Vestnik 1940 04 24

Qrs an Slovanske Po dp or itci Jednoty Statu Texas.

LAs'

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROCNIK (VOL.) XXVIII.

WEST, TEXAS. ye stiedu

(Wednesday) 24. dubna (April) 1940.

tisLo 17.

DOKUP NEJSME MR TV DOTUD NADEJE NA NB VITPZSTVi Piedsjetideve manifestace v Sokole Chicago zneastnilo se na tisice krajanfl a delegatfi ze vgech oblasti Spoj. Stitt' a Kanady. Schfize tato byla ve •cjnYm nvitanim delegaci na sjezd Cs. Narodni Rady. Vyslanec plukovnik dr. Vlad. Hurban a Msgr. Oldfich Zlamal meli plamenne proslovy.

Reportai o zdatile manifestaci upravena die obiirnYch zpriv sev. tisku.

CHtJZI zahajil delgim proslovem prof.

Jar. J. Zmrhal, ptedseda Os. Narodni S Rady, jent pak fidil ostatni east jejiho programu. Uvitaci proslov mel br. Karel Prchal, ptedseda teskeho Narodniho Sdru2eni Po ni.-,m zapela tti lidove pisne operni peykyne pi. Mildrer Grey-HelleroVa, za pianoveho doprovodu sveho mantiela. Pi. Hellerova, zpivala slovenskou narodni piseri, "Hory, hory zelene", "Ku Sucre/lief= cesta", a chodskou "Dudak" od Novotneho. Dostalo se ji hlueneho a zaslou2eneho potlesku.

Boutlivou odezvu vyvolal pc.)zdravnY a povzbuzujici kabelogram od vadce druheho odboje, dra. Edv. Bene ge z LondYna Os. Naordni Rade, etenY prof. Zmrhalem a dekovnou odpoved' Os. Narodni rady dru. Benegovi.

Srdeeneho uvitani dostalo se vyslanci Hurbanovi z Washingtonu. po jeho ptedstaveni obecenstvo povstalo v uznani ficty tomuto odva2nemu diplomatickemu zastupci nacisty znieene republiky, jenti odeptel vydati Os. vyslanectvi zastupci Hitlerreichu a gel tak phkladem vgem ostatnim diplomatickYm zastupcum republiky Oeskoslovenske po celem svete a ano pozdeji i diplomatum jinYch zemi, kteree se staly obeti nacisticke rozpinavosti a touhy po svetovlade.

Vyslance Hurban v rivodu sve Ie & . pravil, tie ptigel do Chicaga na porady a nevedel, 'tie bude povolan teenit. Pravil dale, tie jsou mu easto kiadeny dy e otazky— 1) Jake je polo,eni, di postaveni na gi stare vlasti a (2) Jake ma nag narod nadeje na konedne viterstvi.

Prvni otazka je zodpovedena ji2 ve hlavioce. Zni: "Dokud nejsme mrtvi, dokud nejsme .poclamOni, aotud /4.0.,§e nadeje na viterstvi jsou skvele." Plukovnik Hurban pokradoval dale. "'tie pokud neni na g narod ripine znieen a vyhuben, ma nadeji na novou a lep gi budoucnost a vstane lepgi a silnej gi, neti kdykoliv v minulosti."

Pokradoval dale "Le velikY problem, kterY svet nechtel ptiznat, dostal se do akutniho stavu. Vratiedne tatieni proti pravu, proti spravedlnosti dostalo se do prvniho stavu. Dnes Anglie i Francie, jak i v gichni neutralove a celY civilisovany svet ptigli k nazonf, 2e s Hitlerem a diktaturami neni monose domluvit a plati za sve chyby v minulosti tetikYmi obetmi a ztratami. Dnes u2 to nejsou sliby, dnes jsou to teaka fakta, ktera, se nedaji zapomenout a pfehlednout. Spojenci dnes doznavaji, to se dopustili tale chyby a chteji ji napravit. To same ptiznavaji i neutralove.

Vgichni ptiznavaji, tie s Hitlerem a totalitnimi staty neni motina dohoda.

"Narod nag , kterY je prvni obeti, drutil se destne k tomuto boji. Toto oeekava, nejen ka2clY Oech a Slovak, ale to oeekesit cele zahraniel a celSr nag trpiel narod, Jame malou,. ale

dfiletiitou eastkou v tomto boji. Svet o nas vi za 20 let trvani na gi samostatnosti, tie jsme narod vychovanY na mravnich zasadach a chceme poptat stejna prava na iivot jinYm narodrim.

"Vaha nage p,o yoke nebude zmen gena, ale zvetgena. Musime si tuto vahu, tento respekt v oeich sveta i naroda doma i za hranicemi udrtiet. Dorna nas budou podporovat, i kdy musi mleet. Nechceme a ne2adame od nich vetgich obeti. My za hranicemi musime dokazat, jsme narod politicky zdravY. Napted musime pomoci znieit spoledneho neptitele a potom mluvit o nedem jinem.

"Neni eas na tiadne malicherne spory, na tiadne politicks fil:sofovani. Musime napted znieit nageho neptitele. Potom si dame nage vlastni zale2itosti do potadku. Zdali tak nebudem jednati, nejsme hodni nagi svobody.

Mame pevne vytdenou linii, Po ni2 musime kraCeti, abychom si svobody Vyslanec Hurban odsoudil raznYrni slovy vgechny ty tiivly a "pobloudilce", kteti oznaduji druhY boj za odboj "imperalistickY".

Vyslovil ptesveddeni, 2e ne2 bude boj u konce. ptijdou mnozi ti, "pobloudili bratti" pod jeden prapor odboje.

Plukovnik Hurban v zaverku sve odhodlane feel pravil, 2e "co jsme dokazali pied 20 roky, to dokatieme dnes, kdy jsme se z minulosti mnohemu naudili, zmoudteli jsme a mame za sebou celY civilisovany svet.' Skoneil pkanim vgem toutiebne oeekavaneho viterstvi na gi svate veci a osovobozeni naroda Ceskoslovenskeho a cele Evropy. FrenetickY potlesk byl odmenou povzbuzujicim siovum vyslance Hurbana, ktera. jak sam v Uvodu pravil, prYgtila z jeho srdce.

Dalgim teenikem, kterY posluchade strhl svou nebojacnou, otevienou, tiadneho ne gettici mluvou, byl znamY revoluani pracovnik z prvniho odboje Msgr. Oldtich Zlamal, kterY zle tepal na ge lakotne zamo2ne krajany, kteti dosud neotevteli sve kapsy k podepteni osvobozovaciho boje, jen2 stoji mnoho penez. Msgr.

Zlamal v fivodu sve dlouhe tedi mluvil o "minimalnich cilech Hitlera", jak jsou uvedeny v nacisticke bibli 'Mein kampf". Cile tyto zahrnuji podmaneni a ripine zotrodeni cele sticedni Evropy, Danska, Norvaska, Belgie a Nizozemska. Rekl posluchadrim, ae je "nechce chvaliti a jim lichotiti, jako jini teenici, nYbrn z nich udiniti apo gtoly jests vetgiho odboje.

Ptegel pak k problemtm na geho druheho odboje a litoval, tie je pro p tak malo pochopeni u zamotinYch krajanti, tak i u delnikt. Poukazal na svornou einnost texasskYch krajanfi, kteti stoji 100 proc. za druhYm odbojem bez rozdilu politickeho. nabcitienskeho, neb narodnostniho. Zdfiraznil, tie v Texasu je 75 proc.

Moravanii, kteti, ad tam v poslednich letech nebyl 2astinST blahobyt, ptekonall vegkera o-

dekavani Os. Narodni Rady. Tato teleso ma v texasskYch- krajanech tu nejsilnejSi oporu.

(Jmenem texasskYch krajanri a 10,000 farinazdravil chicagske krajany jejich mluvil Vlad. Maudr, z Houston, Tex.) Zminiv se o obnosu, jenti se posledni rok segel na odbojovou akci, pravil Msgr. Zlamal, 2e je to malo. Kladl si otazku "Prod jsme nedostall aspori $100 od na gich 500 zamotinYch krajanri v Americe? Prod delnici nedbali vice?

Prototie jsme dosud nepocitili tragedii nagich beiencfi", odpovidal ketnik.

Pokraeoval dale, " t. ie kdybychom prozili tu katastrofu na geho naroda, otevteli bychom sva srdce a sve kapsy". Citoval pak jednoho °betaveho krajana z Youngstown, Ohio, jenti se upsal na odbojovou akci ptispivati $500 mesicne.

Msgr. Zlamal pak mluvil o "nartvem pasmu" nagi odbojove akce, o obchodnicich na jedne strane, kteti stoji stranou a nechteji ptiznati barvu a boji se na vetejnost a za tim pasmem se skryvajici. "chytraky a lakomce", kteti dokonce zapiraji svou narodnost, aby nic nemuseli dati. Reonik buracel proti nerozumnemu sektatstvi a navrhoval utvoieni "narodni site", skrz niti by neproklouzla ani rybieka — aby kahlY dokazal, 2e je 6echem a Slovakem. (Covypsat novou narodni daft, msgr.

Ta by pane takovYm narodnim uhybaeum stfikla jejich narodni vedomi pod kiltii.)

Resnik se pak dotkl obetave einnosti krajana ClevelandskYch v prvnim odboji, kdy pH pouze jedne udalosti sebrano bylo pies $20,000. Prohlasil za nacistickou leti ostouzeni msgr.

8ramka, dliciho v Patitii, a zdnraznil, to "katolici v Oeskoslovensku nikdy tak neprosperovali, jako za vlady dvou velkYch musk, Masaryka a Benege." Koneil svou plamennou tee ptipominkou na tragicky den na geho naroda, 15. "ten, na zavraldene studenty nemeckymi 'tioldaky, na Gotesberg a na Mnichov.

Uvitaci proslov br. Karla Prchala, pi-eds.

Cs. N. Sdruieni.

Konali jsme svoje sjezdy ye chvili poeinajici valky. Segli jsme se nyni ye dnech tragickeho padu novYch malYch ne gt'astnYch naroDravei tvat nazisticke bestie zjevila se v pine hrilze.

Tim hrtzneji dolehaji na nas udalosti. Tim datkliveji svolavaji nas v gechny ye SpojenYch Statech do jedne bratrske fronty. I my mushme spinit ukol, kterY na rids vlo2ila historie.

Ano, je to velkY dejinnY ukol, mluvit za svuj mleici narod. Mluvit za nej pfekrasnou, tieba bolestnou teal nagich dejin, tteskYch a slovenskYch dejin. Dokazat, 2.e i na g malt' narod ma' pray° Et, proto2e ma vlastni, vysoke a u glechtile poselstvi k svetu celemu.

Sestry a bratti!

Jaka je to pro nas velika lest, jaka je to pro (Dokondeni na strane 13.)

Strana 2.

ASHINGTON. Starobni pojigteni zaene W se platit mesiene uz letos. Vkdeleene ni muii, a Zeny ye stati 65 let, jsou-li k tomu dle zakona: o socialnim zabezpeeeni opravneni, budou dostavat starobni poZitky uz letos. Mesieni vkplaty Mi se die vydelaneho platu nebo mzdy a zapciacenkch dani. Kakdk vkdeleene zamestflank muz nebo zena, plati ptitomne dane jednoho centu z kaZdeho yydelaneho dolaru. Vkte2ek z teto dame od miliona zamestnancil a zamestnavatelti tvoti fond, uklaciank v pokladne Spoj. Stater, z nehoi budou vyplaceny pokitky, vylpkvajici z tohotopojiAteni. * Washington. — Zapisovatele censu zapsali sto miliona jmen, take zbkva, nejakkch 30 miIlona obyvatel k zapsani. Seitani bude skoneeasi ptigti tkden, nek zapisovatele nedostanou !zaplaceno, dokud nezapiSou posledniho obyvatele AT jejich distriktu. * * San Francisco. — Spotkeba kalifornskeho zykSila se ze 26 miliona galona v roku 1934 na 65 miliona galona v r. 1939. Pramerna dafi na vino v dobe pet let byla snikena z 22 centa na 8 1/4 centu na galon.

Londkn. — Ronald Cross, ministr dopravy, cdpovedel na dotaz v poslanecke snemovne, Anglie ma dostateene dakazy, ze zbozi z Los Angeles a jihoamerickkch ptistava, zasilane do Vladivostoku, ruskeho ptistavu na vkchode, je ureeno pro Nemecko. Prohlasil, ts e bylo treineno vAechno, aby tomu bylo zabraneno. * * Washington, D. C. — Federalni distriktni soudce James W. Morris uvaZoval o odvolani, podanem firmou Bat'a Shoe Co., aby bylo natizeno immigradnim atednikam, aby neMdali, 45 odbornika, kteti ptijeli z Oeskoslovenska, musi zanechati prate v Bat'ovkch zavodech v Belcamp, Md. Bat'a ye svem odvalani dokazuje, ze dovoleni k vstupu do Sopjenkch pro sto jeho experta bylo zrnSeno immigraenimi atedniky bez vkslechu.. Charles E. Rhetts, asistent solicitora departmentu prace, -tekl soudu, Ze pink vkslech bude zarueen departmentern prate, jakmile deportaeni fizeni bude zahajeno. Dodal, ze dokud soudce nezru gi 'tadost o injunkci, nemide bkti ptedsevzata Zadna, akce.

Norman Davis, ptedseda spoleenosti oerveneho Ktite, oznamil, ze se vyjednava o ziskani jedne neb vice lodi, na kterkch budou poslany pomocne zasoby valkou postiZenkm obyvatelam v NorveZsku a Svedsku. Davis ptipomenul, poslani takove pomoci do zemi valkou nova postftenkch je velmi dalelite a bude patrne u:skuteeneno co nejdfive. Davis oeekava, ze lode, na kterkch bude vlajka Oerveneho Krize, budou jiste propuSteny valeenkm zonem bez kaZek. V poslednich dnech byly poladany odvetvi 6erveneho KtiZe, aby sbiraly pomoc pro valkou postiZene v Norvetsku. Davis sail' shora udanou zpravu o ziskani lodi a poslani pomod po deli rozmluve, kterou konal s presidtenem Rooseveltem. Jinou dobu konal rozmluvu s presidentem o to pomoci Wilhelm M. de Morgenstierne, kterk je v Made norvaskeho ministra pro Spojene Staty. * * Z Washingtonu se oznamuje: Evropska, valka pfesvedeila flak namotni kruhy, vice net' kdykoli v minulosti, ze bitevni lod' ovlada mote pies velike pokroky v letecke moci. Toto bylo tresti svedectvi daneho kontreadmiralem S. M. Robinsonem, Sefern konstrukeniho oddeleni valeeneho lod'stva, pled senatnim finanenim podvkborem, kterk uvaZoval o povoleni dastky na valeene lod'stvo, jeZ byla schvalena pinkm ykborem. Ptedlohou opravriuje se vynalateni na valeene lod'stvo $963,797,478 ye fiskalnim roce, kterk zapoene 1. eervence o $48,000,000 vice ne'Z v nynefAim roce — a eini opatteni pro okamtite postaveni dvou novkch 45,000 tunovkch bitevnich lodi. Fondy budou rovneel povoleny pro jeden nosie aeroplanii, dva kfaniky, osm torpodovek, S'est ponorek' a nekolik mengch plavidel. Toto jest vedle povoleni penez na sta y -buosmitevnchlodi,semktnia,dvousieft aeroplane, 20 ponorek a pomocnkch lodi, n4 nicli nyni se lit pram*.

V t 8 TNIK

Od stfedy do stiedy.

Holyoke, Mass. — Nasledkem pfepadeni Danska a Norska zbesilkmi nacisty — pfestala se do Ameriky ptivaZet dtevena drt' k ykrobe papiru a ceny tohoto budou z yk§eny. Nasledkem valky take z Kanady klesl dovoz papirnickeho materialu. * New York. -- Prostfednictvim Americke Pomocne komise Poisko dostane pomocne zasilky vzdor nynejSi valce v Skandinavii. Zasilky tyto v eerie $165,000,000 obsahuji potraviny, Satstvo, leky a jejich doclani dovnitt Polska nt je zabezpedeno. * * V Oslo bylo vyhlakno, ze WO, kdo bude -sttileti na nemecke vojaky, bude potrestan smrti a nekolik skupin norskkch mula a hochtl bylo zajato a ob2alovano, ze utvotili oddily, aby bojovali proti nerneckkm vojskam v ulicich mesta. Hrozi jim smrt. Vetknou jsou to mladi 11de, o nichi N'emci pravi, ze "klamali se domnenkou, ze smi bojovati proti Nemcam." Mukam mezi 18 a 55 lety neni dovoleno opustiti hlavni mesto. * * Wechna poS"ta, jdoucc z Evropy do Spojenkch state, bude nyni podrobena prohlidce britskkch kontrolnich atada, podle ohla geni britskeho ministerstva hospodatske valky. Prvni akce toho druhu byla provedena zadrZenim poSty na americkem parniku Manhattan v Gibraltarske kontrolni stanici. Ministerstvo tvrdi, ze nazisti posilaji do Spojenkch State cenne ptedmety, aby dostali za no pottebne dolary. Take se tvrdi v jinkch kruzich, ze nazisti posilaji do Spojenkch stata na prodej ukradene ptedmety ze soukromkch majetka v Polsku a 6eskoslovensku. Odhaduje se, ze od zaeltku valky bylo poslam° do Spojenkch Statt nazisty za milion dolama klenota, za 300,000 dolara raznkch jemnkch ptistrojii, 1,250,000 liber barviv a 18 millowl liber chemikalii. * * Plzen. (Post. zpr.) "Nova Doba" otiskla depesi tiskove agentury Ceps, datovanou v Berline, v niZ se tvrdi, ze bkvali bratti Petschko ye chteji do Ameriky. DepeAe zni: Bratti Petschkove, bkvali uhlobaroni v nekdej§im eskoslovensku, rozhodli se podle zpravy essenske National Zeitung opustiti Anglii, ktera se jim nezda jiz dosti bezpeend, a yystehovati se do Ameriky. Rozhodnuti Petschka je ptiznaene, nebot' se ukazalo, ze az dosud meli vidy dobrk nos a zamenili yeas sve bydligte, jakmile pada zaeala hotet pod nohama. otvrt roku pied ptipojenim Sudetska k nisi prodali velmi vkhodne sve hnedouhelne doly v Sudetsku, kdy2 se pied tim zbavili i svkch podila na sttedonemeckkch uhelnkch dolech a zmizeli pak do Anglie, ktera se jim nyni take ji2 nezda dosti j ista. * * Zatim co komuniste a jejich ptatele v zemi bouti proti Diesovu kongresnimu vkboru a podepisuji Zadosti, aby jeho einnost byla zastavena, jini rozumni lido kadaji, aby vkbor ye sve zasluZne praci pokradoval. Demokratickk kongresnik Samuel Dickstein z New Yorku v dome zastupca prohlasil za "2-vast" elanek v magazinu "Liberty", v nem2 Joachim F. J. Parafrath, bkvalk nazistickk agent napsal, ze dokud byl nazistickkm Spehem, ze se mu podatilo ziskat Dicksteinovu daveru v jeho atadovne pro vyktfovani nazisticke einnosti. — Kongresnik Dickstein prohlasil, 2e ona zminena serie clanku ukazuje, ze Spoj. Statfun opravdu hrozi nebezpedi se strany agentii, zamestnankch v zemi nerneckou vladou. K tomu dodal, ze Diesay vkbor pro vygettovani neamerickkch rejda mel by venovati jeSte vice pozornosti tomuto druhu dinnosti. Zpravu o prohlaS'eni kongresnika Dicksteina rozeslala tisku take Jewish Telegraphci Agency. Dickstein ma pravdu, avgak dlukno k tomu podotknouti, ze je'Ste yetgi nebezpeei hrozi Spoj. Staten se strany komunista, protote ti maji mnohem vetS'i okruh pasobnosti nali nemeeti naziste a dovedou se yettit i tam, k ma by se paziste nikdy nedostali.

Ve stkedu, dne 24. dubna 1940.

Toronto, Ont. — Obrovske 1nZisko 2elezne rudy, o kterem se odekava, ze vyda vice neZli 100,000,000 tun, bylo objeveno pod jezerem Steep Rock v Ontariu. Tato loZisko podle VSeho bude nejvetS1 na svete. ZkonSly ukazaly, ze ruda je z nejeistgich na svete a ze se vyrovna §vedske rude. * * Washington, D. C. — Statni sekretat Cordell Hull dnes veder upozornil cizi narody, ze jakek•li zakrodeni ye veci bohate holandske Vkchodni Indie, ktera je ohromnkm skladigtem materialu, pottebneho Spojenkm Staten, bylo by v odporu k stabilite, miru a bezpednosti na Tichem oceanu. Hull& projev je odpovedi na prohla.:§eni japonskeho zahranieniho ministra Arity, ueinene v pondeli, v nern2 vyslovil adast japonske vlady o udrkeni statu quo holandske Vkchodni Indie. * * Program americke ptipravenosti v dobe valky je °pet v platnosti, pokud se tee valky v zemich skandinayskkch. Je ji2 udinenc7naleEte opatteni pro dopravu Ameridanti z yaleeneho zonu, zpet do Spojenkch Statt, kdykoli si toho budou pkati. V odboru statu neni nyni zjiSleno jak velkk podet americkkch ptislaSnika, kteti jsou ptipraveni nyni se navratiti do Spojenkch State. Je v zemich skandina yskkch nyni 3,371 Ameridana, kteti se mohou navratiti do Spojenkch State kterkkoliv eas. Americke atady udriuji ztizeni pro rychlo dopravu Americana z valeeneho zonu, od dohody v Mnichove i pied dohodou jig bylo takove opatteni v platnosti.

Americka vyslanectvi ye VAech zemich valkou postiZenkch jsou ptipravena poskytnouti pomoc Ameridanum, kteti si pfeji valeenk zon opustiti. Ameridane ze Skandinavie budou poslani pies Nemecko do Italie, kde v Janove budou nalodeni na americke parniky."Ti °Mane, kteti nebudou miti sami dostateenkch prostkedka na hrazeni yydani s touto cestou, obdrZi pottebne penize od americkkch zastupitelskkch kterkm musi podepsati noty na ptijmute obnosy. Zaznamy odboru statu ukazuji, ze Ameridane v skandinayskkch zemich jsou v tornto poetu: v Norsku 1,067, v Dansku 552 a ye vedsku 1,752. * * Department valky vydal povoleni, aby spojenci mohli kupovati v Americe tfi druhy nejnovej gich a nejrychlejSich stihacich valeenkch letadel. Kalde toto letadlo maze uleteti 400 i vice mil v hodine. Letadla jsou zatizena ku stihani atoeicich bombometnkch letadel a odraZeti vAechna rychla letadla, ktera, by tyto doprovazela.

Uvolnena letadla jsou: Bell P-39, zname jako Airacobra, nejrychlejSi stihaci letadlo na sve, te; Lockhead P. 38, dvoumotorove, telce yyzbrojene letadlo, a konedne zdokonalenk model Curtiss P-50. Prvni model Curtisse poukivaji Francouzi a chvali si jeho vkkonnost proti nemeckkm Messerschmiedam. Podadmiral John H. Towers oznamil statniniu vkboru, ze spojenecke objednayky nesmi zdrZovati dodavku letadel pro americke valedne lod'stvo. Co se tkee americke armady, to na dodavku poeld. Objednavky spojenca znamenaji rozSiteni americkkch tovaren na letadla, takle v ptipade potteby americka armada se bude moci spolehnouti na hromadnou vkrobu roz§itenkch tovaren.

V Rumunsku, Bulharsku, Jugoslavii a Turecku jsou ptisne provadena policejni opatteni, majici za fieel zlomiti podeztelou einnost nemeckkdh tajnkch agentu k jihovkchodni Evrope. Jihoslovanske autority odhaduji, 50,000 cizinca, dlicich v zemi, bude vypuzeno, poeitajic v to 1,000 zamestnanct nemeckkch cestovnich a pramyslovkch kancelati. V Belehrade yznaAeji se otevtene obZ'aloby, t.e Nemci siri svou propagandu a konaji ykzvedy vojenskkch objekta. Cvieeni proti naletam jsou konana ye vSech vet§ich mestech na pobfe2.1 a u hranic Nemecka. Ve VAech mestech jsou tvoieny nove dobro y •lne hasieske sbory a ztizov6.ny zasoby lekalskkch potteb. Nicmene Jugoslavie zlepsila svaj pomer k sovetskemu Rusku, kterk byl 'Spatnk od r. 1917. Vlada oznaraila, to uzavtela s Moskvou doll:Q(1u o vyjednavani smlouvy.

Ve sttedu, dne 24. dubna, 1940.

Oddii dopisovatelski Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel pkedklada, ye smy81u stanov Tiskoverau Wboru k vlastnimu rozhodnuti.

Ennis, Texas.

CtenY bratte redaktore!

Tak nam tak pane fouka severak, to myslim ani na severni todne by se za nej nemuseli stydet. Venku se neda nic delat, neb v poli je mokro, neb dostali jsme dobrY degt', a tak abych upine nejedi zadarmo, rozhodl jsem se napsat do Vestniku. — Pamatuji, br. redaktore, to nekolik eisel zpatky psal jsi na strance redaktorske, by nyni pfed sjezdem, kdy budou podavany navrhy, dotazy atd., vyvarovali jsme se rimnYch naratek pti psani dopisfi — ale zda, se mi, to pfec jen kdyt trochu "Wouchnem" loktem, ge myslime, ge dopis ma vet gi cenu. — V tomto mem dopisu chci se kidit TvYm pokynem, ale to neznamend, ge snad budu behat okolo hrnce s kagi. — Budu psat, tet ptimo. — Tak na tadost br. Fr. Truksy z Alvin podava br. neetni zpravu na vydani v Hl. ttadovne za mesic prosinec 1939 a leden 1940. V one zprave jsou polotky, ktere by tet me -1y byt lepe oznaeeny, jsou hodne zkracene, ale ja, venoval pozornost jen kalendattm. Tedy 7,248-90 kalendaft stalo i s po gtovnYm, obaly atd. $1,118.67.

— Nad tim eislem $$ jsern,,,se zastavil a pfemYg lim, zdali snad by bYvalo nebylo prospegnelgi, jak psal br. Truksa, uhovit radeji starYm num, a prof? Ptal jsem se, jaky fidel maji vykonat ony kalenclate. — Ze pry agitaeni; ale v torn ptipade been tu agitaenost v pochybnost z techto drivodu: — Kalendafe obdrteli eleni, to ano? V torn pfipacle jit tedneho neziskame, neb elenem jit je a pak tive kalendele mame nage bratry a sestry organisatory. Ti kdyby mohli ptijit a poukazat na vYhody na gi Jednoty v ptipade nemoci, stall atd., to to by vice tahlo jak kalendate.

Pfehlitim tak ten na g Vestnik, rUzne ty ndvrhy a dopisy a pfichazim na dopis br. C. H. Vrabec. Br. Vrabec ye svem dopisu pik: Jednota 40 mica se obe gla bez auta, at se tam br.

Steiner dostal, musel0 se koupiti i auto. — Br. Vrabec, budu se fidit dle jedne Tve vety ye Tvem dopisu, kde pigeg, to katclY br. neb sestra ma pram) podat sve dobrOzdani. I jo, chci podat sve dobrozdani. — Br. Vrabec, podani vrhu neznamena je gte jeho pfijmuti. — Pakli se nemYlim (a myslim to ne), br. poki. Steiner podal pei schrizi 111. Ue. navrh, by bylo auto koupeno, ale sam by ho byl zajiste nemohl koupit, kdyby to bYvalo nebylo br. 'deny Hl. LTe. odhlasovane a vet ginou pfijate, to zajiste uznag.

— I mne to glo, br. Vrabec, trochu jak se Bike, proti "srsti" a pfiznam se, to u br. Vytopila jsem fekl: "Jos., Ceti jsi, to budem mit auto na odhady?" Kdyt br. Vytopil pfisvedeil, to to tu pravim: "Ale to, Jos., neni je gte vgechno, pH druhe schuzi mo g na to koupi Hl. 1.11.. pro odhady aeroplan. — Tedy die toho co jsem napsal, uzna g br. Vrabec, to jsem take byl proti autu, ale po pfeeteni zpravy ye Vestniku 3. dubna zda se mi, to to nam ne gkodi, to auto mame, a prof? Jak videt z one zpravy, auto mame zaplacene a k tomu je gte $584.44 v karovem fondu. — Avgak br. Vrabec, ptemY glejme dale.

— Zajiste asi dobfe vi g, jakYm zpasobem se odhady delaji. — Pakli bych delal piljeku, musim slotit $10, to ano?, takovY zptisob odhadii mame jit celou fadu let. — Auto mame od 1. ledna 1939, tedy rok a tfi mesice. — Jak se delaji dfive odhady? Jezdili bud' br. tajemnik, Udetni, pokladnik na svYch karach, to ano? — Jsem at tzkostlivy pteditatel mes. zprach podavanYch br. teetnim, ale nikdy jsem neeetl: zbylo z odhada $$$, leda by to bylo spojeno s jinou polotkou, tedy bti. Utednici die meho jezdili na svYch karach, ale z odhadil penize si nechavali na hrateni vYloh a upottebeni kary. (Pakli muj nahled je mylnY, tu milerad pkijmu od nagich ueedniku objasneni, pfedem dik.) Jak Ti asi, br. Vrabec znamo, kdy pfijede br: poki. do 0.4404 kde 1:141:0:4

le c1014no,, ptibirk dva

Strana 8.

VISTNilt eleny a tem daji odmenu katdemu $1, i to je placeno z toho karoveho fondu, takte jest to asi tak jak pravi stare Ceske ptislovi: Pry jit pegky nebo za vozem. Ale co to pi gi, to jest to stejne. Dtive byly kary na gich iffednikii a i penize z odhadn, a nyni alespori mame karu svou. — Motno, br. Vrabec, to pa pfeeteni meho dopisu si pomyslig, to br. poki. Steinerovi stranim, ale byl by si na omylu. -- My dva, kdy se nekdy sejdem, jsme ve valce hned, ovgem krev neteee, ale slov by mohl malt na bugle. — AC br. Steinera znam jit fadu let, je gte jsme se spolu nebrali z lasky kolem krku. Naopak, zda se mi spi ge, to jsme ti gi neptatele, a vi g prof?

— Kdyt br. poki. Steiner byl je gte v Dallas, on je Clenem tadu Pokrok Dallas, tu dosti east() jsem bYval v jejich sini. — Br. Steiner pro jejich kuchyri vtdy mel povinnost nadelat "jitrnice", na ty byl specialita. Co v ge do nich de,val, to nevim, ale vonely na pub mile od jejich sine, takte talc() na ginec odolal, aby ne gel pojist do jejich kuchyne. — Kdyt jsem tam vlezl, tu musel jsem za jaternici dat 20c jako druzi, ale die znamosti dal mi br. Steiner tu kterou mel nejmengi, ale ku cti jeho sloutig, dal me za to vie zeli, zvlag t' kdyt bylo v Corpus za $4 tuna. — Br. Vrabec, doufam, to pkijme g toto co jsem napsal stran to kary, to muselo stavat usnegeni vetg iny bti. Hl. "(T. a ne jenom chteni br. Steinera. — Tak se mi zda, br. redaktore, to bych potteboval ten severak alespoil tYden, abych vge mohl napsat, proto musim dale. — Ve Vestniku ze dne 3. dubna jest dopis i navrh br. S. Kelarka z Crosby a hned pod nim dopis br. J. J. Shillera, South Omaha, Neb Oba dopisy pojednexaji jak ulevit starYm br. a sestrem. Pteeet1 jsem ony dopisy ne jednou, ale vicekrat, neb aC jsou kratke, jest v nich dosti latky ku pfemYgleni. — Vezmem-li v rivahu oba dopisy, musime uznat, to jest to 0pravnenY stesk br. Shillera. — Dle na gich stanov Clen 75 rokri start, jsouci 35 rokil v Jednote, jest opravnen na polovieni placeni jeho mesieniho poplatku. — Dle dopisu br. Shillera musel by jeg te platit pinych 6 midi net by byl k one vYhode opravnen, tedy dle dopisu br. Shillera platil by 48 mkt. Nevim opravdu jak to upravit, aby to bylo motile, ale milj nahled by byl — nebrat stati br. neb sestry 75 let, ale vzit Clenstvi 35 rokri. Mo'tna, to nekterY br. po pfeeteni meho dopisu namitne, to to neni motne.

I ja, ptiznavam, to by to nebylo motna motne snitit poplatky po 35 letech Clenstvi na polovic, abychom nesnitili na gi valuaci, ale je to spraveaby jeden platil 35 let a druhY tfeba 50?

Zajiste to ne. — V torn ptipade by men bit Hl. Ue. pfipravit ku sjezdu nejakY navrh, jak to upravit, aby to neu gkodilo. — Pakli by se dala Uleva elenrim po 35 letech elenstvi, nemohlo by motna bYt na pul placeni, ale at' jig by to bylo tteba jen Ctvrt, ale poutivali by to vg ichni br. a sestry, kteti jsou eleny 35 r. Pak by to bylo spravedlive a bratrske. — I my v nakm fade mame br. Fr. Darika, ktery by musel platit 53 van, net by doekal to vyhody poloviCniho placeni. — Proto br. ptemy glejme a i pigme do Vestniku, jak to udelat aby se starYm elentm trochu ulevilo. — Myslim, hit Hl. to maji nejlepg i ptehled, jak by se to nechalo upravit, a nekterY to napi ge do Vestniku.

Bylo jit i navrhovano, by byl sniten fink na prijeky proti certefikatum, ale jak br. Karel Navratil, Clen ifeetniho vYboru ye svem dopisu y e Vestniku ze dne 28. rinora pi ge, s tim aby se ani nechodilo na sjezd, to to neni mane. Ale s elm se asi pkijde na sjezd, bude asi drok z p(ijdek na farmy. — Nevim, zdali bylo to spravne vysvetleno, ale ptal jsem se jednoho br. zde v Ennis, kterY je Clenem u K.J.T., za jakYch podminek jest motno dostat u jejich jednoty prijpenize na farmu. Onen br. mi feki toto: Pakli kdo u nas potada o prijeku na farmu (ale nyni nevim zdali to udela pravnik K.J.T. neb tajemnik), oznami to dvou olenrim v onom miste, kde pttjeka je dinena. Ti pak prohlednou onu farmu a daji svoje dobrozdani. — Pakli pujeku odporuei, tu at' je e'en K.J.T. anebo ne plati firoku ze sta. Pakli sve povinosti spravne onen dluhujici kona, jest mu odditano z onech 5% trokil 50c na umoteni dluhu. — Ptal jsem se, mnoho-li se plati za odhad majetku a za pfehlednuti abstraktu; onen br. mi FAkli told% :to p,1% to to vyrovnava 111. tit.

jest to tak spravne, jak mne onen br. feld, tedy pakli bych se dlutil u K.J.T. $1,000, zaplatil bych $50 rodne firoku, ale $5 by glo na umoteni dluhu. A nyni, jake, pravidla mame my u nagi S.P.J.S.T. stran pujdek na farmy. — Pakli bych potadal o piljdku tet $1,000, musel bych zaplatit $10 za odhad, 6.50% trok prvnim rokem, a to musim bYt elenem. DruhYm rokem atd. bych platil 5%, ale nic by ne glo na umoteni. — Pakli bych ale nebyl Clenem, tu bych prvni rok musel zaplatit 7.50% a dal gi roky 6%. — Tedy pakli to pracuje u K.J.T., prof by to nemohlo pracovat u nes? — A jak mne onen br. fekl, maji valuaci 126%. — Jak jsem jit nekolikrat slykl a Ceti, to na ge Jednota se stave, vice obchodni net bratrskou, proto take se musime obchodne tidit, co delaji jini cleat take. To nom asi malo pomute, jak br. redaktor pi ge: Nage Jednota jest nejlep gi, nejlacinejei atd. — my to musime dokazat. — Na to pfec neni tfeba universitni vzdelani vypoditat, to 4.50 jest merle jak 6.00. VeNestniku ze dne 21. imora ma pek-nY navrh br. Alois Vaja, zast. za tad 8teranik Cis. 142., jak prodat farmy, ktere Jednota vlastni. — Br. Vaja, to by byl jediny zpusob, jak se farem zbavit, aby penize do farem puldene a Jednotou pfevzate pfinagely jistej gi Urok net kdyt se rentuji. — Ja, alespori neeet1 a myslini: Ty take ne a tednY jinY br. neb sestra. Ve farmach mame 208 tisic, opravy atd. staly, $$ rentu jsme dostali $$$, eistY vYnos z farem byl $$$.

