Vestnik 1940 02 07

Or an.Slovanske Podpo

Entered as second cl

matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROL■Tili (VOL.) XXVIII.

WEST, TEXAS. ye sti•edu

(Wednesday) 7. iinora (February) 1940.

eiSLO 6.

ABRAHAM LINCOLN. BRAHAM chodil do Skoly jen rok, ale naudil se tam Gist a psat, a poeitat, J1 a dalk podal dohaneti detbou. Mel dobrou pamet, hodne pkemYSlel a pilne se cvidil v nabytYch vedomostech. Jinak byl Abraham "pravY kluk", kterY mel rad Svandu a do nadenidiny nijak nebyl zamilovan. Pracoval doma nebo na sousednich farmach, delal klerka obeas v Gentryskem obehode, a kdy2 mu bylo 19 let, provazel syna obchodnikova na ceste do Noveho Orleansu. Tehdy poprve poznal otroctvi a byl svedkem drakoy na otroky, cot' v nem vyvolalo pevne rozhodnuti "pokadne uhoditi" do tohoto systemu, naskytneli se mu kdy k tomu pkilektost.

Na jaie IMO roclina se steho yala do Illinois poblil Decatur, a zahy na to Lincoln jal se zkouSeti sve Stesti v New Salem blite Spring field. Tam zakusil prvni zlY nezdar obchodni a na to i mnohem hork ranu duSevni, ztratu Rutledgeove, jet kratce po zasnoubeni s nim nahle skonala. Zotaviv se z teZkeho tohoto duSevniho otkesu, Lincoln venoval se politice a pravilm. Byl poslan do zakonodarny r. 1834 a tkikrat znovuzvolen; na podzim 1836 byl phpuSten k provozovani pravnictvi, nade2 v dubnu 1837 pfestehoval se do Springfield. Politicky byl ptislutnikem menkny, strany Wingir; yucloi filohu jak ye state, tak v narode hrali tehdy demokrate. V listopadu 1842 olenil se s Marii Toddovou z Lousville, Ky. Pravnicka povest Lincolnova stale stoupala, a take v politice jeho yYznam stale rostl. Spor o otroctvi, uklidnenk roku 1820 "MissourskYm kompromisem", stale doutnal pod povrchem dohody. Roku 1850 znovu Jihu se podatilo utlumiti vSechen odpor proti jeho zamilovane instituci. Vaal senator illinoiskY Stephen A. Douglas, toukci po presidenstvi, chtel si zajistiti pinou podporu Jihu a proto podal "Kansas-Nebraska" pkedlohu, ktera mela za Ude' odstraniti vS"e, dim by otroctvi bylo uvadeno v nevelnost. Na pude Kansasu, prvniho z novych fizemi, 'Zadajicich za uznani za stat, doSlo ke krvavYm bojam mezi severnimi osadniky, z nich2 nekteri byli podporovani protiotrokatskYmi spolky, a "border-ruffians", pkichazejicimi z Missouri. Republikanska konvence ve Filadelfii (tak se nyni pojrnenovaly oposidni divly) nominovala Fremonta za presidenta a Lincolna za vicepresidenta. DemokratickY kandidat a otrokatska strana sice zvitezila, ale bylo to osudne viterstvi. Douglas, jen svou pkedlohou doma vzbudil nevchut' proti sobe, napravil si povest tim, to se zasadil o svobodnou Ostavu Kansasu, kteremu Indio bYti otroctvi vnuceno lakes jeho wall. Republikani nyni potiebovali utukti sve kady. Svolana konvence, je2 nominovala Lincolna za senatora. Tehdy Lincoln dne 16. derma 1858 pronesl svou proslulou kee, ye ktere poprve vyhlasil dle pravdy, to narod musi se. rozhodnouti. `Dum rozdelenY sam v sobe neobstoji, vlada nemilie trvale zOstati zpola otrokarska a zpola svobodna." Odmitaje v*strahy vtech tichotlapk0,,

postavil vYber: bud' otroctvi nebo svoboda, bud' pra y° nebo bezpravi! Odtud podina, tarliyost souped a nenavist nepkatel LincolnovYch, ale odtud take poeina historicka nesmrtelnost Lincolnova. Oboanske. valka byla nevyhnutelna.

Kdyt dne 16. ky etna 1860 setla se narodni konvence republikanska, the tretiny hlasti mely bYti, jak odekavano, deny Sewardovi. Ale jiz po tretim hlasovani Lincoln dostai yettinu.

Na navrh New Yorku, kde pied tim 27. fmora Lincoln pronesl v Cooperove Ustave v New York City jednu ze svYch mistrovskSrch nominace Lincolna za presidenta prohlatena jednohlasnou. V demokraticke stran y dodo k osudnemu rortkiSteni hlasil, a dne 4. brezna 1861 Lincoln byl uveden v Utad presidenta. Jih na to odpoyedel odttepenim, no yY narod ctrokarskY" ohlasil svou oddelenou existenci.

Rozpoutala se valka, za ktere Lincoln projevil stejnou silu ducha jako Washington za yalky revolueni. 26,dne nezdary jej nezviklaly.

Dobyti Atlanty 2. zati 1864 a Sheridan& prekotnY postup tdolim Shenandoah usnadnily znovuzyeleni Lincolnovo, jehot lidova vetSina byla skoro pul milion0 hlastr. Nyni, kdy se Jih rozpadaval, da y ovtem nechtel rozumeti mirnosti presidentove yudi nepriteli. Jako pied tim za nezdarir valeench, stejne i nyni byl Lincoln predmetem Utoku nevedomosti a zloby. Lincoln znal hluboce pohnutky a city lidske, Ceti jasne ye hlubinach duk, a proto tak Slechetne jednal, — prilis utlechtile, net aby to mohla chapati nizkost a tpatnost nespoko-' jencu a odpurcir.

Dne 9. dubna 1865 hlavni armada Jihu se vzdala. Za test dni na to Lincoln byl mrtvolou.

Byl zavratclen odStepeneckYm SilenYm vatnivcem J. Wilkesem Boothem, kterY zasadil tim nejhorti ranu Jihu. Bolest a vztek lidu slepe cbratily se proti poratenYm, a to spolu s vypoaitavou ziskuchtivosti jednotlivcii, kteki vyutili dame nalady, melo v zapeti, to proti Jihu vystoupeno s drsnYmi kroky, jicht by byl Lincoln nikdy neptipustil. Rekonstrukci ovladlo heslo "BCda premotenym!", cot vyvolalo mnoho utrpeni a bidy. Smrt Lincolnova byla tudii velkYm neStestim pro celY narod, stejne pro Sever, jako pro Jih. Lincoln dal svernu narodu feechen svilj Cas, vtechny sve vlohy, vtechnu svou lasku — a take sviij Zivot. Smrt jeho prave svou tragiCnosti byla velkolepYm zaverem jeho dila pro narod. Vykonal sve dilo spasitelske a speeetil je svou krvi. Jenom velikani, kteki mnoho vytrpeli, jsou milovani, — stadi uvesti nageho Karla Havlieka Borovskeho jako obdobu. 2arlivost, podceirovani, pomluvy, vSechno odneseno bylo tokem Casu, a dnes Sever i Jih stejne cti jmeno Lincolnovo.

NeAetki-li &ova od sirky, kika se, neni to pofadne tetteni. Nebot' to je u tetteni tim, co pika pro ueednika. Take se od ni musi zadit. — Milka Kolaisova.

Usneieni Hla y. Oiadovny.

Jelikol tkinactY sjezd S. P. J. S. T. kona se koncem mesice dervence, a stanovni vYbor zapoene svou praci dva dny pied zahajenim sjezdu; a jeliko2 stanovni vybor je povelen vegkere navrhy zlepkni Jednoty se tykajici a naldite posouditi kaldou naveZenou zmenu; budi2 usneseno a v pra yidelne mesieni schazi Hi. Ul'adovny dne 5. Unora jednohlasne prijato: 1. Po2adati ygechny tady a jednotlive dleny, by neodkladne uvagovali o pottebnYch zmenach stanov, a v techto Avahach pokradovali a do sjezdu.

2. Paadati jednotlive Cleny i isady, by kadou jednotlivou zmenu kterehokoliv dlanku upravili struene, zisetelne a doslo yne v torn zneni, v jakem by zmena pri gla do stanov. }Cada jednotliva zmena budA psana na samostatnem archu, s plipojenim kratkeho dilvodu nebo pridiny pro zmenu.

3. Kalda jednotliva zmena nebo oprava stanov budi2 neodkladne odeslana na adresu: Jos. F. Eineigl, Taylor, Texas.

4. Vkchny navrhy na opravu stanov mely by bYti v rukou tajemnika stanovniho yYboru nejdele do 30. Cervna, kterY ykchny navrhy by seradil dle vztahu na jednotlive dlanky stanov, navrhy ()disloyal, Cislem radu navrh podavajici podesal, a vSechny navrhy nechal uveisejniti ye Vestniku dne 10. dervence, pokud mono v jednom Cisle.

5. Hlavni 1.1tadovna pfedlot do 30. Cervna stanovnimu vyboru takove opravy stanov, ktere dle drivekSich usneseni v ptedeSlYch schuzich Hlavni Utadovny byly uvedeny v platnost, a byly Hlavni Visadovnou jiz provadeny, avb.k ye stanovach nejsou ztetelne oznadeny.

Resolute tato byla navr2ena, podporovana a jednohlasne ptijata.

HLAVNI tRADOVNA SPJST. Bazar v Praze, Oklahoma naturostSrm iispechem. V pondeli dokl redakci telegram dr.

Sladka z Oklahoma City nasledujiciho obsahu: Bazar v Praze, Oklahoma mel velkY fispech, nal/Stem dosahla 1500 osob a v3itetek, kterY ptipadne fondu Ceske akce, dohaduji poradatele na Cast $12 at 14 set dolar0. Program byl znameniV, predno.tka dr. Kovacze z Waco, anglicka i slovenska mela obrovskk irspech. — OklahomskS7m za tento krasny podnik y e prospech osvobozeni stare vlasti srdedne gratulujerne.

Pro natince je prate zdravim a zahalka nemoci. Co je tiyot, ptam se tak nekdy sama sebe. Trochu toho milovani — a ostatek je prace. Z obojiho pochazi radost i 2alost.

Marie IvlajeroV4: Kayitska, balada Je znama vaha, kterou Smetana klatil "Libuti". Nemame pk1kladu v dejinach umeni, aby autor tak vysoko hodnotil nekterou svou praci.

Mirka 04adlik

Sttana 2 ASHINGTON, — Nejnovej g vojenskg leW toun americke armady vozi sebou delo a dosalme rychiosti pies 400 mil za hodinu a =lie se vznesti o2 do vY ge 36,000 stop. * Moskva. — Rusove obdr2eli chude Afedni zpravy o valedne dinnosti na finske fronte a netifedni obvineni, 2e vrchni vedeni finske armady za,mY511 dobYti Leningradu a obnoviti dynastii Romanovat. * Berlin. — Zvlagni opatfeni byla udinena Nemci v helgolandske zatoce, aby byly chraneny nemecke valedne lodi a vodni aeroplany proti nebezpedi Atoku ponorkami, jak oznamila admiralita. Poklada se to za znameni, 2e anglieke ponorky jevi v posledni dobe neobyeejnou einnost v nemeckYch vodach. * President Roosevelt po2adal v Aterg min. tYdne kongres o povoleni dastky od $7,500.000 do 10 miliont na ziizeni asi 50 federalnich nemocnic v takavYch oblastech zeme, kde obyvatelstvo je tak chude, 2e samo si je zfiditi nemide.

Stavba nemocnic byla by v ramci federalni zdravotni slu2by.

vhstritit

Co nove'ho?

Florida pkidita pri nejmenSim 8est iunrti lidi k celkove eislici 158 osob, ktere si tato mraziva vina ptimo vy2adala v celYch SpojenYch tech v uplynulYch dnech. Podet vAech Amrti v poslednich ttech tydnech, jet mo2no zapodisti na vrub teto nahle zmene temperatury, dosahuje Oak skoro eislice 400. * * Nova letecka linka spoleonosti americke PanAmerican Airways bude zkizena mezi San Francisco, Cal. a NovYm Zealandem pies Havajske ostrovy. Slu2ba na nove lince bude zahajena &lye net uplynou dva mesice. Dle sdeleni Wm. W. Howesa, prvniho assistenta generalniho poStmistra, bude zahajena doprava poStovnich zasilek a cestujicich v imoru neb v bfeznu. * * Britsky premier Neville Chamberlain prohlasil ye svem rozhlasovem projevu ye stfedu min. tYdne, 2e britska tie ma ji g ve zbrani 1,250,000 mail. Soudasne oznamil znideni nemecke ponorky, ktera se pokusila o utok na nou provazejici lode obchodni. V fedi sve Praha. — Oeske listy jsou nuceny otiskovati mezi jinym prohlasil, 2e 2adna neutralni zeme elanky psane Nemci a tyto nesou podpisy elena zajiste se neciti ohro2ovana Velkou Britanii. redakce. Naciste zalo2ili nektere nove dasopisy, * * jejich2 redakce jsou slo2eny z Oechii — zaproLondYn. — NemeckY kanclef Adolf Hitler ma dancil. Tyto noviny jsou vydr2ovany Berlinem u2 vybraneho mute, kterY by vladnul Velke Bria pochopitelne maji tendenci pronemeckou. tanii, kdyby Nemecko vyhralo nynej g valku, Masaryk takove prodajne Oechy oznadil co "pajak oznamil veera "Sunday Chronicle" ye sve thologic ssedlina". depeg z Amsterodamu v Holandsku. Timto mu* * g' em je Wilhelm Bohle, 36 mkt start, ktery se Podle berlinske depde ze dne 25. ledna byla narodil ye Velke Britanii a nyni je vadcem naujednana mezi Nemeckem a Tureckem obchodzisticke organisace Reich Auslandsdeutscher, ni smiouva, ktera nahradila starou smlouvu, ktera udr2uje styky se v gemi Nemci, 2ijicimi v jeji2 platnost vypeSela v srpnu. Turecko se uvocizine.

"Sunday Chronicle" pravi, 2e Hitlerovy lilo, 2e page do Nemecka potraviny vYmenou pfipravy k vlade v Anglii "jsou ji g v pinem rozza tovarni vYrobky v hodnote asi 10 miliont behu" a 2e podle techto plant( nynej g Vella marek di asi $4,000,000, ktere ulateny jsou z dfiBritanie ma byti rozdelena v kadu vejAi doby v skladiStich v Turecku. Podrobnosti * * teto nove obchodni dohody nebyly a2 dosud uWashington. — Skoro 17 milionA osob ye Sp. vefejneny. * * Statech bylo podpordvano federalni vladou v kijnu minuleho roku die zpravy, ktera, byla Nov Y Yor. — Aeronautick5, obchodni komora dnes vydana radou pro socialni zabezpeeeni. oznamila, 2e americkY leteckY prOmysl vstupuVefejna pomoc a pracovni programy vy2adovaje do novel° roku s objedn 'avkami, jejich stay ly 268 millonA z federalnich, statnich a lokalcelkovou hodnotou 550 milionA dolart ptedstinich fondil, co2 znamena die teto raty tri milihuje 350 mil. dolaril na podatku loriskeho roku. ardy 200 milionu rodne. V kijnu byla vydano na Taktka polovina objednavek daga do pith iIjpomoc lidem nuznYm a nezamestnanYm o 4% na. Temek vSechny objednavky dolly z ciziny. vice nee v zafi. ftijen byl prvnim mesicem od Douglas Aircraft Company v Santa Monice v minuleho bfezna, v nem2 celkovY obnos podpor Kalifornii oznamila, 2e okam2ite zahajuje sta y byl zvYSen. -bu40dopravnichelkt oYmnal* dem 14 mil. dolart. Tato letadla budou zatizena pro 42 cestujicich a budou mit nejvetSi ryBerlin. — ZvlaStni zpravodaj Frankfurter chlost 300 mil v hodine a akeni radius 2500 mil, Zeitung sdeluje z Moskvy, 2e tamej g budova * * deskoslovenskeho vyslanectvi byla ruskYmi LondYn. — Denik London Daily Mail oznapfedana slovenskemu vyslanci Frariovi Tisovi, ktery doposucl Afadoval v moskevskem muje, 2e zahadna radiova, stanice, operujici na vinove Mice 30 metre, vysila vYzvy k Rustm, ahotelu. Zpravodaj zmineneho listu k tomu poby povstali k revoluci proti Stalinovu retimu. znamenava, 2e po okupaci deskYch zemi nemeZ Kodane bylo oznameno, 2e dansky tisk v sockYm vojskem, rusks vlada udelila tehdefSimu botu obdr2e1 z Ruska zprovu, te take Maxim deskoslovenskemn vyslanci Zdefiku Fierlingovi Litvinov u2 byl "zlikVidovan". Litvinov byl dioustatus politickeho uprchlika a dovolila mu a2 ha komisatem din ministrem ahranidnich do posledni chvile vydr2ovati deskoslovenske zaletitosti. Po sjednani sovetsko-nazistickeho vyslanectvi z jeho soukromYch prostfedkfi. Nepaktu v srpnu 1939 byl Litvinov z Akadu oddavno ovAem sovetska, vlada vyhovela 25,dosti stranen a zustal v Astrani. 0 jeho popraveni Berlina, aby deskoslovenskY vyslanec byl odbyly jig dfive otiSteny zpravy, ktere se vSak ustranen a aby byl uznan zastupee "samostatkazaly klamne. neho"S lovenska. * • • * Bergen, Norsko. — Valeene aeroplany, vyroWashington, D. C. — Kongresnik Tenerowicz, belie v Americe, jakoi i munice pro finske letedemokrat z Michiganu, Ceti v zahranidnim vsr ctvo byly slo2eny v Bergen. Ptivezly je dva a-borudmzastpcilnekyojrza, mericke parniky. Aeroplany i munice byly bez jim jsou odkazany do netestnYch domii Polske odkladu nakladany na nakladni vlaky. Vyskyt2eny, ktere "oslovi Nemce nebo je obtauji." Tely se to zpravy, 2e americke lodi Morcacsun a nerowicz pravil, 2e tento rozkaz byl vylepen Mormactide byly zadr2eny po 30 dni v anglidne 27. Hjna r. 1939 v jazyku nemeckem i polckem pkistavu na OrkneyskYch ostrovech, ale skem ye Weberstadte v polskem Azemi, okupoAnglie to se vS'i rozhodnosti poptela. Nebylo vanem Mind, a byl propagovan do Spojenych mo2no zjistiti, jakeho typu jsou tato letadla, StatA. MichiganskY kongresnik dostavil se do proto2e byly zabaleny v bednach, na nicht' neschtze vYboru, aby mluvil pro svilj navrh na bylo oznadeni. — Zprava z New Yorku udava, povoleni $15,000,000 z vladnich fondu na Alevu ie jedenact americkYch stihacich aeroplant, PolakA. V rozkazu, kterY Tenerowicz pine ozbrojenYch a zatizenYch, opattenYch nejbylo mimo to i natizeni, 2e kahly Polak musi novejeimi vynalezy pro vedeni letecke valky, ustoupiti Nemcilm s testy na ulicich, 2e polgi bylo vylodeno v Bergen, Norsko, odkud budou mug a hog musi zdraviti iftedniky statni stradopraveny do Finska, jak paroplavebni spoleony a ditstojniky nemecke armady a tie Nemci na trhu musi byti obslou2eni drive net Polacit itost Moore-McCormack dues oznamila.

Ve stfedu, dne 7. Onora 1940. §kody na zelenine jedine v okresu Dade, kde take leg (nest° Miami, odhaduji se od $7,000,000 do $10,000,000. Zelinati z okresu Broward odhaduji, 2e jejich 'Akody mohou dosahnouti vyge $5,000,000. 6kody v okresu Lee byly odhadnuty na $500,000. Studena vina vyvrcholila pfedminulou nedeli, kdy temperatura se pohybovala od 14 stupfal nad nulou u Deland do 17 stupriA v nevzdelavanYch eastech Everglades al do 42 stupriA na nejjfinejSim floridskem vYbeku u Key West: * * Miami, Fla. — William Green, pfedseda Americke federate prate, pravil v zasedani vYkonne rady AFL.: "Nechte obchod jit vpfed. Vladni zasahovani musi pfestati. Odstrante strach a bazen v priznyslu, jejich2 pkidinou je nevedomost o 'torn, kam pristi ran g vlady dopadne.

Jen tehdy mideme sni gti svou hroznou nezamestnanost — 9,000,000 osob." Polo2i1 vinu za vaznuti obchodu a "ztratu jeho dAvery" pHmo pied prah presidenta Roosevelta a kongresu. * FrancouzskY general ve vYslnibe Clement Grandcour, pkilis story pro slu2bu sve vlasti ye valce, ptijel v techto dnech do Helsinki( a vstoupil do finske armady. Hned po zahajeni valky nabidl svoje slu2by Francii jako fadovY vojak a byl pfedelen k stra2ni slukbe v skladiSti stfeliva. Francouzske ministerstyo valky paskytlo mu dovoleni, aby se odebral do Finska.

Oznamuje se, 2e ve finske armade bude mu ponechana hodnost generala. * Oslo, Norsko. — Vloupani se do kancelafi lodnich spolednosti a jedne poji gt'ujici spoleenosti, jet' odividne nemela za Adel uloupeni penez, mela dues za nasledek, v Norsku opet vznikly obavy pied vyzvedadi. Denik "Norges Handels" k feint() vloupanim poznamenal, 2e v onech kancelatieh nemohlo byti hledano nic cenneho, proto2e tam nikdy 25.dne penize nejsou, a 2e ti, kteH se vloupali, odividne se zajimali o zaznamy ohledne piavby lodi a jejich nakladA.

•

•

Depege z Estofiska a jinYch mist udavaji, 2e Rusove zesiluji svoji Cinnost na finskgch frontach i v zazemi v nadeji, 2e podati se jim docili vitestvi ve Finsku pied pfichodem jara, kdy Finove posileni budou odekavanou pomoci ze zahraniei. Z toho dirvodu utivaji Rusove nakladneho valeeneho vybaveni i na nepfiznivem terenu a neustavaji ye svYch naporech na Karelske Aline a na frontach na sever od jezera Ladaskeho. Takte2 Ize odekavati zesileni leteckYch Atoka, tim sp ge, 2e dny se ji2 dloug a pro lety je pfiznivejAi podasi. * * Berlinska depde United Pressu ze dne 26. ledna sdeluje, 2e nacistickYmi autoritami na deskem Azemi bylo natizeno, aby mn(Astvi Ceskych (nest a vesnic byla dana nemecka jmena pro Afedni pottebu. Od deskych jmen podle tohoto pfikazu musi byti upateno v gude tam, kde je nejakY doklad, 2e kdysi nejake nemecke pojmenovani existovalo. Maji byti odstranena zejmena takova desks jmena, ktera se Windt= telko vyslovuji anebo jim pH psani dini potfie.

Z nemeckYch kruht se k tomu dodava, 2e zmeny tyto neznadi innyslne ponerneovani (kde pak!), nYbrt 2e jde jenom o rozurnne opatfeni, aby se vyhovelo nemeckym pottebam. * * Berlin. — Povestny Arthur Seyss-Inquart, mistoguverner okupovaneho polskeho Azemi kekl korespondentilm, 2e "zpilsob, jakym vladne Nemecko v okupovanem polskem Azemi je v nejvetSim zajmu polskeho obyvatelstva, ale Polaci musi uznati, 2e valdici Nemecko ma pravo zniditi neptitele ve svem boku." Budouci pourer Nemecka k ptipadnemu polskemu statu, kterY snad bude utvoten, bride urden pohotovosti, s jakou Polaci provedou revisi sveho smY geni a pfestanou kouti pikle proti Nemecku. Popfel rozhodne tvrzeni polske vlady v Pati g, ie 18,000 Polakti bylo popraveno Nemci v Polsku, ale upozornil, 2e "Nemecko, bojujici boj o 2ivot, nebude trpeti pomeru, rovnajicich se vra2eni dYky do zad." Dodal: "Polsko neni sttedni Europa. Musili jsme zavesti methody, ktere by tito primitivni lide poehopili."

Ve sttedu, dne 7. imora 1940.

Oddil dopisovateiskf Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne poleraiky, potadatel ptedklade, ye smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu roabodnuti.

Sheldon, Texas Ctend redakce Vestniku!

Mnoho zdaru pteji vSem lidem dobre wale v torn novem roku 1940.

Dnes je tak zima, nu to nam v hauzi mleko a vge zmrzlo, tkebas jsem topila ve zhtivaku celou noc, neb nag kluk velmi ka glal, musela jsem mu davat horkY eaj, by se mu ten kagel utigif;‘pki torn jsem velmi litovala ty vojaky co jsou na tech frontach a mrznou, jak na nemecko - francouzske, tak na rusko - finske front& Kdyby si uvedomili jakou oni maji moc a silu, tak by mohli udelat dean pies rozpoidet tern krvetiznivYm diktatoram a tem jejich pochoptiun mstivYm, touticim po yellkagstvi, ovlacInuti celeho sveta. Bud' se °bratit proti takove sebrance a. vybit ji, anebo jit na druhou stranu k neptiteli? (Je to sme g -ne).TojakRusvFimNeckrancouzum, a bylo by hnedle po valce. Ale dokud diktatoti nezmizi s povrchu zemskeho, nebude nikdy valkam konec.

Tam za mokem, v to nagi mile vlasti, musi to bit velmi smutno. Bida kouka ze vSech kouta, Mind vge kradou, hned s poll obili, z pod slepic vajieka, u krav douhaji at se podoji, a vabec vge seberou, aby se trochu udrtell nad vodou, neb v Nemecku ut nic nemaji. Je to velmi smutno.. A to se deje ve dvacatem osvicenem stoleti, kdy je nadvYroba vynalezu a smrticich zbrani a v gemotnYch stroja, chemikalii, az eloveku °stave, rozum sta.

Neni tkeba valek a vratcleni mlacleho lidu. Tu je tkeba pracovat a zvelebovat, misto nieeni jak majetku, tak lidi.

Dostali jsme od me sestry vanoeni listek k vanocam, kterY gel dva mesice. Pozdrav a pH,ni ke svatkilm, ate my asi vime co je tam u nich noveho. Kartka je eerne barvena, andel ruce sepnute k modlitbe, pied sebou roztatou svieku u hrobu a vetvieka jedlove„ na ni visi dva zvonky. Je to take smutno, to at srdce boll. Oekaji tam za vodou na vysvobozeni, maji jakousi nadeji. Ale dobte, ge se mohou aspori te git. No to spravedlnost musi zvitezit.

My jsme zde dosti daleko od to valeene vtavy, dobre hranice, tiebas jen z vody, ale ani to neni jiste, neb ye vzduchu ty hranice se lehce nezastavi, jak Ctu, to zde budeme miti aeroplany bombovaci, co mohou zaletet do Eyropy, tarn rozbit mesta a je gte doletet zpet do Ameriky a to bez zastavky, stejne to mate bit i opadne, z Evropy do Ameriky. No, a tady je to take jako podminovane. Mladet, jak bylo videt v Houston Post malovane. Price nemute dostat ,tak se chyta toho nejhorgiho, gaklaciaji arsenaly, shani zbrane a vYbugniny a &tell delat revoluci neb nejakY ptevrat, skoro jako v Nemecku. U vlady jsou vetginou sami starci a mladi vystudovanY lid nema, price. At vlada vezme do rukou starobni pensi a bude ji kidit sama, vylondi z prate a da do pensi 601ete, at' je zamestnan u vlady, statu neb na farme, pak to bude klapat. Mladi budou pracovat a stall. odpoeivat, pak ut nemusi vlada vydrgovat stovky tajnYch a obavat se nejakeho pievratu.

Lituji tech rodinu, jak asi se jich to bolestne dotklo, kdyt ty jejich nadejni syni svaj mladY vek musi stravit ye vezeni.

Tak i ty nage etyti stolete duby ut staroug porazil a pomalu je ye zhtivaku palime. Monopol ted' odpadne na ty taludy, pro koho?

Sousede zase mysli, te je tam pod Veni parezy drahocennY poklad zakopan. Kdokoliv phjde na plat, katdY to povida. Soused Kott'al obhlidal so pod kterYm asi je. Stall ale hned soused kopatt patez, 0141 1cOntra.kt, to pi

VaSTNIK

ale z toho pokladu ge dostane jen polovici.

Soused 8onka pokukoval po torn nejvet gim pakizku. On jako expert vyfoukne to asi do vzduchu dynamitem i s tou teleznou boxnou. Rotbije-11 se, to i s tim pokladem bude zle. Kde to budou vgechno sbirat to zlato a drahokamy neb je to ph ceste. Mate se stati ne gtesti. Bude asi velkY nabeh lidu. Soused DlouhY povida onehdy: a to ut mat v gechno? Start' na to, to jo. Tak tki jsou ut zaji gtene a ten etvrtsr pain sam majitel, jet byl v prostted trochu prachnivY ,ale dosud neshotel, bude tarn nekde vespod neco ohnivzdorneho, te to hotet nechtelo. No, jestli se tam neco najde pod temi patezy, tak se to doetete v Houston Post nebo v Chronicle.

Pted samYm krismusem tu tadila nejaka zloclejske, banda. Sousedce pi. S. ukradli asi 40 slepic. Je to smutno. Co se Clove& kolem toho nadke at at, to je dost, to je gte ty upracovane mozoly na rukou nana neukradnou, a pak se na ne divaji jako na souvenir.

Pteji neptatelam zmar. At' pravda zvitezi.

R. KoneenY. Rid Fort Worth, cis. 154. Ft. Worth, Tex. Ctend redakce, mill bratti a sestry cele nagi mile Jednoty Texaske!

Necha.vam vgem bratram a sestram nageho tadu vedet. by se dostavili do salute dne 11. timora. Ptah bychom si, by se jich co motria nejvice seglo. Pkijd'te, bratti a sestry a zaplat'te si vase poplatky. Kdo by nemohi do schaze ptijiti, at' si ptijde tedy zaplatit k neetnimu, to jest k nam„ zde je adresa: Joe Svitak, 2122 Prospect. Ale radeji ptijd'te do schaze, my vas radi mezi sebou uvidime, a pak vite aspori o eem se jedna,.

Bo2e„ jak je tomu cllouho, snad asi 2 nebo 3 roky, co jsem nepsala, a ani tento dopis mi nejde moc od ruky. Co se za ten eas v tom svete zmenilo, jak tady, tak i ve stare vlasti. Je nam tak smutno, na to jen myslet, a pak psat smutno veci se mi nechce, katclY ma dnes sam toho smutneho dosti. Veseleho nic psat nemohu, neni mi do smichu, a ja bych tak rada, abyste se zasmali; snad jindy, dnes ne. Kdyt prjidu k nemocnemu, hledim ho vtcly poteSit. A je to nemoci v gude hodne. Na ge dve male holky, Lidugka a Botenka tot byly v pcsteli, teprve dnes jdou do gkoly. Abych yam napsala new noveho, to ut vite z druhYch dopisa. Musim ug ukoneit, by se na mne pan redaktor nezlobil, to zabiram mnoho mista.

SrdeenY pozdrav zasilam Mrs. Hala, Mineola, Mrs. Bougka, Ennis, Mrs. Verner, ElPaso, ctene redakci a v gem etoucim.

Anna Svitak.

Romayor, Texas.

Jestli se nekdo domnival, to ochotnicke divadlo "Kdyt se spletou recepty" tyre se milky hospodyriky v kuchyni, byl jiste ptekvapen.

Jak easto v novinach ptijdeme na inserat chvaleni toho nebo onoho vYrobku, kterY ma Ciniti skoro zazraky. Pro ple gate mute, kteti by toutili po bujne kadeti vlast ,nebo vouSech, nebo lek pro tune tenke teny, ktere touti pro zkrag leni diveiho tela. Takova situate se objevi v "SpletenYch receptech" a je to od podatku komedie, ktera konei s takovou veselosti, protote recepty do spokojenosti opravdu vyhovi, jak inserat pravil. Ale beda, kdyt tak daletite recepty prig ly do rukou opaeneho pohlavi. tilohy byy v rukou dobrYch herca. Nebudu o tadnem zvlag t‘ se rozepisovat, protote jsou to znami herci a vicly snati se dobke jejich nlohu sehrati.

Divadelni navg teva byla znamenita. Na g nejvzdalenej g i host byla ses. 8panelova, ochotnice a dopisovatelka z Dallas, ktera, trvala zde na navg teve v Houstonu. Vitali jsme ji radi mezi nas a doufame, to se ji u nas libilo. Ses. Spanelova, at budete zase nekdy v Houstone, zas ptijd'te! Oleni sousedniho tadu navgtivili nas ye velke poetu, cot nas velice tesilo. PrOtote hosta bylo mnoho. nebudu se pokonget vypisovati jednotliva jmena, protote si nepteji tadneho opomenout, a tohle by se jiste

Strana S

stalo. Tegila nas navAteva hcstii z blizka i daleka a doufam, to se dobre pobavili.

Ptigti nedeli, cog bude 4. imora, tad tefo.nik bude konat 8ibkinky, razu "Na severni toene" Zveme vgechny milovniky ' dobrYch sousedskYch zabav mezi nas.

Jiste mnohY z vas je zvedavY, jakou tu latekvapenku chystame na Velikonoeni nedeli.

Bude to premiera divadelni zpevohry. Sehrana bude eleny jednoty Sokol Houston a vgechno elenstvo bude neinkovat ,asi 20 nebo 30 herca.

Raz premiery jsou nryvky ze tivota ze svetovYch vYstav v Chicagu, Cleveland a Dallas.

Bude rids zvla gte vgechny zajimat sloh divadelni hry a miuva. Jest to typickY, desko-americkY lid, co v one premiete se pohybuje. Dnes o ni dost, zase jindy. Na zdar!

Ratena Lebrova.

Ennis, Texas.

Ctend redakce!

Inkoust ut rozmrzl, tak z dlouhe chvile napigi par tadek.

SlYchal jsem, ze kde je moc zima, jako na severu, to bide sobe na to navyknou ate jim neni zima. Tak kdybychom zde dostali druhS, tYden tak zimnY jako minulY, tak bychom melt ptiletitost se o torn ptesvedeit zde.

Rolnici maji nadeji, to hocine hmyzu zmrzlo, ale ja myslim, to jakmile ptijde jaro a let°, to hmyzu bude take dost.

Zajimaveho nevim co napsat. Nyni asi nejvice zajimaji svetove udalosti, jen se zda, celY svet je v brynde ,a jak to v ge skonei, je teiko ptedvidat.

Jegte dost, to nas v takovem teeni pketrhne statieek Barton a de, nam i neco vyrechnovat.

Tak p. Barton, kdyt Vas zajimaji takove veci, tak sobe dovoluji podat take jeden problem, jestli chcete na torn poeitat, tak miltete, a jak ho spravne vypoditate, tak ocimenu dostanete: jak zde budeme mit nejakY bazar, tedy dojed'te a nechte se zvatit a dostanete novY Cagan; v padu to ne, ja zaplatim vahu. Ptedem podotYkam, to v torn problemu nic nenadbYva, jako v tech va gich dvou. Tomu prvnimu jsem se i zasmal; 2 dolary yam nadbYvaly a jegte po jednom jste se shanel, to chybuje.

Problem je: Byl kanal 30 mil girokY a 2 lodice udelaly sazku na okrutni cestu. Jedna jela rychlosti 10 mil za hodinu, tam i zpet.

Druha lodice jela rychlosti 8 mil za hodinu tam — ale zpet jela 12 mil zahodinu. Tak ktea prof ,kde nabrala tu vYhodu? ra Noveho nic nevim a rolnici ted' maji na starosti jine veci, co bude delat, jak se do. jeti do pole, ma-li set oyes nebo co. Vgeobecne se ma za to, to zimni ovsy jsou zmrzlo. Myslim, kdybychom byli dostali ten snih ph to prvni time 18. t. m., to ovsy by byly dobre.

F. Kuban.

S pozdravem, Z ODB0e1CY HOUSTON, S. A. 5. T. Houston, Texas. ✓ uteri rano, dne 30. ledna obdrtel pokladnik Odboeky Houston dopis od na geho dlouholeteho usedlika a bYvaleho Chicatana, jakot i spolubratra dtivej gi Ceskobratrske Podporujici Jednoty v . Chicagu, znameho kontraktora, br. James Mara gka, s bankovni poukazkou na cbnos $50.00, znici: "Bratte S. P. StudnienY:— Zasilam muj dar na obranu na gi stare vlasti na rok 1940, za sebe a svou rodinu s &ave.rou, ge to vyhrajeme.

S bratrskYm pozdravem Tvaj, James Maragek."

