Vestnik 1940 01 24

gan.Slovanske Porpo

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROCNiii (VOL.) XXVIII.

WEST, TEXAS. ye stiedu

(Wednesday) 24. 'ulna (January) 1940.

tisrao 4.

SLOVA K DRUIU A TlIETI GENERACI CESKOSLOV. PUVODU. 4) A ustavujici schazi hnuti americkych generaci esl. pavodu v meste New Yor1 ke, jehot adelem je pomoc k dosateni cilia a ideals, Ake sleduje v pkitomne dobe deskoslovansky tivel ye Spoj. Statech, promluvil mimo jine vynikajici osobnosti take asl. vyslanec Vladimir S. Hurban. Pasobiva slova vyslance Hurbana vedla k obeirne debate v ndsledovavei porade, jet vyznela aspeene. Protote nove hnuti mezi mladYmi Amerieany esl. pavodu eiki se po cele zemi kde mei jsou a mate miti netueenY vYznam pro celou naei krajanskou vetev v Americe, uvadime z nabadajiciho proslovu pana vyslance 'east nejdaletitejei.

Znalost deskeho a slovenskeho jazyka je mladYm generacim velmi pottebna a take dilletita, pravil esl. vyslanec a pokraeoval: "Pro vas, mladei generaci, nestaei poukazovat na idealistickou lasku pro starou vlast, jeji jazyk, dejiny a kulturu. Toto idealisticke stanovisko nestaei k zdarazriovani jazyka, kteremu nekdy se dokonale nerozumi. Tim vznikl problem — mladi lido nezajimali se jit tolik o svaj ptivod, o jazyk svYch rodida a prave proto jejich vztahy k Ceskoslovensku nebyly jit vice tivYm duchem, kterY by ptetrval veechny dny jejich tivota. Toto zni dosti logicky, chci veak poukazati na jedno pozorovani, ktere jsem ueinil, kdyt jsem po prve ptieel yam zdaraznit, ae jste amerieti obeane oeskcslovenskeho ptivodu: drkte se spolu, ne proto, le je to moralni, pekne, tee to diva dobre vysvedeeni, mate veak drtet spolu, aby jste posilili sve postaveni, jako obeane SpojenYch State.

Chci blite objasniti tento bod. Ceskoslovensku osada ma mnoli• motnosti k tom-a, aby ovlivriovala vyvoj politiky ye meste i po celYch SpojenYch Sta.tech, jestli se bude drteti pohromade. Mate na pkiklad Ireany, kteii tim, ae zdarazriuji svoi narodnost, jako dobii obeane SpojenYch State, hrali velkou roil, jako Irove. To znamena, ae kdyt se postavite na spoleene idealy, na spoleeny ptivod, budete chranit nejen tradici svYch pkedka, ale budete pcmahat take sobe, obeanam SpojenYch Stata.

Dam yam pkiklad, o kterem jsem se ptesvedCH na vlastni oei asi pied ttemi mesici. Bylo to behem meho pobytu na sttedozapade, v Cedar Rapids. Je veeobecne znamou skuteenosti, te Cechoslovaci jsou nejhledanejeimi a nejdisciplinovanejeimi obeany SpojenYch Statt. Je tomu tak v Chicagu, v Pittsburghu, veude, netvrde, ae je tomu tak pouze na sttedozapade, te zloeinnost je nejmenei. mezi Cechoslovaky.

Tento vzacnY poklad nutno chranit. A nejlepeim pkikladem toho jak byl chranen — jak jsem jit uvedl — vide]. jsem pied tiemi mesici v Iowe. Neni vatnejeich obeana v Iowe, nea jsou obeane eeskoslovenskeho pavodu. Jsou vlivni a hraji velmi velkou roll ye statni politice. Prot? Protote se drti tradic, ktere zdedill po svYch ptedcich — ptidrtuji se jejich jazyka a jsou povatovani za nejlepei obeany SpojenYch State. Byl jsem zcela ohromen — mohu-li utti onoho vSfrazu — kdyt jsem pot-

kal mute a deny druhe generate, 80 a 90-lete, hovoiici krasnou eeStinou. Sel jsem mezi farmery (nevedeli kdo jsem) a vSude potkaval jsem formate 50 a 60-lete, z nichZ vSichni narodili se zde a nikdy nebyli v zahraniel a veichni mluvili plynnou eeetinou. Jeden farmak na pkikla.d mel dva syny, z nicht oba mluvili eesky. Pracovali na forme a dilvodem, prod byii vateni v osade bylo, ze nezanedbavali chraniti sve tradice, ktere skuteene jsou tak vzacne a melo by bYt podniknuto veechno asili k jejich zachovani a mely by bYt chraneny nejen z idealistickeho stanoviska, ale z praktickeho jejich vYznamu v na.tem tivote."

STOPY V SNEHU Stopy v snehu mizi v dal.

Kdo to eel tu? kdo tu stal?

Kdo se dival, kterak miji eas a den a vteiina?

V dalek tithe melodii novY eas jak zacina?

Stopy v snehu mizi v dal.

Kdo to eel tu g Kdo tu stal?

Postaj, bratke nevideny, roku odchazejici!

Sbohem. jako povzdech teny jeete ti vzpla po lici.

Stopy v snehu zmizi v A ten tam je, kdo tu stal.

Jiti

Nove teskoslovensko.

Mezi mnohYmi tragediemi evropske politiky tadna nebyla smutnejei nea pohlceni Ceskoslovenska Nemeckem. Zvitezi-li demokracie, moano oeekavat obnovu toho, co po nanoha leta bylo pokusem o skuteenou demokracii vYchodne cd RYna. Mnoho bude zaletet na idealech, ktere budou ovladat novy mir. Ve svetle zkueenosti z posledniho etvrstoleti je jasno, le jakekoliv nove vyrovnani musi yenovat vetei pozornost hospodatskYm Krome toho nutno pamatovat na to, 'le trvale vyrovnani je mozne jen na nejake eirei evropeke zakladne. eechoslovaci udelali dost ,omylu ye sve republice, ale historie kekne, trest daleko ptevyeoval vinu. Problem Cechy a Slovaky by nikdy nebyl dosahl takovYch rozmera, kdyby nedoelo na Slovensku k intrikam a korupci ptichazejicim z vnefeich pramenu. Slovanska, "neodvislost" z rukou Nemecka ne.ptedstavovala vuli veteiny Slovakia.

Obnova Ceskoslovenska je daletita z jineho hlediska. To je jasne, posuzujeme-li motnou novou situaci v podunajska oblasti. Z rasovYch davoda musi eeskomora yske zeme a Slovensko bYti spojeny ve state s nej gifti politickou a kulturni autonomii, ve skuteohosti tak

ke, ae bude opravdu neodvislY. Podkarpatske, Rus musi patfit bud' Ceskoslovensku nebo Rusks a kdyi k tomu dojde, pak to znamena prvni veIny vstup sovetisace do Podunajske oblasti. Neco se bude musit stet v Ceskoslovensku s nemeckYmi menSinami. VetSina Oechoslovakti. bude Zadat navrat tisiciletYch historickYch hranic, to je navrat sudetskYch oblasti.

To by znamenalo zabezpeeeni tech a Moravy.

Neni veak jisto, ae budou Zadat tea nemeckou meneinu. Bude tteba zakidit pfesidleni mnohYch Millet. Hitler v tom smeru ukazal cestu v jianim Tyrolsku. Ale i kdyby se teto methody nedalo pouZit pro sudetske kraje, musi bYt zcela ureite pouZita pro nemecke ostrovy ye vnitrozemi, zvlaSte kdyl se nyni ukazuje, ae tyto ostrovy jsou jednim z dalSich germanisaenich prostkedkil v nasilne okupo;vanem Uzemi a maji slouZit usazovanim Yemeu podel hranic tech a Moravy — zhruba od Erna k Vratislavi k tomu, aby teei byli odfiznuti od Moravant. Slovaci si dnes take uvedomuji vyhody dkivej giho spojeni s Cechy a jejich skuteene touhy a zajmy leli v novem Ceskoslovensku. TakovY stet bude znamenat dtlaitou stabilisaci teto oblasti. Slova Palackeho o Rakousku mohou bYti velmi dobie pouiita na Ceskoslovensko: "kdyby mexistovalo, musili bychcm si je vytvoilti."

J. E. Williams

KALENDAft 28. ledna. Saline odboeky S.A.O.T. ye spolkoye sini v Seymour, Texas.

28. ledna. Divadlo ochotnikt fadu 8tefanik a po nem Jaternieky. Hudba Houston Czech orchestr.

28. ledna. V 7:30 veder Sokolska Akademie v dallaske Sokolovne na podest zastupc0. Jednot.

Po vyoerpani programu , taneeni zabava hudbe br. Sid. Poldadnika z radiove stanice W R R Dallas.

28. ledna. V 8 hod. rano v dallaske Sokolovne schtze zastupcit sokolskYch jednot sdruZenYch v tupe 4. tinera. Ma gliarni Ples v Narodni sini v Ennis pH hudbe F. Kubina, v padu §patneho podasi 6. Anora. Ceny maskam v east $30 rozdeny budou nasledovne: prvni $10, druha $7.50, tfeti $5, etvrta $2.50 a th po dolartit.

4. 'Mora. Magliarni Ines v sini fadu Pokrok C. 84. v Dallas, Texas.

4. tinera. Sibiinky u Ctefanika — raz "Na severni toene" — hudba Joe Zatopek z Baytown.

4. tinora. Schtize Tiskoveho VYboru S.P.J.S.T. v tiskarne techoslovaka, West, Texas.

8. Unora. eeskS, film "Stefinik" promitan bude v Gem divadle v Temple od 2 hod. odpoledne do 11 hod. veder. 6istSr zisk venovan fondu SdruZeni 8. littera. Schitze S.P.J.S.T. a 3.S.Z.T. v residenci Frank JaneekovYch els. 1213 'Garden St., Austin, Tex. Zacatek v 7:30 hod. veeer.

11. anora. Slavnost fadu Pokrok Houstonu.

VYrodi otevfeni nove budovy divadlo a program — zaava.

VESTNtit

Steana 7C TASHINGTbI^. — Senator torah z Idaho, radikalni republikansky vadce, zesnul v patek v noci nasledkem zakrvaceni mozku.

Smrt slovutneho statnika vyvolala upiimnou tidast po cele zemi. Zesnulemu vypraven statni pohteb za tdasti vlady, dlenu kongresu, zastupo1 cizich vlad atd. Telesne pozustatky senatora Boraha ptevezeny byly z Washingtonu do jeho statu Idaho, kde uloleny k vednemu odpodinku. *

*

Washington. — President Roosevelt potadal kongres o vyplaceni $11,000,000 pestitelum bavlny jako doplatek na paritu za rok 1938. Penize se vezmou z fondu na rok 1940, ktery obnaS'i $225,000,000 na vyplaceni nahrad farmaffun za omezovani.

Z Aim. — Konference obchodnikt uzaviela v techto dnech novou syndikatni dohodu, podle nit dostanou zamestnanci zvla gni rodinnY platek na term a rodide. Plat za sluZbu pies das se zvytuje o 15 procent. Ministerstvo korporaci nafidilo dodateene zvY geni ptiplatkil na deti prilmyslovYch a obchodnich zamestnancii o 20 a 30 procent, nekde at o 40 procent.

-

*

Ve Wilmingtonu byl dan do prodeje novY druh damskYch pundoch, vyznadujicich se neobyeejnou trvanlivosti. V prodeji jsou prozatim tii druhy a jejich cena kolisa od 1 do 1 a pal dolaru. eny tvrdi, to pundochy po tkitYdennim neptetriitem noSeni a dennim prani vypadaji stale jako nova. Dosud ani jedinY par nepustil odko. Material je nehotlavY. Hoiici.cigareta nezanecha na pundoSe 2adne stopy. *

*

Z Kodane. — V zalivu Kaloevig severne od danskeho ptistavu Aarhusu ulovili danSti rybati neobydejne velkou sepii, ktera ma deset chobote. Sepie mefi skoro 98 cm. Dosud nikdy nebyla v severnejAich motich tak velka sepie spatfena. Byla patrne zanesena do zalivu ptilivem a pti odlivu se jd nemohla dostat pies meldiny na Aire mote, take se stala snadnou kotisti rybait, • — Pri rozdileni premii italskYm vynalezciim, ktereho se zudastnil take ministerskY pfedseda Mussolini, ziskal nejvetSi uznani miady timskY vynalezce dr. Domenico Martini. Jeho vynalez je praktickY automatickY radioelefon, kterY umoifiuje kademu, aby se z kterehokoliv mista mohl domluvit s kteroukoliv osobou. Jde o vtipne spojeni vlastnosti a vYhod bezdratove telefonie s obydejnYm telefonem.

Ptistroj ma dve east: pevni pevnou a druhou pohyblivou. Prvni east stroje je spojena s rozhlasovYm ptistrojem, kterY pracuje na vine 12 m a je napajen normalnim elektrickym proudem. Ma minimalni spotiebu. Martintv radiotelefon funguje jako katti jinY telefon. *

*

Berlin. — t eskenau obyvatelstvu v protektorate Cechy a Morava bylo podle nejnovejSlho natizeni nazistickYch iltadt zakazano davati nebo odkazovati jakYkoliv majetek kteremukoli eeche, kteii utekli ze zeme nebo jejich obdanstvi bylo zruSeno. Zprava o torn byla zde na do vefejnosti v sobotu po oznameni, ze policejni hodina pro zavirani vekejnYch mistnosti, jako jsou hostince, kavarny a restauranty, v protektorate bude nyni pfisne vymahana. nesmeji bYti na ulicich ani jinde mimo svej domov po 8. hodine vederni. *

*

Podle berlinskYch depai je asi 20,000 tide. zamestnano odklizenim snehu a eistenim ulic mesta Berlina a dalti tidovske pracovni sbory budou k nim piipojeny, bude-li se toho jevit potfeba. Letotniho roku je v Nemecku zima tuba a v poslednich dnech napadaly velke spousty snehu. Nacisticke efady oznamily, ze y am 2idfn dostane se Zivotnich potieb podle normalniho systemu listkoveho, ale to vtichni telesne schopni tide "musi si na tivobyti vydelati" praci, jet bude jim ureena. Bylo znovu zderazneno, to tadnY tid nebude piipuken do nemecke armady. Mnoho berlinskYch tide nachazi se pc) deli Gas bez zamestnani, nebot' naciste je vyloueili z obchodniho podnikani a mnoho jinYch profesi. Ponevadt take phpraveni byli o majetek, mnozi z nich trpi nouzi.

Co noveho.

Bukurat. — Nejvet gi zima za poslednich 25 let dolehia na stfedni Evropu, Dunaj zamrzl po celem toku az k aernemu mofi. Nemecke pramice, dopravujici z Rumunska olej a WU, zamrzly v lede a pro vlaky neni dost uhli. *

Budapest'. — Mluvei mad'arskeho zahranieniho ministerstva vznesl dnes obvineni, to eetnici ze sousedniho Slovenska "nezakonne deportuji" eleny mad'arske menSiny. Prohlasil, mad'arska vlada bude tadati v Bratislava vysvetleni.

Washington. — Sekretai odboru valky Woodring oznamil, ze nabor pro ziskani rekrute do armady met espech. Na 15. ledna chybilo ul jen 4,000 rekrutt, aby se dosahl poeet 233,000 mute pravidelne armady Unie. Rekruti byli vybirani se vzhledem na jejich zdravi, postaveni i vzdelani. *

*

Amsterodam. — Z Nemecka dochazeji do Holanska zpravy o velkem nedostatku uhli a paliva vebec. Nejcitelnejti je tento nedostatek v Berline, hlavnim a nejvettim meste Rite, avtak i ostatni mesta maji podobne potite. V Berline, kde v poslednich dnech panuji prudke mrazy, trpi snad lido nejvice. V poslednich dvou nocich cloth) take v Berline nasledkem toho k nekolika vYtrtnostem. *

*

Washington. — Novy prostiedek k umrtveni rany byl vynalezen a bude pit velkou pomoci vojenskYm lekaitim a obvazovacim stanicim na fronte. Novy lek mute bYt vpraven bud' do oteviene rany anebo na nervy v nejblittim okoli zlomeniny. Nervy okolo rany se lekem okamiite umrtvi, pacient neciti tadne bolesti a neupada do mdlob. Lek tento bude zdokonalen tak, aby jej mohl kat', vojak nosit sebou a v padu zraneni jej sam pouZit. *

*

Vojen'Sti odbornici pies v gechnu mimofadnou vojenskou einnost v pohraniei jsou toho nazoru, ze nemecka armada nezahaji tadnY ofensivni pohyb pied jarem. Je dobie znamo, le Hitler rad void mesic biezen pro deletite vojenske podniky. Pochod nemeckYch armed do Rakouska zahajen byl 12. btezna 1938 a pochod do teskoslovenska 14. biezna 1939. Rakouska, krise zapoeala ale 14 ledna 1938, kdy nemecka vojska soustiedena byla v bavorskYch Alpach udanlive k "zimnim manevrtm". *

*

V LondYne bylo v iiterY min. tYdne fitedne oznameno, ze tti britske ponorky, Undine, Seahorse a Starfish, ktere patrolovaly vyjezdy z nemeckych ptistavu pfi Severnim mofi, nevratily se do svYch zakladen a dlidno je povaZ'ovati za ztracene. Byly asi znieeny hloubkovYs emi. Posadky jejich ditaly dohromady mi nalo Z 110 mute. Nemecke veleni oznamilo, ze ponorky Starfish a Undine znieeny byly `nemeckYmi obrannYmi opatienimi" v moiskem ohybu Helgolandu. Nekolik elene jejich posadek bylo zachremeno, ale va gina zahynula. Piesny poGet obeli neni dosud znam. Britske patrolni pobietni letadlo stejneho dne hlasilo, to znidilo nazistickou ponorku v Severnim moil.

• • Z New Yorku. — Na ()strove Haiti nastala v poslednich mesicich velka, poptavka pc) zahadne byline, lidove zvane "Rosy", po jejimi potiti pry vybledne i nejeernejSi lade katcleho eernocha. Na tajupinou vlastnost teto rostliny pry se piglo nahodou, kdy mistni lekai pfedepsal jednomu eernochovi, kterY trpel zaduchou, lek.

NemocnY Cernoch pravidelne pil odvar z Veto rostliny, ale zaducha nepolevila. Zato pozoroval, ze jeho kete byla den ode dne svetlejti.

Bleskurychle se tato zprava rortifila mezi dernochy, z nich katdy chova tajne 1)114 aby se podobal bilYm gentlemanem. Proto si viichni dernoti zaeali kupovat rostlinu "Rosy" a jeji cena vzrostla na desetinasobek. Prozatim neni znamo, to by rostlina mela take v jir4ch pfipadech blahodarnST vliv.

Ve stfedu, dne 24. ledna 1940.

Ignic Jan Paderewski, proslulY pianista a byVMS, polsky preniier, pfijel minulY etvrtek do Angers ve Francii, aby ujal se svYch povinnosti jako Glen polske vlady v exilu. Paderewski at doposudzil v ustrani ye sve vile v Morges ve SVSrcarSku a pies svej vysliky vek a nepevne zdravi vyhovel tadosti, aby stal se ministrem bez portfolia v polske vlade.

Vtechno stielivo a ftechno vybaveni, jet bylo objednano rumunskou vladou ye 8kodove zbrojovce v echach pied vypuknutim evropske valky, bylo jit Rumunsku doda,no a jak se dale oznamuje, Nemecko slibilo dodati take vojenske zasoby, objednane v posledni dobe. Skodovy zavody v techach jsou jednou z nejvettich evropskYch zbrojovek na vYrobu reznYch zbrani a stieliva. — Po okupaci eeskoslovenska nazisty byly 8kodovy zavody pievzaty Nemeckem. *

*

Podle raportu francouzskeho min. namoinictvi Cesara Campinchi, ztratila Francie od zahajeni valky jenom jedenact lodi s celkovkm ponorem 55,771 tun. Sedm z nich s ponorem 46,850 tun potopeno bylo ponrkami. Al doposud tadni francouzska valeena lod' nestala se °beti valky. Z 30 anebo vice nemeckS7ch ponorek, znieenSrch spojenci, 10 bylo sra'aeno ke dnu morskemu francouzskjim lod'stvem. Torpedoborci Siroco a Adroit picisuzuji si zasluhu, 2e katO znieil *

*

Berlin. — Kardinal Adolf Bertram, arcibiskup VratislayskST, postavil se proti neclavnemu projevu nacistickSrch vtidct ohledne deti, zrozenSrch z nemanielskeho pomeru v dobe valky.

Dne 23. prosince Heinrich Himmler, naeelnik nemecke policie, vyzval vojaky Hitlerovy elitni gardy, aby poeinali deli bud' v man&lstvi nebo mimo ne, zvla§te v dobe valky a Rudolf Hess, namestek Hitlertiv, jako vadce nacisticke strany oznamil, to strana bude pe'dovati o kakle dite vojaka, narozene z neman'aelskeho pomeru.

Kardinal Bertram v pastktskem Este, kterSr bude eten v jeho diecesi dne 21. a 28. ledna a 4. imora, obzvlaAte naleha na zachovani aesteho Boiiho ptikazani. Napomind vetici: "Nedavejte viru tvrzeni, to v dobe valky teste pfikazani nema bYti brano vaine." *

*

Washington, D. C. — Apropriaeni vSrbor domu zastupc0 pkijal vSrzvu, kterou pronesl president Roosevelt ye svem rozpoetovem poselstvi dne 4. ledna. 8krtnul 94 miliony z apropriadni ptedlohy, o nil president fekl, 2e je snitena na nejnitti miru. Mimo to vybor vystoupil proti presidentovi ye sve zprave, v nit se zamita povoleni jedineho centu na d ye kancelafe, ktere byly ptimo podfizeny presidentovi reorganisaenim zakonem z r. 1939. Jsou to efadovna pro vladni zpravy, o nit nepfatele administrate tvrdi. le je propagandou noveho pildku a fiiadovna pro planovani narodnich pramenu. VYbor pravil, le existence tadne z techto kancelaii neni opravnena zakonem. — President Roosevelt pravil pozdeji na sve tiskove konferenci,ze shoduje se s vYborem, le neni pravniho zakladu pro existenci techto kancelaii. Prohlasil, le pole do kongresu piedlohy, aby byly zfizeny a doufa, le obnos $2,115,000, jet je na jejich udrtovani tadan, bude pak povolen. * * Paiit. — Z Bratislavy dotla zprava o nova obchodni dohode, kterou uzavicelo Nemecko se Slovenskem a v nil jde Nemcum hlavne o to, aby dostali pracovni silu ze Slovenska. Podle teto dohody Slovensko ma dodati do Reichu 30,000 delnike premyslovYch a 25,000 delnike zemedelskYch na polni prate. PodobnY poeet slo, venskYch delnike byl ul v loni na praci v Ne, mecku. Plat za praci temto delpikeni nebude vtak vyplacen jetinothve, jak se doposud delo.

Plat el vlastne nahrada za praci bude poukazovana hromadne prostfednictvim nemecke vlady vlade slovenske, a to nikoli v hotovYch pen& zich, nYbrt v tivotnich potfebach. K tomu zdejti list podotYka, le jinYmi slovy vlada Slovenska se uvolila dati Wind= 55,000 stch obyvatehi na praci, aby se z nich stali otroci, pracujici za vYmenu toho, co Slovensko dostane z milosti Nemecka, t. j. za potraviny, ktergch se SamotriSrm Nemcfira nedostava.

Ve sttedu, dne 24. ledna 1940.

Oddil dopisovateis4., Dopisy, Jet by obsahovaly nevecne, neb zavacine polemiky, pota.datel predklada ye smyslu stanov Tiskovemu Vjiboru k vlastnimu roshodnuti. lead Vlastenec cis. 45, Yoakum, Texas kika se, to lope pozde net -nikcly neco udelati. Tak je to se mnou. US nekolikrat mne Sena ptipominala, kdy Se podam zpravu do Vestniku o vYsledku volby Utednikti na geho kadu Vlastenec. Tak zde to pcdavam: Za ptedsedu zvolen br. Brank M. Mikeska, za mistopiedsedu Jan Hurta, Tajemnika John H. Elgik. ireetnika Josef 6ieek, pokladnika John J. Barog.

Za delegata do sjezdu Robert Miku g a za nahradnika Fr. J. Malina.

NemocenskY vYbor: Fr. Mikeska, John J. Barok Ed. Vincik, Franti gka Malina a Rosie iThetni vYbor:: Fr. C. Malina, T. J. Malina a John PustejovskY. VYbor majetkovY: Tom Mikeska, Fr. M. Mikeska, Jan Hurta, John J. Baro g a Tom Malina. Zabavni vYbor: Fr. M. Mikeska, Fr. C. Molina a T. J. Malina.

VYbor resoluani: Fr. Mikeska, Robert Miku g a John H. Elgik.

Zaroveri jmenem nageho tadu dekuji bratru Tomas Mikeskovi, na gemu byvalemu ptedsedovi, za jeho Vernou piaci pro tad, za jeho nekolika leteho titadovani.

Doufam, to v gichni nove zvoleni budou vtdy verne vykonavati sve idedni povinnosti a taktet i c•statni Cleni a elenkyrie; tadam, aby nam v nak piaci byli v2dy napomocni a nage schtize hojne nav gtevovali, neb se to vtdy lope pracuje, kdyt dlovek vidi, to vgeci Cleni berou tivY zajem o na gi Jednotu.

Vgem elentim S.P.J.S.T. pkeje St'astnY novy John H. Elgik, taj. rok, kid La Parita eislo 161, Jourdanton, Tex. Mili broth a sestry:— Povatuji, to jest to ma povinnost oznamit dlentn, kteti nebyli schtize ptitomni, vYsledek nagi vYroeni schfrze. Schtize byla dolate nav g •ivena, cot iitedniky vtdy potegi v jejich byli opet znovuzvoleni pro tento rok a site: Ptedseda Josef Ermis st., mistop•edseda Frank K •emenek st., tajemnik Charlie Belldek jr., pokladnik Tom Novosad, ireetnik Lydmil Ermis a prtivoddi Josef Jutieek.

Delegatem do pti gtiho sjezdu zvolen byl br.

C. Belidek jr. a nahradnik Frank Ktemenek st. Co delegat na geho tadu velice se tegim budu mod. bYti p •itomen na geho sjezdu. Toto bude prvni sjezd Jednoty, co jsem kdy navgtivil, proto se mne etenati nedivte, 2e se nan tak tegim. ✓ minule schtizi na ge spolusestra Frantigka Ktemenkova se vzdala co tadova dopisovatelka. Litujeme, Se ona sestra nebude -noddle podavat tadove zpravy, neb jeji dopisy vtdy byly velice zajimave. Jsem jist, to mnoho etenatil Vestniku bude jeji dopisy nadale vyhledavat. Proto, ses. Ktemenkova, nezapomente a pigte zase. itaclovS7m dopisovatelem na misto ses. Ktemenkove byl zvolen br. Jos. Jutieek. Tak bratte s chuti do toho.

S bratrskYm pozdravem, Charlie Belieek, jr., tajemnik. itad Nova Ratolest, eislo 41.

Cteni broth a sestry!

Zde yam posilam vYsledek volby domacich Utednikii. Byli zvoleni nasledujici: Jos. Peeena, pkedseda; Karel Drgae, mistoptedseda; R. Machdeek, tajemnik; Jan Drgae, ireetnik; Bohumil Charbula, pokladnik; Karel Pakenica, prilvodel. MajetkovY vYbor je: Frank Marek, Frank Pederia a Henry Marek.

Tet na g tad Nova Ratolest dekuje Hlavni ttadovne za kalenda •e, co poslali elenum.

S bratrskYm pozdravem, R. Machdeek, taj.

Port Lavaca, Tex.

VIISTNIN Tulsa, Okla. redaktore a etenati!

Co se 'Cloy& z mladi nauei, v stall jako kdyS najde. A je to svata, pravda. Hdy‘t jsem jako kink zadal choelit k muzikam, naudil jsem se prat. Neni to site nic bohulibeho, ale jako ka2dY jinY smrtelnik, ucil jsem se ty Apatne veci rychleji net ty dobre. Pravali se na venkove u tech muzik vtdy, a pravali jsme se, anft bychom vedeli pros. Nekdy pro vec Apatnou, to bylo tehdy, prali-li jsme se o vec vlastni. NCkdy pro vec dobrou, prali-li jsme se proto, jsme pomahali kamaradovi, kterSr se pral snad pro vec — Lpatnou —. Ale aspori jsme si myslivali, to jelika solidarita je vec dobra, pereme se pro dobrou vec .

Hezky jsem od to doby sestarl, ale svet se koncem vzato, nic nezmenil. Pravda, mame v'Selijake ty aeroplany, auta, elektricke lednieky a nekdo ma snad i poildnr "bank book", ale pereme se stale stejne, jako za tech klukovskYch let. Se statim dostavame vice "strachu", ad ti poratenci tomu rikaji, to dostavame "rozum", ja toho rozumu v lidskem poeinani mot nevidim. Proto, to mame vic strachu net jsme mivali jako kluci, ptestavame se prat. Ovgem, pan starosta, ten se nepere, to ma vie "rozumu" nebo banket, ten take ne. Vlastne by toho nezumu mel mit vic, kdyt ma tolik veci na starosti vymej glet. Nekdo se nepere proto, "rozum" nema, a je mu jedno co se deje, a jab jeho deti budou zit, jen kdyt on se naji, vyspi, jde do dila, a zase naji a vyspi. Co ma chudS7 'Clo y& chtit vie. Ku praci byl stvoten, nu tab prof u ni neziistat.

Ovgem to neperou jen ty dva druhy lidi, chytki a hloupi. Zbytek, jimt se lila prilmernY elovek, neb Tide, ti se perou stale, ale jelikot take dostali trochu toho strachu nebo rozumu, to si kaalY vezmi jab chce g, neb jsme v demokraticke semi, tak se neperou jen tehdy, jedna-li se o — boj jejich —.

Jedna-li se v gak o boj nektereho toho, kterr s velem "dostal rozum", tu se jej hned chyti a prohlasi boj jeho za svilj. A radi se biji.

I na smrt jdou. A mysli, Se bojuji pro nee° dobreho. Tak ti slavni 8vedove, kteti plundrovali sttedni Evropu sto let, net je Rusko zastavilo, posilaji 100,000 dobrovolnikil Finum na pomoc. Norove se chystaji bojovat za cizi zajmy. Anglidane, kteti nemaji valky s Nemeckern dost, ti take jdou bojovat za cizi boje.

Ja se svou maliekosti, kterY jsem toho "poratenectvi" nebo "rozumu" mot nedostal, jsem ut tak zvyklYm, to kdyt se nekde perou, to si taky jdu do toho tiznout. Pravda, sem tam dostanu nejakY pchlavek, ale — at' jsem bit, jen kdyt se Peru —. Nu a kdyt do toho mohl skoeit pan Hoo-Ver, kterY na americke vojaky pti pochodu na Washington pro bonus nechal stkilet, a kteremu americkYch obeanti nebyly ani trochu lito, pros bych nemohl ja.

Motna, to mu za tu dobu jeho odstaveni z Washingtonu "srdce zmeklo", aC o tom pochybuji, vzpomenu-li na tu pojigtenYch ktere vezli do africkYch diamantovYch dolti, ale zmeklo-li mu, mne za tu dobu vice ztvrdlo.

No tak Finfun podle novin a radix pomaha kde kdo. OvS'em podle novin. 6teme-li -vgak nektere easopisy, a zde vYslovne podotYkam, dasopisy, ktere by si to povatovaly za velikou uratku, neb pohanu, nazvati je komunistickYmi, a to je pravda svata, protote ony maji do komunismu tak daleko jako je zeme na Polarku, vidirne, to se jests najdou lido, kteti neyeti pohddkam a nekolik jich dokonce i svilj nahled tekne, to Fintim nepomahaji a nemohou pomaliat a pros to nemohou.

Nu a teprve ted' jsem se dostal k veslu, Ci pardon, k veci. Jak takovY nebo takova, etena •ka nee() napi ge, hned je z toho pranice.

Maria pro ilk dobrou, motna pro vec Spatnou. A kde kdo si jde "do toho tiznout". Tak ja taky si kiznu do toho.

NejcItive se podivame kdo to ye Finsku "runuje" nebo "rainuje". Vlada ma v Cele ban'tete, a sestava z nemecke a Lvedske Llechty.

Strana Ta vlada ale je jen jak se eesky fekne jakYsi "rubberstamp" a "runuje" to tam reznik Mannerheim. A jak to tam runuje a jak to runoval od r. 1918?

R. 1918, finskS7 narod prohlasil neodvislost Finska, a zatidil si vladu svoji. Rusko jej promptne uznalo jako svespravnSr stat. Zrovna tak jako lido v Estonsku, LotyAsku a Litve si odhlasovali neodvislost, ktera Ruskem nebyly nijak kdntestovana. Ty zerne nebyly stvoteny mirem nebo smlouvou Versailskou nebo Trianonskou KdyS finske delnictvo a rolnictvo • v Rusku, ze je to motrio pracovat a Sit bez baronil a tovarnika, zaealo to zavadet ye Finsku take, ale tomu se nemusime divit, my vgichni chceme z toho, co udelame'nebo vyclelame nejvic. Nu a tu keznik Mannerheim, gkemral pomoc u Nemcu, kteti se sami bali — komunismu — jak ohne, a ov gem Nernci, ovladnuti junkery, mu pomohli. Svirj boj prohrali, ale toho s Francii nemeli dost, tak si sli tiznout do toho ve Finsku. Nu, a tizli si do toho tak, to tisice lidi bylo povradeno a ustavena vlada potadna, misto tech bol gevikti, kteki dluhy nechti platit. Finove je potom platili.

Nu a kdo je Mannerheim, to se nemusi v eeskem lists. kde katda, dtvereand stopa mista, kterou si dopisovatel pteje stoji prachy uvadet, a kdo si toho pkeje veal, at' si to ptedte ✓ Encyclopedia Britanica, o ktere podotYkam, to neni nijaka komunisticka propaganda.

Nu, a ted' se podivame kdo ti vYteenici co mu pomahaji, jsou. Nejdkiv do toho skodil Mussolini. Tomu katovi "Ceske samostatnosti" jsme do nedasna nemohli pkijit na jrneno.

Habeg i Albanii znasilnil a miCelo se! Pak pkiskodili Mad'aSi. Nu, ty bychom mohli znat.

Horthy, kterST v krvi utopil bonevickou revoluci, pravi, Se jde na pomoc sv3im finskS7m "bratranctrm". Nu tak vida, on Pepik Stalin neni tim jedinSim Asiatem v to Mamastrice.

Oni Finove a Mad'a • jsou Asiate take!

Pak tam skoeila Anglie. Pro sve spojence Polaity nemela pomoc, to bylo mot daleko, do Finska to asi maji trochu — dal —.Francie take pomatha. Pros ne? Vklyt' zachovavala benevclentni neutralitu veci "kezniku Francovi" ye 8panelsku. Franco take. Po zavrattleni demokratickeho Slylu ye sve semi, citi se tolik povinen Italii, Nemecku, Francii a Anglii, i on pogle co mu zbylo.

Rekni mi s kYm obcuje g a povim ti jakYrn jsi. Podle tech pomocnikti teznika Mannerheima, ku kterYm si miltete ptipaeitat jegte mirove navrhy, matete videt, to se jedna ne o napadeni Ruska, ale o rdouseni demokratickeho tivlu jak ye Finsku tak po celem svete.

Rusko je sfinga. Nevypoditatelna pro lidi Obzvla'at', kdy2 nic videt nechti a poeitat neumi. Chybou jest hlavne to, Sc Finska valka se uSiva jako nejaka samostatna valka, kdeSto ve skuteenosti to neni nic jineho, net nepatrne, east anglickeho planu, znieit Rusko. A zniCit jej jen proto, to Rusove maji hospodakskY system jinY net eel ostatni svet.

Ve etvrtek jsem dostal na radiu Patit Mondial stanici a Sasnul jsem, kdy2 jsem uslygel, to Habsburkove budou dosazeni zpet do Rakouska, vlastne do Federace SttedoevropskYch Statti. Je to jaksi podivne, neb jsem dtive jit slygel, to C- eskoslovenskY Naroclni VYbor byl Pakiti uznan aby zastupoval eeskSr narod. pan Dalladier s Chamberlainem hraji s — nami —? Nebo o — nas jako ve Mnichove.

Tam hrali — o nas, bez nas — ted' hraji — o nas s nami — ?

To vetim, to teznicka, ei pardon, Mannerheimova linie by se hodila kaSclemu kdo by chtel napadnout Petrohrad a at' jiS by to byl Hitler nebo Anglie, Finsko by mu muselo pomahat, prod tedy nepomahat Finsku dnes a linii proti Rusku drSet? Jos. Havlieek.

Zpropitne bude zruieno?

Jednoty zamestnancri hostinskYch Z-ivnosti piipravila podklady pro novou ripravu hmotnYch pomeril techto zamestnancri na zaklade minimalnich mezd. Krome toho jedna o zruLeni zpropitneho a zavedeni procentniho systemu.

Stream 4 Hempstead, Texas.

Ctena redakce Vestniku, tidal bych o kousek mista. Nepsal jsem ut dost davno do tadnYch novin, az ted' jsem si vzpomnel, ze bych znohl neco napsat, aby lide yeah, ze je gte tu tijeme, -te jeAte nejak tivokime, ze jate nekrademe, mama je'Ste i co sazet. No, musim neco napsat o mojim vandru.

