Vestnik 1940 01 17

Entered as second class mail

atter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

INOMMORMINIMIMIIIMW

WEST, TEXAS. ve stiedu

ROCNIK (VOL.) XXVIII.

(Wednesday) 17. lez1 7,3a. (January) 1940.

OSLO 3.

TL R . NAM DAL. P iiDNI.i. z drav:;7ch §elem nezabiji z rozkote, nYbrt jedine k ukojeni hladu.

Z Z- ai.dnY dravec nelovi, je-li nasycen.

2.adnel divoke tvire nernuei sve cbeti, nYbrt jedinym Uderem tiapy, zada.venim, ei uttimulint snati se je rychle usmrtit a pozrit. Tak si poeina ley, tygr, krokodY1, kobra, tralok. V Mk zvirat neni zloainnosti. Tarn viadne jen pestni pravo.

Chovat se zvirecky, neznamend proto chovat se surov6. Zvitata nejednaji surave, jednaji jen prirozeiVi. Nazveme-li suroveho 610veka zviretem, neni to pohanenim clove ca nybrt pohanenim zvirat. Bylo by proto nespravedlivYm vtlei zvirattirn, nazYvat Hlitlera za ,,ten. Jeho podia , chovani a nieernne skutky stsji hluboko pod trovni zvireei, jet dba zakonia dtungle. Ale dtungle jsou obydleny dra y :,'uje Kipling.-cigentlray,jknmdosve( 6im je tedy Hitler? Nieim jinYin, net, gentalnim zioeincem, pri eernt, jeho genius braniei na tilenost. SilenYm neni tak, abiy za sve tiny nenesi pinou zodpovednost. Neni take dostateenYrn geniem, aby mohl zplodit neco velkeho a trvaleho. Geniove bYvaji lidmi tvorlvSrmi.

Za s'i, zloeinY bude Hitler potrestan. To je dnes ji2 tak proste, jako to den strida se s noel a noc se dnem. Soupis jeho zloeiri'd nopojmula by jit pomalu universitni biblioteka.

2" adna tivelni katastrofa (mimo snad ,zaniku nektere planety) nezp iasobila dokud talk zarmutku, bidy, nettesti a tkod vteho druhu, jako tento Antikrist v lidske podobe se svou smeekou vy yrheit a za fieinne. podpory beznadejne demoralisovaneho nemecke.ho naroda.

Za sve zIsainy bude Hitler potrestan. 0 torn jiste nepochybuje dnes jit ani sang. A proto jako prondsledovanY ziodinec snati se rychle jette, pied svou zahubou napa.chati jich co nejvice. Nebudeme si znovu pripominat, co se deje u lads .doma. Zname to vtichni zpameti a celY svet je tim do krajnosti pobouren. Sinesice bolesti a vzteku pini nate nitro a tkliavy tlukot srdce, jet citi s natimi mueenYini 131'atry a sestrami, zrychlovan jest vYrony iltiee.

- Ale kam bychoin drill dnes se sentimentalitou? Hitler nas sam donutil a s nami n.a.rody,. predstavujici vYkvet civilisace, abychcan mu dokazali to pravo se musi opirat o Sliu, ma-li zvitezit.

Tent: ddkaz bude proveden.

Aby mohl bYt proveden, musime i my sami opriti se o vtechnu silo, jakou v tomto okamtiku jsme sto jen sebrat. Kdo ma d ye pate, nebude se branit jen jednou rukou, jde-li mu o tivot, ale bude dokcnce kopat i noliarna.

Nate armada, kterou budujeme, bude dokonale vyzbrojena. 0 to se postaraji nati spojenci. Aby byla tet poeetne silnou, o to se musime postarat sami., Zbrane schspni mull,. kteri dii ve Francii, nastoupi do jednoho. Ti eeskosloventti obeane, jicht se to tYka ze vtech ostatnich spojeneckYch a neutrainich state sveta — kdo Ze by mel jeSte dries odva-

Pavel StranskY

Vojta Bene do Texasu.

hu pochybovat, — ze je zde cc nejdrive . neuvidi•e, vtechny — nastupovat do zbrane pro vlast, pro svilj narod, pro sve bratry, rodiee a deli. --7 pro sebe zamy?

Nit diaetrif program mute bYt jen jeden: 13o;ovat a- Yittzit. Vie ostatni je vedlejSi.

e ka

v

Mame jett6 tri sta padesat kalendarta pro 1940, ktere nam zbyly pa zaslani vtern elentim odebirajicim Vestnik.

Cd to doby, co tyto byly zasiany, prichazi narn Costa listky od .sester hlasizich se o kalendar, kterY jina jest tined s °ciaotou zaslan. Tedy, kte.ra sestra by si jeden pre....1a; necht' se on prihlasi a bride zasian hued, poStovne. vyplacene, — dckud zasoba staed. zaslati jen centikovY listek se jmenem a adresou. Nu, a kdyt, se prihlasi nekterY bratr, jiste nebude odmitnut, — ale zase, dokud zasoba sta.& S bratrskYm pozdravem vat, Frank B. Steiner.

Vyhiaska Hlay. adovny.

Jelika v posiedni pravideine schuzi reditelft Hlavni Uradovny bylo rozhodnuto, aby sjezd nati Jednoty konan byl v sini radu Praha pri Taylor dne 29. dervence 1940 0 9. hod. rano a dny die potreby dalti a protote bylo dale usneseno, aby stanovni \TYbar setel se v tete budov y tri dny pred zahajenim sjezdu t. j. 26. dervence 1940 a protote posledni nas sjezd jmenoval do stanovniho bratry: Jos. Zemanek, Frank Urbish, F. K. Bueek, F. W. Hejl, Jos. Vytopil, dr. Edward Mi'aek, Ed. Snapka, Eng. Jelinek, Josef Kalousek a radhradniky: Jiri Kacir, John Stata, Jos. L. Kocurek Ada.niek — proto bylo rozhodnuto, aby jmenovani eleni stanovniho vYboru sjeli se do sine radu Praha v den 26. eervence 1940 o 9. hodina dopoledne a ustavili se k proje,dnani dotlYch navrhii na opravu, dodatky, zmeny natich stanov a ptipravili tyto v ureitem zneni k podani sjezdu, kterY o nich rozhodne.

Bratr Josef Zerrianek co prvni na listine jmenovanYch je timto ustanoven doeasnYm pi'edsedou a je Man svolati eleny stanovniho vYborn za prioinou zvoleni staleho predsedy a tajernnika vS•r boru. Bratr Zemanek vytetri pied svolanim schtize, budou-li jrnenovani eleni moci se etostavit a na jednani podilet a ma pravomoo povolati nahradniky na misto tech, kteri by z rtizne prieiny nemohli do schaze stanovniho vfooru se dostaviti.

C. H. Chernosky. ptedseda Hl. U.

Krajanska vefejnost na geho Texasu poteS'ena bude zpravou o navaeve velmi ji znameho narodniho pracovnika z doby prveho odboje — Vojty Bene'Se — kterY zavita do Texasu v druhe polovici Unora. Senator Vojta Bene'S prodli pryou pull Unora ve statu Louisiana, kde ma zamiuveno nekolik anglickYch pkednaSek a po jejich absolvaci prijede mezi nas. Kdo si pamatuje na jeho skvele pkednaSky, pronesene v naSich osadach piled 20 lety, aneb kdo sleduje zpravy o jeho posiednich prednaSkach v deskYch listech state severnich, dovede priznati, ze takoveho buditele rodove uvedomelosti v tuto dobu nej yYS'e pottebujeme., Aby nam pfedne sdelil o utrpeni porobenYch Cechoslo yaka, aby liana vyridil jejich vzkaz a prosbu o pomoc k dosaZeni byvale samostatnosti. Jsme jisti, Vojta BeneS nas shlecla pohoto yStmi a ochotnYmi k napomoci naSim nacisty ujatmenYm bratrim ye stare vlasti, 2e bude vSude prijat s uprimnou laskou a hlavne, 2e osady se postaraji, aby drahY host vyslechnut byl co nejvetS'im poe...tem nageho lidu, k nemuZ bude mluviti od srdce k srdci. Prihlatly o Vojty BeneSeovou prednatku zatlete co nejdfive tajemniku S.A. br. John 8uldovi do Houstonu.

KALENDAII 21. ledna. Schfize odboely S.A.O.T. v sini S.P. J.S.T. y Bryan. Zaeatek ye 2 hod. odpoledne.

21. ledna. Program zakladajici se odboeky S. A.O.T. v sini Lodge Hall p. Stibory v Rosenberg, Texas.

24. ledna. Veselohru "Z natizeni bytove komise" sehraji ochotnici ye prospech fondu T. v sini radu Praha u Taylor. ledna. Schilze odboeky v dallaske Sokolovne. Zaeatek v 8 hodin veder.

27. ledna 1940, v 7 hod. veder, v Dallas v Sokolovne schthe naeelnikti sokolskS7ch jednot sdruZenYch v 2upe JiZni. Po schilzi volna zabava. ledna. Sehfize odboeky ye spolkoy e sini v Seymour, Texas.

28. leclna. Divadlo ochotnikil radu Stefanik a po nem Jaternieky. Hudba Houston Czech orchestr.

28. ledna. V 7:30 yee- er Sokolska, Akademie v clailaske Sokolovne na poeest zastupcti Jednot.

Po vyeerpani programu taneeni zabava hudbe br. Sid. Pokladnika z radiove stanice W R Dallas.

28. ledna. V 8 hod. rano v dallaske Sokolovne schtlze zastupcu sokolskS7ch jednot sdru2enSrch v Zupe Jitni.

4. dnora. Sibrinky u Stefanikti — raz "Na severni tonne" — hudba Joe Zatopek z Baytown.

4. fulcra. Schtize Tiskoveho Vyboru S.P.J.S.T. v tiskarne 0echoslovaka, West, Texas.

11. Unora. Slavnost radu Pokrok Houstonu.

ITYrodi otevfeni nove budovy — divadlo a program — zahava.

Strata 2 USTIN. — Lednove pense byly rozeslany A rain. tYdne a obnately premerne $8.91, cot je o 16 cente vice proti pensi v prosinci. Ceky pfideleno bylo 121,006 pensiste, proti prosinci loni o 335 osob mene a celkova suma lednove pense cinila $1,078,553. — Nove nalizeni ohledne placeni osobni dame vydal generalni navladni a to: ye mestech pies 10,000 obyvatel musi se °bean osobne dostavit do domovskeho sidla a zaplatit osobni dari. Dosud stablo, kdyt °bean poslal $1.75 okresnimu vybereimu v domacim okresu at' bydlel kdekoliv. Nove natizeni netYLi se lidi, bydlicich v mestech s merle net 10,000 obyvateli.

V New Yorku se konaly zesody ye psani na stroji. Soutete se eeastnilo skoro 1000 deveat.

Z nich hned pii vyluenvacich zavodech 900 odpadlo. Vytrvalostniho zavodu se zueastnilo 100 pisafek. 13 deveat vydrtelo psati nepfetrtite Me net celY den a celou noc. Z daltich 12 hodin zestali ut jen dye. Koneene kratce pied' 39. hodinou jedna z nich klesla v bezvedomi k zemi. Device, ktere zavody vyhralo, vydrtelo psati nepfetriite 39 hodin. Pri torn se musilo pii diktovani vystfidat 20 osob. V Prvni cene vyhralo toto devde take penetitou odmenu 500 dolart.

A hned dostalo mnoho nabidek nejen dobrYch mist v kancelafi, ale i nabidek k sriatku. * Washington. — Bombovaci letadla budou moci letet do Evropy a zpet bez zastavky, jak tyto dny oznamili kongresu odbornici vzduchoplavby. Letadla tohoto typu budou vyrabena nejdele do konce roku, jejich rychiost bude 450 at 500 mil za rodinu. ZdokonalenY bombometnY letoun mohl by °Meta z New Yorku, pfiletet nad kterekoliv mesto zapadni Cast Evropy, spustit tam bomby a letet zpet, anit by musel kde zastavit. * * — Nynejti mezinarodni situate nema vebec rutiveho vlivu na ptipravne prate pro svetovou vYstavu, ktera se bude konati v Anne v rote 1942. Pied nekolika dny pfestehovaly se jet v§echny efady, jejicht einnost se tYka, vYstavy, na vYstavige, ktere pie teto pfiletitosti navativil ministersky pfedseda Mussolini. VYstavitte bude spojovati s hlavnim mimskYm nadratim podzemni draha, jejit trat' bude dlouha 3.7 km. Pfi sve navAteve Duce projel autem trat' budouci podzemni drahy, jejit stavba je v pinem proudu. Jako obvykle pie podobnych pfiletitostech, byla take tentokrate 3,700 delnike vyplacena dvojnasobna, mzda. * * Bern. — gvYcarsky cizineckY ruch velmi trpi nynejti mezinarodni situaci, ktera, face doleha na AvYcarske hotely a pensiony a v2echnu vYdeleenou einnost kolem nich, jet byla pramenem dobre obtivy pro desetitisice a snad i vice lidi. Jak oznamuje posledni Cislo tvycarskeho hotelnickeho organu "Die Schweizerische Wirtzeitung", jsou tvYcarske hotely a pensiony nuceny k nejruznejtim zmenam provozu a eetnYm omezenini. Jidelni listek je dnes mnohem chudAi net dfive a pti torn ceny jsou vyMi, nebot', jak sdeluje jmenovanY odbornY list, nelze dnes pfipraviti pfijatelne menu za mene net dva AvYcarske franky. Se schvalenim efade vetSina hotely a pensione bud' zmenila porce, nebo zvYAila ceny. * * Santiago. — Denne prSi na na gi zemi z vesmiru nepatrnYch meteorite.. Vettina techto kamennYch poste vesmiru. Vettina techto kamennYch posle vesmiru se v'aak rortfigti nebo zaryje tak hluboko do tell* takte nalezy meteorite jsou velmi vzacne. Neobyeejny silnY &§t' meteorite, skuteend vesmirove, pretrt mraCen, se snesla letos na velehory jihoamericke republiky Chile. Hory jsou skalnate a proto se nemohly meteority zabotit do zeme. Jelikot je go meteoritech stale vellea poptavka, zvlatte se strany musei a vedeckYch iistave, dostali childobrY napad. Venovali se nyni tti hledimi malYch meteorite, z nicht nektere maji vetgi cenu net platina. Do chilskYch velehor pfichazeji i zlatokopove a dobrodruzi jinych jihoamerickYch state, aby se venovali tomuto novemu zamestnani. Vyskytli se dokonce jit i jednotlivi podnikavci, ktefi zadali vyrabet padelky.

v2STNIK

Co noiveho.

Washington. — Finaneni vYbor kongresu Skrtl polotku tatlanou namotnim odborem na zakizeni letecke zakladny pro valeene letectvo v Corpus Christi nakladem $50,000,000.

Praha. — Veera bylo zahajeno ptisne vynucovani klekanieleu (10. ledna), jimt se natizuje, to tid nesmi vychateti po 8. hodine z domu v "protektoratu" Cechy a Morava. Tajna, policie konala najezdy na restaurace a kavarny. Zatlka vtechny tidy; ktere nalezla tam nebo zastihla na ulicich. Policejni hlidky zastavovaly chodce na uiicich a tadaly od nich priikazy. Ti, kteii jich nemeli u sebe, byli dopraveni na policejni stanici, kde v mnoha pkipadech byla jim nactiktovana pokuta. Dnes vtechny mistnosti vyhratene Zidem, byly zavfeny o 8. hodine.

• • Bata Shoe Company v Belcampu, Md., pkikroeuje k uskuteeneni dalti east sveho americkeho programu. V polovine ledna otevird Bat'a §kolu pro vedouci vlastnich prodejen. Bat'ovy prodejny budou zfizeny prozatim v okruhu asi 200 mil kol Belcampu. Skoleni bude vAestranne a bude provadeno v Belcampu. Skoleni potrva tii nedele a bude provadeno jak v udebnach, tak v nove velike Bat'ove belcampske prodejne, ye vlastni tovarne a dilnach. Do kurse pkijima, Bat'a tenate mute, o nicht mete pfedpokladat, to by mohli espetne vesti sklady a prodejny. Ptipadne dotazy budlet iizeny na Dept. of Education, Bata Shoe Co., Inc., Belcamp, Md. * * LondYn. — Oficielni komunike, ktere bylo vydano, odhaluje, to valeenY kabinet rozhodl se na zaeatku prosince, aby anglicke letectvo ye Francii bylo dano pod veleni jedineho destojnika. Neoficelne bylo keeeno, to Hore-Belisha resignoval z ministerstva valky, protote nesouhlasil s tim a chtel, aby letectvo podlehalo armadnim destojnikem. V komunike bylo oznameno, to letecky mar0.1ek Arthur S. Barrat byl jmenovan vrchnim velitelem anglickeho letectva ye Francii. Bude zodpoveden po konsultaci s anglickym vrchnim velitelstvim armady ye Francii a s veliteli francouzskeho letectva za nejvet'Si podporu obou vojsk. * * Praha. — Se zfetelem k opaenYm zpravam, jet se v poslednich dnech vyskytly, upozorriuje Narodni jednota hostinstva pro Cechy a zemi Morayskoslerskou sidlem v Praze, to ji bylo dodano ministerstvem zemedelstvi rozhodnuti ze dne 12. prosince 1939, podle ktereho lze vyhlatku piedesedy vlady ze dne 20. fijna 1939 o zavedeni bezmaseho dne vykladati jedine takto: V bezmasY den, t. j. v patek, nesmeji se v hostincich, vYeepech, jidelnach (krome jidelen a kantin v premyslovYch podnicich) a v jinYch podobnYch podnicich masite pokrmy, vyjmenovane v odstavci 2. tete vyhlatky ani prodavati, ani podavati a je zakazano pbdavati hostem, kteii si sami pfinesou masne nebo uzenafske vYrobky, piibor a talif. * * Addis Abeba. — V techto dnech byla v nekdejtim habe gskem hlavnim meste dana do provozu nova rozsahla, elektrarna, jet bude celemu mestu dodavat svetlo a vzrestajicimu premyslu pottebnou energii. Podle fimskeho dopisovatele listu "National Zeitung" ma pfi gi rok bYti elektricky proud veden at do Harraru. Po'Cita, se s produkci 25 miliont KW hodin. Za tim teelem byla vybudovana velka pfehrada, jet pojme 50 miliont krychlovYch metre vody, takte zasobovani elektrickYm proudem je zajitteno i v doh& kdy neni de'At'e. V nekolika malo letech se mesto Addis Abeba podivuhodne povzneslo. Z dfivejS1 residence negu govy, obYvane hlavne domorodci a skladajici se z negerskYch chyti, stalo se velkomesto se tirokYmi ulicemi, modernimi domy, kanalisaci a vodovodem. Mesto se rozviji dale, takte se poeita, s tim, to italske obyvatelstvo, ktereho je nyni 37,000, vzroste zakratko na 50,000. Jit nyni je v Addis Abebe 327 vefejnych autodrotek pro Italy a 65 pro domorocie obyvatelstvo.

Ve stfedu, dne 17. ledna 1940.

Produkce obili byla letos ponekud mengi, ale zasoby pro domaci trh a na vYvoz jsou vice netli Spojene Staty maji letos mene ptenice netli loni, ale pies to je zde skoro 1,000,000,000 buthi. Z toho asi dve tfetiny budou utity pro domaci spotiebu, zbytek je pro export a do zasoby. Baviny spottebuje se letos ye SpojenYch Statech asi 8,000,000 tokt. Export americke baviny stoupd. Vice netli polovina svetove zasoby baviny (skoro 50,000,000 tote) pochazi z Ameriky. * * V dole Pond Creek Pocahontas uhelne korporace C. 1 u Bartley, West Virginia, do'Slo ye stfedu tohoto tydne odpoledne k vYbuchu, pfi kterem nejmene dva haviii byli usmrceni a 90 zasypano v hloubce dve mile pod zemi. Podle sdeleni Utednike spoleenosti nachazelo se v dobe vYbuchu v zapadni easti uhlodolu 92 mayn't. Dva usmrceni havifi byli vytateni a zestava, tudit pod zemi jette 90 uhlokope. chranne prate byly zahajeny bezodkladne, avAak jeAte ve Ctvrtek rano nemohlo bYti udano, kdy zachranei se k zasypanYm havitum dostanou. Osm zachrannYch druZin pracuje bez oddechu na prokopavani testy k ne gt'astniktm ve teeth zhroucenych oddelenich dolu, avak postup praci je pomaly. W. C. Sturgiss, distriktni ba.sky inspektor, projevil nazor, 2e skupina 25 havift ye etvrte leve sekci ma nejlepM nadeji na zachranu, naznadiv, 2e osud havitt v ostatnich sekcich je nejisty.

Mad'arskY zahranieni ministr hrabe IMvan Csaky dlel v poslednich dnech minuleho tydne v Benatkach, kde reel clerk jednani s italskym zahranienim ministrem hrabetem Galeazzo Ciano. V pondeli minuleho tYdne bylo oznameno z BudapeMi, to mezi nimi ujednana byla dohoda, kterou se zaji gt'uje Mad'arsku italska pomoc pro ptipad napadeni Ruskem anebo Nemeckem. Z informovanYch kruht bylo v'Sak naznaeeno, 2e tato dohoda je namitena hlavne proti Rusku. Z nekterych mist bylo sdeleno, 2e mezi italskYm a mad'arskYrn zahranienim ministrem doMo take k dohode na nabidce pomoci Rumunsku v ptipade tuskeho vpadu, avS:ak bude za to 2adano urovnani mad'arskYch narokii na Sedmihradsko. Naproti tomu z jinYch kruht se sdeluje, to Mad'arsko s ohledem na ruske nebezpeel, hrozici celemu Balkanu. rozhodlo se ponechati teAeni otazky Sed-mihradska na dobu pozdejsi.

U. S. Bureau of Agricultural Economics ptedpovida na rok 1940 celkove se lep‘Sici farmalskou situaci. Poptavka po farmatskYch produktech bude mnohem vetsi, netli byla roku 1939, "hlavne nasledkem ocekavane ru g -nejkiostapldmchboua vettiho pkijmu konsumentil". Take cizi poptavka po ureitYch farmatskYch produktech bude vetM, hlavne v dusledku evropske valky.

VYsledkem techto pomere bude pravdepodobny cen, a site nad cenovou hladinu z roku 1930 a pravdepodobne nad hladinu poslednich dvou let. Narodohospodati piedpovidaji lepM pkijem zvlaMe pro ty formate, kteii pestuji dobytek na pora2ku a drube2, a kteii prodavaji mleko, ovoce a zeleninu. Mene ptizniy e jsou vyhlidky peestitelt baviny a pgenice.

Podle ptitomneho odhadu jest farmarsk na rok 1939 celkem $8,300,000,000 (piijem z prodeje plus vladni vYplaty). Roku 1938 byl tento ptijem 8,020,000,000, roku 1937 — kterST byl nejle0im rokem od zapoeeti deprese — 8,988,000,000 dolare. * * Berlin. — Polaci, unikajici do ciziny pied nacistickYm terorem, jsou chytani Nemci a 'Zolatovani. Nemci udavaji, 2e tito Polaci se pokusili dostati se z Polska, aby v cizine mohli vstoupiti do polske armady a aby mohli bojovati se spojenci proti Nemecku. Z nacistickYch kruht se uvadi, 2e tito zadr2eni Polaci budou postaveni pted valeenY soud a 2e vetSine z nich hrozi trest smrti. Mnoho vaita yskYch polskYch rodin jest nacisty nasilne donucovano posilati ditky do nemeckYch §kol. Ve Vartave samotne jit bylo otevfeno 42 nemeckYch tkol a v jinYch mestech 31.

Ve sttedu, thie 17. ledna 1940.

Od parniho stroje k turbinam.

Vynalez parniho stroje, spojenY nerozluene se jmenem Jamesa Watta, ma velmi dlouhou. slotitou a zajimavou historii. Jinak je tomu s parnimi turbinami. Objevuji se v posledni etvrtine minuleho stoleti a zahy nastoupily svou cestu do elektraren, dolt, velkYch prilmyslovYrch podniku, aby tu svou pomernou jednoduchosti a vYkonnosti souteaily s parnim strojem. Konstrukce parnich turbin byla v poslednich letech tak zdokonalena, te v rOznych zemich jsou vaine snahy poutiti parnich turbin i k pohonu vozidel. V fti.ai je to konstrukter Huettner, ve Francii Bechard, v Americe zabYva se temito pokusy spoleenost Besler Corporation a j. Je pkirozene, te konstrukce parnich turbin, kterYch by se poutivalo k pohonu vozidel, je podstatne jind net jsou turbiny ve velkYch elektrarnach a prOmyslovYch podnieich. Utiva se tu rotaeniho parniho kotle.

Jsou konstrukteti, kteti slibuji, te parni turbina najde sve misto i v letecke doprav y. Vedle parnich strojil se v minulem stoleti z plynoveho motoru Lenoirova hlavne zasluhou nemeckeho technika Otto vyvinuly vYbuSne, spalovaci motory, ktere hlavne se uplatnily v doprave a ptipravily tak cestu netu genemu rozmachu automobilismu. NejfidinnejSim z techto spalovacich motorti je motor Diesluv, kterY vynika svou jednoduchosti i tim, ze spokojuje se s palivy mene cennymi. — Dieselfiv motor v podatcich byl velmi tetlY a velmi nesnadno se uvadel v. pohyb. Tyto nesnaze dasem technika ostranila a dnes Dieselilv motor pronikl hodne do motorove dopravy a pronika, i do letectvi. V posledni dobe uplatriuje se v automobilismu snaha omeziti spottebu benzinu a poutiti jinYch pohonnYch latek. P3kusy a sestrojeni spalovaciho motoru, kterY by se spokojil s uhelnYm praftem, jsou jit velmi stareho data ,ale zde zustava technika dosud ye stadiu pokusil. Podobne se doposud nepodatilo sestrojiti dokonalou, vYbanou spalovaci turbinu, ktere, by byla protejSkem spalovaciho motoru asi tak jako parni turbina je protejgkem parniho stroje. V posledni dobe zabkva se touto myMenkou mad'arsky konstrukter Jendrassis, kterY sestrojil spalovaci turbinu s vYkonem asi 100 koriskYch sil. Takovo, turbine by beze vsi pochyby mela velky vyznam zejmena v letectvi, ktere by v ni naSlo idealni pohonnou situ.

Stara stavba chvali svehe stavitele.

V Piemyslove ulici v Praze-Podoli zbourali polovinu domu, v nemt bYval hostinec "U Karla BT.." Dim byl postaven pied sedmdesati lety a v Podoli dostal tehdy potadove Cislo 25.

Tehdy jegte nebyl vykhradskou skalou prokopan tunel, a vYletnici z Prahy se ptevateli do Podoli na pramicich kolem skaly do zahradniho hostince "U Karla IV.". Ale i mlada generate z Branika, Podoli a Vykhradu pamatuje slavne dny tohoto domu, kdy se ye valdikovem viru protadela mezi mohutnYmi litinovYmi sloupy, ktere drtely paskovou klenbu tanedniho salu.

Pti bourani se ukazalo, jak clukladne a z jak znameniteho materialu se pled 70 lety stave10. Zdivo techto starch pratskYch domil by pteekalo je gte veky, kdyby se ovkm daly uvnitt ponekud zmodernisovat a opattit pohodlim. Krumpade se ukazaly prilis slabe proti tvrdemu, nad kamen ztvrdlemu zdivu. Na pomoc musely bYt vzaty nejmodernejM pneumaticke vrtadly a kladiva, ale i ty se v nekterYch chvilich lamely a zustavaly stat na tvrde hmote, ktera, spojovala jednotlive kvadry a stare praiske cihly.

Zdi domu "U Karla IV." byly na nekterych mistech jeden a pid metru silne a byly sestaveny stkidave z kvadru a cihel Cihly byly ne'Alen& jen vysukne v hlini gtich starch cihelen, a nyni, po sedmdesati letech, kdy byly jednotlive vyriaty, se lamely. Spojeny vSak vybornou maltou, davaly pevnostni stavbu, ktera, zejmena ye sklepnich mistnostech, byla opravdu k nerozbiti. Tato vYborno, malts se (Male z branickeho vapna a kidniho vRa yskeho pisku. Teti` u po lets se vyblagene brabieke vap.

it ST Nit no, mezi odborniky zvane "staromestske" nevyrabi. Pojidlo bylo na nekterYch mistech daleko tvrolSi betonu a nedalo se nieim rozrazit. Proto byla zbourana jen east domu, v mistech, kde se dokonduje stavba jednoho eintovniho domu. Zbytek stareho domu bude zbouran, at dojde ke stavbe druheho a ttetiho tovniho domu. Pozoruhodne byly i stropni tramy. Udivovaly svou delkou. Metily pinYch dvanact metro a v profilu mely 26x21 centimetre. Dnes se na stropni tramy poutiva, tainu o mnoho krat'aich. Vaechny stare tramy jsou Opine zachovale a neni na nich znat dinky stall.

Na starem dome "U Karla IV." byla na vYstupku socha Karla IV. v idvotni velikosti. Nejdtive ji chteli dat do mestskeho musea, ale bylo rozhodnuto, ze bude postavena na dvote noveho bloku domil. Karel IV. jest tu vymodelovan s medem. V prave ruce drti uzamdenou kotenou taaku.

2ivot se stopkami v nice.

Zijeme ve Oka eislic. Zamilovali jsme si abstraktni rnySleni. Ve 8vStearsku se objevil uCenec, kterY celY lidskY tivot meni v tadu eisel.