Tento peknY darek je ptijat se srdeenYmi diky a pokladnik Odbodky Houston jmenem teto dekuje bratru James Mara gkovi za tento krasnY ptiklad narodni obetavosti.

Za Odboeku Houston: S. P. StudnrenY, pokiadnik.

LondYn. — Nemecka ponorka, ktera, potopila anglicky parnik o 5062 tunach Vaclite, znidena byla pumami na ni vrtenYmi z anglickeho namotniho letadla.

8trana 4 Fort Worth, Texas.

Bratri a sestry!

Pripominam yam, ge nam pripada schlize kadu cis. 92, na nedeli 11. imora, tedy se dostavte co motila v nejveteim poetu na 2hodiny. Doufam, ze u2 marne ty hrozitanske zimy za nami; nejaka, jeete prijde, ale snad to nebude tak zle. Ja rozhodne nemam rada zimu.

PoSledni schuzi S. A. O. T. jsme odbYvali take pri to zime ,ale odbYvali jsme ji v Sokolovne, ne kde se tancuje, ale v menei mistnosti. Tam se topilo, tak jsme zimu necitili, az jsme vyeli ven. Ale &eau se seek) na tu zimu dosti. Tet jsme meli volby Aredniku a z'abavniho vYboru; kdo byl zvolen, pry vypite tajemnik.

Treba pomalu, ale pribyva nas. Pri posledni zabave dala pi. 8kra.tkova. $1.00 memu multi, a na fad 92 zaslal co pkispevek pan Fr. Baleanek, alt z Minnesota ,a pri schtzi dal p. Palaeek st. $1.50 a site za sebe $1.00 a sleena jeho dcera poslala 50c. Tet Jaromir Bedan se stal elenem. Doufam, ze nas bude pribYvati. Jest jich zde ve Ft. Worth mnoho, co nejsou 'deny a vyhYbaji se. No necht', ale teei nas, co jsme eleny, kaldY si rad zaplati svilj pHspevek, bud' ye schfizi, nebo to daji kdy tehdy, ale daji. Net jsme sli do schfize ,prines1 k nam svilj prispevek p. Joe Mrlik st. 50c; nemohl jit do schute, ale dlutit nechce. Ve vtichni platili. A co je chvaly hodne, ze tri v rodine p. Joe Bedana spravne plati me se pozvolili; vtdyt' p. Sedan je bez grace, a je jich 7 v rodine. Tedy jiste neni na zbyt, ale yeti, ge davaji na °Rat, vic jak ubohe, vlasti (ja kam preuboha naae star& vlast.) Vidyt' nechteli ani pid' cizi zeme, katclemu narodu dali pokoj a piece jde na gnarod takovYm utrpenim. A zde toli klidu z Ceske nebo morayske krve, a oni nemaji cit, aby dali 25c co zdpisne a 10c mesieni poplatek. Kdo neda se zapsati co Glen, tim dava na jevo, ge je jiste komunista nebo nazista, a je jeho pranim ,aby se ten nerad uhnizdil i do teto zeme. Ale motna kdo v sobe chovate tuto myelenku, ge byste toho litovali, kdyby na to doelo, ze byste radi dali i vice jak 25c, jen aby byl ten ism poraken.

Po schuzi jsme meli doma u nas navttevu, dve rodiny. Pri nevi jsem dala navrh, aby byla uverejnena veechna jmena elent, a pozdeji zas jmena co je gte nic nedali. A ja zas napig co rekl katdY a nic nedal. Tak jsme meli schtze dve; jednu v Sokolovne a druhou u nas, ze?. Jednou se domluvili, ge budou objitdeti ty co nejdou do schtze, a tak ze je prinuti. Mug dal karu, gasolin a jeli: mu g, p.

Bevan a p. Houtvieka; tak donesli $1.75. Pak zas v nedeli jezdili, a zas $1.75. Tak toho nechali, a zas ge poglou kartky. Jednou jsme jeli do mesta. Prijeli jsme k poste, mut mi dava, 2 dolary: "na, skod koupit 200 kartek". Hledim, a na co? Pry jeete jednou poelou vYzvu neboli pozvani. To melo bYti u g po treti, (dvakrat se rozeslaly). kekla jsem: "A to to ne. Takovemu ekrobovi miltete poslat treba registrovane psani, tak neda, zas nic, ba ma radost, y am dela vydani, treba je to jenom 1 cent, ale eitejte dve ste karetek, je to 2 dolary, a to je od 20 Mena mesidni prisp'evek. Kdo chce dat, ten da, nebo podle i bez vyzvani".

Te'ei nas, ze jsme take mohli zaslat vets' Cast penez, zasluhou dallaskYch Jeg te prejeme, by p. Bevan dostal brzy praci stalou a spokojenou.

Botikova.

Francouzske vojenske depe ge, popisujici dopravu velkeho mnotstvi del a materialu do nemeckYch posic na zapadni fronte, patek, g e kancler Hitler je nepochybne • pohotov riskovati tivoty jednoho milionu voja• v brzke ofensive proti Maginotove linii.

Vrchni veleni spojeneckeho vojska ma podle techto zprav za to, 'le naciste pripravuji se k "bleskovemu Aderu", kterY zahaji hned, jak poeasi dovoli. Francouzska, vYzvedna letadla hlasila, ze Nemei dopravuji polni dela a material do posic y e Vogesach a kopaji nove zakladny pro velka dela.

VIISTNIX Houston, Texas.

Ctena. redakce Vestniku!

Osmeluji se napsat par tadkfi do Vestnika, av sama pojistku nemam, ale beru ho za syna Lawrence, kterY je u namotnictvo ji g pity rok, a to co ma ginist. Nachazi se na lodi Idaho a nyni je v Bremerton, Wash., za ifeelem opraveni jejich lodi. Zapsal se zase na dalei 2 roky. I dostal vyznamenani "Good Conduct Medal", cog mne tegi i doufam, ge i jeho to potegilo, cog si za 4 roky zaslou gil, tot' se vi, ze i se zvYgenym platem.

Ale hlavne chci sdelit znamYm touto cestou, ge maj mange' Karel F. Skaloud zemiel 5. listopadu na srdedni vadu i na zaduchu. Pied etykini roky byl te gce nemocen, tak jsme se vzdali farmakeni, jen jsme si drgeli slepice a kravy pro svoji spotiebu. AZ asi v zaki zase se necitil dobie ,ani mediciny, co stale bral i injekce mu mnoho ug nepomahaly, stale se ale drgel, ge neulehnul, cele noci nespal poslednich 14 dnt, takte v noci kdy g jsem mu udelala nee° horkeho k piti, tak k ranu usnul.

Ale po dva dni nepovstal a co mu lekak dal, nepomahalo. Tak tine ode gel. Byl 73 let start' bez 4 mesict. Telefonovali jsme pro diet; Charlie jest v Austinu, Milada zde v Houstonu, a Lawrence byl v tu dobu v Los Angeles, neb jeho lod' se prave chystala vyjet do Bremerton. Tak behal honem o dovoleni. Ad ho v gichni premlauvali, ge je to take pro neho, nebot' ho znali jak jezdi na jeho motorcyklu, nedal si vgak kici. Bylo 10 hodin v pondeli kdy vyjel.

V nedeli nebyl na lodi ,neb pied odjezdem vgichni men dovolenou. Pan kapitan nam sam zaslal radiovou depe gi, ge v 10 hodin vyjel; ale to ug byli na moil, a ze San Antonio ze Sam Houston campu nam poslali zpravu pies telefon. Tedy jsme cekali. A g za 40 hodin 17 set mil dokazal udelat. Koneene jsme se s nim shledali po 2 a gal roku, ale za smutnYch okolnosti. Charlie s rodinou a Milada s mu gem a chlapeekem piijeli hned v nedeli. Na gi vgichni dobki sousede i znami z mesta George West vg ecko pro mne obstarali, neb jsem byla sama zdrcena ,tou nahlou smrti.

My, neg jsme prijeli z tech z Libunce od • meli jsme obchod. Sem jsme piijeli v rote 1906 do Fort Bend Co.; pobyli jsme tam 9 rokil a pak v rode 1915 jsme se odstehovali do Live Oak Co., kde se George West Ranch otvirala. Pan J. J. Chadil tu ranch rozinekoval co in genyr, a tak jsme si i my tam zakoupili. Ad jsme zde v Americe mnohe prodelali, piece diky Bohu, pri vgem jsme byli a jsme spokojeni, a do doby, net se s nami Nage farmy jsme zrentovali a ja nyni bydlim u me dcery Mrs. Pitts.

Draha, pani Rosi Mikeskova-Truksova, rada etu Vage dopisy, a pieji yam, by Vas revma popustila, a byla jste tak stale ph dobrem humoru, jako ja jsem Vas vgdy znala!

Pozdrav na J. V. Stefka; at se mi hodi, prijedu za Vami Tea do Guy p. a pi. ZemankovYm pieji vaeho dobra a vaem znamYm. S pozdravem i na ctenou redakci, jsem, Emilie Skaloudova.

Z — ItalskY list "Corriere della Sera" zaznamenava zpravu z Kapskeho Mesta, podle ktere ulovili rybaki pri pobtegi jinni Afriky graloka, v jehog Utrobach nalezli zbytky lidskeho Vela a malou kovovou schranku. Ve schrance byla ulog ena vlastnorueni zavet' rybdie Herberta Worthinga, kterY bydlel pobli ge Kapskeho Mesta a pied nekolika tYdny zahadne zmizel.

Mel bYti prohlag en za mrtveho a zatim jeho majetek spravoval jeho bratr. Po nalezu zaveti policie Worthingova bratra zatkla, nebot' se stal podeztelY tim, ge stale usiloval o urychlene prohlageni sveho zmizeleho bratra za mrtveho. ✓ zaveti bylo toti g take zdtrazneno, ge jeho bratr nesmi dostat z majetku ani halete. kritovem vyslechu se zateeny priznal, ae o zneni zaveti vedel. Proto pry vylakal sveho bratra na morskY breh, kde se mu podarilo hodit ho zakernYm zpfisobem do more. Pouze nahodou se tedy prielo na to, ge Worthing se stal obeti vratdy.

Ve sttedu, dne 7. unora 1940.

Ceske mecenagstvi.

Dr. M. HYsek.

TENAkaM Jiraskovy ptedhusitske trilogie "Mezi proudy" jiste jako jedna z nejkrasnej gich postav v mysli utkvel mladY, pro praydu a dobro uelechtile zaniceny vladyka Ctibor ze Sovojevic, odchovanec Karlovy koleje, jent preddasne tragicky umiraje cele sve jmeni odkazal drahe sve kolleji. A snad si vzpomenou take na obetave zakladatele kaple Betlemske, zvlagt' na Kfi ge, kramaie, kteti buduji dustojny novemu hnuti eisteho srdce a zboane mysli. Hle, pkiklady deskeho mecenaastvi! jsme mecenage od podatku sveho kulturniho givota v panovnicich, ye glechte i duchovenstvu, kdyg zakladali a staveli chramy, apitaly, akoly, davali psat a vyzdobovat knihy, podporovali basniky a umelce, ye spoledenskem uspotadani stiedoveku tato pede spodivala na mocnYch a bohatYch, ale mezi nimi bylo podporovatelfi kultury opravdu mnoho. V gdyt' jinak by naai kulturni minulosti nebylo.

Kdyi jsme zaeinali novY narodni givot, byly naae pomery zcela jine ne g v stoletich moci a slavy. Jadrem naroda byl prosty lid, ktery nemel bohatstvi, aby mohli z neho vyjit velkorysi mecenaei. Ale mel prase dobra eeska srdce a v nich stale touhu pomahat. Jak jsme vlastni pili a silili take hospodarsky, tento mecenagskY sklon se mohl projevit pineji a vYznamneji. Nag narod dostavel sv. Vita a prochazite-li jeho svatyni a zahledite-li se na tolik krasnYch ozdob, na jeho nadherna okna v prvni rade, jet do katedraly venovali jednotlivci, pochopite souvislost mezi prostYmi venkovskYrni kriti a touto krasou, jet ma pretrvat veky: je to tY2 duch pokory a viry, kterym aije, odist'uje se a povznagi narod. Narod malYch lidi, chtel-li vykonat velke veci, naeel si zpilsob, aby je vytvospojenymi silami. Mateme byt hrdYmi na to, co jsme spojenymi silami dokazali. Vtdyt' jsme Narodni divadlo doslovne postavili sami. SpoleenYmi silami jsme budovali velkou east ekolstvi, naae Astavy kulturni i humanitni, eetne pamatniky Ceske prate a eeskeho genia, peei o kulturni pracovniky, o rozvoj vedy a umeni. Naei drobni Tide, kdyt provadeli halerove sbirky na potrebne \Teel celonaroclni, nenamlouvali si nejake zasluhy, a piece to byl druh mecena g ge vy--stvi,ekhomcenastvi,mkraneji, rustalo ze srdci vrstev nejeir gich. Byl to ten duch, jent kmotra Rozumce, hrdinu povidky Smilovskeho, vedl k odkazu na ekolku pro male Ge z tohoto prosttedi pozdeji vy gli opravdovi mecena gi v pinem smyslu tohoto krasneho slova, je samozrejme. Nemohli nevyjit. Kdo rostli ✓ naaich malYch pomerech a pocitili je na sve • kdo si zachovali dobre Ceske srdce, kdyg se sami dopracovali blahobytu, projevili se nutne Cechy i v typickem eeskem sklonu prispet narodnimu celku. Mame mecena gii vic, net o tom vime, znamych i neznamYch, a stab° by za to vylieit Ceskou mecenaaskou historii. Jen namatkou o mrtvYch: co dobreho na kolika polich vykonal jihodeskY mecenaa biskup Jirsik! Kolik mecenaet jsme melt mezi naaimi Micah, kteti se ukazali tak krasnYmi eeskYmi lidmi! Vzpomefinie namatkou na profesory Deyla, Jedlieku Neureuttera, Vymolu, na primate Bake ge — sta a tisice lidi aehnaji jejich pamatce.

Nagi lide pochopili svou povinnost, bide praktickeho givota, jako velkoobchodnik Oliva, lido vedouciho postaveni jako dr. Rieger, vy gehradsky probogt 8tuic — na sebe zapominali, aby prospeli jinYm. Jejich peee se tYkala take oveem vedy a umeni. A tu se rYsuje v cele sve uglechtilosti nenapadnY zjev architekta Josefa Hlavky, bez nehog bychom nemeli Ceske akademie, zalogene prave pied pill stoletim, obetaveho podporovatele studentstva umelcu, nejvetgiho eeskeho mecena ge, jent pro vtdy ziista,vd velkym prikladem.

Washington. — Americky vyslanec ve Francii William Bullit, povolan byl domil vladou na poradu. Francouzska vlida odvolala sveho vyslance z Moskvy.

Ve stredu, dne 7, iinora 1940.

Rad Vernost cis. 51., Ellinger, Texas.

Cteni bratti, sestry a v gichni etenati!

Na misto prvniho dne tohoto noveho roku, pig i tent° dopis v posledni den mesice ledna.

Ale vzdor tomu, ponevadS je to milj prvni dopis tohoto noveho roku, tak si dovoluji jegte vysloviti sve pta.ni nagim bratrilm i v gemu etenatstvu tohoto listu, velice gt'astnY a veselY novY rok!

Poslal jsem mnoho dopisii do na geho organu, ktere nag dobrY bratr redaktor ov gem uvefejnil, a mete bYti uji gteni, Se si jeho dobroty vatim. Kdy2 mne poskytl misto pro dopisy v minulem roce, tak se zase opovaSuji psat dale. Doufam, ze mne bude dale dobrotive dopisy uvekejriovat.

Noveho, ktere by bylo zajimave pro nage eleny, tYkajici se zaleSitosti i pomerii nagi Jednoty i nageho zdejAiho tadu, neni dnes mnoho, o Cern bych mohl psat. Schtze si odbYvame pravidelne, a jsme radi, Se snad nas u2 bylo o neco vice v minule schtizi, tak nag bratr ptedseda i pkipomenul pki rozchodu, abychom ptigte se dostavili jegte ye vetgim poetu. Doufame, 'Se se tak stare, a bratry a sestry na upozorriuji, abychom se dle svYch manosti do pkigti sclatize co v nejvet gim poetu dostavili.

Na tu zimu mnozi dopisovatele nezapomneli, neb jsme eetli jak rfand mista byla nav gtivena snehem a zimou. Neni tkeba psat, ze u nas take bylo podobne. Snih, jestli se budeme kidit podle nagich zkugenYell prorokii-rolnik0, je vYborna, vec pro pti gti iirodu. Stale mrznuti a snih usmrti vgelijakY hmyz, takSe iiroda pozdeji se uka,Se bohata. Na gi krajane se z toho tegi, neb uS po nekolik let jsme nemeli velkou Kdyl tak pisi o rolnictvi a iirode, chci ptipomenouti, ze zde v Ellinger mnoho rolniku se zajima sazeni rajskYch jablieek (Tomatoes). Zde se sazi nejmene asi 400 akrti. "Tomatoes" zdej gi lid u2 obdelava, asi 8 let. Jest to ale teak' rolnickY problem na to dohliSeti.

Pra,vi nekteti, ze sazeni tomato ptivede eloveka k segediveni a ov'S'em tea zkraceni tivota, ponevad'S je s tim ohromne trapeni a mnoho prate. Piijde nepohoda a krop zniel. Tam ptijde ta gedivost. Kdyt ale zase po druhe piijde pohoda a uroda je bohata, tedy se rolnik tomu Val. To je ten problem "rejzovani" tomato. Mand, Se utrSi velkou sumu penez a zase moSna Se nic. KdyS v na gem okoli &oda tomatova se vydatila bohata pied 8 lety, nage mestska odboeka Obchodni komory (Chamber of Commerce) se na druhY rok rozhodla oslavit tuto poSehnanou firodu. Ptipravila velike slavnosti a tomaty byly vesele oslaveny. Od toho roku slavnost se konala katdoroone, a slavnost, tak jako Aroda, kahlY rok se tegi vetgi oblibe, tak Se na leto gni slavnost se nag lid chysta vgeobecne. NOS% giroko zitia,mY "Tomato Festival" se bude letos konati v den 26. kvetna, toti2 etvrtou nedeli v mesici. Ellinger Tomato Festival neni jenom takova obyeejna slavnost. To je neco vYbornej giho. Mame ka22dY rok neco jineho a mnohem vice. Letos nagi nejhlavnel gi veci jest, abychom mohli nage tisice navg tevnik0 vhodne a zajimave pobavit.

Strojime se pozvat nejmene dvanact 'gkolnich kapeli, ktere zde budou v parade a odpoledne vyhravat v "contestu". Budeme miti nejen muziku, ale mnoho jineho: Base Ball, Rodeo a tolik jegte jineho, Se nelze v geho vzpomenout. Budu vas o tom je gte pozdeji vice informovati, abyste vedeli, jakou slavnost zde budeme mit. Vgak yam ptipominam, Se to neni jenom takova obyeejna, slavnost, kdyi se k ni dostavi od 6 do 8 tisic lidu.

V nedavne dobe nas nav gtivily cikanky. Ptijely k malemu domeeku, kde bydli jedna staienka se svYm synem, a ktera jest slepa. Meli karu ohromne velikou, ale netroubili, dva Cikani a jedna cikanka kraeeli do domku, kde statenka Kurtzmannova leSela na posteli; syn uchrarioval na pude'. Cikani mezi sebou nemluvili, takSe statenka myslela, 'Se to syn chodi po pokoji. Ale kdyS sy.n usly gel jak dratovY vegak na gaty spadl, gel se dole poohlednout co maminka dela. Kdy2 pkigel do svetnice a

vt sT tu nasel cikany. Tito mu vhodili do tvafe Satku, ktera, byla asi nejspi ge napugtena nejakou omanaujici tekutinou a utikali prye. Syn hned razhlasil co se stalo, a za nejakych 4 nebo 5 hodin pkiruei 'Serif-a y v La Grange mel nage nehodne cikany v "Seleznem" hotelu. V'Sechno naeini a Satstvo meli v automobilu a bylo vge spravne vraceno sta,tence Kurtzmannova a jejimu synu. Statenka Kurtzmannova jest uS 98 let stara., jest ji g po nekolik let slepa, a vzdor tomu, Se asi pied ttemi roky upadla z galerle a zlcmila si nohu, uzdravila se a dnes se te gi poSehnanemu zdravi. Cikani ze pry se vyplatili a odjeli prye. ✓ prosinci minuleho roku, domek, kterY stab na pozemku patkici p. Petr Zapalaeovi. a v. kterem bydlel p. Chas. Hrachov' se sv'mi dcerami, shoiel. Oheri nee byl zpozorovan, byl uS tak rozgiten, Se nebylo moSno skoro nic zachranit 32 na nejake gatstvo.

Mantelka pisatele techto kadkii dostala zpravu, Se jeji sestra pi. Edw. L. Hru gkova z Fayetteville jest pacientkou v nemocnici v LaGrange. Pi. Hru gkova jest manSelka nageho spolubratra Edw. L. Hrudky od Fayetteville, kde vlastni klempikskY obchod. Take bratr Hrudka slouSil svemu kadu Cis. 1, co tajemnik asi po 3 leta, a afadu se vzdal letos. Pi. HruSkova stala se pacientkou zminene nemocnice ye etvrtek dne 25. ledna a byla operovana v patek. Prave ted', co pidi tyto fadky, dovidame se, Se pokraduje vYborne. Pkejeme ji rych-leho a trvaleho uzdraveni. ✓ prosinci minuleho roku ode gla z tohoto sveta na veenost jedna znama a dobra pkitelkyne, pi. Veronika Kunetkova. Tato dobra Sena byla upoutana na loS'e uS po mnoho let, neb byla ranena mrtvici. Bydlela po mnoho let se svSrm synem Frank Kunetkou, nedaleko nag eho mesteeka Ellinger, v osade jmenem Ross Prairie, ale pted ttemi lety odstehovala se ke sve dceti pti Sealy a tam take zemtela. Zesnula byla dovezena Hru gkovYm pohtebnim vozem k domovu jejiho syna Franka, odkudS se pohteb konal. Pohtbena byla na mestskem hititove ve Fayetteville. Na g spolubratr Jednoty, farat H. E. Beseda z Caldwell vykonal pohtebni obtady. — Take jsme doprovazeli na misto vedneho odpoeinku pi. Anton Urbanayou, manSelku na geho spolubratra Antona Urbana. Byla to Sena dobie znama, vyrostla zde v nag em okoli a s manSelem prospivali v rolnictvi pit Ellinger po celY Sivot. Ptitomne bydleli pki Joiner, nedaleko nas. Pohkebni obtady take vykonal br. faraf H. E. Reseda, jak v dome smutku, tak v kostele i na htbitave. Hru gka a Jeemenek na pohtebni poiad. Pi. Urbanova nyni odpoCiva, v pokoji na evangelickern htbitove na Ross Prairie. °Ulna rodinam portistalYm vyslovujeme nag i srdeCnou soustrast.

Kdo jste uS sadil kukutici? Jestli jste juste iadnY nesadil, tak jste pozadu, neb nam iikal p. Frank 8upa.k, Se on sadil korn v iiterY dne 30. ledna. Aikal mi dale, Se v roce 1938 sadil korn 18. ledna a v roce 1939 zase 24. ledna, tak se citi, Se snad jest 112 sam pozadu. V roce 1938, pravil, Se sebral nejlepgi Urodu, ponevadS si nasel korn dvakrate. Nasadil ho do brazd v kvetnu a iirada byla velika. Zda, se, Se p. 8upak se ka'SdYm rokem opozd'uje, a pravi, Se stale je to horg i; moSna, Se pti gtim rokem bude sazet zase 18. ledna, tak jako v roce 1938. MUSna., Se mnoh' rolnik si mysli, Se sazet korn v lednu jest pkilig skoro. Ale optejte se p. 1.1pa.ka, on yam to vg echno povi, jak jest to motile. ✓ AterY 30. ledna byl zde u nas Dr. M. K. Thornton, od "Extension Departmentu" z A. &M. College, jenS zkoumal a znamkoval rozdilnou hlinu na g ich rolniku. Analysovani hliny se delo za treelem zji gteni, kdo ktereho umeleho hnojiva bude potiebovat, by dosahl nejlepg ich vYsledkti v pestavani tomato. Dr. Thornton je uS star gi elovek, mel s sebou na vYpomoc na g eho okres. agenta J. C. Yeary.

Vypracoval tabulku, kterou manic zde ye vYkladu jednoho obchodu, kde kahlY rolnik, kterY si nechal svoji hlinu prohlednout maze si

Strana 5

vynajit jake hnojivo ma poulivat. Zda se, tato vec setka se s aspechem.

Ve stiedu, asi pit zapadu slunce, uslydeli jsme, Se pit County Line, nejakou mili a pal od mesteeka Ellinger se pkihodila automobilova sraSka. Nevime, jakYm zpasobem se nehoda udala, ale bylo nam sdeleno, Se jeden z nich byl nas spolubratr nadi Jednoty Karel Hrudka z Columbus. Na dtesti nikdo nebyl tetce poranen. S Hrudkou jsme nemluvili. Automil toho druheho postiSeneho jest nyni v garaSi nageho krajan.a B. J. Berana. Nejspid by asi ten model A koupil za tfi dolary, ale SadnY kupec se nehlasil, neb kara jest hodnb rozkupec se nehlasil, neb kara jest hodne rozbita.

Dodla nas sem zprava, Se snad pi. Rudolf Zatopkova v Houstonu byla operovana v titer'.

Jest to manielka nadeho spolubratra Rudy Zatopka v Houstone. Pied nekolika lety p. a pi. Zatopkovi byli nadimi sousedy zde v Ellinger. Bratr Zatopek byl Menem Badovy New Deal kapely a orchestry. Piejeme pi. Zatopkove brzke uzdra.veni.

V mnohYch dopisech bratra etu vdelijake navrhy a kritiku. Moje dopisy jedte cos podobneho neobsahovaly, ale kdyS by nastal eas a etenafstvo si toho ptalo, tak bych se moina nekdy do toho pustil. Avdak na to je jedte dost easu. Mnoho pisatela zajiste maji vYborne nasrhy i kritiky, s mnohYmi souhlasim. — Tak vice zas aS po druhe.

S bratrskYm pozdravem, A. D. Juren, tajemnik.

DO TEMPLE A OKOLI! Jak se doeitame v novinach, jevi se velkY zdjem o deskY film "8tefanik" v mnohYch osadach, kterY take bude hran u nas v Temple, 8. Unora, v divadle "Gem".

Film "8tefanik" byl zapagen apine zdarma pro S. A. 6. v Texas, krajanskou firmou Praga Film Co., z Chicaga, prostiednictvim jejiho zastupce pro Texas, p. Jos. Vadutem. Proto by nadi krajane men tuto firmu podporovat a navdtevovat Ceske filmy, kdekoliv jsou ukazovany spoleenosti Praga Film Co. Krasna mydlenka, aby se ye prospech S. A. 6. T. ukazoval CeskY film, zrodila se ve dvou hlavach na gich ptedakti, br. Fr. Matushe a J. J. Mikesky, od mydlenky k ohm nebylo daleko. PoSadali p. Jos. Vaduta, aby s jejich firmou to vyjednal. Sotva se p. Vadut v dopise jen jednou one spoleenosti o tom zminil, ihned ochotne Sadosti vyhoveli. Daldi s proptigenim budovy obstarali nadi bratti a byla jim pHslibena na 8. &lora.

Zajiste tato krajanska firma prokazala krasnou sluSbu pro pomoc nadim krajanam v Evrope a nadi krajane meli by hojne podporovat a dle moinosti na kaZdY oeskY film one spoleenosti se jiti podivat. Pan Jos. Vadut, jejich zastupce, piljede do katde osady, kde si Ceske filmy pfeji, asi jednou mesiene. To zajiste Sadnemu neudela velkou obet, venuje-li tech 25 centa vstupnehO na ty nade krasne Ceske filmy. Take se mute stati, Se ph ukazovani raznYch kraja z Oeskoslovenska, Sri po letech i ta mista v rodni zemi, kde stravil sve, detska Leta. Pit pohledu na svaj rodnY kraj, zajiste i oSivi vzpominky na ony krasne doby mladosti.

Jen kdyby chtelo bYti pfiznive poeasi na 8. anora, tak, aby navdteva v divadle "Gem", na krasnY vlastenckY film "S'tefanik", byla rekordni. Die obsahu strueneho, jak byl uvekejnen v novinach, slibuje b't dej poutavY a proto se milSeme Veit, Se navgtevniky vgechny uspokoji.

Na shledanou s mnoha krajany se tedi, K. Fojtadkova.

Leeim se z lidske bidy krasnymi divadly stromu, vod, mraka a oblak. Jsou stromy, s kter'mi uzaviram pfatelstvi jako s lidmi — ale vroucnejdi, Cistsi, nejhmotnejdi. Jsou stromy tak krasne, Se se yam zda, Se pod nimi musil zemtit v mythicke dobe bohatYr a Se ony nesou ye sve klenbe posud echo a dvaco.tou odraSenou vzpominku tehdejdiho smutku. — F. X. 8alda Zderice Braunerove.

Strana 0 Z AUSTINU — DO TAYLOR A °ROLF. Vy milt a vateni pkatele vsichni spoleene!

Jsem stale jette v mysli mezi vami, stale vidim ty vale mile, usinevave tvafe, citim jette stale to vane upkimne stisknuti ruky, a vette, to to byl jeden z nejkrasnejlich vedert, neb tak srdeene jsem se jia dlouho nepobavila a tak uptimne od srdce se jit davno nezasmala..

Ti, kteki se nedostavili na vote pekne divadlo, maji Cello litovati, jednak tie promeAkali tak pekne divadlo, z ktereho si mohl kattlY, mimo zabavy i poudeni trochu odnesti, a pak 'le nepodpotili tu vaLi namahavou praci, ktera je spojena s pokadanim divadla, a kterou zna jen ten, kdo sam cos podobneho kand neb konal.

Divadlo bylo davano ye prospech Sdruaeni Americk'ch Oechoslovakil v Texas, v sini fadu Praha SPJST. Veselohra pod nazvem "Z nakizeni bytove komise", od R. Makika. A jestli je neco podakeneho, tedy jest to vskutku tato veselohra — od zadatku at do konce — smich — a jen smich . . ! tlCinkujici se vsichni pkidinili o zdafile provedeni cele hry.

Ad povetrnostni prorok jim byl velice neptiznivS7, tak ae divadlo, ktere melt laS7ti sehrano o tYden dkive, ale pkispechavli, neobydejne studend vina, provazena snehem (col je zde malo zname), znemoanila provedeni, tak bylo nutno divadlo o tYden A ja., proto tie jsem jedna z tech St'astnSrch narozena na at'astne planete, tedy .jsem se tea do Taylor na divadlo dostala, za coa mam co dekovati Dr. Ed. Midkovi, profesoru slovanskSrch jazykt na Texaske statni universite, kterST byl pozvan, aby pH divadle promluvil o 6eskoslovensku. Ponevada Dr. Mieek nerad jezdi sam, a miluje spolednost, tedy si pozval spolucestujici. A to pana R. Prasatika, kterST vlastne byl naafi dopravni autoritou, neb jen on nese za.sluhu za to, le jsme se divadla mohNo, a kdya jia piLu o p. Prasatili kovi, tedy chci yam povedet, jakS, pHjenmy a dobreho srdce (vlastne .upkimneho) spoleenik to je. A kdyt 'Cloy& pozna pak jeho milou aenuLku, tak se jia nic nedivi, ae se p.

Prasatik stale tak mile usmiva. A tak si pieji pkipornenouti, to kdokoliv z vas mate nejake nesnaze s penezi — at' jia je to, kdy nevite kam s nimi, a neb kdyt snad nejake potkebubujete najiti, tedy vady se obrat'te na p. Prasatika v Austin, a on yam vady dobfe poradi.

A nyni dalLi cestujici byli pi. Vychopriova, velice miles spolednice, muj syn Jaroslav E. Zivny a moje malidkost. Podasi bylo ne prave pkijemne, neb se rozpr gelo hned odpoledne, a veder prSelo chvilemi dosti silne, tak ae jsme se obavali, ae navaeva bude slabs. Pkijeli jsme k sini, kde staly jia vady kar, cot rids potailo, ae pfec jen navlteva bude uchazejici — take ano! V sini jsme uvelebili nate persony na prazdna mista, ktere jsme zhledli, ale v torn jia pfichazi p. Stibofik, (minim ae pkedseda tamnejti Odbodky) pfivitati Dr. Midka, no a po seznameni odvedli nas na pHpravena sedadla, pekne v pfedu, jako destne mist() pro hosty. Diky za tu pozornost, bylo nam to velice mile. No a jia spustila hudba "Kapela Czech Melodians" z Granger, talde kdya pfehrali asi tfi kousky, ja pravim Dr. MICkovi: tohle je tolik pane, ze kdyby jia vice nebylo, tak to stoji za to, ae jsme tu.

Ale ono toho bylo jegte hodne vice, a vlechno pane. Pan Stiboiik vystoupil, aby obecenstvo pfivital a seznamil s celS7m programem a personalem tdinkujicich: Jan Svoboda, legionakskY kapitan ze Sibike — Jerry Pavlik. Jeho chot' — pani Vilemina Pavlik. JUDr. Ed. Roubal , jeji bratr —Lee Pavlik. Karel Svoboda, statical. z Chrudimi — Louis BoudnY. Inocenc Pudivitr, ministerskSr rada — Jerry Chalupa.

Matylda, jeho chot' — pi. Ruby Holly,. Klara, jejich dcera, — sl. Amalie OvesnY. Rezi Fajnova, organisovana slutka, — sl. Eleonora Drozda. Alois PetrnouLek, jeji milovnik — Stanley Pavlik. Vaichni byli vYtedni, ale organisovana slutka Rezi — ta vlastne udrtiovala vSechnu motanici a vgechen smich. Nu, a ten jeji milOvnik, byl tea opravdu k pomilovani. Mezi 1. a 2. jedrianMa vystoupily sleepy

17/STION M. a C. Stibotikovy a za doproyodu sl. t'astne na piano zapely "Piseri doery dbctia meho" a "OervenY gateeku kolem se tioV. Zpev vat byl krasnS7 a zaslouZite si uptirrine diky. Jen- tak dale zpivejte ty na ge nadherne Ceske pisne, vadyt' ta hudba a ty . pisne ..jsou na ge per-le; jsou nage zaehrana.

Po zpevu p. Stibotik peknYmi slovy uvital a ptedstavil milehO a v gemi milovaneho Dr. Ed. Midka, kter byi uvitan boUtlivYm potleSkem. Ptipomenul jeho velkou a zasluinOu pre.ci za ta leta jeho prisobeni zde v Texasu. Pravil, jak Uspegna je vgechna jeho prace,. ptiznal mu zasluhu za rozkvet Ceske keel a rozsahleho ridastenstvi eeskeho lidu ye vaech obbrect; jak obecnych, tak politickYch —!

Dr. Mieek promluvil od srdce k srdcim. Poukazal jak krasna prace jest to potadani divadla na pomoc trpicim, ptipomel to hrozne utrpeni nageho tam lidu, nagich bratril a sester — nag krve! Pravil, ie nesmi bytinikOinu lhostejno, co se tam deje. TrYineni a muderif hrozne, ktere provadi nemecka kultura s natim lidem, kterY je ubijen, je neco, co must pohnouti kaZdYm, kdo jen zrnko lidskeho citu v sobe jegte ma. Red jeho vyslechnuta byla s velkou pozornosti a jen litovali, to nebyla jegte delgi, toes nebylo motno, neb byla jegte dve jednani divadla dohrati a hodiny rychle utikaly.

Po ukoneeni divadla seznamila jsem se tarn s temi milYmi tvatemi, kteti se mne hlasili, ae mne davno znaji z dopisri, coa mne vady velice potegi. A vekte mne, ze vgem ptitomnYm, katdemir jednomu, bych byla rada ruku stiskla. Skocla, to to jrnena si ygechna nepamatuji, neb je to na ponejpr y trochu mnoho na moji starou hlavu. Velice dobte jsem si zapamatovala pi. Annu Zdatilovou, a mohu ze jsem si ji zamilovala, ae mne tekla, ze nema ditky, pro mne je piece milou matinkou. A Vy, mils pani R. Holly, Vas mam tea stale pied odima a citim to Va ge vtele tisknuti ruky, — no, as po druhe se mezi vas dostanu, tak si to vSechno vynahradime. A sl.

Drozdova, s Vami bych si byla tea rada pohovotila, vadyt' jsme se .potkali zde v Austinu dole ye meste; ala jsem se synem a Vy, mils dugieko, jste se ptihlasila. Ja jsem Vas velice neb Vat v'kon jako organisovane slutky byl opravdu znamenitST, a ja at piijdu bu hledat, tedy dle vas se budu tea organisovat. Ono je to velkou pomoci, kdyt se &ova ma od opkit. Tea bych byla rada pantm hudebnikum ruce stiskla za tu jejich peknou hudbu; no, at po druhe si to vynahradim.

