Vestnik 1940 02 28

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROCNiK (VOL.) XXVIII.

IIANIFESTACI YE WEST.

VOJTA PENES ilECNNEM UTO NEDELI 3. biezna shromaidi se v radnici mesta West Cechoslovaci teto T velke osady a dojedou i nav gtevnici z osad sousednich, aby vetejne manifestovali pied yzacnSrm hostem, zaslou glSim pracovnikern prvniho odboje a nefinaviVm organisatorem odboje druheho, vSem nam drah3im Vojtou Benagem — ie se spoleili ve Sdruieni Amer. Oechoslovakt Texasu, aby- pomahali svorne, v jednom iiku a stateene ai do koneeneho vitezstvi — osvobozeni Oeskoslovenska od poroby nacista.

My amerieti Cechosiovaci v Texasu jsme hrdi na to, 2e &game svoje povinnosti k stare vlasti dobie a maieme hrde fici, ze jsme vzorem Ceske Ameriky, protoie jsme v naSem Sdruieni A.C.T. spoleili se bezobledne na politicke ei nabo2enske pfesveddeni.

NU narod mel mistra Jana Husa, mel Jana 2iNtu z Trocnova, Jana Amose Komenskeho, mel Tomage Masaryka a sta jin3'7ch! A kdo jsme my? Nag pionfti, zakladatele krajanslOch osad, deskSrch spolka a instituci piece pkiSli z to krasne Ceske zeme, tam byl jejich domov: Jsme z toho eeskeho naroda, kterS7 nebyl nikdy poraien, leda kdy byl zaprodan a zrazen. My poctive citici Oechoslovaci Texasu jsme hrdi na svfij eeskSr ptivod.

6echoslovaci na 2adost s yS7ch pfatel a spojenca pfinesli evropskernu miru obeti jedineene. Pies to podniklo Nemecko brutalni fitok no, ne a obsadilo vojensky Ceske fizemi ye chvili, kdy v2echny moinosti esl. obrany byly nieeny; svobodu, kterou stvara Hitler pied tim Oechoslovakilm zarueil, nestoudne pied tvafi celeho sveta zdeptal a potlaeil. Za uddlosti okolo 15. btezna 1939 byly za nelidsky .ch a surovVch seen, hrubS7m nasilim a hrozbami, 'Ze obyvatelstvo a tizemi 6s1. republiky bude znieeno, vnuceny Csl. vladnim organfan projevy a Ciny, jei nacisticka, vlada nernecka, prohlaSaje za souhlas Oeskoslovenska s obsazenim fizemi republiky, s oddelenim Slovenska a ze zapojenim do Tteti fiSe. Ce1ST vzdelanSr svet odsoudil nespravedlnost vSeho toho, co se eechoslovaktm stalo a mnohe staty to prohlasily opetovne svS7mi akednimi zastupci. Svoboda a samostatnost Ceskoslovenska je vSTsloyne uznar47m valeanS7m cilem a mirovou podminkou esl. spojenca. Na g dodasne porobeni braU.1 vstoupili bez yahani — doma i my v zahraniei —do valky proti brutalnimu uchvatiteli, kterST neni protektorem, nStri nieitelem a nestoudnS'rm znasiliiovatelem Cs!. lidu.

My pevne vetime, ie na g narod bude zase svobodnST, 2e opet bude zazradne rozkvetat jako za poslednich 20 let.

Nei my musime naiem unarodu pomoei!

Vidyt' 6echove v nejte221ch dobach dovedli se vidy vzchopiti a znovu bojovati a zviteziti. My svobodni obeane Texasu musime jim podati pomocnou ruku. My musime pomoci naSim sestram a brattim a jejich detem. Rozhodli jsme se proto pofadati velikou slavnost a manifestaci v nedeli 3. bfezna v radnici mesta West, na nil promluvi osoba velezaslou2ila, ye stare vlasti i v Ceske Americe popularni, 'demi milovanS7 senator Vojta Bend.

eiSLO 9

WEST, TEXAS ve stiedu (Wednesday) 28. anora (February) 1940.

DrahSr Vojta vyfidi nam osobne vzkaz ze stare domoviny, vyliei hrazy utrpeni od jaima surovS7ch podmanitelt, sdeli tufty a pfani porobengich bratfi k nam zde v Ceske Americe, pota2mo Texasu. Ukaime vaienemu hostu nag

rymi Cechy s palcity jako na g slavni prarodieove!

V nedeli proto v2echny cesty k mestske radnici ye West s heslem: Pro osvobozeni domoviny nageh eeskj'reh pionjrrfi Texasu!

SKVELE UVITANi VOJTY BENESE

V HOUSTONU.

Poi-ad

ma7ifestace

eeskosiov.

V RADNICI MESTA WEST

V N DELI 3 EftEZNA ZAtATEK VE 3 HOD. ODPOLEDNE HUDBA. HVEZDNATt PRAPOR — KDE DOMOV MTJJ — zapeje sbor Slavie.

UViTANt vzacneho hosta a shromaidenY'ch — mayorem br. Jiii Kaciiem.

BASEIKT — sleona Ella Koemlova.

Pfedseda mistni ,odboeky bratr Aug. J. Morris ptedstavi pfedsedu S. A. C. T. p.

Vlad. Maudra, kterS7 piedstavi senatora Vojtu Beneg.e.

BASNIOKA — DevuSla Virginia 6oekovo.

PAEDNASKA VOJTY BENESE. "TA NASE PISNI6KA eEsKA" — sbor Slavie.

Vstup volnST, ukaznenost, pohotovost a nejlepSi vali podilet se na hnuti druheho odboje. Nedelni shroma,2deaf necht' vykale poeetnost pomeru velikosti westske osady. Necht' neni jedineho oeskeho osadnika, kte0 by nemel tolik stare narodni hrdosti a nedostavil se k nedelni slavnosti: Vzpomefite na krasnou eeskou hymnu: "BS T -valiOechov. " 135Tvali? Dokaame valohni, se isms anti sta,

V nedeli dne 25. Unora odpoledne ye tii hodiny za krasneho podasi shromaidili se krajane z Houstonu i okoli v sini fadu Pokrok v Houstonu, aby pkivitali do Texasu a do Houstonu nageho vzacneho hosta, buditele, syna naroda nagch matek a (Act, kterST chodi nag volnou a svobodnou Amerikou, aby burcoval srdce oechu a Slovaka, aby jim vyridil tesknS7 pozdrav ubohe ubieovane vlasti naroda eeskoslovenskeho, aby jim povedel o vztaZenSrch pa2ich a slzavSrch oeich na2ich sester a bratra, upirajicich se k deskoslovenske Americe z toho Zalake deseti miliona dug, nad kterS7m zveda se knuta vraha a stin 'Sibenice pro ty, kteii vyslovi jen slovo "Svoboda".

Ve 3:30 vitaji bratra Vojtu Benege u vchodu zastupcove v2ech houstonskS7ch spolka i hoste z jinSTch texaskSich osad. Pak do velke sine vstupuje eestna straf Sokola, jednoho bratra v uniforme francouzskeho legionate a jednoho na'aeho jinocha v uniforme americke, aby uvedla br. BeneSe na destne misto pied jeviSte. Br. F. Aneinec vita hosty i br. Benek za odbodku S.A.C.T. Houston a br. Lebr za odboeku Svornost. Opona se zdviha, iivs7 obraz utvoien z divek v narodnich krojich, Sokola a omladiny stoji zde. PeveckS7 spolek Hlahol peje hymny americkou a Ceskou. Pak Sokol pkedvadi cvideni s kroniky, rytmicke cvieeni Zen a Hlahol doplfmje program zpevy. Velmi smutnSim a dojemnS7m jest zpev pisne "Ho g od Zborova", a mnohenau pti tom zvlhlo oko.

Po programu vstupuji na jevi gte zastupcove S.A.O.T. a vSech houstonskS7ch eeslOch spolkii s br. BeneSem. Piedseda statni organisace Vladimir Maudr vita kratSim proslovem br. Benege za ce1S7 Texas a slibuje, ze potahneme co jedin' bez rozdilu pkesvedeeni, co jedna mohutna vina americkSrch oechoslovaka v Texasu a ze vynaloiirne vSechny sily, abychom dokazaie nag krajany za moiem neupiraji sve zraky k nam do Ameriky nadarmo. Vyslovuje pevnou viru ye viterstvi spravedlnosti, pravdy, civilisace a provolava, svobodnemu eskoslovensku ye svobodne Evrope zdar.

Br. Vojta Bene2 jest pkijat spontanne velkSrm potleskem a krajan y vstavaji, aby mu vzdali patkienS7 hold. Svoji velkolepou pfedna, gcou uchvacuje srdce v2ech, yzpomind na sve cesty .pied 25 lety po Americe, .kdy burcoval krajany pro praci osvobozovaci. Obraci se na vSechny stare pracovniky, jmenuje je a ptipomina razne doby, ktere s nimi tehdy ztravil Velmi dojemne zapasobilo, kdy vzpomenul a obratil se k faraki Kuncovi z East Bernard a pravil: Vyjste byl jeden z prvnich, kterS7 mezi s ySrmi povaioval tehdy na g boj za Va,2 boj a opetne sedite zde mezi nami, nevite jakou mam z toho radost.

SDo4n4e.1i. na 4trane 13.),

Strana 3

V STNtIC

OLLYWOOD, CAL. — President& syn H James Roosevelt je predsedou spoleenosti, ktera vyrabi promitaci strojky, je 2 mohou bYt umisteny v salonu, restaurantu nebo v residenci. Tyto niklove strojky jsou automaty, kdokoliv si mUe za niklak spustit kterykoliv film, j ako Si nyni mfiZe treba zahrat kterYkoli fonografovY rekord. Tyto promitaci automaty budou dany do trhu jakmile budou hotovy z yldetni pro ne zptsobile filmy.

Belehrad. — Ljuba Davidovi6, kterY byl dvakrat premierem Jugoslavie, zemicel yeera ye stari 77 rola'. Byl take poslednim ze statnin pfedvaleaneho Srbska, ktery pomahal utvoriti nynejSi kralovstvi Jugosla yske pkipojenim Chorvatfi, Slovincit, eernohorcu a Bosny s Hercegovinou, jako2 i jineho üzemi. JiZ za stareho Srbska pied svetovou valkou byl Davidovie nekolikrate ministrem. Po prve se do ministerskeho idadu dostal roku 1904.

*

*

New York. — Olejar John D. Rockefeller ml. daroval na pomocnY fond Finsku sto tisic dol.

Bukuregt. Karolova vlada zfistava pevna ye svem rozhodnuti proti z yYSeni vyvozu gasolinu do Nemecka. Da gich 200,000 zaloZniku povolano bylo do zbrane, nynej gi armada eita 1,600,000 muff', neZ neoe'eka,va se, Ze by byla schopna udrZet irtoeici armadu nacistir na deli Rumunsko nema ani potkebnYch opevneni a krome Nemcfr musi take poeitat na Rusko, ktere poladuje vydani east rumunskeho ftzemi — Bessarabie a Bukoviny.

Paili — Spojenci dnes zesilili kontrolu kolem skandinayskYch narodt, aby meli lepSi dohled na nemecke obchodni a valeene lodi ye vodach u norskeho pobrai. Spojenecka lod'stva, jak se oznamuje z verohodneho pramene, nejen e bedlive pozoruji norske vody a kontroluji nemeckou plavbu podel pobreli, nybrZ i provadeji kontrolu pobreli a k Petsamo, finskemu severnimu pkistavu. Toto pkituZeni kontroly je pkimym nasledkem pripadu parniku Altmark, z nehoZ anglickY destroyer osvobodil zajate Anglieany v norskYch vodach. Cinnost spojeneckYch lod'stev znamena, Ze nesmi Se opakovati porukni neutralnich vod Norska ye prospech Nemecka.

Podle zprav z Alma bude se prvni seitani lidu v italskern imperiu konati roku 1941. Toto seitani lidu ,poda, obraz o velkem vzritstu italske ktera mela r. 1871 26,801,154 obyvatel, roku 1936 ji 42,993,602 obyvatel a 31. rijna 1939 pak 44,462,000 obyvatel. V tomto poetu je obsakno obyvatelstvo 94 provincii Italie a 4 provincii libyjskYch. K tomu nutno pripoeisti 1,057,393 obyvatel v Albanii, asi 12 miliona obyvatel italske VYchodni Afriky, 141,000 obyvatel na italskych ostrovech v Egejskem moil a 8,000 obyvatel v italske koncesi v Tiencinu. Poeet obyvatelstva italskeho imperia eini tak dohromady 58,500,000 a poeita se s tim, e priStiho roku bude dosakno hranice 60 miliont.

*

*

Ve 8vedsku, zvlaSte v jUnich jeho krajinach, trvaji prudke snehove boure. Zaveje closahly obrovskYch rozmerii. Jsou tit a2 etyki metry vysoke a nekolik metrii dlouhe. eetna auta a eetne omnibusy a snehove pluhy uvazly v zavejich. Staly se take pripady, Ze snehove pluhy narazily na zavata, auta, ktera povakvaly za snehove pahorky. V nejjilnejSim cipu N,Tedska, v kraji Schonen, jsou snehove thveje vysoke j ako domy. Doprava je yyloueena. Dal nechodi do ekol. Nemohou se ani ye mestech prodrat zavejemi. Severske ptactvo a zver utekly pied snehem a mrazem do jiZnejSich krajh evropskYch. Podobne je na Balkane: Zelezna vrata na Dunaji, misto, kde Dunaj proteka horskou souteskou, jsou zablokovana ledem. Rumunska a jugoslay ska, vlada dohodly se provest spoleene odstkelovani ledu. Rekordniho zpokleni docilil balkanskY expresni viak, pkijiklejici do Aima pravidelne v 18:55 hodin. Zpo2deni vzrostlo pit prijezdu do Aima na 20 hodin. Express vjel do hlavniho rimskeho nadraZi misto v 6 hodin veeer teprve clruhy den odpoledne ye tit rkocliny,

liTddini *hied.

LondYn. — Anglicke takakove kruhy konaji porady s vladou 0 otazce obnoveni nakupu americkeho tabaku, kterY byl zastaven 8. zaki.

Vlada pravdepodobne zmirni zakaz na dovoz tabaku ze Soustati. Protok zasoba americkeho tabaku se tend a kouri se vice cigaret nee pied valkou, ceny cigaret budou pravdepodobne zvYSeny. * Narodni vYbor republikanske strany rozhodl minulY patek ye sve schtzi ye Washingtone, D. C., 66 hlasy proti 32, aby konvence za fidelem nominace kandidatfi pro firady presidenta a mistopresidenta konala se ye Philadelphii, Pa. Den zahajeni narodni konvence stanoven byl na 24. eer yna. 0 konvenci uchazelo se take Chicago, kde bude se konati, jak u2 drive bylo oznameno, konvence demokraticka. Mayor mesta Chicaga Edward J. Kelly nabizel iihradu konvenenich yYdajfi, ale nic vice. Mesto Philadelphia naproti tomu nabidlo $200,000 a bezplatne uZivani konveneni sIne. Nabidku za toto mesto podal mayor Robert Lamberton. * * New. Orleans. — Cela Louisiana oslavovala rozbiti politicks "maSiny", zalo2ene zemfelym senatorem Huey Longem v r. 1928, kterou dale kidili Longovi dedicove po dobu pai let po jeho smrti roku 1935. Rozbiti bylo nasledkem u2Sich primarnich voleb, v nich2 Sam H. Jones, pra y -nikzLaeChrls,poEK.Lngabrtra zastreleneho Huey Longa, v boji o firad guvernera. Z 1,703 precinktu ye state dosud nejsou znamy vYsledky v 200, ale Jones ma jig veteinu 20,000 hlast. DosaZeni demokraticke nominace v Louisiana rovna se zvoleni. Jones a ti, kdo byli zvoleni na jeho kandidatni listine, projdou formalitou: volby v dubnu a nastoupi do fikadfi 14. kvetna. Viterstvi Jonesovo vzbudilo ta.du povesti, mezi jinym tee té e mayor mesta New Orleans Robert S. Maestri, kterY byl zakulisnirn vladcem Longovy strany, poda resignaci.

*

U francouzske armady na fronte. — FrancouzSti letci okkavaji, e Nemci , zahaji velkou Cinnost ye vzduchu hromadnYmi ittoky na francouzske zakladny, jakmile dostavi se pkiznive poeasi. Letci soudi, Ze Nemci pked-zahajenirn ofensivy musi se pokusiti o dobyti vzduchu, aby mohli znieiti francouzske zakladny.

Podari-li se jim to; pak teprve mohou zahajiti t. zv. totalni valku. Francouzi v gak pravi, Ze se jim to nezdari a to z techto priein: Francouzi a Anglicans nejmene se Nemcum vyrovnaji silou letectva. I kdyby se malYm oddilum jejich aeroplant podarilo proniknouti k zaklaclnam, budou uvitani dukladnou palbou z protiaeroplanovYch del a koneene, aby ziskali svrchovanost ve vzduchu, musili by zniditi francouzske aeroplany. Prave tak se pripravuji anglieti letci ye Francii. Po Sest mesicti ji konaji yyzvedne lety nad zapadni frontou a za tu dobu ztratili pouze jeden nebo dva stihaci aeroplany, nekolik vYzvednYch, ale sestrelili 24 nemecka letadla.

V Terstu a na kraso ye planine padal za mrazü as 20 stuprin opet snih. Ve stkedni Italii, zejmena v okoli Florencie, je nasledkem ledove vichrice mraz obuldete nesnesitelnY. Velka jezera v horach provincie tridentske fuolne zamrzla. V Milane si vyZadal tuhY mraz 3 obeti na Zivotech. U Gersu byli spatieni blizko obce vlci.

V Janove klesla teplota za ledoveho vetru na pet stupnfi pod nulou. TakovY mraz v tomto kraji italske Riviery nikdo nepamatuje. Obyvatelstvo zimou velmi trpi, nebot' tamni byty nejsou zarizeny na vytapeni. Stejne trpi nezvyklou zimou Spanelsko, a to i kraje, kde zraji pomeranee. Tak v Seville po sedmi letech po prve padal snih. V pristavu Bilbao muselo bYt pie-, kladani zboZi v dusledku velkYch vanic zastaveno. oetne lodi musely se do tamniho pristavu uteci pied neeasem. V nernocnici v Salamance vypukl velikY polar, kterY znieil 3 pavilony. Polar nemohl byt uhaSen, ponevad2 vSechna hasieska, zakizeni zamrzla. Horske prasmyky Spanelske jsou zavaty snehem 2 in vysoko. Vgichni muZeti obyvatele tamnich obci byli povolani na Qdk1iz.eni 6nlenu,

Ire sticedu, dne 28. imora 1940.

LondYn, — Na novY program pro zvelebeni britskYch kolonii v prittich desiti letech bylo navrhnuto $20,000,000 podle planu, ktery veera V dolni snernovne oznamil sekretat kolonii Malcolm MacDonald. Z tohoto fondu mimo jine mabYti zvelebeno vyueovani, bydleni, zdravotnictvi a jina vetejna sluZba.

*

*

Piedseda demokratickeho narodniho vYboru James A. Farley oznamil v Miami, Fla., Ze demokraticka. narodni konvence v Chicagu zahajena bude dne 15. eervence, presne za tii tYdny po zahajeni republikanske konvence ye Philadelfii, Pa. Senator Wheeler oznamil, Z"e nebude se uchazeti o demokraticke delegaty v primarnich volbach tech statt, kde vyskytne se na hlasovacim listku jmeno presidenta Roosevelta.

Polni marealek Hermann Wilhelm Goering, hospodafskY diktator Nemecka, vydal vynos, kterym se nakizuje konfiskace vSech tovaren, farem a lesnich pozemkfi v bYvalem polskem pkivtelenem k iiit. Z konfiskaoniho kazu vyjmut je majetek, vlastnenY Nemci pied dne 1. zari, kdy Nemecko provedlo vpad do Polska. Prikaz tento netYka se to east polskeho ktera k Nemecku nebyla privtelena, ae nachazi se pod nemeckou spravou od doby rozdeleni republiky mezi Nemecko a Rusko. Desetitisice delnika z Polska jsou posilany na polni prate do Nemecka. Asi 5,000 polskych delnikfi priji2di od VarSavy do Nemecka kaZdeho dne.

Poeita se, ae jen z oblasti Krakova bude do NCmecka vyvezeno asi 120,000 delnikt.

*

LondYn. — Z autoritativnich pramenfi bylo oznameno, ae anglicka vlada propustila velke mnoZstvi yaleeneho materialu do Finska, poeitajic v to 144 aeroplany, jak bombometne, tak stihaci. Die techto pramena Anglie posila 150 protitankovYch del, 10,000 protitankovYch min, 50,000 ruenich granata, 25 houfnic, 100 strojnich puSek, 24 protiaeroplanova dela, 30 polnich del, etyki Sestitunove tanky, 12 Sestipalcovych del, deset tkipalcovych hmoZdirt a munici pro dela. To je dodatkem k zasobam, ktere poslala Francie. Nektere aeroplany jsou ji g ye Finsku, jak , se pravi z techto pramerra a jine jsou vypravovany co nejrychleji. Mimo tuto materialni pomoc tisice muZfi dalo se zapsati na finskem vyslanectvi k dobrovolne sluabe ye finske armade.

Z francouzskYch vojenskych kruhfi bylo oznameno, ae Francie otevre sve arsenaly s valeenYm materialem starym i modernim, aby pomohla Finsku v jeho boji proti sovetskemu Rusku. Letadla, dela proti letadlum, teaka dela, automaticke zbrane a velke zasoby jinYch zbrani, jakoZ i munice, byly ji poslany do Finska a nalezaji se na finske pude. Zasoba ruenich granatt byla ji2 poslana 15 .ledna. Bylo tea oznameno, ae pro Finsko bude ye Francii otevren neomezenY fiver k nakupu vSech moZnYch zbrani i streliva. Francouzi podrZi pro svou vlastni armadu pouze nejmodernejai typy leeneho materialu, kterY by Finfim mnoho neposlonZil. Mesto St. Augustine na Florida, prvni trvala osada belochfi y e Spoj. Statech a tedy nejstarSi v zemi, oslavi letos 375. yyroei sveho zalokni. Na oslavu tohoto jubilea pripravuje se kada rfanych oslav a slavnosti. Prvni z techto slavnosti bude "Day in Old Spain" ye Ctvrtek 7. bfezna, kterou usporadaji spojene kluby zahradkaft, Federated Garden Clubs. Zapas o narodni golfovy championat je jia v proudu pod zaatitou St. Augustine Country klubu. St. Augustine, nejstarSi mesto Spoj. Statil a sidlo okresu St. John, rozklada se u zalivu Matanzas na Florida, pouhych 37 mil jihovYchodne od Jacksonville. Toto malebne mesto bylo zalokno roku 1565 4anely a jeSte dnes ma nektere starobyle pamatky, j ako tvrz San Marco, nyni zvanou Fort Marion, vystavenou roku 1656, star' SpanelskY klaater a gu yernerskY palac. Sir Francis Drake roku 1586 /nest° spalil a roku 1665 je vyraboval piratsky kapitan Davis. Roku 1763 preSlo s ostatni Floridou do rukou Anaveak - panelove je dostali zpet r. 1783.

Roku 1821 pte4,10 metro v Uraeni Spoj, Matti.

Ve stfedu, dne 28. finora 1940.

0ddil drisovatc!c4ri cao0-aamo.woovaszooentr0.2¢6orsa.0...0.1.0:1

Dopisy, je i by obsahovaly nevecne, neb vadne polemiky, potadatel ptedklada ye smy stanov Tiskovemu VS7boru k vlastnimu roshodnuti.

Temple, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto se citim povinen dati odpoved' br.

Theo. Dana na jeho dopis, kterY mel ye Vestniku dne 14. Unora, neb jsem jeden z ireetniho vYboru H. U. Br. Theo. Dana piae, e ifeetni vYbor odporueuje, aby Illavni tItadovna byla rozmnoaena o dali 3 Ukedniky atd. Ovaem, k tomu dopisu jej primal br. mist. p1-eds. H. U., neb on v jeho dopisu psal, ae ifeetni vYbor odporueuje, aby personal H. U. byl rozmnoaen o dalg 3 idedniky. Avaak kdyby br. Dana si byl dobke pkeeet1 zpravu tieetniho vyboru, tak by vedel, freetni vybor neodporueuje addne zavadeni novVch iikadt do H. U. a tim by jemu bylo uaetteno psani toho dopisu, neb neetni vYbor ma ye sve zprave nasledujici odporueeni: Cela H. U. jest po posledni etyki roky tizena aesti elennVm vVborem, z nich a tki jsou pravidelni pracovnici v H. U. treetni vYbor odporueuje sjezdu zvet§eni vVboru direktora takove instituce jako je naAe S.P.J.S.T. na nejmene devet olenn. Timto tedy nenavrhujeme addne nova ni cady, tim jen minime poukazat, ae , dle elanku 11. nagich stanov jest ireetni vYbor poeitan co eleni H. U., avS'ak die elanku 15. nema pra y() podileti se ye schfizich H. U. na jednani a hlasovani ohledne veci, ktere jsou v techto schuzich projednavany, co 2 neni spravne. Neb na toto bylo poukazano i pojiat'ujicim odborein z Austinu, ae detni yVbor, kdya jest Clenem H. tr., ae by mel bVti ptitomen tea ye schuzich H. U., coa myslim ae jest postaeitelnY dUkaz, aby to bylo tak zavedeno. Neb pied east-bernardskYm sjezdem byl ifeetni vYbor vady ye schtzich H. U. pkitomen, co Z myslim ae jest dtileaite aby tam byl, neb tak jest seznamen se vim jednanim a usneS'enim v techto schtizich. Pak kdya pkijde vykonat pulletni prohlidku, tedy se muse o vkm lepe pkesveddit, jestli vaechno bylo tak vykonano jak bylo ye schtizich ujednano, coa by bylo jen ku prospechu Jednoty. Bratki a sestry, kdy2 neetni vYbor kond prohlidku, nemu& za tech nekolik dni podrobne prohlednouti vkchny knihy, to by vzalo dosti hodne easu ptejit p1-es vaechno. Kdya se dostavi konati prohlidku v H. U. od statniho odboru z Austinu, tak si tam pobudou nekolik tydnfr nea p1-es vkchno pfejdou. Z toho dtivodu jsme dali to na'Se odporueeni, Ze jsme to uznali za velmi prospeSne pro naai Jednotu. Proto neni tkeba ZadnV strach, e si nekdo chce pkipravit dobre misto. Jest to velmi dobre na neco poukazat, aVaak spravnVm zPirsobem, neb nemame addnY patent na rozum. Jen mejme k sobe trochu vice dUvery a ptirjde vae v pokadku. Tea nerad vidim vyeitani toho platu tem idedniktim H.U. Oni se o ten plat nehlasili v minulem sjezde, ten jim byl odhlasovan, proto oni na tom vinu nenesou, jej dostali. Avaak pamatujme, ae dobrV delnik jest hoden sve mzdy. 8patn3i je zadarmo drahy. Proto hled'me v pflatiin sjezdu napravit vaechny ty chyby, co se nam zda, ae jsme udelali, a noveho zavest jen to nejlepai ku prospechu naAi Jednoty. A yaak s temi navrhy, aby byly nroky na pujeky proti certifikatam sniZeny, anebo aby ten e'en kterYma proti cartifikatu piljeku, neplatil z cele pojistky poplatky, s temi na sjezd nechod'te, neb tim byste opravdu chteli jen mai-if ten drahY eas, neb nem takoveho neni moane, aby bylo zavedeno, leda e bysme chteli jit pozpatku jak rak. Myslim, k kaZdV ma v torn dobrou vYhodu, kdyZ dostane yyptijoit na sytij certifikat na, 5% tiroku. Kdyby jeho certifikat name' pujeovni hodnotu, tu musel by jit do banku a platit 10% anebo vic a k tomu by musel dat na neat) morgiC. spoleenosti poeitaji trroku na pUjeky a jest to v potadku, avaak u Jednoty bychom chteli nekteti mit vkchno co nejlacinejti a k tomu je:Ste ty nejlepS1 vYhody, a jeae

17219TNi1C by jsme nebyli spokojeni. Co se tVká pujeek na certifikaty a Uroku z techto, ty jsou as mot vVhodne a v mnohVch ptipadech jest tech pujdek zneuZivano, neb mnotiV Si udela piljeku na vec, ktera, pro neho neni tak pottebna, a pak kdy2 jest pujeovni hodnota ji vyeerpana a neni elm platiti nroky a poplatky, pak takova, pojistka jest ztracena a rodina pojiAteneho pozbVya ochrany pojiateni. Co se tYee Jednoty pirjaky na certifikaty, jsou pro ni tou nejlepai zarukou na ukladani penez. Na tech Jednota neztrati. Avaak jsou ku akode pojiateneho a jeho rodiny, kdya na tyto pi:joky nepamatuje, aby je drael v pokadku. Proto br. a ses., kdya Si udelate ptijeku na svuj certifikat, pamatujte na placeni iiroku z tact a na placeni poplatka, abyste svoji pojistku v dobrem pokadku.

Co se tYka, te nemocenske podpory, byl jsem vady pro zavedeni a tea jsem pracoval o jeji zavedeni. Avaak zavedeni spravneho systemu yedeni nemocenske podpory neni tak mekkY okiaek jak se na pohled zda. Podle metro zdani mall jsme dosti dobke naertla nemocenska, pravidla nemocenskYm vYborem ustanovenYm na poslednim sjezdu, kterY pracoval s iitedniky H. U., a ktere pak po sestaveni byly poslane dum k hlasovani. Ujiat'oval jsem tenkrat hned ostatni spolupracovniky, pravidla tyto pro jiste alanky v nich budou zamitnute. Avaak myslel jsem, ae 'fatly ye syYch schuzich budou hlasovat o kaadem elanku z ylaat' a pak oznami H. U., ktere byly schvalene a ty ktere by nebyly schvalene ae poalou poznamku, pros jsou proti tern elankrim. Kdyby se to bylo delalo takovYm zgasobern, pak by mela H. U. pray() svolat znovu nemocenskY vYbor, ktery by pracoval na oprave tech neptijatYch elancich.

Kdyby se to bylo konalo takovYm zpusobem, tak dnes by jsme meli jia nemocenskou podporu vypracovanou. Avaak kdya to bylo vaechno vetainou kadti co o torn hlasovaly, zavraeno, tedy H. U. nemohla v te veci nic dale cleat. Bratki a sestry, nemyslete, nemocenskou podporu budeme moci mit bez placeni na tuto. Tea neeekejme bude zavedena tak, aby byl kaadY spokojenY, a jestli bysme tu podporu piece jednou zavedli a vaichni elenove se na ni podileli, tedy nemyslim, ae bysme meli jake pravo vzit nejakY obnos z majetku Jednoty do zaeateeniho fondu, neb v torn majetku maji podil vaichni elenove Jednoty. Ono jest to dobre ty razne neb mnozi okolnosti nejdkive dobte myslime, kdya jia ma Jednota tolik penez, ae jest to jia bezpotkebne tolik pen& hromadit, a proto ty ruzne navrhy ohledne sniaeni irroku, upraveni lepaich ptirjeek a jine. Ve zprave br. fleet. H. U. ye Vestniku 31. ledna 1940 stoji, ae Jednota ma $3,375,199.54 majetku. Dejme tomu, ae ma Jednota 14,000 elenu a kaadY Glen ae ma $1,000.00 pojiateni, tedy by jsme men tohoto pojiateni celkem obnos $14,000,000. Tedy by nom jeate k tomu obnosu chybelo $10,624,800.46. Die toho si mtfaeme udelat Usudek, ae musime ten majetek dobre spravovat, by nesi Uroky a tea naae poplatky spravne platit a vae opatrne a spravne vesti, aby pojistky nae byly v dobrem solventnim pokadku. Snad by jsme nechteli naai Jednotu tak vesti, abychom z ni dostavali nejake neopravnene vYhody a pak ti po nas aby men za to trpet. Bud'me radi, ae tenkrat na sjezdu v Schulenburgu bylo dosti proziravych hlav a uoinili to zvYaeni poplatkil a sloueili ten zaloani fond s tuhrtnim fondem. Kdyby se to nebylo stalo, pak teprve by meli staid eleni pkieinu k natikani, neb jejich poplatky by byly potom hodne zvYaene, anebo certifikaty sniaene, tak jak se to stalo u nekterVch spolkti. Proto br. a sestry, bud'me hrdi na naai Jednotu a pracujme opravdove o jeji vzrrist a zvelebeni, neb ona vady p1-i nas opravdove a mateksky stala. Lepai a spravnejpojistky nedostanete nikde jak u naai Jednoty.

Tea pamatujme, abychom do Ukadu naSi H. U. volili vady lidi schopne a drivery hodne, a pak kdya je tam zvolime, bleat s nimi spolupracovat. Souhlasim s navrhem, ae novi uchazeei o ilkady by se meli pkihlasit pied sjezdem, abychom se mohli o jejich schopnostech lepe a zay eas informovati. Nechci se addnYm o neeem vest nejakou debatu ye Vestniku. Podal jsem zde jen vysvetleni za fieetni vVbor H. U. a pak SVOje osobni nahledy a vysvOthvky.

Strana 5 Tak pracujme VLichni v bratrske shode pro dobro na8eho pkiAtiho sjezdu, abychom v neni udelali mnoho dobra.

Ku konci 26,dám elenstvo na geho radu, by se dostavili v hojnem poetu do bteznove schtize, to jest prvni nedeli v 1 hod. odpoledne.

S bratrskVm pozdravem, Chas. Navratil.

Barber, Arkansas.

Ctena, redakce Vestniku!

Jate na chvilenku se tam k yam podivam a zdelim s yam', co mam jegte na mysli, dokud mam eas, neb jak nam nastane Doeasi, tak budu zamestnan praci, ktera, dlouho eeka, nasledkem toho chladneho a mokreho poCasi. Zimu popisovat nebudu, tu jste tam v Texasu zakusili, a jak snih yypada, ten jste take men pkileaitost uvidet, pouze podotknu, nejtuaai zima byla 4 stupne pod nulou. Voda v nadobe v kuchyni byla nekolikrate zamrzla, tea i v jidelne. Mnozi men akodu na zavakeninach, naae yaak ye gpilirne to ptedrZely bez thony.

Temito kadky chci jeate nejake podrobnosti vysvetlit, na nea jsem dotazovan. Peestujeme zde vaechno, jak tam u vas v Texasu. Bavina vyda v dobre zemi as balik po akru, na pohode a praci; misty to vezme as 5 i vice akriA udelat balik. Bavina nevysycha, dostane vaak rez. Ve staraich zemich pozemek se lepe obdelava, neb hlina se na pluh nechyta, jak na eernicich. Kukukice neni napadena muakami, talde kdya se urodi nekterY rok vice nea se ji spotfebuje, maze se nechat na neirrodnY rok, neb prodati. Voda na piti jest dobra, chladna, a plitko k dostani. Take se tu pestuji eervene jahody, ktere pekne penize a praci se sbiranim pro mnoho lidu v Case pied kopanim baviny, totia v dubnu a kvetnu, plati se 2 centy od kvartu. Letos jich Vaak mnoho nebude, neb minule leto to sucho jich mnoho znieilo. Pracuje se tea na planu sazet eernice, neb jak tarn kikate maleny (blackberries) a postavit nakladarnu ye Waldron. Maji upsano 200 akrti.

Lida se chytaji vkho pestovat, neb zde je kraj a podnebi k tomu pkihodne. Bavina nevyhovuje, jak tomu bylo, z ylaate nyni kdya musi kaadY obmezit a ma malY pkidel. MI:1j pkidel jest pouze 16 akru baylny a 43 akru pro zrno, jako kukutice, cukrol, kafirka, hegari a jine, na 127 akril orne zeme, 68 na fazole a traviny, 0statnich 33 akril je les a pastevnik. Orne zeme obdelavame pouze polovic, coa timto stkidame, by ta druhá polovice si odpodinula, tim mama vice pastvy pro dobytek.

Ja, se jia citim dost dobke, eernua jsem rad, neb to elm vas ti doktoki krmi, to ml nechutnalo. Vann se do prace, jak pohoda dovoli.

Taky yam zdelim, jak jsem byl nedavno pateaen, slyae ten start znamY valeik "Over the waves" na radio, ktery byl tak krasne sehran, kterYato yaleik hravali Baeovi na Fayetteville, Texas, tak jsem se citil jako mezi nimi Co mile tea na radio zajima jest kvarteto ze stanice KG KO, Fort Worth, Tex., "Chuck Wagon Gang"?

Ten libezny divein (aspoki ji povaauji za divku) hlasek mne vady dojima. Toto kvarteto representuje Bewley Mills, Fort Worth, Tex. Tea rad posloucham na radio toho stakika Uncle Ezra na tom "barn dance", sobotami yeeer.

MinulY den jsem Ceti v rolnickern easopisu poznoanku o pkedactvi v &ode' baviny mezi okresy Mississippi, Arkansas a Hill okras v Texas. Okres Mississippi, Ark. je v pkedu vaech okresti, roku 1931 vypestoval na 229,000 akrech 228,000 bath. baviny po 500 librach, v roku 1937 na 261,000 akrech vypestoval 257,000 baliku po 500 librach.

Musim uzavtit, eekam pat'aka kaklou minutu. S pozdravem na Ctouci jsem Jan Baran, etykletka vodnich cest.