Poeita, kolik slov promluvi dlovek za svilj tivot, jakou dobu prospi, jak se dlouho myje a de'Se. Se stopkami v ruce pozoruje tivot a jeho zkuS'enosti jsou velmi zajimave. Nejdfive se zabYval "prOmernYmi lidmi". Prumerny dlovek, tedy ten, kter' toho prave mnoho nenamluvi, mluvi za sveho 70 leteho tivota pinYch 13 let. 13 let mluveni, ye dne i v noci. A to znamend pouze primer. Lide na venkove mluvi merle, obyvatele most vice. 0 co merle vgak mluvi osamely hlidae majaku, o to toho vice namluvi prodavad na trhu. PrilmernY elovek pronese denne 1-8.000 slov. Oislo se zde, bYt na prvni pohled ohromne. Ale kdo tomu neveti, at' si to spodita. Je toho prase 54 stran normalni knihy. To je za rok 66 knih, kaida o 300 stranach. Za ttinact let, ktere 701etY dlovek venoval mluveni, by jeho slova tvotila celou mestskou knihovnu, 4620 knih. Co by se z toho dalo Gist, to je jit jina. otazka. Olovek je tvor ptevatne spici nebo ospalk. Katdou noc spi osm hodin. To znamena, te za 70 let tivota prospi celYch 23 let. Ale katole rano, pokladame-1i priimerneho eloveka za civilisoveneho tvora, se musi umYt a udesat. Celkem jeho toaleta zabere 1 a pill roku. Sedmdesatileteho vS"ak jiste pote gi, kdy se dozvi, te pinYch :test let nedelal nic jineho, net jedl a pit. Je Vaak zajimave, te 8kolnimu vzdelani jsou venovany celkem jen tit roky. Ovkm, kdo by chtel za tri roky nabYt vzdelani prtmerneho Evropana, musel by u knih secret po tti roky, ye dne, v noci, katdou minutu. Za 70 let tivota elovek pinYch 20 let prostune rOzne lehei i teal nemoci, rYmu, kaki a nachlazeni. Plnych 20 let ma elovek volneho Casu, 20 let elovek ani neji, ani nespi, ani nepracuje. Techto dvou desitileti utije podle sve libosti. Zabavou ve spoleenosti, tancem, sportem, etehim knih nebo prostYm sezenim za kamny. A techto dvacet let stoji za to, aby se dlovek dotil sedmdesati let.

Sovetske Rusko, snatic se zvednouti svou sane paramocenou vojenskou povest, povolalo koncem minuleho tYdne 391eteho generals, osveddeneho v sibitskych kampanich, k vedeni valky proti Finsku a soudasne zridilo pkisnou censuru zprav do zahraniei, jit zru gilo v kvetnu. Nastupcem generals K, A. Mereckova jako velitel leningradskeho vojenskeho distriktu, jen je usttedim tizeni valky proti Finsku, stal se general Gregorij M. Stern, velitel ruskYch armed v male valce, asi mesic trvajici, proti Japonsku v oblasti Cankufenu na rozhrani Koree, Mandtuska a Sibite.

Mandiusky cisak do Takla.

MandtuskY cisat nav gtivi v ptiAtim rote, u ptiletitosti 2.600. vYroei zaloteni japonske rise Tokio Datum navAtevy neni jeate pevne stanoveno. Pravdepodobne bude zvolena doba kvetu z jara, nebo kvetu chrysantem na podzim,

gtrana 3 t6INEK §unsmoNicH SKVRN NA LOVEKA. Jit rOzne lidove povery byly Opine nebo alespoil eastedne potvrzeny vYsledkem vedeckeho badani. Lidova povera o souvislosti mezi kosmickymi zjevy a elovekem se udrtela i bez podpory vedy v lidovem podani dodnes. Zda se vSak, 'te existuje skuteene jakesi spolupilsobeni piirody s jednotlivYmi dastmi organickeho tivota.

0 rtiznYch techto otazkach pojednava Thomas Ring pod titulem "Maji Slunce, Mesic a planety vliv na eloveka?" v odbornem Casopise Europaeische Revue.

Ring nejprve zdurazriuje jasnou souvislost mezi jednotlivYmi fazemi Mesice a vYmenou latek v lidskem tele, souvislost mezi teplotou tiveho tele a jeho tepem a kosmickymi Ciniteli.

Ve svem dlanku pojednava take o "jarni krisi" a podobnYch vYkyvech, ovlivnenYch roenim podasim. Lide easto mluvi o sluneenich skyrnach a jejich vlivu na prObeh nemoci. Ring o tom pravi: "Oba francouz§ti lekati Faure a Sardoux pozorovali nevysvetlitelne akutni zachvaty svYch pacientil, ani barometr, vlhkorner a ptistroj na meteni rychlosti vetru ukazovaly napadne zmeny. Av gak Micah zjistili, te vetainou v takovYch ptipadech lakes to nastala po ttech nebo etytech dnech nahla, zmena podasi.

Pti tom neSlo o nemocne, umistene v Ostave, take o vzajemnem psychickem vlivu se nemohlo mluviti. Jeden z techto lekari ueinil tato zjiateni pti oktkovani soukromYch pacientii v rOznYch etvrtich Patite a pozdeji v La Malou.

DruhY lekat pozoroval tyto napadne zmeny na soukromYch pacientech v okoli Nizzy, kde okttoval nekolik nemocnYch na choroby srdce, jater a ledvin, jako i v ptipadech rakoviny a souchotin. Kdykoliv zdravotni sta y jejich pacientO se takto nahle zhorail, objevily se take v rozhlase poruchy. Dorozumeni lekata s vedouelm observatote na Mont Blancu, kterY zijstil podobne poruchy na s yYch plistrojich, potvrdilo pozdeji motnost souvislosti techto poruch se sluneenimi skvrnami a vedlo pozdeji k spoluprazi techto tri badatelO. Na Mant Blancu se delaly ptesne zeznamy poruch a oba lekari si ptesne zaznamenavali nahle a napadne zmeny zdravotniho stavu svYch pacientil. Na techto ttech rilznYch mistech, ani by mei mezi sebou spojeni, se pokradovalo v pozorovani 267 dni. Zaznamy zdravotnich stave. 237 nemocnYch ye srovnani s ptesnYmi zaznamy pohybu skvrn na Slunci vedly k ptekvapujicimu vYsledku, te 84 procent prilchodu velkYch skvrn slunednim meridianem napadne se shodovalo se zmenami zdravotniho stavu nemocnYch." °Wan si nosil zalainu na tkanieee. °bean 0. C. z Vysodan path mezi opatrne di. Kdy2 jde z domova, radeji dvakrat se vrati, aby se podival, jsou-li dvete skuteene zavteny.

OpatrnYm je take na svou penetenku a proto pro jistotu si ji ptivazoval na krk. Tim vet'ai bylo jeho ulelmuti, kdy za jizdy ye voze elektricke drahy cestou z Prahy penetenku ztratil.

Bylo v ni patnact tisic hotovYch Zajimave zjigteni u slepice, ktera, preiila pair.

Take drObet podleha pocitu hrOzy. Pti pota,ru v Brtnici u Jihlavy zachranila se z 19 slepic jedina. Po etytech dnech v'Sak zaeala ztracet peti, az zilstala Opine hole. Nyni zadind obrtstat novYm petim: bilym, ad pted potarem byla &ma,.

Reference.

8ef: "Pottebuji silneho a hbiteho eloveka, myslite, te mi vyhovite?"

Uchazee: "Zarueene, prase jsem vyhodil devet pant z chodby, co se chteji take uchezet o toto misto."

Dikfivzdani.

"Prof vtdycky tak dekuja, kdy odchazi ten host? Vtdyt' ti nedava tadne zpropitne."

Vrchni: "To ja dekuji Bohu, te to nedelaji vgichni hosti tak, jako on."

Vzicna, dila v ptipade valky.

Italie ptipravila zakon, tie v g echna umelecka dila ye vetejnem nebo soukromem majetku podlehaji v ptipade valky statni ochrene. Stat ma naroky na vhodne prostory k jejich uschoVani.

Strana 4

VESTNig

FINANtNi ZPRAVA POKLADNIKA S.A.t.T. PROSINEC 1939.

Mem: Prosinec.

1. Kovar, z divadla, 25.00 1. Beeville, elen. ptispevek, 48 el.

17.50 5. Corn Hill, Glen. ptisp. 46 el.

49.00 5. Bryan, Glen. ptisp. 200 el.

40.00 8. Blessing, dar, 50.00 8. Blessing, na vanod. darky vojin.

25.00 9. Seymour, ze zahavy a el. pi. 108 el.

60.41 9. West, dar 150.00 11. Seaton, el. ptispevky, 7.00 12. La Salle, 83 el. ptispev.

12.50 13. ROwena, z divadla 60.00 16. Seaton, z bazaru, 185 el.

200.00 16. Ft. Worth, 76 el. ptispevkil, 12.95 16. Buckholts, za medaile, 11.00 16. Novy Tabor, elenskY ptispevek, 7.75 16. Robstown, Glen. ptispevky, 5.25 18. Ennis, 37 el. ptispevkil 9.25 18. Dallas,184 el. ptisp a tad Jaro 59.50 18. Dallas, tad G. 84, ze zabavy, 28.35 19. Ganado, 44 el. phsp., 12.75 19. Axtell, 2 el. ptisp., 1 spolek, 6.50 22. Koval., 1 n. ptispevek, 1.00 19. Koval., 14 el. ptisp., 3.50 22. Rev. J .Hegar, vanoe. darek pro voj.

1.00 22. Placedo, 220 el. ptispevkfi, 40.00 22. Praha, 93 el. ptispevkil, 3.80 22. East Gate, z pikniku, 60.00 23. John Mendl, vanoe. darek pro voj.

2.00 27. mane. Jos. Radovi, v. darekl3ro voj.

3.00 31. Crockett, el. ptisp. a dar, 14.38 31. Vera Blinka, dar, 1.00 31. F. W. Skalnik, dar, 5.00 31. Frydek, 43 el. ptispevku, 10.00 31. Frank Zapalka, dar, 2.00 31. Holman, 3 spolky, 15.00 31. Kaufman, dar, 28.20 Celkem, Pienos z mesice- listopadu, Celkem,

$1,039.59 530.19 $1,569.78

Vydani: Prosinec.

12. Czechoslovak National Council of America, $ 500.00 12. VYboru na nakup vanoonich darn pro vojiny, 25.00 19. American Friends of Czechoslov 100.00 30. VYboru na nakup vanoenich da,rka pro vojiny, 6.00 30. Vraceno za medailie, 11.00 30. Dopisni papir a obalky, 13.50 Celkem, Mem za mesic prosinec, Ptenos z mesice listopadu,

$ 655.50 $1,039.59 530.19

Vraceno a zaslano,

$1,569.78 655.50

ZbYva za pokladnikem koncem pros. $ 914.28 S krajanskYm pozdravem a s heslem • Zvitezime!

Frank J. Olexa, pokladnik S.A.C.T. Fort Worth, Texas.

CtenY bratte Moueko, bratfi a sestry!

Timto vam davam na vedomi, odboeka pomocne akce S.A.6.T. bude konat mesieni schtzi v nedeli dne 21., o tiech hodinach odpoledne, v Sokolovne. Ptatele, dostavte se vAichni, nebot' se budou volit nekteti einovnici, tak aby vas bylo co nejvice pfitomno. Tel* davam vedet, 2.e pokladnikem je pan Botik star gi a starostou p.

Paprska starSi. Dnes jedu do West, to2 to beru sebou. Nemam vice easu sloNt deli dopis. Zdar Marie Paulovaviasti! Zvitezime!

Dye nove italske ponorky.

Na zaeatku minuleho mesice byli spuSteny na vodu dve nove italske ponorky a to v ptistave Zpezii ponorka "Michele Bianchi", co'2 je jrneno jednoho ze etyity mute, kteti vedli pochod na I im. Druhe. ponorka byla sputtena v Tarentu a je to "Reginald° Giuliani".

kid Rozkvet na Plains, Cis. 157., Anton, Texas.

Ctend redakce a etouci techto tadka, vinS'uji yam zdravi a zdar v tomto novem rote a vein tem, co rovnopravne smSrtli. A tern natirn ve stare °thine pteji samostatnost pod svou viastni vladou a pod stejnS7m pravem vtem s hospodatskou vS7menou. A tern, kteH se chti jen sami miti dobie a chti bSrti panovniky otrockeho sm3'7tleni nad lidstvem, tem vintuji, aby zapadli do bezedneho mote, aby nastal pokoj lidu dobre vale.

Nyni pkikroeim k nasi vS7roeni schazi, kterou jsme konali druhou nedeli v prosinci. Na tuto vS7roeni zpravu jsem spolehal, ze ji pods nate sestra tajemnice pi. V. H. Machova, ale ona zatim ani muk.

Schfize jsme konali vtechny tii, SVS., SPJST. a RVOS. Po vyfizeni betn3ich zaletitosti bylo pkikrodeno k volbam. Pro SVS. byli navrteni tednici vteci stall a jednohlasne zvoleni, jak nasleduje: Jos. tuba, ptedseda; Ondtej Bartek, mistoptedseda; H. A. Macha, tajemnik; Fred Kvetoti, pokladnik. Dal:s'i jednani ponechano at do ptitti scheme.

Pro RVOS. zase to same, jednohlasne vtichni stall ttednici, jak nasleduje: Jos. Cuba, piedseda; Jos. J. Macha, mistoptedseda; J. R. Silhan, tajemnik a pokladnik; Fred Kvetoti, fleetnik; J. F. Gerik, odhadei, Dalt' iizeni take ponechano at do ptitti schtze.

Kdyt nastala volba pro SPJST., tu zase voidno - vteci stall! Ale sestra tajemnice vystoupi a podava svoji resignaci a navrhla na sve misto mladeho bratra Edwarda Bilhana za tajemnika a ntednesla k tomu kratti proslov, te je velice nutno zaueovat mlade bratry do spolkovSrch praci. Jeji proslov byl pochvalen a resignace byla pltjata. Za tajemnika byl zvolen jednohlasne bratr Edvard Silhan a za priwodeiho byl navrten mladS7 bratr Edmund Macha a jednohlasne zvolen. Utednici pro SPJST. jsou jak nasleduje: Jos. Cuba, ptedseda, Rt. 1, Anton, Tex. V. H. Macha, mistopiedseda, Wilson, Tex. Edvard 8ilhan, tajemnik, Pep, Rt. Littlefield, Tex. H. A. Macha, deetnik, Tahoka, Tex. Fred Kveton, pokladnik, Abernathy, Tex. Za delegata byli navrteni Jos. Cuba a H. A. Macha. Jos. Cuba se vzdava navrhu ye prospech bratra H. A. Machy. Na to ptitel druhST navrh, aby br. H. A. Macha byl co delegat a br. Jos. Cuba nahradnik, cot bylo jednohlasne piijato.

Na to schtize byla uzavtena a nedokoneene jednani odloteno at do ptitti schtze druhou nedeli v bkeznu. Schaze bude konana v natem domove.

V moji ptedetle zprave se stala chyba, kdy jsem podaval zpravu na g sbirky na osvobozujici neel, bylo vynechano jedno jrneno elena br.

Fed Kveton $1.00.

Pohodu jsme tu men potad peknou a teplou, at na 8tedrST veder se ochladilo a na druhe rano bylo vtecko pod snehem, a od to doby jsme tu men stale zimu, at v nedeli 7. ledna snih se zaCal ztracet. S bratrskS7m pozdravem, Jos. Cuba.

NepfiznivY vliv fistiedniho topeni a mYdla na pokoiku.

V americkern vedeckem easopise "Hygiea" byl uvetejnen elanek dr. Evtena Trauda, z ktereho budou miti jiste nejvetti radost deti. ktere nerady myji. Dr. Traud tvrdi, te katdodenni koupani, zvlatte kdy se poutiva mYdlo, je velmi Skodlive. Nedostatek sluneenich paprssa a suche teplo fistkedniho topeni ptivodi vysueni poko2ky. Lide, jejich2 pokaka je jiz od plirody sucha, dostanou snadno vyra,2ku, t. zv. zimni dermatitis. Dr. Taud radi, aby se lids v zime koupali pouze dvakrat v tYdnu.

Mesieni svit zmentuie vahu.

Je to jeden ze znaka pokroku, 2e fakta, ktera se veera zdala bYt jeSte nezvratna,, jsou dnes ripine potrestana. Pochybujete snad o torn, to elovek, kterY va21 80 kg, va21 opravdu 80 kg?

OvSem, va2i 80 kg, ale jen potud, pokud prave nestoji ye svetle mesice. Nebot' kdy2 mesic stoji prave nad nami, je jeho ptita2live, sila tak velka, 2e se vaha pkedmettl na zemi ponekud zmenSuje. Je to site jen nekolik miligramii, ale niece. Tata:2 ptitatliva sila ptsobi piiliv a odliv mote, ale i na zemskou Oft! PtesnYm meienim bylo zjiSteno, 2e se Vida v naSI zemepisne since vzdouva a klesa denne asi o 25 cm.

Ve stiedu, dne 17. ledna 1940.

2ABA, KTERA SE PROSLAVILA.

V listopadu uplynulo 150 let od pamatneho dne, kterS7 znamenal upiny ptevrat v dejinach vedy a byl vlastnim zaeatkem moderni techniky. Dne 6. listopadu 1789 objevil slavriST italskSr udenec Luigi Galvani dotekovou elektkinu. Razne zjevy, vyvolany elektfinou, a jeji vlastnosti byly znamy jit davno pied tim. Jit profesor berlinskeho gymnasia Sulzer patrol po ptieine toho, te konce dvou kouska teleza, ktere se na druhem konci dotS7kaji, vyvolavaji na jazyku zvlattni chut'.

Vteobecne se tvrdi, ze Galvani obj evil dotekovou elektiinu nahodou, kdy2 si ptipravoval tabi stehYnka k obedu. Jiste vtak je, te Galvani objevil elektkinu pii pokusech se tabami, ktere jako lekat a vYznaerrY anatom konal Galvani sam o tomto historickem okam2iku vypravuje: "Rortezal jsem prave tabu a polo2i1 jsem Cast jejiho tela na stul, na kterem stala elektiina (stroj se staniolovSmi proutly). Jeden z myth asistenta se dotkl notem nerve na 2abim stehYnku. Svaly mrtveho *la 2aby se smrStily. DruhY asistent, kterY ml prave pomahal pii pokusech s elekttinou, mne upozornil, svaly se pohnuly prave v okam2iku, kdy na ptistroji se objevila jiskra. Zaeal jsem o tom ptemfalet."

Od tohoto pamatneho dne pokraeoval Galvani v pokusech tak dluho, 2.2 objevil dotekovou elektkinu, ktera, bYva take nazYvana "galvanickou elektkinou". Galvani se nejprve domnival, ze pohyby tabich svala byly vyvolany elektrickou jiskrou - Domnival se, ze take ovzduti ma podobnS7 vliv. Proto povesil, tentokrat ji2 zamerne, 2abi stehSinka na mosaznou skobu pod tir3"7m nebem. Pti torn zjistil, ze 2abi stehynka sebou cukaji nejen pti bouti, ale i pti krasnem poeasi, kdy ovzduSi nebylo nabito elektfinou.

StehYnka se ph torn dotYkala '2elezneho zabrad11. Tu Galvani poznal, 2e zjev se da vysvetlit bud' spojenim obou kovil 2abhn stehYnkem, anebo vlastnostmi zviteciho organismu samotneho. Skoro do siclonku sveho 2ivota Galvani 2e tato druha, mo2nost je pravou ptieinou zahadneho zjevu. Tento nazor s nim sdileli skoro vgichni ueenci tehdejSi doby, jako Humboldt a Alexander Volta.

MarnS, pumovSr atok na, ledovec Argentinska, vlada vysiaia v techto dnech do nejjiinejAi dasti Patagonie dve vojenska letadla, ktera maji za ukol bombardovat ledovec, jen2 ohrotnje 2ivoty a majetek mistnich obyvatelii. Nejji2nejSi pobte2i Patagonie je rozervano eetn3imi fjordy. Nektere horske ledovce gasahuji at k pobteti. Nejznamejtim z nich je obrovskY ledovec Moreno. Nedavno &Ma do Buenos Aires zprava, v dilsledku otepleni za'eal snih na horach tati a 2e obrovske spousty vody hrozi zaplavit rozsahle pastviny a eetne farmy. Tim by byla zahubena poeetna, stada dobytka. Ledovec Moreno totf2 zabranuje ptimemu odtoku vod do mote. Letci shodili na ledovec 16 velkYch pum, aby jej rozpoltili a uvolnili dravYm vodam odtok, pokus se vSak nezdatil. Pumy vyryly v 3 km Sirokem ledovci pouze nehluboke jamy. Letci se vratili na svou zakladnu do Puerto Belgrano a vyckavaji daHich rozkazti. Argentinska vlada uvaaije o dalaich opatienich, aby jihopatagonske farmy zachranila. Pumovych utoku na ledovce a ledove kry bylo s ilspechem ji2 nekolikrat pouhto v severni Kanade. Letci budou muset patrne pokus opakovati za pomoci te2Sich bomb.

Loutkova divadla vzriistaji v V posledni dobe teSi se mimotadne oblibe loutkova divadla, ktera, jak se hlasi z rilznYch mist, jsou letos potadana v mimotadnem rozsahu. Jsou mlade2i i dospelYmi hojne navStevovana. Potadatele loutkovYch ptedstaveni jsou jednak ochotnici, neb mistni divadelni sdru2eni, ktera se vytvateji nejen ye mestech, ale zejmena poeetne na venkove. VYte2ek z loutkovYch her je venovan dobroeinnS7m a jinYm vetejne prospeSnYm ucelum, jako zakladani sadti, nakupu knih pro hnihovny mlade2e a opattovani kulturnich mistnich zatizeni.

VESTNIR

Ve stkedu, dne 17. ledna 1940.

411.1•■••■■•=e■o”o•em.oso■Noi

ss.

Od it dopi:5-5ov ■•••••04•10.0 .1m.o .imoo.n..woo 0.010.0.49.o .07••■■•amm, awe . o

Dopisy, Pei by obsahovaly nevedne, net; zavadne polemiky, patadatel pkedklada ye sniyslu stanov Tiskovemu V3)boru k vlastninau roshodnuti.

Z Dalla.ske Odboely S. A. C. T. Ctend redakce a krajane!

V minulem dopisu zminil jsem se o elechetnosti daru $50.00 jedne Ceske rodiny na obranu flak vlasti tarn za mokem. Oveem, pro nas zde ye svobodne Americe, v teple za vetrem, je to glechetn3). dar. Ale vzpomeneme-li si na nage ptatele tam ye vlasti, tak vlasy na hlave vstavaji a mraz pfeji2di zady, co tam zkouei a co horeiho je jeete eeka, to ani oni semi nevi. My zde si ani nedovedeme ptedstavit, co tam naei zkouei. Schazime se s ptateli ve veteim i meneim krou2ku, nadavame a ktidime, co nam hrdlo steel a 26.clnemu ani ye snu nenapadne, 2e by nas nechal zavkit. Jak ale by to dopadlo tarn dome ye vlasti, kdyby jen slovern se ptetekl?

Mame, co jsme si ka2clY dle sveho gusta naeettili, nekdo vice a jinY merle; oveem 2e platime clan, ale pak nary). 2adnSi ji2 nic vice nesebere, leda zloclej pokradmu v noel, ale proti tomu se piece da ubranit. Co ale tarn doma,' nestaei kdy2 Hunove seberou pri dennim svetle, kde je co v byte, vydrancuji veechno co se da °driest, a Idy2 se proti tomu ozve, jeete zmlati, zastteli, aneb odvezou do koncentradniho tabora. Rodinu rortrhaji, vykradou a vyvra2di, tuberkulosou odkuji a mrzadi lid, take dle planu Nemca ma v kratke dobe 30 let eeskjj narod bYti Upine v Cechach vy yralden. Kdy2 toto se dozvidame, jak ukrutne se zachazi s naehni ptateli, talc se dloveku peni krev. Naei ztraci vee, co si za celY svuj 2iyot naeettili, a proto by al ka2clY uptimn3). Oechoslovak mel vziti za heslo: Nejmene 50 dolarfi na obranu vlasti!

Ptieti schaze dallaske odboeky S.A.C.T. kone, se ye etvrtek veeer, dne 25. ledna, v Sokolovne na Carl ulici v Dallas. Ptitomnost ka2cleho Cechoslovaka v Dallas a okoli je 2adoucna.

Will A. Nesuda.

S heslem Zvitezime!

Lovelady, Texas.

Ctena, redakce!

Talc je zase ji2 pa s ydtccch, novem roku dukladne, nepohodlne zime, kterd. nedovo10vala mnoho pobytu nekde mirno clornov, take vetSinu easu prodleli jsme u kamen pri zabijaelcach, delanim zaseb maso-deh procinktech na celY rob, a tab udirna a "tlakovar" byly neustale ve shine ,a doposud se tint zamestndvame. A skuteene jsme to zrovna pottebovali, neb asi 3 velkotuctu sblenic od masa t-met byly vyprazdrieny ji a tab t jde ternpem zrychlenYm to zabijeni, kdy2 non! obavy z tepleho poeasi.

To ale take zavriuje, fie veechna poSta stoji nevytizena an k boxe per pales raundtrip mne vezme 70 minut, kde se rn.usi bud' eekat aneb bYti pozde na miste ,a pieece chtel jsem poslat! predplatne na Vestnik pro Mrs. Miroslavu Michkovou, Route 2, Clegg, Texas, prve dnes dinim.

Je tedy zde mrazive poeasi, ale artleoby, vodnice, cibule, eesnek a kopr piece se nechti poddati a vzdoruji jako finsbY ndrod, berY nas ponekud aspori upokojil na t ilk, ze v'Sechny male ryby nemusi bYti nutne sefuarly rybami velkYmi. Talc zde pripojuji dek na 1 dol. a melte se vSici v tom Novem roce dobte, cof?, pteji vAem spoluzeme,ndelc-am a etenarilm Vestnika ostatnim.

J. S'moldas.

V nekcilika hodirgach ofistranen man.

Mesto Strakonice energicky se zbavilo snehu. V pondeli nastoupili veichni zdravi mu2i s lopatami odhazovat snih s ulic. Si! v gichni, v eele s panem starostou, delnik vedle fitednika, teditele ekol i tovaren, obchodnici, mladi i stall. Talc .se stalo, 2e v nekolika hadinach zmizel snih ze strakonickYch tile. Byl rychle odvezen veemi povozy, je2 byly k disposici.

Rogers, Texas.

CtknY redaktore Mou'eko, sestry a bratti!

Tab uz, liana zase nastal NovY rok 1940, a kaZdY je asi tadostiv veciati co vSe nam tento rob. pi'inese.

My roinici si pi'ejeme, abychom byli °dineneni dobrou firadou a poctivou cenou za to, co budeme rniti na prodej. A obchodnici maji asi to same pi-alai, neb kdy2 ma roinik, talc obchodnik take. A ani si snad nedovedeme ptedstavit, jab mnoho milionu lidi si dnes preje, aby vtJka v Evrope skonaila.

Take je ale mnoho milionu deskoslovenskeho naracia, kteri si preji, aby v tomto roce Ceskoslovensko bylo ,csvobozeno.

Jsou ale mnozi aechoslovaci, kteri aa nemilosrdne kritisuji bYvaleho presidents BeneSie. Ale ti sami kritikove jsou tomu take velmi radii, ze deskoslovenskY narod si ziskal sympatie celehe sveta. A piece to byl president Bene8, kterY svemu eeskoslovenskaniu narodu toto vzacne slovo "sympatie" zachoval. Kdyby dnes valka zurila proto, ze president BeneS nechtkl uposlechnout druhYch na:rodit, byli by dnes Nemei ocimenovani tim vzacnYm slevera sympatie,..a ecskoslovenskY narod by byl probli11LL

Spojrne se, co sestry a bratti a svorne pracujme pro osvcbozeni Ceskoslovenske Republiby! A bud ! me na t hrdi, 2e president BeneS je naSim bratrem, kterY jest dnes tak vysoce vat; enY a neb uznelvan u nejvetich statnikti raznYch narodu. Dalo by se o tom mnoho psat, ale hlavni vec je, — spoleene przicovat.

Take v tonato roce 1940 se bude odbYvat sjezd SPJST., nektere navrhy nom ji g prichazeji a ja. Upine podporuji navrh starieba Bart:ie, ze Hlavni ttadovna by mela bYt v takoy en?. meste jako je Temple.

Ja take padam svilj navrh. KterY Glen SPJST. by si pral bkti volen do tradu v Hiavni 1:Tradovne, o kterYch rozhoduji delegati na sjezde, aby vetejne y e Vestniku nejmene dva mdsice pied sjezdem oznamil, o kterS7 utad se uchazi.

Jinal• aby nemohl bYt 26..driY volen, jen v torn pripade, ze by o nekterY Urad uchazeee nebylo.

Byla by to jen demokraticke pro ceiou SPJST. a na sjezde by nebylo tolik automatickeho nadiaine-ni nekde za rohem.

Theodore Dana.

S br. pozdravem, Taft, Texas.

Mill bratti a sestry!

Byla jsem po2adana, abych napsala do VCstniku, neb ad zalokni naaeho radu jeate 2adna, zprava nebyla podana, jak tu pokraeujeme.

Volby, ktere se mely konat v prosinci, byly odloarny na leden. trednici na rob 1940 zvoleni byli nasiedujici: Hairy Jochetz, ptedseda; Gotfried Krieg, mistoptedseda; ses. W. J. Janeava, tajemnice a ddetni, znavuzvolena, a. Raymund Krebs, pokladnik ,te2 znovuzvolen. Za delegata do sjezdu byl zvolen W. J. Janda, za nahradnika Willie Kresta.

Od zalo2eni na'Seho tddu Taft cis. 137 poeet elenstva vzrostl z 12 na 25 a mame nadeji zas na nekolik novYch Menu.

Je rids radio naSincu. Vet'Sina jsou beskeho 'aekoliv eesky neumi, talc je nam nutno, aby spolkove zalaitosti byly vytizovany v anglicke 'tea Jsme velice vdedni br. Jos. Kolihovi ml., ze Skidmore, za jeho anglickou tee, co pranes1 kdy2 jsme potadali vanaani strornek dne 23. prosince. Br. Koliha jest dobrY teenik a citili jsme se pocteni, de mezi nas zavItal. Take pelcne promluvil o vanocich dp. Lambert Shrott.

Vybizim moji sestru V. H. Machovu z Wilson, aby napsala Vestniltu. Pozdrav posilarn na mojiho strSieka a tetieku v ElCampo.

Se sesterskYrn pozdravem, W. 3. Janeovd, taj.

Vyklddal pan katecheta 26.elcum: " . . . a uderi-li to nekdo do trate, nastav mu clruhou!"

Tu vstal v pkedposledni lavici 2ak Pihik a vecne se otazal: "Prosina, co mam delat, kdy2 me nekdo praeti do nQ,su — a ja, druhej nos nenaarn?"

Strana 5 Rosenberg, Texas. eteni bratti a sestry!

Ponevad2" mne byla dana honora eleny naSeho tadu a byl jsem zvolen tajemnikem, tu se citim 2e jest moji povinnosti napsat o vStledku volby. V prosincove schtizi byli zvoleni nasledujici bratti do titan: Frank Declek, ptedseda; Jos. Vyvjal, tajemnik! Louis Tejml, pokladnik; Frantikk Kunz, teetnik; Josef J. Neuman za vyslance; Franti gek Kunz, yYpomocn3); Josef Vyvjal, nahradnik. V lednove schtzi br. Josef Vyvjal se vzdal tajemnictvi a Josef J. Neuman byl zvolen na jeho misto.

