRES VICTORIA R. A. (DICK) ROGAN za gerifa o znovuzvoleni.

Jen trpelivost.

Stoji netrpelivY synadek s tatinkern pied vYkladem klobouenice.

"Tatieku, jak dlouho budeme jegte dekat na maminku. Me uz boli noby."

"Jen Pepieku mej trpelivost. Irt to nebude dlouho trvat. Vidis, za vYkladem zbyly jen dva klobouky. je maminka vyzkou gi, tak jdem." )0( Analysa.

Pan Vejvoda koupil od sveho ptitele soudek dobreho a hrozne vy- chvalovaneho vina. Jeliko g byl opatrnY, rozhodl se, ge cid, vino analysovat a zaslal vzorek vehlasnemu chemikovi Ptibylovi, aby mu podal telegrafickou zpravu, zdali je vino prave.

Po tfech dnech obdr gel Vejvoda telegrafickou zpravu: "Va g kin ma cukrovku." )0( Laskavost je znakem velkeho mue znakem maleho.

Hall Fielding.

LUTHER ROBERTSON za okresniho komisafe (4. precinkt o znovuzvoleni.)

HENRY H. tiEIAL Za komisate 4. precinktu.

OKRES BELL .. FRANK PONOK za okres. komisafe 2. precinktu.

MONROE FISHER Za 'Serifa.

JOHN R. BIGHAM za gerifa (0 znovuzvoleni) 0. W. WORD za smirdiho soudce precinkt as.

(0 znovuzvoleni) 0. A. EDWARDS za okresniho klerka OKRES BURLESON J. A. FUCHS Za okresniho odhadeiho a vYbereiho dani.

(0 znovuzvoleni) REV. A. S. BROADDUS za okresniho odhadeiho-vYbereiho dani.

V Malem Oznamovateli tetujeme centy za slovo, za kagcle uvetejneni. Nejmengi poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c. Oznamku napigte na zvlaanim listku a pfilog gny obnos-tekobjdnexcpfislu bud' pogtovni poukazkou (Money Order) nebo ve znamkach (stamps). osobni eek, ptidejte 5c na jeho vYmenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nagi znaekou, tetujeme za oznainky "Na prodej", "Slu gby a prate" a podobne 25c zvligt' za znaeku a na pogtovne, aby dale dopisy mohly bYti ihned odesildny.

Pfi oznamkach "Nabidnuti k sfiatku" neb "Ptijme se hospodyne" obnagi doplatek za znaeku a pogtovne 50 cents.

Doplatek za znaeku budig gen k obnosu, kte0 posilate za oznamku.

Pfijme se Ceske device k valeni a domaci praci. Hlaste se Waco phone 9920 F-2. Mrs. K. H. Easley, Lake Waco, Rt. 1, Waco, Tex. (20p) Mani na prodej 80 akrt pozemku. Vzal bych i pozemek do vYmeny ye vYchodnim Texasu. Pozemek je v Hidalgo Co., mili od gkoly a ciginy. Adresujte na: "Farma", (20-21pd.) % Vestnik, West, Te .

Pfijme se slugebna. Zdali se zajimate, pigte, telefonujte neb navgtivte Mrs. W. C. Morrow, 1120 Park Drive, Hillsboro, P. 0. Box 257, Tel. 286.

(20-c)

agitr- ■ Farma na prodej, neb se vymeni za dobrYch podminek a ph W. IL (BILL GIESENSCHLAG za okresniho komisafe 2. precinktu nizkem troku na zbytek, anebo ja doplatim na veal farmu ye vYme(9 znovuzvoleni` ne, vlastnictvi dobre. Farma se naleza u mesta Rio Hondo, a nada je H. P. COBB jedna z nejlepgich ye Valley, 20 Za gerifa. akrt. Dotazy tid'te na: J. Davidek, CLINT LEWIS JR. Bolling, Texas.

(20-24pd) za gerifa PRODAM FARMU o 172 1/2 aGREGG P. EASLEY Za okresniho komisafe 1 precinkt krech, anebo jednu o 161, akrech p11 Elk. Kterakoliv ma tpine zatizeni, dobrS7 pozemek, dostatek vody i dteR. R. PIV0/41CA za okresniho komisafe, 1. precinkt va. 0 dalgi informace hlaste se u: Mrs. Mary Kubitza, 2816 Live Oak, (0 znovuzvoleni) (C.V.-dz.)