Jsem stars a k tomu vdovec; uz tomu bude brzy etyki roky, co moje mantelka spi vednY spanek pti Waller, na peknem htbitovku, pti male °sada, ale pekne. Vyjel jsem si na besedy do okresu Bell s mojim zetem a dcerou a s malou vnudkou Lewis, na kale. Vyjeli jsme na krismus dne 25. prosince, o jedne hodine odpoledne. Ale prSelo a bylo zima ,a meli jsme "flat" na caste blizko Cameron, ale zet' to spravil a jeli jsme zas dal k me sestie Kristine, rod. PolanskYch. Tam jsme dojeli ve 4:30, ale chyba lavky, nebyli fAichni doma; sesttiny dve dcerky a syn byli kdesi v meste, jen sestra a jedna dcerk y byly doma. Sestra byla nemocna, letela v je nemocna jit po nekolik mkt na cukrovku, a k tomu je jeS"te chroDoktoti pry chteli ji nohu odejmout, ale ona nedala, ale Ili se na nohu dost dobte uzdravuje. Ale nejak slezla se stropu a hovoiila dosti vesele. Potom Va gek a fSeci pkijeli z roboty. Zustali jsme tam do Uterka poledne, a pak sedli do kary, a moji "trajbiti" a ujitcleli jsme k memu bratrovi na Ocker ,a pak od nich do Temple, zas k mojim synovcilm, a pak jsme vgechny sezvali na veder k' memu bratrovi a synovci a neteki. Veder se vSlchni sjeli, bylo nas pies 30 dugi. Pak jsme si phvezli neco silnegiho net vodu, dobte jsme povedeteli a pak synovec Emil Fojtasek popadl tahaci harmoniku a brad at se strop ottasal a tandilo se.

Ale tu najednou mne popadla nete?, Matenka FojtaSkova a ut se mnou tandila; to pry je tenske pravo vybirat si taneeniky. A ja start, tvrcle nohy, ut mne jde na 7 kkitek, ale musel jsem taneit; potom mne nohy zinekly, neb jsme mall medicinu na tvrcle nohy. Pak se VAichni v peknem potadku rozjeli k domovilm, a P.., muj zet' a dcera jsme zustali u Emila a Herminy na noc. Na druh den, ye sttedu, moji lide odjeli zpet do Hempstead a mne nechali tam, a ja, tam zilstal jeete at. do 6 ledna. V Temple jsem byl zas na velke hostine, total na ()beide u sveho synovce Josef a Fojta g a Maily; zas tam men va'echny pozvane na-ka NovY rok. Byli jsme tam at do vedera, a pak se kaki* rozjel ke svemu domovu. Mne zas sebral mtij synovec Jan Fojtagek s Rosarou k nim.

Tam jsem byl dva dny a pak u Jos. Bartka a Jana a tepana BartkovYch. U Jos. Bartka jsem nocoval. VSak kdekoliv jsem byl, v,§ude mne doge uhostili a dobte jsme si potedtiovali i posilnili. Pak jsem je g te nav gtivil J. C. Bartka, davneho meho kamarada, s nimt jsme se nevideli pies 30 rokti. Ten mne pak sebral a jell jsme nejakou flaeku piva vyprazdnit, kdesi u Clear kriku, i galanku mne nasli, totit pan Bartek a Hubenak, ale mne se to moc nezamlouvalo a radeji jsem odjel zas k memu bratrovi, neteti a synovci FojtaSkovYm. Tam jsem byl at do sttedy a a pak synovec Emil mne vzal zas do Temple i s bratrem Cyrilem.

Pak jsem naeel bratra Jos. F. FojtaSka v Temple, oni tam byli s jeho tenualcou Kamilou, tak mne sebrali zas k sobe. To bylo ve sttedu, a tam jsem pobyl at do patku, na Red ranchi.

V patek mne zas dovezli k sestte Kristine do Cameron, a tam jsem byl do soboty Tana, kdy mne dcerky sestkiny dovezly do Cameron, tam jsem sednul na bus v 8:30 hod. rano a v 10:30 jsem byl v Hempstad. U nas doma pr gelo, ale gt'astne jsem se dostal Tedy v'Sem, co jsem u nich byl na besede, ze srdce dekuji za pohosteni, za vozeni i za ten spas, co jsem tam u nich util.

Bavinene kropy v Bell okresu nemeli moc velke, ale kornu a jineiho krmiva at habadej, a maji se tam dobte, lepe net* my tady. KatclY tam ma elektricke svetlo, radio a je tam opravdu pane a veselo. Maji tam tat velke sine, kostely a dobre cesty, dobre zabavy a divadla, ale prave v ten das co jsem tam byl clivadlo tadne nepokadali. Tandit mohou kat-

V dy ye d - er jim hraje radio a zpravy vedi katclY den o vojne a my tu pki torn Hempstead nevime nic Leda z novin. Tu jsou sami jen dernail, Ameridane a Polaci, a tak jak jsem pkijel domti, tak na druh den mi bylo teskno po Bell counte.

U nas byly bavinene Urody dobre, ze dvou akrti bal, a na botnach i z jednoho akru bal ; kornu tak od 15 do 30 buela z akru. V Bell counte nas ptedstihli na kornu, maji tam hodne ovsa naseteho, a pekne zelenY, u nas nic.

U nas neni nic jineho jen dost krav a prasat, ale jsou tu drafSi net v Bell counte, ale u nas jsou zase lacinejk muly, kone a zeme.

No, myslim, ze uz toho necham.

S bratrskYm pozdravem, Paul Fojtaek.

Vojin Fr. Klatil: VOJACT, KTEti OPUSTILI VLAST. Musite si predstaviti, ze v naSem vojsku, tak jak tomu bS7valo doma — den zaaina o geste butiikem a konei krasnYmi, tahlymi zvuky veeerky. Lee po ukoneeni denni price bYva denno, pravidelnt'A. — plukovni a rotni rczkaz. V nem, velitelstvi pluku i roty tlumoei vojakilm sva rozhodnuti, opat?eni, vYzvy, prani. Po roz.kaze se v S - ak rozdava, pogta. Cenna pato.

Vojak, kterY uslySi sve jmeno, vystoupi z tady a ptedstoupi pied sveho velitele. Druh vedle druha, vojak vedle vojaka. Za okamiik je zde dlouha kada tech, kteti neco — byt' i jen kousek popsaneho papiru — dostali.

Av:tak dnes jako veera do teto tady spokojenYch nevstupuji ti, kteti po nasilnem ptepadeni naSich zemi se vydali do sveta s nieim, jen s nasazenim tivota, s odhodlanim, opravdu, poctive, idealne, odkudkoliv a pti plileiltosti jakekoliv vrhnouti se v boj za svobodu naroda, za nova Ceskoslovensko. Vojaci prosti, chlapci z tavaren a dilen, sarze, dilstojnici, vkchni osudu spoleeneho a vide jednotne.

Tito jinoSi a i uzrali mull snad ani nevedi, jak vypada desetifrank; na obydejneho vojina, kterY ptiSel do nail armady lofts Varavti, Lodi, Lublin, Afriku, pies Marseille, nikdo si individualne vzpomenout ani nemtie, protoie on sam zde nikoho nezna, on sam pti obecne sympatii je vlastne neznamY a ztraci se V jakesi beznadejne statistice doplatkt vojakti cizinecke legie, ktera se snad teprve nekdy promeni v nekolik hmatatelnYch bankovek.

Na druhe strane — a lzeto Nei jiste s pocity uspokojeni — ti, kteri ptiki do vojska z Patiie a odjinud z Francie — z nich ureite zde kaidY nekoho ma. Byt' by to jen kamarad, druh z price byl; jeke easteji jsou to ptibuzni, manielky, snoubenky. Prakticky se to jevi v tech rtiovYch a bilYch dopisech, v tech balicich s •dokoladou, cukrovim, salamy, cigaretami, nebo v paukazkach na penize.

Nyni, presto, ze zde mime zase periodu jarnihO poeasi, vkchni uz citime, ie se bliia Vanoce, ty nejkrasneji Vanoce sveta — 'Ceske Vanoce. My t'astn'ejsi nechceme v tech bratrskYch radach modreho vojska videt ani jedineho bratra mane spokojeneho a oputeneho. My praviine, ze neni vdbec /lane, aby mezi nami byli kamaradi, kteti marne Cekaji na dopis a kteri by preto mall 13Srti smutni.

Vlast jsme ztratili ,ale sami sobe verni jsme zustali a zdstaneme. Je to velmi vhodna prileiitost, aby deska srdce, tolikrat vyzkou gena a osVedeena — .e•vedeila se i tentokrate. Vy, Merl nejste vojaky a vzpomente si piled Vanocemi na ty, kterYm radiate nahraditi kousek tepla, domova celkem bez velike obeti: tim lidskYm dopisem neznamernu eeskoslovenskemu vojakovi, tim baliekem, ktery mu ponete, miliete mu doeasne nahraditi jeho maminku, sestru, bratra, snoubenku, tam v dali, za horami .. Vojak neiebra, ani neprosi.

Vojak chce trochu nehy a srdce. Muiete nabidnouti tern, kterym nema kdo psat a posilat.

Abychom yam to usnadnili piS'eme Vam hned adresu: CeskoslovenskY vojak bez ptibuznYch, Sect. Post. 2197, Regiment tchecoslovaque. — Zasilky rozdeli velitelstvi. Vas vojak Vam podekuje kaidY sam. My yam dekujeme jiz ptedem.

ye sttedu, dne 24. ledna 1940.

Zaatky slavneho eeskeho malice Broiika.

Malik Vaclav Brotik tesne pied vanodnimi sratky r. 1876 odeS"el s podporou hrabete Vojtacha Kounice do Pakite. Praha a Patit! JakY to byl najednou rozdil! V Praze mel jit sve zname, mel zde jit i jakesi jmeno nadaneho malice a tim i motnosti k obtive. Ale pro Patit byl cizincem neznalYm 'fedi zeme, kterS7 si nemtite dinit tadnYch narokil na pozornost. Svou nadeji skladal v naitavajici otevteni Salonu v r. 1877.

Brotik poslal do Salonu dva obrazy: Svatebni prfivod kralovny Dagmary a vYjev z dejin husitskYch bojil. Ale misto penez a slavy cetl Brotik o svYch - pracich malou zpravieku v novinach, jet koneila Useene: "Pas mal" (ne Lpatne). Pas mal! Brozik je zoufalY. Kdyt ho roztrpdeni z tohoto netspechu pkeelo, rozhodl se vytahnouti do pkiStiho Salonu s dilem, jet by pak svYm pojetim a koncepci, tak i svYmi rozmery upoutalo vSechnu pozornost. Mel jit vypracovany rozsahle naerty k historickemu obrazu "Poselstvi krale Pohrobka ke dvoru francouzskeho krale Karla VII. r. 1457", ale namel ani ptimeteny atelier, ani pottebne kostymy, ani penez na platno, barvy, modely atd. Nahoda mu ptala, to nalezl ye vzdalene etvrti mesta prazdnou kolnu na vozy, ze ktere si dicta dodasnY atelier. Potom naeel dobrosrdeene dodavatele barev, platna a ramil, jakot i osoby, ktere mu mely stati pti malovani modelem, dohodnuv se s nimi v torn smyslu, ze hotovy obraz bude jakousi zastavou pro v'Sechny, kte?i mu nyni pomohli. Zil tivotem posledniho proletate, ale tim vetAi irsili venoval svemu dilu. Bylo to platno 5 metro 'Airoke a 3 metry dlouhe. Bil se s napetim veech sil. Tesne pied zahajenim vYstavy dokonail Brotik sve rozmerne dilo a jeho slavne "Poselstvi" bylo z kolny dopraveno do Palace krasnych umeni v Parizi. "Poselstvi" bylo od umelecke poroty nejen s pochvalou ptijato, nYbrt i vystaveno na destnem mist& Sam nejvatenejsi patiiskY kritik Paul Mantz prohlasil je za nejlepSi historickY obraz cele vYstavy.

Brotiktiv obraz byl ihned prodan za dastku, ktera, mu pojistila nejen tivobyti, nYbrt i vu velkeho mistra. Jeho "Poselstvi" zdobi nyni Narodni obrazarnu v Berline.

K 350. vYroei smrti piekladatele Kralicke bible.

Ze skupiny ptekladate10. Bible Kralicke vedle Jana Blahoslava i mimo svilj lvi podil na ptekladu Bible (ptelotil NovY zakon) prosluleho ja,kotto nabotenskeho basnika a estetika bratrskeho, ukazuje vastni tvat jen nekolik spolupracovnikt na tomto velkem dile literarnim, majicim pketrvati staleti. K temto nekolika naleti i Jan Kapita, ktery zemtel 31. prosince r: 1589, tedy pied 350 lety. Roclak z Bystfice nad Pernetejnem na Morava, vypravil se na studie do Heidelberka (Heidelberg) a podnikl take delAi cestu do 8 vS7car. Po navratu do vlasti stal se roku 1577 knezem, spravoval bratrsky sbor v Ttebidi na Morava" a roku 1584 byl zvolen do OM rady. Mimo svou Utast na pkekladu Bible vynikl jako autor Postily, t. j. kazani, kterat na keel Boil ke dnfun svateenim ptinaletejici pies celY rok einena bYvaji. Je to jedna z nejzna,mejeich postil, sepsan'ch od elentz Jednoty. Byla take hojne poutivana, protoie obsahuje teeni kazani nejen k rannim a velkYm bohoslutbam, ale i k odpolednim pobotn.ostem. Vydana za autorova tivota, zachovala se i v ptepisech a byla jate roku 1615 vydana znovu v Praze s venovanim Albrechtu Janu Smitickemu ze Smitic. Podil Jana Kapity na pfekladu Bible Kralicke i jeho vynikajici prirueka pro bratrske kazatele ukazuje, z jakYch duchovnich kotend vyrdstali Kapitovi novodobi krajane v nail literature, jako Gustav Pfleger MorayskY, Josef Uher a R. Bojko.

Varoval pan Vaitel deti: "Zvitata nemame nikdy libati. Je to velmi nebezpeene, protoie pki torn mohou bYt snadno pteneseny ruzne chanty. Mate mi nekdo z vas uvesti nejakY ptiklad?"

Blasi]. se Jirka: "Prosim ano, na:ge teta vidycky libala sveho papoutla."

"A co se stalo?"

"Papougek zagel."

Ve

sti-edu, dne

24.

ledna

1940.

Sokol Fort WOrth. etena redakce, mill pfatele a etenafi!

Byla jsem poladana, abych popsala funrti John P. Gerlicka, otce zdejaiho dp. Gerlicka.

Zemfel u jeho syna na fate v nedeli rano 14. ledna, byl odvezen do tmrtniho domu Johnston, kde pro nej byl odfikan rulenec po oba yeeery, v nedeli i v pondeli. V ttery rano byl ptivezen do kostela sv. Toma ge, kde se za nej sloulila velka mge svata, to bylo nage posledni rozloueeni s jeho portstatky. Z kostela sv. Tomag e byl vezen do Prague, Okla., kde na nej dekala jeho ostatni rodina, by jej vyprovodili na jeho vednY odpoeinek. Pozustale rodine prona gime uptimnou soustrast od nas a od Jednoty Sokol, budi2 yam ttechou a zesnulemu bud' zeme lehkou. Nosiei rakve byti nasledujici: p. Frank Kuban, p. Anton Ermis, p. Joe Botik, p. A. H. Dur, p. George Gleson, p. S. V. Jay. oestni nosiei rakve byli: W. P. Higgins, Louis Beiota, P. Williams, Milberger, Dave Miller, George Kreyenuhl, Frank Winters, A. C. Brousard, Edvard Vitasek, I. P. Ohara, James Touhy, Joe Po16,g ek, Anton Tirek, Joe Kuban, W. J. Strangle, Dr. M. V. Creagan.

MinulY etvrtek nam velka, zima sokolskou schfizi pokazila, take byla odlokna na stfedu 24. ledna, tak bratti a sestry hled'te se v nej vetgim poetu do schfize dostaviti, protole mame velmi nutne veci ku projednani. Neni to hezk6 aby Sokol nekoho prosil, ale prosim vas, splrite vag slib.

Milovnikum magkarni zabavy davam yeas na vedomi, ze v Sokolovnj posledni zabava bude mag karni, a to 4. Unora. Tak se ustrojte dle vagi libosti. Tfi cent' budou rozdany. Ostatek oznamim pfigte.

Uz deset let nebylo ve Fort Worth takove zimy, jakou jsme meli minule. Na jezefe to bylo zmrzl y v jednom kusu, take po nem mnozi klouzali jako na ulici, ale trvalo to jenom jeden den.

Pro dnegek toho necham a koneim s pozdravem na redakci a v gechny ostatni a ztstavam vase sokolska, dopisovatelka, Millie Polagkova.

ZPRAVA (JCETN1110 VYBORU SLOVANSKE PODPORUJiCi JEDNOTY STATU TEXAS. teetni vYbor ku vykonani svoji pravidelne plul-letni ptehlidky knih Hlavni flladovny S.P. J.S.T. segel se ye stfedu rano dne 17. ledna. tomni byli Chas. Navratil, Will A. Nesuda a Raymond Prasatik.

Hlavni kniha byla podrobne prehlednuta a porovnana s ostatnimi pololkami v druhYch knihach, a -de v potadku a spravne zanegene shledario.

Piehled bond& — Rekordy na udrlovani bondoveho majetku byly pfehlednuty a shledany v pofadku. Jednota zakoupila bondy v roce 1939 v obnosu $68,005.92 a prodala za $107,407.24 s vYdelkem v obnosu $17,430.00. Koupene bondy jsou to nejlep gi tidy a zda, se, le filednici jednaji stale pro investovani fondt jen do prvotildnich neb dobreho vydani. Vysvetleni, ze prodej bond y se stal nasledkem potfeby penez pro ptjeky na pozemkovY majetek. TrZni cena na vet ginu bona jde stale nahoru. Pfijem z &on uznan v dobrem stavu jen v nekterYch plipadech, ktere se vyboru vysvetlily a je gte v jinem pllpadu, kde tarok se obdrlel v Cas pfehlidky. Celkem v bondech na konec roku jest $1,042,829.26.

Vybor uznava,, zeradove poplatky se nekdy telko vybiraji v nekterYch fadech, ale odporueuje se, aby se upominalo na fadove tajemniky ted', kdy knihy H. ti se uzaviraji pro konec roku.

Pfehled pujeek na farmy byl podrobne proveden, aC takova pfehlidka vezme hodne eaSu, piece jest zahodno, by byla udelana podrobne, tak jak kniha bondoveho majetku. Vgechen pitem ze splatek trokt a splatek kapitalu shledan spravne zanesen. Celkem pfijeky proti majetku Citaji $1,486,121.72.

Majetek v Rio Grande tdoli, distriktu 15., jeate zbYva 664.11 akril na prodej a majiteltm, kdo si tam pozemek od Jednoty koupili, dle vysvetleni se dobte daft neb maji celoroeni jem ze zelenin. Cena k prodeji je ureena na $100.00 akr, aveak vSrborem odporudeno zvSreeni

v sTNtic na $110.00 akr, neb die uznani vSrboru, ma tu valuaci. teetni vS7bor odporuduje rozprodani veeho majetku, jak v Rio Grande Adoli, tak i jineho, tomu kdo &lye se pfihla,si, bez ohledu zdali je elenem Jednoty aneb Ceske narodnosti, neb jine, jen kdy vyhovi poladayktm Jednoty. Jednota vlastni 42 kust majetku v cene $208,643.40. Za posledni rok bylo prodano 5 kust majetku s eistYm vYdelkem $350.94, col je chvalyhodnY vYkon. teetni vYbor odporueuje pfedsedovi a mistopfedsedovi Jednoty ustanoveni sjezdoveho tdetniho vYboru, ktery doposud neni ustanoven.

Bylo by za,hodno, by tento vYbor se se gel pied sjezdem a udelal svoji pfehlidku, ne al v Taylor, ale v H. U. ye Fayetteville, alespori 14 dni pied sjezdem, tak aby mel dostatek Casu v ge si do z, a ne pouze dtkladne pfehlednout, od a takove knihy a zapisky, ktere jsou mu ptivezene do sjezdu a jemu tam dodane, a pak na rychlo pfegle, ana by meli Casu si v ge dtkladne pfehlednout.

Tento sjezdovY iteetni vYbor mohl by pracovati samostatne aneb s pravidelnYm teetnim vYborem, ktery tel svoji posledni prohlidku bude delat asi pit pull mesice Cervence.

Cela H. U. jest po posledni etyfi leta fizena gesti-dlennYm vYborem, z nich2 tti jsou pravidelne pracovnici v H. U. treetni vYbor odporuduje sjezdu zvetgeni vYboru direktort takove institute jako je na ge S. P. J. S. T. na nejmene devet Za treetni VYbor S. P. J. S. T.: Chas. Nevratil, Raymond Prasatik, Will A. Nesuda.

a

Rad Praha, dislo 29., Taylor, Texas.

Timto davam na vedomost v gem brattim a sestram na geho fadu, ie v pfigti schfizi v nedeli dne 11. unora budou vyplaceny 25c poplatky a proto ladame, by se vgichni dostavili a sestry pfinesly sebou kolak, makovniky a pod. Take pfivecrte hodne znamYch sebou, abychom se dobte pobavili.

Take jednou za dlouhy Cas budeme mit v nagi kadove sini ye stfedu dne 24. ledna veCer Ceske divadlo. Sehraji ho pod fizenim p. Jos. Chalupy znami na gi herci a site jak nasleduje: Pan Lee Pavlik a jeho mils polovieka pani Vilhemina Pavlikova, dale p. Lad'a Pavlik a Jerry Pavlik, kteki jsou vYbornYmi herci; dale, jak se dovidam, budou udinkovat take pani Ruby Holly, pan L. Boudny a sled. Ovesna„ take budeme mit skuteene na neco se podivat. Kus, kterY budou hrat, nese nazev "Z nafizeni bytove komise". Divadlo zaene v 8 hod. weer. Bude eeska, hudba a po divadie taneeni zabava. 6istS7 vYtetek bude darovan Oeskemu Narodnimu Sdruleni v Tex. Tak pfatele, vzhfou do Taylor na divadlo, ktere bude sehra,no skuteene vYbornYmi herci a pro dobrY *Oki. "Zvitezime!"

Take yam davam na vedomost, ze nagi zastupci do sjezdu v Taylor jsou zvoleni nasledujici: Frank S Legikar a Frank Svadleriak, na,hradnici braU.1 Jan Slovadek a F. B. Stiba.

Ano, bratte Slovadku, mai pravdu ze rifednici by meli psat Cislice pekne, ale take vezme potom Clena, ktery se na ne diva, aby jim rozumel.

Jos. F. Eineigl, taj.

Na zdar!

Fayetteville, Texas.

Ctena, redakce: — Timto upozorriuji bratry a sestry fadu Pokrok Texasu C. 1. S.P.J.S.T., kteti nebyli v posledni schtzi, ze na g dosavadni tajemnik br. Ed. L. Hru gka se v posledni schtzi vzdal rifadu a na jeho misto byl zvolen P. P. Baron, jednohlasne. Dekuji bratrum a sestram za dtveru projevenou a vynasnalim se tento tad vest dle myth nejlepg ich sil a schopnosti.

P. P. Baron, taj.

S bartrskYm pozdravem, Washington, D. C. — Nemecko oplatkou za pravidelne zasilani nezbytne pottebneho rumunskeho petroleje posila Rumunsku valedne potteby a zasoby, jet mohou pomoci Rumuntm v boji proti jakemukoliv vyboji na Balkane. Ze spolehlivYch prament bylo dnes zjigteno, naziste vzdor tomu,ze vedou valku s Anglii a Francii, dodali 70 HeinkelovYch bombometnYch letadel a 70 HeinkelovYch stihacich letadel, protiletadlova dela a munici pro rumunskou arm4du.

&Dana 5

ftad Spravedlnost, Zislo 121., Shiner, Texas.

Cteni bratki a sestry!

Nag e prvni schtze v tomto roce 1940 byla na to chladne poeasi dobte nav gtivena a bylo by dobte, kdybychom v'tdy takovou na yLtevu bratrii a sester meli, to je pak radost schtze odbSTvat. V posledni schuzi provedli jsme volbu vyslance do sjezdu a zvolen byl br. Vaclav Steinocher a nahradnik br. Frank Mika' st. Dale vas uvedomuji, 2e v Unorove schuzi budeme miti k pkijimani dva nove Cekatele obeho pohlavi, proto se hled'te co nejvice schtize sfidastnit a ty nove naee Cleny v kruh nas pkijmouti. Jak ji2 to u nas 13Srva,, vetginou mivame i trochu svadinu, a proto jsou sestry zadany, aby nejaky zakusek sebou vzala a o to ostatni se nas fidetnik postara, ze ano, Ed.? A ted' mi tak neco vrazilo do hlavy, Edo, jak by to bylo, kdybys sehnal tu Tvoji kapelu dohromady a po schtizi nam ostatnim neco zanotovali, tfeba tu veselou bidu, a sestra Kolatova varn pomfile aspori zpivat, ze ano, Annie? a Ladik Mike taky pomfik, aspori pfizna yat. Tak tedy nezapomerite a hled'te se v gichni do schtze dostavit a ja taky. Na shledanou v Dickson Skole dne 4.

Unora o 1 hod. odpoledne; v padu gpatneho poeasi o tYden pozdeji v ten samY Cas. S br. pozdravem, J. F. Novosad, taj.

Alvin, Texas.

Mili bratfi a sestry! — Musim se yam pochlubit jak velkou mame zde zimu. VCera, dne 18. t. m. zadal foukat severak dopoledne, a pokadne chladnST Odpoledne uz mrzlo a poletovaly kroupky, take zem zustala bila. Deti Strouhalovy 2e se tomu divily, neb jette snih poletovat nevidely. Pies not velice mrzlo, dnes rano, dne 19., ukazoval teplomer 12; v kuchyni rano byl led v hrnci na vode i na misy na mlece. Zesalat, tepa, karfiol a v'Secko zmrzl y. Nadelala to zima moc Akody. Mne i kvitka zmrzly. Nic jsem neptikryla, protae posledni Cas nemohu moc chodit na venek a z ylagte ne kdy je tak velka, zima. Muffeek musi fSecko sam poklizet.

Minulou nedeli u nas byl br. Sikora za spolkovo uzelektosti spolku R V O S On je tajemnikem zde u toho spolku a u fadu Cis. 149. S.P.J. S.T. je br. Sikora pfedsedou a br. Jan Strouhal tajemnikem a pokladnikem. Do sjezdu je zvolen milj mantel Frank Truksa, nahradnikem je br. Jan Strouhal. Te2 flu nebo chripka se zde objevuje a pfl torn zapal plic. Te2 divoke husy letely 17. t. m. veCer a donesly mladS7m Shockov3im synadka. Sestra Schockova je dcerou br. a ses. Frank KubinovYch. V Oechoslovaku je hezkY obrazek manlelt HajkovYch; slavili zlatou svatbu. Maio je manlelt co je jim doptano spoleene se zlateho jubilea doekati. Vzpominam, ze prave dnes 19. ledna je tom 50 rokt, co jsem se ponejpry vdavala. S mojim nastavajicim jsem se neznala, videli jsme se dvakrat a po tfeti si pro mne ptijel k mojim rodietm tarn v Sunny Side. Ptijel vystrojenY na vozu korimi.

Ja, se ustrojila do evropskYch gatt, neb jsem jinYch nemela, byli jsme prave tti tYdny v Arnerice, peknY evropskS7 Satek na hlavu jsem si ovazala a jeli jsme do Hempstead na radnici na sdavku. Pani Tom. Repko, a Frank Mikeska jell s nami co svedci a Repko, tlumoCnikem. Na radnici tladil se do dveti kde jak mifiskSr a dernok, asi jim byl divnST ten morayskSt kroj. — No lift toho rozjimani a vzpominek necham a pfijdu u2 na spani, neb je chiadno. S pfanim vgeho dobra v gem etoucim.

Rozi Mikeska-Truksa.

Berlinska depe ge z 12. ledna sdeluje, ze poruelk Claus Krupp von Bohlen und Halbach, druhY syn ptedsedy Kruppo yStch zbrojovek Gustava Kruppa von Bohlen und Halbach, byl usmrcen v boji dne 10. ledna. Claus byl 29 roku star a byl aviatikem.

New York. — Mezi zdejAimi Slovaky kolovaly povesti, 'Z'e take Karol Sidor, znamY slovenskY politik a 2urnalista, uprchnul ze Slovenska a naleza, se ji2 v Pati2i. Karel Sidor byl v jino g -skeinvu,dyoClasetvk,fdach slovenske miadeze po pfevrate hral vYznamnou roli. — S podatku cvieil v Rulomberku v Sokole a pozde'ji jako chranenec Msgr. Andreje Hlinky zasahoval do politiky v ludovd strane.

Strom PomocNA AKCE S. A. 6: T. V trOuSToistr.

Po odeslani dvou beden vanodnich darker nasitn vojintn, zapodal pomocny virbor g en S.A.t.T. v Houstomt pfipravovati novou zasilku obnog eneho gatstva, pradla i 0buy! pro ds. uprchliky y e Francii a v Anglii. Bylo nim osobne, po g tou i prostfednictvim pfatel dorudeno mnoho cennYch veal, nejen odlotienYch, ale zcela novYch jako: pletenYch svetrii, tepleho spodniho pradla a nektere kraj anky ochotne na g ily novYch g aff'. Obno gene gatstvo bylo y e velmi dobrem stavu, diste vyprane, neb chemicky vydistene, take jsme tiadny kus neodlotily.

Ph posledni schtzi dlent na g i jednoty uadu Pokrok Houstonu, bylo panem Andincem navrhnuto, aby byl venovan obnos $25.00 na zakoupeni darn pro na g e vojiny. Navrh tento byl pfijat a byla jsem velmi pote gena, kdyti mi pani F. Olexova ml. onu zpravu telefonicky la. Dekujeme srdedne fadu Pokrok Houstonu za onen penelitY dar a uji g t'ujeme jeho eleny, le poskytnuteho obnosu jsme poutiily rozumne a darky nakoupily se znadnou slevou. Houstongti obchodnici /lam vtidy vyjdou vstfic s velkou ochotou, zvla g te kdyti jim oznamime, ze nakoupane pfedmety jsou urdeny pro deskoslovenskou armadu y e Francii. Kdyti si ku pfikladu vyberem 75 part ponotiek, dostaneme k nim 12 part zdarma, atd. Prostfeclnictvim zdej giho fadu dostaneme u houstonskYch obchodnikt vticly slevu na vtechno zboZi, ktere je tai bezplatne dopraveno do na g i sine.

Pied dvema tYdny, dne 12. ItcIna; vypravena byla ye dvou bednach tfeti zasilka, valici 385 liber. Dopravne za tuto einilo $7.70, kteraZto le y sazba je urdena za pfeplavbu po vocle z Houstonu at do Novae Yorku. — Jiz pied osmou hodinou veder dostavila se na obvykle misto fada krajanft a krajanek, z jejich nad geneho baleni bylo lze videti radost z konane prate. Velkou zasluhu o vypraveni beden maji krajane Joe Peklo a Jan BilY se synem Miroslavem, kte1i zhotovili dve bedny z prken a pak okraje techto pobili cinovYmi pasky, pfine g enymi k tomu udelu ze zavodu p. Bileho.

V mem pfede glem elanku jsem omylem udala, tie pan Frank KratkY z Houstonu venoval (krom mnoha peknYch veal) pouze d y e dYmky s osmi balieky tabaku, zatim co melo byti uvedeno, tie daroval dYmky dtyfi. Milerada opravuji tuto chybu, ad vim, le krajan KratkY by si toho ani nepfal, neb na gemu vYboru pine drivefuje.

Pan! A. K. Humpolova, z Rosenbergu dostala svemu slibu a pfivezla k nam osobne 12 balidkii obnogeneho g atstva, pradla, atd., ktere bylo y enovano nasledujicimi krajankami z Rosenbergu: Pan! Antonie Celmanova venovala: ctery tienske g aty, 2 pary damskYch polobotek, 3 spodnice a 1 g alku; pan! Emil Valentova: 1 mOskY kabat, 2 tienske halenky, vinenou suki, 1 bltzu, 1 vinenou depici se g alou, 3 pary ponotiek a 1 spodnici; pani A K. Humpolova: 2 muiske tiakety, 1 vinenY svetr, 2 vinene dapky se dvema galami, 2 pary muZskYch kalhot, dvoje tienske gaty a 1 kabat; pani Franti gka Raino gkova: Ctvery tienske gaty, 1 peknou vinenou sukni, 1 latku na detske g aty, 1 praci, platenou sukni a 1 tienske spodky; pani Stefanie 8tochova: 1 par tenskYch stfevict, dvoje damske g aty, jedny s kabatkem, 1 teple g aty, 1 tienskY vlnenY kabat, 2 pary spodnich mutiskYch kalhot a 1 peknY, vinenY svetr; pani Emma Kastrop: 1 pekny ply govy clamskY kabat, s kotieginovYm limcem a jedny darn& hedvabne gaty; pani Magnolia Hartfield: 1 musk kabat, 4 pary cletskYch botek, dtvery tienske g aty, 1 vinenou sukni, 4 divai svetry, 5 kouskt detskeho pradla, 4 detske, pletene depeeky, 3 detske svetkiky, 1 p. pletenYch kalhotek a 1 bilou kazajku; sleena Betty Kalusova: dvoje damske g aty a 1 blilzu; pani Franti gka Chadilova: 2 hedvabne bltzy, 1 damske gaty, 1 clamskY kostYm (dva kusy) a dve sukne; pan! Emilie Kovafova: 1 zanovni chlapeckY oblek, dvoje spodni detske teple pradlo, jedny tienske gaty a 1 dive! kazajku; pani Hedvika Stiborova a Regina Nesvadbova, obe z Rosenbergu: 1 nove, vinene tienske g aty, 1 bltzu, 2 muiske kaile a 4 kousky detskeho pradla;

pant Aneika Saha: 2 pary darnskS7ch strevict, VlanSt par a latlay, 2ensk4 ftty.

VESTNiK Z houstonskYch krajanek pfispely do beden nasledujici: pani Frank Olexove, st.: 1 damske, zanovni g aty s kabatkem, 12 kusti bileho platna a latku na praci g aty; pi. Kristina Volkova: 1 vineny svetr, jedny nova g aty, 2 pary ponolek, 2 kravaty, 1 mutskou ko gili a 1 soupravu spodniho teplo.ho pradla (union suit); pan! V. V. Kelnarova: 1 chlapecke kaihoty, 2 =Mice kabaty, 2 vasty, 1 kolenou a 1 vinenou depici, 1 vineny svetr a 1 par chlapeckYch bot; pani Joe Kalouskova: 1 pfikrYvku na postel, 1 kimono, 1 zasteru, 1 sukni, dvoje g aty, 1 bltzu, 1 svetr, 3 p. ponotiek, 1 panskY a 1 chlapeckY kabat; pani Frank Voltrova. 1 teplY zimnik, dtvery gaty, 1 damskY, dlouhY kabat, 3 panske kabaty, 2 vasty, 1 bltzu, 1 svetr a dva panske, Cake kabaty; pani Sofie Matelova: 1 panskou ko g ili, 2 detske pfikrYvky na postel, dva kusy latky na g aty a 1 p. pundoch; pani Rosie Peklova: 2 pracovni kabaty, 1 spodni teple pradlo, 2 dlouhe, damske kabaty, a 2 kusy latky na gaty.

Z penelitYch pfispevkft ,krom posledne jit jmenovanYch $22.50 jsme obdrtiely nasledujici dary: ftad Pokrok Houstonu $25.00; pani J. M. Hollubova, Schulenburg, $1.00; pani Kristina Volkove., Houston, $1.00; pani Joe Kalouskove., Houston, $1.00; pani Chas. Pratiska, Houston, $1.00; na dopravu bedny pfiplatil konsul Dr. Hollub $2.08.

Krajan J. 8uic nam telefonicky na konsulat oznamil, Z * e p. arch. Novotny obdrtiel z 6SR. posledni zasilku kti g t'aloveho skia a tie ma k disposici 11 dtikladnYch, prazdnYch beden, kterYch bychom mohiy poutiiti pro pfi gti zasilky g atstva. Uvitala jsem tutu nabidku a shanela nekoho k odvezeni beden z obchodu p. Novotneho do sine faclu Pokrok Houstonu. Pan A. Hurwitz od firmy Westheimer Transfer and Storage Co., 25 N. Live Ooak St., Houston, vyhovel ochotne pfani konsulove a bezplatne nechal bedny truckem dopraviti na urdene misto.

Jak p. Novotnemu, tak firma' Westheimer srdeene dekujeme za onu laskavou sluZbu a vynasnatime se ji pfiletitostne odmeniti. — Nyni mama bedny (jsou pro nedostaek mista prozatim uloleny v obchode p. Louis Ho g ka) a potfebujeme je napiniti obno g enYm gatstvem, ktereho je pravdepodobne mnoho neutiito v nekterYch rodinach a ktere by pomohlo otatiti sta trpicich Menet. Krajanky, nezapomerite na tyto ubolaky a ktera jste se dosud nesteastnila na na gi akci, palate nam nepottebne, dosud zachovale gatstvo, pradlo, atd. Ti, ktefi byli nuceni zanechati ve g keren svfij majetek a uteci do spojeneckYch zemi, aby si tak zachovali alespoil sve tiivoty, yam budou vdedni za tento chetnY din. Dal g i zasilka bude vypravena tak rychle, jakmile se bedna opal napini. Zasilky jsou pfijimany na adresach: S. A. 6. T., Houston, 1140 Robbie St.. Houston, Texas, aneb Czechoslovak Consulate, 711 Medical Arts Bldg., Houston, Texas.

Pomocny vYbor S.A.t.T., Houston, dekuje vg em darctm za ve g kere Pfispevky, jak odevni, tak penelite a vazi si to dtvery, ktere. mu byla projevena. tlenkyne vyboru doufaji, tie budou i nadale krajanskou vetejnosti podporovany ve snaze pomoci stradajicim bratrum v cizine.

S pfanim, aby na g clavnY neptitel byl v dob6 co nejkrat gi dtkladne poratien a na g narod z pout otrockYch g t'astne osvobozen, jsem s pozdravem cele vefejnosti za vYbor tien S.A.e.T. C. J. Hollubova.

Houston, Depe g e z LondYna udava, ee devatenactY tYden valky, prase jako osamactY, pfines1 zpravy o potopeni 17 lodi. Z tech bylo 12 britskYch, dye nemecke, jedna holandska, jedna italska a jedna norska. Celkova tonal potopenYch lodi byla 64,830 a nejmene 40 osob bylo zabito aneb utonulo. Do konce minuleho tYdne valka na vytiadala si za ()bet 308 lodi s celkovYm ponorem 1,097,837 tun a 2;.768 lidskYch tiivott.

Srdce na prave grane.