Ponevad2 jsem zvolen za vyslance do sjezdu, tu mam jiste male zmeny stanov, a to jedna jest, v ptipadu 2e by byl zvolen ye sjezdu nekterY z bratra do irkadu a potom se dokazalo, 2e jest neschopen aneb nechce sve povinnosti konati, by byl ptedvolan pied petidlennS) vS7bor, byl Utz-Au zbaven a druhY na jeho misto dosazen. Toto jest vec, ktere, se nam nekdy pkihodi a proto mame bYti ptipraveni, abychom nemeli neschopneho Atednika na etyti roky. Jegte mam jistSich zmen vice, ale o tech se rozepigi pozdeji. Na zdar!

J. J. Neuman.

PODEKOVANi. East Bernard, Texas.

Dekuji jmenem sveho mute Alois KozelskStho od tadu Karel Jonde cis. 28. v East Bernard, Tex., za va.noeni darek 10 dolarti. Necht' vam Veemohouci vynahradi dobrou vuli, radost velkou jste mu udelali, zacc)2 yam jeete jednou dekujeme a ptejeme yam i cele na gi Jednote gt'astnr novY rok 1940, spokojenost a v gecko co si kaalY sam pteje a zastavam vase spolusestra, Johana KozelskSi. Pomoena •akee e.N.S., odboZka Svornost, Houston, Texas.

Bratti, sestry a ptatele!

Zde kvituji jmena darca a co darovali. Jest to druhe kvitovani, prvni bylo uvetejneno v tomto liste asi v polovici prosince. Prace k dobru blanimu pokraduje.

Pan 0. S. Vale, klizka a bkitvu na holeni. Pi. A. Vela, 1 mu2skY kabat, d ye vesty a par stkevica. Sl. Mary CilnST, 1 novY vine/1y sweater. Si. H. Lebr, 1 detske eaty, 1 2enske gaty. Nejmenovana. 10 novYch a zanovnich watt, 2 kapesniky, 1 par bot, 1 spodni pradlo, 1 sweater. Pi. D. Nezval, tucet novYch plenek, 3 kabatky, 3 tepid koeilky, 1 kalhoty a klobouk pro chlapce. Pi. F. Lebr, 1 detske gaty. Si. Elieka Sebek, 10 kouska toiletniho mYdla, 5 part ponokk, 2 pary detskYch stkevict. Pi. D. Earl a S. P. StudnienSr: 1 sweater, 11 2ensk3ich sate, 2 sukne, 1 bluzku, 1 par pundoch, 2 detske botieky, 5 para. 2enskYch sttevica a 2 detske deky. SI. Vlasta Kincl: 2 Caty, 1 vineny. sweater, 7 kouska spodniho pradla a 2 pary sttevica. Pi. J. Sindel a sl. Mary Kroll z Rosenberg, 1 vinenou mu2skou kogili P. Felix DlouhY z Sheldon, pene2it3i dar $1.00, kterY byl pouLt jako eastka expresnich vS7loh poslani beden do New Yorku.

Dye velke bedny byly ptipraveny u ses. K. ttvrtnikove v patek 5. ledna. Byla to velka, ale radostna prate, ktere se stleastnili nekolik sester a bratra, zacc)2 jim vtele dekujeme. Te2 br.

Kelarkovi za odvezeni a odeslani beden. Vgem darcam dekujeme.

6inne sestry sokolice te2 maji velkST podil v tete sbirce a proto na g vtelY dik. Na ge sestry jsou v2dy na miste, kde jejich sila jest pateba, a tentokrat zas. olenek v poetu 22 daruji aspon jeden piedmet (eatstvo atd.). MnohSr rek sester byl poslan v teto druhe zasilce, ale zasilka byla odeslana tak easne, 2e veechny darky tam jeete nebyly, ale poslany budou v tteti zasilce, je2 bude brzy odeslana. Sestry, dik za spolupraci a porozumeni teto nutne prate.

Zde jegte kvituji, co u2 zase mame do tteti zasilky.

Pi. 8vedcova, pene2itY dar v obnosu $1.00. Br. nadelnik Jan Keeper, pene2itY dar v obnosu 50 centa. Si. Anna Hamusek, 1 par 2enskYch pajamas. Nejmenovana, 6 parfi 2enskYch puneach. SI. C. Lebr: 4 2enske gaty a 5 detskYch 'Satft. Dar neueite latky (asi 3 yardy nove a kus k ptedelani) od pi. D. Earl. Z one latky ugila jsem 2 detske gaty a 1 detske pajamas.

Za odbodku O.N.S. "Svornost", n4114 /At m*

etrana 8 Odboeka Sdruieni Amerieldreh Ceehoslovalth v Texas, v Bryan, Texas.

Upozorriuji sestry a bratry na geho sdruteni, to schtlze se bude konati tketi nedeli v lednu, t. j. 21. ledna, o 2. hod. odpoledne, v budove S. P.J.S.T. v Bryan. Prosincova schilze nebyla, jelikot na tteti nedeli v prosinci piipadaly droeni schilze vgech spolku od R.V.O.S. Nasledkem toho schfize byla odlotena at do ledna.

2adarn daklive, aby v gichni sestry a bratki, ktdm lei dobro nagi veci na srdci, aby se do schtze dostavili a svoji ptitomnosti ye schtizi projevili jejich dobrou vfili a ochotu spolupracovat pro na gi svatou vec. Oim vice nage schOze budou navAtevovany, tim votgi zajem se bude probouzet i u tech, kteki bud' z nedbalosti nebo nevedomosti se eleny jest' nestali.

Neni tomu davno, setkal jsem se s jednim "take techoslovakem". Belem tacd jsme na evropske pomery. Tento °bean yam tu celou Evropu rozdrtil na ka gi. Hitlera, Stalina a v'shchny jive diktatory poslal do pekel. Mapu Evropy nadobro pkemenil. Diikladne to tam vge urovnal, ale obetovat 25 centu a stat se elenem nageho sdruteni, tak daleko jeho vlastenectvi neglo. A takovych na ginct je dosti mezi Jsem PAST, 2e kdyby piigli jednou neb dvakrate do schtze, fie by z nich byli dobki a obetavi bratry.

Proto vas tadam, sestry a bratki, znate-li nekoho, tieba vageho souseda, kted je gte dlenem neni, keknete mu dobre slovo a piived'te jej do schrIze. Nikdo jej nebude nutiti, aby se stal elenem, jestli sam o svoji vOli tak neudini, ale radi jej ye schfizi uvidime.

Pieji vgem elentun S.A.C.T. zdravi a Atesti v novem rote a na gi stare vlasti vraceni svobody a samostatnosti.

S heslem: Zvitezime!

Josef Horriak, ptedseda. itad Rozkvet Zapadu, els. 107., Floresville, Tex. Trinto yam oznamuji vYsledek na gi volby. Na rok 1940 zvoleni byli nisledujici Ptedseda Tomas Movak, mistopkedsedkyne s.

Mary Svoboda, Jaroslav F. Bayer, tajemnik, Anton Svoboda, ireetnik, Jan Pavliska ml., pokladnik, Louis Movak, prilvodei. Ueetni a majetkod vybor: Tomas Movak, Frank Bolf a Jaroslav Svoboda. Delegat do sjezdu Toma g Movak, nahradnik Frank Bolf.

Pkejeme si, aby nage schtize byly navgtevovany jeg te lepe ne2li byly minuleho roku, abychom vg eci se podileli, kdy2 se o neeem jedna.

Nezapominejte, to ve spojeni je sila. Kdyt je nas dost, tu se to o v gem snadneji jedna.

Pteji vam vgem veseljr a gt'astrijr nod rok a na shledanou ve schinich, v2dy druhou nedeli v mesici.

Za tad Rozkvet Zapadu, eislo 107. Na zdar!

Jaroslav F. Bayer, tajemnik, Rt. 5, Box 21., Floresville, Texas.

Galveston, Texas.

Ctena redakce a vgichni etorici!

Zaeatkem tohoto nova° roku 1940 bylo mi nakizeno od bratrii a sester kadu 'Oslo 146., abych vam oznamil vYsledek na gich voleb. tkednici pro rok 1940 zvoleni byli: Louis Macik, piedseda; Fred Valu gek, mistopkedseda; Josef Vitovjak, tajemnik; Josef Vesely, ireetnik; Mara Reymershoffer, pokladnik; delegat do sjezdu Josef Vesely, Frank Urbanec nahradnik. I:7detni vjrbor: Frank Urbanec, Josef Kaluta, Anton A. Hrria. — Dale vam oznamuji, te na g novy zabavni vjrbor ma pro nas ptichystanou velkolepou taneeni zabavu Timto zveme ctenou vefejnost, aby se pki gli s nami pobavit. 0 dobrou hudbu, zakusky a obderstveni bude naletite postarano. Tak ptijd'te v gichni zblizka i zdaleka do K. P. sine v sobotu dne 20. ledna, v 8 hodin veder. S bratrskjr m pozdravem, Josef Vitovjal.

U jedne velke firmy, ktera zamestnavala mnoho Utednikti, se objevila onehdy na zde tato vyhlagka: Chce-li 'rated zamestnanec jiti na pohkeb svemu dedeekovi, babiece, stdekovi atd., je tteba, aby to oznamil na teditelstvi o den &lye nebo alespon do 10 hodin toho dne, kdy se footballov31 zapas Icousk.

VtISTNilr

ye stfedu, dne 17. ledna 1940.

itad gtefinik, Cis. 142., Houston, Texas.

Kdyi se spletou, recepty.

Co z toho povstane, lake to ponese nasledky, zvlagte kdy2 o techto patentnlch medicinach dteme v inseratech v novinaoh, To 'deck° uvidite u 8tefinikii v nedeli 28. ledna. Bude to velika komedie, jakjrch je mak). Ponaudeni si z toho brat nemusite, ale vet gina lidi pd se chce smat, tak se taky budou smat. Inn, komedie hodici se na tento eas, kdy nekteki Tide maji vgeho hojnost a bujnosti nevi-co Mat. Sestra Studniena v poslednim dopisu se zminila o sokolske novince na Velikonoce a ja v nedeli jsem byla hodne tazana, co to bude, ale je pry to pkekvapeni pro obecenstvo. Tak se nechte, prosim, piekvapit. Ja vim tolik, te to bude velice 'Arne a co hlavniho, bude to zajimat nag mladY dorost a nag stargi texaskjr lid.

Sokolska magkarni se dobte vydatila. byla to takova pekna Utulna, zabava, to katdjr odchazel spokojen. Masek bylo hodne. Pro eenu byly vybrany dve masky, Strjrc Sam, kereho ptedstavoval p. L. gilhan, a Turkyni piedstavovala sokolka Hamuskova, ktera cenu vyhrala. Pro druhou cenu byly vybrany hodne komicke masky, ani u2 nevim co to ptedstavovalo, ale vyhrali ji mantel' Nezvalovi. Pro tied cenu vybran byl parek manzelu, tet komikii, a nice Vojta gebek, kterjr ptedstavoval term a p. Hrbek jejiho mantela; a pak elegantni Cernoch, ktereho pkedstavoval Jerry Lebr, a taky ji vyhral.

Rad 8tefanik bude pokadat 4. Anora ma gkarni Ales eili gibkinky razu "Na severni todne", kde se nam uplatni prate br. Nezvala, budeme to mit opravdu jako na severu, tet polarni medvedi tam budou.

Tak jsem yam toho nadrtla do pkedu dost a dost a tadnjr nemute nafikat a pak kikat: Je, my nic nevedeli, a2 kdy2 je ut po v gem! Inu, dmluvy! Kaidjr dostane Vestnik, kaki* si ho mute pietist, neb je v nem vtdycky neco pekneho ke dteni, mute si vybrat kdo co chce. Pkatele z Galvestonu a z Crosby jsou zde v2dycky, cot nas velice te gi a jsme jim povdedni, 2e neKarla Otvrtnikova. zapominaji. Na zdar!

Taylor, Texas.

Cteni bratki a sestry!

Jelikot jsem byla potadana, abych podala vjrsledek schuze S.A.C.T., s radosti podavam tuto zpravu. Schtze byla detne nav gtivena a k tomu jsme byli pocteni vzacnou nav gtevou a to statnimi vjrbory S.A.6.T. 61enove techto se zde segli, by vykonali jejich velkou povinnost.

My vam bratki, jak jste se k nam vyslovili, 2e na vyznani jakeho jsme nezaleti, ale to jsme vgichni bratti a sestry L.S. a mime pracovat ruku v ruce za jednim diem, vam vzdavame vtele diky, to jste si vybrali pro tuto vec Taylor a k tomu fad Praha, jak se krasne jeden o tomto jmene Praha vyslovil.

Jeden katdjr z techto bratru nam pkednesl kratiekou ked, abychom aspori dastedne vysvetlili, prod se mime sdru2ovat a ja doufam, 2e ti kteti jegte nebyli dleni, 2e nebudete dee odkladat a stanete se 'deny S.A.e.T. co nejdkive.

Dvacetpet centu na Mena jest malidkosti.

Take nag schuzi navgtivil velice nam milt' host a site p. Schultz, kted pisijel pied sedmi mesici z Oeskoslovenska. Kdo jste byli pkitomni a slygeli jste to slova co utrpeni ten deskjr ubohjr a mirumilovnjr lid muse zase prodelavat, zde, se, 2e by to ani vge nemohlo bjrti pravda. Ale, bratti a sestry, jest tomu tak, jak nam to bratr Schultz zdelil, on to vide' a sam jig mnoho zkusil. Srdce se mi, svira, citim obzvla,gte s temi matkami, ten tal v jejich srdcich.

Mnohe ztratily syna, dite, ktere tak tetko vychovaly, a nyni at je z neho dorostly maldik, mug se stat obeli tohd- lotra. Pro nedostatek easu nam nemohl vge povedet, ale ja doutam, 2e nas onen .bratr Schultz je gte navgtivi a povi nam vice ze zkugenosti.

Dale, soutet v na gi odboCce S.A.O.T. mezi mu21 a tenami, pro nas sestry dobke dopadla, sestry ziskaly 52 elenu a bratti 28. Tedy bratti by nam melt udelat veedirek, ale byl clan navrh, abychom onu soutet je gte prodloutili do pkigti schtize, ktera bude konana dne 28. ledna. Tedy, sestry, &rime se, aby nas bratii nedohnali, abychom mall jecinu dobrou a. veaelou zabavus

VIIIIIMMEIHIHMINNomoN111•111111,

NAS iALOV RESOLUCE SOUSTRASTI. Jmenem vgech Mentz tadu Mora yska Orifice els. 145, vyslovujeme timto Aptimnou soustrast pozfistale rodine (vesmes na gim elentim) nad ztratou jejich bratra a na geho spolubratra, Vietora H. Janka, jent zemiel 26. prosince 1939 ye veku 35 roku, a pohkben byl Rev. Paukem na evangelickern hititove pti Penelope 28. prosince, za velke ueasti pkatel.

Zanechal 6 bratrup3 sestry, 4 nevlastni bratry a ne*l. Inatku, kteti jsou v gichni v S. P. J. S. T. Lest budit jeho pamatce!

V Penelope, dne 7. ledna 1940.

Frank Hegar, Ed. 8napka, Lud. Vanduch, resoludni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My ,nitepsanjr resolueni vjrbor kadu Nov Tabor Cis. 17. S.P.J.S.T., vyslovujeme timto hluboce citenou soustrast pozustale rodine nad babidztratou va gi milovane mantelky, matky, , ky a nag spolusestry, Emilie Coufal, ktera zemiela 25. prosince 1939. Zesnula se do2ila 69 let.

Vime, pozustaljr bratte a ostatni rodino, zarmutek vá g jest velikjr, ale budit yam 11techou, te i my soucitime opravdove s vami ve vagem zarmutku.

Odpodivej v pokoji a test budi2 T ye pamatce.

J. W. 8efeik, Fr. G. Mrnu gtik, Emil Haisler, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, resolueni vjthar kadu Hvezda Jihu Cis. 30, vyslovujeme timto hluboce citenou soustrast portstale rodine nad ztratou va gi milovane man2elky, matky a babieky a na gi spolusestry, Aloisie Opella, ktera nas opustila dne 26. listopadu a byla pohtbena dne 29. listopadu na Taiton. Zemkela ye star' 50 let. Zesnula byla velice dbalou elenkyni nageho tadu.

Drazi pozustali, vime te zarmutek \ra g jest vellkjr a proto2 budi2 yam Utechou, 2e bol je zaroveri bolem na gim a 2e jeji parnatka bude tit s nami. Buda' test jeji pamatce A ty, mile, sestro nage, odpoeivej v pokoji.

Za iad Hvezda Jihu 'Cis. 30., v Taiton, Tex.: J. F. Fiala, J. W. Krutilek, J. R. Mean, resolueni vjrbor.

Dale, bylo navrteno, aby sestry sbiraly v gelijake pradlo obnogene, anebo cokoliv by chtel a mohl nekdo darovat, mute tak udinit a pkinest do pkigti schtze 28. ledna.

A nyni, jak se tika, to nejlep gi naposled, zdeiluji, te 24. ledna bude sehrana krasna veselohra "Z. natizeni bytove komise". Vybrali jsme veselOhru proto, abychom trochu, aspori na chvilpapomeli na vgelike ty svizele a to utrpeni. Vto tlivadlo sehraji herci tpine zdarma. ani nyni to dlouhe cesty, kteti nekteti z musi delat do zkougek, a "rid Praha propujdil Opine zdarma jeho krasnou sin, protote disq vjr tetek jde celjr na S.A.o.T. Nyni je na vas, bratti a sestry, abyste se v gichni v co nej vetgiiirpbetu dostavfli, abychom tuto praci nodelali nadarmo a jig vite, pro jak irdel to jde.

Zima necht' vas nezadr2i doma, kamna jig jsou ptipravene a tak na shledanou 24. ledna v Rubie Holly sini tadu Praha.

"Mezi nami je vge skoneeno, Emilko! Vrat' mi snubni prsten!"

"V2dyt' jsi mi nikdy tadny nedal!"

"No dobra, tak mi dej nee° jineho, neCO, by se dale =Wit."

Ve, stkedu, dne 17. ledna 1940.

Hlidka Mlideie Boj peti hrdinfi s oceanem.

Hanson Baldwin.

Z knihy "Admiral Death", vydane v Toronto A KORALOVtCH ritesech, obklopujicich N nepatrnY koralovY ostrrivek, zvanY OceanskY ostrov, ztroskotala dne 29. tijna roku 1870, 0 3. hodine 22 minutach k rani •kolova lod' Saginaw, pattici Spojenym statrim, Na' raz byl tak prudkY, te se lod' zadala okamtite potapeti. Ihned byly sputteny na mote zachranne Cluny. Unaveni mutove veslovali s vypetim poslednich sil tichYm zalivem v male talupe a v kapitanove elunu od vraku k pevnine a zase zpet, odvatejice a zachrariujice to, co zanechalo mote z lodi Saginaw.

Kdyt zaeala po skoneeni zachrannYch praci, lodni posadka stavet tabor, nabidl se porueik John G. Talbot, kapitantiv zastupce na lodi Saginaw, to pojede na Sandwichske ostrovy pro pomoc.

Posadce se site podatilo zachranit dostatek soleneho veptoveho masa, lodnich sucharri, mouky a konsery (nektere potraviny bylo potteba vysutit na slunci)), aby postadily na tit mesice — bude-li posadka dostavat etvrtinu obvyklYch porci. Kapitan Sicard vtak veal, to OceanskY ostrov je velmi vzdalen od pravidelnYch namotnich trati. Saginaw se do techto konein dostala — jako na vYsinech — aby patrala po troseenicich. Rozhodl se tedy, ze se pokusi o zachranu.

Za etrnact dni byl hotov zachrannY elun, stavenY na zprisob rybatskYch iodic. K plavby v nem bylo vybrano pet muse: jako velitel Talbot, kormidelnik Halford, a pak Peter Francis, John Andrews a James Muir, znami svou odvahou a vytrvalosti.

V patek 18. listopadu vyplul elun smerem k Hawaji, pohanen mirnYm severovYchodnim vetrem. Mimo potraviny a pottebne vybaveni vezla, posadka jette kovovou schranku, ktera obsahovala dopisy ztroskotane posadky ptibuznYm, zpravu o stroskotani Saginaw, napsanou kapitanem Sicardem sekretati namotniho rifadu, a poukazku na d ye ste liber sterlinkri.

Talbot si vyrobil zvlattni sextant z lodniho ponoru a sttepin zrcadla z lodniho salonu, ulomku zinku a vtelija,kYch jinYch sttepin a zbytkri.

Jakmile meal OceanskY ostrov mizet za obzorem, obratil Talbot 'ohm na sever. Radostno, nalada, s nit vypluli na mote, zaeala opadat s bliticim se zapadem slunce. PH blikavem svetle olejove lampieky, jejit plamen musilt neustale hlidat a udrtovat pro nedostatek zapalek, stfidali se v obsluze a tizeni lodi.

Potraviny byly pozorne prohlednu ?,y a uloteny tak, aby se nedotYkaly spodnich prken lodi. Mimo patnactidenni zasobu lodnidh sucharri meli s sebou dva tucty dobrYch ''hovezich, pet petilibernich konser y sutenYch isrambor — vysutene, mouene a nechutne Innoty, dve velike plechovky fazoli, ktere byly pe,:ZtrO-= skotani Saginaw prosakle motskou vodoul", to se musely znovu usu git, uvatit a Wait do plechovek, dale tti plechovky s vatenYmi ptenidnrmi otrubami, ktere,musely pxlstoupit tent odistnY proces, vlhkYcli tunek, test konser y nalotenYch ristfic, jet se podatilo zachranit z dristojnicke kuchyne, deset liber sug eneho hoveziho masa, dvanact krabic limskYch (peruanskYch) fazoli a hrachu, pet liber zahotkleho a velmi slaneho masla v malem soudku, galon eerne melasy, dvanact liber bileho cukru, etyil libry 'dale a pet liber kavy. Ze zbytkri plechu si vyrobili malt' v neint topili velrybim tukem.

vEsTiclK V sobotu, v nedeli a jette v pondeli bylo poeasi ptiznive. V pondeli veder chtel Muir, ktery deial posadce kuchate, ptipravit k vedefi misu opekanYch fazoli. Kdyt zabodl svrij zaverak do plechovky, ozvala se rana, po nit nasledovalo syeeni, jako kdyt unika para — a meal se titit nesnesitelnY zapach. Fazole byly zkateny!

Talbot porueil vynest a otevilt i ostatni krabice s fazolemi a ptenienymi otrubarni. Muirovi spoleenici potorovali s napetim, jak jejich pihtel zajitdi postupne notem do vtech plechovek. Po katde se ozvala nejprve rana a pak se zaeal titit hnilobnY zapach.

Muir si pkettel del° a zamumlal: "Za etrnact dni nebudeme mit co jist."

Talbot i on se pokusili snist alespori trochu shnile potravy, ostatni, ad neradi, nasledovali ptikladu. Za pet minut. pote Talbot letel pinalY na zadi loth a vsecek se chveje, zvraeel "do -mote, co pail.

Ptittiho rana se pokouteli dal& tti mutoye s ucpanYmi nosy a zavtenYma odima rozkousat a spolknout trochu fazoli a otrub. Halford a Francis byli hladovi a tvYkali proto kousky tunkoveho sadla a kusy Mite, at tipine zmekly. Po malYch tilomcich ukusovali z lodnich suchar y, rozetranYch pilousy. Talbotovi zristala snidane v taludku pouhe d ye minuty.

Dopoledne dostali Muir a Andrews prudke kiede. V poledne Talbot znovu pozil trochu fazoli. Muir a Andrews byli tak strhani, to se nemohli pohnout, Talbot mat•il znovu fazole ihned po "Neni to motile," pravil, celY se chveje a teace oddychuje "hod'te to proklete jidlo pies palubu, nemohu to jist."

Ve stiedu, kdyt byli jit vzdaleni pet dni plavby od Oceanskeho ostrova, se ptihnal prudkY zapadni vitr. Ptes malou lod'ku se valily Berne hory rozboutenYch yin, stala hned na ptIdi, hned na zadi. V podpalubi vrhala male, lampidka matne svetlo na vodu, prosakujici sparami paluby. Muir a Andrews se pokusili umistit lnenou bratnu s chlebem na suche misto. Nahle vtak tapali v naproste tme. PrudkY ptival vody uhasil plamen olejoye lampidky.

Tesne po prve bouti ptikvadila druha a pHnesla s sebou zimni vichry. Plechovy valid bez ohne nebyl k nidemu. Znovu a znovu se pokougel slabY a vychrtlY Muir kiesat oblazkem o ocilku a rozdelat oheri, ale v lod'ce nebylo ani kousidku sucheho troudu a ani trochu sucheho paliva. Olun se zadal pinit vodou, kterou bylo tteba ustaviene vylevat. 8aty mute byly upine promoeeny. Ze slane motske vody se jim zadaly delat na nohou viedy. StalYm vlhkern jim zaealy tidy dievenet a horeene se chvet. Neptetrtite zmitani dlunu jini nedoptalo ani chvilky odpoeinku.

Kava i daj bez ohne nebyly k pottebe. V prvYch dnech se daly jist suchary, pomazand hoitYm maslem, ale za deset dni se v nich rozrostla otkliva pliseri, takte se staly nepotivatelnYmi. Ubotaci byli tivi kousky suteneho hoveziho masa aneb krig z tunky. Jedli po ltielach melasu a cukr prosaklY slanou vodou a denne dostavali po dvou ltidkach sugenYch brainbor. Mezi temito tebrackYmi iidly avykali eajove listky, suchou kavu a vge zapijeli vodou.

Studenti, ktefi se uei prvni rok eettinu, muself se miti velice dobte pies vanoce, neb napsali velmi zajimave dopisy, ve kterYch napsali co delali a co dostali na vaoce.

Zpravodajka Evelyn MachovskY. • Mile, Florence!

Dekuji Ti za pekne vanodni prani, ktere mne velice poteglo.

Jak jsi ztravila vanoce? Jet jsem byla na prilnodni mti svate, pied kterou zpivali krasne Ceske koledy. Bylo tam mnoho lidu Pak rano jsem zase ga na posledni mti svatou. Nati ptibuzni se sridastnili s nami vanoeniho obedu, na kterY jsme meli nudlovou polevku, pedeneho krocana s nadivkou, brambory, salat, zeli, ananas, rrizne dorty a kolaee, ovoce a otechy a tet rrizne napoje. Pak k vederu jsme navttivili nate ptibuzne v Ross.

Dostala jsi hodne vanodnich darn? Ja jsem dostala zapestni hodinky, dvoje taty, nodni oblek, kapesniky a riane utitedne veci. Take jsme se sestrou dostaly kolo.

My mama ze tkoly deset dni volno na svatky vanoeni a NovY rok. Jak vy mate dlouho prazdno? Doufam, te se na mne piljdet brzy podivat.

Tvoje sesttenka, Lillie Hejlova.

• West, Texas.

Mile, sestienko!

Jak jsi oslavila vanoce a Novy rok? Dostala jsi mnoho darkil? Na vanoce jsme byli rano v kostele a potom jsme byli doma. Meli jsme velmi krasnY stromek. Vtechny darky, ktere jsme obdrteli, byly pod stromkem. Na NovY rok jsem se mela dobke. Na obed u nas byli statidek a statenka a mnoho jinYch. Celkem nas bylo petatticet. V gichni se dobte pobavili a pak jeli domri. Veder zase pkijeli nazi sousedi, s ktextmi jsme se take dobte pobavili.

Pteji Tobe, abys take oslavila svatky jako Georgia Hejlova. j á. Tvoje, * West, Texas.

Mile, Bedkitko!

Odpust' mi, se jsem Ti nepsala tak davno.

Nemela jsem dasu, protoie musela jsem kupovati vanodni darky.

Dekuji Ti za ten Tvrij krasnSt darek, kterST se mne nadmiru libil.

Ja jsem dostala mnoho darkii a vim, to Te to bude fait, kdy/ Ti napiti, co vte jsem dostala: krabice cukrovinek, na nehty iipinY soubor, denni zapisnik, oznadkovou knitku, 'Zupan, tatky, sIdeneneho psika, koupaci pratek a lahev pomady.

Rada bych vedela, co vtecko jsi Ty dostala a jako svatky jsi mela. Jednak,ae nadmiru veselo, neb jsem hadala die Tveho psani, 2e velmi veselo.

Take pitet, to budet muset na nadrati, abys naproti svemu strSrekovi, ktereho/ jsi jii snad deset let nevidela. Jestli pkijel, dej mu pozdrav od nas, vtech, ale potom nezapomeri.

Tak to bude asi vtechno pro dnetek, a neat.; povim Tobe, pokud mne neodepitet.

Libam To a pkeji Tobe a rodierim vte to nejlepti v tomto novem roce. Zristavam Tye., Willie Mae Bezdekova. * * West, Texas.

Draht. tetidko!

Jak se mivate? Doufam, to dobke. Ji se mam velice dobke, a jsem velmi rad, to jsem dostal tolik darn na vanoce.

Ve vzicnYch chvilich bezvetti zkou geli pracovat s vesly. Jejich sily vtak byly vyderpany a vYsledek jejich namahy byl ubohY. V jedne takove chvili zjistil Andrews, to pozbyli posledni melasu. 6erna, lepkava hmota na dhe nu byla raztedena motskou vodou, nebot' soudek praskl.

Jenom nam kalilo radost, se mrij nejstarti bratr Jaroslav nebyl s nami, neb byl povStten na rikednika, a proto ho volala povinnost na nove prisobitte at v Kalifornii, do Moffett Field v San Francisco. Z Randolph Field v San Antonio odjialel 16. prosince.

61un spel k vYchodu, pomalu se blitil k cili jejich nadeji — k SandwichskYm ostrovrim.

Talbot patral po moil dalekohledem, kdykoliv to bylo mane, ale jeho pozorovani bylo ztiaeno dastYmi boutemi, mraky, detti a mlhami, ktere zastiraly obzor. Mimoto se lod'ka ustaviene zmitala na, neklidne oceane. V druhem a tietirn tydnu plavby se mel elan, smetu-,

Dnes jsem obdrtel dopis od ptitelkyne Trudy Forster at ze SvS7car. Take mne poslala blahopkani k mSrm narozeninam dne 21. prosince.

Zadala se mnou dopisovat v dervenci. Pan Mar-. chak mi dal jeji adresu. Obdr/el jsem od ni nekolik obrazkii ze 8- vS7car a jsou velmi pane, ale nemohu je dist, protote neumim tamnejti tee.

Pteji yam vtem gt'astny a vesely novy rok.

(PokraCovani na strane 18.)

Jsem

VAS

synovec,

Wilford Malik.

