Vestnik 1940 04 10

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROeNiK (VOL.) XXVIII.

WEST, TEXAS. y e stiedu (Wednesday) 10. dubna (April) 1940.

eisLO 15.

0 IESTFALSKS V f1DCE nemecke pracovni fronty, dr.

Ley, tekl pied easem, te Nemecko ut V nebojuje za napravu versaillskeho miru, n3ilart proto, aby napravilo m i r vestfalskS7.

Mame za to, te to je projev ptilie zajimaySr, net abychom jej nechali zapadnout v ptemite banalnich projevri a keel meneich i veteich nacistickSrch vildcii. Byli jsme ostatne svedky toho, te zapadni Evropa nedovedla — at do vypuknuti valky — dobte rozeznavat mezi projevy a vSTroky nacistickS7ch vadat. Hitlerem poolnajic. Obvykle si s nimi nevedela rady; libo"vala si v tom, vetit HitlerovSrm slibilm a brat jeho hrozby na lehkou vahu, neuvedomujic si, te Hitler je z tech lidi, kteti sice nepini sliby, av'eak za to pini hrozby, jet ohlaeuji tak vetejne, 'te jim to nikdo nechce uvetit. Skuteenost, te Nernci — hledaji formulku pro yeekere sve poeinani neni ostatne vynalezem nacionalnesocialistickeho Nemecka. Ut v Nemecku vileminskem jsme videli, te nemecka filosofie, sociologie, nebo historie nebyla nikdy ptilie v rizic3ich, jednalo-li se o to, nalezti vedeckST — nebo pavedeckST — podklad pro nekterST politic147 podnik. Bylo tech rtianSich teorii tolik, to nacisticke Nemecko pottebovalo jen vztahnout ruku, ptizptisobit a zdokonalit veelijake ty teorie o krvi a pride, Lebensraumu, nadtazenosti nemecke rasy atd. k dneeni denni pottebe. Musime uznat, te hitlerovske Nemecko dovedlo tyto vedecke kejkle v mnohem oboru at k virtuosite a te dnes staei, abychom tak tekli, stisknout knofllk, aby se objevila dila, dokazujici nemeckS/ narok na to, di ono.

My jsme to pocitili na vlastni ktiti, kdy se jednalo o sudetske kraje a pocit'ujeme to dnes, kdy hitlerovske Nemecko vykouzlilo fikci o tisiciletem ptislueenstvi zemi koruny Ceske k nemecke fiei, opominajic pti torn ripine skuteCnost, te v eeskSich dejinach jsou dlouhe doby twine nezavislosti, te svata timska, ride nerneckeho naroda nemela s dneenim Nemeckem nic spoleeneho a te koneene, pokud Ceske zeme tomuto nadstatnimu ritvaru naletely, byla role deskS7ch panovnikti v tomto svazku velmi east° znaend. Podle tohe by si Nemci mohli Cinit narok jeete na nektera jina tizemi, jako na pt. na Sicilii a Burgundsko!

Ve snaze nalezti formulku, ktera, by se hodila na dneeni hitlerovskou valku, sahli naciste hluboko do dejin. Mriteme se jenom dohadovati, prof tak 'dint Snad ut jednoducha formulka — Nemecko bylo napadeno a musi se branit — v Nemecku ptilie neptesvedeuje, snad chteji nalezti historickou naplri pro nove loupetne v3ipravy; zkratka vestfalskS7 mir byl vytaten z hluboke ptihradky dejin, peelive oprdeen, vyeisten a ted' se ptedklada, nemeckemu lidu s tvrzenim, te kattIST nacionalni-socialista musi pocit'ovat hlubok3"7 stud a pokoteni pH myelence, te by vestfalsk3.7 mir zirstal nepomsten. 8koda, 2e o nem v "Mein Kampfu" neni take zminka. Ale pravdepodobne tehda jeAte Hitler o nem nic nevedel.

Nevime, zdali obeane tteti rise jsou tak cit-

Jiki L. Hronek. livi, 'le by dnes — po ttech stoletich — se chveli a zatinali pesti zlobou nad tim, jak stra gne byli p3koteni. Nedovedeme si dobte ptedstavit, te by se i uvedomeli naciste vrhali v boj za boutliveho tevu "za Osnabrueck" a "za Muenster", dodavajice si kurate vzpominkou, jakou pohromu utrpelo Nt"mecko v roce 1648, kdy po prohrane tticetilete valce ztratilo Alsasko, SvYcarsko, Nizozemi a kus Pomotan.

NAD MAPOU Frantieek Branislay.

Nakreslim jeete potme mapu eech jak kdysi do ekolniho seeitu.

Dian, prsty dotS7kam se v3ibetkn.

Jen kdybych plae ten nikdy nezaslech, z vin Casu tisknu vzdornou ulitu, k 6erchovu hledim, za Rip, za Snelku.

Nakreslim jeete potme teku tech a z lesri, od pramenti Vltavy, jak rozehral bych harfu za luny.

Jen prvni akordy jsem nezaslech, pozdravy pkinagely Sumavy, na harfe eeskSrch krajin bez struny Chvejivou rukou stesk muj obkresli ty hory, teky, zemi jedinou, jii zrada prolomila horskST bteh.

Kout spaleniet' Cpi, k zemi poklesUr. Veal verne strate prapor nesvinou.

Nemecko se tehda rozpadlo a trvalo to ptiblitne jedno stoleti, netli se z teto straene rany vzpamatovalo.

Pro napraveni tohoto miru chce tedy NCmecko, podia pana Leye, dnes b:jovat. V moderni nemeine znamend tato otevtend hrozba v historickem rou ge vyhriitku na adresu Francie a malS7ch neutralnich state, pfedeveim Holandska a SvYcarska. Oba tyto staty oveem nemecke hrozbe porozumely &lye, net ji pan Ley tak peknS7m a elegantnim zpilsobem vyslovil. Opevnlly sve hranice a jsou rozhodnuty neustoupit ani hrozbam, ani nasal bez boje.

Nemecko ostatne vytahuje z pochvy zbrari site letitou a zrezivelou, ale piece jen dvojseenou. Jeho protivnici na zapade miuvi o novem uspaddami Evropy po valce, jejich statnici, napineni duchem humanismu, hlasaji nutnost spravedliveho potadku, kterSr by zarueil veem obyvateltim tohoto svetadilu, tedy i Nemcum, jejich podil na veeobecnem blahobytu, mravnim a pravnim potadku. Nemecko takovSrch starosti nema., nebojuje za lidsk,ost, pray°, spravedlnost a blahobyt \T each, mibrt za rozeiteni sve moci na veechny; zkratka, za "opravu potupneho vestfalskeho miru." Tim diva sySim odparctm do rukou nebezpeenou zbrari. Nebot' i 'oni by mohli jednoho dne — at nadejte okamNk — vytahnout z pkihradky historickS7 model a diktovat poratenemu Nemecku nejakou obdobu vestfalskeho miru, kterY jim dnes Nernecko tak vhodne ptipomina.

Pti torn se nam vnucuje jeete jedna ,historicka podoba: vzpominame, te to byly .dechy, ie to byla Praha, z niz vzeela valka, ktera na stoleti znieila nemeckou kik a na dlouhou dobu pokokila nemeckY narod. Take pra“7 ptiwod dnekii valky lze nalezti v 15. bieznu 1939!

Usili pro zvfgeni vYnosnosti zemedelstvi. Nasledkem nutneho omezovani osevu baviny, zavineneho celou kadou pkiein, z nich2 svetova, krise hospodakska, zvetaovani produkce baviny v rfiznS7ch eastech sveta, mnoleni se produkce tkaniv umelych a nyneja evropska yalka jsou pkieinami nejdfilelitejSimi — bavinaki naSeho Texasu poeinaji venovati vice pozornosti i jmu farmakeni rozlidnernu, jim nahradili by dkivejai zprisob vYhradneho pesteni baviny. 0mezovani osevu baviny zavedeno bylo k °dnaceni tzpineho shrouceni cen tele, je tu a zristane trvale. Je pravdou, Z"e pkidel osevne plochy neni vypracovan spravedlive, pokud se tYka malYch farmakt, kalda novota vyZaduje deli doby neg se uspokojive osvedei a kfivdy budou feint° napraveny — fizenou produkci baviny musime brat co zavedeni trvale, alespori na velmi dlouhou dobu a mame tu problem, jak vYnosne vyuat pridy vykazene. Uhoteni je pride prospea'ne, ne2 timto zprisobem posilenk pozemek musi pozdeji pkinaget nejakk uZitek. Jak by se dal proto hospodatsky upotkebit? Problem ten teSen byl ye statech stkedozapadnich, kde na vykazene pride uein'eny pokusy s pestovanim plodin upotkebitelnYch v prrimyslu. Novemu hnuti pro zavedeni zveteene produkce soja a kastor fazoli, slune6nic, zemskYch okiakri atd. vydatne napomaha veda, chemicke laboratoke, v nich2 konaji se mnohe zkouSky a hledaji zprisoby pro upottebeni zemedelske produkce v ruznYch oborech prumyslu. V naS'em Texasu osvedeily se na pkihodnych mistech kastorove fazole, v zapadnim Texasu a vYchodnim Novem Mexiku pokus s pestenim "safflower" vykazal se velmi slibnYM. Potteba olejri v myslu se zvyguje ,nasledkem poklesu dovozu tungoveho oleje z Ciny a proto vytazena zahalejici rozloha pridy, uavand k produkci baviny, mute bYt v pkihodnYch oblastech vS7nosne vyu2ita k pesteni vfae uvedenSrch plodin.

KALENDA! 14. dubna. Divadlo "Osel je osel" u Stefaniku na Cottage Grove. Hudba R. Dybalova z Ganado.

14. dubna. VYroeni podnik kadu Jaro cis. 130. v Sokolovni, Dallas, Tex. Program zapoCne v 6:45 odpol., nasleduje veeeke a po to taneeni rej.

28. dubna. Spoleenjr °bed a program odpoledne pada, odbodka v Corpus Christi.

12. kvetna. Divadlo na kiliovatee" k ucteni pamatky matek u Stefaniku v Houstonu.

Hudba p. Nesvadby z Rosenberg.

Zabavni program fadu Pokrok Houstonu: 5. kvetna — slavnost 301eteho trvani tadu Pokrok Houstonu els. 88. Bohaty program.

Zpovohra, "Andulka 4afatova".

arm 2.

CHICAGU zahajen bude dne 20. dubna V sjezd zastupitelstva Csi. Narodni Rady, jeni potrva pies 21. duben. Bude to prvni sjezd. od reorganisace Narodni Rady, provedene pied rokem na pamatnYch sjezdech Csl. Nar. Sdrukni Slovenskeho Nar. Sdrukni a Svazu 'des.

Katolika. Sjezd bude konferenci zastupcil 0blastnich VYbort, jehot se steastni i zastupci Sdrukni Amer. Oechoslovakt Texasu. Prace za prvY rok bude peehlednuta, urai se smernice dale"' einnosti a vytkne se stanovisko k rUznym otazkam, jet se tYkaji nakho hnuti, v nemt je spojeno pees etvrt milionu americkYch Cechoslovakil.

New York. — Yankee Clipper svaj posledni let z New Yorku do Lisabonu v Portugalsku vykonal za 20 hodin a 5 minut, jak dnes oznamila spoleenost Pan American Airways. * * Wichita Falls. — V titerni volbe zvolen byl starostou mesta Wichita Falls po feet W. Fitzgerald, jeho protivnikem byl znamY naS spolubratr Otto Stehlik. * * V roce 1930 ziskala sbirka Albertina ye Vidni vzeznY papyrus s rukopisem evangelia sv. Matouge. Teprve nyni se vedeckYm prazkumem zjistilo, te tento rukopis je vabec nejstafaim zaznamem Matou gova evangelia. Zaroveri je to snad nejzajimavefai nalez papyru za dlouhY eas. Studium textu ptirozene pouts tivY zajem odbornikt.

Washington. — Opereta "Blossom Time" bude provedena v patek a v sobotu veder tento tYden ye volne peirode a bude miti za pozadi skutedne kvetouci stromy. Bude to u peiletitosti vYrodni teeSriove slavnosti "Cherry Blossom Festival".

V roce 1939 byly vklady v bankach ye Spoj.

Statech rozmnoteny na $56,076,000,000, cot je o 13 proc. vice net v race 1938. Takova, je zprava vydand z fleadovny Federal Deposit Insurance Corporation, datovana 30. prosince 1939. Dle te zpravy je ye SpojenYch Statech 13,535 bank, ktere poutivaji vladni zaruku vkladt. Die teto zpravy je rozmnotena mohovitost bank ye Sp. Statech v roce 1939 na $63,147,000,000, cot je o 11 procent Mal net byla v roce 1938. Pujeky a diskonta v bankach jsou rozmnoteny na $16,866,000,000, cot je pet proc. vice net v roce 1938. Vladni zaruka vklada a bankovniho majetku byla rozmnatena sedm pnkent na $15,567,000,000. * * Patit. — Hluene oznamovana cesta premiera a zahranieniho komisaee Molotova do Berlina, aby tam jednal s Ribbentropem o sbliteni s Italii a udfteni statu quo na Balkane, byla odlotena, patrne nasledkem zakroku francouzske vlady, kterYm byl odvolan rusk velvysianec Surits z Palk. Dle spolehlivYch prament Molotov mel ji2 vSechno piipraveno na cestu do Berlina, kdyt mu spravce francouzskeho velvyslanectvi v Peal Payart oznamil, to jeho vlada tadd, aby byl Suritz z Pakite odvolan. Sovety citi, to Francouzi jsou odhodlani peeruSiti diplomaticke styky s Moskvou a tudi2 rada komisaft k zaveru, to nesmi byti ueineno nit, co by urychlilo valku se zapadnimi velmocemi. Vzhledem k tomu Molotovova cesta byla zruSena.

Jerusalem. — Nezakonne peistehovalectvi podle dneaniho odhadu peivedlo do Palestiny od dubna 1939 peiblitne 15,000 evropskYch tide. Z tech mnoho set dostalo se do zeme tim zgasobem, 'te za noani tmy z tajnYch lodi s uprchliky doplovali ke b •ehu. Jak se dnes dale oznamuje, jedna anebo dve lodi s uprchliky stale jegte vzdortiji peistehovaleckYm iteadtm ve vYchodni easti Steedozemniho mote a pokoukji se peistati na nekterern nesteetenem miste polateti, aby mohli sve pasatery vyloditi. Jakmile se jednou tito uprchlici octnuli na pita Palestiny, vlada je propustila na svobodu, kdy2 byli ztravili kratkou dobu v koncentraenich taborech. Tito uprchlici a nezakonni ptistehovalci jsou pak dani na starost 2idovskYm dobrodinnym organisacim a idady drZi zaznamy o torn, jak se Nikdo z nich nebyl deportovan.

V

STNiX

Od stfedy do stfedy, Pala. — 17 mladYch Ameridana s kollejnim vzdelanim pkibylo sem dnes, aby__sloutli v zdravotnim sboru American Field Service. Dvanact z nich je z Harvardske university v Cambridge, Mass. * * Britske valeene lodi zastavily podle oznameni z Londyna z 2. dubna nemeckou nakladni lad' Mimi Horn o 4,007 tunach u Curacao v Zapadni holandske Indii a to pak potopena byla vlastnim syYm mutstvem. Ztraty nemeckeho obchodniho lod'stva dostoupily tim 303,946 tun. * Galveston. — Sdrukni pestitelft fikt prodalo nakladarne ye Friendwood veSkerou sklizeri fika v obvodu 10 mil od Friendwood, cot zahrnuje asi polovinu fikovYch sada v okresu Galveston.

Smluvend cena je 4c za libru nejlepSich a is za libru fika nitSi teidy. Pramerne dostanou sadaasi 3c za libru. * * Brno. — V podhorskem Tasove u Velkeho Mena Morave v usedlosti Komarov hospodaei rod RohovskYch. Prvni dolotenY peedek rodu, Vachek RohovskY, jit v roce 1437 koupil usedlost od pan' Kateeiny, vdovy po Petru z Tasova, jako svobodny dvar, jak o tom mluvi zapis v zemskYch deskach mora yskYch. Dne'Snim majitelem usedlosti je Ladislav RohovskY. Ve steedu min. tYdne provedl britsky premier Neville Chamberlain jiste tinkly ye svem kabinete, v jicht dasledku prvni lord admirality, 65 rokil start' Winston Churchill, stava se ternee diktatorem veSkere britske branne moci. Byl totit ustanoven peedsedou nove utvokneho vYboru branne slutty, tak te pod jeho vedeni spa' daji krome ministerstva namoenictvi take ministerstva valky, vzduchoplavby a zasobovani.

S nim ye vYboru torn, nezYvanem "vnitenim váleenYm kabinetem", jsou take 591ety sir Kingsley Wood a sir John Simon. V Churchillove vYboru sloutiti budou dale ministr valky Oliver Stanley, novY ministr vzduchoplavby sir Samuel Hoare, nacelnici generalnich gtabt a velitel lod'stva admiral sir Dudley Pound a ministr zasobovani Leslie Burgin. * * President Roosevelt a elenove kongresu, jsou speateleni s mySlenkou, die ktere neni nyni nadeje na skoneeni valky v Evrope a neni ani nadeje na zahajeni vyjednavani o miru. V idednich kruzich je tet doznavano, te nyni nebylo oeekavano, aby Welles peines1 zpravy, ktere by podporovaly skoneeni valky v brzke dobe. Nejsou v Evrope pomery doposud peiznive pro skoneeni boje. Senatorove, kteei jsou eleny vYboru pro zahranieni zale2itosti a j sou zvla gte informovani o pomerech v Evrope, doznali, te neokkavaji nyni opravdove jednati o miru. Jsou to zy laRe senatorove Pittman z Nevady, peedseda vYboru, a senator George z Georgie, oba demokrati, kteei doznali, 2e nyni neoeekavaji skoneeni valky. President Roosevelt doznal, te Welles mu nepeines1 z Evropy tadne mirove navrhy ze tadneho zdroje a take do Evropy s mirovYmi navrhy nejel. Je ale peipomenuto, kdy2 neni nyni nadeje na mir v Evrope, zpravy ktere ziskal Welles za sveho pobytu v Evrope, budou velmi yydatne at nastane doba pro vyjednavani miru. * * Praha. — 'Ceske aeady v "protektoratu" 'boji se, 2e stihani Jana Smutka, o nem2 se tvrdi, zabil dne 20. beezna agenta tajne nemecke policie a pozdeji dva nemecke pohranieni stratce, mute nabYti velkYch rozmert. Panuji obavy, nebude-li Smutek brzy zateen, vkchno obyvatelstvo bude trpeti. Jeden mu g byl jiz odsouzen k smrti (Ladislav Vojtech), protok pomahal stihanernu a jinY (Karel Kuba) do talake na deset let. raechny restaurace a kavarny v Domatlicich musi bYti zaveeny jit o 8. hodine yes vyjimkou dvou, jet jsou oteveeny pro Nemce. Agent nemecke tajne policie byl zabit v Domatlicich. Kordon policista kolem Prahy je udrtovan a byly prohledavany vSechny hotely a Stravni domy.

Ve stkedu, dne 10. dubna 1940.

LondYn. — London Daily Herald, organ labouristicke strany dnes oznamil, 2e holandske korunovaani klenoty byly poslany letadlem k uschovani do Londyna. Stalo se tak z obavy peed motnYm vpadem Nemca do Holandska.

Vykopavky jedne americke vypravy v Mesopotamii u trosek mesta Kik ukazaly, te tamni aeny ut peed 3000 lety si barvily rty a te pou2ivaly malYch zroatek — barevnYch tyeinek. Dale byl vykopavkami v tomto meste korigovan je§te jeden omyl. At dosud se totit soudilo, te stall narodove chytali ryby jedine do siti. U Kibyly vSak take nalezeny udice. Ut peed 3000 lety chytaly se tedy ryby na udici. * * Praha. — Ceska policie a Gestapo dosud marne patra po Janu Smutkovi, 25 let staremu studentu techniky, kterY je obvinen, 2e podnikl ndsilnY Utok na agenta nemecke tajne policie (Gestapo) v meste Domatlicich dne 20. beezna a 2e zabil dva nemecke pohranieni stratce v noci dne 22. beezna. Nicmene 'nest° Domatlice nuceno je platiti pokutu za din jednoho ze svych obyvatel. Mistni CeskY starosta a cela mestska rada byli sesazeni a na jejich misto jmnnovan nemeckY komisaf. Ceske- zabavni podniky a hostince must bYti zavirany o 8. hodine trader na rozkaz nemeckYch &oda. * * Londyn. — Premier Chamberlain 'naval dnes v poslanecke snemovne nejiteinnej§i zbrani Anglie — namotni blokadou — a ujistil snemovnu i celY narod, k novYch smluv s neutralnimi ndrody jet jsou namieeny proti nemeckemu obchodu, bude poutito "k vedeni hospodaeske valky do nejzaz gich mezi" moci, kterou ma Anglie a Francie. Aby, byla upevnena anglicka kontrola surovin, jet by mohly bYti dodany Nemecku, byla uzaveena tada smluv kolem Nemecka, v nicht se peesne obmezuje vyvoz do rise, pravil Chamberlain. Pronesl slavnou vYstrahu na adresu neutralnich zemi, te vklika pomoc, kterou poskytncu Nemecku, "podrobi je koneene oSIlivemu osudu, stihnudimu dosavadni °heti Nemecka."

*

Pant. — Paul Reynaud, premier francouzske vlady, ye sve feet, vysilane rozhlasem do Spoj.

Statu, prohlasil, 2e Francie "ukovala zbrari proti totalitnim statilm a nyni ji poutije." Kladl ye sve teai daraz na to, 2e Francie chce mir, ale prohlasil: "Totalitni Nemeeko bylo a je totalne neupeimne. Bylo by blaznovstvim veeiti, to podepsanim nejakeho kompromisniho miru s nim podepsali bychom nee° jineho net vlastni rozsudek smrti pro nasledujici den. "Od zaeatku reeni "boj at do konce" solo se formuli, ktera vyjadtuje souhrn s yYch my'Slenek. A to znamena. 2adnY klamnY mir po valce, ktera neni nijak klamna." Dodal: "Nebude 2adneho klamneho miru. Hitlerovu Nemecku nepodati se nam prodati takovy padelek. A pokud se tkne jinYch padelka, to ponechame jernu samernu." * * Sekretat Harry H. Woodring v odboru valky, hail prodej nejnovejMch letadel spojencam.

Peipomenul ye svem vysvetleni dnektich pomere), 2e prodejem takovym Spojene Staty ziskaji. Vysvetleni takove podal podsekretak vYboru snemovny pro zaletitosti valeene, kteremu sdelil, 2e nyni neni nebezpeei valky pro Spojene Staty a proto neni nutno tak horeene zbrojiti. Proto tet povatuje za motne, te bude kongres potadan, aby dovolil prodloutiti dobu, ye ktere bude mono pouNti pro yYzbroj penize jit povolene. Proto nepova2uje sekretae jako itjmu ye zbrojeni, kdy2 budou moderni a dckonala letadla prodavana Anglii a Francii. Nepovatuje za 'akodlive, kdy2 jim budou prodana letadla, ktera byla ureena pro ochranu Spoj. statt. Vysvetlil dale zrychlenou vyrobu letadel ye Spoj.

Statech a pravil, 2e je stale zrychlovana; jestbudou nabizeny cbjednavky z cizich zemi jako doposud, bude do konce roku zhotovenYch 30,000 at 40,000 letadel v letagnim race. Pei tak zrychlene vYrobe, ye peipade nutne poteeby, Spojene Staty rnohou pro svou sluttu ptipraviti 5,000 at 6,000 letadel v dote nekclik mesicit trvajici. Sekretaf se vyslovil velmi peiznive objednavkach letadel, ktere zadavaji Francie a Anglie,

Ve stfedu, dne 10. dubna 1940.

VESTNilt

I Oddil dopisovatelskfr •

WWI ■•••H

.M10.0■MY.1111. •IMI.

41■1■041.1.041■0■0•11111.4A

Dopisy, jet by obsahovaly neveene, neb zavadne polemiky, pofadatel ptedklada ye smyslu stanov Tiskovemn VYboru k vlastnimu roznodnuti.

PRACE LIDSTVA STESTi. Marie A. 2' iviV, Austin, Texas.

Price je kotenim divota, price je radost, povzbuzeni, ntech v zarmutku, posila v zemdleni, a vilbec, price je lekena lidstva. Price je Atesti. VelkY filosof Marden pravi: 2e neni jine testy ku gtesti ned price. Kdyby jen bohatstvi, jidlo, piti, slava, postaveni a rozkoge sveta, ktere je modno za penize ziskati, stabil pro lidske gtesti, byli by vgichni bohati lido gt'astni a spokojefii. A zatim kolik bohaet a prominentnich lidi zmita se nespokojenosti a jak mnoho jich pti svem bohatstvi a vgech tech paitcich bidne zivori. Bohatstvi neeini nikoh• gt'astnYm, pakli pri torn bohatstvi neni &eine price. St'astnY ka2c1Y elovek, kdo se naueil pracovati a kdo wad miluje. Jest mnoho lidi, kteti praci zaenou, ale nedokonei. Kdo praci nedokonei, ten jako by vilbec nepracoval, a take nema nikdy 2adnau radost z toho co kona, neb prace nedodelana neni prace dadna. Price musi bYti dokonala, dohotovena, aby vYsledek jeji uspokojoval, takeva prate je dobra a gt'astna. Price neni kletbou nybr2 dobrodinim lidstva. Neni nic na svete co pkineslo tolik gtesti, co zachranilo mnoho lidi pied zoufalstvim a zkazou, co odkrylo tolik skrytYch zdrojti v lidskern mozku, co rozvinulo tolik telesnYch a dugevnich sil, jako prace. Kdy'd elovek vzpomina jak pied lety, 14 — 151eti hogi i deveata jid pracovali, pravda kika, se, 'de deti nemaji pracovat, ale ja si myslim, de to byla dobra, vec. Ony ty deti nepracovaly vgechny tedce, ale ptivykaly pekne praci a mely radost, kdy si vyclelaly par krejcara. Kdedto nynejgi doba nema dadneu praci pro mladed a je to chyba. Dnes je opravdu velkYm umenim pro matku mestskeho delnika, vychovati zdarne rodinu. Je gte venku na farmach jest to piece snaMi, neb tam se vidy prate najde a ditky, byt' sebe men gi, musi kaddY denne neco vykonat. Venkov —gt'astnY venkov — ten byl vkly zachranou a spasou lidstva, at' to bylo ✓ eemkoliv, venkov v2dy oplkval eistou krvi a zdravYm rozumem a to v ge prinagi spokojenost a gtesti. 8testi ze sve price. Jen hledat gtesti ye sve praci, jinak nepozname nikdy, co je gtesti. LenogivY divot neni nikdy gt'astnYrn 2ivotem, a divot neu2iteenY je easna smrt. Kdo chce bYti et'astnYm, musi bYti sam sebou spokojen, ku kterato spokojenosti se dostane jen irsilovnou a poctivou praci. Prospivani a rovnovaha vychazeji jenom z prate.

2ivot je pin staleho zdokonalovani a rozvoje, ziti znamena pracovati a pracovati s laskou. A jelikod prace vedle lasky jest nejddleditejgim Cinitelem ye vYchove, navykejme dorilstajici deti v domacnosti k praci. Ved'me k praci dite od nejirtlejgiho mladi, nebetme jim praci z ruky, pochvalujrne je a pamatujme, de jsme sarni take hned v gechno &late neudelali. Poueujme je, jak se co dela, zamestna,vejme je vedle jejich detskYch her. IThme je praci milovat, hled'me k tomu, aby laska ku praci s detmi rostla. Dokud lidstvo pracovalo bez nmyslu na mamon, dokud nemelo v sobe osten lakoty a zavisti, ka2cIY si pri praci zpival. Jak se vge zmenilo, dnes uz je zpev pig praci vzac.nosti, ba moznorici, 'de ud lido si pti praci nezpivaji, spige by se mohlo •ici, de si naclavaji.

A piece prate je vedle lasky nejlep gim prostredkem, ueiniti eloveka dobrYm a At'astnYm. Ano, prate, prate, budid na ge heslo, s laskou a s chuti zapoeneme hned, jen prate drahu klesti, nim k pozemskemu gtesti, jen prate sill zahalka, jest jed. Chopme se dila, see nage sila, v praci a vedeni nim kvete zdar, pilnemu 4t4sti kyne, lenoc1 zahyne, zahalka pfivodi

mladeti zmar. Ano, — zmar, kradede, vraddy, piepadeni a imos tech bohat gich, to vge ,je nasledek nezamestnanosti. Jak ma elovek moc prazdneho Casu, je s nim zle, vyrnYgli chno mo2ne, ale malo kdy co clobreho.

A ted' prave vzpominam, napsala jsem, de ted' ji2 se pti praci nezpiva. Ted' je to obracene, zpiva se bez prate. Wive se zpivalo na poll, na lukach a co pak veeer po veeeti, kdy'd chasa vygla na naves, a spustila ty na ge krasne narodni i zamilovane; byl to .zpev necvidenY, ale byl nadhernY. Ze v gech dveti po decline vybihaly kmotrieky, tetieky i babieky, aby poslechly a pote gily se . . . !

MnolaY snad si pomysli, Mu, ty jiste nebyly unaveni, kdy'd se jim chtelo zpivat. To vgak neni pravda, to byla chasa, ktera, pracovala od pet hodin rano a2 do pozdniho veeera. A ten zpev byl jim ob"derstvenim, posilou, pri zpevu necitili Unavu. Jest pravdou, 2e zpev ma v sobe zazraenou moc. A tak i nyni elovek uslygi eastO zpev, jenom 2e to bkva vddy asi ve dve hodiny sptilnoci, kdyd jdou dva neb tti a take si dodavaji posilu ,zpevem, aby se udrdeli na chodniku. A ja si vddy myslim: Bode, ti zpevaci nevi, de lido spi, 2e mnchY prave usnul a de ho jejich tevem probudi, a bude konec spani jid do rana. Nevedi, de je mnoho nemocnYch, ktere kaddY nooni hlomoz rozru gi, a cod ty malieke, ktere se takovYch hlomozu zdesi a matka musi vstati a deti kanej giti. No ,ale jsou lido, kteti mysli pouze na sebe. No a cod zde v dolnim obydli je mud, ktery chodi do price rano pied patou, tad, vychazi se zpevem a jak hlasitYm, pti torn tadne bouchne dvetmi. A ja kikam • gt'astnY elovel>, se .zpevem vstava, chodi-li s nim take spat, to nevim!

DIVADLO STUDENTID DEPARTMENTU SLOVANSKYCH JAZYKU. Marie A. 2ivnSr, Austin, Texas.

Po dleuhYch tYdnech, zhou gek a pilneho ueeni, jsou koneene ptipraveni studenti slovanskYch jazykii se svYm profesorem Dr. Midkern vyraziti do sveta, skiizeti vavkiny a vyclelati si nejakY ten gro g, zase na ty stipendia.

Tedy vYclelek zase jen pro dobro nageho lidu.

Jest Si jen ptati, aby jejich namaha a , pile, byla vgude na gim lidem podpotena, aby bylo oceneno to ptieineni, to na gi mile a drahe mladede i jejich aofesora. Prvni- jejich vystoupeni bude y e Wallis, v nedeli 14. dubna.

Proto ptatele eeskeho jazyka, ptijd'te • z blizka i .zdali, podporte divadlo nagich studentil, odmente jejich namahu svoji p •itomnosti. Divadlo je velice pekne, tam poznate jak to vypada, kdy2 Pan Buh da nekomu outad.

Podivejme se nyni trochu, co znamenaji Ceska divadla pro nas americke Cechy. Je jiste mai° tech, kteti by si polo2ili tuto otazku. A neb, kteti by si pomysleli, co jest to za velikou lasku k eeskemu divadlu, k Ceske feel, kterou ochotnik ma, aby byl stale ochoten obetovat, Casto velmi namahave u gettenY Cas, kterY musi taktka ukradnout na jine veci. Neb ochotnici jsou bide pracujici a vet ginou bide potrebni, a piece jsou ochotni venovat mnoho sveho draheho a east-) k odpoeinku velice pottebneho Casu, ku pobaveni, k poueeni a k rozgiteni nag i' Ceske keel, pro rozkvet na geho naroda.

Kdy2 se oznami, de bude se hrati divadlo, tedy nikdy nepomysli na to, co stale na.mahy a 2e je potteba, ba i povinnost, aby v gichni ho podsvoji nav gtevou, a tak odmenili to pra• ci a namahu, kterou deinkujici z lasky k nagi veci prinag i. UCinkujici nemaji za jejich praci nic, jejich odmena jak•2 i riditelova, je jedine ✓ torn, kdyd je sin zapinena, a kdy2 se vidi (least a porozumeni v torn, co neinkujici na*jevigti podavaji a dal gi jejich odmenou je vedomi, 2e konaji sludbu lasky k na gi veci, 2e konaji sludbu ku prospechu a rozkvetu deskeho naroda.

Ceske divadlo je v na gem narode velikYm dobrem. Ono burcuje ze spanku, ty liknave, ono bavi i pou6uje. Divadlem se poukazuje na pekne i stinne stranky naSeho tivota. Tam se od-

Stra haluji rilzne pletichy, gvindle, neporadky a zaroveri zase take v gechno krasne a riizne obeti, Mere prina gi laska, Basta nepochopena, tajna a do krajnosti °Ma ya. Tam vidime a pozname jake zlo piodi zavist, nandvist a 26,rlivost. Tam pozname, co to znamena, kdy2 rodiee brani milenctim, jak jsou tito vynalezavi a k jakYm ruznym, ptepodivnYm konctim vge dcspeje. Ano, divadlo je neco, co zahrnuje do sveho ramu eery obraz ve gkereho lidstva. oeska divadla jsou tou nejlepgi gkolou nageho du, tam je zobrazeno vie: (tot' ne v divadle jednom, ale musirne hleclet poctit svoji navgtevou, vddy kdy se prileditest naskytne); tam pozname jak ninohdy maliekost zpasobi velkon bolest, Casto i smrt a nekdy z nepatrne maliekosti jest je gte neco hor giho nedli smrt!

Tarn pozname co bolesti zpasabi nepochopehi, potupa, podezieni, fistrk a opu gtenost i bida! A zas co radosti zpusobi uznani, laskaye slovo, rnalicherna sluthieka. Ano, divadlo ma v sobe vddy pro ka2deho neco, tam se muderne vddy poueiti. Tam pozname, jak Casto nepatrnYm slovem, zjasnime divot ptitele, souseda! A zas vidime jak velice boll pocit menecennosti, zaroven pozname jak krasna, jest sebekazeil, ficta k na gim bli2nim, k jejich piesvecleeni, k jejich praci. Ano, mejme na zieteli vddy celek: jak Tyrgova rnyglenka nas Miti na zieteli celek, s kterYm vgichni vitezime, a take vgichni klesame.

Zdar eeskemu divadlu!.!

V ratline dedi jit 350 let kominietvi.

Kominici, krome tradieniho roznageni gtesti, zejmena o Novern race, maji v gedni a eernou praci — udr2ovat v dobrem stavu kominy, ntedne zvane "koukovody vedene stfechou".

