Vestnik 1940 03 27

Oran Slovanske Poala or

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of CongreSs of August. 24th, 1922.

ROtNIK (VOL.) XXVIII.

WEST, TEXAS ye stkedu (Wednesday) 27. bkezna (March) 1940.

PRO( ZI RANCOUZI razili pro tuto valku uZ Ecla-

ttni heslo, o nemZ se zminil sam ptedt seda vlady Daladier ye svem projevu pied francouzskou snemovnou. ikikaji "Une drole de guerre" divna valka. To ovtem nikterak neznamend, ae by shledavali valku veselou. Vyslovuji proste sraj podiv nad tim, ae se valka vyviji zcela jinak, neZli se vteobecne odekavalo. Snad by se pro to hodil jinY ptilehavejti vYraz: "valka neviditelne. Nebot' tuto valku neni skuteene tem& videt a fitedni komunike vynikaji lakonickou struenosti.

Anglie a Francie jsou piny moil. To je skutednost, kterou neoddini minova, valka, jea postihuje ostatne neutralni staty v mite mnohem vetti, nen. Francii a Anglii. Pkevaha obou velmoci na moti je ptimo drtiva. Anglie a Francie Ilisponuji 454 namotnimi valednYmi jednotkami proti 73 jednotkam nemeckYm. Jakmile bude behem tohoto roku dokoneen ptipravovanY stavebni program obou velmoci, kterST dopini spojena, lod'stva o daltich 116 jednotek, bude pomer spojench. k Nemecku, jehoZ stavebni program je mnohem nepatrnejti, na moki 5:1. Nasledek teto ptevahy je, ae Nemecko je vice merle odkiznuto od sveta a dovozu dulektYch surovin.

V techto dnech vytla v LondSme peel anglickeho ministerstva propagandy brolurka, ktera jostle osvetluje zoufalou situaci Nemecka. Nemecko potkebuje y prve kade naftu, protoie dnetni valka je valkou strojil. Rodni spotteba nafty je asi 20 miliontl tun, z toho musi bYti dy e tketiny dovezeny ze zahranidi. V miru dovaZelo Nemecko naftu hlavne" ze SpojenSrch Statfi, Mexika a Venezuely. To dnes nenirnoZne. Na doda yky z Ruska se Nemecko spolehati nemuae, protoie Rusko jednak samo pattebuje svoji naftu, za druhe se pak stavi v cestu obtiZe dopravni. Vettina ruske nafty byla totit dopravovana do Nemecka cestou namokni.

To dnes' neni mane. Nemci se snail dopravovati naftu po Dunaji, lee v torn nedocilili znadnYch vYsledich, protoie Dunaj je v zime zamrz1Sr. Ostatne by ani ruske dodasky Nemecku nestaeily. Synteticka, vSToba nafty, ktera je velmi draha, nemuae zajistiti Nemecku jeho obrovskou spotkebu.

Dalti surovincu dillektou pro vedeni Yalky je Zelezna ruda. UZ v miru dobYvalo Nemecko pouze tketinu vlastni spotkeby. Dovoz z Ruska je nepatrnSr. Vime dobke, ae Nemecko la v miru nemelo Zelezne rudy dost a ae si ji opattovalo nekdy i grcteslmim zptisobem, jako vytrhavanim ZeleznYch plotti a pod. Dnes tpatne je na torn Nemecko, pokud se tSrde jedlYch a spottebnich tukh. V normalnich dobach dovaZelo ttetinu vlastni spotteby, vettinou ze zamoti.

Za betonov3imi pevnostmi stoji proti sobe ohromne armady. Na letiAtich deka na tisice letadel na povel. Nemecka letecka, zbraft, tak obavana v rote 1938 ztratila svoji pkevahu. Letecke tovarny na celem svete pracuji pro spojence, tisice vycvidenS7ch pilott se ytech easti

T

OSLO 13.

EZil/lE.

britskeho imperia ptijildi do Anglie, aby se zheastnili boje. V leteckYch soubojich a naletech nad nernecke hzemi se e,statne v prvnich valednSrch mesicich jostle projevila pkevaha spojench. Nemci jsou schopni velkeho tderu.

Led byli by pak nuceni doplhovati sve letectvo v pomeru asi padesati procent ptedpoldadanYch ztrat, coo je vYkon nemoZnY. Na strane spojench je tedy pkevaha moralni i materielni. Nemecko si podrobilo cizi staty MATCINA PISE&.

Pro tebe, synku mftj, pro tvoje bile dlane, pro ktivku iismevu a vieek pozachveni ja vitam tedy den, jen zrodit zdal se plane, ad slunce sliboval a rune, kterSrch neni.

Pro tebe, synku muj, pro heZnY sen tvS7ch pro klid tyYch detskYch her, pro sladkost vzpominani, chci dlathe studene, na nia tva, noha ykrodi dat mekkost sametu a teplo slunmich strani.

Pro tebe, synku maj, ty tel.° mato tela, ja vyjdu do jitra, jeZ dial beznadeji, a vtechno to, co dtiv jsem pro sebe mit chtela, pro sebe vyprosi me ruce, je2 se chveji.

Co svet ti asi da, kdyZ zranemi to vita a s odi dychtiv3'rch ti routku hodla srazit?

S bolesti rnatdinou dnes u2 se nepodite. a já se smim jen trast, mne smi jen v mrazit.

Jsou dalky bez konce a Zaly bez hranice, krupeji krve vie je v svete neki rosy, vtak srdce moje bdi nad cestou tvou jak svice, nad cestou ztemnelou, po niz ted' kraeit bosS7. moci a mod. je musi udr2ovat. To vane znaene vojenske sily a podlamuje fitoenou mot nemeckou. V rozhodujicim okamiiku povstanou Oechosloyaci, Polaci a Rakutane; Nemecko je bude mit v zadech. Ani samo Nemecko neni tak jednotne, jak se to na pohled zda. I kdyZ z toho nevyvozujeme pfehnane zavery, piece je i to einitelem, s nim2' diuZno pceitat. Materialne i moraine je Nemecko ve valednern stavu jiZ nekolik let, kdato spojenci teprve etyki a pill mesice.

Zvitezime, protoie jsme silnejsi, protoie mame lepli nervy a lepti moralku. Neptitel je obleZen. Snad se pokusi vyrazit ze sve pevnosti ua panuje hiad a nedestatek. V torn ptipade narazi na nezdolnou pfekaiku yule vtech tech milionfi, ktere chteli alt jako svobodni hde a kteti jsou ptipraveni na to, hajit zbrani evropskou svobodu a kulturu. Zvitezime a viterstvi spojench bude i viterstvim naaim, jak tomu bylo ye velke voice.

Jiri Hronek.

Zbesily nacismus oposici uvrhl do koncentradnich taborii, pokud ji nevyvraidiL Nemci naaich dal nejsou jii narodem ueencii, filosoffi a basnikii. Duchove svobodni jsou umleent hrfizou z Hitlera, nebo prchli do ciziny.

CO JSEM NAPSAL — NAPSAL JSEM. Netttralni tisk hlasi z Nemecka dalti groteskni ptipad, jeden . z mnohYch, kteze nazorne ilustruji dusledky Hitlerbva premeto, a politickelt° salto mortale cele hakove portal:). Zaeatkem ledna byly rozeslany — a nyni jsou Gestapem peelive sbirany oficialni kalendate na rok 1940. Kalendake, vime, se delaji na sklonku leta, a tak se vysvetluji "ne,rnila nedopatteni". U kaideho dne je pod datem nejaka prupovidka tak kikajic mravoudna, a ovtem ae vetaina je vzata z pisemnYeh a teenickYch cvideni Adolfo Hitlera. I eetla prekvapend vetejnost na zaeatku ledna tohoto roku na pkiklad: 8. leden. — VYroai zaloleni Hitlerovy rnladeZe. "Komunismus vede nezbytne k zahube a vydava,- narod na pespas bide. A. Hitler, Mein Kampf".

10. leden. — VS7rodi ztraty Polskeho koridoru.

Led bud'me pametlivi Vildcova slova: "Nikdo z nos nepomYtli k vuli koridoru na valku s Polskem."

Jsou to pt)tiZe, inu, jsou to potiZe. Jako na pkiklad s tim "Mein Kamfem" vilbec. U2 zmizel z titskYch pujdoven knih . . . Gestapo si totiZ vaimlo, ae o kniZku je najednou vetkS7 zajem.

810 si za veci a zjistilo, ae si lide "Mein Kampf" phjeuji jenom proto, aby v nem mohli zatrhnout nekterau z HitlerovYch perlieek jako na ptiklad vYrok: "Nemohu se spojit a nikdy se nespojim s hnusnYm retiimem jako je boltevismus, s rekmem, jehoZ prvni starosti neni zvYtiti aivotni &oven lidu, nYbrZ otevtit veznice a vypustit z ialakft vyvrhele lidstva ..."

Maji, holoubci, potiZe .. .

ICALENDAlk 30-31. biezna. — Bazar ye prospech SdruZeni A. C. T. pokada dallaska °sada. v Sokolovni, Dallas, Texas.

31. bkezna. Krou2ek Hlahol sehraje divadlo pod nazvem "Devde bez domova" v sini tadu Pokrok Houstonu.

14. dubna. Divadlo "Osel je osel" u 8tefaniku na Cottage Grove. Hudba R. Dybalova z Ganado.

12. kvetna. Divadlo "Kkii na kiliovatee" k ucteni pamatky matek u 8tefaniku v Houstonu.

Hudba p. Nesvadby z Rosenberg.

Zabavni program *Mai Pokrok Houstonu: 31. bkezna — divadlo "Devoe bez domova". dubna — Leap Year Dance. 2enske pray° po celY veder.

5. kvetna — slavnost 301eteho trvani tadu Pokrok Houstonu els. 88. Bohaty. program.

Zpevohra "Andulka tafatova".

18. dervna. Velkou slavnost (Barbecue) padSlovan eis. 9. ye Snook, Tex. Slavnostni \TYbor pracuje na programu, kterY bude uvetejnen pozUji.

Strana 2.

ASHINGTON. — Zemedelsky odbor vyW jednal snitieni teleznidni sazby pro Texas a Oklahomu, ktere ugetti pestitelum baviny nejmene $700,000 rodne. Na bavinu vyslanou z Amarillo do ptistavu na zalivu bude sazba snitiena z 59 na 46 centu za sto liber. * Chicago. — Firma Sears, Roebuck mela v prave uplynulem roce, kondicim 31. ledna, nejlepS'i obchod v historii zavodu. Prodala za $617 milionu zbotii ye syYch poboekach v ruznych statech Unie, dinilo milion vice neti loni a vYclelek firmy obnagel $37,000,000, tedy $6.60 na katdem podilu.

HelsingforskY zpravodaj stockholmskeho sopisu Allehanda odhadl, 'tie valka 105 dni trvajici stela Finsko 476 milionti dolarti. Z toho 25 procent ptipada na vojenske naklady, 50 procent na akody leteckYmi bombami a delovYmi sttelami zpilsobene a zbytek na vYvozni ztraty a ztraty prilmyslu v postoupenYch fizemich. Jsou to pro malou zemi jako Finsko ztraty velmi take. Cela jedna generate bude pracovat, aby je nahradila. * * Associated Press ptina,S1 zpravu o Bat'ove tovarne v Belcampu, kterou nazYva "druhYm Zlinem" Jana Bati, kterY sem ptijel s kapsou plnou prate a pfedstavou sveta: etyki miliardy lidskYch nohou. VetS'ina z 800 zamestnancii, z poloviny divek, jsou vystudovani sttedo§kolaci.

Jen nekolik jich je p'tes 20 let. Bat'a inyestoval do podniku dva miliony dolarti, vae hotove, bez americkYch pomocnikt. Ptivodni jeho plan byl: tovarna za 10 mil. dol., ktera by zainestnavala 20,000 delnikt, delajicich boty pro Severni, Stfedni a Jitini Ameriku. Kdyt vodka pfekazila vYrobu v 15 Bat'ovYch evropskYch tovarnach, uminil si vyrabet zde vetS'inou z 20 mil. bot, jet by byly exportovany do jeho 78 agentur po svete. * * President Roosevelt v mezinarodnim rozhlasu, kterY byl vysilan z Bileho domu, prohlasil, tie svet hlede, "mravni zakladnu pro mir" a 'Ze nemutie byti trvaleho miru, "jestlitie jeho ovocem ejst ttlak, nebo hladoveni, nebo ukrutenstvl, nebo iivot ovladanY ozbrojenymi tabory."

Ptipojiv se k holandske kralovne Vilemine v radiavem programu ye spojeni s konvokaci Christian Foreign Service v New Yorku, president Roosevelt prohlasil, to skutedneho miru nemtde byti dosatieno bez uznavani bratrstvi.

"Nemide byti tiadrieho miru, jestlitie male narody musi ye strachu pied mocnYmi sousedy", pravil president. "Nemide to byti mravnY mir, jestlde svoboda pied vpadem je prodavana jako daft Nemtde byti rozumneho miru, jestlitie upira volnost projevu vedomostem o tech ideo.lech, ktere dovoluji lidem nalezti spoleenou zakladnu. Nemilte byti spravneho miru, jestlitie uctivani Boha je upirano." — President dodal, tie na techto zakladech "svet nemel opravdoveho miru v tech letech mezi koncem svetoye valky a zapoeetim nynejal valky " * * Z Washingtonu bylo oznameno, 'tie senatni vojenskY vYbor vyslYchal pies dve hodiny vynalezce Lester P. Barlowa ohledne jeho vynalezu nejileinnejSi miny, Barlow pry ma, minu napinenou jim vynalezenou ttaskavinou, jejiti ifeinky jsou stralive. Senatni vYbor byl tak ohromen detaily vynalezu, 'tie dal spalit zapisky o zasedani, aby jejich obsah se nedostal nejakemu cizimu statu do rukou. Pozdeji ma, Barlow ptedvadet svtij vynalez zastupctim odboru valky a namotnictva. Senator Ney fekl novinafilm, 'tie pokud on pamatuje, nebyl senatni vYboro tak hluboce rozruaen vYkladem vynalezce, kterY mel tici, tie detonate jeho ttaskaviny niv'aechno v okruhu na mile. Tfaskavina, jak bylo dale prozrazeno, je sines zkapalneleho kysliku s uhlikem. Potencialita tekuteho kysliku jako tfaskaviny, vyala poprve na jevo, tekl Barow novinattim, kdy Nemci bombardovali takovYmi pumami Barcelonu. Jerde nemecka methoda poutiivani leteckych pum pinenYch tekutYm kyslikem je nebezpeena pro toho, kdo ji pouziva vzhledem k neobyeejne lehke motinosti pfeddasne explose. Barlow pry vynagel methodu, jak takove pumy mohou se vyrabeti. bez nebezpeei pro poutivatele.

VESTNiK

old sttedy do sttedy.

Ve stfedu min. tydne veder odplula z ptistaviSte v New Yorku britska parolod' Mauretania o 35,729 tunach do neznamYch mist. Za nekolik hodin nasledovana byla loth Queen Mary o 81,235 tunach, ktera taktet vyplula se zapedetenYmi rozkazy. Ma se za to, Ze lodi tech pouZito bude k doprave britskeho kolonialniho, vojska. * * FinskY lid zahajil rehabilitadni prate bezodkladne, v mnohych mistech hned po potvrzeni zpravy, tie mir byl podepsan a neptatelstvi zastaveno. Me, pied sebou velikY ukol. Bylo odhadovano, ze jiz kolem 100,000 lidi vystehovalo se z postoupeneno uzeml, aby hledalo nova domovy dale ve vnitru okleatene vlasti.

Washington. — Senat odhlasoval $212 millont na vyplaceni parity farmatiim, podilejielm se na viadnim omezovacim programu. Parita ma vyrovnat rozdil mezi letoaim ptijmem farmait a ptijmem v letech 1909 ati 1914. Celkova farmatska, polo2ka, jak nyni ptijata, senatem, obnaSi $992 miliont, tedy .0 208 vice neZ prijaia poslanecka, snemovna. * * Washington. — VYzkumnictvi v rtiznych oborech priimyslu smetuje mimo jine take ku zvYSeni spotteby zemedelske prvo yYroby. Jista chemicka tovarna spottebovala loni nasledujici mnotistvi produktA z farem a to: 16 milionti liber baviny, 700,000 liber baylneneho oleje, 36 milionu liber baviny "linters", 36 korny a 46 milionti galonti melasy. * * Za silnY naznak, tie Nemeck6 podita ye syYch danich tazich na spolupraci s Ruskem, je obsaZen v elanku tiskove slutiby Dienst aus Deutschland, kterY je jakYmsi komentatem porad v Brennero. V dlanku torn se pravi, tie nemecko-italska, spoluprace nespokoji se s jen dasteenYm teSenim otazek, nYbrti zabYva se velkorysYm planem evropskeho potadku na novYch narodnich a socialnich zakladech. Rusko podle nemeckeho nazoru path do takoveho novela° systemu. Rusko pry projevilo pochopeni pro italske stanovisko v piipade Balkanu i Blizkeho vYchodu, proto pry lze rici, tie zavlada jednotnost nazorti Nemecka, Italie a Ruska netoliko ye smyslu obrannem, nYbrti i konstruktivnim, to jest v usili o novy evropskY potadek. * * The Chicago Daily Tribune otiskuje irvodnik pod nadpisem "Vitezem je rudy Stalin". Dovozuje se v nem, tie v dosavadnim vYvoji evropskeho konfliktu byl doposud vitezem Stalin.

Kdo by tvrdil, tie vitezem je Hitler, ponevadt obdrtiel doposud vets! Cast kofisti, portstavajici z Ceskoslovenska a east Polska, at' vezme na vedomi skutednost, tie Nemecko je dosud stale ye velke valce, jejiti vYsledek je pro Nemecko nejisty, kdetito Stalin rozAifil hranice Sovetti a ma mir. Spojenci hrozili Stalinovi valkou, ktere se -v§ak Stalin vyhnul. Roosevelt Stalina odsoudil, ale Amerika dosud nezastavila doclayky Rusku. Z toho vSeho je zfejmo, tie vitezem doposud zustava Stalin, kterY bude m!ti nyni volne ruce, aby 'pozornost obratil na Balkan. * * The Houston Press otiskuje fivodnik, v nemti se vyslovuje pochybnost o torn, tie dojde v dohledne dobe ye valce It ofensive ve vetSich rozmerech. Je to dnes Mussolini, kterY ovlada situaci v jihovYchodni Evrope a bez dorozumeni s nim nemohou ani Spojenci ani Nemecko zahajit nejake akce v tato dasti Evropy. Nedohodnou-li se Spojenci s Mussolinim a budou-li poeitat pouze s blokadou Nemecka, pak se milk valka protahnout na cela, leta. Nemecko mute dnes take vydkavat, ponevadti mute hlavni tiivotni potteby krYt z Balkanu, skandinayskych zemi a Ruska. V takovem ptipade by o yysledku valky rozhodla lepal moralka a pevnefai disciplina. At' vyjde jako vitez to di ona strana, bude to na konec lid v Evrop y a celem svete, kterSr bude nejvice postigen.

Ve stfedu, dne 27. bfezna 1940.

Berlin. — Naciste maji nouzi o kovy, nova natizeni margalka Goeringa zapovida v zvoneni na kostelich — zvony v nisi a protektoratu maji bYt sundany a odevzdany vojenskemu velitelstvi stejne jako Vaechny medene Cast! sttech kostelt a medene ktitie na vetiich.

Washington. — Narodni PrYmyslova, rada odhaduje, tie v roce 1939 byl prtimer nezamestnanSrch 9,100,000 a podatkem roku 1940— 9,300,000. V roce 1929 men jsme dva miliony nezamestnanych a pbeet ten stoupl v roce 1933 na 14 milionti. Vaeobecne se nyni ptedpovidaji lepgi easy a vetti zamestnanost. * * v "protektorate" obdr2eli rozPraha. — 2ide kaz, ze musi ulotiti na z yldate It tomu cili urdenYch bankach do dvou tSTdnii vgechny sve cenne papiry, akcie, drahocenne kovy a klenoty, jeti jsou jejich majetkem. Mohou si ponechati pouze snubni prsteny, hodinky, naramky, poutiivane stfibrne nakini a obmezene mnotstvi pfedmetti, zhotovenSrch z drahYch kovti. * * Gibraltar.— Naklad opia za $1,000,000 byl ea, sti kofisti na nemeckem nakladnim parniku "Uhenfels", kdy byl tento v loni v listopadu chycen Brity u zapadniho pohreii Afriky. Zpr ar va o torn byla (Jana do vefejnosti teprve dnes, kdy sem pfibyl tento nemeckST parnik It inspekci do suchSrch doku. Britska kofistna posadka zprvu lod' dopravila do Freetown v Sierra Leone na zapadnim pobteil Afriky. * * Stockholm. — Ze SpolehlivSrch vojenskSrch pramenti bylo oznameno, ze Nemecko nejenk neprotestovalo proti posilani munice a dobrovolnikti do Finska, ale naopak samo jeete prodalo FinOm pozoruhodne mnastvi, jak zbrani, tak i munice. Podle techto informanta Nemecko poslalo do Finska prakticky skoro fSechna . ky a munici polske armady, cot dela, strojni pu S na teto ukokistilo. Posilalo to do Finska fires Svedsko. A za vaechen ten material Nemcf dostall zaplaceno hotove hned, jakmile byl v nerneckem ptistavu nalotien na lodi. 'Va gina techto del byla avedskeho ptivodu a byla Polakiim prodana Svedy. Nakupy a dodavky mezi Finskem a Nemeckem zapoealy v loni na konci zari.

United Press ptinaal washingtonskou zpravu o vynalezu nova ttaskaviny, ktero, na zaklade provedenYch pokusti daleko ptedei vS'echny dosavadni vYbuAniny. Vynalezcem je L. P. Barlow ze Stamfordu, Conn., kterY o fed referoval ye vojenskem vYboru amer. senatu. Po popisu nova tfaskaviny vynalezcem bylo vYborem rozhodnuto spalit okarntiite ittedni zapis ze schilze, aby se blitiai poodbrnosti nedostaly do rukou cizi mocnosti. Zkou gky s ttaskavinou provadene Barlowem ukazaly, tie pouhYch 5 liber postadilo It tomu, tie popraskala omitka budov ve vzdalenosti dvou mil od mista vYbuchu. Letecke bomby dnes pouZivane mivaji od 500 do 1000 liber tfaskaviny. * * The New York Times Anne O'Hare McCormick zasila zprivu z Bruselu, v nia poukazuje na zpomalene pracovni tempo nemeckYch delniku, ktefi neudriuji krok s pcdadovanSrm zvSrknim vSikonnosti. Vzrustajici nesnaze v myslove vSTrobe byly jednou z pridin, pros se Nemecko zasazovalo o ukondeni valky ve Finsku. Soudasne se tim vysvetluje, prod pripravy pro velkou nemeckou ofenSivu jdou ruku v ruce s mirovou ofensivou. Dfivody male vS7konnosti delnictva spik net' podvratne einnosti dluZno ptipisovat jednak pasivni resistenci, provaOne z diivodu prodloukni pracovni doby, jednak anave, kterou projevuje ftechno obyvatelstvo. Zvykvani mzdy nepomaha, ponevad2 kupovani iivotnich potfeb je omezeno na minimum a je vazano na listky a feel luxusni jsou cenou nedostupne. Nepomahaji u2 ani ptisne tresty, ponevaa tato pasivni resistence nabSrve velkSrch rozmerti. VzajemnST pomer mezi zamestnavateli a delnictvem je dnes u srovnani s dfivejekem pfatelskY, jelikot delnictvo vidl, zamestnavatele jsou bezmocni a jsou dneenim reilmem rovnel postikni. Za to se antipatie delnik0 obraci proti Pracovni front% kterCi,

provAdi v podnicich dozor pad creniotvem.

Straus. 3,

VESTOIC

lie stfedu, dne 27. btezna 1940.

Oznameni innre tislo

0 Jmeno

2930 I Josef StanovskSr 2931 I Anton Hogek 2932 I Anna Bravenec 2933 I Augusta Edgington 2934 i Jan Baal 2935 I Petr Fojtik Petr Fojtik (2 cert.)

2936 I Frank E. Marek 2937 I Rosie Spadek 2938 I Frank Sacks?.

2939 I Jos. VolnY 2940 Jos. Valchar 2941 I Jos. Koudelka 2942 I John Siptak 2943 I John Morris 2944 Rudolf G. Foss 2945 Frank R. Kolba 2946 I Roman LichnovskSr 2947 Anna Halamidek 2948 Aloisie Opela 2949 Frank Budek 2950 I Josef Dodekal 2951 Alois Ginzel 2952 Veronika Kunetka 2953 I Josef Dlalmj 2954 Frank Klimek 2955 Emilie Coufal 2956 Martin Meredka 2957 Adela Elevan 2958 John Stavarek 2959 Emil Prihoda 2960 Frank HlavatY 2961 Victor H. Janek ,_ 2962 Jos. Siptak 2963 Adolfina Mikeska 2964 Anton Janak 2965 Josef Bedvat 2966 I Josef Vavra 2967 I Rozin g Pavelka 2968 Joe Kovat 2969 I J. D. Drgaa 2970 Charles Matejka 2971 John Urban 2972 Ivan George 2973 Vinnie Poneik Vinnie Pondik (2 cert.)

2974 Josef K. Bada 2975 Annie Schiller 2976 John Stalmach 2977 Hermann Krause 2978 Anna Smotek 2979 Oscar Barber 2980 Frances Hof ferek 2981 Frank Vra gel 2982 John Mogigek 2983 I Frank LaStovica 2984 Tom Dvorak 2985 Anna Hegar 2986 I Frank Jurena 2987 Alois Blaha 2988 Vaclav Pra gan 2989 Frances Tlusto g 2990 Frank Waida 2991 Tom Hunka 2992 Alois Kubitza 2993 Clinton D. Lewis

Zamestnani

itad eislo

Datum umrti

S aii

Prielila smrti

Datum uvedeni.

dein& obchodnik hospodyne hospodyne na odpainku klempir

146 88 9 142 40 1

29. gar' 12. dervence 11 zaki 17. kijna 22 Mina 23. fijna

na odpceinku na farme pekat rolnik rolnik rolnik rolnik :olnik patmistr rolnik obchodnik hospodyne hospodyne -olnik krejoi rolnik hospodyne rolnik rolnik hospodyne rolnik gvadlena rolnik rolnik delnik rolnik rolnik hospodyne rolnik rolnik rolnik hospodyne mlekar rolnik rolnik kamennik teznik hospodyne

I 17 108 26 20 16 13 17 77 112 72 54 2 30 • 28 40 17 1 13 8 17 81 25 31 9 85 145 33 24 28 1 13 13 27 29 116 17 66 154 51

24. kijna, 21. rijna 19.fijna 23. kijna 1. listopadu 3. listopadu '7. listopadu 9. listopadu 9. listopadu 5. listopadu 9. listopadu 26. listopadu 26. listopadu 6. listopadu 6. listopadu 14. prosince 16. prosince 11. prosince 20. prosince 25. prosince 30. prosince 29. prosince 2. ledna 29. prosince 8. ledna 26. prosince 8. ledna 21. ledna 18. ledna 17. ledna 24. ledna 28. ledna 26. ledna 9. ledna 1. imora 30. ledna 1. ledna 5. fulcra

56 14. ledna 44 112. ledna, 69 I 3. zaki 44 I 8. eervna 74 1 17. zati.

53 112. srpna 128. zati 77 112. kijna 1939 nephritis 71 I 7. dubna 1939 gallbladder infection 1939 thron. pulmonary empyzema 63 13. brezna 80 29. kijna 1939 uremia 1. dervence 1939 corcinoma, chron nephritis 75 71 129. kijna 1939 nephritis 1. eervence 89 1939 acute myocarditis 56 112. ledna 1939 acute cardiac dilation 1939 tumor, rt. kidney, metastates 47 110. rijna 75 112. listopadu 1939 suicide 1939 appoplexy high blood pres. 54 I 4. ledna 8. imora 1939 paralysis agitans-pelo, nephr. 74 8. eervence 51 1939 peritonitis 64 116. dervence 1939 acute heart failure 51 12. brezna 1939 coronary thrombosis 9. zari.

53 1939 acute myocarditis 1939 probably myocarditis 78 20. prosince 9. prosince 1939 fractured skull 58 1939 appoplexy 70 11. zati 70 10. imora 1939 angina pectoris 78 13. kvetna 1939 hypostatic pheumonia 8. eervence 38 1939 pulmonary tuberculosis 71 17. prosince 1940 acute gastro entero colitis 4. kvetna 42 1939 cancer of face 47 I 8. brezna 1940 acute heart failure 4. listopadu 35 1939 manic depres. psychosis 64 110. cervna 1940 appoplexy 1940 sodium fluoride poisoning 46 16. srpna 8. dervna 70 1940 ! coronary thormbosis 64 114. dervence 1940 hypostatci pneumonia 3. prosince 1940 asthma, heart trouble 76 7. prosince 1940 natur. causes, hemor. stomach 72 1. listopadu 52 1940 coronary occlusion 69 1. dervence 1940 acute nephritis 83 110. dubna 1940 acute myocarditis 9. dervence 59 1940 cholangtitis, choleocystitis 6. dervence 54 1940 coronary thrombosis 3. prosince 46 1940 suicide by hanging

rolnik na odpodinku rolnik rolnik hospodyne okr. soudce hospodyne obchodnik vetej. vatic rolnik rolnik hospodyne rolnik rolnik rolnik hospodyne na odpodinku rolnik rolnik sheriff

1 20 68 68 146 148 101 31 8 64 88 6 19 13 101 50 98 80 35 17

6. tnora 4. imora 1. finora 2. triora 7. finora 3. finora 7. imora 14. imora 8. finora 14. tnora 18. imora 20. imora 23. imora 24. imora 26. finora 8. Unora 24. imora 25. imora 25. imora 2. brezna

1940 chronic nephritis 1940 acute coronary thrombosis 1940 pneumonia; double lobar 1940 hypostatic pneumonia 1940 diabetus mellitus 1940 cerebral hemmorhage 1940 pneumonia 1940 hamorhage perf peptic ulcer 1940 auto accident-traumatic 1940 pulmonary tuberculosis 1940 primary cancer of liver 1940 Lung abscess 1940 asthma, chronic tong.

1940 influenza 1940 double lobar pneumonia 1940 hypost. pneum., par. ilius 1940 coronary occlusion 1940 influenza and endocarditis 1940 cardio vascular 1940, neumonia-influenza

NEMOCENSKA PODPORA. Mill bratri a sestry!

Nemyslim, ge by se nemocenska podpora osveddila, a 0/pee pro nemocenskou podporu nejsem. Snad se nebude gadnY zlobit; myslim, ge kagdY bratr a sestra ma to pra y° podat sve dobrozdani.

Meli jsme nemocenskou podporu v domacim fade a musela se zru git, neb neustale kdosi stonal a to vgdy ti sami Tide. Jak se nemocenska podpora zru gila, ti sami lide jsou zdravi a vypadaji velice dobre.

Dopis br. Fr. Trukse z Alvin se mi velice libi a souhlasim s nim 100-procentne. S temi kalenje to pravda, v gdy se najde nejaky dobrodinec co rad kupuje za penize Jednoty, ale co se stalo, to se neoznami, anebo jen nejakYmi earkami, aby tomu gadnY nerozumel. Take jsme jeden ten kalenclar dostali. Jak jsme se na nej podivali, hodil se prim° do koge na spaleni. elovek dostane skoro od ka gcleho obchodnika kalendat. No, nebudeme s tim piece lepit "room", tak si v gdy nechame 1-2 a ostatni jdou pod kotel.

Take se velice dohte JednOta obe4la 40 roka

1939 fractured skull 1939 suicide by hanging 1939 arterio sclerotic heart disease 1939 hypertensive heart disease 1939 uremia 1939 carcinoma of bone

bez auta, a g se tam br. Steiner dostal, muselo se koupit i auto, a net se dostal do Hl. tradovny, v kagclem Vestniku gparal, ale ted' ticho jak v hrobe a to, prosim, u mne neni gadne, inteligence. Doufam, ge se br. delegati postaraji a daji na misto br. Steinera eloveka primejgiho.

To je velika chyba nagich Hl. trednikt, ge gadnY nic nerekne, treba si v duchu mysli, ge by to tak nemelo bYt, anebo ge to neni spra y -ne.

Ses. 0nd/:Move., Vag na.vrh schvaluji, ge by hi. trednici men mit mengi plat.

Ses. Jeg ova z Dallas, piste easteji. Vase dopisy . jsou cenne.

C. H. Vrabec.

S br. pozdravem, PODEKOVANL Nebylo nam mo gno osobne podekovati vgem, kteti nam v nagem tegkem navgtiveni tak 'ate"dre a laskave podali svoji pomocnou ruku, a proto tak chceme uciniti verejne. V noci z iiterka na stredu - ze 12. na 13. brezna no= totig shotel ag do zakladu nag nova vybudovanSr obchod na silnici els. 53., asi mill vjichodne od Temple, spolg se vgim zboiim a zatizentras a t6t

79 66 79 56 '19 59 72 59 68 76 73 57 77 65 54 82 79 68 73 50

1 dervence 110. dubna 111. bi-ezna 112. fulcra 111. srpna I 5. brezna 112. derma 112. kvetna I 11 listopadu 127. kvetna I 3. ledna 111. kijna 1. dervence I 9. listopadu 18. dervna 17. dervence 19. dubna I 8. listopadu 10. dubna 29. rosince

Cert.

1912 A-8869 1912 A-1162 1922 A-11582 1925 C-132 1899 A-2593 1906 A-59 1934 D-129 1902 A-1273 1918 A-1102 1904 A-3635 1897 A-4989 1897 A-798 1898 A-1415 1897 A-997 1908 A-5582 1915 A-2943 1905 A-4727 1920 A-7731 1903 A-10036 1923 A-15485 1905 A-4527 1922 A-8409 1906 A-1130 1903 Pd-up 388 1906 A--673 1904 A-8092 1907 A-672 1900 A-367 1936 B-1599 1899 A-2310 1919 A-7230 1914 A-5481 1922 A-8610 1900 A-2398 1914 A-1459 1913 A-1827 1912 A-659 1899 A-983 1902 A-324 1937 B-1947 1897 A-6894 1904 A-10168 1911 A-6885 1938 B-2096 1922 A-1106 B-512 1897 A-928 1904 A-1496 1906 A-4761 1911 A-4783 1929 B-602 1934 B-1010 1904 A-6300 1912 A-8279 1897 A-556 1906 A-4177 1918 A-10823 1903 A-1897 1897 A-1771 1902 A-665 1904 A-11126 1904 A-10526 1903 A-5881 1898.A-3902 1910,A-3458 1934IC -2471

Obnos $1000 1000 500 1000 1000 1000 1000 1000 500 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 500 1500 1000 1000 1000 400 1000 500 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 500 1000 1000 500 500 1000 1000 1000 1000 500 1000 1000 1000 1000 1000 500 1000 1000 1000 500 500 1000 1000 1000 2000

i nag novST dosud jegte ani nedodelanST domov se vim skoro nabytkem, gatstvem a rtznymi domacimi zasobami. Dekujeme z hloubi srdce yam vaem, kdog jste nas svvini slovy potegovali a povzbuzovali, pri zachrane zbyteeku nageho majetku nam pomahali a nam pomohli nest nagi ztratu svtini pene gitYmi a jinYmi dary.