Strana 8 Temple, Texas.

Vag enY bratte redaktore, bratti a sestry mile nam S.P.J.S.T.! — Dosti tomu davno ji g, co jsem do Vestniku napsal. Je pohodlnej gi Gist net psati, ale take neni v gdy dobre nechavat si vge co jsme eetli jen pro sebe. 2e doba 13. sjezdu neni ug daleko, bude dobte kdy g zase ty rtizne otig ky alespori na papite zkusime louskat, at' ut se zdarem nebo naopak, a proto neeekaje tadne chvaly, zadinam sam.

Jsem jednim z tech, kteii jen tvrdou praci se tivotem probijeji a ph to praci ziskanYmi zkug enostmi dostali sve vzdelani, primitivni jen, ale zalogene na zallade to kdo chce jisti, musi take pracovat a se uskrovriovat chce-li aby zbylo take nee° na de gtive dny jeliO tivota.

Vim, ge ne kagdemu je gtestena stejne piizniva a ge nejde vgdy vge tak jak si to yypoeitarne.

Nekdy delame, aby lehko jsme ziskali, a tam prave v g dy prohrajeme. Prate, sama v sobe bezmyg lenkovita, bez ureeho cute, da, nam snad tivotit. Proto je dnes kola a jina vySSi. uoiligte.

Bohutel, vg ak velmi east() zneutivano. Tvrda, jsou to slova, ale opravnend, podivame-li se jen kolem v osade, okresu, statu, ba v celem svete.

Tak to je jakYsi twod k tomu, co se mne nejak nezamlouvalo v poslednim dopisu bratra J. L. Brennera. Te g schvaluji navrh br. Trukse z Alvin, Tex., aby Jednota prodala farmy, na ktere je polovic nebo vice jejich hodnoty prijeeno, kde po nekolik rokti neni placeno na kapitai, tiroky a co horg iho, ani dane. Z toho se da, myslit, stavby, ploty a snad i pole tak ziskaly v hodnote, (te i v takovYch piipadech jsou vyjimky, o kterYch by se mohlo po uvageni poseekat), ale hodne je tech, kde by me° stati "zaplat'," Prod? Protote takto pilfeene penize nejsou jednoho dlena, ale v gech, cele Jednoty. Prodlutovanim a ptipoditavanim Urokri, dani a schazenim (statim) budov nevezme dlouho, kde Jednota musi prodelat, Ted', kdo je ta Jednota?

Kagdy jeji Olen, bohatY i chudobnY a poslednejgich je zajiste velka pievaha. Ted' ale br. Brenner navrhuje: Kdo je dluten $10,000, aby se mu ptiptiijeilo $2000 a kdo je dluten $5,000, prijeit mu jegte jeden $1,000. Ano, toto jest otazka dtlegita„. Mtj iisudek ale je, nemohi-li nekdo zaplatit z $10,000 kapitalu jako polovic hodnoty toho majetku po nekolik mkt rirok a dane, jak mute nekdo odekavat, to zaplati co ze $12,000? nejen takovi, ale v geci rolnici byli a jsou nabadani zlepgovat svoje fanny, a jsme za to jegte i penetite odmeriovani a jsme spokojeni?

Jinak teeeno, zaplatili jsme tim dluh na farme? 2e by se takovY rolnik musel zavazat, co vgecko bude seti a co vgecko musi miti, aby to udelal, na to tech ptiprifeenych $2,000, br. Brenner, je mai°. Poeitejme 110 akrti farma, 90 akrti pole, 20 pastevnik, 6 elent v rodine, ma miti vgeho dost, tak dobte. Zameeek je malt' a na vrchu deravY, a nekde je nutno bydlet, piestavime ho, cog je jen pakatel $1,000, tedy jegte jedna tisicovka zristala. Koupime tit dojnice, 3 masoveho druhu kravy a ptidejme pro vYclelek 3 rooky. No, lacino koupeno $150, 6 prasat $25, 100 slepic nosiely $100, co se s kutaty piplat, pril akru zahradky, kfily a plot $45, (mute to take bYti za $15, ale ne za yyptljeene), 90 akrri pole vy gaduje snad vgude v bavinovem pasmu 4 dobre mule ei mezky, $600, a ted' jeAte musime mit nee° na eem jezdit. Ten stars' Ford, Chevrolet, Studebaker ut nemtite na gasolinu nic, jen olej to pall, ptidame na jinou 3 neb 4 sta a je to. Ted' pottebujeme je gte semeno, pragek na hmyz v bavine a na natadi phpravit ptiidu a pak iirodu obdelat jsme zapomeli a ze zbyle tisicovky ut zustal dluh a je gte neni vge co pottebujeme. Toto neni mineno snad na posmech ani pisateli br. Brennerovi a take ne tern kdo jsou nuceni delati pujeky proti svym majetkrim. Delat piljeku a zaplatit ji jsou dye led., a prijdovat svoje penize anebo penize Jednoty, jsou zase d ye veci. 2e ten kdo chyby nedela, nic nedea, vim, tak take ptipustme, jsme mei a je gte mame nektere vysoke Vijay, ale take deset let zpet cena majetku byla vetgi dnegka, proto iidici tees° me° by bYti opatrne v piljeujici hodnot y a ptisne v kolekci, splatek iirokri a dani. Je gte poznamku. Neptal bych si, aby Jednota snad nekdy jednala se syYmi niky na svych farmach, jak tidi svoji farms delniky p. Joe Wasendorff. Prod platit $:LOO denne kdyt je prace? Ja bych platil 50 eentil

Ve stkedu, dne 17. ledna 1940.

VESTNIK jak by nebylo prace, mohli by jit na relief, a s domky jaka, starost, na highway mista dost.

Papir ptichazi ku konci a br. redaktor ut ma asi z rukopisu a pravopisu hodnou radost. Tak jestli z toho co udela, tak slibuji, ge podruhe to mute byt je gte horSi. 8koda, ge jsem nedostal jeg te nejakY ten Cagan. No, easu dost, pustil bych se s bratrem Barto gem nekdy nekde na vandr, tteba na nejakY ten makovnik. Zatim si vyptijeim jen puntik a jsem s pozdravem vgem, F. E. Hejl.

Barber, Arkansas, 12. ledna 1940.

Ctena, redakce Vestniku.

Aby snad nag i piatele a znami v Texasu nemysleli, to jsme tady pomrzli, proto se zas sim a davam vedet, ge jsme meli namale. Katdy v domneni, to jsme tu zimu meli nejvetg i, co kdo parnatuje. Snehu a ledu byla spousta, chladno, zarnraeeno a mraz katde rano doposud se sttidaji. Svatky vanoeni jsme tu ztravili jako vg dy, v radosti a veseli, v gichni v kruhu rodinnem. Nejmlad5i dcera Allen s jejim Delmondem byli s nami. Dcera ptijela tri dny pied jejim mantelem. Jeji mantel, jakotto pokladnik pro The Santa Fe Trail Transportation Co. v Oklahoma City, Okla., mel pouze dva dny dovolenou. Na NovY rok-te g dostal dva dny a to si zajeli do Kansas City, Kans. k jeho ptateltim a znamkm. Pied vanocemi zminena spoleenost dala novy "streamlined" vlak o pet vozech pro cestujici na vlaku, a dala lidu ptile gitost po nekolik hOdin zminenY vlak si uvnitt prohlednouti. Lillian se nemohla toho piepychu a pohodli vynachvalit. Pied svatky jsem dostal nemilou naxgtevu. Byli jsme zamestnani v pastevniku sazenim bermudy, sadili jsme 15 akrri, kdyt jsem pocitil nevolnost a musel jsem prace zanechat, jit domil a ulehnout do postele. Ptigla na mne dtimota, z ktere mne dcera probudila a pravilo, to abych vstal, ge se na mne ptijel doktor podivat. Pit brani teploty, kdy g mi pravil, abych otevtol usta, tteba jsem se Apatne citil, bylo mi do smich, to jsem se sotva udrgel.

Kdyg, byl hotov, tak povida, ge postavi me na nohy za par dni. Uznal, to jsem ptepracovan, to mne je tteba dva tYdny klidu, ate ptigel yeas zabranit zanetu dill zapalu plic. Do onoho smichu mi bylo, kdy't bylo v ge odbyto, tak mu pravim: "Doctor, why don't you say "otevti hubu"." Tu on sebou trhne a pravi: "Aha, po mora ysky, Cesky, po nemecku. I can say O'ervene pivo a bile •koldee." Povidam, to mluvi-li nernecky, to mute mluvit s moji mantelkou, 0na ge umi dobte. "Cervene pivo a bile koldee", tu piseri jsem sly gel pies radio z Fort Worth, hrala to eeska orchestra. On pravil, ge on slygi mot peknYch programti pies radio, ma on ho v jeho kale, ma gofera, tak mute poslouchat.

Zanechal mi hodne tabletek a ja musel utivat po dvou, cot jsem odpiral, ale dcera pravi abych jen bral, to doktor jich ma dost, a nyni jsem zas O.K. Nyni podam vysvetleni o tomto jent se jmenuje Geo. Holotik. Kdyg jsem se dozvedel, to je v zdej gim okresnim meste Wadron, kde se usadil pied pet roky, mel jsem tugeni to to mute byt na ginec. Mysle vgak, te jako tak mnoho nagincti, tiebas mei rodiee nagi narodnosti, sami ttebas nemei pkilegitost se nagi tee naueit, anebo nechteji mluvit, proto jsem nechte vyzvidat, abych nebyl povatovan za doterneho, Cekal jsem na piiletitost a ta se mi nyni naskytla. Vidaval jsem ho east°, neb jezdival podle nas k souseditm, on ma rozsahlon praksi, pojal jsem rimysl, to ho pti druhem setkani vyzkougim, jak naginec on jest.

Jak jsem byl trochu zotaven, zajel jsem do mesta a jeho navgtivil v jeho Utadovne. Nevim kterY z nas byl vice piekvapen, mluvi Cesky, a psi otazce, odkud ptijel sem do Waldron, pravil to z Corpus Christi, Texas. Jeho otec to bydlel ph Fayetteville, Texas, a mel dva bratry pti Ellinger, Texas, on, doktor ge tam pouze dojitdel na navgtevu. My jsme sem pti gli od Fayetteville, Texas, povidam udiven a zaroveri piekvapen. Na to on se mne pta, zda jsem tam znal vdp. Josefa Chromeika, ktereho jsem vidal a slYchal kdyg jsem tam chodil do kostela. Zda-li jsem znal p. Augustina Haidu gka, ktereho jsem mel piileiitost videt a s nim promluvit ph ne?clika navUevach v redakci Svobody v La Crrcnge, Texas, Zdali jsem znal doktora Karla Kade'rtiv, Ictery mi n6kolikrat ptipravoval

Ano, znal jsem tyto mute dobte. Na to se taZi, zdali on znal p. J. R. Kubenu, hlavniho tajemnika spolku S.P.J.S.T., pana J. J. Frnku, hlavniho pokladnika, jeho g mantelka Cecilie byla sestienka moji mantelky. Ano, znal je dobte. Jelikot pacienti 6ekali ye vedlejti mistnosti, musell jsrne rani rozmiuvu uko:-,neit a nechat si nee() na podruhe. Nyni se jit citim dost dobfe, budu stonavy jak dlouho se mi bude chtit, jak mne moji lide budou posilat do prace, tak se odvolam na dcktora, to mne totit odporueil odpoCinek.

Jes.th mi toto pan red. uveiejni, tak budu psati zas, program bude — zlodeji drribete. Na tuto my glen,k.0 me ptivedl dopis pani Marie 8ebestcyd.

Varn, panove od Hlavniho fte.clu v tom Fayettevii,e, Texas, Okuji srdeene za zaslani toho thledneho nastenneho kalenclate. je S . te na skok do Fort Worth, Texas, k p. a pi. J. F. PolaSek podekovat za to radostne piekvapeni, jet nam ueinili zaslanim mileho listku "Christmas Greetings" a za vzporninku. Phjrnete srdeenY dik cd nas a piani v geho dobreho v tomto nevem roku a srdeenY pozdray.

Poeasi tu rname • stude,ne a co tyto tadky pinam tu potadne prgi.

Abych otenate neunavil, uzaviram tento dopis s ptanim hojne zdaru v tomto roku, ziistaJan Beran. yam vas znaany, 17...,AZZR V PRAGUE, OKLA. or pro dani baza.ru v Prague, Okla., v scbota a v nedeh, ve.prospech naSich lidi ye Francii a CNN., 3. a 4. Unora 1940 se eini. Vedoucimi jsou bii: Cyril Sadlo za "Sokola", Frank .:>u .era za statni vj7 7'cor ZOBJ. a rad earnostatnost, Will Eartod(j a Henry Vobornik za rad Oklahoma a odb , eeku C. N. S. Statni . z Oklahoma City, Okla. se kra,j skY ve ,statu, pomahaji a vykonao . tad Oklahoma ZCBJ. jr pro cba, dny, ano i , dal nkovat bezplatne. Na hudubnici obotu, 3. unora prodej daprograma. tanco. V nedeli 4. unora: I o a irj:: ree pro•esora z Baylor unia. a Dra. S'endora KOyacse ., presno ye 2 hodiny z oc:boru cociidnicl v bade program, v nem2 vyodpoledbe. stoupi piaeSti i. Oklahoma City ochotnici a pokraeovani bazakm.

Na darech za pomerne kratkou dobu ziskano jig holem 100 dolar-d a na darech at' ye vecich neb r.ernatYch i StetinatYch ziskamo vice, jak za 200 doll. A to se teprve zaealo a pratti einitele oeekaveji, ee se aspen jednou tolik jeSte sebere, aby die latinskeho "Praga caput regni" i oklahornska Praha ziestala hlavou statu Oklahrmy. V Prague maji dosud hojne ten i mustu, nays?' s olebraeenou a zotroaenou stercu Illasti a narodera z ktereho Vzesli. AC vet ina. jsou sde rozenYmi, piece jen hrde se hitsi 1: jazyku svych radial. Pi. Susie Ha.jekFielciso'ta, jejiZ predltave. p0 bitve belohorske vystethc,, vali se do A:agi•e a pak prijeli do Ameriky na pobatku 13. stoleti, uhaekovala peknou 71nencu deku, jejie cena je jiste aspori 50 dokterou darevala, na pralskY bazar. pakli bade jen trochu Doufame, to r.a;.5., bade navtiven nejen krajany z c.:21.eho state Oklahoma, ale i z jffniho Kansasa a severniho Texasu. 0::'ekava, se i hojna, f.iaa.st Anaerieant.

Gratulujem.e sest:arn a bratrim v Prague, Ol la. za v::tornou agitaeni 1 s'oeraci praci, kteran nadk;en c vykonA.-s. , aji a kteri nedovedou se ra q atriti. poltud cil neni dosaZen. Slava oklahornske, eesitoarnericke Prazel podzemnich vod.

Plzne spoo.7ni voda podem.lela zemhay, takle na nekolika 11::kr,1117.a se -.,7,:a7 rola inane sesul. Pohybem mist je posti;teno na 15 domfl, z nicht tti jsou .znaon6 noE'31t.ozeny. Tj jcdnoho domu rolnika Janskfeho bylo nebezpeei zficeni zdiy a ta'.‹ boz-crosti'edni, Ce stayba musila byt zbaurdna, Ledcich

Ve stiedu, dne 17. ledna 1940.

IT2STNtic solos.

JAROSLAV POKORNt:

SESTRA EVA Diva rominek •■••■

M11111.0••••04 ■011111111.111.0■011111.14101.041•11.0.0.0•11111.0.11.0■0411111•0411110.411•114

Kdyby byla sama, skryla by tvat v dlane. Po vSechny dny, co byla u Jirky, ptipoutala myg lenky jen k nemu a zapomnela na tuhle pkihodu. Libala Delgase. Ne, nemt2e to zapiiti, nemtifte zapiiti ani to, 2e ji vzruS'uji jeho oei a jeho slova. Zradila. Jirko, mtirj Jirko, kdybys vedel. Ty distS7 a krasnSr. A co kdy2 se to dovi.

Neodvrati se od ni s odporem? Div se nerozplakala.

"Evo, prod si nejdete lehnouti", zastavil se u ni mladidk3i nadporueik.

"Myslite, 2e bych si mela lehnouti?" zeptala se naivne, ani si to uvedomila. Divala se na mladika, ale mysli byla jinde.

"Stael piece na vas se podivati. RoznemtifZete se jate. Ten stateenST letec, jerriu2 kikaji na fronte "Ruda Smrt" je va gim snoubencem?" zeptal se s bezohlednosti Zardela se trochu.

"Ano", tekla a sklonila hned hiavu, proto2e sotva ptisvedeila, poSIliblo se v ni neco.

Porudik si vzdychl.

"Nezavidim mu, proto2e si vas zaslou21. Nikdo z nas se mu nevyrovna,, ani ten nadutSr• Delgas, jen vas prondsleduje. Dejte si na neho pozor, EVQ. To je paw"?' hoch. Pied valkou mel kolik soubojtit k vuli vdanSrm 2enam."

Usmivala se nucene.

"Vim, co si mam o Pavle."

"Nedovedu pochopiti, jak maze bS rti tak drzSr . Je to pro vas uralka, kdy2 se na vas podivb.. Videl jsem, jak jste ho odbyla."

A zasmal se poteeene.

"Je to proste drzoun, kdyby byl trochu jen sluSnSr, nevg imal by si vas jiz proto, 2e jste nevestou takoveho hrdiny. Ov gem, on si o sobe mysli, 2e se mu vyrovna. A neni na nem nic. Je to hrad, desperado."

Eva pohledla na neho s obdivem. Nebylo mu vice ne2 devatenact a vystihl povahu Delgasovu prave tak jako plukovnik Durand.

"Ale ja prilis mluvim. Jclete si odpoeinout."

A zasalutovav, odbelhal se s holi.

"Chuclak", divala se za nim soucitne, "bude kuihat. A je tak mug a chiapec zaroveri.

Jak je valka straSna." A zase pteskoeila na Delgase. Odbyla ho. Kdyby veal. A prod nevetila plukovnikovi, kdy2 ji pted nim varoval. Ano, je takovS7, jak iekl Pavel. Je SpatnS7, neeistST. UraZkou je jeho pohled pro ni — kikala si trpce — a dala se jim libati. Ji g nikdy se nebude moci podivati uptimne Jirkovi do oei. Vstala a s hiavou pochylenou vratila se do nemocnice.

Kdy2 vklouzla do svehd pokojiku, vrhla se na lidko a rozeStkala se.

Od toho dne ji dal Delgas pokoj. Nemel ani pkile2itosti, aby ji zastavil, proto2e do zahrady nechodila a potkala-li ho na chodbe, pteSla kolem neho spe§ne, nepodivavSi se na neho.

Delgas jejim chovanim byl hluboce doteen ye sve domYSlivosti a easto ho piepadala touha, uraziti ji, hoditi ji do tvate pted vAemi jedovatou poznamku, ale ovladl se v2dy, proto2e se nevzdaval nadeje, 2e ji ziska. Delgas rozurnel 2ivotu, do sve theitky poznal mnoho a mnoho Zen. Midinetky, damy ze spoleenosti, polosveta, hereeky i nezkukna, deveatka. A vedel, jak krev dovede mamiti a svadeti. Je v torn mono najiti vysvetleni, prod sluSno, 2ena muse se zpronevetiti mu2i, j en2 vynika v ka2clem smeru nad nahodneho milence.

"Jeji idOl bude aspori tic mesice ptipoutan na 10.21co," uva2oval east°, usmivaje se sardonicky. "A on bude v nemocnici je:Ste celSr mesic.

A je neSt'astna. Mysli si, 2e zradila. Je opravdu Eva." A Delgas sptadal sve mfglenky Staei, kdy2 bude obratn3"7 a naznadi tomu jejimu "idolu", 2e mezi nimi neco bylo. Nemusi iici pravdu, staei rismev, jen dovede otraviti jako sip divocht. A podle vSeho je ten chlapik takov5i jako ona. Nemide to jinak dopadnouti, net 2e bude nat'astnejSi jeAte net je. A negesti oslabuj e.

Jirka se pomalu pozdravoval, ale za tti nemohl v posteli aspon chvili sedeti.

Delgas se rozhodl, 2e ho navgtivi. Nebylo na torn nic podivneho. Byli oba letci. Ba, byla to samortejmost.

Kdy2 veS'el, Eva, jet sedela u 102ka, vstala a pohledla na neho rizkostne, zachvev& se. Jirkovi neu'Sla to nahla, zmena a dival se na ni zara2ene, pak pohledl na Delgase. Piiviel odi, jako by byl bodnut, pohled Delgasriv mluvil dosti jasne.

"Necham vas, kapitane, samotny," tekla Eva a vySla speSne. "Jsem Delgas, kamarade, snad jste o mne slySel. Letka 24."

Jirka pokSrvl. "Posad'te se", ukazal oeima na A kdy2 Delgas usedl, zaeal si ho prohli2eti.

Ale dim dole se na neho dival, tim se citil negt'astnejSim. — Tak tohohle si vyvolila jeho Eva. Proto ten neklid, rozpaky, ilzkost, jet ji nekdy piepadaly. — Prod mu to vSak netekla? myslil trpce. — A on, blahov3i. "A co myslie takhle", oktikl se. "JakYm pravem? Bylo ji etrnact, kdy2 jsi ji videl naposledy. A co tekla nekdy. V2dyt' to bylo dite."

"Trpite?" zeptal se teastne Delgas.

Nee° zaznelo v to otazce, co vyvolalo v Jirkovi nenavist k tomu krasavci s imavou pied °alma a kolem rtu, ktere k nemu mluvily srozumitelnou keel. o paivaenosti. Nenavist a rizkost o Evu. Tento mug ji nikdy nemohl udiniti At'astnou — to citil.

"Ano, je'Ste trochu, hlavne hlava je'Ste se hla"A jak jste k tomu ptigel?"

"Tak jako vy", usmal se nucene.

"Nka to na ka2cleho z nas. Sly gel jsem, 2e jste si udelal vSrlet a2 do Nemecka."

"Ano, ale jen na kraj. Louisville."

"A co k eertu tam? Rozkaz nebo Am?" "Rozkaz. Vyhodil jsem munieni tovarnu a armadni sklad munice." ° Delgas chvili se na neho dival u2asle. "Vyhodil jste — ? A sam?"

"Jeden mel nacre% 'Ze se mu to podati."

"A jak jste se dostal zpet?" Delgas dival se na neho stale u2asle.

"Co2 vas neprondsledovali? V2clyt' takova vec — "Bylo jich aspori padesat. Ttikrate jsem prorazil, sundal etyti, ale pak mne dostali. Ale to ji2 bylo nad prvnimi liniemi. Mel jsem Stesti, 2e jsem se zfitil k naSim." Trvalo chvili, ne2 mohl Delgas promluviti.

Jako letec dovedl pochopiti z ku#ch odpovedi JirkovS7ch, oe elo. A ttebas myslil o sobe, 2e se vyrovna kahlemu letci, byl napinen tirctou.

"SlySel jsem o vas vypraveti, ale jste lepSi je6te, ne2 vase povest. Jeden z tisice by se tako Jiste vas nemine kti2' "legie".

"Ten ji2 main," usmal se Jirka trochu ironicky. "Nebojuji pro slavu ani popularitu, slou21m, jak dovedu nejlepe."

Delgas trochu se zakabonil, ale hned se zatvatil ptijemne.

"Hezka zasada, kamarade, ale neni vS'em dem ptijatelna."

"Nejsem zbabelcem a prave proto2e jim nejsem, chci, aby ka2c1Sr o torn vedel a aby to vide. Ale prijdu. Nebudete vAak proti tomu nic mit, kdy2 se na vas 'lady podivam?"

"Rad vas uvidim."

Kdy2 Delgas vysel, usmal se spokojene.

"Eva se chova tak, 2e si nemohu nic lepAiho ptati. At' jsem hlupak, nemyslil-li si, 2e je mou milenkou. Ale je chlapik, to se musi nechat. Ale take hlupak."

Jirka dival se dlouho na dveie, za zmizel Delgas a v jeho tvati i pohledu se zraeila bolest.

"Musim ji pied nim varovati", iekl si posleze tige. "Neni na nem nic hezkeho krome tvate.

Jak si mohla oblibiti prase jeho."

Kdy2 vesla po chvili Eva, tvatil se ji2" klidne.

NeuSlo mu vgak, jak pohledla na neho. Byly v torn pohledu rozpaky, rizkost a jeSte neco, co nemohl ureiti. Jako by pokorne, prosba.

JENOM TEBE, JIRKO. Plukovnik Durand zpozoroval, 2e s Evou neco se deje. east() se zamynovala a /lady i vzdychala. V tvati i odich le2el ji stin smutku a nekdy se ji pohnuly rty, jako by naznakem pia,Neu'Slo mu take, 2e trochu ma zardela vieka.

"Nejake nedorozumeni," uva2oval, 10372 po-

Strana 9 sttehl i zmenu na Jirkovi, "j sou mladi a trapi se. Delaji to vSichni milenci." Kdy2 vSak uteklo nekolik dni a Eva stavala se zasmuSilej g, znepokojil se.

"Aby v torn mel tak prsty Delgas," napadlo mu. "Vyh3'71ad se mu tak rizkostne. Nu, chlapik je jiz v potadku, poShr ho do Pati2e."

Delgasovi se podatil jeho plan rozdeliti Evu a Jirku nedtiiverou. Pit sve tteti navSteve, zadal o Eve. "JakY. to andel, ptiteli", iekl zbo2ne, hlecle na dvete, za. nimi Eva zmizela. "Jsou-li vgechny vase 2eny takove jako ona, vase zeme je nejSt'astnejSi, proto2e 2ena je korunou 'tivota. Trpi chudadek."

Jirka zbledl, ale nezeptal se, prod Eva trpi.

Ale Delgas pokraeoval: "Kolik ji bylo, kdyt jste se naposledy videli?

Asi etrnact, Z c e ano? A byly nejake sliby?" usmal se. "A ona si stale mysli, 2e je temi sliby vazana. Bojuje s laskou a povinnosti a ja, nechavam ji, aby si vybojovala ten boj sama."

"Reknete ji, 2e se nemusi trapit," iekl Jirka drsne, "to vSe, co bylo, bylo detinstvim a nesmyslem."

Delgas zachovaval valnost; ale jeho pohled se leskl gkodolibosti. Jirka se vSak na neho nedival. Pkikovan oeima na pokrkvku, zdel se klidnSrm a lhostejnSrm. "Delgasi, mam rozumeti z toho, co jste iekl, 2e je vaSi milenkou?" zeptal se po chvili.

Delgas se zatvatil rozpaeite.

"Pochopite, piiteli, 2e je mi te2ko odpovedeti na tak ptimou otazku, kdyt ona "26.clne vytakky, Delgasi," iekl netrpelive.

"Ma vas rada?"

"Nevi to a proto tim trpi," iekl Delgas tge.

"Na jste se zde objevil, netrpela, proto2e si byla jista."

"Rozumim", iekl Jirka.

"Zeptate se ji?" zeptal se Delgas opatrne.

"Ne, prod bych se ji ptal? A jak bych se ji mohl ptati?"

Delgas si oddychl. Nedorozurneji se a to chtel. Nepoeital vSak s jednim.

"Evo, sedni Si", vyzval Jirka Evu, kdy2 k nemu pc, Delgasove odchodu.

Pohledla na neho s ilzkosti a pak si sedla posluSne a sklonivSi hlavu, slozila ruce v kiln.

Jirka ji pozoroval a citil, jak ho prostupuje drasava, bolest. Miloval ji od detstvi, ale byla to ticha, bezkrevna laska, teprve kdyt ji spattil zde, nabyla tvaru a prostoupila ho celeho. Jako by se vtahla do jeho krve a nervii. Nikdy na ni nebude moci zapomenouti, 2adna 2ena ji nevyhladi z jeho pameti.

"Evo, vidim ji2 dell dobu, 2e s neeim v sobe bojujeV Trhla sebou a pohledla na neho prosebne. Jako by vykiikla oeima, aby mleel. `To je tva \Teo ovAem", iekl trochu trpce, "ale jsem tvilj ptitel a myslim, 2e je mou povinnosti upozorniti te, 2e Delgas neni sluSny elovek.

A nemysli si, 2e ze mne mluvi hotkost nebo neptatelstvi."

Eva zbledla a stiskia ktedovite ruce.

"Jirko, on ti iekl?" vydechia.

"Ano." Nastalo ticho, ru g ene jen kfeeovitS7m dechem, jen zvedalji riadra.

"Jirko, ja vim, ja — Ne, nebudu plakat", tekla odpust'." si a zat'ala zuby.

"Nemam ti co odporStet,' usmal -se teple. "A netrap se k vrili mne. Nemam piece ani prava ptati se, tim merle vyeitati. Jenom to prosim, abys uva2ovala trochu o sobe a myslila o nem.

Nebylo by to tve S"testi."

Eva vstala, dusila se a za nic na svete nechtela pted nim plakati.

"Je to ma, vina," tekla, zastavivAi se u dveti, "ty si zasloul g, Jirko, lep gi." A vySla rychle, skoro utekla.

Jako by vichtice mu vymetla srdce a hiavu.

Jeji temna slova, jim2 nemohl rozumeti, proto2e nevedel na co myslila, prave tak jako ona netug ila, co si mysli, potvrdila v nem ve'echny jeho domnenky. Delgas mohl byti spokojen.

Eva sama, ani to chtela a tu gila, potvrdila, je Delgasoyou milenkou.

(POleakoVani.)

Strana 10

VESTNIK

Kdyby se E. Wallace narodil v techach.

TYdenik "Nastup dervenobilYch" uvefejhuje zajimavY rozhovor s intenYrem Eduardem Fikerem, jeho humoristicka detektivka "Blazniva llec" vychazi prave ye "Vedernim Oeskem Stove". List hodnoti Fikera jako deskeho Wallace a pravi: Kdyby se E. Fiker narodil v Anglii, byl by velikYm bohadem a mohl by sve jmeni dilstojne prohYfit v dostihovYch sazkach. Naopak, kdyby E. Wallace se narodil v eechach, seal by dnes jako redaktor v "Rozruchu" nebo "Rodokapsu". Tim je fedeno v'Se. Vettina etenakii detektivnich romarra dokonce tvrdi, to E. Fiker stylistikou a orginalitou no: rnetu preddi E. Wallace. Jsouce tehot mineni navttivili jsme p. E. Fikera v redakci "Rozruchu". , Reknete nam i p. intenYre, nee° o sobe.

Je mi 37 roku, obeanskYm povolanim jsem strojni intenYr, take jsem se uplatnil jako hudebnik.