OsmatficetiletY zarnestnanec libariskeho cukrovaru V. K. zpozoroval pfed nejakYm dasem, tie ma srdce na pra.ve stroll& 8e1 de nemocnice, kde roentgen opravdu potvrdil, tie ma srdce a v gechny vnitfni organy, al na tialudek, na opaene strane. V Pkiveticich u Radnic byla, pfed nedavnem, tato zvle. gtni poloha srdce

4WD a u mladeho hocha M. K.

e stfedu, dile 24. ledna 1940.

Odboeka S. A. fb. T. v Seaton!

Zaslutny a g lechetnY din kona p. Jos. Vat'ut, zastupce Praga Film Co. v Chicagu, kterY je ochoten jezditi s deskym filmem po na g ich osadach, kde si budou na g i krajane pfati a distY vYtetek pfeje si venovati pro na g odboj S.A.O. T., ve prospech na g i akce. Hodla k nam zavitati do Temple 8. imora, kde v tamej g im divadle "Gem" by ukazoval krasnY vlasteneckY kus pod nazvern "t" tefanik". StrudnY dej tohoto filmu je uvefejnen v na g ich deskYch novinach, tak si jej katiclY dobfe pfedtete a shledate, 2e bude to opravdu krasny a zajimavy - obraz. Pfatele a krajane, men byste v g ichni ocenit tento krasnY skutek pana Va g uta, kterY se snatii, by tim prospel na gi akci, ku pomoci na g im trpicim krajantm za mokem. V g ichni krajane mall byste se na toto divadlo dostavit do jednoho a tim dokazat p. J. Va gutovi, jak si vaZime a jak oceriujeme jeho ochotu. Snad v Unoru pomine to nephjemne podasi, ktere nam kolikrat nage Wally zhatilo. Zajiste- se, mili krajane, vgichni dostavite na tento krasnY dej o velke vlastenci Stefanikovi se podivati a take tim pfispeti nagi osvobozovaci akci y e prospech Oeskosloven-

ska.

Mnozi pfatele jste vykonali jiti hodnY kus sve narodni povinnosti, jak zapravenim dlenskYch ptispevkft, zakoupeni medaili odboje, dary pro na g bazar i penetiitych pfispevka. Jsme varn v g em, kteri jste jakymkoliv zpilsobem phspeli, za ten na g' ubohY trpici deskY narod neskonale vdeeni. Doufame, tie neochabnete y e sve dobrote a dale die moZnosti phspejete a budete v nag i praci nam napomocni. Take i vy, ktefi stojite doposud neeinne opodal a nepodali jste tern ubohYm krajantun y e stare vlasti pomocne ruky, prosim, udirite tak co nejdfive, aby vas jednou svedomi nehryzlo, tie jste byli hlu g i k prosbam va g ich spolublitinich. Ani nevite, jak s touhou vzhlizi ku svYm zdej g im zamofskYm krajanum o pomoc, v kterou pevne doufaji. Chcete je zklamat, nebo prosby jejich vysly gite a vstoupite do fad tech, kteti jim ze v g ech sil chti pomahati. Vstupujte hromadne do na gich odbodek, nebo si sami zakladejte, jen nestiljte nedinne stranou, kdyti je kalcie pomoci va gi tfeba.

Pak vas zajiste bude blatiit vedomi nad vykonanYm dobrym skutkem, le jste pomahati vagim trpicim bratrum a sestram. Ne slova, ale vase skutky budou mluvit. Je g te natal zapochybuji, tie to jde tam kam by melo. Tern podrYva.dnym feeem nevefte a ptejte se takoveho, mnoho-li on na to pfispel? Zajiste y am odpovi, le nic. Tak dins jen sobci, aby meli pro svou lakotu nejakou vYmluvu. Mnozi davaji z lasky a ochotne. Jak mne jedna dobra du g e pravila: "Na ilrok Bohu Ova, kdo se nad chudYmi a ubohYmi smilovava." Tak tie nas udi ktest'anska nauka, kolik v g ak tech, co toto krasne heslo posud neznaji, neb je ze sobeckosti nedbaji. Jak krasne dist o osaclach, kde pro blaho svYch blitinich jiti tolik zaslutinYch dint vykonali, zasilanim nepottebneho g atstva, neb i docela noveho a podobne, pro uprchle kraj any a vojiny do Anglia a Francie. Necht' ony osady jsou nam phkladem, ubohYm pomahati ze v g ech sil. Dosud mam na ruce hodne medaili odboje. Krajane, kteti dosud je nemate, pfihlaste se u mne.

Kamila Fojta g kova., taj. odb.

Rad tegti Brafig, Cis. 44., Industry, Texas.

Timto yam oznamuji vysledek na g i volby na rok 1940. Zvoleni byli nasledujici iftednici: Jos. Zanek, pfedseda; Tomal Petrusek, Mistoptedsada; Frank J. Langer, tajemnik; J. J. Mareg, tdetnik; Jan Marek, pokiadnik. Delegat do sjzdu Jos. Zanek, Alois J. Petrusek, nahradink.

Schftzi budeme konat prvni nedeli v Axiom 'v padu .gpatneho podasi druhou nedeli toho me"site. Schtze se konaji u p. Rudolfa Zagkody.

Podasi mama mot studene, neb byla takova, ma, ati nine inkoust zamrzl Take y am muslin riapsat, le na g spohibratr Ruben J. Petrusek dostal peknY krismus, prises k nim ho gieek a snad se jmenuje Rubinek. Tak Ti, Rubine, gratulujeme a teti Tvoji leng i poloviece, abyste byli hodne zdravi a toho va g eho synka abyste mohli brzy do na g i Jednoty, to y am pfeje Frank

a Ludmila. S bratrskS7m pozdravem, Frank J. Langer, 01 New Ulm, Tex. Et. Rtit,

Ve stfedu, dne 24. ledna 140.

Ennis, Texas.

Mill bratfi a sestry!

Bratie John Toupale, je videti ze jsi slou gil u infanterie, ze ma je gte kurat vyjiti yen s tou nemocenskou podporou ve Vestniku ze dne 10. ledna, po zkugenosti, kterou jsi zadil jako Glen nemocenskeho vYboru v poslednim sjezde v East Bernad. Dobfe sobe pamatuji, jak jste se s tou nemocenskou podporou, ktefi jste byli, br.

Jos. HejnY, John toupal, John Havlik, Will Kugel, Tom Drozda, Fr. Truksa a sestra Marie Kaderova, na tento vYbor jmenovani, jste se mordovali a k ladnemu konci jste se nemohli dopracovati. Ve vedlej gi svetnici pfi mistnosti sjezdove, kdya jiti po nekolikate debate a porade jsem vam navrhl to na dem jste se usnesli, coa sjezd pak ptijal, ale take jenom pki tom rastalo.

V poslednim protokolu stoji zprava nemocenskeho vYboru: "My, elenove vYboru na nemocenskou podporu davame navrh, aby sjezd ustanovil petfdlenny vYbor, kterY s pomodi H. U., jestli uza4 za dobre a prospane pro na gi Jednotu, vypracoval system nemocenske podporyj dale aby bylo uputteno ye sjezdu od dalgiho jednani o nemocenske podpofe."

Bylo uputteno od dalgiho jednani, ze vzdor tomu ze yam byli pfideleni dalgi dva poradci a to br. John Klinkovsky a Fr. Dressler, jste se nemohli doraditi na nejakem planu ohledne zavedeni nemocenske podpory v na gi jednote. Oas byl moc drahY a spottebovalo se ho hodne v poslednim sjezdu, velmi mnoho, a proto byli ustanoveni elenove na, nemocenskY vYbor pet dlennY, bratfi Karel Navratil, John Toupal, F. R. Barton, Jos. Holasek a Jos. Zemomek, kteri meli s pomoci H. Uiadovny zavesti nejaky plan na "nejakou" nemocenskou podporu. Do dnaka neni o nejakem planu slyget, a ja, se taky nedivim bratrilm, protae — bez penez neni tadne podpory. Napted sobe musim zaplatiti na neco a teprve mohu neco odekavat a tak je to take s touto nemocenskou podporou.

Ano, bratfe Toupale, vaim ae mac dobrou snahu dodr geti nage spolkove hesla, ze kdy jezdig, vidig to bidy vice nee, kdokoliv z nas, ale kaadY musime pfiznati, ae se pomalu stavame eleny pojigt'ujici jednoty a — pomoci? Chceg-li mezi vlky zit, music s nimi vYt, pravi a take za dne gni velike konkurence nam jineho nic nezbYva. Podpora vgem a ode vgech Mena. — Pane heslo a myslim, ae kdyby bylo se uplatnilo, jak ty podava, kadY Glen sloziti jeden dolar, ze by z 15 tisic dolarii se nejaka podpora jia vyplatila. Nejvetgi ofigek ale je, jak tech 15 tisic dolaod tech 'dent ziskati. 0 tomto bylo ye sjezde nejvice mluveno a proto bratie J. Toupale, nebude-li se pracovat doma v tadech v mengim podtu elenstva, tak ze pfi gti sjezd znovu bude bezmocnY neco udelati. Velice by prospelo, aby pfedseda nagi Jednoty, spolu s ostatnimi fifedniky se poradil a vydal vyhlageni vgem fadtim, aby doma se pfesveddili vyslanci, spolu s domacimi fitedniky, jak bratfe J. Toupale jit o torn piga, ale mush to bYti vydano z hilry od nageho pfedsednictva, aby addnY nemohl se vymluviti, ze aadne toupalovo prohla geni ve Vestniku nedetl. Ve vgech fadech aby bylo o tornto mluveno, pracovano, hlasovano a vYsledek din brattim delegatam a teprve ye sjezde neco maze bYti velice rychle ustanoveno.

Sloaiti kaadY rok jeden dolar pro podporu svoji, pro podporu spolubratra a spolusestry by kaadY mohl udelati, addnY nevi kdo, kdy to bude potfebovati, dnes jsme zdravi, zitra jf2 mane. ne.

Pie bratfe J. Toupale, ze zapal pile, tyfus, poraneni, rakovina, souchotiny, a coa to staframenske slepe stfivko? Neni to tak vaane dnani dobou, ale bolestne na kapsu, a proto zde by bylo jia ku pfedu bYti vypracovano, na jake pady tato podpora mohla bYti vyplacena, aby mohll hned v fadech ciomaci pracovnici pro toto pfednesti dlenum, aby se veal°, na co a za co podporu kaadY Clen obdrai. Nektery dostane pofadnou rYmu, neb toho housera a take by paadoval podporu. Na tyto veci je dobrY toupalfiv liniment, 'ae, bratfe J. Toupale?

Jsi piece pametlivej gi, ze jsi o teto nemocenske podpofe napsal a proto kdy jsi jia easteene vzal zacatek na sebe, dopi g bratru pfedsedovi, jak by pracovalo jeho dobrozdani a jeho u-

VESTNIK pozorneni vtem fadfan, vgem tajemnikfun, ktefi by byli nuceni ve schilzich pfedsedovo upozorneni pfedisti a o torn mluveno a hlasovano doma.

Mat jiti ku pfedu nas kredit, at' se to jit *askutedni aneb ne.

Byla by to velika, pomteka pro vyslance a take sjezd, jak se zachovati s nati lidskosti, ktera stoji v nagem heslu.

Zadatek k teto nemocenske podpofe easteene byl dan ve sjezdu, jak stoji ye stanovach ye elanku Hlava XXI. Rozmanitosti. tlanek 69.

Referendum: Dobrovolna nemocenska, podpora budit pfedlogena tadfun k odhlasovani. V padu zavedeni odboru nemocenske podpory Hlavni Uiadovna siozi obnos jeden tisic dolara jako finandni zaklad tohoto odboru.

Proto zaleii jen na na gi girgi spolupraci a budeme videti vYsledek.

Primacy dogle nam z Hlavni tfadovny, ktere upravil pro lady br. St. Valeik, nal Jednoty mistoptedseda, jsou velmi vYhodne a struene sestavene, takte kahlY pfedseda schfizi vedouci velmi rychle pkiruece pochopi. Vidim podepsane v pfirudce bra,try Dr. Jos. KopeckY a S. ValCik, oba horlivi pracovnici v nal Jednote, zaslouti uznani a dhk za tak velmi dobrou pomucku, kterou natim vedoucim darovali.

Jos. Vytopil.

S pozdravem, 'tad Ennis, eislo 25.

Ctend redakce Vestniku.

Ptedne yam davam veal, ze v Ennis jsme meli poildnou zimu, tie teplomer klesl 3 nad nulou. To jig' je v Texasu poildna, zima, ktera udelala take hodne Skody na troublach na vodu, tea hodne radiatord na karach je potrhano.

Ani farmati nejsou ug etteni, neb to vypada, zimni ovsy jsou potkozene, misty nadobro zmrzle. Woven bude pri torn mnoho lidu nastuzeneho.

Uvedomuji Clenstvo nag eho fadu o vYsledku nag i lednove schtze. Bratfi a sestry, ktefi jste pozadu asi dva neb tri mesice, v gichni budou uvedomeni mnoho-li jsou dluani a ktefi se nevyrovnaji, budou do tYdne po obdraeni dopisu suspendovani. Mame noveho iidetniho a pfedsedu, jsou to mladi Cleni, proto na g start system vedeni fadu Alpine zahodi do smeti gte a zavedou novY potadek, kterY se mush osvedditi, neb vge bude vedeno jak na ge stanovy pfedpisuji. Kandy se zavazuje, kdy vstupuje do spolku, ze je bude zachovavati a nimi se fiditi. Stanovy nam povidaji, ze kaadY glen mush svoje poplatky kaadY mesic svemu tadu zaplatiti.

Bratki a sestry, vezmete si toto na vedomi, kteti nezaplati budou suspendovani bez dal giho uvedomeni. Vy ktefi jste si udelali plajdku a' vat dluh to neumofi, musite ostatek vyrovnati.

Oznamuji yam, ae dne 4. imOra na g fad bude pokadati ma gkarni zabavu. Ti kteti budou maskovani, obdrti peknou cenu, o kterou se postarali dlenove Sboru Mladete a fadu Ennis, kteti darovali katiclY ze sve pokladny po $15.00, proto bude na cenach rozdano $30.00. Jest to poprve v Ennis, kdy budou tak pane ceny rozdany peknYm maskam. 1. cena je $10.00, druha, $7.00, tfeti $5.00, etvrta, $3.00, path., $2.00 a tfi ceny po $1.00. Piipravte se, abyste si odnesli nekterou z techto cen, ktere budou v Narodni sini rozdany dne 4 &lora peknYm maskam. Ptijedte vtichni na tuto zabavu. S pozdravem znamenam se, John Hrabina, Rt. 4, Ennis, Texas.

Houston, Texas.

U hromu, prof se s vefejnosti nesdeli, kdy rimni nati lido na vYznamnYch mistech v zajmu 6eskoslovenska promlouvaji, jako tudle mi nag Jaroslav Sufic pravil, tie mel d ye anglicke piednatky pied sborem uditela na vyt gich tkolach.

My vtichni o tom radi zvime, mame z toho radost, a proto nemelo by byt uzavienosti. Vim, ze mluvil Casto nag Dr. Lukta, Prof. Mieek, Prof.

Kovacs a snad jini, a o torn vtem by melo yedet nate tstfedi a to pak by ye sv'ch zpravach s ve •ejnosti sdelovalo. Nezapominejte!

A pak, jsem pfesvedeen, ze neni rodiny, aby nemohla sebemeng im darkem pfispet natim chudakiim. Jen se do jejich postaveni vmyslet a na chvili pfemftlet, co jako lide a jedna krev jsme povinni. Vite-li kdo neco dodateeneho, Hamusek. pfijd'te s tim.

tittiitt: '7 ftad Jaxomir Cis. 54, West, Texas.

Ctene sestry a bratti!

Pro dative poeasi nate mesidni fadova schilze byla pokadana at 14. ledna, a po zapraveni poplatku a jinYch spolkovYch zalaitosti, byla Ctena vYrodni zprava v geho, co Se 471ke, elern1 a nateho kadu. Ad vtecko by bylo dosti uspokojujici, jen je si pfati, by dlenske poplatky byly fadneji placeny, neb jak maji tfednici pracovat, kdyt je dosti Clenfi, kteti mysli, ze HI. idadovna podka. Vtichni vite, ze poplatky mesidni musi se vtdy platit za vtecky Cleny fad% a z Ceho se to ma brat, kdy jsou nekteti moc pohodlni? Majetko-zabavni vYbor ten podal svou finaneni zpravu, a je na to vtecko dosti dobra, a pak se odhlasovalo, by bylo v gecko co je k placeni, vyplaceno, a poslana splatka na nagi sin ,a jegte nam neco zbylo na hotovosti.

Byla udinena maid zmena v majetko-zabavnim vYboru a litujeme, fie se br. Fr. M. Codek start'. vzdal, kter' se vymlouva, ze je uz stare'. a 'tie at' si to vezme zas nekdo mladti na starost.

Dekujeme br. tookovi za vgecko, co kdy pro fad udelal a doufame, ze nam pomfi ge, kdy toho bude tteba. A zase je gte Vtecko neni dodean°, neb nas bylo jen kol 20 dleml ve a je zie neco dodelat, kdy je schaze malo navgtivena. ✓ nedeli vaer 28. ledna je poildana Presidentska, zabava, z ktere jde distY vYte gek na ktere byly posti geny detskou paralysou, a potada ji jako jiz nekolikrate, Fr. Codek ml., proto prijd'te v hojnem podtu a ukaate, tie citite s terni uboaaky, kteti trpi.

Mile sestry a bratfi, bude brzo prvni imor, a ja, uz asi psat nebudu, tedy yam oznamuji nagi pfigti schtizi, ktera se bude konat jako obydejne v nagi sini ye 2 hod. odpoledne v nedeli 4. imora. Tedy pfijd'te v hojnem podtu a vy, sestry spolkove, se tea uka gte, coa nevite, ze je pfestupnY rok? Tedy aspon letos se hled r -teukaz t.

Podasi se nam nadobro zkazilo; napfed jsme meli horko a nyni same, zima, brrrr, jenom abychom sedeli u kamen! ✓ nedeli pitela navateva p. a pi. St. Marinik k na z Temple, ale musite nam odpustit, nealo to jinak. — Tak pi. Botikova, uz Ti to tea dali, at' pi get? Ti mladi se s tim nechteji bavit, ae? Dopisovatelkam ve vettich mestech se to !Ape pike, neb mohou podavat vice zprav, jak spolkovYch, tak jinYch, ale co ja, yam mohu napsat? BYvame 9 mil od mesta na farme, tak toho moc nevim.

Mejte se vtichni hezky a srdanY pozdrav vgem dtoucim, M. Klausova, dopisovatelka.

Rad teskST Prapor, eis. 24, Temple, Tex. Cteni bratti a sestry!

Timto vas laskave uvedomuji, byste se v hojnem podtu dostavili do imorove schaze, ktera, jako obydejne, bude potadana prvni nedeli v mesisi ,odpoledne, coa nyni ptipadne na 4. imora. V teto schuzi budou ustanoveny rfane pottebne vYbory pro tento rok. Mely bYti ustanoveny v lednove schtizi, av gak tato pro gpatne podasi byla slabe navativena.

Tea uvedomuji ty, kteti by si chteli zaplatit na celY rok do pfedu, aye mohou tak uciniti jeate v teto schilzi. Dale uvedomuji vaechny, ktefi jsou s placenim pozadu, by dali svoje povinnosti do poradku. Ta ti, ktefi maji piljeky na certifikaty, at' se pfihlasi a zaplati jestli nemohou splatit pujcky. Tak se dostavte v hojnem podtu.

Podasi mame opravdu nyni jak v zime. Mrzne nam zde jia po nekolik dni a dnes, co toto zeme jest pfikryta snehem a jeate stale pada. Tak se mejte zatim v gichni dolofe.

S bratrskYm pozdravem, Chas. Navratil.

DO SEYMOUR, TEXAS! Nage schfize odbodky Sdruteni A. C. T. bude konana 28. ledna ye 2 hodiny odpoledne ve spolkove sini v Seymour.

Dostavte se v pinem podtu.

Joe Watek.

Strana LIDS se zastavovali a divajice se na nebe, "Dnes jiste ptijde snih". VenkovSti mail nos pro zmeny poeasi, Ohm jim na sto procent. Kdyt tekl cihlat VondruSka tYclen pted svatym Vaclavem, ze o svatku bude hezky, ale tteti den po nem te' zadne prSet a lejt, a teta Hromaska to potvrdila, tak jsem se usmival. 0pravdu se stalo, jak prorokovali! Kdyt tedy nyni poeali hovotit o snehu, nepochyboval jsem ani dost mak). Zahy s poledni meal se trousit od severovYchodu, zvolna a rozvatne, aby snad nas nepolekal, a potom, kdy jsme si zvykli, kdy se husy odklidily pod ptistteAky, holubi zalezli do svYch der a jen volata vystrkovali, snih zosttil tempo. Jako by nam strati nad chalupou a les odiizli bilou zavesou, a tak honem pradlo se Arifiry a prkYnka na metr drivi, ktere jeke vdera veer ptitahli z derstve paseky, a chvoj pied prah, aby se nenaneslo do sine!

"Kdyby tak moh dlovek tu zimu ptedrtet jako jezevec," Mica Drahotova. To je ta, co vstava, katclY den v p111 pate, aby synovi uvatila snidani. Jejich Josef pracuje ve fabrice, je do ni skoro dye hodiny. A kdy syn odejde, chysta snidani pro mute a hued za nim odchazi taky sama, dela ye &vote. Mela vic deti, ty ut jsou pryd, ye svete, nejmlaclAi je Josef, statnY chlapik a potadny hoch, matka ho vychvaluje po cele vsi, at se ji s nim uz po strane smejou. "zimu nemam rada", tika, "radii se potim horkern."

"To nas nebottik tatik, pani Drahotova, mel ze vAeho zas nejradk zimu Byl zednikem, detaky at v Tyrolich," rozklada tenoudkYma rukama statenka Jezdecka, "a takhle vzdycky v listopadu se vracel k rodine, jako k nam, tu pak by byl skoupil vAechno na svete a zabednil dveie, abysme ani neparli naven. Seal u kamen, a to nas chtel mit potad kolem sebe."

"No Aka", odpovida pani Drahotova, "tak by elovek nejlepAi tech svYch haranta util."

Bote, stare. pani Jezdecka ptedkala u2 osmapadesat zim a co bidy a co zmen ye svete! Jeji otec delaval v Tyrolich — to ut je osmdesat a sedmdesat let, a na zimu se vtdycky vracel s nabitYm opaskem penez. Po tu dobu, kdy byl pry c, od biezna do listopadu, vytivovala rodinu tena. To se rozumi, s podatku, po jarnim odchodu Jezdeckeho, vtdycky jeAte zbYvaly nejake uAettene penize; ale do beta davno zmizely, a tak vAechna tiha spoeivala na matte.

Statenka si vzpomina, kdy Tide hartusi, jak bYvavalo za tech pradavnYch dob, v nicht kvetlo jeji detstvi, kdy se k snidani podaval odtherske Hradi gte pfistaviitem lodi.

Lodni provoz na Bat'ove splavnem kanale byl zahb.jen prave pted rokem, ac ovtem zkuAebni plavby se konaly jiz &l ye. Od to doby bylo jig ziskano mnoho zkuAenosti, takte nyni se konaji dennt plavby mezi Bat'ovem a Rohatcem. Lodni vlaky projitcleji plavebnim Usekm pravidelne 4krat denne s nakladem 15 tun hnedeho uhli. Do Uherskeho HradiAte jsou vledeny nakladni lodi motorovYmi, odtud vzhilru po kanale traktory a do Spytihnevi opet motorovYmi lod'mi. Aby plavebni provoz byl pokud mono nejintensivnefk, nocuji lodnici plimo v kabinach lodi, jet bYvaji zakotveny u plavebni komory u Uh. HradiAte. Je, to zajimavY obrazek, opzorovat osvetlena, okenka lodnich kajut, z jejicht kominii se kouti. Koleba.ni lodi na vocle a vilbec celY ten 'OmanickY tivot v miniaturnim vydani, ktery pro nas pozemAt'any je stale spojen s pteclstavou dobrodrutstvi na AirYch planich oceanti, s bajnYmi ostrovy vedneho jara v Tichomoti se vim ptislug enstvim atd. Zatim ovAem se musime spokojiti jen s nagi Moravenkou a fait se na vybudovani velkeho splavneho praplavu Odra —Dunaj, kterY nas piiblizi piece jen vice vytoutenYm motim.

HroznYi uteki do poll.

Nedaleko rakovnickych kasaren naali delnici pii eisteni stok okolo silnice krasnY exemplak hroznfte kr4lovskeho. Had byl pies di metry dlouhy. Nalez byl ohla gen detnictvu a had dopraven do Wintrova re a. lneho gymnasia. HroznYA patrne uteki z kodovneho cirku, pie ,5 y‘Sech_ nu poi za naolit @al zarlynul,

Ve stiedu, dne 24. ledna 1940.

VbSTNIIC

V zime na vsi.

Karel NovY. var ze taludii a do chlebove mouky se michaly otruby a dokonce do otrub, kdy ut mouky nebylo, rozemleta stromova kura; chvala bohu, teto ktry nebYval nedostatek; ale jakapak je to, prosim vas, vYtiva, to je jen Sizunk pro taludek.

Vypravuje o tom, jak kdysi nemeli o otci tadnych zprav a diouho se nevracel. Od vAech svatYch mrzlo na hobo, zub poeasi tral ozimy a potorn zase lehl snih, skoro se ani do lesu nemohlo, a snad tarn, nekde v Tyrolich tata spadl se stavby, a zatel! Doma tentokrat nemeli ani otrub, takove to bylo. Deti od rana skudely a matka sedela u peci a tit - neplakala.

Kdyt si na to pani Jezdecka vzpomina, eloveku skoro mraz beha po zadech. fiver u trpelivych kupcu byl vyeerpan, kam by mela ut maminka jit, a v jinYch jizbach to bylo skoro navlas tak jako u JezdeckYch. Ja nevim, ktery to byl rok, snad by se ten hladovY eas naAel nekde ve starYch zaznamech, kdyby si s tim nekdo chtel dat praci. A pak ut deti take ptestavaly naiikat — byly etyti, nee° pies rok, tatik ji hnedle neznal, dcerku Anidku jsme snad smrt nebo zazrak. Ut se Aetilo a novY naval snehu, meluzina Hvizdala, a tu se matka pani Jezdecka vzchopila, vzpomnela si patrne na nejake ptibuzne, k nimt chtela dojit pro pomoc — u2 byl sam veeer, nebo to tali pro snih nebylo videt, tapala ke dvetim, deti ji drtely za sukni, nechtely ji pustit — a v torn se ty dvete otevtely, snad vitr tak do nich udetil, ale v nich se objevila vysoka postava, jako velikY panak ze snehu, vAichni jsme se lekli, kdo to ptichazi, on to otec, hned shazoval se sebe kabat a zouval boty, ruce i nohy mel ptektehle, Ael tti nedele, pro Krista Pena, ale piece doAel a penize nesl a chleb nesl, cikorii a uzene maso, ktere koupil, kdy videl, co a jak, hned roz-. delal a vatil sam; to byla vane ye svetnici, na takovou vrini se nezapomina, kdyby 'Clo y& til tteba jeAte devadesat let!

Snad jako tenkrat pted osmi desitkami raft.

Statenka se diva, na snih oknem z teple svetnice; mysli si, dodka-li se jette jara, Aetikoveho kvetu, kterY miluje pro modrou barvu, jiz

me-

R,ozmailitosti.

Dva roky bludne poiarni cesty.

Sovetska, vlada uz nekolik let hleda, "severni cestu", to je spcjeni mezi ruskYmi severoevropskYmi pkistavy a Vladivostokem podel severniho pobteli Sibite. V late mohou lodi tudy plout, ale jde o to, aby se cesty vyuZilo uo nejdelti ridobi roku. Proto jsou posledni podzimni transporty doprovazeny ledoborci nebo aspori polarnimi lodemi jako je "Sedov". Na podzim 1937 plula severni cestou karavana 16 obchoclnich parniku, doProvazena "Sedovem". Zima nastala dkiv, nee se eekalo, a byly proto lodim poslany na pomoc jette ledoborce "Sadko" a "Malygin". D3stihly karavanu u NovosibitskYch ostrovu, ale tam s nimi v fjnu 1937 zamrzly. Cele lod'stvo a pies 2000 lidi tam v ledu Nejnutnejti tivotni potteby jim dodavali letci. Teprve loni v srpnu pronikl ledoborec "Jermark" a2 ke karavane, vysvobodil ze zajeti ledu oba ledoborce a spolu s nimi pak ostatni lodi. Jen "Sedov" byl v takovern postaveni, ite ho nebylo lze z ledu vyprostit. "Sedov" v zajeti ledu proti sve ITU vykonal klikatou cestu, jak vitr vii a jak mokske proudy.

ZamrzlY "Sedov" obeplul Novosibitske ostrovy a pak byl unaten zpatky k zapadu, stale ye vzdalenosti necelYch 400 km od severni toeny.

Ted' se bni ke Gronsku. Celou dobu je v radiotelegrafickem spojeni s Ruskem, east° je nayttevovan sovetskymi letci, kteti dovateji nejnutnejti "objednavky". Vedecke poznatky vYpravy budou velmi centre, zejm6na aA budou

ly oei jejiho mute; mysli si na mnoho udalosti, ktere naplriovaly dni, jet" ji 'Zivot poskytoval; travi hodiny mezi oknem a kamny, ktere hfeji jako jei vzpominky. Oknem se diva na dvorek, na zahradu a na les; skryl jej snih, nabilene stromky v sade zmizely, jen koruny se eernaji, i ty zmizeji v snehove belosti. Celt' statendin svet bude pokryt a zapadan. Ale zas ye svem Case pHjde slunce, pfekoute mraz, rozpusti snihy, vyrazi zelena barva; to je zakon. Podle neriplatneho zakona se y e svete vtechno deje.

Sne2i, pak ustava, objevuje se slunce. Zimomtive, daleke. Spit snad jen stopa po nem. Ano, tam je zapad; abychom nezapomneli. Slabe a ubohe je to slunce, a piece nyni, jak se opfelo o plot, cely vzplanul a vrabci, kteici se na nem usadili, na kaZde tyece jeden, podobaji se ozdobnYm tretam ze zativeho bronzu.

"Bude mraz, zajici dnes v nod. pujdou ke staveni," soudi pani Jezdecka. "Chodivali k nam v2dycky najisto, nebo'Ztik otec jim delaval zasypy."

Pro'Zila velkou vettinu 'Zivota v mestech, vdavala se v Praze, 2ila ye venkovskem meste se svYm mu2em, femeslnikem, pomahajic mu v praci, etvrt stoleti pak zase 2ila s rodinou sveho syna v Praze a teprve ted' znovu pfitla na vesnici; jako by omladla, jako by znova oNla, jako by nehla jinde, net tu na vsi, zna osudy vtech zdejtich lidi a 'teny k ni pfichazeji a svefuji sve bolesti a starosti jeji hlave, 'Zadajice o radu.

"Nesu2ujete se zbyteene, pani Kolatova. Copak chlapci, ti jsou vtichni divoti. Kdybyste byla znala nateho! Vyrostou z detskYch kalhot, bujnost jim usnadi prace a 'Zivot. Nestarejte se pfilit. Ze vtech tech ulienikti, co tady behaji, budou poiadni bide. Za myth dob bYvali kluci stejni darebove jako jsou dneska, za vatich Cataky, ano, a kdy2 se na ne dneska podivate a vezmete jednoho za druhYm . . . " Ale Kolalove„ si znova steZuje na Osud.

Statenka se diva k bilemu lesu, za nej2 se poeine. skrYvati den. Opet poletuje snih.

"Myslim na ty, pani Kolafova, kteti nemaji nikde domova, nebo kteii dnes nemaji doma dim topit", pravi pani Jezdecka.

Kolatka vzdychla a sehnula hlavu. Pak se narovnala a iekla: "Mate pravdu, jinejm je hid, net nam tady.

Co si teda steZovat . . . " Seri se a staienka se tichounce usmiva.

Venku znovu snezi. Bude bile. not. porovnany s poznatky Nansenovy plavby asi pied 45 lety, kterasla skoro stejnou trati. Zatim je potvrzeno, ze se polarni oblast "otepluje". Lod' projela oblasti, kde bYval zakreslovan ostrov Sanikoviiv. Vail° se 125 let, Ze tu tento ostrov je. Nebyl tu vtak nalezen a bude patrne vymazan z map definitivne. tspech deskeho romanu ve Svedsku.

Devet pfednich tvedskYch listri pfineslo obsahle a vesmes pkiznive posudky o romanu Emila Vachka "BidYlko", pfeloZ"denem do t \Tedttiny dr. Erikem Friskem. Svedske listy oceuji fabulaci, vyverajici z povahy umelecke, realismus, prosvetlenY skvelYm, srdeenYm a uklidriujicim humorem, srnysl pro parodii, grotesku, socialni satiru a nade vaecko pravou lidskost, pronikajici dilem eeskeho romanipisce. tispech Vachkova romanu ve Sveclsku satak daleko, 2e se tam pomYAli na tvedske zdramatisovani BidYlka, nezavisle na znamem autorove zdramatisovani tohota , romanu pod nazvem Utak Stavinoha. Zdramatisovane BidYlko bude uvedeno na stokholmskou scenu.

0 osobe piekladatele dr. Friska, kterY se spoluzaslouiil o rispech Vachkova BidSdka ve 8vedsku, dodavame, 2e byl v letech 1926 ait 1927 stipendistou a roku 1937-1938 lektorem tvedttiny na Karlove universite v Praze.

Nevadi .. .

Mlada, pani ke kuchatee: "RTZenko, ieknu rnanZelovi, ze dnes jsem vafila obed jd."

Kuchafka: "Beze vteho, milostpani, beztal;', seln PkiPal4 9414.4V

Ve stfedu, dne 24. ledna 1940.

01.1■0•••■0411111•43.1..11SIK.W.III00.0111.0.111.0. ■ 0■1■0•MOOON.0-11■0■.0■1•OK

JAROSLAV POKOR

SESTRA EVA Diva romanek Hodinu letel bez hnuti, usmivaje se hotce koutky rtft, pak pfejel si dlani delo a vzdychl a vyrovnal tvat. Na chodbe ozval se hlas, jen se mu zdal povedomYm. A jit se oteviely dvete a v nich stanul Tonik.

"Jirko, ty muj kluku!"

"Ty's ptigel?" usmal ,se, pohnut nepokrytYm vzrugenim nejvernej giho kamarada, jen gel k nemu, smeje se podivne. Podal mu ruku a teprve ted' si v giml, te Tonik ma v oeich slzy.

"Co se stab?" zeptal se neklidne.

"2e breeim? Jak bych nebreael, kdy to vidim a slygim. Rikali u nas, te's rozbit na ducky a spalen na popel. Co jsem se, eloveee, naprosil majora, aby mne pustil k tobe. Ut jsem chtel desertovati. kikal potad: M zitra, az zitra. A pozdravuje 'CO' a pry se na tebe podiva. A pozdravuje te, Valery. 0 nieem a o nikom se nemluvi u nas net o tobe. A nejen u nas. Na cele fronte. Jirko, kluku, jak jsi to dokazal?"

Jirka se usmival, tiskna mu ruku.

"A co je noveho u vas?" zeptal se.

"Maly Leblanc je v Po,nu, sesttelili ho pied tYdnem. Rist lezi v Reme gi — a talc) vyvazne, je zpteraten jako rampouch. Nernei jsou po torn, cos jim vyvedl, jako vosy. Valery sundal dva a major take." — "Major?" podivil se.

"Ano, udelal si vylet, ac nesmi. Nu, dobte to dopadlo. A pfijde asi od letky. Ma bYt povYgen."

Teprve ted' si vgiml, ze Jirka je nejakY jiny.

"Boll to, Jirko?" ukazal na obvazy.

"Nestoji to za tee, Toniku."

"2e se mi zdag nejakY smutnY. A nemel bys bYt, mluvil jsem s plukovnikem, pagak, a tekl mi, ze budeg jako jsi byl. Prot se tedy naradovat, kdy jsi utekl z rakve? A ma g se take z echo radovat. Major prohlasil, ze nikdo z leteft, kolik jich je, nedokazal a nedokate jit, co ty. eloveee, te's spletl Nemeitm koncert na cele nagi fronte?"

"Vim to, proto jsem betel", tekl unavene.

Tonik zaeal si prohliteti tkosem.

"Toniku, vig, kdo tady je?"

"Nu, kdo?"

"Podivig se. Eva." Tonik vyskoeil. "Kdo? Kde by se zde vzala?"

A dival se na neho ustragene.

"Je zde ogettovatelkou Bude rada, az to uvidi."

"Tak Eva, podivejme se, Eva. Pravda, zustala ve Francii, ale je to nahoda, ze ses dostal sem, kde je ona."

"Jdi se na ni podivat. Jak dlouho ma g dovolenou?"

"Zitra veeer musim bYti zpatky. Chce se ti spat?"

"Ano, nezlob se, jsem je gte jako dite."

"Dobie, dobte, Jirko, jak bys nebyl. M se prospig, vratim se."

Kdyt se ozvalo klepani, Eva si rychle osugila vstala a iekla: "Vejdete!"

Kdyt ye dvetich se ukazal Tonik v uniforme sertanta, nepoznala ho.

"Co si ptejete?" zeptala se rozmrzele.

"Nepoznavate mne?" ozvalo se Cesky.

Piistoupila kvapne a chytila ho za ruku.

"Tonik! Bote, Tonik. Posad'te se. Jirka mi o vas vypravoval. Ale nemohla jsem vas poznati v uniforme. Byl jste u neho?"

"Ano." Prohlitel si ji patrave. Objevil stopy slz a tiseri, jit nemohla settiti ani radost, te ho vidi.

"Neco je mezi nimi. Tvati se prave tak negt'astne jako on."

"Co si mne tak prohlitite?" pokusila se o ftsmev. "Zmenila jsem se?"

"Stala se z vas hezka divka, ale to se dalo Cekati", zabrueel.

Zarala se se a zasmala se rozpaeite i bolestne.

"Neco mezi nimi se ptihodilo", tekl si jit najisto.

