Vestnik 1940 03 20

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at \V est, Texas, under the Act of Congress of August, ROCNiK (VOL.) XXVIII.

WEST, TEXAS. ve stiedu (Wednesday) 20. biezna (March) 1940.

24th, 1922.

CiSLO 12.

JAKA JE NR1VIECKA OSNOVA VALKY. MI, E LEPSi, neZ byla roku 1914, nebo je Touto otazkou zabSrva se c e 1ST j horei? svet. Jak by take ne, kdy od spravne odpovedi za,visi jasnSr pohled do budoucnosti, a spravna odpoved' na otazku: kdo zvitezi, kdo prohraje?

Tak ptaji se nejen valeici mocnosti. Ptaji se tak i neutralove, nebot' i jejich osud zavisi na vksledku valky. Jet' samortejme, ze iadnY neutral neni ohroZen 2adnym z demokratickYch state ani dries, ani v den, kdy Demokracie zvitezi .. .

"Kazimirem" a rueitelem miru je dnes — stejne jako tomu bylo pied 25 lety — opet Nemecko. Mentalita panovadneho, vYbojneho ndroda nemeckeho se pranic nezmenila. Zmenil se jen rekm, kterY se za Hitlera stal jeete militaristietejeim, neZ byl za Vilema II. Tim veak neni recent, 2e by mel lepei vyhlidky na viterstvi.

Dneeni vtdcove nemeckeho lidu namlouvaji svemu narodu, ze Nernecko nebylo v dejinach nikdy tak dobte ptipraveno a pohotovo k zapasu, jako nyni, a ze proto o viteznem konci nemUZe laSti 2,adne pochybnosti. Podle velkohubeho zvyku • veichni vedcove nerneeti prohlaeuji, ze historie prohrane valky a kapitulace u dneeniho Velkonemecka je vyloueena. Chteji sobe i lidu vsugerovati viru, oveem faleenou, 2'e se historie. neopakuje. DoCkaji se veak zahy zaslouieneho, tvrcleho poudeni. Nebot' prohraji.

Jak odtivodniti tuto . pro Nemecku smutnou, katastrofalni ptedpovecl', ktera, je jistotou? K tomu neni tteba mnoha slov, mnoha vet. Staai, podivame-li se na vojenskou koncepci valky, jak ji Nemci ptipravili a jak ji provadeji. V teto koncepci prave tkvi koten konedneho vojenskeho zhrouceni a kapitulace. Dneeni vrchni vojensky vedeni se totiZ nenaudilo nieemu ze svetove valky. Dopoueti se podobnYch chyb, jako vrchni velitelstvi nernecke za dob valky svetove. Mono Mei, ze se ted' dopoueti chyb jeete veteich a osudovejeich, ktere nemohou skonditl jinak, nee katastrofou.

V dem spoCivaji tyto omyly a chyby? StrienZ' tedeno v nieem jinem, ide2 v neschopnosti strategicky. Misto strategicky, nemecke vedeni mysli, kalkuluje, rozhoduje takticky. Takticky vyhrava, strategicky prohrava.

A ye valve zakladnim, nosnYrn pilitem iispechu je vZdycky strategic. Je to umeni vojevticicovske, jemuZ se nada nauditi. Strateg je iniciatorem, tviircem velkkch plant opera:6nich. Taktik je pak na bojietich bojem provadi. Jsou-li operadni plany vadne, ani nejlepei taktik a vojsko nemohou zviteziti. Dochazi nezbytne k teZIcSrm ztratarn a prohram, ktere musi skoneiti vojenskou kapitulaci. Ulohu stratega Ize pkirovnat k filoze projektanta, filohu taktika k roll provadejicich organ& Nedovede-li se strateg pine v2it do sveho 11kolu a mysli-li ptedeveim jako taktik, nemilg e aekavat, ze zvitezi. Na miste strategtii dost4vaji se ovgem vojaci, kteti vet gi 'east sveho

Zivota ztravili jako taktikove a museji se tudit odpoutati od sve minulosti. Specielne u Nemmc1no konstatovati, jak tekco se dovedou ptizpilsobiti novendu postaveni, jak nesnadno se v2ivaji do situace, ktera vyZaduje ducha tvotiveho, elastickeho, vyZadujici divinace a intuice.

V ptitomne valve vrchni velitelstvi nemecke armady, jak tedeno, nemysli strategicky, iVbr2 takticky. Co to prakticky znamend?

KdyZ vypukla valka, Nemecko se rozhodlo ji teeiti ofensivne, jak se ostatne dalo °dekavati. Vrhlo se s ohromnou ptesilou proti voPISEIV Ptiletlo jaro na desk luh, vyletel sktivan a vzletel nde duch.

0 s jara, s jara ta perut' jara at' leti v modrojas nad parnatS7 vzduch!

Dlouho ta zima tikla nas, na Cele chmury, na srdci mraz — ted' vzharu, vzhfiru, prolomi ktiru, co Zije, co Asa, co zvitezi v na.s.

Zlateho slunka svobody svit v kaZde se tepne citime chvit, a kdy2 se chmouti na jarni bouti, jak eiky bort hrom slyeime znit.

Dub podle dubu a ye eneti snet mu2 podle mute nechme ji htmet!

V torn biesku biti, se tine k Ziti, co v dui silno, co vypuei v kvet.

Veak stopy nezbude po mracich tech a jaro bude nam ye vetvich veech tak volne etesti se vrati do naeich starch a nezbornS7ch ech!

J. V. Sladek. jensky nejslabeimu odpurci, proti Polsku, zatim co na zapacle, proti nejsilnejei fronte, nepodniklo nieeho. Toto teeeni nese veechny znamky myeleni taktickeho, ktere tika, aby se Utok provadel proti mistum nejslabeiho ,odporu, eimZ i fiseky aline dostanou se prilbehem iispeeneho postupu do kriticke situace. Tento nazor je jiste spravnk, pokud jde o ,omezene fronty, o jednoho odpurce. V danem p •ipade veak odpidrcid na strane protinemecke je vice a k tomu s naprosto nestejnSun valeenSrm potencialem. Neni pochyby o torn, ze o koneenem vVsledku valky nerozhodnou staty male.

Utoky na ne podnikane s velkou ptesilou museji vykazovat Uspechy a nejsou tuda dilkazem vojeviidcovskeho umeni.

Domnivaji-li se Nemci, ze vyhranou ofensivou proti Polsku si svou vojenskou posici zlepeili, jsou na velikem omylu, nebot' doptali nejsilnejeim: Francii a Anglii nefimerne vice Casu se ptipraviti a vojensky zmohutneti, ne2 kod byly tyto staty oslaheny shroucenim se Polska.

Nemci fitokem na slab giho fitoenika ztratili vic Casu, neZ" ho kdy mohou zase ziskati.

Nemci si v teto valve proste opakuji ye zhoreene jeete mite chyby a omyly vojenskeho eveho vedeni ve svetove valve. Vzpomerime si jen na jejich iispechy v Srbsku, Belgii, Rumunsku, Italii, a konedne v Rusku! Co jim byly na konec platne, kdyz na hlavnim bojieti byli poraleni a museli kapitulovat?

Je ,moZne, ze i za teto valky, hnani jsouce zoufalstvim, budou napadat male, slabei staty, aby udrZovali sviij narod temito tspechy ve vita v koneene viterstvi. Ale tato taktika jim nepornuZe. Ztroskota a selte na cele date. Na porateni Anglie a Francie je pro R. S. Nernecko jit pozde.

thxmonaini a iidos Vaieni bratii tajemnici se timto uctive daji, by do konce tohoto mesice laskave zaslali na 111. "U. jmena delegatfi a nahradnikii do XIII. Sjezdu S. P. J. S. T. Jest je gte 60 fa.du co tak neueinily. Jmena miiiete poslat v obyetjnem dopise anebo poStovni karetkou.

S bratrskym pozdravem, Joe R. Rubella, taj

KALENDAR 24. biezna. Novinka, kterou ptipravuje Sokol Houston v sini tadu 8. tefanik na velikonodni nedeli 25. biezna. Divadlo "Pod seiskY krov" sehraje eska, Beseda v Hillje, Tex. Oists7 vS7teZek padne fondu S.A.o.T. 26. biezna. Film "Stefanik" promitan bude ye Weimar. OistS7 vS•rteZek ptipadne fondu SALT. 30-31. biezna. — Bazar ye prospech Sdrideni A. C. T. potada dallaska osada v Sokolovni, Dallas, Texas.

31. ?Aetna. Kroutek Hlahol sehraje divadlo pod nazvem "Device bez domova" v sini tadu Pokrok Houstonu.

14. dubna. Divadlo "Osel je osel" u 8tefanikil na Cottage Grove. Hudba R. Dybalova z Ganado.

12. kvetna. Divadlo "Kti na kiriovatce" k ucteni pamatky matek u S' tefanika v Houstonu.

Hudba p. Nesvadby z Rosenberg.

Zabavni program kith: Pokrok Houstonu: 24. bfezna — "Easter Egg Hunt".

31. bkezna — divadlo "Devde bez domova".

7. dubna — Leap Year Dance. 2enske pravo po celSr veder.

5. kvetna — slavnost 301eteho trvani tadu Pokrok Houstonu Cis. 88. BohatST program.

Zpevohra "Andulka eafatova".

18. Zervna. VYroeni barbecue potada tad Slovan cis. 9. ye Snook, Texas.

Co se chysta. Bazar ye prospech fondu Sdrukni A.O.T. zamSieleji uskutednit osadnici bohateho Ennis a krajane nejvetei Ceske osady — West. Z Ennis se oznamuje, ze ptipravne kroky k ospotaciani bazaru, byly iit podniknutY.

Strata' 2.

VESTNfK

ONDtN. — Syn zesnulehO presidenta L Theodore Roosevelta — plukovnik Kermit Roosevelt — ztitstane i s jeho Legii dobrovolni• sorganisovanou na pomoc Finsku, at na dale v Anglii. V legit bylo hodne Oecha, PoMil a Rakugant. FonskY generalni Stab oznamil, cizich vojakfi ye Finsku bylo jen 2,000.

*

Austin. — 2eleznieni komisat Jerry Sadler chce vygettovat einnost dalgich olejovYch inspektora, kdy2 bylo dokazano, ze jeden zamestnanec v Midland pkijal $5,000 tplatek od ol,ejatske spoleenosti, aby tato mohla odeslati vice oleje ze syYch skladigt' neg zakon dovoluje.

LondYn. — Anglie a Francie jsou ptipraveny, jak bylo dnes odhaleno, postaviti se kaidemu naporu nemeckYch vojsk na zapadni Front& Ministr valky Oliver Stanley pravil, ze od :iijna podet anglickYch vojakt ve Francii byl :zdvojnasoben. To znamena, ze je tam ji2 316,000 anglickYch vojakt. Stanley dodal, ze poeet jejich roste kaklYm dnem. ftekl v poslanecke ,snemovne, 2e by nebylo vhodne ani rozumne, ,odhaliti dnes, joke akoly jsou pkideleny anglicke armade ye Francii v budoucnosti.

*

*

Washington, D. C. — President Roosevelt vytlovil se, ze konec rusko-finske valky nedini :ztejmYm zdedene pra y° malych narodu uddeti ;svou nedotknutelnost proti ttoku vet gi moci.

Opakoval odsouzeni, jez pronesl dne 1. prosin(ce o pouLti moci k vyrovnani sporu a o nedbami mezinarodniho prava. Z Bileho domu byl xydan projev, ze president chce roz gititi sve ptvodni prohlageni timto: "FinskY4id svou neptekonanou stateenosti a silou odporu oproti pievaane moci ozbrojenYch sil, ziskal si mravni pros° ziti v trvalem miru a samostatnosti v zemi, kterou tak stateene branil. "President opakuje, 2e finskY nexod a vlada zvy gili tictu, v nit je mel lid a vlada SpojenYch Statt, i kdy2 tva±i v tvat ohromne pfesile byli nuceni vzdati se nzemi a piijati oslabeni budoci obrany sve samostatnosti."

— Snemovna fatista povolila vlade $379,000,000 na armadu a lod'stvo. Podsekretal ministra valky general Ubaldo Soddu mluvil k rozpodtu a ye sve fedi prohlasil, ze Italie ma na svou obranu milion vycvidenYch vojaka ve zbrani a opevneni na obou hranicich. Soddu potvrdil, '2e Italie utuLla svoje opevneni jak proti francouzskYm, tak proti nemeckYm hranicim. Soddu tekl, ze milion vojakil ve zbrani je vybran z mladgich rodnika a mimo to Italie ma velke mnoistvi reservista, jimid maze zykgiti stay sve armady kdykoli a jak bude tieba.

Podrobnost ismiouvy o doda yku nemeckeho uhli do Italie po 'teleznici nejsou znamy, ale vi se, 2e zaklad k ni byl poloen pri navgteve zahranidniho ministra Ribbentropa a dr. Clodius dojednal detaily. * * Dr. John Finley, vyslonglY gefredaktor New York Times a jeden z nejuptimnejgich teskoslovenska a jeho veci, zemiel tie ye veku 76 let. Dr. Finley byl intimni ptitel presidenta Masaryka jests z valednYch dob. Nav gtivil Prakde pobyl deli dobu, stu' hu a 6eskoslovensko, duje socialni a kultumi pomery dsl. naroda. Diky jemu — z valne miry — Oeskoslovenska, republika a jeji lid mely vddy v New York Times oddaneho ptitele a podpurce. Dr. Finley vgak tyto sympatie prakticky projevoval i svou teasti a podporou representadnich podnika esl. Ameriky. Jeho sympatie pro esl. narod a esl. vec byly bezvYhradne. * * Praha. — Den 90. vYroei narozeni presidenta Osvoboditele preset v celem "Protektoratu" klidne. Nedoglo k 't'adnYm demostracim podobnYm z minuleho 28. tijna, ale je jiste, 2e se tak stalo proto, ponevac12 jiz po tYdny vedouci odboje, pokud jsou doma, i zastupci Ceske • davali natizeni, 2e nesmi dojiti k 'tadnym demonstracim, ktere by zavdaly nacistilm podnet k dalg imu vraddeni a tYrani. Ceske listy publikovaly tady elankt o T. G. Masarykovi, elanky byly v gak venovany vYhradne vYkladu jeho vedecke einnosti a jeho filosofii. 0 politi-eke karieie a my glenkach vztahujicich se k n4-

Todu nebylo v nich oftem ani slava,

Od sttedy do sttedy.

LondYn. — V anglickych oficielnich kruzich, aekoli jsou ziejme sklamany, zachovava se mleeni. Pravi, 2e mirem je umokieno Nenactim podniknouti velkou ofensivu na zapade. Expert te'2 pravi, ze mir znemcdnil anglicke a Irancouzske plany podniknouti iitok na Nemecko pies Skandinavii. * * Washington, D. C. — Bylo zaji gteno, ze dam zastupcil bude jednati o ptedloze, jejim2 teelem je znovuupraviti podet mandatti do domu 2astupcu, kdy2 censovni vYbor doporueil ji a naiidil svemu piedsedovi Matthew Dunovi, demokratu z Pennsylvanie, aby pcdadal za z ylaStni pravidlo, vy2adujici, aby pti gla co nejdtive na potad jednani. * * Tajemnice odboru prate Frances Perkinsova vydala zpravu o stavu zamestnanosti za mesic leden. Ve zpravy nejsou zapoeitani delnici na farmach. Dle to zpravy podet zamestnanca ✓ lednu klesl o 1,160,000. Je to prvni pokles od kvetna min. roku. Dle zpravy je pokles zamestnanosti o 100,000 ndgi, ne2 byl pied rokem v mesicich prosinci a lednu; pH tom v gak je zamestnanost o 1,100,000 vet gi, ne2 byla v lednu 1939. V tovarnach klesla zamestnanost v lednu o 2.4 procenta, co2 je asi 200,000 delnika. Pied rokem klesla zamestnanost v tovarnach o 1.8 proc. U porovnani k zakladu 100 v letech 1923 —24, je zamestnanost nyni na 101.6, co't" je o 10.2 proc. vice, ne'a-pied rokem. VYplatni listiny vykazuji pomer 98.1, co'a je o 1'7.2 proc. vice ne2 pied rokem. Nasledkem zimniho poeasi zamestnanost v uhelnYch dolech je rozmncdena o 97 procent proti prosinci. Zima a nepfiznive poeasi je vgak ptidinou zmengeni prod stayitelskYch, ye kterYch je nyni bez prace asi 200,000 osob. V maloobchodech bylo v mesici lednu propugteno 600,000 osob, ktere byly zamestnany v rugni vanodni dobe. * * Polni margal baron Carl Gustav Mannerheim ye svem poslednim dennim rozkaze podekoval vojsku i narodu za stateene chovani v telkem zapase, naznaeiv, ze Finsko naddle piniti bude historickou povinnost, kterou je obrana zapadni civilisace. V projevu svem naznadil, de Finsko v bojich 105 dni trvajicich melo vice jak 1,5,000 mrtvych, ale rusks ztraty v mrt yYch udal na 200,000. "Vice jak 15,000 z vas, kteti zvedli se na obranu vlasti, nespatii nikdy svych domovt," pravil Mannerheim. "Kdo spodita, jak mnoho je tech, kteti zneschopneni byli k prici? Avgak zasadili jste take Vale rany a 200 000 na gich neptatel lezi nyni ve sneliovYch zavejich pod nagim hvezdnatYm nebem, neni nagi vinou. Nechovali jste k nim nenavisti a nechteli jste je znieit. Sli jste pouze za piisnYm zakonem vaiky: usmrt' anebo bud' usmrcen!" * * Podle mirove smlouvy z Moskvy hlagene vzdavaji se Finove nasledujiciho fizemi: 1. Cele Karelske idiny a jeji Mannerheimovy linie, do ni2 sovetska vojska vnikla v poslednich dnech. 2. Stielami rozbiteho mesta Viipuri Ci Viborgu, kdysi tieti finske metropole, jako i ostrova v zalivu tohoto piistavniho mesta. 3.

Vegkereho pobteai jezera Lado2skeho, nejvet giho v Evrope, a till mest. 4. Jihozapadni namotni zakladny Hanko s celYm jejim poloostrovem, ktera piechazi na 30 let do pachtu sovetskeho Ruska, jez zde zbuduje vojenskou a namotni zalladnu. 5. tasti poloostrovt Sredni a Rybadi ✓ Arktickem oceans v nejsevernejAi east Finska. 6. JistYch ostrovi). ve Finskem zalivu 7 Velkeho kusu severovYchodniho Finska, zahrnuje v to mesto Kuolajarvi. 8. Geleznice, je2 bude zbudovana v roce 1940 k spojeni Bileho more v severnim Rusku se zalivem BotnickYm na zapade Finska a pietinati bude Finsko v nejuMim mists. 9. VolnY ptevoz bez cla ruskeho zbcdi pies arktickou oblast Petsamo z Ruska do Norygska. 10 Finsko ztraci opravneni k uddovani valeenych lodi jakehokoliv druhu, ponorek a letadel v arktickYch vodach s vSt-

limkou malYch pobtelnich patroInich Iodic.

Ve stkedu, dne 20 bfezna 1940.

Belehrad. — Brnenske Lidove Noviny, jichi vYtisky sem prave dolly, pravi, ze jisty nemeckY diistojnik HitlerovYch adernYch prejal praynickou fakultu Karlovy university v Praze, aby slouMla za hlavni stan a kasamy east vojenske organisace S.S. Oasopisu nebylo dovoleno nazvati ptevzatou budovu pravnickou fakultou, ale popisuje ji jako budovu na rohu Vitayskeho nabieM a Patdske tidy. Jine east Karlovy university, ktera byla zaviena po masakru oeskYch students nemeckYmi elitnimi gardami a nenleckou policii, byly jiz Ptemeneny na kasarny adernYch oddila, nejhorgi east nemecke soldatesky. * * Smerodatne 2ivly v "demokraticke strane ye Washingtone vyjadtily podle zprav eelnYch korespondenta z narodniho kapitolu soukrome nazor, ze presidentskY vYber v roce 1940 (demokraticka nominate pro idad presidenta) rychle se ziduje k presidentu Rooseveltovi a sekretati Cordellu Hullovi. Z ' adny z nich dosud neoznamil sve kandidatury a takta ani nenaznadil, jestli by nominaci prijal, kdyby byla mu nabidnuta. Ale stava, se denne zjevnej gi, ze vYznam Hull zv jako kompromisniho kandidata mezi stoupenci noveho adelu a starou demokratickou gardou (konservativci) stale vzrasta a mel by nejvet gi node% kdyby Roosevelt rozhodl se neuchazeti o nominaci pro tteti lhatu. * * Berlin. — Utvoteni obrovskeho hospodatskeho bloku v Evrope bylo hlavnim piedmetem dohovora mezi Mussolinim a zahranidnim ministrem Ribbentropem v Rime. Tak bylo odhaleno, kdy2 Ribbentop vratil se z Berlina. Mimo Nemecko a Italii do teto hospodaiske skupiny pattilo by i Rusko, stiedni a jihovYchodni -Evropa a Balticke staty. Velmi mnoho easu bylo venovano rozdeleni jihovYchodni Evropy v hospoddiske zajmove sfery, jak se pravi z nacistickYch kruht. Aby upravil cestu k takove hospodatske skupin y, zanechal v Rime obchodni delegaci, pod vedenim dr. Clodiuse. Die techto plant i Finsko bude pojato do teto skupiny.

Ukoneeni rusko-finske valky, prohlaguji naciste, je druhou velkou poradkou Anglie. Prvni byla zdrcujici poradka polske armady za mene net tii tYdny. Wind Hkaji, ze za svetove valky trvalo jim to tki Leta ne2 porazili Rusko. Dodavaji: "Nyni jsme odstranili valku na dvou frontach za 18 dni." * * LondYn. — Sumner Welles, zvla gtni Yyslanec presidenta Roosevelta, stravil dnes druhy den zjigt'ovanim fakt. Zitra non'. eeka jests parnejM den. Dnes mel Best interviews s ptednimi Anglieany a zitra bude miti dal gich Best a banket drive ne" rozloudi se s LondYnem. Zatim co Welles byl hosten a konferoval, Anglidane vyslovovali se s uptimnou skepsi, 2e by jeho testa nejak ptispela k miru. LondYnskY tisk pravi, ze pro zakladni fakta nemusi se choditi daleko. Dave, jasne najevo, ze nebylo tieba zvlagtni testy, aby se Amerika dovedela, ze Anglie a Francie jsou rozhodnuty pokraeovati ve valce at do trpkeho konce. Wellesovi bylo keeeno, 2e Evropa nemtde vratiti se na cestu civilisace, dokud nebude spineno aspori minimum spojeneckYch paddavkii. Poralka Anglie a Francie znamenala by, 2. e Nemecko jednalo by s nimi bezohledne, prave tak jako jedna, s eeehy a Polaky a 2e kompromisni mir poskytl by Winecku pouze oddechu k zabrani novYch tizemi. To je asi podstata rozmluv, ktere mel Welles s Winstonem Churchillem, sir Johnem Simonem, kancletem pokladu a jinYmi piednimi Anglidany, poditajic v to i vadce oposice. * * Lincoln, Neb. — Nag krajan dr. Frank A. Jelen byl ustanoven statnim zverolekatem v Nebrasce, ktery2to iitad az dosud zastaval zveroMica. dr. John S. Anderson. Jelenove je stars krajanska rodina v Omaze, jejd elenove byli vt'dy einni ye spolkovem a narodnim zivote krajant. v Omaze. Dr. F. A. Jelen po graduaci na vyggi gkole Central v Omaze studoval na Veterinary College v Kansas City, Mo., naee2 nejakY eas pilsobil jako zverolekat v Cedar Rapids, Iowa a v Gretna, Neb., avgak vetginu easu ztravil v Omaze. Pro nas bude zajirnavYm, ze omadgti a vabec nebra gti krajane zaujimaji

rtizne dtletite idady okresni i statni.

Ve sttedu, dne 20 bfezna 1940.

Oddil dopisovatelskf Dopisy, Jai by obsahovaly nevecnt, neb ziyadne polemiky, pokadatel picedkladi ye smyslu stanov Tiskovemu Wboru k ylastnimu rozhodnuti.

BOY SCOUTS OF AMERICA. (Pige I. J. Gallia, Houston, Texas.)

Tato organizace byla zalotena pied tficeti lety ve Washingtonu, D. C. a dnes podita pies milion clenu, t. j. mladete z lep gich thd americkeho naroda. Mezi zakladateli a iitedniky teto hlavni organizace path na g nynej gi president Roosevelt. MinulY president Hoover a mnoho vynikajicich, pokroku milovnYch mu— to je vyborne odporudeni teto tu organizace.

Hlavni Ueel teto organizace jest: lep gi vYchova americke mladete od osmi let at do plne dospelosti — ye smyslu pravYch zasad dedemokratickeho udeni od Washingtona at do nejnovej gi doby.

Jak nam znamo, obydejnY rek heti od osmi do desiti mesice rodne, pak ty tri nebo etyki mesice letniho easu taci nevi co maji se sebou delat, nemaji-li pro ne rodiee jiste-prate. Jelikot pies ty gkolni mesice deti nedostanou pottebnY telesnY cvik na eerstvem vzduchu, pod pottebnYm slunednim svetlem, tedy ten nedostatek poskytne se" jim pod dobrYm 'tiditelem Boy Scout's na rtiznYch vYletech do ptirody. Tito tiditele pozastavaji z vgeobecne lepe vygkolenych star gich ucitelu, kteti berou sobe za Akol vesti tyto taky na pravou cestu lepgich obeantii, pro budoucnost teto na gi noye vlasti. aci dostavaji rtizne evieeni pro telesnou vYchovu. Navod pro • istotu telesnou, v geobecne spravne poudeni, jak se maji distotne chovat doma a ye vetejnosti. Jak maji bit zdvodoma a ve vetejnosti. Jak maji bYti vgude utiteeni v padu ne gtesti rtizneho druhu a co maji einit.. Jak maji rozpoznavat ruzne druhy stromovi, podle ktiry a listu. Jak zachazeti s ruznou zveti a dobytkem, a ruzne yedecke zasady pro dal gi beh tivota. .Aby se deli lepe seznamily a na Cistern vzduchu pooktaly, mivaji vybrana vYletni mista, obyeejne u nejake vet gi teky anebo okolo btemokskYch aneb jezera, kde pod becUivYm dohledem "Scout master" a jeho pomocniktii uei se plovat a rtinne telesne cvieeni na zpusob nagich sokohl, ale ve vetgi mike ruznYch nevinnYch her.

Obydejne lhata takove poknikove vyjiid'ky trva od etrnacti dni do gesti tYdatii, kde se jim dostane ve gkereho zaopatteni, byt a stravu, ale odev obyeejnYch Boy Scout musi sobe zaopattit sami, kterY se podoba vojenskYch rekruttii, a take se jim dostane vojenskeho vYcviku a v ritznYch temeslech, aby se mohli stati sobestaani, aby se nespolehali na jine, ale co mohou aby udinili sami, aby nebylo jak stare Ceske phslovi pravi — "Kazal pan psovi a pes ocasovi. Pes sobe lehnul a ocasem nehnul."

A ubohY pan musel to udelat sam. Ale maji bYti jak start' profesor Thomas pravil svYm talcum: — I can — I have to — I will — and when you grow up, try your best to be self reliant. Zadny z na gich presidentu aneb guverneril se nenarodil hned presidentem, ale syYm ptidinenim a za betnYch okolnosti stali se presidenty v pokrodilejei Babe.

Nagi sokoli delaji dobrou praci na poli niroda dediene, die star giho deskeho udeni, a men by se ptidat k teto narodni americke organizaci, Boy and Girl Scout of America. A co takovi mohou jit po celYch SpojenYch Statech, vgude kde jsou ony organizace budou vlidne ptijati a bude jim poskytnuta rada a pomoc v pottebe. Organizace tato je ryze demokraticka nejnovej giho americkeho razu. Ona ma za ucel udelat z nag ich mladYch lidi sobestadne, prozirava lep gi obdany tato svobodna nova vla-

Strana 3.

VESTNiK sti vgeamericke. Ona neeini rozdily v narodnim pavodu ani ve stavu majetku, zde jsou si vgichni rovni. Zaleti jen na katdem jak se dovede ptizpilsobit v tivote obecnem, ma-li schopne nadani, zde ma katdY ptiletitost stati se stud& silou pro lepgi americkY, demokratickY tivot. A kdo je od ptirody mene nadanY, zde ma ptiletitost sve nedostatky lepe vyvinout.

Co se mne tfde, dle meho deltiho pozorovani tech ruz4Ych americkYch sport y dill her — jedina hra, ktera se mi zamlouva, jest "Basket Ball", hra, k nit path obe pohlavi, a jest nevinna a bezpeend pro telocvik. Ostatni sporty, jako jsou Bull fight, Horse races, Foot ball, Rassling matches, Base ball, jsou vice rozeilujici a v mnohYch pfipadech velice nebezpedne, pro mime hry nedaly se odporueit.

Boys Schouts organizace nejen udi vY ge jmenovarie lepgi vlastnosti pro budouci tivot, ale take ma za ucel ptipravit mlaclet pro sebe obranu ve vojenskem vYcviku, jinYmi slovy maji se stati sebestaeni ve v gech pottebach tivota. Ona uci je, jak se mohou stati utiteenYmi milovniky sveho domova a sve americke vyvolene vlasti. Kandy pedlivY otec a dbala matka mohou smele sve ditky od 8 nebo 10 let do teto organizace nechat zapsati. At deti dorostou, budou sobe lepe vatiti s yYch rodiet, sveho domova. A ty matky budou od nich ctene jako vyggi bytosti, co radci pro jejich dalgi Ano, ony matky dobte vychovanYch *Teti budou aerie vice net obydejne kralovny. Pokud matka je od deti vatena, deti dorostle budou vady a ve vgem se racliti jak maji pokraeovat pro svilj dalgi tivot. Tam, kde matka a otec pozbude diivery u s yYch deti, mnohe uchazi se o radu jinde, a v mnohYch pfipadech k jejich vlastni gkode, jelikot v mnoha pfipadech takovi radei to nemysli srdedne ani uptimne, ale chteji ty mene uvedomnele dostat pod svoji mot, aby z jejich nezkugenosti mohli teliti pro svilj prospech na ririzne zpilsoby.

Ten nesmrtelnY milovnik rodinneho domova, Tomag Payne, napsal: Be it ever so humble, there is no place like home.

To jest domov ve vgem svorne a rozumne tizenY. Stare einske udeni pravi: Dejte matkam prvni misto. Kde je domov tizenY opatrnou a rozumnou matkou, cela domacnost beti ye svorne shod& Zniete Uctu k matte, a znidite cele blaho domova. U mnohYch rodiet posud vladne starodavni hrube zachazeni s detmi, ph kaide sebemen gi detske neposlu gnosti — zmrskaji dite diltkami anebo prutem, aneb nekterY lihovinami rozeilenY otec sfackuje deti po hlave a jinde po tele. Takova kazeri path do barbarske doby. A mnohe dite ph vetgim iideru do hlavy male dostati prolomeni kosti okolo mozku, tam zustane nee° ssedle krve, ktera, tam hnisa a pozdej gi leta z toho mute nastat pomatenost, bez operate nevyleeitelna.

Podle udani specialnich lekaru, mnoho osob poslanYch do blazince, melo by bYti prohlednuto ve zylagtni lekatske klinice pod elektrickYmi paprsky, dfive net je do blazince odeslana. Jak se to dnes v mnoha pfipadech deje, obyeejni porotci odsoudi takto choromyslneho eloveka do blazince, a neni-li upine blaznem, tam kdy vidi okolo sebe same blaznive lidi, jeho stay se spige pohorgi net zlepgi.

Vidim ye Vestniku ohlagky nekolika krajakteti se uchazi o rtane iftady. Zde se nam naskytuje dobra ptiletitost zastati se jich a pomoci jim, aby dostali pine nagi podpory. teskoslovensko nikdy nedostalo tolik ptiletitosti, aby ty lep gi vlastnosti nageho lidu byly na vetejnost americkou tolik rozhla gene jako od doby okradeni na gi stare vlasti. Ireane byli a jsou posud drIeni pod vladou Anglie, Polaci jit take se snad probudili z toho omameni. A jelikot mame v Texasu hodne potomkt z Irska a Polska, tedy u techto men bychom mirne a rozumne hledati podporu pro na ge kandiday.

Koneene po tisicovem krveproliti Finove se s Rusy dohodli. Kdyt v Mnichovske dohode, jak Anglie tak Francie odeptely podporovat eskoslovensko a Polsko, navedene lhatem, lupie= a vrahem, ptidalo se k one kradeti, a

dnes vidi Jake z toho uskodneho lhakstvi maji nasledky. oeskoslovensko, Polsko, Rakousko a Finsko znieeny. Pro Finsko ze v gech strati ptichazela pomoc, ale pozde. Kdetto pro t.e sk o slo vensko a Rakousko velke mocnosti mlCely.

Jake nasledky z toho budou, bude nejvice zaletet co bude Rusko dale Mat. Co chtelo, to dostalo. A ted': Pane Bote s nebe, hled'te Rusi sebe".

Kde miltete, obzvlagte ve vetgich mestech a i na venkove, doprejte detem osveteni a otut'eDoruete je do Boy a Girl Scouts of America. Oni varn budou za to, ne-li hned, ale po Case velice povdedni, to jste jim ukazali lepgi cestu pro budouci americkY tivot.

Pochvaleni budtel Bene gove a ostatni svedomiti pracovnici pro znovu osvobozeni nagi stare vlasti. Uptimne to mini Vag start' —Galia.

VYSTAVNi ELEGIE! "VYstavni Elegie" jest zpevohra o peti jednanich, ktera, bude davana jako premiera jednotou Sokol Houston na Velikonodni Nedeli.

Je to kus z krajanskeho tivota na geho lidu Lesko-americkeho ptivodu. Phvede nas do ovzdugi vYstavni nalady, pinY zdraveho humoru, zpestkenk sladkYmi eeskYmi i americkYmi zpevy. Protijeme s rodinou Balcarovou a ptateli, drahe chvile vzpominek z vlastnich navgtev nekterYch svetovYch vYsta y. Toto divadlo jest dilo slugne prate krajana Jos. yeseleho, kterY venuje zdar ptedstaveni tohoto divadla zdej gi telocviene jednote. Vstupenky, ktere jsou ut na prodej, miitete obdrteti od elenii Sokola za pouhYch 50 centii. Tet budou k dostani u pokladny v den ptedstaveni. VelkY zajem jest vzbuzen o toto divadlo jak je motno pozorovat z prodeje vstupenek. Zdar eilYm pracovnikilm. Po divadle bude vyhravati znama, houstonska kapela Rudy Zatopka "Czech Orchestr".

Koupili jste si ut vstupenku??!! — Na zdar a na shledanou 24. btezna!

Rtitena Lebrova.

Ttad techoslovik eislo 141. ttednici radu pro rok 1940 jsou jak nasleduje: Ptedseda Leo A. Jan, tajemnik Jos. W. nieek, teetnik Frank Petrusek, pokladnik Karel Petrusek, pravodei Jan Mara. teetni vYbor: Lad. Skienafik, Jan Ktupala, Jos. W. Reznicek.

NemocenskY vYbor: vgichni Poslanec do sjezdu: Leo A. Jan; nahradnik Jos. Tagka.

S pozdravem, Jos. Tagka, odstupujici tajemnik.

Amerika poutiva, demokracie, aby &Jae, sviij hospodatskY system zdatnYm a k "zachovani svobody, tak aby vabec ani tadne feel nevznikly o diktatute", president Roosevelt prov celonarodnim radiovem rozhlasu adresovanem hostinam uspotadanYm o farmatskem dni y e 28 statech, na nicht se podilelo ptiblitne 500,000 osob. — "Narodni farmatskY program jest odpovedi americke demokracie na tetke postaveni zemedelstvi", president tekl nesmirnemu shromatdeni hostovnikti, kteti platili 50 centa za talit a jet byly tou nejvetgi schtizkou, jaka byla kdy uspotadana americkYmi farmati. President, po nemt promluvili do radia rovnet sekretat zemedelstvi Henry A. Wallace a generalni po gtmistr Jas. A. Farley, vyjadtil rovnet ptesvedeeni, to "na ge milovane Spojene Staty vyjdou bez Uhony, bez zkougek a strasti nynej gich dne."

Vojaci deskoslovenske armady — kdesi ve Francii — zavazali se dne 7. lakezna v den 90. narozenin presidenta Osvoboditele Toma ge G. Masaryka slavnostnim slibem, to poloti i svoje tivoty, bude-li toho tteba, za svobodu sve zna,silnene vlasti. Po slavnostni pfisaze provedena byla pfehlidka deskoslovenskYch iitvarti k ucteni Masarykovy pamatky. Vojaci ptisahali, to poslugni budou oeskoslovenskeho narodniho vYboru, jent je prozatimni vlaclou Ceskoslovenskou, majici v Cele dr. Eduarda Benda.

Strum 4.