Vate literarni podatky?

Velmi trpke, tive nas pferutuje p. E. Fiker. ;Romany, ktere dnes maji nejvetti fispech, nabidi jsem vtem nakladatelilm, byly mi vtak vtdy nejmene trikrat vraceny. NebYt stareho basisty, zamestnaneho ye Velke operete, kterY si nahodou preeet1 jeden z myth rukopisfi, nedoekal by se ani jedinY raaj roman otisknuti . . . .

Jak se jmenoval ten basista?

To je prave to, co me nejvice mrzi. Jeho jmeno jsem zapomnel. Tento miij objevitel znal se totit s p. Jandou z nakladelstvi Sfinx. Upozornil ho na muj rukopis. Naldadatelstvi Sfinx, jehot lektori koneane si pkeeetli me rukopisy, koupilo ode mne test romanfi. Tak jsem se dostal do literatury. Nejzajimavejti je, ze tlo vesmes o romany, ktere mi totet naldadatelstvi trikrat vratilo.

To jsou velmi chmurne vyhlidky pro nova autory, sue konstatujeme.

Jsou! prisvedduje p. E. Fiker, ale to nesmi nadaneho autora odradit. Nakladatelstvim vracenY rukopis jette neznamena, ze vac je Spatna. Vettina nakladatelstvi totit rukopisy neznamYch autora ani neetR. A vy?

Ja sam, ponevadt jsem na vlastni kuzi zakusil toto hledani talentu, etu peelive katdY roman, kterY dojde do nati redakce.

Objevil jste nejake talenty?

Nekolik ano!

Pitete novY roman?

Ano! Ale tentokrate spite pro sebe net pro verejnost. Je mi lhostejne, zda jej nakladatel prijme ci ne. Namet je lidskY, motnY pfibeh, vyhybajici se sensaenosti. ZIodinec zde neni potrestan, nYlort napraven. Tento roman, myslim, to bude muj nejlepti. vOIRleir›,

Prod pH bolesti lido zaviraji &a?

PathologickY fistav v Oslo vydal prase zpravu o svem zkoumani, vehovanem vSirazove schcpnosti lidskeho oka a pohylotim videk. — Pravi, ze nejrychleji mrkaji deti at do 12. roku. Tait 12 at 14krat za minutu, nektere i 16krat. V dospelosti, rychlost mrkani klesa. Lida pohodlnejti povahy pak mrkaji jen asi 5krat za minutu. lido typu pohyboveho osmkrat. — Lide starSi net 60 let, vystadi prfunerne s peti, klidne povahy dokonce jen s tfemi mrknutimi v minute. Vetkera tato disla tYkaji se einnosti oka, poked neni zamestnano nejakou zvlattni praci. 6teni mrkani zpomaluje. Telesna bolest piasobi rutive na pohyblivost odnich ldapek.

(PM bolesti mnozi zaviraji odi). Zeny naleteji k typu tivejtimu a tudit od pfirody vidky rychleji pohybuji.

Telha uhli na Sardinii.

V ramci usili o sobestadnost byla venovana pozornost take teibe uhelne. Tak bylo zapoCato s dobYvanim uhli v Sardinii (stied uhelne oblasti se to jmenuje Carbonia) Produkce stale stoupd. Nyni se zahaji prace na da1tich trech novYch dolech. Koncem roku 1940 bude miti Italie zajittenou tetbu vice net 3 miliorn1 tun uhli rand. Jakost sardinskeho uhli je velmi d.obra..

Rozmanitosti.

Kaida, zeme ma Rite mravy a zvyky.

Je nevyhnutelnSrm prirodnim zakonem, kaalY tvor musi jist. Ale na ptiklad lido maji rfane chuti. A mnoliSi z nas snad zna eloveka, kterY se s odporem odvraci od krasne peeene a dava, preclnost treba bukvicim.

Take pokrmy podlehaji vlivu mody, jak nejlepe vidime na kohskern mase, jimt se kdysi vesmes opovrhovalo.. Je gte pied 50 lety na klad ve Francii tamer nikdo nepotival konskeho masa, kdetto dnes se plati za peknY "horse steak" prose tolik jako za hovezi, a jen do Pakite se ro:ene dovaii z ciziny Aedesat at sedmdesat tisic jateenYch koni. 0 prvnich svetcich s doeitame, ze odchazeli na pouS"t', kde se tivili kobylkami a medem divokYch \Teel. K tomu dlutno poznamenat, ze v tehdjeLich dobath kobylky byly znamenitou landkou; bud' se varily, marinovaly ve vine nebo suSily — a telly se takove oblibe, jako dnes raci nebo humil. V severni Africe tiji domorodci, kteki lovi hady, stahuji z nich kit& a velmi si na nich pochutnavaji. Merle Caste, ale nikterak vzacne je tam take pojidani psiho masa, ktere vSak ma mnohem vice ctitelt v Cine. Oiriane pestuji zvlattni druh psti pro tento ueel a jejich maso pripravuji neobyeejne chutne — aspon podle "tsudku tamnich labutnikt. 0vSem dlutno odmitnouti bachorky, jako na phklad, ze Cinane si pochutnavaji na tivYch mygich, namoeenYch do medu. Zato ale na nem vYchode neni vzacnosti krysi pedene. Mnozi Evropane eiriantim naznadovali, ze krysa je velmi nediste a nevzhledne zvire. Ti vtak odpovidali jemne ironickou otazkou, jsouli snad vepfi nebo i slepice eistotnejti . . .Fritjof Nansen vypravuje, to Eskymaci dokonce pojidaji blechy. Ovtem odpoved'nost as toto tvrzeni dlutno ponechati slavnemu polarnimu badateli.

Chuti jsou vtelijake. MnohY z nas se otfese pri pfedstave, ie si lze velmi pochutnat na hlemYtdich, tabich stehYnkach nebo na vAelijakYch tkeblich. V Africe ziji domorodci, kterym chutnaji mravenci, zato ale s odporem se odvraceji od masa nekterYch divokYch zvitat. Nekdo si pochutna na slonim fizku a v Belgii na ptiklad byly pied nekolika mesici dany do prodeje prvni konservy z krokodiliho masa. V bibli se doditame o znamenite chuti nebeske many, jit zname dva druhy: prvni je pryskytice, druha — exrement jisteho druhu mSic. V krajich, kde rostou eukalyptove stromy, domorodci pojidaji larvy much, tijici na listech techto stromiI. 2ralodi ploutve a vlattovei hnizda, jet bS7valy lahadkou jen domoroddi, milteme dnes ochutnat v 'tetnYch evropskStch restaurantech — cot je dal gim dakazem ptizpiisobivosti lidskeho jazyka. I dnes by se natli lido jako v dobo.ch starYch kteki by pojidali slavidi jazYdky, jen kdyby nebyly tak vzacne a tudit drahe.

Z pusteho pozeniku bude nest hektara lesa.

V obci Hlohove na Stafikaysku osazeli pozemek, kteremu se rikalo "mYtiny" a o kterem vSlchni verili, ze neni k nidemu ate na nem vSechno uhyne. Osazeli plochu 6 hektarti jehlidnatSrmi stromky. Neverici chodili pozorovati stromeeky a prorokovali, to uhynou. Vidycky pry tam vSecko zahynulo, gkoda pry pellet atd. Stromky vS"ak pane rostou a v nekolika letech bude na "mYtine" krasnS 7 les.

Venkovske divky na hospedaiske gkole.

Na odbornou rospodafskou tkolu v Pfetticich pkihlasily se letos tri divky, ktere spolu s chlapci se zajimaji o lepiti a vYnosnejti zphsoby obdelavani pudy, o chov dobytka a jine odborne veci. Tyto divky dokazaly svuj smysl pro hospodarnost take tim zpiisobem, ze zorganisovaly vateni polevek pro vtechny laky tkoly, kteki si podebne zasoby prinaSeji z. dclrnova.

Ve stfedu, dne 17. ledna 1940.

Zviiata v zajeti napodohi lidske mravy.

Opiei stado v pralske zoologicke zahrade bylo, jak jsme jit psali ,obohaceno o statneho Pepika. — ma I/Seamy opidaka Makaka predpoklady, aby se stal konkurentem opidaka Smudly, kterST byl dosud hlavou opieiho stada a nechybel pit tadnem ulidnictvi, zejmena kdyt slo o strhavami kvetinovYch ozdob s ke klekloboukft dam, ktere se prilfS ci.

S'mudla se nieeho neboji a nic mu neni nedostupne. Je to filmovY hrdina, kterY za p11 roku, co je v pratske zoo, byl jiz petkrat filmovan a nespodetnekrate fotpgrafovan. S poe'dtku se sice ponekud nedtivekive dival na • zrcadla, osvetlovaci lampy, triury a derne pristroje, ale nyni si zvyk y tak, ze pied kaZdYm filmovanim neobyeejnYm vi'iskotem vymaha zrcatko, aby se mohl upravit. Nekolikrat piejede chlupy na svem kotitku a pak se fined zadne tvarit duletite. Dosud byl ze vAech opic nejeilefSi a nejchytrej6i. Zle se proto oboril na opielka Pepka, kterY byl pro jistotu dan do samostatne klece.

Prvni, kdo ael uvitat noveho souseda, byl Smuclla. Sei pane pomalcueku, polehoueku a kdyt je tak dlovek pozoroval, mel dojem, 8mudla i Pepek maji rozum. Chvili se prohlipak Pepek prostrdil packu mrizi k Smudlovi. Kdyt se vtak Smudla prilia pfiblitil, dostal ranu ,at odletel. NovY nadelnik se tedy uvedl jak naleai. ZUstava vaak otazkou, zda Pepek nebude napaden ostatnimi opidaky, kterYch je v rodince Rhesusfi nekolik, az bude vputten do spoledne kiece.

Pepek cele dni sedi a bedlive si vaecko prohli2Y;i. Az dosud byl chovan v restauraci "U Tona Sazave. Jako vtechny opice, boji se • neobydejne plaza, ba boji se i obrazkil, kde je vyobrazen had. Toho vyutila dfivejti jeho majitelka. Kdyt chtela zabranit, aby na ureite misto °pi o: ak nechodil, tam proste dala obrazek hada a byl pokoj. Pepek rad jida vejce a podle omaku pozna, jsou-li pina, nebo byl-li oklaman vyfouknutou skotapkou.

Pepek byl aZ do posledni doby velmi zpllsobnou opidkou, dbalou na distoty. Naudil se mYt za uaima a jak mohl zmocnit se kartadku na zuby, kterY pak od neho nikdo nemohl dostat: Jednou se vtak rozzlobil a svou pani kousl. Prato byl dan do zoo. Kdyt pro neho pkitel ze zoo chovatel, nastala honieka, pit ktere Pepek ukazoval svou zruenost. Dostal se take at do restauradni kuchyne, kde zadal dilo zkazy. Vyskoeil na still k vysoke hromade talift a meal je ye zlosti hazet kolem sebe a na prondsledovatele. es,

Ziplairy na Han& Posledni nekolikadenni deSte a tani snehu mely za nasledek, ze v iece Morava a jejich menaich pritocich na }lane stoupl velmi rychle stay vody nad normalni miru. Z nekterStch potokil na Litovelsku vylila se voda z taken a zaplavila okoli, hlavne lesy a luka. Prozatim jsou nejvice postiteny lesy kolem obci Stfene, Lhoty a Pflovic. Zver opoati lesy a utike, Castel daleko do poll. Na polich mezi Stepanovem a Streni je moano spatfiti mnotstvi srndi zvere ve statech i jednotlive a take mnoho batantil. Majiteltim lesnich revirt; vz(nikaji tim ovaem znadne akody, a postiteni budou rybah, jimt voda hodne ryb odplavi.

Nalez kola ze gvedskYch valek?

Pri kopani zakladii novostavby v Hu gtenovicich u Uh. Elradi gte bylo nalezeno pied kratkou dobou delniky dosti zachovale kolo od vozu. Kolo je vysoke asi ptildruha metru a je podobno koltim nyni utivanSrm. Zvlagtni u ho je pouze telezna obrue, ktera neni skovana ✓ jedinti kus, jako je tomu u kol naSich, ale je zhotovena ze mnoha easti, spojovanYch silnYmi nYty. Podobny zpilsob zhotovovani obruel neni u nas znam: Spite se zda, ze kolo pochazi ze SvedskYch valek. Zatim bylo kolo, jet je na jedne strane potkozeno a proto asi take bylo kdysi odhozeno, rozdelano a je konservovano ve Slovackem museu v Uherskem HradfSti, kde po dohotoveni konservace a-opravy bude uloteno. Jeho pavod se zkouma.

Ve sttedu, dne 17. ledna 1940.

META. Mozartova cesta do Prat VZACNkM klenotrim nemecke pogoethovske literatury patti novelly a basne Eduardo. Moerika, jeho tdilo nevelkeho sice rozsahu, ale hluboke lidske prostoty a pravdivosti zname i z eeskeha prekiadu, vy§leho v "melantrAske knitnici". Z MoerikovYch 'praci je rozhodne dodnes nejznamejei novella "Mozartova cesta do Prahy", ktera zachycuje drobnot" episodu z cesty tehoto velkeho hudebniho tviirce z Vidne do Prahy 1: premiere jeho z yla` te pro podetne prati ske ctiteie napsane opery S "Don Gio-'v,annl".

Pit hle,dani y hodneho tivotopisneho filmovela° nametu o Wolfgangu Amadeovi Mozartovi paella nedavno po zrale Uvaze • volba prave na tote. dilko klasickeho novelisty, ktere vice net jine obsaLne Lvotopisy phblituje Mozarta predev'Sirn jako eioveka. Molart sum o sobs je pro katdeho sveho Lvetopisce jiste nesmirne zajimavou costavou a to jit od detskeho veku, kdy pod rozumn;:frn vedenim sveho hudebne vzdelaneho cute uchvacoval doma v Salcburgu i na eastYch cestach po blizke i vzdalene citine svou genialitou zazraomeho ditiete. A stejne i jai«) vyzrely mut sensitivni povahy a krehke telesne konstrukce dov, d1 it intensivnim Lvotenr rozdelenYm funerne mezi einnost a rekreaci.

Praha m na Mozarta Live vzpominky, nebot' zdejei hudb-ymil:vna veiejnost dovedla yeas spravedlive ocenit velikost jeho dila. Mozart dovedl 1:4-t Pratan .am take vdednY. Vtdyt' Po nedekanem spontannirn Uspechu, s jakYm se tu setkala jeho opera "Figarova svatba", pi'ijatet v tete dobe ye Vidni velmi chladne, slibil Mozart za sve prvni nav§tevy v Praze ieditch Stavovskeho divadla Bodonimu velmi ochotne, - te pfieti dilo sioti predevSiim pro Prahu a zajistil i Bodonimu svetovou premieru.

Tento slib Mozart take obratem spinil a jit v lete, roku 1787 zaslal Bodonimu partituru opery "Dan Giovanni", komponwv-ane podle, textu Da Ponteho. Bodoni se zase odvedeeil skladateli, pinicimu ptesne sve sliby, tim, 2e ho pozval d,c. Prahy k nast-adovani opery a k dirigovani prvniho slavnostniho pi-edstaveni. Udalosti, ktere se pak na Mozartove tests z Vidne do Prahy zbehly, vypsal v ki. ehke novelle prave Eduard Moerike a nyni je ozivil retiser Leopold Hainisch ve film y "Bozarbava cesta do Prahy", pritpusobenemu velmi peeliye ni pi'edloze a prodchnutem duchem doby pozd_ niho rokoka, kdy se tato udalost odehrala.

Na sve tests do Prahy, kterou konal Mozart po boku sve siao-.7ivave mantelky Konstancie v soukrornern dostavniku, za.pUjeenem mu jednon z jeho videnskYch SlechtickYch ctitelek, se zastavil na not v jednom jihomorayskem mesteeku, kde se dostal Circu nahodou do zameckeho parku hrabete Schinzberga. Uveden do hrabeci spoleencsti, setkal se tu s mladiekou komtesou Evtenii, oddanou ctitelkou jeho dila, ktere se dostalo piitomncsti jejiho nejoblibenejiho skladatele krasneho daru k zasnubam, jet prave slavila se. zamotnYrn, ale k vecem urne'nf neteenYm baronem ze sousedstvi.

Podle Moerika inspiroval veeer, ztravenY na zamku hrabete Schinzberga ve spoleenosti netne EvLenie, skladatele Mozarta k tomu, to dokoneil pesiedni chybe:jici Cast partitury "Dona Giovanni 10". dokoneeni tee opery' je literatLia nekolik. Moerikovo pcjeti je jiste nojpoetlei tejeH i kdyt so dries v odbornYch kruzlch oovatuje za Wine pravdive tvizeni to, to se iviozartovi podarilo dokoneit Coto Yrcholne dlio az za jeho pobytu v Praze v ustrani smIchovske.Bertramky.

Film "Mczarteva, cesta do Prahy" je dem pietne zpracovanClco hudebniho filmy.

Strana 11

VtSTN1K Hudebni doprovod, sestavenY z njznamejSich MozartovYch melodii Aloisem Melicharem, byl proveden orchestrem BerlinskYch filharmonikfi pod Melicharovou taktovkou. Z ylaani slotku, organicky zaelenenou do deje, tu tvoki znama Mozartova koncertni skladba — serenada -Mala noeni hudba" — piednesena orchestrem VidenskYch filharmonikt pod kizenim Hanse Knappertsbusche. V zaveru filmu je provedeno na scene v originalni dobove vypraye i posledni jednani z "Dona Giovanniho", ktere pkedstavuje slavnou pratskou premieru teto opery z konce eijna roku 1787.

JOSEF BO2E1c. — SLAVNt MECHANIK. imeno Josefa Botka je pomerne mad° zna,me a piece v dejinach dopravy hralo velmi dtlelitou roli. Narodil se roku. 1782 ve Slersku.

Mel neobyeejnY zajem o mechaniku. Vypravil se pesky do Prahy, aby se tam v mechanics zdokonalil. — Cestou vydelaval si tim, lidera spravoval hodiny. Take v Olomouci dokonale spravil hodiny. PH torn sestavil stroj • na postrikavani sukna — kterS7 v Praze ukazoval na dokiad, co dovede.

V Praze ujal se Botka hrabe Clam-Martinic, v jeho rodine byl Botek vychovatelem. Vaiml si jej i zakladatel stavovskeho polytechnickeho Astavu Gerstner a tak se Botek stal stavovskYin mechanikem na Ustavu, kterY byl peedchtitdcem Ceske yysoke akoly technicke v Praze. Tehdy do Evropy .pfichazely prvni parni stroje. Jeden z takovYch parnich strojt koupil z Anglie hrabe Buquoy, kterST se zajimal o pokroky prirodnich lied a o rozvoj prilmyslu.

Ale z Anglie doSly soueastky parniho stroje a nikdo nedovedl je sestaviti. Botek parni stroj sestavil a tak se seznamil s jeho slotenim. Sam pak si udelal malt' model, malt' parni stroj, ktery pchanel nekolik strojktii, jet Botek pit sve dovednosti sestrojil. Tim po prve Botek seznamoval pratske me'S"t'any i pratskou tiechtu s novou silou, se silou parniho stroje a ye svych pokuscoh pokraecval. Nejprve sestrojil parovilz, vozidlo, hnane silou parniho stroje.

Byl to prvni stroj toho druhu ve stiedni Evrope. R. 1815 ukazoval jej Botek v dneSni Stromovce. Pozdeji dela' i pokusy..s parolodi. ZaCal s malm parniekem, pozdeji prikroeil k pokustim se strojem vethm. V r. 1817 uspoiadal produkci ye Stromovce. Vydal pozvani, jemut vdCCime, to se zachovaly obrazy jeho parovozu a parolodi. V tomto pozvani Botek oznamuje, to v Bubeneeske cbore bude "mit Cest predstaviti vysoke ' lechte a velectenemu obecenstvu 7 saint dlouhou a 9 stop krokou parolod' v rameni Vltavy nad CisalskSrm m1STnein a svuj sorely parovuz na hrazi rybnika. Botkovy stroje se osvedeily, ale poeasi mu nepralo.

Prialy teZke mraky a spustil se cleat'. VSichni utikali ze Stromovky a v nastalem zmatku nekdo Botkovi odcizil vybrane vstupne. To jen zvYailo finaneni nesnaze, •Botkovy, kterY sve stroje v rortrpeeni razbil. NaSli se lido, kteti Botkovi chteli pomoci, ale tato Utecha jiz pozde. Botek zanechal pokusil s parnim strojem a venoval se hodinarstvi, pomahal pit stavbe budejovicka-linecke tele,znice.

A tak gpatne poeasi ve Stromovce rozhodlo o prvninL: • parovozu a prvni parolodi. Presto Bo2kovi""rialeti prvenstvi techto pokusti ye stiedni Evropy.

Depege Associated Pressu z Prahy ze dne 9. ledna sdelila,ze povkstem o chystane rekonstrukci Ceske vlady protektoratu tech a Moravy dostalo se toho dne veder vahy protilidovskou schtzi, v ni2 povestny sluZebnik Neinct Jan Rys ttoeil na Hachovu vladu, ze nevyfegila Zidovskeho problemu. Rys je vtdcem Ceske 0-. posieni skupiny radikani pravice, ktera vyloene nacisttilm. Ve sve fedi zle ttoeil na stranu narodniho sourueenstvi, jedinou to zakonitou politickou organisaci v protektorate.

Schtze tato poeadana byla tak zvanym CeskYm nacionalne socialistickYm hnutim, ktere je jakymsi odvarem nemeckeho nacismu. Wznaene jest, to schtze to byla povolena nacistickymi fikady. Jinak se ani strand narodniho souruCenstvi schfize nepovoli.

rozinnoteni blecb, nebo obtrink druh rortoa?

0 zahadnou zaplavu blech, ktera se vyskytla v decline S. a vesnici V. P. na jihovYchodni Morave, se zajimaji vedeeti pracovnici. Zjistilo se, to hromadnY vYskyt blech se objevil poprve v decline asi peed dvema mesici. RozSitily se tak, to vaechny prestkedky proti nim selhaly, nehrala se ani divadla, ani biograf, lide nevydrteli nikde dole seat atd. Pak najednou blechy z dediny S. zmizely tak rychle, jako se objevily. Zato se hmyz objevil v sousedni vesnici V. P. V pkirodopisne literatute neni nikde zminka o tak velikem hromadnem vyskytu blech, pki kterem lze mluvit o zamoteni celYch vesnic.

Nyni se bude zji§t'ovat, zda v tomto jihomorayskem pkipade nejde o jine aktcice net jsou blechy. Odbornici vyslovuji domnenku, zda snad nesnaze obyvateld obci S. a V. P. nezp0.sobili malinci rortodi, protote blechy jsou u nas v poslednich letech na vyhynuti. Blecha lidska, byla od nejdavnejaich dob vernYm vodcem eloveka, ktereho svou peitomnosti jen znepokojovala. PuleX irritans — jak zni odbornY nazev pro tento druh blechy — uklada vajieka de. skulin a do smeti.

Biechy prodelavaly v minulYch letech sva hutena leta. Jsou totiZ nektere roky, kdy blechy jako by zmizely a v nekterYch krajich se stanou opravdovou vzacnosti. Tak tomu je nyni u nds. Potrebuji-li ptirodovedci blechu pro vedecke pazorovani, trva pry nekdy velmi dlouho, net blechu chytnou. JedinYm vydatnYm loviatern blech byla potahovana kiesla a sedadla v mistnostech, kde se vysteidalo mnoho lidi. Tam byly blechy i v dobe, kde je jinak nebylo temee videt. V Praze jsou blechy na vyhynuti.

Vence

RumunskY kral Carol II. durazne varoval sovetske Rusko, to Rumunsko bude bojovati "jako jednotliva Zivouci zed'," jestli2e se ruska armada pokusi o vpad do Bessarabie. Po ptehlidce vojska, letectva a tankt v KiSineve, hlavnim meste Bessarabie, leticim pouze 12 mil od ru'skYch hranic, kral zdtraznil, ze "Bessarabie v2clycky zilstane rumunskou silou nagich pati."

General George Argesanu, velitel III. armadniho sboru rumunske armady, prohlasil k davu, shromaZdenemu u guvernerskeho palace k vyslechnuti krale Carola, "ze cela armada od pryniho mute az k poslednimu je ptipravena bra hranice." Ptedaci ruskych, ukra--niti jinskYch a nemeckYch menain v Bessarabii vetejne odpeisahli vernost krali Carolovi a Rumunsku. Bessarabie ptipadla Rusku roku 1812, avaak jeji jinni Cast v letech 1856-78 byla rumunska. Po svetove valce roku 1919 ji anektovalo Rumunsko, Rusko vaak nikdy neuznalo rumunskou svrchovanost nad timto Azemim.

Desitilet3"7 census byl zahajen ve etyfech oddelenich jeho, kterYch je pro celou censovou praci sedm. Census v rote 1940 bude velmi obsahlY a podrobnY v kaZdem ohledu. Bude v nem ten pit soupisu zjiateno nabogenske ptislugenstvi obyvatelt, co2 se stane prvne v clejinach censu Spoj. Statt. Praze censova je zahajena ye etytech oddelenich. Jsou to oddeleni obchodnich domtii, tovaren, odvoclriovaci a zavodtiovaci, a oddeleni dolt a lomt. V dal gch tiech oddelenich obyvatelstva, bytoveho a zemedelskeho, bude census zahajen 1. dubna. V censove praci, se kterou je nyni zapodato, zapisnici navativi asi 3,000,000 obchodnich spoleanosti, 170,000,000 tovaren a 12,000 dolt a lora& Prace censovni, ktera bude zahajena 1. dubna, bude mnohem rozsahlejai. Pro ty prate bude najato 130,000 osob, ktere maji opattiti podrobnY zapis o vice net 130,000,000 obyvatelich ye SpojenYch Statech. Ta Cast censu je rozdelena na 143,000 distriktt.

Washington, D. C. — Department statu dal do veiejnosti seznam 12 americkYch lodi, ktere byly zadrZeny v poslednich tYdnech Brity nebo Francouzy k vuli inspekci nakladu. Tim poeet americkYch lodi, zadrZenYch zememi v Evropy od vypuknuti valky mezi Nemeckem na jedne strand a Britanii a Francii na druhe strand, stoupl na 85. Sedm z 12 posledne zadr2enSieh lodi bylo jiz proputteno,

Strana 12

VESTNiK

Or;br.Slovemite

Ertedni

Slovanskes Podporujici State Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent ciation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA

MOUft,A—EDITOD

Vydavatele — Publishers ftCHOSLOVALIC PUBL. CO., West, Texas Pfedplatne $1.00 rodne. Do stare viaati $2.5< Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmeny &droll zasilaji se do Hlavni tifsciovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veikere dopisy, pfedplatne, oznamky, bta adresovany na Vestnik, West, Texas Vistnik has the largest circulation Czechoslovak Weekly in Sone

Xffl. SJEZD Nomio BRATRSTVA USTANOVEN USNE gENiM HLAVNi NA DEN

29. eervence 1940 A DNY DLE POTR,EBY NASLEDUJki. Wbory se sejcleu 26. a 27. eervence.

Sjezd se bude konat v sini kadu Praha, eislo 29, Taylor, Texas.

Delegati jsou dle stanov voleni ve vkro6ni anebo v nejbli.2Si nasledujici sonzi, a vYsledek volby je oznamen Hlavni tadovne. Jestli nekterY tad z yolil si dodateeneho delegata anebo pi4eje si tak uciniti v nadeji, ze na zaklade poetu radnkch davelYch Lena dne 30. eervna 1940 tad bude opravnen k dalLmu delegatu, takovY tad mate dodatednou volbu provesti v nejblitSi nasledujici schazi, av:Sak takto zvolenk delegat ntaie pouze na schvaleni sjezdu sve misto zaujmouti.

JOE R. KUBENA.

Oblastni v'bor snemoval v Taylor. V nedeli konal svoji mesidni schazi v sini tadu Praha u Taylor oblastni vYbor Sdruteni A.C.T. Dostavili se tito jeho eleni: ptedseda pan A. J. Kailas, mistopkedseda soudce C. H. ChernoskY, tajemnik Frank Andinec, ptisedici dr. Jos. KopeckY, Jiri Kacit, J. J. Hurta a Frank Moudka. Za 1.7stkednu Sdruteni dostavil se bratr John Sulda a ptedseda pan Vlad. Maudr poslal pisemnou omluvu; co pozorovatel dojel redaktor (_,'echoslovaka br. Aug. J. Morris. DalL eleni oblastniho vYboru se z raznYch pkiein dostaviti nemohli. Schaze po zahajeni smetovala k _vykizeni dvou daletitYch otazek a to: k navrhu dr. Kopeckeho jednomyslne schvaleno odporudeni O. Narodni Rady v Chicagu, pozvati do Texasu slovutneho buditele a skveleho feenika senatora Vojtu Bene§e. VzacnY host bude tedniti anglicky v delnYch mestech — Dallas, Waco, Austin, Houston, San Antonio — a desky k na§emu lidu v osadach, kde si ho budou ptati. Usttedna rozale vkzvu v tom smyslu na ir'echny odboeona dle pkihlaiek sestavi data oky krutni testy draheho narn Vojty BeneS'e a soudce ChernoskY poveten akolem, pkipraviti publicitu pro jeho pkednatly anglicke. Odporudeni Usttedi pro zavedeni povinneho pkispe yku do uvatani fondu Sdruteni nebylo pa schvaleno a ponechan dosavadni zpasob spivani dobrovolneho cili katdy Glen ma vo i -nOstpiedvkay6sb.oeit'nV

teto chvili pfistupuje k pkedsednickemu stoiku br. Ant. Stibotik, ptedseda mistni odboeky Sdrateni a sdeluje, prave ukoneil svoji mesioni schilzi tad Praha a zahajena bude schuze odboeky. Vrednici teto by si pakli, aby oblastni vYbor se &entail predstavil a jednotlivi jeho eleni obecenstvo oslovili. Stalo se dle potadani.

Taylorska odbooka S.A2C.T. ma uspokojivY podet Lena, jeji nedelni schaze mela dobrou na.vetevu. Bylo nedelniho odpoledne ve dvorane obrovske budovy drobatko chladno, pkitomni nedali se jim vS"ak od podivuhodne pozornosti odradit. Kratke proslovy Lena vYboru protahly se na ceiou palhodinu a mely yksledek — po schazi odboely br. Stibotik radostne oznamoval, ze ptibyio — 80 novYch Lena. A proslovy?