Vgem yam dobrodincove vdedne volame: "Zapiat' Pan Rah!" Otto V. Vanieek a rodina.

Dye od soudu.

"Byl jste jig nekdy trestaxi?" pta se pan soudce obgalovaneho.

"Ano, prosim, pied deseti lety."

"A od to doby jig nikdy?"

"Prosim ne, pane soudee."

"A co jste od to doby deal?"

"Sedel, prosim."

-x"Reknete mne, ob galovanS7, proe jste to pani neodporoval, kdyi jste veal, ge nema pravdu?"

"Prosim, pane soudde, to dama byla velice podobna me mantelce."

Strana 4.

ye stiedu, dne 27. btezna 1940.

VESTNi8

ska Podporujici Jc Statu Texas

a

FAYETTEVILLE a.r. -0 DURO FARMY NA PRODEJ ZA VELM

TEXAS MiRNITH

PLATEBNICH PODMiNFIC. F ARMY V OKRESU BELL: 173 AKRY polotene blite Holland, pies 65 akru pole. Vladni ptidel baviny jest 22 akry a zrnitYch krmiv 21.6 akru. Nevyeerpatelne z •idlo vody, ktera jest zavedena az k obydli, protote studna jest na vrtieku za cbydlim. Tet mate bYti voda zavedena at ku staji. Budovy v dobrem potadku, neddvno opravene, obydli dobre, - as sto pekdnovYch stroma. (17) $23.50 akr.

66 AKRIT pii hlavni ceste'dislo 53 z Temple do Seaton, vladni ptidel •baviny 16.4 akrti a zrnitYch krmiv 20.8 akru, zahrada, dosti vody i dkeva, dobre obydli a hospodatoke budovy, jen dve a pal mile \TYchodno od Temple. (37) $75.00 akr.

74 AKRY na pottovni caste Holland eislo 1., blide Cypress Skoly. Vladni pkidel jest 15 akru baviny a 16 okra zrna, slutne obydli i hospodakske budovy, dostatek vody i clteva,. (39) $36.50 akr.

40 1/4 AKRU dve mile zapadne od Holland.

Skoro celd v poll, vlddni pkidel 15 akru baviny a 13.6 akru zrna. Slutne obydli, menti stodola, dost vody. (59). $45.00 akr.

57.8 AKRU nedaleko Red Ranger, 17 akru baviny a 17.6 akru zrnitYch krmiv, uchazejici stavby, obydli, garaO, stodola, kurnik, dobrS7 ovocnY sad, dost vody. (71) $42.50 akr.

80 AKRU Wile Thompson tkoly, pies 70 akru pole, velmi dobre obydli, hospodatske stavby uchazejici, dost vody. (65). $65.00 akr.

128 1/2 AKRU blite Oenaville, asi sto akru v poll, vladni pkidel baviny 38 1/2 akru a zrni 32 akry. Pastevnik jest 26 aim), dakladne stavby v dobrem potadku, 5ti svetnicovY domek, dve stodoly, dva kurniky, garat, pradelna, voda zavedena do domu i po dvote,' zahrada, v6ttak. (82). $80.00 akr.

50 AKRU pti Airville, na stare Airville ceste; vladni Adel 16 akru baviny a 191/2 akru zrni, peknY etyt svdtnicovY domek, slutna stodola, dobra, studna; minulY rok byla tato farma zterasovdna a vysdzena travou a znaene zvelebena. (86). $55.00 akr.

114 AIM°. test mil vYchodne od Holland, 23 akry vladni tide' baviny a 28.8 akru zrna. Stavby, obydli o dtykech svetnicich, stodola, gara, udirna. SilnY pramen dobre vody. Proda se lacino. (94).

FARMY V OKRESU ATASCOSA: 100 AKRU rovne, dobre zeme, as 40 akru v _poli, ostatek pastevnit, beze staveb, vladni Adel jest 15 akril baviny a 14 akru zrni. Kdo by chtel postavit slu,§ne obydli, maze tento pozemek koupiti bez prvni splatky. Obnos vydanY na stavby rausi IVti $500.00. Proda se lacino. (1).

181 AKR as tti a dtvrt mile vYchodni.' od Jourdanton, kro,sna, poloha, kolem 80 akru obdelavano a mate se dati do pole jette mnohem vice pozemku, vladni Adel 26 1/2 akru baviny a 19 1/2 akru zrniteho krmiva, peknY 4 svetnicovY domek, dobre hospodatske budovy, vettak, dostatek vody. (2). $35.00 akr.

226 AKRU severozapadne od Jourdanton, 100 akru v poll, vladni Adel 33 akry bavlny a 27 akru zrni, tet 6 akru zemnich oil ku. Slutne obydli, a prave opravene hospodatske budovy, garaz, vettak a dostatek vody. (3). $25.00 akr.

200 AKRU mezi Jourdanton a Dobrovolski. 78 akrii pale, 27 okra baviny a 27 akru zrni. PeknY 4 svetnicovY domek, velka stodola a garat, .1/Utak a dostatek vody; vte v dobrem potadku. (4). $37.50 akr.

283 AKRY jihozapadne od Jourdanton, na Parita potoku. 100 akru pole, baviny jest 41.6 akru, a zrni 38.4 akru. Velice stutne obydli, zachovale hospoda •ske budovy, vettak a dostatek vody, vte nove oplotnene. (12). $25.00 akr.

200 AKRU 4 mile zapadne od Jourdanton, kolem sto akru v poll, vladni tidal jest 33.1 akru baviny, 35 akru zrni a 5.9 akru zemnich orisku. Dobre obydli a etyiech svetnicich, velka stodola, garai, vettak a dost vody. (20). $27.50 akr.

189 AKRU asi 4 mile zapadne od Jourdanton, 115 akru v poll; 44.2 akru bavlny a 42.8 akru zrniteho krmiva jest vladni Adel. Uchazejici obydli a prase opravene hospodakske budovy. Vettak a dostatek vody. (67). $37.50 akr.

FARMY V ROZLICNiCH OKRESECH: 179.6 AKRU v okresu HILL, dye mile zapadne od Aquilla. 25.6 akru baviny a 26 akru zrna. Uchazejici obydli, slu gnd stodola. Dobrd voda, dosti paS- tevniku _a dteva. Prodd se lacino a cena se uda, na poadoni. (10) 1221/2, AKRU v ,okresu FALLS, as etyki mile od Rosebud. Haviny mute seti 25.8 akru a zrni 25 akril. Nave obydli, dost vody. (24) $42.50 akr.

253 AKRY v ,okreaech _FAYETTE a BASTROP. Vlddni laded jest 20 akril baviny a 29.7 akru zrni. Obstojne obydli, 2lutne hospodatske budovy, dostatek dobre i dreva. Cena na pandani. (62) 62 ARMY v okresu FAYETTE, as 21/2 od Weimar, mute zaseti 14 akrti baviny a 23 akry zrna. Pane obydli, hospodarste budovy ucladzejici, dobrY pastevnik s dostatkem vody pro dobytek, dobra studna, dosti dieva. Cena na potadani.

(81).

83 AKRY v okresu De WITT as pet mil zapadne ad Yoakum. Tato farma jest pronajata za hotove a vladni Adel neni zjiSten. Obydli jest obstojne a hospodarske budovy take. Cena se uda na poMdani.

(83).

80 AKRU v okresu WILLIAMSON; Adel baviny jest 29.2 akru a zrni 28.3 akru, louka as osm akru, dosti pastvy, uchazejici budovy a &lord studna. Cena na poladani. (87).

49.47 AKRU v okresu HARRIS, 4 mile od Crosby, Adel baviny a zrniteho krmivanam je'Ste nebyl sdelen, velice pane obydli, obstojne hospodd.rske budovy, studna na pumpu. Farina jest vela obdnlavana. Cena na podaldani. (88).

82 AKRY v okresu HILL, as d ye a pal mile od Penelope. Vlddni Ude]. jest 25 akril baviny a 26 ahrii zrna. Stavby uchazejici, dosti prostorne. Cena na po2addni.

(92).

0 podrobnosti dalii piite na:

S. P. J. S. T. Fayetteville, q:atuttams==ana

Texas

• •

VI so • *so •

araMr4=1=CSIaDZOMICMIIIDIDI

SRUZIT=TZE

•

irelm

• • WM/ MANIMIMMISMI ttttttttttttttttttt

Ve sttedu, dne 27. btezna 1940.

Oddil dopisovatelskf loommwro....m...■■■••■oso.a■o■o•sis..m.•■■■■•■■.3•0...0

DOpisy, je2 by obsahovaly nevecne, neb zAvadne polemiky, potadatel ptedklada ye smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu roznodnuti.

UNIVERSITNI CESKY KLUB. Marie A. 2ivn3i, Austin, Texas.

Ponevadd mam ted' prile'Zitost, bSrti fieastna schnzi a zabav nadich student). "6eskeho Klubu" tedy chci podati nejakou zpravidku do sveta, aby take jine vedeli o jejich praci a zajmu o Ceskou ree.

Ja osobne z nich mam veikou radost, mnozi z nich navdtivi obeas mfij domov a ja je vkly s radost vitam. Neb jsem prodila vice jak tricet mkt) mezi detmi a mladedi a to jid stall, aby koreny zapustily dosti hluhoko; a zvladte kdy takova prate je pro eloveka dudevni potravou.

A tak i ti studenti a studentky jsou mne tak mill, jako bychom pattili do jedne rodiny. Mam radost z jejich peknSrch schazi, ktere jsou vkly eetne navdtivene, je radost se padivat, kdy here podil na jednani od 40 do 50 pritomnSrch elenfi a navdtevnikti. Posledni schuzi byl te2 pritomen Dr. D. B. Klein, universitni profeSor psychologie, kte0 velice vecne promluvil o C1eskoslovensku, c nasili, ktere nazisti provedli a stale provadeji na deskoslovenskem narodu. Poukd..zal na to, de nasili nikdy nemade miti dlouhello trvani a 'de demokracie musi opet zviteziti. Pripominal jak m.aji 133iti ,vdichni hrdi na sve predky, na jejich praci, a na vde co se vykonalo p.o dobu trvani Ceskoslov. Republiky.

Schfizi byl pritomen ted ex-student Dr. Wiesner a Dr. Ed. Mieek privital jej a projevil potedeni nad jeho navdtevou. Dr. Wiesner podekoval a pravil, 'de je mu to vkly velkSrm potedenim, kdyd ma prileditost zavitat do Austinu, a kdy je to v dobe kdy prave se :',c1brva schtize Ceskeho klubu a on se ji muae sneastnit. ftekl, de doba, kdy byl studentem na universite a Menem Ceskeho klubu, path k jeho nejmilejdim vzpominkam, zvlake kdy pry se hraly deska. divadla, nikdy pry nezapomene na ty dt'astna, leta, na ty zajezdy, kdy se hrdlo divadlo a zpivaly Ceske pisne. Neni divu, ze ph. techto slovech Dr. Wiesnera se Dr. -Ed. Midek velmi priiemne usmival. • Verim, de ma vkly radost, kdyd se mu po letech pritiladuji jeha studenti (a hlasi se jich dost), prichazeji a priznavaji, de nikdy nezapomenou tech dob, Mere prodili pod jeho yedenim. A tolik, co ja od studentu slyaim, maji ho radi vdichni a uznavaji, de on skuteene .pomah'a vdem co made a de eash se mu dostane i nevdeku. To vdak je. docela prirozene a svet — vlastne divot to sebou nese. Rika se: eiri Certu dobre, on se ti peklem odmeni. Pripady neuznani jsou prec jen ridke oproti tem, kteri projevi vdeenost a uznani i po letech! A jiste jsou dostateenou odmenou profesoru takove Pane schilze, kde prezpivany jsou' vddy nektere pane Ceske pisne V posledni schfizi zpivaly studentky: Annette Musil, Mildred Hajek, Viola Kolos, Gladys Mikeska, Louise Jane. Zazpivaly velice .pekne: "Maminko, mamo", a "Tancuj, tancuj" Cele vedeni schtze je velice zajimave, predseda Al. Habarta se prieiriuje, aby vdechno dlo v nejlepdim poradku. Student Joe Malik se vddy vdemadne stara o zpestreni programu, v eemd mu naddene pomand, Harry Barton a mnoho jinYch. S pisni "Kde domov mar schilze vkly zadina a texaskou universitni "Eyes of Texas" schfize konei.

V nedeli 18. finora potadali studenti Idrlet do "Peace park", kterr se jim nad oeekavani • neb se ho sffeastnilo 45 studenta a studentek. Pani Prasatikova zasobila je koladi a limonadou, jakod i ovocem, take bylo vdeho hojnost a mnezi se chlubili, ze snedli tucet halaen. Jen tak dale pracujte vdichni spoleone, pro zdar a rozkvet nadi krasne Ceske reei, a vdech tech nadich krasiVch zvyku, ktere jak varn rekl ✓ posledni imorove schtlzi universitni dekan

Strana 5.

172STN1K Novotny, kterS7 velice zajimave promluvil a fekl, 'de OeskSr klub je zahrada, v ktere se musi stale pracovat a dobre vde opatrovat, aby se zachovalo vdechno ye svem pfavodnim, starem, dobrern poradku. To bylo zretelne, de se mame drkti tech dobrYch, ptivodnich zakladt, aby se uchovalo to, co slow k vaem ku cti a prospechu. Po nem na 2adost nekterVch student jako i ptecls. klubu Al. Habarta, abych promluvila ku studentilm a tudi2 jsem tekla asi toto: CtenY ptedsedo a vy mill vAichni ptitomni.

Muslin se yam nejprve piiznati, k se citim Lt'astna tim, ze se mohu s vami sileastniti vLech vakch schtizi, vkch vaL'ich zabav, idira, jak se na mne vLichni pkijemne usmi%%ate a mate pro me vZdy mile a laskave slovo, cot me eini muj pclayt zde v Austin, Texas velice ptijemnS7 a jsem yam vkm velice vdedna a pteji si jen, abyste mne vase ptatelstvi zachovali naddle. Nevim, jak se yam bude libiti to, co yam chci dues rici. Snad nekdy jindy yam povim nee° zabavneho, nee° pro zasmani, ale dues mam pro vas par slov valnYch a pteji si, abyste je prijmuli tak, jak ja yam je davam, od srdce a z hlubin sve duk. Promluvim k yam na thema: "Nak tee, naLe matka i dite". Ptatele, flak tee, naae matka i dite, jdou spoleene ruku v ruce. Prod? Proto 2e matka je keusek ditete a dite kousek matky. Proto Ze to byla matka, ktera nam vtiskla prvni polibek na nak rty, pti na:s'em ptichodu na tento svet a s tim polibkern promluvila k nam prvni slovo lasky sveho matetskeho jazyka. A proto jak milujeme matku svou, tak mame milovati i ten jazyk, s kterYm ona k nam pryne promluvila, ten jazyk s kterYin ona nam ukolebavku zpivala, ten jazyk, s kterYm ona k nam la.skypine hovorila, at' jsme se radovali neb plakali. VLe co se spojuje s naafi matkou — s naLimi rodidi, ma nam bYti posvatne a mame to zachovavati a jako vdedne deti v2dy a vLude hajiti. Kdy2 mluvime naafi feel, vzdavame tak Cest a projevujeme Uctu k naaim rodiefun — k nakm ptedkum. Jedna vec je jista, to kdo nehaji a neobhaji vLude to sve vlastni a to z dello jeho rodiCe a ptedkove pochazeji, ten neudela nikde Cest nitemu jinemu a neziske. si nikde 2adnou fictu u jinonarodovcii. Neb jak Havliekilv epigram pravi: Kdo se za svilj ptivod a za svilj jazyk stydi, hoden je potupy vkch lidi. — jest to krasne, jest to vznekne, kdy muleme hovotiti vice jazyky. Pravi se, k kolik fedi dlovek umi, tolikrat pry je diovekem, prototie pakli jazyk dovede i lepe kaklY narod chapat, dovede mu porozumet, jeho pottebam, jeho bolestem i jeho radostem. Me to ptichazi jako kdy2 slyLime o nejakem jidlu, jakou ma chut' a podobne — pakli jsme ho sami neochutnali, tedy o nem to prave nevime. A tak ty, draha naSe mladek, kdy pattlm v ty zatnd oeka tva, tu velka nadeje mi sviti — a Ja vetim, ze eeska fed a Ceske vedomi ye vas tu dale bude C.iti. Jen milujte tu vlast vaLich ptedkti, tu vlast krasnou vzdalenou, ktera dnes v telkYch okovech Upi — at' v krutYch jejich zapasech — zbYve, ji aspon jeLte tolik fitechy, k tady za motem v dalekYch oblastech, take ma jeLte deti, k ma zde jeLte uptimne, °betaye, dobre americke Cechy. Byl jednou Cas, kdy krasne Cecha jmeno, slavnostne znelo v uLich narodil a ja, vetim, 2e zase bude zniti, jen kdy se ptihlasi vAechny jeho deti ku sve matoe a budou ji spoleene hajiti. Pak zase piijde doba, kdy bude Oe,cha jmeno od celeho sveta cteno!

Pracujme vLichni k tomu, aby zase prisel, tak jako jednou bkval Cas, kdy kaldy hrdYin bYval, tim krasnYm, slavriS7m, destnYm jmenem Lech, kdy Ceske matky syn se honosival (chlubival), 2e ctitelem je ved a umeni vLech! A proto byt' by ten krutS7 neptitel krve i 2ivota nakho jako hladovY a dravY tygr chtel znieiti nas i nisi tee, my nelekame se a budeme bojovat spoleene za naLi svatou vec. A kdyby snad jen popelkou neb gebraekou byla naLich rodiCu tee, my chceme, by se v pyLnou kneinu promenila naLich ptedku tee —! Bud' nem ztitelnici oka — bud' nem vteho drat4 mach otcA

a matek tee — ni stinern utrpeti nesmi vinou naCi, nadich'predkii keel Zdar pteji 6eskeinu Klubu a vitazstvi Ceske zemi!

VOJAK. — Vojaku, prod jded do valky?

Jdu se bit za Boha a oltare sve vlasti.

- Necht' jsou padehnany tve zbrane, vojaku. Prod jda do valky?

Jdu se bit za spravedlnost, za svatou vec sveho naroda, pro nezadatelne, prava.

— Necht' jsou podehnany tve zbrane, vojaku.

Prod jded valky?

Jdu se bit za osvobozeni syYch bratti z Utisku, abych zlomil jejich okovy a rozbil retezy, jimid je poutan svet.

— Necht' jsou podehnany tve zbrane, vojaku.

Prod jdeL do valky?

Jdu se bit, abych pottel nepravost, abych se ujal tech, ktere uchvatitel porobil; jdu se bit s vettelcem za porobene, s tyranem za svobodu.

— Necht' jsou pokhnany tve zbrane, vojaku.

Prod jded do valky?

Jdu se bit, abychom uZ nebyli koidsti; jdu zvednout schYlene hlavy a posilit kolena, jeZ se podlamuji.

— Necht' jsou podehnany tve zbrane, vojaku.

Prod jded do valky?

Jdu se bit, aby otcove ji2 nemusili zloteeit dnu, kdy jim bylo tekno: narodil se yam syn.

A aby matky nemusely proklinat chvili, kdy prvne ptitiskly k syYm riadrum dite.

— Necht' jsou polehnany tve zbrane, vojaku.

Prod. jded dv valky?

Jdu se bit, aby bratr nemusel byt smuten vida svou sestru; jet jest uboha jako trava na kamenite strani. Aby sestra nemusel y plakat, vidouc bratra, ktereho odvadeji, a jend se jit nevrati.

— Necht' jsou podehnany tve zbrane, vojaku.

Prod jdeL do valky?

Jdu se bit, aby kaZdV mohl v miru polivati piodu sve price; abych osuLil slzy deti, ktere iadoni o chleb, a jimd matky museji rikat: nemam, vdechno nam vzali . .

— Necht' jsou podehnany tve zbrane, vojdku.

Prod jded do valky?

Jdu se bit, abychom mohli zapudit hlad od prahu sy Ych chYLi; abychom naLim rodinam vratili dostatek, bezpedi a radost.

— Necht' jsou pokhnany tve zbrane, vojaku.

Prod jdeL do valky?

Jdu se bit, abych tern, ktere uchvatitel vrhl do ialatt, vratil vzduch, po nem2 tout jejich plice, a odim svetlo po kterem lkaji.

— Necht' jsou pokhnany tve zbrane, vojaku.

Prod jdeL do valky?

Jdu se bit, abych osvobodil mykenku, sloVo a svedomi, deptane tyranem.

Necht' jsou pokhnany tve zbrane, vojaku.

Prod jdeL do valky?

Jdu se bit za od yeke zakony, dane lidstvu s nebeskYch vain; za spravedlnost, zadtitu prava; za lasku k blidnimu, kterd mirni nevyhnutelne svizele sveta.

Necht' jsou pokhnany tve zbrane, vojaku.

Prod jdeL do valky?

Jdu se bit, abychom vLichni meli na vYsostech sveho Boha, a na zemi svoji vlast.

— Necht' jsou pokhnariy tve zbrane, vojaku, necht' jsou pokhnany!

Felicite Robert de Lammenais.

Chopinovo preludium.

KdyI slavnSr skladatel Frederic Chopin dobra). sve 24. preludium skvelou pasadi shora az k nejhlubLimu torm, vyskoeila se sveho mista povestna Madame de T. a padnuvk mu na prsa, tekla nesmirne pateticky: "Mistte, chci &Ai vaLemu umeni co mum nejcennejkho — sve telo, vezmete si je!"

Chopin se usmal a tekl: "Madame, vase nabidka je mi nesmirnou cti, ale musim ji bohugel odmitnouti, nebot' jako elovek nemam prava ladati od vas takove obeti a umeni piece nemiliete poskytnouti fel°. To bych mohl ptijmouti nanejvYA jen ducha a toho mi, bohukl, (tan neraftete I"

strana O. Z Dallaske Odbodky S. A. C. T. Je dnes VelkY patek. Vzpominam sveho domova. Maminka moje, ' ena prostinka, srdce zlateho, velmi dbala a zachovavala tradice baenske. Patfili jsme k cirkvi reformovanYch evangelikt. Na VelkY patek byla vysluhovana Veeefe Pane v nagem prostern kostelieku vsetinskem. Vidim v duchu tu moji drahou maminku, byla takova, jinn, svatedni, v posvatne tichosti vykonala tu nejnutnej gi praci domaci.

Pak jsme sly s maminkou do kostelidka a eastnily se Vedefe Pane. A odpoledne maminka vytahla pedlive uschovanou starou Postilu (ktera je velmi stare, Avabachem psana, a dosud je v rodine nagi jako vzacna, pamatka uschovana u bratra v Praze), a tak ztravila odpoledne modlitbou a zpevem. V pane jeji tvati a modrem oku zradila se dobrota a laska, a pro ty takosti Z'ivota a zapas o skYvu chleba byla vyzbrojena trpelivosti a holdevnatou vtli, aby nas dobfe vychovala, a podatilo se ji to. Otce jsme ztratily kdy mne byly 4 leta. Maminka nas vychovala test, a smele memo fici, ze dobte.

Z lasky k jeji pamace ji venuji dne gniho dne tuto vzpominku. Odpoeiva po takem boji 2ivotnmi na vsetinskern hititove id 31. rok.

Tak abych pokraeovala tam, kde jsem pfestala, s uvefejnovanim dalgich doglYch dart na nag kvapem se blitici bazar. Vdelieky sherajici byly pilne tohoto tYdne a oznamily mne radostne, co ktera sebrala. Hlas pi. Markove radostne znel v telefonu, kdy mne oznamovala, co vge dostala a dodala: "To jsem rada, 2e mne toho ptibYva, a ja, si toho od tech pilnYch vdelieek v teto zemi rozenYch velice vaim, ze se snab pro tu na gi oteinu take ,ruku pomocnou podati." A jegte o jedne mlade pani, ktera s rodidi svymi sem ptijela, kdy ji bylo 5 let, chci se zde zminiti. Ze sveho valstniho popudu (neni v seznamu sberatelek) vsedla do kary a objela di, kteii by jinak nic nedelali, ad jsou mnozi tegi, do Ceske spoleenosti nechodi, boji se, ze by je to neco stalo. K tern zajela, vysvalila a potadala o libovolnY pfispevek, i Ameridany po• e umi vge prosila. Ma svoji osibitou mluvu, Z pekne Cesky i anglicky vySvalit. Zvonila na mne: "Mam pro Vas pfekvapeni. Pfivezu yam nejake penize co jsem sebrala. Snad se na mne z v-yboru nebudou zlobit, ae jsem tak o sve Wine udelala?" Ne, zlobit se nebudeme, jen hou gt' a vetgi kapky. A ted' mne odpovezte - kolik tech mladYch by se proptjeilo k teto praci? Ted' prozradim yam jeji jmeno, je to pi. Tom Kopeekova. V mem seznamu naleznete jmeno dare& Odevzdala mne veera $16.65.

Ti, ktai se boji a trapi se tou myglenkou, kam ty penize pfijdou ate se za ne nekdo pomeje dobte, lope udelaji kdy nic nedaji a udelaji si za ty penize "good time", tak aby byli jisti ve sve sobeckosti, ze se utYranY hladovY poutnik za jejich dar naji. Neni nagim podporovat z tech penez zloeinnou bestii chceme bYti majakem v rozboutenem mofi pinYm aralokt, ktefi male narody pairaji, chceme jim svitit na tu cestu pinou strap, hladu a dugevni poroby, tak aby neklesaly jako Kristus, jen pod talYm ktftem klesal, musel si ho sam nest, poplvan a zneucten, tak jako je eeskY i polskY narod, nyni i finsky. Jidage Igkariotskeho s tim parapletem dobte mate, toho Chamberlaina, ktery zradil a zaprodal nas Hitlerovy za 30 stfibrnych. gkoda, 2e se negel dosud obesit, nikdo by pro p netruchlil.

Sbirka ses. HemIalove: Pi. S. H. Fields z 0klahomy $2, pi. F. gramek $1, pi. Rezek st. $1, p. Edie gevdak $1, p. Hugo gevelk ml. $1, p. a pi. Frank Panaeek $5, pi. Panadkova darovala veci, ktere budu v me sbirce kvitovat, p. F. gebestik $1, p. J. Jureak $2, p. Paul $1, p. J. Vagner $1, p. F. Vavfinec $1, p. Morgen $1, p. Ch. Peter $1, p. W. Nesuda $1, p. Oto Hoek $1, p.

Valigura 50c, p. W. Kapavik 50c, p. K. Janieek 50c, p. R. Malik 50c, p. F. Fajkus 50c. Zadinaje F. gebestikem je sbirka podniknuta ye vlastenecke dilne p. V: Krafta. Pi. A. Jaik $1.

Sbirka pi. J. Markove: Rad Pokrok Dallas C. 84. $5, pi. Vac. Blatna $5 a 2 p. vy g. polgt., p. a pi. J. Slovak $5, p. V. Drobil $5, pi. H. Henzn $3, pi. Hirgove, $2, pi. Jaova $1, pi. Ant. Ondrilgek $1, p. Joe Kartouz $1, pi. Ol g ovska, $1 a par poiStart, pi. Matejka $1. Slibila udelat cukrovinky na bazar pi. F. Steinerova z Fayetteville, hadkovanou dedku na still a $1, sl. Anieka StAilleX

VESTNiE 2 zastery, pi. Ch. Vita Cajovy soubor nadobi, pi.

Slovadkova, dvojity pekne, pi. M. Pfevratilova 4 obhae. tinenky, pi. W. gilova, "lunch set", ruenik a 2inenku, p. a pi. Durori 4 ka. midske pesky, 1 par polg t., had. deeku, 1 zast., 1 ponaky, p. a pi. Vodieka 6 ka. mut paskii, 1 par polg t., 4. zast., pi. Ch. Stehlik 2 dee., bonetky, sled. Hedy Ondrilgek vyg. skarp, p. a pi. Fr. Henzn (vite, ti co spadli asi pied 2 mesici do ry2e), zauduji se hospodafit na svem, je z nich pekny zpevny parek, 10 liber cukru a 3 libry kavy, pi. Ciryl Pokladnik st. 2 merle pletene svetry, p. a pi. J. Marek $2.

Sbirka M. Kraftove: Pi. M. Pfevratil hed. spodnidku a fat. dedku. Toto jsou veci dale z Houstonu, sestry fadu Pokrok d. 88. ubrus a vanity set, pi. F. Olexa ml. barev. skarp, pi. Te, satove. 3 zastery, pi. Toberna rudnik, 2inenku obhadkovane, sl. M. Toberne, vanity set, p. Joe Bukovjan pelmou vy givanou vala,gskou kogili; jsou to velmi chudi bide, p. B. pracuje malo a pi. B. je nemocna, ale piece uhadkovala krajky k polgt. Kdo by si chtel poridit kroj. mua., ma dobrou pfilaitost koupiti si tu ko gili, pi. M. Vaneurova 4 tuby mYdla na holeni, psaci soubor sklen, "pie plates", p. a pi. Richard StranskY z Waco $5, p. F. Vaviinec $1, p. Miku g kogik grocerie.

Sbirka Valeikove: Z Houstonu zaslala pi. Valeikove. 1 par vy g. polgt., pi. Zimmermannova "lunch set", sestry fadu Pokrok d. 88 1 par polgt., 6 ubruskY z 6eskoslovenka, pi. F. Olexa st. had. skarp, pi. F. Noska kvilt mane zpracovanY, pi. Ella Linka 2 darn. gaty, pi. Paniekova "electric toaster", 1 par pol gt., uterku, 2 korale, box pragku, p. Tom Kopeeek, samouk umelec, 2 sklen. mise merle malovane, 2 desky na krajeni, vice pro ozdobu, merle mal. a 4 vegaky, podivuhodne, je to asi 18 pal. dlouha deska, na ni upevnene 4 hlavy zvitatek, pes, kohoutek, oveeka a slepieka, v pavodnich barvach malovane, hodi se do detskeho pokoje. Jeho lep gi polovieka nechce zastat pozadu a 2e kdy rozmarYnka zmrzla, tak zasadila do 16 peknYch ozdob. kvetindeti. JinY k tomu daruje 3 kus. set nadob., sui, pept, sadlo. K tomu venovala eas a lam a objela lidi, jejich jmena zde uvadim: Tradis Beauty Shop $1, Brisendine Meat Market $2, pi. P. N. Thevenet $5, pi. J. Hudcek $1, pi. Byron Thrope $1, pi. L. S. Saucier $1, sl. Koren Christiansen $1,. sl. Rosie Trlica $2, sl. Anna Mazad $1, pi. Paul Panadek 75c, pi. J. Blaha 90c. NejmenovanY krajan 2 desky na nudle a 1 medic. kabinet. Jsou to bide skromni, 2e si ani nepteji uvedeni jmena, druhym to musite podat dem& na bilem, jinak by se ban, Ze byste si to ponechali. Pi. Ch. Nemcova 2 ubrusy, 1 spod., pi. B. Zvolanek 2 sety rudnikt, 4 kus, sl. Eligka Tupa 2 uterky, 2 "pot holder", pi. J. W Ozimy det. kvilt pekne merle zhotoveny, pi. K. Mikulik $1, jeji dcera Viola $1, pi. Svaicrova gunku. (Co toto dopisuji zvoni telefon a pi. Hendalove, mi oznamuje, ze prave obdr2ela dopis a v nem $10 od nagich starch velmi pilnYch a osveddenYch pracovnikii p. a pi. Jim Kueerovych z Corpus Christi. Tegi nas a diky!)

Jestli pak se podati pi. Iiem2alove dotahnout . se znamenite. to na ty 2 stovky? 0ini Do kuchyrie nam slibeno: 10 lb. kavy p. Cyril Pokladnik; pi. Hendalova 20 lb. cukru, p. Alois gil 30 lb. jitrnic, jelit a presvuft, k tomu se upozvolil k tprave vgeho masa, po 2 dni napede nam chutne barbecue, sekane a jine. Uznate se mnou, ae je to ochota nev gedni. Pi. Jureakova gunku, pi. Koriakovska gunku, pi. Pfevratilova 1 gal. salad dressing, p. Dully 1 gal. smetany, pi. Ehrenberg 1 gal. smetany a mleko, pi. D. Stranska. st. 3 gal. ice cream, pi. Hertdalova 2 gal., pi. M. Vaneurova 2 gal. Prozradim vain, jak se ty nage teny domlouvaly. Jak je vam znamo, pi. Vandurova, vyrabi ice cream na prodej, pi. Hendalova ji povida: "Vaneurova, jestli date 2 gal. zdarma, ja od Vas dva koupim."

Koupe tato nevzala dlouheho rozmY gleni, ujednano v minute, ae ano? Pi. M. Kraftova 1 gal.

Vgechny t'eny od tadu Pokrok i Sokola, vtbec vgechny slibily kuchyri hojne dobrYmi vecmi zasobit. Tot neostavejte Z • adnY doma, my se prate nebojime a vas slug ne za lacing peniz obslou'Zime. Podia mai° seznamu vidite, ze mame vAeho hojnost, tak piijd'te zblizka i zdali. Program bude po oba 2 dni zdarma. Blizsi nalezne1,1 g ozaimco. y torato. liste.. Po deli dob0

Ve stfedu, dne 27. bkezna 1940. stoupi na jevig te stare osvedeena ochotnice pi.

M. Vaneurova. Na shledani s vami v gemi se teg i a pozdrav zasila, Baena Valeikova Rowena, Texas.

Cteni bratfi a sestry! - V minulem dopisu jsem slibil, '2e po sehrani filmu " gtefanik" oznarnirn ye Vestniku pfijem ze schtze konane nagi odboekou v Rowena dne 3. bfezna. Pfijem v teto schtzi byl jak nasleduje: Sestra pi. Mareekova st. darovala pol gtate na ltdko, tyto polgtate pfinesly $11.50 a pani Anton Pospichal darovala pfikrYvku na lanici, tato pfikryvka pkinesla $18.20. Jmenovane darkyne to velice tail° a nas tea, neb tyto zminene elenkyne neziji t'adnern piepychu. V OW schtzi bylo zatSano nekolik novYch 'diem), a nekteti stall eleni pfispeli hotoV-Ymi penezi. Zapisne od novYch &ant a pfispevky od starych Mena einily $7.50. Po schilzi byla spoledna svadina, pfi OW svadine sestry prodavaly kavu, ktera pfinesla $4.35. CelkovY prijem byl $41:55. Ta varn oznamuji vYsledek pfijmu pfi sehrani filmu " gtefanik". Kdyi zde byl film ukazovan byl krasnY den a veder tez. Videl jsem mnoho elent z okolnich okrest, kteri konali dalekou cestu, ale doufarn, ze 'Z'adnY nebude toho litovat, neb neco tak dojemneho neni v2dy k spatteni. Pfijem z tohoto filmu byl $59.95, vydani pfi tom bylo $16.50, tedy eisteho pfijmu bylo $43.45. Kdo si pfeje neco vice valet, prosim, pfijd'te do schilze dne 23. Cervna. V minule schtzi bylo ujednano, aby misto prvni nedele v eervnu schtze byla az Ctvrtou nedeli v eervnu. Tedy prosim, nezapomerite na zminenou schtzi. V sobotu dne 16. bfezna na gi eleni sl. Paula Shiller, pi.

