Vestnik 1940 02 21

0 an5lovanskePociporulictJednoty Statu Texas.

44 vy,

ail

4:3

et es, • el

4 4

a

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress. of August, 24th, 1922.

ROeNiK (VOL.) XXVIII.

WEST, TEXAS. we stredu

Mt PRVNIM ye valve, prvnim v miru a prvnim v srdcich svYch krajanu", pravil 0 p Mini Washingtonu "Light Horse Harry" (Henry Lee), proslulY zved •za revoluce, a my k tern slo yfim mateme dodati — "ale nebyl prvnim v srdcich svYch krajanek„' nebot' jak velikYm byl otec vlasti viastencem, vojinem, 17f/deem a statnikem, tak velikYm byl take milovnikem, ale jeho laska nebyla east() opetovana.

Prvni milenkou Washingtonovou byla asi sl.

Frances Alexandrova, dcera kapitana Filipa, Alexandra, majitele statku, kter' sousedil s Mont Vernonem. 0 teto jeho lasce mnoho znamo neni, ale mezi listinami WashintgonovYmi, ktere byly koupeny vladou a jsou nyni chovany v knihovne statniho departmentu, je pavodni basal, venovana jejim pisatelem "FrantiSce Alexove" (Alexandrove). Z basne to se dovidame, 2e Washington "byl zniten paprsky jejich zarnYch oei, prfisvitnejk nad paprsky sluneeni", a vysvita z ni, 2e ho sl. Alexova, pied jinYmi ctiteli syYmi nijak nevyznamenavala, nebot' autor o ni basni, 2'e jest "equal to all, but will to none prove kind."

2e se Washington dlouho nad nezdarem v lasce u sl. Aleandrove netrapil a nermoutil, o torn nam podava svedectvi jeho dennik "A Journal to My Journey Over the Mountains" obsahujici zaznamy jeho prihod od 13. biezna do 13. dubna 1748 (tehdy vital Wshington gestnacte let. Z deniku toho se dovidame, Z"e sestra pi. Fairfaxove, man2elky plukovnika lorda Fairfaxe, u neho2 byl Washington nejakou dobu ubytovan, roznitila v nem novY "plamen" a dala zapomenouti na lasku k jakesi "krasce z ni2iny" (Lowland Beauty). Damu to — sl. Marii Caryovou — nasledoval Washington na statek jejiho otce, ale o lasku jeji se marne uchazel. Stala se pozdeji man2elkou Edwarda Amblera, Washington se s ni seznamil r. 1756 17 New Yorku. Toho roku byl toti2 jako plukovnik z Fortu Cumberland, kde byl velitelem poslan za diplomatickYm poslanim do Bostonu. Byla to cesta o peti stech mil, a Washington ji za nejkrutejk zimy konal kohmo.

Tehdy se Ut Washington tail velmi dobre povest jako rekovnY tieastnik Braddockovy kampane, a proto se mu ye mnohYch panskYch sidlech (Manor Houses) podel testy dostavalo pratelskehcrprijeti. V New Yorku byl hostem sveho bYvaleho spoluMka Beverlyho Robinsona, jen2 ho seznamil s Marii Philipsovou, ktera tehdy v torn mate dlela nayStevou.

New York vital v tech dnech 50,000 obyvatelt. Misto, na kterem stoji nynejAi radnice, bylo tehdy pova2ovano za velice vzdalene od nynejkho horniho mesta. Tenkrate tam bydlila jen jedna tfida lid!, a to byli lide zamani.

Washington, byv do to spoleenosti uveden, schazival se s Marii kaMeho dne. Budouci Otec vlasti se §ilene zamiloval do to new-yorske krasky. Nav gtevoval ji, bruslil s ni na rybnice Collect a jezdil s ni na salikach do nizozemske hospody v Yorkvillu, kde byla k dostani horka dokolada, V New Yorku ztstal de-

(Wednesday) 21. finora (February) 1940.

CiSLO 8.

WASHINGTON,

le, nezli tarn zUstati mel, a na zpateeni caste se tam zastavil zas a to dale, neLi poprve.

Washintgon se svoji laskou k Marii netajil.

Zda, se, 2e to vedeli vSichni jeho znami, nevyjimaje ani Marii. Ale neZli se ye svYch ndmluvach dostal tak daleko, aby predniet sve lasky po2adal o ruku, byl svYmi fitednimi povinnostmi odvolan.

Irvine o tom piSe: "Byl svYmi verejnYmi povinnostmi odyolan drive, neili v oblehani srdce to damy postouK

einu!

Nas budil svet, jen zakil z prchlYch yen, a byl nam zdrojem nova cif/very; net', stale vzporninat jen dedil rekt a sniti v troskach zaSle nadhery, to mania eas a silu jarou tray! a zrak nam kali, klamnYm leskem zpilY — Jig nechceme sneni v rozvalinach slavy a k einu, bychom velkYmi zas byli!

(Svat. Cech.) pil tak daleko, aby mohl doufati v dobyti jeho. Ve Filadelfii dostal od kterehos sveho pritele a dUvernika dopis, aby do New Yorku ptispechal drive nezli bude pozde, nebot' kapitan Rogers Morris, jen take byl pobo,enikem BraddockovYm, fisilovne oblehal tvrz srdce Marie Philipsove. Washintgon v'Sak yYzvy te uposiechnouti nemohl, nebot' povinnost ho volala jinam. Ale ve spechu psal svemu davernemu priteli Josefu Chewovi, 2adaje ho o dalk a bli2k podrobnosti o Marii a o povesti, 2e ji Morris miluje. Chew mu odpovedel: "Casco se mi dostalo potaeni, snidati s rozkoShou Marii. Rogers tam take bYval — nelekej se — 17§ak ne vklycky. Motho to ale omluviti, ze tak dlouho meSka§ ye Filadelfii?

Ty jako vojak a milovnik? Chci sl. Marii uvedomiti o irmyslu, jak' s ni ma2S? To bylo dosti pro Washint'ona. Nechal vladni zalaitosti stranou, spechal do New Yorku tak rychle, jak poStovni kone stacili. Za pozdniho yeeera dospel k domu, v nern2 Marie bydlila.

Na formalni nav§tevu uz bylo pozde, ale Washington sta.l na tom, aby Marii videl. Celou hodinu byli spolu v prijimaci sini Mariiny hostitelky. Co se mezi nimi to nod. udalo, neni znamo, ale pozdeji se tikalo,ze jejich rozmluya byla velmi bourliva, a 2e Washington byl ye sve vYmluvnosti nesmirne ohniv'm. Ale bylo tr2 pozde.

Marie se toti2 nekolik dni pied tim zasnoubila s Rogersem Morrisern a nechtela zasnoubeni sve zrukti ani k vuli tak horliveinu milovniku, jakYm byl Washington.

OdmitnutY milovnik odejel do. New Yorku a od to doby Marii Philipsovou nevidel.

Skoda, 'Ze se sl. Philipsova za Jitiho Washingtona neprovdala! Jakou by to bylo pro nos chlcubou, kdybychom bohli tikati, ze v manielky "otce vlasti" kolovalo neco krve Ceske!

KALENDAlk 22. tinora. Schfize v sini fadu Pokrok 'Cis. 84. v Dallas, Texas.

25. finora. Divadlo "Nage verne milovani" pohostinsky sehraje sok. dramatickY odbor z Ennis v Sokolovne na Carl ulici, Dallas, Tex. Zaeatek v 6 hodin weer, po divadle taneeni zabava.

3. biezna. Piednagla Vojty BeneAe ve West.

4. biezna. Anglieka, piedni gka Vojty BeneAe ve Waco.

10. biezna. Divadlo u 8tefaxiikil na Cottage Grove v ramci oslavy ucteni pamatky presidenta T. G. Masaryka. Pied vyhrputim opony proslov starosty Sokola br. A. Vaji, divadlo pod nazvem "Milovati budeV. 12. biezna. Film "Stefinik" promitan bude v Dallas, Texas.

24. biezna. Novinka, kterou pfipravuje Sokol Houston v sini fadu Stefanik na velikonodni nedeli.

30-31. biezna. — Bazar ye prospech Sdrifgeni A. C. T. porada dallaska osada v Sokolovni, Dallas, Texas.

31. biezna. Krou2ek Hlahol sehraje divadlo pod nazvem "Devoe bez domova" v sini radu Pokrok Houstonu.

Veelky we West svolavaji organisaeni schazi na pondeli 26. Unora ve 3 hod. odpoledne v mestske radnici. Pkedleha, volba einovnic a rozvrh prate na dobu nejblizsi. Kalda, Ceske, zena ci divka je zvana k freasti.

Kdyi se ruka k ruce vine, atd. Paadatel Omit() radky apeluje na ct. dopisovatele a throveri je 2acla o bratrskou spolupraci. V nastale predsjezdove dobe pribude navrhu na opravu stanov, posudku o einnosti Akednikil fjstredny a pod. Mame lidovou demokratickou organisaci, /name volnost projevu, vecna kritika eehokoliv je zdrava, je dokonce 'Zadouci, protae kritikou — onim sokolskYm heslem "vane, nespokojenost, yeanY ruch" dosahujeme na.pravy a pokroku. Pamatujme ale — kritika musi bYti vecna, dololene„ tvoiciva. Nikoli zlomyslna, jedovata, nieiva Nepike nikdy v nalade pobourene, napsane &tete druhello dne — pri horke krvi peso ci tuZ'ka napiSe i nerozum, trainenou — botu. Poradatel neni zkostnatelYm censorem, je elenem jako jini, ma na zreteli dobro a prospech spoleene Jednoty a vase spoluprece mu jeho mnohdy take postaveni usnadni. Na co naralim? Na poznamky v dopisech potutelne, jizlive, posudky nerozve.Zne a ukvapene. Nikdo z nos neni bez chyb, idealni Moir& je tuna, kritisuji-li bratra, einim tak ve zpfisobu bratrskem, jemne a sluSne. NesmrtelnY T. G. Masaryk nekolikrat ve svem 2ivote pravil, "slUSni lido se dovedou o vSem slukie domluvit". Prod bychom nemohli diskutovat naAe zaleiitosti v duchu bratrskern? PomUete va§emu pokadatel0 Dauji pteclem a upfimuel

Strana 2

EW YORK. — Umelecka kritika velice p0N chvalne ocenila \TYTIcony Ceske operni pevkyne Jarmily Novotne. 6asopis "New York Times" rozepsal se o jejim vystoupeni v newyorske Metropolitni opeie ye Verdiove "Traviate" temito slovy: "Sleena Novotna, eeskoslovenska sopranistka, jit dive prokazala svoji inteligenci, jemnost a opravdovost v dtivejSich • svYrch vystoupenich a v jinSich filohach. Ale "Traviata" jest at dosud nesporne jejim vrcholnYTm fispechem. Zpive, s jistotou a brilanci nejtetk pasate a co jeke dilletitejkm je fakt, to chape hudbu od prvni noty a do posledni dramatickYTm procitenim a nestrojenosti, ktera diva, aloze jeji pineho vYrznamu a sily".

Miami, Fla. — Vojta Bena ptednatel ke krajam:1m i k americke veiejnosti a mel velkyr Na ptednaSce bylo pies 300 krajana, kteti pozorne naslouchali eisternu hlasu 'Tentka. Mnoho krajana pH torn sizelo, bratti Slovaci ptinesli jako dar jedno sto dolara. * * V Londyrne bylo v ate* m. tykine oznameno, to 30,000 vojaka z Australie a Noveho Zelandu vylodeno bylo v Egypte a je nyni rozdelovano po Blizkem VYTchodu. Oast zastane v oblasti Suerskeho praplavu a east poslana byla do Palestiny a jinYlch mist. * — Policie odhalila, ze 28,150 osob bylo potrestano od zaeatku valky za ket'aseni a hromadeni potravin. Kdyt vypukla valka v Evrope, byly sorganisovany zvlaStni oddily jejich adelem je patrati o tech, kdo piedpisuji pravidla o potravinach a natizeni proti ket'aseni.

Oklahoma City. — V noci z utery na sttedu minuleho tYTdne vyhotela Sokolovna v Ceske 0sade Prague, Okla. a do zaklada. Podrobnosti o vzniku ohne nebyly doposud oznameny, krajane teto osady utrpeli velkou S'kodu nebot' ztratili svoje oblibene spoleeenske stkedisko. — Bazar, kterYT se konal v Oklahome ye prospech O.N.S. v minulYTch dnech vynesl dle dosud vydane zpravy pies $1,700. * * Evropa protiva letokliho roku mimotadne tuhou zimu, ktera, provazena byla ye v'S'ech zemich severni, zapadni a sttedni Evropy silnYTm spadem snehu a tuliYuni mrazy. Tteskuta zima trvala bez alevy po sedm tYrdnil a zpilsobila v mnohyTch zemich znaene utrpeni. To utrpent bylo zvlaSte zle v sttedni Evrop y, kde jevil se nedostatek uhli. Nyni v mnohYrch zemich jevi se obavy pied povodnemi, ktere zpasobeny budou jarnim tanim. * * Tema' 17 miliona lidi ye SpojenSich Statech obdetelo vladni podporu toho Ci onoho druhu v mesici tijnu minuleho roku, dle eislic, vydanYTch federalni radou socialniho zabezpedeni ye Washingtone, D. C. Na tak zvanou pracovni podporu bylo v mesici tom vynaloteno z federalnich statnich a lokalnich fonda 268 miliona dolara. Z celkoveho vydani na podparnou einnost v mesici tijnu v dastce $268,412,000 pHpadalo na starobni pense a podporu nezaopattenYlch ditek a slepcii $47,884,000, na ptlmou pomoc (statni a lokalni) $36,677,000, zemedelske podparne platy $876,000, civilni konservaCni sbory $19,308,000, vYTchovnou podporu omladiny $6,772,000, pracovni podporu (WPA) $98,178, jinou Cinnost $3,752,000 a razne federalni prate a stavby $52,965,000. * * Berlin. — Vice net' 700 tida bylo vYhnino z jejich domova ye 8tetine a bylo jim oznameno nest a pal hodiny ptedem, ze se mail vystehovati. Byli dopraveni na nadrati, odkud byli odveteni do Polska. Taktica vkchni tide z tohoto mesta byli jiz vypuzeni, s vyjimkou slabYTch a nedutivYTch. Vojaci elitni gardy mean vchazeti do ticlovskYrch domacnosti o pub sedme hodine veeer a natizovali zidum, ze o 2. hodine rano musi bSrti upine ptipraveni k odchodu. Rozkaz Vkal se deti, nekolik mesica starch a osob at sedmdesatiletYTch. tide byli zdegeni, kdyt se shromatd'ovali v noci, ktera byla jednou z nemrazivejkch v teto sezone. Nekterk'm bylo tedeno, to jejich domovii je tteba pro Wince, vragelid se cIom z BaltiC4C4 5 AG

ViSTNiE

Tidenni pfehled.

Nemecka vlada v techto dnech "navrhla" atedni cestou Rumunsku, aby demobilisovalo valnou Cast svYrch 800.000 muta ve zbrani, tak aby ziskano bylo vice pracovnich sil pro praci na polich a tovarnach k ITSTrobe potteb pro nemeckourasi. Rumunska, vlada ale navrh tento zamitla. ProslYTcha se, to ma v amyslu povolati dalgich 200,000 zalotnika do zbrane do 1. btezna.

Pardubice. — Pardubice, bYTvale kralovske komorni mesto, vstupuji letos do jubilejniho roku jako jedno z ptednefkch deskYTch mest, pokud jde o podet obyvatelstva. Oislice 35,000 obyvatela byla prate pfekrodena. — Za poslednich sto roku se podet obyvatelstva v Pardubicich zdesateronasobil, nebot' pied 100 lety bylo zde jenom kolem 3,500 obyvatela. Ba i ptirastek za poslednich 10 mica je znaer47, nebot' roku 1930 bylo v Pardubicich jenom 28,841 obyvatelfi. * * Washington, D. C. — Senat schvalil dnes administrant ptedlohu, ktera opravriuje dalk vladni pajely Finum, Oine a jinYTin zemim. Pro bylo 49, proti 27 senatora. Spor o vladni pomoc Finsku je nyni ptenesen do domu zastupctii.

Jak se jevi, ptedloha bude piljata i tam. Dle na je zvfgena mez averu Banky pro export a import ze $100,000,000 na $200,000,000 za fidelem financovati vyivoz zemedelskYTch a pramyslovYTch vSirobkii mimo zbrane a munici. Pajeky kteremukoliv narodu nesini ptesahovati mez $20,000,000. Finsko odelcava, to se mu dostane dalkch $10,000,000 pujeky, po ptipade i $20,000,000. * * Male neutralni zeme jihovyTchodni Evropy v obavach pied jarni krisi, jet ohroziti mute jejich mir, urychluji vojenske ptipravy a do poloviny btezna z opatrnostnich davoda zvfk znane podetni sta y svYTch armad. Opatteni pro zvSYSeni branne shy ueinena byla nejen v Rumunsku, je ts se zda nejvice ohroteno, ale i v Jugoslavii, Mad'arsku, Turecku, Bulharsku a ftecku. Skoro vgechny tyto zeme povolaly do zbrane jiste roeniky reser y pro "dalk vYTcvik".

Oznaeni "mobilisace" se VAechny vyhYthaji.

Rumunsko ma ye zbrani od 700,000 do 1,000,000 mute a poeet ten do jara jests zvy Tk. Jugoslavie bude miti do jara ye zbrani asi 500,000 muta, dvojnasobnYT to podet miroveho stavu jeji armady. Turecko udrtuje asi 200,000 mutt' na svYlch hranicich se sovetskYTm Ruskem, aC pottebuje nezbytne mutne shy na rehabilitanich pracich v oblastech zpusto S• enYTch zemettesenim. Pies Madrid doily zpravy, ze Mad'arsko uvatuje o utvotent jakesi unie s Italii, podobne unit Italie a Albanie, aspori po dobu trvani \T alky. Tim se chce chraniti pied ruskYTm fitokem. * * New oYrk. Dr. Josef Schneider, teditel Ochovneho oddeleni Bat'ovy spoleenosti, vyslovil nadeji, to department price pomate rozktiti tovarny spolednosti v Belcamp, Md., novYTmi natizenimi. Toyama nedavno musila propustiti 230 americlOch zamestnanca, protote department price vydal natizeni, jimit podet Csl. instruktora, kterYTin bylo dovoleno pracovati v tovarne, byl sniten. Bat'ova spoleenost, dle dr. Schneidera, hodlala rozktiti sve tovarny v Belcampu tak, aby mohla posleze zamestnati 5,000 at 10,000 osob. — Zabranim Oeskoslovenska Bat'ovy plany byly urychleny a Toni v lets dostala spoleenost dovoleni od departmentu statu, to smi ptivezti 100 experta. Postupne ptivezla sem 78 instruktora a najala 780 americkYTch delnika na praci v tovarne.

Natlakem nezamestnanYTch obuvnickYTch delnika ze vzdalenYT'ch state, unii a pramyslnika, byl zmenen pavodni vYTnos departmentu price a 53 z pilvodnich 78 instruktora nesmelo konati sve alcoly v tovarne a bylo dovoleno pouze „aby deset jich bylo zamestnano jako instruktoti a ostatnich 15 jako vY lkonni atednicis

Ve stfeclu, dne 21. iinora 1940.

Praha. — 16. ledna zemtel znamYT eeskY T malit Karel Svoboda ve stall 80 let. Vet ginu tivota ztravil ye 8panelsku. V Madride byl znam co "6eskyT Karel". Jeho malby byly vystaveny v kralovskem palaci a v Praze konana posledni vSTstava SvobodovYTch maleb v Narodnim Divadle v. 1932. * * Washington. — Kongres snail rozpodet pro poStovni a pokladni odbor o 740 miliont proti loriskemu. Porateno bylo take navrhovane zvYT:Seni pobtetni straw a rozpdeet pro na.motnictvo byl sniten. FarmatskYT blok vede oposici proti ftem rozpoetam. Kdyt se strhlo na zemedelskem rozpoetu, at' se strhne vS'em, je heslem farmakskYrch kongresnika. * * LondYTn. — Podie spra y neutralnich cestovatela jsou nyni v Moskve na Rusi sceny, ktere ptipominaji hrozne dny hladoveni z roku 1932, jak dnes udava. London Daily Express ve sve depek z BudapeSti. V Moskve stoji dlouhe fronty eili lady lidi, kteti Cekaji na chleb, pravi se dale v one &pal, a obyvatelstvo je pry zdemoralisovano "neaspechem" ye Finsku.

Mnozi velitele rude armady byli odvolani a zastteleni a zahranieni diplomats tvrdi, je take spor mezi diktatorem Josefem Stalinem a jeho asistenty.

President Roosevelt vydal se ve sttedu tohoto tYrdne z Washingtonu do neoznadeneho ptistavu, kde vstoupi na jistou valeenou lod' a ztravi ptiktich 10 dni na prazdninove ceste "nekde na jihu". 2adne ureite zpravy o teto ceste nebyly z Bileho domu vydany. Nikdo z jeho doprDvodu, kterYT pozastaval ze sekretata, ztizenca tajne slutby a tai novinatt, zastupcil to tti hlavnich zpravodajskyrch spoleenosti, neveal urdite, v kterem ptiStavu nastoupi na lod', ktera to bude lod' a jak dlouho se na ceste teto zdrti. * * Dr. Grassman, nacistickY7' soudni talobee, prohlasil ye sve fedi v Gransku minulYT Ctvrtek, ze zvlagtni nacistickYT soud v Bydhoki (Brombergu) odsoudil do poloviny ledna 114 k trestu smrti pro "zlotiny na Nemcich spachane". nodal pak k tomu, ze tyto tetke tresty pry naznaduji ,jakYrch strakivY Tch zlo&nu se Polaci dopoukeli na pokud polskYTch vlacinich atednika a polskYTch intelektualt.; Bestialnost techto zloeinti byla podle jeho prohla§ent svedectvim kulturni a plemenne podtadnosti velke dasti polskeho obyvatelstva. * * Ze spolehlh4'ch francouzskYTch pramena bylo v techto dnech zjiAteno, ze Francie ma 275,000 vojakt na Blizkem VYTchode (Male Asii) sousttedeno pod velenim 721eteho generala Maxime Weyganda, kterYT byl pravou rukou mar:Sala Focha ve svetove valce. General Weygand nachazi se nyni v Egypte na prohlidce britskYTch a egyptskYTch obran. Pod velenim generala sira Archibalda P. Wavella, britskeho vrchniho velitele sttedovYTchodnich sbora, je asi 100,000 mutt. Turecko ma v ptitomne dobe ve zbrani asi 200,000 mutt', ale silu to mate zvfSiti. Je tudit na Blizkern VYTchode v pohotovosti nejmene 575,000 vojaka k obrane i atoene akci. Turecko ma se spojenci smlouvu o vzajemne vojenske pomoci. * * NemeckYT tisk at do nedavna soustted'oval svoji tetkou palbu na Velkou Britanii, jit oznadoval za hlavniho pavodce ptitomne valky. V posledni dobe ale atodi stejne rozhoteene i na Francii. Po berlinskem Casopisu Voelkischer Beobachter, kterYT minulYT Ctvrtek napsal, to Francie musi bYTti poratena tak dakladne jako Vella Britanie, tak aby tadna, z techto zemi v budoucnosti nemohla ohrotovat sttedni Evropu, ptinesly podobne podratdene elanky i jine nacisticke Casopisy. Francie je v nich nazYTvana zemi korupent, propadlou apadku, proto pry musi bYTti zdrcena tak, aby na vSechny easy ztratila odvahu a schopnost strkati sve pakostnient prsty do zalettosti stredni Evropy.

Ve stfedu, dne 21. iinora 1940.

Finaneni zpriva iketnika Hlavniho kadu PitiJEM OD RADU ZA mksic LEDEN 1940.

Rod. Den Za H. timrtni D. 0.

1. 15. pros.

67.15 4.61 903.91 2. 8. leden .75 14.25 3. 18. pros.

9.60 .30 23.70 5. 18. leden 4.05 75.58 9.20 3.15 6. 22. leden 106.22 .60 6.45 7. 17: leden 2.46 292.60 8. 25. pros.

32.95 .80 255.13 9. 14. pros., led.

87.75 697.56 9.72 9. 26. cert. .50 10. 18. pros.

1.20 296.74 38.70 11. 20. leden 71.27 2.20 1.40 12. 17. pros. .15 26.75 15. 20. leden 1.60 386.05 14.10 16. 24. leden 125.69 4.35 17. 9. cert. .25 17. 16. leden 23.85 667.48 22.75 18. 30. leden .50 36.04 .30 19. 17. pros.

92.99 26.80 20. 1. list.

2.50 390.97 15.75 20. 26. pros.

3.40 86.75 260.10 21. 17. pros. leden 6.95 147.12 5.10 22. 16. leden 38.00 .30 11.95 22. 19. 1 elen 8.10 163.09 23. 16. pros.

3.92 .25 24. 12. cert.

130.10 619.35 24. 23. pros.

26.94 20.67 411.24 25. 17. pros.

88 .05 26. 8. pros.

4.80 48.76 13.60 460.17 27. 21. pros.

7.66 6.00 341.15 103.75 28. 6. pros.

14.81 35.27 299.38 88.35 29. 22. pros. .80 25.25 30. 12. pros.

152.05 31. 10. pros.

85.61 21.35 .25 31. 15. cert.

2.85 32. 16. pros. .60 137.76 226.12 33. 18. pros.

7.74 8.85 34. 20. leden 93.96 .60 119.67 35. 16. pros.

2.46 30.55 .60 349.27 36. 18. kij. at' pros.

36.45 .40 143.26 37. 23. leden 2.70 38. 2. tij. at pros.

165.45 23.35 39. 2. list.

134.61 42.10 2.30 39. 24. pros.

2.10 746.38 9.60 40. 19. leden 8.94 242.06 24.00 41. 16. pros.

218.35 2.25 119.30 42. 28. leden 2.25 43. 2. flj. a2 pros.

84.64 18.75 44. 24. pros.

3.45 3.46 200.87 45. 24. pros.

2.36 95.76 43.10 46. 1. tij. a pros.

83.90 7.90 47. 22. pros.

8.88 339.43 24.75 49. 18. pros.

20.60 1,109.77 9.00 50. 25. leden 1.60 134.94 2.40 245.49 22.50 51. 16. pros.

1.00 52. 23. pros.

69.53 22.05 2.57 53. 6. list.

7.40 53. 29. pros. a unor 2.50 24.90 54. 1. list.

22.60 387.57 21.00 5.61 98.01 3.60 55. 22. leden 96.02 3.30 17.40 56. 5. pros.

67.29 57. 10. do pt. plac.

38.59 57. 25. do pt. plac.

48.82 58. 22. leden 16.80 4.75 20.85 2.75 59. 16. tij. a't pros.

60. 28. do pt. plac. 1.50 20.16 14.20 47.31 9.20 62. 22. pros.

11.25 453.86 8.38 63. 20. leden 61.40 17.00 64. 16. pros.

141.61 .20 2.95 65. 22. leden 43.65 14.50 4.13 66. 24. pros.

1.54 67. 1. 1 glen 210.19 1.87 6.00 67. 21. leden 19.43 791.68 20.40 68. 23. pros.

69.47 69. 16. leden 1.50 1.65 9.04 275.64 9.55 70. 18. leden .60 54.87 1.80 71. 20. leden 261.91 5.85 1.87 72. 30. leden 3.90 77.17 73. 16. leden 49.58 1.50 76. 3. list. .40 .40 84.35 11.75 76. 23. pros.

6.90 21.38 77. 30. pros.

10.45 36.04 9.13 78. 19. leden 15.30 178.79 4.80 80. 3. pros.

Btrana 3

VEST NI lt 80. 16. leden 81. 17. pros.

4.36 82. 13. list.

82. 30. pros.

38.75 84. 30. leden 17.95 85. 17. leden 3.53 86. 28. pros.

87. 1. za susp.

3.00 87. 13. pros.

62.91 88. 24. pros.

89. 9. 1 Glen 4.63 89. 22. leden 90. 23. leden 2.90 91. 3. pros.

2.90 91. 25. leden 10.22 92. 19. pros.

2.20 93. 24. leden 1.30 94. 14. leden .40 95. 23. leden 2.10 97. 22. leden 98. 21. pros. .90 99. 16. leden .90 99. 20. pros.

101. 16. leden .30 103. 17. pros.

105. 17. pros.

7.62 108. 21. list., pros.

109. 17. list.

109. 17. 1 Glen 3.50 110. 17. leden 111. 24. pros .led., 19.34 112. 23. leden 113. 15. leden 114. 16. do pt. plac. 19.08 1.50 116. 16. leden 117. 30. leden 118. 1. pros.

118. 30. led-en 119. 20. leden 2.10 121. 14. leden 3.82 122. 16. leden 123. 17. leden 124. 16. leden 124. 24. 2 eleni .40 125. 17. pros.

3.40 126. 3. pros.

3.40 126. 18. leden .60 128. 16. leden 1.90 129. 14. leden 132. 30. leden 5.37 133. 20. pros.

134. 12. do pt. plac.

134. 20. 2 eleni 69.39 135. 28. leden 136. 16. pros.

2.09 137. 10. leden 5.15 138. 18. leden 1.30 139. 30. leden 1.10 140. 9. leden .50 141. 6. leden 141. 14. 1 'glen 10.15 142. 24. pros.

6.40 143. 25. leden 144. 21. leden 2.10 145. 23. pros.

4.10 146. 24. leden 1.20 147. 12. leden 7.66 148. 12. pros.

149. 25. do pi'. plac.

16.44 150. 15. 1 glen 7.13 151. 24. leden 1.30 153. 19. leden 19.81 154. 23. pros.

155. 15. list., pros.

156. 28. leden 157. 7. leden .80 158. 28. leden 25.65 159. 24. leden 6.20 160. 28. pros.

12.80 161. 14. leden 2.50 162. 17. leden

176.42 156.78 10.23 65.98 538.11 287.08 103.54 6.08 447.03 542.64 19.19 392.40 28.58 195.27 196.72 356.16 55.90 102.03 85.43 327.44 88.79 25.17 25.17 112.00 46.95 27.83 361.76 82.71 29.43 55.40 114.70 321.34 9.58 113.68 53.56 24.54 32.78 210.34 78.70 68.30 44.52 104.08 27.95 5.52 41.98 83.45 83.45 26.95 96.68 54.95 131.92 53.50 34.20 448.44 91.90 5.67 169.33 103.24 19.82 101.91 1.71 196.29 52.85 15.15 79.27 132.37 52.69 266.05 117.62

3.15 10.50 1.05 3.30 16.35 1.20 23.05 21.00 113.40 6.30 1.05 46.25 13.50 57.50 4.05 4.75 2.85 5.40 5.15 1.35 7.60 2.25 22.55 9.50 12.60 2.25 4.80 10.65 12.71 .90 2.40 .30 7.75 3.00 4.80 2.25 .90 qg

1,998.00 2,000.00 4,307.58 13,277.31 1,923.68 1,451.08 783.35 1,008.50 140.00 33.00 75.00

Celkem Hotovost z minuleho mesice

$ 73,592.82 68,840.74

Uhrn

$142,433.56

VYDANI: Na timrti Na fimrti nedospel. dedicum Na fimrti nedospel dedic. firok Hypoteky Hypoteky collateral Ptenos na Hl. A. Pujeky certifikatil Opravy atd., fleet majetku Pravni, fleet majetku Dane, fleet majetku Cestovne, fleet majetku Poj gteni proti ohni, fleet majet.

Pravni, fleet hypotek Vracene fimrtni poplatky Cestovne, fleet bondfi PoStovne a pojikeni, bondfx Splaceno sza praci v piljekach

$ 11,614.48 610.13 146.34 27,667.67 1,200.00 5,000.00 10,583.00 249.70 46.68 317.75 129.01 19.39 20.09 38.40 67.67 .72 730.91

ZBYVA HOTOVOST V BANK4.CH

83,991.62

HLAVNI RAD Pkijem od Ptenos z funrtniho fondu

2,163.65 5,000.00

Celkem Hotovost z minuleho mesice

7,163.65 22.16

15.35 Uhrn 7,185.81 23.70 3.45 VYD Najemne z fitadovny 30.00 .45 Telefon 8.65 4.80 Dary 300.00 .30 PoStovne 152.49 21.00 Potieby a vydani v fitadovne 984.46 Oznamky 44.00 11.10 Notat 2.00 Zatizeni v fitadovne 467.80 11.25 Slane fitednin 1,163.25 2.25 Lekatske prohlidky 4.50 197.00 Odineny za nova eleny 1.20 1,242.55 Schfize a ptehled neetniho vSlboru 1.20 153.78 Express 5.40 10.27 Vestnik, 6,381 odberatehi.

531.75 Vestnik, pottovne 1.38 34.30 Elekttina 1.95 7.00 Telegramy .59 5.70 Dane Excise IX. federalni 166.98 Dane Excise IX. statni 7.20 59.32 2.85 Dane, Social Security 138.56 27.95 HOTOVOST HLAVNIHO RADU 1,623.98 DETSSI ODBOR.

62.44 33.28 121.40 63.68 10.33 30.47 7.22 228.65 348.82 85.57 78.09

5.75 2.70 15.50 6.00 2.10

Pkijem od 'tan Urok pujeek certifikatil-

$ 810.80 5.00

1.80 8.70 10.00 5.10 4.65

Celkem Hotovost z minuleho mesice

$ 815.80 2,255.38

Uhrn VYDANI: Odmeny za nova eleny

$ 3,071.18

810.80 25,838.63

2,163.65

PEEHLED Pitthrt A VYDANI ZA MEW LEDEN 1940.

PRIJEM: Od tan Splatky hypotek

Splatky bondA Prodej bona Splatky pfijeek certifikatt Urok z hypotek Urok z pfijeek certifikatA Urok z bomb) Splaceno za praci v pujekach Najemne z majetku VS7delek v prodeji bonda Vracena dari bondova Splaceno na majetek

$ 25,838.63 20,756.69

$

Pujeky certifikatil Koupe bondii Urok pti koupi bondu Premie pfi koupi bonda HOTOVOST PAjeky certifika..ta Bondy

85.00 47.02 100.00 2,000.00 33.58 140.00 665.58 238.00 35,447.08

MAJETEK

$ 36,350.66

Strana 4

VESTNIK

ritEHLED MAJETKU JEDNOTY. Bondy $1,005,352.18 Hypoteky 1,487,152.26 Hypoteky collateralni 5,354.56 Podily 10.00 Pajely certifikatri 589,238.76 Majetek 214,600.63 Sloaeno za metitko 10.00 ✓ Detskem Odboru 36,350.66 Hotovost H. A. 1,623.98 Hotovost v bankach 83,991.62 Zatizeni v rifadovne 3,479.58 Celkem Dluh nedospelYm dedicrim

$3,427,164.23 26,576.31

MAJETEK S bratrskym pozdravem,

$3,400,587.92 Edward L. Marek.

Dne 4. imora 1940.

Vyhasnou ohne akin& Cikanske tlupy pomalu, ale jiste mizeji z nageho venkova. Skutednost, ae je konec cikanskeho taboteni, pfitla na cikany jako pohroma. Byli hrozne pfekvapeni, nenaddli se, ze budou muset prodat kobylky i vozioly, zanechat toulaveho aivota a venovat se uaiteene praci. Mnoha cikanska tlupa ptipadne na obobci a bude pak velmi nutna kontrola techto usedlYch cikanu, v nicha se piece jejich rodni pudy obeas ozvou. Cikani chteji pracovati u sedlakri a venovati sve sily zemedelstvi.

Na mnoha mistech jia pied lety ,hlavne anich, hiedali cikani praci. Zemettelski prace vykonavali hlavne pied 150-200 lety, kdy za pouhe potulovani byli odsouzeni ke ztrate hrdla. Jejich vYmluva, kde chodili a dim se byla, ae "u sedlakri jsme pomahali pH a'nich, sekali jsme aita, susili seno a otavu a tak jsme se advili" ,tak zni ze starch hrdelnich zapisa. — Nemalou praci s usidlenim cikanri budou miti nate bezpednostni organy, hlavne pak Cetnictvo, jeato je jiste, ae vtichni cikani vYzvy, aby se usadill, neuposlechnou. Velmi pfisne tresty pro cikany, kteti po zakonite lhrite budou pfistiaeni pfi potulce, mnohe pfipady omezi. — Vesnice zatim s usazenim mnoho radosti nemaji, jde hlavne o obce ,kde se cikani usadi trvale. Cikariatu, budou muset chodit do gkoly a pkivykat utiteene praci a tak i na bedra nateho ueitelstva ptipadne velmi obtiany'fikol. Zde mule pomoci jen spoluprace bezpeenostnich organri s obcemi a 'demi, kdoa se budou pfieiriovati, aby opatteni se neminulo s teinkem. Budoucnost ukaae, jak dalece se akce s usidlenim cikanri osveddi. V mistech, kde stoji cikanske voziky, nevidime cikanskYch kobylek. Tyto byly jiz prodany a cikani Cekaji, co bude dal. A vduchu doufaji — ae1, nadarmo. Tulactvi, s nimi souvisi vtechny trestne Ciny spachane cikany, bude potteno.