VbSTNtIC

PitEHLED NOViCH tLENV ZA MESie iTNOIL 1940. rad B 1

C

'Vida D G

Safi Obnos 11

8 13 1 17 1 1 20 21 1 1 23 24 1 24 1 24 1 1 24 1 27 27 1 1 27 1 28 1 28 1 29 1 29 1 29 1 29 1 29 1 29 1 29 29 1 30 1 31 1 31 1 31 1 33 1 33 1 33 1 33 1 33 1 33 1 33 1 33 1 39 1 40 1 40 1 40 1 40 1 47 1 48 1 48 1 48 1 49 1 50 1 54 1 54 1 54 1 54 1 83 1 72 1 72 1 81 1 82 1 88 1 88 1 88 1 88 1 88 1 91 1 92 1 108 1 108 1 109 1.

112 1 114 1 114 1 141 1 142 1 148 1 148 1 148 1 154 1 154 1 159 1 159 Pojig teno v 'aide B - 21 elen0 Pojig teno v tilde C - 41 elena Pojig teno v tilde D - 11 elenfi Pojig teno v tilde G - 2 eleni Pojigano v tfide H - 2 eleni Prfunerne stilt 27 let 4 mesice, Prtunerna pojistka, $812.00, mane.

16 31 36 16 20 23 20 33 33 18 20 34 21 17 21 26 20 20 26 33 32 30 23 19 49 33 49 25 52 16 20 23 21 44 18 44 21 39 36 30 17 20 55 19 18 25 17 16 16 21 33 42 39 39 19 32 21 31 26 20 16 39 33 25 16 16 22 16 16 16 30 27 40 48 40 21 23

500 1,000 500 1,000 1,000 500 1,000 1,000 500 1,000 1,000 1,000 1,000 500 1,000 1,000 1,000 1,000 500 1,000 1,000 500 1,000 1,000 1,000 2,000 1,000 500 500 1,000 500 1,000 500 1,000 1,000 1,000 1,000 500 1,000 500 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 500 500 500 500 500 1,000 1,000 500 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 500 1,000 1,000 500 500 500 500 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 500 1,000 1,000 1,000 1,000

DtTSHIC ODBOR. 20 lea JC Rad Do 16 let 1 24 1 1 27 33 35 40 50 58 60 62 68 83 2 88 140 3 1 148 Pojigteno v doCasne pojistce - 19 tient.

Pojigtgno v 201ete JC pojistce - 5 elent Pkipojigano: 39 500 18 1 500 52 18 1 1,500 34 1 88 29 1,000 1 148 Pd. up Cert.: 69 218.00 81 35 435.00 88 45 362.00 88 95.00 38 106 79 390.00 106 82 200.00 106 68 613.00 19 73 662.00 19 54.00 69 81 69 81.00 89 64 185.00 89 °delta se: t.Tmrtim 21 elentil, pojigtenYch na, $19,000.00.

Odstoupenim, vyloueenim atd., 28 Clem, pojigtenYch na $19,250.00. (Zde eitan pfestup v Detskem Odboru).

S bratrskYm pozdravem, Edward L. Marek.

Dne 2. bfezna 1940.

ZPRAVA ODB0e1i1( S A C. T., CALDWELL, TEXAS. VSicaz prijmu od zaatku roku ai do dne§ka.

Emil Legikar $1.00, Anton Macik, Chriesman, $1.00, Marie Marek B. Cr. $1.00, pi. J. W. Skrabanek $1.00, Jno. J. Kkenek $1.00, J W. Mikeska a mardelka 50c, J. R. 8efeik, Rockdale a pani 50c, p. John Ondra gek 50c, pi. Louise Hovadik 50c, nejmeffovani maniele $1.00, John Trtalek a mane. $1.00, Emil Le gikar $1.00. VYteiek z divadla, `ttefanik" $32.05. Celkem $42.05.

Wele diky za teast na divadle path celemu okresu, pak Teastnikiim z Bryan a Dime Box. Bratfi a sestry, ty na ge Ceske obra.zky jsou velmi krasne, jeZto jscu na ge; starali jsme se o to, aby byly zde ukazovany, ale jak dlouho zde budou ukazovany, zaleli na vas jak je budete podporovati va gi navgtevOu. S pozdravem, John toupal, taj Odboeky.

Podle zpres sudetskYch vojakt ze zapadniho Nemecka moralka nemeckeho vojska v Poryni znadne poklesla, kdy t. vojaci poznali, cko 'deka dloulia, vodka. Veleni muse se pine spolehnout jen na mlad gi oddily, jsouce stale fanaticky za Hitlerem. Proto v pfednich liniich jsou jen mladi lids. V techto liniich slowai mnoho Neinct ze Sudet, ponevaca v eeskoslovenske armada dostalo se jim lep giho vYcviku nee Nemcum z rise. Stargi vojaci slouZi v linii tfeti, nebot' slaaa v prvni linii je velmi namahava a vojsko v pevrifistkach trpi vlhkosti kryttii, nemocemi a eastym bombardovanim, o jehoZ iieincich se AIM mezi lidem zpravy as fantastieke, na pfiklad, 2e byl rozbit Essen. V tfeti iinii je pravidelnYm zjevem poslouchani londynskeho rozhlasu v nemeine. Opatfeni proti tomu 6inend, selhavaji, protoae LondYn poslouchaji i dustojnici. Mezi i nejvernej gimi vojaky zie pitsobilo Hitlerovo vefejne tvrzeni, ae v Polsku padlo je 10,000 vojakil, zatim co Ueastnici tohoto taIeni vedi, ae paet nemeckych mrtvYch v polske valce pfesahuje 100,000, mezi nimia bylo mnoho sudetskYch Nemcu, poslanYch do pfednich lini s uloupenymi deskoslovenskYmi zbranemi.

Ve stfedu, dne 20 bfezna 1940.

Z ODBOtKY "SVORNOST" C. N. SDRUZEN1 V TEXAS. Houston, Texas.

V posledni schtizi Odbodky dne 3. bkezna by La, aby Ceske Narodni Sdruteni v Texas uspotadalo Bazar -a vYtetiek jeho pkipadne do fondu pro DruhY Odboj. Usneaeni bylo jednohlasne a ihned zvolen pro ten fleel vYbor. Tento vYbor pak oznami den a mesic, neb Bazar pofadan bYti ma ku konci leta. Pricin g - k nia podnik pro dobro narodni oznamujeme ted', spoeiva v torn, tie vaichni vime, ae pofad6,ni Bazaru neni malou ani lehkou veci a je vice nea moano, ze v okoli tea neco podobneho planuji. Proto tedy, abychom jedni druhYm v praci nepi.ekateli a dilo neruaili, podnik oznamujeme v eas, aby se Dobre Veci negkodilo proti \Tull nas vaech.

Veime a prota praktikujeme take skutky aivymi kazen narodni i kdyti to boll. Vime ale take dobte, ae bolestem a trapeni - lze pkedchazeti kdya Clove zna nebo znat chce zakony Prirozeneho v jehoa hranice spade vaechno co elovek eini. Bolest 'Cinit, vae nieit jest, jak vaichni vidime, snad celYm aivotnim ukolem ta- . kove osoby jak spatkujeme v Hitlerovi. Nu a tomu a jeho o nic moudfej gi rade, nechce 2. 6,dny z nas .se podobat.

Jak vYae upozorimjeme - po schfizi vYboril obou Odboeek "T. G. Masaryk" z Galvestonu a zdejsai "Svornost" C. N. Sdruteni v Texas, oznamen bude den a mesic a nacre eeskomorayska. vetejnost, v kruhu tak velikem jak kde opravdu trva dobra mysl a \Tema stdce buai, pro trpici bratry a sestry, za mokem. - Vaude, kde trva a aije smysl pro zllzeni demokraticka a obranu jeho - bude aadana o tieast na tomto narodnim podniku, planovanem C. N. S. Nebudou aadany obeti, pri nicha" by "krev tekla" ani nemoanosti - jen dobra yule pochopiti akoly a snahu C. N. S.'s, to pak vyjiti vstric s city jakYmi se pleme slovanske vyznat'uje z let oradavnYch - ualechtilou soueinnosti, jak ostatne se deje vaude kde Tide dobti sidli. sDobra yule a snaha porozumeti, die slov naaeho ptedsedy, br. Rudolfa Lebra "vykouzluje divy, o nicha prtimernemu eloveku se ani ye spanku nesni, natati v mysli vystupuje za bdeni -" Tuto viru v lidskou ualechtilost podrobime zkouace a sami vdrime, ae se C. N. S. nesldame a nag ptedseda, jehoti vaichni mime velice radi, prave pro jeho smysl lidskosti a nezlomnou viru v lepai eloveeenstvo - bude mit zase o jeden dikaz vice ph obhajovani chybujicich.

Z techto dtivodil pouatime se do -prace a 'kde kdo dobrY aadan jest, aby venoval nam kousek sluchu a to dobre yule, aby z naanch sil a s pkispenim jen maliekYm vzrilsti mohlo neco dobreho pro uaitek Druheho Odboje.

S laskou k nakm podnikame a pracovat budeme a od vas vaech chceme jen to dobrou vuktera pro ileastniky nebude nili elm vice neali jen tim co obyeejne delavame, kdya svYm spolublilnim a domacim radost a uaiteenY skutek chceme ✓ takovem zpilsobu a s takovou vuli lze dobYvati viterstvi nad bolesti i zlobou a proto silu hledati musime jen v dobre vuli a snaze lidske, kde cilem jest tvoi'iti vae k uitku vz6,j emnemu. ✓ nada% ae addna, prace pro DruhY Odboj neni marnou - pracovat budeme usilovne k vzajemne radosti.

Zabay. Vybor.

Za C. N. S. v Texasu: Madrid. - Posledni dva amerieti zajatci z obeanske valky ve 8panelsku byli veera propuateni na svobodu a pfedani do rukou ameriekeho konsula Johna N. Hamlina v Seville.

Jsou to Conrad Stoweja a Alf Andeasen. Tito dva Americana bojovali v mezinarodni brigade pro republikanskou neboli loyalistickou vladni stranu proti nacionalistum generalissima Franca. Oba opusti 8panelsko na parniku "Exfor" spoleenosti American Export Line v nejblitgich dnech.

Ve stiedu, dne 20 bfezna 1940.

HRADtANY A DOM SV. ViTSICk. Marie A. 2ivn3i, Austin, Tex. Hradeany — Hradeany kras-ne — Hradeany jedine, tak jako jedimi velechram Sv. Vitskk.

Nikde jinde nespati- g druhe Hradaany, a nikde jinde nesparri§ druhY Dom sv. VitskY, na celem svete, a ty jsou, pratele drazi, v to jedine — ✓ to nag — v nagi — Praze!

Kdy2 jsem byla v roce 1931 v aechach a kdy ✓ to nagi matiece Praze jsem byla ubytovana u pi. Boaeny Hromadkove, matiaky to p. M. L. Hromadky z Cedar Rapids, Iowa. VS7teona to pani, tak ze na prvni polled jsem si ji zamilovala a s celou dui jsem se odevzdala do jeji ochrany. Poznala jsem v ni tu pravou Ceskou matieku, milou, laskavou, pohostinnou a vubee stadostlivou, jako bych jeji vlastni dcerou byla. Zadea jsem ov'eem mela co dekovat moji mile pfitelkyni pi. Pavle Hromadkove a jejimu manaeli, na jejich2 odportieeni jsem u g -valpohstinjkPrze,avJosefove u rodin pi. Hromadkave, pana a pi V. Fialov rch. Vzpomindm, a vzpominam, jak asi teakte nesou nynejei pomery, takovi vSteeni vlastenci, jak asi to ve'echno teace doleha na jejich ustarane hiavy. Rrvni kam mne ta laskavd matinka Hromadkove vedla, bylo do velechramu sv. Vitovskeho. Sl y jsme rano na sv., kterou slouzil stai=iekS7 arcibiskup Podiaha. Neni moZno, aby per° vystihio ten pocit, kterSi prochviva elaveka od vlasri a2 po koneaky prstii u nohou. Ta velebna, hudba, ktera se nese temi nadhernSrmi klenbami, toho posvatneho domu. 61ovek zust5;va takika ce13"7 atrnuIS7 —nevi kam oci obratit eive, a citi jen jedine, pokleknouti na kolena a poloaiti tvai' na ten student' mramar a polibiti, sizami ktere se s oci hnou, skropiti ta 'svata mista.

Kdya jsem upi-ela sve zraky tam k hlavnimu oltaii a sledovala toho statiekeho velikana, tak jednoducheho, tak skromnelio, pineho lasky a hluboke viry, kteremu prisluhovalo dvanact bogch sluaebnikri, apoetolri Lasky, a on stafiek3i arcibiskup Podlaha mezi nimi, tak prostince oddanSr, jako gravy otec, ktery ma jedine jen dobro svS7ch ditek na zfeteli. Dale phsltihovalo 12 hochil asi 121e“7ch. Kdyi, odchazeli od pPedu po dvou hok ministranti, pak ten 821et3-7 stareeek arcibiskup Podlaha a za nirn v paru tech 12 -apoetolsk3ich .sluaebnikri Pane, za velice dojemne hudby a zpevu.

Bylo to po Ctyficeti letech, kdy jsem se ocitla v drahe Ceske zemi a ty dojmy byly na mne velice silne, stekaly mne slay proudem po lici a cele nitro se chvelo. Moje pravodkyne jen mne stale tiskla ruku a napominala abych byla silna. A pak nas vedly kroky na — HradCany! O, hradeany krasne! Krev tuhne v tele, pri vzpomince, ze takovS7 ,zlosyn — vrah Ceskeho naroda — se opovail znesvetiti tuto narodni svatyni. To ,dokaIe jen tlovek beze eti, elovek, jena nema, citu pro svoji matku, pro sve rodiee, jen ?-2 se zrodil, ne dite lidske, ale — vlei! Jinak by nemohl provadeti to, co prov,di. Oh, bratti a sestry, ri, vy vSichni pojd'te, podejte sve ruce k ,c•brane naeeho krasneho, tisicileteho majetku. Pamatek staletkch, pamatek zbudovanS7 ch nasimi pfedky, na net my ✓ im pravem mriaeme la;!jti hrdi. Vlast void, vlast prosi, ruce zveda sem k nam, Hradeany volaji, kde jste vy rortrouSene deti, pojd'te ku pomoci; zachrarite, nedopust'te, aby vyrvano bylo srdce — Matky Cechie.

Oznameni do Weimar a okoli.

Dne 26. bkezna bude ye Weimar ukazovan y lasteneckY film "Stefanik". CistY vYte2ek yenovan bude fondu S.A.C.T. Film promitan bude y e 3 hod. odpoledne a v 7 a 9 hodin weer.

Krajane v okoli Weimar 'dostavte se feichni.

VYbor mistni odbodky DO SEYMOUR. Schrize odboaky SdruZeni konana bude dne 31. lakezna ye 2 hod. odpoledne ye spolkave sini v Seymour, Texas.

Rani yydani federalni ylady, rozdeleno na kaldou rodinu, dosahlo by $560 na rodinu.

VESTNIK Z Krouiltu Zen v Dallas, Texas.

Nage selnize se odbyla za pkitomnosti tiiceti Zen a to se vi, 2e to bylo rokoyani tYkajici se ponejvice naAeho bazaru. Jak je videt, v ge je v pinem proudu, veci i penize u2 se pane schazi.

Ph vg i to praci ses Koriakovska hlasi, by se nezapominalo na Sokolovnu za jejich ochotu proprijdovani sine zdarma, abychom se jim trochu odmenily byl clan navrh, abychom koupily nejake nadobi k vateni i podavani jidel, a tu se hlasi sestry Rotreklova, Toberna a Stranska., le to ony daji zadarmo. Sestra Pkevratilova pry tel nejake veci slibila, diky. Penize je ale mrzi v pokladne, tak pry se aspori koupi vec, co tam u2 dayno mela bYt, krile na podlahu, kterou obstars ses. Skotakove., ona dostane slevu. vzaycky rada vidim sestru Kopedkovou, jak ji oci zati, kdy ji odevzdavame praci pro CervenY Kh2, dehol je hezky poeet a radost se na to podivat jak je to pane pletene. Zminena sestra nam vge odvah a vinu zas pkina gi, yge zapisuje, za cot' ji path na g dik. Tak nezapomerite a ptijd'te kdo mutes do na gi Sokolovny patou neAnna Machadova. deli tento mesic. !tad HvezdnatY Prapor, eislo 55., Tours, Texas.

Bratki a sestry!

Dostavte se vgichni do schtize v nedeli '7. dubna (bude-li gpatna pohoda tak 14.), obzvlagte ti co dluhuji tadu a ti novi elenove co byli dem ptijati loni a letos, neb nektere jsme ve schrizi nevideli c obyli ptijati do tadu.

Jak ye Vestniku etete, jest podan navrh na zavedeni nemocenske podpory, tak mtdete si o tom promluvit a mrilete podati vase navrhy na tu podporu a k zlep geni nagi Jednoty Navrh br. Jana toupala se mi zamlouva, maIi kdo jak lepgi at' jej uvetejni.

Br. Tom Ptikryl, vyslanec od tadu C. 71. navrhuje br. Robert 6ervenku, ptedsedu tadu 54. z West, Tex. za tajemnika HI. itadu. Nag tad jeho uchazeni se do toho fitadu podporuje, neb on je znam po celem Texasu jako spraxnY a snaZivY mug, kterY ovlada sprasne deskou i anglickou tee, take v padu jeho zvoleni za tajemnika HI. kadu nepottebovali bychom ladneho takoveho, kterY pi ge Ceske odpovedi za taj.

Hi. ttadovny. 2aclam yeechny tady Jednoty, by vzaly kandidaturu br. Cervenky v rivahu.

Ve Vestniku ze dne 13. biezna br. R. Prasatik roni slzy nad fitedniky Hi. itadu, jak jsou ptetileni praci. Tak kdy musi tak dtiti skoro zadarmo, necht' tim ye sjezdu seknou a snad na jejich mista by se kdosi o ty utady hlasil. Mohli by hledati gtesti ve farmateni, to ted' stragne vynagi od roku 1930.

Kdyl fitedniktim HI. Radu dela take starosti to vybirani tech Umrtnich poplatkri a to lu gteni dopisri spravne neobjasnenYch, tak by Jednota v pti gtim sjezdu mela zavesti tak system jakY mail u Jednoty K.J.T. Tam hlavni tajemnik poste rozpoeet kaklY mesic, a pracuje jim to dobte. Jak videti, jiz brzy tajemnici tadil musi miti kollejni vzdelani, aby mohli s Hlavni Utadovnou korespondovati, aby neudelali v dopisech chyby, tteba je idednici v HI. ttadovne sami delaji.

Dostavam kaklY rok seznam elenri, kteti maji ptijeky proti certifikatrim. Ty riroky maji kolektovati tadovi Utednici, ale ta prace s kolektovanim path vlastne' Hl. Ur. Kdyi ma e'en pujeku u Jednoty na pozemek, tak jej yeas upozorni, kdy je nrok a nota splatna, a to mohli udelati to same, dopsati kaIdemu dluhujicimu Clenri, ze jsou tiroky splatne. V tadech to upominani dela horkou krev, ka2dY dluhujici Clen se vidi v tom seznamu vystaven na pranYk, a Jednotu by ty 3 centy po gtovneho nezabily, za to by nemuseli dati itednici delati tolik kalendaft nazbyt.

Dfivej gi zpilsob navrho yani Menu se 'Oenstvu lepe zamlouy al, videli eleni, kdo se o e'enstvi hlasi a v navrhujicich listinach bylo jeho narozeni, staki a domov obsa2eno, ale ted' nevi tad o Cekanci nic, a2 dojde eertifikat od H1.151., mame noveho Cekatele k u yadeni. Vgak je o eekateli hlasovano a neni-li pkijat tak Jednota ma s tim gkodu, neb musi platiti za lekakskou prohlidku. A negkodilo by, kdyby br. organisator se ptesvedoil o charakteru toho Clena, ktereho chce ziskati pro Jednotu.

Sucho tu mame jako na Sabato, Skorit ku-

Strana 5. kiffice Se ji2 lidkuje, ale ptaci se deli o ni s nami a ta pozdeji seta, myslim. ani nevzejde.

S bratrskym pozdravem, Louis Svadina, tajemnik.

OD NAMUR STUDENTU Z AUSTINU. Tteti schtize tohoto terminu Oeskeho Progresivniho Klubu byla zahajena velmi zajimavYm programem pod tizenim p. Louis Kubeaky, kterY nam dal velmi dobre napodobeni Kay Kaysera a jeho hodinu zabavy. V gichni alenove brali ridast na programu, col jej udelalo zajimavYm pro vgechny ptitomne Pak hoste byli ptedstaveni a seznameni s ostatnimi Cleny klubu. Pan J. A. Barton podal navrh, aby klub si udelal vYlet a nav gtivil rtizna historicka, mista zde v Austinu, jako Elizabeth Ney's Studio, francouzske vyslanectvi, domov O'Henryho, statni kapitol a dub smlouvy. Mnoho studentti tady vychodi cele etyti roky gkoly a tyto mista nenav gtivi. Jeho navrh byl phjat a vYlet ustanoven na nedeli dne 10. bkezna.

Dale p. Barton poukazal na nekolik peknYch dopist od nagich stude.ntri do deskYch dasopisti a lldal je, aby dale v dopisovani pokradovali, le jejich lide doma radi tyto dopisy etou.

Sleeny Mary Dvotdeek a Eugene Slovadek ptednesli vYsledky sportovnich dostiht, kterYch ony jsou teditelkami. Sledna Georgie Mae Matejek ptednesia ladost, aby v gichni studenti, komu je to motile, ptistoupili k Ex-studentskemu spolku a pomohli vybudovat piljdovni fond T.M.V.V., kterY je pod jejich tizenim. Schuze byla ukondena zpevem "The Eyes of Texas".

Nage ptigti schtze bude konana dne 19. btezna v Union Building v 7:30 hodin veder. Nag dobte znamY pravnik, p August Kacit z Temple, Texas, k nam promluvi ph teto schtizi o d'eskYch spolcich v Texasu. Jeho tee' bude jiste zajimava.

V nedeli odpoledne, dne 10. btezna se elenoye kluby segli pted hlavni budovou a vydali se na cestu nav gtivit ta historicka, mista. Vagina jich byla navgtivena dokud nam Cas vystaeil.

Vg ude jsme byli pekne uvitani a teditele techto mist nas vyprovodili a v gechno vysvetlili.

Bylo to zajimave a pouene. Pak jsme zajeli do Zilker Park a obeerstvili se svadinou ptichystanou pi. J. A. Barton a slednou Ruth Matejek, so, col jim dekujeme.

Ceti jsem elanek od Louis Hanu ge z Houston, Tex., ve kterem pige, 2e jejich Klub Omladina potadal Bunco Party ve prospech Matice. To se mne velice zamlouva, 2e na gi mladi lide se zaeinaji sami o sebe starat. Stare ptislovi pravi: "Brill pomaha tem, kteti sobe sami pomahaji."

Ja, myslim, le je v torn hodne pravdy. Nage mladel v jinYch osadach by si to mohla vzit za ptiklad a dat se do prate.

Zadny nevi jak mot ta Matice pomuze, jen ten kterY tu pomoc obdrlel. Ja, mluvim ze zkugenosti, neb jsem take jednYm z tich typickYch eeskYch studentri, kteti se musi sami podporovati.

Musim yam zdelit, le na ge Ceske divky nevynikaji jenom ye studiich a ve sportech, ale i ye krase. Nekolik jich bude mezi Blue Bonnet Belles v universitnim rodniku "Cactus", ktere si rozlidne kluby vyvolily. Sleena Viola Martinet z Holland, Texas a Dorothy Horak z West, Texas, budou zastupovati Progressive Czech Club.

Take jsme tady meli Posture Parade, dobre postaveni neb dr2eni tela. Sleena Dorothy Horak y yhrala tteti misto mezi 135 divkami. PHI bych si, aby nam hochtim tea dali pille2itost uRuddy Horak. kazat na gi krasu. Na zdar!

Svedove vynalezli oblek, chrinici pied utopenim.

SvedskY yynalezce sestrojil gumovST oblek pro namotniky. Oblek chrani pted utonutim. Podolad se odevu potapen, zahaluje 'Leo od krku k patam, je vodotesnY a neni tel gi net obydejny pracovni oblek. Ve chvili nebezpeei stall ablek jen zapnout a vzduch, ktery pod nim zristane, udrli ztroskotance i nekolik dni nad hladinou.

Praha nesmi bYt jen matkou prat'skYch ,cb-eanu, nYbr2 matkou v gech Cechu. A deje se tak, nebot' kaidS7 ze zku genosti vi, jak Praiajsou pohostini, zdorili a what'll.

Strana O.

VtSTN1K Palacios, Texas.

Mi'1 bratfe redaktore!

V poslednim dopisu jsem napsal: Pfedne dekuji bratru Janu a jeho mantelce za, penetitY obnos pro na g i odbodku, ale zapomnel jsem napsat od ktereho Jana, nebot' tech Janft je velice moc. Ja vim, to ja jsem udelal chybu a ne Ty, tak bud' tak laskav a uvetejni, to to byl na g start' spolubratr Jan Zemanek a jeho mantelka. Je g te jednou diky, mil' bratie a sestro, nevim na co jsem myslel, kdy jsem to psal, snad na to psani od br. Latnovskeho, na ktere jit &Um tii mesice. brake, ja myslim, to za tii mesice, budeme-li Mt, si to povi, me co nas tlaei na srdci. A Tobe, bratie redaktore diky za odpoved' a at neco bude mit, nezapometi na nas.

Vatena pani Hollubova mne psala, ze pan Maudr mne pole tu knitku, ale ja jsem posavad tadnou neobdrtel. Ja vim, to pan Maudr je hodrie zamestnan a ja take sedim u pece a davam pozor, kdy ut bude tomu vrakieni konec a ten na g ubohY lid bude moci volne dYchat.

Frank Domorad.

TE81N 1940.

Prosim vas za na g kraj te g insky. Jsem jeden z bard tohoto lidu. Vira a laska mne vate, nemohu opustiti tento kraj ani v dobach nejhorg ich. Dnes chci varn toliko neco piipomenout, aby se neopakovaly ony osudove chyby z dob povaleenych. Jsme opet ujaimeni. Po dvacetilete plodne praci byli jsme vyvrteni z vlastni rodiny — naroda. Pul Te g inska bylo postoupeno Polsku. Vlada tohoto statu trvala jedenact mesice. Za tuto dobu muselo se z tohoto celkem nepatrneho kousku pudy vystehovati 34,418 lidi. Prot? Jen proto, to vlada bratrskeho naroda polskeho piinesla jho, o jakem se nam ani nezdalo. Stall shrbeni dedove, stafenky, matky a otcove, ale i synove a dcery opou g teli rodnou hroudu te g inskou. Byli vypovezeni nebo je vyvezli na hranice. Deti byly nasilim pfinuceny, aby nav g tevovaly polske gkoly. Po teto persekuci a nieeni byl tento faktor vymenen Nemeckem. 2ivot se nezmenil. Dnes se sice mute na Te g insku Cesky mluviti, ale deskYch g kol neni a nebude. Lid trpi nouzi. V °strove, FrYdku, Mistku, atd. tisni se denne pied obchody zastupy lidi. Tfi na g i vysoko g kolaci z Te g inska stall se obeti pratske persekuce. Cest jejich pamatce!

Prot varn to pi g i? Jenom proto, abyste laskaye vzali na vedomi, to na Te g insku tiji Oai a nikoli Nemci a Polaci. To se nejlepe ukazalo po polske okupaci na emigrantech a exulantech z Teginska. Chceme opet jednou pracovat pro novy eeskY stat. Nechceme se stati terdem Bohatou a krasnou slerskou zem by chtel katdY, lid v g ak nikoli. A piece my y e Slersku veiime, jako jsme vefili po staleti, 2e budeme mod. se sesterskou Moravou a milYmi Oechami tvofiti opet jadro koruny svatovacla y ske. Pracujte, prosim vas, aby se cele Slersko mohlo opet hlasiti k Praze. Bohata zeme, nadherne hory, vysoke pece, desitky sachet, ocelarny, elezarny, rnesta i vesnice a v g echen lid vas prosi: nedejte nam zahynouti. Jsme jeden z kmenti hrdinnYch Slovanti, kteti upirali sve zraky vtdycky k Praze. M nas jednou zavolate, pak se v g ichni — od Bohumina po Lysou horu — postavime v jediny sik. Budeme hajiti svou zemi, obetujice s radosti i krev. Mrtvi na htbitoy e v Orlove, ktefi padli pii deleni Polska, volaji: Pomstete nas! Lee my se nechceme mstit, chceme pouze poctivou praci zabezpediti sve zemi lep g i budoucnost. Vetime y e sve mute, ktefi opustili svou slezkou zem a vydali se na pout'.

Ti, ktefi dnes bojuji ye Francii se zbrani v ruce, jsou nam zainYm piikladem. 8koda, to je nemfiteme nasledovat. Tiebas se nad katdYm z nas vzna g i met Gestapa, piece se schazime, abychom y am mohli poslati tento vzkaz.

My, Slezaci, kteti nemilteme bojovati piimo, jsme pkipraveni. Kdyby snad spojenci valku prohrali, pak budou hoieti na g e slerske visky lid pujde radeji na snot, net by mel titi v porobe. Neptestaneme bojovat, dokud nezvitezime, dokud vy jako slavna a vitezna, armada deskoslovenska nevkroeite do Te g ina svobodneho.

Pak pujdeme opet za svou praci, abychom svYm detem zajistili lep g i zittek. To jsme si vytkli jako nejvygit cil Evota.

Vytiato z Cechoslovaka, Lond$n, 23. ledna F. D.

Danbury, Texas.

Mili bratii a sestry!

Tak zase jednou po dlouhem Case se nam podafilo mezi na g e pfatele k 8tefanikum se podivat, a v g em diky, ze nas tet radi videli. Jo, mile, sestro Ctvrtnikova, upiimnost za upiimnost, ja jsem mezi vami, bratii a sestry tak rad, a vidim vas, jak veelidky v g ichni pracujete, tak nerinavne. Inu, 'lady prileti i osa a g tipne, ale zase to pteboli, to -at ani jinak nejde. Tak o divadle nebudu se ji2 vice zmiriovat, neb v g e bylo krasne sehrano, a tednici tet se zajmem byli vyslechnuti, neb byli bonflive odmeneni za krasnou vzpominku taffeta Masaryka. A v bratru Stehlikovi mime te2 silu, neb me., feenickY talent a tak nam mute v 'fedi anglicke i eeske byti dobrym feenikem. Take jsem si koupil knihu "Zalat tak ted' mam co Gist, a kdo mute at' si objedna, stoji jen 50 centu.

A ted' se musim rozletet mezi texaske sokoly a dat jim veclet a pozvat je. ze na g i sokoli Houstonu u .$tefanikti by je radi uvideli (pisatel techto kadku take) mezi sebou, v nedeli dne 24. bfezna, tedy na velkonodni nedeli. Vtdyt' oni tak nefinavne pracuji, i ti malidti. Jit se tegim na ty Ceske pisniely a tet mne slibovali, kterou piseri mne sokolky zazpivaji, jen abych si zajistil vstupenky, cot jsem tet &inn. Ja bych jim nejradeji dovezl aspori tisic hosti, neb bude prvni vystoupeni na jevi g ti na gi nejmladM sestry sokolky Jifinky Vajove. Tak bratii a sestry, v g ichni z Danbury, zvu vas a nedejte si tuto pilletitost ujiti, neb to bude zajimave. Oni to zaenou v Chicagu, pak v Cleveland, v Dallas a v Houstonu, to kto vite, ze se nam hued nenaskytne neco takoveho uvidet. Take se te g im, ze se sejdu s mojimi znamYmi z Crosby, Sheldon, Houston, od fe.dU Pokrok Cis. 88., ze Shiner, Sugarland, Orchard, Galveston, Alvin, Rosenberg a z El Campo. U2 nevim kam bych zajel, ale zastavim se u Botonfi v Houstonu. Tato, zvu vas, abyste jiste pfijeli v g eci tii. Moje stare. ma cosi pro Vas, ale co, to y am neieknu, ale statiekovi Barto g ovi napi g u, to mu moje napeee velkY okfinek makovniku a potadnY tatar mu uplete, a lit nevim kolik tuctil vajieek mu nabarvi. No a tet se budeme twit, to babieka Barto g ova tet bude mezi nami. Tak vas sestry i bratii v g echny je gte jednou zvu na dostavenieko k tadu gtefanik Cis. 142. v nedeli 24. t. m., abyste se piesvedeili a ty na g e herce sokoly odmenili velkou nav g tevou, nebo si to zaslouti, jak na g i kadovi pracovnici tak i sokoli, a tet abychom dote se zase sejdeme na jejich slet sokolskY, ktery se bude odbYvat letos zde v Houstonu. — Taky pi. Orsagove-Kobo g blahopieji k Va g emu sriatku. Moje poiad hleda Va g dopis ve Vestniku a najednou vykiikne, ja se ptam, co se stalo, ona mi odpovi, to pi. Orsagova, je vdana. Ja na to, vtdyt' je piestupn' rok, vtdyt' 4 leta zpet tet jsme se brali. Tet se te g ime, to se s vami sejdeme toho 24., kdyt jste se piestehovali do Houstonu. Taky ho g i Va g i budou mit radost, ze budou sokoli. Taky Milko a Karle Mikugovi nechte se 24. t. m. videt, at' si s vami muteme promluvit, neb jen u Stefanikil mohu Jan Schovajsa. vg echni pozdravit. Na zdar!

Caldwell, Texas.

Mill broth a sestry v okoli Caldwell!

Vgnde jinde poiadaji bazary a jine zabavy ve prospech Sdruteni AmerickYch 6echoslovakti v Texas. Tak my nesmime zustati pozadu. V2dy jsme bYvali mezi prvnimi. V Cas svetove valky na g okres g el piikladem jinYm osadam. Tak ted' se nesmime nechati zahanbiti osadami, kde jest meme eeskeho lidu. Myslim, to by bylo nejlepe, kdyby v g ecky odboeky v na g em okresu dohromady uspoiadaly neco velkeho, slavnost nebo bazar s rtiznYmi atrakcemi neb pHtatlivostmi.. Pamatuji se, za svetove valky vg ecky lady v na g em okresu pofadaly dohromady velkY bazar, kterY vynesl pies dvanact set doiaril eisteho vydelku. Kdyt potad'a jen jedna odboela neb jeden tad nejakou zabavu, sejde se Maio lidi a mak) se vydela - tain i onde, kdetto kdyby v g ecky odboeky v na g em okresu dohromady poiadaly neco velkeho, se g lo by se hodne lidu a mohli bychom zase vydelati tolik jak- jsme vydelali na bazaru, kterY jsme za svetove valky. Zadame v g ecky odboeky

nakm okresu, ktere by chtely jiti s nami, by poslaly zastupoe do sc14ze,. ktera se bude konaV

Ve stfedu, dne 20 bfezna 1940. ti v nedeli dne 14. dubna v Novem Tabote o trech hod. odpoledne. Tam se dohodneme, jakou zabavu budeme poiadati, kdy a kde. Myslim, ze nejlep g i eas by byl na zadatku neb kon= cem eervna. Kdyt by osada Snook chtela jiti s nami, tu myslim ze nejlep g i misto pro tu zabavu by byl Snook. Oni maji nejvet g i sin a Pane' zalizeny "barbecue pit". Kdyt by osada Snook ne g la s nami, tak myslim to druhe nejlep gi misto by byl NovY Tabor. jit proto to jest to stied na g eho okresu. Ale o tom v g em se dohodneme at y e schtzi. .

S pomoci mantela Vajdakov'ch se mile podafilo zapsati sedmnact ditek do destiny. Ale jen s' dvanacti jsem osobne mluvila, bud' s detmi neb s jejich rodiei. 0 ostatnich peti mne pravili nekteii g kolaci, ze jsou jisti, ze tech pet bude de gtinu brati, ale ja sama jsem nevidela jich ani jejich rodiad. Jmena tech ditek jsou: Adela Jakubieek, Margaret 8efeik, Elsie 8efeik, Stanley Mrnu g tik a Dolores Maims. 26.dam ony ditky neb jejich rodide, by se sami pfihlasili, chteji-li se ee g tinu uciti, neb my nechceme tadneho nutiti, aby se ee g tinu 11611. Ale jestli si de g tinu na gi Akole udrtime, bude to na ge Cest a vYhoda, a jestli ne, bude to na g e poniteni. Nage ditky dostanou kredit za de g tinu zrovna tak jak za jinou cizi fee, aneb za kterYkoliv jinY piedmet. Tak prof by se udily g panel gtinu, pro kterou nemajFtadnou potiebu. Kdy2 by se nekterY gkolak nen ee g tinu jen jeden rok, tak za ni dostane vedlej gi neb extra kredit, tak jak za kterYkoliv jinY kurs. Proto i g kolak ktery bude mit letos posledni rok gkoly a potfebuje extra kredit, dostane ho za jeden rok ee gtiny, tak jak za kterYkoliv jinY piedmet. 'Wive net odevzdame listinu Akolnimu dozorci, pfali bychom si mit zapsanYch aspori 20 ditek, tieba oni potaduji jen 15. Proto, ktere ditky si pi eji se ee g tinu uCiti, at' se co nejdtive prihlasi, neb ku konci tohoto mesice inusime listinu odevzdati.