Anna John Kagpar a Alfons Bueek sprostfedkovali sbirku gatstva a pradla. VYsledek byl pro ne a pro nas pote gujici, neb ten samY den odeslali na pani Hollubovou do Houstonu pet set liber rtzneho gativa. Br. Alfons Bueek mne uvedomil, kdo se na techto darkach nepodilel, a chtel-li by nejakYm gativem ptispeti, ae jmenovani Cleni to od vas pfijmou, kdykoliv si toho budete pfat. Tedy prosim, komu je yam mono udirite tak, neb ten ubohy lid obraci svtj zrak sem na nas do Severni Ameriky. - Mill tento tYden slavime velikonoeni svatky. Jest to pamatka, ktera nam ptipomina, minulou dobu, kdy chodil po svete elovek jmenem JaA NazaretskY, kterY hlasal pravdu a zemfel pro pravdu. Co tyto fadky pi gu, jest Bile, sobota, po ni nam nastava Velika noc. Tato not nam ptipomina, 2e v tu not stra y u hrob JaiSoy a usnula, kamen se z hrobu odvalil a Pan Je'tig vstal z mrtvYch. Ka by ti pochopove nemeeti take usnuli v to na gi rodne viasti a spali do souclneho dne, aby mel svet od nich pokoj, a nage start, vlast aby vstala z mrtvYch jak onen Mesiag , a jeji lid aby kaMoroene slavil jeji vzkfiseni. To je uptimne pfani Vaclava Kvasnieky.

Ottawa, Ont. - Potteba zvla gtni ptistehovalecke politiky se zde pocit'uje velice silne, zatim co neformalni navrhy na ritipu gteni finskych betenct , do Kanady nabYvaji ptizne po cele Kanade. Utednici mysli, ae kanadske dominium by melo zmirniti sire, pfisna pfistehovalecka natizeni, zejmena pokud jede o to, .2e pfistehovalci musi miti dostateene prostiedky.

Fint se v Kanade podita na 43,000, z 6ech 30,900. Mitchell Hepburn, premier provincie Ontaria prohlasil v Torontu, ze Ontario by bylo ochotno poskytnout korunni pozemky pro usazeni novych ptistehovalcil, jestlile federalni vlada v Otawe mysli to s timto planem valne.

Z Prahy se vratil do Washingtonu tfednik americkeho konsulatu, kterY ptedpovida, ae jakmile Ceskoslovensko znovu ziska, svobodu, dojde v Praze k takovemu krvavemu masakru, jaky moderni historie dosud nevidela. Nejvice maji 6eg i spadeno na Gestapo a bandy e'ernYch a hnedYch kogil. - Chicago Herald American.

Stojime na rozhrani velkYch udalosti. Bud' se podati vytvoitt nove ideje rozumu, realismu, humanismu a zdraveho smyslu pro potteby lidsite spoleenosti, nebo civilisace bude na Apadku.

DprOhy, Thorapsonov.

Ve stiedu, dne 27. bfezna 1940.

Rad gtefinik cis. 142, Houston, Texas.

Ctena redakce!

V mesieni schrizi na geho tadu byla projednavana zaletiitost nemocenske podpory. Po delg i bylo jednomyslne rozhodnuto, aby nag zastupce pomohl prosadit N. P. v jakekoliv forme, s dodatkem, kdo chce podporu brat, musi na ni platit. Byl odsouzen zprisob zavaden3'r pti poslednim sjezdu yyplaceni N. P. dle stafi pti stejnem poplatku, jako slomyslnSr, namitent jen na jeji znemotineni.

Poznamky nekterS7ch bratti ve Vestniku, to Jednota jako celek nema pra y() poutiivat fondri pro dobro jen nekolika &exit, byla by jen tehdy spravna, kdyby se tak skuteene del°. Na pfiklad: Pri poslednim sjezdu zaseg.aloATA vyslancri s platem $5.00 denne a pril dne bylo ztraceno pcslouchanim feel, ktere do zasedani vribec nepatilly, cot. se rovna $425.00. Zpravodaj od anglickeho denniku dostaval $5.00 denne od sjezdu za praci, za kterou je placen sytm listem.

Na zbyteene vydani se nepoukazuje, ale upirat nemocntm elentim par dolarri podpory, kteki musi nejedricu vy gkarbat posledni penis na poplatky a kdy z podvttiivy, nebo ze dfiny onemocni, tu nema, ani dolar na lek, to neni lidske, o bratrstvi ani nemluve, to je jegte ve hvezdach. — Tak a podobne se nest celt. rozhovor.

Nyni se vracim ku memu navrhu pro zavedeni splatkoveho systemu na pozemky, ktere ma Jednota na prodej, otisknutern v Cis. 8. na geho Vestniku, a sice 4%® riroku a 1% splatek po dobu 40 let.

Uroky jsou jedna z hlavnich pfiein finaneniho shrouceni, katde deprese, riroky jsou produkt kapitalu, nikoliv prace, tedy ye skuteenosti jsou zkazou v gude tarn, kde investovant kapital nenese tolik vic, kolik obnageji troky a splatky. 6im jsou iiroky vy ggi a splatky kratgi, tim je risiko ztraty vet gi; elm jsou riroky nit gi a splatky delgi, tim risiko stray mengi. Nage Jednota ma dovolent nejnit gi ridok 4% aby udrtiel svou valuaci, o co poeita, vic, jde do fondu Jednoty prota nehrozi strata, kdy se zavede omezen' poeet prodeje farem na splatkovY system.

Zavedenim tohoto zprisobu pomritie se na prvnim miste snatiivYm rentYfrim elenrim, ku ziskani domova, kteri za dne gnich pomert si jinak nepomohou a Jednote pomtide zuroeit kapital do pozemku vlotient.

Neeekejte pomoc od penetinikri nebo iad lidi, ktefi z va gi prate zbohatli a na va g fleet se jim dohte vede. Pfilotite sami ruce i hlavu ke sve zachrane, chod'te do schrizi, prisobte na sve zastupce a na v gecky, kteki mail k tomu co Md. Zavedeni tohota systemu vztahuje se pouze na pozemky a farmy, ktere ma Jednota pod dozorem.

2adost za dopineni stanov znala by pfiblitne asi takto: Ctenemu stanovnimu vStboru XIII. Sjezdu S. P. J. S. T. v Taylor, Texas.

Bratfi: Na ge Jednota ma do prodeje pozemky a farmy, ktere za stavajicich podminek jsou 'elenrim bez finanenich prostfedkri nedosatiitelne, proto tadam jako zastupce tadu Cis. (jako Men fadu Cis. ) zasedajici Sjezd S.P.J.S.T., aby tyto byly prodany snativtm elenrim, majitelrim patfebneho farmatskeho zafizeni. Za tim rieelem Stanovy Hlava VIII. 61dnek 41, 9 kadek z prava, necht' jsou dopineny nasledovne: Prijeky na pozemky budteti' povoleny ye kterekoliv east statu s vyjimkou jistYch okrskri, ve ktertch na tiadost majitelft pozemkovtch not, je tyto davoleno prodloutit na dobu 40 let pti 4% riroko. a 1% spdatek za podminek yyznaeenYch na formulaki v y stavenem Hlavnim Addem, jinak rirok na pozemek -a certifikaty —.

S bratrsktm pozdravem zastupce fadu elslo 142.

Alois Vaja.

"Jak to, Katie. Dohodli jsme se piece, to ten koriak otevfeme, jen at nekomu z nas bude tpatne. A ted' je Utle y prazdna . . . " "Vit, mne nebylo dobfe, ale ja, to nechtel zneklidnovat "

VESTNiK Caldwell, Texas.

Ctena, redakce Vestniku!

Tet chci napsat par radku, aby jsme men vice eteni, neb mne nektere etenakky vybizely, abych psala a tak jsem zde. Kdyt etu dopisy ohledne to eettine, tak je mi to divne, jak se nektere maminky nechaji skoro prosit, aby jejich ditky braly eettinu. Ona pani Mikeskova ma moc prace s tim, aby natla tolik deti, aby se zde mohla dettina ueit. Rodieove, kteti mate deli co by mohly dettinu brat, tak je k tomu pobidnete. Ty deti nevedi co je dettina a nevedi, to jim to bude kdysi tkodit. Kdyt je k tomu trochu pobidnete a budou to brat, tak at vyrostou, tak yam budou za to vdeeni, ze jste je k tomu vedli. Kdyt se tu bude eettina vyudovat, tak si'cizi narodove teknou, to si svoji fed chceme udrtet ate se za ni nestydime, tak jen s chuti do toho. Ja jsem jedno dite posilala do deske tkoly a pomohlo to jemu mnoho, ted' kdy pile dome, tak vtdycky to poznat, to pise spravne. A on je sam rad, to jsme ho do deske tkoly posilali. Jiste, to mnohe deti se naudi dobfe desky doma od rodieft, ani nemusi chodit brat eettinu, ale kdy je pfiletitost ji brat, tak prod ne.

Tet jsem kdysi eetla ye Vestniku dopis od pani 8panelove z Houstonu, tak bych rada se dozvedela, jestli to je to pani, co bSrvala na Seaton a za svobodna se jmenovala Kamasova, od Kinney. Tu jsem ja dolate znala, bYvaly jsme sousedy a byla to velice dobra, tienska. Jestli tyto fadky budeg 51st, tak nech o sobe vedet na dolej gi adresu, anebo mne pig. Ja, bych yam psala, ale nevim adresu a ani kde bydlite. maj syn tet ted' pracuje v Houstonu v mlekarne. Ja, jsem bYvala za svobodna Slovaekova, mej otec se jmenoval Tomat Slovaeek, tak pani Spanelova se budete pamatovat na mne, nebot' jsme se spolu setly, je tomu asi dva roky, v Taylor na 4. eervence, kdy tam byl sokolskY slet.

Tak jette tet vtecky ye Fort Worth pozdravuji a hodne z tamodtud pitte, abychom co dist, ono se to lepe Ste net pite, ale kdy nebudeme tadna psat, tak co budeme dist? M. jsem toho napsala vice net jsem chtela. Pani Mikeskova ma vklycky moc pouene dopisy.

Zustavam vate etenatka, Pani A. Svatoriova, Rt. 1, Caldwell, Tex. Rad Jaromir, eislo 54., West, Texas.

Na pfitti nedeli chystame taneeni zabavu pfi hudbe Kohutova orchestru ze Seymour, a vite to pane hraji, tedy pfijd'te je poslechnout yeder 30. Motne, to bude tepleji net jak bylo na velkonoce, ktere byly studene, neb mame zase zimu a katdY se krSil pri kamnech. Mile drutky, vytlehali yam ty vate polovidly hodne? A natla jste katda hodne velkonoonich vajidek?

Jo, jak jsme byly mlade, tak to bylo O.K., ale nyni kdy nas mail, tak se o nas moc nestaraji. Vtak ut jim neuteeem!. Zato ti mall maji dost radosti, kdy najdou hodne tech malOvanYch vajidek, jente letos neni ani to travy, aby se ty vejce mohli schovat. Ovsy jsou u zeme a korny nekde videt pane se fadkovat a nekde nemaji ani chuti vylezt ze zeme, a zahradky to same. Tak se mejte vtichni dobte a pozdrav na M. Klausova. vtechny Stouci. ftati Slovan, cis. 9., Somerville, Texas.

Cteni broth a sestry!

Oznamuji yam, to 1.6.d Slovan els. 9. S.P.J.S. T. bude konati schezi v dubnu 1940 prvni nedeli v 9 hodin rano, misto v 1 hod. odpoledne.

Pfidina jest tato: MexickY konsul bude v sini feeniti a sin jest zadana pro odpoledne z rozkazu pfedsedy. S bratrskYm pozdravem, Dr. Jos. H. Kozar, taj.

The Baltimore Sun otiskuje na etyfech sloupcich obrizek pochodujiciho nemeckeho vojska ViclayskYm namestim a v alanku nadepsanem "The Ides of March 1939" vzpomina nemecke invase do eeskoslovenska a struene rekapituluje nejvYznaenejti udalosti techto pohnutYch dn.& Soueasne otiskuje kratkY ilvodnik, v nemi poukazuje na to, to at do nemecke okupace Ceskoslovenska, utetovaly se zapadni mocnosti nadeji, to bude mono nejakYm zpesobem "usmikit" nemeckeho diktatora. 15. bfezen uka.zal, to to neni motno. Tento den znamenal rozhodujici obrat se vtemi dalsimi diisledky, jet yedly k valee.

Strana 7.

San Antonio, Texas.

Ctena redakce a cela, rodino S.P.J.S.T.!

Jit davno tomu, co palidkovani stroje, tet tahani pera pies papir k vYkonem rfiznYch povinnosti a emrtim me mati ye stare vlasti vybodilo mne z pravidelne korespondeneni drahy, at dnes ku vzkiiseni pkirody a vykupitele probouzim se i ja, ad o nee° start' a zkutenejti, aspoil ye zvycich stmelenice vtenarodni v nag nove vlasti.

Co do. politickYch a lidovratednYch lidskych nasili a mudiren, protivi se tyto civilisaci, t. j. tivodichu, ktery die nauky ktest'anske ma duti a stvote nbyl k obrazu nejvyttiho, kterY do neho vdechl dui a nazval ho Adamem. Za oceinem, tam zrodil se tilenec, stihany zakonnym zatykaeem, bez vlasti, bez race a viry, chtic se zvati Aryjec, za symbol majici hakovec a za drutku pleme nacke, jit mnohY ho pojmenoval "Satanem". Huth a bofi, co nikdy nevystavil, kale plodit, anit sam kdy decko povil.

Mnotte se, vtdyt' krysy se take mnoti nezakonite.

Abych naladu dtenalovu neznieil, tet svou velikonoeni, chci obratit stranku v pameti a pfipomenouti vzicneho hosta ze dne 28. m. m., sen. Vojtu Benete, prekopnika za pravo a pra ydu v Americe v druhem natem boji osvobozovacim, krutejtim prvniho z pod jha rakouskeho. Zastavil se u nas, vytidit nam pozdrav z mnoho mist,sve einnosti, tet raje z pod Radho'Ste, krasneho to Frenttatu a povzbudil nas k dalti dinnosti, to ye vytrvani za narodni vec svitezime.

BUDItEK. Jako duch z oblaku nad Texas se vznesl, uprchl krutostem nackt ze sve vlasti, ptines1 nam zvesti, neni mono sliest naroda mudeni!

Vzpomerite svSrch bratti, jak na nas se path, nage to krev!

Tam v eeskoslovensku, horti net Turecku, tyrana vylil se hnev. — Pomorte, pomorte, &five net vyrvou nam nati fee i zpev .. • Davat-li rychleje, mej milk pfiteli, pfispejet svobode sve .

Nasytit, obledet, ranene obvatet, slzy tak osutit settiece me . .

Co vidim na jinem, dekat main na sobe, tot' budit vtdy heslo tve!

Br. a ses., timto provolavam, to dne 31. t. m.

Telocviene, Jednota Sokol San Antonio, Texas, pokada taneeni zabavu v Turner Hall, t adaj ic okolni jednoty o hojnou nesttevu, teti na ge aleny S.P.J.S.T. S bratrskYm Na zdar a Zvitezime! Vat, Lawrence V. Kallus ZPRAVA ODBOtICY S. A. e. T. V GANADO TEXAS. Doposud za 3 mesice je zapsano 65 elene.

Mato a odevzdano $18.29 panu Frank Olexovi, pokladniku S.A.C.T.. V posledni schezi byli zapsani 4 elenove, neb nasledkem studeneho poeasi jsme ani schrizi nekonali. Prot:, krajane v okoli Ganado jsou tadani, by se dostavili do sense v nedeli 31. bfezna v 1 hodinu odpoledne do K. J. T. hallu. Pfatele, vezmete sebou sve mantelky, neb odbotka pomt gli poradat nejakou zabavu a to se vi, ze bez tiensktch se to neobejde.

Tern elenrim, ktefr se mne ptaji, kde jsem stvrzoval co darovali na S.A.O.T. sdeluji, tie jsem to nikam do easopisri neposilal, ale v knize mohou najiti sve jmeno a kam jsme penize zaslali. Katidt cent 3e spravne odeslan. Doufam, to to postaei a ye schezi se mute katdt pfesvedeit. Posledni schrizi SPJST. kdy jsem opougtel sin, jeden Ibratr 'daroval $1.00 na, S:A.C.T.. Jmeno neuvefejriuji, neb si toho nepfal. Zajiste dobrt skutek nasledavani hodnr.

S pozdravem, Jerry Tomag , taj. S.A.6.T. VYZVA HUDEBNIKUM. Rad bych slytel od nekterYch hudebnike, ktetl mail dechovou kapelu Celli Brass band) a kteii by mohli ueinkovati pri slavnosti ve dne kapela a veder pri tanci orchestra. Hiaste se co nejdfive na adresu: F. M. Vajdak, Caldwell, Texas.

VtSTNIK

Strana 8.

Take jarni povidka.

M. Nezvalova.

X EBYLO : jaro bylo u2 tady. Dedeeek Vysu.1."k gilfl to citil ve vgach kostech. Nejen, 2e ho vgude zaealo pichat, ale take se mu 122 tak nespalo pa obede jako dtiv. Jindy, v zime, ani mnohdy neeekal, a2 mlada",, jako synova tiena, sklidi se stolu, a u2 se natahl na otoman. A spal do tri hodin jako dudek. Ale ted'? Jen tak tie pooltimoval, o vgem OM, co se kolem deje. A bylo to slunieko, co mu nedalo spat. Tu touhu po nem si dedeeek Vysusilu ptivez1 sem do Prahy, kdy2 se z vVrninku nastehoval k mladSrm. A tak jen 2e si ted' po obede odpodal. Pak vzal hill, do kapsy dtevenku a hajdy ven. Ale ono je neco jineho venkov a Praha. Tam stabile vyjit za humna a u'2 jsi byl v bok pfirode. Kdeito tady v Praze? "Pfiroda" byla decleekovYm starYm noham nejbli2e v RiegrovYch sadech. Tam se tedy dada naueil chodit, kdy2 posledni Cerny snih segel se zahonka, a tam mifil take dnes.

Nekde si tam sedne na lavieku a bude si pokukovat.

V sadech bylo ru gno. Vgude na cestach bylo pino maminek s koearky a detiekami; vgechny laviaky, co jich dedeeek mijel, obsazeny. A deli kolem, ktieicich rozdovaden3"Tch. Dada byl uti celY upachtenY hledanim prazdne lavieky. Nenagel 2adnou, a tak si sedl koneene na krajidek jedne, k tem maminkam. Stal tu jeden kodarek a kolem lavieky poskakovalo nekolik holeieek a rozesmatY'ch Dedeeek si sedl, vytahl z kapsy dtevenku zamkkal odima proti slunieku. Naproti, mezi hneds%mi vetvemi akatu, zahledl vykrmeneho kosa: kfieel tu na cel* sad. Dedeeek si zakal libovat. Ale nebylo mo2no. Detieky rejdily kolem, kaMou chvili drcly do lavieky; maminky stale cosi vykladaly, po detech volaly. Jedna pletla, a 2s draty cvakaly.

Dedeeek Vysugilt byl jako na trni. To ma bYt odpoeinek stareho eloveka? Jedna z holeieek se zastavila pied dedou. Zveclave se divala, jak z dievenky vychazi namodralSr kouf.

"I to je hezka diveinka," v giml si ji dedeeek, "a jak je podobna jedne holeiece tam u nas na vsi. To meli starostovi takovou. Toniaka ji iikali; taky gilhala na leve odko, jako tahleta".

Vedle dedeeka sedici maminka sebou trhla. Ale dada pokraeoval v hovoru: "Starostovic to trapilo, no jak by ne, dali holku operovat a Tontoka ptigla o oko. A jeg te kolik tisic to stab°. Jo, ' jo, to je tak s detmi trapeni," zavzdychal dada na konec. Maminky jaksi ztichly; divaly se jedna na druhou, prohli2ely stateeka, ale ten m2ikal proti slunieku, jako by nic. Draty zacvakaly silneji. "Ze si tak vzpominam na jeden p?ipad," tekl dedeeek, vida, jak u pletouci maminky friuka, jeden z klouen. "To jsem znal nejakou Brzakovou, sedela jednou pied barakern na na ysi a taky pletla. Deti si hraly kolem ni a najednou Lojzek, kluk od jeji gvakrove, /Dejak se k ni ptitoeil. A to u2 jsme sly geli jen fey: kluk si vrazil drat do ucha. Do dne gka neslygi — jo, elovek nikdy neni dost opatrnY." Draty vedle dedeeka piestaly cvakat; maminka se cela, vyjevena divala na dedu, s dedy na kloueka.

"A co ty tady, holeieko, delay ?" obratil se dedeeek na eernovlasou 2abku; sedela na bobeeku u zahonku a hazela si s kamenkem.

"Kdybys ty vedela, co to 'deka, v gak ty by sis tak spokojene nehrala," promlouva, k decku dedeeek. "Tarn vedle nas na statku meli Jaroslavka. TakovV hezkS7 kluk to byl. Najednou z niceho nic zaeal posedavat, polehavat. Ted' ho vozi na vozejeku; u2 je mu jedenact let dnes, a ne mute se na nohy postavit. Doktoii tekli, 2e to ma z jarni zeme. Taky si tak hral s kamenkama."

Dve z maminek se zvedly a zaCaly sbirat s lavieky kyblieky a lopatky detl. "Pojd'te deti, ptjderne. Sedneme si jinam," volaly. Na dedeeka se ani nepodivaly. Maminka s draty take vstavala. "A my pajdeme taky," tekla. Zavolala klouC,:a a odchazela. Dedeeek nic. M2ikal do modre oblohy a zdalo se, 2e ani nepozoruje, tie se lavieka prazdni. V koearku /Deco zaplakalo.

"A ty, broneku, copak, copak?" nachSdil se dedeeek. Marninka zaeala koearkem hYbat. Pis-

Ve stisedu, dne 27. bkezna 1940.

kalo to v koleekach, vrzalo. Det'atko plakalo hlasiteji.

"Aby to dite neco nespolklo," povida cledee'ek starostlive. "Stava, se to. To od naSi mlade v pisibuzenstvu ye Vrutici, tam men holefeku.

Zdravou, hezkou, jako obrazek. Vozili ji take v takovernhle koearku. Koearek same zaclonky, same ttepeni. A vidite, jednou ate zaealo pro nic za nic plakat, gkytalo, svijelo se — nikdo nevedel, co mu je. Pak pti gli na to: ono spolklo jeden ten ttapec, co byly tady kolem nagite.

Tak tak 2e dite zachranili, a co, jezuskote, zkusilo! To jsou vgelijake ptipady, pani". Dedeeek pokyvuje hlavou. Det'atko poplakava -- maminka se zdviha, a ani by pohledla na dedeeka odji2di s koearkem. Teprve Po nekolika krocich si uleheuje: "Declek stara!"

Na lavieku sviti slunieko a bude je gte dlouho svitit. Dedeeek Vysu gilti natahuje stare nohy daleky pied sebe a vdechuje jarni vlakiST vzduch. To je dnes den, to to hieje! A spokojene si nacpavti, dtevenku; ted' si teprve pokouti.

U NEJSTARMHO CECHA VE FRANCA.

Ve Francii mame dnes pet nejstar gich eeskSich usedlikii a to: Jana 8 mejkala, kapelnika Sollara (v Nice), Vocelku, Fr. Jackla a F. Chalupeckeho. Nejstargt z nich, krajan Jan Smejkal dosahl v techto dnech po2ehnanYch 90 let, nebot' se narodil dne 3. fmora 1850 v Potioanech v Cechach.

Kdyti se vyueil v Praze truhlatern, pustil se mladY Smejkal do Vidne. Odtud se dostal do Catihradu. Pak se octl zase v Mnichove a pies Karlruhe dospel a2 do Pati2e a to v roce 1870, tesne pied prusko-nemeckou valkou.

Tehdy v "Besede", zalo2ene , J. V. Frioem v r.

1862, nagel nejen mistra Jaroslava Cermaka, nYbrti i Jana 8ulce, kterY s V. Milou a je gte asi s 30 nagemi krajany dobrovolne pomahali pti obrane Pati2e proti armada tielezneho kanclete Bismarcka.

Pan Smejkal rad vkly vypravoval o mistru ermakovi a zvla gt' o mistru Brokkovi, kteremu stal Casto za model pro jeho proslavene historicke obrazy, stejne jako vet gina tehdejgich Ilene Besedy. TruhlatskY prtimysl v Patik byl tehdy soustfeden na ptedmesti St. Antoine. V roce 1876 Smejkal byl poslan do Philadelfie ye Spoj. Statech, kde mel budovati spolu s krajanem Zarnkem nektere 11 . stavni pavilony. Najednou vgak jim pra2ska firma zastavila platy a tak se octli bez penez v neznamem prosttedi.

Od hiadu je zachranil tentokrate jeden deskY krajan, vratnY v jednom tamnim hotelu.

Po navratu se Smejkal otienil s Belgidankou, Josefou Deleersovou, s ni2 meli dceru Jindfigku.

2ena mu zemkela v roce 1880 a dcera za svetoye valky v Bruselu. Podruhe se o2enil v roce 1912, ale i tuto 2enu ztratil v roce 1936.

Na podatku svetove valky pan Smejkal rad chodil mezi nas a se ztejmou fieasti sledoval prvni deskSr odboj ye Francii. Ad mu bylo tehdy 64 let, piece se nenechal odraditi a poeatkem prosince 1914 se dostavil k odvodu v patitiske Invalidovne, aby nabidl svuj 2iyot k obrane Francie. Byl v gak dvakrate odmitnut pro ptilig pokroeilY vek.

V musejnim archivu patilske kolonie mame vzacne doklady, ktere nam venoval, pro pamatnik nageho prvniho odboje, vysvedeeni Ceske narodnosti, typ to prvniho "eeskoslovenskeho pasu".

Krajan 8mejkal videl naposledy Prahu v r.

1870. tije samojedinY, dosti nuzne v tak potiehnanem stati. Na g konsulat mu poskytuje malou mesieni podporu. Ta v gak nestak. Na ge pati2ska veiejnost by mela pamatovati i na prvni prilkopniky naafi veci ye Francii a zajistiti jim, alespori posledni dny jejich Zivota.

Krajan Smejkal by se rad doZil dne vzkriseni nag samostatnosti a ma jen jedinou touhu: uvideti jate jednou Prahu osvobozenou a navgtiviti take naposledy rodne Potidany.

V. Darras.

a

Anieka navgtivila na venkove tetu. Ne2 se ulokly ke spanku, povida teta starostlive: "A ted' se je gte podivame jestli snad neni pod posteli nejakS7 lupie!"

Smeje se Anieka na cele kolo: "Lupin? U nas tomu kikame hrnieek!"

VYBITE ESKE 8KOLY.

Dojem, ze uzavteni eeskYch vysokY. ch gkol a jejich innyslne nieeni bylo piedem planovite ptipraveno, je jen potvrzovan nova doe4uni podrobnostmi o zpilsobu, jak3hn ted' Nemci v uzavtenYch budovach hlidanSTch vojskem tadi. V 'modernich budovach eeskYch Skol jsou ubytovani nemeeti vojaci a oddily SS, pH eem2 se temto gkolam plati za ubytovani jednoho mute 4 koruny, ktere se v gak berou z obecnich penez!

Tedy vge jde na eeskY fleet. Ve gkolach promenemich v kasarna se nemeeti vojaci bavi po svem. Cerne tabule jsou pro ne cvienYm tereem pro sttelbu z pistoli. Sbirky jsou nieeny, umYvadla, rueniky kradeny.

Kdy2 po znamYch incidentech pratiskYch z 15. listopadu byly vysoke Skoly zavieny. byly take ve gkere kliniky zru geny a ptemeneny v oddeleni. Vgeobecne nemocnice. V teoretickem ustavu lekatske fakulty byly zastaveny ihned badaci prate, zejmena pokusy se zvitaty. Cele kultury mikroba byly ponechany vyhynuti a pokusy zmakeny. Byly zastaveny pitvy a bylo zakazano i pokraeovat v pracich, obecne pro vetejnost ukteenS7ch (na pi. v hygienickem fastave vygettovani vod a potravin, infekenich a venerick3ich chorob). Ze skvele zatizene chirurgicke kliniky stala se klinika pro SS oddily. Je tam dnes 30 lehce nemocnYch; pied za-_ branim Nemci bylo tarn 200 Wee chorYch eeckYch lidi. tstav soudniho lekatstvi byl rovne2 zavten. Soudni pitvy vrati'd nebo "sebevra2d" z pralsk3ich 2alatu smi od 1. ledna provadet jen pathologickS7 ustav nemeckY. Pro nemeckY postup je ptiznaene, 2e pH vyklizovani klinik a nemocnic, ktere musily bYt vetginou odevzdany s ve gkerYm inventatem do 48 hodin, Nemci si nejbrutalneji poeinali v 'Ceske porodnici.

HITSITSKY CHORAL. Jsou ureite melodic, ktere se v2iji narodfim, jako by to byl jejich vlastni hlas. Video je na pHklad mozartovska, hravost, ktera se nozdeji znovu vyjadtuje StraussovS7mi valeky. Francie eerpa z lehkonoheho impresionismu lidovYch zpeva, ktere naphiuji patnacte, gestnacte a sedmnacte stoleti. Naleznete je znovu v Debussym ( ye spojeni s vlivem vYchodni hudby), v Ravelovi, Rousselovi i v nejmodernej gi francouzske gkole. V2dycky objevime tent namet, romantickou, milostnou hru s nahlYm pfechodem do hluboke meditate.

Ceske., hudba kje v jakemsi ptedznamenani dvou hlavnich motive, ktere, a neni to nahodou, jsou i vVrazem celeho dvoustranneho duchovniho 2ivota naroda.

Na jedne strane je to choral husitsk;2, na druhe "SvatY Vaclave". PH bla gim rozboru vetady na gich zava2nYch skladeb nalezame siincu melodickou i harmonickou zavislost na choralu husitskem, kterou aekoli lze odvoditi od zavislosti na choralove struktute vubec, je pro nag i tvorbu ptiznaend nekterVmi harmonickYmi rysy a zasazenim do ramce skladby.

Znamend pro nas v2dycky silu, odhodlani.

HusitskY choral je jakYmsi kredem v geho statedneho, co je v eeskem narode a vnikne i do tech skladeb, kde nebyl plivodne ani v programu. Tak v Sukove symfonicke basni Praga.

Harmonii i melodii Bokch bojovnikt nalezame ofeem y e Smetanove "Me Vlasti", ale i ve Fibichovi, Sukovi, Dvotakovi, v Axmanovi i MartiHusitskST choral je vVrazem Ceske du ge, jako jeho slova jsou rozkazem eeskYm vojskem.

Pan Krupieka se snatiil rozptSdit sveho ptitele Kroupu.

"Pijete?" pta se.

"Dekuji, nikdy!" bruei pan Kroupa.

"Koutite?"

"Dekuji, jsem nekutak."

"Mam zapnout radio?"

"Dekuji, nemohu radio ani slyget!"

"Hrajete karty?"

Pan Kroupa zavrtel odmitave hlavou. Za chvili se zvedl a povida: "Mystim, ze je bas, abych g el. Moje pani pozvala hosty a tak jsem slibil, 2e piijdu o neco dHv, abych je pobavil."

Ve stiedu, dne 27. btezna 1940.

011111,0111100410.011111

04•11>04•1■04■04•11.091.1.1110111200.000.11104

VLASTA STERNOVA:

Rozvodova Advokatka ROMAN MODERNI ' ENY It:011ftwaw•I■olow.ane.o“wostraisva.o.s.onsts.o....eraq.so.

Znovu se ptistihla Barka pii vzpomince, Ite letotni dovolenou vlastne znieila, te ji mohla protiti mnohem pineji — nelVt jeji prok'ee hrdosti — ktera ji-naSeptavala zbyteenou ptisnost k zachovani eestnS7ch za yazkft, jet ve skutednosti neexistovaly. Co ji bylo do tivota sestry jejiho snoubence? Nemel vlastne Leo pra ydu, kdyt ji tvrdil, to ani nemel prava zmiriovati se o sestkine 2ivote? Ze jest to veci katde mantelske dvojice, jak si dovede zakiditi yzajemne spolutiti.

Ano — ale dojde-li k temto zaverrim, pak take pada timto doznanim cela jeji adyokatni prakse! Pak bude se musiti take ve sve ritedni einnosti zatiditi podle techto novYch zkutenosti — a nechat. vtdy jen obema stranam zcela 'po vuli, zda se chteji smititi nebo rozejiti.

Mladou tenu at rozbolela hlava z toho zmatku.

Cela jeji nervoy a soustava byla znieena. Barka si to poctive pkiznala, kdyt se loueila pted svS7m odjezdem se sy S'rmi ptateli, a naposledy se vrhla stare pani do naruee. Plakaly obe — matka nad marnou touhou sveho syna, jehot smutne tajemstvi ut da yno prohledla sySrm starostlivYm zrakem, a 8 arka nad koncem kratke letni poha,dky a nutnosti k navratu k tetlOm problemrim Lvotinm. 'Jak se napiesrok sejdou?

XIX. Jitni rychlovlak vtitil se do Wilsonova nddraM. Nad Prahou se probouzelo dusne jitro. — 86,rka Mellanova zahledla s odporem tetk3'7 kroy koute nad mestern jit z dalky. Zdalo se ji, te se tu zadusi — te tu plicim zhYekanSrm -eistotou horskeho ovzduti — ani Ochati nelze.

MalostranskSr byt byl take nevlidn;r. Vtechno se tam arcit' skvelo eistotou a potadkem, maid Marina uklidila vtechno s d yojnasobnou pozornosti pied navratem sve velitelky, ale nesmirne ticho celeho bytu sviralo zvlattni tesknotou mladou tenu. — Bylo ji, jako by se vracela do bytu, z nehot nedavno vynesli rakev milo yaneho eloyeka.

A vlastne bylo tomu take tak? Nerozchazela se tak Barka se vtemi lidmi, kte?i ji piece meli radi? Nikdy na'shledanou — to bylo jeji ob yykle rozloueeni — to vyznivalo z jejiho nesmititelneho, rozhnevaneho hlasu pki katdem eeni.

Otec — matka — mladti sestra — tvakr — snoubenec — vtechny ty mile postavy — defilovaly ye vzpominkach mlade teny jako tada vyeitallrch tvati. Zdalo se ji, to slyti jejich hlas.

"Vtichni jsme te rneli radi, pros jsi nam nedovedla cdpustitj nate male slabosti, ktere prece laska. odpoutti? Zahnala jsi rias a t yrii tivot je ted' docela prazdn t, Nebot' ztratu lasky nit na svete nenahradi . . . " Barka ma yla zlostne rukou probireifc se z takovSTch mytlenek. Ne — nesmi se poddat — jen trochu trpelivosti — vtak se easem vtechno zmeni. Laska? — ila bez tak dlouho — bude tit zase! — Jen kdyt zristane verna svernu ptes yedeeni — sy m prisn3"7m zasadam naproste ptimosti a poctivosti.

Jeji ptitel ji jiste pomrite — prate ji zapomenout — a brzy se vrati jeji chat' k tivotu.

Jen co se trochu jette vzpamatuie — a jeji nervy se uzdravi — pak se zase vrati ke svIc-7m krasnrm hudebnim yeeirkrim, jimit osvet1 svou duti a ke sy3"Tm rannim sportrim, jimit vzpruti telo — a cela jeji bytost okkeje zase pinyin, ucelenS7m tivotem. Jen se nepoddat citrim!