Letos je prvni pracovni rok vodocestne a yodohospodakske etykletky. Krome menaich del ma bYti vybudovano letos 10 zdYmadel, 4 jezy, 13 ptehrad, 13 vodnich elektraren a regulate kek jakoato ptiprava k stavbe dunajsko-oderskeho prtiplavu. Bude to zamestnani asi pro 12,000 lidi. Investice na yodohospodatske podnikánI letech 1940 as 1943 se odhaduji na pUl druhe ,miliardy a pki pinem rozvinuti praci daji zamestnani asi 30 aZ" 40 tisicum lidi.

Strana 4 PREHLED NOVYCH eLENiT ZA 1VICESIC LEDEN 1940. kid Vida Stab. Obnos CD F G 1 1,000 1 4 500 1 5 500 1 17 1 1,000 17 1,000 1 17 1,000 17 1,000 1 17 1 1,000 19 1 1,000 20 1 2,500 25 1 500 27 1,000 27 1 1,000 28 1 1,000 28 1 1,000 29 1 500 29 1 4,000 29 1 1,000 1 1,000 29 500 1 29 1 1,000 29 1 35 500 500 35 1 1 1,000 36 1 1,000 36 1 2,500 36 500 1 39 1,000 40 1 1,000 1 47 48 1 1,000 500 50 1 1 500 51 500 54 1 1 54 500 500 1 54 1,000 1 56 500 1 64 1,000 1 79 500 81 1 1,000 1 84 500 1 84 1,000 84 1 500 87 1 500 88 1 1,000 1 88 1,000 1 89 500 1 91 1,000 1 114 1,000 1 121 500 1 121 1,000 1 130 1,000 1 130 1,000 1 135 1,000 1 136 500 142 1 1,000 142 1 1,000 1 142 1,000 142 1 500 1 147 1,000 1 148 1,000 1 148 2,000 148 1 500 1 153 1,000 1 159 Pojigteno v tride B - 14 elenti.

Polig teno v tilde C - 41 elent.

Poligteno v tride D - 7 &encl.

Pojigteno v 'aide F - 1 elen.

Pojigteno v aide G - 1 elen.

Prumerne staki -. 26 let, mene. $930.00, mene.

Prrimerna pojistka Pripojigteni: 59 500 1 159 Pd.-up certifikaty vystavene: 595.00 1 27 191.00 1 47 388.00 1 47 288.00 1 81 288.00 1 88 DETSKt ODROR Do 16 let 201eta JC Meta JS Rad 1 4 2 48 1 88 5 1 89

vt ST Ni 114 1.

138 1 148 2 1 Pojigteno v 'bride do 16 let - 11 elena Pojigteno v aide JC - 3 eleni PojiSteno v 'aide JS - 1 elen Odeita se: Umrtim 10 elenn, pojigtenYch na $10,000.00 Odstoupenim, prestoupenim, vyloueenim atd., 40 elenti, poji gtenYch na $41,052.00. (zde zanegen i pkestup z Detskeho oddeleni).

S bratrskYm pozdravem, Edward L. Marek.

Dne 4. Unora 1940. ita.d techoslovak els. 141, Sealy, Texas. eleni radii jsou tadani, aby se dostavili do kadove schtze prvni nedeli v bieznu 1940, o pül druhe hodiny odpoledne. VYroeni schUze byla tak slabe navStivena, te ani volba firednikii nemohla bYti ukoneena.

Take jest nutno, aby fieetni vYbor vykonal svoji povinnost.

61eni, kteri jsou s placenim pozadu, jest nutno aby se dostavili a uvedomili 'tad jak a co mini, jinak budou fikednici nuceni s nimi dle stanov naioiti.

Take jsou jsou timto eleni uvedomovani, e dali schtze se budou pokadat katdY mesic, prvni nedeli odpoledne o 1:30 hod. Schfize naddle se budou konavat v Mixville sini.

S bratrskYm pozdravem, Jos. Tagka, taj.

East Bernard, Texas.

Cteni spolubratki a sestry!

Sleduji ji t deli dobu, jestli se nekdo ozve ohledne te nemocenske podpory, ale bohutel, asi museji bYti vgichni moo zdravi a zamotni, te se nikdo neozyva, anebo ut ta laska podporujici umira, nadobre. U neplati to slovo "Miluj blitniho sveho jako sebe sameho", dnes u asi vitezi mamon a hromadit ho a ne podporovat chudobneho a uboheho. Co /lam prospeje, te nage Jednota je mohutná a bohata, kdy t ta nejhlav: nerSi vec v ni se za glapava. JO. jsem ji t slygela od mnoho elent, co si na tu podporu stetovali.

Podivejte se, bratri a sestry, te druhe spolky se podporuji v padu nemoci, nebojte se, te nekdo kdy 2 je zdrav bude tadat podporu. Co nam pomrite, te na ge Jednota ma tolikeho bohatstvi, kdy t Men neschopny prate a tetce trpici nema tadnou podporu. Ja myslim, te na ge Slovanska, Podporujici Jednota, ma-li se i naddle podle toho hesla jmenovat, musi tea neco takoveho konat, tak uvatujte o tom, dokud je Gas a br.

John Toupal vybizi lidi. Nemyslete, te vtdycky je lepgi tomu kdo mute davat net tomu ubotaku, kterY o to musi tadat. JO. jsem kolem 30 rokn. ye spolku, ale tadnY nemute kici, e jsme o jakou podporu tadali a my jsme nebyli nemoci ugetkeni ani lekarfi. Vgichni jednomu pornohou, ale jeden vg em ne, tak uvatujte o te podpoke. Ja znam tady eloveka, e skrze podporu vystoupil ze spolku. Tady nam to (lava dobrY priklad, jak se kona, podpora pro na gi ubohou vlast, jake by to bylo nelidske, kdyby nebylo dobrYch a uprimnYch srdci, citicich s Veni nam milYmi rodinami, te by to bylo hrozne. Tak je to i tady s tou nemocenskou podporou, zdravY ji nepotrebuje a nemocnemu ji dejte, neb Kristus nam to prikazal: co ueinite chudYm a trpicim, jako byste pro neho sameho einili.

Se sesterskYm pozdravem jsem vase spolu Marie 0. Muniza. sestra, kid Kraal Svobody, els. 67, Schulenburg, Tex. Cteni bratri a sestry na geho kadu!

Timto yam opet davam vedet, te budeme konat naSi pravidelnou 3 mesieni schrizi, a sice prvni nedeli v breznu, totit 3. brezna, ye 2 hodiny po poledni. Tedy se v gichni dostavte, a zase se tam vesele pobavime, neb na ge sestry nas nezklamou a zase neco dobreho donesou na zakusek, a bratri zase neco na zapiti. - A tet, mili bratri a sestry, nezapomerite sve povinnosti zapravit, neb neodbYvame katdY mesic schfizi, ale co tki mesice. Tak doufam, 'te katclY Glen dle sve motnosti bude bleat sve povinnosti zapravit. Tak tedy na shledanou 3. brezna ve schtzi.

Louis Dybala, taj.

Ve stfedu, dne 28. tmora 1940.

Eád Hy ezda Texasu CIS. 47, Temple, Tex. Cteni bratki a sestry na geho kadu!

Timto yarn sdeluji, te ye schrizi dne 11. rinora nam br. predseda sdelil, te si mame opet zvolit keditele divadelniho kroutku pro rok 1940. Nasledkem male nav gtevy volba nebyla provedena, proto jste tadani, abyste se dostavili do prig ti schtze co v nejvetglm poetu vam bude moano. Trt sestry jste tadany, abyste se do teto schaze dastavily, katda, jen ktere yam jen trochu bude moano.

Tet y am, bratri a sestry sdeluji, e jsme s br. Utetnikem sestavili novY adresar Vestniku ClenO., kteri jsou ye tride A, a mohli jsme je nahradit 4leny v jine tride, tak jsme jim Vestnik zastavili a dali jsme Vestnik na mantelku neb na deti, ktere jsou doma. Pridina toho je ta, e eleni y e tride A na Vestnik musi platit a jine tridy ne. Jestli by yam nekterYm Vestnik nedochazel, neb by byla udelana chyba, tak mne o torn uvedomte. Chyba by nebyla udelana zUmysine, ale pkehlednout se neco mute nevedomky.. Nov Y seznam ji t jest zaslan br. Markovi, Ueetnikovi Hla y. kaclu. Nebude-li vge v poradku, tak se prihlaste.

SbratrskYm pozdravem, Jerry Dana, taj.

KLETBA N ZVONU KOSTELA SV. STE-TANA V pratske kronice eteme tuto pochmurnou historii: Na Novena meste pratskem til v husitskYch dobach rnistr zvonak, pratskY megt'an Lochmayer. Jeho zvonarska dilna byla proslula v celYch Oechach. Mel sve huti na Novem meste, mnoho delnikt a z jeho dilny, podle povesti, vychazely zvony, jet se vyrovnaly kaalemu dilu cizimu Mistr Lcchmayer byl horlivY katolik. Kdyt po smrti krale Vaclava IV. se lid v Praze srocoval a v houfech prepadal pratske kostely, aby se tak instil za smrt ' Husovu, Lochmayer ne gettil slov proti radeni chatry. Prave v dobe, kdy byl v jeho dilne ulit zvon pro kostel sv.

Stepana na Novem meste, byl opet zpustogen jeden kostel. Lochmayer pohnevan proti viemu husitskemu, tehdy pied delniky prohlasil, ae by mu bylo velmi mile, kdyby tento zvon rnohl ponejpr y zvonit umirdekem nekteremu husitovi, at ho povedou na popravi gte. Krome toho uCinil nekolik pobukujicich vYrokii proti Husovu ueeni a jeho nasledovniktm.

Neet'astne mistrovy vyroky nezustaly utajeny. IVIistr Lochmayer byl zateen a na radnici 'odsouzen k smrti. Pied radnici na Dobyteim trhu mel mu kat stiti hlavu. - Zatim se na zvonici kostela sv. Stepana pracovalo, aby nov zvon mohl bYti pove gen. Kdyt byl zvon upevnen a zasazeno do neho tetke srdce, zvonik se chystal po prve rozhoupat zvon, aby vgichni, kdo se shromatdili pod kostelem, poslechli jeho zvuk. Podivnou nahodou se stalo, ae prave v tu chvili vyvadeli ze vrat radnice mistra Lochmayera na popraviSte. Zvonek z radnieni vete mu cinkal na posledni cestu.

Ale v torn se do toho ozval hlubokY hlas zvonu z kostela sv. Stepana.

Kdyt mistr Lochmayer zaslechl zvuk zvonu, ktery byl jeho dilem, vzpomnel Si na prani, ktere pri jeho uliti vyslovil. V rozeileni znova proklel tento zvon a peal si, aby husitske Prate po katole hlasal jen negtesti.

Nov' zvon na y eti kostela sv. Stepana dostal jrnerio po neet'astnem zvonari. V rade kon g elt bylo ureeno, aby se tint° zvcnem zvonilo v Praze na poplach a pro pkipad ohne nebo povodne. A tak Lochrnayerriv zvon, kdykoli se na Novern meste pratskem ozval, ohlagoval Pratanum ne gtesti a zkazu.

Lide se tohoto zvonu nesmirne bali. Rikali, ae prina gi ne gtesti. K zle povesti tohoto zvonu prispel i pripad chlapce, kterY zvon jednoho dne rozhoupal a byl jim vynozen z vete a padem se zabil.

Po 'Case zvon dostal trhlinu a bylo tkeba sejmouti jej s vete a preliti. Kdyt byl znovu vysvecovan, bylo mu dano jmeno "Stepan", aby byl zbaven prokleti a svYm jmenem ji t Prato,num nepripominal svilj neblahY osud.

Na miste, kde se chlapec zabil padem s vete, postaven pomnieek, kterY byl teprve na poeatku XIX. stoleti oklizen.

Ve stfedu, dne 28. unora 1940.

Rad Karel Jonag eis. 28., East Bernard, Tex. eteni bratri a sestry!

Co Glen tiskovelao 7.-Yboru dovoluji sobe pozorniti elenstvo naSiHJednoty na dopis br.

Theo. Dana, ze dna 14. Unora ye Vestniku uverejnenY. Br. Dana kritizuje a odsuzuje navrh, kterY. cdporueuje neetni vYbor, by totit bylo clano do Uradovny HI. Radu o eleny vie. Ze br. .Dana nesou.hlasi s na,vrhem, to jest v poradku, avS"ak vytYkat tab ostre, te by hrali taroky a domino o dvou stolech a k tomu by joke jeden zbYval za posluhu a byl placen tim, kterY by nejvice vyhral ,tedy die mineni bratra Dana by tea nebyla HI. 1:Tradovna S.P.J.S.T., ale byla by to "gemblYrna". Takove ocisuzovaku predu nerd lidske ani bratrske.

Predsjetdove navrhy katdY élan sleduje, a tyto by nemely bit kritizova.ny, neb tim mnohY dobrY navrh ziistane zarnieen z ddvodd, te by byl nelidsky kritisovan. Navrhy ye., Vestniku padane, by mely bit ve schilzich probirany a die usneSeni v rade by se mel delegat A nyni na sloviCko, br. Dana. Kdyt, Ty jsi svou kritiku psal, vedel jsi kolika Urednilcy na2Se Hlavni firadovna vedena? Die meho sudku, Ty neviS o na'Si Uradovne nic, ba jeke merle net nic. A,proto si dovolim Te seznamit s koiika Uredniky naSe Hlavni firadovna knitne pracuje, jsou to: Joe R. Kubena, taj., Edw. Marek, neetni a F. B. Steiner, pobladnik.

KatelY z nich jest jen v jedne osobe a ice ve dvou osobach jak ty jsi VYpoeetl.. Tito tri bratéi muti inteligentni a portl y), a proto nezasluhuji od Ladneho plena pcnitujici kritiky.

A pak Ce nevedomost brichu neCini?

Dale v Tvem dopise doznava& Ce 5 Urednikit by melo postaeit, die toho sarn aznavaS% te pro tti jest to mncho prace. PiSme tak, abychcm mohli, co jsme napsali, dokazat.

S bratrskYm pozdravem, John Holeeek. els. 8i, Rosebud, Texas.

Cteni bratri a sestry!

Tat tedy neco o te nerriocenske podpore.

My u nateho radu m6.rne N. P. dobrovolnon; kdo chce piati, a kdo nechce nemusi. MinulY rok tad nas Oltal 83 eleny, z toho 60 Cleat: piatilo na nemacenskou podporu a 23 elenti. neplatilo. Tech 23 jsou vetSinou eleni mladi, anebo majetni, kteCi na nemoc. podporu nedbaji. Nekteri z nich snad se vyslovili, Ce net by mell na nemoc. podp. platit, Ce by racleji z Jednoty vystoupili. Tab ml moji drazi reknete, jak bychom cnech 23 eleMi dostali do Toupalovy N. P.? Br. T. pravi, abychom tadovY , poplatek obnos 10c mesiene,rozdelili na polovic a Sc dali do nemocenske podpory. To vSak nejde, tech 10c musi zUstat na radove yYdani.

Starim pribYva, nemcci. Kdy elovek pcone starnout? Nevim! Nekdo je hemocen y e 20 letech, jinY jest zdrav v 70. Ale nektere americke spclky snad prijimaji eleny do 20 let bez lekarske prohlidky, ale ten 'Olen musi dobre yypadat; a po 40 roce I kdyby bral jen malou pojistku, musi jej prohlednouti dva Nat i-ad ma elenti okolo 60 a a vYSe, a.s1 jeclitu tretinu a moind vice. Jsou mne znamy pady, Ce rad si odhlasoval nemac. podporu,.ale elenove na ni pak neplatili. Kdyt meli ne,mocnen° bratra, talc mu vypomohli praci, 'Laobytim a-jinYm. Platite-li na nemoc., podporu, penize ty davate skuteene v satku, Ce z nich treba nikdy nic nedostanete; raUtete platit treba '20 let a kdyby dala rada na vas a v pokladne nic nebylo je go podpore.

Olenove naSeho radu, ti co do schilze chodi, vet'Sina by si jich tu podporu prala, ale nesmelo by se na ni mnoho platit. Budon-li eleni do schnzi chodit a budou-li si to prati, mdteme v katcle schtizi o tom na chvili rozumovat. Jsou-li penize, jde leccos ,a kdyt jich neni, nepomUte ani hlasovani.

Dale, nekteri eleni na‘Seho radu by si prali ,aby ptijeky na certilikat byly na 21/2 proc. a Vijay na farmy na 4 procenta. JO myslirn, e by bylo dobre, aby to nekdo„kdo tomu ro.

Strana 5

VEST1\11K rum!, vysv6t1i1 ve Vestniku, zda by to Jednotu neooSkodilo.

Tet jsme naeello radu vzpomneli bratra Steinera. Hlavniho Rada; ale jak se stal pokladnikern, jab ki k,..t: •,en do vody hcdil.

Nas eleny by velice ',LajLolalo ledacos, treba, jak se na, tech farrna.i...a bcspodati. NaSi firednici Hlavniho radu rna z.:,encsti cele kopy, takCe by ty debaty do sjezdu mohli udelat zaji/have. Prike S pozdravem, Anetka Skupinova, taj.

VOJTA DENES V ILIAMI, FLORIDA. Nail krajane v Marni, Florida, sdruteni v ,odboece banket, jehot .CestnYm hostem b I -n Vojta Dene.. . VYbora rarilo Sc riskati tonoto podniku chosloaaky a a Amerieany opravdu Banket p(a..::••n byl v nejkrOsnijtim Miami Biltmore prostorna klubovni mistnost hostila z niche palovina byla '.E-• •egrarn zahajen zapenim na'eee obradnik P. Dumont v in nil traged.ii mnichovskau, ueel ;...anketu a a1 hold Masarykovi a dr. BerreSq • zi. Pani A Inn ibovO zapela "Kde domov natj a Ned blYska" a po vecnein a vystienen. , e,:taveni Vojty Bene§e, ujal se tento •faei anglicke. Vyslovil poteeni nad veCera a podiveni nad eftraenou einn„::st c sr.olupra.ci ee,skYch i americk3ich vYbora. Vystiene uaedl touhy ae..,•„.•_eho pristehovalee a jeho Wastne splynuti s cAotem Ameri6an-C, jime pun ne •vou vlast buds oat: a podili se cele na stras',ech 1 slaste:: kaedodenniho eiaota.

Ocrenil . :•• ; •• " g'-..o ndroda, jimie tent:, • do ..: rsdie a zrady mnichovske .,••.„u a vyslovil pevne presyede:en., pfinese Wa.stny ukoneeni keel •:•31eni • Amerieant, promluviti reel 'Ceske. A tu videli bodreho jak Vojta dovede mluviti a jeho materS:' Podivil se on nad usoechy hiouCku miamskYch krajan'l Kaye bylo mu i:eeeno, to je ieh 85, za dva dny jich bylo lie 140 a Ones -jie 400. C.... q1i1 jejich ci, jejich Oninost, nad spolapraci cizincit a krajaL.: kteri zastupovall amok: odboace za jejich namahu, jit nutno bylo .projeviti, aby banket a slavnost vy yrcholila a tokove nadhate. "Delcuji vam za vSechn.o a mam vas za to horoucrie rad", kone:.'.. Vojta Be,neS" a ye proslovy. Kdye byl Vojta L2ne:'sp.".'edstaven, shromdedeni povstalo a otf•asala se mchui:iui kteri onano povstali. dodali hodnoty, ill si n-•:•.ilo. Tim byl akol a :.once„ re6i, ale v zapeti byl kb ions c.'„-.":..mami a pany, kteri vybLidali si jeho podp:s okraj programa.

Bud. Janda. itad. Tisga, Cis. 5, Tjoga, Texas.

Mill bratri a sestry!

Timto A cc dicA a 7.7,?_"domost, Ce dice 3. brezna svcji schtzi, tab jse :7ste, so ka,:":,d,,,;7 dostavii. A jest-li a d u de konana ta.c.•-• poeasi, tak zima„ pal: sc.a.:::;:e : Jude u mne, v a v padu Spatnehe pores:; o tyden pozdeji.

Tee vim musim ozarimit, Ce a minulC schtzi byl zvolen Z2, vyslance to sjezdu br. J. F. Kabala a br. Chins. HejnY co nahradnik. poeasi Si S na.mi divne zahrava. ZiMa a z.ma. Tee na nas p CiCla teti6ka flu a podrecla si nas nejabY As v pesteli.

• l`tyslim„ Ce letos to odstonalo vice lid!. Doktori mOli CnC. S pozdravem, Chas. HejnY-.

Z Johannesburgu Se cznamuje, Ce se tam utvorila prvni tensica. vojenska. kapela. Kapela ma, 45 tenskYch Olenti, ktere vSechny path do skupiny ten, povinnYch v nth' Africe povinnou pracovni slutbou. Kapelnici teto tenske vojenske hudby je pani Jack Shapirova.

PikEDN;CE VOJTY OSADE MASARYKTOWN,

VELKA fleAST NA BENESE V CSL.

ALABAMA.

(VYna.tek z ob.=:i.rnehO dopisu Tom. VonaSka V lisle Amerikanu.)

Na jeviS"ti utvotily sliene devy v krcjich narocinich pUlkruh, ve ptedu sedel predseda obce p. Prachat, p. Hrabanek, jent pCivezl p.

BeneE3e z, Miami pa ps Eeverglades, zastaviv se s nim y e Fort Meyers, St. Petersburgu. p. Milan Getting, zakladatel osady a redaktor Slovenskeho &kola. . Kdyt doznel fonograf, divky zapely "Ta na.S'e piSnieka eeska" a na tva,fich vech byl znati hlubokY dojem a v mnohem oku zattypytila se slza. Byla vyslechnuta zbotne, neb byla zpivana s citem.

Pal: p. Milan Getting vyzval pritomne, aby vzdali 'eest p. BeneS"ovi povstanim a provolanim Nazdar a kdyt to se ocnotne stalo, vital p. Benete uptimnYmi. Poukazal na Ce batd rok 7. brezna je uctivana pamatka prvniho presidenta Ceskoslovenske republiky, jehot jmeno osada nese. Vzpomnel praci v • prvann odboji po boku p. Bene.§e a sliboval nedilnau poinoc vSech i v tomto druhern odboji 17:Seen roduvernYch Slo yaktt. Nazval poulaYin incidentem odtrteni se Sloyakti ye viasti a projevii presvedeeni, Ce poblitzneli zacceanki bratia postavi se opet pod prapor bojujici republiby Oeskosiovenske. lkcC jeho odnien,:vana byla CastYm notleskem v souhlasu s jeho vYvo7 dy. Kdyt domluvil, predstoupily pied p. V. BeneSe d ye male divenky s velkYmi kyticemi, a sice Helenka Orasova s brattiekem Ondrejem a Betka Bacikova., a podaly ty kytice na'Semu Vojtovi, jent s pahnutim jim dekoval za kytice a slava prednesend pri podavani.

Na to ujai se slava. Zaeal s yYznamem pisne plod chvili zazpivane a pribominal jak osudne by bylo, kdyby ta naSe Ceska. pisnieka na vtdy mela dozniti. Od toho yznonmel statiepani Kritanove, ktera, v r. 1015 byia stateOnou 1-2;:mocnici v odboji a kterd na paroatku mu dala zlatY prstYnek, s niint se hned take pochlubil jako vzacnou pamatkou, a jak se s A seSel v osvobozene viasti v Treneine a ad ni slySel diky za praci k osvobozeni domoviny vedouci. Vyzdvihl take zaslully p. Gettinga za ireinncu praci v prvnim odboji a tadal nejen jeho, ale i ostatni, aby svorne pracovali k vitOzstvi. Vylotil take pros nemohl bYti zbranemi kladen odpor rozhod.nuti mnichovskentu a jab by to bYvalo bylo ,asudne, kdyby nebylo vyhoveno. Jednalo se o zachranu naroda a nYM jest pracovat na povzbuzeni jeho ducha, neb dokud ten bode nespoutanY, nadeje na viterstvf je dobra.. Pcpisoval take hrtizy Cadeni nacistO. a Utek z domoviny. Ree jeho byla vyslechnuta s napetim a prova.zena byla neseetnekthte potleskena: 26.cial take o hmotnou podporu CeskoslovenskYch vojint ve Branch, mezi nimit je i jell.) syn.

Na kesti p. Bene,61, poukazal na, ailS prijezd a na dalekou cestu jit mO pied sebou a tim nam bylo umotneno nastaupit zpateeni cestu..

Nebylo nam vS'ak lehko dostati se z kruhu pratel. SeSel jsem se tu s mantell BrandlovY z Phillips, Wis., ktei.i prezimuji v Lutz, s p. Kavanem z Traverse City, Mich., s p. Fr. 01Sanern, kvetinarem, kterY bY/val v Robertsdale, s p. Formankem z Chicaga, s p. Pexou a manteli St. KaanovYmi z Tampa a mnohYmi odberateli t. 1., kteri vzpominali. p. PS'enky a p. Vraze a prcjevovali soustrast nad jejich 0,-Wlodem, do neznania. jestu nee° cltile2iteho bylo vykonano. Byl peslan telegram pani Elenote Rooseveltove, mantelce naS'eho presidenta, kteri prcjevila zajem o Masaryktown, za cot, ji byloo clekovano a tadana a primlu-v-u za icOt narod.

Vancouver, B. C. — Miss Rosita Forbes, britska badatelka, spisovatelka a prednaSeeka pravila zde v interview s kanadskYmi novinari, Ce Adolf Hitler ji jednou rekl, Ce "musi Ameriku zkolonisovati". Forbesova pravila, Ce v loni v eervenci rekla Hitlerovi, Ce pojede do Afriky, na cot pry odpovedel: "Mtittete si nechat svou Afriku a jeji velbloudy, ktere mate tab rada. JO nechat Afriku, Já masina zkolonisovat Ameriku."

Straus 0 Roznene zpravy z Ellinger.

Cteni bratit sestry a etenati!

Rozhodl jsem se, to dnes napitu nekolik zprav udafeich se v okoli Ellinger. Nemam toho tak mnoho jako minule a tak etendfstvo timto tolik neunavim jako minule. Nejprve si pfeji podati me osobni nahledy neb souhlas s nekterYmi natimi dopisovateli. Ku pt. dopisy br.

Bartote, ye kterYch dteme pane zpravy. a zajimave zkutenosti, taktet jeho nahledy o ruznYch vefejnYch otazkach jsou zajimave, ponevadt on ma mnoho zkutenosti a znamosti a tak vi jagaco. Schvaluji nahledy i navrhy bratra Toupala, v nicht je vYbornY smysl. °bees taky vidime dopis z Barber, Ark. od br. John Berana. Tyto dopisy jsou dychtive eteny, ponevadt obsahuji mnohe zajimave phhody, jako ku pf. o tom chytani tech zlodeja slepic. Mam Vam, br. Berane v Arkansas, vytidit pozdrav od nateho zdejeiho krajana B. J. Berana, jehot strYdkem pry jste, cot timto Cinim. Vidim jette jeden tikovnY dopis ve Vestniku ze dne 14. ledna od br. Theodora Dana. Jeho dopis obsahoval nejakou odpoved' na nahled jednoho nateho bratra, a dopis tento nebyl obyeejny a takove musime pozorne disti. Jeho nahled je zajiste dobrY a melo by bYti dale o nem uvatovano.

Zda se, to nate "Bratrstvi" v Jednote se kat- dodenne menti a na jeho misto se tladi politika.

Nezda se yam? Kdyt fikam ze politika se objevuje v nag. Jednote, tu chci hned ptipomenout, to ja nejsem zkuSenY politikaf, ale vidim jak zpilsob utivaji v politice a ovtem take pozoruji i zpusob, ktery se utive, v no g Jednote. Mame mnoho ptipan, ktere se podobaji "k politice", ale jelikot dnes nechci dopis prodlutovati, tedy o pfipadech tech povim dtenatilm pozdeji.

Dne 5. imora do ge nam smutna zprava, to nate spolusestra pi. Winnie Pondikova jest mrtva. Dotila se veku 45 let. Jeji mut ptitel k smrtelnemu Arazu asi pied rokem, kdy byl zasaten automobilem na silnici nadaleko Ellinger a zabit. Zanechava etyki Oh a dva bratry. Pohtbena byla na katolickem hititove na HostYne ph Ellinger.

KahlY rok v mesici bfeznu kond se seitani tkolnich det.. Jmena deti ve stab. 6 do 18 let jsou zaznamenana tkolnim zapisovatelem. Tuto praci sinii jsem jit po nekolik let a budu zas tak letos. Jest to ovtem moc lepti, kdy rodieoye pkijdou sve deti zapsat, ponevadt se nekdy phhodi, to nektere deti se ze zapisu vynechaji.

Upozorfiuji na to rodiee, kteti bydli v ellingerskein tkolnim distriktu Cis. 60.

Meli jsme v patek odpoledne navetevu, navStivil nas nvilj tchan, br. Joe Zabdik, otec moji mantelky, od Zabd.kville. NaxSteve nas velice poteeila. Byl s nim take net tvakr, br. Ed. L. Hrutka z Fayetteville. Take nas nav gtivil spolubratr fared'. H. E. Beseda z Caldwell dopoled. ne . Naveteva nas pote gla a radi jsme si pohovain.

Ostatni yam povim v pfiStim dopisu. S bratrskYm pozdravem, D. A. Juren.

Moulton, Texas.

Nevim ani, jak bych mel zaeit, mam toho mnoho na srdci. Pro na g Jednotu je to, jak statieek Bartne pile, udelat puntik a basta. Ale piece se mi zda, to mettle pfed sjezdem a tak bychom men alespon my stati elenove nejake dobrozdani anebo navrh podat. Abych rozebiral stanovy anebo elanky, v nich tak daleko myslim, to by ani sjezd jme nepotfebovali. Ale myslim, broth, neco jineho .V nag Jednote S. P.J.S.Te zahynulo heslo "Podpora, Lidskost a Braticstvi", z na gi Jednoty se stave. vic obchodni pojitt'ujici spoleenost, net abychom vespolek jeden druhemu pomohli. Vtimneme si vtech jinYch bratrskYch spolkii, tam vyplaci dividendu z penez, co tam po jistem Case byly zaplaceny. Nate Jednota bratriim pujeuje na certifikaty, nebo na Umrtni obnos na 4 1/2 anebo na 5 procent. V2imneme si, kolik tisic dlenove maji od Jednoty vypiljeeno jenorn na placeni fnrtniho fondu, a to je rok od roku vetei. Nemyslite, bratti. to mnohemu z nas to pohlti cely odkaz. Prod nam Jednota nevyplaci interes z penez tam tit zaplacenYch? V2dyt' jsou to naSe vlastni penize a mnohdy tak tetko nastfadane, obzvidet' nynejti dobou. Na ftechny strany celY svet vole dej, ale kde vzit? Muj nailed je, aby

VtaTNIE Jednota nam vyplatila po 25 rok8 elenstvi. 31/2 procenta, po 30 rokil 4% a pak kaldYch 10 roku 0 11/2 centu vie z umrtniho fondu, to by nebylo tolik ptij dek. Neminim, ze bychom to men dostat, ale mohlo by nom to bYt odpoartano od mesieniho poplatku. PremY§lejte o torn, bratfi.

Vatme si tech starch elerra tak jako novYch. Druha vec je bratra Toupala navrh nemocenska podpora, toto je nejdtletitejSi v cele naJednote. U2 kdysi to bylo ptedneseno v naAem fadu Nova. Morava, ale vypadalo to tak, jak kdyby nati bratii nebyli nikdy nemocni anebo tak zamotni, to by je ani tadna zla nemoc neochudila. Bratti, smrt nas nezbankroti, ani neochudi. My odejdem a svet pujde zas svym tempem, ale tadnY jste si neptejem, bYrti mocen. A take ja main za to, to tadny z bratrti by se nestal dojnou kravou, aby chtel podporu, kdy by mu nic nebylo, jak si to mnozi mysli.

Nemyslim vtak, to by mel bYt glen podporovan prvni tYden v nemoci, ale tenkrat az je nemoc nebo operate zjittena lekatem, a pak postupne elena podporovat. Kdy2 by jsme deli katdY dolar roone, tteba bychom ani my podpory nepotfebovali, ale svedomi by nas blatilo, to jsme pomohli pottebnemu bratru nebo sestfe. Jen bratte Toupale se drtete, vim, to mate spravnY nahled a vim take, to tak mohutne, Jednota jako je nate, to nevyhnutelne pottebuje. S nastatiekem BartoSem nesouhlasirn, by byl net Vestnik zlitan se dvoji fedi. NaSe Jednota je zalotena na ryze deskoslovenskem zakladu a take bych nerad vide, by nekdo onen zaklad podkopvesal. Ma-li bYt Vestnik pro nynejti generaci co neumi desky dist, at' je jednou za mesic vydano cele anglicke dislo a pak si feknem, toto je deti vase, dtete.

Ku konci tadam potadatele Vestniku za trpelivost, bude-li to tarn vyobrazene, budu zlobit vicekrat. Kdysi jsem ty novitiate mojim krasopisem dost trapil a tak budu-li se kdy mitt tak dobte jak stafieek Barto2, budu psat katdY tyden. S pozdravem na celou Jednotu S.J.S.T. Joe A. Brazda.

Poz. red.: Vat navrh, aby Jednota'vyplacela po dobe 251eteho elenstvi jistY itrok resp. la platebni stupnici, bude obtirne vysvetlen z nag Hl. T:Tfadovny. Musim ut zde vyzvednout, ze platebni stupnice bratrskYch jednot byly vypracovany podtati — odborniky na jistYch ptedpokladech jako: vekove, hranice phstupujiciho Clena, oeekivana funrtnost v Jednote, rodeni innrtniho fondu. Jednota ma nezvratnou povinntst dodrtet katdou ji ueinenou smlouvu — certifikat. Tuto povinnost mute splnit dnes a v budoucnu, bude-li nashromatdenY majetek bezpeene a vYnosne investovan. Statni komisa • pojitteni na vedeni, hospodateni s fondy ptisne dohliti, a dokonce ani sjezd nemtite zavest novoty, jet by se pheily zakonum o bratrskem pojitteni. Pozdrav, pitte zas.

Taylor, Texas.

Ctend redakce!

Timto oznamuji viemu elenstvu S.A.C.T. v Taylor, Texas, ze na g sousede v Bayersville se nechali zapsat do na g odbooky jako ceelk v poetu 31 Menu, jak nasleduje: Vaclav Dvotak, John L. Cuba, John W. Maresh, Dan Cuba, Joe Svreek, F. H. Shiller, Andrew Turek, M C Shiller, Vine. F. Leshikar, J. V. Jansa, Chas. Svrdek, K. F. Chalupa, Jerry Svoboda, Jos. Hejl, Alfred tuba, Rud. Kalenda, Joe Zycha, Jos. A. Maresh, John Svoboda, Leonel Cuba, Alice Shiller, pi. Cecilie Shiller, Margaret Shiller, Vera Cuba, Milady 8imeik, Marie Legkar, Matilda Svreek, Albina Cuba, Albina Svoboda, Jarmila tuba, Vlasta Cuba. Br. F. H. Shiller venoval na baleni tatstva $1.00 a na legionate $1.00.

NaSe odbodka se z toho raduje, te bratti z Bayersville se k nam linden a obzvlatte se teti me, to tento cenny pfiliv elenstva nam pointze pattione oslavit zajiid'ku senatora Voj. Benete k nam do Taylor, kterY pude potadat v S.P.J.S.T. sini ptednatku dne 1. bfezna. Nate odboeka si pfeje, aby feichni 6e§i ze stfedniho Texasu se na tuto ptednatku dostavili a vzacneho hosta vyslechli. Zveme obzvlatte ftechny okolni odboeky S.A.C.T. a pfejeme si, aby ptedsedove vLech jinSrch okolnich eeskSTh spolku se jste dostavill.

S pozdravem, R. J. Butosh, taj,

Ve stfedu, dne 28. &lora 1940.

Crosby, Texas.

Kdy2 tak au ten nat. Vestnik a victim tam jit ty nove navrhy, co by se melo udelat neco leptiho pro elenstvo a pro tu nag Jednotu. Nektere ty navrhy jsou dosti dobre, obzvlatte toho linimentate z Caldwell, neb on ma dosti odvahy tu nemocenskou podporu tam prosadit, jen jestli ho budou druzi poslanci podporovat. Je to vec dobra, ale ke skutku bude asi daleko, neb elenstvo nebude chtit sahnout do kapes. A Hlavni I:Tfadovna, to se o nemocenskou podporu hlasit asi nebude, neb tam si tadny nemoc nepieje. Je to ale tpatne na nati Jednotu, to se nemateme jednou spojit a tech par centu.jeden pro druheho obetovat. Plativali jsme $1 dolar do zalotniho fondu, pak se to dalo do Umrtniho fondu a tadnY ani necekl, to to tam nepatfi.

Tak kdyby veil byl zas ten dolar vybiran na nemocenskY fond, zas by nebyla tadna revoluce.

Jen s chuti do prate a de. se to provezt bez haAteteni. Br. Kelarka navrh je take chvalitebnY. dit jsem o nem psal asi pre ddvema roky, ale nebyla se mnou tadne, sympatie. Ten navrh by mel bYt uveden co jeden nejspravedlivejti. A prod? Proto ze elenstvo samo sebe okrada o svoje vYhody. Dnes mame na certifikaty no, teknerne 4 sta tisic dolarti, z tech 4 sta tisic platime 5 procent, to je 20 tisic dolart. A ted' na ty 4 sta tisic zas platime asesment, pfiblitne asi $1.50 na jeden tisic mesiene, rodne to dela.

