0 gan,Slovartske Podpo IciJednoty Riau Texas.
Entered as second class mall matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROtNIK (VOL.) XXVM.
WEST, TEXAS. ye stiedu (Wednesday),14. finora (February) 1940.
ttSLO 7.
STEHOVANi SE NARODU. VROPSKE zmatky, vyvolane nacismem, vnesly do praktickeho teSeni menSinoE veho problemu novY pokus: ptestehovani nemeckYch menSin, vytvotenYch z vystehovalcu v nenemeckych statech, uprostted slovanskeho neb jinonarodniho tivlu. Politickd historie eVropska poslednich padesati let jest nezvratnYm dukazem toho, ze rfizne umele vytvotene neb prirozene vznikle etnicke ostrtyky a vYspy nemecke byly nejvydatnejSim zdrojem neklidu a neztidka velmi povatlivou hrozbou miru. Dtvody toho spodivaji nejen .v povaze nemeckeho tlivlu, nybrt i ye statni nemecke politice. NerneckY lid, sycenY po dlouhou dobu theoriemi o "nadelovedenstvi" a "Herenvolku", jest nejmene zpfisobilym k assimilaci; jinak to byla nemecka politika, jet" vnesla do mezinarodniho tivota nemrav vineSovani se do vnitinich zaletitosti cizich state a piehanenou poci o sve narodnostni menSiny, ,udrtujic statem podporovane spoleenosti k povzbuzovani nemeckeho nacionalismu i proti zajmilm statu, jicht se stali nemeeti emigranti prisluSniky. Poeitaly-li zatim vSechny evropske staty vtdy, pors ynavajice svou silu a vYznam v rodine narodn, s poetem sveho vlastniho obeanstva, mluvilo Nemecko jit pied mnoha desetiletimi o 80 at 100 milionovem na rode, aekoliv tehdy Nemecko &tato , stet!. 60 milionn obyvateln. A tento podet snatilo se vtcly sunouti ku piedu jako doklad sve vlastni velikosti. Takto pestovane osobni i statni velikaSstvi muselo nezbytne vest k vypestovani krajne nesmititelneho, panovaeneho, vYbojneho a nasilneho nacionalismu, jehot podatky naSly itrodnou pfidu v rozharanYch hospodatskYch i moralnich pomerech, do kterYch zavedl Nemecko neztizenY vilemovsky imperialism. Tato okolnost, te povaze a mysli nemeckeho lidu jest demokratism hodne cizi, poskytavalo pohodlnou dlatbu k ceste od Vilema k Hitlerovi. Hitler! Mut, jent pied tticeti lety na sve draze prate se Stiticiho tulaka ye Vidni nevedel 'east°, kde by hlavu sklonil, stal se z nenadani nemeckYm samovladcem tak nezodpovedne mocnYm, ze nejtutSi carska samodertava bledne vedle jeho viidcovstvi jako Skolacky pokus temneho absolutismu. Jeho prohnanost odhalila zahy citlive misto evropskYch demokracii: nzkost o zachovani miru za vSech okolnosti! V ned.cceneni vzneSene ethicke hodnoty tato snahy, povatoval ji za psychologickou i fysickou slabost, na ktere zalotil vyboj svYch skutednYch fispechn, podinajici vojenskYm obsazenim PorYni, vyzbrojenim Rise, absorbovanim Rakouska, okupaci 6eskoslovenska a poloviny Polska. Jsou doklady toho, ze tyto piany, smetuji k peoloteni zaklada Velkeho Nemecka na fikor sousedu byly osnovany, jit od nastoleni hitlerismu a ze v nich byla vykazana dilletita aloha nemeckYm menSinam. Alespori pokud jde o Ceskoslovensko, o Polsko a Klajpedu. Kdyt pak Hitler byl nucen — se ztenim k rozhodnosti zapadnich velmoci nestrpeti dal-
Ivan Rohan. Si vYboje — hledati sblideni s Ruskem, neni pochyby o torn, te Sovety, ktere si vyhradily za moskevskY pakt beloruske a ukrajinske kraje Polska a volnou ruku na Baltu, pochopivLe zatim, jak dilletitou filohu v nemecke expansi hraji nemecke menSiny, uvedly na ptettes otazku baltickYch Nemcu, po staleti tam ji2 usedlYch a vytvotivSich do ureite miry majetkove i spoleCensky vlivnou elitu obyvatelstva a tadaly radikalni rorteSeni teto otazky. Mohly klasti tento potadavek tim spiSe, 'te dohoda mezi Hitlerem a 1VIusslinim ohledne jihotyrolskYch Nerncil poskytovala smere(datnY precedens. Hitler, jemuS tadna cena za prosttedky k dosateni nejakeho nspechu neni dosti vysojednak pokou, uvital podnet ze dvou