Pan A. J. Kallus prostYmi slcvy velmi objasnil akol Sdruteni a zdaraznil, pro.e on, rozeny Cechoarneridan povatuje za f.nToji povina nost, pracovat v tadach spojenYch krajaria Texasu. Soudce ChernoskY objasnil pre.c.ti oblastniho vYboru a mocnYm apelem zalatoell na svedcmi pritomnYch; bratr J. J. Hurts by t' nekolika jen vetami zdtiraznil moralni povinnost eel naroda; br. Frank Aneinec volmi vhcdne vkloubil kralsne vlastnosti ndSeho lidu, prokazane vybadovanim svepomocnYch organisaci (RVOS, SVPS, SPJST, KiT, atd.) do ramce akolu SALT. a jeho slova meta, nemaly Urnek na poslouchajici; dr. Jos. Kopecky vyzvedi duieidtast propagate hnuti na obranu demokracie mezi jinona,rodovci, pkiponmel, Narodni Rada vydala nekolik dUlerttych brolurek a cirkulakil, je't byly rozeslany odboe,kdm k rozdani resp. zaelani vyznaenkin osobnostem americke vetejnosti, a skoneil srdednou vYzvou: Konejme na:>i moraini povinnost vuei doeasne ujakmenS7m bratkim vo stare vlo,sti. Mayor mesta West bratr KacIr v pekne keel pkipomnel pkipad jim"; k ruapomoci spel ex-president Hoover. Vyvodil z tohoto pkipadu, abychom i my hledeli k ri.aemu till rozehrat Ameridany, jim2 osud aeskosiovenska neni lhostejnk a udr2eni jejich sympatii vyZaduje- z nasi strany stale oLvevani. Kcicga Aurz.

J. Morris uvedl se humorn3.7m zpasobem: e pry mu prodchazejici PeOniei vzali kostru oenovy nema echo k dodani. Po te ale podal pozorne naslou.chajicim nekolik vkbornj7ch bodU: ce it stoprocentnimu nabozu do mezi jinonarodovci, oziveni eirincsti v err ddch poradanim pcdniku ve pros-,Yech 1.L:ndu. tstrecil bratr Sulda od srdce jdouchni siovy vzpomina cbetavosti nFAich krajanti v odboji Ye valce svetove, uvadi jake zbyteene dopisovani ma pro nedatklivost ba podeztivavost na Stesti malo jednotlivcit, dotazujicich se, kam jde jejich Sdru2eni darovany etvrt'ak. mina Masarykova slova v jeho knize: Svetova revoluce — te pri revoluci se neukazuji karty pkedain a konei jima you tadosti, by riaL lide nezaponainali rodnYch bratti za mokend a pamahali it jejich osvobozeni. Pan Schultz, dojedL. do Texasu pi.ed sedmi mesici z eslioslovenska, obet nacistickeho ptepadeni stare vlasti, 1 ti dojmy pti nastupu germanske soldatasky do matieky Prahy, straLde utrpeni esskeho du po te, barbarske zpusoby nakladani s obyvaProtektoratu — hrozne pronasiedo ✓ani teli jimt majetek gmahem konfiskovan a oni oznadeni KainovYm znamenim — vydedencid — vyvrhelti lidske spoleenosti. 1Vilady emigrant yznae'i prosbu — pornorte nasim doma, vstupal he do SdruZeni. — narod yam bude nepomijcene vdeenk. Poslednim na k,ade byl potadatel organu na'Ai bratrske Jednoty: oZivenirn po2aru Narodniho divadla v Praze v letech osradcsatych dal si namet dle oznaeeni opony Zlate kaplieky na btehu Vltavy: Nared sobe!

Polarem dohotoveneho Narodniho divadla utrpel eeskY narod tetkou ranu, ktera pies noc vyburcovala vekere jeho vrstvy k upisovani a od.vadeni dare na postaveni noveho divadla. Behem nekolik dnti probouzejici se narod sebral na svitj "Chram umeni" — milion zlat:c-ch.

Loriska Kaivarie byla celemu esl. narodu poIdkern takkka smrtelnYm. A prolate naS'i Boma pod knatou nacistii sobe pomoci nemohou — spolehaji na svoje zamokske haluze a ono talc cs-,:edeene Cechoslovaci vlastE Masi tarn 7a yodcY:i. se vo syYch nadejich neklamali — my Mkujerne k jejich prmori, naS uZ znovu davo, no oltak vlasti a bude clAvati;

Ve stfedu, dne 17. ledna 1940. pokud Oeskoslovensko nebude °pet statem samostatnym, svobodnYm. Kolega Ant. Stibotik vSern reenikarn podekoval a tito opustili schazi, by pokraeovali ve svem jednani v ptizemi budovy. Z dttlelitelLch usneseni uvadime rozhodnu, aby priSti schaze oblastniho vyboru konana byla treti noecli v imoru ye West. Sluneeko chYlilo se k okraji horizontu, kdy pan Kallus .srcleenYm proslovem schazi odrodil a adastnici tete se loudili a ihued odjitdeli ku svemu domoon. Viasti Zdar!

NezelraTt;e afevy. Potadatel pti zajezdech ku yinostern kada, manifestaenim schfizim deiych spolka, vate,jnYm shromatdeni krajana alena zaloteni odboeky Sdruteni A.C.T. a za kencene rozhovorern s nekterYmi organisatory naL zvedel mimo zprav poteLtelnych nektere bolesti, tYkajici se zaletitosti nam v:..4er2 ; rie, , d•!:11e2itej§i. a to te2kosti (tu a tam) pfi naborti dienstva. lidaje byly povahy delikatni, not caneleterYch nezdravYch fikazech je riekdy vYhodnejeimmisto vyvolani boute hledet dosici 3 navy zasahem vnittnim, skrytYm. Take hovotili s nekterYmi afedniky natl.

Re raclovny a neLi s ni na vetejnost, nebyvge bolesti take u jinYch bratrskych organio ni citerne v Bratrskem Vestniku mohutne Na redalidni strance eisla z mesice ledna 1040 nalezame nasledujici vynatek z navy hlavnimu tajemniku, podane .4 .semne jsem v N . Objel org-ta Itorem: dostal je dohromady, Li jsme see.nam jejich elenti a 2adal jsem je, aby sdel:11 zdali jejich synove, decry a vnoudata patki it ZCRJ. nebo ne. Ale tomu se nejvice zviaSte kdyt se to tYkalo fikednikt. Zaznarnsnal jsem 26 prospekta, druhY den jsme se Bali do prate, pracoval jsem tam . . . dny a ziskali jsme — jednoho elena. Dovedel jsem se, hr. tieetnik a zdejhho kadu pkinaleti ku .. . a kdyZ je nejakk prospekt, snati se ho ziskat k tomu ... Predeeda br.... je jit mot start, bez snahy, a schfizi konaji jen jednou en;:• raesisa. Mivali sin, prodali ji, a ted' shad sclitze 1-1budo/..1 konat ani tak tidce jako s erpan pripojuje dkive." Pedaktor 'or. Stanislav S Zdali pak jsou tyto pomery tutu pozhamku: Zdali pak si fSimaji znarr.e. 61entlm toho jive Cady, jive osady, jake netoho, j el!yaze, programy detske, dospeniaji, protote tad je einnY? Jina a, kde je vice spolka, a snad Solana jinn spoleena, astkedni organisace se start. o osadni narodni a kulturni tivot. Ale v kde je pouze jen Cad rani Jednoty, kterY by mohl bYti strediskem, jadrem vegkereho kulturniho Lvota v osade, a to nejen deskeho, ale obeanskelho vabec, je nand lito, te Ukednici radu svou neteenosti pokrok cele osady brzdi. Kdy2 se nekdy nekterY Len z takove rrirtye osady ozve a vold o napravu a "hubuje" na as. neteene kadove akedniky, kteki sami nic nedeiai, ale akad drti, ?name obavy pkikre vira1,✓ otisknout, te by z toho mohla povstat domaci rdznice, ne.pkatelstvi mezi lidmi v to osade.

Ale vern ze narodni. kulturni zajem cele takove osady by mel stati nad jeLtnosti jedne, dvou osob, ake.dnika kadovych, a pakli se nedovedou dovtipit, meli by Wit taci netedni fitednici, nebo snad tad, bez jmenovani vinnika, postaveni na pranYt. Kdo ma vak to pranYkovani provest? .-Ilavni IIkadovna,? Organisator? Redaktcr? Nernelo by toto napovezeni sanao pomoci?

Neladerne, pkekvapeni, pakli tento kamen padne a trefi v houfu ne jednu, ale nekolik husi."

— Co tomu kikate? Neni stesk vY‘Se uvedeneho orgsmreatora zrovna uLtY pro akazy na nekterch mistook, jet nechceme pkesne oznaeiti?

Zde tic aba razne napra.vy a jsme jisti, te letot"ni sjezd je provede jako vykidi mnohe nepraktienosti, necrovnalosti v agende na gich organisatora, o donat pkineseme vlastni nazory pozdeji.

21.DIK7S ;omit to v nastavajici dobe et ,: :i.z3va7.7/: re (bncl' na zakoupenY pozemek no acre prcrajatou farrnu) nikoli na Vestnik c7 o ‘77,37,t, Texas — a lsiimio be. neetnikovi HI. . 1.. l'ilia.rkovi do Fayetteville, Tex. staron adresu a take Cad k ,te, S 17, pozdravem, Vydavatele Vestniku.

Ve stfedu, dne 17. ledna 1940.

"Zapomnel, zapomnel, jak ji kdys v taste met". Kdyb se jeden ye volne chvili, a v tomto mesici dlouhYch vederu je takovYch dosti, zamysli nad postavenrin %ciziky ujakmenYch bratti kouzii si ye vzpominkach ten kraj, kde modre hory y en& stovky hradri svYmi bory a s Labem jasa, Vltava, nezda, se mu mobnosti, zapomenout na rodnou zem, starou vlast. Ze ' by nekdo z pilstehovalych do Ameriky zapomnel, jak ji dkiv v lasce mel. A kdyb sledujete sbirky na fond Sdrubeni ACT. neb seznam darcti na medaile Odboje pozorujete, be nove dojmy zapuzuji stare city. Ne'jakY prach se usazuje na leskle plote distYch cite Jine, Iivejti udalosti zatlaeuji ty nejvY ge potfebne a dasove nutne v pozadi. Nelze prosadit spontanni Adast a hlavne finaneni podporu Ceske akci, jaka, by mela se jevit v pomeru nati poeetnosti v Texasu. Jedni snabi se a pfispivaji die nejlep gi mobnosti, jini zristavaji pozadu, strani se dila spoleoneho, uzaviraji kapsu — protobe nevzpominaji. Ano, kdyb nevzpominaji — zapomneli, jak ji — vlast — dfiv v taste meli. Shon vezdejtiho bivota nepfipoutti nekterym easu vzpominat pravdy Naprstkovy, be co srdce poji, more nerozdvoji. Nesmime pfipustit, aby laska k vlasti natich pionYri umtela, jsme vazani moraine stati pfi svem narodu, pomahat mu v jeho doeasne porobe. Ztratime-li to lasku — na g narodni -Vot, nate spoiky a institute v marl jinonarodnim setli a zahyriou. Snad si to nektefi, stranou hnuti stojici jednotlivci ani neuvedomili, snad byli nesprivne informovani o podstate noveho vtenarodniho Sdrubeni ACT. a zafidi se die reeni — lope pozde neb nikdy Nekompromisnim pfikazem dnetka jesti: KaidY krajan a krajanka v Texasu do Sdruieni A. C. T. "Kde domes? mfij?" Nage narodni hymna ma zy lattni jimavost. Prosta piseri, vkladana ptivodne jako vlobka do divadelni fratky, vytryskla ze dvou zanicenYch eeskYch srdci v dobe, kdy se nevedelo, zda se utladovanY narod vribec vzkfisi. Vpadla jako jasne svetlo a byla pochopena, uvitana. Byla pobehnanim narodu. Pomahala viteziti, burcovala vlabne, utvrzovala kolisajici, byla jitienkou ohla gujici slavnY den.

Mluvi k srdcim kouzelnou mod, rozplameriuje a utvrzuje. Proto se ji bah ti, jimi byla proti mysli jsoucnost nateho naroda. Ona vtak zvitezila a znovu zvitezi! Nezdolan byt' doeasne pokoten stoji kmen a stati bude po \rely. A jak dlouhY bude jeho bivot a bivot zahraniemch haluzi, tak dlouho bude zpivan "Kde domov tak dlouho bude take vzpominano Frantitka 8kroupa a Josefa Kajetana Tyla!

Nehledand, prosta, naivni jsou slova hymny te.

Naivni slova? "Kde domov milj?" Jak potfebno iici mnoha tapajicim, kde — kde jest domov jejich pkedkri. Jak pfi dnetnim hnuti noveho odboje veasna, a padna otazka! — Voda huei po lueinach. Iluei! Bylo by snad mobno ribiti slova rnirnejtiho — ale prof? Z hor a pahorkti, z poheti pfitekaji prameny a bystfiny a east° rozvodneny se drave titi do rovin a huei, huoi! Nepoznavate, kteri jste rozeni ve vlasti, hlas sveho domova? — Bory gumi pa skalinach. Borovjf, zasmutily les na strme, skalnate strani 'tumi stare zkazky, vypravuje ba,je o starch easech mleelivYm, ponurYm skalinam. Pryskyfiena, vane kolkolem. Znate ji? Jste doma? — V side skvi se jara kva. — Po tmavem stinu papaprsek jasnY, hfejivY, smelici se. Zaduman, truchlivost a zase veselost, jas. Sad — pojem sam jiste radostny — rust, obrozovani, svebest, bivot! Kvet — mladi, nadeje, krasa, rozko g ! Kolik nadhernYch pkedsta y. — ZemskY taj to na Zemskjr raj! V'Secko jii keeene shrnujeme v jedno: zemskY raj. Ale zemskY raj — na pohled! Co chtel tim jen kici J. K. Tyl? Byla, zvlatte tehdy eeska zeme zemskYm ralem na pohled jen prave na pohled. Zivot v ni zrozenym nebyl ub rajskY, ne vinou jeji! Tyl sam zabil pekla, ale nad ty body miloval zemi, ktera, mu byla nejdrab gi, ktera, mu byla opravdovYm rajem — A to jest ta krasna zeme. Je to ta krasna deskomora yska zeme, pro nib.' biji nadtend srdce a zafi oci laskou. Tyl ji opevoval, byt' i v ni stradal a trpel. Jen krasna zeme dovedla zplodit basnikovo zlate srdce. — Zeme testa, domov muj! Neni mobna odpovedeti ji, nak po tom, co nam o ni Tyl povedel. Nerna, byti vice pochyb pro tapajiciho a nerozhodneho, Je to 1'0er.° ukesved610, hrde a SMe1e, a is

VESTNIK tfeba vykladati slova pisne "Kde domov muj , majici tklive plynouci, nestrojenY a vrouci napey Frantitka Skroupy.

Zaplat'te osobni (hlavovou) daft do konce ledna!

Usvit doby nove? Tale penebni pomery na farmath, ptivoclene hospodafskou krisi od roku 1931 jsou die zpravy odboru zemedelstvi znadne zmengeny. Toto zlepteni postaveni farmakri bylo pozorovati jib od roku 1935 a doklad k tomu podava, nam skuteenost, die nib farmatske dluhy jsou nejnib gi za poslednich 20 let a ceny pozemku se uspokojive zvYtily. Behem jednoho roku, ktery skoneil 1939, bylo uz jen 16.8 majitelt' z poetu jednoho tisice, ktefi ztratili farmy sve nucenYm prodejem, bud' za dluhy na farme neb za dariove pohledavky. V pkedcladzejicim race bylo podobnYch prodejfi 17.4 a v race 1935 bylo takovYch prodejri nucenYch 28.3 z tisice majitelri farem. Posledni rok bylo z jednoho tisice farem 13.4 prodanYch pro pohleclayky hypoteeni, nebo v ripadkovem jednani aneb v ptenosu majetku, ueinenem k vuli odvraceni iipadku. V race 1935 bylo podobnYch prodejii. 21 na kat', tisic farem. Pro neplaceni dani bylo letos 3.4 prodejri z tisice farem proti 7.3 z tisice roku 1935. Pro neplaceni dani je letos prodej farem nejmen gi od roku 1926. Dobrovolne prodeje a vymeny farem Cinily letos 28.2 na tisic, pied rokem jich bylo 28.2 a v race 1935 jich bylo 19.4. Pro mekitko ceny farem je ve zprave odboru zemedelstvi poubita doba mezi roky 1912 a 1914 co jednotka Ci 100. U porovnani k tomuto metitku v race 1933 byly ceny farem 73 a letos jsou 84. Nejvetti zvYteni cen farem nastalo v jihovYchodni east Soustati. Zadlubenost farem je znadne zmen gena. V race 1935 by lo ve Spoj. Statech tohoto dluhu $7,800,000,000 a v race 1939 klesly na $7,100,000,000 eili o sedm set miliont dolarti a je to nejmenbi dluh na farmach od roku 1919. Nejvice nuceriSrch prodejfi bylo v minulem race ye statech huste obsazenS7ch a jich pki6ina byla neschopnost majitela splaceti markyee. MUZeme die teto zpravy souhiasiti s tvrzenim odboru zernedelstvj, pomery na venkove se polepbily a nastava doby nove?

Wrath saline Tiskoveho vjtoru. Dle nakizeni natich stanov ma Tiskovy vybor, jehob eleny jsou bratki: Jos. Horriak, John Holeeek a Josef Kru ginsky, konati po Novem rote schrizi s redaktorem bratrskeho Vestniku, v nib provede se jakYsi pfehled a celkova, kritika o obsahu nateho organu, vezmou v tivahu prospe g -nezmyaovt,krpdebaujsoslani organu v race uplynulern a die potfeby ueini nove disposice. Loriska schrize T. V. v Bryan rozhodla, aby letotni konala se ye West, nisledovne pfedseda T. V. bratr Josef Horriak stanovil den schrize na nedeli 4. fmora. Budeme tedy tohoto dne miti v na g redakci mile hasty, na ktere se opravdu tetime.

NeoslySte! Cetli jste o praci veelieek v Houstonu, jak o ni psala chat' Csl. konsula pi. Hallubova. Nat spolusestry zlateho srdce chopily se price samaritanske k irieve valeenych uteeencri ze stare vlasti, bloudiv gich pa Francii, Anglii, Italii a pod. Nekteki utekli pied Barbary s prazdnYma rukama a tim, co mei na sob& Jsou po vettine bez prostkedkii, trpi nedostateenYm oSacenim, jsou odkazani na milosrdenstvi lidi soucitnYch a ptedevSim na svoje krajany v Americe. Neni tfeba postaveni ubohych uprchlikt zvelieovat, kalclY bratr a sestra dovede se v jejich svizelne bivofeni vbit a pochopi vYzvu pomahejme potkebnYm. V kaide domacnosti najde se kus zanovniho pradla Ci odevu, pochopitelne v dobrem jests stavu; je velmi mnoho rodin, kde v tatniku visi oblek, zimnik a pod — bud' vytlY z mody ei pro Cleny rodiny neupotfebitelnY. Nube, takove veci jsou badany, any potkebnYm ueini dalti dobrou slu2'bu a Veelieky je shromald'uji, aby je odeslaly na misto zy laStnim Csl. Pomocnym vyborem ureene. V Houstonu uZ" v teto zasluZ'ne praci bylo zapoeato, v jinYch CeskYch osadach budou jiste nasledovati. V nedelni schtzi odbooky S.A. C.T. v Taylor na tuto nutnou pomoc poukazal bratr Fr. Aneinec, tyto tadky maji za Teel po, bidnout vtude, kde na gi jsou. Prosime jmenem uprchlikri — pomorte v tomto humanitnim, podniku die mo2nosti a co nejdfive. Zima v Ev-, do (lobo% le stale Cas, aby rope trva

a

Strana 13 ne §atstvo a pradlo mohlo zahkat na ge trpici krajany v cizine. Budou yam za to do smrti vele6ni. Sebrane veci netkeba v bedne odesilat do Houstonu, ale pkimo do New Yorku.

Sberna gatstva a pradla v tiskarne Cechoslovaka. Proto2e easvapi a schaze westske odboeky Sdrubeni A.C. T pkipadne aZ" na tketi neT. deli v Unoru, darci obnoSeneho Aativa a pradla pro beZence ye Francii, Anglii atd. — mohou tyto veci pkinesti do tiskarny, Cechoslovaka resp. ye meste mohou telefonem redakci o svem daru uvedomiti a pro veci ustanovena osoba pkijede. Jakmile bude darovanych pkedmeta dosti pro napineni bedny, tuto ihned odaleme do New Yorku, tamnejSi Pomocny vybor poSle ji kde potkeba. Kdo by chtel pkispet malYmi darky — rukavice, rueniky, mYdlo, kartaaky a pod. — intAe koupene ptedmety takteb donesti do redakce a budou pfidany k zasiice. Pamatujte — kdo rychle dava — dvakrat dava!

Washington, D. C. -= Dum zastupa. schvalil 252 k 131 hlasu ptedlohu proti lynei za pratestu ji2nich demokratt, kteki prohlaSovali, 2e je mrzkYm Utokem na jih. P1i hlasovani phpojilo se 109 demokratt k 140 republikanum, dvema progresivnim a jednomu Clenu americke delnicke strany. Proti hlasovalo 123 demokratt a 8 republikara Pkedloha byla pate poslana do senatu, kde jib dve podobne ptedlohy, pkijate v dome zastupcu byly pora2eny obstrukci. Oeekava, se, ze tuto tketi nkedlohu postihne podobnY osud. Pkedloha pilvodne vyjimala vrakly, spachane v delnickYch sporech, ale boj, kterY proti tomuto jejimu ustanoveni vedl kongresnik Clare E. Hoffman, republikan z Michiganu, skoneil jeho odstranenim.

Bukurebt'. — Balkanska dohoda, v nib jsou zastoupeny Jugoslavie; Rumunsko, }gecko a Turecko, byla svolana k zasedani. Konference bude ye dnech od 2. do 4. tmora v Belehrade.

Rumunske uredni kruhy prohlasily, be premier George Tatarescu v pfitomne dobe nezamftli vydati se na badnou cestu do ciziny. Toto prohlateni bylo ueineno y e spojeni s povestmi, be rumunskY ministr zahraniel pojede nyni do Italie ke konferenci s italskYm ministrem zahraniei hrabetem Cianem, jenb je zetem premiere, Mussoliniho. Balkanska dohoda byla utvotena roku 1934 po vzoru Male dohody z roku 1920, v nib krome Rumunska a Jugoslavie bylo teb 6eskoslovensko. Vetla v bivot, kdyZ . zaklady Male dohody byly otfeseny. Mali dohoda zanikla 1938 oklettenim Ceskoslovenska, Balkanska, dohoda dosud bije.

NejpodivnejS1 rostlina na svelte Byl to Karel Darwin, kterY pojmenoval rostlinu, vyskytujici se v n'ekalika moedlech Severni Ameriky, Venutinou mucholapkou (Dionea muscipula). Venttg iny mucholapky jsou male zelene rostlinky se sotva znatelnYmi listky, ktere jsou pkibldne kruhoviteho tvaru, uprostIed prohloubene, talde spoolvaji na dne a po krajich vybihaji do bpidatYch, tuhch zoubkfi.

Na stiedni east kaale poloviny listku jsou asi ti tube btetinky, kousek dale na horni strane listu jsou stovky purpuroyle zbarveiVch maliekSrch ostnu. Dostane-li se dovnitt hmyz, narazi na nekterou ttetinku a list se zavil .e, asi tak, jako kdy2 se sklapne kniha, a to -talc nable, be i hmyz, schopnY letu, je polapen.

RianSrmi bt'avami je pak abet' rozpubtena a stravena. Debt' smyje, co zustane na listu, kterY se pa vykonane praci otevte a piipravi k novemu lovu. Zajimave je, be Venubina much:lapka se neda oklamat: dotkneme-li se btetin kouskem diivka, zavte se site list rychle, avbak ihned opet otvird, ponevadt "zpozoroval", be nic nepolapil.

Neobvykle velkY poeet svateb mladS rch lidi.

Na Novomestsku, 2d'arsku a Bystficku v pasledni dobe projevuje se neobvykle znadny poeet sriatkri mladYch lidi. V poslednich dvou rnesicich bylo jich v jedne neptili g velke °bd. uzavieno pies tlicet. Take v ostatnich krajich, na Nemeckobrodsku, Ledeesku, Humpolecku atd, je ?Aznattlerno daleko vice .stiatki.

Strana 14

Uryvky z i,'eskoslovenskfrch dejin.

Po zar, kte6 znicil tenser ceK Zlin. ry

vSak se Zlin trochu vzpamatoval ze zpusobenYch krupobitim, hned nasledujiciho roku,-r. 1849, temet cele mesto vyhorelo. Po2ar se ye chvili rozSitil na vkchny stran ya hyl pti nem znieen kostel, S'kola a vettina pbytn3;Th domti. Stark Zlin a s nim i vSTsiedky price nebelika generaci vzaly za sve.

Obear. st-,72., bylo z vetai Cast ochuzeno tak, 2e ani ktera mela tehdy jen jednu tridu se tr:emi sty zapsanych Zakil (!) nemohla bYt °pra yer...2,, nekolik let. Utilo se v nepokryte budov6 a rektor Josef Vojtech bydlel v ni at do :___.nich mesicti, kdy se zdivo zaealo sesouvat. MiadcovskY rodak, spisovatel Frantitek BartcA, kterY se venoval hlavne jazykozpytu, za2maraenal alespori tuto zajimavou ukazku pom'ern z to doby: "Po ohni zubokne a zchudle obeanstvo, jak tochopitelno, hledelo napred sebe a sqch pkiIsytkii; kostel a S-kola zUstaly dlouho bez pokryti. Prtelo li, vyuaovani muselo bkt prerugeno a d6ti posldny domt, aby ve Skole nemokly. hezbytne opravy nedbano ani potom, kdy pokrYvalic slainou .ohotele tramy, pa pak se propadla a tak za vyue'ovani do tkoly visela. V byte rektorove rozestaveny byly nadoby, do kter3ich voda stropem stekala. Za bouaive noci listopadove rozmokle zdi po kusech leadaly na obyvatele a na nabytek. UbohY mveednik rektor vytahoval deti z vody a rumu a vysazoval je na; pec, a sam se tam s rozpjatYm de'Stnikem uchSrlil, pod nim schouleni uzkostlive oeekavali rana a koneeneho vysvobozeni, kdato matka v ssutinach schoulena sedela, prkno • za ochranu nad hlaou si nadstavujic. Rano pkineslo skuteene nezbytne uz vysvobozeni ze zkicenin stare Skoly Obec najala soukromY dum, jeho prizemek vykazan byl za byt recline rektorove a dva v horni patle upraveny za udirny.

SkrovniCke jejich prostory velikemu poetu tkolnich deti ovSem nedostadovaly. Zvlatte prvni trida, kterat- byla zaroveri lotnici preceptorovcu, byla tab ptepinena, Ze deti po po schoclech sedely. A piece nefunornou horli-vosti a beepr• kladnou trpelivosti dovedl toho svtdomitY, pre sve povolani nad genST uditel, 2e se vS3m Zaktim dostalo naleLteho vzdelani a vychevani. I za techto kruSnSrch okolnosti la zhnska slynula daleko Siroko nejlepti povt.'sti a horlivemu panu rektorovi dostalo se pa kafde visitaci pochvalneho dekretu, ano i r. 1853 krome toho i atyk dukatii zvlattni odinenou. Teho2 roku 1853 nakizeno take obecnimu pr•edstavenstvu, aby co nejeltive posta-vilo novou budovy pro Skolu 3tkidni.". (Komen• sky" 1833) PSI paLdru se z holicich staveni malo veci zachranilo. koda, Ze ve Skole shokel take original spisu "Memorandum", ye kterem zlinskST rektor Josef Vojtech, vYteenY ueitel a buditel duel-le-math° Zlina, zaznamenal dejiny zlinske Skoly. Po dlouha leta tyto zaznamy trpelive shromaLd'oval a pro Zlin, kterS7 dodnes nema sve historicke moncgrafie, byl by v nich jiste riejeden zajima.vY doklad z minulosti. ul.T edeiVeh dvouch pohromach nastala hrozna Lida a drahota. Merice Eta ziaVeh a pknice po 24 zlatS7ch, cot tu dobu neuveritelne. Nastala shafika po stavebnim materialu, do Zlina or ,,;elo rau7oho kemesiniku a delnikti a nastalo mesta. Pies vSechna neStesti a rier=en. osudu vybudovalo si obyvatelstvo

VESTNIK vlastni praci a ptieinenim opet sve misto v torn peknem vzhledu, jak mel stark Zlin do doby velkoryseho ptebudovani, jet ptines1 rozvoj Bat'ovSlch zavodii.

"PI IKOP-Y" FRED STALETblI. Jmena pratskSich ulic a namesti chovaji v sobe velikou historii. Sotva bychom si mohli ptedstaviti jednu z na gich nejhlavnej'gich a nejtivej g ich tfid ve stavu, jak jej vyjadkuje jeji jmeno. Kdyt ve etyticatYch letech XIII. stoleti kral Vaclav I. sloudil nekolik osad na pravem btehu Vltavy v mesto a obehnal je hradbou, vinula se tato v mistech clne gni I■16,rodni thdy, Pkikopt a tt. Revoludni. Ve zdi bylo nekolik bran a menkch forten, k nim vedly mustky pies ptikop, kterY obklopoval zed' v cele jeji deice Tato prohluben se stavala mistem, kam byly vyvateny vtelijake odpadky, a rtizne neCistoty. Nejvytti bod byl v mistech nynejtiho namesti Jungmannova a odtud se prikop svatoval na obe strany k tece.

Kdyt Karel IV. zalotil Nave Bilesto, tu stare hradby pozbyly loS7vale bezpeenostni daletitosti a proto byly postupne odstranovany.

Nekolikrat se stal pokus slouditi i spravu obou techto mest, ale trvale se to tdatilo as ke konci XVIII. stoleti. BYval ptikop tedy east° jeviStem piltek mezi mett'any Stareho a Noveho mesta. Zvlaani je, ze i noddle zustal jakSunsi delitkem, ale jak Cteme ye starch zapisech nasledujicich staleti, bylo mnoho steskii na "nedistoty, ktere tu k velike toho mesta potupe a tkode j gau." V noci tu bSrvalo i nebezpeen°, nebot' ye smet'ovYch derach a haldach se zdrlovala mestska luza nejnitti arovne.