Krasne se tento program naertl — ale velmi tetko dodrtoval. — Prate bylo v kancelati nad hlavu — meal° podzimni obdobi — oba koncipienti delili se spravedliy e o vtechny pN.pady — ale doktorka Mellano ya same, se dosud nedovedla vzpamatovati. Zabrala se eastokrat do spletitch zaletitosti, vybrala si lamyslne takoy e, ktere ji jindy nejvice zajimaly. Ale nepoda,kilo se ji sousttedit na ne sve mytlenky.

VESTNIK Cela doba dovolene neptinesla ji nejmen'Si Ulevy. Pocit nesmirne prazdnoty nedal se zaplatit tadnou nahratkou.

Jen k jedne zmene dotlo. garka se dovedla nyni spite obejiti bez doprovodu dra Singra.

Byla nyni radeji veeer sama. Na malostranskein namestieku tloutly akaty — dusne leto skladalo pomalu svou vladu — a S• ' arka toulala se rada zcela samotna ztichlYmi ulickami, kde tak east() bloudila v doprovodu milovaneho eloveka. Ted' ut neutikala vzpominkam — ptesvedeila se, te je to mama namaha. Naopak vyhledavala ona mista, ktera ji N ye ptipominala minulost — snad si tak zvykne spite na svou samotu.

Jednou veeer se zatoulala daleko proti proudu keky po smichovskem nabteti at k Cisakske louce. Dala se pkevezti tirokou pramici — a kraeela zvolna po navigaci. Upirala vti moci pohled pted sebe — ale jako by ji kouzelnou moci pkitahoval onen ztemnelY domek pod vytehradskou skalou. Ano — cele prvni poschodi letelo v temnote — jen rohova, okna smerem k tunelu byla osvetlena.

Na louce tustela pod nohama zetloutla, vyprahla trava. Sarka si bezdeky vzpomnela na tt'avnatou zelen alpskYch luein — ktere pled nedavnem opustila. Ano — takovY stratnY rozdil je ted' v jeji duti. Krasa soutiti ye dvou vyprahla, uschla dlouhou dobou odluky. — Samota znidila vtechnu cenu tivota.

Na Cisakske louce bylo nadherne ticho. Vltava tu jen chvilemi se tite ozvala, jak se z jejich yin rybka na nodnim lovu vymrskla, nebo jak se vracela opozdena, lod'ka k domovu. Podel naspu pfechazely dvojice milenct. Nad Prahou se rortihala zvolna kouzelna, pohadka svetel.

Osamela postava teny stulila se ted' do klubieka na tvrclem kameni btehu. Z protejtiho btehu zaznival sem ozvuk zahradniho koncertu z podolske restaurace — vatnive zvuky tanga nesly se snive nad setmelou hladinou teky.

Sarka se ut nebranila toutebnym pohledum.

— Zahledela se uptene na temnou vytehradskou skalu a na kadu domt pod ni Ano — tam to bylo — tam — v jednom z nich. — VysnenY raj sveta — kterY samovolne opustila. Svetlo v rohoveni pokoji? Ale to byla piece jejich lotnice. Tam u okna v rohu stal tenkrat pri jeji prvni navtteve keiik kvetouciho bezu!

Tam chtel snesti Leo v jejich svatebni den vtechny rate celeho mesta!

Osvetlena, okna? Ale co se skrYva, za nimi?

Mladou tenu zchvatila pojednou stratliva hraza. Jako hejno eernYch ptakti zahalily jeji duti nejtemnejti dohady.

Nemela piece tadnYch zprav o svem snoubenci! Ani pratskYch easopis0 neetla celou tu dobu sve dovolene. Kdo dli za temi svetlYmi okny mantelske lotnice? Neprotiva tam touto dobou zrazenY milenec nove ttesti v naruei jine teny? Neeinili tak prave i jini oputteni milenci, prchajice pied smutnou vzpominkou do cizi naruee? Nechtela ona sama jednu dobu tak vyleeiti smutek sve dute?

Cela, se schoulila pod zo,plavou dosud nezname bolesti. Ne — to neni motno — to nesmi byt. — Osud nesmi bYti tak kruty k tene, ktera se mYliia! Ano — stratlive mYlila — ted' se k tomu po prve 8arka uptimne a bez vYhrady ptiznavala!

Nic na svete nenahradi lasku! Tu straenou tihu samoty nazYvala dtive silou zvyku — a hledala marne lek proti ni. Ted' videla teprve hroznY rozdil. Ano — snad ptatelstvi da se nahradit — o tom se piece pfesvedeila detelne o sve dovolene. Katdodenni jeji pravodce byl razem zapomenut zmenou prosttedi a jinou spoleenosti. Ale laska? Tkvela at v samYch koten.ech bytosti a bolest z ni vlekla sebou vtude beze zrneny.

Tak to tedy dale neptijde! Musi miti jistotu — razem — bez odkladu! Ze by se snad piece Leo dal svesti touhou po zapomenuti a dlel ted' v jejich — ano — v jejich lotnici s jinou tenou? Ne — ani chvilku nesnesla teto stratne bolesti!

Povstala rychie — a rozhledla se bezradne kolem. Nic — net tiroka, tma! Dole u pkejezdu jit jiste spi ptevoznik ve svem, malem drevenem domku. Nezbylo net obejit celou tu prostoru kolem voroveh,o ptistavu po teleznem mostku.

Strana 9.

Nikdy se pak Sarka nedovedla upamatovat, s jakou rychlosti pteletla to smutna mista, kam by se byla jindy jiste neodvatila. S louky ut zmizely posledni zamilovane dvojice — bezedna tma lehala na cele okoli. — Zelezny most — tak smutne proslulY — jent pohtbil nedavno v eerne hloubce Vitavy mladou kokist lidskeho netvora — zrychla jen kroky osamele teny.

Jako stin pfeletla dlouhe nalateti smichovske, teleznieni most k Vytehradu. Celou cestu sledovala ilzkostne, zda se jette sviti ona dye okna Leonova pokoje. Jako by na nich zaviselo cele jeji ttesti.

Bez deehu stanula u jeho domu. Pkitiskla si jette ruku na srdce, jet se ji prudce rozbutilo.

Strachem — ci nejistotou?

Ted' teprve — u cile sve testy — uvedomila si stratne neobvyklou dobu k navttevam. Je pozdni noc. — Jak vysvetli svilj ptichod? Cot jestlite opravdu neni za temi osvetlenymi okny Leo sam? Jake neat-Arne poniteni tu eeka, tu hrdou tenu?

Ale co znamenala ptedstava poniteni lofted strachem z nesnesitelne bolesti — ktera by ji jinak trYznila celou nekoneenou noc! V duti mlade teny chvela se jedind touha — touha po okamtitem poznani! Zivot nebo smrt? — Za chvilku bude miti jistotu!

Ulice ztichla bylo ut opravdu pozde. Zazvonit? Cot kdyby ptitel nekdo jiny otevkit?

Okna byla obe dokotan — staei snad zavolat?

Pfetla na druhou stranu k teleznemu zabradli a zadivala se do oken. 2acinS7 stin nemihl se pokojem. Jen bile zaclony chvely se lehce v noenim vanku, jinak bylo i tam v pokoji ut ticho .. .

Chtela tedy zavolat — ale hrdlo nevydalo hlasku. Jako by je hiC.12a sevtela. Koneene piece ozvalo se tithe zavolani . . . "Leo!" — jako by nekdo pronasledovany v poslednim okamtiku zastenai po zachrane .. .

V tete chvilce stanula razem v osvetlenem pokoji eerna postava. Jen chvilenku — skorem v temt okamtiku zasktipela dvitka zahradky a ut sviralo pevne naruei klesajici tenskou postavieku. po prve v tivote vypovedely nervy slutbu.

"KatdY veder tu letim na lehatku u okna — jako v ptedtute, te se nib tudy vrati me ttesti.

Nespim stejne celou noc — at k ranu usinam tetkYm snem . " jako ye snu slytela tato slova sveho rnildeka probouzejic se ze mdloby. Bala se jette otevtit oei, aby se vtechno nerozplynulo jako krasna vidina.

Ale ne — byla to piece jen pravda! Kleeel tu u ni a libal ji bezvladne ruce horkYmi rty. Zadivala se mu zblizka v jeho verne zraky.

Praha? — Ne — nekoneene viterstvi lasky! Bylo to v geeko tak samodejme jim obema, to ani na chvilku ji nenapadlo omlouvat a vysvetlovat svaj ptekotnY vpad v pozdni noeni dobu. Co zaletelo dnes na miste a na Case temto dvema nejtt'astnejtim lidem na svete?

Tahle noc stvdila zazrak. Skoro mleky — beze slov — svetili si vzajemne cele to nekoneene mote utrpeni dlouhYch tYdnti odluky.

Na protejtich stranich barvila se okna ritoy ou zati jitra, kdyt snatel keditel Janak tichYm domem sve sladke btime zase dolt do vozu. Bylo piece jednou nutno vratiti se ke skuteenemu tivotu, ktery bude ut zase tak krasny, jako nejsmelejti sen.

XX. V zameekn Biezi panoval nezvyklY ruch.

Kratce pted polednem ptihnal se Leontiv automobil a jeho houkadka zvueela jako tilena tichem ktivoklatskYch lest. Vtichni sebehli se razem na tiroke schoditte zameckeho podj ezdu. arka nevedela kam dtiv. Se vtech stran se po ni otevirala naruei. Skryla svou zardelou tvar na miste nejmilejtim — v zaplave zlatych kaddi maliekeho Jitika, jehot male rueky sviraly jeji hrdlo jette vice net vtechen zmatek nenadaleho setkani.

Vtichni tiskli uptimne podavanou pravici teditele Janaka, jako by mu mleky gratulovali ke koneenemu viterstvi. Ant se nikdo neptal, jak ho vlastne dosahl. Jako by ut davno tuhle navttevu ekali, nikdo se aspori. nedivil.

(Dokoneeni na strane 10.)

„ na 10.

V E 8 TNiK

21SOVATELSK LibuLe, Louisiana.

Ctend redakce Vestniku!

Jelikog jsem td dlenkyni S.P.J.S.T., tak si dovoluji par tadku napsat do Vestniku a zaroven naertnout nagi schuzi C.N.S. ze dne 28. firma, pri ktere teenil na g senator V. Benee. Ponevadt je nas zde v Libugi dsl. osadnila te by se dali na prstech spoditat, je zde kolem etyficeti skYch rodin a vetgim dilem farmati, proto se yam chiubit nebudu s nejakYm skvelYm programL.m.Ale prese v ge se &inn°, co bylo v nasi Ze si pro V. Bene ge prijeli ti dobti znami pracovnici houston gti. p. C. H. Chernosky a br. J. Sulda, toZ jsme hned vyuzili pkiletitosti pro nage dobro. Mistni ptedseda C.N.S. zahajil schtzi a po zapeni ditek americke hymny byl predstaven br. Sulda a on uptimne promluvil, co je on, i co dr. C. H. ChernoskY a jakeho je kterSi vyznani a ptece oba svorne za jednim ci/era a pro jednu a tu samou vet pracuji, za COg ho lid odmenil potleskem. Dale byl ptedstaven dr. C. H. ChernoskY a skutedne tak krasne diste mluvil desky, se i sam V. B. boutil potleskem, a vy houstongti osadnici mate bYt nad hrdi, tteti generate a tak eiste a uptimne citit s nagim narodem, to jsou dosti fidke ptipady. Po p. Chernoskem zaeal teenit V. Bene g. Ptedna g -kaV.Bbylsvdekmipotlse kijat lid ye vgi pozornosti a ficte toho na geho gtvaneho buditele do konce vyslechl, neb ji g zde byla na nem videti hrozna finava. Na to byl znovu p. C. H. ChernoskY na gadost obecenstva vyzvan, by k to mladeli promluvil v keel anglicke, eemuZ on ye vgi ochote vyhovel. Proto vy tarn z Houstonu prijmete touto cestou nage vedle diky, co jste zde vykonali, neb lid byl vice ne2 mac .spokojen, neb jests nyni slygim chvalu a s vdeenosti vas vzpominame. Pottebovali bychom easteji, aby tak nekdo s nami zattepal, ale bohu gel, my zde to sily nemame.

Vim, ze pigi hodne pozde, ale lope pozde ne g nikdy. Drazi bratti a sestry, ja mam z toho vgeho velkou radost, neb jsme vybrali na $170. Oproti jinde to neni moc, ale zde na tu bidu v tech lesich a na tu hrstku lidu myslim, se je to dost.

A za predna gky znovu vgichni jmenem Libug -skYchoadnikeujm,nbaspovzudily a je videt, se kaZti si to vzal k srdci, neb tu a tarn jests dolarky flake kapnou. Na zdar!

Ve vgi Clete znamenam se, Mrs. C. E. Foral.

Dallas, Texas.

Ctena redakce, bratti a sestry!

Osadni bazar se bli gi kvapem, jegte par dni a uz tu bude hotovY vYber krasnYch veci do prodeje. Ruzne rueni prate, stolatske vYrobky, rfizne veci z tepaneho geleza, sklo a mnoho jir4-ch drobnosti a Zivobyti. TeZ o peknS7 program jest postarano po oba dny. V sobotu pevecky krou'Zek sehraje jednoaktovku, zpevohru "Andulku”. tilohy jsou v rukou dobrSich Vystoupi mla0 parek-zpevohercA, Hamusek a Oldtich Fridrich, stari herci ses.

Vaneurova, F. Rendl, Leo Hamusek. V nedeli pri programu peveckST krouZek zazpiva nekolik pisni. Kdo muses prijd', podpot dobrou vec, neb vge jest pOtadano ye prospech SdruZeni, echoslovaka.

Z peveckeho krodku nam ode gel navgdy br.

Jind'fich Oejchan. Byl dobrSun basistou, hezky eistc"7 hlas, v dnegni dobe opravdu teZko nahraditelnSr. Byl zakladajicim .elenem Peveckeho KrouZku v Dallas. Litujeme opravdu jeho odchodu a prejeme mu klidnS7 veeny spanek.

A pozilstale rodine na gi hlubokou soustrast.

Sidi krouZek Zen radu Pokrok eis. 84. ve vSTroeni schuzi zvolil novou ptedsedkyni sestru Annu Marek. Znovu zvoleny sestry Ant. Ondrfigkova, taj.; Sofie OlgovskS7, ifeetni a pokladni. Dekujeme sestram, ktere byly ve schuzi za znovudaveru nam danou a slibujeme pracovat zase co nejlepe ye prospech krouZku. Na ge 'dinnast za rainul-f,7 rok byla dobra. Z tech mabich noplatkii jsme pomohly zakoupit kamna a naeini do tadove kuchyne, vyslaly jsrne bednu yananich darn do Francie, zasialy kv6tiny a karetky pozdravne nemocnSim spolusestram, a nyni zase jsme obsadily osadni bazar. Vice einit nemtZeme, neb na ge sestry ye

veteine pracuji a ta hrstka, co pravidelne chodi do Licich hodin, na vLechno nestadi. Odstupujici sestke pkedsedkyni B. Vodiekove dekaj eme za praci a starost o Kroutek, byla nam dobrou, milou a etedrou pkedsedkyni, litujeme jen, ge dale nebude nam pkedsedat.

Tedy, s celkovou einnosti naeeho Kroutku jsme spokojeny.

Olenove kadu Pokrok zakoupili dva loty pozemku vedle sve budovy a mini starou sin ptestavovat. Jestli se tak stane, tedy, sestry, deka nas prate pomoci jim a to tim, ze si vezmeme na starost vybavit kuchyni a svetnici pro teny nabytkem a nadinim, tedy uz dries se na to ptipravujte.

Na mesic kveten planujeme zabavnY vedirek.

KatclY az dosud potadanY se nam hezky yydatil.

Dekujeme ct. redakci za uvetejnovani zprav z naeeho krolitku Liciho. Pozdravujeme dtenate.

Ant. Ondrilekova.

Z odboeky "Svornost" C. N. Sdruieni v Texas.

Houston, Texas.

V posledni schfizi odboeky, dne 3. bkezna, rozhodnuto bylo, ze C. N. Sdruteni v Texas bude ku konci leta potadati bazar, z nehot vYtetek venovan bude do fondu Druheho Odboje.

Bazar poiadan bude spoleene s odbodkou "T. G. Masaryk" z Galvestonu.

Po schilzi vYboril, pro Adel prate pra.voplatne zvolenYch, oznamen bude den a mesic planovaneho podniku pro dobro narodni. Pkidina, pro kterou u2 nyni oznamujeme tento podnik O.N. S. v Texas, spodiva v torn: veichni vime, ze poMani bazaru neni malou ani lehkou veci. Dale, je man°, ge v okoli tet nee° podobneho planuji, tedy abychom jedni druhYm praci a dilo nerugili, oznamujeme na g podnik dosti easne pro dobro velike veci. Nebudeme si praci pogkozovati a vyhneme se mognym neptijemnostem, takteg dobrou C. N. Sdrugeni z ptesvedeeni yeti a proto praktikuje skutky ka.zeri narodni i kdy g to boli.

Avgak nevetime, ge bolestem a ranam nemogno ptedejiti, si kagd3'r bude rozumne a spravne. Nejlep gi uko2kou je Hitler, o jeho dobrych smyslech veda pochybuje. U teto osoby givotnim snad iikolem jest pilsobiti bolest a gkody nedopoeitatelne velike. pied, nim krutovladcove skutk0 hnusnYch, ale v rozsahu a yypoeitavosti nedosahl gadnY z nich jeho nieemnosti. adnY snad tak nelhal i ako l ge Hitler, smutnY to vzorek eloveeenstvi! Kdo chtel by stviite to podoben bYti? — Zadny .

Jak vYge uvedeno, pa schAzi v*boru oznamen bude mesic, den a na ge deskomorayska vetejnost, v kruhu tak velikem, iak kde opravdu dobra mysl a -creme srdce bu gi, pro trpici sestry a bratry za motem — gadana bude o ueast na podniku. jak smysl pro trvani demokracie na nas gada. Nebudou Man y obeti bolestne ani nemognosti — jen dobra vffle o zdarne uskutedneni podniku ye prospech Druheho Odboje.

"Dobra yule", dle slov na geho ptedsedy Odboeky br. R. Lebra, jeho v gichni ctime a radi /name pro tuto jeho zasadu, "vykouzli divy tak velike, o nich prOmernemu eloveku se ani ye snu nezda, natog za boleni v mysli vystoupi."

Tato vira v dobrou u glechtilou mysl lidskou, podrobena bude zkougce, ktera, nezakrvaci, anig zabihati bude v nemo gnost. Bude to proces nebolestnY, nenakladnY, nebot' dnes jest mo g gdeho sem tam nejakou radost-nostiemtka syYm bliznim ptsobiti. Na tomto principu bazar potadan bude. Z eiste lasky k trpicim prace podnika.na, piece jen zase dobre pouze rozsivat mtge. Z tohoto principu tedy vychazejice, C. N. Sdrugeni v Texas, gads porozumeni i dobre yule spolusester a spolubratti ve statu nagem. V torn znameni te g ZVitezime! Na zdar!

Za odboeky "T. G. Masaryk" a "Svornost" oeskein Narodniho Sdruteni v Texas.

VYbor.

Mezi detmi.

Jenik Htebiku se chlubil, 'te maji doma etyti kone.

Vgak Edoug Doudar, ten mavl rukou a povida.: "To je toho! To my /name Meet koni, my mame celej kolotod!"

Ve sttedu, dne 27. btezna 1940. itad Ruiovy Dviir, C. 89., Rosebud, Texas.

Cteni bratti a sestry!

V posledni tadove schuzi nas bylo Indio a tak y am zdeluji, co jsme ujednali. olenove nageho tadu mi dali na jevo, ge muj posledni dopis, kterY byl ye Vestniku otigten stran nemocenske podpory, Ze s nim nesouhlasi, a ze mam udelat toto: Ze na g tad poetem 67 elenii se hlasi k nemocenske podpde toupalove, a te g jsem hned po schfizi poslala br. T. listek a ten podet oznamila. Tedy tirnto jsem asi chybu napravila.

Dale, nage ta,dova N. P. se vyplaci takto: 0nemocni-li den, vzkale pro nem. vYbor. Tento jej navg tivi, aby se ptesvedeil zda Glen je skutedne nemocen. A kdy g jdete pro N. P., doneste vysveddeni od lekate. Clen, kterY je nemocnY a pak zemte, dostane vyplacenou nmrtni pojistku, ale N. P. u g ne. olenkyne pri porodu ditka 6 tYdnil teg nejsou na N. P. opravneny, nebot' to se podita za pkirozeny sta y a nikoli za nemoc.

Mame noveho tadoveho lekate, jeho jmeno je H. J. Swepston.

NemocenskY vYbor jsem oznamila hned v lednu. Rad nas vyplaci N. P. 50c denne, pokud penize stadi. S pozdravem, Anetka Skupinova, taj.

PODEKOVANt. Temito tadky vyslovujeme na ge srdeene diky Jednote S.P.J.S.T. za rychle vyplaceni pojistky po zemtelem mantelu a otci Franku Jutenovi.

Pani Frank Jutena a ditky.

ROZVODOVA ADVOKATKA (Pokradovani se strany 9.)

To byl yelky svatek v malem zamedku. Kolem slavnostne prostteneho stolu sedely tti dvojice naprosto gt'astnYch lidi. Ted' u g nic nekalilo jejich gtesti. SegIi se vgichni pohromade — segli se vSichni v lasce.

Vg imla si toho i ta mala hlavieka, ktera se opirala o buclate rueky slo gene nad stolem jako rafaelovskY andilek. Chvilku bloudil velkYmi, modrYma odima po vgech tech velkYch lidie10,01, kteti si ho dnes ani prilis nev gimali a pak prohodil do nastaleho ticha jednu z tech syYch velkYch cletskYch pravd.

"Je vas tu najednou tolik, a ja, jsem tu docela sam." Znelo to trochu jako vYditka — a jen v dich jeho krasne mamky, ktera se pied pohledem a usinevem sveho chote k nemu utekla, chile se tichY prislib, Ze za par mesic0 i jemu dostane se spolednika Pak ug si maleho klueinu podavali jeden po druhem — a na konec stiskl jej sam Leo ye sve naruei, geptaje sve snoubence: "Neni tohle nejkrasnej gi 2ivofni program?"

Zadivala se na neho oddane. 1.7Z davno mu slibila, Ze se nikdy nevrati do sve kancelale.

Daleko za horami leZelo pro ni v gechno, co a2 dosud nazSivala Zivotem. Ano — pro genu neni givota bez lasky — a mimo lasku nic nema pro ni ceny. Jak stra gne to bloudila bezcestn3imi labyrinty! Jak bezpeene ted' spoeinula v koneenem zatigi!

Byla to pro Prahu ohromujici novinka, Ze se sflatek "rozvodove advokatky" piece jen kona na staromestske radnici. Take to neprehledne mon2stvi obecenstva svedeilo o zajmu, jakS7 vzbudila svatba oblibene Zeny v cele vefejnosti .Ale snad si toho ani nev gimla. Pro ni byl jeji chot' celSrm svetem. Vyprosila si na nem, ge odjedou rovnou z Prahy yen, daleko se svSrm nekoneenSrm Atestim. A kam jinam by zavezla Sarka sveho mildeka, ne2 k tern earokrasnS7m alpskS7m jezertm, ktera byla svedkem jeji touhy, a kde ted' po sezone najdou jedine samotu.

Spinilo se vgechno, po eem touZila uz tak &Arno.

Vgechna krasna mista zjevila ji ted' teprve svou krasu, kdyg se na ni divala oeima lasky.

A tak se divala ted' vlastne na celY givot.

Po dlouhe dobe vratila se zase se s yYm chotern do Prahy, ale je njako jeho gena. "Rozvodova advokatka" zmizela nav2dy z pratske verej-nosti. Kancelar byla nepatrnYm jejim odg kodnenim vernemu pfiteli — doktoru Singrovi. Jak sna g el svou bolest, nikdy se nedovedela, nebot' pro ni bylo ted' jedine pole a to bylo jeji gt'astne mantelstvi, (Konec.)

Ve stiedu, dne 27. bfezna 1940. je krev pro lidskY organismus, to je benC benzin pro moderni armadu. Be zkrve nek--4 ni 2ivota, bez krve ustava tep srdce.

Bez benzinu meni se letadla a tanky, umne sestavene a draze nakoupene zazraky techniky, v bezcenne, pfekalejici haraburdi. tim intensivneji byla to ktera armada matorisovana, tim za,vislej gi je pak na dodavee pohonnYch hmot, na benzin, nafte, oleji.

Po leta byla motorisace vytrubovanou chloubou Nemci. Nyni, kdy blokada spojencri utahuje smyeku kolem nenasytneho krku III. riastava ticho po propagadni Goebbelsove aleji — o pegine veru u2 nemMe bYt fedi pfi rozmerech Goebbelsova mluviciho ristroji! 0 motoru, jerd slavil "triumfy" nad bezbrannYmi ienami a detmi Polska, se — co tyto fadky pigeme — v Nemecku 11.2 nefeeriuje. Nedostatek pohonnYeh hmot je dnes pfizrakem, jent strmi nad nemeckou armadou. . .

Nejde veru o problem malt', nebot' spotfeba pohonnYch hmot je dnes idasne velka. Ba mono rici, ze letectvo i tanky spotfebuji ohromne mnoZstvi latek ne v boji, ale id za pravy, aby se do boje vribec mohly dostati.

Vime z konkretnich eislic, ktere podali ve sy Ych snemovnach vedouci einitele anglidti i francouzgti, 2e spojenci ziidili v Kanade tolik a tolik desitek novYch evidebnYch leti gt' a ie vygkoli do pill roku tolik a tolik tisic novYch letcu. Dovedeme si pfedstavit, k pan von Mulch, gel nemeekeho letectva, zatind pri eteni spojeneckYch parlamentnich protokolii zavistne a bezmocne peste. Marne se zajiste obraci na Hefmana Goerhaga; Goering sice 'sr ramci dtyfletlry snilil zvla gtnim rozkazem dobu biezosti krav ze 12 mesicri na 8, aby bylo vie teleciho masa, ale pokus, poruditi vYbugnYm motorrim, aby se spokojily vodou, dosud selhal.

V nemeckem tisku ustaly jiz yYzyy, aby se mladi mukve hlasili k letectvi, a pojednou neni ani vidu ani slechu po velebenem "nacionalne-socialistickem sboru dobrovolnikri", kterY se jegte loni chlubil, 2e kagdeho "folksgenosa" zadarmo pfemeni v Chirona a Nuvolariho. Drivod: neni benzinu na vS ievik .. .

U2 spotieba bombardovaciho letouna pro jeden "zalet" je znadna. Poditejme a kalkulujme sami: O tabora pfijel novY silnY transport dell skoslovenskYch dristojnikri a vojakri. Kdyi Nemci obsadili Oeskoslovensko pfegli do Polska, bojovali po boku Polaku, pokud se valka proti Nemciim jegte dala vest, a ustoupili do Rumunska poslednim uzoudkYm pasem jerd zristal mezi postupujicimi Nemci a Rusy.

Tloukli se pak po vgelijakYch zemich, mluvili polsky s Polaky, klamali Nance nerndinou a Rusy rugtinou, jednali s Rumuny, fteky, Turky, Srby, Chorvaty, Slovinci, Anglidany, Italy a nakonec i s Francouzi, vkly v jejich materStine. Posleze piijeli mezi sve; nevyspali, zemdleni, hladovi a piece toutiici po hovoru rodnou fedi vice net po jidle a spanku.

Ted' stoji na dvoke. Velitel prvniho pluku je vita. Volaji "Zdar!" a rozchazeji se, vojaci k syYm novYm rotam, zbranim, yYstroji, kavalcUm a jidelnim miskam, dristojnici k hradnimu praporu. Cestovni doklady, pygnici se tolika razitky, mizi v pfislu gnYch obalkach.

Tisickrat kontrolovanY °bean se koneene zase stal yojakem. Cesta zpatky povede jinudy. Snad pHmo, snad jegte divnej gimi oklikami. Ale cestovniho pasu snad ji2 zapotfebi nebude.

Do obeda je hodina Casu. Co s ni poCit? Dozordi dristojnik se ujima kamaracift s ochotou domaciho pana, Vede je na rozhlednu. Ukazuje obytne baraky, skladi gte, kuchyri, o getfovnu — a take katedralu ye meste, hotel, promanadu, trafiky a le gte majak na konci — proste "nage" misto a nag tabor. Upozorriuje na vchod do tabora, kde vedle sebe, ve stejne vfal, vlaji na vysokYch staarech prapory deskoslovenskY a francouzskY. Nage yrile, pevna, a dobra, pomaha nam proti horku i prrivanu, ohkiva, studene jidlo, ochlazuje komali gtipnuti, meni "prodloidenou psi boudu" v domov alespori nahradni a dovoluje,

VESTNIK

Pfizrak nad neiki cliou armadou.

1 HP spottebuje za hod. letu asi 0.25 benzinu.

100 HP spottebuje tedy za hod. 25 kg benzinu.

800 HP spotiebuje tedy za hod. 200 kg benzinu.

Pamatujme si dobre: 1 motor o 800 HP za jedinou hodinu 2 q benzinu. LepSi bombard& ma takoveto motory po 800 konich tfi. Musime tedy hodinovou spottebu misobiti napted ttemi a potom — prilmernou dobou letu. Bomba,rdoyaci letoun o ttech motorech spottebuje tedy za jednu hodinu letu pinYch Best metrickYch centil pohonnYch hmot. ZkuSenost ukazuje, tie bombardovaci nalet vytiaduje prinnerne pet letovYch hodin. I vychazi nam jako primerna spotteba jednoho letounu na jeden nalet 3.000 kilogramil, to jest 30 q nebo-li tuny pohonnYch hmot.

Neni tieba Sititi se o torn, tie za volantem takoveho letounu nemiitie sedeti pilot, kterY je ye stroji po prve. Plavani se nelze naudit na suchu, tizeni letadla neize nabiflovat ve 'Skarnne. A spotteba benzinu je tak tikajic stejna, jde-li o let cvidnY nebo bojovY. . . .

Panbith vi, jak se Nemci dostali k povesti lidi nejukaznenejkch na svete. Musi to bYt vYsledek propagandy a ne skutednosti. Nebot' na jedne strane Goebbelsova velkovYrobna nadkni vtlouka do nemeckeho lidu pritpovidky jako "litr benzinu je stejne dilletiltY pro III. jako Grapnel — kdo plytva stielivem je yelezradce" — a na druhe strane tent Goebbelsty Mad dnes a denne publikuje odstrakijicA ptiklady: tam a tam dopadla policie pied biografem "folksgenossa", dill "bratra v narode", jent si pfijel se sleenou v autu, ad mohl jit pegky nebo jeti tramvaji. Nebo: "vderejk krasnd nedele svedla zase mnotistvi neodpovednYch folksgenossii, aby si vyjeli na vlastizradnY Cundr v taxiku."

Nevime tuditi, jak to s tou ukaznenosti a s tou obetavosti Nemci chodi, ale vedouce, tie prilmernY soukromY vozik spottebuje na 100 kilometric nejakYch 10 ati 15 litre (a letoun

fide y ore yfile. aby May a, dliei v Quarter Latrin debatoval stejne vytrvale, jako kdyby seal ve sve kavarne v Quartier Latin.

Dobra yule ptekonava, obtitie, jako ptekonala vzdalenosti.

Bylo ji potiebi na katidem kroku pri prechodu do Polska. Zpilsobila, ze se tii instruktoii perske armarly dostali ati: tamhle do toho baralu poinocne roty. Jeden z nich zna, vnittnosti vkch dosud znarnYch tank y sveta, druhY zase specialisoval se na vnitrnosti leteckYch motorii a tteti vynalek nove zpfisoby pro fotografovani z letadla. Dobra vide zpasobila, tie na, okttovne je lekar a z '6iny, tie dtvrte rote ptijel kulometdik z Kuby a spojatilm telefonista z Egypta. Pied tYdnem se u mne ehlapik v girokem sombreru — byl to prvni tiivY mexickY cowboy, ktereho jsem kdy Dnes je — uz bez sombrera u nas v rote.

A vite, kolik lidi neodjelo z Francie jenom proto, tie chteli sloutiit v deskoslovenske armade — ui dlouhc ptedtim, net (ithed byla vytvorena? U dvanactky je svobodnik z Vidne, kterY po tii roky v Patin hladovel, nernohl se eim byl? Chudak — novinatem. Pak dostal misto u Los Angeles Tribune za dtyrice,t dolara tYdrie — a jel radeji sera, sloutiit za tti a pill franku tYdne. Velitelem jeho 'oety je padporudik, take z Vidne, kterY po leta, shanel visum na Novy Zeland. Kdyti je dostal — a k tomu hned visum do Australie — chodil po molu v Cherbourghu a dival se, jak cestujici nastupuji na lod', na jeho lod', pro ktercu mel listek v kapse. Slykl bez litosti, jak sirena zahoukala po prve, po druhe a po tteti, zamaval

Strana 11. pri jednom naletu 3000), dovedeme si vypoeitat nouzi Certa, lapajiciho takto mouchy taxikii!

Zatim co si pan Goebbels lame hlavu, jak opattiti katiclY nemeckY zapalovad poditadem benzinovYch kapek, nebo vycvidit "brikety", aby fungovaly na kolinskou vcdieku bez lihu (nebot' lih jsou brambory), ptemfgleji vedouci einitele Tketi rise, kde vzit a — treba ukrast vi.c tk kvanta pohonnYch hmot.

Mistne a vojensky nejbliti-81 jsou naftova pole rumunska. Maji jeSte to vYhodu, tie nejsou daleko od spojenci a tie patti narodu poectne slabkmu. Toto jsou d ye Qkolnosti, ktere znamenite povzbuzuji teutonskou statednost pant Krome toho ma Rumunsko vedle nafty jeke i skvele obili, a ma nadbytek dfeva.

Na druhe strane ov gem muselo u2 i nejnepouditelnej gim z vedoucich dinitelu Tteti He svitnout, tie se Nemcilm viterstvi nad slabgimi narody veimi nevyplaci. Mocni Hohenzollerove v podstate zasli na viterstvi nad malYm Srbskem, a trim Adolfa Mluvneho se v zakladech zachvel dne 15. brezna 1939 tak, ze uti jaldiv nebude stabilnim. Zda se, tie se i na vysokYch mistech Nemecka naafi lido, kteH vladnouci kliku ptesveddili o tom, tie by Reich noveho viterstvi proste uti nesnesl.

Krome benzinu nedostava se Nemecku i tielezne rudy. Tu zase maji v naramne kvalite i kvantite ye g vedsku; Nemci nemaji dale tukri, jimiti oplYva Danko. Zkratka: Nemecko trpi po teto strance situaci, ktera se nazYva Tantalovsk:u: vidi kolem sebe vAe, co potrebuje, a nemiltie se k tomu dostat. Nemiitie? Nemi0e, aniti by poruklo neutralitu nejakeho statu a aniti by se pokusilo o dark smrtelne "viterstvi".

Zatirn zfejme dba je gte hlasu rozumu, jako trosednik, drtiici se prkna a trapenY tiizni, odolava pokuSeni, na,pit se morske vody, prototie vi, tie by pak teprve zeklel tiizni. Na konec vSak se napije piece a — zahyne.

Nak ptirovnani na Atesti kulha, nebot' ohroieni neutralove nejsou v roli trpne vody, ktera, deka, napije-li se nekdo, dill nic. Neutralove se mohou branit a zda se, tie na to take silne pomYSleji. na rozloudenou svemu 'tivotnimu snu a odjel do Paritie, ptihlasil se do, deskoslovenske armady.