Kde bydlil Uprka v Olomouci?

V almanachu, kterY byl pied 10 lety vydan pti 60. vYroei trvani gymnasia v Olomouci, bylo take vzpominano kratkeho studijniho pobytu zvedneleho Joni Uprky. V teto vzpomince bylo uvadeno, ae mel svuj studentskY pokojik na Goeringove namesti C. 23. Jde zfejme o omyl pisatele. Podle ritedniho zaznamu Uprka bydlel v Olomouci na, dvou mistech. Kdya navgtevoval 4. tis idu, bydlel u Terezie Schreiberoy e v Katetinske ul. d. 7, a v druhem tkolnim rote si nalezl pokojik u Terezie Schoenove na Hrade C. 2. Protoae chybu pfevzal take nekterY tisk, je jiste vhodne ji opraviti.

V olaci s 318 obyvateli prvni Mint kultury.

Mala obec Roveri na Rychnovsku dala phklad, jak spolupraci °beam). lze 'zvelebiti obec.

Ma jen 318 obyvatel, ale jia v srpnu loriskeho roku v dohode s mistni kampeliekou se pustila do stavby Domu kultury. Rolnici dali potahy, kamen a dfivi, jini ()Wane praci atd. Dnes jit dam stoji a pracuje se na vnitfni Uprave. Bude v nem matetska tkolka, knihovna, mistnosti pro obecni ritad, zasedaci a prednaglova, sin a v podzemi sprchove a vanove lazne.

Dallas, Texas.

Ctena redakce!

Bratti, sestry, tech pfedsjezdovYch rivah dosud mime malo ve Vestniku, to ticho nejak zardai, ei se pracuje stranou a as ve sjezdu za drahe penize se to vyboufi.

Nemocenska podpora spala cele 4 roky; pfala bych si vtak, by nate Jednota ptijala nejakou urazovou neb nemocenskou pojistku, neb vim ze sve zkutenosti, jdu-li k nekomu prodat pojitteni nati Jednoty, to jest prvni co se ptaji: "Mate nejakou trazovou, neb nemocenskou pojistku? Americke spoleenosti maji rfiznY vYber takovYch pojistek, nejsou vtechny dobre, ale jest dosti lidu nateho, se se mu libi.

Dale by sjezd mel zakazat rrizne nadhondi pro ziskavani pojistneho, ktefi lidem slibuji vte moane, a pak se jeden pH takove fedi citi tak poniaenY. Vadyt pracovat eestne, otevtene, neni hanbcu a dolar vydelany tteba od nati Jednoty jest zaslouaenY. Ve Vestniku Cteme, ae vYbor na opravu stanov nebude miti dosti easu sam tuto praci &nit, a elenove, kteH maji o opravu stanov zajem, maji tyto samy poraviti a stanovnimu vYboru pied sjezdem dodati. Toto jest dobry navrh, neb vim z posledniho sjezdu, ae mnohe navrhy nebyly ptijate jak byly podane, a mnohe ty sloupce v natich stanovach jsou nejasne.

Ja samotna bych si pfala, by nati Micah odporueili pojistiti ditko ua ye tfech mesicich stall a neeekat at do 6 neb 12 mesicri, kdy jest ditko obydejne ztracene neb ho jive spoleenosti vezmou na ruzne sliby, o kterYch se rodfoe ditka neptesveddi.

Nate Jednota ma dobrY vYber pojitteni, takovY, kterY prrimernY elovek maze platiti, a piece se to pojitteni na gim lidem tak teako prodava. Vady maji tolik vYmluv, tolik placeni na Irk strany, a piijde jinY, cizi a tam se daji. Nedavno byl nam danY do domu plakat cizi spolednosti a v nem vzestup pojitteni v poslednich 10 letech. Jest to as atasne jak ty pojittovny bohatnou, kolik maji rrizneho majetku, bondu, ptijdenYch penez na certifikaty, a to vlastni jen nekolik lidi, kdeato nate Jednota jest nas elenri; dim vice ji podpotime, tim vice mideme od ni odekavat na zleptenem pojitteni a i to nemocenskou mriaeme miti.

Tak Cas od dasu slytime, ae nati rifednici H. A. malo pracuji a maji velke platy a pry se nestaraji o nati Jednotu. Dle meho nahiedu neni pravda jedno ani druhe, a ua pied sjezdem ,pied etytmi roky jsem psala, ae by melo byti vice lidi zamestnano v flak iffadovno. Nemuseli by brat dve ste mesiene, 75 dolaril by postaeilo, ale ta pomoc by tam mela bYti. Pak nate Ufadovna by mela miti svoji budovu. Prod se ji tolik branime? Nebylo by nas to vtech dfistojnejti, kdya bychom meli nas, svuj stanek? Nemyslite, ae by to i vice pomohl pH prodavani pojistek? Mesteeko Fayetteville jest pane, male zatiti, ale ilfadovna nate by mela bYti ve meste vettim a ye svoji budove.

Dale ti, co se zajimaji o sjezd a delegati, by meli tea ptemYtlet,o tom, jakym zprisobem uctit pamatku zemfeleho bratra J. R. Kubeny, prvniho tajemnika nati Jednoty. Vime vtichni, ae tento navrh tam padne, neb jest to Jednoty povinnost, ale jak a dim, to necht' kaadY promysli, aby to pak sjezd nestalo celY tYden debaty.

Jeden dopisovatel pile, 'ae by se men navrhovat ritednici nati Jednoty tak, jako se dela pH vefejnYch rifadech. Moand, ae by odpadlo trochu to zavisti, neb kdyby byl elovek celY ze zlata a tfpytil se jako ta hvezdiela na nebi, piece se nezavdeei vtem. A tak kahlY glen ye vYroeni schfizi pH volbe delegata ma vedeti koho voli, je-li ten &mak schopnY svuj fad dobte zastavat aneb rifad pfijat. Kdya jsme mu dali svuj hlas, tak mu i drivefujme.

ZpevackY Krouaek sehraje zpevohru, jednoaktovku pH programu osadniho bazaru, kterY se bude odbYvat zde v Dallas posledni nedeli v mesici bfeznu. Jmeno' zpevohry jest: "Andulko", CelY sbor cvidi novou piseri "Horalova

-

Ve stkedu, dne 21. mora 1940.

modlitba", kterou tea mini pH programu zazpivati. 2enskSt kroutek aen radu Cis. 84, zacal na titi deky pro bazar; takovY hezounky vzor jsme si vybraly a jest as z Minnesoty pani PokladnikoVou ptivezenY. 18 aen nas sedClo kolem stole posledni etvrtek a pilne jsme latku na deku stfihaly. Bedna darn, kterou jsme odeslaly do New Yorku pro uprchliky ve Francii, dotla sveho mista poslani. Jest nas v krouaku na podet dosti, ale praci kona, zase jen nekolik ten, neb ty ostatni jsou praci vasane tak, ze mezi nas nemohou prijiti, svuj dil vtak kaki& vykona finanene i jinak. Mame je rady a vaaime si jejich elenstvi. Na listku nemocnYch posledni dobou bylo nekolik sester i bratrri od Zpevackeho krouaku; pfejeme vg em, by ozdraveli, neb na ne eeko, spousta prace.

V Kroutku zpevalii jsme uspotadali male pfekvapeni na snoubence sl. Alice Vitovsky a Frank Henzen. Tea jsme ua i svatbu oslavili, a to dne 6. rinora. Sezdani byli v kostele sv.

Josefa pri velke zpivane m gi svate osadnim knezem J. Michel. Druaidkami byly: Mafenka Pokladnik, Betty Polatek, Milady VitovskY; mladenci: John Kubin, Leo Kolat a Wesley Trojdeek; paaata: mala diveinka Dorotby Lee Polatek a jeji priivodei Marvin Macek. Nevesta jest dcerou manaelt Frank Vitovskych z Ennis, Texas. t enich jest synem Mrs. Hubert Henzen v Dallas. Nevesta ma nevlastni maminku a aenichfiv otec tea ua &rind vednY sen.

Oba maji aijici statieky, Frank VitovskY v Kaufman a F. Hirsh v Dallas. Svatebni veseli se OdbYvalo v dome matky a station HenzenHirshovYch. Svatebni hoste byli: rodiee nevasty a stafieci z Kaufman, jeji tetiely, Wesley Trojadek, Joe Polatek, R. Ozima, J. C. Brewer z Kaufman a Leo Holden, tea z Kaufman hoste. Emil Kubin, Ant. Kopeeek z Ennis; z Dallas byly rodiny: Frank Polatkovi, Emil Pokladnikovi, Holotik, Nemec, V. Kartous, Duroriovi, Vodiekovi, John Ondrritkovi, Konderlovi, John Bebrle, Joe Markovi, Stan. Laanovsky a sleeny, Lillien Bassova, Hedy Ondrri gkova, sl. Vitovska z Ennis. Melo bYti vice hostri pfespolnich, ale ty testy blative to znemoanily. Novomanaele odjeli na svatebni cestu do San Antonio a stareho Mexika.

Nat zpevackY krouaek, jehoa jsou oba Cleny, a cela Ceska vefejnost, ktera je poznala z riiznYch zpevnich vystaupeni, jim prejeme mnoho zdravi, ttesti na ceste spoleenYm votem.

Ant. Ondrritkova.

Stotilieta babieka.

Jia pinYch deset kfialri nese na svYch bedrech babiela Belohlavova, rozend Kubidkova, ze 2elce u Plane nad Luanici. Ve Ctvrtek 18. ledna oslavila jizdokonce 103. narozeniny, nebot' ji bylo pina, 102 leta. SvYm vysokYm yekem je nejstarai Jihodetkou a pfi dobrem zdravi, ktere babidku neopustilo ,ma nadeji zilstat zde jette hodne let. Je telesne i dutevne zdrajen na nohy dobfe nemuae a proto posledni etyti 'eta musi zustat v posteli. Byla dvakro.t vdana, vady po etyfech letech. Z kaadeho mantelstvi zUstaly dve deti, z nicha nejstartimu Vaclavu Semradovi je dnes '78 let.

Od roku 1872 je babiela vdovou a vettinu sveho poaehnaneho aivota ztravila u sveho prvniho syna Vaclava Semrada ve Vesci u Sobeslave. Dnes aije spoleene se synem u sve vnueky, manaelky obchodnika a mistra pekatskeho ye Veseli nad Luanici, Aloise Bitmana.

Chutna ji znamenite jist a je spokojend. Syn Vaclav Semrad slavil jia pied ttemi lety zlatou svatbu se svoji mantelkou Marii.

Lesni eenrak zobe z ruky.

Zima pfivadi lesni zvef a ptaly east° as k lidskYm obydlim. Tak do Chaltic sletlo se z blizke obory mnoho kost, penkav, sykorek, ano pfiletli i baaanti. Ptaci jsou tak krotci, ae pHjimaji hozenou potravu bez pazne a zobou jako slepice. Byl mezi nimi pozorovan i lesni 'dermal s pekne zelenavYm kabatkem a dervenou naprsenkou. Je tak krotky, ze zobe strouhanou housku ptimo z ruky a zalCta, rad do ebleva.

VESTNIX

die stkedu, dne 21. unora 1940.

Oddil dopisovatelskci NNW

■••■

NNW.

Dopisy, jet by obsahovaly nevem& neb zavadne polemiky, poradatel ptedklada, ye smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu roshodnuti, ZA NA§E PRAVA. (Pige Marie A. Zivna., Austin, Tex.) Zaeinam slovy basnika: Stokrat nas zadupali jako kroupy klas, stokrate jsme znovu vstali, a ted' vstanem zas.

Vstaneme jako poratenY, z prachu vstava, mut, jenom otrok poslouchava, kdyt kdo tekne, slut!

A kdyt hrozi pouty sdmi, ted' poslouchej me, mut' s tou tvari ublacenou vzdorne rekne — ne!

Velkou pravdou je, ze kdykoliv bylo s nagim narodem zle, vtdy se nagli lido dobri, obetavi, kteri se nelekali nieeho a s celou svoji silnou vuli pracovali pro zachranu. I nyni, v dobe velke zkou gky ,mime takeve vzacrie lidi, kteri vgechnu svoji silu a energii venuji praci pro tento Adel, aC jsou si dolare vedomi, ze je to velice nebezpeene, ze jde o tivot mnohYch tech drahYch a milYch, ktedmi jsou spojeni svazky pribuzenskYmi. At' je jakkoliv, nenecha se upriti, ze v tomto ohledu je narod nag At'astnYm, nebot' takovYch pradch, dobrYch vlastencil mel vicly tolik, ze jimi samYmi byl podan dukaz, to jadro celeho naaeho naroda je zdrave, nieim neporu gene, — 'tel ze jeho nesmirna hodnota objevi se vt'dy at kdy2 je hodne zle.

Snad vice net za cele pfede gle veld, trpi nag narod dnes. Je nejvy ggi Cas, by katclY bez rozdilu, uvedomil sobe, ze jest jeho svatou povinnosti pracovat a pomahat pro zachranu naaeho naroda, pro zachranu naai stare, krasne domoviny. Jest pravdou,ze Casto to vezme dlouhau dobu, netli rnnozi lido si uvedomi co takovY jedinY elovek pro svfij narod vykonal!

My vgak nepracujeme pro to ,aby lide o tom miuvili, my pracujeme jedine proto, abychom pomohli trpicim. A tak jake, basnik. Al. Janda void: Vy vgichni, jimt tato t•m je domovem, vy vgichni, at' z jakekoliv pfieiny jste prigli sem, vy vgichni reknete mi v teto chvili, zda srdce kus jste v titi neztratili?

Cos hlocla, stale v na gich Utrobach, ja mluvim pouze k tern, co maji cit, kteri jen praci pro dobro vlasti, preji si tu bolest svoji uti:sit.

Vgak bolest hioda — stale hloda, hloda a hlas se odva — Vlasti, 6, vlasti draha, ket mohu pomoci ti rychle z moci vraha!

A ten hlas stale jitfi bolest v hrudi, a ten hlas east° k• skutktim nas vzbudi!

Vtdyt' vie, co eeskeho zkvetlo v teto zemi, to zyketlo jenom z teto bolesti.

Je krasna na gich otc0 zem, o tom jde jeden svornY hlas, tot divu-li, ze nepritel sve zuby brousil dlouhY eas, by strhnouti ji mohl sobe na pospas.

Co nastrah, bed a rikladfl, nam ueinil zjevne i potichu, vgak zapomel, to deti 'Ceske zeme, odchovany jsou ye znaku dustojnasti lidske, ze jsou to deti, ktere nelekaji se te.dneho utrpeni,

ktedm nejsou tetke tadne °bete k uhajeni sveho prava, ze jsou to deti Jana z Kalichu.

A jak pravi Svatopluk ech: 6, vstari jit, svobodo, tech lotrfi davy, ten z chramu sveho, tech svatokupcil spret, — sve ()dist' °Rafe, a svilj &ikon prad vznes!

Tarn narod po ritrape stere, to vital ye vlastnirn domove, vgak za kratinkou jen chvili, neptitel s tebou smYka opet v krutern okove.

Milujeme vlast svou vzdalenou, ktera dnes v hroznYch okovech a pornahat chcem ze vaech sil, by nezdavili ji, ti divoci supi!

A tak pratele,. v gichni spoledne do prate, do price, pro zdar naai stare vlasti, za nage prava, pro osvobozeni v gech na gich trpicich!

At' octnou se vaechny ty chatky zas na vYsluni, at' pYcha naai Ceske zeme zas po kralovsku triini! — Nezemkely matte deti, jejicht prate vyryta v pamatku, z nit po staleti, novy den \Tidy svita!

A nyni jeate , new pro nas vaechny, mlade i stare, bez rozdilu vyznani. Velice peknY nek je ye Vestniku ze dne 14. rinora, pod ridzvem "Pro nage maminky i otce". Clanek ' ten mel sviij ptivod ve "Vestniku Ceske menginy" v Novem Jidine, a jen nest nazev: "Okol eeskYch matek", a kted se opravdu hodi na vaechny matky, bez rozdilu, v kterem konci sveta jsou. A proto teny Ceske, matky Ceske!

Slib si dejme, a v nem stiljme, pro blaho naai stare vlasti, a pro Cest jmena naaeho, vaechny my obetujme.

Veru, ze jsern se podivila, kdyt jsem seznala, ze zde na Statni universite v Austin, Tex., berou te gtinu jinonarodovci. American, Francouz i 2' id — uznavaji, ze je jim Cesky jazyk prospegnYm, a maji rictu pro Cesky lid i obdiv pro jejich vyspelost v katdem smeru Veru, je si jen prat, aby vaichni studenti slovanskeho pilvodu &Ali se znati oeskY jazyk. Vtdyt' zari obdrti ten samY kredit jako za jine jazyky, prof si tedy nebrati jazyk sdch rodiau, jazyk svYch predku a tak dokazati rictu ku svemu puvodu. Vtdyt' jak PalackY pravil: "A kdybych i z cikanskeho rodu byl a posledni jeho potomek, prec bych se vtdy hrde hlasil k svemu pfivodu."

Sla jsem se synem, proti nam pfichazel mladik, zdravil jit zdaleka, kdyt jsme se do gli, syn mne predstavil, a on mne pravi: "To jste byla Vy, co jste mluvila do telefonu?" Ja pravi: "Ano!" On hovori Cesky. Kdyt jsme se rozeali, pravim synovi, hle, jak se snati mluvit Cesky. je to American, RoSyn fekl: On neni Cech, • nald Mallison z Houstonu,„ Tex — ale bete eegtinu. Fred rokem meal, nemohl miuviti nic, a ted' jit se dohovori. — Ptal se syna, jestli by mohl prigti rok bydleti s nami, ze by rad byl, kdyby mohl hovotiti Cesky. V takovem padu se elovek vskutku pozastavi, kdy2 se presvedeime, ze jinonarodovci udi se Cesky, a my sami v tolika pfipadech svnj jazyk a nage krasne zvyky a zgasoby—zanedbavame,—ktere byly ozdobou na gich predku, a ktedmi i my se se radi honosime pied jinonarodovci, pfi reiznYch prile2itostech, a vtdy si odnagime vafriny z na,:sich dkonfl, prine genYch z naai stare domoviny. Je velice tadoucno, abychom si vaichni uvedomili, jak velka je potreba nadchnouti ty nage deti pro vie, co jest naae — nag e vlastni — co nema tadnY jiny narod.

Snad proto, ze je nam zde, v zemi demokracie, dovoleno katde narodnosti zachovavati svfij jazyk, sve zvyky, snad proto jedine nam to neni tak drahe, jako kdybych to meli zakazane.

Vtdy si vatime vice veci i osob, at kdyt je ztratime, teprve pak poznavame, co pro nas znamenaly.

A tak, pfatele, proetete si jeate jednou ten elanek: "Pro na ge maminky i otce", ze dne 14. Unora. olanek ten ma vskutku velkou pra y-

Strana du v sobe obsatenou! Botena -Nemoova pravi 2eny Ceske, matky Ceske! J•dind nam budit slant, vychovati na ge deti, pro tu slavnou (a tak krute prondsledovanou) na gi drahou vlast!

A nyni dekuji za vzpominku pi. Anny Machadove, z Dallas, Tex. Va ge poznamka me velice je mila a jak mne bude motno, tedy se k yam rada podivam. Pnu Rudolfu Bartoriovi, preji brzke uzdraveni po jeho vatne operaci. Vag syn Harry, kted bydli s mourn synem, denne na otce vzpomina!

S pozdravem fgem Ctoucim a .s Grosmannoyou volam: Zfistafune Oechy! Bud'me svi!

Jen spojenYmi silami, dobudem viterstvi.

Jet' s nami pravda, pravo vtdy!

Nam bojujicim hrdinne, zazraCnou bude posilou. to nage laska k oteine!

Rad Vesmir Cis. 61, Poth, Texas.

Ctend redakce Vestniku!

Jak vidim, ze taden z naaeho okoli do Vestniku nepige, tedy pokusim se o to ja, aby jste vedeli, ze jeate tak, tak zde tijeme. Ponevadt ten start rok zanechal nas ve gpatnem postaveni, proto •2e jsme neudelali skoro taden krop, tak to s nami zde vypacla, v gelijake. Tech vgemohoucich nam chybi na vge strany, zvlagte kdyt jeden musi kupovati jeate krmivo pro dobytek a tu ruznou havet'. Proto na gim pranim je, aby tento rok zachoval se k nam gtedreji, abychom to mohli dohonit co jsme Toni zame g -kali,tynedluhtrocvynat.

Co se dee tech pfedsjezdodch navrht na opravu stanov, ty bych mel nejake, ale jak jsem videi ye V. nage Hl. Uradovna to jia ma vie opraveno, co se dalo opravit. A take pry se jit dle toho ridi, to jest, dle techto opravenYch stanov, nebot' ty stanovy, ktere prijal posledni sjezd nebyly zfetelne. No, take dohre, aspori nam elennm u getrila prate a my nemusime se s temi opravami badrovati. Ja jsem byl vtdy toho nahledu, ze stanovy nemohou se meniti jenom ye sjezde. Ted' ua jen zru giti to odbYvani sjezdu, kdyt ony nedovedou ani gikovne stanovy sestaviti, aby se hodily HI. riradovne, zvoliti ty fiditele jak to Hl. riradovna si preje a poji gt'ujici jednotu budeme miti hotovou.

S temi dodateenYmi delegaty to je take jaksi neztetelne naai Hl. fdadovnou pojimano, kdyt na jednom miste doporuCuje 'Maim, ze takove delegaty si mohou zvoliti, a hned dale zase pravi jim, ze jen ale tenkrate mohou byti tito dodateeni delegati pfipu gteni do sjezdoveho zasedan!, kdy2 to sjezd dovoli. Ale kdo tem delegaturn bude platiti jejich ritraty, kdyt sjezd je do zasedani nepripusti, to nam Hl. firadovna zapomnela povedeti. ✓ nagich stanovach takoveho elanku nikde neni, aby rady mohly do sjezdu vyslati take dodateene delegaty. Motna take, ze posledni sjezd nejakY ten paragraf sestavil, ale zase se nekam ztratil net pri gly tyto stanovy do tisku.

V enniskem sjezde se to pritrefilo take s tim • lankem yYpomocnYch delegatech. Tam zase idednik, sam o sve vuli bez vedomi sjezdoveho vygkrtnul ten elanek o tech dpomocnych delegatech ze sjezdoveho protokolu. A nasledovne onen elanek tech delegatech ze stanov se ztratil a ye stanovach z enniskeho sjezdu tarn neni. A ten Spas, kted se pkihodil stal za to, nebot' potom bylo ye Vestniku dosti ho •ke debaty a hadani, kde se ten elanek ztratil z nagich stanov.

Proto upozorriuji bratry delegaty, aby si tu prirneku vzali s sebou do sjezdu, ale hlavni jest, aby v tomto sjezde meli pohromade vgech tech sdch pet, jinak tam mnoho nedokatete.

Ukoneuji tento dopis, nebot` jak vim, nag br. redaktor ma rad dopisy jen kratke a ne dlouhe rozkladani. S br. pozdravem, Fr. Vontur.

Temple, Texas. — Mestska, sprava zajistila pro Temple kanalisaci, na nit mesto•zaplati $39,000 a Cast $111.000 dodo WPA. Pfi tomto projektu bude zam'estnano asi no delnik0.

Strand 6

VoIna echie, cis. 135., Ennis, Texas.

Mill bratfi a sestry!

Je videt se ohledne to navrhovane nemocensite podpory br. John toupalem pro nagi Jednotu mnoho tech navrhil neptichazi, jen sem tam je slyget poznamku pro tuto podporu, ale v gechny jsou jaksi obalene, se z nich neni motno der', pati to, co chceme vedet.

"Bylo by to nedemokraticke, vnucovat ni ko-. mu neco, co on sobe nepfeje."

Pige br. J. toupal v disle ze dne 7. imora, a tie by to ani komisaf snad nedovolil.

V nagi pOsledni schtzi, konane v nedeli 11. imora, pfigla otazka teto nemocenske podpory a bylo v nagem fade odhlasovano, se "kdyl v gichni elenove v Jednote budou zatazeni do teto nemocenske pokiadny, na kterou kaltik Clen sloli jeden dolar z kapse a ne 50c z pokiadny a ostatek z kapse, tak na g fad Volna techie 135. je pro zaloleni odboru nemocenskeho pti nagi Jednote, jinak je proti zaloteni."

Pig a, br. J. toupale, to chce sly geti neco proti zfizeni tohoto odboru.

Jak vidim, se kdyl jsme to zadali, tak to asi dodelame.

Prvne, zalolenim tohoto odboru vnikne do nagi Jednoty — klepateni, ktere vznikne z toho, ze jeden druheho bude hlidat, zdali byl ne mocen a zdali je tolik nemocen. Nejsou vgichni lido v nagi Jednote, ktetl Ziji mezi sebou v to krajanske lasce, jsou lido se dekaji na po nekom se svezti, a zde by mel 'lady pthelitost, protole vy getrovani a dobrozdani by bylo tfeba od nejblil gich spoluClens, jak ten nemocny pokraduje a podobne: Udavadstvi by kvetlo jako ye vgem jinkm.

Patnact tisic Clenu, patnact tisic Velmi maid eastka pro 15 tisic elenS, o kterel dastce velmi pochybuji, le by stadila na dnegni operate a poeet star :gib° Clenstva, kterk musi odekavat, to nemoce mezi nimi budou fadit, a poladovat nekolik dolaru za rok po Clenu, tu myslim le by velice malt' podet elenu znovu ten dolar za stejny rok dale.

Dnes kdo chce bkti chranen v takove veci, skoro kat: elk takove pojigteni sobe dfli a nevim zdali by pfistoupil na domaci pojigteni proti nemoci.

Byly a budou potile s takov'm rozdelovanim nemocenske podpory, neb vim le jsou nekteti, jet si radi poma,haji z takoveho fondu.

Kdo bude vykonavat tuto praci, prici s vedenim a praci vy gettovaci? Bude-li ustanoven &ova, kterk by se zabkval s touto podporou, musi bkti platen a to by bylo z tohoto fondu, protole prace a jezdeni by mel dosti.

50 centu z domaci pokiadny. — Malokterf fad ma tolik penez, aby mohl techto 50 cents vydati kaldk rok a moZna, nekolikrate za jeden rok za sv.oje eleny, protole jsou fatly, kde domaci poplatek eini 5 neb 10 centu mesie'ne, z Zehol by se to nedalo platiti, a dne gni mladi elenove, kdyl mail sem tam platiti na neco ten etvrt'ak, ji g se tali: prof, na g? a hned namitaji, se tak oni sobe Jednotu neptedstavovali, oni mysleli a slyg eli, se si zaplati tolik a tolik za rok neb mesiene a vice nic. Prijiti k takovemu o dolar aneb vice dolarS za jeden rok, tu myslim 'le by tech dolaru mnoho od takovkch nedostal; a proto dostati v gechny dleny tak trochu diktatorsky do toho, eili je nahnati, je Spine nemoZne v dne gni dobe.

A ty pigeg, zakladem teto veci jest podpora vgech a ode aech zrovna jak z fadu cis. 4., kde odhiasovali "v gem ode vtech" tuto podporu."

Pigi toto s Smyslem vyvarovati se prace zklamani, ktere by mohlo pojiti ze zalo2eni te= to nemocenske podpory. Nejlep gi ukazku mime z teto nemocenske podpory v fadech sanankch. U kolika Mai byla tato podpora zavelena a kolikrat jig zavedena a u kolika HAS touto podporu mail? Velice malt) HAS touto nemocenskou podporu ma, skorem v gechny lady maji velmi dobrou zkugenost, to to neklape a neklapalo to a proto pro dobro fadu tyto ne-: macenske podpory ze fadu vyhodili a maji hodne mono zia, hodne mono debaty ohledne ne7 mocenske podpory.

Nemyslig, se by to bylo taky tak u Jednoty?

NSW, br. J. toupale, to jsme odstrCili skost a chytill se mamonu? Mai pravclu, Ole*

Ve stiedu, dne gLimora 1940.

ViatNik

vAechny vymoienosti zmenily lidstvo, ze neni takove jak byli nagi stargi spoluelenove, kteti tou Lidskost udelovali. Mlade pokoleni nevi, co slovq to znamena, proto'ie se jim podava vgechno rychle a to nemaji easu, aby mysleli, to takova, vec existuje.

Ohtel jsi slygeti neco proti a proto jsem toto napsal, aC jsem osobne pro uciteni na geho hesJos. Vytopil. la Lidskosti. S pozdravem, Z Hnizda Sokol Mica v Dallas. edeli dne 11. imora byla konana pravidelna schtze sokolska,, za dobre Seasti elenstva, schtze kterel pfedsedal nove zvoleny starosta Josef Jureak, jen ye vedeni si pooinal obeztele. &haze mela hladkk prObeh a bylo vyplanovano mnoho novkch podnikil ve prospech jednoty sokolske. Br. pokladnik Josef Valoik podal celoroeni vkkaz pfijmS a vydani tak ptesnk, le se aechny pololky shoduji na cent.

Vgak tomuto svemu dlouholetemu Stadu venuje mnoho sveho easu, kona tuto praci velmi svedomite. Bratii a sestry projevili mu sve uznani. Vy asi vgichni vite, se prace sokolska neni nieim honorovana, je to prace vice vzdelavaci a za tu se neplati, ad Caste se za ni dostane hodne nevdeku.

Kdyl ut jsem u tohoto bodu, nic ve zlem pi.

R. Vase poznamka, kterou jste me udinila, kdy2 jste nine v Sokolovni fekla, se ut jsem se napsala zadarmo dost, a ted' kdyl jsem od Sokola zvolena, myslite to mne za to plati? Ba ne, mild pani, a tfeba, je vas i vice, ktefi tak myslite, a proto Cinim s distkm svedomim pled celou vefejnosti ubezpeeeni, ze za moji praci spolkovou kuchyriskou (te je opravdu hodne) a narodni vilbec, co zde v Dallas po dlouha, leta konam, jsem za ni nikdy nevzala ani jedineho centu. jen koho laska k veci vede, do batin ziskuchtivosti nikdy nezabfedne.

Dale nam br. starosta, k radosti nas vgech pfitomnYch hlasi 5 novkch Clenu z jedne rodiny, jeden uz mezi nas pfistoupil dfive, tedy celkem 6. Zajiste vgichni doznate se mnou, je to velmi uvedomela rodina, ktera, se hlasi pod prapor sokolskY. Jmena jejich uvedu po uvedeni pfigti mesic.

Schuzi nagi ptitomen byl br. Brolek z Ennis, a ku konci schtize se dostavil lupin vzdelavatel br. Vytopil. Pfijel vice v zajmu divadla, ktere nam ennigti ochotnici sokol gti oplati za nagi hru u nich minuleho roku davanou pod nazvem "Streeek z Hane", zahraji nam na oplatku "Verne nage milovani", hra ze Zivota (jak by take ne, adyt' ono se v gecko five miluje). Povinnost v kuchyni ri nedovolila do knaky nahlednout, ale velim to to bude p'ekne, neb Ennis ma dobre ochotniky a my se na vas tegime.

Veder byl u nas v Sokolovne potadan ma gkarni pies, kterk byl dobte nav gtiven, masek bylo 24 a nejake deti.

Z v'sosti enniske k nam pfilitli dva ztepilk andilci a za ten jejich let k nam si kaZda, vydelala $3.50; pracovat pro to ani nemusely, jen se vznagely od podlahy v peknYch valeicich a polkach, jen jim ty jejich stfibrne vlaSky na hlavach poletovaly sem tam a jedna druhe poopravila v tanci pokfivena kfidelka. (Nevim jak to pfijde, to andele jsou mulskeho rodu, o mulich se to piece nemfile tvrdit, se jsou andele.) Byly to ses. sokolky Evelyn Pavelka a Helen Krutilek, obditely prvni cenu. Druha, skupina parek Havajcii a senor a senorita si vydelali kaidk $1.25, byl to Adolf Jet ml. a jeho gvakr, jejich spolednice byly mne nezname, celkem $5. Tteti cenu si odnesli dva snehulaci, ktefi se k nam prikulili take z Ennis, ani ko gt'ata a kornovky v iistech jim neschazely. Chudaci, byli ut od tech kogt'at udfeni, to je postavili ke sloupu a tomu vetimu i kornovka z fist vypadla a snehulak se piece nemffle ohYbat. Tu si u ne.s . kaidk vydelal $1.50; byly to d ye Libug -ky,Pavelotrkdvezansolice. Lidieky, to jste meli videt tu hromadu papiru a sena, v eem byly obalene pod tim bilym fiborem. Dovedete si ptedstavit, jak jim v tom bylo teplo. Zpotily se znamenite a tel si tu cenu zaslouilly. Mela jsem obavy, to se nam tam rozpusti nadobro. Dale tam byla skupina cikinska, star' cikan .s cikankou a 4 dcery a staInnely rit nosila je&te male ria zadech. kartq ifito to mite, a eikin radeji

rat

pta nee dela, ale tato cikanska rodina byla vkjimkou, vyptaly $2.20 a odevzday je ve prospech Sokola. Byly to sestry z Krou'ku Len, ktere se vldy nejen uliteene prace sileastni, ale i v gelike tagkafice. Byla to ses. Koriakovska, tata cikan; ses. Rezkova je (ei jeji) Lena, na zadech nosila malidke, a nebylo to ani na ne podobne, takove Cupr modrooke, podle aeho to byla holdieka. Dale mely sebou otyki us hodne dospele dcery, dye na vdavani pfezrate a d ye mladgi k zadani, byly to sestry Toberna, Vrlova stargi mladgi a Rritiekova. Dale jsme tam men smrt, byla na muzice, tol nekosila. Take eernoch a opravdickk tagek, jake vidate v cirkusti a nemene dovednk, ten umel metat kozelce at se mne deck tajil, adyt' to byl vybornk bored Viad'a HOgek.

Psala jsem yam posledne, to sestry pletou pro tervenk Kriz. Prvni prace byla odevzdana 21 kust. Z druhe zesoby done gene viny jsme zho, tovily 20 par ponolek, 4 svetry, 8 'Salt a ze zbyt101 viny depice. Za dobu 10 tkcinii Krotdek eslckch Len zhotovil na, 60 kusS. Sestra Kopeekova, praci na gi odvadi a pfina gi vinu na dalgi.

Poslali nam prvni dopis pekneho uznani a oceneni nagi prace, jak vg e je pane zhotovene, jen jednu chybu nazi vytkli, ee pracujeme rychle. 2adali, se nemaji dosti ten na giti vazt, jestli bysme v to veci jim vypomohly dva dny v tYdnu, v Stery a patek od 9 hod. rano do 3 hod. odpol. Nekolik obetavkch sester se k tomuto Seelu Jak je vg em znamo, budeme mit v Texasu vzacnou naatevu. jednoho vynikajiciho feenika, smeleho revolueniho pracovnika sen. Vojtu Benege. U nas v Dallas bude miti manifestaeni schazi dne 5 bfezna v Sokolovne, na kterou se snad dostavi krajane z Ennis, For Worth a Kaufman, kde zaroven vzpomenuto bude pietni upominky Masarykovkch 90. narozenin, ktere site pfipadaji na den 7. bfezna, ale di se to spojit pit teto vzacrie pfilaitosti. Kdo mag kroj, prosim, pkijd'te v nem a dostavte se v poCtu co nejhojnejAim. Dne 10. bfezna potada sokolske, omladina `Leap year dance". Tak ho gi, ktefi se chcete dobre vytancovat, tak yam radim dobre pod,rally a srdce na zamek, at' ho neztratite, a jeate k tomu budete mit tu vkhodu, to na tuto zabavu vas bude stat vstupne jen dva bity a damy budou platit o 10c vice.

Dne 12. bfezna bude v jednom zdej gim obrazkovem divadle pfedveden film "8tefanik" ye prospech odboeky S.A.O.T. V tech osadach, kde byl jit ukazovari, jej chvali a pilla bych si, by i u nas v Dallas byl hodne nav gtiven. Bit Rendl a Kutil vytizovali tuto zalaitost zjednani mistnosti a fiditel zdej giho divadla vyg el jim ochotne attic a dali nam k poueiti jedno divadlo na Oaklawn zdarma, cot bude je gte pozdeji oznameno. Nezapomente na na g bazar ve dnech 30. a 31. bfezna. 0 tom napi gu pozdeji a budu kvitovat dary.