Obdrteli jsme zase nekolik balika obno' g eneho g atstva. Jestli si je g te nekdo pieje neco tem ne g t'astnYm uteeenctim darovati, tak to co nejWive pkineste, abychom mohli brzy odeslati tfeti velkou bednu.

Citim se g t'astnou, to jsem mela pfiletitost vyslechnouti krasnou piedna g ku senatora Bene g e v Taylor. Popisovati ji nebudu, neb pani Wondra g ova a nekteti jini v g e dobie popsali.

Chci ilci jen tolik, ze kdo usly g i senatora Beneg e mluviti, nemfite jiz pochybovati a musi ti v koneene viterstvi.

Ve Vestniku Cislo 11. ma, velmi dobie sepsany elanek br. Raymund Prasatik. Tet se mne to zda nebratrske jednani, kdy nekteii Cleni podeztivaji fitedniky Hlavni tfadovny, anit by se diive pfesvedeili, zdali se jejich domnenka zaklada na pravde. Myslim, ze kdy se nekomu zda, 2e v Hlavni tfadovne neni v g e v potadku, ze by mel jeti do Fayetteville a nechati si vge vysvetliti dfive netli s tim jde do novin. Te2 myslim, ze jsou-li iiednici Hlavni Uiadovny nekYm napadeni, to by se meli braniti a podati o to veci vysvetleni. Neb jestli se nebrani, elenove si mysli, to se nebrani proto to jsou vinni.

Kdyby se vie vysvetlilo hued na zaeatku, nemuselo by to dojiti tak daleko, jak to dodo pied poslednim sjezdem. Nemame hued vetiti v gemu, co usly g ime, i kdy nam to fekne nekdo co jsme mu dtvetovali. Vim ze sve zku g enosti, *te 'lady nas zklame i ten koho jsme povatOvali za spravedliveho a davery hodneho. Ten kdo jednou jedna nespravne, jen aby dosahl sveho fieelu, ten mute jednati nespravne i podruhe.

Proto, sestry a broth, nevefte pomluvam, i kdy je sly gite od nekoho, komu dfivefujete.

Podeziivani budi nedtiveru, proto nepodeztivejte, pokud nejste piesvedeeni, to se vase domnenka zaklada na ryze pravde.

Pani P. P. Mikeska.

S pozdravem, Navitevy v redakci. V pondeli dopoledne dojel do West pokladnik Hl. tfadovny, bratr Frank B. Steiner, vraceje se domft z Dallas. U nas mel Ufedni i eni, v Temple na nej Cekala tet zaletitost Jednoty a proto po krat gi nav gtey e v redakci bratr Steiner pied polednem v ceste pokraeoval. — V sobot umin. tydne zastavili se y e West mantele J. Chaloupkovi z Fort Worth. Jell na nav g tevu pfibuznYch do Temple

a u nas kratince pobesedovali. Nav gtevy Ms pote$1,17.

Ve stfedu, dne 20 bfezna 1940.

Z Dallaske Odboeky S. A. C. T. Jak pfiroda nasvedeuje, otevira se nam faro.

Travieka se zelena, stromy ovocne zadinaji kvest a jsou krasne, pfiroda se ptipravuje ku vzkfiseni a nadeji, de ze seminek do zeme vlogenYch vyroste firoda k givotu lidskemu pottebna.

Kdyg tento dopis budete eisti, bude prase pied velikonocemi. Piipomeneme si to umudeni Kristovo, ktere je podobno obetovanemu a zmudenemu narodu eeskemu. I ten je na kfigi ptibit a trnova, koruna mu dana, krev nevinna zpod ni teee a goldnefi nemeeti podavaji jim glue s octem smichanou a kopim probodavaji tela lidska. Kristus, jen g zemiel za hfichy nage, tfetiho dne z mrtvYch vstal, svoje protivniky neodsuzoval. Modlil se za k Otci svemu: "Bede, odpust' jim, nebot' nevedi co dini!" Vira v bogskou prortetelnost ho silila. Je dnes tomu prase jeden rok, kdy Hitler s jeho goldnery vtahl do Prahy a tam ten na g deskY narod vydrancovali a poplivali a, bohugel, nasilni ho dosud. O, ke g keg by jsme jig brzo mohli slavit vzkiiseni narodni a zazpivat si: "Vstalt' jest 6eskY nand, ejhle, prazdny hrob, vygel z hrobu Vykupitel, strhal pouta bed!" Jak bychom byli v jeho gtesti gt'astni v to jejich radosti a plakali s nimi jako vlastni.

Dne 12. bfezna men jsme pille gitost shiednouti film "Stefonik". Byl velice peknY. Videli jsme tam pekna mista, kde se mnohy z nas narodil a progil sve mladi. A take ten Utisk lidu slovenskeho pod nadvladou Mad'arii, take kousek toho valeeneho pekla z roku 1914. Ze vgeho nejlepe mne utkvela v pamkti krasna pevna, povaha jako ze duli velkeho syna sveho naroda, M. R. 8tefanika, a ti kteil jsou jako tftiny vetrem se klatici, men by si z neho vzit pfiklad.

Byl jednemi milovan, jinymi nenaviden, ale gel pevne za vyteenYm diem, nehlede na pfekagky, ale za diem jasne hvezdy — viterstvi. Pozorovani hvezd bylo jeho givotni touhou a laskou, ale svilj porobenY narod si cenil je gte vice, postavil se mugne po bok prof. Masarykovy a dr.

Ed. Benegovy. To byly tii jasne hvezdy, ktere ozatovaly cestu deskeho i slovenskeho naroda.

8koda de tiivotni draha vzacneho slovenskeho bojovnika byla tak kratka a tak tragicky skonCena. 8t,efanik, jak vite, byl nervove vyderpan, snesl se ye svem letadle jako smelt' sokol a s radosti napinenou du gi tegil se na svoji ovdovelou matidku a na ty pouta, ktera tak dlouho veznila dui Slovade, de byl jednim z tech, kteii je pomohli rozbit a uveznence radostnej gimu givotu navratit, te gil se, tail — vgak nedoletel sveho cile, v nastale mlze nad obrysy jeho drahe domoviny aeroplan se slit' a vznal se a v jeho hoficich troskach byla zuhelnatela, mrtvola, s krasnou hlavou, pevnY charakter a Cistou dugi.

Snad je tak lepe, de ani on, ani na g milovanY tatidek Masaryk se nedo gili teto krute poroby narodni. Vgak dost o torn. Neni mnoho mist, kde nebyl film "Stefanik" ukazovan, a v gude se libil a donesl svate na gi veci pekny penegitY vYtegek.

Chci vam zde podatL dal gi postup kvitovani darn pro bazar, ktere se ute gene schazi.

Sbirka pi. Hemgalove: Pan a pi. Josef Vesely $10, pi. M. Parmova $1, pi. Ehrenberger $1, p. a pi. V. Proza $1, p. Wesley Mach 10 lb. cukru, p.

Frank Mach 5 lb. cukru, p. Jan Mach 1 lb. kavy, Krougek Zen $2.

Sumieka na pohled velice maid, ale neni tieba se za ni styclet. Jak jsem varn ud dfive psala, zhotovil na bazar kvilt a druhy zdejgi gici krougek take jeden, na ktere jsme nechaly natisknout listky, ktere jsme veera zadaly prodavat a jdou dile na odbyt. Kagcla z nas den davame osobni darky, zasobime kuchyni vem i jinYmi vecmi, dame dva dny tuhe prate.

A pak si nesmime myslet, de bazarem se kondi nage prate pro na g druhY odboj. Kdybychom vedely, de vzkiiseni nageho naroda je tak blizke jako ty svatky velikoriodni, dali bychom vge do centa s radosti nejvet gi. Kdo vi jak dlouho tento sta y potrva a proto neodsuzujme a hlavy vzhilru.

Sbirka Valeikove: Pan Miro Jurdik merle delanou elektrickou lampu, pi. Jureakova 1 par Vyg. polgtaft, pi. J. Vrlova 1 par pol gtafil, pi. M. Neumanova z Tuxedo, Tex. pokrYvku na postel, 1 dam. gaty, 1 par polgt. a $1. Nage Marta vyteMek z obrazial, Mere brala kdyt" zde byl p. Fr.

VESTNIK Lederer ye skupine s deveaty a hochy, $2,s3 kus. soubor ruenikil a $1. Na ge Olga 3 kus. soubor merlin a zasteru, pi. Malikova dodatedne 1 par polgtait a 1 zasterku, br. Rendl 3 pinici pera a Palmolive Gift Box, pi. L. Cartwright 6 uterek, pi. M. Stranska ml. zhotovila dal gi dva detske letni obieky, ktere jsou velice hezke a je po nich poptavka, pisatelka 1 tucet zaster.

Pan Sefdak, jak ud jsem yam jednou sdelila, daruje svfij vynalez, mouku na koblihy (jegte ji ani nername a ja ud prodala 10 liber teto mduky jedne pani do Kalifornie), ktera mne psala . "oetla jsem Va g dopis ye Vestniku, kde mezi jinYm pigete o mouce p. S. Mohla byste to pro mile vytidit a zaslat mne 10 liber?" Ovgem, zazvonila jsem pi. S. a oni sami mouku na udanou adresu zaglou.

Navgtevnici nageho bazaru budou mit pfileg itost pozorovat celY proces zadelavani a Mani tech koblihu, neb p. Seveak se upozvolil, do Sokolovny doveze svoji maginu. Mouka, v nig jsou obsageny fgechny ptipravy, zdela se s vodou, tento se da, do ma giny, sama si pottebnY kousek testa odkroji a tyto kousky padaji do horkeho sadla a hotove, chutne a do zlatova usmag ene padaji tfeba zrovna do fist. (Ale prosim vas, nezkoug ejte to, udelaly by se yam plyskYfe; podkejte ad vychladnou, budeme je prodavat na tucty).

Prase dnes co toto pi gu, dogel mne dopis od p. a pi. Will Boug ky z Ennis, v nem pfilogene $2 na bazar. Pan B. pig e, ze pi. B. je stale nemocna, a dekuje v gem, kdog ji navgtivili ye zdejg i nemocnici St. Paul, kde dlela za pfieinou zlepg eni jejiho porouchaneho zdravi. Navgteva vgech ji velmi pote gila. Take jsem ji s mangely NesudovYmi nav gtivila. Jeji svetnice byla promenena v kvetinovou zahradku. V gude kam oko pohledlo sama kvetina, jich g je velka, milovnice. Chvalila si, de je ji lepe a de se ji tam libi.

Jen vzpominala na svoji zahradku, domacnost. MilouelY fisinev teto dobre, starostlive mang elky a dobre Ceske maminky sidlil na tvaki. Piejeme v gichni co ji zname brzkeho uzdraveni, tak aby se mohla je gte dlouha, beta podilet na praci narodni a spolkove, kterou jako velmi uvedomela "de gka vgdy s radosti vykonala a g tedte podporovala. Pani B., piijed'te k nam na bazar, radi Vas uvidime. SrdednY pozdray.

Sbirka pi. Kraftove: Loraine Pfevratil, 3 karetky knoflikil a 2 bro gky, pi. Rezkova st. ubrus, 2 vyg . deeky na still a 2 vanity sety.

Sbirka pi. Markove: $2 p. a pi. Kartouzova st., pi. Zastoupilova, rudnik z hat. krajkil.

Prosim vg echny Ceske deny v Dallas, aby laskave kag cla neco piinesla do kuchyne, jedny v sobotu a jine v nedeli budeme prodavat jidlo po oba dva dny. Co mame slibeno do kuchyne do dnegniho dne, o torn napi gu pfigti tyden.

Vg em etenatilm pieji vesele velikonoce. S poBogena Valeikova. zdravem znamena se, Alvin, Texas.

Rad Tomag Jefferson ye schtizi potadane dne 17. bkezna se usnesl podporovati navrh na opravu stanov, podany ve Vestniku dne 21. flora 1940 tadem Volna Cechie Cis. 135,: Aby HI. U. byla slo gena z nasledujicich br. pfedsedy, tajemnika, pokladnika, odhaddiho majetku. Tito utednici by museli bYt stale v ilfadovne. Zru geni iltadu mistopiedsedy a teetnika.

Dale zvoleni pravniho radce, vrchniho lekake a pet kiditehl. Davody k tem navrhfim schvalujeme, jak byly tadem Volna Cechie Cis. 135 podany ye Vestniku dne 21. 'Mora 1940.

Na misto 3 elenil fidetniho vYboru aby byzvoleno 3 neb 5 fiditelil, kteki by tvofili samostatne teleso, ktere by nespadalo pod pkedsedu Hl. tf., ale aby meli sveho piedsedu. Tito fiditele by zasedali tea ka gdY mesic pfi sehilzich HI. ti., kde by jim podavany byly zpravy vYkonnych fikednikil a zale gitosti, ktere by mohly snesti mesidniho posedkani, by byly pfedkladany jim bud' ku schvaleni ,neb zamitnuti.

Tim by byl lepgi pfehled vaeho vedeni HI. tif.

Tito kiditele by tea ka gde 3 mesice byli povinni podat finaneni zpresu do Vestniku. Odmeneni by byli dennim platem jak sjezd ustanovi a eestovne.

Strana 7.

Dale gadame, by elenilm, ktefi jsou pojigteni na $500.00 byly umrtni poplatky spra y -nejipodtay.Kupirnkdeja$10. poeitano $1.75, bylo na $500.00 poditano 871/2 centu a ne jak dosud 90 centu. Br. a ses. Adam a Anna Sykorovi, elenove na geho faciu timto dosavadnim zavedenim plati ka gdY o 30 tenth Umrtnich poplatkii roene vice; posledni dobu pfestali onech 30 centu platit, eima Man zmatek jako u kadoveho fidetnika, taktet i u tidetnika Hl. Ur. Proto gadame, aby sjezd onu zalegitost ve prospech onech Dale bylo usneaeno, by nemocenskou podporou se sjezd nezabYval, kdy g ye dvou poslednich byla zamitnuta. Ale jest-li bude o nemoc. podpote jednano, aby nebyla nucena, nYbrg jen dobrovolna.

Dale gadame bratry delegaty, by v pfigtim sjezde byli pametlivi, de je tam jejich lady poslaly, by pro dobro Jednoty pracovali, aby nedovolili tadne pfednagky, ktere by se sjezdu netYkaly, v dobe fitednich hodin. Kdo by chtel k sjezdu promluvit neb nejakY umeleckY kousek ukazat, at' je odkazan na mimo tfedni hodiny. Cas na sjezdu je drahY. Sjezd v East Bernard stab Jednotu pies $1000.00 denne.

Tag br. fidetnikovi nebudit dovoleno, aby jeho fidetni zpravu za" 4 roky podrobne Ceti a tim sjezdove jednani o drahY Cas zkracoval.

Na sjezdu to sly gi jen delegati a ani ti z etene zpravy mnoho uiitku nemaji. At' nam br. fidetnik podava, jen podrobneji zpravy ye Vestniku, tam je mista dost a my budeme spokojeni a doufame, ze i delegati mu eteni podrobne fieetni zpravy na sjezdu odpusti.

Ve Vestniku ze dne 7. 'Mora 1940 je na prvni strane uvefejneno usneaeni HI. Tjt., v el. 5.

Cteme: Hl. Ur. pkedlogi do 30. Cervna stanovnimu vYboru takove opravy stanov, ktere die diivej gich usneaeni v pfede glYch schilzich HI. tn. byly uvedeny v platnost a byly HI. Ur. ji g provadeny av gak ye stanovach nejsou zfetelne oznadeny.

26.darne HI. Ut. aby tento Clank nam byl lepe objasnen, jake opravy stanov byly Hl. -..uvedeny v platnost. Toto nam nejde do naaich tvrdYch hlav, jak by mohla HI. Ut. neco ze stanov meniti, kdy g ve stanovach v poslednim sjezde pfijatYch na, na st. 5. Clank 7. "Volba delegatil", odstavec e) Cteme: "Stanovy mohou bYti meneny neb doplfiosally jenom ye sjezdu. Ani Hlavni Rad, ani jeho tifednici, ani podfizene fady, jednatele neb agenti, nemaji mot a pravo zavrhovati kterekoliv ustanoveni zakona a stanov, ania sobe ptisvojovati pram), jea jim stanovy nedavaji."

Nejeclnala by Hl. Ui. lepe, kdyby ty opravy stanov, ktere mini pfedlo giti stanovnimu vYboru, je uvetejnila ye Vestniku, aby elenove ye schuzich mohli o nich rokovati a svYm delegatilm dati instrukce, zdali ty opravy schvaluji neb ne.

Doufame, ge HI. tf. nam k fipinemu uspokojeni tuto vec objasni a pr.ejeme pfigtimu sjezdu zdar!

Za resolueni vYbor faclu Cis. 149: Adam Sikora, pfedseda, Johan Rezek, John Strouhal, Fr. Truksa.

Vfitil se na po gtovni triad nejakY mu g a ptal se: "Neni tu pro nine telegram?"

"Ne!" fekl fitednik.

Po pub hodine byl tu mug znova a zase chtel tu telegram. Nemel. vedet, Za hodinu se dostavil opet a tentokrat tam telegram ua skuteene byl. Spe gne jej otevtel, pak zavravoral, opfel se o zed' a zastenal: "Boge, jake stra glive neatesti! Muj dum je v plamenech!"

Vysvetleni.

"Tu slepici, kterou jste mi dnes dali k obedu, yam musim vratit. Ta neni prvottidni, jak to mate na menu."

Podivil se tomu pan gee: "To se raCte rnSrlit. Ta dostala na hospodatske vYstave dvakrat prvni eenu!"

Strana 8.

ENDOVI se opravdu podafilo: Kveta ho V V mela pinou hlavu. A mono iIci i srdce, jinak by jeji stfizli ya, hlava na neho tolik nemyslila a jeji zkoumaye odi by nenachazely na nem veecko nejlepei. Skoda, ze byl tak daleko, tak zaptaten a mel malo volneho easu na domov i na ni! Vzpomnel si dopisem, pravda, ale na jeho jeden dopis psala Kveta obydejne dvakrat. Nemel jiste tolik volneho easu jako ona, oveem, a potom, feznickST chasnik! Nepochybovala, ze se bavi s jinSuni, snad dokonce nekterou take tak liba, jako ji o bale! To pomyeleni ji rozlitostriovalo a pohoreovalo, ale co mohla delat? Proti ternto vS7sadam mutri byla bezmocnd a rozumne device udelalo lope, kdyt se fidilo pravidlem zkueenS7ch maminek: Co odi nevidi a 'lei neslyei, srdce Blayne kdyt ji lids nedonesli o nem neco tak epatneho, co by mu nemohla bez thony na cti prominout. Mohla veak bYt klidna. Dovedela se spiee, ze Venda pil, hral v karty nebo kutelky, ze "si pustil nekde pusu na epacir", take mel s nekSrm mrzutosti, ale to veechno bylo jaksi na mists, to patfilo k jeho feznicke nature a profesi. Celkem na Vendu bylo spolehnuti, ona i rodide mohli s nim poditat.

V zime nebylo na schrizku pomyeleni. Uvideli se at v polovici dubna, o velikonoenich svatcich. Na pomlazku se oblekla do jarniho kostymu a ela na Zavoz do kostela. Schfizku jistou nemela, slibil ji jenom, ae bude-li jen troeinku moci, piijede na odpoledne. Cekal by na ni po velke pied kostelem a doprovodil by ji domri.

Matka ji nakazala, aby ho pied vsi nepouetela a pfivedla ho na ()bed. Kvetn„ta vyhlidka rozradostnila. Uchystala mu pomlazku a teeila se, to si ho bude mod pfivest domii pied celou vsi jako tenicha . .

Jen aby ptieel! chvela se nejistotou, pospichajic na prostfedni svatek dopoledne po osSrchajicich polnich peeinach omladlou pfirodou.

Pole mezi selskSrmi lesiky na krabatine se jit zelenala ozimem, travniky se Maly sedmikraskami, tfeene v zavetfi rozkvetaly, v kropenatSTch zahradach vrzali epadci a nad kamenitSrm ladem trilkovali skfivanci. Pies posazayskou vysoeinu val jests student vettik, ale s vysokeho jarniho nebe s bilYmi oblaky htalo jit mile slunioko. Celt' svet po svatku vzkfiseni til novSrm, radostnSrm tivotarn, provanutS7m neureitSrm dechem touhy a nadeje.

Kveta neuvatovala o tom, ze je tomu tak vtdycky na jake, ze je to poveechne a ze je to da,vno znama jarni nalada, ktere podlehali chni lids. Ta krasa a vzrueeni byly /redo noveho, jen pro ni a proto, to se sejde s Vendou.

Veecka pohoda prtetila z jejiho etesti a lasky, z tithe, nesmele a skromne jako to jaro. Vy147bala se lidem, s ktertmi se cestou setkavala a ktefi miiili take na velkou do zavozskeho kostelika, jen aby sama vychutnala kouzlo testy jarnim krajem. Kdyt se 'creak od nich nemohla odpoutat, byla k nim laskava a pina Utast.

KatdV dnes byl nejak lepei a svateenejei.

CeSta vedla lesem a svatovala se k Sazave.

Jeji eurneni ji bylo vtelycky mile, splynulo jit nerozluene s myelenkami na Vendu, ale dnes po zimnim tichu ptipadalo ji jako slavnostni uvitani. A kdyt vyela z lesa a objevila se pied ni vesela ves s mlYny na obou koncich a s kostelikem pod startmi lipami na strani nad mohutnou a jarnimi splaky jests podkalenou kdyt spatkila nepfetrtit* pestrt fetez lidi na cestach a zaslechia svateeni melodii kolovratku u mostu, poskoeilo ji srdce zrovna detinskou radosti. Jaka to byla zmena pc) dlouhem na neklidnem eekani! Nic to neni, jenom jaro a svatedni ves, ale jak je to krasne a mile, kdyt se elovek v torn \Teem na neco pekneho ! teei Kostelik byl obleten lidmi z celeho okoli. Napinili hititrivek se startmi ktiti nad zahony rove, v jejich drnu yyrately narcisy a brunatne lodyhy pivonek. Na schodech a na, strani pied branou htbitova shlukli se muti, hlavne mladenci, aby jim t,a,clna divka neproela velke se v dolejei hospode taneilo a chlapci tu delali piehlidku. Pfeela kolem nich v rozpacich a jejich Ntznamne rismevy a pfatelske po' zdravy ji jeete vice poplaeily. Na etesti se mohla hned v brans pfimknouti k NovotnS7ch deveatrim, ktera, ji ela vstfie. Do kostela, jasajiciho varhanami a velikono6nim sborem, se Jig

VESTNIK

livetina pomlazka.

Jan Moravec. nedostaly. Nemrzelo je to, v pestrem shluku pied portalem bylo volneji a tepleji. Slunce se opiralo do omeelYch zdi" kostela, v lipach milkali vrabci a z ridoli doznival sum feky a hlasy vesnice. lifbitoy v oblouku nizke zidky rozkvetl pestrtmi eaty, eatky a salami 'ten; klobouk jako Kveta nosilo jen malo divek.

Zvonili zrovna pozdvihovani, lids klekali a kfitovali se, kdy2 se v brans htbitova obj evil Venda. Pfieel rovnou od vlaku. Patral ()alma po Kvete, ale nebyl by ji naael, kdyby nebyla vystoupila a nedala mu znameni rukou. Div se k nemu nerozbehla, jak ji rozradostnilo, ae pfieel a hleda ji s takovou dychtivosti. Nebylo tfeba, Venda pfispechal sam a bez ohledu na misto a lidi vital se s ni tak tive, to ji div nerozmadknul ruku. Certriv chlapec!

Modlil se pak s deveaty tak horlive,ze pies tu chvili propukaly v tlumenY smith. Ale tyto zabavy mladSTch pied kostelem byly obvykle a nepohoreovaly. Po potehnani a zavereene modlitbe vyhrnul se ze htbitova pest* proud jako procesi. Stra p a schody na strani pod lipami otivly. Lids dom.(' nechvatali, shiukovali se podle znamosti s pfespolnimi a utivali yzacne svateeni chvile. Jen mladi se sdrutovali a pospichali k muzice, aby si jests pied obedem skodili.

Venda Kvetu taky svadel, ale spechala domfi, psala si ho miti radeji u nich za stolem, toutila s nim bS7t na tests lesem a na tlutSrch peeinach v polich. Poslechl a odboeili k mostu. Cestou potkali Domakka, ktert ho jiz eekal a zeal Kvetu k obedu. Ale kdepak Kveta k nim, kdyt ut se nemohla doekat, at budou za vsi! Poprosila ho, aby se nezlobili, kdyt se u nich nezastavi a Vendu jim dnes odvede, maminka ji nakazala, aby ho pozvala k obedu a tak . . . tak . . . Start se chraplave rozesmal, to to je neco jineho, tady ze se oveem neda nic cleat a tak aby si ho teda vzala, na zpateeni tests \Teak musi zaskoeit domfi, aby se mama neubulila .

Venda na tatika taekaksky mrknul, ten ho placl po bedrech a bylo vyfizeno. S1i, za vsi se vzali pod pati a spechali k lesu. A sotva se octli v krytu prvnich stromri, padli si do naruee.

Kveta nastavila tval, zavtela oei a nechala se zase tak trpne libat. Vendovi to tentokrate nevadilo, protote to bylo ye dne a music davat pozor, aby je nikdo nevidel To byla krasna testa z kostela! Venda mluvil a mluvil a ona rortavala. Odhodlala se docela i k Nteitkam, to malo piee, ze ji asi nema rad jako ona jeho a kdo vi, co on tam v Modfanech a v Praze, kdyt jsou tam takove paraclnice a chytraOky . . . Koukejme se svatou . . . .! divil se rozhorlene, ale jeji tlumena tarlivost mu lahodila. Pies yes se nevedli a e1i dristojne, jak se slu' a path pro mlade a dobte vychovane lidi.

Vitoueovi je ut &kali se svateenim obedem.

Uvitali ho jako dobreho znameho, chlapci i start Vitoue, gedivST a zavalitt sedlaeek vyholene, kulate tvafe. Vitoueova, nezapiela starostlivou matku a jedina se k nemu chovala jako k dceiinu tenichovi. Otec a synove se ani slovem ci nejakS7m naznakem nedotkli jeho pomeru ke Kvete, takova nahla dirvernost nebyla by loSrvala jests na mists. Na to bylo jests dost easu, zatim to byla zaletitost jen tenskYch. Pro chlapce byl kamarad a pro stareho mladY a nadejnS7 elovek z jeho cechu. Take s nim tak hovotil. Po celou dobu obeda vedla se fee o obchode, o hospodafske situaci a Venda uplatrioval sve zkueenosti a dar jazyka. Vitoue byl s jeho znalostmi zfejme spokojen a Kveta zatila vnitfni hrdosti, to ma tak rozumneho hocha.

Po obede ho odvedla do sousedniho pokoje, kde ho stydlive obdarovala pomlazkou, barevnSuni vajieky a hedvabnSim eateekem do naprsni kapsy. Byl to jeji prvni dank z lasky a chvela se, jak jej pfijme. A najednou se ulekla . . .

Venda, misto aby darek vzal a podekoval ji, praetil se nahle dlani do dela a betel do pfedni seknice. Zprvu nechapala, co se s nim deje, ale kdyi ho slyeela se smichem volat, ze je plemplem, ze to ma tuhie ukazoval si na hlavu

ye stiedu, dne 20 bfezna 1940, pomichane a videla, ze taha z kapsy svrchniku nejakY balieek, pochopila. A tim poznanim zalila ji zrovna nebeska, blatenost. Venda ptispechal a s prosbou, aby odpustila jeho zapometliYost, podal ji malou krabieku, to to ji pkines' pomlazkou. Rychle balidek rozdelala a vyriala z krabieky male ozdobne vajieko. Netroufala si je ani oteviit, ale kdyt ji veichni pobizeli, rote'dela je a pane krali . . . ! Uvniti vajieka na eervenem poleto,fku sedel zlatt prstSmek s granatem . . . ! Blede tvate ji zatehl prudkY nach, nebot' to bylo jit jiste, to bylo, pro pana, jaka zasnoubeni . . . ! Zvedla poplaeene oci k matce, ale kdyt videla jeji radost a dojeti, vsunula rychie prst do prstYnku, nebot' bleskem ji piepadla starost, aby ji nebyl malt' ... ! Nebyl, sedel na prsteniku jako delanSr a granatek zatil .. .

Polkla slzieky radostneho vzrueeni a podala Vendovi obe ruce. Vendu vzrueilo jeji dojeti a vdeenST pohled modrych oei, div ji nestrhl do naruee. Ale stala tu matka, opakujici bez ustani: "To je krasny prstS7nek ... " To je ladsne, to je hezke . " Vitoue, popukavajici uznale z dlouhe porculanky, a kluci, obdivujici jeho kavalirstvi .. .

Kdyt Venda o dye hodiriy pozdeji licil doma matce tuto scenu, Domdekove radosti a pS7chou zvlhly oei. "A co stal ten prstnek?" zvidala dychtive. Venda ma.chl rukou: "Dohromady nic. Vyhral jsem ho na jednom agentovi se zlaty. m zbotim v kartach!" Matka fidivem spraskla ruce a Domadek se mohl uiehtat. Jo, mamanek byl filuta .. .

ZAONA TIDEN MACESOVICCH SVATKU. V patek zaeina Pesah, svatky tidii. Osm dni nevezme tadnS7 pravovernST izraelita do fist kvaeenY chleb, nesmi vykonavati tadnou praci, net tu, ktera je nezbytnou. V patek weer zaplni staronovou synagogu v Patitske ulici ti, kdot jests dodrtuji Zakon. Muti od 13 let se sesednou kolem rabina v mysticke modlitebne, ktera se nikdy nebili a v nit jsou po jedne strane mala, okenka. Vedou do vedlejei mistnosti, ureene pro teny. Nebot' rout nesmi pfi bohoslutbach spatiit term, aby jeho myelenky nebyly odvas deny k vecem svetskS7m.

Staronove, synagoga. Jmeno, ktere ma podivmi vznik. Do konce tkinacteho stoleti byla pod zemi. Tak, jak to tadaly stare, a na vYchode jests dnes zachovavane zvyky. Tenkrat \ Teak bylo pratskSrm ticlrim natizeno, aby si postavili modlitebnu nad zemi, jako Idest'ane sve chrarny.

A v gotickern slohu. Tak se stalo, to pratska, synagoga je jedinou v tomto stylu postavenou.

Otyfi sloupy vybihaji v tebrovi, tvoiici na klenbe kfit. Aby znemotnili toto kfest'anske znameni, pfidali k nemu tide jests tebro pate, nemajici jinak tadneho rieele.

Dvanact fizkSrch oken propoueti svetlo do tajemne svatyne. Kostely kfest'anske maji okna z vnejeku eirei, sbihajici se k zasklenne tabuli, aby se zachytilo vice svetla. Tady je to °bracene. "Skufim — veatumim", odtud do sveta se ma eitit svetlo poznani. Dvanact oken, dvanact vinnSrch rev pied synagogou.

Dva velke svatky, etyki polosvatky a opet dva velke tvoii Pesah. Posledni den je vzpominkou a vSTrodim velkeho vratdeni tidri. Doelo k nemu v teto synagoze r. 1389. Od to doby, celtch 548 let, se v synagoze nebili. Na pamatku krveproliti. Tu pamatku uctiva katdoroene spolek "Boruch Seomar". Modlitba Kadie a zpevy vyplriuji posledni den svatkfr. V eele svatyne je stanek funluvy. Za tetkSrm v3reivanSim kobercem, do jehot pray er° rohu je vsazeno 12 drahokaje telezna, schranka. A v ni opet 12 svitkri thory, starozakonnich textri na pergamenu.

Prribehem Pesahu se koberce — dary veficich — pti katde bohoslutbe vymeriuji. At petkrat denne. Ten, ktert tam visi nyni, je star 310 let. Vpravo vedle oltafe je velke kteslo. To bude v patek pfikryto bilSrm platnem a zristane prazdne. Nebot' v torn sedaval kdysi zazraenY. rabin Loew, tvrirce Golema a jeho misto zristava stale pro neho pfipraveno.

Do patku musi bYt synagoga &sta. Tak, jako v katde pravoverne tidovske domacnosti, ani tady se nesmi najiti jedinSr drobet chleba.

Jidlem Lida po dobu Pesahu budou macesy, posvecene po slavne ve6erni bohosluthe.

VESTNIK

Ve sttedu, dne 20 btezna 1940.

4.111111.041•■

4

.

.

■•10.1 0■0411111111.141111Mill..40.11.4.00•1111.0.M 0•0411111M 11;4

MARIE TIPPMANNOVA:

DRVCE, KTERE"4 MELO ODIAll ROMAN • .111•11001■0•00.011114.1011.0111111.0.001111111.41•11.0 ■110.01118•0.10100.1.0.1.1.1110,041111.

Kdyt se Kalvinka vratila, nesouc v take zbytek od obeda, ktery ji kuchai'ka teditelovie pro dceruSku podstreila, spraskla ruce.

"Co te, holka, 'eerti berou, koho 'deka& 'te jsi obratila svetnici vzhttru nohama? Kdopak to bude stale prat?"

"Nehubujte, mami, jo, to chci mit it nas hezke. Protote jsme chudi, nemusime bydlet v nedistote, nemyslite?"

"Ne, nemyslim. Kdyt chce bydlet jako sleeinka, must S pookat, at si na to vydelaS. Dokud musim na vSecko vydelavat sama a vSecko sama vyprat, music byt spahojena s tim, jak to je. Bud' rada, ze mac ye skfini potad natehlene koSile a Saty a nedelel hiouposti, tab° domYSliva!"

"Mami, to neni donVSlivost, ja mam rada pekne veci a rada se divam, jak to u nas hezky vypada. U doktorti maji na pesteli take stale eiste pokrYvky a na um.yvadle deeku."

"Madam, copak tohie je flake umyvadlo?

Vtdyt" tarn musim vSecko postavit. Kahan, hrnce, talife, kam bych to jinam davala, ta dedka bude za chvili Spinava jako zem."

"Nebude, mami, mitteine ji tam dat jen tu chvili kdyt tam nic nestavite."

"To viS, ja budu pfemfAlet, jestli tarn mittu nee° postavit nebo ne! — ChceS 'vedeti? nesla jsem karbanatky se gpenatem."

"Mami, nenoste ty zbytky domt, radSi budu jist chleb a kavu, net ty zbytky od kuchatky."

"BlazniA? Jsem rada, te mi to "sleena dd. To nejsou zbytky, ona to ut pro mne hned v poledne oddeli. Zbytky bych taky nejedla."

Majka vzdychla, videla, te s maminkou nic nepotidi a skoro se bala, co tekne jejimu projektu, jit s pani doktorovou do zabavy.

"Mami, Severodeske bude mit vedirek, nak milostpani me chce vzit s sebou, pustite mne?"

"I ja, bych te pustila, ale v dem piljdeS? Ne,T4naS kaleho hadfiku, vSecko je ti kratke. za to nemohu, ze rosteS jako by te zaleval."

"Mami, nekaupila byste mi nejake Saty?

U Kleine maji takove pekne veci, nestalo by to snad tak rnnoho. Je to pravda, ze nic ne-. mam, ze vSeho mne koukaji nohy, ani sednou si nemohu, bojim se, aby mi nebylo videt nad kolena."

"Ale kde to mam vzit? Pristi mesic musim koupit furu uhli a na dluh to nevezmu, to si iikej, co chcet, a kabat budeS taky pottebovat, ten tvilf je uz na zadech ocIfen5" 7 a kdepak chcet, abych vzala na zimni Saty? Do kancelate nemtiteS chodit otrhand."

"Otrhand jsem nechodila nikdy a nebudu chodit zas, to se nebojte! Ja rnyslim, te mne v kancelafi brzo pfidaji a ptiSti mesic, at dosta-, nu dy e stovky, mutete je dat na, uhli."

"Jen mysli, holka, jeden myslel a vytnysiel uzel na bid! Dnes ti koupim na Saty a zejtra to z kancelate vyhodi a budeme pak mrznout — ne?"

"Nevyhodi. Milostpani na mne drti, ja musitn davat na Straeku pozor, oni mne nepusti."

Kalvinka chvili pobihala po svetnici, pak ji ta nadeje, te by Majka Sa la s pani doktorovou na vedirek, zadala take lichotit. To by sedela vedle pani teditelove, u ktere Kalvinka posluhovala a vedle pani radove; dirigent z banky tam take bude, to by se dostala Majka do pekne spolednosti. A kdo vi, tam se mute holka zalibit, je pfece jako kvet. Podivala se na sve deveatko, ktere ted' pokorne a s chuti jedlo karbanatek a ut ani nemukalo. Velke detske odi, v nicht ut blikaly plaminky tenskeho tam, nohy jako by je vymodeloval, plet', na nit nebylo poskvrnky a postava, te by ji Majce mohla zavidet sama VenuSe Miloska. Kalvinka popi-

jela z plechadku kavu a pozorovala ten svilj nejvetei a jedinY poklad. Mohla se vdova Kalvinka uz dvakrat sluene provdat, ale neudelala toho, aby Majka nedostala oteima. Dtela do 11padu, aby diteti nic neschazelo. Vyeitaly ji druhe teny, ze devde zhfekava a bidovaly ji poznamkami, te si mysli, te pro Majku pkijede pan hrabe a bude ji vozit etykini. Ted', kdyt obdivovala sve devdatko s pocitem matekske pYchy a skuteeneho zadostiudineni, jihlo ji srdce.