Komind se udivalo k odvadeni koufe ud ye 14. stol., ale a2 do 16. stol. si musili kominy eistit majitele domii sami. ZamotnejAi meli na to zvlagtni Celed'. Na obecnich budovach vymetal na pivovarech pomahad. 0 osobach "provozujicich po 2ivnostensku &sten' kominii" — jsou prvni zpravy ze 16. stolei. Prvni prisli z Italie se slavnYmi staviteli. Z nich je v Praze znam roku 1560 kominik, tehdy zvanY "dvorskY" mastkomin" Jan z Luckeru. Pozdeji je to -Gabriel Marian, kterY dosahl vysadniho prava vymetat kominy na Male strane. Toma g della Moniga mohl vymetat po celYch Oechach. Ale i v Jindrichove Hradci, Pardubicich, Stfibfe a v Mlade Boleslavi moll v to dobe vlagskeho mestkomina. V Brne podle zprav pusobili kominici Bandieser, Turij, Caminal, Orrely, Toscany, Magistrazi, Cavalari, Sartory, Brinioly, Chiody, Giugno. Jinde se vyskytovala jena Bazaroni, Zemini, Luchase, Mallio, Munidini, Maglio a podobna.

Nejslavnej gimi pra2skymi kominiky byli bratfi Bartolomej a Matej de Martini. Tern dal roku 1635 else. Ferdinand III. privilegium svobodneho provozovani "obchodu mistokominickeho v Praze a celem kralovstvi", jak jej dostali ji2 od cisate Rudolfa II. Roku 1589 byl na dvoke cisate Rudolfa IL proslulY alchymista Eduard Kelley, rytik z Imany. Ten potteboval pro sve zlatotvorne pokusy i kominicke saze, a to saze, podobne Come smole. Obstaravanim sazi povefil cisat Mateje de Martini pod peeeti nejhlub giho tajemnstvi a za odmenu z cisateke soukrome pokladny. Nebylo lehke saze sehnat a de Martinimu bylo v cechu kominickern vytYkario, de zavadi novotu a byl u cechu i pro to ob2alovan. Byl v gak cisakovYm oblibencem, dostalo se mu eestneho mandatu "SlovutnY, vernY na g milt'" a mnoha darii.

Na hrade a na panstvich kra,lovskYch pobirali z kaddeho dobte vymeteneho kominu 4 'Ceske groge. Pozdeji dostasali v Praze za prostfedni komin 12, za vet gi 15 a za obzvla gt' girokY a vysokY a2 24 krejcarii. Bylo stanoveno, obchod pkevezme vddy prvorozenY syn. Rodina de Martini'', ktera se pozdeji zaeala psat Demartini, tuto tradici udr2ela at do dnegnich dnfr. Dnes je v Praze Best kominickYch rodin Demartini.

Md-li tena, krasne zuby, je - ji vgecko k smiOrientalni chu.

Strana 4.

VESTNIK

Ve stiedu, dne 10. dubna 1940.

Slovanska Podporujici Statu Texas FAYETTEVILLE

rota TEXAS

NABiZi NASLEDUJICI FARMY NA PRODEJ ZA PLATEBNiCH PODMiNEK. FARMY V OKRESU BELL: 173 AKRY polaene blae Holland, pies 65 akrt. pole. Vladni 0161 baviny jest 22 akry a zrnitYch krmiv 21.6 akru. Nevyeerpatelne ziidlo vody, ktera jest zavedena az k obydli, protote studna jest na vrgidku za obydlim. Tea =lie bYti voda zavedena as ku staji. Budovy v dobrem pokadku, nedavno opravene, obydli dobre, - as sto pekanovlch stromt. (17) $23.50 akr.

66 AKRe pH hlavni ceste dislo 53 z Temple do Seaton, vladni l ridel baviny 16.4 akru a zrnitych krmiv 20.8 akru, zahrada, dosti vody i dreva, dobre obydli a hospodaiske budovy, jen dve a pill mile vYchodna od Temple. (37) $75.00 akr.

74 AKRY na poStovni ceste Holland eislo 1., bl Ze Cypress Skoly. Vladni pildel jest 15 akril baviny a 16 aka" zrna, slutne obydli i hospodaiske budovy, dostatek vody i dieva. (39) $36.50 akr.

401/2 AKRU dye mile zapadne od Holland.

Skoro dela v poll, vladni pride' 15 akrii baviny a 13.6 akru zrna. SluSne obydli, menei stodola, dost vody. (59). $45.00 akr.

57.8 AKRU nedaleko Red Ranger, 17 akril baviny a 17.6 akru zrmtYch krmiv, uchazejici stavby, obydli, garat, stodola, kurnik, dobrY ovocnY sad, dost vody. (71) $42.50 akr.

80 AIM' blile Thompson ekoly, pies 70 Art pole, velmi dobre obydli, hospodaiske stavby uchazejici, dost vody. (65). $65.00 akr.

1281/2 AKRU blue Oenaville, asi sto alma v poli, vladni pkidel baviny 38 1/2 akru a zrni 32 akry. Pastevnik jest 26 akril, atkladne stavby v dobrem pokadku, 5ti svetnicovY domek, dve stodoly, dva garal, pradelna, voda zavedena do domu i po dvote, zahrada, viAtak. (82). $80.00 akr.

50 AKRU pH Airville, na stare Airville ceste; vladni Adel 16 akru baviny a 191/2 akru zrni, peknY dtyi svotnicovY domek, sluSna, stodola, dobra studna; minulY rok byla tato farma zterasovana a vysazena travou a znaene zvelebena. (86). $55.00 akr.

114 AKRU test mil vYchodne od Holland, 23 akry vladni Adel baviny a 28.8 akru zrna. Stavby, obydli o 6tyfech svetnicich, stodola, garat, udirna. SilnY pramen dobre vody. Proda se lacino. (94).

FARMY V OKRESU ATASCOSA: 100 AKRU rovne, dobre zeme, as 40 akril v poli, ostatek pastevnit, beze staveb, vladni Adel jest 15 akru baviny a 14 alma zrni. Kdo by chtel postavit sluene obydli, maze tento pozemek koupiti bez prvni splatky. Obnos vydanY na stavby rnusi bYti $500.00. Proda se lacino. (1).

181 AKR as tii a dtvrt mile vYchodne od Jourdanton, krasna poloha, kolem 80 akril obdelavano a maze se dati do pole jevice pozemku, vladni Adel ste 26 1/2 akru baviny a 19 1/2 akru zrniteho krmiva, peknY 4 svetnicovY domek, dobre hospodaiske budovy, yettak, dostatek vody. (2). $35.00 akr.

226 AKRU severozapadne od Jourdanton, 100 akrt v poll, vladni -Mel 33 akry bavlny a 27 art zrni, tea 6 alma' zemnich otigkt. Sluene obydli, a prave opravene hospodaiske budovy, garel, vettak a dostatek vody. (3). $25.00 akr.

200 AKRU meal Jourdanton a Dobrovolski. 78 akril pole, 27 akrt baviny a 27 akril zrni. PeknY 4 svetnicovY domek, velka stodola a garel, vetkak a dostatek vody; 'de v dobrem potadku. (4). $37.50 akr.

283 AKRY jihozapadne od Jourdanton, na La Parita potoku. 100 Aril pole, bavlny jest 41.6 akru, a zrni 38.4 akru. Velice sluS'ne obydli, zachovale hospodaiske budovy, vettak a dostatek vody, \ Tee nove oplotnene. (12). $25.00 akr.

200 AKRU 4 mile zapadne od Jourdanton, kolem sto akrt v poli, vladni (Adel jest 33.1 akru baviny, 35 akrt zrni a 5.9 akru zemnich orisku. Dobre obydli o etykech svetnicich, velka stodola, garai, vetiak a dost vody. (20). $27.50 akr.

189 AKRU asi 4 mile zapadne od Jourlanton, 115 akin,. v poli; 44.2 akru bavlny a 42.8 akru zrniteho krmiva jest vladni Adel. Uchazejici obydli a prave opravene hospodaiske budovy. Vetkak a dostatek vody. (67). $37.50 akr.

MiRN1i7CH

FARMY V ROZLItNICH OKRESECH: 179.6 AKRU v okresu HILL, dve mile zapadne od Aquilla. 25.6 akru baviny a 26 alut zrna. Uchazejici obydli, sluSna stodola. Dobra voda, dosti pastevniku a dieva. Proda se lacino a cena se uda na po,;;adani. (10) 1221/2 AKRU v okresu FALLS, as etyki mile od Rosebud. Baviny Ent'Ze seti 25.8 akru a zrni 25 akru. Nave obydli, dost vody. (24) $42.50 akr.

253 AKRY v okresech FAYETTE a BASTROP. Vladni Adel jest 20 Aril baviny a 29.7 akru zrni. Obstojne obydli, hospodaiske budovy, dostatek dobre voJy i dieva. Cena na poladani. (62) 62 AKRY v okresu FAYETTE, as 2 1/2 mile od Weimar, maze zaseti 14 akru baviny a 23 akry zrna. P6kne obydli, hospodaiske budovy uchazejici, dobrY pastevnik s dostatkem vody pro dobytek, dobra studna, dosti dieva. Cena na poMdani.

(81).

83 AKRY v okresu De WITT as pet mil zapadne od Yoakum. Tato farma jest pronajata za hotove a vladni fide' neni zjiSten. Obydli jest obstojne a hospodaiske budovy take. Cena se uda na paadani.

(83).

80 AKRU v okrest WILLIAMSON; Adel baviny jest 29.2 akru a zrni 28.3 akru, vYtedna louka as osm Mat, dosti pastvy, uchazejici budovy a dobra studna. Cena na pniadani. (87).

49.47 AKRU v okresu HARRIS, 4 mile od Crosby, Adel baviny a zrniteho krmiva nam jeSte nebyl sdelen, velice pane obydli, obstojne hospodaiske budovy, studna na pumpu. Farma jest cele, obdolavana. Cena na poladani. (88).

82 AKRY v okresu HILL, as dve a pill mile od Penelope. Vladni fide]. jest 25 alau baviny a 26 akrii zrna. Stavby uchazejici, prostorne. Cena na poMdani.

(92).

0 podrobnosti dalsi pike na:

S. P. J. S. T. Fayetteville,

Texas

setedu, dne 10. dubna 1940.

Dickinson, Texas.

Premiera VYstavni Elegie, ktera, byla sehra,na eleny mistniho Sokola a tadu, vydatila se znamenite, jak finandne, podle velke naNStevy, tak moraine. Dobra agitace v gech hercti ptispela k pronikavemu Uspechu, jeho bylo v nedeli 24. brezna docileno. Hra, VYstavni Elegie, je nag 2ivot. 2ivot naaeho lidu, ktera2to hra vybauje hodne z tuctovych her, pti kterych vidite pH prvnim jednani hned jak' bude konec, kdato v teto hie musite dej sledovat od zaeatku 0,2 do konce, stale vidite neco noveho, a hlavne spestti tuto hru ty na ge aeske pisne, ktere byly opravdu pekne prirozene zazpivany pia doprovodu sl. Rilenky Silhanove, ktera, pry s br. D. Nezvalem zpevy nacviaila; a mohbu si gratulovati, ze vykonali peknou praci. Zpevy tea doprovazel znamenitY houslista, pan Kueera, glo jim to vYteene. Velice jsem se zajimala o tento kus, neb jsem v nem mela te2 hrat a zpivat, ale ae mam hlas po tatinkovi — (jako to Manta v to Me) —tak jsem to radeji nechala, abych to nepokazila, nebot' by se mne ttasly kolena. (Nedelej si z toho nic dady, aspori Vas bylo slyget).

Prvni jednani mne pripominalo me mladi v Chicagu (jsem u2 tak Meth, jsem take svfij gang! Bylo nas gestnact a schazivaly jsme ce u nas jednou, t dne, kde jsme mely nag meeting. Mely stra gne rady bramborove placky, a tak maminka je nam v2dycky uPekla.

Pamatuji si jak jednou par hochri si nacpali placky do kapes a po ceste domt je jedli. Kdy2 jsem odji2dela z Chicaga, -dal mile ten IMO "gang" prstYnek na pamatku a do pamatniku napsali "And can her mama make potatoe placky". Tak zpatky k to premiete.

CelkovY dej je peknY, ale moc dlouhY pro nag texaskY lid, kterY rad jde na divadlo, ale vezme sebou deti, jsou-li jake, a to je ten trubl, k ti mali nevydrii seat a nadelaji moc hlomozu. Aakoliv tem malYm neni se co divit, neb nemaji z toho rozum, ale jsou stab, kdy2 je nee° nebavi, tak se tak hlasite bavi, bez ohiedu na okoli, ktere bedlive v ge sleduje. Kdy2 jdou do filmu, musi ka2dy bYti zticha.

Byla jsem na filmu "Gone With the Wind".

Trvalo to skorem 4 hodiny, a nebyly aadne ptestavky, a kdy2 jsme vy gli z filmu, mela jsem "stiff neck" Tak, kdy2 mri2eme bYt trpelivYmi na americkem filmu, tak to snad mii2eme dokazati tea na na gem divadle, kde ochotnici clkou zadarmo, a kadY ten herec ma s tim vylohy.

Panu VeselYmu to jiste dalo hodne prate, neb takove dilo slait a eistY vYtelek darovat Sokolu. Vgechna mu test. Co se spolednou praci vgecko svede.

Zpevy byly odmeriovany velkYm potleskem.

Jevike bylo nadherne, a to aatstvo, to bylo jako modni, jarni vYstava. tainkovali herci zadateenici, kteti opravdu Pane eesky mluvili, i mimika byla pekna,„ Je to a druha, premiera co jsem videla. Prvni byla v Chicago, kde pan LhotskY, bYvalY herec Ludvikova divadla, sloail podle romanu hru "U snedeneho kramu". Zadatek byl v 8 hodin veaer a trvalo to do 12:30, pies pfilnoc.

Byla jsem s rodiei, ale 2e to bylo v noci, tak jsem se konce nedakala a usnula jsem; bylo mi tenkrat 14 let, a ted' jsem videla druhou, a o tu jsem se jig zajimala. Ja, vetim, ae ka2da. premiera je dlouha. To se pak musi asi zkrac,ovat. No, jen kdy2 to bylo pane a pekne sehrano. A panu Veselemu gratulujeme.

Druhe divadlo u Stefanikri sehraji: "Osel je osel". No dekuji! To bude zase smichu.

S pozdravem, Helena Teperova.

Mexico, D. F. — Painaje veerejakem aadnemu evropskemu kapitalistovi nebude dovolen ptistup do Mexika. Tento krok ma pry Evropanrim zabraniti, aby nepou2ivali Mexika za ptechodni misto, odkud by se mohli dostati do Sp. Statti. Od poeatku vypuknuti valky v Evrope nebyl dovolen ptistup evropskYm turistrim a studentrim, avaak kapitaliste byli ptipougteni, jestlik byli ochotni investovati $15,000 nebo vice v mexickern praroyelu.

V2STNIK Rad Vernost, eislo 51., Ellinger, Texas.

Cteni bratti, sestry a atenakstvo!

Wive ne2 zapoenu s moji pleskaninou o nekterych zaleaitostech, chci ptipomenouti na gemu zdej g imu alenstvu, aby se v co nejvetaim poetu sadastnili flak pti gti pravidelne schrize, kterou budeme konat jako obyeejne druhou nedeli v mesici, totia dne 14. dubna t.r. Nastava nam velmi drilaite jednani a vaichni vime, 2e se daleko lope jedna pti vetk nav gteve neali pti navgteve ttech neb etytech eleari, tedy ptijd'te vaichni.

V nedeli odjel do Wharton na g spolubratr Woodrow Tydlaeka, syn naaeho bratra mistopredsedy Ruudolfa Tydladka a jeho manaelky.

Woodrow tam pkijal zamestnani v cafe. Jest to velice pkijemnY a schopnY mlwdik, zname ho osobne a vaime, ae bude svoji praci vykonavati uspokojive. Ptejeme mnoho atesti.

Minuleho tYdne ptivezli domft sestru pi. M. J. Sklatovou, manaelku naaeho br. tadoveho fleetnika, ktera podrobila se take operaci v nemocnici v La'Grange. V gechno vYborne ptekonala a dnes se teal Upinemu a vybornernu zdravi.

Jsme asi vaichni stejneho druhu, myslim ae vaichni nejdfive prohli2ime rrizne dopisy, kdy dostaneme do rukou nove eislo naaeho Vestni-; ku, a takta einim i ja. V poslednim aisle hned jsem kapl na dopis statieka Bartok.. V dopisu bratr Bartoa me vzpomel, 2e jako taky jeho dopisy schvaluji. Jest tomu tak, nebot' jsem poznamenal v mem ptede glem dopisu, ze dopisy br. Bartok jsou zajimave a pouene. Br. Bartogovi davam vedet, 2e to byl bratr Vilem s jeho manklkou, kteti bydli v Columbus, od kterych dostal ten "ride". Vypravel mi bratr o to ()slave a tak vim, koho jste minil. Co se tyre Vagich maid:filch dopisfl, bratte Bartok, neupte 2adnY 2e jsou zajimave. Vage znamost mezi nagim dem, vase schopnost sestaviti dopis a vase giroka, zkugenost zajiste yam dovoluje podati nam etenatrim dopisy takove jake si pfejeme. Tteba 2e Vas neznam, ale znam Vas veskrz z Vaeeho dopisovani a to povauji take za znamost. Jen pike dale a stale vice. Vzpominate zase tu anPozoruji jig diouhy Cas, ze kdy2 eleni podavaji sve nahledy v teto zaleaitosti, 2e vady jest jakasi "bamburace" ohledne to anglieiny.

Kdy2 to bylo zase vzpomenuto, tu dovoluji si podati svfij nahled v teto zalaitosti. Nejsem upine ptesvedden, jak zajem se kdy bral o zavedeni anglicke eetby ve Vestniku, ale myslim, ae kdyby se vice elenri o to zajimalo, 2e se to dopini. Jsem pro anglickou eetbu, ale jen za ureitYch podminek. Je to zajimave eisti ty rrizne dopisy. Jeden pi ge, aby byl Vestnik tigten jednou mesiene s anglickou &thou, jinY pige, aby bylo jednou mesione cele mimotadne dislo k tomu Adelu, tteti nechce ani slyaet, a tak jde pleskanina a debata kolem dokola a kde nic tu nic. Muj nahled jest, tisknout Vestnik jednou mesiene cele eislo (ale ne mimotadne) anglicky, jestli bude co tisknout. Mame zde organ, ten ovaem vaichni radi ateme, ale dejme tomu ze nebudou uvetejnovany aadne osobni dopisy, kolik z nas budeme tak podrobne prohlikti nag organ ? Z aeho mame vetai radost neali z toho Vestniku, a zvlag te z tech osobnich dopisti? Pozname snadno, k naae mlad gi elenstvo i mnozi starai eleni, kteti neznaji aesky disti, nemaji z naaeho dne gniho Vestniku docela 2adnY u2itek. Vetim, ae mnozi bychom radi eetli ty dne g -niektrho astrekiya tosre odpovedi, ale v Ceske eetbe nemaji tu v'hodu ualti toho. Kdy2 bychom vydavali jedno cele eislo anglicke, povezte mne, co tam budou tisknout?Ty romany? Pro ty neni aadne potteby, tech si mohou nakoupit u kaadeho novinoveho stanku, nejakou tu "True Story", anebo na pHklad pro nektere ty vice kuraIne mladiky posloai detektivky, zapadriacke a Hollywood magaziny. Tedy uzname, 2e by to bylo zbyteene vydavat cele jedno eislo anglicke. Najde-li se dosti nagich mlad g ich dopisovatelri, aby se cele anglicke Cislo vypinilo, pak by bylo dobre, aby se cele jedno anglicke eislo tisklo. Ale jak pozoruji situaci, uznavam, 2e venovani nekolik stranek v ka,2dem aisle bylo by mnohem lep gi a praktietejk. Sam bych psal obeas nekterY dopis anglickY, vadyt' jsem tomu zvyklY, nebot' jsem podaval zpravy z okoli do okresnich i dennich easopist uz po patnact let. Doufam, 2e se ptihlasi mnozi, kteti by dopisovall v anglidink Po-

Strana 6. neva& jest to asi ten jediny zpfisob, ktery by nas ptesveddil, ae tato vec se osvedei. — Na abych uz skonail, moana 2e dostanu "do ni anebo po ni". Avaak mame vaichni dovoleno sve nahledy podat v takovem smyslu jak se nam Ptedstavuji. Tisknout nekterou Cast naaeho organu v anglieine jest zajiste pottebne, jestli se budeme fidit dle naaeho hesla. Radi ptijimame ty mladiky a divky do na gi Jednoty, netaaeme se zdali jsou schopni Gist nebo psat a mluvit eesky, a tak kdya nemaji tou vYhodnou 2itost, musi byti bez toho uaitku naaeho orga,nu. Jsem jist, 2e nejmene 90 procent budou ty anglicke stranky pozorne prohlikt.

Pti ukondeni tohoto dopisu a neali ptipojim mtij podpis, jeate jednou ptipominam brattim a sestram, dostavte se do ptiSti schrize ve velkern patu.

Potail nas nav gtevou br. J. F. Chupick z Houstonu, jena se uchazi o Mad tajemnika HI. ftaciu. — Vice o navgteve podruhe.

S bratrskYm pozdravem.

D. A. Juren, tajemnik.

Zemiel velky Cullinan.

V LondYne zemtel sir Thomas Cullinan, zakladatel nejvet gi spoleenosti diamantov'ch v Ji2ni Africe. Britske berni fitady budou na neho vdeene vzpominat, protok jeho dediefun vypoditavaji mnoha milionovou dari z dedictvi 24 milionti liber sterlinkt. Jeho jmeno zachova, dejinam prosluly diamant Cullinan, ulaeny v britskem korunnIm pokladu. Diamant byl nalezen v dolech jeho spoleanosti a byl tak velikY a drahY, ae se zkratka nedal na obvyklern trhu prodat. Vasil 3025 karatil — to je asi 605 gram). — a transvalska vlada jej dala darem britskemu krali Eduardu VII. Kral dal vaak diamant rozseknout na devet vetaich a nekolik mengich kament. Jen nejva gi ma jmeno Cullinan, ale to stadi, aby toto jmeno nezmizelo z lidske pameti.

Berlin. — Margadek Goering, dedic Hitierriv, tekl dnes milionrim nemeckYch deti, ae Hitler mobilisoval vaechny sve sily "k rozhodne rane na zapade. Tam musi byti smrtelna, roma zasazena. "Nemecka armada podnikne Utok na zapade podle vzoru polske bleskove valky," a2 Hitler bude rozhodnut ukoneit valku." Goering vaak detem netekl. kdy bude zasazena tato rdna. V dobe, kdy mluvil, general von Brauchitsch, nejvyggi velitel armady, provadel inspekci vojsk na zapadni fronte, zvla gte na risecich podel RYna. Jeho testa zaeala v nedeli a skoneila dnes weer.

Londyn. Britske noviny dnes otiskly nepotvrzenou zpravu, ae tri jugosla yske lodi s nakladem aluminiove rudy byly zastaveny britskYmi valanYmi lodemi na Jaderskem moti mezi Jugoslavii a Italii. Tuto zpravu britske noviny otiskly, jakoby pochazela ptimo z Belehradu, hlavniho mesta Jugoslavie. Dosud vaak nebyla fitedne potvrzena. Jine zpravy udavaji, ae nemecke lodi nakladaji aluminiovou rudu v Dubrovniku, jugoslayskem ptistavu na Jadranu, aby jej dopravily po Jadranu nahoru do Terstu, kterY od svetove valky je v rukou Italie. — Jugoslavie dovoli nemeckYm obchodnim lodim, jea se chteji vyhnouti britske blokade, pou2ivani jugoslayskYch teritorialnich vod na Jadranu k doprave bauxitu do Terstu, jak dnes bylo prohlageno z Atednich kruhri.

Praha. — Narodni Politika referuje: — Dnes je tomu 37 let, kdy v Praze zesnul, oplakavan celYm eeskYm na,rodem jako narodni, politickY a osvetoyY ptedstavitel JUDr. Franti gek Ladislav Rieger. Narodil se 10. prosince 1818 v Semilech jako potomek stareho mlynakskeho rodu. Jsa zabezpeeen majetkove, mohl vystudovat a venovat svfij aivot buditelske praci na,rodni.

Svou einnosti zapsal se nesmazatelne v srdce vgech decini a jeho myglenky jegte dnes jsou zaklady, na kterych narod buduje. VYroei smrti dr. F. L. Riegra bylo vzpomenuto dnes o pal 10. hod. vzpominkovou mgi v chrainu sv. Petra a Pavla na Vygehrade, kterou slouzil kanovnik Alex. Titl. Pobanosti se zUdastnili krome Riegerovy rodiny I jeho Mei a zastupei Narodniho sourti4enavi,

Straw. O. Z dallaske odboeky S. A. C. T. Pokradovani sbirky pro na g bazar, kterY mel SkvelY fispech, neb vynesl kolem 12 set dol. VYbor si spokojene oddechl a zapomel na tu tuhou praci s tim spojenou.

Zdej g i odbodka rozeslala pies 200 dopisil skYch a take tolik anglickYch na obchodniky a lidi prominentni. Na. gi degti lide, az na male vyjimky, oslygeli tuto tadost a pfispeli jak ruene zhotovenYmi vecmi tak i penezy. Nagi odbornici zhotovili veci, ktere by jinak pro tadneho neudelali, ponevadt by jim to nikdo nezaplatil, ale ye prospech teto veci pustili se do prate a katdy ze sveho femesla zhotovil cenne veci, Vela provedene, za ceny mime. A nemyslete, to na ge teny zustaly pozadu za muti, kdepak! Co bylo zde ,krasnych ruonich praci, v mnohYch na pohled prostYch tenach vyskytly se teny umelkyne v malifstvi a druhe v krajni nesobecke obetavosti do kuchyne gtedfe pfispely, nakoupily, vypomohly a mnoha sama sebe uskromnila.

Na anglicke dopisy nepti glo mnoho odpovedi, proto si sestra Kraftova felda: Kdyt nemtie Mohamed k hote, pujde hora k Mohamedovi.

Napojila sveho fordika V-8, pfibrala k sobe ses.

Hemtalovou a jelo se na objitcl'ku. Zde jest vYsledek jejich spoleene jednodenni price: Mollay Mirror & Art Glass Co. Tam mei snadnou majitel p. F. Stransky s klidnYm vem jim podal dek na $15.00 za svoje delniky (za sebe mant. StranskYch gtedte ptispeli), p.

Rud. Kokinek $10, dr. Pen. Riddle $1.00, dr. Music $2.00, dr. S. Jenkins $5.00, jeho ogetfovatelka pi. W. Lindsley $2.50, p. J. Cohn $1.00, p. F. West $1.00, Metzger Dairies 41.00, Takes Furniture Co. dtban a 6 sklenic, Gal Novelty Co. 12 &Aar koral z teskoslovenska, Coca-Cola Co. 19 beden Coca-Cola, Dr. Pepper Co.- 10 bed. sodovky, p. Raup $1.00, pi. Hudspatch, kvetinatka, 6 kvetinadt, Anderson Furniture kufackY stolek a linoleum, Armstrong nekolik zbytkt linolea, jedna nejmenovana spoleenost 29 kravat. Ve etvrtek jezdila pi. Henry s pi. Kraftovou a v patek pi. Toberna. Dogle penize bude kvitovat nag br. tajemnik W. Nesuda. Na neho byly adresovane oznamkovane °balky. Rozeslal pies 400 dopist a 200 ozn. zpatednich obalek. Anglicke dopisy jsme nechali natisknout, v gak vegkere desks dopisy a tisic listkt na kvilty, list do ptedprodeje pro film "8tefanik", zakoupil 6 knih pro dary a jine, tuto ve gkerou praci vykonal zde rozenY p. W. Nesuda. Tento tisk by stal odbodku $20.00, on to na bazar daroval zdarma a k tomu vykonava praci tajemnika. Na g ptedseda F. Rendl zaplatil v gecko pogtovne, cot &nil° kolem $15.00. K nim ptipojuji ja, svoji nekolika tydenni prat): pisemnou, papir a po gtovne. Odpovedela jsem 18 osobam soukromYmi dopisy, do rtznych dasopist 15 dopist, na del gi obnagelo pogtovne vice net 3c, neni-lit pravda, br. Moueko? Neni tfeba zavidet neb nemistne kritisovat, kdo se citi, te by tu praci byl udelal lope, mel se jako dobrY tech o ni pfihlasit.

Dokoneeni sbirky ses. Hemtalove. — Jak ut jsem yam napsala, co sebraly s pi. Kraftovou, zbYva k dodani p. W. Bou gka $3.00, p. F. Kogar z Oklahomy $2.00, p. J. Maca $1.00, pi. H. celkem vybrala z nas nejvic a to $175, tolik toutila dotahnout to na cele 2 stovky, vzalo ji to hodne behani a mluveni.

Sbirka pi. Kraftove: P. a pi. KolenovskY $1.00, (shledate ses dal gimi pfispevky u pi. Markove, mnozi nas sberatele chteli podelit v gechny). Pi. W. E. Lemon $1.00, p. Anton Rotrekl $5.00, ke sve velke praci pied bazarem celou Sokolovnu byl tam za barem v sobotu celY den a na noc celou nedeli do 2 hod. v noci, a v ponde11 tu zpustu po takove ohromne navgteve se tenou a dcerou, pi. Rezkova a pi. Jureikova vyeistili zdarma. Ov gemze i druzi bratti pomahali za barem. P. J. Stekly $5.00, p. Ch. Romik $5.00, pi. Z. Skotak $1.00, pi. Al. Jureak 50c, pi. Anna Hogek z Guy $1.00, pi. Bedkova z Fort Worth 2 pary polgtaft, pi. Botikova 2 misky, soubor na cukr, Sul, pepi, pi. A. Ellich dee.ku, pi. Polanovie 1 damske gaty, rudnik, tinenku, pi. F. Houtviekova ubrus a had. deeku. Zadinaje pi. Bedkovou at po pi. Houtviekovou jsou damy z Fort Worth. Pi. Kovandovid 2 vanity sety, pi. Ger. Machdlk 1 par polgt., pi. Stan.

Hulovec $10, 2 zest., 2 ozdobne schrinky na ke,pesniky, 4 uterky, pi. O. Litvik, 1 tug. 41:et, aped,

VEST N tIC pradla, pi. Jurkova 2 dam. gaty a dvoje mut. spodni pradlo, A. & P. grocerie v eerie $1.80, Sunshine Grocery 100 lib. halu gek a 50 lib. pekanfi, Colonial Florist 7 kvetnikii kvetin, p. a pi. Ant. Kosovi 2 medaile s fetizkami, pi. Jitina Ondrtgek 1 lunch set, pi. Terezie Ehrenbergrova dtban a 6 sklenic, tat a deaku, pi. Z. Skotak 2 ozdob, poi:State a latky, pi. 0. Janieek 2 had. ded. a 4 had. kloboudky male, p. Mich. Vagek kovovY stolek, p. Walter 8panel 24 bal. gpendlikit, 3 tucty tkanidek, 20 bal. za y. gpendlikt, 1 kgandy, p. Aug. Malik $5.00, p. W. Nesuda $1.00, pi. M. Pfevratilova 2 ozd. pytle na pradlo.

Sbirka pi. Markove. P. a pi. Paclik Gainesville, Tex., $5.00, p. a pi. Leo Kopecky $5.00, p. a pi. Vac. Zastoupil $5.00, p. a pi. Joe Fridrich $10, pi. F. Nestrojil $1.50, p. a pi. Cyril Pokladnik ml. $2.00, PeveckY Kroutek $5.00, pi. Heckstar $1.00, sl. M. Petrov& $1.00, pi. Polajova $1.00, p. a pi. Will. Vita $2.00, p. E. Kueera, privnik $2.50, nejmenovand $1.00 a par polgt.

Nage dvojice dobrYch a vytrvalYch pracovnikt, pi. M. Vandurova a Franta Rendl vepluli v pfistav mantelskY, k demut jim gratulujeme.

Pevci na ne po zpevni zkou gce vtrhli, aby je trochu pogkadlili. Koupili si zmrzlinu, utratili $2.08, cot mane. R. odevzdali pi. M. na jeji sbirku. P. Frank Nestrojil st. vytepal umelecky 3 obrazy z aluminia. P. B. KolenovskY daroval velkou gunku a 5 1 lib. bal. slaniny a dva dni prodaval listky. Dokoneeni celkove zpravy Ate. S pozdravem, Botena Valeikove..

Rid gtefinik, eislo 142., Houston, Texas.

Tak je dne patek, Mica se ne gt'astnY den, ale pro mne je to jedno. Kdyt mne ma pfijit gtesti vezmu ho, at' je to kterYkoliv den, a to negtesti musim take tak pfijmout. Dnes jsem v gak jaksi dobie nalotene,. Pti gel sestfe telegram, to jeji male, Sylvinka vyhrala vdera kontest na koncerte, nejlepe hrala na pianovou harmoniku, tak ten nastroj vyhrala. Meli jsme radost v gichni, neb chudeho dloveka gtesti malo kdy potka, at' je to jako chce. Nejvet gi radost z toho ma male, Sylvia, ale ona se taky opravdu pilne udi, rada sokoluje, hraje divadlo, v gecko co dostane k naueeni se svedomite nauei. Inu, deti, nage deti. Mladost radost, jsou jako ty kvetinky z jara, jako ty poupatka, pine utajene sily, rozpudi pies noc ve zdrave kypici mladi, jsou jako symbol jamiho probuzeni. Mladi je piece nej gt'astnej gi, tak se aspori like., ale 'lady ma take svoje trny, jako mlade rune, jente jsou ma gi a ohebnej gi nezli u stare rate, tak se nekdy stane, to v nejlepgim rozpuku urve je ruka dloveka, to nehy nehodna, a pohodi ji kamsi po chvilce radosti, kde pomalu vadnou jako ty kvety, at setli. Je to pry osud v geho krasna, pomine a zanikne. Je to tivot, jsou to na ge ptedstavy a vzpominky. My vzpominame ter na to svoje detstvi, kdy vidim ted' z jara tu omladinu sokolskou kolem sebe, ten tivot tech deti ted', zaletneme east° vzpominkami do raje toho nageho detstvi, to pokladame za neja'astnej gi chvile nageho tivota, ta touha na ge, kdyby to bylo mono usaditi se tam do raje nageho mladi. Ale raj ten je ut pro nas ztracen navkly. Ditetem je dlovek jen jednou na svete, ale ochuzen je o ten detskY raj, protote si neni vedom, to v nem tije. At pozdeji teprve pfijde ta vzpominka. Ale kdyt si myslime, to nage detstvi bylo nejlepgi.