"Sleeno Evo, co je s tim Jirkou? Byl vtdy tak veselY a ted' se diva jako laladovY kapviCin,"

VESTNIX Eva si vzdychla a pootoeila tvat. Videl vgak, jak se ji chveji rty.

"Jak jen zadit," myslil neklidne. "Kdybych veal, co je trapi, snad bych na gel zpilsob, jak je vyleeiti."

"A vy se mi taky zdate nejak smutnou."

Kdyby aspori mluvila — zakabonil se a poposedl. "Co se stab, sleeno Evo?" uhodil zptima.

"Neco se stab, nezapirejte. Jeho jsem se nechtel ptat, protote pottebuje klidu. Ale vy mi to mittete tici. A musim yam neco povedet. Jirka ma vas v srdci tolik, ae se mu tam :022 nevejde ani iismev jine tenske. Nemluvil o tom, ale vim to, protote, kdy jsem se zminil nikdy o vas, a to bylo easto, protote jsme si vzpominali derma" na domov, rozsvitil se jako tarovka. A nikdy si nevg iml tenske, ja to mohu tiei, protote jsem s nim dva roky, a nadbihaly mu, vim, kdy jsme byli spolu jednou v Ingpruku. Kdyt se tam na neho nektera vice usmala, zamraeil se, a ottela-li se o neho, podival se na ni, jako kdy pes kousne. A tady, kde jsou tenske lehkomyslnejSi, net jinde, vyjma Polsko, vyhYbal se suknim jako eert ktiti. A je mladY a hezky, prof by to kdyby nemel srdce a myglenky jiz obsazeny?"

Eva pki jeho keel divala se do zeme a tiskla k sobe dlane. Tonikova slova naplriovala ji slasti a zaroveri krutYm talem.

Myslil na ni, miloval ji a ona. Jak mu asi bylo, kdy se dovedel od Delgase — nemtte ji miti rad. Jiste ji pohrda.

Slzy se ji draly do oei.

"Nu, co mi na tohle odpovite, sleeno Evo?" "Toniku, on, on ut mne neme, rad."

"A proe? Proe by vas nemel?"

"Toniku, ja, ja — ". Nemohla domluviti, pohledla jen zoufale a zahanbene na neho, jen se na ni dival ztrnule.

"Vy mate jinehO?" vydechl.

"Ne, nemam", vzlykla.

"Nebo jste mela jineho a on yam to nechce odpustit?"

"Taky ne."

"Tak mluvte, pro pana krale. V gechno se O. spraviti."

"Neda, Toniku, neda", rozvzlykala se jia hlasite. "On je tak eistY a ma pra y°, aby ta, jia miluje, byla eista stejne jako on."

"Poekejte, takhle bychom se nikam nedostali. Jestli vy nejste vista, pak uz tadna. Na tele i na dugi. Provedla jste nejakou hloupost, vid'te. To se stava, kdy je elovek mladY, z ylagte v techhle easech. Svet je na ruby a lidi take. Tak co je?"

"Bylo to jen chvilkove opojeni."

Tonik se dival na ni uvatlive. "Safra, jak se zeptat. Chvilkove opojeni. To mute bYti nic a vgechno. Snad to povi sama."

Eva piemohla opravdu stud a zaeala vypravovati. Tonikova tvat se jasnila, a pak se mu ukazal v oeich veselY usmev.

"A ja, myslil, kdo vi co," zasmal se, kdy skoneila. "Ten chlapik by zasloutil po hube, nejakY Don Sajn. A pro tohle se trapite a pro tohle se trapi Jirka, ten rozumnY a skvelY kluk. Rekla jste mu tohle?"

"Netekla, povedel mu to on."

"Tak? A vite, co mu tekl? Co kdy si neco vymyslil?"

Eva zbledla. "Myslite, Toniku, te by byl tak podlY?" "Lump to je, to je jiste, a udelal to, protote pro takovou maliekost by se Jirka netral. Napovidal mu neco a vy mleite, mysli si tedy, ze je to pravda. 8testi, ze jsem pii gel. Slepim vas dohromady, te vas nerortrhnou ani dvema pary Eva se prudce zardela.

"Mate ho piece rada."

"Jak bych nemela," vydechla prudce.

"Tak je vgechno v potadku. M se probudi, pohovotime si s nim."

"Sestro Evo!" Otevtely se dvete a v nich se objevila vrchni ogettovatelka.

"Ano!" vstala Eva. "Ptipravte se, co nejrychleji, na cestu."

"Na cestu? A proe? Co se stab?"

"Plukovnik odjitdi do Nancy a vy s nim. gel telegraficky rozkaz."

"Ale ja nemohu, ja nepojedu", vyktikla vzrugene.

Vrchni, otettovatelka pohl6dla na ni piisne‘

Strana 9 "Nemohu, sestfieko, kdybyste vedela," vyraZela zoufale. "Kde je plukovnik?"

"Co je, Evo?" vstoupil jako na zavolanou doktor Durand.

"Rika, k nepojede", tekla vrchni sestra, pokreiv§i rameny.

"Nemohu, plukovniku, pojedu zitra, ale dnes nemohu," vzlykal vzrugene.

"Ceka na nas vuz, Evo. A rozkaz, Evo. SlouZite."

"Ale'co ja, maze jeti jinx."

"Doba chce od nas vgech obeti, Evo," tekl vatne plukovnik, "ale pamatujte, ze Prortetelnost odmeni katdeho, jent dovede zaptiti sebe a nest trpelive svuj ktit i v to chvili, kdy si mysli, te pod nim padne."

"Ut mleim, plukovniku. Dovolite mi v gak, abych se rozloueila s mym snoubencem."

Plukovnik vyta,h1 oboei.

"To jste mi netekla, ze je to vá g zenith. Ted' chapu, chudacku. Ale co se do, death Rozluete se s nim — bude vas milovati vgak vice, protote si vas bude vice vatiti, Evo. I on nemyslil na sebe, jinak by nebyl zde."

"Jirko, odjiklim. Doktor Durand je pteloten a ja musim s nim," tekla, sotva usedla u laka.

"A kam?"

"Do Nancy. Musim, Jirko, jsem take yogi.kern, Jirko", zarazila se, a chvili mleela, prudce dYchajic.

"Jirko, musim ti neco kid. To s Delgasem nie nebylo. Ptisaham ti to. Napovidal-li ti neco, never mu. Nikdy jsem ho nemilovala, mela jsem rada, Jirko, jen tebe, jenom tebe, Jirko. Piekvapil mne ye chvili, kdy jsem byla slaba, ale nit to nebylo, Jirko." Rozslzela se a tiskla mu ruku, divajic se na, neho pokorne. "Jenom nekolik polibka — a srdce o tom nevedelo. V torn jsi byl ty.

Odpustig mi?"

Jirka zavtel oei a chvili tak letel nehnute, jen tvat se m uzachvivala a rty. Vypadalo to, jako by se modlil.

"Vetim ti, Evo a jsem rad, ze tebe neziskal, je SpatnY," tekl rozechvene.

"Jirko, budu na tebe eekati. Mysli na to a chran se. Byla bych tak ne gt'astna, kdyby se ti neco stab."

"Vratim se, Evo,'. A ptitahoval ji k sob& Klesia na kolena a objala ho opatrne pravou rukou. "Jirko, infij Jirko!"

"Evo." Doktor Durand oteviel, ale couvi a tige Usmival se vesele. Vide, jak ti dva se vrouene polibili.

"Sestra Evo." "Volaji mne," vyskoeila zardela, a gt'ast "Bude se mi tak stYskati." dostanu dovolenou, piijedu za tebou, Evo." "Pkijed', ale ut musim." Ptejela mu dlani po vlasech, usmala se na alto stateene a vytla rychle.

"Ten pes, jak se opovatil", tekl Jirka, kdy doznel zvuk motoru auta, jet odvatelo plukovnika Duranda a Evu, a jeho oei ztvrdly jako ocel.

SETKAME SE JEDNOU. "Nevedel jsem, Jirko, te's takovY hlupak," zaCal Tonik, kdy chvili mluvil o nahlem odjezdu Evine. "Jak jsi mohl ji podeztivati, te by mohla mit rada toho komedianta. Uz jsem ho vide — komediant."

"Nech toho, Toniku."

"A to ne, musim o tom mluvit. Napovidal ti neco a ty si mysli g, kdo vi co. A nic to nebylo, takova hloupost." "ikekla jia vg e, Toniku, nemluv o torn."

"Tak? Vig to tedy jit? To jsem nevedel. Mysill jsem, ze jste se rozloueili ye zlem, vide' jsem, ze plakala." A podival se na neho ostte.

Jirak se usm'al.

"Vg echno v potadku, Toniku. At se vratim domt, pfljdeg mi za mladence."

"Myslig -li, ze Tonik staei na tve teneni, Ada rad," za gklebil se vesele a pleskl ho do ramene, az Jirka zktivil oblieej. .! tlovede, zhlazhil ses, chce g mne (PokratoVan.!..)

rozbitir

Strana 10

ITESTNi8

OSVETA. 7 e ‘vivo t Josef a B. Foerstra Zapis o narozeni.

NE 9. ledna roku 1859 oddani byli moji roD dide a 30. prosince tehot roku zapsal //raj otec do modlitebni knihy sve teny na prvni prazdn3? list _krasnaim, pravidelnYm pismem: Josef — Kaepar — Frantieek, narozen 30. prosince 1859.

Jmeno Josef voleno po otci a po dedeekovi, Kaepar od strYeka Zuny a Frantieek po dedeeku Hladikovi ... Leti prede mnou ta pamatna, modlitebni kniha mamindina, desky pokryte dervenYm sametem barvy zvadlYch rug, ,ozdobene kovovou ornamentaci, uprostked zkraelene posvatnYm znamenim krite — a zylhle oei me upiraji se v minulost.

J. B. Foerster, Poutnik.

Piedkove kantoil.

Foerstrav rod lze sledovati at k jeho prapradedu Tomak Foerstrovi, kantoru v Ouvalech a Nehvizdech, po nemt se uchovala dve vysvecideni o etrnactidenni a patnactidenni naveteve uditelskeho kursu v Praze z r. 1776.

Jeho syn a mistrav praded IgnatToerster (nar.

1771) uCiteloval a kantoril nejprve v Sojovicich na panstvi brandYskem, pak v Mlade u NovYch Benatek, o droku 1810 v Detenicich u Libane, od r. 1826 v sousednich Osenicich, kde nahle •emkel o 8tedrem dni 1827. Na jeho vysvedeeni o naveteve palrodniho kursu skeho v Praze r. 1792 je zajimava. poznamka: "N. B. Er kann nich deutsch". (Neumi nemecky.) Nastupcem na osenicke ekole stal se nejstarei syn Josef Foerster, narozen 31. prosince 1804 v Mlacle. Na osenicke ekole pilsobil padesat let (1827 at 1877) a zeintel osmaosmdesatiletY v Mora yskYch Budejovicich u sveho nejmladeiho syna Karla, keditele mora yskobudejovickeho karu. Je to mistrav ded, mut tvrde vi le, razovitY uditel a proslulY kantor, kterY psal kostelni skladby a karave verse. R. 1829 otenil se s Annou Kocverovou, dcerou zednic• mistra v Dolnim Boueove. Z tohoto mantelstvi narodil se 22. inora nejstarei syn Josef Foerster, mistral/ otec, vehlasnY varhanik a cirkveni skladatel, profesor pratskeho konservatore a kapelnik u sv. Vita. Rod kantora Foerstra je klasickYm prikladem rodu vYvojoye yzestupneho: od vesnickeho kantora pa kapelnika nejveteiho pralskeho karu a dale po mistra Ceske hudby.

Matka,.

Pkedkove po men vyznadovali se mutnYmi a tyrdYmi vlastnostmi: neanavnou snahou, svedomitosti, neastupriosti vile a pkisnou valnosti. Mistrily ded se domahal sveho prava proti obci i aradarn s takovou houtevnatosti, to se o nem rokovalo i na pratskem snemu. Tyto vlastnosti, tkebas zjemnele, mel i mistrav otec. Take on se dival na tivot a lidi prisne, ye svern chovani byl odmekenY a nesmlouvave rozhodnY. Jinou osobnosti byla veak mistrova matka Marie, dcera ridanskeho fokta Hladika, vychovana u bezdetneho strYce Kaepara Zuny, reznickeho mistra na Male strane. Byla tenou srdce, cat a lasky Pokora, neha a zbotnost vanuly z jeji bytosti. Nejstark syn Josef miloval ji nadeveecko a po celY tivot uctival jako svetici. "Vidim tu drahou duei, tenu statnou, uelechtile tvare, melancholickeho, mekkeho pohledu, krasne urostlou, jak se sklani nad modlitbami v postranni lodi chramu sv.

Vojtecha v ulici v Jirchakich ..." Chlad Foerstrova rodu rortal v jeji neze a lake. Kdyt precleasne (1878) zemrela, svet se pro jejiho syna, septimana realky v Jeene ulici, nal/My zmenil. "Stalo se neck nepochopitelneho, neco hrozneho: zemrela laska." Od to chvile ji hleda, a po eedesat let svYmi skladbami kkisi ✓ mysticke nadeji k tivotu.

Chemie a matematika.

Kdyt slotil maturitu, vabila jej hudba a filosofie. Ale otec si to neptal: "Ue hudby, pestuj ji veak a tea- se s ni nikoliv, jako hudebnik z povolani. Tu nehledej chleba, je tvrdy a tetkY." Ponevadt u Foerstra bylo otcovo ni rozkazem, eel na techniku studovat chemii.

Necitil site k chemii nejmenei naklonnosti, net byl to jedinY obor, kterY se krome prvniho roeniku obeeel bez matematiky. A ta vzbuzovala apokaliptickou hrazu u jinocha s fantasii umelee. Pravem. Pisemnou praci na konci roku et'astne opsal, aveak pri astni zkouece z integralniho a diferenCialniha podtu nezmohl se ani na jedine slovo odpovedi. Neaspech z matematiky rozhodl o budoucnosti Foerstrove.

DevatenactiletY jinoch protival prase sve kriticke obdobi. Vabila ho nejen hudba, nYbrt i divadlo. Chtel se stati hareem. Ale predeveim mel hlavu, srdce i duel pinou hudby. Chodival jako ve snach. V noci se mu zdavalo, to slyei zpevy vychazejici odkudsi z tajemna — a preeast° probouzel se s °alma pinyma slz na zvihlem poletaki, dojat nevYslovnou krasou toho, co slyeel. Byly to vabive hlasy, volajici na cestu, jet mu byla uedena Bohem . . . Otec nemohl jit dele odolati synove touze. Svolil, aby prestoupil z techniky na varhanickou ekolu a stal se hudebnikem z povolani.

Roku 1882 ukoneil studie na varhanicke ekole a stal se — v souladu s povolanim sveho otce a kantorskYch predka — varhanikem u sv.

Vojtecha, jako nastupce Antonina Dvoraka.

R. 1888 ujal se — varhanik, od r. 1884 hudebni kritik Narodnich lista. a skladatel — r•ditelstvi karu u Panny Marie Snetne a tehot roku se otenil s pe ykyni Bertou Lautererovou, ktera po aspechu Narodniho divadla 1892 byla angatovana mestskYm divadiem v Hamburku.

Foerster presidia r. 1893 do Hamburku, kde se zahy uplatnil jako hudebni kritik nekolika lista (Hambruger Freie Presse, Neue Hamburger Zeitung, Neueste Hamburger Nachrichten) a profesor soukrome konservatore Bermuthovy.

Jeho harmonicka osobnost budila pozornOst jak v umeleckYch tak v aristokratickYch kruzich spoledenskYch. Kdyt jeho pani byla r.

1901 angatovana k Dvorni opera videriske, presidia r. 1903 — s tetkm srdcem — do Vidne, kde veak brzy zakotvil a jako kritik (Die Zeit) a jako profesor Nove videriske konservatore.

Po rozpadu Rakouska vratil se po petadvacetiletem exilu na podzim r. 1918 do Prahy, byl jmenovan profesorem pratske konservatore (od r. 1922 jeji mistrovske ekoly), na nit pasobil do r. 1930. R. 1921 ztratil sedmnactileteho syna Fredoueka. Od r. 1931 at 1938 byl presiden' tern Ceskeakademie. R. 1929 poctila ho Karlova universita destnYm doktoratem filosofie.

Na podzim 1937 prestal nebezpednou chorobu.

Od prosince 1938 2dje et'astne ye sve vilce ye Straenicich.

Prvniho rozhodneho asPechu dosahl Jos. B. Foerster 7. dubna 1890 pia provedeni prvni symfonie. TYden predtim, na Bilou sobotu, dostavil se na generalni zkoueku sam Antonin Dvorak, kterY veak Foerstrovu syrnfonii slyi o zkouke prvni. Pkieel si poslechnouti dilo po druhe. Po zkouke Foester slavneho mistra pozdravil a on jej pevne uchopil za ruku a pravil: "Fotrlinku, zitra si to povime." Pro ochuraveni kapelnika Oecha byl koncert o tYden odsunut. Aveak Antonin Dvorak se dostavil °pet. 0 pamatnem okamtiku vypravuje Foerster: "Kdyt jsem odhalil portieru, vraceje se do pokoje umelca, uchopily mne potehnane ruce Antonina Dvoraka. Mistr mne polibil na rty. A tu stal jit tatinek a dojat poctou velkeho symfonika polibil mne ta. A mistr, ten jindy nemluvnY mistr, obracen k tatinkovi, pravi: "Z toho mutate mit radost.

Ten se nedemu naueil .

Ten ilk() umi . . ."

Nerispe,ch prvnich muiskYch shard.

Roku 1889 ukondil Foerster mu't- ske sbory na slova J. V. Sladka (Chleb svuj tvrde dobyvan, Je ticha noc, DrsnY jsou me mravy) a s na2vem "Tub selske pisne op. 19" odevzdal je k provedeni vokalnimu kvartetu Kytare, tehdy pravem . proslulemu telesu. Veichni elenove Kytary znali skladatele od detatvi. A presto

Ve stredu, dne 24. ledna 1940. taclny z jeho sboru ,ba ani lyricka Ticha, noc, nedoeel u nich souhlasu. kekli mu, to jeho sborove prate jsou piilie vatne a nezpeVne, to se nezamlouvaji siuchu a mohly by se snad libiti parteru —kritika, ale nikdy posluchadtm touUcim po lib•zne melodice. Vekejnost prijala yydani skladeb bez ozveny . . . Ale Foerster prijal netspech s pokorou. Jit tenkrat ridil se vYrokem Feliciona Davida: Bah udini me dilo znari ,;an, az bude chtit. 0 malo roka pozdeji napsal Devet sboru pro mutske hlasy, sve nejpapularnejei dilo sborove.

Elilov Tvorivost Jos. B. Foerstra nema v dejinach na i hudby obdoby ani prikladu. Je spisovatelem, malikem, mutem spolednosti a jeho neutuchajici einnost naplriuje atasem.

Rozsahlosti sveho dila upomind na Jaroslava Vrchlickeho, sveho spolupracovnika a pritele.

Neni dne, aby mistr i v nejvyeeim staki netvoril. Nei•e presnYm poetem odhadnouti rozsah jeho dila, dospeveiho prozatim k opusovemu eislu 164. Aveak pkibliene se zretelem na skladby dosud nevydane a neprovedene, motno udati poeet jeho skladeb takto: vokalnich 501 (pisni 239, knieenYch sboru 60, muZskSrch 140, tenskYch 25, detskYch 14, cirkevnich 23), oper 6, symfonii 5, suit 6, ouvertury 2, symfonicke basno 3, jinYch orch•strialnich skladeb 15, komornich 18, houslovYch 7, klavirnich 22, varhanni 2, melodrama 16. A k tomu pripojme libreta oper Eva, Nepremoteni, Srdce a Bloud, stony kritik a referatia tri svazky pameti Poutnik, sbarniky Stul tivota a Zapisnik hudebniktiv atd. Doslova plati vYrok, to Cas vykupoval praci.

Osmdesatnik.

Freda dye:ma roky mistra prepadla tad choroba, Tenkrat prohlaeovali lekari, to by se mohl uzdravit jen zazrakem. A skuteene se zazrak stal. Kdyt se zotavoval, pkiznal se pH.teaam: Byl jsem jit jednou nohow na druhem brehu a tetko jsem se vracel zpet. Rok nato — devetasedmdesatiletY — pustil se do stavby rodirmeho domku na okraji Straenic. V nejpohnuterei dobe se stehoval, ale s pomoci Boti prekonal v erhny satrapy nastavajiciho doma.ciho pana. Brzy si zvyk:1 na straenickou samotu a zamiloval prirodu kolem Katdou chvili bore maliksk:u itaiskou skrifiku, koupenou kdysi na radu sveho, ueitele Maxe Pirnera, a v straS-nick:;7ch polich iovi barevne dojmy. Anebo otvira, pravideine tu nejnovej'Si a oddava se detbe a sneni. Anebo, kdy2 my'Slenka dozrala, zamyka se nahore ve svein pokojieku a ponore-n v sebe zapisuje na notovS7 papir, co mu diktuje Sanctus Creator Spiritus — Duch tvorby. A v prazdnS.rch chvilich rad vita pratele, v to chvili nejlaskavejei hostitel. Miluje vazny rozhovor, ale stejne rad uhodi na strunu 2ert,u a rozmara. Vodi pratele po sve zahre,dce, ukazuje z ylaanosti a s Usinevnou va2ncsti pripojuje: "Dobre si prohlednete intij novY domov! Je svedk&m, ze Ceskemu skladateli se zle nedari, mike-li se ji2 v osmdesatce pustit do takove stavby."

Proopech z debre, nesobeeke knihy pro radost a zjemnCni lidske duce.

Basnik J. Hors prones1 tato slova: "Mesic Ceske knihy nam mnohe pripomina. Neni to nadarmo prosinec, kdy dlouhe weary lakaji k detbe, k premj;Teleni, k soustredeni. Pripominam tedy mesic Ceske knihy, '2e eetba neni za, bay ou, ale i radosti. Nejen radosti, ale i prospechem. 6islicemi ten prospech snad vyjadrit nelze, ale kdo vi, co je to vnitkni tivot, brzo pochopi. Kniha nas Cini vnimavejeimi pro krasu, pro nehu, pro destnest. Docilujeme jeji pomoci, co semi jen tueime. Udi nas, ze vedle hmoty existuje i duch. Oveem jen kniha dobret, nesobecka a-kniha, ktere. uei milovat lida narod. Take bych chtel stvi, abyste 2e poes. e, basnitvi, je jen lire slay, jen vzdychani sniika. V ba,sni, ktera nas vede he hrase slovem, je pra ys tolik rozumu, jaha v zanaestnanich, • kterm rikame prakticka. Chceme bSit piece nejen silni a zdravi, ale i jemni. abychorn rozumeli vaem drahYm nam du8i.m."

Ve stkedu, dne 24. ledna 1940.

HIM BESIDKA Francek.

St. Vesely ALOU etvrthodinku od Velkeho Dakka, r vl nekveteiho to z rybnikii Oeskomorayske vysodiny, leti ves 8krdlovice. Je to vesnice jako sta jinYch, s peknou silnici, probihajici tudy od 2d'aru a blizkosti rybnika vele& za to, to se stava znamYm letoviskem. Se vtech stran obklopuji les vlhke louky s nesdislnYmi trsy pomnenek. Stadedka srndi se nerueene pasou na krajich lesti spolu s tetkivky a hladinu rybnika brazdi divoke kachny a rohadi.

V jednom z prvnich domku tije Frantik.

Kdyt jsou v lete obe svetnielcy domku pronajaty hostiim a rodina spi na pude, chytne cky po ranu Krista Frantika pod koleny a pod rameny a jako deck° ho v narudi vynese na slunieleo. Frantik site ji g davno vyrostl z let, kdy se deti nosi na rukou. Ale nejde to jinak.

Sva, klukovska leta protil Frantik s kainarady jako rovnY s rovnYmi, chodil do ekoly, pomahal ye staveni, ploval v Dakku, hubakil s kluky po lesich a vytahoval se svorne po vsi na dapkach, jak tady kikaji chudam.

Pak pkiela nemoc, mladi protite v byte ,s jehot sten kapala voda, se projevilo v chlapcovYch kloubech. Nemocnice site dala na Frantikovi koneetiny do pokadku, ale netrvalo dlouho a Frantik jel do nemocnice zas. Ale ze neetesti nechodi samo, pkiskodily reumatismu na pomoc jate nemoci dalei a Frantik mel co delat, aby uhajil holy V chaloupkach na vysoeine neni pen& nazbyt, krajkakina nejde a chodit na pole nebo "na lasku", jak tu jmenuji praci v lesnich kultura,ch, znamend si vyclelat sotva na bramboru. Na ledeni uti nebylo ani pomyeleni. Nezbylo net ptivezt Frantika domii a ulotit do postele. Pfichazeli kamaradi i devdata, sousede na kus keei. To ut nebyl Francek, jak ho znali, ale kostkieka, potatene. tlutou Jen ty velke oei mu zfistaly. A to bolesti! — To nic, Francku, stejne umkee, "teeth" ho host& Podivej se, jak vypadde. Pak mu to kekl druht tieti. Nedalo se tedy nic delat. Frantik se vzdal. Ptestal ji g s narovnavanim nohou, jak pkikazal lekak, nebot' katclY pohyb nesnesitelnou bolest. Bude-li ze mne nebottik rovnY nebo kkivY, co na torn. Frantik tedy deka' na smrt dal, nyni se skreenYma nohama, nebot' tak to elo aspori bez bolesti. Byl tu zbyteenYm, veal to. Mel z katenY tivot. Byl by plakal sam nad sebou, "natahoval break", jak se tu kika. A jak jit nemocni jsou, nic mu nebylo vhod a delal hat'astnYm i sve okoli.

S nemocnYm Velem se nedalo ji g nic delat. Ale bylo motno aspori vyledit jeho duel. Co na tom, to ten, jemua se to podaiilo, byl zverolekak? Nevim, jaka naboda ho k Franckovi pkivedla. Ale na venku jsou lido sousedttejei a FrantikOv pkipad byl znamY daleko tiroko.

Stava se /lady, ze nekolik uptimnYch slov dela divy. A takovY zazrak se stal i tady.

Najednou ani vlastni lide Frantika , nepoz• Z nemluvneho bubaka se. rodil AprYmak; dbalY toho, aby nikdy vic nikoho nezarmoutil. Vyrovnan a smiten s ()trident dostal novou shut' do tivota. Pak se nechal po prve zas posadit ke stolu. Hustou sbirkou kaktustt ✓ oknech zakila sem prudke jarni slunce. Pod okny zpivali ptaci a na silnici vrzaly lady te g -kychpovzir,satejludohkyna vzdalene nadrati. Smrt byla zaplatena. Chtelo se zase it a pracovat. Ale co posit se slabounkYma rukama, se zkroucenYmi, bezvladnYmi prsty? Frantik pfemftlel — a pak zaCal Malat

VESTNIK chaloupky. Pomalu roste srdieleo za srdidkem, limsa za kimsou, vykezavana lupenkovou pilkou. \Teak sami vite, co na takove pernikove chaloupce z pohadky je sladke nadhery.. Pak je konedne domedek pohromade a Francek sedi na slunidku a maluje. Nevysokou bednieku s tadkou hrncil a plechovek, s barvami po boku, se etetcem v podivuhodne posluenYch prstech maluje sviij domedek. Bile ozdubky kolem oken a dveki, pestra srdieka, zelenou zem a flute piekoty a jine dobroty na hneclou stkechu. Tak poctive a piesne, to bys to nedekal od to napolo chrome ruky, statene v zapesti tatkern, aby se netkasla.

Chaloupky si pak odvateji deti z prazdnin na pamatku. Je to 'Lace vydkenY krej car, ale pracuje tu vubec nekdo lehce? A tak byl Francek vracen tivotu. Pracuje ye svetniece nebo na prahu, kam se bez pomoci dokodrca na sve lidlioce, kolebaje se se strany na stranu. To je je jedinY jeho vYlet. Jak rad by se podival tfeba o kousidek dal. Ale takovy malt' vozidek na rudni pohon stoji jiste celou spoustu A tak nezbYva, nea tit kde se cla, se sestrou Kristou, udkenou mamou a vernYm psem a hlidat domek, kdyt jsou tenske na praci. — 0 TftESENCE. Napsal J. Holler.

Tiesenka byla takovY ulienickY vitr, honici se po ulicich at do udYchani. Toho rana, kdy zadina naee vypraveni, vybehla Tkesenka velmi dasne z domu. Dedeeek severak, kterY se hkal u americkYch kamen, zahrozil na ni oknem, ale pomalu shledaval holinky, aby se take trochu probehl na vzduchu. Pted domkern potkala Tiesenka tatinka, jak se unaventr vracel z nodniho foukani. Celou not snatill se zhasit plynove lampy na ulicich, celou not sfouka,val snih, kterY z vedera dededek nasypal na chodniky a pki torn veael lidem hejla na nos. PromrzlY tatinek tit se tail na kafidko, ktere Tkesendina maminka prave vaTiesendina maminka byla docela jinn net tatinek. Mela takovou teplou name, to sotva ji rczpkohla nad zemi, rozvkvetly tkeene a louky se pokropily sedmikraskami. Proto malokdy vyela si s tatinkem na prochazku. A kdyt piece all spolu yen, choulili se Tide chvili do kotichu, chvili utirali zpocend dela a hubovali: "To je dnes zase blaznive podasi.

Chvili je zima a hned zase teplo."

Jeete jeden vitr bydlel s Tiesenkou v tom domku. TalcovY malt pine miminko to bylo.

SvYrn dechem rozhYbal jenom listy osiky, ani travu neobratil, ani koace kotich nerozhrabl.

Byl to Tkesendin bratkidek. Ale Tiesenka si ho neveimala. Kdepak! Ted' zrovna letela po ulici a jen se rozhlitela po nejake taekakici.

Hned chytila zablacenY papir, vyhodila jej do vzduchu a pak hodila nekomu na hlavu. Foukla katdemu do tvake, brala mu ealu a 'lady i studene prstiky streila za kabat nebo do deravYch bot. Otevtene dveie piibouchla, ae se vaichni polekali, z vikYke vysypala sklo a korouhvidlry na stfechach rozhoupala tak, ae se todily jako pominute.

Najednou se Tkesenka skreila za naro gi a dekala, Zaznely kroky a Tiesenka vyskodila: "Bu, bu, bu," pastraeila maleho akolaaka. A kdyt hogik se pkikrdil, vytahla mu seait z ruky a rovnou s nim do kalutiny. Chlapec nakikal, utiral listy do rukavu a Tiesenka radosti rozhoupala zlatou placku nad holieskYm kra,mem, at se vrzave rozesmala.

A zase utikala ulici dole. Lidem brala klobouky, sehnala je na jednu kupu a mela velikou radost, kdyt se veichni hadali, ci je to klobouk. Pak si klobouky rozebrali, jednomu zapadl at na nos, druhY mel obracenou pentli a tketimu seal jenom na vraieku.

Tiesenka se zasmala a pielezla plot na dvorek. Tady viselo vyprane pradlo a Tiesenka si zavYskla. Hned sebrala z koutku saze, tatos nimi a jig jimi pokropila pradlo. Aby hospdyni jate vice pozlobila, vytahala koliCky,

Strang, 11 pradlo shodila a honila je z jednoho konce dvorku na druht Ulienice Ani nepodkala na hospodyni a piehoupla se rychle pies vysokY plot. A tady potkala mne. Kupoval jsem si zrovna noviny, kdyt Tiesenka ke mne pkiskodila a z tobolky nine vytahla dvacetikorunu. Hned s ni utikala pryd, pi torn si poskakovala a mavala dvacetikorunou, abych mel vete' zlost.

Pustil jsein se za ni.

"Kupte si tkanieky, kupte tkanieky," volalo blede deveatko v rozedranem kabaku, kratejici proti mne. Tu z nenadani polatila Tiesenka dvacetikorunu deveatku na tkanieky. Holdieka se zasmala a radosti poskakovala po jedne noze. Ja, aby dite nevedelo, ae dvacetikoruna path mne, utikal jsem dal, jako bych honil elektriku.

Za naroaim jsem se zastavil.

"VYborne, Tkesenko," kekl jsem hlasite poslal do \Tetra hubidku.

Lidske starosti z r. 1605.

Otazka cen cluletitYch potravin a s tim souvisici otazka mezd a plate, organisace zasoboyarn atd., to jsou vki, kterYmi se zabYvali jit davno naai pkedkove. Je to nejlepe videt z kadu z r. 1605 o tom, "jak se temeslnici, handliki a obchodnici i jeden katclY v prodejich a kupo\Tani veelijakYch veci, nicmene i v placeni deledi nadenni v kralovstvi deskem chovati ma."

Tento 'tad z r. 1605 byl vYsledkem porad a jednani snernovni komise, ktera zadala pracovat r.

1597 a sestavila lad, pkijaty na snemu r. 1604.

Z tohoto kadu je videti, s jakYmi hospodakskYmi otazkami se setkavali ji g naai pkedkove a jak je dovedli zvladnouti a upravovati. Uved'me tu jen ustanoveni "o pkekupovani a nadsazovani trhuv obilnich i obrokilv, z nichtto drahoty pochazeji." "Nach'azi se velikY nekad v mestech pratskych, ae mnohe osoby, nejsouce s mesty trpici, a mestskeho prava nemajici, naschvale domy sobe najimaji anebo kupuji, aby ptekupujice na trzich veelijake obili a obroky, je shromatcl'ovali, tudy trhy obilne vynadsazujice, odkudt nemala, pkieina k drahotam se dava, cot na konec se zapovida. A kdoi by koli se toho dopustil, aby °bile a obrok na piekup skupoval, a zase prodaval: tomu katclemu takove °bile od J. M. C. rychtake a purkmistra tehot Mesta spedeteno a na jeho J. M. cisakskou vzneeeno byti ma. Kdetby potomne J. M. cisakska takove °bile radii poruditi a v pokute obratiti, to sve misto miti bude; a J. M. C. rychtal a purkmistr i koneele k tomu s pilnosti dohlikti mail, aby tadnemu nikclet toho pkehlidano nebylo. A jestlite by se kde trefilo v mestech PratskYch, to by v domich panskYch a rytitskYch, svobodnYch a dedidnYch, kterY hospodai nebo najemnik se toho dopustil a na neho to osvedden° bylo, tehdy to na J. M. cisaiskou aby bylo vzneeeno tak, aby tout pokutu napiedepsanou trpeti povinen byl. Vaak na osoby sta y& vyeeich, kteki by koli do domtiv svYch °bile a obroky voziti dali, toto vymeteni se vztahovati nema. Co se pak meat'anuv usedlYch dotfee, a zvldete domtiv hostinskYch, ten katclY pro svilj arm a vychovani, upiimnost v torn zachovavaje, mute sobe pomalu nekterY strych obili do kopy i dvou skupiti; toho vaak uktkujic, aby pokudt trh jest a pekaki obile k chlebtv katdodennich pedeni kupuji, jim v trhu piekatky neeinili, nea co po trhu zilstane, to bude moci katclY svobodne kupovati a ku potkebe sve doma obratiti."

Foersterfiv musk sbor `Polni cesta" 500kri.t.

Na pokadu koncertu obou pratskYch uditelskYch sdrutenich peveckYch (pratskYch uditelek a uditelt), kterY byl 19. prosince potadan na oslavu osmdesatin dr. J. /3. Foerstra, je uveden take mutskY sbor "Polni cestou". Jake oblibe posluchaet se "Polni cesta" teai, dokazuje statistika. Jen Pevecke sdruteni pratiskYch udi7 telt zpivalo tento sbor etykistaosmdesatkre.t a ma jej na programu koncerttit daleich, takte v nejblitei dobe se dodkame petisteho provedeni jen v piednesu pratskYch ucitelu. Kdyby se spoditalo, kolikrat byla Foersterova "Polni cesta" zpivana 'demi naaimi peveck$7mi spolky, vygo by Oslo jiste pfekvapujici,

VESTNIK

Strana 12

Erfedni Origin Slovanske Podporujici Jednoty Stitu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Assn elation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA

MOUCKA—EDITOR

Vydavatele — Publishers ECHOSLOVAS PUBL. CO., West, Texas Pfedplatne $1.00 roene. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmeny adres zasflajl se do Blavni fitadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas. trekker() dopisy, pfedplatne, oznaraky, bud'tsi adresoviny na Vestnlk. West, Texas Vistaik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

sAnovE VLOOCY. John Vance Cheney.

Padaji den ce1311` krougi v noci tmach, tithe v moti ticha, z dalnSich cest a drah.

Take krasny nezna luh, ni v dubnu eas, nekvete tak leto jak jich bel a jas.

Padaji den deb-7, krougi v noci tmach, duchove jak z dalnS7ch cest a drah — vlocky v letu, snivS7 zri v nich duch, vznaget due kveta pies zimni se luh.

Ptel. Antonin KlatterskST. Agitujme! Vzdor hospodatsk3"7m telkostem mageme s radosti oznamit, ze v3isledek loriske dinnosti nagich bratra a sester organisatora byl celkove dobrSr a lep gi, neg jsme odekavali. Bez hluku a bombastu denne ziskavali jsme nove a nove eleny a ziskavame je take od Novell° roku.

Letos budeme miti sjezd na geho Bratrstva a sjezdu bude mimo jine ptedlo gena zprava o poetu novSrch Mena. tu krasna, ptilegitost pro nags 'fatly — pochlubiti se nove ziskanSrmi Cleny 9 Necht' neni jedineho radu, kterST v teto ptedsjezdove dobe by se nemohl vykazati ptirastkem elena! Nove ziskani elenove mohli by — alespon ze girokeho okoli Taylor — bSrti sla y -nosteuvdnioJe tyvdobelgnih sjezdu. Tvotili by "sjezdovou" tfidu eekatelt S. P.J.S.T. a jiste by po eel* divot s hrdosti vzpominali, ze byli uvedeni v sjezdu na gi Jednoty.