18 dolara z jednoho tisice, poeitejme ze Ctytech set tisic, tak je to asi sedmdesat dva tisice; na vrchu mame 20 tisic interesu, kdy to dame dohromady, tak je to suma surname pekna. Tak kdyby bylo poditano z piljeky na certifikaty 2 procenta, tak by jsme se sami sebe neokradali a bylo by to bratrske. Take by mel bYt sniten interes ze vSech pozemkovYch not pro 'deny na 31/2 procenta, z bonda Jednota asi vic nedostane, tak prod by elenstvo nemelo mit tu samou vkhodu jako kapital? V poslednim sjezdu se rokovalo o 4 procentech, ale br. Janovsky tekl, to stet to nedovoli. Nevim jestli stet ma s tim co jednat, kdy nate Jednota je nadsolventni. — Navrh br. Brennera je dobrY, ale ja ho neschvaluji, neb kdyby se melo pajdovat vic jak jit Jednota na pozemku ma, tak by se na to moc spolehali a Jednota by mela stale vice farem, vice net ma ted', a na to by doplacela. Prodloutit plAjeku, to mute Jednota udelat, tu notu co nem-Cite dlutnik zapla.tit, udelat ji za zadni noty, to by trochu pomohlo, dela to ted' federalni vlada na ty pozemky co farmeriim buduje, tak by to mohla delat tet Jednota. Ted' farmer nic neudeld, sotva na tax a tivobyti, jak ma chuplatit velke splatky. Jeden navrh by byl dobrY, ptestehovat Hlavni Vtadovnu. 0 tom bylo jit mnoho psano a mluveno, ale vtdy skutek utek. Troufam, to v pfittim sjezdu se neco dela. Pak navrh br. LatnovskYho je tet vYborny, aby vtechny navrhy byly °Utterly ye Vestniku. Aby bylo voleno jeSte 6 tiditelt do H. T.J., je hazardni. Ted' mame pet placenYch wednikt, krom pravnika a redaktora, pak vYpomoc, ted' organisatory, pak teetni vYbor, ted' je aktuar a kde jsou jine veci. Takove vydani jako mame ted', to jde do vysokYch dislic, a pkidejme jim jests 6 tiditela a k tomu jests karu, tak mame Kocourkov v nati Jednote, nemusime ani jezdit do stare vlasti. Zatim na zdar!

John Mink.

Dallas, Texas. nedeli dne 3. bfezna bude pekne divadlo se zpevy v sini kadu els. 84. Nebude nikdo litovat, kdo nas pocti svou navttevou, nebot' lohy jsou v dobrYch rukach. Zpevy fidi net sbormistr Jan Kebrdle a co on si vezme na starost, to musi klapat. Oznamku najdete v t. 1.

Dale, nezapomente na 5. !Aetna v 8 hod. veder v Sokolovne bude pfednatka Vojty Benete.13ostavte se v hojnem poetu, jak domaci "tak i okolni, abychom vyslechli hlavne, co bude Jette jednou ptipominam: nezapomente!

V. Kartous.

Oznarneni schrize.

Schtize tadu DubovY Haj SPJST. v Ross, bude odlotena na druhou nedeli, dne 10. 'Aetna za pheinou pfednaSky senatora Vojty Bene2e, ktera bude uspatadana ve West v flea.11 dne 3. bkezna.

Jos. Foits Frank Mrkos, god..

ye stfedu, dne 28. rinora 1940.

VE PROSPECH TEXASKE MATICE V. V. Pied nekolika lety byl u iadu Pokrok Houstonou eis. 88. zaloten Klub Omladiny. Ceskoamericke (let chtely se naudit spravnemu spolkovemu tivotu americkYm zprisobem, desky nebo anglicky, jak to lope prijde, ale po svem.

Stark*. elenove fadu nam slibili, ze Man pomohou, kdyt bude potieba, a ze budou se divat, jak sve schrize fidime a jak sve zabavy potadame.

Dosud jsme se drteli dostit stateene. Zabavy se nam daft a proto chceme se pokusit o nee° vettiho. Kdyt fad Pokrok Houstonu odhiasoval na Matici Texaskou $25.00, slibili jsme, ze sami tet pornriteme. A chteli bychom, aby se nam to podafilo.

Za ridelem finandni pomoci Texaske Matici Vyttiho Vzdelani pokada nas prvni riterY v mesici bieznu tak Zvanou "Bunco Party", na kterou uctive zveme vtechny kraj any v Houstonu. Budeme miti pkipraveny stoly pro velkY podet navttevnikri, aby tadny nebyl vynechan. Zadatek cele zabavy zapodne v osm hodin veer v fadove sini na Studewood.

Abychom mohli darovati Texaske Matici VySSiho Vzdelani aspori tolik, jak daroval fad, usneseno bylo, ze vstupne na tuto "Buco Party" budeme poditati 15 centri na osobu. Za pouhYch 15c dame celovederni pobaveni, d ye °dankly, kavu a zakusky. Zakusky daruje Schotts Bakery a kava, bude rozdavana od Admiration Coffee Company, dobra firma s anglickym heslem: Tall or short, large or small, Admiration Coffee will satisfy them all. Starti elenove nam slibili, ze nam pomohou. Nyni chceme, aby se jen pi.sli podivat, jak "Junior Club" se dovede bavit a dovede ptispivat na dobrou vec jako je Texaska Matice.

Nezapomerite, v riterY veeer, 5. biezna na Studewood.

Louis Hanus, Jr. ODBOtICA S A. C. T. V SEATON, TEX. Krajane!

Jak jsem vam jiz v poslednim dopise sdelila, ze jiz v kratkem ease mezi alas zavita p. senator Vojta Benet a site v sobotu 2 .bfezna.

Bude zde miti tki pfednatky. Anglickou pfednatku v 10 hod. rano na universite v Belton.

0 jedno hodine bude mluvit p. V. Bene8 v Temple, City Auditorium aZ do 1:15, co2 ptijde pies radio. Veeer pak bude feenit v Ceske na Seaton v fadove sini "Hvezda Texasu" S. P. J. S. T. o 8 hod. Proto vas, pkatele, srdeene zveme k hromadne nav'Steve, jak sousedni odboeky, te2 v8echny Cleny sousednich bratrskYch fan a te2 vabec v8echny krajany z ceMho okoli. Doufame, 2e bude sin napinena do posledniho misteeka na gimi krajany, ktefi phjdou pfivitat a vyslechnout pfedna.8ku tohoto znameniteho kednika. Nebude snad jednoho krajana, kterY by nepfi gel vyslechnout z fist hodnoverneho svedka, uddlosti, ktere se odehravaly tam v na g. ubohe oteine. Jak se doeitame v mnoha eeskYch Casopisech, vAude kamkoliv na syYch cestach zavital, setkala se jeho pkedna8ka s velikYm Uspechem a bylo by si Oat, aby tomu bylo i u nas. Zajiste, vtichni se tegime na jeho piijezd mezi nas a nagi krajany svou velkou nav8tevou mu projevi, jak si toho va2i, 2e v nas stied zavital.

Pfatele, nezapomente na datum, 2. biezna a dostavte se o 8 hod. veeernich na Seaton do jednoho. Na shledanou!

Za odboeku S. A. C. T. v Seaton: Kamila Fojta gkova, taj. odboeky.

Rad Jaromir Os. 54, ve West, Texas.

Nasledkem nedelni slavnosti, k ni2 dostavi se senator Vojta Benet, na8"e pravidelna mesidni schrize zapoene v 1:30 odp. pkesne, bythorn mohli vyfidit nutne zale2itosti a schtzi ukonCit pied tfeti hodinou a tak mohli se podileti na manifestaci Csi. lidu v radnici mesta West. S bratrskYm pozdravem, Emil W. Popp, taj.

Pahl. — Polska vlada dnes odevzdala notu francouzske vlade, v nit uvadi, 2e rusk& vlada ptipravuje se zataditi Polaky v uzemi, ktere obsadila, do rude armady. PoMei upozoriluji, nee° takoveho je proti vtem stavajicim zakoham.

VESTNiK PREDNASKA VOJTY BENESE V AUSTINU. Ponevadt na zaeatku tohoto mesice bylo piilis mnoho clenu nemocnYch, pravidelna schrize fadu SPJST. v Austinu byla prozatim odlotena. Konala se ye etvrtek 22. Unora v domove mantelri Fr. JanedkovYch, jimt dekujeme za laskave pohotteni. Po to schrizi byla ihned zahajena schrize zdejti odboeky SALT. Hlavnim pfedmetem bylo projednavani o ziskani obecenstva na pfednatku senatora V. Benete, kterou kona v sini Geology Building na statni universite v 8:00 hodin veder ve etvrtek 29. rinora. Jest ria nas, abychom my zde v Austinu nejen se sami stidastnili teto piednatly v nejvettim poetu co mano, ale co motno, ale, co jest driletitejti, abychom pfivedli nelen'nak pfatele ale i upozornili Amerieany vilbec na tuto pfedna8ku, jet bude v anglieine. Te2 bylo usneseno, 2e se udele. sbirka 8atstva a jinYch pfedmeta k zaslani deskoslovenskYm legiim ve Francii. Mate-li kdo neco, co byste mohli darovat, dodejte to Fr. Janedkovi aneb na neho zavolejte, aby se tyto \feel mohly sebrati a odeslati do 1. btezna.

S bratrskYrn pozdravem, Jaroslav E. tivnY, tajemnik.

Rad Hvada Mliderie els. 102, Coupland, Tex. CtenS,m sbratienYm fadilm S. P. J. S. T. Mili bratti a sestry!

Touto cestou obracime se na vas se 2.adosti o podporu pro naSeho spolubratra Paul M. Machu, kterY jest nemocen ji2 deli dobu, a na jedno oko jiz skoro nic nevidi a na druhe mak), a jest chudSrm elenem, kterY ji2 nema, jak sve poplatky si sehnati.

Br. Paul M. Machu jest zakladajicim Menem Jednoty, 83 roky star, proto podpory potfebuje. KatdY milodar bude s dikem piijat a ye Vestniku kvitovan.

Milodary zasilejte na adresu: Raimund Machu, Rt. 2, Taylor, Texas.

C. V. Adamek, pfedseda, Paul Holubec, mistopfedseda, Antonie Adamek, tajemnik.

Rad livezda Mackie 'Cis. 102, Coupland, Tex. Timto oznamuji vtem elenum tohoto kadu, aby se dostavili vtichni do pfitti schrize, kteal se bude konat prvni nedeli v bfeznu odpoledne u C. V. Ada.mka. Kdo nemulete pfijeti, tedy jiste za glete sve poplatky za tii mesice, neb v pokladne penez neni, aby se za nektere 'deny platilo. Proto, bratfi a sestry, pamatujte na to, neb jestli sve poplatky nezaplatite v teto schrizi, pak yam hrozi vylondeni z Jednoty. V padu tpatneho poeasi schrize se bude konati o tYden pozdeji.

Antonie Adamek, taj.

Houston, Texas.

Vracim se jette za natim otcem, ktereho kdo znal si jej oblibil, nikoho nezarmoutil, byl narodne uvedomelY. Nas pozustale te2i, '2e jsme tolika podepfeni v zarmutku dostali a poznali, a vdedime v8ern, a 2e nas to spoji v lasce jednoho kaideho. Jsme jen lido a co po nas zftstava jest to pamatka za to, jak jsme kdo co l:onali. Rad by byl otec posly gel Vojty BeneSe, nebot' jedinou radosti jeho bylo, kdy2 vAichni si rozumeli a pracovali spoleene.

Byl horlivYm etenafem, ale nikdy nebrojil, jak se east° stava, kdy2 nekdy to nejde jak by si mnohY pill. Mame to nejlep8i o otci a tak jako matky, kterou tak davno co jsme ztratili. Otce budeme v lane vzpominat. Chudak se nedoekal na co se tak tesil, osvobozeni teskoslovenska. S pozdravem, Hamusek.

Rid Svaz Ceehoslovanu els. 92, Ft. Worth, Tex. Ctena. redakce!

Na potadani br. Elika, abychom dopsali do Vestniku na ostatni fatly o pomoc pro neho, tedy tak Cinim. On ze jest jit 4 mesice paralysovan a rispory, ktere met lekafske o gettovani pohltilo. Pik za nej br. Josef Hlaysa.

My jsme pro neho sbirku udinili a odeslali.

On tije v Edwardsville, Illinois. Dary zasilejte Frank KratkY, na: 2511 Ross Ave., Ft. Worth, Tex,

Strana Rad Nov Y Raj eis.71, Penelope, Texas.

CtenYm hr. delegatum XIII. sjezdu na uvaienou!

Jeliko2 se blili sjezd nag Jednoty a zvoleni Ufednikil HI. t • . pro pfigti 4 leta, dovoluji si navrhnouti br. Roberta tervenku za pfiStiho tajemnika Hl. tTI., kterY se o tento Mad ucha.zi.

Br. Cervenka byl narczen v okresu McLennan ph West a vychovan na fume v okresu Hill. Ve svem 19. roce odebral se do obchodni 8koly v Omaha, Nebraska.

Po navratu ze Akol byl zamestnan v obchode a nekolik let v bance. Poslednich 20 let se venuje pozemkovemu obchodu.

Jest zakladajicim elenem Mdu Jaromir 54, zastaval rozliene Mady a posledni 3 leta jest pfedsedou teho2 fadu.

Byl elenem fieetniho vYboru HI. SPJST. po 20 let a za to dobu nabyl zku8enosti, co se t3Yde iizeni a povinnosti tajemnika HI. Ur. Zastaval po mnoho let Mad mestskeho tajemnika ve West. Takte2 byl tajemnikerri Velko Radu O. S. P. S. statu Texas nekolik let.

Ponevaa br. Cervenka byl spojen s HI. tf. tak dlouhou dobu, ma zkuSenost v bance a posledni zkugenost 20 let v pozemkovem obchode, uznavam, 2e je schopen fidit Mad tajemnika HI. TTr. ku vSeobecne spokojenosti.

Neni vice vYrostek, ale dospelY mu2, kterY jest rozva2ny v jeho jednani. Znam jej od detstvi a sledoval jsem jebo pusobeni takika celY jeho 2ivct a proto mohu rici, ze kdy2 jej clelegati zvoli za tajemnika v piTStim sjezde, ze toho nebudou nikdy litovati. V osade jest obliben pro jeho pkimou povahu.

Apeluji na vas kedeho, bi. delegati, byste o teto nominaci uvaZovali.

Doufaje, ze meho kandidata budete podporovat v pfi gtim sjezdu, zustavam s bratrskYm pozdravem Tom Pfikryl, dele a.at fadu NovY Raj Cis. 71.

Z Jugoslavie do8la koncem minuleho tYdne do LondYna zprava, 2e pfijel tam bYvalY gefredaktor pra2skeho Ceskeho Slova a jeden z nejzna,mej8ich eeskYch Zurnalistu Karel Ji8e a dale znamY praIskY advokat PalkovskY. Oba nachazeji se na ceste do PakiZe. V techto dnech pfijel do Pale take prvni generalni tajemnik Hilnkovy ludove strany Pavel Machadek, spolupracovnik Jurigliv a jeden z nejznamej8ich lidi na Slovensku, da y se do slu2eb 6eskoslovenskeho narodniho vYboru. Machaeek byl Tukovci poslan do koncentraeniho tabora, odkud2 prod nedavnem byl propuSten. V minulYch dnech podafilo se mu tajne odjet do Jugoslavie a odtud do Francie.

KALENDA1r 3. biezna. Schtize cdboeky S.A.e.T. v sini S.P.J.S.T. v Rowena, Tex. Po schuzi spoleena, svadina.

3. biezna. Divadlo "Romanek tulaely Evy" sehraje dramatickY odbor fadu Pokrok Cis. 84. v Dallas za vSrpomoci Peveckeho krou2ku. Zaeatek v 6:30 veeer.

3. biezna. Piednigka Vojty Benete ve West.

4. bfezna. Anglicka piedniAlta, Vojty Benete ye Waco.

10. biezna. Divadlo u Stefaniku na Cottage Grove v ramci oslavy ucteni pamatky presidenta T. G. Masaryka. Pied vyhrnutim opony proslov starosty Sokola br. A. Vaji, divadlo pod nazvem "Milovati bude8".

12. biezna. Film " gtefinik" promitan bude v Dallas, Texas.

24. biezna. Novinka, kterou pfipravuje Sokol Houston v sini fadu Stefanik na velikonoeni nedeli.

30-31. biezna. — Bazar ve prospech Sdru2eni A. C. T. pofada dallasko, osada v Sokolovni, Dallas, Texas.

31. biezna. Krou2ek Hlahol sehraje divadlo pod nazvem "Devoe bez domova" v sini fadU Pokrok Houstonu.

Strana $ Alvin, Texas, 23. anora.

Mill bratti a sestry! V eechoslovaku jsem psala, '2e p. Toma g Dvotak je nemocnY, ale oni mi tam udelali chybu, z Tomage udelali Franka. Br. Dvotak byl operovan 14. anora, ale jak ho oteyteli tak ho hned zavteli lekari, neb videli 2e jatra jsou prye, 2e pomoci neni. Nad touto nemoci jsou lekati dosud bezmocni. T. Dvozemtel 17. v noci. Pohteb mel 15Yti 19., tak jsme jell na pohteb, nag zet' Borm, jeho man- elka, my stab Truksovi, a na g soused Fr. KuZ bin ptisednul s nami. Jeli jsme k pohtebnimu domu Foge-West Co. a tam nam tikali, ae pohteb Dvotaktiv je odlo2en na atery 20. Sli jsmese podivat na Dvotaka, tak si tam hezky odpoeival, vystrojenY a jako LvY. Maji to v tom dome krasne zatizene, a vedle v druhe mistnosti le2ela zase e,enska, ptipravovali ji k pohtbu.

Ted' 1,12, myslim, vagina lidu se nechavaji pohtebni feel v torn dome a na htbitove, i zde v Alvin stavi druhy novY takovY dam. Z toho domu jsme zajeli k br. a ses. SvestkovYm, zvedet se, kde bychom se segli s pi. Dvotakovou. Tam nam tikali, 2e je u syna Franka. Tak jsme tam na chvili zajeli, kde byla sejdena, v gechna rodina. Pak jsme zajeli k rodine Jos. F. Kovate na Kansas St. jen na chvilku, a pak br. Kubin navgtivil jeho syna Karla. Na zpatedni ceste k domovu zastavili jsme se s br. J. BilY u jeho klempitske dilny na 408 Northwood St., pak i2 jsme uji2deli k domovu. J. BilY s man'Zelkou byli u nas v nedeli, likali nam o torn polikbu. Pohteb byl odloden proto, 2e eekali na syna Vlad'u Dvotaka z Oregonu. Pani Skaloudove dekuji za vzpominku ve Vestniku. Stale ti stavi znami odchazeji tam, odkud neni navratu. V Rosenberg zemtel u svoji dcery RaZeny Jan Sladalek, star 85 roku, na rnrtvici. Byl to na g dobrY soused v Guy, jeho farma hranieila s na gi. Chodival pro pogtu pegky a vykraeoval si jak mladik Obema zerntelYm zachovame milou vzpominku. Tel dekuji za milou vzpominku rodine Kovatove v Delia, Kansas. Pi gi, ae tam maji mnoho zajict, v gecko 2e u staveni okusuji. Pani Kovatova je zb.vatovala do sklenic a 2e ul ani psi si jich nevgimaji. Kovatovi bydleli pti Needvine a na Guy men te2 farmu, pak ji prodali nagemu synovi J. H. Mikeskovi a odstehovali se Rozi Mikeska-Truksa. do Kansas. Na zdar! itad Pokrok Reweny, eislo 49.

Cteni bratti! — Jeliko na ge tadove schaze malt) navatevujete. Byl jsem uvedomen, abych vas upozornil, abyste navatevovali na ge pravidelne schtze. Doufam, 2e ka2dY z vas Ctete ye Vestniku, 2e leto gniho roku bude konan sjezd nagi S.P.J.S.T. Ve Vestniku ji g se objevuji razne navrhy. Kaaleho elena v kaklem tade jest povinnostioumi-li Cist, by tyto navrhy pozorne eetl, bedlive promyslel a pti gti schazi navgtivil a na ka2dy navrh upozornil. Ano, bratte a sestro, to jest tvoji povinnosti o kaadem navrhu jednat, jsi-li pro nej, schvalit ho neb opravit, aneb zamitnout. Pouka2u zde na navrh br.

John Toupala, tYkajici se to nemocenske podpory. Jest to glechetne od Vas, ct. bratte, zabYvat se takovou my glenkou, konat takove milosrdenstvi nagim nemocnYm elenam. Pi gete, ct. bratte, abychom se po starodavnu podporovali v padu nemoci. J6, nesouhlasim s Vagim hem. Prosim, nezazlivejte nine, 2e zde popisuji, jak to po starodavnu pracovalo. Na g tad ptispival na kaCdou 26.dost. Dne 20. anora roku 1927 nag tad podporoval sedm 26.dosti, z tech sedmi dve byly od tadu. Cislo 116. Ale kdy" nam onemocnel jeden bratr, byl hrozne popalen, v nemocnici le2e1 nekdolk tYdnu. Byl to 62 roku start' cluidY samotat. Tak nam onemocnela jedna chucla sestra. Na g tad pro tyto dva nemocne Cleny obetoval mnoho ptes jedno sto dol. Pak mne zminenY br. 2adal, abych mu rozeslal cadosti na sbrattene tady, tedy jsem dal natisknout 'Zadosti a rozeslal na 155 tad& Kolik jsem pro onoho bratra ziskal, ani yam nebudu znaCit, neb kdo ma trochu citu v tele, tak by se za to hanbil. A to sestra mne zadala, abych ji nil to same. VYsledek byl takovY, 2e kdy 2: jsem to nemocne sestice dovezl, tu se nad tim rozplakala a z fist vypustila tato slova: kdyby mne aspon keftlY tad poslal tolik, jako nag tad piece bych neco mela. Musim se ptiznat, jak nas duchovni kazatele uCi, plaete s plaeicimi, 2e jsem zaslzel nad onou sestrou tea, neb

VESTNiK jsem videl, 2e jeji posledni hodinka je blizko, pak v nekolika dnech skonala. Cteny br. Toupal, prosim nezazlivejte mne, le zde musim paznaeit, 2e ten tad Cis. 115. neposlal temto zminenYm elentun ani Cerveneho centa, a Vy k tomu tadu patlite. Nez takovYm zpasobem pracovat, jak jsem zde podotkl, lope bude kdyZ" toho nechame a na gi S.P.J.S.T. nebudeme plodit hanbu. — Br. Theodor Dana v aisle vydanern 14. anora pi pe, jak nasleduje: Hied'me se pastarat o vYhodnej gi firoveri pajeek na certifikaty a o nemocenskou podporu. Ta firoven pajeek na certifikaty se jinak vytidit neda, neb tarok, bude snICena na ge solvence. Vite proe?

Ja bych moji pajeovni hodnotu vytahl do posledniho centu, vyuCil bych to ye svaj prospech doma; tak by kaZdY druhy ueinil a kdo ne, byl by hloupY. Nasledkem toho na ge dotivotni pojistky ttidy A a B mesioni poplatky by stouply na aroven starYch &anti C.S.P.S., a to snad, cterlY bratte, nechcete dokazat. Ka 2- dY majetek se ceni dle toho, jak nam ptina gi zisk. Jak upravit nemocenskou podporu Vain odpovim pti gte a dcufam, 2e mne nebudete, , zazlivat. Nyni maj dopis musim uvest do jinYch myglenek.

Broth a sestry, na prvni nedeli v mesici bteznu nam ptipada, schtze na gi narodni odboeky v Rowena. KaZdtz.ho vas prosime za na gi znieenou starou vlast, abyste nav gtivili tuto schtizi. Je ujednano po schazi uspoladat spoleenou svaeinu, tedy mile sestry, prosim, nezazlivejte mne, 2e vas obte-Zuji, neb jsem byl uvedomen, abych vas poladal, byste ka2da ptispela nejakYm mouenYm peeivern, zacoC. yam ptedem uptimne dekujem. TeZ 'Zadame bratry a sestry okolnich okresii, by nas poctiii svoji navgtevou a spoleene posvaeiti s naani. Tedy nezapomerite na nedeli 3. btezna na tuto schazi. Vale sousedy -pozvete sebou. Dale uvedointe kaadeho, dne 15. btezna v na gem okresnim meste Ballinger bude ukazovan mluvici film Milan R. Stefanik. Bude ukazovan v 7 a 9 hodin weer.

Cisty vyte2ek bude venovan na gi odboece. Tedy prosim navgtivte tento dojemnY film. Za odboeku v Rotena a za perobenou starou vlast yam vgem tisickrat uptimne d'ekuje, Vaclav Kvasnieka.

Rad SlevamskY Svaz, disle 86. ,• Cteni bratti a sestry! `ninth jste Cadani, abyste se dostavili do ptigti schtize dne 3. btezna v 1 hod. odpol. Budeme mit jednani ohledne nemocenske podpory, tak jest tteba, abyste byli ptitomni a podali sve navrhy v teto veci.

S br. pozdravem, 0. V. Vanieek, taj.

Austin, Texas. redaktore a etenall!

Po pfeeteni elanku "Typicka eeska studentka na universite", si myslim, 2e ten elanek byl minen na mne, neb skoro v gechno co elanek ten obsahuje, znazornuje maj Civot zde na universite od to doby, co jsem sem pti gla pled ttemi roky. Ja myslim, le pi. Ailatejkova si mne vybrala za ptedmet elanku.

Kdy2 se ale okolo sebe ohlednu, tu vgude vidim jine divky, ktere by - take moh;y bYti zakladem toho elanku, tak si pravim, le ona ma pravdu, kdy2 pipe "typicka" eeska. studentka.

Ovgem, jsou tu tea Ceske divky, ktere se nemusi starat, odkud kaZdY dolar ptijde, ale tech je malo. Vetgina nas — snad d ye ttetiny — se musime samy podporovati.

Ja si ale nesteZuji. Jsem vdeend, 2e jsem zde a 2e mne rodine yypomohli na zaeatek (nyni musi pomahati mlad gimu bratrovi), a take jsem vdeena Texaske Matici Vy ggj.ho Vzdelani za pajeku, kterou jsem letos dostala. Ja myslim, 2e na gi krajane a na ge spolky nemohou udelati lep gi vac pro nas mlade lidi, net vybudovati velikY pajdovni fond.

Tel chci podat zpravu o schazi Progresivniho Ceskeho klubu, ktera, byla potadana dne 21. -anora. Pti schazi byl velice zajima,vy program.

Prvni east programu byl otazkovY kontest; otazky byly z Ceske histc)rie a o vynikajicich deskYch muLch. "Frank Hejtmanek z Palacios se vyznamenal jako nejlep g-i v torn kontestu, za cot obdr2e1 darek — korale z Ceskoslovenska.

Ovgem, on je nebude nositi, ale mire je darovati sve nejmilej gi. Choi Cici, le takovY kontest nam ukazal, jak velice radio zname Ceskou historii a kde je tteba se uCiti.

Ve sttedu, dne 28. imora 1940.

Druha, east programu byla "2ivot na venkove", nebo napodobeni rozlidnYch nun', ktere slygime na farrne. Tato east byla umele provedena Jackson Webbem.

Pak v tteti easti programu jsme vytvotili odpovedi otazkam tiditele z prvnich liter nagich jmen. Odpovedi byly velmi komicke.

Potadatele toho programu byli pan a pani Josef A. Barton a Louis Kubeeka. Zasluhuji si nage diky za tak poudnY a zajimavY program.

S pozdravem, Viola Martinets.

Sumner Welles, st6,tni podsekretat, odjel lodi "Rex" do Evropy, karn jest pos16,n presidentem Rooseveltem za ueelem vy getteni a prozkoumani pomera ye valeicich i neutralnich statech.

Ziskane informace ptedlo21 pak presidentovi a v16.de Spoj. State. V ptedveeer sveho odjezdu ptijal v New Yorku deputaci esl. vYboru, jen2 mu dorueil memorandum, v nem2 jsou vylieeny ktivdy, pachane na esl. naroda. Byl poM.dam o ptijeti memoranda a aby, pokud mu ize, bral ohled na esl. narod pti mirov3"Tch pojednanich. Pan Welles ptijal s diky memorandum a prohlasil sve uptimne sympatie se snahami a tuCbami esl. naroda, usilujiciho o opetne ziskani sve svobody. Memorandum podepsali: Jan Bartunek, pled. Csl. Nar. Rady pro vYchod; Andrej J. Valadek, pred. Okresneho Sboru Slov.

N6,r. Sdru2enia; Rev. Frank Svoboda, Rev. AndrejKariuch a William Schwanda za vYbor Free Czechoslovakia in Free Europe.

V nekdej gich sidlech starovekeho naroda iranskeho pavodu Parthil podnika bagdadske museum vykopavky. V okoli osady Khujut Rabu byl ted' ueinen nalez, jen 2- znovu potvrzuje vysokou vyspelost parthske kultury a civilisace: nagly se tu nadoby, jimi.2 se s nejvetti pravdepodobnosti vyrabel elektrickY proud tak, jak se proud vyrabi v galvanickem elanku. N6,doby na vYrobu proudu se na gly ve SttibrnYch hutich, kde se vyrabely veci ze sttibra asi 200 let pt.

Kristem. Na podobne nadoby se naralelo pti vykopavkach ye starovekYch osadach pomerne easto, ale nikdy se nena gla 'Zadna, tak zachovala jako tenkrate. AC dosud byIo proto sporne, zdali ye staroveku dovedli vyrabet i elekttinu, tteba jen v nepatrnem rozsahu. Nalez u Khujut Rabu svedei, 2e ano. Misto vodivYch dratil mely parthske elanky medene a 2elezne tydinky.

Ac Rusove ye svem naporu v oblasti Summa poulili sedmi divisi a skoro 700 tankt, nepodatilo se jim dosud proraziti druhou obrannou linii, ba east obranne linie prvni dosud ztistava neporu gena. Jak dale2ite.c jsou ruske zisky v prvni obranne linii, je te2ko tici, soudi se vgak, 2e sovetske sbory, posilene derst yYmi silami, pokusi se jich zuCitkovati k zesilenYm atoktim na druhou linii. Finsko povolalo do zbrane dva dalgi roeniky zaloh, mule 43 a 44 rokti stare. Zaloh techto nepochybne bude zuaitkovano na nektere mane dilleLte easti fronty a vojsko prvni linie poslano bude do Karelske gije, aby zastaven byl dal gi postup sovetskYch vojsk.

Moskva. — SovetskY tisk obvinil Velkou Britanii a Francii, le pokou gi se strhnouti skandinayske narody do valky, ale rozhoteene poptel nernecke tvrzeni, 'le by sovetske Rusko melo nejakYch innysla v Norsku. Pravda, Casopis komunisticke strany, sttetl se v ostre polemice s nemeckYm easopisem Nachtausgabe, o nem2 Pravda pravi, 2e tvrdil, 2e sovetske Rusk() hodla se usaditi na severnim Atlantickem oceanu na atraty Norska. KomunistickY Casopis vyslovil pochybnost, 2e redaktoti nacistickeho listu yeti neeemu takovemu, proto2e vedi ze zku genosti styka mezi Nemeckem a Ruskem, 2e soyetskY Svaz chova se cize k politice usurpace.

Berlin. — Berlin gti knihkupci oznamuji vydani noveho atlasu evropskych map, ktere maji zakresleny nove hranice. Ji g jsou tu na prodej mapy, ktere ukazuji zapadni frontu od Holandska a2 k bode, kde stYkaji se francouzske a italske hranice. — Vet gina kresliet techto map poklada za jisto, 'ge do Nemecka nedostane se 26,dnY neptatelsky vojak a patrne mysli, vgechny bitvy budou se odehravati ye Francii.

Ve stkedu, dne 28. rinora 1940.

MARIE TIPPMANNOVA:

DEM, MEV ODVA1111 ROMAN NINI11.1.01111!0•11■00.0.1•111.0.1•041.01

AJKA KALVINOVA se vratila ze gkoly, hoM dila knihy do kouta a podivala se do zrcadla. Byla zvedava, jak vypada dnes, kdy piestala bYt Akolaekou. Byla ptesvedeena, k ka2dS7 na jejim malem nosiku musi poznat, k uz je sleeinka, ze ji ji2 pan uditel nebude kikat ty, k ji tkolnik nebude posilat, aby se podivala kolik je hodin, kdy jeho zristaly stat, kratce, ze mimo maminku ji nema kdo poroudet. Obratila kapsu zasterky, vysypala z ni psanieka, ktera si jegte pied opu gtenim gkoly s deveaty napsala, streila posledni z bonbont, koupenY na oslavu zakondeni gkolniho roku, do rist a vratila se k zrcadlu.

"Nernela jsem tolik plakat, jsem ogkliva," konstatovala a gla se urnS7t, aby smyla stopy slz. Ach, Majka si ptala bYt hezka, tak hezka, aby se ka2dS, za ni ohledl. Nenavidela sve oprane gatky, sve spravovane boty, kabatek s odtenS7mi lokty, a vtecko to, co pkipominalo, ze je chuda, stragne chuda.

Nemohla se dodkat maminky, aby ji kekla, co vgecko si ted' bude musit Dotidit, kdy je sleeinkou, kdy2 uz neni Skoladkou. Ale mela v srdci nejistotu, co tomu maminka tekne. Pen& moc, chudera, nema, to Majka vedela a tak se jeji touha, mit pane \Ted, ztrhala pki piedstaye mamineiny usmolene, ohmatane a poloprazdne penelenky.

"Tak zitra prijdu k Vyginovilm, zitra se dozvim, zda mne vezmou do kancelate. Bude to tam jiste hezke, pani doktorova je takova vesela, pani a take pracuje v kancelati a ja, tam budu s ni, bude se mnou hovotit, bude to stra g -nehzk.Mamineuskopitavku, sleena Fina take nosi akta v take," te gila se.

"Jen kdyby tam nebyl ten huhriavY, ten jen protiva. Kdy2 ho main potkat, divam se na druhou stranu. Jak maze lakt nekdo tak gilhavST, zrzavS7 a jette gmajda. Nebudu se na neho divat, budu potad okolo pani doktorove, ta je takovo, mild, ma dolieky ye tvatich a kdy se smeje, je ji videt v gecky zuby."

Sotva matka pkigla domri, sdelovala ji Majka vgecky tyhle dojmy a touhy.

"Co ty vgecko vidis, ja jsem si toho je gte nevgimla, a kdy pkijde pani doktorova, navttivit nagi pani ieditelku, nosim na stul eaj. Jak vypada, to jsem tak dobie neprokoukia, ale posloucham, jak mluvi. Je razna, jako vitr. Kdy2 o nevem co ji zajima, je ji sly get a do kuchyne a kdy se smeje, tu by se elovek chtel zasmat s ni. Je rozhodne dobra 2enska. Jen dobti lide dovedou 13Srt opravdu veseli."

"Ja zase rada vidim, kdy se nekdo velne jako by myslel na nee° smutneho. To ma takovS7 uglechtilY oblieej, jalth na obrazku. Vite, mami, nage domaci ma stare nemecke obrazkove Casopisy a tam jsou obrazky takovY'ch krasnYch panieek. Jeden se jmenuje "divka s holoubkem", tak bych Chtela vypadat."

"Ty mag, Majko, chuti, bud' rada, ze vypadag, jak jsi, a nepitvot se po nikom. Nejlep gi je, kdy elovek ze sebe nic nedeld. Pani doktorova, se mi proto libi, je prosta a upkimna a nevynagi se. Miuvi s ka2dS7m, je vlidna a veseld, proto ji maji lide radi."

"Ale pani teditelova je o moc hezei ne2 ona, je malioka, a takova neka, kdy ji nekdo pozdravi, jen kYvne a maloueko se usmeje."

"A ja, piece, kdy potkam pani doktorku a ona kekne hodne nahlas "nazdar, pani Kalvinova,", tak mi ptipada, 2e mi dala darek, tak rada slygim jeji veselST hlas. Nemaluje se, proto vypada, jinak, ne2 na ge pani. Ja, pani teditelku nehanim, ale kdy jde yen, trva ji to v2dycky hodinu, ne2 se vypravi a vodieek a barvieek ma na umyvadle celou tadu. Pan tika, 2e to je tam jako v lekarne, samS7 kyblidek od kremu a mastiCek. — To je pak lehko loSrt krasna.." bych chtela mit take kreni a isolin,51cou

V1 STNtIC

vodieku."

"To si nech zajit chut', pro takovou mladou holku je nejlepgi kousek mSrdla a voda a taky dokud bude doma, nic jineho mit nebudeg.

Kdybys si vzpomnela s malovanim, dostala bys ran, pamatuj si to! Zitra prijdeme k vyaisti si kabat, abychom tam pti gly slugne."

"Mami, vite jiste, 2e mne vezmou?"

"Ano, vezmou! Pani doktorova, to na gi pani slibila."

"Myslite, ze mi daji plat?"

"To asi sotva, music poekat, a se nee° naueig."

"Ja se budu snMit, a M dostanu penize, tak si koupim nova gaty."

"Jen se neteg, k vgecko, co vydelag, bude smet utratit. Jak zaene g dostavat plat, bude si ukladat, abys mela vYbavu."

"Mami, mohu jit k Mrdekrim? Lidka na me eeka, prijdeme na vigne."