Srdeene etenate zdravi, Bolena Valeikova.

Riiiovy Dviir, cis. 89., Rosebud, Texas.

USNESEN1 ftADU. Tyto fadky pig i se vzpominkou na na geho zesnuleho nezapomenutelneho pracovnika a zakladatele Jednoty, br. Jana Kubenu.

Tedy elenove na g eho fadu se usnesii, aby kaldk kdo mini se ye sjezdu uchazet o nejakk placenk Mad, dal si ted' oznamku do Vestniku, col ladame proto, aby my elenove a hlavne nagi vyslanci y eah, kdo se o jak' Mad mini uchazet a zda je schopnk jej zastavat. Kandidat, kterk se pfihlasi as ye sjezdu, at' volen neni. 2adame sbrattene lady, jestli s nami sou-. hlasi, at' se k nam pfidaji. V ruznYch navrzich, budeme pokradovat. S pozdravem, Anelka Skupin, taj.

John Lanieek, pied.

Holland, Texas. itad Tyrg, cis. 80., S.P.J.S.T., v Holland, Tex. timto vzdav 'a srdedne diky na gemu dlouholetemu odstupujicimu tajemniku Tom Hurikovi za jeho poctivou praci. Bude v na gem kadu dlouho vzpominan co dobrk, ochotny a poctivk pracovnik. S bratrskym pozdravem, Alvin D. Martinets, tajemnik.

Joe Belgek, Joe . alieek, Jos, Stab, vpor.

Ve sttedu, dne 21. imora 1940.

Caldwell, Texas.

Mena .redakce:— Tesili jsme se, ie budeme miti u nas ptednaSku pana Vojty Beneg e, meho rodaka, a zatim jsme 'offal pozde, jak ye Vestniku a Cechoslovaku oznameno, jsou jiff v gechny dni, co mezi nami ztravi, zadane. Bla yne to zavinilo Apatne potasi; chteli jsme se dohocinout s nag imi pfateli ze San Antonske Prairie a pak ze Snook ,ale pro gpatne testy nemohli tito do Caldwell. U nas to neni jako ve vetgich mestech. Maine arci hlavni cestu cementovou, ale nekteti farmati maji 3 nebo i vice mil na tuto, i my mame asi al mile do Noveho Tabora, a s karou je se tam teiko dostat, neb asi 11/2 mile je testa hodne rozmokla. Jak jsem Cetla v novinach, ptijede pan Bene g. opet y dubnu k nam do Texasu, tak se snad v okresu Burleson jeden den dostane, by nas pan Beneg povzbudil k dali praci. Te gi se na nej mnoho jeho ptatel, kterYch zde ma hojnost, jegte z roku 1918, kteti east° na nej vzpominaji. My piljdeme na jeho ptednagku do nejblitgiho mesta kde se bude konat, a to bude asi v meste Taylor.

Vzpominali jsme s pani Mikeskovou, jak roku 1918 meli v Chicagu velkY bazar, a pani Benegova mne tenkrate dopsala, tie bude miti v bazaru stanek se zasterkami, ktere bude prodavat ye prospech Narodniho Sdru2eni, ktere bazar potadalo. 2adala, abychom ji nejake poslaly od nas z Texasu. Tak jsem to oznamila sestram a tak jsme zaslali zasobu zdsterek pani Bene gove. Jig si nepamatuji jmena vgech tech, ktere zdiferky zaslaly, jen vim, 2e jich bylo hodne. Ka2da sestra mela ugit jednu, ale nektere jich u gily vice; nektere zdsterky byly naparadene, jine byly skoro cele gaty. Po bazaru mne pani Bene gova v dopisu dekovala a vgem sestram v okresu Burleson, za tu peknou zasilku. Psala, ze jeji stank byl prvne vyprodan a 2e ka gcla chtela miti sterku z Texasu. Je gte pied desiti lety na to vzpominala, kdy2 jsme byli u nich navgtevou v Otechavce v Praze.

Spatne podasi je take plitinou, 2e nage sbirka Saba nepokraduje tak jak by mela, kdy2 de z farem nemohou ptijeti do mesta, ale pies to jsem dostala pet balikil peknYch veci, nektere gaty a pradlo docela nove. Pani Mikeskova pravila, 2e mluvila v meste s nekterYmi sestrami a tyto tie slibily, .tie take neco ptinesou, tak snad brzy opet po gleme bednu do Houstonu. Baliky zaslaly, pani J. W. Mikeska, pani Slovaekova, pani Svatotiova, pani Frank Dugkova. st. a pani Frank Dugkova, ml z Noveil° Tabora. A pani Vilem 8ebestova, nage sousedka, zaslala tee balik. Obsah baliku napigi ag budeme to davati do bedny; nechci ted' ty baliky rozbalovat, abych veci nepomichala. Ale piece mne 2enska zvedavost nedala a podivala jsem se do baliku p. Du gkovYch, same nove veci. Nu, vite, 2enska zvedavost.

Ted new pro zasmani. Kdy2 jsem zapisovala v roku 1918 veci, ktere zasilali na ge detiely detidkam ye stare vlasti, hlavne rudniky a mydlo, muj mug se mi smaval, tak jako nyni kdyi neco zapisuji. Pisig la jsem na darky tenkrate detidek pi. Sidonie '8efoikove 3 mYdla a 2 rueniky; detidky pi. Ktenkove: 5 kusu mYdla a 4 rudniky; detitly pi. Adamkove: 6 kusti mYdla a 1 ruenik; detidky pi. Pra2akove: 3 rueniky. To je jich jen nokolik. Darci obsahuji celou stranu v knize Ov gem, tie ty detiCky jsou jiff vg echny 2enate neb vdand a maji sami detiCky. Ka2dy by sobe mel pteeisti elanek ye Vestniku ze 14. Unora. Jest to clank psan pro matky a otce, a kaZdY by ho mel 'dist aspoh dvakrate.

Jest pravda, 2e v kahlem meste, kde sidli vice techil, by se melo vyudovati ee gtin'e. A kde se vyuduje, men by byti ostratiiti, aby vyudovani teto tedi neztratili jako &a to stalo letos ii nas v Caldwell. U2 pied ttemi roky chteli zde piestat udit destine, 2e pry neni dost 2610.

Terikrate jsme jezdily s pani Mikeskovou a ptihlasilo se 20 2,akt. Na vzdalenej gi mista mttj mu2 poslal po g tovni listky a ptihlasilo se jich 16, tak ze jich bylo celkem 36. Tak bylo

VBSTIOK tiakil hned dost. Vgak neni mono us•aviene a kaidoroene jezdit a shanet salty tyto,' tale jejich rodide by se meli starat o to, by dating; v nagi gkole nezanikla.

MO medal odboje jsem si nechala ptedelat;toti2 pan Frank P gendik z nej udelal pinaci gpendlik, a jest to peknY gpendlik:Pan Pgendik jest zlatnik a hodinat V lekarne Stone & Hitchcock a za ptidelani mi eital jen 50C,1 takke je nyni Apendlik pekna ozdoba a kterk budu hrde nosit.

Pani Dugkove mne daly na odeslani veci 4imi darovanYch 40 centu. Na zasilku prvni bedny platil muj mug $1.40 od nas do Houstonu Od meho posledniho dopisu jsme prodali nasledujicim Medaile odboje: sl. Rosie Sipta,k, pan Frank Du gek, natemu okresnimu tajemriikif John J. toupalovi a panu Karlu Janiekovi.

Jednou jsem se tazala, jest-li je zde nate-rY naginec z Ko2lan, ale dosud jsem o iadnem neslygela. Jestli je zde nekterk, at' se ptihlasi.

S tictou, Marie Wondragova.

Dougka: — 6eskST obraz Stefanik, bude ukazovan v Caldwell 5. btzena, jak mne bylo pre.ye tedeno. Jak znamo, jest to obraz ukazovank ye prospech Sdru2eni Amer. Oechoslovakt. v Texas. Doufam, 2e iidast bude Ennis, Texas.

Navrhy ku sjezdu S.P.J.S.T. od tadu Vole. Nellie Cis. 135. v Ennis, ktere byly ptijate ye schuzi tadu 11. imora 1940.

Navrhujeme, by na ge Hlavni ttadovna slo2ena byla z nasledujicich Atednik0 a sice: Br. piedsedy, kterY by byl v iftednich hodinach trvale v idadovne Hl. frt. — — Zrugeni iitadu misto-pied.

Dale, br. tajemnik, pokladnik, odhaddi majetku (Mad br. ridetniho by byl te2 zrugen), pravni radce, vrchni lekat a pet fiditelt.

Dtivody k nagim navrhrim.

Prot navrhujeme, by pti gti nag br. pfedseda byl trvale v HI. ti.? — Za prve by mel ptesnY pfehled na praci Utednikil v HI. — Dale za obnos slu2neho, kterY jest platen dle usnegeni sjezdu v East Bernard, 2e za ono slu2ne jest mono bYti stale v Madovne S.P.J.S.T., neb nase Jednota se nemilZe rovnat diste vYdelkovYm spoleenostem. K idadu bii. tajemnika a pok/adnika neni tteba 2adnY drivod, neb ty v ntadovne mit musime. — Prod navrhujem zru geni nisadu br. neetniho? — Dle vYkazu zprav a site ptijem i vydani myslime, tie toto spade. pod *tad pokladnika, proto navrhujem zru geni fitadu br. iitetniho a na misto jeho by nahralen Mad odhadeiho majetku.

Pakli navrhujem zru geni Madu ifdetniho a misto neho by byl nahraten odhadei majetku, mame tento drivod: — Jak videt ze zpravy br.

Metniho, jest znaena, Cast penez pujeena na farmy a mimo toho, jak ze zpravy rieetniho vYboru oznameno, dr2i na ge Jednota 42 farem ye svem vlastnictvi, v cene 208 tisic 643 dol. 12c.

Nag tad v mesici kvetnu 1938 daadoval se Hl. U?., by zpravy br. tieetniho byly podrobnejgi, by elenstvo melo lep gi ptehled, mnoho-li nam ptinagi procent prijely na farmy, mnoholi dostaxame najemneho z farem Jednotou vlastnenych, bylo nam slibeno, ge neni moan ka2dY mesic podobnou zpravu podat, ale podobne zpravy 2e budou podavany kahlY pril roku, doposud se vgak tak nestalo. — My vidime a eteme ye zprave br. iidetniho, mnoho-li jsme dali za opravy na na ge farmy, kolik jsme zaplatili dame atd., ale doposud jsme nedetli — mnoho-li jsme dostali najemneho z onech farem vlastnenYch Jednotou, mnoho-li jsme dostali od vlady za omezeni pozemku a zleptovani pridy. — Mono 2e ony ptijmy jsou vedeny pod polo2kou "nrok z bond0 neb jine", ale to my nevime. — Proto v na gi schrizi bylo navr2eno zru git *tad ifeetniho a nahradit jej Madem `odhadeiho majetku", ale aby pod tento Mad spacial° pouze co majetku se tYee, at' prijdek na farmy, neb co farmy Jednotot vlastne ne ptinageji, aneb zdali prodelavame. — Tak pod tento Mad by spadalo v ge jak zptedu uvedeno a. i odhad majetku.

Bade-li tento Mad sjezdem piijat, by kade tti mesice byla onim Utednikem podana zpre.va ve Vestniku, ca majetku se Vde. — Dale na-

Strana 7 - vrhujern tri, nejvYge pet elenri riditelu, kteti by bylf te2 co ifeetni vYbor. Techto, tekneme pet ildite10, by tvotilo samostatne tees°, ktere by negpitalb pod pit. Hl. U?., ale aby sami meli riehO pfedsedu. — Tito kiditele . by zasedali tea kahly mesic pti schuzich HI. Ut., kde by jim byly Podavany zpravy vYkonnYch Mednikri a zaletitosti, ktere by mohly sliest mesieniho poseekani, by byly ptedkladany jim bud' ku Schvalern neb zarnitnuti. Tim by byl lepgi ptehled•vgeho vedeni HI. Ut. — Tito tiditele by tei kagde tti mesice byli povinni podat zpravu finanCni. — Odmeneni by byli dennim platem, jak sjezd ustanovi, a cestovne. — Z tech pilein, tie pakli by sjezd rozhodl, jak einime navrh, tu vypustili jsme iikeda misto'-pied. — neb pakli by se nemohl br. ptedseda H. Ut. do schrize dostavit, ie mohl by schrizi ?idit jeden br. z kiditelt.

Pfedkladame tyto na ge navrhy pied bratry a sestry nagich sbrattenYch tadu a 2adame, by •ve svkch tadovYch schinich podrobili je debate.

Dale prohlagujeme, ge dosud "patent" na ne nemame a tedy, bud' mute bYt ptidano neb brano, jen kdyt to bude k prospechu na gi S.P. J.S.T. — Kdyby vtak nebylo v naSich navrzich neco jasno, 2adame by Cinen byl dotaz ve Vestniku a my mileradi objasnime neb sami vysvetleni ptijmeme.

Koneim s pozdravem Tobe br.' redaktore i vgem elentim znamenam se za tad Volna 6eehie v Ennis, Karel LainovskY, tad. dopisov Odboeka S. A. T. v Seaton.

Byla to radostna zprava, kterou me zdelil ptedseda na gi odboCky br. J. J. Mikeska. Toti2, tie eistY vYte2ek z deskeho filmu "Stefanik" vynes1 pro nagi akci 115 dol., po zapraveni vYloh.

Vydani spojene s timto divadlem bylo, diky madivadla, nepatrne. Vygly nam vgestranne laskave vstfic, ad jinonarodovci, nepoditali nam ani za propAjteni budovy, ani za svetla. Pouze jsme piatili delniky tam zamestnane, vydani za ohlagovani a jine. Jmenem na gi odbotky vzdavam srdedne diky majiteltim divadla Gem, kteti nom ochotne a nezi gtne zaptjeili budovu.

Teti srdedne diky vzdavame krajanske firme Praga Film Co. z Chicaga, ktera, te2 zdarma nam film "Stefanik" zaptitjcila, rovne2 i jejimu zastupci p. Jos. Va gutovi za laskave zprosttedkovani s tim spojene, k na gi spokojenosti. Roy gim krajantim, kteti se sileast--ne2pathdikyna nili divadla v tak velkem poetu a tak pomohli k finanenimu uspechu pro na gi akci, pro glechetnY Teel, prospet trpicim krajanum. V gichni, kteti jste ptispeli svoji htivnou k iispechu toho podniku, maze vas blait vedomi, 2e jste udelali zadost sve svate povinnosti. Tim jste projevili, tie jste verni synove a dcery vetve deskoslovenske, tiebas jste byli i dobrYmi Amerieany, piece k svemu ptivodu se vidy hrde hlaste. Take nemale diky pani a uznani zaslou2i nagi bratti a side: br. J. J. Mikeska a br. Frank Matush, kteti meli s obstaravanim a vyjednavanim stran toho podniku nemale prate a behani a proto pro iispech zdatilY maji nemalou zisluhu.

Nyni yam opet podavam radostnou zpravu, a site vgem nagim krajantm, jak v na gem okoli, te2 i vzcialenej gim. Na 2adost nagi odbodky zavita v nas stied pan sen. Vojta Bene g, 2. btezna bude mit ptedna gku veder v tadove sini S P.J.S. T. Hvezda Texasu Cis. 47. v Seaton. Dal gi podrobnosti yam zdelim pozdeji, ag mne budou oznameny br. ptedsedou. Ku OW ptedna gce nageho vynikajiciho teenika p. sen. V. Bene ge, dovoluji si jmgnem nagi odbooly srdeene zvati vgechny okolni odbooly, rovne2 i v gechny sousedni tady, tak aby Mast v gech krajanri byla velika. Zajiste tie ptani vgech nagich krajanii bude, st6astnit se teto velke uddlosti a vtele ptivitat p. Bene ge v nagem sttedu. Zajiste. '2e nagi dobti krajane svou velkou ticasti dokaou, tie si vatil to cti; 2e k nam p. V. Bene g zavital.

2e. jeho pfednagla bude zajmava, netteba podotkkat, neb jak jste se mnozi dodetli v novinach, karrikoliv zavital, v gude byl s nadgenim ptijat a pfednagla vgude uchvatila. Dal gi zpravy vim zdelim pozdeji, ati mne bude oznameno vice.

Kamila Fojtag kova, taj. °db. v Seaton..

Strana kid gtefanik eis. 142, Houston, Texas.

Ctena redakce!

Se zajmem etu Avahy clenu Jednoty do phStiho sjezdu. Myslim, ze nevrIth. bude 'hodne, nebot' vte na svete se zdokonaluje, tedy i vsh -vojpd.enot Dovoluji si podat svilj nahled, tYkajici se zutitkovani pozemkil, ktere Jednota vlastni, a prodej techto. System jak ma Jednota dnes, byl dobry v dobe.ch, kdy se v ge prodalo za pomerne slutnou cenu, co se na farme vypestovalo, proto- mohly se platit vytti aroky a splatky z investovaneho kapitalu, ale dnes, kdy vge co na farme se yypestuje, je lacine, proto i Uroky mely by bYt lacinejk a splatky snatti.

Jednota vlastni tisice alma pirdy, ktera nenese dost na placeni 5% Uroku a 20ti lets splatky z to jednoduche pfieiny, ze se tolik z pozemku nedd vytetit. Je tedy nutno Uroky snitit a spldtky prodloutit v takovem pomeru, aby Jednota nemela ztratu a kdo na pozemku pracuje, mel nadeji, to si jednou bud' on sam, nebo jeho rodina pomtte k domovu.

MU] nevrh je tento: Hlavni. litadovna na sjezdu dostane pravo, aby na farmy a pozemky, ktere ma do prodeje, nebo tarn, kde prodane farmy a pozemky dosti nenesou, sniti trok z 5% na 4% a prodlouti splatky ze 20 na 40 let. Jin'mi slovy, z katde takove piljeky se bude platit 4% Urokil a 1% spldtky, celkem 5% po dobu 40 let, v kteretto dobe jedno procento splatek piljeku vyelati. Na pkiklad: Olen Jednoty, rentS7f, kterY ma potfebne nasadi a dobrou vuli pracovat, koupi od ednoty farmu, nebo pozemek a nejakcu hotovost na postaveni domku, dohromady $3000 za vYte uvedenych podminek, t. j. firoky ze 3000 na 4% jest 120, splatka 1% jest 30, celkem $150.00 roene na dobu 40 let s podminkou, ae kdykoliv v to dobe mute si farmu vyplatit.

Kupujici mel by jednou tak velkou ptiletitost k nabyti domova net me dnes, kdy musi platit asi 10% irroku a splatek. Nekdo namitne, to 40 let je doba dlouha, to se konce splatek nedoeke, na druhe strane ale kdyt je na rentu, jen plati a plati, za dne gnich porneril se toho take nedoeka, aby mel sviij domov; udela-li nejake zvelebeni, udeld to obyeejne pro druheho a sem je na torn potad stejne. Pravda, musel by platit ftroky o 20 let dole, ale ma zase tu motnost, ae majetek zvelebi a o to dfive jej mute vyplatit, kdetto za nynejtich pomert jej z majetku vytenou, kdyt neselene na vysoke irroky a spldtky.

Jednota take by dlouhodobYmi prijekami jen ziskala, ztratu 1% snadno oteli, nebot' kdyt s pezemku katdou chvili nekdo uteee, nemoha tam udelat tivobyti, Jednota pak nema, Arokti ani splatek.

Ve Vestniku 7. Unora je seznam pozemkri a farem, ktere Jednota vlastni a na nicht by se mohlo snadno usadit 60 i vice rodin, ktere jsou dnes na rentu nekde bez vyhlidky do budouenosti.

Zavedeni tehoto noveho systemu bude take dobrou propagandou, nebot' miiteme poukazat, to starame se o eleny take jinak, net jenom pojitt'ovanim na smrt.

Podati-li se prosadit v pfi gtim sjezdu tento plan, bude to velky krok do pkedu za kooperace vteho elenstva na poli hospodatskem, kdy zaeneme pracovat tam, kde je toho tteba bez obavy, to snad valuate klesne, nebo Jednota se pfemeni v pojigt'ovnu.

Oeekavarn, ze vYte uvedenY plan setka se s odporem lidi, kteti tiji v blahobytu, zaujimaji dobfe placena mista nebo investuji kapital do pozemkt a berou vysoke firoky, ale takovYch neni mncho a nemeli by se sta yer, proti dobru, ktere vyplyne snFzenim irroku a prodloutenim splatek petite na melte investice.

Myglenka tato neni nic noveho. Vy, ktefi jste si vkmali hospodefskeho tivota v Cechdch a na Morave, vite, dim byly hypoteeni banky pro ty zeme, jak tisice selskYch usedlosti bylo vyrvana z lichvafskYch drapti a majiteli zachreneni pied tebreckou holi.

Neni to nic noveho ani zde ye Spoj. Statech, nebot' na g znamenitY president dobfe vystihl co brzdi biahobyt 'Leto zen-re a snati se zavadet

VESTNik tento amortizaeni system mezi lidem malS7ch finanonich schopnosti, nebot' ti velci u2 jej del./no znaji a vgemotne jej porateji.

Navrh, kterY podavam, je pfizpfisoben naAim pomertm a zajiste se da jests zleptit, aby pfines1 to dobro, ktere je od neho odekavano, a pevne vefim, 2e pri debre spreve bude to dalsi vetev na strome nati mile Jednoty.

Bratfi a sestry, pfemYtlejte, mluvte a pike o katclem dobrem navrhu pro Jednotu, katdY ruku k dilu, at' na ge Jednota je nejen ochranou a potehnanim na gich milYch, ale take tech mladtich, ktefi tu po nas ziistanou.

S bratrskYm pozdravem, Alois Vaja, zastupce kadu 142. kid Stefanik, cis. 142., Houston, Texas.

Mili etenati!

LetoSni zima mne letos ptipadala velice nepfijemna. Marne moc malo sluneenich dnu proti loriskemu roku. Bud'to je moc chiadno nebo dettivo, amt. se pkinagi . hodne nemoci. Inu, jsme Tide a elovek je pry nejnespokojenejti tvor na svete. Motna, to je to pravda. Prove dnes je takovy dutiekovy den, Mu patek, a takove dni nas nuti k del g imu pobytu v dome, ktery je nam milej gim, dim vice vitr venku huei a prgi.

Pfemyg lim u kamen, jak bych si udelala vice pohodli a vyvolala pocit Utulnosti v moji domacnosti, ale ve v gem co chci provost nachazim vg elijake pfekatky. Inu, ty neet'astne finance! Abych neptitla do stavu mrzutosti, jak mirj tat'ka tika, abych nebrblala, chopila jsem se radeji tutky a papiru a pitu, abych tu hotkost spolkla. Ale co mam psat? Dik ce Lebrove, ze me zastupuje v na gem organu a dopisovateli do sokolske hlidky v Texanu. Podporuji trochu moji lenost a vete, te je to nemoc sladka, kdyt jeden vi to ma v praci zastance. A je, se ji pinym pravem oddam. Ale abych si to nepokazila, napiti piece new z ovzduti nageho Stefanika a Sokola.

Pfedne gratuluji Jitince Filipkove' k jejimu sriatku a pfeji ji a jejimu panu manteli mnoho ttesti a v geho dobrehoho do budoucna, aby byla stale spokojena a nezmizel ten sladkY Usmev z jeji mile tvatieky. tsmevem na rtech vtdycky spite jeden deli zlu net se sklopenou hlavou.

Tak jit mame po masopuste, po balech a matkarnich zahavach. Meli jsme letos d ye magkarni. Prvni byla hodne zastoupena maskami, kdetto druha jit tak ne; ale nav gteva byla pekne. Prvni cenu pti druhe ma gkarni "Na severni toene" obdrteli mantels Teperovi, kteti pfedstavovali rusks kozaky. 2. cenu s. B. Silhanova, ktera napodobila ptaka penguina, jediny druh ptactva, kterY tije v severnim podnebi. 3. cenu dcerugky mantela Klimovych co Eskymaci. Zabava byla vesele, pro v gechny. PodotYkam tem, kteti jsou proti takovemu druhu zabav v nynejti dobe, aby nebrali vec prilis eerne. Musime koneene vgichni pochopit, to nelze se vgemu poddavat, nati miadi zde rozeni, ti chteji veselost a my stall. kdyt prijdeme s nimi, mezi nimi omladnem a potetime se. Proto takova ma gkarni je koruna vgi veselosti, v tom neni nic zleho, kdyt nasadi masku na tvat. A koneene, kdyt piljdeme hloubeji, neni celY svet v masce pfetvaity? Vtdyt' chodi kolem nas tolik lidi s 11smevem na rtech a jejich srdce boll a krvaci.

A co maji delat, maji svetu ukazat pravou tvatnost a fici nam, co jich boli? Byla by to po getilost, vid'te? Ponevadt jim pomoci nemtteme!

Oni radeji, jsou-li trochu pevni a hrdi, nasadi masku veselosti nebo lhostejnosti, netli by se poddali bolu, a tim zvitezi. Podivejme se na net lid v Ceskoslovensku, jakou ohromnou masku klidu na oblideji nosi, zatim co poste sviraji a srdce krvaci. Oni pochopili, to je tfeba pevne ville a pevne hraze proti hrozici potope, oni porozumeli, ze neni tfeba hazet obeti do tlamy Neural, to pfijde jejich Bas, kdy budou zase vysvobozeni krajany v Americe. Proto nebud'me proti veselosti, at' je to jakehokoliv druhu bava, jen kdyt je v mezi slugnosti.

Tet yam musim oznamit, to fad 8tefanik oslavuje 10. bfezna narozeniny presidenta Tomate Masaryka s programem a divadlem, ktere bude oznameno Witte. Jest apelovano, aby katclY byl stleasten, neb to byl na g prvni president. Na tento jeho svatek katdS7 uvedome4'

Ve stfedu, dne 21. unora 1940. eechoslovak zaletne svYmi my glenkami tam do to nati drahe vlasti, do tech visek, kde nage kolebka stavala. Odi nas vgech budou upteny k matiece Praze, k Hradeantim, sidlu slavnSrch natich kralu, kde sidlil mut, rram vtem nag tatieek, kde shlitel s oken a tehnaval naAemu narodu sve veene bYti. Bohutel, s jeho odchodem odetlo vgecko ttesti nageho naroda.

Mame ted' tech svatku u nas za sebou dost.

Tet pkednagky sen. Vojty Benete, tak toutebne ocekavane, mel by byt rozhodne kate1Y pfitomen. Bude to pro nas svatek velikY. Dokatme, to nam dosud srdce bije, srdce upfimne laskou k narodu a ku sve rodne vlasti. Zapomerime co bylo a dokatme co mute bYt, kdyt chceme a nenechme rozhazet a vymfit aspori nas narod zde v Americe k vuli osobnimu neptatelstvi.

Nate sokolska omladina byla hodne postitena chtipkou. Nejeltiv br. J. Kodi, jeho tenutka a dcerutka, pak na ge zpevaeka, na ge Jitinka Vajova. Poslechni Jitinko, bled' se vystonat, kdo pak nam bude zpivat "Vesnieku". Tet Eviaka Klimova, Eligka Cikalova a Silvinka Kelarkova. Inu, ted' nam nezbYva nic net aby se roznemohl vat sokolsky tata Jan Ka gpar. Prejeme vgem uzdraveni, aby byli v gichni brzy Zdravi Vite, deveatka, to mame pied sebou tti velke divadla a site na Masarykovi narozeniny fo,doye, velikonoce sokolske a na Den Matek, prvni nedeli v kvetnu bude "Kilt na kfitovatkach".

Tak prosim pfatele, nezapomerite na nas, oeekavaji vas tki pekna divadla. Zatim na zdar!

Karla 6tvrtnikova.

Ostrilvek zdomacnelSrch opic v Rumunsku.

U Dunaje, poblit bulharske hranice, jsou tri thuds vesnice, obydlene bulharskYmi cikany. Skoro vtichni jejich obyvatele zabYvaji se &andel vYrobou ozdob (nau gnic, prstenii) a nadobi z medi a olova. Krome toho chodi po meste se cvidenYmi opicemi. Teprve nyni, kdyt v techto vesnicich byli umisteni mobilisovani vojaci a zadali tam dojitdet "veleeni" dopisovatele, zjistilo se, to tyto opice nejsou dovateny z exotickYch krajtr, jak by bylo motno pfedpokledat, ale path k rumunske fauns. 0pica se zcela aklimatisovaly, ale zatim nepodakile se zjistit, jakYm zpilsobem se sem dostaly po prve a kdo je zvykl mistnimu podnebi. Cikani uei opice rianYm kousktun a terUlm, ale take maim kredetim. Po celou teplou dobu roku jsou s nimi mimo domov za yYdelkem. Zimu opice snateji jenom ye vytopenYch mistnostech. Vnejtim vzhledem se podobaji tyto opice kodkodanrim, ale podle pozorovani jednoho bukure gtskeho novinate v podunajskem podnebi znadne degenerovaly. Je opravnena domnenka, to opice kfiti se s mistnimi psy a jenom zdsluhou toho nedegenerovaly Upine a nevyhynuly v .nezvyklYch pro ne tivetnich podminkach. Nektere ze zminenYch opic nemaji svisle ohony, nYbrt ohony podobne jako mail psi. Zvuky, ktere tyto opice vydavaji, podobaji se psimu ttekani. V katclem ptipade terito ostruvek opic, kterYch ye zminenYch ebeich tije asi tisic, zasluhuje pozornosti ueeneho zoologa.

Ciperny vStmenkat.

V zajmu socialniho narovnani zji gt'uje Narodni sourueenstvi kfiklave pkipady lidi, zamestnanych na nekolika mistech a pobirajicich nekolikere platy. Mladet Narodniho sourudenstvi ye Skutei uvedla jednu takovou kabinetni ukazku. Je to vYmenkat v jedno okolni obci, kterY krome vYmenku ma vlastni pole a les. Tento statec je naramne eilY a nechce zahelet ani na odpoeinku. Tak na pt. je starostou jedno zelotny, ptedsedou. skladi gtniha drutstva, pokladnikem skladittniho lihovaru, ptedsedou licentni komise, clenem pfecisednictva jedno okresni poji gt'oimy, eleneM pfedsednictva dvou drutke y, ma dohled na filiaiku jednoho skladikniho drutstva, atd. atd. Spoeitejte si od oka, co nesou takove funkce do roka za tadku tisicovek? Ze to opravdu neni obyeejnY pohorskY vYmenke.f ., je vidno z toho, to zamenil povoz za auto, v nemt dojitdi do "zamestnani".

Ve stfedu, dne 21. tinora 1940. lt•MNDINIMII.IIII1MkNII•RMNPOI“PM.III..IIbOMII.11M.

JAROSLAV POKORNt:

SESTRA EVA Div& ronutnek

"Neptarn se z osobniho zajmu, nYbri slutebne, pane porudiku," usmal se Hoffmann. "ye slutbe generalniho etabu", dodal drirazne.

"Znate to devde?"

"Ne, neznam."

"Neltete, slyeel jsem, jak jste ji tykal a jmenoval."

"To jste mohl slyeeti, ale pfesto ji neznam.

Zmylil jsem se. Lida jsou si podobni."

"Tak? A s kYrn jste si ji popletl?"

"Se svou sestfenici. Nevidel jsem ji veak etyfi roky."

"A kdo je ta vase sestfenice, pane porudiku?

Nemradte se, vim, prod se ptam."

"Je od zadatku \Talky ye Francii, uvazla tam s matkou."

Hoffmannovy odi zajisktily.

"A vy tvrdite, ae ta divka neni Arai sestfenici?"

"Ano, mohl jsem se snadno zmyliti, protote pied etykmi roky byla jette tamer ditetem."

"Jmeno!"

"Moje?"

"Jeji."

"Eva Andrlikova."

"Kde bydli jeji rodide?"

"Itekl jsem vain piece "Kde bydlila a neodmlouvat, tohle neni int."

"Hej dov."

"Pojd'te se mnou."

"Kam a prod?"

"Pojd'te se mnou, dovite se fee."

Eva mezitim jia vyela z nadrati. Citila, tie, zttstane-li v budove, bude po jejim poslani. Ale, kam ted'? Jeji rizkostnY pohled padl na auto, u nehot stal uctivY gofer, dekaje na dva dristojniky, jit se podle veeho loudili. "Bole, kdyby mela tenhle vuz", napadlo ji.

Jeden z dilstojniku se odtrhl a vracel se do nadrati, druhY mlady rytmistr, otodil se k vozu.

"Pojedeme, Bedfichu," fekl desky. "Je dobra costa?"

"Ano, Jasnosti," usmal se 'g ofer. "V Praze budeme za svitani."

To Evu elektrisovalo. Snad prohraje, ale mute take vyhrati. Rozhodnuta, popotla k vozu.

MladY rytmistr pohledl na ni nevrle, ale jeho nevrlost zmenila se naraz, sotva se na ni zadival. Ne, to nebyla tena toho druhu, jet obtetuji mute.

"Promirite, snad se yam to bude zdati nehoraznosti, ale — " "Lim vain mohu pomoci, sleeno?" Pomohl ji.

"Musim bYt rano v Praze," vyhrkla. "Slyeela jsem nahodou, ze tam jedete."

"A chtela byste se s nami svezti. Prosim, jsem tomu velmi rad, ze budu miti tak libeznou spolucestujici." A otevfel dvikka.

Eva zapadla do poletafri a zhluboka si vydechla. "Jen aby jell," myslila si, hledic na vYchod z nadrati. Cekala, ze co chvili se objevi Hoffmann.

"Jed'," uslyeela pak a ned na to pfisedl k ni rytmistr a gofer zabouchl za nim dvikka. Jeete chvili a vriz se hnul. Divala se zadnim okenkern, dokud se nadrati neztratilo.

Ted' ji nedostanou — jasalo v ni — budou ji hledati veude jinde, jen ne v autu a k tomu jeete v autu aristokrata.

Rytmistr ji pozorne prohlitel, neuelo mu proto vzrueeni v jeji tvafi.

"Jsem rytmistr VchYnickY," pfedstavil se.

"Eva Andrlikova, knite."

Podesila se. Vzrueena, vypadla nadobro z prozradila sve prase jmeno. Kousla se do Rytmistr se usmival a v jeho odich bylb cosi jako porozumeni.

"U mne jste bezpedna, sledno, mutete mi yePoznal jsem jit tarn u vozu, to toutite demusi uniknouti. Neptam se, prod a co je vasim Stadi mi, ze jsem pkesvedeen, ze byste se nikdy nedopustila nedeho neOstneho."

VESTNiK

Pohledla na neho vdedne a chtela neco Mei. "Nemluvte o sobe," iekl mime, "a jste-li unavena, mtitete spati. Je na vas videti, to mate za sebou dlouhou cestu."

Citila, ze v ni roste k rytmistrovi neomezend drivera a oprela se tomu, aby mu lhala.

"Uhadl jste, jedu ze 8vSrearska." i.:?zumirn," pokyvl, "vice mi nemusite fikaR ‘t‘ "Vydavate se veak, knite, v nebezpedi."

Usmal se a ma yl rukou.

"To nebezpedi je menei, net si myslite."

Za pul hodiny Eva jit tvrde spala. Mela za sebou dva dny, pine vzrueeni a napeti. VchynickY pozoroval ji zamyelene a se zalibenim.

"Nadherna term a odvatna a vista — a ne starei devatenacti let. Na chvili se mu ukazala v odich chtivost, ale pak zhasla a do tvafe se mu vratila podestnost slueneho mute.

"Kdyby tak otec vedel, to pomaham kurYrce revolucionarri," myslil, usmivaje se, ale pak zvatnel.

Jsou-li i divky na strane toho boje, bude cisaki brzy fako.

Pkejeli hranice, projeli nekolika spicimi mestedky, projeli Buclejovicemi a vuz letel stale blit ku Praze.

Pied Taborem vriz prudce zastavil.

VchYnickY vyhledl.

"Co je?" zeptal se ostfe. Ve tine svitily dye zhave odi motocyklit "Kontrola", ozvalo se ze tmy.

Eva, jet se probudila, divala se na VchYnickeho zdeeene.

"Klid, sledno," eeptl.

"A co mi chcete? Ale rychle, pospicham."

Ve svetle ukazal se detnickY dristojnik. Zasalutoval, spattiv tfi hvezdy na limci Vchynickeho.

"Odpust'te, pane rytmistfe, ale je to rozkaz generalniho etabu."

"A co se stalo? Jsem VehYnicky."

CetnickY dristojnik se natahl jeete vice.

"Netueil jsem, Jasnosti," zakoktal.