Pak jsme se Ali podivat na kuchafky. Mely vYtednou kavu a rtzne "dobroty", kolade, rohliky, babovky a je, nevim co jeLte vLechno. S milYm fisinevem nas obsluhovaly a k jidlu pobizely, pi. Fr. Kolenovska a pi. H. Balusek a tu tketi jia zase nevim. Dosti jste mne to usnadriovaly jak si ta jmena zapamatovat, jen pry si vzpomenouti na koleno, zdateni a bolunek — no ano, ja to vLechno si pkipominam, ale vytvokiti z toho pkijmeni, to se bojim; mohlo by to laSti obracene a ja nechci nic spletichat, vadyt' vim, co p. Pudivitr, ministers10 rada zkusil tim popletenim — a tak radeji ne! —!

Bylo to u vas vlechno velice pane a diky za vati upfimnost a jestli se to podafi abych se k vam zase nekdy dostala a s vami si spoledne zahrala, to bude moji radosti. Neb jsem take jedna z tech kterou "Musa" polibila, a divadlo je od meho ttleho detstvi moji nejmilejLi zabavou. A je pravdou, ae koho "Musa" polibi, do toho °hen nalije at on vady pin Lasky a hotov pfinesti kaidou °bet', pospicha vady do stanku Thalie!

A nyni si pfeji podekoVati .:et. red kei niku za jeji laskave uvitaAtIalifijrimu%i'-mnjY osoby do "cechu" dopisovatelskeho. A ja buji, le vas nebudu takhle zlobiti katii§m= den, ale tentokrat je vflimka, neb divadlo v Taylor a prace s nim spojena pro dobro trpicich natich vlastnich brat-0, zaslou'li si uznani a oceneni vaech a jest si jen pfati, aby prace tato naala nasledovniky, a probudila late ty, kteti 1$04 dop osuci nete.01. 4 Pah

Ve stfedn, dne 7. *lora 1940, kdyi se maji sami dobfe, nechti pocititi utrpeni jinStch ,nett'a.striSrch a nevinnSrch.

UptimnSi poz drav vtem dtoucirn posila Marie A. 2ivrd; 102 W. 16th.

Fairbanks, Texas: Ctena redakce, mill bratti a sestryt .

Jak pak se mate vtichni v tomto roce. 1940?

Asi jedni dobfe a druzi vaelijak, tak jako .v to stare vlasti se Maji zle. Dej Pane Bole, aby; e to tyranstvi v tomto rote skondilo, neb ja smut, ne tam na vaecky vzpominam, nebot' nevim jak se tam maji, aadneho dopisu jsem dlouho nedostala,. Nevim, neksouli muj bratkidek Karel Rokyta neb moji sylovci Elgikovi, Dubeakovi a Hordicovi nekde v zajeti.

Take se yam musim pochlubit, te jsme melt 5. a 6. prosince 1939 navttevu at z Bullcreek a Minatare, Nebraska, jet nam byla velice vzacna.

Ptijely k nam obe sestry, pi. Francis Owen a pi.t .Te,reszie Nedbalel se synem Eddie a Fred.

8ebesta, jeho mama je sestra meho gkvakra F. Elgika ve stare vlasti. Pi. Owen a pi. Nedbalek jsou Fredy 8ebesty tetinky. Pi. Frances Owen byla moje nejmilej gi spolutaeka v Lipe na Morave a konfirmovane jsme byly spolu v Zadve-. ticich na Morave, a o 8 let je &five veSpoj. Statech nea ja. Tak ua je "tomu 40 let, co jsme se nevidely, to je hezko, tada let, ae ano? Mili etenail, to si midete pomyslet, ae to .byla velice vzacna, ptivitana. Ja nevedela radosti plakat anebo se radovat. Ale radbvaly jsme se, neb obe, jak Frances tak i Terezie byly sam smich a zvlatte kdyt ja, jsem je nemohla hned poznat, ktera je Frances a ktera je Terezie, neb jsou obe tluste a mohutne, Terezie vati asi 300 liber a Frances asi 200 liber. No teda, povidala jsem, vy dve zaberete ce1Sr zadni sedadlo, a to.mu se smali vtichni. Tea Eddie a Fred nam dodavali kurate, neb bylo na vaech videt sam smich. Toho povidani bylo, ae bych byla zapomela dat obed. Povidam, musim nachystat obed, jste asi hladovi a Terezie povida, to via, jako vlci. Po obede zas debatujeme a vzpominame vae stare i nove a zvlatte tu valku ye stare krajine, na tu ted' tasinSr nezapomene. No a po vedefi zas byla druha vzacna ptivitana. Pfijeli k nam tfi nate dcery, Vlasta Joe Kubin, Ella Eddie Kubin, Angelina Jess Loewen, JoeKubin st. a mole sestra Anna Juren, vtichni Houston, Tex. Moje sestra A. Juren, alai Joe Kubin st. nemohli je poznat, ua se nemohli upamatovat, neb Joe Kubin st. a Terezie Nedbalek byli konfirmovani v Zadveticich na Morave, moje sestra A. Juren spolu kamaradily s Terezii Nedbalek, ale take ji nemohla poznat za to-; like roky. Tak na to radostne sejiti nezapomeneme tacinST do smrti. Psala mi Terezie Nedbalek dopis, to se at'astne don't dostali a na to radostne sejiti to si bude pamatovat a ja taky.

Jak jsme se loudili, taky jsme si zaplakaly, to bylo ua smutne, kdyt mi Terezie Nedbalek povidala: Weru g ko, asi se vidime naposled." Ale Frances Owen mi psala, to pfijede za dve leta zas. Tak se main na co Wit. Pelme dekujeme za navttevu. Pik tento dopis trochu pozde, byli jsme v dome vtichni stonavi a nejvice naM Elizabeth, tato byla tYden v posteli. Dva tYdny vynechala akolu, a tomu ona je nerada, ona rada chodi do akoly.

Leden se zadriel, neb je skoro cel' zimny, Silne mrazy a toho snehu, celSr t'den byl na zemi.

Zde je snih vzacnosti. U kaldeho domu bylo videt snehulaka. Vte pomrzlo, at na to co zime vzdoruje.

Novornantelft Fred. LebrovSrin a novomanMaim ;J: W. deorge Andersonovkin piejeme 'Vara rostou same ride, trni tad, vae ne.

V evangelickych BratrskSr ch Listech jsme det11, te Frank Schovajsa st. je stonavSr. Pane Schovajsa, ptijmete od nas srdednSr pozdray.

Vymils moje pfitelkYne Emilko 8kaloud6Va. v George West, Teic.; i cela rodino, pfijmete nas vgech tu nejhlubgi soustrast nad' Sratoti Tveho mantela, vaaeho otce a dedOka 8kalouda, kterY od vas odegel tam,'odkuti neni navratu. O Pane, dej2 jemu tithe odpoeinuti a zeme budii jerou lehkou, a 'Vas pozrista,le potea, Pan Se srdeentn pozdravem a vae dobre ptej1 Ye" Stellgt* yaeysi v Matt) roce.

Vi stfedu, dne 7. unoro, 1940.

Na g e piirueka.

Cteni bratti a sestry!

Pcisledni sjezd na g! Jednoty ustanovil bra.

8tepina Valeika a mne co vYbor k •upraveni v destine pfiruely, kteri, by byla voditkem pro na:s'e fidove fifedniky ve vedeni na gich spolko= vYch• schuzi. Pkiruela tato byla nedavno vydana a je ted' k disposici na gich fifedniket a elenu. Dovolim si podati jista vysvetleni a odporw, teni stran teto zajimave a utitedne knitky.

Na prvnim miste, pfeji si aby se eest' i zasluha za tuto prici dostala tomu komu patfi. Po sjezdu br. Vale& a ji jsme pfi porade o veci uznali, te vzdilenost mezi Houstonem a San Antoniem nam znemotriovala spoleenou prici na tkolu nam urdenem, a rozhodnuto te se iikolu ujme br. Valdik a te, at bude miti hotovY niert, te mi tento pfedloti k prozkoumani a posouzeni. A tak se i stalo. JinYmi slovy, br. Valeik vykonal celou tu spoustd-dporne, y e prace s feel spojenou sam, a kdyt mi pak svuj nada pfedlotil, mel jsem ut jen velmi, snadnY fikol pied sebou: bylo jen tfeba dati souhlas a podepsati me jmeno. Vdek Jednoty path tedy br. Valeikovi!

Za druhe, chci na tuto pfirueku upozorniti delegity do pfigtiho sjezdu a odporueiti temto, aby si tuto pointicku opattili a ji dukladne pied sjezdem prostudovali. Sjezd na gi Jednoty bude, co do poetu delegatii, nejvet gim deskYm snernujicim telesem v dejinach na geho stitu. Sarnozfejme, v take ohromue schtizi, vgechno jedne.ni musi bYti tak pravidlovino, aby se vykonalo co nejvice plodne, smerodatne prace v pomerne kratke dobe. A prave proto musi se postupovati a vystupovati die parlamentarniho isadu. A to zas znamena, te ma-li bYti vyslanec ye sjezdu udinnYm, musi aspori easteene bYti zasvecen do vYznamu pravidel, jimit je sjezd kontrolovan.

Bez znalosti techto pravidel je ve sjezdu vyslanec jako ztracen.

Zakladem pfirueky je fad, jimt jsou fizeny snemy v zemich anglosaskYch. Prise proto by mela bYti pfirueka vydatnou poinftekou tern vyslanctim, kteti jsou dobte obeznameni s fizenim schuzi v anglidine, ktefi vgak at dosud nemeli pfiletitosti osvojiti si ruzne ty parlamentirni vYrazy a fraze v ee gtine, a kteti nisledkem toho byli v deskYch schtizich v nevYhode Doufarn tedy, to Hlavni tfadovna umotni yyslanctun, aby si opattili nagi pfirueku. Tet by nebylo na gkodu, kdyby si Jednota na pfirudku vyzvedla "copyright".

S bratrskYm pozdravem, Dr. Jos. KopeckY. RfitovY Dvirr, Cis. 89, Rosebud, Tex. Cteni bratti a sestry! ✓ posledni nag schfizi jsme vzali na pfettes dopis bratra toupala, stran nemocenske podpory, ale daleko jsme nedo gli, neb bylo mnoho prace, tak jsme jej odlotili do pfigti schtize. Tak pfijd'te do schtize v hojnem poetu, a podavejte svoje nahledy.

Main pied sebou dopis br. Slavika, te bude ukazovan v Cameron film "8tefanik"; a tet asi w Cameron uvitame senatora Vojtu Benege. Odbodka na ge jest spojena s cameronskou. Jsou to etyti odbodky dohromady, tedy etyti tajemnici. Tak bratti tajemnici pi g ge spojend odbodka ma dlenti-tejaktoje.Na nekolik set; kdyt katdY jell" nee° mak) udelame mnoho. Mluvila jsem , naterymi nagimi lidmi, ktefi pravA, te od- te doby co je 6eskoslovenska. rentIblika fabiana, jegte jim odi neuschly.

S pozdravem, Anetka Skupin, taj.

Dva Hudebni slkadatel Anton4l t,Dvotak pfihkitel jednou v Nelahozevsi, jak pfed kostelem vymeriovali stare lavieky za nove. Povida pfitomnemu truhlifi; "Hrn, ty lair ky jste deal vy? To bych ani nefekl."

Mistr truhlar, obrat41 se na Dvoraka: "A kterej pak vy ste?"

"Ja jsem skiadatel Dvofik."

Truhlaf ihned ptisolil: "A to bych byl taky :Welt'!"

VtaTNiK POMOCNA AKCE S. A. t. T. V HOUSTON.

Pfed nekolika drry obdriel zdej gi pomocnY vYbor ten vehrii pekny dopis z Novell° Yorku, v nemi se potvrzuje pfijern tfeti zasilky obnogeneho tatstva na gim betencOm a darku eeskbslovenske armide ye Francii. Cela na ge vefejmost se streastnila, teto akce a proto myslim, te je to nagi poyinnosti, abychom ji tet informo valy. Dopis je dosti dlouhY a proto vyjimam to nejdilletitejgi: "Vagi tied zasilku jsme obdrteli v poildku.

Darky Varni nakoupene jsou vhodne, nejvice vgak v pkitomne (lobe potfebujeme ponotky, teple ale ne velice tetke, die navrhu pana plukovnika 8panela, pak kapesniky, lehdi spodni pradio a mYdlo. Ostatnich veci mame Pritomne dostatek. Veera na koncertu, z ktereho Vain zasilim program, jsem potkala pana konsula Hajneho a on mi radostne sdelil, te jeden americky tovarnik nam pfislibil dar nekolika set vojenSkYcli kosiI. Budeme te2 kupovati 500 kotil pro nage letce.

Od nagich vojaku jsme jegte neslygeli, pogta nyni vezme dele. Byl nas navgtiviti v nagi pracovne pan Kraemer, tovarnik z Francie, kterY byl pfitomen rozdavani darkt vojakiim. Ho gi s darky utikali na sva, mista,.kde je rychle otvirali a radosti plakali. Panu Kriemerovi pri lie'en' tekly slzy a v gichni pfitomni se dojmem rozplakali.

Penetite dary uvefejnujeme v eeskYch a slovenskYch novinich a darky gatstva jine zana gime do knihy, ktera bude kaidemu k nahlednuti a ktera nam ziistane tet pamatkou.

Dekuji Vim jegte jednou za Vagi driveru a tegim se, te budeme v gichni vespolek nadale svorne pracovati zvitezime ureite.

S UptimnYm pozdravem vgem krajantim u Vas a s projevem Acty Vain, Marie tepkova, tajemnice."

Zpfisobili jsme nagim trpicim bratrOm a sestrain radost a budit nam jen toto pomygleni pinYm uspokojenim. Pokradujme i nadale v teto praci, dokud toho bude tfeba.

Jak jsem jit v pfedeglem elanku sdelila, odesilame dali zasilku pfigti patek dne 9. t. m. veder a prosim, abyst,e poslali, neb pfinesli sve dirky bud' na zdej gi konsulat, neb do nagi sine: S.P.J.S.T., 1140 Robbie St., Houston, Texas.

Doglo jit mnoho fed i penetnich ptispevka, o kterYch podrobne napigi v pfigtim disle, budou-li pani redaktoti tak laskavi a tuto zprivu uvefejni. Dekujeme jim za misto, nam tak ochotne venovane a za tu trpelivost, kterou s nami maji. S radosti jsme eetli zpravu pani B. Valdikove z Dallas, jak se u nich ptipravuji na bfeznovY bazar, nav gtevu p. sen. Vojty Benege, kolik jit upletly svetrii, jakou spoustu medaili jit odbyly, atd., atd. Dallaske teny se opravdu tuti a je jiste takovYch osad po state vice. — Zdej gi krajanky pletou svetry pro eeskoslovenskou armadu; v pfitornne dobe pracuje 20 ten.

Byla jsem tazana, abych vysvetlila, jak si ye veci zde podiname. Z dobrovolnYch penetitYch pfispevkil nakoupime pfadena viny ruznYch barev, tmavgich odstinti. Tato se svine a do, se po peti klubiekich tern tenam, ktere chteji plesti. Jsou tti skupiny krajanek a vim, te v jedne z nich se mute katda Lena neb divka uplatniti. Tyto jsou: 1. t ena, ktere je to motno, daruje obnos $1.25 (koupi si krom toho jehlice Cis. 5, nebo 7 za 10c pir), vezme si vinu domt a die navodu uplete svetr.

2. t ena, ktera neumi plest, daruje $1.25, neb vice na vinu, ze ktere uplete svetr ta krajanka, ktera, nemirte darovati penize, ale hodli darovati praci.

3. 2ena, kteri daruje svaj eas a plete svetry z viny,..ktergu tint koupili. Na hotovY vYrobek se potom pri gije Mien° a adresa darkyne. U nasi odboeky S.A.6.T. si vettina ten vinu koupi sama a tet svetr uplete. Price se nam velmi libi a doufarne, to pristi patek budeme moci pfilotiti do iasilky nekolik tech svetrti jiz hotovych.

Nide teny, povinnost k na gi vlasti vola! Podpofme nag druhY odboj a "Musime zviteziti!"

Jsem s pozdravem ode v gech, za pomocnY vYC. J. HollubOva. bor ten, V Houstonu, dne 4. tnora 1940.

Eitrana 7 Hillsboro, Texas.

Cteni redakce Vestniku, mile sestry a.bratti!

Osmeluji se prijit mezi vas a,spoii na papite, kdyt se neda jinak, totit jestli mne redakce moji Skrabaninu ptijme.

Ptedne divam Oat, jakou jsme tu men zimu, teplomer ides' pod nulu, to jit je v Texasu poiadna, zima, ktera udela taky hodne gkody na vgern; neb my nejsme tu v Texa,su na ta.kovon zima ptipraveni. Ani farmafi nejsou uttfeni, neb to vypada to zimni ovsy jsou zmrzle, misty nadobro vymrzle. Dnes se trochu , oteplilo, ale ten severak paid fouki. Kdyby trochu zaprgelo, tak by bylo lepe.

Mile sestry a bratki, dobte jsme pokradovali minulY rok, tak doufame to i tento rok milteme jegte lope, kdyt je pkestupni rok a tenske pray°, tak nemyslite, kdybychom jim ho dali, aspore tem mladYm deveattim na tech balech, tak jak my jsme ho mivaly za nagich case, ji myslim te by to pomohlo, neb nektere ty mlade devdata si zaplati desak, ale k tanci se nedostanou, tak ktera se libila, ta smela a gla si pro tanednika, tak by si mohla nekterY kousek zataneit, tet by radeji chodily na baby. Kaida, nema sveho taneenika, kdyt jede na bal, tak nekdy musi sedet celY veder, jak se to stalo i nagi nekdy, tak tam radeji ani ne gla a byli jsme doma vgeci, tak jsme nic neutratili; ted' ut jsme sami, mime vgechny deti z domu prye. Ted' ut nebudeme east° jezdit na ty baly, ale my si ridi vyjedeme a jdeme se mezi vas pobavit. Mill bratti a sestry, minila jsem to Prednest ve schUzi, ale nevim jestli tam budeme, neb my to mame trochu vzdaleno, tak jak je nejake Apatne podasi, tak je nam to nemotno. Radi schtize navgtevujeme a katdY by mel, vtdyt' je to jako nig domov. Mateme si tam popovidat jako doma a Pane se pobavit pri te dobre svadine.

Pfed vanocemi byla jsem v Kalifornii navgtivit nage deli F. J. Gorubcovi, na ge nejmladgi dcera.

Tak jsme se tam take schazeli v gichni vespolek a povidali si o tom Sdruteni a sehnat nee°, te je to dobra vec tern chudaktim Pomoct, a ted' nam na ge dcera psala, te ut to tam zakladaji, ut meli schazi, ac je jich tam jen par Ja myslim, te to gatstvo divat je tak dobre jako penize, vtdyt' oni obleeeni potfebuji tak jak ty penize. Rada bych se o torn rozepsala vice, ale mne to jde gpatne, necham to tern, kteti to lope umi. Pani Paulova z Fort Worth to umi dobte, jen se toho nevzdavejte, ja myslim, to katclY rad Va g dopis ptedte. — Pani Klausova, pekne pigete nano do Vestniku, jen pitte Cast°. Ja Vage dopisy vtydeky hledam, tak pak vim, kde co bude, jinak bychom se tu toho nedozvedeli. No, tit toho musim nechat nee to poTeti do koge, ani jsem neminila tolik psat.

Tak yam jegte pfeji dobrY tento nastavajici rok, at' je lep gi net byl minulY, obzvla gte v Evrope at' tig tam maji mir, neb je to hrozne poslouchat pies radio a Gist v novinach.

Ktera mate ty velke bile kadeny a mesa byste vejce na prodej, tak mi dejte vedet, koupila bych asi deset vajec.

S pozdravem na v gecky zustavam, A. S. Strmiskovi.

Ditletite oznameni v gem elentim ficlu Karel Jonag eislo 28!

East Bernard, Texas.

Vgichni dlenove jsou tadani, aby se kahlY dostavil do pravidelne sehfize dne 11. imora 1940, ye 2 hodiny odpoledne do sine. Budou etena po prve domaci pravidia, a vas vYbor ma mnoho zmen, o kterYch chce abyste hlasovali, bud'to pro, nebo proti. A pamatujte, te to musi bYt po tti schfize po sobe, a te vase pfitomnost jest tadouci.

Za VYbor na opravu Domacich pravidel: Jos. Wagidek, pfedseda, F. V. Urbish, tajemnik.

Nisledky.

Lidka, co rada tame', gvitofi k svemu napadnikovi: "Nekdy se mi zda, te jste takovy mutnY, jin‘. dy °pet, to jste zten gtilY! Jak to pfijde?" Lad'a se zamysli a prohlag uje, te je to dediene. Lidka se divi, jak to pfijde a Lad'a doclavit: "To je jednoduche. Polovidica, rnYeh 'pfedia byli mug a polovidka 2eny1n

Etrana Barber, Arkansas, 2. imora 1940.

Ctend redakce Vestniku!

Jest mi dnes dlouha chvile, tak se tam k yam do Texasu na chvilku podivam a nem varn povim o tech pobertech cizi drilbe2e, jak jsem se minule vyjadfil.

Byli to tfi mladici, asi 18 rokil stafi, ktdi se do toho podniku pustili, an chteli miti dobre easy bez prate. Kolik meli pomocniku, to nevim, pouze varn povim o torn trojlistku, je2 budu jmenovat A, B a C. Prvni dva podnikali vYpravy, pravda ze noeni, a hromadili opefence, co ten tteti je dova2el na trh a zpendil.

Ka2dy veal, kdo oni zlodeji jsou, 25,dnY vgak jich nemohl pfistihnout, ad lids byli jiz toho do systosti naziobeni, trojice si z toho nic flealala, ani mistni obchodnik nebyl od nich u getten, jak on sobe nezajistil driibe2 jim koupenou, i ta mu zmizela, byla-li ji2 v klecich, tim meli snacinejk praci.

Onen trojlistek bydlel ye stfedu osady, mile od nas, a tuto kradd ji2 provadel asi 2 roky, nas tady setril, reel z tett) strany trochu obavy. Nekolikrat jsem vyslovil irdiv, jak Tide se mohou nechat tak okradat. KahlY snad nejakou zbrari doma ma, a napinen zlosti, toto mute trpet.

VSechno do easu, tak bylo s nami, take jsme se jich doekali.

Jedne noci, y e 2 hodiny po dvanacte, jede kdra vedle, co me probudilo, divam se oknem, u ktereho jsem spal, a vidim 2e asi sto krokii od domu zastavila. Onim oknem:mohu ptehlednout cele okoli vpfedu domu, ke staji a slepieniku. Nevenuji tomu 2adnou pozornost, mysle 2e to zdejk lekat, snad ma zas opieku v hlave, pkij el se sem prospat, 2e a2 vystiizlivi, ze najde cestu domt.

Jr2 zas usinam, kdy2 najednou zaslechnu slepici vykkiknout, ten vYkkik, moje vyskoeeni z postele a shasnuti svetla ve slepienikti stab se v jedne vtefine. Ve spechu hodim na sebe to nejnutnejk a ven, nikoliv na pkedek ku slepieniku, ale zdem oklikou ku kafe, kterou jsem chtel dostihnout spiS"e nd ten zlodej. Musel jsem pfeskoeit pies dva ploty pleteneho dratu, ani jsem si uvedomil jak jests dovedu skakat a bdet, kdyz byl ji2 blizko, ten co byl v kafe spustil maknu a svetla a pomalu zaeal jeti, a2" jeh ospolednik skoei do kary, by mohl ujeti.

Videl jsem ho s terni slepicemi v pytla kdy2 utikal proti svetlu pfi pohybu kary a kdy2 jeho lup hodil do kary. Nato on skoeil dovnitf a kdy'2 chteje piirazit dvikka, jf2 jsem stal na stupatku a opte obe pate, by tak nemohl ueinit, chytil jsem ho razne pod krk, a tomu co byl u volantu pravim, aby zastavil; on 2e mohl jsem to udelat sam, ale oba byli tak polekani a nervosni, ze jsem mel strach, sahaje po klidi, 2 v e by mohl pri to prudke jizde vrazit do stromu neb velkYch kament, jich2 bylo hojnost podle testy. Pit to prudke jizde jsem jim vide dobfe do oblieeje, neb men dobra svetla.

Ten, ktereho jsem drzel, byl A, za volantem B. Ku skoku se stupatka nebylo ani pomySleni, to blaznive jizde, proto jsem musel vydr2et 0.2 asi etvrt mile, kte byla ostra zataeka, kde museli zmirnit jizdu, tak jsem seskoeil, co2' jsem litoval, neb mne hned napadlo, ze jsem mohl jeti s nimi a takto zakt trochu vice dobrodru2stvi. Kdy2' jsem byl dole, bez nehody, to vygla za mnou rana z browningu, ji2" domaci zaslechli, co2 je polekalo, take zaeali kkidet, mysle jsem stfelen. Ja na jejich ktik odpovidam, at' jsou ticho, 2'e se nic nestalo, priali mi naproti cell polekani.

Pfigedgi do domu, povidal jsem, 'te se dam do lepkho pokadku a vsednu do "Shivy", jak jsme nagemu behounu kikali, a zajedu k rodietirm toho A a zdelim jim, co se stab. Moje, ta byla raznejk, 2e at' jedu k deputy gerifu, asi mili od nas, a at' je necham zatknout. Poslechl jsem moji a zajel tam. Zdelil jsem jemu, jak to bylo, naed on pravi, prod jsem nevzal zbraii a mohl je zatknout sam. V tom jsem si vzopmel, jsem na zbraii nevzpomel, a povidarn mu to, tak mi nafidil, aby pfijel rano, ze pojedeme do okresniho mesta Waldron vyzvednout zatykae, co2 jsme take udelali. Sousede chteli, at' je nechain pfisne potrestat za ty jejich kousky, kterYeb, jig tolik natropili, jsem prvni ktery je troj., LtdajL d0p4d4 tax 2(:,1 on: 1.0 na

VESTN1K listek se dozvedel, co se na ne chysta, tak se vytratili z osady.

Na druhY den po vystaveni zatykaCe matka toho A pfiSla ke mne s plaeem, at' jejich syna necham zavtit do kriminalu, 2e oni co rodide se mu nadomlouvali, by toho zanechal, ale on je nechce poslechnout a takto jim dela mrzutosti a trapeni. Ja ji pravim, 2e vim jak se citi, ale 2e by to brzo bolelo, '2e ma syna za neco takoveho 2e neudelam, ze nechci bYt pfieinou, aby se nekdo k vuli me v ta mista dostal.

Kody'2 trojlistek se dozvedel, '2e to minim s nimi mime, tak se za paru dni ukazali a nechali se zatknout. Pri soudu jsem 2"adal, ze po nich 2'aclain pouze slib, ze toho kradeni zanechaji, co oni ueinili a platili irtraty oba dohromady, asi 18 dolart.

Slibu dodrzeli, nea pfijeli dornt, pak se mi jeke vysmali, pri eem2" jsem se zatekl, ne jestli se mi neco takoveho jests naskytne, 2e bude jednat jinak.

Mohl bych toho napsat hodne o tech spadech, co onen trojlistek provedl, ale toto snad postael, pouze podotknu, 2"e ten C jiz vozil kofist pies hranice, do Oklahomy, a22 tam byl podeztely, tak si vzali eislo jeho license, a'Z byl chycen a zavfen, advokat ho dostal ven, neb 26,dna kradd se mu nemohla dokazat.

B a C se pak odstehovali do jineho statu, ale A pokradoval, jen'ge drilbe2 zamenil za kary, an jedenkrat byl idedniky posttelen, vzat do nemocnice do Fort Smith, kde za nekolik dni zeTak byl mlady 2"ivot zmaken. Toto bylo pied 7 roky.

Pani Millie Polagkova ye Fort Worth, ten gertik s temi brambory se Vain povedl, pit eteni jsem se tomu musel s chuti zasat; twit se v'Sak na ne nemusite, neb zmrzly.

Jelikd jsme meli slibeno etyfi a pill dolaru z akru od sazeni bermudy travy (bermuda grass), tak jsme sadili 15 Art. Deuji Vam za ptani ku uzdraveni; Jiz jsem hodne lepk, ale musel jsem bYt opatrny v to zime.

S pozdravem na dtenate jsem van, Jan Beran.

NEMOCENSKA PODPORA.

Mili bratti a sestry! eas utika, eas plati a eas trati. JelikoZ jsem obdrZel bud' osobne nebo prosttednict yim Vestniku zase trochu materialu, odpovidam proto, ne jsem vam to slibil. Velmi yecne rozepsal se nas start' pismak br. Vytopil, za, ten mu posilam diky a mnoho jinYch, tern take dekuji za je-jich rieast. Ale doposud jsem dostal jenom nahledy pro dizeni N. P. v na g' Jednote, ale take bych rad slytel neco proti zfizeni toho odboru. Jak je yam vSem znamo, ja nechci nikomu y nucovat, musi platit na N. P., kdy2 si to nepreje; bylo by to nedemokraticke, a moZna, Ze by to ani komisat pojiSteni nedovein. Ja chci, abychom se po staroda ynu podporovali v padu nemoci. Jak jsme to na zaeatku delali, ueinili jsme kus dobroty a pit tom zbudovali velkou jednotu a nikdo to ani nepocitil.

NaSe N. Podpora jest naeisto jednoducha, neni to nic vice jako uloleni penez u H. A., kam by se posilaly opravnene 26,dosti, aby se ptedeSla zbyteenemu ddpisovani a odesilani malYch eastek penez nemocnYm elentm, con znamena, yydani tak velke, Ze to eini samo sebou malou N. P., ba i vice neZli v poslednim Case ladatel dostal.

Jak yam znamo, Jednota nage ma, 162 radii, a kdyby vyclani za poStovni poukaku a psani stab priimerne 10 cent& einilo by to $16.20; na 200 Zadosti roene by to einilo $324.00. Drive jsme to einili, ale ne dlouho, protole naafi nedbalosti nayStevoyat spolkove schrize se Upine zapeninelo, ne mime podporovati na ge nemocne bratry a sestry, an to 'bine zahynulo. V jinYch jednotach to eini, davam na to pozor, a jest to velmi chvalyhodne, a vady mne to udeli dohte, kdy2, neco podobneho etu nebo slySim. Nage Jednota, jest dosti velka, na dobrYch zakladech, ale tak si foukati jeSte nernriZeme, g byehom si mysleli, ze kagdY maze bYti ism E, 0, 7. jej polik5time, -M5e.lzmutim N. p,,

Ve sttedu, dne 7. Unora 1940. drive dayali, odstreili jsme Lidskost, ktera byla naafi chloubou a uchytili jsme se mamonu, dolaru. My mn2.eme podporovat nae nemocne aspori v padu operace, aby se ptedeSlo yyuZivani tohoto odboru, bud'to 1/2c na elena nebo jeden cent. Tak jak si to ureite. KdyZ by tad dal 50 centti a Glen 50 cent& jeden dolar ueini kapital 15 tisic dolarti.

MoZna, Ze se to nekterYm elentim nezamlouyd. To ja vim davno. Mne se take ledacos nelibila schazich, ale kdyZ si to vetSina prala, tak to proSlo. A to same mate s timto odborem.

Jest to na vas 6,1e/tech, jak usoudite tak to bude. NeZadejte, aby elenove H. A. se do toho michali. T jest tvrdy otiSek a oni sobe nechteji 2.adneho rozhne yat. A jestli se na mne nekdo bude zlobit, ja, to ji2 nejak unesu.

Ja kdybych v tomto odboru ne yidel rozkvet naafi Jednoty, tak bych ani neakrabnul, a Ze bych nekomu veril, Ze neni schopnY dati ten pirideek, to nikdy vetit nebudu. Pro to, aby nekdo se nechal zavesti do nemocnice a dati se rortezat, aby dostal nemocenskou podporu, tomu take nevetim.

Ale kdy2 onemocni Glen rodiny a jest nutria, operace a ten Glen jest spravedlivY a start, se to, aby zaplatil lekate, leky a Spital, tak aby celY rok se cela rodina drela, aby byli schopni zaplatit, — tomu verim; jelikoZ se mu odnikud Zadne podpory nedostalo.

Jednejte o 'Leto zalelitosti ye vaSich schtzich a sdelte vaae rozhednuti jests pied sjezdam. To se necha vykidit, ania bychom museli drahY Cas ve sjezdu. Sjezdu by se predloZil hotovY navrh a basta.

Nezapomente, ae zakladem teto veci jest podpora vaem a ode vSech; jinak to bYti nemtde, proto byla hlasovanim zamitnuta N. P., ktera, byla vypracovana nemocenskYm- vyborem a H. A., 2e byli vynechani elenove, kteri prekrocili jiste stai.

Pamatujte, bratti a sestry, Ze tento dolar by vykonal mnohosamaritanske price, kterou dluLme syYm bratriun a sestram postiZenym nem:ci. Nekdy mluvime o bide. Dokud jsme zdravi, neni Zadne bidy, ale nemoc jest horSi neali bida. Ptedstavte si ten obrazek, dtive neZli teknete ne.

S bratrskYm pozdravem jsem ptitel nemocnYch, John Toupal.

Princ Otto HabsburskY, snad priati cisat vzktiseneho Rakouska, kterY all poslednich 15 let v Ustrani ye skrovnem zameeku nedaleko Bruselu, dostava se pomalu do poptedi. ACkoli yetSina \Talky v Evropt musi byt jeate vedena a komplikace, tykajici se jednotlivYch state, stavaji se vetSi kadYm dnem, tento mladY dedic rakouskeho trtinu se stale vice zabYva, budoucnosti sve zeme a jejim osudem, as budou slo2eny zbrane a vitezove vaane zapoenou s rekonstrukci Evropy. Jak bylo nyni prozrazeno, mladY print Otto po mnoha poradach s tadou statnikil a osobnich ptatel jak v LondYne, tak i v rozhodnul se zrevidovati sve plany, jeZ mel privodne zformulovany pro znovu obnoveni Rakouska jako neodvisleho statu. Pri vypuknuti valky bylo snem prince Otty vybudovati jihonemecke mocnastvi, zahrnujici ureite nemecke staty prave tak jako Rakousko. Jak se vSak y yrozumiva, Otto ma, nyni novY plan, podle nehoZ nove mocnastvi by tvotilo Rakousko, Mad'arsko a Slovensko bez zahrnuti Ceske easti toho, co dtive bylo Oeskoslovenskem. Jak se , zda, Otto ted' sam diva ptednost tomuto merle naroenemu planu, o kterem se ma take za to, Ze se mu dostava tate podpory od Usttednich kruht 'NT Rime.

Nadany mladY K Mikulaai AlSovi priaei jednou mladY muZ s balikem svYch kreseb, aby mu je prohledl. Alen vaane prohledl kus za kusem a kdyZ vSechny probral, pravil: "PoslySte, na mou duSi, kdybych mel vaae nadani, tak uZ budu mit claim° vilu a auto!"

MladY muZ se zachvel blahern: "Jak by to bylo moane?"

"Docela jednoduSe," tekl Ale& "kdybyeb mei vaae nadani., tak uz maul (myno velkoobfTh!.1 ct ukrem neb0

Ve stfedu, dne 7. imora 1940.

JAROSLAV POKORNt:

SESTRA EVA Divei rominek ■••••0•01.4.M.1•1114.114.0.04MMIHNNINIK

"Bud'te zdrav, hochu, a pamatujte, ze vase vlast bude vas potfebovati." Stisk ruky a president odchazi.

Teprve, kdy mizi jeho postava ve dvefich, opustila ho ztrnulost.

"Blahopfeji vam, kapitane," tiskne mu ruku fitednik a Jirka se usmiva. Vidi se naproti v zrcadle a vidi na kabatci pod kfitem "legie" hvezdu. Pfipada mu to nemotnym. Jett:6 kdy byl chlapcem, lakaly takove cetky jeho k obrazilm generala a panovnila Vychazi a na ulici mu salutuje plukovnik &iv, net on jemu.

Je vgecek zmaten z toho. Pak si uvedomi, asi ho videl vychazeti z presidentskeho palace.

"Ale, co ted'? Kde se ma hlasiti? Rozjel se do ministerstva valky.

"Ano, zapomnel jsem varn to veera oznamiti.

Mate dva mesice dovolenou", hlasil mu gedivY plukovnik, "a pak se ptihlasite u gtabu v Nancy."

Zajiskfily mu odi, ale hned pohasly. Nancy, kde je Eva. "Plukovniku, to znamend, ze budu vyfaden?"