New podobneho bylo by pro v gechny nas a pro nove deny obzvla gte uddlost pamatna, a nad dulegita. A proto vzna gime tu apel na rodiee — otce i matky — aby dle nejlep gi mognosti se o to ptieinili, by jejich dcery a synove byli v ten slavnSr den do Jednoty uvedeni anebo — zdali jig deny jsou — aby slavnostnimu tomuto uvadeni byli ptitomni. Jsme ptesveddeni, ze'deti vase budou varn za to vdeany, ze jste se postarali o to, aby se staly deny S.P.J.S.T. SvSun ptateltm a jejich rodinam nernagete prokazat ptatel gtej gi slugby, negli ziskanim jich do nagi Jednoty. Ziskate jim nejenom zajigtenou ochranu v podobe pojistky na givot, ziskate pro ne mo gnost ziskavani si ptatelstvi tisica nagich Mena, kteti jsou usazeni ye vgech eastech gireho Texasu a kteti radi dle mognosti vyjdou vstfic tem, je g svSuni bratry a sestrami nazSrvaji. Piatelstvi, soueinnost, spoluprace, pospolitost a spoleeenskSi givot — to jsou vlastnosti pestovane mezi na4nu Clenstvem a rn j j 04-

leko vethl cenu nei se mnozi domnivaji. Zvlagt' pro nagi mladeg velikou cenu maji pro jejich budouci givot. Nage Jednota — tot' kola givotni pro mlacIS, lid. Je nagi snahou si Jednotu tak upraviti, aby se na gi mlade gi v ni libilo a aby byla mladeg to hrda na sve elenstvi u S.P.J.S.T. Na druhe strane je vtelSun na gim ptanim, aby kagdSr otec a matka mohli byti hrd3mi na to, ze jejich dcery a synove jsou eleny Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas. Slibme si uptimne, ze budeme v gichni vespolek agitovati prci "sjezdovou" ttidu eekatela a ph kagcle legitosti mezi nezasvecenSrmi neopomeneme vyzvednouti to, co S.P.J.S.T. svSrm Clenum poskytuje: soudru gnost a bratrstvi, pomallani jeden druhemu v dobe potteby, vS7chovu na gi madek lepgimu a uglechtilej gimu givotu a mimo toho pojistky zajigtenej gi a daleko lep gi ochranu nagich rodin. Nage S.P.J.S.T. je lidova deska, organisace — jest to Jednota nas v gech. Neni pouhou pojigt'ovnou, ale jest narodni instituci, jeg dle mognosti gtedte podporuje rfane chetne narodni, vzdelavaci a dobrodinne podniky. Diikazy toho mame na v gech stranach — sta dukazt svepomoci mateme uvesti v ptitomne dobe a posledni byl: tti sta dolaru darovala nage Hlavni Utadovna Texaske Matici Vyggiho Vzdelani ye sclrazi posledni. Nage pojistky jsou daleko vSrhodnej gi pro nas lid a neni tedy gadne ptieiny, prof by nag dlovek, dorost desk3"rch mel hledati pottebne poji gteni nekde jinde. A proto s ptesvedeenim volame k elenstvu nagich sbrattenSrch radix: Agitujte v dobe ptedsjezdove, aby do konce Cervence mohli jsme se vykazati fimernm ptirastkem nov3"Tch elena.

Poinahej v agitaci kaidjr die sve moinosti!

Rue, ktere ma ratio knihy, se znaene Erg od toho, ktere neete. Snadneji se vyjadkuje, ma vetS'i bohatstvi slov ye sve i eCi, ovlada dosnadneji upiatriuje sve vedomobre sti a ma pro tyto vlastnosti vetSi nadeji na spech v iivote.

Nees) o drobne ale velike praci. K usnadneni spravneho tizeni schazi vydala na ge Hl. Ufadovna "Ptirueltu", v nix sneseny jsou v geobecne platna pariamentarni pravidla, velm i prakticka a easove pottebna pomucka, jakou se nemtige vykazat male ktera organisace fraternalismu. DopoSud ficlili se ptedsedove pri konani schazi sv:(im zdravSr m rozumem, vice mane dle vedomosti ziskanSrch ye spolkovem givote. NCkdy rozhodovali a ridili bah jednani spravne, dosti east° chybne; podobne elenstvo postupovalo v jednani ptipustne, jindy neparlamentarne. Nebylo ptesneho voditka, nasledovne Ptichazely zjevy v g'elijake, dosti Casto zmatene a take dle parlamentarniho tadu — nemogne.

Dnegkem v teto veci mime mo gnost napravy, "Pkirueka" bude pti ka gcle otazce, postupu a rozhodovani stanici rozhodujici. Nebude vice nejistoty, rozpaka a zmatka. Stadi die abecedniho potadku o to one zale gitosti vyhledati si urcity termin, dle nej pkeeist srozumitelnY navod a rozhodnuti pkedsedovo je v dernokraticke organisaci spravne — pkesne. Pkirueka dela nag emu Bratrstvu nemalou Cest, jeji sestaveni vygadalo si mnoho a mnoho hodin trpelive prate, mraveneiho pilovani naertleho zneni, nekolika peelivYch korektur, zkratka pro nezdsveceneho snad prate drobna, ve skuteenosti price zda.rna a nemala. Kdo je autorem Prirueky? Na g skromnY spolubratr, znamenity de g tinak, znalec parlamentarniho kadu, vynikajici feenik a sveclemitY mistopkedseda Hi. tkadovny — bratr Stepan Valeik a nag vrchni Micar a vYbornY stylista dr. Jos. Kopecjim2 jmenem vg eho elenstva timto k sepsani "Pkirueky" gratulujeme!

Spojenci budou ochotni uva govat o mire ag bude srag en — DivoltST nasilnik, jimi mime. Hiticra, jest take ai na dal gi eels Nemeeko. Nebat' jestli g e Hitler zloeiny naHzuje, ostatni.

Netnel je vykonavaji a nelze proto rozligovati vrehniho kata od jeho pachalkii.

Kcncert ve prospeeh esl. beieneti v New Yorku. Amerieti ptatele Ceskoslovenska uspokadaji ve stkedu 24. ledna skvelY benefitni program v Carnegie hallu v meste New Yorku ye prospech csl. rodin, je2 v dobe krise prchly do Francie, Anglie a jirich zemi a po zaboru nemohly se jiz vratiti donne. MoirTatiV clialgent a

Ve stredu, dne 24. ledna 1940. hudebni skladatel dr. Walter Damrosh diriguje Smetanovu overturn ze zpevohry "LibuSe, teinkuje znamenita Newyorska filharmonie, dalgi vesmes aeskY program ridi vYbornY eeskY dirigent Adler. Mimo Smetanu program zahrnuje vYznaana cilia Dvorakova, Janaoka a deskeho modernisty Martina. Na eestnem vS7boru bude Herbert Hoover, guverner Lehman, asl. vyslanec dr. Vl. Hurban, major mesta New Yorku La Guardia, dr. Alice Masarykova a mistoguverner Charles Poletti. Aby tento koncert pilsobil propagaene v celem svete, zajistil vYbor kratkovinneho rozhlasu "Ceskoslovenska Amerika", ze tento koncert bude take vysilan eeskYm rozhlasem na kratkYch vinach do celeho sveta. Kdo mate kratkovinnY tento koncert vyslechnouti ye stkedu 24. ledna v 8 hodin (Central Standard Time a to na dvou vinach: 11.73 megacyklii, nebo 6.04 megacyka Dolaki. tide — Moire tiny. Oznameni o prikladnem ieinu pana Vaguta, kterY venoval fondu SACT. vYteZek z filmu "Stefanik" — vyvolalo po deskYch osadach radostnou odezvu. Pan VaSut rozkSrval neteenost, zantodil na 'Ceske svedomi a poskytnul pkilelitost v gem, shiednutim krasneho historickeho filmu "Stefanik", pkispet na hnuti ncweho odboje. Mezi prvYmi, kteti :SlechetnY Cin spravne pochopili a chteji vyuZit dane pkilelitosti k ziskani slu g -nehopZivYtkurfondSaei ACT. — jsou nagi v Temple. Bratr Frank Matush ham sdeiuje, ze Cinovnici seatonske odbeaky zajistil pro film divadlo Gem v Temple na den 8. tinora a Ze majitel divadla jim vygel velmi vstkic Cili, smluvili s nim nejvYhednej gi podminky. Cetli jste v poslednim Lisle naSeho bratrskeho Vestniku obSirnej gi popis deje nadherne tvorby Ceske filmove produkce, film "Stefanik" vas cele zaujme, stravite nezapomenutelne chvile zrakoveho po2itku a podpokite SlechetnY teel: fond odboje.

Necht' vlude je heast co nejvet gi. Vlasti zdar!

CeAta hodinka staniee KTEM potkebuje Sirake odezvy krajanske verejnosti. U .po tki roky hloueek podnikavYch obchodnikti z moderns vystavneho mesta Temple vydriuje Ceskou hodinku, na nix vyhravaji Ceske orchestry nagi libivou hudbu, jet pp,razila i mezi jinonarodovci. Krajane stkedniho Texasu zvykli si na tuto 'Ceskou hodinku jako na vac nezbytncu a nedeini posledh staroeeske taneeni hudby je jim pkijemnou siestou. Promoteki Ceske hedinky plati rozhlasove stanici ze sve kapsy poladovanY poplatek a mezi programem oznamuji sve obchody, co2 jim pkinagi jistY uaitek. Nei jimi placena eeska hodinka kona dobrou propagaci i nagi rodne haluji, nam vgem vespolek, nasleclovne mela by aeska vekejnost projevovat promotertm svoje uznani. JakYm zpusobem? Po glete stanici KTEM listek neb dopis, napi gte ji, ze Ceskou hodinku rddi poslouchate a ma pro vas ureiteu zabavni i utegujici hodnotu.

Zaplat'te osobni dari resp. i mestskou pied.

1. dnorcm a zajistete sebe privo volebni.

Dane a zase dane! Generalni navladni Mann vydal rozhodnuti, dle neja musi kaddY obdan kterehckoliv mesta zaplatiti take mestskou osobni clan, jestli ji mesto vyhlasi, aby byl opravnen k hlasovani v kterekoliv mistni nebo statni volbe. Den 31. ledna je posiednim k zaplaceni osobni statni i mestske dane. Mestska dan je pravidelne jeden dolar a vybirana pouze . echna mesta nemaji stejod mual, aekoliv v S ne zakony.. Letos budou obyvatele most platit misto $1.75. o dolar vice eili $2.75 Ai zazni hodina peraiky Nemecka, zvedne se Me eeskosloVensko Praha potom bude hrobem ohromne nacisticke armady. Nemci neopusti jiste mueednickY narod eeskST za zvuku fanfar.

ZMENY ADRES posilejte v nastavajici dobe stell ovani se (bud' na zakoupenST pozemek Ci na nave pronajatou farmu) nikeli na Vestnik do West, Texas — ale piimo br. neetnikovi HI. Itkadevny Ed. L. Markovi do Fayetteville, Tex. Neopomente udati starou adresu a take fad k nemui pattitee S fir. pozdravem, Vydavatel6 Ire's1441cu„

Ve sttedu, dne 24. ledna 1940.

Pud vlastnickY. Kdyt se Adam usadil na kousku teme, ktere, mu byla sverena H.ospodinern po vyhnani z raje, vzal EVu za svedka, ze toto je pozernek jelao a alkoho jineho. Pezeinkovych linih toady je gte nebylo. Erzy nabyval Adana vlastaini ptleinenim i nlajetku moviteho. Pin-deal J nadobi a nastrojn a take dobytlia u;:itkoveho. Bray poznal prat° take Adam iadost ze, slova a pojmu — marn. Mean detna, stada a bujne 1. y, na ni ght se pace runj dobytek. Ukiddal no, Limit uvoce a plodiny i uzene maso. :1 but' rael-li darnel, mei jiste k nemu i komin. Mot)* to tenkrate bYvaly krute zimy. V torn pi ipadu mei Adam take jiste kotich, v name chodil on a nikdo jinY. Bide si vtdycky radi csvojovali, co potteloovali. Kcio mei jedny boty, toutil pe drulaYcle, aby je moil sti'idat. A pot= pa tretich, pro vgecky ptipady. Po etvitYch, ttcba svatednich, aby mohi se ukazat ye spoleenosti. Cti sve dbalY elovek se v2dycky po ease zatoutil representavat.

Representoval se gatem, tetizkern u hodinek, ale . take letohre.dkein, jejt si vystavel na vinici. Tak roshi po veky potahriane, majetek lidstva a kdyt bohati jeden, civil se po jeho vzoru i druhY. Kclyt tet men lido co pottebovali, zateuitili tit po torn, co je hezke a krasne. Nejen slepice, ale i pa y tvoti potadnY Kus duhy chodil po dvorku, nebeske barvy zapialy na smeti gti. Slavik, zavtenY do prvni klece prvnim ptatnikem, ptestai site zpivat, ale hrdliela cukrovala dal. Tak vlastnil elovek i kreisu barev i pUvab zjevu. Civilisace vgecko sorganisovala, stanovila prnidla a hranice vlastnictvi a viotila eloveku do srdce i lask.0 k vecem zb.yteenym, ale ptece jen '2,1cteuciria, tendril, mladYm citlivYm lidem a fantastickYrn rnozkiim. Snad i malitstvi, snaha zachytit pro sebe neco, co jaksi jinak pattilo v gem. Nekteti Tide byli utpasobeni talc, ze je vilbec tail° rnit, co druzi nernaji. Zpevak si sloth]. pisnieku a hlaholil ji po stranich, kde se pasta jeho stada. Byi ale riezi gtny natolik, neptekatel druheinu, aby se take naudil jeho pisniece. Urneni, vederii, majetek nehmotny vdbec si fide , achotnce a nezittne, vymetiovali. Milovat nemute elovek sam mush se s nekYm sdilet. Ale to vge je jaksi pro nag neel vedlejti. Mame v dome peknY pokoj s vyhtivadem, s koberci a pokrYvkarni. To vgecko nas udrtuje v suchu proti de. gti a chlaclu. A tedy bychom chtell tici, to pud viastnicic je neco podstatneho, to by se nemel zastaviti ani peed ptedmety pro libost snayslt, rozmar, uievu zraku, uelm nebo citu. Je tolik krasnYch knih, jet volaji v seznamu Kup si me, Clove•de dobrY, vlastni me. Naue, se radosti take z tohoto druhu viastnictvi. Nejsme in jidiu ani k pith, ale je -nee() omla,zujiciho v nas, co sloe nejde znietiti, ale lahodi duehu. V gichni jsme trochu jetitni, kattlY si zaklada na .svem, nechme se tedy chtat take svou knihovniekou, na nit muterne pestovati svilj vkus. Vkus je take majetek.

Take stropni tramy zavalily poste', kde spavala niatka s dcerou.

Domkatka S" terbova ma chatrny domek v Poldovci na Daeicku. Zdivo ma na mnoha mistech g kviry, take sttecha ptilis nedrZ.I.Nejnutnejti. zavadjt v 16 .0 dorriltatka opravila, aby se ptece jen dab v chalupe bycilit. Neopravena zUstala jedine mistnost, kde cpala se svou dcerou a synem. Na Stepana ode gel syn do nemocnice a dcera in vaderu g la taneeni zabavu do mistniho hostince. Dorrikatka, zustala doma sama. Veder si g la lehnout, ale nemohia usnout.

Bylo ji smutno, to znstala o svatcich doma tak sama. Cosi ji stale tikalc, aby ode gla z domu.

Nakonec se domnivala, to to podivne tu geni se tYkkjeji decry, ktere, byla na taneeni zabave., Dlouho ,se rozmYg le.la, ale ptece se. rozhodla.

Byly dy e hodiny zrana, kclyt so oblekla a gla pro dceru do hostince. Vre.tily se stolu, ale marne se snatily otevtit dvete. Zevnitt byly zavaleny. Teprve, kdyt se podivaly do mistnosti oknem, zjistiiy, ze za jejich neptitomnosti spadl cely strop. Tetke tramy spadly prave na postele, na kterYch obe teny spavaly. Nahoda je uchranila ne-li pted tedy jiste ptecl vatnym. zranenim,

VESTNiK

ODD iL DONSOVATELSKV Romayor, Texas.

Tteti sokolka odletela ze zdej giho hnizdeeka a to z tad svobodnYch do tad mantelskych.

Tentokrate to byla na ge sokolka Georgie Filipek, ktera se rani provdala za J. (Jack) W. Andersona v sobotu 20. ledna.

Georgics, za prvni rok Sokola cvieila na ge tactvo. Jeji milou povahou ziskala si srdielo katdeho toho maleho sokolika. Jeji schopnosti ziskala obdiv a duveru star gich sokolu (nagich rodien). Zamestnani nam ji brzo .odvedlo, cot byla velka, ztrata pro na g. Ona ale v tadach dlenstve, pokraeovala a ztistala vtdy verna, podperovala vtdy na ge podniky. Ptejemi si, aby naddle ona a jeji mut citili vitani mezi nami. Touto cestou ptejeme jim v gechno gtesti v tivote. Matka nevesty a tada ptibuznYch uctili Vgechny ptatele novomantelt svatebni yeeeti a tandem v sini tadu Stefanik. Byl tam velkY poeet ptatel, kteti. se stleastnili a dobte pobavili pii fonografove hudbe. Bratr Sank (strYe neve.sty) zapiljell nickel-odeon a rekordy, v kterYch ' ank se staral byl velkY.a dobry vYber. Sam br. S o dostatek hudby a kahly se do sytosti vytaneil.

Novomantele obdrteli mnoho utiteenYch ktere bylo motno shlednouti jet* pti zabaye. VelkY svatebni dort, pekne ozdobenY, kterY pti veeeti kraAlil still, ku kteremu se na ttikrate zasedalo, byl podavan in ochutnani hostilm se galkem kavy jako pildnoeni svaeina. Krorne hostil z Houstoriu bylo zde mnoho vzoldlenejgich, ale tadriemu se riechtelo domia. Zilstala nam zase krasna vzpominka na jednu krajanskou svatbu.

Jak earovnY je na g stat Texas! Neni tomu ani tYclen, kdy meli jsme tak hrozne mrazy, ktere mot gkodj,7 ueinily, nate v nedeli vysvitlo neeko a vAe tak pekne zahtalo. Proto nerd divu, to syYm °elm bylo tetko uvetiti fines rano.

Chumeli se, chumeli, bila je testa i naves. — Zde u nas o pui geste nebylo po snehu ani potuchy, ale o sedine zeme se jit laezky belela a huste padajici snih kra glil cele okoli.

Zima, zirna tu je, snitek poietuje, stromy, corny, strorny, corny bile zahaluje.

Snehulaka mame, jegte heal mu dame.

Potom vojnu, potom vojnu na nej udelame.

Sane, rychle sane, sedneme si na ne. .Potom s vrgku, potom s vrgku dolt pojuchame.

Zde je mnoho prazdneho mista a napadlY snih cirri krasnY obrazek. Mame tu hodne vody a okolo ni vr gky, kde nyni poletuji kardinalove. Tak ztidka mame zde takovou krasnou podivanou; nevi divu, ze katdY totografuje.

Posledni snih byl v roce 1929. Musime ho unit, vtdyt' je tak yzacnY. Na zciar!

Riltena Lebrova.

Z dallaske odboely S. A. C. T. Ctend redakce!

Do 1. ledna leto gniho roku bylo odvedeno z dallaske odbodly S.A.O.T. $934.66 statnimu pokladniku. V tomto souetu jest zahrnuta prvni pomoc no, obranu vlasti v obnosu $439.21, ktera, byla poslana do Prahy pted ptevratem. Sbirka mezi deny a elenske ptisnevky obria gi $310.45 a za medailie odvedeno bylo $185.00, celkem $934.66. Mezi nasimi krajany v Dallas, aby prodej medailii gel ku ptedu, rozebrali si medalie mezi znamYrni ku rozproc..leji no, drobno. Rodina Jar. Skotakova ml. v gak dosahla neptekonatelnY rekord, kterY nein nijak ractno tadnernu jinemu v Dallas ptekrodit, ha aril biizko dose,hnout. To je, ze rozprodall 50 medailli, za net odvedli eastku $50.00. Slava takovemu pracovniku, to nedosahne tadraj;7 Ve etvrtek due 25. ledna kona se v dallaske Sokolovne vc,s 1ka schnze dallaske: odboely S.A. jest ' C.T., a ptitornnost katdeho Cechoslovala tadoucna.

S bratrskYm pozdravem a hesiern Zvitezime!

Za dallaskOu odboeku S. A. (3. T., Will A, Nesuda

Strana 13 fltad Hvezda Texasu, Cis. 47., Temple, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Kteti jste nebyli v posledni schtzi, tak yam sdeluji dalk vYbory, kteti byli jmenovani v lednove schtizi. VYbor Adetni: Clarence Marchak, Frank Spaithel a Joe Chlapek. VYbor resoludni: Vine. MikuldA, Henry MareA a Chas. Martinek.

VYbor nemocenskY: J. F. Dana, Joe F. FojtaSek, Jerry Mikula.A, John P. Junek, Klara A. Hejl, Terezie Martinek a Frances Hejl. Tak si, bratti a sestry pamatujte, kteti jste na nejakern vYbote. V poslednim dopisu opomenul jsem sdeliti, kteti byli zvoleni nahradnici za delegaty, tak yam jrnena jejich udavam nyni: Jerry Dana a Frank W. Chudej, nahradnici.

Bratti a sestry, laden jit bude uprchly a nekteti jste jiz hodne pozadu s placenim a vite, to mame zvoleneho noveho Adetnika, jimt jest br. John T. Junek. Bylo by dobte, kdybyste se s nim seznamili co nejdfive, neb on se mute tidit die stanov. Tet kteti jste si jeAte nezapravili vase troky na pajekY, tak si je zapravte, jinak yam bude poditan :rok z Aroku.

Podasi zde mame jako na severu, teplomer by brzo navAtivil nulu. S bratrskYm pozdravem, Jerry Dana, tajemnik. kid Masa Texasu cis. 155.

Cteni bratti a sestry!

Jak to yypada, several mne zafoukl do Vestn!ku, neb dues je dobte zima, 12 nad nulou, a proto se dobte pige.

Posledni nage schtlze se konala u br. Arthura Foyta. Sclatize byla dosti dobte navkivena, a piijall jsme zase n.oveho elena a to bratra Ernest Pechaeka.

Ptigti schtze bude se konat u br. a ses. F. Janeekov-Ych, a to druhY etvrtek v mesici Anon!. To se udelalo in vuli tomu, aby aleni, kteti nemohou ptijit do schfize druhou nedeli v mesici, tak mell pilletitost ptijiti, aby vedeli • k tad pokraeuje.

Take v ten sarnY den je svolana schtize C. S. Z. T. ,a to se bude konat po schazi nageho du, proto ptijd'te v gichni, neb bude jedriani.

My ty na ge schilze odbkvame vtdy u nektereho bratra nebo sestry, k viili tomu, tarn se nas nejvice sejde a pobesedujeme v gichni vespolek. A penize, Co bychom meli dati za rent nejake budovy, upottebirne na nejakY dobrY neel.

Jak videt, nebude to dlouho trvat a bude sjezd nag ich tacit v Taylor, a proto na g tad si zvolil br. Dr. Eduard Midka za delega,ta, a br. R. Prasatika co zastupce.

Take doba se bliti ,abychom si zaplatili hlavovou clan, neb letos mame hodne voleb.

Jak jsem slygel spolek K. J. Z. T. bude mit taneeni zabarti na druhji mesic 6., ale kde, nevim. Proto by nas od na'geho tadu melo tam bYti co nejvice a ukazat jim, to jsme s nimi.

Nob jak my budeme miti zabavu, tak potom budeme zase my je tadat o jejich podporu.

Jit ale ukoneim, aby mne to bratr redaktor nehodil do koSe, a podruhe napik vice.

Ztistavarn s bratrskym pozdravem, Frank Janeeek.

DiTLEZITE UPOZORNIENi !

Odboeka Houston S.A2C.T. odbyva v sobotu veeer o 8:00 hod. pravidelnou mesieni s dilletitYm programem a hojne, Coast vgech clams tadouci. Dostav se katclY, kdo Frank Andinec, ptedseda.

MaAkarni pies tadu Pokrok Dallas eislo 84. potadan bude dne 4. Anora. Rozdano bude $10.00 maskam, jet nestrannY vYbor in tomu ustanovenY vybere. 61enove i nagi navAtevnici dostavte se co nejvice v maskach. Motna to yam bude Atesti ptat : a vYbor na vas mrkne, abyste Ali ke stolu. Katdeho na-tuto ••veselou zabavu Active zve, VYbor.

2irovnicisi novinka — tacky, vyrobene z perleti Zirovnieti perlet'ati vymY gleji stale nova veci pro svou vYrobu. Nyni vyrabeji pouzdra na cigarety, obkladane perleti. Staei si ptinest stare pouzdro, ktere se oblotenim perleti promeni v •nov4e. Pro damy delaji perlet'ove .pavouely ko brot. Posledni novinkou tirovnickelao perletVstvi jsou perlet'ove Cathy.

Strana 14

vEs T N f K PRVNI tESKA DIVADELNI SPOLEtNOST

Uryvky z eeskosloven skfch dejia.

Domy slavne minulosti.

OZSAHLE rekonstrukce, ktere jsou proviR deny na domech v sousedstvi sta.romestske radnice, maji vratiti svYmi podloubimi stark raz Malemu namesti. Tento milt' trout stare Prahy se v nejstargi dobe nazkval OvocnYm trhem, protoee tu sedaly prodavadky ovoce, jim se proste fikalo "ovocnice". Pki podloubich na severovYchodni strane meli stanovigte "vlasaki di venednici" a proto se take zhusta Malemu nattiest fikalo VenednY di VenednickY trh. Na severni strane pti dne gni ulici Linhartske meli kramky "uzdafi" a proto se tu ustalil nazev "v uzdafich".

Male namesti dill Maly ryneCek byl rovnet sidlem prvnich pratskych lekarnika. Jit 1353 uvadi se tu apotekaf Augustin z Florencie, kte117 mel dum "U modreho jelena". V tomoto dome vedle lekarny byl velikY sklad lediveho kofent takee v zaznamech nachazime, .e tu bylo po 30 pytlich zazvoru, htebidku, pepte, mutkatu a j. Znameigim lekarnikern byl jeho krajan Andel, kterY vlastnil dam "V raj]," a mel proslulou zahradu v nynejSi Bredovske ulici. Koneene tfeti lekarna tu byla v dome "U zlate bible", ktera ye XIV. stoleti patfila Onoforovi.

Ozdobou /lamest je uprostfed studne, znovuzfizena roku 1878 s renesandni umelou ktera, nese letopodet 1560.

Na prvni pohled upouta nagi pozornost na jihozapadni strane dum, ozdobenY podle starobyleho obydeje freskami, ktere pochazeji podle navrhu Mikulag e Aise. Je to darn "U tfi bilSrch — dnes sidlem velkotelezafskeho obchodu J. V. Rotta.

Nejstargi majetnik tohoto domu byl ziatnik Meinhard roku 1405 a tehdy slul dum ten "U pg trost". Pozdeji se tu kikalo take "U vola".

Jie tehdy byl tento dum velmi ozdobnY, nebot` mel nekolik kamennYch gtitil se sgrafitov obrazy z bajeslovi. Kolem roku 1500 byl tu majitelem znamenitY meg t'an Jan Pytlik, purkmistr hor vinionYch. Ten roku 1488 s ttemi vydal prvni tittenou bibli Ceskou. Od roku 1781 byl tu prodej porculanu a plechoveho zboli.

Jmeno "U tfi bilych ridi" se odvozuje od povest, ktera se o tomto dome vypravi. Bydlivaly pry tu tfi sestry, krasne divky, ale velmi hrde, jee po smrti mateine zily mezi sebou v tak urputne nesvornosti, ze spolu ani nemluvily a kaeda obYvala jedno poschodi. Vgechny toutly po eenigich urozenYch a bohatYch. A vskutku se stab(), te pro katdou z nich si g el neznarnS, pan. Jeden se vydaval za hrabete, druhY za lorda a fret za knitete. Svatby byly konany ve tech nedelich za sebou. ManielskY par vedy bezprosttedne po oddavkach odjel do ciziny. — Pozdeji se vg ak proneslo, ee se nejednalo o tfi eenichy, nYbre ae tu byl proveden podvod jeclineho dobrodruha, kterY timto zpusobem se zmocnil ve g kereho majetku, pen& a skvostil, vgech tfi hrdYch divek. Dokonce se tvrdivalo, ze v cizin y zemfely v bide. Dam pak stab dlouho ()paten a Tide zadali fikati "U tti bilYch ruei."

Dr. Z. VSstava 500 let kultury v Fume.

Na Boti hod wanoe.ni 25. prosince byla otevfena v Pacove ve etyfech silech musejni budovy '%/7stava "Pet set let kulturni price pacovskeho kraje". Pokada ji mestske museum pacovske.

Krome musealnich dokumenta, sveddicich o stalete kulturni, literarni a .0tvarne Cinnosti pacovskYch rodaka, jsou tu vystaveny take ukazky praci pacovskSich malt: Jana Autengrubera, Jana Cermaka, Rudolfa Hamrgmida, Vaclava, Plaeka, Jana Vojny a Augustina Zoubka.

V techto dnech uplynulo 90 let od zahajeni einnosti prvni 'Ceske divadelni spoleenosti kodovne, Zaloeil a vedl ji Josef Alois Prokop. Tento feditel nagi prvni kodujici spolednosti se narodil roku 1809 a stal se hercem a zpevakem.

ZaCInal u Hilmera a pak v Nemecku (v meste Schweidnitz), kde se setkal s Josefem Kajetanem Tylem pfi jeho prvnim odskoku na drahu hereckou v letech tficatYch. Kdye se roku 1848 v natich kruzich divadelnich uvaiovalo o zaloieni Ceske divadelni spolednosti kodovne, padla pfidinenim TylovYm volba na tohoto barytonistu, kterY pied tim zpival na divadlech v Dresden a v Breslau a byl prase bez zamestnani. Protoee mel k svemu odpovednemu postaveni vlohy a zku:senosti, ale viibec eadneho jmeni, byla k tomuto fidelu v HavlidkovYch Narodnich Novinach vypsana vefejna sbirka, ktera vynesla 1.000 zl. stk. Kdyi pak v srpnu roku 1849 Prokop dosahl zemepanskeho povoleni k provozovani divadelnich her na venkoye, vydal provolani, aby se mu hlasili herci a s pfihlagenYmi konal zkougky v Praze za staMho dohledu Tylova. V jeho spolednosti vedle jeho choti Albertiny byli z vYznamnej gich herBelska, 612ek (pozdeji divadelni feditel, chot' Belske), 2itala-DonovskST, Vicena, Jellnek a pozdeji snad i Ka gka a 8imanovs10. Prvnim pilsobigtem Prokopovy spolednosti byla Chrudim Tam zahajil svou prvni sezonu 17. listopadu 1849 pestrYm divadelnim vederem.

Na potadu vedera byly: pfedehra Umelcove na pouti, zvlagte k tomuto slavnostnimu iidelu sepsana J. K. Tylem (rukopis s TylovYm venovanim Prokopovi je v divadelnim odeleni Narodniho musea v Praze), dale dvouaktova, dinohra Kryg tof a Renat od K. Bluma (v pfekladu V. fteznieka) a vesela aktovka Pan eapek anebo Coepak mne nikdo nezna? od hrabete Fredry (v pfekladu Frant. Lad. Riegra).

Tento zahajovaci veder byl podle soudobYch zaznamii "svatkem nejen ChrudimskYch, ktefi se o vstupenky drali, ale i vubec velikYm svatkem narodnim". S jakou vaenosti zadinal Prokop svou drahu divadelniho feditele, je videt z reportodru chrudimskeho. V nem byly z pavodnich her 8tepankilv Lech a Nemec, Machadkovi Zenichove, Klicperovy hry LoketskY zvon, Blanik, Jan za chrta dan, Hadrian z ftimsu a Rohovin otverrohY, hry Tylovy Pani Marianka, Nalezenec, Slept' mladenec, Ban}trothf a temeslnicka, merenda a konetne i Schillerovi Loupeenici v pfekladu Josef a Jitiho Kolara. Je jiste pYchou na geho divadla, pout' nagi prvni divadelni spolednosti kodovne se zapodala tak svedomite. Pozdeji sice Prokop upadal jako divadelnik i jako &welt a jeho osud piipomina ponekud osud Vaclava Tha.ma, jak jej zname z Jiraskovy romanove skladby F. L. Vek. Po Prokopovi nasledovali Svoboda a Kellner, kteryeto posledni byl v nejuigim spojeni s J. K. Tylem, takee se jeho spolednosti. zalotiene roku 1851, fikalo Tylova. Ale Prokopovi, kterY se py gnil titulem "podnikatel pr y -nidvaelspotCkrveno," naleti zasluha, tie s pinou odpovednosti a velmi slibne zadal tuto zvla gtni zavaenou kapitolu dejin nageho divadla.

V jeden den se narodily i vdaly.

Velkou pozornost vzbudily v Motydine svatby sester AniCky a Hanidky KurzovYch. DvojCata, kterYm je dvacet let, pokraZovala v tradici a vdala se take ve stejny den. V sobotu mela ye Slanem svatbu Anidka s Jaroslavem turdou z Motyeina a v Kladne Hanidka s J. Dvolakem z Krodehlay.

IImele pestovani lesnich malin v Beskydielt.

V Beskydach udreelo se jen velmi mil° mist, na niche maliny rostou. Mnoho malinovych kefikt tote odumira po shrabovani listi a jehlidi. V Pobeskydi se nyni rozhodli, organisovat umele pestovani malin ye vetgim meritku. Za tim fidelem bude zfizena na jedne strati' pod Kyderou ye SlerskYch Beskydach pokusni tat.

Ve stfedu, dne 24. ledna 1940.

BYLO DVAKRATE ViCE NEV) ST DiEt tENICHIJ. Po napoleonskch valkach bylo dvakrat tolik vdavekchtivych devdat nee tenicha. Za techto okolnosti neni divu, ze mladenci si vybirali a jejich potadavky byly znaene vysoDobrk deskSr zvyk, podle nehot 2,e starch dam), v fade vlastnosti nevestin$ rch stab() bohatstvi at na miste nejposlednej gim, byl po napoleonskS,ch valkach zapomenut. LatinskSrch pet "p" (Sit pia, sit prudens, plchra, pudica, potens), to jest eesky: Bud' zbotna, moudri, pekna, cudna,- bohata tee — se proste obratilo. Potens (bohatstvi) stab() v poptedi a pia (zboinost) zajimala posledni misto.

Deveata, jicht bylo dvakrat tolik jako denca, chtela-li se po napoleonslOch valkach vdavati, musela miti penize. Bez penez nemohla "v eirem poli" nebo "u vod" ,jak pravi stare. pisefi, tenichil naleznouti, tim merle pak se v nich pfebirati. Jak materialisticky se fe gily tehdy otazky svazku maneelskeho zvlaite na venkove, o tom svedei dopis, kterS7 v letech etyficaVch minuleho stoleti zaslal knez-vlastenec z Moravy (do Slavkova) deskemu kazateli v Praze. V tomto dopisu Cteme mezi jinStm. "Kdyt jsem Vam v poslednim svem dopisu o nesmirne vSlgnovisti v teneni a vdavani zminku uCinil, jakou nage mladet v leto gnim masopuste najevo davala, to jsem zapomnel zminiti se take o jeg itnosti, ba tidovskem kramateni, jaket jsem letos pri sriatoich mantelskS rch u lidi nag eho zpozoroval. Bez tisict jiz ternek ani moina neni, aby se Ake (levee provdalo, kdetto za davnejtich cash 100 a 200 zlatS rch stfibra velikS7 byl peniz. A chce-li se dostat na velJO grunt, ta aby sama take je gte krome penez nejakk grutn mesa. Mladici na gi ted` jit zrovna na obchod tieneji se, llpinou na sebe drtice licitaci, a jen ona deveata sobe berouce, ktera by za ne nejvice tisica dala. NeinST ten lasky eiste cit, kterSr tak mile V pisnich nirodnich se ozy'va, jakotto obraz holubice uglechtile povahy Ceske a pramenem stal se nejspanilep gim lyricke poesie prostonarodni, basni a pisni, talost srdce pekne vyjadfujicich, tento, dim, mohutnST cit, jim dye srdci mlaclistvSTh ku sobe pfitahuji se a lnou v jednu mysl, take potom jen s krutou bolesti, slzami krvavSrmi i ranou smrtelnou lze jim se rozlouditi; tento cit, na nemi blaho rodinne zaklada se, zda, se, te jit docela vymizel z der mladistveho pokoleni mora yskeho a desireho. Stivat' se to zajiste nejednou, ze mladik uglapav, jak pravi pisen, mnohorodnim za devdetem chozenim stezku do pfibytku jejiho, konedne, kdyi by si ji jit brati mel, tak lhostejne zanechava ji, jako by ji dnes ponejpry na sve oClspattil, a jde za jinou. Prod? Proto, ze pfi smlouvach o nekolik rSrnskSlch shodnout se nemohli. A pak je gte dostane od otce neb matky asi nasledujici spasitelne naudeni: "Dblife jsi, Matougku, dbte jsi udelal, ae jsi mlynatovu Majdalenku nechal. Muzes si vybrati podle sve libosti, ktera bude mit stfibra, Zlata dosti". — Ale tent osud, jente ne v to potkava i chudobne mladiky, svfij-li vot zamoinejei panne radi by venovali. I nejednomu zajiste: "naproti v zahrade kvete pekna, rate, ale co je po ni, guhaj k ni nemate — protote je chudobriSr".

Potud z dopisu kneze-vlastence vlasteneckemu knezi v Praze. V Su gilove sbirce narodnich pisni z to doby, vydane v letech etyficaVch minuleho stoleti, je take mnoho pisni, vyjadfujicich zarmutek chudSich deveat, ktera pro svoji chudobu tenicha nalezti nemohla.

Olite se stars o eipa, ktery zfistal na zirnu.

Na Novobydtovsku ve Zdechovicich uti po nekolikjet men pazek dapa. Obdane je Letos na podzim pfi hromadmane nem daPirn odletu jeden z dvojice odtahl s ostatnimi, druh, v g ak — patrne nemocen — v obci zastal. Kdyt uti venku bylo zle, snesli obCane prokfehleho dapa s hnizda a usadili ho do killny mistniho obchodnika Tvrdeho. 0 'eapa se staraji deti z cele obce. Nosi mu zbytky masa, ryb a kde co setenou. Lap je chovancem cele obce. Za lep giho podasi si nekdy vyjde do V4i, a 40t0P, sg tu prOCilazi.

