Vestnik 1940 03 13

Oran SI ovanske Pocipo

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROtNiK (VOL.) XXVIII.

WEST, TEXAS. ye stkedu

(Wednesday) 13. biezna (March) 1940.

Ono 11.

ANICI V MN LEBENSRAUMU" TARtM doktrinam pangermanskm propiljeila nacistickd politika krvave akS tuality. Dcktrina o nemeckem Lebensraumu promenila se v bkeznu 1939 v loupeene taeeni do Ceskoslovenska, v z'al'i uvrhla Evropu do valky.

Nelze tici, ee doktrina o Lebensraumu je zazadine fale gna. Mee obsahovati prave tolik pravdy, kolik bludu. Kaedou, doktrinu ptirovnati 1Ze s jistYm ostychern k nastroji. Sekyra, na pkiklad je poeehnanYm nds;trojem civilisace v rukach prakopnika, kterS7 myth prales. V rukach lupide se stane nastrojem vraedy. Zaleei na torn, komu se dostane mastroj do rukau, a jakYm duchem je ruka vedena. 2ivotni prostor naleei k zakladnim podminkam kaedeho organickeho eivota. Svilj eivotni prostor pot •ebuje kaeda hlavka zeli, kaec13-7 vrabec a kaedY elovek, netku-li ce17 narod. Rad bych vial blazna, kterY by tvrdil, ie Nemci eivotniho prostoru nepottebuji. Ale to jest jenom prvni polovieka pravdy. Druha polovina je stejne prosta. Kaeti narod pottebuje kus zeme, kde myNenkou, praci, zapasem, mravem, pravnim tadem, laskou a obeti zaloeil svou bezpeenost, blahobyt a svobodu, to jest viast a civilisaci. Zde je hod, v neme se kulturni Evropan rozchazi s nacistickYm Nemcem. Filosof Epiktet mel eivotni devisu: :Sobe nic, jinYm vgechno. Jako mnoho jinrch veci obratil nacistick3.7 Nemec take tuto ethiku na ruby: Sobe vechno, jinYm nic. Slovo Lebensraum rkeklada se do e&Atiny slovy "eivotni prostor". Ve filologii znamenaji obe slova stejnou lied. V politice nikoli. V politice nacismu dostava doktrina Lebensraumu zuby a drapy.

Zivotni prostor je vlast, zaloeena a zvelebena etykiceti za sebou jdoucimi generacemi, idea vzneene, a plodna, matka veonch hodnot mravnich i hmotnYch. Lebensraum je zvite, ktere se vrha svetepe na sousedni zeme, aby je rortrhalo a seeralo. Dnes utrhne Sudety a pohlti je, nenarazivAi na Ceskoslovensky mee, zlornenY v Mnichove. Zitra intrikou, hrozbou a korupci ,oddeli Slovensko od Oech a Moravy a pozitti pohlti v'gechny tti zeme. V za •i se bestie vrha na Polskou, aby s nim naloeila stejne jako s Oeskoslovenskem.

Stab' Nemeekot k vSriive sveho obyvatelstva?

Jakesi vysvetleni sve expansivni politiky nabizeji Nemci tvrzenim, 'ee nynej gi jejich eivotni prostor nepostaei k vyeiveni ligech lidi, kteki tarn eiji, a ee tedy mush bYt roz giken. Odpovia. toto vysvetleni skuteenosti?

Ponechme stranou fakt, ee Nemci nedostateancst sveho eiVotniho prostOru pfehanefji.

Vedyt' i ;ine narody se mnoti. Jsou v Evrope zeme s vetch zalidnenosti, nee je nemeck6.. A piece eadn,V narod ze sveho vzrustu a ze sve starosti o vYelivu neudelal .v Evrope lupieskou valku. Ale jak keeeno, poneehme stranou toto neptesvedeive ptehaneni, a hledejme substrat pravdy v tvrzeni, Ze Hemet rychle ptibSrva a 2e je tisni starost o dneSni a zittegi vStivu.

Rudolf Bechyne (Rozumi se ovSem, Ze tato tivaha nema na ztetell pomery deformovane valkou).

Ano, Nemci se rychle mnai. V dobe francouzsko — pruske yalky iilo na Uzemi celeho tehdejSiho Nemecka — nejen Pruska — 38 milion-a lidi, Na stejnem dzemi iilo na podatku svetove vojny pies 60 mil. lidi. Loni z jara pkednaSel chef francouzskeho vojenskeho zdravotnictvi zpravu v ptisluSnem padlament-

Zas ptijde jaro a pod krovy letern k nam navrati se miru vlaStovice a yeder ded vypravet bude detem, jak hrat si budou v jeho SedSrch viasech, o zeme Ceske cla ym•Ich, smutnSTch Casech, jak byly kdys — a nevrati se vice.

Jos. V. Sladek. nim yStoru. Uvedl,ze ve tech poslednich letech (1935-1938 zmenSil se francouzskS7 narod o 40.000 duk. "Zda se vam, Ze to neni zle?" zvolal. "Je to zle, nebot' za stejna tki Leta zvetail se podet Nemci o 1,200.000 duk. "TakayS7 byl stay veci. Skandindvci. Holand'ane, Cechoslovaci, Jihoslovani, Mad'ati a jini pottebovali staleti, nee ye sYSTch zemich ustavili narodni celky o deseti milionech dun. Nemci to dokaZi kak1S7ch 25 let. Ponura je stela, s jakou nernecke matky rozmnoiuji podetnost nemeckeho naroda. NemeckST organisadni talent, uplatnenST v oboru vetejne hygieny, ye staybe kanalisaci, yodovodu a byte pak s iispechem pedoval, aby dite jednou narozene pteddasne nezemtelo. Kaaleho rcku ptibude v Nemecku asi 800.000 lidi, ale pady neptibSTvd. Jenom asi ttetina Nernca nachazi obZiyu v zemedelske praci. Co s ostatnimi?

RozmyslnV Evropan uzna, ke rychlS7 yzrast populace nemaZe zastati bez ylivu na nemeckou politiku. Rozmnok yani obyvatelstva bylo vkly jednou z nejmocnejSich sil v historii lidstva. V projevech odpovedn3-7ch statnika Evropy — ostatne i Sev. Ameriky — byla nejednou fed o tomto nemeckem problemu, neschdzelo ani vdin'e minenSich nabidek. Za V Britanii prohlasil nejednou pan Chamberlain, ee kaeda otazka, kterou Wind poloei na zelenSr stul, je te§itelnd mirovSrmi prosttedky v ramci spravedlnosti.

Konkretne mluyeno, je to otazka nemecke vS72ivnosti otazkou spravne hospodatske, finaneni a obchodni politiky. Je to otazka dostateene adasti na svetavem trhu a spravedliye distribute surovin. ze to jde.

VYmluvuy M do severoamerickS7ch zakonii o ptistehovalcich emigrovalo ze zemi Oeskoslovenska na 50.000 lidi rand". Oechoslovaky nikdy ani ye snu nenapadlo resiti tento populadni problem vojensky. To nebylo jen tim, Ze jsou malSTin narodem, riSTbr2 hlavne tim, 2e nemeli nasilnickeho ducha. At do yiterstvi nacismu v He-

mecku 6ech■Qslovaci svou armadu vlastne zanedbavali. Letadlo, kulomet a delo pokladali za nevhodne nastroje vStivy. Davali svoje penize do jin3ich podnikt. Staveli a zdokonalovali tovarny, budovali nove silnice a drahy, regulovali a ptemost'ovali voani toky, ztizovali elektrarny, zmodernisovali svoje zernedelstvi, vytvotili si Uctyhodnou sit' lidoveho a vySSiho penanictvi a s civilisacnh vaSni vychovavali svou mladeZ ye Skolske a vS7chovne soustave, jet naleZela k nejlepSim v Evrope.

V zemi svobodne, kde nebylo analfabetismu a kde kaida stara baba detla noviny a kniZkY; v zemi, kde mozek nebyl sekoubovan vrchnostenskS7m terorem ani opit alkoholem zradne propagandy, v takove zemi hlavy lepe myslely a ruce lepe pracovaly. Tam i pada lepe rodila a stroje vice yyrabely. Oechoslovaci udrieli a dastedne rozsirili s ytj znaenST pramysl Ovozni. Pedovali o sjednani obchodnich smluv s celS7m svetem, ani se dali odstrakti obeasnSim neaspechem. Vidy se flaky zeme, ktere od nich kupovaly cukr, slad, jeemen, chmel, semena, ovoce, dtivi, uhli, cellulosu, papir, textillie, boty, sklo keramiku, stroje atd.

Nemeli nekterSrch surovin domaciho payodu, jinSrch men malo — nikdy se jim vSak nestalo, aby jim chybela nafta, kauduk. ulna, baylna, len, konopi, kuie, Zelezna ruda, med', cin, atd. KaZdV jim rad prodal, protoke spravne platili. Nekli z ciziho a na dluh. Nikoho neohroZovali velikSrmi dely, hledali pokojnou spolupraci se vSemi a ko to.

VnitrozemskS7 narod uprostted Evropy, bez mote, bez kolonii, bez dostatedne zakladny surovinove, narod s nedostateenSrm sZivotnim prostorem Zil, mnoiil se kaZdorodne skoro o 100.000 duk, mel radost z prdoe, pfekonaval svetoyou krisi hospodatskou, stuptioval svuj blahobyt, cizi ctil a svoje miloval.

Prod to Slo Cechoslo yaktm, prof to no jinSrm naxodam, a prof to neko Neinctim?

KALENDAA 24. likezna. Novinka, kterou pic ipravuje Sokol Houston v sini ic adu 8tefanik na velikonani nedell.

30-31. bfezna. — Bazar ye prospech Sdru2eni A. C. T. potada dallaska osada v Sokolovni, Dallas, Texas.

31. biezna. KronZek Hlahol sehraje divadlo pod nazvem "Devde bez domova" v sini tadu Pokrok Houstonu.

Zabavni program kadu Pokrok Houstonu: 16. bfeznaJosefovska zabava.

24. btezna — "Easter Egg Hunt".

31. biezna divadlo "Devde bez domova".

7. dubna — Leap Year Dance. 2enske pray° po celS7 veder.

5. kvetna — slavnost 301eteho trvani tadu Pokrok Houstonu Cis. 88. BohatS7 program.

Znevohra "Andulka 'Safakova".

18. eervna. Wroeni barbecue potada fad S10van tis. 9. ye Snook, Texas.

Strana 2.

ASHINGTON. — Zastupci Spojenca vyW jednavaji v Americe o koupi valednYeh letadel v tens asi jednoho bilionu dolarri. Tuto objednesku chteji urychliti, aby aspori east mohla bYti poslana do Anglie a Francie pied zahajenim velike jarni ofensivy, o ktere se stale mluvi.

Austin. — Starobni pense pro mesic bkezen rozeslana bude 15. bfezna a katdy eek bude skoro o jeden dolar vet gi. Posledni eeky obnagely prumerne $8.46, pro bfezen budou $9.40. * * Ze Slovenska pfichazi zprava, to dr. Kamil Krofta, proslulY statnik a historik, kterY pro sve sympatie s Nemeckem stal se poslednim zahranienim ministrem 6eskoslovenska, pies to byl internovan ve sve venkovske residenci u Plzne. * * Washington. — Kingova rant v Texasu dostala eek na $112,000 za omezovaci program, mnoho Texasanil dostalo od $2,500 at $25,000 za omezovani v roku 1937. Novo pravidlo zakazuje vyplacet jednotlivci vet gi nahradu net $10,000 za ridast na farmarskem programu. * * Patit. — V souvislosti s nemeckYmi podminkami miru, s nimit v techto dnech seznamen byl podsekretat statu Sumner Welles nacistickYmi pohlavary v Berline, vyskytly se zpravy, to by Nemeeko z east nekdej gi polske republiky utvotilo protektorat na zprisob protektoratu tech a Moravy. Pravi se, to tento polsky protektorat pozristaval by z rizemi tvaru trojrihelniku v sttedni east nekdej gi polske republiky, rozlohy to asi 39,000 etverednich mil, majici asi 12,000,000 obyvatelt. Oblast tato nachazi se nyni pod spravou generalniho guvernera Hanse Franka. * * Pafit.

Misto k tivobyti pro nove pfibyle Nemee bylo udelano proste tim, to te gi a Polaci byli zahnani do urditych oblasti, vybranych Nemeckem. A nejlep gi kraje, jak se zde ze spolehlivYch prament uclava, byly reservovany pro nemeeke obeany. Podle ritednich zprav z nazistickYch pramenti v echach mail byti severni kraje pfipraveny pro 50,000 novYch "Arijeti" k jejich usazeni podle schvaleni strany nemeckYch narodnich socialistri eili nazistri. V tornto poetu ma bYti 10,000 Nemcri, kteki drive till ye vYchodnim Polsku, ktere je nyni pod ruskou nadvladou.

LondYn. — Brutalni pest Nemecka dopadla jegte kruteji na Polsko net na 6eskoslovensko.

Zvlattnim rozkazem, vydanYm mar galkem Goeringem, vgichni polgti majitele pozemkri v easti Polska, okupovane Nemci, byli zbaveni sveho vlastnickeho prava. WO. se to nemene net 8,000,000 Polakti a Azemi asi 60,000 dtvereenich mil, obyvane pied valkou pouze asi 400,000 Nemcri. Nyni polske obyvatelstvo z pohranienich distriktil Pozrianska, Slerska a stfedniho Polska je vyhaneno, aby ueinilo misto pro nemecke immigranty z baltickYch state a Nomecka samotneho. Katdy Polak v okoli Plocku obdrtel rozkaz vystehovati se ze sveho domova behem 24 hodin a bylo mu dovoleno, aby vzal s sebou 20 marek. Ude v mestech jsou prase tak vystaveni nemeeke brutalite, jako lido na venkove. * * Stokholm. — Z nejvy ggich autoritativnich kruhri se pravi, to finske vlade byly dorneeny podmmky, za kterYch by Rusko bylo ochotno skoneiti finskou valku. Byly ji dodany prostfednictvim gvedske vlady a je o nich uvatovano v Helsingforsu. V nekterYch kruzich se pravi, to ptimefi bude zavedeno v nekolika dnech. Jini jsou toho mineni, to finska armada by kladla odpor pfijeti tak krutych podminek. Diktator Stalin, jak se pravi, chce anektovati celou karelskou giji od Viborgu at k ruskYm hranicim pies Sortavala. Oboje mesta maji ptipadnouti Rusku, ktere chce tot distrikt PetsamskY a na,motni zakladnu v Hango. V nekterYch dobte informovanYch kruzich se soudi, to tyto podminky jsou velmi tuhe a to ohrotuji samostatnost Finska, jini vgak mysli, to cokoli jineho anekse Finska znamena koncesi na strane Stalina.

Vt STNIK

Od stfedy do stfedy.

Austin. — Statni pokladnik vydal zpravu, die nit statni dluh obna gi pies $21,000,000. Za posledni dva tYdny se schodek zvY gil 0 889 tisic dolart. Fond konfederatni pense ma schodek pies dva miliony dolarri. * — Francouzske ministerstvo \Talky oznamilo Narodnimu vYboru eeskoslovenskemu v Parlti, to prvni deskY vojin, kterY padl na zapadni fronts, byl Jaroslav Basl. Basl byl elenem francouzske cizinecke legie a padl v boji 9. ledna na hornim riseku fronty u Sierck. K slutbe ye zbrani ye francouzske cizineeke legii se Jaroslav Basl prihlasil hned, jakmile na zadatku tail 1939 Francie vypovedela valku Nemecku.

V Brno, hlavnim meste Moravy, bylo poslano 470 studentri do koncentradniho tabora v Nemecku, protote jejich politicks mineni nelibilo se "protektorihn". V temt meste byli uvezneni etyti profesofi — Helfert, Uher, KoneenY a Ryganek, anit by jim bylo feeeno, proe. Jeden nemecky dristojnik mueil Helfertova synka, at obvinil sveho otce, to osnoval spikhuti proti Nemecku a nacisticke strane. * * Mad'arsky zahranieni ministr hrabe Stefan Czaky prohlasil ye stfedu min. tYdne v Budapegti, to evropskYm zajmrim bude lope poslouten°, kdyt "sloteni eeskoslovenskeho statu nebude nikdy obnoveno". Timto prohla genim postavil se Czaky proti zamerrim spojencri, kteti obnoVu Oeskoslovenska ueinili jednim z cilA valky. Odpor Mad'arska proti obnove 6eskoslovenska je pochopitelnY vzhledem k tomu, to tame tato ziskala po mnichovske dohode znaene dasti bYvaleho jeho rizemi. * * Praha. — Noviny otiskly no.sledujici ritedni zpravu: Od 15. rinora 1940 meni se nazvy tfi hlavnlch pratskYch nadrati takto: Wilsonovo ,nadrati bude se nazYvat Prag, Hauptbahnhof — Praha, hlavni nadrati. Masarykovo nadrati dostane nove jmeno Prag, Hibernerbahnhof — Praha, Hybernske nadrati. Denisovo nadrati bude pfejmenovano na Prag, Moldaubahnhof — Praha, Vltayske nadrati. tfedni oznameni o techto zmenach kondi slovy: "Je na -obecenstvu, aby se s 'Omit° novYmi nazvy obeznamilo." * * Italie do nedavna volne dovatela uhli z Nemecka, ktere nakladano bylo na jeji lodi v holandskem pkistavigti v Roterdame. Koncem ptedminuleho tYdne ale rozhodla britska, vlada, to hospodatska. blokada Nemecka vztahuje se i na tyto lodi a timske vlade dostalo se oznameni toho smyslu. Italska vlada podala proti tomuto rozhodnuti ostry protest a aby vyzkougela, mysli-li to Britanie doopravdy, natidila uhelnYm lodlm, aby nastoupily obvyklou cestu z Rotterdamu. Britanie do etvrtka m. tYdne zadrtela 14 techto lodi, ktere dopraveny byly do britskYch pfistavri, aby o nekladu jejich rozhodl kofistni soud. Tim vyvstala ye vztazich italsko-britskYch vatna krise. Britanie na italskY protest patkidne odpovedela. * * Holandsko sna gi se omeziti tak zvanou "darkovou" dopravu potravin do Nemecka, ktera v posledni dobe vzrostla do velkYch rozmerri. Poeatkem tohoto mesice ve gla v platnost pravidla, die kterYch holandske po gty ptijmou k dodavce jenom takove balieky potravin do ciziny, ktere posilany jsou jednotlivci. Tim holandska vlada snag! se omeziti rozsahlY obchod s potravinami, ktere mnohe firmy vedly na objednaky z Ameriky. Ve SpojenYch Statech bylo nekolik firem, ktere takove objednavky pfijimaly a dodavku potravin z Holandska adresatrim v Nemecku zarueovaly. Nyni jednotlivci (nikoliv spoleenosti) v Holandsku mohou posilati bez ziskani zvlagtniho povoleni balioky jen do vahy tti kilogramri (asi 6.6 liber), av gak v tech nesmi bYti vice net po kilogramu (2.2 liber) masla, sYra a masa a vice net 250 gramri sousttedeneho mleka, kavy a eokolady. At doposud mohi jednotlivec posilati balik masla a sYra do vithy pets kilogramt (11 liber) katd2 Vden.

Ve sttedu, dne 13. btezna 1940.

Paiii. — 6esl. Narodni vYbor vydal zprivu, to dr. Franti:s'ek Soukup, bYvalY pfedseda Cs!. senatu, byl nacisty propugten z vezeni na Pankraci, kde byl po tadu mesicti veznen. Dr. Soukup ma pies 70 rokt, byl z 'Otani propu gten ye velmi zbedovanem stavu. * Dallas. — BYvalY guverner Texasu — Oscar B. Colquitt, zemtel zde ye stall 79 let. Jeho kariera byla vskutku obdivuhodna. Z farmatskeho rentYfe vyginul se Colquitt na nejvyggi titad obrovskeho statu. Sioutll na guvernerskem ktesle od 1911 do 1915 a stal se znamYm sidm bojem proti prohibidaktim. * * Povodriove vody v severni Kalifornii opadly v pondeli min. tYdne a ze San Francisco, Cal., bylo hlageno, to zaplavy v 16 okresich teto oblasti zprisobily Skodu odhadovanou na $15,000,000 a vytadaly si za obet 10 lidskYch tivotri.

Zkazonosne povodne hlageny byly minulou nedeli taktet z Kentucky a v sttedni east ridoli feky Ohio velky podet rodin vypuzen byl ze svYch domovri. * * Edvin Mueller v lists Survey Graphic lief. situaci v eskoslovensku, po nemt cestoval jegte p0 vyhlaSeni valky. alanek konei: "6e§i budou jegte na dlouho plieinou Hitlerovy migreny. Je vgak malo nadeje, to bychom byli svedky otevfene revolty v Protektorate. kteti te gi, maji za, sebou dlouha leta zku genosti v techto yecech, budou pokraeovati v delani v gech motr4ch nesnazi svym dobyvateltun a v soustavnem vzdoru v jakekoliv spolupraci.

V l'Independence Tchecoslovaque start nag pfitel senator Louis Marin pie o nagem boji a piceje nam, abychom napravili stra gne nespravedlnosti, jicht je 6eskoslovensko obeti. "Utiv slavne vety Micheletovy o Francii napsal jsem po Mnichovu: 6eskoslovensko, Kristus narodil.

Gel, tenkrate je gte nevypilo pohar hotkosti.

Muselo vgak jej vypiti at do posledni kapky. Ale stejne nezoufalo, jako nezoufalo po Bile Hoke.

Vgichni ti, kteti miluji 6eskoslovensko, jsou nyni jegte vice k nemu pilmknuti, kdyt takto trpi." * * Pafit. — Asi 50,000 Windt z baltickYch, polskYch a tyrolskYch kraju bylo poslano do teskoslovenska jako trvali obyvatele, jak zde dnes bylo prohlageno, aby tak vytladili 6echy a Slovaky v jejich vlastni zemi. Hromadne stehovani Nerncti z BaltickYch state, ktere jsou nyni pod kontrolou Ruska, a z to Cast vYchodniho Polska, jit obsadila sovetska Unie, je provadeno pod dozorem nazisticke strany. Nemci a Rakugane z italskeho Tyrolska byli rovnet dopraveni do tech a dali jim deska hospodakstvi, kterych "zlskaly" rifady protektoratu. * * Henri de Kerillis uvefejnil v L'Epoque icadu elankri, v nicht' ukazoval, jak nemecka propaganda podkopavala jit davno pied valkou du zdrave politiky ve Francii. KatdY vi, napsal, to nemecka propaganda se snatila zpracovati francouzske vefejne mineni v nekolika vecech; jeji hlavni temata byla: antisemitismus, antieastvi, zrugeni francoutsko-ruskeho paktu a pokus oddeliti Francii od Anglie. Kerillis nejenom pfines1 celou fadu citatu z tydeniku Je suis partout, ale uvefej nil i fotografii prvni stranky zvla gtniho disla venovaneho deskoslovenske krisi.

Nemecke podminky miru, udanlive sdelene nacistickYmi pohlavary v. Berlins americkemu podsekretaki statu Sumneru Wellesovi, nevyvolaly v LondYne a Patiti tadneho ptekvapeni.

Pro britske statniky "nemeckY mirovY program" nebyl tadnou novinkou a nanejvy ge je zajimalo pfiznani nacista, to jim jde hlavne a pkedevgim o rozvrat britske 'Me a jeji hospodatske zeslabeni. Po zahajeni valky v Polsku tvrdili, to proti Britanii nic nemaji a z toho dtvodu to neni pfiein k valee na zapade. Nyni vgak prohlaguji, to neustanou v boji, dokud svetova hospodakska moo Britanie nebude zlomena, britska kontrola driletitYch namothich test mezi Evropou a Asii zru gena a britskY a francouzskY vliv v skandinayskYch zemich, na Bal-

kans a v sttedni Evrope zcela odstranen.

NEsTNtx

Ve sttedu, tine 13. btezna 1940.

Oddil dopisovatelskj

•

Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb vadne polemiky, potadatel ptedklada ye smyalu stanov Tiskovemu Whom k vlastnimu rozhodnuti.

ODBOtKA SDRU2. A. 5. T. V ROSENBERG. Drazi krajane!

Timto oznamujeme ve'SkerY pkijem a vydani naSi odboeky v Rosenberg od 12. ledna do 3. bfezna 1940, nasledovne: Pfijem : $ 40.65 tlenske pkispevky 13.60 Za svadinu p11 zakl. schuzi, 61.45 Z eeskeho filmu •Stefanik, CelkovY pfijem, Vydani: Odeslano stat. taj. p. Olexovi, Vraceno jako zaloha pi. Nesvadba,..

Za °balky, papir, znamky, 200 kusti pogtov listkil a jine, Za 3 medaile pi. Humpla, Vydani pti filmu 'Stefanik,

$115.70

Celkove vydani,

$ 40.49

$ 25.00 5.00 3.49 3.00 4.00

$ 75.21 ZbYva, v pokladne Dale oznamujeme pfijem od katideho jednotliveho Mena Doposud mime vtiech 'dent 103. Schtze odbYvo.me katidou tfeti nedeli v mesici o 2 hod. odpoledne v sini p. Stibory. Jmena vAech elenti jak nasleduji: Pan a pi B. B. Stavinoha 50e, p. a pi. J. J. Neuman 50c, p. a pi. J. W. Ldikar 50c, p. a pi.

Jos. Koval 50e, p. a pi. John Stibora $1, p. a pi.

John Svreek 50c, p. a pi. Vine Nesvadba st. 50c, p. a pi. Anton Humpola 50c, p. a pi. Vint Nesvadba ml. 50c, pi. Marie Kolaeek 25c, dp.

Jerome Tydlaeka 25c, p. Jerry Nesvadba 25c, pi. Antonie Celman 25c, p. a pi. Ignac Rainotiek 50c, pi. Felcman 25c, p. a pi. Frank Wisner 50c, p. a pi. J. Mutina 50c, p. L. F. Brenner 25c, pi. VatianskY 25c, p. Steve Stach $1, pi. Elen Zbranek 25c, pi. Fanny Chadil 25c, p. L. A. Vogelsang 25c, p. E. H. Valenta 25c, p. Frank Kostelnik 25c, p. Vaclav Pultar 25c, p. a pi. Vint Abschnaider 50c, p. Joe Vacek 25c, p. Vlad. Pultar 25c, pi. Anna Pultar 25c, p.

John Pultar 25c, p. Frank Novak 25c, p. Frank Stavinoha 25c, p. Cyril Humpola 25c, p. Joe Philiks 25c, p. Frank Skfipka 25c, p. Joe Macek 25c, p. Edward Marek 25c, pi. Rosie Ohl 25c, pi. Aloisie Mutiny 25c, dp. Jerome Tydlaeka 25c, p. Emil Lukati 25c, p. a pi. Alfred Blaha 50e, p. Jerry Vacek 25c, p. Fredie Stavinoha 25c p. Joe Nesvadba 25c, pi. Rosie Griffit 25c, pi. Harme StraZnickY 25c, p. Vlad. StratinickY 25c, p. Joe Slaealek 25c, p. Luis Maresh 25c, pi. Luis Maresh 25c, p. John BezecnY 25c, p.

Jim Barta 25c, p. a pi. Ignac Chaloupka 50c, p. J. Hrneik 25c, p. L. E. Meller 25c, p. James Saha 25c, si. Lili Stavinoha 25c, pi. Marie MutinY 25c, p. Frank Hruzek 25c, p. Jerry Nesvadba 25c, p. Vlad. Maudr 50c, pi. James Saha 25c, p. C. M. Macek 25c, p. John Slaealek $1, p.

Vlad. Stratinicky $1, pi. Josefina Orsak 25c, p. Frank Pratiak 25c, nejmenovanY $1, dp.

Jerome Tydlaeka 50c, p. a pi. Ignac genkyfik 50c, pi John Stibora 25c, tad Cis. 195, SPJST. Rosenberg $5, p. Miles Podlipny $2, p. a pi. Joe Hradil st. 50c, pi. Steve Stach 25c, pi. Ester Stach 25c, pi. Stenfield Stach 25c, pi. Paul Stach 25c, pi. David Stach 25c, pi. Marie Kolaeek 40c, p. Frank Jufica 25c, dp. Jerome Tydlaeka '75c, p. a pi. John Holub 50e, p. Frank Godarski 50c, p. a pi. Tom TalaSek $1, p. a pi.

Frank Chupik $1, pi. Anton Van& 50c.

Upozorfmjeme v'Sechny krajany a hlavne eleny odboaky, aby si teto zpravy pov§imli, a je-li nee° nespravneho nebo nekterY 'Olen vynechan, pfihlaste se ye se/Ifni anebo u pokladnika odboeky, jest to vatii povinnosti.

S krajanskYna pozdravem a "Zvitezime!", John 6vrtek, pokladnik.

Austin, Texas.

Ctena redakce a elenstvo!

V nekolika picipadech v nedivriSrch eislech nakho organu a zvla/te ted' pied sjezdem vysvita, tie nektefi z elenstva nejsou vilbec obeznameni s vedenim nasi Jednoty, aneb nemohou pochopit a nemaji poneti, jak je tato vend organisace sestavena, co se tYka price v Hlavni titadovne. Jako Olen ifeetniho vYboru a jeden z tech, ktery mel pfilektost pozorovat tedniky v einnosti, podavam v dobrem Unlyslu v techto fadkach nejake vysvetleni, aby alespoil trochu to pomohlo k lepLimu porozumeni.

V/echny zalegitosti Jednoty jsou tizene Medniky, ktefi jsou zvoleni ye sjezdu. Jest odekavano, tie tito Utednici vykonaji Ark dle stanov, budou pilne pracovati, jak jim lidske sily a rozurn stadi. Na bedra hlavne tech mnifi pada velka zodpovednost v obnosu 3 1/2 milionu dolarft majetku a pojitteni na 2ivot v obnosu asi 17 milionu dolara, neseno 16,000 duk. Nesmime vynechat ostatni Ufedniky, ktefi hraji velkY kol, ale skutethe vedeni, podrobnosti a udrtovani stavu cele Jednoty je v rukou techto muNI. V tovarne se vypodita, kolik koriskYch sil (horsepower) ma jisty stroj a kolik snese, ve velkoobchodech maji lidi, kteti yam vypoditaji, kolik prate snese lidska sila telesne i du/evne, ale na/e nikdy neptedepsala, kolik ma prate padnout na jednoho eloveka, jen urdila jiste povinnosti.

Kdy2 se 'Jednota zalo/ila, postaeila jedna aneb dye knihy pro zapisovani v/ech rekorchl, krajane mohli pfi malem poetu elenstva dohli/et snadno a vte bylo jednoduche. Tato nose organisace postupovala a koneene se tak vyvinula, 2e tines je upottebeno vice nett 30 hlavnich a mnoho vYpomocnYch knih. Pozorujme postupy jednoho dne ptijmu v iitadovne a budeme pfekvapeni kolikrate se musi dat &slice do sloupcil ruznSrch knih. Denni poka pfinak prate, /lady vic a nekdy mene, a v/echno se musi ustaviene zana/et do rekordu. Musi se odpovidati na dopisy tYkajici se kadeho odboru, opisy a originaly se tfidi a davaji do patf •idneho mista. Musi se uschovat na prava mista certifikaty, affidavity, Tety, dule/ite papiry, atd., vtidy s pravym nadpisem, aby se mohly kdykoliv najit. Musi se delat vYpoety, knihy se dr2i do centu v bilanci, (kdy/ je rozdil, musi se hledat), statni komisat vytaduje pravidelne zpravy a statistiky, co/ zabira eas v Hlavni titadovne, a musi se take zavitat do Austinu osobne nektere veci vykidit. Musime take uvastit, 2e ted' jsou statni a federalni (lane, ktere se plati a pro nevydr/ovani zvlittnich rekordit vlada ma pokutu aneb trest.

Dale, uvakne kaidS, odbor na g. Jednoty a jak se musi s kadYm zachazet. Na ptiklad, odbor elenstvi, ktery zahrnuje take DetskSr Odbor.

Spojeno s timto je vice ne2 10 knih, ktere obsahuji stay nakho elenstva. Mame zvlattni knihu pro udr/ovani rekordu Olenu, ktefi plati pravidelne, do pfedu platici, poloviene platici, suspendovani, nedospelYch ditek, neschopni elenove, Vestnik odbirajici, a pak sta y 162 mistnich fade. Proto/e ufednici v mistnich dech vybiraji elenske poplatky a zasilaji je do Hlavni trfadovny, neusnadfluje tamnejk praci, naopak je/te ptidava, neb tam se teprve v/echny informace musi rortfidit a spravne zanest, a nektere ty dopisy dobfe neobjasnene, ktere daji nakni Afednikam hlavy boleni, se musi roz1u/tit. Kdyi na to ptijde, kaklY agent kterY zastupuje pojiAt'ujici spoleenost, dela, to same, ale to neznadi /e hlavni sidlo tete spoleenosti nema co Mat. Pak jsou pAjeky proti certifikaturn, na kterY.Ch se musi udr/ovati rok a splatky. Tato suma je pies pui milionu dolaru. A v/echny dfikazy a sprosttedkovani v padu Umrti musime v/e spojiti s odborem elenskym.

Od doby zalokni do dneAniho dne se stale nem pfidava. Mame DetskY Odbor, mime investice v bondech, hypoteky, a Jednota si ph ylastnila pozemkovY majetek. Na v/echno musi bYti pfisnS7 dozor. Kandy kus majetku je jednot' t, delat odlivy problem. Musi se jezdit, prohlite hady. Musi se upominat, rozepisovat a vypoeitat. Kdy2 hlavni Utednik cestuje, pak musi v/echno dohnat v idadovne co zame/kal, jak ptijede. Jestli se ptida nemocenska, podpora, tak

bude vice prate, vice net si myslime. Tak vidiSi MySlime, me. 4 V40 beta tak =One

la

Strana 3. kolikrate se nakl dobrSr krajan, kterSr byl v hruzi, kdy musel vypiniti snadnou listinu. Co by tekl, kdyby pfi/el do Hl. ttadovny a musel vykonat nejakou to praci. raj nahled je, Ze idednici delaji daleko vice prate netili je potiadovano. Dutievne a telesne kahlY Afednik, co je mi znamo, iije pro Jednotu a je pro jeji zbudovani. Deli propagaeni praci, kdy eas staei, je vyzvan na sve ittraty teeniti na slavnostech pro doby ucei, a v nedeli a ve svatcich venuje eas ye prospech elenstva na misto rodine. V Ufadovne se nedela dle hodin, ani se nepatfi do unie, ale pracuje se a je v/e hotovo. Mohu dosveddit, 2e mnohdy jedouc pies Fayetteville veder, videl jsem na sve oCi jak nasi tifednici pracuji do noci. A tak jsem si v duchu myslel, tie kdysi za mnoho let bude na jejich pamatku postaven velkY pomnik s epitapem "pracovali bez uznani". Mohu take dodat, tie jeden statni dohlintel tekl, tie je to zazraene jak jenom par mu/ii fidi tak velkou spoleenost.

Utednici se mezi sebou dohodnou a prate se udela. Ovtiem, da se nee° poleptiit aneb zdokonalit, ale pod okolnostmi kterYmi idednici pracuji, je v celku vtie dobfe vedeno. K tomu dosvedei zpravy statniho komisafe a fieetniho vS7boru.

Zaeinaji pfichazet navrhy do sjezdu, nektere velmi dobre a druhe zas zhoubne pro pokrok Jednoty. KatidY Olen ma pra y° dati svilj tsudek, ale ne dfiv nd je dobfe pfesvedeen o pravych pomerech. NekterY, ktery nedovede sam svou domknost fidit, dovoli si nafizovat, jak ma Jednota hospodatit. Pak se zas nekdo domniva, jak mime dohled, jestli snad katidY fednik nedele, co sam chce. Za prvni, katiclY Olen Hlavni Ufadovny ma vice neti 16,000 "bossa", elenti kterYm on je zodpovednY Za drub& Jednota je pod fizenim statnich zakonti a je pravidelne a pkisne pfehlitiena zastupci, ktefi musi poznat stay cele organisace, a vezme to obyeejne vice neti mesic to udelat. Pak je teetni vYbor, kterY dela pOlrodni pfehlidku a pracuje vtidy neodvisle a pro dobro Jednoty. Porovnava bay, da do vefejnosti nespravne fizeni, pods zpravy. Neni tiadna pfilditost promarnit penize pattici Jednot y, na taloa aneb sklenici peniveho, neb pfi takovem dozoru jaksi by se to vynatilo. Take nemusime miti strach, kdy nektera ukazuje vYlohy o par dolor& vice. Nekdy se stane, tie idadovna utietil mnoho pene'z, kdy zakoupi dopkedu nejake zasoby do ufadovny, a tak se to musi ukazat ve zprave za jeden mesic, co vlastne je zaplaceno na rok aneb dva dopfedu. Mnoho listin a pottebnYch forem do knih je tikeno na multigrafu v iffadovne a tak je utietfeno mnoho. Dle velikosti nak organisace je velmi skromne kizena, ovtiem 'lady jsou neoeekavane utraty.

Ukoneim s prosbou, aby elenove si vice vain nati Jednoty, na kterou mohou bYti hrdi a kterou naSi pfedkove zalotiili, abychom ji zachovali. Mohovitost stale se zvytiuje, stay finaneni se stale zleptiuje. Bondy, ktere byly nizko v eerie, ted' jdou nahoru, take Jednota na katidem prodeji udela vYclelek. Odekava se, tie majetek kterY ted' je velice nizko v cene a nema, brzy tiadny aneb malt' pfijem, se zas napravi. Vidim tuto Jednotu jednou z tech nejbohattiich a neisilnejgch v budoucnosti . . . ale to jenom kdy budeme pkidavat nove eleny, nejvic mladetie, budeme S'etfit to co mime, dame se veci k dilu, abychom pokraeovali dale, ne abychom ubirali pomoc a idady a zavideli jeden druhemu.