"Dobie, dobise, ale, prod tenhle poplach?" zeptal se VchYnickY. "Nebezpeena, epionka, Jasnosti, kurYr to velezradne vlady z Pafite, jet proklamuje novY deskY stat. Veechny detnicke stanice a vojenska velitelstvi maji rozkaz zadrteti ji za katdou cenu. Veze podle veeho neco driletiteho. Mohu se zeptati, kdo je ta dama ye voze?"

"Prosim, moje snoubenka."

"Je to rozkaz, Jasnosti, nehoreete se proto, Jasnosti," ustoupil Cetnik, ukloniv se Eve hluboce.

"Bole, prozradi-li se veak to?" promluvila, kdyt vriz se rozjel.

"Na to nemyslete, uvatujme, radeji kdo se skryjete. Praha je jiste jit vzboukena a policie i vojenska bude po vas past. Vita co? Pojed'te se mnou do naeeho palace. Je tarn prave ma sestra Karolina, je tak stars jako vy a jiste si ji oblibite. A ona vas urdite, protote Karolina je enfant terrible naei rodiny. Povatte, je zukiva vlastenka a nenavidi Videri tak, to ani se nedala pfedstaviti u dvora. A to je co kid, protote narutive tandi. U nas, vas hledati nebudou. Plati?"

Eva pohledla na neho nerozhodne.

"A prod tohle vee pro mne Mate?" zeptala se, prohlitejic si ho patrave.

"Prod? Protote se mi libite, ne, neroumite mi," kekl chvatne, "v torn libeni je tolik Acty, kolik obdivu. KterY sluenY mut by nepomohl takovemu statednemu deveeti, jako jste vy. A pak, tfebas jsem elechtic, sympatisuji s odbojem deskeho lidu proti cisafi. Moji pkedkove prolevali svou krev pro vetei slavu deskeho statu a nezapominam na to, zvldete ne v teto chvili."

"Ale budu yam zavazana," fekia starostlive.

"Jsem jit takhle varn zavazana nesmirne."

"Nemluvte o torn, sleeno. Mohu snad piece take pomoci dobre veci."

"Nu, myslite-li takhle, Veder tehot dne k jedenacte hodine v noel, pustil vratnY do palace VchYnickYch mute, jena net veeel se pfesveddil, ze nikde na blizku neni tive duke.

"Rate se mnou", fekl komornik tomu tajemnemu muti, vYrazne tvafe, lake by vytesa-

Strana

ne ze 2uly, rozIoNte meat postavy, pronikavjieh, ale dobrotivych oei.

"Tady prosim," ukazal komornik na jedny dvefe.

Mut pokYvl a veeel.

Komornik chvili staff a pak se odeoural.

"Je to Jen sedlak, ale Brih vi, je v nem neco kralovskeho," brudel si.

Vridce deskeho odboje protihabsburskeho odeeel po hodine. Jeho tvat byla stejne vatna, jen odi zatily jako demanty.

Eva divala se oknem za nim, dokud se neztratil v eeru.

"Osud rids veech dostal se do pravYch rukou,' eeptala dojate.

JIRKA SE VRACI DOW'.

Na Wilsonove nadrati tisnil se nepfehlednY zastup lidi. Hlava na hlave. Bylo napjate ticho v torn zastupu, jen Aepot se vznaeel nad nim.

Odi veech upiraly se k tmavemu Usti tunelu.

Byli zde muti v mestskYch eatech, damy, proste venkovanky, sedfeni delnici a rolnici. Mladi, stall. Rodide, sestry, divky, dekajici na pkijezd tech, na net Cekali dtyki stratne roky nejistoty.

Konedne se ozval hvizd a v Usti tunelu se ukazala lokomotiva, ozdobend praporky a chvoirn.

Vlak zpomaloval a net zastavil, ozvala se hymna, hymna noveho, obnoveneho statu. Jeji toutiva, melodie v teto chvili sevfela srdce veech. Zastupu na perone a vojakti natladenYch v oknech vagonri, ale stojicich v pozoru.

Jen hudbu bylo slyeeti a unikajici paru a vzlykot.

Hymna doznela a nadratni hallo, se rozeumela jako les, nalehne-li na nej vitr.

Vojaci v modrYch uniformach, s barety podivneho tvaru na hlavach, s dapkami lemovanYmi stfibrem, vyskakovali z vozu.

Novakova, podpirana mutem a Evou, klopYtala k jednomu z nich, kolem nehot bylo klubko dristojnikri a vojakil. Byl to mladik, ale pies sve mladi mel na rukavech odznaky francouzskeho podplukovnika. Na prsou tahla se mu dvoji iada stutek a houpal se kilt, prostY odznak nejstatednejeich, rytifskY kfit 6estne legie. `Jirko!"

Ve vYktiku Novakove byla cola stupnice matetske lasky.

"Podplukovnikova maminka. Ustoupit, ustoupit! Podplukovnikova maminka."

Naraz klubko kolem Jirky se rozpletlo a Novakova vletela do narude sveho syna. Sevfela ho ktedovite a rozeetkala se. Byl v torn Wadi veechen strach, jen mudil jeji srdce tak dlouho, dekovani Bohu, radost, pYcha a obdiv.

"Vtdyt' jsem yam fekl, mami, to se vratim", opakoval Jirka, pfemahaje pohnuti. Nebude piece svititi odima, on, vojak.

"Ale zristanee u mne, vid'?" ptala se Novakova.

"To vite, to ano."

"Pust' ho ut, matko," vmisil se netrpelive Novak.

"Tak jak se mat, Jirko?" ptal se Novak, nejakym podeztele rozechvenYm hlasem, kdyt objal syna.

"Dobfe, tatinku," usmival se Jirka, prohliteje si litostive otce. Zestaral detkladne. Ty tarn Come vlasy, promenily se v stfibro starosti a souteni.

"Jsem na tebe hrdy, Jirko. Udelal's mi velikou radost."

"Slibil jsem yam to, tati. Ale je zde Eva." Eva stale skromne vzadu, eekajic, at rodiee ptivitaji syna. Divala se veak s nadeenim na sveho Jirku. Az srdce se ji Atilo a krev ji znela v ueich.

Jeji Jirka.

"Evol" Popoela nejiste.

"Nedde mi hubieku?"

Vletela mu do narudi, nedbajic cizich. Veak nebyla sama.

Po pril hodine prapor, jent piijel, vyeel setaden pied nadrati. V jeho Cole Jirka, odpovidajici na pozdravy, jimit hfmela ulice, jet se podobala rozboakenemu Vztateni eavle, tkesknY rider plechti a modra rnp,sa se dala na pochod. Hudba veak zanikala (PokraCOVani na strane 10,)

yierrzlia

Strana 10

Z Ostrayska.

Krvave degte,

Vojtech Martinek.

ETNiK vlekl dvanactileteho hocha k staroC stovi. eervnove dopoledne letelo na selskem grunt& Starosta, rozlotitS7 a vysokST sedlak, chystal se prave na pole; do ka.psy si nacpaval obrovskS7 krajic a tvtcal silnSrmi eelistmi.

6etnik se postavil pied nim do Ufedniho postoje. Hodil ruku k etitku pfilby a hlasil iiseenSrm hlasem: "Pane starosto, mrzute nadeleni... kiuka poslali pro potulku... u2 se pies mesic toula po dedinach."

Starosta hodil zbetnSt pohled na hocha. RamenatS7, zdravS, kluk, trochu jako sratenSi. • hlava, ostra, etyrhranna. Rozeuchane vlasy kroutily se po eele, ale pod nimi svitily jako jizlive plaminky zbojnicke, vfSklebne oei.

Byl rortrhan az !Ada, Spinav, opalenS T do hneda. Kaile, propocena a uvalena, byla jen trochu zakryta rozmlacentn kabatem.

"Cis je?" — zahueel nevlidne starosta. "Aha — no, abysem to neznal — oei by te, galgane, prozradily! To je Kuba SrSaniiv, le? To se vi!

A jak se tu bereS?" "Byl jsem na slulbe," tekl chlapec zamraeene a dival se na opalene nohy.

"Na slutbe!" —skoeil mu eetnik do feel. — "Moe pekna slutba! Poslali nam ho na stanici, ho nali v kopce sena!"

"A Sak!" potrhl hoch braciou. "Bill me za nic pro nic! Nic sem jim nezrobil, ani sem nekrad! A oni hned po hlave a kopali do me!"

"MysliS se, syneeku, to neznamy!" zasmal se starosta. "SrSafi — no, to je eiste plemeno. A eemu si nezustal na slulhe?"

"Hlad sem tam mel", pomalu odpovidal chlapee, "najest' se mi nedali a spat' sem musel na hole zemi bez pfikrytai A ace me bill dvarazy za den!"

"No ja pee-inky ti meli chystat a klafiat se ti meli jak biskupovi! No ni! Slutba je slutba a zadarmo na svete se dary nerozdastarosta, ale ut jen jako ze zvyvaju!" ku a bez hnevu.

Za starostou se postavila jeho Lena, kulata, tetkopadna. selka. 8iroce se rozesmala, kdy slykla horleni mulovo a ukazovala na rozedraneho chlapce: "te z hello bude akysi smyk akubany! A jak to eSee bude vypadat'? Dyt' u2 na nim ty handry ani necirts! Synku, dyt ty budeS chodit nahy, esli egee nechodi:s'!"

Zalotila ruce v bok a divala se SirokSrm oblieejem na jeho vychrtle a hnede telo, zlostne odklonene od tech blahobytnSich a horlicich lidi, jako by katclou chvili jim chtelo uprchnout. Pak se otoeila a pravila mekeeji: "Beztak ma hlad! No, nedivaj se tak jak zbujnik z lestiv! e maS hlad?" A neeekala odpovedi, Sla do kuchyne a pkinesla velkSr krajic s pfiklopenou hromadkou tvarohu.

Hoch podival se na chleb akosem. V anich Sterbinach bl'Vsklo pfeletavijmi ohniely. kunuti brady mluvilo: Nechte si to, snezte si to sami — ale ruka neposlechla a bezdeene se natahla po krajici. Zamumlal cosi, co vypadalo jako nezdvofile podekovani, ale ut se draye zuby dychtive zaboilly do stfidky a dal se do pfekotneho, hltaveho jidla.

"A veil se umyj!" pobizela seika. "VypadaS jak cigan — a i pohled man takovy •cigansky!"

Hlad byl utiSen a chlapcav pohled nabyl lhostejnejSiho lesku. Ledabyle se aplichal a nebranil se pfiltS, kdy slykl starostovo vybizeni: "A veil pftjde g do gkoly!"

(Z knihy "Plameny").

MINULtCH staletich, kdy lidove vrstvy, ba i east videlanca vefila rfanS im earam a kouzliim a kdy clatilo se velmi dobte nejpodivnejSim poveram, kdy zaslepeni bide se domnivali videti na nebi ohnive mete a metly a z toho prorokovali zkazu sveta, byl krvavSt dat', kterS7 neni nieim jinSTm net pkirodnim fikazem vedecky vysvotlenSrm, skuteenSrm postrachem lidi. Many a podstatu krvavS7ch • vyskytujicieh se v krajinach blile Stkedozemniho mote, 'lady i v krajinach vzcialenejSich, byly dlouho nejasne .Teprve v minulem stoleti podatilo se osvetliti je svetlem yedy. SlavnSr ueenec Christion Ehrenberg objevil ✓ techto nahodnSTch htiekach pfirody nove zakony o smeru vetrii a o rozdeleni Ustrojneho tivota na zemi. Tento udenec zjistil historickS7m badanim 240 ptipada, kdy padal krvavSt cleat' nebo prach. Z toho bylo 81 ptipada pied narozenim Krista a 159 ptipadu po Kristu. Nekolik techto piipada udalo se v pr y -nipolveminuhostlei,a:15.kvetna 1830 spadl na Mahe b'ervenavS i prach, totei se 16. kvetna 1846 stab v Janove. 17. tijna 1846 spadl v okoli Lyonu za prudke vichfice IcrvavV dat' a such dervenS7 prach at na dva milimetry vysoko. 31. biezna 1847 v Garsteinskein udoli napadal dervenS7 snih i ve velke vyai horach V horach objevuje se vSak jate podobnST • kterV od tohoto nutno odlikvati. Je to totit eervenSr snih na ledovcich, jehot barva pochazi od male eervene tasy Spaerella nivalis; jeji vlakna a seminka jsou rortrouSena mezi hranami ledu. Profesor Ehrenberg naSel ✓ eervenem prachu jemnS7 kiemennST pisek, potatenSr 'llutavou nebo dervenavou blankou, velmi drobne alomky pemzy, zelene hranene jehliely a hrane jakesi rozpustne soli, hlavne vSak zbytky ustrojnSrch teles, zejmena skoiepiny letemenite a vapenite rozlienS7ch palygastrii, phytolitherii a pjolythalamii, tvora vesmes mikroskopickSrch. Mezi nimi jsou v nejvetSim podtu zastoupeni obyvatele pevne zerne a sladkSrch vod. — Z mokskSrch tvora bylo tu jen malo druha. VetSi dil je rozSifen ve vice krajinach a nema zvlaStni vlasti pro sebe; 15 druha se vSak dosud natio jen v Jitni Americe. KrvavS7 prach spad1S7 v poslednich ptipadech byl stejne podstaty. V nitru Afriky jsou spousty eervene zeme a pisku, z nicht by onen prach mohl ptichazeti .Hork3i vitr sciroco, kterS7 tento prach pfinaSi do evropskSrch kraja, neptichazi vSok z nitra Afriky, nS713r2 z jejiho trodneho pobleti. Nejeasteji a ✓ nejvetSi mite jsou krvave date pozorovany na zapadnich bfezich Afriky. Z toho Ehrenberg usuzoval, le prach tento byl pkinesen z Jitni Ameriky t. zv. pasatnim vetrem, odtamtud se vracejicim. Tak vznikaji krvave pruhy v moil a padani krvaveho date na pevninu. Jina east prachu dostane se do proudu sciroca a cestuje s nim dale do Evropy a Asie Padani krvaveho date nebo krvaveho prachu je tedy vedecky zcela vysvetleno.

A piece toto padani krvaveho date bylo v minulosti povalovano za jeden z divu sveta a pfisuzovano mu vk mane. — Zda se, to jedna z ran, jimit Mojtia Egypt'any k propuSteni zidu piinutil, totit krvava bava vkch vod za ttidenniho zatmeni, pocho.zela od hustVch mrakii, obsahujicich tento eervenSr prach.

Rovnet tak lze si vysvetliti krvave divy, pozorovane Reky a itimany, stejne jako krvave date, zdroje a potoky, skvrny na sochach a zbranich, s nimit easto byly ye spojeni i svetelne akazy na obloze. Tento pfirodni akaz dnes vysvetlitelnST, byl v rtanSrch dobach vykladan rtianSim zgasobem. V ktest'anskS7ch dobdch vyskytovaly se rovnet eetne zpravy o zazracich krvaveho date a j. Zpravy o krvavSrch kritich, s nebe spad13'7ch, vyskytly se v raznSrch mistech zejmena v prvnich dobach kfest'anstvi. — Roku 367 meli Ede z rozkazu cisafe Juliana Apostaty znovu vybudovati jerusalems10 chram. Tu pry nastalo hrozne

Sbirka AlgovSreh pohadek vyila take v Norsku.

AlSovy pohadky, ktere mely u nas o vanodnim trhu takovy fispech, to byly v nekolika malo dnech rozebrany, vySly skoro soueasne v Norsku v Oslo. Pohadky pfelotila Milada Blekastadova, rozena Topieova, ktera propaguje v Norsku deskou literaturu. Pohadky piekladatelka doprovodila pfedmluvou o pohadkove tvorbe u nas.

Ve Weft, dne 21. Anora 1940. zemetfeseni, potom ohefi s nebe spad1S7 ztravil nadobi a natadi deiniktit, koneone pies noc na Satech tida se objevily krvave kfite, jicht nebylo lze vymVti. Podle vSeho byl to pouhk deSt' eerveneho prachu. Dokud krvavS 7 deSt' nebyl vedecky vysvetlen jako pfirodni lido vefili, 2e je to zazrak a pfisuzovali mu veSteckS7 vS7znam, strachujice se o budoucnost.

MA MILOVANA KRAJINO. Zase jsem se vratil ,abych to vide', ma milovand krajino. S prudce bijicim srdcem jsem jit davno k tobe. Ma matka spattila v jedne z tvSrch dedin po prve svetlo sveta, protu chude, ale krasne mladi a jen zasluhou tech uclferiV. ch rukou dnes u2 statenky mohl jsem jako kluk veseleji choditi po tvSrch cestach a berstarostne se toulat po tvSrch hlubokSrch lesich.

Podlesi na Lounsku, kraji, ktext clavaS chmel. Na podzim dosugli hospociali posledni chmel. aN podzim dosusili hospociati posledni hlavky chmele, skoneili prate na polich a zemi tvou pokryla pak belostna, pfikrSivka. Zeme ted' odpoeiva, aby od jara mohl v ni siliti chmel. Jak malebnS7 bSrva pohled v rozehfatern jarnim dni na tve strane, kdy eervena tva hlina ptevlada jeSte zelefi roll.

Tye vesnice a samoty, stavene z opuky. Tfebizskeho Roeov, kam chodi zbotnS7 lid na do klaStera. Mohutne zneji jeho zvony, velebne vyzvaneji i nove zvony z vinatickeho kostela.

A tvi lido? Pracoviti a dobrosrdeeni. Mou matku se po letech vracela ye swaj domov, pfivitali u2 na kraji visky a pfijali ji mezi sebe jakoby se jen vracela z blizkeho pole.

Ant. Vorlik. eeha lze najit vgude.

V jednom bankovnim tresoru v Praze je ulolena jedna z nejvzacnejSich znamek v Evrope. Uprostfed nekoneenS7ch vod Ticheho oceanu je souostrovi Vanoenich ostrovii. Al do roku 1937 patfily tyto ostrovy soukrome spolednosti Central Pacific Cocoanut Plantation LTD , ktera udriovala v teto east Ticheho oceanu lodni dopravu a mela monopol i na poStavni dopravu. Vydala proto na Vanoenich ostrovech jedinou znamku v hodnote 10 cents. V lednu roku 1937 navStivily ostrovy lodi Spojen.Vch Statti, Francie a Anglie a jejich posadky skoupily skoro vkchny znamky, ktere byly na ,ostrovech k dostani. PoStmistrem a governerem na. Vanoenich ostrovech je Oech, tiAilovskr rodak Frantikk Jefabek. Ten poslal dye znamky svemu pfiteli do Stareho Mesta u Uherskeho HradiSte v dopise, ye kterem se mimo jine zminuje o navSteve lodi a o tom, le znamky jsou vyprodany a le pfiSti zasilka znamek dojde dalSi lodi.

SESTRA EVA. (Dokoneeni se strany 9.) ye volani. Praha vitala prvni sve vojsko, mlade i stare mute, ale vSechny stejne stateene a obetave.

Uteklo sedm mesicie Pies Slovensko se piehnala valeena vichfice a vratil se klid a pokadek.

V hejdovskem zameckem parku zaealo Moutnouti listi. Jindy letelo na cestidkach tak, jak spadlo, ale tentokrate cestieky byly umeteny jako namesti pied Botim Them. I zamedek semi vypadal nove, opraven, svitil belosti do orantov3ich tone parku.

Byl pfipreven na slavnostni udalost, jet zaeala pled chvili ye velke komnate.

Eva v bilem pfijimala potehnani svS7ch rodii rodicu sveho tenicha, Jirky.

"Mejte, se, deti, vtcly radi," mluvila Novakova sizami rozmazanSTm hlasem. "Laska, verna a poctiva je to nejkrasnejSi a nejvzacnejSi na svete. Mej ji, Jirko, valy rad."

"Budu, mami."

"A vy, Evo, take. Tfebas je to maj syn, myslim, to mohu iici, to si lanky zaslouti. A mel vas rad jit od malieka."

"Prave tak, jako ja," usmala se Eva. (Konec.)

ye stfedu, dne 21. timora 1940.

VESTNtK TEXASKt SOKOL.

SOKOLSKA HLIDKA SOKOLSKYM JEDNOTAM V iUPE JI2Ni A. 0. S. SDRUENIM. Dallas, Texas.

Nadelnikum, naeelnicim a cvieitelskYm sboram k pozornosti!

V nedeli rano dne 28. ledna 1940 setlo se v Sokolovne Jednoty 2itka v Dallas, Texas, 2upni nadelnictvo ku sve ustavujici schfizi a projednani ukolu, jich mu vyrodni valne, schfize jednot ulotila.

Piitomni bratfi: J. J. Lainovsky, Jerry La"novskY, V. Hotek, Frank Houtvieka ml., Fr. 8ebestik, Josef Jurdak a Franta Rendl. Hoste brastarosta tupy Will A. Nesuda a jednatel Tonda Kos, Ben Pkevratil a Jan Hemtal svou pfitomnosti dodali povzbuzeni chuti a odvahu ku zdatilemu provedeni prate pfedsevzate.

Schazi zahajil ritadujici I. namestek tupniho nadelnictva br. J. LatnovskY a pfediva, dalvedeni brat:u J. J. Latnovskemu, nova zvolenemu tupnimu nadelniku, kterY tide se 116.dem pro tupni nadelnietvo", pokraduje v potadu jednani.

Provedeny volby einovnika: I. namestek ndeelnika br. J. Latnovsky, II: bamestek nadelnika br. V. Hotek, jednatel br. Franta Rendl, pHsedici bratti Franta Houtviela ml., Josef Jurdak, Miroslav Parma a Franta 8ebestik.

Po fivaze usneteno do tupniho naZelnietva povolat za teny: tupni nadelnice sestra M. Filipcova, I. namestka naeelnice ses. Libbie novskY, II. namestka naeelnice ses. Mary Toberna ml.

(Pfidina: nedostatek vedoucich.)

Zastupce nadelnictva do tupniho ptedsednietva: Franta Rendl.

Masi n' sehaze: bteznova, 21. bfezna v Ennis a dubnova. 21. dubna ve Fort Worth, vtdy po cvidebni hodine.

Jednani o telocvidene einnosti. — Po deli rozprave usneseno, znovu einnost okrska. 2upa rozdelena na dva okrsky, severni a jihozapadni. Okrsek severni sklada se z jednot Dallas, Ennis, Fort Worth, Taylor a Yukon; okrsek jihozapadni z jednot Corpus Christi, Floresville, Galveston, Houston a San Antonio.

Ustavujici schilze okrsku svolava, v okrsku severnim cviditelsky sbor jednoty Dallas; v jihozapadnim evieitelskY sbor jednoty Corpus Christi. Povetene jednoty budou potadany, aby svolaly schfize nejdele do 10. bezna t. r. a zaslaly zpravu na jednatele tupniho nadelnictva br.

Fr .Rendla, 2022 Second Ave., Dallas, Tex., nejdele do 20. bfezna t r 0 usneseno vydkati do pfitti schaze tupniho nadelnictva, dojde-li vice nabidek.

0 cvieitelske tkole usneseno potadati 14denni tkolu, motno-li v mesici bkeznu v Sokolovne jednoty Ennis. Potadati nadelnictvo Obce o pomoc a vyslovit pkani, by vedoucim tkoly byl ndeelnik obce br. Jarka Jelinek.

0 tupnim sletu a zavodech usneseno pfijati st. louiska prostna. Usneseno potadati nadelnictvo 2upy Stfedni o rozsah jejich zavodu a tyto upraviti natim pomertm.

2upni vYbor bude tadan, aby z fondu, jen ma sloutiti titeni mytlenky sokolske, hradily se vYlohy vznikle zajezdy evieitelfi ku nacvidnYm schfizim a poradam nadelnikri.

Plitt schaze v Ennis, dne 21. bfezna 1940. — Na zdar!

J. LatnovskY, tupni Franta Rendl, jednatel.

Hong Kong. — Japonske velitelstvi vydalo proklamaci, ze vojenskeho cue bylo v Clue dosakno, postaditelna rozloha zabrana, aby Japonci v Oine udrteli potadek a proto se apeluje na Chiang Kai-Shejka, aby se vzdal. JaponCici mail z daltiho vedeni lupidske valky strach a urvavte ohromnY kus ainy — chteji na nejakou dobu mir a uznani lupu.

Pik Jos. Vytopil, vzdelavatel.

V tirem Texasu, kterY jest velikYrn statem, naleza se devet teloevienYch sokolskYch jednot, ktere skorem vtude, kdyt nestoji v popfedi narodni, tak alespori pomahaji katde takove ptiletitosti.

Tyto sokolske jednoty se nalezaji vtude v tesnem sousedstvi nakch facia velke Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas. Vtude kde tyto telocviene jednoty stavaji, ma, nose Slovanska Jednota prospech ze Sokola a site tim, ze taktka vtichni odchovanci Sokola jsou eleny teto Slovanske Jednoty, ktera, v nich dostava zdrave a mlade Cleny.

Kdyt nekdo ma ze me utitek, aneb ja, rna,m ze zakaznika utitek, tu si ho valim a hledim oplatiti ten prospech kterY z neho mam, abych ho udrtel pro sebe co nejdele.

Tak je to u nas v Texasu mezi organisacemi Sokola a nas' Slovanskou Jednotou. U nas v Ennis je harmonie dobra mezi eleny Sokola a Cleny Jednoty u tadu Volna 6echie Cis. 135., protote, az na male vyjimky jsme eleny Sokola a take Slovanske Jednoty.

Je tomu tak vtude?

Doufam, ze' ano, a kdyby ne, tu Clenstvo od hlavnich ritednika dole, melo by podati ruce jedni druhYm a vzajemne se podporovati pro udrteni jeden druheho do doby nejdelti. Nic nam nesehazi k teto spoledne harmonii, jen dobra vole a videti v katdem sokolu sveho bratra Cecha a sveho spolubratra Slovanske Podporujci Jednoty Statu Texas.

Kolik bYvalYch dobrYch sokolskYch cvidenct, dobrYch bratril je v fadach teto nazi Slovanske Jednoty, kteti dnes nepatil k tadne sokolske j ednote !

Od takovYth bratra se tadd, aby byli napomocni k dostani, kdyt ne penetni pomoci, alespori moralni pomoci pro Sokola tadati vtude.

Ztrat', bYvalY bratte Sokole a sestro Sokolice, slovo v pravY das, kdyt se jedna o pomoc natemu sokolstvu zde v Texasu. Sokol moralni pomoc pottebuje, ma-li se udrieti u nas v Texasu jette dell' Cas. Zde v Texasu je velikY podet takovYch bYvalYch pracovnikri, kterYch skorem je povinnosti eestnYm dlenstvim stati v fadach Sokola, ktery on mel kdysi rad. Wude kde je mono takovYm bYvalYm bratrum, mai l zalotiti jednotu sokolskou a utvotiti sdruteni, ye kterem chceme uskuteeriovat tutby Tyrtovy. Spoleene idealy nas poji k sobe tak fizce, ze se citime bratrstvem a jako bratti sobe tykame.

Sokol ma bYti srdcem naroda, jadrem vlasteneckeho tivota. Co je to vlastenectvi? Laska k narodu zajiste. A jak mime chapat lasku k narodu? Jsou lido, kteti hofi laskou k narodu, ale pfi tom sedlak a delnik je jim sprostY, ze se jich Atiti, mett'ak je jim vychytralY a na katdem neco najdou a nikoho nemiluji. TakovY dlovek nema mista v Sokole. Milovati narod znamena milovati lidi, zvlatte lidi trpici, tetce pracujici, tedy slutku, delnika, eeledina, rolnika, ktefi jsou vettinou naroda, to jsou tivitele naroda, sem sinefuj laska tva nejprve, to potom budet milovati celY narod.

Volati slavu vetejne na nejakem taboru nen' jette vlastenectvi.

Zde v Texasu, zvlatte v nynejti dobe udrtme sobe toto vlastenectvi spoleene temito dvema organisacemi, ktere k sobe pfilehaji svym spoleenYm elenstvem. 2ijeme daleko od vlasti, kde stoji kolebka Sokola, kde jest jim zakazovano svoje vlastenectvi projevovati, kde nazismus umrtvuje vetkerou dinnost vtech deskYch organisaci.

2ijeme daleko od vlasti a zde miiteme dati svoje vlastenectvi na venek, tadnY nam nebrani, tadny nam nebefe to, co je nam nejdratti a na nas je, abysme toho to svobody pinou mirou ve spoleene vzajemnosti jeden k druhemu. Podpot bratte, sestro sokolskou praci -at:1y a faude zde daleko vzdaleni od sve vlasti.

V nedeli dne 28. ledna v Dallas se konala vYrani schaze Sokolske 2upy kam se sjeli zastupci sokolskYch jednot, kde v dallaske Sokolovne v celodenni schazi byly vypracovany ptipravy ku dalti a tire' praci v nas' Lupo V provedenYch volbach byli zvoleni einovniei pro rok 1940, jak nasleduje: br. Will A. Ne-

Strana 11 suda, starosta tupy; Fr. Houtvidka st., mistostarosta; Ant. Kos, jednatel; V. Kraft, pokladnik; Jerry J. LatnovskY, nadelnik; ses. M. Filipcova, nadelnice; Franta Rendl a Jos. Vytopil, vzdelavatele.

Tito zvoleni einovnici budou se starati, aby einnost v nati 2upe Jitni byla nejlepti a take nejvetti. Prace je a bude dosti a proto nejen tito zvoleni dinovniei, ale jeden katclY bratr a sestra ptilot bez vymlouvani ruce k dilu. Bude tfeba kattleho.

Cviditelsky kurs bude letos polsadan u nas v Ennis, na ktext se zde tetime a doufam, ze bude hojne zastoupen, nebot' jest to nejlepti tkola pro sokolske evidence.

Nate Sokolska 2upa Thai ve svoji vYrodni schuzi apelovala na vtechny zastupce, aby vtude kde je mono potatiali Ceske tkoly pro nati mladeti, a take nekteti star' Ceskou tkolu mohou potfebovati. Jest to velmi dobrY plan a doufarn, ze pine bude pochopen.

Dlutno je pripomenouti, ze vaichni elenove vYkonneho vYboru Zupy Jitni jsou Cleny flak Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas, kteH se tea' a doufaji v tu nejvetai spolupraci se vtemi eleny teto velke slovanske jednoty. — Na zdar!

NOVA PRAHA. alovek, kterST po letech znovu se rozjede po praskS7ch pkedmestich, nepozna je, jak se zmenila. Masne nad tim veim. Vidi, ze pole, v niches kdysi koneila tramvaj, ji g davno nejsou polmi a "koneena" ze je o kilometry posunuta dal. Pkesvedei se, ze etrnactka se jit vice neotaei u pankracke trestnice ,n3ibr2 daleko u Kree, ze devatenactka neobraci u michelskeho lid'aku, riS7br2 a2 nc.vikde na Spokilove, 2e trojka nevyklapi sve pasaZery u beriskeho mostu, nSTbrZ" jede jeete dalekV kus za Bulovku, 2e Sestnactka pronika a2 do dalekeho okraje Straenic, ad drive koneila u 01tan, ze Irechny trati elektrickSrch drah se dlouze protahly jako rozpalenST drat.

At' se vydag kamkoliv, na sever, ei jih, na zapad neb vSrchod tohoto velkomesta, vSude vidik jak Praha roste. To roste nova Praha, to stare. ji2 dnes Na planich a stranich Pankrace, Dejvic, Libne, Stra gnic, Kokl, Bkevnova, Hluboeep a Kobylis, Radlic, Vysoean a Stketovic, na desitkach jinS7ch mist, vgude roste.

Na mistech, kde se jeSte ',fed nekolika malo lety kreily stare baraky nebo nouzove domky, v polich, v nich2 se tyeil ojedinele eint'ak a popasaly kravy, husy a kozy, rozprostiraji dnes S'iroke ulice modernich ein ikovnich dolma a palacii, jakS7ch stares Praha dkive nepoznala, dome tirokYch oken a svetIVch by s pkedsinemi a koupelnami, elektrickSim svetlem i plynem a bezvadnou kanalisaci. Jinde vznikaji rozlehla zahradni mesta, pina architektonicky skvelS7ch domkti a vil, kypici v zeleni kvetin a stromii. Spokilov, Vofechovka, Hkebenky, Zahradni mestc, Barrandov, tak a jinak se jmenuji tyto dily nova Prahy.

Sta domil a desitky ulic vyrostly za tech posleclnich deset di patnact let na obvodu stare Prahy. Nevi o tom novem svete ani mnoliS7 Pratan, uzavtenST po leta mezi stenami sveho okresu a odmekujici fizkcstivie sve kroky od domaciho prahu. Ano, sta a desitky jiz vyrostly a sta ulic a desitky domil vyrostou v brzke budoucnosti.

Tisice prabkSTch rodin bydli dnes lope ne2li pied deseti nebo patnacti lety. Bydleji v nova Praze. Kolik set rodin ptestehovala jiz jen obec z prohnilSrch a neaistSrch bydlik' do svS7ch mohutriSrch eintakovSrch kolost, rortrougenSrch na rianSTch mistech nova Prahy. Sta bytil, ma13-7ch, avtak -zdravYch ji 2 : postavila. Dva tisice si vytkla za prozatimni cil. Nova bydleni, kikaji mnozi, je dra'Zei. Na stare bydleni, kikaji jini, se doplacelo zdravim.

Nova Praha, Mid se den co den na v'Sech dtyfech stranach svetovS7ch, ma sva svetla i stiny, se vk ureitosti je veak filasn3im dilem modern' urbanistiky, diikazem dynamicke sly mllionoveho velkomesta, dilem, jemu2 se lido budou mo2na jednou obdivovat tak, jako to sve druhe polovine —stare Praze.

Strana 12

Pedal Organ Slovanske Podporujici Jednotj Stith Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

BEDAKTOR—FRANTA A1017CYLA—EDITOR Vydavatela — Publishers eECHOSLOVia PUBL. CO., West, Texas Pfedplatne $1.00 roene. Do stare vlasti. $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

IZniany adres zasilaj1 se do Hlavni trfaderny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veakere dopisy, pfedplatna, oznainky, bud'tzi adresovsiny na V4stnik. West, Texas Vista& has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

Odegel jeden z nejlep gich. Cameronska osada ztratila jednoho z nejstartich a to Antona Hamuska, ktery zemiel v potehnanem veku 81 let. ZesnulY pfistehoval se do Ameriky roku 1903, usadil v Milam okresu, sveho easu pfebYval v Houston a ye statu Minnesota, podzim sveho 'Zivota travil ph Cameron. Zanechava, to mantelku pi. AneZku Hamuskovou, etyil syny: Karla v eeskoslovensku, Antona R. v Houstonu„ Leo v Dallas, Vladimira v Los Angeles, d ye dcery: slednu Apia"ku Hamuskovou v Santa Barbara, Kalif., a pi.

Mills-ovou ye Waco, patnact vnukfi a tii pravnuky. ZesnulY byl elovek krasnYch vlastnosti, °bean vzornY, soused a ptitel 'demi miloyanY. Na starou domovinu nemohl zapomenout, nova Kalvarie eeskeho naroda bila nun drtive. PozilstalYm vyslovujeme timto na,ti hlubokou soustrast. Cest budit pamatce Antona Hamuska startiho!

Nettesti v roce 1939 si vyiadala 93.000 obeti.

Narodni bezpeenostni rada v Chicagu vydala spravu, die niZ pa i nettesti v roce 1939 ptitla o 'Zivot v Soustati 93,000 lidi a 8,800.000 bylo poraneno, z dehoZ nastala hospodatska strata ✓ east $3,300,000.000, slovy tit biliony tit sta milionu dolaru. Proti statistice z roku 1938 vykazuje lonska sprava sniZeni podtu usmrcenYch o 800 di jedno procento. V roce 1939 vyZaciala si nettesti 71 tivotti na kaZdYch 100.000 obyvatelu. Nejvetti podet obeti vyiadala si v roce uplynulem nettesti autcmohilova a to 32,600 — o 18 vice nez v roce 1938. Ph techto nettestich poraneno bylo 1,150.000 a hospoda • -ske,traodhnutabyl $1,50 .

Na druhem miste byla domaci nettesti, pit kterYch ptitlo o tivot 32,000 lidi a poraneno bylo 4,700.000. Vyply yalici z toho hospodatska, strata udana byla na, $600,000.000. Poeet nettesti v povolani udan na 16.000 a podet obeti rozmanitYch nellcd na 15.000. AC podet obeti dopravnich nettesti v roce uplynulem asi na stejne vYti jako v rode ptedchazejicim, piece lze mluviti o syYteni opatrnosti, nebot' cestovani se zvYtilo o 6 procent a potet motarovYch vozidel o 4 procenta.