Ve stkedu, dne 24. ledna 1940.

4:41.11.0.111•1•0■0•=1.0.1■0•=1.1.162.0.11.0■1.041111110•=1.).1.0 ■0111M0

VLASTA 8TERNOVA:

Rozvodova Advokatka ROMAN MODERNI 2ENY ,wousisp■oscsommtrecnNmapo•aaso ■msolwro■Nsmaipamo■saoamm,

Leo se chystal opravdu odejit do sve lotnice.

"Prosim te, zristari tu, jak by to vypadalo, kdybych tu sedela sama, jiste by mi to nevetil, 2e jsem tu ztravila celY veder." Irena koukila rychle cigaretu za cigaretou a pkitahla si popelnieek sveho bratra k sobe. Jeho ohokele cigarety mely asi sloutiti take za chlkaz jejiho celovederniho pobytu.

"Dobra, tedy zristanu, ale kikam ti pkedem, te na pkimou otazku generalovu nebudu rozhodne ltive vypovidat. K tomu mne nikdy neziskat, za tadnou cenu, rozumela jsi?"

Leo si v tom okamtiku vzpomnel na svou snoubenku. Kdyby se dovedela, te se dal ziskati k takovemu podvodu, proti nernut ona bojovala se vti rozhodnosti, byl by jiste konec jeho Stesti. Konedne i jeho povaze se pkieilo katcle zalhavani.

Na ttesti to tentokrat dopadlo dobie. Start general zazvonil a Irena chvatala hned za bratrem, jen mu tel otevkit.

"To jsi hodnY, te jsi pro mne pkitel, myslila jsem si, te mne tu vyhledat, bolela mne hrozne hlava, tak jsem misto do divadla ala k bratrovi," hovokila, loueic se zaroveri s bratrem.

General se dal ukonejtit, aelcoliv se podivne zadival na mrzutou tvak keditelovu, jen jindy byl zcela jinak vlidnY a jiste by ho byl zval nahoru. Dnes se s nim zbetne rozloueil. "Dobry veder" a "dobrou noc" bylo vie, co dnes od neho zaslechl.

Vstupujic do auta sveho chote, oddechla si mlada, tena z hluboka. Nahnal ji dnes strachu ten pkemrttenY brats. Hodi se znamenite k sobe s tou potrhiou rozvodovou advokatkou, kikala si se tkodolibym Usinevem. Slytela na to jit spoustu naratek a vtipri ve spolednosti, a yeala, te dnetni podratdenost jejiho bratra jiste prameni z jeho nove vatne znamosti s tou ctnostnou, nefiprosnou ochranitelkou mantelskeho krbu.

Irena se nehezky zasmala, kdyt si vzpomnela, jak by asi zukila, kdyby vedela, te jeji nastavajici tvakrova, je na nejlepti ceste opustiti dra,hu verne mantelky a stati se milenkou — tenatell° dloveka! Brut() — dvoji Mich! Krasna, advokatka by tu mela, hned dvoji praci!

Leo tu noc usinal dlouho. Stale jej pronasledovala mytlenka, jake by to melo stratne nasledky, kdyby se Sarka dovedela, co jeho sestra provadi, kdyby zjistila, te on o torn vi a mleky trpi jeji chovani.

At dosud byla mezi nimi naprosta, shoda v techto vecech. Obema bylo jasno, te jejich ka spodiva na Upine upkirnnosti. Prave tato bezvYhradna, laska k pravde a poctivosti svedla• je k sobe, nebot' dnes to byl ye spoleenosti vzacny zjev, aby elovek nekompromisoval i s touto mravni hodnotou v tivote.

Leo si byl jist, te by dnes s nim Sarka spokojena nebyla. Bude to prvni vec, kterou musi pied ni zatajit, nechce-li si ji rozhnevat. A co Irena? Jiste neustane — znal ji prhlia dobie — katcle varovani ji popuzovalo jen k vett'. lehkomyslnosti. Jiste bude pokradovat ve sv'Ych znamostech, jet musi pied mutem ukrYvat, jiste bude dale hketit na bratrovu shovivavost. Leo citil jasne, te nerna, shy opkiti se ramie sestkinYm prosbam, vedel prilia dobie, te by dohnana do tzkYch, byla schopna spachat nejakou hloupost. Jak by pak zodpovidal pled svYm svedomim svou odmitavost? Cot neslibil umirajicimu otci, te bude vtdy laskave snaaeti jeji rozmary, te ji neopusti.

Leo se zmital na svem ii ku jako v ohni.

Stratny rozpor mezi povahou obou ten, jeho sestry a jeho snoubenky, zahanel ho do slepe ulieky, z nit marne hledal vyvaznuti.

Po prve videl, jak se -nad jeho mladYin atestim zatahuji hrozive inraky. Celou noc pronasledovaly jej hrozive sny.

Bude mu pkano.dotit se dne, kdy uvite, v tornto dome tenu sy Ych srit? Pak se jit nebude bat pak ona saraa stane se straakyni jeho rodin-

VESTNIK

ne cti a Irena si jiste nebude troufat pkijiti s takovou odvatnou tadosti.

"Kea by to ut bylo!" fikal si usinaje.

IV. Pani Mellanova, spraskla ridivem ruce, kdyt se ji po navratu domri svekila Sarka, te se tedy jeji milovana maminka piece jen doeka jeji svatby. Povedela ji, jak se maji s Leonem radi, a te pomS7Aleji co nejdfiv uzavkiti civilni sriatek.

Ubohe, pani Mellanove, mela jege pinou hlavu neStesti sve mladsi dcery, celou cestu se trapila myMenkou, jak to s ni vkchno na konec dopadne. A ted' zase takova velka udalost ✓ rodine, ktera starou pani tak nahle piekvapila.

"Dugi8ko zlata, ty vha nejlepe, co dela Dej ti Pan Brill S'testi, snad aspori ty z nazi rodiny jedine, budeS v mantelstvi spokojenejM, net je, a naae Liba," stare, pani stirala si slzy.

"Maminko, jiste budu. ViS dobie, ze jdu do noveho obdobi sveho tivota s rozumem. ZnaS piece sveho mudrce — jak mi rada fikava Mam Leona uptimne rada, ale nejde tu o tadnou slepou zamilovanost. Poznala jsem ho s dostatek, abych dnes mohla s pfesveddenim • te je to &ova, jakeho pottebuji, totit pkimSr, poctivS7. Nic jineho nechci, vie dobie, te je tohle jedirVm potdavkem celeho meho tivota.

Sebe meng nedostatek mravniho citeni hnusi se mi z dute. Z toho bych nedovedla odpustiti nieeho." Sarka stulila svou hlavu do klina zlate mamky "A co tomu bude fikat Ervin? Zarmout g ho te tolik rad," projevila stare', pani svou obavu.

"Ale, maminko, to piece musi davno oeekavat, te se jednou pro yclam. Upozornila jsem ho hned na poeatku, to nemilte nic jineho oeekavati. Sinai' se s tim. Bude jiste trochu zarmoucen, ale mladi si brzy pomrite. Pkedam mu hodne prace, tak bude mit malo a'asu na trapeni. Veeirky ovkm u nas pfestanou. Via, jak jsem pkisna v tom ohledu. Musim mit naprostou jistotu, to si nesmi nikdo dovolit kici o mne, to bych si pohravala s jinSrm mutem."

"VS7bavu pro tebe, du§idko ziata, mam, ale piece jen bude jeSte tfeba leccos potiditi. Kdy vlastne pomfglite na sriatek?" ptala se pani Mellanova dcery.

"Leo by nejrad'eji hned, ale ja bych rada poekala at na letni soudni prazdniny, to mne bude moci kancelat nejsnaz postradati. Vyjedeme si do 8vSrear na svatebni cestu. V tom horku jinam nemriteme," licila Sarka sve, matce ny budoucnosti.

"Kancelat?" ptala se pani Mellanova. "Cot ty budeS dale provozovat svou praxi?"

"No ovSem, snad jsi si nemyslila, to prijdu k plotne? Provdam se rada, poznala jsem davno, te vtechna slava a tivotni rispech pro term neznamenaji tolik, jako pro mute, to bez lasky je tivot gedivS, a pustSr. Ale kdyt jsem jit jednou poznala rozkoS dukvni prace, jiste by mi zase pouha laska k tivotu nesta8ila. Neboj se, Leo ma starou, zkuknou hospodyni, tak potadek v dome nebude rukn mS7 m zamestnanim," kodcera starou pani.

• "Nevim, nevim, dite, dvoji zamestnani nikdy za moo nestoji. Nemysli si, povinnosti provdane teny je mnoho a vytaduji stejnou merou jeji duSevni shy jako cokoliv jineho. Nevim, nechti ti raditi, ale mela bys toho piece jen nechati. Ja ut vyjdu se svS7m ptidelem z mutova pkijmu, a tvaj priati chot' — jak rhkaa — krasne pfijmy — tak proe se dkit dale mimo domov? Vek mi, povolani teny je krasna vet — a napini tivot, te se ani nenadeje§ a nebudeS mit pro nic jineho smyslu. No, snad se jeate behem easu jinak rozmyslig?"

"Sotva, maminko, Leo mne o to pkimo '2643,1 a mne dela, rozkoS" spinit jeho pfani, vtdyt' ho mem rada. Ale tohle by bylo nad me sily, nedovedu si vribec piedstavit, to bych mela zanechati prace, ktere, mne tolik team. Nebudu provozovati praxi pro vSrdelek, ale pro vlastni potekni." tedy i on si to ptal," pfipominala matka, "v tom se tedy se svSan zetem shoduji, tena patki do domacnosti; ale delej, jak rozumg," eelo stare pani pokrSTvalo se vraskami no.0ch starosti.

Ale Barka ji brzy ptivedla na veselejti my-

Strana 15 Alenky, liiic ji, jak 1)&1'47 byt me, Leo no rodieich, te tam bude tieba jen mak) zmen, te se tam mush spolu co nejdkive vypravit. Tetila se jit, at shledne vtechno to bohatstvi, jak je dovede nashromatdit jen bohatY a inteligentni elovek.

Leo ji vypravoval, kolik ma drahocennYch originaIri ptednich mistru, stareho porculanu a stfibrneho nadobi po zesnule matce.

Pani Mellanova nernohla vYbavu svYch doer opattiti pkepychovYmi kousky oradla a nabytku. Tenkrat, kdyt se vdavala Liba, daval jette mut dosti penez na udrtovani domacnosti, ale plat statniho tkednika nikdy nedovolil kupovati pkilit mnoho krasneho, musilo se spite dbati, aby bylo aspori vtechno nutne a potkebne. Liba nemela vena, ale vtechen nabytek i vYbavu dostala pekribu. Vtak take pani Mellanova vydala na to vtechny sve Uspory. Tetila se, net se bude Sarka vdavat, te si zase nee° naspoki. Ale zatim ptitlo ono nettesti, odchod jejiho mute, jent si zalotil novou clomacnost, a zakonnY pkidel na t'enu byl vymeten tak nepatrnY, te by byla pani Mellanova se svou dcerou Gila skorem v nouzi, kdyby se nebyly pomery tak ptiznive utvakily. Barka totit byla se studiemi hnedle hotova, a velmi bzry se ji dakilo v jejim podniku tak dobie, te opatkila svou zlatou maminku vetkerYm pohodlim.

Nikdy se netilo stare pani Mellanove tak krasne, jako nyni, kdyt doktorka pkinatela do male dorndenosti tolik penez! Matka byla si dobie vedoma, 'dim jest povinna tteclrosti sve leery! NebYt ji, byl by asi east° zavital do jeji rodiny nedostatek.

Ted' rada vyslechla, te ma Leo po rodieich tolik pkepychovYch veci a te tedy jeji dcera bude tit v prostkedi, ktere by sama nikdy nedovedla pro ni stvotiti. Tetila se jit take, at navttivi se svou dcerou domov jejiho snoubence a shledne tak misto, kde si ma, stvorit jeji deera pkitti sve hnizdeoko.

Barka sice zvala maminku, aby se s ni odstehovala do noveho domova, ale pani Mellanova nechtela ani slyteti. Neopusti nikdy tento tichY dum, kde se ji narodily obe deerutky, kde protila sve, nejkrasnejti beta. Bude to hospodatiti se svou slutkou Marinou a bude jen z dalky sledovati tivot obou s yych deer. Caste navgtevy.ji k tomu zcela-postael, vedela dobie, to i to nejlepti matka nekdy se std. va zcela bezday rus'iv3im tivlem v rniade dornacnosti.

Ten veeer dlouho sedely cbe 2eny — a hovoo novem 8areine . tivote. BYva, to -nejkrasnejti doba pro matku, vidi-li, jak se usmiva budoucnost na jeji milovane dite. V duchu se stare, pani modlila, aby ilebe poptalo aspori jejimu diteti ttesti.

"Co s tou Libou budeme maminko?" poeala Vtak zase Barka o sve starosti.

"Nevim, dite, nelibi se mi to vtechno. Milan nebyl zlY elovek, ale Liba ho nemCla nechavat tak samotna do mesta. Vit sama, kolik tu tije panieek, touticich po dobrodrutstvi. TakovY mladY, bohatY mut, jehot tena tije jako popelka v Ustrani, jest pro lie vhodnou hoiisti. Zaruduje jim naprostou diskretnost a poskytne jim pki torn vkchno, po dem touti. Nevim, ale mela bych ut sama rada o torn nejakou jistotu."

"Co mysilt, mamino, abych piece jen nejak patrala po te jistote?" trvala Sarka, na svem privodnim planu.

"Nevim, ale nemohu se pro tento zp-asob nijak nadchnouti. Piedstav si, te by se o tom dovedel a te by byl snad piece nevinen, jak by ho to musilo stratne uratet! Cola vet by se tim jen zhorgila. Zatim at' se Liba sama pokusi neco na nem vyzvedet!"

"To bude asi- neco piatno! Liba je stratne zbabeld, budet videt, ze bude schvalne prodlutovat tuto nejistotu, jen aby nebyla nucena sv.S7m mutem pohrdat! Nechapu takovYcla ten, ktere dovedou milovat mute i tenkaat, kdyt zjisti, te jest to elovek mravne bezcennY." •Pani Mellanova, si povzdychla. Jeji ubohe srdce davno jette patiilo tomu bezcitnemu muti, kterY ji nechal samotnu se & Perna dospely mi dcerami a zakidil si novou demas,nost s miadou tenou.

Nikdy by se nesmela pkizritti se svou laskou sve dceki, ktera, byla proti otci nesmiritelne popuzena. Jak ji mohia ted' vykladati, to Libu docela chape, to prava laska se nepta pc)

Strana 16

ze, to milujici tena klesa, snad bolesti pod ranou mu2em ji zasazenou, ale nikdy nepiestane ho milovati.

"Vig, dite, nediv se, Liba ma sveho mute opravdu hodne rada, podivej, ma piece jeho dite, musi tedy za kaZdou cenu hledet zachovat klid ye sve domacnosti, u2 k vAli tomu diteti.

Kdyby byla sama, snad bych ji sama radila, aby ode gla od neverneho chote. Ale nema piece prava brat diteti otce." Stara pani se snaZilo omluviti jednani mladgi dcery, s nimi pine souhlasila.

"U2 jsem ti o tomhle, mamino, tikala nesdislnekrat, 2e se divam na to docela jinak. Man2elstvi na nevete zalolene nemilZe bYti zdravYm prostiedim pro deti. Net gpatneho otce, je lepe nemit 2adneho. Jakapak je tu mo2na vychova?

Vklyt' dite bude jednou dobie chapat ten divnY pomer mezi rodiei. V jakeho eloveka pak vyroste?"

"No, v2dyt' jegte nic tak zleho nevime, na to je jegte v2dy easu dost. Snad de, Pan Bah, Ze se Milan jegte zmeni. Ma piece sveho klueika hodne rad, nosi mu v2dy ze svYch test do Prahy darky, misky a hraeky. i Ube obeas nee° doveze — neni tedy jegte tak sve rodine odcizen, kdy na ni mysli," snatla se pani Mellanova omiuvit chovani sveho zete.

"To vgechno neni nic jineho ne2 Uplatky — tigi tak vYeitky sveho svedomi — kdybych byla Libou, hodila bych mu jeho darky pod nohy."

"Mile dite, jsi trochu prudka. Jen poekej, 2ivot to nauei, jak je nutno muff= mnoho odpougtet. I ten nejdokonalej gi z nich ma sve slabosti a chyby, a laska 2enina se musi pies mnohe ptenest," matka se snaZila svou dceru poueit o stinnYch strankach onoho gtesti, ktere na ni deka.

"To vim, mamino, ale jsou veci, ktere piece odpustiti neize. Jest ureitY zaklad spoleeneho 'Zivota, s neho2 se 112 slevovat neda. Mam Leona velice rada, ale nee° podobneho abych mu nekdy odpustila, na to nedovedu ani pomyslit. On ovgem take na to nevypada, Ze by se dovedl takto chovati."

Pani Mellanova si smutne povzdychla. Jeji mu2 take nikdy na to nevypadal. Proto ji jeho jednani tim hrozneji trapilo. Byla si jista, kdyby ji nebyly poutaly jeji dcery k 2ivotu, 2e by nebyla tehdy ptekla sve stra gne zklamani.

Hladila ted' dernovlasou hlavieku sve dcery — a tegila se v duchu Utechou, 2e snad piece se najdou na svete muZove destni a dobti, kteti dovedou svou laskou stvotiti 2ene na zemi raj.

Ke2 by byl jednim z nich take snoubenec jeji dcery! Stara, pani dlouho ten veeer neusnula.

Myslila na budoucnost sve star gi dcery vice, ne2 na starost o dceru u2 provdanou.

Netugila, Ze 3i nejbli2gi budoucnost ptida jeSte tieti starost — o Atesti jeji vlastni.

V. Pani Mellanova, toti2 udelala 112 davno kti2 nad svYm vlastnim rodinnYm gtestim. Oplakala sveho manZela, jako by ji byl zemfel. 2ila ji2 jen svSrm detem; jen jejich gtesti mela na myna sve 112 davno zapomnela.

Proto ptivitala velke doporudene psani, ktere neslo razitko ze Slovenska, s velkYm nepokojem. Dlouho je v ruce pfevracela, ne2 se odhodlala je otevtit. Co asi noveho ji ptina gi? yeseleho to nic bYti nernil2e. Poznala rukopis sveho mute. Co ji asi chce po letech odloueeni?

Byla rada, Ze 8arka neni doma, kdy psani pteeetla. Plakala nad nim, detla je znovu a znovu. Slzy ji oslepovaly, ale detla zas a zase — ale v jejich rysech mezi slzami vzchazel zvolna krasnY, St'astnY Tohie psani znamenalo pro ni velke zadostiueineni. Mug ji psal, jak je hluboce negt'asten, ‘±e ji2 davno ne2ije se svou druhou 2enou, 2e je stragne sam — a 2e prosi, zda by mu dovedla aspoti odpustit, aby ve sve hrozne samote byl zbaven aspori tech stra gnYch vYditek svedomi, ktere pla gi spanek jeho noci.

Pani Mellanova ten den nejak omladla. Stirala site stale je gte slzy ptechazejic neklidne pokojem, ale byly to 112 davno slzy radosti.

Jiti — jeji milovanY Jiti — start' brach — piece tedy na g el cestu zpatky? Bloudil dlouho — bloudil og klive — ale ted' zase bude brzy vg echno dobte. Nejen mu odpusti — musi se zase vratit! Musi zase poznat, jak dovede se Q nth° starat, jak mu doka2e svou lasku teprvo

ye stfedu, dne 24. ledna 1940.

V2STNIK ted', kdy poznala, jak talc° se to tije bez neho. Jiste i dcery mu odpusti Dcery? Liba jiste, ale Sarka? Stara pani se pojednou zastavila. Podivny pocit strachu ji schvatil.

Sarka? Ta nesmifitelna odpOrkyne verolomnosti v cizich man2elstvech? Dovede ueinit jimku v ptipade svYch rodieii? Ne, jiste ne!

Uboha 2ena klesla schvacena touto my glenkou do ktesla. Tohle bude zla, take, vec! Videla s hrfizou, 2e jeji Stesti nespodiva u2 davno v jeji ruce. V jeji rodine Ift davno pte gla vlada do sane ruky jeji dcery. Je ji jiste povinna velkou vdeenosti. Bez ni byla by okusila nouze — bez jeji Utechy nebyla by se tenkrat probrala ze sveho zoufalstvi. To bylo vic ne2 jiste!

Co ted'? Prvni, co si honem vzpomnela, bylo, Ze schovala psani sveho chote hluboko do sve zasuvky. Trpce se ph torn usmala. Takto asi schovavaji mlade dcerky prvni zamilovana psanieka pied matkou Zde jsou trochu ptevracene pomery. Zde ukrYva, matka posledni ny dopis pied svYm ditetem.

Sarka ten den nemohla svou matku ani poznati. Jeji nalada se menila jako dubnove poeasi. Chvilemi videla, jak se ji vkradaji do oei slzy, chvilemi zatila zase jeji tvat odleskem gtesti. Takovou zei v odich sve zlate, ptedeasne ustarane maminy Zarka je gte nevidela.

Marne v duchu hadala. Aby se byla mamma dovedela nee° o Milanovi?

Zeptala se ji.

Ale stara pani nic noveho nevedela.

Kdy2 odpoledne ptigla na navgtevu Liba, byla jig zase Sarka pry a matka se mohla aspori nekomu svetit se svym velkym gtestim. Liba byla vZdy otcovYm mildekem — ta ji jiste porozumi.

Nebylo nikdy vetgiho rozdilu mezi dvema sourozenci, jako mezi Libou a 8arkou MellanovYmi. Jak v povahach, tak v zevnej gku. Profesor Mellan byl Stihly, vysoky muZ, dernYch, jiskrnYch zraku, dloulieho pinovousu, kterY mu velmi slugel a dodaval mu zvlagtniho zjevu. Jeho dcera Sarka byla mu zcela podobna. I povahou raznou, divokou — nesmititelnou.

Pan iMellanove, byla o par let star gi net jeji muZ, byla men gi postavy, jasnYch, modrYch oei a zlatYch vlasu. Libu ge byla obrazkem sve matky, i jeji povahu, dobrackou, nevYbojnou, po ni zdedila.

Ale jak to 112 bYva — kontrasty se piitahuji.

Sarka mela mnohem radeji, 112 od malieka, svou matku, kdato Liba ptilnula celou svou bytosti ke svemu krasnemu otci. Kdy2 se prochazela v nedelnich dopolednech zave gena v jeho rame po nabte21 — povaZoval je ka2dY za hezkY man2elsky parek. Profesor Mellan pies svtij pinovous mel velmi mladistve vzezieni, snad proto, 2e stale jegte holdoval sportu, a po nem zdedila 8arka svou lasku k jizde korimo i autem.

S mladgi dcerou Libou jezdival zase profesor v zime do Krkonog na lyZe, na kaZde svatky i nedele.

Zivot v recline MellanovYch plynul krasne a nerugene aZ do tech dab, kdy byl profesor ptelolen v hodnosti ieditele kamsi daleko na Slovensko. Sarka tenkrat jiZ studovala prava, chystala se prave k prvni statni zkou gce, mladieka Liba se v taneenich hodinach seznamila s velkostatkatem ZahorskYm. Proto se nemohla pani Mellanova odhodlat odejit za svYm chotem do jeho noveho pusobigte. Take bylo te2ko dostati tam slugnY byt a vetgina statnich ittednikir Zila takovYm rozpoltenYm 2ivotem.

Nejhute se vymstil tento zptisob na rodine profesora Mellana. V gechny jeho zname jeho skutek nesmirne pfekvapil. Nebot' profesor bYval vkly velmi svedomitYm, vanyrn dlovekem.

Byl site velmi obliben ye spoleenosti jako zabavnY spoleenik, ale nikdy se o nem nikdo neodvelil tvrditi, 2e by mohl pomY gleti na zproneveru na sve 'Zen& U2 tenkrat, kdy po prve neptijel domti na vanoce, sedela cela rodina kolem gtedrovederni veeete jaksi stisnene. Jako by zla, 'derma, mraena zatahovala se na dosud jasnem, slunnem nebi jejich rodinneho 2ivota. A z tech mraeen udetilo jednoho pogmurneho lednoveho dne, kdy ptigla ta stra gna, zprava od keditele Melana. Prosil svou 2enu i sve deti, aby mu odpustily, 2e nemfde jinak. ty dny, 4ter6 OsleclovAly pc) touito dopi-

su, jiste tadna z tech tri ten nikdy nezapomene. NejitUte bylo s pani Mellanovou. Dcery se opravdu, baby o jeji tivot.

Zcela rozdilne nesly zproneveru otcovu obe dcery. Kdetto Liba truchlila nad odchodem otcovYm jako nad jeho smrti, zatvrdila se 8a.rka proti nernu jako proti zlodinci. V gechen stra glivY tal jeji matky utvrzoval ji jen v jejim nesmititelnem za gti proti jejimu otci. Tato rodinna katastrofa dala pak smer celemu jejimu tivotu. Jen proto se venovala s takovou vagni svemu povolani rozvodove advokatky, to chtela pomstiti na v gech provinilcich vinu sveho otce.

Liba se na mateinYch prsou rozplakala, kdy preeetla dopis ze Slovenska. Jeji milovanY tatieek se k nim zase vrati! Nebyl pro ne navkly ztracen — jak se obavala — ne — zase bude s nimi tit! V torn okamtiku zmizelo nekam daleko cele jeji vlastni hate, nespakojene mantelstvi. At se vrati jeji drahy tat'ka, povesi se mu kolem krku a ve gtesti nad jeho navratem zapomene jiste na v gechno trapeni. On ji jiste poradi i pomffte — on — jeji vernY kamarad a nejlepgi Ale cela ztrnula, kdyt ji matka ptipomenula Sarku. Ano — to je pravda — s tau nepoditala!

"Ale, maminko, piece musi uznat, ze je to od otce hezke, ze se pkiznava, ke sve vidine a chce ji napravit. Vraci se kajicne zpet do sve rodiny, nemilZeme byt tak nemilosrdne a neptijmout ho. Piece ka2da, Zena musi umet odpou gtet — to by ani nebyla tenou . . . " namitala Libuge na matainy obavy.

"Hada tena, ano, jiste, mag pravdu. Jen naSe Sarka ne. Cot ji tak malo zna g ? Jen jednou jsem cosi podobneho prohodila — hned tenkrat v prvnich dnech na geho zoufalstvi — to se snad jegte vgechno zmeni, te pozna otec, jak nam ublitil a ze se k nam vrati. Dodnes vidim, jak ji blesklo v odich nesmirnYm za gtim. Jegte dnes slyg im jeji prudke "nikdy!" ostre jako met. Ne„ det'atko, 8arka bude rozhodne proti jeho navratu. Nevim, ji o torn rabec nee° kid," pani Mellanova stirala si slzy z oei.

"Ale dovol, mamino, Sarka nema koneene tadneho prava fidit tve jednani. Je trochu divoka, a rada se miche, do cizich veci, i u mne si poeinala, jako bych ji byla povinna poslugnosti. Neumim se ji dobke oprit, ale citim to detelne, te zachazi do extreme ve sve prudke "Ano, ale nesmig zapomenout, Ze v nagi rodine byly davno divne pomery, Ze Sarka byla vlastne celou tu dobu hlavou na gi rodiny, od tech dab, co otec ode gel. Pomohla nam tvuj sfiatek obstarat a v g echny starosti vzala na sebe. Nemluvim ani o tom, ze ptispela znaehou penetitou eastkou na na gi domacnost. Vydrtuje ji kolik let, bylo by to od nas trochu nevdeene, kdybychom ji chtely upirat pravo starat se a nag e zalelitosti. Nevim, ale bude to zle . . . " Bylo to zle. Kdy2 se Sarka vratila veeer dodivila se, to se Liba tak dlouho zdrtela u nich navg tevou. A divila se je gte vic, kdy se dovedela toho pfieinu. Liba chtela bYti pfitomna rozhodnemu jednani, az matka ukate sestke otcuv dopis.

Obe teny se nemYlily ve svYch obavach. Byl to og klivY, drsnY, netenskY smich, kterY zaznel fitulnYm pokojem, kdy Sarka doeetla.

Hodila jej na stul a zadivala se posme gne na obe podeg ene teny: "No, to se vi, obe dy e uplakany, to znamend, hluboce dojaty timto komediantstvim. To se dalo odekavat, na vas obe je to mac dohte vypoeteno! Ale je g te jsem tu ja. Bude tedy na mne, abych uhajila test cele rodiny. Vy pro ni smyslu nemate. Ani se neptam, ale jsem si jista z va g eho vzedeni, Ze byste byly ochotny ke smiru."

Zase onen zlY smich. " "Sarka, podivej se, je to piece tvilj otec star apani se zoufale rozplakala.

"Neni mYm otcem — 112 davno nemam otce a je tak lope, musila bych se za neho stydet!"

Mateiny slzy '8arku nedojimaly, naopak zdala se, te se jimi je gte vice zatvrzuje ye svem hnO, VU.

pfilig me matce, net abych mu do-: vedla kdy odpustiti," vysvetlovala doktork0 dfr‘rod sveho jednani.

(Po/4WYAlli.)

Ve sttedu, dne 24. ledna 1940.

Pearl S. Buckova. c TAT se svetoznamou v nekolika male letech neni jiste 'snadna vec — z ylake. pro 2enuspiSovatelku. Ale nejmladk nositelka Nobelovy ceny pro literaturu (nejmlai i vekem) to dokazala. V jejim ptipade k tomu staeila jedina kniha, vynikajici roman "Debra zerne", odmenenY vysokou literarni cenou Pulitzerovou, jehol zfilmovani po sedmi letech od knilniho vyclani jeke zvYklo jeji slavu.

Romany, novely, povidky a dalk belestricka tvorba Pearl Bucke ye se zabYvaji, az na nepatrne vyjimky, soueasnYm livotem Cinanu. KaIdY vzdelanY etenat odhali rychle literarni ptednosti jejich del, (psanYch vesmes anglickym jazykem), stejne jako dobry znalec citivejkch a dneSnich pomeru einy musi pine oceniti opravdovou jedineenost jejiho posttehu. Knihy Pearl Buckeye nemohl napsati '-2adny mul, musela je stvotit tena, a to nejbysttejk zahranieni pozorovatelka, ktera ztravila teener celY livot v eine. Podatilo se ji rozhodnYm‘zpilsobem zvitezit nad vekterou dosavadni zahranieni Cinskou literaturou, nebot' dovedia zachytit jasnejk, duvernejM, malebnejk a pit edevSim nezkresleny obraz due lidu, zpiisobu jeho my'Sleni, denniho livota a zakotenenYch zvyku, net vkchni dosavadni autoti knih tohoto drulni a z tohoto prosttedi.

Poeinajic prvYrni literarnimi pokusy nasi autorky, nalezame ye vkch jejich pozdefSich terarnich dilech verne zachyceni uddlosti i pievratu ve vzdalene Rik stiedu. Stejne yzacnYm zpilsobem jsou v nich zachyceny stale s novych hledisek objasrievane popisy neobyeejnYch promen, vyvolanych rychle pokraeujicim zapadnictvim v livete a my gleni yelke east "synebes", na Ukor OetnYch prastarych tradic.

Umelecky vynikajici a neobydejne poutava jsou srovnani stareho a noveho sveta v jejim proem romanu "VYchodni vitr — Zapadni vitr", a v krasnem svazku povidek "Prvni manlelka a jine povidky."

Umelecko, hodnota zpilsobu psani Pearl Buckeye zaleli ptedevkm v torn, ze dosahuje mohutneho Udinku neobyeejne prostymi, klidnYmi a nenasilnymi slovy a vetami, jim2 je kalda, fraze, kalde pfehaneni a kaala snaha po vnejkm efektu, Upine cizi.

Zvlake hodnotnYnt dilem je Tti generate a svazky obsahujici historie typicke rodiny Wan, gt (Debra. zeme — Synove — a RozdelenY dum). Literarne vS'ak nad ni stoji roman "Matka" — neebyeejne hluboce promyelenY, a soueasne neobyeejne lehce napsanY ptibeh denniho livota a osudu typicke einske selske "tem misionate" (1936) zveanuje portret matky Pearl Buckeye.

Pearl Buckova, se narodila roku 1892 v Hillsboro v Zapadni Virginii. Jeji otec pochazel ze stareholandske rodiny Sijdenstricker (jehol zaeatedni pismeno S ma y e svem jmene), ktera se vystehovala do tehdejkho uzemi dne'Snich SpojenYch Statii pied dverna sty lety. Jeji rodiee pusobili mnoho let jako misionati v nejhlubnitru tiny; v roce. jejiho narozeni byli pra.ye na delei dovolene ye sve viasti. Ale DI etyti mesice po narozeni dcerueky se vratili znovu do tiny. Pearl prokla sve detstvi v meste Oinkiangu na tece Jance, ktere hralo velkou Ulohu v nynefkm japonskem vpadu do Oiny. Tam se Pearl naueila mluvit dtive Cinsky net anglicky od stare domorode pestounky, ktera, vtiskla do jeji duk prvni literarni vlivy yypravenim mnolstvi einskYch pohadek, povesti a udalesti z historic lidu. Zahy -Oak se ujala vYchovy ditete matka, ktera peeovala o to, aby se naudilo mluvit a psat anglicky o vem, co videlo, chapalo a vnimalo.

Matka objevila wkly pozmov0,e181cou by Mr st

VtSTNtIC sve dcery a zadala posilat jeji zapisky do detske ptilohy deniku "The Shanghai Mercury". Objevovaly se tam pravidelne po radu let pod pseudonymem "Novice" — novdeek. Miada Pearl se zileastnila pravidelne i detskYch pisatelskych soutek o ceny, ktere vyhravala tak Caste, 'le jeji rodina mohla zahy poeitat s temite penezi jako se stalYm piijmem.

Toto zamestnani skoneilo v debe, kdy Pearl dosahla 17 let a byla poslana do SpojenYch stath, aby studovala na kolleji Randlph Macon, kde, diky svYm velikym schopnostem, hrata brzy vedouci ulohu. Po skoneeni studii se opt vratila do Oiny, aby zde dva roky pedevala, o telce nemocnou matku. Potom se provdall za rclacieho Ameridana Bucka a ptesidlila s nim a se syYmi rediei do jednoho severoeinskeho mesta, kde jeji mantel dostal zamestnani. Zde byli jedinou bilou rodinou v celem kraji.

"Tam jsem vela v neju2Si style s domorodci a ziskala jsem hluboke poznatky o jejich livote a citeni. Tamni 2eny se mnou mluvily, ,jako '2 1,eny mluvi se lenou a ptitelkyne s ptitelkyn."

Jak fizce srostla jiz od detstvi s Oinou, dokazuje nejlepe jeden ptibeh z jejiho detstvi: "Moje ptitelkyne a spoleenice ye hrani, stejne stard male Oitianka, mne nazvala pti jedne kdy jsme se trochu nepohodly, "cizinkou". S pladem jsem bekla k matte, lalovala ji to a zeptala se ji: "Jsem opravdu cizinkou?"

Matka mi tehdy moudte odpovedela: "Rekni sve pkitelkyni, ze jsi jen vzhledem cizinkou, ale ze tve srdce je einske."

Po pet letech se rodina ptestehovala do Nankingu, kam byl jeji mantel pa y-elan jako profesor zemedelstvi na universite a kde jeho lena dosahla na tek gkole profesury anglicke literatury. "Zde jsme mohii pozorovat deset let narod ve stadiu probuzeni a revoluce." Z tete doby pochazi tada jejich nejkrasnejSich literarnich ploclU, snesenYch do historickeho svazku "Prvni manlelka" — na ptiklad "Komunista", "Uprchlici", "Nova testa". V Nankingu se_zabYvala pani Buckeva, tadu let hlavne s yYrn mukm a jeho odbornYm studiem, svYmi detmi, svou domacnosti, syYmi redici a svYmi ptednaekami.

V roce 1925 studovala na americke universite Cornell, kde ziskala doktorsky diplom studii o anglickYch essayistech. Ternet soneasne ziskala vysokou a neobydejne Cestnou literarne-historickou cenu za svoje pojednani "'dna a zapad", jel ji pc sedmi letech slouhlo jako jadro ptedna'Sky, kterou mela na akademii politickYch a socialnich ved ve Filadelfli.

Po jedno a piillete ptestavce se vratila opet do Oiny, kde si koneene zvoiila za hlavni zamestnani spisovatelstvi. Mezi jinYm napsala i sy tj prvni roman. Ve chvili, kdy byl jil temet dokoneen, byl Nanking napaden komunistickYmi tlupami, ktere plenily mesto a ohrolovaly cizince na livotech. Bucke ye rodine se tehdy dostalo zaveas upozorneni, take mohla speSne opustit svtlj diim a ukryt se u zname einske rodiny. Deset minut po Uteku byl jejich clum vyplenen. Ptikiho dne byli, spoleene . s jinYmi belochy, zachraneni americkYm torpedoborcem a odvezeni do 8anhaje, odkud se brzy ptestehovali do Japonska.

Kdy'l se vratili po roce zpet, zbYvale z jejich domu jen spalenike — a v nem Mehl popelem i rukopis prveho romanu Pearl Buckeye.

SvYmi dalSimi rernany kraeela vkk rychle od uspechu k Uspechu. Ale i jeji Ceti* kratke pribehy a novinove elanky o einskYch pomerech dochazely a dochazeji dodnes yysokehe uznani. Loriskeho roku se rozvedla se s yYrn prvYm mukm a provdala se za newyerskeho nakiadatele sy Ych del. Od to doby lije trvale v New Yorku. Zmena prostkedi je patrna i na jeji literarni einnosti. Jeji posledni, nemene ovkm vynikajici, roman "Py'Sne srdce", neodehrava se jil v Oine, nYbr'l ye SpojenYch Statech. Soueasne rediguje Pearl S. Buckova vynikajici mesienik "Asia", jeho nejlepk elanky pochazeji z jejiho pera.

Na gymnasiu se vyueuje fizeni automobilu.