"Snad bys nelezla po stromech, to to nesmi napadnout, jsi uz velka holka, neslu gi se to!"

"Mami, co myslite, jak mi budou v kancelati kikat, sleeno nebo Majko?"

"Byla bych rada, kdyby ti pani kikala Majko, bude to ptatel gtej gi, jsi jegte 2aba."

"A ted' jsi kikala, k jsem uz velka holka."

"Na ulienictvi jsi uz moc velka, ale na praci jegte maid. Pamatuj si to! A ted' si jdi jegte pohrat ke Mraektim, zitra uz bude v kandeMajka vyletela ze dveii, popotahla punoogku, skoeila pies tki schody a rozbehla se ku sve pkitelkyni. At' si maminka Mica co chce, dnes jegte poleze na strom, zitra uz ne, ale dnes naposled si zaskotael. Snad tam budou take Mradkovi kluci, to bude legrace.

Zahrada prohkata letnim sluncem byla pina kopretin. Lidka uz sedela na vetvi a sttilela peciekami z vigni po bratrech a kdy Majka vitala ji vesele.

"To je dost, 2e uz jde g, ja uz jsem se nacpala vigni, 0 me Mello boll. Tak vylez sem ke mne!

— Od, Franto, ze to trefim peckou do nosu? — Polez honem, Majko, dej pozor tady nahoie je suk, at' si nerozrYpne g koleno!"

V pkigtim okam2iku se 112 klatily dva pary gt1h1Srch diveich nokk na vetvi a za chvili mela deveata pusy eervene od vigni.

"Majko, ty prijde g do kancelrite, vid'?"

"No, mami to 0 smluvila s pani doktorovou."

"Tegig se?"

"Ja nevim, chvilku se tegim a chvilku main strach."

"Ceho by ses bala, psani na stroji, to nic neni.

Ja bych hned take gla do kancelate, ale tati thee, abych pomahala v krame. To vi g, to bude "klofcri", ne2 se naridim obsluhovat. Budu delat ueednici a ueednik mudednik, zvla gte kdy je to u taty, to se na nejakS, ten gtulec nekouka."

"Nage mami je taky hned hotova a mne je hanba, kdy mne da pled lidmi gtuchanec, stydim se bredet, ale mam v2dycky slzy na krajieku."

"To ja ne, kdy me tati rS.rpne, zamraeim se a jdu mu z testy a on me pak musi shanet.

"Majko, pomoz mi natrhati kogieek kluci uz utekli a kdybych nepkinesla domil piny, byl by ramus. Trhej do zastery, ja budu trhat do kogieku, za hodinu to mame hotovo a pak se prijdem podivat na strati., vybiraji tam rave brambory. Nat' je uz Sucha, udelame si ohnieek a upeeeme brambory."

Kdy2 se Majka veeer vratila dome, mela suknieku propalenou, oblieej zaeernenS7 a boleni 2aludku. Bala se, 2e maminka zaene hubovat, ale Kalvinka byla dnes smirne nalokna a povidala jen o torn, '2e zitra prijdou do kancelate.

Nemyslela na nic jineho a Majka uz u gla pokarani. Spala jako kdy ji do vody hodi a kdy rano matka zattasla jejim ramenern a vzbouzela ji, byla uz svetnieka pina sluneeni zate.

Pied devatou hodinou vypravily se do kanceldte. Matka zaskodila ke kostelu a pomodlila se tam, aby se dcerce dobte vedlo a Majka divajic se na kt12, modlila se Oteena g a kolinka se ji rozeilenim chvela. Ne2 vstoupila do kancelate, poktikvala se, srdidko ji bu gilo. Zlobila se na maminku, ze je rozeilena, ze ji stale napomina, aby byla uctiva, ze si stale polohlasem opakuje, co kekne, a 29 se tkese jako osika, Byla by se

Strana

nejradeji vratila ode dveki kancelake a kdyby maminka nebyla gla s ni, sotva by byla piekroCila Vdova Kalvinova nemela jineho vSrchodiska pro svoji dceru, net' ji umistiti v kancelati. Na studie nebylo penez a chytre, krasne a jemne devee se pro praci v tovarne nehodilo.

Od smrti mankla 2ivila Kalvinka sebe a Majku piaci syY.ch rukou, ktere za tu dobu ztvrdly, jako krira stromu, drobna postava pracovite 2eny se sch3ilila a odi, ktere pied mukyou smrti zanily a byly stejne derne a leskle jako oei jejiho deveatka, staly se kratkozrake plaeem a praci trvajici diouho do noci.

"Jdete, mami, vy prvni, mluvit budete sama, tak to bude lepgi!"

"Jd tedy prijdu. Dej pozor, at' vykroei g prayou nohou, aby to bylo gt'astne." Matka chvejici se rukou ptitiskla ke rtrim so gku svateho Antonina, kterou si koupila pro gtesti, streila ji Majce do kapsitly a ktikjie se je gte jednou, zaklepala.

"Dale!" ozvalo se za dvetmi a kdy obe dve dosti rychle vstoupily, .pooteviela sleena Fina dveie a pozvala je dal.

"Co si pkejete?" zeptal se solicitator Straeka huhriave a metil obe, zda z nich kouka "kgeft" "Chtela bych mluvit s panem doktorem," ozvala se Kalvinka a neusedla na 2idli, kterou ji sleena Fina ptistreila. Chtela s panem doktorem mluviti stojic, ptipadalo ji to uctivejgi.

"Mile mritete iici, co si piejete, ja zastupuji pana doktora," huhrial solicitator a jeho o gkliye, smyslne ovi metily postavu krasneho devdatka.

"To je soukrome, prosim, ja bych rada s panem doktorem sama promluvila. Na ge milostpani u2 mluvila s milostpani doktorovou, pan doktor o tom 0 asi vi."

"Tak poekejte, pan gef ma no.vgtevu," tekl Straka 0 merle vlidne. Usedl k psacimu stolu a o ptichozi se nestaral. Jako more pli2ily se minuty, Majka byla eervene, jako tte gne a chtelo se ji plakat. Kalvinka byla v rozpacich a byla by take radeji utekla. Sleena Fina zapisovala do knihy, jen obeas po nich odkem mrkla, prohlikjic si je znalecky a dohadujic, co asi budou chtiti.

Z vedlej g1 kancelate ozval se hada yST hlas nejake 2eny, ktera se ha gtekila s mukm. Projednavali rozvod a v gecka zla slova, ktera, si mankid doma, uplatriovali ted'. zele "Kdyby ji pan gef vyhodil, lope by udelal; stejne z ni nic nekouka," 'kekl hnevive Straka, hodil hlavou k. gefove kancelate a usedl ke stolu.

"Vezmete si konceptni papir, budu vam diktovat!" natizoval sledne.

"Ted' nemohu, musim je'Ate zanest stani a pak musim k legalisaci."

"To udelate potom, jen pojd'te psat, potom chci delat riety!"

"Tak byste je mohl udelat ted' a potom dik& aby skakal od jedne prate do ' tovat. Cloy druhe," brueela sleena Fina, popadla papir, natoeila jej do stroje a usedla.

Stroj klapal hnevivSr m tempem, jako by citil, k ta, ktera pi ge, ma pine srdce 210e. Straeka chodil po kancelati a odfukuje, dulezite diktoval a pokukoval pki torn po Majce, ktera skreend, se rty chvejicimi se jej pozorovala. Nelibil se ji. Jeho hubena, vykuhla postava, na n12 jako ranee viselo vodnate bkicho, prisobila odporne. 8edohnede °di mrkaly nervosne, ruce se stale za zady tiepaly a prisobily dojem, k se chysta k nedemu o gklivemu. Vypadal jako opelichanST , ochromlY dravec, kterST se na svou koiist vrha oklikou, protok je degenerovanSr. Sleena Fina neeinila take nejlep gi dojem, byla hneviva a delala v g ecko se zkejmou nechuti.

Tloulda knihou a otlueenY hibet svedeil o torn, 2e ty narazy jsou kadodenni. Ukusovala svatojanskeho chleba, kterSr mela v kapse, 2e ma chut' je prsknout nekomu do tvate.

Majka musila chtic nechtic pozorovati StraCkovo hazejici se bticho, ktere na ni prisobilo jako nee° neslu gneho. Byla eervena, kdy ji piistihi, 2e se na neho diva a zaeala se chvet.

"Mami, pojd'me domii, pkijdeme po druhe, pan doktor nema 'easu !" za geptala matte, ktera ji na odpoved' g t'ouchla loktern, airy mleela zristala stat Ookradovani.)

Strana 10 ADRESMI, TA.TEMNIRt Slovanske Podporujici Jednoty Stitu Texas.

If/avrti 'Ufa dovna,: C. H. Chernosky, piedseda, Houston, Texas, Stepan VaIcfk, mistopfedseda, Houston, Texas, J. R. Kubena, tajemnfk, Fayetteville. Texas, Eward L. Marek, fieetni, Fayetteville, Texas, Fr. B. Steiner, pokladnik, Fayetteville, Texas, August Kacif, pravni radce, Temple, Texas, Finaneni vaThor: W. A. Nesuda. Dallas, Raymund Prasatik, Austin, Texas, Chas. Navratil, Rt. 4, Temple, Texas.

Dr. Jos. KopecIdr, vrchnf laical, San Antonio.

Tiskov3i vi:rbor: Jos. Horriak, College Station, J. J. KruginskYr, Corpus Christi. John Holaek, Wallis.

1. Pokrok Texasu - Fayetteville. Ed. L. Hruigka, Rt. 2, Fayetteville, Tex. Self= 2. nedeli v mesici.

2. Kopernik - Roinov. Chas. Hilscher, Fayetteville, Texas, Rt. 1. Schfize 1 nedeli.

3. Novohrad - Moulton. Adolf J. Mika, Moulton, Tex., Rt. 1. Schilze 1. nedeli v mes.

4. Karel Havlieek - Hallettsville. Chas. Holy, Rt. 1, Box 164, Hallettsville, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

5. Tioga - Tioga. Chas. HejnSr, Tioga, Tex..

Rt. 1.

6. Moraviti Bratfi - Cottonwood. Frank Pibil, West, Te., Rt. 2. Schfize 2. ned. v mes.

7. Rovnost - Caldwell. 3. J. Krupa, Caldwell, Tex., Rt. 1. Schtze 2. nedeli v mes.

8. Prapor Svobody - Weimar. Adolf Barta, Schulenburg, Tex., Rt. 3. Schtze 2 nedeli.

9. Slovan - Snook. Dr. Jos. H. Kozar, Somerville, Rt. 2. Schtme 1. ned. v mesici.

10. Texasldr Mir - Shiner. Aug. Madala, Yoakum. Tex., Rt. 2, Box 102,, &Maze 2 ned.

11. Svojan - Praha. Aug. Jalufka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 159. Schtz. 2. ned.

12. Dubina - Dubina. Josef Stos, Rt. 2, Box 33, Weimar, Texas.

13. Texaska Orlice - Dime Box. Vine. Marek, Dime Bo. Schtze 2. nedeli v mesici.

14. Veseli - Wesley. Edmund A. Baea, LaGrange, Tex., P. 0. Box 752. Schtze 2. ned.

15. Svornost Jihu - Buckholts. Emil F. Voldan, Buckholts, Tex., P. 0. Box 4 Schfize 2. nedeli v mesici.

16. Bila Hora - Bila Hora. Frank Melnar, Hallettsville, Tex. &Mize 3. nedeli v rugs.

17. NovST Tabor - Caldwell. Jos Siptak, Caldwell, Tex., Rt. 3. Schfize 2. nedeli v mes.

18. Jan Ziika - Elgin. Wm. Marek, Elgin, Tex. 19. Velehrad - Velehrad. Fred Mieulka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 57. Schtize 2. nedeli v mesici.

20. Komensldr - Granger. Jno P. Trlica. Granger, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

21. Fr. Palacldr - Engle. Chas. Jalufka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 159. Selina 1 ned.

22. Jiff Washington - Cat Springs. Alois Kiscin, Sealy, Tex. &him. 2. fled& kaide 3 mesice.

23. Nova Morava - Moravia. John Kahanek, Schulenburg, Tex., Rt. 5. Schfiz. 2 nedeli.

24. eeskY Prapor - Cyclone. Chas. Navratil, Rt. 4, Box 47, Temple, Tex. SchOze 1. nedeli v 25. Ennis - Ennis. John Hrabina, Rt. 4, Ennis. Texas. Schfize 2. nedeli v mega.

26. Slovan Jihu - Skidmore. Milton J. Trlica, Beeville, Tex., P. 0. Box 516.

27. Pokrok Moulton - Moulton. Joe Zaveskt, Moulton, Texas.

28. Karel Jonag - East Bernard. John Hole5ek, Wallis, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici, o 2. hodinach.

29. Praha - Taylor. Jos. F. Eineigl, Taylor, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

30. Hvezda Jihu - Taiton. J. F. Fiala, ElCampo, Tex., Rt. 1. Scheme 1. nedeli v mes.

31. Pokrok Slovant - Yoakum. E. E. Bushek, Yoakum. Tex., Nat'l Bldg. Schtze 2 nedeli kaidk 3. mesic.

32. Naginec - Schillerville. F. J. Schiller, Victoria, Tex., Rt. 2., Box 123. Schtz. 2. n.

33. Hvezda Miru - Bleiberville. Jos. F. Mikeska, Bellville, Tex., Rt. 3. Schtze 2. ned.

34. Slovangti Bratti - Morava. J. C. Charanza, CaldWell, Tex., Rt. 4. &blaze 2 nedili.

35. Nove Kvety - Axtell. Adolf Macia, Axtell, Tex., Rt. 1. Sch4ize 2. nedeli v 36. West - West. Tex. Fr. Mou5ka, West, Tex. Schfize 2. stfedu v mesici.

37, Nova Vlast - Frydek. Norbert Jet, Sealy, Tex., Rt. 1.

38. Svetlo - Smithville. Jos. F. Slavik, Rt. 1, Smithville, Texas. Schfize 3. ned. v mes.

VtSTNitt 39. Bedfich Smetana - Bryan. John Homola, 208 N. Logan, 24th., West, Bryan, Texas.

Schfize 2. nedeli v mesici.

40. Cechoslovan - Hillje E. K. HajovskS/', Rt. 3, Box 17, El Campo, Tex. Schfize 2. n.

41. Nova Ratolest - Port Lavaca. R. Machacek, Rt. 1, Port Lavaca, Tex. Schtize 2 ned.

2. nedeli v 42. Moravan - Sunny Side. John Machae, Brookshire, Tex., Rt. 1. Schtze 2. nedeli.

43. Bratrska Podpora - El Campo. Frank Dressler, El Campo, Texas.

44. Cestf Bratfi - Indusry. Frank J. Langer, New Ulm, Tex., St. Rt. Schfize 2. nedeli.

45. Vlastenec - Shiner. J. H. El gik, Yoakum, Tex., Rt. 2. Schfize 2 nedeli v mesici.

46. Volnost - Sealy. Mrs. Zofie Hiuchan, Sealy, Tex., P. 0. Box 354. Schfiz 1 ned.

47. Hvezda Texasu - Seaton. Jerry Dana, Rt. 4, Box 151, Temple, Tex, Schtze 1. nedeli v 48. Vygehrad - Beyersville. Dan Cuba, Taylor, Tex., P. 0. Box 172 Schtze 1. nedeli.

49. Pokrok Rowena - Roweiia. Vaclav Kvassnieka, Rowena, Tex., Rt. 1. Schilz. 2 ned 50. Pokrok Pierce - Pierce. Jos. Bartog, Rt. 1, El Campo, Tex. Schfize 1. nedeli.

51. Vernost - Ellinger. D. A. Juren, Ellinger, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

52. Osveta - Kovar. Chas. Vyvjala, Smithville, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

53. Cesky. Lev - Frelsburg. T. A. Pophanken, New Ulm, Tex., Rt. 1. Schfize 1. nedeli.

54. Jaromir - West. Emil W. Popp. Rt. 2, Abbott. Texas.

55. Hvezdnatk Prapor - Tours. Louis Svaeina, Penelope, Rt. 1, Box 55. Schtze 1. nedeli v mesici, o 2. hodine odpoledne.

56. Anton Cermak - Corpus Christi. Betty Holasek, Rt. 2, Box 618, Corpus Christi, Texas. Schfize druhou nedeli v 57. Jan Hus - Gonzales. Jacob Cliek, Gonzales, Tex. 214 St Paul St. Scheze 1. nedeli.

58. Columbus - Hungerf ord. A. L. Matugek, Wharton, Tex. Rt. 1. Schtze 1. nedeli.

59. Bratti Jihu - New Ulm. F. A. Weige, New Ulm, Tex. Schfize 3. nedeli v 60. Bratfi Svornosti - Wallis J. M. Vagina, East Bernard, Tex., Rt. 1, Box 76. Schtze 2. nedeli kadk tieti mesic.

61. Vesmir - Poth. Adolf Mieulka, Floresville, Tex., Rt. 4, Box 183. Schtze 1. nedeli kaidk tfeti mesic.

62. Rozkvet - Galveston. Marie Cordray, 3923 Ave Q 1/2, Galveston, Tex. Schtze 1. stfedu v mesici.

63. Pokrok Sweet Home - Sweet Home. Joe N. Morris, Sweet Home, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

64. Pokrok Plumu - Plum. Mrs. Katie gulak, La Grange, Tex., Rt. 1. Sell-laze 1. nedeli.

65. Prapor Magnolia - Crosby. Mrs. Albina Balcar, Sheldon, Texas. Schfize 1. nedeli.

66. Slovanske Lipa - Waco. Otto Hanes, Rt. 5, Waco, Tex. Schfize 3. nedeli v mes.

67. Bratfi Svobody - Schulenburg. Louis Dybala, Schulenburg, Texas. Schtize 1 ned.

68. Vesmernost - Nelsonville. B. W. Schiller, Bellville, Texas, Rt. 1. Schtze 2. nedeli.

69. Nova, Osada - Rogers. Nykola H. Harbuz, Cameron, Tex., P. 0. Box 416. Schtze 2. n.

70. Laskavost - Needville. J. J. Zeminek, Needville, Tex. Schtze 1. nedeli v mes.

71. Nov3'r Raj - Penelope. Tom Pfikryl, Penelope, Texas. Schfize 1. nedeli v mesici.

72. Pokrok Jihu - Cameron. R. J. Guzner, Rt, 1, Cameron. Schfize 2. nedeli v mesici.

73. Sam Houston - Seymour. Joe Wa gek, Seymour, Tex.. Rt. 3. Schtze 1. nedeli v mes.

74. BorovSr Haj - Lovelady. Martin Svoboda, Crockett, Tex., Rt. 4, Box 72.

75. Svoboda - Bartlett. Jos. Pacha, Bartlett, Tex., Rt. 3, Box 18. Schfize 1. ned. kaidSr tfeti mesic.

76. Neodvislost - Wichita Falls. Chas. Kilian, 2409-8th Str., Wichita Falls, Tex. Salviaze 2. nedeli v mesici.

77 Hvezda Praporu - Bomarton. Raymond Pfibyla, Bomarton, Tex., Rt. 2.

78. Dobrota - Dobrowolski. John Dorriak, Jourdanton, Tex. Schfize 1. nedeli v mes.

79. Corpus Christi - Corpus Christi, Tex. A. KruginskV, Rt. 1, Corpus Christi, Texas.

Schfize 1. nedeli v mesici.

80. Tyrg - Holland. Alvin D. Martinets, Holland, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

81. Rozkvet Rfiie - Needville. August Tejkl, Needville, Texas.

Ve stfedu, dne 28. finora 1940.

82. Ceche Domov - Ennis. Wesley Strunc, rt.

2. Ennis, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

83. Srdce Jednoty - Columbus. Jos. V. Frnka, Columbus. Texas. Schtze 2. nedeli v mes.

84. Pokrok Dallas - Dallas. Adolf Jei, 3516 So. Fitzhuah. Dallas. Tex. Schtze 3. ned.

85. Pokrok Haskell, - Weinert. Frank Stulif, Weinert, Tex., Rt. 1. Schtze 1. ned. v mes.

86. Slovansk3'r Svaz - Zizkov 0. V. Vani5ek, P. 0. Box 226, Temple, Texas.

87. Hvezda Svobody - Temple. H. H. Hejl, N. 2nd str., Temple, Tex. Schtze 2. etvrtek v mesici v tfadovne br. A. Kacife.

88. Pokrok Houstonu - Houston. Mrs. F. J. Olexa, 6402 Taggart, Houston, Tex. Schtze 1. nedeli v mesici.

89. RiViovk Dviar - Rosebud. Mrs. Agnes Skupin, Rt. 3, Rosebud, Tex. Saline 2 nedeli.

90. Slovanske Sdruieni - Stanford. Frank Pustejovsk:V, Tuxedo, Tex., P. 0. Box 76.

Schfize 2. nedeli v 91. San Jacinto - Crosby. R. J. Lo gt'ak, Box 306, Crosby, Tex. Schfize prvni nedeli v mesici. dopoledne.

92. Svaz Cechoslovanu - Ft. Worth. Frank Kratky, 2511 Ross Ave., Ft. Worth, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

93. Karnes - Hobson. F. L. PustejovsW, Hobson, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

94. Dennice - Wheelock. T. J. Peeena, Wheelock, Tex. Schtze 1 nedeli v mesici.

95. Cesldr Den - Seymour. Anton Holub, Seymour, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

96. Krasne, - Krasna. John Marek, Rosenberg, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli v mesici.

97. Placedo - Placedo. Joe L. El gik, Da Costa, Tex., P. 0. Box 105. Schilze 2. nedeli v m.

98. Vitez - Guadalupe. Wm. Janota, Victoria, Tex., Rt. 1, Box 110. Sch'Uze 2. nedeli.

99. Radhogt' - Radhost. Henry Spaniel, Halletsville, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

100. Pokrok Mladeie - Sebesta. J. S. Sebesta, Lyons, Tex., Star Route. Schilz. 1. nedeli.

101. Pokrok Gainsville - Gainsville. John Samek sr., Gainsville, Tex. Schfize 2. ned.

102. Hvezda Mladeie - Coupland. Mrs. Antonie Adamek, Taylor, Tex., Rt. 1.

103. Pokrok Flatonia - Flatonia. F. J. Fojtik, Flatonia, Tex. Schfize 3. nedeli v mesici.

104. Svatopluk Cech - Eagle Lake. A. Kiockmann, Eagle Lake, Tex. Schtze 2. nedeli.

105. Hej Slovane - Gus. John Pla gek, C'hriesman, Tex., Rt. 1, Box 104. Schfize 2. ned.

106. Cecho-Moravan - La Grange. John S. Pfatka, La Grange, Tex. 107. Rozkvet Zapadu - Floresville. Jaroslav F. Bayer, Floresville, Tex., Rt. 5, Box 27.

Schfize 2. nedeli v mesici.

108. Jiti PodebradskSr - Rosenberg. J. J. Vyvial, Richmond, Tex., Rt. 1. Schfize 1. nedeli.

109. RadeckY - Granger. Arnold Zrubek, Granger, Tex., Rt. 4. Schfize 2. nedeli.

110. Jan Rosickk - Kaufman. Steve gt'astx4r, Rt. 2., Kaufman, Tex. Schfize 1 ned. v mes.

111. Jaroslav VrchlickV - Sugerland. Stepan Valeik, Alief, Texas. Schfize 1. nedeli.

112. F. B. Zdriabek - Guy. Peter Listak, Damon. Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

113. Svepomoc - George West, Texas. Frank Lukag ik, P. 0. Box 191, George West, Tex. 114. Vyzovice - Fairchilds. Mrs. Marie Kadera, Richmond, Tex., Rt. 1, Box 70. Schfize 2 n.

115 Pokrok Garwood - Garwood. F. J. Bougka, Garwood, Tex. Scheie 2. nedeli v mesici.

116. Rozkvet Cooks Point - Cooks Point. John Toupal, Caldwell, Tex. Schfize 2. nedeli.

117. Robstown - Robstown. John. F. Veselka, Robstown, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli.

118. Kingsville - Kingsville. Joe Luka g, Kingsville. Tex., P. 0. Box 587.

119. Slovanske Pkileiitost - Brookshire. F. L. Gregor, Brookshire, Tex., Rt. 1, Schtze 1. nedeli v mesici.

120. Pokrok Deanville - Deanville. Jos. Balcar, Caldwell, Tex., Rt. 1. Schtze 2. nedeli.

121. Spravedlnost - Dickson. J. F. Novosad, Shiner, Tex., Rt. 3. Schtze 1. nedeli v mes.

122. Nova Doba - Wallis. Jos. F. Felcman, Wallis, Tex., Rt. 1, Box 84.

123. Vg eslovan - Cistern. Dorn. Vydrial, Flatonia, Tex., Rt. 3. Schtze 2. nedeli v mes.

124. Slovansldr Dilworth - Dilworth. Albert Velek, Gonzales, Tex., Rt. 6.

125. Touha - Westhoff. Louis Luka g, Westhoff, Tex., P. 0. Box 36. Schfize 2 nedeli.

126. Dubov3'7 Hai - Ross. Jos. Foit, Rt. 1, West, Texas. Schfize 1. nedeli v mesici, (Dokoneeni na strane 11.),

Ve stfedu, dne 28. nnOra 1940.

NAi iALOV RESOLUCE SOUSTRASTL My, ni2epodepsanS7 resoludni v3ibor Mdu Prapor Svobody Cis. 8. y e Weimar, Tex., vyslovujeme timto upfimne citenou soustrast pozustale rodine nad neodekavanou ztratou jejich manotce, bratra a dedeeka a nakho uptimneho spolubratra Jana L. Moligia, jen2 nas neoeekavane opustil, byvk ranen v automobile srake dne 5. nnora a zem โ ขel 8. Anora, byv pohiten 9. unora na katolickem hfbitoye y e Weimar, Texas. Zesnu1S7 byl star 68 roka.

K Jednot y pfinale2e1 43 roka ku radu Prapor Svobody.

Mila, 2alem sklidena rodino, my vime jakST nesmirnS7 bol svird srdce Va ge a mileradi bychom tomu zamezili, net' neni to v naai moci.

Budft yam aspori ntechou, 2e i my bratti a sestry od Mdu Prapor Svobody Cis. 8. soucitime s Vami a 2elime odchodu zesnuleho.

Tobe, milk bratfe, pfejeme zaslou2enSr odpoCinek a Cest budf2 Tvoji pamatce.

Dario ye Weimar, Tex., dne 13. imora 1940.

Jerome Mieulka, Ignac Trefr47, Adolf Barta, resolueni v3Thor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ni2epsanSr resoludni vStor fadu Pokrok Slovant, Cis. 31. v Yoakum, Texas, vyslovujeme timto hluboce citenou soustrast pozustale man&ice a naai spolusestfe, dvema ditkam a cele pribuznosti po nakm spolubratru, ' Frank Vraielovi, kter3i vyrvan byl osudem smrti z kruhu rodiny dne 14. nnora 1940 ye stati 59 let, 1 mesic a 27 dni a pohiten byl dne 15. nnora na Katolickem hititove v Yoakum, Texas, za teastenstvi tel, spolubratril a pfibuznSrch.

Poznstale, rodina ztraci v nem dobreho a starostliveho mankla a otce a na y red upilmneho spolubratra. Pozustala rodina necht' pfijme nagi srdeenou soustrast a timto vzdavame Best jeho pamatce.

Demo v Yoakum, Texas, dne 16. imora 1940.

John J. Jaresh, Will Hollub, Jno. V. Dole2al, resolueni v3Thor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nilepodepsanS7 vStor radu NovS, Tabor, Cis. 17., S.P.J.S.T., vyslovujeme timto naai uptimne citenou soustrast pozustale rodine nad ztratou Vakho milovaneho mankla, otce a dedeeka a nakho spolubratra Karla Matejky, kterSt dokonal svou pozemskou pout' dne 1. nnora 1940 ye stail 83 let.

Vime, pozustali, 2e Vag zarmutek je velikST, ale bucli2 yam ritechou, 2e celSr nay fad citi s Vami.

Zmineny bratr byl dobr3"Tin. Menem nakho fadu a svSrch povinnosti dbalST. Budi2 Cest jeho pamatce a odpoeivej v pokoji.

Resoludni v3tor: F. G. Mrnu gtik, J. V. 2efelk, Emil Haisler.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niiepsanSr resoludni v3ibor radu Pokrok Gainesville, Cis. 101., S.P.J.S.T. v Gainesville, Texas, timto projevujeme jmenem nakho du naSi hluboce citenou soustrast mankli a pozustale rodine nad umrtim jeho manklky, matky a babieky a na'Ai mile spolusestry Frantiยงky Hofferek, ktera, zemfela dne 7. imora ye staff 72 let a dne 8. nnora jsme ji doprovodili k veenemu odpodinku na hfbitov Valley View, Tex. Vy, mankli a pozustale rodino, vime k VAA zarmutek je velkS7, ale budi2 Vam ntechou, 2e i my s Vami soucitime Va,'S bol.

Tobe, sestro, budi2 zeme lehkou a odpodivej v pokoji!

Za tad Pokrok Gainesville, Cis. 101., v Galnesvile, Texas John Paclik, John Samek st., Charlie Sykora, resoludni vSrbor.

VESTNIK RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ni2epsanS7 resolueni vStor radu Pokrok Moultonu Cis. 27. v Moulton, Tex., vyslovujeme timto portstale rodine naai uptimnou soustrast nad ztratou jejich mile manklky, matky, babieky a naSi. spolusestry Roziny Pavelka, ktera od nas nav2dy odeSla dne 28. ledna 1940.

Do2ila se veku 73 let. Pohitena byla v Schulenburg, Texas, na katolickem hititove dne 31. ledna. Do naai Jednoty S.P.J.S.T. pfinalekla po 38 let. Ztracime v ni milou a dobrou elenkyni, na kterou dlouho budeme vzpominat. Vime, drazi pozustali, ze vas zarmutek jest velikY, ale budi2 Vam atechou, k i my spolubratri a spolusestry soucitime s Vami ve Vaaem zarrnutku.

Vyslovujeme naai srdeenou soustrast opuatenemu manklu, ditkam a vnukam.

Odpodivej v pokoji naae mile spolusestro a budi2 Ti zeme lehkou!

Jan Mladenka, Pavel Barak, Jan V. Havilk, resolueni vYbor.

Dania dne 12. fmora 1940 v Moulton, Texas.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ni2epsanY resoluani .vYbor radu Slovanska, Lipa, Cis. 66, ve Waco, Texas, projevujeme timtc jmenem nakho radu naiSi uprimnou soustrast porttstale rodine nad ztratou jejich milovaneho otce a man2e1a, a naSeho spolubratra John C. Urbana, ktery dokoneil svou zivotni pout' v aterST 30. ledna 1940, ye stall. 66 roktl. ZemkelY bratr byl vitly vzornY Glen a horlivY vlastenec. VZ'dy byl ochoten pomoci, jak bratru, tak sestre, a mnohST z nas se bude ye schtizich ohli2et neni-li bratr Urban mezi nami. Neni a nikdy jia nebude.

Vime, pozustale rodino, .k to pro vas byla velika rana, kdy2 tak neodekdvane od vas de'Sel vas milovanY, avaak budi2 yam alespori 'eastednou ntechou, '2e mu soucitime s vami ve vaaem telkem zarmutku. Ty, zesnuIS7 'oratre, odpoeivej v pokoji a Best budi2 Tvoji pamatce.

Dana ye Waco, Texas dne 10. anora 1940.

Louis Kousal ml., John 8imeik, Otto Hanus, resolani vStor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ni2epsanS7 resolueni v3ibor radu Pokrok Houstonu els. 88., vyslovujeme hluboce citenou soustrast pozustale rodine nad ztratou Vageho mileho mankla. otce, dededka a naSeho spoluTornak Dvorika, bratra,. jeho2 ledova rana smrti zasahla dne 18. Anora 1940 ye veku 73 let a vyrvala z naaeho stredu.

Drazi pozustali, vime ze Vaa zarmutek je velikS7 a proto2 budi2 varn atechou, ze bol jen2 Vas stihl, jest i bolem naaim a soucitime s Vami ye Vakm zarmutku, neb rad na y v nem ztraci dobreho a uptimneho Mena, jen2 v2dy s laskou a ochotou konal sve elenske povinnosti a vkly obetave podporoval akci narodni, ei.m2 se vepsal do srdci tech, kteri jej znali a s nim se 'Wee loueili. Budft lest jeho pamatce. Odpoeivej v pokoji!

Dario v Houston, Tex., 24. anora 1940.

Resolueni vYbor: Rakna Hanusova, Frank Andinec, Josef Kaapar, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ni2epsanST resoludni vYbor radu Vernost Cislo 51., Ellinger, Texas, projevujeme jmenem nakho tadu uprimne citenou soustrast pozustale rodine nad ztratou jejich milovane matky a sestry a naai spolusestry Winnie Pon'elk, ktera tak neodekavane zemfela dne 5. imora 1940 ye stall 45 let.

Byla to pro nas, pozilstala rodino, velka rana, avaak ujiat'ujeme vas, k my s vami citime ten te2kS7 zarmutek.

Odpodivej, sestro, v pokoji, a Cest budi2 Tvoji pamatce.

Dano v Ellinger, Tex., dne 20. anora 1940.

M. J. Sklar, D. A. Juren, resolueni vYbor.

Oslo, Norsko. - Z informovan3" Tch norskeh kruhu bylo dano najevo, 2e norska vlada dovolila nemecke pomocne lodi Altmark odplouti z norskS7ch vod, kdykoli bude chtiti.

Strana 11 (DOKONtENt ADRESMIE SE STRANY 10.)

127. Pokrok Kenedy - Kenedy. H. W. Mareak, Kenedy, Texas.

128. Bratrske Spojeni - Mart. Frank Vanek, sr., Mart, Texas, Rt. 3. Schtize 2. nedeli.

129. Ladimir Klacel - Edge. Frank Wentreek, Wheelock Tex., Rt. 1, Box 45 Schfize 1. n.

130. Jaro - Dallas. J. F. Boueka, 5536 Richard Str. Dallas, Tex. Schtize 1. nedeli v /nes.

131. Alamo - Thrall. Hy. Sladek, Thrall, Tex., Rt. 2, Box 82. Schtize 2. nedeli v mesici.

132. Svatopluk - Waller. J. J. Kull-Jana, Hempstead, Tex., Rt. 3, Box 29. &haze 2 nedeli v mesici.

133. San Antonio - San Antonio. Louis Dressler, 122 Dulling Court, San Antonio. Tex. Schaze 2. nedeli v mesici.

134. Bratrejov - Crowell. Chas. Machae, Crowell, Texas.

135. Volna Cechie - Ennis. Jos. Vytopil, Ennis, Tex. Schnze 2. nedeli v mesici.

136. Liberty - Dayton. Frant. Kalenda, Dayton, Texas, Star Route Box 32. Schuze 1. ned.

137. Taft - Taft. Mrs. W. J. Janca, Taft, Tex. Schtze 1. nedeli v mesici.

138. Vytrvalost - Ganado. C. M. rubar, Ganado, Texas.

Danbury. Miro Svo139. V Boji za Svobodu boda, Danbury, Tex. Schilze 2. nedeli.

140. Rozkvet Svobody - Wied. Mrs. Emilie Miadenka, Hallettsville, Tex., Rt. 2.

141. Cechoslova - Mixville. Jos. Tagka, Sealy, Texas, Rt. 1. Schilze 1. ned- kai. 3. mes.

142. Stefanik - Houston. Alois Vaja, Fairbanks, Teas, Rt. 1, Box 353. Schfize 1. ned.

143. Primori - Inez. Leo. Krause Jr.,-Inez, Texas. Schtize 2. nedeli v mesici.

144. Slavic - Nada. Robert Skuea, Nada, Texas. &Mize 2. nedeli v mesici.

145. Morayska Orlice - Penelope. Lud. Vanduch, Rt. 2, Mt. Calm, Tex. Sehtize 1. nedeli v mesici o 2. hod. odpoledne.

146. Woodrow Wilson - Galveston. Josef Vytovjak, Rt. 1, Box 176, Galveston, Texas.

Schilze 2. nedeli v mesici ve 3 hod. odpol.

147. Vesely Osada - Jourdanton. Tom Ventreek, Jourdanton, Texas, Rt. 2, Box 66.

Schtize. 1. nedeli v mesici.

148. Elmaton - Blessing. F. J. Hejtmanek, Rt. 1, Palacios, Tex. Schilze 1. nedeli.

149. Tom:IS' Jefferson - Alvin. J. 0. Strouhal, Alvin, Texas. Sehilze 2. nedeli v mesici.

150. Aug. Haidugek - Woodsboro. Mrs. Anton Strouhal, Woodsboro, Tex. &Mize 1. ned.

151. Wharton - Wharton. Henry Holegovsks-i, Wharton, Tex., P. 0. Box 505. Schtize 1. n.

152. Pokrok Agua Dulce - Agua Dulce. F. R. Barton, Alice, Tex., P. 0. Box 328. Sch.!), ze 1. nedeli v mesici.

153. Pokrok Benview - La Salle. Adolf Elleg, La Salle, Texas. Schtize 2. nedeli v mesici.

154. Fort Worth - Fort Worth. John Beean, 2211 R:ss Ave., Fort Worth, Texas.

155. Hlava Texasu - Austin. Raymund Prasatik, 717 Brown Bldg., Austin, Texas.

156. Pokrok Baytown - Baytown. C. H. Goerig, Baytown, Texas. P. 0. Box 732. Schtize kaZde treti pondeli v mesici veeer.

157. Rozkvet na Plains - Eddie 8. ilhan, Star Route, Littlefield, Texas.

158. Texaskti Kvet - Kaufman. F. Kofnovec, Kaufman, Tex. Sehtize 1. nedeli.

159. Rosenberg - Rosenberg. Miles PodlipnS'T, Rosenberg, Texas.

160. T. G. Masaryk - San Angelo. Bed. Socha, San Angelo, Texas, Sonora Rt., Box 8.

Schfize treti nedeli v mesici.