"A co mysliS, te bys si mohla koupit, co bys tak chtela?"

"Mami, vy byste mne opravdu koupila nove Saty? Vy jste bajeena." A Majka v navalu radosti poskoeila a objala matku jako to dinila, dokud byla malYm deveatkem.

"Vite, maji tam tervenou latku, mot peknou a pak takovou ratovou a tluta, je take 'Dana..

Pojd'te se tam podivat! Muteme jit jen tak okolo, jen si to obhlidnout." Vzala kabat a podavala jej matce.

"Poekej, musim se ptezout. Kolik myslie, te by na ty Saty stab?"

"Ja, nevim, nejsou tam ceny."

"Mam tady na uhli dve stovky, stadi to?"

"No, Jetigi, aby nestadilor Majka vedla maminku pkimo k vYkladni Staly tam chvilieku a Majka se drtela mamineina ramene jako kliSte, bala se, aby si tu koupi nerozmyslila."

"Tak pojd', uvidime, co nam ukati a co to bude stat! Moc mne do toho nemluv, to vie, kapital nemam! Neco mi na uhli musi zbYt." "Mami, nektiete!" zaprosila Majka, vidouc, te je kolejdouci pozoruji, "nemusi katclY treat, kolik mame v kapse."

"Jen si nemysli, te nekdo bude vekit, te tarn mam tisicovku. KatclY vi, ze jsem Kalvinka a te, co rukama nevydtu, nemam. Tak pojd' a budee-li hubata, nekoupim nic!"

Sleena Kleinova, se ohledla po ptichozich a nevedela, ma-li je jit obsloutit sama, nebo mall j en udednika. Tkanielcy, Apendliky a podobne drobnosti deval jen on, sledna vytizovala jen vYnosnejei zakazniky. Ale Lojzik byl prye, zvedla se tedy sama.

"Co si pfejete?" zeptala se a zivla.

"Nee° pro holku na eaty mi ukatte, sledinko!" tekla Kalvinka a Majka pki torn zdervenala, and vedela prod.

"Ma to byt neco lepeiho?" zeptala se sleena, merit devdatko zkoumavYm pohledem.

"Anoi" kekla Kalvinka, chtelo se ji vyprovokovat tu starnouci slednu, ktera si ztejme myslela, te pro dceru delnice bude katdY hadr dobrY. Sleena trhla trochu rameny a polotila na pult latku od loriska, dobre kvality sice, ale nemoderni.

"Tohle bych yam dala za padesat korun metr, Toni to stab() petaSedesat.""

"Mami, to ja, nech6i, to u2 se nenosi," St'ouchla Majka maminku a podivala se na ni prosebne. "Ja bych chtela to dervene, co je ye vYklade."

"Sleena by chtela to eervene, ale to stoji desat korun, ukati to hned!"

"Pani doktorova ma totet v eedem a platila jen dvaapadesat," kekla Majka mrzute, "prod my mame platit vie?"

"Je to moderni barva, proto je drasi a pak pani doktorova je staly zakaznik."

"Mami, pojd'te, ja teknu milostpani, aby mi to kouPila sama, kdyt my mame platit vice," fekla Majka a v odich mela nevrativS7 hnev, sledna Kleinova, ceni yydfene penize jeji matky merle, net penize pani doktorove.

"Jen se nezlobte, sledinko, my se domluvim, date petapadesat!"

"Nedam! Pojd'te mami," a devee vyrazilo z kramu, jako by je honil. "Ona si mysli, te budu platit vic, net za co to stoji. VSimla jste si, jak neochotne mi to ukazovala, jako bychom sli na dluh. At' si to necha, Kada hloupa!"

"Nederti se hned, s lidmi music umet vyjit.

Ona by to byla nechala take za dvaapadesat."

"A myslela by, te mne dela milost. Tak me to dopalilo."

"NeteS se, te ti bude delat milostpani nakupovadku!"

8trana 9.

"6, ano, maminko, ona mi to udela Ona stragne rada kupuje a aspoii mi vybere, co se pro ne hodi."

"Ale nesmi ti napadnout, te ti dam vie, net stopadesat korun, to je dost, musline mit Jetta na utiti."

Veder, kdyt ptiala Majka domO, vzala si tutku a kreslila obrazky, jak si ptedstavuje sve nove eaty. Kalvinka mela povidavou naladu.

Chtela se vymluvit a ptala se Majky kaidou chvili na nee°.

"Co mkslit, Majko, kdo tarn bude? Tancovat budee, jen se neboj! Oni te ut k vuli pani doktorove nenechaji sedet. Jestli pak to provede taky pan soudce? Jiste tam bude, a pan dirigent take."

"Vy, mami, mate starosti," odbyla ji Majka, ktera mela trochu tremu a teak se nesmirne, bojovala se strachem, zda bude bavit.

"Budu si smet dat naondulovat vlasy, vid'te?

Kdyt si dvakat vezmu k veeeti jen chi& s maslem, tak to ugettim."

"Pro me a za me, dej si nakroutit tfeba nos!" odbyla ted' zase Kalvinka dceru.

"Vy se hned zlobite! To snad proto, jsem se nechtela nechat od te tidovky okrist."

"Ne proto, ale byla bych to raft sama koupila. Kdyt na to musim vydfit, tak bych chtela taky do toho miuvit, co si vyberee."

"Nehnevejte se, mami, ona tomu milostpani lope rozumi. Vite, ja bych chtela bejte ze veech nejhezdi."

"PYcha ptedchazi pad," broukla Kalvinka, ale zatim se v duchu zabYvala toute nacleji. K jeji nadeji se najednou ptimisilo vedomi, te s dcerkou, v jeji Aspech doufala, neptjde sama, te tomu jejimu poupeti, ktere az dosud hlidala a vodila, ktere bylo reflexem jejiho myeleni a citeni, bude cleat prAvodlcyni nekdo cizi, ze jeji rispech, bude-li jej mit, bude umoinen praye tim, te ji povede do spolednosti pani doktoroay.

Majka vstupuje do spoleenosti ne tak, jak si to Kalvinka ptedstavovala, aby tam na.la nejakeho miadika sobe blizkehof tam, kam vchazi, mute se seznamiti s panem, kterY by pak ji, Kalvinku, snad pkeziral, kteremu by snad katela svou jeclnoduchosti, svYma udtenSrma rukama a nedostateenYm vzdelanim. Kalvinka se podivala na sve ruce, nebyly prave nejeistei, bylo je tetko vymYt tak, aby na nich nedistaly stopy tetke prace, kterou konaly. V torn okamtiku si vzpomnela na pohled, ktextem sletna Kleinova zavadila o ty jeji ruce a,na hnev Majs kterYm vybuchla, ze si ta tidovka mysli, te penize, ktere vydtela matka, maji meal cenu. Week() ji to ted' splynulo v jeden dej a jeden fakt, ze ty jeji udtene ruce se dotkly nemile jeji dcerky, ktera je site cenila, ale ktere byl pohled na no neptijemnY. Bylo ji najednou k Nedeho ji bylo lito a kdyby byla Majka chtela, aby s ni sla ted' nakupovat, byla by to odtekla "Ty prijdd vfe, deve6ko," fekla najednou smutne, "a ja se za tebou budu jen divat."

"Mami, co vas to napadlo?" vyktikla Majka, ktera pochopila matein stesk. "Kam vy nebudete mod, tam nepolezu take ji."

"To bys daleko nedoela, ma zlata. To je ut tak sveta beh. My, rodide, vyvedeme deti z hnizda a ony Teti svou cestou a leti-li vte, mame z toho radost."

Kalvinka se at lekla stch vzletnYeh slov, ale Majce bylo najednou tkeba ptitulit se k matce.

"Prijdeme spat, maminko, a ja si k yam vlezu chvili do postele, smim?"

Kalvinka se usmala a odhodila pokrYvky s posteli, nedala je, jak Majka &kola, zpet do sktine, ale nechala je venku, aby je Majka zas druhY den prostkela. Kdy2 ulehaly do modrtch, kanafasovYch pain, tekla Kalvinka, hledic na usmevavou hlavidku sve dcery: "0 vanocich si koupim k Jetieku na bile cejchy." Zachtelo se ji videt deveatko v lepgim prosttedi. Majka se k of pfitulila, chvilku povidala, jak se feel a za chvilku usnula. Kalvinka letela vedle ni,nehybne, aby ji obracenim se nevzbudila a pkemfelela. Citila, jak ji deerka utika a bylo ji toho lito, ale protote utikala do lepeich pomeru, citila krome litosti i zadostiPdi,neni a trochu 1310,/,

Strana 10.

VESTNIK

15. Bfezna 1939.

Jak srnutne vzpominky vyvolava, horejSi datum a celY ten dlouhy rok ztravenY v porobe svastiky a suroveho nazismu. Mnoha Slechetna eeska duk to nevydreela; nebo to neni moeno eloveku yydreet.

Nevim, jak mute kdo omlouvat nazism. "Po ovoci jejich poznate je.". Ani sty dil toho zla, pod nime musi zit nak bratri ye sve rodne zemi, nepronikne sem k nam. Co vSak pronikne je hroznou ,obealobou, tech, kteri se tak radi povaeuji za "nadlidi". Ne — nebudeme se muset bat soudu historie ani soudu boliho. V to veci jsme bez viny, my nikomu nic nebrali, my chceme jen udreet pro prieti pokoleni padu po otcich zdedenou . . . . S bestii nazismu (narodniho nem. socialismu) nemaeeme a take nebudeme delat eadnYch kompromist. Pray° a spravedlnost je na flak. strane.

"Our family" je pekna kniha, kterou napsaly dcerky jednoho prominentniho eiriana. Vypravuji tam take jak nedaleko Hangchow je budhisticka, svatyne, jakesi poutni misto a jak tam putuji z daleka Cinane. Je tam pochovan narodni hrdina general Yo Fei a ma tarn sochu. Pred jeho sochou je podoba zradce, jak kleei pied nim se svou eenou. Prichazejici lid plije jie po staleti na sochu zra.dce, a prindai kvetiny a pall kadidlo pied sochou generaloyou."

AC prejdou Leta zloby, ktera vyvrcholila v torn osudnem rote 1939, a nadejde zas klidnejei eivot ye stare Evrope, tam myslim, ee jmeno Hitler bude nejsprostk nada ykou a ee po sta let se bude plivat pri zmince toho jmena a toho bezpravi a vkch tech zloeint, ktere representuj e.

Byl jsem kdysi ve svatopeterskem chrame v Rime a na jedne strane chramu — pri stelae na podstavci — je bronzova, socha sv. Petra.

Na jeho nohou ponekud v 'erred poSinutou — na palec nohy — vtiskuji tam zboeini poutnici polibek — to take trva jie pro staleti . . . .

Lidstvo koneene pozna, kdo mu byl pritelem. "Kristus, nikoliv caesar", rekl Masaryk.

Vojta BeneS u nas rekl to takhle: "Kdo chce Bohu sloueit, nesmi se eerta bat."

Hadankou je mi, jak je moeno, ee se mezi nami najdcu lido, nekteri i na prednich mistech v nakch eeskYch spolcich a jednotach, kteri se do naSich rad je'Ste nepostavili proti tomu zlemu, ktere predsta yuje narodne i ndboeensky nazismus. Rok easu men k tomu, by prohledli . . . . Pan JeeiS by rekl: "Nechte jich, jsou slepi a vudcove slepYch .. . ."

KonCim smutnou vYreeni irvahu o hos podareni nazismu u nas heslem: "zvitezime", radeji bych rekl "nepopustime." Nemtee to We dlouho trvat a prijde Velkanoc. Telo Pane bylo jen do tretiho dne v temnote hrobu.

Jos. C. Kunc, mistopredseda S.A.C.T. Podle pogtovni zpravy z Prahy ze dne 3. *nora zprostil toho dne statni president dr. Emil Hacha ministra spravedlnosti prof. dr. Jaroslava Krejelho zatimniho rizeni ministerstva zemedelstvi a ministra pramyslu, obchodu a eivnosti dr. Vlastimila Sadka jeho uradu. Zaroveri jmenoval dr. Hacha ministrem zemedelstvi hrabete Mikula ge z Bubna a Litic, velkostatkare v Doublebech, a ministrem pramyslu, obchodu a eivnosti dr. Jaroslava KratochvIla, namestka reditele Svazu majitela dole v Praze. Vzhledem k resignaci ministra dopravy dr.

Jiriho Havelky na funkci namestka predsedy vlady, zvolila vlada novYm namestkem predsedy vlady ministra spravedlnosti prof. dr. Jaroslava Krejeiho.

Narod jako moudrY hospodar musi vedet o kaeclem svem prisluaniku, o tom, co se s nim deje, zda on, jeho Cana a deti pini a mohou pinit trvale akol, jak jim uklada prisluS'enstvi k narednimu kmenu.

Narod. noviny.

Hillje, Texas.

Bratri a sestry!

Ve schtzi dne 10. bkezna bylo usneeeno svolat hromadnou schfizi veech okolnich 'radii do sine tadu oechoslovan cis. 40. v Hillje v nedeli 28. dubna za ifeelem oprav nasich stanov a probrani rfanych navrhfr jednotliveil k usnadneni prate naeich br. delegatt, proto podavame pomocnou ruku yam veem okolnim taclum, vyelete sve schopne elenstvo obojiho pohlavi, zvlaete bti. delegati by nemeli Baden chybet, abychom to mohli probrat od podlahy ae ke komintim. Schfize bude zahajena hned po poledni, proto bude zahodno, byste zde byli co nejspie, by bylo dost easu vee dukladne probrat.

Take yam zdeluji, ae naee eeska, Beseda sehraje na Velikonoeni pondeli krasnou veselohru "Pod selskY krov". eistS7vYte2ek jde ye prospech pomocneho fondu S.A.C.T. Krajane z ceMho okoli, ptijd'te mezi nas, nebudete litovat tech 25 centfi, neb pkitomnost yak bude kazem, 2e nezapominate ptinesti jakoukoliv abet' k uleheeni bidy a zoufalstvi neet'astnYch naeich bratti a sester vypuzenYch ze sve vlasti — ale doufejme, 2e jen doeasne.

A take snalne prosim sestry, ktere byste mely doma nejake odlo2ene eatstvo neb tea nove, nejake ptikryvky, blankety aneb petinu, bud'te tak dobre a darujte to pro neet'astne uteeence ve Francii, kterYch je tam na 50 tisic, jak nam rekl sen. Sena v East Bernard. Pomo2me tern. neet'astnYm matkam, ktere nemaji pro sve miMay ani to nejnutnejei. Pi. Jan Pavlikova s radosti ty veci u sebe uschova, ne2li bude zasilka dost velka, by mohla bYt odeslama pi. Ch. Hollubove do Houstonu. Pravda vitezi!

Zofie Hradecka.

Houston, Texas.

Bratre Holasku v Corpus Christi, napsal jsi co jste tam u vas udelali, a ee jste udelali, feel se s yami z toho i jini. A ten bodrY vlastenec prestal o vas tam v Corpus Christi psati, proe? Nas jeho zpravy oeivovaly, prosil bych jmenem i jinYch, aby se zase osmelil.

U vas ye West a jinde jste ukaza.li co laska k vlasti a eloveeenstvu 'dokale, jen je-li vale.

Jak by bylo dobre mezi nami, kdybychom se respektovali.

Byli jsme v Crosby na S y. Antonieku; to pohne city vlaenYch. Krasne to bylo, jen kdybychom nemuseli tak daleko za deskYmi obHamusek. razky jezdit.

Chov knit bude zvfeen.

Chov knit byl v eecho.ch nepravem opomijen. Nazor, ze krata je po vylihnuti velmi choulostiva a ee se teeko odchovava, je mylnY. Vaechna drabee je nachylnd k nachlazeni a vaechna potrebuje v mladi vetsi pozornost, nee drabee dospeld. Krata je nejshanlivejSim tvo rem na svete. Pri hledani hmyzu nezna easu, ani vzdalenosti, potrebuje velkY vYbeh. Beeprikladna, je svedomitost, s jakou vytrvale sedi jako kvoena na podloeenYch vejcich. Je ji lhostejno, zda jsou trebas slepiei, nebo kachni a husi. I ke krmeni musi bYti s vajec nena, ponevade by zhynula hladem. Po kriltach a krocanech je velka, poptavka hlayne pored vanoenimi svatky. Je mnoho rodin, ktere davaji kratam prednost pied tradiene oblibeneu husou. Chovatele drabeee mail moenost aby zdarnYm a dobrYm chovem zdjem konsumentt udreeli.

Stara matka dvanicti deti prezila veechny syny.

Triadevadesatileta M. Juriekovo, z Visky u Litovle mela dvanact deti a z nich jedenact sync. V nedeli pohrbili na viseckem hrbitove posledniho, kterY byl delnikem a zernrel v olomoucke nemocnici. Jeden po druhem umirali.

Juriekova je vkchny doprovodila na posledni ceste a sama vkchny syny preeila. Zastala ji ze dvanacti deti ua jen dcera.

Prave sourueenstvi v narode znamena, e'e nesmi nekolik osobitYch jednotlivca valit si svou kulieku egoisticky bez ohledu k socialni situaci druhYch na fleet poctive a teem se eivici yetSiny naroda.

Venkov,

Ve sttedu, dne 20 btezna 1940.

ZDAR XIII. SJEZDU NAB! S. P. J S. T. Na prvnIm miste jest dfile2ito, 2,e kaklY delegat, ketrY jest zvolen do sjezdu S.P.J.S.T. v Taylor, ktery co nevidet bude tady, mei by si zakonodarci uvedomiti toto: ze osobni zajmy nesmi miti nejmenkho vlivu na zakonodarce, jimie jsou vaichni sjezdovi zastupci. Tito jsou zvoleni aby rozhodovali v zajmu 15.000 elena a jejich &Ai a ne v zajmu nekterYch jednotliven. Vloeena zodpovednost musi bYti na zastupce sjezdove za vk, co ye sjezdu bude udelano a tuto zodpovednost si vAichni musi uvedomiti ae" na dno srdce.

Hlavnim ireelem by melo bYti, abychom ziskali hromadne nak mla dee a to aeinnou agitaci, pri eeme mteeme dostati Ulevy pro naee stare eleny; kdye budeme ziskavati mlade, zdrave lidi do nag jednoty, bude to znamenati sniZeni prfunerneho stati v jednote, znamena menei iimrtnost a zvYkni solvence. K tomu musime vaichni pracovati. Budeme-li vSichni pracovati ye svornosti, nebude to dlouho trvat a dosahneme na padesat tisic clenu, behem tohoto pokoleni. Zadna jednota aneb pojiat'ujici spoleenost nedava vice vYhod pro budouci eekatele, nee (lava nak Jednota.

Aby naSe Jednota dosahla vetkho poetu elenu a rostla do budoucna a prospivala, musi byti jinonarodovci lope seznameni s neelem a cilem nag S. P. J. S. T. a s jeji vYhodami do budoucnosti.

Takoveho seznameni cla se dociliti oznamovanim, ku prikladu nastennYmi kalendati, jak jsme men letos, neb oznamovanim pies radio a jinYmi zpilsoby. Vestnik by mel miti asi etyri stranky v anglicke reel, neb prijimame jinonarodovce do Irak Jednoty. Mani v torn zkuknost u nas v nakm rade, eleni mi pravi, nae mi posilde organ, kdye jej neumim Gist. Radi by jej eetli.

Sjezdy by mely bYti odbYvany easteji a stanovy podle pokroku easu opravovany. Ale my mteeme bYti hrdi na nak mohutnou Jednotu, neb ona byla asi to jedina, ktera vyplacela pine pojiSteni za padle vojiny.

Souhlasim s bratrem Karlem Navratilem, ae nemame vic dtivery v nak arednik-y. Take souhlasim s br. E. E. Bushekem, 2e mnohe nahledy, opravy by se mohly nechat vysvetlit v okresnich neb sousednich schtzich.

Ted' nee° ohledne nemocenske podpory. Byla by dobra, ale bude to peprnY oriaek ji prosadit a musime bYti na pozoru, aby naSi jednote neublieila. Aby byla zalce"ena N. P. a jegte flak Jednote pomahala k prospechu, bylo by to dobre. Jak br. Toupal pile, N. P., o kterou se jedna, jsou mineny nemoci a operace teekeho druhu, ktere nisi cele rodiny. Operace nutne a velke trazy. Ja myslim, ee nutit do nemocenske podpory by nam minim cele Jednote, neb pri brani novYch ele/la by si to nekteri negrali a kdye by byl dekatel nucen nemocenskou podporu si vzit s pojistkou, tak by si nebral eadneu a Mena bychom nedostali. Nucend vec nepracuje, to vime ze zkuknosti.

Mnoho zdaru naSi mohutne Jednote a vSem bratrum a sestram na shledanou, jestli budu zdrav, ve sjezde!

Joe N. Morris.

NAVRH KU SJEZDU S. P. J. S. T. Caldwell, Texas.

Navrh ku sjezdu S.P.J.S.T. od radu Rozkvet Cooks Point Cis. 116, kterY byl prijat a odporueen v naai pravidelne sch-azi a sice Tiskovernu VYboru, aby Vestnik byl vydavan celY eeskY jak jest nyni, a pro na gi mladou generaci, ktera nemela prileeitost eeskYch Skol, aby byl vydavan Vestnik celY anglickY. Davod k tomu dodavame, ze nas Vestnik jest jeden z nejlepSlch spolkov .S7ch easopist, kterST obsahuje zabavnou, pouenou a spolkovou eetbu, a kdye si na celY platnne, tak jej take celY chceme.

Za rad Rozkvet Cookes Point, Cis. 116.: Frank Bednat, Predseda, John Toupal, tajemnit,

Ve stredu, dne 20 brezna 1940.

APOMENUTE i zapominane lidove zvyky Z znovu oaivaji pii pohledu na smrtky, lita, kraslice, pomlazky a jine pamatky ze aivota nageho lidu. Mnohe z nich dne gni lido ani neznaji. Odcizili se jim, zapomneli je. Ale rostouci zajem o lidove, narodni umeni a odklon od cizich vzoru zretelne ukazuji, jak roste potreba osveliti 'tiivot za na gich dna a na pe umeni sta0mi krasnSrmi lidovymi tradicemi a 6pravdovSrm nagim naradnim umenim.

Vgichni narodove ve v gech dobach pocit'ovali zimu jako smrt. JatS7 div, ae navrat slunce a prichod jara byl oslavovan vgeobecnrn yeselim a tisici obrady a zvyky? Nejznamejgim takovSim obradem je Vynageni smrti.

Posledni nedele pied Kvetnou nedeli je jeate leckde nazSrvana Smrtna podle tohoto obyeeje, znameho jia od 14. stoleti po cele Evropd. Rekneme si v kratkosti, co v ge k nemu patrilo. Na naves se vyrojila omladina a jia se objevila i smrtka, obraz zimy, slamnene loutka, yyzdobena rirtenci skorapek, vSrdunkt vajec, mugli a hadkikii, kterSim se kikaly klebety. V nekterS.Tch krajich se iika smrtce take mokena, makena nebo muriena podle pohanske bohyne smrti Morany.

Se smrtkou v eele pro pel veselS7 a zpivajici pruvod vesnici a za humny se za,stavil. Byl-li tam rybnik, byla smrtka utopena, nebyl-li, byla spalena, nebo rortrhana. A pak se vSichni rozprchli jako hejno vrabct. To proto, se nikdo nechtel bSrti posledni, nebot' opozdilec vetil v nebezpeel, tie si pro nej smrtka brzy prijde.

Jaro neseme do vsi.

V nekterSrch krajich se vyn4ela smrtka teprve na Kvetnou nedeli, protoae se zaroveri prinagelo do Aril I i t o, nazvane take majieek.

Byl to obyeejne vrchol stromku, oveger47 vs7dunky vajec a jinS7mi ozdobami i svatSuni obrazky, a predstavoval ra gici prirodu, ktera se opet po dlouhe zime ujimala vlady nad vim aivS7m. To jia nikdo nevzal nohy na ramena, ale celS7 prrivod se s jasotem vraoel do vsi a zpival: "Lito, lito vesele, °billet° zelene." — Nekde ptivadeli aive lito: nastrojene hezke mlade devde, ktere bylo tak dokonalSrm obrazem pkichodu jara.

Nova radost ze tivota.

Jako vilely na jake uklizeji Ul, tak i Ude yejia mnoho sport o torn, zda ma mesic vliv na podasi. Lida tvrdi, tie pii ubSTvajicim mesici vice pri a ae noc prina gi 'Acne podasi. Meteorologove nejsou dosud jednotni, souhlasi-li tyto predpovedi nebo je-li to povera. Lid se vaak neda cd teto viry od yratit — a snad se jednou ukase, ae ma pravdu, jak tomu jiz bylo v mnohych jinSrch pitpadech.

Vliv na einnost ledvin.

Je-li vliv mesice na podasi dosud pochybn3i, byla piece jen dokazana ureita spojitost v aivotnim Beni u lidi, zvitat a rostlin s fazemi mesice. Hambursk:y badatel A. Jores, jena se zabS7vd, velmi mnoho periodienosti lidskch aivotnich dent, zkoumal start ridaje, o stridavem mnoastvi vyludovaneho mode a pii torn zjistil bezpedne, ze ein•ost ledvin je as do novu nejmengi, pak se do Uplriku zvy guje a potom klesa. Jores do gel k presvedoeni, ze latkova virmena u dloveka probiha v tticetidennim rytmu, kterS7 se podle mesienich Mai rozpada v kratgi obdobi. FrancouzskS7 lekat zjistil, se v dobe novu byl easteji volan v noci k pacienturn a ae pri velmi mnohych chorobach se stay dva dni pied novem a dva dni po nem podstatne zhor gil. I irmrti jsou v dobe novu dastejgi.

Zavislost porodd.

U pobretnibo obyvatelstva se tvrdi, se yetSina dad a zvirat se rodi za prilivu. Statistiky to znovu potvrdily. Ponevada tedy piiliv a odliv jsou zavisle na mesici, plati zavislost porodt. na mesidnich fazich. I u zvirat, aijicich divoce ,se nagla spojitost mezi rtizn.Srm aivotnim denim a mesienimi fazemi.

Tak bylo zjigteno, tie na pr. mnozi ptaci kladou vajidka v posledni etvrti mesice, mlad'ata pak se lihnou za pribSrvajieiho mesice. Zda,

ITESTNIK

Velikonoce v

Strana 11.

lid.u.

Karel Pokorny. novali celSi tS7clen od Smrtne nedele do Kvetne: nedele vgeobecnemu uklidu. Zmizela zavetri a obklady proti zime a vetru, cif= byl uklizen, vybilen a ptipraven k novemu 'aivotu. Ani jarni tklid a pede eistotu Vela neobetly se bez zajimaySTch zvyktl. Ten, kde met svetnici od oken ke dverim, kdy byl chirn zameten, vynes1 smeti nejradeji sousedovi do dvora, ovtem p o t a j i. Do sklepti se davalo prouti, aby se v nich neusadily taby a hadi, do krteich a mySich der na zahrade se zastrkavalo prouti Berne vrby nebo vetvieky hlohu. Je dokazano, vS7pary silic techto ketii odpuzuji hmyz a drobne tivoeichy. ZelenSY dtvrtek a VelkST patek byly vyhrazeny om3iyani tela v tekouci vode, snehu nebo v rose. Nejvice srdnatosti a otutilosti v teto studene lazni projevovaly ovtem teny, ktere verily, ze si po celS7 rok uchovaji eistou a krasnou plet'.

KoZiely.

Jiti tri nebo etyri nedele pied Kvetnou nedeli behali chlapci do lesa pro vet yieky jivy, sttemchy, jedle, lisky, brizy, zimostrazu, klokode, jerabu a ovgem take pro vrbove proutky, ktere Aryhaneji "kodieky". Nekde byly oblibelie male svazeeky, jinde, jako tkeba na Plzerisku, vazali chlapci as 'etytmetrove svazkyr naz3ivane `ko gt'ata' nebo `berani'. V nedeli pak, kdya byly pupence jia pekne rozvite, byla "koSt'ata" posvecena v kcstel•. Svetit kodieky chodivali vady jenom chlapci, kteri teto vzacne prileaitosti vyuaili take ke svSrm mal3im °bent/tam. Davali svetit vice svazkil a pak jimi podelovali pribuzne, kteri byli bezdetni a nemohli nikoho k sveceni poslat. Odmenou vali dva di tri S'estaky, nejake vajleko, trochu medu nebo kriialy. Za penize si kupovali misky, zejmena v gem tatinktm jegte znam3i "pendrek", z nehoa se ptipravovala sladka voda.

Pouaiti koaidek bylo tak v gestranne, ate jia ani neni moan° zjistit v gechny zvyky, pii kterSTch koefeky hraly vynikajici friohu. KaacIST z rodiny musil hned snist d ye di tri svecene koeieky, "aby ho nebolelo v kruku". Kodiely svazane

lea mesic vliv na iivot.

Prof. K. Wohlbald. se, ae i v jejich aivotni dent zasahuje periodienost mesienich fazi.

Nejvice vaak vime o teto periodienosti zpilsobovane mesicem, pri mnoaeni mcfskSrch zvirat, predevgim cervu, mugli a hlemSld'il. KlasickSun ptikladem je eer y palolo, zijici v nich morich. Jsou-li posledni prstencovite neeky techto eervii napineny zralSrmi vajielty nebo semeny, oddeli se od tela a plavou ye velkern mnoastvi na hladine. Domorodci z ostrovii samojsk3"Tch a Fidai vyjiadeji pak na mote a chytaji vajiaty napinene east tel, ktere povatiuji za zvla gtni pochoutku. Chytani jehoa se zteastni sta lodek, trva, tit noci. eery oddeltje east Vela napinenou vajiely vady v den pied posledni mesieni etvrti na zaeatku podzimu. hint tak i pri zataaenem nebi. a poznava tub dobu ptesne tea v zatemnenem akvariu.

Mnozi morgti eervi se pribliauji k hladine za tplriku, aby vydali vajieka. KaadSr druh ma presnou dobu, kterou presne dodrtuje.

Zasevat pa novu, sklizet po Podobne zjevy jsou zcela ureite dastej gi, nea pkipougtime, jenae zoolcgove se jimi . dosud malo zab3ivali. PodobnSrmi problemy se obiraji jen neradi, nebot' nejsou mnohdy dost vaane chapany. Avgak v nejnovej gi dobe se Oda podobnY'ch ptedsudkil zbavuje. Praktikove jsou po teto stranee mnohem nestrannej gi nea udenci.

Pt torn vaak vime o zavislosti rostlin na mesici mnohem vice nea o zavislosti zvikat. Stall sedlaei tvrdi, Ze zasevat se ma fined po novu,

do Mite davaly se na ptidu za krov ke kominu, "aby do staveni neuhodil hrom". Otec nebo matka pretahl katdeho elena rodiny kogt'atkem z kodieek potadne pies zada, aby nebyli lint a eerstva po celST rok pracovali. Kogt'atko se take zastrkovalo za tram do chleva, aby dobytek zustal po eel* rok- zdra yST. Snitky kodidek se zasrkavaly i do poll, abty se urodilo. Z proukt klokode byl Man kkitiek a povegen do okna nebo k oknu, aby chranil rodinu pied negtestim.

Kdyi zvony uletely do Mina.

Na ZelenS7 etvrtek odletaji zvony do Alma a 2,2 do Vzkti geni ptestavaji zvonit klekani a poledne. Jejich misto pkevezmou rehtaely, nejvetgi pote geni pant klukt. "Kkistani," jak se tomu kikalo na Plzerisku, bylo v nekterSTch mistech povoleno jen chlapcilm, z niche nejstarai byl "kralem" a ridil po tri dny ranni, poledni i veeerni tehtani. Chlapci ani nespali Boma, ale vgichni spolu v netere obecni mistnosti. Dopoledne hrali gpadka nebo fazole, ale pied polednem byli "kralem" se gikovani a v prrivodu rehtali po cele vesnici. Pak, kdyi se vraceli, vybirali si odmenu a skladali ji pod kraloySrm dozorem na spoleenou hromadu. — Kdyt byla jejich aloha skondena, nastalo deleni, ktere se nikdy neobe glo bez nejakeho toho Stulce a modrin.

A koneZne pomlazka.

Malokdo vi, ze slovo pomlazka souvisi vlastne se slovem omlazovani. Delo se to trochu nepekne glehanim, na nea se tei gili po celST rok chlapci, jejicha svatkem je pomlazka. Bylo to jakesi zavodeni mezi chlapci a deveaty, nebot' nejvetgim rispechem byla pkekvapiti devee jeate v posteli. Vyparadene pletene zilky, jmenovane take jinak alehacky, pomlazky nebo gmerkust, mely v nem hlavni slovo. Za odmenu dostavali chlapci malovand, vajidka zdobene kraslice nebo marcipdn a Asme y k tomu.

Mnohe a mnohe krasne zvyky se drtiely o yelikonocich. Jejich doplrikem byly cirkevni obtady, ktere cele teto dobe davaly duchovni rd.& Zname je sobotni paleni Jida ge a cyklus kritiovani a koneene zmrt yS7chvsto.ni Spasitele, jena ptcobil velmi silne na citlivou obraznost naaeho lidu. VSTrazem tohoto vlivu jscu lidove malby, ktere si zachovavaji vaechna kouzla dove poesie a citeni lidu. pri ubS,vajicim mesici pak sklizet a kacet stromy. Dkevo je lepgi a odolnejgi a plody trvan, livejgi. Drevo, kacene pit ubSrvajicim mesici, je tyrcigi a ovoce tak rychle nehnije, je-li trhallo pii teto fazi.

Netvrdi to jen naafi zahradnici, sedlaci a lesnici, ale stejne nazory nachazime i u ptirodnich narodu na celern svete, u Indiant, dernocht, Indii a Malajct.

Jia nejstargich dob marne radu tclajt o vlivu mesice — dokonce rust vlast a nehtt pry je urychlovan postupem mesice do novu. Nemfdeme Mei napted, co je na techto tvrzenich pravdive a co nepravdive. Nelze vaak vaechno lidove tvrzeni pkijimat jako poveru. V dobe, kdy 'Veda byla jeate v plenkach, ua se veal° mnche, co je dnes zapomenute. Jdeme-li vaak mnolVm vecem na kloub, pozname, ae dedeeek a babieka byli prave tak chytti jako vnuci — a o vlivu mesice toho Odell urdite vice.

Co se deje behem hodiny. panelskS7 statistik William Berndt vypoeetl, ze behem jedine hodiny prumerne umira 4630 lidi, narodi 5540 deti, sjedna se 1 .220 sfiatkil a provede se 85 rozvodfi. Behem hodiny vypije se milion litre lihovin, 50,000 SARA kavy a bezmala 200 tisic gain eaje, spali se 1000 tun uhli, vyrobi se 7000 aut, ktera prejedou 17 lidi. Potta dorudi 1141 mil. dopisu, tiskarny chrli 1.6 mil. vSrtiskii easopisti a 472 knih. Seismografy zaznamenaji behem hodiny 12 zemetreseni.

Ameridane v poetu 130,000,000 du gi maji spoleene vetai kupni silu net pal bilionu lidi v Evrope a celS7 bilion lidi v Ash. Prvni kapesni hodinky byly clearly ze aeleza a velikosti rovnaly se malemu talitku.

Strana 12.

Ettedni Organ Slovanske Podporujici Jednoty Stitu Texas.

Offieial Organ of Slavonic Benevolent dna nation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOR VydavateliS — Publishers ECHOSLOVAK PUBL. CO ., West, Texas Pfedplatne $1.00 rodne. Do stare vlasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Ezniiny adrea zasilaji se do Hlavni pfadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vetkert dopisy, pfedplatne, oznanzky, budlet adresovany na Vestnik. West, Texas Viatzik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Velkonoce, velkonoce!

Blatouch kvete na potoce, fialka se modra, sniva, v houg tinach a stranich skrYva. Travnik v lukach void riladY: Jaro, jaro uz je tady!

Velkonoce, velkonoce jsou jen jednou, jednou v rote!

Jarni vody silou sterou z radosti uz bfehy berou.

Nezajde ut ptaee hlady.

Jaro, jaro u2 je tady!

Velkonoce, krasne svatky, pojd'te deti do hromadky.

U babieky, tet a stryeka dostanete po vajieku.

Radi uvidi vas vgady: Jaro, jaro u2 je tady!