A na velitelstvi pluku . . ."

Dozordi dastojnik uz nedopovedel, co je na velitelstvi pluku. Spojka mu pfibehla hlasit, 2e pfijel novY transport.

Voják Bohumil Bilek.

Gestapo proti eclutun.

V posledni dobe videriske Gestapo zahalilo vybijejici dinnost proti desire minorite, ktera poditala ve Vidni 50,000 obdanri. Naciste nejen zavfeli obe gymnasia eeska, detne akoly odborne a obecne Akoly, ale stfediska a instituce Ceske menginy. Samortejme byl take zavien deskY dim, deskY hotel, spolkova, sidla deskeho kruhu, slovanskeho akademickeho kruhu, Sokola, sportovnich spolkt a i oblibena restaurace. Nacistilm jde o vymYceni v geho deskeho kvlu ye Vidni. Bude to obtiZne, nebot' i ti, ktefi se hlasi k Nemcrim, nemohou zaptiti ani syYmi jmeny, ani syYm vzhledem deskY privod.

Narodni Museum bude vyloupeno.

Nemecke rifady v Praze natidily v lednu soupis vgech pfedmett shirek v Narodnim museu pralskem: Sbirky, ktere podle nazoru Nemci maji nejakY vztah k historii a ke kultuie nemeckeho naroda, budou odvezeny do Berlina.

Protok podle nazort Winci je cela stfedni Evropa Zivotnim prostorem nemeckYm a protodokonce tvrdi, Ze Praha, silo eeskYch je staronemeckYm mestem, je tieba se obavat, tie naciste odvezou z Narodniho Musea deskeho proste vSechny cenne sbirky.

Tema' v katide tiene je cosi matekskeho, soucit s lidskou slabosti a jeji laska nesouvisi nijak s rozumem.

Veder.

V ESTNIK

rana 12.

Jfedni Organ Slovanske Podporujlei Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Ana elation of State of Texas.

Bk.DAKTOR--FI

MOUOSA—EDITOR

Vydavatele — Publishers ("ECHOSLOVAX PUBL. CO., West, Texas Ptedplatne $1.00 roene. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zrakny adres citation Se do Hlavni TIfadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

VeilkertS dophay, pfedplatne, ozminiky, bud'tsI adresovany na Vestnik. West, Texas irktnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

EPIGRAM Z NOVtCH OHLASt PiSNI CESKtCH. VolnY. Herman Frank k nam.,pige jrnenem Vet ti ge, . bychoni Nernce neziobili, kdy jim kruei v Mite.

Budeme-li ziobit a neplechy robit, nezbyde pry Hermankovi net' nas ygechny pobit.

I kdy je to brano, jak je to likano, nemaji jegte Oegi z Nemcii pro strachu udelano.

Proto diky synku za tu tvou posilku, zapominag vgak, ze hrajou katclemu jen chvilku.

Jak tak pane tige eas ku ptedu kluge, sesype se jednoho dne i to tvoje rise.

A aZ ten den ptijde vgelijak yam bode z toho, co yam k tomu eeska muzika, zahude. lerydatnYm pomocnikem natl. agitate zda se bYti ujigt'ovani prospektii, ze ad se jim nabizeji jine pojistky, tyto piece neposkytnou poji gtenemu muZi nebo gene, co ma bYti jim nejdratti a co neni mono koupiti, co sice neni uvedeno v certifikatu jako vYhoda, ale co elenstvo sblItuje a Min z neho tady nad genYch jednotlival: Bratrstvi. Ti bratti a sestry, kteti pfistoupili k nati S.P.J.S.T. pted desitkami let, ti mohli by nam, mladgim soueastniktim povedeti neco 0 bratrtstvi, jet zavladalo v na gi Jednoty v dobe, kdy oni brali na sva, bedra nejen elenstvi S.P.J. S.T., ale celou tadu povinnosti, ptisnYmi stanoyami bratrske jednoty yyznaeene jako povinne a nezbytne. Nezbytne proto, aby v kaZdem pHpacie Jednota na ge udrtela sobe ten raz, jimt obmysiilo ncvou bratrskou organisaci v Texasu onech mad° bratti-zakladatelu, aby Ady a za kaZdYch okolnosti Olenove byli pravYmi bratry a sestrami tadovymi a aby dle neho S.P.J.S.T. inezi krajany v Texasu tiloubeji koteny zapustila. Bratrstvi nebralo se tehdy na tak lehkou vahu, jako dues, tehdy slovo bratrstvi znamenalo na gim zakladateltim v ge, na nem zakladali plany do budoucnosti, bratrstvi a vzajemna ptichylnost jednoho k druhemu znaeilo se v kaZdem pokusu, v katdem einu ye prospech tadu podniknuteho. Tehdy slovo "bratie" melo zcela jiny zvuk nefii ma dnes. Kdy2 bratr bratra oslovil tadovYin zpilsobem, bylo v osloveni veru vice upkininosti a pravdivosti netli je dnes, kdy slovo "bratr" pozbYva, onoho ternet posvatneho• kouzla, jet se rtu na g ich pionYrt splYvalo v opraydovem zaniceni. Bratrstvi, ktere vedlo na-

se pfedchtelce k zaloleni S.P.J.S.T. z naproste nutnosti a k ochrane rodin, bylo jakousi posvatnotf paskou, vizici jednoho katcleho v noye zemi, novem prosttedi a pornerech. Tato potteba vzajemnYch stykt jednoho s druhym, vzajemna pomoc jedne rodiny druhe a v gem ostatnim, zejmena v ptipade nemoci neb ne gtesti, ptivodila i uzakonila ptisna, natizeni v tadu, kde plivod vzal i slib, ze "jedine smrt nas rozloudi". Byl to tedy svazek bratrskY v pravem slova smyslu, bratrstvi nebylo brano na lehkou vahu, ale bylo vudeim duchem ye schazi, mimo schtizi, bylo povzbuzenlm k dal gim &num ye prospech Jednoty smefujicich, jimit °pane mela bYti zvYtena ochrana rodinam a zaji gtena pomoc a podpora i tehdy, kdy Zivitele vice nebylo a kdy bratr doprovozen byl k odpodinku — poslednimu.

Jan Amos KomenskY. VelikY ueitel narodt, posledni biskup Jednoty Ceskobratrske narodil se 28. bfezna roku 1592 v Uherskem Brode na Moray& Na poeatku tticetilete valky, kdy Ferdinand II. jal se prondsledovati Ceske nekatoliky, potival KomenskY fitulku na 2erotinskS7ch sta.tcich v Oechach, kde napsal "Labyrint sveta a raj srdce". V pravde basnicke dilo toto bylo pronasledovanym exulanttun deskYm knihou vedle bible nejdratti. UchYliv se s bratfimi do polskeho Letna, napsal tu slavnY spis "Braila jazyka", ildelnY to navod k vyueovani latine, jen byl pfeloten do v gech jazykil evropskych a nekterYch asijskych. Dilo toto a jine vychovatelske spisy roznesly slavu Komenskeho po celem vzdelanern svete, i bYval zvan do cizich zemi, aby tam pracoval o oprave tkolstvi. Tak metkal v LondYne, ye 8vedsku, v Prusku, v Uhrach, v Holandsku, ba i z Ameriky nabidnuto mu tizeni university harvardske. Vedle vychovatelstvi zabYval se KomenskY tet horlive filosofii, v viz jeho humanitni ptesv'eddeni hleda prosttedek k mra ynemu zu glechteni a zvelebeni lidstva. Vedle techto praci venoval se KomenskY nadtene snaham mirovYm. Byv zvolen biskupem Jednoty vraci se z Pruska do Letna; kdy v miru westfalskem, jim ukondena valka tticetileta, na Cechy bylo apine zapomenuto, KomenskY piedvidaje konec Jednoty, napsal tu dojemnY "Kgaft umirajici matky Jednoty Bratrske". V Le gne stihla Komenskeho nesmirnd ztrata, kdy mu za potaru mesta shotelo v rukopise hotove jiz dilo, o nemt bezmala etyticet let pracoval, totiZ "Poklad jazyka eeskeho", veliky to slovnik. Z dalgich irtrap vysvobodil Komenskeho jeho mecena g Geer, jen mu poskyt1 pohostinstvi v Amsterodame, kde KomenskY ztravil sklonek Zivota v nefinavne dal gi praci. Dokonal svoji plodnou pout' tivotni 15. listopadu 1671. KomenskY patti k pfednim svetovYm vychovateltm a Sokolove maji jette z ylaStni ptieinu vzpominati Komenskeho, protote do sve osnovy pro vYchovu mladete zatadil osm hodin denne telesneho vYcviku, klada vahu na soulad Vela i dacha dle hesla: "Ve zdravem tele zdravY duch". OeskY narod doekal se roku 1918 vypineni prorockYch slov, ktera, napsal KomenskY v dobach nejvettiho poniteni naroda a 6echoslovaci ye vlasti jako v zahraniei pevne doufaji, ze po doeasne porobe nacisticke jeho slova znovu stanou se skutkem: "Vetim Bohu, ze po pfijiti vichfice vlaaa \ reel tyYch v ruce tve se zase nevrati, Tide eesky!" eeskY delnik dnes za sve nspory nesmi koupit ani kousek ptidy neb One nemovitosti. Gestapo dobie dba o to, aby Vida prechazela jen do nemeckSTh rukou. Za to Nemei — sedlici a delnici — hlavne vystehovalci z Tyrol za lacing peniz a za podpory Gestapa vykupuji eeskou pfidu chudgich lidi. Jedine ten deskY dlovek, kterY se dopusti nejvetSi zrady na svem narode, to jest zapre svou narodnost a potle sve deti do nemecke §koly, ma moinost sIskati piidu.

Nacisticke panstvi nad svetem. Skuteenost stisneneho tivotniho prostoru nemusela by Nemcum nahanet strachu o chleb vezdeja dnes a zitra. Nemuselo by jim tisknout do ruky zbran, protote problem byl fetitelnY miro, vYmi prostfedky. PH spravne politice nemecke vlady dobfe by se na Uzemi Nemecka utivily dalti desitky milionu lidi. Prod tedy Hitler zamitnul vtechny nabidky evropskYch moci? Protote jeho "Lebensraum" neni skuteenost v lidskem smyslu slova. Je to skuteenost d'abelska, pfizrak, nebezpednY celemu svetu. Hitlerovi ne-

Ve stfedu, drie 27. bfezna 1940. go a nejde o vytiveni, blahobyt a svobodu meckeho lidu. Vge, co o tom kika on sam a jeho propaganda, je let. Hitler promluvil jednou pravdu a tato pravda je ulotena v jeho knize "Milj boj". Dle teto knihy jsou Nandi jako vyggi rasa povolani k vlade nad svaem.

Ostatni rasy — krome britske — jsou malecenne, a jsou ureeny k tomu, aby pro Nance pracovaly v postaveni otrockem Nand maji za Ukol stati se svetovYm narodem nebo zahynou a svetovYm narodem mohou bYti jen tehdy — tak to sto3i v jeho knize doslovne budou-li miti dostateenk tivotni prostor. Dnetni cko k tomu nestaei, musi bYti zvetteno a to jest ukol vojakii. V tilenem zmateni mozku dival se Hitler na jihovYchod a vYchod Evropy, kam pied staletimi nesl mee fad nemeckYch kam smetoval Fridrich II. a kam se roku 1914 vrhl Vilem II. Hitler hlasal, ze chybami nemeckYch vlad a clejinnYm omylem drti ohromnY prostor vYchodni a jihovYchodni Slovane. Tento slovanskY tivotni prostor musi byt — dle Hitlera — nemeckYm madam vydobit pro nemeckY narod, kterY pry se behem jednoho staleti rozmnoti na 240 miliona du g. Domorode obyvatelstvo tohoto slovanskeho prostoru ma byti dle Hitlera vyhubeno, pokud se nepodrobi nemeckemu panstvi a ze zbytku se udela utite,dna, ale zotrodena, pracovni massa robotii ye slutbach Nana.. Takove je udeni nacismu, yefejne ulotene v Hitlerove knize, takovy je smysl nacisticke nauky o "Lebensraumu". Hitler se dostal k mod nejenom tim, co bylo v nem, a co v nem hoH jako vatnivY plamen pekelnY, nYbrt take tim, co tilo v srdcich velke easti Nemca jako doutnajici jiskra pod popelem ideji liberalnich, demokratickYch a humanistickYch. Po leta smeroval nacismus k vybudovani obrcvske valeene ma ginerie. Ve gkerY iivot Nemcei zameren byl k tomuto cili. Nacismus vte, aby nemeckY lid byl dostateene pripraven take duchovne k vilce za svetovladu.

Deti na joie. Od pradavna se rok pfirovnava k lidskemu tivotu. NovY rok se symbolicky zornuje jako male deck°, koneici rok bYve. malovan jako shrbenY staked. A jaro v tomto obraznem vyjadfeni znamena mladi. Tento symbol vtak znamena jette vic — chce nam fici, ze jaro patfi mladym, z nich v prvni fade nejmentim. Dospely elovek by se snad °betel bez jarniho slunieka a svetiho vzduchu, nati malieti by vtak bez neho ziti nemohli. Prvni vec, kterou jaro detem poskytuje, jest mothost pohybu. Nejmoderneji a nejdokonaleji zakizena, telocviena neprospeje nikomu tak, jako jarni travnik a Mae. Doporueuje-li se detem v zime ruznY sport, voli se vlastne ze dvou zel to menChranime deti pied velkYm zlem telesneho ochobnuti a zchoulostiveni, kteremu by propadly, kdyby se zdrtovaly jen Boma, a vystavuj eme je mentimu zlu, totit dYchani nepfilit distal° vzduchu. Jaro, hlavne pokrodilejti jaro koncem bfezna, v dubnu a v kvetnu, zbavuje deti nebezpeei, jet vezi ye vdechovani onech milionu choroboplodnych zarodku, ktere najdeme v katcle krychlove stope mistnosti, byt' byla sebe easteji eistena. Proto yen s detmi z byte, s maliekYmi na dvorek, s vettimi na htitte nebo jakekoliv misto, kde jim nehrozi nebezpedi od dopravnich prostfedkil! Dite samo, vlastni touhou po pohybu, si obstara, nejvhodriejti telocvik. I prosta hra na honieku jest telesne velmi canna,. Cvidi se ji svalstvo nohou a trupu, zleptuje Cinnost srdeeni a dYchaci. Hry mieove jsou nejdokonalejtim cvidenim svalstva pati a rukou Maminky se east° boji pustit deti ven, aby se jim nevratily uficeny. Velmi se mYli, domnivaji-li se, ze takove uficeni jejich chlapci utkodi. Jette nikdo na svete z toho nedostal zapal plic ani rYmu, ponevadt vtechny tyto nemoci, omylem nazvane nemoci "z nastuzeni", dostane spite ten, kdo sedi doma a je zabalen teplYm tatstvem. Na jedno se vtak pti hrach venku zapomina, totit na eisto7 tu. Hoti i devoata se vraceji domfi zapoceni a umazani. Hraje-li nekdo kulteky, kopanou nebo jinou mieovou hru, nemute ovtem plimo zasednout ke stolu nebo jit do postele. I velmi zamestnand maminka si mute najit chvilku, aby svemu diteti umyla ruce, hlavu, krk a nohy.

Jednou praci kond vlastne dy e shifty: zbavuje sve dite "spiny a zaroveri je otutuje.

Ve stiedu, dne 27. bfezna 1940.

Nydejgi mezinarodni postaveni 6echosloviObsazeni Cech a Moravy nebylo mezinarodne pravne uznano. Hitler prohlasil 15. bfezna zanik eeskoslovenska, nea k zaniku esl. republiky nestaeilo ani jeho prohlaSeni ani surove nasilne tiny nacistfi, ktere po nem nasledovaly. ety•i velmoci oteviene se hned v bfeznu 1939 vyslovily, se neuznavaji nasilneho obsazeni eeskoslovenska. V Patiai, LondYne, Washingtone, Var'Save a jinYch jeate hlavnich mestech ztistaly ye sve einnosti csl. zastupitelske idady a vlady pfislignYch mocnosti nepfestaly je uznavat za zastupitelske fifady Osl. republiky. NacistickY vpad do Oeskoslovenska ' byl poeatkem straAneho ujafmeni Csl. naroda, kterY je od to doby vydan na pospas nejbrutalnejS1mu vykofist'ovani a Utlaku stale se stupliujicimu. Zaroveri vAak pfivodil vaanY obrat, vYznamnY pro esl. akci mezinarodne politickou.

Hitler sam rortrhal mnichovske umluvy, v nicha sliboval, ae bude getkit nezavislosti oeskoslovenska v novYch jeho hranicich. Francouzska, a britska, vlada ye sv-Ych notach z bfezna 1939, v nicha odmitaly uznat nemeckou okupaci, vYslovne prohlasily, ze nemecka vlada poruS'ila mnichovske dohody. Jestliae mnichovska, dohoda etyic z 29. zafi 1938 pfenesla na fti gi svrchovanost nad nekterYmi kraji, vzatYmi esl. statu, zejmena nad uzemim sudetskYm, tato dohoda nejen pokud jde o tento stat, nYbra i staty, ktere ji podepsaly, ztratila vkchnu pravni cenu, ktera, ji mohla bYt pfikladana, a to z dilvodu nid'iveho podnetu, podniknuteho 15. bfezna nemeckYm spolupodepisovatelem, kterY z ni mel vYhradnY prospech. eeskoslovenskY stat, kterY se podvail pkijmout mnichovske dohody, uzavfene bez neho jen proto, aby — zachranil narod — a aby dbal zajmu evropskeho miru, je tedy pravne vyproSten z jejich zavazkti, ale to vlastnimi Ciny Nemecka.

To znamend, as dojde k miru, hranice eeskoslovenska s Nemeckem budou moci byti ureeny, ania by bylo moano, dovolavat se pravni autority mnichovskYch dohod. pesky kulturni iivot je v eechach a na Morave stale vice du gen. Skolni knihy propadly krute censure, vae se musi oreientovat nemecky. IcaidY elanek o Ceske historii, o legiich, o Masarykovi, Stefinikovi, Bene govi musi zmizeti pod piisnou zodpovednosti rodied.

Zipis radne schiize 2upniho Whom 2. J. dne 21. biezna 1940 v Sokolovne v Ennis.

Schfize zahajena br. starostou Will Nesudou v 8:30 veeer pisni "Leti Sokol". Protokol z_posledni schtize Cten a pfijat. Cteni ten dopis od Tel. J. Sokol Ft. Worth a Tel. J. Sokol Houston.

Dalk delesita otazka teto schtize jest vytizeni zaleaitosti spol. cvieitele. eten dopis od br.

Stafika, ye kterem zdeluje, ae jest ochoten a nase pfijima za sve, tea byly pfiloaeny 2 jeho podobenky.

Byly proneseny rtizne nahledy ve prospech sokolske prate a postupu a po del gi debate jednohlasne odhlasovano povolati spol. cvieitele na 6 mes., die mocnosti a finanenich pomerti na dobu delai.

Dalai rozhovor veden ohledne prapravne prate ku sletu. Nasledkem ae jsme dosud odpofed' od 2upy Stfedni nedostali, odporueeno pfijede spol. cvieitel, pak rozsah zavodti vypsati, v torn smyslu tea i Jed. Houston dopsati.

Br. starosta apeluje na pfitomne, by °pet leto'Sniho roku potadana eeska., akola jako roku minuleho.

Na to br. starosta ukoneuje schtizi a pkipomina, ae ihned nasleduje schtize Technickeho Odboru 2upy Za Sokolskou Z"upu Anton Kos, jednatel.

Sudeati Nemci poaadovali kdysi od eeskoslovenskeho statu vetrsi prava a vet'Ai svobodu; dnes v nemeckem state nernaji ani pla ya, ani svobody. Nadkni vyprchalo a jejich zeme je v troskach. IT2 to nejsou eeSi, na nea by mohla bYt svadena odpovednost za male neptijemnosti aivota; kdyby Nernci v sudetskem mohli, volali by znovu po osvobozeni. Ale musi mleet a pouze v mynenkach mohou latekiti sve blahovosti. — Z dopisu es. Nemce v Manchester Guardian.

vEs TNIK Rid Pokrok Houstonu Cis. 88, Houston, Texas.

Ctend redakce, bratki a sestry!

Velikonoeni svatky mame za sebou, a ted' nastava nam krasne jaro, doba pkirodni krasy, kdy vae kolem nas buji a krasou plYtva, tu se eloveku tea srdce radosti zaplavuje, a pit tom si mysli, jak by to byla krasne na tom svete, kdyby i mezi nami lidmi bylo takove plimeti a soulad, jako v to pfirode jest. V'Se tak ladne uspofadano a usmerneno. 2. el, to bychom nebyli lidmi, aby mezi narni nebyly tfenice a rtzne nedorozumeni. Jak by to byla kdyby kaadY z nas odlozil trochu to sobeckosti, trochu toho sveho JA stranou nechal, a vaichni, jeden podle druheho se do 'aiku postavili a all za jednim cilem, smetovali k jednomu bodu. Vadyt' ten aivot je tak kratkY, nad si hw ztrpeovat a tu radost ze aivota si kazit.

Vezmeme si pfiklad zde v Houstonu. Co schopnYch sil my zde mame na hrani divadel, co schopnYch sil peveckYch, aby se stall eleny nakho peveckeho krouaku, co sil zde mame na pofadani ruznYch jinYch program& No jo, sily mame, ale co podnikaji ony sily? Nic! Jedni nechteji tahnout s reaiserem, keknou — kdyby tam byl jirir, to bych hral. Do schtize ale nepfijde, aby byl vYber pri volbe. DruhY fekne: Ja bych hral, kdyby ten druhY nehral. A tak to jde do kola.

Co jsem ua slykl rtiznYch steskti ohledne eeskeho zpevu pfes radio. VS'echny moane na.keel usly:Site, ale pesky nic. A co jest toho ptieinou? Jenom pohodli a liknavost naaich lidi. Oni si radeji sednou doma do houpaku a budou poslouchat vaechny moane programy, neali aby pfiSli do pevecke zkouSly, kterou mame vady v patek veeer, abychom i my mohli pozdeji pies radio zazpivat.

Ano, kdybychom si tak uspotadali jakYsi souboj peveckYch krouakii, z Dallas, z Houstonu, z West, z Ennis, atd. Co na to fikate? KaaclY krouaek zazpivat nekolik s yYch pisni a pak vaechny dohromady asi d ye nebo tfi pisne.

Udelat to jde, jenom chtit.

Dale mnozi ukazuji a kritizuji mladea divadlech, ae ten hoch, nebo ona divka nehraje tak aneb onak, na misto co se jim ma dat povzbuzeni, mnozi je je gte nepekne sesekaji.

Jo jo, dalo by se o torn mnoho psat, ale nechci zabirat mnoho mista, jenom se chci jeate zminiti, abyste nezapomneli pitati nedeli se dostavit do naai kadove budovy, kdy naa krouaek "Hlahol" sehraje divadlo pod nazvem "Defoe bez domova". Jest to obraz ze aivota, o dvou zamilovanYch manaelich; jen ,kdyby Mafenka nebyla tak hezka, coa dohani pana manaela k aarlivosti. On nechce, aby s Mafenkou nekdo taneil, nikdo s ni nesmi promluvit, ani se na ni zasmat. A tu kdya mladY mysliveckY mladenec s ni potanei, jest zle. arilvest suede mlacleho manaela k takovemu einu, ae Matenka by to malem byla zaplatila aivotern, as pak Aneaka, ono "device bez domova" svou zpovedi vae vyjasni.

Osoby jmenovat nebudu, z oznamky uvidite, ae filohy jsou v dobrYch rukou, coa yam zarueuje, ae zklamani nebudete, kdya nas co moano v nejvetaim poetu pf1Sti nedeli navativite, na coa se tai Va'S Joe Ka'Spar.

N. B. — Dale oznamuji, ae na majovou slavnost Nine cvieime krasnou zpevohru "Andulka Safafova", pil eema bude krasnY program.

Ve finskYch vladnich kruiich se odhaduje, ae z celkoveho poetu 600,000 belence bude nutno vyhledati nove domovy asi pro 450,000. Asi pro 70.000 z tech, kteil budou moci se vratiti do svYch bYvalYch domovfl, bude nutno postaviti nove domovy. V postoupenYch oblastech jsou bohate zemedelske kraje v okoli Viipuri a pfi bkezich jezera Ladoaskeho. Hlavni ztraty jsou ale v eetnych pilach, v drtirnach cifivi a papirnach v okoli Suojarvi, Viipuri, Sortavala a Kalisalmi. Wude v techto krajich jsou &Client& lesni rozlohy. Je tu take nejvet gi modfinovY' les v Evrope. Finove ztraceji take dalleaity stay Viipuri, odkuda vyvaaela se celulosa do ce7 leho sveta.

Strana 13.

RESOLUCE SOUSTRASTL My, nitepsanY resoludni vYbor tadu pesky Prapor Cis. 24., projevujeme timto jmenem du naai upitnne citenou soustrast nad ztratou vaaeho milovaneho manaela, syna, bratra a naaeho spolubratra John B. Chupika, ktereho nefiprosna smrt vyrvala z kruhu rodinneho jeate v tak mladem veku 24 let. Zemfel dne 13. bfezna 1940. Byl jia nekolik dni po operaci na slepe sticevo a tail se, ae jia na druhY den pojede z nemocnice domti. Ano, ptijel, avaak co chladna mrtvola. Proto vine, pozustali, jak velmi teace to na Vas ueinkovalo, kdya tak z nenadani Vas potkala tak teaka rano, zarmutku. Av'Sak budia Vam alespon easteenou chou, ae my uptimne citime s Vami ten Va.§ velkY zarmutek. ZesnulY bratr at' odpoeiva v pokoji a test budia jeho pamatce.

Dario v Cyclone, Tex., dne 17. bfezna 1940.

Chas. Navratil, F. J. Marek, Ben Zabeik, rcsolueni vybor.

SokolskYm jednotain Houston, San Antonio, Floresville a Corpus Christi.

Pked nejakYm easem byl aadan ride. jed. v Corpus Christi, aby pondal yes o schtizku k projednani einnosti sokolske ve va gich jednotach a utvofeni okrsku z vYk , jmenovan;,3oh jednot. Z neznamYch me phCin se tak nestalo.

2adam vas, abyste se dostavili do Corpus Christi dne 31. bfezna v co nejvetS'im poetu ye 2 hod. odpol. k chutnemu obedu, ktery prichystan bude sestrami, ye 3 hod. schilze.

Bratke, sestro, konej svoji povinnost!

V. Kueera, starosto. Sokola Corpus Christi.

Corpus Christi, Texas.

Mill pfatele, sestry a bratfi!

Jis delai dobu naae jednota byla neeinnou locviene. as nam nijak nejde vstfic nea vetSim stafim.

2adam vas vaechny — "do prate"! Na mluvy jste meli easu dost. Stojata voda hnlje. tinnSrm patfi budoucnost. Pozvete °solaria" kaadello pfitele, kaadou rodinu a na prvnina miste sami se dostavte do pravidelneho cvideni 28. bfezna v 8 hod. veeer.

Bratfe, sestro! Pohnuta, doba svetova nuts nas k diisledne praci a einnosti telocviene a vzdelavaci. Prace propagaeni a finandni ye prospech* osvobozeni naroda eeskeho pfijde pak sama.

Spoleham na vas co skuteene Sokoly a Sokolice ye vykonani sve povinnosti bratrsky a eestV. Kueera. ne!

New York. — Pod zaatitou Federace polskYoh side ve Spoj. Statech byla zde porada, na ktere usneseno sdruaiti vaechny vYbory a organisace, pracujici pro pomoc uprchliktun z Polska v neutralnich zemich. Pond aide v Americe sebrali jia mezi sebou mnoho set tisicti dolarti na pomoc obetem zloeinne valky proti Polsku. Sberad' kampanri pokraduje dale. Na porade byli zastupci celeho jednoho sta rtiznYch organisaci polskYch side v Americe a pfedsedal ji Benjamin Winter, ptedseda Federace. Deee .ati se zaroveri usnesli vydati tiskem "Cernou knihu", y e ktere maji bYti odhaleny vaechny bestialni zloeiny, spachane nemeckYmi zaborci v polske zemi. V teto "eerne knize" maji bYti oti,§teala pouze fakta, skuteene uddlosti, ktere bylo moano 2jistiti a. jest moan je dokazati. Vynatky z knihy budou pravdepodobne dodany take americkemu k oti'Steni.

Washington. — Vladni osobni dari z pfljnau, kterou do 15. bfezna vybirala federalni vlada od lidi z jejich pkijinti v rote 1939, vykazuje uC nyni zvYkni o 26 procent proti lonskerou roku.

Tak vysvita ze zpravy federakaiho departmentu pokladu o pfijmu z teto dane, ktera mu byla odvedena v prvnich 16 dnech mesice bfezna.

Lhtita k zaplaceni dane skoneila 15. bfezna.

ana 14.

VESTNiK

z eeskoslovenf

h 0 41.17

-

°

v.

-1r

do posledni na mist&

.J to lonskeho roku na jake. Vlastne tepr• na ,jare a dries se to ji g eloveku zda javr " historic. Zadinalo prave tani, ktere niliny pod Karpaty v bahniska, nemene bahnitymi cestami a poto- 4; v podzemi lidi se neco del°, bylo civteeh stranach trhaji a boil jako kdy v dole pane pracovati na_. a stropy se borti. jsme se dostali je gte s nekolika britdo Chustu, kde prase dochazelo Karpatske Ukrajiny od oeskoslolo statu. Budi2 keeeno, 2e to ve skutednrvni edpadnuti od spoledneho ried osudnYmi dny 15. biezna, jelinespcjovalo Chust s Prahou nage pkijiZdeli do toho podivneho, no. do ktereho vedla jen jedina, cesta pies vysoke kopce, kde desitky nebylo lidskeho, staveni, byli , pkekva, na, hranicich se dostavil jakSrsi civilni a pc2adoval od cestujicich pasy. Nee nekdo, nestalo se take zadne ne'Stesti lo se asi jen o vnej gi dukaz svrchovanosti.

Po hoolinach cesty dorazila pak autokolona, ktoefl, obetal;avala spojeni Chustu s ostatnim do hiavniho mesta. A tam ji2 od iinora sknte6nosti 2adnYch zbytk y bStvale jecinoty. Moc uchvatili ozbrojeni Slewmravali i sluZlau na ulicich misto straZnikti, a s nimi vesele zasedali v dome na namesti Nemci s panem 01Funkci jakehosi pana v zastaval mistni dopisovatel Voelkioacd ecbachteru, ktery se citil velice,doteen ,rostou ihostejnosti vaci jeho osobe a na:fp jak se ukazalo, mel mo2nost nam ;Tot do krajnosti. by ukrajinsk.e se vS'ude tkepetala i s ha,kovYin kkieem. Bylo oprav'-nt rozeznati, co bylo nebezpeenejAi: cjzinzern nebo techem? Jeliko2 jsme byli .d3portaci vgech mo2n3ich osob do konirio neekavali jsme,. 2e kdykoliv a nekdo pkijiti a vyzvati nas na malou nod, che,21;-a po horaeh. To se take stalo jedno-.3kokatolickenm knezi, Ameridanu, Vivoo Pocikarpatske Rusi, kterS7 se prSr ' c o vnitrnich zale2itosti. Take na'Seho typickeho anglickeho 1:r L, v noel odvlekli, ale vygetrovani se roff_la a jeho naprostou lhostejnost. Ten vytrval a2 do posledni chvile, a e v (.7,hustu strilelo, zalezl, jak mi pak vypc kaZde pod postel a Cekal, az bude 1z;17aci v2dycky je'Ate jakesi zastani u kc:. oidt i, ale a' ech, ten byl naprosto Halo by ties o jeecha byl zasadil, kdyby ho zavefii _ Is Sevijugi? tedy byla situate, ye kter6 nage voj-f::o k_orlalo slufou, ktera byla tak obdivuhodna, tak 2e jako vetS'ina podobnYch eizapomenuta.

Ukrajina byla odkazana na eestu, vedouci pies Pereein do Prese dovaelo na nakladnich autech 0; no larebiky a petrolej, co zesteals tisicich obyvatelich, na, jiZ" vyeerpany, mohla pos _ko, ty nadherne kamiodosiova brodily bahnitSrmi kilornetru, byly jedine o.:s.skoslovenskYmi praporky. 'adni auta. Vgecko Ceske by-

lo v nenavisti, kaftle spojeni s ostatni zemi bylo takkka pokladano za zradu, ale eeskoslovensky vojak s nasazenim zdravi a 2.ivota, pies vtechny pkekatly a za cenu nesmirnych nakladt udrtoval na Zivote zemi, ktera se od nej odvracela a kterou by si byl snad lehce pokokil, kdyby jen na jeden, dva dny byl zastavil ten nepketrtitY tetez vort jedoucich a vracejicich se cestou mezi Pretovem a Chustem.

Statilo ustoupit, aby sen o velike Ukrajiny byl razem pohkben Ale deskoslovenske vojsko stalo pevne tam, kde ho postavila povinnost, a do posledniho dne. Kdo to vide) Kdo na to pamatuje? Ti, kdo zachratiovali zbytky majetku, a nekolik cizich novinatt. Ale i to staei, aby jig nikdy ten malt' tsek dinnosti deskoslovenske armady nevymizel z pameti. p

esky tisk v okovech.

R. B.

NOZi tegi si pravdepodobne uvedomuji, jak deskY tisk a Ceti Z'urnaliste musi nyni pracovati za nesmirnYch te2kosti, avtak piece jenom asi nevedi, do jake miry Ceti novinaki jsou zajatci nemeckYch nacistickYch censort a nemilosrdneho nacistickeho ttlaku.

Po viterstvi habsburske reakce na Ceskou revoluci z r. 1848, napsal Karel Havlidek tato slova: "Svetska moc nas mate pkinutit k tomu, abychom 'lady mldeli, ale iadna moc nas neptinuti, abychom mluvili nepravdu proti svemu piesveddeni."

Tii generate novinait ridili se touto devisou nejveteiho naeeho publicisty. VYjimek bylo velice malo.

Bachovska reakce, proti ktere napsal Havlieek sve hrde heslo, ptipada nam dnes jako idyla. Byla to reakce hloupa, bezohledna a nasilna musime vtak uznat, ze nebyla bestialni. Zacpala Havlidkovi tsta, ale nenutila ho, aby Thal o vekejnYch vecech.

Vlada nacistickYch tyrant v deskYch zemich je ripine jina, protote nemeckY duch zatim pro• cestu od humanismu nacionalismem k bestialite, jak to pfedpovedel Grillparzer. Oeho se neodvatila bachovska reakce, to je dnes u nas prostiedkem nacisticke hrrizovlady. Havlieek byl deportovin do Brixenu, kteretto pekne misto v Alpach je rovnet inalnou idylou proti koncentradnim taboriim, v nicht jsou dnes mnozi Ceti spisovatele a novinati vydani neuvetitelnYm ritrapam dueevnim a telesnYm. Havlidek sinel aspori mleet. Dnegni novinaii v Oechach a na Morave nesmeji ani to. Musi uvefejriovat yee, co jim dodaji tiskove, policejni a vojenske organy uchvatitelt. Musi dokonce sami psat anebo podpisovat podvrtene elanky, s nimi nesouhlasi.