Poraika je pouze dfivodem pro Usili — bylo moudrYm piikazem WashingtonovYm. jeho mlcici energie, a vytrvalost umoinily mu vydriet titoky jeho eetnYch odpfireti a neztracet viry v nezivislost etelny po mnohYch poraikach, zpilsobenYch slabosti jeho armady.

Devoe, ktere melo odvahu. V ptittim eisle nageho bratrske,ho Vestniku poeneme uvetejilovati roman vYznaene spisovateiky Marie Tippmanove "Devoe, ktere melo odvahu", jestruenY dej uvadime: Majka, dcera chude posluhovadly, mela nuzne mlacii. To, co jeji mama nevydiela krvavYmi rnozoly, nemela, Pies vgechny strasti si vgak uchovala slate, poctive srdeCko a jasnou, eistou mysl, S

VESTNIK hou vychodila nejnutnefti gkoly a pak ptijala misto v advoldtni kancelali doktora Vytina.

Nemela tam na rttich ustlano, byla prilis poctive., net aby dovedla se podvolit eachrtim doktorova zastupce, jen ze sveho mista telil, jak jen mohl. — ProZila romanek sve prvni mlade lasky, ktera vtak skoneila nett'astne.

— Majka byla ptilit chuda, nee aby se mohla sten Zenou bankovniho utednika, jen ji mel rad, avtak byl prilis povolnY, neS aby dovedl prosadit svoji a vziti si ji proti vtili a ptani sve matky za Zenu. Majka byla mlada, netrapila se dlouho a nalezla brzy novY domov a Atesti po boku sveho Tonika, kdysi bohateho tovernika, jen2 vtak neznalosti sve lieti a svou ytechno. Nyni lehkomyslnosti ptitel skoro Majka dokazala, „co dovede milujici Zena pro sveho muse vykonat. Pustila se do prate, byla podnika.va a tak brzy ptivedla podnik sveho mute k rozkvetu. Sve Zivotni dilo korunovala tim, Ze dala svemu muzi nejkrasnejti Zenin dar — deck°. To vtechno dokazalo devde, ktere melo odvahu. Tento roman budete 'dist se zajmem a zvedavosti, prate Marie Tippmanoye si vas piimo podmani.

Ceske divadlo se zrodilo z vlastenectvi a bylo vidy piedstavitelem na gi narodni myglenIty. Ceske divadlo se musi i nyni venovat fikonejbliigim: pfisobit vYchovne a uglechtile ✓ flagon narodnim iivote.

Cil vgech snap, — karakterni elovek. Velka fatisticka, rada za piedsednictvi Mussoliniho schvalila gkolskou reformu, podle nix ma yetkere studium slouziti ptedevtim k vytvoteni karakteru jak politika, tak i vojaka fatismu.

AnglickY sport a skauting tesne ptileha vYchoye karakteru anglickeho naroda a stejne i zimni sp:rty Sevetanti. Tak je patrno, Ae katdY narod si vytvofi svou vlastni vYchovu k vlastnimu karakteru a ten, kterY si ji nevytvoiil, posbyva, zvolna vlastniho karakteru, rozmehluje se, zatim co vidime, jak se tvoti zcela novY sveraznY charakter nejrnladtiho a nejmocnejtiho naroda americkeho — opet dik jeho vlastni sverazne telesne i narodni vs7chove. Pro nas americke eechoslovaky je tteba dfirazne pilpomencut, mime-li se na dlouho udrtet a zachovat nate spolky a narodni instituce, Ze mame k tomu svoji narodni YYchovu, ktera je pavodni, na ge, yytvotenou nejen ptimo genia.lnimi tvurci moderniho vYchavneho systemu, ale take obecne ptijatou velkou vettinou cal. lidu a osvecleivti se v nejyYznamnejtich chvilich jeho Zivota. Je to vYchova sokolska. Tyrg , zakladaje pied 78 lety prvni sokolskou jednotu v eeskem narode, mel na zieteli mideme • ei hlayne a jedine — vYchovu jehc, narodniho karakteru. Sokolska mytlenka se zrodila po eeskem narodnim obrozeni jazykovem a vedeckem, ruku v rude s obrozenim umeleckYm, jako obrozeni narodniho karakteru, jako vYchova narodni yule. Sokolstvim smetoval Tyr bezmala o tit etvrt' stoleti drive k tomu vytvotit z eeskeho naroda pevnY, jednotnY, svornY a ukazne-nY celek ✓ duchu jeho vlastniho karakteru. Tyr g sum si byl vedom toho, ze ov gem piljde o to, aby kaZdY jednotlivec podal touto narodni vYchoyou, proto razil jiz tehdy ono vzletne heslo "Co tech, to Sokol" a proto znovu a znovu upozorrioval, 'Se nelze se pii sokolske vYchove spokojit zlomkem, kterY by "zustal zlomkem napotad", ale Ze musi sokolskou vYchovou postupne protit celY narod a vtichni jeho jednotlivci. Proto zalotil vedle Sokola i svilj "Telocvieny iistav pro hochy a deveata", proto zavedle Sokola jette "TelocvienY spolek pant a divek pratskYch", protoie mu vpravde glo o Apinost, o celek. Je s dostatek Imam°, ze sokolstvi jako mytlenka, tak, jak vzetlo z dilny Tyrtova ducha a jeho spolupracovnikt, neslo vtechny typicke znamky kladnYch hodnot eeskeho narodniho karakteru, k jejichA rozhojriovani melo pracovat. Netteba take ptipomina,t, ad jako organisace zUstal Sokol 'dash naroda, ptece jen mei rozhodnY vliv na ducha naroda, ptec jen byl zakladnim bodem jeho sousttedeni ve v g ech osudorYch chvilich narodaillo Zivota v poslednich padesati letech, to jest od let devadesaqch do dnaka. Bratr-!

ye stfedu, dne 21. tinora 1940. skY tad, na nend je zalotena naS'e SPJST. — nejen to oslovoyani "bratte sestro" — ale i ten duch, jen't si Zada., aby vnittne citene bratrstvi bylo provazeno i slovne, to Ziva Toast na osudech hospodatsky slab gich a menu zdatnYch ci snad i tt'astnYch, ta ochota a yule pomoci — to vte ma s yfij hlubokY a ptimY saklad v Sokolskem bratrstvi, ktere bylo vlastnim otcem a piivadcem bratrstvi legionatskeho. Proto je nam to tak blizke, Ze je to tak nate a Ze je to Sokolem a v Sokolu vtite natemu . pokoleni. To vgechno je pattelai Si uvedomit dnes, kdy mnohe hlavy uvaZuji, jak a kterak ziskati na g dorost do Jednoty ,aby neupadala nYbr2 rostla a prospivala.

Washington ocenil nade vgecko neocenitelne pciehnini svobody; svoboda je Zakladni princip americke republiky. Komenskemu byla svoboda vgech jednou ze zakladnich, nezbytrYch podminek gtesti narodniho a jednim z principu i jeh,o pedagogiky vyslovenYm heslem jeho: Frye', se vgim nasilim — vgechno plyli samo sebou!

Jak se Praha stala milionovym mestem. Koncem roku 1939 dosahla Praha 1,021,000 obyvatel. Teprve, za poslednich 20 let dohnala Praha poeet obyvatel tim, Ze po rode 1918 detne, ptedmesti byla pojata do obce pralske. Praha eitala roku 1850 asi 125.000 obyvatel, roku 1857 asi 153.000. a roku 1866, kdyA po bitve u Hradce Kralove ptitli Prusove do Prahy, dosahla 173,000 obyvatel. Po se,itani dne 1. saki. 1900 mela Praha 228.000, na poeatku roku 1911 mela 235.000. To byla pfirozene jette tak zvana, "Maid Praha", k demid nutno ptipoditat 11 piedmesh; ktera tehdy byla jette samostatna a ktera mela dohromady 384.000 obyvatel, take Praha mela roku 1910 spoledne s 11 ptedmestimi 616.000 obyvatel. Dne 1. ledna 1922 byla z techto 11 ptedmesti a z tak zvane male Prahy salolena dnetni Velka Praha, rozdelena v 19 okresii, ktera svem vzniku eitala 676.663 obyvatel. Roku 1928 dosahla Praha tii etvrti milionu, ale za dva roky vzrostla na 850.000; roku 1935 mela Praha jit 900.000 a koncem roku 1939 ptekrodila, koneene milion. Nejvetti pfirilstek cbyvatel zaznamenala Praha v letech 1928-30, v nicht ye dvou letech vzrostla o 75,000 obyvatel. Praha za poslednich 20 let pti vzrilstu z 675 tisic na 1 mil/on se svettila skoro o 48 procent, tedy skoro o polovinu. "Protektorat" Mta na poeatku tohoto roku 7,147,000 obyvatel, to snamend, Ze pkesne kat'clY sedmY obean zemi tech a Morava bydli v Praze.

Kdo veil v pokrok, nebude netrpelivY, nehide se rozeilovat a nebude rezeilovat ani jirYch. Ovgem, nebude take jen se sloienYma rukama &kat. KomeriskY byl piesvedeen, mien modlit se tieba, ale i pracovat, protoie Etch iehna, pracujicim.

T. G. Masaryk.

Na svete vice 'Zen neili mutes. NejvetSi piebytky Ien ma eina, kde na 1.000 muZill phpada 1139 Zen. I kdyby se vtichni muzi olenih v eine se vyskytuje malo starYch mladencil — nude jette znaenY podet Zen, ktere se nemohou dostat vubec pod depec. V Rusku ptipada na 1000 muAA 1103 Zeny; v Anglii na 100 muZit 1036 ten, ve Francii 1071 Zen. Take Turecko je zemi s piebytkem 'Zen, neZ v poslednich letech se tam pomery zleptily ve prospech ten — na 1000 muZu ptipada, 1036 Zen. Mezi zememi s tenskou mentinou jsou nate Spoj. Staty, v nicht' ptipada, na 1000 muff]. pouze 976 Zen. V dtivejtich desetiletich byl piebytek muAA v Soustati je gte vetti. Daltim staty, v nicht' jsou Zeny mentinou jsou SvobodnY stat irskY, Bulharsko a Japonsko. Zrovna v Japonsku pfisobi okolnost, Ze ma vice muZii nehi Zen, podiv, vzhledem k znadnemu Zenskemu piebytku v sousedni eine. Ptimo ZenskYrri rajem je vtak republika Kuba, jet vykazuje rekordni pomer: na 1000 muZu zde phpada jen 888 Zen. Za techto okolnosti Ise sa sotva obavat, Ze by nejaka. Kubanka musela sfistat starou pa,nnou, protoie nenalezla spoleenika pro Sivot. Tento sta y spilsobil, Ze se Kubu Yystehovalo mnoho ten z jihoamerickYch stata, je g se tarn v8ak nesetkaly s otevtenou narudi, k uspokojeni domorodkyfi, nenamitaji. oiclz_naprosto nikeho proti ptebytku

Ve stkedu, dne 21. imora 1940.

Sedmina eeskYeh vystehovalea do Ameriky tije v Nebrasce. Podle seitani z roku 1930 bylo v Nebrasce 18,812 mutil a ten, kteki se narodili na rizemi tech a Moravy. S pkislugniky jejich rodin cinil v ternte rote podet 6echil 63.720 dugi. Je to dela, sedmina vgech vystehovalcil do Spoj. statt, kteki sem pkijeli za gtestim. V Nebrasce je dodnes pies 90 eeskYch osad, Cechy zalotenYch a Cechy obYvanYch. DAvodem k pomerne nejvet:s'imu osidlovani eeskych vystehovalcil v Nebrasce byla okolnost, ze pomerne dobre a urodne pozemky byly v tomt:› state dosatitelne ve znadne rozloze a za ponekud nejpkijatelnej gi cenu. Pkistehovalecke, rodina mohla obsaditi as 160 akin pozemku a cena $1.25 za akr byla proti sousednim statinn Iowa a Illinois daleko nitgi.

Nejlepgi korna, oyes, dobke tivenY dobytek a Uhledne farmy jsou nejvystitinejti znaky v gemi uznavaneho zdatneho eeskeho farmate. 0voene stromovi kolem farem a cest je pro katdeho cizince, kterY do podobnYch kraju ptijde, zcela neklamnYm dokladem o eeskem pu7 vodu. Dne gi mladet na eeskYch farmach se site ponekud odnarodriuje vlivem anglickYch gkol, piece jen nezapomind Cesky mluvit a co nejduletitej gi, dovede Cesky pracovat a vest po "nagem", to jest s eeskou dukladnosti sve farmy.

Hlavy vzhinn a do prace! V tomto smyslu vyznela zdakila, schlize westske odbodky v nedeli 18. imora, do nit dostavili se Cleni obiastniho vYboru a host y ptespolni. Pies nephznivou pohodu Oast osadnikil bylaxspokojiva a z Dallas dojeli: mantele V. Kraftovi, Will A. Nesudovi, J. Jureakovi, Anton Kosovi, pani Botena Val'Okay& a bratr Franta Rendl; z Temple br. Aug. Knit s mantelkou; z Austinu dr. Mitek, nage nova, dopisovatelka pani Zivna, jeji syn a pomocnik profesora Mitka J. Zivny, studenti PochobradskY a Barton. Za oblastni vYbor dojeli mimo ut uvedeneho dr. Mieka bratti z Houstonu: pkedseda S.A.6.T. pan Vladimir Maudr, tajemnik John Sulda a tajemnik obiastniho vYboru Frank Aneinec. Dal gi eleni obiastniho vYboru nedojeli, nepochybne pro nevlidne poeasi.

Ptesne ve dye hodiny schnzi odboeky zahajil jeji piedseda Aug. J. Morris uvitanim hostir i neastnikn. Po to tads Monsig. Pelnate, by shromaldneni osiovil PoctivY vlastenec vtelYmi slovy ptimlouva se za *cast eeskeho lidu v ptitomne akci odboje, pkipomina, loyalitu americkYch 6echoslovaku v prvnim odboji a veti, take dnes nag lid vykond svoji moralni povinnost, bude znovu pomahat, dokud viast nagich pionYrn nebude osvobozena. Krasny proslov Mnsg. Pelnate zaptsobil hluboce. Ptedseda po to ptedstavuje dleny vYboru. Prvnim byl ptedseda Vlad. Maudr, znamenitY tednik, due Sdrutieni A.C.T. a jeho nennavnY pracovnik.

Br. Maudr logickYrn postupem oznatil vznik, Akol a stay spoleene organisace tecohslovaku v Texasu, nastinil na ge nejblitgi fikoly a skondil mocnYm applem: Konejme svoji povinnost pro zachovu americke demokracie a znovudobyti svobody stare ottiny. John Sulda vatnYm hlasem ptipomine. zaketnou a lstivou propagandu nacistn, uvadi ureite pkipady a doklada, to tomuto zlu tteba eeliti, je odkrYvat a znegkodriovat. SpojenYmi silami pracujme pro hnuti — Pravda zvitezi! Frank Aneinec stavi svirj ptesvedeivy proslov na dobrYch vlastnostech nageho lidu: getrnost, ptieinlivost a vytrvalost. Tyto zdedene vlastnosti umotnily nagim lidem domoci se jiste hospodatske samostatnosti, spravne obhospodatovani farem vyneslo easteenou prosperitu. Venujme zlomek vYsledkil pilne prace a zdrave getrnosti na druhY boj — jsme k tomu vazani pouty krevnimi.

Vilem A. Nesuda struene net sokolsky razne vyutil hesla nacistn: Vyhubit Cechy. Statilo mu par minut, aby vyzvedl uvedomelost nejvetti zarnotni vetve techoslovakn, ktera yell pomahat k zachove naroda. Posleclnim na fade byl dr. Mieek, keenik strhujici, orator zrna nejlepgiho. Uvedl se humorne sdelenim, to dojel ye etyk osobach, pfibrav ge sebou pi. Zivnou, sveho preceptora Zivneho a studenty Bartone z West a Pochobradskeho z Ennis. Obratem ptegel do toniny vane•a pi.edevgim vyaedl radostnY fakt: pfislutnicL jednoho naroda se Spojili, 86 jsou rozUleni mezi nekolik tabora,

VESTN1K I.T2 toto sloudeni pro ilkoly spoledne ma velikou cenu, 'Mite prospet v gem a spojena vetev bude odolnejti na,razum vtelikym. Spoldili jsme se k boji proti neptatelfun demokracie, natim je znovudosateni svobody deskeho naroda, protole jeho zanikem nastane smrt i natemu .2ivotu narodnimu. Proto musime hajit nate prava konstituci zarudend, musime chranitnati matetskou ked pled jejim zanikem v teto nova vlasti a heslem dnegka budit: Do kaide Ceske rodiny Ceske noviny! Narody a jeho • nehynou, pokud jazyk tije! fi,eenik zminuje se o nacisticke propaganda, ktera se rozleza po mestech Texasu a byla v soudnim liceni s povestnYm vadcem "Bundu" — Kuhnem — objevena v Taylor, jinYch mestech a dokonce v kapitolnim Austinu. Na tuto hnilobnou einnost musime &sat pozor, ona by mohia se vyjevit ✓ einnost zhoubnYch — Termite. Tajne zpravy z porobene vlasti jsou zaratejici: naciste krute se msti na eeskem lidu, koncentraeni tabory jsou ptepineny ptedaky porobeneho naroda a !Ahem tai mesicii bylo v nich odpraveno 3,250 eeskj'7ch dusi. Naciste zafteli vysoke Ceske nebude-li Hitler s jeho kumpany poraten, nebude vice Ceske inteligence, protote barbaki ptipravuji pozvolne ponemeeni eeskeho' lidu, pfetvokeni ho na narod nadenikt, nevolnikii.

Pracovnici pro . hnuti musi nastoupiti v katde osade, nag lid musi stati za syYmi vtdci a my musime vyvinout agitaci v tadach jinonarodovca. Dr Mieek v tavern dava, westskou odboeku S.A.O.T. za vzor jinYm, pfeje ji zdarne pokradovani a kondi: Vlasti zdar! HluenY potlesk byl mu zasloutenou odmenou. Ptedseda Morris dekuje vgem teenikiim, vyzveda fakt, to vgici pracuji pro hnuti *pine zdarma, konaji daleke testy do scherzi naprosto bezplatne, pouze z ky a oddanosti Ceske akci. Zada dr. Mieka, aby pkitomnYm ptedstavil hosty z Austinu, cot se stalo. Pani 2ivna co bYvala ueitelka nejen pekne pile, ale dovede vekejne promluvit. Bez ostychu, slovy nehledanymi projevila svoje potegeni nad seznamenim se s tolika novYmi krajany, nag Texas se ji velice libi, praci spoleenYch rodakil obdivuje a sama pornaha, die svYch motnosti. Oleni obiastniho vYboru opougti schfizi, mistni odbodka ptistupuje k vytizovani nastalYch zaletitosti.

Sehiize Ohlastniho vSrboru. Predseda Vlad.

Maudr po zahajeni schtize sdeluje, to mu pokladnik westske odboeky S.A.t.T. bratr Pavel Skrabenek pkedal Cek na sto dolarn, co dalgi dar do pokladny Sdruteni. Pkikroeeno ku stanoveni ptesnych disposic k ptedna gkam Vojty Bene ge a oznameni ptedano ptitomnYm redaktortm k uvetejneni ye Vestniku a 6echoslovaku. Z dilletitej gich usneseni uvadime: film "Stefanik" ptinese do pokladny slu gnY vYtetek.

Praga Filth Co. v Chicagu i p. Va gutovi bude zvlagtnim pkipisem za tuto laskavost podekovano. Pokladna sdruteni pottebuje nova a nova posilneni, nektere odbodky se chvalitebne eini, tel, velka tada jich mimo sloteni vstupneho stava pozadu a jsou nektere, ktere se ani Medne nepkihlasily. Osady Houston, Seaton, West, Dallas a Ennis budou vyzvany, aby jejich 0chotnicke odbory nacvieili pekne divadlo, ktere by po sehrani na domaci scene mohli opakovat ✓ sousedni osade. Divadlo ma podporu nageho lidu, ptinese vtdy vYtetek a v tomto ptipade, pohostinske hry mohly by fondu Sdruteni velmi dobte posloutiti. Pkedsedovi demo opravneni najmouti na zkou gku schopnou silu, ktera, by navgtivila odboely resp. jejich vedouci a vy getkila, co by se tu a tarn dalo delat, aby akce dostala tiivej gi tempo a hlavne, aby od slov vlasteneckYch do glo k sahnuti do kapsy. Finum pomaha cela Amerika, ne gt'astni 6echoslovaci odkazani jsou na pomoc svYch sourodakii a my tu pomoc musime opatkiti. Na ge vekejnost se upozorriuje na tuto vac: senator Vojta Beneg je posledni doby churavY, stale cestovani, pkednag ky a "interviewi" novinah ho vyderpavaji. Koneene smutne zpravy z domoviny mu neptidavaji na Cipernosti. Nasledovne uznate, drahy host pottebuje klid, odpoeinek. Netadejte, bude-li u vas, aby s varni po pkedna gce besedoval do pozdni doby, netadejte, aby ku pt. jel k yam na farmu, Kde bude moan, senator Beneg po pfednatee setrvi na chvili mezi varni a bude odpovidat na dame otitzky. Neodeka.-

vejte, a bude k disposici desitkam tazatelt, ge

Strana 13 jednu a tuta otazku — jak doma bude zodpovidat do omrzeni a vysileni. Vojta Beneg zdrtii se v Texasu jen deset dni a bude-li zdrav, ptijede mezi nas v dubnu. Vlasti zdar!

Mejte strpeni, neni-li vas" dopis v tomto eisle bratrskeho Vestniku. Do gel nam neobyeejny poeet dalgich dopisfi a k tomu az v pondeli a iiterY, kdy dye tketiny betneho disla jsou ut vyUtterly. Zakadime neuvetejnene dopisy ptigte.

Dallas, Texas.

Mili etenati! — Dnes pfichazim, abych yam oznamila, to fad Cis. 84., za vYpomoci Peveckeho KrouZku sehraje divadlo "Romanek tulaeky Evy". Zpevy pfi divadle fidi Jan Kebrdle, za vYpomoci Jerry HoupYho, kterY tez. udinkuje ye hie co slept' houslista Tobiat, ktery hrou na housle a vnuela jeho Evidka zpevem od vesnice k vesnici delaji 2ivobyti. Ten den stavi se pout' a zpev se rozleha po okoli "U sv. Antonieka", kde syn starosty Tomana a nastavajici doktor mediciny Staria se do Eviely zamiluje a zrugi zasnuby s panovitou a jizlivou sledinkou Verou, nadet ho otec vytene. DruhY syn starostilv Jenik miluje Botenku hostinskych za zady otce, ale s vedomim jeho marry, a taky ji zazpiva "Mamino srdce", neb jim dela ochrance v lasce, neb tat otec tomu brani. A aby to bylo tak i starostova slutika Tonieka na one pouti se zasnoubi s neptitelem tenskeho pohlavi a policajtem Paderou, kterY si rad ptihne, natet pry mu nos kvete jak riltieka, ale je-li sttizlivY, tak mu na nem stoji smrtelnY pot.

Ale Tonieka se neboji, Paderu si vezme a za rok, bez jednoho dne, se se v gemi shledate opet a uvidite, jak osud si se v gemi zahraje. Tak vas vgechny srdedne zvu, tea ptatele z Ennis a Fort Worth, neb ueinkuji ty same osoby jak ye hie "Vesnice zpiva" a je gte tti dobki herci vice, br. Sill st., ses. Markova a ses. Ondru gkova, st.

Dej hry misty je velice dojemnY a opet vas Tonieka a Padera rozesmeji. Tak nezapomerite na den 3. bfezna. Zatatek divadia ve 6:30 hod. pkesne, neb se ti mladi chti vytandit po divadle. — S pozdravem a na shledanou na divadle, Botena Jet. Z Odbaky Sdruieni Cechoslovaku ve Fort Worth, Texas.

Bratki, sestry a krajane!

Na pkani Clemu odboeky, a dobre vale natich deskYch Vestniku, 6echoslovaka a Noveho Domova, podavame ptesny zaznam vgech Merit odboeky nagi. Vime, to jest to perna a nezaplacena prace pro vydavatele easopisn, ale doufame a prosime je, by nam toto uvetejnili.

Jest to skoro zvykem, v gak jakousi nemoci, to Glen kterY venuje tech 25c, udela, pak zbyteene vydani za dolar, ale pfesto v gak uznate, prof jsme tak nedelali a ani nedale tak Ciniti nebudeme, by vyd. easopisii men zbyteene vydani Stati tolik, by dleni v gichni Cteni byli ve 61eni, kteti darovali zapisne 25c a jit vice se mezi nami neukazuji, davaji na jevo, darovali tech 25c, by se nas zbavili, a vice se o vac dal§i nestaraji. Jest mezi nami dosti Mena, kteki navg tevuji schtize pravidelne, plati sve pkispeyky 10e mesiene. Bratti a sestry, jsme nuceni vest nag e elenstvo oddelene, eleny zapsane a eleny einne. V katde schuzi budou etena vgech jmena Merin odboeky, a v padu ze by nekdo z vas v seznamu nebyl uveden, tadame vas, abyste oznamili freetnimu anebo jednateli.

Vg ichni jsme chybujicimi, takte i my chybu ueiniti mtteme. Na ge knihy mail jegte hodne prazdneho mista pro ty, co stoji v Astrani a tech 25c pfehazuji z jedne kapsy do druhe, nevi co s nimi. — Bratki a sestry, pfijd'te do schfize nati odboeky dne 25. Unora u tadu Cis. 92., y e 3 hod. odpol. Zapsat dej se co 'Olen odboeky, ve Tvem nitru se ulevi kdy uznat, *Ze's udelal dobry skutek, ucinli jsi svoji narodni povinnost, lope se Ti bude spat, kdy bude mezi nami, a nam se ulevi, kdy Tvoje jmeno ze zdznamu nediivekujicich vy gkrtneme a dame Te mezi prase eechoslovaky, dobke smY glejici bojovniky za svobodu a prava. Milteme na Tebe spolehati? Prosim, dostav se do schnze. Zdar! heslem Zvitezime!

J. F. Houtvieka, jed.

Jan Be6ka, t. 6. pfedseda.

Poz. red.: Seznam tlentl a pfisptvka uvefejame ptiAte.

Strana 14

VESTNiK

Mlidefe 7ejin0 *hied rozvo e Ceske Ameriky.

RV.N1 historicky znamY Cech objevil se na f pude americke zahy po ptibyti Poutnikii (Puritand anglickYch, jicht lod' "Mayflower" dne 25. prosince dorazila k Plymouth Rock), a take pkidina, pro kterou byl nucen opustiti svou vlast, byla tat: atisk nabotenskY, kterY pudil Puritany z vlasti a vedl k zaloteni Nove Anglie na btezich americkYch, vylmal i (mon? prvniho Oecho-Ameridana z vlasti a zvlaStni shodou pozdeji i zde do:slo k zaloteni aspori malYch Cech v Marylandu v podobe tamniho Oeskeho panstvi (Bohemia Manor). Timto prvnim Cechem byl Augustin Hetman, jen roku 1633 pti gel z Hollandska do dnekaiho New Yorku, kterY tehdy pod jmenem NovY Amsterdam byl delnYm mistem mlade hollandske osady Noveho Nizozemi. RodiCe jeha brzy po bitve belohorske opustiti vlast a odebrali se do vyhnanstvi v Hollandsku. Snad otcem HetmanovYin byl onen kazatel Abraham Heiman, kterY dle zapisa pametni knihy mesta Mena koncem prosince roku 1621 ubiral se z tohoto mesta do vyhnanstvi, nejprve do saskeho mesta Zitavy.

Augustin Heiman ziskal si v Novem Amsterodame svou obchodni proziravosti, seetelosti a vYmluvnosti zahy znadne jmeno, takte po dvakrate zasedal v "rade deviti", jet spolu s ge.nerainim teditelem vedia spravu osady. Kolem roku 1661 presidlil na sve panstvi mezi kekou Delaware a zalivem Chesapeake, ktere dostal od lorda Baltimora za zhotoveni mapy Virginie a Marylandu. Oastvi sve, jet daval Herman na jevo dastokrate tim, to ke svemu podpisu ptipojoval "Bohemia", projevil zvlaSte pojmenovanim jednoho sveho panstvi Ceskym (Bohemia Manor), druheho "MalYmi Oechami" (Little Bohemia) a tketiho "Three Bohemian Sisters", jelikot bylo ureeno pro tki jeho decry; take tekam. protekajicim jeho rozsahlYm majetkem. dal deska, jmena: "Big Bohemia River" a "Little Bohemia River". Velka a Male deska keka.

Bedrich Filip, jejt dejiny americke znaji pod jmeneni Frederick Philips, byl druhY tech, jent v zepeti na to nabyl velkeho jmena. Take jeho matka musila opustiti Cechy po bitve belohorske, take ji Hollandsko poskytlo atulek.

Filip ptibyl do Noveho Amsterdamu kolem roku 1660 a Stesti ptalo mu zde tak, to zahy zvan "eeskYm kupeckYm velmotem" (Bohemian merchant prince). Mel dva panske domy, v nicht" stkidave bydlival, a to bylo na jeho dobu velkym ptepychem, jak si mohl jen velkY bohad dovoliti. Jeden z techto panskYch dome (Manor Hall) zakoupilo pked 40 lety mesto Yonkers, sousedici na sever s VelkYm New Yorkem, a promenilo jej v radnici. Druhfr dam Filipova panstvi, jet slulo "Manor of Philipsburg", byl u dneSniho Tarrytownu ye Sleepy Hollow (Utlabina spanku). Zde na hititove pochovan roku 1702 Filip, a po pal druhem stoleti na temZe hititove uloten slavnY americky spisovatel Washington Irving. FilipovskY zamek (Castle Philips) u Tarrytownu, dosud zachovanY, a jmena Philipstown a Philipsburg ptipominaji nam stale tuto rodinu, kterzavinila pozdeji zenik sviij tim, to za revoiuCni \Talky postavila, se proti lidu americkemu, bojujicimu za svolw,du teto nag vlasti a houlevnate stala pti krali anglickem. Nasledkern toto vecchny statky propadly konfiskaci, a rodina odjela do Anglie, kdet vymtela.

DCjiny Ceske Ameriky podinaji teprve ro-

kern 1848. Pied tim j12 objevuji se ovkm poruznu Ceti ptistehovalci v Americe, ale to jsou jen ptedzvesti Sirokeho proudu, kter' podina v letech padesatYch. K onomu rozptylenemu pkedvoji naleti zejmena Antonin M. DignovitY, rodak kutnohorsky, ktery ptibyl do Ameriky roku 1832, a jehot potomci naleti dnes k nejbohatgrn rodinam texaskYm, a Karel M. HrubY, jen o dye leta pozdeji se sem pkistehoval a v letech 1852-1857 byl profesorem Oxfordske kolleje v Ohiu.

Prvnim popudem ku vzniku dnekii Ceske Ameriky byl atisk politickY. V 6. echach stejne jako jinde "jaro narodd", jak kikame jaru z roku 1848, vzbudilo silne touhy po svobode.

Ale snahy ty nemely dosti ptipravenou padu a potladeny byly vladou, ktera, adastniky hnuti potom 'Aisne stihala. A tak ptichazeji do Ameriky jednak pkimi politieti uprchlici, jednak pokroku milovni lids, kterYm site nehrozilo talakovani, ale kteti rortrPeeni byli nezdarem hnuti o svobodu usilujiciho a radeji dobrovolne opustili vlast, v niz zpateenictvi opet nabylo vrchu.

DruhYm popudem k ptistehovalectvi byla "zlata horeeka", jet zachvatila Evropu podatkem let padesatYch po obojeveni zlatYch lotisk v Kalifornii. V teto pti gne ovgem zahy nastalo vystkizliveni, a tu pak hospodatskY tento pud zmenil se v prostou touhu po hmotnem•zlepgeni„ spokojenejAim tivote a snaigm osamostatneni v mlade na g republice, jet syYm pkirodnim bohatstvim a usilovnou podnikavosti sveho obyvatelstva ma zajikenou velkou budoucnost.

Sotva novi ptistehovalci trochu oktali v nove vlasti, ihned podali s prvnimi kroky k dneSnimu dilemu ruchu spollcovemu a silnemu dneS"nimu desko-americkemu novinakstvi. Prvni tki hlavni stkediska rozvijeji tu Cinnost. V New Yorku, N. Y., jit v prvnim tYclnu ledna roku 1850 zaloten byl prvni desko-americkY spolek, majici jmeno "Prvni eeskoslovens0 Spolek"; v St. Louis, Mo., v lakeznu roku 1854 poloten klad k dneSni mohutne J. O. S. P. S.. V Racine, Wis., dne 1Y ledna 1860 vyS'el "Slovan Americky", prvni Casopis desko-americkY. V Axiom roku 1865, za necela tki leta po vzniku materske jednoty, Pratskeho Sokola, zaloten v St. Louis prvni oeskY sokalskY sbor v Americe, a tim clan poeatek uteSenemu rozvoji dackYch naSich jednot sokolskYch. Roku 1860 bylo ve SpojenYch Statech pies 25.000 O echa. Rok na to pooala Obeanska valka. OeSti pkistehovalci prcjevili jit davno pied tim, to jsou proti otroctvi. V taclach vojsk, bojujicich za jednotu soustati, padlo pak dosti Oeclra. IllinoiskYm deskYm bojovnikam, obetovavSim tivot svnj Unii, odhalen byl v kvetnu roku 1892 pomnik na desko-narodnim hititove v Chicagu.

V letech SedesatYch- pribylo do Ameriky mnoho pokrokovYch mute ze stare vlasti, kteki pak velice se zasloutili o narodni uveclomeni syYch zdej gch krajana; tak roku 1862 pkijel Jan RosickY, v anoru roku 1863 Karel Jo-: ne.S„ v dubnu roku 1867 Lev J. Palda a o mesic pozdej Fi. B. Zdrabek, v Cervenci roku 1869 Vladimir Klacel, tehot roku Vaclav 8naj dr a jini.

OeskYch Ameridana zatim ustavidne ptibYvalo a kolem roku 1870 podet jejich blitil se jiz prvni stotisicovce, ktera pak roku 1880 dostoupila druheho stotisice. A tu pak v polovici let osmdesatYch doSlo k pamatnemu projevu, jent ve stare vlasti vzbudil netuS'ene nac geni. V Praze v listopadu roku 1883 podruhe otevteno Narodni divadlo, jet po proem otevteni v srpnu roku 1881 stalo se obeti plamena. NCrod vystavel sobs s krajni obetavosti za kratko novY stanek umeni, a nyni ze vSech konein, obYvanYch Cechy, podaly do Prahy dojitcleti divadelni vlaky, jimit oslavovana radostne, udalost, zbudovani trvaleho velkolepeho utulku pro divadelni umeni Ceske. Take eeska Amerika se dostavila. Dne 15. Cervna 1835 ptibyla do kralovske Prahy prvni vYprava americkYch eechu, vitand jiZ od hranic kralovstvi neutuchajicim jasotem. Ohlas nadeeni tehdejeich dnu zachoval se nam v basni, kterou ye-

Ve stfedu, dne 21. unora 1940.

kY basnik Svatopluk tech vital deskoameriekou vYpravu. Basnik vklada tu v fist°, eeehoAmerfeanii vzletna slova: "Necht' poute. nohu nag oblast kde VelkY Otec Vod sve syny neb kraj, kde Niagary piseri at' viny valnych jezer v prah nam biji, neb vychazi nam hvezda nad prerii, neb vednY prales nad hlavou se tmi: Vicly duch naS verne k °thine se vraci, jak z jara. vlaStovice v rodnY Stit, jsme s vami jedno mysli, srdcem, praci, chcem' rodu svemu verni it a milt!"

A basnika jime, bezmezne. radost ze shledadani stare Matky Vlasti se synem, v zamoti tijicim, a v opojnem nacfSeni Asa, slovy: Nam srdce blahYm atasem se chveji, kdyt zmetime tu lasku achvatnou tou dalkou, jia jste proSli, hloulakou jeji, tou odeanu hloubi zavratnou.

Zvest hlasate, to odnot na g lipy, jit osud vmet` na biehy Mississippi, tam v dali pod korouhvi hvezdnatou ua korunou se pyAni koSatou, a te ji pouta k matetskemu kmeni pies pall sveta verne lasky svaz, jej nezruk a bohda nepromeni ni dalka ohromna, ni valnY eas.

Po dvou letech, roku 1887, nova vYprava eesAmeriky navkivila starou vlast. Tentokra.te byla to prvni sokolska vYprava. VYznam techto vYprav spodival v tom, to rozzru:Sily vidy celou vekejnost Cesko-americkou a byly tim mocnou vzpruhou narodniho uvedomeni.