161. La Parita - Jourdanton. Charlie Belieek, Jr., Jourdanton, Tex., P 0. Box 52. &haze prvni nedeli v mesici.

162. Pokrok Brazoria - Iowa Colony. Albert Jai, Iowa Colony. Tex- Rt. 1, Box 39.

Nemecka velka bombovaci letadla provedla v aterY in. tYdne nov), nalet na routy namorniho dopravnictvi pfi britskom vSrchodnim pobre21 a podle berlinskeho oznameni potopila dva britske pokladade min a jednu ozbrojenou nakladni led'. V Lond;,%ne stejneho dne byla vydana zurava, dle ktere nejmene etyri a pravdepodobne Jest nemeckYch ponorek bylo znideno !Ahem tYdne. Ve zprave to se udavaly ztraty v lod'stvu v stejnem t3'74cInu na 86,077 tun, nejvyaai to t:ridenni ztrata od zahajeni valky.Ffedchazejici tydenni rekord byl 78,198 tun v druhem tidnu valky.

Strana 13

Pedal Oren Slovanske Podporujici Jednotj Stith Texas.

Offieial Organ of Slavonic Benevolent Ass°. elation of State of Texas.

REDAKTORr—FRANTA MOMICA—EDITOR Nrydavatel6 — Publishers ECHOSLOVAK PUBL. CO., West, Texas Pfedplatne $1.00 ro6ne. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Finally Adria zasfiaji se do Hlavni firfadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veikere, dopisy, pfedplatne, oznamky, adresovany na Vestnik. West, Texas Vista has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

NAg ODBOJ. My zvitezili jednou a zvitezime zase, i.kdyt se sok nag smeje j dem po volnosti "'rase Nde hrdY symbol fika , "Vtdyt' Bah je s nami, bratti, kdo uteee, ten pyka.

Katclemu co mu path.

I kdo z nas neni Oechem, kdo s nami jenom citi, at' rye se jednim dechem.

My vypletem se z siti!

Evieka Dubska, dvanactileta, devneka, kterou nacisticka hrtizovlada vypudila z rodne zeme kamsi do Francie, napsala nekolik basni, z nicht tuto vybirame pro poteeeni naeich etenait.

Bratr Otto Stehlik kandidatem mayorstvi.

Pondelni denni noviny pfinesly zpravu, die nae spolubratr a jeden z nejznamejeich krajav Texasu — Otto Stehlik — oznamil svoji kandidaturu na Mad mayora mesta Wichita Falls. Hlavnim bodem jeho "platformy" je zrueeni fitadu mestskeho spravce, cot nemale procento daneplatcu schvaluje. Aekoliv mayor Wichita Falls s podporou mestske rady nemaji zakonite moci Mad mestskeho spravce zrueiti — tento byl zaveden dodatkem k mestske astave a mate bYt jen hlasovanim obyvatel zrueen — zvoleni br. Stehlika mohlo by posiliti skupinu, ktera tento Mad neuznava mestu prospeenYm. Zname energickeho bratra Otto Stehlika mnoho rola", naee krajanska vetejnost pamatuje na jeho etedre srdce a vydatnou pomoc, penetni, prokazanou pfi prvnim odboji, bratr Stehlik je poctivec, eistY karakter, dobrY Cechoslovak a ma schopnosti pro Mad, o kterY se uchazi. Pkejeme mu uptimne zdar ve volebnim zapasu — jeho zvoleni bude nejen pocta jemu a jeho eetnYch pfatel, nYbrt cele nazi krajanske vetejnosti.

Svetle pamatte Bedficha Smetany. Na den 4. bkozna ptipada 116. vYroai narozenin zakladatele a velmistra Ceske hudby B. Smetany. V dem spoeiva vYznam Smetany? Oim byl a je naemu narodu? Narod jako narod tije v ptedni fade kulturou, jejit nejkrasnejei slotkou je praye umeni. A Smetana je zakladatelem a pkimo tvurcem umeni, jet nejvice odpovida karakteru a hudebnimu a zpevnemu zaloteni nageho naroda. Dal mu umeni zdrave, silne, eiste, radostne, dal mu umeni ryze deske a ph tom piece zase umeni eel& moderni a svetove. Dal mu je v dobe, kdy jazykove probuzenY narod potkeboval prave nejvice kulturni napine pro svoje eastvi a dal mu hned amen', jet se dotykalo samYch vrcholka umelecke tvorby svetove a narod postavil tim razem do stejne lady s narody kulturne nejpokroeilejeimi. Tim veim postavil se Smetana do ptedni kady buditela na-

VESTNiE geho naroda. Ale probuzenY narod musil byti take osvobozen a dosici statni samostatnosti.

Co znamena Smetana pro eeskou narodni revoluci? On dilem svYm ji ptipravil, ba vie, on eeske narodni revoluci, padesat let napfed, net k ni doelo — dal jasny program. Napovedel jej ✓ "Libuei", ale ureite vyslovil v "Me vlasti".

"Narode muj, drahY — pravi to — mde krasnou vlast, mae slavnou minulost, bYvals svoboden, Ines vlastni stat a ted' jsi v porobe. Buda znovu svoboden, dobudee samostatnosti statni, ale jen tehdy, pfijdee-li tymit cestami, jako Tvoji ptedkove taboret'. Vet ve svoji silu, zvite• musie zviteziti!" Take, byla tragika Smetanova tivota, sva monumentalni dila, nejvetei, nesmrtelna dila napsal, kdy nan dolehlo nejvetti utrpeni telesne a soueasne i dueevni. Stihla ho take, choroba, nejtetei, jaka, mute hudebnika postihnouti: ohluchl. A soueasne tace zdpasil s nepochopenim svYch vrstevnikil, s lidskou zlobou, jet se mu stavela v cestu, a s materielni bidou. Katdy jiny by byl podlehl. On v nadlidskem vzepeti postavil se osudu, neustoupil, povzdechl a zaplakal, jen jakoby stranou a pro sebe v kvartetu "Z meho tivota", ale i tam svoji bolest vitezne ptekonal — vlastni bolesti musily stranou, napjal veechny svoje nervy, aby narodu dal to nejlepei, jak si byl pted tim Tou atasnou mravni silou postav jeho tyei se do vyee obrovite, do rozmerii titanskYch, takte stoji pted nami jako opravdovY Heros naeeho naroda. Poslednich sto let narodni historie eeskoslovenske bylo korunovano politickYm osvobozenim; statni osamostatneni pkielo jako vYsledek svetove valky. Ceskoslovenska republika behem dvaceti let podala celemu s-vetu clUkaz, co dovede vyspely lid usilovnou praci vytvotit, 6eskoslovensko bylo demokracii ptikladnou, jedinou ye sttedni Evrope. OdvekY neptitel dsl. naroda nemohl snesti prosperujiciho souseda, nova pohanska ideologie — nacismus — kul pikle, ponoukal Sudet'any k einnosti podvratne. Hitler hrozil valkou, obeistil spojence, dosahl tisicilete pudy pfivtelenim Sudet k zmocnil se Ceske Maginotovy obranne hradby a na to zakekne a k ohromeni celeho sveta zbytek Oech a Moravy vojensky obsadil, utvotivee t. zv. Protektorat a soneasne nacisticke zlato koupilo nekolik zradnYch Slovak& kteti se od Oeskoslovenska odetepili a utvotili Slovenskou republiku pod ochranou Dilo presidenta Osvoboditele a jeho nastupce dr. Beneee bylo rozpinavosti Germana a zradou spojenca naroda znieeno. Nastala nova Kalvarie, straene utrpeni feemi opueteneho eeskeho lidu, kterY ✓ tomto fidobi utrpeni, poniteni a zotrodovani znovu utika, se k Smetanovi, jehot nadherna hudba je mu posilou v ptitomne take dobe. Dilo Smetanovo, samo neznajic pout dodasneho politickeho fitlaku, davalo a da, i fines smer a raz snaze po vymknuti z okovii nacistickeho • Pametka otce Ceske hudby budit potehnana nebot' Smetana nalezal i za dob nejveteiho utrpeni silu a atechu v praci a nemel jine touhy, net sloutiti svemu nadevee milovanemu narodu.

Unik ByrdovSrch loth pied krou na eke mote.

Department namoknictvi dostal od admirala Byrda zpravu, ze jeho vYprava et'astne vyvazla — tfebas jen o vlas — ze sveho prvniho dobrodrutstvi, ktere mohlo celou vYpravu hned v poeatcich pohtbit. Dne 16. ledna se odlomila -na pobteti velka ledova kra v deice skoro 28 mil a byla odnesena do eireho mote. Bylo to ye Velrybi zatoce prose v mistech, kde obe lodi Byrdovy vYpravy "North Star" a "Bear" vykladaly svaj naklad na pobtetni led a po nem na pevninu. Hrozilo nebezpeei, ze oba parniky budou se vim rozdrceny. Teprve v poslednim okamtiku se lodim podatilo pled pohromou dostat se na sire mote. Manevr musel bYt proveden tak rychle, ze zest mutt' posadky nemohlo ut na lod' nastoupit a zUstalo na plovouci ledove kfe.

Teprve pozdeji mohli byt zachromeni a vzati na palubu. Rozdrceni obou lodi bylo by znamenalo konec cele vYpravy. Teprve east nakladu je na pevnine. Ostatne lod' "North Star" ma hned po vylocleni podniknout jeete jednu plavbu do Valparaisa, aby jeete behem jihotoerioveho leta ptivezla jeete jeden naklad zasob. Pti teto ptiletitosti pfiveze take zastupce chilske a argentinske armady, ktere Spoj. Staty pozvaly k na v*prave: Zkaza obou loth ilpravy by

Ve stkedu, dne 28. imora 1940. byla znamenala, to by plala nejaka velrybakska lod' z Noveho Zefandu do Velrybi zatoky, aby zachranila hole tivoty 125 elenti Byrdovy vYpravy.

Magicka sila kouzelne hudby Smetanovy zase oiila v porobene vlasti v to mohutnosti, v jake iiia za temna a svitani svetove valky. Staled a staled bude hudba Smetanova eeskoslovenskemu lidu §kolou iivotniho optimismu zcela v duchu a souhlase s nejvetgimi myglenkami presidenta Osvoboditele a jeho pokraenvatelii.

Rodria fee je velmi jemnS, nastroj a proto se nim ma take eetrne zachazet. Listujte slovnikern jazyka eeskeho a poznate to nepteberne vYrazove bohatstvi. Probirate-li se onim mnotstvim slov a vYrazil, poznate, to to neni ani trochu nuclne. eetba, naopak je motno rici, to je to pestre dobrodrutstvi slov, dobrodrutstvi, za nimt se skrYva mnoho rueneho tivota, kterY vyjadfuje onu stale promennou a neustrnulou cestu slovieek, od davnYch dob po naee easy.

Vite piece, ze mnozi vynikajici matove eeskeho naroda odedavna venovali celY svfij plodnY vot, aby bohatstvi jazyka a jeho ryzost zachovali, a kdy bylo tfeba, i rozinnotovali. Musime se divat na slova, kterymi se vyjacitujeme, at' fistne nebo pisemne, jako na sve nejlepei kamarady, kteti tiji spoleene s nami, maji svou duei, jsou proste kus naeeho ja. S timto naziranim pak pochopime, to jejich vyznam je mnohem vets', net jenom ten, abychom jejich pomoci mohlirici, jsme se pane najedli, nebo abychom si rnohli napsat nekomu, to pottebujeme honem neco penez. Je oveem samozkejme, ze rozlieujeme fee, kterou mluvime nebo pieeme mezi sebou, mezi svYmi, a tee nebo pisemnY projev, kterY je ureen pro eirei okruh lidi, tedy pro vekejnost. V prvnim ptipade to stars zasada: "Mluv, jak ti zobak narostl" je jiste docela na miste, v druhem je to Upine naopak.

Mezi sebou mluvivarne lidove, ale to nerntrze vadit, abychom pti projevu, kterY neni jen pro naee soukromi, neodlotili tento obnoeenY obal a nevzali na sebe zcela slavnostni, jak se slue".

Smetana rozniii slavu e'eskeho *Lena do fgech thin sveta a v souhlase s veltbou kneiny Libuge vola slova, jei znela tak zazraene do duza valky, jei davaji novou poai silu a nadeji doeasne porobenemu eeskeinu du: "Mfij drab eeskY narod neskoni, on neskona, on pekla hrfizy slay,* Slavne piekona!

Ktere oznamovani je nejfieinneigi? VSrsledky jedne ankety (zkoumani), ktere se zifeastnilo desetitisice lidi, odpovedely tak, ze na prvni misto postavili noviny, na druhe doporueeni obchodnika, na tfeti vykladni skein, na dtvrte plakat a na pate film. Noviny pfijdou za etenafern do domu, resp. na farmu, ate je ye chvili sveho klidu a nalady; obchodnik doporuei mnohdy, ale obyeejne thkaznik pkijde jit rozhodnut; vYkladni skfili void a upoutava, obydejne k tomu, co etenat zna jit z oznamky; plakat musi elovek potkat a nema vtcly easu jim se obirati. Film je na konci jiste jen proto, ze oznamky se na platne prilis rychle mihaji a stfidaji — a ze jsou to jen titit lido, ktefi stale chodi do jednoho a tehot divadla — kdetto oznamka, jako nejneinnejei, pusobi na veechny.

Smetanova hudba poinaha rozplameilovati nand Smetanfiv k odboji proti jeho podmaniona nepiestava, vlevati mu nadeji v jeho zmalitnele tidy.

VCelky ye West v einnosti. V pondeli 26. Unora konaly ustavujici schazi Ceske teny osady West a pies neptiznivou pohodu Mast byla poteeitelna. Pani Pavel S krabankove. zvolena za pfedsedkyni noveho tvotiveho klubu, pani Aug. Morrisova tajemnici. Po dell' rozprave a vice navrha damy se usnesly: schtze budou konany dvakrat mesidne, katclou sttedu odpoledne veelky budou proeivat lothi pfikryvku, it east eativa Ci pradla a misto placeni mesidnich ptispevkil zvolenY zabavni vYbor pfipravi nejakY menei podnik pro ziskani fondu. Prvni podobnY podnik bude 11. bkezna veder v sini sv.

Josefa a to: turnaj domina. Vstupne k tomuto veeirku stanoveno 25c za parek, hostiim bude pfedloteno pochutnani v podobe deskYch et" a kavy. Bude zaroveri dratba pane pkikrYvky. Dalei elenkyne tohoto iftiteeneno kroutku budou vitAny. Vstuprae ani poplatky nej sou.

Ve stfedu, dne 28. imora 1940.

Pokusy o ponemeeni 6eskoslovenska deji se ted' dvojim smerem: jednak Nemci chti pietnout nemeckou narodnostni arou Cechy od Moravy a jednak v posledni dobe tat Moravu od Siovenska. Jako by citili tu pfirozenou jednotur eesktch a slovensktm zemi, kterou nic nedovede rozbit a na jejit pfervani je tieba umeth° a proto doeasneho prostiedku, vrhaji se ted' nacistieti germanisatoti na hranici slovensko-morayskou. Zabiraji velkostatky, zejmena lidovske, odebiraji je z eesktch a slovensktch rukou a posilaji na misto decht, • nebo desktch tide nemecke pfistehovalce ze severni Italie a Pobalti a pokouteji se tak vytvotit smitenou narodnostni linii. Mezi Cechami a Moravou pokouteji se /Thud stejntm zpilsobem vytvokit cizi narodnostni linii mezi Rakouskem a Nemecktm Slerskem pies jihlavsko narodnostni ostriivek. Na slovenske hranici sleduji Nemci mimo germanisaeni cil jette cil chti dat sve armada, ktera ma v mod. zapadni Slovensko, nemeckt ttl. Od 1, prosince byla zavedena pro Cechy pracovni povinnost od 15. do 70. let, to jest povinnost k otrocke ke praci pro blaho Nemeti. Marne se pokoutela pratska nkedni mista aspori o to, aby nucen8 odvadeni Ceti pracovali jen v eesktch zemich a nikoli pro N'emce; marne se pokoutela snitit vekovou hranici. Zaeatkem ledna dotla ut prostfednictvim zpravodajsktch kancelati zprava, ze z tech odjelo na praci do Nemecka 40,000 multi a 10,000 divek, odvedentch podle zakona o pracovni povinnosti, nalizeneho bez techti a proti techtm fitsktmi Nemci. Gestapo zabavuje, co pottebuje, podle noyeho zptisobu: podle ulic. Vybrakuje vtechny domy v jedne ulici, vybere lotni pradlo, psaci stroje, tatstvo, potraviny — a jint den si zase vybere jinou ulici.

Stoji-li nekde ye fronte lepe obleeend deska Lena, elen Gestapa ji proste vyvlede ze zastupu, donuti ji, aby ho zavedla dome a tam ji zabavi vtechny zasoby, nett'astnice jake. Ternto plepadtim ye frontach ujdou jen teny nejnuzneji obleeene. Krutt persekudni retim musi v Cechach udrtovat 350,000 nemecktch vojakfi.

Na vainosti, ktetou si ve svete ziskali t echo• svou yyspelou kulturou a spotadanou demokracii, ma podil take mezinarodne srozumitelna kultura hudebni. V to dokazali nejvice a jsou to ptedevgim Smetana a Dyofitk, kteti Jim ziskali skvelou po yest uvedomeleho a kulturniho naroda i v tech zemich, ktere o nich tamer nic nevedely.

Nage naygtevy. V fitert dopoledne piekvapili nas kratgi navttevou mantele Jan Junkovi a Adolf Junkovi z Temple. Jell k pfibuzntm do Abbott, bratr Jan Junek mel jiste kizeni v natl. tiskarni. Navtteva nes tetila.

Britskt premier Chamberlain v feel sve v dolni sn6movne v Londtne v ntert min. ttdne obvinil Norsko, to nekona siTtch povinnosti jako neutral. Stejneho dne mluvei francouzske dy prohlasil, to lod'stva Britanie a Francie vtechna opatieni, aby zabranila utivani norveisktch teritorialnich vod k valeentm fideltim. Premier Chamberlain mluvil v dolni snemovne o pripadu nemecke lodi Altmarku, odsoudiv nedbalost norsktch autorit pfi prohlidce lodi to a dovoleni, aby utito bylo norvetsktch teritorialnich vod k doprave britsktch zajatcu do Nernecka. Jejich osvobozeni oznaeil za `hrdinskt CM." V kaide obci divadlo.

Ve zlinskem politickem okrese vzrostl v posledni dobe znaene zajem o ochotnicka divadelni pfedstaveni. Pace o tento obor kulturni dinnosti byla svetena Mladeli Narodniho sourudenstvi. Bylo vysloveno pfani, aby se v katde obci sehraly nejmene jedna at d ye hry za pub roku. Tam, kde neni jevitte pro ochotnicka piedstaveni, zajisti vedeni No,rodniho sourueenstir' pomoc pro zkizeni jevitte. Spolu s Narodnim sourifeenstvim pracuje pro povzneseni nosti ochotnikti i Okresni osvetovt sbor ye Zline. V nejblitti dobe bude peei Okresniho °sizetoveho sboru uspofadan ye Zline retiserskt kurs, na nemt bude pfednateti nekolik vybrantch odharrdku, kteri seznami tieastniky kursu jak s praksi, 1 teorii. Furs bude povinn pro vtoohny odpovedrid pracovrtlity MNS.

VESTNiK SKVELE UVITANI VOJTY BENEgE V LIOUSTONU. (Pokradovani se strany 1.)

Jest to dojemne a vzrutujici, to Vy zde v Texasu pochopili jste jak nutna jest jednota, jak vysoce musite postaviti zajem celku a naroda nad stranicke malichernosti v tak vatnem okamtiku. Ket by vtichni tli Vatim ptikladem v bratrske lasce, v pochopeni jeden pro druheho, za jednim cilem sjednocenou silou proti Popisuje svilj tit& z Ceskoslovenska porobeneho, vysiretluje prof se nebojovalo velmi logicktm zptisobem a zakonduje vzpominkou na prvniho presidenta T. G. Masaryka, ktert pochopil jiz pied dvaceti lety, to lidstvo a narodoye jdou za svetlem, za vyttimi idealy a proto jest naprosto nemone, aby tma a barbarstvi stiedoveke zvitezilo i nyni. Jit tehdy, kdy spojenci nemeli rispechu a kdy germanske armady byly vitezne jak v Rusku tak na Baikal* fiat tatieek Masaryk pevne veril ye viterstvi dobra, pravdy a spravedlnosti a tak i my dnes vetime ye velke idealy lidstvi a pokroku a jsme posileni touto virou v utlechtilost a kiest'anstvi, ktere jest zaldadem k vytvoieni techto vyttich lidsktch hodnot, pro ktere nit narod krvacel a opetne krvaci. Pfipomina, nam, to prvni nati povinnosti co americktch obdanfi jest, abychom my zde v Americe dokazali svtm sluntm chovanim, to jsme potomky naroda spoiadaneho, naroda, ktert miluje vte co jest krasne a uAlechtile a proto zasluhuje si sympatie Ameriky a sveta a proto ma narok na svobodnt tivot a svilj kulturni vtvoj spoleene s ostatnimi ndrody. Uchovejte toto okenko Vate, ktertm se Amerika diva do teskoslovenska eiste, to jest Vati povinnosti. Doposud jste rizkostlive aby toto okenko eiste bylo a za to Vain vyslovuji ja i narod nag vielt a srdeent dik. Za druhe, nezapominejte to k akci nag jest potteba hmotntch prostiedkti a proto podporujte dle svtch mai-lost natl. akci za osvobozeni stareho naroda eeskoslovenskeho, nebot' jest to Vate krev a krev se nezapfe. Co srdce poji, to more nerozdvoji. — Voj. Benet byl vyslechnut zastupem s velkou pozornosti a mnozi slzeli pii jeho tklivtch slovech. Pfejeme mu v jeho dalti testa a v jeho velke praci, kterou pro svilj narod kona, z pina srdce nateho mnoho zdravi a ttesti. A piejeme mu, aby jeho tuna, jedina tuna, o ktere mluvi, byla spinena—aby ye svobodne vlasti eeskoslovenske gel krajem a udil svornosti a bratrske lasce, aby se neopakovaly stranicke malicherne boje, a pak kdyt jako nam vtem bude doprano veeneho klidu, aby jeho srdce, ktere pro narod deskoslovenskt tak verne bilo, mohlo spodinouti v Ode, kterou tak miloval.

S.A.C.T. S heslem Zvitezime!

2ADOST 0 PODPORU.

Rad Liberty, eislo 136., Dayton, Texas.

Cteni bratii a sestry!

Obracime se na vas se tadosti o sebementi podporu pro nateho spolubratra 8tepana Koaura, ktert jest jig pies 4 mesice nemocen, za kterout dobu byl dvakrat operovan a musel pobtti v nemocnici cele 2 mesice a sotva kdy bude nejake prate schopen. Tento je 75 rokil start a je chudobnt renttf, doposud se rolnieenim tivici. My jsme bratra Kottura podporovali kolik jsme mohli a ted' bychom prosili sbratkene tady, aby bratru Kotturovi nejakou podporou vypomohly. My podporujeme katdou tadost, ktera, jest ve Vestniku uvefejnena. Kaklt darek bude s diky piijat a ye Vestniku kvitovan. Milodary zasilejte na Frant. Kalenda, Dayton, Texas, Star Route, Box 32.

Adam Zavada, mistoptedseda.

Frant. Kalenda, tajemnik.

Zanedbane rybniky budou vyeisteny.

Na pokyn ministerstva zemedelstvi provadeji okresni tlfady soupis vtech rybnika (i tech zanedbavantch) a vtech btvaltch rybnidnich ploch, a starostove vtech obci byli vyzvani, aby se postarali o vyeisteni obecnich rybniku. Vtechny maji latt jette -v zime nova upraveny, opatteny fadnou vtpusti a na pie ma btt jejich okoli nova vysazeno a osveteno zeleni. Do vtech, rybnikti maji btt nasazeny ryby. Tam, kde rybniky byly zru geny, mail btt za dozoru fires i1 hospodarslOch porade4 obrMerly,

Strana Ead San Antonio, Oslo 133.

Upozorriuji sestry a bratry nateho fadu na nedeli 10. bfezna. Jest to den na g jubilejni schfize a zaroveri v tu samou nedeli pfedvaden bude eeskt film " gtefanik" ye Floresville.

V rinorove schfizi usneteno, uspokadati spolednou svaeinu v bfeznove schtizi, to jsme neyeah, bude-li film gtefanik pkedvaden, kdy a kde, at dne 15. imora pki schfizi odboaky S.A. e.T., a to jsme jette nevedeli, kdy piedvaden bude, at v tomto ttdnu.

Schfizi kadovou odkladat je tetko, neb mistnost pro fadove schtize mimo druhou nedeli neziskame, leda hledat nekde jinde a to kdovi jak by dopadlo.

Rozhodne vtak si piejeme, by co mono nejvetti poeet natich lidi do Floresville se dostavil.

Jak jsem byl zpraven,'zadatek bude ye 12:30 neb o jedne hod. odpoledne a pfedstaveni zajiste nebude trvat dole jak d ye hodiny, takte eastnici budou miti dosti easu do schfize se dostavit, treba budou nee° zpozdeni. Schtize bude zahajena pozdeji net obyeejne, tedy ladam vtechny, komu je to mono, navttivit Ceske filmoye pfedstaveni ye Floresville ye 12:30 v nedeli 10. biezna. Pomfitete tim dobre veci, neb celt pkijern bude na propagadni kampari, totit na S.A.6.T. Zaroveri je to nazi povinnosti se stieastnit, protote majitel divadla ochotne proptijeil budovu a vtechny pkipravy twine zdarrna, ze sympatie pro nate nerodni hnuti, a zajiste by to vypadalo vice net uboze, kdyby elovek jinonarodni tak tlechetne k nam se zachoval a my bychom ukazali misto nadteni chiadnou lhostejnost.

Sestry a bratfi, prosim, vezmete toto na yedomi a komu jen trochu mono, navtivte divadlo a po divadle ptijd'te do schtze. Nevim jmeno divadla, vtak jsem jistt, to floresvilltti krajane misto oznami.

V ptitti schuzi uvedeno bude nekolik novtch mladiektch Clenu, proto bude to jenom hezke, bude-li schtize velmi eetne navttivena; piijd'te poznat nag' omladinu. V poslednim ease uvedli jsme nekolik elenil a vtichni velmi maldi, pre.ye jake potrebujeme. Po schfizi uspofadana bude, jak jsem vtte uvedi, spoledne, svaeina. Sesttiely, toto zase pro vas! Udelejte to jako v lednu, at se stoly prohtbaji. Mona, to to bude nepohodlne, jet do divadla napied a pak s nadilkou do schfize. Mona to by se to dalo nejak zaiidit, by jidlo mohlo se nechat v sini net pojedete do Floresville. Tetim se, to se nejak upravi a zafidi. S bratrsktm pozdravem, Louis Dressler, tajemnik.

Oko za oko.

Za sve navttevy v jedne eskymacke osade jsem pozoroval mlade eskymacke dite, jak tvtka nejake cukrovi, a chtel jsem vedet, jak se k nemu dostalo. Shledal jsem vtak, to to je — rybi oko. Jiste to nebylo piin g chutne cukrovi, ale pak jsem se dovedel, to to je eskymacka medicina proti slabemu zraku. Snad by to byla povera, kdyby prave nyni lekari na rochesterske klinice nekonali podobne pokusy. Krmi moreata a krysy extraktem z treseich oei a shledavaji, to to ma neobyeejne pfiznive UMky na zrak. — Sydney R. Montague v "North to Adventure".

Staienka zemiela mezi patnacti koekami.

V techto dnech rano probuzeni byli obyvatele jednoho ticheho domu v Domatlicich talostntm, mimoiadne pronikavtm a vytrvaltm muoukanim koeek v byte 711ete vdovy Kateiiny Iltirkove. Vdova Lila od svetove valky, v ztratila mantela, v poblouzeni a stale ve'fila, se jeji mug vrati. V osamoceni travila dny ye spoleenosti patna,cti koeek, ktere vtechny opatrovala a tivila. Sousede vnikli do zamdeneho bytu lifirkove. Spatfili truchlivt obraz. Vdova, zabalena v hadrech, letela zmrzla, na podlaze a jeji koeky marne se ji snatily lisanim a talostntm muoukanim ptivest k tivotu.

Datel kradl ye Wane.

Vdove pa kidicim uciteli Otmarove se nekdo delti dobu dobtval do AM Nebyl to obydejnt zlodej. K pfekvapeni se zjistilo, to je to datel.

Nakloval silntm zobakem piedni steny tilt a sve navg,evy vytrva,le opakoval po nekolik dni. pitleentigwtrove priOnko, jim'A byly ry vylvraveny,

Strana 14

VESTNiE

ky z e'eskoslovensVeh 'clav Vratislav z Mitrovic.

EM v Srejemsk)ich Kralovicich v led1099 — posl•dnim velkSrm tspechem ministra Ledpolda I. hrabete Oldkioho., Hinskeho — byla monarchie mladti vetve donne habsburskeho podstatne rortitena. hiavnich slorek — Uhry — ,byly pkipov oelem taktka svem rozsahu k podunaj, prostove zak.lady mocnatstvi byly hotbvy, Ittedpoklady daltiho v3ivoje pkipraveny.

Js ^n1 timto aktem nestalo se pozdeji Ra, kous:o j•ete — alespori ne hned — velmoci. K desm.2-aoini drrave cisatske pribyl sice a duleritY kus dunajskeho basenu tehdy yea77.l to zeme do znaene miry poslednimi vylidnena a vysilena, pouhy kraj neuteseny a odka.zujici snad jen do daleke budoucnosti.• Jan •nc:iav 7ml:is/a y z Mitrovic a jeho rod.

Jan 7.Taclav Vratislav z Mitrovic pochazel ze stare, kdysi vladicke, tou dobou vtak jit hrabeei ktera teprve v XVII. stoleti pronikla tYznamneji v prosttedi aristokraticke mosti eesTs:i.; . Praded jeho Jan — ad do, .majestatem cisatskYm z 9. Cervna 1627 Pose i ze stavu vladyckeho do stavu panskeloo — natill jests svYm nerozsahlS7m majetloom k nomarne mane v . znamnS7m zastupcilm (take aristo.kracie a teprve v generaci dada eho Vaciava, jehot bratr pan Adam Vratiz :Mtrovic stal se nejvyttim .ptevorem doe.asn, i nejvy.2Aim velitelem lod'stva (admiraloin) radu maltdskYch rytiru, ozvalo se jmeno jeho vYznaeneji v kruzich politicks vetejn.osti eeske i obecneji zapadoevropske. Jako triadvacetiletY (narodil se roku 1670) byl Jan 2o;:,. len jmenovan radou v soudu v Praze, dva roky pots dostal se jaassesor do Ceske dvorske kancelake a zde yedenim. FrantiSka Olcificha Kinskeho se, se zda, velmi osvedeil, takte upoutal k sopozornost eisarovu a tento se ho rozhodl prate, kdyt nadeela hodina osudoveho Francii k poslani, nad jine daletite71111.

VratiSFaVr. :, 70 pOSTarki v LondYne 1'700-1701.

I:CD:CC-1M listopadu roku 1700 byl Jan Vaclav 7:Eatis1av z Mitrovic posla,n do LondSma, k dvoru. (Tkolem jeho bylo, aby sjedmezi cisatem a t. zv. namotnimi riocnostini, resp. aspori dulezitejsi z. nich, t. j. s Nebyla to vac snadno.: Vilern III., anglick:;r, byl sloe ptesvecteen, ze naroky resp. jeho vnuka Filipa, vevody z Anjou, na celou monarchii epanelskou Enamenaji vernal varne ohroteni anglickYch protote odevzdavaly vlastne eel* obehod v 1i1i "KatolickYch kralti" a jejich obrovskjioh kelOnlich, ovladanST dotud z valne easti ostrovy britskYmi, do rukou francouzskYch, zalDiraly celY zapadni basen Sttedozem_ more se veenii jeho obchodnimi cestami do o.olasti rncci francouzske a vubec podstatat poruS'oyaly ideal mocenske rovnovahy v E77rope, jak mu tanul na mysli. Ale nalada v ktera byla, velmi vyeerpana hospodatsky . .6.1k.on, a v parlamente, pkedstavuji3.13 yetejneho mineni anglickeho, byproti jakemukoli novemu podtni Pies to podaillo se Vrati,Onglii — a spolu s ni i Holand1701 pod•psaly alianeni smlouOST.T:Orn. defensivniho razu) a, .kdyt . neproziravYrn uznanim preten.6 ..loke- koruny Jakuba III. Stuarta 17,1ka7ici politicks vetejnosti anglicke, do-

sio v kvetnu roku nasledujiciho k vyhlateni jedne z nejvettich evropsky- ch valek novejtich dejin.

Vratislav pfivodeem obratu ye voice o dedietvi gpanelske.

Ale i v prfibehu tohoto obrovskeho zapasu, vytvotivtiho koneene politickS7 obraz Evropy pro cela, tamer dalti d ye stoleti, k jehot rozpoutani podstatne byl ptispel, zasahl Jan Vaclay Vratislav z Mitrovic velmi hluboko do vYvoje udalosti. Valedne ttesti s poeatku koali•i protifrancouzske nepkalo. Byla-li na strane spojencu ztejma, pkevaha v poetu vojska i v hmotnY'ch prosttedcich, kter3"7mi disponovali, mela strana francouzska, zkejmou vYhodu v jednotnem vedeni, jet dovolovalo ji dobke se braniti proti sousttedenemu fitoku neptatel, i lepe podnikati vSrpady ofensivni. Roku 1703 podatilo se valednemu vedeni francouzskernu v spolku s kurfirstem bavorskYm Maxem Emanuelem — jedinYm v3'7znamnejtim knitetem nemeckSm, kterS7 se dal ziskati k spojenectvi s Francii — ohroziti dokonce velmi vatne i vlastni dediene zeme cisarske, jet soueasne byly stisneny z vichodu povstanim ra,rakoczyovskS7m v Uhrach. Tu vtak dovedl Jan Vaclav Vratislav, te anglicka armada pod vedenim vevody z Maribouroughu, ktera dotud operovala v bSTvalem tpanelskem Nizozemi, chromic tu, resp. dob3"Tvajic ptedevtim t. zv. "barieru" holandskou ,a ktera byla ochotna nanejv3it sestoupiti do adoli Mosely a tudy vest spolednS7 Utok s armadou cisatskou proti Francii, vrhla se at do 8vabska a spojila se tu s armadou prince Eugena. SpojenYm vojskUm podatilo se zlomit mot francouzsko-bavorskou pod Maxem Emanuelem a martalem Tallardem v slavne bitve u Hochstdaedtu (13. srpna 1704), ktera rozdrtila nebezpeene strategicky vojenske ohnisko bavorske a dala cele ce koneene ebrat ye prospech spojencil. tato "unerhoerte Victoria" (nes1S7chand vitezstvi) byla predevtim zasluhou Usilovneho jednani Vratislavova, je dnes obecne uznavano.

Jeho jetInani s Karlem XII. gvedskYm. A jette jednou zachranil Jan Vaclav Vratislav z Mitrovic valeenou situaci v kritickem okamtiku pro cisake a jeho spojence. Bylo to roku 1707, kdyt kral tvedsky Karel XII., kterST zatim na vS7chode vedl vitezne boj s koalici syStch neptatel (t. zv. valce nordicke), a ptemoha tam sveho soka, polskeho krale a kurfirsta saskeho, vtrhl do Sas, ()brat ]. se hroziye proti Habsburktm, vyqkaje jim skryte podporovani mich nepratel. Jan Vaclav Vratislav, kterS.7 se zatim vratil roku 1704 ze sve londSrnske misse, byl vypraven do hlavniho stanu tvedskeho v Sasku u Lipska, aby vratil Utok bojovneho mladeho panovnika., opojeneho dosavadnimi viterstvimi, jent mohl netoliko zvratit vetkery dosavadni Uspechy spojencil, ale i celSr vS7sledek valedne kampane. A jeho obratnemu, rozvarnemu i postupu se i tentokrate podakilo dosici tadouciho tile, ac musil tu pkekonati celou 1adu picekatek, a to zejmena na strane cisarske, kde bylo malt ochoty k dalekosahlSrm Ustupkilm, jet za svou neutralitu tidal Karel XII. Smlouva v Altranstaedtu 1. zaki 1707 (dotknuvti se, mimochodem, i natich zemi tim, obnovila svobody evangeliku ye Slersku), byla ne bezvYznamnSm zajittenim pro dalti v3ivoj valediVch uddlosti.