Tak se stalo, ze u nas doma nevychazeji ani jedine svobodne noviny. Veechny podlehaji rozkazum nasilnickYch cizakii. Tito vetielci uloupili narodu nezpodetne hmotne statky — uloupili mu take noviny. Vysoke ekoly nasilYm StejnYm nasilim nuti noviny, aby vycha• zely a sloutily cizovlade.

Cele, hromada piedpiSu byla vydana pro Ceske novinate. Jsou to piedpisy tajne. Novinak nesmi nikomu prozradit ani pisemne ani ristne, 2e jedna, pod natlakem a pod hrozbou telesneho mueeni, v nemt jsou nacisticke policejni orgamy skuteenYmi mistry. Jak je patrno kaldemu odborniku, ktery si da praci s rozborem dneeniho deskeho tisku, je tisice veci, ktere novinat nesmi psat bez povoleni. Tak ziejme nesmi uvetejfiovat aneb zpracovivat statisticke vYkazy Statistickeho rikadu, Narodni banky, obchodnich komor, atd. oeskY etendf se proste nesmi dovedet piehlednou celkovou pravdu o rychlem Apadku hospodakstvi, o rozvratu vytivovacich pomeril a o poklesu socialni rirovne lidu. V eeskYch novinach nesmi bYti zpravy o nasilnem vyvlastriovani eeskeho anebo tidovskeho majetku, nesmi v nem bYti zpravy o zatYkani a doprave zateenYch, o sebevratdach a vribec zminky o zasahovani Gestapa do deskeho tivota Nesmi byti kritisovany zloeiny a pfehmaty neineckych rifadri ani piimo ani neptimo. Naproti tomu musi eesky novinai psati o tak zvanem dobrem porno-

Ve sttedu, dne 27. Wtezna 1940. ru naroda k nemecke nisi, ani by smel vysloviti jakekoliv pkani po zmene nebo zlepteni pomert. Age k znasilnenYm Oechilm.

Co chteji nacisti dociliti takovYm zpilsobem?

ZfaleovanY obraz vekejnYch veci neoklame ani v cizine ani doma.

My za hranicemi jsme si polo2ili otazku, zda by za takovYch okolnosti nebylo lepe, kdyby deskY tisk doma vribec nevychazel.

Po svedomite rivaze pravime: Ne, nebylo by to lepei. Cesky tisk, i ten znasilneny deskY tisk, kona pies veechno driletitou funkci narodni.

Jsme si jisti, te Ctenai dobie rozumi situaci.

Vime, te dovede noviny Gist. Nidim se neda obloudit. NacistickYm blazniim se nepodaiI zkazit ducha deskeho lidu, at' zakazuji nebo poroudeji novinam, co chteji. Staei prosta skutednost, ze cizadti uchvatitele sedi na pratskein hrade. At' hrozi a zabijeji, nebo at' slibuji nebo tvain se pfatelsky — eeskY lid vi docela piesne na eem je, a kam musi smekovat ze vei mysli sve, z cele due sve, z celeho srdce sveho.

Es kommt der Tag. KAM PATR1 SUDETSKE KRAJE? Kolikrat jsme slyseli pied Mnichovem, sudetske kraje path k Nemecku nejen narodnostne, kulturne a politicky, ale i hospodalsky?

Kolikrat pfedkladala nacisticka propaganda celemu svetu tvrzeni, ze sudetske kraje jsou pfirozenou solidest nemeckeho "tivotniho prostoru"? Kolikrat se snatili naciste dokazat, ze v 6eskoslovensku jsou sudetske kraje odsouzeny k tivokeni a ze je v Nemecku eeka, hospodatskY rozkvet? Byla to nekonedna bubnova palba, ktere zapadni svet konedne podlehl. Pki tom si byli naciste velmi dobie vedomi, 2e skutednost mluvi proti nim a Ze je k odloueeni sudetskYch krajt vedou zamery docela jine, net zajem o pkirozene uspokadani stkedoevropskYch pomert.

Je samoziejme, ze se Tieti Mee piipravovala na uddlosti r. 1939 velmi drikladne. Jeji hospodaitti odbornici sbirali material nekolik let, vyzvidali a shrnovali, podavajice vlade pedlive raporty. Jednim z hlavnich hospodafskYch spolupracovnikri Hitlerovy vlady byl K. Witt, kterY se zabYval pfedeveim 6eskoslovenskem. V 1% 1938, kdy uz byly sudetske kraje pfipojeny k Tieti vydal pod nazvem "Wirtschaftskraefte u. Wirtschaftspolitik der TschechosloAvakai" velikou studii, ktera je asi nejdrikladnejei praci, jakou kdy cizina o hospodaiskYch pomerech 6eskoslovenska spatkila. Podavaje dtkazy o torn, jak je duldite a nalehave, aby Tieti kite eeskoslovenska dobyla, zmiriuje se K. Witt take o pkirozene, hospoddiske posici sudetskST ch krajt. V to dobe tit narodohospodat konduje svou velikou knihu vatnou rivahou o vzajemne souvislosti sudetskYch krajd s 6eskoslovenskem: "Nelze jette pkehlednouti problemy, ktere hospoddistvi klade vzaj emnY hospodaisky popohranidnich sudetskYch kraja k eeskemu vnitrozemi. Oba trhy se nasledkem stalete spojitosti vzajemne podminuji a nelze je snadno odlouditi. Zde se vynokuji otazky, ktere se tYkaji budoucnosti a volaji po feeeni. Prostor s 15 miliony spottebitelt si nezaslouti balkanskeho osudu."

Jake keeeni zvolili, vi ut. dnes celY svet. Pies yeechna dodatedna pkiznani nemeckych narodohospodatil smetuje jejich politika soustavne k znideni vlivu a vYznamu, kterY naeim zemim zcela ptirozene ve stiedni Evrope path. Nikoli nahodou jsou naee zeme nejvyvinutejeimi oblastmi v Podunaji. Zaver nacistickeho narodohospodate dokazuje nejen, kam sudetske kraje opravdu path, ale naznaduje take velike ktere nove teskoslovensko vniffne i zevne oeekavaji.

Dallas. — Zastupci 20 texaskYch organisaci odhlasovali zahajiti rieinnou kampari, aby zemedelsky odbor zvyeil texaskY pfidel osevu baviny, nebo neudini-li tak, aby zakon byl zinenen. Nedostane-li se Texasu veteiho pfidelu baviny, hospoddiska, stavba statu bude shrouceni. "aim je merle baviny zaseto, tim me ne delnikt jest zamestnano, Zahalejici akry znamenaji zahalejici lidi.

Ve stfedu, •dne 27. bkezna 1940.

01411100■111■0411111.0

1M0111100•11004•11100■11

MARIE TIPPMANNOVA:

DUCE, IMRE MI L0 ODVAHU ROMAN .11•

>■■■,■•■,141143.•iis.o

"Dneg niho dne a roku uzaviena byla mezi mantely Vaclavem a Annou Vali govYmi, jako prodavajicimi se strany jedne a panem Janem Melhubou, jako kupujicim se strany druhe, nasledujici trhova smlouva," diktoval solicitator Straka a sleena Fina klepala na stroji dYchavidnym tempem.

"Nepospichejte tak, nestaim varn, je to ut dnes tfeti smlouva a °be prvni jsme musili pisovat!"

"Protote jste jako vrtohlava, nevite, co pigete."

"Anebo vy nevite, co diktujete. Vali g se jmenuje Jan a Melhuba Vaclay."

"Tak co to pi gete g patne, kdy vita, jak je to dobie? S vami lit to neni, tenska, k vydrteni."

"Tak si to pig te sam, ja, jen opisuji, vy Mate feditele kancelate. Ja za to nemohu, to jste gel rovnou z baru do kancelate."

"Mldte, g ef je vedle! Kde je Majka, poslal bych si pro sodovku. Zaba zatrapena, potad kudy lita. Kdyt ji nevyhodi gef, vyhodim ji jednou sam."

• "Sea s milostpani koupit si na gaty. Ta s ni vyvadi, jako by to byla kamaradka. To nebude delat dobrotu."

"Ja to g efovi ieknu, ona by nam tu zavddela divnY paadek. Jclete lustrovat! Az gef pfijde, bude hubovat, ge tu nikoho nemam ate main rychlou praci. Ta dostane, nebojte se, je, ji ten bal osladim, ae ji zajde chut'."

Jegte nedomluvil, kdy pti gla Majka s baliekern pod pati, rozzatena, a gt'astna, jako nebyla nikdy v tivote. Vybrala si riltovou jemnou tkaninu a pani doktorova slibila, to ji gatedky ugije jeji domaci gvadlena, aby ji to pfi glo ley -. neji.

"Kde lajda g , mama .tu praci a ty jsi pofaci. pryd•" "Dovolila jsem se u pana doktora, byla' jsem pryd jen deset minut, koupit si na gaty."

"Kdyt je prate, md g Wit tady, to je pfednejg i net nejaka parada, to ja bych mohl litat okolo a tfeba zavfit kanceldf."

"Ptala jsem se vas, smim-li jit a vy jste spal."

"Co, ja, ze jsem spal? Sian° Fino, sly gite to, ja pry jsem spal. Ty jsi drza, piljdu si stetovat gefovi."

"Spal jste," fekla Majka vztekle. "Byl tady listonog , pkines1 expres, taky no, vas mluvil a vy jste chrapal. Dopis ptijala milostpani a ja jsem jej nesla za panem gefem k soudu. Potteboval jej k dnegnimu stani jako doklad, proto jsem se zdrtela. Zeptejte se milostpani a chcete-li i listonoge, ze jste chrapal. Ten se smal, te dospavate, co jste v noci zanedbal."

Straka zbledl, v jeho tlutem, nezdravem oblideji nabehly na spancich lily. Byl vztekem celY bez sebe, protote te se situate obraci proti nemu. Fina zadinala mit z cele vedi radost. Spekulovala na to, ge kdyby gef Stradku vyhodil, byla by ona, jsouc zapracovana, prvni osobou v kancelali.

8ef byl shovivavY, ale netrpel, aby Straka byl v kanceldfi opilY a dnes bylo na solicitatorovi videt, 'te si pfebral. Jazyk mel tetkY a ani kale diktovat nemohl.

"Co fikal se?" zeptal se Straka, kterY mel strach, te jej Majka pomluvila.

"Nic nefikal, vzal si dopis a gel hned zpet do jednaci sine."

"Ty jsi s nim nemluvila?"

"Ne, nemel easu. Chtel jste mu neco?"

"Musime udelat exekuci, dnes je v pravni moci Stola contra Vochod."

"Tu jsem ut udelala vdera, pan doktor ji vzal dnes s sebou a poda ji u soudu," fekla Fina a Straka se zas zlobil, to o tom nevedel. "kikal jsem yam, abyste mi o vgem tekla.

Jak mam pak s lidmi jednat. Olovek je tu mezi

' V ESTNiK vami jako prodaiV. Sleeno Kalvinova; sednete si, budu y am diktovat a vy, sleen.o Fino, jciete• k soudu, vylustrujte mi Vochoetiv majetek.

Kdyg nepornag e rnobilni, udelarne immobilni exekuci."

Zadal obema clivkam — kdy se na ne ziobil tikat sieeny. Vstal a chodil po kancelati, ale hlava se mu todila..

"Piineste mi sodovku!" natizoval Majce a hledal po kapsach penize. Nen0e1 nideho.

"Reknete, az piljdu kolem, Ze to zaplatim.

Vrchni yam ji da, kcly .2 ieknete, ze je to pro me."

"Nehnevejte se, pane Strael7o, ale ja na dluh nepiljdu. Jestli chcete, p Ujeim vain. Zbylo mi jate nekolik korun cd koupe latky, ale nakupovat bez penez se stydim."

"Tak si ptijdu pro ni sam, aby ses nestydela.

Vy mate doma velkostatek, vid', ze jsi tak penezicli. Jste nekdy rady, Ze dostanete zbytky od obeda," broukal a Majka pii vzpomince na mateinu kabelku, v nil vedycky neco nosila cd teditela, zdervens..la hnevern a zahanbenim.• Stradka chvili chodil po kancelati vztekly tak, ze nemohl diktovat. Kcneerie popadi klobouk a gel si pro sodovku sam.

V lokale sedeli je8te kumpani, s nimi2 v noci hral v karty.

"A hele, pan doktor se vraci," zasmal se jeden, kter' Stradku v noel obehral. "Nechcete si dat revanS?" "Na chvilieku bych mel eas, ale dlouho- ne; ale penez nemam. Piljeite mi?"

"Co vas to napada, do hry nepfijeim, kdybyste prosil. Ale vita co, ja jsem u vas v kance16.-• ii dliZen. Pot y rd'te. mi, Ze to mann zaplaceno, sam." a 0 budete mit, date to rinu "Tak dobre," souhlasil Stradka a potvrdil teet.

"Ale neco mi slevite, kdy2 platim piedem!

Rekneme deset procent. Dam y am etykistapadesat korun."

"Tak sem s nimi, nemiuvte mnoho, aby se to 8ef nedozvedel!"

"Ale ne, abyste to na mile pak dhtel je8te jednou!"

"V2dyt' mate stvrzenku, tak co se bojite."

"Ale neni na ni razitko!"

"Snad za ty penize stojim. Date-1i penize mne, jako byste je dal 8efovi."Stradka usedl ku kartam, ale jeho Caka hlava byla„dnes neschopna hazardni hry, kterou zadal. Netrvalo ani hcdinu a spoluhradi meli jeho penize y e sv'ch kapsach. Stradka se vraeel do kancelate proklinaje celY svet. Do knihy zapsal, Ze Udet je vyrovnan.

Kdy2 8ef pti8e1 do kancelate, ptal se, kde jsou penize.

"PoloZil jsem je na praci stuff, musi tarn bYt," hajil se Stra.aka. "Snad si je milostpani vzala."

Ale pani odpovedela, Ca penez nevzala. Majka zdervenala, napadlo ji, '2e maze podezteni padnouti na ni.

"Nikdo tu nebyl, 8.1a jsem z kancelate jen.na tu chvili, co jsem byla s milostpani u Klein-CI a to tu 'Zadne penize nebyly. Pan solicitator je zapsal teprve pied chvili."

"Zapomenul jsem je zapsati rano, to neni piece 26,c1n-,k Mich."

"Sleeno Fino, kdy tu byl lIolubE:?" zeptal se 8ef, jemu2 se cola vet zaeinala zdat podeztelou.

"Ja, nevim, byla jsem lustrovat, sleena Majka tu byla s panem Straf,.kou. jsem se vratila, byla tu sama a pan Stradka byl prya."

"Kde jste byl, pane. Stradko, ad desiti hodin?"

"Sal jsem si pro sodovku, sleena mi pro ni nechtela jit."

"Nechtela jsem jit na dluh, pane doktore, se stydim."

Sef pohodil hlavou. Ze by byl nemel Stradka na sodovku, kdyby byl penize inkasoval a podr2el, zdalo se nepravd6podobns..

"Ztratily-li se penize men neopatrnosti, jsem ochoten je nahradit," roll `tracka uraZene a 'Sef zakousl rty. Jadnalo se o pet set korun, byl to obnos, kterY by 21,3rad stratli a chtit jej na solicitatorovi se mu 2:,:1-Lo oc ell tvrde.

Holuloan" "JakS7 mi penez!

"Petistovko -a, podivej _so pane CCfe, nejsoubankovka nekam li nekde pod spisy, , snad a7.e. penize nebyl-y k zaletela!" Hledali ura2eneho. nalezeni. Strana nerahr

Strana 15.

Jeho tendence, aerniti Majku a pfivesti ji do podezteni, byla jasna. I Fine bylo pH tom nevolno. Tu8ila, ba vedela urdite, ge za tim je jakY jeho nekalY obchod, ale byla pfili g opatrna, aby se se Stradkou zneptatelila.

Kdyg prisla Majka dorml, plakala. Citila, te chtej nechtej jest jednou z tech, ktefi jsou v podezteni, 2e penize zpronevetili. Byla by nejradeji 1.12 ne81a do kancelafe. Stara Kalvinka, byla v rozpacich, ma-li deveatko v kancelati nechati.

"Bojim se, aby to ten dareba nedostal do - negtesti. Je to nebezpednY dlovek. V g co, tekni vSedko milostpani. Vysvetli, te nemel penez a ge Sel do hospody a vrati/ se as za hodinu. Uvijak se bude tvatit. Kdyby jen stin podezteni na tobe 11361, rad gi to poglu do tovarny."

Majka 81a do kancelate o chvilieku &five, aby mohia mluviti s pani beze Vylotila ji v8ecko a pani je8te za tepla poslala do hospody pro vino s dotazem, neni-li tam solicitdtor Stradka. Vedela, ge ji vzkati, te neni, ale doufala, 2e dolozi, ge tam byl.

Jeji piedpoklad byl spravnY. tady neni", tekla hovorna pani hotelierova, "byl tu dopoledne, hral tady hazardne a mne zUstal iitratu dlu gen. Nerada ho tu vidim, svadi hosty ku /Ire a kdy prohraji, mail na nas pak jejich panicky zlost a nerady je sem pou8teji."

SluZebna vyfidila, co ji bylo tedeno a pani ut vedela dost.

"Stando, mel bys Strakovi dat yYpoved', je to nepoctivY elovek. Jsem pfesveddena, te si tu petisto yku nechal. Hral v hotelu karty. Net tam 8e1, nemel ani na sodovku, a te by s nim hral nekdo na dluh, nevetim."

"Ty jsi ptedpojata, mar* ae petistovku provan odnesl na ulici, okno bylo otevtene, still jest hned vedle. Abych jej pro pouhou domnenku vyhodil, to neudelam. Tady by misto nedostal. Hajil kancelak proti konkurentilm a kdy jsem byl zadatednikem, dasto dobte poradil.

Nechci ho vysadit na ulici, anit bych mel positivniho cifivodu."

"D,Mej, jak rozumig, ale ja se bojim, 'g e nagi poctive kancelati nedela Straka test. Opiji se a je Svindlet. Ty nejsi advokatem, kterY by se drZel nad vodou gpinavYmi obchody, jde-li nekdo k tobe, jde, protote vi, to ho neo gidig. Padne-li na Stradku, je ye gpatnYch rukou."

"To jsou jen povidadky, gpini jej konkurenti a ty vgemu hned vefig."

Pant povzdychla a la nenalehala. Majku upokojila a od to chvile koukala Stradkovi dvojnasob na prsty. Straka to veal a dal si pozor.

Na prvniho chtel, aby mu gel penize, ktere se ztratily, odrazil, ale doktor Vygin to odmitl.

Nesl radeji ztratu sam. Stradka se domnival, to tim ziskal opine gefovy dtivery a choval se ku vgem, jmenovite vtidi Majce, ktere se mstil za paninu opatrnost, at urailive.

V to dobe byl doktor Vygin jmenovan spra y -cemkonursipdtayvleon.Vkceldri bylo mnoho prate a Straka, kterY byl do cele veci zapracovan, byl ted' skoro nepostradatelnY. Vedel to, ale protote si byl vedom, kolik neptijemnosti gef k vuli nemu mel, nezneuZival toho. Stradkovi se podatilo, kdy hral v hostinci s jednim sedlakem karty, ptimeti jej, aby zadal VySinove kance16.ti statek k parcelaci. Ale tena statkafova mela upsanu polovieku statku a nechtela k prodeji pfistoupiti. Straka, kterY mel slibeno, to v pfipade, ge k obchodu dojde, dostane pet procent kupni deny, zajel do obce a 2enu postra gil tak, te k prodeji svolila. Vyhro'Zoval ji, to dojde do zalany, kterd na usedlosti mela zaji gteny penize, to to pogene statek do drany, to pak ptijdou o vgecko.

Napovidal ji toho tolik, te ustra gene, term, ktera vedle mute delala v gdy spige devedku net hospodyni, opine otupela. Stradka se pfedstavil jako doktor a ona v domneni, to takovy pan by piece nedelal nic nespravneho, na v8ecko piistoupila. Chtela si pouze vyhraditi, 2e penize za jeji polovidku budou vyplaceny ji.

"To je zbytedne, pani, bud'te bez starosti, udeldin to tak, ze budete spokojena," sliboval.

A ted' zadalo nechutne jednani, pti nen-i pani VyS'inove vstavaly vlasy na hlave. Stradka hle.del jednati se stranami v2dy sam a doktor Vy8in, kterY vide, ge z tohoto obchodu kyne

Strana 16. v*delek, a te jej vlastne Straka uzavtel, ponechaval mu dosti volnou ruku.

Pani VySinove se narodilo deveatko a proto byla v kancelati tideeji a Straeka mel pro sve manipulace v*hodnou posici. Selka citila, to se jedna, o jeji grunt, o. kterou milovala, a proto jednou v sobotu za gla do kancelate, aby mut nevedel. NeUtadovalo se jit a proto prigla k pani do bytu. Pflnesla maslo a smetanu a prosila, aby ji neogidili Ted' se teprve pani dozvedela, jak se veer mely a zaletitost, ktera se ji jit drive zdala podeztelou, nabyla v jejich oeich prave tvainosti. Mlada Lena byla idealni maminkou, byla napinena laskou k brouekevi, kter* se tulil k jejim zdrav3im, stale mlekem napinen3"rm prsfn, misto v kancelati, sedela ted' v detskem pokoji a hrala si s maliekS7m. U deti dlovek zdetin gti, tivot se mu zda merle z1ST a va2nST ; tu mala nevinna bytost naplriuje ovzdugi dechem proste nezahrdne- dobroty, je slaba, nemohouci a odkazana na pomoc dospel*ch a ti dospeli mane cite povinnost pomahati nejen jemu, ale i ostatnim.

I na doktora Vy gina pasobil ptichod ditete zvlagtnim kouzlem. Sedal easto vedle teny a pozoroval malieke robatko i mladou matku, ktera zjemnela a misto ureiteho vStojneho a energickeho vSTrazu mela ted' kolem rtfr jemn*, tklive sladkS7 rys. Byla-li dtive napinena smyslem pro spravedlnost jen z dilvodu sve destnosti, byla ji ted' napinena z velke lasky, z touhy, aby se svet stal lep gi a hodnej gi, protote v nem bude it to jeji dite.

"Stando, kolem nageho broudka must b*t jen pekne a dobre veci, rnusime b*t sami trochu lepgi a liclgtel gi, aby dite nevidelo nic zleho."

"Ne, Anci, na g broueek neptijde do styku se gpatnosti, bud' bez starosti. Budeme jej hlidat, aby videl jen ty, kteti jsou dobti."

"Ale do kancelate ptijde tolik gpatnStch lidi.

Poslouchala jsem veera, jak jsi jednal s Nyklem a jeho tenou, ten elovek je vtelenim surovosti a nepoctivosti. Odnesla jsem na ge pouIA do kuchyne, aby k neinu nedolehlo ani slovo vady a zl*ch slov. 8patnost je nakatliva jako nemoc."

"Tak zle to neni, na ge malieke, at doroste, nesmi chodit do kancelate. To neni ovzdu gi, v nernt by byib motno zabranit, aby tam nepronikla gpatnost." , "Snad piece do jiste miry."

"Mohu zastupovat jen ty, kteti jsou podle meho nahledu v pravu, ale ani pravo neni vtdycky eist*m odrazem spravedlnosti. Podivej se na spor NyklovSich. Jeho Lena jest jiste v pravu podle zasad lidskosti, ale jeji mut jest v pro.vu podle zneni zakona."

"Ani tim nejsem docela jista. Straeka vgecko zkresluje ve prospech Nykla .a jeho Lena je obmezena, drill, tatiaS7 konik, kter* nezna jen bid, ' zla slova a nutnost poslouchat a podrobovat se."

"Vygetkim to, Aneo."

"Vy •getti,Stario, mne je to ubotaely tolik Tito, nechtela bych, aby ji v na gi kancelati bylo ubliteno!"

"Kdo to o veci informoval?"

"Majka mi vypravovala, jak Straeka na Nyklovou krieel a jak se ttasla. Ona chudak tu v sobotu byla u mne a prosila, abychom se ji zastali. Snad ani nevi g , to se Stradka vyclava za doktora a tim se snag dodati svemu jednani vahy. Ja, nem am toho dloveka rada, stale mi ptipada, to na neco Apatneho mysli. A on me, myslim, take nemffte ani videt. Majka je vedle neho uboha, kdyby mohl, utopil by ji na Mei vody."

"Maika je, myslim, take stranicka, mnohou vec dela gpatne, on na ni ktikne a ona pak v nem vidi neptitele. Nesmi g se dat ptili g unest povidanim toho deveatka."

"To take nehodlam, citim instinktem, to Straeka je darebak v geho schopnr. Zaletitost NykloySrch vygetti, bud' tak laskay."

"Vygettim, Aneo, bud' bez starosti, nechci, aby na me nekdo natikal."

"A nedopustig, aby Straeka Majku z kance16,te vygtipal, te ne? Je to moje chranenka, takove bezbranne, dobre naivni kote. MOteme z ni udelat dobreho eloveka. Vi g, Stando, nejsem tadna, modlilka, ale *Mira, to dobr' skutek nese dobre ovoce. Kalvinka je vdova, chce Z dcerky neco mit, die se a stars a kdyt se na

VESTNIK

to dite podiva, je v jejich oCich takova radost, to to at dogma. Pomri is eme-li tomu devdatku, snad to osud vynahradi nagemu."

"Postaram se, aby ji nebylo ktiveleno a Straelovi naznadim, aby ji zbytedne netyral."

"A na ten spor NyklovYch nezapomeri, zeptej se na to Stradky a natid' mu, aby se pro Nykla neexponoval. Ta stakenka je jako poplaSenY ptak. Ptipada mi jako kavdieka, kterou jsme jednou nag li za dvekmi. Byla dela potlue'er* deti ji kamenovaly a ona se schovala za nak dveke. Hledala u dobrYch lidi ochranu pied zlYmi. Nyklova, se k nam take tak utika.

Stradka se, myslim, proto zlobi, 2e mi iekla, co on s Nyklem ujednaval."

"Vyktkim to."

"Dekuji ti, Stando. Je mi blaze, kdy citim, jak' jsi poctivec a Ze nedae pkednost prospechu pied poctivYm jednanim. Stradka dovede ublitit katclemu, i sve 2ene ubli2i1, nestala za mnoho, ale jeji jednani nebylo piece tak zle, aby ji musil vyhnat."

"Do toho se mu plest nebudu, co dela sam na vlastni vrub, jest jeho veci, dokud nas do toho nezatalnije, jest mi to lhostejno."

"Je to zvlaetni, '2e vain, mu2rim, jest tak lhostejno, kdy druhY mui 'iene ublauje."

"A myslie, to geny jsou jine? Podivej se kolem sebe a sleduj rozvodove procesy, ktere projednavame. I mezi genami jest velmi Indio solidarity a jedna bete druhe mankla, ani2 by se zadervenala."

Pani umlkla. Musila dat v tomto ohleau mu2i za pravdu.

Druh' den zavolal doktor Vy gin Stradku do sve kancelaie a vyktfoval, jak se veci s Nyklov'mi maji.

"Pane Stradko, pkedne jednou pro v'Zdy, jste solicitator a ne doktor! Nechci, aby nas bide zameriovali. Neni to ode mne domSr glivost, ale odpovidam vidy jen za sebe a nechtel bych ptevzit odpovednost ani za bratra — vezmete to na vedomi! A ted' mi povezte, jak se to ma s NyklovSrmi! Nerad bych, aby bylo statene ubliteno, a aby na torn mela podil moje kancelat. Jak to bylo s Nyklovou, co jste s ni jednal, kdyt jste u nich byl?"

Straka, bled' hnevem, vyhrkl podratdene, s tetce maskovanou •uctivosti: "Nevette to babe, je to potte gtenS7 tvor, nevi co chce. Dglat us nemt2e, hospoditstvi upada, prodej jest jedinSm prostiedkem, aby neco zachranili. Grunt je zadluten*, neudrteli by to.

M pkijde, vylotte ji to, ja jsem us alai, co jsem mohl," hajil se Stradka.

Bylo to easteene pravda, statek - byl zadluten a udrteti jej, bylo takou tlohou. A piece ten prodej, arantovanST za techto okolnosti, byl malo poetry*.

Doktor Vy gin si pozval oba man2ely do kancelate, chtel si s nimi pohovokit, aby se nedal do dila, za ktere by se jako destnY dloyek musil stydet.

"Jsem pra.vni zastupce a ne pravni vydkiduch," kekl Stradkovi, kdy se rozdiloval, k by se jinY advokat, maje pinou moc podepsanou oberna mankly, o takove veci nestaral. svou provisi ohro2enu a byl pinY elude.

"Kdyby se milostpani do kancelate nepletla," opakoval bezpodukrate pied Majkou i Finou, "kazi jen obchody. Takovehle kakokovani je pro ostudu. Vyjednal jsem u2, to lide budou parcely kupovat, delal jsem to na zaklade pine moci se svolenim pana doktora, kterS7 vec ptevzal. Jak budeme vypadat, kdyt z toho nic nebude? advokat se toho chytne a my pkijdeme o obchod a budou se nam smat."

III.

Od chvile, kdy se doktor Vy gin dozvedel, Nykl tenu zastkelil, nespal. Nemohl se zbaviti pocitu spoluodpovednosti, 2e cele rodinne drama vlastne zadalo vyvrcholovati dojednanim Stradky s Nyklem o parcelaci usedlosti, kterou mela provideti jeho• kancelati. Vzpominal si, jak jej statena prosila, aby se ji ujal, 2e pies to vypovedel pinou moc a nechal tak volne pole Nyklove zlovrili. Uvedomoval si teprve ted', 2e tak ucinil hlavne proto, aby se jeho zajmy nestketly se zajmy Straeky, kter' na prodej tlaeil. Chtel mit pokoj. Zvykl si na Stradku, bal se noveho dloveka, ktereho by mush). v kancelati zapracovavati a proto se vyhnul veci, ktera by mu musila kondit propuetenim solicitatora.

Ve stredu, dne 27. bkezna 1940.

Doktor Vygin byl nev3ibojn3i, pasivni elovek, vS7born pravnik, ale ptilig malo agresivni, cot mu dasto Akodilo. Nesetkal se za sve advokatni praxe dosud s tragedii tak talostnou, jako byla tato.

Nejprotivnej gi Usti jeho povolani bylo zasahovani do intimnich zaletitosti jednotliveft, kteti mu sverili zastupovani veci, ktere pro ne mely tivotni vSrznam a ktere jej samotneho nechavaly chladneho. Ptipadal si jako lekat, kter* leci neduh, o jehot bolestech nema tugeni.

Nutil se easto do zajmu vice net pravnickeho, ale to jej pak zavadelo tak, to tim trpela jeho pravnicka ptesnost a logika. I jednani s NyklovSrmi ukoneil s klidnym svedomim, bez nejmengiho rozeileni, eiste obchodne.

Cit v tom nehral tadnou roli. Kdyby byl o ptipadu uvatoval s citeve stranky, byl by se musil zastati ne gt'astne zeny. Vzal to jako vec, jejit pozadi nebylo eiste, proto ji likvidoval.

Ted' citil, to svou pasivitou ptispel ku tragedii.

"Kclyt to Straeka, jako muj Utednik zaeal, mel jsem to vytidit," tekl si ut po desate a vtdy mu bylo neptijemne.

Pani poslouchala, jak se na posteli piehazuje a pak se ozvala. Myslila na toter, co on. I ji ptipadalo, te mut nese spoluvinu, hlavne proto, te ma v kancelati takoveho darebaka, kter' kryje svoji nieemnost solidnosti sveho gefa.

"Mel bys, Straeku vyhodit, je to notorickST darebak a gyindlet. Neb-kt jeho, nebylo by to u Nyklir tak daleko doglo. Nemohu se na neho ani podivat, ptipada, mi jako spoluvrah."

"Ach, ty ma draha, slysis travu rust," odbyl ji mut, kteremu bylo velmi nepkijemno, to potvrzuje to, dim se on prave otravoval a chtel to poptit aspen ji, kdy to nemohl poptit sobe.

"Neni pravda, nejsem ani ptepojata, ani nervosni, ale vidim, co je Straeka zae. Ptipada mi, to at' vezme do roukou cokoli, v gecko dopadne gpinave. Cel* zpftsob jeho jednani je nesolidni.

Uvidig, to jednou budeg na neho doplacet.

Mravne na neho doplacig uz dnes."

"No tak ho vyhodim a bude g mit po -dill. Ale na to to upozorriuji, to pti sve obratnosti odvede polovinu klientfi. Dela§ sama frety, vi g, jak si stojime a mtiterne-li ted', kdyt mame deck°. zmengiti ptijem. J6, vim, to Straeka je lump, ale na druhe strane je neobyeejne obratnST." "Tim je nebezpeenejK V jeho rukou se sta,v6, zakon stragnou zbrani, dovede jej obchazet a todit. ho vyhodit," couvala pani, "davej na neho aspori pozor a nenech mu tak volnou ruku! Hled', ja jsem ted' zavedla, to kupuji kolky sama a vedu kontrolu nad tim, kam se davaji. Ugetkim ti tim jiste hodne penez."

"Tak dobte, ale ted' spi, nebo nebudeme rano za nic stat!"

Pani umlkla, ale neushara, a mantel take marne zaviral vieka. At' se sebe vice namahal, nemohl usnouti. At kdyt se rozednivalo, zaeal diimat, ale to jej zase vzbudil plat male dcerugky. Pani vstala hned, aby ji nakojila, ale pterugen* spanek se ut nedostavil. Doktor Vygin vstal mrzut3"T a do kancelate gel v to nejhorgi nalade.

Prvni, kdo otevtel dvete, byla sestra zasttelene Nyklove. Stara ut prede dverani, eekala, at bude osm, aby neobtetrivala pted Utednimi hodinami. Doktor Vygin se ji skore lekl, ptipadala mu jako zosobnene svedomi. Mel krajne neptijemn5"T pocit a byl by nejradeji z kancelate utekl. Po prve mu bylo jeho chovani protivne.

Dirvera, se kterou se na neho sestra zasttelene obratila, jej prim° zahanbovala. Citila, to phchazi k nernu v ptesvedeeni, to se nemusi b6,ti fiskoku, te pomstu za sesttino utrpeni a za jeji nasilnS7 skon sklada do jeho rukou. Namahal se, aby byl zdvotil*, zaletitost ptestavala laS7t, pro neho obchodem, mela mravni pozadi. Citil povinnost ji spiniti a nedtvetoval si, to ji provede tak, aby to bylo do v gech drisledku spravne.

Citil, ze neni dosti objektivnim Hneval se na sestru Nyklove, to k nemu pti gla, a tuto povinnost mu ukladala, i na Straeku, to celou vec zavinil.

Sotva tena ode gla z kancelate a doktor Vyg in, pfechazeje po kancelati hledal uklidneni, zavolala jej do bytu ustra gena pani.

(Pokradov6,ni.)

'Ye sttedu, dne 27. btezna 194G.

litSTNiK

Voliefimokresu

slib jest, e budu-li zvolen, budu vam slou2iti nestranne, poctive a spravne vymahati zakony. Na tornto zaklade kladu zde svoji Eadost pied voliee okresu Fort Bend.

Vas hlas a podpora budou spra -neocney."

Podepsdno: H. CECIL BAKER. Poznamka:-- Dostavame zpravu od krajand, kteri p. Bakera osobne znaji, Ze jest muaem spravnYm, zasiuhujici si Uradu o kterY se uchaj.. VI'dy take bral zajem o farmarskY lid, vAeobecnou rolnickou industrii a nekolikrat promluvil e prospech "Farmatske Ligy".