Piiruela ke koupi. Hlavni tradovna ye Fayetteville, Texas, ma, zasobu nedavno vydane PtiruCky a prodava je za 503 kus. Kd se o tuto praktickou pomficku k tizeni schnzi zajima, at' pole do Fayetteville 50 centn a Pilrudka bude mu odeslana vyplacene. S bratrskYm pozdravem, Joe R. Kubena. skytuje ptestehoveni nemeckeho lidu =Mast germanisace zabranYch slovanskYch kraju, jinak tvoti vystehovalci opuStene jmeni dolate zpenetitelny ptedmet obchodu, z nehot si lze opattiti tak pro Nemecko nutne'pottebne devisy a zlato. Z techto okolnosti jest ziejmo, ze nasilne ptestehovani nemeckych menSin nebylo osnovano ke zmirneni ttecich ploch v narodnostni politice evropske, nybrt z nizkYch pohnntek germanisaanich, pokud jde o dobyte prostory slovanske pudy a k tomu cili, aby na tkor nasilne presunuteho obyvatelstva, ktere staletou pili v cizine pevne zakotvilo, °patina si rise prosttedky k vedeni valky. Jde to o ptipad otrokattysi, jemut v dejinach neni rovneho. Vice net 200.000 Neinct ma bYt piesunuto timto zpusobem z baltickYch zemi a krome toho mluvi se jit a 600,000 Nemen z Jugoslavie. V nemeckYch prbjevech o techto obrovskYch ptesunech mluvi se dokonce i o usazeni zahranienich Yemen v Ceskoslovensku, jemud by ptedchazelo vypuzeni Cechu. babelskSr plan, spodivajioi zdanlive prozatim pouze na shora zminenych dvou dnvodech, ma vSak jeSte i jine pozadi: ptedpoklada, ze si Nemecko uhdji sve vYboje a zarondisuje obrovskou narodostne jednolitou statni rozlohu, ktera, s dokonale vyzbrojenou armadou a znadne obohacena surovinami, nabyla by takove mod, ze by zvasalisovala Evropu. Ptedpokladem jest ovSem viterstvi v nyneja valce, ktere by melo v zapeti opine zotrodeni
sttedni a v'ehodni Evropy, a snad Danska a
Holandska. Bude-li vSak v ni zdolana branna moc hitlerismu, neni pochyby o torn, ae pro nernecke emigranty, tak osudna methoda stehovo,ni bude bezahledne poutita na dalSi miliony nemeckYch lidi, kteti sy Ymi existencemi krute zaplati stejne zlodinne jako Men& nsili Hitlerovo o ovladani sveta. eEgI TLACI NEMCUM V ZALUDKU. Christian Science Monitor pkinaSi z tenevy deisi elanek o situaci v Ceskoslovensku. Je nadepsan "0e g vyvijeji hodne energie — nikoliv vSak v zajmu nacistn." PiSe se v nem, te snahy Diemen zgermanisovat Cechy maji dosud hodne daleko k uskuteeneni. Stale represalie Nemcil a nova, natizeni nacistn jenom odhaluji, ze narodni uvedomeni eechri je stale silne. Je zjevno, te Ceskoslovensko, pies to, zmizelo z poslednich map, stale pro Cechy existuje. V dalSich odstavcich se upozorriuje, ze v deskYch zemich existuje tajne podzemni hnuti, ptipominajici bYvalou Maffii z doby "svetove valky. Nemci si to uvedomuji a proto stale mluvi " o dvojite hie" Cecht. Na to se uvadi ptlklad itcinne sabotate ve 8kodovee, kde bylo pokateno 3.000 tun ocele na 7.000 del. Upozorriuje se dale na to, ae dle odhadil asi 100.000 6echoslovakri je v koncentradnich tdborech a kolem 400.000 v taborech pracovnich. V utvotene nacisticke Ceske strane jsou jenom placeni agenti Gestapa. Leve Midi° tvoti noye povolena, komunisticka strana, kterd vole. po miru a ntodi na Anglii a Francil. V okoli Prahy se zabiraji letni vily pro 30.000 nemeckych deti, ktere jsou tam dovateny z vyklizeneho pohranieniho pasma na zapadni front& Dale se upozorriuje na plany, joke Nemei hodlaji provadet a jake 'easteene provddeji v okupovanem izemi. Poditaji se zavedenim "dvojiho obeanstvi": bek znstanou "slu'Zebnm Nernci budou "panskYm narodem". silnou kolonisaci se bude provadet germanisace, nemeina bude vYhradni ntedni ieci, bude se podporovat emigrate Cechfi, tak aby tita byli rozptYleni do nejruznejSich Casti sveta, Drahota v deskYch zemich povataive stoups a celY' hospodaisky system se hrouti. Pies to vSechno vSak 'Ceske narodni vedomi staupe. a 6ek tim houtevnateji 1pi na sve kultute a svern deSstvi.
KALENDAll
18. ilnora. Schfize westske odboely S.A.6.T. sini sv. Josefa ye 2 hod. odpoledne. Do schfize se dostavi eleni oblastniho vYboru, kterY tehot dne bude konati schuzi ve West. 3. biezna. Piednigka Vojty BeneSe ye West. 4. biezna. Anglicki piedna gla Vojty BeneSe ye Waco. 24. bkezna. Novinka, kterou ptipravuje Sokol Houston v sini tadu Stefanik na velikonodni nedeli. 30-31. biezna. — Bazar ye prospech Sdruieni A. L. T. poilda dallaskit osada v Sokolovni, Dal-
las, Texas.