Plukovnik se usmal.

"Netoutite po torn, abyste byl u gtabu?"

"Nejsem piece aktimi dastojnik, plukovniku."

"Va,g velitel vgak, major Gerard, ve sve relaci o vas pravi, to postfehem a inteligenci jste pfedurden pro stab."

"Snad mne ptechvalil, plukovniku a snad mne chce dostati z fronty. Ale jen tam je moje misto. Nechci bYti velitelem, chci byt vojakem.

Prosim, pkidelte mne k nektere letce, jako vsr -koneholtce."

Plukovnik ptegel pracovnu.

"Nevim, piijde-li to. Budete povY gen na majora a to je velitelske misto."

"Nepovygujte mne tedy."

Plukovnik se zasmol.

"Jste original, kapitane. S tim povY genim nebo nepovYgenim nebude nic, ale budete len jako letec pro zvla gtni slutbu. Nebude to nic pohodlneho, ujigt'uji vas. Kam pojedete na dovolenou?"

"Do Nancy."

Plukovnik nakreil delo.

"Mam tam snoubenku, je o getfovatelkou v nemocnici."

"Francouzska?"

"Ne, Ceska, plukovniku. Uvazla zde s matkou."

SOUBOJ VE VZDUCHU. Dva mesice dovolene utekly a Jirka se lotion s Evou, jet" se stateene namahala, aby se usmivala. Ty dva mesice, kdy eekal na ni veeer co veeer byly jako pohadka.

"8" etil se, Jirko. Slib mi to. Co by bylo se mnou, kdyby se ti neco stalo." A v oeich se ji ukazaly slzy.

"Vratim se, Evo." Byl stisnen, jeji fakost ho svirala jako v kleStich. Na chvili litoval, ze nepfijal bezpeene misto ye gtabu. Ale pfemohl tu slabost.

"Valka nemifte trvati jit dlouho, Evo. Snad skonei do vanoc."

"A pak pojedeme donra."

"Vekim v to."

Posledni poibek a Jirka mizi ye vlaku. Ukazal se v okne a ma,va. Eva vidi ho slzami nejasne, ale usmiva, se a mava mu, dokud vlak se neztratil v faclach vagonti. Pak teprve ji opustily sily a nebro.ni se Wadi. Vraci se, vojaci, civiliste ji uctive ustupuji. Videli ji s dustojnikem, vyznamnenanYm dvema nejvy ggimi vyznamenanimi a vidi stutku na jejim Jirka byl pkidelen stanu tfeti armady jako letec pro zvla gtni slutby. Kdyt dorazil do.maleho, polorozbiteho mesteeka, kde byl Stab, byl jit ternef veeer.

"General chce vas videt," fekl mu nevrle jeden z pobodnikii. 8tabni dustojnici ve v gech armadach jsou zarlivi jako stare zeny mladS7ch muZU.

STNt1 General sedel se svYm ndeelnikem u stolu nad mapou a vzhlecll od ni, kdy vegel.

"Okamtik, majore."

Okamtik se protahl na poi hodiny, ale Jirka netrpel nudou. Rozmluva obou mutt' byla nanejvYg zajimava. Vygetl z ni, ze Nemam se vede gpatne ate pomalu, ale s bezpednou jistotou jdou k poratce. Vedel jit koneene sam, situace centralnich mocnosti je zoufala Soluriska fronta na Balkane byla rozbita a i fronta v Italii se bortila nespokojenosti a vzpourami.

"Vitam vas, majore," podal mu general posleze ruku. A jeho poboenik se na neho bystle, ale pfatelsky podival.

"Pfichazite mi prave vhod, pottebuji takoveho jako jste vy. Zitra vas poglu do tohoto useku. Prohlednete si teren a prostudujte jej do zitfka. Potiebuji zjistiti v ge, co tam je a co se tam skrYva. Je zde kapitan Delgas," fekl gef gtabu.

Jirka sebou trhl, jako by dostal ranu. Delgas.

"Poleti take, jeden se jiste vrati. Prohlednete si stroj. Je zaletan a je to nejlep gi aparat, jakY /name k disposici. Pfedstihne katdY nemecky.

Zitra se hlaste v sedm. Dobrou noc."

Jirka zasalutoval a odegel.

"Dostal se mse tedy do toho rovnYma nohama", myslil si, ale nebyl zneklidnen. JedinY Delgas ho pichal jako trn. Nu, uvidi.

V sedm hodin vchazel do hlavniho stanu, jen byl v opugtene gkole.

Kdyt vegel do pobodnikovy kancelate, uvidel Delgase, jent ho s nechuti pozdravil a hned se otoeil k poboenikovi, tvafe se jako by Jirky nebylo.

"Kapitane fekl Jirka, kdy vychazeli.

"Prosim."

"Dokud jsem ve slutbe, jsme vojaky."

"Rozumim, majore."

"A nic vice."

Fronta od hlavniho stanu byla asi petadvacet kilometril a tu vzdalenost propletli ani ne za etvrt hodiny. Jirka letel o nee° pied Delgasem.

Unikli ocelove clone kulomett a rychlopalnYch del a spustili se, jak mohli nejnite. Jirka, kdy chvilemi pozoroval Delgase, musil uznati, to rozumi svemu femeslu. Ovgem, tohle nic nebylo.

Srazi-li se s Nemci, teprve se ukate jaky je. Ale zdalo se, jako by neptitel nemel na tomto useku jedineho letadla. Jirka jit myslil, ze obhlidka skondi krotce, kdy vynofily se tti nemecke stroj e.

"Nemelo smyslu pougteti se s nimi do souboje, protote vedeli, co meli zjistiti a proto dal Delgasovi znameni, to leti zpet. Nemci byli dosti daleko a nemohli jich dohoniti. Ale Delgasay motor zaeal vynechavati.

Jirka se zamradil.

Ne pro ten fakt, ale pkestavky ye vYbugich motoru uvadely ho v udiv. Vypadalo to, jako

by Delgas vypinal motor sam nebo jej dusil.

Musel zpomaliti a tak se stalo, to Nemci, prave kdy se dostali nad bitevni linii nemeckou, jich dostihli. Jirka ostfe stoeil stroj a uniknuv zasahu, zafitoeil. Ale v obratce uvidel Delgasovo letadlo, titici se na neho. Zblaznil se? Ale pak mu proletla hlavou stra gna myglenka. Vzpomnel si, jak mu iekl: "Setkame se jednou". Ano, chce se s nim vyrovnati zde a takto. Zutivost popadla Jirku, ale zakfikl ji a ztvrdl.

Vyhnul se. Slygi, jak kulomet Delgastiv rachoti a vidi, to Nemci jsou zmateni. Zpotd'uji se. OdvatnYm pfemetem °tail stroj a vrhl se proti Delgasovi. Jen tficet metro je od neho a kulomet Delgasilv nernfite mu u gkoditi, utoei ze zadu.

"Pse," drti chladne a vidi a sly gi, jak snop steel bije do francouzskeho letadla.

"WA dost". A Delgas ma dosti, zakymacel se, vyrovnal, ale jen na chvili, fiti se k zemi, u same zeme se mu podatilo znovu vyrovnati, ale pak narati do pfekatek a stroj chyta. Jsou to jig francouzske pfekatky. Ale Jirka nema eas mysliti na podleho zaketnika a zradce. Nemeeke, smrt je za nim a pied nim. Jedno z letadel zaskodilo mu cestu a obraci se proti nemu. "Nu, kdy chce g," mysli si a pfidava plynu, je daleko rychlej gi Nemce a ocita se nad nim. Mohl by uniknouti, ale sedi v nem chladna zufivost a chce dostati sveho mute. A dostal ho. Vidi, mu urazil kormidlo. Nemec se potaci, snati se zoufale vyrovnati, ale marne. Pada k zemi, ale tivQt je s nirxl a nahoda je Ic n*mu milosrdna:

Strana Net dopadl, stroj se vyrovnal a pfistaval daleko za francouzskYmi pfekatkami a je obklopen vojaky, vyskodiv gimi z okopt.

"Majore", zaeal vane general, tvate se 'Aisne, kdy si ho zavolal jit v noci. 8ef gtabu dival se stejne studene.

"Hlasil jste, to kapitan Delgas byl sestfelen, nehlasil jste v gak, to byl sestfelen vami. Nepoeital jste asi s tim, to by mohl promluviti. Ale Delgas' promluvil a zde je protokol. ZatYkam vas."

Jirka se nepohnul.

"Snad se zeptate, generale, prod' jsem mleel," kekl klidne. "Styclel jsem se, ze Francie mohla miti mezi svymi dustojniky takoveho bidaka.

Napadl mne v dostfelu Windt Nemel jsem vyhnuti. Dostal, co si zasloutil."

"Delgas tvrdi totet," iekl ironicky get "Delgas prohlasil vgak, to jste mu to slibil, protote svedl vagi snoubenku."

Jirka zbledl a stiskl prudce ruce v pesti.

"Zije ten pes?"

"Majore!"

Jirka zabodl oei do oei generala.

"Generale, srazil jsem nemecke letadlo, jeho posadka byla zajata. Prosim, vyslechnete ji, ti dva Mind videli, jak se vec pfihodila."

General pohledl pfekvapene na SU a.

"Pravda, vtdyt' jsou svedei. Zavolejte je."

8ef se lehce uklonil a vygel.

General seal mleky, zachmufene hlede do stolu.

"Byl jsem, majore, zde gen, kdy se mi dostal tenhle protokol do ruky," zvedl hlavu, "je to nee° nepfedstavitelneho. Kamarad letec zaskoeil kamarada letce v dostfelu nepfitele."

"Za chvili zde budou," vratil se gef.

"A bude-li potvrzeno, co MU, major?" zeptal se general.

"Delgas nevydrti, ptal jsem se, generale."

"8e1 by tak, jako tak," •ekl general.

Kdyt vegli zajati nemedti letci, zmefil si je general ostfe. Jeden z nich byl hejtmanem a druhY porudikem.

"Videli jste, panove, souboj dvou na gich, jet jste pronasledovali? Mluvte pravdu, jd eo dest a Zivot nevinneho. Kdo "Letadlo, jet bylo vzadu, excelence, byli jsme tim tak pfekvapeni, te jsme zustali trochu pozadu. Ale mut, jen byl napaden tak zakefne, je podle vgeho earodej. Unikl pfemetem a selotra," prohlosil hejtman. strelil "Bylo to tak?" zeptal se general porueika.

"Ano, excelence. Mohu to potvrditi pfisahou.

Nage vgechny sympatie patti tomu statednemu pilotu, jent se vypokadal s tim lotrem, za nehot se stydime, ffebas byl on Francouz a my jsme Nemci."

"Sepigte o tom protokol a poglete to nahoru.

Chci to, at' jde s nim opovrteni za hrob," fekl general a vstal. 8ef se uklonil.

"Majore, prosim, abyste mi odpustil, ze jsem mohl vas podezfivati, byt' i jen chvili." Zafineel telefon a general hmatl po sluchatku.

"Zemkel", kekl, kdy chvili poslouchal, ale net zemfel, teld pravdu. Nechame to, to ano, majore."

"Prosim uklonil se Jirka.

PAES HRANICE. Druheho dne dostal Jirka dopis od Evy. Roztrhl jej a dychtive se pustil do eteni. Ale sotva pfedet1 nekolik vet, silne zbledl.

"Bole, co ji to jen napadlo," geptal, tfegte na bily list, popsanY pravidelnYm pismem. EvinYm, jet samo jit vyjadfovalo jeji jasnou, harmonickou povahu. Psala mu: Milk Jirko, at dostane g tento dopis, budu jiz na ceste do vlasti. Stalo se totit, ze jsem byla vybrana, abych dovezla do Prahy velmi duletitY vzkaz NArodni rady. Jak asi jiz vi2S, situace Rakouska je beznadejne. a cisaf, jen to vi, sna2i se dorozumeti se s oechy stilj co stuj. Je v tom velike nebezpedi pro nal. vec, jak mi fekl duvernik Na.rocini rady, jen za mnou pfijel do Nancy. V Narodni rade se obavaji totit, aby vadci dome,ciho odboje proti Habsburkilm, nezavazali se nejak videnske vlade, jejit dny jsou seeteny jit tak jako tak, protote Dohoda, main na mysli zvlag te Anglii, Bala souhlas k rozdelen iRakouska.

(Pokraovinla

Strana 10

°Sell Odnanuti nadajho mladikai ROSLULt eeskY mall! Vaclav Brotik mel jig P jako tkolak mnohou nesnaz se svYmi ueiteli. V katdem jeho setae nalezli kresbu nejaMho panaka a zbyteene ho za to trestali. Brotik nemohl bYti jinYm net byl: od pfirody nadanYm kreslitem. Tyto jeho zaliby rozhodly, rodiee ho dali na poeatku r. 1866 ueit litografern v ristave Mittaga a Wildnera na Vaclavskem namesti. Ale valka, ktera kratke nato vypukla, zprisobila, to Brotik toto zamestnani ztratil a pital misto delnika ve smichovske porculance. Byl to majetnik "Mlynafky" v Kotifich Vnoudek, kterY upozornil bratra ieditele Akademie umeni Trenkwalda na malifsky talent mladeho Brotika. Brotik byl vyzvan, aby nakreslil "neco z hlavy" na zkoutku a na ukazku, aby, se mohl uchazet o pfijeti u ieditele Akademie.

Brotikova komposice se Trenkwaldovi libila, ale — velmi zdvoiile mu oznamil, to lituje, nemrite byti ptijat do Akademie, protote na to nema tkoly. ByrokratickY fad ristavu totit pfedpisoval jakesi tkoly k tomu, aby se nekdo mohl stati umelcem.

To byla prvni Brotikova zkutenost s pratskou Akademii umeni. Nefispech ho velmi zdrtil a snad by byl bYval Brotik pro Ceske malifstvi ztracen, kdyby i v teto veci nezasahl jeho dobrodinec Vnoneek. Pan Vnoueek si vedel rady.

Protote Brotikovi chybely "tkoly", aby mohl Akademii, dal Brotika vic formalne net skutedne zapsati k fediteli soukromeho vyueovaciho istavu F. Hauserovi ve Vodoekove ulici. Tak Brotik ucinil zadost akademickemu statutu a byl dne 15. fijna 1868 immatrikulovan ze fadneho taka Akademie vYtvarnYch umeni v Praze.

Brotikriv sen o Akademii byl 'Oak velmi brzy rozvracen zoufalYm stavem, v nemt se tento stay tehdy octl. V t. zv. elementarce vyueoval nedutivy stafec prof. Em. Rom, jehot pedagogicke schopnosti byly takum elementarky vic na pfekatku, net na prospech. 2aluIrn Akademie bylo pfisne zakazano samostatne kreslit, krome vyteenYch riloh. Ale jake to byly rilohy!

Brotik znechucen veenYm koprovanim bezduchYch sadrovYch modelu, obch'azel zakaz pinou merou u p. Hausera, kde nakreslil mnoho uhlovYch a kfidovYch kreseb podle skuteenosti, mezi nimit prvni, vysoce zajimavY pokus Svatebniho prrivodu Zavite s Kunhutou, podobiznou Palackeho, Em. Purkyne, Komenskeho a j.

Protote pomery na Akademii se nezleptily, ale naopak jette zhortily, Brotik se odhodlal odtud vystoupiti a vstoupit do ueeni k Josefu M'anesovi. Bohutel, ph:gel pozde, velmi pozde, kdyt ut Manes byl smrtelne nemocen a ziomen.

Ale Brotikovo odhodlani opustit Akademii bylo pevne. Na poeatku tkolniho roku 1870-71 odetel z Akademie a pfetel k mistru Laufferovi, odkud se podina, jeho vzestup pies Dresden, Mnichov a Pafit k mistrovstvi.

Praiska Akademie umeni i pies to, to Brotik svymi platny rod od roku nabYval povesti mistra historicke malby, stavela se k Brotikovi odmitave. Na pratske Akademii se totit dobfe kdo to je Brotik jit po sensaenim rispechu vYstavy obrazu "Hus pied koncilem" v r.

1884 a proto tim vice se proti nemu s teto strany brojilo. Ale doba, ktero, pfichazela a kterou Brotik mohutnYm vlivem sveho dila representoval prave v kruzich mladYch, pokrokovych manta, zasahla i do copafskYch pomerri na pratske Akademii umeni.

Tento obrat ye smftleni se zde projevil na poeatku r. 1893, kdy Brotik byl jmenovan profesorem na pratske Akademii umeni. Nelze to by byl Brotik o tuto poctu stal. Profesura na Akademii mohla bYt jen na pfekatku vtem planrim, ktere hodlal uskuteenit. Ale na druhe

17EsTNiS strane v torn bylo velke dostiueineni pro mistra, kterY spolu s Matakem a Myslbekem mel obrodit Ceske vYtvarne umeni a razit mu spolehlivou cestu vpfed.

Zprava o jmenovani Brotika profesorem Akademie zprisobila mezi mladYmi maliri velke nadteni. Do jeho specialky byl takovY naval, to nstav musil poeet pfihlatenYch tadft omezit.

Zajimave bylo, ae mezi pfihlatenYmi taky bylo mnoho maliru, ktefi mel! Akademii jit davno absolvovanu a pracovali samostatne. Ale pfitatlivost jmena velkeho malice zpftsobila, ze se znovu prihlatovali, nebot' nebylo slavnejtiho a oblibenejtiho mistra v teto dobe nad Vaclava Brotika. V patricijskych rodinach patfilo k dobremu vkusu miti nektere Brotikovo dilo v oriBYt Brotikem portretovan, naletelo ke cti, ji2 se katdemu nedostalo. Mett'anske rodiny se spokojily aspori s reprodukcemi BrotikovYch del. Sugestivnimu vlivu jeho rozlehlych platen nemohl tehdy nikdo odolat. Jmeno "Brotik" bylo heslem, jimt se mladi maliii m pozdravovali. Zaroveri vyjadfovalo jejich odpor proti ztrnulostem stare Akademie, jet Brotik piltel do Prahy odklidit.

VisTREDNOSTI MODY V eECHACH V XIV. STOLETI. Dejiny mody jsou vYznamnou slotkou kulturnich dejin lidstva, nebot' charakteristickYm zprisobem vyjadfuji v zevnich promenlivYch formach smYtleni a naplri sve doby. A mnohdy pfimo jako bychom citili vanek ducha doby pfi pohledu na zpiisoby, ktere byly v torn ease vteobecnou zvyklosti.

Ve 14. stoleti se stal v natich zemich modernim rizkY a pkilehavY kabatec, pomerne velmi kratkY a bez opasku. Ten bYval pfipevriovan pod kabatem, a to znaene nizko. JinYm modnim elankem betneho kroje byla kukla, kterou nosili muti i teny. Souvisela s velikkm naprsnim limcem a prodlutovala se easto v dlouhY cip, splYvajici po zadech.

Blahobyt a klidne pomery, ktere zavladly v dobe cisafe Karla IV., prisobily velmi na vynalezavost jednotlivYch stran odivani. Katda, ba mela sva gigrlata — tvihely, kteil nevkus mody hnali do nemotnYch vYstfednosti. Takovi darmotlapove byli odjaktiva tivlem, kterY svrij domov a okruh prisobnosti mel ye velkYch mestech. Z ‘ e se jit tento druh lidi vyskytl v Karlove dobe u nas; je jen drikazem, to 6echy a Praha se vyrovnaly nejvettim mestrim evropskeho kontinentu.

Ptime zpravy oeiteho svedka Karlova gotickeho stoleti nachazime v kronice kanovnika pratskeho kostela Benete Krabice z Veitmile, spravce stavby katedralniho kostela sv. Vita.

Ve dvou knihach popsal podle dosatitelnych prament ristnich i pisemnYch pfibehy z let 1283 at 1346 a v daltich dvou knihach vylieil Leta panovani Otce vlasti do r. 1375, kdy ho zastihla smrt. Sam pry cisaf ho k to praci vybidl a poskytl mu mnoho materialu. Nejvetti cena kroniky tkvi prave v tom, ze spisovatel liei udalosti bezprostfedne — jet* jsou jaksi jeho osobnim zatitkem.

V zavereenYch kapitolach sveho letopisu vytYka Benet Krabice svYm krajanrim, to jsou pfilit nachylni k novotam.v tatstvu. JSou-li oblibene taty kratke a tesne, nemusi bYti zase tak kratke, aby byly neslutne a tak tesne, aby v nich bylo sotva motno dychati. Kara mute, kteti si vycpavaji prsa bavinou a aby docilili velikeho rozdilu v linii tela, pak si spinaji bficha tak rizce, ae "vyhliteji jako chrtove a vzadu se tak svazuji, 'te sotva mohou choditi volnYm krokem. "vihaci nosili kukly tak male a tesne, to bylo lze z jednoho lokte latky zhotoviti at etyti kusy. Take okolo krku nosili tiroke kovove obojky — nekdy pry dokonce i s pismeny, podobne jako &Vali pastYti svYm aby byli na krku chraneni proti kousnuti vlkri.

Rovnet obuv se nelibila panu kanovnikovi a pravil, ae nos!-li se Pt tpleate stfevice, nemusi se jette na ne piipinati dlouhe nosce — tieba z mosazi, aby tolik pfekately chrizi.

Rovnet teny holdovaly nejnemoinejtim vYstfelkrim mody. Nosily hluboke vYstfihy, hlavu pfikryvaly vysokYmi eepci v podobe homole cukru, ktery ovijely bud' zavojent nelio lnenYm

Ve stfedu, dne 7. imora 1940. platnem, slotenym v bizarni tvary. Take jako velka damska moda se ujimaly tririrky s navleeenYmi rolniekami, ktere si teny uvazovaly kolem krku nebo kolem pasu, ano i jimi lemovaly at na spodnim okraji.

BASNIK PETR BEZRUe travi svilj odpoeinek v Kostelci na Hone na Morave, daleko peel, kominri a 'Sachet, jet ho kdysi vznecovaly k jeho monumentalni a piece tak proste poesii. V novYch a novYch vydanich se vraci Bezrueova poesie k natemu lidu, zatim co tvrirce, ted' jako kdysi tije samotafsky tivot mezi piirodou a knihami, s hrstkou pfatel, ho navttevuji. Leta mijeji, pfichazeji nove generate, nove radosti a hnevy, ale poesie nezastarava, jeji jazyk zristava jadrnY, bfitkY, protote se nenarodit z papirove inspirace, ale z vatniveho styku s lidem a s jeho vYraznou fedi, z nit stale proudi do poesie nove a nove 0brazy a terminy.

BezruC se opravdu ye svYch pisnich zasnoubil s touto feel a jejim rytmem, pH torn vtak si nehral s folklorem, ani nekoketoval s ruzz4mi podfeeimi jako nektefi pozdejti basnici nateho severovYchodu. Vtdy stfehl zakon jazyka, a hneval-li se nekdy na Prahu, na literaturu, bylo to easto proto, ze nepinily jazykovy zakon, jejt jeho mora ysko-slersky milec vtdy tarlive chranil. Jak prudkY bYval plachY basriik, kdyt mu betel() o Cistotu feei, o jeho lidovou vernost a vYraznost! A jak plachY stale, kdyt slo o styk s v,efejnosti, pied nit prchal do hor, k dobrYm duchiim rodu! Tim vic poteti jiste jeho etenafe, kdyt uzfi podobu basnikovu, jak ji pied dvema mesici naertal sochat K. Otahal.

TRICET LET ZNAtICY PRAGA. "Meet let prate ye vYrobe automobilri vzpomene v techto dnech tovarni znadka Praga.

Toto jubileum si take zaslouti vzpominky nejen vtech motoristil, ale mel by se nad nim zamyslit ka2dY elovek.

Pied fficeti lety zamestnavala Praga 30 delnikri a prodala za 16,000 voze. V roce 1914 zamestnavala ja 259 delnikii a prodala za 4.5 mil.

K pkedvaleene hodnoty. Jak nepatrna jsou to vtak eisla proti dnetku. PravY rozvoj a rozmach automobilismu zaeinal teprve po valce. V to dobe mela vtak jit Praga tolik zkutenosti, to se mohla pustit do seriove vYroby osvedeenYch typo, jejich jmena jsou jette dnes betna: Mignon, Alfa, Grand, nakladni L a petitunovST N. Kota. serie pfinatela nova zdokonaleni, takte solidni a trvale Pragovky neustale drtely krOk s dobou. V dobe vrcholne konjunktury vyrobila Praga za rok 1929 PI 7000 vozri. Na nich vtak jit nepracovali delnici v desitkach, ale v tisicich. Spolehlivost a dokonalost Ceske prate poznavali majitele vort Praga nejen u nas, ale v celem svete. Vyvately se do Ruska, Jitni Ameriky, Asie a na Balkan. V roce 1914 vyrobila Praga prvni letecky motor o sile 400 ks a i na tomto poli pokraeovala v tspetne praci. Take v automobilismu pfichazela s novYmi typy. Jedineene obliby dosahla Piccolo, ktera po dlouhou fadu let representovala na g malY lidovy vriz.

Dnes se soustfedila Praga na vYrobu ustalenYch typri, ktere vyhovi pfanim vtech zakaznikri. Je to Piccolo 1.1 litru„ Lady, 1.66 litru, Alfa 2.5 litru a Golden 4 litry. V nakladnich vozech vyrabi 2.5 tunovY RN, kterY je nastupcem slavne N, 4-tunovY Diesel SND a 7-tunovy Diesel ND. 0 tyto vozy jevi se take velkY zajem v exportu.

Za tficet let prate vyrobila Praga 60,000 automobilri. Je to obrovske dilo, ktere ve svem automobiznamu jette vzrrista, ly Praga byly staveny na solidnim zaklade, takte se dotily veku pflmo legendarniho. U pratskeho potarniho sboru je do dnetniho dne v provozu automobil Praga, kterY vyrabelo prvych 30 delnik0 Pragovky — stara "etyfka", ktera dodnes po pinYch 28 let jezdi ke katdemu ohni. Uvatime-li, joky vykon musi podat povozidla, je to jiste nejlepti vysvedeeni pro 30 let prate znaCky Praga.

Ing. Josef Reindi.

Altadena, Kal. — Po cele Americe znama vyrabitelka mast! "Nonat" pani Marie Leiblingenova, zemfela, zde 10. ledna po krath ehorobe.

Ve sttedu, dne 7. finora 1940.

Ves v polich.

Karel NovY. Tz- DEPAK! Pamet' neklame: byla to vesnice na pohled veskrze chuda. Nizka, ptikreend, div ne hlinene chajdy, i staveni statku jako by chtadla a slehala se pod slamenYmi do gky, na nich se tak pohodlne vykradovalo holubfun a v jejich vyhnilYch skulinach bydlivali yeene uplag eni eermadci. Dnes je to zgruntu jina obec. Kdy2 jsem ji po elytech letech opet napadalo mne, 2e jsem zabloudil, 2e jsem pkieel nekam, kam jsem nechtel. Ale ne, je to Bukova, di kekneme, aby snad nikdo nebyl doteen, Borova Lhota, osada za Lhotou Kubatovou, pies ni2 jsem do Lhoty Borove chodil kupovat' cikorii a cukr ke staremu VotYpkovi, pletati pundoch a kupci. Ty stromy u kki2ku, rozgafne lipy, ten taras nad frvozem, ta naves s rybnikkem uprostted a s kovarnou! Je to stara yes, 26,dria jina! Ale oei mohu nechat na tech bilYch zdich! Chalupy vyhlikji jako statky a statky jako hrady. Pane, tohle si dam libit! Takovehle zahradky pled okny! Ty piece nedelali lido jen proto, 2e se to tak dela, 2e ma bYt zkratka neco pied okny, nYbr2 Orojatne z poteeeni.

Vgechno se tady roz gifilo a vzrostlo. Vgechno se to tu nejak srovnalo, zapinilo, uhladilo, 264ne kabelade pied domy, 2adne vedne blato na cestach, kde bujela planata a kde se &mai° trnkovYm a bejlim, ovocne-stromy rovne jako svice. A pole pkibihaji k tomuto hnizdu, pokrytemu dervenYmi ta gkami, take nejak docela jinak, ne2 tenkrat, volneji, svobodneji, zda se mi, 2e jsou girg i v bedrech, maji nejakY daleko girei dech. Lituji, k jsem je nezastihl pokryte jarni zeleni nebo v pine slave gni!

Sedlak, ktery vyji2di ze vrat — di je to deledin? 61ovek se v torn dnes u2 tak dvakrat nevyzna — a yYrostci, kteki pfechazeji naves a divky, ktere vidim na dvorech, zajiste! — to je jinY typ lidi, ne2 jaci tu sidlivali; vyggi, silnejgi, uglechtilejei; neptistehovali se sem snad zemedelci z Chodska nebo z Podkrkonogi?

AAveak etu jrnena, vyryta, do pomniku padlYch a jako by zpod nich vyhledaly skoro same zna.me tvate. Bok, tak Jenda Brejlir take!

A podivejme se, hned v patnactem, dokonce hy pote, co mi zmizel s marekou. Ano, byli jsme spolu u jednoho pluku a das v jedne mistnosti; se Zouzalem, s Irmigem, s Vanou; ale to byli chlapci ze Sedldanska. Jan Brejla byl nejakY miij yzdalenY pkibuznY — tak asi: napila se jejich krava z na gi lou2e. Tak on take! Dosud jsem to nevedel, tu visi tedy jeho parte. S pat-. nacti di se sedmnacti jinYch. A jmeno a jmenem, start zdelgi rod.

Hovotim s mladYm selskYm synkem.

"Co by vas nemelo", povida, "tady prodat du a vystehovat se!" Smeje se. Byl take ode mne napad, s tak poeetilou otazkou se na neho obraeet. "Kdybyste byl znal stareho Kratochvila," povida. "Nosival v kapse kabatu hlinu ze sveho pole — tamhle je maji. A kdy mel provdat dceru, to bylo nejakeho zkoumani, jestli ma ten jeho nastavajici zet' lep gi nebo hlinitou, te2kou nebo lehdi, jilovitou nebo piseenatou. Dvakrat radei jednu holku neprovdal, teprve kdy umiel a to u2 byla stark vdala se za tesake. Nevetite mi snad, ale destne slovo a mukte se optat; Kratochvila museli pohtbit s tou hlinou v kapse."

Kratochvila jsem znal. Obnovuji si ze zasutYch dni jeho portret. Men gi, ale zavality a sport' mu2 s chomadem voust, vypadal spi ge jako majitel koziho chlivku ne2 vlastnik vetei usedlosti, yeene mezi poli, yeene nejaky zamyelenY, malomluvnY; nernel snad novYch sate od sve svatby a jeho eepice v zime, ta byla jiste po ptedeich, krk dal bych, 2e pamatovala je gte rok osmaetyficatY. Ale odbiral noviny a kupoval seci stroje a co ja vim: upamatoval jsem se na to, k o nem kikali, jak je skrblik a novotat, 2e nevyda grak na gaty syYch dcer nebo dokonce pro svou 2'enu, ale vrazi lehkomysIne do veci, ktere kdovijak se osvedei. Kdy2 to mohou pangti, on pry mysli, k to maze &eat taky.

"Start Kratochvil," Mica po chvilce gtih13.7 a vysoky hoch, "snad to neni zrovna nelep glid-

VtSTNtB sky ptiklad, ale to je jiste, ze na8e taty leceemu naueil. Le to byl start lakomec, no, vial na svem otci, kam vede selska pycha a oZralstvi; vlastne po celY svuj Zivot vytahoval statek z dluht . . Kdyt jste se ptal na ty rody: tady ztratil grunt, koho tata pil. Kdo pil, obyeejne taky hral v karty a Zensky do toho lezly, to se rozumi, v kdovi jakejch vaide hospodach a hospodatstvi slo na buben. U nas ne, ale v naterYch vsich to prej bylo ke konci stoleti jako epidemie: krach za krachem a je to tam jate dneska videt. To poznate, ja, bych tek, hned na omitce. Ptistehovalci, ptivandrovalci. Co je to platno. Ale kdy vite, tadyhle, v techle pouch, pod timto nebem, tadyhle, odkad vidite na hitet Chiumu, jilovskY kopce a tamhle ty pyS'elsky vrSka, tady vude se mozolili u2 tvuj prapradedeeek a dedek s babou a tamhle mate ptibuznY a tuhle za kopcem je sestra na gi babieky, je ji osmdesat let a jate chodi vybirat brambory — a v gude midete jit jako domt. — kdy2 to fSecko cejtite v tele, to je piece nee() jinYho, ne2 kdy se posadite najednou za kterY nikdy nebyl vas a za kterYm nikdo z vagich nesedal. Tak si ten Clo y& mysli: co ja, mam delat tady s tim stromem pted oknem, kdy mi stini? Prye s nim. Dobra. To nic neni.

Ale u2 je to horgi na priklad se zakladanim sadu. Mam tohle pole osazet, kdy mne stromy ponesou nekdy a'2 za pet nebo za osm let. Mam pkestavovat stodolu? Mam dat do potadku chlivy? Mam zvednout hit? Ttebas to za pet let prodam. Boje mezi starousedliky a novousedliky, kikam yam, nebyly jen tak zbfrhdarma, jenom snad z nejak hloupe lidske nevrahvosti."

"Ale co2pak iena, pkiteli? Kdy2 si vezmete devee tkeba odnekud z Budejicka?"

"2ena", pravil mi mladenec bez rozmYeleni, "je docela nem jineho ne2 mu2. Rodi a kde je domov deti jejiho mute, zapusti sve kokeny jako borovice, veude, tieba na skale."

"Dejte si fici, mladY muh: east° je 2ena ne2 vy."

"Prod bych se 'ATI, pane? Hned yam teknu: nage matka! Ale ja, jsem to myslil jinak, ne2 jak vy to pojimate. 2ena nikdy neni pfistehovalec, leda kdy se etiti prate, kdy je to fiflena. Kdy2 ji smrdi ohledavat slepice a bala by se hnoje.

Jsou takova, deveata i tady, to se rozumi. Ta yeak at' si berou frtedniky z mesta nebo 2eleznidake. A delaji to. Koneene taky ka2da se neza sedlaka, kde by se nas nabralo." mtzze Jak fikam, ekoda, ze jsem tuhle ves nevidel, kdy kvetou stromy a oseni se zelena, kolem dokola, nebo kdy byla Borova Lhota vzrueena 2floyYmi pracemi, kdy je start, mladY, v neptetr2ite permanenci, kdy se fiti &oda do srdce osady jako chorovod; byl bych bYval nad genejei; pkestavba vesnice, trvajici dvacet let, byla by mne zajiste skoro oslnila. Av gak ted', v listopadu, kdy jsou pole prazdna, naha, vyleptana, kijnovYrni de gti a dnes je zas den gerY, jako pod pkikrovem, deet' na spadnuti — elovek zustava st •izlivy, nic ho neobelsti, jeho asudek pak je spravnejei, bez citoveho pfiz yuku; ves me radostne pfekvapila, ale neoslnila. Tim eennejei pak je soud, jen zni: Tato vesnice — a jest jich zajiste na tisic, kterych jsem nepoznal, ale ktere prase tak vzrostly a zesilily a se zmodernisovaly — pokrodila a rozvila se tak, jako nikdy pied tim, za celYch sto a d ye ste let.

Jegte bych byl zapomnel! Domek, v nem2 stars VotYpka mel kupeckou prodejnu — chodilo se tam pies dvorek, kterY se ztracel pod siamou a hnojem a za dvacetikorunu bys bYval jeho 2ivnost na dva dny zruinoval je rovne2 pkestaven a nejakY mladY elovek ma v nem hnedle mestskY kram!

Jestlik ja jsem se podivil obci, co by asi tak kikal start pundochat, kdyby se chudak mohl zvednouti od sveho prastareho stavu — pfelohl jej u2 pied mnoha lety k p . skernu kosteliku — sundat brejliely a jit se probehnout (nikdy nechodil pomalu), kdyby mohl tak vyelapnout kopedek nad Borovou Lhotou!

Kdo je vychovanagi?

Povidal pan Bzuk: "Kdo mysli g, k je vychovanejei — pravnik nebo lekat?"

Pan Mrkva se zamyslil a vece: "Rozhodne pravnik. U lekate se na ptiklad music svlelca,t, ale advokat to sy lekne satin."