S bratrskym pozdravem, Raymond Prasatik.

Smrt oblibeneho soudce.

V Doma/licich zemfel 681etSi vrchni soudni rada v.v. Jan dech, * jenti byl vysoce vatienou osobnosti spoldenskeho tiivota v Nikdy neznal tfidnich rozdilti a za svoje 'tiny byl u vtiech obeanii obliben. Odchazi v nem Nov& zlateho srdce, kterY mel vtidy kladnY pomer ke kulturnimu a umeleckemu tiivotu na Chodsku.

Muti kterY dovede spravovat svuj stan, dovede spravovat mnoho stana. Kdo dovede vesti dobre 10 mutt, tomu maze bYt svefeno cele vojsko a povede je take dobfe Ze zasad DlingischanovSich,

Strana 4.

Finaneni zpriva u'eetnika Hlavniho ftadu PitiTEM OD itADt ZA MESiC ilNOR 1940. kid. Den Za D. 0. tmrtni Ii. It. 1. 22. leden 6.41 349.72 9.90 2. 14. unor 14.02 .75 3. 13. leden .30 23.40 .90 4. 22. leden 26.68 781.17 22.05 5. 17. unor .80 60.48 4.05 6. 20. unor 81.46 .60 3.15 7. 14. imora 2.46 152.87 6.45 8. 26. leden .80 74.98 1.95 9. 21. unor 4.86 386.59 15.75 10. 22. leden 3.60 265.27 2.20 11.13. unor 1.40 38.29 1.20 12. 14. leden 27.75 .15 13. 17. led., unor 2.00 229.77 8.10 14. 29. led., unor 1.80 101.44 29.30 16. 22. unor 66.99 4.35 17. 11. 1 cert. .25 17. 14. unor 11.71 459.66 22.65 17. 26. 1 cert. .25 18. 29. unor .50 35.73 .30 19. 22. leden 117.84 3.30 21. 27. 2 eleni 25.11 5.50 22. 17. unor 38.00 .30 23. 14. leden 3.02 265.71 8.20 23. 21. 1 cert. .25 24. 4. 1 cert. .25 24. 26. leden 189.61 2,363.84 47.00 25. 14. leden 20.47 910.77 27.45 26. 14. leden 151.09 2.85 27. 21. leden 25.14 230.73 6.45 29. 20. leden 67.27 931.87 31.35 30. 6. leden .80 120.75 3.00 31. 21. leden 84.36 2.10 32. 15. leden .60 37.14 2.85 33. 21. Unora 5.34 143.31 8.85 34. 14. unor 37.11 .60 35. 17. leden 9.16 531.61 7.80 37. 23. unor .20 21.47 2.70 38. 20. do pi. plac. 17.28 197.50 39. 2. leden 9.75 2.10 131.78 39. 24.

5.75 40. 14. unor 12.54 363.16 24.30 40. 29. 1 Glen 23.17 41. 13. leden 147.51 2.25 42. 14. unor 33.25 2.25 44. 21. leden 65.73 137.82 3.90 47. 23. leden 85.84 948.07 24.90 48. 23. pros., led., 30.38 474.56 47.20 49. 22. leden 5.70 348.83 9.00 49. 24. cert.

1.00 50. 11. unor 1.60 68.28 2.55 51. 17. leden .80 86.43 6.15 52. 21. leden 31.00 201.02 9.85 55. 22. unor 5.61 83.68 3.45 56. 5. leden 3.10 214.48 9.30 57. 7. leden .50 38.00 2.25 57. 7. leden 9.00 57. 22. 2 eleni 36.56 58. 22. unor 124.31 4.75 61. 17. led., unor 1.20 59.05 2.70 62. 11. leden 1.20 49.52 5.70 63. 20. unor 8.38 177.87 11.25 64. 9. leden 274.02 4.35 64. 20. D. 0.

9.60 65. 13. unor 78.76 .20 2.95 4.13 147.96 66. 22. leden .75 67. 18. unor 1.87 126.20 6.00 68. 21. leden 212.10 15.78 20.90 69. 13. unor .50 55.37 1.65 18.31 70. 21. unor 192.36 9.30 105.68 70. 21. 2 eleni .60 71. 20. unor 57.99 1.80 72. 13. unor 93.38 5.40 1.87 125.90 3.90 73. 7. unor .40 47.32 76. 17. leden 1.50 15.80 35.74 78. 9. unor 3.45 5.79 52.78 79. 6. leden 2.40 54.50 80. 17. unor 3.15 18.45 567.72 81. 19. leden 10.50 33.72 316.51 84. 28. iinor 16.50 6.89 1.20 85. 6. unor 3.53 202.65 86. 28. leden 4.05 .40 317.47 9.75 87. 21. leden 42.25 55.59 1,738.73 88. 28. leden

Ve stkedu, dne 13. bfezna 1940.

VESTNIK

89.

90.

91.

92.

93.

94.

95.

96.

97.

98.

99.

100.

101.

103.

105.

106.

107.

107.

108.

109.

110.

112.

116.

117.

118.

119.

121.

122.

124.

126.

127.

128.

129.

130.

132.

133.

136.

137.

138.

139.

140.

140.

141.

143.

144.

145.

146.

147.

148.

148.

149.

150.

151.

152.

153.

154.

157.

158.

159.

160.

161.

162.

15. unor 7.81 20. unor 22. unor 2.70 25.36 18. leden 22. unor 2.20 9. leden 1.30 2.60 22. unor 1. leden 2.10 20. unor 14. leden .90 21. unor 28. led. unor 14. unor 30 14. leden 22. leden 24. tij. list. pros.

46.00 2. leden 3.30 29. unor 3.81 11. leden 1.60 15. prosinec 3.50 22. unor 14.34 18. unor 1.50 14. unor 26. unor 28. unor 21. unor 2.10 15. unor 3.82 21. unor 26. unor 3.40 21. unor 24. kij. al pros. 1.50 .60 13. unor 1.90 11. unor 3.86 15. pros.

15. unor 56.45 21. leden 23. leden 2.09 7. unor 3.01 21. unor 1.30 17. unor 1.50 7. unor .20 9. .50 21. unor 2.00 22. unor 23. unor 2.10 21. leden 4.10 24. unor 1.20 9. unor 10. cert.

7.22 21. leden 8.95 22. led., unor, 17.65 13 led, unor, 14.41 11. unor 23. list. al* fin-or .80 1.30 17. unor 19.18 22. leden 9. unor .80 27. unor 2.00 21. unor 2.60 22. leden 10.40 14. unor 4.60 17. unor

113.85 28.58 208.81 421.98 54'30 101.83 73.37 45.28 179.05 68.73 25.17 51.50 50.92 230.68 103.75 248.16 561.19 95.13 124.71 48.69 92.05 201.39 52.61 24.54 29.20 8.35 108.75 66.77 10.00 117.05 75.30 26.95 40.25 111.81 12.31 490.59 220.02 5.67 101.68 31.45 19.82

6.30 1.05 14.05 37.05 4.05 4.75 3.10 .75 5.40 1.65 1.35 .90 2.25 1.05 1.50 16.60 9.65 9.15 20.80 2.25 4.80 13.90 2.40 .30 3.00

105.85 64.42 15.15 93.58 88.36 21.32

5.40 1.95

5.10 2.25 .75 3.45 9.10 .45 4.80 39.55 .30 11.25 .90 2.25 4.50 1.20 1.20

166.28 280.20 33.01 63.05 187.62 35.21 210.02 48.97 7.22 121.38 55.85 53.87 46.63

5.95 7.05 2.85 .50 20.20 16.05 2.10 5.75 13.30 2.70 14.25 2.85 1.80 8.70 6.00 5.10 4.50

1,252.57 24,527.28

1,016.95

PREMED PItIJMU A VYDAN1, ZA MESIC UNOR 1940.

PRiTEM: $ 24,527.28 Od tadfi 12,724.78 Splatky hypotek 20.70 Splatky hypotek collateral 3,702.69 Splatky pfljaek certifikatil 5,269.31 Urok z hypotek 1,696.53 Urok z ptijeek certifikata 1,627.50 trok z bondfi 184.55 Splaceno za praci v piljekach 630.71 Najemne z majetku Celkem Hotovost z minuleho mesice Uhrnem VYDANI: Na fimrti Na fimrti nedospel. dedicum.

Na funrti nedospel. dedicilm Hypoteky Koupe bondu Pkenos na Hi.

$ 50,384.05 83,991.62 $134,375.67 $ 16,289.03 1,062.73 89.99 16.013.28 3.000.00 5,000.00

Piljeky certifikatt Opravy atd., fleet majetku Pravni, fleet majetku Dane, fleet majetku VracenY -tarok pilj. cert.

Pojigteni proti ohni z majetku Pravni fleet hypotek Vracene funrtni poplatky Cestovne, fleet bondfi VracenY firok z hypotek Splaceno za -praci v piljekach Premie pti koupi bondu PteSlY firok pti kcupi bondu VYmena v bance HOTOVOST V BANKACH IILAVN1 PAD: Pkijem od tadu Ptenos z fimrtniho fondu Za odznaky Za picirueky Hotovost z minuleho mesice

9,296.00 759.21 52.68 1.15 3.13 18.14 25.09 54.26 8.35 35.32 184.55 60.00 71.96 .10 $ 82,350.70 $ 1,016.95 5,000.00 1.50 1.50 1,623.98

Celkem $ 7,643.93 VYDANI: 30.00 Najemne z ntadovny $ 10.25 Telefon 39.60 Opravy strojii 46.97 Poltovne 151.33 Potreby a yydani v fitadovne 16.30 Ozndraky 2.50 Notat 5.00 Zatizeni v Utadovne 1,163.25 SluZne fitedniku 30.00 Lekatske prohlidky 767.23 Odmeny za nove eleny 128.08 Schtze H. A. a tiskoveho vStoru _ .30 Express 534.58 Vestnik, 6,395 odberatelt .40 Vestnik, patovn 4 7.66 Elektkina 3.49 Tzlegramy 70.28 Dan excise IX. statni 27.81 Cestovne FLitovost Hlavniho ftaciu DETSKY ODBOR. PtiJEM: Pkijern od Urok pi:ijeek certifikatil HotovoSt z minuleho mesice

$ 4,608.90

Celkem VYDANI: Odmony za nove eleny Uspory Pfijeky certifikatu Hotovost Pujoky certifikatil Bondy

$ 1,919.80

1,252.57 1.65 665.58

55.06 61.28 33.00 1,770.46 271.00 35,447.08

$ 37,488.54 MAJETEK PPEHLED MAJETKU JEDNOTY. $1,008,352.18 Bondy 1,491,362.28 Hypoteky 5,333.86 Hypoteky collateral 10.00 Podily 593,729.17 Palely certifikatil 214,600.63 Majetek 10.00 Sloleno za mekitko 37,488.54 V Detskem Odboru 4,608.90 Hotovost H. A. 82,350.70 Hotovost v bankach 3,484.58 Zarizeni v fitadovne Celkem Dluh ned:ispelYm dedictim

$3,441,330.84 26,224.55

MAJETEK S bratrskYm pozdravem,

$3,415,106.29 Edward L. Marek

Dne 7. btezna 1940.

Mantel je elovek, kter3i yam pornaha v nesnazich, do kterYch byste se nebyla dostala, kdybyste si ho nebyla vzala.

Boston Herald.

Sttedni leta je vek, kdy si Clo y& stale mysli, ze za jednu dye nedele bude ,opet tak zdravS7 jp.ko . predtim.

Don Marquis.

Ve sttedu, dne 13. btezna 1940. fJPRAVA NEMOCENSKE PODPORY. Bratii a sestry!

Tato itprava jest jenom zkueebna, a podleha ()prase jak Sednotlivca tak i celYch facia a elenit nem. vYboru i H. ft.

Jak jsem drive psal, nevztahuje se na mallcherne onemocneni, ale na piipady kde jest ochuzena nebo finanene znidena dela rodina, a to plati pro dleny vSechny, kteti si na to pkispivaji, at' jsou bohati nebo chudi.

Zakladem teto podpory jest jedno centova podpora, 1/2 centova podpora, 1/4 centova podpora. To zaleti ted' na vas, bratti a sestry, jak velky poeet elent bude, dle toho take podpory a vSe zaleti na vas o jak velky podet elena se postarate. Tato nemocenske, podpora jest zkuSebne, a bude-li zavedena a bude-li dobie pracovati pro rozkvet naei Jednoty si ji podrtime; mela-li by bYti pkieinou nesvara v kadech a cele Jednote, ptiati sjezd ji mate zamitnouti. Cele, vac jest ve vaSich rukou a nikdo neni vazan tadnou smlouvou, to musi dodrteti elenstvi od sjezdu do sjezdu, zaplati-li sobe, bude elenem opravnenym ku podpoie a piestane-li platit, ptestava bYti elenem.

KahlY Glen sloti pki svem pkihlaSeni 50 centti a pak v mesici dervnu 25 centa a v mesici zaki 25c, cot dini $1.00 merle, at' to plati jit sam nebo lad, na torn nezaleti. ftadovS7 tajemnik zaSle penize se seznamem na H. R. zaroveri s mesidni zprayou u H. ft., kde to zapiSi pro dobro nemocenskeho fondu.

VYSi podpory urei nernocensky vYbor mistniho kadu, kterY jest zodpovednYm einitelem, tedy podporu takovou, ku ktere jest nemocny opravnenY. Jelikot jest to zkuSebni odbor, neda, se jinak to vyplaceti (urdite sumy) na tu nebo onu nemoc, nebo ureitY denni plat, to bychom se odchYlili od pavodniho zakladu, kolik elena tolik jedno centova, 1/2 c, 1/4c .podpory.

Tento zaklad si musi sam vybudovati poeet elena v mohutnou organisaci, dim vice elena, tim vice centa, a katclY dlen tohoto odboru stava se organisatorem bud'to nemocenske podpory a zaroveri cele natii. Jednoty.

Nyni podavam navrh, ye kterych pkipadech onemocneni by byl Glen opravnen na jedno centovou podporu.

Vetkere operace, jet by Oen byl nucen podstoupiti v nemocnici, a jeho vYlohy by byly vetAi net $150.00.

VeSkere poraneni, jet vytaduje pobyt v nemocnici a vydani- eini vYSe nab. $150.00.

Zapaleni stievni (hlavnidka), at' jit ye svem domove nebo v nemocnici a vydani eini vice net $150.00.

Pal centova podpora temto elentim: V tech samYch pkipadech jako pki jedno centova podpoie, kdy vydani bylo menSi jak $150.00.

Dale odporuduji tuto 1/2c podporu elenam, kteii jsou leeeni na nemoce vnittni, jako taludedni viedy, vnittni neb venkovni rakovina, souchotiny, zmrzadeni od poraneni, raneni mrtvici a menSi poraneni, zlomeniny a menei operace, ktere staly vice net $50.00, ztrata nektereho adu a oslepnuti.

Otyrt centovou podporu dlenum pki zapaleni plic, kde by byl Glen upoutan na latko nejmene 14 dni, porody, zanet mandli, kde byla nutna operace.

Podporu jiz shora jmenovanou mate 'den obdrteti jen jednou za obdobi 12 mesict. KattlY Glen se zavazuje, to podporou jet obdrtel zaplati aspori z dasti lekake, leky anebo nemocnici. olenove, kteii jit nyni jsou postiteni nejakym neduhem, kterY by pattil do techto ustanoveni, nejsou opravneni ku nijake podpoie, od doby ustanoveni tohoto odboru a nemoc jejich poeala po elenstvi nem. podpory. elenove, kteii by byli zmrzaeeni, raneni mrtvici, postiteni rakovinou, souchotinami z east neschopni vydelavati si tivobyti, odporueuji aby byli podporovani 1/2c podporou po dobu jejic tivota katdorodne. lenem tohoto odboru se mute stati katclY zdravY Glen, kdy si tak pieje.

61en tadajici o podporu ptedloti lekakske vysvedeeni a fleet jeho vydani mistnimu nemocenskemu vYboru, fleet apinY, kterY nezahrnuje ztratu easu nebo cestovne.

Clen, ktery bydli mimo kad a chtel by byti dlenem tohoto odboru, v pkipade onemocneni

VtSTNiK bude tiadan, aby poslal sraj fleet a lekakske vysvedeeni na tadovy nem. vybor, podepsanY d yema sveclky pied notafem.

Tedy, bratti a sestry, yeechny obyeejne nemoce, kde by mohla bYti nedavera, to by chtel nekterY glen vyutitkovati \Taal dobroty, jsou vyminuty.

Ted', kdyby elen nebyl opraynenY ku nijake podpoie shora jmenovane.

Pit onemocneni nebo trazu, kterY sam zavinil ve stavu opilem, nespravnem udani o sve nemoci, pro neplaceni pkispevka, elenove suspendovani, traz v Umyslu sebevratednem.

V tadech, ktere cele se neptidaji, ti dlenove nem. podp. jet se pkidali sami ze sveho stkedh si zvoli tkidlenny nem. vYbor, kterY si sami kidi sve zaletitosti co se podpory tyre.

Ty lady, ktere ptistoupi cele anebo vetAina, make kidit odbor nem. podpo. tadovY nem. vybor. elenove, kteri si plati do tohoto odboru a nic jim na to nepkispeje jejich tad, jsou opra yneni ku podpote naSi i tadove, jestli ji maji zavedenou pro domaci dleny.

Zde jsem varn, bratti a sestry podal obraz, jak si ptedstavuji naSi nem. podporu, ktera podleha kritice a oprave a na chvili yam darn pokoj (z &hot' asi sobe oddechne br. Moueka, nag ochotnY redaktor) a budu oeekavati vaSi volbu. Pamatujte, to napked musime tento odbor si zatidit a pak jej zuSlecht'ovat, opravovat, opatrovat a ne jej rozbijet dtive nen jsme jej zbudovali. Jestli si to bude vetSina elerra ptati, dobra, pojedeme dale, jestli ale se nepkihlasi podet sluAnY, aspori 8-10 tisic, tak z toho mno ho nebude a neni tfeba utratit tki neb dtyki sta na sjezdu pro vac, ktera by neptinesla tadne ovoce.

Bratki a sestry! Jeate jednou vas prosim, abyste si uminili, to jste ochotni dati kupkadek jeden z vas katdY nemocnemu dlenu naSi velke Jednoty a pajde to, to zbudujeme velkY nemocenskY fond ku cti nas vSech, potadejte vase delegaty, aby veichni hlasovali pro nemocenskou podporu a /name to hotove. Za to yam buJohn toupal. de poydeeen rtidy vas bratr, Palacios, Texas.

Mili kra.jane, pkijmete od s yYch pkatel a znamYch z osady Blessing srdednY dik za vakterou jste nas poctili pit naSi si pkednaSce v Blessing, neb tim jste ukazali lasku k svemu blitinimu a k svernu narodu. Vim, tie vas bylo nekolik, co jste narozeni v teto zemi svobody, ale vy mate lasku k to zemi, kde se y ak otcove a matky zrodili. Neni motne, aby se nekdo mohl divat na to utrpeni toho du a piece se najdou lido, — jest-li se opravdu maji zy at hole — kteii keknou: "A co mne tam po nich, ja jsem v Americe". Ja keknu, to neni elovek, to je sobec bez srdce. adnY rozumnY elovek nenecha, z yike tak trapit, jak je nag narod trapenY. Ale ani tebe pomsta nemine.

A tak mile krapane pkijmete nas vkelY dik a take vy, co jste nam jakkoliv yypomohli.

Ptedne dekuji bratru Janu a jeho manaelce za penetitY obnos pro naSi odboeku a panu Jos. Elle& Le Salle. Mili broth, diky yam. Take dekujeme panu Maudrovi, to byl tak laskav a flak tak malou odboeku zakadil do pkednaSek, a panu C. H. Chernoskemu, panu konsulovi a jeho mile pani, vfelS7 dik.

Mila pani Hollubova, pkijmete ode mne vfelY dik za Vatii peknou a mne tak milou pohlednici. Vy jste snad ani lepSi pro mne pohlednici vybrat nemohla, neb to je z meho rodneho kraje, kde jsem jako malt' chlapec kolikrat gel spat o hladu, a ja ho mam tak rad. Diky Vain, bud'te zdrava, abyste mohla pracovat pro nas narod at do sameho viterstvi. To si pieje d yarn, Frank Domorad.

N. B. — Bratti a mile sestry, naSe odbodka S. A. 0. T. Blessing, bude odbYvat se/1 .02i dne 17. tento mesis jak obyeejne v Blessing ye 2 hod. odpoledne. Tak jste laskave tadani, byste se co v nejvetSim podtu dostavili.

F. D. Za odbodku Blessing: I nejvetSi Skarohlid ma o sobe dobre mineni.

B. Alcott.

Strana 5.

San Angelo, Texas.

Poorane ut marne a tak trochu prazdno. Oas ptemfalet jak se meni easy a s nimi toed svet.

Onehdy ptiAla ze Skoly ma nejmladSi devitileta Dorotka a povida: "Tati, ueitelka se mne ptala, co se stalo s temi Czechs, to ptestali hrat pies radio v Schulenburgu, to pry ona je tak rada poslouchala." Na pohled se zda, to je to malicherna otazka, ale kdy se na to koukame tu s uzardenim musime doznat, to cizonarodovci se zajirnaji o eeskou hudbu, ktera je tak popularni, to se hraje po celem svete. Zatim my v Texasu, kde je nage narodnost tak silne zastoupena, spime a nemame ani to male dtvrthodiny v tYdnu eeskeho programu a hudby.

Nejsem z tech, kdo by chtel prorazit zed' hlaYou neb neco diktovat, ale dovolavam se souhiasu dlena. Nemyslite, to by to bylo hezke, kdyby naSe mohutna S.P.J.S.T. davala jednou tydne teskY radiovY rozhlas? Muzikanta zde mame vice net Bost. Verim, to by dokazali jak umi a radi hraji. Pii torn by se struene vYhody naSich pojistek, neb vekte to je lost nagich lidi rortrouSenYch sem tam, co ner.naji ani poneti o existenci naeich pojistek, a takto by si to katcly aspori trochu vStipil v pamet', take organisator by pak byl pkijat s daverou, bez mlaceni prazdne slamy. Kolik nasich lidi jit portely spolky cizi jen a jen proto, to nevedeli nic o natich pojistkach a nebylo, kdo by jim to vysvetlil. To jsou skutedna fakta a naSi organisatoti yam to dosveddi. Proto apeluji na vas vSechny, abyste mai nahled studovali a podali sve ptesveddeni. Zatim co naSi tam za mokem jsou ye sve vlastni zemi jak trestanci vezeni a nemaji ani to svobody co nas' hlidaci pes, kterY si zaStekne kdy a jak chce. Ukatme jinonarodovcam, to my zde jeSte existujem a pracujem nejen telesne, jak jsme znami, ale zpevem a hudbou; ktera je jak dune mluva a pronike. i do zatvrzelYch srdci.

Kolem zimy, ktera tu kadila a nadelala hodne Skod, bylo by zbyteeno psat. Oseni krasne opueelo a tepid pohoda jej potahuje od zeme, take vypacla elm dale tim lope a je nadeje, kdy dostane pozdeji dobrou rosu, na dobrou rodu.

Mantelka Oty Bubenika podrobila se vatne operaci a je na testa k lepSimu zdravi.

Pozdni kachny se zde zastavily a zanechaly u souseda Oty Schwartze kluka jak buka. To se vi, to je nad tim hrdY a hnedle by s katclYm, kdo nema tki kluky jako on, skoro ani nemluvil; Jestli nebudou padat sekery, tak se pojedeme 15. podivat do Ballinger na film "Stefanik".

Je to site 45 mil, ale co mileho nic tetkeho.

Ku konci podotYkam, se obe schfize jak S.P.J. S.T. tak R.V.O.S. budeme jak obydejne pokadat spoledne dne 17., v nedeli odpoledne. S bratrskSrm pozdravem, Bedtich Socha.

Rozkvet Zapadu, els. 107., Floresville, Tex. Cteni bratti a sestry!

Oznamuji, to jsme se rozhodli zase jak pravidela pokadat "Easter Egg Hunt" pro tu nag mladet na Velikonodni nedeli dne 24. bkezna.

Budou riane hry zabavne a zavody pro ty male, a ostatni dlenstvo se bude bavit ph tom dobrem pivedku, ktere bratti obstaraji. Aby se toho vice vypilo, na ten Adel sestry donesou neJake zakusky. Bratki Pavliskovi maji se postarat o nejakou muziku, abychom si mohli zatancovat di se vyskakat. Potom natal nezapomelte a nezustakite doma a prospat ten velik' den. Myslim, 2e se na to vteci teal, kteti ut o torn vi, a ti kteii nevi, necht' si pkeetou tento dopis a Zaludky na ten den vypro2dni a hlavne at' se dostavi v nedeli odpoledne dne 24. bkezna.

Za fad Rozkvet Zapadu, eislo 107.

Jaroslav F. Bayer, tajemnik.

New York. — Ve sttedu minuleho tYdne bylo oznameno, .2e nova britska palacova osobni parolod' Queen Elizabeth, postavena nakladem $28,750,000, blig se k pkistavleti New Yorku po vykonanl tajne a fispeAne panenske testy z Anglie pies nebezpednY severni Atlantik. Soudasne bylo sdeleno, 2e lod' tato s ponorem 85 tisic tun a dnes nejvet gi na svete, dorazi do ptistavate ye dtvrtek v 6 hodin veder. Podle vgeho lod' tato zustane v Americe at do skondeni valky. Na teto sve panenske testa nevezla tadnSicb, cestujieich.

Strana 6.

West, Texas.

Bratru Janu Hegarovi a ditkam: My, nitepodepsank resoludni vkbor fadu Moravgti Bratki, dislo 6., S.P.J.S.T. ye West, Texas, vyslovujeme timto svou upkimnou a nelidenou soustrast nad rimrtim Val mantelky a matky, nagi mile .sestry Anny Hegarove, ktera se odebrala k svemu tvfirci po delgi trapne nemoci.

Ujigt'ujeme Vas, to s Vami citime ye Vagi opugtenosti a jsme pkesveddeni, to tato ztrata jest pro Vas nenahraditelna. Pan sam. Vas poteg ye Vagem zarmutku.

Tato sestra byla jedna z nejlep gich elenkyri nageho kadu a budeme vdedne vzpominati jejiho pobytu mezi nami. Budd ji zeme lehkou a ,dest' jeji pamatce.

Jest usnegeno, aby tato resolute byla zaslana pozristalkm a otisk zane gen do kadoveho protokolu a zaroveri uvefejnen ve Vestniku.

Za fad Moravgti Bratki dislo 6., S.P.J.S.T. ye West, Texas: John Pavlas, Frank Pibil, Frank Svoboda, resoludni vkbor.

Z Dallaske Odbodky S. A. e. T. Vdera veer u nas v Sokolovne mluvil vzacnk host neb lope keeeno apo gtol lasky zmudeneho sveho naroda. Ma botskk dar, genialitu, a tento botskk dar ma vetgi cenu net statky hmotne. Stetoval si na telesnou rinavu, ktera byla na nem patrna, vtdyt' s tim svkm narodnim poselstvim, ktere katdodenne na cestach svkch pkednagi lidu deskemu i americkernu, je pinkch 47 dni den ze dne, od mista k mistu ten poutnik bez vlasti jezdi, mluvi a burcuje do spravedliveho boje proti tyranii nemecke. Co ze zla vyglo, at' zlem take zajde. Telesna postava na geho Vojty Benege neni velka, vgak jako by byl z ocele. Vzpomina Sokolstva, jeho mravni kazne telesne i du gevni, objasriuje tern genam a mutrim, kteti mail horke hlavy a chladna srdce a oplkvaji moudrosti a odsuzovanim, prof se nagi nebili. Prod? Ponevadt by to byla sebevratda naroda, nebyla motna. Touha i sila byla, a i na odvaze hrdinkch dint neschazelo. Vgak dopadli by tak jak dopadl polskk narod. A proto radeji ti nagi sklonili svoji hrdou gin a nechaji se tkrat a ubijet krutkm zprisobem. Vzali na sebe to stragne utrpeni a protivaji s nadlidskkm Usilim. * Vzpominaji na pilsahu, kterou skladal nad Masarykovou rakvi jeho nastupce president Beneg a kterou pc) nem opakoval celk narod: Verni zristaneme! A opravdu to sve pfisaze zristavaji verni za bestialnich podminek krutovlady. Vi dobke, 'te na jejich strane je pravda a pra y° a to je obdivuje eelk svet. Prosi nas v tato fake chvili o pomoc. Bud'me jim v tech teikkeh chvilitach zkou gek tenami a muti s chladnkmi hlavami a vkelkm srdcem.

Nechci zabirat zbyteene mista ye Vestniku, ktere je vice vyhrateno praci spolkoveho tivota, ale br. MouCka i jeho kolega br. Aug. Morris oddane proprijeuji sloupce sve i tetn nyni velmi dfiletite praci narodni. Jest mnoho napsano ve vgegh deskkch Casopisech ze vgech mist, kde nag apogtol narodni sve poselstvi pfednagi po girem Texasu, kde sine jsou lidmi pkepinene.

U nas byla navgteva sice dobra,, ale bylo by se jich tam jests ve glo hodne. Pkijelo jich 7 at z Grayson Byl tam dr. Sladek z Oklahomy, kterk ve sve krat gi jadrne kedi nabadal a pkemlouval k nejvetti podpoke projektovaneho bazaru ve dnech 30. a 31. bfezna. Dale jsem tam videla dr. Besedu z Van Alstyne, v johot srdci hoki take ten dubovy oheri lasky k viasti, jit projevuje kdekoliv ma k tomu pkiletitost, finanene i moraine. Z Ennis tam bylo navAtevnikil na nekolika karach, v Cele s dp. Kowaiskim, kterk byl Vybidnut br. F. Rendlem, aby k nam promluvil.

V kratgi sve keel povzbuzoval k spolupraci utladenkch krajanri i Polakri. Zminenk je polskeho pftvodu a take jeden z tech zapadlkch uveclo7 melkeh knell z povidek K. V. Raise a Vaclava Ttebizskeho. Videla jsem tam hodne krajanri z Fort Worth a Kaufman; oblideje jsou mne gnarl* jmena vgak neznam. Nageho ptedsedu statniho vkboru br. Vladimira Maudra v gichni znate jako vkborneho tednika sympatickeho zjevu, a proto vam nebudu z jeho fedi nic psat.

Nejak jsem si ten program popletla, yam vam ho naopak. — Program tohotto sla y gi odbod•--nostihvedrazhjilpfedsazj ky F. Rendl, ptivital 412romatdelli a

Vts TNIIC

ptedstavil nam senatora Vojtu Bene ge. Na to Katrinka Houpd pkednesla peknou basnieku, jet byla otisknuta v dasopisu Svobodna gkola.

Pkigla v patek 1. bkezna, hned se • mile zalibila.

Potadala jsem pi. H., zdali by ji Katrinku naueila do fiterka; slibila ochotne tak ucinit. Byla jsem mile pkekvapena, kdy g mne v nada 3. bkezna pki divadle v sini kadu Pokrok kikala: "Pani Valdikova, ja ut tu basnidku co jste poslala, ut umim!" Katrinka je smela, chytra divenka a Casto vyplriuje ve gkole program o Oeskoslovensku v jejim kroji, jent to kuderave hlavidce a dernkm bystrkm odkam tolik slugi.

Dovolim si vam tu baseri od A. Machek-a napsati, tkebe se ji i jinde deti radi nauCi a pkednesou.

Byli jsme a budem.

Plade matka republika s detmi svkmi vgemi, zle je u nas, zie je doma po vgi Ceske zemi.

Zapadlo tam slunce jasne, den je tmavou noel.

Vgichni Certi znovu kadi pekelnou svou mod..

Vgak dervanek na obzoru nitrem nagim jasa.

2e jsme byli, jsme a budem vgemu svetu hiasa.

Po pkednesu tett) basne, za nit sklidila boufi potlesku, podala nagemu hostu kytici rudkch karafiatil, za ktere ji slovy srdedne podekoval.

Pak tki devdata v krojich, Lili Kutil, na ge Olga a Lorein Pkevratil, s patfidnkm proslovem podaly die stareho lidoveho zvyku p. Benegovi chleb a sill. Podekoval a naznadil, to tak jak v chlebe jsou obsatene dary genie, naznaduje podani dobre pfatelstvi. Pak pi. Toberna pkednesla baser). "Nezahynem" ,od El. Trojanove, velmi pane. Vkzdobu jevi gte a Aprvu si vzal nastarost p. J. Kebrdle Namaloval na oponu HradCany, Oeskeho Iva a Morayskou orlici. Pked oponou na vyvkgenem miste umistnil druhou svoji umeleckou praci, kterou hodla dati na bazar, podobizny nagich dvou presidentri Masaryka a Bene ge, malovane na side, podoby velmi verne. Kdo si je koupi, bude mit krasnou pamatku trvale ceny. Kolem byly rozestavene zelene palmy a skktaly velmi ladnk celek. tiedniky jsem vam ut pfedstavila shora. Po pfednagee, ktera byla vyslechnuta ptitomnkmi s nejvetgim zajmem a odmenena boutlivkm potleskem, nage t11 deveata v krojich, podnikly dobrovolnou sbirku, ktera vynesla 100 dolarri.

Ted' pfistoupim ku kvitovani dalgich darn.

Sestra Hemtalova pkijima ponejvic penetite dary. Synovec rod. Hemialove, Frank Polavka z Kalifornie poslal tete $20. Podilel se take velice einne na praci sokolske, kdyt bydlel v Dallas, a zda se mi, to byl tajemnikem dkivej giho Narodniho Sdruteni. Na nem se vyplriuje doslova sokolska prripoved': "Ve zdravem peknem tele zdravk duch". Z chudeho snativeho mladieka se vlastni pill dopracoval dobreho postaveni, a nezapomina na odkaz svkch rodiel a pestounri Hemtalovkch, kteki mu v gtepovali lasku narodni. Dekuji za vzpominku a poznamku, to dopisy moje rad vyhledava a Cte ve Vestniku.

Tak vida, kde ten nag milk Vestnik vgude putuje! — Rad Jaro cis. 130. dar na bazar $25, p.

Vaclav Blatnk st. $5, p. Frank Kopeck $5, sl.

Bessie Kopecks $5, jeji sestkieka Lilinka Kopecka $1, pi. Albina Kozova $5 a par polgtakti, deera pi. Kozove 4 ruCniky, Jerry Helldal $2, pi.

Karolina Blatna $1.50, pi. Ela Linka $1, pi. Marie 8imeeek $1. Sestfe Hemtalove do prvni stovky mnoho neschazi.

Sbirka ses. Kraftove: Rodina Kraftova, $25, pi. Huckova soubor: kartad, hfeben a zrcadlo, 1 par hedvabnkch pundoch, 2 pane kapesniky, "Red Goose" stare 2 pary hed. pundoch, pi. Koriakotska 1 par pol gtakri, pi. Kasdakova slibila krocana, s ant se 'lam velmi zavdedila. Kdo by nam chtel zaslat nejakou drribet do kuchyne, kde po oba dva dni budeme prodavat jidla, zavdedi se nam. Pi. Krutilkova, ubrus a ta gku, pi.

Koriakovske, gall', pi. Stranska ml. 5 rudnikri s krajkami, 3 "pan holder", 3 podlotly pod hrnce, vge merle hadkovane, 3 letni detske odevy, pi. Stranska st. upietla kama gle, prodala a penize $1.50 mne odevzdala, pi. Malikova .6 mailkri hakk. krajky a 6 tinenek, Milikthra *Arygivansr ubrus, pi. Grychova z Ennis pti pfednag-

Ve stfedu, dne 13. bfezna 1940.

ce Beneg ove povida — mam tady jegte n'ejake nikle, darn yam je, dejte si to na co chcete, bylo jich pet, tedy 25c, tak to take odevzdam na bazar. Pi. Kubinova mne dala $1 na vinu, drive pi. Slamova. My pleteme pro Oervenk Ktii AmerickY, tak jsem jim zdelila, to jestli s tim souhlasi, to ode glu penize do Houstonu pi. Holubove. Byly s tim srozumene. Zmenila jsem svrij Amysl a docela diplomatieky povidam pi.

Stranske st. "A vite, mamo, co? Nad tam ty penize budu posilat, dam yam penize a 25c pkidam ja a 25c mritete za to to Vas to necham u&eat, pkidat Vy, a Va ge sousedka pi. Malikova uplete jeden a Vy druhk a po gleme do Houstonu lit hetove." Byla-trochu moji laskavosti pfekvapena a povida: "Co mam s Vami Mat? Asi to to musime udelat, jinak se Vas nezbudem."

V srdlCku byla rada, chtela mne za ten navrh polibit, ale neudelala to.

Co ses. A. Z., nezlobi to tam na yarde nejako, t'opka neb husieka, dopal se na ni a dovez nem ji. Zname Tye dobre srdce a vime pfedem, to ut si myslig, co bys nam tak asi dala, (mne staCi sklenka zeli), a gratuluji za na g Kroutek k hodnosti babiCky. A kdy g ut jsem v tom Ennis a pokad slygim a etu o tech karaskach bedlaka K. Latnovskeho, take by jich mohl do kogiku napect a donest na ochutnani. Kdot vi, vgak piece vite to laska k srdci vede taludkem a dost motna, to by se i nagla nejaka na ghtivani toho kanafasu, kdyt by se pfesveddila, jakk jste kuchak, Ci ut je po sezone?

Dale se mne jedna pani ptala, zdali by nekdo chtel darovat pekove pol gtake (ovgem nova), by si je rada koupila na bazaru. Tak kdyby nekdo chtel darovat pail neb hotove polgtafe, prodaji se.