Mozna kdyby jsme ten eistY vYnos z farem yeah, to by nam bylo trochu horko i pti bodu mrazu. — Doufam, br. Vaja, ae s TvYm nevrhem bude souhlasit vet gina vyslancu, by Atednikfn H. Ur. bylo demo to pravo pozemky prodat za podniinek, jak jsi ye Tvem navrhu uvedl. — Ve Vestniku ze dne 13. bfezna jest dopis br. Prasatika, Mena iteetniho vYboru, kde nam elenrim objasriuje, jakou praci musi nagi bratfi Utednici konat. Br. Prasatiku, o eem nejsem ptesvedeen, tu nikdy netvrdim opak, a jak ve Tvem dopisu pigeg , tys o one praci pfesvedden, tedy vetime, to jest tomu tak jak jsi napsal. — Ale nad dim jsem zristal chvili stat, kde jsi napsal: — Kaaly Clen ma pravo dati svrij Usudek, ale ne dfiv net je dobte pfesvedeen o prawYch pomerech. NekterY, ktery nedovede sam svou domacnost fidit, dovoli si natizovat, jak ma Jednota hospodatit. Jak sam pigeg, Jednota me, 16,000 bossii. — Ja, zas kikam 16,000 akcionatii. — Tedy my katclY mesic musime slotit jistY poplatek, by po na gi smrti nagi poznstali dostali ty dividendy v podobe pojistky, kolik jsem si platil. Proto ja, uznavam, katclY jeden ten akcionat ma pra y° vedet, jak jsou a kam jeho penize ukladany. Tet soudini, ge katcly bratr, Clen neb sestra mute podat navrh na zlepgeni. — Vetim, ge katdY podava navrh neb nahled ku zlep geni a proto Tvoje poznamka,ze nedovede sam svou domacnost dit, dovoli si natizovat jak ma Jednota hospodatit, jest nemistna, a prof? — Porovnavat Jednotu s domacriosti jsou dve rozliene veci, do Jednoty platim a proto mam pravo a katclY druhY veclet, jak to domacnost Jednoty je tizena a podat navrh neb nahled na ziep geni, ale neni mi docela nic jak 'gene svou domacnost milj soused, anebo memu sousedovi neni nic do toho, jak ja si moji domacnost term, a prof?

— Protote on nedava, vlastne neplati nic na moji domacnost a ja zase na jeho.

Tak br. redaktore se mi zda, ge zaeinam do toho ptichazet, ale nic naplat, vitr jit se °tail, foulte, jitni, proto nemam Cas seat a psat.

S pozdravem na Tebe i ostatni redakci znaKarel LatnovskY. menam se, Od

echoslovan, Cislo 40., Hillje, Texas.

V posledni schuzi nageho fadu bylo rozhodnuto, aby se prodavala veeefe pc) ptedsjezdove schrizi delegatri a v gech elenii z okolnich 'facia dne 28. dubna, kde se budou projenavat navrhy na opravu stanov v pfigtim sjezdu.

Proto jsou spolusestry tadany, aby pfinesly nejake zakusky, zvla gte hodne kolacu, neb ty jdou vkly dobte na odbyt.

Vetere se zaene podavat asi v 5 hod. po poledni. — Tedy sestfiely ptipravte si pekne zastery a veselY rismev, aby se to navgtevnikum libilo. S pozdravern, Soph, Hradecka.

Strana 4.

V28TNIS DVIADLO V HOUSTONU.

Po triumfalnim nspech u, jeho g dosa.hla VeselYho "VYstavni Elegie", uvedli West Endai ochotnici rninulou nedeli na scenu typickou pragskou povaleenou veselohru, "Orel je osel".

Autor svoji hru site piing esteticky nepojmenova', a jinY nazev byl by snad pro pckladnu ptitaglivej gim magnetem, ale ponevad g je to vec dobra a ptivalala v dne gnich trudnYch dobach notnou davku boutliveho smichu, dogla vdedneho ptijeti.

Dej kusu ptipomind silne francouzskou fra g -kuajestpinkomcYhomentazplk.

Hralo se s chuti a svelte, a veselohra, jsouc svedomite nastudovana, mela svrij prisobivY spad, nezbytnY pti podobnych pracich, ktere jsou psany vYhradne pro pcbaveni obecenstva a nemaji jinak hlubtiho podkladu.

Nage divadelni publikum, rekrutujici se vetginou z tad delnickYch a rolnickYch a nagi mestskou elitou a bramborovou glechtou soustavne opomijene, tilg po celY veder v napjatern odekavani: jeho pozornost a konedne i obdiv zavisely na deice easovYch intervalri, mezi nimil propukaly salvy smichu. Veselohra byla gt'astna na takove okam giky, ponevadt se ji ujali ptedstavitele, kteti dovedli v pravY okamgik vznititi z deje jiskry zdraveho humoru, promeriujice je v ohnive salvy boutliveho smichu doprovazeneho easto frenetickYm patleskem. PH tom vgem vgak zristaval dej stale delikatnim. nikdy nezaboeil v banalnost, ani ne ye scenach nejvettiho lechtani bromic.

Podil na neobyeejne zdatilem ptedstaveni mel zejmena Blahorad Suchomel, bratr Oldticha Valy, davno jig, znameho nagemu obeeenstvu svYm realistickYm vypracovanim vgech svetenych mu roli.

Jemu destne po boku stala vdova Stehlikova (ses. M. Klimova), talentovana adeptka Thalie, ktera sve nezmerne dramaticke schopnosti ochotne dava, k disposici jak fadu 8tefanik tak Sokolu. Sestra R. Lebrova v riloze Oigy byla v nedeli ve svem 'givlu a potvrdila znovu svoji vYbornou povest hereeky par excellence.

Sestru K. Otyrtnikovou mohli bychom vgim pravem nazvati "matkou praporu". Divadlo pkirostlo ji k srdci takou merou, ge se stalo druhou jeji ptirozenosti, a nelaYti jeji ochoty, prate a namahy s yYpravou divadel, finaneni vYkazy zabavnich vYbort faclu i Sokola rovnaly by se nule. Ulohu hospodyne Faltove sehrala s vrozenYm ji talent/ern, a k jejimu rispechu mrigeme ji s pinYm svedomim gratulovati.

Roli Rrigeny vytvotila vdedne sestra E. Klimova, ktera svoji hrou i sympatickym zjevem rozmnogila Poznovu dlouhY fetez s yYch dovadnich rispechil. Vypracovala svoji fachu nanejvYg gt'astne a herecky prvotfidne. Jejiho milence Bohoug e sehral s vervou jemu vlastni bratr J. Lebr, kterftentokrat vyu gil yegkerYch svYch hereckych schopnosti a karakter sve rilohy do detailu prapracoval. Br. F. Lebr podal vYborne doktora Hladila brilantnim a rieinnYm ptednesem doprovazenYmi pohyby.

Br. F. Betan v riloze domovnika Pli gka mel znamenitou ptile gitost k uplatneni sveho hereckeho umeni a role sve zhostil se skuteene skyostne. Jeho maska byla jako v gdy ptimetena a verna. Mel hlavni dil na rispechu yeeera.

Br. F. Otyrtnik, kdyg vstoupi na "prkna, jeg znamenaji svet". nemusil by ani slova promluvit a uvedl by audienci v boutlivY smich.

Zasluhu o to ma tada podatenYch figurek, jeg za, dlouha leta sve divadelni einnosti gtastne na jevigti vytvotil. Nedelni episodka posluhy zapsala jej zase vdeene v srdce v geho navgtevnictva.

Neviditelna, role suflera spaaivala v osvedeenYch rukou sestry Kulhankove-6erne-Valoye, ktera z "podsveti" dohli gela k tomu, aby herci "neplovali".

Referuji o jednotli yych p •edstavitelich riloh dle potadu otisknuteho v oznamce. Vgichni dinkujici byli na svem mists a vhodne kagdYm vYstupem se ptieinili o dobrou souhru.

Retie sestry 6tvrtnikove a bratra Beeana

byla jako vgdy pedliva, vyprava znamenita, aekoliv na ni nebyly tentokrate kladeny gadne zvlagtni pogadavky.

Po skondeni divadla ujala se vlady taktovka p. R. Dybaly, kterY se s yYm rozmnogenYm orchestrem vyhraval tancechtivYrn starodayna i moderni hudebni eisla. Jest skuteene potegitehym faktem, ge nage 'desks libive melodic g iskavaji si vstup i do americke vefejnosti, eemg svedei ptipad kapelnika br. Rudy Za,topky, kterY byl se svYm umeleckYm souborem angagovan teditelstvim kabaretu "Hangar" na houstonskem letigti.

Mimo pravidelnych houstonskYch nav gtevnikri spattil jsem v posluchaestvu rodinu pi.

Stanovske, br. 8illera s manaelkou a ditkam5, a rodinu Doslichovu z Galvestonu, kteti nikdy neopomenou svoji pfitomnosti dodati lesku naSim poclnikfn. Z Crosby dostavil se zkugeny pismak a bystrY pozorovatel, Joe Shipula, kterY site progel moudrou tkolou givota, ale nehonosi se tadnYm akademickym titulem, a proto jeho zdrava filosofie jest na gi privilegovanou ttidou rimyslne pfezirana.

Osadu Crosby zastupoval dale state gina Kelarek, kterY mne mimochodem ptipomina Achillea ze teckeho bajeslovi. Nedavny gebfikovY traz nezanechal na nem site gadnYch stop, ale na rozdil od Achillea, kterY byl zranitelnYm jenom na pate, bratr Kelarek ste goval si na kuti oka. Nechybel ovgem ani br. Felix DlouhY, kterY si ptedplatil lozi na celou se gonu. Bratr DlouhY neoplYva site mnoho pozemskYrni statky, zato v gak bodrou povahou a tegi se neskonale z rozkogneho rismevu syYch libeznych dceru gek. Z Rosmayer dostavili se rozg afnY pfedseda odboeky "deskeho Narodniho Sdrugeni "Svornost" br. R. Lebr s mang,elkou, rodiee tai ridinkujicich herd', ve spoleenosti novopedeneho dramaturga br. J. VeselYho, jeho rukopisna, novinka, "VYstayni Elegie", rozleti se brzo celou eeskou Amerikou, aby vracela vzpominky na doby vYstavni. tivotni draha br. Veselyho nebyla v gdy posypana rrigemi a vonnYm kvitim, hlo gi a trni bylo vgak vgdy s ni odstraneno jeho silnou, nepoddajnau vrili. Mame br. VeselYho vgichni radi a ptali bychom si, aby i jemu mezi nami se libilo. Osada nage byla by jim obohacena o vgestranne schopnou silu.

NesmirnYm pote genim bylo spattit stareho Mena ochotnickeho krou gku z Mora yske Ostravy bratra Starealu, kterY s jeho man gelkou byl nejpopularnej gim elenem dramatickeho kroug -kunaStdewo.BrStaelbypogadn UmeleckYm Sdru genim v Houstonu, aby se s yYmi exquisitivnimi pracemi srieastnil se vYstavky umeleckeho klubu. Byla mu pfidelena tieti cena, ktera, za spolupracovani zamogneho americkeho impresiara mohla bYt zmenena na prvni. Ale stejne bratr Stardala byl prvni a jediny z nagich houstonskYch eeskych obyvatelt, kteremu se dostala ta test.

Celkem vzato, posledni divadelni ptedstaveni tadu Stefanik vypinilo gt'astne prazdncu mezeru nedelniho odpoledne. Posluchaestvo bylo nadmiru spokojeno a rozchazelo se dov pevne nadeji, ge ptigti divadlo, "Kfi g na ktigovatce", v nedeli 12. kvetna, bude ,opet novYin pfekvapenim.

A za barem?

8umelo tam sklenici pivo s bilou eepici .. .

Mimochodem chci ptipomenouti bratru Baletkovi. vrchnimu podsudnimu, ue podle paragrafu 13 1/2 pravidel mezinarodni pivo yarske komise Pena ve sklenici ma se rovnati gitce palce spatfebitele — a nic vice!

Jos. R. Anton.

Od adu Jaroslav Vrchlickf, Mao 111.

Alief, Texas.

Rad bych neco moudreho napsal, abych nestranne posoudil rrizne ty veci a dopisy v orga,nu o nich tak, abych tyrde o nekoho nezavadil, ale snad to jaksi prijde.

Ve Vestniku ze dne 13. bfezna je dopis z Austinu, kde je hodne dopodrobna vysvetlena pre., ce HI. trfadovny, vlastne tajemnika a rieetnika.

Jest tam prate dosti, easem namahava

stfedu, dne 24. d-ubna, 1940. dugevni prate, ale neni tak talk aby eloveka telesne g ebraeila. Nadenik, ktery tieba na poll pracuje v lets skoro cely slu.nedni den tegkou praci v slunednim upalu, si zaslouki jests vie uznani, net ti kteki pracuji pod ofukovadi, Prvni zakon, jen byl lidem na tomto svete dan, zni: V potu tvati sve chleb svilj jisti buds, dokud se nenavratiS do zeme, z nit jsi vzat. Kdyby Tide tento zakon ctiii a pinili ho ka gdY na svem mists, nebylo by chud'asri ani milionatri.

Dosud, aspori vetejne ne, si gadnY z elenri HI, Uiadovny nesteg oval na pfepracovanost.

Chci te g poukazat na nesouhlas Hl. 4. elanek 12., a site Cast 3. tadku, celY 4. a 1 slovo v tern, s hlavou 3. elanek 7 e. Tri posledni •adky hl. 4. elanek 12. nemaji yYznamu pro mezisjezdove obdobi, krome ye sjezdu, se stanoviska, kdo jest najat, jest vazan povinnosti, aby praci jig si vzal ku konani take konal sam, a nemtge-li ji konat -sam, Jednota by nemela mit povinnost platiti dalgim lidem za praci, jeg byla vzata ku konani za urditY plat.

Rad bych take sly gel od nekoho spravne vysvetleni, jak se vztahuje elanek 29 a a b hl. 6. na dleny organisatory ziskane.

Dle meho nahledu a jen zbe gneho poeitani, Jednota by nemohla platit Cast poplatkii elenrim po 251etem elenstvi v tilde A a B, myslim teg, bez ubligeni na procentni platebni schopnosti. Ale urdite by mohla sni git firok elenrim na Vijay proti certifikatrim, to by valuaci neubligilo, tak aby ji snigovalo pod nynej gi stay.

Ti eleni, jeg maji pohotove nejakY kapital a nemuseji sbirat vajieka od slepic a stiadat na poplatky, si nedovedou aneb nechteji pfedstavit, jak je te gko chudemu elenu, aby byl vgdy vyrovnan u tadu aby mohl lidsky tit. Take zde sobectvi kona rilohu bez ohledu na to hlasani bratrstvi.

Dokladem toho je zru geni nemocenske podpory v nagi Jednote. Ov gem, ptieinou toho byli sobeeti vychytrali elenove, je g si z tacit' a Jednoty udinili dojnou kravu, ale na druhe strane utrpela vetgina clenu, jeg byli skutedne hodni nemocenske podpory, a ti dostali jen gebrackY peniz, anebo gadnou radeji nechteli. Je to pokrytectvi tvrdit o nedem, to je to podpurne, kdy2 skutednost mluvi o opaku. Nahled u nageho fadu jest, bude-li zHzen nemocensky odbor u Jednoty na gi, aby vgichni elenove, jeg si pfeji byti eleny tohoto odboru, stejne do nej platili a byli stejne opravneni k podpote, ale jen v pfipadech take nemoci, jak to naznadil br. toupal. Ovgem ze kontrola nejaka a ptisna by musela zde bit, aby se odjala pfieina tem, jeg radi vgecko trhaji a bah, nekdy jen pouze proto, aby se ukazali ge jsou kabrriaci.

Tento odbor, byl-li by spravne veden a osvedeil se dobte, byl by vYteenou pomrickou agitaeni. Snad by na zadatku jeho $1.00 na dlena mane stadil.

Jegte jednu vec chci ptednest elenrith k uvageni. Kdyg jsem mluvil s nagim vyslancem do minuleho sjezdu o sjezdovem jednani, trpce si stegoval na okolnost, ge po eas sjezdoveho jednani bylo v mistnosti kde se sjezd odbYval mnoho ktiku, ge nebylo chvilemi ani sly get, o dem se jedna, nasledkem vYeepu lihovych napojri v to same mistnosti, kde se sjezd odbyval. Bratti a sestry! VYeepova, mistnost neni vhodna, mistnost pro tak drile gitY dej jako je sjezd vyslancri nagi Jednoty, kde se maji dinit drile gita rozhodovani. Kdyby ani toho kfiku nepovolanYch nebylo, po pogiti lihovin neni ripine eista, jasna mysl, a v takovem stavu mysl neni schopna vgdy spresnY usudek podati, a v tomto pfipadu mute to miti dalekosahle zle nasledky.

Souhiasime s br. I. J. Galiou, aby se sjezdy odbYvaly v chladnej gi mesice, snad by ani ta zeti nebyla tak zla. Mo gno,, ge nekdo je radgi, kdy2 to gizeri ma, aby ji mohl ukajet.

Navrh br. Vaje ohledne zpilsobu prodeje majetku Jednoty elenrim, je i dle meho neb i nag eho nahledu dobrY. Miti lenocha najemnika, majitel udela, lepsi, kdy2 farmu prods zaveas net ripine zpustne ten majetek.

Dale, sjezd by mel zatidit, aby pfi stanovach po platebnich tabulkach byly hodnotove tabulky. Po minule dva sjezdy tyto tabulky nebyly uvefejneny, a eini to obti ge s dopisovanim a hl. rifednikrim to pfidava, zbyteenou praci.

S bratrskYm pozdravem za tad, Stepan Valcik, taj.

Ve stledu, dne 24. dubna 1940. ftfia te gti. Bratii cis. 44, Industry, Tex. Cteni bratti a sestry na vedomost yam de.yam, to schitzi budeme potadat druhou nedeli v kvetnu a ne prvni a to tim padem, te prvni nedeli 5. kvetna budeme mit v Industry evangelickeho kostela "Chicken stew", a zdobeni hrcbir. Tak vas laskave vAechny zveme, z blizka i z daleka, abyste p •ijeli se s nami na ten den obveselit, a tern co letf na htbitoye polotit nejakou rrzzi na hrob, jsou vitani i jinoarodovci. Bylo nam slibeno, ze ptijede z Bellville a z La Grange . Americka legie. Tak by nas to velice teAila, kdyby jste vAichni Obed se bude prodavat, rnutskYm za dva bity a maminkam za dvacet pet Cantu. Tak na tu nedeli nezapomerite, prvni nedeli v kvetnu, a ptijedte z blizka i z daleka, radi vas ptivitame. Najist se bude moci kattlY podle chuti, o fSecno bude dobte postarano. Tedy na shledanou v prvni nedeli v kvetnu.

S bratrskym pozdravem, Frank J. Langer, taj.

POZOR NA PRVOU NED1tLI V MAJI! "Slibit je pansky a dat je solsky!" To bYvavalo east° utivanYm reenim me zesnule matky, kdyt slyAela nekoho slibovati. Nu a ja, vzdor tomu, ze jsem se narodil ve velkomeste, v Praze, mam za to, k v myth tilach piece neco to selske poctive krve koluje a hledim vtely dank slib spiniti.

Slibil jsem etenatum v minulem aisle, te jim sdelim vice o torn ptekvapeni, jet mrikme okkavati, ba ktere se uroite ptihodi tu prvou nedeli v maji v to kralovne texaskych mast, v Houstonu a to v naAi Ceske ,csade. Nak rodinka bude tu miti jednu z tech dosti tidkYch udalosti, oslavu dvojiteho jubilea a ponevadt cos podobneho se neptihazi tak Casto, neni divu, k se na to te gme a te takovou radostnon udalost take zvestujeme jinYm, najme sesttiekam a bratrtm na gi velke rodinky Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas. Jsem jist, ze mnozi z tech starch &ant jednoty se nenaddli, jak velice vyroste ten malt' Capart, jen se narodil v Houstonu pted tticeti lety a jemul kmochaekove dali tak ptipadne pojmenovani pri uvadeni jej mezi stavajici jit bratrske tady SPJST, Pokrok Houstonu.

Ten malt' capart rostl jako z vody, jako ten pohadkovY bumbrlioek, mel se jak se pravi "k svetu." A hned brzo po zrozeni dovedl dokazati, ze chce bYti hoden toho jmena Pokrok Houstonu a to naAeho deskeho Houstonu, uvelebediv se za kratko. ye sve vlastni kolebce, ye svem vlastnim staneeku, prostern tehdy site, ale postaeitelnem, die potomnich potteb zvetkvanem a okraAlovanern. Ten rostouci bumbrlieek naAi velke rodinky nehledel vAak jen na sebe jako ten pohadkcvY, on se Civil svou vlastni praci a vyrtstal svou vlastni mahou a prospival svou vlastni pill. Ta stara, kolibeeka s opravoiranim a zlepAovanim vydrtela mu dvacet pet let a pak si zrobil vetAi, pohodlnejAi a modernejAi staneeek.

Nu ted' je ta koeka, vlastne ta zvest' o torn majovem ptekvapeni z toho tajeneho pytle venku. Ta tidka oslava, to ptekvapeni, jet se uda, jednou za tficet let, jak jsem ptedeAle napovedel, je tticetilete jubileum narozeni naAeho taclu Pokrok Houstonu a aby mica to oslavy dovr'Aena, pridiriujeme k tomu oslavu jubilea petileteho vYroei otevteni nakho noveho stanku. Je nyni vyparaden znovu jako panenka chystajici se ku vdavkam, peei nakho spravniho sboru. Masi jsem, kdyt, mi bratr Rulik, jent mel dozor na vkchny ty restauraeni prate ukazal, jak ta nak kaplieka je uvne tak nadherne yyparadena, bylo vidno, te se toho fikolu podjal s nadknim a energii a te peelive prihlICel k tomu, ,aby ten nas sta.neeek pro to slavnostni dvojnasobne jubileum byl co nejlepe vykraglen. A to jeAte da toho nezasahly pine nak sestfieky, v jejicht rukou spoeiva to ptisluAne domaci vyparaaril. My jsme takovi ptisni stoupenci rovnopravnosti, te chceme aby nak sesttieky mely v tom vyAperkovani naAeha staneeku na ne pfipadajici podil, vtdyt' v nem maji sviij vlast-

VESTNiK ni intimni pokojieek, takovY rozkoAn T budoarek, kam nesmi ykroeiti mutska noha, jako nevetici do meAity. Do to tajupine mistncsti nema mutske plemeno s vyjimkou bejbinek ptistupu. Ptiznam se, te jsme tam s bratrem Rulikem v nesttetenem okamtiku vnikli, aby mi mohl ukdzati, jak to tam maji krasne a pohodine zatizeno, je to takove idylicky rozkoAne zakoutieko, kde je tenskemu pohlavi poskytnuta ta nejvetAi ptiletitcst ku vtemu motnemu i ku zvYkni tech tenskYch tak moderni vyzdobeni, jak vidi ma kukadla, elektricke osvetleni, nobl zidle, zrcadla, ba do konce, holka zlata; jsou tam i due kanapata potom cos je jeAte tam pro pohodli dev a dam, co to je pak holka zviA at ten koutek navAtiviA. Od podlahy at' do stropu use bylo zkraAleno, I. nu, co tad podnika, musi to byti spra y -neudlao.Atenprgam,kteYjprouta jubilejni slavnost uchystan je tet velkolepYm. I zde jsme tu rovnopravnost tenskeho pohiavi s mutskYm. Veleni nad kuchyni ptedali jsme sest •iakam, hlavne z toho drivodu, te zname jejich schopnost v tam oboru a pak nevime, co by se mohlo ptihoditi, kdyby musely papati, co my mutAti bychom uvatili, houstonske nemocnice jsou pteicaneny.

Na'S tad ma tolik elenri, te by se z nich dal utvotiti hezkY pluk a kdyt to ?Neal pan kapelnik chvalne znameho hudebniho sboru "Harmonizers' kteti nas svou hudbou v tento slavnostni den obveseli, tu se ten pan kapelnik, znamY pan Omajdalka zadumal a jako hudebni skladatel dal tomuto umeni pruchod a slibil nam, jak mne ujistil jeden 'elan potadatelskeho sboru, br. V. Kelnar ml. slotiti pro nas tad neco jako plukovni pochod, kterY bude pti teto slavnosti zahran a nakmu tadu yenovan a i jinYmi aisly a sv'm hudebnim talantern ptispeje ku zpestteni nakho programu.

Kdyt jubilejni slavnost; tak at' to jit stoji za to a tak jsme pro teenickY turnaj zabouchali na vrata Hlavni tiudovny a vytahli odtamtud br. ptedsedu soudce Chernoskyho a nezapamenuli ani na nas spolkovY organ, kde v tom "editorial sanctum" travi svilj Cas jeho redak'tor, jemut vily daly do vinku dar jazyka a SetrnYm zpusobem jsme jej zpravili, te by nas velmi teSilo, kdyby nam na ten den dal k disposici sebe a ten svuj teenickY talent a dobrak br. Maueka ochotne prislibil. Aby soudci C. H. Chernoskymu nebylo pri slavnosti teskno, zairtoeili jsme i na jeho rodinu, vedouce, jakou talentovanou pe ykyni je jeho chot' a kterY2 talent podedil po sve mati take jell syn, malt' Jimmy, jent nam pada ukazku sveho umeni.

Aby to na'Ae narodni heslo "Zpevem k srdci, srdcem k vlasti" bylo na teto slavnosti co nejvice uplatneno, promluvili jsme si dtverne sloviol° s prof. br . Frank HlavatYm a s nagm dramatickYrn a peveckYm kroUtkem nakho tadu s velmi peknYm vYsledk•m, tak ze jsme ziskali rieintavani cele Cady umelcu. Jeho nadejnY syn, umelec ye late na housle par excelence zahraje nam nekolik houslovYch sell. Br. Frank HlavatY vzal na se illohu sbormistra pro nacvieeni zpevti. zpevohry "Andulka Aafatova". Jako sbormistr je skoro raritou, vi co od zpevakri mute potadovati. ma trpelivost beranei, nerozeiluje se pH zkouAkach. lee pHhilt' bedlive, taby vAe bylo spravne vyzpivano, tak jak to notarni naznaeil skladatel a jak jsem vide pti jedne zkouAce ma pti tom Atesti jak se tika ptimo z pekla, tak pekne sezpivany sbor je unikem v ochotnictvu. At navAtevnici slavnosti uslyAi ty Avarne a hezke pevkyne v teto zpevohte, jiste budou uneseni tim co uvidi a uslyAi. Ti mittAti zpevaci se nedaji zahanbiti tet v teto zpevohte a te i ostatni irlohy jsou obsazeny eestnYmi representanty nakho ochotnickeho hereckeho cechu povi yam seznam ,osob hry. Pro pianovY doprovod ziskali jsme take umeleckou silu v dce-

Strana race inan gelt RulikovSTch, pani Jennie Mae Frankove.

I nu, bude to velke ptekvapeniako, tak .radostne a tak slavnostni, ze jej bude vzpominano po beta, nebot' vette, ze ti eeSti Houstoriaci jsou ptec jenom kabrriaci a chcete-li se se octnouti alespori na jeden .den v raji, ptijd'te na tu naa slavnost tu pryou mean v maji,...

Veasna rada mantam, tattim: "PodAkrtnete si to datum tfeba tutkou v kalendati!

Sestaven byl jen hvezdati k u'Setteni napjeti slabe lidske pameti, rovnet bude i zahadno, kouknout se portmonce na dno.

Gasolin a bumbanieko, pobaveni, papanieko, jak dnes dobte znamo je flaky groA ptec koAtuje.

S. P. Studnieny P. S. JeAte maid poznamka! — Celastranna oznamka ye Vestniku blizsi sdeli na.e.' se twit tu nedeli.

Houston, Texas.

Mili etenail: — Kdo z vas se pfeje starobni zajiAteni po dosateni 60 let stari v abnosu od $30 do $60 mesiene za poplatek dvou centri (.02) z kat:16h° vdmi ptijatehO dolaru — (po odeeteni prvnich $60 dolarri mesieniho -ptijmu aneb prvnich $720 za rok), a kdo si pfejete aneb rad by jste videli aby vas ctec neb yak matka, kterYm jest dnes 60 let staki, dostavali drichod neb pensi if torn Samem obnosu za tu samou cenu neb poplatek, tedy ihned piAte yakmu kongresnikovi a tadejte jej aby pracoval a hlasoval y e prospech piedlohy General Welfare Act H. R. 5620.

Tato pkedloha zarcven zarueuje etyri mesi6ni "Ceky" na eastedne neb pine vydani s polikbenim.

Tento ptedmet starobniho zajiaeni zde v America jest tak dillelitSr jaok jest osvobozovaci akce ve prospech 6eskoslovenska a ja stojim na tam, te kattlY americkY obea.n jsouci elenem Sdruteni AmerickYch Cechoslovakil v Texasu, mel . by zaroven bYti i Clenem federace k zajtAteni vAeobecneho blahobytu (General Welfare Federation of America), a rovnet tak hmotne i mravne podeptiti ptedlohu General Welfare Act. Sttediska (centers) a odboeky Sdruteni mely by z•ovna tak driletite nalehati na kongresniky, aby tato ptedloha se stala zakonem Spoj. Statta jako se naleha na presidenta, tajemnika statu, senatory a jine ptedstavitele, ve prospech osovobozovaci akce.

Hlasil jsem se o deset tisic padpisii na petici• u nagich 'Oechoslovana k odeslani do Washingtonu, ale vAeho co jsem docilil byl nevinny Usinev na mnohe tvati a ptivesek k mojimu jmenu a naAi novinati nechteji ani co vedeti co tato, ptedloha obsahuje, neb jinak by jste neco sy Ym etenatilm z 'Leto ptedlohy sclelili.

Inu, boj neb valka jest vice vzrAujici, sensaenejS'i neZli starobni pojiSteni ye stati, kte reho mriteme se --doekati i my, a tedy vy otcoy e a matky, kteti masite pohliteti na suet tak jak vam zbYva, pohlEeti, uvedomte si, ze to same 'deka, i na nas, dnes ty mladsi, jestli ne jeAte neco horAiho, ponevadt nechceme a nestojime o to poslouchati hlasu lidskosti, ale speAne a cele odpovidame hlasu bcje — toho pekla zde na zemi. PiAte vaAemu kongresnikovi, neb vim co piAi, i kdyt mne jinak jmenujete.

S pozdravem, A. V. Mikeska, 1135 Walling st.

Z Corpus Christi.

Odboeka 6echoslovaku v Corpus Christi porada dne 28. dubna slavnost spojenou s bazarem. Chutna svaeina bude podavana zdarma.

Budou se rozprodavat veci, ktere zbyly z posledniho bazaru. Program bude pestrSr, hudebni Cisla a zpevy a jine atrakce, talde o pobaveni bude postarano. Tak vas elenove a pkatele laskave Zadame, abyste se v pinem po6tu dostavili. Na shledanou 28. dubna v sini Moravia Club I allu.

V9bor,

Stream

O.

Vynikajici es es* houslista v Austinu.

Dne 15. dubna na g Progresivni CeskY Klub potadal zase jednu ze svYch kulturnich schuzi, p1-i ktere nas poctil p. Arnold UrbanovskY, tel hudby z Giddings, Texas, nekolika krasnYmi eeskYmi skladbami, zahranYch na housle s doprovodem na piano sleenou Hejtmaneikovou z Giddings. Ja jsem si vtdy pfala slytet pana Urbanovskeho hrat, kdyt jsem slytela jake jmeno tady sobe vybudoval, kdyt byl na universite.

Te vzacne pkiletitosti se nam dostalo. Jeho hudba je krasne,, obzvlatt' Dvotakovi skladby. My jsme p. a pi. UrbanovskYrn a sledne Hejtmandikove vdedni za to, ze pfijeli sem nas pobavit; bylo to pro nas` ptijemne pobaveni, ktereho se nam east° nedostava.

Dne 19. dubna nas klub pofadal svoji jarni taneeni zabavu v sini Rytitu KolumbovYch a vtichni pfitomni se dobte pobavili. Pan F. A. Horak, profesor matematiky z Texas Christian University z Fort Worth a sled. Lillian Foit, ueitelka z West, stfdastnili se zminene zabavy.

V nedeli odpoledne dne 21. dubna pi. Matejkova uspotadala "party" pro universitni divky, ktere bydli v jejim dome, v Barton Springs parku. Nektere divky bavily se koupanim, hraly rtizne hry a pak jsme meli dobrou svadinu, kterou ona nom ptipravila dtive net jsme se navratily k domovu: Po takovem vYletu do krasne jarni ptirody jsme ptipraveni na dalti studovani, ktereho mame az nad hlavu, obzvlaAte pied poslednimi zkoutkami. Tento posledni tYden pied zkoutkami se nazYva, "dead week".

V tomto tYdnu nejsou tadne zahavy, jen studovani ye dne a v noci. Na jine se zapomene a holky se nestroji, jen studovat a zase studovat.

Fayetteville, Texas, 20. dubna 1940.

Cteni bratfi a sestry!

V pravidelne schtizi Mdu Pokrok Texasu els.

1., S.P.J.S.T. bylo jednohlasne pkijato, by byla ptedlotena sbrattenYm McKim S.P.J.S.T. kandidatura bratra Joe R. Kubeny za tajemnika Hlavniho kadu S.P.J.S.T. Bratr Kubena, syn J. R. Kubeny, stareho a dotivotniho tajemnika a zakladatele Jednoty, je dobte znem bratrum sestram. On je schopen tento dfiletitY fitad zastavat, nebot' byl svemu otci po mnoho let pomocnikem a takita pravou rukou v Made tomto. Po smrti br. Kubeny byl ustanoven Hlavnim Aadem do tohoto fifadu, kterY zastasa, ku prospechu Jednoty, poctive a spravne. Jsa povahy nendroene a tithe, mnoho ramusu nenadela; hledi si svYch povinnosti, spolehaje se, ze bratti a sestry jsou schopni posouditi dobrou praci a dle toho budou ten jednat a hlasovat ye XIII. sjezdu S. P. J. S. T. Proto my, eleni fadu . Pokrok Texasu Cis. 1. tadame vas bratki a sestary, byste uznali poctiye snaky bratra Joe R. Kubeny a vrhli hlasy yam svefene vatim ctenym Mdem v jeho prospech. Bud'te ujitteni, ze dfivera vase nebude zklamana ate bratr Kubena bude nasledovat ye tlepejich otce sveho, otce Jednoty, J. R. Kuku cti jeho a prospechu vtech bratru a sester Jednoty.

Dekujeme vam vtem za ptiznive uvateni teto tadosti a volame vam vtem "na tt'astnou shledanou v Taylor"!

Za fad Pokrok Texasu eislo 1.

C. H. Cmajdalka, ptedseda.

P. P. Baron, tajemnik.

Depek z Prahy z 14. dubna udala, ze pratska nacisticka, policie zatkla konsula Jitiho Sedmika, bYvaleho tajemnika dr. Eduarda Benete, neposkytnuvti k tomu tadneho vysvetleni. Panuje nazor, ze jde tu o soueast soustavneho zatYkani vtech vYznamnejtich a vlivnYch osobnosti eeskeho politickeho, hospodatskeho a kultumiho tivota, aby zlomena byla odolnost naroda. V poslednich dnech, jak se sdeluje, zateen° bylo velke mnotstvi osob pro poslech zahranieniho rozhlasu.

San Francisco, Calif. — McCormick Steam-ship Co. die nedavneho oznameni prodala etyti male pain* k pobtetni plavbe spoleenosti French Lines. McCormick potadal federalni raofni komisi o svoleni k tomuto prodeji.

V EsTNt K lead Jaromir, eislo 54., West, Texas.

Bratfi a sestry!

V minule schuzi dne 7. dubna jsme zase phjali dva nove dleny do nateho fadu, a po skondeni zaletitosti spolkovYch jsme rozebirali navrh na koupeni dteva z tourskeho baseball parku. Po dosti dlouhem debatovani se to skodilo, aby se desky koupili a ten hned odstehovalo •techno co k tomu path.. • Bylo navrteno, aby elenove nateho taclu, kdot by chtel pomovi pki praci, aspon jeden den pracoval zdarma, aby to tolik nestalo, a tu samou nedeli jich slibilo, se jich dostavi asi 50, ale rano se safraportsky scvrkli, neb jich pkijelo 12 a pak jette v tYdnu sem tam jeden. Pled tim byli eleni fadu vtichni tadani, aby se jiste dostavili do schaze, at' nikdo nebruei, ze si vybor majetko-zabavni dela co chce. No a ut je slySet dost, ze to a ono melo bYt jinak. Do schtize pkijit je takovYm za tetko, ale kritisovat, to je 0. K. Tak ten nas Baseball park ut je hotovY a p1-I ti nedeli dne 28. dubna bude formalne otevisen. Budeme tam mit odpoledne hudbu a jette jine fed,. Tedy se pfijedte podivat, jak to held° skope, a veeer je taneeni zabava v nati sini, na kterou vas uptimne zvou E. Zatopek, A. Milberger a E. Klaus, dleni majetkoveho zabavniho vYboru, kteti yam slibuji, ze se dobfe pobavite a ze vas vtecky dobte obslouti, abyste nezhynuli tizni, a br. G. Vrana yam udela dobre sandvide, abyste nemeli hlad.