Tak jako ted' z jara v gude kvetou krasne kvetiny, ale u nas na nag i rodne hroude sviti oku kiddy kvitek nejkrasneji. Kdyt tak jdu nekdy pies tu dtvrt co bydli zamokii lido a vidim tam krasne kvesti bohate kvety kamelii a bazalek, vtdycky si myslim, jak mile, a krasna by mne byla kytidka modrYch pomnenek z na gich rodnYch luein, ktere. kvete ti ge, aneb ta na ge vonamodre lesni podlistky a bile va sasanky, jak bych je stiskla a ponotila svoji hlavu do nich. Mam na ty na ge jarni kvetiny, kdyt jsem byla ditetem u nas doma na Kladne, ty nejkrasnej gi vzporninky. Nag zemtely tatinek byl velikYin milovnikem kvetin a pfirody. Pro nej neexistovalo Mc, nen rodina a ptiroda. Jak nastalo jaro, nebyla snad jedna nedele, kdyt nas deti tatinek brzy rano kolem 6 hodin vzbudil, maminka si nas vystrojila a gli jsme do nagich kladenskYch lest s tatinkem, kde byl vzduch nejeistgi a nejzdravejti. On byl velkYm milovnikem lest a chtel aby i my dal jsme k "DM zde le 01:011 rely laaku, Vidyelry

Ve stiedu, dne 10. dubna 1940. misto, kde je nova olovekem. Musi se umet zahledet do to krasne ptirody a pak pochopi jak je svet krasnY. Kakleho ptaeka nam detem ukazoval a my deti jsme se kolikrat po lese rozbehly a pozorovali nad pasekami sktivanka, jak se v oblacich vzna gel az po nem zustala jenom tedka, a dome vracely jsme se vklycky kakia s kytici lesnich a luenich kvetin, kdy nas maminka vklycky vyhlitela, kdy jsme se nevraceli v poleclne domfl, a kytice kvetin zdobila na g pokoj at do druhe nedele, kdy ji druha vystfidala.

Ale kolik je tech gt'astnYch mezi nami, kterYm ta drobna lesni a ludni kvitka sviti od kolebky at ke hrobu u nas v na gi vlasti. Vir tivota zanese nas zpravidla daleko od nich, jednoho dtive, druheho pozdeji. A na g drahY tatinek odpoeiva uz vednY sen na hibitove v Crosby, tak daleko od vlasti. On, kterY tak kvetiny miloval, na hrobe jich piebytek nemiva. Je to vinou okolnosti, na hfbitove voda neni, tak nam to v lete uschne a na zimu tam pall travu, tak to span Kolikrat jsem trapena vYeitkami, to ty hroby nejsou tak jak si to nagi zemieli zasloutili, ale pomoc neni tadna. Rada bych zaplatila nejakY ten poplatek hibitovni sprave, aby drtela hroby v poiadku, ale je to htbitov spolkovY, a to je taky takova tetka otazka! Tolik je zde nageho eeskoslovenskeho lidu a jsou rortrou geni jejich hroby na cizich htbitovech jako ta seminka yetrem zavata. Bylo by to pane, kdyby ten deskY hibitov nagi Jednoty v Crosby se drtel v potadku, vklyt' je to velka eeska osada. Byla to pekna myglenka tech &ant, udelat si sviij hibitov, ale ted' ho udrtovat. Dalo by se to nejak udelat? Porad'te, dlenove z Crosby.

Tak vidite, chtela jsem psat o na gich detech a zatim kde jsem se octla! Inu, je to takove zasateni v mem podzimu tivota, "kytice vzpominek meho detstvi".

Pfatele, prosim vas, nezapominejte k nam v nedeli na to divadlo "Osel je osel" se dostavit, zasmejete se do sytosti.

Dekujeme sestie od Narodniho Sdruteni, pi.

Rosii Sebkove, za ten krasny set haekovany do lotnice pro bazar a pani, totit male Elisabetce 8tefkove za pol gtate, tea pro bazar. Je male., ale eiperne., ut se te gig na detske divadlo, yid'? To to na Tebe nezapomeneme. Deku na postel, dar od pi. Kovatove, kterou darovala a jegte prodala za $2.00 listku, obdrtela pani gilerova z Galvestonu. Dekujem v gem darcilm.

Nag mladY sokol br. Kubena z Rosenberg se neni s nagi ses. sokolici. Ma svatbu v domove nevesty v Hungerford. Pfejeme jim to nejlepgi na cestu jejich spoleenYm tivotem. Jak se ta nage sokolka jmenuje, nemohu vzpomenout, jen vim to to byla eiperna a rortomila sokolka.

A co nage Francis M.? Je nem po ni smutno.

Tak jsem dnes toho napsala dost a mute si vybrat co chcete, ale hlavne si vyberte to divadlo "Osel je osel" a ptijd'te se na ne podivat.

Karla 6tvrnikova S pozdravem, ftati Jaro, eislo 130., Dallas, Texas.

Mill bratti a sestry!

Upozorriuji krajany dallaske osady na vYroeni podnik fadu Jaro els. 130., jehot oznameni naleznete na jinem mists tohoto listu.

Zacatek, jak oznameno, bude v 6:45 hod. weer (totit ptiblitne). Program pozilstava z hudebnich else', ktere piednese orchestr Cyrila Pokladnika. Pfednesen bude nejakY kuplet a zpevy. 2ive sochy pfedstavi pod barevnYmi svetly nekolik "hezount" z dallaskeho Sokola.

Dalgi eislo bude ukazka z nagich schtzi, jak to je a jak to mute bYt. Po vyeerpani programu, kterY potrva ne dela netli hodinu, plitomni budou mit ptistup k "buffet supper", kterY bude zdarma. Ph ptigti zabave bude vyhravat znamY orchestr Pokladniktv. elenove dallaskych tadt a ptiznivci na gich podnikt jsou fictive Walter Sparihel. zvani. Za potadajici vybor, Rid Fort Worth, eislo 154.

Mill bratti a sestry! — V nedeli dne 14. dubna ye 2 hodiny odpoledne mama fadovou schtzi. Tak nezapomefite a piijd'te v gichni. Pigi toto za sestru Svit'akovu. Stalo se jim velke negtesti, jejich dcerugka Ane'ika negt'astnou nahodou spadla do elevatorove gachty a stragne se poranila. Ted' se naleza v lekalskem o getteni v nemocnici. Prejeme ji brzke uzdraveni.

Mary. Paulovit,

Ve stkedu, dne 10. dubna 1940.

Smithville, Texas.

Cteria redakce a mile etenatstvo!

Chci vam zdelit, le piedminulou nedeli dne 31. biezna u nas na Koval sehrali ochotnici z Taylor krasne Ceske divadlo pod nazvem "Z nafizeni bytove komise". Je to veselohra z prat.skeho tivota a byla ptedvedena tak tive, le ye skuteenosti by to zajimavej gi nemohlo bYt. Taylor ma opravdu Stesti na schopne sily divadelni.

Pan Jerry Chalupa, jent divadlo nacvieil a hraje v nem hlavni irlohu, jest v tom oboru opravdu umelcem. Ptedstavujic takto pana radu Pudivitra a chteje ve vgem podle sve dobracke povahy s kag dYm dobie vyjit, piece se dostal do velmi nemile situate a sneslo se na neho mnoho „zleho podezieni. Pani R. Holy, jent hrala jeho pani a nenadelala tadnych4edi'svojim- "ano, Inocenci, dycky!" Ad se to opakovalo mnohokrat, vyvolala smich. A ta organisovana slutka, sledna Drozdova, to zahrala tak ptilehave, to by to opravdova jiste tak nedovedla. Ostatni herd, pani Pavlikova, sledna OvesnY, tii Pavlikovi bratti a pan BloudnY, v gichni do jednoho brali opravdu dobie a sve ulohy pkedvedly mistrne. Na toto divadlo pkijela take nav gteva ze vzdalenej gich mist. Byl to br. Ed. Marek s mantelkou, freetnik na gi Hlavni tTiadovny S.P.J.S. T., kted v meziakti pronesl kragnou narodni tee. Dale byl zde redaktor Svobody, p. J. Pavlik se svoji pani a take k nam pelme promluvil. Jeho syn, p. Amos Pavlik, vypomocny tajemnik K.J.T., s rodinou ze Shiner, taktet pronesl nekolik slov, z nicht jsme poznali le je uptimnYm na,rodovcem. Vgem feint° keenikiim srdeene dekujeme za jejich povzbuzeni v narodni praci.

Bylo tech vzda.lenejSich nav gtevnikt jegte nekolik, takte vgechny jmenovat by zabralo hodne mista. Tesilo nag to, to jste mezi nas plijeli, cot zajiste ladnY nelitoval, neb to divadlo stadia za to Diky yam vgem za vase mile pobaveni, za dalekou cestu sem konanou a namahu s tim spojenou. Jest to povzbuzujici, to se v naterych deskYch osadach najdou bide tak narodne uvedomeli a schopni, kteti nelituji namahy a venuji sviij Cas a schopnosti ye prosp'e'ch te glechetne veci, nebot' eisty vytetek z divadla jde na osvobozenskou akci. Zajiste to skutek nasledovani hodny, nebot' co je AlechetnejMho net pomahat svemu blitnimu v utrpeni a negtesti, a zvlagte kdyt jest to na ge stara, vlast, ktere se to tYka. A piece jest je gte mnoho nagincil co stoji stranou a maji strach, to to vSechno nic nepomute, le jest to v ge mame. No vite, bez viry a nadeje se teprve nic nedoka ge. Prosim vas, kde by byly dne gniho dne na ge Spojene Staty, kdyby nebYvalo pevne, pies v gechen nezdar udrtene nadeje na koneene viterstvi nad Anglieany. Nebot' vira a nadeje byly to jedine, co George Washington mnohdy mel, kdyt vedl odboj pro dobyti americke samostatnosti. Take se to tenkrat zdalo nemotne, le by slabe kolonie americke zvitezily nad mohutnou Anglii, ale byla to zvlagte neoblomna, vira Jitiho Washingtona, jet k viterstvi pkispela. Sta y eeskoslovenska neni nikterak tak beznadejnY. CivilisovanY silk to piece nemuae dovolit, aby Hitler zvitezil, neb to by znamenalo jit, jak pravil senator V. Beneg v Taylor, zpatky do temnoty, a to dnegni suet neudela. "Nikoliv do tmy a propasti, ale ke svetlu a Bohu musime jit", pravil dale senator Bene g . Tedy pochybovani nechat stranou, za to v gak pevne vetit. A pak jiste na konec zvitezime.

Vaclay H. Salina.

AAA Karel Jonag, Cis. 28., East Bernard, Texas.

Spolusestry, obzylagt' vy svobodne sestry du Karel Jona' Cis. 28., se uvedomuji, aby katda byla ptitomna pti gti schfize, ktera bude konana dne 14. dubna, o dvou hodinach odpoledne v sini. A prof vas tam chceme jest, ae nam zase ptichazi doba, kdy mame si zvoliti kandidatku co kralovnu kvetin, kterag slavnost se u nag padda ut pia nekolik let v mesici kvetnu. Tak nezilstavejte doma, teknete tatinkovi a mamince, to musite bYt v teto schuzi a ze vas elenove chti videt a kterousi budou volit. I vy sestry ptijd'te, molna kdy nebude dost svobodnYch ptitomnych, tak motna, to nektera z vas bude zvolena, totit z vdanYch sesttieek. Vy bratti, bud'te ptitomni, abyste jim pomohli jednu vybrat. Zve vas vas tadod dbor.

E. W. Faltisek, Jim Fojtik, J. F. Novosad.

VtSTNiK Finaneni zprava odboeky S.A.t.T. v Moulton.

Pitem od ?Henri $65.10, ptijem z divadla $30.00, ptijem od spolku K.J.T. $5.00, ptijem od du S.P.J.S.T. Cis. 27. $5.00; celkovy ptijem $105.10. Odeslano na p. Fr. Olexu celkem $90.00.

Vydani $2.00. Zbyva u poldadnika na hotovosti $13.10. Za medaile odeslano za 12 kusfr $12.00 na p. John 8ulda. Dale mame v zasobe 12 kusii medaili, ktere mame jib deli dobu ku rozprodani, proto se pkihlaste a pomorte nam a odkupte tuto krasnou pamatku, ktera yam bude upominkou na vagi starou vlast.

Vaclav Steinocher, tajemnik odbodky S. A. C. T. v Moulton, Texas. kid F. B. Zdriibek, eislo 112., Guy, Texas.

Ctene sestry a bratfi!

Jelikot je pied sjezdem, je tkeba probrat stanovy a nova navrhy na opravu stanov. Dale, je zajiste katdemu elenu na geho tadu znamo, le jsme koupili sin. To jsou &wady, ge kagdY bratr i sestra bez vybizeni se sirdastni schtize dne 14. dubna o 1 hod. odpol., nebot' mame mnoho dillekteho jednani, ktereho kagdY se ma sildastnit. Zdali tak neudini, neni tadnYm Clenem a neni opravnen ku kritice, anebo docela ua ne k to gpinave pomluve nebo poddvadnosti. Je na nas vgech, abychom svorne pracovali pro dobro tadu a nag vgech. S pozdravem, Petr Ligt'ak, tajemnik.

Z tieadovny eadu Placedo, eislo 97.

Mili bratfi a sestry!

Uvedomuji vas, to v pkigti kadove schuzi, ktera bude konana ptigti nedeli rano, bude se jednat o nemocenske podpote. Proto jest nutne, aby katclY Glen se do teto schilze dostavil, aneb se ohlasil jestli si pfeje, aby u na gi Jednoty nemocenska podpora zavedena byla. Proto vas ladam, abyste se v gichni do teto schrize dostavili, aby nam bylo mono vyboru podat zpravu, jestli nemocenskou podporu pfejeme aneb ne.

Take jsou jine sjezdove navrhy ku projednani, a to se vgecko v jedne schfrzi neprojedna, proto se dostavte do katde schiize, at bude v gecko projednane, pak at na g zastupce ye sjezdu bude o navrhu hlasovat, bude vedet jak hlasovat.

Ja myslim, le nejaka nemocenska podpora by mela bYti u na gi Jednoty zavedena, kdy mame Jednotu bratrskou, tedy by jsme meli jednat jako bratfi a podporu, lidskost a bratrstvi a lasku k blitnimu rozgikovat.

Jen se pozastavme a trochu o tom rozmY glejme, jestli to heslo Jednoty, "Podpora, Lidskost a Bratrstvi" nam net'uka na na ge svedomi. My se chlubirne, to mame Jednotu bratrskou, ale zeptejme se sami sebe, co delame aby to bratrstvi a ta lidskost byly dokonalej gi a pevnejk, a my si musime ptiznat, le v tom smeru nedelame nic, ba spige bratrstvi a lidskost ubijime a dusime a neteenost a sobectvi roz gitujeme. Proto myslim, ae zavedeni nemocenske podpory u Jednoty by byl dobrY pokrok v prad S bratrskYm pozdravem, Josef L. El:S.1k, tajemnik.

LEAP YEAR SPORT DANCE. Junior Lodge v Houstonu pokada tanec v sobotu yeeer dne 20. dubna v tadove budove Pokrko Houstonu, zacatek v 9:30 hod. Podle pkipray co nag zabavni dbor ptipravuje, slibuje to bYti velmi zajimave. Katda (lama bude mit pravo na celY yeder vybirat si sama taneeniky.

V ptestavce budeme mit "Floor Show" od Hallie Pritchard School of Dancing. KatdY id slygel, jaky "Floor Show" lad od Hallie Pritchard davaji, tak se katclY mule Ve ga, te to bude velice pane. Hudba bude zase ta sama co jsme men posledne, Joe Young orchestr. Katclemu se pki ni dobie taneilo, proto jsme je zase pozvali. Doufame, le nas v gichni pri teto zabave, jak mladi tak stark nav gtivite a s nami se pobavite. Nag spolek tet ptipravuje nee° pekneho na Den Matek v mesici kvetnu. Tel mame v programu nagich zabav nejake zajimave divadlo v anglicke ted v mesici eervnu. Snad se nam to podaii, jak si to vypoeitame. — Na shleLouis Rulik, ml. danou na Studewood!

Silu eloveka musite mekit podle sily cite, ktere dovede potladit, ne podle sily cite, ktere ovladaji jeho.

F. W. Robertson.

Strana 7.

Taylor, Texas.

Ctena redakce, bratti a sestry!

Opel nas divadelni sbor si udelal zajezd do Caldwell, do sine Nov Tabor sehrat divadlo.

Bratr Louis BoudnY vzal jeho karu a ptibral br. Chalupu, jeho pani a nas dva. Vyjeli jsme pied tteti hodinou a ve Ctyii jsme byli v Caldwell. Trochu jsme se proki pia meste, setkali se s nekolika na ginci, obeerstvili a jell k sini, kde byl jig p. Trdalek, spravce sine. Jelikot jsme meli jette trochu Casu, zajeli jsme se podivat k p. Lekkarodm a p. DubdakovYm, u kterYch jsem jig jednou byla a velice se mne tam libilo.

Pan Wondra g mne zdelil, to p. Le gikar je jeden z tech nejobetavegich pracovniku pro dobrou vac naroda. Panim Le gikarove a Dubdakove srdeene dekujeme za yeeeti a to dobre kafieko.

Vgichni jsme nail men velkou chut'. Po obderstveni jsme jeli opet k sini, kde na nas Cekali jig ostatni herci. ACkoliv podasi nebylo zvla gt' piiznive, piece nav gteva byla dosti Cetna. Program zahajil p. J. Toupal, ptivital obecenstvo a p1edstavil p. Dan. Cubu, tento se postaral o seznameni a ptedstaveni hercil, a hned na to vtichni i s obecenstvem zapeli "Hej Slovane!". Divadlo se dobie hralo, ponevadt vgichni ptitomni bedlive poslouchali, a ja hned jsem spatfila moje dobre zname p. a pi. Wondra govi. Tyto statieke lidi vtcly rada uvidim. Jak nam pi.

Wondragove, zdelila, to jit jsou osmdesitnici, a stale dobti a obetavi pracovnici pro dobro naroda, takovi necht' nam jsou ptikladem. Mezi poslednim jednanim podekoval bratr Cuba za tak hojnou a laskavou nav gtevu a vyzyval, abychom si jegte faichni spoleene zapeli "Kde domov milj?". Po divadle jsem se se gla s mnoha znamYmi a vSichni jsme se seznamili s mnohYmi vice. Koneene pti gel Cas a my zas museli pospichat k domovu. S temito dobrymi lidmi jsme se museli rozloudit, neb boute se jit hnala a my vjeli do velkeho deSte hned p11 Caldwell, a jak nam bylo keeeno, degte velice pottebovali. My jsme vgichni St'astne dojeli al domir. U nas, zde v Taylor a okoli vgude dostali yydatnY &At' a tak hned je veseleji. Je gte jednou yam v*Sem za celY sbor vzdavame srdeeny dik.

Rubie Holly. lead Svaz Cechosiovanu, C. 92., Fort Worth, Tex. Neminim se michat do povinnosti na gi ses. dopisovatelky, ale zdeluji jen, te v pravidelne schuzi v nedeli dne 14. dubna bude ptijimano a uvadeno vice nodch prato tadam nase sestry a bratry, aby se do teto schilze dostavili v hojnem podu a v ureity•eas, to jest alespoil ve 2:30 hod. odpol., aby se schilze mohla zapodit dtive a novi tadatele nemuseli na uvedeni eekat do pozdni hodiny, neb jsou nekteti to je povinnost vola byt na svem miste v jistou dobu, a take nebude gkodit zvyknout si pt:chazet do schuzi v ureitou dobu. Zarovefi vybizim mlade elenstvo, aby bralo vet gi podil v jednani ye schimich, motna le by pak odpadlo mineni, te jde vse pia starodavnu a projevili by tim zajem, 2e dalo by se vice udelat v jejich prospech, ku ptikladu prozatim ptipojenim nekolika stranek k Vestniku v anglicke keel. — Tak, sestry a bratfi, te gim se na sejdeni s vami ye schiizi.

J. R. Bartek.

S bratrskym pozdravem, Ross, Texas.

V pravidelne schuzi kadu Dubod Haj, 126., Clenstvo jednohlasne pkijmulo nagledujici resoluci: Odporueujeme, v pine diiveke, v gem kadtim nagi mile Jednoty, br. Roberta 0ervenku, . kted se uchazi o Mad tajemnika Hlavni Utadovny.

Br. Cervenka v2dy bral velikY zajem o Jednotu a tadu let sloutil verne a poctive jako 'den Metniho dboru Hl. Ut. Zna dokonale obe fedi a ma mnohaletou zkugenost ye vedeni knih a v pozemkodch zaletitostech. Studoval na obchodni gkole a jeho vedomosti nabyte vzdelanim i bohatou zkugenosti eini jej obzvla gte zpirsobilYm pro tento dulelity ttad. I v tivote narodnim bral vtdycky einnY podil, proto zaslouti na g" i vast podpory.

Za tad Dubod Hat Cis. 126., Ross, Texas.

Frank Mrkos, pied.

Jos. Fajt, tat.

Dneg ek je zittek, ktereho ses bad lidera -- a yid.% nic se nestalo.

Anon.

Strana 8.

Romayor, Texas.

Vlattovieka leti, jaro /lam ptinati, zazpivejme ditky milou piseri nati; zazpivejme ditky, jaro se nam vraci.

Kvetou krasne kvitky, zazpivaji ptaci, jaro se usmiva, katdY kvitek kvete, slunce se usmiva,, radost na torn svete.

Mame tu ut jaro opravdu. Vlattovieky (martins), proroci nastavajiciho jara, ut pied deltim easem -vratili se zpet. Budky, ktere mame pro ne, jsou zase obydlene. Jake panuje hadka s vrabeakem, kterY 'bet by si rad to jeho neupravene hnizdo tam udelal, ale vlagtovieka vi, to ji to path a sytil domeeek si uhaji.

Ptiroda obleka, svilj zelenY tat. Zde na jihu prvni stromek, kterY vest' ptichod jara je age.

Vrba je tet velice eild, ale chive net ona ukate zelene pupence, to ut tYdny chive olte ukazuje j'eji tfasne zarudle a zlate. Jeden strom rychle druhY nasleduje. Je to panorama rozvijejicich se stromu a krajiny. Neni nic, co se tomu mate rovnati. KatdY strom vlastnim zpasobem ptiviptichod jara a mezi 15. dubnem a 1. kvetnem docili vrchol barvy a radosti. Jih ma velbohatstvi v kvetoucich lesnich stromech, ktere mouhou lehkYm zpasobem ptesazeni peemeniti kterekoliv jednotvarne volne miSto na kouzelnou zahradu. Tyto domorode stromy rottou rychle a vytaduji malo dohledu a jsou vytrvalejti a hmyzu odolnejti net stromy objednane z daleka. Chci se zde zminiti o dvou rannYch na jate kvetoucich stromech. Jsou nepatrne v pomeru vzrastu, ale krasne kdyt kvetou.

Prvni z nich je "Redbud". S prvnim teptem jara, dam() pied tim net se listy objevi, "Redbud" kratli vrchy a doly. Je to strom, kterY nejdfive kvete a mel by mit misto u katdeho domu. Vytaduje male mista, protok je ttihlY a roste vysoko. Je nekdy nazYvan "Judas tree", protote se podoba, tomuto evropskemu stromu s jeho srdcovite tvotenYmi listy a dervene fialovYmi kvety.

Ve stejne dobe zatinaji kvest "Dogwood" a pini eel& nate lesy nebeskou krasou. Bile kvetouci, stoji uprostted rychle zelenajicich se lesir a jest to opravdu radostna podivand. Ale tyto bile kvety nejsou jeho kvetinky, ale listky ktere se oteviraji okolo praveho kvetu. Neni pochyby, to kvety ty vabi vicelicky, ktere davaji med a tyto zas kvety zarodni. Strom s temito netnYmi kvety roste od Kanady at do Floridy a na zapad at v Texas. Je to statni kytka Virginie. 0 dogwood vypravi se pekna legenda, kterou zde podavam.

Fred davnYrni dobami dogwood byl strom obrovskY, drevo tyrde a pevne. Z jeho dteva pry byl zhotoven knit Krista. Kdy2 toto strom trapilo, Kristus rozhodl, aby jeho zlo zmeneno bylo v dobro a tak nyni dogwood roste co gtihlY stromek piny kytek etyri listky jako kilt — maji znaeky rezavYch larebikt, zbarveni krvi — trnova koruna yyznaeena. Nadev ge jejich kra,sa je symbolem znovu vzkriseni k Zivotu.

Rad Stefanik ptipravuje divadlo na druhou nedeli v dubnu, t. j. 14., pod nazvem "Osel je osel", pti hudbe Dybalova orchestru. Jest to veselohra a bude se zajiste libit, tedy ptijd'te.

Ratena Lebrova, Na zdar! vzdelavatelka Sokola Houston.

Rid Svornost Jihu, elslo 15., Buekholts, Texas.

Mile spolusestry a spolubratti!

Nag e schrize bude konana dne 9. dubna v sini radu Cis. 15., tak prijecne v gichni, budeme mit zajimavou debatu. Jak vite, mame sjezdovy rok, tedy musime opravit stanovy neb dle nutnosti pozmenit. Tel si musime vybrat schopne iiredniky a tak aby na gi delegati vedeli, koho maji volit. Ted' se nemusite vymlouvat, to je zima v sini. Nevim, prof vas tak Indio je phtomno nag ich schrizi, pak katdy bruei, 2e jsme nee° udelali, co se mu nelibi. Tak doufam, 2e se Emil F. Voldan, taj. dostavite v gichni. Va g, Washington. — Podle Federal SurplUs Commodities spoleenosti nachazi se ye Soustati 14,000,000 rodin, majicich prOmernY roeni prijem po $312 a dodateene 8,000,000 rodin, majicich prtimernY roeni prijem $758. Z toho vyplYva, 2e dvaadvacet milionri rodin mohou utraceti toliko od $1.00 do $1.62 na osobu za potraviny tydne.

VESTNIK Fort Worth, Texas.

Ptedne v tomto dopise dekuje tad Cis. '92, mantelam Chas. MartinkovYm, kteti clarovali 10 tuctil vajleek na velikondeni svatIty pro radost &tem, ale meli radost i stark, i.e mame u nageho redu dobre a obetave deny p. a pi. Martinkovi. Pak oznamuji, to dne 14. dubna mame radovou schrizi, a to .zaene presne ye 2 hodiny, aby se mohla drive ukoneit. Vite prof? Hned vam tu radost povim. Syn mantel? Frank PaprskovYch vepluje do stavu, manZelskeho v sobotu 13. dubna a 14. slaviti budeu tu radostnou udalost a my v gichni eleni od radu s nimi, nebot' je na g hen, tedy jsou vgichni Cieni od radu Cis. 92 zvani na sprchu svatebni do sine SPJST. (no americku "wedding shower"), a kdy2 uZ, zvu v gechny Cieny, kteri path k radu Cis. 92, tedy zde vyslovuji za rad 92 novoman2eliun gratulaci, by jich provazelo gtesti a v ge dobre po (Tie draze jejich spolutiti.

Pak davtim vedeti v gem elentun i 2e bude taneeni zabava dne 23. dubna, kde bude Vyhravati kapela p. Frank Kubina z Ennis. U2 nam ,zde hrali a v glchni jsme si chvalili, jab se to ph to hudbe dobte tancuje. Tak prijdle vgichni z blizka i z daleka, na vypraveni je easu dosti od doby oznameni, a pies dobu postni nohy jsou odpoeinuty a ph torn tanci zapomene kaZdY kde ho bota tlaei, neboll co. ho trap', Tedy nezapomerite ZadnY na 28. dubna veeer.

No, a kdy2 ut mom dot 3 centovou znamku, tak at' u2 je toho vice. Vy vgichni, kteri jste proti N. P., zmerite va gi myglenku a bud'te pro N. P. Kteri si myslite, ze jste bohCCi, nebo ti, kteri jste chraneni svYmi 'zamestnaVateli, ut jako bratri a sestry dejte ten pakatel roene, kterY by byl ureenY u2, skrze to jmeno, kterYm se SPJST. ohani: ,PcdPora, Bratrstvi a Lidskost. Oemu rikate pod pora? Te pojistce, ktera je vyplacene po trorti. elena? V2dyt' na to je elen opravner.Y. Napi gi phpad, kteri se stal, neni tomu devno, u na geho radu Cis. 92.

Byla schtize, tajem.nik br. J. Ch.aloupka eet1 dopisy, a mezi nimi i prosbu Ci Zadost o podporu; Clen je paralysovanY. Tedy byla ihned udelana sbirka mezi pritom. nYmi, ktera, vynesla pies 11 dolart. Kdyt ale mel platit elenske prispeyky, tedy ten e'en Zadal aby mu Venn penezi zaplatili jeho povinnost, kterou mel platit. A Zadal, aby rad 'Cis.. 92, ku kteremu path a je dobrY e'en, by ostatni rady mu prispely peneZni pomoci. Take se poslaly tacosti. A vite kolik prig lo? CelYch 25c! Jestli se seglo vice nevim„ ale tak bylo reeeno mne.

Tak, kterY se citite bYti kapitalistou, tak LIZ nebud'te proti tern ubo2ei gim, a nehled'te podrazit nohy N. P. at na to dojde ye sjezdu. A jest-li se o torn nebude jednat, tak my, kteri se o to zajimeme, nezkou gejme dostati nekoho do nagi S. P. J. S. T.. Takove vYhody maji americke pojistky.

Vim, he to da dosti rnluveni organisatortun net nekoho dostanou. Ja jsem mluvila nagim Bost at pristoupill, cela na ge rodina, takte nos to organisator newel obtane nos ziskat. ale mam take u gi a kdy2 nekam jdu tedy je beru sebou. Nemyslete, to snad oroduji za N. P. pro sebe, to ne, ja sobe preji zdravi, ne penize. No tak ut koneim pro dne gek, ut ten dopis stoji za tu 3 centovou znamku.

Botikova, dopisovatelka.

Washington, D. C. — Senatni zahranioni ueinil dnes jedinY spravny krok a odloZil resoluci, podanou senatorem Reynoldsem z North Caroliny, v nit se Lade, o vy getrovani 2alob, obsa2enych v nemecke "Bile knize", he amerieti velvyslanci v Evrope povzbuzovali k valce. Zatim William C. Bullitt, americkY velvyslanec do Francie, kterY nejvice byl citovan v nemeckYch 2alobach, opustil New York na americkem clipperu. Statni sekretar Hull odepeel zdfteti jej po dobu jednami o resolucich, podanYch v senatu i dome zastupct. Hull prohlasil, 2e administrace pine veri Bullitove popreni yea, jet jsou obsateny v nemecke "Bile knize", o nit naciste tvrdi, 2e je snri gkou listin, nalezench v archivu polskeho zahranieniho ministerstva Po okupaci Vargavy.

Ve stfedu, dne 10. dubna 1940.

V*SEM TELOCVItNtM JEDNOTAM SOKOLSKYM V JIiNi iUPE SDRU2ENiCH A PRATELUM SOKOLSKE MYSLENKY! Jako vtechny spolky, organisace a pod. maji mezi sebou osobu, ktera, sprosttedkuje spojeni hlavnim asttedim a poboenimi odboekami. Je ho povinnosti jest vytizovani zaletitosti, ktere vedou ku prospechu a rortiteni celku.

Tak jest i u Sokola. Jest tteba mute, kterY jest tivou spojkou mezi tupou a jednotami, jehot povinnosti jest udrtovati sokolskY tivot v jednotach a sokolskou mytlenku Zupa Jitni, vedoma daletiteho akolu udrteni sokolske mytlenky v natem mlern tir gim Texasu, rozhodla se jako dtivejti leta povolati spoleeneho cvieitele.

Povinnosti spoleeneho cvieitele jest, udrtovani telocviene einnosti v jednotach, a rortititi do miry co nejvetti a dle motnosti nove Jednoty zakladati. Ptani 2upy Jitni jest, by prate spoleeneho cvieitele byla prospetna, jest tteba by v osadach, ktere na yttivi, jemu prisli vsttic posilanim s yjich ditek do cvieeni v poatu co nejvetsim.

V Sokole cvieenim prospiva telesne a obcovanim mezi sebou se udrtuje eeska, tee.

Tohoto roku bude potadan cvieitelsky kurs.

Jest tadoucno, by jednoty vyslaly schopne cviCence a cvieenky do kursu.

Tet bude potadan velkY sokolskY slet v Houston (den bude ureen pozdeji).

2upni vYbor jest 'adorn duletitosti tohoto kterY si vzal na starost vykonati, a povinnosti vgech jest pracovati ruku v ruce, spoleene a akol nag bde vzorne proveden.

Spoleeny cvieltel pkijede asi 15. dubna a hned se vyda na okrutni cestu po vtech jednotach, a s Va g spolupraci jeho prace bude zdarne provedena.

Kteti by si ptali razne vysvetleni ohledne sokolstvi a telocviene Cinnosti s radosti vysvetlime, obrat'te se na nite uvedenou adresu. Se sokolskYm Na zdar!

Anton Kos, tupni jednatel, 5731 Mercedes St., Dallas, Texas.

Protocol devote schitze odboeky v Taylor, Texas, konane due 31. hiezna 1940.

Schazi zahajil ptedseda Anton Stibotik v sini S.P.J.S.T. o dvou hodinach odpoledne.

Podavany zpravy rtiznYch vYboru ohledne ptednatky sen. Vojty Benete, kterY zde prednaSel 1. btezna. Navgteva byla tenkrate velice dobra, a dle domacich i ptespolnich teastnikil program i ptednatka se velice libila a setkala se s inolnYm aspechem. Nat vybor mel natizeno, aby dle uznani ptispeli sen. Bene govi i jeho pravodeimu na jejich vYlohy. Sen. Benet od nateho vYboru nevzal takila nic na atraty, a jeho pravodce nejenom he neptipustil, abychom jemu nee° nahradili, ale dokonce ptispel do pokladny nati odboeky.

Oznameno, he nage odboeka posila sedm svetru, ktere na ge elenkyne uhaekovaly eeskYm vojakrim. Tti svetry uhaekovala pi. Frances Zgarba, a pi. Van Kirchnerova, pi. Willie Le gikarova, pi. John Treka, pi. Henry Legikarova„ ka2da, po jednom svetru. Odboeka vzdala temto 2enam dik a pathenou pochvalu. Ujednano, aby zbytek z tech $15.00, povolenY na vinu pro svetry, bylo dr2eno do podzimu.

Ujednano poslat Hlavni Uradovne v Houstonu $115.00.

Oznameno, he osmnact elentt radu Hvezda Mladete S.P.J.S.T. od Taylor pristupuji jako celek do na gi odboeky, anebo aspori posilaji mensi dar. Jejich zastupce p. C. V. Adamek odevzdava za v gechny Cek. Je to skuteene pane, kdy2 tak celY spolek se k nam prida.

Zeny nag' odboeky oznamuji, 2e kdy2 prohraly soute2 o ziskani Clenstvi, tab 2e nam ted' dle imaluvy pripravi veeeki. Hned pc) schrizi svolavaji valeenou poradu, jak to vge zaridit, aby se mu2tn zavdeeily.

Jednano o nejake zabave neb pikniku, kterY by nage odboeka poradala v budoucnosti a rozhodnuto ponechat vac do pri gti schtize. Na to R. J. Bartosh, taj. schrize byla ukoneena.

San Angelo, Texas. — NovYm mayorem tohoto mesta zvolen byl W. A. Halamieek a cela dosavadni administrace mesta byla pora2ena.

VESTNIK

Ve sttedu, dne 10. dubna 1940. ilbwmoaa■colmoomwo.....m.omoroam•

EVA LIPOVSKA:

KANTORKA MINA ROMAN

4.• I■laimeamm..””

.1111.01•1•

"Ale tc ug je davno, velmi davno. Matieka ue. je tkinact rokri mrtva, li g se na ni skoro ani nepamatuji," dolog ila teskne.