Kolem roku 1890 bylo jit v Americe na 300.000 eechu. Leta devadese,ta vyplriuje cela, rada pametihodnYch uddlosti. Pi4edevAim spada sem prvni pokus o zaloteni Ustkedniho telesa, jet by sludovalo vS'echny Oecho-Ameridany a pracovalo na povzneseni deskeho jmena mezi anglo-americkYmi na gmi spoluobdany.

Dne 26 .listopadu 1891 konan v Chicagu pr y -nisjezdNarohT:tkniVYboru,e jal se pak vydavati Casopis "Bohemian Voice", v anglietine podavajici zpravy o deskem rode zde v Americe i ve stare vlasti. Z podnetu jeho dogo take na mnoha mistech k oslayam 300. rodnice narozeni velkeho techa, "uCitele narocia", Jana Amose Komenskeho v rote 1892, dale k slavnemu "Oeskemu dnu" dne 12. srpna 1893 na Kolumbijske svetove vYsta ye v Chicagu a konedne i k toast Ceske Arneriky na Narodopisne vystave deskoslovanske v Praze 1895. Na vYstavu odebrala se opet velka vYprava desko-americka, jet znovu nadSene v "zlate matiece" Praze byla ptijata. Brzy po to Cinnost Narodniho • stkedniho VYboru ustala, a tees° toto, jet' vzniklo na 10. sjezdu Jednoty e. S. P. S., konanem v Cervnu 1891 v Cedar Rapids, Ia., na sjezdu tete jednoty roku 1896 v St. Paul, Minn., oznamilo svaj rozchod.

Slovieko bude nit mlkn na papriku.

J. Vitek z Bysttice pod Lopenikem projevil loriskeho roku zajem o vYstavbu mlYna na papriku v Hodonine. Mestska rada uvitala tento projekt ,nebot' pestovani kotenne papriky nejen v oblasti Hodoninska, ale celeho Slove,cka, je provadeno ye vetkm mekitku, jetto tento novy produkt zemedelske vYroby ma v tornto kraji, vzhledem k ptiznivYm povetrnostnim podminkam, velkou budoucnost. Mesto nabidlo mlynati Vitkovi objekty bYvale sladovny firmy Malka, ktere ktere jsou nyni po pkemisteni Cetnictva, jet tu bylo ptechodne ubytovano, volne. Mistnosti sladovny, jak bylo komisionelne zjiAteno, by pro uvedenY adel nevyhovovaly a jejich adaptace by si v3rtadala vetkho nakladu net novostavba, proto se mlynat Vitek rozhodl postavit novY mlYn. Podle dosavadniho jednani bude mlYn vybudcvan v blizkosti nove vybudovane ulice Svatopluka echa. — MlYn by sloutil vSem pestitelam kotenne papriky na mora yskem Slovacku. S jeho stavbou bude zapoeato jia na jate letceniho roku.

Ve sttedu, dne 21. rinora 1940. ...................................o.............)

VLASTA 8TERNOVA:

Rozvodova Advokatka ROMAN MODERNI 2ENY ONMENO■coelleo■Dowill.”.■o■oaw0

Vytli z kavarny a zamitili k nabteti. Bylo krasne, za Pettinem se slunce loucilo s Prahou.

S radosti cISTchali oba snoubenci vzduch, vanouci od vody.

"Pojd', zaveslujeme si!" navrhla 8arka. Citila v to mokamtiku pottebu pohybu.

Svolil rad. Vyjeli od smichovskeho podbteti daleko proti proudu.

Vysoko nad cementarnou, at za Branik. Na Vltave bylo ticho — jen tu a tam spattili osamelou lod'ku. Rybat nebo milenci. Jinak sem nedolehal hluk mestskeho shonu — hladina byla klidna — lehoueke vinky detil vederni vanek.

Pod Barrandovem se zadivala 8arka do hlubiny, ktera zde byla prave nejvetti.

"Tetim se, at si uz budeme moci zaplavat — za tSr den otviraji plovarnu, 13Srvam jednou z prvnich plavkyri — letos mne doprovodik vid', hotku?"

"Ovtem, take se jit Calm. Je to jeden z myth nejmilejtich sportii."

"Sahni, jak je dnes voda tepid! Mohli jsme to ut davno zkusit. Nae eekat at na oficielni otevteni plovarny. Mohli bychom si v nedeli vyjet nekam k kece, nechcet?" navrhovala 8a,rka.

"Nevim, snad tuto nedeli 'Buderne si musiti odbSrt navAtevu u me sestry. Je mi beztak trapno, to jsem vas jette neseznamil, tys mi ut davno ukazala sve ptibuzenstvo," omlouval se teditel Janak.

"Vtak bylo take na Case, dnes bych to tit nemohla udinit, pterutila jsem s nimi vetkeren styk. Ale tvou sesttieku bych opravdu rada poznala, je ti asi podobna." tarka sloeila vesla.

Byla ut unavena. Marne se ji nekolikrat Leo nabizel, te ji u vesel vystfida. Chtela se hodne unavit veslovala takto dasto at do rinavy a dala se potom snesti proudem zase zpet domt.

Pkistali u chuchelskeho btehu a vymenili si mista. Stmivalo se jit a 8arka pojednou zatoutila po tichem svetle lampy ye svem pokojiku.

"Nesmit mne dues nechat s maminkou samotnu. Zajdet k nam a budeme si spolu nee° pekneho pteeitat." Tetila se jit na veeer. Bylo ji nesnesitelno pomytleni, ze by mela sedeti ce1St veder proti zamlkle matce a vy/Vba.ti se jejimu pohledu. fteditel Janak vehni ochotne svolil. Mel rad tithe zakouti malostranslch domkt, malt' 8are'in pokojik s vyhlidkou na Certovku — cele to romanticke kouzlo stare Prahy, ktere tam v tech mistech bylo nejearovnejti. Tam skorem nezalehal hluk otivenS7ch pratskSrch ulic — spite pozde k veeeru, kdy spolu usedli k otevtenemu oknu — zaslechli sum blizkeho jezu.

Sama t arka jej na to jednou upozornila.

"Poslouchej, je to, jako by nekdo zpival tichou ukolebavku, ale jako by soudasne dusil v sobe plat. Jak je to krasne piseri, kolikrat jsem od malieka usnula pri jejim tichem zneni," vzpOminala 8arka jedineene krasy sveho rodneho bytu.

Take dnes sedeli dlouho spolu do noci. Pani Mellanova ut podtimovala v koutku pohovky.

Oba mladi lido prohliteli napted vtechny areiny knteky, ktere jette Leo nevidel, a ktere si chtela v nejblittich dnech zanesti do nove knihovnieky, ptipravene v jeho byte, v j ejim pokojieku.

"Jak to utika, Bote muj, Leonku, jestli pak vii, to ut co nevidet si mne odtud odvedet. Vik ale budeme sem easto chodit, takto na veeer a budeme spolu poslouchat turneni jezu. Je tu zas ejinak krasne — takove tickle zakouti uprostted velkomesta. Nikde jinde v cele Praze tolik ticha nenajdet."

"Ano, libi se mi tu take," souhlasil Janak.

"To tam u nas nam bude dlouho do noci kineet tramvaj pod okny — ale ztichne koneene i ta.

Jinak je i tam zdravo — hezka vyhlidka — od vody daleko neodejdek zilstanet Vlatave verna," smal se Leo sve snoubence.

"Veal jsem rada, zamilovala jsem si ji.

172STNilt se mi, te je tu u ni eistti vzduch, te se u vody leheeji dS7cha. A kdy veeer svetla nad ni zaplanou, nenajdet po celem meste tolik krasy.

Tetim se ut, at se budu z nati lotnice divati po osvetlene tece," teptala tarka milovanemu muti.

Polibil ji mleky ruku. Bylo mu dnes nejak divne. Nedovedl celYi veeer ani jednou tici tarce, tv e i on se -Ceti na jejich blizke spolutiti. Zdalo se mu, te se cosi zleho vznati nad nimi, to k jejich ttesti je jette stratne daleko, dal, net si oba pkedstavuji.

Zaslechla jeho tichS7 vzdech a zeptala se tertovne: "Nmu pak platil? Dlouhe dot* ktera nas jeSte deli od svatby? Jen poekej, take to utede," tesila jej, hladic ho po vlasech.

Znovu se sklonil k jeji ruce. Ptal si v tom okamtiku, aby ji mohl unesti hued v tom okamtiku nekam daleko na oputten ostrov, kam by k nim nedolehl vtechen ten zmatek lidskSTch vatni — nerozluttitelna hadanka ptibuzenskS7ch zavazkn a povinnosti, kde by byli sami dva se svS3rn mladS7m. ttestim.

"0 eem pak s'ni mtij chlapeeek?" ptala se znovu, divic se v duchu jeho neobvyklemu mlceni.

"0 majaku snim, nekde daleko v mori, kde by nam pkiboj motskSrch vin zpival hlasiteji ukolebavku net pratske jezy — a kde bych to mel jen a jen pro sebe. Ptiznam se ti, miladku, eehosi se bojim, nevirn ani dobte sam, prod se nejak lekam budoucnosti. Mam to tolik rad, a ut pouha mytlenka, ze bych to mohl ztratit, pini mne hrilzou." ts arka se na neho podivala udivene.

"NeztratiS mne — copak to povidat? si piece sami sve osudy — my dva si piece neptipravime tadne rozearovani. Tak dobte zname sve povahy:Nic nas nemifte rozdvojit — Leda smrt — a kdo by myslil v mladi na takove smutne veci? 2ivot je dnes proti nam bezbrann3i. Nebojim se. Znam tvou krasnou, ptimodarou povahu, vetim ti bezmezne — ceho se tedy bat?"

86,rka byla ted' zase Alpine klidna. Natla svou rozvatnou vyrovnanost, uz nebyla zneklidriovana v3ieitkami svedomi. Byla si vedoma, to konala jen svou povinost, tteba ji jeji srdce nechtelo dat za pravdu. Ut davno si zvykla poslouchat jen rozumu.

Ptehodila pies sebe vinenr 'Sal a vytla at pied dum doprovodit sveho tenicha. Kdyt se loudil se starou pani, sklo-nil se dnes Leo s neobyeejnou nehou nad jeji ruku. Byl by ji tak rad kekl, jak citi s jejim hotem, ze nesouhlasi s krutosti sve snoubenky, ale nemohl rici ani slova. Jen se na ni zadival a pani Mellanova kkvla hlavou, jako ze mu dobte rozumi. ikal a si v duchu, pohlitejic za mladSrmi lidmi, to takova krutost neni dobrou ptedzvesti pro tt'astne mantelske soutiti. Ale jen si tajne povzdychla — vSak ut tivot nauei tu tvrdohlavou divotku, jak se teti tivotni problemy. arka doprovodila sveho snoubence at na most. Jette jednou se zadivali spolu na teku — a kdy se s nim chtela loueiti, setel s ni jette jednou se schodU na male namestieko.

"Aby to nikdo neobtetoval," vysvetloval svuj navrat.

Ale to asi nebyl hlavni dizvod. Nebot' tady v zakouti pod starjrni akaty bylo ut ptitmi a bylo mono ukrast s krasnSich rt0 jette nejakST polibek.

Dlouho stal jette opten o hrub3•7 kmen, kdy v malem domku vrata zapadla a zmizela za nimi svetla postava milovane teny. keditel Janak se pomalu vracel po nabteti podel Narodniho divadla k svemu domovu. Nemohl se zbaviti podivne tisne, ktera jej svirala ce1-3, dnetni veder. At dosud byl zcela klidnS7.

Ode dnetka se bal, te jeho tajemstvi s Irenou mohlo by ohroziti vatne jeho ttesti. Dnes po prve poznal nesmititelnost sve snoubenky ye veci cti.

Jako by stal nad rozkvetlou Stepnici — ktera slibovala krasnou rirodu — a pojednou ho oval student' dech smrti — jako by tetke, natloutle, sinave mraky se mu kupily nad hlavou — vettici zkazonosne krupobiti .. .

X. Pani Mellanove nastaly ted' smutne easy.

Stale vzpominala, jak se asi daft jeji

Strana dceri, nebot' Liba nechtela ji ani psat, aby ji zbyteene nepfisobila nove starosti. Myslila si,

by Sarka ani to nedovolila.

A tak matka ani nevedela, zda Liba svetila se se sySirn podeztenim svemu muti a jak to vtechno dopadlo.

Mimo to mela i velke starosti, jak ji bude mono smititi se s mutem, kdy se ptisnost 8areina znovu tak krute projevila k vlastni sestre. Nechtela ani pomysliti, to by se mohla smititi se sv-Ym mueem za cenu dceriny ztraty.

Musila piece jen uznati, ee se k ni Sarka zachovala nejkrasneji prave tehdy, kdy ji mut opustil. Byl by to tedy dirt' nevdek, aby sla k nemu dnes bez jejiho svoleni.

Nejhorti bylo, 'te si ted' nemela komu posteslmout. Dopisy jejiho mute dochazely pravidelne kaedeho tYdne. V kaeclem z nich byla na konec zminka, jak toutebne poeita, dny, ktere jej pribliguji k spineni jeho prani.

Na dopis, ve kterem mu ealovala na novou S * ardinu krutost proti Ube, priela hned v zapeti jeho odpoved'. Reditel Mellan tesil svou eenu, aby si tak neptipouetela starost o dcerutku, schvaloval Libino poeinani a Sardinu krutost take omlouval. `Nediv se ji, mamieko," psal sve tene, "je to prudkY temperament, nezapominej, to mi byla od mlaieka podobna nejen vnejti tvatnosti, ale i povahou. A v to je jista davka sobectvi! Cot jsi u2 zapomnela, jak jsem vas feechny opustil, jak jsem sel za svYm zdanlivYm etestim primo a bezohledne? Nechci tvrdit, te by mela moje stark dcera prave takovou povahu, ale jeji pkimodarost jest piece jen dedictvim po mile. At' ut se mi to libi nebo ne, musim uznati, to sam nejsem bez viny a nemam proto prava potadovati ptilit citu od svS7ch deti. Ale jako i ja jsem se nate' koneone, uznal jsem, jak jsem pochybil, tak i '8arka jednou uzne., to jednala s nami se feemi trochu necitelne. Ale tomu ji musi na&it eivot, jako to take mne naueil. Nezapominej, ze ona zna eivot jen ze svSrch prasnickSrch lejster a ne z vlastni zkutenosti. Teprve bolest Irani ji pristupnou pochopeni i bolesti cizi. Nepreji ji nic zleho, ale drive nebude jina . . .

Pani Mellanova se nad slovy sveho chote hluboce zamyslila. Ano, to byl on, nedovedl svou vinu nijak zmeneovat, priznaval se k ni v celem rozsahu — a prave tak chapal i vinu sve dcery.

Mel pravdu. Sarka skuteene byla mu velmi podobna. Dnes s1a za chimerou neposkvrnitelne cti prave tak ptimo, tvrcle a bezcitne, jako set jeji otec kdysi za vidinou noveho eivota. Jiste i ona pozdeji pozna, jak se mYlila, ze ttesti tivota se musi vykupovat kompromisy, ale — jak to jeji mut povida — pozna to jen na zaklade vlastnich eivotnich zkutenosti.

Pani Mellanova se zachvela ph tomto pomyAleni. Znamenalo to tedy, 'ie i jeji starei dcera musi jeete projiti souteskami eivotnich svizehl nee dojde k cili? Ale materske srdce bude i tu jeji bolest zase spolu prodelavat, bude s ni tr-pet. Na starou pani se budoucnost neusmivala nijak rueove. Posledni dobou se jie tesila, to se veechno dobte utvati, ale krute 8areino podinani veci mladi sestie ptipomenulo ji vtechny ty ptekatky, ktere snad dosud podceriovala. arku nebude tak snadno oklamati, jak si ptedstavovala. "Rozvodova advokatka" ani v zaplave^ sveho mantelskeho ttesti neutone a jeji bystrST zrak prohledne katdou zarnS7tlenou lest.

Prohledne a neodpusti.

Ve sve bezradnosti svetila se jednou pani Mellanova i svemu budoucimu zeti. Byl k nim pozvan kterehosi vedera — a tarka se zdrtela v meste a ptitla at pozdeji. Aeditel Janak usedl v pokoji pani Mellanove. Mel rad tu milou pani, predeasne zestarlou; v jejich oeich tkvely neklamne stopy protiteho hote, to se citil k ni ptitahovan zvlattnim soucitem. Maio se mu nekdy, jak je to divne, ze jeho snoubenka nezdedila po matce ani stin jeji jemnosti, citovosti — ze si rids tivot stale jen chladnSim, tvrdym Kdy2 tu tak na chvili °samel s pani Mellanovou, v jejim tichem pokoji, vtiml si dobte, stiny pod jejima alma ztemnely, ze se stare., pani patrne trapi posledni dobou vic net dosud. Vycitil take dtvod jeiho smutku, chapal,

jak Wee musi nest' matka krutost jedne dee-

Btrana 10 ry k druhe — nebot' ani on nedovedl dobie omluviti Sardino jednani.

Kdy2 se pak na jeho otazku pani Mellanova rozpovidala, nemohl si pomoci, ale musil v duchu schvalovati stanovisko v gech ostatnich proti sve snoubence.

"Nechci sve dceki nedeho vytYkati, ale piece jen se mi zda, te by nemusila bYti tak ptisna — aspori ke svernu otci a ke sve sestte ne," pravila pani Mellanova.

Reditel Janak vedel davno, jak Sarka se postavila s ve gkerou rozhodnosti proti navratu sveho kajiciho otce. Hned tenkrat zdala se mu Sarka trochu krutou a necitelnou.

Dnes mu tedy z fedi stare pani vysvitlo, te vina jejiho chote nebyla ani tak stra gliva, jak mu 8arka vtdy naznadila, nechtejic se nikdy pougteti do blitg ich podrobnosti. Reditel MelIan vedel, te se jeho rodine nepovede zle, men piece svilj majetek, svrij drim, kterY jim nechal — a ptispival take ureitou eastkou na vs7chovu sy Ych dcer, jak mu to urdil soud. Ze by to vg echno nebylo stadilo, kdyby nebyla zaela hned potom Sarka vydelavat, nebylo jeho vinou! — Mut si nikdy nedovede dobie rozpoditat nallad na tivot.

Dnes byla pani Mellanova, ochotna svemu mut odpustit. A Leo opravdu nemohl pochopit, jak se Sarka mute staveti proti jejimu rozhodnuti. V te .chvili se zase zachvel pii vzpomince, jak by asi nesmititelne rorte gila i ptipad jeho sestry Ireny. Ne — nemela ani trochu soucitu se svou vlastni rodinou — nemohl tedy ()dekavat jeji odputeni ani pro vinu jeji nastavajici gvakrove.

V torn okamtiku dial se aspori pani Mellanova svetiti se svou obavou, chtel se ji vyzpovidati, te ani v jeho rodine neni v gechno tak, jak by melo bYti. Ale zdalo se mu, te by to bylo divne jednani vridi jeho snoubence. Nemiloval tajnristkatstvi a toto tajemstvi zachovaval jedine proto, te nebylo jen tajemstvim jeho — a te se bal, te by Sarka zasahla ru give do tivota jeho sestry, tteba s nejlep gim rimyslem.

A tak tu jen seal a te gil starou pani, te se vgechno urovna. At bude Sarka jeho tenou, snad se zmeni ve sve povaze — snad se stane smitliveft. Te gil tim vic sebe net 8 6,reinu matku. Nebot' takto ho at jimala hrriza, k jeho snoubenka postrada tak naprosto ve gkere t'enske nehy.

"Sarka neni zla, nezna jen tivot," pravil k pani Mellanova. "Mysli si, te lze jiti v tivote vgem lidem tak rovnou cestou, jako jde ona sama. Podle sebe posuzuje i dine, a to je jeji nejvett chybou. Nema nejmen giho pochopeni pro slabosti lidske — a tech je piece v tivote tolik!

Kampak bychom dogli se svou ptemrtenou touhou po bezvadne poctivosti! Nemame prava bYti ptisnYmi soudci cizim chybam, kdyt nam nahoda dala motnost spravedliveho tivota. 1kal jsem to jit 8arce nekolikrat, te nesmi podle sebe patadovati tolik charakteru i od jinYch, te dokonal'ch lidi neni, to dtiv nebo pozdeji po' chybi katdy z nas, katcly jinak, katlY v nedem jinem — ale flea, si rici. Oest nade vSe! — jest jejim heslem, a bojim se, te at za potadavky cti klade potadavky lasky. Toho se bojim nejvic, nebot' na torn by mohlo ztroskotati i nage vlastni gtesti."

Pani Mellanova souhlasila se s yYm budoucim zetem, i ona se east() zalekla 'Sareiny bezcitnosti. A tak tu sedeli oba lido, Sarce tak blizci, ve velkYch rizkostech, jak budoucnost naueilejich milovane stvokeni vet gimu - soucitu s chybami jinS7ch lidi.

Ani kdyt vpadla jako vichr do pokoje — omlouvajic svaj opotdeny navrat — nezaplagil jeji smich a berstarostny hovor obavy matky i snoubence. Vypravela jim znova, jak se na ni dnes dopoledne zase rozhneval start soudce Novak, 'te mu zase jednou zhatila jeho vael pokusy. Takovou praci si dal se slepovanim jakehosi nedokonaleho mantelstvi, ale "rozvodova advokatka" nekolika slovy zboisila celou jeho pracne sestavenou stavbu.

Sarka se je gte ted' smala, jak chodil rozeilene sini, kdy ut vgichni odegli a zbylo tu jen nekolik advokatt a soudcri, pied nimit se u2 nemusil ovladat.

"To ut neni chirurgie, to je hotova teznidina!

To byl dnes masakr!" opakovala se smichem rozhoreene vYktiky stareho soudce,

VESTNiK Ani si ye svem veseli nevgimla, to ani jeji matka ani jeji snoubenec se ptili g nesmeji jejimu lideni — jako by v duchu oba dva davali za pravdu onomu staremu soudci, kterY se tak poctive snatil smititi dva lidi, jet pak "rozvodova, advokatka" piece jen rozvedla. Zcela proti v gemu odekavani — teny piece spi ge mely by byti tvoticim prvkem, smiiujicim prostiednikem, a ne tivlem rugivYm. Ten veder se Leo dlouho nezdrtel — stale mu kalila naladu vzpominka na piisnost jeho snoubenky — a jeho tajemnstvi o Irene. Nedovedl se zbaviti strachu, k tato vac je gte jednou znidi gtesti.

Venku padal tichY, majovY de gtik. Reditel Janak litoval, te si nevzal vriz, te musi nyni moknouti.

Sarka mela ten den naladu dobrou, snad na",sledkem sveho dopoledniho viterstvi, a veder se ptitulila k matce lichotive na pohovce.

"Nebud' smutna, maminedko, nic se neboj, ona si to Liba v gechno rozmysli. Videla jsi, jak byla nestatedna, jak se vyhYbala stale rozhodne rozmluve se sy Ym mutem. Snad ji ted' moje trochu nemilosrdne rozhodnuti donuti k raznemu jednani. Snad si s nim ted' aspon promluvi a pak se vge vyjasni. Jen, prosim te, nebud' smutna, podivej, vtdyt' mag mne, a vig, jak te mam rada!" slova Sardina znela jaksi nezvykle mace.

Pani Mellanova ptitahla si k sobe jeji hlavu.

Nemohla se na ni hnevat — vtdyt' to u2 byla jeji povaha — a bude ji snad jednou sama tr"Nejsem smutna, dcerug ko, mom jen velke starosti, jak to vgechno dopadne. Nemame ted' tadnYch zprav z Bkezi, kdyt jsi byla na Libu tak ptisna, a zakazala jsi ji vgechen — i pisemnY styk s nagim domovem. Nediv se, te na ni myslim vic nab. dtive."

"Podivej, mamieko, ut se bliti den me svatby.

Chtela bych, abych do te doby bylo ut vgechno v potadku, abych te ten den videla docela gt'astnou. Nic se neboj, nejak vypatram, jak to jde ted' v zamedku Bkezi mezi statkatem a jeho dhoti. Bude videt, te bude Liba je gte na me veselce — aby ses nemusila pro ni trapit!" tegila doktorka svou matku.

Pani Mellanova si povzdychla. Pomyslila si, jak je k tomu mnoho zapotiebi, aby byla bez starosti. Nejen Liba, take jeji mut musil by se k ni vratit, a o tom se Sarka ani nezminila, jako by pro ni opravdu byl mrtev.

"Vig, deveatko, tak si nekdy myslim, to piece jen nejedna g dobie a jak jsi nam dnes vypravela, i jini lido tak smY gleji. Vtdyt' ten start' soudce jiste ma vic tivotnich zku genosti net ty, a piece se snati o napravu lidskYch vin, o smiteni znesvatenYch lidskYch dvojic. Jen ty trvag tak zarputile na okamtitem rozchodu dvou lidi, jakmile prvni mradek pteleti pies jejich spolutiti. Kam by to v gechno vedlo? Jako k cizim, jsi i ke sve vlastni rodine nemilosrdna.

Znag jen poje mtrestu — pro tebe vitbec neexistuje slovo: odputeni. To neni dobie, vet mi, to nejsou zdrave zasady, zejmena pro tenu ne. At se 'lady lekam, jak jsi ty vlastne mak) tenou!"

Stara, pani se odmldela. Venku padal jarni clegt' na prejzove stiechy — v pokoji tie gumel samovar.

8arka povstala. Nemela rada techto mamindinych kazanidek.

"Nic se nestarej, maminko, ja jednam, jak mi kate moje ptesvedeeni. Kdo chce tak usilovne pray° a spravedinost, jako ja, nernrite piece jednat gpatne! Ptemira citu spi ge v tivote gkodi net prospiva, tim jsem si jista."

Pani Mellanova take vstala.

"Nechci dnes daj, prijdu si radeji lehnout, neni mi jegte dost dobie." Nechtela u2 dale s dcerou hovotit, videla jasne, te by to nevedlo k tadnYm zaverrim. Jeji dcera tu mluvi o gkodach, ktere natropi v tivote ptemira citu. Sam tiovt ji musi naudit, jak gkodi zase naprosty jeho nedostatek!

Sarka sedela je gte dlouho po odchodu sve matky. Popijela horkY daj a teprve ted' si vzpomnela, te se Leo ten veder piece jen nezvykle brzy poroudel. Jindy piece i on poeka, na daj — a dnes jej ani nemohla jiti doprovodit — jak byla zvykla, protote venku prgelo.

Nernohla tu noc dlouho usnouti. Myslila na svou budoucnost, te gila se jit, jak bude svaj

Ve stfedu, dne 21. imora 1940. e'as delft mezi sve dva sveho Leona a svou praci Bez nich si nedovedla pisedstaviti dokonale gtesti.

I jeji sny byly tu nod neklidne. Stale se ji zdalo, to ji ono vytoutene gtesti unike. — kamsi daleko — a te si je bude musit je gte dlouho dobYvat, net ji vyzlati svou zati tivot.

XII. Na nedeli se zase yydasilo. Od rana svitilo slunce, lakajic cele zastupy Pratakri na vYlet do jarni phrody.

Sarka mela na ten den smluvenu navgtevu Leonovy sestry. Ale Irena se zase dimsi omluvila. Sarka, vidouc zachmukenou tvak sveho snoubence, nechtela se ani vyptavat, prod nemohou dnes k jeho ptibuznYm. Tak si smluvili vYlet nekam daleko na venek. Chtel jeti na Karlfiv Tin, ktery Sarka nenav gtivila od dob syYch gkolskYch vYlett.

Ale v posledni chvili si vzpomnela, to dnes nernrite nechat maminku doma. Byla to prvni nedele, kdy by byla stard pani nadobro ottela, nebot' jindy bud' mela na yStevu sve mladgi dcery nebo k ni jezdila do zamedku.

8arka navrhla sve matce, aby je doprovodila na Karlriv Tin, take Leo, jent pro ne hned pa ranu zajel, se visele piimlouval, aby tentokrat jela pani Mellanova s nimi. Ale to nechtela. Bala se, te by jim svou pisitomnosti pkekatela, znala dobie, jak jsou radi mladi lido pied svatbou o samote. Nernela rada rilohu gardedamy, yea‘la, to se dovede jeji dcera ochraniti sama.

Oba snoubenci nevedeli, co maji delat. Nechat tu starou pani samotnu nechteli. I slutka mela ten den vychazku, cell drim osiii, a v takove naproste samote nemohou piece nechati matku, ktera, beztak byla posledni dobou smutnejt net jindy.

Nezbylo, net krasnou nedeli rozdelit. Vyjeli si tedy dopoledne jenom do pratskeho okoli, kamt je stara pani piece jen doprovodila, a zajell si s ni poobedvat k poledni do eernogicke restaurace. Pak ji na jeji ptani zavezli domri.

Stetovala si, te jarni vzduch eini ji ospalou, si doma trochu zdtimne.

A ted' letelo pied mladou dvojici cele nedelni odprildne! Kam ted'? Sarka projevila touhu, nechat vriz doma a vydat se docela jednoduge pegky nekam daleko na prochazku. Citila zase nesmirnou touhu po telesne rinave. Jakmile meli sebou vriz, svadelo je to poutit jeho pohodli a venku bylo piece tak krasne k dlouhYm prochazkam v jarni ptirode.

Leo vyhovel rad rozmaru sve snoubenky. Navrhoval sice, te se snaze dostanou yen autem, te mohou vriz nechat nekde v restauraci a teprve si vyjit do lest, ale 8arka chtela tentokrat zahrat si na proste pet vYletniky.

Litovala sice na chvilku sve tyrdogijnosti, kdyt se tladili v pkepinene tramvaji, jedouci do Branika. Ale pak i v torn nata ureitY privab a usmala se na Leona, jent ji chtel co mono chraniti pied ristrky lidi, chvatajicich na vYlet.

"Bude nam lope chutnati pohodli na geho voziku, nic se mi nesmej, jsem docela nadgena natm vYletem do vrstvy pegich "Mat, co jsi chtela — posloucham, jak znela jeho odpoved'.

Ale na konedne stanici pozdravil je dish, sluncem prozatenY vzduch a 8arka se teprve vesele zasmala svernu napadu.

"Jegte mne dnes veder pochvali g, te jsem dobie volila! Uvidig!"

Vykrodili za ostatnimi chodci smerem k a trvalo dosti dlouho, net pti gli do lesa. A i tam bylo vg ude tolik lidi, te nikde nena gli onoho ticha lesnich samot, na net se tegili.

"Vidig , mohli jsme zajeti autem aspori do Davle! Tam jsou lesy hlubei, je tam dal, a neni tam tolik lidi," vyeital ji Leo. Zasmala se.

"Nevidano, chtela jsem prave sem, kde jsou lide. Nemam-li svou garded@nu, musim bit pod dozorem jinYch," gkadlila sveho• snoubence.

Ale jak gli stale dal, dog li piece konein, kde u2 iidly proudy navg tevnikt, o net' se nenapadne rozdelily vg echny okolni zahradni restaurace.

(Pokradovani).

Ve sttedu, dne 21. imora 1940.

ODDiL DOPISOVATELM CESKOSLOVANSKA BUDOUCNOST V AMERICE A JINDE.

(Pige I. J. Gallia, Houston, Texas.)

Po volne rivaze vg ech okolnosti narodniho hnuti tech rriznYch narodri na teto na gi matece Zemi musime vziti v fivahu prvne, jakou hrala nag e narodnost v minulYch sta a tisici lety. Za druhe, jakou rilohu hrajeme v nynej g i dobe a za tieti, co mame k oeekavani do budoucnosti v Americe a jinde, a site: Slovane byli vtdy rozgtepeni mezi sebou, ad meli dosti sily celkove, piece ta umela vypoditavost sousednich narodri, rriznYmi naukami dovedla rozAtipit nag e sily na male sbory — a takto rozgtepeni ty rrizne sbory daly se zlakat rriznymi riskoky sousednich narodri, takte jejich sily se tfig tily do te miry, .2e se staly podfizenymi naroam sousednim.

Kdyby ty vgecky dastky slovanskeho naroda byly davno pfijaly jednu narodni mluvu a mezi sebou se ripine dohodly pracovat spoledne k ututeni slovanske spoledne sily, byly by dnes vriddim narodem celeho sveta.

Nejlepe tu spojeneckou mygleriku pochopil nemeckY kanclet Bismarck, jehot pfidinenim dovedl spojit ty hlavni sily nemeckeho naroda v jeden nerozbornY celek v srdci Evropy, a po nem tu samou my'Slenku pochopil a jit delgi dobu pievzal iiskoeny sobec Hitler. On nedba na lidskost, ani na dristojnost mezinarodni, ani se negtiti poutivat te nejsurotrej gi, nejzufivejgi a nejtiskoenej gi taktiky ovladat men gi neptipravene sousedy. Pod rriznYmi sliby, ltive promyglenYmi s jeho spojenci, kteti sobe usmyslili podmanit cely svet, jak to stars kaiser zadal v rote 1914, tak oni pokraduji v jeho praci. Kaiser a jeho soudruzi meli alespori tolik slugnosti, nejprve vyhlasili valku a pak gli bojovat, kdetto ta nynefgi magina bez prohlageni valky ukuje jiste plany a pak jako tygr vrhne se na nepiipravene sousedni narody, jak to udelali s Rakouskem, aechoslovaky a Polskem, a dale riskodne napada lode sousednich narodri a niei vge, co sami nemohou pro sebe dostati, a ty tiside nevinnYch ffdi to zaplati svYmi tivoty. Kam to povede a jak takove valeeni ukondi, nemrite dnes nikdo ureiti.

Budou-li spojenci porateni, celY na g narod deskoslovenskY a polskY bude pohiciten v otroctvi nacismu, a kdo se opovati protestovat, bude zavratden, aneb do smrti trYznen jeho pacholky. Jit dnes svoboda pisma a slova je zakazana a vyggi vzdelani je nagemu lidu znemotneno a lid je ve vgeobecne vazbe hrite net bYvali Cerni otroci zde v Americe. Majetky nage kradou, lid na g strkaji do pozadi vgude a pH katde pkiletitosti, vridce zaviraji a z tech merle uvedomelYch delaji sluhy. To je hrozne poniteni vyspeleho naroda.

Jinymi slovy, nag lid je &ten ye vazbe ve vgem svem tivotnim postaveni, jako kdysi jejich vudci Hkali, te Slovane jsou dobii co "kanonenfutter", ale dale se s nimi nerietuje.

Kapitola druha. — Ale mam nadeji, to spojenci vyhraji a te ta dela banda lupieska bude znidena a na ge zeme, Polsko a Rakousko budou opet samostatne.

Kdyby se to stain, cot doufam te jisto se stane, nespoji-li se v gecky ty slovanske vetve v jeden nerozbornY celek, tedy v druhem neb teetim pokoleni budou nagi bide °pet a °pet okrademi, biti a vratdeni, jak se to dnes deje.

Velikou chybu udinil Stalin, 'te se dal nevest Hitlerem, aby napadl Polsko a Finsko do te miry jak to dini do dne gka. Rusko ma dost velkou rozlohu zeme, ktero, oplyva v gemi piirodnimi dary. Tu ruskou zemi a ten ruskY lid meli Rusove hledet zvelebit a jejich vladni system tak zdokonalit, aby ukazali celemu svetu, to jejich system je ten nejlep gi pro blaho vgeobecneho lidu, ostatni staty by pak nasledovaly. Avgak ty zpravy z Evropy jsou tak censorovane a pokroucene, to etenak nemrite nic urditeho vedet, co vge se tam deje.

At se Rusko zbavi diktatorri druhu Stalinova a ustavi pravou socialne-demokratickou viadu, pak mohou ty ostatni men gi vetve slovan-

VEST N I K skYch narodti spi ge oeekavat, te se 6, lepgi spojeni slovanti zosnovat. Av gak takove prate bude zapottebi miti stale na pameti, nejen behem tohoto pokoleni, ale pro pfi gti lope vygkolene a lope vyspele pokoleni, ktere snad budou po nagi dobe nasledovat. At doposud ten velky podet slovanskeho lidu byl drten ye tme po mnohe veky, tedy to vezme dali pokoleni at ono pozna svoji silu, t. j. bude-li lepe poudovano v tom smeru, jinak bude otrodit pro jine.

Pro nage deskoslovenske spolky v Americe bude mnoho prace a stale bdeni pro udrteni nagi Ceske mluvy v tomto tavicim kotlu v gech narodnosti sehnan'ch z celeho sveta do Ameriky.

Anglickarec jako fee zemska bude vtdy tou hlavni fedi, kterou by ka gdY americkY °bean mel dobie znati, a hlavni peel miti, aby nage mladet dostala co motna nejlep gi americke vzdelani z vyggich gkol, aby mohla se stati jistou vridei silou mezi jinYmi narodnostmi zde usazen'mi.