Na Den Matek, 12. kvetna potadame v nati sini program, ktery zaene asi o 1 hod. odpol., pti kterem nam zahraje dobte znama Divitova orchestra z Temple, ktera hraje skoro katdou nedeli pies radio, a pak veder tu samou nedeli budou hrat k tanci. Tedy pfijd'te je poslechnout a dobte se vytaneit.

Tak uz nam tu dohte zaprtelo, jente ty jarni date neptijdou nikdy samy, to jsou kroupy, vichr a male cyklony, nadelaly dosti tkody, a kolem Tours tit si nekteki farmali koupou sklepy, by byli na podruhe lepe ptipraveni, kdyt ten todak prileti. Zahradky nejsou mot peime, neb dette a kroupy to hodne misty potkodily a nyni nam fuel potad °Alive vetry, tak nic neroste. Asi se eerti yeti v pekle, neb at' fuel z kte re strany chce, mate pisek na vtechny strany, a co je kde kousek baviny, i tu smete. Ovoce u nas v okoli ten mot nebude, neb co neshodil vitr snedl pan mraz. Mnoho rolnikti pfeseva, kornu, ten i my. Poeasi je divne a nekdy zima, ze by se za ni ani leden nestydel.

Chtela jsem si ten namodit ohledne tech kalenda1-a, ale panove, kdybyste temi penezi byli zachrinili nektereho startiho Clena, ktery platil a nyni nemtite, byl by yam podekoval, ale papir neni na nic a Clena vyhodite z Jednoty.

Musim uz pfestat, neb mne br. Moueka bude positat tam, kde pepic roste, ze? SrdeenY poM. Klausova. zdrav na vtecky etouci, vte Temple, Texas.

Jako jeden z tech testnacti tisic "bossfi" pHchazim, abych vypinil jedno misto tech nespokojencti, a jako dlen stanovniho vYboru si pfednest -dem elentm, kteti befou zajem na pfedsjezdovem uvatovani prospet Jednote.

Pfedne pfipust'me, ze ne katdy e'en navrh podavajici mel pfiletitost dostati "high school" nebo snad universitni vzdelani, ale mnohY z nas nemohl projiti ani tkolu obecni. A proto neni spravne, aby na podavane navrhy, at' lit vYborne, dobre, aneb mene/Clobre bylo pfipominano, ze chybi jim tkolni vzdelani anebo vedomosti o vedeni tifadovny. At' ut takove di jinake, jedno pfislovi pravi, ze katdY ptak zpive, tak jak mu zobak narostl. Proto, chceme-li nekoho pfesvedeit, ze neni spravne tak jak on to tekl, je na nas ptedne ziskat jeho dfiveru a pak uz bude prate lehka pro ptipraveni ho pro spolupraci ye zajmech pro ktere projevil Mast. Proto ti, kdot zastavaji jim svefena, mista, jsou zainestnanci a na techto jest, aby si dilveru zamestnavatele ziskali a udrteli. Bohutel, ze ne vtude se tak deje. Rozumi ziskat si emery sveho zamestnavatele, abych alai co do meho odboru mne svetil a abych podal pravdive zpravy o zisku i ztrate. "Boss" mi sveril svilj majetek a ma pravo feat, jak jej vedu. Ja pak mam Vedet, ze vedu majetek jineho a musim dvakrat ptemyAlet nek feknu ano neb ne pri investovani toho 1:114,1etku. Dnes voliune, prodejte farray, nevx-

Ve stiedu, dne 24. dubna 1946. piaci se. Nemyslim, ze ulaeni pen& Jednoty do farem je Apatne, ba zrovna inaopak. Chyba se stala jinak, pozemek byl drahy a pajdka polovic hodnoty nebyla a neni ani dnes mot, ale povinne splatky a urok se nechaly pfejit a tak se postupem dluh zvettoval, a to snad pferostlo pies hodnotu. Toto jest jen maliekost, mame toho vice v papirech, ktere nemaji motna, ceny aby je vitr roznesl, to nevime, protote na nich se neda bavina pestovat a nikdo z povolanYch nam nic nezdelil. Prod? Protote chceme spolu prat se. KatdY obchod ma heslo"pakli se yam u nas libi, feknete jinYm a nejste-li spokojen, feknete nam". To melo by platit i pro nati Jednotu. Prod se hned hortime, je-li poukazovano, ze to neb ono melo by bYti opraveno? Myslite snad ze stanovni vy'bor za 2 dny vypracuje stanovy, aby uspokojily nas vtechny? Z podanYch navrhil maze vybrat, jak Hkame, to co uzna za nejlepti, ale sjezd milk to opravit, dopinit ,aneb zavrhnout9,_A ted' jette neco, co by mel katdy poslanec do sjezdu uvatit, ze katdY mame stejne pray() podati navrh na podlaze sjezdu. 2e kahlY neni schopen podati ho stejne rychle, ze tadny navrh na polokni navrhu na stul, pokud se jini o slovo k nemu hlas y, neni spravedlivY; ze Mani osobnich poznamek o poslanci, i snad neveasnY navrh podasajici je nas nedustojne. Ted' z osobniho podavam, sjezd nemusel by dovoliti podavani celodenni zpravy tadneho fitednika. Nemel by dovoliti mezi zasedanim te.dne fedi a plane pochvaly nam od tadneho politickeho Mednika, a vilbec tadne ptednatky, neb to jde na Met vtem &mum Jednoty. A meli by jsme uvatit, ze tad neposlal nas tam na vYlet, ale do prate. Obecenstvo melo by se chovat tie a vfibec neptisedat ku stohlm paslancti v dobe zasedani. Silnejti napoje nemuseli by bYti prodavany v mistnosti sjezdu. Veder po praci utijme katdY jak si pfeje, neb to jest doba za kterou nam elenove Jednoty neplati.

Flume navrhy a zmeny jit byly podany, ale tento jette ne. Aby schopnost organisatora nebyla metena poetem ziskanYch dlenfi, ale dle fimrtnosti ziskanYch dlenu. Neni-li organisator opatrnY, ani vrchni lekaf nam nemfite pomoci a Jednota tim trpi. Volba tifednikt Hlavni tfadovny mela by se provadet zpfisobem primarnich voleb. Tim zpusobem zvolili by se fifednici jednim hlasovanim a poratenY nemohl by byti strkan pro jiny Mad; jen rfizne vYbory mely by bYti vybirany z delegotti jednotlive. Nedovolit tadne volby aklamaeni, ani zvednuti rukou pfi volbach fifednikti.

Aby zprava o stavu Jednoty byla podana ne az ve sjezdu, ale aby rozeslana byla pro katdY tad a jeho poslance na tajemniky, tak aby byla v rukou poslanct posledni schtizi tadu pied sjezdem.

Dale, aby fieetni vYbor po katde pfehlidce knih Hlay. Ftadu podal fipinou a srozumitelnou zpravu v organu Jednoty.

A nalezne-li se, ze splatky piljeek i bona a itroku nebyly spravne na eas zaplacene, udala seznam protlYch splatek a zatle jeden katdemu fitedniku Hl. ftadu s ptipomenutim, aby se postarali o napravu, pfedejde se tak obvinovani nevinnYch. Pravni pthce rozhodne ma bYti konana jen zvolenYm pravnim radcem, stane-li se tak, pak mu to vte =Item hodit, dnes ale nemutem, protote nevime komu co path.

Nakonec dodavam: udelame-li katclY svfij dil, pak prate sjezdu pfijde hladce, elenove pak neeekejte, ze vse udelano bude bez chyby, to neni motno, protote posilate do sjezdu jen lidi.

Br Bartok prosim, aby v kapitolkach mne zdelil, bete-li do sjezdu svilj Cagan? Vezmete radeji jen eaganek, at' si sprtka pfijde, jen kdyt to nebude boufka. Do sjezdu delam punF. E. Hejl. tik-. yak Depae z Polite udava, ze polska, vlada v exilu v Falai nabidla pouZiti oddilu polske dy y e Francii k zakroku proti nemeckYm yettelcfun v Norvetsku. V oznameni tom se pravilo, ze polska armada ton21 po utkani s N'emci a bude nepochybne hrati dfilditou Alohu v zakroku expedi8nich shoru spojeneckYch v bojleh o osvohozen1 Neiveiska, z dosti Nemo' obipovaneho.

Corpus Christi, Texas, 21. dubna.

Odbodka S.A.C.T. v Corpus Christi nemini pozadu za jinS7mi obetavS7mi odboekami v narodni praci a obetavosti pro osvobozenskou akci nag eho naroda. Na nedeli odpol. 28. t. m. jest picipraven v Moravan sini dfistoj0 program. S jeho oznameni ye Vestniku byl site povefen jinS7 bratr, ale neu g kodi snad tuto ucladost piipomenouti, neb bychom radi videli velikou navgtevu a vS7tetek znadnej gi. 0 druhe hodine odpol. bude program zahajen. Dr. Hollub, deskoslov. konsul z Houstonu, pHslibil svoji 'least a krome nej budou mluviti znami tednici desky a prominentni Ameridane anglicky. Vydrateny budou zby/e pfedmety od podzimniho bazaru, mezi nimit jsou nektere znaene ceny. Veeeke pro v'Sechny fidastniky bude plipravena a piedkladana zdarma. Jsme ptesvedeeni, to ygechny sestry elenkyne odbodky S.A.C.T. se zadrii a ochotne pottebne jidlo ptinesou, a • ostatni zatidi nennavnST br. KruginskS7. Uvati pry svoji specialitu - veptovS7 gulag . Tedy na shledanou v Moravan sini v nedeli odpolednel veeer Pak na zabave v No.rodni sini. Z teto zabavy bude qteg ek venovan take odboece S.A.C.T. Sokolove ptipravuji na Den Matek, 12. kvetna, vzdelavaci a zaba ynS7 program. Take bylo oznameno, to prof. Midek ze Statni university k nam pfijede se svS7mi studenty zahrati Ceske divadlo, ale datum dosud nevim. Mame se tedy nad -Witt V Sokolovne se silne cviei, prozatim jednou tSidne, ve etvrtek veder. Dnes me gka v Houstonu starosta na geho Sokola ,br. Kudera, s nekolika cvidenci na porade s houstonsOmi stran pingtiho tupniho sletu a jiny'ch sokolskS7ch zaletitosti. regime se na brzkS7 pfijezd spoledneho cviditele.

Sleduji pilne ye Vestniku.,navrhy na opravu stanov na gi S.P.J.S.T. Nektere z nich jsou opravdu dobre a psany v uglechtile snazek prospechu a k zvelebeni Jednoty. Obeas vgak vidim, to nekteti elenove se pkenahluji a pfepinaji v kritice Utednikil HI. U. Nage jednota je zbudovana na zakladech diste demokratick3"rch, HI. T.T. volena jest sjezdem a jeji elenove se tegili tedy dilvefe vetginy vgeho dlenstva. Nema 13Srti na zavadu, je-li nahodou zvolen Men nekomu osobne nemilSr. Kdo kritisuje, mel by take hned navrhnouti nee° lepgiho, netli se nyni provadi.

Na pr. ty negt'astne pozemky ye Valley. Vim, to Ufednici H1. ,1 . jich mail take pinou hlavu, a co tarn s nimi provad, nedelaji snad pro kratochvili anebo vrtoch. Sam jsem se pfesveddil, to jsou ochotni vyslechnouti rozumne rady a ndvrhy, kdo lepgi a jsou-li vubec k provedeni. Sjezdu zdar!

Chas. Holasek. ttid Stefanik, Cis. 142., Houston, Texas.

Mill pfatele a drahe ditky!

V pine nadhete jara, druhou nedeli v kvetnu oslavime opet svatek matek, jest tudit zcela pfirozeno, to jeden pri to pfiletitosti vice net jindy vzpomina, sveho mladi, sve vlastni matky a vgech tee hdobrSrch matieek, ktere za sveho tivota poznal a jich si z hloubi due nesmirne vatil. oim vice se o nich pfemSrgli, tim hloubeji si uvedomujeme, jakSrmi vSrbornSrmi matkami jsou nage Ceske teny. Myslim na maminku svou, myslim i na matky druhe, na ty skromne a drahe du ge jejicht nejvet gi radosti jsou hodne a zdarne deti. Motna, mile deti, jste si mnohe dosud nikdy neuvedomily v gechno to, co maminka dela, z lasky k yam. Snad mnoh377 z vas ani nepovatoval v gechny ty starosti a praci za tadnou zvla gtni zasluhu. Nezapomerime nikdo na teplou nand, v nit se tak bezpedne odpoeivalo a do nit se tak rado utikalo.

Na ten den snaime se v gichni, aby nage maminky vycit'ovaly dvojnasobne na gi uptimnou lasku a vdednost. Na tadnou rnaminku nemelo by bjiti zapomenuto, tfeba sebemen gim dared"kern nebo pote g ujicim pfanim. Maminky, ty nage skromne maminky nic netadaji, ale z katdeho projevu lasky mail radost a elm je ta maminka belej gi a stargi, tim vetgi, nikdy at dojemnou radost projevuje. Vy, kdo je gte maminky mate, vatte si jich, aby tu s vami zustaly hodne dlouho.

Maminka starne, starosti se zapisuji na jeji hlavu, jen si spodtete ty bile nitky na jeji hlaye. A tech vrasek na dele jste si nevgmli? To jsou ty nod, ktere maminka v ilzkosti probdela

u vagi postele, kdyt jste byli nemocni.

Maminka, draha a tijici maminka, je -macne gtesti nas vgech, pfitulte se k ni easto, ukatte ji svSrmi tiny, sySrm chovanim svoji vza' .21nou lasku a vdeonost. Pote gte ji a rozveserte pomorte ye vgem co je ye vagich silach. A bud'te ke sve mamince ygdycky upfimni, se vgim se ji svelte, pamatujte, ae nad maminku nemate pfitele vernej giho, to vam Vgdycky poradi.

Bud'te potehnany vy hodne, pracovite a milujici maminky, vy, ktere dovedete tkeba den trpelive a namahave pracovati a veeer, kdyt'ut vgichni odpodiyaji, jegte zagivate a sta.rate se o pohodli stich deti. Proto mile ditky: milujte sve matky, dokud je mate, dejte jim znat, jak je mate rady, ty starostlive oei a vzacne duge, ktere dovedou v lasce pokazat i tre stat a Verne se o sve deti starat.

Bud'te pozdraveny, vy na ge Ceske matky, za tu vagi lasku a starost upfimnou a nelidenou nejen ku svSrrn detem, ale k celemu deskemu lidu.

Pfatele, take fad 8tefanik tento rok oslavi svatek vgech matek a to sehranim pekneho a pfilehaveho divadla na den 12. kvetna, "KM na ktitovatce". Proto pfijd'te mezi nas, nebudete litovat, z divadla seznate Ceho je matka schopna a jakou abet' chce pfinesti z lasky k diteti, aby je zachranila. Divadlo bude sehrane jako benefice pro nemocnou dceru gku mantelu z Rosenbergu, ktera, jest jit delgi dobu nemocna. Mantele Svrelovi a cela jejich rodina patfi do na gi mile Jednoty a jsou to dobti narodni pracovnici, tudit jim doka2me velkou naygtevou divadla, to si jich vagime a citime s nimi. SrdeenS7 pozdrav v gem etoucim, Pavia Studniena.

Rad gtefinik cis. 142, Houston, Texas.

LIDSKE SRDCE! Dej o torn nejkrasnej gim lidskern srdci, srdcich tech na gich zlat*ch mamiCek, bude sehran spoleenSmi iochotniky na Den matek, druhou nedeli v kvetnu. Bude to "benefit" br.

Svreka, kterr davaji herd u Stefaniku svemu herd ye prospech jeho tetce nemocne dcerugky. Br. J. Svrdek je velice oblibenS7 herec, je to ten slavieek, kter3i hral v tom nejoblibenejgim kuse "Budeme sit na veky", zajiste se vgichni na to pamatujete. On, kterS7 bydli at ✓ Rosenberg, nikdy si nestetoval, to to bylo daleko do zkougky ,a vady na potadani byl ochoten s nami fidinkovat, a ye chvili nejtel:s1 hercum od tadu, jeho silou a nadanim herecktn vypomohl.

Proto, bra:CH a sestry, od cele Jednoty S. P. J. S. T., od vgech fadfi, nemyslite, ze zde se mute uplatnit to na ge krasne hello, ktere neseme na gtitu nageho organu: Podpora, Lidskost a Bratrstvi? Zde mate v gichni pfiletitost t dokazat a zfidastnit se tohoto divadla, aby byl ten nejvet gi vSitetek ye prospech jeho dceru gky. On a cela jeho rodina si to zasiouH. se maminka Svrekova sklani nad hlavielou svoji dceru gky, jak by ji pomohla. Jest to laska mamindina, ktera zristava jedinSim svetlem, kdyt vgecko zklamalo, zustava, virou, kdyst vgecko opougti. Jen ne to svoje dite, jen to nechce ztratit. Proto dostavte se v gichni a podpoite dobrou snahu na gich hercfr, napfed vypomoci zde a pak jinde. Bude hran kus "Kfit na kfitovatce", aneb "Za hlasem matekskeho srdce.". Bude divadio a tanec.

Posledni nedeli v kvetnu bude kabaret u 8tefanikil a druhou neb tketi nedeli v Cervnu zpevohra "Rezinka od Pechoty".

K. etvrtnikova..

Na zdar!

Dallaska, Odboeka Sdruieni A. C. T. Ve etvrtek veeer dne 25. dubna poi-Ida se v Dallas v sini tadu Pokrok Cis. 84., na Floyd ul. pravidelna schuze dallaske odboeky S.A.C.T. V teto schuzi bude projednavan a oznamen celkovSr vS7sledek bazaru poildaneho spoleene celou Ceskou dallaskou osadou, v Sokolovne 30. a 31. bfezna leto g niho roku. KatcIST Occhosloyak v Dallas a okoli jest fictive tadan, aby se do teto schuze jiste dostavil. Nazapomerite datum, ye etvrtek veeer, v 8 hodin, 25. dubna 1940.

S heslem zvitezime! a bratrskSTin pozdraveM, Ztt clallokou odboekU S, A, 6. T. Will A. Nand&

Taylor, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Minuly Vden mela jsem pfile gitost b3"7ti pHtomna pH zkou gce divadla deskS7ch studentfi na Statni universite. Divadlo jest pod nazvem "Komu Brih da fitad" a jest opravdu krasne.

Hlavni ftlohu hraje pan t- ivriSr, kterSr se v torn vyzna. Druhou velkou filohu hraje p. Malik. On je podatenS7 herec pro tu ulohu. Druzi herd, kteti znamenite hraji, jsou: sleeny Vondrakovd a Holaskova; pani Petrusek, Weissner, Barton, Cervenka, Krejci a Horak. Herd sve filohy umi tak dobfe, to hraji bez napovidani. Divadlo je velmi smegne a zaroveri poudne.

Wtetek z divadla jde na stipendie. Herci z toho nemaji nic net jen mnoho prate se divadlu naueiti, ale radost je hrati, z ylagte v osade kde dostanou velkou navgtevu.

Tedy vgichni ptijd'te v nedeli dne 28. dubna v 7:30 veeer do sine tadu Praha v Taylor, abychom sin napinili do posledniho mista. Herci mluvi hlasite, tak i ten kdo bude v zadu seat, uslygi kakle slovo. Po divadle bude taneeni zabava. Na shledanou v nedeli veeer.

Eleanora Drozda.

East Bernard, Texas.

CtenS7 br. redaktore!

Sleduji ye Vestniku delgi dobu na strance kalendarni, bude-li oznamena schilze na Hillje.

Jelikot jsem dodnes nic nevidel, bud'te tak laskav a dejte to do organu aspori tento trden.

Driletita schfize je svolana na 28. dubna do Hillje za ffeelem stanoveni oprav a jineho zvelebeni nag i mohutne S.P.J.S.T. Jste fictive- zvani ze vg ech okoinich moano-li aspori 4 okresft, abychom probrali dopodrobna spolkove zaletitosti a podali spoleene nahledy na gim br. delegattun, zvla gte z tech by nemel ani jedin3"7 chybet na zminene schfizi. Ptijd'te v gichni, kdo se zajimate o pokrok a vzrrist na gi Jednoty.

0. Muniza.

S fictou vas spolubratr, DtLEZITE OZNAMENi VSEM tLENtM RADU NOVI. TABOR eiSLO 17, S.P.J.S.T.!

Ve schfizi konane dne 14. dubna 1940 °pet bylo jednano o ptistavbe a oprave na gi spolkove sine, a usne geno bylo, aby se to oznamilo ye Vestniku, to v pti. ti schfizi, kterat konana bude dne 12. kvetna 1940, to jest druhou nedeli v kvetnu, bude se o one pfista ybe a oprave jednat a tea hlasovat. Tedy jest ' 6.doucno, aby se elenove v co nejvet gim poetu teto schtze zfidastnili a sve dobrozdani na jevo dali, a hiasovali pak jak za nejlepgi uznaji. Tedy nezapomerite na tuto schfizi a dostavte se.

S bratrskSTm pozdravem, Jos. Siptak, tajemnik.

}CALENDAR 28. dubna. Manifestace osadnikfi Ennis a okoli ye prospech fondu S.A.C.T. 28. dubna. !Melia scheme v Hillje za fieelem porady o opravach stanov. treast Clenu fadfi okolnich tadouci.

28. dubna. SpoleenSr obed a program odpoled ne pofada, odbodka S.A.C.T. v Corpus Christi.

5. kvetna. Oslava 30. vfroei zaloteni fa.du Pokrok Cis. 84. v Dallas, Texas.

12. kvetna. Divadlo "RITZ na kiiiovatee" u t. tefaniku ve prospech tetce nemocne dcerugky oblibeneho herce br. J. Syreka.

12. kvetna. Divadlo na kiiiovatce" k ueteni pamatky matek u 8tefanikii v Houstonu Hudba p. Nesvadby z Rosenberg.

Zabavrd program Mu Pokrok Houstonu: 5. kvetna - slavnost 30Ieteho trvani tadu Pokrok Houstonu cis. 88. Bohat3i program.

Znevohra "Andulka gafafova".

Pravidelna, saline tadu Pokrok Houstonu C. 88. jest odlotena na druhou nedeli v kvetnu ye 2 hod. odpoledne, ne.sledkem Majove slavnosti.

12. kvetna. Piknik odbodky Blessing S.A.C.T. ve prospech fondu Sdruteni v Kopecky Town, asi 12 mil z Bay City, na cementove ceste Cis. 35. V padu gpatneho poeasi o tS7clen pozdeji.

19. kvetna. Bazar ye prospech fondu S.A.C.T. pofada odbodka ve Fort Worth.

18. Cervna. Velkou slavnost (Barbecue) pofa,fad Slovan els. 9. vs Snook, Tex. Slavnostni vir -borpacujengm%ktrybdeuvfj. nen .pozdell.

Strana 8.

VESTNIK OtI DOW.

Marie A. Lyny, Austin, Texas.

Havlieek Ceska hlava stenu prorai, to jest nadeje a vira — o kterou se v bouri neonazi, narod deskY pe yne podepira!

Oh, ty nett'astnY narode'deskY, kterY jsi nad vtecky pochyby, zdedil utrpeni "Kristova i jeho trnovou korunu. KeS jenom moan cicufat, a musime doufat, musime vetit, 'Se tak jako Kristus zvitezil nad vtemi neplateli syYrn slaynYm z mrtvych vstanim a na nebe vstoupenim, ze i tak pc, tonito hroznem utrpeni a uktiaovani, deskoslovensky narod zvitesi a bude oslaven tim, ze vracena mu bude jeho syroboda, ze yracena mu budou jeho prava, Se vracena, mu bude jeho deska. zem! Ta deska zem i s temi horami, bujnYch vroubeni, ktere maji tvarmost utlechtilou, vadyt' jest to Eden v zemskem bydleni. Vetime pe yne, ze rozkvetou tarn zase krasne maje a zatumi plesem luh i . 116.je a zpev zazni po tirYch koneinach.

Snad se pak zrodi nova nadeje i vira a laska, .ktera nikdy neumith. Za posledni svetove valky se zdalo, Se nikdy pled tim nezvestovaly dejin, jak vkchno to, co se jia kdy stalo na zemi — dejinami opetne se opakuje, zcela tak jak to loYValo za dlivejtich dob, Se se zas vtechno vraci, jenom ze ytechno jette v horti mi. le, vtechno umelejti a desivejk. V podobe iinak se obrazy Sivota shoduji. A tu se eloveku ykrada otazka, prod lide se nezmenili, prod zitstavaji v rtznYch smerech, stale na stejnem stupni. Prod se nevymanili za obrovskou dobu, staleho pokroku kultury, z vraSclive a nasilnic ke vatne? Co znamenitYch spist bylo napsa,no, co yYstrah bylo proneseno, proti rtznYm, vte znieujicim sousta yam, ale marnost. S politovanim se musi poznat v dejinach, 'Se lidstvo, s p•koleni na pokoleni rado si sdeluje jak plepadl jeden narod druhY, silnejti slabkho, jak se, ubijeli, nidili na yzajem a jakYch podlosti naivali, aby jeden drulieho zdolali. Suche cifry nom ukazuji, kdy kdo koho porazil, jak mrzkYch prostkdkt k tomu pouEll, a jak tuend byla jeho kratist. Nynejti nacisticka valka je korunou vtech tech, nejzlotillejtich vYmyslil lidskeho loarbarstvi. Z toho vysvita., ze jen tehdy, a2 lidstvo se naudi Oat Utlosti ducha lidskeho a bude zaznamenavati v dejinach jen svetle skutky ditek Zen.* Se teprve jen tenkrat zazafi na Zemi jasne slunce miru a lasky. Pak bude se lidstvo andti jen k lidem, ktefi lidstvu prospeli s yYmi dobrYinia svetlYmi vYtvory ducha, a bude jen takove provaSovati za sve hrdiny a yelikany.

AS dejiny lidstva budou pouze kulturnimi se vtemi snaky svobody a pra y pro vtechny, toliko jedinY jen smer poctivosti, pak teprve lidstvo bude plipraveno a schOpno, k Yzaj.em-. nemu pfatelstvi, stvrzenemu opravdovou mezinarodni jistotou — miru!

A nyni jette neao die "TyrolskYch elegii": Svit' mesieku, svit' nom Iasi* na tu deskou zem, svite mesieku polehotteku na trpici jen.

Svit' mesidku, svit' nom jiste, zkrz ten Cerny mrak, vadyt' vidi$ jak nacek z ri ge, vraadi, krade, ubiji nos tak. Oh, mesieku, poekej chvilku, nepospichej tak, pozastav se, nechod' jette spat, at' si muzem pri tvem svetle, o torn Nacku z rise podiskutovat. Mesidku ty dolate vidit, Se ten Nacek neni zdejti — ni ti jeho nepatiI sem, Yypraskrej je ty mesidku z deske zemi ven. Poznat je hned podle ktiku a die jejich hrubosti, Se jsou to hladove krysy a divoci krahuici. Dve hodiny po pffinoci, kdy na Vreti jde, tu davaji fittti Soldneli v deske semi, spravedlivym lidem, St'astnY dobrY den. Nejsou pry zlodejove, jenom ochranci, Nacek z rise posila pry pozdraveni po slavne asistenci. Se Sandarmem slavnY Nacktv oufad celY y parade, by 13;"y vzali v'te do s yYch rukou, v dechach k ochrane. O, mesieku, vtak ty tleti ri gi Znat a vit, jak s nimi 6ek na torn svete, vadycky mei!. klia. A ty Nacku alotlilY, tvoje vlada plevracena, trva pouze na. chvili ...!

Narody na trifirce vodit neni jista yec, korimi bez oprati neujede$ pled. Ach ty svete obracenY, svete vzhtru nohama, ken bliai

se rychle chvile, kdy zlotfily Nacek dostane co mu patfi i s Verna jeho krysama.

A nyni jette uSijeme slova pisne, trochu obracene: V$ak jette tije, k promste narod deskoslovenskY, ye hnevu svatem zd yiha rameno, do to tmy bludt, meta Shave blesky, at ttitti zpupne nacistu temeno.

Ennis, Texag.

Ctend redakce a aenalstvo!

S radosti dnes s vami sdeluji, Se na moji 50 dol. kvotu, mam jiS udinenY slibnY podatek.

Hned druhY den po uVelejneni meho dopisu ye Vestniku, mne piltel 1 dol., odkud jsem se ho ani nenadala, z Austinu rod pi. Zi ynY. Pik mne pi. 2., ze pteatouc muj dopis ve Vestniku a jeho podpis, pravi sobe: Bole, vadyt' toto pieci je sestra me zemkele ptitelkyne, F. Faraizlove, a tu ji potiu take dolar, na pamatku to drahe bytosti, kterou chovam ve svem srdci jako by moji vlastni sestrou byla." Dojala me tato slova pi. Zivne, Se po 18 rokach dosud me sestry vzpomina. DruhYm mYm darcem byla pi. Houdkova z Corpus Christi, ktera me poslala 2 dol., a jeji dcera pekny, rudne hadkovanY testikusovY "set" na ochranu nabytku, kterY se pckusim obsadit na eisla mezi zdejtimi platen. A s plispevkem pile tato htejiva slova: "Pfedtouc Vat dopis ye Vestniku, posilame Vam take •lispevek na Vati "kvotu", valyt' Ennis je preci nos bYvalY domov a tuda je nak povinnosti pomoci natemu bYvalemu domovu k Uspechu." Tketim darcem byl p.

Klinkovsky z Temple, vlastenec Velem i duk, zaslal mi 2 dol., dint dosveddil sve pfatelstvi k nom, ktere vzalo poeatek pled nekolika roky, kdy jako vyslance do sjezdu, zde v Ennis odbYvaneho, byl u nos ubytovan. Dale me zaslala 2 dol. pi. Babovec z Terrell, s planim mnoha zdaru v me praci. Dvojnasobnou radost mam z takoveho plispevku odkud jsem jej neodekavala. Tedy pro prvni tYden me "kvotove" sbirky mohu kvitovati 7 dol. a darek, kterY me nejmene plinese 5 dol., dini jia 12 dol.; to je vice nea jsem odekavala. ✓ sobotu kekl mne ye meste jeden dlovek, Se s tou mou 50 dol. kvotou tpatne dopadnu a pokadne Se se v mYch platelich , na ktere se nejvice spoleham, zklarnu, ale jeho slova mne v drivete k mYm plateltm neoblomila, jsem jista, Se mne nezklamou. Co dopis pik, 'Alga sem moje sestra a sdeluje mi, Se jeji dcera Vilma Nesuda byla vdera v Dallas, a Se mne po ni posila 1 dol. pi. Jearova, tedy zase plirtstek k tem 12 dol.

Vtem yam, co jste mne dodnes plispeyky sve poslali, mnohokrate dekuji za sebe i za ten nag zuboaenY narod, kterY tou nati pomoci chceme szachranit, aby se dostal z drapii toho Hitlera.

Proto za ten na g narod prosim vas, pomorte kdo jen trochu ✓ minulem mem dopise jedna veta se ztra.tila, distal° a ni jen jedno slovo prodati.

Veta znela: "Darky snad by se se gy, ale irate by bylo je prodati".

S pozdravem ytem, Bokna Rada, P. 0. Box 217, Ennis, Texas.

Iad Svaz oechoslovanfi C. 92., Fort Worth, Tex. Ctend redakce, bratli a sestry!

Chci yam jen ozne,mit, ze v nedeli 28. dubna k nom zavita, Majkova orchestra z Cameron.

Myslim, Ze jste je u2 v'Sichni slyeeli a tak vite, ze jsou to veseli hoS1. Tedy pfijd'te a vezmete vase zname sebou a nebudete toho litovat.

Do nemocnice sv. Josefa dovezli br. Charlie Botik. Nevim jak se mu dali, ale plejeme Ti v gichni brzke uzdraveni, abys byl zas mezi na,mi.

Take Anace plejeme, aby co nejcliive byla meZabavni vS7bor. zi nami. S pozdravem, Z KROU2KU CESKtCH ZEN V DALLAS.

P11 nejlepti vuli jsem na to nejhlavnejti zapomnela, Se jsme si udelaly na g schtzi na posledni etvrtek v mesici, tak si toho prosim ytechny vtimnete a ptitti dtvrtek zylatt' vy, co jste na torn programu, at' vime co bude, bych yam to vte oznamila.

Dopisovatelka.

Ve stledu, dne 24. dubna 1940.

Needville, Texas.

Ctena redakce!

Jmenem Needvillske odboely S.A.C.T. vas snalne prosim o uvelejneni nasledujiciho: Oznarnuje se timto vtem elentm a dienkynim spolkt SPJST., KJT., KJZT., RVOS., a vtem dlentm i neelentim sdruSeni, aby se laskave dostavili do schtze, kterou budeme konat v Needville v sini "Rozkvet Rae", prvni nedeli v kvetnu, t. j. 5. Maje. odpoledne o 3 hodinach 30 minutdch.

Schtze bude.odbYvana za Udelem domluveni se spoleene, k uspoladani a provedeni velkeho, zabavneho• programu v kratke dobe, ye prospech sdruSeni SALT. Schilze bude plitomen i Rev. Vilt a dust. p. Klobouk, kteki s velkYm zajmem hodlaji vteho se chopit s nagi pomoci a tak doufame, Se nebude jednoho techoslovaka a plitele nakho naroda, aby nemei zajmu na one schtzi a pak to zabave.

Dale v minule schtsi plispe'l 1 novY 'lien, Jan 8t'astnST 50c. Stall eleni na novo plispeli: po $1.00, Jos. Vojtek a man.S., Jan Zemanek a mans., Vaclav Verner a rodina. 50c Petr LiAt'at a mans. a Jos. Gardo yskY. Penize byly zase odeslany na hlavniho pokladnika.

Srdeene diky za uvelejneni a s pozdravem, Vaclav Verner, pled., Frank Jurea, taj.

Washington, D. C. George M. Harrison, pledseda bratrstva kleznienich klerku prohlasil pled eleny Federal Monopoly Committee, Se problem nezamestnanosti musi bYti rozleten, aby se zabranilo vzniku fatisticke vlady ye Spoj. Statech. "Jia jsme yideli, jrak delnici byli ochotni prodati lidskou svobodu a demokraticke, zkizeni v jinYch zemich," pravil Harrison; "a ja zde nejsem, abych maval rudym anebo pOsobil poplach, nYbfa snaSim se bYti realistou." Harrison se dostavil pled federalni vybor. aby svedeil o vlivu technologie na kleznieni obor. Pravil, Se 622426 Seleznienich zamestnancil ztratilo svou praci nasledkem rtznych zlepteni od roku 1921.

Hospodatske patik, ktere vyvstavaly z takovYchto veci, umoanily diktatortm nabYti moci v jinYch zemich, upozorrioval Harrison. Prtimysl, jak dale Harrison pokradoval, nedava svYm deliktm postaeitelnY podil z produkce, aby se udrael kapitalistickY system v chodu.

Lekem, jak pravil, bylo by zavedeni testihodinove prate denne tim zptsobem, Se by kongres k tomu cili plijmul z ylattni zakon. Jinak je Harrison proti jakYmkoli subvencim Seleznidnim spoleenostem.

Londyn. — Ze spra y z Polska je patrno, Nemecko snaSi se "znieiti zivot, majetek a kulturni a naboaenskou existenci bezbranneho polskeho robyvatelstva", pravi se ve spolednem prolalateni anglicke, francouzske a polske dy. Pravi se v nem dale: "Popravy ve velkem, deportace za okolnosti nejstratnejkho barbarstvi, kterYm je podrobeno polske obyvatelstvo, osazovani polskeho rizemi nemeckYm obyvatelstvem a odvakni mladYch polskYch muSt a Sen na nucenou praci do Nemecka, nideni a pleneni historickYch a umeleckych pamatek, zavirani lostelu a prondsledovani nabotenstvi jasne odhaluji politiku, rimyslne Iizenou k vyhubeni polskeho naroda. Toto nani je velkYm porutenim valednYch zakonti."