"No, aF,pcil se yam tu zalibi. Bude yam ligecko trove a spice si zvyknete!" fekl starosta.

Za hodinu po Minin y ptichodu ke starostovi vyg li od starestit tti lido: starosta, jeho dcera uditelka. Sli po cele deice vesnice, kolem rybnika, pak kolem nekolika selskych statka, po Uzke cest.icce do kopce.

Na kopci o semote stela ekola. 13ile stony zfttily a ..vitily ti matne zati vychazH i ho pit"st,:e jako v tInnevu Po dvorku ptiel ; aZ ke chc"Sieeno, riebooete se tu bat?" zeptal se starosta pc nekud ostychave.

Mina se rozesmala: "Ne, ani trogku ne! Naopak, Calm se na tu prvni noc zde."

Dovedli ji a2 dovnitt, rozsvitili a srdeene pottasli rukou na dobrou noc.

Kantorka Mina osamela.

II. V prvni chvili nevedela, co se s ni deje. Prokvala cosi zvidetniho, podivne pocity, je2 nedovedla nikam zatadit a jejich vznik a pkieinu si nedovedla vysvetlit.

Rozhledla se kolem -sebe. Elektricke svetlo rozlevalo bilou zati po jejim novem byte. Tatinek sem ptivez1 ternek v gecek nabytek z jejiho pokojiku doma.

Je tu jeji bile, slain. (a Minin pohled bezdelty naeel veliky kufr u dveti: "To znamend zitra pal dne rozvegovat gatstvo a ukladat pradlo a kriihy!), jeji bile, polieka na knihy s kvetovanou zaclonkou, jeji velik y umyvadlo, jeji pohovka, jeg ji ug po Nest let slougila za postel — a ano! Na pohovce jeji poletalky — 112 se tu citi doma!

Ptistoupila ke stolu. Je to ten, po jeho nem.= ttene desce uz kdo vi kolik let psala. Sklonila se nine. Stara, posluhovaeka sice dobte vydrhla desku, ale pies to tu na veenou pamet' kistaly nektere geometricke pouelty, vzorce a dokonce i obrazky, hlavieky, stkevieky a srdielta, jak je Minino pero kladlo po leta na stul .. .

Usmo,la se. Jsem tu doma, opravdu doma!

Oteftela kuftik a vyriala nevelikou podobiznu 2eny v ovalnem bilem rameeku. Klekla na otoman a hledala ve zdi htebik. Nalezla jej — vgdyt' taffeta prosila, aby si tam mohla dati sve podobizny — a povesila obrazek na stenu.

Zahledela se dlouze na svou matku. Byla ji tzpine podobna. Usmival se s obrazku dvema rortomilymi duleeky v mlade, et'astne tvati.

Mlade, ueitelka vzdychla, zhasla svetlo a ptistoupila k oknu. Bylo zaiostle s obou stran divokYm vinem a poskytovalo pohled pies pole k lesu. Jak rozdilnY to pohled — doma, kdy2 se v tuto chvili divala s okna, videla proudy lidi v jasne osvetlenYch ulicich — tu je ticho a mir.

Citi ye sve dui takove podivne teplo, citi, jak se ji rozleva hiejive nitrem a ptivird, Zda se ji, ze je mladou holaieltou, jet' pkijela se svou krasnou maminkou vykoupat se v chladnych vlri4ph Sazavy. Vidi, ze maji obe 'Zaire gaty — a mamieka se tak hlaholive smeje!

Ted' jsou v lese — hledaji houby. Mamineina eerna, hiava je sklonena, Miria vidi tale pletence jejich vlasti a zda se ji, ze z nich vycha,zi podivna nezname. vane, je2 naplriuje vee kolem — ba i celY les.

Les majestatne mlei. Jehliei pokrYve, \Tee temnehnedYm kobercem, v nem2 jsou misty vetkany zelene a pestre kvety. A vonny tento koberec tlumi kroky a zda se, ze hlas i tlumi — a myelenky zastavuje .. .

Opravdu pasmo myelenek se pfetrhlo a Mina otevkela oci. Stoji u okna, tiskne itteeovite v dlani cip zaclony a jeji eiroce rozevtene bloudi po poli ozatenem svitem mesice.

Oh, moci se rozbehnout ted', ted' hned tam k lesu.

Divka polog ila hlavu na okno, aby ochladila rozpalene eelo a tvate.

Ted' nepfijde spat — ne — je gte aspori chvilieku pfijde yen .

Progla temnou chodbou, klid zaskiipel v VetkYch dvefich a stfibrne paprsky mesidniho svetla objaly prutnou divei postavu. Usedla na schod a celou svou bytosti vdechovala tichY pozdrav noci.

Dvorek byl jasne ozafen. Stromy z blizke zahrady vrhaly dlouhe stiny, mezi nimit taneily stfibrne paprsky. Odkudsi z dalky zalehal sem tlumenY znev mladYch hlasu. Tesklivo, pisnieka, jeji refrain se protahoval smutne tichem noci.

Vzduch vonel jabiky a podzimem.

Mina pocitila tivelnou touhu po svYch houslich.

"Jegte si zahraji a pak ut piljdu opravdu spat," fekla si polohlasem.

Znev se blizil. Ziistala seat na kameni a divala se dole na silnici. Objevilo se tam v mesidnem svetle asi pet hocht. Zpivali n'ejakou, Mine neznamou pisen.

Sledovala je odima, az zagli po silnici velkY kus za yes. Sedela jako oearovana, net si domila, to ze "chasa" po praci zpiva, jak to jednou slygela vypravovati od sve spolutadky z venkova.

ChladnY vettik ovanul ji oblidej . . . Ptitahla limed plagte, ale pak se zvedla a vbehla do gkoly. Rozsvitila a vyriala housle z pouzdra. Pfejela lehce rukou po strunach, zhasla a pfistoupila k oknu.

Prvni lkave zvuky ozvaly se pod jeji rukou.

Nod hyfila mesidnim svetlem a Mina u okna hrala . . . Due jeji vzna gela se spolu s odvatnYmi tony v zavratnYch vfgkach — — v takovYch chvilich bYvala upine gt'astna.

Dlouho, dlouho hrala u pootevfeneho okna a netugila, ze hogi, jejich znevu prve naslouchala, stoji ptitisknuti u zdi pod oknem — a temet ani nedYchaji .. .

Na kostelni yeti v nedaleke vsi Mladoticich tloukla pulnoc, kdyt Mina polotila housle.

Odstrojila se potme, vytahla ze skfine pfikrYvku a schoulila se' na otoman.

Jegte chvili vi gil ji v hlave zachycenY tam venku prve a nevolana drala se ji na mysl slova nezname "Hvezdieky jiskfily do tmy noci, ja, hiedal zatici tvoje oei."

Vice si Mina nezapamatovala — jen tohle stale taneilo ji v pameti — a marne snatila se myslit na nee° jineho. Chvilemi je gte zapasila s pisniekou, pak 12 byl odpor jeji stale slab gi a slabgi .. .

Mina usnula .

Kdf2 se rano probudila, svitilo ji slunce ostfe do pokojika. Protahla se, vstala, oteftela okrio dokokan, ale pak znovu vklouzla na VIdyt' ma dnes celY den volno! A eeka, ji vybalovani kufru. Mina zmetila kufr zlYin pohledem. Ag bude mit tuhle protivnou praci za se: bou, bude dokonale et'astna!

Zitra ptijdou deti. Mina je moc a moc zveclava! V tom se ozval pod oknem hlas Anieky starostovy: "Sleeno, spite jegte?"

Mina se usmala.

"Nespim. Jdete ke mne? Podam yam klie oknem!"

Hned na to se objevila u okna v rfdove noeni kogilce s velikou stuhou na levem rameni a s velikYm klieem v ruce.

Usmaly se na sebe, Anieka vzala klie a Mina se vratila na otoman. Byla poneltud v rozpacich. Co ted'? Ten protivnY veliky kufr chova ye svYch Utrobach jeji rortomilY gupanek i kvetovane pyjama — a ona musi ptijimat prvni navetevu v noeni koeilce .. .

Anieka se objevila ve dvetich.

"Sleeno, ja yam nesu kavu a jdu se vas ze, ptat, nechtela-li byste se s nami svezt do mesta. Tatinek fikal, ze yam to tteba ptijde vhod — piljdete se jiste ptedstavit k panu inspektorovi!"

"Vy pojedete, sleeno?"

"Ano!" "Tedy se pro mne zastavte!"

"Plati! MOete jegte chvili spat!"

Anieka se smala, ukazujic na bose no gity Mininy a kogilku.

Mina se trogku stydi.

"No, nebudu uz spat. Podivejte se — tamhle

Strana 9. ten kufr budu vyb a, lovat — to bude prate! Pak uz budu rada na svete, az budu mit tohle s krku!"

"Nechte to na odpoledne pkijdu vain pomoci." Pak se naklonila diiverne k ueitelce: "Vypravovali ho gi dnes rano hotove pohadky o tom, jak pry jste dnes v noci hrala — zahrajete mi nekdy neco?"

"Ale rada, sledno Anidko — a take main kytaru, budeme zpivat!"

Anidka objevila nad posteli podobiznu pani Bokove a srdeene obdivovala jeji krasu, a2 to bylo Mine k smichu. Pak pohladila jemne svou tvrdou rukou hnedou podu gku s namalovanou hlavou Indiana.

"Mate same hezke veci. Az k nam pfijdete, ukati yam svou vYbavu."

Kdyby byla Mina vedela, jak je timto vyznamenana, byla by projevila jiste vet gi souhlas.

Anidka totit tarlive stketila svilj pradelnik a tadne z kamaradek nechtela ukazat jeho obsah.

Mina se pochlubila, ze umi mnoho takovych veci a slibovala, ze bude v de gtivYch dnech a v zime pracovat s Aniekou.

Divka pohladila jeg te jednou Indiana, slibila, ze se tu zastavi a odegla.

Mina vylovila klie z kabelky a s tetlYm povzdechem otevfela veliky kufr. Vybalila odtud sve kimono, posnidala a vydala se na "obhlidku okoli".

S tlukoucim srdcem oteffela dvete ttidy. yelike, mistnost s nejjednodu ggim zafizenim a etyfini velikymi okny • . Cosi ji bodlo u srdce.

Zklamani ci litost?

Ne — takhle si to nepfedstavovala.

Ve skfini nalezla take jen nejnutnejgi stejne jako v kabinete.

Vzdychla a mimochodem si vzpomnela, jako zatizeni meli na cviene Akole v ustave.

Skoro se bala setkani s detmi .. .

Dobfe Jim sledna profesorka SYkorova fikala: "Neptedstavujte si to piin g rutove — nage vesnice jsou velmi smutne — bylo by mi vas IIto, kdybyste se mely zklamat."

Pohladila odima zamy glene hole stony a pomalu vygla ze tfidy.

Zahradku mela zarostlou vysokou travou, jen nekolik stromeeku tu kvetlo. Ostatni kvetiny pravdepodobne udusila trava.

Pod gkolou tahla se silnice k mestu. Mininy oei se znovu rozvitily, kdyt se objevily °pet ty stare bkizy, jet ji lidera uvedly v nadgeni.

A do lesa pfijde zitra odpoledne ..

Sledna SYkorova take fikala: "Nedoporueuji vain samotu na vesnici — ba, varuji vas pied ni. Vezte si s sebou hodne knih, rudni prate, a pfitelkyni si tam najdete, jinak " je s vami zle Mina citi, ze si na kantorku, jit pies jeji pomerne mladi pfezdely "baba", asi ted' dasteji vzpomene!

Chodila bez dile ovocnou zahradou, az si vzpomnela, ze pojede do mesta.

Vratila se dome, schovala pfikrYvku, srovnala podugky a vyhledala si dekret, s nimt pujde k inspektorovi, a seznam fed, jet si musi jegte v meste opatfiti. Nebyla jegte hotova, kdyt pfi gla Anieka.

"Jiff deka. venku s povozem."

Ueitelku pfekvapil elegantni zjev Aniedin. To To si opravdu nemyslela, 2e ma, Anieka takovehle vkusne eaty ye sve garderobe .. .

"Mfij bratr Jiri — sledna uditelka Bokova," ptedstavovala Anea, obtadne dva mlade lidi.

Mina zmetila mladeho mute rychlYm pohledem. Byl vysoky, svetlovlasY, modrooky, s hlavou tzpine podobnou vYrazne hlave otcove. Usmal se na Miriu a tekl vesele: "Slyeel jsem o vas hotove baje, sleeno. Za to rueim, ze polovielta vesnice o vas sni."

Zasmala se take a usedla s Aniekou na make sedadlo.

Aida par krasnYch ryzek pevnou rukou.

Veimla si, 2e ma ug lechtile, itzke ruce s dlouhYini prsty.

(Pokradovani).

Ziskati elena neni vidy tetkou veci, ale udr- teti jej v fa,clu a Jednote, postarati se o to, aby se mu v ni libilo a aby byl ochoten spolupracovati — to jest fikolem nejdfiletitejgim.

Strana 10.

Finaneni zpriva CrEetnika Hlavniho iĂĄdu PRDEM OD itATif.3 ZA MEW BilEZEN 1940.

Unirtni D. 0.

H. R. 1. 12. unor 4.61 221.06 9.90 3. 12. unor 41.97 .90 .30 4. 19. unor 42.43 22.05 366.08 5. 15. brezen .80 16.02 8.20 7. 13. brezen 2.46 34.45 152.87 9. 19. brezen 272.29 71.25 2.86 10. 14. unor 1.20 118.75 2.20 11. 20. brezen 1.40 77.92 13.20 12. 13. fluor 10.90 27.75 15. 16. unor 1.60 187.37 14.10 16. 19. brezen 85.34 19.60 17. 12. brezen 11.71 482.57 110.70 17. 18. cert. .25 18. 26. brezen 19.26 5.75 .50 77.88 19. 13. fluor 3.30 20. 7. leden 3.40 816.78 15.90 21. 4.

2.70 3.07 56.65 22. 12. brezen 38.00 10.05 23. 13. unor 3.02 155.25 47.75 24. 8. cert .25 24. 24. unor 29.27 660.02 47.70 25. 17. unor 20.21 385.39 27.95 3.00 26. 29. Unor 54.37 27. 21. unor 104.59 42.85 7.86 1281.12 34.95 28. 5. leden 46.90 225.42 32.10 29. 20. unor 25.30 3.00 90.27 30. 12. unor .80 85.61 2.10 31. 20. unor 32. 27. fluor .60 37.14 11.60 5.84 168.92 25.75 33. 20. brezen .60 34. 19. btezen 28.53 109.62 35. 12. unor 2.26 7.95 340.71 37.80 36. 9. led. a't brez. .60 66.91 36. 9.

26.69 7.45 37. 18. brezen .60 41.90 2.10 132.73 39. 26. unor 40. 15. brezen 10.04 316,21 74.00 26.75 41. 12. fluor 70.59 11.75 42. 12. brezen 39.31 12.90 3.46 54.61 44. 5. unor 7.90 46. 12. led. aI brez.

105.09 482.20 25.45 14.67 47. 21. unor 17.06 218.66 13.20 48. 23. Unor 9.00 .90 89.20 49. 23. unor 17.70 2.40 68.93 50. 5. brezen .80 76.54 6.15 51. 16. unor 4.05 2.57 77.25 52. 20. unor 27.25 51.45 54. 9. prosinec 268.55 5.61 84.93 19.70 55. 20. brezen 116.28 9.30 56. 6. unor 2.70 17.55 2.70 124.88 56. 20. brezen 2.25 .50 47.00 57. 8. unor 50.72 16.25 58. 20. brezen .70 91.29 11.75 60. 13. dub.a2 eerven 2.10 1.20 10.11 5.70 62. 24. unor 126.42 63. 20. brezen 8.08 43.25 50.39 4.60 64. 7. unor 22.95 .20 91.37 65. 8. brezen 19.58 87.41 .75 66. 21. unor 1.87 126.20 37.25 67. 20. brezen .30 68. 9. 1 'Olen 55.40 16.48 276.65 68. 20. brezen 12.15 .50 60.76 69. 12. brezen 2.09 29.30 156.08 70. -18. bkezen .60 16.15 71. 20. brezen 55.54 1.87 95.32 31.40 72. 27. brezen 62.62 12.65 73. 10. brezen 42.64 74. 19. do pkedu plac. 75.87 7.45 75. 9. led. U2 brez. .40 46.53 1.50 76. 23. unor 64.09 .90 77. 3. leden 8.64 28.36 3.45 78. 13. brezen 5.28 82.87 10.55 79. 8. Unor, brez.

57.09 12.15 80. 10. bkezen 148.99 3.00 81. 13. unor 40.00 9.34 1.35 82. 1. leden 33.63 82. 24. Unor, brez.

4.95 16.19 287.68 84. 29. unor 48.15 10.70 10.20 85. 8. brezen .40 130.39 87. 21. unor 9.75 51.66 634.36 40.65 88. 20. unor 4.63 85.00 89. 12. brezen 18.05 33.23 10.05 90. 5. brezen

ita,d. Den Za

VESTNIIC 92. 14. unor 17.14 94. 7. brezen 1.30 95. 19. bkezen .20 96. 20. imor, brez.

97. 19. brezen 2.10 98. 15. unor 99. 16. brezen .90 100. 14. brezen 101. 18: brezen 102. 12. pros. a2 unor 1.20 103. 14. unor .30 105. 15. unor 105. 28. 1 Olen 107. 28. bream 3.30 108. 6. unor 3.81 109. 20. leden 1.30 110. 19. brezen 3.50 111. 12. fmor, brez.

112. 15. brezen 11.94 113. 12. brezen 114. 19. led, aZ, brez. 24.01 116. 14. brezen 1.50 117. 23. brezen 119.21. brezen 121. 6. bream 2.10 122. 14. brezen 3.82 123. 12. fmor, brez.

124. 26. brezen .60 .40 125. 20. unor 3.40 126. 23. brezen 129. 7. brezen 1.90 130. 9. cert.

130. 28. leden, unor 97.75 131. 21. led. a..2 brez.

132. 15. brezen 5.57 133. 20. unor 134. 7. do pi.. plac.

3.13 135. 1. unor 136. 19. unor 137. 10. brezen 2.09 3.01 138. 20. brezen 1.30 139. 25. brezen 1.70 140. 7. bkezen .50 141. 15. brezen 8.95 142. 19. unor 143. 20. brezen 6.80 144. 20. brezen 145. 26. unor 2.10 4.10 146. 19. brezen 1.20 147. 13. brezen 148. 21. cert.

148. 26. unor 13.54 151. 20. brezen 7.75 152. 18. 1 Olen 1.30 153. 15. brezen 24.72 154. 23. unor 155. 24. led, a2 brez.

156. 1. unor 157. 14. brezen 157. 21. 3 eleni .80 158. 23. brezen 2.00 159. 21. brezen 2.60 160. 23. unor 10.40 161. 7. brezen 162. 16. brezen 2.50 749.36

ye stiedu, dne 10. dubna 1940.

336.18 144.51 64.28 80.55 72.13 57.77 25.17 25.07 23.05 81.47 46.30 28.28 18.80 119.25 88.47 43.25 57.15 51.58 184.02 9.53 254.34 80.25 24.54 8.35 64.89 44.52 78.82 86.83 139.73 82.41 43.27 2479.01 23.60 13.08 180.86 12.69 137.91 22.45 63.90 63.25 28.90 19.01 51.40 186.66 124.65 15.15 99.76 58.40 21.32 308.20 85.59 31.65 30.00 157.45 116.51 59.11 68.11 18.35 25.82 95.40 38.15 32.81 91.63

19,715.95

30.30 25.75 14.10 14.75 5.40 1.65 7.60 9.20 8.25 10.35 1.05 1.50 27.90 20.80 2.40 15.55 10.65 31.15 3.15 32.05 12.15 7.80 4.75 18.35 11.50 11.80 2.10 1.20 23.45 13.30 .25 40.65 3.75 5.55 11.70 11.25 1.15 2.25 22.50 9.20 5.20 15.80 16.30 19.45 6.00 18.70 11.05 3.60 .25 20.85 5.70 7.20 15.75 8.55 2.10 9.70 .75 2.70 11.00 6.00 6.60 6.75 2,262.60

EHL E j, Piti.INDU A VYDANI ZA MEW itEZEN 1940.

FitiJEM: Od perdu $ 19,715.95 Splatky hypotek 9,547.63 Splatky hypotek collateral 91.79 Splatky pUjeek certifikatu 3,035.44 Urok z hypotek 2,223.93 Urok z pfljeek certifikatu 2,063.19 trrok z bonder 188.49 Splaceno za praci v ptjekach 171.31 Najemne z majetku 132.00 Prodej bondn 1,500.00 Splatky„ prodej majetku 6,550.00 Vracene pojiSteni proti ohni 11.01 Vracend dari bondova 8.80 v prodeji bender 75.00 Celkem Hotovost z minuleho mesice

$ 45,314.54 82,350.70

Uhrnem

$127,665.24

VYDANI: Na Umrti Na Umrti pd. up certifikaty Na Umrti nedospel. dedicUm Na Umrti ned.ospel dediciim Urok Hypoteky Pujeky certifikatu Opravy atd. na majetku Pravni fleet majetku Dane, fleet majetku Comm., prodej majetku Poj. proti ohni, fleet majeku Pravni, teet hypotek Vracene poplatky, umrtni Cestovne, neet bonder Vracene naljemne Splaceno za prace v pujekach Koup6 bondix -troll phi koupi bondri PojiSteni a poRovne bondt

$ 13,500.00 628.00 818.08 122.53 34,280.71 10,992.00 165.56 106.53 126.21 750.00 41.60 18.36 44.00 55.32 7.50 171.31 7,000.00 108.59 .60

HOTOVOST V BANKACH HLAVNI f?AD: Phijem od radii Za aktovku Za prirueky

$ 58,728.34

Celkem Hotovost z minuleho mesice VYDANI: Najemne z fikadovny Telefon Gestovne Aktuar Pogtovne Patreby a yydani v ffradovne Oznamky Povoleni od oddel. pojist'. v Austin Zarizeni v Aradovne SlOne utedniku Lekarske prohlidky Odraeny za . nove eleny Schilze HI. Uradovny Vestnik (6,426) Vestnik, patovne Elektkina Dan. excise IX., Kontrola dani

$ 2,267.68 4,608.90

HOTOVOST

$ 2,545.98

$ 2,262.60 4.08 1.00

30.00 12.30 6.68 557.00 152.47 49.70 40.80 21.00 25.60 1,163.25 326.00 1,304.88 41.00 535.50 1.02 8.18 54.02 1.20

$

DETSK' ODBOR. PftiJE1V1: Prijem od radii TTrok z pujeek certifikatu

$ 749.36 3.05

Celkem Hotovost z minuleho mesice

752.41 $ 1,770.46

Uhrnem VYDANI: Odmeny za eleny Uspory Pfljeky certifikatft Koupe bondil Urok phi koupi bonda.

Premie v koupi bondt ZnYva v hotovosti PajOky certifikatu Bondy (opraveno z minuleho)

$ 2,522.87 25.33 62.39 61.00 1,500.00 34.38 15.00 764.77 332.00 36,977.08

$

$ 38,073.85 MAJElEK PREHLED MAJETKU liEDNOTY. $1,013,852.18 Bondy 1,514,402.48 Hypoteky 5,242.07 Hypoteky collateralni 10.00 Podily 600,859.32 Pfljeky certifikatt 209,701.22 Majetek 10.00 Slokno za meritko 38,073.85 V Detskem Odboru 2,545.98 Hotovost H. R. s 58,728.34 Hotovost v bankach 3,510.18 Zarizeni v tradovne Celkem Dluh nedospelYm dedictim

$3,446,935.62 23,733.61

MAJETEK S bratrsl*n pozdravem,

$3,423,202.01 Edw a r d L. Marek.

Ve stredu, dne 10. dubna 1940. je to dennim zjevem, nikdy vas 1. neprestane udivovati nahlY prechod odpoledne do veeera na Geylone. Prvni znamkou jeho ovtem jest slunce, ktere bylo prave nad nati hlavou jette pied malou chvilkou a nyni je o Maio vYte, net Uneven natich oei. Jako jia; noch ,milujici hry, prirozene vnimate toto: slunce by melo obzvlatte zaujimati sve misto, ktere jest prave nad hlavami lidi. Zanad slunce byl pokynem sokoltilm a lurialum, kteri kroutili volne kolem, pouze pro radost z krouteni, jak se zdalo, aby odleteli neznamo kam.

Ve kolem umlklo. Les tee se zda, pohriten do vteobecne Silnice je oputtena. V zahrade neni nikoho. Je pozdni odpoledne.

Tu náhle je slyteti ye vzduchu hluk. Hejna vran vzletla a nektera, leti v jednom smeru, nektera prave v opaenem. Silnice dosud oputtena, je nahle otivena. Skupiny tvitoricich ten a mute, vracejici se z denni prate na eajovYch a gumovYch plantatich, mijeji net dam.

Nejvetti east techto kuliü je ze vsi leticich smerem k mestu, plantete jsou na strane opatne. Rano tyto vesele tlupy .kreeeji podle nas, pinice vzduch svYmi hlaholnYmi hlasy a smichem. Kdyt jeden sbor hlas y slábl, zaealo k nam dolehati.jit jine crescendo blast" blitici se dety. Kolein °slue hodiny posledni zastup pretel, ale jejich hlasy jako by nam znely utich po celY den. V mysli vidite tyto mute a teny rozchazeti se na jednotlive pracovni Useky a postuaovati nahoru a dolt po ithoeich vrkü,teny desajici title :vYhonky baje, mute navrtavajici gumovniky, aby z nich yytekalo mleko. Nute, s nastavajicim ' yeeerem k yam civet dolehaji hlasy a smich, vtdy hlasitejti a jasnejti, pokud, drive net rano; posledni zastup vas neminul a nezanechal samotny s yederem unrostred ticha yeti vesnice.

Oas od easu je vtak ticho prerutovano. Vesnidane, kteri eli do mesta Galle, bud' za titednim rizenim, anebo aby tam provozovali n:;7 ,abchod a nakupovali, se vraceji. Jdou po jednom, nebo nejeasteji ye skupinach po dvou nebo trech. KatdY z nich nese s sebou jeden z tech kotin, tvaru obraceneho kutele, pletenYch z kokosovYch lista, jet kupujete po jednom centu na miste pri rybim trhu v Galle. ye vesnicich ani se nem o tem nesniva, abychom lémali kokosove yetve k takovemuto Aeelu (nebot' i na dotky natich strech se utive starch ulomenYch vetvi, jet jsou sbirany), ale v mestech, tam lids udelaji pro penize 'Tyto kotiky, nesene vesnidany, jsou. pine, napechavany potravinami, sutenou rybou (lahildkou„ jit te.clnY navttevnik mesta neopomine koupiti), motné., Ce je tarn kcusek skopoveho nebo hoveziho masa, podle toho, jak je kdo vybiravY, a ovtem zelenina a ovoce, jet lze dostati v tornto masts v tropech za vtech rodnich obdobi — dloulle, suche a zelene "paneboli murunga, nine drene, ktera uvarena je velmi chutna a podle meho presveddeni obsab.uje vtecky vitaminy od a do z; "dive' prstiky", jak my nazYvame plody ibitku jedleho, bilek melounodarnY, lesni ovoce a rade jinYch. Mnohe z koid obsahuji tee asi pletenec tabaku, :cinovou lampieku na parafin, ohlay ky z kokosovYch vlaken pro volskY pctah a nektere z tech nekunn, o net potadaji katcleho startiho navttevnika mesta kteri zustanou dome.

Zanediouho tyto skupiny, vracejici se donati, tat prestavaji. Temnota zahaluje vCe. ZelenY les je temna, splYvajici hmota, nepristuplatt katdernu neptiteli. Jen silnice, jet bet" mina net dam, si jests udrtuje vzhlcd tivotnesti. Jako by povidala: "Jsem dosud zde". Naharu a v obou smerech, at tarn, kde se zalaybe, vidite jeji pruh svitioi v temnote bilYm piskern. Snad mete to ttesti, te vam reknou, abyste ,tel neco vyriditi do strYeko ya obohodu pies most za zahybem silnice. Razhodne se vtak jests naposled probehnete po pisdite silnici.

Most je nekolik melo metra po silnici Pod mostern prc:udi nate rieka, takte most spojuje nate tizemi s ostatnim sVetem, -Make sdili s nam tajemstvi: mute bYti premestena, ale nikdy se nemate od nes odloneit. Aieka stale obihe kruhovite nati pddu a tvori takto na-

VESTNtK

Vder v me singalske vsi.

Vijaya - Tunga.

Ci skutednon hranici. Most je setlY, bez bradli — mnoho pribitYch drev se uvolnilo, nektera, visi dole. A prave v tech uvoinenYch breynech nalezam zalibeni; nebot' kdyt se zvYtenou rychlosti lakes ne halm, odpovidaji mi ptijemnYm , drneenim, a pri mem zpateenim behu tu je znovu ono drneeni, z nehot se tetim. Kolikrat za den se raduji z toho behu!

Nekdy o zavod betim s obruei, jit jsem vzal se sudu, ale nejeasteji balm jen pro pauhou radost z behu. Bos? Nu ovtem! DotYkalo se. zeme kdy neco jineho net bose nohy? Stave se dasto, te rychlost a rovnovaha ye sve svrchovanasti .zasahnou v mCj neprospech. Ale co by to bylo za, detstvi bez odrene nohy a krvacejicich kolen! A maminky jsou beztoho Is tomu, aby otetrily paldivou ram" na kdti!

Kdyt je takove temno, te nevidim silnice, tu nastava pre, mne noc. Jen tehdy se uchyluji dovnitr. Ale vtcly opet bdeni silnice doleha ke mne zvenei. Pozdni pocestni se vraceji z mesta; je slyteti jejich hlasy, jak mijeji nas dam. Hlasy zaznivaji za noci tak, jako by vyskakovaly z pytle, a hned potom, jak pocestni minuli net düm, nastava ticho, jako by hlasy byly srateny zpet do pytle drsnou rukou.

Anebo slytite °pet reptajici rheuma katcleho jednotliveho brevna mostu, volajici, Ce prejel nejakY volky tawny wet s tetkYm nekladem.

Kdyt povoznik minul nat dam (je to pozornost, pochazejici jit z doby meho dedeeka), pri milniku, oznadujici nett hranici na nejzaztim konci, opakuje jednu ze svYch "sivpadas", neboli dlouhou etyrverto you sioku. A ad jeho nejblitti po:sluchaekou je vte halici temnote, zpiva celou silou svYch plic. Kdyt rxiinul zahyb silnice, posledni zvuky sivpadas prestavaji, jako by za nimi ueinila teeku mrzuto, noc.

Nekdy, vytedte na verandu.a hledice pies zahradu smerem k druhe strand' May, kudy beti petinka, vidite plapolajici pochoderi. PCi pochodni slytite nekolik trhanYch nervosnich blast", nasledujicich ji ve skocich, jako kdyby byly pritahovany magnetem; davaji yam po-; nurY dojem nedeho plynouciho z neeeho, co to zdrtuje na temt mists po vtecky easy.

Nut, ted' je 'eas k yeeeri. Pokud otec neni pritomen, nesedneme si ke stolu. Tam sedime s nohama skritenYma na rohoti, prostrene na podlaze, tesne pri kuchyriskYch ohnich, majice misu peed sebou. Matka nam predklada to i ono, jet vzala z Cady hrncii a penet, dosud sydicich na, ruznYch ohnich. Po vederi nelake klidna hra, na priklad o. lastury hrana na term zaklade jako "hadi a tebriky". Nebo rnatka a nekteri pritornni si doprali chvilku povidani a nezbytneho tvYkani betelovYch stla a often areky, zatim co vy se bavite svYm zpusobem.

J:edine potehneni noci , je, Ce ji mutete prespati, aspori ja mohu v tech dnech, o nicht piti. A od we:ere ke spanku je krueek. Ale nejdrive cc musim pomodliti. Neni zapotrebi tadneho donucovaciho prostredku, abych nezanedbal tohoto obradu. Matka pro mne udelala zvlattni pora.do Nejdrive opakuji trikrat "nahatkar" k Budhovi, jeho Dharmu a jeho Sanghu. Potom prednatim pet prikazani a dale dlouhY seznam jmen, vyjadrujicich sla yu Budhovu, a koneina vzYvanim. — Rozumi se, te katcly veder zaeinam sve modlitby velmi zretelne, ale kdyt, ut se blitim ke konci, rychlost nejrychlejtiho vlaku neni nieim proti rychlosti me. A kdyt jit pokladam svou hlavu na podutku, odrikavam modlitbu — "Budhova ochrana a Devi" potehneni".

V koutku je„matka po .hritena do svYch modliteb a jests jako dnes slytim zretelne jeji posledni slova yzYv.ani, kdyt jsem usinal. Ma dlouhY a velmi dokonalY obradni rad a jeji koneen.e vzYvani je nejpropracovanejti, joke jsem kdy slytel. Od spadu ke spadu, od easomiry k easomire jeji hlas pronati yznetend jrnena mnohYch :a • mnohYch boht", tech, kteti

Strana 11. ochrariuji otyri ithly sveta, onech, kteri maji svrchovanost v te neb one Citi. — VzYva potehnani nejen na svoji domacnost a krb, na sve pratele a pribuzne, ale na cele lidstvo, na celY svet, ba na celou Sakvala, sluneeni soustavu. Zmocimje se mne spanek, kdyt nasloucham odmerenYm zpeviun mateinYch modliteb. Ach &oda tech veerefSkti, ktere nebudou miti tadnYch zitrka!

NACISTICKA PANEVROPA. Dr. Bohuslav Eeer.

Hermann Rauschning, bYvalY spolupracovnik Hitler& a president gdanskeho senatu odhalil v basilejske National Zeitung ze dne 13. kvetna 1939 a ve svYch pozdejtich publikacich Hitlerovy plany na ovladnuti Evropy. Prvni cacti techto plants je zotrodeni narod y ye stredni„ vychodni a jihovYchodni Evrope: echil, Sloven, Polan, Mad'arti, Jihoslovand a Rumuint Tyto narody maji 1:47t promeneny v narody nevolnin, jicht Ukolem bude pracovat pod nacistickYm politickYm a hospodarskYm vedenim pro Nemecko a jeho "panskY narod". Hitler vYslovne dodal, te zotrodeni neni poslednim slovem jeho plants. Bude-li treba prostoru pro panskY narod, musi bYt narody nevolnicke z east nebo Upine vystehovany ze svYch zemi.

Tyto plany se provadeji nyni v nati vlasti a v Polsku. S tim doplrikem, te se porobene narody fysicky hubi, jako na priklad u nas a zejmena v meritku masovem v Polsku.

At nazismus "usporada" takto zeme, kterYch se zmocnil, pajde dale.

Bude stejnYm zpusobem "poradat" celou Evropu. Naciste do nedonma popirali sve plany na zotroeeni cele Evropy, aby mohli tvrdit, Ce jim byla valka vnucena a te iitoeniky jsou obe padni mocnosti.

Nyni bud' -Se presvedeili, Cc jejich tvrzeni o vnucene valce suet neveti, nebo si mysli, te musi dat nerneckemu narodu kokainovou injekci, aby vydrtel, tedy at' z toho ei z onoho cliwodu — prestavaji sve plany tajit a publikuji je.