Rizeni auta jako nepovinnY ptedmet bylo za vedene v septime a oktave realnehe gymnasia v Pelhtimove. Vyueovani jizdy bude odpoledne. Mezi ladky je o tenth nept .vIntk<7 plAedmet 7,6,jem. ov6erii p e tav ej

Strana 17 Bude rozhfiteno stare kretske pismo?

V rozlehlYch zficeninach kretskYch v nich jil stare Rekove videli praci bajnYch obrii Kyklopu, byly nalezeny tabulky s podivnymi znaky, ktere meleme pokladati za pisnio z druheho tisicileti pied Kr. Vzniklo asi dlouhou zkugenosti a z obliby peeetnich prstent.

KaZdY jednotlivec mel svou vlastni kresbu vrytou do zlate ploSky; s podatku to byly bajne nebo lovecke vYjevy, pazdeji se poeinaji objevovati ureite skupiny osobnich znakti. V stejne dobe podali i ureiti kemeslnici vrYvati sve vyrobni znadky do svYch praci; i na stavebnich kvadrech ptichazeji zvlaStni znaky, ktere jsou charakteristicke pro ureitou skupinu pracujicich. Preto se musime domnivati, pnycdni kretske pismo bylo pojmove, to znamena, ze sve znadky mely hned c,ele pojmy, slova, nikeli hlasky. Celkem zname na 200 ta,kovSich znakil, ale dosud bezpeene v'Sechny napisy nalezene v Knossu, ye Faistu a p. nepteCeti nikdo. Je zajimavo, ze tote pismo bylo zapomenuto jiz po prvnim vyvraceni kretskYch palacil a pa prvnim zlomeni moci teto rise. Po staletich, kdy na troskach starch zdi vznikaly nove, jeSte yelkolepejk palace, bylo zavedeno jine, jii, dokonalejk pismo earkove, ktere se psalo od leve strany, k prase a znalo jil rozliScvaci znamenka, teelcy a darky. Celkem zname temet sto znakti. tohoto -pisma; mnohe z nich oznaeuji jeke pojmy, jine jiz jen jednotlive Jak ukazaly nektere nalezy v Knossu, zmenily se postupem doby i podoby nekterYch pismen. Od podatku 20. stoleti se badatele snali o pteeteni techto napist, dosud N:sak nebylo dosaleno uspokojiveho vYsledku.

Srovnavacim studiem se podatile s velkou pravdepodobnosti urdit nektere znaky mer a vah, nektere stale se opakujici skupiny znaky jsou pckladany za jmena, jive za nabotenske rituelni formule a p. Tak rozumime aspen ponekud obsahu slcv, hlaskove jejich zneni si o✓ em zatim nedovedeme ani zdaleka piedstavit. Posledni dobou ukazuji nekteti badatele (J. Sunciwall) na podobnost nekterYch znaku s egyptskymi hieroglyfy; jine znaky, jak se zda, preky ben vetk zmeny do vyvinutejkch abeced hlaskovych. Timto pozorovanim se otviraji yedeckemu badani nove manosti a celY udenY svet s napetim oeekava dalk pokrok: vadyt' p •edtenim techto malovanYch tabulek (piktografii) by promluvili dosud tajemni vladcove nadhernych palace a rozsahlYch mest a z dejin Evropy by se vyjasnila jedna z nejtemnejkch kapitol. Snad by i nak vedomosti o vlastni podstate povesti o trojske valce a obsahu Iliady koneene dostaly pevnejk podklad.

Uroda deti v Uherskim Hradiki.

V Uherskem Hradiki se rodilo v minulYch letech roene pouze kolem 80 deti, zatim co zemtelYch bylo vldy kolem sta. Podet obyvatel se proto uddoval v meste hlavne ptistehovanim novYch lidi. Letogni rok vAak znamena prtlom do tete populaeni krise a poprve po letech bude miti mesto zase vetk podet kolebek net rakvi.

Podle dosavadniho jeSte neUpineho zji'Steni se narodilo v tomto roce priblithe 110 deti. Zajimave je, ze nejvetSi vzestup populace je v listopadu a prosinci, kdy se narodilo prase 25 novorozeriat. Nejzajimavejk na tom v'Sem je, ze zdrcujici prevahu maji kluci, kterYch se narodilo 21, zatim co deveat pouze 4. Za zminku take stoji, ze nejvice narozenYch deti je v Rybarnach a starkch Ctvrtich mesta, obYvanYch yesmes delnictvem a stiednimi zamestnanci, zatim co v novYch etvrtich obYvanYch tak zvanou lepSi tfidou je poeet porodti jen malt'.

Praha zfizuje etyri nove iltulky pro (Yeti._ OsvetevY odbor mesta Prahy zfidi v nejblftMch dnech nekolik dalkch rannich detskych utulkil pro deti nezamestnanYch rodiefi. titulky budou otevreny pri mateicskYch Akolach v Praze VIII., v Michli, Pod Bohdalcem, v NovYch Vysodanech a v Kobylisich. Do vkch mohou Ott prichazeti nebo byt privadeny od 7. hodiny. Krorne toho bude zrizena u obecne Akoly v Dolni Krel detska drukna, proto ge ze 180 'Zan gkoly nema 82 Zan' pri ptichOdu ze 4koly 340 rode •cloma ink%

Strana 18

ZAJIMAVOSTI List "Koelnisehe Ztg." prinaei zajimavou hospodarskou tivahu o finskem nerostnem bohatstvi. Finsko hornictvi je site jeete na poeatku sveho vYvoje, ale yYzkumy ukazuji, te zeme je velmi bohata na mineraly. Spotreba kovti v zemi byla dosud tak nizka, 'te Finsko nepotrebovala rychle vet8ovati sve bariske a hutni podniky. Podniky pro zutitkovani rud byly z nedostatku domaciho kapitalu financovany z Anglie. To se tYka predeveim prilmyslu niklu, kterY ma vedouci postaveni v kovoprtimyslu Finska. Nejznamejei a nelhodnotnejei naleziete medi ve Finsku lezi u Kuopie a byla objevena v r. 1909. Krome medi nachazi se zde jeete v hojne mike zinek, nikl a kobalt. Lotisko v hloubce 260-300 m. Dle poslednich odhada leti zde asi 30 milionn tun rudy s obsahem 800.000 tun eiste medi. Ve Finsku se praye stavi valcovna medi. V posiednich letech se pro malau vnitrni spotrebu pristoupilo k vYvozu surove medi. Jednim z nejdriletitejeich vedlejeich produktti, ktere vznikaji pii vYrobe medi, je stribro (asi 1000 kg) a zlato (asi 120 kg roene.) Na brehu Severniho more Teti nejdriletitejei finske naleziete niklu — Petsano. Je to celY retez lotisek o deice 40 km. Je to vzacne eiste lotiska o obsahu at 4.5 procent niklu. Krome medi a niklu ma Finsko znadne zasoby teleznYch rud, zinku a molybdenu, stejne jako olova.

Trefa na miehu..

To neni tadna Latina, ale pravdivY pribeh z honu choceriskYch nimrodii ye Skotenicich.

Krasna, "lee" se pomalu uzavird a strelci jsou pripraveni k rane. Kdo bude tim et'astnYm, jemut se dostane prvni rany? Je mezi lovci pan inspektor Prochazka, kterY tak poutave umi vypre.vet, at se dech taji, o honech na vysokou, medvedy a kance, jicht nastrilel nevim kolik. Ted' je upozornen, te mu na muece sedi neak. Namiri a prask! "Dostal ji na michu," libuje si pan inspektor — "koukejte, ani se nepohnul!" A s rozzakenYma oeima beti pro korist. Ale, hrriza! Statneho idaka nenatite zvednout z pelechu. Ne pro jeho vahu, tak velci neaci ani v zaslibene zemi nebehaji, ale pro-. to, te ten proklatY tvor je veerni etyrmi privazan k hiavici killu, zarateneho do zeme! .. • "St'astnY strelec" je zaraten jeete hloubeji. Za "krasnY Ulovek" je napre..d vyplisnen, te se prohreeil proti regulim, strileje rovnou do pelechu. Je mu to yeak odpueteno, za "rnistrnou ranu" na michu dostal kytici a byl pasevan-na velestrelce choceriskYch nimrodri.

Lisle se daji piekvapit kaidy rok znova.

V patek rano vychazel od sv. Stepana hloueek vericich. Snih jeete letel v ulici eistY, nerozjetdenY, ani nerozemajdanY. A tu dve starei sleeny, hledici na to eiste rano snad jeete oe,ima eerem kostela oslrienYma, nemohly najit dosti slov pro sviij obdiv: "Podivejte se, ty Milry bilYch drain nad ulici, ty strechy, a ty vetve stronni v zahradach! Bile, veechno bile!

Pohadka!" Olovek, kterY eel kolem, zvedl . zamyelenou hlavu a dival se take — ano, maji pravdu, je to krasne, kdyt je vee tak zasnetene. A take on prestal myslit na ostatni lied a pozoroval obraz zesnetene ulice. — Ale ted' mi povezte vy, kteri v umeni, literature, hudbe," a y e veem veudy vynalezate stale new noveho — nezda se yam, te priroda je daleko chytrejei ye sve poeinani? Nezda se yam, te priroda eloveka zna lope, net vy veichni, objevovatele, nebot' jej stale prekvapuje — zcela starYmi kouzly. V zime da, obraz zasnetenYch na jare kvety.zeela takave, jako loni a predloni (jablone neetou modni turnaly), na podzim magickou Nut', v lete totet dunce, jako peed staietimi. A Novel< vtdy znovu a rad stane v idasu pied touto starou znarnou. krasou, znovu a rad obdivuje zname arcidilo. Vy rikate, te elovek touti po novem vzrueeni, pa ne'dem neobvyklem? Ne, to ne,jobvyklejei a nejobyeejnejei je to nejlepei pro eloveka, verte tomu.

VI 8TNtIC

1/e Sttedu, dne 24. ledna 1940.

Kdo je na tom lepe —muzi nebo teny?

Velmi stara otazka, kdo je prirodou vice obmut ei tena, byla a je po vkchny easy predmetem diouhYch fivah i rozhoreenYch boPodivejrne se, kde let' skuteenY rozdily mezi mutem a tenon podle vYsledkii nejnovejeiho vedeckeho badani. Statistik na otazku, kdo je na tom lepe co do delky tivota, nam odpovi, to teny maji bezesporne lepei vyhlidky dotiti se vysokeho vekti net muti. Na 100 stoletYch osob pripada 65 ten a pouze 35 mail. tena vtiibec tije prtimerne o 3 a pril roku dole net mut.

MnohY z nas jit easto pre,mYelel o otazce, zda jsou muti chytrejei net teny. Nechame-li stranou veechny osobni zkueenosti a poznatky a nechame-li mluviti vecice, kterY nam zjevi "eirou pravdu", dozvime se, te inteligence a vee, co s nI souvisi, zaleti na velikosti mozku, kterd aini u prtimerneho Evropana 1350 g a Evropanky 1250 g Moderni veda veak dokazuje, te dueevni schopnosti zavisi take na hustote mozkove tkame, jejim rozelenenim a mnoha jinYch vecech, — takte nesmime 100 g handicap ten podceriovati. Psycholog nam prozradi, to mut i tena po strance dueevni jsou si naprosto rovni. Po strance telesne neni sporu o tom, te mut je silnejei net tena; Veda nam tu to skuteenost odtivodni konstatovanim, ze z celkove vahy mute pripada, na svalstvo 40 procent, kdetto u teny pouze 33 proc. Take kosti ten jsou prevatne slabei a tim take lehei net kosti muzu. Dacela naopak je to veak s tukem. Ale dosti cislic. Nejdilletitejel veci mezi obarna pokolenimi je rovnovaha, nebot' vime, to on° pohlavi maji sve vlastni Ukoly, ktere vyplYvaji, z jejich dueevnich i telesnYch schopnosti. Ueelein'neni tedy boj mezi midi a tena/IA, ale jejich vzajemne soutiti, ve kterem by radostne pinili svoje iikoly. Pak budou obe pokoleni take spokojena se s yYmi vYkony a otazka, "kdo je na torn lope, tena el mut?" bude zbyteenosti.

Afrieti otroci za, Sta gske koraly.

Sumava byla vtdycky znama vYrobou rozmaniteho dreveneho zboti, ale mono jit je znamo, to euma yskY lid dovedl vyrabet i jine predmety net drevene. Tak na pr. ve Staeich vyrabeli kdysi vYborne zboti majolikove, ktere pak stassti obchodnici roznaeeli po cele Evrope, ba zabrousili i do Asie a vtdycky na podzim se vraceli — jako tatni ptaci — dornri, aby se pies zimu prichystali na dale' putovani svetem.

Ale ve Staeich take bYvala skelna hut' na vYrobu barevnYch koraiu, ktere \Teak nesloutily jen k ozdobe naeich ten. Koraly byly vyvozni zboti, velka veteina byla posilana do orientu a jeete vice do Spanel a Portugal. A se staeskYmi koraly jezdili epaneleti a portugaleti lidokupci do Afriky a tam jimi platili eernym ndeelnikrim za otroky. Sloutily tedy stakke koraly otrokaHun za platidlo.

San Francisko, Cal., 17. ledna. — Dnes v noci byla "eerna, vojska" pripravena k iitoku na pobreti z Ticheho ocenanu, kterYm bYti vyzkoueena vykonnost pobretni obrany a schopnost lod'stva Spojenych Statil vyloditi vojsko na nepratelskem pobreti, chranenern delostrelectvem a protiaeroplanovYmi bateriemi. "Modra" armada, slotena z oddil y pravidelne armady a narodni gardy s delostrelectvem a motorisovanymi oddily je na strati , proti pokusu "dernYch" vniknouti na pobteti a zmocniti se kontroly strategickYch bodri v zapadnich SpojenYch Statech v nejveteich manevrech armady a lod'stva v historii mirove doby. "oerna armada", eitajici 8,000 mutii treti divise, je na palodi nekde na Tichem ocednu, vyekavajic rozkazil generala Waltera C. Sweeney-ho a admithla C. P. Snydera, aby se pokusila o dobyti brehu. Rozkaz, jak se neekava, bude dan dnes pozde v noci nebo zitra easne rano. Dnes 24 aeroplanri. "eerneho" lod'stva spouetelo "bomby" na tri velika armadni letadla v sanfranciskem letieti a theoreticky je potkodilo. Osmnact "modrYch" aeroplanti utkalo se s nimi v letecke bitye a nekolik aeroplanti na obou stranach th,e0reticky bylo vyrazeno z boje.

RESOLUCE SOUSTRASTI. Projevujeme timto uptimnou soustrast portstale rodine nad tmrtim Va geho milovaneho mantela a otce a na geho spolubratra Josefa Siptaka, kterY zemtel dne 8. ledna 1940 ve stati 64 let.

VIme, pozustali, te Vat zarmutek je velikY, ale budit Vam irtechou, to nag tad uptimne citi s vami.

Mily bratte, odpodivej v pokoji!

Dana v Bleiblerville, Tex., dne 20. ledna 1940.

Resoludni vYbor: Adlof Stepan, Emil Chaloupka a Johnnie Siptak.

• Ydarsko. — Nemeeti obchodni ziBasilej, Sy stupci a intenyti neustale projitdeji Basileji do Italie a balkanskYch zemi, kde snati se najiti odbytigte pro nemecke stroje, protote jsou to jedine zeme, s kterYmi ma Rite spojeni. Mnozi z nich jevi se ponekud zmateni nasledkem toho, to Rusko neobsadilo Finsko v nekolika dnech nebo tydnech, jak se ptedpokladalo. Nektetl netaji se radosti nad tim. Tvrdi, ze nyni Nernecku jit neni tteba, aby povolovalo Rusku koncese na Baltu ani jinde, protote je zfejmym, to je slab& Ale zaroveri miuvi o torn, co Nemecko s Ruskem mute provesti Anglii a Francii a tvrdi, to Rusko je neobmezenYm pramenem potravin a surovin.

— Francouzske autority oznamuji, le Anglie a Francie poskytly Turecku Vijay 42,000,000 liber kerlikii a 264,750,000 frankA (dohromady asi $174,000,000), jejicht easti bude poutito vYluene k nakupu zbrani pro turecke vojsko. K torn ufleelu bude venovano asi $100,000,0400. Nakup bude ueinen v Anglii a Francii, s nimit Turecko podepsalo pakt o vzajemne mod. Zbytku pUjeky bude poutito k hrateni starch dluha Turecka u zapadnich velmoci.

Francie a Anglie se tot uvolily nakupovati Doane za $8,000,000 su .g eneho ovoce z Turecka po dobu trvani valky. Bohata petrolejo ya pole nedaleko tureckYch hranic brzy mohou stati se diem spojene kampane Anglidanil, Francouzu a Turkt, aby byly odtiznuty zasoby oleje ad Ruska a Nernecka. Jestlite Anglie a Francie rozhodnou se k otevtenemu zakroeeni ve prospech Finska proti Rusku, pak jiste dopinl tuto kampari Utokem na Rusku ptes oerne mote. Vella francouzska a anglicla vojska jsou jit ptipravena v Syrii a Palestine, aby ucinila na dan rozkaz Utok ye spojeni s tureckYmi vojsky.

Rusko se nikdy nevzdalo narokii na Bessarabii, itzemi mezi tekami Dnestrem a Prutero, ktere bylo ptipojeno k Rumunsku po svetove valce, kdy v Rusku se jit dostali k vlade vici. Nedavna tee rumunskeho krale Karola 11. na bessarabske Ode, v nit prohlasil, to Runinni budou do posledniho mute vzdorovati jakemukoli vpadu do kterekoli sve provincie, je vteobecne vykladana jako vYstraha Rusku. Motnost, te by Nemecko mohlo napadnouti Rumunsko, je nyni vytazovana mnoha znalci s poukazem, to hlavnim ptanim liemecka nyni je udrteti na Balkane mir, aby mohlo odtamtud dostavati pottebne suroviny a potraviny pro nazistickou armadu.

Patit. — Francouzsla poslanecka, snemovna odhlasovala dnes vladni pkedlohu, kterou maji bYti vyloudeni komuniste z parlamentu a elenave komunisticke strany ze vgech vetejnYch -0 radii. Pomer hlasti byl 521:2. Pfedloha oyla poslana do senatu, kde bude patrne schvalena y e etvrtek. Zasedani, trvajici 5 hodin, bylo boutlive a velmi mnoho poslancu utoeilo na vladu, protote dosud nepterutila styky se sovetskYm Ruskem. Byly vzneseny taloby, to sovetske velvyslanectvi v Patiti je semeniaern zrady a spionale.

Oznameni Voliefun Okresu Fort Bend FRANK KUNZ OZNAMUJE ZA OKRES. KOMISARE 2. PRECINKTU. Vestnik byl opravnen ueiniti toto oznamen1:— Frank Kunz uchazi se o &ad okresniho komisate 2. precinktu okresu Ft. Bend. Pan Kunz byl staIS,m daneplatcem po dobu 31 let a v okresu Ft. Bend jest usazen po dobu 29 let, a cell ten eas usazen byl v 2. precinktu. Proto neni zapottebi zde jej volidAm ptedstavovati, neb za tu dobu jiste kahly jej dobte poznal. On jest take dobte obeznamen s problemem tohoto ntadu, neb rozumi praci na cestach i odvodnovani.

Pan Kunz slibuje, bude-li zvolen, ze nebude sloukti jednomu neb nekolika daneplatcum, ale bude sloutti v'Sem stejne bez rozdilu v celem precinktu dle nejlepLich svSrch schopnosti. Ptedem dekuje za VaA hlas a podporu pti volbe, ktera bude take pattiene ocenena.

FRANK KUNZ, Rosenberg, Texas (Pol. Adv..- pd) 0 Valna east Oechu shledava, svetovost v torn, 2e se vzdava sverazu eeskeho a napodobi horeene cizinu po koketovani s cizokrajnS,mi slovy a zpusoby. — Prof. dr. ChalupnSt.

Strana 19

VESTN f S

Ve stiedu, dne 24. ledna 1940.

"PATER VOJTECH" NOVI( CESKI FILM, KTERY RUDE UKAZOVAN V eESKiCH OSADACH V iJNORU A BiZEZNU. Frantina byla vesnickY sirotek.

Jako polni kvet stala sama v girem svete. Po vesnicich rozna gela a prodavala sve nadobi, ktere sama vyrabela. Prave dnes vracela se Frantina dome. Bou gie ji pfekvapila. Utikala ye vetru a lijaku ku sve chaloupce. Vojtech DvoreckY, mladgi syn mlynatilv, zastihl Frantinu v you ch. Spolu se schovali do seniku, kde v naruei Vojtecha poznala Frantina velikou silu mlade lasky.

— Zatim ye mlYne otviral mlynat, otec Vojtechfiv, zavet' po sve nebo g gene. Stark syn mlynattiv, Ka--ce rel, take mel zajem o Frantinu, ale nemyslel to s ni nikterak vagne.

Vojtech byl ptekvapen zpravou, ge jeho matka ureila ho v zaveti Bohn. Nevi v teto chvili co se s nim deje. Na jedne strane sly gi sve srdce, ktere se chveje pro Frantinu a v dugi citi ,ge musi vypinit posledni ptani sve milovane matky.

0 pouti v hospode marne eeka.

Frantina na Vojtecha Karel se smichem sdelil Frantine, ge Vojtech odejel do seminate. Vyb'ehla z hospody a utikala ku trati, ale bylo jig pozde. Vlak v &di unagel jeji milovane srdce Vojtechovo. Smutne, sedive dny progival Vojtech v seminatl. V celem mlYne bylo smutno.

Frantina chodila jako stin, bez 11smevu, bezducha. Mlynat DvoreckY zval ji k sobe do mlYna v domneni, ze Frantina miluje Karla. Ten vgak

cele dny vyseclavaI v hospode pti kartach. Jednou v hadce zle poranil Josifka Klabzubovic. Musel uteci pted Cetniky. Lekat Josifka zachranil, ale rozum mu ji g nevratil. Kariev tace dolehi na mlYn jako eernY stin. Po 'Case zjistili detnici, ge se Karel utopil. Zatim Karel pofaleg nYch papirkktere vzal tulakovi a vstoupil do cizinecke legie.

Mlynat na radu starka se rozhodl, ze si ptiveze Vojtecha dome, kdy g je tak sam. Odejel s Frantinou do seminate, ale ptijeli pozde. Vojtech jig byl vysvecen na kneze. S velkou bolesti odjigdela Frantina zpet do mlyna.

PlnYch 6 let uplynulo. Vojtech, kterY prozil Leta v Africe u misionata, vracel se domfl. Mile shledani s otcem bylo ptervano bolesti, kdyg se Vojtech dozvedel, ge Frantina jest jeho matkou. Nechtel yege otec si vzal Frantinu. jeho lasku. Jednou yeeer ce vratil Karel z ciziny. Byl ptivitan jako nemily host. Mlynat mu chtel vyplatiti jeho podil po matte, jen aby se zba-

vil nezdarneho syna. o et nici vgak ptigli pro Karla. Mlynat odejel s nimi do mesta a Frantinu svetil Vojtechovi. Nastaly chvile, kdy hovotila jejich srdce, zatim co rty byly neme. Vojtech ptemohl velike pokugeni a dokazal Frantine, ge na svete neni laska jenom svetska, ale take bogi. Karlovi se podatilo uteciz vezeni a vratil se dome. Pted otcem obvinil Vojtecha s Frantinou, ale sve obvineni nedotekl. PomatenY Josifek ukoneil vYstkelem tragicky osud Karliiv. Mlynat uvetil Frantine. Vojtech ode.iel do klagtera, kde se po Case dozvedel, ge ve mlYne se narodil malt (Vedic DvoreckYch. 0 Vgechny gt'astne rodiny jsou si navzajem podobny; ka gda, negt'astnd rodina je ne gt'astna syYm zpiisobem.

*

*

ft ekne-li gena: "At' na miste zemru, jestli nemluvim pravdu!" mug v torn okam giku east° nevi, ma-li se citit vice rozhoteen nebo vice vdovcem.

Cesky Miuvici Film POD NAZVEM

BOLESTNA. VZPOMiNKA. Se srdcem pInSm ialu a litosti vzpominame, ie 30. ledna je tomu rok, co jsme doprovodili ku veenemu odpoeinku naSeho rnileho bratra a manielku jeho,

bude ukazovan

RAYMOND A WILMA itEZNiCOEK (zem. 29. led.) (zem. 28. led., roz. Schneidrova) Odpoeivaji na hibitove Sv. Josefa v Cyclone. VelkST bol zpusobil nam vi; piedeas0 odchod. Srdce naie kruOm bolem se svira..

Pieiili hruzu tu, iijete s nami v pamitce, pieiil lasku svou, mel ji tak na kratce.

Take na nas piljde doba, ie odejdeme site, &MI6 oei, verne srdce, neblaiite nas jii vice.

Odegli narn, dva talc dfitnou nyni veeny sen, bratie a ivagrova, v nagem dome, vzpominame vas tento den.

Dtimejte milenci ye svem 'hrobe, posledni to spinek jest, volime zde vgichni k tobe, pamatce yak budii test!

V GEM DIVADLE V TEMPLE Ve STAEDU, 8. 13NORA OD 2:00 ODFGLE NE DO 11:00 HODIN VECER

tis4T vfiterI72k buck venovan Odbocce Seaton Sdrtaeni AmerickSTch techoslevakti v Texas Film tento laskave propijeuje PAN VASUT, kteremu jsme povdeeni za jeho ochotu pomoci osvobozovaci akci nak stare vlasti, jako i majiteliim GEM DIVADLA V TEMPLE, kteti ochotne propujeili mist() k ukazovani tohoto eeskeho mluviciho filmu.

Vgechny krajany uctive zve

Tuto vzporninku Vam venuje: ELLA LUKSA.,

Vibor S. A.

e. T.

Strana 20

VtSTNiK

g

V EM ODBOtKAM SDRU2ENt AMERIC. V TEXASU.

eECHOSLOVAKC

Dle rozhodnuti na schtizi vYkonneho vYboru v Taylor, Texas pozvala hlavni tradovna S.A.C.T. p. senatora Vojtu Benese k zajezdu do Texasu. VeSkere vYlohy cestovne hradi Narodni Rada v Chicagu. Pan V. BeneS podnika cestu v Louisane a bude moci prijet do Texasu dne 25. imora a zdrZeti se pouze jen do 5. brezna, nebot' ma jiZ v jinych statech aranZovane -PrednaSky. Z tohoto dilvodu nebude nam mono vSein odboekam v jejich Zadosti o jeho PrednaSky vyhoveti, ale pokusime se usporadati program tak, abychom vetaine vySli pokud moZno vsttic a poradali prednalky v takovYch mistech, aby co nejvetSi okoli mohlo se jich sfieastniti, a tim dana naSim krajanum prilelitost ptednaSky p. V. ReneSe vyslechnouti.

Z tohoto davodu musime miti co nejrychleji zpravy od tech odbodek, ktere by si pfaly pfednaSku vyslechnouti a pak pokusime se rozdeliti Texas dle toho na distrikty tak, aby mohlo bYti co mokia vSem vyhoveti, pokud to pomery a eas dovoli.

Hodlame totit' hlavne take pokadati anglicke predna S. ky pro S'ir'Si americkou verejnost a tak pasobiti propagaene pro naSi akci mezi jinonarodovci. Pravdepodobne budou anglicke prednaaky v Dallas, Waco, San Aantonio, Austin, Corpus Christ a Houston.

0 bliMich podrobnostech a datech, kdy se budou prednaSky odbYvati a kde, dopiaeme Varn pozdeji, jakmile definitivni plan bude vypracovan.

Prato okamate napi te nam kde si pfejete nav tevu p. Vojty Renege.

Ueinte tak okamilte, abychom mohli pracovati na program. t as jest kratkY. Sdruieni AmerickYch Cechoslovakfi v Texasu.

Vladimir Maudr, pfedseda, Rev. J. C. Kunc. mistopteds., J. 8u1da, tajemnik, F. Olexa jun., pokladnik.

0— VSEM ODBOtICAM SDRU2ENI AMERIC. V TEXASU.

g

Ennis, etvrtek 15. unora, ad 3:00 hod., o 7 a o 9 hod. veeer. • Jest Vaei povinnosti, abyste ve Vaeich odboekach, kde ji. " tato pfedstaveni jsou ,na tyto dny vyjednana, propagovali mezi znamYmi, piateli a eleny naeich odboeek, aby se techto piedstaveni sUeastnili. Prospejete naei osvobozovaci akci a soudasne se pobavite.

Volame k Vain znovu o usilovnou praci y e prospech naei stare drahe vlasti, rodietenaeich predku, zakladejte odbeeky, ueinte vee rno2ne k novemu naboru clenu. Potiebujeme Va:gi finaneni podporu. Ani jeden americkY Ceehoslovak nesmi zustati mime nage kaoly. TEXAS nesmi zfistati za estatnimi.

Mimo pfispevkil a dart pene2nich na osvobozovaci akci pc•adarne takte2 zasilky darn eeskoslovenskm vojintun y e Francii, a zasilky 'Satstva pro uprchliky a beZence. Za zaslanou hotovost nakupujeme zde lacino piedmety pro vojaky — pe-

neini dary na pokladnika br F. Olexa, jun., 6402 Taggart street, bedny s dary na adresu: S. A. Houston Lodge Pokrok, 1140 Robbie street,

Dime Box, Tex. pOiad6, nazledujici

anecvni Za bavy

0

UmielY chrup k pronajmuti.

V Norfoiku, v severoamerickem state Virginia, kupuje jeden obchodnik stare chrupy a piljauje je za nizkY poplatek. Ma dosti zakaznika z fad chudS7ch derKahlY eernoch rad zaplati dolar mesiene za vypiljeenY chrup, aby si nemusel dat cleat vlastni, kterY by stal mnohem vice.

MAgKARN ZABAVA v sol.39tu. 27. ledna — pri hudbe Burlesions Tri premie pro nejlepei masky Druha zabava na Velikonoeni pondeli.

11.11111UMUMMXIIII.Sna

HLE 1 E JE LAT U E politick h oz fink PRO VESTNIK A tf ECHOSLOVAK ye viech osadich.

Letos jest rok voleb. Ziskejte Politicks Oznameni ode veech kandidatu ve Vaeem okresu a precinktu.

Zaplatime komiene za ziskani techto. Ud6late dobrou Vaeemu kandidatu, kdy odporudite Vestnik a 6echoslovak k k oznamovani jeho kandidatury.

C Statni Ctiad Okresni Okresni komisai Precinktni

$25.00 15.00 10.00 7.50

Stejna cena jest pro kterS T koliv z vYee uvedenYch easopisti.

Veechna Politicks oznameni rriusi bYti zaplacena piedem.

Za tento obnos kandidat dostane pekny elanek odporueeni, kterY si sam maze piipravit a my pkelo2ime do eeetiny, pak jmcno jeho jest viazeno do sloupoe politickYch oznameni, die 0k:resit a toto tam zUstane a2 do voleb.

Jednejte nyni, neb .oznameni nestoji nic vice dnes, nezli tYden pied volbou.

Dark informace ochotne pods

Apiatug

Prozatim zdarma ziskany nasledujici divadla: Granger, patek 2. imora, od 6:30 do 8:30 hod. veeer.

Temple, etvrtek 8. finora, od 2:30 hod.. odpol. do 11 hod. veder.

eiSLO 13

MEM

aCHOSLOVAIiii

Robstown, nedele 4. Imora, od 3 hod: odpol. do 7 a do 9 hod. veder.

d Teraska Orlice

Houston, Texas Vzhfiru do prate, potadejte bazary, divadla, sbirky atd., atd.

S hesiem "Zvitezime"!

Sdruieni AmerickYch Cechoslovaku v Texasu.

Vladimir Maudr, pfedseda, Rev. J. C. Kunc. mistopfeds., J. ulda, tajemnik, P. Olexa jun., pokladnik.

g

Drazi krajane!

VyzYvame Vas, abyste neprodlene oznamili p. J. VaSutovi v Schulenburg ,jak pokrbeila Va ge vyjednavani ohledne mistnosti pro piedstaveni deskeho mluviciho filmu "STEFANIK". Oas kvapi, tato peedstaveni budou ye prospech osvobozovaci akce SALT., proto musite tam, kde mate picture show a moZ"nost ziskat pro jeden veder takoyou mistnost zdarma, okainZite dopsat p. J. VaSutovi, Schulenburg, abychom mohli eas rozdeliti a naletite takova pfedstaveni v naSich eeskYch novinach oznamiti. Krajane, ueirite tak okamiite.

ye stfedu dne 24. ledna 1940.

or k.

Vydavatele Vestniku a It echosiovika

WEST, ...

f1.11

TEXAS

11111 IIP ••

...

101,11•Mat.11.•

Ve stfedu, dne 24. ledna 1940.

Nage °bill a ovoene stromy jsou z Asie.

Tiskova, slutba vytivovaciho fistavu uvetejriuje zajimavou studii o pavodni domovine naSich kulturnich rostlin. VetSinou jsou to cizi rostliny, ktere k nam ptiSly ze vSech easti sveta. Celkem zname osm oblasti pilvodu, jet lei mezi 20, a 45. rovnobetkou severni Site.

Prvni oblast zahrnuje pohoti u Sttedozemniho mote, druhou cblasti jsou pohoti v ptedni Asii, tteti oblasti je sttedoasijska nahorni rovina, patou oblasti puvodu je Indie, Sesta Oblast zahrnuje pohoti ye sttedni a za,padni 6ine, sedmou oblasti je HabeS a Erytrea, osmou oblasti je sttedoamericke pohoti a jihoamericka nahorni rovina (Kolumbie, Bolivie, Peru).

Stkedomotska oblast je domovinou nejriiznejSich druht zeleniny, na pt. oervene tipy, bile tipy, tutinu, salatu a artidokii, cibule, poru, eesneku a petrtele. Z teto oblasti pochazeji flute, modre a bile boby, velkosemenne druhy hrachu, cocky, fazoli a lnu. Oblast ptedoasijska, do- enice, 'tito a dala eetne druhy p S razne druhy ovocnkch stromu (jablone, hruSne, tteSne, kdouli, otechy, mandlone, fiky a vinnou revu). â&#x20AC;&#x201D; Sttedni Asie je domovinou Obyeejne pknice, malosemennkch druha hrachu, cocky, fazoli a Spenatu. Z Indie pochazi ptedevSim rkte, cukrova. Mina, citroniky a pomeraneovniky. Z vkchodni Asie je pak soja a razne druhy luStenin, nekolik druha prosa, pohanky, jeemene a ovsa, jako i nekolik druht hliznatkch rostlin a rostlin s jedlkm kotenem. Tet eetne druhy ovacnkch stromil jsou ze stredni Asie. Habe je domovinou plevokvetneho jeernene a nahokvetne pknice. Velmi dulekte kulturni rostliny maji svou pilvodni vlast v Novem svete. Ze sttedni Ameriky dostala se k nam bavina, kukutice, melcun, pept a rtzne druhy zahradnich bobu, z ni Ameriky grisly k nam brambory, rajska jablka a tabak.

Neni nam znamo, proe prave techto oblastech byly nakupeny tak eetne druhy kulturnich rostlin.

Ptedpoklada se, ze ptieinou toho byly velke teplotni rozdily a zvlaSte intensita, ultrafialoveho zateni, ktera je v techto krajich daleko vetSi net jinde. Jinkm dirvodem mute bkti skuteenost, ze ptirozenk vkber zde nenastal ate nove utvotene druhy se zde udrtely vedle druht gavodnich.

0 Nasazeno 40.000 Wk. Rybatske drutstvo v Nezabudicich objednalo si prosttednictvim Zemskeho rybatskeho svazu v Prare 40.000 kust Stieiho pladku. V posledni dobe nasazovalo drutstvo jen aloft, 10.000 at 20.000 roene. V letoSnim rote a v letech ptiStich chce drutstvo venovati pod Stikam. Jiste tato akce bude ptijata u tech, kteti rybatske listky, s pochopenim a budou dbati pokynil drutstva, ktere venuje na zarybneni znaene obnosy.

0 Statenka putuje po svete s vYrobkern chudeho kraje.

Domacnosti ye Skutei obchazela stard tena a prodo,vala sit'ky na vlasy, kus za korunu. Vyrabi sit'ky sama. Je matkou dvanacti deti, z nicht nejstarSimu synovi je 42 let a nejmladSimu 17 let.

Strana 211

V2STNit

VelkorysY plan, ktery nebyl usku- zji:steno, ze statec zemkel zaduk- nemohl probudit. Ze strachu, aby nim. Hajnk byl patrne zachvacen kun nezcepenel, dal ho porazit. S teenen.

StarSi etenati pamatuji se na do- kfeeemi, padl oblieejem do petin a tim ovSem neni spokojen majitel bu, kdy v Praze se jednalo o t. zv. zadusil se. U mrtveho byl nalezen kone a bude patrne u soudu vymanotes, v nemt za kaZdYm listem mei hat nahradu. Take povoznik chce letenskou komunikaci, o to, jak pojit letenskou plan k srdci Prahy, jednu novou stokorunu a vkladni nahradu za setrank mak. nlavne k tepne, ktere, vychazi ze knitka na 11.000 K. Dale bylo zji)0( Staromestskeho namesti. Bylo mno- Steno, ze v kampeliece sousedni ob- PROC LIDE ZOVOU NONAT ZAho plant a navrhil. Postavily se ce mel hajnk uloten malt' poklad: ZRACNOU. proti sobe dve mySlenky: prilkop 48 zlatkch desetikorun, 8 zlatkch nebo tunel? Oba tabory se potiraly dvacetikorun a pet a pill kg stfibrV "Tex. Rolniku" 1. tali pile p. J. tak vaSnive a tak dlouho, az cela nkch rakouskkch mind.