— ItalskY nadiktovanY tisk plijal stoprocentne nacistickou politiku ye svYch sloupcich i v redakenich elancich a plijima nemeckou versi o torn, co se deje ye valce, nedbaje anglickYch a francouzskYch spra y. Mimo tuto menu fronty italskeho tisku nelze tu pozorovati SadnYch znamek, jen by nasveddovaly tomu, 'Se pomer mezi Anglii a Italii se zhortil.

La Paz, Bolivie. — Nazisticka vlajka na vrcholu hory Illimani, ktera se yypina do vise 19,500 stop nad mestem La Paz, dala prati herskSrm lezctm, ne2li se jim podafilo ji strhnouti.

Tti horgti lead. za pomoci jednoho Anglidana ztravili tki dny Splhanim na vrchol hory, se jim podaillo dostati se k tomuto nazistickemu symbolu, vlajicimu vyzkvave nad mestem.

Ve stteciu, due 24. dubna 1940. i)411■0<miiO411111414=0.010-u..,,:.

KANTORKA MINA ROMAN Ommailiii.olorw.o.swiro■wwoaro■IN ansKrnows.olmworf”.)

"Nic to nesvedete. K tomu je potteba trochu nacteeni a oni he nemaji. Zaeinali jsme s Jirkou nekolikrat — a marne. Divadlo hraji Prod? Ponevadd se ukali na, jevieti. Reknou varn bez ostychu, de tomu nerozumeji."

"Jen kdyz je to divadlo. Ale slyeel jsem, tu mate kantorku — muzikanta. Snad s nimi new svede ona. Lituji, de jsem nemchl, dokud jsem tu byl na ekole ja. Verim pevne, 'de se tu pracovat dd."

Uditel Havranek se temet celY rok ptedloni pkipravoval k nejaltYm odbornYm zkoulkam a loni celY rok byl nemocen. Vdtlyt' skoro rcku jezdil po laznich a misto neho tu uoil veselY, mlady hoch, kterY veak ze yeeho nejradeji hraval se didem-hostinskym a bohatYm vYmenkatem Holoubkem karty.

"Ale hlavni vec je, de tu jste ted' dva. Stareho kidiciho z Mladotic obtedovat nebudeme, ale vy i naee sledna se date trochu do prate a mladed z obou evsi dame dohromady. Vidyt' mame jeviete take s Mladoticemi spoleene.

Myslim veak, le u'd damy jdou — dohovotime se jest'!" iekl Jiii vadne.

Divky skuteene veely do svetnice. Hosi vstali.

Na ueiteli bylo znati piekvapeni. Neptedstavoval si svou novpja kclegyni takhle mladou a takhle hezondkou.

Po obtadnem seznameni, pti. nemd Mina objevila, de se pan Kolat k Aniece vYborne hodi, protode ma eerne odi, snedou plet' a hned' vlasy, usedli veichni za Zabava s poeatku poneltud valla, ale pak se rozhovoiili o Prase, Mina se rozehkala a za chvili se u'd veichni dohromady hadali.

Nikdo z mladYch ani nepozoroval, 'de vstoupil starosta. Teprve, kdy'd na sebe upozornil hluenYm smichem, umlkli.

"I jen se hadejte!" pobizel vesele. "Hal jsem se, de tu sleena nezdomacni, ale jak se takhle umi branit, to ji veru nikdo neublizi. Vidim, ze ua jste naee — — — a nic si z toho neddlejte, ze jste se sedlaky zajedno. Sedlak — dobrak. — — — tteba trochu hrubeiho zrna."

Mina se rozesmala a stiskla starostovi ruku.

"Zaspivame si?" zeptal se jai.

"Zilstante tu, strYeku!' prosil Kolat, kdyd se mel starosta k odchodu.

"Zpivejte s •nami", prosila Mina.

Anieka ua prozradila, 'de tatinek easteji s nimi zpival — a de s. leena zpiva alt.

Uditel se vesele rozesmal: "To ud mame celY sbor pohromade — — no tak tfeba "Nestibaj mi, euhaj rueltu." raz — dva— chvili se jest' smali, ale pak se dali do zpevu. Napied slab', tee, ale pak smeleji, jasaveji — a bystre zvuky narodnich pisni rozletely se otevrenYmi okny do zahrady pies eiroke zahony aster.

Zpivali dlouho do foci, ad Mina rozhodla, ze ua musi domil, le piijdou zitra de.ti.

Doprovodili ji veichni hromadne az ke ekole a Jili se ji zminil o rozhovoru, kterY vedli s ueitelem.

"Domluvime se tteba zitra veder — — — myslim, le se mi zadina rodit v hlave plan," tekla Miria.

Rozloudili se vesele a Mina slibila, ze jim nekdy zahraje — pan ueitel Havranek se ptiznal, le hraje malo — jen co pottebuje ye ekole. — "O — naee sleena je umelec," iekl Kolat nadg ene — tak nadeene, de se na nej Anielta dlouze zadivala.

Mina si toho veimla a nahnula se k Anieeine uchu.

"Neboj se!"

Anda ji za to bouchla do zad a musela vyslechnout od Jitiho ueenou ptedndeku o sluenem chovani.

"Nemysli sj, ze je sleala nejaka INA kama, radka,!"

VESTN1K "A je, abys vedel!"

"Ale ne takciva, jako Fialova Arica, abys ji bouchala do zad. Pamatuj si to, ie jestli ptijdu jest' jednou na takove dtitvernosti, tedy to teknu tatinkovi," vyhroloval uZ doma v kuchyni.

Anda se naklonila k jeho uchu a zasmdla se.

"Ja ti ji neukousnu!"

"Cos to tekla?" vybuchl.

"Nic" a zmizela ye dvetich sve komnrky.

Sahl si na delo, zhasl svetlo a ode gel spat.

"Spat?"

Ne . . .

Jiii Cerny ptevracel se to noci as do svitani na luzku. Cele telo jej palilo, ruce mel jak zledu a tiskl je pies chvili zoufale k prsoum, kde gilenkm tempem bugilo jeho poboutene srdce.

Co to And's. povidala?

Col je to mane, le by on, Jiti, byl zamilovan?

Vldyt' ji zna teprve od rana Ne — neni to mane, neni to laska .

Kantorka je piljemne, mlade devee, trochu nebezpeene hezke, ale bude z ni vYbornY kamarad.

Dost. Vic nechce. Anea je spla gena. On se piece za den nezamiluje. Budou spoleene pracovat, Mina tikala neco pldnu, pravdepodobne ji neco napadlo. Trochu to tu bude ted' veselejgi, v2dyt' dobie citi, ae 2adna, ze zdej gich deveat nedovede ho svYm rozhovorem upoutat a — — Jiti se sam sob' ptiznal, le ho nedovedly upoutat take zevnej gkem . .

Ale at' — — ted' bude spat — — a vgak se podiva, jak se lied. vyvinou. To by se podival, aby on — mul, nedovedl odolat lasce ke krasne kan torte.

Stale si tvrdil, le musi spat, ale nespal — — a neusnul .. .

Rano ptigel do kuchyne bledST, se temnSimi kruhy pod alma a hlubokou bolestnou rYhou kolem fist.

Maminka i sestra se na nej udivene podivaly.

"Co je ti, Jill?"

"Nic!" Anea se k nemu nahnula: "Jitieek se gpatne vyspal?"

"Ando, nebud' zlomyslna — nech mne. Vis, le 'east° pottebuje g me pomoci, nechtej si mne rozhnevat!"

Ton jeho feei byl podivne vanSr. Sestra se na nej udivene ohledla, ale pak ji volala sluaka yen. Odegla tedy po sve praci a jen tak mimochodern. si pomyslila.

"Col by to s nim bylo tak zle? Jill a Mina?"

Byla vgak zvykle, schvalovat v gechno, co bratr udeld a proto vzala tohle proste na vedomi.

Jiti se sotva dotkl snidane. Matka se na nej nekolikrdte nedavetive podivala a pak telda: "Jirko, neco to boll. Snad bys nemusel jezdit na pole. Jdi si lehnout. Vklyt' se to tam bez tebe spravi."

Podival se dlouze na matku.

"Nic mi neni, maminko. Nedelejte ze mne nemocneho. Trochu mne bolela v noci hlava a epatne jsem spal."

Kdyl nedostal odpovedi, vzal eepici a odegel do staje. Pohladil oba sve ryzaly po giji, vylovil z kapes pro kaldeho kousek cukru, sam si zaptahl a odjel na pole .. .

Kdyl ptigla Mina veeer doma, mela v hlave podivnY chaos. Byla nad gena tim, ae nagla tu, v nejblilgim okoli takove zpevaky a take ji nedalo to, co ji Jirka svetil. Jen nejakY program ptipravit — — ale v2dyt' nezna zdej gi lidi — — musi podkat as po to pouti.

Usedla, aby napsala otci o svSrch prvfich dojmech v 2elenicich . . .

Popsala huste tti strany dopisniho papiru.

Posledni stranu dopi ge zitra, al pkijdou deti.

Slibila otci, 'le mu v ge vylidi, aby o ni nem& starosti.

Otec v ni spige videi chlapce a take s ni tak jako s chlapcem mluvil a zachdzel, ale kdyls se loueili, videla na nem Mina, le se mu v hlase chveje cosi jako starost.

Ale vldyt' v Praze Gila take na vlastni pest', otec ji poneehaval as pin g mnoho volnosti.

Zastreila dopis do knihy a klekla si ke Chvili piehrabovala v zasuvee mezi stuhami a krajeakami a pak vytahla malt', bilSr balieek.

Podivala se na nej dlouze, pak pietrhla motouz a vyriala z bileho obalu nevelikou dernou kninim, ke stolu a ji2, ji2 leeku -- denik. Sedla

Strana 9. pougtela pero na papir, kdyi si vzpomnela na Anideina slova: "Uptimnost za uptimnost". 0na ji chce pravdepodobne lici svnj romanek a jak ji Mina oplati jeji uptimnost? Nemilovala nikdy nikoho, a — ne, opravdu nevi, co ji tekne. Couvnouti ul nelze! Da An& pteeist svuj denik, jinak to neptijde. Nechce v gak, aby tam .Anda detla neco o sob' nebo o Jitim — — ne, nic nebude psat . . . as pak!

Zhasla a zageptnuvgi nekolik vroucich slov modlitby, vklouzla na ltit/ko . .

Marne se vgak snaila usnouti. Zprvu zmitaly se ji rhysli jen nejasne piedstavy &host, jeho pojem nedovedla ureiti . as se my glenky proti jeji vtidi sousttedily na postave Jitiho CernYch. Videla jeho modre mekkS7m, teplSrm leskem, bohate svetle vlasy s vysokou postavou kypici zdravim. Tak nejak z nenaddni se tu pied ni objevil . . . je to opravdu k smichu, le ho, obytejneho selskeho synka, chce srovnavati se sVymi bYvalYmi spolu2a,ky. Co ji na nem zale21? Ne, nechce. Sledna SYkorove. varovala pied samotou — — — Mina bude chodit yen, bude pracovat — — — hned jak ptitjde do mesta, koupi si nejake hedvabi a bude vy givat . a ted' bude spat, spat .

Smutne, modre odi ji vgak prondsleduji dale.

Je ua zoufald. Nebude piece na nej myslet .. .

Nahmatala potme krabidku s cigaretami a hledela nikotinem ptivolat spanek. — — Marne! Odhodila tteti, nedokoutenou, vytdhla knihu a dala se do eteni. Usnula teprve dlouho po pihnoci.

DruhS7 den olila eel& kola tticeti postavami Miria se zhrozila! Ted' si teprve uvedomila, ae tu ma, deti sotva Aesthete se etrnactiletS i -mipohrade—lvumpinoYchye. Jak budu vychovavat spoledne lidi malieke a ty velke, vstupujici jia do 2ivota?

Deti vgak nedaly ji prilis dasu k piemSrgleni.

Trousily se zvolna a kalde zvla gte upozornovalo na sebe hlasitYm "Dobre jitro!"

Sledovala alma ka2de ptichazejici dite a Hkala si: "Tyhle vgecky deti budou ted' tvoje a musi je mit rada."

Tu ptichazi velke, svetlovlase devee a vede za ruku maleho hogika.

"Jak se jmenujeg, maliekS7?" sklani se ueitelka k "Jenda," povidd nebojacne a upird, sve trnkoye odi na ni.

"A kde bydlite?"

"Tu vedle gkoly, vysvetluje dite a tvdti se velmi moudte.

Mina vgak z odpovedi piing moudra neni, a vidi, le klueina &ka na dali otazky. Lovi zoufale neco, elm by hocha upoutala.

"A kde mag nejake kamarady?"

Dite vyjmenuje celou tadu deti. A zaroveri. ze sebe chrli, le mu maminka povidala, jak bude sleenu ziobit, '2e bude doma bit a le to na nej tuhle Lidka ma vgechno Tedy tohle devee Upine vyvinute, silne, se zvedavYma oeima, bude chodit take k ni do gkoly!

Kantorka rychle mrkla na girokou, ramenatou svou gkoladku a pak sklouzla oeima po so-' be. Aspori o polovinu je slab gi nea to devee! A sedi tam vzadu jest' tti takove.

Divaji se vg ak na ni ptatelsky a eekaji pra y -depobn,imoaprvndeza.

Vyptala se vg ech deti na jmena, chvili s nimi zpivala, dala si ptednest nekolik basnidek, pohrala si s malickymi, tekla, co budou do akoly nosit, naposled je pak jest' napomenula, ale zapomnela npine, co si ptipravila a spi ge pudoy e s eetmi jednala. Pak je pustila doma a tekla, aby priali zitra ul ptipraveni do gkoly.

Kdy2 se vracela do sveho bytu, ucitila v kapse papir. Vytahla jej — a nalezia podrobne vypracovanS7 plan prvniho dne ye gkole .

Zasmala se tomu — a jest' po letech vzpominala na kaldou malidkost a nejvice na maleho Jendu s jiskrnYma oeima, jak ji aive vypravoval.

Odpoledne oblekla sportovni kostym, eapku a hill a pustila se pe ginou za zahradou k lesu. t'astne vdechovala sveli vzduch a toulala se bez my glenek a bez cite poli a lesy, pro gla i nelcolika cizimi vesnicemi a vracela se za soupraku unavend dome?

(PO/. 00176,11i),

Strana 10.

Galveston, Texas.

Vagena, redakce Vestniku!

Jest na mists, abychom projevili uznani yel'ejnYm pracovnikam a zvlagte tem, kteti se snagi prodlougiti nagi kulturu. givYm slovem, zpevem, zabavou, pouze nom vlastni. Sokol Houston, kona pine toto poslani, a na ge middeg svoji dobrou vuli dokazala, ere si vati matetske red., pte,dstavenim zpevohry "VYstavni Elegie", byla sehrana podatene, v gemi herci sehrali filohy ptilehave, a ty zpevy uchvatily, jak smutne a dojemne, tak rozmarne. Jest obdivuhodne, ge deti a mlade g zde rozend, s takovYm porozumenim se ifdi ty ulohy, ()betide obrazkova divadla na zkou gky. To jest zasluhou rodida a matieek zvlagte.

Nag narod ma mnoho vlastnich, raznYch zdbavnYch i pouenYch a vzdelavacich poirnacek a knih ku potadani raznYch podniku, ge gadny se nemfi ge ptirovnati v krasach, at' krojil, umeni, i pavodni ildove pouts a slavnosti maji svilj krasnY sveraz, be jest nemistne si yyptjeovati typicke zabavy einske, hawaiske neb jine do nag ich eeskYch sini.

Pobaveni jest dosti, a i americke maji svilj raz, at' jig narodni svatky, "Memorial Day", "Mother Day," "Fourth of July" aneb "Halloween" a take stoleekove veeirky jsou zabavne pro stare i mlade Proto projevujeme uznani komu path.

Nyni projevuji dlenove tisudky jak pohligeji na vedouci na gi Jednoty, tak aby do sjezdu se vyttibily nahledy, jeer jsou easteenYmi vbditky vyslancam do sjezdu. V gechna kritika polemika by mely bYti psany peknYm slohem, neurageti nikoho, neb ura gki boli, a mnohY nemini pogkoditi celek, ale naopak mu prospeti. Take ka gdY elanek promysleti, neb i v peknYch slovech je nekdy hodne jedu. Posledni dobou se zda, be ptedsjezdove ilvahy se podobaji politicks kampani, zajistiti si na 4 roky existenci. Tak se dovidame, 'ge by vlastne mel kiditi HI. Ur. nekdo, kdo ma, system; ge $250.00 atednik kona podtadnou praci; ge by vlastne men bYti dva tajemnici. Co g ty nove sily dosud praktickY system nezatidili? Br. J. R. Kubenovi, zesnulemu tajemnikovi, bylo hodne vytYkano, jemu, kterY vlastne mel nejvetgi zasluhu, ge nagi Jednotu opatroval od jejiho zrozeni a g do munch let, kde dobyl rozhledem obchodnim a pene gnim aspech, a z nepatrnYch zaeatkil vzrostla Jednota S. P. J. S. T. do tti a pill milionti jmeni. Proto system v praci, jest rozhled a poctivost. Ze doplacime na nektere jistiny, nebyla vina na geho tajemnika, ale expresidenta Hoovera, ge vyhlasil moratorium, tak ge se hte gilo i tam, kde se splaceti mohlo, ge zakonite nikdo nebyl nucen splaceti dluhy. A take vzaly za sve banky, penegni domy, pramysl i dcmovy a farmy ztratili mnozi nezavinenou hospodatskou krisi. Nyni, kdy g uva gujeme, ge vice vYkonnYch ntednika by vykonalo vice prate, negli vYpomocna sila, jest °pet ne system, ale jaka, jest sila najmuta. Mame velke fitadovny, kde tajemnici, ptedsedove, neb manager, vilbec nepracuji, diktuji a podepisuji dopisy a tiety, vgechnu tu obrovskou praci vykonavaji najmute sily stenografky neb Metni, a kdy g neni schopen, zkratka se propusti a najme se schopnej g i sila s veal. vYkonnosti, pomerne lacino honorovana. Pcuze vYkonni Mednici jsou zodpovedni za Uspech a majetek korporaci.

Take bychom nemell ptipustiti, aby do tad nagich spolkb byla podporovana stranickost a "kliky", vgdyt' jest tI nedilstojne jednami.

Take redaktcr by nemel bYti hromosvodem, neb jeho povinnosti jest vyhoveti v gem elenum, vYsadu nikomu, kdy g jest nekdo napaden, aby se slugnYm zpfisobem mohl Vgdyt' to bratrstvi a demokraticke zasady: "justice to all maji bYti nagim voditkem.

Takte g jine organisace si vysoce va gi damskYch vyhledavaji je kandidati do vetejnych titan, kde pine doznavaji, ze vet gina muga voli a jednaji tim smerem kde doma geny a matky vliv pusobi, kde gto v nagich tadach jsou dosud geny podcenovany. Mam uschovane dopisy od pantentovanYch rozunra, kde se mne davaji pokyny, ‘ge genskY rozum jest menecen-

VESTNIK

nY, nevedomY a nema prava gadne nazory do vetejnosti &Nati. Zkratka, geny ze spolka a vetejne einnosti mely bYti vyloueeny, aneb jen nektere? Mo'gna, ge phimost neni vitana, adkoliv si stejne platime, a tal' heslo: "stejne povinnosti, stejna, prava' jest jen sprayedlive.

Kdyg zemte fitednik v Made, zpravidla aena dosluhuje lhatu, v kongresu, senatu, po gtovnim, okresnim i v mestskem Made, a uplatni se zpravidla, be zastava mnoha obavanou kandidatkou pro pti gti lhatu? VYroky ironicke od nekterYch elenfi mu gskYch a mladYch hocht, ge baby maji sedeti doma, ukazuji, ge nemaji demokraticke zasady ,a mysli ze jen u "bare jest vYsada spolkateni, a s hotovou fed. phijiti do schaze, a nemame pravo pronesti jine nahledy.

Ale pokrokove nazory si razi cestu a rovnocennost take, a proto deny, matieky, ktere magete venovati eas ye spolku, bette zajem Vgak kde jest vitan va g mantel, otec, syn, dcera, zajiste ma bYti vitana gena-matka!

Dodateene podotknu, uzna-li sjezd skuteene odborniky zvoliti do HI. Ur., mame skuteene dosti odbornych podtata s bankovnimi a obchodnimi zkugenostmi, na ptiklad br. Rajmund Prasatik, a jsou i jini, kteti by si toho vatili a system odborne zatidili. Nezale gi na torn, zdali iltadovna se naleza, ire venkovske osade anebo v meste, vadyt' venkov byl jeji kolebkou, a dosud prosperuje. , Co se tYee na geho br. phedsedy HI. Ur. p. soudce Chernoskyho, toho bychom si meli vubec va giti. Jest pilmo oddanY na gi Jednote a representuje nas pied americkou vetejnosti at' kdekoliv, dastojne, ma mnoho Ptatel vlivnYch v americkYch kruzich, dovede promluviti pti kagde ptilegitosti anglicky i desky, zkratka imponuje. A take v olochodnim svete ma rozhled, a jako pravnik nenecha, male Skody neb mYlky krYti nevedomosti neb zamyslne podtadnYmi atedniky. Br. ChernoskY jest na pravem mist& neb nedostadi dne gni dobu riditi schilze, ale ptedleha, mnoho raznYch funkci, spojenYch s timto fitadem. Jest smutne, ge se musi obhajovati proti zlomyslnYm'ura gkam, proto, ge nekdo chce se dostati do Hl. Bluth, sestry, uvaaujte a pozorujte yYpady a poznate, kdo komu pteka gi, °pet 4 roky zajigtenYch vYplat. Kdo vice si pfeje dostati se do HI. Ur., meli by vlastne se uchazeti kandidati o Mady pied sjezdem, aby take elenstvo dalo dobrozdani jak vyslanec ma voliti. Neb 4 roky jest dlouha doba, a jest velice dale gite, aby vgechny Mady byly v rukou schopnYch, poctivYch atednika, kteti jsou osvedeeni doplriovati podtadne sily, a zdali se osvedei, voliti v ptigtim sjezdu. Toto jsou moje osobni nahledy, na ktere mame pravo, a dekuji ptedem br. redaktorovi za uvetejneni.

Bylo mne pote genim poznati sokolskou rodinu, br. a sestry MilanovYch z Fort Worth, Tex. Doufam, ge se varn Galveston libil, ale bylo neptijemne poeasi, v lets se Gulf oceni.

Uvaguji jig dva tYdny, zaslati Ci nezaslati tento dopis, neb kdy g jeden uvaauje, ge kagdY dopisovatel jakmile pronese odli gnY navrh neb nahled, system pracuje. aby byli umleeni, proto vetgina si tekne: "prod vlastne bych hasil, co mne nepali"! Jest jen Indio tech, kteti si betou za povinnost obhajiti pravdu.

Poznala jsem milou spolusestru pi. Wrublovou z Fort Worth, tegi mne. A prodala jsem celkem 3 knigky "2alat miliona" nav gtevnikilm do Fort Worth. Dekuji. Na zdar!

H. Stanovska.

UDELAL JSEM ZENE PitEKVAPENi.

Ve etvrtek odpoledne, kdy g jsem se vraeel -z nadra gi, kam jsem byl doprovodit mangelku, odjigdejici na dva dny k matte do Brna, jsem se zastavil pied vYkladni skhini drogisty v na gi ulici. Upoutal me tam pestrY vzornik laka a reklama, ktera prohlagovala, be "nage laky se vYborne hodi pro natery plota, nabytku, podlahy, koupelen" a vabec kde eeho. V darsim odstavci se pravilo, he elovek nemusi bYt profesionalem-lakYrnikem, he ka g ' dokage "nagimi barvami" bez--demaledite vadne nattit ptislugnY objekt.

Ve sttedu, dice 24. dubna 1940.

Ad to nebYva mYin zvykem, trochu jsem se zamyslil.

To by nebyl gpatnY napad, tekl jsem si, abych tak phekvapil germ a nattel, ne g se vrati, ty dire bile gidle v kuchyni. Ua jsou beztoho takove ugmourane a kdybych je nalakoval, tekneme glutou, mogna, be by to zvedlo celou kuchyni. him dole jsem o tom, ptemYglel, tim vie se mi to libilo, a tak jsem nakonec vstoupil do kramu. Sdelil jsem drogistovi siraj funysl a on jej nadgene sehvalii. Kdy g jsem mu pak nakreslil, jak to u nas v kuchyni vyp der, tak mne poradil, abych nalakoval take myci still, truhlik na uhli a nohy od kredence. Videl jsem, he ten chlapik me, vkus a koupil jsem tedy radeji tu vet gi krabici laku na 6 etv. metro a dva gtetce. Jeden na vet gi plochy a jeden mensi na detaily.

A pak jsem gel doma a dal se s chuti do prate. To je Mirozene, ge jsem se nap ped ptevlekl do svetlYch sportovnich sate, Mere nosim jen na vYlety, ponevad g phi takovehle praci by se mohl sebe gikovnej gi Cloy& trochu umazat.

Udelal jsem dobte, jen jsem si mel take vzit nejakou starou ko gili, to modre popelinove mne bude do smrti liter Ale jinak to glo ptimo baje'ene. Ov gem, drogista trochu ptehanel, kdy g hikal, he jeden nater postaei, ale nemohu mu uptit, ge ta Muter byla opravdu veseld. Jako kandrek, jen zazpivat.

Za chvili jsem mel natteny obe aidle, truhlik i nohy od kredence a je gte mi trochu laku zbylo. Ale na celY myci still u g nestaeil. Tak jsem si tekl, he bych mohl je gte nalakovat polieku a pak si koupit je gte malou krabici na myci still a druhY nater.

A take jsem to udelal. Koupil jsem v gak na radu drogisty zase kilovou, ponevad g elovek pry nikdy nevi. Kdy g jsem pak nattel myci still a celou kredenc, zbylo mi je gte aspon etvrt kila laku, co g na druhY nater mad' postaei.

Ale to si musim nechat na zittek, tekl jsem si, ag to trochu zaschne. Umyl jsem si ruce v terpentYnu a ptevlekl jsem si kosili, ponevadg jsem dostal hlad a chtel jsem si koupit neco k veeeti. A tak jsem si tak myl ruce a bral si eistou kogili, zadival jsem se na svou praci.

Mohl jsem bYt na ni hrdY a take jsem byl. Kuchyii prokoukla, to mush ka gdY uznat, a gena bude koukat, a g se vrati.

Ale tu me posedl d'abel, zlY kterY vyugije kag de vhodne chvile, aby potupil andela stragneho.

Ty, Martine, za geptal nine lichotive, je to pekna prate, kterou jsi grave vykonal. Ale vig, ge ted' ta kuchyfi bude hezei ne g tva, lognice? Ta by pottebovala trochu naparadit, nu, jen se podivej na ty pelesti, vidi g . . .?

Sel jsem do lo'g nice. Byla to pravda. Po deviti letech man gelstvi se nema ge od gadne postele z mekkeho dbeva chtit, aby vypadala jako nova. Moje nedelala vYjimku.

Kdybys ji tak nattel peknou modrou, ta barva uklidriuje, vedl si dal svou zlY d'abel, to by ses ukazal! Nu, neboj se, checheche, aha, ty mag strach, he bys to neumel .

To nemam rad, aby me nekdo — i kdyby to byl sam d'abel — podoenoval a podeztival ze zbabelosti. Mam, pravda, riekolik nectnosti, ale he bych se bal, to nesmi nikdo tici!

Popadl jsem klobouk a utikal jsem po tteti k drogistovi. Mel jsem Stesti, prove vy gel s tyei pied kram ,aby stahl roletu, ale iakmile me spattil, povzbudive se na me usual a oellotne me vpustil dovnitt. Dokonce mne zas poradil spravnY odstin modre a datklive mne dcporueil, abych si vzal radeji pet neb etyti kiloye krabice laku, a dva noire gtetce, ponevadi ty stare se ut nikdy tak dobte nevyperou. Podekoval jsem, zaplatil a rychle se vratil zase domil. A hned jsem se pustil do lo gnice. I hiad mne nejak pte gel, anib jsem si vzpomnel, g e jsem si zapomnel koupit vedeti. Tak jsem se ponotil do prace, kterou jsem se blahove domnival udelat sve man gelce radostne Mekvapeni. Hodiny utikaly, b i la pulnoc a ja teprve pill druhe postele. ZbYval jegte pradelnik, neni stolky a . . . .

ye stredu, dne 24. dubna 1940.

ODD& DOPISOVATELSKi El Campo, Texas.

CtenYm bratrilm a sestram na gi Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas!

Na vyzvani mnoha bratrii, hlavne od "radu 40. na Hillje, kterY hodne znamena, v na gi Jednote S.P.J.S.T., br. Frank Rod se rozhodl o uchazeni se za tajemnika HI. itadu S.P.J.S.T. Je on dienem radu eislo 50., a onen rad si preje, by byl oznamen v nag em Vestniku, by bri. a sestry neznajici ho, meli prileiitost o jeho uchazeni se uva2ovat. Br. Rod je rozenY Texas, jeho gkoly a zku genosti ho dini *pine schopnYm zastavat Mad jako je tajemnictvi Hi. itadu nagi S.P.J.S.T. On se dobre vyzna, v jednani i pismu deskem tak jako anglickem. Br. Rod vstoupil do Jednoty roku 1917 jako mladik, a od to doby neprer2ite zastava. Mad, vetginou ctvi. V prigtim sjezde bude br. Rod zastupovat rad jiz po etvrte co delegat. Br. Rod je zaniestnan v meste El Campo od roku 1924, predem jako knihvedouci v obchode, a poslednich 10 let je zamestnan v iikadovne, kde vede flay, a tee pie certifikaty rozlidneho pojistneho (vyjimaje pojistne na divot). V tomto zamestnani ma prilaitost pozorovat rozlidne rizeni poji gt'ujicich spoleenosti, ma dobrou znalost hodnoty pozemku, neb se i nejakY das pozemkovYm jednatelstvim zabYval. Te2 slou2i1 po dva roky jako dlen mestske rady mesta El Campo, a o znovuzvoleni do tohoto *raft se neuchazel. Br. Rod se te gi to nejlep gi povesti v okoli mezi krajany i jinonarodovci. My jsme toho nahledu, 2.e br. Rod by zastal Mad tajemnika HI. fi.aciu k pine spokoj.enosti dlenstva a s Uspechem pro Jednotu. Toto odporudeni uznavaji za spravne dlenove okolnich tan. Toto odporudeni sestavil a napsal, ne ze svoji hlavy, ale dlenstva, staridek Barto g. A nejakY dodateeek k tomu nedat, to by ani Barto g nebyl! Tak prijedte do Hilije k radu dislo 40. v nedeli dne 28. dubna, tak jako na malt' sjezd okolnich, moans i vzdalenej gich radu, pohovoreni o upravovani o predsjezdovem jakeinsi tentononc, v gak vite co by bylo pro nagi Jednotu S.P.J.S.T. k prospechu, a odstranit co uzname za nevhodne, neb gkodlive nagi Jednote. Tak dociam k tomu je gte: tam uvidite a seznamite se s nagim uchazedem o ten tajemnicky 21abek. Abych popsal take -jako jeho personu, neni 2adnY gpunt, a v Hlavni Liradovne by to pasovalo, neb je asi to vej gky jak br. Marek, a o tlou gt'ce nem-Herne mluvit, ale dodam jen tolik, v pasu asi stejna mira. Naturou mirumilovnY zrovna jak br. Marek, tak jak vidite, vgecko pasuje. Br. Rod ma detnou familli a vgichni v nagi Jednote. Jsou asi v stejnYch rokach s br. Markem, ale jak se br. Marek s familii zadr2e1, vy asi vite, ale ja jsem se ho zapomnel zeptat! — Toto bude asi v ge, jako reputej gn nageho uchazede.

Tak mne pie sestra Rosie Truksova (Mikeskova.) z Alvin, 2e take prijedou do Hillje do toho sjezdieku. Tak vidite, dosti z daleka, ale copak je to, cimentove. hajvej, dobre karisko, a hlavne Otakar dobrY trajbir, a tak mile sem, mile tam, prijede se. Dale sestra Truksova mne zaslid zariove dislo BratrskY Vestnik Zapadni Cesko-Bratrske Jednoty. Ono eislo Vestniku, ktere je pekne upraveno a co hlavne, na co dam duraz, ono disco ma nekolik stranek pekne anglieke detby i dopistl. Ma take ji2 zesnulYch podobizny, co2 eini ono eislo pamatne. Rad bych ted' veal jestli to, jako to anglickou detbu prosadili s dorozumenim se v dobrote, anebo byl-li ph tom take nada zakkiknut, kdy2 to chtel prosadit? Ale u2 asi vim, tam kdesi hare nebudou u2 tak stra gni narodovci jak u nas v Texasu, a kteri maji ohled na na gi mlade2 i dorostle, neznajici desky dist. Nasilim do mladege neco vtloukat v teto jejich rodne vlasti neni prakticke. — Krasne je to od br. D. A. Jurena, kdyby se uskutednila ye Vestniku nejaka, stranka anglicky 'Cathy, 2e by on s ochotou prispival, a doufam, 2e mlacle2 by se o Vestnik vice zajimala. Znam jich mnoho co dostavaji Vestnik, ponevad2 jsou k nemu opravneni a neetou ho! — Davam hadat br. Kubanovi z Ennis, vite to je ten, co mile dal ten problem s temi lodicemi na tom girokem kanalu, ale 2adnou delku, a co bylo na me nervy presprilig, tak jsem to odporudil

VESTNfK k rozlngteni detem. Tak, jako tomu samemU br. Kubanovi davam hadat, prod ti co &sta.vaji Vestnik a nedtou ho, at' nem to povi? Vi-me, neco za nem nic za nic! Ph tomto rozlug teni musi mit elovek v nose, neb to je tak ky problem, skoro jak s temi lodicemi.

Take ma br. Dana ve Vestniku pekne verse a jegte se tak Bost rYmuji, jen bez velkeho Apekulirovani, a to za pluhem, neb za pluhem musi davat pozor, aby nevjel do druheho radku.

Take br. Dana v jeho vergich ma za to, 2e by na 13. sjezde S.P.J.S.T. mei by bYt zvolen nada jako tatiekem, a to jako ee by nejlepe pasoyalo tomu co s tim jeho daganem reguluje de gt', a s tim eaganem v padu nejakeho neporadku, aby bylo treba zakrodit, tak dle bratra DanavYch verso unit Cagan na uti geni rozeilenYch. Bratre Dano, na to aby byl u2 jak se path tatik, nejen tatidek. Ph dteni onech ver go jsem se chytil za nos, a tak mne to pripadalo, 2e se to dotage mne; no netikam 2e ne, jen kdyby z tohc -ieco koukalo, ale abych pri gel domti s pla.dem, kdyby se ten muj Cagan neosveddil, to bych nepte2i1. No, nechme to, pozdeji uvidime, jestli neoslepnem, jagaco. — Nav gtivil mne take br. Chupik, uchazed o taj. 21abek S.P.J.S.T. Udelal na mne dobrY dojem. Znam br. Chupika z dopisti a prate pro Jednotu i jinde! To se vi, 2e ho mnozi znate je gte lope. Tak ph fedi vzpomenuto o nagi mlacle2i. Br. Ch. pravil, se jeho cicerka take hrala divadlo, ph deklamovani se zadr2ela ae obdivuhadne. Pak mu pri gli gratulovat, 2e jak to krasne provedla. Jo, jo, krasne, slova, ale 2e chudera nevedela co ty slova mini.

Nesmime se divit, 2e se mestske deti odnarodnuji, co2 jim nemilteme zazlivat. Jsou je gte nektere osady, kde, jak ja jsem kdysi dostal na rozum, a to jako rada i pro druhe, by rodide nedovolili detem doma mluvit anglicky. Tosavi, na to neodpovedet, nebyl bych ani Barto g. Co nynej g i mlade2 neb mladou generaci dela rovnou s jinonarodovci, znalost spravne anglicky mluvy. Vim jegte za nag ich mladYch let, jak na nas bylo pohlaeno Ameridany, i pred deveaty nemeli 2adnou Actu. Vim pripad z Caldwell, ie se na to jegte Marjano P. pamatuje g, jak jsi vlepila Tomovi C. facku, a on Tobe ji neziistal dlu2en a vratil ji. Jeho to stab jen asi 80 dolarkii, ale to neplatil ponejpr y ani naposled. V tomto pade nebylo neznalost anglick y mluvy, neb tenkrate sleena Marie J. ovladala angliCinu, proto se odvabla Tomovi povedet jagaca a na lepg i porozumeni mu jednu vrazit. V gak seg el se sveta pistoli jako samovrah. — Take jsem s nim kdysi mei kraval na bale. PO, se, kolik je hodin; prohlfiel moje hodinky, 2e jsou pekne, pak je nechtel vrazit, to jako vyhleciaval trubl; kdy2 jsem se proti nemu postavil, kaki mu se nejsem 2adnY blazen, a vyskoeilo mi kteresi slow anglicky , kteremu on porozumel, pravil se on nemyslel, 2e jsem tak zlY a hodinky hned vraeel. Ted' se takove pripady ani nepotrefi, a americka mla.cle2 s na g i mlacle2i harmoniruje a spojuji se siiatky mantelskYmi (ov gem nage mlacle2 je take americka.). V na gi rodine je nekolik pripadt, 2e babiCka se nedomluvi s vnoueaty, ad je 112 stars Texanka od cletskYch let, ale i narozen a vychovan ph texaske Praze, tenkrate prezdev Hotntot, neumel nee nektere anglicky slovo, a to jeg te rikal "kardem", Vojtu Machu? Br. I. J. Gallia nam u2 kdysi poveal o texaske Praze, ale i ja bych toho mohl povedet take hezkY kapanek a pekne a zajimaye by to nekteri detli.