"Glos Polski" otiskuje 6. ledna z "Deutsche Bergwerkszeitung", vedouciho to hospodarskeho deniku nemeckeho, referat o prednatce nejakeho nacistickeho profesora dra Hunke-ho, predsedy "Werberat der deutschen Wirtschaft" (propaganeni rady nemeckeho hospodarstvi).

Proslovil ji 24. ledna 1940 na schiazi nejakeho nemeckeho hospodarskeho spolku.

Podle tohoto profesora bude — ovtem at Nemci vyhraji valku — cela Europa pretvorena v jednotne organisovanY celek, v Nemecke Evropske Imperium nejen politicky, ale i hospodarsky. Nemei v nem budou rozhodovat, co se v ktere Cacti tohoto celku ma vyrabet a kdemaji bYt zamestnani porobeni narodove. Nemci jsou pry totit povolani k tomu, aby deli Evropu do poradku take hospodersky. Politicky pry to jit s Uspechem delaji. Tento hospodatskY poradek v cele Evrope se bude provadet podle zasad narodniho socialismu nemeckeho a podle zkutenosti nemeckYch. Evropske narody prestanou bYt pouhYmi provinciemi britskeho imperia a za vedeni nemeckeho nacismu vytvori. novou Evropu bez hospodarskYch a socialnich krisi.

Prednatce byli pritomni ye velkem poetu zastupci nemeckYch vladnich kruire.

Tedy jakasi nacisticka Panevropa, evropskY politickIt a hospodarsky koncentradni tabor "menecennYch" narodil nevolnickYch, kteri budou pracovat pod vedenim jakehosi hospodatskeho Gestapo pro blaho naroda "panskeho".

To chysta, nacismus Evrope at vyhraje valku.

Ve svetove valce sepisovali a prednateli nemeet profesori nejblaznivejti a nejnestyarnej7 ti plany na oviadnuti Evropy a sveta tamer testae pied nemeckou poratkou. Paralytik miva totit nejskvelejti mytlenky a fantasia obydejne kratce prod s yYm koncem. Tehdy bYva na vrcholu sve vYkonnosti "dutevni". Tehdy vtak s nim mivaji otetrovatele take nejvice prate telesne: vyviji velikou silu a musi dostavat east() sveraci kazajku.

Evropske narody bojujici o svoji svobodu a o osvobozeni obeti nacismu si v3"rznam prednagky nacistickeho profesora vyloti dobre v obojim &nem.

VESTINTiK

Strana 12,

Pedal Orgin Slovanske Podporujiai Jednoty &Mu Texas. &tidal Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOTTOKA—EDITOR Vydavatel6 — Publishers ECHOSLOVLIK PUBL. CO., West, Texas Pfedplatne $1.00. rodne. Do stare vlasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year. lEtn6ny &circa sasflaji se do Hlavnl Utadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

VeAkert dopisy, pfedplatne, oznaniky, limns* sdresovany na VBstnik . West, Texas Vistnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

MO KRAJ. Vladislav Matejka.

Mfrj kraj vychladil severak, domy rostly jak skaliny, ulice bez koncti a bez oken, zelene gobeliny u2 vyvadly a kooky sptadaly si not na den, na oeich spalovaly tige tmu a drapkem rozrYvaly der& ge zatila jak diadem.

Tak zpustl vychladlY inuj kraj, do motskYch vl se promenil, a jejich ptiliv ledovY kolebku easu rozhoupa., v bocich a prsou zapenil.

A zpival piseri matetskou, jeg noel zvala ke spanku, ja citil se v torn kraji svern, ad severak je vychladil, jak na luaince hetmanku.

V ptitomne dobe predsjezdove panuje ve schtzich sbrattenYch radii city ruch. Sjezdovi zastupci uvaiuji o navrg enYch zmenach a o raznYch easove gadoucich zlep geni — nagi bratii Taylor u2 pracuji na uspotadani sjezdovYch vedernich podniku k osve geni delegate a jich ubytovani a mimo v geho toho se pilne agituje v kagde osade a vAude, kde na ginci ptebYvaji. Neni pochyby o torn, ge agitate pro ziskani novYch elenfi ptinese gadouci vYsledek a 2e ka2dY fad pki dervencovem sjezdu odevzda S.P. J.S.T. dar ten nejvzacnej gi — slugnY podet novych elenti a ditek. Myg lenka, aby novi dleni byli hromadne uvedeni ph letognim pamatnem sjezdu se dle doglYch spray vgeobecne zamlouyd. Brath a sestry pochopili, ge tato novinka bude pamatnou uddlosti pro v g echny z nas, obzvlagte vgak pro na g e nova bratry a sestry, jeg v dohodnuty den sjezdu budou uvedeni do mohutne S.P.J.S.T. co "sjezdova," ttida v 43. roce jejiho pfisobeni. Uvedeni novYch elenri, ziskanYch do sjezdu, provedeno bude za ptitomnosti zastuperi sjezdovYch ze fgech konein gireho Texasu. Mogna, ge nikdy ji g se nam nenaskytne takova, znamenita pkile gitost bYti svedky tak vYznamne a pamatne uddlosti. A proto se uptimne te gime na sjezd a ujigt'ujeme vgechny nova eleny na ge, ge i oni se mohou pinYm pravem te giti na ono slavnostni uvadeni. Tern, kte11 se rozmYg leji, zda i oni by se meli stati eleny nagi Jednoty, pravime: neodkladejte dole a starite se deny na g i Jednoty. Mate-li ditky — ptihlaste je, tak aby i ony mohly bYti zahrnuty do sjezdove thdy elenstva na geho. Budete vgdy s hrdosti vzpominati na to, ge byli jste uvedeni do S.P.J.S.T. co sjezdova ttida. Zvlagte mladi lido a ditky dlouho, dlouho na to budou vzpominati a hrde se budou hiasiti k Jednote svYch °tea organisaci S.P.J.S.T. ktera si

toho pine zasluhuje. Jsme jedni lide, marne stejne tut'by, stejne radosti i strasti. Nu2e spojme se dohromady paskou bratrstvi ye velke rodine S.P.J.S.T. a zvolejme do celeho Texasu: deskY mid — deske, Jena a deske dite path do Ceske jednoty — do S.P.J.S.T. Sri:1j k svemu!

Nikde jinde nemohou vim dati-lepgi anebo zajigtenej gi pojistku na divot. Nikde nemohou yam dati lepgich vYhod negli S.P.J.S.T. svym elenfrin poskytuje. PryC jsou ty doby, kdy agenti cizich nam poji gt'oven beztrestne mohli hanobiti nagi Jednotu. Stane-li se tak, gadejte na takovem agentu, aby yam to napsal a uvidite, ge se neodvagi tak Ciniti. My mugeme poukazati na velikou tadu zbankrotovanych pojigt'oven v poslednich letech a ph tom take poukazati na to skuteenost, ze ani jedna bratrska jednota — nalezajici se na za.konitem podklade jako nage S.P.J.S.T. — nezvY gila poplatky svYch ani neudelala Upadek. A proto poctive mohou nagi organisatoki jiti k na gim ptateliim a vgem nagim lidem a pozvati je, aby se stali eleny S.P.J.S.T., v ptesvedeeni, de jim tim dobrou slugbu prokazuji. Svfij k svemu budi g nam heslem. Neni pozde stati se elenem na gi Jednoty do doby sjezdu — ale je nejvy ggi Cas. Neodkladejte dale — nikdo nemri ge yeah co v budoucnosti nas ocekava. Pamatujte na sve rodiny, sve mile a ueirite ihned opatieni k jejich ochrane. Starite se eleny mohutne S.P.J.S.T. eskoslovensko jako tai Poisko ma. straglive poslani pritomne doby v Evrope — ukazat svYmi obetmi a bidou, co nacismus chce udelat s Evronou. — Dr. Eduard Beneg.

Prikazani autoistiim! VYstra gne napisy podel silnic jsou k vagi ochrane a informaci, proto se jimirid'te. Jedete-li po tti neb etyipasmove silnici, drgte se pasma okrajoveho, vnittni jsou k pkedjiZdeni. Neptedji gdejte jinx vozidla na kopcich, zatackach, mostech neb na kti govatka,ch. Nezastavujte vase auto na silnici — zastavte mimo dla gdeni. Nezastavujte na mostech. Zmirnete rychlost jizdy v okruhu gkol a kostelt. Zmirnete rychlost na mokre silnici neb ph soumraku. Drgte se va gi strany od stiedni eerne linie silnice a nikdy nepteji gdejte mista oznaeena dvema pruhy. Davejte pozor na muge pracujici na opravach silnic. Oni maji aenu i ditky jako vy. Nei piejedete kh govatku aeleznice — divejte se na obe strany. Vlaky se nikomu a nidemu nevyhYbaji. Alkohol a gasolin nesnesou sloueeni. Nepijte, mate-1i cestu pied sebou! Nevyhazujte z auta hotici zapalky, doutniky ei cigarety — ony jsou ptidinou zapaleni suche travy podel silnic. Nevyhazujte na silnice vgelike odpadky, papiry a pod. — pomorte je udrgovat eiste. Kete, stromky a kvetiny byly vysazeny podel silnic k okrase a zaroven potege cestujicich. Neniete je, bud'te napomocni k tomu, aby nag Texas mel nejlep gi a nejpeknejgi silnice ye Spoj. Statech. V jednom roce bylo na silnicich a ulicich v Texasu zabito 2,043 osob a poraneno 16,183 osob. Piipojte se k boji ku snigeni ne gtesti, konejte vá g dil v usili ueiniti nage silnice a ulice bezpeeny pro va gi rodinu, pro vas sameho a jine osoby virbec!

Zivotni pojistka jest nejupiimnej gi dopis lasky, jeji mule muz napsati.

Sdilni dtenari. Knihy vetejne prijeovny maji mnoho spoleeneho s obnogenYmi gaty. Jsou usmolene, pine stop aivota, kterY po nich dupal, ale take osobnosti, ktere v nich zanechaly jakoby otisky ducha i tea. Na gatech, at' chceme nebo nechceme, zustavaji vytladena na ge ramena, nage oklena. UplYvajici dny s nich stiraji barvu i svegest, jako s nas samYch. Ale gatrim nositele nic nesdeluji ze svYch du gevnich trampot, souhlasir, nebo odport. To delaji jen dtendti kniham. Ctenati prili g sdilni Co je asi nuti, aby si ureita rnista textu nehtern zatrhovali a vyrYvali tak do papiru jizvy, ktere oznaei nejen tadku, nebo slovo jedne stranky, ale provazeji text dal, na ttech — etytech strankach, podle toho, jak mohutne se dtenattv nehet zaryl do papiru. Lida hledaji v rornanech sebe, to je patrno z vet, ktere si hojne pod'gkrtavaji.

Vgeobecnemu zajmu se test a jsou horlive podtrhovany veci, tYkajici se smrti, polritu, zasad, vrile, htichu, utrpeni a vubec Cloveka, jako tvora, jeho va gne, vYbojti, vlastnosti dobrYch a zlYch. Zvla gtni pak jsou vyhledavany vety, osvetlujici mete dobra a zla Ale jsou dtenaki take jinak sdilni a pozorni. Na okraji

Ve sttedu, dne 10. dubna 1940. knihy naprgi: "Pozor, tady ehybi list", aby snad vada ptigtimu etenati knihy neugla. Zutivi a rozhoteeni jsou v eetnYch knihach brusidi deskeho jazyka. Ti opravuji jazyk autorri tak phsne, ge div papir neprotrhnou. Ale bezohledni jsou lide, kteti v knize zatrhnou, co se jim hodi a ptipisuji si sve poznamky, Avahy a soudy, nikoli do sveho zapisniku, ale na okraji knihy ze spolkoveho majetku. Chudak etenai, kterY dostane knihu po nich! To je jakoby se dival na rortezany obraz. Uhrnem je takova etenatska. sdilnost nejSekna, je to nectnost zrovna takova, jako ptiligna a nenadala drivernost k cizimu eloveku. Otenaf, kterY si v knize bez 0kolkfr zagkrtne vetu, hodici se k jeho du gevnimu stave, by se, tekneme, odvratil od nekoho ciziho, kdo 'by mu na potkani zaeal povidat o svYch soukromYch givotnich bolestech. Cloveku je vrozeno, aby se s druhYm sdeloval o sve city a nazory, ale v techto projevech musi byt kazeri. Poemarane knihy ukazuji, de Ctenar, zanechavajici v knize stopy nehtri a tu gky, neni ukaznenY. Chcete, aby se vase dite uCilo hudbe. Vetgina rodida rozhodne se nechati vyueovati svoje decka hudbe, ani by uva2ovala, zda decko k tomu kteremu nastroji ma, schopnost a vilbec trochu hudebniho talentu. U mnohYch rodieit rozhoduje east() je gitnost, proto, de decko phbuznYch neb ptatelfr atd. hraje ji g take a vlastni decko nesmi piec zristati pozadu. Ov gem takove rozhodnuti je nanejvY g bezileelne a bezvYsledne. Jsou dnes decka, u nich g jevi se musikalni talent jig v them veku, ale to jsou vyjimky. Rodiee sami mohou vypozorovati, jak dalece je jejich decko pro hudbu nadano. Mnohe dovede si zanotovati zcela ptesne bez fale g ye spravnem taktu piseri nebo na--nYchtonea pev, kterY ji g slygelo. Dovede rozeznati spravny a falegnY ton a ptipadne upozorniti hrajiciho na tuto chybu. Tato vlastnost ukazovala by na hudebni nadani. Je velky poeet rodieri, kteti hudbe se nevenovali, jsou Upinymi laiky v hudbe, ptipadne postradaji hudebniho sluchu a v tomto ptipade vymyka se jim jakYkoliv vlastni frsudek o hudebnim nadani decka. Za druhe chybuji rodiee tim, ge neuvaguji, ke kteremu nastroji hudebnimu ma decko nejlep gi vlohy.

Nevenuje-li se decko nastroji s chuti a paskou, je cvieeni pro ne jen utrpenim, pro rodiee pak starost a zlobeni vice, je gto decko, jak se naskyta pkile gitost utika, od nastroje- a rodiee pak jen donucovanim a mnohdy nasilim phdrtuji decko ke cvieeni a podle toho pak celkovY vysledek: podprilmernY hudebnik. Doporueuje se proto rodiefn, (g ive nea se rozhodnou decko vyueovati nekteremu hudebnimu nastroji, nechati je ptezkou geti uditelem hudby, kterY dovede posouditi a ureiti vlohy diteti k tomu kteremu hudebnimu nastroji. Nektere dite je v dtivej gim veku schopno zaeiti se cvidit hudbe, nejprinnernej gi detskY vek je devatY a g desatY rok. Dalgi kapitolou je pak doba cvideni. Jsou rodiee, kteti nuti dite k nekolikahodinnemu dennimu cvieeni, cog je rozhodne nevhodne, obzvlag te jde-li o decko celkem mlade. Puldruhe hodiny denne je cvieebni eas nejtimetenejgi a tento je gte rozdeliti tak, aby prva prilhodina byla cele dodr gena, druhou odpoledne a tieti pak veeer. Je-li decko ji g star gi a jevi zvlagtni chut' a 'talent, ne gkodi tri a g etythodinova, denni cvieeni. Rozumni rodide dovedou sami posouditi delku doby a nejvhodnej gi Bas k tomu.

Kdyby kaida manielka znala to, co znamo vdovam, vgichni muii nesli by pojigteni na vot.

Nadgeni buduje. Westska, Slavie zahaji jarni sezonu peknou veselohrou v nedeli 21. dubna.

Zkougky sboru Slavie zapodaly zadatkem &lora a ka2cleho pondeli veder nad genci zpevu cvidi pod vedenim sveho sbormistra dr. Jiiiho Pazdrala sbory nova. Divadelni zkou gky konaji se y e stkedu veder a pilsobiva hra Ph vYbornem obsazeni jednotlivYch roll bude mit jistY ilspech nejen na domaci scene ale i v Seaton a Buckholts, odkud Slavii do glo lichotive pozvani, aby tam pohostinsky vystoupila. Poctive a vytrvale sna2eni dleml Slavie budi fictu i vdek vg ech, jim2 zale2i na torn, aby krajansky Iivot v osade neupadal, naopak, byl na nedohlednou dobu udrZen a neprojevoval se toliko obyeejnYmi tancovadkami.

Ve stkedu, dne 10. dubna 1940.

Neni gprochu, aby nebylo v nem pravdy trochu. Osveddena dvojice novinakil — D. Pearson a R. S. Allen — ktera, dovede vydenichat \TM a tdaje ptimo sensadniho pozadi, napsala ye svem "washingtonskem kolotodi" kadu zajimavkch pothobnosti o evropske testa statniho podsekretate Sumnera Wellese. Jejich sdeleni zahrnuje nasledujici irryVky: Prvni Wellestiv rozhovor s Il ducem byl naprosto informaeni. Mussolini pill. &Anil na Wellese dojem, te Italie je nevaldici avgak nikoli neutralni stat a ma ureity zajem na vysledku nynej gi valky. Italie se domniva (a Nemecko taktet) pravil Il duce, to Welles a spojenci zkou geji odstraniti nepokoje a valku tkittici Evropu od svetove valky, must az na kokeny nepokoje — surovinam. BkvalY prodavad vina a nynejti nacistickY ministr zahranidi von Ribbentrop nateptaval Wellesovi, ze Anglie zahaji ostrY irtok na vypuzeni americkeho obchodu z Jitni Ameriky. Jak to vidi Nemecko, namlouval Ribbentrop, Soustati mute spolupracovat s latinskou Amerikou, Francie a Italie mohou kooperovat v Severni Africe, Anglie ma zajem v Ash a Nemecko chce svoji vykot'ist'ovaci oblast v stkedni a jihovychodni Evrope. OtevtenY a raznY byvaly premier Daladier kekl Wellesovi pkimo, to Francie nemute vekit Hitlerovi a jakykoliv mir nyni podepsanY byl by opakovanim Mnichova. Francie ma dost stalYch mobilisaci pro polo-mir a pkeje si valku at do konce. Chamberlain Wellesovi pkipomenul, to on sam za gel dale nail kterYkoliv premier pti pokusu spoluprace s Hitlerem, te pkijmul Adolfovo slovo v Mnichove, ze v gak jej nemilte pkijmout nyni. Kdyby Hitler odstoupil a byl nahraten rozumnou vladou v Berline, Anglie je ochotna k uzavkeni spravedliveho miru — takoveho, v nami by se poCItalo i na pottebu surovin pro . Nemecko. S prolhanYm Hitlerem Anglie nechce viibec jednati, druheho Mnichova nebude. 0 Rusku pry ye Wellesovych rozhovorech nebylo mnoho teeeno, snad se dozvime o torn vice pozdeji. Die referatu shora uvedenYch novinatt je patrno, ze z ylattni zastupce presidenta Roosevelta do Evropy mu mohl po svem navratu podati zpravy malo potetitelne. Brzkjr mir a dle podminek rozpinaveho nacismu by si ptali Hitler a jeho bikidi!

a

Stanek sladkosti v hodine vyprodan. Westske Veelky pustily se do planovite dohodnute einnosti, jtz finandni vYtetek ptipadne fondu S.A. C.T. Po zdakilem zabavnim veeirku minuleho mesice, jet vynesl skoro tolik, co prtmerna ndvtteva divadelniho ptedstaveni, daltim podnikern byl sobotni stanek sladkosti, k jehot vybaveni jednotlive elenkyne napekly a k poledni pkivezly znamenitYch kolaeti, koblih, dortu a jinjrch dobrot, at dlouhy still v obchodni mistnosti vedle westske potty byl moudniky zapinen a behem jedne hodiny tyto sladkosti byly prodany. Vynesly peknou sumidku — dalgi posileni pokladny Vdelek a novY doklad vynalezavosti na gich zlatYch ten — hospodynek.

Obecenstvo, z ylatte jinonarodovci jsou po Ceskem pedivu zrovna splateni, Ceske pedivo ma u nich vysokou znadku a dobry napad veelek mel fispech pkedem zajigteny. Westske veelky zasluhuji upkimnou pochvalu, jejich pohotovost a obetavost mely by sloutit ptikladem — jinde. Nova hnuti odboje musime finanene podporovat at do koneeneho viterstvi, katda testa Ci prostkedek k ziskani nezbytnych penez jsou vitany. Vlasti zdar! ieny snad mohou miti namitky proti pojistee — vdovy namitek nikdy nemaji.

Bratr Jos. Martinek vzdal se fizeni orginu S. A. V bkeznovem Cisle "Organu oeskoslovenskYch Spolkt v Americe" Cteme, te bratr Josef Martinek vzdal se jeho redigovani, aby cele mohl se venovati druhemu odboji jako tajemnik Oeskoslovenske narodni rady. Jeho misto jako redaktor organu zaujal Milos M. Bezde'k, znamV kulturni pracovnik, uditel eeskYch g kol a horlivY Cinitel v ochotnickem hnuti v Chicagu.

C.

PotegitelnST zajem o blitici se sjezd nageho Bratrstva dosvedeuje stab-7 ptiliv dopisti, jet uvetejriujeme die znameho reeni: "Kdo &iv pkijde, dtive mele." Uvadime tuto zpravieku pro informaci ct. dopisovatelli. jichZ dopis neni tomto Cisle.

VESTNIK

RESOLUCE SOUSTRASTI. Resolueni vflaor tadu Vesmir cis. 61. vyslovuje hluboce citenou soustrast nad ztratou vateho mileho mantela, otce, dededka, pradededka a nageho spolubratra Jana Ho'ika, kterY se s nami navtdy rozlouoil dne 24. btezna 1940.

Pozustla rodino, vime 'te Va g zarmutek jest velikk, ale budit Vam fitechou, to celS 7 tad sdili s vami Vag zarmutek.

Dario v Poth, Texas, dne 27. btezna 1940.

Resoludni vYbor: A. H. Stavinoha. Willie Ku-tae, Ad. Midulka.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nine podepsany resolueni vStor Mdu Texaska, Orlice Cis. 13., vyslovujeme hluboce citenon soustrast pozilstale rodine nad ztratou milovaneho mantela a otce, Josefa Dlabaje, kterY zemtel po zraneni karou ye stall 59 let.

Vime, pozilstala, rodino, ze zarmutek Va g je velikY, ale budit yam Atechou, to i my soucitime s Vami ve Vagem zarmutku.

Ed. Kudera, R. Mikulin, J. L. Kocurek, resolueni vStor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nite podepsany resolueni vStbor kadu Texaska Orlice Cis. 13., vyslovujeme hluboce citenou soustrast pozustale rodine nad ztratou bratra Josefa Vivra, kterY zemkel ve stall 74 let a pohtben byl na htbitove pki Dime Box. Vime, pozustala rodino, ze Vage ztrata je citelna, ale budit yam utechou, to i my s Vami citime vati bolest.

Ed. Kueera, R. Mikulin, J. L. Kocurek, resolueni vS7bor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, rite podepsanY resolueni-vStor kadu Texaska Orlice Cis. 13., vyslovujeme hluboce citenou soustrast detem po zemtelem bratru Josefu Beivaiovi, kterY zemtel v nemocnici v Brenham, Texas.

ZesnulY bratr byl ridy dbaljun Menem nateho tadu.

Ed. Kudera, R. Mikulin, J. L. Kocurek, resolueni vjtor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nice podepsanY resolueni vjtor tadu Texaska, Orlice Cis. 13., vyslovujeme hluboce citenou soustrast pozilstale rodine nad ztratou milovaneho mantela a otce Louis Walla, kterST zemtel ye stall 65 let a pochovan byl za velikeho iidastenstvi lidu.

Ed. Kueera, R. Mikulin, J. L. Kocurek, resolueni vjtor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanST vjtor tadu Tioga Cis. 5. S.P.J. S.T. vyslovujeme timto nati uptimne citenou soustrast portIstale rodine nad ztratou Vateho milovaneho syna a nageho spolubratra James Martinek, kterY dokonal svoji pozemskou pout' dne 1. dubna 1940 ye stall 22 let. Vime, pordstali, to Vag zarmutek je velikk ale budit Vam Atechou, to eel* nag tad cite s Vami. ZminenY bratr byl dobrym Menem nageho ta,du a svYch povinnosti dbaljr. Budit Cest jeho pomace a odpoeivej v pokoj i.

Chas. HejnY, J. F. Kubala, John Bedkich, resolueni vYbor.

Nag bratii organisitoki nejsou to vS,Iiradne pro prodej pojigtenj, ntbri aby poskytovali, shfibu,

Strana 13.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vVbor kadu KomenskY Cis. 20. S.P.J.S.T. v Granger, Texas, timto projevujeme jrnenem na geho tadu uptimne citenou soustrast pozustale rodine nad jejich milovany mantelky, matky a statenky a nagi spolusestry Anny Roiriovakove, ktera zeintela,. po dale trvajici nemoci dne 5. dubna 1940 ve stati 63 let, a v nedeli dne 7. dubna 1940 byla ulot'ena k vednemu odpoeinku na Ceskem narodnirn htbitove pki Granger, Texas. Zesnula sestra Rotriovakove naldela k naeemu kadu 40 let.

Vy, pozilstal* manteli, ditky a vtichni pkibuz ni, pkijmete nagi upkimnou soustrast, a zesnule budi2 zeme lehkou.

Resolute tato budit uvetejnena ye Vestniku a zanetena do protokolni knihy na pamatku, a opis poslan jeji rodine.

Za tad Komensky els. 20. S.P.J.S.T. v Granger, Texas, dano dne 7. dubna 1940. mno. P. Trlica, J. H. Huser, John Dutek, resoludni vkbor.

OZNAMENI CMRTi. Btith navgtivil nag- domov a povolal sebou eeho draladho otce a man'tela John Carl Urbana ye veku 66 rokfi, zdarneho Clena tadu S.P.J.S.T. ZesnulY byl oddany Glen katolickeho kostela, byl vzornS7 mantel a milovany otec, laska y ST ku katdemu s-nimt se stYkal, vtdy dobrY a laskavS7 k jeho drahe manaelce a na gi matinee. Jeho domov byl et'astriST a spokojenS7 stanek pro jeho mardelku a vzorne ditky. Mel mnoho tel veude a vkly se snatil konat krasne a dobre tiny v 2ivote. Zesnu1S7 vychoval pet zdarnYch ditek, dva syny, Johnny a Henry F. Urban; tri dcery, pi. W. L. Burdsal, pi. Rolla Akin a pi. W. H. Joeke, veichni z Waco. Jmeno mantelky je pi. Filomena Urban. — Dnes, nag drahY, odpoeivae klidne v nebi, veak v duchu jsi stale mezi nami. Necht' Bah jest s Tebou, Ty nde drahY, at se opetne shledame. Zanechava jednu sestru, pi. Anna Mazoch, a jednoho bratra, Joe Urbana z Caldwell, Tex., a pet vnuktit Sanctum Pacem!

Washington, D. C. — Tajna vyeettovatelka b "Yvaleho vyeetrujiciho vYboru domu zastupcii svedoila dnes, te William Dudley Palley, vildce "stfibrnYch hodla tahnouti na Washington a stati se "bilym kralem' teto zeme. Svedkyni tou jest slee. Dorothy Warringova. z New Yorku, ktera objevila se pied DiesovS7 m vS7borem, vyeetrujicim nearnerickou einnost s kongresnikem Dicksteinem, demokratern z New Yorku, kterY svedeil, to Pelley byl v Azkem spojeni s jestYrni armadnimi dustojniky ve faeistiekem pokusu svrhnouti vladu SpojenS7ch State. Warringova pravila, ze setkala se s vildeem "stribrnych koeil" kdyt pracovala jako sekretarka v hlavnim stanu "itadu "76", organisace to, ktera je nyni rozpuetena.

Byla v ptatelskem porneru s vadei Nemeekoamerickeho bundu a pravila, ae bydlila na Park ave., jsoue obklopena atmosferou bohatstvi.

75 let veelaii.

Mezi nejstarei y eelare na Hlinecku radi se 841etSi vSrme'nkar Vaclav Detak z Hor. Holetina.

Detak voelari jit od detskYch let. Vypro:Tel, jako 81etY chlapec mel jit velkY zajem o veely a je pedlive opatroval. Od to doby sta gy ss ho velikou laskou a se veelami se v Zivote nikdy nerozeeel. Zadobu 751eteho veelareni nasbiral velke zku g enosti vdelakske, jakyrni se milte malokdo pochlubiti. A veelari i nyni.

Stejne lasce test se u neho i stromy, a lake dlouholety obecni lesni hospodat vypestoval obci krasne lesni porosty. Detak yeti i v 166.ivel teinky medu a uvadi, jak med nekolikrate mu pomohl. Pred lety nemohl jit choditi. Poutival ltieku medu denrie a za nekolik mesietii cho p it zase jako mladik. Poutiva medu stale a nohy jej vice nebolely. Nedavno upadl na n.aledi, kdy't nesl vodu a rozbil si ruku. Medem zahy zahojil tuto bolest.

Krasa je konec koncil to jedine, co ma oeC. R. W. Nevinsor. nu na tprptia 5vete,

Strana 14.

Vojta Bend.

Mfij nejkrisnejg zimnVek. ni-;OHLE vypravovani nebude prilis dlouhe I ani thavne. KaadY ten dopis mluvi sam sam za sebe a neni k nemu tteba Proste: kdo etea, razumej!

Prvni ze tki dopis y , o kterYch tu pik, phael v srpnu 1939, jeate jsem se v Americe neohtol.

Chtel nine pravdepodobne potadne dohtat.

PI ispechal z Pennsylvanie, z derneho mesta nad soutokem Monangahely a Allegheny River. Z toho mesta, do jeho kraje jsem tak rad jezdival v boutich svetove valky. Tam, mezi delniky s tetkYma mozolovitYma rukama a s krasnYm lidskYm srdcem se mi dobte dYchalo.

Nevim, elm to je, ale ja, jsem vtdycky ve svem tivote citil ptimo fisiologickY odpor k "panilm". Ti se duchem radi drti pti zemi. ale pYchou prorateji oblaka. Nebylo mi mezi nimi dobte.

Za to kdesi pti Irwin, kde kopaval uhel dnes tit start' Aubrecht z rokycanskeho Oseka, tam kdesi dole v jithim Ohiu, kde jsem poznal naaeho Frantu Ledvinku a do majny tam feral Sylvestr Bend, mua s mocnou htivou vlasil a krasnYm lidskYm srdcem, tam mne bylo tak dolote! Tam pH Neffs, kde v domku taktka nad strti snil a planoval start' dobrY kamarad tak se tenou a hromadkou deti, v Mount Pleasant, kde keznieil dobrosrdeenY Novak, v to zemi straaneho koute a ocele i teleza, v kraji dYmajicich komint a hotic.ich koksovYch peel se mi dYchalo svobodneji, radostneji.

Pokorni a prosti lide vadjemnYch lidskYch starosti o kus chleba z tvrcie prate na zemi, vytrvale zdvihaji ducha i oei k svetlu. Je to sraana, vira v tivot, ktera, se tivi. Proto o nej tak tetce a vytrvale bojuji.

Vedne zelenyrn lesem, veane zelenYm polem nadeje byla Pennsylvanie i jinni Ohio. Ale pra,ye v nejkrasnejtim poli najdete plevel! Tim spite, ze pole se easem vytije. A kdyt neni dost twin nov rch, ptida zchudne a v nejslabkch eastech vymrskaneho pole buji potom plevel.

Tenhle, zakon pUdy plati i pro eloveka. Plati i pro nati narodni vetev v teto zemi. V meste nad Alieghenou poeal bujet lidskY plevel!

Koncem zafi 1939 psal mi ten plevel do Chicaga. PHjel jsem do AmerikY v dervenci, 17. zati ut na mne dostfikla lidska slina. Bylo to jen testriact otazek: Zadal si na ne bezpodmineene odpovedi.

Byly- opravdu rortomile. etvrta znela: "Kolik velkostatku a kde se nalezaji, co vlastnil Eduard Benet?" Kdyby ji polotil nekterY obCan sovetskeho Ruska svemu pfednimu mute, skoneil by u zdi poslednich vzdechii. Ale Amerika je zemi svobody.

Ale ani posledni nebyla, milosrdnejti. jsem pfisne staZenou tval mute, kterY to psal a pocit'oval jsem primo, jak z jeho zrakil srtely blesky spravedliveho hnevu: "Prod se vydiraly dame na chudYch zatim co bohaei a milionaii neplatili -narodu zhola nic???" Ty tri otazniky byly proste stratlive. Zaver pak nejstratlivejti: "A kolik milion0 si sem phvenl ten chudY Vojta?"

Opisuji i s chybami. Kdyby ten dopis byla psala, j.edna z tech tetkYch, upracovanYch majnerskYch nebo delnickYth rukou, bych je bez chyb. Ale tento dopis byl psan inteiigentnim muZem. Byl psan doktorem.

Budi2 vtak kedeno k jeho cti, ae nebyl anonymni. Ten dopis byl podepsan. NemOhu ovem rice, jestli by ten pan doktor mel tolik odvahy — nekikam opevatlivosti — aby svilj dopis obsahujici takove otazky napsal, kdybychorn vtichni Zili v starem Ceskoslovensku.

Valyt' piece nejde o kurat aleho psa, kdyi je scho-vdn za plotem americke svobody. Je otazka, jestli by mel dost odvahy atekat na pol:ojne chodce na otevfene na ysi, kudy se proehazi Ale to je v celku jinn vec. Ostatne prosim ,s 7 e etenare, aby nehubovali na tcho chlapika.

Ujitt'uji je, to by ho meli spike litovat, jako vtechny jemu podobne dute. Dopisy, ktere mne

VESTNiK a snad i jinSrm piti, rozru guji je samotne mnohem vice, net mne, nebo adresata.

Vtdyt' ta titre, kterou v sobe dny a mesice nosi a obCas timto zpusobem vylevaji, je musi hrozne pelt. Otravuje jejich tivot i organism jako prudkY jed.

Mne samotneho takove dopisy nevzruSuji.

Chodivaji jednou do mesice. Ale kdyby mne ptepadaly katcleho drie, nemely by jineho Udinku. Litoval bych jen jeate vice takove chudaky a ptipominal, bych si jette tasteji lidovou otazku: Do Cehos to, Bak, dui vdechl?

18. kijna ptiael novY. StudovanY deskY elovek jej psal odkudsi z vYchodu, z docela jineho americkeho kouta. Dopis byl opet stateene podepsan a mut, kterY jej podpisoval, einil tak v pevnem ptesveddeni, to kond svou nejsvetejai povinnost.

"Ptieina, prod myslim" — psal — "te byste tentokrate shad mohl pro vlast pracovati neziatne, skuteene neziatne, bezplatne, byla ta, to se domnivain, to ted mate velikY majetek, tak ae by to snad a1o. Domnivam se, to kdyt jste s bratrem presidentem vedeli, co se milk stall a asi take stane, to jste si to ptedem nejak aikovne nejen v Anglii a Francii, ale take tady v Americe zatidili. A nemyslete, to je to domneni jen me, at' ut mylne di nemylne, a nebylo by to nic divneho, kdyt se uvaai, ae se tak pro vaechny motnosti zabeapeduji vaichni vedouci nejen semi, ale i bank."