Merle iispegne byly — aspon s podatku — Vratislavovy pokusy o vykeeni situace v Uhrach, t. j. o likvidaci prve zmineneho povstani Frantitka II. Rakoczyho„ ktere zaplavilo tuto zemi v letech 1703-1704. Vyjednavani, jet vedl hrabe s povstalci roku 1706, ztroskotala. Ale zda, se ,te piece jen na dobre:m skonCeni, t. j. kapitulaci rebelie roku 1711 mel Jan Vaclav Vratislav podil velmi znaenY. Alespon rytitske gesto, s Mint se pozdeji ujal dcery hlavniho vyjednavaoe v techto jednanich Jana Palffyho, jehot zasluhou byl sjednan mir szatmarskSr, ukoneivei roku 1711 posiedni stavovskou revoltu v Uhrach, nasvedeuje dosti ztetelne fizke spolupraci jeho s tinato magnatem na jeho pacifikadnim dile.

Ve stredu, dne 28. imora 1940. teskj, zaklad politiky Vratis1avovy.

Jest pochopitelno, te tyto fispechy ziskaly Janu Vaclavovi . Vratislavovi z Mitrovic zeri i naprostou dtiveru jak Leopolda I., tak pozdeji Josefa I., k jehot nejuttim spolupracovniktim naleel, i koneene, kdyt Josef I, r.

1711 zemtel, Karla VI. Vedeni dela politiky habsburske ocitlo se na konec taclne v rukou VratislavoyYch. Pid torn veak hrabe nedelal nikterak tak zvanou politik y dynastickou, nYbit ptedeveim politiky zajniti statu, sobs sve•eneho, jet pokraeovala zrejme, v linii, naznaCene pied nim Lobkovicem a KinskYm • a kterou jsme oznaeili kdysi jako eeskou. Kdyt smrti Josefa I. znienila se podstatne evropska situace a vyystala motnost spojeni cele kaanelske s .drtavarni nemeckYch Habsburkti ✓ jedinYch rukou posledniho potomka tohoto rodu — mornost celkem India vYbledna a vyradujici. si enormniho vypeti sil — byl Vratislav prvnim, kterY mei odvahu vyloriti Karlovi VI., zabranemu pine veomi ,epanelskYmi, nutnost, vzdati se hlavnich zemi epanelskYch a omeziti narok.y na zeme vedlejei, t. j. hlavne italske a nizozemske drtavy "KatolickYch kralti."

Mezi tvurci love Evropy.

V tom smyslu take roku 1713, resp. pak 1714 uzavren mir, kterY skoneil dlouholetou valku o dedictvi Spanelske. Jan Vaclav Vratislav z Mitrovic se ho oveem nedookal; zemtelt' v pomerne miadem veku 42 let pod tihou sve neobyeejne otylosti rcku 1712. Ale nevi pochyby, te tento mir — jako vYsiedek dlouholete valky a jejiho spadu — byl se veemi svYmi dusleciky pro dalei vYvoj Evropy predevelm dilem jeho, protote on to byl, kterY: podstatne ptispeT k vYvoji veech velkYch uddlosti pledchozich, jej ptipravujicich. A tak honosnY pornnik, ktery byl hrabeti Vratislavovi — nej7 vyeeimu kancleti eeskernu a tediteli habsburske politiky zaroven — postaven a jests dnes stoji v pratskern kostele u svatelio Jakuba, je nejen pomnikem Ceske neasti na stavbe monarchic podunajske, jet v tomto elechtici; dotvdiveim riti Leopolda I., ye skuteenou velmoc, vyyrcholila, ale i pkipominku opet toho, jak "Ceti delali dejiny sveta.!'

President Roosevelt pkistal v nedeli m. t. v prtplavnim pasmu panamskem po ktitniku Tuscaloosa. Uvitan byl salutem 21 delovych ran. President nastoupil inspekdni cestu po pruplavnich opevnenich po konferenci s dilstojniky armady a lod'stva a s civilnimi • konane na palube Tuscaloosa. Pc prohlidce Gatunsk3"7ch zOmadel president odjel autem do Fort Davis, Fort Randolph, Coco Solo, ponorkove a letecke zakladny lod'stva a na armadni letitte. Wilde byl vitan se vterni poctami, jet naleti presidentovi Spoj. State. Ve Fort Davis vykonal pfehlidku 18. brigady pechoty, ktera tarn byla dopravena brzy po zaeatku evropske valky. Prohledl si tut stavbu nov-,s2ch kasaren.

At dosud mnozi z nova pkichozich vojakti jsou ubytovani ve vojensk3ich stanech. Fe Fort Randolph president videl dela rate 14 pale& ktera, chrani Karibejske mote. Tato testa umotnila presidentovi, aby spattil Cast tajne prate na opevnenich a prohledl si posily, ktere sem komandoval minuleho podzimu. Nyni posadka na Panama je vice net 18,500 mut°. silna. Pouze Havajske ostrovy jsou vice ozbrojeny ze vtech americk3"7 ch drtav, nebot' na ostrove Oahu je 22,000 americkS7ch vojakii.

Nejprudtl tempo ma germanisace nikoli ve vetejnS7 ch fitadech, ale v tovarnach a zavodech, kam byla usazena spousta Nemcil jednak za tim fidelem, aby byli kontrolovani detti delnici a znemotnena nebo alespon omezena pasivni resistence a sabotat, jednak za uaelem soustavneho germanisovani desich Natizenim kitskeho protektora jsou zavody rozdeleny na nemecke, smitene a 'Ceske a usilovne se pracuje na ptemene vtech eeskych zavocia na "smieene", za net jsou povarovany zavo•y, ktere maji alespori 5 nemeckych zamestaanca. ye smleenYch° tavodech vladne dvoji pravo. 0 nemecke zamestnance se stara Ne.mecka pracovni fronta, na Cechy se vztahuje stark zakon o zdvodnich vYborech.

Ve stfedu, dne 28, imora 1940.

VLASTA 6TERNOVA:

Rozvodova Advokatka ROMAN MODERN± 2ENY Oba mladi lido kradeli nevysokkm listnatkm lesikem. Mlade doubky odely se id novou zeleni a v jejich korunach gustila nesdetna hejna chroustu.

Stablo zavadit o mladk peri doubku a telidka chroustti jako take kapky napadaly do huste travy pod stromky. jasotem, jako male decko, pfiklekla Sarka do travy a pozorovala nemotorne brouky, hrabajici zoufale do vzduchu sv'mi elankovitkmi no2kami. Kdyt ji Leo poloN1 jednoho toho nemotoru na dian, vkskala rozko gi, jak ji zmitajici telleko lehtalo. Nevidela je gte nikdy chrousty tak zblizka. fteditel Janak byl tou chvili nadgen naivitou sve snoubenky. Nic na ni neptipominalo pfisnou advokatku, byla spite jako male deck°, radujici se nad novou hradkou. Vzpomnel si, kdyby ji tak mohli spattiti jeji kolegove, onen stark soudce, jeji rozvodovk odparce, kteil vgichni znali jen nesmititelnou doktorku pfisnkch zasad! Zde to byla jen mlada Z'ena, s rozkogi vychutnavajici kahle malidkosti v omladle, sveli jarni pkirode.

Leo se na ni zadival rozhofelkm zrakem. V torn okamZiku byl by si pfal, aby s nich spadly vgechny okovy civilisace — aby se mohli pfikloniti celou svou bytosti k lakave hrudi matky pfirody. Byl by unesl svou milenku kamsi od lidskkch hlasa daleko — do smrkoveho mlazi — nechtel by se nikdy vratit do koleji vgedniho, mestskeho 2ivota. Jak se to asi krasne Z'ilo malemu nartidku satyril a nymf v starem, antickem svete!

Ptistoupil k ni — malt hraboun spadl s jeji dlane — a obe jeji race se ovinuly kolem Leonovy gije. Byla opravdu dnes jen a jen mladou genou! NeCekala na jeho polibky, ale davala je sama.

Kolem jejich k sobe sklonenkch hlav pfelechvilemi malk, brudici aeroplanek — jak si tak nekterk z chroust0 Wen kamsi na zalety.

Jindy, odkudsi z dalky, zalehly sem lidske hlasy — jinak tu bylo bogske ticho, jako by pfiroda naslouchala pozorne tajemnemu souzvuku jejich cite.

Vygli spolu na okraj mlacleho duboveho lesika. Pied nimi sklanela se mala strati do Ado11.

Na protej gim svahu leskly se 'novosti cele skupiny malkch vilek a rodinnkch domed10.

"Zas mam chut' na malou venkovskou idylu.

Nemyslig, 8arko, .te by se to krasne 2ilo pod takovou dervenou stfi gkou uprostied male zahradky — daleko od Prahy — s touto darovnou vyhiidkou plimo do lest?" ptal se ji, tiskna ji znovu k sobe.

"Nezda. Pfedevgim je to fada domkil jako male kasarny. Moje vila by musila stati nekde v naproste samote — kdyz uz bych s tebou sdilela sve touhy po venkovske idyle. Ale ne — podivej se na tu rozjetou, blativou cestu — tam v tech kaltdich by jednou usedl aZ* na dno nag viz. Ne — venkov je krasnk pro vychazky a vklety — ale za nic na svete bych se tu nedovedla pohtbit na dlouho." V blase mlade t'eny ozkvala se znovu touha po pinem, slaitem Z"ivotnim proudu. Zde to bylo jen vksluni, jen malt odpoCinek na chvili, net' se zase ponoti do toku vgednich praci.

Protoge se slunko uz skrylo za chuchelskou strani, pomkgleli na navrat. Ani se jim nechtelo — ted' bylo venku prave nejkrasneji. zase jsem pocitil stesk po na gem voze — povat — deka nas dobfe dvouhodinna, chime k hodkovieske stanici. Kdyby tu nekde v restauraci dekalo na ge auto, mohli jsme tu pobkti jegte diouho. Ale takhle bych to nerad vladel po neznamkch, neschtclnkch cestach v soumraku."

"Nic nevadi," hajila 8arka krasu sveho napadu do konce, "jsme dnes jen chudi poutnidkove, zvykni si uz na to, a vychutnej jako ja kouzlo takoveho cestovani."

Chtela vykroditi po hiebenu kopct smerem k zapadu, ale jeLte ji lehce zadriel a poslechl

a

VEBTNIK jen jejiho pokynu — podinaje znovu vychutnavati kouzlo takoveho cestovani, ktere se soustfedilo v nejlakavej gi sladkosti pro neho pray* na jejich rtech. Nebranila se, bylo ji dnes tak krasne!

Dole po silnici vracela se tit take hrstka mladYch lididek — dye nebo tii mandoliny a kytara vyhravaly jim do kroku — a hlas mladYch hrdel nesl se veselou pisni po tmicich se stranich.

Opirala se lehounce o jeho ran* citila se trochu piece jen unavenou, ale byla to takova sladka imava, kterou pfisobi spite silnY jarni vzduch net chfize .. .

Na teleznidni stanici dekalo na ne jette trochu zapaseni o misto ye vlaku, ale i to se tt'astne pfekonalo.

Praha ut svitala v nedelnim osvetleni svych bulvarfi, kdyt se bli gili k Leonovu bytu pod vyLehradskou skalou.

"Poekag tu s pani Zapotockou a ja zajedu pro maminku," navrhoval a 8arka se nebranila.

Teprve pratske tvrde dlatdeni pfipomnelo ji, jak ji boli nohy, nezvykle deltim prochazkam.

Chteli jako katde nedele povedefeti v dome keditele Janaka. Pani Mellanova ut se asi beztak divi, te ji tak diouho nechavaji doma samotnu.

8azka se Kdyt se blizili k Lenonovu bytu zarazila: Pied domem u chodniku stab() male auto, ktere ji piipadalo jaksi povedome. V temnu kryteho vozu zahledla mutskou postavu u volantu — ale jen rudY konec hoticiho doutniku fefavel v temnote.

Kradela po boku Leonove — po schildkach k jeho obydli. Vtechna okna byla osvetlena — stara hospodyne uz je asi odekavala. Ci snad i 8a,reina matka ut tam na ne deka.? Pkitla snad sem petky, nemohouc se jich doekati?

Na prohu salonu se Leo zarazil a ziistal bezradne stati.

V kfesle sedela svfidne rozlotena jeho sestra, kouiic cigaretu.

Leo chvili vahal, jako by chtel svYm telem krYti postavu sve snoubenky. Ale bylo u g pozde. Ve dvefich kuchyne stanula hospodyne, s fizkosti pfihlitejic podivnemu setkani.

"Konedne!" vyskoeila Irena hned se ovladla.

Spatfila, te se Leo nevraci sam.

"Moje sestra — mode nevesta," pfedstavoval Leo tichYm hlasem. Hrdlo mel jako setfierovane — zdalo se mu, te se zadusi.

"Chtela jsem to opet poprositi, abys mi pomohl k vYmluve na dnetni veCer. Muj mu g se uz uzdravil a zaene asi zase po mne slidit.

Kdyby sem pfijel, iekni, ze jsem tteba u pkibuznYch tve snoubenky," hovoiila zcela nenucene nedbajic, co tomu fekne jeji nova, phbuzna.

8arka nechtela fait svemu sluchu. Jedine slovo ji utkvelo v pameti: "opetne!"! Irena byla zvykla asi skrYvati se za sveho bratra!

Ale prod' — prod?

Vtom ji napadla souvisloust auta venku dekajiciho. Chvatala k anti — oteviela je prudce — a zavolala: "Milane!"

Postava vystoupila z auta. Ve svetle blizke svitilny spatiila 8arka neklamne tvak sveho gvagra. Ano — ted' ji bylo v gechno jasno! Muj bote, jak si nahoda plete divne nitky lidskYch osudt!

Odvratila se od okna a zadivala se s netajenYm odporem na mladou, nastrojenou tenu.

Leo nebyl schopen promluviti ani slova.

Irena si take asi teprve ted' vzpomnela ve svem ptaCim mozeeku na invest sve pfigti tvagrove. Ale jeji smelt' pohled nejevil litosti, te se pied ni prozradila. Co jen znamenalo ono "Milane"? Odkud zna jejiho tele? Situace se stavala trochu nebezpeenou.

Leo pozdvihl v bezmocnern vzteku zat'atou pest nad hlavou sve sestry. Proklouzla kolem neho do pi•edsine jako lasioka.

"No, no, co si to dovolujet? Pfekatim, jak vidim, mate to ale dobrotu — nemusite hledat..." ale dale nedomluvila. Musila znovu couvnouti pied rozzufenYm bratrem. Hospodyne postoupila k ni, odvadejic ji lehce ke dveiim.

"Nemam tu ut asi tedy docela tadneho prava — a je to piece mOj domov," Zalovala v

Strana le slzach zaratena Irena. V pohledu bratrove tkvelo cosi, co dosud u neho nikdy nespattiIa. "Ven — ven — a vickrat neptekroei g meho prahu," sipal Leo, ukazuje ke dveiim.

"Najednou! — Jindy jsi byl ke mne laskavejti! To se dela y pied svou nevestou tak kostlivYm. A jindy jsi mne chranil!" Irena zamlouvala svaj nucenY fistup.

Leonovi se vgechno mihalo pied ()alma. Divil se pozdeji, i.e 'Avg° tak hladce jeho setkani s lehkomyslnou sestrou.

Volani 8areino u okna povedelo mu v ge. Bylo to pro neho jako smrtelna rana. Pfitomnost sestiinu byl by mohl nejak omluviti, i jeji prosbu za pketvaiku pied jejim chotem.

Ale pkitomnost auta, dekajiciho pied domem, a to auta 8ardina tvagra — cinilo situaci neudrtitelnou.

Kdyt odhrdel dole motor, klesl Leo zdrcene do ktesla. Neodvatil se ani podivati do tvate sve snoubenky.

Zvedl zrak, az kdyt zaslechl jeji krok ke dveiim.

"Kam jdeg ?" vykiikl a skoeil ke dveiim.

"Pryd," geptala na smrt bleda tena. "PryC na vtdycky!'

"To piece nemutet, nesmit mne trestati za mou proradnou sestru!" Leo se svezl k jejim noham.

"Vstari, nemam rada seen," zvolala hnevive.

"Je to trochu silne na mne, to laskave uznag.

Tak mnoho jsem od tebe neeekala. Ona iekla, `opetne'. To jsem si dobie zapamatovala. Tedy jen s tvou pomoci tahle tena fadi — podvadi sveho chote a nidi rodinnY mir me ubohe sestry! A to vtechno jen a jen s tvou vlidnou poinoci!"

8arka se opirala o dveie — zdalo se ji, te katdou chvili klesne k zemi. Oteviela se pied ni propast tak zavratne hboubky, ze ji pojimala zavrat'. A to tam, kde ji nejmene oeekavala.

"Vyslechni nine, vysvetlim ti vtechno!" prosil Leo Upenlive.

"Je mi lito, ale vidim vtechno v tak oslnivem jasu, ge bys jen zbyteene plYtval slovy. Jakepak vysvetleni. Slytela jsem ji — a videla jsem jeho. To mi staei. Sbohem," jeji ruka stiskla Leo osamel. OteffenYm oknem zalehl k nemu jegte ,czvuk jejich spegnYch krokfi...

Piistoupil k oknu jako v bezvedomi. Stale se mu zdalo, ge musi jej schvatiti milosrdna mdloba. Venku padala tma do ulic — derma, hmota vytehradske skaly enela hrozive do vYge — a za ni — na temnem nebi, zatklebil se co chvili odraz reflektoru nad Barandovem.

XIII. Mlada tena prchala po osvetlenem nabfeti jako pronagledovand jakYmsi hrfanYm zrakem. S oCima horoucne planoucima zirala upfeno pied sebe, ale nideho nevidela. Vratela do chodct, te se za ni udivene U Narodniho divadla se bezradne rozhlitela. Kam ted'?

Vgude, jen ne domu. Znamenalo by to vysvetlovani matte. A 8arka citila zketelne, i.e by se zalkla pri prvnim slove.

Kam by se mela uteci se svYm stratlivYm zklamanim? Samota je nesnesitelna, spoleCnost cizich lidi jette nesnesitelnejti. Vzpomnela si na Ervina — sveho davneho piitele.

Ano, vyhleda ho. Je to trochu otklive, ze si na neho vzpomina, az je ji nejhufe. Ale, bylli jejim piitelem, pochopi vtechno!

Vedela, kde ho najde. Sedaval katdY veCer ye sve kavarnidce, kde se schazeli mladi literati a umelci — a kam jej ut vickrat provazela! Zamiiila Narodni tiidou a Spalenou ulici do tithe kavarny, jedne z tech nekolika, kde nevyhravala ani v nedeli hudba.

Spatiila jej v kroutku jeho pfatel. Zadival se na ni udivene, jak tu stanula u dvcii — eekal patrne, te se za ni objevi postava jejiho snoubence. Ale pak se rychle zvedl a chvatal k ni.

"Doktore, mate pro mne eas? tekam venku, piijd'te za mnou, muslin s vami mluvit,"' geptala mu usmivajic se nudne, nebot' citila,

Strana 10 je na ne uprena, pozornost cele kavarny.

Uklonil se lehce na souhlas. Byl jejim otrokem, to vedela dobre. Byl by za ni set, kam by mtl. pot-11611a. Rozloueil se s pkateli, kteri jej provazeli vice jernnYrni nard.tkami na jeho posluenost, zrejnie ne-verice jeho vysvetleni, te ho jeho velite,lka pottebuje k daletite, bezodkladne pravni parade.

Neveimal se jejich 2ertil — hodil na penize a chvatal von.

Sel chvilku po jejim boku.

"Kam piljdeme, Ervine, chtela bych nekam; kde je veSela hudba, kde nas nikdo nezna, a kde bychorn si mohli popovidat. Stalo• se mi neco a myslina, te jsem si dobke vzpomnela na sveho pritele? NemDim se?"

Jeho planouci pohied, pinY oddanosti, byl ji uspokcjivou odpovedi.

Navrhl ndikolik kavaren v odlehlYch ulicich, ale kYvala jen mrzute hlavou.

"Pojd'me na Porie, tit jsem chtela vickrat navetivit lidove kabarety," vzpomnela si pojednou.

Kratel s ni poslutne, beze slova. Byl ji nasledoval, kdyby jej byla vyzvala k prochazce pekiem.

Ileree,'nY sp-ech nedelniho veeera eumel po praEskYch ulicich. Jako by litichem bylo ztraviti tu dcbu v kruhu rodiny — prevatna veteina Pratakil hrnula se ulicemi, pinic zabavni biografy, divadla a kabarety.

Veude byio pino — i v kavainach steti se nano volne misto.

"Kam tedy?" zental e doktor Singer sve krasne prilvedkyne.

Stanuli becradne na otivene ulici. Jeden ani druhST nom tli v techto koneinach naprosto tacinYch zitueenosti.

"Lhoste5eno, kam," odpovedela nezvuenan hlasem, "nekam, kde je hodne hlueno a kde najdeme ma3o znam:;7ch."

Vstoupiii do stareho domaku na Pokiei. Byl hodne star — zde, uprostked velke Prahy — mezi obrovskfimi palaci — modernimi eintaky — ostriivek davno minulosti. Sem chodili ut staff Rcattici, kdyt se eh-tell trochu pobaviti — sem, kde staval jeete do nedavna jeden z nejstareich pratislaTch pivovarti. Staki Pra2ane net-hell v lance vina a veechny ty exoticke napcje dneeni doby. Jim byla nejmilejeim potitkem sklenice peniveho moku, pkimo od eepu. Proto tento eediva malounkY domek pamatoval doby velke sve slavy.

Dnes crieem ut znus•nul a skYtal pristkeei jen nekolika kteki dali jedn.ou pro zmenu ptcdnost veselYm liclovYm vYstuptim pled chvatem divokYch °brazil na platne.

Skreila, troeku st rUj nosdnek, tato zhYekana odchovanka nejprednejei pratske spoleenosti. Bylo to tu otreem docela jine, net -v nadhernYch mistnostech nejlepeich pratskSrch kde at dosud travila sve veeery. Misto zlata a sarnetu zdobiiy stony emouhy staki a seUzounka chodbie•ta steti staeila nedelnimu rfavalu. navetd,:anikii.

Setlo se jich ku podivu dost — drebnYch tech liclidek periferijnich vrstev, a 8arka byla by jiste naela i v tom svou zabavu., pozorovat jejich nolo. odlienV zpilsob zabavy net ye vrstvach, jirat byla jinak zvykld.

Bylo nekelik remeslnickYch rodin a nekolik paku, tisknotioich se k sobe v pkitmi zeeekeleho hlediete. Pozornernu divaku !sktal se tu opravdu jedineenY potitek studia techto lidi, jit poskytnou nekdy skorem zabavy vic, net program jeviete.

Ale oba :Audi aide nemeli dnes ptilis zajrnu na torn, co se kolem nich dalo. Dostali posledni volnY stub a to jen proto, 2e si -pkali sedadla nejdratei.

Vzbudili oveem znadnou pozornost shromatdoneho ut, cbecenstva. 8arka mela pod piastem naherne taty — a jejich stkich a draliSr material byl ,sarave rollive a zavistne ocenen diveimi i 2crisk:; .mi odhadci.

Doktor Singer se pa,trave zadival na svou kdyt usedali ke, stolu. Musilo se s ni neco zi7 laetniko kat, jinak by nebyla sedla k tomato strakaterau, spravovanemu ubrusu. Ale Sarka dues zi.:ejrn6 nevidelo, nieeho.

V/STNiK Jen trochu se zachvela, kdyt se ji uklonil pied ni sedici policejni urednik. Ani nevedela, odkud ji zna. Na to vent nevzpomne'la, to tu mohou bYti znami lido. Stark pan se veak vice neohledl, zkejme se tu nudil pti SITerri eebnim vYkonu.

"To je hloupe," stetovala si Ervinovi, "ta hudba tu dela talcavY ramus, te si nebudeme moci povidat. A ja vain chtela nee() kid."

Doktor Singer stale nechapal nenadalou pkizeri sve velitelky, pokladaje ji spite za jeden z jejich rozmarti. Asi se nijak nepohodla se syYm snoubencem, a ted' by se rada uklid-' nila ye saoleencisti bYvaleho pkitele. Nernahl ji oveem nijak zazlivat.

Neodvatoval so ji vyptaval. Cele to nezvykle prosttedi jej koneenA bavilo. Snatil se take doktorku Mellanovou upezornit na groteskni zjevy v jejich okoli.

"Ut ta hudba," eeptal ji nenapadne, aby neurazil vkus s yYch sousedt, kteri hltali zpev 1 hudebni doprovod celou svou duei, "vzpominate si na nate hudebni yeeirky?"

Usmala se.

"Ano, vim, hudba je ptilis trochu lidova, ale co chcete, lidskY organismus ma rad nu v potrave. Jednou za eas to neekodi nikomu."

"Zasnu, co se zase vyrojilo novich elagra, jednou jsem je zvedave studo-val, patraje v nich p. o stopach skuteene hadebnosti. A opravdu, neda se to vte jen tali ernahem zavrhovat, najde se tu i nelcdy jako zdzraitem trochu puvabu."

Oveem, ten veeer marne po tom pilvabu trail. LidovY vkus byl ut davno v iipadku. Laving vtip jeviete mush bYti silne okotenen sprostotou, aby polechtal -branice arlYch posluchaetl, sycen3"Tch celk tYden nejpustSim Jedem bulvarniho tisku.

Sarka se ani nedotkla prineseneho vina. Pala horeeku a straenou tizen, ale zde se nedovedia napiti. Premahala, se stateene, jinak by byla hned po pkichodu zase utekla. Ale za chvilku se piece uklicinila. Chce piece jen zabiti eas — sebrat trocaiu lily, aby se mohla, vratit v myelenkach Is vecem nedd yna zjietenYm. Na malem jevieti, ku podivu vlcusne a eiste upravenem, stridaly se komicke figurky — jak tiva'by nebyla Sarka schopna vzpornenout si na jedinou piton, na jedinY vtip, ktere se ten veder vrhaiy do obecenstva. Byla mysli daleko — a fSechen ten hluk a sum dolehal k ni jako z dalky. Ale dosahla, echo chtela. Pomalu se uklidnavala, a vyzvala at kratce pied koncem sveho prtivodce, to by ut mohli odejit.

V nejblitei pkestavce ji vyhovel. Zaplatil a Venku bylo jeete stale rutno — noeni vzduch trochu pochladl — a plisobil konejeiye na hlavy, rozpalene pebytem v dusnYch, zakourenYch mistnostech.

"Kam ted'?"

"Rozhodne ne domil — nekam, kde se da hovokit," kikala si Sarka.

Posluene ji sledoval do male kavarny. Naeli si malt' stolek v rohu mistnesti a Sarka si honem objednala lahev leclove mineralky.

Pak teprve odpovidala na udive.ne pohledy sveho davneho ptitele.

"Neomlouvam se vam, to jsem vas zanedbavala, je to piece zcela ptirozene, to laska ma ptednost pied pi-atelstvim. Ale stela tak samortejmk je navrat od lasky k ptatelstvi. Pekne vas prosim, abyste se mne dnes ptilis nevyptaval — teknu vam postupne vte sama. Pro dne:§ek jen tolik: RozeSla jsem se nadobro se sqm snoubencem. A prosim yes, abyste mne vzal zase na milost. Nedovedu byti v teto take, Jobe sama," hovotila rychle s horeene planoucima deima.

"Ale milerad, vite dobke, jak jsem vam oddan. Jen mi dovolte ptipomonout, te si nesante neshodu se svkrn panem snoubencem tolik ptipouttet. Vidirn na vas, jak tim trpite a je mi vas lito. Jiste se zase veechno uravnti. Do tech dob ovtem davam se yam bezvYhradne Is disposici.

Doktor Singer naluvil upLam.e. Dylo mu opravdu lito krasne ,%-:,eny A do svflj cit 0-

Ve stfedu, dne 28. Anora 1940. vlacinouti natolik, to nyni nebyla nejmenSi stopy v jeho duk po ekodolibe radosti z viterstvi nad sokem. Nic, net uptimna, soustrast s milovanou tenou, zkejme trpici.

"Nesmite mne teeiti jako male deck°, vim, te se nikdy nezmeni to, co se s nami stalo. Vidim, te vam musim kici aspori to hlavni. Znate mne, jak jsem ne,kompromisne pkisna ye vecech cti. Zjistila jsem prave, te muj snou-. bailee neni tak ptisnY jako ja. Abyste Si nemyslil hic nespravneho, tedy: skrYval zalety sve sestry — provdane za stareho generala — a aby hrtlza jeho pravineni byla dovreena, ukazalo se, te jeho sestra ma pomer s mS7rn evagrem, LibinYm mutem. Neco podobneho jsem nikdy neprominula ani cizim lidem, jak velmi dobre vite, neprominu to oveem ani tentokrate. Veechno ostatni — jen to nel mohla bych ut nikdy mit k svern.0 mu2i. daveru."

"Vidite, v pralske spoleenosti se to vi u2 davno, to vas Svagr se stS7ka se sestrou vateho snoubence. jeSte kdosi myslil, 2e se oba seznamili at vaeim prOstkednictvim. Oveem, katdY skrYval tuto vec stejne pied vami jako pied keditelem Janakem, myslilo se veeobecne, te on sam o nieem nevi. Koneene pani Irena je tenou velmi rozmakilou, vidite ji stale ye spoleenosti nekolika mladYch mute. Rada se bavi, racia tanei a vekte mi, to ji pratska spoleenost ani pkilie neodsuzuje. Start' mut pry nema pravo nidit tivotni raciest teny tak krasne a mlade, tvrdi se veeobecne," vysvetloval doktor Singer.

-"Ana, to je stanovisko mravne zkatene naei spoleenosti. Ale znate muj nahled — a doufala jsem, te je v teto veci mtiij ptieti chat' se mnou zajedno. ZmYlila jsem se trpce — a nemohu se dosud ze sveho straeneho pkekvapeni vzpa.matovat."

"Netrapte se prilie, snad se jeete veechno vysvetli. Snad pan ke;clitel Janak nevedel stejne jako vy o poeinani sve sestry," snatil se znovu doktor Singer omluviti jednania Sareina snoubence.

"Nebojte se, zndte mne piece, te nikdy nesoudim ani cizich lidi dfive, dokud jejich vineprostuduji. Ptesvedeila jsem riu se, 2e o torn veal. At pkilie jasne se mi objevila jeho neodpustitelna shovivavost is sestre.

Z jejich vlastnich first jsem to slyeela — a milj evagr na ni dole pied domem eekal v autu.

Nic se neda omluvit — je to straene — jako by se peklp na nine zaeklebilo — je mi z toho hnusne," Sarka div se nedala do place.

Teen ji,, jak mohl, ale jejich eiroce otevkenYch oei nezmizel horeenY lesk, jent ho polekal.

"Pojd'te, zajdeme si nekam jinam, kde se tandi, nechcete? Nebo nekam do baru — pkijdote na, jine myelenky, vidim, jak jsem tu s celou svou oddanosti bezmocnY is vaei bolesti," nabizel doktor Singer motnost nevelt° rozptYleni.

Kyvla odmitave hlavou.

"Nevim, nemohu slyeet hudbu, jitri mou bolest — a vite, to nikde nenajdeme zabavni mistnost bez hudby. To je ono prokleti. Zaplat'te, prosim, divne se tu na nas divaji, projdeme se trochu."

Bylo ut k piiinoci. Pratske ulice se pomalu prazdnily. Sarka hiuboce vdechovala sveti noeni vzduch.

"Doprovodite mne domit ut jsem dnes toilk unavena — chodili jsme cele dopoledne pesky — pokusim se usnout a na vte zapomenout."

Odvedl ji posluene po Karlove . mostu k .domovu. Loudila se s nim pevnYm stiskem ruky.

"Jen to mi slibte, to mne ted' neopustite. Nikdy jsem o vaS1 uprinanosti nepochybovala, nevim, co bych si bez vas poeala. Byla bych tea" itpine optttena, vim, to ani matka mi node, za pravdu, vy jedinY mne chapete. Musite mi venovati yeechen sviij eas — i v iffacle mu, site prevzit vie prace, budu asi prvni des trochu rortr2ita,, a deka nas nekolik dilletitYch procesil," prosil y pri rozchodu. (l'okrafoovni).

Ve stkedu, dne 28. imora 1940.

VtSTNIK

Z ODBOtKY FT. WORTH S.A.t.T. tkednici pro rok 1940 zvoleni nasledujici: Jan Bala, pfeseda; Joe BeeOn, mistoptedseda; Joe Botik, pokladnik a fidetnik; J. F. Hou'2,vidka, jednatel. teetni vYbor: Jan 13edan, Vl. PovolnY, Frant. Obal.

Zabavni vYbor: p. a pi. Sava Elish, Francis HouZvleka, Marie Paul, Jan Beeka, Joe Sedan, Aloisie Sedan.

Seznam v'Sech &tient odbooky: Pan Anton Koldin (zemkel), p. a pi. Maik a Marie Paulovi, p. J. R. Bartek, p. Jim Pov31nY, p. a pi.

Sava Elishovi, p. a pi. Anton Tyrek, p. a pi. Chas. Bartek, p. a pi. Jan Beeka, p. Rudolf Kodi, p. Jan Bedan, p. Anton Beean, p. a pi. Joe Beean, p. Joe SYtka, p. a pi. Joe Milan, p. Frank. Kuban, p. a pi. Chas.

Botik, p. a pi. Joe Botik, p. Angelo

Strana 17

Koteb, pi. Marie Haba, pi. Anna Z orchestru.

"Dava".8 ye skole pozor, Makenko?" p. Chas. Tesat, p. a pi. Frank Houslista k trombonistovi: "Jo to "Davam'."

Paprskai., pi. Ant. Ermis, p. Joe trubka horka?" p. a pi. J. P. HouIvieka, p.

Trombonista: "Prod "A na co clavag nejvetSi pozor?" a pi. Joe BieiSte, p. Frank Obal, p.

Houslista: "ProtoM na ni n "Kdy bude zvonit konec hodia pi. Joe Juran st., p. a pi. Joe Justale foukak" ran ml., p. Jan Ktivanek, p. a pi. ny!"

Joe Svitak, p. J. R..Bartek, pi. A. Vrubl, p. John Vrubl, si. Francis Vrubl, p. Kaufman, p. Jan Chaloupka, p. Stepan Belik, p. Alois Kala, p. a pi. Bohuslav Kuchak, pi. p. Joe Kuban, p. a pi. Vaclay Mika, p. Ed Vitasek, p. Louis p. Louis Saba, pi. Polanovie, p. a pi. Osvald Zilka, p. a pi. Zilka MA NA PRODEJ FARMY V NASLEDUJICICH OKRESECF1 stark, p. Vitek, pi. E. L. Frenrish, pi. J-Je Sivek, p. Jan 8 kra„§ek, pi.

Atascosa (7, od sta do 280 Aril), Austin (1, 80 akrii, iadFrancis SkreAek, p. Jan. PolaSek, pi. ne stavby), Bastrop (1, 1107 akrii), Bell (10, od 50 do 173 alai"), Oldriska PoleAek, p. Jerry Bedan.

Burleson (1, 47 akrft, iadne stavby, lacino), Calhoun (1, stavCelkem odboeka Fort Worth ma 76 diems. Zdar! by pottebuji opravy, 160 akrii, lacino), De Witt (1, 140 akrii), Za odboeku Ft. Worth: Falls (1, blizko Rosebud, 122% akru), Fayette (2, 253 a 62 akry), J. F. Houdvieka, jed.

Fort Bend (1,' 546 akru, iidne stavby, Gonzales (502 akry), Guadalupe (1, 136 akrii), Harris (2, 162 akry bez staveb a 49 akru s peluijrm obydlim), Hill, (2, 85 akru a 179 Aril, Jackson (2, 240 a 89 akrii), Williamson (1, 80 Ara. 0.110.0410•0•1111190.00.1•11190.111190 ■11•01/1119.111111.04100.041111111•0•111•■091M04■00090111111190■19.0■041.09.!0111.110.1119093.t

Slovanski Pod poruj lei Jr.: Stith Texas, "S.P J.S.T."

teskir Mluvici Film "Ntive

Dale ma S. P. J. S. T. na. prodej obydelni domek ye mesa Ferris, lacino, a obchodni budovu v Eddy.

0 Wig podrobnosti se hlaste na:

S. P. J. S. Fayetteville, Texas.

MS919.119•90 ■111.90•1111.

12222172

4!:'::'`:7

" avzdini.

Oznameni timrti a dik Hlubokjrm ialem sklieeni oznamujeme, ie se Palau Bohn zalibilo povolati k sobe nageho drazemilovaneho otce a cleciteeka

Josef D. DrgaCa

bude ukazovan O 7 a 9 hodinach veeer.

EL CAMPO, -- 29.15.nora, ye etvrtek.

Odpcledne i veeer.

CALDWELL, 5. biezna, v titercr.

Ve 3 hodiny odpoledne a v 7a v9 hodin veeer.

SHINER, — 7, biezna, ye Ztvrtek.

O 7 hodinach veeer.

DALLAS, — 12. biezna, v uteri.

V 8 hodin weer, v Lawn Theatre, 2916 Oak Lawn Avenue.

BALLINGER, 15. biezna, v patek.

O 7 a 9 hodinach veeer.

tisti vSrteiek bude venovin mistnim Odboilcam Sdruieni Americkfrch techoalsviku v Texas 302111.39E1911.1423m9s931719191011109:19

Film tento laskave propfijduje PRAGA FILM CO. z Chicaga, ktere jsme povdedni za jeji ochotu pomoci osvobozovaci akci nag stare vlasti,

ZesnulY byl jen kratce nemocen, nei ode gel, kam ho pan k sobe poyolal. Pied rokem v prosinci zaeal trpeti na srdeeni vadu a od to doby vidy byl slabjr, ale na 'fah° nebyl upoutin, jen 5 dni, nei zemiel.