Ted' teprve pozoruji, kam jsem a2 odbodil mojim dopisem. Inu, vzpominka na stare 'easy, ktere se IA vice nevrati. Ale fitecha, ae v torn nebidku moans 2e se budeme mit take dobre.

Br. I. J. Gallia ma v poslednim Vestniku peknY popis a zrozeni se na gi S.P.J.S.T. a dale poudeni pred — ale vlastne pro pri gti sjezd. Br. Gallia ma dosti zku g enosti a tak jeho poudeni muse bYt pro dobro Jednoty. Br. Truksa take pekne pig e a po preeteni jeho dopisu Clo y& musi mu, jak ja rikam, dat za recht!

Dale br. Lud. Vanduch ma take peknY dopis a clesam mu take za recht stehovat H. U. do mista nejvice naginci obsazeneho. Br. Vanduch, to jste mei kid El Campo, tak by to bylo na pravein miste, ale jejdanenky, jmenovat West, ale u2 vim kolik uderilo, bratru Vanduchovi se jedna jen, aby mel HI. IT. blizko. West je pred jen misto, ktere bituje vas okrsek, 2e tam dlovek

Strana 11. nemusi hynout 2izni, kdo nerad vodu. 2e by bylo mesto West aneb okres McLennan nejvice obsazen nag inci, tomu neverte. Z celeho velikeho Texasu ma na g okres Wharton nejvice lidu nagi narodnosti, kde je i budoucnost v to dkysi nazYvane labarne. fteknu, abych jen tak trogid ku nag okres pochvalil, my jsme v okresu Wharton meli roku 1933 daneplatct 2969 a to na gincu. Kolik mei ktery okres v celem Texasu naginci obsazenY, to bych take mohl kid, ale to roku 1933, tosavi 2e z nekterYch okresil je odliv, tak jako nam sem dolt). priliv. Bratte, kdybyste byl jmenoval Temple, bylo by to i pro nas bli2e, ad okres Bell mel take 1933 daneplatct nagi narodnosti jen 619, ale to nic. 2e by West bylo Ceske jmeno, neni, tak jako neni El Campo, to jmeno je gpanelske. Doufam, se br. Vanduch jen gpasoval, proto ja jsem mu jen taky tak Apasem odpovedel a to jagaco.

Na zdaredky a kudbaj!

Statidek Bartok neutralni.

LondYn. — "ObrovskY obchod s kontrabandem" z materialu v Nemecku vyrobenem byl pry dnes objeven phi prohlidce po gtovnich zasilek pro Ameriku, ktere sebraly britske Mady v Gibraltaru z parniku 'Manhattan' spolednosti United States Lines a z parniku "Rex" italske spoleanosti. Zprava o tom byla zde cidna do verejnosti dnes. Ministerstvo hospodatske valky oznamilo, le z parniku "Manhattan" bylo sebrano 36 pytlil "neptatelske po gty" a z italske lodi "Rex"mezi 600 a2 700 pytly. Onen kontraband zahrnoval okrouhle dtyricet rilznYch nemeckYch produktu, jako jsou fotograficke phstroje, filmy a psaci stroje.

LondYn. — Zapadni pobreli Anglie v oblasti teky Clyde bylo obehnano minovYm pasmem, jak dnes oznamila admiralita. Die neutralnich pazorovatelt toto minove pole bylo zhzeno na ochranu proti nemeck3'm ponorkam. Lodi, ktere hodlaji plouti do Clyde, byly upozorneny admiralitou, aby si opatrily instrukce od anglickYch namotnich nebo konsularnich pted vyplutim. Patroly byly umisteny pked minovYm polem, aby upozornily lodi, ktere vypluly dtive nez minove pole bylo ztizeno.

LondSm. — NeoaekavanYm mobilisa'enim rozkazem, kterYm jsou povolani k vojenske slu2be Anglidane, kteri dosahli stari 27 let, byl rozmnci2en podet muau, povolanYch na duben a kveten na 850,000, zatim co anglicka armada v tichosti pripravuje se k rczsireni vale& nYch operaci proti Nemcum v Norsku. Vojengti experti pravi, 2e podatkem Cervna bude miti Anglie 2,000,000 mula ve zrani, aby jich pouldla na dvou, po pripade i vice frontach. Mimo to s mcbilisovanYmi Kanad'any, Australany a Indy podet anglickYch vojsk stoupne na 2,500,000.

Anglicke ponorky, ktere davaji nemeckYm ponorkam lekci v jejich vlastni lake, jak to nazval jeden z ata ge neutralnich zemi, torpedovaly sedm nemeckYch pcmocnYch lodi a transportti a potopily nejmene 18,000 tun nemeckYch obchodnich lodi. Anglidane ztratili minulY tYclen jedinou obchodni lod' Stancliffe, 4,511 tun vodniho vYtlaku, jet byla torpedovana u severniho anglickeho pobre2i v patek se ztratou 24 mu gi. Ctyri neutralni lodi a jedna norske, lod' byly potopeny behem tydne nemeckou einnosti.

Stockholm, 8vecisk;.). — Nemci poutili dnes nove lsti, pomoci nie projeli s vojenskYm vlakern pies norske fizerni, aby dostali se as blizko k Trondheimu. Tim skoro rozrizli Norsk v pull. Jak se oznamuje ze Stockholmu, norgti ieleznieni zrizenci obdr2eli klamne informace, te tento vlak veze norske vojsk a propistil jej. Nernci takto dostali se a't k StorlienskS7m vYg inam, till mile od hranic ' ifedska a 50 mil na vYchod od Trondheimu, dillejteho norskeho ptistavu na zapadnim pobre21.

Bombay, India. — Zdej gi britske namorni *rady zajaly clanskou motorovou lod' "Godrun Maersk" o 1,344 tunach s posadkou 21 mu21.

V2STNIK

Strana 12,

&eclat Organ Slovanske Podporujici Jeduoty Bata Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Ans. (nation of State of Texas.

HADAKTOR-•FRANTA

MOUCKA—EDITOR

Vydavatele — Publishers ECHOSLOVA.K PUBL. CO., West, Texas Pfedplatne $1.00 roene. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavni etadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veakera dopisy, pfedplatne, oznamky, blurts* adresovany na Vistnik„ West, Texas Vista has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

Z "MADE"'.

Po modrem blankytu belave pdry hynou, lehounkY vettik s nimi hraje, a vysoko v daleke kraje bile oblaeky dalnYm nebem plynou, a smutnY vezen takto mluvi Trim: "Vy, je2 dalekosahlYm behem syYm jak ramenem tajemnYm zemi objimate, vy hvezdy rozptylene, stiny modra nebe, vy truchlivci, ji g rozsmutnivte sebe, v tithe se slzy cell rozplYva,te: vas ja, jsem posly volil mezi vtemi.

Kudy plynete v dlouhem, dalnern behu, i tam, kde sveho naleznete behu, tam na sve pouti pozdravujte zemi — ach, zemi krasnou, zemi milovanou, kolebku mou i hrob muj, matku mou, vlast jedinou i v dedictvi mi danou, tirou to zemi, zemi jedinou!" — — Karel Hynek Macha.

V dnegni dobe neni nijake pfieiny, prof by nag lid —at' jakehokoli postaveni mel podporovati cizi nam organisace. Bylo kdysi pra y -dou,zenatJ mhlbidnoutakye vYhody syYm alentim, jako jini nabizeli. Byly to vYhody piljeek na certifikaty, zaplacene pojistky a prodlou2eni pojitteni. Dnes to vice pravdou neni a mii2eme smele fici, 2'e pro nag lid je Clenstvi v S.P.J.S.T. mnohem prospe gnejgi jinde. Jsou mezi natim lidem nekteti, kteti bud' chytfe anebo velmi naivne poukazuji na to, 2e pojitt'ovny vyplaceji dividendy, kde2to nate Jednota tak nedini. Jsou mnozi, kteti dovedou vlasteneit a2 do tech hrdel a pH tom nejsou Cleny 2adne krajanske jednoty proste z yypoeitavosti, aby nemusili pfispivat na udr2ovani narodniho citerii nati texaske vetve, ktero, — jak skutky bylo dokazano je platnou slakou a oporou esl. naroda. Ku vtem tern je tfeba jiti podati jim fadne vysvetleni a ziskati je k nam, co2 maze se stati jen, kdy'a je ptesvedeime, ze jest to v jejich vlasnim zajmu, stanou-li se eleny mohutne S.P.J.S.T. Na ge Jednota neni y Ydelkatskym podnikem, ona je spoleenou organisaci vtech jeji Clenu, ona mimo pojitt'ovani na aivot ma tak dulezite fieele kulturni a osvetove, con ma nemalou drile2itost pro celY nag narod. V torn duchu vysvetlujme a agitujme a neni pfielny, pro( bychom nemeli ziskat vtechny dobre krajany do nateho stiedu.

Jarmila Novotna dosahla v Dallas ohromneho tispechu. Cela krajanska, vetev v Texasu potetena bude neobyeejnYm triumfem Ceske operni pey kyne Jarmily Novotna, jeho dosahla svym vystoupenim v opefe La Traviata, poslednim pfedstavenim Metropolitan Opery v Dallas ve stiedu 'neer 17. dubna. Pfivodne byla na pofadu Verdiovy popularni zpevohry La Traviata pro titulni roll uvedena slavna peYkyne Grace Moore, ktert, v8alt nekolik dal pied odjezdeta

do Dallas sti2ena byla nastuzenim a 1610 ji nedovolil fieinkovani. Reditelstvo Metropolitan opery neprodlene telegrafovalo pro Jarmilu Novotnou, ktera dorazila do Dallas ye stiedu v 9:30 dopoledne. Na nadrai slavnou umelkyni eekalo mile pfekvapeni. Ceske damy v Cele s pi.

Ben Pkevratilovou sjely se do Union nadrati a nemalo ptekvapenou uvedomelou 6e gku-Pra2anku uvitaly v texaske metropoli jazykem matetskYm a podaly sleene Novotna krasnou kytici bilYch a dervenYch MK "Miss" Novotna, jak byla uvadena v tisku, je ve skuteanosti choti barona Daubka, s nim2 ma dve ditky a celd, rodina nyni pfebYva v New Yorku. BaronkaDaubkova, po kratkem odpoeinku musela sttedu odpoledne prodelat nezbytnou zkoutku se svYmi partnery ve Me a kapelnikem, to k vuli zpevu a jednotlivosti, o nicha maji vedomost jen hudebne tkoleni. Zkoutka je pochopitelne unavujici a tim horti, pfedchazi-li nekolik hodin pied skuteenYm vystoupenim.

Kritika a Cast obecenstva o faktu vedeli a byli tim zvedavejti na vYkon nova umelkyne. HlediAte auditoria eitalo ye sttedu yeeer 4,200 navttevnikt, operu fidil osvedeenY kapelnik italskeho repertoaru Metropolitan, maestro Gennaro Papi, partnerem Violetty (La Traviaty) byl fetackY mladY tenorista Martini. Piedehra zpevohry — vedouci napevy opery vpfedeny jsou do sekce smytct a Verdi, genius operni, dovede syYmi sladkYmi melodiemi uchvatit sluch i duti. Hleditte tleska po skonCeni sentimentalne pkedehre, opona se rozhrnuje, dej zaeina a napeti se stupriuje. To k yfill Jarmile Novotna. Jak vypada na jevitti a hlavne, co ma, v hrdle. Koneene: "Dama s kameliemi" (privodni nazev Dumasovy novely, dle nit upravena zpev6hra La Traviata, peje arii "Sempre Libera", pH nit hleditte takfka nedYcha, poddave, se neoeekavanemu zjevu Ceske pe ykyne a hlavne rajske lahodnosti jejiho zpevu. Od to chvile Jarmila dobyla obdivu ileastnikt veCera a naprosteho uznani pfisne umelecke kritiky. Ctvrteeni denni tisk pfines1 dlouhe referaty nadtene kritiky, shodujici se v nazoru, ze umelecka v'te "Miss" Novotna je sensaeni, jeji dallaske vystoupeni 2e uddlosti mimotadne ceny a trvalosti. Hlas Jarmily Novotna je pry ktitt'alove eistY, schopny vtech odstinfi bohate palety, pevkyne dovede zpivane slovo odutevnet, zvroucnit a umelkyne mimo hodnot vysokYch peveckYch dovede take svoji roli proalt. Kritika uvadi, stfedeeni triumf Jarmily Novotna byl tfetim v historii Dallas vilbec. Pri pfedchazejicich operach byli pevci po jednotlivYch jednanich vyvolavani sedm at osmkrat. Ve stiedu weer rozja,sane a umenim Novotna ptimo zelektrisovand oecenstvo po tfetim a koneenem jednani tleskalo, provolavalo slayu vytrvale, skoro nekoneene — opona musela bYti rozhrnuta — patnictkrat: Pevci s kapelnikem museli stale v Uklone delcovat nadtenemu publiku a kdy2 se uklanela samotna Violeta — Jarmila Novotna, auditorium promenilo se v pandemonium. To u2 byl skuteene fispech triumfalni a byla to nate krajanka, nepfimo tedy zisk nes vespolek, znamenita propagate eeskeho jmnea, urrielecke zdatnosti nateho naroda. Slavne rodaece k jejimu dallaskemu triumfu uptimne gratulujeme pfejeme ji vavkiny nova. Zastupci dallaske operni spoleenosti 2adali feditele Metropolitan opery, aby ptittiho roku zatazena byla pro Dallas Smetanova Prodana, Nevesta s Jarmilou Novotnou v filoze Matenky. Nate Ceske, vekejnost uslyti Jarmilu za dva tYdny na ylnach rozhlasu pies stanici WFAA pti Bing Crosby hodince, o eem2 pfineseme ureitou zpravu pfedem.

Bud'te poiehniny mozoly price, poiehnani ruka tvrda! Kaida prate eloveka cti, teika ho cti nejvic. A kdo ji necti, sam cti hoden neni.

Zdravice z Chicaga dotla nam od bratra pfedsedy C. H. ChernoskYho na pane pohlednici s podpisem dp. J. C. Kunce, ktefi s tfetim delegatem p. Vlad. Maudrem podileli se na dri lealtem sjezdu 6s1. Narodni Rady co zastupci nateho Sdruaeni A. C. T. Milt' listek nesl nasledujici zvest: "Vzpominaine Vas. VCera weer jsme slyteli velice krasne proslovy od zastupcil slo2ek Csl. N. Rady. Vtichni pfitomni jsou velmi nadteni. Sokolovna byla nabita, Vojta Be"vreW pozcarav od nas net vAech," Zdravice tiAs prichopite1n6 pot6.

Ve stfedu, dne 24. dubna 1940. ililachovo vYroei. Dne 23. dubna 1836 yytla Machova baseri "Maj", v nit aivotem Wee pronasledovanY basnik ho yofil ku svemu lidu nejkrasnejti feei: hymnou lasky, ktere je zapotfebi lidem a take narodu jako celku. Pied sto lety tento skuteenY genius chodil po Praze jako psanec, ttvan nejhortimi uraakami, lidsky i umelecky popraven jen proto, 2e ptedni kritikoye nechteli pochopit a uznat jeho dfio. Jako y2dy, kdykoli se vyskytne elovek, kterY v jakemkoli oboru vynika, nad prrimer a prostfedi, je ben milosti sraaen. Macha gel svou cestou, stal vady mimo proud, neklanel se mocnYm, vyhYbal se spolednosti a proto musil bYti odstranen.

Macha po hrubem odsouzeni "Maje" prcha, z Prahy a uchyluje se do Litomefic, kde aspori jako pravnik sna21 se najit si existenci, aby svou Lori, budouci chot' a dite, ktere se melo narodit. Kruta, vzpominka na Machovu tivotni pout' vyvold vtak jest( jednu ob2alobu.

"Mar musil vydat Macha svYm nakladem, si od pfatel a utrhoval si od fist, aby se mohl umelecky vy2it. V Litometicich si nemohl zatopit, nebot' dtevo stab() vice, net mel mesiene platu. Byl chudak, kterY psal v nejteatich hmotnYch pomerech a v tomto smeru je jeho osud typickY pro Ceskou literarni historii vribec.

Baena Nemcova, nemohla east() vyjit z bytu celY den, proto2e mela jen jedny boty a musila vyekat, az pfijdou ze spra yky. A tak jeden po druhem z eeskYch velikanri, kdyby mohli prornluviti ze s yYch pomnikt, pametnich desk a z ()brazil na pozlacenYch deskach s yYch spisri, ktere je east() staly zdravi, musili by se hofce usmat nad nadherou oslav posmrtnYch, kdy2 v aivote byla jim souzena jen bida a hlad. Bylo by dobrYm ziskem letotnich vzpominek MachovYch, kdybychom vytezili z neho i ono pouCeni, ktere zni malo yznetene, ale je o to pravdivejti: neproviriujme se proti natim dobrYm lidem tolik za aiva, abychom po letech nemusili jim v oslavach nahrazovati, oC byli pkipraveni jen proto, 2e se ligili od nateho prrimeru.

Ziskavejme deti. Nage S.P.J.S.T. poskytuje vYber vyhodnych pojistek pro ditky a pm mladY lid — nikde jinde nemohou rodiee ziskati lepgich a vYhodnej gich pojistek.

Druha sezona Metropolitan Opery v Dallas vytadala si nakladu $151,000, jet byly pfedem garantory upsany. CelkovY pfijem za etyfi ptedstaveni dosahl obnos $71,000 a davane zpevohry mely hrubY pfijem pokladny: Lakme $21,836; Die Walkuere $14,243; Faust $14,877 a La Traviata $20,944. Rekordni ptijem za vederni pfedstaveni uvnitt budovy dosahla v Dallas opera Lakme. Ffitti a ffeti zajezd Metropolitan Opery do Dallas stanoven byl na dny 14. at 16. dubna 1941.

Svoboda slova je nejvitgi ochranou pied revoluci a nasilim. Vet gina, vedouc, to to, co dela, je podrobeno kritice, bude se zdriovat od vSr •ednosti. Mengina, jeito ma volnost projevu,-st spokoji se protesty proti tomu co neschvaluje a &Ica, at se stane vetginou.

"Poctivec" znovu a ve West. V nedeli 28. dubna sehraje Slavie v mestske radnici divadlo vane v Seaton o to "Poctivec eili tvec od verpanku", jima dosahla na pohostinske scene pronikaveho fispechu. Protoae podniky Slavie teti se nemale ptizne obecenstva, odporueuje se, aby ct. navttevnici dostavili se k pfedstaveni spite a tak zajistili si misto. Zadatek v 8 hodin veeer pfesne.

Sjezd Csl. Narodni Rady konan byl ve dnech 20. a 21. dubna v Chicagu. Narodni Rada zastupuje vtechny slo2ky 6echoslovakii Ameriky a ovg em i Sdruteni Amer. Cechoslovakii Texasu, ktere na daletitem snemovani zastupovali: predseda S.A.C.T. pan Vladimir Maudr, mistopkedseda dp. J. C. Kunc a na g bratr pftdseda C. H. Chernosky. Ihtfedi oznamilo, ze prozatim nelze do Texasu vyslat senatora Vojtu Benege a jeho tame po na gich osadach uskuteoneno bude asi v zari. V pondeli dorueila nam pogta chicagske noviny zaslane br. Maudrem, popisujici velikou manifestaci v Sokole Chicago, o eem'a mame v tomto aisle struenou reportai 8ieg zpravu o sjezdu pfineseme pfitte.

Cloy& ma tak milovat, aby dovedl obetovat Cat, praci ,bezesnou nee i kus majetku sveho.

Den to, dixtrn tieba im to myslit, ze netiji jen sob( a sve rodine; bidttSr je Mort utinit siadtdch plodit pro bliinito,

Ve sti‘edu, dne 24. dubna 1940.

Slavie mela, v Seaton mimoradnf tispech. Nedelni zajeZd westske Slavie do Seaton vynesl ji nove vaviiny. Ve d y e hodiny odpoledne smi g enY sbor ileinkoval po celou hodinu na stanici KTEM, peje nate lidove sverazne pisne etythlasne a za pianoveho doprovodu dr. Jitiho Pazdrala. Veder ochotnickY odbor Slavie daval na jevitti sine 'facial Hvezda Texasu premieru obrazu ze tivota pod nazvem "Poctivec" pod retii dr.

Pazdrala, kterY mimo iizeni hry jette pkevzal ulohu redaktora. Obsazeni prisobive hry bylo tt'astne, vtechny iriohy piedvedeny byly vystitne, divadlo zaujalo pozornost Upine obsazeneho hleditte od poeatku at do konce. Pied zapoeetim hry dr. Pazdral ptedstavil obecenstvu eleny kroutku a v kratti razovite fedi zdriraznil driletitost poslani divadelnich a peveckYch kroutkri, jet jsou nam nezbytny, jsouce jednim z prosttedkii, jimit usilujeme o zachovu Ceskeho jazyka. Obecenstvo neskrblilo uznanim, hluenY potlesk proj evil se nekolikrate pti otevtene scene a ukazal se boutlivYm pti dopadu opony. tspech zajezdu Slavie byl o to pronikavejti, te v osade toho .vedera bylo nekolik taneenich zaba y . Mezi ptespolnimi nav g tevniky ptekvapil nas bratr F. K. Budek z Hallettsville. V pondeli zahajen byl v Temple distriktni sjezd Rotarianri a bratr F. K. Budek co delegat dojel do Temple ut v nedeli a tail vedera k neodekavanemu pobaveni. jsme si ze Seaton mimo vlidneho piijeti take pote g eni dalgi a to: tamnejti omladina rozhodla se k Cinnosti osvetove. Za vypomoci zkutenYch starYch ochotnikil omladina zalotila ochotnickY kroutek a pusti se do hrani deskYch divadel. Takovou Cinnost -dude pottebujeme, seatonskYm posilame timtoaslova povzbuzeni i pkani zdaru.

Krabieka na zapalky vynalezena 'echem.

V obci Svratouchu, male horske visce 6eskomorayske vysoeiny, tije 821etY staiec, kterY vynalezi velmi driletitou vec denni potteby — krabieku na zapalky. Je to vynalezce Vaclav Nekvinda, kterY dlouho pied velkou vynalezl stroj ku zhotavo y ani krabieek na zapalky. Vynalez Nekvindtv znamenal easteenY pievrat v zapalkatskem prrimyslu a ptines1 mu iadu rispor a vyhod. Nekvinda nelenil. Ohiasil svilj vynalez a zalotil y e Svratouchu vYrobu krabidek na zapalky, ktere byly rozesilany z teto horske obce do celeho sveta. Pro chudou horskou obec znamenal tento prrimysl znadny hospdatskY ptinos. Poskytoval vytivu celYm desitkam lidi. Ale tato slava nemela dlouheho trvani. Pied 14 lety prodal Nekvinda svrij vynalez do ciziny a tak slibne se rozvijejici prrimysl zanikl. StatielY vynalezce — je starYm mladencem — tije dosud v obci, teti se dobremu zdravi a vzpomina slavy sveho vynalezu a prtmysloveho podnika,ni.

LondYn. — Komunike z danskeho ministerstva valky, jet byla eteno na Nemci kontrolovane rozhlasne stanici v Kodani, -oznamuje bezprosttedni mobilisaci danske armady. V komunike se pravi, te pouze maid branna mot bude udrtovana k neeltun hlidkovYm a bezpeCnostnim a te ye vSreviku dristojnikri bude pokraeovano.

ZemedelskY odbor y e Washingtone odhadl v techto dnech oeek.avanou tirodu ozimni pgenice ye SpojenYch Statech v roce 1940 na 426,215,000 butlri na zaklade jejiho stavu ke dni 1. dubna.

Znadi to znaene zlepteni sta y uosevu proti ptedchazejiei zprave, zalotene na pomerech ke dni 1. prosince, kdy oeekavana, &oda uclana byla na 399,000,000 butlii. Produkce ptenice v tomto roce mute dosahnouti 626,215,000 bu ghl, bude-li normalni sklizeri jarni p g enice ve vygi 200,000,000 bu g lri. Loriskeho roku sklidilo se 754,971,000 ball vetkere p g enice a 931,702,000 roku 1938. Odhaduje se, te prebytky z roku 1939 jsou asi 250 miliontl buthl a tak Spojene Staty ke dni 1. Cervence tohoto roku mohly by mitt zasobu 876,215,000 bait. Prrimerna sklizeri na zaklade stavu ke dni 1. dubna se odhaduje na.

9.5 bu glu po akru, kdetto prtimerna sklizeri skeho roku byla 12.2 lauau, O rlhadUje se, te nasledkem neptizniveho podzimu dojde It 8aorani

asi tfetiny ceMovtho o gy ll krt.

ami 15,00%000 OA

Stka:na-13.

VESTNiK

Resolute texask3rrch krajani ESOLUCE texaskYch krajanri ke krajanrim R po cele Arnerice tadajicich postup vgech na g ich slotek, bez rozdilu politickeho, nabotenskeho a narodnostniho. Resoluci Ceti Men texaske delegace, br. Vlad. Maudr.

Jest tomu jiz dva roky co jsme v Texasu pocitili nutnost organisovati na ge sily a na g i Ceskoslovenskou vetev. Ihned po ptivteleni Rakouska k Nemecku vedeli jsme dobte, te dynamicke nazisticke Nemecko nezastavi se, nybrt prijde dale ve svem pangermanskem vYboji na VYchod. Vedeli jsme dobte, ze posledni leta ubYvalo eim dale tim vice krajant, vzhledem na zmen g enou imigraci a rozhodli jsme se proto organisovati jedno velike tees° v g ech nagich krajanri bez rozdilti nabotenskYch, politickYch a stavovskych. Nate prate na g la pochopeni mezi nejtirtimi vrstvami na g eho lidu, kterY pochopil kritickou situaci a uznal na g i dobrou Dnes Sdruteni Americkych eechoslo yakri v Texasu zahrnuje vetkere slotky na:s'eho lidu katolikri, evangelikt a svobodomyslnYch. Nektere zasady ktere hlo.same a v ktere vetime v Texasu, jsou nasledujici: ACkoliv na g e vetev v Texasu sklada se z krajanri z Moravy, Mora yskeho Slovacka, Lech a velmi nepatrneho poetu Slovakri — citime se vtichni bez rozdilu , ponevadt y etime v celistvost a nedelitelnost eeskaslovenskeho lidu a Nskoslovenska.

Co dolor]: Ameridane odmitame naprosto a nekomprornisne ve gkere cizi ismy a vetime jen a pouze v jeden ismus, t. j. dernokratickY amerikanismus, kterY nam zarueuje naprostou svobodu osobni, nabotenskou a politickou. Dava nam mothost volne voliti sva zamestnaxii, gkolni vzdelani a motnost vysloviti na g e myglenky a ptani bez obavy, ze budeme za to postaveni ku zdi a odstieleni neb poslani do koncentraenich taborri.

Jako amerieti °bean& kteti se WI v gem ternto vYhodam danYm nam americkou konstituci, mame tea sve povinnosti vridi teto nove vlasti.

Milteme smele rici, ze na g e eeskoslovenska, y etev v Texasu tyto povinnosti pini a jest kdykoliv ochotna i za velke americke idealy demokracie. svobody a lidskosti polotiti i ty nejdratti °heti. A prase' proto ze jsme tadnymi obeany teto zeme, jsme si vedomi toho, ze mame sva. prava.

Dnes v na g em Sdruteni Texaskem stoji v g ichni na g i krajane bez rozdilu nabotenskYch, polltickYch a stavovskYch s-jednou pevnou jiti americkou demokracii proti v g em neprateham a pod y ratnYm tivliim a pomoci s napetim vtech sil osvoboditi starou na g i vlast Ceskoslovenskou, kolebku na g ich matek a (Acta Co jedna slotka Oeskoslovenske Narodni Rady v Americe stojime pevne za vedenim Narodni Rady a. uznavame velkou praci, kterou jeji nici a pracovnici ostatnich slotek vykonavaji.

Uznavame sloteni Narodniho VYboru eeskoslovenskeho v Patiti s Dr. Eduardem Bene g em v Cele za jedine teleso, za jedine vedeni deskoslo venskeho lidu v druhem odboji. Pine souhlasime s jejich postupem a neinime my v Texasu v g e co jest v na g ich silach, abychom podpotili jejich obrovskou a nadliskou praci.

Texaske Sdruteni vola k yarn ostatnim bratrim a sestram po cele Americe, MILUJME SE navzajem, eteme jeden druheho, odpougtejme si; v torn je na g e mravni sila a velikost. Milujme svoji americkou vlast, ktera nam da y & y eg kere motnosti svobodneho ArYvoje a ktere, jit tolikrate postavila se ostte proti nazistickemu barbarstvi. Nezapominejme utrpeni na g eho eeskoslovenskeho lidu, napneme pate a ptisahejme si po cele americke vlasti, ze prijdeme vpred pies pfekatky, ku koneenemu viterstvi, 0 zvony v g ech chramri po vlastech deskoslovenskYch od umavy k Tatram a Jasine budou hlasati svYmi kovovYrai hlasy SVC)BOULY 2libirogkft; Beni 6tIto8115v6ralt6ho lidu a tweitiy...

Z te gasktdh Patti V03410 Pite*Ati

DOKUD NEJSME MRTV1, DOTUD NADEJE NA ViTEZSTVi. (Pokraoovani se strany 1.) nas ohromna odpovednost. Nat divot, tivot vets od stromu utrtene, napinen je vysokYin smyslem. I my mall, kteti se ztracime v dennich starostech o chleb a existenci, na g li jsme vytti smysl tivota.

Sto let ptipominali jsme si v teto zemi svou starou vlast. Jmena jejich nejvettich deer a sync ft-Nall jsme si do Stitt naroclniho tivota, vzpominali jsme jich y e jmenech s y Ych spolkri a Mai, psali jsme o nich y e svem tisku. Ukazovali jsme tim ostatnimu svetu, ze deskoslovenska emigrace pochazi z naroda, kterY se zapsal do dejin vysokYmi idealy o svobode, dernokrocii, pravde, pravu a cti.

A tak prohla g uji nejen jako piedseda oeskeho Narodniho Sdrutein v Americe, ale take ja ko starosta Americke Obce Sokolske, na jeji ptani, ze my, cela deska a vetim te take slovenska, Amerika, povatujeme zapas za svobodu za vec sveho svedomi, za nejvytti povinnost nati vetve v teto zemi.

Jdeme dnes vtichni za slavnYm sokolskym heslem zisk, ni slavu!" A 'name prani, aby na g slavnY slib byl sly g en vtude, kde se bojuje za tivot nateho mueeneho naroda. Nechcem za svou poctivou praci nic a riideho za ni neptijmem. Klidne svedomi a znovu vybojo y ana, svoboda a neodvislost eeskoslovenskeho lidu bude nejsladti a jedinou nam odmenou, vedomi, te jsme pro ni vykonali, co jsme men a mohli.

Proto jsme svolali tenta sjezd, abychom si to yzajemne a slavne slibili pied celou Ceskoslovenskou Amerikou vernou a nezittnou spolupraci. Abychom takovou svornou spolupraci vg ichni po Americe napinili sve dny a sve Ciny.

V drivete a yzajemne iicte v g ech ke v g em dokateme potom, ze jsme lid skuteene vzdelanY a uglechtilY a ze sve nove americke vlasti ptina g ime mravni hodnoty, na net se bude na g e nova vlast moci spolehnout v katclY Cas. Uvedomujeme si znovu a znovu si potvrzujeme, ze velke idealy nati male domoviny jsou a zristanou i nej y yttimi idealy Washingtonovy zeme. Slibujice vernost narodu ye stare vlasti, ptisaha,me vernost sve vlasti nave, Americe.

Netutime, co ji v budoucnosti deka. Mraky, ktere se -stahuji nad svetem, vrhaji i sem k nam temne stiny. Tolik vtak must bYt v teto zemi katdemu jejimu obeanu jasno, ze amerieti "dechoslovaci zristanou sve nove vlasti na tivot i na smrt verni v katdem Case.

Schazime se, abychom v Case stra g neho nettesti, ktere slzemi a krvi zalila na g i vlast, si jak gt'astria, jsme vetev. Dekujeme osudu, ze nam poptal it v zemi svobody, kde milteme zdvihnout prapor, pro kterY na Cas byla umiCena nate stard vlast. BYt hlasateli idealu deskoslovenskeho naroda pied svetem i pied Amerikou, prokazat ji, ze novemu svetu poslal nag narod lid uvedomelY, vyspelY, mravne silny a odhodlanY. To je velkY na g cil.

Katda velika, doba je nejen tetkou zkougkou, ona je take velikou ptiletitosti ukazat co je v eloveku, v nas, Cim jsme a z Ceho jsme. Nechat' tedy tento sjezd je poeatkem noveho vzepjeti mravnich sil na geho lidu v Americe. Ptiletitost prokazat duchovni mohutnost naroda, z nehot jsme yzetli. Ano, representujeme pied Amerikou i pied celYm svetem svrij drahy narod.

Bratii a sestry, drazi krajane amerieti, udirite vg e, aby obraz, kterY davate svetu, se stal dokladem na g eho prava na svobodu a jednu ze zdruk leptich dna mueeneho eeskoslovenskeho du. Bojujice za svobodne d'eskoslovensko ve svobocIne Evrope v tomto duchu a smyslu, chni vetime, ze Zvitezime!

Sila, ktera zaokrouhluje kapku vody, tvoii i slunce. Zakon, kterY Ceii hladinu vody, zvinuje 1 mraky. V ptirode vladne piesnost. Neni v ni plc gpatneho ani dobreho. Dobre a gpatne jsou jen jmena. Padajici vet pohibi stejne vetici jako nevetici. Ocean pohlti lod' stejne klidne, jako si nevesta uttipne kousek ze svatebniho koWe. Chtadnouci ustiice zmira v ulite, a vyt VOti perlu, 61tp ice sedi stejne trpelive na vejvylihnOu kurata, jako na, ich; t MoOth Ptiroda p otwill itto.Outi

stagtria, Melo& ciivet%

- -

V MO 1 DI 1 /S.

JODI DOPISOVATEISKi RUZNE NAHLEDY PRO PRISTI SJEZD S. P. J. S. T. (Pike I. J. Gallia, Houston, Texas.)

Podle deskeho hesla, ktere zni "kdo s kym to uptimne mini, ten gadne zvlagtni poklony neeini" — jinYmi slovy, vidime-li, ae by bylo mo-no naai bratrske Jednote v nejakem rizeni, nektere &lanky opravit pro dobro a dal gi rozkvet do budoucnosti, tedy je to povinnost kaadeho elena, aby o tech opravach nejen ptemy glel, ale aby v nag em Vestniku ostatnim elentm o svYch nahledech nee° napsal, struene a jasne, aby kaada, otazka oprav byla dobte uva gena a rozebrana dtive neg se sjezd sejde.

Ve sjezdu, jak to bYvavalo. mnohY delegat ma &bre nahledy, ale v torn spechu nedovede je dosti jasne a srozumitelne pied sjezdem Ptedloait, pak nastane protinavrh a ( give nea delegati hpine pochopi, ktera my glenka navrh by byl pro Jednotu prospe gnelai, vystoupi nejakY mluvka a adda, poloaeni jednani na stilt Obyeejne se najde jeden aneb dva takovi dekteti sami nic kloudneho pied sjezd neptedloZi, ale chteji se v neeem ukazat, a to jest nejlehei prate aadat o poloaeni na Kandy delegat je od sveho tadu do sjezdu proto poslan, aby tam hajil zajmy cele Jednoty dle sveho nejlep giho svedomi, av gak vidi-li, ae jive navrhy byly by pro' celek uaiteenej gi nea je jeho navrh, ma hlasovat pro ten navrh, kterY uzna za nejlep gi pro celek.