Sbirka Valdikove: Jak jsem jit psala, pi. Leiblingerova z Kalifornie byla ze v gech nejprvnejgi, ktera, se se svkm darem na bazar pkihlasila, to mne pole za $5 Nonat, av gak mezi tou dobou zemfela, ale jeji netek, ktera vede nadale jeji obchod, vypinila pkani zemkele a poslala me 5 velkkch tyeinek Nonat. Pi. Toberna 1 par polgtafti, pi. Laura gil 1 par polgtatil, pi. Karel gil 1 par pontiff', pi. Joe Sil 1 par polgt, pi.

Will gil 1 par pont., pi. Raymond Sil 1 par polgt., pi. Anna Sil 1 par pol gt. Nekikejte to na mne, ale ja yam to prozradim: v gech 6 par vygila a obhadkovala pi. Anna 8ilova a darovala za teny svkch synri. Pi. S. pracuje celk den a pak veCer delo, krasne ruCni prate, a neni ug mlada, ma ut hodne vnoudatek.

Odpust'te, to jsem toho "Ines tolik napsala.

Slibila bych vam rada polep geni, ale nevim, sama wipe nevekim. Bude to zcela jiste po bazaru.

Srdeene dtenake zdravi, Baena Valeikova.

SOKOL HOUSTON. Mili krajane!

Divadelni krout.'ek Jed. Sokol Houston pfedvede vam neco, co tu jeate nebylo a site obrazy ze tti vkstav: Chicaga, Clevelandu a Dallas.

Je to kus givota nageho rnladeho lidu, jak on se diva na ten zapas o byti; jeho radosti a taly s hlediska druhe a tketi generate deskoamericke, derouci se na povrch, tu veselou, tam zas smutnou pisni, podle naiad a dojmfi, ktere denni navgteva vkstairy v kroutku znamkch vytvokila.

Co je tam tech zpevri, pies padesat je jich, a vgecky takove krasne, jako ty perlidky na gritirce navledene.

Celkm dejem vine se takovk drutnk, milk duch, kterk va gi naladu dovede strhnout ve svou nand, to se take chtej nechtej musite usmivat. Kdyt pkijdete na divadlo dopaleni na vgecko na svete, prijdete domri v takove povznegene hrdosti a s pisniekou na rtech, ge bych se nic nedivil Licdybyste se plidali do Sokola, jest-li jests nejste. Podivejte se na oznamku v tomto Vestniku ,co jich tam je, a vgichni yam budou vypravet, zpivat a t. d., 'te budete mit odobrou naladu na kolik Pkijd'te, uvidite a usly gite. Divadlu "Vkstavni Elegie" zdar!

Alois Vaja, starosta.

Prijaujeg-li nekomu kalhoty, neukezavej z nich knofliky.

Irske ptislovi.

Ve stiedu, dne 13. bfezna 1940.

Rosebud, Texas.

Mill dtenati! — Dne 2. brezna jsme jell veer nar Beaton ptivitat pana Vojtu Benae flat!

Hvezda Texasu se ulazal ten veer skutednou hvezdou, ktera ten weer zazafila. Prostorna tato budova by/a lidem docela napinena. Peedseda. seatonskeho kadu pfedstavil obecenstvu pana Vladimira Maudra, pfedsedu S.AAT. Pan Maudr kekl, ze jej tetli tak velka na ygteva a 'le pana Benege a jej vSude vita sta a sta nageho naroda. Upozornil, 'te pan Bene g a on tet jsou velice unaveni, by obecenstvo zachovalo klid.

Pana. Benege pfivitala pi. Kamila Fojta gkova a darovala mu kotieek krasnSrch rat, za cot on vtele podekoval. Na to br. Mikeska pfedstavil narodni pracovniky celeho gireho okoli, kteki byli na jevigti, panu Benegovi Na tolcapela vigova zahrala americkou hymnu. Po to mut"skY peveckST sbor z Temple, pod vedenim pana farate Josefa Hegara zapel "Kde domov maj?" a "Nad Tatrou se b4ska". Na to se ujal slova p.

Beneg a mluvil asi dve hodiny. Vysvetlil celou radu "prod'. Dekoval vgem za pomoc a prosil o dal gi. Ujistil, ze narod zvitezi. Pochvalil na g stay rolnickS7, te to je zdrava, tfida lidu. Zvla gt' jej tegi, te nagi lido davaji ditky do vyggich gkol a ze vedou spotadane tivoty. My te jsme to okno, pies ktere se Americans divaji na na g narod do Evropy. Vzpornel, jak hrozne je postaveni na geho lidu. Padesat tisic uteeenct je ye Francii a 20 tisic je 6echil a Slovakil v legiich. Prosil o obnogene gatstvo, mate to laSt cokoliv, pro mute, teny neb dot, ale melo by to W it diste a zachovale. Rekl, divoka zvef ma v zemi doupata, ptactvo nebeske ma hnizda na stromech, ale eesky' dlovek nema mista, kde by hlavu Zakladatelem demokra7cie byl Kristus, kter peed dvema tisici lety tekl: "V gichni jsme si rovni a jsme ditky nebeskeho Otce!" A jak jaki by to byl otec, aby jedno Bite povSi gil a druhe zavrhl? V rote 1938 v meste Nymburku jedno sto padesat gest nemeckSrch udenca a uditela se smluvili, ze ktest'anstvi vyhubi. Psovi pry se se• ocas po kousku, stejne ho ma, dlouhSr a nepottebuje ho. Red pana Bene ge se libila vgem mladm i star3im, at' byl rozenS7 kdekoliv. Po keel shromatdeni zapelo "Hej Slovane!" Br. Mikeska vybidl obecenstvo, by si s p. Bene gem potfasli pravici. Pfihlasil se 901etS, Vinc. Hejl z Temple, kterS7 tekl, ze jej nad tim srdce boli, co se s jeho domovem deje. Tet ja jsem mela tu lest pfivitat a rozloudit se s p. Bene gem a poslat pozdrav moji drahe oaten* az bude svobodna. Na konec byla ueinena sbirka, obecenstvo zastalo zdvokile sedet a katdSi neeim pHspa. Pan Frank Matu g z Temple podal panu Maudru eek na 100 dolarii co vS7tetek z filmu "8tefanik". Pan Maudr slibil za souhlasu obecenstva, ze pogle pres. Rooseveltu telegram, te nechceme mir, ze chceme spravedlnost. To jmeno Maudr Ceske neni, ale majitel jeho je dokonalST eech. My u radu RatovS7 Dviir jsme v minule schtzi povolili na elena 25c, cot dini eelkern $20.25 ye prospech S.A.e.T. Dale prosim, komu je yam motno, pfihlaste se tieba u mne, zdali byste mohli darovat nejake gatstvo.

S pozdravem, Anetka Skupinova, taj. SALT. Ani pot-Atka Nemecka pry neodstrani piiCinu dnegni valky. Chicago Daily Tribune: Ve zpraye z Berlina z 26. m. m. referuje Sigrid Schuhzova, ze ve smerodatOch nacistickSrch kruzich se prohlaguje, te Hitler a Ribbentrop dotvrdi Wellesovi po jeho Pfijezdu do Berlina nemecke potada yky Po apine kontrole nerneckeho tivotniho prostoru, jet zahrnuje bSivale Polsko a Oeskoslovensko a potadavek navratu kolonii. Naciste tvrdi, 'te "jejich vlada za tadnS7ch okolnosti neueini Ustupky v °tatce zachazeni s Polaky a Cechoslovaky a te nevidi moinost miroveho tegeni v tuto dobu. V dnegnim konfliktu jde o tapas rozdilnSrch mentalit a politicks filosofie. Nemci, Rusove a Italove nalezli novou formu tivota,. totit absolutni svrchovanost vladriouci strany. I kdy zapadni mocnosti porazi vojensky Nemecko, tak nebude odstranena zakladni pfieina dne g -nivalkyzpsbudeokravtjineforme."

Myslim, te steb/o travy Ieni men gi neh denni dno hvezd.

Wait Whitman.

V2STNiK JIS ROK TOMU

Pige Marie A. ZivnST, Austin, Tex. Ano! Jit rok tomu, Ote'ino na ge drat* cos upadla v ruce thlavniho vraha. thlavniho vraha, jemut rovno neni — a Bah na vSrsostech, na to hrozne utrpeni, stale je gte hledi!

HotkSr kalich nagi mati Cechie, neni je gte asi vyprazdnen at na dno, — jen trpelivost a silu 6, Bote dej — neb vime, te protiviti se Tobe, neni, nikdy radno. Za velke \Ted, velka cena je tadana za drahou a krasnou eeskosloven.

Rep. — apina vernost v gech, Cista laska jednoho — k druhSan a ochota, prina geti obeti bratrstvi — musi laSti dana! — Pak jiste, to ten mocn3.7 Tvarce vgehomiru shledne milostive na sve deti a poda, svoji mocnou pravici! Ano, jit rok prchl do more yeenosti, jit rok tomu co hyena pkepadla klidne obyvatele Ceske zeme!

My vhichni vime, jak je to hrozne, kdyh trpime nekdy, jen den a neb noc, jak prosime o pomoc, volame lekate a s celou dfiverou obracime k nemu svilj zrak, chapeme se jeho ruky, a due se chveje, touhou po aleve. A zde — jih rok — a stale — ne jen stejne, ale hor gi a horgi — a nadeje? Oh, ta nadeje — ta se stale miha — bllai — a zase ztraci!

Coh narody sveta jih tak vysoko vyspely se svoji civilisaci, te jim snad jejich nitro — od mesice ztuhlo? a neb od slunce zprahlo? — 2e je vgem Upine lhostejno, co se kde deje — je vgem svetovSrm vildcum lhostejno, kde se vrandi a trS7zni, ne po stech ale po tisicich.

Snad netrpi tolik ten, kdo na sve odi nespatbil tu krasnou Ceskou zem. Kdo nemel ptiletitost poznati nagi matieku Prahu! Tu stovetatou, v celem svete ojedinelou Prahu! Av gak i ti, co ji nespattili sami, slyseli vypravet svoje rodide, stabenky a stateeky.

Tak si prase vzpominam jak v Praze na Radnici ye svatebni sini, kde jsou dve male kaple, pkeklenute kaida, velk3im obloukem, kde jsou nasledujici slova. Na prvnim jsou tato slova: Draha jsi, krasna, jsi, slavna, jsi, protote verna jsi. Na druhem vzklenutem oblouku je: Ni, kdy mrakem pekla — skryto nebe — neztracela's viru v sebe! Tam pod tim klenutim jsou spojovany ruce milenca, ku spoleene pouti tivotem a slova, ktera, jsou tam nad nimi, plati jiste nevestam. Ale nyni mne pfichazi na mysl, te ta slova: Ni kdy mrakem pekla — skryto nebe, neztracela's viru v sebe, tie ta slova path nagi mati techii! Ano, mrakem pekla zakryta je, cela eeska zeme, jen ted' neztracet viru v sebe.

Meli jsme zde v Texas ptilehtost uvitati nakho mileho a vgem nam dobhe znameho, p.

Vojtu Bene ge. '8koda jen, ze nam zde v Austin se to pokazilo, neb nahle onemocneni p. Benege v posledni chvili, pfekazilo jeho cestu do Austin, take jeho ptednaSka zde musela bS7ti odvolana. Bylo to 'Skoda, neb nav gteva by bY.vala jiste velka. Neb Dr. Mieek a jeho nekolik pomocnikfl, pracovali s celou vervou, aby navgteva byla zajiStena. Ja jsem se velice Okla na shledani s p. V. Beneeem, neb se dobbe zname z prace z posledni valky, kdy jako tajemnice Odboely Melnik, Wisc., jsem byla hybnou pakou vgechna prace, kterou Odboeka vykonala. A tudit jsem byla velmi pbekvapena, kdy 1. bfezna najednou slygim kroky po schodech, jdu se podivat a on to Dr. Ed. Mieek, p. Vojta Bene g a p. Maudr — to bylo skuteene pfekvapeni — a jo, nemohla ani mluvit — v Benes'ovi jsem videla nage 'Cechy a srdce plakalo —! Za to shledani s Bene gem mam jedine dekovat Dr. Ed. Miekovi, kte0 oba pany provazel phi jejich zde zastavce, kdy jeli do Taylor. Navgteva jejich byla velice kratinka, ale slibil mnC p. Bene g, te pfijede za gest tStdria, a tak ja vetim, te pak budeme miti pfiletitost i ode v Austinu vyslechnout jeho pfedna gku, slova povzbuzeni, fitechy i posilu k dal gi, tak velice potfebne praci.

Je pry nezvratnou pravdou, to tivot katdemu vrati, co do neho vlotil. Co mate oeekavati ten, kdo krade, vratdi, slab gi pfepada a t3ira„ kdo ma eelo znamenane, krvi zloeiml; na

jehot hlavu svolAyaji klethu nelt'astnd

Strana 7. starci i ditky Kdo v tivote spatruje pOuhdu pfiletitost co nejvice urvati pro sebe, bez ohledu na to, kdo a kde tim trpi, ten nemute nikdy oeekavati od hivota nejakeho klidu, nejakSTch zasluh. Co do hivota dal, to od neho zase musi ptijmout. Naproti tomu elovek, kterY spattuje v tivote vzneknou posvatnost a pracuje k fiaelu dobra a krasy, za dna jasnSTh i bolestOch, ptinakje sebezapiranim obeti svetoverriu dilu a slouhi mu svoji poctivou praci, pro blaho vhech s ySTh spolubllhnich, ten zajiste ma pra y° oeekavati chvile pokoje a klidu i pohehnani. Nejvethm diem hivotnim ma b31-ti povzneseni osobni hodnoty. Je dobbe Casem se vane' zamysleti o smeru hivota, kterSm jde me a otazati se jak je na g oil, a pbidrheti se Who, co ma cenu trvalou, abychom phi koneenem tetovani nemuseli doplacet. Nebot' hadnST Cloy& dosud pry hivot neogidil A tudit pomahejme vAichni, kahclS7 co mazes, a vetme, he to hrozne utrpeni vezme brzo konec, a he vysvobozen bude ten nevinne trpici lid, he zvitezi pravo a spravedlnost a zlosyn dostane zaslouhene odplaty.

Lad Slovans10 Svaz, els. 86., Temple, Texas. lad SlovanskSi Svaz Cis. 86. odbSival pravidelnou schfizi dne 3. btezna. Po zahajeni schfize byl Cten protokol z minule schfize, kde byli v gichni Cleni uvedomeni, by se do pti gti schfize dostavili, he se bude hlasovat o zavedeni nemocenske podpory. Hlasovani dopadlo vetAinou proti nemocenske podpobe.

Take byl podan navrh, by bratr fieetnik HI. trt. Ed. Marek, dal polotly katdou kteki Utednici berou mesieni plat, a byl jednohlasne phijat, tak jak to dela' nebottik J. R. Kubena. Ve Vestniku je mista dost, a ah co zbude od spolkovS7ch zalehitosti, teprve ma povinnost bratr redaktor tam dat, co za dobre uzna.

Bratte Tom Pbikryle, Tveho kandidata budu podporovat, proto he ho znam osobne, a he je schopen ten fdad zastavat. Robert 'Cervenka jest s hlavni fikadovnou dobbe obeznamen, protohe byl mnoho mkt na ffeetnim vSrbote.

Bratbi, nemyslite, he to sluhne je trochu ptehnane? Mam po ruce protokol z minuleho sjezdu, a jak tam eislice ukazuji, Udetnik a tajemnik $250.00 mesiene. To neudela nekterS7 malt' farmak za celS rok i se svoji rodincu.

Bratbi vyslanci, bud'te opatrni phi ustanovovani platu v pbihtim sjezde.

S bratrskSTm pozdravem, Jni Labaj.

PODEKOVANI. Timto dekuji sbrattenSrm tadUm za podporu pro na gi sestru Rthenu Novosadovou. sledujici tady ptispely: Cis. 28, $2.00; Cis. 13, $1.00. Po 50 centech: bad Cis. 133, 89, 68, 141 146, 62. fi,a,d Cis. 97, 75c; Cis. 136 35c; Cis. 3, 25c. CelkovS/ obnos $7.35.

S bratrsk3'7m pozdravem, J. F. Novosad, taj.

OPRAVA. Ve vSTkazu Mena odboeky S.A.O.T. ye Fort Worth melo stati pan a pi. 2ilka starci a misto Jan Polakk spravne Jan Palakk a OldfiSka Palagek. S pozdravem, J. F. H. Co radii francouzskSi generalni 'Stab Polakum.

Chigaco Daily Times: Kay Hall pkindei interview s Duff Cooperem, Menem britske poslanecke snemovny a bSrvaly'm prvnim lordem admirality, kterSr je na ptednaSkove tests po Spoj. Statech. Na dotaz, co soudi o britske pomoci Finsku odpovedel Cooper, he Anglie nema veth povinnost branit Finsko neh Spoj.

Staty. Anglie nabidla baltickSrm statum minuleho roku garancie, ktere vhak byly odmitnuty.

Ve skuteenosti ovkm britska letadla a zasoby jsou posilana do Finska, vyslani vojska by vhak ptedpokladalo prachod neutralni zemi.

Pokud se tfee garancie Polsku, prohlasil Cooper: "Znovu musim opakovat, he jsme nemeli mohnosti dostat se do Polska. Bylo zbejmo, he Polaci mohou klast odpor jen nekolik Polaci vg ak zamitli radu francouskeho vrchniho veleni, aby se nepokoukli hajit cele iizemi, riStrh, aby ustoupili a hranili se na

kterou mohli thiet,"

Strana 8.

Z ODBO6KY S. A. C. T. V SEATON. Nezapomenutelne vzpominky v natich myslich zustanou na p. sen. V. Benet°, z jeho zajezdu k nam, na sve pkednatkove ceste Texasem, ktere eini jak mezi natimi krajany, tet i mezi jinonarodovci. Dlouho nam zristane v pameti 2. bkezen, v kterSr den jsme ho u nas s laskou vitali. Ad jit vzhledem starti pan, pfece duchem a nezlomnou vuli v pravdu a spravedinost, stale sveti a pevriST. Obdivuhodne je u neho, ze ac nepevneho zdravi, za svou viast neohrotene slovy i duchem bojuje, na svSrch pfednatkovch cestach, ktere jsou samy o sobe velmi namahave a unavujici. Jeho vale a laska pro svuj narod jsou vtak prori vetti, net starost o sve zdravi. S laskou eini toto krasne poslani mezi natimi krajany, aby je prosil o pomoc pro svaj narod e"eskoslovenskS r a probouzel ty, kteii jette zustali hluchSrmi k prosbarn trpicich krajanri. Oni musili uteci ze sve rodne viasti, yyttvani vetielci. Musili tam vte zanechati, aby otebraeeni hledali iitoeitte v cizi zemi. Pro tyto ubotaky, i pro Ceske vojiny ve Francii a Anglii, kona tuto cestu p. sen. V. Benet, abychern na ne pamatovali a jejich utrpeni mirnily soucitem k . nim. Je pro ne tkeba jak penetitSrch darri, tet tatstva, pradla a jinS7ch tivotnich potfeb. Neni-lit to krasne poslani tohoto apottola hlasajiciho spravedinost a pravo pro s ytij narod, kterST i ye sySTch anglickS7ch pkednatkach, mezi Ameridany ziskave, sympatie a porozumeni pro nat narod. Pro jeho chatrne zdravi a pkemoteni hlasivek, muselo byti na nekolika mistech od pfednatek uputteno. Take v Belton, kde..mel miti piednatku na divei koleji, musel edieknouti, neb ten den mel v Temple z Kyle hotelu mluvit pies radio a yeeer v kadove sini SPJST. v Seaton, Ceskou pkednatku, cot by bylo pkilit mnoho na jeho zdravotni stay.

V sobotu v peledne, k jeho pocte byl podavan abed v Kyle hotelu, pki kterem mluvil pits radio anglicky. Pied obedem do pokoje, kde byl ubytovan, dostavilo se eetne hosta, jak z kruht krajanskS7ch, tak i Amerieane, ktefi byli vaichni p sen. Benetem srdeene pkivitani. Nate krajany provazel a ptedstavil panu senatorovi p. Fr. Matush, kterST byl vuddi silou v celem uspokadani programu. Hoste pak spoleene s p. sen. V. 13enetem poobedvali. Pkitomni byli: Mr. Harry Blonding, Temple Telegram reporter, Mr. Walter Humphrey, Temple Telegram editor, Rev. Jos. Dobbins, Mr. Geo. Gentry, principal Temple High School, R. V. Gum, uditel v Junior College, Leslie Granfill, uditel a cvieitel kopane, Sam Roddy, obchodnik, Elmer Thorne Horn, zastupce East Texas C. of C. z Longview, Ch. Coughlin, fiditel Temple Coca-Cola, Edwin Galloway, oznamovatel radio stanice K.T.E.M., Rev. Jos. Hegar, F. E. Hejl, L. J. Marek, F. J. Marek, Chas. Navratil, pi. K. Fojtatkove., J. F. Fojtatek, J. J. Mikeska, J. . Kostohryz, Dr. W. A. ChernoskS7, August Kacii, Henry Jakubik, Br. Marek a Frank Matush. Ku stolu doprovazel p. V. Benete p. Vlad.

Maudr, piedseda hlavni rikadovny S.A.C.T. z Houstonu, kterr ony pfednatky uspofadal a na cestach p. V. BeneSe provazi a velice peelive se stare, o jeho zdravi, aby nebyl piin g unaven. Po obede p. V. Benet pii stole mluvil do radia anglicky, kterou ptednatku se za,jmem vyslechli i u stolu sedici. Po pfednatce pak promluvil k pfitomnSrm hostilm. Na to pan farak JOs. Hegar ujal se slova a byl obkadnikem u stolu a pkedstavoval feeniky, prvne p.

Vl. Maudra, kterS7 k pfitomnS7m promluvil, a kterSr jest take znamenitSrm keenikem. Nadel p. falai', co pkedsedajici, pfedstavil po fade vtechny hosty a vybizel nektere, aby promlu vili, cot nekolik jich ueinilo a sice p. Sam Roddy, p. R. V. Gum, uditel, p. rev. Jos. Dobbins a jini. Pa skoneeni pkednatek a proslovri rozdal mezi americke piatele p. V. Benet jim napsane a jeho podpisem ovefene knitky. Po rozloueeni s milS7m panem senatorem jsme se rozjitdeli ku sySrm domovam, abycholib se s nim opet veder setli v Ceske sini na 'Seaton, kde mei Ceskou pkednatku k natim krajanam.

Sotva, jsme ye"Ce,r pkijeli k sini, jit tarn byla Yenta iada kar, natich dobrSrch krajanti a

VbST/sTiK stale vice a vice kar pfijitdelo, take se prostoma siri faclu "Hvezda Texasu" napinila do posledniho misteeka a jette mnozi stall venku u dvelI. V prtivodu p. Vladimira Maudra, pfesne v 8 hod. dostavil se p. V. Benet a to hned nastal mezi pkitomnSmi turn a katc1ST tpechal jej ptivitat. Mezi tim na jevitti usazeni tikednici nati odboeky a haste rriznSrch odboeek a piedad rtiznSrch spolkri. Byli mezi nim, na ktere se mohu upamatovati: Nat pieds. odboaky S. A. O. T., J. J. Mikeska, mistopkeds. J. J. Kostohryz, taj. Kam. Fojtatkove., pokladnik J. J. Bkenek a iieetnik Fr. Mutush. Net oesk7 pray -nikAugstKacf,HeryJkbiF.Mash, Chas. Navratil, Rev. Jos. Hegar, F. E. Hejl, F. J. Marek, Albert Ktenem a jini, na ktere si prave nemohu vzpomenout. Pii vstupu sen. V. Benete zahrala hudba Divitova krasne americkou hymnu, ktere, byla vtemi pkitomnSrmi dristojne vyslechnuta. Na to zapena HusovS7m Sborem z Temple nate eeske, hymna "Kde domov WO?", tSant sborem zapena i dalti slovenska hymna "Nad Tatril se bl,Yske.". Take pelt krasne piseri "Modlitbu za vlast" a jette dalti. Po katcle pisni byli cdmeneni velkS7m potleskem, cot svedailo, to se zpev pkitomnS7m velmi libil. Sbor zpival pod vedenim p. Rev. J. Hegara, vlasteneckSrm to knezem, kterY pine se podili na praci pro dobre Ceske jmeno.

Budit mu za to Cest. Pan sen. V. Benet pkedstaven natim pieds. J. J. Mikeskou pkitomm'un, byl pkivitan hluenSrm petleskem natich krajami, kteti tim projevili radost nad shledanim se s nim. Moje maliekost pak, co taj. nati odboeky jejim jmenem a jmenem vtech pkitomnS7ch krajanti ze Seaton, Temple, Cyclone a rriznS7ch osad, jsem p. sen. V. Benete pkivitala, v net stied. Nebyla to site tadne. naueena fed, jen tak proste, ale upkimne od srdce pronetend s pkanim, aby se mu mezi nami libilo. Pkejic mu v daltim jeho krasnern poslani mnoho zdaru a pkani "Necht' zvitezimer, cot on potvrdil slovy: "Ano, zvitezime!" Na to jsem mu podala kytici ye tiech natich narodnich barvach, dervene, modre a bile. Na to p. pieds.

J. J. Mikeska po fade mu pfedstavil na jevitti pfitomne, s kter3imi si p. sen. Rene srdeene potkas1 ruce. Dale br. pfedseda pkedstavil pfitomnS7m p. Vlad. Maudra, pieds. hla y. rikad.

S.A.C.T. a znameniteho keenika, kterS7 je nam dobte znam z pfedetleho zajezdu k nam. Jeho znamenita pfednatka se velmi libila, cot svedeil ve1kS7 potlesk, kterST byl mu odmenou.

Je jednim z iednike, kterST umi pkesveddive a patine potvrdit sva, slova, ktera strhuji k souhlasu. Pan V. Maudr pak po sve keef pfedstavil hlavniho keenika a vfele vitaneho p. sen.

Vojtu Benete, kterS7 byl hlueiVin potleskem pozdraven.

Nelze to ani vylieit slovy ani perem, jak jeho edutevnela a jadrne pronetend tee na posluchaee prisobila. Bylo az obdivuhodne, kde se tolik dutevni sily vzalo, u tohoto tace zkou'tenth° mute, kterST svou podmanivou keel katdeho uchvatil. Jak krasne se zapsal do srdci vtech, kteti jeho ohnivS7m a pkesvecleivS7m slovu mnaslouchali. Bolne vaak na pkitomne kdyt tklivS7mi slovy lieil svilj osud uteeence ze sve vlastni vlasti, kterou tak vfele miluje. Pravil, ze katde ptdee ma sve hnizdo, svilj domov, jen on, jako prave i mnoho jinSrch, ktefi musili uteci pied pronasledovanim nanema, kde by hlavy slotil. Mut bez viasti a bez domova. Ve Francii ma ye vojsku jedineho syna, na ktereho je hrOm, kteri bude pro osvobozeni sve vlasti bojovat. Ztratil-li by tam tivot, nenaflkai by prori, jen by poklekl — pro dojeti dal nedomluvil. Temi slovy uboheho mute byli vtichni pfitomni nejv-STA dojati. Bylo ku podivu, ze nebyl krajne unaven, tak dlouhou pfednatkou vtichni pfitomni, jak jsem po pkednatce slyfela, byli by ho poslouchali do rana. Nekolik zajimaySTch pkihod ze sy&ch test nam vypravel, jak byl vtude poznan a jak se vtude tetil pozornosti. Nelze vte dopodrobna vypsati, ale ze se jeho pkednatka vtem krajanum libila, svedeil velkSr potlesk. Mnoho krasnSrch dojmu si z pkednatly odnesli do sySTch domovt, My, ktefi jsrne byli pfitomni, jeho

Ve stfedu, dne 13. biezna 1940. vy jsme poteteni a povzbuzeni, a ti, ktefi se nedostavili, maji Ceho litovat.

Z' ' e slova p. sen. V. Benete Padla na pudu U.-. rodnou, syedell jak moralni, tak hmotnr rispech. PM dobrovolne sbirce,- katdS7 pkitomnST bez nuceni pkispel ochotne pro pomoc natim uprchlikilm z Ceskoslovenska. Ze nati dobfi krajane maji srdce na pravern miste, svedei slutmi obnos, kterS7 byl yybran a 02 rozprodano nekolik medaili a elenske pkispevky. K prodeji medaili byla mne hodne napomocna pi. F. Beekova, ad byla churava i se s ySrm mantelem.

Rozprodala mne deset medaili a sice: pi. Fr. Stanek, p. Jaroslav • Cabla, p. Jos. Pechal, pi.

Martha Bigori, p. Jan Koval., p. Henry J. Hejl, p. Vint Dutek, p. Ray. 8odek, p. J. V. Pomykal, p. Edvin Chlapek. Take mrij mantel nekolik medaili rozprodal, eleny ziskal a tet i pkispeyky. Dalti medaile sobe zakoupili: pi. Veronika Ondratek, p. Pavel 8efeik, pi. H. W. Letikar, p. H. W. Letikar, pi. Veronika Vatek, p.

Jan Tomattik, p. Ervin Rusriak, p. Step. Rusriak. Dalti medaile sobe zakoupili: p. Chas.

Dubeak, pi. Rosalie Divit i jeden dol. -pkispevek, p. F. Maresh 1 pkispevek, p. Frank 8paiihel $1, pkispeyek, a pi. Anna Sparihel, kteM mimo toho venovali $2 k ucteni pamatky zesnuleho p. Huriky, p. Karel Martinek 25c dlenstvi, pi. Terezie Martinek 25c -elenstvi a p. Jos. Dana 25c, p. a pi. Louis Mann 50c, Cyril Fojtatek 25c, p. Fr. Mikulattik 50c, p. Fr. Slavik pkisp. $1. Dale sobe medaile zakoupili: p. Karel Kalenda, E. J. Di.vit jr., pi. J. H. Bartek, Pavel Fojtatek, Jiii Bravenec, J. H. Bartek, pi. Fr. Vitek, pi. John Gregar, pi. Kristyna. Polansko,.

Vtem srdeenY dik jmenem odboaky i vtem krajantn, ktefi se tak ochotne podileli na dobrovolne ebirce, ktera vynesla eistY qtetek $83.35; elenstvi $22.75, ktere jsem dnetnim dnem zaslala p. Fr. Olexovi do Houstonu a za medaile p. J. 8uldovi. Nat pkedseda pki pkednatee odevzdal eek v obnosu $100.00 p. Vlad. Maudrovi, co vS7tetek z clivadla "Stefanik" pro S.A.C.T. Take jsem vam, pkatele, chtela sdeliti, po zprisobu v jinSich osadach, kde maji zalotenSr kroutek "rdelek", hodlame i my zde neco podobneho zalotiti a jit se nam nekolik ochotnjich krajanek pkihlasilo ku spolupraci. Ve stkedu pak pki nati schrizi jsme zvolili sberaci vS7bor, kterS7 pozrista,va, z techto p. W. A. Kleeky, p. J. F. Fojtatek, P. J. J. Mikeska, pi. M. Klinkovska, pi. Terezie Martinek, a pi. Fr. Beeka, u kterSrch motno veci darovane pro eeskoslovenske uprchliky odevzdati.

Prvni ,ktera, se pfihlasila s objemnS7m balikem a krabici, vlastne p. Karel Kalenda, jeji mantel,- to ye schtizi odevzdal, neb pi. Kalendova onemocnela,, tak ze ji nebylo motno se samotne dostavit. Kdokoliv by si joked nee° darovat, obrat' se na shora uveden vStor: p. W. A. Kleeka, Temple, Tex.; p. J. F. Fojtatek, Rt. 2, Rogers, Tex.; p. J. J. Mikeska, Temple, Rt. 4; pi. M. Klinkovska, Temple, Rt. 4; pi. Chas.

Martinek, Temple, Rt. 4; pi. Fr. Beeka, Temple, Rt. 4.

Dale ye schuzi kadove ustanoven byl sedmielennSr vStor, portistavajici ponejvice z mlatich Ilene, ku hrani divadel a proto se teeime, ze v brzku o nich uslytime na eem se usnesli. — SrdeenS7 pozdray.

K. Fojtatkove,, taj. od. v Seaton.

Berlin. — Asi 300,000 Polakii, kteki byli zajati jako vojaci polske armady, nyni pomahaji nemeckSrm sedlakilm. Nemecko vtak potkebuje vice net 800,000 delniku na polni prate a z to pfiCiny agituje mezi polskSrmi civilisty v okupovane east Polska a ziskava delnik y i z okolnich Pkihlasilo se jit na 140,000 polskSrch civilista, z nicht asi 40% jsou teny. Jest jim dovoleno, aby posilali svS7m rodinam v Polsku $20 mesiene. Z Italie Wind eekaji 30,000 delnikt, ze Sloyenska 25,000 a z Holandska asi 3,000.

V nedavnSrch dnech pfitly z rilzr47ch pranienu zpravy, ze Nemecko rortifuje svoji Siegfriedovu linii podel hranic Belgie a Holandska at k Severnimu moil. Z nemeckS7ch pramenu to bylo site popfeno, ale povesti tyto se udrtuji stale.

Ve stkedu, dne 13. biezna 1940.

VESTNIK

0.1.0.1.04111■C•1■0411111.0■04111111.0.1i0i1NOMIHNIMID 00110.0•1110.01.11114,18011.0.11.

MARIE TIPPMANNOVA:

DtVCE, KTER MELO ODVAIIU ROMAN .1010.1■0411.1.04/N.7./041.1111.11•110.1111.0111104.11111.411110-0.1115

,0

”041111•1

Mel zbabelou opici a netel domf/ boje se, to by jej kna, ktera dovedla takov3ich chvilek bezmocnosti vyutiti, spotadala. Chodil za sveho mladi s pokadnSrm, zamotn'S7m deveetem a chtel si zakiditi obchod, pak jej dostala do syYch osidel nehezka, ale temperamentni Mad'arka, s nit se sezndmil v ncenim lokale; vial si ji behem 'nekolika tSrelnii a od ,prveho dne mantelsivi se s ni rval. Dovedl klamati sam sebe, a ti, kteki byli kolem neho, byli Casto obeti klamu, kterY roz§ikoval kolem piedstiranou poctivosti a neStestim. Jeho Lena byla hadava, nesnesla se se sousedkami; hajil ji, kdy s ni byl za dobte a stetoval si na ni nakikave, kdy se s ni nepohodi.

"Vidite, jako mam peklo? S nikym se ta osoba nesnese. Nedivte se, to hledam ntechu jinde." ,Psal v takove nalade sahodlouhe dopisy sve prvni lasce, prosil o schilzku, k nit pak nedoprotok se mezi tim se tenou zase smikil.

Dr. Vy'Sin kolisal mezi pfesvedeenim, Stradka je dobry elovek a mezi nazorem, to je notorickS7 darebak. Ne tak pani Vyeinova. Odhadla na prvni pohled,' v' kancelaki sedi individuum krajne nebezpeene a zakekne, elovek prolnuty gpatnosti a zbabelosti.

Majka, ktera neznala lidi, ocitla se mezi dvema ohni. Chodila Stradkovi kupovati na desatou landky a dervenala se, kdy ji nabidl housku se S'unkou nebo sklenieku vina.

Mel-li Stradka penize, eastoval slednu Finu a od to doby co Majka nastoupila, i ji.

"Jen si vezmi, holka, jez! Doma ti mami Sunku nekoupi, rostek musiS jist, aby ti tvake kvetly!" pobizel a podstrkoval ji od sveho jidla, ktere sam v pravem slova smyslu hltal, to mu mastnota tekla kolem Pani Vygnova se obavala, aby touto pfizni neziskal deveatko pro sebe, a pki katde ptiletitosti Majku varovala. Vymohla pro ni, ae jegte naprosto nic neumela a byla pkijata jako volonterka, malt' plat, aby ji k sobe pkipoutala. Majka nad dvema stovkami, ktere dostala na prvniho, stala jako vyjevena. Nedoufala, to neco dostane a penize, ktere si vyde. lala, zdaly se ji posvatne.

Nemohla se doekati, at bude poledne, aby je mamince ukazala a tehot dne, kdy ji byly vyplaceny, &Ala do spokitelny a ulotila si je pro Atesti.

Straeka za toho dne hazel vMm, co mu do ruky Cloy& se die, aby kancelo.k vynakla, milostpani pkijima sily, ktere nejszu k nidemu a plati je. Kdyby byl pan doktor neco kekl, byl bych pkivedl absolventa obchodni S'koly. gel by rad jako volontera je'Ste by podekoval, to se mule neeemu nauoiti, umel by nemecky a mohl by zanakt. To sem pkijde taba, ktera se jen plate a strka do vSeho nos. Kdyby vam pan doktor pkidal, nedivil bych se, zastanete neco, ale to plati tomu tabci, to je vyhazovani penez. Pak nakika milostiva, ze kandelak malo vynak. Takhle to pujde od desti k pet," taloval Fine, ktera jen pkikyvovala, a v duchu se take zlobila, to nova sila dostala plat, misto aby jeji slutne bylo zyYkno.

Majka, ktera tyhle jejich debaty neslykla, byla pfeWastna a nedala si dobrou naladu zkaziti ani Akaredenim pana Strae lky ani brudenim sleeny Finy.

"Ty jsi dnes dostala prvni plat," zeptal se ji Straeka, kdy sleena Fina ode§la k soudu. `Kolik ti dali?" Pan Stradka ut take Majce tykal. Nevedela ani, jak k tomu u1i a. "Dye stovky jsem dostala, to se jiste milostpani "To ti toho dali, to nemat ani deset korun na den, to bys rnela 'V tovArne 1/R:, 74111. by6

yydelala dvacet korun denne."

"Dobre to, co jsem dostala, myslela jsem, nedostanu nic. Vtdyt' jette nic neumim."'