Gustav OpoeenskY. Jmeni bratrskYch Jednot pfesahuje dnes jeden bilion dolaru a my jako elanek tohoto pevneho bratrskeho ketezu musime ptestat natikat — ze mnohde neda se nic delat — nYbrg chopit se prate. Novo elenstvo, ktere se necha ziskat, z yYSi solvenci S.P.J.S.T. a tim prospeje ygem elenam. Cim na ge vlastni podpurna organisace bude silnej gi, tim zabezpeeime nejen hospodatsky sami sebe a sve dedice, ale zabezpeeime i dalgi trvani nag eho narodniho tivota v Texasu. Broth a sestry, mate snad v rodine sve bratry, sestry, sve ditky, sve dospele syny a dcery — pomorte ziskati je do na gi Jednoty.

Tteba nemohli jste je ziskat sami, ponevadt jste jim nemohli dati prave informace o rtiznych pojistkach na gi Jednoty a v takovem ptipade vytadejte si slutby na geho organisatora, ktery na potadani ochotne vas nav gtivi a pods zajemcilm ptesne a obgirne vysvetleni. Ujigt'ujeme ptedem, ze at va gi prospekti vyslechnou jak vYhodne poli gteni jim mate poskytnouti S.P.J.S.T. a jakou zaruku oproti dolaru poji gteni jim mate dati, te nage tady poeetne zesili deyadesat ze sta si pojistku zakoupi. My musime stale vpted, nage tady musi bYti bez pfestavky mnoteny, slibne rostouci Jednota bude hrdosti vgech elent a nejlep gi pH torn bude, se vgichni ze vzrastu budeme miti prospech. Koncem eervence zahajen bude XIII. sjezd nageho Bratrstva. VYznamne snemovani zastupca sbrattenYch facla nem :Cite bYt okazaleji vyzvednuto jak vetejnYm oznamenim amerneho pogtu elenti novYch. Bude to padnY dtkaz loyality vgech elena, schopnosti na gich organisatorn a koneene reklama penezi skoro nedosatitelnd. Vgeobecna povinnost katcleho fadu jest uctiti nag XIII. sjezd z yfgenYm poetem uvadeni, motno-li hromadnYm uvadenim novYch elena.

Velikonoce, svatky jara. Dech zeme obrozuje hroudu, kolobeh mizy naprutuje stromy, kvap vetru proeist'uje oblohu, a z toho ygeho lidskY tvor nassava novou silu givota. Molinka easteeka jara vacua mlacieho a ve6n6 stejneho v svem

VESTNiK ukoneenem opakovani omlazuje nejen stare lidi, ale katdeho eloveka. Omlazuje i dite, Visobi na kaki* organism. Povzbuzuje tivotni projev jako teplo povzbuzuje rtut' v teplomeru. Jaro je neomylnY omlazovaci prosttedek, jedinY prostfedek, jeho lidstvo v gech veku, snatici se o to, aby si eloy ek mohl zachovat veene mladi, nehledalo a draze neplatilo. Jaro ptichazi samo, ptichazi neornylne, ale nikoli na objednavku. Bohaeky starych naroda utivaly prapodivnYch okraSlovacich prostfedka, aby si yeene udrtely mladi. Povesti o hradnich panich prozrazuji, ze se ty damy koupaly nejen v oslim mlece jako davne Rimanky, ale dokonce pry v krvi mladYch divek. Sttedovek mel jine leky net starovek, ale u jitnich narodu bYvala starost o vedne jaro tivota horlivej gi, protote vice opodstatnena: na jihu se rychelji starne net na severu. Kolik penez se vydalo kouzelnikam, zazraenYm lekatum — a piece tajemstvi veeneho mladi je tak lacine! Tak diouho je elovek mad, jak diouho se dovede radovat ze givota, to jest, i z jeho nejmen gich dare. Nedostatek tett) schopnosti dovede hrube poru git lidskou tivotnost. Lida, kteti se nejakou nenadalou zmenou s vYte bohatstvi octli o tebracke holi, kondi sebevratclou. Nedovedou se spokojit radosti z malYch svetskYch pote geni, jako je paprsek slunce, pohled na kvetinu, pochod, zpev, vane, radost z prate. A dobra mysl za v gech okolnosti. Jsou okolnosti — rany osudu, taly — kdy se zda, jako by si elovek naprosto nemohl udrtet dobrou mysi. Kdy hlava klesa, mezi ramena a elovek za hodinu zestarne o desitku let.

To jsou chvile nahlYch ze gediveni a zhrouceni telesnych nebo du gevnick,sil. Zajiste — vtclyt' tivot je peniz o lici a rubu! Ale tajemstvi yeeneho jara je prase v tom, se v talu musi elovek hledat silu. Nikdy neklesnout, nikdy nezvadnout. Jaro, opakujici se beze zmeny co svet je svetem, dava eloveku klie k tajemstvi sveho veeneho trvani.

Ai zasedneme o velikonoenich hodech u rodinneho stolu, pkipomeneme si jeden zvyk, jehoi je symbolicka: vejce se rozkrajuji a jeden druhemu nabizi polovinu. Aby, kdyi zabloudi, vzpomnel si, s kym spoleene o velikonocich jedl vajieko. Vzpomene-li si, zaehrani pry se.

Matieko zeme, nekoneene je tve bohatstvi, jet' za pomoci Slunce dava g svYrn pracujicim detem po neskonale veky. ()diva§ se krasou stale se menici. Od jara do zimy novY ha y sttidag, katdY den je probuzenim k tivotu. Vyrostli jsme z tebe, duch na g tije probuzenim k tivotu.

Vyrostli jsme z tebe, duch na g tije darem nebes — my praci tobe pomahame a bereme Stedre dart' a radosti i bolesti z pokleska nagich proti tadu . . . S probouzejicim se jarem take duge nage chce se probudit, pterodit trardi kou, zdrave it v cistern vzduchu za jasu Pra y -dy—Sluncehovitapdlyench zakont pracovat na zlep geni vgeho pro dobro a krasu! Jako ptiroda rozkvete pod kouzlem paprskil sluneenich, tak i v du gi zahtiva, Pravda, vzbudi kvety lasky a tivot na g bude pin St:esti . . . Je tak krasne za sluneeniho dne it v ptirode za ptaeiho zpevu, je du ge gt'astna, kdy kraal na vYsluni Pravdy! Chtejme, aby katclY den byl tt'astnYrn a vedne jaro aby glo tivotem.

Narod nag ye vlasti v tit° dobe je vnitine spojen v jedno eeske.teleso, streii dobre narodni vac a beda proto kaidemu zradci. Tam v teachich a na Morava iiji dnes nejvet gi hrdinove naroda, kten nam zde v Americe iehnaji, abychom dobie a poctive konali vac pro porobenou vlast nagich pionYrii; jsou na nis hrdi a maji bezmeznou ditveru v koneenk nag itspech.

Jarni pisefi price. Tam, kde je gte do nedavna nebylo nic, net pocit studeneho nedozirna, ragi nyni prvni znamky vracejiciho se tivota, probuzeni ze spanku. Temne hnede lichy poli mokvaji jarnim potem a hlina mateksky vlo,eni, aby ptijala do sebe du gi vzduchu a promenila ji v tivonou radost tvoteni. Price na polich zaeina, rovna se, vlaei se, seje — zeme se podoba testu ve zruenYch dlanich velkYch kuchatt, kteti z ni a v ni uhnetou nrodu.

Prave proto, ie vzkriseni je silne jg i smrti, musime it pro livot, to jest pracovat, poctive lit, nekiivdit, milovat bliiniho, aby ten nag iivot byl dobri.

Ve stfedu, dne 20 bfezna 1940.

Vice Ucty k gene. Byly doby, kdy byla tem. 0trokyni. Mut byl panem jejiho tivota, tena byla jeho slutkou. 2enu si kupoval jako zboti. 2ena byla smluvni \Teel, nemela pray, mela jen povinnosti. Ty doby, bohudiky, jsou za Jsou vgak piece leste zbytky barbarske doby. Jsou mantelstvi, kde mug se tenou gpatne zachazi.

Nejsou to jen domacnosti opilca. Mut se tu se genou neporadi, nepohovoti si s ni vlidne a ptatelsky. Jsou i rodiny, kde stejne hrube se chovaji cdrostle deti ke sve matte. Co ona pro ne vytrj.:,eja 2 Co se nastarala — pro ni ! A takoveho doeka vdeku! Osud mnohYch starYch matek — vYmenktitek nebYva zavidenchodnY. Pravda. v licvoru ve chviti humcru, tekue se ilelichotiveho o gene (o mutich takC), 21e v jednani s ni mel by kagdY ctiti v ni elo yeka, tu lepgi stranku lidstvi. Zena si toho zasluiluie ut proto, ze je matkou, drutkou — je — jako my — elovekem! I kdy ma sve nedostatky a i kdy neni tak ueena jako mu g. Na druhe strane ovgern: tetko miti actu k tene, ktera yidi I/gecko svoje tenstyi v tanci, v made, ktera, kagdou volnou chvilku promarni mezi klepnami, domacnost zanedbava a pod. To neni Sena, to je blazniva tenska. sl. legionati jsou dues nejvet gimi psanci ye sve vlasti. PodpiirnY fond legii, ziskanY z nejvetigi eisti z dobrovolnYch dant, a kterY podporoyal sirotky a vdovy po padlYch legionifich, byl skonfiskovan Nemci pro tieely nacisticke strany. Vedouci osoby legionaiskYch spolkft, pokud neutekly do zahranin, tipi dnes v lalarich.

Reciakeni sdeleni. Posledni dobou mno gi se vykazy odboeek S.A.O.T., oznamujici na gi yetejnosti seznam penetitYch ptispevka, pro esl. betence darovanYch veci. Sitici se zajem o druhY odboj a porozumeni pro illevu betenca dava nam krasne vysvedeeni — ke g by takto projevovana loyalita k csl. pavodu je gte vice silila a vytrvala do koneeneho viterstvi — Pravdy a spravedlnosti. Na jeden tikaz v gak chceme poukazati a vetime, se po jeho vysvetleni budete s nami souhlasit. Z poeatku jsme ochotne otiskovali podrobne vykazy sbirek resp. ptispevkti do fondu fondu S.A.6.T., jako podrobne zpravy o darovanYch eastech gativa, pradla atd. Prvni vykazy dobte posloutily k vyvolani zajmu nagi vetejnosti, ptiklady, jak znamo — tahnou. Jakmile jsme dosahli malem v geobecneho zajmu o Yee vyteenou, obsahle vykazy mely by odpadnout, protote ptedne zaberou dosti mista a dale, poeinaji etenate unavovat. Dam-li etvrt'ak na dobrou vac, uspokojil jsem svoje svedomi, vykonal svoji povinnost. Sberatele resp. zvoleni ntednici odboeek nebo sberen Sato/a, jsou jedinci poctivi. Jejich povinnosti jest odeslat sebrane penize resp. ptedmety s ptipojenYm vYkazem darca na tsttednu. Nae nejpodrobnejgi udavani pfey zanYch east odevu, kdy twine' postaei ku bratr X. pkines1 balik pradla, sestra X. odevzdala balik zanovniho gativa anebo — v posledni schazi odboeky sebrano $10.15, za medaile Odboje $4 a pod. Katcla, odbodka ma sveho pokiadnika a ten ma miti ptesnY seznam odvedenkch pkispe ykti a dare — zde je kontrola na miste. Mame pied sjezdem a jak pozorujete, navrhy na zlep geni Jednoty se mnoti, o uvetejnenYch navrzich se podina v organu vecne uvatovat. Podobne dopisy a zpravy spolkove maji pochopitelne ptednost, nektere rubriky maji zase easovou daletitost, romany nedaji si vzit ct. atenakky a nemale procento muzu nute — zde jsou cltivody pro na gi tadost, aby podrobne vykazy sbirek nebyly k uvetejfiovani zasilany. Do toho nespadaji vykazy pokladnika S.A.O.T. bratra F. Olexy mlad giho. Ty davaji cele vetejnosti na vedomost, kolik a odkud bylo T:Tsttedne odeslano a kolik tato zaslala 6s1. Narodni Rade do Chicaga.

Padesit tisic dolaru za povidku "Gone With the Wind". Tuto obrovskou sumu penez, nejvygg i kdy zaplacenou filmari, dostala spisovatelka Margaret Mitchell-ova za svoji vynikajici knihu o 1100 strankach "Gone with the Wind" (A odvato vetrem .. . ) die nit David Selznick vyrobil nadhernY film nakladem skoro etyk miliona dolaru. Ptedbetne ptipravy k zapoeeti nataCeni filmu byly skoro neuvetitelne a pro jejich zajimavost nektere zde uvadime: Hrdinkou Mara je Scarlett O'Hara, typi-

ve spreau, ane zu-nrezna 1940. ckd jiganka, gena krasnYch a take merle krasnYch vlastnosti, pro nig teditele nemohli vybrat pravou hereaku. Pii honbe po nejblige vhodne ntedstavitelce Scarletty agenti filmoye spolednosti zkouteli — povate — 1,400 kandidatek, provedli 90 filmovYch zkoutek, natoeili pti techto 149,000 stop filmu, co g stalo spoleenost $92,000 a nakonec uspokojive hereeky — nedosahli. VYber daltich 59 hlavnich herce v tomto filmu vy g adal si toliko $10,000. Co nedokazal horeenY shon po prave Scarlette v cele Americe — pkinesla Cira nahoda v noel 15. prosince 1938. Teho g dne byl filmovan pogar vojenskeho skladitte v Atlanta a mezi tisici divaky mimotadne podivane David Selznick seznamil se se sleenou Vivien Leigh, sestrou Myrona Leigh-a, zastupce filmoveho priimyslu. Na prvni pohled — Selznick tt'astnou nahodou objevil idealni typ dosud marne vyhleclavanY. Sledna podrobila se zkoutce a 16. ledna 1939 podepsala kontrakt. Ctyri hodiny trvajici film vy gddal si nepomyslitelnYch ptiprav jako: pro dinette sceny bylo nakresleno 3000 naryst, ku zhotoveni dobove ptesnYch kostymt bylo zhotoveno 5500 zkutebnYch easti dle 400 odbornYch naertir. Natadeni zapoealo 26. ledna 1939, posledni scena dodelana pak 19. listopadu 1939.

Celkove byld natodeno 449,512 stop filmu, z toho zhotoveno 160,000 stop, film po to sttihan ag zirstala koneend, deka 20,300 stop. Patnact set naertii bylo nakresleno, 200 podrobne vyplanovano a 90 skutedne provedeno. K vYstavbe mesta Atlanta, ktere pti deji podlehne pogaru, upottebeno bylo milion stop clkeva; pti filmcivani hotici Atlanty stab v pohotovosti deset stkikadek mestskeho- hasiestva, 25 zvlattnich policistir, 50 hasieu studia a 200 zalognich hasidiz' pro ptipad, kdyby zarnerne zalo geny poMr vymknul se kontrole. Ve filmu upottebeno bylo jedenact set koni, 375 zvitat (psy, mezky, voly, kravy, vepii atd.), 450 rianYch vozidel.

Statistilm v podtu 12,000 dostalo se pti natadeni dobte placeneho zamestnani, sedm gokir baviny upotiebeno ku zhotoveni latky na 2500 genskych oblekil a $10,000 vy gadalo si prani, gehleni kostymir (statni ifrad natizuje disteni kostYma pa kagclem jich upottebeni). Hrdinka filmu — sledna Vivien Leigh-ova — pracovala pri nata,eeni filmu pinYch 22 tYdnir a vytvotila nejdelk irlohu v cele filmove historii.

Bazar dallaske krajanske osady. Mezi nejeilejti pracovniky deskeho narodniho givota nalezi nate dosti poeetna kolonie v severni metropoli — Dallas. Je po kidku jinYch kde by si rozvrhli potad podnikt na cely ku ptedu a tento ta,kkka na puntik provedli. K takove kulturne spoleeenske praci je zapottebi schopnYch vedoucich a potom porozumeni osadnikii, ponevad g bez ireasti publika neni myslitelna, gadna, trvala einnost. Nae take cokoliv podnikat — neni-li pochopeni a podpory veiejnosti? DalIatti jak znamo z ptedbe g ge--nYchozameiptrvujndayoz ny bazar ye prospech hnuti odboje. Mohli jste z dopisir sestry Bog eny Valeikove dobte vypozorovat, jak se vetkere ptipravy konaji pianovite, promytlene a ye velkem metitku. Bazar dallaske krajanske rodiny ma bYt mimota,dnou udalosti severniho Texasu, podnik vtech a pro vtechny, jelikag eistY zisk ptipadne pokladne organisace nam vtem Americkym Oechoslovakiim spoledne t. j. Sdru geni A.C.T. Z teto ptidiny mel by bazar strhnouti pozornost kagcleho krajana i krajanky nejen mesta Dallasu, nybrg osad sousedicich. V sobotu 30. a v nedeli 31. btezna budig, v Dallas sraz vtech, jim pomery to dovoluji. Uspech bazar ubude radostnym frspechem vtech na nem se podilejicich, jeho oeelcasanY slutnY vYte gek vitanYm posilnenim fondu Vlasti zdar! est. vlajka v pith steine na ptipominku ku 15. bfezna, prvniho to vYroei podmaneni oeskoslovenska, vyvetena byla na Csl. konsulate v Houstonu. Tamnejti tisk ptines1 o teto udalosti sympaticky psane zpravy i kraal s interview s esl. konsulem dr. C. J. Holuibem. "Jsem naprosto jist" — uvadi "Houston Press" vyrok dr. Holluba — "jako jsem jist, ze giji, ge Spojenci vyhraji valku a v torn pade dostaneme nate hranice ptedmnichovske". Jakrnile Hitler porudil mnichovskou dohodu, cele ujednani padlo a na, konci valky .muse bYt, stare hranice obnoveny. Spojenci dopustili zabrani Rakous.

VESTNIK

Strana 13.

Br. Clint D. Lewis byl natim dlouholetYm elenem a iitcly byl sna givYm, spolkovYm pracovnikem a potadku dbalYm elenem.

Za tad NovY Tabor Cis. 17, S.P.J.S.T.: Joe V. Sefik, Fr. G. Mrnuttik, Emil Haisler, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI.

RESOLUCE SOUSTRASTI OD RADU VELEHRAD elS. 19.

Neirprosna smrt opet navttivila na g' kid a vzala nam z nateho bratrskeho sttedu bratra, ktereho jsme vtichni ctili a milovali pro jeho bratrske citeni, pro jeho dobrou a snatelivou povahu, jednoho ze zakladajicich mala kteti jette stall a davali svoji snahu a praci do kolebky rodici se nati Jednoty, odetel na feenost dobrY maniel, otec a na g spolubratr Frantitek Juiena.

A proto my, nig epsanY resolueni vybor od tadu Velehrad Cis. 19; vroucne 'gelime jeho odchodu, a vam, truchlici pozirstali, man gelko a ditky, vyslovujeme vam nad ztratou vateho draheho man gela a otce jmenem tadu nati hluboce citenou soustrast.

A. E. Zapalae, pteds., Ferd. Mieulka, taj., Jos. Patalik, resolueni vYbor.

PROJEV SOUSTRASTI. S bratrskYm soucitem projevujeme hluboce citenou soustrast nad ztratou nateho bratra Aloise Kubitza, ktery z kruhu nateho byl vyrvan matkou smrti, ktera jej sklatila v hrob ve veku 73 leta.

ZemtelY bratr narozen byl ve stare viasti, a s rodiei pkijel do Texasu jako malt' chlapec.

Byl tadnYm a obetavYm Menem tadu Nove Kvety cis. 35 v Elk, Texas.

Pozirstale rodine vyslovujeme timto nag uptimne citenou soustrast, nebot' bol vat jest tag bolem natim a tobe bratte budi g zeme lehkou.

Za tad Nove Kvety, dislo 35.: Resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, dlenove tadu Praha, Cis. 29., v Taylor, Texas timto, aekoliv ji g hodne pozde, projevujeme hluboce citenou soustrast pozilstale rodine nad ztratou jejich milovaneho otce a mangela a nateho spoluelena Joe Kovaie, kterY zemtel dne 27. ledna a jen g byl pohtben dne 29. ledna na mestskem hititove v Taylor.

Vy, pozirstali ptijmete naai uptimne citenou soustrast a zaroven budi g zeme lehka natemu spolubratru, necht' odpoeiva tam v neznamu v tichem pokoji.

Za tad Praha, eislo 29. v Taylor, Texas.

Joe F. Eineigl, tajemnik.

RESOLUCE SOUSTRASTI. Resolueni vYbor tadu Nov ST Tabor cis. 17, vyslovuje uptimne citenou soustrast nad ztratou nateho spoludlena, Clint D. Lewis, kterY se s nami rozlondil 2. btezna 1940 ye stare 50 rokir.

Vime, pozustala man gelkc a synu, ge zarmutek 176,S" jest velikY, ale budi g vam Utechou, cely nas tad sdili s vami vat' zarmutek.

1111111••■

ka, Ceskoslovenska, Polska a nyni pora gku Finska. Podlost a lhatstvi Hitlerovo bylo jim trpkou vyudenou. eeskoslovensko je obrovskYm koncentraenim taborem, je vykradano k prospechu titske soldatesky. Oechoslovaci ztratili svobodu, majetky Wee vydobytou samostatnost, neg oni neztratili viry, protage jsou pevne ptesvedeeni poralkou Nemecka a po ni znovudosag enim svobody." Zastupce csl. vlady pan dr. C. J. Hollub je mug em na pravem miste, stale na strati proti nacisticke propaganda, jig freinne v anglickem tisku pora gi, stale v sttegi, kdykoliv Ize s tragedii 6eskoslovenska vyvolat proil zv6orii .5yMpatii mezi jinone.KIN Vet*, nostL

My, nigepodepsanY resoludni vYbor tadu Karel Havlieek Cis. 4, Hallettsville, Tex., vyslovujeme uptimn'e citenou soustrast na ztratou vateho milovaneho mangela, otce ,dedeeka, a nateho spolubratra, Louis KWvar, ktereho neirprosna smrt vyrvala z rodinneho kruhu a velkeho podtu ptatel dne 8. btezna 1940, byv ranen mrtvici, a 12. btezna byl pochovan na katolickem htbitove v Danbury, Tex. ZesnulY bratr clan se 65 Ton, a k Jednote phnalegel 33 let. galem sklieene, rodino, vime, ze vat bol a zarmutek je velikY a proto g budig yam nth"chou, ze bol jeng stihl vas, jest i bolem naHm a ge soucitime s vami ve vatem zarmutku, neb tad nat. ztraci v nem dobreho a uptimneho Clena, jeng vady s ochotou konal sve elenske povinnosti. Bratte odpoeivej v pokoji a budig Ti zeme lehkou.

Dano v Hallettesville, Tex., 16. btezna 1940.

Jan Bodek, Jos. Woytek ml., Jan Konvieka, resolueni vYbor, SOKOL FORT WORTH. Ctena redakce!

Taneeni doba se nam zase bli gi, tak zase vas budu zlobit s pozvankami na, zabavy. U nas v Sokolovne za dobu lest tYdnir masopustu odbYval se jen jeden podnik, a to precinkt 4. si propejcil Sokolovnu pro jeho delniky, by si tam mohli udelati Valence Party. Vkchni se museli ustrojiti tak jak se chodivalo za staTxiavna, a take to udelali a pH tom men vtichni mnoho legrace.

Mill ptatele a znami, z blizka i z clan — zveme vas vtechny na velikonani zabavu, kterou budeme potadati v Sokolovne v pondeli 25. bkezna. Vtichni si to dobte pamatujte a navttivte nas co nejlepe mt gete. VYbor se o vte dobte postal* hudba bude zdejk deska, "Czech Melody Boys" Ptednatka senatora V. Benete v Seaton, Texas se Tram velmi zamlouvala, jeho dojemnYmi slovy mnohe povzbudil k dalti praci.

Pro cinetek koneim, po druhe napiti vice.

S pozdravem na redakci a vtechny etouci, zilstavam Vase sokol. dopisovatelka Millie Polatek.

Ze saline Junior adu Pokrok Houstonu, C. 88.

V nati mesidni schezi, ktera se konala 14. btezna, byl jsem zvolen za dopisovatele, aby nate eeska vetejnost se dozvedela o tom jak gokraduj erne.

Jsme ye spolkateni jette zeleni, nas spolek "Junior Lodge" trva nee° malo 'cites rok, tak neni divu kdyg se sem tam nejaka, chyba uclela. My ale doufame, ge se chybam vyhneme a budeme slibne pokradovat jako a g doposud.

Posledni nate zabava "Bunco Party", ktera se potadala y e prospech Texaske Matice Vyttiho Vzdelani, byla detne nafttivena, co g nam dodalo chuti k dalti praci.

0 nate zabavy je dosti velkY zajem, proto oznamuji, g e budeme potadat "Leap Year Sport Dance" v sobotu 20. dubna. To bude neco pro nate clamy, mohou si vybrat s kYm se jim to dobie tandi. Rudim, g e hudba bude vYborna.

Teg budeme mit "floor show" v ptestavce, cog se jiste bude ka gclemu libit. Podrobnejti informace co se Wee teto zabavy, oznamim Jette na konec oznamuji natim dlenirm, nate "Get Together Party", kterou potadame kaide tti mesice, ptipadne na sobotu 6. dubna neer v 9 hodin. S ptatelskYm pozdravem, Louis Rulik, Jr. "Vera vypravel v nemeckem rozhlase nejakY fYrilv podvtdce, g e $lovensko je s NemecSPOjeno VediaYmi pouty. MUe mit pravdu, ale zaponmel t1c1, le jde o pouta svera,ci ne." i1O-11 o ielizka

Strana 14.

VESTNtIC

Tajemstvi (Duna Norah Burke.

D EZPOCHYBY jednou z nejstar gich a nejrozgitenej gich povesti v dgungbi je povest o Slonnim udoli. Vetgina nas ji gslygela vypravovani o torn, ze divoce lijici slon, jakmile uciti, le se bli gi konec jeho givota, odejde do skryteho udoli, kde umird.

Malokdy se v dgungli najdou portistatky mrtveho slona. Ztravil jsem deset let v indicke divoeine, kde byl mtlj otec ntednikem lesni spravy, a jedink mrtvk divokk slon ,o nemg jsem kdy uslygel, byl ten, jej g muj otec sam zasttelil. Tito lordi pralesil zdanlive zmizi, misto aby umirali.

Aspori jeden elovek se na gel, jeng dokazuje, ge skutedne uvidel sloni htbito y. V r. 1915 leteckk porueik Melton, anglickk letec, nouzove ptistal v modale v Nemecke vkchodni Africe a vydal se pegky na cestu d gungli k hranicim britskeho tizemi, vzdaleneho pies d ye ste .0tvrteho dne, prodiraje se pe ginkou, vyglapanou od divoke zvete v kouticim se podrostu, potkal osameleho slona, jen g jej uchopil chobotem a mr gtil jim o zem. Kdyg jej chtel rozdrtiti nohou, dtistojnikovi se podatilo uhnouti stranou. Pak ucitil, le zeme pad nim povolila, a on se skutalel az k tmati svahu, jej g ptedtim nezpozoroval. Zjistil, ze je v hlubokem obklopenem se vgech stran neproniknutelnou dgungli.

Byl velmi pfekvapen, kdy g, zpozoroval, ge ptida je dosloyne pokryta kostrami a kly slant', a kdy g opodal najel dokonavajiciho slona.

Melton vlastne klopktl o eldorado slonoviny, vysnene udoli cesjovatelu a hledada pokladu.

Ztravil celou noc ye slonim udoli. Nasledujiciho jitra se vydal na cestu k britskkm hranicim a cestou poznamenaval stromy svkm kapesnim nogem, aby cestu k udoli znovu na gel. 0 nekolik tkdnel pogdeji jej na gli domorodci vysileneho zimnici a hladem, v rortrhanem odevu, a odnesli jej na britskou hlidkovou stanici v Kenyia. Jelikog se to stab ve valeene dobe, uplynulo pet let, ne gli se zorganisovala vkprava, jeg mela nalezti sloni Ada. Podatilo se jim nalezti stopu a dokonce i udoli. Nena gli vgak gadne kosti ani slonovinu.

Byla Meltonova zku genost vktvorem ptedra g -denhorfatsi,bpeludnostehovali sloni portistatky zesnulkch ptedkil?

Zrovna tak podivne jako povestne Sloni jsou obrovske stopy, je g bide spattili v Himalajich. Vrcholy velehor, pokryte yeenkm snehem, vzdalene a puste — maji bkti domovem Snegneho chlapa, netvora; o nem g domorodci tvrdi, ge zanechava, podivnou stopu.

Stopy jsou kulate a velike jako sloni a pH.rodovedci je znaji ji g dole ne g gedesat let. Je vskutku mog ne, ze neznama dosud bytost obkva, ony zmrzle pustiny, nebo se da, stopa vysvetlit nejakkm logickkm zpilsobem?

Dva anglieti dilsto!nici, 0. St. John a W. T. Blandford, po prve sly geli o tomto tvoru v zapadnim Belud gistanu, a zminuji se o torn ye sve knize Vkchodni Persie. Domorodk popis voeicha by se hodil na medveda, ale nektere z jeho zvykii a vlastnosti nasvedeuji tez, ge by to mohl bkti druh opa.

V kvetnu r. 1877 major Browne, vladni in genkr britskk, yymetoval pahorky u Quetty. Znenadani uslyg el nablizku sypajici se kameny, jako by nejakk g ivoeich utikal, jakmile jej spattil. Major nevidel givoeicha, ale najel e'erstye stopy, jeg mely rozmery 25x15 cm. Domorodci pak prohlasili, le to byly stopy givodicha, zvaneho mamh, jejg piopsali jako Idivokou, svetle-hnedou gelmu bez srsti mimo hojne porostlou hlavu a krk.

Jeden z poslednich lidi, jenl spatril stopy tohoto zahadneho Zivodicha, byl fiorolezec Shipton, jen g je na gel ve snehu v Himalajich minulk rok, ve vkg i nad 5.000 metre'. Popsal je jako stopy podobne slonim, pochazejici veak od dvounoheho givoeicha.

Z brasilskkch pralesti do gla nedavno zvest lidoopu dvanact stop yysokem. V srdci Brasilie legi Goyaz, jeden z nejzaostalefaich state, vetg mou dosud neprozkoumanych. Je to vetgmou nahorni rovina ktovinami porostle, s hluboko vymletkmi koryty tek. Vet gina ton je lemo-, Yana neproniknutelnkm pralesem.

Nedayno slygeli hledaei zlata na latezich ky Araguaya kvani vychazejici z pralesa a nag li ohromne stopy pies pub metru dlouhe, tehog tvaru, jako jsou lidske. V okoli toho mista byl nalezen zabitk dobytek, a u ka gcleho kusu bylo zjitteno, ge mu byl utrgen jazyk.

Koneene, co byste tomu rekii, kdyby nekdo prohlasil, ze nejvet gi plaz na zemi dosud nebyl objeven?

Nemogne? Snad, avgak ttimetrovk je gter zustal neobjeven al do roku 1912 a jink ohrornnk plaz je popsan africkkmi domorodci.

Po tadu let se vyskytovaly zpravy o gestimetrovkch dracich, kteti podle udani gill na neobydlenern °strove blizko Holandske vkchodni Indie. Teprve v r. 1912 zjistili lovci perel, kteti u ostrova pristali, jejich toto gnost. Zjistili vgak, ze nejsou del gi nel 3-4 metry.

Okapi, givodich ptibuznk africke zirafe, unikal vedeckkm pozorovatelik tak dlouho, byl nalezen teprve roku 1900. Nyni domorodci, kteti popisovali okapi, dokud byl vede neznamkrn gdvoeichem, popisuji obrovskeho plaza, jeng se hodne podoba, vedecke ptedstave vyhynuleho bronosaura, a tvrdi, ge gije v africkkch maalech.

Londkn. — Ministerstvo letectvi oznamilo, ge anglicke bombometne letadlo podniklo irtok na nemeckou ponorku v pondeli odpoledne nedaleko Helgolandu a yeti se, le ji potopilo. Ve zprave se pravi: "Za vkzvedneho letu nad Helgolandskou zatokou v pondeli odpoledne jeden z nag ich bombometnkch aeroplantl podnikl s tispechem titok na nemeckou ponorku pti vjezdu do Schillig. Pozoroval, ge ponorka byla zasagena a mysli se, •ge se potopila." V tkch g mistech, jak bylo ji g drive oznameno, jink anglickk aeroplan potopil nemeckou ponorku dne 4. btezna. Neoficielne se odhaduje, ge od zaatku valky bylo potopeno pies 50 nemeckkch ponorek. Anglicka nakladni lod' Gardenia, 3745 tun, byla potopena po vkbuchu. Eulota, holandskk nadrglovk parnik, 6,236 tun, klesl pod hladinu po vkbuchu u jigniho pobtegi Anglie. Clan Stuart, anglickk nakladni parnik, 5760 tun, potopil se po sragce v pruplavu La Manche. Niritos, teckk parnik, 3854 tun, najel na minu u jihovkchodniho pobtegi Anglie a klesl na melCinu. Halifax, anglicka rybatska, lod', 165 tun, byla dnes potopena na Severnim Pahl. — Nedela se zde gadneho tajemstvi z faktu, ze finsko-ruskk mir je vzru gujici. — Jsou vysloyovany vane obavy, ge mir byl kizen z Berlina jako jeden z cele tady pokusil, smetujicich ke skoneeni neptatelstvi vebec. 6asopisy nemluvi o nidem jinem. Pertinax, jeden z nejlepe informovankch komentatorti, pravi, ge je to spige moralni neg materielni rana Anglii a Francii, ale ge by mohla se stati materielni gkodou, kdyg Anglie a Francie nemohla zameziti Nemecku dova geni gvedske gelezne rudy a nedovedla zabraniti Nemecku nebo Rusku, aby se nezmocnily zakladen na atlantickem pobtegi Norska. Vgeobecne se zde odsuzuje Svedsko a dava se mu vina za to, ge Fintim nemohla bkti dana pomoc. Odpoledni listy pravi, ge 8vedsko jednou draze zaplati za to, ge neotevtelo sve semi pro dopravu anglickkch a francouzskkch vojsk do Finska. Nikdo nepochybuje, ge mirova ofensiva se ptipravuje a ze teelem jejim je, aby Rusku a Nemecku byl poptan oddech k novkm idokum. Le Temps pravi, ge rusko-finsk,k mir je vkznamnou uddlosti nejen pro Finsko, nkbrg i pro celou Evropu.

Nikdy a nikde na svete gadnk narod nevetil tak duchovnimu odkazu sveho nejvetgiho umelce, jako vetime my odkazu Smetanovu, jeng lije v nas vgech horoucneji a plamenneji nyni, neg gil kdykoliv jindy.

Dane ptedstavuji v Soustati 21 procent narodniho ptijmu a vkdeje vlady 27.5 procenta.

Ve stkedu, dne 20 biezna 1940.

Des rdousi Ceske zeme.

Dr. F. Horak.

HNEDY mor kosi 'Zivoty, hnede nebezpeei smime-li utvotiti tuto analogii podle fantastickeho romanu o neviditelnkch lupieich lidi — rye z nageho sttedu obeti po stovkach, ba po tisicich.

Fantastickk roman? Nikoliv. Neronske fantasie stalk se neronskou skuteenosti: Oeskk narod byl Nemci postaven mimo zakon.

Narod, jeng dal kdysi pravnickemu svetu Kornela ze Vgehrd, narod, jent po 20 let sve samostatnosti tak Azkostlive dbal prava a Ustavy, se stal narodem psa,ncil ye vlastni semi.

Gestapo vladne, a jedink zakon zni: "beda paragenkm".

Otec rodiny jde rano do sveho zarnestnani., V poledne neptijde k obedu.

"Kde je mtij mug ?" "Kde je tatinek?" ptaji se denne stovky chvejicich se rte u vratnkch v tovarnach a idadech, zamestnavatela a kolegu nezvestneho. Odpoved' je stereotypni.

Hlasita polovieka yety zni: "Byli to dva pani" a geptem dodano: Gestapo .. .

Primo v iistave jsou zakotvena rytitska, ustanoveni es. trestniho praya: 1.) Kagdk zadrgenk musi bkti do 24 hodin po zadrgeni ptedstaven vygettujicimu soudci, jeng rozhodne, smi-li zadr genk bkti ponechan ye vazbe.

2.) Nikdo nesmi bkti odnat svemu tadnemu soudci. Lee neni zakona. Gestapo vladne zemi.

Gestapo u g sami ani nevi, kdo jest zatden. Take je to celkem nezajimit, protole nikdo nepomkgli na soud. "Zloein", ktereho se zateenk dopustil, je jasnk: Zateenk je Oechem . . . .

Jak se jmenuje, kdo se stard o jeho rodinu, kolik lidi si zoufa, z bezradnosti nad osudem zateeneho, to Gestapo rovnel nezajima, nebot' i lena vezneneho i jeho rodiee a deti, vgdyt' to jsou zase Ce gi, tedy bide, ktere dlueno zlomit. Zlomit stejne, jako vezne samotneho.

Zlomit vezne, to jest, zase jednoho Oecha a jegte jednoho &dm, je cilem Gestapa.

Ptedevgim se vezni ptideli hruba, prate, pti ktere se silne zneeisti i ten, kdo ma pottebne naeini. Vezeri tuto praci musi konat holkma rukama, jsa pobizen ke spechu karabadem nebo jezdeckkm bieem jednoho a pistoli druheho "Esesaka". .