Nemejte mi za zle pi gi-li nem co se yam nelibi — veru, ae rhgni lido budou vgdy mit ruzne nahledy, a ja take nejsem vyjimkou, avgak plied zaloaenim a od zaloaeni naai mile Jednoty vady jsem o tom ptemYglel a vetejne psal, aby se ta otazka spoleeenskeho bratrskeho spoleovani nag ich krajanii co nejlepe vyte gila a do budoucnosti postavila ne-li na prvni misto vgech jinYch jednot, tak alespoh na firoveti tech nejlepe tizenYch jednot ve SpojenYch Sta.tech. Tedy, chybim-li v nedem, co se yam nelibi, neni to chyba mojiho srdeeneho mineni, nYbra nepochopeni dopodrobna cele veci o ni g se jedna.

V poslednim eisle je udana suma vyplacend za ohlaSky. Nevim prod by na ge Jednota mela platit za ohlag'ky jinde, kdyg mame svtij organ pro vaecky spolkove veci.

Pied sjezdem v East Bernard bylo mi slibeno iizeni a prodej pozemkil, ktere Jednota vlastnila, aneb bude dale vlastnit. Ale ve sjezdu byl jsem aadan, abych to pied sjezdem neptedkle.dal, se to se spravi po sjezdu, ale po sjezdu bylo mi jinYm htednikem tedeno, ae podobne sliby byly daily aesti jinYm agentum. Mel jsem plan vypracovant die della jsem se domnival, ae by nage pozemky mohly byti rozprodany na delgi terrniny nagim eleniun s firoky ne vice jak pet procent — a prvni tri roky aby nebylo poaadovano vice jak dais, poji gteni a procenta, aby kupec mohl koupenou farmu opravit dukladneji neg byla, aby vice uaitku nesla — a teprve po ttech letech aby zapodal splacet kapitad. Takove splatky by Jednota mohla nest as do ayticeti let v padu potteby.

Miij plan dale navrhoval piljdovani penez na opravy starch farem, budovani najemnYch domkt atd., podle Mechanics lien zakona — a bondy a podobne pochybne hodnoty papiry aby se nekupovaly a ty co jsou na ruce, aby se zpeneaili co nejdfive bude moano.

Nage Jednota je bratrska, jednota a jeji fiditele by men toho hledet, aby na prvnim, druhem a ttetim a kaadem miste byly zalohy patfici Jednote phjdovany na farmy a domky ve mestech na gim jima ony zalohy path, jelikoa je sami tam Phjeky mely by bYti Mane podle skuteene hodnoty pkijmu a sice: Nese-li farma za poslednich pet let prumerem tri dolary za kakly akr rodne, tedy sto akriI by neslo tri sta dolart. —z +ech to set se ma odpoeitat na beano opravv. pojigteni a dame, tekneme padesat dolarti.

Tedy hodnota farmy by. rnela bYti dva tisice pet set dolarii. Na takovou farmu dobremu pracoviternu rolniku byla by dobra ptijeka na dva

SITeCtil, Cale Z4. CLUl711a 1Wilf.

tisice dolarfi, a kdy bude delana na dtyliicet let, vetim se ji kaady rolnik neb jeho dedici vyplati, pakli ne, tak z vy ge udanych prijmu da se farma pronajat, aby tolik nesla — to jest celYch 5 procent.

No domky ye meste, kde jsou jen loty co zdruka mimo domku, musi bYt bran ohled na domku, hodnotu lotu v rilzne easti mesta a jako ptijmy nesou podobne domky v tom okoli za poslednich pet let a jaka je popteska po domkach do najmu v tom okoli.

Z tech piijmu hrubYch ma se odpoditat Bane, pojigteni, pak "vacancy and annuale depreciation", aneb asi deset procent na neobydleni a deset procent na sni geni hodnoty, tak to pod.taji banky a piljdovni spolednosti. Piljeky ve stale vzrtistajicich mestech jako jsou Houston, San Antonio, Austin, Dallas, Corpus Christi, Ft. Worth, Galveston, Temple, Waco a jinde, ty se povaauji za dobre Vijay. Wifely na domky v umirajicich venkovskYch mesteekach, t. j. mesta male, kde se malo aneb nic nebuduje, na domky v takovYch mestech se bud' nepujenje aneb velice malo.

Hodnota vgech pujoek u na gi Jednoty ma by= ti delana podle slibne hodnoty majetku do budoucnosti a ne na nejake spekulaeni bondy.

Co se chive deala s bondy pochybne hodnoty, nema se vice opakovat — a kdy na ge Jednota bude delat phjeky v mime hodnote na farmy a delnicke mestske domky, bude lope prospivat. Rolnik a delnik jsou zakladem a jddrem cele Jednoty, a jim by se mela cela pede venovat, a oni as budou ujiateni, ae naai iftednici nebudou vice spekulaenich zaruk brat za jejich penize, bude lep gi o ziskavani novYch Menu a nage Jednota bude zkvetat jak by zkvetat mela do budoucnosti.

U nageho tadu Pokrok Houstonu vyvinuje se zajem o zaloaeni deskoslovanskeho hititova a moano-li krematcria, t. j. pec na spalovani mrtvol. Dogel jsem k okresnimu klerkovi, abych zvedel kolik mil musi byt takovY htbitov od mesta. On mne poslal k okresnimu metiei a tento k Cestnimu odboru a tito mne poslali k distriktnimu pravniku a tam koneene jsem dostal pottebne informace a sice: Article 930, ptijatY 43. legislaturou v race 1934 zni, ae nove zakladane hititovy pti mestech pies 200,000 obyvatel musi bYti nejmene jak pet mil od mestskYch hranic.

Musi miti statni charter povolenY statern, na rekord v okresu kde se htbitov naleza, atd.

Mam po ruce nekolik plant a take historii teskeho Narodniho htbitova v Chicagu, ktere chci ptedloait nagemu vYboru tketi nedeli v kvetnu.

Kdo se zajima, dostavte se. Take kdo by mel aneb veal asi o sto akrech vhodne pudy, plate mi. — Pri psani poslednich vuli nekolik naaich krajanh gadalo spaleni po smrti. Zde je kratkY naert historickeho spalovani mrtvol.

Beeville, Texas.

KdyZ tak sledujeme a uvazujeme o tech rhznYch navrhovanych opravach, podavanYch nagimi eleny a elenkynemi prosttednictvim na geho mileho Vestniku, tak musime doznati, ae vgichni maji dobro a rozkvet naai mile S.P.J.S. T. na svem srdci a podavaji svoje nahledy tak jak ten kterY Glen nebo elenkyne tomu nejlepe rozumi.

Jak pozoruji, plat a vYkony Hlavni ttadovny jsou posledni dobou probirany a je to velice aby elenstvo melo naleaite porozumeni v tizeni tech . mnohYch povinnosti Hlavni dovny.

Br. Raymond Prasatik podal ye svem velmi struene psanern dopisu, jako vYkony v ptitomnem ease jsou na Hlavni tkadovne poaadovany, se je dasto zapottebi pkidati noeniho easu, aby nalehava, prace mohla bYt v eas vykonana.

Br. Stepan Valeik ma dopis ze dne 3. dubna, pod ohlavenim "Sestnacti tisic bossu", kterY je povgimnuti hodnY. Je pravdou, ze ten mechanism Hlavni "ttadovny ma tech koleeek mnoho, ale ty koleeka sama nepobeai, tam musi bYti i pruainy, kterymi by ta koledka se udrgovala v naleaitem behu. Ty zpruainy jsou Hl. tit. a na tech Weal jak hladce jsou ty rilzne funkce vytizeny. Ov gem, Hi. Ur. musi miti podporu vgech ostatnich fitednikil v Jed-4 note, nebot' kde neni harmorie, tam nemhae bYti nejlepgi prace.

Kdya budeme miti v Hlavni tiadovne nekolik takovYch pracovnikii jakYm je br. Marek, tak mffg eme bYti jisti, se pak piljde vg e hladce a nebude pkidiny reptani a zbyteeneho dopisovani mezi mistnimi tady a Hlavni Utadovnou.

Musime ale pamatovati, ae na ge mild, Jednota je us milionovou instituci a jako takova vytaduje, aby v Hl. tt. bylo dosti schopnYch sir, aby vgechny funkce tYkajici se bratrskeho poji gt'ujiciho spolku nebo Jednoty byly spravne a bezodkladne vytizeny. Pri nedostatednYch silach se prace nashrornaadi a pak se delaji dime chyby, a to dela mrzutost v na gich tadach, a to by nemelo bYti. Olovek neni jako ocelovY stroj, aby deal bez vymeteneho dasu, a zvlag te ne takovou praci jaka se kond v Hlavni fliadovne. KaadY facednik, kterY kona, takovou praci, musi miti jistY eas odpodinku, aby jeho mysl byla jasna, a aby byl schopen vykonati svoji praci spravne a rychle. Byl jsem knihvedoucim po nekolik let a vim jak takova prace na nervy heinkuje.

Zajiste kaadY elen naai Jednoty sobe pteje, aby nag e Jednota byla fizena tak, aby nebylo tadneho zbyteeneho vydani a aby na ge solvence byla ta nejlep gi, ale aettiti na nedostatednYch silach v Hlavni ttadovne je getteni na nepravem miste. S bratrskYm pozdravem, J. P. Nedbalek.

Podle udani spisu od Bohemian National Cemetery v Chicagu, spalovani mrtvol bylo ye velke za davnych dab u Per gant, Babylohanh, Reku, u starch itimant, u Gallu, Germania a Slovanii, a v Oechach a na Morave do roku asi 900, kdy biskup Vojtech zakazal spalovani mrtvol. Polaci a Rusove spalovali sve mrtve as do roku 1200. V Americe mezi Cechy myglenka spalovani mrtvol se ujimala velice pomalu, as dne 26. kvetna 1901 byl v Chicagu zaloaen tesko-AmerickY spolek pro spalovani mrtvol. Zakladatele byli J. W. Egermayer, Aug. Geringer, Max Kirchman, Jan H. Mraz — ale as teprve 11. ledna 1904 byl zatizen spalovaci fond.

Dnes ma spolek mnoho set dlenh a stale nove se hlasi.

lei ad Pokrok Moultonu, Cis. 27.

Bratil a sestry! — Byl jsem v posledni schtizi ustanoven naaim br. ptedsedou, abych napsal do Vestniku, ae budeme konat naai ptigti prvni nedeli v kvetnu, totia 5., v jednu hodinu odpoledne. Delame tuto zmenu schtze proto, ze na druhou nedeli 12. ptipada, svatek Den Matek, a asi nektere matky-sestry by nemohly do schilze na ten den. Chceme mit aeast velikou. Ptijed'te v g ichni i s rodinami, budeme mit pro vas pfekvapeni, uvadeni 20 elenti, piedsjezdove debaty, navrhy a rozmanite jine zabavy. Sestry jsou laskave aadany, aby ptivezly nejake kolade, sandvide a jine zakusky na svaeinu, a bratti zase olastaraji neco na zapiti, a oslavime to uvadeni jak se patti. Tak vas jegte jednou, bratti a sestry, v g ichni vespolek laskay e zveme, ptljed'te vaichni, budeme po starodavnu a po domacku oslavovat. Tea by nas teg ilo, kdyby i ti kandidati, kteti se uchazi za tajemnika do Hlavni tTtadovny, ptijeli na ten den se s nami seznamit a pobavit. Timto vas uctive zveme, pkijedte, bude-li y am moan°. Tedy na shledanou v nedeli dne 5. kvetna v 1. hod. odp.

Jan V. Havlik.

S bratrskYm pozdravem,

Take v jinYch mestech Ameriky byly pastaveny pece na spalovani mrtvol k promeneni tela lidskeho v prach, z ktereho pochazi, a take vegkere nakaalive nemoce, to jest jejich mikroby jsou v paleni znieeny, take behem doby zhoubnYch epidemickYch koler tyto se dale nerozgitovaly. Nyni maji nejbliae od Houstonu podobne zatizeni v Chicago, St. Louis a San Antonio. Poeitame-li, ae ta my glenka se rozgituje v ptimoti texaskem, take ae by mimo obyeejneho hibitova byly pece k spalovani mrtvol (Crematorium), mohly by dostat vice jak pastaditelne podpory pro jejich vydr govani a naai Jednote by to slouailo ku cti jako pokrokove Jednote. Rad bych sly gel nahledy etenath o to zaleaitosti.

Mexico, D. F. — Presidentske volby v Mexiku byly polc:±eny na nedeli 7. 6er'ce 1940. Hlasy Oedne spodita novY parlament, kterY se sejde 1. zafi. Nynej:31 president Lazaro Cardenas doslouZi svou 11-atu 1. prosince t. r.

Ve st •edu, dne 24. dubna 1940.

MARIE TIP13.1)1ANNaVA

DEVCE, KTERE 111PLO ODVAHU ROMAN

"Nerriluv, darebaku, slibil jsem ti za prodej pet tisicovek, ted' delej Je212ka, nebYt tebe, nebyl bych tady," vyktikl podreldeny Nykl pii konfrontaci a div 2e se na Straeku nevrhl. "Tys to navakil, ty lumpe, tys me hnal, abych usediost prodal a ted' me chce g nechat obesit, stte2 se!"

Pkedseda jej okiikl; jeho hrubY vYstup popudil proti nemu v'Seeko shroma2deni, i jeho obhajce byl touto scenou pobouten a pokoueel se jej klidniti.

"Jclete prye, jste vAichni holota!" houkl na neho Nykl. "Penize chcete vydelat a jinY aby na to doplatil tteba krkem."

Obecenstvo v porotni sini vzrnSene oddychovalo, ta scena na ne pusobila pkijemne, div, 2e nepomahali slovy pti tomto Utoku, kterY jim pkipominal boxersky match. Ach, jak straSnou se zdala tady lidska piirozenost, jak dychtivou krve, zlYch slov a zakefnYch seen.

Pani VyMnova nevyekala ani vYslechu ostatnich svedkil a jela domii pied koncem pkelideni.

Kdy2 ptita do kancelafe, byla by rada mut povedela, jak ptelieeni dopadlo, ale sotva otevfela tista, okiikl ji podra2dene: "Nechci nic slyset, nemluv o-tom chci mit pokoj!"

Pani umlkla, ale zlobila se. Byla proti mu2ovi rortrpeena a kdy2 se ji na nee° zeptal, odbyla jej take.

Straka sotva druheho dne ptekroeil prah kancelate, zamefil do S'efova pokoje. Chtel sly'Aet uznani, chtel videt, 2e jeho pfedstaveny oceriuje jeho eM a kdy2 jej pfivital chladnY pohled, zarazil se.

"Vypravovala yam, pane S'efe, milostpani, jak to dopada, jak me Nyki napadi?" zaal.

"Ne, nepovidala nic, chci o torn slySet co nejmerle."

"Tak ona nic neiekla, kdy2 mute 2alovat, to nezapomene a kdy2 by mela pochvalit, mldi", pomyslil si Straka, ale nechtel odejit, ani by zapalil pied svou zasluhou bengal a pokraeoval: "Nalotil jsem ho tam, jak zasloutl, nevymota se. Jeho zastupce div mne nerortrhal. Nemel jste zastoupeni adieu odmitnout. Pro Nykla z toho kouka provaz, mel byste reklamu!"

"Nestojim o ni! Ale co 2e jste byl proti Nyklovi, myslel jsem, 2e na vas spoleha," odpovedel doktor Vygin, jeho zajem byl slovy StradkovYmi piece jen vzbuzen.

"Nebudu piece svedeit kfive, kdy2 se jedne, o takovou dillettou vec, to bych si nevzal na si redomi," iekl honosive.

Doktor VySin pocitil pii techto slovech oSklivost.

"Nemel jste se do cele tohle vet pou get, nebylo by ted' v'Sech tech neptijemnosti," odbyl straku.

"Mel jsem na mysli zajem kancelafe," hajil se solicitator.

Doktor Vyg in neodpovedel. Straka pokradoval, lide cele jednani. Advokat poslouchal nervosne a pani se zlobila, 2e jej nechal mu2 povidat a ji 2e okiikl. Sleena Fina byla zvedava a nemohla se doekat, co ji Straeka povi, i Majka byla pine. dychtivosti neco se dozvedet, a tak sly'Sela pani VyMnove, celou trapnou uddlost vykladati s podrobnostmi, ktere ji ptimo bolely. Straka se stal obratkou nad genYm zastancem Nyklove a jeji sestra mu poslala hned druhello dne krocana s uctivou prosbou, aby jej pkijal, jako projev dike za to, 2e se zastal ubohe zastfelene.

Nyki byl odsouzen k smrti provazem, ale doporueen milosti tlresidenta.

"Meli by ho obesit! Snad mu pan president neda milost, lumpovi, je v g eho schopen. BM bych se, kdyby jej jednou pustili ven, aby me take neodpravil. Schopen toho je lump," tikal Straka ustra*Sene, ale okolnost, 2e trest mute

VESTNiK bYt zmenen jen ye dVacetiletY talat, byla mu iitechou. Bal se skuteene, ze kdyby se Nykl do stal na svobodu, pfi gel by se mu pomstit. Jeho ziknost se zase hlasila; uminil si, 2e at bude cely proces projednan, °brat se na dedice po Nyklove a 2e snad piece dostane statek do prodeje.

V MajeinYch odich velice stoupl, rada poslouchala, kdy2 znovu a znovu lied, jak se Nyklove zastal a povidala o tom doma mamince. Straka byl jejim obdivem dojat a u2 na ni tolik neMval, ale kdy2 vypozoroval, 2e ji nadbihe, in2enYr Kurc, chystal se bYti prostkednikem znamosti, ac nevedel, 2e by sotva mohla deveo,tku pfinesti nee° dobreho.

"Majko, ptal se na tebe pan tovarnik Kurc, vzkazal to pozdravovat, co mu mam vykidit?"

"Nic. Dekuji vain za vykizeni."

"Ty hlupadku, pamatuj si, •gtesti leti kolem eloveka jen jednou v 2ivote, nechyti-li je, marne &Ica, .2e se vrati. Tobe se pan tovarnik nelibi?"

"Libi, co by se mi nelibil, ale ja se s nim neuneumim bavit."

"Tak se to ue, od takoveho nebl pana se mutes mnoho naueit!"

"To jiste, Majko, to jiste, od toho se mutes naueit, o eem se ti jete nezda," zasmala se Fina a Majka mane zeervenala.

"To vite, vas by 112 nieemu ueit nechtel," iekl Straka j edovate a hkbet palmarni knihy, kterou sleena Fina drtela, narazil zase jednou na • odnageje jeji epatnou naladu.

V kancelaki bylo ticho, jen stroj t'ukal a hodiny tikaly a obe divky myslely na tote2, prod Straka hledi Majku seznamiti s in2enyrem Kurcem.

"Co dostanu, kdy2 yam tu 2abidku potu do bytu?" zeptal se jednou Straeka, kdy2 se in2enYr ptal, co dela ta nevinne, krasavice."

"Nu, podle toho, kdyi bude hodna, tfeba kotch."

"VAak vy to s deveatky umite," smal se Straka, "vy ji u2 piivedete do dobre nalady "Doneste tohle k panu in2enYru Kurcovi, slibil jsem, 2e mu ty spisy poSlu!" naiizoval jednoho dne Straka Majce a podaval ji svazeeek • "Jd? Prod to tarn mean nest, mohi byste to poslat patou." "kekl jsem 2e to potu jeg te dnes. Jen jdi, Maienko, rad to uvidi."

"Sleeno Firio, negla byste tam vy, prosim vas?"

"I jen jdi ty, ja mam oznobene nohy, boll me."

Majka vzala do ruky balidek spisn a Ma. Byla stratie nerada, 2e se musi ukazovati panu tovarnikovi jako kancelafska fitednice. Pfettela svou sveli tvafieku za dvetmi pudrem, ptibarvila si pusinku kouskem eerveneho papiru a zalitovala, 2e si vzala jen start plaStik. Ale proto2e do tovarny musila jiti kolem sveho domova, zabehla tarn a vzala si lept, nedelni a rukavidky. Nechtela se mut., kterY se ji dvotil, ukazati jako chudobidka.

Straka oznamil in2enYru Kurcovi telefonicky, to tam posila sleenu Kalvinovu se spisy a mnul si ruce, piedstavuje si, jak tovarnik 2abku ptijme. Pusobilo mu zvla gtni radost pomyMeni, 2e naivni holeieka se ocitne sama tvati v tear zku'Senemu zaletniku. Natidil ji, aby se chovala uctive, 2e je to dobrY zakaznik a 2e jest zvyklY na velmi zdvokile jednani. Veal, do jake choulostive situace uvedl deveatko a jak mu bude nesnadno se z ni vymotati. Ani diktovat nemohl, tak byl zaujat piedstavami, jak asi Majka pfeSlapuje piede dveimi, jak ji in2enYr. Kurc void, aby mu podala spisy, jak ji yyzYva, aby si sedla vedle neho do pohodlneho kiesla, jak panenka sedi na rohu a S'kube kapesnieek a namaha se vypadati dilstojne. Chechtal se a sleena Fine., ktere, tusila jeho plan a ekodoli.: bou radost, v jakYch jest asi Majka rozpacich, usmivala se take, ad mela na Straeku za jeho jednani trochu dopal a zazlivala mu, 2e device funyslne 2ene do choulostive situace. Bojovala ✓ ni 2arlive, nfednice, ktera, vedela, 2e po jejim provdani zaujme toto nezku gene a tolik podceriovane stvokenieko jeji misto a 2ena, ktere, citila, to se tu deje ktivda a 2e nezkuS'ene device

Strana 15. jest vedeno na scesti, na klopYtnout.

"Co z toho mate, ze jste tam tu tabu komandoval, bude tam seat jako sedm drahYch let a kdyby se k ni ten filuta trochu mel, urazi jej a budeme mit o jednoho zakaznika merle."

"Vas to mrzi, ie jsem neposlal vas, vy byste se tolik neupejpala, vid'te!" odsekl Straka podraklen. "Jo, vim, co main delat. K praci Majka neni, tak at' poslouti kancelati jinak."

"Vy mizero!" zasyeela Fina uratena, a dope,lene, jeho bezohlednosti. "Na vas musi piijit jednou trest. SvOu panieku jste tam mel poslat, ne me! Ja se o takovehle obchody neprosim."

"Pigte a o ostatni se nestarejte!" houkl Straka a vzal protokol. Spis se mu v rukou tfasl. Byl dopalen. Vedel, 2e jeho Lena obeas zajde ke Kurzovi, ale bylo mu neptijemno, 2e to vi nekdo mimo neho.

"Kdybyste se z toho obvineni mela odpovidat, tetko byste se z toho vypletla, vy jegterko!" procedil hnevem promodralYmi rty.

"Mot* ze ne tak pfilfe te2ko," odsekla Fina.

Stroj klapal a kdy2 pani VySinova vstoupila do kancelate, byli oba v pilne praci.

"Kde je Majka?" zeptala se pani.

"Pan Straka ji poslal se spisy k panu tovarniku Kurcovi," iekla Fina jako mimochodem a psala dal.

Pani mrskla okem po Strakovi.

"Spechalo to tolik?"

"Nespechalo, ale slibil jsem tovarnikovi, 2e mu pain k nahlednuti spis Filmer, vedeme tam exekuci, chtel znat seznam zabavenYch pfedmetil."

"Co tarn bylo zabaveno?"

"Jen vrtaci stroj a nejakY material, mnoho toho neni," odpovedel Straka. Chtel vec zamluvit a diktoval proto dal.

"Je to dlouho, co odeta?"

"Asi pul hodiny," odpovedela Fina nevinne a zase se S'kodolibe podivala na Stra,eku.

"To by u2 mohla bYt zpet. Je tu pan dirigent, umlouvame divadlo, nechtela byste si take zahrat, sleeno? Hravala jste piece &five velmi easto a pokud vim, dobie."

"Velmi rada, milostpani," iekla Fina ochotne a Straka sktipal zuby.

"Vite co, zatelefonujeme do tovarny, aby se Majka vratila. Pan tovarnik by nom mohl take pomoci, byla by pii zkougkach pohromade pekna, spoleenost, nebylo by to tak nuelne."

"Sleena Fina mute hrat Jetbabu," sekl Straka.

"A vy Belzebuba," odbyla jej Fina.

Telefon pii torn zadrneel a tovarnik Kurc se ozval u aparatu.

Kdy2 Majka zakiepala u jeho dveti, vysel ji vstfic a ptivital ji jako mileho hosta. Podavala mu spisy a usmivala se rozpaeite.

"Posad'te se, sleeno, musim se podivati, co mi pan gef posild," iekl a vzal spisy do rukou.

Listoval v nich a dival se pies ne na divenku, ktera sedela tak, jak Straka v duchu videl, na pokraji lenoS"ky, poSlubavala kapesnieek a rozhli2ela se po nadherne zakizenern byte. Kure mel rad ptaky a nekolik jich poletovalo v ozdobne kleci, kolem nie nastaveny byly listnate kvetiny. Maly kandrek zadal zpivat a Majka pina zajmu, otoeila hlavu k oknu.

"Vy mate rad ptaky?" iekla nesmele.

"Ano, velmi rad. Ptaky, kvetiny a 2eny, ale sila tech zalib je v opanem potadi. Maniku, pojd' se pfedstavit sleene a uka2, co umg!" iekl, pkistoupil ku kleci a kanarek vyletel, pteletel pokojem, potom usedl na list filodendronu a zaeal zpivat. Majka vstala a Ma k nemu.

"Pojd' ke mne, maliekY, pojd'!" lakala ho a vztahla ruku ke zpevaekovi, kterY se vznesl ke stropu.

"Nezne, vas, musila byste pfijit easteji, aby se s vami sptatelil, je to dobradek. Neboj se, Maniku, pojd' sem!"

Vztahl k nemu ruku a tut* zpevadek usedl na jeho rameni.

"Pojd'te ho pohladit!" zval ji a Majka, eervenajic se, pfistoupila bli2e a vzala kanarka z Kucovy dlane. Usedla s nim do lenotcy a dYchla na neho.

Tak mekka "To si blahobytiA, Manieku, rueka to jeSte nelaskala."

Kure pfistoupil k Majce tak blizko, ze jeho dech ji htal na Mji. Pak se obratil a ptistrdil k

Btrana kredeneni vozik, vyndal dva poharky a nalil vina.

"Musim krasnou nav gtevu pohostit," usmal se a podal divce poharek. "Na va gi krasu, sleeno Majko a na va ge gtesti."

Majka v rozpacich vzala sklinku, podivala se na hostitele a zdervenola. Usrkla z poharku a postavila jej zase.

"Bo2e, jake to je jehMtko," myslil si Kure a pohladil jeji rueku. "Tak, ted' pust'te Manidka, srdieko mu asi poplagene tlude jako yam. Prod se divate tak ustra gene, bojite se mne?"

"Ba ne, ale ja nevim, co mam povidat. Myslim, 2e uz musim jit zpet, mame v kancelati mnoho prace."

"Nebojte se, pan gef mi zapodita eas, kterY u mne ztravite."

"Ba ne, to on nezapooita, on neni 26,dnY vydfiduch," hajila Majka naivne sofa a zdervenala zase. Citila, 2e tekla neco nevhodneho.

"Nepospichejte, ukali yam jegte sve ostatni kamarady, pojd'te se podivat, jake mam vzacne ptaky! Tadyhle Manikova paniala sedi na vajidkach. Mam v gecky ptaky v paru, aby jim nebylo smutno. Ja, vim,, jak je eloveku hloupe, kdy2 jest sam."

Majka se na neho podivala a gelmovstvi ji zahralo v oeich, vypadala v to chvili 0 nemo2ne naivne.

"Tak prod jtse sam, yam by piece nedala 2adna kogem?"

"To se nevi. No, teknete, libil bych se yam?" zeptal se.

Majka se zapYtila az po koneeky vlasii, nevedlea, co ma, tici, aby neurazila a aby neptigla piing vstfic.

"Ja nevim," zageptala. "Prod se mne ptate?"

"Chtel bych to veclet, je-:li sympatie yzajemnd, tika se: laska lasku budi a ja„ se yam skuteene obdivuji."

"Mile — prod?"

"JeLg, to je •naivni," pomyslil si zase a pHstoupil o kousek blize. "Vite, 2e main rad kytidky a ptaky take, ale dal bych toho nejkrasnejLho zpevaka za to, kdybyste mi dovolila, abych vas polibil."

"Ba ne, ja nesmim," vyhrkla Majka. "Maminka mi tika, ze oliband holka je lidem pro smith a sobe pro ostud-a."

V to chvili zaznel telefon a tovarnik Kure 01stoupil k aparatu. Pani Vy ginova se ptala, je-li tam jegte Majka. In2enYrovo gkublo nespokojene ve tvati. Boji se snad, abych ji neukous? pomyslil si a chystal se k strohe odpovedi, kdy2 pozvani, aby se ileastnil divadelniho ptedstaveni, zaujalo jeho pozornost.

"Volam Majku, proto2e jest tu pan dirigent' a chce to 2abe dat hlavni illohu a vy byste moll] bYt tak laskav a cleat ji partnera."

"Milostpani, myslite va2ne, abych dela' lidem legraci?" smal se.

"Chceme hrati "Idealniho man2ela" od Wilda; znate to? Nechtel byste cleat toho idealniho man2ela?"

"Na jevigti ano, ale ye skuteenosti poekam jeAte chvilku. Ale poekejte, milostpani, lorda Gariquea bych si rad zahral."

"Tak ptijdte s Majkou, eekame na vas."

"Tak co, sledno Majko, date mi tu pusu? Povim yam peknou novinu."

"Ne, ne, povezte mi to a nechtejte pusu."

"Vsad'te se o pusu, 2e se nechate ode mne polibit ptede vgemi lidmi!"

"Ba ne," protestovola Majka, nevedoue, kam mai a ye sve nezku genosti se domnivala, 2e snad ji chce tici, aby si ho vzala. Snad to Kure vyeet1 z jejiho zraku, usmal se a ptelet1 chtivYm zrakem jeji urostlou, hezkou postavieku.

"Budete hrat Mabel v "Idealnim man2elu".

Znate ten kus, nalpsal jej Wilde, jeden z nejvetgich svetakii, ktere nosil svet."

"Jeje, to je bajeend role. Milostpani yam to telefonovala, 2e ano?"

"Ano, ale co tikate na'gi sazce? Ja budu hrat lorda Gariquea a v poslednim jednani yam dam pusii pled vg emi lidmi. Frohrala jste, Majdidko, prohrala. Ted' dostanu pusu!"

Objal ji a polibil.

Ona jako zpitomela, divala se na neho, neodstreila ho, az kdy2 chtel polibek opetovat, teprve si to uvedemila. Kdy2 p?itiskl na jeji rty svtaj mekky vonnY knir a dotkl se jeji lice svou doTote Yyholenou hladkou pleti, zatoeila se ji hla-

V2STNfIC va. Byla upine popletend a v piciStim okanAiku dala se do place.

"Prod' jste to udelal, prod'? Mate dost deveat, ktera mtdete libat, prod' prave me?"

"Proto2e se mi libite a ted' nepladte, hordeko, nic se nestalo," tekl rozmrzele. Ty slzy jej dopaloYaly. "Neubylo vas piece, co si lide pomysli, kdy2 ptijdete odtud uplakana,. Bud'te hodna!"

Majka si utiela "Tak pojd'me k Vygintim, jdu s vami, milostpani mi telefonovala, abych ptigel."

"Ale neteknete ji, 2e jste me polibil!"

"Ne, neieknu — a vy?"

"Take ne, co by si o mne pomyslila?"

"Jsme ptateli, sleeno Majko," iekl Kure, podal a stiskl ji ruku. Bavilo jej jeji chovani a zmatek, ktery v ni vzbuzoval, o nem2 vedel, bude-li chtit, zmeni se v lasku.

Vygli ven. Slunielo svitilo na snih, stromy pied tovarnou vrhaly modre stiny a s vetvidek visely drobne rampou gky. Kdy2 Kure pougtel Majku napied ze dveti, napadlo mu, jak by to bylo pane, kdyby ted' mela krasriSr koLch, kdyby ji pomahal do auta a Bede vedle ni, jel do kraje pineho svetla a zate. "8koda, 2e jsem ji nepoznal po tatinkove smrti, tenkrat nebyly jeAte na tovarne dluhy. Kdo vi, mo2na, 2e bych si ji byl vzal. — Buhvi, stala by za to." Ptiitoupil k divce a pohledl ji do odi.

"Nehnevate se, vid'te, broueku? Prod jste tak hezka, svadite dloveka k neptedlo2enYm num."

Majka se po nem ohledla, sklouzla a ste21, 2e ji zachytil. Mekka, pa2e ocitla se v jeho ruce.

Majka zdervenala leknutim a tim jeho dotekem, o nem2 nemohla tici, 2e by ji byl neptijemnY. Kdyby nebylo maminky a lidi, byla by rada pitala jeho nabidku, aby se zavesila, 2e je kluzko, byla by docela rada se optela o jeho pevnou paL a La s nim pe ginkami pod osne2enYmi stromy a snad by se nechala od neho znovu polibit. Vzpominka na, jeho polibek rozechvela jeji nervy. Skoro si ptala bYt zase v jeho pokoji a citit, jak tou21 po tom, aby je smel obejmout. Sia opatrne, aby nesklouzla a lakalo ji, aby sklouzla. Wine, ktera vanula z jeho obleku, byla tak podivne pkijemna, jako by ptitahcivala, jeho ruce v mekkYch rukavicich byly tak hebke, tak lehce a jiste kradel po kluzkem d16,2deni.

"Tak zahrajeme si spolu, sleeno Majko?"

"Zahrajeme," za geptala, usmala se.

Sluka chodil s Pavlou fidicich a uva2oval o tom, 2e si ji vezme, ale byl cele dny mrzut. Pavia mela girgi nosik, pani tidici mela ohromne rozgitenY nos. Sluka, kdykoli se na Pavlu podival, ptal se sam sebe, jak dlouho to bude trvat a bude mit Pavla take takovY. Mel ptimo des pied tim, ze jeho nevesta bude jedncu vypadat jako jeji matka, byla ji ted' tak. podobna, 2e v gecky nedostatky mateiny zestarle, ztuenele tvate videl tieba v menaim metitku na Paine. Setkavali se na promenade. Pavia tam chodila ka2dY veder a on, ad jej matka posilalla, nemohl se piemoci, vyhYbal se promenade.

Jednou jda parkem potkal Majku, jak pospichala do zkougky. Zastavil se. Lucerna vrhala na divku pine svetlo, jeji tvaie byly rozpalene, oci svitily neklidnou zaii, pospichala ne tak, jako kdy2 nema, easu, ale tak, jako kdy2 se nemildodkat, aby byla nekomu bli2e. Radostny rytmus zvonil v jejim kroku. Svitilna vyryla do tmy svetelnY kaZel, vloeky snehove se v tom svetle rYsovaly na tmavem pozadi, poletujice a tkepetajice se jako by se blizily k zemi a zase se vracely vzhiiru a Majka letela tim svetelnYm pruhem, jak ovtelenS7 pohyb 2ivota. Mekee napadanY snih na stromech, nepro glapnuta stezka, na ni2 zustavaly otisky jejich malVch botidek, derne vetvidky rYsujici se pod mekkou yrstvou snehu, to vgecko Maio dojem filmove seeny a Sluka mel pocit, 2e to 0 nekde videl a chtelo se mu rozlu gtiti, co piijde ted', jak bude dalgi obrazek deje.

"Sleeno Majko!" za geptal nazdatbah, stoje ye tme.

Zastavila se na okam2ik, posiouchala a kdy2 se 0 zase chystala k odchodu, piistoupil k ni.

"Kam, spochate?"

ve stkedu, dne 24. dubna 1940.

"Do zkougky, hrajeme krasnSi kus," odpovedela Majka.

"Kdo hraje?"

"Pan dirigent z banky, pani ueitelova, Mraekova, pani SYkorova„ sledna Fina a .. . " zarazila se, nechtela vysloviti pied Slukou Kurcovo jmeno.

"Nu, a .. ?"

"Pan tovarnik Kure."

"Hm, to se dobte bavite, 2e ano?" iekl podra2dene.

Majka se na neho podivala, bylo ji najednou neeeho liter "Dobie, ale neni to to prase."

"Nevezme si vas, vid'te?" glehl Sluka ugtepaene.

"Myslite, 2e mam uz takovY spech na ydavani?" , "Na tom nezale2i, byla by to dobra partie."

"Nekdo chce udelat dobrou partii a nekdo chce bYt jen St'asten," iekia Majka a vykrodila. Bylo ji k pladi. Sluka se na ni dival zesmutnelYma odima.