"A myslit, to ti tak hned ptidaji? Pro dye sledny tu prace neni, kdybych ja nebyl k nee-emu a nepsal na stroji tak ano, ale takhle, kdyby ses neudila na stroji, tak by zahalel."

"No nejak bude. A 2 se sledna Fina vda, tak bude i pro mne prace."

"S tim nepoditej! Finin hoch bude chtit penize a ona jich nema. Ja bYt tebou, hledal bych si neco jineho.

"Prozatim jsem rada, to jsem tady, v budoucnosti. uvidime!" kekla Majka vesele.

Stradka si pomyslel, to tekne tefovi, to se tu chce Majka jen zaudit a at bude neco ptijde jinam.

"Kdybych se o nedem dozvedel, tak ti to teknu."

Majka ani nemukla na tuto nabidku a Stradka ut kombinoval, to kekne nenapadne pied pani, ze jej Majka tAdala, kdyby o nejakem miste veal, aby ji doporudil. Jeho dvojaka, moralka se zas uplatnila. Pkipadal sam sobe jako protektor sirotka a skrytY dtivod, odstraniti ji z kancelake, aby neptekatela jeho zajmum, sobe zapiral.

Kclyt se Majka zminila matce, co ji Stradka kikal, vyjela tato podratdene: "Bud' 'rada, to sedis, jednaji s tebou slutne. Vyjednala jsem s nati milostpani, to to pkijmou jen zadarmo net se zaudit a oni ti dali hned penize, je videt, ze to jsou dobti tide. Jen se nedej od toho sidila k nedemu svest. Ma to v kancelati rad jako osinu v rukave a chtel by to vyttipat.

Nekam to dohodi a tam to za tYden vyhodi.

Radeji to tekni hned milostpani, jak to Stye, aby to tieba nepoSpinil."

"Vy tomu nerozumite."

"A ty tomu rozumit Ja vim, co je slukV elovek a co je lotr a Stradka je lotr desetkrat po sobe. Jen si pamatuj mou tee, ty bude't v kancelati, at on bude u vtech dertil!

A to ti povidam, nic od neho neber! Jen by ti tim chtel zalepit odi, abys nevidela, a pusu, abys midela."

"Jen se nebojte! Ja jen povidam, co vidim a ze pan doktor na Stradku drti, to je svate."

Druheho dne ut pan doktor veal, to Stradka s Majkou mluvil, to mu podle jeho tedi aby ji nate' misto. Choval se k divence odmeteneji. Ale Kalvinka nemetkala a kdyt ji pani teditelova zavolala z tovarny, aby pomahala strojit v kuchyni, vtecko povedela a pani doktorova se to dozvedela jette za tekla.

"StradKa ti nabizel misto, vid'?" tekla Majce, kdy2 Stradka odetel lustrovat a Fina byla ve spotitelne pro dluhopis.

"Nenabizel, milostpani, ale kikal, to kdybych chtela, n'atel by mi neco. ftekla jsem, ze jsem rada, to jsem tady.'

"Jen se nedej obalamutit. Main to rada, kdyi budeS hodna, ptijdet na slanY plat. On by to red dostal pryd, aby mel volno, ale at' se neteti, kdkybys tu nebyla ty, byla by tu jinx.

On by me z kancelate take rad vypichl, ale nepodati se mute."

"On kika, to v kancela?i jen pfekatite, nemtee klidne pracovat, kdyt mu stale nekdo kouka pod ruku," zakptala Majka, ale bylo ji trochu hanba, to nee° prozrazuje.

"To mi nepovida'S tadnou novinu. Mutovi to kaki jednou otevfene, ale ja vim, co je potkeba. V praci jej neruSim, a kdyt jej ruS'im v jeho vlastnich obchodech, neni to pro nas tadna Skoda."

"Vite, milostpani, to vyjednaval parcelaci toho statku, co ted' delame kupni smlouvu?

Pan MgkovskST si chce nechat jen pole a ten kousek za tovarnou chce prodat.' Stradka jej prosil, aby mu to dal do prodeje, kdyt zprostk.sdkoval tu koupi a panu tovarnikovi tolik zaletelo na tech polich u tovarny."

"I ten mluvka! K?upi zprostkedkoval muj mut. fZiha to chtel prodat v celku, mut poslal Stradku k MiSkovskemu, aby ho na to upozornil a on si ted' z toho dela zasluhu. No, ja si to vykidim!"

"Prosim yes, milostpani, netikejte, to jsem neco vyzradila, ja, bych s nine pot= nevydrte,

Strana

9.

la!"

"Neboj se, malidka, vim, co mono kid a dekuji ti, ze jsi me na to upozornila! Vit co, vezmu to za to do akademie Severodeske Jednoty, chcet?"

"Ja bych chtela, ale mami me nepusti, jsem jette mot mlada."

"Nu, mlada jsi, ale kdybys tla se mnou, tak by maminka jiste nic netekla."

"Vy jste hodna, ja bych tolik rada tla, ale mami nechce jit, to je vdova. Radeji .sedi doma a kika, to do zabav jette nesmim."

"Tak kekni mamince, to jsem ti nabidla, abys tla se mnou. Uvidit co tekne!"'

"To vite, to me pusti! Milostpani, ja bych, varn dala hned pusu."

Pani se usmala! videla rada lidskou radost a Majka jen "Beztoho letos ptijdu naposled. Naptesrok ut budu mit malidke, tak musim sedet doma," tekla pani zasnene a zdervenala. Majka se na ni podivala a tekla nevinne: "A neni to na vas ani videt," ale sotva to kekla, zalekla se rozpadite, to ji vstoupily slzy do oei.

"Sleene Fine nic nekikej, hnevala by se, to ti &wain ptednost. Vis, Majko, z tebe mohu vychovat jette mysliciho inteligentniho dloveka, ze sleeny Finy ut ne. Ta je mne tak daleko, to se nemohu odhodlati pkatelsky s ni mluviti,. Je a zustane pro mne vtdy jen Atednici, ale tebe mam, brouku, rada docela jinak."

"Vy jste, milostpani, zlatidko," vyhrkla Majka a natahla ruku, aby pani obejmula. "At to keknu mamince, bude mit radost. Milostpani, at budete mit Malieke, tak je budu vo zit v kodarku, ano?"

"A vyklopit je nekde, vid'!'

"Ba ne, nevyklopim, ja mam deti ukrutne rada. Upletu vatemu det'atku depidku a kabatek, umim to dobke. Uvidite, to to bude hezke!"

Majka by byla srdce rozdala, tak byla tt'astna. Tetilo ji, to ji pani stavi pied Finu, teSilo ji, to je k ni tak vlidna a to s ni mluvi docela ptatelsky. Bala se vtdycky nejvice zavisleho postaveni. Desilo ji, ze ji nekdo bude poroueet, to na ni bude ktidet Nesnesla ani doma, kdyt ji maminka neco poroudela; udelala vtecko rada, ale rozkazy ji byly stratne protivny. Mela pytnou, nepoddajnou povahu.

Potidit s ni bylo motno jen Po dobrem. Nemohla doakat chvile, kdy budou kancelatske hodiny skondeny. Jeji prace toho odpfildne nestala opravdu za mnoho a Stradka krdil nosem a vytrhl ji nespokojene akt, kterY mela opisovati, z rukou. Majka byla tak nesmirne naladena a tak cela rozradostnena, ze i toho nenavideneho Stradku odprosila a on proto netel talovat. Kdyi vytla na ulici, byla jeji prvni testa k vYkladni skiini, ktera zatila vtemi odstiny vedernich tkanin. Zastavila se a poditala, na kterou z tech latek stadi prosttedky jeji matky. Stala a koukala jako opojena, ptitiskla nechtic svilj zveclavY nosik na sklo a teprve, kdyi se dva kolemjdouci mladici rozesmali, vzpamatovala se a upalovala dome.

Matka jette neptitla a Majka s nelibosti pozorovala neumyte nadobi od obeda, ktere na ni dekalo a ktere katdodenne po kancelati umYvala. Po podlaze ptebehl tvab. Majka jej s otklivosti zatlapla. "Taky by mohli u SYkorii trochu Cistit, aby ta havet' nelezia k ndm, jak k tomu pkijdeme."

Ten Cerny brouk nedistoty byl nelibou pkipominkou stisnenSr ch pomert, v nicht Majdina matka Lila. Nadeje, to pujde s pani doktorovou do vedirku, Majku nadchla a ukazala ji dveke k lepg i budoucnosti. Umyla nadobi a pak se dala do uklizeni. Afton byla teprve stteda, dala se do drhnuti podlahy a jette net matka ptitla, byla hotova. Strhla s okna spravovane zaclonky a povesila nove, ktere matka vekla jen o svatcich. Tmave zelene pokrSivky na posteli se take Majce dnes zdaly stratne chudobne a tpinave, sundala je resolutne a, na jejich misto dala, bile, ktere matka tettila, protote se musely dasto prat, UhelnY prach, kterY sem lital z blizke tovarny, psedal na ne A bylo nemotrio udr4ti je gogtig svitive bile,

Strana 10.

ODD% DOPISOVATELSKI Caldwell, Texas.

Ctena redakce!

PfecIna'Ska odbSrvana, 1. bkezna t. r. v Taylor se neobyeejne vydatila. Wechny odboely S. A. C. T. byly eetne zastoupene, sin byla pfeplnena nagim obecenstvem. Hned u dveki byla deveatka obleeena v narodnich krojich, v rue"kach mely talike pro dobrovolne dary, neb vstup byl volnS7 a kalc1S7 dobrST oechoslovak mel pkistup volnS7 a nebylo od nej pogadovano bud' vstupne aneb pkispevek, vstup byl lupine Kdyg pkgel senator Vojta Bend do sine, byl pkivitan hluenSTm potleskem; pki gel v prilvodu pkedsedy S.A.C.T. Vladimira Maudra a pravnika Bartok. Ovace byly nekoneene.

Na jevrati byl redaktorem Nagince p. Ctibokikern pkedstaven zastuperim odboeek, kteki tag byli na jevrati• Mala diveinka, jeji jmeno jsem zapomela, pkivitala pana Bende proslovem a podala mu kytici z eervenSrch karafiatt, ozdobenSrch krasnou bilou stuhou.

Byl pokadah malt' program, v gichni pkitomni nejdfive zapeli "My Country" a pak "Kde domov mar. Pak tki deltdatka zapely piseri "Vesnieko ma, pod 8umavou" a byly hluenSrm potleskem odmeneny. Pak Arthur UrbanovskS7 z Burleson okresu, kterSi nyni vyudaje hudbe na vy'agi Akole v Giddings, zahral svoji vlastni skladbu na housle a pak zahral "Humoresku" od Antonina Dvokaka; jeho vSrkony byly vgdy hojnSim potleskem odmeriovany„ mnohe pohnuly k slza.m. Pak promluvil pkedseda T. pan Maudr a jeho let byla fichvatna. Pak promluvil k nam senator Vojta Bend a kdo zna pana Bende vi, jak tento umi promluvit k srdcim lidu a bylo slyget vzlykot mezi posluchadi. Nemohu vse vypsat, k tomu jsou povolanefai a schopnej gi lide. Na konec, totig na ukoneeni programu, byla spoleone zapena piseri "Hej, Slovane". Pan Bend mne podal tu kytici, co mu to male deveatko dalo na pkivitanou, bych tuto rozdala mezi ptitomne, a pravil, bych tu krasnou bilou stuhu sundala, ge ji vezme jeho mangelce na pa,matku z Taylor. S nami byli v Taylor pi. P. P. Mikeska, Chas. Nejmayer a Chas Slovak. Sena jsem se tam s mnoha znamS7mi, co g mne velmi potePoslali jsme opet bednu gatstva do Houstonu pani Hollubove. Skladaly jsme to, pi. Kkenkova, pi. Mikeskova, a ja. Jsme to ty same, jako pled 23 roky, kdy jsme posilaly gaty a pod. do Houstonu. Doprava prvni bedny stela $11.64 a doprava druhe bedny stela $1.71. Na dopravu druhou mne daly pani Du gkova 40c a pani Ktenkova $1.00; ostatni doplatil mfij mug.

Zase mame slibeno od platel, se opet nee° pkinesou. Tak prosim, nezapomerite na ty ubohe uteeence. Jak pravil v Taylor pan , Vojta Bend, jest jich jen ye Francii vice jak 50.000, co utekli z eech, Moravy a Slovenska, jen s tim co mei na sobe, mu gi, deny a deti.

Medaile mame ug vyprodane, posledni kou' efeik z Rockdale, Jos. Sktivanek z pili: J. R. S Cooks Point, sl. Vlasta Brabenec z Caldwell.

Na uteeence pro jejich potleby daroval Jos. 8urn§al, Snook, $1.00; pi. Jan 8tefkova, St. Tabor $2.00; Jan LukSa, Cooks Point, $1.00; Emil Leshikar, NovS7 Tabor, $5.00 a Frank Popek st.

Birch, $1.00.

S heslem: "Pravda zvitezi!"

Marie Wondragova.

Obsah bedny (druhe, zasilka).

Pani W. J. Sebestova: 1 damske saty, 2 detske eepice, 1 sweatr, 1 vell0 ruenik, 2 mSrdla, 3 obnogene saty, 1 nova detske gaty.

Pani Marie Dugek, st. (NovS7 Tabor): 1 nove genske saty, 1 novo, ten. kaile, 1 ma2. nova kaile, 2 par. nove 2enske puneochy, 2 pary nove mug. puneochy.

Pani Frank DuSek ml., (NovS7 Tabor): 2 mug. kotile, 1 gen. nova spodnieka, 2 pary nova ten. pundochy, 2 nova rueniky, 2 kusy niSrdla.

Pani J. W. Mikeska a pani Rudolf Slovaeek: 2 kabaty, 2 vesty, 2 nove spodni pradlo,

ESTNI IC Pani Frank Svatori: 5 kusri spodniho pradla, 5 kust domaciho mSrdla.

Sl. Rosie a Annie Skfivanek: 1 givritek, 1 enskS7 kabatek, 2 gen. hedvabne gaty, 1 nove vinene gaty, 1 mugskSi zimnik.

Pani Henry Schiller: 2 hedvabne gaty, 1 platene g enske saty, 1 vineny dive' oblek, 2 dive' 'giviltky, 1 nove noeni gaty, 2 genske gaty, 2 dive' eepice, 1 para vinenSrch pundoch, 1 'ken. kabat, 1 ten. gupan, 1 mut kale, 4 kusy toiletniho mSr dla, 2 gen. stkevice, 1 mu g stkevice.

Pani Jos. Surovik: 1 ken. kabat, 1 'ken. oblek, 1 sukne, 2 pary pundoch, 1 mut. kogile.

Pani Peter 8efeik: 9 obnogenSrch mug. kogil, 4 obdene genske gaty, 2 gen. 2ivritky, 1 g.enske stkevice, 1 rueni kabelka.

Pani Karel Jandik: 9 obno genSich mug. kdil, 1 mug . kabat, 1 ma. spodni pradlo, 2 'gen. gaty, 9 yardri bavinene latky.

Pani P. P. Mikeska: 1 mu g. spodni pradlo, 1 mug. kdile, 2 mug C'epice, 2 genske kogile, 2 mut. kapesniky, 2 tien. Aaty, 3 detske Aateeky se spaciniekami, 1 kabatek, 1 chlapeckS7 oblek.

Pani Marie Wondrakva: 2 tenske obnogene gaty, 1 'tenskS7 tiviltek, 2 tenske pajama, 2 mug. spodni kalhoty.

Pani J. J. Klenek: 1 obnaena ko gile, 1 nova tenskSr tiviitek, 1 kalhoty obno gene, 1 obnoenSr oblek a 2 pary kalhot, 1 par 2enskSich stfevict.

Houston, Texas.

Ctena redakce a mile etenalky!

PlecIne yam musim v§em plat gtesti a mnoho zdravi v tomto rode. Plichazim trochu pozde s mojim planim, ale velte, ze, jsem drive nemohla. V§ecko vy2aduje svuj eas a take i ty mygenky, ktere plileti a zas ujdou a s nimi den utede, a net si uvedomime, bude jaro tady.

Ka2ti zadne plipravovat tu zemidku, aby aspon to kviteeko nasadil a te gi se na sklizeri sveho vStrobku. Ale horgi bude letos se mnou. Ja nemain kde kutat, a plipa,cla mne to jak tomu zajicovi, kterS7 byl za mladi veene na pasekach a shanel svoje tivobyti, a najednou ho nekdo lapil a strdil ho do klece a on se musel znovu ueit. A myslel si, Mu, kdy mne tu chteji mit a tivit, tak at' mne tu maji. A pfi tom si easto vzpomenu na roman pani Kraemerky, jak se nemohla vpravit do toho panskeho stavu a vedne sedala na bobku a pila s yoje kafrac°. A ja jsem jedna z nich. Vyrostla jsem na farme a tu farmu nelze vytlouct z pfirody.

Neminila jsem vice psat v tomto pfestupnem rote, abyste si zas nektera, nekekla, tak jak mne to kekla pkitelka na rozloueenou, kdy jsem se mela stehovat. Ale zas mne ptala pa- , ni Trampotova, a pani Wind, at' pit pigu, eel* Vestnik uhnoli a meho dopisu tam piece nenajdou. Tak mne to zas nejak obmekeilo a jsem tady zas.

Bohugel, pomluva je rozgikena tak mnoho, a snad nic na svete nenadela tolik zla jako to pomlouvani, at' u g je to, co nekomu povidame, pravdive nebo ne. Na tom nezale gi, ale pachame zlo stejne. Jestli ge snad i vime to, co o svy.ch blignich mluvime je pravdou, piece nam svedomi vyeita, ze to nemame rozhla govat do sveta. Proto ge to vime, jak se citime my, kdy nam druhSt podobne udini; to pocitime sami na sobe, a tak si mame dati pozor, at' neudelame tu samu bolest druhemu, tkebas ho radi nemame, tu bolest mu pfisobit take nemusime. Jestlige nekdo udini neco, co nam neni po chuti, tu se na neho vrhneme jako vlci a tak jej skiepeme, ze na to nezapomene do smrti. Nemohu-li o nekom kid nic dobreho, tak radeji mleim. A co jsem o nem sly gela, take si necham pro sebe a vtcly sve svedomi uspokojim. Mluvit o jinSrch je slabosti, ale mnozi si snad nedovedou porueit, a co usly gi, ug s tim zase bets. Kdybychom si nechali u sebe co slyAime, mnoliSr elovek by nas mel radii.

Nejlepe je jednim uchem to chytit a druhSrm to zas pustit y en. S chvalou neskrblim, kdo toho zasluhuje, a vtdy mam omluvu pro toho chubujiciho, neb katcbi z nas udela easem chybu. A mnohdy mu 26,dn3"r nepoda pomocnou ruku, neporozumi jeho chybe, ale odsoudi jej a pomlouva dal, a zapomene, ge pomsta patli •

Ve stfedu, dne 13. bfezna 1940. jenom Bohu. A kdy2 jen dobfe budeme delat, tak se dotijeme veku dlouheho.

Dne 24. fulcra jsem byla volana na pohfeb do Crosby stafence Zadrapove, ktera se dogila 89 let. To byl krasnSr vek. Pelifeb mela velikST. Byla matiekou moji pfitelkyne pani Marie §ebestove. Tak prijmete, pozustale, rodino uptimnou soustrast a staience p1eji lehke odpoeinuti.

Kdyg jsme jeli z pohitu domfi s mygenkami smutnSrmi, nevgimli jsme si na ktigovatce liter "Stop". Ale kara, ktera, tarn byla parkovana a v ni statni fikednici, to nas zajimala, a my jsme iffednikam 'fismev opakovali. A ja na to lekla, oni myslim vedi, 2e jsme se teprve o genili a proto se n9, nas usmivaji. A nee jsem to dokekla, dvakrat na nas piskli a u2 byli pled nagi karou. A tak s nami pane mluvili a zvestovali nam, te oni jsou z Austinu, a my ze musime poslat eek do Austinu, Texas. Ja. jsem •leknutim zhltla jazyk a je ge mne dnes v krku boll, a myslim si, kdo vi kolik ten eek bude vygadovat. Apo druhe si budeme davat lep gi pozor.

Take jsem dostala smutnou zpravu od moji laSrvale ueitelky, ku ktere jsem chodila do Lkoly na Frydku. Pie mi, ae k nim pkijela na nasatevu jeji sestra, a na druhSr den, kdy zasedli k obedu, jeji sestra se vyvratila ze stolieky a za dve hodiny pozdeji zemkela. Take jsem ji &lake znala, byla velmi hodna, a snad proto tak mirnou smrti oddla. A tak zkusme to a bud'me hodni po ostatek sveho tivota, a uvidime, nam druzi take bohate oplati.

Mesto Houston je pekne a velmi pohodlne.

Nekdo v nem zlenoS1 a nekdo zas pospicha za tou svoji praci, aby ji neztratil. Ja na ukraceni svoji chvile jdu do mesta east°, a tam vidim, kolik lid' eeka na praci, a radi by Mali, jen kdyby praci dostali. Kkiku a piAt'alek je tady dost, a mne se z toho nekdy hiava mots.

Veera jsme veeekeli a ohriove pi:stalky jedna druhou pkedbihe„ ,a ani nam gadnernu nenapadlo, ae u sousedil drim hoki, asi jen 10 krokfi od nageho. Lidi se sbehla hrozna spousta.

Oheri povstal od elektrickS7ch dratu. Majitele domu byli na pohybliv3ich obrazkach a kdy plisli domt, tog' byli take pkekvapeni. Hasici oheri zdolali ,a2 na dve svetnice. Mello mladMho chlapce to tak rozeililo, take jsme ho meli co tfait. Je„ ze strachu jsem celou not nespala a myslela jsem si, v gak JO, si to dnes vynahradim, je sobota a v ten den ani eernoch nepracuje. Tak ja pi gs a pigi a nevidim, ae se prilnoc, kdy v§ichni mabligi hodina duchri me klidne spat. Tak vas je gte zdravim a zriAnna Orsag-Kobos. stavam VaSe, Rolnik nakrmil kosa a ten pfivedl hned rodinku.

Rolnik F. H. ze Ctvekina na gel v sini ztuhleho kosa, kterSt jen malatne pohyboval kfidelky.

Rolnik se kosa ujal, zahkal, nakrmil a pak pustil. DruhST den se doekal neeekaneho pkekvapeni V sini nagel kosy dva, kteki na neho nebojacne cekali, ag jim pkinese potravu. Nyni pkiletaji ke statku pravidelne ka gde rano.

Umela, vfroba protektoratnich Nemci se pokou§eji, see jsou, z ySTS'iti podet Nemcri v eechach a na Morav y, aby jejich teorie o nemeckem razu na gich zemi mela aspoil nejakS7 podklad. Na vyvlastnene statky jsou posilani nemeeti zemedelci z Pobalti i z vnitrozemi nemecke Ti y gichni jsou v:gak jen pfistehovalci a proto se tad' Nemci pokougeji zvSrgit take pact rodilSich Neme .a. Mnoho figsk'Ych musi proto posilat do Prahy sve tehotne mantelky, aby na pralskSrch klinikach porodily nove "Deutschboehmaky", to jest Nemce rodile v 6echach a na Moray& Mnoh3"7 mantel, kter3-7 nevi nic o hudbe, pozna, ge maze vytvokit dokonalou harmonii v mangelstvi, kdy g bude hrat sekund.

Don Herold.

Marvni zasady, jimig se nefidime v praxi, Mahatma Gandhi. nejsou dobre k hidermz,

Ve stfedu, dne 13. bfezna 1940.

META. Smrt Archimedova.

Karel 6apek.

ROCE 1936 napsal Karel oapek tento ApoV gry, jako polemiku s nacistickSrm pan, germanismem. Tehdy ov gem nikdo z etenafa nevytug il prorockY smysl Capkovy state. Dnes, kdy Syrakusy — Praha jsou obsazeny, Archimedes — oapek je mrtev a dialog s Luciem je denni udalosti v na gi zemi nabyla historie o smrti Archimedove zvla gtni aktualnosti.

Tak to historie s Archimedem nebyla zcela takova, jak se o ni pi ge, je sice pravda, to byl zabit, kdy itimane dobyli Syrakus, ale neni spravne, to do jeho domu vniknul fimskY vojak, aby zde plenil ate Archimedes ponoten do kresby nejakeho mefieskeho akolu na neho zlostne vyjel: "Nekat mi me kruhy". Za prve nebyl Archimedes rabec nejakST rortrtitSr profesor, kter' nevi co se kolem neho deje, prase naopak byl to rozenST skutediV vojak, kterSr vymyslel pro Syrakusy valeene stroje k hajeni mesta, za druhe nebyl ten kimskS7 vojak viibec nejakS7 opilS7 lupie, n3Thrt vzdelanSr a ctitadostivY setnik Lucius, kter veal s ItSrm ma to lest a kter' nepfi gel loupit, ale kter na prahu domu vojensky pozdravil a ..zvolal: "Zdrav bud' Architnede".

Archimedes zvedl svuj zrak od voskove destieky, na ktere skutedne neco kreslil a pravil: "Co se deje?"

"Archimede", pravil Lucius, "vime, to bez tvSrch valeenSrch stroja by se tyhie Syrakusy nebyly drtely ani mesic, ta.khle jsme se s tim deli dva roky. Ty vig, my vojaci to umime ocenit. Bajeene stroje. Gratuluji Ti." Archimedes machnul odmitave rukou.

"Prosim Te na torn piece nic neni. Obyeejne metaci stroje — takova. hraeka. Vedecky to neme, vabec tadnou cenu."

"Ale vojenskou ano," namitl Lucius. "Poslyg Archimede, pfi gel jsem Te vyzvat, abys pracoval s nami."

"S ItSrm?" "S narni Eimany, musi piece vedet, to Karthago je v apadku. Nae jim tedy je gte pomahat. My ted' tady v Karthagu udelame poke, dek, to bude koukat. Vy v gichni byste ted' meli jit radeji s narni."

"Prod'?" zabrueel Archimedes. "My Syrakusane jsme nahodou ftekove. Prod bychom meli jit s Vami?"

"Proto, to aijete na Sicilii, a my Sicilii 132tfebujeme."

"A prod ji potiebujete?"

"Proto to chceme ovladati Stfedozemni mote."

"Ach tak", pravil Archimedes, divaje se zasnene na svoji voskovou destieku. "A k demu to chcete?"

"Kdo je panem Stfedozemniho more", pravil Lucius, "je panem sveta. To je piece jasne."

"Ale musite bVti loamy sveta?"

"Ano, to je poslanim E2ima, loft panem sveta. A ja Ti fikam, to se tak stane."

"Motna," pravil Archimedes a smazal neco s voskove destiely. "Ale ja bych yam to neradii, Lucie. Posly g, bVt panem sveta, to budete mit jednou moc co hajit. 8kocla to prate, kterou s tim budete mit."

"To je jedno, ale budeme velkou "Venica "rise", brueel Archimedes. "Nakreslime-li velikSr kruh nebo malt kruh, je to a zastane to jenom kruh. Zase to ma hranice, nikdy nebudete bez hranic, Lucie. Vefi g, to velkt je dokonalej gi net. malV? refig, to jsi vetgi geometr, kdy nakresli g vetgi kruh?"

"Vy ftekove si vidy pohavate s argumenty", namitnul setnik Lucius. "To my dokazujeme svoji pravdu jinak." "elm?"

"Cinem. Dobyli jsme na pfiklad vaSich Sy-

V2STNiK rakus. Ergo Syrakusy jsou na ge. Je to jasnST dakaz?"

"Se", pravil Archimedes a po gkrabal se pisatkem ye vlasech. "Ano, dobyli jste Syrakus, jenom ae ua to nejsou ty stare Syrakusy a ut take nebudou. To bylo velike a slavne mesto, dloveee a ted' ua nebudou nikdy velike. Skoda Syrakus."

"Za to bude Rim velkSr. Rim musi 1:4Srt nejsilnej gim na cele zemekouli."

"Prod?"

"Aby se mohl udriet. elm jsme silnej gi, tim mime vic nepkatel. Proto musime bSit nejsilnegi."

"Pokud jde o silu", brudel Archimedes, "jsem tak trochu fysik, Lucie, a chtel bych Ti neco Sila se Irate."

"Co to znamena?"

"To je takovST zakon, Lucie. Sila kdyt bi, se tim vale. Oim budete silnej gi, tim vice pottebujete na to svYch sil, a jednou pfijde chvile —" "Co jsi chtel kict?"

"Ale nic. Nejsem prorok, Movede, jsem jen fysik. Sila se Irate. Vic nevim."

"Poslyg, Archimede, nechce g pro nas pracovat? Nema g ani tugeni jake motnosti se Ti v Rime naskytaji. Mohl bys stavet nejvet gi vdledne stroje na svete."

"Promiri, Lucie, jsem start elovek a chtel bych jegte jednu nebo d ye ze svYch myglenek propraoovat. Jak vidi g, kreslim zde prave jedno ze svYch kegeni."

"Tebe to nelaka, Archimede, zmocnit se s narni panstvi nad cel'm svetem? Pro g mleig?"

"Promiri, zabrudel Archimedes nad svoji destiekou. "Co jsi fikal?"

"2e elovek, jako ty, by se mohl stati panem sveta."

"Hm, panem sveta," pravil Archimedes zasnene "Nesmi g 5e zlobit, ale ja tady mam daletitej gi praci. Vig, neco trvalej giho. Neco co tady skuteene navtdy zustane."

"Co to je?"

"Dej pozor, nesmaa mi me kruhy! Je to zpasob, jak se de, vypoeitat plocha vS7seku kruhu."

Pozdeji byla vydana iuiedni zprava, to ueenec Archimedes pfi gel nahodou o tivot.

NADEJE. "Milk francouzskSr pfiteli, kter' tak milujete na gi zemi. Napigte tech nekolik ádek, o ktere jsme Vas potadali, Va gi obdivuhodnou eeatinou . . ."

Pravda, moje nejdrat gi vzpominky jsou soukrome a nedaji se uvefejniti ani v dasopise tak peknern a sympatickem jako je Va g. Zajiste mam jegte jine pametky. Ale kterou vybrati? Pfedstavte si pfatele, ae chovam v srdci tolik krasnSTh vzpominek, ze vSrber je nemotnSr. Prod, ku nrikladu vypraveti o slavnosti svatovaclayskeho milenia roku 1929, kdy zastupy zpivaly velebnST choral na Vaclayskem namesti, a nechati stranou ten zakijovS 7 veder z roku 1936, kdy jsem v lodi jia ztemneleho chre.mu sv. Vita poslouchal tfi, choral, tentokrat zpivanV tie a vroucne malou skupinou veficich? Prod" mluviti o presidentu Masarykovi, jak pane jel i Churav v eele armady dne 28. kijna 1933, kdy se po prve nakupily mraky na obloze vag i samostatnosti, nefeknu-li, jak jsem slygel jeho hovor, klidnk, spravedlivSr a plriST dobroty i vadi osobam, jet nesdilely jeho tory.

Mam psat o prochazkach eeskS7mi krasami pfirody? Ale prod o eeskem raji a o 8umave" nic? prod o Polabi a ne o Pojizeti? 0 orlickSich horach a ne 0 Krkono gich? 0 klidne vznegenem Orliku nad Vltavou a nic o nasilne odtrtenem Chodsku? 0 Ripu, z daleka vyhlitejicim jako kupole baroktniho kostela od Dienzenhoffera? Co mam radeji na Morave? Teplou Hanackou rovinu nebo lesy a potoky v Dyjskem &loll, Brno s akaty, Name gt', erotinovo sidlo, nebo Zlin s ruchem tovaren? TetkS7 vSter. A cot eetba? Jednou na Male strany, kde jsem bydlel ceIST rok v atulnem starem eintaku empiroveho slohu jsem Wel trochu nemocnS' a 'den jsem Babieku. To byl lek, na kterY nikdy nezapomenu. Za nynejLich udalo-

Strana 11. sti zustavaji moji posilou knihy Josefa Pekate a mam je sebou i na vojne: Jak podivuhodne nage doba napodobi dobu pobelohorskou. Motna, to zatijeme tiicetiletou valku. 6eskS T lid rortrhanST mezi bojovnou emigraci a nagimi trpicimi doma; eeska pada uratena nepfatelskym vojskem. Ale v deskYch srdcich jedina nadeje: "SpravedlivY mir, jen by byl ke prospechu jednomu katdemu a jeja by museli pfijmouti vgichni, tfebas by nechteli . ."

Uglechtile, nadeje A nachazim nahle, pfatele, co neni nejkrasnej gi vzpominkou z Ceskoslovenska, ale bohutel posledni, ano, posledni videni moji posledni cesty loni. Myslim na onu sochu na terase v Kuksu: Nadeje . . . Mistrovske dilo z Braunovy dilny, motna, od Brauna sameho. Jak' pohyb, jak' vYraz, jaka, hlava hrde vztyeend. Jak' zrak v slzach k nebesam. Ta Nadeje je mlada, protote neni nadeje beze eerstvYch sil: je silna a piece kfehka, protote aspech, kter' ona slibuje, zaleti na jakosti na gi lidske Artie, na gich obeti a sebezapfeni.

Prosinec 1939.

Polaci trvaji na tom, ae polska, republika musi bSrti obnovena v pfivodni sve velikosti, dosahnou-li spojenci viterstvi. Majetkove piesuny, jet" provedeny byly v posledni dobe v zapadnim Polsku, nebudou uznany. Naciste zahajili brzy po skoneeni polske valky rozsahle osidlovani zapadniho Polska svSani soukmenovci, repatriovanYmi z ba.ltickYch zemi a ze sovetskeho Ruska. Podle polskYch zprav vice jak 1,000,000 Polakii bylo vypuzeno z techto pohranidnich kraja, pfivtelenych k kik. Do nynej gi doby bylo podle zprav ze stejny. ch pramenu vyvezeno odtud asi 500,000 tidt, kteki usazovani jsou v okoli Lublina, soudasti to budouciho polskeho protektoratu.

Mesto Shenandoah, Pa., pod nirnt nachazeji se opugtene stoly, tail° v podeli min. tS7dne den hrilzy, kdy asi 16 bloke obchodni a resideneni east mesta poealo se propadavati po uvolneni pady silnS7mi de gti. V cele teto oblasti vyvstaly v zemi trhliny, zdi doma praskaly a zdalo se, ze hrozi velka katastrofa. V nekterSich dastech mesta poklesla pada as o 20 palca. Asi 2,000 lidi opustilo sve domovy hned po prvnim naznaku propadavani pady. Jako zazrakem nikdo nepfigel o aivot aneb k vatnemu zraneni.

Zpasobend gkoda odhaduje se na $1,000,000.

Pala. — Polska vlada sidlem v Angers, vyjednava jit po deli dobu se zastupci es1 naxodniho vYboru v Pariti o aprave formalniho uznani zahranieni es'. vlady vladou polskou. K tomuto uznani ma dojiti do tYdne a bylo by prvnim uznanim z polske strany.

Rogers, Texas.

Ctene, redakce!

Bratie John Holeeku: Ohledne afednikil H. U. S.P.J.S.T. byl byste si velmi dobte posloutil, kdy byste si nejdfive pfedet1 stanovy. Dle vST geho dopisu odpovidate nekomu jine--znamuVa mu netli mi, ponevadt Vy vysvetlujete obsah dopisu v jingim smeru netli nraj dopis znel. Ku pfikladu slovo "mohli" Vy jste vynechal — a to Vage slovo — platen v mem dopisu vabec neni. Jestli totit skuteone odpovidate ye Vagem dopisu ye Vestniku dne 28. imora na maj dopis ze dne 14. anora.

Bratfe Chas. Navratil, zpravu ifdetniho vSiboru jsem detl upine pozorne. Ale o tom jit nechci vice psat, neb nam ye Vestniku pfichazeji jine navrhy a opravy stanov, o kterS7ch je tteba uvatovat.

Bratte D. A. Juren: Srdeene yam dekuji za porozumeni meho dopisu ze dne 14. anora.

Chci oznamit &era= fadu Hvezda Texasu 47. v Seaton, aby se dostavili do schaze v co nejvetgim podtu prvni nedeli v dubnu.

Doufam, te stanovni vYbor bude mit nejake opravy stanov k pfedneseni fadu, ne-li, tak alespoil muaeme jednat ohledne nem. podpory.

Zaroveri chci oznamit, to na g tad si zvolil vS7bor divadelniho kroutku.

Tak sestry a bratki, bud'me napomocni a pracujme tak jako bysme byli vgichni vS7bofi. Vgeci spoleene mateme dokazat mnoho a vStoru se usnadni price. S bratrskYm pozdravem, Theodore Dana.

VESTNiK

Strana 12.

ilfedni Organ Slovanske Podpornjici Jednoty Stitu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Ass*. elation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers .

ECHOSLOVALIK PUBL. CO ., .

West, Texas Pfedplatne $1.00 roene. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year. !finally *dm zasilaji se do Mavni tffadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veaker6 dopisy, pfedplatne, oznamky, bud'tsi adresoviny na Vestnfk, West, Texas Vistnik has the largest circulation of Csechoslovak Weekly in South.

PRAZE. Franti g ek Halas.

Maloverni, Cas kostigernY ji jenom krasu dal a z poli stennYch-ktik iluminoval kamenne texty portalfi a zdi.

Tak bude vgdy Maloverni Tak bude vgdy.

Za vraty na g ich tek zni tvrda, kopyta, za vraty na g ich tek kopyty rozryta je zem a stra g ni jezdci Zjeveni mavaji praporem.

Je lehke listi vavtinfi a te gkYch padlYch stin Je, vim. Ja, vim.

Jenom ne strach, jen g adnY strach, takovou fugu nikdo nezahral co my tu zahrajem eas, piijde-li eas.

Kari bronzovy, ken Vaclaviiv se yeera v noci tins a kni g e kopi potelkal.