Kdo zna eistotnost a inora ynost i nejchudgiho 6echa, posoudi du gevni sta y uboheho vezne, kdy je odveden zpet do cely, a kdy g se mu na prosbu aby se smel umkti, dostane jen "'any a nadayky. Then. Gestapa se nesmi mkt.

Prod musi nosit jednu soupravu pradla zrovna 42 dni a 42 nod? To nevime. Neni lidskeho, zdraveho a kulturniho mozku, jen g by dovedl sledovat myglenkovk postup sadisticke smeeky, Gestapa.

Nevime, prof ve veznicich Gestapa podavaji obedy, gpatne brambory nebo plesnive luAteniny v plivatkach. Nevime, prod v Praze vozi denne stareho vysokeho Utednika z veznice na Pankraci do Peekova •palace (ftstTedi Gestapa) zametat schody; nevime, prod pterazili 82 letemu kmetu, ueiteli ye ykslugbe, °be Celisti a ruse, psi "vkslechu" pak mu vyrazili oko. Vime, g e Gestapo 30. listopadu v Praze na ulici zatklo patnactiletou sttedo gkolaeku, kdyg vypravela s pldeem svemu strkci, ze ji zatkli bratra vysoko gkolaka. Strkc zmizel za zdmi veznice na dobro. Dite se dopotacelo domil za tti dny. Lekat zjistil na zadech deveete jedenact otevienkch ran po bidovani a t•advacet krevnich podlitin, na hrud pak pet zhmo gdenin. Roentgenem zji gteno nabomeni jednoho 'zebra.

Cechy jsou jako Island pod ruba gem mrazu, snehu a ledu.

I v nitru oech v gak plane podzemni °hen; vtelkch geysirel yank tep neustal a neustane.

— Sladkk Kozino . . . Wive ne g do rolca a do dne

Ve stfedu, dne 20 bfezna 1940.

VLASTA t TERNOVA:

Rozvodova Advokatka ROMAN MODERNI ZENY Celt' domek byl tou dobou tichY; pafittti hoste meli pfijeti at za tYden, toulajice se take napp ed kdesi po horach. Nic nerutilo klidnY spanek nove navttevnice. Jen velkY angorskY kocour vytvihl se se stfechy na otevfene okno, stall se do klubidka a spokojene pteda, pomalu zaviral zelene oci k spanku.

Byl to prvni tivY tvor, kterY pak za chvili ptivital probudivti se doktorku. Udivene se na neho zadivala, jak jejim pohybem probuzen, line se protahoval a mrzute oci mhoufil. Ale hned k ni pkiskoeil a otiral se ji vladnYm telekern o koleno, jako by ji znal ut odjaktiva.

S chundeladem v naruei setla dolt k svadine.

Pani profesorova vitala s Asmevem jeji nove pfatelstvi se svYm miladkem a vypravovala ji, jakou cenu ma tento rozkotny tvoreeek, vyznamenanY na nekolika vYstavach. Patfil jejimu synu, kterY si jej dal na leto k matte na otetfovani, odjitdeje na dovolenou na cesty. V nejblitsi mel se pfijeti vtak take podivat zase na svou stafiekou matku.

8arka poslouchala lahodne teei stare pani profesorove . a struene odpovidala na jeji otazky i tertovne poznamky, kdy pry se ut "rozvodova advoldtka" koneene take skloni pod mantelske jho, aby mohla na vlastni ktiti vyzkouteti sladkost onoho zrizeni, jeho obhajobe yenovala vtechnu peel Smutne se 86.rka usmala. Kdyby tak stare. pani tutila, jak blizka byla tomu sladkemu jhu! Malem by ji byla pfivedla letos jette jednoho nocletnika.

Po kratkem spanku, po vydatne svaeine, pfi nit nechybela jeji oblibena, pochoutka — kehana smetana — vyka si doktorka na malou prochazku po bfezich jezera. Musi piece navttiviti sva, oblibend mista, muse prohlednouti vtechny zmeny, ktere se tu vyskytly za cely dlouhY rok!

To mela prave rada, to tu mohla tak svobodne bloudit, anit ji nekdo vnucoval svou spoleenost! Stara pani behlala se talc) po dome a vubec nevychazela, miadi mantele z Patite, kteti obYvali ptizemni dva pokojiky, bloudili take nejradeji sami, zaveteni do sebe v tichern tepotu, jako 'veeni novomantele, jak jim fikala s vlidny'm Asmevem stara, pani domaci.

Od vily vedly fake schAdky po svahu jezerniho bfehu at k vode a tarn byl pfivazan hezouakY, dervene natkenY elun, na nemt se '86.rka tak rada projitdela. "Sluneenim paprskem" nazval jej syn stare pani profesorova a opravdu mihala se lod'ka lehounce po hladine jezerni.

S rozkoti vtabla do sebe 8arka vonnY vzduch, prosycenY pachem horskYch kvetti. Voda jezerni byla tu pod vysokYmi Stity hor at eerna — zdala se bezedna — vinky lehounce tplouchaly o pfid' male locl'ky, vesla se tie nofila do vody. Jaky tu je raj, fikala si mlada, Lena, jako stvokenY k protiti krasne pohadky ye dvou.

Znovu smutek ji padal do due — a kdyt ut slunce se skrylo za nejvytti ttit, tfpytici se v jeho lesku oslnivYm odrazem svYch ledovcu, zamrazilo ji at ze smutnych vzpominek.

Z okolnich strain zaznela krasne, piseri mistnich horalt — i zvuk kytary sem zalehal — a arka jako stratidly Atvana, veslovala rychle k domovu, nesnesti tohoto hudebniho doprovodu ke krasne jezerni idyle.

Celt' veeer prohlitela cizojazyene turnaly, jicht mela stara, pani vtdy velkou zasobu. To jeji syn ji z dalky Vtechno posilal, aby se necitila tak oputtenou ye sve samoty.

Musila oftem jette vyslechnout starou pani, jet ji s rriatefskou pYchou vypravela o Aspetich sveho syna, leteckeho dAstojnika, musila se podivat na nove fotografie jeho, v uniforme i v turistickem odevu. Ze ftech se na ni usmivala - mile., pfisnedla tvaf velkYch, modrYch oei.

Pani profesorova mela chvalitebny zvyk vtech starYch lidi, to chodila velmi brzy na lote, nebot' to kouzlo teplYch letnich vederil protivala rovnet 8arka nejradeji o samot y. Nebeska bari s miliony svetel odratela se v tithe hladine je-

VESTNIK zera — s protejtich b pehu zanetel at sem vanek hudbu zahradnich koncertti z hluenS reh vYletnich restauraci., Ale letos se Sarka loudila jaksi stisnene se svou starou ptitelkyni. Kdyt ji podavala ruku na dobrou noc, byla by ji nejradeji u sebe zadrtela. Bala se ticha, bala se samoty; jak to Vte Lady sama unese, kdyt ani v Praze se nedeho podobneho neodvatila?

Pied tihou tohoto prvniho veeera utekla se k svemu obvyklemu Atoditti: k svemu priteli. Nemohouc s nim ztraviti veeer, psala mu aspori dlouhe psani, Mc mu rive vtechny dojmy svd cesty i pfivitani.

Uleheilo se ji, usmala se tie pri vzpomince, jak je ji dokturek utiteeny i na dalku. Mela jej snad piece sem pozvati — jednou by se jeho rodiee take obeli bez Mohl se ubytovati nekde v okoli — a mohl ji provazeti na jejich potulkach zdejtim rozkotnYm krajem.

Beztak se ji pfiznal, to nikdy dosud nebyl za hranicemi; jak by se byl divil zdejtim horskYm velikantm, pfekrasne scenerii alepskeho jezera! Snad by jej byla svYm navrhem pfivedla do trapnYch rozpakt penetnich. Cesta i pobyt zde nebyl tak lacing'! Ale vtdyt mu platila vice, net mohl za celY rok utratiti — domil penez neposilal, jak vedela, jiste si nee° uspokil. PfemYAlela, to na neho posled.ni eas pfenesla nepozorovane mnoho nove prate, to mu bude musit stejne zvYtit plat, jakmile se vrati do Prahy.

Zalepila zvolna dopis a zadivala se na jezero.

Na protejtim bfehu vzplala cela, dlouha rada bilYch svetel. Jeden z hotelu, uchytivk se jako skalni orel vysoko na svahu pfikre hory, svitil ted' vedernim osvetlenim jako tajemnY hrad pohadek. Hluboko v jezete odratela se jeho 0svetlena, veranda, ktera se vznatela ptimo nad horskYm vodopadem. Tato stavba byla dana teprve letos do provotu a Sarka si uminila, to se tam jednoho dne vypravi shlednout zblizka tento darovnY vYtvor moderni architektury.

Po jezete mihl se chvilemi osvetleny dlun, daleko u protejtich bfehu, nebot' tato vederni projitd'ka pattila k nejmilejtirn zabavam tamni spolednosti, ktera se tarn sjitdela ze ftech koutt sveta. Sarka si vzpomnela, jak loni bylo cele okoli poboufeno policejnimi prohlidkarni, kdyt jednoho rana byla zjittena neptitomnost dvou mladYch lidi v jednom hotelu a pozdeji byl nalezen oputteny elun at kdesi uprostked jezera. Nenatli jejich mrtvoly a tak si mnozi vypraveli, to snad byla sebevratda jejich jen pfedstirana, to bohata Anglidanka rozfetila jen tak svou odluku, od sveho chote, provazejic do ciziny sveho milence.

Bezedne hloubky jezerni nezradily sveho tajemstvi a stara pani vypravela, to pii dukekoye slavnosti mistnich horalft, kdy hazeji divky do jezera tolik venal, kolik utonulo lidi, ptipojily letos nove dva Vence, za loni pohfetovane milence.

8arku at zamrazilo pii teto vzpomince, jako by pocitila na vlastnim tele ledovY dotyk jezernich hlubin. Ano, tam dole je opravdu bezpeena skrYte, tam se vejde cele mote zoufalstvi a nikdo je jaktiv neobjevi! Jak je to krasne — ta kvetinova, vzpominka horskYch deveat neznamYm utopencilm!

Rychle vstala, sama se v duchu karajic za takove zbabele mytlenky. Chvala bohu, k zoufalstvi ma jette hodne daleko! Je mlada, zdrava — a takovy organismus pfekona jive choroby net nettastnou lasku! Musi jen chtit — a jiste zapomene! Ze sve dovolene musi se vratit do Prahy ut uzdravena, aby se mohla s novou chuti dati zase do prate.

Pfejela rukou zavtenY dopis, jako by hladila vzdalenou pomocnou ruku sveho ptltele, jent ji tak nezittne, zapiraje vlastni bolest, pfispel v nejhorti dobe. Znovu se ji vynotila mytlenka, to by se mela za neho provdati a udinit jej ttastnYm. Jiste by si na neho dasem zvykla — Acta a vatnost zarudi piece spokojene mantelstvi spite net prudka a vatniva laska!

S takovymi mytlenkami lehala do sveho bileho lutka. Brzy usnula, silnY horskY vzduch byl nejleptim uspavacim prosttedkem.

XVIII. Prvni tYden 8' areina pobytu u alpskeho jezera uplynul jako ten. Cele dny toulala se po bfehu nebo veslovala daleko po jezete, 'east° take vystoupila po mirnem svahu do nor, kde

Strana 15. mela svou oblibenou salae. Tarn si zatla popiti tepleho mleka, pozorujic s rozkoti eilY tivot horskych obyvatel, kteti tu pod horskYm tern travili celY rok, jsouce skorem po sedm mesicii odfiznuti od celeho sveta.

Ted' v late tu vtechno kvetlo, At'avnate ludiny tahly se daleko do maleho Adolieka, ale snetne vrcholky zdaly se bYti v jasnem horskern vzduch na dosah ruky, strmice tu jako vYstratna, znameni nedaleko ledove vlady.

V tato mista z.abloudila malo turistii, hlavni jich proud staeel se spite na vrcholky sousedni, ktere byly vytti a kde byly rozsety boudy pro ptipad boufe a nepohody. Nebot' horske svahy byly zaludne i ted' v letnim obdobi, jejich propasti zely jako otevfene tlamy, eihajice na lidskou obet'.

Take 8' arka musila dva dny ztraviti doma.

VytrvalY cleft' spustil se najednou v horkem odpuldni, provazenY vzdalenym htmenim a lehounka mlha, ktera se s nim snesla k jezeru, branila vyhlidce. V takove mlze nerada pouttela pani profesorova svou nexttevnici na prochazky. Kdyt se Sarka pied ni objevila v nepromokavem plasti, chtejici si zkratit nudu domaciho Vezeni, zaptisahala ji stard pani, aby upustila od sve prochazky, to by snadno sklouzla nekde na nezname pude.

Jen nerada poslechla a dYchala tedy jen otevtenYm oknem zvlattni teplou vlhkost, ktera stoupala z jezera jako v ovzduti trona. Dychalo se ta klehce v tomto zvlattnim teplem detti; jehot kapky zdaly se vypatovat na vyhfatych skaliskach jette calve, net se dotkly mine.

Na sklonku druheho dettiveho dne, kdy se arce staval jeji pokojik tesnYm, setla dolt a dala se starou pani zlakati k partii tachu.

"Podivejte se na toho darebu," upozorriovala ji jeji hostitelka na angroskeho kocoura.

Pfechazel neklidne od stolu ke dvefim, tiskl se k nim, dival se na kliku a zase na obe damy.

"Chtel by snad take ut jednou ven," minila garka, vzpominajic, jak se i ji styska po prochazce.

"Ale kdet, ten toho moo nenachodi, vali se celY den na polttaii; ale takovYhle neklid jsem u neho jette nepozorovala."

Marne jej Sarka brala znovu a znovu na klin.

Kocour se zase tie svezl k zemi a opakoval svou prochazku ke dvetim.

DruhY den na to probudilo mladou term slunko, svitic vitezne po dvoudenni odluce pHmo na jeji Ifftko. Vyskoeila zahy zrana, kdyt jette celY cltim byl ponofen v spanek. Ten den meli pkijeti pafittti mantele a stard pani jiste bude mit pine ruce prate, chystajic jim malou hostinu na pfivitanou. ‘ 6,rka si vytla po tiroke vozove testa, vedouci kolem jezera. MalYm horskYm stezkam nebylo co vetit, klouzalo to po nich jako po lecle, malt dlun byl take piny naprtene vody a tak ji nezbyla net prochazka tirokou vozovou cestou.

Pod skalou, vyenivajici jako stiecha do cesty, letelo nekolik velkYch balvanti, pkirodou ptihlazenYch, ktere tu skYtaly i v detti pkistfezvouce k odpoeinku. Usedla na jedno z tech kamennYch sedatek — a rozhlitela se po jezejak lehka, mlha pomalu stoupa k nebi a vzduch nad nim se zvolna eisti.

Vtechna ptiroda jako by omladla po teplem dettieku. Sarka si natrhala malou kytiaku horskYch had' — a zatkla si je za pas sveho lehkeno, praciho odevu.

Pojednou ji vyrutily kroky. MladY mut v turistickern sate stanul u skaly, vychazeje prave z prudke zatafty silnice. Smekl eapku a zastavil se u 8arky. Byla zvykla, to se tu lido chovaji k sobe zcela pfatelsky, tfeba se ani neznali.

Ale jak se tak divala na tu mladou snedou tvaf, nahle si vzpomnela. Proto tedy veera angorskY kocour utikal ke dvetim — to zde se piece vraci jeho pan.

Zasmala se pfi to vzpomince a honem udivenemu cizinci vysvetlila pfieinu sveho Asinevu.

"Jste asi syn me pani domaci — videla jsem vase obrazky. Nikdy jsem se jette s vami nesetkala, ad jsem tu ut nekolik rokt o sve dovolene."

Polibil ji podanou ruku a usedl k ni.

"Ano chci maminku pfekvapit, mel jsem se vratit pozdeji, ale nejak se mi zastesklo po domove, beztak jsem ji zanedbaval. Vracim se sem pravidelne at na podzim, proto jsme se

Strana 16. zde jeg te nesetkali," vysvetloval ji zyuenSlm, melodick rrn hlasem.

Vypravela mu o podivnem choy ani jeho kocoura.

"Ailey jsme tomu vlastne rozumet — vidite — potom se kika, to jsou kodky fale gne!" 2ertovala Sarka.

"Milj chlapik je jiste eestnou vyjimkou," smal se poteSen chvalou sveho miladka.

Zvedla se brzy k navratu.

"Chvatate jiste k mamince, a ja jsem jegte nesnidala. Rada bych videla jeji piekva'peni,' nabizela mu sviij doprovod.

"Pkijel jsem jig y eera veder, ale byla tu takomlha, 2e jsem zustal radeji pies noc v hotelu na nadra21; za to dnes rano touha po domove mne brzy vzbudila," vypravel ji kraeeje Po jejim boku.

Ukazala mu lehkSr obldeek d3'71nu, stoupajiciho z kominu vily, skryte dosud za malSrm navrgim.

"Vidite, jako Odysseus jsem po nem toutil, nevite, jak se rad vracim do OW tithe samoty," geptal ji skorem s nObo2ne rozhoken3imi zraky.

Uvitani bylo bouflive — stare pani se al dech zatajil, kdy se tu pied ni zjevila yysoka postava mladeho mute. Nechtela ani s ySrm °dim vekit.

Sarka se nepozorovane vytratila. Nechtela pkitomnosti ciziho eloveka raft dojemne shledani matky se synem. S hokkosti si vzpominala, jak je to krasne, nas nekdo rad! Jak jinak se chova k ni cize cela jeji rodina. Vgichni jsou docela St'astni, snad jsou dokonce radi, 2e se jim odcizila. Bylo ji, smutno a znovu ji zabolela jeji opugtenost.

Ale brzo klepalo slu2ebne device na jeji d yeke, aby segla tentokrat vS7mineene doliz k snidani.

Nedala se pobizet — ano — dnes tam dole bude veseleji!

Cerny chundelde tranil spokojene na kline sveho pana a mrzute brueel, kdy jej tento shodil, vstavaje na pozdrav sve bezdeene ranni priivodkyni.

"Jegte, 2e jsem eekala na dne gek sve najemniky, a upekla jsem u2 veera trochu mlsku, to by mne trapilo, kdybych tu nic nemela — to vi§, tad yneni kramik, abych honem pro neco poslala," yyditala stara, pani svemu synu nenadalS7 pkichod, marne pkedstirajic hnev. Cela jeji bytost trchala gtestim z neneekavaneho setkani.

Oba mladi lido se, brzy spiatelili. Sarka mladernu dikstojniku v gecky zmeny, ktere zatim objevila ye zdej gim okoli, i o novem hotelu protej giho biehu mu tekla a o sve touze podivati se na nej zblizka.

Hned se ji nabidl za pravodce.

"Aekoliv to tu znate v gechno jiste lope net ja sam. Jsem nevernSi, rad se toulam hluenou cizinou a mam tu zatim takovou skrytou krasu doma. Vgak se letos polep gim, a zustanu tu co nejdele."

Doktorka Mellanova, byla vdeena neodekavane zmene. Prave yeas — iekla si — kdy se ji tu u2 pomalu zaealo stSrskat.

Odpoledne pkijeli take mladi man2ele paki2gti, velkoobchodnik Fouquett s pani Yvetou.

Tak maid vilka o2ivla veselSrm ruchem. I stara, pani omladla v to spoleenosti.

Letos se zmenil vilbec zpilsob 2ivota v male vilce u jezera. Loriskeho roku chodivali man"ele na men gi vychazky zcela sami, a take Sarka cestovala zcela samotaksky. Letos, kdy se nagel v mladem leteckem dustojniku, synu domaci pani, vhodnS7 spojovaci elanek, stS7kali se vg ichni mnohem easteji, nejen u spoledmich oheti a yeeeki. Byly umlouvany spoleene vychazky a vSrlety i do vzdalenej giho okoli.

Sarka pkivitala tuto zmenu s velkou radosti Dostane se tak koneene i dal, kam si netroufala na sySich vychazkach sama bez priwodce, a takto ve etytech se to cestovalo zase mnohem radostneji net ye dvou. Doktorka beztak nechtela v mladem dilstojniku, jen jevil o ni velkS7 zajem, buditi zbyteene nadeje, mela v torn smeru smutne zku genosti z Prahy — se svSim koncipientem.

V male zahradce u vily. v samem rohu nizotreke, kamenne zidky, stala otevi-ena besidka, porostla pnoucimi rtdemi. Jejich houSt' plazi-

VESTNIK la se po zidce dolik as ke skale, ktera se v tech mistech sva2ovala prudce k jezeru. Zde sedavala Sarka nejradeji. Odtud byla nejkrasnejgi vyhlidka po celem jezeke, a2 daleko k protejgim btehum, kam dopadalo slunce jefte dlouho potom, kdy ut zdejk bi-eh tonul ye vedernim stinu .

Nyni tu sedavali vgichni hoste kaMeho veeera a umlouvali vYlety na pki gti den. Nikdy se nepodakilo 8arce ani Marcelovi yylakat pani Yvetu brzy zrana na vSrlet. Vyspavala stateene kahleho jitra — tato rozko gna, maloueka blonOnka — zcela podobna loutce z kkehouekeho, watt-16110 porculanu — typicky zjev zhfekane Pakaanky. A tak se stalo, 2.e rano se tu v besidce setkala Sarka zcela sama s Marcelem. Vstavali oba velmi easne, hued, jakmile prvni paprsek krvave zbarvil krasnou scenerii.

V dome obyeejne vgechno jegte spalo — kdy tu sedali spolu, divajice se, jak zvolna se SIM sluneeni zaplava po celem jezeie Miha stoupala rychle k nebi a lehky vanek vanouci s hor sliboval krasnou pohodu na celY den.

Jindy, kdy tu byla sama, vyu2ivala Sarka tyto hodiny k rannim koupelim. Voda v jezeie byla podivuhodne studena, v jejich objetich uklidnila v2dy mlada tena svou neklidnou, divokSimi sny vzboutenou krev. Od pkijezdu mladeho dustojnika musila se vzdati techto koupeli, a chodivala az k vederu s pani Yvetou do male kabiny pod zahradni zidkou, nebo yyji2dela sama s elunem daleko do stkedu jezera, kde2 si s chuti zaplavala. Mladou Pati2anku by nebyla dostala do lod'ky za 2adnou cenu.

Doktorka Mellanova byla pkili g upkimnou bytosti, aby si kaZdeho veeera pii celodenni bilanci poctive nepkiznala, to bolest jejiho srdce &Arno nepominula, jak se te gila, a jak piece vgechny okolnosti mohly krasne uskutedniti.

Cele to prostkedi cizi, krasne krajiny, vesela spoleenost milSrch lidicek, mohly piece docela dobke odvesti jeji myglenky od posledni jeji tragicke lasky. Ale kde2! 8arka nepiestala na Leona mysliti ani chvilku. Po cel r den nekolikrat se piistihla, .2e pii krasnem novem objevu prirodnich kras, nebo pii zmince o nejakem spisu, si umeleckem dile, vzpomnela si mlada term, co by tomu asi iekl jeji snoubenec, jen dovedl v2dy tak krasne ocenit kadou drobnou sloZku krasy pkirodni i umelecke. Nekdy se a,2 v duchu sama plisnila, 2e se nedovede zbavit vzpomine kna neho. Ale brzy se pfesvedaila, 2e za ten kratkST das sveho zasnoubeni zvykla si kaMou svou myglenku spojovat s nim, a tak nebylo mono ted' na povel razem toto spojeni pkerugit.

Jako by byla jeji bytost srostla s bytosti jeho — jeji irtek z Prahy nieeho nezmenil — jeho due byla tu s ni. A veder, kdy nadherne nodni nebe se odraelo v hladine jezera, stavala dlouho u otevteneho okna a zapasila se slzami. Ano — tato stateena Lena, ktera kraeela dosud 2. ivotem sama — citila pojednou nesnesitelnou touhu po pkitomnosti miloyaneho eloveka.

Kolikrat si tak veeer vzpomnela, jak malo by staeilo. Jedine slovo "piijed'!" a za den by tu bylo vgechno jive. K male spoleenosti pkipojil by se proste jegte jeden ellen, ale pro 8arku by se razem celST 2i yot promenil.

Al hned potom se karala ze zbabelosti. To by byla doznand prohra — k tomu se nesmi nikdy pkiznati! Radeji se znovu pokusi zbaviti se vlivu vzpominek! Jeji novi pkatele ji k tomu jiste pomohou.

Laelo pfed ni je gte celS7ch etrnact dni za tu dobu se mute mnoho je gte zmeniti! Rozhodne se musi vratiti do Prahy zcela uzdravena ze sve negt'astne lasky.

Na sveho pkitele doktora Singra vzpominala ted' jen zkidka kdy. Jeji listky, ktere mu ze sySrch vSrletii posilala, obsahovaly jen letme pozdravy, spi ge projev jen zdvoiilosti net skuteeneho stesku. Nesmela si vga ktohoto oddaneho, beznarodneho rytiie pohnevati. Nedovedla si 2ivot v Praze po svem navratu bez neho ani pfedstaviti.

Celt' das hovokilo se ted' v male spoleenosti francouzsky, protae krasna pani Yveta mluvila nemecky jen nerada a gpatne. I stara pani profesorova rozumela hodne francouzsky, a tak to nikomu nevadilo Sarka byla rada, ze se tak aspon hodne pocvidi.

Ve stfedu, dne 20 biezna 1940.

Na jeden v3-71et podakilo se yylakat Marcelovi i starou matku, ktera, nikam jinak nevychazela.

Zavezi ji lod'kou k protej gim terasam hotelovS7m, zatim co se Sarka s obema man2ely vypravila clerk cestou kolem jezera. Obe damy se oblekly do sy S7ch nejhezeich toalet. Vedely dobie, jaka spoleenost ze sv gech koutt sveta se sji2di do techto 3/71etnich stiedisek.

Stihla dernovlaska v krajkov3ich gatech, s kratgim hedvabn3-7m plagtikem, lemovanS7m girokm pruhem hnede kaiSiny a malounka blonOnka v tyrkysove zbarvene krinolince taftove, zahalena bilVm kai gkem, vzbudily ygeobecnou pozornost.

Na giroke terase, pod mramorov3imi sloupy, hrala vesela hudba a taneilo se tu skorem ce47 den. Take Sarka se octla, ani nevedela jak, v naruei Marcelove a ptivtela osi zvla gtnim, sladk3im pocitem gtesti. Ale velmi brzy si uvedomila, to tento pocit nevzbudil v jeji dui duchaplny jejiho elegantniho spoleenika, jen tiskl lehounce k sobe svou krasnou taneenici, ale 2e jest pocit gtesti jen ySTsledkem jejich vzpominek na jine, dam) minule chvile, kdy si 8arka na poCatku sve znamosti poeala uvedomovat v takovemto taneenim sblizeni, to ma reditele Janaka opravdu rada.

A2 s lehS7m zamradenim omluvila se svemu taneeniku uprostied tance a usedla u mramoroveho stolku, srkajic 2iznive chladivou grenadinu. Ne — nechtela ji2 taneiti — a viibec to hudba zde ji dra,sa, nervy. Odpovidala jen jednoslabidne, omlouvala se bolesti hlavy — a ona prvni chvatala s navratem. Ve stare pani profesorove, kterou take nezvyklY ruch hodne unavoval, nagla pomocnici a tak se brzy vypravili k domovu.

Tu noc Sarka neusnula. Marne se branila myglenkam — smekovaly v gechny jen jedin3im smerem. Musila si upkimne doznati, 2e eas nemirni ostrost bolesti jejiho srdce, 2e kada chvilka, kdy se ji podaii zapomenouti na ni, vymsti se ji dvojnasob, kdy vzpominky se vrati.

Mlati leteckS7 dtistojnik byl piece mug, kterS7 by byl jiste za jinSTch okolnosti vzbudil celou jeji pozornost. Byl to elovek velmi seetelS7 a seestovalS7, dovedl o vgem tak poutave vypravet — byl neobyeejne jemnST, a2 2ensky citlivy. — Ale Sarka se snaila takto jen v gi silou, aby se s nim ocitla co mono nejmiri o samote — aby se tak vyhnula jeho vyznani lasky. Vgimla si ji2 davno — 2e mlati mu2 dospel ji2 tak daleko.

Aby si ugetkila nepkijemn3i rozhovor, kteremu se piece jen snad nevyhne — zminila se jednou na 2ertovne poznamky mlade pani Yvety; 2e tedy pkigtim rokem sem zajede take se sv3iin chotern. Na zvidavou otazku pani profesorove odpovedela, 2e. jest zasnoubena.

V duchu si ani nevyeitala, to l2e. Jeji zasnoubeni nebylo oficielne oznameno, a tedy take ne zru geno — a jiste je Leo za zru gene nepoya2oval. Jen ona se tak yyjadkila — a koneene nikdo nevi — zda se je'Ste fgechno neobrati k dobremu.

Kdy2 dogla ye sySTh myglenkach at sem, zachvela se 8arka divn3-rm poznanim. Kam se podela jeji hrdost a jeji ptesvedeeni, to jest nutno se podfidit chladne rozvaze, a nedat se strhnouti k pogetilostem lasky.

Tedy piece jen v ni podvedome drima touha po smifeni?

Vgimal si dobi-e, jak zesmutnel Marcel pii jeji zmince. Ale nebylo pomoci — Sarka si vzpomnela, jak ji trapila ne gt'astna laska doktora Singra. Nechtela rozhodne zaviniti zase novou cizi bolest, zejmena ne ted', kdy se sama pkesveddila, jak dovede ne gt'astna laska pot3"Trat.

Jeji dovolena ch3nila se pomalu ke konci, a Sarka si musila pkiznati, 2e ze zamfgleneho rozptfleni a zapomenuti nic neni. Poveze sve zmueene srdce z alpskeho raje do rodne Prahy v tern2 stavu, jak je pfivezla.

Nerada proto pom3iglela na navrat. Tak se ji tu pra y e ted' libilo! Je gte nikdy ji nepiipadal tont° kouzelnY koutek tak krasnYm, jako letos, kdy ji provSzela na kaktem kroku mymilovaneho eleveka. Ano — zde uSlenka zde by se to glo zaprostted krasne" prbcdy se zcela jinak, net v hluku velkomesta.

(Pokradovani.)

Ve stfedu, dne 20 bfezna 1940.

Slovacke kraslice.

J. Vesely.

EN tYden nas deli od velikonoc, svatkri. jara.

J VYklady hYti jarni modou. Mezi v gemi temi

peknYmi vecmi, pa kterYch se toei tadostive zraky mladYch i starYch, jako vykrieniky jara pestre kraslice s opentlenYmi pomlazkami. Olovek se musi mimodek zastavit, aby si prohledl z blizka tu sntitku krasy a pestrYch ornamentri, z kterYch cisi prislib krasy jara, zaklete paprsky tepleho jihornora ysbeho slunce a poesie veselYch i tklivYch pisnidek. Tisice kraslic se odesila v techto dnech z mora yskeho Slovacka do velkYch mast,. Ale kdybyste prohliteli jednu kraslicci za druhou, nenatli byste ani deset stejnYch. Katda je jind a jedna krasnejti net drulad. A piece je tvori upracovane ruce prostYch devuch, tetieek a staienek jen z nekolika actin. Je to nekolik vesnic na jih od Uherfkeho Hraditte, kde se vgechna ta krasa rodi.

Moravg ti Slevaci sami uznavaji za nejkrasnejti kraslice od Ostrotske Nove Vsi a Vnorov u Stratnice Ale nam se libi i kraslice z Kunovic, Ostroha, Zaratic, Vesell a okolnich dedin. At' je vtak kraslice- ze "Znerov"', jak se Vnorovarn fika, anebo z Kunovic, je to vtdycky kumgt ji udelat. Jen to zkuste namalovat takovY ornament, kterY je na kraslici, treba jen na papir, co yam z toho vyjde za mazaninu, a to jste jest' mall piedlohu. A slovacke malareaky maluji kraslice bez piedloh. To ut musi byt v hlava. Proto jsou ty kraslice tak kratne. A pak k malovani kraslic je , treba velke trpelivosti. Clovek musi mit k tomu, jak se rika, "sicflajt". Vtdyt' i tikovna rnalereeka udela za den pH pilne praci nejvic 30 kaslic a to se musi tutit. Zajdeme si tfebas k takove tetece Srikopove do Kunovic.

"DobrY den, teti. Jdeme k yam na navttevu".

"A to vitajte, to sri k nam hosti. Sednite si hen na stolieku. Vidite, mam tu rYpaeku, maluju vajca, do Hraditea, mot jich v gilkaj potfebujri. A co byste rad?" Tetieka je redna, jako vettina lidi na Slovacku.

"A to teti, jdeme zrovna k tern kraslicim."

"Aha? '8ak ut rikala naga deveica. Jejdanenku, snad' to ma, prijit aji do novin. Nevim, nevim, to vita, hromska deveice, aspon to dyby to byla. Marytkoco!" Marytka, je kdesi pry', ale to nevadi. Chceme na tetiece vadat, prof se kraslice maluji, jak to vzniklo, jab se to dela, zkratka, jak se fika z gruntu.

"Tot abych yam pravdu fekla," suoutti tetieka, "sama nevim, jab to vzniklo. Pravi se tak u nas, to je to ut z pohanskYch dob. Vajca je jab znak novella tivata na Jake, Ci jak to pravili pani ridici. No a prof to malujem? Ani nevim, protote je to p'ekne. Ci sa yam to nelribi? Co sem ja, jich tit nabarvila a porad sa me to lribi. To ut je tak. Uz. starenka na gi sta1enky to malovali, nata mamieka to malovali, veilkaj to delam ja a po mna bude malovat zase nata Marygka. Ty ornamenty mam v hlaye. Neco elovek okuka, nee° si vymysli a prides a ostatek ide ut tak Sam od sebe. No gak ut bude tomu zasi konec. Abyste si nemysleli, sa kraslice malukri teprri tad'. Kdepak. Ta sa zaene hned' pfed vanoci, jab sa zaane den kratit. Ve dne se bud' malujii kraslice alebo vytivajri kroje a yeeer sa die peti. Ty skorapky sa schrariujti celY rob. VCiikaj budem schrariovat ut zase na pritti zimu. Na to sa mcsi pestovat extra slenky. Vlatby. Protote skorapky mosijii byt bile, inCC by barvy na nich tpatne vytly. Dyt po padne vyschnri, zalepujri sa dirky gevcovskYm voskern, aby barva netekla do nich. Skeranky schranuju skoro vtecky hospodyne. Ktere je nemaluta, tak je pak prodajri. Dvacet jich za korunu, to je jedna za pet haler& Maluje se dycky tak dvacet, lebo tficet vajec najednri, vite, toll, boll si jich malareeka tr rifa. udelat za don."

Na stole pied tetidbou hcii olejc.7y kahanek a nad nim na dratenem stojanlz7,1 veltak, ltielca S rOzpu6tdnYra voskem:

VESTNIK

Strana

"Hen v tej lotce mam vdeli vosk. Mosi Wit opravdu pravY, lebo jinak, dyby v nem byl parafin, tab by to mastilo a nechytala by ne pan ta farba. No a yell sa divajte."

Tetidka popadne jedno vejce, v druhe ruce ma kolidek, kterY ma na spodnim bond na horni strane vyrytY jarek. Ten kolik se jmenuje odborne stuaka. Teta namadi kolik do rortopeneho vosku a jen se ji ruce mihaji, jak kresli voskem na vejce ornamenty. Bez ptedlohy ,jen z hlavy. Nada pokrYva cele plogky To je zakladni prate. At me, vtechna vejce pokryta, voskem, namodi je postupne do zakladni barvy. Pak postupne odstrani vosk a namaci do jine barvy. Jindy zase vyAkrabne v pokryte plotce kvitek a napusti jen toto mistedko barvou. Pak zase kus zalepi voskem. Aby price sia rychleji, barvi vtdy vtechna vejce najednou v jedne barve, pak zase vtechna v jine barve. Kdyt je kraslice hotova, vosk se otfe a kraslice nad kamny vyle gti. Je to dolt morna prate. Je to ostatne poznat z toho, za den se udela kraslic nejvYte 30, a to ut musi elevek pohnout, jak se fika. A co za to, ptate se?

"Tot to vite," povida teta, "praca to zaplacend neni. Sok sa to take dela jen tak z dlrihe chvile, dyt neni zrovna co cleat. Sak bych to ut take ted' jindova, nedelala, ale to dyes porad prti, do pola se remote a to si s tim hraju. Ta v tom mosi elovek violet aji kus zabavy.

Sak ze remesla by to ani delat natio, ale eloyak si tab pii tom zpomina na mlade roky, jak to bylo tenkrat, maluju si ty kviteeka a nemosim myslet aspon na svat. No a tot, abych vam eke fekla, co za to. Tot na trhu v Hraditeu to tetky prodavajri aji za korunu aji za korunu padesat, ale ja, to tam neponesu. To sa nehodi. Prodavam to za tedesat alebo za 80 halert tomu Kvasniekovi v Hraditdu. On to posila snad' at do Ameriky Ci karn. Cele bedny."