Nag drahY byl narozen ve Wesley 28. tijna, 1870, a zeLae' 28. ledna ve 12 hodin v noci, v jeho dome na Cooks Point, na jeho farme, kde bjr yal s jeho dcerou a synem. Pochevan byl 30. ledna, 1940 na Prvnim eeskonarodnim bibitove u Noveho Tabora. Zesnuly se ptistehoval do Burleson County co male ditko a bydlil v okresu Burleson po celY iivot, mimo 6 mica, a to bydlil v Seymor, okresu Baylor. Po eel* jeho iivot byl farmatem mimo 8 rokii, kdy byl v obchode. A ph farmateni tee tesatil, yypomahal ph staveni Cooks Point gkoly a taii chramu Pane, a mnoho druhjrch domovil. Byl zaklidajicim elenem na Cooks Point v kostele i tadu eislo 116.

Srdeene diky pp. faratam, H. E. Besedovi, Josef Hegarovi a Ernest Deutsch-ovi, za dojemne fed, jak v dome smutku, ehramu Pane, tak i na hibitove. Tei diky Dr. J. E. Siptakovi Ea sluibu pri jeho nemoci a panu S. W. Schillerovi a jeho spur I. W. za ptipraveni ho na posledni cestu, v gem bratrilm, kteki ho doprovodili na jeho posledni ceste, diky vgem darcinn kvetin a vgem tem, kteti ho nav gtivili ph jeho nemoci. A pa,ni H. E. Besedove za doprovod ph zpevu a tei i vgem zpevakilm za jejich krasnSr zirev. Jeg te jednou z hloubi srdce volame: Zaplat' Pan Biih vgem!

Nas drahjr of& a dedeeku, Vage modre oh ui vice tady na zemi nespattime, ale doufame, ie v nebesich se zase shledame. Tak sladce sobe spete sladkY sen, kde oba ui spite poihromade, kam matka ui Vas tatinku ptede gla pied 7 roky. Tu jste nas zanechali jen nas samy ditky, ale chvala Palm Sohn, ie jste nas 13 vychovali a ie tei vgichni jsme se mohli dostaviti ku Vagemu pohibu. Kvitka na Vag hrob vidy chceme Ma gi z.s: lasku, kterou jste nam dali. "Na shledanou u Pana v nebesich, kde neni place, kde ni smrt, ni kde setie sam Bub, sizu vgelikou tei, jei zve k sob& v svatou rigi svou.

VNITCI A VNIDtICY.

Strana 18

Vt STNi8

Vltava v tvofila luisu praz ske'ho uz'emi y

v

111•■■■■■•■■■••

xTEVYROVNATELNE krasna poloha Prahy je oceriovana pro svou krajinnou scenerii jit po staleti od cestovatelti blizkYch i vzdalenYch zemi. Soustavne badani v zemske ktife na Uzemi dne gni Velke Prahy a snad jegte vice hra nahody pomohly odstraniti aspori ponekud rougku tajemnosti a naznaditi zvidavemu zraku obraz vYvoje, jak prodelala tato oblast behem statisicileti. Odhadovani stall geologickYch dob narati vi,dy na znaene obtite a da se tedy v ka gclem pfipade mluviti jen o pravdepodobnostech.

Doba generate staleti, nebo i tisicileti, neni ve staff. zemskeho povrchu mefitkem, s nimt by se dalo poeitati. Odbornici-geologove pfipodobriuji celou dobu etvrthorni, kterou odhaduji pfibliSne na sto tisic let, poslednimu tYdnu tivota normalniho eloveka. Za tyto nepfehledne a nedomyslitelne ery prodela povrch zeme tak radikalni zmeny, ktere si fako srovnavd,me ve sve mysli.

Hlavnimi diniteli, ktere se postarali o pfevraty v zemske krife, byla pfedev gim eruptivni di sopeena einnost, pak voda, at' jit 'v podobe ledovcti nebo ve stavu kapalnem a koneene bauflivy vitr.

Oblast dnegniho hlavniho mesta Prahy je v pravem slova smyslu dil,em, vytvotenkm vodnim tokem, kterY v historicke dobe nazYvame Vltavou.

V nejstargi dobe, kterou zveme prahorni, tizemi Velike Prahy bylo mofskYm dnem, kde se usadily vrstvy bfidlice, piskovce a v jinni east take filoniky vapence — mramory. V nasledujici kamenouhelne dobe more ustoupilo a stla-denim pridy vzniklo tu mohutne horstvo, ktere se tahlo z Francie pies Nemecko at k narn. Krkono ge, Orlicke hory, Kru gnohoFL a ye stfedu zeme Brdy jsou jen troseenYmi zbytky tohoto mohutneho horstva. VelkY vSr -znamprovYjtuelykspnv,tre podstatne snitily vysoka pohofi. V druhohorni dobe se tu opet rozlilo more, ale pomerne velmi melke, ktere tu usazovalo piskovcove a opukove nanosy, &int hluboke vrasy byly do znaene miry zarovnany. V dobe tfetihorni vodni toky se pohybovaly je gte ve vygi 180 metro nad dne gni trovni hladiny Vltavy. V nejblitgim pratskem okoli u Davle a Slivence nalezame dosud bezpeene stopy po tocich techto vod v korytech, kde je zachovan nekolikametrovY nanos piskovYch valounri. Na sklonku ffetihorni doby prohloubily feky v pratskem okoli sva feei gte do rirovne 125 metro dne gni rirovni Vltavy. Na Malvazinkach pak a u Kobylis a Zdib jsou rozso.hla pole s valounovYm gterkem, ktere sem byly naneseny tfetihornimi toky.

Ve etvrthorni dobe — poslednim to oddilu dejin nagi zeme, se hlavni tok pratske oblasti vinul ve vYgi. 70 at 90 metro nad dnegnim tokem a to v koneine dne gniho Bohdalce, 01'San a RiegrovYch sadri. Vrstvy valounoveho titerku, jako nejlep gi dokument zachovanY v krife zemske byly nalezeny ponejvice v okoli bYvale vozovky elektrickYch drah u Flory, pak u vinohradske vodarny a koneene v nejvy g -tichpolarzhni2McovaVinhrd. ✓ mladgi dobe diluvialni se pfedchridkyne Vitavy vyryla nove koryto asi o 45 metrri nine pod pfede glou Urovni. Tak se tedy vynul po pankrackYch polich a odtud pies Vinohrady ✓ mistech dne gniho Scheinerova a Vinohradskeho namesti a pak prim° na letenskou plari, nebot' vltayske ridoli pod Hraddany a Letnou jegte nebylo. Neklamnou stopou teto Vltavy je na naznaeenYch mistech existence gterkov3-rch poll a to tehot geologickeho sloteni, jake nachdzime ve stfednim Povitavi, mezi KamYkem a Zbraslavi. Na sklonku diluvialni doby bylo feei gte Vltavy prohloubeno k firovni Karlova namesti a tento prohlubovaci pochod na gel take ozveriu v

tocich v Motole a pod Hraddany, &Int se zvetgila pomerna, vY gka Petfina a v to dobe se vyhranil i Vygehrad. PH tom podal narazovY oblouk jig hlodati strane pod Petfinem, Hraddany a Letnou. V pfechodne dobe naposledy si natila Vltava nove koryto a sice v dne gni dobe ulici Myslikove, Vodiekove at k vy ggi divei gkole, potom pies blok domri na strane Lucerny, pfet'ala stfedni east Vacla yskeho namesti mezi Jindfig skou a Luetzowovou ulici v mistech dnegniho palace Avian, a odtud k obvodu Karlina. Naznadena, testa, zejmena blok domil v okoli Lucerny je v hloubce 10 at 15 melt pod trovni dlatby nalezi gtem silne vrstvy vitavskYch valounil a pisku.

Posledniho tohoto sestupu vlta yskeho teeigte byl na rizemi Prahy pravdepodobne jit svedkem prvni lidskY tvor. V Hole govicich pak jeg te nekolikrat Vltava zmenila svilj tok. Jeste v historicke dobe musela bYti snad jegte hladina Vltavy pomerne vy ggi net je dnes, ponevadt jeg te ve slovanske dobe bylo tizemi Stareho mesta zaplaveno.

Tvurci dilo Vltavy je skondeno, tok ieky pocal pracovati na nahorni planine, vyryl vinohradskou terasu, zileastnil se na modelaci vrchu tiSkova a Troje na pravem bfehu, Div' eirch hradri, Petfina, Hradean a Letne na bfehu levem. Prato Vltava vdedi Praha za jeji statisiciletou budovatelskou namahu pri vytvofovani mista, ktere bylo I/My chloubou katdeho Oecha, obdivem cizince a nejtivejgiml kulturnim sttedem.

Tisici/ete lipy do ochrany spoil& a obci.

Z podnetu osvetovYch korporaci dostava se u nas pamatnYm stromilm, zejmena starYm 11pam, zasloutene tidy a ochrany. V minulych dnech odevzdali zastupci turisticke tupy teleznobrodske do ochrany klokoeovske obce tisiciletou lipu, o nit se soudi, ge je v aechach nejstargi. Stejneho stari ygak, ne-li jegte stargi, je lipa u Chlistova v jiz. oechach, pod nit kazal jit — podle povesti — jako pod mohutnYm stromem, Jan Hus. Lipu v Klokoeove obejme stegi 6 dospelYch osob. Jeji kmen je vystuten obrudemi a vypinen dfevenou napini. Do dutiny lipy se vejde 13 dospelYch osob nebo 20 deli.

Pametni deska, zasazena v ni r. 1912 hlasa: "Tisic skoro let pfeletelo pies mou hlavu a jsouc nejstar gi v kralovstvi, mohu vypravet o sv. Vaclavu, o slave 2i2kove a Jikikove. Stati moje necht' zira vstfic jen gt'astnYm dnrim pfigtich vekri!" — Nejvetg i pokt prastarYch lip je na Litomyglsku, jet jsou vesmes pod ochranou obci a spolkii.

Piedpisy o domaci zabijaZce. Pri domaci porake vepfil zjisti obec mrtvou vahu vepfe (obou t. j. bez vegkerYch vnitfnosti a bez jazyku. Z teto vahy odvede samozasobitel do sberny mnotstvi sadla, stanovene vyhlagkou 6eskomorayskeho svazu pro mleko, tuky a vejce. Podle zbyle vahy urei obecni iffad odhadem pomer masa a tuku a propoeita dobu, po kterou musi samozasobitel s masem a tuky vystaditi. Osoby, ktere chovaji vepfe k vlastnimu zasobeni masem, masnymi vyrobky a tuky, se povatuji za samozo,sobitele jen tehdy, kdyt &Si a vykrmuji vepfe ureene k porake alespori 3 mesice pied porakou. Zmeni-li se 'Ahem doby, pro nit jsou ureeny vYrobky z domaci poraIky, poeet osob, o kter6 k hla geni povinnY peeuje, je to nutno oznamiti obecnimu rifadu, kterY podle okolnosti zkrati nebo prodlouSi dobu, po kterou musi samozasobitel s masem a tuky vystaditi a po kterou tudit nema narok na listky na maso a tuky. Samozasobitele smell porateti vepfe jen o nejmen gi tive \raze 100 kg, jinak se smi porakti jen o nejmengi vaze 80 kg.

Zemfel nejstar gi listonog Italie: 50,000 km pegIty V lazeriskem mesteeku Riva na jezefe Garda v Italii zemfel v techto dnech nejstar gi italskY listonog Martino Toniatti. Doti' se 90 let. Sloutil u pog tovni spravy skoro 70 let. V roce 1866 se eleastnil s Garibaldim bojri za svobodu. roznageni dopist a pog ty behem 70 let slutiby ugel Toniatti skoro 50,000 km.

Ve stfedu, dne 28. imora 1940.

Nepfizen, s niz bojovali Cegti spisovatele.

PE8Ti spisovatele v minulem stoleti nemeli na rriSich ustlano. Vet gine z nich byl tivot nejen bojem o existenci, ale take zapasem s pomery soueasne doby, ktere kaSdeho volne mysliciho a talentovaneho inuSe utladovaly.

Prokop Chocholou gek, jehot 120. narozeniny pfipadaji na letoSi rok, naratel po vet ginu sveho tivota ria nejvet gi pfekatily a neporozumenu. Ze vg'ech, kdot chvalili jeho talent, jenom jeden mug nahledl do jeho tivotnich pomeril a hmotne jej podporoval. Byl to mlynal Slavik, kterY pied rokem 1848 bred v deskem narodnim Sivote eelnou roll a obetoval svYm snaham cele sve jmeni a nakonec zernfel chud a opugten.

Lidska zloba a slepa nenavist dovedly v5ak i tohoto mecena ge odvratit od Chocholou gka, vytYkajice mu, to podporuje eloveka lehkomyslneho, ktery se fidi jenom vlastnim rozumem a nejde cestarai obecnYmi. Stalo se, tie ubohY Chocholougek dal vytisknouti svrij roman "Templati v C' ' echach" a nemohl tiskati Landauovi zaplatit ihned za tisk a papir. Landau naklad zabavil, a adkoliv splatky dostaval, piece knih nevydal, at pry bude zaplaceno vge.

Ihned bylo rozhlagovano, ge Chocholougek je lehkomyslnik, 'tie roman ani nenapsal a Se obelhal verejnost. Zatim gest set vYtiskft le gelo u Landaua vyit gtenYch. J. Barak napsal, Se Chocholougek, aby se dluhu zbavil, musel psati novely a povidky, cot mu vyneslo tak malo, to by z toho byl sotva kodku ugivil. Chocholougek chtel potom vydavati humoristickY dasopis "Kocourkovske Noviny", kdy g byl pied tim pro 211 dtyfi beta velke bidy, kterou zakou gel jako talentovanY novelista sve doby. Sbiral peedplatne na tyto noviny, chteje cestovanim nasbirati hojne latky ze tivota malomestskeho.

Tehdy vyskytla se v "Ceske Vdele" (v C. 78. rod.

1845) redakeni vYstraha, varujici Cechy, aby se nepfedplaceli, Se slibovane vydavani "KocourkovskYch Novin" je pouhY klam a to nikdy nevyjdou, jako pry se stalo s romanem "Ternplafi v 6echach". "Kocourkovske Noviny" pea ce vgak rok pote vygly.

PodobnYch zklamani za gil Chocholougek vice. Kdyt v roce 1859, zanechav redakce "Vederniho listu", odebral se do sveho rodi gte, Sedlce u Tabora, bylo mu dlouhou dobu snaseti nejhorei bidu. Zde potloukal se bez domova ye svem domove, eistaven beze v5ech prostfedkii a zbaven vgech pomricek. On, jent slou gh celemu narodu, byl odkazan na lidskou milost. 0clev mel rortrhanY, obuv deravou a pfi gly dlouhe, chladne noci, za nich2 nocleh vypro genY u eetnikil byl jeho mdle hlave aspori na chvili uleheenim. V nejhorSi dobe ujali se ho okolni katolieti knegi, zejmena farad' z Nadejkova echoslav Fikar. ProgitYmi ritrapami podlomilo se jeho zdravi a za etyfi roky zemfel.

Je znamo, jak trpkY osud pronasledoval BoSenu Nemcovou. Nedlouho pied svou smrti Nemcova poeala vydesati sve sebrane spisy u nakladatele Augusty v Litomy gli. Adkoli churava, pkijela do Litomygle, aby osobne sve spisy pro tiskarnu uspofadala. Nakladatel byl v5ak negalantni k dame, ale i nelitostnY k spisovatelce, a nechal ji trpeti hlad. 0 honorafi, kterY za 32 tiskovYch stran einil 12 zlatYch, nebylo ani ke6i. Augusta zavazal se Nemcov_ou stravovati. Bez krejcaru pfi gla Nemcova do Litomygle a pracovala. V hostinci, kde bydlela, pan nakladatel jednoho dne zakazal, aby se ji strava davala na jeho fleet, ale od spisovatelky dal, aby si pospi gila. Nemcova trpelive pracovala dale; odekavajic penize z Prahy od sveho mangela, stravovala se sama suchYm chlebem.

Denni jeji vYlohy v teto dobe tinily 4 at 8 krejcarri. Za nekolik dna zeslabla tak, to do Prahy byla pkevezena nemocna. Tehdy ulehla, aby jit nevstala. 21. ledna 1868 dokondila svou trnitou pozemskou pout, vidouc veder prod svYm skonem jegte prmi se git svYch sebranYch spiel, zainajicich "Babiekou".

2ivot eeskYch spisovatelt byl tehdy gpravdu teiky.

Ve stfedu, dne 28. rinora 1940.

Dtimyslni Eskymaci.

Phdr. Edward Weyer.

EJAKY vtipalek nazval kdysi Eskymaky N "botim narodem zamrzlYch lidi". Toto pojmenovani se do jiste miry hodi na pustY nehostinnY kraj, v kterem tiji, ale neplati nikterak o nich, nebot' Eskymaci vynikaji neobydejnYm drimyslem, kteremu jsem se nepfestaval obdivovat nekolik let, co jsem ztra,vil mezi nirni na Aljake i v dalekem Gronsku.

Vezmete si na pfiklad nejnepfijemnejtiiho Eskymakova neptitele — vlka, jent mu loupi karibu a divoke soby, jet potrebuje za potravu.

Protote ma velmi ostrY zrak a vynika zvlatitni inteligenci, je velmi take pfiblitit se k nernu ph lovu. Eskymak jej vS"ak zabije kouskem ohebne kostice.

Zaostfi na obou koncich kus kostice z velryby, zahne ji podkovovite a svate glachou. Pak ji pfikryje kusem sadla, necha zmrznout a hodi na misto, kde chodi vici. Vlk polkne rasem tuto past, jet se mu v talduku zadne rozpouetet. 0stra kostice se rozskodi a rortrhne ho zevnitt.

DruhYm bdelYm tivodichem je tuleri, kterY &wa nejenom potravu a odev, ale i svetlo a teplo. Sluni se na okraji girokeho more a za zlomek vteriny dovede zmizet ye vode.. Ale Eskymak, plazici se k nemu po bkik, klame svou kofist tuleriovitYmi pohyby a nastrojem s pfipevnenYmi kly, kterYmi napadobuje zvuk tulene ekrabajiciho na lede. ObratnY Eskymak se dovede ptiplazit tak blizko k tuleriovi, to jej mute jednou rukou uchopit za ploutev a druhou mu vrazit nut do Vela.

Kdyt Eskymak dostane na konec harpuny mrote, vaticiho pies tunu, octne se pied tetkYm technickYm problemem, jak jej dostat z vody na led. Mechanicke vymotenosti naleti svetu, jehot rozvoje se Eskymak nezireastnil.

26,c10 nastroj, kterY on vynaleil, nemel na sobe koleeko. To mu v gak nevadi, aby neimprovisoval bez kladky krasny paternoster. Vyseka, v mroti kriti diry a v ledu v ureite vzdalenosti diru v podobe "u". Temito otvory provleee kluzkY semen ze syrove krite. Nezna, mechanickY princip avojite kladky, ale vi, to potahne-li za jeden konec femene, vytahne mrote z vody na led.

Na vode se Eskymak pohybuje v jecinomistnem elunu ztuleni Mite natatene pies lehkou kostru z naplaveneho dfeva nebo stromkri. Kate pokrYva ripine vrch elunu at na otvor, do ktereho vstrei nohy. Kdyt je v elunu, zavate svrij nepromokavY kabat pevne kolem otvoru, takte elun se stane doslova easti jeho tela a on se promeni ye vodniho tivodicha. Kdyt se na nej pfevali vina, irmysIne se pfevrhne, take vina narazi na dno kajaku, a kdyt pfejde, znovu se naptimi.

I kdyt dela temet nemotne veci, i Eskymak se muses dlouho rozmYRet, net se usadil na pustem King Islandu v Behringove molt JinY by tam zahynul hlady, ponevadt srazne bfehy a besnici ptiboj by mu odfizly cestu k tulefrrim a mrotrim v mofi.

Ale i na teto hole skaline dovedl Eskymak vybudovat kvetouci osadu, z nit vyplouva na `Sire more i za nejhoriho podasi. Domnivame• se, to katapultova, metoda startovani letadel je vrcholem vymotenosti nakho mechanickeho veku, ale Eskymak ji utiva ut po generace. Na semi sedi pfipraven played v kajaku nebo ye vetAim Clunu umjaku. Druhove po obou stranach jej zvednou a rozhoupaji jako kyvadlo.

Na (lane znameni jej pusti a rybaf s dlunem pfeleti bezpeene pfiboj.

Eskymakrim drimysl je tim pozoruhodnejtii, kdyt se uvedomime jak fidce jsou rozsidleni.

PoloVina yaleskeho stadionu by stadila pojmout v§echny. Jsou rortroukni na vYchod i na zapad na delku o 800 mil veal net z New Yorku do San Franciska, a na sever a na jih na delku vet'Ai net z Maine na Floridu.

Eskymak nechodil do technickYch 'Akol a nema knihovny, kde by mohl najit fekni svych problem& Co vi, tomu se nation ye kole tivota.

Jako pfiklad sledujeme Okluka na jeho tfidenni ceste na sever, aby navtitivil tabor sveho bratrance na vftaui slavnosti. P fedevglik muss

vilirr Rix mit sane. Ale neni dostatek plaveneho dfeva, a jako vet$ina jeho lidi, tije v kraji, kam se dtevo nedostane.

Tak Okluk namodi Airoke pruhy mrotii kilte ye vode a smota je po deice, kdyt do nich nacpal lososti. Pak je poloti na mraz, aby zmrzly na roh. Tak dostane brzy dosti pevnYch kustr, z kterych se'Sneruje sane a z mrotii krite. Ty jej donesu i se zavazadly kamkoli, dokud bude trvat mraz.

Na ceste nemine ani jednu osadu. Vymeriuje si slamu do bot, ponevadt vi — adkoli mnozi belog tomu nevetili a doplatili na to omrzlymi prsty — to slama v botach, chranit proti mrazu, se musi denne vymeriovat. Zasobi se potravou pro psy i pro sebe. Vezme si tuleniho oleje na sviceni a k vytapeni chaty, ketrou si cestou postavi na noc. To je tak asi vtiechno. nest() ma, pied sebou cestu, ktera bude v katdem srneru pkijemna.

V noci si postavi snehovou boudu, v ktere je za chvili tak horko, to se musi svleci. Ale potad se poti, adkoli od 40 stupriri mrazu venku jej deli jen stens, snehu Zdrojem tohoto tepla je jeho lampa s tulenim olejem, jejit dlouhY mechovY knot dava plarnen vysokY 20 cm, jen vysila ritulne svetelko drimyslnym ledovYm oknem do vetrneho sveta pineho ledu a snehu.

Ponevadt Okluk nema zapalek, rozdelava ohen tfenim. Otadi rychle kouskem sucheho citeva, jehot jeden konec je v misce, jit drti mezi zuby, druhY v misce pfitladene na zem, napinene vatovitou latkou jako troudem.

Prod se jeho snehova chata nerozpusti? Okluk nestudoval nikdy thermostatiku a nedovede poditat vic net do tiesti. Vi vtiak, to adkoli vzduch v jeho chafe je teplY, prudky mraz venku jej neutralisuje a zabrariuje tani steny.

Okluk nema ani priAky ani luku, piece by vtiak chtel snidani z nektereho z ptakri letajicich kolem. Rozgiki ventilaeni otvor v chats, nasype blizko drobty masa a deka, klidne na zatkepani kfidel. Kdyt se snese dolri ptak, aby ulovil drobet, Okluk chmatne prvni a chyti jej za nohy.

V noci slYg i Okluk vYt vlky. Nema, vlky rad.

Jak vg ak zabit vlka bez pueky, bez pasti, ba i bez kostice?

Namate nut krvi a zahrabe do snehu tak, aby vyenivala jen Cepel. Z dvefi chaty vidi vlka, jak se WIN k noti, ptitahovan jsa pachem krve.

Vik olizne ostii a fizne se do jazyka. Rozdratden chuti i pachem, nyni jit sve krve, lite dale, ostfe si doslova chut'. Okluk jej vidi klesat slabosti a vykrvacet natraneho z vlastni krve. 0kluk pfinese s sebou na slavnost krasnou kotiMnu. Jeho chata je tepid. a sucha, jeho bficho pine masa, ale jedna vec jej znepokojuje tak, to nemute usnout: musi se potad ' Icrabat. Klidne rozbali kus medvedi koti gny s femenem na obou koncich. Tu si poloti pod tiaty, chlupatou stranou yen, a nevitani hosts se odstehuji na druhou stranu.

Druheho dne je snih tak oslnujici,ze Okluk by byl brzy oslepen a nenakl by cestu k ntulku. Nasadi si tedy sve nerozbitne brejle proti snehu. Nevidel nikdy dazeneho skla, ale jeho stinitka z mroti slonoviny nebo ze dieva s jemnYmi S • terbinami na mists skel poslouti dobfe jeho ridelu.

Kdyt pfijde k cili testy, Okluk sane — sni.

Rortatou mroti kriti da psrim a sam si pochutna na lososech, zabalenYch uvnitf.

Mexico, D. F. — RuskY nalladni parnik "Kim", kterY v minulYch dnech vylodil ruskeho zlata za $5,200,000 pro jednu banku v New Yorku, podle oznameni naklada 12,000 tun medi ze Spoj. Statti. Tuto med' naklada v mexickem plistavu Manzanillo na pacifickem pobteti a k tomu jests mexicke olovo. Tento nallad ma dopraviti do Vladivostoku, cot je hlavni ruskY pfistav naMem vYchode.

Osudem souiena staienka zmrzla na zahridee.

V chotebotske etvrti na Letne natili ye snehu zmrznou 79letou Josefu Cermakovou, vdovu po teleznienim zfizenci. Statenka letela ye snehoy e zaveji ve sve zahradce. V posledni dobe byla zadumeiva, nebot' byla krute prondsledovana osudem. Jeji mut tragicky zahynul ye slutbe a riedavno poetkovala i leclineho syna.

Strana lg IIRDINOVE Z tESKOMORAVS KE VYSOtINY. Synodni rada eeskobratrske cirkve evangelicke udelila dvema pratskYm nakladatelstvim autorske pravo k da1Aim trem vydanim illustrovanYch "Broudkil". Bude to jit 46. vydani a na jake maji bYt "Broueci" take filmovani.

Autor "Brouekil" farar Jan Karafiat, vydal svou iispe:snou detskou knitku po prve roku 1876 a to jako vAechny sve knihy a vedecke spisy anonymne. Teprve pozdeji se zjistilo, kdo je autorem "Brouakii". Kdyt farat Jan Karafiat napsal, Broueky, nebylo mu jests tricet let. Jsou to vlastne vzpominky na jeho cletstvi. Na cele eeskomora yske vysoeine se nenajde tolik svatojanskych muSek, beru§ek a v'SelijakYch brouekil, kteri jsou hrdiny teto knitky, jako prave na horskYch stranich v okoli Jimramova, kde se Karafiat narodil. S nimi se setkaval pri svYch detskYch hrach a lasce k nim se naudil od sveho otce, evangelickeho farafe.

V zime se cell prokkehli po dlouhe ceste za slovem botim schazivali bratri v prostorne farni fortne. A tam mel prave malt' Kara.fiat nejvetk motnosti poznat dobrY lid z okolnich samot. A kdyt pak pozdeji psal v Brouecich: "A byla zima. Ach, to byla zima, zld, zla zima!

Potoky zamrzly at na dno, ptaci padali z povett'. Ach, ti broneci pod jalovcem, jestli oni to vydrti? — Necht'. Vgak jestli zmrznou, oni poslugne zmrznou . . . " To mel na mysli obyvatele samot. V okoli Jimramova jsou jests dnes samoty; ktere v zimnim obdobi ztraceji spojeni se svetem. Musi se zcela tak, jako ti Broueci, ptipravit na zimu. Zapadnou snehem, kterY se kolem chalup nakupi do vYLe nekolika metro. Kozieka nebo prasatko musi z chleva na chodbu nebo i do svetnice. Tak to tam profukuje. A jak krasnY je tivot tech rodin na samotach, zcela tak kraznY, jako byl tivot tech KarafiatovYch Brouekil. Dite, ktere se narodi v zimni dobe na samote, je pokfteno canto at na jake. StarY elovek je nejdriye pohtben ve snehu nedaleko staveni a teprve, kdyt zima povoli, je dan do rakve a na sanich svezen do irdoli, k lidem. Dnes mladi pfekonavaji i zimu. Navleknou lyte a kdyt je nejhrit, zajedou pro leky a potraviny. I kdyby nemel Karafiat na svem rodnem dome v Jimramove pametni desku, poznal by kaIdY, to je v kraji "Brouekri": Hodne divenek se tam jmenuje Janinka a jsou tam i Berugky.

NEMECKA VYSPELOST. Henryk Sienkievicz v r. 1902 napsal o kultube nemeckeho naroda: Leti dravy orel, leti nad skalami, pojednou se zastavuje a useda u hnizda sveho souseda, slahMho orla, a povida: "Vysly§ moje tadosti."

"Nu, co chceg ?" pta se slab'Si orel.

"Chci tebe zamordovat a odstranit" "I prod mne chca zamordovat?"

"Tot' nerozumna otazka, nevzdelanee. V mojim rodnem hnizde jit je tesno, a proto chci tvoje hnizdo, abych mel misto pro svoje pokoleni. Za druhe main svoji silnou politiku, a tvoje politika je mi zavadna ,a kraka'g jingm hiasem a mne nemiluja."

"Mrij hlas ti take vadi; krakam pfirozenYm hlasem, a za co mam tebe milovat?"

"Nezaleti na veci; to silu mam a mohu zamordovat katdeho, kdo mne nemiluje."

"A kdybych to miloval, tak mne nezamorduje§?" "(5, kdyby jsi mne miloval, tak by jsi se dobrovolne mi vydal, hnizdo i svilj tivot by jsi obetoval, aby moje pokoleni obsahlo vS'echny skaly."

Pfetila svYch 11 deti.

Ve Visce u Litovle konal se pohfeb delnika Is. Jutielv, kterY podlehl v olomoucke nemocnici smrtelnemu trazu na jizdnim kole, ZesnulY byl jedenactYm synem Marie Jritiekove, ktera dosud tije. Ma jig 93 let, je stale dila a chodi pilne do kostela. Pfetila v gech strYch 11 syna a zOstala ji pouze deera.

Strana 20

Piednaiky Vojty Bene g e v Texas. uvadime rozvrh piednagek sen. Vojty Ben.ege v texaskych osadach, jak byl vypracovan tistiednou S. A. t. T. TexaSti krajan y, komu bude jen troche moino, nenechejte si ujiti pfaciitosti vyslechnouti slova tohoto vynikajiciba feenika, statnika a jeni zaiil peklo nazistickSrch vraira a loupeinikd a sviij iivat zachrinil pied nimi jen tak za,zrakern, poneyadi jako Stvanec utekl v Lets lliCnI dobytei kake do Polska ze sve vlasti.

Jake oeitY' svedek loupeni stare vlasti riazistickSrmi lupici, tjrrani a pleneni eeskeho lidu a majetku, Vojta BeneS yam slovy zobrazi zietelme, ja,sne a pravdive, k &mid vSTborne schopnosti.

Mime toho vysvetli vam, jakj7m zpiisebern oeekiva, se znovunabyti svobody pro starou vlast a ptinese yam poselstvi od naSich bratii za VSude, kde sen. Beneg mel pied/IA. 11y, tyta setkivaly se s ohromiVm iispechem a- my doufame, Texas jej nezklame.

Ve West bude Vojta Bene g v nedeli 3. biezna, zaeatek ve 3 ho. odpeledne. Krajane z dalekeho °kali West jsou zadani, aby se dostavili.

Penevadi Vojta Beneg nebude feeniti v Ennis, zveme tamnejSi krajany, aby prijeli k nam do West. Talc,.

Bpi zveme z Penelope, Waco i odjinud, kde nebudou jej miti test vyslechnouti. Vstup bude volnj?-. .ci':ieda tine 28. Imora. — Corpus Christi, •deska, pfednaAka v sini Morava v 8 hodin veeer. ti;tyrtek dne 29. Imora. Schtzka v poledne v San Antonio s krajany.

illelki

Ve stiedu, dne 28. Anon, 1940.

7ISPITNIE

7P" d

aifestaoni

tr,' :Ike

.... 1 VOJTA GENES K CECHOSLOVAKUM SEVERN3110 TEXASU Pod zaStitou osad Dallas, Ennis, Fort Worth a Kaufman V DALLA.SKE SOKOLOVNE 3700 CARL STREET

e 5. biezna 1940 v 8 hodin veeer VSTUP VOLNY FNjd'te vyslechnout poselstvi, ttm posilaji nasi rodni bratli a ssstry z 6eskoslovenska a pronekno k nam bude Vojtou ashoSem ,kterY 2iyot svfij venoOJ praci smekujici ku zrozeni a 1-.., ,i.dova.ni 6 eskoslovenske re- . y a kterY dnes na sklonku o ,- zniwu vrha se v boj, by odne kraje zas volne a svobod-r3 d-jichaly.

Pkijd'te a pkispejte svou MYn.eu ku osvobozeni Oeskoslo yenska.

Dobroyelne dary budou pkijimany a zaznamenany u po17.1adny. .Na shledanou v dallaske soolovne.

Za osady: Dallas, Ennis, Fort 3rth a Kaufman, Dallaska OdboCka S.A.C.T.

Vaer v 8 hodin anglicka pkedna2Ska na Universite v Austin.

Patek dne 1. biezna. Taylor v 7:30 hod. veeer velka, manifestaeni schOze a eeska predna,:ska vkch okolnich odbodek.

Sobota dne 2. biezna. Temple, v 10 hod. rano anglicka pkednaSka na universite v Belton. V 1 hodinu promluvi p. V. Bene'a pies radio. — Seaton, veeer v 7:30, velka manifestadni schtze a deska pkednaSka. Nedele dne 3. biezna. Ve West, velka manifestaeni schuze eeskeho lidu ye 3 hodiny odpoledne.

Pendell dne 4. biezna — Waco, v 10 hodin rano anglicka pkednaSka v Baylor universite. Ve 12:15 Rotary Club anglicka, prednaAka. Therjr dne 5. biezna. — Dallas v 8 hodin veeer velka manifestaeni schfize a deska, pfednaSka v sini Sokola. )o( Rad Vy'Sehrad c' is. 48, Taylor, Tex. etend redakce Vestniku, bratki a sestry!

Dostavte se do schfize prvni nedeli v bkeznu, to jest 3. biezna. A v padu spatneho poeasi, tak druhou nedeli. A mate se dostavit v hojnem poetu, neb mime volit dva na vYbor. Tedy se dostavte, abyste si zvolili koho uznate za nejlepAiho, a vy mladSi elenove dostavte se tea; at' si mfikme i z vas vybrat.

A mame jinou debatu, co se tYee mladSich olenfr, neb zas nastanou ty majove slavnosti. Tak nezapomerite a pkijd'te.

Sestke Orsakove preji aby byla brzo zdrava. A sestke S yrekove, aby tit byla s nami ve schfizi.

Tak se dostavte do schfrze 3. biezna do sine radu Vykhrad 41513 48, na Bayersville.

S pozdravem, Mary Leshikar, radova dop. )o( — V MILOU VZPOMINKU PAM REGAROVE. Pani Anna Hegarova, roze. Poitova, narodila se blik West, 2. ledna 1883. Provdala se za pana Jana Hegara 18. listopadu 1901. Celt' syfij divot stravila v okoli West. Byla matkou desiti deti. Poslednich osm mesicu byla upoutana na 102ko a komplikace rfanYch nemoci konec jejimu ‘tivotu. Zemkela ye stall. 57 let a odchodu jejiho 2eli jeji mantel Jan Hegar, pet sync, Jan A., Joe B., Willie R.; Emil R. a Edmund L. Pet doer, pi. Anna Kristina Junek, pi: Lydie Kilian, sleeny Mary, Elsie, Wilhelmina Hegar; jeden bratr Josef Foit a 6 ynoueat.

Sestra tato byla upkimnou 2enou, milou manklkou a matkou a byla zvlaSte trpeliva v jeji nemoci.

Vyrostla ye vire Evanjelicke Bra-1 trske v nit setrvala po celY svfij divot.

Pohfebni obkady vykonali jeji tli synovci, Rev. Josef Hegar z Temple, Rev. Jos Barton z Granger a Rev. V. J. Janek z McCamey, Texas. Byla pochoyana na hititove oeskoMorayskYch Bratfi za hojne freasti pribuznYch a pkatel.

Ona s jejim manklem vZ'dy podporovala cirkevni Skolu pro mladei, a byla ochotna pracovat pro yzrilst a pokrok narodni prate mezi teskSrm lidem. )o( Bedoval pan Lupen: "To jsem zaail yeera pane pkekvapeni!"

"Jake?"

"Kdysi jsem man2elee ye slabs chvilce slibil, k za, kaZdou hubieku, kterou ji dam, hodim do pokladnieky korunu. A taky jsem to svedomite dodri.oval. Kdyt" jsem veera pokladnieku otevrel, nakl jsem v ni taky spoustu peti- a desetikorun. `Co to znamena?' ptam se aeny. A vite, co mi odpovedela? `MysliS,

vSichni byli takovi Skrobi jako ty'?!"

0 Ptal se pan doktor: "Tak co yarn schazi, milostpani?"

"Je cukrovka nebezpeend nemoc?

-Aekne,te mi Cistou pravdu.

"Podle toho..."