Myslete na choral Maloverni Myslete na choral.

Poeitek s poji g t'ovanim na iivot ueinen byl pied vice ne g li dvema sty roky — asi 240 roky.

Bylo to v Anglii, ktera, ji g v to dobe mela svetovY obchod, hlavne ov g em zamotskY, ph jeho g provozovani byly caste ztraty na lidskYch g ivotech. V tech dobach kdokoli se vydal na dalekou cestu za motem daval v Banc svuj givot, nebot' tehdej gi lode byly pouhymi kocabkami oproti palaco y Ym °bruin, je g brazdi viny oceanu dobe nynej g i. Mohli bychom iici, ze rozdil mezi plachetni skotabkou z davnYch dob a dne g nimi ohromnYmi lodemi, s pohonem nekolika desetitisicii konriskYch sil, neni o nic yetgi ne g li rozdil mezi tehdej gim zpfisobem poji gt'oIrani a dne g nim systemem, zalo g enYm na vedeckYch poznatcich, ziskanYch behem minulych dvou stoleti. Koneene neni tteba, abychom se vraceli piin g daleko do minulosti. My vgichni pamatujeme doby, kdy pojistky na givot byly namnoze da y any a slibovany s velkou site mirou nadeje, ze budou take skuteene vyplaceny, av g ak o jistot y , zarueene vedeckYmi YYpoety na zaklade statistickYch dat, nemohlo bYti keel. A jest' dnes mfi geme najiti ruzne pojistky na ktere zdaleka nemohou snesti porovnani s temi rtianYmi druhy modernich pojistek, ji g vydavany jsou na g i S.P.J.S.T. Nejlepe pozname ten velky rozdil a vYhody pojistek S.P.J.S.T., kdy g, tyto prozkoumarrie neehame'si je adne vysvetliti, natich lidi ma pinou v6domoat

o tom, ze moderni pojistky na ge jsou new zcela jineho nein poji g teni pro ptipad umrti. Rfizne druhy pojistek u na gi Jednoty davaji nam plnou pfile gitost ziskati nejenom ochranu pro na g e mile v padu na gi smrti, ale poskytuji narn mo gnost nasttadani si fondu pro stryeka Ptihodu anebo pro na g e stati — fondu, ktere rez nekazi. Pojistky u S. P. J. S. T. jsou v prvni fade zarueene a jiste. To znamena, ze v ka g dern padu bude dedicum na gim vyplacena pina, suma pojistky ku ktere jsou zakonite opravneni. To je velice dUleLte. A znamena to take, ze poplatky elenfi jsou stale stejne, nebot' jsou zalogeny na zaklade moderni yyzkou g ene Tabulky Umrtnosti. Poplatky i pojistky jsou zaji g tene solvenci Jednoty. Kdy g solvence (dostojnost) Jednoty je 100 procent, znamena to, ze Jednota je schopna zaruditi s y Ym elenum pine vyrovnani die zneni jejich certifikatu. Na g e S.P.J.S.T. je 106 procent solventni, to znamena, ze gest procent v g eho jmeni Jednoty je piebytek, poskytujici dalgi zaruku svYm elentm, pokud se tYde jistoty jejich pojistek. Budujme si svou vlastni poji g t'ujici bratrskou organisaci — budujme ji pro na ge deti — budujme spoleene die hesla "S y fij k svemu."

Kdyby byli Cechove bojovali v zaki 1938, byli by vzali na sebe pied celSrm svetem nenavist, ze riskovali valku, aby podrieli tri miliony Nandi. Tehdy ai na male vYjimky nebyl nikdo ochoten uznat, ie odstoupeni tizemi, na nemi byla es. opevneni, musilo privodit zanik Ceskoslovenska. Branit se mule narod jen zbrani.

Kaidy ittok je zloeinem. Kaida obrana proti titoku zasluhuje obdivu.

Verni svemu pfivodu zfistaneme. Dtle g ite upozorneni ptedkladame na g im etenatfim, tYkajici se sditani obyvatelstva (censu), je g zapodne po 1. dubnu. ZadnY Oech nemil g e ph tomto seitani obyvatelstva za svou starou vlast uvadet hitlerovsky Protektorat nebo dokonce Nemecko. Vlada Spoj. Statfi neuznava, Protektorat ani domnele samostatne Slovensko, nYbrg Geskoslovenskou republiku a fitad pro seitani obyvatelstva (Bureau of Census) vyslovne natizuje, aby osoby pochazejici z Ceskoslovenska, udavaly za svou rodnou zem jen C'eskoslovensko. Aby bylo zabraneno jakemukoliv nedorozumeni, censovni fitad natizuje, aby rodna zeme uvedena byla podle stavu, v nem g se nachazela z 1. ledna 1937. Dne 1. ledna 1937 existovala jen eeskoslovenska republika, g adny protektorat, g adnY stet slovenskY. Proto ka gdY, kdo se narodil na fizemi, je g dne 1. ledna 1937 tvotilo Ceskoslovenskou republiku, necht' je Nell, Slovak, nebo KarpatskY Rus, uvede oeskoslovensko! Jest tteba, aby kaZdY bratr a sestra si byli vedomi tohoto prava i povinnosti. Aby trvali na svem pravu, kdyby seitatel, vec nedopatienim ptehlednuv g i, dopustil se chyby. A zvlagte je tteba, aby ka g dY ptehmat proti tomuto jasnemu vladnimu natizeni byl neprodlene hlagen vYboru Sdru g eni A.C.T., by y e veci mohl ihned zakroeit. Ph censu obyvatelstva nebudeme uznavat sta y , y ytvotenY v zati 1938 a v bteznu 1939 nacistickym nasilnict y lm. My neuznavame pra y ° germanske. Budeme se Hdit jen podle prava americkeho a natizeni vlady SpojenYch Statu.

Informovat wet soustavne, clUkladne a poctio vYznamu esl. naroda pro Evropu, je nyni zvla g t' dfile g itYm na g im fikolem. Nestadi, jsme si sami toho yYznamu vedomi; je tteba, aby jej podobne chapali a pochopili i rozhodujici dinitele mezinarodne politicti. Vime ovg em, g e nic 6echoslovalum nebude dano, fad se ptedev g im sami vlastnimi silami, vlastnimi obetmi a bojem neptieini. 0 to se staraji csi. vojo,ci, shroma gd'ujici se ze v g ech konein sveta pod svobodne vlajicimi csl. prapory ye Francii.

0 to peduje stateenY es'. lid doma ve vlasti neumdlevaje y e svem hrdinnem odporu proti nasilnickemu vettelci a zamerne se ptipra yuje na koneenY boj y e chvili rozhodne. Ale Oechoslovaci jsou narod hrdY, kterY si s y e misto na slunci vybojovava a vybojuje svou krvi. ye

Duch nikdy neumira. A pravda vidycky na konec zvitezi. teskoslovenskST' lid, kterk uctival pravdu tak, ie ji vepsal ve svtlj statni znak, bude zase navracert svobode a nezivislosti, jedinemu '4/ Orai pravda mule it a pro,, spivat

Ve stiedu, dne 13. bkezna 1940.

Spolkova vlada vlastni tisice farem. Dle pravydane zpravy vlada Unie je majitelkou 25,801 farem, ktere ji ptipadly prostiednictvim spolkove banky "Federal Land Bank", kterfi, povoluje pujeky na farmy, jejich vlastnici byli za krise vladou zachraneni pied bankrotem.

Vla,da musila pievziti tyto farmy, proto g e majitele pies v g echnu pomoc nemohii odvadeti vze gle firoky. Mnohe tyto farmy jsou prodany.

V roce 1939 bylo prodano bankou vlastnenYch farem 10,576. Behem teho g roku v g ak poeet farem, ktere fipine neb easteene ptipadly vladni bance, rozmno g en o 1,800. Prodejem techto farem Federal Land Banka ziskala phjem $26,702,000. Cena farem, ktere nyni vlada vlastni je odhadnuta na $80,862,000. Vladni fitady se snazi ramci pomocnYch akci rozmno g iti vlastnictvi farem lidmi, kteti je obdelavaji ne g i ph teto snaze, farmy vYhodne prodavati najematm, byl prodej vladou vlastnenYch farem v roce 1939 menei o 934 farem ne g v roce 1938. \TYnos zemedelstvi stale pckulhava, svetova krise pkevratila celY byvalk system yYmeny produkce a tovarfi vzhfiru nohama, nynej g i y alka k ndprave nepoint2e, naopak, situate alespori pokud se tYee zemedelske prvovYroby se jegte zhorei. ye

Ne kaidSr m rokem kona se sjezd nagi Jednoty. Jednou za 4 roky sejdou se delegati ze fiech radii k parade. ZvY g iti vyznam sjezdu mono uvedenim velkeho monistvi 'lend, o col jeden kaidSr Glen milk se pheiniti.

To zde jest' nebylo. 6etli jste o neobyeejnem navalu obecenstva na historicky y elezdatilY a pine etyti hodiny trvajici film "Gone With the Wind". Vstupenka na piedstaveni stoji $1.20 veder, ph odpolednim promitani 75c osoba.

Pies na dne g ni pomery dosti vysoke vstupne obecenstvo v g ude, kde dosud tento film byl ukazovan, hrne se do divadla, y yekava, v dlouhYch tadach az hodinu, aby se dostalo k pokladne a mnohdy musi se vratit s nepohzenou, protoge je divadlo y yprodano. V na g em Waco promitali film deset dni, y eeery byly vubec y yprodany a k odpolednimu piedstaveni kupili se lido po cele g iti mestskeho etverce a dokonce za sychraveho a chladneho poeasi. Cetni brali si sebou svaeinu, film jak shora uvedeno trva, etyki hodiny, hodinu dekani pied divadlem, testa do mesta a zpet — g aludek za tu dobu jiste se h16,si o sve . . . Co je pheinou tohoto neobydejneho fispechu filmu? Vpravde 1'e d: en°, firma MetroGoldwyn-Mayer a jeji teditel Davil Selznick, vytvotili prvottidni no,dhernY film, trvale hod- . noty. Hlavni filohy sveteny nejlepeim hvezdam, dej je od zaeatku napinavY, vYprava bajeena.

Veak zhotoveni "Gone With the Wind" stalo podnikatele sumieku $3,900,000, mimo $500,000 za barevne negativy, $500,000 za oznamovani a $100,000 na vYlohy spojene s premierou (prvnim promitani) v Atlanta, Ga. Producenti filmu vynalo2ili na jeho zhotoveni obrovskou sumu penez a svoje penize investovali nejen prozirave nYbr2 s chladnou, bezpeenou vypoeitavosti, jim vynese neuvetitelne vysoke zuroeeni. A take ze ano. Dallas ptijalo za promitani filmu $86,000; NovY Orlean $140,000 a Detroit $300,000. Majitele divadel obdrZi ze vstupneho 30 procent, zbytek producenti. Dle spolehliveho pramene se udava, ze vyrabitele az dosud obdrg eli svoji Cast vstupneho y e vYSi $10,500,000 a dalei milion kahleho tYdne a2 do mesice na. DluZno pamatovati, ze film byl ukazovan jen y e velkYch mestech, po to pocestuje do meneich, pak za dva roky bude opakovan, desitky kopii filmu byly, zaslany do rfan3ich east' sveta a na Evropu si pocks, a g skonei valka.

CelkovY eistY vSrnos "Gone With the Wind" dostoupi zavratne eislice. Jedna vec se musi americkym vyrabitelfim filmu ptiznati • nejsou kovatieci nybrt kovati, maji vzacnou velkorysost ku tvoteni kolosalnich seen a maji smysl pro vysoke pooto.tstvi.

Veeebecria povinnost kaideho kith' jest uctiti na g pii g ti sjezd zvY g enYm poetem uvadeni, mogno-1i hromadnYm uvadenim, kdekoliv toto jest moine.

Nikdy se

61oy ets: netai z neeeho tak, jak se

teS11 na mkt),

'Steward Waraerite'

Ve stiedu, dne 13. biezna 1940.

VtBTNIK

Hovorna. Bratr J. N. Prvni census y e Spoj.

Statech proveden byl roku 1790. Spolkovi marg o„love v poetu 1600 byli povekeni fikolem, provesti s pomoci ustanovenYch sberatel0 die mhanosti presny soupis obyvatel. Meli k tomu stanovenou lhiltu 9 mesicii, neZ na tehdejei dobu Lpatne spojeni, ridke osazeni, daleko od sebe jsoucich most, mesteeek a pochopitelne take farem, census vyZadal si dobu 18 mesicii a vynesl soudet 3,900,000 obyvatel. Seitatele zazili tehdy neuvefitelne piekaIky; lid z rUznYch detvodii vzpiral se podati jim Zadane informace, na eetnYch mistech tito byli uraIeni, vysmivani a dokonce nasilne z osady vypuzeni. Nejhlavnejgi ptieinou odporu proti censu byl strach lidu pied zdanenim a obava pied konskripci pro odvod k vojsku. Provadeni censu kaZdYch deset rokil nafizuje spolkova Ustava a o voleneni toho natIzeni byly svedeny ostre a dlouhe Delegati malo osazenYch state branili se zuiiy e proti censu a za dirvod uvadeli obavu, ze budou y e spolkovem kongresu ovladani staty s poeetnYm obyvatelstvem. Nakonec zvitezil zpravy rozum a kompromis: kaIdY stat Unie dostal rovnomerne zastoupeni v senatu dvema Cleny, v dolni snemovne na ka&ly stat pripadlo (a dosud pripada) poslanct dle poetu obyvatel censu posledniho. Pribyde-li nekteremu statu obyvatel, dodateeni kongresnici jsou mu dle stanovene kvoty volicu, pripadajici pro jednoho zastupce kongresu — pridani, obracene, objevi-li census v nekterem state pokles obyvatel — ztraci na pomernem zastoupeni. Rozvojem Spoj. Stat0, rozmnolenim poetu obyvatel a viibec naprostou zmenou dne g ka oproti pomertim mlade republiky je pochopitelne take zdokonalenY a skoro pro mnohe obeany komplikovany census leto g ni. Veak bylo proti eetnYm otazkam v censu obsaZenYm clurazne protestovano. Ze pry se pidi po eiste soukromych zalelitostech (hlavne finanenich a majetkovYch), coZ koneene je pravdou nez nikoli Upinou. Seitatele nesmi pod pkisnYm trestem nikomu vyzraditi cokoliv ze zaznamu jednotlive osoby. VYkazy censu nepkijdou do rukou Zadnernu fitadu — spcilkovemu di statnimu — mimo urad censovni. Pro nas Cechoslovaky je svrchovane dUlelito, abychom za svoji rodnou zemi udavaii teskoslovensitio a v Zadnem padu Protektorat neb Nemecko.

Vladou poveieny dozorei dstav, Federal Home Loan Bank of Little Rock, zaslal flan . krajanske Liberty Loan and Building Association, jako svemu elenu pekny a pochvalny pripis, pochvalujici nas krajanskY Ustav pro presnost a dochvilnost v zasilani pravidelne roeni zpravy, kterY2 si zde dovolujeme uverejniti: "Opet uplynul jeden rok do more veenosti Casu, jen je zapsan do knihy dejin velmi vYznamnYmi uda,lostmi pr6 naLe prfsti pokoleni. Rok 1939 prines1 nam ve SpojenYch Statech i lidu v Evrope mnoho prekvapeni. Jak Lt'astnYmi jsme, Ze "ijeme v zemi, je2 nebyla dosud tak doteena podobnYmi uddlostmi, je2 se uddly loni v Evrope.

Na zadatku noveho roku, jen doufame prinese nam zdar a fispech a ueetteni od neblahYch udalosti, z y laLte naLim milYm podilnikum, jim podavame obvyklou zprav y o naLem pilsobeni za uplynule pololeti a zpravu o naLem majetku." Urednici, reditele a vethina podilnika etrnactilete Liberty Loan and Building Association jsou AmerMane eeskoslovenskeho pavodu. Tato spoleenost dosahla dobre povesti pro spolehlivost a druLebnost, zaujima, duldite misto v oboru stradani a financovani domovfi, vyhovuje potrebam velkemu poetu obeanta Csl. puvodu.

Jak vidno z teto zpravy, krajanska, Liberty Loan and Building Association poZiva u reditelstva onoho fistavu Uctu a pozornost pro presne pineni povinnosti ji prinaidejicich. Reditel jeji Aradovny a soueasne Glen reditelskeho sboru, pan E. E. Chernosky a firedni personal konaji sve povinnosti diisledne a presne. VYrooni zprava a i pololethi zpravy zasilane podilnikum jsou spoleenou praci reditele naLeho krajanskeho Ustavu, E. E. Chernoskyho 0 oznamkoveho reditele tehoZ, S. P. StudnienYho. Teel nas, Ze se muLeme zde zminiti o tonato pochvalnem pfipisu zaslanem naLemu krajanskemu ustavu, Liberty Loan and Building Association.

Nekteki lide jsou hrai na, to nb slabosti snit,

naji spoleC: Wit„

Strana 13.

NEMCI VYIILAZUli VZPOIIIiNKY NA MASARYKA A BENESE. AI do 1. prosince dodavalo nernecke tiskove ustiedi v Praze teskemu tisku nepodepsane elanky, ktere obsahovaly prudke iitoky proti vildcum zahranieni akce a ktere musily -Ceske noviny otiskovat v pinem zneni bez udani pramene. Od 1. prosince bylo v g ak natizeno, ie si Ceti novinati musi psat protibendovske elanky sami, ae je musi podepsati pinYm jmenem a 2e u2 jim napriLte nebude z tiskoveho nemeckeho Ustiedi &clan ani jeden novY namet ke Ltvani proti Bendovi, Osuskemu a Janu Masarykovi.

Ola.nek, kterY si eeskY novinal musi proti osvobozenske akci vymyslit, musi bYt pied uvekejnenim piedloten Uradu pana von Wolframa, proIskeho sofa tiskove slu Z s by; tam nemeeti Utednici sami elanek piedelaji, dopini jej rilznYmi sprostotami a g t'avnatYmi nadavkami na adresu dra Bene ge dra Osuskeho a teprve v tomto zneni smi vyjit. Toho novinate, ktery by se opova.211 neuposlechnout nemeckeho rozkazu a kterY by si aspon jednou za tYden nem proti Bendovi nevymyslil, oeekava pri nejmeneim koncentradni tabor nebo vojenskY soud. Mimo to by list, kde by se podobne pripady opakovaly easteji, dostal komisate, coZ se rovna vy y lastneni celeho•novinaiskeho podniku po zpilsobu poclnik0 LidovskYch. Memel sleduji tim dvoji oil: chteji predevLim vzbudit tiskovYm terorem zdani, 'Ze se deskoslovenskY narod stavi k zahranieni akci zamitave.

A dale chti timto postupem znieit postupne vLechen deskY tisk, vyhnat z neho dobre 'desske novinate a nahradit je individuy placenYmi Gestapem. Dnes je 42 eeskYch novinatu z povolani v koncentraenich taborech a rovng 27 censort, kteki pry nebyli dosti pifsnf na eeskY tisk.

V g echna mesta jsou nucena, jedno po druhem zbavit presidenta Bene ge eestneho °beanstvi. Neda yno vladni komiSak mesta Jihlavy zru g il usneseni mestskeho zastupitelstva z 16.

Uncra 1938 o eestnem obeanstvi Dr. Benege ("tak byl odstranen sta y pro Jihlavu nesnesitelnY", pravi k tomu Volksdeutsche Zeitung) a totea se stalo v Prostejove. A naposled musela Praha dne 5. ledna odejmout presidentu Bene g ovi eestne obeanstvi, ktere to mel od roku 1919. Praha ziejme vzdorovala nejdele. A patrne by byl dodnes dr. BeneL eestnYm obeanem hlaVniho mesta, kdyby nebyli Nemci v praIske obci zavedli diktaturu. Ze spravniho vyboru pralske obce se totiI stal pouze poradnI sbor. V g e, co podpisuje primator Klapka, musi podepsati i jeho stalY zastupce Nemec Pfitzner. To znamend, ze ted' v Praze vladne jen Pfitzner a cdpovednost ma Klapka. VLem ecskYm ref eranttim jsou prideleni spoluroferenti Nemci — jen tak mohla bYt tedy Praha donucena k tomu, aby se i ona zrekla dra Bende. Nemecke Trady rovne2 piimo naiizuji odstrariovani pcmnikt Presidenta Masaryka nebo aspori zamhukuji oei nemeeti vYrostci rozmlati nebo jinak "odklidi" Masarykovy pomniky. V Hradci Kralove byl ted' nejen odstranen Masaryktv pomnik z namesti, nYbrt take presidentova busta z dvorany kra,lovohradeckeho nadraZi. tspech vekirku VCelek ve West.

V pondeli t. tYclne uspoiadal Krottek Zten, sdruZenYch k pomoci Csl. bezence v Anglii a Francii sviij prvni podnik, kterY se nad oeekavani y ydatil. Klubovni mistnost sine sv. Josefa y e West napinena byla po osme hod. veeer tolika nav g tevniky, ze malem chybelo mista. Dostavili se pfislu gnici v g ech taborii, bavili se hrou domina, tarokft Ci sdilne rozpraveli. Kolem desate damy podavaly znamenitou kavu a vyteene koldee. Dra2ba Clenkami klubu zhotovene loZni piikrYvky vynesla $15.00. oists r zisk veeirku $42.50. Prvni podnik mei potegitelnY spech, dalSi budou mit dle poznamek je gte vet gi. Na g im, obetavYrn deskYm tenam, Z6. 3 10ni.; 6innost1 ArdeOrt6 gratiNexe, - Vied.

RESOLUCE SOUSTRASTI.

My, elenove tadu Vesmernost Cis. 68, timto projevujeme portistale man'ielce a cele rodine na gi hluboce citenou soustrast nad Umrtim va geho otce a decle gka, a nag eho spolubratra, Herman Krause, kterY Po &le trvajici nemoci dokonal tut° , pozemskou pout' ve svem domove, do2iv se 56 let.

Jeho pozustatky ulaeny byly na Narodnim hibitove za velke teasti piatel a znamYch. Bumu zeme lehka a Cest pamatce jeho.

Dario v Nelsonville dne 10. biezna 1940.

Frank Sebesta, John G. Mikeska, Joe 8efeik, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY vYbor tadu Pokrok Gainesville, Cis. 101, v Gainesville, Texas, timto projevujeme jrnenem naLeho radu naLi hluboce citenou soustrast pozustale rodine nad manZela a otce, a na g eho spolubratra, Viclava Praiana, kerY zemiel dne 26. Unora y e stall: 54 rokti k veenemu odpoeinku jsme jej doprovodili dne 27. imora na hibitov Pilot Point.

Nag e diky vyslovujeme bratrskemu kadu Tioga Cis. 5., za obsluhu a podporu v ease nemod, za vYpomoc v obstarani pohitu, obzvlaAte tern bratrum, za vykopani hrobu.

Tobe, bratie, po tetke praci budiz zeme lehkou a odpoeivej v pokoji.

Demo v Gainesville, Tex., dne 9. biezna 1940.

John Paclik, John Samek, Charlie Sikora, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI.

My, elenove radu Vesmernost els. 68, timto projevujeme pozustalYm ditkam a cele rodine, naLi hluboce citenou soustrast nad tmrtim vaLeho otce a dedeeka a naLeho spolubratra, Jana gtalmacha, kterY po kratAi nemoci dokoneil svoji pozernskou pout' u veku 78 let v nemocnici v Bellville, pod ne2nYrn opatrovanim svoji nejstargi vnueky.

Jeho pozastatky byly ulo'teny na Narodnim hibitove pH Nelsonville za velke ifeasti pr-atel a znamYch. Br. Stalmach byl mnoholetYrn Clenem tadu Vesmernost, kterY v'Zcly rad sonze nav g tevoval a bred toast na v g em fadovem jednani. Proto br. 8talmacha budeme velmi postradat, a tak je gte jednou projevujeme na g i hluboce citenou soustrast pozilstalYrn nad ztratou jejich otce a dedeeka. Budit mu zeme lehkou a Cest pamatce jeho.

Dan° v Nelsonville dne 10. biezna 1940.

Frank 8ebesta, John G. Mikeska, Joe 8efolk, resaltieni v-Ybor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nilepsany resolueni vYbor fadu Pokrok Plumu eislo 65. v Plum, Tex., vyslovujeme timto pozilstale rodine upkimne citenou soustrast nad ztratou Va geho milovaneho mari2e1a, otce a dedeeka a na g eho upiimneho spolubratra Franti gek Lagovica, ktereho ne0prosna smrt vyrvala z rodineho kruhu a velkeho poetu prates dne 14. imora 1940 ye staff 76 let, a dne 16. imora po pohiebnich obtadech v katolickem kostele na Plume jsme ho doprovodili k veenemu odpoeinku na hibitove v La Grange, Tex. K Jednote pfinalet'el 34 let a byl zaklaclajicim Menem na g eho Mdu. Mila, 'Z'alern sklieena rodino, vime ze vat' bol a zarmutek je velikY a proto2 buda yam fifechou, ze bol jen stihl vas, jest i bolem na gim a soucitime s VaAni ve Va gem zarmutku, neb tad na g v nem ztraci dobreho a uptimneho Clena, jen vkly s ochotou konal sve elenske povinnosti. OdpoCivej, bratte v pokoji a bud' Ti zeme lehkou.

Za f4d Pokrok Plumu eislo 64.: Joe Zbranek, Emil a lylatOC R - a, Katd'ipa resoWni vfibori

Strana 14.

VtSTNiK

SOKOLSKA HLIDKA Skromne jubileum.

DEN 30. ledna 1940 bylo tomu dvaadvaVcet let, kdy vyglo v Praze prvni eislo easopisu "Te/ocvidny obzor", jen byl bratrem "Telocvieneho musea", je2 vzniklo v roce 1918 Santoece.

Vlastni rodiee musea i obzoru byli titi2 a obzor byl opravdu sourozencem musea. U kolaky obou techto podnikii stali bratfi Karel Vanieek a Vincenc Ste,panek, elenove bYvaleho piedsednictvo COS., tehdy rozpueteneho a neexistujiciho. V byte bratra V. 8tepe.nka za 1:least jeho opravdu vzacne a mile choti a stareho sokolskeho pismaka, bratra Karla Vanieka, z jejich ducha a starosti o sokolske bratrstvo, vznikla myelenka, pa nekolika letech zastaveni einnosti sokolskeho Vestniku, nahraditi tento Ustfedni sokolskY list jinYm Casopisem. Byl tu, pravda, easopis "Sokol", bedlive hlidanY a censurovanST, byly tu i neseetne 2upni listy v eele se statednYm "SokolskYm listem 2upy Rastislavovy", nyni Jana Machala, ale to nestaeilo. Citila potteba listu, v nemt netfedne, ale jasne a ureite promluvili bYvali einovnici eos., aby tak bylo ziejmo, ae se bdi. Historie se proste vracela. Tak jako se Tyre po marnYch pokusech o Ustkedni spolek sokolskY spokojil aspori easopisem, tak i ted' na zadatku historickeho roku 1918 bylo nutno spojit Sokolstvo nejprve easopisem. K tomu byl ureen Telocvien3? obzor. Jeho myelenkovY vznik kotvi jia v r. 1917, v nejte2eim roce valky i domaci persekuce. Pies to bude v2dy slouZit ke, cti Sokolstva, 2e mei) tolik ochotnYch lidi podniknouti tento pokus. Nevedelo se, ptijde-li se z redakce piimo do Bartolomejske ulice a pies Dejvicke nadrati rovnou k Vidni, ale — 'elo se!

Prvni spolupracovnici.

Kolem Vincence S- tepanka a Karla Vanieka vznikl zahy celY kruh spolupracovnikt, mladgieh i star gich. Prvni porady a schilzky se konaly v posledni pfestavce, mezi 13.-15 hod. v kavarne "Slavii" na Narodni tilde. Tam v rohovem okne, z nehot bylo videt na nabfe21 i na Ferdindovou tkidu, ba i na most cisate Frantigka (nyni Legii), den co den, s vYjimkou nedeli, zasedal nad bursovnimi zpravami nagich i sporYch cizich lista "pan otec" tepanek. To proto, aby videl, nejde-li sem vybrat cele "hnizdo" od statni policie. Znali jsme ty pally tamer veechny "osobne" a dik zpravam K. Bienerta i jejich "oddanost k trtnu", — podezfelost" a pochybnou "vernost". Za bratrem Stepankem sem dochazeli take mnozi stejne smYglejici pomocnici. Mluvilo se o kursech a myslilo se na boji gte. Tam take prises dojednat vac redaktor zastaveneho Vestniku sokolskeho, bratr Rudolf Bilek, tam ptichazeli sokoleti basnici Karel Domorazek a Jaroslav Nauman, neUnavnY, obezketnY, vady bdelY bkvalY jednatel COS. JUDr. Jaroslav Urban, tam nekolikrat zavital i dr. Karel Herain a ph navetevach — ne east3"Tch z Moravy mladY Jaka Havranek a znamenitY, stateenY Jan Hiller. Moka, 2e i mnozi jini.

Ukol Telocvieneho Obzoru.

TelocvienV obzor nechtel bYt nidim jinYm, ne2 nahradou za Vestnik sokolskY. Neelo to rici napino, ale probirame-li se se2loutlSrrni sty stareho, Apatneho, valedneho papiru, vidime na prvni pohied i dnes — ureiteji a rozhoneji nebylo mo2no mluvit, nebYlo, mono naznaeit sokolum oc jde. Pro nuzne maskovani tohoto vlastniho Ukolu byly do listu ''zafadovany i zpravy o uddlostech ye sportu, ktere delal — nemYlim-li se, bratr JoZka Novak.

Brzy se vgak ukazalo, ae tyto zpravy byly na svem miste i vnitfne a ae by v Telocvienem obzoru mohl vyrust list, spojujici v tegkYch dobach telocvikake i sportovce. Zel, tato myglenka zahy v ruene dobe po pfevratu a v pre.ci zanikla. TelocvidnY obzor se ukazal brzy tmelem vtech, kteki se chopili jednotici prace sokolstva za valky. Mnoho zprav, je g se jinak Affily jen od fist k fistfim, je zachovano na jeho strankach. Mnoha &bra myelenka tu vzklio mnohem se jeclnalo, leccos se ptipravilo do budoucna, ale hlavne: sokoleti pracovniii i v zapadlYih vesnicich, na frontach, ba i za hranicemi se z jeho kadek dovedeli, k sokolstvo doma zveda, hlavu„ ae se jednoti, spojuje pod spolednYm praporem, ne se ptipravuje a bdi. To byl vlastni smysl Telocvidneho obzoru a jeho existence. Proto take netrval dlouho. Nag list zanikl 28. kijna 1918, aby ustoupil svemu pokraeovateli — Sokolskemu Vestniku. kterY po tfech letech spank% vynucenem rakouskou policii , vykl jako pokradovani Telocvidneho obzoru nekolik dni po pfevratu s dervenkm zahlavim. Po Telocvidnem obzoru pak se ji2 nikomu ani nezastesklo. Ode gel, jak vznikl, tiee, skromne, muzne, sokolsky, se samozfejmou Po dvaadvaceti letech.

Vzpominame dnes, sami a snad jedini, na tento sokolsky list, kterY co do doby vychazeni byl snad opravdu nejmengim, ale bez nadsazky, co do vYznamu, ye sve dobe jednim z nejveteich a nejdfilelitejeich pro cele sokolstvo,. Co byla, bylo. Snad nekdo fekne s Pismem: "Necht' mrtvi pochovavaji mrtve sve".

A snad bude miti i kus pravdy. Ale neekodilo by a nebylo by k necti vadnemu sokolskernu listu, kdyby mel tolik chuti k praci, tolik vlivu, tolik vYznamu, ale hlavne_ tolik odvahy jit za svYm cilem, jako ji mei sveho Casu ten mrtvY TelocvidnY obzor, jeho zrodu pied dvaadvaceti lety vzpominame — snad i sentimenthine, ale opravdu s upfirnnou laskou . . . Mel ji tolik vne i uvnitf, k posud hfeje a sviti a 2e se mu asi nestYska, po vdeenosti. — Nae take, zae take? Delal jako ka2dY poctivY mu2 poctive svou praci na svem miste! Ke2 by ji tak delali v2dycky veichni a veude!

SOKOLSTV1 — RADOST ZE 2IVOTA. Myelenko sokolska. Jak na Te pohlikti, zae Te pokladati? Zda za paprsek z konein nadpozemskych, jen zakhnuv plamen lasky ve hrudi zakladatelt stal se puvodem to vatry posvatne, je2 odtud roznecuje tisice srdci nadgenS7ch?

Srdci jim2 nestadi ani prosta snaha 2ivoeigna, vegkeren urn jenom k dosakni chieba a po nem mamonu co nejhojnejeiho napinajici, ani ten chladnY rozum, jen o veem tak studene rozvatuje, ani konedne laenost po slave dne, hovici dnegnimu vkusu vefejnosti prahnouci po slave a lesku.

Ci spice Te , pokladati m'ame za ztelesneni snah buditelskYch, za koneenY, nejkrasnejei kvet? Fuegnerem a Tyreem po pravu-li koneime skvelou tadu buditera naroda, jeho vzkiiseni dokonane viditelneho doelo vYrazu pfechodem Prahy v ruce Ceske, pak rozhodujicim jest pro nas toto stanovisko druhe. Netueime jen — vime to jasne — "Sokolstvo jest svornikem zakoneujicim klenbu prace buditelske. WznadnY raz IdisitelskY pa dnes v nem zachovan: Vfelost obetavost — nadeeni pro praci sokolskou. Proto s takovou laskou pohlitime k Tobe — Myelenko Sokolska.

Ku etesti nes vede prace sokolska. Nejde ani za ziskem, ani za slavou, ale pfinagi klidne svedomi, 2e vykonali jsme alespon Cast toho, co na mu2i a Cane vyCaduje.

Mukve, jinni eeeti — prod' stojite opodal, Ceny a divky prod vahate? Prod vzdalujete se toho tabora bratti a sester, v nemt bez rozdilu stavu tu21 se mlade2 stateend nalezajici tu silu, radost, pravdu i krasu? Hle, etyflistek ttesti — a vy se za nim v jeteliaku pachtite.

Videli jste o sletech ty tisice junakt a nepfehledne kady cvieenek? Ti veichni ten etyklistek etesti nalezli. Ne v g ichni zachovaji si jej zlomek z nich trvale nalezl u nas radost ze Civota, a i ti kdo2 jen pfechodne nale geli Sokolu vzpo-

Ve stfedu, dne 13. bfezna 1940. minaji po celY givot, onech dob gt'astnYch, kdy hledali a nalezli: "Radost — Silu Pravdu — Krasu."

A. Kos.

Zrozeni eeskoslovenskfTch novin.

No Duchadek.

NEM velke nagi narodni tragedie 15. bfezna prestaly existovat deskoslovenske noviny. Pod dohledem Gestapa zadaly vychazet v Praze a Bratislava nadiktovane noviny deskeho a slovenskeho Protektoratu, kterYm zbyly z bYvaleho Ceskoslovenska jen hlavieky. V Parini a v LondYne ziistala pak hrstka novinaft, dopisovatelii bYvalych deskoslovenskYch novin, hrstka tech, kteki se nemusili podrobit novemu diktatu. Novinif zbaveny novin, vgech mog ye svem jazyce a odfiznutY od vlasti-nostipsat — invalida 1939 sveho druhu.

Nejpohotoveji snad reagovalo na tuto zoufalou situaci nekolik novinaft v Parini, ktefi se pet dni po 15. bfeznu seCli z podnetu eechoslovaka, zastavajiciho dfile gitou funkci v mezinarodnim odborovem hnuti. Jig od 21. bfezna zae'ali tito novinafi "delat noviny", shanet informace, cyklostyl a jig 26. bfezna objevily se v kioscich prvni vYtisky cyklostylovaneho listu "Oeskoslovenske Zpravy". Jedine z vlastnich pen& vydavany list, bez subvence, hnanY bsilim, vynelezavosti a nebojacnosti tfi no,iinaft, stal se brzy velmi popularni a dnem 1. ledna 1940 dogil se osmdesateho Cisla. Byl to a gistane prvni list deskoslovenske akce, tkeba vzegIY ze soukrome iniciativy, ale zaroveri list, jeho linie byla od sameho zaeatku jasne.: v kagdern tadku byla detelna vernost k prvni republice, k prvnimu jednotnemu eeskoslovensku a jeho °bran& Zahy se vgak pocitila nutnost mit vedle rychle informujleiho listu je gte take list reprosentaCni, kterY by mohl uvefejnovat nejen zpravy, ale tea elanky, Avodniky, nvahy, reportage a feuilletony. Dik moralni a hmotne podpoke vyslance Osuskeho, kterY pf!jimaje podnety Spolku es. novinafii povefil eho pj:edsed nictvo, aby navy list vybudovalo, vznikl novS7 representadni tigteny list; dostal jmeno CeskoSlovenskY Boj. Uvodniky vyslance Osuskeho, uvefejriovane tSrden co tYden v tomto novem liste, kterY se velmi brzy velice roz gitil, davaly ovg em listu polooficielni raz. Temet soueasne, v polovine dubna, zadal vydavat ta g nag konsulat v Krakove cyklostylovane denni zpravy z domova, jejicht zpravodajstvi 112 pro blizkost vlasti byla arci na velke vyg i. Tenkrate na jafe prchali pies slersko-polske hranice naei vojaci, politici, piloti, kneli; krakovske cyklostylovane noviny byly pro ne prvnim pozdravem zahranieni akce, Cesky a slovensky psanYmi novinami; pro uprchliky, ktefi se dostali z pekla Protektoratu byl to po dlouhe dobe °pet list duchem i jazykem opravdu deskoslovenskY. Veechny tyto noviny pracovaly oddelene.