A tak jsme dali tetiece sbohem, aby mohla zase malovat. "No, dondite zasi, treba, na velikri not natlahat tot' na gej Marygce, udelam yam peknri kraslicu jen pro vas, ale fadnu pomlazku nezapamerite, tak toho potfebuje," voles teta jest' ze dveri.

•

A ted' jette nav gtivime pana Kvasnieku v Uherskena Hraditti. Byl kdysi namofnikem.

Projezdil pril sveta. Nakonec vyhodil kotvy v Uherskom Hraditti. je on, • co posila kraslice do ciziny. "Mym nejvattim odberatelem je Ho-. landsko", fika nam pan Kvasniala po uvita,ni. "To je totit tak. Holand'ane miluji vesele barvy, ornamenty a lidove vYrobky. Zde se podivejte na jejich vYtivky a ornamenty. Skoro je ani nerozeznate od slovackYch. Tytet vzory a tamer tytet barvy. Maji jen tro'gku vic Mute, zatim co v na gich slovackYch je misto easti to Mute derna, ktera, dodava ornamentrim na vYraznosti a fekl bych i eleganci. Holand'aniim se skuteene na ge slovacke ornamenty libi lepe net jejich origindlni. Holand'ane si potrpi na., v:;rrobky lidoveho umeni. Moe kupuji takoye male, vite ty jejich typieke holandske drevaeky. Poslal jsem tam na ukazku i nate braslice. Libi se tab, to jsme •odeslali jit mnoho tisic kraslic a stale posilame dalti. A jit ted' mama poptavky na dodavky v prittim rote.

Velkymi odberateli jsou nyni rittti vojaci, kteri je posilaji &mt."'

Jedine a jedineene noviny —

v Tibetu.

Podle zpravy holandskYch . listu, vychazi od nejake doby v Tibet' noviny, ktere jsou jedinYm listem v tato zemi velehor. Vydava, je Tibet'an ktest'anskeho yyznani Tardin Babu v meste Taeinlu a obchodnicke karavany je dopravuji po celem Tibet' dale, nebot' tu neni potty. Tarein Babu pi ge noviny od zadatku do konce tam a poutiva pro ne zprav, ktere slygi rozhlase, a einskYch a anglickYch zprav, ktere se mu nahodou dostanou do ruky. Noviny nevychazeji pravidelne, nebot' jejich jedinY redaktor je vydava at tehdy, kdyt ma dostatek zprav pro cele Cislo pohromade. Noviny pojedna,vaji v soubornYch elancich a politick' situaci va Vete, phi Cunt vtdy rya, p0Aku oddilu o to ktees

At' Masaryk vyfidi C'chum Jiff L. Hronek.

p-rAKOVOU peknou anekdotu vypravuji v poslednim eisle londYnskYch "Prague-London Letters" na gi pfatele Anglidanin. Kratce pied Vanoci vystoupila v Lanech z karlovarskeho autobusu stare- zena, obtaend baliky.

Steli se mohla dorc-zumet svym 2ateckYm nemeckYm dialektem v eiste Ceske obci. Ale koneene se ji to piece podafilo a babieka se posadila v jednom hostinci. Sotva, to usedla, zase vstala a tak se, kde pry je tady pochovan pan Masaryk. A pak na nejakou dobu zmizela.

Kdy2 druhy den odjadela, dal se s ni do fedi jeden z obyvatel, kterY dovedl nemecky. "Copak", tate se, "jste, babieko, delala na hititove?" "Vita, pane, modlila jsem se na hrobe pana Masaryka." — "Na hrobe . .." obean nechaPe. "Ano. A fikala jsem mu, aby vyidil techtn, aby se zase brzo vratili do karlovarskeho okresu, drive, net /lam ti lumpove ukradnou posledni kravu.' — "Na to jste men myslet znela odpoved', "Vtdyt' jste sami vyhanet!" — "Ale," povida ' pomahali Cechy na to babieka, "to vite, na gi chlapci musi mit Cas od Casu nejakou tvandu. Kdo by si byl po* myslel, to to bude doopravdy, ze Ceti od nas odejdou. Vtdyt' jsme nikdy bez nich nebyli."

Anekdota, ktera ma tu pfednost, to je pra ydiva. Ktera natim pfateltim na zapade °pet jednou dokazuje — maji-li toho jekl zapotfebi — to to, co Hitler chtel, nebyli sudetgti bratki, nYbrt eeskoslovenskY prostor, jehot mel zapotfebi k daltim vYbojnYm planrim.

"Na to jste meli myslet dfiv," fekl v na gi anekdote la,nsky °bean babiece od 2atce. Mel pravdu. Neseetne doklady poueuji nas o torn, to Nemci v obsazenern nzemi si teprve nyni facine uvedomuji, co vlastne ztratili. Vedi teprve nyni, to vymenili pravni fad a demokratickou svobodu deskoslovenske republiky za zytili a bezpravi nacistickeho Nemecka. Zaslepeni lid' jasali v podzimnich dnech roku 1938 nad tim, to jsou "koneene osvobozeni". Dastalo se jim svobody, takove, jak ji rozumeji ritti Nemci od nastoupeni Hitlera k moci. Tady se stalo, to najednou bratki z Reichu a brati ci ze Sudetlandu mluvili feel nesrozumitelnou. Rigid Nemci fikali "svoboda" a mysleli ph torn na koncentraeni tabory, diktaturu jedne strany a jednoho eloveka, nahubek tisku a rozhlasu, zakaz svobodneho mygleni a projevu. Nemci z deskoslovenskeho rizemi rikali "svoboda" a mysleli pii torn na svobodu jen o malieko vetCi, jak ji znali u nas. To bylo poprve, kdy si Wind z to a one strany hranic pfestavali rozumet. Od to doby vzrostla mira techto nedorozumeni na peknou hromadu, tak2e by bylo mnohem snatti psat o torn, v eem si ted' nemeeti bratil rozumi, net o tom, v dem se rozchazeji. Proto se nedivime babiece, ktera, se pritla primlouvat u Masaryka, aby se edi vra,tili, proto se nedivime, kdyt nas docladzi zpravy, to se v nemeckych krajich 6ech objevuji napisy: "Hitler nieder, Benet wieder". re zemi je reprodukovan obraz vladafe statu.

Tyto obrazy jsou vgak velmi malo podobne svS7m vzoram, nebot' jsou kresleny tibetskymi malifi, ktefi nemaji v kresbe portretri tadne zruenosti. Tarein Babu, kterY si noviny pige, kdy chce, je jiste nej§t'astnej'Sim novinafem na svete a jeho odheratele jsou pravdepodobne nejspokojenejtimi etenafi na zernekouli.

Holandgti zahradnici zle postlieni.

Valka zie postihia holandske zahradniky. Odbytigte kvetin jsou bud' uzavrena nebo nemaji o nakup kvetin v cizine zajmu. Nedayno vali belgickYm zahradnikrim pies 100,000 tulipant na ozdobu kol pomnikii kralovny Astrid.

Nyni se rozhodli znieit 14 milionii tulipanovYch cibuli, pro ktere nemaji odbytu. Budou rozemiety na krmivo pro vepte, Tak drahe krmivo YePti ic4t

VtSTN1 K

Strana 18.

Zlobila me stolika.

Martin.

AeALO to ve stfedu v noci, asi v pril tieti, z uprostfed nejnevinnejAiho spanku. Vista jasna, jako jarni boufka. Najednou mne nejakY ghavY drat propichl hokeigi daseri a vylez1 nekde za pravYm uchem. Jednou, dvakrat, sedmkrat, tki sta :gedesatkrat . . . To u g jsem ge to nezagpim a vyskoeil jsem z postele, al zapraskala podlaha a man gelka se probudila.

"Prosim te, Martine, co to provadig?"

Kdyg jsem neodpovidal, tak se asi polekala a rozvitila lampieku na noenim stolku. Videla, jak jsem si drgel polgto,f na prove strane tvati a jak jsem pobihal po pokoji. Ted' ovgem porozumela.

"Aha," pravila, "to je zkaIena stolieka, kterous sis mel dat ua da yno spravit. To mag ted' z toho, ges to pokad odkladal . . .

"Prosim te, nech si ty . . . .

Ale nedofekl jsem, ponevad g ghavY drat dal mYm myglenkam jinY smer: Snad neco tepleho by mne pomohlo.

Rozbehl jsem se do kuchyne jsem na vatiei plyn a olifal jsem si na nem kamennou puklici Asi za pet minut za mnou pfigla mangelka. Nagla me na stoliece u kamen s horkou puklici na tvaki. Zfejme ji u g bylo lito, ge prve projevila tak malo litosti nad mYin utrpenim.

"Tak co, lig je to lep gi?" – Lepgi to nebylo, jen trochu jine, proto ge ted' me palila vela puklice a pied tim jen glaavY drat. Zavrtel jsem hlavou.

"Kdepak . . . dej mi nejakY aspirin. . .

Vzal jsem si tli aspiriny, zkusil jsem krome horke puklice studenou vodu, hfebidek, vykoukil jsem dva balieky knastru, pottel jsem si ten prokletY zub jodovou tinkturou, nakapal jsem si na nej maggi, kolinskou vodieku, zalepil jsem ho sviekou i pedetnim voskem, lehal jsem si na bficho, na bok a zkougel to se stojkou u zdi, aby se mi zvY gil v hlave krevni obeh.

Po pravde vgak nevim, ktferY z techto prostfedkti mi pomohi, ale asi ve Ctvrt na gest jsem z toho vgeho usnul a kdyg me zase v sedm hodin probudil budik, byl jsem site trochu groggy, ale zub u g nebolel. A kdyg jsem rano odchazel do kancelake, vedel jsem, co main Mat. Mangelka mi to docela zbyteene mezi dveimi pkipomnela: "A jdi rovnou k doktorovi, nenechavej to zase, a g te zadne bolet."

"To je samozkejme, ten prijde ven", kekl jsem nemilosrdne. A gel jsem.

8e1 jsem ,ale dim vice jsem se bligil k domu, kde bydli nag zubni lekak, ke kteremu mangelka i ja, chodivame, tim vet gi jsem mel vy.eitky svedomi, ge navgtevou u doktora vlastne zanedbam praci v kancelafi. A kdy jsem si pkeeet1 dole na tabuice, ze ordinuje as od 9 hodin a pak odpoledne od 2 do 6 hodin, tak jsem si trochu oddechl a kekl si, ze prijdu ag odpoledne. Jsem u g tak svedomitY Afednik, nemohu si pomoci.

Do kancelake jsem pfi gel skoro ye vYborne nalade. MAj piitel Adolf, kterY sedi naproti mne a vi, g.e mam tfi osminky tfidni loterie, se na mne podezfivave a trochu zavistive podival, ponevadg se domnival, ae jsem nee° vyhral. Ale kdyg jsem vypravel, ge me bolel v noci zub a jak me ted' pfestal, tak se uklidnil.

"Ja, bych taky potfeboval jit k zubaki," povidal s porozumenim, "to ja, znam."

"Tak pojd' dnes odpoledne se mnou k tomu nag emu. To je, elovede, chlapik, ten to umi!

To ani nevig a Lig je plomba hotova."

"Jiste?"

"Nstne slovo," pokraeoval jsem pfeochotne v nadeji, ge ziskam partnera, "ten ti ma na zdi v ordinaci pino podekovani. Poekej, jak mu to tam napsala jedna slavna hereeka z Narodniho divadla, ktera k nemu take chodi?

Aha. Napsala mu tam pod svou fotografii: jedinemu muai, kterY mi nikdy neudelal bolest . . . a podpis.

"Opravdu?" povidal Adolf, "to bych tedy s tebou odpoledne gel. Jak ge to napsala ta hereCka, to se mi libi, to si poznamenam ..

Ve dye hodiny jsme vy gli s Adolfem z Ufadu v trochu stisnene nalade. Ale mrij pfitel je elovek zkugenY, kterY si vi v gdycky rady.

"Poslyg, Martine," povidal, kdy g jsme se nebezpeone priblizili k ordinaci zubniho doktora, "my piece vime, ze nejsme zbabelci, ale myslim, ae by nam etvrtka vina na posilnenou neugloo dila."

To byl ifgasnY napad. Hrozne se mi libil, ale nechtel jsem to dat hned na sobe znat. "otyrtka nam nepomt ge," povidam a delam, jako bych chtel jiti "Tak si dame d ye . . ."

To byl ovgem argument, kterY se do, tegko potkit. Podvolil jsem se tedy. Trochu jsme zmenili smer a za chvili jsme sedeli v jedne pane vinarniece .. .

Ztravili jsme rozkogne odpoledne ,vlastne i yeeer a kousek noci. A jsme dnes na nejlepgi ceste pfesne zjistit, kolik etvrtek budeme musit vlastne vypit na kura g. Po prve, ve dtvrtek, jsme to trochu pketahli, ja jich mel pet a Adolf sedm, v patek jsme se musili zase vratit (byli jsme u g v ordinaci, kdy jsme zjistili, dve etvrtky jsou malo), ale v sobotu i yeera jsme delali dalgi pokusy, takge dnes, nebo nejpczdeji ve stfedu tohoto tYdne, to budeme Veda docela ureite.

SOKOL HOUSTON. Na Velikonoeni nedeli bude sehrano eleny Sokola dosti obtigne divadlo a ja vetim, le budete-li sledovat hru, ge vas pobavi a rozveseli.

Je to nage mluva a nag givot. Kdo znate dasteene dej a mluvu z "Bordynkakri" od J. Pgenky, je to trochu podobne, jente tento dej ye tkech jednanich se odehrava•v deskYch restauracich na vYstavach. Prvni jednani je v byte u Polearu v Chicagu, kde jejich tri dceru gky jsou zamestnany v tamnej gi VYstave. Pkite/ rodiny, redaktor Mach, kterY videi riisti od kolebky tyto tii dceru gky Polearovi, byl sam. Jeho laska mu zemtela a on jako upominku na ni slo gil piseri pod jmenem "Zvadla ra ge", ktera byla zpivana jako rivodni piseri na chica gske vYstave, a s tou pisni se rozviji celkovY dej divadla. Druhe jednani je na tamnej gi vYstave, kdy ji vgichni spoleene navgtivi, i Polearovi dceru gky se syYm chlapci. Tfeti jednani je v parku, kde viichni zamilovani se sejdou. 6tvrte jednani je na vYstave v Cievelandu, kde je zamestnana hezka genkYtka Anka, sirotek, ktera mela taky svoji negt'astnou lasku, kterou ona hrdinsky nese a pfekonava, a s tim posili redaktora Macha, ge se tak nepoddava tomu svetobolu. Pate jednani odehrava se na vYstave v Dallas, kdy mangele Polearovi rozjedou se na 6esky den do Dallas, a ye chvili kdy progivaji dojmy oeskeho dne, objevi se najednou jejich deti v Ceske restauraci jako mladi man gele, vgecky tfi parky najednou, eimg zasadi bolestnou ranu mamince Polcarove. Otec, ten se tomu hned tak nepoddava, ale slibuje jim nee° a g doma. Redaktor Mach, posileny na du gi hezkou genkYkkou Ankou, diva jim do sveta pekne ponaudeni, aby zadali svtij givot s pisni na rtech, kde vgichni zpivaji, dimg se dej konei. Toto dilo ug ma tui svoji zasluhu, ge se nage deti naudily 50 rozlidnYch zpevri. 50 pisnidek bude zazpivano tento veder. Proto pfatele dostavte se vgichni yeas; pamatujte, ge divadlo zaene pfesne ye 3 hod., i kdyby jen par divakri tam bylo. adna pomoc nebude, kdyg nepfijdete na zaeatek. Dej trva 4 hodiny a v 8 hodin se tandi. Vstup na divadlo a tanec je 50c, pouze na tanec 30c. 'regime se, ge nas vgecky ye yelkem poetu navgtivite.

Teg yam musim oznamit, ge kid S . tefanik pokada, druhou nedeli v dubnu divadlo pod nazvem "Osel je osel", velka komedie, a na svatek matek, druhou nedeli v kvetnu, divadlo "Kfig na kfig ovatce", neboli "Za hlasem matefskeho srdce"Co se tyre na g ich nemocnYch,. byla irialielta; dcerugka man g ehl SvrokovYch operovana,

Ve stkedu, dne 20 btezna 1940. v nemocnici u sv. Josefa. Citime hluboce s mantely SvrekovYmi. Kdyby to bylo mo2ne, di by jsme dil te bolesti na sebe vzali. Pfiteli Svreku, pamatuj ge mag Pfatele u S'tefaniltri, ktefi na te vzpominaji.

Tel nagi fadove sestry pani Miku'Sove jeji nejstargi synaeek je te gce nemocen, mel nebezpeCnou operaci. Sestra Miku gova byla jig nervove vyeerpana, ale jiskfidka nadeje a rychly obrat k lepgimu ji zase posilil a vzpamatoval.

To je ta velka laska nagich maminek ku svYm detem, co ta matka pro ty svoje zlate deti nepodstoupi, co noci probdi. Bud' sestro zmugild, jsme vgichni matky, tak se dovedeme do T yeho bolu vgit a citime s Tebou. Na zdar!

Za zabavni vYbor Sokola, Karla 6tvrtnikova. &haze Enniske Mlidege.

Po rolnicke schtizi minulou nedeli v Narodni sini byla zahajena dule gita schrize vYboru a elm). S.A.O.T. Jednalo se o osadnim bazaru, kterY bude pokadan koncem dubna v Katolicke sini. Mezi dalgim jecinanim byla yyteena nutna, potfeba agitaeniho vYboru, slo geneho z mladYch sil, jako se nachazeji v na gich eeskYch kroacich. Teg se rokovalo o programu, na kterY by disla mohli nejlepe vypracovat mladi de. Usneg eno, aby byla svolana schrize vgech mladYch lidi, kteti mail zajem o to, aby se bazar co nejlepe yydakil. Dostavte se do Narodni sine v 8 hodin, 29. biezna, abychom se do teto price zapfahli. tasu malo, ale zajiste si je dost, neb zde mime silne krou gky, ktere udelaly mnoho jednotlive a ye spojeni bude tato sila jiste neptekonatelna. Bez .rozdilu jsou zvani vg ichni, neb toto je spoleena, prate a citime stejnYm citem s vlasti na gich rodietl. a mime stejne nadani k takovehle praci. Enniska osada je velke, a jen pomalu se rozkyvuje k praci, ktera, v nynej gi dobe je tak nutna, Nad geni je nakag live a zajiste vYborove schtize, ktere musi se tak s prudkosti odbYvat, nejake dobro ueini.

Jestli se spoil mlade sily v teto praci, doka geme mnohem vice ne gli jednotlivci. Nejvet gi radost z takove prate by mei na ge rodiee, kteti • e jegte v jejich ditkach proudi Ceske radi vidi, Z krev. Jegte neg lido po schrizi se roze gli, slygela jsem jeden navrh o na gi budouci praci. Prod' bychom pH te prvni schrizi nemohli z kagcleho krougku ustanovit jeden vYbor, kteii by agitovali a mezi lidem vybirali pfispe yky na Adel S. A.6.T., a ten vYbor ktery by nejvice sehnal, byl by odmenen nejakym yyznamenanim, ktere by ovgem ulog il do knihy, kterou p. Odlo gil tak krasne sklada a bude jednou yzacnou pamatkou S.A.6.T. Jiste budou jine navrhy a kdyg pkijdeme do teto schuze s pkipravenymi napady, tak budeme mit zaklad a takove nadgeni, jak si ani nedovedeme piedstavit. JinY navrh byl, aby tato sbirka zasahla obchodni et yrt Ennis, neb Ameridane s nami citi a jiste by penezy pomohli.

Program gadan byl ten nejlep gi a jsem jista, ge je to mono aby se uskuteenil. Tak ted' zálegi na vas mladYch, abyste pfi gli do teto schtze, abychom se spoleene poradili a v ge ujednali. Doufam, ge pkijde kag dY z Junior Sokol, jak z katolickeho Sokola, mlade g od evangelickeho kostela a Sbor Mladege.

Wilma Nesudova.

S rictou, Nemci pokutuji eeska. mesta.

Nemci vyugivaji sebemen gi pfile gitosti, aby dali Oechtim na jevo svou brutalitu. A neposkytnou-li jim Oe'gi takovcu pfile2itost, vyvolayaji rrizne incidenty. Pfieina je prosta. Sudetgti Wind chti dokazat, ge oni jsou jedine s to, udrget "pofadek v Protektoro,te". Temto "udrgovateltim pofadku" nechce se tot% ani na frontu, ani nazpet do Rise, proto ge v ftisi je bida, kdeg to na d'eskem venkove se jim piece jen podaki sehnat to a tam nee° dobreho k snedku. Kdy g mel bYt neday no vystkidan jednom jihoeeskem meste oddil Schupo, nemeal policiste si vymyslili, ge jim nejakY tech hodil do okna policejni stra2nice karnen. VYsledek byl, ge se mestska rada musela nemecpolich omluvit a ge /nest° muselo zapla,tit Ke.10.000.— pokuty. A Nemci dosahli toho, co chteli: oddil Schupo nebude vystfidan dtive, dokud "nebude obnoven klid a pokadek" (ro-. zumej: dokud bude v Nchach co k jidlu)..

Ve stfedu, dne 20 bfezna 1940.

Vojta Beneg vzpomina Texasu V Chicagu, Ill, dne 11. bkez. 1940 Vatenemu Sdruteni AmerickYch Cechoslovakil v Texasu.

Drazi krajane, viz. pkedsednictvo!

Vratil jsem se z Texasu a vzpominam vgeho, dello jsem tarn byl dojatYrn svedkem. Stojim v hluboke tete a naprostern respektu pied nagim texaskYm lidem a z apkimneho ydeku pigi tyto kadky.

Dekuji yam v prvni fade za uglechtilou a yzacnou jednotu, ktemne napinila nadeji, te na g morayskY Texas zastane pfikladem narodni svornosti a u glechtile demokraticke spoluprace.

Ta mravni jednota musi zastat nejvetgi mravni silou nazi vetve ve Spojenych Statech. Po kratkem projevu piedsedy CNS ' v Houstonu br.

Lebra vekim, ze Va ge jednota bude stale mohutnej gi a te nebude napkigte nieeho, co by ji ru gilo. Doufam, ae dojde vgude po Texasu k naprostemu clorozumeni a verne spolupraci i tam, kde ji dosud nebylo.

Bratrske piijeti, jehot mi u Vas vgude tak krasnym zgasobem dostalo, napinilo me radosti a vdekern uptimnym. Netu gil jsem, budu uvitan tak okazale a s takovou vgestrannou freasti. Vim, te to neplatilo jen me osobne, ale bylo to yYrazem ifeasti texaskeho lidu na nagem narodnim negtesti a slibem vernosti k stare vlasti. Dekuji za vge z celeho srdce.

BOL1 v HRDLE? ZDA. SE VAM, JAKO BY BYPOSYPANO PISKEM 9 — PAK TO BYVAJI Z PRAVIDPEIZNAKY JARNI LA

RYMY — NACHLAZENi FABLE — Ne6ekejte, 2e to samo pfejde a zaenete brat

SEVERtW qql-g 161

prob.•

• Kali

PESORIVT • LAHODNIr -• DETI JEJ MAJ1 RADY

Ve \tech piednich lekarnacb

50c — 25c

anebo si objedneite ptimo

VERA CO. CEDAR RAPIDS IOWA

Strana 19.

VESTNiE

Dekuji panu ptedsedovi SPJST. Chernoskemu 1 br. •Suldovi,, dekuji pi. Chernoske, choti pana ptedsedy SPJST. za pkatelstvi a ffeast, jit se mnou men a pohostinstvi, ktere mi prokazali.

Vzkazuji svilj apkimnY vdek panu konsulovi Dr. Hollubovi a jeho laskave choti za vgeclmu pomoc a trpelivost, za vgechnu starost, jit mi tak Uptimne prokazovali.

StejnY dik vzkazuji panu profesoru Dr. Miekovi a Kovaeovi za krasnou praci, jiz konaji pro povzneseni texaskeho lidu, jako ueitele jazyka, pak 1 pro svou pavodni vlast, jit stejne jako svemu Texasu prokazuji tak utiteene slutby.

Poznal jsem domov pana Dr. J. Kopeckeho a rad na neho i jeho pohostinnou chot' vzpominam. I na pisne valagskeho domova, ktere zpival . . . .

Katolicke duchovenstvo v Texasu mne pfijalo krasnYm zpasobem.

Monsignor. Pelnai, start pan farak Kowalski i dustojnY pan Kunc z East Bernard zavazali si nine znovu k vdeenosti tak jako pied dvaceti lety. Pan Stiboiik a jeho laskavY spoleenik mi darovali "Na ge Dejiny". Z vlastniho poznani i z techto Na gich Dejin vidim, jak katolickY lid a jeho Jednota v chramech i ve Skolach udriuje pevne zdedene tradice sveho rodu a pestuje eeskY jazyk vedle tradic nabotenskyth.

Jest to slutba Bohu i narodu.

Videl jsem take peel i teast evangelickych duchovnich na narodnim i duchovnim tivote Ceskeho lidu v Texasu. Pozdravil jsem poznova pana farate Hegara v Seaton i na West. Poznal jsem, le Cegti protestante v Texasu na gli sve misto a poslani mezi na gim lidem na jihu a jdou s nim i v boji za svobodu.

Na West mne vital krasnou 'deskou keel starosta mesta West pan Kacif, byla eeska, nejen formou, byla vzorne eeska i krasnYm duchem.

Vgude po Texasu jsem potkaval afedniky i proste &eny velke narodni Jednoty SPJST. Tak jako Pied lety stoji tato jednota znovu v pkednich tadach boje za novou nagi svobodu. Podporujic udrtovani eeskeho jazyka na vy ggich gkolach texaskYch zasloutila se o to, ze duch mora yskeho Texasu neuhasina, te tije silnYm a demokratickYm amerikanismem a nezapomina, syYch mravnich a rodovYch vztaha k narodu svemu. Jeji praci pfeji mnoho zdaru.

Raj obzvlagtni dik patki -dem eeskYm novinatam a jejich listam v Texasu. Jako dobki vadcove zdvihaji lid k sobe, k mravni u glechtilosti a vedomi narodniho ducha a poslani. I vzorna, jednota texaskeho lidu je take ovocem jejich price a snagenlivosti. Nemohu jim jinak vyjadfiti svou vdeenost net pkanim, aby pokraeovali ve sve rozumne a skuteene narodni praci pro texaskY lid.

A na konec nekolik slov tern drobnym, ale nezbytnYm a snad nejyY7 znaenejtim na gim narodnim pracovnikam. Tem, kteki ke me sp.& chali po kaide schazi a tiskli mi nice, slibujice, ze ve sve praci pro nagi nebohou domovinu neustanou.

Jsou to drobni pracovnici odboeek Sdruteni od Corpus Christi at nahoru do Dallas a Fort Worth. Ti necOmi a piece tak znaM1 vojaci

naSi svate veci, jejich oei .slzi a ruce tak poctive pracuji po v gem Texasu. Tern dekuji s Uptimnou radosti v srdci v nadeji, 2e nepracuji nadarmo. Ve vire, ze znovu "Zvitezime"!

A na konec, kdyt snad uz jsem na vgechny vzpomenul, prosim vdteni panove, abyste mi dovolili uzaviit dikem muti, kterY mne po Texasu tak ochotne doprovazel, tak starostlive o mne peeoval. maj ykelY a bratrsky dik naleti Va gemu pkedsedovi Vladimiru Maudrovi. Poznal jsm za tech nekolik dna, jak srostl s Texasem, jako by se tu byl mezi Vami narodil, jak jej zna a jak rozumi jeho narodnim i jinYm potkebam. A videl jsem, jak stale kotvi vgi virou i laskou v Ode stareho sveho domova. Za vgechnu pomoc, jiz mi take v Case meho ochuraveni poskytoval, za vgechno telstvi, kterYm se mi projevil, mu srdeene a bratrsky dekuji.

Videl jsem, jake Ade se na g* morayskY lid tegi mezi Amerieany v Texasu. To jest jiste nejvet gi pomoc, jit poskytuje sve stare vlasti.

Vtdyt' eeskY lid v Texasu i Americe jest okynkem, kterYm se anglosasIca Amerika diva, do na gi vlasti.

Pieji texaskemu lidu nagemu mnoho gtesti i krasnou budoucnost v zemi, jit si tak gt'astne vyvolil za svou novou vlast. Byl jsem v Texasu mezi Vami rad nejen pro lasku, jit chovate ke sve stare vlasti, byl jsem opravdove dojat i laskou a praci, kterou vgichni bez rozdilu pkispivate k rozvoji a zdaru sve vlasti noye. K rozvoji zkvetajiciho Texasu.

Vgechna 'eeskoslovenska Amerika mute bYti na sve texaske "nagince" bez rozdilu hrda.

Prosim vgechny Vas, aby jste zapomenuli, jestlite jsem snad nevykonal vgechno, jak jste oeekavali.

Pkigel jsem k Vam unaven dlouhou a namahavou cestou. Ale vracel jsem se silen vedomim Va geho laskaveho a u glechtileho ptatelstvi, posilen Val laskou ke spoutane domovine. C'hci ji sloutit s Vami pokornYm srdcem a do posledniho dechu. Vekim, ze i skrze eloveka a praci pro narod lze sloutiti pokorne Bohu. Vim, te tak v gichni sloutime i nove Vagi vlasti, SpojenYm Statiam Americkym.

Ruce Vam tiskne a za vgechno Vain z celeho srdce dekuje Va g start' a verne oddanY Vojta Beneg. )O( DO MARAK, CAMERON, BUCKMOLTS A OK01,1!

Drazi krajane, s radosti sdelujeme yam, to eeskY film "Stefanik" bude pkedvaden v Cameron v pondeli dne 25. biezna od 2 rodin po poledni, do 11 hod. weer. Krajane, dostavte se v hojnem poetu i ti, ktell snad uz nekde na tom obrazku byli. Je to ye prospech Pan Stanley Sweft, majitel divadla v Cameron nim laskave proptjdivadlo k tomu aeelu zdarma, jen zaplatime delniky co to potenou. Pan Stanley Sweft si zasluhuje dike vgech krajane, a tu pkatele yes tadarn, kteki znate p. Swefta a osobne se s nim sejdete, podekujte mu upkimne za jeho ochotu a dar, a jeho to bude fait, ze si toho vatime.

S heslem: "Zvitezime!

Frank Mikulec.

JedinSr elovek, kter17 se chova rozumne, je rnaj krejei. Bere mi znovu miru, po katde, kdyt k nemu znovu pkijdu. Jini lido vgak maji potad stale mou starou miru a mysli si, te se na mne bude hodit.

Bernard Shaw.

Zadnt hoch mi nezalte dvakrat Po sobe. Prozradi se hned chova,nim. Ale deveatka se na mne divaji se zakicima neima a po katcle me obeltou. 2eny, s kterYmi jsem o torn mluvil, mi kekly, ze je to jen vec pohlavi —ony pry zase nemohou poznat, kdyt ltou muti.

Canon Peter.

Situate, told se, se meni katdY den, a to ne k lep gimu. Jsou dye alternativy, jedna je chaos, druh'a valka.

Vyslanec Kennedy.

Nejkrutej gi lzi kikame east() mleenim — nekdo sedi tieba hodiny a nepromluvi slova, a piece byl za tu dobu nejhorgim pomluvaeem a nevernikem.

Robert Louis Stevenson.

Umelost svetlo, a neumelost tma.

TaneCni Zabavy IIADU PRAR4 tino 29 S. P. J. S. T. TAYLOR, TEXAS. 25. biez. — Velikonneni pondeli, Bill Naizer z Granger, Texas.

30. biezna. — Bluejackets z Temple, Texas, Radio orchestr" stanice K. T. E. M. v Temple, Texas.

6. dubna. — George Moody z z Taylor, Texas.

13. dubna. — Jolly Texans z Austin, Tex., Radio orchestr stanice K.T.B.C., v Austin, Texas.

Vstupne: Pant 40c - Rimy

10c

7A13AVN1 VISOR.

d Texaska Orlice tin° 13

v Dime Box, Tex. pada, na,sledujici

Tane6ni Zabavv Na Velikonoeni pondeli 25. biezna, pii hudbe BURLESIONS V sobotu 13. dubna Leap year Dance, pii hudbe ETZIL

St...Ana 20.

Ve sttedu, dne 20 bfezna 1940.

YESTN1K

olicum okresu Burleson!

Rev. Broaddus uchazi se za odhadaho a viibereiho dani.

Vestnik byl opravnen ptinest zde formalni oznameni kandidatury Rev. A. S. Broaddus, kterY se uchazi o Mad odhaddiho-vYberdiho dani okresu Burleson, Mad to, kterY nyni zastupuje J. A. Fuchs, kt/erY jest kandidatem o znovuzvoleni.

Rev. Broaddus se domniva, le jest volidum dostaditelne znam, tak se nemusi zde pfedstayovati. Jeho oznameni zni nasledovne: "Po dobrem uvaIeni rozhodl jsem se uchazeti o Mad odhadeiho a vYbereiho dani v demokratickYch primarkach tohoto leta.

"Narozen a vychovan v okresu Burleson, toto jest poprve co se uchazim o politick Mad. V1dy jsem se snail slotaiti vtem narodnostem nateho okresu, o dem muj rekord to dokale. Tento take dokale, se jsem byl loyalnim obeanem a 2e jsem vldy spravne jednal.

"Jsem vysloutilcem svetove valky; kde jsem zastaval misto "chaplain", byl jsem take rok v Evrope a z toho 2 mesice na fronte.

"FTeji si zde oznamiti, se se achazim o tento Mad ze sveho vlastniho popudu a se 'iadnY nemel vlivu na mne. Vite take, ze jsem mu'tem chudYm a nebude mi mono utraceti mnoho na mou kampari.

"Domnivam se, .2"e jsem schopen

Mad tento spravne zastati a buduli zvolen, budu slouZiti kahlemu stejne. Jak vett'ine jest znamo, v&ly jsem konal jinou praci, bych se mohl venovati praci kostelni. Slouaim raznYm venkovskym kostelum po dobu 25 let a rad bych pomohl dati mojim dvema ositelYm vnuktim universitni vzdelani. "tadam zde snaane o vas hlas a podporu v nastavajici volbe, b'eho.'2 si skuteene budu (Pol. Adv. Pd.) )0( Ceske ikoly pod nacistickou tyranii.

Sekretat spoleenosti "American Friends of Czechoslovakia" Brackett Lewis je autorem brolurky o deskern tkolstvi v "Protektorate", vydane peel jmenovane spolednosti.

Je to kratka, avaak vystitna bilance toho, co Nemci as dosud dosahli ve snaze znieiti deske tkolstvi. Dokazule vaak take statistickYmi fidaji a poslednim zapisu do akol; le se nacistfun nepodatilo ptimeti deske rodide k tomu, aby sve deti posilali do nemeckYch akol.

Kdy2 loni Hitler trampoval po Oechach, nav givil take blazinec v Kosmonosich. Tam mail zavtene dva sudetske Nemce, kteti se, chudaci, ze sve oddanosti k fYrovi Stroji se a upravuji jako Hitler, taky tak pohansky fvou a ke vtemu i stejne gestikuluji. Hitlera pochopitelne velmi zajimali a vyslovil ptani, aby ho k nim na chvili zavfeli, ae si popovidaji. Otettovatele ho varovali, se jsou to blazni zli a nebezpeeni, ale Hitler nedal pokoj, az ho do cely pustili. A zanedlouho Hitler zase vytel. Toti2 ma, to hacek. Dodnes se nevi, kterY z blazni je venku. )o( NemeckY automobilovY vlak, kterY vafil a rozdeloval "vyhladovelemu" obyvatelstvu tech a Morally vY2ivnou "polivku a la dalounik", ptipravovanou z bramborovYch slupek a bohate mattenou vytalkem ze starch telegrafnich tyei, nemel mnoho zakaznikt. Ale kdyZ stal na Letne, jedna stars babieka, ktera si poprve ptitla s hrniekem, ptina *nuns

oss nuns

nazitti s velkym hrncem a potom nekolikrat dokonce s velikYm kbelikem, do jakeho se vyleve.

Nacistiati dobrodinci byli velmi pototeni. "2e yarn chutna, vkborna polevka, kterou yam Vadce posilar ptali se ji. "Fujtajbl", odpovedela dcbromysine statenka, "ja, bych to nevzala d huby. Ale vony po torn svinstvu dobi'e rostou redkvieky." )O( aim jsem star'Si, tim vice nenvernji mu2tn a aenam s prilia mnoha nezdary. Jsou prilis easto bud' beznadein3"imi lajdaky nebo beznaddjnymi blazny.

"Men Only", Londyn.

McOec's dd,,tskY Elixir je pkipravek pro menu poruchy zaaivaciho fistro:;1 a '2aludku, povstaleho z piejido.ni, nespravne potravy nebo doeasneho ptekyseleni aaludku. Lahev McGee's Baby Elixir stoji pouze 35 centU. Old Corner Drug Store, (2) West, Texas. ssmeesssmo

mom s s â–

sass nsf

TE! ek eh PRO VESTNiK A t ECHOSLOVAIC e Vieth osaciach!