(Pol. Adv. Pd.) )o( Vypravoval jeden pan kamard(tre.: "To am byl trapnY vYstup! Vodiaka a Novak se pohadali. Trvalo to jiZ hezkou chvili. Nakonec zaival VodiCka: "A vühec — myslete si, ae jsem vdm dal par facek. Zprava i va.!" se posluchael: "A co udelal Novak?"

"Zapotdcel se a na t ffich mu vyskoeily eervene flaky." )o( Stra nY trest.

Na Pankraci byl trestanec. Byl to vegetarian. A jednou se tento muE neaim rozzlobil, zaeal radit, rozmiatil zatizeni sve cely a dozorce, kterS7 ho chtel uklidnit, zmlatil.

Kdy2 se to dozvedel pan reditel veznice, zavolal si dozorce a povida: "Posiouchejte, za trest dostane ten chlap dnes k vek),eri tri jitrnice a etvrt kila ovaru."

y

EL CeciE znarra:17

,

a

rf, ":7

..

Pravnik Cecil B f :7:a kandidatem do Utadujho sou dee, okresu Fort Bend, volba nelpada v Jaybird v a Demokraticke Primarni volbe v errvenci.

Pan Baker jest dc'.:re Cant= 'Leto east schopne a spravne, v s10,tniho zastupee z tohotz VZdy pracoval pro zasadni a :cr•struktt ni .program a dobre• viadu.

Jest to na zaklade zek:'_ a, .:tereleo docilil, Ze nyni eny, by jej paViIi do tohoto Ban Baker ma dostateCne: vzd" i faai. 1 zkuknost v oboru pravnickem, kterélejëini schopnyn "spr, ,v2oe z:stati dBid okresniho soudce.

Pan Baker pochazi z farmy z pion3irske rodiny okresu Tort Band, a vzdelani nabyl sitm. ptieinenim. Nein poem h, ;,,r3by znmel pomertm, ktere existuji, neb sam mel dostateb ZkuAenosti.

Pan Baker dale pram: "S notmenim a s vdeanosti oznamuji num okresu Fort Bend, to js,embyl vyzvan, bych se znov1,1 1.7,chazel o zvoleni do legislatury. Vim, lie jest tn irtad Cestnt kteltra nine obeane nakho okresu poctili. Moji snahou bylo vZdy zhostiti se arich povinnosti CestnC. Zkuknost5, kter.icTch jsem nabyl, budou ml napomocny ve vykonavani povinnosti spojentch a praci oktesniho soudce.

"Mam uspokojeni, Ze jsem 7,7am Je uEivan dlouhou dobu k vypuslouZil die si.77ch nejlepSich sehopnosti a nyni ptichazim, bych zeni hlist u ditek. Cena 35c. Old poladal, byste • mne Corner Drug Store,* West, Texas.

Cbi (.,) tadu vakho okresnihe (3)

:

y

%.

,

y

y

g

ItretNEOSSIMMeal.

White's Cream Vermifuge,

,

D

.01111.011.11.141.1.00[0.0116etwo

4

1

7

ell 40 0

Save-

''

;'

7

-

1, .‘"

-.

otevterne r '

rezna ....

'."

LI 6

Is a moderne zatizenY obchod

(-

OZEVI

.

0

0

0

frach

Oarc.0

VELK

J

v to same --..--: )ve co jsme bYvali dtive.

v

sini na v nee %l PT

A

17 V

— Hrati se bude — P

P 7-7

Tra 94-1

•

veselohra ve ttech jednanich OSOBY: Jan Svoboda, legio•arskY kapitan ze Sibire _______ Jerry Pavlik pi. Vilenekea Paviik Ema, jeho chot' Lee Pavlik JUDr. Eduard Roubal, jeji bratr Louis Boudn:c2 Karel Svoboda, statical z Chrudirni Jerry Chalupa Inocenc Pudivitr, ministerskY rada pi. Ruby :Hold" Matylda, jeho chot' Si. Anna Lee 07,TesnS7 Klara, jejich dcera Si.. Eleanor:" Rezi Fajnova, organisevana slutka Stanley Pavlik Alois PetrnouAek, jeji milovnik Dej v Praze. — Doba ptitornna.

Napoveda p. Dan Cuba Divadlo Rdi p. Jerry Chalupa.

.

v 7:31 veer

Zaeatek .0 vstupn

a

Krajane z blizka i daleka jsou zvanI, by se pIBli pobavit na tote krisne divadlo.

4.1.0■ 0 ■0 ■ 04sioso.111,mmoes.olno..0.151,0..7.0.121.0.2e.0...042aIDOMEn.0.121.041EN•04=9.0.7.04roas.0.1190.312.0eampo...0.1E53,47A angerra....01,71(0,98,C0

veno s

Otevtt

2

y e Vaari.r

r.

D AA. R ava,

y

A. A

Pojmenujte obchod s barvou. $15.03 e abo2i odkupnikovi, kterY nalezne hodici se jmeno k pojmenovani hate.-1.o novella obchodu s barvou — nalezajici se na 3214 White Oak Drt

BB otviraji tento novY ochod s barvou a pleji si, byste nani hodici jmeno k pojmenovani tohoto. Wephny navrhy jmen ram:, b7",7ti odevzdany osebne. My dame ROZHODNE ZDARNIA pades:ati centovou plechovku "Slick Cleaner", na svete nejiepsi eistie, s kaEdYm navrhem. Kontest uk.ortei 31. btezr 1.940.

.

0.

... Vend' zu:"1. lc

71. .-

GLIDDEN-

,

tpinY vfoc7, r -no' eho focL, ‘Satstva a Star Brand obuvi.

Zvla, "te levne ceny v den otevteni obchodu.

r

Kupte jeden jakekoliv velikosti a my vam dame drr no velikosti za pouhY lc.

Speedwall

Va§i ptdtele,

—

0

SEHRAJi DIVADET Ni

15. 7

Dekujice vtcn neim ie.t. tel-tam za podporu, kterou jste nam venovali v c ' ' _ m u nakm obchode, oznamujeme Vdm,

C —

!

0

Kdy2 pak budete kralovati po mne, ozdobeni korunou kralovskou, pomnete, Ee i jd jsem kraloval pted vami, a Sc jsem obrdcen v a hlinu cervu. Podobne j vyopadnete v nic, prechazejice jako stin a jako kvet prim. Co jest piatna urozenost aneb hojnost pridno eiste svedomi s pra,.7ou nadeji na svate vzkidvzktiki.

OBCHOD OTEVEEN OD '7 RANO DO 5 VEER — V S ROTC V '7 RANO DO 1 ODPOLEDNE.

4

AtP -•

y

y

D e pani scaly e vlaku. Jedna otevtela okno, ale druha protestovala a tvrdila, by ji prdvan usmrtil.

Na to prohlasila prvni, e ji rani mrtvice, zustane-li okno zavreno.

Uprostred hadky ptie1 prilvodel a rozhodl spor takto: "Napted otevteme okno a umte tahle dama, pak je zase zavteme 6; urnte, ta druha• Pak tu bude pekoj3"

y

,

Strana 17.

hopen

.

a

Pravidelna cena $1.25 'uart ...... , por"),Ik",)

.......

Pravidelni cena $1.25 C---

--

-M.v...0=zosalman.

.323 ITLIART

Strand 18.

VEST lit IC

DDiL DC77SOVATELSK VIZSTAITNI ELEGIE. a sveho Z1vota videl jsem hezky poeet poeinaje na gi nezaponienutelnou jubilejni v3-7stavou v Praze roku 1891. A kalda, to zanechava v dui kresne vzpominky a 0136as ty ruzne vYstavni episody Vynokuji se ✓ tech vzporninkach barviteji. Co jsou ty vYukazky pokroku lidstva, jeho prace stavy?

• snaby po zlepSeni sveho byti, je na nich 1-scolan v souladnem rouchu vytvor lidskeho ducha, jeho nefinavneho badani a prace lidskYch ruk. Pohledneme-li nazpet do dob, kdy se na g lid paal usazovati ve vet,Sim poetu v teto zemi a jderne-li po teto 'cestiece at ku dneSni dobe, pi'ehledneme-li vSe to, co ta nage geskosiovenska haluz zde dokazala ,vykreslime si v duchu hezky obrazek vYslednice vgech tech na gich kulturnich snah a a na g prace a na.:el vyspelosti. Vybudovali jsme si nage pod-. parn jeCnot,7, vybudovali jsme si na ge so:ools• r3 jecinoty, vybudovali jsme si zde nagi jsme se z te2kYch pionarskYoh po gatka hospodafsky i duchovne hodvysoko, svou vlastni silou, odvahou a pill a take vychovali jsme si na gi generaci tak, • usookojenim m-Herne ji pledati vSechno to o7.,oce, ty plody to naSi. prace. To je take vYstava, p i.":ehled vg eho, co jsme az dosud zde vykonali a nua'.:?:eme na to vSe skoro s pYchou of kazati. Vryly ty Ceske„. ruce, ta eeska pile a Setrnost nesmazatelne stopy v etapu dejin teto zerat=s . Porozumeli jsme heslu — Vlastni — dovedli jej zde uplatniti ye vgech smereoh.

Na Se jubilej.ni vS7stava v Praze v race 1891 byla nam velkYin povzbuzenim v naSem no.rodnim :vote, vYchovne, hospodaksky i kulturne. Pozndli jsme sarni sebe a seznali co dovedeme, uvedemili jsme si ca dovedeme, co vime a co rauSeme svou snahou a asilim dokazati a od to doby eeskY narod einil fenomemlni pokrcky v prumyslu, vale a umeni. Jake rCny rna byly zasazeny tim vim co nasledovolo mnichovskY pakt uka2e budoucnost.

Ka.2da naSe slavnost neb divadelni pkedstaVC.P.5. je take vYsta you, podanOu site v menSim me:Z'itku, ale vabivou, poutavou a pouenou zrovna tab jak velke svetove vYstavy. ZvlaSte divadlo, jeho vYchovnou cenu nelze dosti oceniti jak ku pi'ipoutAni na gi mladel'e ku nas ivotu zde, tak i pro zachogemu narodnimu Z yarn na gi mluvy a po strance .vzdelavaci. Kaide to pi:edstaveni divadelni at' tu ci onde je viastne paradni pfehlidkou na gich talentii a schopnosti,• nekdy at velmi mile pfekvapujicich, ne jen u tech, kdo sem pf•ijeli v odrostlem veku, ale i u to nagi mladege zde rozene nob vychovane a to je velmi pote gitelnYm zjevem. Neni mi mc'lno bYti v gude plitomen, ale o to Americe zabehl jsem na s yYch potulkach n.a mnoho mist a shiedal jsem podobnYch taleistti hezkou fadu a budi2 zde po pravde fe6eno, '2e ten na g velkY Texas, ta Ceske vetev zde neni v Ceske Americe posledni, ale je velno .dejnYm Benjaminem a take ten na g Houston s jeho nem i'ady a Sokolem.

"VYsta yni elegie" premiera od Josefa divadelni reminiscence poslednich sveto7,7Ych vYstav, sehrana, minulou nedeli dramaticl:Yna odborem Sokola Houston byla opetnYm velmi p.oteSujicim dosvedeenim, jakYmi talenV vledne nage zdej.Si Thalie. Autor dovedl do hay protkane zaplavou zpera vetkati peknY vzorek eeskearaerickeho livota malebne a ra„zovite. Tak na g eesky Houston ma ji2 vlastne dva dramatic ke spisovatele, bratra Frank 0lexa st. ad i.edu Pokrok Houstonu, jeho premiera, byia davana pied nekolika lety na seePokrcku nyni k nemu se druli br.

7.7,se, i 'Tcd zde.:; g1ho Sokola. larslizze a. bezvadna, vee ply' • a doclam-ii, ze celY dej byl p:rs:Ile,havS7 rezneeek ifrzdo,jicimu pfesne a souladne a h. y; je pochcpitelno, ze se to kal.-

demu libilo, zvle gte ty pkedstavitelky, same pilvabne zjevy netneho pohiavi, jak v narodnich krojich tak i v druhYch ladnYch Aborech.

Hrely a zpivaly tak hezky jak andilkove v rep., inu katde to slu gelo. Je, se nikdy nedivim, ti mulgti herci na jevigti se pak cini, jak svobodni, tak tenati; kdyt maji tak pilvabne konkurentky ye Iffe. east* frenetickY potlesk byl vgem hrajicim dilkazem mileho potegeni a uspokojeni nevgtevniku, le se jim hra libi.

Zpevy fidila a doprovazela sestra Bolena 8ilhanove. VYprava a retie hry spoeivala v rukou sestry K. Otvrtnikove, Jos. Veseleho a D. Nezvala. Jmenovati jednotlive herce a popi&Nati jich vYkony a tilohy zabralo by hodne mista, to jit povedela oznamka v tomto liste a ta spousta nev gtevnikii, pozorujicich napjate a se zdjmem vgech pet jednani hry svedeila, to jim jsou velmi vgichni dobfe V bratru Nezvalovi ziskal zdej gi Sokol nejen velmi dobrou hereckou silu, ergo d ye, jej a jeho pilvabnou tenu gku a malife dekoraci, ne snad nejakeho diletanta, ale umelce, zasluhujiciho pozornosti. V malitstvi divadelnich scenerii a dekoraci jsem leccos za meho mledi odpozoroval v Praze u umelce Romana Skely, v budove Waldek na Jugmanove nemesti a Komenskeho ulici na Vinohradech, u Staffa a Liebschera v jejich atelierech, tedy nee° 0 torn vim a bratr Nezval svYm mistrnYm gtetcem dovede zachytiti jak perspektivu tak i nedech tenru, dovede vykouzliti tak dobfe krajinky, tak jako jine stafete a snad i pilvabne ruselky stapejici sve, pilvabna tilka ye sluneeni zeti na paloueku, nebo jak je to lieeno v bejich. 8koda, le jsme jej nemeli zde dfive. Bratr Nezval je odbornikem i v malifstvi kostelnich °brazil, figurin a seen a provedl jft nekolik podobnYch prael v texaskYch kostelech. Dekoraeni prace, malifske vYtvOry kulis a pozadi teto hry i pfede glYch, jet br. Nezval zde vytvokil sved61, to ma nejen umeleckY talent, ale i hezkou porci gikovnosti, vytvokiti hezky dilo s potfebami po ruce jsoucimi.

Ve stfedu, dne 27. bfezna 1940.

SOKOL HOUSTON "Co celebratujeme, Blanche? — 6 jó, spoleenou vyjild'ku na vYstavu", slova z filohy Loizy Barteka z divadla "VYstavni Elegie".

Bylo nam piano od pfirody krasne podasi veerej gi nedele 24. bfezna. 'We meld opravdu tu sveteeni ndladu a jeden tak citil chut' k votu. Neni divu k tomuto often', kdy oeekavame zvlaStni program, ktereho meme titost se stidastnit. Snad to meme v na gi krvi, ze kdy nee° oslavujeme, rddi vidime nab. mid,det v deskYch krojich. Pestre barvy nagich povzbuzuji k vesele nalacle. Zbystki smysly, oko i smYgleni. Kdyt jsou deveata a ho gi v kroji odeni, to ut jeden vi, je to zvla gtni den, nejakY svatek. A kdyt je gte k tomu jsou vyloten& k prodeji pernikova "srdcata" a jine figurky, pfipade to snad jako kresnY sen, protitY na desko-mora yske nebo slovecke pouti.

Pernikove srdce! KterY pak hock by sve deVi nekoupil jedno!

V takovern ovzdugi ocitli jsme se na premiefe "Wstavni Elegie". "(Mast hosta byla velika, za col* kaldemu, kdo byl pritomen, dekujeme. Vime, to zdrava kritika je dobra a nutne, ale musi prijiti od Mend neutralnich a ne od • kterYm na zdaru pfedstaveni zalezi. TakovY Glen najde omluvu pro to neb ono. Proto pkatele, my doufame, Se. yam divadlo libilo i kdy bylo dlouhe. Bylo v nem velikY kus prace a obetavosti. Jest-li se yam libilo, keknete tem herd= o tom. Redi to usly gi a redi tel picijmou vagi zdravou kritiku.

Nage zvlegtni vYstavni scenerie byly praci bratra Nezvala. V bratru Nezvalovi mdme velmi dobrou silu, vgude se dovede uplatnit. Dekujeme vgem za ve gkerou laskavost nam prokezanou. Na zdar!

Rtitena Lebrove.

Caldwell, Texas.

Ctene, redakce Vestniku!

Dnes pfichazim jen na chvilieku, neb nemdm kdy mot psati, proto to zitra eekam gestnect lidi k obedu. Ale chci nechati vedeti vgem krajanilm v nag em okresu, to divadelni ochotnici z Taylor sehraji veselohru "Z nafizeni bytove komise" v sini NovY Tabor pH Caldwell, Texas, dne 29. bfezna. Kus je snad velice sme gnSr. Tak kdo se red smejete, jisto se dostavte. V Novem Tabofe se jft devno divadlo nehralo, tak doufern, ze tentokrete se tam sejdou Held z blizka i zdaleka. S pozdravem, Pani P. P. Mikeska.

Rod Vyzovice, eislo 114.

Cteni bratfi a sestry!

Chci nekolika faclky zdelit, aby i ti vzdelenejgi elenove vedeli, kdo jsou fifecinici na geho 11du. Jsou to bratki: Josef Kadera, pfedseda, Josef Ragka, mistopfedseda, ses. Marie Kadera, tajemnice, Jiti Zurek, fieetnik, Alfred Valenta, pokladnik. Na ildetnim vYboru jsou bratti: Emil Valenta, Herman P geneik, Jan Kerne/leek a Jiti Zurek. Delegat do sjezdu br. Josef Kadera a nahradnik br. Jan Kamendak. Take byly ✓ bfeznove schtizi do fedu uvedeny nove dlenky, letos nam pfibylo do fedu pet novYch. Mile jsme byli piekvapeni ye schtizi navgteyou br. pokiadnikem H. U. F. B. Steinerem a jeho mantelkou s dcerugkou ses. Annie. Br. Fr. B. Steiner mel kratkY proslov k novym &mum a ke vgem pfitomnYm, za cot mu na g tad je zavezen diky.

Jak to ve Vestniku v dopisech videt, katdY by si pfel zlepgeni nagi S.P.J.S.T., ale to si mnohY nepomysli, jak utiteend, by byla ta N. P. nejen pro jednotlivce ale i pro celou Jednotu. Podam jen jeden ptipad, abych nezabrala mot mista, ze zkugenosti pigu. Kdyt otec a matka jsou dlenami nagi mohutne • S.P.J.S.T., radi by dali i sve ditky pojistit, ale otec rodiny byl v nemocnici operoven a tednou podporu nemocenskou neobdrtel, vgechno stela velke penize, tak nemide si ditky nechat pojistit. Tim jsou po gkozeny ty ditky a cele nage S.P.J.S.T. ma merle elenii.

Nag fad cis. 114. jest pro nemocenskou podporu jednohlasne. Je toho utrpeni v gelikeho dost, tak meme hledet vypomoct sestrem a bratrtim ✓ nemoci, aby nebylo jen na papite Podpora, Lidskost, Bratrstvi, ale uvest to ye skutek. Mile sestry a bratfi, uvaZujte o torn a dejte vedet br. John toupalovi, na, eem jste se ve schtizi usnesli, dim dfiv tim lepe pro celek.

Sestro Marie Munizovd„ jak pi gete ve Vestniku, tipine s vdmi souhlasim. TakovYch dobrYch dugi pottebuje aby se jit jednou vykonalo nee° chvalyhodneho pro trpici elenstvo S.P.J.S.T. Pro dnes koneim se sesterskYm pozdravem, Marie Kadera, taj.

'kola neni jen nasypat do mladYch hlav pisek poznatka ze v gech °bora, nYbr2 dat kladni vedomosti, pevne svazane poznenim, k eemu jich ufiti.

Dr. Jos. Doletal.

"JakY je ten posledni film?" ptali se Bernarda Shawa. "Ma happy end?"

"Naopak — vezmou se", odvetil vednY posmevaeek.

Po divadle rozpoutala se taneoni zehava pki hudbe pana Rudy Zatopka. Ne jen, to jsou to sami hezci ho gi, (maji ye svem stfedu tet hezkou damu, jen ze ut je vddna ,tedy nic pro pany kandidaty l'enitby) a ti umi pane hreti, je to dobke vycvieena, a fizene kapela. Jako obylejne, Galveston Se pfig el k nam podivati, pani Stanovska s rodinkou, gillerovYch, Doslieovi, LebrovYch z Livingston, Sheldon byl zastoupen pokud vim, br. F. DlouhYrn, Fairbanks Vajovymi, 8ebkovSimi, "Pepidek z Kladna" pfigel se svou pani a nalkem na usYchajici haluz, (Sic transit gloria mundi!), z Alvin br. Truksa ml. a mnoho jinYch hostil z jinYch bist. Pro tu drobotinu, nevim koho eiperne ruce to byly, byla tam halda marcipanovYch srdci, koniekil a pod., jakot i figurky z penoveho cukru, dobre tenske du ge vzpomenuly jich teti malovanYmi vajieky. 0 mute se postarala damske seta v kuchyni chutnYm potiveniekem, aby to pitivo derpane br. Baletkou nemuseli vlevat do prazdnYch Utrob. Byl jsem potedan vYborem, abych ifeinkujicim, nev g tevnikum a derctim vyslovil jmenem Sokola Houston srdeenY dik za jejich namahu a ochotu.

S. P. StudnienY.

Ve sttedu, dne Z. bfezna 1940.

Strana 19.

Vt8TNiK

Dokud tena mute vypadati o deWESTSKE DIVKY MEZI KANDI- SEND IN CARD FOR BOOK ON Jsou v tivote narodu chvile klidDATKAMI KRASEK "BLUE neho rozvoje, potehnaneho rtistu, set rokii mlad gi sve decry, je Upin6 MIXING DRINKS. plodne' inspirace, kdy pro praveho spokojena.

BONNET" Have you heard the story about the umelce neni a nesmi bYti vyggiho zakona net hledati, toutiti, tvoriti Jedenacte vYrodi "Pylvodu kra- Frenchman? sy" v Texas universite ptipadne na "You, Americans", one of them a to s tak apinym vnokenim se do 5. dubna a tradieni slavnost bude remarked regarding the drinking of dila, jako by na dne vesmiru nebylo uspotadana v Gregory Gymnasium, whiskey sours, "I do not understand. nideho vygg iho. Ale udeti i jine hoku kteret sjedou se bYvali studenti, You use whiskey to make eet strong, diny, kdy se v umelci musi pkederodide a ptibuzni studentii. water to make eet weak, lemon vgim ozvati mut, nevahajici ani oV pestrem prtivodu zastoupeno juice to make eet sour, and sugar kamtik. — Arne Novak: "Nosidi pobude na tki sta divek, zastupujicich to make eet sweet and then you say chodni". )0( `here's to you' and drink it yourJan Amos KomenskY se sdili s self.'" o ten osud, Told in the free booklet offered mysliteli minulych yen y Ymi zasadami to jest vice znam s this week, this anecdote is accom- net spisy, ate jeho dila bYvaji pro-1 panied by 17 recipes for famous birana a ditana skoro vYhradne proKentucky Drinks. This include to, aby v nich byla hledana jeho Whiskey Flip, Bluegrass Lime Ric- soustava myslitelska a vychovatelkey, Kentucky Toddy, Mamie Tay- ska. — Arne Novak: "Nosiei pochodHANA VITOVA lor-Fashioned cocktail, Manhattan v novem desky mluvicim filmu cocktail, Kentucky Mint Julep, Der)o( by special Tom and Jerry, bowl of Promenlivost je jedna z ctnosti Eggnog for a party, milk punch and ten. Je nejlepgim prosttedkem proti others. polygamickYm sklontm mute. MaJest to film, jeho dej zanecha You may obtain this booklet with- te-li dobrou 'term, mete bYt jisti, v kahlem hlubokST dojern. Byl out charge or obligation by simply zfilmovan die romanu stejneho sending your name and address to to v ni mate dug evni harem.

G. K. Chesterton. jmena cd Maryny Radomerske. me, having it reach Vestnik by not Ukazuje Jos. VaSu t, zastunce )o( later than April 3, 1940.

Praga Film Co. Kdo se se domniva, ze lidske srdIf you care to inclose the names and addresses of you friends, copies ce neni schopne dobreho skutku, vi FLATONIA, v aterY 2. dubna, velmi mak), ale je gte merle o nem will also be mailed them.

7:30 hodinach weer. vi, domniva-li se, ae milteme dobre SEALY, ve stkedu 3. dubna, Write legibly and do not send re7:30 hodinach veder. turn postage. Be sure, however, that skutky konati stale.

Buiwer-Lytton. SHINER, ye etvrtek 4. dubna, you get your request for "How to DORIS HOLASEK )o(— '7 hodinach veder.

Make Famous Kentucky Drinks" in rfizna sdruteni university a tento on time. The deadline is next week Kdyi smrt dovo1i nam dlouho ti- SCHULENBURG, v patek 5. dubjest ptedehrou vederniho Plesu, na April 3, 1940. ti, za rukojmi bete v gechny ty, ktere na, o 2:30 hod. odpoledne. Zaneint oznamena bude vyvolend eatek veder o 7:45 hod.

Here is the recipe for whiskey jsme milovali.

"Sweethart" statni university.

Ninon de Lenclos. sour given in the free leaflet: Mezi poetem tti set kandidatek Whiskey Sour. universitni rodenky "Cactus" jsou 1/2 tsp. sugar, letos westske krasky — sleena Doris 1/2 lemon- juice only Holaskova z deskeho universitniho 1 jigger bourbon whiskey klubu, deerugka mantelii J. F. Ho- 1 slice orange laskovYch, a sleena Dorothy Hora- 1 maraschino cherry Se srdoem zarmoucenYm a 'ialem sklieenSrm vzporninakova z deskeho pokrokoveho klubu, Method: In mixing glass dissolve me, to 30. bkezna bude tomu rok, co se s nami rozioucil nas sugar in a little water Add lemon• drazemilovany mantel a otec juice and jigger of bourbon. Fill glass half full with cracked ice; shake vigorously; strain into toddy or cocktail glass. Add dash of carbonated water, if desired. Decorate with slice of orange and cherry. )o( Kafrem omlazenS, film.

VelikY dokumentarni yYznam filmu, kterY nom mute ukazati nage pkedchtdce takove, jakymi skutedne byli, je znaene podvazan tim, to material, ze ktereho jest film zhotoy en, ma velice kratke trvani. Filmy nestarnou jen obsahem, ale take materialem. Filmy, ktere byly natodeny v zadatcich kinematografie, neni dnes motno pkedvadeti, protote se lamou a jsou velmi kkehke. To znamend, to i na ge filmy, jejicht material se celkem nezmenil, jsou pkedurdeny temut osudu. Dosud byDOROTHY HORAK lo nutno k zachovani cennYch fildcerugka mane. J. F. HorakovYch. movYch dokumentarnich snimku K slavnosti dojed gi divky "Sweet- das od dasu je znovu okopirovati na hearts" z universit Arkansas, Rice, derstvY material. Tyto nove kopie mely pak ovgem stale slab ,i a nezkektery odpaiva. na hibitove ve Fayetteville, Texas.

Baylor, S. M. U., T. C. U. a A. and M., telnej gi obrysy. Nyni se hlasi, to byl budou hosty studentu statni uni- nalezen navy prostiedek ke konserSmutnSr to byl pro nas den, kdy nelitostny Ostid odvoversity a vela oslava potrva pine vovani filmii: obydejnY kafr. Kalal nagehn maniela a °tee na veenost. Odegel jsi, drab manotyti dny. teli °tee a nyni dkimag v lunu matieky zeme, kde jsme Te s frem, kterY se pkidava do neprody g 0 bolesti uloiili k fee'nemu ocIpoZinku. Na ge mygienky jsou. u Tebe. n e u z a v t Y c h b e d n , o s a h u j i c Sokolka, ktera vitala Tyre pit prvdokumentarni filmy, prodlouti se Thij nahlk odchod zpilsobil nam velikY zarmutek. :Irak radi nim sletu. bychom Tebe jeg te jednou videli a pohledli v Tviij vlidnfr a V Mlade Boleslavi byla pohkbena nesrovnatelne tivotni delka filmu, a usmevavy oblidej. Nei marne nage touhy — co matka zeme to podle vYpodtil na 75 let.

Nejjedna z nejstar gich sokolek, 881eta pkijme, ut nevyda. StYska se nam pa Tobe, spi sladee milovanSr Marie Zieglerova. Pochazela ze sta- stargi filmy, je jich asi tucet, pomanteli a otee, my na Tebe nikdy nezapomeneme. Klademe re pratske rodiny a od mladi pra- chazeji z roku 1892. na. hrob Tviij kvetiny co diikaz, to Te stale vzpominame. Bucovala v Sokole, je gte za pilsobeni )o( da Ti zeme lehkou. dr. M. Tyrge. Pti prvnim sokolskem gtesti. — "Ve 2 hodiny to bylo zesletu r. 1882 na Stkeleckem °strove metteseni!" — "A jak to, 2e to vet Tvoje manielka Anna tapalovi a dye 6E-7 podavala dr. TyrLovi kytici a di- zOstala stat?" — "No, ony sly na ni • tastnila se pat vtech slett. hodiny o ,Ot7iicet pozadu."

"Krb bet

BOLESTNA ITZPOMiNKA.

Josef tapal,

a

Strana 20.

/lost. Plan tento, plijat a spravne r• izen, dovolil by kaMemu pestiteli spravnou Cast, ne sloe v akrech, ale v poetu baliku neb liter. Pak by katclY pestitel mel volnost k pesteni kolik baviny by si ptal, neb ptebyJEST PRO POKRACOVANI tek byl by prodan na svetovem PROCRESIVNI A CO-OPE- trhu.

Dejte rolnikUm spravnou a doRATIVN ADMINISTRACE. statednou "parity" cenu, aby mel dosta.eltelne nakupni mod, ktera by byla dostaditelna k yYpomoci udrIeni vSech americkYch industrii. Rolnik neintrff;e ziti na frazich narodniho prograrnu, ale musi miti zaruku noritni cony, ktera by mu do kapes dala penez.

(Pd. Pol. Adv.) )o( Vgeobeena spokojenost.

Letadlo krouZilo nad Neapoli. Pilot se nahnul k cestujicim: "Znate Vida Neapol a urn it?"

Cestujici se small: "No, jak by ne!"

Hot spokojene kYvl: "To je Zlamala se nam thyz, vrtule."'

J. E McD nald jest kandiditem za koinitaie zemedelstvi.

Ve steedu, dne 27. beezna 1940.

VESTNiK

Oznameni volieum okresu Burleson!

H. P. Cobb uchazi se za serifa.

Pfeji si pouNti tohoto zpusobu oznameni sve kandidatury o Mad Serifa okresu Burleson, psi volbe demokratickYch pfrimarek, odby anYch v mesici 'Cervenci.

eas a energii k rizeni vSech tosti v zajmu lidu ,okresu Burleson.

Ja veriin v jedndni s oboany na•81mi, tak jak bych oeekaval, ze oni jednali so mhou — s poctivYm uznanim a bez predsudkil vuci 'Zadnemu. Jeliko2 velke, east price v Made krifa, jest prate v idadovne, moje zkuknost v tomato oboru mela by prinesti Upineha uspokojeni.

SkuteCne si vaZirn piatelstvi etendit Vestniku z minulYch let, a ukSt'uji kaLtleho jednolio z vas, 2e vas bias a pornoc k memu zvoleni do in.adu Serifa, bude spravne ocenena Sluebou, kterou vim prokau, kdyci bych byl do tradu zvolen.

Jsem ZenatYm muaem, stall 44 let, mam ti chiapce a oyclio.velou matku ktera. na mne zavisi, co2 dostateene opravnuje narok k Zatiani o tento trad.

Snala:r ';:adaje o Vas hlas a podporn, zustavdm

Moje kampail nebude se zakladati na velkYch slibech volieum, ale na jistem ujiAteni, ze ja budu vykonavati sve povinnosti oddane, tak jak se na Mad Aerifa patri, na zaklacie zdraveho dsudku, obchodne bez jakekoliv bazne nebo strannictvi komukoliv. Beru zvlaStni za,s veaerou Uctou, jem v uspote penez daneplatar, kteH. P. COBB. rYch jest zapotfebi k vedeni tohoto Utadu, a' budu venovati svfij piny (Pol. Adv. Pd.) at mt. tom...maul tttttttttt

3, E. McDONALD My, bavindri a jini rolnici jihu jsme tak stlieeni s bavinou, ze otazka se stela vzajeranou. ye si neuvedomujeme, je nejvetSi Urcdou, kterou mu g pestuje. Take si neuvedomujeme, 2"e bavina a leavinene semeno jsou obojim, notravou i odevem pro lidstvo zviect7.7o, a ze bavina jest nejme• kazici se plodinou ze yeech zernedelsich prcduktu.

Take si neuvedomujeme, ze v bavInove industrii, pozUstavajici v sten:1, , dIinovani, kompresovani, v3-7robe oleje a semena a zvla§te, tkani, jest zamestnano trikrate vetM poeet lidi, neth v kterekoliv industrii v Americe. Zdanlive si neuvedomujeme, ze bavina jest "kralem" ✓ americkem zemedelstvi a k pies naredni administraci, kterd neni praktickou, jakc-'2 i celY baylnovST program, ztracime svetovY trh teto, nasledkem eehoZ• bavinari jsou nucent pestovati jine plodiny, ktere pak demoralizuji cele arnericke zernedelstvi.

Zajiste musime vsichni doznati, 2e AAA icavinenY program stal se neUspeenYm neb po sedmi letech tohoto bavina jest prodavana asi za polovinp. "parity" ceny, vYvoz jest nejmenei od r. 1881, 11 miliona ve vladni pujece, ye& toto • budoticnost ba ylnarti a tisice dobrYch a zaslutinYch najemcu farem bylo z farem vyhnano a nyni zdvisi na vladni pcmoci, kdokoiiv musi uznat nezdar AAA bavineneho prograrnu, nebot' pestitele baviny jsou vehnani do rad chudiny, podobne jako ecdstuje v jinYch stareich zemich. Jest svrchovanST eas k pozna-, ni pro kaLleho, kdo ma na pameti zajem jihu, by uznal, 2• e kongres neinUf.7 e narldy pavolovati sumy penez ze spolkove pokladny, z kterYch by se platila rolnikUm nahrada, "subsidy". liarodni rozpoeet musi b3%'ti urovnan, bavinenY program musi se E;tdti sam sous financovan.

Nuccn kontrola pesteni baviny jest nerozl.lnirreu a ne-americkou, a musime drive neb pozdeji vypracovat kenstruktivni bavinovY program. co jest znamo pod "Domestic Allctment Plan" nabizi rolnikfim protekci, vYhody a vol-

HLEDAME J politickfch ezna PRO VESTNIK A t ECM LOVA& ve viech osaclacri.

Letos jest rok voleb. Ziskejte Politicks Oznameni ode vtech kandidatfi ve Vatem okresu a precinktu Zaplatime komitne za ziskani techto. Udelate dobrou sluIbu Vatemu kandidatu, kdy2 odporudite Vestnik a Oechoslovak k k oznamovani jeho kandidatury.

Cony Polit ckfch Statni urad Okresni u ad Okresni kornisai Precinktni urad

$25 15,0 10.0 7.50

Stejna cena jest pro kterYkoliv z vYte uvedenYch easopisU. Wechna Politicks oznameni musi bYti zaplacena peedem.