"Je to zle na svete, nekdo tu dobrou partii udelat chce a nekdo musi. Ja, bych — ale konedne, prod mluvit o hloupostech, vid'te! Mohu-li vam radit, hled'te ziskat ze 2ivota co mti2ete.

Laska je vec, ktera se v praxi nerentuje."

Majka byla uz dva kroky pied Slukou, obratila se nahle a podala mu ruku.

"Budte gt'asten, pfeji yam to z celeho srdce, yam vice, nee nekomu jinemu!"

"Dekuji vam," iekl Sluka a obratil se. Negel vgak na promenadu, ale zametil do tichYch ulidek, kde nebylo Lye duge. Pilpadalo mu, 2e u(Mal nad syS7m atestim kiiz. Negel ani k vedeti domii, ale zametil do hospildky, kde hrali kamaradi maryag. Dival se chvili na ne a kdy2 ptigel Stradka, dal se s nim do hry. Vyhraval. "kesti ye late, negtesti v lasce!" tekl, kdy2 po tteti shrabl hromadku korun.

"Vy si, myslim, natikat nemt2ete," fekl Straka, rovnaje karty a sna2e se obratit pozornost spoluhrake od karet.

"Sleena lidicich mute na vas oei nechat a ma penize. To je neco jineho, ne2 nejake, kancelatska iitednice."

Sluka neodpovedel a vyna gel, sktipal zuby a byl by Stradku s chuti uhodil.

"To jste se dnes rozbrnkali, vid'te, 2e jste tak vzteklY!" zachechtal se solicitator a hlasil trumf.

"Co je yam po torn! Hrajete karty, anebo delate zprostiedkovatele snatkur Stradka neodpovedel a son' po penezich; vyhral zase.

"Vidite, gtesti v kartach se obraci, snad se obrati i to v lasee."

Sluka by byl rad odlo2i1 karty, ale stydel se piiznat, 2e jej zminka, o Majce tak bodla. Hral dal a hral gpatne. Stradka to videl a vy0ival jeho rortr2itosti, aby jej obehral.

"Nage Majka ted' hraje s Kurcem divadlo, zda, se, '2e pan tovarnik si vyhledl hezkou Mistku. Pied tSrdnem u neho byla se spisy a nechal si ji tarn skoro hodinu, musila pro ni na ge stara telefonovat. Vidite, jak se jinS7 vyzna. Trumf a trumf!" laena, ruka, porostla zrzavYmi chlupy, se vztahla zase po penezich.

Sluka byl bledY hnevem, nevedel zda k viili Majce, nebo k viii prolate.

"Co mi to povidate, mne piece po tom nic neni!"

"Ja, vim, 2e yam ne, ale ona po vas toeila taky by si dala Mei, ale pan- tovarnik je pan tovarnik!"

"A vy jste pusa nevymachana, hrajete fale g -ne!Prodctibavu?lhjserozdil zelenou sedmu a hraje piece eerveno, a ted' nesete eervene eso", vyktikl Sluka vztekle a slo211 karty.

"Odpust'te, piehledl jsem to," vymlouval se Straka a jeho otyle, jako vodou podlite prsty se tfasly. "Piece si nemyslite, 2e jsem to udelal schvalne?"

"Nemyslim si nic, vim, co jseni odsekl Sluka a obratil se k nemu zady. "Straeka a Kure, to je Majka v peknYch rukou," pomyslil si. "Ale, co je mne potom?" Vstal, zaplatil a -Sel (Pokrag',ovani,)

Ve stralu, dne 24. dubna, 1940.

VEST NiK

Sttana, I7.

trvini oslavi "rid Pokrok Houston eislo

ye E

fidove budove na Studewoo

dne livetna

L.

56

PRAGRAM:

".ANDULKA ' AFA.110VA"

SPOLECNY OBED VE 12 HODIN.

OSOBY:

1. — Zahajeni slavnosti v 1 hodinu odpoledne americkou a deskoslovenskou hymnou.

Velkostatkat ZaleskY,

2. — Proslov a uvitani navStevnikii br. pfeds. F. Olexou.

Pi. Tuella, kuchatka,

3. — Ceremonial: br. F. Aneinec, predstavi br. C. H. Chernoskeho, pfeds. Hlavni tradovny.

Otaeek, jeji syn,

Leopold Schvestka, spravce,

br. J. 8ulda ses. A. Wallova, br. T. KostomlatskSi

Matejka, 'Safat,

br. A. Walla

Barbora, jeho .ena,

4. — Br. C. H. ChernoskY, uvita v anglicke fedi mestske i okresni hodnostate, kteki svou pkitomnost slibili.

Andulka, jejich dcera,

5. — Slavnostni tee br. F. Mouely.

Sojka, domkak,

6. — Houslova sola br. H. Hlavateho.

Frantik, jeho syn,

7. — Zpevni sOla, ses. C. H. Chernoske.

Sleena Mici,

8. — Zpevni sOla maleho Jimmy Chernoskeho. PianovY doprovod pi. Jenny Mae Frankove.

Kleofa'S Tvarti2ek, hlidad,

ses. T. Hon:ova, ses. Ella Mikeskova br. F. Olexa, St. br. F. KeAut, pi. R. Zatopkova br. Joe Ka§par 2neeky,

Ze 1 e d

ZPEVY itiDi BR F. HLAVArir

9. — Uvadeni novYch clenu.

Dej na panstvi Zaleskeho.

PAK NASLEDUJE ZPEVOHRA:

VSTUPNE:

br. Joe Kalousek

.Ar7 40c — DAN IA 25c

Zaeatek v 1 hod. odpoledne

13,DBA: HARMONIZERS 4

Toto bude program, na kterY nav gtevnici budou dlouho pamatovat, kdy't se k nam co mono v nejveteim pootu dostavite.

ZABAVNI VISOR. IMMININIMMIIII11111•11111111 ■1111,

1 ■11•1111•1111111111110.

Strana 18.

Vt STN1K

RESOLUCE SOUSTRASTL My, nitepodepsanY resolueni vYbor fadu Pokrok Moultonu cis. 27, vyslovujeme hluboce citenou soustrast pozristale rodine nad ztratou milovaneho man gela a otce, Jana Mikge, kterY zemfel tragickou smrti, byl zabit karou, dne 6. dubna a byl pohfben 8. dubna na katolickY hfbitov v Moulton. za velkeho teastenstvi pfatel a znamYch. My vime, pozastala rodino, ze zarmutek jest velikY, ale budig yam ritechou, ze i my soucitime s vami ve va gem thrmutku.

ZesnulY bratr byl dobrYm Menem nageho fadu, dbalY svYch povinnosti. best budi g jeho pamatce.

Jan Havlik, Jos. ZaveskY, Jos. K. Dafilek, resoludni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nig epodepsanY resolueni vYbor, fadu Pokrok Roweny eislo 49, projevujeme up•inine citenou soustrast pozristalYm ditkam po zemielem jejich otci a na gem spolubratru Frantigku Kvapilovi, kterY ukoneil svoji pozemskou pout' a dne 2. dubna skonal.

Tento nag zesnulY spolubratr pfijel do teto nove vlasti jig v mugnem veku. Na jeho ceste do teto vlasti ho doprovazela jeho mild man-. gelka a nekolik drobnych ditek. Cilem jejich daleke testy byla na ge osada Rowena. Ten eas tato krajina je gte neohydlena, vabila chudeho pfistehovalce, aby v potu tvaki z matiely zeme dobYval chleb svuj. Onomu povolani se teg venoval tento nag spolubratr. Pri velke namaze se tato rodina clodelala slu gnYch rispechti.

Za nekolik let vlastnil svoji farmu, tak ge si malovali rri gove kvety do budoucna, ale Mica se: olovek mini a Pan Brih meni. Podobne byla zklamana i tato rodina. Roku 1922 v noeni dobe, kdyg se tato rodina nalezala v noenim spanku, rozpoutala se velika !Joule.- ne g na sebe navlekli nutnY oblek, na ritek nebylo ji g pomygleni, neb vetrna, smr gt' jig je unagela i s domovem. Tak jak svolava koroptvi rodina svoje mlad'ata, kdy g jest rozehnana tak se svolavala tato rodina, ale volani bylo marne. teinek to boufe pro tu rodinu byl hroznY ,neb dve dcery byly mrtve a tfeti dcefi musela bYt odejmuta noha. Tento pfi gernY °brazek byl hluboko zasazen v mysli teto rodiny.

Za nekolik let to man gelku tohoto bratra skidtilo v pfedeasnY hrob. Nyni zminenY bratr vedl samotafskY pivot, takge pfi jeho skonu nebyl gadny pkitomen, neb byl zachvacen mrtvici. Dne 3. dubna r. 1940 byl ulo gen k veenemu odpoeinku na narodnim hfbitove, pri osade Rowena, Texas. Budi g ti, spolubratfe zem lehkou, po mnoho let budi g na to mile vzpominano. A vy, mile ditky zemkeleho, pfijmete nagi upfimnou soustrast.

Psano v Rowena, Tex.. dne 16. dubna 1940.

Za fad Pokrok Roweny '?is. 49: Vaclav Kvasnidka, John Ka gpar, Joe Hoch, resolueni vYbor.

Kdy se poprve Posuzujeme-li to podle toho, kdy byla vynalezena prvni mlatieka, pak se zaealo mlatit asi v r. 40 pied Kristem. Z teto doby zachoval se totig popis "mlaticiho stroje", kterY sepsal manly fimskY spisovatel Varo. Tento prvni ci stroj" byl obyeejnou dfevenou deskou, ta genou dobyteetem, na spodu opattenou geleznYmi zuby a kameny. Mlatieky napodobujici mlaceni cepy, byly po prve sestrojeny v 17. stoleti.

Prvni dokonalou mlatieku sestrojil v ro. 1788 A. Meikle ye Skotsku. Zdokonalil ji W. Tunstall v roce 1788.

Dallas, Texas.

Loni jsme zde meli deskou Akolu v eas prazdnin a ditky za ten kratkY Cas se dosti naueily.

Letos bude pokradavano a mo gna kagdy rok, budou-li rodioe ditky do gkoly v hojnem poetu posilat. Br. pfeds. naS'eho kadu, Joe Marek, e'en vYboru, vyzYval v posledni schrizi rodide, by mu dali co nejspige vedet co mini deti do gkoly posilat, by je mohl nechat zapsat. Proto pfatele, at' patfite ke spolkrim nebo ne, zatelefonujte na vYbor a oni yam s radosti ye vgem poradi. 8kolni vYbor je: Will Nesuda, Franta Rendl, Joe Marek.

Add 'dis. 84 pfipravuje na prvni nedeli v kvetnu, t. j. 5., 30-letou oslavu zalo geni na geho iadu. Program bude uvefejnen v pfi gtim eisle tohoto listu.

V. Kartous.

SCHUZE ENNISSKE MLADEiE. Ctena redakce!

Ve stfedu, 24. t. m. budeme mit posledni schazi pied manifestaci, tak se v gichni dostavte, nebot' chceme vedet jak mod jsme opravdu dokazali. Hled'me, at' se v teto schrizi vge dojedna. Schrize se bude konat v Narodni sini. S pozdravem, Wilma Nesudova.

Prazdniny.

Marie A. 2iimY, Austin, Texas.

Nebude to trvati dlouho a nastanou pro ditky gkolni prazdniny. Na mnoha mistech v nagich eeskYch osadach, rortrou genYch po celych Spoj. Statech se vyueuje v letnich akolnich prazdninach na gi Ceske feel v slovu i pisme.

Nekde se vyueuje lest tYdnt, jinde etyki neb pet, vgdy pul dne po pet dni v tYdnu. Jest to velice chvalyhodne, ze na gi lido se snail, aby ta inladeg umela teg trochu Cesky. Vlastne, ja si myslim, ge je to rodiel svatou povinnosti, aby to co umi sami a o Cem dobie vedi, ge jim bylo a stale jest ku prospechu, to ge maji vgecko nauCiti gnat i sve ditky. A kdybychom snad jsme to ani stale nepotkebovali, jen nekdy, tedy jest to vYteene, kdy g to vime a umime. Mnozi feknou: ale deli chti miti take prazdniny. Ano, to jest pravda, ale je tez pravdou, ge tfi mesice prazdnin je dlouha doba — a veru ge ten tfeti mesic ditky jig nevedi co sebou Mat, ponevadg jig vgechno co se jen dalo — uzily, hry v gechny jig vyhraly a vribec jsou ji g unaveni tak, vymYgli rrizne hlouposti. Ja mela ve zvyku a dosud mam, vgdy se ptati ditek, jak rady chodi do Akoly, a jak se na gkolu Tegi. A ku podivu, bylo vgdy dost tech, ktefi mne tekly, ge gkolu rady nemaji. Jsou zvykli rano dlouho leget, ba ge jig ani nespi. — My jsme v Cechach nesmely leget v posteli, kdy g jsme nespali, kikalo se, ge ranne ptdee dal doskade — a take se kikalo, ge kdo dlouho leha, ten nic nemiva,; oni tam na misto toho slova nic ugili jive pfipadnej gi, ktere zaeina zh— a kondi zo—! A ono jest to vlastne zdrave, kdo se nauCi a zvykne si easne vstavat. At' ji g potom dela, cokoliv, tieba jde jen na prochazku. V gdyt' ten ranni vzduch je tak disty, tak pkijemnY, v gechno, kamkoliv obratig svuj zrak, vyhlizi jak po koupeli, v ge je tak nadherne orosene, v ge se tipyti, jak by to bylo posete drahokamy. A ti, kteH pozde vstavaji, nieeho o to krase nevi, a nejen to, ale oni jsou i mrzuti, ponevad g sluneeko jig je hodne vysoko a ty jeho ohnive paprsky zahfivaji nekdy ag skoro nepitemne tu matiCku zemi. A tu se east() staves, ge ta nage letni eeska kola velice trpi, nasledkem toho vstavani, a pak zase pozdeji nasledkem velkeho a neptijemneho tepla. Pies to ale je piece hodne ditek, ktere rady vstanou dfive a be gi rady do akoly. Vgechno, snad at' je to cokoliv, pakli to ma pro nas nejakou cenu, tedy to vy gaduje teg nejakou obet, nekdy vetai, nekdy men gi, dle toho jak cennou vec pro pivot chceme vyziskat. A tudi g i nage Ceske gkoly vygaduji jistYch obeti. Je vgdy lope pobidnouti ditky k rannej gimu vstavani, tak aby se mohlo zaeiti vyueovat v osm neb o pril devate a v jedenact koneiti. Tak se vyueovani odbude v dobe, kdy neni jegte tak horko, a pak zbYva dosti Casu detem ku hrani i k odpodinku. A potom, v gdyt' se uei jen par tYdna, takge ditky ugiji jegte dosti prazdneho easu pa ukoneeni Ceske gkoly.

Ditky ziskame pro vgechno co si pfejem, jen musime s nimi =et hovofit. Ditky jsou male

Ve stiedu, dne 24. dubna 1940. sazeniely nadhernYch kvitla ktere kdy jim venujeme spravnou peel, vyspeji v nadherne kvety. Nynej gi valid doba, pro ndS" eeskoslovenskY lid, sama nuti k tomu, (ale co pravim, vkna, to je prilis pokojne slovo), hrozna doba nynej gi, nuti kagdou dui se stromu slovanskeho pochazejici, aby vstoupla do kady a tekla: my jsme a zustanem svoji. Stojime do jednoho, vgichni spoledne na strati, jako bfehy skalne, mug podle mute, k tve obrane, 6 eeska vlasti, hajiti nage prava, nagi krasnou tee! Abychom skuteene ukkali svetu na gi vyspelost, nag viru v nagi budoucnost a nagi lasku k nagemu ndrodu, z neho g pochazime, vgdyt' jsme bratti a sestry, jsouce synove a dcery na gi slovanske matky. A tak tedy pfatele, v gude kde jen nejakY tucet neb dva vas je pohrOmade, postarejte se o vyueovani desk& gkoly na par tYdnri. Vyhrajem pry silou du gevni, ale je potteba, abychom tu dugevni silu vgichni — vgichni do j ednoho, dokazali. MnohY iekne: co g pak se tam Ceti za par tYclnri naudi? Pravda, nemfi geme oeekavati, ze za par tYdnii dite se nauei eesky Gist, psat, mluvnici, sloh a podobne, v gdyt' vime kolik rokil to diteti vezme, ne gli trochu Cte a pie ye gkole vefejne, a tak neni mo gno &dekavat, ge v Ceske Akole pochyti v ge za par prildnri.

Ale trochu letos a trochu za rok a pak dale, a trochu pomoci doma a doka ge se velka vec. Neb vime vgichni, ge velke veci jsou v gechny zbudovane a vytvotene z malYch poeatkri.

A tak pfatele pamatujme, ge stejnY mrav a stejnY zvyk k nim tam za more, nas stejnY void jazyk — jazyk to Jana a Vaclava, jejich odkaz a oslava.

Zdaru nejlepgiho pfeji vgem prazdninovYm deskYin gkolam, at' nage eeska fee zkveta.!

Z WALLISKE gKOLY. Divadlo studentri ee gtiny na statni universite v Austinu melo dne 14. dubna velikY rispech zde ye Wallis. Pane sehrali sve rilohy a bylo nam to mile, ge nag Bennie Petrusek byl takovYm vYbornYm hercem. Bylo to pouene divadlo, "Komu Brih des rikad", a videli jsme v tom tu milost u eeskYch srdcich pro demokraticke myQenky. My 6eAi nedrgime na hloupe, nesrdeene lichoceni a podvody. U nas pravda, hofka, anebo sladka, je milejsi negli neja,ka leg, anebo uslaclene zvyky. Upfimnost stoji za mnoho vice negli prazdna, pane, slovieka. Snaha tech studentil zasluhuje, aby byla podporovana. Je to znamenite a laskave, ge mame takeho profesora na universite, kterY se stares, aby na g jazyk a nag e zvyky nezahynuly, a daruje svrij pivot k to praci.

Ve Ctvrtek veeer 9. kvetna na gi studenti zde na Walliske akole budou brat veselohru "Kdyg dlovek zdedi milion". V to se pane vyjadit ge milion neudela, nage proste lidi nafoukanYmi a pitomYmi. MatCina laska je pane vylieena.

Chteli jsme miti divadlo na Den Matek, ale kdy toho dne bude gkolni vyueovani, budeme musiti miti hru na gkolni veeer. Je to na ge prvni Ceske divadlo s na gimi studenty. Doufame, ge to neni posledni; a to nebude, budou u , nas nagi pfatele, ktefi miluji eeskY jazyk.

Fannie Bell Ratcliff.

Do East Gate a okoli!

V nedeli dne 5. kvetna 1940, odboeka S.A.C.T. bude konat vYrodni schrizi o 3 hod. odp. v sini S.P.J.S.T. na East Gate. — Zname ka gdY svou povinnost, proto se dostav ka gdY, abychom projednali nag program na pfigti rok. Pfivedte sve zname a kdo neni je gte elenem, star se jim.

F. Datel, taj.

S heslem zvitezime!

Jos. SmegnY, pied.

Norvegsko ma nejvice lodi ze vgech skandinayskYch zemi. Podle registrace londYnskeho Lloydu melo 1,990 lodi o 4,835,000 tunach.

(Svedsko 1,238 lodi o 1,582,000 tunach a Finsko 432 lodi o 626,000 tunach). Jak mnoho norve g -skYchlodipantrmuko,eips ne znamo. Norvegsko ma rozlohy 124,964 etvereene mile a 2;922,000 obyvatelii. (Svedsko je ze skandinayskYch zemi nejlidnatej gi, majic. 6,250,000 obyvatelri). Norve gska branna mod eitala 135,000 mu gri a 100 letadel. (Svedsko ma, armadu o 625,000 mu gich a 350 letadel.) Mineralni zdroje Norve gska jsou mnohem bohatgi danskYch, jsou vsak vetSinou ye vnitrozerni ktere naciste tak snadno neopanuji

e sttedu, due 24. ciubna 1940.

Voliefun okresu Milam!

VESTNIK

Voliefun okresu Burleson!

Strana 10.

•v

(mum okresu be u:

0. A. Edwards ornarnuje za o resni-i Nelson Green °ma- Bill Giesenschlag ozho klerka. nn* za namuje za komisaIe niho distriktniho v Precinkt as, 2. naviadnilio W. H. (Bill- Giesenschlag, komisat 2. precinktu, dal svoleni tohoto tYdne by Vestnik uvetejnil oznameni jeho kandidaturu o znovuzvoleni. "tadam o znozvuleni do tohoto iikadu na, zaklade rekordu ktereho jsem docilil za posledni dva roky.

Sam netvrdim, ze muj rekord jest perfektnim, ale nikdy se nestalo abych opomenul vysloviti svuj ndhled o kterem jsem veal, ae jest spraynYm a jest ve prospech lidu meho precinktu a okresu

Nelson Green Nelson Green z Cameron, Texas, syn mantehl A. N. GreenovYch z Cameron, .cznamuje, ae bude kandidatem do akadu kriminalniho distriktniho navladniho okresu Milam pki primarni volbe pkipadajici na sobotu 27. eervence 1940.

Pan Green, narozen a vychovan ✓ Cameron, graduant Cameron yySbkoly a z pravnicke fakulty University of Texas. On jest 31 let • tenat a ma jedno ditko.

Pan Green studoval 6 let v universite statu Texas, by se ptipravil k proyozovani pravnicke prakse a musil si vydelavati penize pottebne k stud i i m. Provozoval pravnickou praksi od doby co vystudoval a nyni citi se schopnYm sloutiti lidu okresu Milam v tirade distriktniho navladniho.

Pan Green pravi, ae nebude diniti dlouhe piedstavo yani sebe, neb se domniva, ze lide okresu Milam jsou dostatedne obeznameni s nirn jakot i s jeho rodinou, a vi jak oni slouzili vekejnosti. Jeho strYc Leland Green jest nyni y obchode v Cameron pod jmenem Green and Boedeker a jeho druhY stryc Logan Green vede obchod s rolnickY mi produkty rovnet v Cameron.

Pan Green dale pravi: "Ptestehujeme iitadovnu distriktniho navladniho zpet do Court House".

Pravi to proto, ae Morrison vystehoval atadovnu tuto do budovy, kde se to v ptitomne dobe naleza a kde on bydli a kdy chcete p. Morrison uvideti, musite jiti do jeho residence. Pan Green tvrdi, ae Court House jest pattiene misto pro tent° iitad a ne 'zadna, residence. Budeli p.

Green zvolen, on se postara, tadovna dpet bude pleatehavana zpet do Court Housu, kam take paVII., a on bude v if •adovne katcleho dne kde se bude venova.ti praci distrikniho navladniho. flkadovna p. Greena naleza se v prvnim pate pies ulici od Audi= torium Hotelu v Cameron. On zve

Katde rozhodnuti komisakskeho soudu jest vetejnou zaletitosti rekord otevien pro katdeho. Ja bych si ptal aby kdokoliv se zajima venoval dostaeitelnY eas k vySetteni meho rekordu. Jsem jist, ae takove vyeetteni by dokozalo, ae jsem vtdy stal pro zlepSeni lidu v nag im precinktu a lidu okresu Burleson.

"Pokrok kterY byl ueinen v katde east okresu jest nedim kde by katdY ob'ean mel bYti hrdYm. My jsme postavili cesty a mosty, odvodneni a terasovani prace byla vykonana, zapoatteni byli chudobni a dani dobra prace byla uskuteenena.

Jsem rad, ae jsem bral podil na teto praci a, ae penize vytadane, byli penezi moudke yydanYmi. Dale si pkeji, aby lido meho precinktu mne znovuzvolili aby prace zapo'data nebyla pteruSena. Dale si ji podotknouti, ie jsem mel ve svem precinktu W. P. A. projekt od zappodati meho ukadu.

S ujiStenim, budu-li zvolen, ze nadale budu shost'ovati se svYch zodpovednosti uspokojive neb mam na vedomi zajem lidu, a zaroven si pieji vysloviti, ze si vatim vageho hlasu a podpory. Take si pieji zde podekovati za podporu, ktere se mi dostalo v minulosti.

(Pol Adv. Pd.) lot Pan Jujda seal v koncertni sini.

Vedle neho sedela pekna, mlada sledna. Kapela hrala kus, kterY pan Jujda neznal. Bohutel nemel program a proto se obratil k to sleene: "Promirite, sleeno, mate program dneShiho vedera?"

Usmala se ptivetive: "Dosud ne. Co byste navrhoval?" )0( StateonY je ten, kdo kona, bez syedka to, co je schopen vykonat pied celYm svetem.

La Rochefoucauld.

Pravdepodobne by nas nezajimalo, co si druzi Tide o nas mysli, kdybychom vedeli, jak zkidka to delaji.

Olin Miller vSechen lid aby jej navativili a ptatelsky si s nim promluvili kdykoliv jsou v Cameron kde on je vkly pfizniV6 ptijme.

(Pol Adv. Pd.-

0. 1. EDWARDS Nyni, kdy si pieji pkedstaviti se lidu okresu Bell co kandidat do ittadu okresniho klerka, ja, se nedomnivam, ae mam nejake zylaStni schopnosti, neptirozene pro prilmerneho obdana. Take neminim zde vyhlasiti a vest nejakou valku proti tadnemu kandidatu, obecnimu atedniku neb privatnimu °beanovi. Kdykoliv, mut neb Zeno., za.da o misto dilvery a zodpovednosti, ja vetim, ae ti maji pravo a meli by dostati pkiletitosti k uchazeni se o to misto. Na tomto zaklade a v pte-

svecleeni teto zasady, pieji si vesti moji kampari. trad okresniho klerka jest verejny zaveden pro dobro verejnosti, a veden dle vS7hod z vydani lidu. Kakle dva roky my volime jednoho z poetu, o kterSTch se domnivame, ae by mohli bYti zodpovednYmi pro prove vytizovani administraenich zaletitosti tohoto tadu. Co °bean okresu Bell, ja dam, aby mne byla dana pkiletitost sloutiti v teto hodnosti. Ja slibuji, budu-li zvolen, venovati s ytij pinY 'eas a pozornost k schopnemu a iispornemu vedeni tohoto utadu.

Jsem rozenYm Texasanem, vysloutilcem ze svetove valky a usazen v okresu Bell po dobu dvacet jeden let.

Snatne aadam o VaS ctenY hlas a podporu.

V ricte, 0. A. EDWARDS. (Pol. Adv. Pod.) )o( Povidala pani uditelka: "A ted' mi, deti, nakreslite, aim byste se rady staly, at budete velke."

2aekove zaeali horlive kreslit.

Kluci malovali kominiky, kapitany, pekate, vojaky, deveata ueitelky, kuchaiky, Avadleny.

Jen jedna hol4idka sedela : neeinne.

"No, Jikinko, copak ty nechcet bYt nieim?"

"Prosim, ano, kekla Jikinka, "ja se chci vdavat, ale nevim, jak to mam namalovat." )0(.

Mezi velkYmi vecmi, ktere nemilteme vykonat, a malYmi, ktere nechceme vykonat, je nebezpedi, neudelame nic.

Anon.

PROC PLATITI VICE.

WHITE OAK COLOR CENTER 3214 White Oak Drive — B. B. Bettell & Son, majitele.

HOUSTON, TEXAS. T. 5971 41/2c 110 kusil piskoveho papiru 5c 6:15 vahy Platno 3%c Cvoeky na pkibyti platna 12%c 10:70 vahy Platno .

9c "Pure Wheat Paste" libru Venkovni bile BARVA NA DOMY Gal za Cislo 15 Titanium Paste Barva, — Jeden galon udela dva

Zvliiitni $2.95 Pray. cena $3.85 Tox-A--Tol, pray. $2.95, gal. $1.50 Piedejde termitiim a kaieni dieva.

Jeden galon udela, dva jsouc roziedena. eistSr vaienSr LINSEED OLEJ, Pkineste si nadobu, galon tistST "Steam Distilled TURPENTINE, Prineste si svoji nadobu, galon

98c

39

Jap-a-Lac Screen Enamel nezapini otvory dratu, piedejde rezaveni a kazeni se dteva i kovit

Pray. 80c qt.

Zvlaitni 48c qt.

PORCH & DECK BARVA

K pokryti venkovnich podlah. Pokryje vAe, co vystaveno vode, trvanliva, uschne pies noc. Jeden galon dostadi na podlahu 8x10.

Pray. $1.25

Zylaitni 89c qt.

SUPERIOR VARNISH STAIN, qt.

SUPERIOR BARVA NA DOMY, galon Hotove namiehana — bila...

Telco Paste Barva, galon

69c $2.35 $2.35

VESTNIK

•=Arana 20.

Ve stfedu, dne 24. dubna 1940. jove objednavka 3,000,000 rYdfl. Krome rYell byla udinena take velka, objednavka detskYch hra6ek, clfeveneho kovaneho zbo'Zi a lopat. — Prvni serie teto cbjednavky 450,000 kusti rYeti bude odeslana v nekolika dnech, nebot' jich bude pouZito pri jarnich pracich. )ot Co Zene lidi za bohatstvim, neni touha uspokojit ureite nezbytne poti'elay, ale easteene nejasnY strach strach z chudcby — a easteene pud souteZeni.

John Cowper Powys.

Slechetna pomoc

•

)0c

JeAto nebyly zmeleny schopMesti eloveka. Ani nedovedeme posoudit.

6eho je schopen, podle jeho dosavadnich tak mal0 toho doposud zkusil.

Thoreau.

•

NOVY El m

"Ulienice" Hudebni veselohra, ye ktere 0einkuji nejoblibenejei filmovi -erci.

SEALY, ve sti":edu I. kvetna, o 7:30 hoc inich veder SHINER, ye etvrtek 2. kvetna, o 7:30 hod. veder.

Zasilky urdene deskoslovenskYm belenchm i vojinfn, se vybavuji ptimo z houstonskeho pfistavu do Anglie a Francie. Laskavosti lodnich spolednosti, za spoluprace anglickYch a francouzskYch zastupitelskYch uiadu byla docilena dohoda na bezplatnou dopravu naaich zasilek do Evropy. — (Snimek zaphjeen laskavosti "Houston Post".

Nage myelenky jsou /mei pfatele.

Co jineho jsou naei pfatele ne't ztelesneni naeich myelenek? Naee myeleriky jsou to nejcennejei, co name, a jsou to jedine, co si bereme s sebou, kdy2 odchazime z tohoto eveta.

Geo. Moore. )o( Bud'te tim, elm jste. Neopidte se po velikYch. DobrY bald' je lepei neZ faleena koruna.

S. Coley.

ZE STARE VLASTI. (Tiskova Slutha Csl. .

N. R.)

Ze stare vlasti dostavame tento dopis, letery je vyktikern hrfizy a protestu proti nasilnictvi a zviteckostem pa,chanYm na naeich lidech nacistickYmi zvrhliky: Prosime Vas, abyste pranYfovali podinani Nemcu v Protektorate a postavili je na firoven Mani kaniJO( bait. Mnozi nal dobti poctivi hole, ktefi byli Nemcum nepohodlni, byli odstraneni tim zpusobem, ze jim byl v jejich fitade nebo podniku pfedestfen podvod, nepoctivost nebo neJe tdivan dlouhou dobu k vypu- poildek, k vOli nernu't je Gestapo zeni hlist u ditek. Cena 35c. Old zatklo a uveznilo. V okainZiku proCorner Drug Store, West, Texas. vadeni zateeni pustili tito Berta (3) zplozenci fizdu sye sprostote a dali se do fadeni v bytech svych obeti. Odnageji fee, co ma nejakou cenu, skvosty, penize, zasoby potravin, zkratka Irk co se jim hodi. Jake, to ironie, kdy2 vykonavatele prava, stihajici pkedin zatdeneho, pfekonavaji syYmi skutky a vlastnostmi nejsprosteiho zlocleje. Gestapo krade, zatYka, bere fiplatky, zatYka a krade. K tomu feemu drze Belo a provokativni etebetani na pralskYch ulicich. Jsou tak drzi, ze zabavi desetiOSLO 29, S. P. J. S. T. tisicove i vyAgi eastky v byte zateeTAYLOR, TEXAS neho a daji si vystavit potvrzeni od pozilstalYch, ze nic neodnesli.

27. dubna. — "Texas Pioneers" Neni slov, jimiZ" bychom vyjadfili Radio orchestr stanice KTBC utrpeni uveznenYch. Tak na pi. jest v Austin, Texas. verohodne zjieteno, ze Zena jednoho 4. kvetna. — "Adolph and the nageho yYznamneho dloveka jest dr2ena na Pankraci a dela tam neme Boys" ze Schulenburgu, Tex. ckYm dobytkum sluZku, vyjicle po 11. kvetna. — Allen. Thomas and nich za jejich taliku zbytky jidel, jim boty, posloucha jako psik na His Eluejackets Radio orchestr slovo a na zavolani, siouzi jim dostanice KTEM., Temple, Tex. konce k ukojeni jejich zvrhlYch chtiefi — nechape chudak nic — je Vstupne: Pani 40c — Damy 10c eilend — posloucha a trpi.

ZABAVNI VYBOR. Je tam 24-leta, divka, je allena;nikdo nevi odkud ji pilvezli, zapesti do

White's Cream Vermifuge,

TANECNI ZABAVY! kADU PRAHA

krve odkene ocelovYmi naramky, na nich2 byla poy eeena a bita ZeleznYmi pruty pies zadni 'Cast tela. Je eilend a zepta-li se ji nada co ma na rukou, fekne: "To jsem visela a bill mne, ale to byste mel videt moji zadnici, tohle nic neni."

Jindy, jakmile se k ni nemeeti dalatnici priblizi, prosi: "Veechno udelam, ye veem poslechnu, jen mi neda,vejte to injekci."

Kolik divek, studentek-vysokoekoladek, pfielych ve stavu tehotenstvi se zajeti, znasilriovanYch az dvaceti dobytky najednou, pfielo dome ke syYm rodidum a staailo se syYmi silami prave jen napsat dopis, v nemZ ptiznava, ze nema silu doziti Zivot po svem zneuctem a skondilo ranou z revolveru nebo obeeenim na okne.

To nejsou vYmysly, to je smutna Pravda a je ti•eba, aby svet videl, jakemu nepiciteli stoji tvali v tvat. Ze nema proti sobe muse, ale vydrillovane skety-zbabelce, kteki se tfesou j o swilj vlastni 'Zivot, davajice se hlidat ye syYch idadech a bytech celY maparatem slidiltz, ponevad2 v dui citi, ze pa gi bezpravi 0

Zbytky vodovodu ze 17. stoleti v Pii oprave vodovodniho potrubi na naroZi. Kramffova namesti a ulice Havliekovy, pi'iAlo se v hloubce asi 160 cm na stare dkevene potrubi, spojoyane Zelezn3.7mi pasky, o svetlosti 6 cm. Nalez byl prozkcuman konservatorem prof. HavliCkern, kterY usoudil, Ze se jedna patrne o zbytky stareho vodovodu, ztizeneho z rozhodnuti kniZete biskupa. Karla z Lichtensteina v nee 1678. Vodovod zasoboval vodou biskupskY pivovar a ka gnu na prostranstvi za Kovakskou branou. PodobnY nalez byl ueinen jiz pied 30 lety v blizkosti Kvetne zahrady.

Prostejov, Morava. — V posledni dobe byla podepsana V Proste-

SCHULENBURG, v patek 3. kirkna, o 2:30 hod. odpol. a o 8 hodina,ch ye:6er.

HANA VITOVA v novem desky mluvicim filmu i4

Krb bez ohne"

Jest to film, jeho'Z' dej zanecha v kaZdem hlubokY dojem. Byl zfilmovan dle romanu stejneho jrnena cd Maryny Radomekske.

Ukazuje Jos. Va g u t, zastupce Praga Film Co. WEST, ve stiedu 24. dubna, o 2:30 hod. odpol., zaatek veeer 7 hodinich.

ENNIS, ye etvrtek 25. dubna, o 3 hod. odpol., o 7 a o 8:45 hod. veder.

BALLINGER, v patek 26. dubna, o 7 a o 9 hod. weer.

SEYAIOUR, v nedeli 28. dubna, zadatek weer v 6 hodin.

ROGERS, v pondeli 29. dubna, o 7:30 hod. weer.

TAYLOR, v fiterSr 30. dubna, o 3:00 hod. odpol., o '7 a o 9 hod. yee'er.

FAYETTEVILLE, ye stiedu 1. kvdtna, o 7:30 hod. weer.

SMITHVILLE, ye stiedu 1. kvetna, pouze jedno pfedstaveni, o 3 hodinach odpoledne.

MOULTON, ye etvrtek 2. kvetna, o 8 hodinich weer.

VoHam okresu Austin!