HLE

y

Letos jest rok voleb. Ziskejte Politicks Oznameni ode vaech kandiatii ve Vatem okresu a precinktu.

Zaplatime komigne za ziskani techto. Uddlate dobrou slabu Vatemu kandidatu, kdy'l odporudite Vestnik a 6echoslovak k k oznamovani jeho kandidatury.

Cent' Poi t" ckfeh Oznimeni Statni urad Okresni tiiad Okresni komisai Precinktni urad

'OlASIEL:faktig CESKf FILM

Svateho Antoniika...

NejkrasnejS1 ,Cesky mluvici film natodenY na mora yskem Slovacku s morayskYm natee'im a krasnYrni zpevy, ktere z va gich srdcich dlouho nezmizi, bude ukazovan v nasledujicich mistech.

ROGERS, v nedeli 24. biezna, o 3 hod. odpol. a o 6:30 veeer.

GRANGER, v pondeli 25. biezna, pouze odpoledne o 2 a o 4 hod.

CALDWEL, v fiterY 26. biezna, o 3 hod. odpol., o 7 a o 9 ve&r.

WEST, ye sti,edu 27. biezna, o 2:30 hod. odpol., weer o 6:30.

ENNIS, ye etvrtek 28. biezna, o 3 hod. odpol., o 7 a o 8:45 veZer. FAYETTEVILLE, v patek 29. bfez. o 7:30 hodinach vee'er.

WALLIS, v nedeli 31. biezna, o 3 hod. odpol. a o 7 hod. veZer. SMITHVILLE, v pondeli 1. dubna, pouze odpoledne o 3 hodinich.

$25.00 15.00 10.00 7.50

Stejna cena jest pro kterYkoliv z vYte uvedenYch easopisti.

Vtechna Politicks oznameni musi bYti zaplacena ptedem.

Za tento obnos kandidat dostane peknY elanek odporueeni, kterY si sam muse pfipravit a my pfelo2ime do C'ettiny, pak jmeno jeho jest vfazeno do sloupce politickYch oznameni, die okres0 a toto tam zUstane a2 do voleb.

Jednejte nyni, neb oznameni nestoji nic vice dnes, neali tYden pfed volbou.

Dalti informace ochotne pods

eechoslova

0 al

Vydavatele Vestniku a it echoslovaka

WEST,

AS 4121:0=1121=

Strana 21.

VESTNiK

Ve stfedU, dne 20 bfezna 1940.

NAM STUDENT! NEZAPOMINAJi nebude vysvobozen z nazistickeho otroctvi. Red znameniteho teenika PRAVA SLOVA V PRAM piisobila mocnYm dojmem a byla CAS. cdmenena boutlivYm potleskem. VeZ Austinu ptichazi zprava, ze se lice nos potailo, 'tie tednik po predna Texaske statni universite dne nake neodeS'el, nYbr2 zustal s na11. btezna konala detne navStivena mi aZ do konce schuze. Potom zaschilze Universitniho Klubu des- zpival Jesse James nekolik cow boykeho, na kterou Udastnici budou skYch pisni a doprovazel se na kydlouho vzpominati. Po zahajeni tate. Sleeny Ant. Musilova, Koloptedsedou Alf. Habartou z Bryan, 'Soya, Mikeskova, Hajkova a Janbyli ptedstaveni hoste. Program 1i- 'Cova, pekne zazpivaly pisne: "Madila si. Elsie Chalupnikova z Hou- minko, memo", a "Tancuj, tancuj, stonu. Si. Eleonora Kocurkova z vykrucaj" a divadelni krouZek, sklaDime Box krasne zahrala na plane dajici se ze sl. Doris Holaskove, a ptedseda ptedstavil teenika Dr. Harry Bartone, Johny Oervenky a D. B. Kleina, ptedniho profesora Joe Malika, dobte zahral jednoakpsychologie, jenZ se velice zajima tovku "Okolo stolu". Zapisovatelo deskou vzdelanost a demokracii. ka Minnie Musilova pfeeetla zapis TY2 nejdtive upozornil, ze dne 15. o posledni schtizi, jen1 byl schvabtezna tomu bude prove rok, kdy len. 1:roastnici byli velmi mile ptenazistickYm barbartm se podatilo kvapeni, kdy Dr. Mieek, nos pozniditi zbytek deskoslovenske samo- radce, ptedstavil bYvaleho studenstatnosti a demokracie a podrobne ta datiny a Clena klubu, Dr. Vivylidil jak se to stab. Na lerna Wiesnera z Roweny, jen2 nydech ukazal, ze naziste chteji zni- ni pusobi v nemocnici v San AntoCiti vzdelanost a deskY ja- nio. TyZ oslovil klub a vzpominal zyk. 2ada1 studenty deskeho pilvo- let na universite, v klubu a pilsobedu na universite, aby horlivYm stu- ni v studentskYch divadlech. Reid, diem udrZovali a pestovali deskY ze na to nikdy nezapomene a ze je jazyk a kulturu, aby tak jevili za- rad, ze klub pekne pracuje. Nav gtejem a pomdhali nejen dnes zotro- va Dr. Wiesnera byla ovSem velice denYm oechoslovakilm, nYbri, i de- mild a ukazala, ze bYvali studenti mokracii ye Spojenych Statech a u- nezapominaji . . . • Take bylo roz.kazal,ze 'Ceske tradice mohou obo- mlouvano o studentskem tanci, ktehatiti americkou civilisaci. Red za- r3i potadaji Clenky klubu v sobotu koneil zdaraznenhn, ze v Evrope dne 30. bbezna, aby oslavily ptenebude pokoje, dokud vzdelanY a stupnY rok. V ptipravnem vYboru demokratickY narod deskoslovensky jsou: Doris Holaskova, Elsie Cha-

lupnikova a Helena §ulova. Za zpivanim Texaske hymny byla paneschuze ukondena.

S uptimnYm pozdravem redakci a etenarske obci Joe Malik, zpravodaj, jent p. redattorovi dekuje za ochotne uvetejfiovani klubovnich zpray.

0 Floresville, Tex. CtenY bratte Moueko:— Pkijmi od nos zde ve Floresville srdeene diky za Vati ochotu a za oznameni filmu "Stefanik". Wslelek byl skvelSr, divadlo bylo pine.

D'ej byl sledovan se zajmem.

S bratrskYm pozdravem, Jos. V. Bayer, za zdejSi vYbor pro film "gtefanik". )o(

Littell's Liquid.

Sirov*y plipravek k fileve neptijemneho svedeni, jet obydejne je spojeno vytatkach na nuti, nejedovatYm hmyzem. Take pkinak iulevu pri Eczema. Cena 50c lahev. Old Corner Drug Store, West, Texas.

(4)

THE STATE OF TEXAS COMPANY NO. 5220.

CERTIFICATE NO. 4553.

Board of Insurance Commissioners OF THE

State of Texas Austin, Texas, March 5, 1940.

TO WHOM IT MAY CONCERN: THIS IS TO CERTIFY THAT

Slavonic Mutual Fire Insurance Association, Inc., , Houston, Texas has according to sworn statement complied with the laws of Texas as conditions precedent to its doing business in this State, and I have issued to said Company a Certificate of Authority from this office entitling it to do business in this State for the year ending February 28, 1941.

Given under my hand and my seal of Office at Austin, Texas, the date first above written.

WALTER C. WOODWARD, Chairman of the Board.

Glenmore Silver Label (90 proof) is now

FRANK J. AN5INEC, piedseda, Houston, Texas.

F. V. URBISH, tajemnik, East Bernard, Texas.

oom000roomo...o..........o....00nwoom000moos000m0

Slovanski Podporuj i ci Jednota Stith Texas "S.P.J.S.T."

Old enough to be a bond ...yet still bottled at the lower proof for mildness.

MA. NA PRODEJ FARMY V NASLEDUJICICH OKRESECH

90 PROOF

cArl

KENTUChY

Straight

Bourbon Whiskey

Atascosa (7, od sta do 280 akrii), Austin (1, 80 akrii, stavby), Bastrop (1, 1107 akru), Bell (10, od 50 do 173 Mail), Burleson (1, 47 Wail, iadne stavby, lacino), Calhoun (1, sta by potiebuji opravy, 160 akrii, lacino), De Witt (1, 140 akril), Falls (1, blizko Rosebud, 122% akru), Fayette (2, 253 a 62 akry), Fort Bend (1, 546 akrii, ifidne stavby, Gonzales (502 akry), Guadalupe (1, 136 akrii), Harris (2, 162 akry bez staveb a 49 akrii s peknS in obydlim), Hill, (2, 85 alut a 179 akrii, Jackson (2, 240 a 89 akrii), Williamson (1, 80 akrft.

y

r

Dile ma S. P. J. S. T. na prodej obydelni domek ve mesa' Ferris, lacino, a obehodni budovu v Eddy.

"Slightly Higher on Prescriptions".

Copr. 1940 Glemmore Dietilleries Co., Inc. Louirrille--Owenabore, Sy.

0 Hag podrobnosti se hlaste na:

S. P. J. S. T. Fayetteville, Texas.

Strana 22.

V2STNIK

John W. Leiikar OESKt PRAVNiK tiadovna v Butler - Grimes Bldg.

ROSENBERG, TEXAS.

DR. THOMAS N. DeLANEY 00Ni LEKAft Br le sprivne pilpraven6. as die itmluvY. tfadovna 3248 - Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS SPRAVNE VYKONANA POHREBNi SLU211.k.

V hodine t'alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohrebni iistav pohotovS7 k sympatickemu vytizeni nezbytaSTch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou naS1 zasadou.

EDWARD PACE Pohiebni fiditeL Olen S.P.J.S.T. - Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

Do Cameron a doll NovY pohtebni domov otevfel Bill Marek. V hodine Zalu najdete u nas nejlepai obsluhu a ceny lacine.

Ambulance ve dne i v noci.

• Telefon 546.

BILL MAREK & BILL BURNS Funeral Home Cameron, Texas.

Olen S. P. J. S. T.

C.H.CHERNOSKII PRAVNIA Vyfizuje vegkere soudni tkadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

RED FRONT Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Hogut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunde Nejlepgi soudkove a lahvove pito, ruzne druhy vina a doutniky.

Mluvime Zesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvla.Atni stoly pro rodiny.

DR. KAR. J. HOLLUB eskY Lekat a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon fitadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745

Ve stfedu, dne 20 bfezna 1940.

60.10 FINANeNi ZPRAVA POBLADNIKA 29. Needville, z fil gtefanik Moje a'ena me tak miluje, ze mi 4.50 /lady i rozumi.

S. A. O. T. ZA MESIC 'ENOR 1940. 29. Needville, el. prisp.

B. Alcott.

29. Hallettsville, z filmu 39.25 gtefanik, Prije 4.75 Nabytek a domaci zifizeni faeho 29. Hallettsville, el. pkisp.

Unor: druhu.

2. Corp. Christi, M. pfisp. $ 55.00 $1004.40 2. Corp. Christi, medailky 25.00 Tovarni ceny. 856.91 3. El Campo, M. pfisp.

11.50 Pfenos z mesice ledna zikazniku.

5. San Antonio, el. pfisp.

Vzorna obsiuha. $1861.31 Celkem stolova hra, 30.00 Vydani za mesie finor: 5. Seymour, tad Sam Hou$ 25.00 stou cis. 73, 16.00 2. Vraceno za medaily 5906 N. Main. - Tel. Taylor 6063 5. Medailky 5.00 9. Odevzdano vYboru na nakup darti pro legio6. Ganado, spol. Sy . Kfitele Naproti budove Radu Pokrok 102.50 nake, cis. 71, Houston.

5.00 6. Robstown, z fil. 8tefanik 60.85 15. Czechoslovak National TEXAS 500.00 HOUSTON, of America, 7. Taylor, fad Praha é. 29, 15.00 18.00 28.

Vraceno za medaily 7. Seymour, spol. sv . Antonina cis. 59 5.00 $645.50 Celkem 8. Wheelock, fad Lad. mace' cis. 129 5.00 ZbYva za pokladnikem kon$1215.81 cem imora, 8. Blessing, dar pro legioS krajanskYm pozdravem a hesnafe ve Francii 102.50 Kdya vase hodinky poalete nam lem "Zvitezime", 8. Blessing fad Elmaton, Frank J. Olexa, poklad. S.A.o.T., do spravy. Jenom na kratkY eas Ms. 148, 10.00 6402 Taggart st., Houston, Tex. einime nabidku etenatum Vest8. Kaufman, pfisp. 42 el.

12.50 niku a vaem naaim krajanum )o( 9. NovY Tabor, dar, 5.00 spravit jakekoliv hodinky, ktere Kleni je nejkratai testa k mezi9. La Grange, sp. sv . Cyrise hodi spravit, pouze zanarodnimu jazyku. la a Methodeje é. 3, 5.00 E. M. Johnson.

11. Austin, e'en. pfisp. .75 11. Austin, medaily 13.00 Vzdani nemilaete odvolat.

13. Weimar Sp. sv. Jana NeCh. E. Hughes.

Tato oznamka musi bYt zapomuka cis. 68, 5.00 slana a neb pfindena s kaadou 13. Galveston, =akar, ples spravkou. a elenske pfispeyky, 60.00 13. Galveston, fad Rozkvet, cislo 62, 5.00 Watchmakers & Jewelers 14. Ellinger, spol. sv . VacJe uaivan dlouhou dobu k vypulava, Ms. 25, 10.00 zeni hlist u ditek. Cena 35c. Old 308-9 Stewart Bldg., 14. Rogers, tad Nova Osada, HOUSTON, TEXAS. Corner Drug Store, West, Texas. cis. 69, 5.00 (3) 14. Crosby, z fil. gtefanik, 55.85 15. Jourdanton, spol. sv . Jarolima cis. 87, 5.00 16. Caldwell, fad Novl. Tabor oislo 17, 10.00 17. West, dar, 100.00 DRAMATICKt ODBOR SOKOLSKE JEDNOTY HOUSTON 19. Taylor, Glen. pfisp.

50.00 PREDVEDE CO PREMIERU /3. Austin, Men. Pfisp.

2.00 23. Austin, fad Hlava Texasu. eislo 155 5.00 23 La Salle, dar 12.50 26. Kovar, z fil. gtefanik, 69.90 28. Seymour z fil. gtefanik 28.38 Uryvky zee livota SvetovYch vYstay v Chicagu, Ill., Cleveland, 0., 28. Seymour, dar, 1.62 a Dallas, Texas - se zpevy, 0 5 jednanich, od. Josefa Veseleho.

28. Floresville, fad Rozkvet Zapadu, aislo 107, 5.00 V 28. Rowena, z divadla 30.00 28. Rosenberg, el. pfisp.

25.00 28. Kaufman, z fil. 8tef.

26.00 OSOBY: 28. Kaufman, e'en. pfispevbr. Jan Kaapar Vaclav Polcar, chicagskY soukromnik, ky a sbirka, 2.45 ses. K. Otvrtnikova Marie Polcarova, jeho aena, ses. L. Nezvalova, Matenka, r NONAT LEtIVA MAST. ses. Eliaka 8ebkova jejich dcery, Rtilenka, ses. Jitinka Vajova.

Blaaenka, Detroit, Mich., 22. ledna 1939. br. Jerry Lebr Lojza Bartak, zpravodaj, Nekolikrat jsem zaslala sestram do viasti Nonat, kdyt jsem jim pobr. Ant. Stehlik Charles Janota, zpravodaj, silala nejake aatstvo. Jedne sestke br. Harry Busch Pepik 6epelak, sazed, velice pomohla, kdya se ji vrazila br.

John Kelarek Horalek,. hospodsky, zima do prsu pri kojeni. Druhe sebr. D. Nezval Tony Koldf, obf.adnik vedera a herec, stle lekaf kezal ruku. Mela jeate jednou jit k disteni rany. Ona vzposes. Mafenka Vajova Licluaka Cihlafova., hereeka a zpevaeka, mnela na Nonat a to to zahojila bez br. Jos. Kai Jaroslav Mach, redaktor (Chicago), bolesti a doktora. ses.

Jindfiaka Earl "Anka" Taborska, Mary Matougek. 6820 Mack Ave. br. F. Bevan Jifi. Knot, redaktor (Cleveland) Na rozliene, at' suche neb oteffebr. Vojta 8ebek Urban, farmaf texaskY, ne bolesti se Nonat osveddila, ktera, ses. Anna Klimova Prochazkova, spolkova pracovnice, vytahne dtevene i ocelove tfisky, ses. Lilian Klimova stkely a Rile pfedmety uvazle v teognice, te, ale musi to bYt Dalai tianice a vYstavni atmosfera.

Retie a vprava hry v rukou K. ttvrnikove, Jos Veselehe a D. Nezvala. Zpevy iidi ses. Boienka gilhanova.

Nacvieeno autorem.

PO DIVADLE TANEtNi ZABAVA PRI SESILENE HUDBE R. ZATOPKA. Cena Nonat je 50c a $1.00, pogtou Vstuprik 50c Zaeatek piesne ve 3 hodiny odpoledne.

55c a $1.05. Ptejte se Va geho lekarnika nebo jednatele, ale nic jineho Jelikoa jest hra da,vana co premiera, dostavte se v vas, by se neberte, radeji piste ptimo na nagi mohlo ptesne v udanem Case zaeiti.

3.dresu: DramatickS, Odbor Sokola Houston.

MARIE LEIBLINGER & CO., Altadena, California

Tesar Furniture Co

$ $ $ Uspoiite $ $ $

$2.50

White's Cream Vermifuge.

Frank Kobos & Sons

vadlo v Houstone!!!

vnedeli, 24. brezna "VYSTAVNI ELEGIE" sini radu Stefanik, S. P. J. S. T.

na Cottage Grove

Ve stfedu, dne 20 bfezna

Bokska Prozietelnost atedfila nemeckemu narodu tfi vzacne dary: test, inteligenci a nacismus. Kamen drazu vgak je v torn, ze rozhodla, ze katdY Nemec mute mit v drieni jenom d v e z techto vlastnosti. A to je zle. No, feknete sami: Kdy't je Nemec 6estnY a inteligentni, tak nemilke bYt nacista. Kdyk je inteligentni a nacista, nemtke bYt destny. A kdy je nacista a pH torn destnY, tak je vyloudeno, aby byl inteligentni.

Muk je mlady, jej kena ueinit At'astnYm nebo nea'astnYm. Vstupuje do stfedniho van, muteli jej udinit gt'astnYm, ale ne uz neAt'astnYm. Je start, nemtte-li jej udinit ani kt'astnYm ani nekt'astnym.

"Time", New York.

0 Smat se hloupYm lidem je zbytear* smat se zlYm nerazumne.

Jedna z hane.

Selka Fofrnova uk mela zlost, jeji mut civi jen a jen v hospode a chodi pozde v noci done. Tak si vymyslila na neho trest. Kdyt byla temna noc, natnalovala se sazemi, Ala mu naproti, podkala si na neho v temnem koute a kdyk vysel Fofrne v pfedobre nalade z kenku, vyrazila na neho ze tmy, huhiiajic straSidelna slovesa.

Patha se trochu zarazil pied tim zjevem a pak povida: "A? Ja su satan!" bru'dela selka.

"A du si pro tebe."

Fofrna se Was, ale pak na to dobracky povida: "Tak pod' a de mi pracko. Sme pfibuznY. Ja mam za keno tvo sestro."

Milan R. SM tefanic bude ukazovan

DIVADLO! El Campo, Texas.

"Pod selskY krov" sehraje desk& Beseda z Hillje v pondeli 25. biezna ve prospech pomocneho fondu S. A. C. T. S pozdravem Zofie Hradecka. )o( Inspiraci umelcu v dejinach nebyly keny, ale za prve jidlo, za druhe strach, za fret vira.

C. R. W. Nevinson.

W1TL

FAHRNEYE 10 Y leave prosttedky

oct,Vasehe

Fahrneye jednatele Tyto 3 easem vyzkou gene rodinne leky jsou prodivany mistnimi zestupci anebo jednateli od r. 1869, kdy byla zaloiena firma Dr. Peter Fahrney & Sons Co. v Chicagu. Vydobily si sve znaene piijeti hlavne Ustnim oznamovanim spokojeOch uzivatelu. Dojdete si k svemu Fahrneyovu jednateli dries —pouete se o techto 3 leavfch prostiedcich.

1. Dra. Petra Hoboko

CAMERON, — v pondeli 25. biezna.

Odpoledne i veeer.

WEIMAR, — v Citerk, 26. biezna.

0 3 hodinach odpoledne, o 7 a o 9 hod. veeer.

eisti vytezek bude venovan mistnim Odbodcam Sdruieni AmerickSrch techoslovakii v Texas Film tento laskave propfiguje PRAGA FILM CO. z Chicaga, ktere jsme povdeeni za jeji ochotu pomoci osvobozovaci akci na i stare vlasti,

g

i

1111=mgammismonsmimmimmoilmir Oznameni umrti a dikiwzdani.

HlubokYm ialem skliceni, oznamujeme 'dem pfatehlm a znamYm, ze Palau Bohn zalibilo povolati k sobe na gi milovanou maminku a stakenku, Marii Zadrapa, kteri zemiela dne 22. finora, a due 24. byla pochovana na White hibitove v Crosby, Texas. Zemiela vet staff 89 rokft a 20 dni.

Miles maminka byla narozena v Zadveficielt na Mora * a do Ameriky pfijela roku 1880. Miles maminka prezila mnoho trapeni. Piedegli ji na veenost syn v roku 1900, mantel v r. 1904, dcera r. 1918 a syn, r. 1928. A milovana maminko, Vy jste ted' opustila, nas dve zarmoucene deery.

Srdeene dekujeme panu faraii Joe Bartonovi za krisna slova fitichy jak v dome a kostele tak i u hrobu. Za ty krisne pisne, co zpival sbor. Dekujenie v em, ktefi nian byli napomocni v to dobu, co na e milovand maminka nas opustila. Zaplat' jim Pan Bfih. Tet dekujeme hrobaffun, ktefi pro na i maminku posledni pfiehystali, a dekujeme v gem za krasne kvetiny, kytice a zvlagte dekujeme iadu Cis. 91 S. P. J. S. T. za krasnY vend, co darovali a za negeni rakve ku hrobu a take dekujeme pant Mary Broiove, ktera thin pomahala opatrovat nagi maminku a stafenku po eels noci. A take dekujeme gvagrove Pauline Zadrapa a pant Matilde Petter, kter nam pH opatrovani nagi drahe pomahaly a pant Ed. Garbs, za obsluhu pies den. Tei dekuji pant J. Zubik z Brenham, Tex., a g-vagrove Mary Junek ze Snook, Tex., ktera, se mnou tYden zustala po pohibu. Bum vim to zaplat'. A ty, mila maminko spi sobs v tichem hrobe. Spi sobs krasnY sen, a at Pin pfijde a bude chtit, tei se vgichni sejdeme zas. Nespi navidy, ale najednou se probudi, at Pan trfinu zatroubi, ozve se ten hias, ten vgichni uslygime najednou. Buda zeme lehka tvemu popeli. S Bohem, a na shledanou.

Mary Sebesta, Anna Floras, Paulina Zadrapa, snacha, Vine Balear zet'; 24 vnukft a 18 pravniikii, truchlici pozastali. (pd)

y

g

"Chlapetku, proCpak m65 ten uzel na kapesniku?"

"Abych si nezapomnel utfit nos!" )O( Nejvetgi pfednosti nekterYch muzu je jejich term.

Achille Poincelot. )o( Tak mnohY chud'as se trapi tim, co bude jist 'zitra. A tak mnohY bohad se trapi tim, co jedl vdera.

"Galaxy", LondYn.

"Kdopak ty seg?"

teskST Mluvici Film

•111011111111011MISMIIIMIsimss

Strana 23.

IT Es TN fIX

1940.

g

g

VYborni ialudeeni• lek pottiivancr 5 pokoleni Uspegne po vice tisici lidi, trpicich: funkcionidni cpou, nezciiivnosti, zkaienint kern, ztratou spcinku a chuti k jidlu, nervosou, bolenim hlavy, kdyi tyto potiie jsou zaviiiovany gpatr4m travenim a vymeg ovinim. Jeho etyistranne Cinnost jest mirna; pomahe ialudeeni einnosti; pravidluje stieva; zwyguje vymeeovent prostiednictvim ledvin; napomahe a urychluje treveni. I(dyi piiroda zklame v jeji pravidelne einnosti sprivneho vyme govani prostied. nictvim stiev a ledvin, Dra. Petra Hoboko pomifie vymigovat nepotiebne latky z vast zaiivaci soustavy.

2. Dra. Petra Lail/ Olej Liniment Pies 50 let pfini gel rychlou, vitanon Ulevu tisicem trpicich: revmatickfmi a neuralgickftmi bolestmi, bolenim zed, ztuhlSrmi a bolavimi evaly,

moleninami a vymknutinami, bonlemi, pohmoideninami, svedicimi anebo palicimi nohami. Protihnilobncr.

Neni lepkavi ani mastnSr . Utienjici.

Zahi-ivajici. Uspornf,.

3. Dra. Petra Magolo Dra. Petra (drive zname jakoili 2alude'eni St el)

Viteeni, alkalinicky lek, pouilvani od r.1885, kterS, pfina gi rychlou ilevu od boleni hlavy, kyseleho ialndku, paleni iahy, diveni a zvraceni, nisledkern priliene kyselosti. dennS, v og etiovani priljmu, kfeei a zvraceni, nisledkem letnich nesnazi. Rychle Ueinkujici. Piijemne chutnajici. konpiti tyto 3 leky ye va gem sousedstvi, pike dues na DR. PETER FAHRNEY Sc SONS CO.

2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. LABORATORIES:

Chicago, III., U. S. A.

Winnipeg, Man., Can.

Do Houston a okoli!!!!

Zabavy fkadu Pokrok Housto Nike uvedene orchestry hrati budou tancechtivYm dle nasledujiciho pofadu:— R. BAtA 24. BREZNA HARMONIZERS 31. BREZNA ‘ BEZ DOMOVA" 31. BilEZNA — divadlo pod nizvem "DEV CE

Thil, 40c ----AMY 25c VSTUPNE: PA, 0 pohodli a obslonieni ct. nav gtevnikfi bude nalezite postarfino.

PORADATELE. Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458 Na doptani se jest — 20th and North Main.

Strana 24.

Vt•STNtE

Pcutivejie k oznamoviai Oznamovatel

OZNAMENI KANDIDATU!

V tomto sloupci uvetejfiujeme seV Malem Oznamovateli iletujeme znam kandidatil v demokratickYch centy za slovo za katde uvetejne- primarkach v roku 1940, kteti tadaji NejmenSi poplatek za oznamku voliee o hlas a laskavou podporu. (do 25 slov) jest 50c Oznamka napiste na zvlaatnim listku a pfiloi0. H. CROSS te k objednavce piishanS, obnos za zastupce 11. distriktu bud' poStovni poukazkou (Money Order) nebo ve znarakach (stamps).

W. R. POAGE Posilate-li osobni eek, ptidejte 6c O znovuzvoleni za zastupce na jeho rtnienu.

11. distriktu.

Ma li bYti Men° oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administracl pad nati znaekoa, tetujeOKRES McLENNAN: me za oznamky "Na prodej" "SlutW. B. MOBLEY za by a prate" a podobne 25c za gerifa. znaeku a na poAtovne, aby dale dopisy mohly b$Tti ihned odesthiny.

JOHN W. DUNCAN Pti oznamkach "Nabidnuti k shat0 znovuzvoleni za terifa. ku" neb "Pkijme se hospodyne" obJIM D. McCLAIN nagi doplatek za znatku poatorne za terifa 50 centii.

Doplatek za zniteku budii p2110len k obnosu, kterg p08116.te za 0OKRES FT. BEND znaraka.

C. D. MYERS za okresniho soudce ta6r. TABAK listovY na prodej, 10c a 120 libra, nevyplacene. J. Burykk, FRANK KUNZ (12-16-pd) Portland, Tenn. za okresniho komisate 2. precinktu ovv•-, HLEDAME spolehliveho kuchate na praci v restauraci. Musi A. H. GRUNWALD umet vatit a mit zkutenost. 0 dalza okresniho komisare pitte ihned na: — di Precinkt dislo 2.

Adolf's Café, Bartlett, Tex. (12) OKRES BRAZORIA PitIJME SE &Me 21 let neb viETHYL (CORRIGAN) KERR ce stall k vateni, vYpomoci v domaci o znvuzvoleni praci a otettovani. Nejradeji by jsme za okresniho pokladnika. dostali devee, ktere ma easteenou zktftenost z venkova. Dobra mzda a OKRES MATAGORDA dobrY domov. Pitte o podrobnosti FRANK CARR na: Mrs. C. B. Sanders, 2204 Sunset za terifa.

Blvd., Houston, Tex. (16-1v) HARRIS MILNER 0 znovuzvoleni za terifa.

07-1 Prodam 3leteho htebce, 16 THOS. H. LEWIS pesti vysokY, vati asi 1200 fiber, duZa okresniho soudce ne barvy, krotkY do prate. Hlaste se u: Henry Hurta, Rt. 2, Needville, LUTHER ROBERTSON 11-12pd) Texas. za okresniho komisate (4. precinkt o znovuzvoleni.)

Sazenice! — Rajska jabliela HENRY H. tilIAL a zeli, hotovy k odesilani. 300 — Za komisate 4. precinktu.

50c; 500 — 70c; 1000 — $1.25, pottou vyplacene. Uspokojeni zarueeno. — OKRES MIL Raymond Mladenka, Hallettsville, BILL ALEX BONDS (11-12pd) Texas.

Za odhadeiho a vYbereiho dani gr.+ MALA KUitATKA: — Barred (0 znovuzvoleni) a White Rocks, Silver Laced WyanOKRES BELL da.ttes, R. I. Reds, Buff a Black .. FRANK PONCIK Minorcas, Bile, Buff, Hnede a terne okres. komisate 2. precinktu.

Leghornky, Anconky a michane druhy. Vybrand "Sexed" slepieky a MONROE FISHER kohoutci. Z kvalitnich "bloodZa terifa. tested houfil. Pitte si pro nat. zvlattni cennik. — VON MINDEN'S OKRES BURLESON HATCHERY, Fayetteville, Texas.

J. A. FUCHS. (3-dz.) Za okresniho odhadeiho a vYbereiho dani. oesto jsem litoval svYch slov, ale (0 znovuzvoleni) nikdy jsem nelitoval mleeni.

REV. A. S. BROADDUS Publius Syrus. za okresniho odhadeiho-vYbereiho dani.

Nekteti lide nedelaji chyb, protote se nikdy nepokusili (Mat neDar teei byl dan obyeejnemu co, co stoji za to.

Goethe veku, aby ji projevoval sve mytleni, moudrYm mutfim vtak, aby je skrYvali.

Robt. Southey.

J. J. Duckett eESKt PRAVNiK

Vyfizuje vtechny pravnicke zaletitosti pled vAemi soudy statu Texas. tiadovna ve Wiley budove na proti potty.

TELEFON OS. 130

EL CAMPO,

TEXAS. (10-19-p)

•

Nikdy jsem nepestoval telesna cvideni. Dokud yam je dobke, nepotlebujete je. Kdyt yam neni, nesmite je &lat.

Henry Ford.

0 eem sni dnetni mladet? Cestovatele ut nemaji co objevovat, vzduch se stal ptistupnYm vkm a Jitni mote se stala fitoeittem tech, kteti si pteji klidnY tivot.

"The Observer', Loncbin.

Ve stfedu, dne 20 bkezna 1940.

K CESKiM FARMAiltM V ELLIS okrest, a v tomto pkipade si ten OKRESU: musi udrtet vladni pomoc, neb je cennejti net jakkoliv poplatek a ste je dffletite k'atclemu eeskemu vSrhody by ho vilbec vic nestaly net formali aby chramil piidu sveho po- co lit vydava tak nebo tak, a nezvozemku, tak se zajiste dostavi do li-li si distrikt zde , zvoli si ho" jinschfizi v Alma 21. btezna, v Creech- de a z noel nadbalosti bychom poville 22. biezna, v Narodni sini 26. mohli jinS7m. biezna a v Crisp 29. bkezna. Bude Neni tadne spojeni mezi distrikjednat o zaloteni distriktu pro bu- tem a vladni regulaci pro utivani dovani pozernku. NovY statni pozemku. Neni zavazku, aby byl nekon dovoluje zaloteni tech distrik- ltdo v distriktu donucen k vykonav tech osadach kde si toho 66 a ni svVch povinnosti pro dobro pu2/3% farmatt pfeji. Zaloteni je na dy, leda 'Fe by 90% 'Facial° o ochrademokratickYch zakladech a kizeni nu pfed skodlivym nechranenim jejich bude v rukou 5 farmatil, kte- pozemku. ti pozemek v tom distriktu.

NejjednoduS§i vysvetleni prate ZalotenST distrikt bude se spolehati na dobrovolnou ko-operaci a ka- konane CCC camps z Waxahachie operadni smlouvy budou mezi far- je, Fe farmati, kteti s nimi smlouvu makem a distriktem a ne jak nyni mail podepsanou, maji farmy vyjsou upsany s vladou. Smlouva bu- mekene pro udelani hrazi pro odvedeni vody nejlepAim zpilsobem; de udelana na potadani formate. zlepSeni zeme obsazovanim jetelinaNejdfiletitejti pricin g prod by mi a menenim osevu; vysazovanim katdY mel bYt v techto schtizich je, nov,Vch pastvin; postaveni novS7ch to nebude-li dost velikY zajem aby plotft, kdy2 si format pokidi kiily a vettina majitelii farem byli pii vol- ' drat; kde by voda brala zem, jsou bach, ktere budou nekdy v dubnu, odvody vysazeny z "bermuda grass" tak vilbec nedovoli statni "Board", a ruzne opravy na farmach, ktere aby distrikt byl zaloten. Tak zvanY jsou k prospechu formate. Velko"Soil Conservation district" by byl farmati jit davno utivaji techto vS7ve prospech katdeho z nos. Jako hod k zlepkni sveho majetku a je dobti hospodati meli bychom se s na Case .aby i naSi farmali ve vSrjeho dobrYm uCelem obeznamit. Vo- chodni east' okresu poznali tyto ile mute bYt katdY mut" a tena, kte- hody a spoleili se v jedne organisati v okoli vlastni pozemek a ma vo- ci jako by byla "Ellis-praire Soil lebni pravo a zaplacenou hlavovou Conservation district". dari.

Vgechny tyto body budou dale obOtazky, na ktere format bude jasneny ye schtzich. chtiti odpoved' jsou snadno vysvetof enskS7 kompliment: "Draha phlitelne. Distrikty budou financovany statni a federalni vladou. Zakon telkyne, to jsou nadherne gaty! Ale nedovoluje, aby distrikt poutival nemely jine na tvou postavu?" zvlattnich taxis na toto financovaWalter Winchell.

• ni. Jestli se zde neutvoki distrikt, Dejme si pozor, abychom vladni financovani a CCC camps budou odebrany zde a daily do dru- nezmoudteli pro tak velike potekhYch okresu, kde se takove distrik- ni v tivote, jako je smith.

"Eve's Journal", LondSrn. ty rychie tvoti. Bylo by to ztratou v§ech, jest-li by si formal tuto pomoc neudrkli. 2adny format, kteDobry yypraved je elovek, ktell rSr ma pravo na paritni poplatky se ma dobrou pamet' a doufa, le drujich neztekne v prospkh jinSrch zi ji nemaji.

Irvin S. Cobb. oi....•■••< ■■•••■1•1•,■•■•■■•■■■■••o•Mo••■■••■,••■,•so■wo:oomovs..mo•• ■■••oesswo ■miwo..,...■.••■■■■•••o•lp

DIVADELNI KROUZEK HLAHOL SEHRAJE

v nedeli 31. biezna, 1940 v budove iadu Pok. Houston Cis. 88, na Studewood DIVADLO POD NAZ VEM

"DEVeE BEZ DOMOVA" Lidova hra o 4 jednanich OSOBY: br. Dan Dafilek Jan Hrdina, mladS7 sedlak ses. Mary Mikeska Makenka, jeho Lena br. J. ‘Bulda Bebek, hostinskSr ses. A. SvaCinova Barbora, jeho tena p. Ad. Dafilek Jikik, jejich syn br. Frank Ko., 3ut Vojtech RaznV, lesnik br. Joe KUSpar Rokos, chalupnik ses. A. Wallova Katelina, jeho tena ses. Viasta Wallova Anetka, selske avec Betka, slutka Dej v horske vesnici.

Zaeatek piesne ve 3:30 hod. odpoledne.

Vstupne: pani 40c — &any 25c

Hudba odpol. i veCer, Harmonizers Pri tomto pelmem a napinovem divadle uvidite kam tarlivost dovede eloveka, a pak kdyt jest pozde, teprve se pozna chyba.

Srdeene Vas zve ZABAVNI VilBOR. .01•11•211.1.11•0011•001.1114101•04•11•0•1•0•11114/411•0 ■11.0•1111.0•01.1)41•1■041.0••10000.0490.40101, ■0•••■011•10011•1111.041044•11.01•04