Za tento obnos kandidat dostane pekny clank odporudeni, kterY si sam maze pkipravit a my peelotime do eeStiny, pak jmeno jeho jest vicazeno do sloupce politickYch oznameni, dle okresii a toto tam zfistane do voleb.

a

Jednejte nyni, neb oznameni nestoji nic vice dnes, nail tYden peed volbou.

Dal& informace ochotne pods

oslova P Vydavatele Vestniku a e echoslevika IN

•• • •

.31.1•1•1•I•

TLAS

GM

Tr.Viltrit ,TF7717

7n

TIT

=MIMI=

Ve stfedu, dne 27. btezna 1940.

OD NA gICH STUDENTiJ Z AUSTINU. Vet schtze tento termin, 6eskeho Prgresivniho Klubu byla oteviena velmi zajimavYm programem pod Hzenim pana Louis Kubeeka, kter:ty nam dal velmi dobre napodobeni Kay Kaysera a jeho hodinu zabovy. Valchni elenove brali Udast na programu, coZ jej udelalo zajimavjim pro Vaechny plitomne.

Pak hoste byli predstaveni a seznameni s ostatnimi eleny klubu.

Pan J. A. Barton udelal nasrh, aby klub si udelal vYlet a nav'ativil rozzliena historicka mista zde v Austifle, jako Elizabeth Ney's Studio, French Embassy, O'Henry's Home, State Capitol a Treaty Oak. Mnoho studentii tady vychodi cele etyfi roky akoly a tato mista nenavativi, Jeho navrh byl pkijat a vYlet ustanoven no, nedeli, dne 10. bfezna.

Dale pan Barton poukazal na nekolik peknSrch dopist od nakch studentn do eeskYch easopisu a zadal je, aby dale v dopisovani pokradovali, ze jejich lido doma radi tyto dopisy etou.

Sleena Mary Dvokatek a Eugene Slovadek pl'ednesly vYsledky sportovnich dostiht, kterYch ony jsou Slee. Georgie Mae Matejek pkednesla iadost, aby vaichni student, komu je to m.o Z . ne, pfistoupili k Ex-studentskemu spolku a pomohli vybudovat pujeovni fond T.M.V.V., kterY jest pod jejich zenim. Schtze byla ukoneena zpevem "The Eyes of Texas."

Naae priati schtize bude konana dne 19. bi'ezna v Union Building v 7:30 hodin veeer. Nda dobfe znamY pravnik, pan August Kacit z Temple, Texas, k nam promluvi pri teto schuzi o oeskYch spolcich v TexaMIII••••■■•••1•93.01MOMMOMIL.,11an

Vt STNiK su. Jeho fee bude jiste zajimava.

V nedeli odpoledne, dne 10. biezna se elenove klubu seali pi•ed Main Building a vydali se na cestu navativit ta histoficka mista a vetaina, jich byla navativena, dokud nam eas stacil. Vaude jsme byli pekne uvitani a fiditele techto mist nas vyprovodili a vgechno vysvetlili.

Bylo to zajimave a pouene. Pak jsme zajeli do Zilker Park a obeerstvili se svaeinou, pfichystanou pi. J. A. Bartonovou a sleenou Ruth Matejkovou,. za co2 jim dekujeme. jsem elanek od Louis Hanuge z Houstonu, Texas, ye kterem piSe, ze jejich Klub Omladina, pofadal Bunco Party ye prospech Matice. To se mne velice zamlouva, nak mladi lide zae'inaji se sami o sebe starat. Stare pfislovi pravi:— "Bah pomata tem, ktefi sobfe sami pomahaji". Ja, myslim, je v torn hodne pravdy. Na ge mlada v jinSrch osaclach by si to mohla zebrat za pfiklad a dati se do prate.

2acinY nevi jak mnoho ta Matice jenom ten, kterS7 to pomoc dostal. <TA miuvim ze zkugenosti, neb jsem take jeden z tech typick35.ch deskch studentt, kteki se musi sami podporovati.

Musim yam sdelit, le nage 'Ceske divky nevynikaji jen ye studiich a ye sportech, ale i ye krase. Nekolik jich bude mezi Blue Bonnet Belles v universitnim ro6niku "Cactus", ktera si rozliene kluby Viola Martinet z Holland, Tex., a Dorothy Horak z West, Tex, budou zastupovati Progresive Czech Club.

Take jsme zde meli Posture Parade, dobre postaveni e neb elfgeni tela. Sl. Dorothy Horak vyhrala 3. misty mezi sto tficeti pet divkami Pfal bych si aby nam hochtm Bali pfile'titost ukazat na gi krasu.

Na zdar!

Ruddy Horak.

JAK SE HLASIT PRI StiTANI OBYVATELSTVA.

P. 41-0,117:4 a a.

Posilnil by nacisticke Nernecko a narodili ve stare vlasti a piijeli sem nemeckou narodni skupinu v Ame- v fitlem mladi a etou jen anglicky a rice a pridal by jim i to, co jim 'tad- o nag ich vecech jsou informovani pouze spoke anebo vtbec nedostanYm pravem nepatfi.

KaidSr roduvernS, tech, Slovak a te g ne. Upozornete proto na tuto vec Karpatorus odpovi pti seitani lidu, ye svem kruhu, svoje sourozence a jet' se zaene po 1. dubnu, na otazku ptibuzne, sve zname v dilne a na fume nebo v obchodu, sve sousedy; "Place of Birth?" Czechoslovakia. abyste odpovedeli zmiiite se te't ye svem spolku, neeeNestael vgak, na tuto otazku sprivne sami. Upo- kajice jestli se nada jinS7 ujme slozornete na spravnST postup v tetra va, o seitani a spravne odpovedi s zalehtosti i ostatni, kteti z nezna- patfienS7 m dtrazem za povinnost ulosti by se mohli snad dopustit chy- vest sve rodigte podle stavu z roku by. KaidSr krajan neete deskoslovenskf tisk. Je mnoho krajana, kteti se 1937.

0,401.400

C

h010.111111..1■11.

.........,./.0.0.0.1.04.0.0.1.1.410.0.00.1.010.0.0.74/0.0.

DIVADELNI KROUiEK HLAHOL SEHRAJE

v nedeli 31. biezna, 1940 v budove radu Pok. Houston cis, 88, na Studewood DIVADLO POD NAZVEM

"DEVeE BEZ DOMOVA" Lidova hra o 4 jednanich OSOBY: br. Dan Dakilek Jan Hrdina, mladY sedlak ses. Mary Mikeska Matenka, jeho tena br. J. 'Sulda gebek, hostinskk ses. A. Svaainova Barbora, jeho zena p. Ad. Datilek jejich syn br. Frank Kogut Vojtech RaznSF, lesnik br. Joe Kagpar Rokos, ehalupnik ses. A. Wallova Katefina, jeho iena ses. Vlasta Wallova Aneika, selske device Betka, Dej v horske vesnici.

Zaeatek ptesne ve 3:30 hod. odpoledne.

Vstupne: pani 40c — (limy 25c

Hudba odpol. i vecver, Harmonizers Pri tomto peknem a napinavem divadle uvidite kam 'tarlivost dovede eloveka, a pak kdy jest pozde, teprve se pozna chyba.

Srdeene Vas zve ZABAVNI VYBOR. 0.1•10.0.01.0■0001111/070■0•111111•0411•11.0.11•1111.4

BOLI v HIKE?

BY BYL.O POSYPANO PISKEM? — i,AK TO BYVAJI Z PRAVIDLA PRVNI PRIZNAKY JARNI RV- MY -

ZDA. SE VAM, JAKU

NACHLAZENI KASLE — Ne6ekejte, 2e to samo ptejde a zadn6te brad

SEVERVV

pra Ka 1i

y • LAHODN't — • YOSOBIVIt • DETI JEJ MAJI RADY Ve Nrech ptednich lekarnach 50c — 25c anebo si objedneite pilmo

(Tiskova Slu'ffia Lsl. N. R.) Na otazku v sloupci "Place of Birth" ye seitacich argich kagdSt krajan, jen se narodil na tzemi tvoficim eeskoslovenskou republiku, pravne dosud existujici, odpovi: Czechoslovakia!

Aby nebylo nedorozumeni a aby se pfede glo vgem zmatktm, fitedni pfedpisy stanovi, ze jest uvest jako rodiete starou vlast podle stavu z 1. ledna 1937, kdy existovalo podle skuteenosti Rakousko, t eskoslovensko a Polsko, nikoliv Protektorat nebo tisovske Slovensko. tifedni sditatele jsou na tuto okolnost upozorneni zvla gtnim pitedpisem v instrukcich, jich se jim dostane od fitadu pro seitani obyvatelstva (Bureau of Census).

Krajane rozeni ve Vidni odpovi na zminenou otazku Rakousko, nikoliv Nemecko!

2aclnY uvedomelST Cech, Slovak neb Karpatorus nebude odpovidat na tuto otazku jinak, nd mu nafizuji piedpisy americke vlady!

Kdo by za sve rodigte uvedl Nemecko, dopustil by se neodpustitelneho hfichu na sve stare vlasti.

Uznal by tim nasilnS7 a lupiesk* zabor nagi stare vlasti nacistickSrm Nemeckem, jenz neni uznan ani nasi vladou americkou.

Oslabil by nagi narodni posici ye SpojenSich Statech. Jest v nagem narodnim zajmu jako Ameridant deskoslovenskeho pfivodu, aby nag poe'et ve SpojenSrch Statech byl uveden spresn.e.

THE STATE OF TEXAS COMPANY NO. 5220.

CERTIFICATE NO. 4553.

Board of Insurance Commissioners OF THE

State of Texas Austin, Texas, March 5, 1940.

TO WHOM IT MAY CONCERN:

THIS IS TO CERTIFY THAT

Slavonic Mutual Fire Insurance Association, Inc., Houston, Texas has according to sworn statement complied with the laws of Texas as conditions precedent to its doing business in this State, and I have issued to said Company a Certificate of Authority from this office entitling it to do business in this State for the year ending February 28, 1941.

Given under my hand and my seal of office at Austin, Texas, the date first above written.

WALTER C. WOODWARD, Chairman of the Board.

FRANK J. ANCINEC, piedseda, Houston, Texas.

F. V. URBISH, tajenimir, East Bernard, Texas.

p

S." V. 41;4.1.1a

VESTNIK

"A4.

DR. THOMAS N. DeLANEY oOrri rAx.Aft

Br$rie spravne ptipravene. as dle iunluvy. tfadovna 3248 — Res. 2687 613-16 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS. SPRAVNE VYKONANA

POEIREBNI SLUDBA. V hodine galu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni *stay pohotovS, k sympatickemu vytizeni nezbytaSich jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohitu.

Levne ceny jsou naAl zasadou.

EDWARD PACE Pohfebni filditel.

Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

Do Cameron a ekoll Nov' polifebni domov otevtel Bill Marek. V hodine tialu najdete u nas nejlentii obsiuhu a ceny lacing.

Ambulance ye dne i v noel.

Telefon 546.

BILL MAREK & BILL BURNS Funeral Home Cameron, Texas.

Glen S. P. J. S: T.

C. H. CHERNOSKYr PRAVNIK. Vykizuje vakere soudni zalektosti. t.T. kadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

RED FRONT

teska Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Haut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravialna jidla a lunge Nejlepti soudkove a lahvove pivo, rtizne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvla•Stni stoly pro rodiny.

DR. KAR. J. HOLLUB t eskY Mal a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon tfadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745

John W. Legikar cESKIT PRAVNtK tfadovna v Butler - Grimes Bldg.

ROSENBERG, TEXAS.

Datil apely pro svobodu stare vla ti.

Nae uvadime dal gi telegramy, dajici tajemnika statu Cordell Huila a pape2e Pia XII., by se za spravedlivY mir a vraceni svobody Ceskoslovensku v pi.edinnichovskYch hranicich.

Telegramy uvefejriujeme v anglieine, aby je nage spolky a jednotlivci mohli potditi nebo pfepracovati a posilaly je take na kongresniky, spolkove senatory, sekretare statu a presidenta.

M dnes slygite ritzne zpravy, narn se zda, 2e se kuje vyjednavani o mir a proto jest nutno, abychom jednali o to co nejrychleji, abychom vybojovali co nejvice pro nove samostatne Ceskosiovensko. I kdyby s miru seglo, nebo jsme se mYlili, tato prace nebude nadarmo.

Prvni telegram sekretafi statu Cordell Hullovi od fistfedi zni: Houston, Texas, March 18, 1940.

Hon. Cordell Hull, Secretary of State, Washington, D. C. We Americans of Czechoslovak descent in Texas are deeply concerned with the latest developments in Europe. Knowing you as a statesman who has always respected the integrity of agreements and treaties promoted righteousness and better understanding among nations, we take the liberty to convey to you I that the very thought of another Munich fills the hearts of our people with dismay. Last Munich was the beginning of untold suffering and persecution of defenseless peoples, the mass murdering of men, women and children in Czechoslovakia and Poland. We belive that a just and lasting peace cannot be made with a government responsible for such cruel crimes as are being witnessed today in conquered and enslaved Czechoslovakia and Poland.

We believe that our beloved America cannot take part in any peace made on the pattern of Munich.

This would be against our tradition and our American honor. Be assured that we have implicit faith in your judgement and action.

Federation of American Czechoslovaks in Texas.

DruhY telegram pape2i Piu XII. od Sdruhni Oeskch Katoliku v Texas a S. A. O. T. zni: Houston, Texas, March 18, 1940.

His Holliness, Pope Pius XII, Vatican City.

We Americans of Czechoslovak descent in Texas are appealing to you in behalf of our persecuted brethem of Czechoslovakia who are not permitted to speak for themselves. We are praying for a just and lasting peace which would completely liberate from Nazi Communist domination the oppressed peoples of Czechoslovakia and Poland and give them full national and religious liberties which they enjoyed prior to Munich. We are praying for your intercession.

Bohemian Roman Catholic Union of Texas and Federation of American Czechoslovaks of Texas.

0

Lasko, byla me dui podrninkou Citil jsem potfebu pkichylnesti ustavfene silnej gi a rostouci s velem ,aekoli byla znovu a znovu zklamana.

Lenore de Balzac.

ye stfedu, dne 27. bfezna 1940.

NONAT LECIVA MAST. Detroit, Mich., 22. ledna 1939.

Nekclikrat jsem zaslala sestram do viasti Nonat, kdyz jsem jim po, silala nejake §atstvo. Jedne sestke velice pomohla, kdy2 se ji vrazila !Una do prsu pri kojeni. Druhe sestte lekat kezal ruku. Mela jeke jednou jit k eisten.i rany. Ona vzpounneia na Nonat a to to zahojila bez oolesti a doktora.

Mary Matoukk. 6820 Mack Ave. Na rozlione, at' suche neb oteviene bolesti se Nonat osvedeila, ktera vytahne drevene i ocelove tfisky, .iti•ely a jine pkedmety uvazle v tee, ale musi to bYt llatfar.

us tax.

Cena Nonat je 50c a $1.00, potitou 55c a $1.05. Ptejte se Vatieho lekaraika nebo jednatele, ale nic jineho aeberte, radeji pi gte primo na nak tdresu: MARIE TNIBLINGER & CO., Aitadena. California ,tibtek a domaci zafizeni ftieho druhu.

Tovarni ceny. — Primo k za,kazniku.

Vzorna obsluha.

czar Furniture Co 5910 N. Main. — Tel. Taylor 6063 Naproti budove Rada Pokrok Houston.

110tiSTON, TEXAS

"ane stratinik, odvedte meho bratfitika, domii, on se ztratil!"

"A prod ho tam neodvedeti sam?"

"Prototie jsem se ztratil taky!"

Pro pohodli ditek.

McGee's detsk3"7 Elixir je vek pro menk poruchy zatilvaciho fistroji a 'tialudku, povstaleho z nespravne potravy nebo doeasneho pkekyseleni tialudku. Lahev McGee's Baby Elixir stoji pouze 35 centh. Old Corner Drug Store, West, Texas.

(2)

.$

$ $ Uspoiite $ $ $

Kdyti vase hodinky pokete nam do spravy. Jenom na kratkS) gas einime nabidku etenailim Vestniku a vtiem natiim krajanfim spravit jakekoliv hodinky, ktere se hodi spravit, pouze za_

$2.50 Tato oznamka musi bSrt zaslana a neb pfinetiena s katidou spravkou.

Frank Kobos & Sons Watchmakers & Jewelers 308-9 Stewart Bldg., HOUSTON, TEXAS.

D TO WAIT TO GIVE YOU THIS Four ears Old

SO PROOF

KENTUCKY Straight

tiourbon 'Whiskey

Dtatutto sew= sv

6/enntore `3 istillerits

Older-Milder More Mellow NO INCREASE' IN

)

d

oweartige.7inuou

Pts, $1.00 Qts. $1.95 "Slightly Higher on Prescriptions".

Ve sttedu, dne 27. biezna 1940.

OD NAgICH STUDENTU Z AUSTINU. Ctena redakce a dtenati!

Kdyl jsem pkeeetla dopis od E. W. Slovaeka o sportovnich dostizich mezi muZi pii Statni universite, tak jsem se rozhodla, ae mane, by jste take radi slyseli o dostizich mezi divkami. Tieba jich neni tolik jako hocht, ktefi v tomoto poli Mott laeast, ale jsem si jista, ze divky c torn nalezaji tolik vyraleni a zabavy jako hogi.

Prvni sport, kter, zaene kaal, rok hned jak se kola otevfe, je liskavka neb hra mieova. (tennis) a nage divky, ktere zastupuji Progresivni eskST Klub, se vyznamenaly dosti dobke v techto dostihach mezi rozlien,mi kluby.

Jedna divka v "Tennis singles", a dve v "Doubles' se dostaly as do quartefinals.

Druhe dostihy nasledovaly v Table Tennis a Basket Ball. Tieba jsme mnoho neudelaly v Table Tennis, zato ale jsme se dostaly as do semifinals v Basket Ballu, byly jsme poraleny eetou, ktera vyhreda pr y -nimisto.

Nyni mame dva turnaje v &most, jeden je Deck Tennis a drub' Volley Ball. V Deck Tennis z peti divek, ktere zastupovaly na g ProHERBINE Kdy2 Zluenatost, boleni hlavy, nad,mani, plyny ei pocity imavy jsou pkiznaky dodasne nezaZivnosti a ugivate nejake projimadlo, zkuste Herbine. Je to naprosto rostlinn' lek. Lahe y 60c. Old Corner Drug Store, West, Texas.

(1)

ESKi FILM

U Svateho Antonika...

Nejkrasnej gi eesky mluvici film natoden, na mora yskem Slovacku s moraysk,m nakeeim a krasn,mi zpevy, ktere z va gich srdcich dlouho nezmizi, bude ukazovan v nasledujicich mistech.

WEST, ye stfedu 27. biezna, o 2:30 hod. odpol., yeeer o 6:30.

ENNIS, ye etyrtek 28. biezna, o 3 hod. odpol., .0 7 a o 8:45 weer.

FAYETTEVILLE, v patek 29. biez. o 7:30 hodinich weer.

WALLIS, v nedeli 31. biezna, o 3 hod. odpol. a o 7 hod. yeeer.

SMITHVILLE, v pondeli 1. dubna, pouze odpoledne o 3 hodinich.

SEYMOUR, y nedeli 7. dubna, zaatek v 6 hodin yeeer.

BALLINGER, y patek 12. dubna o 7 a o 9 hodinich vOer.

Strana 23.

vitsTrift gressive Czech Klub, tii se dostaly al do tietiho kola. V Singles ze gesti divek teprve jedna prohrala, ye Volley Ballu nag klub vyhral prvni hru 47:11 a druhou 46:12, tedy mame dobrou nadeji na prvni misto.

Pak mame je gte jeden sport a to je Indoor Ball, ten turnaj bude dokoneen as v kvetnu, a mime Yellkcu nadeji, ze je vyhrajeme, neb to je jeden sport ye kterem nati studenti maji dobr, vjrcvik z domacich gkol. Po skoneeni techto turnajii, pkijde to nejlepgi, toti2 banket neb hostina v Union Building pro ligechny, kteii brali 'least v dostihach, a pii tom jsou rozdavany medaile a "trophies" tern, kdo vyhrali prvni mista. P. C. K. vyhral tki prvni mista minuleho roku a doufam, ie letos zase nejake vyhrajeme.

Na klub se rozhodnul,2e bude potadat kadu kulturnich programa, jako studovani 'Ceske historie, voty vynikajicich muZil a hudby, a td., aby nage mladel se naudila si vela a b'ti hrdou na svfij piivod.

Prvni program toho druhu se odb,val 19. biezna veeer v Union Building; sled. Ludma Kopeck', kteje 'east° naz,vana slavidkem, nam zazpivala nekolik kretsn,ch d'esk,ch a modernich pisni, sama se pH tom doprovazela na kytaru. Po slygeni jejiho zpevu se nedivim, ae ji naz,vaji slaviekem, neb zpiva skuteene kresne.

Pak nasledovala 'red na geho, dobie znameho pravnika pana Aug. Kacife z Temple, Texas. Mluvil o eesk,ch organizacich v Texasu. ft e6 jeho byla velmi zajimava a poudna, a nagi studenti ukazali velik, zajem o jeho tee, podle tech otazek, ktere jim musel zodpovidat po skondeni sve fedi.

Po ukoneeni programu sledna Viola Martinets, ptedsedkyne klubu, oznamila, ze nam nebude mono miti taneeni zabavu dne 5. dubna, jak bylo dfive usne geno, protole ten sam, yeeer bude tady velik, universitni Round-Up tanec, a proto nage zabava se bude odbjrvat pozSchtize byla ukoneena zpevem Texasske hymny.

S pozdrayem Mary Dvotadek. )o( Pani Mydlikova hrozne spechala do divadla.

"A piedstavte si," vypfravovala pak zlomene, "kdyl jsem vstoupila do tramvaje, dali se vgichni do smichu."

"Prod?"

Vzdychla pani Mydlikova: "Proto2e jsem si v torn chvatu namalovala oboei tydinkou na rty"!

Nedorozumeni.

Do holieskeho kramu ve gel ptisne vypadajici mug: "Osttihejte mne, ale bez mluveni!

Nesnesu to!"

"Ale — pane — ale .. ."'

"Zadne ale a pracujte!"

Za chvilku mel hlavu nemoZne ostkihanou.

"Co jste to se mnou udelal. . . " "Lope to nedovedu! Ja, prosim, nejsem holie — ten na chvilku odegel, ja ptig el jen spravit vodovod. )o( Povjrgeni.

Jednou pii prohlidce vojska shodil vitr Napoleonovi klobouk, Jeden porudik se rychle sh,b1 a podal mu jej.

"Dekuji, kapitane," tekl Napoleon, ktery nespusta 4 90Q/KodUjiaihO

I

vojska oei a tuda ani nevidel, kdo mu klobouk podava.

"Kapitan ktereho regimentu?"

Naginci usazeni kolem zeptal se porue'ik pohotove, a byl pak za svou duchapHtomnost sku- Needville, East Eernm:d, Sealy, ktefi jeete jednou tedne pov,gen na kapitana. det nadhernY film "U sve Nebot' jako tvat, kterou ztime v tonieka", kterY bude ukazosrAn zrcadle, jest prazdna a neni nic, tak Wallis v nedeli 31. dub na., si nechat ujit auto take livot htignikta jest prazdn, a n,ch osadach of olo Karel IV. van • nebude. neni nic.

Upozornen'L

■411■0411•011111111.0111.10.041■111.4■04■01101.41.0411.0.011.40.0.•••1.111.o.osoccooessmoawol.s.o......,.=,,c, o

Vence Divadie SEHRAJI DIVADELNI OCHOTNICI Z TAYLOR

v sini Novi Tibor -- Caldwell, v pitek, dne 29. be 7-- Hrati se bude — "Z

NARTZENI BYTOVE

veselohra ve tiech jednanich OSOBY: Jerry Pay Jan Svoboda, legiOnatsk, kapitan ze Sibite pi. Vilemina •avli.

Ema, jeho chot' Lee JITDr.- Eduard Roubal, jeji bratr Louis Lou7 Karel Svoboda, statkat z Chrudimi Jerry Inocenc Pudivitr, ministersk, rada Pi. Matylda, jeho chot' sl. Anna Lee CuesnY Klara, jejich dcera si. Eleanorp.„..-)rozs Rezi Fajnova, organisavana sluZka Stanley Pavi Alois Petrnontek, jeji milovnik .Dej v Praze. — Doba pkitomna..

Napoveda p. Dan Divadlo fidi p. Jerry Chalupa.

Zaaatek piesne v 7:30 vece Vstupne: 25c a /CC Krajane z blizka i daleka jS0u zvini, by se pfigli pobavit krasne divadlo.

V padu Apatneho poeasi divadlo bude o tYden pozd,:eji. ...0.11111.4.111■111147•1116414111.4411111.0•1111111 ■041111.0.0111.0.111,0471.0.11.0.5.06..0.GTOS.1,0

Do Dallas a Oka

06.ra",:A

,ffi 0 0

VE PROSPECH DRUllt110 ODBOJE, PORADAN JEST a f,%.11,LAST. SKOU ODBOtKOU S. A.

e.

Velky eaz e dnech 30. 31. biezna v dallasske Sokolovne 3700 Cali y

✓ SOBOTU: Otevteni stanka o 12. hod. poledni. 0 8. had. veerni pokad eisel hudebnieb, zpevnieh a jednaaktovka zpevohra: "ANDULKA" ✓ MALI: Otevteni stankil o 9. hod. ranni; odpoledne a 2. hod.

Red prof. Kovade; koncert: ro2eikenY ,crehestiPokladnika; zpev; ZpevackY KrouZek Dallas; It. i.orayska Beseda: sokolska mlade2. Na programy volnY. TEI102 DNE VEtER

VELKA TANEtNi ZABA Hudba: Sid Pokladnika ZACATEK: 8:30 P. M.

Vstupne: ieny 25c — PO OBA DVA DNY CHUTNA JIDLA A izizNE NOD:M. Uctive zve PORADMiCi

Strana 24.

NTESTNiK

(0 k ozaLa.

zrainovatet_

OZNAMENi KAND1DATCJ.

r:,.7-TABAK start, lehke druhy prodavam 10c, 15, 20c; cigaretovY 25c a 30c libru, nevyplacene. Vac'.

Kratochvil, Portland, Tenn. (13-16p TABAK listovY na prodej, 10c a 12c libra, nevyplacene. J. Burykk, (12-16-pd) Portland, Tenn.

MALA KUitATKA: — Barred a White Rocks, Silver Laced Wyandattes, R. I. Reds, Buff a Black Minorcas, Bile, Buff, Hnede a terne Leghornky, Anconky a michant druhy. Vybrane "Sexed" slepieky a kohoutci. Z kvalitnich "bloodtested houn. PiSte si pro na.S. zvla— VON MINDEN'S stni HATCHERY, Fayetteville,' Texas.

(3-dz.)

Dravec se usadil na Ode statku a na lov chodil do sousedni vesnice.

Pani A. Lhotska z Belu gic na Kolinsku pozorovala ji2 de1Si dobu, 2e kurnik nayStevuje kuna. Slepic ubYvalo a gluidce nebylo mono dopadnout. Az na zasneZene ploge pied kurnikem se zjistila stopa, ve ktere lesnik poznal stopu kuny skalni.

Od kurniku vedla stopa na stiechu stodcly a pak dale. HajnST Frantigek Vesely gel krok za krokem za kunou: Dokl a2 do lesa "V taludech".

Stopa byla docela dobre patrna a OKRES MILAM dovedla ho az do sousedni dace BILL ALEX BONDS Nemelc ke staveni pana Pekarka.

Tally sko6ila kuna na strom, pak Za odhadeiho a vybereiho dani (0 znovuzvoleni) na zed' a strechou pod zastinku virlouzdvala do sveho brlohu, kterS7 OKRES BELL mein na pudg ye slarne. Nikdy nic ..

FRANK PONCili nesukradla ye statku Pekarkove, kde za okres. komisate 2. precinktu.

Chodila jen do sousednich obci, i vzclalenej gich. Puda, kde meMONROE FISHER la brloh, byla obstoupena etyrmi Za Serif a. sAi'elci a 12 drevari. Odhazeli slamu OKRES BURLESON a objevili doupe, u ktereho bylo J. A. FUCHS mnastvi peri a zbytkil drilbe ge. KuZa okresniho odhadeiho a vYbereiria vyskoeila, ale hajnST ji zastrelil. ho dani.

(0 znovuzvoleni) REV. A. S. BROADDUS za okresniho odhadeiho-vybereiho dani. eESKt PRAVNIK Vy'rizuje vSechny pravnicke H. P. COBB zaleLtosti pied vkmi soudy Za gerifa. statu Texas.

Slzite pri eteni knihy, nebo na-1 firadevna ve Wiley budove slouchani hudbe, ale nikdy pri pona, proti poSty. hledu na obraz nebo ukazku so- • charskeho umeni. — Alf. Stevens.

TELEFON CIS. 130 0 EL CAMPO, TEXAS. Lepe se teSiti pohledem na rfai, ne21i zkoumati pod drobnohledem (10-19-p) jeji koren. — Oscar Wilde.

J. Duckett

Znasilneni Ceskoslo venska

bude ukazovano v divadle Best Theatre ye West ve dnech 7. a 8 dubna v pohyblivYch obrazech pod jmenem "Crisis". Jest to obrazek yerne ptedstavujici vpad nemeckYch nazistii do Ceske republiky a co nejclidelitejSiho, jest pravdivY, neb byl bran v teskoslovensku v tech hriaopinYch dnech a pak tajne propaSovan pies hranice. Obraz predstavuje smrt demokratickeho naroda ye vgech podrobnostech a ukazuje o mnoho vice, net. jest mono psati v novinach. Ameriati kritici se vyslovili velmi pochvalne o tomto obrazu, kterY jest ukazovan v celYch Spoj. Statech vzdor stalYm protestum Hitlerovy propagandy. Amerieti clustojnici se vyslovili, te tento obraz jest nejlepAim obrazem vYkonnosti Ceske armady a byli jejimi vykony velmi prekvapeni. Odporutujeme vaem krajanfun z blizka OKRES FT. BEND i dal", aby jiste piljeli do West, do C. D. MYERS Best Theatre, ye dnech 7. a 8 dubza okresniho soudce na se na tento obraz podivati.

H. CECIL BAKER )o( Za okresniho soudce.

Dvokak v Anglii.

Antonin Dvorak dirigoval kdysi FRANK KUNZ koncert Ceske hudby v Anglii. VSeza okresniho komisate 2. precinktu chny zkouSky 'Sly dobre s domacim orchestrem, a podle mistniho zvyA. H. GRUNWALD ku byli na generalni zkouSku poza okresniho komisare zvani eetni host& hudebnici, kritici, Precinkt eislo 2. divadelnici a vtibec umelci. Hralo se. Najednou orchestr zpozoroval, OKRES BRAZORIA 2e neni dirigentem ovladan. Dvorak ETHYL (CORRIGAN) KERR stal, ruce sklesle, pohled zasnenY o znvuzvoleni do dali. Kdy2 se orchestr rozlezl, 2e za okresniho pokladnika. u2 to bylo slykt, yzpamatoval se Dvorak, odklepal a pta se: OKRES MATAGORDA "Panove, neni z vas nahodou neFRANK CARR kterY tech?" za Serifa.

"Zde, mistre," ozvalo se radostne HARRIS MILNER od basy.

O znovuzvoleni za Serifo.

A mistr Dvorak povida: "Prosim jich, reknou mi, kde se THOS. H. LEWIS tady dobre ii. Ja jsem to ua tejden, Za okresniho soudce ale to jidlo v hotelu u2 nesnesu ani den.'

LUTHER ROBERTSON za okresniho komisare (4. precinkt o znovuzvoleni.)

HENRY H. tiHAL Za komisare 4. precinktu.

V tomto sloupci uverejhujeme seznam kandiclatu v demokratickYch V Maltm Oznarnevateli detujeme primarkach v roku 1940, kteti 2aclaji centy za slows, za kaZde uverejne- volite o bias a laskavou podporu.

Di. NejinenSi poplatek za oznamku (do 25 sloe) jest 50c Oznamku na0. H. CROSS pLzite na zvlattnim listku a priloi e k objednavce prislutnY obnos za zastupce 11. distriktu bud' poStovni poukazkou (Money W. R. POAGE Drder) nebo ve znamkach (stamps).

O znovuzvoleni za zastupce PosUate-li osobni tek, pridejte 6c 11. distriktu. na Ye no v3im?.mu. hYti jmeno oznamovatele J. E. McDONALD zatajeno a riabidky posilany administraci pod nati znatkou, iietujeZa komisate zemedelstvi me za oznamky "Na prodej" "Slut(0 znovuzvoleni) by a prate" a podobne 25c zylitS1' zuotku a na pottovni-S, aby dale doOKRES McLENNAN: pisy inohly bYti Vaned odesilany.

Pii oznamkach "Nabidnuti k &hatW. B. MOBLEY ku" neb "Pilime se hospodyn obza Serifa. naSi doplatek za, znaeku a poitOvne JOHN W. DUNCAN 50 centii.

Doplatek za znaeku budit piiloO znovuzvoleni za krifa. ten k obnosu, kter/ pOsilittO ma 0JIM D. MeCLAIN zna.mku. za 'Serif a Pravidla

Ve sttedu, dne 27. btema 1940.

Srdce ma svou vlastni pamet. ena, ktera nemiik si pam.atovati nejdfile2itejSi udalosti poi celY 2ivot, si pamatuje to, co ptsobilo na jeji cit.

La Gabrielli, slavna zpevatka, 26.dala od ruske carevny poplatek 5,000 dukatti za zpivani v Petrohradu po dobu dvou mesicu. "Ani syYm marSalkarn nepiatim dle to miry", pravila carevna. "V tom pripadu", odvetila La Gabrielli, "Vak Velitenstvo by melo po2adati sve margalky, aby zazpivali." Carevna bez dalAiho zdrahani zaplatila 5,000 dukata.

NALAi5TE SI VASE RADIO VE CTVRTEK 4. DUBNA OD S DO 9 HODIN VECER stanice WOAI S a n Antonio, KPRC Houston, WBAP Fort Worth, WFAA Dallas.

JERRY SADLER za guvernera

Iambi Z avy RAHA CISLO 29 S. P. J. S. T. TAYLOR, TEXAS. 30. brezna. — Bluejackets z Temple, Texas, Radio orchestr stanice K. T. E. M. v Temple, Texas.

6. dubna. — George Moody z z Taylor, Texas.

13. dubna. — Jolly Texans z Austin, Tex., Radio orchestr stanice K.T.B.C., v Austin, Texas.

Vstupne: Pan! 40e - Damy 10e ZABAVNt VIBOR.

Do Houston a okoli!!!!

Zabavy Ractu

Pokrok Houston Nik uvedene orchestry hrati budou tancechtivYm dle nasledujiciho potadu:— R. Baca DNE 31. BREZNA — Divadlo Syncopators DNE 7. DUBNA — Leap Year Dance Zatopek, Baytown.

DNE 14. DUBNA Houston Czechs DNE 21. DUBNA Nesvadba DNE 28. DUBNA Harmonizers DNE 5. MAJE 30-leteho trvani radu Pokrok Houston els. 88. Zpevo- Oslav hra "ANDULKA SAFAROVA"

VSTUPNE: PAN! 40c — DAMY 25c 0 pohodli a obslouieni et. navAtevnikii bude naleiite postarano.

PORADATELE. Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458 Na doptini se jest — 20th and North Main.