Krhovjak, Flatonie, Tex., v dopisu 0mySlenka terrier usnula. Trochu po- Sousede ptispeli domkaki na za- mezi jinkm toto: "Nevis o to zadobne tomu bylo s jinou., daleko zradne Nonat, ktera, kdy se ptilokoupeni kravy. vetsi mySlenkou tunelu pod Letnou ti, vytahne i trisku z nohy? Mnohk Domkali J. M. v Uzeniekach oner. 1857. Bylo to v dobe podatku pa- mocnely dve kravy a musily bkt jit byl tak zachranen od operate. roplavby na Vltava a na Labi; teh- porateny. Pro domkate to byla Mast' vyleei a pomate v mnoha jidy ptiSla mySlenka prorazit Letnou ka rana. Sousede vykonali dobrk nkch zpilsobech ptimo k neuveteni. velkkm tunelem, aby z vnittni Pra- skutek: Uspotadali mezi sebou sbir- Je vSak mnoho rolnika a je to k hy mohly plouti parni lodi ptimo ku, a vybrankch 1200 K odevzdali neuveteni, ktere ani Nonatem nelk Cisatskemu mlknu, aby se tak domkati jako sousedskou pomoc k ze dostat do organisace. pro lodi zkratil oblouk Vltavy, kte- ?,akoupeni nove kravy.

Na rozliene, at' suehe neb otevterk prave pod Letnou zaeina. 0 tom, ne bolesti se Nonat osvedeila, ktera 0 vytahne dtevene I oeelove ttisky, ze se dcsti vatne jednalo o tomto UspanY vranik. planu, sveddi, ze byl i finanene proU frenStatskeho povoznika K. o- steely a jine ptedmety uvazle v tepoeitan. Jeho stavba byla odhad- dehrala se v minulkch dnech zaji- le, ale musi to bYt nuta na 1.5 milionu korun. Ale pti- mave, historie. Obchodnik s korimi Sla rakousko-italska valka r. 1859 z U. ptivedl k povoznikovi statneho a pozdeji r. 1866. Tyto valky oddali- vranika a nechal si jej v povoznikoly 'lane prace a mySlenka velkeho ye staji. Povoznik si nevzpomnel, tunelu, kterk by byl zaroveri prtpla- y e staji ma vetSi mnotstvi maku.

Cena Nonat je 50c a $1.00, pogtou vem, usnula.

Kiln se v nod utrhl a pustil se do a $1.05. Ptejte se VaSeho lekarAle ptes to pod Letnou je tunel, maku. teinek teto veeete byl pte- 55c nika nebo jednatele, ale nic jineho kterk je velmi stark. Je to rudol- kvapujici. Vranik usnul hlubokkm neberte, radeji piAte ptimo na nagi fovska, stola, ktera spojuje Vltavu adresn: s rybniekem v Kralovske obote. spankem, z nehot ho povoznik rano Mari. Lotblin ger & Co.. Altasl000.Coi Rudolf II. chtel, aby rybnieek v Kralovske obote byl zasobovan tekouci vodou z Vltavy Tak v letech 1582-1584 byla. vykopana 45 m pod Letnou chodba ptes 1 km dlouha, ktera, dodava vltayskou vadu rybbieku v Kralovske obote. Bylo to silo na to dobu velmi obtitne. Jedna 2ovest lici vznik teto Stoly tak, ze lva hornici, odsouzeni k smrti, vy.;LOBI-LI VAS V RODINE KAEEL VZNIKLY NASTUZENIM, wpali tuto chodbu, protote jim za 4ECEKEJTE DO ZITRKA, ALE JEETE DNES SI POELETE DC o byla slibena milost.

0 .EKARNY ANEBO PRIMO PRO Koza ji ptivedla k soudu.

Altbeta Pitipadova, 681eta, vkmenkakka ve Struhach u Pisku, mela kozu, ktera se nejradeji pasla v obili chalupnika Koreckeho. Byly z :oho pochopitelne mrzutosti a naPROTI konec i scud. Minulk tkden byla PiJipaeove, souzena krajskkm soudem v Pisku pro zloein vetejneho jetto podle taloby hrozila dce(SEVERA'S COUGH BALSAM) i chalupnika Koreckeho ublitenim JE LAHODNY, PUSOBIVY na tele a zranila ji lehce klackem pkipravenY z NETELEPSiCH na leve noze. Dcera Kareckeho vyPRISAD hanela tedy kozu Pitipadove z obill a majetnice ji pti torn napadDeti nemusite nutit, nebot' la. Soud vSak vzal ohled na rozeilemaji rady! ni stare teny a uvativ, ze jeji poVetgi Lahev hrillky nelze brati doslovne, osvobodil ji z obtaloby nebezpeeneho Mengi Lahev vyhrotovani a odsoudil ji pouze pro ptestupek lehkeho ubliteni na tele na tkden do vezeni, podminene na 60 LET VYTRVALEHO rok. Vkmenkalka trest ptijala a UZIVAN1 rychle spechala k vlaku, aby pry nejlepgim doporueenim nakrmila kozu, ktera se celk den nagemu lidu. postila. n Podivinova smrt.

NEMUZETE-LI KOUPIT SEVER-CV V PodeSine u Polne zil 701etk hajV LEKARNE nk Frantikk Beeka, znamk jako NEBERTE NIG' JINEHO A POvelkk podivin. S nikkm se nestkkdl NA VYPLACHOVANI HRDLA ELETE OBJEDNAVKU NA DOa jedinkm mutem, kterk hajneho 50c a 35e obeas na ystivil, byl obecni ponocnk LEJEI ADRESU! POETOVNE SEVEROVY Roseckk. Kdy2 v minulkch dnech PLACENO NA VEECH OBJEDTABLETKY PROTI ptiSel opet k nemu na navStevu, NAVKACH ZA $1 NEB VICE. NASTUZEN1 naSel starce mrtveho v posteli s outiftE TAK DNES! 30c krabice. blieejem zabotenkm do petin. Zprvu byla domnenka, ze statec se stal obeti loupetneho vraha, nebot' bylo o nem vSeobecne znamo, to ma doma ukryto hodne uSettenjich penez, ale lelcatskYra tettenim bylo

Severilv

BALSAM Naafi

C

25

ANTISEPSOL

Strana 22

VESTNt K

Tyrisl'ilA A , PRAVNIK Vytizuje vegkere soudni zale'Zitosti. tkadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ullei naproti Kress _ budove..

HOUSTON. TEXAS.

Co H. ClIELI

RED FRONT

it eski Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Haut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidand, jidla a lunge. .

Nejlepgi soudkove a lahvove pivo, rfizne druhy vina a doutniky.

Mluvime desky.

Hoboko stale na sklade.

Zy laStni stoiy pro ro't'ny.

DR. KARA 1-101111 Oesky Likat a, Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon Utadovny: Preston 2553 TelefOr • rPsid(mee, Lehi gh 9745 SPRAVNE VYKONANA POHREBNi SLUtBA. V hodine 'tall] zarmouceni naleznou Edward Pace pohkebni *stay pohotovY k sympatickemu yytizead nezbyteYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohilm.

Leone ceny jsou na'Ai zasadou.

D PACE EDWAR Pchkebni kiditel.

Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

John W.

Ve sttedu, dne 24. ledna 1940.

PROTOKOL gESTE SCHUZE ODprohlitel rub vzorku. "Ne," pravil Prozirav* synieek.

BOCKY S. A. C. T. V TAYLOR, Otec si daval siti nove gaty a u- rozhodne, "mne se nelibi."

"Ale vadyt' si prohli2e1 rub latky," TEXAS. kazoval synovi kousek latky, kterou latky, kterou si vybral. Syna,dek s pravil otec. . "Ja, vim," odve,til "avS"ak Schiizi zahajil pkedseda Ant. Stibotik v sini S.P.J.S.T. tadu Praha. pochybnYm vSirazem ye tvafi si ja ji take na to strane budu nosit."

Jeliko2 byli pfitomni elenove vYkonneho vYboru statni S.A.O.T., bylo odstoupeno od pravidelneho jednani a ptedsecla ptedstavil vzacne hosty v nasledujicim potadku: A. J. Kalluse, C. H. Chernoskeho, J. H. Hurtu, Frank Andince, Jana Suldu, Dr. Joe Kopeckeho, George Kacife, Augusta Morrise a Frant. Moudku.

Kal. dy z techto promluvil nekolik uptimnYch slov, povzbuzuje ptitomne k vetgi praci pro S.A.O.T. Byl taTyto 3 casein vyzkou gene rodinne ke pfedstaven 6echoslovtak ,Taroliky jsou prodiviny mistnimi zastupci anebo jednateli od r. 1869, kdy byla slav 8ultz, kterY ptijel z eskoslofirma Dr. Peter Fahrney & venska pied sedmi mesici a proto zaloiena aavy ()LE., Sons Co. v Chicagu. Vydobily si sve mohl ptitomnYm z osobni zkugeno- znaene piijeti hlavne ustnim oznamosti vypravet o nynej gich pamerech vanim spokojenirch uzivatelu. Dojdete si k sverau Fahrneyovu jednateli dnes v oeskoslovensku. Vzacni host y by— pouCte se o techto 3 leCiv-frch li s dikem propu gteni a zahajena prostiedcich. pravidelna schfize.

1. Dra. Petra Hoboko Protokol z dvou poslednich schtVflaorni Zaludeeni lek pouHvanfr zi pfeaten a ptijat. Pak ujednano, ispegne po vice midi 5 pokoleni moieninami a vymknutinami, bouaby 'Ceske divadlo, ktere ptipravuji tisici lidi, trpicich: funkcioncilni zei- lemi, pohmoideninami, svotlicimi inistni eegti ochotnici, bylo sehrano cpou, nezaivnosti, zkalenjrm anebo palicimi nohami. Protilmilobn3'r.

Neni lepkavf ani mastnS. Utigujici.

24. ledna tento mesic. Dale rokovakern, ztratou spcinku a chuti k jidlu, nervosou, bolenim hlavy, kdyi tyto Zahilvajici. Usporny. no o pfihodnem ease pro odbYvani potiie jsou zaviiiovany gpatnSrm treveno,gich schuzi a ujednano, aby se nim a vrne govanim. Jeho etyistranna 3. Dra. Petra Magolo (drive znarne jako Dra. Petra nage schthe odb3ivaly dtvrtou neeinnost jest mirna; pomaha ialudeeni 2aIudeCni Silitel) einnosti; pravidluje stieva; zvyiuje v mesici, a aby nage ptigti schfaV3'rtee'q alkalinickSr lek, pouHvaq prostiednictvim ledvin; vymegovini ze se odbYvala 28. ledna. napomaha a urychiuje traveni. Kdyi od r.1885, kte0 piinasf rychlou Nastala rozpravka o sbirani gat- piiroda zklame v jeji pravidelne ein- od boleni hlavy, kyseleho ialudku, nosti sprivneho vyme govini prostied- paleni iahy, daveni a zvraceni, stva pro 'Ceske uprchliky a ujednanictvim stiev a ledvin, Dra. Petra kern pfili gne kyselosti. CennSr v no, aby kaady, kdo mute nejake Hoboko pomuie vymiiiovat nepo- o g etiovani priljmu, kieei a zvraceni, 2atstvo darovat, piinesl je do natiebne letky z va gi zaiivaci soustavy. nasledkem letnich nesnazi. Rychle neinkujici. Piijemne chutnajici.

Sich schfizi a odevzdal je zvla gtniNen:Mete-1i koupiti tyto 3 leky ve 2. Dra. Petra LeeivS, Olej mu vYboru pro tuto vec ustanoveva gem sousedstvi, pi gte does na nemu. Na tento vYbor jmenovany Liniment sestry: pi. Frank Zgarba, pi. Joe Pies 50 let pitinigel rychlou, vitanou DR. PETER FAHRNEY Sa. SONS CO. tilevu tisicinn trpicich: revmatickSrmi 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. Kind. a pi. Dr. E. M. Ktenek. a neuralgickSmi bolestmi, bolenim Tajemnik .cznamuje, 2e od po1.,aUn... Sca . An: Chiincnaigpoe4,11m w LABORATORIES: zad, ztuhUrai a bolavfmi svaly, na.sledni schtze bylo ienskYmi ziskano 52 novYch Clean a maskYmi 35, t,e dy celkem 87 novych VYsledek toho je, ze Z.'enske jsou v to • du v soutal kdo mute ziskati nejvice novYch Menu do na gi odboely, sehraji ochotnici a muMti jim asi budou muset po21 adat veeeti, jest-li je neptedei, neb souta je gte neni skondena.

R. Bartosh, taj.

„ki n FA HE NEYE

Q

Riveprostiedky

ei VaS'eho

DR. PCT.'S

Fahrneye jednatele

MAGOLO

LINIMENT

Divadlo v

ar

OESKt PRAVN1K tkadovna v Butler - Grimes Bldg.

ROSENBERG, TEXAS.

DR. THOMAS N. DelANEY GONI LEKAR" BrYle spravne pkiprayene. tas die rimluvy.

(Tkadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

WAVLE. TEXAS. Velkoobchod.

Tti Novakove ze stejneho oboru si otevreli obchody vedle sebe.

Novak na prave strane si nechal povesit na dv-ere velkou firmu se svYm jrnenem. Novak na leve strane okamZite nasledoval jeho ptikladu. LakYrnik pak pfigel k prostfednirnu obchodnikovi a ptal se ho, chce-li take takovou firmu.

— Ne, odpovedel tento fiskoenS7 mut' — mne povesite nade & Tete tabull s velk3"Tm napisern "Who-cr.

0 TAROKY: itira tarokt, nejlep gi jakosti, nyni za $1.50. pogtou vyplacene. Objedn6 17ky adresujte tee/logopit, West, Texas.

Ws.)

v sini

0

Zajima ya zylaitnost deskYch phi/nerd — silne zastoupeni ptadiho sveta.

PraLske keditelstvi poAt a telegraffi ptipravuje seznam fieastnickYch telefonnich stanic pro ptigti rok. Seznam bude vydan troji: nemeckY, eesk3-T a seznam nemeckoeesky pro vetejne hovorny telefonni. Pti sr•vnavani kartotekoy Ych listkri ridastnikti praIske telefonni site napadne vynikne, jak mnoho lidi u nas ma jmeno spoleene s nekterS7m ptakem. Zjev neni site vYluene vlastnosti Oechu, ale poatem techto amen stojime temet na prvnim miste. Kdy2 listujeme v telefonnim seznamu, zadinaji ptaei jmena hned u pismene B: BaZant, BukaC, Drozd, Dudek, Cap, tejka, Oermadek, Cervenka, Havran, Hejl, Holub, Hrdlieka, Chochol•a, Chkastal, zeta)), Jetabek, Jifieek, Kader, Kalous, Kanar, Kohout, Konopasek, Kruta, Kukadka, ulich Kvidala, Luilak, Orel, PapouSek, Pa y , Pelikan, Penkava, Potapka, Pg tros, Ptak, Ptadek, Sekae, van, Slavik, Slepidka, Sluka, Sojka, Sokol, So y a, Spadek, Stehlik, Strnad, SYeek, Sykora, Vejr, Vlagtovka, Vrabec, Vrana, 2etiulka, 21uva. Jsou to jmena znama zvla gte v Praze.

■

•

■

'8tefinik eisio 142. na Cottage Grove

v nedeli, dne 28. ledna 1940

MI •

■

ve 4:30 hod. odpoledne, pod nizvem

"Kdy se spletou recepty" Komedie od Bohumila BouSky, o 3 jednanich OSOBY: John Svreek Inocenc Poinne, obchodnik v Praze, Karla 0tyrtnikova Katetina, jeho 'term, Lellian Nezvaloyd, Julda, Eva Klimova M BeniSkovi, Minka, Elmer Bug Jindra, Jan Keldrek Stefan Dotes, bratr Katekiny, rolnik a starosta, Dorn. Nezval Pe p i e k „ jeho deti, JindkiSla Earl M at:n k a Frank Bedan Bedrurika, kancelista, Harry Bud Penkava, obchodnik, Josef Stehlik Oitiek, fikednik, Silvi Keldrkova Sledna Migrena, Alois Vaja Konipasek, hostinskY v Zastrkalove, Vojtech Sebek Mechura, obecni stroInik, Bedtich 6tvrtnik detnickSr stralmistr, Dej po pfevratu.

DOBRA VECErtE: JATERNICKY — A TANEC PRI IIUDBE HOUSTON CZECH ORCIIESTRY

4. tinora iadove Sibiinky RAZ: NA SEVERNi TOtNE HUDBA JOE ZATOPKA Z BAYTOWN, TEXAS

Ve stfedu, dne 24. ledna 1940.

Strain 23

Vt STNIS

Oklahoma City, Okla. jak hitlerovci zachizi ye stare vla- na neni, anebo kde lekarnik nemft- vek poskytuje vSrber k Apine spoCt. red. eas. eechoslovik a Vestnik, sti s natim lidem. Tito jsou trStzkojenosti. toutou pfipravkou posloutiti.

Potlete listek dues. Bud' o vzorek neni brutalnim zpOsobem, nejen West, Texas.

Jestli-te jste Esko ve sve domacVateni pfatele a bratfi! tam mail hlad neb veSkere potra- nosti zkusili a jste-li s masti spo- Esko anebo o informace, jak motDekujeme yam ()Nina za laska- viny jsou jim bro.ny a zasilany do kojeni, napigte listek na firmy: no dostati 50 oentovou tubu Esko ye uvefejneni nageho bazaru v Pra- Nemecka, trapi zajatce tim, to jim W. F. SEVERA CO., Cedar Rapids, *Opine zdarma. Neodkladejte!

0 ze, Okla., 3. a 4. imora 1940, to jest davaji pit z plivatek, biji a biduji Iow,a a vytadejte si podrobnosti, TAROSY: je at krvaci, jsou to ukrutni a bezjak mhtete dostat jednu tubu mav sobotu a v nedell. Ad mame jegte citni lide. Vtdyt' ani doll& nemitte ste v cene 50 tenth zdarma. Era tarok0, nejlepti jakosti, ny14 dni do bazaru, dostali jsme el za $1.50, pottou vyplacene. Oba nejedna tak se psy, jak oni trS7zNesmite vtak odkladati!

Nabidka na hotovosti od deskSrch i americky adresujte na: Cechoslolednity Idch pfatel 182 dol., a od americ- ni a Vraji nate bratry a sestry. I plati pro ty, ktefi vzorek jit dosta(d2.11 Wed. Texas. iik. zde jsou natal lide, ktefi nemaji li i pro ty, ktefi si teprve budou kSrch obchodnikh zboti v cene a)0( techto dnech psati. spoil 300 doll. Take krajan p. Fred citu, feknou, co je nam po torn, co Havlidek z Dillonvale, Ohio, poslal se deje v Evrope, jen kdyt my jsme Sever& zavod, bezmala gedesat chraneni. A co je nazi do Evropda.nam 4 kolo,rove mein damske rokil slouti zajmilm na gich krajanh "made in Czechoslovakia", v eerie ku. — Sama jsem to slytela. Natal. drobou vyzkou genSrch, domacich jsou sami chudobni a nemaji, ale aspori 20 doll. Krome toho pi. Anptipravek, mezi nimit mimo Esko Paton 60 centii vyplaoene. tonie Perniekova z Praga, Okla., u- piece pomohou co mohou a maji maste nachazi se take Balsam proti dobre. srdce.

Tak pfatele pomorte, Objednejte u haekovala 2 stolni pfikdvky, a pi. kaki, kted jest v techto mesicich Louise Valentova darovala deku na bud'to penezi aneb gatstvem; mute- pilne v 6echoslovaku a Vestniku postel. Nagi amerieti krajane i A- te to odevzdat memu muti v jeho znamovan, dale Regulator pro teny mericana jdou mravne i finanene utadovne neb to poslat pH= na a dospivajici divky, Antisepsol na se svou pomoci. Zvla gte Americana pani Hollubovou, na Czechoslovak vyplachovani hrdla, tabletky proti radi pfispeji, kdyt jsou Q spolupo- Consulate v Houstonu, neb tam nastuzeni (dz.)

West, Texas. atd. Kolem tficeti ptipramoc potadani. Radujeme se z to- jsou vtechny 'creel baleny do beden ho, ze jste se rozhodli ziskati pro a zasilany S.A.6.T., Houston, 1140 Texas br. Vojtu Benete, opravdo- Robbie Street, Houston, Texas. Za vho proroka k nerozhodnSrm zastu- zasilky musime platit, proto bych • aby je ziskal pro eleirstvi ve radila, abyste posilali veci eiste a ky vgech odvetvich zastoupenS•ch v zagite.

Mhj mut ma dosud osm Medaili Narodni Rade techt a Slovaku nejen pro mravni a finandni pomoc Odboje. Bylo by hanbou, aby se v ku druhemu odboji, ale ku oprav- celem okresu Burleson 50 techto neprodalo. Tak kdo je dosud nemate, dove Eta demokracie, ktera v ye nagich SpojenSrch Statii zname- tak si jednu kupte od meho mute.

Nezapomente shlednout ne. nejen svobodu tisku, slova a na- Ma je v jeho ritadovne. Bude to pro tento krasnS7 a zajimavS, film, botenstvi, ale i vladu lidu pro lid. vas pane. pamatka a pak to \redov hlavni filoze Theo. Pi:stek, Proto, k jsme demokraty v citeni, mi, to jste v kriticke dobe pomohLida Baarova, Vera Ferbaso• te se musime podrobiti nut- li stare vlasti z otroctvi a poroby. va a jini vSrborni herd. Ukazuje Jos. Va gut, zastupce Praga Film Pfikladtim jmena darkyri a veci, ne kazni v na gich organisovanSich Co. v Chicagu. ktere darovaly. fadach.

WEST, ye stfedu 24. ledna, o 2 hod. odpol., zaatek veeer v 6 hod.

Dar pani P. P. Mikeskove: jedENNIS, ve etvrtek 25. ledna, o 3 hod. odpol., o 6:30 a 8:30 veeer.

Za bazarod dbor v Prague, ny kalhoty, dva zimniky pro chlapTEMPLE, v patek 26. ledna, od 2:30 odpoledne do 11 hod. veeer.

Okla.: ce, etyfi kabaty, tii kabaty a vesty, SEYMOUR, v nedeli 28. ledna, o 6 hod. a 8 hod. veeer.

Cyril Sadlo, Frank Kudera, Jind- jeden sweatr, 4 kousky domaciho FAYETTEVILLE, v fiterjr 30. ledna, o 7 hod. veZer. fich Vobornik; za statni vSrbor: Dr. mSrdla.

CROSBY, ve stiedu 31. ledna, o 6:30 a o 8:15 hod. veier.

K. Slidek, ptedseda, D. Tuma, taj.

Dar pani J. W. tkrabankove: je0 Caldwell, Texas. den oblek a dvoje kalhoty, kabat a vestu, oblek a jedny kaihoty, kaCana redakce:— ZajimavSr a napinavST deje ze tivota chudeho vesnickeho sirotka Kdyt prohlitim noviny a vidim bat, dva kokne kabaty, tfi dle romanu tehot jmena, od Jana Klecandy. dvoje chlapecke kalhoty. ty dlouhe sloupce jmen darc0, pfiSHINER, ve etvrtek 1. 'Mora, o 7 hodinich veier.

Dar pi. Marie Wondragove: dvopomina mne, ze jsou dosud zde TiSCHULENBURG, v patek 2. iinora, o 2:30 hod. odpol. a o 7:30 veder de dobreho srdce a ktefi souciti s je vinene spodni pradlo mutske, naimi bratry a sestrami, ktoti jsou jedny tenske kaihoty, uzlik knofli tam za motem. Po celSrch Spoje- set kouskil inSrdla, jedny bloomers. nSrch Statech, v gude kde se naleza Pani J. J. Kfenkova a pani Vine. male. osada natich lidi, tito pracu- Balcar: dva obno gene obleky, jeden ji a pfispivaji a pomahaji tern tam oblek a dva pary kalhot, jeden zimza mofem v jejich nezavinenem ne- nik, dva kabaty s vestami, dva detttesti. I zde v Texasu nati vadci ske kabatky, dva detske sweatry, uspofida sokolska, jednota "2iiica", na poeest zistupea jednot a takita prosi, abychom pomohli. jeden detskS, oblek, jedna detska hosti, v dallaske sokolovne, 3700 Carl ulice Tyto dni jsem se zminila pani depice, patery tenske gaty, jedny P. P. Mikeskova, ze bychom mely koupaci gaty, dvoje tenske gaty, tfi °pet zaeit pracovat, tak jako jsme spodnieky, jedna sukne, dye mut. pracovaly pied 22 roky. DruhST den kogile, jedno tenske spodni pradlo, POAAD: na to mne pfinesla pani Mikesko- jedny tenske kalhoty, uzli kknofliva nekolik peknS7ch kabatil, vest a • dtyti kusy mSrdla.

Sokolove a sokolice 1. Zpev jinSTh veci, ba tolik, te to steti u2eny 2. Prostna.

S rictou, nesla. Tet telefonovala jeji sestfe, Muti Sedmieka 3.

Marie Wondragova. pani J. W. krabankove, ja zase te2eny 4. Skupiny Dougka: — Zasilim Dr. Hollubolefonovala pani J. J. Ktenkove a Accordion Quartet 5. vi. $3.00, aby pi. Hollubova, koupihned jsme toho mely velkou bedpod fizenim Mrs. F. Nestrojil, ml. la pro betence to, co uzne, za dobre. nu. A to jest teprve zaeatek, vim, to 0 6. Bradla se Pfihlasi nati lide dobreho srdce, 50 CENTOVA TUBA MASTE ESKO prof A. Navratil 7. Houslove solo a tito nemusi miti strach, te to doZDARMA! br. N. Kovandovich 8. Pianove solo stane Hitler, neb tyto veci jsou zaMuti 9. Hrazda silany do Francie, jak to vysvetlu- Zajimate-li se, pieetete si Sokolove a sokolice 10. Zpev je pani Hollubova, manielka nage- nabidku firmy W. F. Severa Co. VSTUPNE: 35c OSOBA ZAtATEK: 7:30. ho deskoslovenskeho konsula v Houstonu, a jsou pro betence, kteti muPo Akademii Sokolski. Veselice.

V poslenich asi dvou ddnech sta sell uteci, by zachranili tivoty, z etenaft si dopsalo o bezplatnS7 vzoOechoslovenska, pied hrfazovladou rek Severova Ecko maste na svedeHitlera a nemohli nic s sebou vziti, ni khte a rozmanite men gi vyratly, Votive zve Pofadajici vybor. jen to co meli na sobe. Tito potte- co odpoved' na elanek oti gtenk v buji pradlo a gaty, jak pro sebe, techto sloupcich. Zaplava Oadosti V SOBOTU VEtER: tak i pro svoje ditky. o tento liberalni vzorek ustaviene Dostavame od Narodni Rady taj- dochazi Dnegni nabidka jest vgak ne zpravy, ktere projdou pies bde- zcela odlignit a plati hlavne tern Vstup volnSr lost Gestapa, ktere m0j mut diva krajanfan, tijicim v mentich yendist' Ameridan0m, aby tito kovsktch osadich, kde bud' lekir-

Kalendai Amerikan na rok 1940 echoslovak Pub. Co.,

film

Svadlenka"

Novp film "Pater Vojtech"

SOKOLSKOU AKADEMII v nedeli, dne 28. ledna 1940

Hudba: bratra Sid Pokladnilia PkATELSKI? VEtER

Strana 24

V STNIK

Podiveite k ontm.

Ve stfeelu, dne 24. ledna 1940.

1

SEZNAM DARCU, KTL PftIS ueovani kursu historie neb lite- zahnat nemoc z hlavy. Ale to uLI NA MATICI V17 g kII0 VZDE tury Cechoslo yakil v Baylor Uni- saclila na rnYch plicich: Mt:1j sta y Sc LAN OD 8. LEDNA DO 20. LEDNA ,rsite tohoto leta. Lituji, jsem den ode dne horkl. A vite, .co mi ?

1940. se nepotkal s Dr. Miekem, kterY ale nakonec pomohlo? Byla to cibule."

--del ten den mimo Austin. — Nemi- My se k teto rade osobne neptipoPravidla F. A. Horak, Fort Worth, $10 nil jsem se zde rozepisovati vSech jime. Ale malete zkusit kterYkoliv Roman Bartosh, Taylor, $5; A podrobnostech, proto radeji ukon- z vyzitouenycn prostredku. RSIma V Malem Oznamovateli fidtujeme J. Morris, West, $5; SPJST. Cis. 28, s pozdravem ykm etenattm. vas stejne za Sac pk.ejde sama.

I centy za slovo za kakle uverejne0 oi. Nejmerthi poplatek za oznamku Eeast Bernard, $5; SPJST. Cis. 35, Na zdar!

Obchod je ptedevim vYdelek, ale Josef F. Holasek. (do 25 sloe) jest 50c Czninaku na- Axteil, $5; SPJST. Cis. 63, Sweet pri torn mule sledovat i cile, 0 pAte na zvleAtnim listku a pfilok- Home, $5; SPJST. Cis. 154, Ft. Worth spraynS7m vedenim zakaznikti mule Dostayame rSrmu z prziYanu? to k objednayce piisluSnY obnos bud' pottovm poukazkou (Money $5; SPJST. dis, 47, Seaton, $5; spoluntsobit na organisaci cele lidKJ-ft.

Cis. 91, Galveston, $5; SPJST. Olovek postilenY. rYmou, kterY ske spoleenosti.

Order) nebo ye znamkach (stamps).

Posilate-li osobni dek, pfidejte Sc Cis. 36, West, $5; KJT. Cis. 45, y bezohledne kycha, ani2 by si zakrY1 na jeho vYmenu.

Needville, $5; SPJST. 'Cis. 126, Ross, dsta, kri do yzdalenosti tri a bin Jak rozumne zvire je ken, vysyita Ma-li byt-, jmeno oznaraovatele zatajeno a nabidky posilany adult- $2.50; SPJST. Cis. 159, Rosenberg, metru kolem sebe jemnou mlhu, jiz z toho, Se se bal automobilu, kdyl nistraci pod nasi znadkou, ddtuje- $2.50; SPJST. Cis. 69, Rogers, $2; ktera, je primo nabita zarodky rY- se mu chodci jeSte vysmivali. me za oznamky "Na prodej", "Slo.2- SPJST. Cis. 122, Wallis, $2; SPJST. my. To jest snad Hlavni pkidinou eprate''a podobne 25c z7iiit' za Cis. 10, Shiner, $2; SPJST. Cis. 21 Jidemii rS7my. Ale jeke je zde jedby a pra V ptirode existuje vie nee 900,000 znadku a na poStovne, aby d Ale do- Dickson, $1.85, (sbirka ye schtzi); no nebezepeSi: nachlazeni. Znate druhu zvikat, 400 druhil tra y a 300 pisy mohly bYti Limed odesilany.

Pti oznamkacn "Nabidnuti k shat- John Handeek, La Grange, $1; F. piece lick, kteti v 35 stupnich tepla druhil karafiatti. ZnamYch sloueeku" neb "Pkijme se hospodyne" ob- 3.. Moravek, Robstown, $1; Martin dov•edou volat: "Zavrete, tahne to". nin v organicke chemii je 450,000. naL doplatek za znadku a patovne PastuSek, La Grange 1; RVOS. A vel vela, yetSina jich je presvedeena, 50 centu.

Hlavni tkadovna v La Grange, ze vkchno zlo pochazi z prilvanu.

Dopiatek za znadku budit pfiloten k obnosu, kteit posnatO za 0- $100; SPJST. cis. 153, La Salla, $1.50; A prese jsou zerne, ktere doslova znaraku.

SPJST. cis. 45, Shiner, $5. ji prilvanu. V jilnich zemich je prijiman kaidY zaxan prtivanu jaSrdeene diky ykm darcilm!

OM, TABAK — stars, lehke druhy A. W. Marchak, pokladnik. ko dar z nebes. Ten tedy neni pHprodavam: 10c, 15c, 20c. CigaretovY einou nachlazenl a onemocneni. V tomto sloupci uvetejfiujeme se0 25c a 30c libru, nevyplacene. — West, Texas Ta spoCiva, ponekud jinde. A to v znara kandidatn. v demokratickYch Wel. Kratochvil, Portland, Tenn. nahle zmene teploty, pravidelne, v primarkach v roku 1940, kteti Z'adaji V nedeli naskytla se nam (4-7-p) tost svezti se do Austinu s manleij prudkern ochlazeni. Ale i zde hraje voliCe o hlas a laskavou podporu. nejvYznaenejk Ulohu telesna, odol, OKRES McLENNAN: Z;`+ TABAK listovt na koukeni, Geo. E. KacikovYmi, kde se prav6 most postileneho. Je zajimave, odbYvala schtze nrednikti a vYborti W. B. r$10BLEY 10 Tiber $1.60; jinSt 10 Tiber $2.00.

Jotivdnirn. telesna odolEx-Studentti a Texassk(f., za S'erifa. desk3-Ich CigaretovY 10 liber $2.50. Dopravu nost stoupa. _Nejlepe se osveddilo vyplatim. M. Prohaska, Portland, Matice. Po kratti navSteve rodiny polivani ovoce, salatir, zeleniny, OKRES FT. BEND Tenn.

(4-p) Brewingtonove a Nak Doris, ktera nasla, mleka, sYrtt a vajec, zatim IFI,,'ANK KUNZ navStevuje universitu, take jsme MW,'-+ Mei v prostrednich letech, sireastnili schazi obeu toles. Nasie- o maso a uzeniny chrani proti rYme a okresniho komisake 2. precinktu Lekati bohusluAneho zevnejkm, majici dlouho- dujici Utednici . a eleni rtznych ysr- ornern6 veilce nausi priznati, na tuto nejbora byli pkitonani: Geo. E. Kacit z letou zkithenost v oboru rolnickem, ptijme zamestnani na farme. K West, ptedseda, Frank A. Horak z HSednejk a nejprostSi nemoc nestarkm lidem neb vdove se da, pled- Ft. Worth, tajemnik, R J Bartosh araji Zadneho specialneho leku. Jsou nost. Odporudeni na poiadani. Pis- z Taylor pokladnik; yYbor musea, ice y Selijake dobre rady, ale jejich lehlivost ukazuje nam sam,Mark te na znadku "Rolnik", '/, Vestnik, Rev. Jos. Hegar z Temple a Prof.

PRAVNIK ain: Dostal jsem rYmu a jedna S. Kovacs z Waco.

Za agitaCni vYWest, Texas.

(4-p) znamYch dam mi poradila. SmiDor elenstva, Victor Schmidt z Vyrizuje yeklere pravni zalehala syrup s terpentinem a mnoha r'-TABAK LISTOrk na prodej, senberg,. slee py Ella Koemel, oz116nYnai. drogami a ja. toho musel litosti kdekoliv v Texasu. lOs — 12c Libra, ne yyplacene. — J. Foit z West. Stanovni yjibor : A. A. Burykk, Portland, Tenn.

(1-4p.) Iorak a A. A. Fojt z Austin, Aug. aldbu etvrt hodiny vypit pinou sklenici. Za chvili jsem toacik z Temple. Texaskou Matici ROiINSCH BUILDING mop MALA KLitATKA: — Barred zastupovali pi. J. M. Matejkova, no nael dost zkusil jsem sam cea White Rocks, Silver Laced Wyan- tedsedkyne, z Austinu, A. W. Mar- t. ou lade "neomylnYch prosttedku".

BELVILLE, TEXAS. dattes, R. I. Reds, Buff a Black • z West, pokladnik, Albert 'kuteCne, za tYden se mi podatilo Minorcas, Bile, Buff, Hnede a • an‘lura, elen agitadniho vYboru, z Leghornky, Anconky a michane ustinu. Schtize zapoeala brzy po druhy. Vybrane "Sexed" slepleky a 10:00. hodine rano a ukoneila jiz kohoutci. Z kvalitnich "blood- pied samS7m vederem. Hlavni snatested houft. Pidte si pro nad zvla- • ou pritomnYch bylo yypracovani Atni cennik. — VON MINDEN'S plane k ziskani nov:;7ch elena. Bylo HATCHERY, Fayetteville, Texas. j ozhodnuto vypracovani a rozesla(3-dz.) ni dopisn. na vechny prospekty a Ptijd'te k nam do spolkove budovy Lstanoveni vYborn. rtiznYch proleionalnich ()born, ktere by pracovay za ire•elem ziskani techto za diey. Tak jsou ustanoveny vYbory, tere budou pracovat moll kazateli, ekati, pravniky, ueiteli a ykobecY vYbor, kterY tiSLO 29 S. P. J. S. T. na starosti zikani kteti nepatti. do oboru TAYLOR, TEXAS. Nile uvedene orchestry zahraji yam hudbu — yam vedenYch. Zprava pokladnika Tebudou nohy- samy tancovat! Pohostime vas, jak jen u eechil aske Matice byla zvla gte pkizniva, 27. ledna — Bill Naizer Orchezvykem — dobre! Zveme inlade2, rnlade rnan'2ely — ty, kteti neb oznamil, Ze od listopadu bylo stra z Granger, Texas, arovano pro pujeujici fond stuse jimi chteji stat, na veeeti a tanec od 8 hodin — nasledujici Radiovi a rekordovi u( entn pies $600.00, a vybor naddle veSery: meld, stanice K.T.E.M., 1mini pilne agitovat•i,i, by Caos rl byl Temple, Texas. c o kolace roku hodne vetM. Hlavni 3. finora—MaAkarni PIes, 3 co/ tadovna naSI. SPJST. byla zyla'kn ny budou rozdany. Pig -4 ochvalena, kdy:t bylo oznamen dar hudbe Geo. Moody Ort eto $300.00. DruhY nejvetk obnos chectru z Taylor Texas. , arovala Hlavni ttadovna spolku B. finora — Texas Pioneers z RVOS., a site $100.00. Oba spolky Austin, Texas. Radiova, 3 iste Si zasloal pochvaly, neb orchestra stanice KTBC. / aji jinYm eesItYr. spolkfun dobrY I hodnY nasledavani. Prof. ti PORADATELE. Vstupne: Pant 40e - Damy 10c ' . Kovacs udelal velmi neknY pros b y a Oznamil, te on jest ochoten Pogtovni adresa: 1140 Robbie .St. — Telefon Taylor 0158 racovati kclyltoliv bude zapottebi, ZABAVNI VtBOR. 1, e prospech deholtoliv, tYkajici se Na doptini se jest — 20th and North Main. ( echoslovakti- y Texas a take plan

blab' Oznamovatel

0 Z AMENi KANDIDATO.

Hru

7innou

terne

ez

Taneeni Za :fir RADU PRAHA

ado. ozrok Housto

si. „

DN

h

Z-311. .

UNORA

Syncopators

PNE: PAN! 40c

AMY 25c

.1■11210411,11MVOMIIIP.