Strana 11 NOVA VOJENSKA KAPELA. U prvniho praporu vladniho vojska Cech a Moravy v Praze utvotila se i kapela, ktera se vetejnosti ptedstavila v koncertni produkci v sale Lucerny. V kratke dobe podatilo se tu sestaviti soubor daleko vetei, nezli mivaly normalni kapely bYvalYch peeich pluku, a ph mo2nosti vYberu sil take mnohem dokonaleigi. Jsou tu hradi starei i miadsi, z bYvalYch kapel, odchovanci nekdej gi vojenske hudebni ekoly a snad i z konservatoti. V dele stoji kapelnik V Thier, zapracovanY odbornik a organisator vojenskeho hudebnictvi, zaroveri i zkueenY a svedomitY dirigent, ktery je si vedom umeleckosti techto fikola. Jest ji tu pottebi i v onom nejvlastnel gim ureeni kapely jakoho pochodoveho souboru dechoveho, ale tim vice v jejich koncertnich vYkonech pod girYm nebem i v uzavfenYch mistnostech, kde se promenuje v orchestr symfonickY. Tato dvoji funkce ma podstatn' vliv na slo2eni a arcit' i na kvalitu techto hudebnich sboVeteina hraa musi tu ovladati dva nastroje, s ptevahou na strane to ei one, ale v2dy jaksi rozdvojene. Seskupeni dechove je tu nadto zamestnavano easteji nezii Utvar symfonicky s nastroji smyecovYmi. To yee ma tu dilsledky ye zvuku i technice, v ptednesu zvlagte po strance one pkislovedne iiznosti rytmicke, ktera, dovede byti velikou pfednosti, take v gak i vadou. chny tyto znaky ma i nynejel nova kapela, ale temet bez vyhrady ye smyslu kladnem. Jejich dechovY typ jest ji2 svou podetnosti eedesati elent vyjimeene mohutnY, technicky bezvadny a ye zvuku skvelY, nikterak 071.0 nebo hlomoznY. Hral jen k zaveru produkce a skladbou pfevedenou z hudby symfonicke, ptedehru k opete "Svatojanske proudy" od Jos. Rich. Rozko g -neho,ktravzlpseuLcrnyvznela ye zyukove modelaci zcela pfilehave, naopak jeete obohacena, o novo barvy a kombinace. Tentokrate v gak i symfonickY fitvar kapely je na ykei po2adavkil a vgeobecne pfekvapil i eiste koncertni posluchade. Vyrovnava se v obsazeni normalnimu velkemu orchestru (deset prvnich housli atd. az po etyfi kontrabasy ye smyecich, frpinY komplet d •evenY a 2est'ovY i bici), a ma zvidete u prvnich pultu jednotlivYch nastrojt hrdee velmi dovedne a misty at virtuosni. Mengi jistota a zvukova., intensita objevuje se sice v hlasech sttednich, na pr. i v druhYch houslich a violach, ale to je veci darerho vYcviku a hojnYch ptilehtosti k teto symfonicke souhfe. Nejlep gi je soubor 2est'ovy, co2 u vojenske hudby je takfka samortejme.

Pokad produkce melt arcit' spi ge povahu koncertu promenadniho nehi slohove symfonickeho, nebot' vykazoval i skladby taneeni (Jan Strauss), smesi z oper (z "Dalibora" a "Rusalky"), ye kterYch se oveem vyznamenali hradi solovYch parta ptepsanYch ze zpevu, ph eem2 Slavnostni pochod od Jul. Fueika zaujal yetei pozornost uhtim prvkfi z valeene pisne husitske. Hrala se vgak take Smetanova pfedehra k "Hubiece" a Dvoi• ktv "Karneval" s vYsledkem za techto okolnosti rozhodne nadprumernym a tehete se vlastne ptesunovalo do ptidavkft, pojoyanYch po ka2dem Oslo rovne2 po zprisobu popularnich produkci, v nich se tu objevily drobnejei skladby od Smetany, Dvotalia a Fibicha, podane zyldet' zdafile. Ukazuje t k tomu, ae kapela mohla by se odvahti i provadeni va2ne umeleckYch a stejnorodYch potadii ze skladeb teto kategorie, pkedeveim domacich. Nekonkurovala by tim nikterak naeim kapelam civilnim na poli odborne stavovske zamestnanosti, a naopak mohla by tak proniknouti i do jinYch nagich veteich /nest, kde by veude byla uvitana s nadgenim, jakeho se ji dostalo od pfehojneho posluchaestva ph jejim prvnim vystoupeni v Praze.

Piehozeno.

Pianista P. dal kdysi sve 2aece zahrat Schubertovu sonatu. Ne2 zaeala brat, vysvetlil ji, skladatel myslil na svou tajnou lasku a k skladba vyjadfuje city k milence.

Kdy2 2a6ka zadala hrat, P. chvili naslouchal a pak vybuchi: "Ptestaiite, podle vas nekompomonoval Schubert svou sonatu pro rnilenkili ale pro tchynl!"

Ve stkedu, dne 7. imora 1940.

VESTNIK

Strana 12

Medal OrgAn Blovansk6 Podporojici Jednut7 StAtu Texas.

Official Oran of Slavonic Benevolent Ass.. elation of State of Texas.

REDABTOB-FRANTA MOUCKA-EDITOR Vydaystel6 - Publisher.

CECHOSLOVAIC PUBL. CO., West, Texas Ptedplatne $1.00 roene. Do stare viasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Smelly adrss sasflaji se de Illavni rItadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

VeikorO dopisy, pfedpiatne, oznamky, bud'td adresoviny na VOstnik West, Texas Vesta& has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

Z EVROPSKtCH

ZAL111t1.

Otokar Fischer.

Kdyt nam ye vitave danO kez je plodnY nag nepokoj; kdy jsi nam ureil cil a ttit, dej nam bojovat dobrY boj; kdyz je tisice trpicich, v hole nam vtiskni sve hrdosti znak; kdy jsi nam ye tvate vehnal smith, vlot nate slovo v sve mytlenky prak; dej nam bojovat dobrY boj, netetti nas, ale vyved' z tmy; krvi, kterou nam beret, hoj toho, kdo strada hloub net my; mavej nami jak pochodni svou, ty, kterys terstvami nepohrd, dej, at' nam oeistnYm ohnem vrou v horeece tivot a ve cti smrt!

Schilze Tiskoveho vyboru konala se ye West minule nedele za ucasti v gech jeho elent. - V sobotu dojeli bii: John Holeeek a Jos. Kruginsky sr., v nedeli dopoledne pfedseda T. V. br. John Hornak s man gelkou. T. VSTbor probral podrobne vgechny otazky, tftajici se obsahu spolkoveho Vestniku, ueinil nekolik odporudeni, zamitl uveiejniti dva dopisy dale v dobe posledni, usnesl se vydati bratrske yekejnosti vSizvu pokud se tyre dopisovani v Jobe ptedsjezdove. Potadatel organu koncem tydne silne nachladl, v nedeli s namahou konal ye schtzi funkci zapisovatele a veeer musel na lo2e. Nasledovne pii male horeeee v pondeli nebylo pomygleni na kloudne zpracovani referatu o schtzi T. VS7boru, a proto podrobnou zpravu ptineseme v eisle ptittim.

Byli to dva itimane - nejprve Julius Cesar, pozdeji papa Gregor XIII. - kteti zavedenim pfestupneho roku a pfesnSrm regulovanim kalendate stvokil den, ktery v minulYch stoletich byl pokladan za den natesti. 29. tnor se Oily tail ureitemu neptijemnemu zajmu a ani nejvetti duchove minulYch stoleti se nedovedli zbaviti sisniveho dojmu, kterYm na ne tento den pilsobil. Na nett'astnY "ntestupnY den" bydokonce napsana dela dramata a to o nett'astnYch detech, narozenYch 29. imora, psali satirikove rozsahle fivahy. Tyto deti pry, ptichazeji na svet zcela nahodne, nebot', kdyby byl Cesar nezavedl ptestupnY den, nemely by vilbec motnost se narodit. Snad by tyto bytosti zilstaly pouze politovani hodnYmi stiny v podsveti, nebot' jinak katdY, i ten nejchudti a nejubotejti ma katdoroene svoje narozeniny. Dite, ktere se narodilo 29. unora 1796 a zemtelo 28. Unora 1804, opustilo tento svet, zustal y, aa'koliv se do.. ill° staff osmi let, zcela bez narozenin. Plna staleti, kdyt jejich poatedni isiioe nejsou

litelny etytmi, nemajl ptestupneho dne. Pak ovtem nepomilie nic jineho, net slavit svoje narozeniny o den drive nebo pozdeji. Jinak bychom ovtern povatovali za pornatence eloveka, ktery oslavuje Silvestra s tvrzenim, ze ma 32. prosince narozeniny, ale u nett'astnych bytosti, ktere se narodily 29. Unora, je tomu ji g tak.

Jednou dokonce, bylo to v rode 1712 pii nove oprave kalendate, meli jsme i 30. imora. Ale hvezdaki to tak stanovili a proto to musi bS7t spravne. Od to doby se stiidaji mesice s 31„ 30., 28. a easem i 29 dny, o kterS7ch berstarostni lide tvrdi: To je stale tota. Ale ueenci se na vec divaji jinak a jeden z nich dokonce vypoeital, v roce 3600 bilde rozdil mezi kalendatem a sluneenim easem opet tak velikSz, ze bude nutno zavesti novS7 ptestupnSi den.

Majak Krigtofa Kolumba. Ve vgech statech Unie se Id nyni pracuje na ptipravach k ()slave 450. vSrrodi objeven iAmeriky Kolumbem. Vyvrcholenim slavnosti bude zasveceni ohromneho majaku na ostrove San Domingo. To je prvni velkS7 ostrov, kterST Kolumbus objevil roku 1492. Tam je take pohtben. Majak bude jen malou easti ohromne stavby, jeji2 plany jsou u't piipraveny. Bude tam Kolumbova universita, Kolumbova knihovna a Kolumbovo museum. U nich pak bude ztizeno nejva gi letigte cele Ameriky se spoji na vgechny strany. Naklady na vedene stavby jsou rozpoeteny na $5,000,000.

Piedsedou organisadniho vSrboru je Msgr. Pittini, arcibiskup v San Domingu, pod jeho ochranou jsou take portstatky velkeho janovskeho namotnika. Katedrala v San Domingu je nejstargim chramem katolicke cirkve v Americe, byla postavena roku 1514. 0 pravosti KolumbovS7ch portstatkt bylo mnoho sport. Zejmena se tvrdilo, 2e byly pievezeny do Granady, a 2e v San Domingu ztstaly portstatky jeho synovce Diega Kolumba, kterST tam byl prvnim mistokralem. Pti opravach katedraly byla v gak nalezena rakev s napisem na sttibrne desce, kterS7 neponechava pochyb. S' panele se zmSdili a odvezli do Granady poziistatky maleho synovce velkeho Janovana. Monsignor Pittini dal pied kratkSrm easem Kolumbovy pozustatky do take stfibrne sktine, kdeUo zbytky ktehkS7ch kosti byly preparovany a ulbaeny pod sklenen3im zvonem.

Jen etytikrat za tisic let. Uzivani kalendate ma svilj tisiciletS7 vS7voj. Rozlugtenim pravedeho pisma orientalnich narodt asijsk3.7 ch a zvlaAte narodda sidliciho v Egypte, se ukazalo, 2e lidstvo pied mnoha tisici lety bylo na neobyeejne vysoke kulturni trovni zejmena v oboru astronomie. Ruku v ruce s hvezdaistvim pak glo mefeni easu. Stale se opakujici faze dne a noci, ptibSivani a ubSrvani mesice a koneene Styti roeni obdobi kotvici v pohybu Slunce kolem Zeme a pozdeji viterstvim KopernikovSrch na,zort pohybu Zeme kolem Slunce - to v ge dalo vznik soustave, ze ktere vyplynul po rtznSTch t pravach nag kalendat. Dva zakladni body v roce, letni slunovrat v Cervnu a zimni slunovrat v prosinci s vedlej gimi terminy jarni a podzimni rovnodennosti urduji kalendatni rok.

Delka roku, t. zv. Julianskeho kalendate, kterS7 byl zaveden r. 46 pi. Kristem na rozkaz Julia Cesara, byla 365 a 1/4 dne. Tedy kaki* etvrtSr rok byl ptestupnST - mel 366 dn.& Tim vgak vznikla mala, chyba, ktera behem staleti vzrostla a2 na nekolik dnt, o ktere se uchDila od skuteeneho stavu. Reformou papae Rehoie XIII. v roce 1583 byla tato chyba vyrovnana a stanoveno, ze ptestupnS7m rokem ma Wit katd3"7 rok, je-li letopoeet delitelnY etykini a rok, jeho le7 topoeet ma celistvY podet set - tedy 1700, 1800, 1900, 2000 je ptestupnY jen tehdy, je-li delitelnY etytmi sty. Tuto opravu pkijala va gina state hned po roce 1582, mezi nimi take Cechy a Morava, nektere v gak az v XVII. a XVIII. stoleti. PtestupnY rok 1940 patti k tern, ktere se behem kalendatni prakse vyskytovaly velmi ztldka. Za posledni tisicileti bychom pak tyto ptipady spoditali na prstech jedne ruky. Posledni letotnimu roku obdobnY rok bychom nalezli temet at pted peti stoletimi. Kalendatni rok 1448 je teprve tpine shodmi s rokem 1940.

Pled nim to byl rok 1363 a pak a2 rok 916. Tedy jen etytikrat za uplynule tisicileti se opakoval rok s iipravou pohyblivYch svatkA tak jako rok letoAni. Bylo sice jegte 9 plipada, kdy velikonodni datum ptipadlo stejn6 na 24. btezna, ale to

beta nebyla ptestupna. Budou tedy velmi brzo velikonoce a s tim soucasne i svatky svatodutni a bude take kratkY masopust - popeledni stkeda ptipadne na 7. imora.

Zahada i vysvetleni. Moravcova publikace "V tloze moutenina" odhrnuje tadu v zahraniei neznamSrch faktu a mezi nimi jedno nesporne spravne vysvetleni, prod se Oechoslovaci proti Germantm nepostavili na odpor mod brannou, eili prod se nebili. Koncem zati 1938 melo Nemecko proti 6eskoslovensku 60 divisi. Moravec pite, ze tento velkY podet vojska by , nebyl techoslovaky tolik znepokojoval, jako Ara:Silva pievaha nemeekeho letectva, ktere mohlo denne svrhnout na esl. tzemi 4000 tun pum. Piedstavime-li si, 2e za rok 1918 Pala bombardovalo v celku jen 37 nemeckSrch letadel. Vrhla vgeho 18 tun pum, ktere zranily a usmrtily 870 osob. Podle vojenskST'ch odbornikt, aby se rozbotil a stal nezpiisobilS7m provozu 1 etveredni kilometr mesta, je tteba 100-200 tun pum. Sama Praha ma 100 etvereeni zhruba zastavene plochy. To znamenalo, 2e v jedinern dni sousttedenS7 Utok nemeckeho letectva by 20 etv. sttedu Prahy promenil ye zboteni gte. Obrana na hranicich byla by dlouho odolavala, ale obrana proti obchvatu ttetim rozmerem byla by zcela nedostateena. Meli jsme 500 protiletadlovS7ch del, ktere, nestaeila ani na 5 procent Ukoje2 nam v zapase s mocnSrm nemeckSim letectvem vyvstavaly. Spotadany Ustupovy boj pted vettelci byl podminen nejmene rovnovahou ye vzduchu, to je ptedpokladem, to tY1 Nemcil na Ceske tzemi vnikajicich bude ze vzduchu pii nejmen gim stejne trpet, jako tS71 eeskS7ch vojsk. Jestlfte 28. zati pomer sib nemeckSich k deskoslovenskSrm byl na zemi 4:1, ye vzduchu to bylo 20:1. Jestljle Nernci musili ponechat -pro zacatek nejmene 1/4 pozemnich sib na zapadnich hranicich, nebylo tomu tak s mnohem pohyblivej gi leteckou pesti. Ta mohla v pine site razem dopadnout na na ge tzemi.

Nemecke letectvo bylo by Udery z Rakouska a ze Slerska zcela pteru gilo spojeni Moravy se Slovenskem. Tuto filohu nemeckemu letectvu chystali se usnadnit Polaci obsazenim Tetinska. Za techto podminek i kdyby Polsko ptiglo do neutrality, na g Ustup na Slovensko byl skoro neproveditelnST. Na hranicich se kopaly zakopy, stavely dratene pkekatky, maskovala kulometna, hnizda. Vgechno bylo ptipraveno pkijmout boj. Proto 28. zati pied 14. hodinou, kdy melo vzplanout neptatelstvi, v gichni v armade eekali se starosti, ale pevne, na dalti udalosti.

Nikoho nenapadlo, kdy byl tech, 'te by se melo kapitulovat. Zatim v Mnichove 29. zati se gli se etyti ministergti pkedsedove, aby projednali nag ptipad. V podstate glo jen o male zpomaleni nemecke okupace Sudet. Na ge delegate ptiletela do Mnichova odpoledne 29. zati. Zatim u'a byl novS7 plan na odstoupeni Sudet projednan. Nikdo s ni nehovotil. Teprve po pulnoci byla pozvana do konfereneniho salu (tedy 30. zati pted tsvitem) a tam se dovedela, 2e dohoda je hotova a ze mineni eeskoslovenske nikoho nezajima . .

V Maze mouienina. Svazek takto oznaeenST, obsahujici 400 stranek osmerky, vydane nakladatelstvim "Orbis" v Praze a pojednavajici o esl. tragedii roku 1938 - poslala nam die vgeho nernecka propagaeni kancelak. Autorem knihy je znarnSr csl. plukovnik Em. Moravec, jeho dlanky z vojenskeho oboru otiskovaly Ceske noviny vaude v zahraniei. Tendence knihy je zfejme pronemecka a protispojenecka; pti eteni nekterS7ch stranek 2asne etenat nad ptekrucovanim fakt a lituje autora, kterS7 tyto slataniny a 12i musel napsat, aby se uchranil - koncentralm-Todobne pronemecke literatury pcsilaji naciste do sveta na tuny - nic jim to vgak ne:comt2e. Budou na konec biti -

7,krueni. ma1Si talent, nemusig jegte nad sebou zoufat. Pill, vytrvalosti, neusta,vajicim trainingem mff2e g jej zesiliti, mazes jej zhutnit a obohatit, mute ti pa letech nartst do znadmich rozmert. vgak malST talent a jsi-li pti torn tiny, zeptej se, ptiteli, ihned stratnika na nejblitti cestu k VItav6. Je to horSi, net kdybys nem& talent tadnY. F. 7c, 6akutz Kta400. glosy k nove 6c510,

ye sttedu, dne 7. iinora. 1940.

Studujte stanovy.

Na jinem miste v tomto eisle je uvetejnena vYzva Hlavni tkadovny, aby dlenove SPJST. uvatovali o motnYch nebo pottebnYch opravach naeich stanov.

Zde je 'eas a pkiletitost pro katdeho elena.

Hlavni akednici o pokyny sami tadaji. KatdY elen, kterY touti po nejakem zlepeeni Jednoty, kterY neni s neeim spokojen, nebo kterY rad upozorriuje na veci dle jeho asudku nespravedliy e, mel by se ozvati a prosttednictvim sveho du ptieiniti se o napravu. Hlavni atednici i domaci tidy se tidi die ptijatYch pravidel na minulem sjezdu, dle stanov. Jestli vedeni Jednoty dalo by se zlepeit jinYmi pravidiy, nyni je Cas o tom uvatovat.

Pokyny o napravu se posilaji stanovnimu vYborn. vice pokynil, tim tivejei elenstvo a tim zdravejei Jednota. K usnadneni price stanovnimu vYboru je zahodno, aby navrhy byly promyelene, ureite a ztetelne. Hlavni ttadovna t- ada, aby katela oprava byla stylisovana tak, jak je tadoucno ji vsunouti do stanov. Je samoztejme, te katdY navrh nebude schvalen, ale o kaidem navrhu musi bYti uvatovano a vybrano to nejlepei.

Na stanovnim vYboru bude pracovat devet Merit, kteki zapoenou svou prazi dva dny pked zahajenim sjezdu. Kdy't budou miti svou praci ptedlotenu v ureite, upravene forme, kdyt tajemnik stanovniho vyboru bude miti pkedem veechny navrhy postupne sekazeny a kdyt katdy elen vYboru bude miti'mothost studovati jednotlive navrhy systematicky, btemeno stanovniho vYboru se nesmirne usnadni.

No.vrh, kterY se ve schazi nebo ye sjezdu podava pisemne, nazYva, se resoluci. Na rozdil od Ustniho navrhu, resoluce bYva zpravidla dakladne promyelena a formovana tak, ze obsahuje ptedmluvu, ye ktere jsou vyjmenovany davody a pkidiny k resoluci. Pki Ustnim navrhu se podavaji davody az pH debate, aveak pki pisemne resoluci davody k resoluci se vyjmenuji v ptedmluve.

Hlavni "atadovna, tedy tadd, aby navrhy na opravu stanov, ktere museji bYti zaslany na stanovni vybor pied sjezdem, byly podany ye forme resoluci, a katda resoluce at' se vztahuje pouze na jeden dlanek stanov, a zaroveri katda, takova resoluce at' je psana na sarnostatnem archu papiru. Pkidina je ta, te veechny opravy tYk.ajici se Hlavni Thsadovny budou seskupeny zvlatt', jine navrhy o mistnich tadech opet zvlaet', povinnosti elen0 ten zvldet', a tak pro eestnact "hlav" naznadenYch ye stanovach bude eestnact skupin nebo hromedek navrhu.

Stanovni vybor mute systematicky pokradovati od jedne hromadky ku druhe, a nebude vYmluvy, ze nekterY navrh byl ptehlednut. Tim, ze veechny navrhy budou seskupeny, dislovany, a pkedem uvetejneny, odpadne vYtka, 'te "veechno bylo jiz pkedem upedeno." Kahly Clen Jednoty uvidi, jake navrhy byly ptedloteny, a katdy delegat mate se na sjezdu hlasiti, co stalo se s navrhem jeho kadu, kterY byl uvekejnen ve Vestniku pod dislem tteba 36., nebo podobne.

Abych podal konkretni ptiklad. UCetni vybor H. T.Y. nedavno doporudoval, aby personal Hlavni ttadovny byl rozmnoten o tti dalei atedniky a bylo to odavodneno. Pied stanovni vybor mel by tento navrh bYt podan pisemne jako resoluce, asi v takove forme: "Jelikol vedeni Jednoty naleza, se nyni v rukou pouze Aesti ii edniku; "a jelikoi ku spravnemu kizeni Jednoty bylo by iadoucno vice kiditelii; "budii usneseno a sjezdem piljato, aby elanek 11. nynej gich stanov znel nisledovne: "Hlavni triadovna pozitstava z deviti atd.

Za kid_ (Podpisy)."

Ptijde-li podobnY navrh do rukou tajemnika stanovniho vYboru, bude navrh uloten do skupiny Oslo 6, ponevadt se vztahuje na Hlavu VI. Jestli ten samY tad poele deset jinYch navriul, bude katda resoluce umistena dle sveho pota-. di. Hdyt by ale bylo Beset navrhtt na jednom n6lcdo si s tim musi dat praci, aby to rla Beset aamostatoSroh lists ptepsal, by am

eim

VESTNiK by byly naletite rorttideny. Od tajemnika stanovniho vYboru neni mono odeltivat, aby napravoval, co pohodinosti jinYch bylo zanedbano.

Proto dbejte techto pokyna, ptipadne tadejte o lepti vysvetleni, ale hlavne studujte stanovy.

Stephen Valeik, mistopkeds. H.

Kdo neni s nami e proti nam.

6 'Oink(' viry a hrozeb pana K. F. Franka.

V Praze, dne 2. prosince 1939.

Dnes v sobotu prateti Nemci inaugurovali s velkou paradou novou budovu narocine-socialisticke nemecke strany na Kampe. Slavnasti se sueastnili fieskY mistodrtitel tech a Moravy Konrad Henlein, \:Wee pracovni fronty Dr. Ley a namestek tieskeho protektoratu K. H. Frank. Dneeni den byl tetkou a trapnou zkouekou pro Ceske obyvatelstvo, nebot' prateti nazi pouzili ptiletitosti k neustalYm provokacim, vyzYvavostem a nasiInostem. Veder na na nemt se tYdi pomnik nejveteiho desMho hrdiny Jana Husa, na nemt se nachazi hlrob Neznameho vojinia, 'uspokadali pratai Nemci honosnou manifestaci s hudbou vojenskou a s kkiky.

Na manifestaci se sjelo mnoho tisic Nemcu z Rik a sudetskych krajt, aby vyslechli ke'd Dra. Leye, Henleina a Franka.

Hlavnim bodem byla tee Dra. Franka, kterd, kdyt ji dobte rozbirame, ukazuje, ze Mind zrueuji i zdani autonomie v Oechach, na Morave a ye Slersku. "Tato manifestace" — pravil Dr. Frank — "na tomto namesti, kde jeete pled 15 mesici byli persekvovani a mudeni Nemci, jest symbolem sily a mocnosti Nemecka proti techtm." Za bouklivYch aklamaci pkitomnYch Mulct.' pan Frank svoje hrozby tlumceil o techto 6 paxagrafech: 1.) Od 15. blezna Cechy a Morava tvoti nerozluenou soudast Velkeho Nemecka. Prapor hakoveho ktite to vlaje na veky.

2.) Jestli chteji, 6eM mohou ziti jeete et'astni v Risi, jako jejich ptedkove till staleti pod nemeckYmi cisati a krali. Musi veak kaneeno porozumeti skutednosti a pkijati ji bez resery a bez postrannich myelenek. Musi se pine vzdaliti od jejich faleene historicke koncepce, od idee legionalske, od viivu, ktere jim byly zahubne, od Faille a LondYna, jakot od blaznivYch emigranta, spjatYch se tidy.

3.) Chovani Ceske vlady musi bYti jasne. Nesmi bYti dvojmyslne jako az dosud a slova musi miti jen jeden smysl. teska, vlada musi nasledovati ptikladu slovenske vlady. dekuji jen velkomyslnosti vadcove 4 4.) 0e'Si a jeho politickemu geniu, te jejich mesta nebyla znieena jako v Polsku a te statisice Ceskych vcjakt neprolilo svoji krev.

5.) ACkoliv nynejei situate — utvoteni se provisorni eeskoslovenske vlady v Peal — tvoti jiste analogie se situaci v r. 1918, tentokrate je nemotno, aby zahranieni vlada utvoMy jsme to, kdot tentotila krate upravime stkedni Evropu. Ai ge neni Rakousko-Uhersko a Fuehrer neni cisat Karel.

Nemecka vlada je nejsilnejei a nejenergietejei vladou sveta.

6.) At' katdY tech si \Tee dobte rozvati. Je to posledni ptiletitost. Rise je ye valce a proto je rozhodnuta vyutiti veech svYch pra y val.'eiciho; nebude trpeti ani v nejmentim podzemni agitaci anebo nejakY odpor nebo manifestace. Na ptiete jedname jiz bez vYstrahy.

Dr. Frank skoneil slovy: "Kdo neni s nami je proti nam, a kdo je proti nam, bude rozdrcen."

Jsme klidni, nemame co odpovedeti panu Frankovi. Za nes odpovi viterstvi spojencii a naAe svoboda, ktera z neho vyplyne.

Bos chodiva komu cell, yes boty kupuje, (Z arodni moudrosti).

Davej s rozurom

!let PaMOtJ.!

Strana 13

PROJEV SOUSTRASTL My, nitepsanY resoludni vYbor tadu 'oeskSr Prapor 'Cis. 24, projevujeme tomto jmenem tadu, naSi uptimne citenou soustrast pozustale rodine nad ztratou jejich milovane mantelky, matky a naei mile spolusestry, Adolfina Mikeska, ktera dokondila svou tivotni pout' v nedeli dne 21. ledna 1940, jette v rnladem veku 47 roka.

Vime, pozustala rodino, ze to byla pro vas rana velika, kdyt tak neocekavane od vas yak milovana odeela, aveak budit yam alespoli Casteenou fitechou, te my soucitime s vami ye vakm tetkem zarmutku. Ty, zesnula sestro, odpoeivej v pokoji a eest budit tvoji pamatce.

Dino v Cyclone 31. ledna 1940.

Chas Navratil, F. J. Marek, Ben 2abeik, resolueni vybor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, elenove resolueniho vYboru kadu Rozkvet Cookes Point cis. 116, vyslovujeme hlubokou soustrast portistale rodine nad ztratou jejich otce, bratra a dedeeka, Jos. D. Drgaee, kterY zemkel dne 29. ledna, 1940 ve stall. 69 roka. ZemtelY bratr byl Velem i duel spolkat a jeho ditky, kterYch jest 13, jsou veichni elenoye naei S. P. J. S. T. Vkchny poziistale Cleny rodiny Drgaeove ujiet'ujeme, ie Vas zarmutek jest naeim rmutkem.

Odpoeivej, bratte, v pokoji a test budit Tvoji pamatce.

John toupal, John Lukat, Jos. Hovotak, resoludni vybor.

Vskutku, feecka bida a neetesti eloveka pochazi patrne z jeho velikosti. Je v nem cosi nekoneeneho, co mu nelze nadobro pohtbit v koneenu a eemu nikdy neporozumi: co veak zastane jistotou jeho viry a tivotem jeho poesie; co bylo tivotem i poesie Machcvy. —A. Vyskoeil ZMENY ADRES posilejte v nastavajici dobe stehovani se (bud' na zakoupeny pozemek Ci na, nove pronajatou farmu) nikoli na Vestnik do West, Texas — ale ptimo br. neetnikovi HI. Uladovny Ed. L. Markovi do Fayetteville, Tex. Neopomente udati starou adresu a take lad k nemul patlite. S br. pozdravem, Vydavatele Vestniku.

'CALENDAR 8. itnora.. Oesky film "Stefinik" promitan bude v Gem divadle v Temple od 2 hod. odpoledne do 11 hod. veeer. tistSr zisk venovan fondu Sdruteni A.O.T. 8. finora. Schfize S.P.J.S.T. a t.S.Z.T. v residenci Frank JaneekovYch Cis. 1213 Garden St., Austin, Tex. Zaeatek v 7:30 hod. veeer.

11. imora. Slavnost tadu Pokrok Houstonu.

VYroei otevkeni nove budovy — divadlo a program — zabava.

18. iinora. &haze westske odboely S.A.6.T. v sini sv. Josefa ye 2 hod. odpoledne. Do schtze se dostavi eleni oblastniho vYboru, kterY tehot dne bude konati schOzi ye West.

27. dnora— Ukazoviin bude film 8tefanik v Matsonian Theatre v Caldwell, Tex., a 3 hod. odpol. a 7:00 a 9:00 hodinach veeer 3. blezna. Plednigka Vojty Benek ye West.

4. blezna. Anglicka, piedna glia Vojty Beneee ye Waco.

24. blezna. Novinka, kterou picipravuje Sokol Houston v sini kadu tefanik na velikonodni nedelL 30-31, blezna. — Bazar ye prospech Sdruteni A. 6, T. poatlit 4111.410, osada v Baolovra, jas, TM%

Strana 14 Tz-DE je obili a kde je chleb, nechybi ani mlYn. Tak se doeitame o existenci mlYnt1 jiti z prvYch zprav, doehovanYch o lidstvu vubee. Zpracovani zrna na mouku padlehalo ovdem zmenam.

V nejstardich dobach bylo obili spide tlueeno anebo dlapano, net mleto. Z to doby jsou znamy z pomireek k rozdrceni zrna zaiizeni asi jako hmotdire, v nicht obili bylo tludeno a takto vznikla "mouka" pripravena bez oddeleni nevYtivnYch eastic s vodou, a peeena na ohni.

Pozdeji byly jiZ mlYnske kameny, ktere potrvaly ye vYrobe mouky po sta- ba tisicileti.

MlYnskY kamen byl &Ivan v dobe daleko pied narozenim Krista. Byl utivan ye starem ftecku, a stejne tak ve starem Rime. Odtud se zachovala ripina "mlYnska sloteni", jak byla tenkrate utivana. Vykopavky v Pompejich, zasypane v rote 79. po Kr., nam ukazuji tehdejdi mlYn, objevenY na dvoie pekale. Dukaz, tehdejdi doby neznaly jests Cinnost vYluene mlynarskou, spide, 'tie pekal si sam obstardval pripravu zrna k vYrobe . "mouky". — MlYnske sIoteni pozUstavalo ze dvou kamevetdiho nepohybliveho vespod a mendiho pohybliveho nahoie. Mezi kameny bylo vsypavano obili a tam se drtilo. Pohyb hatejdiho kamene byl obstaravan merle, pravidelne otroky, nekdy i zviiaty, asi tak jako u dnedniho tentouru. Rozdrcene obili bylo prosevano na ruenich sitech, potatenYch bud' tinerni nebo platnem. Tak byly nejen oddeleny nestravitelne otruby, nYbrt mouka rortridena na nekolik druhti. Ve starem Rime znali vedle otrub jit etyri druhy mouky. Podobne jako zde byl pokroeilejdi stay zpracovani obili na mouku znam i v Arabii, kde je po prve zminka o pohanu vodou. Jit tenkrate bylo znamo, tie je mono tivYdenYm spadem vody dociliti vetdi sily.

Tento pracovni postup a priblitne stejne vYrobni prostfedky v mlynaistvi se udrtely ve staraveku, stredoveku a prvYch stoletich novoveku. Zdokonalovani ve vYrobe byla jen nepatrneho razu. Mlynarstvi bylo tivnosti, spojenou pravidelne s vYrobou chleba a peeiva.

Vyslovene mestskeho obyvatelstva bylo v techto dobach malo, bylo take mak) bezzemka, jejicht zasobovani zalotilo dtiletitost dnednich velkomlYnti a obchodnich mlYntr v celem svete. Poslednich 150 let znamena pro mlynarstvi netudenY rozvoj. Je tetko tvrditi, ktera okolnost pfispela vice k tomuto rozvoji. Vybudovani prOmyslu a opudteni zasady, te si katclY mate zhotoviti sam vde, co pottebuje, znamenalo delbu prate, a vznik novYch a velkYch vYroben nejraznejdiho druhu. Tovarni delnici, tivnostnici, obehodnici jako novY typ povolani byli vdichni odkazani na nakup mouky. Prevaha na strane samothsobitelti, jak se s ni setkavame v drivejdich dobach, mizi, a je jednou z pohnutek ye vybudovani mlYntr, tentokrate jit nejen mlYnti remeslnYch, stredniho typu, ale velkomlYntt s racionalisovanYm provozem, a nejvyddim stupnem vyutiti zpracovane . suroviny — obili.

Prevaha v uplatneni se obyvatelstva v myslu jednotlivYch zemich pfisobi vzrtist mezinarodniho obchodu s hotovYmi vYrobky, a take s obilim a moukou. Jedno s druhYm se vtajemne doplriuje. MlYnska vYroba byla postavena pied 1141 zbaviti obili vdech prisad, take kaminkii, event. kovovYch eastek, a kliCki drive net prijcie obili na mlYn v pravem slova smyslu, dociliti naprosto presneho oddeleni lidskemu organisimi nestravitelnYch ,eastic obilniho zrna, tedy slupky a rozmelniti zrno na male dilky tak, aby tyto mohly bYti co nejlepe oeisteny, raztrideny podle barvy, velikosti, a vYtivne hodnoty.

K temto rikolUm nestaeil jiz mlYnskY kamen, a drive utivane vysevaci zaIizeni, i kdyt bylo behem staleti zdokonaleno, a kdyt take kameny byly upraveny k lepdi sluthe jednak volbou materialu, jednak upravenim vymilaci plochy. Drivejdi mlYny vytadovaly mnoho Obsluhy a proto mnoho zamestnanctir. Mleti na kamenech omezovalo mnotstvi zpracovaneho obili, a branilo zvydovani vYroby mou-

vEsTNIK

Obili Mouka Chg. ky. Oboji bylo brzdou ve vYrobe, brzdou, kterou bylo nutno odstraniti.

V popredi pineni techto rikolfi staly Spojene staty. Pohnutkou pokroku byl zde vedle nadbytku obili, ureeneho pro vYvoz, take nedostatek pracovnich sil, kterY nutil k tomu, a-_ by se vYroba co nejvice automatisovala, to jest dela se co s nejmen:s'im poetem zarnestnand'. Na poeatku minuleho stoleti stala Amerika v eele pokroku v mlynarstvi. Tam dosatene zlepdeni ve vYrobe bylo zavadeno take v evropskYch zemich, a my se i dnes setkavame u nas j•dte s mlyny, ktere jsou nazYvany "amerikan".

Prevrat ve vyrobe -se zaznamenava po poutiti kovu jako vymilacich ploch. Byly opudteny mlYnske kameny a v letech dedesatYch minuleho stoleti setkavame se jit s mlYnskYmi stolicemi. Ty byly po prve unity ye 8v3icarsku, a zahy pc) to zdokonaleny v Mad'arsku. V mlYnske stolid bYvaji umisteny 2 pary valet' z tvrcleho kovu.lce jsou rYhovane po deice ve vzdalenosti 1/2 at 1 milimetru. Jeden valet je pevnY, druhy mute bYti upevriovan v libovolne vzdalenosti od prveho. Obili navalcich se nerozemila jako drive na kamenech, nYbrt rozdrobuje, a to pestupne a 13621 pravidelne osmkrate pies vetdinu mlYnskYch stroju. VYroba na valcich umoanila vYrobu kruprenYch mouk, ktere jsou po zpracovani na valcich trideny.