Weldon, B. Davis oznamuje za okresniho navladniho.

Vestnik jest opravnen k uvefejneni oznameni kandidatury Weldon B. Davis-e, ketrk se uchazi o Mad okresniho navladniho (County Attorney) okresu Austin, pii demokraticke primarni volbe.

Pan Davis byl narozen v okresu Austin a vychovan byl na fume v basti zvane Travis, bliZe Kenney, kde se venoval rolnicke praci se svoji matkou az pied tiemi lety, kdy zapodal provozovani pravnicke prakse v Bellville.

On jest graduovankm pravnikern, neb graduoval z dobte zname Akoly "Houston Law School" v roku 1935. V roku 1936 schopne obstal pii statnich zkou'Skach a byl ptipuken k provozovani pravnicke prakse toho stejneho roku. Jeho phtomne staki jest 32 let, a jest muZem sttizlivkch nazort, vysokeho charakteru. Jest elenem spolku S. P. J. S. T. Pan Davis uchazi se o Mad okresniho navladniho na z a k 1 a de schopnosti, ktere tent() Mad vy2aduje. Na torn zaklade on take ãdá podporu a hlasu lidu okresu Austin.

On slibuje, bude-li zvolen, slouZiti lidu, ktere zastupuje, spravne a nestranne a Zadne zvla:gtni vksady p ro 2adndho.

(Pol. Adv. Pd.) 0 Bezbolestne vrtani zubfi.

Dr. W. Ross z Basileje vynalezl po nekolikaletem pracnem usili pkistroj, kterk pasobenim znaene zchlazene vrtaeky zmirtruje bolest pii vrtani zubil a dokonce — ovAem podle obtiZnosti ptipadu — ji zcela ,cdstrani, take je mono zcela upustit od mistniho umrtveni se v.4emi neptijemnYmi nasledky.

Hormony v Mrtvem moki.

Ve vode Mrtveho mote byl zjigten jeden z nejdfileZitejS'ich ZenskYch pohlavnich hormont, tak zvank hormon estrcgenni. Vyskytuje se jen v hluboke vocle, ne na povrchu, a dokazalo se, Ze pochazi z ZivediSheho bahna, ktere pokrkva dno Mrtveho mote. Nebyl nalezen v jin'eh palestinskkch vodach, jako v kece Jordanu nebo v jezete Galilejskern.

Objevitel dr. Zondek byl ptiveden na mySlenku hledat v Mrtvem tento hormon svkm clfivejSim objevem, le tento hormon se old ziskavat z nerostne smoly, z cleju, z rageliny a z uhli, kde se zfejme zachoval z doby pied miliony lety, kdy tyto mineraly byly jests easti rostlinneho a Zivodikieho Zivota. — V pisednem bahne Mrtveho more bylo take nalezeno Mute barvivo, ptibuzne vitaminu B-2. )o( Nikdy nikoho neptedeite, budete-li snaZit jen se mu vyrovnat.

Retail Merchant's Bulletin.

Mrs. Konstanty Godlenski, So. 2nd - 96th Street, Brooklyn, N. Y., pile: Posilam $5.00 na Nonat, jellko2 mne Nonat vyledila rheumatism.

Moji znami si te2 pteji Nonat.

Na rozlidne, at' suche neb otevtene bolesti se Nonat osveddila, ktera vytahne dtevene i ocelove tkisky, stfely a jine ptedmety uvazle v tete, ale musi to lokt

•• ftr. ••• Cena Nonat je 50c a $1.00, pogtou 55c a $1.05. Ptejte se Va§eho lekarnika nebo jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pi gte pkimo na nak idresu: MARIE LEIBLINGER & CO., Altadena, California

Pan Nevrlak •edel se svou choti Pkeskodklecovi jell do lleskyd. v kavarna. Najednou zlostne vstal Trochu jako do hor.

Stala pani Pteskoeklecova, na te- a 'S'el k panovi, kterk seal u prorase hotelu a obdivovala horske ye tejkho stolu: "Ted' bych u'-2 ale opravdu rad ve"T a m je Lysa Nora!" zvolala al," ieki vklirane, "pros tak poblouznive. "Tarn je Smrk! Za nim tad brejlite na mou Zenu?"

RadhoAtl Naproti Ondtejnik!"

Ozval se pan Pteskoeklec z po"Muslin to tici?" ptal se oslovenk koje: pan.

"Jo — tohle vgecko viS- , Emilie!

Ale kde je muj knoflik do limce, to "Ano, Zadam to.' nikdy nevi'S!" "No, vite — kdykoli se na ni podivam, tak si po kaale ieknu, Rozeiloval se lekarnik: "Jaze yam mom dat penize na- bych takovou nechtel!" zpet, protole vam muj prostiedek )o( nepomohl? To by mohl piijit "To ntepomae nikomu?"

• Uvaloval jeden pan: 2,e se da, soudit na rozum Zeny podle tvaru jeji hlavy?"

Odvetil ptitel: "Ne, spiS'e podle tvaru jejiho klobouku!"

Pro pohodli ditek.

McGee's detskk Elixir je pkipravek pro menAi poruchy zaaivaciho astroji a kaludku, poystaleho z piejidani, nespravne potravy nebo dodasneho pfekyseleni Zaludku. Lahev McGee's • Baby Elixir stoji pouze 35 centil. Old Corner Drug Store, West, Texas.

(2)

IlLEDAME JED a LE politickich mama a

PRO VESTNIK A t ECHOSLOVAK ye viech osadich!

Letos jest . rok voleb Ziskejte Politicks Oznameni ode veech kandidatu ve Vaeem okresu a precinktu.

Zaplatime komigne za ziskani techto. Ualate dobrou slugm Vagemu kandidatu, kdy odporueite Vestnik a 6echoslovak k k oznamovani jeho kandidatury.

Ceny Pol . !' ckich Oznim Statni Okresni Okresni komisaiPrecinktni

0

Povidala pani Pokezova pani Pid'ove, ktera k ni pti gla na navStevu: "A to ja, zase memu muZi dovolirn, aby si sedl od lenaky a dal nohy na stal." ,"To se divim", gasla navaevnice, "je to snad zdrave?"

"To nevim, ale vadycky potom najdu v leno§ce penize."

0 RHEUMATISM.

Strana 21.

VtSTNilIC

Ve stiedu, dne 24. dubna 1940.

$25.03 15.00 10.00 7.50

Stejna cena jest pro kterYkoliv z vYee uvedenYch easopisu.

VSechna Politicka, oznameni musi bYti zaplacena ptedem.

Za tento obnos kandidat dostane peknY clank odporueeni, kterY si sam mute ptipravit a my ptelothne do deStiny, pak jmeno jeho jest vkazeno do sloupce politickych oznameni, die okresii a toto tam zustane a g do voleb.

Jednejte nyni, neb oznameni nestoji nic vice dnes, netli tSiden pied volbou.

Dalai informace ochotne pods

Cecil slovik Publishing NO'

Vydavatele Vestniku a t echos1oN,T6.ka

WEST,

■■ MO ••

tuantaazanau

TEXAS 1111:11211:10

Strana 22.

VESTN1K

RED FRONT

Oeski Jidelna, Restaurace

a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Ko g ut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunde Nejlepai soudkove a lahvove pivo, dime druhy vina a doutniky.

Mluvime seesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlaatni stoly pro rodiny.

DR. KAR. J. HOLLUB (esky Leta} a Operate'.

711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon tfadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehi gh 9745

John W. Legikar OESK± PRAVNIK tIadovna v Butler - Grimes Bldg.

ROSENBERG, TEXAS. DR. THOMAS N. DeLANEY otici LEKAP, Brfle spravne pfipravene. as die umluvy. tfadovna 3248 — Res. 2687 613-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEX AR SPRAVNE VYKONANA POH1 EBN1 SLU2BA. V hodine 2alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni iistav pohotovY k sympatickemu vyfizeni nezbytiaYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohfbu.

Levne eeny jsou naai zasadou.

EDWARD PACE Pohfebrii fiditeL Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

Do Cameron a doll NovY pohtebni domov otevtel Bill Marek. V hodine talu najdete u nas nejlep gi obsiuhu a ceny lacine.

Ambulance y e dne i v noci.

Telefon 546.

BILL MAREK & BILL BURNS Funeral Home Cameron, Texas.

61en S. P. J. S. T.

C. H. CHERNOSO PRAVNIK Vytizuje ve g kere soudni zale'Zitosti. tfadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

VLADA SPOJENYCH STATU REGISTRUJE SMLOUVY S CSR. NOVI DOKLAD STALEHO UZNAV4.NI CESKOSLOVENSKA AMERIKOU.

Ve stfedu, dne 24. dubna 1940.

Voliara okresu Wharton.

(Tiskova Slutba osl. N. R.) Z atadu staleho delegata CSR ph Spolednosti narodu v Zeneve se oznamuje, ere vlada SpojenYch statu ptedlotila ve dnech 8. a 9. anora 1940 k registraci Spolednosti narodu kadu smluv a dohod SpojenYch statt s rfiznYmi vladami.

Mezi temito Spolednosti naroda k registraci ptedlotenYmi smlouvami jsou take dve smiouvy SpojenYch MAUI s republikou: 1) VYmena not mezi obema staty, tYkajici se dohody o kinematografickYch filmech ze dne 18. kvetna 1938 a v platnosti od 1. Cervna 1938; 2.) obchodni smlouva (s Prilohami) podepsana ve Washingtone 7. bkezna 1938 a protokol, upravujici tuto dohodu, podepsanY ve Washingtonu 15. dubna 1938.

Tato registrace obou smluv prase v nynej g i dobe je dal g im dukazem, .e pro Spcjene staty teskoslovenska republika nepiestala existovat.

Pokud jde o smlouvu o filmech, je pozoruhodno, ze Nernci snatili se zabraniti uvetejneni statistiky o filmech v Protektorate v 1939, ovgem marne. Data js,ou: V r. 1939 bylo v Protektorate prornitano celkem 931 filmu s 808,845 m. Z toho filmu nemeckeho bylo 515,315 m, americkeho 287 film& s 277.020 m, 285 filmu eeskeho s 155,930 m, francouzskeho 11 Mina s 22,690 m, anglickeho 12 filmu s 19,000 m, italskeha 8, gvSr carskeho f, mad'arskeho 2 filmy, 2 holandske a 1 ruskY. Celovedernich filmil bylo propu g teno 242, z nicht 41 deskYch, 92 nemeckYch, 89 americkYch, 8 francouzskYch, 7 anglickYch a 5 italskYch. Od dervna provadi censure pouze nemecke organy.

Pies vgechen nemeck*natlak jsou americke filmy v promitani na druhem miste. V oblibe obecenstva zaujimaji americke filmy v g ak misto prvni, nemecke posledni.

eeskoslovenskou

0

K pomeram v komunistickem taboie v tsl. Republice.

V nnoru provedeno nove zatYkani komunista, namitene proti nesmititelnYm, kteki jsou v oposidi proti sovetsko-nemecke dohod y . Zajem o komunism poklesl v masach tak dalece, ze berlinska, usttedna, ktera, kid' komunistickou dinnost v "Protektorate", kdyt natidila v pohotovost pro ptipad ofensivy, naznadila, to jedna o sve 'lime a ie nema styka s Moskvou!

Stale-li se to jen proto, aby napravena byla nalada, nebo roste-li podstatne oposice proti sovetske politice i mezi nemeckYmi komunisty, je otazkou.

0 Eripravy na bombardovani Prahy.

K sedmemu bieznu, k 90. vYr. nar. presidenta Osvoboditele, deekavali Nemci v Praze s jistitou bouke. Tato jistota nasveddovala, to o vyvole.ni vYtrtnosti sami usilovali a organisovali provokaci, ktera ygak stala bezvYslednou. Protiopatieni nemecka byla velmi dilkladna. Nemedti letci v Praze maji pry na nech Prahy zakresleny body, jet jest bombardovat, vypuknou-li nepakoje.

Sheriff A. H. Reitz uchazi se o znovuzvoleni o druhou.

Pan Reitz preje si zde udiniti na,sledujici prohlageni:— Pked dvema roky zvolili jste mne do daletiteho ntadu gerifa okresu Wharton, a po tuba dobu jsem snatil vest tenth odbor slu g nYm a ptesnYm zgasobem.

Pii vybirani s y Ych ptirudich, kteti pracuji se mnou, snazil jsem se voliti mute schopne, kteti jsou respektovani v teto east kde tito byd11. erifav odbor byl ptesnY a vytel vsti'ic v gem tadostem bez rozdilu y e dne neb v noci a ja se citim, jsme jednali schopne v lu g teni kriminalnich ptipada a utkani se s temito ve vbech ptipadech.

Na tomto zaklade zde tadam voHee okresu Wharton, aby mne znovu zvolili do atadu va geho gerifa pro druhou lhatu.

Jest to na pcdklade rekordu, ktereho jsem docilil, ze Vas tadam o Va g i podporu a hlas, a NE proto, by to mohlo bYti skrze zvyk &Ai okresnimu akedniku druhou lhatu.

(Pol. Adv. Pd.) )o( Vyptaval se turista: "Smi se tady v knitecim parku koutit?"

"Ano, ale jen v poledni pkestavce."

"Prod to?"

"Protote v to dobu je dozorce u obeda."

Littell's Liquid.

SirovY ptipravek k fileve neptijemneho svedeni, jet obyeejne je spojeno pti vytatkath na nejedovatYm hmyzem. Take pkina g i alevu pki Eczema. Cena 50c lahev. Old Corner.Drug Store, (4) West, Texas.

od • Funkcionalni zAcpy; 4/1) Nezaiivnosti O Zkaien4ho ialudku sly Ztraty spanku, chuti k jidlu • Nervosy a boleni hlavy kdyityto nepiijemnos ti jsou zavineny ipatnYrn vymeio-

vanim a zaiivanim.

Nabytek a dornaci zafizeni vaeho druhu.

Tovarni ceny. — Primo k zakazniku.

Vzorna obsiuha.

Toto jest 18 uncover !Ahoy

Tesar Furniture Co 5906 N. Main. — Tel. Taylor 6063 Naproti budove it adu Pokrok Houston.

TEXAS HOUSTON,

$$$ Uspolite $$$ Kdyt vase hodinky po g lete nam do spravy. Jenom na kratkY das einime nabidku etenatam Vestniku a v gem na g im krajanam spravit jakekoliv hodinky, ktere se hodi spravit, pouze za-

$2.50 Tato oznamka musi bYt zaslana a neb ptine gena s katdou spraykou.

Hob k jest easem vyzkou g enYr ialudeeni einnost povzbuzujici lek, kterST byl aspe g ne pouiivan tisici po vice nei 5 pokoleni trpicich: funkcionilni zácpou; a nervosou, neziiivnosti, zkaie14,m ialudkem, ztratou spzinku a chuti k jidlu, kdyi tyto nesnaze jsou zavineny chybnym zaiivanim a vyme g ovanim. Veinkuje jemne a veskrz temito 4 zpiisohy; pomatai einnosti ialudku; pravidluje Cinnost st • ev; zvy g uje vyme g ovAni - prosteednictVim ledvin; pomaha a urychluje traveni. Pfiroda easto zklame ve sqch pravidelqch einnostech vyme g ovani pomoci stiev a ledvin n5sledkem nejake prozatiinni neeinnosti techto nstrojn. To je, kde Dra. Petra Hoboko, ialudeeni lek s hladkou, jemnou einnosti vim ve vyme g ovini piebyteen'ych lack.

MN 111=11 1=111 MOM NM IMIIII NM WWI NM

Frank Kobos & Sons Watchmakers & Jewelers 308-9 Stewart Bldg., HOUSTON, TEXAS.

I B

Zviiiitni Nabidka — Objedneite Dnettl II

1 Dr. Peter rahrney & Sons. Dept, D811-12 —12 I 2501 Washington Blvd., Chicago, LB. • ❑ Po glete /isn't's' okamiitil 6 - 2 uncovfrch I I lahvgek Dra. Petra Hoboko. poltou g I vyplacene, k Ceikliclasn nnili g 81.00.

1 ll ❑ Proslm pones lily no dobirku I

• (C.O.D.).

Ve sttedu, dne 24. dubna 1940.

Strana 23.

VtTN

SBIRKA PRO S. A. C. T., V ENNIS.

DO FORT WORTH A OKOLI!

stopy kovit, ktere jsou obsaleny listi a jehliei. — oim jsou eary ye spektrografu silnejsi, tim bohatli je obsah kovu v zemi. V C. echach podobnYmi pokusy se zabYval jig pled deli dobou univ. prof B. Nemec, kter' v popelu rtiznYch rostlin zjistil stopy zlata. Ukazal, jak tato plitomnost zlata v rostlinach

visi na bohatstvi zlata v zemi, kde rostliny vyrtstaji. Budoucnost ukale, zda, se metoda, kterou doporueiji Svedilti ueenci, osvedei. )0( Postavili-li jste si vzdu‘Sne zamky, neni vale prace ztracena, postavite-li nyni pod ne za,klady.

Thoreau.

10 dol od p. John Novak; po 5 do-, larech: pi Frank Felcman, S. 0. vehlak, Joe Hornik. Pi. Marie Vrla $4.00, p. Frank TomS1 $2.50. Po 2 dolarech: pp. Joe F. Kudrna, Joe 8ulak, E. Kleeka, F. K. Spaniel, Fred Petrash, Frank S. HejnY. W. F. Martinek, Frank A. LaInovskY, John Hroza, .James KoSt'a.k, Alois Kuchar. Po 1 dolaru: pp. Joe Alexander, Emil Star, Frank Vrana, R. A. Patak, Frank MaliSka, John Haba, Leo Prachyl, Will Prachyl, Henry Patak, Stanley Lflka, Rudolf NovY, John Hotak, Chas. Trojdeek, pi.

Fred Lanieek, John Honza, pi. Ed. Bobalik, Josef Kni e st.; Ed. Chmelar, Karel 2aludek, pi. Lora 2' aludek, Geo. A. Kouba, Jan Polak, John Zaidle, pi. Mary HaSkovec, John Jufica, Anton Nekula st., pi. Adolf Nova, Eman Dostal, J. Mandak, A. C. Trojadek, Charlie Smolka, Jerry Trojaeek, Frank 6ech, Joe LiSka st., Joe E. Kubin, Ladislav Vinkler, Emil Trojdeek, Frank W. Hejn', Joe W. Trojadek, Vaclav Cerny, Josef Jarel, pi. Anna Jare'S, Jerry C. HejIV, Joe E. Valek, Frank Julidek, pi.

Adam Jesick z Dallas, John F. 8ebetka, Albert Suchan, Frank Slovak, C. C. Patak, Joe Kalpar, pi. Rosi Kubin, John Haltmar, Louis„liroza, John Hubdeek, Jan L. Zabojnik, Karel Lis"ka. Po 50 centech: pi. Marie Pechal, sl. Marie Kubin, Joe Zajdl, Frank NOV, Y Joe Vrana, Jos. Jelinek, Thomas Bill, John Malilka, Joe J. vehlak, Wesley E. Drozd, pi. Marian Bobalik, Frank VitovskY, Theo.

Krilka, Charlie J. Trojadek, Nillie Skfivanek, C. H. Bobalik, Frank Bobalik, J. J. Slovdeek, Albin Vavra, Thomas J. Valek, Joe Valek. 75 centt Joe A. Martinek. 25 centu: Joe F. Krajea a J. H. Slovdeek.

Dekujeme pani F. K. 8panielove, pi F. Hejne a pi. Kok'dkove za kafe, za cbed pi. Will Prachyl. Take to 13-ce nevelim, neb to byl 13. den co kolektuji a prvni den jsme meli s karou neb u pi. Vavrove na nasi ceste jsme vjeli do nanosu a tam kara zabotila se cela, takie musel jit p. Kudrna pro Hrneite, aby ji pomohl vytahnout. Kde je hodne bran otvirat, tam take skolektuji dost, a e etvrtek dne 18. jsem nemusela moc behat z kary a take jsem moc nedostala; proe je to tak? To nas moc neteklo, le Joe? My spolu radi poeitame, kdy'l ne'name co a tolik jezdeni celY den.

Vezmeme si lunch sebou rano a jime pa ceste. Za den nekdy toho ujezdime, 'te al by nikdo nefekl kde jsme byli, z jedne strany na druhou. — Dekuji redakci za praci.

Zdravim vlechny, co jsem Vas A. Zazvorkova. poznala. )o( Stoji stralnik nad panem Koleavou a domlouva mu: "Tak, valnosti, nedelejte 'Moine hlouposti, hezky se seberte a jdete &mt. Man elka na vas jiste eeka!"

8kyt1 pan Koleava a zahueel: "Jo, to jste uhod. A na zaklade toho prave nemuau jit vithec domil!" )o( V divadle byl bengal. Rellser nebyl spokojen s clulelitYm vYstupem mlacleho milovnika. Napoveda, jako nejchyttejsi hlava celeho sboru, si dovolil poznamku.

"Vy do toho nemate mluvit," rozvzteklil se reaser. "Drtte hubu

Drazi Platele, bratti a sestry!

V posledni schtzi na Odbodky Sdru eni Amer. Cechoslovakt rozhodli jsme se poladati BAZAR ve prospech nakch tam za morem.

Den ureili jsme na den 19. kvetna. tadame vas a prosim vas vSechny vespolek, byste nom v tomto podniku co nejvice pomohli. Pledne o.SINAIIIIN.M.MINIO0•1111111.4.1111KWON.1■ 041.0411W 1.10.11111111.04111*0■11.0411■ 0.1.0.10.411111.1411111.0,11.01■ 041111:11 prosime vas, byste nam darovali 111111. co mt ete, ve prospech tento. Mtjte vase darky pkipravene v eas, a phki tYden uvefejnime jmena sbera- a Osm osvedeenYch druhu kulatek prave vylihnute, i odrostla. telt, e vlech eeskYch novinach, LiHNUTI NASAD NA ZAKAZKU jakolto i claret.

Lihnuti kufat dvakrat tYdne, v fitter' a patek.

Doufame, fie i my zde ve, Fort Worth neztstaneme pozadu za, jiPtijd'te se zeptat neb pike o ceny. nYmi osadami a udinime den tento svatkem narodnim., Program budeme miti peknY, dosti dobrych MORAVIA, TEXAS feenikt a dobra, pestra hudba bu- I Patovni adresa: Schulenburg, Route 5, Texas. de teinkovati. Proto jelte jeden■0410.

100.11.0411.Poi00111.0411111•041.10...10.040.,.....0 ■011111.7.0.0411111.4■04■ 001.0.011.0411.4.111.0411111.04 krate oznamujeme am tento den, 19. kvetna v sini faclu cis. 92, kterY nam Narodni sin pro tent.) fieel zdarma proptjeil.

Dale oznamuji vam, bratti a sestry, e schtze Odboaky konati se bude dne 28. dubna, v sini fadu es.

92, ve 3 hodiny odpoledne. Prosime vas, dostavte se c v nejvetlim podtu, pilvedle s sebou i vale pfatele, tak abychm mohli zvolit dalk vYWry a celY program vypracovat, aby prace nale setkala se se zdaCompletely Air-Conditioned rem. Doufame, e se nam v'se doble vydati, kdyl vlichni upfimne -- SCHEDULE — READ DOWN pracovati budeme ku zdaru a adSunshine The The Sunshine ne klacky nebudou se nam hazeti Special Texan Texan Special pod nohy. ruku v ruce ku 9:00 am Lv. San Antonio Ar 4:30 pm pkedu, zpatky ni krok. Jen s tim12;30 pm 3:00 pm Lv.. Houston . .Ar 9:29 am 12:55 pm to heslem zvitezime.

3:05 pm 5:05 pm Lv.. Ft. Worth .Ar. 7:55 am 10:15 am Zdar am vlem a na shledanou 4:00 pm 6:00 pm Lv... Dallas Ar 7:00 am 9:30 am e schtzi dne 28. dubna, a na Ba7:00 am 7:00 am Ar.. Memphis . Lv. 7:05 pm 10:30 pm zaru dne 19. kvetna!

8:30 am 11:30 am Ar.. St. Louis. Lv. 2:00 pm 5:30 pm J. F. Hougvieka, For Rates, Reservations jednatel odboeky. or Additional Information )o( Communicate with Stroje ochrini podzemi Macochy.

C. W. OLIVE, District Pass. Agt. Na zdolani mimotadnych vod ma 1601 Kirby Bldg., Dallas, Texas MasarYktv dom v podzemnim °A Suvice lastitutice Mora skeho Krasu dfunyslnY mohutny odvodflovaci kanal, vybudovanY velkYm nakladem podle F projektu prof. dr. Karla Absolona.

Letos byl fikal chranit podzemni prostory roz ilen i na Cast Punkevnich jeskyni, vystavene nebezpeei stejne jako prepast Macocha. DiklII moderni technice a vynalezavosti, lidske neni tfeba mit obav, le by plirodni krasy v teto easti Moray skeho Krasu mohly bYt ohroteny.

Madchu a Punkevni jeskyne jeji stralci chrani pled mo' nYm ne- , bezpeeim. Spolehlive Cerpaci po- I norne stroje Nautin lutinske firNile uvedene orchestry brat budou tancechtivSim die nimy Sigmund, je se u tak doble osledujiciho potadu:— sveddily puvodnich objevitelskYch pracich prof. dr. Absolona a jeho skupiny, pomohou i tentokraNesiadba DNE 28. DUBNA te a budou odeerpavat vodu a naHarmonizers povrch a tak Macocha uvita sve DNE 5. MAJE priki navltevniky zase v pine sve Oslav30-ethorniduPkHostCi,8.Zpevkrase. hra "ANDULKA SAFAROVA" Illedini surovin pod zemi.

Nedavno pfiki dva veati ueenci na novou a jednoduchon metodu, jak zjilt'ovat ptitomnost kovt v zemi. Nils Brundin a Sven Palm0 pohodli a obslouieni ct. navitevnikil bude 'Waite postarano. quist doporueuji zjik'ovat naleziPORADATELt. ke kovt a nerostii v zemi pomoci — lista nebo jehliei. Postup je jednoduchY. V krajich, kde se hledaji Pokovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 045,8 rudy, nerosty, sebere se listi nebo Na doptini se jest — 20th and North Main. listi nebo jehliei se spali a

a napovideite!"

v

g

g

g

y

g

g

g

11:41 .

g

•••• o

0.•••

KUMTKA NEJLEPi JAKOSTI

y

VRANA HATCHERY

5

y

g

to STIOUES and MEMP !S

g

g

y

y

y

Houston a okoli!!!!

g

Zabavy fkadu Pokrok Houston

g

g

g

g

g

VSTUPNE: PANI 40c — DAIVIY 25c

popelu se speldograticky hledaji

5t.: a la a 24.

V2STNIK

e k oznamovani

111* Oznamovatel Main tabak listovY na prodej.

Cena 20c libra. Poeta vyplacena. — Mrs. Mary Jean Mikuda, Rt. 1, Hol(17-pd) land, Texas. ceskS, ucitel, tticet let start, dobte znalY v hudbe, hleda ekolu k vyttetvani. Mfthe ttait do lame tiidy, a hudbu by vyudoval mimo ekolu.

Piete na "Ueitel", c/0 Vestnik, West, (17-18pd) Texas.

OZNAMENI KANDIDATt V tomto sloupci uvekejliujem.e seznam kandidatt v demokratickYch primarkach v roku 1940, kteti gadaji volide o hlas a laskavou podporu.

0. H. CROSS za zastupce 11. distriktu W. R. POAGE 0 znovuzvoleni za zastupce 11. distriktu.

OKRES MATAGORDA FRANK CARR za 'Serifa.

HARRIS MILNER 0 znovuzvoleni za 'Serifa.

J. E. McDONALD Za komisaie zemedelstvi (0 znovuzvoleni)

THOS. H. LEWIS Za okresniho soudce

OKRES McLENNAN: W. B. MOBLEY za krifa.

JOHN W. DUNCAN 0 znovuzvoleni za eerifa.

JIM D. McCLAIN za gerifa

NABIDNUTI S/■IATKU. Jsem stark. vdovec a hledam .g. enskou, ktera by chtela jit na farmu mne trochu vypomoci v domacnosti, v zahradce a okolo drabe2e. delean krop, tak jsem na to sem.

OKRES FT. BEND Jsem rentYt, ale v dobrYch pomeC. D. MYERS rech, yee mam zakizene jak do farmy, tak v dome. Jsem start 60 let, za okresniho soudce a hledam 2enu od 50 do 60 let staH. CECIL BAKER rou aneb, jate mladei jak 50 let, Za okresniho navladniho ale do 60 nejstargi. Tot, ktera by FRANK KUNZ chtela zde bYvat, at' mi piee, ale brzy, na adresu: Paul Fojtasek, Rt. za okresniho komisaie 2. precinktu (17-pd) 2, Hempstead, Texas.

A. H. GRUNWALD za okresniho komisaie K pronajmuti: Klempirna Precinkt eislo 2. veim zatizenim. Hlaste se u: Mrs. Bertha Fojtik, Fayetteville, Texas.

OKRES BRAZORIA (16-17-pd) ETHYL (CORRIGAN) KERR o znvuzvoleni Dse-TABAK start, lehke druhy za okresniho pokiadnika. prodavam 10c, 15, 20c; cigaretovY 25c a 30c libru, nevyplacene. Vacl.

OKRES MILAM Kratochvil, Portland, Tenn. (13-16p BILL ALEX BONDS 503-, TABAK listovY na prodej, 10c Za odhadeiho a vYbereiho dani (0 znovuzvoleni) a 12c libra, nevyplacene. J. Burygek, Portland, Tenn.

(12-16-pd) NELSON GREEN za kriminalniho distrikniho MALA KUf4TKA: — Barred nesladniho. a White Rocks, Silver Laced Wyandattes, R. I. Reds, Buff a Black OKRES AUSTIN Minorcas, Bile, Buff, Hnede a 6erne WELDON B. DAVIS Leghornky, Anconky a michane za okresniho navladniho druhy. Vybrane "Sexed" slepieky a kohoutci. Z kvalitnich "bloodOKRES WHARTON tested houffi. Pigle si pro na g zvlaA. H. REITZ etni cennik. — VON MINDEN'S za Aerifa o znovuzvoleni.

HATCHERY, Fayetteville, Texas.

(3-dz.)

Poiehnanf Hanikfiv vek.

DODATEK K DOPISU Pt. RADOVE Z ENNIS.

Ve stredu, dne 24. dubna 1940.

LUTHER ROBERTSON za okresniho komisaie (4. precinkt o znovuzvoleni.)

HENRY H. tiBAL Za komisaie 4. precinktu.

OKRES BELL .. FRANK PONtiK za okres. komisaie 2. precinktu.

MONROE FISHER Za S'erifa.

JOHN R. BIGHAM za, Aerif a (0 znovuzvoleni) 0. W. WORD za smirCIho soudce precinkt Cis. 5.

(0 znovuzvoleni) 0. A. EDWARDS za okresniho klerka OKRES BURLESON J. A. FUCHS Za okresniho,odhaddiho a vYbereiho dani.

(0 znovuzvoleni) REV. A. S. BROADDUS za okresniho odhaddiho-vYbereiho dani.

W. H. (BILL GIESENSCHLAG za okresniho komisaie 2. precinktu to znovuzvoleni` H. P. COBB Za gerifa.

CLINT LEWIS JR. za .8erif a GREGG P. EASLEY Za okresniho komisaie 1 precinkt

NejduletiterSi na tomto svete je tlaeit — ale je esudne, kdyt se to Litovel. Ve Visce u Mo yle ze- jenom zda.

Ben. Jowett. mkel jeden z nejstar gich Hanaku v Vykonej cine gni povinnost, odolej olomouckern kraji osmadevadesatilety byvalY teznik Jan VlienY. U- dnegnimu pokugeni, a neoslabuj se lienY byl at do posledni chvile zdrav a neodvracuj sve sily pohlitenim Zemtel seaosti vekem. Pro svou kuptedu k vecem, ktere nemilte g vibodrou povahu byl v celem okoli det a kterym nemiite g rozumet, velmi obliben. kdybys je Charles Kingsley.

Hajil se obtalovanY pan Lusk:

Ennis, Texas.

Ct. redakce a etenakstvo!

K prvnim mYm patovnim na moji kvotu ptispeli dalei tito moji ptatele a dobrodinci, kteki nechteji bYti v novinach jmenovani: Pi. z Waco 2 dol., pi. z Temple 1 dol.. pi. z Ennis 1 dol, pi. z Fayette"Vite, pane rado, ja jsem opravville 1 dol, pi. Kozove, a pi. Machadu nebyl opilY, mel jsem pouze ta:;ova z Dallas, kakle. po 1 dol. kovou malou gpieku."

Jeete hodne mi chybi do moji kvo"Nu, dobra, vzhledem k va gi obty, ale mai* to druzi moji pratele, no, ktere jistojiste jsem poOta- hajobe, menim yam trest ze etrla, nechavaji si to at na posledni nacti drift na pohe dva tYdny." dny. Veem mYm darctim uptimne dekuji a zaroveti prosim, komu je jen trochu mano, by se siteastnil zdejei nal "manifestace" 28. dubESKt PRAVNiK na v K. S. Za tech 25 centa vstupneho ukjete krasneho pobaveni, jak Vykizuje fgechny pravnicke odpoledne, tak weer. DruhY den v zaletitosti pied vAemi soudy pondeli veCer se zase dle chuti ka-statu Texas. dY vytanei, pki iteinkujicich dvou Cladovna ve Wiley budove kapelach, za vstupne 35c a 15c. Buna proti poity. de-li neptiznive podasi, vie se buTELEFON OS. 130 de odbYvati o tYden pozdeji.

Pozdrav veem.

EL CAMPO, TEXAS. Baena Radova, (10-19-p) P. 0. Box 217.

J. J. Duckett

West, Tex., 22. dubna 1940 Cteni bratti a sestry: — V nedeli vyjeli jsme si na valet do Granger, abychom se podivali na divadlo eeskYch studentti z Texas University, ktere nacvioil Dr. Eduard Mieek, profesor deetiny, s vYpomoci jeho asistenta p. Jaroslava 2ivneho. Kus tento jest veselohra pod nazvem "Komu Stith da fikad". itekl bych, to kus tento jest tektY k sehrani pro kterekoliv americke jeviete, piece ale naei studenti hrali oeekavani vYborne a byli odmeneni potleskem i pit otevtene scene. Hlavni pochvaly si jiste zaslouk p. Jaroslav ZivnY, kterY take hraje hlavni ulohu, ulohu, kterou v Ceskoslovensku hral slavnY eeskY kemik Vlasta Burian. Dej odehrava, se v Praze v nedavne dobe v U.tadovnach ministerstva financi a jiste nacyfeeni kusu vytadalo si mnoho price, z yldete kd3t si uvedomime, to veechny filohy jsou v rukou mladYch studentil a kterYch veteina hraji v eatine poprve. Celkern v kusu hraje 8 hocha a d ye deveata. Lituji, Z'e se mi nedostalo do rukou programu teinkujicich, ale veechny ulohy byly dobte obsazeny a take znamenite sehrany. Naveteva byla velka a teen° nas opet se potkati s velkYm pootem krajanil z Granger. Navetevniky i studenty uvital duchovni spravce kat. osady Granger dp. Vanieek, kterY ma za.jem o 'Ceske divadlo, ale i o eeskeho jazyka mezi nal mladek a take o osvobozeni deskeho ndroda ye stare viasti. V teei jeho naaxial krajany, by podpotili hnuti Amer. eechoslovakti v Texas. Na to Dr. Ed. MiCek piedstavil studenty a prones1 kratei proslov o praci studentU na universite, take o pomerech v 6eskoslovensku a jako vkly, zdfiraznil yYznam. znalosti 'deskeho jazyka pro naei inteligenci. Proslov jeho byl struenY, ale pkijat s nadeenim. Pied divadlem a v meziakti iteinkoval orchestr pod fizenim p.

Mikuleneaka,. My jsme pkekvapili nak dceru Doris, ktera, jest jednou z UOinkujicich, neb nevedela, to zamYelime do Granger pkijeti. Studenti budou stejnY kus hraji °pet ptieti nedeli v Taylor a krajane jiste nebudou litovat, kdy2 na jejich divadlo zavitaji.

S bratrskYm poklravem, a Na zdar!

Jos. F. Holasek.

0 "Dail jsem se devadesati let jen proto, ze jsem nevzal po celY 2ivot sklenici do ruky.".

"Hm Ja piju taky radeji rovnou z flaelty."

DR. F. A. S IMER oznamuje otevkeni sve fikadovny na

515 W. Main Street CAMERON, TEXAS 4,

VE KTERE LEti NEMOCI Ott, US*, NOSU A HRDLA.