"M0Zete se mnou mluvit docela otevrene," povzbuzovala ho milostpani, "jedna se jen o meho mule."

ky

film

ter Voutich Zajimavy a napinayY dej ze aivota chudeho vesnickeho sir o t k a, dle romanu teho2 jmena od Jana Klecandy. Ukazuje Jos. VaSut, zastupce Praga Film Co. z Chicaga.

WEST, ye stiedu 28. finora, o 2 hod. odpol. zaate'k, weer o 6:30.

ENNIS, ye Ctvrtek 29. tinora, o 3 hod. odpol., o 7 a o 8:45 veeer.

WEIMAR, v titterjr 5 biezna, o 3 hod. odpol., o 7 a o 9 hod. veeer.

FAYETTEVILLE, ve Ctvrtek, 7. biezna, o 7:30 hodinach veeer.

SMITHVILLE, ye Ctvrtek 7. biezna.; pouze jedno predstaveni o 3 hodinich odpoledne.

FLATONIA, v aterSr 12. biezna, o 7:30 hocnnich veeer.

SEYMOUR, v nedeli 10. biezna, 0 6 hodinich veeer.

HAD TO WAIT

TO GIVE YOU THIS Now Glenmore Silver Label has reached the bonding age but still comes at 90 proof for mildness. deh Milder

ore`Mellow INCREASE PRICE -•

Copr. 1940 Glenmore Distilleries Co., Incorporated Louisville—Owensboro, Kentucky

PINTS $1.00

QUARTS $1.95

)l

Ve stiedu, dne 28. iinora 1940.

Antonin KlaAtersk: VE gKOLE. Po prve skolaci blik kloni se nad vlasti mapkou, kde ty jejich statky a chy§e v motri jen drobounkou kapkou.

Pied nimi, kteti jen znaji male u svou vesnici s chasou, s rybniky ttemi a haji, s poli, kde na podzim pasou; kteii jen s vysoke strane vidaji mesta dve Yeti, se zvonem, jen void na ne: rodna zem cela ted' Zane jim ueitel start' yypravet o jeji krase, 'Atedra jak velkYmi dary — pohnuti chvi se mu v hlase.

Vzpomina dnir jeji sldvy, na nak boje a krale, pozvednou deti sve hlavy — nemfitie pro slzy dale.

deli; stfienc ch obrnou.

T

Tz- PA:Z DOROoNt se vyskytuje v riclobi od ,11 kvetna do listopadu detska obrna. Lze zpravidla napeeitat na ritiemi Cech a Moravy - em leta, kdy vSiskyt 50-60 ptipadfl. Jsou ov S obrny vzroste.. A jsou take takova leta, kdy nabude epidemickeho charakteru, jako tieba loni.

Mnoho postitienYch bylo z nebezpeene nemoci vyledeno, ania ns, nich zanechala znatelnejEch stop. Ale epidemie obrny si vytiadala take obeli na Lvotech a u nekterYch pak zanechala nasledky. Obrnu jedne, dvou, tii i vkch etyt koneetin, zad, bticha, hlavy. Spattit nemocneho obrnou bezprostkedne po behu prvniho akutniho stadia, divat se na jeho bezylkinost a nerachoucnost — to je zlY dojem zyla§te pro laika, kterY sotva uv:,4•i., tie by bezmocne obeti mohlo bYt jeke kdy pornotieno. Ale lekati dovedou delat i na taint° poli sve einnosti prave divy. Soustavnou peel pHvadeji novy tiivot do obrnou postitienYch easti Vela, zdanlivi mrzaci se v prribehu leeebne peee doslova prcbouzeji k aivotu, mnozi z nich odchazeji z leeebnYch fistavir tem& beze stop ptemotiene nemoci.

Tern obetem obrny, ktere pek lekatu vraci krok za krokem aivotu, platila nak nav§teva • MasarykovSrch domovech. Je tarn temek sta. deti ve yeku do 15 let, malYch pacientir, rozdelenYch do svetbich, pane zatizench svetnic, v nich se o ne oddane staraji lekati i og ettovatelky, v'kchni vdedni za katidY drobri3i pokrok v uzdravovacim pracesu s .rach svetencri. Jsou to deti ze ifech eeskYch krajt, prototie z MasarykovYch domovri v Krei se stalo opravdove centrum pro leebu nasledkri detske obrny. Pratiska, obec projevila vzacne pochopeni a pohotove nabidla krasne zatizene detske fistavy Masarykovpch domovii k tomuto freelu. A jelikoti z onemoenelYch byly nejvice postiaeny venkovske deti, ktere nemely namncze ani motinosti ambulantni leeby, bylo rozhodnuto, aby do MasarykovYch domovii v Krei byli pkijimani mall pacienti i z mimopraaskSrch nemocnic.

0d zati do konce roku bylo ptijato 123 deti, k nimti pa Novem rote ptibylo jeAte dalkch 12.

Rychle se budovala potkebna vYbava pro noy e oddeleni zkuknYch odbornikt. Ptednosta badaeiho oddelenii -detske kliniky, prof. dr. Ji-

Vg8TNIN ii vedouci prima. dr. Fr. Blatiek a orthoped docent dr. Otakar Hne ykovskS7 z kliniky prof. Zahradnieka spolu s dalkmi peti lekaki yytvotili dokcnaly ristav, kterS7 se milk vykazat krasnYmi pracovnimi vYsledky.

V pavilonu ptiby valo novYch pacientil den ze dne. Po rorttideni podle rozsahu a zavatinosti nenraci byli ptestehovani do ptipra yenych mistnosti pro leebu. teelem toho posledniho stadia leeby je vratit ochrnut*m svalfn zase jejich hybnosti a zabranit yzrristoqm porucham. Doleeba trva mesice a u nekterYch ptipada i leta, je ttebaNytrvale a pozorne pec k, pozerneho oktkovani a stalYch lekatskYch i oaetto yatelskYch zasaht, utiasne trpelivosti jak pacienta, tak okoll i lekatt.

Hubenost se vraci ochrnutYm Adam podporovanim krevniho obehu, kterY umoanuje zvYknau vYf.dvu postitenYch svala. Ochrnute Udy je nutno zahtivat bud' teplymi suchYmi obklady, nebo elektrickymi aparaty nebo koneene teplYrni laznemi. Kdyti pomine bolestivost ofivujicich Ada, pro yadeji se rtizne cviky, nejprve na postelich, pozdeji i v telocvienem sale.

Lekati i okticvatelky se snaai ptimet deti k tome, aby samy mely nejvetsi zajem na fispe g -nemacojryhlkpstuedb.Cviy a masaae, vracejt ztracenou silu, pomalu, ale pozorovatehie. Potom se ptechazi k jinSm po-; mtickam. V pokoji si mohou uzdravujicl se nohy zakapat na, pecifillech statickeha velocipedu a pro zamestnani rukou jsou ptipraveny nejrriznejk hraCky s klikami na otaeeni. V teloovien6 se ualvw slutieb veslovaciho aparatu, tiebtri a boxovacich NejkrasnefSich vysledku se pak dosahuje v plovacim basenu, kde voda pornaha k pohybu.

Ale nejcennejkm p-Anocnikem lekakt boji proti nesledhum obrny je sila psychicka.

Snatil se dati clUern viru v uzdraveni, posilujl je dukvne v boji proti nemohoucnosti svalstva, chvaii pokroky, povzbuzuji je v dalkch pokusech a snaIl se mezi ne vnest zdravou, vzajemnou k:nburene). v uzdravujicim ni.

Je az dojemne, divat se tieba na Evreku, kterd radostne elapc velociped, namalou Sae)), ukazujiel, ja1. uZ tuni chodit, na "bodiekoy ou panenku", ktera cc naueila zvedat nohy, s nimiti jeate neda yno nemohla ani pohnout, na kterY uf udrtii v ruce lfici a maze se sam bez pomoci najist, na teZkeho Ladisiava, kterY se -Lai, si jett y: jednou bude moci zahrat football, na pc Clive ueesaneho Vladimira, jemut; ve snaze o dalsi pokroky nevadi an). 76 peelive zaznarnenanSr ch pachi, neho na strakonickou RUZeniz:u, teSiei se, ze take zdhy dolene yeechny ostatni, pokroailejg.

Vraceji. se k Zivotu, jsou vsichni. vyvedeni z poe,ateeni apatie, vLchni chyceni Zhavou touhou pa novem zdravi, touhou, jeZ ptekonaye, nejfispekleji veechny ptekatiky.

V radostnem ovzduSi, ktere, kolern nich nakupili lekati a o'Settovatelky, krakeji k 'Sim() Zivotu. Staraji so o ne peelive. Ti pacienti, kteti budou museA zilstat v o gettovani jeete deni dobu a m:hou bYt ptevedeni na zotavovnu, se a:thy doekaji soustavneho shy nebyli pestiZeni ve svem vzdelani citelnYnit mezerami. A pedagogicka sluZba ma bYt zavedena i pro ty, kdo jsou upoutani na 1(12ka.

Musime projevit vdeanost obci pralske a Masaryk,av;cma dornovilm za rychlou pomoc v taZeni proti detske obrne. Nebylo tu zfejme litovano nakladt), ani. narna.by a lze tu take poeitat s d.obrou viii i do budoucna, kdy jeete ma bYt leeebnd pace zdokonalena dopinevYbavy a nakup em daleich point:leek. Ale veechny vynaloaene naklady jsou jiste rimerne vYsleclkfrm, protok se rnnozi vraceji Lvotu jako platni elenove lidske spoleenosti.

Obec, kde za rok nikdo nezemic'el.

Jsou to Tekce na Morava. Zije zde temek 1000 lidi, avb,k za lorisky rok z nich ani jeden nezemtel. Tuto zajimavost ovkm doplriuje i to okolnost, tie tam Lje nekolik starch lidi, 8090 letSich.

Btrana 1

West High School, 19. rinora 1940.

GEORGE WASHINGTON. George Washington byl na,s prgni president.

Narozen byl v Bridges Creek, ye Westmoreland County, Va., 22. fmora 1732, a zerntel v Mount Vernon, 14. prosince 1709. Jeho tatinek zemtel, kdya George byl 12 Dan start'. Jestli jeho tatinek by nebYval zemtel, tak George by bYval mohl choditi do 'Skely vice neZli chodil. Ptestal choditi do SIgly jak byl 16 rokti start', a potom dostal praci. Jak mei devatendct roku, byl vojenskym poboenikem. V race 1775 byl plubovnikem (colonel) pod generalem Braddock-em.

KdyZ Braddock byl v bitve zabit, tab Washington se stal generdlem. George Washington prodelal mnoho bitev co vo .jak. Mnoho lidi ho melo rado, protole byl tab dobr3"an vojevtdcem.

30. dubna 1789 byl zvolen presidentem. Washington byl presidentem pa osm rata. Bydlel na to v Mount Vernon tii roky, kdy zemtel.

Henry Tobola.

West Highschool, 19. Unora 1940.

JIiti WASHINGTON. Jill Washington narodil se 22. fmara 1732 na statku otce sveho.

Jill mel starkho bratra, kterY byl na vojne, a kdyti on ptijel domd a vyprdvel o sve praci Jitimu, to bylo tak mile, 'tie chtel bSyti take vojakem.

Jitimu bylo jedenact rota, kdyti, octnul se u hreebu vYborneho otce sveho.

Ponevadti pro mladk. ditky nebyl ustanoyen aadnY poruenik, uvalena, byla starost o rodinu na matku.

Jil mimo ueeni se ykmu, co ktola vyaadovala, peeoval take o naletiite vyvinuti tees-nych svYch schopnosti, zvlake cd to doby, co bylo urkno, tie se stane vojinem. Brzo se stalo, ze z neho take stal YS ,bc,N rnY jezdec.

Jeho bratr ueinii pottebne kroky a Jiti byl pkijat co kadet na anglickou valeenou Avkk matka jeho po zralem uvatierii ygech okolnosti uminila si, ze Mika nepusti tab zdhy z domova. Jifik nava,evoval dale fkolu a cvieil se ptedevkm horlive v zememetiestyi.

Na.sledkem rodinnYch.pomerft mei Jifi easto ptistup do rodin vzdelanYch, ,coa mei° prospUnY vliv na vkvoj jeho du§eynich schopnosti.

Jill mel mnoho zku:Senosti s vcjskem, kdya Amerika se vzbeutila proti Anglii.

Koncem roku 1783 byl uzavten mir a byla uzavtena mezi Anglii a Amerikou srnlouva, kterou Anglie uznala Americke staty za svobodne.

Nynl nastala Amerieanand tiloka, by naleZite pouzili svobody, ji2 dos6.hli obrovskrn; namahanim.

Jab Amerika obdrZela sv:u svobodu, tak Washington byl zvolen prvnim presidentem.

President Washington slouZil dva terminy, a od to doby aaclnY prekdent nesloutill vice neali dva terminy KaacIST nasledoval jeho kladu.

Sophie PustejoyskY. "Vlasti zdar!" se vino.

Je potektelnYm zjevem, tie pozdravu "Vlasti zdar", kterST zavedlo Nar. sourueenkvi jako vYraz narodni jednbty, neuiiva se jen v ritednim styku, nYbra tie pronikl i do nejSirk vetejnosti.

Na, nekterSich gkolach se ho uaiva, jako ho pozdravu, pozdrav "Vlasti zdar" uaivaji delnici pki nastupu a odchodu do prate a z prate, pozdrav je slykt na vesnici, v kancelatich, a pozdravuji se tak i lido sobe neznami, kteti nosi na kabate odznak Narodniho sourueenstvi.

"Svetlugky", vSTobek eeskeho VSrrobee skleneneho zboM Josef 8ikola v Zasade vyrabi zajimave nave zbotii, ktere se jiste uplatni v dobe, kdy ulice °bci a most jsou ye tme. Jsou to ozdobne knofliky, ktere vYrobce nazval svetlu§kami. Jsou patteny jemnou vrstYou fosforu tak, ze i ye tme sviti. Jsou viditelne ati do vzdalenosti 20 metro a maji b3it ochranou chodcrim. Knofliky se jiti hojne nosi na 2eleznobrodsku i v jinych severokskYch mesteeh a jejich obliba se jiste rozSlki dale.

Strana

Vitt3T/4/f1C

C. H. CHERNOSK PRAVNIK Vykizuje veltere soudni zaleiitosti.

Utadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

RED FRONT

Ceske. Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kant, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna, jidla a lunge., Nejlep§i soudkove a lahvove pivo, razne druhy vina a doutniky.

1VIluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlsatni stoly pro rodiny.

DR. KAR. J. HOLLUB CeskY Mat a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon ntadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehi gh 9745

John W. Leiikar OESKt PRAVNiK tiadovna v Butler - Grimes Bldg.

ROSENBERG, TEXAS.

DR. THOMAS N. DeLANEY oOrri LEKAR BrYle spravne ptipravene.

Le as die tmluvy. ttadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS. SPRAVNE VYKONANA POHREBNI SLU2BA. V hodine ialu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni &stay pohotovS, It sympatickemu vytizeni nezbytitYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohttru.

Levne ceny jsou na:§i zasadou.

EDWARD PACE Pohiebni kiditeL Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

Do Cameron a doll NovY pohrebni domov otevtel • alu najdeBill Marek. V hodine Z te u nas nejlepSi obsluhu a ceny lacing.

Ambulance ve dne i v noci.

Telefon 546.

BILL MAREK & BILL BURNS Funeral Home Cameron, Texas.

Olen S. P. J. S. T.

ye stfedu, dne 28. Anora 1940.

Vohalm okresu Matagorda!

Volfeiirn okresu Matagorda!

Henry H. eihal uchazi se za komisaie ye 4. precinktu. .

Harris Milner uchazi se za serifa.

Tlmto oznamujeme volferim 4. precinktu v okresu Matagorda, ze pan Henry H. tihal se uchazi o fad komisafe precinkt cis. 4., a prohlaguje: "Slibuji slouZit ye prospech katdello obyvatele v precinktu poctive a nestranne. Kade tri mesice uverejnim zpravu prijmil a vydani, kde kaIdY bude videt kolik se utratilo za praci, material na mosty nebo cesty.

Prijem za u2ivani strojil ven z precinktu, prijde na othodneni a na cesty. Jsem pro dobre cesty a odvodriovani. Daneplatci maji pravo vedet jak je s penezi hospodateno. Chci prospeti daneplatcrim poctivou slutibou."

Br. Henry H. Olhal st zasadil o zaloleni radu 148, jehot byl dlouholetYm ridetnikem, valy ke kaklemu vlidnYm. Za vas hlas a podporu v prig tich "White Man's Union" primarkach varn predem dekuje. * * Meli jsme test v minulosti seznamiti se osobne s panem Oihalem a poznali jsme v nem mute schopneho a rozumneho. Krajane meli by pro nej volit, ale i mu vypomoci kde se dd. Musime si pamatovati, 2e elm vice krajanii zvolime do ritadil, tim jest to vetS1 cti pro nas Vime zde ye West, '& se chlubime, ze mame oeskeho mayora, komisare, konStebla atd. Proto nejen dati svilj hlas, ale hledeti valy utratiti dobre slovo pro kaaleho krajana.

(Pd. Pol. Adv.) 0 VS'e pro zakaznika. mu2 rozervaneho oblideje vstoupil do obchodniho domu.

"Mate arsenik?"

"Ne, prosim, chemikalie nevedeme," odpovida, priruei, "ale prvotridni obvazy dostanete ye tretim poschodi. . .

Pan Harris Milner, nynejdi serif Matagorda Co. timto oznamuje vSem volierim, le se znovu uchazi o tento Mad, kterY po nekolik minulych rokri zastaval. Pravi: Moje dlouholeta zkuSenost v tomto tirade mne umoiriuje mi poskytnouti yam lepti sluZbu v budoucnosti co serif.

Chci poskytnouti valy vlidnou a pinou sluam, a to nestranne.

Kalidemu pripadui spadajicimu do rukou gerifa chci venovati tu nejvetS1 opatrnost a nestrannost.

Proto vas 2aclam o hlas a podporu v priStich "White Man's Union" primarkach, za co2 yam ptedem dekuji.

(Pd. Pol. Adv.) 0 Ptal se tuhle pan Pteskodklec kamaradt pri piv'e: "112 jsem yam tu anekdotu vypravoval?"

"Je vesela?"

"To bych tek."

"Tak to jsi nam ji je gte ne pravoval."

!law II PE.

Cena Nonat je 50c a $1.00, poSlou 55c a $1.05. Ptejte se VaSeho lekarnika nebo jednatele, ale nic jineho neberte, radeji piSte primo na natl. dresu: MARIE LEIBLINGER & CO., Altadena, California

Z divadelni kancelate.

"Pane tediteli, kdy uvedete moji hru na scenu?"

"Tento rok to je'ate neni mane".

"Loni jste mi v'Sak tekl toteir "A nedodriel jsem snad slovo?"

Pozor Vestniku!

Frank Kobos & Sons 308-9 Stewart Bldg., HOUSTON, TEXAS.

DUI jsou detrat ... Tibehnou se, uhteji a dtive nelli se kdo nada, maji rymu, ka geI, nastuseni . . . Metka, must bYti ptipra.vena a raft, po race

SEVEROY

BALSAM PROTI Cough Balsam)

(Severa's

za nimg stoji Wear 60 let vyirvalS,ch IskauJiek a uspokojent. A co je dOletite deti jej maji rady. Neat tteba je nutit, aby braly Severav Balsam proti kaiili proto, ire je

•

LAHODNY

1, • PUsoviv?

• inSlot

50c 25c

y am

•

Nepochybne mnohY otenat yestniku mel nesnaze s hodinkami pkinegenSimi ze stare viasti a neb AvSicarskYmi i americlOmi. Tyto nesnaze se napravi, kdya nam je poSlete. My mame nejlepe zatizenou dilnu v Texasu. Soueastky pro jakekoliv hodinky mame na sklade. Kaida prate 'bine zarueena. V tomoto oboru 32 rokil.

Ceny dame na polidani hned, jak hodinky a neb jine zlatnicke zbo2i obdr2ime do spravky.

Cestou do skoly

NONAT LEtivA MAST. Detroit, Mich., 22. ledna 1939.

Nekolikrat jsem zaslala sestram do viasti Nonat, kdyt jsem jim posilala nejake gatstvo. Jedne sestre velice pomohla, kdy se ji vrazila zima do prsu pfi kojeni. Druhe sestre lekar rezal ruku. Mela je'Ste jednou jit k eisteni rany. Ona vzpomnela na Nonat a to to zahojila bez laciest a doktora.

Mary Matougek. 6820 Mack Ave. Na rozliene, at' suche neb otevrene bolesti se Nonat osveddila, ktera vytahne drevene i ocelove trisky, steely a jine predmety uvazle v tele, ale musi to bYt

Pan tupka pozval do rodiny na °bed sveho neuprosneho vefitele.

Maly Jirka hosta dlouho okukoval a pak se ho zeptal: "Jste vy to ten pan, co o nem tatinek flick aby mu vlezl na zada?"

)✓AS LEKARNIK

oohotne poslouti. Kdyby vilak no. malt nenechte at vnutit ale jineho . .

Steel poslat objednivku na dolej01 adresu a obdriite Balsdm obratem anti by to Alio vice. NECEKEJTE se ptljdou dot! a *moll a nastuzenirat Majte hihev tohoto Imameniteho leku na rues stile.

W F SEVERA CO

Ve stfedu, dne 28. in-lora 1940.

TEXASKA MATICE VYggill0 VZDELANi. Je to podivuhodne, rke naee, jak statni, tak i spolkova vlada vynaklada ohromne penize na Skoly. A snaM se, aby kaZdY mel prile2itost dosici takoveho vzdelani, jake si pi-eje. A piece se najdcu mladici a divky, kteki by radi pokradovali v dalSich studiich, a nemohou — nemaji dolt, elm by vYlohy se studiemi scojerio hradili. Pomahaji si praci minao Sholni povinnosti, vedlejSimi vYdelky, na priklad posluhovanim v restaurantech pies paledne neb veeer, ba i pozde do noci, atd.

Ale jen on ezenY. podet z nick nalezne vhodne zamestnani.

Z drupe strany neda se upriti, Z'e Sim vice doopravdy vzdelanYch licli narod ma, Urn vice se mtiZe upiatniti ye verejnem Zivote, tim vice take va2nosti na.buclie u ostatnick naroda.

Pravim: lidi doopravdy vzdelanYch, SkolovanYch. kteri site Skolu vychodili, ale praveho vzdelani — k nemu2 i zuSlechteni vale a mravil — nedosahli, tin nam a lidstvu vtibec vice Skodi nez, ti, ktei ani do Skoly nechodili. Da mohu ricr, ze jsem za sveho jiz dosti dloulleho Zivota mezi nevySkolenYmi lidmi pomerne vice lidi v ka2dem ohledu Slechetrch, spravedliv3ich, lidumilnYch, pro dobrou vec obetavYch, nekli rnezi tak zvanYmi nedouky, lids ;.i na polo vySkolen3"7mi.

Byla, to tedy vzneSena mySlenka nekolika ol:,dtavYch muzi, fte pred nekolika lety zal.oCili spolek, jenr2 by umotiall snativYm, mladYm dem dobre vale pokradovati ve studiich a:; do konce.

Nazvali Lento spolek: Matici VYSSiiho Vzdelani, se sidlein pri statni universite v Austine.

2e mu2ove ti byli lovali student universitni, Bali Matici pod vrchni rizeni Spolku exstudentil, eili bYvalYch studentii z universit a jinYch vySSich

VZSTNIS Ciro nebo jak umo'dmje Matice studentihn pokradovat ve studiich?

ChudobnYm studentUm se v'ude davaji tak zvana stlpendia, t. j. penize k tomu fleelu darovane., bud'to od jednotlivcil, nebo iastavu, spolktia Stipendium se nevraci, je to dar.

MnolaS7 vSak se stydi 2adat za stipendium, snad to pova2uje za almu2nu, aneb si mysli,ze snad je to podpory nekdo jinST. potrebnejAi, jemu ke by stadilo a bylo milejSi, kdyby dostal nem co by mohl splatit, jak dostuduje, tedy pujeku. Pro takove je Matice. Ona piljeuje na nizkY tirok.

Odkud ty penize bere?

Z fondu, to jest penez na to darovamich. Ten fond •neni priliS yelikST, ale prec do jiste miry nevyderpatelnY, pnotae co se z neho vezme, prijcle easem zpet.

Ale to je prave to, '2e to pkijde teprve easem, a ono mnohdy potreba penez hned nebo alespon brzy, n. pr. na zapis, na graduaci atd. A kdyC penize hotove jsou vSechny na vandre, t. j. pajdene, tedy Matice musi kici 2adateli o nahlou, tkeba jen rnalou ptijeku kici: nemohu, nemam. Vim nekolik pkipadt, ae .vtakovem pi'lpade Trednik nebo Glen Matice sahl do vlastni kapse a penize Proto hleda Matice dobrodince, kteri by do jeji pokladny nee° nechali kapnout, aby nevyschla Jak se doeitam v novinach, posledni dobu seSel se hezkr podet doIanu do toho fondu, dik za to darcam.

Koneim, aby se tato me. Skrabanice komusi nezprotivila, ze je to dlouhe a on cell: "Akorat nic neda." Bylo by to Skoda a proti techto myth Prozatim tedy davam etenYm etenaram: Na shledanou, a prat bych si, aby kaaIY sahl co nejhloubeji do kapse, a co tam ulovi, at' to je co to je, poSle na adresu: A. W. Marchak, West, Tex. R. J. Klobouk.

DIVADLO V DALLAS! V nedAi dne 3. btezna v smi ladu Pokrok eislo 84, "Romanek tulacky Evy" V

Lidova hra se zpevy, o 3 jednanich.

OSOBY: Alois 'roman, zarnokny sedlak a starosta obce, Hed. Dural.

Anna, jeho Zena, Fr. Vodieka jejicla synove, Fr. Henzen Jenks, Urbanova, majitelka hostince "na rozcesti" A. OndrUCek Botena, jeji deem, Eliska Henzen Rezkova, Bolena JeZova Vera, jeji dcera, L. Zatiorska TobiaS, slepy harmonikar, Jerry HoupY Eva, jeho -vnueka, Hedy OndruSek Cizinec, Dr. Radon, Adolf Jet' Poldera, obecni policajt a ponocnST, Franta Rendl ToniCka, sluZebn6, u Tomanft, Anna Marek Vstupne: Paul 35c, damy 25c. — Zaatek. v 6:30 hod. piesne.

HUDBA: JERRY HOUPY

Strana

YALE STREET BARBECUE BEN CARBO, MGR. HOUSTON, T-X. 2504 YALE, Nejlepgi Barbecue ve raste. — V gechny druhy piva.

DINE AND DANCE — NO COVER CHARGE FLOOR SHOW — THURSDAY AND SUNDAY

'

.eproduction of painting used in retail outlets by Grand Prize. May . you of this champion Texas product. There is no finer beer at any price.

GULF BREWING CU.. HOUSTON

Do Houston a okoli!!!!

Zabavy Eadu Pokrok Houston NiZe uvedene orchestry hrati budou tancechtivYm die nasledujiciho pokadu:— 3.

10.

17.

24.

31.

BREZNA BREZNA BREZNA BREZNA BREZNA

POttADATELft

Zpevy ridi: Jan Kebrdie 0 kuchyn a lednici bude postarano.

Uetive zve VYbor. ******

at

71rulz R,. BAeA HARMONIZERS

VSTUPNE: PANI 40c D 0 pohodli a obslouieni et. nav g tevnikii bude naleiit g postarano.

Po diva le taneei ni zabava MMAW

SYNCOPATORS RUDY ZATOPEK

MI

g

Po tovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458 Na doptini se jest — 20th and North Main.

Strana 24

Ve stkedu, dne 28. t nora 1940.

YESTNiE

Podiveite k oznamovini

Mai Oznamovatel MladY Dna, kterY se vyzna, ye farma • eni, ptijme misto na forme u star g ich lidi nebo vdovy, podle dohodnuti. Pig te pod znaekou Vest(8-9pd.) nik "A", West, Texas.

g

!L'-'3r-i Stark slu na vdova hleda misto za hospodyni na farme u starg ib°, samostatneho vdovce, co ma zaji§terV tiivot. Mete bYti od 50 do 60 let. Sriatek neni vyloueen. Pike na adresu: 3303 Center Str., Hou(8-9-pd) ston, Tex. MALA KUlkATKA: — Barred a White Rocks, Silver Laced Wyandattes, R. I. Reds, Buff a Black Minorcas, Bile, Buff, Hnede a 6erne Leghornky, Anconky a michane druhy. Vybrane "Sexed" slepieky a kohoutci. Z kvalitnich "bloodtested houfti. Pike si pro nde zvlagtni cennik. — VON MINDEN'S HATCHERY, Fayetteville, Texas.

(3-dz.)

okresti Matagorda!

Thos. H. Lewis oznanauje za okres. soudce.

Pan Thos. H. Lewis, narodil se v Gonzales Co., kde vychodil obecnou gkolu. Pak studoval na Statni universite v Austinu. Vyueoval na gkolach aby si vyclelal penize k dalSim studiim na universite kde bral academii a prava.

V roku 1909 byl jmenovan komisakskYm soudem za okr. superintendenta ekol v Matagorda Co., a ekoly v torn terminu sorganisoval.

V roku 1922 byl zvolen za Co. atorney a drtel tento iffK ad 6 let. Na to po 4 leta pravozoval pravnickou praksi a v roku 1932 byl na novo zvolen co County Atorney. Tad tento podrtel po 4 roky V imoru tohoto roku po smrti okres. soudce Oscar Barber-a byl ustanoven kom. soudem k doslouieni lhuty po zesnulem okres. soudci; a nyni se uchazi o ten tkad, a te.de, volide o podporu v primarni White Men's Union volbe.

Vdovec v 60 letech hleda dornov u vdovy od 50 do 60 let v meste nebo na venkove. Mam nem Usper a majetek, jsem mirumilovIV a katide prate schopen. Ktera by chtela se se mnou vice seznamit, vysvetlim v dopisu. Podobenka se na potiadani vymeni. Pike na: (Pd. Pol. Adv.) "Vdovec", o Vestnik, West, Te)o( xas. ((9-10pd) Z ODBO5KY SDRU2. A. T., VE FORT WORTH, TEXAS. Zaiitky z cest Zatiili jsme pki sve ceste do polar- Drazi pkatele, bratti a sestry, ye nich krajin," pravil jeden neohro- Fot Worth!

Jak se dovidame, senator Vojta tienV cestovatel, "takovou zimu, jsme se neodvaiili spat — protcde Beneg nebure u nas ve Fort Worth, by ram byla oeni viola k ocim pti- tedy v nagi tadne schtizi usnesli jsme se navetiviti ptedna gku jeho v mrzla..."

"To nic neni," pravil druhy ne- dallaske Sokolovne, dne 5. btezna c•hrotienS7 cestovatel, "to my jsme v 8 hodin veder. Kdo mazes, dostav azili pti sv .ceste takovou zimu, to se do Dallas na vas. Doufame, 'tie ram tee v Ustech mrzla v rampou- bude dosti automobilti k disposici a chy a museli jsme ji rozhkivat na ti co kary nemaji, radi nahradi ten panVi, abychom slyg eli, co drub. gas; tak aby nos z Fort Worth bylo co nejvice. Dalei oznameni dist budete ve veech 'eeskYch Zaroveil ptipominame, tie divadlo I "Stefanik" ukazovan bude v Dallas dne 12. bkezna. Kdo metes dostav se '1 Zdar! s heslem zvitezime!

J. F. Houtivieka, jednatel. )o( U SVATEHO ANTONWKA. Jeden z nejkrasnujeich eeskYch mluvicich filma zde ukazovanSrch pidjde na nejakou dobu zpet do Texasu. Bude ukazovan tam, kde si jej pteji videt znovu a tam, kde jeg te ukazovan nebyl. Film jest natoden v malebne krajine na mora y yskYm nate--skemSlovackusmora Opet jednou uslyg ite ty krasFILM ne pisne, ktere ye vaAich srdcich dlouho utkvi dojmem nezapomenuteln3"7m. Oznamku naleznete na Nejkrasnej§i eesky mluvici film. jinem miste. natoeen3"7 na mora yskem Slovac)o( ku s mora yskS7m naleeim a krasNebezpeCni kniha. nytni zpevy, ktere z va gich srdPovidal pan uditel tiakum: cich dlouho nezmizi, laude ukazo "Jsou knihy, ktere pasobi na van v na.sledujicich mistech. mladeti jako otravnY jed. Doufam, tie nikdo z vas nema takove knihy CROSBY, v nedeli 10. hiezna o 3 hoi. odp. o 6:30 a o 8:15 veeer doma."

Hlasil se tiak Bzuk: ELCAMPO, e etvrtek 14. b•ezna "'Sim, pane ueiteli, my mime odpoledne i veeer. jednu takovou knihu!"

"Tadak?" podivil se pan ueitel.

ROBSTOWN, v nedeli 17. biezna "A jake, je to knha?' o 2:30 odp. a v 7:00 veeer "'Sim, kuchatska, tatinek to povidal!"

e.

eEsick

Svateho Antonieka...

y

ODBOtKA SDRUiEN A. V PENELOPE, TEX.

e.

T.,

Cteni krajane a eleni odboeky v Penelope!

Jak varn znamo z easopist, bude v nedeli dne 3. btezna o 3 hod. odpoledne na West, apo gtol svobody Hon. Vojta genes, bratr expresidenta Ed. Bend°.

Veteine je yam znam z jeho prace pro prvni osvobozeni vlasti, kdy pked 22 roky i mezi nas v Penelope zavital a nas tehdy co 401etSr, horlivY, ohnivY tednik k pre.ci pro osvobozeni stare vlasti nadchnul — a pracovali jsme veichni — nebylo mezi nami jednoho krajana, aby nebyl elenem "Sdrutieni."

Psal mi 1. ledna 1938, tie odboaka Penek:pe, byla mu "oasou" a tie na ni nezapomel. Dojalo ho tehdy jak jsme mu zazpivali jeho "Texase" .. . Psal take, tie m6tind budeme zase muset "spoledne bojovat" . .. ac tehdy asi nemyslel, tie zase o osvobozeni z daleko horeiho otroctvi, net ponejprv.

A dnes ptichazi po druhy do Texasu co slab' 62 let' — tolikYm utrpenim vlasti zlomenSr, aby nam potaloval na hrozne utrpeni a potiadal o pomoc oteine a vytrvani.

Proto lirajane — odloime vgechny schilze a jed'me na West ho poslechnout! Moti. na, to pak zase budeme lepei pracovat a tie zase bude miti nag e odboeka veechny krajany 100%.

Scluize pokidime i pozdeji — ale vzacneho hosta mime, jen v nedeli ptiletiitost uvidet a vyslechnout.

S pozdravem, L. Vanduch, taj.

0 ManielskY system.

Vypravel v restauraci pan Mrkva: "Kdyti jsme se vzali, dohodli jsme I se se tienou, ze ji budu rozhodovat o velk577ch vecech a ona o ma'Yoh." "A ,osvedeil se tento system?" ptali se ptatele.

"Ano, vYteene! M dosud se vgak tiadne velke veci nevyskytly."

OZNAMENI KANDIDATO. V tomto sloupci uvetejilujeme seznam kandidatal v demokratickYch primarkach v roku 1940, kteti tadaji voliee o hlas a laskavou podporu.

0. H. CROSS za zastupce 11. distriktu W. R. POAGE 0 znovuzvoleni za zastupce 11. distriktu.

OKRES McLENNAN: W. B. MOBLEY za gerifa.

JOHN W. DUNCAN 0 znovuzvoleni za gerifa.

JIM D. McCLAIN za eerifa OKRES FT. BEND C. D. MYERS za okresniho soudce FRANK KUNZ za kresniho komisake 2. precinktu OKRES BRAZORIA ETHYL (CORRIGAN) KERR o znvuzvoleni za okresniho pokladnika.

OKRES MATAGORDA FRANK CARR za eerifa.

HARRIS MILNER 0 znovuzvoleni za Lerifa.

THOS. H. LEWIS Za. .okresniho soudce LUTHER ROBERTSON za okresniho komisake (4. precinkt o znovuzvoleni.)

HENRY H ClHAL Za komisate 4. precinktu.

OKRES MILAM BILL ALEX BONDS Za odhadaiho a vYlaereiho dani (0 znovuzvoleni)

Divadlo v HouQtone...

NA DEN NAROZENIN NASEHO PRVNIHO PRESIDENTA T. G. MASARYKA

v sini radix Ssi tefinik na Cottage Grove

vnedeli,dne10.bi-ezna Proslov br. ptedsedy tadu a starosty mistniho Sokola, pak nasleduje divadlo

"MILOVATI BUDES' Obraz ze tivota, o 3 jednanich, od Milo ge Veseleho OSOBY: Dvordeek, chalupnik, br. F. Bedan Lidka, jeho dcera, ses. S. Kelarkova Vladimir Pegek, uditel na jednotkidce, br. J. Vesely Vlasta Sera, dcera tovarnika, ses. E. Klimova Krupka, kostelnik, br. 0. Vala Martin, chasnik ze statku, br. D. Nezval Musilkova, vYmenkatka, ses. P. Studniend Muia a tieny.

Dej v horske vesnici.

Po divadle tanec pri Dybalove orchestru VSTUPNE: 30c.

Prosim• ctene obecenstvo by se v vas dostavilo, aby se ve 4:30 pkesne mohlo zadit.

Uctive zvd

Zabavni vYbor radu gtefinik.