Daldim vynalezem v mlynarstvi byly vysevade. Zde se rozdrcene eastky obili prosevaji automaticky na sitech, potatenYch hedvabim.

Sita jsou umistena ve vysevaaich nad sebou.

Sroty propadnou sitem, pak padaji na sito s jemnejdim potahem, anebo nepropadnou a jdou zpet na valce husteji ryhovane. To je v zaklade princip vYroby mouky.

Moderni mlynarstvi ovdem utivd daldich strojtir k eisteni drotu, k michani mouky, k mouky do pyth), automatick y vahy a podobne. Dale je pro mlynarskou vyrobu nemene dtiletito, aby bylo postarano o dostateene vetrani, a odssavani tepla z mlYnskYch strojil.

Samo obili se zahriva tlakem v mlYnskYch stolicich. Kovove valce zahrivani jests zvyduji.

Teplo vdak Skodi mouce. Proto jsou ve m1Y,,nech, umisteny zvladtni stroje pro odssavani tepla. OdssatY vzduch je ovdem nutno zbaviti mouoneho prachu a easteeek obilnich drottr, ktere jsou strhavany proudem vzduchu. Tyto easteeky path zpet do ml 'na, a jsou usazovany ve zvladtnim zarizeni.

Na mlYn prichazi zrno absolutne aiste, zbavene klieku, kterY obsahuje tuk, a kdyby del do mouky, znemotinil by jeji daldi skladovani. Deje se to na strojich, umistenYch pravidelne pied mlYnem v tak zvane eistirne. Tyto stroje se jmenuji loupaelcy, dpieovadky a jinak. V eistirne je obili dale zbaveno prachu odssdvacim zarizenim, odstrariovanim vetaiho Ci mendiho obili nebo zne6ist'ujicich dastek na trierech a jinYch vhodnYch strojich.

Zasadou je zbaviti obili vdech pfisad jednak odssavanim, vyttidenim mendich Ci vetdich Castic, jakot i leheich el tetdich eastic, a koneene zachycenim kova, pokud by byly mezi obilirn, magnetem. Do automatick y vahy, umistene na poeatku testy obili do vlastniho mlYna, prijde, jak vidite, opravdu jen to, co se jmenuje bud' pdenice nebo 'Zito, a co si toho jmena opravdu zaslouti. Zakrnele a nevyvnnute obili — zadina — se zachycuje v eistirne a je vedeno na stroje, ktere je rozemelou a automaticky privedou do otrub.

Pro jakost mouky neni jedine vYroba rozhodujici. Je nutno postarati se i o spravnou volbu zrna pro zamely, a hlavne o stejnou jakost. Proto, zasoby pdenice i tita se odborne uklaclaji v tak zvanych silech. To jsou vlastne sdrutiene veZe, z nich2 kaZda, pojme 10 at 20 vagonti obili. PSenice pfibliZne stejne jakosti, tedy sklotivitosti, suchosti a vahy se dopravuje prim° z vagona horem do techto ye11. Spodem z techto y eti se vede pdenice astirnu a pak na mlYn.

Ve stfedu, dne 7. imora 1940.

VYroba mouky, jak je zrejmo, je v kaZdem smeru hygienicka. Obsluhujici lido neptichazi do primeho styku ani s pdenici, ani s moukou, pokud nekontroluji jakost behem mlYnskeho procesu. Jinak je vSe obstaravano mechanicky. — Mlynatstvi udinilo tak behem minuleho a tohoto stoleti nesmirnY pokrok, a spinilo piani spotfebitele o vYrobe.

V. J. V. PRED STO LETY PRVNI eESKk PLES V PRAZE. Prvni deskY pies, pofadanSi v Praze roku 1840, byl mydlenkou Tylovou. Tylovi daly podnet k teto mydlence soukrome Ceske zabavy, potadane v Kajetanskem dome na Male strane.

Po dlouhYch poradach bylo rozhodnuto, tie `prvni Cesky bal" bude uspokadan v konvikte. Z dochovanYch zprav se dovidame, 2e pri prvnim deskern plesu byl sal dekorovan latkami v eeskYch narodnich barvach. Sala se na nem v gechna deska spolednost pra2sko, a piljeli tehdy i mnozi vlastenci z venkova. . vgichni tehdej gi degi spiNa ples prisli tem & sovatele mlac1S1 i stark a bylo tam i nekolik vysokYch fifednikti, mnozi clustojnici, profesori a nejvice ovdem uvedomelYch obeanii pratiskYch. Byli take pozvani: purkrabi hrabe Chotek, mestsky hejtman Muth a pratskY medt'anosta Mueller. Jak se dovidame z dlanku "Kv'eitt", ktere svfij nacIS'en3", dlanek o prvnim &skein plesu zakondily slovy: "KaZdou hodinu rostla veselost a dosahla nejvy'SSiho stupne, an k ranu sousedske, podle narodnich melodii z cheru zavznela."

My'alenka potadani deskS7ch ples0 se ujala a v pozdejS'ich letech pathl deskS7 pies ke kaidemu pra2skemu masopustu. Pfeneseme-li se o nekolik desitek let zpet, zjistime, Ze nejoblibe/*Sim tanednim mistem byl 2ofin. Po nem hned nutno uvesti Konvikt a Narodni aim vinohradsk3i. Nelze ov'Sem zapomenout ani na Me8t'anskou besedu, ba ani na sal smichovskeho akcioveho pivovaru. Ale tim jests nejsou ani zdaleka vyderpany vS"echny mistnosti, kam tancujici Praha v minulem stoleti nejradeji zapadala. Je to jests Typograficka beseda, Klamovka, Stvanice a popularni Strelak. Ano, Stvanice se s yYm povestnYm "balem lumpt" a Stfelak, pros/avenY redutami. Krome toho se ovaem v dobe masopustu tax-16110 v Praze temet v kaZde hospode a hospildce — byt' byla velka, tieba jako dlari. A tandilo se pti vS"ech moZnSrch hudbach a instrumentech — od vojenske kapely podinajic, ait do klaviru a harmoniky. Byla to opravdu velika a zajimava stupnice od neivetgi nobiesy a elegance, soustfedene na velkYch plesich — at' ji2 na "Narodni besede", do "dupd"MatienSTm", nebo "Merkuru" ren", kde se jenom "baletilo" s depici na hlave a s virZinkou v Ustech, vYhradne jen "nalevo" a "Slapak".

a

Washington, D. C. — Mestska dan z prodeje na uhli, dopravo yane z Pennsylvanie, byla uznana za Ustavni rozhodnutim vetAiny diem) nejvyagiho soudu. Pomer hlasu byl 5:3. Newyorsky odvolaci soud uznal dari za neUstavni bfemeno na mezinarodni obchod, jehoi Uprava je vyhraZena kongresu. Soudce Stone ptipojil se k etytem soudctim, ktere jmenoval president Roosevelt. Frank Murphy dosud neslogl fifedni pfisahu. Piedseda soudu Hughes a soudcove McReynolds a Owens vydali rozhodnuti men'ainy, v nem2 ostfe vyslovuji se proti Ustavnosti teto dame.

"Militarists mluvi o zahajeni obrovske ofensivy proti Britanii na 1. kvetna a o rozbiti britskeho imperia do 15. Cervence 1940. — Mluvi o 30,000 aeroplanech a 400 ponorkach do to doby.

Nyni stavi ponorky docela na jezerech u Berlina. Nicmene nebude ani Zadneho fitoku na Maginotovu linii a pravdepodobne ani proti Belgii."

Ke zpravam, Ze Nemecko tvoii "Zidovskou reservaci" u Lublina v Polsku, Willard prohlasil, Z"e by bylo nemoZne, aby asi 2,000,000 tidti se tam mohlo samo mezi sebou uZiviti a Ze pra y -depobnztrsvacylobk "kostnice". Take zduraznil, Ze prfunernS7 Nemec nevi, co naziste provadeji ani y Polsku, ani s ostatnimi Nemci.

Ve stredu, dne 7. imora 1940. ,41.1..111111.41■04•11.1.111111.411.10.1111WL

VLASTA 8TERNOVA:

Rozvodova Advokatka ROMAN MODERNI Z.ENY

Po °bed& kdy se ut Milan nemohl dodkati chvile odjezdu vtech pratskYch hosti, odetla jette Sarka se svYm tenichem na prochazku do krivoklatskYch lest. Venku bylo opravdu krasne — bylo to piece jen faro — co se hlasilo k tivotu v tom rozzarenem vzduchu. Na lukach jit svitila nova sveti zeleri tra y, pupeny stromu se nalevaly a kosi piseri znela jako fanfary na privitanou, kdy se oba miadi lido notili ye stin lesni aleje. mildeku, mohli bychom si take koupit nekde v okoli malou vilku. Auto mame, dojeli bychom snadno katcleho dne dome. Je to prec jen zdravejti a krasnejti, nezda se ti?" reditel Janak meal se rozehrivati pro krasy venkova.

"Ne, dekuji, muteme si vtdy radeji vyjeti na vYlet, kdy se nam zasteskne po kouzlu venkova. Mame takovY krasnY byt uprostred Prahy, byl by to hrich hledat neco jineho," 8arka se chvela hruzou pied odloueenosti venkovskeho bydleni.

Libilo se ji tady v tech krasnYch lesich, kde listnate stromy misily se ut svou jemnou zeleni v temno jehlienatYch velikanti, mela jiste smysl pro vtechny prirodni krasy prase ted', kdy kratela po boku milovaneho eloveka. Ale piece jen by se ji jiste zastesklo po ruchu velkomesta. Ne — za nic na svete by nechtela bydleti daleko od sve kancela.re. Tam piece jen bude stale tetitte jejiho tivota, pii praci, kterou mela stejna rada, jakou svou lasku. Chtela spravedlive mezi ne delft svou bytost.

Zde v tichu tumicich lest zapomnela na chvili na vtechny sve iiredni starosti. Zde citila jen blizkost mileho elo yeka a marne si vyditala, ze tak rads, nasloucha, jeho zamilovanym feeem, jako by byla mlad'oueka gymnasistka. S takovym divala se vtdy na sve spolutaktere ut od kvarty si predeitaly yzajemne zamilovand psanieka.

Dnes teprve videla sama, co je v torn krasy!

Laska byla stejna v katclem veku, mela vtdy stejna slova vyznani a prisah — a mela sve neodolatelne kouzlo pro katclou term. Sarka byla tpine tt'astna.

Silnici kolem lesa chodill vesnieane na odpoledni potehnani. Sarka se divila, jak tu bylo vtechno tak vzdalene mestskemu ruchu. i ten odev vesnieantr, celY zpirsob jejich tivota. Netila nikdy na venkove, ytechny sve prazdniny troxila na cestach, jinak jezdila jen se tkolou kdysi na vYlety.

Libilo se ji site venku, zejmena dnes, kdy tu nebyla sama, ale rikala si hned, to by tu nikdy nechtela titi stale, ani ye spoleenosti milovaneho mute. Ne, ona jiste nebyla z tech ten, jimt by laska dovedla vypinit celotivotni program.

Musila miti sve zarnestnani, svou praci, jen tak mohla bYti tt'astna.

Leo se divil, to je nejako, zamytlena, te jen tak neteene dava se libat, stale se ohlitejic smerem k silnici, zda nepovolane oko nevidi jejich poeinani. Take dnes ku podivu brzy navrhla navrat k domovu, ad bylo jette easu dost a v lese bylo nadherne.

"Musime piece pomYtlet na cestu do Prahy," vysvetlovala Leonovi svuj chvat.

Take pani Mellanova hned po jejich navratu povstala s nerribu otazkou ye zraku, zda ut nepojedou. Sarka ji lehce pokynula a brzy se prattti hoste loueili. Jitik tomu nechtel rozumet, to ut mu zase vtichni odjedou. Hlayne strYeka Leona by si tu byl velmi rad ponechal.

"Cheek darn ti s sebou jednoho toho strakataro kralieka?" nabizel mu po denim premYtleni, eim by proj evil prichylnost k novemu kamaradu.

"At po druhe, Jirieku, musim si zatim v Praze yystavet pro neho take takovY pekny domeeek, jako tu mat ty,' smal se reditel Janak neoeekavanemu daru.

Rozloueil se pak srdeene se s yYm malYm kamaradem i jeho rodiei a usedl k volantu.

Nebyli jette ani v polovine testy ku Praze,

YESTNiK kdy se i Milan ZahorskY rozjitclel hint sinerem. Pani Liba zase osamela se s yYm klueikem.

Kdyt ji pak veder usnul v naruei, ph zpevu oblibene ukolebavky, odnesla jej do jeho postylky, a ptejela si rozpalene Belo, jako by odhanela neptijemne mytlenky. Vedela ut davno nemusila se ani ptat — kam jeji mantel tak pravidelne odjitdi. Nikdy neprohlitela jeho veci, bylo by ji to pripadalo stratne ponikujicim, ale piece jen eirou nahodou dostaly se ji do ruky male listky ph uklizeni psaciho stolu. Asi se tedy nesnatil print to skrYvati. Byly to zaplacene iiety klenotnika a kvetinake.

Pani Liba dobte vedela, to veci jmenovane v tietech, nikdy nebyly dorueeny do Brezi. Komu tedy asi byly ureeny?

Nemela ut nejmenti pochyby, to jest ji jeji mantel nevernY. Sedela dlouho do noci s oeima uptenYma do tmiciho se parku. ;Ut neplakala, vedela, to je to vtechno marno Milan byl pomalY, ale vytrvalY ve vtem svem jednani. Piemlouvat ho k neeemu, nernelo by yyznamu, tim merle prosit ho, aby od neeeho upustil. Nezbylo, net &kat, at se sveho rozmaru sam nasyti.

Snad se piece zase vrati do kruhu sve rodiny?

Kdo vi? Zaleti to asi na tene, ktera jej ted' pouta. Snad je to jen povrchni mestska loutka, a Milan brzy prokoukne jeji bezcennost.

Do rana byla by mohla takto sniti marne sny o mutove polepteni. Usnula ut dlouho po pulnoci, kdy zaslechla motor mutova vozu. Vracel se dries piece jen mnohem drive, net jine nedele.

Byla by bYvala jiste potetena, kdyby znala mytlenky sveho usinajiciho chote. Dnetni jeho yYprava byla twine mama. Nenatel svou p. ritelkyni, a ulehal mrzute. Zdalo se mu jit damp, to ji slouti jen za hraeku, to jest ji dobry jen tenkrat, kdyt nema jinYch pratel po ruce k ukraceni dlouho chvile.

Zaeinal miti ut sveho zaletneho pomeru praye dost. V duchu si rikal, co asi ze vteho vi j eho Lena a dovedla-li by mu odpustit.

Usinal tu noc s nejleptim predse yzetim. Snad se piece vrati bYvale ttesti do rozkotneho zameeku Brezi. Aspori ye snu se to pani Lile zdalo.

S. arka Mellanova, nezanedbavala nijak pro svuj chystanY sriatek svou kancelar. Jen to bylo ted' nova, to easto zavolal telefon a maid pisakka podavala ji sluchatka. Poznala jit dobie po hlase tenicha doktorky Mellanova a divila se, jak se ji vtdy rozzahly jeji prisne oei, kdyt s nim hovorila. Jindy nikdy nezahledla u sve velitelky irsmev.

Bylo dobte, to doktor Singer pracoval ye yedlejti mistnosti ate nebyl svedkem techto dlouhYch hovoru. Byl by jiste jimi trpel. Jinak mel ted' tolik prace, te mu zbyvalo malo easu trapit se laskou ke sve prisne velitelce.

Tenkrat Sarka take se zvlattni oblibou venovala se i jinemu oboru advokatske praxe. Dojela dokonce i do jihoeeskeho okresu k velkemu procesu, o nemt zvedela od doktora Singra yeas a ujala se zastupo yani chude teny. Stala pied soudem obtaloyana z vratdy sveho chote. Zabila jej, kdy se sapal na ni v opilosti a ohrotoval tivot jeji i jejich deti.

Byl to slavny proces, noviny neopomnely zdtraznit ochotu pratske advokatky, s jakou se ujala tohoto pripadu. Slava "rozvodove advokatky" mela o vavtin vice. Jeji tee byla otittena ye vtech pratskYch novinach.

Nebylo to ovtem nic jineho, net slava, co si privezla doktorka Mellanovo, ze sveho zajezdu.

Nebot' tam naopak nechala slutnou penetitou dastku, kdy videla vtechnu tu bidu, v nit Lila rodina obtalovane.

Ale vtechny gratulace svYch kolegu po svem navratu do Prahy odmitala: "Prosim vas, tohle by byl vyhral katdY. 0vtem, prase dnes je v novinach maid noticka, to v Americe dostala v podobnem pripade Lena dotivotni kaznici. Ale to tam asi maji divne advokaty nebo jette divnejti porotce. Predstavte si, kdyt si posadite na lavici test cletskYch postavieek, pane podle velikosti, jako pitt'aly od varhan, od etrnactileteho vyeouhleho yYrostka at do dvouleteho tpunta s kudrnatou kou a kdy svou tee naladite na jedine spolehlivY ton "maminko", to by v tom byl eert, aby se cela porota a s ni i soudni sin nerozplakala, Slzy jsou pak znamenim viterstvi."

Strana 15 Doktorka Mellanova mluvila at trochu cynicky o snadnosti sveho viterstvi. Ale reditel Janak si nedal vzit tu radost a sam odvezl svou snoubenku k prelieeni do jihoeeskeho mestedka a slunil se tak trochu take na jejich ovacich, ktere ji obecenstvo pripravilo ph odchodu ze soudni budovy. Veal dobte, jak ohnive se ujala arka sve klientky jedine proto, to byla pevne presvedeana, ze haji nevinnou obet' dlouholeteho martyria, stratneho soutiti s elovekem propadlym nenavratne zhoubnennu demonu alkoholu.

Dobre to rekla doktorka ve sve obhajovaci veci: "Zahynul dlo yek-zvire, a jen zazrakem usla cela jeho rodina, test nevinnYch deti, na ktere se opilec sapal, kdy nieeho netutice, spaly na slame komory."

To nebyl jen sehranY dojem, to bylo diste pravo, ktere zvitezilo v tomto procesu, kdy byla po reel advokatky a po nesmelem zaveru statniho zastupce obtalovana osvobozena vtemi hlasy.

Sam predseda soudu jen mime napominal ke klidu obecenstvo, tilici radosti po prohlateni rozsudku. Tiskl uptimne pratske kolegyni ruku, blahopreje ji k iispechu.

"Vidite," vital ji pratskY soudce, jen ji nemel tuze rad, "mohla byste se venovat take jinemu oboru, a nemusila byste mi kazit moje smirovaci pokusy. Zde u nas je to beztak skoe rem bez verejnosti — takova, porota ma docela jinY efekt, nezda se yam?"

"Nezda. Ja totit nejdu, jak snad vite, za efektern, ale za snahou, aby zvitezilo pravo -- ten nebo mutt — zcela lhostejno, jen kdy skuteene pravo. A nemiluji tech anglickYch naplasti, ktere lepite pod titulem svych smirovacich pokus0 na nezhojitelne many mantelskeho soutih." Sarka mela stareho pana velice rada, ale nehodlala mu nikdy ustoupit.

Ut drive vystoupila east° Sarka na verejnost pied porotou, se zvlattni zalibou hajila svobodne matky, obialoyane ze zavinene smrti novorozeriatek. To byly tetke pripady, ale vyhrala vtdy vtechny, jicht se ujala.

Snatti bylo jeji viterstvi tam, kde cbhajovala pravo ten na zakonem nedovoleny zakrok umelYch potratu. Zde ut bylo mnohem vdednejti pole a Sarka se vti svou vervou snatila se vtdy presvedeit soudce o to nelogicke a nedttsledne prisnosti lidske spoleenosti, jet tak zatvrzele pronasleduje tyto prestupky, ale nieeho nedela pro svobodne matky a jejich ubohe deti, z nicht pak vyrtistaji jen zloeinci, tedy hrtiza cele lidske spoleenosti.

Paragraf o nedovolenYch prerutenich tehotenstvi, onen smutne proslulY paragraf 144, davno vedenY na programu vtech nokorokovYch politickYch stran jako pretitek a monstrum, mel v "rozvodove" advoltatce sveho nejzurivejtiho nepritele.

Ale piece jen posledni jeji vitezne obhajeni teny-vratednice bylo nejleptim jejim kouskem.

Dlouho se mluvilo o jejich plamennyeh vYrocich v cele praiske spoleenosti. editel Janak byl opravdu hrdY na svou nevestu, Presvedeil se tak nejlepe, to nebyla jen ctitadostivou, ale to to byla Lena neo-byeejne dobra, ktera sla ve svYch, nekdy trochu divokYch snahach, jen za skuteenou pravdou a spray edlnosti.

Bylo mu to zarukou, 2e i v Uwe bude vtdy tak poctivou. U ni se veru nemusil ebavat nevery — tu byla jiste naprosto jistota.

Nikdo by byl nepoznal onu krasnou advokatku, ktera planoucim zrakem pronatela svou obhajovaci tee v soudni sini, v one tene, jet se probirala pak ye velkych obchodech v jemneni hedvabi a krajkovi, chystajic si sama se zvlattni rozkoti donlriky sve vybavy. Drive obstaravala ji takove veci jeji matka, ale ted' se venovala Sarka sama teto krasne praci. Kdyz pak ukdadala doma novY prirfistek ke svemu pradlu, nejakY ten malt' zazrak stvoreny jako z morske peny — vtdy ponotila do jeho mekkosti svuj rozpalenY oblieej, chvejic se rozkoti ph pouhe mytlence, to se tohoto krasneho pradla budou dotykati na jejim tele ruce milovaneho eloyeka.

Ano, Sarka dovedla z techto pripra y na mantelstvi stvoriti celY kult. Objevila s v3lkou radosti ve sve bytosti tolik smyslu pro tickle roclinne S- testi, pro darovue kouzio south' ye

Btrana 16

dvou, 2e ji to samu pfekvapilo. Zila piece tolik let bez lasky, a myslila ji2, 2e projde tivotem bez setkami s timto nejvettim zazrakem ienina jak ted' vdedne se pfiznavala.

Mezitim rozkvetly strane nad Prahou. Doktorka Mellanova divala se east() se zvlattni rozkoti na dam sveho budouciho ttesti, jak se odrael od vytehradske strane stopene v bilou zeplavu kvetoucich stkinch a hloini. Oba mladi de ted' zanedbavali sve projad'ky Stromovkou.

Mnohem radeji se prochazeli paky po vaech tech krasnYch zaloutich pra gskYch sada a pra2skeho okoli, kde bylo tak krasne na joie.

Kinskeho zahrada vonela rozkvetlYmi talky a dole u zahradnickeho domku stall spolu jecinoho vedera hezkou chvili, divajice se na hnizdo za okapovou rourou, kde kosi parek krmil mlad'ata.

"Take se civilisovali," 2ertovala 8arka "DHy e hledali huste keie, dnes se spokoji prosalckYm zakoutim moderni budovy. Je to merle romanticke, ale za to bezpeenejti."

"Nejak jme zeletintteli, moje male holdidko," geptal ji mezi polibky ye stinu vedera.

Davala mu za pravdu. Omladii oba svYm Atestim, a nic se za to nestydela. Jak se jindy azkostlive ohlaela pri takovem polibku, aby ji nikdo ze znamYch nezahledl — bale se jejich \TY.; smechu! Ale dnes ji bylo vg echno stratne lhostejno. Mela Leona skutedne rada a stane se piece co nevidet jeho 'Zenon.

Jen tolik jette dbala o lidskou povest', 2e nechodila nikdy navttevovat byt sveho snovbence bez maminky. Sem dochazely obe damy ted' pravidelne kaIdY nedelni veeer. Vtichni se a2 na ty vedery tetivali, pani Mellanova musila slibiti Leonovi i pani Zapotocke, ae bude zet do.mlade domacnosti co nejeasteji. Beztak ' arka obavala, 2e se mamince zasteskne, a2 se S docela osiii ye starem malostranskem bytedku.

Na svatebni cestu chystali se oba k tvYcarskYm jezeram. V horkern lete nebylo ani jinam pomytleni. Leo site navrhoval take severske fjordy, ale pro ty se nedovedla Sarka nijak nadchnouti. Alpska jezirka znala ua ze svYch test za svobodna a chtela se tam proto zase podivati v pravodu sveho man2ela.

Nemohal se 112 doekati. Nutila sveho 2enicha, ac bylo jette tolik dasu, aby jim opatfil ua pasy na cestu za hranice. Marne ji vysvaloval, 2e musi podkat, nebot' bude pry mit pak ut zcela jine jmeno.

Usmala se jen, uznaia svou piekotnou netrpelivost a odvratila se k nejblifeim starostem. V byte bylo ji2 davno vaechno zatizeno, v jejim pokojieku pfipravil ji2 Leo do zasklene knihovnifty nektere kni2ky, o nich2 8arka mluvila s nadtenim. Natio je tam jednou pane srovnany a vrhla se s jasavYm dikem do narude sveho snoubence. Pani Mellanove, podivala se take pti torn vdeene na sveho pfittiho zete S jakou dojmenou peel snati vtechno, o eem vi, 2e pripravi tim radost sve snoubence. Ano, s timto muZem bude jiste jeji dcera At'astna!

0 tyhle dva lidi nemusi mit starosti!

Pani Mellanova, si dopisovala pilne se svYm man2eiem. 8arka o nieem nevedela, nechtela se taky ptat, aby zbyteene nejitfila jeji bolest.

Myslila, 2e ji matka poslechla a 2e ponechala otce jeho osudu. Videla, 2e jeji matka ui neme, oei od place zardele, a to ji bylo dakazem, 2e se matka 112 netrapi.

Prod by se take trapila, kdy u2 davno odpustile svemu muai, kdy si mohla v katdeni jeho dopise pfedisti jeho vkelY dik za svoji dobrotu.

Meli spolu 112 davno smluveno, 2e hned po svatbe Sardine oznami ji sve rozhodnuti, 2e budou zase spolu At' u2 si tomu "rozvodove, advokatka" fekne co chce. At' se tieba na ne na oba rozhneva! Ale doufali pevne, ae ji jeji vlastni ttesti ueini smiflivejai. keditel Mellon mel u2 podanu 2adost o proputteni do pense. BYval kdysi legionafem, a mel zapoeitano tolik let, 2e odchazel do pense s celYm platem. Byl rad, 2e odejde u2 ze sveho vyhnanstvi, ktere mu pfipravilo takove smutne rozearovani. Tail se u2 na svrij navrat do Prahy, do sveho krasneho, ritulneho domova s jedineenou vyhlidkou na hradeanskY zamek. Nechapel ted' sam, jak se mohl zpronevait sve tithe, dobre gene a svY. m dverna dospelYm dceram. Setkani s nimi se byl nejvice. Zda mu pit.

VESTMIC ce jen obe odpusti? Libou si byl jist, psala mu piece tolik o sve touze po shledani s nim. Ale 6arka bude asi mit svou pohrdavou pfisnou tvat jette dlouho zachmufenou, kdykoliv se sejde s otcem.

No, joke pomoc, vtak si trochu toho trestu zasloriti! Poeinal si jako mladik; v letech, kdy u2 jini houpasaji na kolenou vnoudata, dal se zlakati oslnivym, mladistvYm zjevem lehkomysine deny a zapomnel na vetkere sve povinnosti k rodine. Jette takto je Osud k nemu dosti milosrdnY, 2e jej netrestal vice.

Ale nejvic ze vaech techto spiklenca, kteti sve plany ukrYvali pied 8arkou v opravnenem strachu, 2e by se potkaly s jejim odporem, tealla se na navrat pana feditele Mellana jeho mladti dcera. Vzpominala, jak byl jeji otec na ni v2dy hodnY, jak umel rozptYlit vtechny jeji drobne starosti, jak se mu s nimi svefovala po cela leta sve tkolni dochazky i pozdeji, kdy poeinala navttevovat spoledenske zabavy pra2ske.

Jeji otec byl jejim davernikem, jemu povidala veci, ktere ani matte nesvaila. Ted' se teeila nesmirne na pfichod sveho otce, nebot' tajne doufala, 2e si vtimne bedlive jejiho chote, a jeli nejaka pomoc mo2na, 2e ji jiste objevi.

Vtdyt' jiste nebude lhostejne se divot, jak pobledly tvake jeho mildoka, jak zestarala starostmi jeji zlatovlasa, hlavieka.

S matkou ted' jig mnoho nerozpravela o svem man2elovi. Na jeji otazky odpovidala jen vyhYbay& Ztajila v sobe vaechno sve nettesti, 'dekala u2 jen na sveho stareho kamarada — otce.

Milan se k ni choval i dale s naprostou jemnosti, jak bYval fedy zvyklY. Neslytela od neho jedineho prudkeho slova, ad nemival v2dy nejlepti naladu, pokud byl doma. Jen toho si vtimla, 2e ted' na jate behem tYdne zdr2oval se vice doma, ac tu nepobYval v zameeku, nYbrz prohanel se vet ginou na svem koni po polich. Podinal ho zase zajimati v gechen ten soubor statkatskS7ch praci. Objednal dokonce nejake nove stroje hospodatske, a doziral sam, jak se osvedeuji ye svem provozu. Jen na nedee stale jegte dojildel pravidelne do mesta.

Ale pani Liba nikdy veder nedoekala jeho navratu, byla by si jinak s radosti vsimla, ae se vraci stale zachmutenejk. Tyto chmury znamenaly jeho nespokojenost — tedy byly ptedzvesti jeho brzkeho upineho navratu k jeho rodine.

Take na kludika ted' vice myslil. Jednoho dne objevil se v zameeku krasnS7 kodarek, objednanS7 z Prahy, a hned ten den na to ptivedl sluha z drahy par rortomilS7ch malSTch krotkS7ch jako Jitidkovi kraliekove. Jasot'kluoikfiv neznal mezi. Vrhl se na giji sveho tatieka a tiskl ho obema zamazenSuna ruekama, nebot' prave pilne zahradnidil.

Ted' nastaly v zameeku Biezi piece jen yeselej gi chvile. Otec jezdil east° po parku i po vzdalenejSim okoli se svSrm malS7m synadkem a 11611 ho k velke jeho radosti tidit male sptegeni.

Od tech dob zanedbaval malt' Jirka hanebne sve netve medvidky i sve strakate kralieky.

Jakmile se probudil, musili ho zavesti do male staje, kde daval dobre jitro svYm novYm kamaradirm, pfinateje jim krajieky chleba a kostky cukru na smlsnuti. Pak utikal rovnou shanet se po otci. Zle bylo, kdy byl tento nekde venku na poli. Pobihal pak od jednoho k druhemu, more je otazkou, kdy se u2 tatidek vrati, aby si mohli vyjeti. Kdy2 prtelo a zata gend obloha neslibovala blizke vyjasneni, musil se ov'Sem spokojit jen domacimi hradkami. To se vracel kajicne i ke syS7m kraliekum, pod velkou krytou killnou hral si s nimi, ka gdou chvilku vystrkuje svou zlatou hlavidku, patraje po dvorku, zda jegte prti.

Velkostatkai ZahorskSr nemel ani tugeni, jeho chot' vypatrala jeho tajemstvi. Spolehal na ptiznivou okolnost, ae jeho gena se s nik3-7m nestS7ka, ae nedoji gdi do Prahy leda k nav gteye sve matky. Myslil proto, ae jeho zalety, vlastne lope teeeno, pokus o zalety, zastal zcela utajen.

Poznal jig davno, ze jeho ptitelkyne jest straAne zlaSTekanm stvotenim, ae je to gena, ktera se honi jen a jen za zabavou a nelituje pro ni nideho, ani spokojenosti a gtesti sveho nejbliaiho okoli. Videl celou tu dobu, ae jest ji vitan jako druh jejich zabav, smel ji doprovazeti do talleeni Zabavy, na proch.azky ye svem

Ve stkedu, dne 7. imora 1940. autu, ae nikdy u ni nespatkil ani trochu zajmu o svou vlastni osobu. Mela ostatne i jine takove pfatele, s eim2 se mu ani netajila. Jeho dary, at' u Z • to byly kvetiny nebo nejaky 'Aperk, pkijimala s chladnou tvafi, jako by to bylo neco samozfejmeho. Milan byl ttedrY hoch odjaktiva.

Nemyslil ani tim nic zleho, nechtel si koupiti pfizeri krasne 2eny, chtel ji jen zpiisobiti radost. Stejne tteelte vozil darky i sve rodine. Byl bohatY a pusobilo mu radost kupovati krasne veci, •jimi2 obdarovaval toho, koho mei rad.

Jakmile nastalo j aro, vymluvil se sve 2e mu nastava vice prate v jeho hospodafstvi, a 2e bude moci k ni doji2det jen v nedeli. Pfijala to zdanlive mrzute, ale zatim byla rada, 2e bude miti trochu vice easu pro sve druhe pfatele. Stave' se ji tento beznaroenY, vytrvalY ctitel 112 trochu nepohodlnYm. 8arka zahledla jednou cestou ze Stromovky auto sveho tvakra a jak je mijelo, vtimla si dobie, 2e s nim sedi dama. OvSem nemohla v to rychlosti nic bliasiho zjistiti a take nechtela sveho snoubence poprositi, aby ()bratl sviij a jel za nimi. Kdyby byla bYvala sama — tikala si — byla by se jiste odhodlala k aloze detektiva. Ua v zajmu dobre povesti sve rodiny i sveho budouciho atesti.

Reditel Janak omluvil se sve snoubence, 2e ji dosud nepfedstavil rodinu sve sestry. Ale mel dobrou vYmluvu, jeho tvakr general byl trochu churav a nepfijimal ye sve vile za Prahou nevttev. Teprve posledni dobou se ji2 pozdravil a byla proto ujednana nextteva obou dam MelianovYch na ptitti nedeli.

Ale tenkrat se zase trochu rozstonala pani Mellanova. Nebylo to nic va gneho, jen lehka chtipka, ale doktor zakazal vychazet yen, proto tu nedeli odpadla i zamyglena navgteva u generala i u Janaku. To posledni rmoutilo Sarku nejvice, ale koupili si listek na Filharmonii a chteli ten veder ztraviti na koncerte.

Odpoledne vyjeli si jenom do sve oblibene Stromovky a zaSli si do tamni restaurace, kde vesele hrala vojenske, hudba as v zahrade. V starch alejich kvetly 112 kattany, zahradnici osazeli ua letni kvetenou zahonky u hlavni testy a proudy mestskS7ch navStevnika hrnuly se po cestach do Stromovky.

Za Troji zapadlo slunce a dlouho veeerni stiny kladly se v alejich. Ted' bylo v sadech nejkrasneji, a proto, kdy vySli z kryte verandy zahradni restaurace, navrhl Leo jeSte malou prochazku. Na koncert men easu dost.

Zasli si as k jezirku, kde pluly labute a spousta divokSrch kachen. Zde bylo nav'Stevnikil nejvice, ale ted' k vederu podaly ji g tady jejich tidnouti. Na postrannich stezkach potkavali jig jen dvojice mlad3"7ch lidi k sobe ptitulenSlch.

Vzduch byl neobyeeejne vlahY, chvela se v neon vane kvetoucich stroma a keit, a Leo zateptal v rortou2eni do outka sve neveste: "Ug je opravdu leto, nikdy je gte v givote tak jsem po nem netouZil, jako letos, proto ge mi ma dat tebe. Nikdy na Ake jeSte necitil jsem takovou touhu po blizkosti geny, jako ted', kdy jen na chvilku mi odejdeS". Chtel bych to ua nazkvat svou — docela — bez vS7hrady svou."

"Ill to utika, ug se doekag ," krotila Sarka nedodkavost mladeho mu ge. Take ona se ji g teLIla, as bude jeho choti.

Pojednou se mlada gena zachvela. Leo se ji ptal, co ji je, pocitil ztetelne na svem rameni jeji zachveni. Ale vymluvila se mu, ae je ji jaksi zima. Hned chtela doma.

Zahnuli proto na Sirokou silnici vedouci k kde meli parkovano sve auto. Sarka se tu k Leonovu podivu dlouho rozhli gela po cele 'fade ostatnich povozii. Teprve na otazku Leonovu mu vysvetlila, ae si chce prohlednouti, neshledne-li auto nekoho znameho.

Mela po nalade. Musila se ptemahati, a chtela ua se svetiti se svo velkou starosti svernu snoubenci. Ale chtela napted vS'echno pottebne sama zariditi. Nechtela miti pied nim tajemstvi, ale take se nemohla odhodlati k odhaleni oSklive rodinne zapletky, nee bude tato do-, ela rozlugtena.