Tento vzdelanY intinYr pike nikoli, aby urazil. I kdyt zle urati, nechce uratet. "Vette, 'le tim nic zleho nemyslim,", omlouva se pro ten ptipad, ae by se skuteene mYlil. A ja skuteene vetim a jsem srdeene rad, ze mohu vetit.

Vyt'al mi polieek, ale nerad. To je koneene fitecha a nezbYva, net abych ji s tklonou hiavy Bylo to tehot dne, kdyt jsem doeet1 dopis vzdelaneho intinYra z americkeho vYchodu.

Na stole letel dark neetenY list. Male tluta obalka s tenskYm pismem, razitko clevelandske poaty ze 17. iijna. Tento druhY dopis byl anglickY. V deskem pteklade zni doslova: "DrahY pane Bendi. Tenta dopis pia s velikou radosti. Kdyt' jste mluvil v Clevelande, byla moje matka piitomna Vaal schtzi v deske narodni sini. Vypravoval jste tam o svem iiteku z vlasti, z Ceskoslovenske republiky. Zminil jste se, jak jste utekl v jedinYch aatRch, ktere jste mel na sobe.

Se vai uptimnosti se na Vas jako ameridti oechove obracime bez jakehokoli uratliveho fhyslu. Mame krasnY zimnik po nagem drahem tatinkovi, kterY nam letoaniho imora uMilteme yam jej poslat?

Odekavame Vak laskavou odpoved'. S pozdravem `Nazdar!' — Liliana Rezadova." , Jeate tehot dne pospichala do Clevelandu ma odpoved': "Draha sledno a pani Rezaeova! Dostal jsem od Vas dopis, kterY mne tune dojal a nesmirne poteail. Zatim co jini mne podeztivaji nebo dokonce krute hanebi, Vy mi chcete pomoci.

Bude to pro mne vzacnY dar, ten zimnik. Ne proto, ze dostanu zimni kabat, jeho nemam, ale proto, ze je v torn daru tolik nalechtileho srdce, tolik vzacne very v eloveka. Dekuji, dekuji yam za to a celeho srdce a pozdravuji Vas heslem "Zvitezime!"

Vag hluboce oddanY Vojta Bend".

Zimnidek od pani Aezadove z Clevelandu, od to dobre Ceske maminky ,jit neznam a snad ani nikdy videt nebudu, to je nejkrasnejai zimnidek celeho meho tivota. Nikdy jsem nemel na sobe vzacnejaiho aatu. Je utkan z very v eloveka, z nadeje v lepai aittek a z lasky ke svemu narodu.

Neni prave tetkY, ale kdykoli se do neho obleknu, je mi v nem krasne a teplo. A jsem racleji na svete, ktery ma pro mne radosti tak malo, tak smrtelne Indio . . .

Ten zimnidek ,to je pozdrav vaech vernYch eeskoslovenskYch srdci, ktere veti, ktere doufaji a miluji svfij narod utopenY v tmach straane noci, ktera se jeate stale nad nami stmiva.

Ale tou tmou pronikaji ua blesky a svetla. Je to slib, to plijde zase rano .. .

Ve stfedu, dne 10. dubna 1940.

I laska je nakailiva! Nejen zlo. Nebojim se zittka. Muj nejkrasnejai zimnieek je jednim z onech svetel, ktera, se ptede mnou podala rozsvecovat v tijnovYch dnech roku 1939, kdyt jsem se znovu vydal na pout' eeskoslovenskou Amerikou, hledaje "veene prameny", ktere napoji novou vodou tivota muj neat'astnY a ptece nezoufajici narod.

CO STALE VALKY V MINULEM STOLETi. Jit pied desitiletimi pohlcovaly valky nesmirne sumy penez, ktere se dnes zdaji jeate obrovitejai, protote vlastni cena penez byla za onech dob pomerne vetti. Jake byly pak vlastni vYdaje nekterYch vettich valednYch utkani?

Valky, jet vedla Anglie s Napoleonem za francouzske revoluce a za doby prvniho cisatstvi, pohltily asi 26 miliont frankft Rusove vydali za napoleonskS7ch bojil v letech 1812 at 1815 podle udaju knitete Barolaye de Tolly peniz nepomerne vetSi: 311 miliont frankti. Zcela jinYmi sumami se projevila, valka krymska. Ruske vS7daje mluvi tu jit o pinYch 4 miliardach franker, kdetto spojeni Anglieane, Francouzi, Rakutane, Turci a Sardinove musili zaplatit stejnou sumu, aby kryli sve valeene potteby. Z toho ptipadlo na Anglii 1855 miliontr a na Francii 1660 milionfr frank& Daleko merle stela valka z r. 1859, pt .i nit bojovaly site armady znadne vetti, ale zato zcela odpadly v3idaje na dopravu vojska z dalekYch krajt. Rakouske vojsko vydalo tehdy 635 miliozatim co viterstvi Francouza a Sardincil stalo 620 miliontl. Oba protivnici vydali tedy za drama rakousko-sardinske valky pinYch 1265 Jednou z nejdrattich valek minuleho stoleti byla americka valka severu proti jihu, jet stela severni staty 15 miliard a jinni staty skoro tolikd. Dohromady se valedne ttraty poeitaji na 25 miliard.

Danska (alesvicko-holatYnska) valka z r.

1864 netrvala dlouho a proto nestala pomerne mnoho Dansko vydalo tehdy za gold a stravovani sveho vojska 180 milionti, zatim co vYlohy spojenYch Prima a Rakutanti byly asi podobne.

Ve valce prusko-francouzske r. 1870-71 vyrovnalo si vitezne Nernecko svou valeenou na,hradu pet miliardami, jet Francie musila zaplatit, vedle postoupeni Elsaska a Lotrinska.

Francie krome toho musila zaplatit jeate 628 milont okupadnich poplatkt. Nemecko s Francii zaplatilo tu tedy dohromady 12,667 milionfi, protote veal mesta francouzska musila zaplatit i velke kontribuce v sume 251 miliontr.

Posledni velkou valkou 19. stoleti byla ruskoturecka valka z r. 1877-78. Podle ruskYch nieh vYpoetil stol tento boj carskou riai pinYch 1075 milionti rublfr. Turecko bylo at'astnejai.

Valka je stela sotva polovici.

Svetova, valka v letech 1914 at 1918, podle tdajt knihy vydane Spoleenosti narodt z r. 1926, stela pry nejmene 1212 miliard zlatYch frankt.

Ztraty na tivotech Cinily 10,135,000 mutt.

Washington. — Thomas F. P. O'Day, mladY bostonskY komunista, tekl dnes Diesovu vYboru, to Liga mladYch komunistil ma, odbodky na Harvardske universite a jinych velmi dobte znamYch akolach. Odeptel vaak vYboru udati jmena studentt, kteti path k temto komunistickYm odbodkam. Prohlasil: "Jsou opravneni k svYm studiim a k mistfun po jejich skoneeni.

Nechci miti na svedomi, to jsem nekoho dostal na Cernou listinu." Kdyt jeden Clen vyboru vzal v pochybnost jeho tvrzeni,ze strana komunisticka byla vtdy stranou miru a tadal doklady, pravil: "Nevim, prod bychom zde men vykladati historii. Neni to piece ttida pro udeni historie." pieloue jest stark net Pardubice.

Prastarou osadou ve vYchodnich Cechach je Pkeloue, ktera, jette roku 1086 byla vesnici. V roce 1261 na tadost konventu opatovickeho klattera byla Pteloue povYtena kralem Pi'emyslem Otakarem II. na /nest°, s pravem hrdelnim. Sousedni Pardubice byly povS7teny na mesto teprve v rote. 1340, na ptimluvu Arnot"ta z Pardubic.

Ve stredu, dne 10. dubna 1940.

MARIE TIPPMANNOVA:

DEVeE, KTERE MELO ODVAIIIJ ROMAN

"Ja, vym, '2e jsi hodna, holka" radovala se Kalvinka a oei se ji zam2ily. Umiriovala si, '2.e koupi zitra hedvabne pundochy a 2e ji prekvapi, ale nevydr2ela to a kekla, kdy2 u2 lezla do postele: "Majko, ja, ti koupim zitra hedvane puneochy, abys nebyla mezi ostatnimi jako popelka.'

Majka jen spokojene vydychla a dala matce pusu. Celou noc se ji pletly sny o Slukovi, kterY ji prede yeemi libal, o Gize, ktera, plakala a o hedvabnYch pundochach, kterYch si vybirala celou hromadu, 2e nemohla pobrat do naruee.

Rano, kdy2 Kalvinka vakila snidani, vzbudila Majku a tekla ji vlidne: "Majko, kdyby to chtel Sluka zase doprovodit, tak nedelej drahoty, ale lined jak ptijdete k domu, jdi nahoru, aby nemely baby co klepat." Drobila si do kavy chleba a mluvila mezi tim o tom, echo mela pinou duel. "Tatinek si v2dycky myslil, jak by to bylo pekne, kdybys dostala mistra v tovarne, abys se nemusila tak drit. Kdyby to vide', jak se o tebe hoei perou, mel by radost. , Jen bud' hodna, tolik si na tobe zakladam!"

"Nebojte se, mami, ja yam ostudu neudelam!"

Kdy2 Kalvinka odeela, rozhlidla se Majka pa svetnici a urnivala hrneeky. Nikdy se ji nezdala ta svetnieka tak chuda a neUtulna, jako ted', kdy2 se divala do 2ivota zamo2nejeich lidi.

Byla, by plakala nad maminkou, ktera, pracovala u druhYch a kdy2 chtela udelat nee° pro sebe, musila to Mat v noci. Doktor Vyein slibil Majce, ze ji na ja p e 'arida, a deveatko si umitlevalo, 2e mamince nic nerekne a za prvni penize, o ne2 dostane vic, 2e ji koupi ne, eaty. Kdy2 ela do kancelare, obhliZela vYkladni skrine, co by se pro matku hodilo a vyhlidla pekne oerne sukno. "Musi to nechat ma.mka neit u Soueka, aby ji to slueelo, vadyt' nemusi porad chodit oeumela jako chudinka." Pied kancelaki se Majka srazila s Ueetnim Slukou, pospichal do aradu, posmekl a zasmal se na ni.

"Tak si, Majeieko, nalad'te ' no2ieky, aby se y am to dobre tancovalo," kekl ji, usmivaje se.

"Trochu jsem to zmenil, budeme spolu taneit sOlo, chcete?"

"Dovedu to?" kekla Majka a zapyrila se.

"Kdo to mel dovest, kdy2 vy ne? S jinou bych solo netaneil," vydechl a kdy2 se k nemu zvedly rozzakene oei, zapYtil se take, posmekl znovu a rozbehl se do firadu.

"Je ta 26,13a pekna," myslel si, kdy2 usedal k zaprdeenemu stolu a setkasal prach kapesnikern. "Zaki eistotou, je jako panenka. Dc,erka delnice a mohla by bYt princeznou, jak vypacla." Melodie menuetu znela mu v ueich a Majeiny krasne no2k y tancovaly pied jeho °Mina.

"Jirko, pkijdee dnes na karty?" ozval se prokurista.

"Dnes nemohu, cvieime tanec na eibrinky."

"Co sis to vzpomnel, to zase lovie nejakou divku, vid', tajnosnubniku! My ti to zatrhneme! JO. bYt holkou, ani bych se na tebe nepodival."

"Ja jsem tak jak ten ptak a pomiluji necham tak", zazpival Sluka a zapalil si cigaretu. Ani ve snu mu nenapadlo myslit na va2nou znanost a kdy2 mu maminka dcmolouvala: "Vyber si pokadnou holku s penezi a oxen se," maxi rukou a kekl: "Tak, uz jsem se ohnal, maminko," a Oil vesele Majka si vzala weer nedelni botieky a ze sy Ych puneoeek vybrala ty nejmene spravovane. Ku sve rtii2ove halence prisiia novy krajkovy limeeek a kolenY pasek vyeistila benzinem, 2e vypadal jako noq. Byla by si rada ptibar-

VESTNiK

vila pusinku papirkem od cikorky, protole Giza mela f2dycky rty jako dve vi§ne, ale maminka sledovala ka2dy jeji pohyb, tak si netroufala.

KdyO fieetni Sluka oznamil, ze zmenil scenu, 2e pied menuetem zatandi s Majkou solo a pa.k ze se ostatni ptipoji, natahly se oblieeje tanec nic a Giza tekla, ze nevi, bude-li moci taneit, ueklibala se a delala drahoty.

"Tak dobte, kdy2 nevite, budete-li moci tanoit, teknete mi to hned, sleeno Gizo, abych se mohl postarat o nahradu. Do Lbtinek jest 112 jen deset dni."

"Tak jste u2 nemusil scenu menit, umime to uz v'eichni a ted' se to musi cvicit znovu," sekla kysele Giza.

"Scena se nezmeni, menuet zustane jak jsme jej cvieili, jen o to solo bude vice. Bylo by to bez neho pkilie kratke."

"A nemohl by se tam nikdo blysknout!"

"Tak, sleano Gizo, vy nebudete taneit?" ic"ekl Sluka usmivaje se, jakoby preslechl jeji poznamku.

Giza, ktere na tancovani velmi zale2elo, mela u2 ptipraveny eaty, u2i1a, te2e taktiky, delala jako kdy2 neslyei a pobidla ostatni, jako by se nic nestalo: "Tak zaeneme, jinak se dostaneme donat zase a,2 po ptlnoci!"

Taneeni elo velmi doloke. Majka se pfinlo vznaeela, tak byla nadSena, 2e ji Sluka vyznamenal a kdy2 ji pri. tanci pritiskl le sobe, div nezavYskla radosti a podivala se na neho s takovYm nadeenYm, oddanY-m pohledem, 2e ostatni deveata do sebe et'ouchla lokteni. Veeer vedl Sluka zase, Majku domil; byl jeji pritonanosti rozehrat.

Jeete 26,dna divka na neho tak Byl by ji s chuti pkitiskl k sobe a polibil. Kdyby to byla jinx, byl by to udelal, dobYval v2dycky pevnost Utokem, ale pied touto nevinnou holOiekou byl v rozpacich a spokojil se stiskem a polibenim ruky.

"Ne, ne!" rekla Majka a vytahla mu rueku, "baby z baraku by mne pomlouvaly a .maminka by se hnevala."

Sluka se musil usmat naivnirnu strachu deveatka. Odchazeje posmekl a pokynul na rozloueencu, s chuti by ji byl postal polibek. Kdy2 1_12 Majka pkivrela dveke, citil, 2e se jeete skulinkou za nim diva. 8e1 chladnou ulici a pohvizdoval, bylo mu et'astne a veselo. Vzpornnel si, 2e kamaradi jsou na kartach a zametil tarn. Nedovedl se sam radovat, met radost, nevedel, zda z te U2asne nevinnosti deveatka, ktere vedl domu a ktere videlo i v polibeni ruky neeo zavadneho, nebo z toho, 2e se za nim divala, nebo proto, 2e domYelivou Gizu tak dopahl. Proste se radoval a chtel, aby jeho nalada preela na druhe. Byl zvldetnim elovekem. At' ptieel kam prieel, Mtn dobrY humor, byl skoro stale vesel, uprinme vesel, nedelal to jen na oko, doopravdy se radoval ze 2ivota. Byl snad trochu lehkonayslnY, ale byl dobrak. Nesnesl, aby nikdo plakal, dovedl jej pak tak dttklive bavit a dobirat, a.2 se musil smat, at' to byla jeho yeene ustarana, matka nebo partaje v kancelati. Kdy2 yeeel do hostince, kde jeho kamaradi hrali karty, hcdil klobouk obloukem na yeeak,"usedl obkroerno na 2idli a jako na koni prihopkoval ku stolu.

"Ejhle, Franta vyhrava," zasmal se, "prosim te, jak se to stalo, do svatoduenich svatkU je daleko!"

"Jak to myslie?"

"No, 2e tak brzo na tebe sestoupil duch svatY, nebo snad Svindlujee? Pkirozene tohle neni.

UkaC, kolik mae vyhrano? Na mou duei, tticet korun, v2dyt' te, elo y eee, zavtou pro hazardni hru. Ze se nechate, mladenci, takhle &it! Poekej, Ferencku, ja, ti "zvednu mandle"!"

"Nech nas dohrat, pak budeme hrat ye etykech."

Franta vyhral zase. Sluka mu vial koruny.

"To pro etesti, kdy2 vyhraju, tak ti ji vratim," a usedl ku stolu. Hned napoprve vybral.

"Vezrnu si jeete jednu, Frantieku, ty tvoje koruny nesou etesti."

Franta Korez, lakomy 2iddeek, po nem bilk', nechtel nic kici, ale bylo mu tech dvou korun lito a Sluka to veal a proto ho tim zlobil. "jeete si vezrnu jednu, do tretice veeho dobreho a zleho," 2ertoval a Franta 112 zrudl huevem.

Strana 15.

"VS'ak ja si je u tebe vezmu s firoky," rekl kysele.

"Jen si vezmi! Heled' vezmi si, FrantiAku, ale jsou to neg t'astne ktest'anske penize, nejsou jako Ldovske."

"To je jedno, gt'astnY" nebo ne gt'astil*, jen kdy2 jsou to penize," tekl Franta a vybral si ze Slukovy misky etyki koruny. "To jedna je ku, abys vedel."

"Franto, ty zlocleji, poekej, Oe prohrajeA, ta krest'anska koruna ti ptijde draho," smal se Sluka.

"Flek!" vykrikl Franta, ztraceje klid a pro-, hral.

Frantieku, IA to zaeina, dnes korunky dorml neponesee."

"A ponesu! Ne2 bych prohral, radei domt." Zvedl se, shrabl penize a chtel jiti.

"Dde do pinky, ty epino! On by yeecky obehral a ani by do pinky nedal. Kdyby te Giza videla, ta by koukala, to by te jiste nevzkazala pozdravovat."

"Giza mne vzkazala pozdravovat? Jiste?" ptal se Franta dychtivosti celY nervosni. ta Giza byla jeho snem, ale dokud byl An bankovnim praktikantem, netroufal si k ni ani odi zvednout.

"Tak me nech, ja hraju!" odbyl jej Sluka a hledel zamyelene do karet. "d" ervenSi nevynesu hm — 2e by 2ebrak?"

"Neblazni," ozval se Franta, "jak budee brat 2ebraka, kdy2 . . . " "Ptal jsem se te, Frantieku? — Neptal, tak dr2 pusu a ma2 domu, mohi bys ztratit ty vy4, Inane koruny."

"Sluko, kde jsi vide]. Gizu?"

"Ueil jsem ji taneit, to vie, my na sebe bereme. akoda, 2e nejsi v Severodeske, byl bych te po2adal, abys s ni taneil zavereene sOlo o noeni scene. Nemel jsem pro ni partnera, tak z toho seSlo. A ted' u2 ma2, tide, nebo prohraju kalhoty!" houkl na Frantu, 2e uleknute uskoeil.

Nechtelo se mu domil, byl dychtiv slyeet jeete nee° o deveeti; ktere pova2oval za nejlepgi partii.

"Pane vrchni, pkineste mi eernou kavu!" zavolal a sedl si za Sluku, hlede mu do karet.

"Jdi, jdi, Frantieku, na mtij fleet se bavit nebudee! Ja hraji nejradei sam," odbYval jej Sluka, villa, jak je dychtiv, 2e ani za kavu, kterou si nikdy nedopral, dvou korun nelitoval.

"Ale pozvani na eilokinky mne poelee, vid'!"

"Mle, eloy eee, ja chci hrat!" houkl Sluka a v jeho veselYch oeich hra,lo eibalstvi. Rad si lidi dobiral, ale jen dobromyslne, nikdy nikoho neurazil.

Korez mleel, ale domti se mu nechtelo. Ten Gizin pozdrav mu nedal pokoje. Cekal, aO ptestanou mladenci hrat, 2e se dozvi vice.

Tesne pied pulnoci pkieel do ho tutee Straeka, obhleclLsituaci a pkisedl ku hrajicim.

"Tak co, pane Korez, ani nehrajou, proepak?"

"T.J2 jsem toho nechal."

"On se boji, 2e bychom ho obehrali," ozval se Sluka.

"Dovolili byste, panove, abych si zahral jako etvrtY?" zeptal se Straeka a vyndal nekolik papirovYch desetikorun.

"Ale ano, ale my hrajeme jen pe,tnikovY maride, to vas nebude bavit."

"To ne, o pet'ak to nestoji za namahu."

"My hrajeme pro zabavu, ne pro penize," tekl Sluka. "Tak "durch"!"

"Re!" "Prohrajee, Pepieku, neZ'eri se do toho!' varoval Sluka, polo2i1 karty, protae mel yeechny tahy.

"Tak vidie, plat', Josifku!"

Straeka znervosnel, nemohl se na hru divat a zaeal hrat o petnik. Prohral nekolikrat po sobe, pak dvakrat vybral.

"Dejme si cvika, panove, to je veselejeir vybizel a rozjafeni hraci svolili. Desitka za desitkou mizela s hrorna,dky, kterou Straeka polohl na sttl, ale nebezpeenY hazardni brae se nedal odstraeit a za chvilku se karta obratila. Vyhraval. Hralo se u2 ne o koruny, ale o desetikoruny. .1Viladenci meli y e hre 122 celou svou hotovost. Sluka u2 ne2ertoval, tvake mu horely, hra o velke, obnosy jej cele zaujala. Kdy2 byly dve hodiny po palnoci, met Straeka yyhrano pet Set korun. NejvetSi obnos prohal Sluka.

"Tak, ted' toho nechame, jsem s penezi ho-

Strana 16. tov!" tekl mrzute a Straeka shrabl hrst penez, smeje se gt'astne.

"Pane hoteliere, dejte nam jednu rundu, phneste cocktail, ale namichejte jej dobte."

Sklenice silneho napoje byly razem vyprazdneny. Stradka porudil druhou rundu a pak tieti. Byl ut podnapily a mel utracivou naladu.

Pfigel kodebr a Stradka meal hrat.

"Tak o celY kog, kolik mam vsadit? Hrajem fix nix."

"No, dvestepadesat korun musite vsadit."

"Tak dobfe," zasmal se Stradka a polotil dye ste padesat korun na stul. — Vyhral, shrabl penize a obratil kodebriiv kog na stril. PH hie fix nix, vyhraje-li sazejici, neplati nic a dostane vyhrane ptedmety, prohraje-li, dostane kodebr penize.

"Pane hotel, ptineste je gte jednu rundu, pro koeebra taky, aby nebredel!" poroudel Stradka a hrabal se laene ve vyhranYch ptedmetech.

"Co s tim budete cleat?" ptal se Sluka, jemu bylo kodebra lito.

"Neco dam paniece, aby nemlela zubem a neco rozdam. Vyberte si pro svou sleenu bonbonierku, ona se yam za to odmeni a pak si na me vzpomerite!"

"Dekuji, nechci, nemam devdete," odbyl jej Sluka. Vzpominka na Majku proletla mu mysli.

Vypili cocktail a opil Stradka vybizel chlapce: "Tak mladenci, pfijdenie se podivat na holeidky. No, pojd'te, ja zaplatim, pojd'te na dernou kavu, ja to zatahnu."

Vgichni se zvedli a gli do vyktieene putyky, kde byla devdata. Stradka platil a bavil se tak, ze mladym mutum byie nevolno. Nebyli svati, ale tenhle druh zabavy byl tak hrubY a tak oplz1Y, ze je uratel.

"Prijdeme, chlapci, zitra je taky den, musime do prate, tak, abychom nerneli v hlave tmu!" pobizel Sluka.

"I dou, voni svatY, nechaj nas, pfejou narn, at' jsme veseli," protestoval Stradka.

Sluka se zvedl.

"Tak nepfijdete?"

"Ne, neprijdeme," odpovidal Stradka za ostatni a mladici, kteti byli v rfitove, neodpovedne nalade, zristali seat: Kdyt ptigel Sluka domfi, vzbudila se jeho matka.

"Kde jsi byl, Jirko, nema g byt tak dlouho venku, pak jsi rano jako potapka. To jste tak dlouho cvicili tance?"

"Ne, hrali jsme karty."

"Neprohral jsi?"

"Nee° jsem prohral," odpovedel Sluka. "Sloete, maminko, ja, uz jsem taky na polovic v Umbu."

"Nehrej, JiHku, tatinka staly karty existenci! NebYt jich, byl by seal do smrti v cukrovaru a mohli jsme mit peknou pensi, tys mohl studovat dal a byt intenYrem."

"No a takhle jsem fidetnim, take je to dobre."

Matka povzdychla a obratila se ku zdi. Sluka se svlekal a klel. Mel vztek na celY svet a byl by sam sobe dal s chuti par pollen.

Rano jegte pied snidani vypil lahev sodov Maminka jej nechala dlouho spat, vzbudila jej, at kdyt byl nejvy ggi das, aby se vypravil do kancelate. Zival a byl mrzutY. "Prohral jsi mnoho?" zeptala se matka, kdyt kartadovala jeho kabat znedistenY cigaretovYm popelem.

"Dost. Mam zase na chvilku vYstrahu. To Stradka me k tomu svedl. Obehral nejdiive me a Pepika Loudku a pak kodebra, toho mne bylo nejvice lito, div neplakal."

"Hra neni nic pekneho. Nehnevej se, Jitieku, ze ti to povidam, ja, vim, ze to nerad sly gig, ale se Stradkou nehrej! Ten elovek ma gpatnou povest. Divim se, ze s nim 'pan uditel Loueka hraje, neposlouti mu to ku cti."

"Podruhe si dame pozor. Tak pa, maminko •a nebrue. Ja jsem dareba, ja vim, ale za to mam mamu ze zlata", dobtil a matka se pH nejlepgi vrili nedovedla dale hnevat.

Cestou do kancelafe potkal Majku. Zasmala Se na neho, ale on pospichal a sotva ji pozdravil.

Bylo mu za vderej gi veder jaksi hanba a netoutil proto s tiro naivnim poupatkem promluvit.

Majka byla jeho chladnYm pozdravem zaratena a bylo ji do place.

Straka pr gel do kancelake s tetkou hlavou

Vt STNIK a prazdnou kapsou. Ve vinarne, kde se zdrtei do rana, zfistal je gte dluten, probil to, co vyhral a nakonec honoroval eiSnici, ktera se s nim bavila, jen cukrovim a sardinkami, ktere vyhral od kodebra. Pied polednern si vybral u sofa slutbu napied, aby, at pit de domil, mohl tene dat penize a nesly gel vYeitky, ze byl celou noc pryd. Sleene Fine se pochlubil, kde v noci byl a koho obehral. Majka, kdy2 ji to Fina gkodolibe sdelila, byla stra gne dojata a kdyt ptigla domri, plakala. Sibtinky, na net se te gila, ztratily pro ni kouzlo.

PH hie se poznaji Tide. Sluka, kdyt si vzpominal na Stradku a jeho zprisob hry, ottas1 se ogklivosti. Videl stale jeho vycenene Mute zuby ptipominajici dravce a zprisob, jakym ttesoucimi se prsty, s bezohlednYm studenYm smichem shraboval vyhru pti nesolidni hazardni hie, pti nit jeho °di hraly divokou ladnou Ptipominal si ted' potitek, s jakym obratil kog, neohliteje se na obehraneho kodebra, bezohlednost, s jakou strdil ne do penetenky, ale vysypal do kapsy vyhranou hotovost uditele Louelty, hazard, s jakym rozhazoval lehce nabyte penize, to v gecko se sluddvalo v jeden obrazek a Sluka si nekolikrate tekl, ze do tehle spolednosti slugnY elovek nepatti a umirioval si, ze ptijde-li Stradka je gte jednou, ptestane hrat.

"To neni zabava, to je lupidstvi, kdybychom meli tisice a on veal, ze nejsou na ge a ze se dostaneme do kriminalu, kdyt je prohrajeme, snail by se nas obrat stejne bezohledne.

Ueitel Loudka je dva mesice tenat a Stradka jej nejdiive obehral, potom opil a pak jej zaUhl do putyky mezi holky, kdyby to vedela mladidka pan!, bylo by po mantelskem Stesti.

Straka to vi a neohliti se na to, jemu je, darebakovi, vgecko jedno, on se s paniekou popere a pak se zase udobki, ma z ostudy u gitY kabat. Ale naginec by v jeho spoleanosti nechal charakter. Co by tomu tekla Majka? Ona se to dozvi, on ji to jiste povi, gpatnY je na to dost," pomyslil si a zase mu bylo pH tom ogklivo.

"Nu, kdyt bude delat oblideje, nev gimnu si ji," umirioval si a poeital ut po tieti sloupec disilo a vtdycky mu vypadl jiny soudet. Kdyt ptigel domt, byla na stole veptova, s knedlikem.

Bratr Staria obiral mlsne gkvareeky.

"Pojd', Jirko, nebo ti to snime! Maori ma dnes petapadesate narozeniny, udelala bajeenY °bed, to si dame, vid'?" horoval chlapec a lovil z polevkove misky jatrove knedlieky.

"Jirko, byla tady dopoledne sleena Pavia, ptinesla mi vzorek na vlotky; gkoda, ze jsi nebyl doma, ptala se na tebe," zadala maminka, sotva zadali jisti.

Sleena Pavla byla dcerou iidiciho, byla vYborne vychovana, rozumela domacnosti a mela sto tisic vena. Slukove matce pkinesla obeas nejaky vzor, aby mela pkiletitost ji nav gtiviti a pohovotiti s Jirkou. Stare pani se device velice libilo, bylo pracovite a krajne po •adne a umelo vatit. `Jirko, mel bys myslit na tenitbu, bez teny jsem ut stare., jak je eloveku pies padesat, tak ut mu prate nejde od ruky a ja, bych rada pomohla vychovat vnoudatko."

"To si, maminko, je gte poekate, nechce se mi svazat si ruce, chci je gte nekam do vet gi filialky na praksi. Jak bych se otenil, uvaz1 bych tady."

"I vIdyt' ono je v malem meste take hezky.

Kdyby sis vzal zamotne device, vystavel si tady vilku a stal se za eas dirigentem, mel bys take pohodlnY tivot. Takhle ziistane g na ocet a nakonec se potrestag."

Slukova maminka byla prostou tenou. Pracovala v domacnosti, starala se o deti a kdyt povyrostly a byly ut ut na nejmlad giho syna a dceruku Lidug ku samostatne, stYskalo se ji po vnoueatku. Pro Jirku, ktereho mela jako prvorozeneho ze v gech syYch deti nejvice rada, chtela nalezt nevestu, ktera by byla hodna, hezka a zamotna!

"Nechci, abys muse! tak gettit, jako my, ani novY koearek jsem pro tebe nemohla koupit, vgecko jsem musela shanet po tetach.

Bylo mi easto lito, kdyt druhe pani vozily deti v nadhernYch kodarcich a ja, jsem to mela tak chude, kdyt ony chodily po prochazkach, ja jsem vytahovala krajedky u va gich karkulek a spravovala stare kabatky, aby nebylo znat, ze v nich byla vychovana ut jedna generate

Ve sttedu, dne 10. dubna 1940. pted vami. Chtela bych, abys mel pekny byt, koberce a zaclony, pane nadobi a v gecko takoy e, jako to maji zamotni lido, kteti se nemusi veene potykat s haletem. Ja z toho, co vytenig, nic nechci, mne by to mohlo byt jedno, ale neni, protote vim, jak to utYra, kdyt &ova celY tivot vytlouka kiln klinem. Tatinek si me vzal z lasky, nemela jsem krome chudeho zatizeni nic, mnohou vec jsme museli ridit, at kdyt jsme byli svoji. Vet mi, Jitidku, nejedla jsem chleba s maslem skoro tak dlouho, co jste byli mali, nezbylb pro me. Delala jsem to rada, ale ted' jsou jine teny, ted' by se maloktera spokojila s takovYm tivotem, jaky jsem musela vesti ja.

Nouze jde do dveti, laska ze dveti, to je svate ptislovi," domlouvala. mamo nage, a my jsme ti nekoupili dnes k padesatYm narozeninam ani puget, ale abys netekla, nee° ti piece dam."

Sluka si vzpomnel na bonbonieru, kterou mu Stradka minule noci vnutil, pkines1 ji a polotil ji pied maminku.

"Tak, zlatioko, ale to snig sama, ne abys to zas dala Lidce, to si obdas koupi a ty jsi myslim jeg te jaktiva nesnedla hrst bonbond, ani by ses o ne nedelila s celou rodinou." Objal maminku, pollbil ji a strdil ji bonbon do pusy. "Jsou dobre, vid'!" smal se a maminka vybirala jednotlive kousky z krabidky, kladla je vedle sebe a pak je zas slozila tak, aby nebylo znat, ze jeden kousek chybi. "Schovam si je pro radost, ted' jsem ut nasycend, nemam na ne chut'," omlouvala se a te gila, ze je de. Lidce. nasypala jsem ti dnes rano pefiny, jsou jako dech lehke. Tak ted' ut jen pro Standu a Lidu a budu vas mit s krku, bando jedna," smala se. "Pojd' se podivat, jak jsem je nacpala, ani je tva panidka, at bude stlat, neohne. Petinu mag tkiloketni a polState jako pecky. Do pefiny jsem dala polovidku pra gku a polovidku peti. Vidig, jak se staram, aby se ti dolote spinkalo. Nediv se, ze mne leti na srdci, abys dostal devde, ktere by ti ulehailo tivot. Kdy2 si vezmeg chudinku, budete ttit celY tivot bidu."

"I mami, ja se je gte netenim; to vite, ze take budu hledet, abych dostal hezkou divku a pra, g gecko," dolotil a o--kyta.Alepniz jsouv brazek smave rfitove Majky se vznesl pied jeho zraky, te se usmal.

"Co se smeje g, Jirko, ty ma g nejakou v hlave, vid'?" fitoeila matka.

"Celt' harem, maminko, ja, jich mam v hlave, to bys koukala, ani album by ti na ne nestadilo!

Ale zdtiml bych si, jsem jako otravenY, natahli jsme to lidera drikladne."

Maminka povzdychla a polotila na pohovku poduAku. "Tak zdfimni si, ja prijdu se Standou do pokoje. Abych nezapomnela, Lida psala, iotala mi k narozeninam a poslala suchou kytieku fialek. Natika si, ze ji zas trapi ka gel. Zas asi chodila s nezahalenYm krkem. Co je to ted' za medu, to Bah vi, pundochy jako pavueinka, krk holy a na stare. kolena revma a katary! A Met si ti mladi nedaji."

"Nedaji, nedaji. Klacek na ne a ne takova dobra mama," smal se Jirka na cele kolo a ut se natahoval na pohovce.

"Jirko, nepomohl bys mne latinu? Ja zas nevim, jak udelat "komponu"."

"A ty jsi dobrej, ja ti mam pomahat a vychodil jsem jen sextu. tit se mi to vykoutilo, holoubku, jen si pomoz sam, ja uz spim."

"Ale veeer mi ponTrite g , ja, jsem profesorovi nerozumel."

"Nedaval jsem pozor, tekni! Ja to musim zas nattit za uSima, pak bude rozumet, nezbedo!"

Standa odnesl knihy, maminka sklidila se stolu a Jirka usinal na pohovce, brute odrhovadku, kterou sly gel v noci v putyce.