A nagim deskYm spolkrim mnoho prospeje, budou-li udrtovat mateiskY jazyk vedle angliCiny. Mezi potomky spolkil da, se mateiska ree nejdele udrteti. At se deli poteni a povdasaji a za sve spoleeniky pfijmou za mute neb teny z jine narodnosti a pak se rozjedou do sveta za svYm povolanim, tak v mnoha piipadech okolnosti je vedou do toho ptevatovaciho v geamerickeho kotle, a jejich deti nemaji te pfiletitosti ten privodni jazyk mateiskY pestovat a dale uditovat. Toho drikazem jsou sbory Mora y ye Virginii, kam-skYchBrativPensylai se vystehovali asi piede dvema sty lety, tam jit jejich deska tee neexistuje. A to se v gude opakuje, kde pfevlada, velka vet gina americkeho tivlu — a nagi bide nemaji te pfiletitosti svoji mateiskou ITC slygeti.

Nate ked deska v Texas se mute dele udrtet net v mnoha jinYch statech, protote na g statni zakon uznava Ceskou tee, ktera mute bYti vyudovana ye vetejnYch gkolach statem placenYm predmetem, mimo anglidiny. Teto vyhody by sobe meli nagi bide vatiti a v katde vet gi Ceske osadni gkole meli by tadat o Ceske vyudovani, mimo jinych piedmetti.

Take by mel bYti bran ohled na to. aby katdY studujici bral zvla gtni kurs tednickY. DobrY tednik je vgude vitanY a vatenY. On vi, kdy ma mluvit prosebne, kdy vatne a kdy ma zahromovat na jiste piedmety, kdetto fee bez praveho vYrazu byva, malo vatena.

Kdyt jit tak na v gecky strany einime sbirky pro ten na g dobry zotrodenY lid ve stare vlasti, ptipada mi na mysl, te nagi Texane pozristavaji z rolnikii a delnikri a mnozi z nich tak tak sotva vytloukaji klin klinem jinYrni slovy, sotva delaji nutne tivobyti ze svYch piijmri, ale piece tu a tarn etvrt'ak obetuji na pomoc ve stare vlasti.

A zase mame dime krajany, kteti maji vetgi piijmy — tu mi napada, kdyby takovi s terni vetgimi pfijmy, po odloteni prvnich gesti set dolarri rodnich pkijmu odlotili pro sebe a z toho pievygku obetovali deset procent na vY gejmenovane ridely, to by jim to neu gkodilo a tem potiebnym by se mnoho ulevilo. Nekteti maji dva a at pies pet tisic rodnich pfijmu, tedy by dali z katde dal gi stovky pies gest set — deset dolark aneb z peti tisic etyti sta padesat atd. Co tomu fikate vy St'astnej gi krajan y s vetgimi pkijmy? Vam by to neu gkodilo a v eelku by se sehnalo par tisicovek pro lid dobre vrile.

Take mi napadla my glenka, zdali by se nedala uskuteenit deska kolonie v nektere vYhodne easti jitni Ameriky, ku pr. Brazilie ma mnoho krasne polohy obdatene v gemi pfirodnimi zdroji. Brazilie ma vetgi rozlohu net nage Spojene Staty a ma pouze tficet milionu. lidu, kdetto my mame pies 120 milionii, a na ge kvota je mala, aby na gi Ede mohli sem ptichazet v tadoucim poetu. Minuleho roku pfi glo 32,000 lidu, mezi nimi bylo 30,000 tidri. Tedy nagim deskYm obchodnikrim pfibude vice konkurentri.

Motna te by nage Spoj. Staty povolily vetgi kvotu pfistehovalcil, kdyby se o to hlavni diriitele nagi narodnosti zasadili u vlady SpojenYch Statri, jakotto 'in case of present emergency".

Pane Beneg a Cegti konsulove, pravnici a novinail, co tomu fikate? Na vas mnoho zaleti a vas vliv v teto dobe by snad dostal sly geni s dobrYm vYsledkem, kdybyste se Q to spoledne za-

Strana 17 sadili. Nag lid ma sympatie a uznani od Ameriky dnes vice net mel kdykoliv v minulosti. Pokuste se o to — zvitezime!

VS7prava Byrdova k jiZni toone se pomalu blhli k svemu prvnimu cili: Male Arnerice.

Parnik "North Star" pluje od Noveho Zelandu plimu k jihu. Minul Scattily ostrov za jitnim polarnim kruhem, pronikl do Rossova mole a je jen 60 mil vYchodne od Male Ameriky. Dostal se jit do oblasti velkYch ledovYch poll, jimit namahave razi cestu. Casto je musi obeplouvat. Lod' "North America" vylodi v Little America 26 mute a veSkere zasoby. Pokud to bude mo2no, bude pouZito budov, zalizenY. ch a zasob, ktere byly v tato osade drevenYch domkti ponechany pli prvni Byrdove vYprave pled deviti lety. Lod' "North America" se pak vrati pro druhY naklad pripravenYch zasob. Vezme na palubu take nekolik dtstojnika chiLske a argentinske armady, ktefi se vYpravy zueastni. Ve Washingtone se to pavaiuje za naznak, ze Spojene Staty jsou ochotny uznat naroky techto state na azemi v oblasti jinni toeny. Oeekava se, to "North Star" dorazi k Male Americe behem dneaka nebo zitra. Pozdeji plipluje lod' "Bear" s admiralem Byrdem a s druhou easti nakladu, zejmena s velkYm snehovSrm tankem a s letouny. Admiral Byrd je jedinY'm "elovekem, kterY videl obe toeny. SnehovY tank vYpravy mute s vlastnimi za.soba,mi potravin a pohonnYch latek vykonat cestu 4.000 mil -kriprava latide stale udraovat radiotelegrafickS7 styk se svetern.

Hitler chce oslaviti sve 51. narozeniny prohlaknim se za imperatora Ci cisate rise i Rakouska, jakoa i za krale Polska a Anglie, jak o torn plinesl zpravu avYcarsk3i denik "Le Journal" od sveho korespondenta. Podle dalS'ich informaci, ktere .onen korespondent 'avYcarskeho listu sehnal, pro clad mistokrale je pry jit vyznaeen nemecky polni marS'alek Goering, nazista eislo 2. Hitler zamSrali v nejblilai dobe, jakmile to dovoli poeasi, zahajiti "bleskoyou valku" proti spojencum, ktera pry mu umani skoneiti nynej'ai valku ye tlech mesicich. Dne 20. kvetna, kdy jsou jeho narozeniny, chce u2 triumfalne vtahnouti do LondYna. Naziste v Berlina vypracovali uZ" podrobnST plan pro spravu poraZene Velke Britanie Jak se hovoli, Hitler v Britanii ustanovi tfi sve namestky mistokrale pro Anglii, Skotsko a Walesko.

Budapeat'. —Na hranicich Slovenska no dnes pozorovati velkY ruch mezi nemeckym vojskem. Rada delnickYch trup, skladajicich se hlavne z v'aleenYch zajatcri, pod dozorem zakopnikti pracuje take na oprave cest i mostri.

Dolge zpravy udavaji, te slovenske mesto Pregov ve vYchodni dasti zeme bylo dam pod spravu vojenskeho velitelstvi nemecke armady. Zaroveri bylo oznameno, to Nernecko provadi velpfesuny sveho vojska z protektoratu aech a Moravy na Slovensko. Majitele hotelt v Bratslave, hlavnim meste Slovenska, dale v Pre goy e a v jinYch slovenskYch mestech pohranienich obdrteli pry nallzeni, aby ptipravili ubytovani pro nemecke dristojniky do 1. dubna t.r.

VS,skyt oleje u Loun?

V obci Volenice na Lounsku se objevovaly odeda.vna v ureitYch mistech pridy mastne skvrny. Bylo napadne, te tato mista nezamrzala, snih se tarn neudr2el. Obsah techto "pramenu" ,kdyt se octl v blizkem potoce, nesl znamky mastnoty. Nyni za pomoci okresniho vedeni Narodniho sourueenstvi bude tento zjev ritedne vy g etten a zkouman odborne.

HorkSrmi cihlami vytapeji slepicim kurnik.

Na lounskern Podlesi vytapeji kurniky. K yederu daji na rozehtata kamna 3 at 4 cihly.

Horke cihly se pak poloti na dno kurniku, dobie zajig teneho proti vnikani zimy, a plikryji se prodirkovan'm plechem. Otvory teplo pronika k hiadlujicim slepicim. — Slepice, ktergm se kurniky, nesou vejce i za mraza,

Strana 1$

VESTNIEE

OLL1 DOPISOVATELSKY Palacios, Texas.

Mill bratil a sestry!

Nag tajemnik pan Nemec mne upozorriuje, dostal zpravu od p. Vladimira Maudra, ae ptednaglea pana Bene ge bude 26. ye etyti hodiny, t. j. v Blessing, a aby bylo na ten eas vge pripraveno. Pan Beneg odjede po ptedneAce do East Bernard. Take jsou gadany odboeky sousedni, kde neni mono panu Bene govi zavitat, aby se Cleni dostavili a tak ukazali, ze si va gime jeho cesty do Texasu. Nage elenkyne, ale nejenom elenkyne, ale ka gda desk& gena je gadana, by se to predna gky aeastnila a take nee° picinesla do kuchyne; nevim sam co to bude, jestli svaeina anebo spoledna vedere, to jak ji g samy uznate. Mill pratele, nezapomerite na 26. a dostavte se v nejvetSim poetu, aby na ge ptednag gi aspech. 2adarn vgechny-kameltn ejvt geny deskoslovenskeho pavodu, aby nam pomahaly, aby na ge odbooka Blessing pracovala ag do konce, do vitestvi druheho odboje.

2eny Ceske, matky Ceske slib si dejme a v nem stujme: pro blaho sve drahe vlasti vgecky sily obetujem!

Nejen mug bud' hrelk na to, ze da vgecko pro svou vlast; vzharu, geny! my teg chceme na ()Rat svou obet' klast.

Mug, ach, ten ma, mee svfij ostrk, thine, silu — mug vgeeko; ale outla slabe, gena jen sve srdce a — sve deeko.

Dite! — toto jmeno sladke, gene nebem dank dar, matky! nejdra ggi co mame; dejme vlasti v jeji zdar.

Prvnim slovem lichotivkm, prvnim sladkkm celovanim eeskk zvuk jim v u gi vlejme s vrelkm vlasti milovanim.

Jmenujte jim slavne otce, vylitou pro viru krev, reknete jim, jak se znovu hrde zveda &sick lev.

At' z nich zrostou reel statni jako lipy, jako doubce, at' z nich mame Bretislavy, pravo hajce, zioby zhoubce.

2eny Ceske, matky Ceske!

Jedina nam budig slast, vychovavat na ge deti pro tu slavnou, drahou vlast.

Mill krajane, dne 29. anora se bude promitat eeskk film "Stefanik" v El Campo, tak nezapomerite, aby teast byla co nejvet gi, neb jak mne bylo zdeleno, prijem prijde rozdelit na tri dily, take Cim se nas vice teastni, tim bude mit nage odbodka vetgi podil.

S krajanskkm pozdravem a heslem Zvitezime!, za odbodku v Blessing, Frank Domorad.

Moulton, Texas.

Milk Vestniku a jeho etenari!

Chci napsat nee° z na g eho mista a okoli, abyste zvedeli jak zde pokraeujeme. Od kvetna roku 1939 jsme se zde probrali ze drimot, pfibylo nas 22 do poetu, toti g noveho Clenstva, 6 gensk3ich, 7 mugskYch a 9 do Detskeho Odboru.

Dnes rad Pokrok Moultonu 'Cis. 27. eita 145 Menu, totig 92 mugskkeh, 37 genslekch a 16 v DUskem Odboru, schtze jsou lope navgtevovane, atd. Nag lid zaeina, chapat a uznava, ze poji gteni je tou nejlep gi veci co jeden maze mit. Po seznameni a vysvetleni na gich deseti ruznkch pojistek, ktere na ge S.P.J.S.T. poskytuje, lide uznavaji, ze lepgi, jistej gi a lacinej gi pojigteni nikde jinde nedostanou. Teg uznavaji, ze je to mod vice speleeenske u nas ne g ye pojigt'ujici spoleenosti, kde se nevi nic o schazich, raznkch zabavach, podporach, vS7pomocech a pravem bratrstvi jako v nal Jednot y. Pak tak dobreho

organu k eteni, jak my mame, se nikde nenac jde, a mnohe jive vkhody, jako nav gtevy a vypomoc nagim nemocnkm, zesnulkm i pozastalkm, vkhody o kterkch poji gt'ujici spoleenosti nemaji ani poneti. Na gi vadcove, toti g aredniei z Hlavni Uradovny, k nam dojigcleji na nage slavnosti a ragne zabavy a krasne k nam reeni, a skoro kagdk glen je osobne zna; to je te g nee°, co u pojiWujicich spolednostech nemaji. Pak kagcle 4 roky mame velikk sjezd, v gdy na jinem miste v Texasu, na kterk se mnohk Glen tegi, kde se celk givotopis nagi Jednoty probira, od poeatku ku konci se delaji opravy, pokroky a vge prospegne ku zlepgeni Jednoty, aby byla na prvnim mist& a te g absolutne rizena a chromena zakony na geho statu Texas, a s nynejgimi 162 rady rortrou gend po celem velkem statu Texas, pak majetkem a ohromnkm Clenstvem, a vedena vybranou schopnou silou trednika, jak v Hlay. Uradovne, tak i u jednotlivkch radii, a s eilkmi pracovitkmi organisatory mame skvelou vyhlidku do budoucnosti. Tak mladeg i stargi nagi i jine narodnosti obeane se mohou upine jiste a berstarostne nechat pojistit u nagi Jednoty Texaske. "Svaj mezi sve!"

Oim drive, tim lope, neodkladejte dale, zitra maze bkt pozde, ma gete bkt mrtev, anebo v negtesti, neprojdete lekarskou prohlidku. Nechte se pojistit dokud jste mlad a zdrav Je to lacinej gi a lekarskou prohlidkou snaze projdete.

K slugbain vage organisatorka, Anna Havlik.

Caldwell, Texas.

Mill etenati!

Ve Vestniku Cislo 6 ze dne 7. imora je udano, ze eesky miuvici film "Milan R. 8tefanik" se bude v Caldwell ukazovati v irterk dne 27. anora, cog jest mylka. Stalo se nejake nedorozumeni ohledne toho obrazku a doposud nevime, kdy se zde bude ukazovati, ale myslim ze 'lady v breznu. Bude ukazovan ye prospech Sdrugeni Americkkch oechoslovalea v Texas, proto si piejeme, aby byla navgteva co nejvet gi. Ted' budeme miti prilegitost pomoci nagim negt'astnkm krajanam tam za morem a zaroveri se pobavime a myslim, ze uvidime kousek eeskoslovenske historie. Nebudeme ten etvrt'at davati twine zdarma. Ptah bychom si, aby i krajane ze sousednich okrest, kde se ten obrazek ukazovati nebude, navativili ten obrazek zde.

Pred nejakkm Casem jsem vyzkvala Ceske rodiee, kteri si preji, aby se jejich ditky udily Ceske reei, je prihlasili u pana Wondra ge, anebo u mne. Ale doposud se jegte ani jedno ditko Nevim, co je toho prieinou. Snad si mill rodiee myslite, ze do podzimu jest jegte daleko a tak ze je na to easu dosti. Ale neni. My musime jig prigti mesic vedeti, kolik ditek by si pralo se de gtinu prigti podzim ueiti. Tedy, mill, rodide, kteti mate ditky, ktere budou ptigti podzim v cisme, devate aneb desate tilde a budou navgtevovati caldwellskou vy ggi gkolu, je co nejcitive prihlaste u pana Wondra ge, neb pana Jana Krenka, aneb u meho mangela.

Kdyg prijedete do mesta, velmi snadno zajdete k panu Wondra gi neb k panu Krenkovi, aneb k memu mangeli. Oni si zapigi jmena vagich ditek a bude to hotovo. Ji g drive jsem psala, mlade nezkugene ditky si nedovedou predstaviti, jak velice dule gite jest to pro ne, by se Oily svemu materskemu jazyku. Proto vy rodiee jim to musite vysvetliti a primeti je k tomu, by se eegtinu Oily. V mem poslednim dopisu jsem udala nekolik pricin, prod se maji na ge ditky ueiti materske reel, a dnes chci podati nekolik dalgich. Deti, ktere se zdokonali v Ceske reei, budou miti pkilegitost se dostati Olt na vyggich gkolach, kde se vyueuje de gtine, a kdyby de gtinu nestudovaly, tu by se tteba nikdy na vygai gkolu nedostaly, neb Americana neradi daji misto deskemu ueiteli neb uditelce na vy ggi gkole.

Oni si mysli, ze pro Ceske ueitele a ueitelky jsou dost dare ty venkovske gkoly, ty lepgi gkoly si nechavaji pro sve deti. Dite, ktere se zdokonali v reei Ceske i anglicke, bude miti lep gi pHlegitost dostati se jak do okresniho tak i do statniho tradu. Pak, dite ktere dokonale ovlada tee eeskou i anglickou, dovede sebevedome vystupovati jak ye spoleenosti Ceske tak take i americke. Citi se jako doma, at' je mezi Amerieany nebo mezi Cechy. ' Kdegto dite, ktere se MatetskOu tee nenaueilo, kdy ptijde do Ceske

Ve stfedu, dne 21. imora 1940. spoleenosti a pak nerozumi o eem se tam' nihzvi neb jedna, musi se eititi nevolno a zahanbeno. A na konec, kdy se naueime materskou tee, jest to na ge test' a vkhoda a nezname-li ji, jest to nage hanba.

Ve Vestniku 'Oslo 5. ma krasnk a zajimavk elanek pan J. E. Salaba-Vojan. Ale jederi vyrok v tom dlanku se mile nelibi, kde pan Vojan pige, ze jen nevzdelanec dovede se pohrdlive vyjadrovati o tech, kdo i jako Arneridane zastavaji `Bohemians". My piece nejsme "Bohemians", my- jsme Czechs anebo Czechoslovaks.

Bohemia jest nazev neb jrneno statu neb provincie, ale ne naroda. Ptala bych si, aby na g lid se jig jednou prestal nazkvati Bohemians. Jest malo Ameridanti, aby aspori trogku nagi historii znali, ale vkznam toho slova dobre znaji, a tak kdy rekneme, ze jsme Bohemian, tu se ani nemtgeme diviti, ze se pohrdlive usmivaji, neb si mysli, ze jsme eikanskk neb tulackk narod.

Ja nevim, prod se nekteti oe gi jegte porad tak jmenuji. Kdyg jsme se v degtine vgdycky nazkvali Cegi, tak prod jinonarodovcam tikame, ze jsme Bohemians? 2iji v 6echach i Nemci, tide a jini, ale kdy prijdou do Spojenkch Stata, tak nereknou ze jsou Bohemians, tieba z Bohemie Oni reknou, ze jsou Nemci neb tide. Tak • my take nejsme Bohemians, tieba na gi ptedkoye z Bohemie ptigli. Stat je Bohemia, ale nee. rod je eeskk.

Mile maminky, pani Wondra gova a ja jegte porad sbirame obno gene gatstvo. Rady bychom odeslaly druhou velkou bednu. Tak ktere, mate nejake obnogene gatstvo, co nejdrive ho piineste k pani Wondra gove. Mona ze si nektera, myslite, ze vy nic nemate, ale kdy dobre prohlednete kufr neb almaru, jiste tam najdete nee° jegte dobre zachovale, co sama ji g nemagete pottebovati, a nekterk ne gt'astnik yam bude za to vdeenk. Ja jsem do prvni bedny dala asi etrnact kouskti a myslela jsem, ze ji g nic nemam, ale ted' jsem zase na gla nekolik kouska, co chci dad do bedny druhe. Myslim, ze skoro ✓ kagcle domacnosti se najde nejake gatstvo, treba z ktereho deti vyrostly, neb nejake gaty, ktere vygly z mody ale jsou je gte zachovale a my je jig nenosime, jen nam v almare zavazi, a tern uprchliktn, kteri nemaji nieeho, se tim obnogen3im pradlem velice zavdeeime. Trebas nekoho zachranime pied zmrznutim. Jen mile maminky, co sem prinesete, hled'te aby to bylo eiste, knofliky pri gite a je-li neco rortrhle, tak to zagijte. Oni chudaci tam nebudou mit niti, by si to mohli sami zagiti. Pamatuji se, ze po svetove yoke tam nemeli ani mkdla.

Nekdo tekne, nad odesilati gatstvo pryo, kdy tady mame dost chudaka, kterkm to mageme dati. Ale kdo tady nema co jisti neb se do eeho je si tomu obyeejne sam vinen, kdegto • nagi krajane za morem se nestali chudaky svou vinou, oni byli ze svkch domova vyhnani, o vgecko okradeni a o majetek pripraveni. JO, zde znam nekolik rodin, ktere sve dobre farmarske naladi prodali na "junk" za par dolara a odstehovali se do mesta, aby mohli lakti na "relief". Takovi lide si nezaslougi nageho soucitu ani podpory, neb kdo chce pracovati, na farmy se maze kagclk dobre u giviti. Mtge si yypestovati sadlo, slaninu, trojiho druhu maso, vejce, maslo, mleku, smetanu, kukurienou muoku, zeleninu a ovoce. Jestli se z farmy elovek odstehuje do mesta a pak nema z eeho ziti, nezasluhuje nagi podpory.

Mangele Wondra govi maji asi pet medalii.

Kdo si jednu prejete, tak se prihlaste. Budete miti peknou pamatku a to sladke vedomi, ze jste take pomohli osvoboditi na ge strag'ne trpici krajany tam za morem. Nevim, pro co gije neb z deho se -CM ten, kdo jak giv pro svaj narod nic dobreho neudelal. 2iti jen pro sport neb • dobre easy, to se mne zde, givot bezcennk.

Pani P. P.. Mikeska.

S pozdravem, Do Corpus Christi a osad sousedieich.

Dne 28. anora promluvi k nam senator Vojta Beneg na krajanske schazi v sini Moravan o 8 hod. veder. Zveme v gechny krajany, aby nas poctili navgtevou a pri gli vyslechnouti draheho hosta a zaslou g ileho pracovnika prvniho i ny/*Mho odboje. Dostavte se v poetu co nejvetgim, zvou vas ttednici odbodky S.A.o.T. vCorFrank Elzner, pfedseda. pus Christi.

a 19

VSATNIK

Ve stiedu, dne 21. unora 1940.

P

d' v techach MUT den a pino rani kolem

Sliene nage devu g ky v nadhernem kroji narodnim budou uvadeti teastniky ptedna gly Vojty Benege, pokadane v San Jacinto vy ggi gkole v itterS7 27. unora v 8 hod. veder klubem City Federation of Women. Na obrazku, zapUjeeneho listem Houston Post, jsou sledny od leva podinaje: Gladys Downey, Vlasta Zobal, Hilda 8vestka, pi. A. W. Dixon, Ella Mikeska, Vlasta Walla a Ella Hoeek.

ODDiL DOPISOVATELSKi Romayor, Texas.

Uz asi po dye nedele nemeli jsme ladnou zabavu u nas v sini tadu 8tefanik. Ti lide, kteii v Houstonu maji vkly pkilelitost se shromaldit. Pravidelne v UterY a v sobotu konaji se zkougky na divadlo, ktere bude hrano 24. bfezna na Velikonodni nedeli, pod nazvem "VYstavni Elegie". Listky na tuto zpevohru jsou uz na prodej. Ptatele, mulete si je obstarat od dlenti zdej giho Sokola za 500 pro osobu.

Do plitomne doby toto divadlo jest nejvetgi podnik, co eleni Sokola Houston vzali na sebe. 'Milo by nas velice, kdyby kaalY si listek koupil. Jiste se pobavite a podpotite u glechtilou zabavu, va gi Ceske mladele. V patek je pravidelna cvidebni hodina a v sobotu zase cvidi Zaci a Zakyne. Pkivezte vase ditky do sokolovny v sobotu o pal geste, a cvidi pouze hodinu. Teto cvidebni praci se venuji krome nddelnika take sestry z cviditelskeho sboru. Konaji to praci z lasky, ukalte jim, ze si toho valite a ditky ptivezte. Podasi nyni jest tak nevhodne, ze mne neni mono pravidelne ziidastniti se cvidebni hcdiny, kterou mam tak rada. Vl'dy jako z udelani, se Ctvrtka na patek zaene pr get a to se testa do Houstonu musi odlolit, proto2e cesty jsou hrozne. Ale snad se tady piece take doekame lep gich test, podle toho ca noviny pigi. Ale ptatele, ono to neni k uveteni, protole ul 12 rokil nam to slibuji. Oni snad opravdu zapomneli, ze tento konec sveta maji. Mam letos hodne trpei zimu . jsme zvykli a ten hodne panuje nemoci, ne Z nachlad, flu a i zapal plic. U2 se take to flu u nag ich dlenii Sokola vystkidala. Stale nekdo stune. Nine take chtela flu nav gtivit, ale ja jsem ji pteskodila, ale stale je gte kaglu. Vgak pkijde brzo jaro a s nim lepgi podasi a dobre zdravi.

Jest-li mne bylo spravne tedeno, mama .na co Wit tento rok. Pry na ge sokolska, jednota pfeje si slet Zupy Jilni zde v Houstonu. Jsem jista, le by byl na to kaldY hrdYm; ale zdali pak kazdy bude rad beznarodne pro nej pracovat? Tech pracovnikil mame stejne mai°,

tak kaaIY bude muset delat aspon praci za dva. To jako tady u nas v Romayor, kdy jsem jegte navgtevovala zdej gi gkolu. Osada dita India obyvatelstva a kdjt se nee° potadalo, tak abychom mohli odekavati vYsledek, na gi rodide a pkatele, kteki vzdelavaci programy vl'dy podporovali ,nejdfive skoro v ge darovali. Pak na noc pkedstaveni ti sami lido vet ginu tam utratili. 'Men, le to pokad jde z jedne kapsy, ale piece neni to vzrust na gi osady„ na gi sokoli a hlavne pro nas9 Srdeene se te gime na vzacnou nav glevu sen.

V. Benege, kterY bude v Houstonu v nedeli 25.

(Mora. Odpoledne ye 3 hodiny bude v sini du Pokrok, kde bude proveden kratkY program, aby hosta piili.s neunavil. Vrchol bude odpoledne, ptedna gka br. sen. V. Bene ge. U dveki nebude 'Zadne vstupne, ale po (nebo pied) ptednagkou Zeny v krojich budou vybirati volne ptispevky. Veder po pâté hodine ptijde br.

Beneg jako nag host, do sine kadu 8tefanik, kde bude ptatelskY vedirek. KaZdY z na g se na 4onen veder teg i, kdy budeme miti pkilelitost pottasti si rukou na geho velikeho hosta, na ktereho mnohokrate vzpominame a se tegime.

Nyni, sokoli a sokolice ,kaZdY do cvidebni hodiny v ptig ti patek! Je na nas, abychom br.

Benege pkivitali jako sokola! Ve vagi cvidebni hodiny budou yam sdeleny vgechny instrukce, co se od vas jako jednotlivce a celku odekava.

Tak kaldY na sve misto!

Kdo jegte nemate knizku "*alai hlaste se o ni u br. 0. S. Vally. Onu knizku napsal V. Beneg a prodava se za 50 centt. Kupte si knizku od nagi odboeky 6. N. S. Svornost nezli pies knihkupectvi. Cena je 50c, ale z kalde knilky 10c zfistane odboece a 40c jde pryC. Ptatele, jest tedeno, 'le roman "Chatre StrYce Toma" (Uncle Toms Cabin) od Harriett B. Stone mel nejvetgi vliv na citeni Sevetana proti otroctvi a pohnul hnuti, jez vyvrcholilo mel v obeanskou valku. Tak by dokazati totel. Je to kniha obsahem hrfizovlady a otroctvi na geho deskeho lidu. Oteni one knihy by melo pohnouti temi nejchladnej gimi a nejlhostejnej gimi lidmi, jako to dokazala kniha mnohem mirnejk "ChatrC Stryce Toma,"

10. biezna budeme slaviti 90. vYrodi narozenin nageho prvniho deskoslovenskeho presidenta T. G. Masaryka. Piipravuje se divadlo na ten den, tak le se mate zase na co tegit.

Mila ses. Machadova, r'ada jsem slygela, popis pleteni se uplatnil. Ode dne, co mne ho Moudka uveiejnil, nevedela jsem, jestli ho nekdo pouzil. Byla jste hodna a pti glo mi to tak mile, ze jste se zminila, le navody pkigly .vhod. Vite, ja plesti neumim, ale pro nage Ceske vojaky jsem chtela neco udelat, tak dala jsem ten popis, aby ti, co plesti umi, mohli se podle neeeho tidit. To je asi jako to NRA bylo (We do our part!) Ze?. Vite, ja zase gila pro belence. Ale Cetla jsem ve Svornosti ze 13. unora tuto zpravu: " — Pomocna akce jest na Cas zastavena. 26,dame vas, abyste eekali dalgich instrukci od Pomocneho vYboru. Pro nedostatek lodi neni molno v ge tak rychle pies more dopravovati a proto PomocnY vYbor zastavil na Cas tuto pomocnou akci a pokradovat se v ni bude opet az doprava bude uvolnena a ptijdou daLi instrukce z Anglie a z LondYna. Do to doby obrat'te zase praci vagich odbodek, kde vas nyni bude vice jak kdy jindy tkeba, aby nag boj za svobodne Ceskoslovensko ye svobodne Evrope skoneil upinym vitezstvim a ptinesl na gim drahjim ye stare vlasti St'astriejkho ziti, jakeho si pinYm pravem za"Zvitezime"! Na zdar!

RUlena Lebrova.

Vojta Berta mel tispech mezi Amerieany.

VYbor krajanii v Manhasset, Slovenske Nar. Sdruteni v Little Neck a obeanskY klub v Garden City postaral se o naclhernY program v Manhasset vyggi gkole, k nemul se dostavilo 900 navgtevnikit. Prvnim kednikem vedera byl Vojta Beneg. Mluvil anglicky a Cesky. Pobadal po vYkladu nageho druheho odboje pkitomne krajany, aby si valili americke demokracie, pro ni bojovali a ji chranili. Rozbor jeho zapilsobil nejen na naknce, ale hlavne na americke posluchaeastvo, ktere mnoho ji2 o nag vi, net' po pkednaece Vojty udelalo si o nas, nakch snahach a touze jinY, dokonalejei obrazek. tryvek z dopisu Jos. Z.

strana 20

Ve stfedu, dne 21. unora 1940.

17215TNIIK

schilze a deska pfedna gca v'Sech 0- ru Benaovi, ze v tilach na gch je- nenaskytne, a proto ji hled'me vykolnich odboeek.

Ate proudi deska krev a Ze se sku- uZiti a dostavme se v gichni do sine tedne zajimame 0 osud naroda, z Sobota dne 2. biezna. Temple, v ktereho jsme Zvlage ladam Moravan veeer, 28. unora.

10 hod. rano anglicka ptednaSka na oleny mistni odboeky a vaech okolJ. F. Mikugek, g universite v Belton. V 1 hodinu protaj.

Odboeky v Corpus Christi. nich odboeek ,aby ziskali na tuto mluvi p. V. Bene§ pies radio. — Oznamujeme perad predna. gek p. Seaton, veeer v '7:30, velka manife- prednaSku krajany, kteri je ge ele"A na co to vlastne davate poVojty BeneSe behem jeho kratkeho stadni schilze a deska ptednaaa. ny SdruZeni nejsou. zor?" — "Nu ptece, aby to nikdo pobytu v Texasu a 'tadarne, aby Takova prile2itost se nam dasto nic nerozbil!"

Nedele dne 3. biezna. ye West, vaichni krajan y co v nejvetgm poetu se dostavili a tak manifestova- velka manifestaeni schtize eeskeho li svoji vuli pracovati pro osvobo- lidu ye 3 hodiny odpoledne. zeni nag stare vlasti Republiky Pondeli dne 4. biezna. — Waco, v C'eskoslovenske.

10 hodin rano anglicka ptednaSka eskST Mluvici Film Nedele, dne 25. unora. Houston v Baylor universite. Ve 12:15 Rotary ve 3 hod. odpoledne velka eeska Club anglicka ptednaAka. manifestadni sehilze v tadu Pokrok Houstonu na Studewood, 1140 RobiTterk dne 5. biezna. -- Dallas v bie str.; veeer v 7:30 piltelskSr ye- 8 hodin veeer velka manifestaeni eirek rad "tefanik. schilze a deska pkedna'Ska v sini Pendell, dne 26. unora. Blessing, Sokola.. ve 4 hod .odpoledne eeska predna'Ska. Veeer 26. unora, East Bernard OZNAMENI 'VgEM KRAJANUM v 8 hodin eeska, pkedna.gka.

OKRESU NUECES A SOUSEDUtery dne 27. unora. Houston, San NiCH OKRESU! Jacinto High School veeer v 8 hodin, anglicka predna'Ska pod protektoJak yam vgem snad ji.2 mama, ratem Federation of womens clubs podafilo se nem, (diky hlavni ilof Houston. radovne S.A.6.T.) ziskat pro CorSti'eda dne 28. unora. — Corpus pus Christi senatora Vojtu Benek. 6 Christi, 'eeska prednaSka v sini Mo- bratra presidenta Ceske republiky. rava v 8 hodin veeer.

Pan Bena bude zde miti deskou dne 29. unora. Schi:aka prednaSku ve stfedu veeer, 28. dv poledne v San Antonio's krajany. nora, o pul osme v sini Moravan.

Veer v 8 hodin anglicka, predna.Aa Krajane z okresu Nueces a re vgech na Universite v Austin. sousednich okresit jsau 'tadani, aby Patek dne 1. biezna. Taylor v se co v nejva gm poetu dostavili.

7:30 hod. weer velka, manifestadni Prijd'te vSichni a ukaIme senato-

Piedni ky Vojty Bene e v Texas g

Milan R. Stefadk

etvrtek

bude ukazovan

SMITHVILLE 22. unora, ve etvrtek ve 2 hodiny a ve 3:30 hod.

FAYETTEVILLE, 22. unora ✓ 7:30 hodin veeer.

HALLETTSVILLE, 23. unora.

0 1 hotline, o 3 hodinach a o 5 hodinach odpoledne.

WALLIS, — 25. unora, v nedeli.

0 3 hodinich odpoledne a o 7 a 9 hodinach veeer

NEEDVILLE, — 26. unora v pondeli. enough to be a bond ...yet still bottled at the lower proof for mildness.

O 7 hodinach veeer.

Old

ROSENBERG, 27. unora, v litterST.

Mentally

O '7 a 9 hodinach veeer.

EL CAMPO, — 29. unora, ve etvrtek.

Odpoledne i veeer.

SHINER, — 7. biezna, ve etvrtek, O 7 hodinach veeer.

are Mellow INCREASE

DALLAS, — 12. biezna, v UterSr. V 8 hodin weer, v Lawn Theatre, 2916 Oak Lawn Avenue.

PINTS $1.00 QUARTS $1.95

BALLINGER, 15. biezna, v patek.

O 7 a 9 hodinich veeer.

Copr. 1940 Gierunore Distilleries Co., Die. Louisville—Owenaboro, ay.

Casty vytezek bude venovan mistnim Odboekam Sdruieni ArnerickSrch Cechoslovakii v Texas Film tento laskave prophjeuje PRAGA FILM CO. z Chicaga, ktere jsme povdee"ni za jeji ochotu pomoci osvobozovaci akci na gi stare vlasti, 1111•1•111111■1•01m■ft

Ve stiedu, dne 21. iinora 1940.

VOLBY V KLUBU NASICH UNIVERSITNICH STUDENTU. Z Austinu ptichasi zprava, ze se dne 14. nora konala pravidelna schfize Universitniho Oeskeho Klubu, prvni v druhem pololeti ho roku. Zahajil ji piedseda Harry Barton z Abbott uvitanim ptitomnYch. Joe Malik z Placed() tidil bavni proram, kterY ptipravil. Nej&five G. W. Stockert zahral na piane a trio, skladajici se z Edvina 8vreka, Jaroslava Zivneho a Joe Malika zazpivalo nekolik eeskYch pisni s doprovodem na housle Bill Brookse, jent take zahral nekolik eisel, z nicht jedno bylo venovano Dr. Midicovi, nakmu profesoru a poradci. Potom byli ptedstaveni host& Sl. Alice Vondrakova ptedetla zapis o posledni schfizi, jent byl schvalen beze zmeny. Nasledovaly volby iftedniku pro nove pololeti.