(Pokrai!ovdniY.

Ve stfedu, dne 7. imora 1940.

VESTNIK SEZNAM DARCU, KTEtti PRISPE-

r

voriU CmV Li NA MATICI VY iHO VZDELANt, OD 21, LEDNA DO 3. UNORA 1940. okresu Matagorda.

West, Tex., 3. imora 1940.

°MA W!'

gg

vo

Victor Schmidt, Rosenberg, Tex., $10; SPJST. Cis. 17, Caldwell, Tex., $10; SPJST. Cis. 25. Ennis, Tex., $10; KJT. els, 40, East Bernard, Tex., $10; Slavonic Mutual Fire Insurance Assn., Inc., $50; SPJST. els, 29, Taylor, Tex., $25; SPJST. els. 97, Placedo, Tex., $5; SPJST. els. 66, Waco, Tex., $5; SPJST. Cis. 49, Rowena, Tex., $5; SPJST. els. 91, Crosby, Tex., $5; SPJST. cis. 84, Dallas, Tex., $5; John W. Leshikar, Rosenberg, Tex., $5; Frank Patik, Louise, Tex., $5; SPJST. cis. 40, El Campo, Tex., $5; Afons Bueek, Rowena, Tex., $5; SPJST. cis. 6, Cottonwood, Tex., $2.50; SPJST. Cis. 112, Guy, Tex., $2.50; R. J. Lostak, Crosby, Tex., $2.50; SPJST. Cis. 136, Dayton, Tex., $1. Celkem $168.50.

Tmenem T. 141. V. V. srdeene de-' kuji v;§em darctitn.

A. W. Marchak, pokl.

0 Setkani obeinic Jupitera a Saturna jako v dobe Kristova narozeni.

V rote 1940 a 1941, jak pie Der N. Tag, se ttikrat setkaji obetnice Jupiter a Saturn, tak jako se setkaly onoho roku, kdy vedly tki krdle do Betlema. Posledne se tak setkaly roku 1682. Letos o vd,nocich je Jupiter vladnouci hyezdou naSi. oblohy. Odpoledne hued po zapadu slunce zati nad jitnim obzorem v sousedstvi Ryb. Nad nim je velky etverec — souhvezdi Pegasus — a tti hvezdy Andromedy. Jupiter se sejde se Saturnem 15. bkezna a 11. tijna 1940 a pak jeSle 24. iinora r.

1941. Da se oeekavati, ze v to dobe bude mnotstvi meteorite strteno ze svYch drah na slunce. 0 vanocich ptiStiho roku budou obe °betnice zdtit sv3ini nejsilnejSim svetlem. Zjev bude pozorovat mnoho hvezdatri i hvezdopraval.

Frank Carr oznamuje za serif a.

Vestnik byl oprdvnen oznamiti volieUm okresu Matagorda, te Frank Carr se uchazi o Utad fa tohoto okresu.

Pan Carr, pa mnoho a mnoho let jest policejnim ritednikem mesta a okresu, nyni se rozhodl uchazeti se, neb se citi schopnYm spravne zastati tento duleaity &ad. Jeho rekord co Utednika jest ten nejlepgi a on hrde na ten pohliti, neb v tomto jest zahrnuto mnoho rUznYch uradu, majici mnoholetou Pan Carr oznamuje, bude-li zvolen, ze bude vymahati zakony die nejlepgch svYch schopnosti, ani2 by stranil komukoliv. On dale slibuje ptesneho vygetteni kakleho pkipadu, kterY mu bude ptedloten a nestranne rozhodnuti tohoto.Na zdklade jeho rekordu co iitednik, nyni pan Carr ptedkladd sve jmeno volieUm tohoto okresu za Utad :Serifa okresu Matagorda. On Mole, o bias a podporu v,§ech ve "White Man's Union" prima"ni volbe, kterd ptipadd na 13. dubna.

Dostava se nem zpravy soukrome, 'ie pan Carr byl skuteene svedomitYm iltednikem a po dobu 12 let zastadval praci mestskeho Mar, shala v Bay City, a za jeho poctivou praci byl od Cham. of Comm. odmenen zlatYm odznakem, tedy jiste si zaslouti podpory v nastdvajici volbe.

(Pol. Adv.- pd.)

Slovanski Pod po r uj o i Jendota Mu Texas, "S.P.J.S.T."

1M4)1WO R'P

4. 1,0 "

*"

" .00,004014 '

,

a

..q4

W1 7"!

triMma■•■■•

Cesky Mluvici Film NV'

Milan R. Stefanl

e c vrtek

od 3 hodin, v 6:30 a 8:30 hod. veeer.

ENNIS 15. iinora, ve Ctvrtek ve 3 hodiny, v 7 hodin a v 9 hodin veeer.

_0

SEYMOUR — 18. imora, v nedeli v 6 hodin veeer.

SMITHVILLE — 22. iinora, ve avrtek ve 2 hodiny a ve 3:30 hod.

g

.P

Zlata prakse.

"Nemejte oba y. S vadi nemoci se lehce dotijete sedmdesati let."

"No jo, pane doktore, ale kdy mne ua je petaosmdesat!"

CROSBY 11. iinora, v nedeli

0 Wa podrobnosti se hlaste na:

N,HOWPkiSV1IP

V rozhovoru o nynej:§1 skomirajici lekatske praksi chlubi se lekat lekati. "Pane kolego, ja, mdm nyni dye eekarny. jednu pro pacienty a v druhe eekom na pacienty ja!"

y od 2:30 do 11 hodin veeer.

I

I

1

Fayetteville, Texas.

Jeden hodindt vyvesil za vYkladem hodiny s napisem: "Jrou tti sta dni bez natateni".

Kdyt to pan Pteskoeklec detl, • el do dlouho kroutil hlavou a pak S kramu.

"To jsou zajimave hodiny," povidal. "Jd bych jenom rad veal, jak dlouho jdou, kdyt jsou nataaeny."

TEMPLE 8. anora,

Dale ma S. P. J. S. T. na. prodej obydelni domek ve mesa Ferris, lacino, a abchodni budovu v Eddy.

S. P. J. S. T.

Pouze pkatelska, sluiba.

Soudce: "A pros jste mu ty zuby vlastne vyrazil?"

ObtalovanY: "Von si vo to, soudnd stolice, sam tikal!"

Soudce: "Jak to?"

ObtalovanY: "No — von tikal, .e si zagel k ndm na posviceni k vyrateni * Slohem "Ptilotene Vain zasilame legitimaci pro VaSi nastavajici mantelku s tim podotknutim, te tato mute teprve po sriatku bYti potaita * Zarttka.

Rolnik: "Rueite mne za tato semena?"

Obchodnik: "To bych tekl. Kdyby yam snad nevzliaila, ptineste je zpet a jd, yam vrdtim penize."

bude ukazoviin

MA NA PRODEJ FAIRY V NASLEDUJiCICH OKRESECH Atascosa (7, od sta do 280 akrii), Austin (1, 80 akril, stavby), Bastrop (1, 1107 altrit), Bell (10, od 50 do 173 akrft), Burleson (1, 47 akrti, iadne stavby, lacino), Calhoun (1, stayby potiebuji opravy, 160 akrii, lacino), De Witt (1, 140 alit-0, Falls (1, blizko Rosebud, 122 1/2 akru), Fayette (2, 253 a 62 akry), Fort Bend (1, 546 akru, iadne stavby, Gonzales (502 akry), Guadalupe (1, 136 akril), Harris (2, 162 akry bez stavb y a 49 akru s peknYm obydlim), Hill, (2, 85 akrii a 179 akril, Jackson (2, 240 a 89 akrit), Williamson (1, 80 akrii.

Strana 17

SEYMOUR, 18. UNORA 0 6:00 hodinach veeer. eistk viiteiek bude venovin mistnim Odbodtim Sdruienft AmerickSrch Cechoslovakii v Texas Film tento laskave proptijeuje PRAGA FILM CO. z Chicaga, ktere jsme povdeeni za jeji ochotu pomoci C2. na gi start', vlasti, osvobozovaci ..—",.m.umsim.1111109111111%,

INV,

441111.04/AbO et W....3,c,

Strana 18 ECHA VAUDE NAJDE jaromir John.

Vedna neeinnost rdousi ducha i fel°.

Nemel jsem za teto posledni cesty ani svilj fotografickY aparat, abych si eas kratil. Proto jsem huboval jako ostatni. Tak elovek klame sam sebe.

Dokonce jsem rekl, az uvidim nakho lodniho kuchate, ae ho hodim do mote.

Jednoho dne ke mne Prigel cestujici z proOJAI kajuty a pravil: "Pane Topiei, mate zde krajana, z Prahy."

Srdce mi pooktalo.

A vskutku!

Byl t4 nas prvni kuchaf, pan Jilek.

Hned jsem sel, abych ho vyhledal a vykonal ortel.

Tu potkam mladika, kterY se mne tazal, zda hledam pana Jilka.

Pfisvedeil jsem.

Mladik gvitofil: "Pane Topiei, me jmeno jest Tobolka, pochazim z Dohalieek u Sadove, byl jsem vgak vychovan ye Vidni a eesky neumim.

Pied etvrt' rokem jsem jel skrze Bydlov — tedy jsme krajane."

1VIezi tim hovorem jsme potkali hledaneho pana Jilka Tu jsem vide], ie na vykonani ortelu jsem slab Nebylo moano si trouf at ani zdvihnout pana Jilka, praveho kolosa. Hodit ho pies palubu 2raloktim u2 vabec ne. Vazil sto patnact kilogram(' — tak mu to kuchateni svedeilo.

Prvni kuchaf na lodi jest dilletita osobnost.

Jeho pfijmy daleko pkevykiji pfijmy kapiUna npbo prvniho intenYra. Pan Jilek nine oslovil: "Nazdar, pane Topiei.

Jsem rad, to nalezam opet krajana."

Ptal jsem se ho, ze ktere je koneiny, nebot' treba byl katdY Oech v cizine jest Pratak ✓ oechach sto kilometre do Pra gne briny.

"Ja jsem z Chrudime," pravil.

Kdyt jsem mu vg ak fekl, to Chrudim dobfe znam, slevil a fekl: "Vlastne z Hrochova TYnce."

Vytahl z naprsni kapsy talku, vyrial z ni kus papiru a pravil: "Znate Turkovic?"

Bylo to svatebni oznameni: "Sfiatku sleeny Turkove a pana Fr. Jilka bylo potehnano v chramu Pane u sv. Vavfince v Novem BydtoYe . . ."

Tak se elovek sejde se znamYmi — daleko • Indickem °came!

Musim vilbec fici, to nebylo me jedne cesty vlakem, ani na lodi, ba ani na australske pevnine, kde bych se nebyl selel s lidmi, ktefi neznali bud' me nebo nekoho z myth pfatel.

Jak velikY a cizi se zda svet lidem, kteii neopustili rodne visky! A jak malY je pro Cloveka, kterY jej nekolikrate pfejel!

Dutevni skleslost nepieje chrupu.

AmerickY zubni lekat dr. Briggs z Bangoru ve sat' Maine ueinil pozoruhodnou zkutenost, nejhorti zuby mezi jeho pacienty meli ti, jim pusobila prave laska teaks starosti. Aekoliv teorie dr. Briggse vyvolala v Americe nemalo veselosti, je potvrzena take evropskYmi Zjigt`uji jit delgi dobu, 'te dukvni skleslost ma vliv na mnotstvi vapniku, jet telo dodava zubfim. Pri starostech je vapniku menu a zuby se snadno kazi. Se 1patnYmi zuby bude brzy nutno nav gtivit predevgm lekate nervovYch nemoci a teprve pak lekafe zubniho. Take sktipani zubfl ve spanku je vyvolavano poruchami nervil a vyskytuje se nejeasteji u tech lidi, ktefi ve spanku znovu a velmi live protivaji nepfijemne denni dy. K zubni paste a kartaku path tedy napfitte i t.lvotni optimismus, bez nehot patrne nelze si udrteti zdravY chrup.

• —

Rusove staveji novou trat' za severnim polarnim kruhem. Povede z mesta Kotlas, ktere ✓ kraji archangelskem, ai k mestu Verkuta v povodi teky Pedory, kde jsou rozsahla, uhelna Inaiska. Trat' bude 1,240 ,km dlouhe, a povede studenYzni koneinami, jejich Vida nikdy nerozmrza. Jejim Ukolem bude priblisit vzdalene ptirodni bohatstvi odlehlYch krajil a urychlit jeho dopravu do prOmyslovYch oblasti Ruska,

VESTNIK

Rozmanitosti.

Prvni veiejne roziehnuti elektricke iirovky 31. prosince 1879.

Na sklonku roku 1879 koneil Tomat Alva Edison prvni Cast syYch pokuse s tarovkou.

Kdyt jeden newyorskY list pkines1 elanek novem elektrickem svetle Edisonove, °basal se 'Sefredaktor, ae list byl napalen a ze si utkodil v oeich svYch etenatil, kdyt veril v motnost elektrickYch tarovek. Ale Edison vkchny pochybovaee razne pfesvedeil. Bylo to v posledni den v rote 1879, na Silvestra. Do Menlo sjelo se mnoho divakti. ‘geleznice vypravily nekolik zylaAtnich vlaku. Mnozi z divan pochybovali, ze by mohli svitit elektricke tarovky, zavekne na dratech mezi stromy. Setmelo se a pojednou mezi stromy se rozlilo nove svetlo.

Ale Edison nebyl se tarovkou, NT nit poutil zuhelnateleho papiroveho vlakna, spokojen.

Vyzkoukl pies 6.000 rilznYch druhtt rostlinnYch vlaken, zejmena bambusovYch. Nakonec nasel jeden druh japosnkeho bambusu, kterY se mu nejlepe hodil. Svou tarovku neustale zdokonaloval. Zajem, jaky vzbudily elektricke tarovky Edisonovy, je nejlepe videti z toho, jit v r. 1881 setkavarne se se svetlem EdisonovYch tarovek i u nas.

Rychlostni rekord v pkirode.

Pied nedavnem jsme se dozvedeli z Los Angeles, le tam ph zasodech na 1600 m zvitezil s naskokem vice net 400 m Otros nad zavodnim konem. Pfi torn jest zavodni kin nejrychlejgim etvernotcem a dosahuje nejvy ggich vYkonil at 25m za vteiinu, v kteretto rychlosti se mu sotva mete rovnat loveckY pes. Tuto rychlost si nejlepe ptedstavime tak, kdy2 si uvedomime, 2e rychlost normalniho rychlikoveho vlaku je 28 m za vtetinu. Na kratke trati se tedy za,vodni temet vyrovna rychlovlaku, a piece pttros na trati 1600 m jej hladce porazil. Bude jiste zajimave, podivame-li se bli2e na rychlostni rekordy, kterYch dosahuji zvitata. Hlemfid' urazi za vtetinu 1.5 mm, snehova, vloeka pada, v klidnem ovzduti rychlosti 20 cm za vtetinu. Peak kratkem pochodu urazi za vtetinu 1.4 m a jest jests ptedsti2en docela obyeejnou mouchou, ktera v klidnem letu dosahne rychlosti 1.6 m ye vtetine. GolfskY proud je jests rychlejti ne2 moucha. Na sve tests okolo Floridy urazi za vtetinu, jak bylo nejnoveji ptesnym metenim zjitteno, 1.9 m. Ken v klusu urazi 2.1 m za vtetinu, elovek velmi rychlYm krokem 2.4 m vt. Ve cvalu se obydejnY kilt" pohybuje rychlosti 4.5 m vt., jezdec na kole urazi za tute2 dobu 5.4 m, be2ec na dlouhYch tratich 4.1 m a kapka dette 11 m vt. PriimernY vYkon automobilu je 21 m vt., kterY je vtak jests o 3 m ptekonavan kralem vzduchu orlem. Vlattovka leti stejne rychle jako dopravni letadlo, to jest 50 m vt. Vlattovky vfibec je mane oznaeiti za nejrychlejti live bytosti. Tim *dal nejsou rychlosti a "pomalosti" v ptirode jests davno vycerpany. — LidskY vlas roste za vtetinu o 0.000,000,000,003 m. Stejnou rychlosti se pohybuje ledovec na Mont Blanku. Krev ve vlaseenicich 0.0005 m za vt.

Zavratne rychlosti dosahuje orkan (40 m vt.), zvuk (333 m vt.), stiela z dela (500 m vt.) a stkela z putly (700 m vt.). Zeme probehne na sve drize kolem Slunce za vt. 30,000 m. Nejvetti rychlostni rekord vilbec ma svetlo, ktere leti yesmirem rychlosti 300,000,000 m za vt.

Ve stfed Ve tiinietem stoleti za krale Vficlava.

V deskobratrskern.lists a podatku minuleho stoleti je obsa2en zajimavY elanek, v nemt je vylideno, jak dotlo k tomu, 2e tide r. 1235 opustill Prahu. Pie se tam: "Roku 1235 piinegeni byli do Prahy hebrejskymi literami psani, velikYrni peeetemi zapeeeteni a neseni byli do iidovske ulice. Celia kralovtti, jit myto vybirali, oZnarnili to kii4 Vaclavovi. Kral day pted sebe pozvati K.aina; syna Josefoya, a s vim nekolik starsich skYch, ptal se jich: od koho ti ptineteni listoVe poslani jsou a co v sobe obsahujou? Ale tide, 2e o iadnYch listech nevedi, smele zapirali, pti dem2 je kral take zanechal. Tketiho pak i etvrteho dne oznameno bylo krill Vaclavovi, ie jsou se aide velmi splatili a mnohe veci, jako by se z Prahy vystehovati chteli, prodavaji, ktipujice sobe mete, saps i temdichy, jako by se k vojne hotovili. 8estnacteho pak dne vtichni lids i s aenami a detmi a2 do posledniho zdvihte se tahli z Prahy pod eervenou korouhvi, na kterot namalovan byl 'AR Davidiiv a pelt' 8alamounova, a opustifte domy i vtecky nabytky, polo2ili se za mestem nad kostelem sv. Jana na bojitti, kde nyni stoji NOveho Mesta brava, na nazvana.

Kral, dozvedev se toho, tazati se dal startiek IidovskYch, prod zbrojne na to misto vytahli?tide krali zkazali, 2e na tomto mists jeden me-;sic chteji se radovati, proto, to dle jejich pro-. roctvi, kdy2 ktest'ane Jerusalema se zmocni, jim jej v mot dati maji. Kral nechte slovOm jich snadno veriti, poslal pro katy a porueil .ty.

2idy ohnem a smolou muciti, kteti yyznall, jsou jim listove z polednich zemi od nejvyttich spravcfry 2idovskYch poslani, v nich se ete, se jit Mesiat jiste narodil, kterY ma let vein' sveho ji2 tticet, Gog pak a Magog, kterit byli nikdy od Alexandra Velikeho v horach Ka.spios zavieni, 2e u2 vytli a nas, abychom se s nimi spojili, vybizeji. To slyte kral, dal sobe tY, listy ptinesti a pfeeisti, ktere povativ, patrnY podvod v nich nalezl, ztrapene tidy na bojittk k druhYm propustil a z bojitte vtechny vyhnal, aadneho nechteje do Prahy vice pustiti, kteti nevedouce, kam se strditi, po vtech a mested cich se rozlezli."

Date piimrzlo jazykem. ena jednoho deputatnika z Vale na Klatotsku aertem tekla detem, 2e se mohou snadno naudit kterekoliv cizi teei nyni v zime, kdy je k tomu ptile2itost. Kdy2 byl nejprud gi mraz; zkoutela mateinu radu devitileta dcerka. Jazyk ji ptimrzl na kliku tak clukladne, ae si ptivodila bolestive zraneni a matka s ni rnusela hn= nem Wet k Micah.

Jak roste Velkir Olomouc. Mesto Olomouc ma podle vYkazfi, spojenYch s vydava.nim stravovacich listku, ji2 pies 76,000 obyvatel. Od lofiskeho roku pkibylo obyvatelstva ze sev. Moravy.

Pies to, ae tenth ptiliv nejen ustal, ale naopak ureita Cast ptistehovavtiho se obyvatelstva, se behem posledniho roku °pet odstehovala jinam, jest patrnY trvalY rust obyvatelstva. Ukazuje to nejlepe statistika iistiedniho iftadu statistickeho, podle via na ptiklad se za tijen m. r. narodilo ye Vel. Olomouci celkem 68 deti a zemtelo 49 osob. Jevi se tudi2 ptirozenY populaeni pHrtistek mesiene prumerne 19-20 osob, cot za rok dini 240 osob. Pokud jde o funrtnost obyvatelstva, jest patrno, ae nejvice osob umira, na nemoci srdeeni. Za tijen zemtelo tak 13 osob.

Hned na druhem mists je sealost velem, jiti zemielo 6 osob a rakovina se 6 Umrtimi. Na tuberkulosu zemiely 4 _osoby.

VelkS7 filosof.

Jeden motocyklista oslavoval svatek tak kladne, 2e k rem nepoznal v zrcadle ani sebe.

"Musim u2 jit domu!" vypravil ze sebe tace a vravorayY mkrokem se motal k gatne. Pfatele ho vlak zadrteli.

"Nedelej hlouposti, copak takhle metes jit domfi, vtdyt' se neudrtit na nohou!"

"A kdo kdo rika, to piljdu pelky? Od ee/I0 mam . . . venku motocykl?

Se Hid v utrobach chodil pies Best mega'.

V ostrayskem baru byl zateen neclavno Karel Funke, kterY se pokusil okrasti jednu. slednu. Ve vazbe byl Funke stiaen 2aludeeni*borlestmi a v nemocnici se zjistilo, nevni east velkY koir ovY piedmet. Qperaeibyla ze 2aludku vytaena Vella 12ice. SP61k1 pied testi mesici, aby se dostal z vazb y db ne," mocnice, odkud potom utekl.

Chce-li kdo \relit e'eskY narod, muss si uvedomiti el zhruba odhadnouti, dim byla by Europa bez neho jak v minulosti tak i dne$, Jar0.slay Durych (Oetstvi v Evrope).

Profesorska.

"Pane profesore, venku je nejaky cestufici s takovym dlouhYm knirem . . .

"Vykid'te, to dekuji — mam jit knir vlastni."

stteciu, dne 7. ilnora 1940.

ODD% DOPISOVATELSKi Wesley, Texas. pratfe redaktore, bratti a sestry!

Zas z dlouhe chvile se charm pera, abych neeo do naseho bratrskeho organu napsal. Zas zras 'start byl zachvacen zimou, ktera, aekoliv irValadosti cUouho, nenatropila v nasem okoli Wine gkody. Jednou za deset let nam napadlo snehu, ktery pokryl celou krajinu. Farmail vtdy naiikali, ze je tteba dobre zimy, aby se sklidila dobra troda, tak tedy ji meli, a budeme videt, jestli toho hmyzu co pomrzlo.

Pozoruji fgelike navrhy a zvla gt. ohledne to nemocenske podpory ,a sam jsem toho nahledu, co br. toupal. Ale kdyt pozoruji jak mnoho dlenri jen ledva ty rimrtni poplatky zaplati a krome toho mnoho jich ma sve certifikaty zastaveny, neboli zadluteny u H. ft, nevim jak by ,:to pracovalo. Adkoliv tet pozoruji, mnoho 'elenri zanedbava tu nejhlavnej gi povinnost vudi zabezpedeni svYch rodin. Poji gteni a "zvlatt' u S. P. J. S. T.", jest pro chudobneho elovelta, jest jednou z tech nejlepMgh zaruk, kterou, si mono vybudovat pro oehranu a zabezpedeni sve rodiny — katdY mut a- katda term. A my .tu a tam slygime, kdyt nekomu chvalime pojigteni, tu ■adpoved': "Nemam ted' penez, ale kdybych udelal dobfirodu, tak bych ihned se dal pojistit."

Jak mnohokrate ten dloyek si nevzpomene, negtesti nedeka jestli jsou penize t Smrt tet nedeka, jestli bude dobra firoda! Nettesti a shirt jsou vukol nas kagdYm dnem. Pamatuji se, kdYt trine nabadal k ptistoupeni do S. P. J. S. T. jit zesnulY br. Jos. Galman, a tikal mne, jestli vi g, jak dlouho bude tit? A bude g -liatdouh,knepsj.Altyvig!

Ptistup! A ptistoupil jsem. Uz je tomu gestnact let a pies ten eas jsem asi dvanact ion zastaval iitad tajemnika u zdej giho tadu. Poznal jsem, co kdyby natal jini poznali, tak by jinak hledeli na pojigteni, a obzvlagte u nati SPJST. Jak se to pojistne upottebi, kdyt jinYch penez nebylo! Vyplacet vYlohy pohtebni i leitatske!

Dostal jsem dopisy chvalici na gi Jednotu, a zvlagt' jeden az ze statu Colorado, od nejakeho pana Wickharna; jeho manzelka zemrela a zanechala mu asi dtyti male ditky, a tel pojistku u nagi Jednoty. V dopisu mne dekoval za ochotne vykizeni jeho zaletitosti s jejim cettifikatern, a tez ptal, aby Buh zehnal cele nagi Slovanske Podporujici Jednote za nagi dobrou praei, co dinime. To je oceneni pojistky, kterou mnohY dlovek nepoznal, az bylo pozde.

S br atr skSt m pozdravem, Ed. G. Vavra.

Houston, Texas.

Spravne bratte Moresku, ze kolik kdo jich zname, co jegte nepodepteli boj za osvobozeni nagi stare oteiny?! A proto, kdyt vidim nageho Jaroslava Sulce doma, kterY by mel jezdit a burcovat, neda mi, bych pomidel.

Doufam, ze se to de. zaiidit, a ozvete si ti, ktejste jej slygeli, ze by to bylo dobra my glenka! Znam obzvla gt' ty dobre nage lidi ph Cameron, Buckholts a i v okresu Bell, ze daji radii z mala, bude-li jim vg e dost jasno.

Jest to apel na na g e Usttedi. Alespori ritraty by byly hrazeny tomu, kdo by nemohl na svou kapsu.

Hamusek.

Strana 19

9215TNft Taylor, Texas.

Ctena redakce!

Dnes pig u par tadkil po to velike zime.

Chvala Panu Bohu, ze nam tak krasny (lett' poslal. Na prvniho finora v noci zaealo pane prget a prgelo-skoro celY den, i druhY den; tak krasneho de gte at radost, spadlo 4 palce. A dnes rano zadalo htmet na poledni a zas prM. No, necht' namokn.e dolate, neb farmati men potit o vodu, ale je gte v tam nebyli tak gpatne jako na severu, kde g pry snad platili 7c za galon vody. Tam asi nedelali "home brue"! Ted' zas bude lepe; v ge se bude zelenat. Vgak salatu bude opravdu dost. Nejprve zmrznul, ale ted' je ut zase zelenY, vribec vge vypudelo a ted' to poroste jako z vody. Necht', vgak toho bude tteba, krmit drribet, neb jinak se to nevyplati, musi-li elovek krmivo pro ne kupovat a kdyt vejce jsou pouze 14c a 16c tucet. Tak to mate s temi "produces"; oni snad vgem telefonovali, aby vice neplatili. Atak to mate se vgim. Ale kdyt to kupujete, tak musite zaplatit co oni chteji.

No, jak ted' bude stale pieprchat, tak se sazeni zemdat oddali. My jsme loni (jako kagdY rok) bugel vysadili v pril imoru, ale letos to bude pozdeji. Ale jen at' pr gi. Kdyg pteprcha, aspori vge pane roste. Ted' za par dni bude pekna, pastva, cot ja rad vidim, aspori elovek mute past kravu. Koupili jsme si tunu a pril "hajgiry", balovane, za $12.00, cot je dobre krmivo.

Take pozdravujeme J. A. PechalovYch; kdo vi, jestli jim tet bylo zima!

Nevim, prod Jo gka z Anton nepi ge, jak se tam maji; snad nezmrznul!? Pis, jako mate poeasi. Pies radio jsem sly gel, ze tam misty byla velka zima. Take je tam nechavame mnohokrat vgechny srdedne pozdravovat, vribec v gechny. Take rodinu v Rowena a po celem Zapade. I pana B. Sochu! Necht' pi ge, jestli mu prsty neumrzly.

S pkanim vgem mnoha Stesti a zdravi v tornto race, jsem v tete' Joe Kohutek.

Prvni tank.

Tank je dnes nedelitelnou soueasti moderni armady. Ve svetove valce tomu tak nebylo. Tehdy byly sice Pt take poutivany pancetove vozy, ptedchfidci dne gnich tankt, ale s nevalnYm rispechem. V nemecke armade byly takove vozy zkougeny jit v letech 1909 a 1910, ale skutednY tank v dne gnim slova smyslu se objevil ag 15. zati 1916 u Cambrai. Motorove vozidlo, opattene dobrYmi panceti, pohybujici se na pasech, pfekonavalo i nejte ggi terenni ptekatky a drtilo vge, co mu bylo v ceste. Vspech tanku byl tehdy dokonaly. Snad i proto, ze vzbudil naproste picekvapeni neptitele. Niemene ani potom nedoznava vYroba tankii zvla gtniho vzestupu, cog nejlepe vyplYva. ze zjigteni, ze nemeeke, armada mela v roce 1918, tedy v poslednim roce svetove valky, sotva dvacet twin.

Sleena Eleonora Ma k jasnovidee. Chtela konedne vedet, jak to bude s vdayanim.

Pravila jasnovidka: "Na, ktig_ oVatce..„vase hOgivaa se objevi vysoky ernsr pan" Zachmirtila :se sledna pat:Tient- nlc platna to by museta bYt ast4vka,"

Sabina tvrdi, ze je ji 106 rokii, ale kiestni list, bohutel, nema.

Jak jsme oznamili, pohtbili v minulYch dnech v horacke Spelkove na Morave °beam. Jana Tepleho, kterY se dotil 103 let. Byl povatovan za nejstargiho obdana Moravy. Nyni ptichazi zprava z Horni Matenice u Pterova, ze tarn v rodine obchodnika s mlekem Jindticha Malanty tije diperna statenka M. Kovatikova, ktera tvrdi o sobe, ze je ji nyni 106 let. Ktestni list nema, ale podle nekterYch dokladri se zda, ze tento ridaj je blizkY pravde. Podle jinYch ridajil vgak je stara "pouze" 102 roky. Kovatikova se do Matenice ptistehovala. Narodila se v jive obci na Pterovsku, ale z tamni matriky neize stari piesne ureiti. Nikdo z jejich vrstevnikri netije. Oct sveho mladi je statenka zemedelskou delnici a ku podivu si zachovala svetest a &lost, adkoliv za sveho potehnaneho tivota protila vie strasti net radosti.

Fiatelstvi 48, myslim, pr'ave ta sehopnost, sebe Ve styku s druhYrn vYludne, cele a apontanne a beze ztetele a vlivu styku a pomeru jaw s drubtm. — F. X. galda Zdefiee Brauberbitk

Monolog zamilovaneho na seance. stai jeden pan pod lucernou a vedl takovouto samomluvu: "Wia ptijit ye Otyti. Te je pet.

Ponce, late' do 'testi, a kdyt neptijde v sedm, R>,4jd% s QS Oral'

DOHS ZE STARE VLASTI.

Litovel, 1939.

Draha Andulko: Jak rada bych Tobe vge mane napsala, jak rada bych sobe ulevila, bych toho bolu nemusela tolik snaget.

Neni mozne slovy vypovedet, co Se s &mai deje, ta nejvetti jest krutost, ze jsnie Oegi a Moravane.

Trpime desne za svou Vlastidku a nikdo nam neodpovi• prod, tekl by elovek, ze je dobte tern, co jsou na pravde boti.

Divot nag jest tetezem utrpeni a desne nejistoty, ani nevig Andulko, jak to stragne bi, kdyt se tekne, ze se budeme stehovat, kam a pak pro eloveka star giho. Kolik noel jsme jit probdeli starosti, co s nami bude, jsme ode vgech opugteni, nemame nikde zastani.

Bike. se, ze o nas vgechno vite, nevim zda je to pravda, cot' se nas nikdo nezastane?

Dnegnim dnem bude vgechno na listky, copak ja mohu hodiny stat ye fronte a eeka,t na trochu toho jidla, spig bych padla net bych to doekala, nage Morava to dobra byla zasobarna a dnes by jsme jiz nemeli nic, vge jenom pro druhe a ta na ge vlastieka ma 13S7ti jenom dojnou kravou.

Clovek nemilte psat, hla.va by se rozskoeila myglenkami a pomoci si nemilteme. Miuvit nesmime, jsme ye svem domove cizinci. • Co Andulko vite neco o nas, pit jsme popsani jako barbel v cizine, je cosi takoveho motile?

Ztracime duveru ye vgechno, jsme nekdy tak bezra,dni, ze nevime, htegit, nebo se modlit, easto si zaplademe.

Main pro Tebe nee° pekneho ptipraveno, ale nemotno to poslat, vge je do zamoti zakazano.

Co se tYka toho kroje bych nebyla snad ani vgechno sehnat, za tech nynejtich pomerri tak si toho kagdy velice vati, vgechno se vraci ke krojrim, je-li nee° a je toho mil°, nejaki slavnost, jde ftechno v krojich.

Jak se Vam v gem vede Tobe a v gem ostatnim.

Jste zdravi, co tatinek jest mu ji g lepe?

Take se to vgeehno vraci k tern na'gim drahYm eeskYm zpeviim, hlavne "Kde Domov Mrij?"

"Cog nam slunko nikdy nezasviti, aspori na posledni z vlasti krok?" No, ji g dosti toho lamenta, ale nediv se Andulko, jsme tak vgichni rozbolneni, ze nemotno se vzprulit, neslyget net vgude sam natek a to se tetko gije.

Jiz tYden jsem se chystala Tobe psat a nebyla jsem sto se uklidnit, abych mohla psat, napig mile take Andulko nee°, budu se velice Pozdravuji Tebe jako i vgechny Vage, Tvoje Teta.

Divadla misto plesfi v Krometiti. Masopustni obdobi bude tentokrate bez zabav a plesri. Namisto toho budou uspotadany rrizne besedy. — zde uspotadana cela rada divadelnich ptedstaveni. Vedle ptedstaveni mistnich ochotnickYch divadelnich spoiku budou to zejmena zajezdy Ceskeho divadla z Olomouce, ktere velmi obohati zdej gi divadelni repertoir. ft editelstvi tohoto divadla stanovilo jiz terminy deseti zajezdri svYch divadelnich souborri do Krometite, ktere budou uspotadany v dobe od 12 ledna do 5. eervna 1940.

Ostrov, kterSr je hrobem ptnku, prozkoumala prave americka vyprava. Je to malt' ostrrivek Isabel, letici pri pobteti Kalifornie. Ostrov je obydlen nesdetnYmi hejny motskYch ptakii vgeho druhu. Vnittni jeho east je vypinena temek neproniknutelnYm pralesem, jeho stromy, kete a vetve tvoiI nad zemi hustou klenbu, do ktere se chytaji ptaci jako mouthy do pavuein.

Cim vie se ptak snati uniknout z teto hrozne spleti, tim vice se do ni zapleta, at konedne vysilen zajde hlady. Zeme v pralese je doslovne poseta ptadimi kostrami i mrtvymi ptaky.

Mel jsem devet deti, z nichg je sedm na givu.

Vgechny deti main dobte zaopatteny. Nejmladgimu jsou 42, nejstar gimu 63 leta. Obe me dce ry jsou jit babiekami, tti synove dedeeky. Mam 871ett 17 pravnuk0 a vnukb.

Strana 20

John W. Duncan opet za serif a!

JOHN W. DUNCAN SlouZil jsem teprve jeden rok me prvni lhuty co vas serif, a nyni chazi doba, abych oznamil, ge se uchazim o druhou Ihfitu. Po dobu roku meho idadovani, snail jsem se co nejvice spiniti sve povinnosti, ktere jste mi svetili a ptisne jsem se tidil sve platformy —Vymahati zakony.

Kdy2 jsem vystoupil za gerifa pied dvema roky, slibil jsem, budu-li zvolen, ze budu gerifem vgeho lidu a pokusim se poskytnouti mu co nejlep gich sluZeb, a Ze nenecham se ovladati 'tadnou klikou neb organisaci. Lid okresu McLennan* uznal me snahy a zvolil gerifem velikou vetginou hlast, za co jsem opravdu vdednY a snail jsem se za to odvedediti vymahanim pine zakonh.

Za prvni rok meho fitadovani, miij rekord co gerifa a zakona poslugneho obeana tohoto okresu a mtj rekord co vetejneho iftednika po vice jak 35 rokil v okresu McLennan, jest distY a na tom zaklade uchazim se o znovuzvoleni Mdam vas o hla,s a podporu v gtich primarkach.