V. "Maori, nemam to sukni moc kratkou, mne se zda., ze mi koukaji kolena," ptala se Majka maminky, todic se pied zrcadelkem, ktere pfi nejlepgi vrzii nebylo zprisobile, ukazati ji celY obrazek jeji toalety. Stala na zidlicce, aby se v. dela at' k noham, ale nebylo to nic platno.

"Neboj se, nenechala bych to piece delat ostudu, dobke to ma'S! Jen moc vystkitene to je,„ to se mi nelibi. Pojd', ja ti pti giju napted kousek krajky. kdyt se ohne§, bude ti na taludek."

(Pokraovani.)

Ve stredu, dne 10. dubna 1940. fi

VESTNIK IT

Nate zdravi J

Pro spite?

PANEK — neco prirozeneho, neco temer saki mozrejmeho, kaZdodenni uddlost va geho Zivota a piece — vite, prod spite? Vite, prod nekdy usnete za dne a jindy nemtiZete usnout ani za noci, prod se yam /lady zdaji sny a jindy nikoliv, prod jezevec mute prospat zimu, prod se ukladaji rostliny k spanku, prod stridani dne a noel vyvolava sta y tak napadne podobny smrti?

Ano — reknete: spim proto, Ze jsem unaven. Co je to vg ak ta vase Unava? keknete: jezevec prospi zimu, protole si na ni strada, tuk. Prod si jej vg ak strada? Rostliny spiv zime, aby pry nezmrzly. Ale prod, se probouzeji na jare? Jake zarizeni je uvedomuje o navratu slunce? JakY smysl tu je v einnosti?

Je jasno, Ze spanek je zalelitost nervove soustavy. Opakovani spanku, jeho zasazeni do dennich dejt (stridani dne a noci) je zalelitost urditeho rytmickeho mechanismu, ktery je zapsan do kory mozkove a opakuje se tak jako jine naudene vlastnosti, na priklad chtze. Kdy2 se u eloveka poru gi ono mozkove ristredi, v nem2 je zapis pro chtizi, Hovel> zapomene chodit. Je take takove ustredi spanku nebo je spanek souhrnnym projevem celeho fistredniho nervstva?

Pro badani v tomto smeru byly vYchodiskem dye y eti: studium spanku zvirat a studium lidske choroby mozkove, ktera se objevila jako nasledek tak zv. " gpanelske chripky" a ktera ye skutednosti byla zanetem mozkove tkane (nikoliv mozkovYch blan). Tato "spaci nemoc" evropska, projevujici se jako nasledek choroby jine, byla poudenim v mnohem smeru pro ty, kdoZ se pokou geji o vysvetleni spanku.

Zvirata spi vet ginou jako dlovek. Spi ryby, ktere se postavi pravidelne proti proudu vody nebo plavou volne na povrchu more, Ze je muZete snadno rukou vylovit, spi hmyz, kterY se k spanku seskupuje do celYch spicich spoleCnosti (mravenci, vosy), spi netopYri, kteri se ye spanku zavesi, spi lenochod, kterY visi pH. tom na yetvi hlavou dolri. Rostliny vykonavaji spaci pohyby, sviraji listky, zaviraji kvety. Jsou zv'rata, ktera spi ye dne, jsou jina, ktera spi v noci. Spanek v noci odpovida, ureitemu rytmu, spanek ye dne rytmu obratenemu. — Hloubka spanku je v rtiznych hodinach spanku rtzna, jak u zvirat, tak u eloveka.

Pri zimnim spanku zvirat se objevuji rikazy, ktere v men gim rozmeru se deji i u eloveka. Je to predevgim sniZeni teploty telesne. Jezevec v zimnim spanku ochladi se tak, Ze klesne na royal Zivodicht studenokrevnYch. Jde tu tedy predev gim o vlastnost, ktera umon.uje sniZeni telesne teploty. Telesna teplota se reguluje jako vgechny Zivotni projevy v ureitYch strediscich Astredniho nervstva. Pred zimnim spankern je tedy takove tepelne stredisko zastaveno na nizkou teplotu. U eloveka ve spanku take klesa teplota telesna. Zato v gak se roz gifuji potne Hazy a nakionnost k poceni je zjevna. U kojenct milZete ye spanku pozorovat krupeje potu na eele. Chorobne noeni poty se vyskytuji pri nekterYch nemocech. Tepelna, regulace je pri techto chorobach poru gena a vymegovani potu je take poru geno. Zvyguje se .

Pri zimnim spanku zvirat dochazi k ureitym zmenam ye Zlazach. Byly dokazany podstatne zmeny zejmena gtitne Hazy. 8titna, Laza je vgak u vgech Hvoeicht jedine skladi gte jodu v tele.

Uvolriuje se snad ye spanku jod a pilsobi prechodnou otravu organismu? Rovne2 se pomygli na to, brom, kterY se v nepatrnem mnoZstvi vyskytuje v prednich lalocich mozkovych, putuje pied spanim do mist, kde je soustredena regulace tepelna, a Ze tak vyvolava, spanek. Spanek je podle v gech techto nazora jakousi prechodnou otravou, narkosou, pri ktere se v tele deji zmeny pro udrZeni Zivota nutne: predevgim se nahraZuji opotrebovane dastice Zive hmoty easticemi novYmi. Pro nazor, ze g titna 21aza, je dinitelem, kterY ma urCitou ueast na spaci, miuvi ta okolnost,

2e se podarilo zvitata vzbudit ze zimniho spanku vstriknutim vYtatlu ze gtitne zlazy. Je2ek, kdyZ mu v dobe zimniho spanku vstriknete vYtaZek ze Atitne 216,zy, zaene za 2 hodiny po injekci dYchat zhluboka, za 3 hodiny se probudi a 2ive pobiha tak dlouho, dokud qta2ek 'Asobi. Pak zase usne.

Regulace spanku deje se zkejme sarnoeinne.

Nemame proste mo gnosti naridit si spanek, neovladame jej svou vuli. Jedine hypnosou lze vyvolat ume1Y spanek, ale nikoliv tim, Ze si porueime, Ze budeme spat. Mezi hypnotickYm a ptirozenYm spankem jsou podstatne rozdily. V pkirozenem spanku si lide nepamatuji, co se dalo kolem xrieh. Nevnimali to. V hynotickem spanku vgak Tide vnimajl a kdyZ" se probudi. di dobfe, co se za spanku kolem nich dal°.

Ve spanku pfirozenem v gak Vystupuji sny.

Sny spanek neruH, jak se mnozi lide domnivaii, sny naopak spanek ovladaji. Dodavaji mu hloubky. Ve snu se prodist'uje lidske pod yedomi, odyadi se z neho vSechno, co pfisobi u eloveka ruSiye. Sen je fikaz pilrozenY, nikoli chorobny.

Spanek neni sta y, ktery by znamenal jen uklidneni organismu. Je to proste jinY sta y ne2 ban', nemusi v gak nijak pilsobit uklidneni.

Namesienik, ktery ye spanku chodi po sach domfi, rozhodne se nezamestnava neeim, co by uklidnovalo. A piece spi.

Jsou dva nazory na sta y nervoyYch fistkedi ye spanku. Jedni tvrdi, Ze spanek je proste pterukni nervovych veleni v mozku. Druzi vAak v jejich2 dele stoji profesor Economo, slavnY neurolog, kterY spave nemoci DO chfipce venoyal podrobne studie, jsou toho nazoru, 2e pro spanek je v mozku zvia,Stni fisttedi na ureitem ste, ktere presne oznaCuji, a toto misto, Ze je privolavaeem a regulatorem spanku. Dokazali, ze poruchy tohoto ristredi (tim, Ze se vyvine na priklad v techto mistech MOM' nazor) vyvolavaji nespavost. Jsou pripady chorobne, dlouhotrvajici nespavosti, ktera, nema v gak zhoubneho vlivu na telesnY sta y nemocnYch. Podarilo se take pokusne vyvolat umelY spanek kodek. Profesor Hessy v Curychu zavedl jemne, vlaseenicove elektrody do mozku kodek tak, aby zavedenim elektrickeho proudu bylo podraldeno praxe jen to misto mozku, ktere vyvolava, spanek. Kooky se daly do zivani a skutedne usnuly normalnim spankem. Tyto pokusy sveddi pro spravnost nazoru, ze je v mozku misto, ktere spanek vyvolava a rid'.

Stool poruchy ze 'gpatne vYmeny latek, staCi chorobne zmeny vyvolane bakteriemi, aby spanek byl porugen. Lida se proto snabli nalezt prostredky, ktere by spanek vyvolaYaly a modern' chemie vynalezla mnastvi raznYch uspavacich prostredkri a len. Prvni, kdo vlastne objevil uspavaci prostredek, byl lekarnik, Oen W. Adam Sertuerner, kterY z rortoku makove gt'avy vyrobil krystaly morfia. Na psech pak dokazal uspavaci adinek morfia. Dnes je nekolik set uspavacich prostredkri s raznYmi teinky.

Jsou prostredky, ktere ph tom uklidriuji i nervy, jine jsou maleho UCinu a jine, ktere vyvolavaji hlubokY spanek, zkratka je tu vYber vie ne2 znamenitY. ZadnY prostredek v gak nedovede nahradit iiCinek prirozeneho spanku. I kdy nektere z techto prostredku jsou lidskernu telu docela negkodne, piece zustava po nich tolik uCinu vedlej gich, Ze nelze pig jejich pasobeni. mluvit o UCinku, kterY by se rovnal spanku prirozenemu.

Prirozeny spanek je toti2 takovY sta y, ye kterem se vgechny dinnosti lidskeho tela obnovuji, stay, ktereho telt) ke svemu zachovani potrebuje, stay, kterY je stejne prirozenY, jako ban'.

U NA gICH VOJAMT. 0 Cem si vojaci vypravuji. — Nic nemriZe bYti lepgim dokladem ducha nagich yojakt, ne2 skuteCnost, ze na g vojin neprestava jim bYti ani v okamHku, kdy je konec sluZby a kdy opou gti tabor, aby gel za svS7mi soukromYmi zajmy. Ty jsou vlastne velmi Uzke: omezuji se na kavarnu, kde se vojak u sklenky sejde se s yYmi kamarady, napige dopis a hlavne ov gem — debatuje. Ale o dem? Jsem mezi vojaky u2 dosti dlouhou dobu a mohu riei, Ze jsem proZil sotva nekolik hodin, moZna jen minut — bez Web, —

Strana 17. to je dosti, abych mohl mluviti o torn, o dem nagi vojaci nejeasteji miuvi, co je nejvic zajima.

Nu2e, povezme podle pravdy, Ze predmetem rozhovoru vojakt bYva zas — jen ta vojna! Vojaci radi veder na vychazce, nebo doma na kavalci "premilaji" denni drobne udalosti, at' vazne nebo vesele, sdeluji si sve zkugenosti, vaji si yzajemne rady a take druh druha kritisuje za to, 2e delal nekterY z nich Spatne, co se mu nepovedlo. elm dele je tu vojak, tim se stavd vYcvik zajima yej gi, aby pak bylo zase opakovani, ktere "mazak" teZko chape a urdite nerad dela. Zivot vojenskY neni z daleka tak jednotvarny, jak si mysleji nekteri civilove nebo povznegeni jednotlivci "driletteho" poslani. Je tedy latky k reeem a2 dost, nekdy aZ prilis. Nebot' vojaci se na yojne zajimaji vskutku o vge vojenske, jako by to melo bYti jejich nave povolani. To nechceme, lepe by dojista bylo, kdyby tento novY na g Zivot byl jenom episodou Hvota dalgiho, noveho, At'astnej giho, kdybychona zahy mohli skoneiti sve spravedlive drio a jiti zase kaZdy za syYm. Take v torn je kus Ceske povahy s te stranky svetiefai — totiZ, ze i tu vojnu chceme delat poradne, kaZdY dle s yYch sil a nikoliv lajdacky, ulejvacky. Pravime, Ze tech redi bYva, nekdy Na priklad se miuvi o torn, Ze pojedeme nekb,m daleko, nebo Ze dostaneme brzy ty cigarety z Ameriky, nebo Ze bude zvYgen told. `remit° yymyglenYm zpravam, ktere se podobaji zpravam nemeckeho generalniho gtabu — se rika "latriny".

Betio fegaktm! Na posadkove fegaky zla rano: strudnY rozkaz: padesy dolt, kaary smi mit "nejvej g"- tri centimetry. MnohY z — aspori podle tech vlasri — docela se podobal houslovemu virtuosovi, nebo basnikovi, di filosolovi starch dob a najednou — konec — je po representaci! Tem t yrdogijnYm, kteri nakonec take podlehli v zapase s rozkazem, sloe velitele "vidig, jak ti to slu gi". Ale kaZdY musi uznati, ze je to tuze maid splatka na tu ztracenou krasu, prOve tak, jako kahlY uznava, Ze to tak musi bYt. Jen ZadnY narek! Zase budou jednou vlasy a joke!

Meg a babka etyri jabka. — Kdy2 vojaci vyrukuji z tabora na "cvidak", vkly se za nimi vypachti nekolik star gich Zen, nebo i babieek s voziky, nalolenYmi ovocem, eokoladou, uzeninou, pivem, limonadou. Ti, kteri jsou tak St'astni, Ze krome Zoldu dostavaji od rodin Ci kamaradu nejakY ten gro g, mohou si zde o pre, stay kach zakoupiti neco k snedku, nebo piti.

Babky berou vojaky zdarile na hal, ale kdy2 elovek uvazi, jak daleko se s tim tahnou a Ze to je jedinY, prilditostnY vYdelek tech chudYch Zen — tak prod jim to neprat? Mistni obchod site repta na obecni spravu, ie tyto Zeny neplati ZadnYch dani, ale za to ten obchod se ma nyni tak, ze bude moci platiti vysoke done jeSte i tenkrat, kdyZ zde po Cechoslovatich stone uZ jen pamatka.

Co posilat vojaktm? Jsou stale mezi nami ti, kteri nikoho nemaji a jsou ti, kteti mail rodiny, pratele, kamarady zde v tato zemi. Pratele nezapominaji. Posilaji a jde nyni o to — co? Civilni kamaradi vojakti, vyjdouce na ulici, citice, Ze je zima — tak honem — sweatr svemu vojaekovi, nebo teplou ko g ili, di zimni spodky. To neni rozumne. Vg ecky tyto yeti my mame, nekterYch rot dokonce se fasoval material nplne novY a to kvality dobre, ne-li nejlepE Protole nekterY vojak ma vice prate], a protole vS'ichni ti pf*atele mysli stejne — prihodi se, Ze vojak ma i tri sWeatry a mnoho zbyteCnYch KdyZ u2 tak snad ma smysl, poslati rukavice, kapesniky, ponoZky — nic vice. Ale blavne ma smysl — poslati cigarety a penize. 0 to vojak stoji, to potrebuje, za to y am bude vdeOn-2Y. Kogile, na pfiklad stoji penize, ale zato dvacitka pro vojaka je kapital, kterS7 nikdy nemuze bYti zbyteenY. Velecteni civilove — toto si zapiAte do srdce!

SouteZ nejlep§iho zpevu. — Mezi rotami jednotliqch pluka ma, bYti usporadana souteZ nejlepg ho zpevu. To bude jiste velice zajimave.

Jmenujme pfedem, pied vYsledkem te souteZe — nekolik nejpopularne j Sich pisnieek, ktere roty zpivaji. Zde jejich nazvy: "Stuhu eeskoslovenskou si za Cepici dam". — "Travieka zelena, na ni kviti". — "Jdou vojaci, jdou". — "Kcb-Z, vojaci mag iruji". — "Tam na brehu Marny" a 'Tato boute.seem Teti".

VtSTNIK

Strana 18.

lidka Ades CZECH COMMANDMENTS. 1. Love your schoolmates; they will be your companions for life and work.

2. Love instruction, the food of the spirit. Be thankful to your teachers as to your own parents.

3. Consecrate every day by one good useful deed and kindness.

4. Honor all honest people; esteem men, but humble yourself before no man.

5. Suppress all hatred and beware of insulting your neighbor. Love justice and bear pain and misfortune courageously.

6. Observe carefully and reflect well in order to get at the truth. Deceive not yourself or others and beware of lying, for lies destroy the heart, the soul, and the character.

7. Consider the animals also have a right to your sympathy and do not harm them.

8. Think that all good is the result of work; he who enjoys without working is stealing bread from the mouth of the worker.

9. Call no man a patriot who hates or has contempt for other nations, or who wishes and approves wars. That is the remains of barbarism.

10. Love your country and your nation, but be co-workers in the high task that shall make all men live together like brothers.

— Reprinted from the Indian School Journal, Chilocco, Oklahoma.

Ennis, Texas.

Ctena, redakce a etenatstvo!

Zdali pak my, vgichni etenati nagich eeskYch novin, si uvedomujme, jake dobro pro nas na ge Ceske easopisy konaji, zvla gte ted' v teto nagi pomocne akci? Co by to vzalo easu, penez a prace,kdybychom vge meli vykizovati pogtou neb osobne.

Tkeba ty nage oznamovane schtze, kdybychom kaLleho meli zve.ti pogtovnim listkem. Prostiednictvim novin vgak, napige se jeden dopis a sta na geho lidu se to dozvi v jeden den, 2'e tam a tam se pokade, schtze, za tim a za tim teelem a tak i ostatni veci, tS7kajici se nagi vetejne prate, rychle skrze noviny se dovidame. Jenom ze je mnoho a mnoho mezi nami takovch 2e o pteetenem neptemYgli, jsou ke vgemu lhostejni, o praci yekejnou, a v teto dobe hla yne o praci pomocnou, se nezajimaji. Svedeila o torn nezajmu schtze na gi odboeky svoland tento tYden v ilterSr do Kat. sine. Pies to, ze to v tex. novinach bylo oznameno, a pisateli tech oznameni vysvetleno za jakYm Ueelem se schtze svolava, selo se nas velice, velice mai° na nagi velkou krajanskou osadu.

Pravda, zastoupeni jsme byli ze vg'ech tabor& ale jen nekolika malo jedinci. Prod jen, prof, je ten nag lid tak lhostejm'7? V&lyt' na takovch to poradnYch schtzich nechce s na nikom penez, jen prate a zajem, jakSan zpilsobem bychom penize nejake sehnali, aby to nikomu neublailo. Ale marne se zde. v gechno psani, vybizeni, mnoho lidu ztste.va na dale lhostejnch a necitelnYich. Valyt' by se zdalo, 2e nikdo ky se, nemel nechat vybizet, ze ka .g -cemubylosrdcepvit,oje nagi povinnosti v teto zle dobe pro na g narod.

Z iESKE TitIDY VY§§1 §KOLY VE WEST. Herci, kteti sehraji 'Ceske divadlo v blizke budoucnosti, jsou yYborni a budou to nasledujiei, kterYm byly udeleny Ulohy: Mildred Lucien, Josephine Walla, Raymond Marek, Walter Soukup, Sophie PustejoyskY, John Lee Stepan, Willie Lucien, Lucillie Stanislav, Evelyn MachoyskY, Harry Bezdek, Henry Rydel a Henry Tobola. Herci se jil pilne evidi a jsme velmi pfekvapeni, jak nektefi svoje ulohy umi. Ujednali jsme, ze divadlo sehrajeme na jevi gti na "Den Matek", dne 12. kvetna.

Zkougky jsme jid vykonali a take Alohy jit dostali zpet. Vgie/mi studenti dostali dobre znamky. Kdo vi prof? Asi proto, ze konec gkoly se Z WALLISKE VY ggi .SKOLY. "Kdyz elovek zdedi milion", tak se jmenuje nage divadlo, ktere budeme brat pfi gti mesic.

Je to veselohra o tfech jednanich. Nag ptedseda deskeho klubu, Raymond Hundl, hraje Balabana, pekaie, ktereho ani dens, ani milion nezmeni. Julie Mozoloya hraje pani Balabanovou, ktere, ty penize umi rozhazovat. Dcery Balabanove jsou Marcella Kubiekova — Tonea, a Della Kleeka — Pepea. Tondo, je jako "pudivitr", Pepea je vadna. Druzi, ktell hraji, jsou: Sylvestr Janidek — Jirak, John 8abr gula — Zobak, Frank Zurek — Drabek, Erwin Petrti gek — Rudla, Albert Holub — Knot, Bessie Kahankova — Mary. Divadlo ridi pani Dan Ratcliffova, deska uditelka.

VYtedek ze hry bude venovan na zvelebeni Ceske knihovny ye zdej gi vyggi gkole. Vstupne nezasahne daleko do hloubi kapsy a bude to skutedne vesela zabava.

Z CESKE' TRIDY VY ggi SKOLY VE SNOOK. Caldwell, Texas.

Toto jest milj prvni dopis do Vestniku. Chodim do vyggi gkoly ye Snook a ueim se degtinu.

Proto tedy, ze ty zdej gi pomery jsou znamy, de ten kdo by mohl pomoci ma srdce tyrde, a ten chud'as co ma srdce- velke ale kapsu prazdnou, pomoci nemude, bylo projednano v teto posledni schtizi, aby pianovanY zdej gi osadni bazar byl pozmenen, a misto neho potadana bude "manifestace" zdej giho lidu. Vime vgichni co takovY bazar yydaduje prate a obeti, a ty °bed pit lhostejnosti zdej giho lidu, muselo by ptinesti zase jen malY poCet tech jednech a samYch pracovnikt• prodati.

Doba k potadani bazazu je ted' vskutku neptihodna, farmatskY lid ma penize jen po sklizni na zimu, a do to doby bazar odlotiti je nemodno, neb kaddorodne je zde v podzimu potadan bazar osadni ye prospech kostela, a tedy v to dobe dva bazary se potadati nemohou, musi se tedy neco cleat ted'.

Bazar mel bYti potadan jen jeden den, nyni ale na ge "manifestace" ,bude se odbYvati po dva dny.

V nedeli dne 28. dubna, bude odpoledni program, slodenY z hudby, zpevit a teenik nejakY, veter bude sehrano spoleenYmi silami divadlo.

DruhY den weer pak taneeni zabaya, take na vstupnem p it techto dvou zabayacli se jiste sejde peknY ptijem. Mimo toho bude se konati po vgech krajanech sbirka, a kdo da nejmene 1 dolar, bude zapsan "ve zlate knize" Tuto ohromnou a nevdeenou praci dobrovolne na sebe vzala pi. Zazvorkova, a hned druhello dne po schazi dala se do prate. Jsem jista, ze na svSch cestach zaZije bohatSrch zku genosti a rtznYch dojmii, ale pii jeji zname vytrvalosti 2e dodela se tech nejlepgich vYsledkil.

A ja, abych si trochu zasloudila toho "titulu" dobra, znama pracov-

Ve sttedu, dne 10. dubna 1940.

Moje ueitelka se jmenuje sled. Rose Marek. Je moc dobrou ueitelkou a mame ji v gichni radi.

Je nas dvanact, kteti se 'lame de gtine. Nage ueitelka sled. Markova cvidi nas veselohru o ttech jednanieh, pod nizvem "ZemskY raj to na pohled". Tato hra bude sehrana brzy a doufame, ze budeme mit velkou nav gtevu. Vge bude yeas oznameno. Na na gi gkole vyuduje devet Ptala bych si, aby vice daka deskYch gkol new napsali. — Jegte chci napsat, de nage gkola vyhrala nej vice prvnich cen na "county meet" v Somerville dne 22. biezna. — Toto bude v ge pro dnetek, podruhe napi gu vie. S pozdravem, Ruth Hyvl.

Berlin. Korespondentam neutralnich narodtt ukazany spousty listin, o kterYch jim Nemci tekli, ae pochazeji z polskeho ministerstva zahranienich veci a byly nalezeny po dobyti Vargavy. Z techto listin bylo pry jich vybran° 16 a u yetejneno v "Bile knize." Vgechny listiny byly dopraveny do Berlina v 120 bednach, pravi nacistieti iftednici. Hrabe Hans Moltke, kterY byl po della let nerneckYm velYyslancem ye Vargave, pravil, ze tidil ptipravy k uvetejneni dokument y. Dodal, Le ma "latku k dalgim odhalenim, ktera budou mrzeti mnohe ylady. C' as od easu, kdykoli se toho bude jeviti potteba, vydame dal gi dokumenty o tom, co pfedchazelo teto — Vysmal se mineni, ze Nemci podelali tyti listiny. Reid korespondenturn: "Ptesvedete se sami. Dokumenty vadi mnoho tun a pochybuji, ze v celem Nemecku je dosti udenct, aby provedli tak ohromne falsifikaty." — Nacistieti atednici pravi, ze tyto dokumenty byly irlodeny v 35 bednach, poslany na var gayske nadraii, ale bez instrukci, aby byly odeslany. Dne 5. zati bylo natizeno ptednostovi stanice, aby je spalil, ale misto toho poslal pry je zpet na zahranieni ministerstvo, kde je Nemci nalezli po obsazeni mesta.

nice, kterSi mi dal p. Vytopil v jeho elanku v 6echoslovaku, a na g tajemnik odboCky, p. Odlozil v jeho protokolni knize, — chci take, jak se tika na svou pest, neco podniknouti. Byl to milj navrh ye schtzi, aby vgichni ti, co se schtize kaddY si ureil "kvotu", 'de tolik a tolik mezi sv.S7mi znamSTmi vybere, a ja jsem se nabidla sehnati 50 dolart. Pies tento muj navrh se ale pfeglo k navrhu druhemu, k to ygeobecne sbirce, kterou kona pi. Zazvorkoya. Ja bych vgak rada mtij navrh uskuteenila, ale zde nechci jiti na hon do reviru pi. Zazvorkoye, a tak jsem si tekla, ze zkusim gtesti prostfednictvim tech nagich neoeenitelnYch novin. Main tolik pfatel po Texasu, v Dallas, v Houston, ye West, v San Antonio, ye Fort Worth, v Corpus Christi i v jinYch jegte osadach, a jsou to yesmes pfatele, ktefi maji dobra vlastenecka srdce, mesidni ptijmy, tedy ze jim to tak neublidi, kdyl je podadam, ba poprosim, aby mne na tu moji kvotu pfispeli nejakYm obnosem, v novinach bych to kvitovala, a kdo by mne dal nejmene 1 dolar, byl by zaznamenan take v nagi "zlate knize". To se vi, ze kdo mne pale vice, de si mne nerozhneyd. Vim, de vgude mate, moji ptatele, sve vlastni mistni povinnosti, ale ptece si delam nadeji, ze i nam zde pomillete, a sve pfatelstvi vffei mne i meho mute timto zpilsobem projevite. Pii na gi navgteve bazaru v Dallas, nekolik myth pfatel mne slibilo, de take nom nejakYmi darky pomohou, tedy zde mate ptileditost ptispeti na tu moji kvotu, peneditym darkem, a sedenu-li ji, budu miti ohromnou radost a bude to peknY pfispevek pro na g podnik.

Ale jen prosim, nikdo to neodkladejte, chcete-li mi pomoci.

Prace na potadatele deka mnoho, neb je na to jid kratkY Cas, ale pti dobre vall vge se dokade Jen tech podrYvaenYch krtka kdyby mezi nami nebylo. Na takove bylo by potteba aby se na ne vetejne poukazalo, ale na gi dobre veci by to nepomohlo, at' takovY odrodilec se yypotada sam se svYm vlastnim s yedomim. PeknYm pfikladern by takavYm mel bYti hloudek nagich mladYch lidi, kteti ae v teto zemi jsou narozeni, jit jejich rodiee, ptece maji pochopeni pro tento nag pomocnY fond. SkvelY napad meli, progiji spoleene pfikrYyku, na ktere budou vygita jrnena tech, kteti za vy giti sveho jmena daji desadek.

V teto posledni schtizi to Vilma Nesuda oznamila, a zaroven podadala ptitomne, kdo by chtel sve jmeno na pokrYvce miti, aby se pfihlasil.

Jelikod desaeek neni velkY obnos, rad jej kaddY dal, a ty desaelty dohromady udelaly 7 dolart. Z toho vidite, ze kdyby ve schtizi bYvala bylo ptitomno tolik lidu co melo bYt, ze ty desadly mohly udelati 25 i vice dolart. Zhotovena pfikrYvka pak bude pit nagem manifestaenim podniku prodana neb vydradena a znovu jegte ptinese peknY ptlspCvek.

Tento tyden zase budou miti schtizi, kde se poradi o dal gich krocich v jejich chvelyhodne praci. PM torn jegte "Sbor mladede" chce nacvieiti divadlo na den matek, a tak se ti miadi dosti tuti. A my stall, kteti jsme jim ptepustili na ge mista, mame z nich radost.

Musim nyni jid ukoneiti a pfala bych si ,aby v mem pti gtim dopise byla cela tada tech mYch "kvotovYch" pfatel oti gtena. Nebudu zklamana? Zdravic vgechny jsem, Bodena Rada, P. 0. Box 217, Bnriis, Texas,

Ve sttedu, dne 10. dubna 1940.

VESTNtK

Strang 19.

VELKOU SLAVNOST 301i Who trvini oslavi tic! Pokrok Houston eisio 88

ye site tadove budove na Studewood — v nedeli dne 5 lkvetna 1940 PROGRAM:

"ANDULKA gAFAP.OVA"

SPOLEtNit OBED VE 12 HODIN.

OSOBY:

1. — Zahajeni slavnosti v 1 hodinu odpoledne americkou a deskoSlovenskou hymnou.

Velkostatkat ZaleskST, Leopold Stlivestka, spresce,

2. — Proslov a uvitani navttevnikii br. pteds. F. Olexou.

Pi. Tuella, kuchatka,

3. — Ceremonial br. F. Aneinec, ptedstavi br. C. H. Chernoskeho, pteds. Hlavni 1.3-tadovny.

OtaZek, jeji syn,

4. — Br. C. H. Chernos14, uvita v anglicke fedi rnestske i okresni hoclnostate, kteti svou ptitomnost slibili.

Barbora, jeho zena, Andulka, jejich dcera,

5. — Slavnostni tee br. F. Moueky.

Sojka, domkat,

6. — Houslova sala br. H. Hlavateho.

Frantik, jeho syn,

7. — Zpevni sala ses. C. H. Chernoske.

Sleena Mici,

8. — Zpevni solo. maleho Jimmy Chernoskeho. PianovST doprovod pi. Jenny Mae Frankove.

Kleofa§ Tvaril'aek, hlidae,

9. — Uvadeni novStch &eau.

PAK NASLEDUJE ZPEVOHRA:

VSTUPNE: PAN 40c — DAMA 25c

br. Joe Kalousek br. J. 8ulda ses. A. Wallova br. T. KostomlatskSr

Mate] ka, §afat,

br. A. Walla ses. T. Hogkovo, ses. Ella Mikeskova br. F. Olexa, st. br. F. Ko'aut pi. R. Zatopkova br. Joe KaApar

2enci, k'neeky, ZPEVY EiDi BR. F. HEAVATY Dej na panstvi Zaleskeho.

Za6atek v 1 hod. odpoledne

illUDBA: HARMONIZERS Toto bude program, na kterST nadtevnici budou dlouho pamatovat, kdfa se k nam co mono v nejvetgim poetu dostavite.

ZABAVNi ViBOR.

4

Rogers, Texas.

Sestry- a hi:0,th!

Oten9 bratke redaktore Moueko, pkedem pkIjinete jit dik za uvekejnc:xii vertu techto, jimiZ chci pkipomenout jen na sjezde SPJST. tkinactern, ma, mytle,nka tato jest: mei by b9ti nekdo zvolen Tatiekem bylo by to sjezdu pro 'rest.

Ve stkedu, dne 10. dubna 1940.

VESTNtIC

Strana 20.

Pkiteli, 1.e'enit ye prospech cele Jednoty, mel by's uznani mit, a nedelat e'en-am zbytedne fitraty.

B-j;-t sjezdov9m tatiekem, byla by to krasna, dest, mam mySlenku jakousi, pro toho, co pkivolava dett'.

mygeneho vybudovani hraze je umotniti neSlodny odtok velkych vod keky Moravy. 0 projektu bude zavedeno ediktalni fizeni a ustanoveno mistni jednani na 29. srpna t. r. 0Na sjezde to cllouhe eteni dekava, se, te toto jednani bude mizapotkebi take neni, zprava mute b9t tak psana, ti uspech a Hodoninsko bude zbaaby byla do tticeti minut pkeetena. veno navtdy kaidorodnich milionovYch Skod.

Na sjezde dvanactem, )o( netli to dlouhe dteni skondilo, narod nemrite jinak ke 26,driST mnohY z toho skorem spanek mel, koneenemu viterstvi pkijiti, netli a co se na zaaatku ptedetlo, skrze svou vlastni vnittni silu, skrku konci jit nevedel. ze to va,hu, kterou si &lye sam doNa sjezde, volba fikednik& byl, prodet katolY pracuje nejlepe je pkee driletita, vec, k lepS1 svobode naroda, kdyt pomaale ut to jaksi ze zvyku rezmnotovati jeho vnitkni silu. se ponechava hodne na konec.

Tatidka ut snad katc19 piece by chtel poslechnout, neb jinak musel by to Cagan rozhodnout.

Driletite zaletitosti, mely by se nejdkiv vykidit, a pak nejake ty pletky valeem zprudka ukondit.

To by asi mohl b9ti sjezdcv9m tim tatiekem, co si umi rozumeti se s.7 rojim to daganem.

Netli ukondim chci vam tolik sliKdyt jsem na sjezde dvanactem byl, bovat, nejsem jak se kekne muzijsem. se tomu podivil, kant, ale jestli na KTEM 'lady v ie o Jednote nati, nedeli pro tu nati Ceskou hodinu — vykladalo se to jaksi.

By hudebniky nemeli, Tak to smutne zadalo, tak alespori ja yam zahraju to i se pki torn plakalo, na tu moji malou harmoniku, ale po pfestavce kratti, zahraji vain, krasnou Ameriku. podali sl ruce a zas byli brat& Moji drazi, moji mill, Jestli zase neco podobnehe jeSte chci ja na vas zavolat, by se na tkinactem sjezde stalo, jestli se yam verse tyto libi, na to tkeba pozor dat, radte si je uschovat. jedna-li se o Triad.

Tyto verse skladal jsem Tvlit na sjezde keeniky, pki °rani za pluhem. to jest taky krasna vec, Tak kondim a za poslouchani jeden by tkebas keenil z politiky, pkijmete muj dik: ale druh9 zase dobr9 viastenec.

Do videni, do videni, Na sjezde dvanactem keenik takto pravil Atefanik. jinonarodni, WA' vSem tak krasne vypravel, Theodore Dana. i dlenurn povedel )o( Lobo mame pkedsedou.

Rude Hodoninsko osvolxmeno od Onehdy mi muj pkitel povida, povodni? te by k slavnemu sjezdu-kednil, 2'dn3 kraj na Morave neni tolik jen kdyt by se tarn pkimluvil, prondsledovan povednemi jako kraj nekterY ten kamarad. v dolnim toku teky Moravy od Hodonina at po Lanthot. Reka Morava, ktera neni dosud v techto mistech zregulovana, zpilsobuje v tomt pasmu katdorodne milionove Skody. Jarni povodne jsou v tomto kraji pravidelne a nejednou znieily 0Je utivan dicta= dobu k vypuzeni hlist u ditek. Cena 35c. Old sev, kterY musil bYti•zaoran a pole znovu zaseta. Stejne velke 'Skody Corner Drug Store, West, Texas.