KakIST pinil svilj velkY ukol na jinern poll, ka2dY jej pinil po svem, individualne, kaklY met sve pfednosti a sve chyby a omyly — ale v j ednom byly veechny tyto noviny jednotne a pfikladne. Aekoli chvilemi mohlo jit i konkurenci, adkoli jejich redaktoti byli z taboril, ktere se za prvni i druhe republiky dovedly ostfe potirat, byla mezi vtemi listy nejlepei shoda a soueinmost. Veichni proto pracovali s vedomim, 2e ye chvili, kdy se cele akci dostane politickeho vedeni, i z nich se stane jeden celek, to je jedinY list, vyjadfujici jedinou vuli a mluvici za veechny. To se take stalo v prosinci rozhodnutim NCrodniho vYboru, jim2 se z dosavad existujicich lista vytvotil jedinY organ CeskoslovenskY Boj. Lon.dSinskY list oechoslovak v Anglii, z technickYch duvodu a pro pineni specialnich Ukolu, stave., se pak soueasti tohoto hlavniho listu.

Dnes tedy veichni, kteki jsme dosud pracovali individualne a kteki jsme dnes spojeni k ukaznenemu pineni spoleeneho ukolu, mt2eme si s oddechnutim Mei (jak to napsali vojaci v tabofe nag armady na vYvesni tabuli, kdy2 se dozvedeli o splynuti es. tisku) : "Dnes nas ua ani to pomldka nedeli!'

Ve stiedu, dne 13. bkezna 1940.

VLASTA 8TERNOVA:

Rozvodova Advokatka s ROMAN MODERNI 2ENY Po obede dali si zapiahnouti do otevieneho kodaru par bujnYch koni. Dlouho se radili — a tento zpilsob dopravy, trochu neobvyklY, byl zvolen jako kompromis mezi autem a Jitikem navrhovanYm vozikem s poniky. Marne mu tat'ka vysvetloval, 2e by tiha v gech tiff lidieek byla trochu mnoho pro male behouny. Jirka eel At'astnY, ze se mamka zase tak krasne usmiva, to tatinek sedi vedle ni a rukou ji objima, chtel mermomoci odvesti ye svem vlastnim spieteni celou rodinu do lest.

A tak se spokojil velkYmi koni a sedel ted' vedle kodiho na kozliku.

Jeg te se obeas °hied', malieko se usrnal, jakoby shovivave, 2e ti dva tam vzadu jevi tak malo zajmu o mihajici se okoli, ani se nepodivaji, ja kkonici, dlouho ye staji odpoeati, vesele uhaneji stinnou aleji mezi lesy. Ale ti dva si meli tolik toho vypravet.

Milan pfedevg im sve tene sdelil, ze se vlastne nema prod na neho hnevat, ze ji ye skutednosti neveren nebyl. `Ale neni to mou zasluhou, kdybych se byl potkal s jinou, potivadnej gi 2enou, snad by i k tomu bylo dog lo. Ut se na mne nezlob, ut se ti nikam nezatoulam. Vim dnes velmi dobie, to bych rortomilejAi teny nena gel na celem svete."

Usmivala se a tiskla se k nemu. Celieka se chvela neznamou touhou, jako by si tu po prve vyjela se svYm mantelem na svatebni cestu.

Jen to nadherne dite pied nimi ji bralo tuto ilusi.

Take Milan nepozorovane tiskl k sobe telo mlade tinky. Te gil se tit, at s ni bude o samote.

Jak mohl tak dlouho nev gimave obchazet kolem jeji diste krasy! Jak vonela jeji pkisnedla plet' zdravim a eistotou, tak zcela odli gne od pratskYch krasotinek, pfipravenYch lieidly a pudry! Ano — byla krasna jako to sluncem zalite more lest — daleko se prostirajici pied nimi. Jak mohl pied touto krasou nev gimave prchat do pochybnYch zahav velkomesta, nezdravYch a omamnYch jako jed!

V malem lesnim hotelu zastavili. Hrala tam hudba a pod otevienou verandou tandili vYletnici. Po malem posilneni vy g li si do lesa. U male paseky usedli, a malt' Jirka zanesl je stra g -nousptleichzvnkajYet, jet rval v bujne dravosti malYch meek.

Jindy ho mamka vtdy zakiikovala, likala mu cosi, to ty kytioly maji take tivot. Bylo mu to divne, prod tedy nektiel, kdy je r ye? Dnes se marne po rodidich otatel, kdy uz nail zavolaji, ze je toho dost! Divali se stale jeden druhemu do odi, a tak Jirka mizel celY pod narudemi kytieek. Hedvabna, bluzieka se mu vytahla z malidkYch, sametovych kalhotek, ale to mu nevadilo. Notky u2 mel podrasane bodladim, v zlatYch kudrnach se mu zachytilo pino gedaveho chinYti. Ale nedbal — nosil jen a nosil nove narude kytieek kolem sedicich rodidt.

Kdyt se sklanel veeerni soumrak a zde v lesich slunce se ut davno skrylo, zadivali se oba mladi lido, jako by s nebes spadli, na tu kvetinovou spoustu kolem sebe, na toho maleho trhana, stojiciho vitezne pied nimi. Liba nebyla mocna ani slova, tohle je jeji vyparadene dite.

A tuhle spoustu tu natropil! A2 se mocne zardela, to tak docela na neho zapomneli. Ale Milan ho u2 v narudi sviral a libal divoce jeho rozkognou, rozcuchanou hlavieku. Posadil si ho na ramena, Liba musila aspori nee° zvonkt vzit do narnee, a tak se vraceli vesele k hotelu, kde u2 na ne dekal koear.

Maly Jirka usnul cestou v naruei sveho tatieka. Dnegni den poskytl mu tolik dojnit, to je jeho mala dug iela nevydrtela. Usmival se ze spani a stale zatinal sve male pestieky.

Tetko se pak doma ze spanku probiral — marne za neho prosil otec, aby jej sine' jen tak zvolna svleci a ulotit do postYlky. Matka se hrozila jeho umouneneho zevnejSku — v gechny pavueiny z lesa poznamenaly gpinavymi LMouhaini jeho hezoUnkou tvaiiaku.

VEST/sTiK

A tak se musil je gte umYt — jaka, pomoc tu tat'kovi cela procedura se zdala spi ge mudenim. Ale malt' hrdina drtel se statedne — ani se nerozplakal — jen viola tetce zvedal, aby se podival na tat'ku, kterY ho v gemotne te gil a rozptyloval, slibuje mu na zittek projitd'ku s poniky.

Nadherna noc klesla nad zamedek Biezi. Lihlava toeila nad prudkou vfmi, deroube se ci se otevienYmi okny do jejiho pookje. Jako by se jeji gtesti vratilo z neznamych dalek, kdy je ut davno jako mrtve oplakala. Po dlouhodobe tizni pila nenasytne sladkou nehu Milanovych Nepamatovala se, to by ji Ivan tak ohnive miloval ani v prvnich dnech jejich nek. Rozkog jeho vagnivYch objeti zdala se ji zbavovati smyslt. Jako by se nebe pied ni rozevielo.

Venku byla krasna noc, mesieni gpinek plul nad lesy. Z dalky zavznival sem tichY gum, jak vitr hral korunami lesnich velikant. A v tento tichY gumot zvenai spadal tak harmonicky horky zamilovaneho mantela, slibujiciho vednou lasku .

XVI. Jako griura tipytnYch koralt plynula rada g t'astnYch dni v ktivoklatskern zameeku. Pani Liba zavodila ye veselem smichu s malYm synaekem — jejich drahY tat'ka se ted' od nich ani na krok nehnul a v jeho spolednosti ubihal dlouhY letni den jako okamtik.

Krilj smutku spadla piece jen do Libina Atesti. Jednoho rana pfi glo pogtou psani. Razitko ze Slovenska, ale pismo mateino? Co to znamena?

Matka ji oznamovala, to je jit pies tYclen u churaveho otce, ze ji dfive nechtela postragiti svou zpravou, at ted' ji pig e, kdy je nebezpedi zatehnano. Otec Si uhnal prudkY zanet plic, ale ut horeely povolily a patient se v jeji peel rychle zotavuje. Jakmile lekaf dovoli, odjedou oba zpet doin g. a jestlite Liba a jeji chot' dovoli — pkijedou na cele leto do jejich zameeku. Ve zdravem vzduchu kfivoklatskYch lest by se otec rychleji zotavil.

"No, to je samoziejme, to sem piijedou. Ihned jim napig a pozvi je i mYm jmenem — na cele leto, jak dlouho budou chtit," chvatal s ujigtenim, jsa rad, to mute svou lasku tene zase projevit spinenim jejiho vrouciho, tieba nevyslovenal° pfani. Znal dobie jeji velkou lasku k otci i matte. Vg ak se mu take vrhla vdeene kolem krku.

Ted' bude jeji gtesti fipine, at tu bude miti kolem sebe v gechny sve mile! Jak se te gila na piijezd rodiet. Tak koneene dlouho postradala zbotriovaneho otce! Jak se jim tu bude vgem krasne spolu tit!

"Ale vig ," promlouvala zdrahave, "fika, se piece, ze pobyt rodiet kali ttesti mladeho man2elstvi, main strach, abys pozdeji nelitoval sveho svoleni."

"Hlouponeka, znam tvou maminku, je stra g g tolik ra--nehoda.,tcenzm,aletyj . Jiste si ho take zamiluji. Jen da a to mi sta & se zbyteene netrap, nezapominej, jak jsme ted' t'astni, a g t'astni lide nedovedou nikomu ublitit. Skorem se stydim, to jsem na to lit davno nevzpomnel, abychom sem otce pozvali. Nic jste mi nefekli, to je Sarka na neho take tak pfisna.

Byl bych svYm pozvanim zmirnil hotkost jejiho nevdeku. Jen maminky se trochu bojim, asi se na mne hodne vyeitave podiva., jiste ji 8arka vg echno na mne povi!" kreil se tertovne mladY statkai.

"Nebude to tak tie, to se asi vice boji tatinek setkani se mnou. Ale umime obe d ye odpougtet, protote umime tolik milovat! Nas dvou se nikdo bat nemusi," odpovidala svemu rank se gt'astnYm fismevem svYch krasnYch fist.

Teprve ted' si v gimla male doug ky v dopise: "8arka se roze gla se svYm snoubencem, protote skrYval pied ni zalety sve sestry — a protote pry ji v nich i pomahal. Nebohe dite, svou prudkou nesmiiitelnou povahou zniei tak lehkomyslne sire velke gtesti."

Nad tim se i Milan hluboce zamyslil. Staff se tedy take bezdeenym niditelem 8areina pomeru! Marne se tail, to by pani Irena stejne chladnokrevne podvadela sveho chote s jinYmi, vtdyt' sam vedel o detnYch jeho piatelich.

Nicmene vyeital si v duchu, to se stal spolupachatelem lehkomyslne teny. 86,rky mu bylo ii-

a

Strana 15. to, ad' jej Liba te gila, ze si vgechno zavinila jen svou nefistupnosti.

"Jen podkej, jegte se toho doekame, ze se take ona zmeni, take nad ni zvitezi koneene laska, marne se ji brani. Jeji krasne mravni zasady, vyhnane az k extremtm, rozpadnou se jako piskova stavba pied dechem lasky. Jen niusi projit bolesti, pak pozna, kde je jeji jedine gtesti."

Liba mluvila piesveaive; nev gimla si ani, jak se chmuii tvai jejiho mantela pii vzpomince na ogkliveu minulost.

Jeji rodiee, kteki skutedne jednoho dne pHjell na vlidne pozvani do zameeku Biezi, dali ji za pravdu. Nebali se o svou star gi dceru, byli • to se i ona umoudii a je gte se rada vrati ke svemu snoubenci, jemut ani nema co odpougtet. Mel piece povinnost ke sve sestie, jit byl vtdy ochrancem a nemohl piece jeji tajemstvi dati na pospas pfemrgtenYm zasadam "rozvodove advokatky".

Milan se divil, jakeho ma jegte statneho tchana. Aeditel Mellan mel jen Indio progedle vlasy na spancich; jeho postava byla dosud • nesklonend, jen lehounka sit' vrasek pod oeima sveddila o protite bolesti. Ted' tu rychle oktival v krasnem lesnim vzduchu a v dojemne peel sve teny i dcery, jet se znovu zamilovala do sveho krasneho otce, at na ni Milan tertovne prstem hrozival.

Nejvetgi radost mel ov gem Jirka. Tolik lidi bylo stale kolem neho, to -0 davno nepamatoval. Ted' ut mu ani na chvilku nehrozila samota — nejva gi jeho bolest je gte nedavne minulosti: celY zamedek diimal — mamka leeila bolavou hlavu ye svem pokoji — tatinek chodil nekde venku v polich nebo odjel do Prahy — a malt' kludina byl sveten jen vychovatelce, kte• ho ani nechtela doprovodit ke kraliektm, koni se bala a byla by jen stale krmila hloupe labute na zameckem rybniku. Ted' tu mel pojednou tolik ochotnYch kamaradt, kteH se piedstihovali ve spineni piani jeho male, dychtive dugieky! Deda se ukazal je gte odvatnejnetli jeho vlastni tat'ka — at se malt' kluCik podivil, jak s nim umel mr gtne hazet do vzduchu, at klueina radosti pi gtel. KatdYm dnem nagla se nova zajimava hraeka nebo zabava v kruhu techto milYch lidieek, kteii se vgichni men tak mod radi a piena geli sve gtesti i na maleho rozkogneho syndeka.

Zne ut byly davno v proudu, titna pole se pieoravala, venku se leto rozhoielo k nejthavejAimu vzeplani. Ale v zameeku, stinenem kogatYmi lipami, bylo tak fitulne — blizke lesy dYchaly chladive — take se tu Lilo jako v raji.

Jednu nedeli stanul u zameeku Biezi cizi automobil. iteditel Janak oinlouval se udivenYm hostiteltm, kteH jej zvali srdeene dale, ze je tak zaludne pfepadl. Stara pani Mellanova byla by jej nejradeji objala. Mela rada tohoto ticheho mute, zejmena ted', kdy videla v jeho tvaii neklamne stopy utrpeni, jet mu zpusobila jeji stargi dcera.

Nepustili jej ut ten den, musil zustati s nimi na obed.

Bylo na nem videti, jak trpi rozchodem se svou snoubenkou. Vgichni si toho povgimli a snatili se svorne ptivesti ho veselou zabavou na jine myglenky.

Maly Jirka mel svou vysokou tidlieku prave proti nemu. Podepiel si obema ruekama svou buclatou tvatidku a dlouho se na neho dival.

Nikdo s iho nevgimal, vgichni se zabYvali timto novYm hostem, jinak by si byli snad 'vgimli, jak malt' klueina vragti sve rozko gne delieko usilovnYm piemYglenim.

Pojednou zaznel jeho hlasek zvonive do nastaleho ticha: "Ut vim, kdo jsi — slibil jsem ti piece kralieka! A kde jsi nechal tetidku 8arku?"

Nastalo trapne ticho — pani Liba se zardela, ale bylo pozde umldet maleho kludinu. iteditel Janak se prvni vzpamatoval a zadival se se smutnYm fismevem na maliekeho kamarada: "To bych sam rad vedel„ kde jsem ji nechal," odpovidal tige.

Aby odvedli pozornost maleho Jirky od nepkitomne tetiaky, musili se jim trochu vice zabYvati. Strydek Leo byl ochoten jit se s nim podivat hned po obede na kralidky a vybrati si tedy jednoho strakade s sebou do Prahy.

Strana 16.

Bavil se ted' vesele se svSrm maliekSrm ptitelem, ale pani Mellanova i Liba dobie si jak po zvidave otazce Jirkove se odi ieditelovy zamtily.

Na odpoledne smluvili si veichni vflet ke hradu v lesich — a tak feditel Janak po prve zase po dlouhem ease si na chvili odpoeinul od bolestnS7 ch vzpominek na svou ztratu. Citil se tu v kruhu tech milYch lididek opravdu jako doma — a v duchu sr tikal, jak je to divne, to si s nimi se veemi tak dobie rozumi, jen se 8arkou se musil rozejit. Zadival se dlouze na obe dvojice, ktere chtela jeho snoubenka tak usilovne rozeetvat. Ale jejich laska je svedla k dokonalernu etesti. Pozoroval, jak jsou et'astni mladi mantele i rodide a v duchu se tazal, zda i jemu jednou laska vrati rozhnevanou milenku.

Odpoledne v lesich pkipojil se k nemu mladS7 statica' a kdy ostatni poodeeli, pkevedl tee na nemilou pkihodu.

"Chci se yam jen omluviti, ale moje vina nebyla tak velka, jak by se zdalo. Vase pani sestra si se mnou zahravala — vette mi to — nidim jsem se neprovinil," eeptal tediteli.

Ten maxi jen bezradne rukou.

"Vim, ze je Irena sama veim vinna, zhfdkali jsme ji piilia, vyrostla bez matky a otec i ja byli jsme na ni piilia slabi. Ani ona si neni vedoma, jak se proviriuje na svem okoli, stkida sve ptatele jako kdysi loutky. Ale nechme toho, to byla vaechno jen neet'astna, shoda okolnosti, kdovi, snad by bylo k rortrace doelo i bez ni — 8arka mela trochu ptehnane potada yky — snad se dasem umoudki," branli se Leo omluvam MilanovYm. "Veak to vidite na nas, chtela pit rozhodne, aby se dala Liba se mnou roivest — nemel jsem ani tueeni, jako fleetest se mi jeji zasluhou vznaeelo nad hlavou a mam jen lasce sve zeny dekovat, ze ji neposlechla. S matkou jednala take tak nelidsky a vidite piece, to jsou spolu zase et'astni, snad et'astnejel, net byli pted tim. To by to divne dopadalo, kdyby se lide me11 tak nesmititelne hnevat pro poklesky tech, ktere mail radi. Neomlouvarn se, byl jsem vinen, ale takoveho trestu, jak' mi '86.rka navrhovala, jiste jsem si nezasloutil. Myslim na to ted' s hrrizou — kdyby byla dosahla sveho Amyslu — snad bych to ani nebyl ptetil — ztratit takovou tenu a dite, ne, ani pomyslit na to nemohu."

Oba muti pokutujici birth se zvolna k ostatnim. Janakovi bylo ten den opravdu krasne, nebot' pevne doufal, to tu v tomto kroutku neni naposledy, ze se sem jeete jednou vrati — ale ne ut sam, ale v doprovodu teny, kterou mel tak rad.

Ktivoklatske lesy se ozS7valy ozvenou jasnSTch hlast veude bylo ztit skupiny pratskch — ze zahradni restaurace zaznivala sem vesela hudba. Nedelni odpoledne ubehlo jako sen.

Leo se east° zadival na teditele Mellana. Teprve ted' si veiml, jak je 8arka svemu otci podobna, totet vysoke Belo, tytet Berne vlasy, tytet krasne tvary oblieeje. Jente ve tvaki ieditelove kladl se ztetelnS7 odlesk protrpenSrch bolesti jako stin na ostrost ryst, ohnivost pohledu byla mirnena temn3"Tmi stiny pod ()alma.

Tak snad jednou vrati se mu i jeho milovand snoubenka — kikal si v duchu neet'astnY, opueten. mut.

Jen nerad se loueil toho yeeera se vaemi, musil jim slibiti, ze se na ne zase podiva — a v malem koaieku schovaval si na sedadlo vedle sebe do sveho auta maleho kralieka, ktereho mu Jirka moci vnutil, chteje dostati svemu slibu.

Pohladil rumenou tvatieku mileho kludika, vtiskl polibek do jeho zlatS7ch kuder a maul jeate jednou na pozdrav vaem vlidnS7m hostitelrim. Celou cestou k domovu ptemelel o tichem etesti rodinnem, ktere se uhostilo v zamedku Bkezi — jako na vzdory z1Srm veatbam ptisne doktorky Mellanova.

XVII. Nedele byla ted' pro 8arku nejhoreim dnem v tSrdnu. Pracovni ruch yeedniho shonu dal ji piece trochu zapomenout na jeji bolest. Ale nedele letela pied ni nekoneena a straena, jako ponet'.

Nikdy si doktorka Mellanova nepomyslila, i laska ptipravi takovou talzefi. Barna byla ph-

VESTNIK einou rozchodu, iikala si, 2e piece jinak nemohla, ale to vaechno neumenailo bolest jejiho srdce, jet se hlasilo hladove ke sqm pravrim, neptajic se na rozumove drivody, jet je odlouod pfedmetu vysneneho etesti.

Ani v praci nenalezla 8arka fitechy. Veechno ji bezmocne padalo z ruky, nebyla schopna sousttediti sve rozhazene myalenky na urditS, ptedmet. A musila piece aspori nejnutnejei vytiditi, v kancelati bylo ted' pied bliticirni scudnimi prazdninami prate dost a dost, zejmena kdyt druh;;7 koncipient, doktor Novak, odjel na dovolenou, nebot' mel opet kiditi kancelat v dobe•prazdnin.

To byla doba, kdy se mel konati 8. afein sriatek. Poditala dny, ktere ji jeete delily od pre2,3nin, na net se chystala kdysi tak toutebne, odjede se svYm mantelem daleko do ciziny skrYt sve vytoutene etesti do stinu hor. A ted' se mela vypravit na dovolenou zase sama, jako jezdila veechna leta Doktor Singer travil kateleho roku svou dovolenou u svSrch rodieri v male osade jitnich tech. Doktorka Mellanova, vedela dobie, ze by ji ochotne doprovazel i do ciziny, ale toho se piece jen neodvatila. Znala jeho oddanou lasku k rodierim, jit ho dali vystudovat jen s velkou obeti, jsouce chudi, a pak se take neodvatila zneutivati oddanosti verneho pkitele. taste) si pomyslila, jak si vlastne zamilovanY jinoch musi uklaciati ptisnY past jen nekdy zachytila jeho rorthavenST, ve,einiq pohled, jent spaloval celou jeji postavu. Znala jeho ku — a byla mu vdedna, ze ji dovede tak posluene promenit na jeji rozkaz v pouhe ptatelstvi.

Ale 8arka, ktere, ut davno procitia ze sveho erotickeho chladu, dovedla si velmi tive ptedstaviti, co ho to stoji sebezapirani.

Nedovedla si dobke ptedstaviti, co by si poeala bez pomoci tohoto oddaneho pkitele. Byla by jiste klesla pod tihou bolesti. Nebot' to je prave kletba rozchodu, to se nikdy nelze vratiti prave tam, odkud jsme vyeli, ale to padame ye svem zoufalstvi mnohem hloubeji.

Marne si 8arka v duchu vyditala, ze je pojednou tak nesamostatna! Dovedla piece pied syYm shledanim s Leonem protiti krasne chvile zcela o samot y, na sySrch projitd'kach na koni nebo autem ye Stromovce, navetevovala vederni schtilzky klubt a naela veude hned veselou spolednost.

Dnes? Pki pouhem pomyeleni na projitd'ku ji zamrazilo. Bala se samoty jako male, podeeene dite. Veechny projitd'ky se ji zhnusily, protote ji pkipominaly jeji minulost — krasu chvil, ztravenSrch ve spolednosti milovaneho eloveka.

Stejne tak se nedovedla vratiti k hudebnim vedirkfun. Kdy2 ji to jednou doktor Singer navrhl, vzktikla at podeeene, at se na ni udivene zadival. Hudbe se vribec zdaleka vyhY. bala — i to v ni stupriovala jen jeji bolest. Jen v eirei spoleenosti — v zahradni restauraci — snesla veselou hudbu, kdy se mohla rozptStliti hovorem a pohledem na pestO rej shromatdenSrch hosti. Ale intimni kouzlo hudebnich vedirkt — tam v torn tichem byte na Kampe — bylo by jiste vybidovalo jeji utrpeni k eilenstvi Doktor Singer se docela ptizprisobil jejimu ptani. Doprovazel ji ochotne kamkoliv mu porueila, spinil bez rozmS7eleni katO jeji rozmar — byl et'asten, to smi dliti v jeji spoleenosti. Ani se letos neteail na dovolenou, ktera, jej odod jeho krasne velitelky.

A tak se konedne phblitil den, kdy mela 86,rka odejet. S nechuti chystala si na cestu vaechny potteby, zatim co v kancelaki vaechno piedem zatiditi musil sam doktor Singer. Staral se ted' o vaechno docela sam, nebot' vide, ze Sv arka nejevi zajmu o svou bSrvalou oblibenou praci. Teeil se, ze se po dovolene vrati k nemu veselerei, snad potom — kdovi? Snad ptijde i jeho das, snad ho piece jen odmeni nedim vic, net pouhSrm piatelstvim.

8arka opravud i na to myslila. Co aby celemu svetu navzdor vzala si v ureeny den sriatku — doktora Singra? Byl to hezk, nadanSr chlapec, s nim by jiste byla et'astna! Ale otkasla se brzy pied pouhou piedstavou, to by mel pak na ni prava, kterSrch piece nemuae dati mut' bez Lasky? A byla, si vedoma, to ma Leona tak divoce rada, jako pied tim! Marne si fikala, to zradil jejich spoledny program a tak i jejich lasku.

Ve stkedu, dne 13. biezna 1940.

Blahove srdce se neptalo po zasluze — a chvelo se jen touhou a laskou.

Horky letni veder snaael se nad Prahou, kdy2 odjitdela doktorka Mellanova na Wilsonovo nddrati. Jeji ptitel ji provazel a prosil ji jeete pki odjezdu, aby si na neho easem vzpomnela a poslala mu z test listek.

Usmala se na neho vlidne, podala mu z otevteneho okna kupe jeete jednou ruku k polibku.

Byla mu vdedna, s jakou peel opattil ji pane misto v koutku kupe, ad byl tou dobou velikS7 naval i ve vozech druhe ttidy. Jeete dasopisy ji nakoupil a starostlive se ptal, ma-li s sebou zakusky.

Dojimala ji jeho peee a bylo ji at trapne, to se mu nemuae odvdediti tim, po dem on tak vaenive touzil. Vatila si neobydejne jeho povahy, ano, on by ji jiste tak nezklamal, jako jeji snoubenec! Ale co to bylo vaechno platno — kdyt ho nerriela rada jinak, net jako verneho durha a piitele.

Cesta byla finavna. 8arka nezamhoutila celou noc ani oka, ad vaichni jeji spolucestujici klidne spali. Pki celni prohlidce na hranicich vyela si do sveai ranni ptirody, proela se podel viaku, aby se trochu vzpamatovala. Hlava ji bolela a s nechuti myslila na vaechno to nova prosttedi, v nemt ji bude tit celY music.

I na domov si vzpomnela. Kratce pied odjezdem dostala od sveho bYValeho snoubence dopis, v nemt ji sdeloval, to jeji matka i s otcem meeka, u sve mladai dcery v zarneeku atezi a to si po jejim odjezdu zajede do pratskeho bytu pro sve veci. Soudasne ji vytizoval, ae s hledanim bytu pro sebe nemusi chvatat, ze oba mante/e zUstanou pravdepodobne vflbec na venkoye. ' 86,rce bylo trapno, to ji matka nepiae ptimo, to stale utiva prostkednictvi teditele Janaka.

Ale dovedla si to dobie vysvetliti; pani Mellanova jiste ocekavala, ze by ji 8arka jeji dopis vratila neotevtenS7. Znala pkilie dobie tvrdou pkisnost sve dcery.

Ne, nechtela na tyhle smutne veci vribec mysliti! Ket by tak mohla veechny ty trpke vzpominky nechati doma, ale to ji budou provazeti i do ciziny. Vesela to spolednost!

Kdyt opet vstoupila do kupe a vlak se rozjel rakouskou rovinou, probrali se z ospalosti i ostatni cestujici. Stara, pani, sedici proti Mrce, byla by tuto velmi rada zatahla do rozmluvy, hlavne by byla rada vyzvedela, kdo byl ten mladV mut, jent se s ni tak smutne loueil na pratskem nadrati. Ale doktorka Mellanova odpovidala jen jednoslabidne, vymluvila se na boleni hlavy a stulila se do sveho koutka.

Tentokrat mela zamikeno ptimo do maleho lazeriskeho mista, kde chtela ztraviti celY. mesic a kde mela jit katdoroene zamluvenu malou podkrovni pokojidek doktorce Mellanova. jezirka. Mivala vtdy hrtzu pted pobytem ye velkych hotelich, pled spolediVmi jidelnami, do nicht je nutno nekolikrat za den se ptevlekat. Jeji domaci byla vdova a pronajimala ptizemni byt bezdetnS7m mantelrim z Patite -a podrkovni pokojieek doktorce Mellanova.

Jina, leta vystupovala Mrka vtdy hned na pokraji alpskych velehor a procestovala katdSrm rokem jinY Usek tohoto nadherneho kraje, podnikla nekolik horolezeckSrch tur, dtive net se usadila y e svem jezernim zatiai. Ale letos chvatala ptimo do tohoto zakouti, kam jen malokdy zabloudilo vice cizincri, kteti se spice sousttedili do velkych svetovS7ch hotelri na protejeim btehu jezera.

Vitala s radosti malieky pokojik i statiekou pani domaci, ktera, se ut na ni tesila. Vdova pa universitnim profesoru videriskem vzpominala rada na Prahu, kde byla ye svem mladi vychoYana a east() veder sedavala se svou mladou navatevnici dlouho do noci v male zahradce za vilkou a yyptavala se na krasne mesto jeji otdiny.

Tentokrat chvatala 8arka hned po uvitani do sve komnatky, vymlouvajic se na rinavu s testy. Odpoledni vedro zde ve stinu hor i jezernich vod nebylo ani znati, otevtenS7m oknem vnikal do pokoje sveai vanek. Sarka pojedla malieko z nabizenSrch zakuskt, napila se trochu lehkeho vina — a usnula hned na, to po noci, probdene v telezni6nim kupe.

(Pokra0vant)

Ve stfedu, dne 13. bfezna 1940.

ODDiL DOD Earl Pokrok Roweny, eislo 49.

Cteni bratti a sestry, kteki jste nebyli pkitomni schaze, kterou konala na ge odbooka v Rowena, oznamuji varn, to schaze byla dosti velkYm poetem alexia nav gtivena. K politovani jsou natal lido, te se je gte nemohli tadne schaze saeastnit. Vet ginou jsou to zamotni rolnici. Nektefi z nich jsou dleni pestreho Sokola, kterY ma vyteenY cil hajit svoji vlast telem i duchem. Nekteki lido jsou chvaly hodni, neb jsou chudi a tiji, jak se rika z ruky do fist, a piece jejich tit jim kale, by pomohli zmirnit jegte vetg i bidu net jaka se hosti u nich. Odpust' milk etenaki, te zde musim poznaeit, te jak jsi Cech, takovy jsi American. Popis schaze a jmena nekterYch dobrodinca oznamim at bude sehran film "Stefanik". Tedy prosim, nezapomerite dne 15. brezna nav gtivit tento mluvici film, ktery je hran ye prospech a vzkkiseni nagi stare vlasti. Je gte musim poznadit, to nage odbodka vas prosi, kdo mate nejake nepotkebne gatstvo a pradlo, abyste to darovali nagim trpicim, kteki museli uteci do Anglia a Francie, tedy prosim, chcete-li neco takoveho darovat, vyeistete to a opravte, aby to bylo v pofadku.

Knofliky pfigijte tat, neb o tyto jest tam nouze. Chcete-li poslat neco noveho, ti ubotaci po celY tivot budou na vas vzpominat. Tyto milodary budou pfijimany dne 16. lakezna v sini klubu KomenskY. Na ptijimani techto \reel byli ustanoveni Cleni odbodky: sl. Pavia Shiller, pi.

Anna John Kagpar a Alfons Budek. V padu by v ten den bylo gpatne potasi a nemohli to v ureitY den vykonat, tedy prosim ueinte tak co nejdfive u kterehokoliv ze zminenYch &ern'.

Jen dbejte toho, aby ty veal staly za tak dalekou dopravu, zacot yam pfedem upkimne dekujeme.

Nyni jegte neco stran te nemocenske podpory. Cteny bratfe d'oupal, dekuji Vain za zaslanY mne osobni dopis. Takoveho neco jak navrhujete v minulem cisle, souhlasim s Vami. Minil jsem neco podobneho psat, jak pi ge bratr E. E. Bushek z Yoakum, Texas v minulem Vestniku, na strance 4. ma dopis pod nazvem "Pro nic a za nic!" Bratte Toupale, pfeetete si dopis onoho bratra a dle toho se tid'te a navyhledavejte neco jineho, neb by to pracovalo jak nage texaska, starobni podpora. Chtel by ji katdY, ale na ni platit nechce tadnY. S bratrskYm pozdravem, Vaclav Kvasnieka.

Waco, Texas.

Pfedem pozdrav na redakci a etenatky a etenate Vestniku. Vidim tech zajimavYch dopisa tolik, tak si myslim, te se tet mezi vas podivam s par radky. Starieek Bartot z El Campo, Tex., ma vesely dopis, to jsem se at s chuti zasmala. No, jen p. Barto gi hodne pigte veseleho, neb rada Va ge dopisy etu. Tet jsem eetla dopis p. Jan • Berana z Barber, Arkansas, • jak rad . posloucha "Atka Seltzer" program. My ho -tak radi poslouchame, neb je to veSelY program.

Ga toto pisi, mama pekne poeasi. Veak je na ease, neb jsme meli zirnu. Meli jsme i bileho einalieka, snehu bylo asi na test palcil, ted' veak je teplo, ovocne stromy zaeinaji kvest.

Ut pomalu bude eas veelicos sadit do zahradky. Nektera z hospodyfi by rada vedela, jak se zavakuji okurky, a tedy tady podavam n.avod.

McZna, to si to ,nektera rada use :ovate.

Jak mate okurky eiste, dejte si do nadoby kopek octu, dva kopky vody, stolovou lzici soli, stolovou 1Zici cukru a dejte vatit. AZ to yke, dejte okurky tam a nechejte je at senoutnou.

Pak je lotte do sklenic a no. spodek do sklenic si dejte co si pi-ejete, bud'to kopr nebo "pickle spice". Tak yam cstanou okurky pekne, nezakali se. Mate-li nadobu vetei, tab si to maZete nainekit dvakrat neb ttikr61 'tolik a udelate toho najednou vice.

Jeete bych podala vice, ale zda se mi. ze jsem zabrala mnoho mista, a chci, aby zUstalo misto ta pro druhe.. , S pozdravem, 41.bina Janieek,

litSTN1K tad Jaromir, eis. 54., West, Texas.

V nagi mesieni fadove schazi, ktera, se konala dne 3. lakezna, prijali jsme dva eleny nove a jednoho, ktery pfistoupil od Tourskeho faclu.

Po pkijeti &anti a vytizeni v gech spolkovych záletitosti byl dan a v gemi pkitomnymi dleny podporovan navrh, by bylo apelovano na br. delapfigtiho sjezdu nagi Jednoty S.P.J.S.T., laskave podporovali br. Robt. eervenku, piedsedu tadu 'Cis. 54., a byli mu napomocni k zvoleni do tfadu tajemnika Hl. trtadovny, neb je schopen tento Mad zastavat.

Po schrizi, ktera byla zkracena, jeli jsme do mestske radnice, kde jsme vyslechli pfedragku sen. Vojty Bene ge, a byli bychom poslouchali at do veeera, neb ma hlas i pfednes velice dobrY. Sal byl pfepineny a mnoho lidu poslouchalo venku a bylo vge dobte slyget rozhlagovaeem.

Br. Rudolf Barton byl pfivezen domfi z nemocnice a vezme to del gi dobu net buco zdrav a pfejeme mu, by to bylo co nejdfive.

Podasi letos je divne, neb fudi jen severni a zapadni suche vary a pr get nechce. Velikonoce se bliti a ja pry yam vgem main napsat, te jestli ztvrdly nohy v kolenech, te mate phjit v nedeli Velkonoeni do na gi sine, kde bude veder taneeni zabava pri dobre hudbe, e mutate si je narovnat. Tedy nezapomerite, 24. do Lone Star Hallu v nedeli veeer. Pfeji vara vgem vesele Velikonoce a srdeenY pozdrav na vgechny M. Klausova. etouci.

Doug ka: No a abyste nezapomeli, letos se chystanie na etvrteho dervence udelat velikanskY piknik, ktery bude po dva dny, a chceme abyste nas vgeci navgtivili.

PODEKOVANI. Ctena redakce! — Timto laskave tadam za otisknuti techto par radku. Byl jsem potadan panem Jos. Svobodou, bych jeho jmenem podekoval vgem pkatelam a znarnYm, kteki jemu byli timkoliv napomocni pti nemoci i amrti jejich, mantelky a matky, ktera je tak nenadale ∎edegla a k tomu vgemu centu penez na polifebni vydani nebylo a pohrobnik chtel zaruku na vykizeni pohtbu. Tedy miitete si ptedstaviti v jakern postaveni se pozastalY mantel s ditkami nalezal, neb on jest rent z polovice a pojistku tat nemeli tadnou. Tedy se o to zaujali ptatele a znami a vybrali mezi sebou $77.15 na zaplaceni pohfebnich vYloh a $12.50 dostal od okresu. Br. farak F. J. Kostohryz vykonal zdarma pohiebni cbkady, za kopani hrobu tet nebylo poeitano a kostelnik za zvoneni a Sbor Seaton za upotfebeni kostela tet nic nepoeital a tak bylo chudabne, zarmoucene rodine pomoteno v jejich take chvili.

Pohkeb mela pi. Jos. Svobodova velmi peknY, seglo se hodne lidi. Zesnula zanechala mantella a etyri nezaopatfene ditky.

Pczustala rodina yam jegte jednou vola: "Zaplat' Pan Bah!" za v gechno co jste pro ne ueinili a eimkoliv jste jim pkispeli. Tfeba zde neudava jmena a obnosy, kterYmi jste pro nezabirani mnoho mista. Av gak uschovali jsme si tyto na pamatku, co jste pro nas udinili v te take, smutne dab& Nikdy vam toho nezapomeneme. Zustavame Vagi Jos. Svoboda a ditky.