Ptedsedou byl zvolen Alfons Habarta z Bryan, parlamentatem Ant. Fojt z Edna, tajemnici a pokladni Minnie Musilova ze Stamford, zpravodajem Joe Malik z Placedo, obrancem Harry Barton z Abbott a klubovnimi poradci: Dr. Ed. Mieek, dp. Holden, pani Rajm. Prasatikovd a Jar. Zivny. V pa.tek dne 16. flIICTa bude klub fotografovan pro 'universitni rodenku Cactus. 'Vino.

Krejdi podal zajimavou zpravu o klubovni fistave stanovach. Rozhodnuto bylo konati klubovni vYlet v nedeli dne 25. imora a o pohodteni 'dlenkyri a elenfi se postaraji: pani Rajmund Prasatikova, sl.

Doris,Holaskova, sl. Mildred Hajkovd, Harry Barton a Joe Malik.

Texaskou hymnou byla sclafize u.koneena.

S krajansk3-7m pozdravem, Joe Malik, zpravodaj.

Ti, kdot davaji, vedou vZcly nejbohatei tivot. Ti, kdot maji na svYch srdcich napis "Vstup zakazan", jsou zpravidla zakrnele bytosti.

"The Briendly Adventurer".

I "7- ---:

Liana

Vt STNtlE

Houston, Texas.I Kdyt jsem se posledne loudila se sestrami Krou2ku v Dallas, ptipomely mne at' napi§i do Vestniku, ale posavad moje myelenky jsem nedovedla sousttediti k dopisu. Zde je vee pro mne tak nove, divadla, vYborni herci, 1,/e je zajimave, i to cesta do Houstonu, ty zelene bory v lednu, neunavi vas pohled.

Na posledni etvrtek, kterY jsem stravila se sestrami v Dallas, budu dlouho vzpominat. Tak srdednY projev ptatelstvi velmi potek. Ovtem ze k tomu veemu neschazely ani buchty s kafidkem.

Kdyby ne tech, to by nebylo ani rozloadeni. r6ak jsem pravila sestram, tie jak ptijdu za 14 dni zpatky, ze se jim omrzi potad buchty nosit.

Zde jsem mela test se sudastnit schfize &ester od tadu Pokrok Houstonu. Musela jsem obdivovat jejich velkou, obetavou praci pro jejich tad a zaroveri i pro SdruZeni.

Rad Pokrok Houston jest jako jedna velka rodina nak S.P.J.S.T., a ja myslim, zdejk sestry se opravdu peelive staraji o celou to rodinu, aby nikdy netrpeli hladem.

Jak jsem posleclne videla pti divadle, cele byly upocene spechem v kuchyni obsloukt tolik lidu, a to nejenom u taclu Pokrok, ale take i u S. tefanikil je videt, ze sestry maji pine rude prate. Kdyt si tak pti • em vzpomenu, co se deje jintom v S de ve svete, jak my jsme tt'astni, ze tijeme zde. Mame tak radi ty nate spolky, tadnY nam jich nebere, &lame si co chceme. God bless America!

Srdedne zdravi etenate,

Jaroutek dotita na tatinka otazkami: "Tati, je daleko od nas do Pardubic?"

"Ano, hochu, velice daleko."

"A do Kolina?"

"Taky daleko, ale ne tak mot jako do Pardubic."

"A mam jege daleko do myth dvacatYch narozenin?"

"Ano, JarouLcu." 1

1 :0 ■04111,

panhelova.

U teny je ptedevkm tteba rozvijet smysl pro krasu a dobro. Jeji vYchava budit hlavne mravni a esteticka. Pak ptenese i na sve at, at' vYchovou nebo dedienosti, tout estetickou a mravni jemnost.

Fouille.

Divadlo v Dallas v Sokolovne!

v nedeli, dne 25. tinora

"A tati, od ceho jsem dal, od Pardubic nebo od myth dvacatYch narozenin?"

Nato tatieek omdlel.

Myslime nejenom mozkem, ale telem. Kadda, mykenka, katc1Sr poZitek a vjem josu nejak citove zabarveny. Ani my glenky zdanlive nejvzne§enej g i nejsou prosty tohoto atoveho spodniho proudu.

0.11110.■0M.010,04111•00■0■111.0411111.01■ 04111111.11.11.0.111111.0.4101.0411M0-0111.0.110.001111,04.0.1111111.1•10.0018

Slovanski Podporuj ici Jednota Stitu Texas, "S.P.J.S.T." MA NA PRODEJ FARMY V NASLEDUJICICH OKRESECII Atascosa (7, od sta do 280 akrii), Austin (1, 80 akrii, ladne stavby), Bastrop (1, 1107 akru), Bell (10, od 50 do 173 akril), Burleson (1, 47 Mail, ladne stavby, lacino), Calhoun (1, sta by potiebuji opravy, 160 alai', lacino), De Witt (1, 140 alma), Falls (1, blizko Rosebud, 122 1/2 akru), Fayette (2, 253 a 62 akry), Fort Bend (1, 546 akrii, iadne stavby, Gonzales (592 akry), Guadalupe (1, 136 akril), Harris (2, 162 akry bez staveb a 49 akrii s pektd'm obydlim), Hill, (2, 85 akril a 179 aka', Jackson (2, 240 a 89 akril), Williamson (1, 80 akril.

y

Dale ma, S. P. J. S. T. na prodej obydelni domek ve meste Ferris, lacino, a obchodni budovu v Eddy.

0 Wail podrobnosti se hlaste na:

S. P. J. S. Fayetteville, Texas.

M1.0.10.1111.6........K.11160 ■101.041•11141•1111.0.11.0■0■110.0410111.11■00.1.0■0

1.1104■■•■•0•1011111.11•1141.111.1.1■441111.411.N

VEiEJNA PikEDNAgICA

Sen. Vojty Benese v nedeli odpoledne ve 3 hodiny dne 25. tinora 19-0,0 v sini radL Pokrok Houstonu 1140 Robbie street HOUSTON, TEXAS

POHOSTINNE VYSTOUPI SOKOLSKY DRAMATICKY ODBOR Z ENNIS —

"Naie verve milovini . .

Hra z venkovskeho tivota, o 4 jednanich.

OSOBY: W. F. LatnovskSr Balda, sedlak M. Latnovska, Baldova, jeho tena Jerry LadnovskY Jan Horak, mlacIST sedlak Anieka Lenska, ueitelka Libute Petrova Jirka Holanec, obuvnik Emil Petr Viktorka Mrazkova, jeho mild Jitina Brotkova Rys, lesni adjunkt W. Herzan Javor, lesni adjunkt Edwin LatnovskY Vavra, podruh na statku Janove Jos. Vytopil Kadka, deveeka na statku Baldove Libue Pavelkova Kacalova, podruhyne E. Houdkova, CetnickY stratmistr, Stanly Houdek Zecatek v 6 hodin veeer. — Vstupne: muii 35c — ieny 25c HUDBA BRATRA SID POKLADNIKA

Pied ptednakcou za teasti Jed. Sokol a pelted. kroutku Hlahol

twit OBRAZ SE ZPEVEM — eESKE MLADE2E

,

BALETNI OSLO ETVERIC A RYTHMICKA CVICENI S KROUillY

"81dinik" Veer o 7:30 v sini Houston, Texas PrZATELSKii., VELIREK Prosime naSe teny, aby se dostavily poku dmotno v narodnich krojich. Zveme vgechny nak krajany z okolnich - osad a odboeek aby svoji picitomnosti manifestovali nak jednotu a odhodlanost v osvobozovaci akci.

Po divadle taneeni zabava.

Sdruieni Americldch Cechoslovakil v Texasu, Houston.

Ceske Nrodni Sdruieni, Houston, Texas.

Uctive zve vas vtechny DIVADELNI KROUZEK. !I

VEST Ni 1

Eitrana

Do Cameron a ekoli Nov Y pohrebni domov otevkel Bill Marek. V hodine Zalu najdete u nas nejlep§i obsluhu a ceny , lacine.

Ambulance ye dne i v noel.

Telefon 546.

BILL MAREK & BILL BURNS Funeral Home Cameron, Texas.

Olen S. P. J. S. T. r

C. H. CHERNOSKY PRAVNIK Vyrizuje veakere soudni zalelitosti. tradovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

RED FRONT

Ceska Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kant, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna, jidla a lunde.

Nejlepgi soudkove a lahvove piVo, rtane druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

ZvleAtni stoly pro rodiny.

DR. KAR. J. HOLL1113 t eskS, Lekaf a Operate'.

711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon titadovny: Preston 2553 Telefon reridence: Lehigh 9745

John W. Lekkar t ESKt PRAVN1K tfadovna v Butler - Grimes Bldg.

ROSENBERG, TEXAS.

DR. THOMAS N. DeLANEY OoNi LEKAR Brfle spravne ptipravene. as die imiluvy. lafadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS. SPRAVNE VYKONANA POHREBN1 SLU2BA. V hodine 22.1u zarmouceni. nalezaou Edward Pace pohfebni ustav pohotov' k sympatickemu vyfizeni nezbyteYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou naAi zasadou.

EDWARD PACE Pohiebni fiditel.

Olen

S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

VoRum okresu Bill Alex Bonds, odhadoi a vS7berei dani okresu Milam, dobte znamS7 s problemy dani, dnes oznamuje, ae se bude uchazet o znovuzvoleni v primarni volbe, ktera ptipada na sto•otu 27. Cervence 1940.

Jelikoa kandidat jest obliben, lze okkavat, ae se mu dostane pii volbe vSeobecne podpory ye vkch eastech okresu. Jeho pratele, kteti jej nejlepe znaji, jsou pro nej, neb vi, k krome schopnosti kandidat dá kaadernu take nejlepk, vlidnou a spravnou obsluhu, a vitaji rozhodnuti, ae se uchazi o znovuovoleni, neb zkuknost, kterou ma, ve spojeni s jeho dobrSrmi vlastnostmi jest jeho nejlepAim odporuCenim ve prospkh dobra vkch.

Pan Bonds ,narozen v okresu Milam, vady se venuje ureenSrm povinostem.

Uiad odhodeiho a vStereiho dani jest jednim z nejdrilektejSich v okresu. Musi b3"Tti bran() na, ztetel oodpovednost a drivera s timto spoJena, proto musi lokti venovana nejIrak pozornost a talent, aby bylo ziskano nejlepkch vSrsledkil pro vSechny daneplatce.

Aby techto vSrsledkri bylo docileno, pan Bonds vady zamestnava nejschopnejk ptiruei, kteti nejen k rozumi svemu oboru, ale vyhovi v kaadem ptipade vetejnosti.

Body takoveho rekordu jsou vlidnost, znalost zdaneni okresu die potteb okresni vlady, spolu s piatelskS7m teSenim a financovanim vSech problem& Kdya pan Bonds ueinil prohlakni o znovu uchazeni se o zvoleni do fitadu, jeho ptatele prohlásili,ae on jest nejlepe schopnm Mad ten zastavati a vyhoveti vLemu lidu z celeho okresu.

On jest take vdeeen za podporu a driveru mu venovanou v minulostia noddle se vynasnaai pokraCovati, by kaadS7 byl s jeho sluabou i v budoucnosti pine uspokojen.

Pan Bonds pii teto ptilektosti eini nasledujici prohlaSeni: "Pteji si zde ueiniti vetejne prohláeni, se uchazim o znovuzvoleni do ritadu odhadoiho a vYbereiho dani, a aadam o vá S hlas podporu.

Vim, ae yam mohu sleukti lepe neali v minulosti, neb imam jiste zkuknosti, ktere jsem nabyl v tornto Made. Byv vychovan v okresu Milam, sna dosobne znam kaacleho daneplatce a jsem dobte obeznamen s cenami majetku a pozemkti, jakoa i Skol a cest, mam tea schopnost k ptiprave rozvrhri poplatku dani na majetek v okresu, by kaadY distrikt v okresu obdrael svoji Cast, jim nalekjici.

Stale ptichazi nove zakony, ktere fidi Mad Odhadeiho a v3ibeteiho dani, ktere vyaaduji staleho studovani a prate v Madovne, by zajrny daneplatcri byly chraneny, jakoa i skolektovany a koneene pattiene rortrideny.

Oast° se stava nedorozumeni sledkem omen zakonri, já ale ochotne jsem pohotov uoiniti vysvetleni kdykoliv toho jest zapotrebi.

Nove povinnosti jsou stale ptieitany odhaddimu a vYberdirriu dani,

Ve stfedu, dne 21. imora 1946.

a co va g iifednik jsem dolofe s temito obeznamen, coa mne eini schopmim zhostiti se svS7ch povinnosti spravne a uspok,3jive.

Kdyt budete odevzdavati vá :§ hlas tento duieait Mad, prani me je, byste parnatovali na mne a ae jsem venoval vse, ibych nejlepe zastal problem zdaneni, ae jsem v praci byl loyalni a uspokojivS7 ,a aby mi bylo dovoleno i noddle ve stejnem, miste yam slouaiti."

Poonenka. — Dostava, se nam opravy ad krajanri z okresu Milam, ée p. Bill Alex Bonds jest muaem eisteho charakteru, valemim ritedae take zamestnava, p. Joseta Mara.ka, a bude-li zvolen, ae jiste p. Marek oilstone na svem (Pol. Adv. pd.) miste.

JedriV prosttedek.

Navetevnik na vS7roenim trhu se zastavil u kolotok. Zpozorovai bidmukeka, sediciho nC na jednom koniku, kter3i se tail ua nekolikette kolo. Bylo mu napadne, proC kone.ene nesleze.

"Odpust'te, ae jsem tak ovedav," pravil mu. koneene, "ale prod se parad vozite? Dela, yam to snad dobre?"

"Ani trochu", zastenal mu2leek.

"Prod to tedy delate?"

"Olovek, kteremu to path, mi je dlu2.,en deset dolor& a to je jedinS7 zpitsob, jab je z neho dostat opet." . sedrSIP■321.0.2=7.713

4.11.0151711110.119•111WOOMMONI.

Jedna velmi statná pani pfistoupila k okenku v insertni kancelati.

"Pottebuji mMe, kterST by v zime nosil uhli, vytapel kamna, odstratioval snih, distil boty, OSetroval kvetiny v zahrade. kosil a kropil travniky, dohliZel na deti, vypral pradlo, zametal pied domem, zkratka banal v gechny domaci prace.

Musi bSt spolehliv a skromnY, ne pies tricet a —" "Promirite, milostiva pani, nabidnuti k sriatku jsou u vedlefkho okenka."

Pozor V6stniku!

Nepochybne mnoliST etenat yestniku mel nesnaze s hodinkami ptinekn3imi ze stare vlasti a neb M47carsk3imi i americk*mi. Tyto nesnaze se napravi, kdya nam je pokete. My mame nejlepe zatizenou dilnu v Texasu. Soueastky pro jakekoliv hodinky mame na sklade. Koala, prate ripine zarueena. V tomoto oboru 32 rokt.

Ceny dame na poaddani hned, jak hodinky a neb jine zlatnicke zboai obdraime do spravky.

Frank Kobos & Sons 308-9 Stewart Bldg., HOUSTON, TEXAS. .11■1111•11111■1M,

Cestou do skoly Deti jsou detmi . . . Ub6hnou se, uhteji a drive nein se kdo nada, maji rymu, kael, nasttizeni . . Matka musi ptipravena a miti po nice

sEvEROv

BALSAM PROTI KA:SLI (Severa's Cough Balsam) za ninit stoji tame; 60 let vytrvalych skouliek a uspokojeni. A co je Malta — deft jej mail rady. Neni tteba je nutit, aby braly Several,' Balsam proti kali proto, e je LAHODN,

•

• POSOVIV?

•

50c 25c

TISICI

VAS LEKARNiK yam ochotne poslou2.1. Kdyby Wok name, nenechte si vnutit nit jineho . .

Sine poslat objednavku na dolejai adresu a obdr2ite Balsam obratera snit by to stabo vice. NECEKEJTE a ptijdou détl s ilmou a nastuzenim!

M6jte ldhev tohoto znameniteho leku na nice stale.

O

CED‘RANDS, IOWA

Ve stfedu, dne 21. imora 1940.

Z Oklahomy.

Z Prague, Okla. Sin telocviene jednoty Sokol u nos nam easteene shotela. Pti sini shotel domek a od toho chytla sttecha, ktera shotela zaroveri se stenou na strane domku. Ptieinenim zdejeich hasien. pobyl brzy omezen. Obyvateli domku shoielo vge.

Nag bazar ye prospech eeskeho Narodniho Sdrugeni Vynes1 distkch 1700 dollar& Mistni vkbor bazaru dekuje veem claret= za penelite obnosy,_dary ye vecech neb potravinach. Dekujeme i elentm krajskeho vkboru za spolupomoc a nagim sestram-lenam za vkbornou praci v kuchyni i pti prodeji.

Z Oklahoma City, Okla. Ve schnzi krajskeho vkboru byl usneseno, potadati deskou Narodni Pout', posledni nedeli v kvetnu. Na vkbor pro obstarani mista na vkstavi gti a zaroveri vykonati vgechny ptipravy ku Pouti zvoleni bratfi: Fred Pojeznk, Frank Kceafb, Vilem Zeman a K. J. Sladek. Ponevae na ge pout' bude navetivena hojne Amerieany, chceme pozvati na ge sokoly a sokolioe z Dallas, Ft. Worth a Ennis, Texas i sokolskou Jednotu Karel Havlieek z Yukon, Okla. laTa vkboru projektovane Pouti, budou stupei veech odboeek z Okiahomy, Z. C. B. fascia, sokolskksh jednot i katolickkch spolkt. lo( ✓ italskim Janove nejvygi mrakodrap v Evrope.

V italskem Janove byla prase dokondena stavba mrakodrapu, kterY je nejvygeim domem v Evrope.

Ma 31 pater a dosahuje vftly 116 metro. Svou vfakou ptekonava dokonce i janovskk majak, vybudoyank na skalnim ntesu.

VKIK!!!

K SVEDOMI CECHOSLOVAKt SEVERNIIIO TEXASU!

VOJTA BENES‘f nate' — vlastenec, a piedeviim Clovek — oeitY svedek utrpeni naieho naroda, po 15. bkeznu minuleho roku, promluvi k nam na-

manifestaem schuzi ODBOCEK S. A. C. T.,

velke

Dallas, Ennis, Fort Worth a Kaufman V DALLASKE SOKOLOVNE 3700 CARL STREET

dne 5. biezna 1940 v 8 hodin veseer VSTUP VOLNk KRAJANE! — VOJTA BENEg, bude tlumodit vzkaz ptedmnichovskeho o' eskoslovenska nam rodnkm sestram a brattim v zahraniei. Neoslyete jej! Dobrovolne dary budou pkijimany u pokladny.

Na shledanou v Dallaske Sokolovne!

Za osady: Dallas, Ennis, Fort Worth a Kaufman: Odboeka Dallas, SA.C.T.

VtEITNIIE Austin, Texas.

Mili krajane!

Schilze Progressivniho Oeskeho Klubu byla konana dne 6. imora za ifeelem zvoleni novYch Utednikii pro druhk termin. Pied volbou pan Josef A. Barton pteeet1 nekolik e'ernogskkch kazani, sepsane Drem.

James Weldon Johnsonem, eernoeskk spisovatel a uditel. Pro studenty byla to kazani pouana i zabavna.

Nasledovala volba novkch MedZvOleni jsou: Viola Martincove. z Holland, ptedsedkyne; Eugene Slovaeek z ElCampo, parlamental: Dorothy Horakova z West, zapisovatelka-pokladnice a Vincent Wroble z Perry, New York, obrance.

Do ntadu spravni rady ptedsedkyne jmenovala: Mary Dvotadkovou tz West, Louis Kubeeku z Buckholts a Rudy Horaka z Caldwell. Poradcove klubu jsou pi. J. M. Matejkova a pi.

Josef A. Bartoriova.

Prve neZ schtze ukoneila, piedseclkyne vzpomela svetnici ye Waggoner Hall pro eeskoslovenske studenty, kterou farm Josef Hegar z Temple, dostal skrze nekolik na universite. dad studenti jsou vdeeni za takovou mistnost, kterou mchou u givat pro sve pateby.

• ✓ nedeli odpoledne, dne 11. onoa, Klub potadal vklet pro eleny a ptately k Austin Lake, kde se stavi velika hrdz na tece Colorado. Hlavni iillenkr, pan Phil La Salle, byl ortrvodcem pies celou tu konstrukci a ochotne zodpovidal otntzky, studentil. Neni to velmi snadne ptedstaviti si, jak takovk velikk projekt maze souvisle pracovat. K veeeru si veichni zaeli do Pease Parku, kdee byla hned dobra sva,' Hna ptipravena. Vklet okonail zazpivanim nekolika Ceskkch a anglickYch pisni.

S pozdravem, Mary Dvotadek. )o( Zazraky lekakskeho umeni. ✓ techto dnech zemtel v Belehrade Milan Zarie, bkvalk obchodnik. Zarie mel rakovinu hrtanu. Jeho nemoc byla z nejtegeich dii rakoviny hrdla. V roku 1917 Zarice operoval videriskk profesor Maschek. Operace k ndivu cele lekatske vetejnosti se velmi zdatila. Prnbeh operate byl tak zajimavk, a operace byla zfilmovana. Pozdeji byl tento film ptedveden lekatskemu kongresu. Profesor Maschek tehdy ptedvidal Zarie bude zits jests deset let. Avgak Zarie zit po operaci jests pinch 22 let. Celou tu dobu Zarie zil bez jazyku, hlasoveho zatizeni a hrtanu, bez moZnosti mluviti a normalne jisti. Presto aZ1 do nedavna citil se velmi dobte a konal svou kaklodenni praci. Pied kratkkm Casem se znovu objevila zdukenina rakoviny v hrdle. Zarie potadal o consilium, ktereho se ,zneastnil take profesor dr. Maschek.

Zarie byl znovu operovan, ale tentokrate bez uspechu. Zemtel ve yeku 69 let. )o( V 58 stanicich misto pro 300 tisic.

PatiZska mestska rada zjistila, Ze 58 stanic podzemni drahy ize povagovati za zabezpeeene proti leteckkm pumam a Ze se v nich mate skrkti asi 300 tisic lidi. Rozhodla se znovu otevtiti neprodlene vice nadrati podzemni drahy, zavtenkch od vypuknuti valky, aby mohla obyvatelstvu za tikryt.

strum 23

gel kdy rovnik Evropou?

Na podklade vykopavek v hnedouhelne oblasti, je g po leta podnikala universita Halle-Wittenberg, podava profesor dr. E. Voigt neobyeejne zajimavk vkklad podnebnich pomern sttedniho Nemecka v dot* kdy se tvotilo star gi hnede uhli. Jak zkameneliny tehdegi zviteny, tak rostlinstva ukazuji ztetelne, ze v tehdejei dobe st •idala se etytikrat do roka obdobi de gt'a s obdobimi sucha: dlouhe date, dlouhe sucho, kratke date, kratke sucho. Takto se stkidaji obdobi sucha a deet'd ovgem jen v tech krajinach, kde slunce dvakrat do roka vysila svoje paprsky kolmo na zezemi, to jest jen v tropech. Nalezy v hnedouhelne stkedonemecke oblasti jsou tedy novkm dukazem, kdysi evropska zemska kra se posunula na rovnik a odtud °pet k se-

vernimu polu. 11lezi zbytky tehdej5i zviteny se krome 'Zab, Zelv, hadt a jeeterek nejeasteji vyskytuji pamatky na krokc,dily a aligatory. Jeden z krokodilich druhn Zil vkhradne jen na souei a dovedl se zahrabovat pod zem. Koneetiny tohoto krokodila vybihaji v kopyta. )o( Veteina lidi je originalnefei, nevazanejei, obrazotvornejei a zvidavej gi v detstvi ne g v dospelem givote. S ptibkvanim veku jsou jejich srdce sevtenejel a omezenejei zvyky a pftedpisy udelovankmi jim jejich mravnejeimi a silnejeimi stareimi bratry, a barvita obrazotvornost ditete ustupuje pied hejnem bolestivkch pravidel, zakazil a povinnosti.

Maxwell Bodenheim.

0 Ze ekoly. "Mrkvieko, tekni nam, kdo 511 y e starem Egypte?" — "Prosim, pane ueiteli, mumie!"

tesky mluvicit film Zajimavk a napinavk dej ze zivota chudeho vesnickeho s i r o t k a, die romanu tehoZ" jmena od Jana Klecandy. Ukazuje Jos. Vaeut, zastupce Praga Film Co. z Chicaga.

CROSBY, ve etvrtek 22. tinora, o 6:30 a o 8:30 hod. veeer.

ROGERS, v nedeli 25. 'Mora, o 3 hod. odpol., o 6:30 a o 8:30 veeer.

TEMPLE, v pondeli 26. finora, od 2:30 hod. odpol. do 11 hod. veeer.

GRANGER, v fiterY 27. finora, o 6:30 a o 8:30 hod. veeer.

WEST, ve stiedu 28. anora, o 2 hod. odpol. zaeatek, veeer o 6:30.

ENNIS, ve Ctvrtek 29. Unora, o 3 hod. odpol., o 7 a o 8:45 veeer.

WEIMAR, v titerY 5 bkezna, o 3 hod. odpol., 0 7 a, o 9 hod. veeer.

FAYETTEVILLE, ve Ctvrtek, 7. biezna, o 7:30 hodinich veeer.

Houston a okoli!!!!

Zabavy ikadu Pokrok Houston Do

NiZe uvedene orchestry hrati budou tancechtivYm die ndsledujiciho potadu:— 25. iTNORA 3. BEEZNA 10. BEEZNA 17. BEEZNA 24. BEEZNA 31. BEEZNA

ZATOPEK Z BAYTOWN SYNCOP.1TORS RUDY ZATOPEK MRAZ R. BACA HARMONIZERS

D Y 25c VSTUPNE: PANI 40c 0 pohodli a obslouieni et. nivitevnikii bude nalelite postarano.

POEADATEL1E. Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458 Na doptini se jest — 20th and North Main.

Strana 24

Ve stfedu, dne-2I. dnora- 1940.

VEBTNII

ot:finite k oznamovini Oznamovatel Mladk mut, kterS7 se vyzna ye farmateni, pfijme misto na farme u star'Sich lidi nebo vdovy, podle dohodnuti. Piste pod znadkou Vest(8-9pd.) nik "A", West, Texas.

TABAK listovS7 na kouteni, 10 lib. $2.00; jinST 10 lib. $2.50; cigaretovS7 10 lib. $3.00. Dopravu vyplatim. — M. Prohaska, Portland, (8-pd) Tam. P • ijmou se mladi mantele k vyksmavani domaci prate, vateni a prate kolem domu. Nehlaste se, nemate-li zkueenost. 1352 Park Ave., (8-c) Fort Worth, Texas.

Hledi se 'Ceske, Lena mezi 25 a 40 lety staff k udriovani domacnosti. Musi loSti dobra kuchatka.

Plat $8 tVdne. Piste na:— Mrs. H. Kelman, 3600 Wendelton, Dallas, (8-c) Texas.

"2/1. MILIONt" jest obsah knihy, napsane 13STva1S7m senatorem Os. republiky Vojtou Beneeem, jen byl svedkem tragedie eeskoslovenskeho naroda, mel by v teto vatne dobe mati katdS7 vernS7 Lech a Slovak. Kniha vecne popisuje posledni uddlosti ye stare vlasti od Mnichova ai po dnegni dobu a podave, obraz cele to hruzy a bezpravi, jet spachane bylo na naeem narode.

ne; divadlo se veeobecne libilo Videla jsem tam take pana a pani Pavel Kristyn, jet pkijeli az ze San Gabriel. Nikdy nelituji namahy, aby videli pekne divadlo, a zvlaete kdyt to elo na tak narodni tea ACkoliv bylo tak neptiznive poeasi. A take pfijeli pan a pani Mandovi at z Holland. Milovnici pekneho divadla.

A cot ta krasna fee dr. Mieka, jet ela pfimo k srdci. Take nas varoyal, abychorn katdemu nevefili.

Ano, bud'me na strati, neb mnohemu na torn velmi zaleti, aby naae narodni sdruteni rozbourali. Prato krajane pozor na takove lidi toho druhu. Proto mne velmi poteeila zprava, to nas mi1Sr senator p. Vojta Benea, bratr presidenta deskosl2venske republiky, p. Eduarda Beneee, bude miti pfednaeku v sin! SPJST., v Taylor, v patek veder, dne 1. bkezna. Krajane, dostavte se nejen z celeho okresu Williamson, ale i sousednich okresu. Dostavme se v poetu co moano nejveteim, abychom ukkali p. Beneeovi, skuteene se zajimame o osud teskoslovenska. Ktefi citite s naeim rodem a naei americkou demokracii, pfijd'te poslechnout naeeho vzacneho hosta. A uslyeite pravdu.

Vlasti zdar! a s heslem: "Zvitetime!"

Frances Zgarba.

0 Zeptal se kdosi pana Halky: "Vase pani vaii sama?"

"Samozfejme," odvetil pan Mika, "jinak bych se piece nestravoval v hostinci."

OZNAMENI KANDIDATCJ. V tomto sloupci uvefejaujerne seznam kandidatil v dernokratickSrch primarkach v roku 1940, ktefi tadaji voliee o hlas a laskavou podporu.

0. H. CROSS za zastupce 11. distriktu W. It. POAGE O znovuzvoleni za zastupce 11. distriktu.

OKRES McLENNAN: W. B. MOBLEY za aerifa.

JOHN W. DUNCAN 0 znovuzvoleni za `serif a.

JIM D. McCLAIN za aerifa OKRES FT. BEND C. D. MYERS za okresniho soudce

FRANK KUNZ za okresniho komisake 2. precinktu Starei sluena vdova hleda misto za hospodyni na farme u starOKRES BRAZORIA eiho, samostatneho vdovce, co ma VOJTA BENES ETHYL (CORRIGAN) KERR tivot.

Mate byti od 50 do zajletenS7 V tomto nae'em spravedlivem boo znvuzvoleni 60 let. Sfiatek neni vyloueen. Piste ji za svobodne teskoslovensko ye za okresniho pokladnika. na adresu: 3303 Center Str.;'Hou(8-9-pd) svobodne Evrope a za lepei budoucston, Tex. nast lidstva jest tteba znati vSrvoj OKRES MATAGORDA FRANK CARR [240.-4 HLEDA SE Jan Malik. Jestli udalosti poslednich dna, zvlaete v za aerifa. jest na tivu, necht' se hlasi neb do- naei oteine. Pro ten adel tato kniha piee do redakce Vestniku, West, Te- jest napsana.

LUTHER ROBERTSON (6-8-c) xas. milionii" nemela by Kniha za okresniho komisate schazeti ani y jedne es. rodine.

MALA KURATKA: — Barred (4. precinkt o znovuzvoleni.)

Cena knihy jest 60 centa poetou. a White Rocks, Silver/Laced WyanPravil pan Cejcha: OKRES MILAM dattes, R. I. Reds, Buff a Black Za piedem zaslanSr obnos "Moji tene se dnes zdalo, to jsem BILL ALEX BONDS Minorcas, Bile, Buff, Hnede a 6erne milionafem."

0. 8. Vala, 309 E. 29th Ave., Za odhadeiho a vStereiho dani Leghornky, Anconky a michane "To mate jeete etesti — moji teHouston, Texas.

(0 znovuzvoleni) druhy. Vybrane "Sexed" slepieky a One knihy jest vydan omezenSt ne se to zda, i ve dne." kohoutci. Z kvalitnich "bloodtested houra. Pike si pro na g zvla- poeet, bude tedy brzy vyprodana, Atni. cennik. — VON MINDEN'S tedy si ji zajistete. Informaeni a literarni cena knihy to jest daleko HATCHERY, Fayetteville, Texas.

(3-dz.) veal. )o( Hlubokym ialem sklieeni oznamujeme, ie se V gemohouHouston, Texas. ODBOCKA SDRUZENt AMERIC. cimu zalibilo povolati k sobe na geho drazemilovaneho manCECHOSLOVAICC V TAYLOR, Main smutnou zpravu: nas miiela, otce a dedeeka, TEXAS. lovanV otec nom zemfel ve stfedu 14. a pohibili jsme otce 18. na mestskem hititove v Cameron. Came- ..Pasledni vyzva do Taylor a okoli! ron bylo misto kde otec v roce 1903 Sestry a bratfi! ktery nas neoeek.ivane opustil jako slunce kdyi nam vee'er shasne. ze stare vlasti zakotvil a tam po ratBudeme odesilat gatstvo pro nan3ich mistech ye SpojenSTh Ste: se deskoslovenske betence bez doZesnuly byl jenom kratko nemocen, ai najednou srdeeni tech cestovani take svaj tivot do- movt. A tak, kteii chcete darovat vada ukoneila jeho blahodarnY divot. Nas drahY se narodil v Cermne v eechich u Landgkouna 11. led. 1857, tedy se doekal Catstvo, pfivezte je do naei fadove veku 83 roku a nekolik dni, a byl pohiben 2. (mom 1940 na sine Praha eislo 29, v nedeli 25. t.

Nemateme vyjadfit nee' bol nad Prvnim eesko-Narodnim hibitove u Nova° Ta. m. v 1:30 hod. odpoledne.

Zvlaete naeim otcem slovy proste proto, vy, dobre maminky, prohlednete Srdeene diky pp. farifilm, A. E. Besedovi a Fr. J. Kostojen jeho jsme zde meli, nebot' mathryzovi za dojemne feel, jak v dome smutku, tak i na ka tea v roce 1903 jit zemfela, pro- svoje eatniky, zajiste tam najdete ye. Tel diky Dr. J. E. Siptakovi • za posledni sluibu a pp. J. W. to jsme veechnu lasku soustfedili co sami nepotkebujete. Zname vase Sillerovi a Albin Tala:sovi za pidpraveni ho na posledni cestu k otci. Teako jsme loueili, mame jit soucitna srdce, to neodieknete tam, a Emil Legikarovi, Fr. H. Urbanovskemu, rodine Vivrove a veichni rozum a proto i ty city tak kde miltete zmirnit to velke utrpeni naeich bratra a sester. Sebe ostatnim bratriim kadovkm, kteki ho doprovodili na jeho povyvinuty. menel darek bude pfijat a poslan sledni ceste. Zvligtni diky p. Edwin Sloviekovi za krasnY yeS pczdravem, Hanusek. na patfiene misto. Jen kdyt to bunee pro zesnuleho a vgem ostatnim tiara= kvetin. Jegte jed)o( de eiste a zachovale. I vy, tatinci, nou z hloubi srdce volime: "Zaplat' Pan Bum vgem!"

Waco, Texas. dobreho srdce, kterSrm to pomery Nas drahy manie " li a °tee, postradime Tebe v nagem doCteni bratfi a sestry! dovoli, nave veci budou vitane. me a myglenka naie nas stale piekvapuje, ie se nam je gte nePravidelne, schaze fadu Slovanska A Vam, mile, pani Marie A. 2ivkdy ukageg, odnekud vyjdeg, ale vgecka mists jsou nam prazdLipa Cis. 66, byla odlotena na nSI, srdeene dekujeme za Vas krasna, ad Tebe. Kdyi piikraime k hrobu Tvemu, litost nedeli 25. anora. Prosime, aby- nS7 dopis, kterST jste mela ye Vestsevie srdce na ge, ie nemilleme se slzam ubranit, jinuz hrob ste se dostavili ve velkem poetu, niku 7. imora. Velmi nas to teal, to Tvirij zalevame. Tve milostne tvaie jii vice nespatiime a Trirch nebot' nam nastave, volba poklad- se Vam mezi nami libilo. Jsem tolaskavYch oei vice videt nemiiieme, Tviij hias sly get nebudenika na misto zesnuleho bratra mu skuteene rada, ze jsem Vas pome. Spi klidne v tmavem probe svem. Kvitky vzpominek klaJohn C. Urbana. Oeekavame vas, znala osobne. Cetla jsem Va ge dodeme na. hrob Tvtlj, na Mika nage Ti navidy bude abyste si zvolili toho, koho si pie- pisy v raznVch severnich easopizachovana. jete. sech jit mnoha leta. (Ja jsem ta Schaze se bude konta v Narov- tfeti, jejia jmeno jste si nemohla Emilie Matejka, manielka, Rudolf, Josef a Wilem, sycove dilne (Tailor Shop) v Hilton zapamatovat). Musite easteji mezi nove; Albina Coufal a Julie Ginzel, dcery a 29 vnukil, Hotelu, o pal tketi hodine odpol. nas zavitat. Moje pfani je, videti truchlici pozastali.

S bratrskSrm pozdravem, Vas fieinkovat s naeirni obetavSrmi Otto Hanus, taj. herci. Ano, zahrali to skuteene pek-

Oznameni iimrti a dikiwzdani.

Karla Matejku,