Waco, Telefon 6978-J. Dftlegite zamestnani.

dattes, R. I. Reds, Buff a Black Minorcas, Bile, Buff, Hnecle a Oerne Leghornky, Anconky a michand druhy. Vybrane "Sexed" slepiely a kohoutci. Z kvalitnich "bloodtested houft. Pike si pro na g zvlagtni cennik. — VON MINDEN'S HATCHERY, Fayetteville, Texas.

(3-dz.)

Roboti a jejich vYznam.

eas od easu pkinaSi denni tisk zpravy o zajimavYch figurkach, robotech, o strojich, ktere se podobaji lidem, chodi, pohybuji se, dokonce odpovidaji na etazky, poeitaji atd. I to nrUeme nic noveho.

Takove hradky byly sestavovany ji2 ye sttedoveku. Byly to east° figurky na svou dobu velmi dokonale. Je na znama figurka, ktera dovedla hrati v S'achy a postupovala v2dy pfesne podle tahu Aachoveho spoluhrade. Je ptirozene, 2e technika techto hraeek se zdokonalila s vYvojem mechaniky a techniky. Dnes konstrukter takoveho robota mute pougfi elektromotora, fotobunek, gramofonovYch desek, kratkovinnYch pkijiman a vysilaeu. Ale dohromady to neni nic nez hraoka, ktera, svedei nejvY'Se o pilnosti, ntesnosti a dilkladnosti toho, kdo se sestavovan y takcvYch robotil venuje; nejvY'Se maji vYznam reklamni.

Da.leko vetsi vYznam maji roboti, kteki jiz pracuji v nejruznefSich tovarnach. NejSou to nejake kovove figurky, ktere by svymi pohyby nahradily praci lidskYch rukou. Jsou to stroje a plistroje, ktere v nejraznejkch cbmenach dovedou nahraditi einnost raznYch lidskYch Tak na p1. velmi 'east° se pou2iva fotobunek, je2 kontroluji jakost a barvu papiru a latek, poeitaji podet pkichozich, podle potfeby rozsvecuji a zhasinaji svetla v obchodech, tovarnach i na majacich. Takovi mechanieti roboti jsou i v nekterYch letadlech. Je to system riiznYch nkistrojil, ktere reaguji na podminky, v nich2 letadlo leti a automaticky udruji jeho rovnovahu a zajift'uji smer, kterym letadlo leti. )o( 0 kuchafkach,.

"Nav'S'tevovala tvoje 'pani take kuchai'skY kurs?"

"No, to viS", 2e ano. Jako kada, jina."

"A naueila se tam vakit?"

"No, abych Iekl pravdu, natfeila.

Ale jist se to je gte neda."

;Div Tabak listovy mam na prodej, Oskar Wilde hostil jednou v svem cena 10c a 15c libra, po gtou neplatim. John Hradek, Portland, Tenn. dome mute, kterY prohlagoval, (18-21p) psani basni je utraceni dasu. Druheho clue rano nebylo Wilda nikde.

Kdyg se znovu objevil odpoledne, el1110111.....111.111 ptivital jej host otazkou: "Kde jste byl cele dopoledne?"

"Byl jsem velmi, velmi zaniestnan", odpovedel Wilde. "Korigoval jsem obtahy svYch basni."

Studenti Ceske feel na Texaske statni universite v Austinu vas "A tomu tikate prate?" odvetil timto srdeene zvou na ZeSkou veselohru host pohrdlive.

"Velmi dulezita prate. S' krtl jsem jednu earku."

"Snad nechcete fici, ge to jste ujeg bude sehrana deal za cele dopoledne?"

"Ale kdepak! Po dlouhem pfemYgleni jsem ji tam zase dal." )o( PoslugnY patient.

nadlo nasich studentii...•• "KOMU BCH DA Ui AD"

v n6deli, dne 19. kvet.

"Dovolil ti doktor \thee pit?"

"Dovolil, dye piva denne —".

"Ale ty jich pijeg gest."

"No jo, ale nezapominej, ge mdm tti doktory."

v sini S. P. J. S. T. v Taylor, Texas ZAtATEK PRESNE V 7:30 HOD. VEUR Vstupne: 25c pro dospele a 15c pro deti.

PALD5TE JISTt!

1111•••■••••••■■=111■14....7'