Chas. Navratil, pisatel techto Fort Worth, Texas.

Vg em elentun i neelenam fadu Cis. 92. davam vedet, to v nedeli 17. bfezna bude taneeni zabava pfi hudbe Bob Alexander z West, Texas. Tak jste vg ichni zvani. Na ten den Pripada St. Patrika svatek, tak ta zabava ma jmeno St. Patrick dance. Jste zvani v gichni zblizka i zdali.

0 zakusky bude postarano. Ze bude beeka piva davana zdarma, davam tiznivYm na vedomi. — Zaroveri davam vedet, to bude tet taneeni zabava dne 24. bfezna, cot oznamim pozdeji. V gichni jste zvani z blizka i zdali.

Botikova, dopisovatelka.

Dallas, Texas.

Zasilame touto cestou na gi upfimnou soustrast sestfe 6ejchanove nad odchodem jejiho mantela a otce. Tobe, zesnulY ptejeme vednY tichY spanek.

Za Kroutek CeskYch ten, Anna Maith4eov4,

Strana 17.

Houston, Texas.

Ctena redakce!

Ve etvrtek minuleho tYdne na ge faclove sestry segly se ye velkem podtu pti nagi mesidni schrizi. Jelikot bude dne 16. t. m. v sobotu pofadana "party" na pc:least v gem Pepiekam a Pepirim, sestry na ten den ptipravi chutnou yetotit jitrnieky se zelim, posledni v tato sezone, takte kaaly si muze vedeti i domri koupit, neb bude jich dosti aby se na katdeho dostalo, a tak odpadne maminkam starost o veeeki.

Pfijd' katdY kdo mazes, o zabavu bude postardno. — Pak ve dtvrtek dne 14. imora sestry budou progivat peknou deku. Nektere ze sester matete pkijit v 9 hod. rano. Je nas hodne co obdrtime Vestnik hned ye stfedu, takte toto sestry budou Gist. Sestra 8panelova, nebyla saeastnena nagi schaze, ale jeji vzpominka na nas nam'pkigla vhod, takte katdo, chtela kousek ochutnat. Podruhe ji oplatime. Mely jsme mezi sebou babieku Dvokakovou, ktera tu dli mezi svymi detmi, by trochu zapomela na osud, kterY ji vyrval jejiho dobreho mantela. Doufame, te ji budeme videt easteji mezi nami. Gratulujeme nove babiece a dedeekovi Burry k jejich prvnimu vnukovi, kterY se narodil dne 29. Unora a bude slavit narozeniny jednou za 4 roky.

Vim, te babieka je hrda a zajiste nam ho nese brzo ukazat, jak ji ta nova funkce slugi.

Nage divadlo, ktere bude sehrano 31. bkezna, zajiste se bude katdemu libit, neb jest to kus veselY, cot my v tato dobe potkebujem, neb smutneho mame zajiste katclY dost.

Kontrakt na znovuupraveni na gi budovy je zadan, cot musi bYt do prvni nedele v maji hotove, kdy mime jit v programu "Andulku Safafovu". Br. HlavatY zpevy jit nacviduje a doufain, te se nav gtevnikrim nagich divadel buclou libit.

Mam smutnou zpravu. Nagim sousedrim Syptakovym, dlenrim tadu, nahle onemocnel synaeek, hntd musel bYt operovan na slepe sttevo.

Doufam, te brzo bude doma a zdray.

R. Hanusova.

S pozdravem, Klub Omladiny fidu Pokrok Houstonu.

Vateno, redakce!

Minule riterY, dne 5 bkezna pofadal na g Klub Omladiny od fadu Pokrok Houstonu cis. 88. svoji oznamenou "Bunco Party" ve prospech Texaske Matice Vyggiho Vzdelani a zabava byla zase jako obyeejne vgechny ostatni podniky, velice zdatila. Vstupne k teto "Bunco Party" bylo pouze 15 centu na osobu, cot pfineslo nam, kdyt odpoditali jsme vgechno vydani, eistych $15.00, ktere ode gleme pokladniku Texaske Matice. Zacatek byl v 8:30 veeer. Pfi glo pies jedno sto navgtevnikil, takte 25 stolri bylo obsazeno.

Vgechno glo hladce, jako pfi svatbe, at pfehrali jsme dtrnact her a das ukazoval 10:30, kdy museli jsme pkestat, abychom vyna gli nejlepgiho brake. Nag vybor, sl. Lottie Elsner, Elvin Hogek a Louis Hanus ml., men dosti prate spoeitati kdo vyhral. Net vYbor progel 25 stoltt, vzalo to chvili easu, ale konedne na gli tu osobu, ktera, vyhrala. Byla to pani Ed. Kadleakova,, ktera mela 11 vYher a 3 prohry, cot ji pkineslo prvni cenu. test dostati gagkovu cenu pfipadla panu Tony Vinklerovi, kterY se pochvalil, te dvanactkrat prohral a dvakrat vyhral. Meli jsme dye hodiny smichu a veseli. Pak na ge dve houstonske firmy, Admiration Coffee Company a Schott's Bakery, rozdavaly mezi navgtevniky zakusky a obeerstveni. I na gi stargi haste, panove, kteti hrali kuleenik nebo karty a domino v klubovni mistnosti, a take damy, bavici se hrou "bridge", byli s nagim programem apine spokojeni.

Louis Hanus, ml.

Prof. Bernard Lavergne v L'Epoque v elanku o nemeckem barbarstvi v Polsku rovnet vyslovuje viru v pfigti spolupraci Polska a Oeskoslovenska a ukazuje, jak neblahou roll hral plukovnik Beck. "Je neuvetitelne, te plukovnik Beck nepochopil, te podporovati Nemecko proti pratske vlade je politika, jejit vYsledek musi bkti na konec katastrofalni i pro polskY narod.

Nyni negt'astnY polskY lid face odna gi pod ne-meckYm atlakem chyby, jicht se dopustil tento jeho gpatnY ministr.

Dfive ztraceli Tide z lasky rozum, dnes ztraPastime Scrapbook.' ceji s'OZumu lasku,

Strana 18.

ODDS. DOPISOVATELSKi DOZVUKY BENESOVtC11 PREDNMEK V HOUSTONU. Navgteva. senatora Vojty Bene ge v Houstonu zanechala vgude ptiznivY dojem a vykonala mnoho dobra pro nas, pro not nynej gi zapas proti na gemu odvelemu neptiteli a take vznitila zase zajem o na gi narodnost mezi zdej gimi Ameridany. Je to zasluhou na gich zdejgich vAddich lidi, nagich obetavYch spolkov 'Ych prabbvnikii, kteti neopominaji pti kaZde legitosti burcovati zajem o nas a na gi narodnost mezi zdejtimi Ameridany. Byla to vent pekna mYglenka uspotadati zde anglickou ptednagku Vojty Benege v auditoriu nadherne gkolni budovy vyggi gkoly San Jacinto, jet' se naleza v ckrsku obydlenem lidmi na jejich poctivou soudnost je ji gmono s nadeji Uspechu apelovati. Anglicke zdej g1 noviny ptinesly o tom vgem pane obrazky a to je Uspe g gi vec, neb o--nYkousepragndyoa brazek upouta pozornost dtenate spite ne± cokoliv jineho a prilmernY Ameridan si pak spite doprovazejici zpravieku ptedte; chvalitebnY kousek vYchovne propagandy.

Jak jsem pozoleji zvedel, byl uspotadan pro nag eho mileho hosta peknY dYchankovY vedirek v residenci soudce C. H. Cehrnoskyho, detne navgtivenY nagimi vtiddimi pracovniky prominentnirni Ameridany, mezi nimi g byla teZ ptitomna chot' bYvaleho guvernera Texasu, pani Hobby-ova. Hostitelkou byla chot' soudce C. H. Chernoskyho-a vypomahaly ji v teto idoze krome choti na geho pana konsula dra K. J. Holluba je gte jine damy a nag milt' host senator teg il se znadne pozornosti vaech ptitomnYch. Lituji, mi nebylo mo gno brati Udast na tomto ptatelskem dYchanku uspotadanem na podest senatora Vojty Benege, neb ta zpropadena "flu" me zdravi ponekud pochroumala a tudig spechal jsem po piednatce doma.

Nejvice mne poteSila ta spoledna svorna prate obou zdej gich tees mistnich odbodek SALT a NS, obou zdej gich tadu SPJST a sokolske telocvrdne jednoty Houston. Nasledovne vela ta akce vyznela harmonicky a korunovala to svorne dilo Uspechem. I s rtianYmi nabledy lze pfi dobre villi a svornosti vykonati veldilo pro dobro na gi stare ujatmene viasti.

My tu dovedeme dosti, majice zdatne a °betave spolkove pracovniky, jsouci ve styku se zdej g imi prominentnimi Ameridany a tito nag i lido neskrbli ani Casem ani namahou pro nag i vec mezi nimi pracovati a venuji z ylagtni pozornost zdej gimu tisku v giteni zajmu o nag e osvobozenecke hnuti. Neni to jen ottepana. Irate, pravi-li se, ge tisk je sedmou velmoci, zylatte tisk v takove metropoli jako je Houston, jeho zdej gi anglicke denniky jsou soudasti velkYch americkYch novinatskYch syndikatii. Tu mnohY ten obrazek a mnoha zpravieka koluje po cele 'fade 'nest, trochu propagandy pro na g narod a na ge osvobozenecke hnuti, ktera, take pomaha, paralysovati vliv germanofilske propagandy. Uvidime, ge jak pUjde to s Minci s kopce, jak budou horeene rozvinovati plachty propagandy v teto zemi pro svou zachranu a tu bude tteba, abychom byli stale na stra gi. Domnivali jsme se, gie Rakousko a Habsburkove jsou politickYmi mrtvolami, lezici nehybne jak mumie a oni zatim yylezaji jig nyni na svetlo jakb pfezimujici g ivoeich po zimnim spanku, probirajici se ze sve strnulosti a hned vysilaji do SpojenYch Statii jako emisate nadejneho samozvaneho napadnika ztroskotaleho trimu s vabivou vejidkou demokracie, aby navnadili Ameriku pro nejakou podunajskou federaci state pod gezlem Habsburka. Podobnou propagandu je tteba hned dusiti v zapeti, ne g vzplane v tak velky plaminek, je g by nam pak nebyl milYm Zajiste, ge jsme vg ichni mile potegeni, ze zajezd mileho senatora Vojty Bene ge do Texasu doznal tak krasnYch Uspechfi a ge vgude, kde se obj evil, dostalo se mu tak vfeleho pfi-

V2STNIK jeti ne jen od nagich krajaml ale take od Amerieaml a americkeho tisku. Zajiste, ze si odnati ze sve pouti po Texasu pane htejtve a mile vzpominky na tu na gi Ceskoslovenskou haluz zde, na ten nag dobrY lid z mnoha koutit stare viasti, sve stare oteiny neiapominajici, jeji gal a nafek v gdy najde v jejich dobrYch eeskYch srdcich soucitneho porozumeni a pkispeni ku pomoci.

S. P. Studnierdr.

PREMIERA "VYSTAVNICH ELEGII".

Zpevohra tato bude prune uvedena na prima dramatickY'm krou gkem sokolske jednoty Houston. Jsou to firyvky ze givota, kterSr progivali jsme v eeskSreh mistnostech na svetove vS,stay e v Chicago, Ill., Cleveland, Ohio a Dallas, Texas. DO zadino, v rodine bodreho Chica gana, jehog tfi dcery na vSrstave pracuji. Rodiee, spolu s redaktorem eeskSrch novin vSrstavu nav gtivi a romanky zamilovardrch parka rozvinuji se proste, naivne a nenucene pied obecenstvem. fted i hra jsou domaci, eeskoamericke. Atmosfera vSTstavni je spojena s lokalem mestskeho givota nag ich krajan0 v Chicagu a Clevelandu. jest protkan pilvodnimi zpevy a improvisoven zpevy dalgimi. V titulnich rolich vystoupi osvedeeni a zkug eni ochotnici jednoty sokolske, a v filoze snad nejte ggi vystoupi mladieka deerugka starosty jednoty, Jifinka (Bla genka) Ve,-jova. Bude to jeji kfest na prknech. tdinkuje ve vgech peti jednanich a zplva celou fadu lehkYch i obtig rdrch pisnidek. Byla ji svefena tato obtigna, role, ponevad g pine odpovIda sySim milYm a naivnim zjevem charakteru deje, ma eistY, jemidr a zvonivS7 hlas, jim g upoutala pozornost vgech pfi obsazovani hry. 0 hru a zpevy neni v deji nouze. Rozlu gteni deje bude zajiste poutave a matka rodiny zavdeei se jiste obecenstvu se sySrmi tfemi dceru gkami. Novinati teg vnesou do hry trochu humoru a satiry. Jest to novinka, autor Jos. Vesely pi ge dej verne ze givota, prostfedi pro git3"rch, hudba i zpey vge zpestfi, tedy navgtivte tu "Idrstavni atmosferu" a doufame, ge budete spokojeni. Dej o 5 jednanich jest pomerne dosti dlou/dr, ale neunavi, ponevadg hra jest lehka a zpevy jsou soigne, misty tklive, ale ne nudne. Redaktor chica g -skSrchnovimaperocitnadmonology, ktere syYm pfednesem uchvati, a co hlavniho, budou i v nagich eeskSrch restauracich vYstavnich atrakci yeeera Tony s Lidugkou co zpevaci. Divadlo bude trvat asi 4 hodiny, proto je gadoucno, by se dostavil ka g0 yeas, kdy je v oznamce uvedeno.

Divadlo "Milovati budeg" bylo sehrano zna-• menite a ja vefim, ge kagdSr odchazel spokojen.

Herci kadu S' tefanik a Sokola jsou opravdu °betavi pracovnIci, nic jim neni za te'gko. Na mesic duben maji zase pfichystano pelme divadlo a to na druhou neb etvrtou nedeli v dubnu.

Teg jsme v nedeli vitali mezi nami rodinu Schovajsovou z Danbury. Kdepak, ti kdy g k nam zavitaji, tak to jiste stoji za to, to i ti narodni patroni z obrazu se smeji s nami, ge jegte nevymtela ta nage stara deska, upfimnost. A nage Galvestonske jak by smetl. Byli jsme a budeme, ge ano, pani Stanovska. Teg jsme se potegili a sezno,mili s pani Koleakovou z Wallis a jegte jedna pani s ni, ale ona mne odpusti, ge ji nejmenuji, neb jsem to jmeno zapomela, ale stejne ji /name radi a jsme radi, ge pfigli mezi nas, neb radi vidime mezi sebou v gecky stare dobre Ceske du ge, a proto na shledanou na "17Srstavnich Elegiich" dne 24. bfezna t. r. na Cottage Grove u 8tefanikO. Na zdar!

K. 6tvrtnikova.

Galveston, Texas.

Vagena redakce Vestniku!

Aekoliv nyni Vestnik nemfige postaeiti navalu dopisk vmestnati do jednotlitich else/ a musi tudig zafazovati postupne pfedsjezdove navrhy a opravy stanov, br. redaktor v gdy najde misto take pro kulturni a svetove Cinnosti a hlavne agitaci pro na g spravedlivSr druldr odboj C.S.R. a naroda. Mame v gichni radost, ge i do nageho mileho Texasu zavital bojovnik a buditel senator Vojta Bene g a povzbuzuje k vytrvale einnosti vg ech krajanu v zahraniei do fad odboje.

Jest pote gitelne, g e i proti silo osobnich neptatel a mnold7 ch zradc4, kteti vedom4 pocirkvaji ,

Ve stfedu, dne 13. bfezna 1940. dfiveru nagich yielded v zahraniei, pfedna gky se setkaly s fispechem, ne tak finanenim jako moralnim, kde feenik dovede pfesvedeiti, ge bylo nutno pfesile a celemu svetu dokazati, ze narod esl. nebude pfidinou vale'one ytavy, kde by stejne zahynul pfesilou hord nasilniku a °platen od celeho sveta. Adkoliv nagi nagi bratti a pokrevne rodiny stra gne obet!, kde byla zeme okradena, narod odzbrojen, decimovan, iitechu mame, dnes ce1Sr svet musi uznati, g e druhk president R.C. pfedpovidal spojencilm, Nernci se nespokoji jen branim Sudetska, ale ge prozatim se ptipravi k velke valce a budou diktovati a zabirati bud' nasilim neb narody ze strachu pied valkou se vzdaji nazisticke diktatufe. Svet soudi ji g nyni bezpravi pachane na malYch na,rodech a proto vgude mame pfatele pro na g spravedlivk odboj, jeho vildce je uznanjr druh3"7 president OM. dr. Eduard Bene g a jeho pfatele, stoupenci a budovatele RCS. s prvnim vildcem a osvoboditelem T. G. Masarykem. 7. bfezna bylo tomu 90 let, kdy se narodil genius na geho naroda a v gude v zahraniel se potadaly oslavy k ucteni nehynouci pamatky; narod nezapomina, kdy jako stafec v 64 letech opou gti rodinu a rodnou vlast jako vyhnanec, jde do ciziny, burcuje nag lid, kond pfedna gky, organisuje dobrovolce na vgech frontach, vyhledava diplomaty, pfesvedeuje, ge jen spravedlive po gadavky narod deskoslovenskk gads, za svobodrdr vYvin, kdy vladnul sobe mnoho stoleti, a jsme kulturne vyspell, mideme se me-1'W s kterSrmkoliv narodem vyspelosti kulturni, politickou, hospodalskou a socialni spravedlnosti. Vgichni se tegime, a nag narod doma nyni po zkugenosti slasti nazistieke kultury zvlagte stoji v fadach pro znovudobyti narodni svobody, a za jedineenYm uznardrm vildcem dr. E. Benegem.

Sokolska jednota v Houston uspotadala phpadnk program a pkilehave divadlo, jet bylo nadprumerne ochotniky sehrano, ku 90. vSirodi narozenin presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka. Br. Fr. Klima uvital ptitomne za fad S * tefanik a pedal dal gi proslov br. A. Vajovi, starosty tamej gi T. J. Sokol. Proslov byl pfilehavSr a obecenstvem se zajmem vyslechnut Meziaktni pfednagkou anglickou povefen byl br. StehIlk, jeg ovlada feenicksi talent a ma historicke podklady o nagem narodnim vYvinu, buditelech a sobestaenosti. Dal gi proslov br. Vala base& a obegnik od iistfedi C. N. Sdrugeni v Chicagu k tomuto ySrznamnemu dnu na v gechny odboeky rozeslan, obecenstvo s poydekem vyslechlo, v gechny proslovy byly aplaudovany, te g divadlo, take einnost bratki a sester T. J. Sokol Houston a fadovSrch bratfi a sester u 8tefanikt opet dokazali, vernost kterou pfedsedove slibili za celek p. senatoru V. B., pini verne ku svemu narodu na narodni li ge. My navgtevnici jsme si odnagel povzbuzeni a budeme se snatlti i ye sySrch osadach i pies ruzne pfekatly vytrvati a ziskivati pfatele do had druheho odboje. Nage odboeka T. G. Masaryk C.N.S. dekuje vfele, ge odboeka Svornost v Houston, Tex. pomaha i finanene, abychom easteene yypinili kvotu a tak byli napomocni malYm zlomkem piniti poslani k nagemu fistkedi. Z vefejne piednagky potadane p. V. Bene gem, pro nagi odboeku odevzdali z polovidniho dilu tketinu dobrovolne, neb si neeinime gadidr narok, neb praci vykonali bratti a sestry jako i na ge kafiata z Houstonu, proto tato bezpfikladna upkimnost nas fa' a odevzdame svemu fidelu po kadne schuzi odboeky a je gte jednou za na gi odboeku vfele dekuji. Take dekuji tern, kteti si odkoupili knihy "2alaf milionir, a ponevad g prvni yydani jest jig rozebrano, a jest to kniha historicka kdy nag narod progiva, nejvet gi pokokeni v historii, mela by kagda, rodina miti uschovano jako vzicnou pamatku pro pfigti pokoleni ye svoji Imihovne. Mame je gte nekolik ku rozprodani a tak kdo by si pfal knihu tuto odkoupitt pfthlaste se.

Tel oznamuje; ge cvieici odbor uspofada zabavu a apeluje na krajanskou osaclu, aby byli podpoteni v teto dinnosti. Datum a hudbu oznami vSrbor.

Ku konci dekuji rodine Sillerove, ge upfimne mne na zajezd do Houstonu pozvali a te gi me nezigtne pfatelstvi, pobaveni v divadle a mezi pfately bylo opravdovfim po gitkem. Vgem jsem

vdUnit. Na zdar!

H. stanovslco„

-Ve stiedU, dne 13. btezna 1940.

VESTNiK

ODA DONSOVATELSKt Romayor, Texas.

7. biezna 1850.

Neni mono zde uvadet celou aivotni historii Tomak Garrigue Masaryka, ac velice zajimava, je pkilia dlouha. Podam pouze teehto par vet, ktere jsou vkriatky od Karla oapka "Hovory s T. G. Masarykem".

"— Muj domov byl ten kraj kolem Hodonina, ale mill vlastni detskk domov, to byly 6ejkovice. K Cejkovicim, to byla ptifafena obec Podvorov, a kaadou nedeli jsme se s podvorskou chasou seprali, kdo bude na zvonici zvonit. V Brne jsem pochopil sve eeastvi. Poznanim historie jsem si vedomi narodni vyttibir.

14. zaii 1937.

Celt eskoslovenske republika loueila se se svkm prvnim presidentem, tatiCkem Masarykern. Teaka rana nam byla zde sdelena pies eeskoslovenskk kratkovink rozhlas. Zlomenk hlas zpravodaje Richarda Durdila sdelil nam tuto bolestnou zpravu. Kdya nam tak z daleka z nazi stare vlasti licili tuto smutnou posledni cestu, vaichni jsme plakali. V na gi mysli octli jsme se tam za mokem s tenni miliony lidu, kteii se s ni mloudili a vyprovazeli na geho tatiela Masaryka k poslednimu mistu odpoeinku.

Pochovali ho tarn v Lanech na Utulnk venkovsky hibitov.

Kdya o ne celk rok jsem navativila vlast mojich rodien, shledali jsme.s jakou laskou je zachovavana pamatka Presidenta Osvoboditele. V kaadem domove byl vyveaen jeho obrazek, dernou smuteeni stuakou ozdobenk. \Tidy v ts eef byl on podavan za pkiklad, vzor praveho mute a denni navatevovani davu lidu mlsto vedneho jeho odpodinku. Z jedne moji pr y -nichavtenmisa6echolvkimdrahkch a milovankch, byl hrob presidenta Masaryka na Lanskem hibitovu. Jak mai° jsem vedela o nagem presidentu, kdya jsem mohla oeekavati vynikajici hrob, kterk by byl uz z daleka tieba cizinec poznal. Jak skrome ail, tak tea byl pochovan. V zadni dasti hibitova nizkk bilk plot ohrazuje malt' kousek zeme, ktera, v sobe chova dve Vela, mute a aeny, hrob ozdobenk jen malkm pomniekem. Sem denne ehodi lido vkch ttid, poklonit se jeho pamatce, sdelit mu sve radosti a bolesti, aby odeali znovu posileni do svkch domovil.

Biezen 1940.

Halo! Halo! Halo! Vita vas eeskoslovenska Amerika a pieje vaem piatelnm dobrk poslech, zvlaat' vain ye stare vlasti. Vysilame mimokadnk program, jako vzpominku na 90. vkrodi narozenin Presidenta Osvoboditele. Scena Lanskeho hibitova. Napsal Kodelik. Osoby: Otec, syn, Elena, sklepnik.

Odbodka Sdruieni techoslovakft ve Fort Worth, Texas.

Drazi krajane, bratii a sestry! &Mize naafi odboely konati se bude dne 17. v nedeli odpoledne, piesne we 3 hod. v Sokolovne. .2" dame vas, moano-li yam, abyste se do teto schfize dostavili, a ti bratfi a sestry, kteii dosud stoji mimo nas, jsou tadani, by se take dostavili a brali podil s nami. Uzavirame naafi kampari timto dopisem a jednat budeme jenom s na gimi pravkmi lidmi, lidsky smkalejicimi, tedy dosud mat eas do teto schtize se dostavit a piihlasit se za elena naafi odbodky.

Krasny pfiklad. Nag br. Fr. Hal-. adnek ze St. Paul zaslal min. thesie dar na Sdruaeni. Zaslali jsme mu jeden medailek, on vaak pi ge: "Bratie Houavieko! Misto listku co pHjem medailie, rozhodl jsem se zaslati Ti dopis, a v torn dopisu najdea jeden dolar za tento medailek." Kolik jest nas zde ye Fort Worth toho praveho smkgleni? Diky br. Balganek. Dalgi medaile odprodala sestra Marie Paulo& a sloe: Albert Klee

Strana 19.

Nejsvatej gim mistem u hrobu v Lanech rozlugt'oval otec otazky, kterk syn mu podal takto: "Masaryk byl velkeho srdce. Zde byl na venkove pochovan, protok on tea vzeael z lidu venkovskeho. 2e jsou hlidani i mrtvi? — Nekdy mrtvi mluvi hlasiteji net aivi".

Le as rychle ubehl a otec ptemkalel na, odchod zpet, do Prahy, ale syn aadal ,aby jeate zustali, at se setmi. S velkou pozornosti, aby zadni ne• prozradil syn, ae zpet do Prahy s otcem nejede. Jiste znelo zdeaene: "Prot?" Piatele a on odjiadi pies hranice. Oni budou ptisahat vernost poslouchani rozkazt zastupcfr Masarykovkch ,tak jako otec ptisahal Masarykovi vernost u Zborova. "Kdy", jiste znelo. Tea dnes by on gel, bkt jen o deset mkt' mladai. Protoae ✓ jeho srdci byl hnev proti vralnlm, kteii uloupili eskoslovenskou republiku. Draeli ji a jeji lid v otroctvi, pobijeji a vezni tisice lidu.

Dobie, ae mnohk velkk vlastenec odeael ua navady a piedegel si tuto hrtzu.. Hrdost i smutek byl jiste zfetelne videt na oblieeji otce. Hrdk, ae jeho syn se take rozhodl. Smuten? Vadyt' on bude sam. Nepoeitaje, ae i nyni na nej Cekala dcera, dobra vlastenka, Slovanka. Z ternne obavy, dve hrde ad smutne postavy ,aspori vroucim pohledem se loueili na perone ,a slibovali si vernost a brzkk navrat. Vetai louden nebylo moane, aby Gestapo nebylo upozorneno.

Spejme dal, statne za sokolskkm praporem, dokud boj neustal, v poutech fuoi rodna zem.

Dokud boj kolem zni, kaadk na svem miste stup.

A kdo se odrodi, eepelem v tu zradnou hrud', A kdo se odrodi, eepelem v tu zradnou hrud'!

A tak pochoduje nage start a nova armada na Ode Francie. Musim zde sdelit, ae na g prvni deskoslovenskk vojak padl na francouzska fronte a site Jaroslav Basl.

Tea tad gtefanik oslavoval Masarykovy narozeniny spoleene s jednotou Sokol. Hralo se divadlo pod nazvem "Milovat budea". Mali jsme tfi kratke proslovy od naaich narodnich organizaci. Br. Klima, ptivital hosty a piedstavil nam starostu Sokola br. Vaju. Z bratra Vaji feel chci se zminiti o na gem eeskoslovenskem hesle: "Pravda vitezi"! Je to lehko videt ze aivota a smkaleni Masarykova, prod narodu svemu dal toto heslo Masaryk podle ueeni, ktere hlasal, take ail, at 'se to komu libilo nebo ne a nejednou mel pro pravdu tulle boje, jak v aivote obeanskern, tak na universite.

Na pkildad proti podvraenkm rukopisiim, Kralovohradeckkm a Zelenohorskkm. Masaryk byl bojovnikem za pravdu jako Jan Hus. Akin se jeho ueenim, hledej pravdu, mluv pravdu, bran pravdu as do smrti. Bojoval prod veakere lai, pokrytectvi a falai, jak ye spoleenosti, tak v politice.

ka, Temple, $1.00; Marie Parma, Granger, $1.00; Francis Struhal, Granger, $1.00; H. F. OujeckY, Fort Worth, $1.00, Kdo by si pral medaili zakoupiti, mam jich dosti ku prodeji, hlaste se u me. Zdar! ZviteziJ. F. Houavieka, jednatel. me!

"Svatoplukovy gardy". Nemecke fitady proteauji fa gistickou Vlajku oproti Narodnimu sourudenstvi tak okate, ae vlajkattim povolily uniformy, kdetto Narodnimu sourudenstvi neni nic povoleno. Uniformovani vlajkati si dali nazev "Svatoplukovy gardy". Lidos,/ vtip o nich ae si tento nizev daly proto, ze katdk, kdo tu uniformu nosi, zasluhuje petadvacet SvatoplukovYmi pruty.

Kuturtraegii . . . Nemeeti vojaci ubytovai i. v krasnYch modernich budovach deskS7ch gkol, zanechavaji po sobe upinou spou*St'. 8kolni, tabule slouti za telt' ke stielbe piston'.

Umkvadlo, nadobi a j. ukradnou.

Za proptijdeni S'kol se plati po 4 Ke. za rouge, ale penize jdou a pokladny krotektoratu,

Tea mluvili, deskk i anglickk, tajemnici naaeho Narodniho Sdruaeni "Svornost". Oba nesli krasne vzpominky na naaeho Masaryka.

Hezke bylo naae oslaveni Masarykovo. Konelm jeho slovy v to teake dobe: "Tot chlapci, dame se zas do toho, nadavat budeme at to vaechno vyhrajeme".

S krajanskkm pozdravem, Rena Lebrova. itad Slovan, eislo 9., Snook, Texas.

Cteni bratki a sestry!

Oznamuji yam, ae ye schtzi tadu Slovan 9. S.P.J.S.T. bylo ujednano, ae kadu bude barbecue dne 18. eervna 1940. 0 dobre feCniky, hudbu a obderstveni bude postarano a veeer bude nasledovat tanedni zabava.

S bratrskYm pozdravem, Dr. Jos. H. Kozar, tajemnik.

Jako pti mnoha jinSreh pfilektostech v poslednich letech, kdy mei° bYti obetem vS7bojnosti pomoaeno, nemohou se spojenci dohodnouti na spoleene akci. Spojenci, jak se sdeluje, jevi neochotu k nejake akci, jea mela by za nasledek valku s Ruskem, aCkoliv pit jsou ptipraveni ji riskovati, kdya Rusko k rortrace nilo prvni krok. Skandinayske zeme taktel poskytly Finsku vgemognou hospoddiskou pomoc, ba dovolily, aby dobrovolnici byli rekrutovani z rad jejich muanSrch reserv, avtak ani Norveasko ani 8vedsko nema odvahy postaviti se na odpor hrozbe Nem.ecka, jea dalo jim na vedomi, ae vyloaena pomoc Finsku a spoluprace se spojeneckou expedici do Finska mela by za nasledek nemeckou pomoc k znideni Finska a pra y -depo bneta Norveaska a 8vedska.

Dojde k akci Spojencii? Chicago Daily Times prinaai z Londkna kabel dopisovatele J. Holmana, ye kterem se oznamuje, ae vzhledem k vaestranne kooperaci Nemecka s Ruskem, ktere nemeeti technikove zdokonaluji sovetskou produkci a dopravu, spojenecke armady se ziejrne rozhodly k rychlemu zakroku. Prozatim vaak neni spolehlivkch informaci o torn, co bude podniknuto.

Francouzi studuji novy typ raketove bomby.

Chicago Sunday Times pfinaai z Paiiae zprdvu dopisovatele Waverly Roota, kterk oznamuje, to francouzska vojenska komise studuje tadu novkch vojenskych vynalezil, z nicha dle nazoru zpravodaje, se nejspi ge prakticky uplatni novk typ raketove bomby, jea by byla vrhana letadly.

Ve francouzska armada zastoupeno 47 narodnosti. United Press oznamuje z Pakiae, ae s Francouzy na zapadni fronte bojuji vojaci 47 narodnosti. Mnozi z techto vojakil rozumi francouzsky jenom tolik, ae rozumi vojenskkm rozkazum. techoslovaci jsou zakadeni do es. armady a Polaci do armo.dy polske.

BOLESTNA VZPOMiNKA. Dne 14. biEezna bude tomu prive 1 rok co nas navady opustila na ge milovana iena a zlata na ge matinka,

Emilie 5krabankava .:J

Vime, ze snit ji byla milosrdnou vykupitelkou z dlouhe choroby, to sladke srdce mateiske dobolelo a dotlouldo navady.

Odchodu jejiho stale aelime a k hrobu jejimu cestieku slzami skrapime.

K tomu vednemu mistu odpodinku odchazime jeden za druhYm, co zde jen po nas zilstane, je pelcna vzpominka.

Budia test pamatce Tye, draha maminko nage.

Tuto vzpominku Ti venuji Olga Krutilek, Milada Tbaxton., dcery; T. H. Akrabinek, manie ► ; Tom §krabinek, syn. (chg.)

Strana 20.

VbSTNiK

Ve stkedu, dne 13. lofezna 1940.

eeiti bratii vvnikli ve studiich.

Volidun okresu Bell! Oznameni okresu Burleson!

Dva •eSti mladici, bratii, vynikli Monroe Fisher ozna-

ve studiich, soueasne graduovali ye stejnem dnu, ale kaIdS7 na jinem vzdelavacim fistave v rozdilnSTch mestech.

i,:./ZenliM

muje za ierifa okreJ. A. Fuchs uchazi su Bell. se /13N1 za odhadeiho a vy erciho dani, o znovuzvoleni.

kx*;;;;,

MONROE FISHER DR. RICHARD E. MARTINAK Obeanilm okresu Bell:— vystudoval lekatstvi v Baylor uni"Po zdravem uvaIeni a jsa si dobversite na lekarske kolleji v Dallas. ke vedom zodpovednosti spojene s timto Uradem, rozhodl jsem se udiniti oznameni sve kandidatury o drad Serifa okresu Bell.

"Madam o tento urad na zaklade schopnosti a zku:Senosti, tYkajici se price firednika, a zaroven si zde pteji ptipomenouti, ze nyni slouZim tketi lhatu v Made konStebla v Temple precinktu.

"Po dobu zastavani fitadu konstebla dobte jsem se obeznamil s povinostmi a praci fitadu, o kterY se uchazim, take mam dostaditelnou schopnost price s velkoporotou a soudnimi odbory.

"Po dobu, kterou jsem slouZil konstable, snail jsem se deli lidu nejlepgich sluieb a na zaklade rekordu, ktereho jsem dosahl, nyni Zadam volid,e, by mne povYSili zvolenim nine do fitadu Aerifa.

"SnaZne zde Zada m, byste vyERNEST MARTINAK gettili mtij rekord jako vetejneho mladSi bratr, vystudoval obchodni firednika jako i °beano, a po vyadministraci v Baylor universite ye ktkeni byste na zaklade tohoto poWaco. vS7Sili mne do tzradu, o kterST se uRichard nejdtive studoval v chazim, neb se citim schopnSTm a Huntsville, pak na Statni universite zasluZnYm. Budu-li zvolen, vynav Austine, a pak dokoneil sve stu- snaZim se vgemoine udiniti vam po•die v lekarske kolleji v Dallas, kde stiveho a vYkonneho firednika. hned dostal zamestnani jako po"Vim vdedriSr, graduadni internista.

"MONROE FISHER." Ernest studoval na Statni univerPoznamka: — Od krajanii z Bell site a pak dokoneil sve studie v Bay- okresu jest nom oznameno, ze pan lor universite ye Waco.

Monroe Fisher jest skutedne schopnYm mutem Mad Serif a dobte zaOba hoSi vySli vyssi Zkolu v East stati, take ze jest dobrYm pritelem Bernard, kde se narodili a byli vychovani. Jsou to synove manZelii T. deskeho lidu a photo zaslouZi si podF. BridwellovYch. Pan Bridwell, ne- pory, o kterou vlastni jejich otec, jest firednikem (Pol. Adv. Pd.) statniho fistavu pro n•zaopattene )0( deti ve Waco, kde ted' jest take zamestnd n Ernest.

Littell's Liquid.

Jejich zesnulY dedeeek se jmenoval Alois Urbanec, jed2 Zil mnoho rokii v East Bernard, kdy byl jederi z pionYril a byl jednim ze zakladajicich dlenii S. P. J. S. T. Jejich babieka dosud Zije v East Bernard.

SirovS7 ptipravek k fileve neptijemneho svedeni, je2 obydejne je spojeno pH vytaIkach na nuts nejedovatYm hmyzem. Take pflna,S1 illevu ph Eczema. C'ena 50c lahev. Old Corner Drug Store, West, Texas.

(4)

"Pteji si zde oznamiti, ze se u chazim o Mad okresniho odhadeiho a vYbe'reiho dani o znovuzvoleni.

"Prvne preji zde podekovati obeamarn okresu Burles:n za jejich loyalni pomoc a ko-operaci v minulosti. Bylo pro mne skuteCnYm poteeenim yam slouLti veem, a moji snahou bylo dati vam sluZeb nejlepSich Ody. "Na zaklade r e k o r d u, ktereho jsem dosahl v tomto Made, uctive zde 'Zadam kaldeho oheana o hlas a podporu, a zavazuji se dati yam naddle vlidnou a bezodkladnou slutbu, ktera, jest die narizeni zakona. "trod odhaddiho a vYbereiho• dani jest fitadem patricim ob-e.anfim okresu a rekordy tyto jsou verejne a jsou otevteny k prohlidce kdykoliv si toho ptejete. Jsem I/My pohotov dati yam jakoukoliv vYpomoc a radu o vSech informacich, ktere Mate, jako i zakonech, ktere tyto fidi. Budu-li ope't zvolen, slibuji, ze budu veechnu praci koneti die nejlepeich svYch schopnosti.