Ujigt'uji vas, Ze budu-li zvolen, budu pokradovati v pineni svYch slUeb, ktere si zasloutite za vagi dtveru ve mne a doufam, Ze mi poskytnete podpory a sveho vlivu v dosaleni druhe natty, ktera jest demokratickYm zvykem.

Vag ptitel JOHN W. DUNCAN, kandidat o znovuzvoleni za gerifa okresu McLennan. • * Serif John W. Duncan ,jent se uchazi o znovuzvoleni, nyni slou21 prvni 1hUtu. Jeho vYro(ini zprava byla prase podana distrihtnimu klerku, a jest zajiinavo si vgimnouti, 2e vydani gerifovy fitadovny v roku 1939, byla mengi, nedi v roku 1938.

Panu Duncanovi komisatskY soud dovolil 12 prirudich, a vzdor tomu, fispora v jeho odboru eitala o $1,147.80 vice nedli ptede glY rok, kdy 11 ptirudich bylo zamestnano. Cestovne a automobilove vydani bylo sniZeno o $1374.39, a na telefonech a telegrafech $3M.21.

Mimo toho velikY podet ptestupk0 bylo vygetteno gerifem Duncanem a jeho pkirudimi, kteti zaroveh nagli 42 hlav ukradeneho dobytka v tomto okresu a odveteneho do

VitSTN1K

vYchodniho Texasu, nasledkem toho dtyri muzi byli poslani do polepgovny.

John W. Duncan jest rozeny Texasan, sloutil co idednik neb ptirudi v okresu McLennan vice jak 30 rokt. Narodil se nedaleko Austin, Texas, ale do Moody se ptistehoval hned v mladi, kde co margal 10 rokii a co konstebi 16 rokti, ne2.1i se stal ptirudim gerifa v roku 1933. V roku 1938 se vzdal tohoto mista a byl zvolen za gerifa na misto W. B. Mobley, jen dra'el tento fitad 6 roku.

(Pol. Adv.) Uanani.

Pan gef Konvalinka oslavoval 25 let zaloleni zavodu. Skoneil vzletnYmi slovy: "Pti teto ptile'Zitosti sledna Kadava, slavi 251ete nastoupeni do myth sluZeb Zde mohu jen tolik. oast() se pomlouva, si ieny nedovedou raziti cestu dovednosti, nYbit jen krasou a svildnosti. Tady vidite, '2e to neni pra y -da!"

Houston, Texas.

Ctena. redakee!

Tak zas jeden mesic v tomto roce pryo, a asi stejna prate pri nagem rade deka, na pracovniky, kteti byli zvoleni pro tento rok.

V prvni schtzi sester, ktera se konala minuly etvrtek, kde se nas na to gpatne podasi hodne se glo, o praci teZ bylo postarano, neb ses.

Valdikova darovala na dve deky, ktere nekterd sestry ptipravily k giti, a zaroven nektere byly Prekvapene, ze zas nejakou praci mame, ale vim, ae se Zadna, nevymlouvala a chute k giti zasedly. Te2 jsme dostaly pomoc, neb sestra kaanelova z Dallas zavitala mezi nas, a' jak kdyby to vedela, naprstek mela sebou.. Vzpominala na Dallas, ze tak pry aspoh neptiSla o schtzi, kterou ten den tam ses. odbYvaji. Rady jsme ses. 8panelovou mezi sebou videly a pfejem ji i jeji dceri, by se jim v Houstone libilo dasto mezi nas zavitaly.

Pak ptigla pi. Hollubova, ktera

Ve stkedu, dne '7. (mom 1940.

jako clayeejne, pkinesla pinou name viny na pleteni svetrti. Hodne sester si praci domit odnesly a i pi. Kohoutova z El Campo, ktera prijela navg tivit jeji deem, hned si na jeden svetr vzaia viny a ut ho ma udelenY. 8koda, Ze to neziistane, neb to opravdu to umi jak nage maminky v 6echach.

TeZ byla na programu kuchyn, kde nag tad 'Cis. 88, bude potadat divadlo 11. fulcra, take sestry zasobi kuchyil dobrYmi jitrnicemi, pak krocany a sestry budou peci kolade, neb tech se nam nikdy dost nedostava. VYberu budeme miti dosti.

Jenom to podasi bylo hrozne, se Zadnemu nechtelo ani ven, cot doufa,m, ae uZ se to zmeni a bude zas sluneeko svitit, ty nemoci pominou a my se na divadlo vgichni sejdeme. Vase, RilZena 'Hanusova.

0 "Ale Otadku, do gkoly piece music! To bys nebyl chytrY!" "ja nechci bYt chytrY. Ja chci bYt, tati, jako ty!"

HLEDAME JEDNATELE politickich oznimek PRO VESTNIK A eECHOSLOVAK ye viech osadich!

Letos jest rok voleb. Ziskejte Politicks Oznameni ode vgech kandidatii ve Vagem okresu a precinktu.

Zaplatime komigne za ziskani techto. Udelate dobrou sluibu Vagemu kandidatu, kdy odporudite Vestnik a Oechoslovak k k oznamovani jeho kandidatury.

Ceny Polit cliffch Oznameni Statni urad Okresni uIad Okresni komisai Precinktni urad

$25.00 15.00 10.00 7.50

Stejna cena jest pro kterYkoliv z vYge uvedenYch dasopisfi.

Vgechna Politicks oznameni musi bYti zaplacena ptedem.

Za tento obnos kandidat dostane peknY clank odporudeni, kterY si sam maze ptipravit a my ptelodime do destiny, pak jmeno jeho jest vrazeno do sloupce politickYch oznameni, die okrest a toto tam zustane a do voleb.

Jednejte nyni, neb oznameni nestoji nic vice dnes, nezli tYden pied volbou.

Dalgi informace ochotne poda,

Cechoslovak Pu Fishing Co. Vydavatele Vestniku a t echoslovika

WEST,

TEXAS

V2STNilt

Ve stfedu, dne 7. dnora 1940.

Rusove a 6e g i jsou take politickYmi Vesnice, kde iije 12 narodnosti.

V severovYchodnim Bulharsku, emigranty, coZ lze Mei i o Armenech. nedaleko rumunskYch hranic, Nejstark skupinou ve vesnici jsou! velka vesnice Carevbrod, kde Ziji po- Holand'ane. Jejich ptedkove kdysi 1 spolu ptedstavitele dvanacti narod- snili o kolonisaci na vYchode, ale unosti. Ze 3,800 obyvatela je 100 Bul- vazli v Bulharsku. Jest ptirozeno, hart., 548 Tatarn, 300 Nemcil, 300 obyvatelii Carevbrodu jsou skvelYmi Polakt, 340 Rumunn, 220 204 praktickYmi linguisty. KaZda skuTurci, 200 Rust'', 200 Armenu, 198 pina zachovava svilj rodnY jazyk, aMad'arn, 120 Arnautu a 98 Holan-1 le dorozumi se i ostatnimi jazyky.

Nemci jsou potomky vysteho- KaZda skupina ponechala si teZ sviij valet povolanYch Marii Terezii do narodni kroj; nedele v Carevbrodu Banatu, odkud pak sli dale do Bul-1 bYvaji opravdu nev'Sedni pkehlidkou harska. Mad'ati jsou potomky emi- narodnich kroka. Nejvice charaktegrantil opustivkch svou zemi po ne- risticke je, ze obyvatele vesnice Ziji zdatenem povstani Rakocsiho. Fold- ye shode nejen narodnostne, nybr2 i ci pochazeji od emigrantil z r. 1863•, nabotensky. V jedinem kostele v ob-

Slovanska

Statu

ci modli se katolici, protestanti, pravoslavni i moslemini. Pki svateenich tancich pestke odene Rumunky a Mad'arky, ztepile Nernky a Turkyne v g arovarech tanei valeik, eardag, polku, mazura i rusk y' chorovod. Carevbrod ma bulharskou, nemeckou a tureckou )o( Nadi 12 kg zlata za tti dny.

V okoli Oeljabinsku na Uralu byla objevena neobyeejne bohata loZiska zlata. Ve tkech dnech naglo to nekolik hornikii 12 kg zlata.

ZvlaS't 'zajimava je okolnost, ze obsah zlata v rude je tim vetk, hi,ubeji je uloaena.

Straus Ill "Manlelstvi bez lasky je zlen1, ale laska bez marrIelstvi tet, ty mudrci. Ta miva vZdycky rychlY konec, jak tenkrat povidala tofka s Kvapilkou. Az bude velika, leccos proZijd, protote z tebe bude asi hezka, a chytra divenka, ale do to doby neptemYSlej o takovych zahadach a bud' rada, , Za je u vas pokoj, bezpedi a jistota."

Ale jednz, poueeni mi dava vaElt si ptitomnosti. NeArtit radost neptetrZitou hrtzou z budoucnosti. BYt .pkipraven na v'Se, ale pki tom it bez veene Uzkosti z toho. co Em. Svoboda. pkinese zitkek.

orujia Jednota Texas TEXAS

FAYETTEVILLE

Poskytuje pitjely na zvelebene majetky do 50% jejich piitomne hodnoty. a tei piljeky na vetii opravy majetku neb na nove stavby na majetku, kterST jest yak domovina. Na mestske majetky dovoluje mesieni splatky; — na farmy dela piijeky na splatky do dvaceti rokii. Bez splatek na deset rokil s privem volnSich splatek v kterSTkoliv eas. Pfijeujici, kterk si pieje dati splatky vela ne li jeho nota po'aciuje, mine tak ueiniti kdykoliv a urok na tak splaceriSr obnos jest poeitin jen do dne, kdy penize byly obdrieny.

Urok: pro deny Jednoty 'gest a pill procenta prvni rok a pet procent sledujici roky; -- pro neeleny Jednoty sedm a pill procenta prvni rok a iest procent nisleclujici roky . . . Kdyi piljeujici elenem neni, miiie se jim on neb nekterST den jeho'rodiny stati a dostane hned vyhodu uroku jak jest titan dezaplati-li jeden roeni Clenskir poplatek, tirok jest splatnk.

Poplatek za ud6lani piijeky mimo obnosu deseti dollaru za prohlidku a odhad majetku neni zadny. Papiry potiebne, jako Deed of trust, nota, pienos noty (transfer), prohlaieni vieho druhu a Pile obstara nas privni radce a neni za tyto tieba platiti. Oviem, ze za rekordovini techto papir u, (deed of trust, transfer a jine), musi zaplatiti iadatel a take za dodatek k abstraktu.

0 podrobnosti dalii pike na:

S. P. J. S. T. Fayetteville,

•• •

Texas

Strann 22

V2STNIK

Dan Hruika

0. H. CROSS kand Mem do kongresu

PRAVNIK Vykizuje veikere pravni zaleZaosti kdekoliv v Texasu.

ROENSCH BUILDING BELVILLE, TEXAS.

C. H. CHERNORif PRAVNIK Vykizuje veikere soudni zalegltosti.

T.Jkadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

RED FRONT

t eska Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Haut, majitel.

Telefek: Beacon 31734.

Pm:vide-Ina jidla a lunee NejlepSi soudkove a lahvove pito, rtzne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

ZvlaStn.i stoly pro rodiny.

DR. KAR. J. HOLLUB t eskt Lekat a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon fitadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 SPRAVNE VYKONANA POHREBNi SLU2BA. V hodine talu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni iistav pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbytaYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtlru.

Levne ceny jsou naafi zasadou.

EDWARD PACE Pohrebni isiditeL Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

John W. Leiikar OESKt PRAVNIK ttadovna Butler - Grimes Bldg.

ROSENBERG, TEXAS.

DR. THOMAS N. DeLANEY OONI LEK.Aft BrYle sprivne ptipravene. as dle (imluvy. ttadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

UMPTJE, TE848.

Ve stfedu, dne 7. &lora 1940.

O. H. CROSS V pondeli dojel do West 0. H. cross, redakci a vekejne Jznamil svoji kandidaturu do kongresu za jedenactY distrikt, zahraujici iest okrest stkedniho Texasu.

V rozhovoru pan Cross mezi jiaym zdtraznil: "Kongres zase clani roku 1941 bude miti k tekni iadu dtle g'itYch celonarodnich otazek a nepochybne provede velke ‘,meny nynejiiho farmakskeho zakona i starobni pense. Protok k c•einto otazkam mam pevne stanovisko, rozhodl jsem se uchazeti se za kongresnika.

Pan Cross po leta zajima se o zachovu orne piidy a iek1: "Nalehal jsem o zavedeni zakona, zapovi dajiciho setbu baviny na stejnem pozemku dva roky po sobe. Odporudoval jsem takovy zakon v roku 1926 a kdy'g mnozi byli proti nemu, jezdil jsem po Texasu a navitivil i jine staty, kde jsem teenil pro tuto dille g itou novotu."

VetSinu sveho g ivota pro g il pan Cross v McLennan okresu. Do Waco nastehoval se• pied roky z McGregor, kde zastaval Mad mestskeho pravnika. Jeden termin slouzil ye statni legislatuke a Pat M. Neff, nynejii president Baylor university, byl tehdy druhYm poslancem.

Mi ght postupem v politickem vote byla jeho kandidatura za okresniho navladniho. Byl zvolen a slou gil d y e lhirty, Neff byl jeho prvnim zastupcem a po to zvolen okresnim navladnim. itadu mkt pan Cross nechal politiky az v roku 1928 uchazel se za kongresnika. Tehdejiim kongresnikem Jedenacteho distriktu byl Tom Connaly, kterY byl zvolen senatorem, poraziv Earle B. Mayfield-a v u2Si volbe a Cross byl zvolen jeho nastupcem do kongresu.

Osm rokt, etyki lhiity pan Cross zasedal v kongresu a nikdy nebyl poragen.

Ve svem oznameni kandidatury pan Cross pkipomel, ze co Glen kongresu prosadil, aby spolkova nemocnice pro vyslouiilce byla zbudovana ve Waco, zasadil se o zbudovani novYch poitovnich tkadt ye Waco, Gatesville a Mart a iadu CCC kampu v Jedenactem distriktu.

Pan Cross je Svakrem piedsedy Ttetiho apelaeniho soudu v Austin — James W. McClendon-a, bYvalY velmistr Lo ge Zednakt Texasu. Je synovcem zesnuleho soudce 0. E. Dunlap-a z Waxahachie, jednoho z nejlepgeh pravnikt a bankef0 n-

kresu Ellis.

V letoSni volbe pan Cross uchazi se o atad proti kongresniku W. R. Poage z Waco, kterY byl zvolen pied ctyimi roky.

JedenactY kongresni distrikt zahrnuje okresy: Bell, Bosque, Coryeii, Palls, McLennan a Milam.

(Pol. Adv.) )o( tide g adaji Roosevelta o pomoc a penize k pkestehovani do Habek.

V italskem tisku objevila se v techto dnech zprava, podle •fedseda mezindrodniho vYboru pro ziaovske vy4tehovalee Frank van atidenieester obratil se na presidenta Roosevelta se Aladosti, aby oyl napomocen g idovskYm vystehovaictm pit uskutetriovani planu gidovske kolonie u veliteho jezera Tana y e vnittni italske Habesi, z neho2 prameni egyptska ieka Nil. Slo by o nejvetii g idovskou kolonii, na jakcu se 'kdy pomYSlelo. Gildemeester, kterY prosi pres. Roosevelta o diplomatickou a o finandni podporu, nastinil y e sve tiadosti plan ptesidleni viech Nati ze stfedni Evropy do Habek, kde by se tito zade usadili trvale pit dostatednYch givotnich a prac .ovnich podminkach.

Podle Gildemeesterova navrhu stadila by piljela 50 milionu dolart, aby mohlo bYti zahajeno provadeni

planu a mohla bYti vybudovana mezinarodni organisace, jejim2 Akolem by bylo trvale rozfaeni otazky v Evrope. V Habegi by bylo usazeno nejprve 30 at 40 tisic tiida, po necht" by pozdeji nasledoval milion novych vystehovalca.

0 NONAT LECIVA MAST. Detroit, Mich., 22. ledna 1939.

Nekolikrat jsem zaslala sestram do vlasti Nonat, kdy g jsem jim posilala nejake Satstvo. Jedne sestke velice pomohia, kdy't se ji vrazila zima do prsu pit kojeni. Druhe sestie lekat iezal ruku. Mela jeite jednou jit k disteni rany. Ona vzpomnela na Nonat a to to zahojila bez bolesti a doktora.

Mary Matouiek, 6820 Mack Ave. Na rozliene, at' suche neb otevtene bolesti se Nonat osvedeila, ktera vytahne &even& i ocelove tiisky, steely a jive ptedmety uvazle v tele, ale musi to bYt

hew,

her. 4110.,

Cena Nonat je 50c a $1.00, poitou 55c a $1.05. Ptejte se Vaieho lekarnika nebo jednatele, ale nic Priam neberte, radeji piite pkimo na nail adresu: Mari. Labliairor & Co.. Altaisaa.Cal

Cestou do sic() y Deti jsou detmi ... Ubehnou se, uhreji a drive mill se kdo nada, mail rSanu, kaAel, nastuzeni . . Matka musi ptipravena a mitt po ruce SEVEROV

BALSAM PROTI (Severa's Cough Balsam) za nirn2 stoji tamer 60 let vytrvalgch zkou5ek a uspokojeni. A co je dal jej dtileZite maji rady. Neni tteba je nutit, aby braly Severtiv Balsam proti katli proto, ze je •

LAHODN?

• Moue?

• TISIcl VAS LEKARNIK

50c 25c

yam ochotne poslou21. Kdyby vilak nemel, nenechte si vautit nic jineho . . .

StaCi poslat objeclnavku na dolejAi adresu a obdrAite Balsam obratem poAty, anit by to stab vice. NECEKEJTE prijdou (lett s ilmou a nastuzenim!

Mite lahev tohoto znameniteho Mtn na ruce stale.

SVERA CO.

cEDAir RAPIDS IOWA

Ve sefedu, dne 7. tinora 1940.

VtSTN

VYSVETLENI KU ZPRAVE POKLADN1KA. Jak bylo jig oznameno drive, elenske poplatky a ze zabav dary prijima pokladnik br. Olexa, 6402 Taggart St., Houston, Texas a zasila Narodni Rade do Chicaga. Distribuci medaili pro Texas obstarava tajemnik Jan gulda, 5410 Darling St., Houston, Texas a penize za medaile zasila fondu N. R. do New Yorku, proto pokladnik prijem za medaile nepotvrzuje, je gto se vede oddelene.

Distribute medaili jest prate dobroeinna, z lasky k otcovske vlasti nagi konana fiplne zdarma, neni to tudig gadnY obchodni podnik pro zisk a ja proto nemohu davat gadnou provisi za prodavani. Sam musim odvest za ka gdou medaili nejmene dolar — vice ano, ale mene ne. S kagdou zasilkou penez muse jiti jmena tech, kteri medaile Aby nebylo gadne nedorozumeni, podotYkam ku zprave pokladnika za prosinec: Pani Vera Blinka z Alice zaslala dva dolary. Za jeden dostala medaili a druhY odevzdan pokiadniku, proto tY2 stvrzuje pou-

SVUJ

ze dar $1.00. Pan F. W Skalnik zaslal Best dolara a gadal jednu medaili Dp Klinkatek za odbodku FrYdek zaslal $14.00 a zaslany mu byly etyri medaile a deset dolara slo na elenske. Pritel gmoldas z odbaoky Zapadli Vlastenci zaslal $26.38. Dvanact dolara slo na medaile a na elenske $14.38. Br. Nesuda z Dallas zaslal $85.00 za medaile a jmena jednotlivcii pattione sam zaslal k uverejneni, diky. Dallaska odboeka ma, jig tteti sto kusa medaili, jsou veru velice sna givi ti Dallasaci, vgechna &est jim nalegi.

Do nekterych osad v gak medaile zaslany a dosud ani na dotaz jak jdou na odbyt, nedostal jsem odpoved', ad rad bych to uvedl do poradku a predal jinemu.

S krajanskym pozdravem a heslem: "Zvitezime"!

Jan 8ulda, tajemnik.

0 Ve viru tame.

Po geptal pan 8afranek sve taneenici: "Krasna hudba, vid'te? A jakpak se yam libi toalety, milostiva?"

ZapYrila se jeho partnerka a povida: "Tam ja jsem, prosim, jegte nebyla!"

DVACAT)? OSMI7 WROeNi

Isla§ka,rni P es PORADA SOKOLSKA JEDNOTA

"2121CA" DALLAS, TEXAS

Strum 23

OZNAMENI DO MOULTON A °KOMI Nage odboeka Sdurgeni A. O. T. bude konat schazi dne 11. firma o 2 hodinach odpoledne v Katolicke sini v Moulton. Mame dfile gite jednani, a proto se dostavte v hojnern poetu.

Meli jsme ujednano s p. Cinadrem, zdej gim operatorem divadia, ge bude zde ukazovan film " gtef anik" dne 7. imora, ale v posledni chvili nam bylo datum vypovedeno.

A pravda piece: Zvitezi!

S bratrskYm pozdravem, Vaclav Steinocher, taj. S.A.G.T.

Do Houston a okoli!!!!

Zabavy ikadu Pokrok Houston Nige uvedene orchestry hrati budou tanceehtivYm dle nasledujiciho poradu:—

11. unora.

18. unora.

25. imora.

R. Zatopek Divadlo— Mara Vine Nesvadba

- Zatopek z Baytown

VSTUPNE: PAN! 40c — DAMY 25c 0 pohodli a obslou geni ct. nav gtevnikti bude naleiite postarano.

PORADATELE. Pogtovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458 Na doptani se jest — 20th and North Main.

v Sokolovne, 3700 Carl Street.

v nedeli, dne 11. tinora TRI VELICE CENY PRVNI

DRUHA

TfiETt

$7.00 — $5.00 -- $3.00 ZACATEK: 8:30 — VSTUPNE: 40c OSOBA — MASKY: 25c

Hudba: bratra Sid Pokladnika Napoje, jidla.

Upiimna. obsluha.

Uctive zve PORADAnCi VISOR.

Cesky mluvici film Pater Veiled ZajimavY a napinavy dej ze givota chudeho vesnickeho s i r o t k a, dle romanu tehog jmena od Jana Klecandy. Ukazuje Jos. Va gut, zastupce Praga Film Co. z Chicaga.

EL CAMPO, ve etvrtek 8 Unora, zaeatek o 2 hod odpol. al. do 11 hodin veeer.

ROSENBERG, v nedeli 11. anora o 1:30 a o 3 hod. odpol., 0 7 a a 9 hodinich veeer. — V pondeli 12. anora o 7 hod. veeer.

WALLIS, v fiterY 13. finora, o 7 hodinach veeer.

YOAKUM, ve stiedu 14. finora, 0 3 hod. odpol., o 7 a o 9 hod. veCer. MOULTON, ve etvrtek 15. Imora, o '7:30 hodinich veeer.

HALLETTSVILLE v patek 16. finara, o 3 hod. odpol., o 7 a o 9 hodinich, weer.

ROBSTOWN, v neat/ 18. imora, o 2:30 hod. odpol. a o '7 veeer.

FLORESVILLE, v pondell 19. tinora, o 7:30 hod. veeer.

OSLAVU 5. OTEVRENt SVE RADOVE BUDOVY uspokada,

g ad Pokr©k Houston eislo 8 na Studewood

v nedeli dne 11. kora 1940 PROGRAM: Proslov bratra predsedy Frank Olexy, Sborove zpevy Peveckeho krougku.

Houslove vYstupy bratra Henry Hlavateho.

DIVADLO POD NAZVEM

A BYCH SE VDAVALA" Veselohra o trech jednanich OSOBY: br. E. Zan Herbert Velecky, majitel dvorce "VYrov" br. St. Valeik Hugo Doubrava, jeho pritel br. Joe Ka.gpar Richard Velecky, velkostatkar sees. F. Olexova ml.

Drahonovska, statkarka ses. Ela Mikeska Maienka, br. J. gulda Mates, hostinsky br. Al. Hogek Josef, "devee pro v gecko" Deje se v mengi 'Ceske vesnici na dvorci VYrove Mexi I. a II. dejstvim uplyne asi mesic; mezi II. a III. asi dva mesice.

Doba pritomna.

ZACATEK VE 3:30 ODPOL. — VSTUPNE: PAN 40c, DAMA 25c Odpoledne i veeer hudba

"Houston Czechs"

0 zabavu a pohosteni jest vgestranne postarano a proto zalegi jenom na Vas, byste toho s nami u gili, k dernu g Vas vgechny zve Zabavni vybor.

Strana 24

VESTNfIC

Poutivejte k oznamovani'

OZNAMEN KANDIDATO!

Maly Oznamovatel Pravidla

y

g

m

7

g

g

I

T

r

i

y

y

s

4 ,

g

g

g

m

s

SlavnY praiskY globus Tychona de Brahe.

Bstvualk starosta Mistku zemiel. V na Morave zemfel e stfedu 'Imik ve veku 86 let Vincenc Prochazka, Podle zprav ze Stokholmu se po- mistr sklenakskS7, misteck3"r rodak a dello jistemu S'vedskemu sberateli bS valy° misteckS starosta, bvalS sestarottnosti objeviti stfibrnS hvezd- nator a znamy vetejm'r pracovnik. nS globus Tychona de Brahe, vyro- Od mladi si zesnu1S vtimal tivota benSr v Praze; o nem2 se myslilo, 2e kulturniho a vefejneho a einne se je davno ztracen. 0 Tychonovi de ho zfidastnil. Ma velke zasluhy o na,Brahe se vi bezpeene, 2e mel dva rodni a stfedni Akolstvi v Mistku a takove hvezdne globy, z nich2 no- .0 socialne humanni peel o Skolni vei i padl za ()bet' po2dru v Kodani mladet. Dlouha beta byl elenem or. 1728. StarAi globus, o prilmeru 35 becniho zastupitelstva sveho rodnecm, byl vyhla en jako mistrovske ho mesta a dvakrate byl zvolen jedilo pratskeho kovotepectvi a obra- ho starostou. Menem senatu byl od zy hvezd a hvezdnSrch skupin na 13. kvkna 1924 do 16. iijna 1925 za nem vyryl slavnk holandskk mediry- bkvalou es. stranu lidovou. Mesto tec Hondius. Stfibrnk hvezdnk glo- Mistek uctilo pied sedmi roky dinbus Tychomna do Brahe je dokia- nost Vincence Prochazky eestnkm dem skvele prace pra2skeho kovote- obeanstvim. pectvi. Melo zakazniky mezi krali a 0 papet, ktefi si objednavali v Praze Vzestup nakho hedvabnictvi. Lety nejjemnejk prace tepane e stfi- toSni sklizeri zamotkfi byla v eebfe, nebo ve zlate. Tycho de Brahe, chach a na Morave e znameni vzeslavnk astronom, byl pozvan do Pra- stupu. Podle rozhodnuti Hedvabnichy Hajkem z Hajku, pkivez1 s sebou keho fistavu v Hradci Kralove bude 32 hvezdafskS ch nastrojt, z nich v pfati sezone vyutto v2ech nakch sextant je je te dnes e sbirkach moruk. Bude ptsobeno zejmena k praske hvezdarny. Tycho de Brahe tomu, aby v ovocmich Akolkach byly pusobil u dvora cisate Rudolfa II., morifSe pestovany, dale, aby byly kterS7 mu dokonce zakoupil v Praze moru emi osazeny vekejne pozemky, di:1m za 20,000 tolart, v uznani jeho t. j. podel 2eleznidnich trati, dalnic, prace hvezdafske. 2ivot Tychona de regulovankch tokt, pruplavt, na oBrahe byl pohnutk a dobrodru2nSr. kraji lest, e tkolnich zahradach V mladi pfi el v souboji o nos a east a na okraji Dale bude Heducha. Brahe potom nosil celk iivot vabnickkm fistavem ptsobeno, aby nos umel3i, kterk pry byl vyroben ze j se koly venovaly chovu morn ovezlata a stkibra. V Praze pracoval na I ho Vysazovani moru i bude soustfezdokonaleni hvezdafskkch nastrojt. d'ovano do krajin tepakskSich a viNakresy dodaval femeslniktm a ko- norodSrch, do 300 m n. m.

0 votepctm, kteki mu podle nich nakelni perliay. stroje zhotovovali. Tyto nastroje uPii opakovani dejepisu se pani moZnily potom jinemu slavnemu ueitelka ptala Jardy, co dal vystahvezdati, Keplerovi, obejvy, ktere znamenaly pfevrat v hvezdafstvi. vet kral Karel IV.. Nepozora vtak Svoje stroje Tycho de Brahe popsal nevedel. Pani uditelka, chtejic mu pomoci, tekla mu, aby se podival a vydal v knize: "Astronomie in- do kouta, kde visel obraz Karlstejstauratae progyninastamata." Ze- na. Jarda vtak jette nepochopil.

Intel v Praze 24. fijna 1601 a byl po- Koneene vyhrkl, te k a m n a, ktev koute opravdu stala. — PatY chovan s velikou slavou v tSinskem pad slova slepice "Tu-t`u-t`u". chramu.

— Lide na 8umave se tivi dtivim. )0( Kde se najde dlovek, jen2 by dite — Ke tplhavcum patti kooky a datzachranil a dokazal: aspoti e tko- love. ilecka bohyne moudrosti se le bude skuteenY elovek, bez brDi, jmenovala Antena. — Dosud vtechaspoli zde uvidit svobodne tivot a ny sny Julia Vernea se vypinily svet, zamyslit se nad jeho pravdou Prosim, jette nebyly dva roky prazda tajemstvim.

Em. Svoboda. nin! — Koho poslouthat doma, • • Jardo? — Prosim, radio.

0 Co je to prava poesie? Nove vi"Tatinek mel velikou radost, kdyt deni tivota a sveta, videni upine a jsem mu tekla, ae jsi basnik . . synteticke videni podle Goetha "Opravdu?" desive. Videni synteticke, pravim, "Ano -- on byl tatit muj posleda to mne znamena: videni celou bytosti a vyslovene celou bytosti ni no,padnik boxer a tatinek s nim lidskou.

F. X. Salda. mot zkusil, net ho vyhodil".

V tomto sloupci uVekejtmjeine seV Malam Oznaroovatell adtujeme znam kandidatil v demokratickYch I centy za slovo za kaide uvetejne- primarkach v roku 1940, kteki iadaji IIi. Nejmen i poplatek za oznamku volide o hias a laskavou podporu. (do 25 slov) jest 50c Oznamku na plate na zvlaStnim listku a ptiloi0. H. CROSS te k objednavce pkisluany obnoe za zastupce 11. distriktu bud' poStovni poukazkou (Money Order) nebo e znamkach (stamps).

OKRES McLENNAN: Posilate-1i osobni dek, pfidejte 5c W. B. MOBLEY na jeho vYmenu.

Ma-11 bYt1 jmeno oznamovatele za krifa. zatajeno a nabidky posilany admiJOHN W. DUNCAN znatkou, adtujenistraci pod nal 0 znovuzvoleni za terifa. me za oznamky "Na prodej", "Slutby a prace" a podobne 25c zvla:st' za znaeku a na poitovne, aby dale doOKRES FT. BEND pisy mohly bYti "Na odesilany.

C. D. MYERS Pti oznamkach Nabidnuti k shatza okresniho soudce ku" neb "Pkijme se hospodyne" obnag doplatek za znadku a pottovne SO centu.

FRANK KUNZ Doplatek za znaeku budit 010t:en k obnosu. ktery posilate za o- za okresniho komisake 2. precinktu znamku OKRES BRAZORIA ETHYL (CORRIGAN) KERR HLEDA SE Jan Malik. Jestli o znvuzvoleni jest na Zivu, necht' se hlasi neb doza okresniho pokladnika. p e do redakce Vestniku, West, Te(6-8-c) xas.

OKRES MATAGORDA FRANK CARR gr Ptijme se devee k vhoomoci za 'aerifa. ch ditek a vieopatteni dvou malS obecne prace. ZkuSenost neni , zapotfebi, zdali bude ochota .pfani se HradeenskY se shledal se svou maminkou. naueiti. Pi te a udejte stafi, take jakou mzdu odekavate. Bude s ni V praiskkch porodnicich se na zachazeno jako s dlenem rodiny.

B. Z. S. — 1910 Driscoll, Houston, tedrk den narodilo 19 deti. Preva(6-c) hu tentokrate chlapci. NaroTexas. dilo se jich 14. V tomto poetu ne(W Ptijme se devee k vykonava- jsou zahrnuty deti, ktere se naroni domaci prace a vateni pro dva. dily doma.

Byt, strava a ptimefena mzda. — 6tyimesidni chlapedek "HradR. S. Christie, 3165 West Cliff Road eanskSi", kterS byl nalezen ocllole(6-pd) nS na lavidce Na Bake svateho ToWest, Ft. Worth, Texas. mase, s vStavidkou a dopisem, ye ger Veely na prodej. — Za pflei- kterem ho matka poroudela do onou umrti majitele, prods se 35 patrovani Panenky Marie, dostal k Ulu vdel a v:Secko zatizeni, ktere JeAiStu maminku. Ma nyni nejen stab° $350.00. Prods. se $150.00. 0 svou matku, ale take B e prave jmepodrobnosti pike na Miles Podlip- no. Patrani po matte chlapeeka v IV, Rosenberg, Tex. (6-7-p) Praze bylo velmi fispeSne. Bylo zjiPi. Louise Cherney, ktera 0- keno, 2e provdana posluhovadka znamovala e Vestniku, ma na o- L. B. z Prahy II.,Gitne ulice, nema znamku v redakci pfihla Sky, ne- u sebe sveho maleho chlapedka. Pii vySetfovani se s pladem ptiznala, ma.me ale adresy, kam tyto zaslat.

At' se laskave pfihlasi. (x) la, jeiematkou "Hradeanskeho". Udain spachala z velike bidy.

Vflmvidku pro synka pry dostala OW TABAK listovSr mam na prodej; kdo by si pfal, cena je 10c a od znamSich a proto mu dala v2ech15c libra, pokovne neplatim. John no, aby v novkch rukou nemel aspoii Hradek, Portland, Tenn. (5-7pd). pro zadatek tak zle. Vypravela, jak teako se synkern se loueila Dlouho Or Samotna pani ptijme spofa- se rozmSrkela, ale pak vzpominka danou, zdravou 2enu v prostfed- na bidu ji ponoukla k dinu, kterSr ovAem zakon posuzuje prisne. Chlanich letech za spolednici a na vkpomoc v domacnosti. Dam pedka v okamiiku, kdyi nikdo nestravu a tichk domov. Ta, ktera je byl nablizku, polotla na lavioku, sama, opukena, ma pfednost. Sa- naposledy polibila a s pladem uma jsem vdova. Pike pod znaekou: tekla. Domt v'Sak nedoka. Na ceste "Spolednice", % Vestnik, West, Te- si vS'e rozmyslila a vratila se k laxas.

(5-7pd). vidce Na Bake svateho Toma e. Lavieka byla prazdna, synek byl Dr, TABAK — stark, lehke druhy pryd. 0 dal ich osudech sveho synprodavam: 10c, 15c, 20c. Cigaretovk ka se dovedela a/ z novin. V sobo25c a 30c libru, nevyplacene. — tu dopoledne se se la se svSlin diVacl. Kratochvil, Portland, Tenn. tetem. Pro slzy nemohla ani promlu(4-7-p) vit, jen chlapeeka stale hladila.

0 ger MALA KUk3TKA: — Barred Starostlivy otec. a White Rocks, Silver Laced Wyandattes, R. I. Reds, Buff a Black "Musite si ov Sem uvedomiti, Minorcas, Bile, Buff, Hnede a 6erne ma dcera nedostane 2adneho Leghornky, Anconky a michane mladS7 mut." druhy. Vybrane "Sexed" slepieky a "45, to nevadi! Miluji ji skuteene a kohoutci. Z kvalitnich "bloodtested houft. Pike si pro nah zvla- vezmu si ji i bez vena." kni cennik. — VON MINDEN'S "Thaak? To tedy zase ja nedovoHATCHERY, Fayetteville, Texas. lim proto, 2e nedam svoji dceru tak 1 (3-dz.) lehkomyslnemu mut!"

g

Ve sttedu, dne 7. imora 1940.

T

T

7

r

T

y

T

g

g

y

r g

y

y

g

y

g

g

g

g

g

y

.11111111qPINIO,

tesicSi Mluvici Film

Milan R. Stefinik KAUFMAN --14. Imora, ye stiedu V 7:00 hodin veZer.

FLATONIA — 20. imora v V 7:30 hodin

MOULTON — 21. imora, ve stiedu V 7:30 hodin veeer.

CALDWELL - 27. iinora, v Itterk v Matsoniam Theatre, o 3:00 odpol., a 7:00 a 9:00 hod. veeer.