(3) vznikaji na rozsahlYch lukach, kte-1 re se prostiraji po obou biezich Moravy, a na lesni zveki, ktera hro6 ,;\ madne hyne utopenim. Nejhorgi nasledky maji povodne vletnim obRAD TEXASSKA ORLICE dobi, jako tomu bylo letos, kdy re13 ly kraj byl zaplaven tak, ze v nekterYch mistech vyonivaly jen Spidky mandelt. Letos celkem dtykikrate vyvstalo velike jezero, ktere zmapokadd nasledujici kilo nadeje na rirodu. Rozvodnena, teka Morava dvakrate v letoSnim rote odplavila seno Otazka regulace keky Moravy, pkipadne vybudo✓ sobotu 13. dubna — Leapvan" ochrannYch hrazi, ktere by Ceyear Dance, pH hudbe Allily temto katdorodnim t k o d a m, fred Etzel. stoji v popkedi hospodakskYch za✓ sobotu, 4. kvetna pH hudbe jme celeho kraje. V tete veci bylo Melton Edge. • jit provedeno nekolik desitek in✓ sobotu 25. kvetna pii hudbe tervene' a napsano nekolik memoHarmonizers. rand. ZemskY fikad v Brne zahaju✓ sobotu 15. eervna, pii hudje nyni vodopravni jednani pro b6 Bill Moody-ho. schvaleni navrhovaneho projektu ✓ Fcbotu, 29. earvna. na ziizeni pravostranne ochranne ✓ sobotu 13. eervence. hraze na keve Morave v fiseku mezi ✓ titers 16. eervence — Bar Hodoninem a Lanthotem na kataDime Box-becu,pihudbe stralnim fizemi obei: Hodonin, LuNigh School Band a J. R. Zice, Mikuldiee, Tesice, Mor. Nova Naga, na, tanee.

Ves, TYnee, Tvrdonice a ,Lanthot o celkove deice 14.635 m. Udelem za

Vnit • ni sila naroda ale zaleti v jeho vzdelanosti, mohovitosti, zachovalosti, pkieinlivosti a mravnosti, a ka±c19, kter9 se o rozmneZeni techto vlastnosti u svelte naroda stard, pkispiva nejlepe k budouci svobode. To tedy eirime katc19 ve sve domacnosti, ye svem okoli, a t'adna moc nemilte nam toho zameziti.

Karel Havlidek Borovsk9. )o( Stadi jen podpis.

Tajenlnik: "Pan •editel je dnes prilis zamestnan, nemithe s vami mluvit."

Zastupce pojiSt'ovny: "Reknete mu, te nemusi promluvit ani slo-

Divadlo v Houston na Cottage Grove!

DRAMATICKY KROUZEK RADU §TEFANIK tiS. 142 sehraje veselohru

v nedeli, dne 14. dubna pod nazvem

"OSEL JE OSEL!" OSOBY: br. 01. Valla Blahorod Suchomel, majitel domu ses. M. Klimova.

Klara Stehlikova, vdova, jeho sestra ses. R. Lebrova Olga, jeji dcera ses. K. etvrtnikova Faltova, hospodyne u Suchomela ses. E. Klimova Rritena, jeji pkibuzna br J Lebr Bohoug, Rritenin milenec br. F. Lebr Dr. Hladil ,osobni leka • Suchomela br. F. Bedan domovnik br. F. Otvrtnik Posluha Dej v Praze roku 1924.

VSTUPNE: 30c ZAtATEK PfIESNE VE 4:30.

Hudba: R. Dybaly pii divadle a i na tanec.

12 KVETNA: "Kiti2 NA KAJZOVATCE" Uctive zve ZABAVNI Vi/BOR.

White's Cream Verrnifuge.

eiSLO v Dime Box, Tex.

Taneall Zabavv

Do

Houston a okoli!!!!

81.

Zabavy Radii Pokrok Houston Nit'e uvedene orchestry heat budou tancechtivYm dle nasledujiciho pdadu:— Zatopek, Baytown DNE 14. DUBNA Houston Czechs DNE 21. DUBNA Nesvadba DNE 28. DUBNA Harmonizers DNE 5. MADE Oslava 30-leteho trvani Mdu Pokrok Houston Cis. 88. Zpevohra "ANDULKA SAFARDV4"

VSTUPNE: PANI 40c ---- DAMY 25c 0 pohodli a obslouleni et. niv'Stevnikii bude 'Waite postarano.

PORADATELE. Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458 Na doptani se jest — 20th and North Main.

Ve

stkedu, dne 10. dubna 1940.

Strain 21.

ViSTNiE

Nepiipustnk souhlas.

FINAN(NI ZPRAVA POKLADN1KA 20. West a pted. a M. ptisp. 200.00 ZlIrva za pokladnikem konPan RaSke potkal sveho $ 450.90 . cem mes. bkezna S. A. C. T. ZA IVIES1C BREZ. 1940. 20. East Bernard, el.

78.71 20. East Bernard, dar 25.00 S krajanskS7m pozdravem a od- kterY si ho udivene "Ale, ale, jakpak jsi ptiSel k to 20. Rowena, z fil 8tefanik 40.00 , bojoqm: "Zvitezime!"

Pkijem: 20. Rowena, dar 40.00 Btezen: Frank J. Olexa, pokladnik modtine pod ,okem?"

"Ale veera moje Lena vypravela $ 60.00 20. Fayetteville, z fil. Stet 20.35 3. Houston, dar 402 Taggart st., o naSi sousedce, jaka pry je to hez21. Austin, el. ptispevky 5.00 3. Houston 61. ptispevky Houston, Texas. ka 'Zena ..

15.00 23. Rosenberg z fil Stef.

S.V.P.S. cis. 1, 50.00 )o( "No a . . ."

60.00 4. Wallis, z filmu Stefanik 103.41 30. Marak, z fil. Stefanik Potite se sriatkem.

"A 'jd hlupak jsem se zapomnel 6.00 5. Ennis z filmu Stefanik 128.10 30. Ft. Worth, medaily Povidal pan Kriteihimlik: a ptisvedeil jsem ji.'

5. Ennis Men. ptispevky .75 30. Ft. Worth, 3 el. ptisp "Ne a ne se zbavit finanenich 0 50.00 RVOS. Ms. 51, starosti."

Jehe stin.

5. Ennis el. ptispevky tadu CelkovY ptijem za btezen $1,745.17 "Tak se °ten!" radili mu prate"Ty tika.S, ze tatinek neni doma?

Ennis cis. 25, 10.00 Ptenos z mesice fmora 1,215.81 le.

Tadyt' jsem ho prave videl u okna."

5.00 5. Ennis el. ptis. KJT. 6. 35 "To nejde," uva'aaval pan Kruci$2,96,.,, "To nebyl tatinek, to byl jenom 5.00 5. Ennis el. pt. KJ Z. T., 6. 16 himlik. "To je absolutne vylou'ee- jeho stin." . u 5.00 5. Ennis M. pt. SVPS. 6. 8 no." )o( 3.50 Btezen: 5. Ennis el. ptis. 14 Menu "A pro6?" divilili se ptatele.

100.00 7. esl. Narodni Rada 9. Seaton z fil. 8tefanik, $ 500.00 "Abych se mohl oienit z lasky," 9. El Campo z fil. 8tefanik 122.36 9. PoStov. za 7 mes. (pokl.)

8.18 vysvetloval pan Krucihimlik, "na 16.75 9. Knihy pro pokladnika 9. El Campo el. ptispevky 1.90 to mam moc dluha a pro sfiatek z Kdya' tluenatost, boleni hlavy, 66.80 9. 0" sl. Narodni Rada 10. Shiner z fil. 8tefanik nadYmani, plyny ei 'pocity fmavy 500.00 rozumu main jich zase malo."

83.35 11. Seaton, z ptednaSky 13. Osl. Narodni Rada 500.00 )o jsou ptiznaky doeasne nezaZivno22.75 19, 11. Seaton, 'M. ptispevky Narodni Rada 500.00 sti a utivate nejake projimadlo.

Sedna 11. NovS7 Tabor z fil. ttef 35.05 23. Csl. Narodni Rada 500.00 "Chytim je gte brnensky rychlik?" zkuste Herbine. Je to naprosto ro49.60 12. Floresville, z fil. Stef.

"Ja nevim, jalcSr jste Wan, je ui stlinnY lek. IZzlwv 60c. Old Corner 2.50 Celkove vydani 13. Taiton, 3 el. ptis. $2,510.08 pet minut prye."

Drug Store, Wet,, Texas.

(1) 5.00 13. Taiton el pt. KJT a. 36 15. Ammansville 56 el. pt 14.75 15. Seymour 42 el. ptis 10.50 15. Seymour el. ptispevky spol. Sv. V.aclava a. 77 5.00 4.00 15. Westhoff el. piispev...._ 15. Westhoff Men. ptispev. tadu Touha 6. 125, ., - 5.00 132A4 18. Houston z angi. pted 18. Dallas, z ptednaSky 100.00 18. Dallas el. ptisp.

24.95 19. Koval el. ptispevky, tad VS'eslovan eis. 123 5.00 19. Koval* el. ptispevky 11.00 19. Crockett, el. ptispevky 2.55 19. Rosebud, 82 el. ptisp 10.00 19. Rosebud, 'M. ptispevky Letos jest rok voleb. Ziskejte Politicks Oznameni ode vSech tadu RatovY Dvfir 6. 89 5.00 kandidatt ve VaAem okresu a precinktu.

HEREIN

HLEDAME : JEEMit4

politickfch oar k

PRO VESTNIK A t ECH0 q OVAK ye yiech osadich!

Zaplatime komfgne za ziskani techto. Udelate dobrou slunu Vakmu kandidatu, kdyt odporueite Vestnik a Cechoslovak k k oznamovani jeho kandidatury.

eny Porrek ►ch Oznimeni Statni urad Okresni Okresni komisai Precinktni urad

ft

BOLI v HRDLE?

ZDA. SE VAM, JAKu BY BYPOSYPA.NO PISKEM? PAK TO BYVAJI Z PRAVIDLA PRVNI PRIZNAKY JARNI

RVMY NACHLAZENf KASLE Nedekejte, te to samo prejde a zatmete brati

• LAHODNY- • PrsosrvIr DTI JEJ MAJI RADY Ve vtech ptednich lekarnaeh

50c - 25c

15.00 10.00 7.50

Stejna, cena jest pro kterykoliv z vfge uvedenS7ch ligechna Politicks oznameni musi 14ti zaplacena ptedem.

Za tento obnos kandidat dostane peknS7 clank odporuteni, kterY si sam mute pkipravit a my pkelo2ime do &;tiny, pak jmeno jeho jest vtazeno do sloupce politickYch oznameni, die okrest a toto tam zustane al do voleb.

Jednejte nyni, neb oznameni nestoji nic vice dnes, netli Vden pted volbou.

Darsi informace ochotne pode.

SEVERITY

Rlisam proti

$25.00

Cec si IA Publishing Vydavatele Vestniku a techoslovika

anebo s; objedneite pflmo

WEST,

TEXAS

Strang 22.

V EST NiK

Do Cameron a doll

Ve stfedu, dne 10. dubna 1940.

Sure Signs Of Spring

NovY polifebni domov oteffel Bill Marek. V hodine 2alu najdeto u nas nejlenSi obsluhu a ceny lacine.

Ambulance ve dne i v noci.

Telefon 546.

BILL MAREK & BILL BURNS Funeral Home Cameron, Texas. glen S. P. 3. S. T.

Pteletneme-li vtech devet vekii, za nich2 jsme hnetli svou vlastni osobitost, pak se podivuhodne ptipodobriuje na g narodni ndel prave s Udelem takoveho eeskeho kovate.

Nabytek a domaci zatizeni vieho druhy.

Toviirni ceny. — Piimo k zakazniku.

Vzorna obsluha.

Tesar Furniture Co 5906 N. Main. — Tel. Taylor 6063

Naproti budove itadu Pokrok Houston.

HOUSTON, TEXAS

C. H. CHERNOSKYP PRAVNiK

Vytizuje veAkere soudni zale'Zitosti. trtadovna: 936 Bankers Mort- • gage Building, pies ulici naproti Kress budove.

Mnoho starch lidi iispeine pouilvalo DRA, PETRA

BO ..0

HOUSTON, TEXAS

jako poinocny. prostiedek k udrieni si zdravi

RED FRONT teska. Jidelna, Restaurace

a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kokut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunde Nejlepg i soudkove a lahvove pivo, rdzne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na skiade.

Zvlattni stoly pro rodiny.

DR. KAR. J. HOLLUB (esky Lelia a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon iitadovny: Preston 2553 Telefon residence • Lehigh 9745

John W. Legikar tESKt PRAVNIK

ttadovna v Butler - Grimes Bldg.

ROSENBERG, TEXAS. DR. THOMAS N. DeLANEY 06Ni LEKAtt BrYle spravne ptipravend. as die OmluY37. tradovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS SPRAVNE VYKONANA POHREBN! SLU2BA. V hodine 2alu zarmouceni naleznon Edward Pace pohtebni ustav pohotovS7 k syrnpatickemu vytizeni nezbyttYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou naS1 zazadou.

EDWARD PACE Pohiebni kiditel.

Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

Spring is hen notorists dig out the road 1,1 I lay their plans for t■ ,r,gul their annual seeking the d toad," and sailors the cm nil "fitting-out" •,r1ties, preparing sleek water craft f ,r ti,_ .i irst jaunt of the season. Here Skipper Ted Skinner begins operations under the watchful eye of Miss Tony Clark, who motored down to the boatyard in her new 1940 Chevrolet.

KRASNi PRIKLAD K NASLEDO- ci spolku nasledovali krasneho pkiVANI. kladu walliskYch a na ge studenty

Z Austinu se oznamuje, 2e studenti • destiny na Texaske statni universite men velikou radost, kdy2 jim Dr. Midek oznamil, 2e za.stupci vgech deskYch spolkti z Wallis a okoli se segli a rozhodli se pozvati divadelni krouZe.k studentii destiny, aby zahral krasnou hru "Komu Bah da nkad" v nedeli, dne 14. dubna v 7:30 veder ve vy ggi 'Skokie ve Wallis. ozvani bylo ihned pkijato a tak v nedeli budou nagi studenti brat ve Waliis. — Dr. Mieek kaldoroane na cvituje 'deskou divadelni hru, ktea se hraje v na gich osadach ye rosio,:ech stipendii pro studenty degtiny. LDni nacvidil krasnou, ale tetkou hru "Posledni muZ", ktera ela velikY uspech. Krajane Ze maji radi Ceske divadelni hry i nage studenty. Letos nacvicil lepgi hru, ktera se bude rati v mesici dubnu a kvetnu a ag e osady so vyz3"ivaji, aby zastup-

co nejdtive pozvati. Dr. Mieek se kidi znamYm pkislovim "Kdo dkiv pkijde, ten dtiv mele", ale vIdy lituje, kdy2 pro nedostatek easu nerntZe Zadostem nekterYch ,osad vyhoveti. Krajane, jednejte rychie.

2aclosti posilejte na adresu: Dr. Ed. Mieek, University Station, Austin, Texas.

Se srdeenSrm pozdravem, Jaroslav E. Zivn, herec a zpravodaj divadel. krou2ku

Pro pohodli ditek.

McGee's detsk3"T Elixir je pkipravek pro mengi poruchy zalivaciho astroji a laludku, pevstaleho z jokenespravne potravy nebo dodasneho pkekyseleni Zaludku. Lahev McGee's Baby Elixir stoji pouze 35 centa. Old Corner Drug Store, West, Texas.

(2)

RHEUMATISM. Mrs. Konstanty Godlenski, So. lnd - 96th Street, Brooklyn, N. Y., ig e: Posilam $5.00 na Nonat, jelio2 mne Nonat vyledila rheumatism. oji znami .si teZ pfeji Nonat.

Na rozliene, at' suche neb otevkeé bolesti se Nonat osvedeila, ktera ytahne dkevene i ocelove tkisky, tkely a jine predmety uvazle v tee, ale musi to bSrt

$ $ $ Uspoiite $ $ $ Kdy2 vase hodinky po glete nam do spkavy. Jenom na kratkS7 das dinime nabidku dtenakilm Vestniku a vgem nagim krajantun spravit jakekoliv hodinky, ktere se hodi spravit, pouze za-

Cbybne zailvtini a vymegovini vlachi zvlike mezi star g imi lidmi.

2ivotni zvyky se pozmenill a p•iroda nachazi nyni obtiinej g im vykonavani sqch pravidelny7. ch einnosti.

Citite se vyeerpani, unavenfrmi, bez iivosti a energie k vykonavani sve kaidodenni price?

Jste tak nervosni a v takovem nedobrem stavu, ke byste mohli hlasite ki-ieeti? Je.li funkcionalni zitcpa prieinou va g ich nepHjemnosti, trpite zbyteene. Po vice nei 5 pokoleni vftteenyi ialudeeni etinnost povzbuzujici lek Dra Petra Hoboko pfina g el blahodarnou a vitanou ulevu tisjcum trpicich: funkcionilni- zacpou; a nervosou, nezaivnosti, zkaZenhm Zaludkem, ztratou spzinku a chuti k jidlu, kdyi tyto nesnize jsou zavirteny chybnS,m travenim a v'yme g ov6nim. fleinkuje mime, hladce a veskrze, pomoci vyme g ovati piebyteene latky z vail zaiivaci drahy.

DRA. PETRA

Leeivk 016 Liniment Netrpte vice nesnesiteh4mi revmatickf, mi a neuralgicl4mi bolestmi, mueivY'm bolenim zad, ztuhlfmi a bolaqmi svaly, namoieninami a vymknutinami, houlemi, odieninami, svedicimi a palicimi nohami — ziskejte ry-chlou a p: • ijemnou filevu pomoci Dra. Petra Lei:iveho Oleje Linimentu. Je to uti g ujici, protihnilobq ulevitel bolesti, pouiivanfi v tisicich domacnostech po vice nei 50 coke.

Nepali ani nezpilsobuje puchfi . e — neni mastO ani lepkaq. fTeinkuje rychie a jest zahi • vajici a pronikajici.

Je tispornS,.

$2.50

DR. PETER FAHRNEY & SONS CO. AIM MOM

Tato oznarnka musi bSrt zaslana a neb pkine gena s katdou spravkou.

Steal.

Zvlfistnf Nabidka — Objednejte Ones!

Dr. Peter Fahrney & Sons, Dept.

2501 Washington Blvd., Chicago, Ill.

&

Cena Nonat je 50c a $1.00, pogtou.

5c a $1.05. Ptejte se VaSeho lekarika nebo jednatele, ale nic jineho eberte, radeji pi gte pkimo na nagi 1 dresu: MARIE LEIBLINGER & CO., Altadena, California

Frank kilos & Sons Watchmakers & Jewelers 308-9 Stewart Bldg., HOUSTON, TEXAS.

I

1!

D811-9

Prosim, po g lete mne nealedujici zkupg eihikniiadlealm c, poStovne vyplaceno, za neji I

0 $1.00 za 'lest 2•uncovS■ch Zkuieb- I nick Lahvieek Dra. Petra Hoboko. $1.00 za dve pravidelne (3TA on.

600 lahve Dra. Petra • Leliveho Oleje Linimentu.

• 1.1.

- 2 Prosim poSlete lek na dobirku.

I

III

cove]

Ve

sttedu, dne 10. dubna 1940.

Strana 23.

V t ST NIX

Cet jednotlivcil, kterSrm byl bych za- 7:30 hod. veder v Union budove. sti, stavi mladV &ova vgechno, a vazan, a budu-li zvolen, budu slou- Tentokrat budeme studovat Ceske tim vice budoucnost naroda, na Pavel Kypr. zit vgemu lidu, die nejlep- skladatele hudby a Ceske hudebni- vice v sebe. , gich svYch schopnosti. Vynasnatim ky, obzvlag te Antonina Dvotaka. Pro se osobne poSadati katcleho voliee ten program • jsme pozvali nageho o hias a podporu. Kdybych ale pro virtuosa pana Arnolda Urbanovskenejakou piiCinu s nekterYm se ne- ho, uCitele hudby v Giddings, aby potkal, tedy Sadam zde za promi- nam zahral na housle nekolik 'desnuti a doufam, ze stejne mne po- kYch skladeb a mezi nimi vzacnou ctite hlasem a podporou. Vale pod- Dvotakovu "Humoresku". Jenom ti, kteii p. Urbanovskeho slyseli hrapora bude naleSite ocenena. ti na housle dovedou si ptedstaviti Vain vdednY, GREGG P. EASLEY. umeleckost takoveho programu, a jake body to budou pro posluchaee.

(Pol. Adv. pd.)

Pkijd'te jej poslechnouti, je-li vam )O( Gregg P. Easley, kterY bydli po UNIVERSITNI ROUND-UP. to moms. rely svfij Lvot v okresu Burleson, (Pik pi. J. M. Matejek.) io( rozhodl se uchazeti se o Mad okresZaruka, musi byt. niho komisaie 1. precinktu, neb "Vy tedy chcete, abych vam pfijKoncem tohoto tYdne, totil dne Caldwell okrsek. On pravi, 2e jest schopen Mad, o kterY se uchazi, 4., 5., 6. a 7. dubna, je tady v Au- eil 5000 K? — ptijeim, prod ne, acESIii FILM dobte zastati a jest take obeznamen stinu velmi tivo, neb se odbYva vY- vgak musite mi dat nejakou zarurani Universitni Round-Up. Je to ku." s povinnostmi spojenYmi s timto "A nestaeil by yam podpis Vi take co jest zapotiebi pro slavnost, ku ktere jsou pozvani vtilid usazeny v tomto okrsku kde byl chni rodide studentti a bYvali stu- ho eloveka?"

Nejkrasnej gi Cesky mluvici film "Ale staei, jen ho ptived'te". vychovan, a 2.,add obeany o jejich denti. Sejde se jich tady na tisice natoeenY na mora yskem Slovacctenou podporu pii volbe v mesici kaidY rok, aby se lepe seznamili a )o(----ku s morayskYm nateeim a ladsZitiek nemilSe promarnit: je na- nYmi zpevy, ktere z vagich srdCervenci, v primarnich demokratic- vynagli, co se tady dela. Na druhY den, pateho, main° krasnou pound- chystan pro vas. — A. Bennett. ke cich dlouho nezmizi, bude ukazoLids se retell zamestnavaji, aby nePan Ecasley jest jednatelem pro ni paradu okra glenYch povorti (le- museli pracovat. — J. Herben. van v nasledujicich mistech.

Texas Company v Burleson okresu tos je jich asi 70), ktere se vynaBud' mad, anebo tekni nem co je BALLINGER, v patek 12. dubna poslednich devet let a dtive po do- snaluji co nejlepe, aby dostaly pr y lepgi ne2 mleeni. — Pythagoras. n i c e u .

T a t o p r d a j e n a z bu 15 let byl zamestnan na pbSte v o 7 a o 9 hodinach veeer.

ZlatY vek byla doba, kdy zlato neFLATONIA, v titerY 16. dubna, Caldwell. Jest 2enat a ma tti syny. nejlepgich, co kdy moSno videti. melo moci.

— L. de Marnezia.

Pak veeer je velika promenada o 7:30 hod. veCer. Pan Easley dale pravi: `:Mojim (asi 280 divek) Blue-Bonnet Belles Vzpominky jsou jedinY raj, z ktenejvetgim poteSenim jest mole ye- a vyvolenYch krasek z jinYch gkol reho nemilSeme bYt vypuzeni. — MOULTON, ve stfedu 17. dubna, o 7:30 hod. veeer. domi, ze mam tak mnoho pratel v po Texasu. Mezi temi 280 je 8 ees- Jean Paul Richer.

SHINER, ve etvrtek 18. dubna, Airokem okoli a oni vi, jak ocenim kYch divek. Je to velika represen)O( o 7:30 hod. veeer. jejich podporu a pomoc. tu- tace z tak malo deskYch studentil v oerpa-li dospelY elovek svou viru to kampaii na svern vlastnim re- Austinu, asi 200. Pti teto promenade v nesmrtelnosti naroda z kordu, nemaje zadny zvlaStni po- se take oznami a piedstavi divka, ktera byla ,zvolena za "Sweetheart of Texas University". Je to vzacna podivana na tolik divek ustrojenYch v krasnYch vedernich ithorech, kdy jsou na ne obracena rozlidna barevna svetla (jednou jsou vgecky • • adove, pak modre, fialove a Saute atd.). Pak to zakondi velikou taneCni zabavou, ktere se zneastni na sta mlacleSe. Na tteti den teto vYrodni slavnosti se odbYvaji vgelijake dostihy, "Texas Relays." Posledni pak den je zakondeni BohosluSbami ve vgech kostelich; fg ude maji zvla gtni programy pro navglevniky. Pies vgeHANA ViTOVA v novem Cesky miuvicim filmu chny tyto dny mohou lids navgteGLENMORESilverLabel vovati nage krasne universitni bu(90 Proof) now advandovy a take se zudastnit studentces to the age of bondJest to film, jehoi dej zanecha skYch ttid. Rodide, kteti jste s naed whiskey—but still is v kahlem hlubokY dojem. Byl mi jegte nebyli, piijed'te na ptigti bottled at lower proof zfilmovan dle romanu stejneho rok! Bude yam to vzacnou odplafor the millions who jmena ad Maryny Radometske. tou za vai namahu! prefer a lighter drink. u t, zastupce .g Ukazuje Jos. V a Pros nemame 400 studentil na uPraga Film Co. niversite misto 200, a take vice na EL CAMPO, ve etvrtek 11. dubna jinYch kolejich? Je to innohokrate ad 2 hod. odpol: do 11 veeer. nedostatek fondu rodinnYch. Ale GRANGER, v patek 12. dubna, myslim, Se jsme nagli cestu pomoci. irL. e_ o 7 a o 9 hodinich veeer.

Mnohe spolky a jejich hlavni MaROSENBERG, v nedeli 14. dubna, dovny a jednotiivci ut" nam poskytMore hieflaw o 1:30 a o 3:15 hod. odpoledne li pomoc na na ge psani na 1. ledNO INCREASE ,4 a o 7 hod. veeer. V pandeli e na, t. r. A z toho jsme uz pomohli 7 hadinach veeer. 'otrnacti studenttn. Pik o Texasske CALDWELL, v 'hell 16. dubna, Matici Vyggiha Vzdelanil Matice byo 3 hod. odpol., o 7 a o 9 hod. la zaloSena pro &sick studenty na veeer. vgech universitach a kolejich po YOAKUM, ye sti edu 17. dubna, Texasu, bez ohledu na politicks Pts. $1.00 o 3 hod. odpol., a 7 a o 9 weer. naboienske ptesvedeeni. Jsem si jiQts. $1.95 WALLIS, ye etvrtek 18. dubna, sta, ze mezi etenati jsou ti, kteti Copr. 1940 Glenmore Distilleries Co., Incorporated "Slightly Higher o 7:30 hod. veier. nemen ptilditost darovati na to Lookvillo—Owensboro, Eontacky on Prescriptions".

HALLETTSVILLE, v pita 19. praci skrze spolky neb osobne. Vage dubna, o 3 hod. odpol., o 7 a pomoc bude srdeene piijata, a ptea 9 hodinieh veeer. dem Vain chci za ni podekovati, jaPLEASANTON, v nedeli 21. dub- ko i teS poznovu dekuji v gem, kteina, pauze jedno ptedstaveni, ii dart' zaslali.

Dale chci yam teS sand to, Se o 1 hodine odpoledne. nag Cesky Progresivni Klub bude ROBSTOWN, v nedeli 21. dubna, potadati zase jeden ze svYch kulo 6 0 8 hod. weer. turnicti program% clue 16 clallma V

VoRum okresu Burleson!

Gregg Easley oznamuje za okresniho konisaie 1. precinktu.

U Svateho Antonina...

minulo-

NOW.

YEA

"Krb bez ohne"

terror .. you fil/IMAle

Strana 24.

_

VESTNIK

tite

K

oznamovani

Oznamovatel

t,

... ..

Pravidla

V Malem Oznamovateli iletujeme 2 centy za shwa, za kola uvetejneni. NejmenSi ponlatek za oznamku(do 25 slov) jest 50c. Oznalnku napiste na zvlaStnim listku a pkiloite k objednavce ptisluAnY obnos bud' poStovni poukazkou (Money Order) nebo y e znamkach (stamps).

Posilate-li osobni eek, pildejte 5c na j eho vYmenu.

IVIa-li bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posildny administraci pod naSi znaekou, iletujeme za oznamky "Na prodej", "Slug"by a prate" a podobne 25c zvIA,At' za znaeku a na po g ovne, aby dole dopisy mohly bYti ihned odesildny.

Ph oznamkach "Nabidnuti k sidatku" neb "Ptijme se hospodyne" obna g i doplatek za znadku a poStovne 50 centfi.

Doplatek za znaeku budiA ptiloAen k obnosu, kterY posilate za oznamku.

Bledam jakoukioliv pra,ci na farme. Umim zachazeti s tractorem.

Stati 58 let, zdrav, nepiji opojnYch napoj .a. John H. Maresh, % Frank MareA, Temple, Rt. 4 ,Tex. (15-pd.)

Opatrne.

Nedelni vee'er.

Patrik se ueil plovat a 01 sve "Co delate v nedeli veeer?" horlivosti byl by se malem utopil.

"Nebese!" avolal. "Nikdy u2 se ptal se zamestnavatel sve sekrenedotknu vody, dokud se nenaudim tdity.

V tomto sloupci uvetejriujeme se- potadne plovat!"

"Nic. Vtiibec nic," odpovedela s oznam kandidatii. v demokratickSrch dekavanim. primarkach v roku 1940, kteti Aadaji Snatii price. voliee o hlas a laskavou podporu.

"To je dobte. Tak hled'te, aby"Tvfij otec je skuteene poteSen ste v pondeli rano pliSla yeas". air!, ze jsem basnikem?"

0. H. CROSS "Ano". Mfij posledni ptitel, kteza zastupce 11. distriktu r6ho se snail vyhodit z domu, byl W. R. POAGE zapasnikem."

0 znovuzvoleni za zastupce * 11. distriktu.

Pkiroda obsahuje v barve a forESKI PRAVNIK me prvky vAech °brazil, tak jako J. E. McDONALD Vyfizuje vAechny pravnicke klavesnice obsahuje tony ke kaAZa komisate zemedelstvi zaleAitosti pied vAemi soudy de hudbe. Umelec je musi vybirat a (0 znovuzvoleni) statu Texas. setazovat tak, aby z nich vytvotil OKRES McLENNAN: krasno. ti a dovn a ve Wiley hudove Whistler.

W. B. MOBLEY na proti poity. za Aerifa.

Hled' si svSich veci, nebo ony si TELEFON 5IS. 130 JOHN W. DUNCAN nebudou hledet tebe. Divat se na TEXAS. EL CAMPO, 0 znovuzvoleni za 'Aerifa. jednu stranu a tahnout na druhou (10-19-p) JIM D. McCLAIN jde na vode, ale ne na zemi. za Aerifa Thain Davidson.

OZNAMENt ICANDIDATO.

J. J. Duckett

OKRES FT. BEND C. D. MYERS za okresniho soudce H. CECIL BAKER Za okresniho navladniho

FRANK KUNZ 1 -‘7,*-1 Rajska, jablieka a sell hotovo k odesilani nyni. 300, 50c; 500, 70c; za okresniho komisate 2. precinktu 1000, $1.25, vyplacene. — Raymond A. H. GRUNWALD Mladenka, Hallettsville, Texas. za okresniho konnsafe (14-15-pd) Precinkt 'Oslo 2. ar-TABAK stark, lehke druhy OKRES BRAZORIA prodavam 10c, 15, 20c; cigaretoyY ETHYL (CORRIGAN) KERR 25c a 30c libru, nevyplacene. Vatl. o znvuzvoleni Kratochvil, Portland, Tenn. (13-16p za okresniho pokladnika. ; rm'c2-, TABAK listovS7 na prodej, 10c OKRES MATAGORDA a 12c libra, nevyplacene. J. Burygek, FRANK CARR Portland, Tenn.

(12-16-pd) za Aerifa.

HARRIS MILNER :Mt..:7** MALA KURATKA: — Barred 0 znovuzvoleni za Aerifa. a White Rocks, Silver Laced Wyandattes, R. I. Reds, Buff a Black THOS. H. LEWIS Minorcas, Bile, Buff, Hnede a Oerne ("'s Za okresniho soudce Leghornky, Anconky a michane druhy. Vybrane "Sexed" slepieky a LUTHER ROBERTSON kohoutci. Z kvalitnich "bloodza okresniho komisate tested houffi. PiAte si pro rid§ zvla(4. precinkt o znovuzvoleni.)

Atni cennik. — VON MINDEN'S HENRY H. eilIAL HATCHERY, Fayetteville, Texas.

Za komisate 4. precinktu.

(3-dz.)

OKRES MILAM Stark mladenec je mu'Z, kterY neBILL ALEX BONDS uter, nikdy tout chybu jednou.

Za odhaddiho a vSrbereiho dani (0 znovuzvoleni) ‘ 1@....,10.-

1MIZIMMINIM.1.011MI

OKRES BELL FRANK PONOK za okres. komisate 2. precinktu.

Tanetanf Zabavy!!. .

MONROE FISHER Za Serifa.

JOHN R. BIGHAM za, Aerifa (0 znovuzvoleni)

k w ADU PRAHA 1 tiSLO 29 S. P. J. S. T. TAYLOR, TEXAS.

Vstupne: Nal 40c - Dimy 10c ZABAVNI ViBOR.

0. W. WORD za smireiho soudce precinkt e* is. 5.

(0 znovuzvoleni) OKRES BURLESON J. A. FUCHS Za okresniho odhadeiho a vS rbereiho dani.

(0 znovuzvoleni) REV. A. S. BROADDUS za okresniho odhadeiho-vYbereiho dani.

13. dubna. — Jolly Texans z Austin, Tex., Radio orchestr stanice K.T.B.C., v Austin, Texas.

H. P. COBB Za Aerifa.

1

Ve stfedu, dne 10. dubna 1940.

GREGG P. EASLEY a okresniho komisate 1 precinkt

Ozniarni VSTroCni podnik Iadu Jaro S.P.J.S.T.

v nedeli dne 14. Ethna 1940 v Dallaske Sokolovne na 3700 Carl Street PORAD: 6:45 — Zajimavk program, sestaven z rilziVch kratkSr ch eisel 7:30 — "Buffet supper" 8:30 — Zibava pii hudbe Cyrila Pokladnika Stare 'Ceske i populami skladby 4 VSTUPNE: 35e OSOBA — DETI 10c (Vstupne zahrnuje i veZeii.)

4 Prijci s te se s nami pobavit a ptived'te svoje pfatele.

CtenSrm spolueleniun S.P.J.S.T. ye West a okol 4 Nas plitel, pan John W. Duncan, nynejSi okresu McLennan, ustanovil mne svYm stalYm pkiruelm, ktereha postaveni si velice vaim.

4 Mohu-li y am kdykoli bYti k sluthe a pomoci v eemkoli, dejte mi vedet — milerad kaAdemu dle manoscti poslouAlm. 4 adam vas, byste mi pomohli zvoliti na geho dobreho Utednika za Aerifa pro druhy termin.

VaA spolubratr,

FRANK GIRARD DEPUTY SERIF OKRESU McLENNAN, TEXAS.

(Pd.)

4