Teprve roku 1760 byl ptikop zasypan a zarovnan. Obec tu vyse.zela lipove stromotadi a od tud vznikl nazev: V alejich". Kdyt za dvacet let byla podobne upravena i sousedni Cast dnetni trida Narodni, kde zaujaly misto lip kattany, na rozdii od techto "NovSrch aleji", stark Cast byla pojmenovana "Stare aleje". Dvacet let, od roku 1859 do 1871, nesla jmeno Kclovratova, Ci Kolovratska, na poeest hrabete Fr. Ant. Kolovrata, kterY se velmi zao kulturni i hmotne povzneseni Ceskeho naroda a Prahy. Nynejti jmeno upomine, nejlepe na davnou minulost a proto je jiste nejvhc dnejti.

Od konce XVIII. stoleti se "Aleje" staly mistem nejoblibenejkch prochazek pratskYch meSt'anii a svou oblibu si dodnes zachovaly.

ROMANEK Z DOBY KARLA IV.: ZAHADNY Druh a pozdejk pisat Karla IV., Francouz Damien Rosiers, zestarl a pile sve tivotni pameth Vypravuje o tom, jak byl ustanoven, aby nauCil maleho Vaclava francouzsky, kdyt byl syn Jana Lucemburskeho a Elts'ky Premyslovny dan na vychovani k francouzskernu dvoru ale kralevic Vaclav jej zatim naudil Cesky, take on div nezapomnel svou rodnou tee; tak se jit tehdy ukazovala vladatska povaha budouciho cisare timskeho. Jak se pozdeji stal KarlovS7m pisatem a dvotanem prvni Karlovy choti, Blanky z Valois, sve krajanky a drutky detskYch her; jak byl postupne zapletan do vgelijakYch dobrodrutstvi, valek, zrad, neuvetitelnYch fikladil, ale na konec se piece jen stal At'astriSrm chotem sestfenky Matya ge, stavitele chram0, Marcelly z Arrasu. Z jeho vypravoy ani rostou vS'echny znamenite stavby, jimia Karel ozdobil Prahu a eechy, ale spletaji se v nem a rozpletaji spiknuti proti jeho osobe a proti jeho vlade, z nicht nejslotitejk a nejvatnejti jsou Ciny zahadneho mincite. NeznarnSr osnovatel padela Ceske gro ge, tehdy plata° cele Evropy, a tim podkopava dtiveru v minci; to mu faak nestadi — dopou gti se podvon. a vratd v samem okoli mladeho panovnika, takte oddanST pisal citi, jak je ohroten Karlttv Evot. Gene se za tim, aby odhalil nepostitne pfmodce zla, ale sam nejednou upadne do osidel. Tak se ve vypravovani stridaji skutky kralovske a svetove udalosti s honbou za podloudniky, s bitvami a bitkami, s mudenim

ye sttedu, dne 17. ledna 1940. lidi za tiva do rakvi zavrenS7ch, s tajrimi snatky a s projevy oscbnich dobrS7ch vlastnosti obou mladSrch mantela panovnickeho rodu. Kolem fistredni to dvojice jsou seskupeny dejinne osobnosti: Matyag z Arrasu, Arnott z Pardubic, Ceti pani, kutnohorki mincovni Utednici, posledni Ptemyslovny, vtneSeni plibuzni francouzki.

Tomuto dejinnemu ptibehu, pinernu nesmyAleneho dobrodrutstvi, dal autor nejen tea s patinou starobylosti, nS7brt i skladbou dlouh3"Tch period, z nicht nejedna je sama ce1Sr odstavec. Tim se primk1 ke slohu doby, o nil vypravuje ,ale vzdalil se ponelud snadnosti a prostote, vitane detskemu chapani, takle ma13i etenak se musi nejprve "zadist" do vS7razoye slotiitosti a vyznat se ponenahlu v pribehu, kam jej autor uvadi jako do sine huste naplIlene nefnam3imi lidmi. Ale potom se stije s .postavami romanku, jimt dal Vaclav Fryeek nejen zevnejti malebnost, ale take jadrnou charakteristiku, nejtt'astneji vyjadtenou tam, kde je nadlehdena dialogy, prociti fizkosti a radosti hrdinit i jejich napeti pted rorteS'enim zapletek.

ZahadnY mincit je kniha vatna, ktera, ma nejen napinavost, ale take zdrave, hodnotne jadro obsahove. Prosvetli-li autor svilj jazyk, plilis hutnSr a soustredenS7, prospeje napritte svS7m dejepisnS7m kniham pro mladet, ktere F. B. nam jiste napite k nati radosti.

65 let od smrti hudebniho skiadatele Tovaeorvskeho.

Pled 65 lety 18. prosince 1874, zeintel ve Vidni hudebni skladatel, zejmena pisni, jet pozdeji znarodnely, Arnott Foerchtgott-TovaeovskST. Narodil se 28. prosince 1825 v Tovaeove. Hudebnich zalladt" dostalo se mu u jeho otce u&tele a dobreho varhanika tovaeovskeho klattera. Jit jako chlapec zastupoval sveho otce na 'cum, jako student ridil Hudebni jednotu clomouckou. Ve Vidni, kam se dostal po studijnich letech, stal se reditelem hudby v kapvyslanectvi. Zalotit tam tea sloli . , at do sve vanskS7 zpevackS7 spolek, kterS 7 smrti. Sebral a upravil sbirky eeskSrch, srbskSTch i ruskS7ch pisni a slohl &tale sbory vlastenecke. Z jeho velkeho poetu sboril a narodnich pisni jsou nejznarnejti: Libera, Vzhilru k nebi hvezdnatemu, Husitska a Plijde jaro.

Jeho prostS7 pomnik na ustrednim hrbitove videriskem zdobi uryvek pisne: Prijde, jaro, prijde, bude zase maj.

BehatY investie"ni plan mesta Holegova.

Mesto Holetov katcloroene pamatuje na rutne opravy a pkistavby. Podle mimokadneho rozpoatu bude provedeno•za dva a pill milionu rfanSrch investienich staveb. PkedevSim piljde o stavbu budovy pro Zivnostenske Skolstvi, postavena bude kijezdni meSt'anska Skola a kolonie domkil pro pkistehovalce a nekolik novS7ch delnickS7 ch obytnSrch staveni. Kanalisace za pivovarem byla jia zadana. V tomto miste bude rovne2. rozSitena vodovodni sit' a provedeno vodovodni potrubi v ulici Pomonou, kda betas bylo postaveno nekolik rodinnSrch vilek a domkti. Z komunikadnich praci bude provedeno vySterkova.ni polnich cest. Nov3 .7 regulaeni plan bude pokizen a dokoneena sta y -baknliscevtmaNosdech.

Posledni Masarykiiv spoluiak V fiterST pke dpolednem zemlel, jak toznamuji Lid. N., ve svem byte v Sutilove ulici v Hodonine y e veku 88 let advokatni solicitator na odpoeinku a majitel realitni kancelare Jan Kopr z Hodonina. Kopr, jent se narodil v donine 22. prosince 1851, byl poslednirn spoluZakem Tome.Se Masaryka z hodoninsIze utrakvisticke Skoly, jet stavala na rohu nynejtihoMasarykova namesti a Hessovy tkidy. Start pan Kopr, jak se mu v Hodonine obecne Iikalo, byl a do sveho skonu take ne:;starSim mistoptedsedou nejstarSiho hadoninskeho pene2niho astara, Ob6anske zaloZny. Temet do posledni chvile byl eenn;/ ve sve realitni baneclati a teprve nekolik dni pled smrti pfestal vychazet ze sveho bytu,

Ve sttedu, dne 17. ledna 1940.

Vg8TN1K

.41■111■0■041■00111,0■1.0111.■04111041411111.41111114,4111.11111111.1111.011 ■0■11411111■14,

I

VLASTA 8TERNOVA:

Rozvodova Advokatka I

ROMAN MODERNI ZENY mow. oilaw■Mimmiwo••••oino oinowolowommo••• ■

Inowolmon .111.

oam••■••

Pani Mellanova, Uzkostne sledovala spor obou deer. Bala se ptisne rozhodnosti sve starel dcery, ktera, jak ji bylo dobte znamo, rozvedla jig tolik mangelstvi pro nevem, neptipouetejie vilbec mognost naprav a odpueteni. Chvela se obavou, ge by mohla rueive zasahnout i zde do neurovnaneho pomeru mezi man gely. Litovala ted', ze se ji vubec Liba svekovala.

Doktorka Mellanova, mela ten den pokagenou naladu. Brzy po obede odjela do Prahy, omlouvajic se sestte dillehtou schilzkou v kavarne.

Kdyg ujildela zasnegenou krajinou k mestu, jasnila se jeji mysl zneklidneno, neetestim sesttinym. Vzpominala na jeji slova, to se ji ko soudi o lasce — nezna-li ji. Sarka se v duchu usmala. O ne — ona ji g nejakY cas vi, co je to laska.

Dlouho nemela easu ptemSreleti o lasce. Kdykoliv se ji onen pojem piipletl do jejich myelenkovYch pochodU, zamyslila se nad nim jen zcela zbetne. Uz za dob svYch studii divala se jaksi spatra na sve zamilovane kolegyne. Pozdeji potkala se s laskou v givote svYch znamYch a klientii, vgdy jako s neeim hrozne zavagnYm. Videla, ze geny 'Aska zeslabuje, je otrokynemi a proto pilvodne ekrtla lasku ze sveho Zivotniho programu.

Krasne, nadane doktorce Ilechybelo oveem Mnozi jeji kolegove blizili se k ni se ziejmou sympatii. Ale •ekla si vkly — ze je k ni gene proste vypoeitavost. Jeji zavedena kancelat veru by byla peknYm venem. A tak si nedala nikdy praci prozkoumat podstatu citu, s nimg se potkala, a pteela s lehkYm Usinevem ke sve zajimave praci. Naela v ni rozptyleni, a dosud nikdy se ji same po lasce nezastesklo.

Melo, koneene mato ptile gitosti setkati se s jinYmi mugi net s advokaty a soudnimi Atedniky.

A ptedem si iekla, ze zamiluje-li se piece jednou, ze to nebude jiste nikdo z techto odborniJak ma vypadati muZ, jeho mela milovati, jeete nevedela, ale nesmel miti nic spole6neho s jejim povolanim.

Teprve posledni dobu setkala se v anglickem krougku se zajimavYm muZem, jen zaujal jeji pozornost svou ptednaekou o americkem spoleeenskem givote. Vratil se prave ze svYch potulek Amerikou a povidal o svYch dojmech tak poutave, ze jej v klubu veichni se zajmem poslouchali.

"6.,rka se s nim brzy seznamila bil ge a mezi obema mladYmi lidmi vyvinul se uptimnY ptatelskS7 pomer.

Leo Janak byl teditelem velke americke automobilove spoleenosti. Mel krasne ptijmy, zajietene postaveni, a kdy'Z se vratil do vlasti, tekl si s hriizou, ze starne a ze by bylo opravdu na Case, aby si hledel zatidit vlastni domacnost, jak mu jeho provdana sestra stale ptipominala.

Ale diouho se nemohl teditel Janak pro nikoho rozhodnouti. Ag jej upozornil jeho ptitel na krasnou advokatku. Usmal se shovivave ptitelovu jeji prubojne povahy.

"Nevim, ptiteli, ale ja bych se ji spice bal. Je krasna, bohata, chytra, ale nejsem dosti ptesvedeen, ma-li vilbec srdce. Jeji ptatele to aspori popiraji. Mela dosud jen vYsmech pro jejich vyznani. Jini rikajl, ze je zaptisahlou neptitelkyni mug0 — pravou Amazonkou — a nekdy, kdyZ se na ni zadivam nebo kdy g ji potkam ye Stromovce, vtdycky v prudkem trysku, skorem bych tomu veril. Nedovedl bych si ji ptedstaviti jako vladkyni v domacnosti."

Tentokrat se Leo po prve zadival pozorneji na tuto zajimavou g enu. itee jeho ptitele, dobte minend varovna slova, spice jej povzbudila k vYboji. Je-li to vee Pravda, bylo by opravdu zajimavYm pokusiti se o dobyti teto nesmilitelne odpiirkyne mang elstvi. Stale by to za trochu namahy.

Ale hned pri prvni rozmluve poznal Leo, ze krasne advokatce veichni ktivdi. Byla to Zena neobyeejne jemna, hluboce citici a venovala se

pouze svemu povolani s takovou svedomitosti, ze snadno spletla povrchniho pozorovatele.

Take Sarka' si na prvni pohled zamilovala tohoto vysokeho, Stilileho mute se zlatou pkilbou hladce ptiCisnutYch vlasil a velkYch Sedych odi. V jeho pohledu bylo tolik opravdovosti a 'Almost, ze si hned tekla, jak se ptiznive lisi od ostatnich mutt', kteti se k ni blizili s neuptimnou lichotkou, pomlouvajice ji po strane.

Doktorka Mellanova stykala se s teditelem Janakem v anglickem kroutku a katdou sobotu v malem salonku Slovanskeho ostrova, kde se schazel ptedni pratskY spoleeenskY klub k pravidelnYm veeirktm.

Brzy ji bylo jasno, ge mladY mut ji ma, rad.

A netrvalo dlouho, kd3t ji jednou doprovatel domn v jejim autu a marne ji prosil, aby mu svetila volant sveho vozu, to se dotkl jeji ruky a ut ji nepustil. Ani sam si pozdeji nedovedl vysvetliti, jak snadno se tenkrat oba domluvili.

8arka byla ten den v bajeene nalade. Po prye se ji stale, ze taneila ten veeer s opravdovYrn potitkem. A kdyt tu ted' jeji vytrvaly taneenik usedl po prve k ni do zavteneho auta, dala se snadno ptemluviti, aby zajela jeke trochu za mesto. Jell ztichlymi pratskymi ulicemi, pies most a Sarka zajela a do Stromovky. Bylo to nejmilejk misto jejich prochazek i projiklek.

Bylo tam krasne. Cerstve napadlY snih pocukroval vSechny stromy a stvotil tak z rozkoSneho zakouti earovnou pohadku. Nebylo tam ani give duce, a 8arce se zdalo, ze projitdi zaklc,tYm kralovstvim.

Ten pamatny sobotni veeer ptinest do tivota 8areina velikou zmenu. Samotnou ji ptekvapilo, s jakou samortejmosti vyslechla Janakovo ptiznani, ze ji ma rad, a stejne ochotne mu pHznala, ze i ona jej ma davno rada.

V duchu si vyeitala, ze se jaksi zpronevekuje svernu tivotnimu poslani. Co by tomu asi kekli veichni jeji kolegove, jak se tu da libat, jako zamilovane deveatko. Ale v tom prvnim ptibliteni se k mugi bylo tolik zavratne rozkoSe, brzo zapomnela na celY svet v jeho naruai.

Tenkrat vrceli se domt skorem o pulnoci a od tech dob stSrIcali se denne.

Take dnes mela Sarka s teditelem Janakem schnzku ye velke kavarne na Pkikopech. ji svYm milYm Usmevem a usedl s ni k postrannimu stolku u eirokeho okna.

"Jsi dnes nejak vzrueend, miladku", Septal ji naklaneje se k ni za rozevtenYm easopisem.

"Byla jsem u sestry a ptisobi mi posledni dobu mnoho starosti," stetovala si Sarka, ktera opravdu dnes nedovedla se zbaviti ti2ivYch myelenek ani zde v ptitomnosti milovaneho mute.

"Pak mame stejnou starost. I ja mam obavy o svou sestru. Jak jsem ti ut sveril, provda,la se proti me vuli za stareho pensionovaneho generala. Mel jsem s ni vkly starosti. Od smrti rodieti byl jsem vlastne odpoveden za jeji vYchovu. Ale nikdy jsem se nepotkal s vice pteltatkami, net ve snaze ovladnouti toto zhYokane dite.

Tak prosadila svou vuli take pH svem sriatku.

Samortejme neni gt'astna, nebot' blahobyt neni bezpeenS7m zakladem rodinneho etesti. A za jinYm Irena neela, ac ji doma jiste nieeho nechybelo. Chtela bYti svou pani a myslila, ze stareho chote snadno ovladne. Ale rozpoety se ji ponekud zhatily. Jeji mut jest pry velmi taxlivy a Irea mi ted' chodi domt east° si poplakat," stetoval si teditel Janak sve ptitelkyni.

"Jak vidim. budu miti za chvili dost prate ye vlastnim ptibuzenstvu. Tvoje sestra snad by se ani nevzpirala ptiliS rozvodu. Jak jsem ti tekla, zastavam neochvejne stanovisko, ze neat'astne mantelstvi je nutno zrukt radeji dtive net pozdeji."

"Nevim, duSinko, nikdy jsem o torn s Irtou nemluvil. Ale pochybuji, ze by zaSla tak daleko.

Nedovede se ptizpAsobit rozmartim sveho chafe, stejne jako on jevi malo porozumeni pro jeji slabosti. Ale doufam, ze se da vechno je:ste urovnat, to si oba jeke na sebe zvyknou. Irena ma nad Prahou na Hiebenkach nadhernou vilu, ptijima, dvakrat do tYdne ye syYch salonech nejlepSi pratiskou spoleanost, mnoho unielca dtistojnikti, ma tedy zabavy dost. Jiste to dovede ocenit". fteditel Janak byl elovek milujici klid a proto se dival rad na ka2dou vec hodne shovivave.

"Nevim, ale velltS7 rozdal jejich veku nerd do-

Strana 15 sti slibnYin pro tyto tve ridove vyhlidky do budoucna," nesdilela Sarka nazor sveho ptitele.

"A co bys kekla, milaeku, abychom nechali tech hovorn o cizim stesti a ne'Stesti a promluvili si o sve budoucnosti. Co mysli'S, a2 se staneg mou 2. enou, jak jsi mi slibila, hodlaS dale provozovat praci? Ji2 davno jsem se chtel na to zeptati, a newel jsem dosti odvahy."

"To je piece samortejme!" Nedovedu si bee piedstaviti, 2e bych mohla 2iti bez sveho oblibeneho zamestnani, ktere dosud yyplriovalo celY Intij 2ivot," prohlasila doktorka Mellanova rozhodne.

Leo Janak jaksi zesmutnel.

"Nikdy bych neehtel to nejak omezovati svou vall, ale jen mi tak napadlo, 2e to pak stra;6ne rnalo uziji. Podivej, ja, sam mam tolik volneho easu. Musim zajiti pouze dopoledne na d ye, odpoledne na jednu hodinu do kancelate. .Jen prohlednouti a podepsati pnAu. Co bych tu mel volneho easu pro sve malde gtesti rodinne. Ale budet-li mi unikat zase ty do sve kancelake, ne-. u2iji to nic," natikal mlady mug.

"Buderne mit jiste dosti easu pro sebe. Staei, ze budeme mit sve yeeery, nebudeme tolik navaevovat spoleenost, ani zvat k sobe nikoho nebudeme, a bude videt, ze mne u2ije g vice, ne ti snad bude milo", usmala se doktorka Skadlive na sveho pfitele.

"Nevim, miladku, musiS" pova2iti, 2e to tve zamestnani take hodne vysiluje, a ja nechci vitat svou mladou zenusku unavenou a mrzutou do sve svatyne," 2ertoval mladY teditel, ale myslil sva slova svrehovane va2ne.

"To rr and pravdu, jsem nekdy straAne veder unavena, a stale se mi ut vicekrate, '2e jsem slibila s maminkou zajiti veder nekam a musily jsme pak pro mou fanavu ztistati doma. Ale neclove du si zase naprosto ptedstavit, '2e by cely den 1c2e1 pi'ede mnou bez me oblibene prate. • Byla bych jako ryba bez vody — ne — ne — hoMdku, bylo by to jiste jeAte horsi. Trouram si staditi na sviij ukol 2eny vedle sveho dosavadniho zamestnani. Doufam, 2e bude se mnou spokejen. Usehovam si pro tebe v2dy vSechny sve Usmevy i vlidna, slova, neboj se — o nic neptij dee."

"Chtel jsem to take po2adat, aby ses ptijela podivat na sve budouci sidle. Nejsem totit . jist, zda se ti to bude v‘Sechno tak libit, jak to mam zatizeno. Neznam je‘Ste dosti tvilj vkus, a proto2e nechci se shatkern pilliS otaleti, bylo by na Case, abychom si objednali a v'ge, elm bude chtit domacnost•dopiniti."

Reditel Janak mel u vy'Sehradskeho tunelu zatizenY krasnY petipokojovY bYt v jedne z tech rozknSnYch SedYch, kamennYch ktere vykouzlila moderni architektura pod vy'Sehradskou skalou, j ako by vytesany byly z teho2 materialu.

"Take k tomu dojde. Musim stejne uz matinee se svetit se svYmi plany, a pkijdeme pak hued •nektere odpoledne k tobe. Dnes yeeer, se s ni vratim od sestry, povim ji vgechno."

Sarka se usitivala pH vzpomince, jak se jeji starostliva rnaminka podivi velke zmene v 2ivote sve decry, jeji starnuti sledovala s nepokojem.

Sladke melodic nesly se napinenou kavarnou.

Tab krasne se pH nich snilo o blizbem Cba mladi bide se zamleeli oddavajice se svYm snUm. Sarka byla trochu smutna, 2c nedovede splniti ptani sveho snoubence. Ne -- to by byla opravdu abet' nad jeji sily. Sveho povolani nikdy nechat nemil2e. Srostla s nim celou svou bytosti, nedovedla by si zvyknouti na jinY sob Lvota.

Lasko? — Ano, to je jiste velka, vet v 2ivote 2c-ny. Ale piece nemil2e se 2adat od vzdelane modern! aby Lila jenom sve lasce. Jeji duSe jest piece piiliS slo2ita, aby ji dovedla jen laska naolnit. Tak ptemY gela doktorka Melbanova pki sniv;-Tch m. elodiich vaAniveho tanga, ktere zpivalo ptece.o naprostem odevzdani se milovanernu eloveku. Sarka byla vak jeae nezku§cria. Neznala jeke hloubku lasky a p •edstarovala si proste teSeni sveho budouciho problLnu. Stadi — rozdeli-li svou .bytost mezi milavaneho elo-speka a mezi milovane zamestnani.

Jedin6 tab mdb-e dosici inteligentni "ena dokonaleho S' testi — iikala si.

Stojnou veci obiral se keditel Jan61 ye svSfch

Strana 16 mytlenkach. I jemu tanulo na mysli, ze 2ivot v domacnosti nedovede zapiniti eel* den pro 'term tak inteligentni — ale byl by jiste vide' rad jeji rozloudeni se s jejim dosavadnim zamestnanim. Bylo ptilia vysilujici a jd ptedem na ty dlouho hodiny, jet' ji budou od neho vzdalovat. `Leonku, na co myslit," zeptala se ho.

"Na tebe," odpovedel pravdive.

8arce bylo hezky. Ani se ji nechtelo dnes odejit. Ale hodiny atesti leti jako splateni konici.

Venku se jiz rozsvitila kaaloveeerni kouzelna poha,dka svetelnSrch reklam. Bylo na ease, pomSralet na jizdu na Ktivoklat. Skoro ji ted' mrzelo, ze slibila zajeti pro matku. Meli by jinak pied sebou jests celST veeer, kterS7 bylo lze ztra,viti v Smetanove sini nebo v nekterem divadle.

"Dovolik abych jel s tebou?" zeptal se Leo. "Ne, hotieku, jests dnes ne. Marninka jette nevi o natem zasnoubeni, ptedstav si, jak by to vypadalo. Pak Liba — via — ztratila by vaechen respekt ptede mnou. Uznat, ze by to byla trochu nevhodna, doba k ptedstaveni noveho elena rodiny," odmitala 8arka s rismevem doprovod sveho ptitele.

"Ale nepouttim te rad tak pozde vei.";er tak daleko. Cesta je neschridna, a bojim se, aby se ti nic nestalo."

"To mne tak mai° znat? Jeate nikdy se mi nic nestalo. Jsem opatrna, nic se neboj. trZ to nebude dlouho trvat — a ptedam ti i ten volant sveho auta! Ke vaemu ostatnimu," 2ertovala.

Byl by ji nejradeji sevtel zde pted vtemi lidmi do sveho naruai. Byla rozkoand a smitoval se ptedem s kaldSrm jejim rozmarem, kterSrm ho asi dasteji potrapi jeji uminend hlavieka.

Zlibal ji jests, ne2 vystoupil z auta a dlouho stal na nabte2i, divaje se za malS7m ruclSrm sveOlkem vozu, jen skrSrval cele jeho atesti.

Pak kradel zvolna k domovu. Jindy byl by jiste zamiril jests nekam mezi lidi, do restaurantu, kde by jiste natel nejakeho ptitele. Ale dnes veder chtel bS7ti sam — sam se sv3imi mytlenkami o budoucim, tak blizkem atesti.

III. Leo Janak pochazel z bohate rodiny pra2skeho velkoobchodnika. Matka mu zahy zemtela a jeho otec, ac byl jette pin sily, se jd necdenil a venoval se cele svS7rn dvema &tem, Leonovi a nekolik rokri mladti Irene.

Irena, postradajic od maliaka peeliveho dozoru mateina, svetena jen cizim chilvam a vychovatelkam, vyrostla v nezkrotne, divoke decko, s nim nedovedl nikdo nideho pokiditi. 0tec se east° divil rozdilu povah u obou deti. Leo byl jemnS7, nadanS7 hoch, posluanS7 a vlidnSr ke kahlemu. Kdeto Irena byla postrach sv3ich u&telt i sveho okoli. Nikdy neposlechla a v'Zdy musila prosaditi svou vrili. Kdy2 otec zemtel, zanechav sv3"i'm detem obrovske jmeni, ptipadla starost o Ireninu budoucnost Leonovi.

Mel jd tenkrat krasne misto u nynejti spoleenosti, a mel jmeni po otc iultdeno v cennS7ch papirech i realitach. Byl by velmi rad vide Irenu — ac ji nebylo jests dvacet let — zaopattenu, v rukach svedomiteho, hodneho eloveka.

Sam si s ni nevedel rady. Trapila jej jeate vice ne2 otce, a nesvedl s ni nieeho ani jeji poruenik.

Kdy2 se seznamila ye spoleeenskem klubu s generalem Mixou, podala s nim s podatku jen koketovati. Lichotil ji jeho zajem, nebot' byl stkedem cele spoleonosti pro sve velke zasluhy legionatske.

A tenkrat pochybil jeji bratr nejvice tim, ji varoval pted zahravanim si s takovSrm zasloidilS7m midem. Dobte minend jeho slova vzbudila jen vzdor rozmarne divky a kdy2 se ptesveddila, 2e ji chce pensionovanS7 general pojmouti za chot', nerozmSralela se ani chvilku a jeho navrh ptijala.

Od tech dob se tilrzeil Leonova jette spite zvfaila. Dal Irene velke yen°, jak je mela otcem ureeno, ale vial s hrrizou, ze mlada, Z'ena penezi ptimo plSrtva. Ac ji jeji chot' daval znaene penelite eastky, vybirala stale jests ze sveho vena a marne ji Leo varoval, ze neni dobte promrhati tak lehkomyslne jmeni, jo g rodioe tak peelive pro ne nashromaMili, ze Cloy& nikdy nevi, nebude-li je pozdeji jests pottebovat.

Ale penelito, hStkivost nebyla jedinou nectnosti mlade pani generalove. Po sriatku byla obletovana jeste vice mladSmi mu'Zi neZ" za svo-

VEST14/K bodna, a bavila se ohromne rada. Ad ji nikdo nemohl vytknouti 2adneho prohteaku proti povinnostem vdane 2eny, ptece jen cele jeji chovani bylo prilra pohoraujici. Aspori k siuchu LeonOru se posledni dobou doneslo mnoho zneklidriujicich zpray.

Leo Janak ol#val celS7 nadhern3i byt, zdeclenS7 po rodieich. Jeho domacnost spravovala stars Zapotocka, ktera, ji'2 dlouho pied otcovou smrti byla u nich hospodyni. Byl s ni veimi spokojen a nechybelo mu nideho v domacim pohodli.

Ale jinak byl 2ivot teditele Janaka velmi pra,zdnS7. Kdyt se bldil uz pomalu jeho tticatSr rok, zamyslil se east° nad svou budoucnosti.

Dosud mnoho easu procestoval na studijnich vgmravach, na ne2 ho posilala jeho firma. Ale posledni eas zdr2oval se jd skorem stale v Praze a podinal touLti po rodinnem 'Zivote.

Zeny nehraly dosud v jeho tivote '2adnou roli.

Nest:sikal se s nimi skorem, jen co bylo nejnutneji tkeba ye spoleanosti. Jinak jej nezajimaly.

Veechny mlade divky veimaly si pil1ia zjevne mlacleho, bohateho mute, net aby mohl vetiti opravdovosti jejich zajmu. 26ina, ze znarnS7ch ten nezaujala nijak jeho pozornost. Ptipadaly mu vtechny stratne povrchni. honici se po bavach, ptesne tak, jako jeho sestkiaka. Pouha mytlenka, 2e by se mohl ptipoutati po celSr 2ivet k takove lehkomyslne, o nic hlubtiho nedbajici bytosti, nahanela mu hrrizu. Ani na s ySrch cestach nesetkal se nikdy s bytosti, ktera, by se mu byla zalibila. Leo byl ostatne veimi nesme1ST, nevStojnS7 mut.

Teprve Sarka probudila jeho zajem svSrmi duchapInSmi hovory v anglicke.m kiubu. Mlada, hezka, 'term, ktera dovedla hovotiti o feech problernech s opravdovYm porozumenim, ktera, bavila celou spolednost svYm jemn3im originalnim vtipem, zalibila se mu jests dtive, net jej jeho ptitel upozornil na jeji fispech jako slavne advokatky.

Dnes byl tedy Leo koneene jejim et'astnYm tenichem. Jeji uminenost, s jakou trvala na sve dalai prisobnosti, kalila site trochu jeho etesti, ale doufal, te se behem dasu i tato ptekatka odstrani a te pak bude jejich spolutiti dokonale et'astne.

Leo usedl v dobte vytopenem pokoji do kotene lenotky u krbu, zapalil si cigartu a vzpominal na svou snoubenku. 8iroka, okna jeho pokoje otvirala mu nadhernou vyhlidku ptes keku k smichovskemu nalate21. Dival se na tadu svetel, ozatujicich hlavni smichovskou tfidu. Tamtudy jela jeho odvatna, tenueka. Myslil na ni s opravdov3im strachem, aby se ji nic nestalo. jak se tetko jezdi po umrz1S7ch cestach, znal zaludne zataeky zbrasla yske silnice. Byl to na, pad od te divoeky — kikal si — jezdit bez eofera, bez mutskeho doprovodu! Co kdyby se ji neco stalo, tteba nejaka porucha na vote, kdyby se ji ketez na zadnich kolech pfetrhl, co svede svYma netnSrma ruekama na opuetene silnici?