J. A. FUCHS." Poznamka. — jest nam oznameno z krajanskS7ch kruhit ,okresu Burleson, ze pan Jacob A. Fuchs zastava tento Mad po nekolik rokit a v tornto se osvedCil co jeden z nejlepeich iifednika v torn okresu. Jest ku ka2demu iisluZn3"r a valy na svem miste a take se s nim domluvite desky,

kdyz toho potlebujete. Pan Jacob A. Fuchs jest elenem radu NovS7 Tabor els. 17, SPJST. po nekolik rosve poplatky plati vzdy ptesne. Krajane jsou zde zadani, by pro nej hlasovali v primarni volbe, dne 2. eervence.

(Pol. Adv. Pd.) )o( Nejprve chceme osvobodit Polaky a Cechy. Dale chceme dati rakouskemu narodu mntnost, aby rozhodl sem o &vein osudu. Nesloeime zbrano, dokud naciste nestahnou sve vojsko z ciziho uzemi, ktere zabrali.

Angl. poslanec Noel Baker.

eESIii FILM

U Svateho Antonioka...

Nejkrasnejei eesky mluvici - film natodenY na mora yskom Slovacku s morayskYm nakeeim a krasnS7mi zpevy, ktere z vaeich srdcich dlouho nezmizi, bude ukazovan v nasledujicich mistech.

ELCAMPO, ye etvack 14. biezna odpoledne i veeer.

ROBSTOWN, v nedeli 17. biezna o 2:30 odp. a v 7:00 veeer

4.12.wa.0101•111/10 .111.1==.1.

THE STATE CERTIFICAT NO. 4553.

or

TEXAS COMPANY NO.- 5220.

Board of Insurance Commissioners OF THE

State of Texas Austin, Texas, March 5, 1940.

TO WHOM IT MAY CONCERN: THIS IS TO CERTIFY THAT

Slavonic Mutual Fire Insurance Association, Inc., Houston, Texas has according to sworn statement complied with the laws of Texas as conditions precedent to its doing business in this State, and I have issued to said Company a Certificate of Authority from this office entitling it to do business in this State for the year ending February 28, 1941.

Given under my hand and my seal of office at Austin, Texas, the date first above written.

WALTER C. WOODWARD, Chairman of the Board.

FRANK J. ANtINEC, pfedseda, Houston, Texas.

F. V. URBISH, tajemnik, East Bernard, Texas.

Ve sttedu, dne 13. biezna 1940.

teskoslovenska stnost v Baylor universite, Nize uvadime dopis od dra. S. B. Kovacse ohledne dizeni deskoslovenske mistnosti v Baylor universite ve Waco, kterou dr. Kovacs vymohi na kiditelstvu ta university. Dopis zni: "Milt' pane Morris!

Mluvil jsem pied nejakYm 'easem s nekolika Cechoslovaky a radii jsem se s nimi ohledne zatizeni a vybaveni eeskoslovenske mistnosti v Baylor universite. VSichni souhlasili, ze by krok ten byl chvalitebmi a proto jsem promluvil ,_ o tom s administraci university. Riditele university ml rekli, ze -mohu k tomu teelu dostati pokoj v halu Pat Neff a, kterY se naleza v administraani budove Baylor university a tento mule bYti vyzdoben a opatten tak, aby representoval eeskoslovenskou kulturu. Ovkm, ze nemt2eme dostati, ani nechceme tento pokoj, jestli nebudeme schopni jej pattiane vyzdobiti a vybaviti pottebnYmi vecmi. Tento pokoj nalezal by se na druhem poschodi, kde se naleza texaske museum a sloulil by do jiste miry take jako Cast texaskYch sbirek.

(ICel eeskoslovenskeho pokoje na Baylor universite mel by troji vYznam a {i el. Slou2i1 by jako knihovna, v ktere by byly uloteny knihy o Ceskoslovensku v Ceske i anglicke veci, jako i vzacne knihy, ktere by si na§i lido mohli tu uschovati do bezpeeneho mista, ponevadz budova je ohnivzdorna. Takinohly by tu bYti ulokny kulturni veci a pamatky, ktere by jednotlivci, rodiny nebo spolky chteli prijeiti. Vkchno, at' knihy nebo jine veci byly by pattiene opatieny imeny tech, kteti je daruji neb pilj'a do tohoto Nskoslovenskeho pokoje a byly by vystaveny ve sktinich.

TakovY pokoj by byl take ureen k tomu, aby upozornil americke i Ceske navStevniky na kulturni veci ptivezene ze stare vlasti a za.roveri take na to, jakou aloha hral oeskoslovenskY lid ph budovani a zvelebovatii nakho•statu Texas.

Netteba se zmiriovati o tom, ze takova trvala vYstavka byla by nejlep i oznamkou oeskoslovenskeho lidu v Texas.

Teti fieel tohoto pokoje by byl, zvY iti poeet eeskYch studentri na Baylor universite. To jest, 2e studenti ,by melt pkileMtost se naueiti a vaziti si sve vlastni kultury svYch ptedkri a tim ziskati driveru nejen e svoje vlastni schopnosti k vySinuti se, ale zaroveri aby se dovedeli vecech, na ktere by byli hrdYmi — nad svoji narodnosti.

Mohl bych jmenovati dani ptieinu, prof by tento eeskoslovensky pokoj mel bYti ztizen v Baylor universite, a ta jest, 2e kdy2 budeme miti pottebnY material po ruce, mfdeme jej vyulltkovati ku seznameni americkYch studentri s Ceskou kulturou.

Vice Amerieanri se naueilo vyslovovati Cechoslovakia nosledkem okupace teto republiky po Mnichoe, ne2li se podatilo techum je to naUditi kterYmkoliv zprisobem piked tim. MS7m pkanim jest, aby 'desk°. slovenska mistnost na Baylor unip

•

trest kubanky I" versite byla pouze zaoatkem podobTatinkiiv trest. ??? neho podniku a ze jine universit Pri el tuhle Frantik BzukilV ze v Texasu zatidi stejne sbirky a bu- koly a jiti ve dverich krieel• "Z to posledni domaci komposice dou podobnYm zgasoberrt seznamo- "Mami, dnes udelej tatinkovi za jsem dostal petku!" vati lid s Ceskou kulturou.

Nedavno jsem dostal nekolik knih od pi. John Onderkove z Prahy, Okla., a jini slibili mi knihy a kulturni material, jako obrazy, stribrne naeini a jine veci. Pritomne potiebujeme vice anglickYch knih napsanYch o eeskoslovensku, na ktere zaplatime i po tovne, jako i na jine veci, ktere by nom byly darovane neb piijeene pro Ceskoslovenskou vYstavku v Baylor universite.

S pozdravem na etenale eechoslovala, S. B. Kovacs."

Dr. Kovacs za jeho kratkeho pobytu ve Waco vykonal vice pro nag lid mezi americkou vetejnosti, mnozi jini, kteti k tomu men snad GLENMORESilverLabel i lep i prileiitost. A tim je te ne(90 Proof) now advankonei svoji praci a hledi dale piices to the age of bondsobiti, k eemu'ti mu ze srdce gratued whiskey—but still is lujeme a prali bychom si, aby nagi bottled at lower proof lido byli mu napomocni Cefor the millions who skoslovenskcu vYstavku v Baylor uprefer a lighter drink. niversite.

Mate-1i nejakou pamdtku, ponegum te ji dru Kovacsovi, a jestli ji nechcete darovati, piljete ji, nebot' bude opatrena lepe snad netili doma. Pomorte vypraviti vYstavku v Older4t,Milder Leto universite, nad kterou bychom gee Mellow" mohli bYti hrdi.

NO INCREASE 0 IN; PRICE Na e umeni od dob narodniho obGioia/ore 2.-)16fillgrieg oturia1117;67tr'rucxy rozeni ma tolik tvtircu, jejichti hlavni inspiraci byl tiivotni rozpor, a kteri proto nikdy neprekonaji romanticke kletby ve svern nitru.

PINTS Bedrich Smetana neni z nich. Jest $1.00 klasikem, u nelaot v ecko vyzni zaCope.

Cleamore Distilleries Co., Incorporated vereenou harmonii a k•erY silnou QUARTS Louisville—Owensboro, Kentucky verou v tivot a lasku k nemu vyku$1.95 puje nejenom sebe, ale i narod z rozporu a krisi; jenom proto dovedl v oblasti hudebni tak spojiti drama s melodii, tvoteni symfonicke se skladbou operni, slovo s tonem.

Arne Novak: "Nosiei pochodni".

0 g

y

y

y

g

g

g

g

g

SO PROOF

ORE

DISTILLED BOTTLED BY

g

!

g

1940

Od roku 1883.

Ballard Snow Liniment byl 1evnou k Aleve namotienYch odrenin, vysileni od prepraccvani neb ptepinani. Lahev za 30c a 60c. Old Corner Drug Store, West.

Texas.

(5)

g

g

Strana 21.

VESTNIK

NONAT LteIVA MAST. Detroit, Mich., 22. ledna 1939.

Nekolikrat jsem zaslala sestram do vlasti Nonat, kdyti jsem jim posilala nejake atstvo. Jedne sestre velice pomohla, kdyti se ji vrazila zima do prsu pri kojeni. Druhe sestre lath rezal ruku. Mela jegte jednou jit k eisteni rany. Ona vzpomnela na Nonat a ta to zahojila bez bolesti a doktora.

Mary Matou ek. 6820 Mack Ave. Na rozliene, at' suche neb otevrene bolesti se Nonat osvedaila, ktera vytahne drevene i oeelove frisky, steely a jine ptedmety uvazle v tete, ale musi to bYt g

=

g

NONAT !AM UAL lit". 001_

Cena Nonat je 50c a $1.00, pogtou 55c a $1.05. Ptejte se Vakho lekarnika nebo jednatele, ale nic jineho aeberte, radeji piae ptimo na na'Ai dresu : MARIE LEIBLINGER & CO., Altadena, California

■ 7•■•• ■ ,•=1.■.111111.

.111.)•••■■,.10.(/ 41141..•11.1.011.4.6•00••1101

Slovanski Pod pa r ui ici Jednota Stith Texas, "S.P.J.S.T." MA NA PRODEJ FARMY V N4SLEDUJ1d,CH OKRESECH Ataseosa (7, od sta do 280 akrii), Austin (1, 80 Mull, iadne stavby), Bastrop (1, 1107 aloft), Bell (10, od 50 do 173 akrii), Burleson (1, 47 alai'', iidne stavby, lacino), Calhoun (1, sta by potiebuji opravy, 160 akru, lacino), De Witt (1, 140 akriO, Falls (1, blizko Rosebud, 122 /2 akru), Fayette (2, 253 a 62 akry), Fort Bend (1, 546 akril, iidne stavby, Gonzales (502 akry), Guadalupe (1, 136 akru), Harris (2, 162 akry bez staveb a 49 akra s peknYin obydlim), Hill, (2, 85 akrii a 179 akril, Jackson (2, 240 a 89 akrii), Williamson (1, 80 akrii.

y

1

Dale ma S. P. J. S. T. na prodej obydelni domek ve mesa Ferris, lacino, a obchodni budovu v Eddy.

.

0 Lag podrobnosti se hlaste na:

S. P. J. S. T. Fayetteville, Texas.

Strana 22.

DR. KAR. I 1101,111

ybsTNf K

Ve stfedu, dne 13. bfezna 1940.

SPORTOVNi DOSImr MEZI MIT2I kterym studentfim ye vyMich Lko- kern v tomto aivote, veci, ktere i NA STATNi UNIvERSITE. lach, 2e mame na universite mno- elovek zavr2enY citi jako zazraone. ho sportovnich priletitosti pro katF. M. Dostojevskij. teskY Likak a Operater Poznovu nalezame Progressivni Eugene Slovakek. )O( 711 Medical Arts Building 0 Cesky Klub na universite statni v Skolni predu y e sportovnich dostihach meHOUSTON, TEXAS HERBINE Pani uditelka udila deti ye gkoTelefon ttadovny: Preston 2553 zi mu2i (intramurals). Za minule Telefon residence: Lehi gh 9745 tri roky Progresivni Cesi dosahli le, 2e &lye ne2 vstsupi do nejake Kdy2 2luenatost, boleni hlavy, "All-Around Athletic Champion- rnistnosti, musi zpiisobne zakiepanadYmani, plyny di pocity imavy ship" na universite a mnoho jed- ti na dveke, nebot' se to tak slugi notlivYch yyznamenani. Letos mame a path. Maly Pepa byl z toho po- jsou priznaky doeasne nezaiivnozase pkilaitost vyhrati. V pul rote pleten, nebot' mu ne glo do hlavy, sti a u2ivate nejake projimadlo, John W. Legikar ( gkolniho) Progresivni te gi byli v prof se musi ramusit na dvefe, kdyl zkuste Herbine. Je to naprosto ropfedu y e dostihach mezi kluby, o- se chce nekam vejiti. Konedne u- stlinnY lek. Lathe y 60c. Old Corner cESICk PRAVNtK (1) vg em 2e jine kluby jsou trochu bliz- soudil, 2e to bude asi spravne, kdyi Drug Store, West, Texas. ko pro spokojenY oddech. jim to pani uditelka sama kekla.

Na zadatku gkolniho roku minule- Kdy2 prigel ze Akoly dome, sylekl tiadovna ho podzimu, P. C. dosahli druheho svrchni kabat a gel si jej do skiing mista mezi kluby v "softball". Dva ulo2it. Drive vgak, ne2 skrifi oteButler - Grimes Bldg.

Uspoiite $$$ dlenove dosahli universitni "hand- ykel, zat'ukal zpiisobrie na jeji dveball doubles championship". V re. Jeho podinani si pov gimla ma- Kdy2 vase hodinky poglete nam ROSENBERG, TEXAS. "touch football" ne glo nagim mladi- minka a dala se mu do smichu. Pedo spravy. Jenorn na kratkY Cas kam tak dobre — loni vyhral nag pa se zakabonil, ale pak fekl, klub — prohrali dvakrat v pet. V pani uditelka jim naridila, aby pied einime nabidku etenaktim VestDR. THOMAS N. DeLANEY "tennis doubles" dva P. C. hraly do ka2dYm otevrenim dveri zaklepali. niku a vSem nagim krajarram spravit jakekoli y hodinky, ktere 06N1 LEKAft posledu, a2 koneene podlehli, ale na A co rekne pani uditelka, je svate!

BrYle spravne ptipravene. to vg e dostali druhe misto. Dale, ob- — Ve vlastivede pan riclici vykla,- se hod( spravit, pouze zaas dle dr2eli jsme pate misto ye "foul dal o prvnich mestech. Vykladal, ttadovna 3248 — Res. 2687 throw" kompetici; pak jeden z na- je zakladal kral nebo bohatY glechgich sportii hral as do pkedposled- tic. Druhou hodinu pan kidici zkou613-15 Professional Bldg.

Tato oznamka musi bYt zaniho dasu v "handball singles". V gel a vyvolal 2aka a ptal se, kdo TEMPLE. TEXAS slana a neb pkine gena s kaldou "table tennis" dva z na gich sportii zakladal prva mesta. 8kolak vysli a2 do "quarter-finals", a P. C. hrkl bez rozmYgleni: "Prva, mesta, spravkou.

SPRAVNE VYKONANA klub mel zase dobre sporty v "ba- mesta — zakladal praotec 'Cech!"

POHREBNI SLU2BA. Frank Kobos & Sons sketball", ale do konce prohrali pro)o( V hodine g alu zarmouceni nalez- ti jednomu silnej gimu klubu. Ted' atchmakers & Jewelers Nechapu, jak mutes jit kolem aou Edward Pace pohtebni fistav representuji P. C. klub dva musi v stromu, ania bude g At'asten, '2e jest 308-9 Stewart Bldg., pohotovY k sympatickemu vyrize"wrestling", dva v "boxing" a tketi HOUSTON, TEXAS. ni nezbytsYch jednotlivosti a k "fencing". Ve "volleyball" tak dale- a ze jej milujeg . Kolik podivuhodnYch veci potkavag za ka2dYm vypraveni dojemneho ce vyhral klub dvakrat a prohral Levne ceny jsou na g ( zasadou. jednou. Tak mate kratkY piehled nageho Progresivniho Ceskeho klubu ve sportech, ktere podnikli nag Pohiebni mu2i. glen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

Dale, P. C. klub se chysta na dalTEMPLE, TEXAS. gi water polo, tennis teams, tennis singles, track a baseball. Vagina z nas hledime do nedaleke budoucnosti s pkedtuchou na das "baDo Cameron a doll seballu'. V minulosti P. C. klub ukazal nejvetgi zajem v tom sportu, a NovY pohkebni domov otevkel ZDA SE VAM, JAKO BY TAM tea dosahl nejvy ggi stanovisko v BYL PISEK ? PAKLI ANO, Bill Marek. V hodine 2alu najdetorn sportu. Letos doufame, ge PAK TO WirVA.TI Z PRAVIDte u nas nejlepgi obsluhu a ceny proke,2e znovu, 2e mil2e udr2etiklub traPfiZNAKY LA lacing. dici P. C. klubu.

RYMY — Ambulance ye dne i v nod.

Prospech v "intramural" sportovTelefon 546.

NACHLAZEM nich dostihach mu2e bYti pkietenY k upkimnemu zajmu a duchu kluboBILL MAREK & BILL BURNS KASLE — vemu a kooperaci v gech. Kdy2 musi Funeral Home berou (least v nekterem sportu, sledNEVAHEJTE A ZACNETE BRATI Cameron, Texas. ny jsou pri ruce, aby je pobizely.

61en S. P. J. S. T. Mu2i zase podporuji sledny v jejich SEVERr V sportovnich dostihach.

$2.50

kro-

EDWA R D PACE

BOLi v HRDLE?

C. H. CHERNOSKir. PRAVNiK Vyrizuje vegkere soudni zaletitosti. tradovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

RED FRONT

Ceski Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Haut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidfina jidla a lunde, Nejlepgi soudkove a lahvove pivo, rtzne druhy vina a doutniky.

Mluvime desky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlattni stoly pro rodiny•

Eugene a R. W. Slovadek, ml., sportovni kiditele.

Dovolite-li mi, etenaki, tea bych rad pkidal nekolik kadkii o 2ivotu universitnich studentu. 6et1 jsem o "typicke Ceske studentce" (od pi.

Matejkove) a chci sdeliti to, 2e mezi studenty mame tea takove typicke Ceske mladiky. Sam jsem vdeenY Texaske Matici Vyggiho Vzdelani za piijdky, ktere mi poskytla Chci poukazati na skvelY dopis od dp. Klobouka minulY tYden. Studenti zde na universite jsou mu vdedni za je ho prokazanY zajem. Jeho dopis ukazal na rozdil mezi "scholarships" a pujekou. Sam chci poukazati na to, 2e ovgem, 2e "scholarship" jsem vdedne pkijal, pak jsem poznal kde prate vet gi a opakujici mohla byti konana a temi penezi skrze piljaky, pod dozorem T.M.V.V. Sam budu pracovati o vets( piljdujici fond u Matice, jak jednou budu miti prile2itost. Jsem jisty, ee mluvim za jine studenty, kdy2 Vam podekuji vefejne timto zptsobem za va gi podporu nas student0 skrve T. M. V. V. Doufam, ce nas clank ukasle rte-

B LSAM,..KASLI (Severa's Cough Balsam) Oblibenf

v rodinach na4ich krajanti bezmala Aedesat let:

DETI JEJ MAJI RADY!

5C

• LAHODNY • PUSOBIV't

• WW1

VAS LtHARNIK varn ochotne posloulf.

Kdyby vtak nemel. nenechte si vnutit nit Jinatio Statf poslat objednavku na dolejal adresu a obdrifte Balsam obratem potty. anti by to Alio vice. NEOEKEJTE at ptijdou dSti s rtmou a nastuzenfm!

MSjte lahey tohoto arramenit4ho leku na rues stale.

CHIWPria LO pled a*rodky nachlasent katdodenufm •7•1fteho•Iinfm • Ponmei Severova ANTISEPSOLIU (50e a Ste). mite take pH race Severovy Tabletky proti nu/tumid — (30e).

• CEDAR .

RAPIDS.

IOWA

Ve stkedu, dne 13. bfezna 1940.

SBIRKA PittSPEVKU S. A. e. T. DALLAS, TEXAS. $ 5.00 Nestrojil Frank 2.00 Durori Robt.

2.00 Jurdik Miro Lotz Rene, Mrs. .25 Cikanska skupina z matkarniho plesu 2.20 Sladek K. J. Okla. City 5.00 Zastoupil Vaclav 1.00 Ehrenberger Frank a Tereza 3.00 Jurdik Miro 1.00 Jurdikova Willie 1.00 Mary McCuloch .50 Nosek Frank a pani 2.00 Celkem $24.95 Na predne.Sce Vojty Benete vybran° dobrovolneho vstupneho: Jedno sto dollar& Navtteva byla velice dobra, a Ueastnici nebyli zklamani. ToSime se na prednatku pied americkou efejnosti pfitti mesic.

Ben Pievratil, pokladnik.

y

Fort Worth, Texas.

Mila redakce a etenati!

Nedavno jsem jel s panem Kuneshem a rodincu Foytovou do Dallas, kde jsme navttivili mantele Jureakovi. Hovotili jsme cele odpoledne a potom po dobre veeeti jell jsme vtichni do Sokolovny na, zabavu. Pri teta zabave mi dallastti pfatele rikali, jak se jim v minulem lets podakilo vyueovani 'Ceske 'fedi a take jake jsou jejich plany na pfitti leto. Kolik eeskgch osad mame zde v Texasu, kde se bude vyueovati dettina v letni tkole? Tyto eeske letni tkoly jsou velmi utitedne pro naSi mladez. Hoti a deveata dostanou zaeatek v eettine a potom se pfiuei sami. Take jest to potom leheeji dostati dettinu na vytti tkolu, kdyt je lepti zajem ores v osade. Kdyt student jde na universitu studovat ,on rad si pfibere kurs ✓ eettine, kdyt mel nejakg zadatek ✓ 'Ceske tkole. V katde Ceske osade se mute najiti aspori jeden elovek, kterg by mohl vyueovati eeskou letni tkolu, tfebos jen jeden mesic.

Motna, ze na Texaske statni universite v Austin jsou nekteki studenti, kteki by radi pies prazdniny udili v letni tkole.131 by se o to e-

y

ci melo zaeit pracovat, probate dim drive se zaene, tim lepe to dopadne. Jestli nektere 'Ceske osady by chtely vedet jak v loni zadali Ceskou tkolu v Dallas, jen napitte jim do Dallas a oni varn radi vie povedi.

V poslednich par tgdnech jsme tetli v natich deskgch dasopisech nekolik zajimavgch dopist, iktere napsali nektefi nati eetti studenti na universite v Austin. Tito eetti studenti ukazali jak Texaska Matice jim pomohla v jejich tudiich, a take, ze oni si teto pomoci od natich ptatel vati. Take pan Hanus z Houstonu napsal, to tam ma pofadati jejich "Junior Club" e prospech Texaske Matice "Bunco Party". Daufam, ze tato zabava se vyTento klub ukazuje naiim spolktm 'jakgm zpilsobem mohou Matici pomoci. Ut i v ciruhgch mistech planuji nee° podobneho pofadati, aby mohli pomoci tomuto studentskemu fondu.

Na shledanou!

Frank A. Horak. )o( NENECHTE SE MUtIT JARNIMI VYRA2KAMI!

y

g

tante to, co ueinili v ichni, kdoi zkusili s tispe'chem Severovo Esko.

Tisice lidi trpi kaideho jara nesnesitelnYm svedenim late a , rozmanitYmi vyratkami a dokonce si mysli, ze to tak musi bYt. Zdrave, normalne fungujici lidskY system nevyvolava vyralky. To plati take o Ptizname, ze mnozi zkusili v'Sechno motile a na konec se citili, ze pouze vyhodili penize, protote pomoci se jim nedostalo. Ptizname, ze nektere zastarale plipady se proste nenechaji vyleeit jednim razem a motna, ze jsou 1 plipady ko*tnich nemoci, jet se vle6ou po leta.

Ve stejnou dobu ale vime, 'le ma• vzorek Severovy masts zvane Esko hned po prvnim upottebeni ptinesl takovou tlevu, ze sta a sta dekovnYch dopisti od vadnYch lidi se hrne ustaviene do Utadovny Severova, zavodu. To of em mluvi samo za sebe . . . . Stejnou ptiletitost maji v ichni etenati tohoto Casopisu, pro ptipad, ze jit vzorek si neNeni tteba nic posilat, nic

vyplriovat jen sednout a a napsat listek na W. F. Severa, Cedar Rapids, Iowa a obratem obdrti liberalni vzorek Esko zdarma.

Ti kdot o Esko jit slyteli a chteli by jej pravidelne poutit, mohou zajit do nejblitti lekarny a koupit tubu za 50 centt. Kdyby v lekarne nemeli poslat 50 centt tteba ve znamkach a bude jim poslano pHmo ze Cedar Rapids. At' jit se jedna o vzorek anebo pravidelnou tubu, napitte DNES! — Nae si nechat pfichod jara kazit svedenim nebezpeengm tkrabanim — nespavosti a nehezkou, vyratky pinou pleti! Pomoc je na dosah ruky a nic to nestoji.

Napitte si o vzorek Severova Esko

bez prodleni. Motna, to budete mezi temi, kdot podekuji tomuto easopisu za to, ae jste tuto zpravu eetli.

Nabytek a domici zailzeni vgeho druhu.

Tovarni ceny.

Primo k zakazniku.

Vzorna, obsluha.

Tesar Furniture Co 5906 N. Main. — Tel. Taylor 6063 Naproti budove kat% Pokrok Houston.

TEXAS HOUSTON,

Houston a okoli!!!!

Zabavy Pokrok Houston Nite uvedene orchestry hrati budou tancechtivYm dle nasledujiciho potadu:— MRAZ R. BACA HARMONIZERS 31.BkEZNA—divalopnzem"DEVtBZOMA"

17. BREZNA 24. BitEZNA 31. BitEZNA

VSTUPNE: RANI 40c

DAMY 25c

O pohodli a obslouteni et. navitevnikii bude nalelite postarino.

PORADATELE. Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458 Na doptani se jest — 20th and North Main.

g

g

Cesky Mluvici Film

Milan R. Stefanik bude ukazovan

BALLINGER, 15. biezna, v pitek.

0

Strana 23.

VESTN1K

7 a 9 hodinieb, veter.

WEIMAR, — v fiterk, 26. biezna.

Viem naiim milkm podilnikiim JOSEFUM, JOSEFINKAM, PEPIKUM, PEPItKAM, D2OUOM A D2OUZiNICAM a ostatnim naiim krajanskkm soujmenovcfnn pronaime

nage srdeene blahopiani ku jejich jmeninian.

A vgem jim a jakot i flak eeskoslovenske vetejnosti pfejeme

0 3 hodinach odpoledne, o 7 a o 9 hod. veeer.

Cist y qtaek bude venovan mistnim Odbo&am Sdruieni Americkkai techoslovalcii v Texas Film tento laskave propiiguje PRAGA FILM CO. z Chicaga, ktere jsme povdeeni za jeji ochatu pomoci osvobozovaci akci nail stare vlasti.

VESELE VELIKONOCE! 1/4.rif,„._00816,07.0iNG

Assocurrforrl

Prvni 6eskoslovenske Pajdovni a Stavebni Druk.'stvo v Texasu Heller Bldg., 1301 Capitol Ave., \ HOUSTON, TEXAS

v2sTNIK

Strana 24.

Ponfivejte k oznamovIni

Mai* Oznamovatel

Ve stkdu, dne 13. lafezna 1940.

OZNAMENi KANDIDATCJ!

okresu Fort Bend!

Pravidla

V tomto sloupci uvefejilujeme seznam kandidata v demokratickYch taujeme V Madera Oznamovateli N centy za slovo za kaide uvetejne- primarkach v roku 1940, kteti tadaji rd. Nejmeng poplatek za ozoimku volide o hlas a laskavou podporu. (do 25 slov) jest 50c Oznamku napike na zvlaknim listku a phial0. H. CROSS te k oblednavce ptisluany obnos za zastupce 11. distriktu bud' postovni poukazkou (Money Order) nebo ye znamkach (stamps).

W. R. POAGE Posilate-11 osobni Lek, ptidejte 6c 0 znovuzvoleni za zastupce na jeho vYmenn.

11. distriktu.

Ma-li byte jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nati znadkou, fietujeOKRES McLENNAN: me za oznamky "Na prodej" W. B. MOBLEY by a prate" a podobne 25c aviLit' za za gerifa. imadku a na pottovne, aby do.ile doOsy inahly byte limed odesilany.

JOHN W. DUNCAN Pti oznamkach "Nabidnuti k &tat0 znovuzvoleni za Aerifa. ku" neb "Ptijme se hospodyne" obJIM D. McCLAIN nak doplatek za znadku a poitovne za gerifa 50 centu.

Doplatek za znatku budLi 0110ten k obnosu, /der, poSilate za oOKRES FT. BEND znamku.

C. D. MYERS za okresniho soudce Der- Nabidnuti k sliatku. Pfal bych si seznamiti se s vdovou neb divkou FRANK KUNZ od 25 do 35 roku staff. Jsem 39 rokil star a vesele povahy. Podobenka se za okresniho komisate 2. precinktu vymeni. Plate na: Cechoslovan, c. o.

A. H. GRUNWALD (ltp) Vestnik, West, Texas. za okresniho komisate Precinkt dislo 2. ase,", Hledim spolehliveho delnika do 40 rokii stab, na farmu, kterY OKRES BRAZORIA umi pracovat v poli, kolem domll a ETHYL (CORRIGAN) KERR kidit automobil. Hlaste se u: J. M. o znvuzvoleni Hollub, Route 5, Schulenburg, Teza okresniho pokiadnika.

(11-pd) xas.

Prodam 3leteho hiebce, 16 pest vysokY, vak asi 1200 liber, derne barvy, krotkY do prate. Hlaste se u: Henry Hurta, Rt. 2, Needville, 11-12pd) Texas.

Sazenice! — Rajska jablidka a zeli, hotovy k odesilani. 300 — 50c; 500 — 70c; 1000 — $1.25, pokou vyplacene. Uspokojeni zarudeno. — Raymond Mladenka, Hal/ettsville, (11-12pd) Texas.

Mier, Stark vdova hleda, misto za hospodyni v meste nebo na fume u starkho samoiltatneho vdovce pies 66 midi staff. Sfiatek neni vylouden. Pike na "Vdova, % Vestnik, West. Texas.

(10-11c) Tabak Listovy na kouteni a prodavam ho 10 lib. za $2.00, $1.60 a $2.50, a dopravu vyplatim. Pike na: Joseph Prochaska, Portland, Tenn.

(10-11pd) 1 1 MALA KullA'TKA: — Barred a White Rocks, Silver Laced Wyandattes, R. I. Reds, Buff a Black Minorcas, Bile, Buff, Hnede a Oerne Leghornky, Anconky a michane druhy. Vybrane "Sexed" slepidky a kohoutci. Z kvalitnich "bloodtested houfil. Pike si pro na t. zylakni cennik. — VON MINDEN'S HATCHERY, Fayetteville, Texas.

(3-dz.)

J. J. Duckett ESKI PRAVNIK Vytizuje vaechny pravnicke zaleMosti pied *demi soudy statu Texas. tiadovna ve Wiley budove na proti poky.

TELEFON OS. 130 EL CAMPO, TEXAS. (10-19-p)

OKRES MATAGORDA FRANK CARR za 'terifa.

HARRIS MILNER 0 znovuzvoleni za Aerifa.

THOS, H. LEWIS Za okresniho soudce LUTHER ROBERTSON za okresniho komisaie (4. precinkt o znovuzvoleni.)

HENRY H. OHAL Za komisaie 4. precinktu., OKRES MILAM BILL ALEX BONDS Za odhaddiho a vYbereiho dani (0 znovuzvoleni) OKRES BELL FRANK PONtiK okres. komisaie 2. precinktu.

MONROE FISHER Za gerifa.

BURLESON OKRES: J. A. FUCHS Za okresniho odhaddiho a vYberdiho dani.

(0 znovuzvoleni) Loupei v Narodnim museu. Mineeke fitady natidily soupis vAech ptedmetft v Narodnim museu v Praze, jet maji nejakY vztah k nemecke historic a kultute. Maji bYt odvezeny do Berlina.

0 Ptipravuji se nove konfiskace. — Nemecke iitady s urychlenim zji§t'uji jmeni osob, jet pracuji v zahranidnim odboji, aby bylo zkonfiskovano ye prospech Tiseti `rise.

0 V Protektorate koluje tvrzeni, odmenou za nejvet gi udatnost se nemeckYm vojo.kfun dava, tYdenni dovolena., kterou mohou stravit v Protektorate, kde se mohou potadno najist (!) — J. C. Harsch v Christian Science Monitor.

A. H. Grunwa,o1 oznamuje za okresniho komisaie 2. precinktu, Vestniku bylo dovoleno zde uvekejniti oznameni kandidatury A. H. Gruthvald, kterY se uchazi o Mad okresniho komisaie v druhem precinktu okresu Fort Bend, v Jaybird primarni volbe v mesici kvetnu a v demokraticke primarni volbe v 'dervenci 1940.

Pan Grunwald byl narozen a vychovan v Beasley, okres Fort Bend.

On jest dolake obeznamen se vk praci na cesta.ch, neb byl zamestnan podtem velkYch spoleenosti na cesach, a se stroji k vykonavani cestni prate, cot mu dalo dostatek pkiletitosti poznati, co komisai ma vedeti svYch povinnostech. On vykonal mnoho prate na odvodriovani v okresich Fort Bend a Harris, kde byl zamestnan nekolika olejovYmi spolednostmi v oboru budovani cest a td., v rfiznYch eastech statu.

Pan Grunwald proto jest dobke obeznamen se vgi cestni praci i se zachazenirn se stroji k budovani cest.

Tieba pan Grunwald jest mutem mladYin, citi se schopnYm Mad ten-

D

to dobie zastati nasledkem zkuknosti, ktere nabyl v tomto oboru, tak to uoini spolehliveho tkednika. t add zde snatne o podporu v nastavajici volbe vS'ech voila. 2. precinktu.

Vynasnatim se navkiviti a osobne potadati katdeho voliee pied Kdyby se ale stalo a nahodou byl nekdo z vas vynechan, tedy laskave tadd o prominuti. Piedem si zde pieje podekovat vkm volieum za oeekavanou podporu a ptizen.

(Pol. adv. pd.) lo( Olupovini zida neustiva. Podle noveho rozhodnuti Gestapa zabavuje se v Protektoratu jrneni v gech vystehovavkch se tidt, jet pfesahuje 100,000 KC. a to v gech, kteki se vystehovali od 1. ledna do 10. dervence 1939. Uvolneni tohoto jmeni neni moZne ani pii zaplaceni zvlaani davky, ptedepsane tidum, kteki se vystehovali bez souhlasu nemeckYch policejnich organu. Pratsky magistrat obdrtel od nemeckYch pkikaz, sestavit seznam tidovskeho obyvatelstva podle etvrti, jakot i seznam vkch tidovskych najemnikii.

Na jejich mista maji bYt stehovany rodiny vyMich statnich Utednikii z aby byly ye vetAim bezpedi oeekavane jarni ofensive.

Je-li Frantikk PalackY vlastnim eeskin politikem roku 1848, jest jeho vlaStnim 'iarnalistou Karel HavHoek, v zasadach, je2 jsou majetkern Palackeho, neni mezi nimi rozdilu.

Arne Novak: "Nosiei pochodni".

vadio v Houstone!!!

DRAMATICKY ODDOR SOKOLSKE JEDNOTY HOUSTON PrtEDVEDE CO PREIVIIERU

vnedeli, 24. btezna "VYSTAVNI ELEGIE" Uryvky ze tivota SvetovYch vS7stav v Chicago., Ill., Cleveland, 0., a Dallas, Texas — se zpevy, 0 5 jednenich, od Josefa Veseleho.

V

sini

gtefinik, S. P. J. S. T. na Cottage Grove

OSOBY: br. Jan Kagpar Vaclav Polcar, chicagskY soukromnik, ses. K. 6tvrtnikova Marie Polcarova, jeho Lena, ses. L. Nezvalova Makenka, 1 ses. EliSka 8ebkova jejich dcery, Ratenka, ses. Jikinka Vajova n Blatenka, J br. Jerry Lebr Lojza Bartak, zpravodaj, br. Ant. Stehlik Charles Janota, zpravodaj, Ur. Harry Busch Pepik Cepelak, sazed, br. John Kelarek Horalek, hospodskY, br. D. Nezval Tony Kola,k, obi'adnik veeera a herec, ses. Maienka Vajova LiduAka Cihlakova, hereeka a zpevaeka, hr. Jos. Kok Jaroslav Mach, redaktor (Chicago), ses. JindkiSla Earl "Anka" Taborska, hr. F. Beean Jib Knot, redaktor (Cleveland) br. Vojta 8ebek Urban, farmak texaskY, ses. Anna Klimova Prochazkova, spolkova pracovnice, ses. Lilian Klimova.

OFSnice, Dalk dikaice a vYstavni atmosfera.

Reile a vSrprava hry v rukou K. etvrnikove, Jos Veseleho a D. Nezvala. Zpevy 11d1 ses. Boienka Silhanova.

Nacvgeno antorem.

PO DIVADLE TANEtNi ZARAVA Pitt SES1LENE HUDBE R. ZATOPKA. Vstupne 50c Zadatek piesne ye 3 hodiny odpoledne.

Jeliko2 jest hra davana co premiera, dostavte se v eas, by se mohlo ptesne v udanem ease zaeiti.

DramatickY Odbor Sokola Houston.