Ut vstaval, ge vytahne malt svtij vuz, kterY mel vzadu ye vlastni garati, a te si vyjede zcela nenapadne za ni. Cestu znal, minouti se nemohli. Ale zase si vzpomnel, te by ji snad pohneval,. kdyby si nahodou veimla jeho vozu, te by to dokonce vypadalo jako epehovani. A tak se zase ponokil do hloubky sve lenoaky a svj7ch myelenek na blizkou zmenu, jet mela zkraeliti jeho pustY, mladenck5'7 tivot.

Trochu Ceti, poslouchal radio, ale veder se vlekl jako nekoneanY. Pani Zapotocka ut se davno uchDila do sveho pokojidku. Byla z venkova, a chodila podle sveho zvyku veimi brzy na lo ge. Za to rano vstavala zahy.

Leo se ut take rozhodl, ze proti svemu zvyku pokusi se usnouti, ad bylo mak) pies devatou hodinu. Hledal si jests v knihovne nejakSr svazek, vhodnST k uspani, kdyt tu pojednou zaznel zvonek od domovnich vrat. V dome totit nebylo domovnika.

Leo se podivil. V tak pozdni dobu nikdy k nemu nikdo nechodil. Vzal kilo' a seeel hallou po eirokem schodieti k vrattim do ulice. S titasem zjistil, ze ptiela jeho sestra.

"Promiri, ale videla jsem v tv3"Tch oknech svetlo, tak jsem jette zazvonila. Jsem mot nevim, Co bych si jinak podala, kdybys neU,y1 eveholila stoupajic po schodech.

Ve stfedu, dne 17. ledna 1940.

Leo ji sledoval mrzute. Tueil v pozdni naySte, ye sesttine zase nejakou jeji divodinu.

Odhodila kotich a usedla zcela pohodlne do lenoely v jeho pokoji.

"To tu zamfelie posedet?" ptal se ji neptilie vlidne jeji bratr. "Oemu dekuji vlastne za tvou navetevu?"

"Hued se to dovi'6'. Jen mi, prosim te, zase nedelej obtite se svou pkepjatou moralkou, ptedem te upozornuji. Poekam tu na pkichod sveho mute. ftekla jsem mu, te jdu do divadla, ale nebylajsem tarn. Telefonovala jsem domil pied chvili a panska mi oznamila, ze mne muj mut hiedal v divadle, cot nikdy jindy nedini. Chva.tam proto rovnou sem, hleda, mne asi jests po klubech a kavarnach, kam obvykle chodim a sem zajde at na konec. Ty pkirozene teknee, jsem tu byla celY veder," hovokila trochu pkekotne a nejiste pani Irena.

"Co tohle zase znamena?" vybuchl Leo rozhorlene.

"Docela nic zleho, ty hned tueie ye veem 'itch! Byla jsem proste ye spolednosti, o nit intlj mut nevi, a nechci, aby se to dovedel, vie dobte, te je 'ZarlivS7 vice net Otelo," hajila se colada tena.

"Tohle mi nenamluvie, ze je nutno pted mutern skr-Yvat nevinne spoledenske styky. A rozhodne ti prohlaeuji, te se ti nepropajdim za ochrance tvYch milostn3-7 ch rejda!" horlil Leo prudce.

"Fi, jak se surove vyjadfujee. Osvojil jsi si za ocednem nejake zalesacke zpilsoby. Nemde prava mi vytYkat nee°, o dem nideho nevie!" Pani Irena povstala a ptechazela rychle pokojem.

"Tohle je dobre, hrej si jests na uratenou.

Ale prohlaeuji jests jednou se vei rozhodnosti, te nechci nic vedeti o aaleni tveho chote, a ze se nestanu v tadnem ptipade tvS7m spoluvinnikern," zvolal Leo trochu pruVeji, net bylo jeho zvykem.

"Dobte, jak mi to neudelde k vuli, takovou maliekost, tak ptijdn rovnou a skodim do keky.

Takovy tivot, jako ja, main, nestoji za to, aby se dale protahoval," kkidela mlada tena nervosne.

"Tohle je ti podobnt — jsi nevyleditelna hysterka, tikal jsem to ut davno, a nic mne od tebe neptekvapi. V'Sak ty si to jests rozmyslie s tim skakanim do teky," hneval se bratr opravdu na Ichkomysinou term.

"No, at to bude, budee pozde litovat, ze jsi mne nechtel zachranit takovou snadnou vs7mluvou," plakala ted' Irena.

"Zachranit te roam dokonce? Co pak ti hrozi? Co si provedla?" ptal se s hrtizou teditel Janak.

Irena byla rozrueend a v takove ehvilce slabosti byla by jiste prozradila na sebe vee. Ale Leo se zase na ni rozktikl, jako dosud nikdy neeinil. Nepoznavala dues sveho mirneho bratra, kterS7 vtdy snaeel trpelive ve'echny jeji rozmray.

"Dosud jsem neprovedla nic, ale mam ut toho bezdtivodneho podezirani nad hlavu. Jsem ptece mlada, a nemohu se ptipoutat k domovu jako stars', podagrou tr3-izneriSr elovek! Muslin se obeas pobaviti y e spolednosti mladYch, veselych lidi! A zatandit si take obeas chci! To ptece neni nic zleho!"

"Nech si to, prosim te. Vedela jsi dobte, te se vdavde za stareho dloveka, a te te nebude moci doprovazet do spolednosti, jak by sis ptala, ted' t nezbYva, net nest dtisledky sve ukvapenosti. Vie dobte, te jsem te varoval. U mne ti, chvala bohu, zle snad nebylo, mohia jsi podkati a vybrati si chote vhodnejeiho " Leo si nevedel co poditi s pladici sestrou.

Stirala si slzy a ptistoupila k zrcadlu, aby si pudrern zakryla stopy sveho rozrueeni. Jeji mut mohl ptijiti katdy mokarntikem. • "Delej si tu, co chcee, ja si jdu lehnout, jak jsem chtel jit prave pted tv3"rm pkichodem. Napovidej si tu svernu choti, co chcee. ale mne do toho nemichej, ja nechci vedet o nidem. Otevtit mu music jit oveem take sama, hospodyne ut davno spi, a je celkem jen 7.771-iodne pro tebe, kdyt nebudet mit cizi sveclky proti sve lti."

(Pokradovani),

Ve sttedu, dne 17. ledna 1940.

ODDiL DOPISOVATEISiii Sokol Fort Worth.

Ctena, redakce, mill ptatele a etenati!

Taneeni zabava, ktera, mela bYti Sokolovne v nedeli dne 14. ledna, byla odlolena, ponevadg v tY2 den zemtel otec zdejeiho vlp. Gerlicka.

Tak kteti ptieli na zabavu do Sokolovny, byli poslani do Narodni sine, kde byla take zabaya, pii ktere hrala hudba Majkova z Cameron, takZe nic nezmeekali a doufam, Ze se dobie pobavili pii tak dobre hudbe. — Na nemocenskou listinu nam zde ptibyla pi. Mary Hejl, ktera onemocnela pied tYdnem na nervovou nemoc. Nejak to tento rok zde mezi nami nemile podina, jednoho po druhem to nemoc uklada do postele. Veem kteti jste na listine nemocnYch, tak yam ze srdce pfeji brzke uzdraveni, abyste zase mohli bYti veichni brzo mezi zdravYmi a veseliti se.

MinulY patek dojeli sem z Temple manZele T. Mikeskovi s jejich malou dceruekou a pani Mikeskove bratr J. Bravenec, kteti sem dojeli v zajmu lekatskeho oeettovani. Teho2 dne take dojela pi. Lillie Lukea s jejim hochem. Je to sestra p. P. W. Hejla. reichni byli navetevou u manZelt Hejloy Ych. V sobotu se veichni vratili zpet k domovilm.

Nde hock Edvard, jeho dva soudruzi a jejich hudebni uditel E. E. Crites odejeli v sobotu do hudebni ekoly ye Stephenville, Tex. Take se vratili teho2 dne zpet.

Pravidelna sokolska schtze kond se ye dtvrtek veder dne 18. ledna.

– . Pro dneeek kondim s pozdravem na redakci a y eechny ostatni, distal/am vase sokolska dopisovatelka, Millie Poldeek. itad West, eislo 36.

VYrodni schtze tadu West Cis. 36. konala se ve sttedu weer dne 10. ledna v tiskarne Cechoslovaka za detne fidasti elenstva. Po vytizeni spolkovYch zalditosti a schvaleni celorodni zpravy fitednikt ptikrodeno k volbe dinovnikil a dosavadni byli vesmes znovuzvoleni: Amb. Demek, ptedseda; Emil Jetabek, mistoptedseda; Frank Moudka, tajemnik; Raym. UrbanovskY, ifeetni a Jerom Kopeck', pokladnik. Vyslancem do sjezdu zvolen bratr Jos. F. Holasek, taclovYm delegatem Frank Moudka a nahradnikern Aug. J. Morris. Rad povolil cast pal dolara pro Texaskou Matici Vyeeiho Vzdelani, znamky ye prospech dsl. legiona,tt invalidt rozebrali dleni ve schtizi. Pti volnYch navrzich projevila se ochota ptitomnYch k napomoci ziskani novYch dent, zvitezil navrh, aby tento tad potadal obdasne schuze s ptipojenYm zabavnim programem a na jaie vYlet do nektereho zajimaveho mista v okoli. Ptieti pravidelna schtze konati se bude zase druhou stkedu v mesici a v teto provedena bude volba ptisluenYch vYbort. S br. pozdravem, Fr. Moudka, taj.

DiKY HLAVNI tiRADOVNE S. P. J. S. T. NiZepsani Utednici Texaske Matice Vyeeiho Vzdelani dovoluji si touto cestou vtele podekovati Hlavni frtadovne S.P.J.S.T. za jeji pochopeni fidelu Matice, za velkoduenY dar jeji pokladne a koneene za odporudeni sbrattenym tacit= Jednoty, aby die mcdnosti ptispely k sesileni fondu Matice.

Zaroven timto dekujeme jinym spolktm, klubtm a take jednotlivan, kteti tuto chaletiitou instituci penelitYm darem podpoiili.

Ujiet'ujeme vas, k tyto dary a ptispe yky nejsou vdedne ptijaty jen fitedniky Matice, br2 i studenty, jimZ za pomoci Matice bude mono dosici vyeeiho vzdelani Tito studenti budou trvale vdeani T.M.V.V. a budou hrde hlasiti se ku svemu deskemu ptivodu. Oni pozdeji sami budou napomahati ptietim deskYm student-am k dosadeni vyeeiho ekoleni a nakonec zvYeenYm podtem naeich lidi pokud se tYka vyeeiho vzdelani ziska a vydatne cela naee krajanska haluze v rexasu.

Dekujeme yam znovu uptimne!

Jmenem teditelstva Texaske Matice Vye. Vzdelani: Mrs, 3, M. Matejkova, ptedsedkyne; J. Barton, tajemnik,

VESTNiK Schfize odboeky Sdruieni Amer. eechoslovakii v Bryan a okoli bude se konati ptieti nedeli dne 21. ledna, odpoledne o druhe hodine, v sini tadu S.P.J.S.T. Je nanej yYee Zadoucno, aby tyto schfize byly dobie navetevovany. Prosim, dostavte se veichni, neb nam ptipada dillehte jednani. S pozdravem jsem, Josefina Habarta, taj.

ftid Rozkvet, cis. 62., Galveston, Texas.

Timto yam zdeluji, Ze ye schuzi konane pr ynedeli v lednu nasledujici tadovi fitednici byli pro rok 1940 ustanoveni do Utetniho vYboru: Neal Doekal, Emil Denke a Joe Kudelka.

Za vyslankyni do sjezdu zvolena byla Mary Cordray a nahradnik Frank Kudelka. Po schttzi jsme se pekne pobavili. Dale dekuji Hlavni tkadovne za peknY nastennY kalendat, ktery jsme u2 vyvesili v mistnosti, kde se konati schtze a site v Redmen sini S pozdravem, Mary Cordray. itad Hvezda Jihu, eislo 30., Taiton, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto yam podavam vYsledek volby tadovYch Utednikti na rok 1940 z prosincove schtze, adkoliv ja., jsem schtze nebyl ptitomen, neb v ten das nalezal v galvestonske nemocnici. Br. teetnik zastaval muj triad tajemnika. Natal elenove chteli volbu odloZit a kterYsi dlen dal navrh, aby zustali veichni stari Utednici, a tedy to tak zUstalo, adkoliv v loni to nebylo ye Vestniku, tak letos poda yam jmena tadovYch fitednikt, aby ti vzdalenejei elenove vedeli, v padu potteby na ktere se maji obratit. Zaroveii v lednove schuzi byl dan navrh, aby byli zvoleni dva eleni, v padu smrti nektereho dlena, rodina aby uvedomila jednoho ze zvolenYch Cleat, aby yedeli jak co maji zatidit a o potadek se postarat pii pohtbu. Tak bratti a sestry, v padu potieby se obrat'te na Joe Bilek v New Taiton a bude o -deck° postarano. Nyni yam podam jmena tddovYch titednikt, jak nasleduji: Rudolf Bilek, piedseda; J. W. Krutilek, mistopiedseda; J. F. Fiala, tajemnik; Joe H. Bilek, teetnik; Jan 8rubat, pokladnik; nemocenskY vybor: Rudolf Holub, Joe E. Nohavitza, Emil Bilek, Filomena Nohavitza, Emilie Socha, Lottie Krutilek. Zabavni vYbor: John R. Midan, zabavni pokladnik, Joe E. Nohavitza a Rudolf Bilek. Domovnik Rudolf Bilek. V lednove schiizi byla volba delegata do sjezdu a zvolen J. F. Fiala, Joe H. Bilek nahradnik. — Tak doufam, Ze jsem to ua podal asi veecko co mein byt podano. Tak na shledanou v imorove schtzi! S bratrskYm pozdravem, J. F. Fiala, tajemnik.

Rolaik zapujcil obci penize na zavedeni elektriny.

Obec Krnovice u •Tiebechovic se snaai v akci pro zvelebovani obci drZet krok s obcemi vet-. aekoliv jen 25 popisnYch eisel. Nyni se obec r:zhodla zavest elektiinu. Aby se =Id obec pii tom nezatikila finanene nad sve sily, pujeil mistni rolnik Josef Vlasak ()loci 50.000 K jako dlouhodobou zaptjeku na nejnikei trok.

Chicago. — Dle zpravy patiIskeho korespondenta E. A. Mowrer-a mohli spojenci uZ zvitezit, kdyby byli pochodovali Belgii a Holandskem v to dobe, kdy Nemecko soustkedilo svou pozornost na ofensivu v Poisku, ale to by znamenalo porueeni neutrality belgicke a holandske. Spojenci snadili se piemluviti Belgii a Holandsko, aby jim dovolily prfichod, ale zeme ty nedovolily. Osamocene Nemecko bude dle nazoru tohoto korespondenta poraZeno, net situace se irraZe zmenit, uzavte-li vojenskou alianci s Ruskem.

Podle oznameni finskYch vojensk'ch kruht budou moci Finove zuZitkovati yetei Cast kotisti, ziskane pii poradce 163. a 44. ruske divise.

Finove uZivaji del stejne rode jako Rusove. Finsky president Kyosti Kallio v hovoru svem se zahranidnimi novinati v fitery minuleho tYdne sclelil, Ze rusko, letadla aZ dosud napadla asi 100 finskYch most a obci a vrhla kolem etyk tisic bomb. V jednom mesici bylo 234 civilistt zabito, 269 Wee a 219 lehCeji zrayieno

Strana 17 Od rodinneho alba k amaterskemu filmu.

Byvaly to pro nas deti nezapomenutelne yeeery, kdy nas babidka pozvala do vYmenku k prchlidce, sveho nejveteiho pokladu, kterY sttelila jako oko v hlave: starYch fotografii a pohlednic. Obrazkii bylo tolik, ke neZ jsme se naddli, veder byl pryd. V zime jsme se pak nemohli dottat deetivYch nedeli — tak jsme se teeili na ty za2loutle, stale stejne, nepohyblive a nemluvici snimky natich ptedkii. Na jednu pohlednici se docela dobie pamatuji jeete dnes. Byl na ni vyobrazen nejnovejei vynalez babideina veku: gramofon. Babidka neoporninula nikdy k tomuto obrazku dodat: "Doti, to je velika vec. Copak asi ptijde po ni?"

A v torn se babiaka nemYlila. Ptiely vynaiezy da.lei, ktere daleko zastinily gramofon.

Byla to • radio, televise, zyukovY film. Rodinna, alba v okovanych deskach zanikla, ale nezanikla my'elenka zachovat vzpominky z dab. davno minulYch. Jen zpiisob se zmenil. Jsou to nyni krome amaterskych fotografii take amaterske fizke filmy, ktere dovedou zachytit yeechny radoatne i smutne chvile Ziv•ta. Pozval me v techto dnech jeden znamy k naveteve "rodinneho kina". Seal° se v pokoji pane v teple pii kave a pied nami na platne bael film — dcerky hostitele. Ptipadalo mne to jako tenkrat, kdy2 nam babieka ukazovala s posvatnou Uctou stare fotografie. Rozdil byl jen v torn, 2.e tady postavy behaly, skakaly, smaly se i plakaly.

"Mame tech rodinn3ich filmy riZ pies osmdesat. Nektere jsem natoeil sam, ale , vetknu Gera. A herci — to jsme by — obyeejne vSak nak dye deveata. Kdya si chceme ptipomeflout, jak vypadala nak Evieka, kdy'Z ji byly dva roky, vyjmeme prislignSi film a promitneme. Ta je prave to kouzlo fizkS7ch filma." A Clovek vzpomina. — co by za to dal, kdyby tak videl sebe jako maleho kluka, kdyby mohi kdykoliv tak videt stony ze sveho domova a rodiCe. Za uzkym filmem jdou pak hned gramofonove desky, ktere uchovaji pamatku nejkrasnejSi: lidsky bias. A neni k tomu zapotkebi dneho velkeho finaneniho zatieni rodinneho rozpoetu. Za nekolik korun se zachycuji na plotny cele rozmluvy deti. Je to pak krasne, kdy pc) letech, aZ deti dospeji, mohou k sobe samS7m promlouvat cletskSrm hlaskem.

Vzpcminam si ph tom na sveho profesora, kterY mel Boma svUj vlastni "Slavin". Tab koutku ve sve pracovne, kde mel fotografie, obrazy a pekne ulolene gramofonove desky. K. Burian, Destino ya atd.. "Take svou zemtelou •enu mam stale u sebe", dodal, kdy snimal posledni desku. Ptednaeela basnidku jemnyrn hlasem. "Sama to sloZila", pravil profesor, a odi se mu zarosily.

Z PatiZe bylo ttedne oznameno, ae mezi francouzskYm premierem Daladierem a premierem polske vlady v exilu Wladyslawem Sikorskim dog° k podepsani dohody stran obnovy polske armady a vzduchoplaveckYch sbort y e Francii k boji proti Nemecku na strane spojenst. S organisaci polske armady zapoealo se jI pied nejakou dobou, aveak teprve nyni dojednany byly veechny zalelitosti v teto veci.

Stokholm. — KniZe Ferdinand Liechtenstein, bratranec panujiciho kniZete Frantieka Josefa II., vladate malidkeho kniZectvi Liechtensteinskeho, piibyl sem na sve ceste do Finska. KniZe Liechtenstein chce ye Finsku vstoupiti jako dobrovolnik do finske armady k boji proti rude armade sovetskeho Ruska. Vypravel zde ,ae take jini obyvatele kniZectvi touZi po torn, aby mohli vstoupiti jako dobrovolnici do armady na pomoc Finsku.

0 tom, jakYm zpilsobem se Nemci v chach a na Morave zmocnuji majetku, sveclei tento ptipad: V Jihlave byl jeden ZidovskY podnikatel nucen prodat do nerneckYch rukou svilj podnik v cene 3 1/2 milionu korun za smeenou cenu 70,000 korun. Zidovsk' majetek uloaeny v Ceskfth bankaoh musi bYt pteveden do bank riemt!ckch,

Strana 18

VESTNIK

Zapad1ST lira an.

Jiri Frankenberger IJE, netije — nevim. Kdy it jsem s nim pied lety mluvil, byl jit stafeekem osmdesatiletYm. Jeha krok byl eouravY a postava trochu nachYlend. Ale to ho snad jen tally take, vysoke boty a hruba mnieska, kutna. Jinak byl velmi bystreho ducha a jeho mala oeka se y e usmivala. Sean jsme spolu u eiely caje.

Naleval si jej na taliiek a s n'e'j teprve srkal pies kousek cukru. Nevypravoial. Daval si klast otazky, na ktere jen zvolna a jakoby po dukladnem uvatovani odpovidal. Zatim veak shledaval vYrazy, ktere uz davno zapomnel.

Jako sedmiletY se vystehoval se svYmi rodiei z Klatov na Volyri a mnichem uprostked Ladotskeho jezera byl tehdy jit 32 let. Jaky div, 'de mu eeetina delala ponekud obtite. Cast° zadrhoval rusky, ale hned se opravil nebo s radosti dekoval, pomohl-li jsem mu trochu.

"A jak vy jste se dovedel, to tady jestvuju?"

Chudak stakik se ut nepamatoval, ze jsem ho tu brzy po valce objevil a psal o nem v novinach. Od te doby se u neho vystfidalo mnoho deskYch navetevnikri Finska. Ale ti mu jiz sp1;;Tyall tak, to si dobie nepamatoval, kdy s kYrri mluvil. 0 valce vedel toho malo. Tady byl klid jako v klaetefe. M jednoho dne pfistal u brehd Valama vojenskY 'dun s finskou vlajkou a od te doby zilstalo nekolik vojakt na °strove posadkou. To bylo I/Se, co se . na Valamu stalo. Klatter zustal ruskYrn klaeterem a jeho obyvatele tvoti onen zlomek procenta, ktere v narodnostni statistice Finska je vedeno pod "rfizni".

Dtive tu bYvalo takovYch dedouekt asi 2,000, dnes jich zbYvd, uz jen 300. A stale vymiraji.

Dorostu neni. Za ruskYch dob se klaeter teen velke prizni velmott a byl navetevoydri poutniky z cele svate Rusi. Valameti stafici veak brzy pheli na to, te nejen slovem Botim tiv je elovek, a ustal-li ruch poutni, dovedli tetit z ruchu turistickeho. Jemu zasvetili i bohoslutby, ktere se slouti veder mezi ptijezdem parniku a vedeki, a jsou v hotelu ohla go, vany jako dalei eislo prohlidky klaetera.

Lee nde dededek Isaia s vami na bohoslutby nejde. Dovede vas az k portalu velechramu a poeka tam zase na vas. Dovnitt nejde.

Vysvetli to velmi jednoduee. Kdyt po pfipojeni Valama k Finsku natidila vlada v cele zemi jednotnY kalenclaf, podvolil se igumen (piedstavenY)) klaetera a od te doby sveti i v ruskern klaetete na Valamu veechny svatky spoleene s ostatnim evangelickYm obyvatelstvem.

To se otci Isaiovi zdalo proti Panu Bohu a udelal se jeete s nekolika mnichy pro sebe. stall chodit do kostela a kdyt jim igumen nechtel pfidelit tadnou z nekolika desitek kapli, rozesetYch na okolnich ostrilvcich, si Boti stanek v jedne chate, a tam si slou21 Panu Bohu po starem ruskem zprisobu. Jinak ptisluhuje otec Isaia posluene u stolu, myje nadobi a vypomaha pti vaiceni (vice toho na, praci nema), zasedne i s ostatnimi mnichy ye spoleene jidelne, ale do kostela ho nedostanete. Igumen se pry na neho hneva. Ale nechava ho na pokoji, aby nevna gel mezi zbytky mnichy rozkol.

Kdyt jsme se jednou vraceli z ostrova sv. Bdaleko na vYchodnim konci souostrovi valamskeho, zastavili jsme se na hititrivku, kde pod korunami bfiz odpodivaji mniei hodnostniho stupne. Bile bfezove kfite v hlavach a na nich tabulky s datem umrti. Igumeni maji sve mramorove nahrobky opodal. Tedy ani tady neni pravda, ze smrt vyrovnave, veechny rozdily. Otec Isaia mi ukazal jedno misteeko: "Tady ledet," povidal.

"Nu, a co, otee, do tech byste se vratit nechtel?"

"Ne, Uz jsem tuze start a zdejeimu tivotu tuze zvykl'. S Bohem i s lidmi jsem se vyrovnal a od tivota nic neoeekavam. Ted' jenom eckfim, az mne Pan Bah zavold. U g prosim vas, nikornu o mne nekikejte a nechte mne v klichi umkit."

Nechci, aby dedeeek na mne po smrti nailkal. Nedotil-li se nova valky na severu, snad umfel v klidu, neznepokojovan krajany, kterym se zdanlive vyhYbal. ale pro kterYch daval vtdycky veechny pozdravovat. Vtdyt' i takovY stars mnich dovede bYt tak trochu svetskY. Prod nas maji lide Lida maji radi jine lidi nejvice proto, ze jsou inteligentni, veseli, ptatelSti, maji spoleene zajmy, jsou ochotni a radi s jinYmi spolupracuji. Mugi maji nejradeji teny, ktere jsou krasne, inteligentni, maji sex-appeal, jsou vesele, ochotne a pfatelske.

Aby vas nikdo nemel rad, musite bYt domYelivY, zamyelenY, neinteligentni, panovitY nebo nepoctivY. Mugi nemaji radi geny, ktere jsou domfaive, klepave, liou, jsou neinteligentni nebo jednaji piin g napadne.

Jake vlastnosti veak musi miti mut, aby jej mely rady 'deny? Musi bYt inteligentni, ohledupiny, laskavY, veselY, zpiisobnY a hovorena, ktera chce, aby ji jine 'deny mely rady, musi byt inteligentni, vesela, ochotna, verna, etedra a mild.

Proud zabil misto vepie eloveka.

V obci L. na Mohelnicku chtel domkak R. zabijet vykrmeneho vepfe bez rifedniho povoleni. Pfizval si pfibuzneho K. Slo o to, aby vepf byl poraten bez hluku. Rozhodli se, te tak elektrickYm proudem. K. pkichystal draty k teto neobvykle zabijaece, kterYmi chtel proud zavest do tea vepte. R. zapjal proud. Ve chleve se ozval straelivy vYktik a kdy se sebehli domazi lido, naeli K. usmrceneho. Zabil ho elektrickY proud, zatim co vept zristal bez Uhony.

Na 1 kg medu musi veely navetivit 14.5 mihardy kvete. tlovek by k te praci potieboval 3000 osmihodinovYch drat. Cesta, kterou vdely uleti, net nashromatdi 1 kg medu, rovna se asi eestinasobnemu letu kolem zemekoule.

Prof. dr. K. Kavina.

"Tati, dneska jsme men Pfirodopis."

"Tak, a co pak jsi dostal?"

"Pohlavek."

BOJ PETI HRDINt S OCEANEM. (Dokoneeni se strany 7.) jici stale na vYchod, nekolikrat jiz potopit.

Stal se hfiekou boufi.

Mali spoleenost pet lidi doufala, ze dorazi k ostroviim za tri tYdny. Ale teprve v dvacatY druhY den plavby Talbot zmenil liner lodi na jib.

Nyni se givili vSAhradne zbytky suknYch brambor to bylo v ge, co jate melt. Denne jich dostaxali lgici, svlagenou douAkem vody.

V dvacatY pity den plavby, kdy elun vykonal jig asi patnact set mil cesty, podafilo se Halfordovi rozdelat °hell trochou koudele a regneho platna, usuS'enYch na slunci. Tyto latky se vznitily ve chvili, kdy velitel lodi na ne soustiedil sluneeni paprsky eookou dalekohiedu. Rychle zapalil lampieku a plamen ve vafidi. Bylo veak ji g pozde — nemeli co vafit. Utegovali se tim, ge do snSenYch brambor pfilili trochu vody a ohtivali tuto lepkavou hmotu.

V petadvacatY den plavby jim veak doela i mouenate, hmota z vysueenYch brambor. S ni dohasinala tame' i jejich nadeje. Talbot piestaval jit vefit svYm schopnostem, drtel se pevne sveho easoveho vYpoetu, ale byl pfilie zeslablY, aby mohl yea dobfe pozorovat.

Veder dvacateho sedmeho dne lezeli muti y Munn, pokryti hnisavYmi vfedy a polomrtvi hladem. Pojednou se usadil na, miistku, spojujicim pfid' lodi se zadi, ptak "bully" a zadival se zvedave na Halforda, kterY sedel u kormidla. Halford ueinil rychlY pohyb, ozval se skiek, a namoknik drtel ptaka za krk. krtil jej, orval mu s tela pefi a rortrhav jej na pet kust, rozdelil se se svYmi spolutrpiteli, ktefi se lane vrhli na syrove a zakrvacene maso.

Po tficeti ge'sti hodinach se pokusil znovu

Ve stfedu, dne 17. ledna 1940. chopit se vesel. Bylo na risvitu dvacateho osme7! ho dne plavby. Kolem neho leteli umirajici druhove, spite vlastne jejich pfizraky. Nahle se jeho tvate dotklo /Ado vlhkeho a studeneho.

Odrazilo se to a dopadlo na palubu. Byla to mala, letajici rybka. Halford po ni hladove hrabl, chytil ji a pohltil tivou. V pfietim okamtiku se sneslo na dun cele mraeno techto ryb.

Halford jich nekolik srazil a jeho druhove je pohitili syrove.

Toho dne ph vYchodu slunce spatfil Halford pevninu. S tlukoucim srdcem vykiikl: "Zeme!" Ph teto zprave vjela do mutt v podpalubi posledni jiskfieka tivota. Znamenalo to, te ortel smrti, kterY se jit sndeel nad jejich hlavami, se piece jen zmeni v nadeji na zachraneni — byli veak prilie slabi, aby mohli vykkiknout radosti. Nemohli ani pomoci ph oprave plachet. Mote si s nimi zahravalo jako koala s myei.

Mille se 'dun dostal do ptiboje vin. S pekelnYm fevem se pkevratila ohromna vina pfes palubu, zmocnila se barky a obratiIa ji dnem vzhfiru. Pena mutilm oslepila odi — Andrews a Francis byli vrteni do more a zmizeli ve viru vzednutYch vod. Olun klouzal po pefejich a blizil se k bfehu. Talbot se pokusil zachytit slabYma rukama obracene Halford se kfeeovite drtel pfide a Muir Opal pod obracenym elunem, snate se zachytit vnitfku barky. Talbot chtel vylezt na kluzke dno, aveak marne. Prsty se mu smekly — a utonul.

Nahle veak obratila prudkd, vina elun do spravne polohy. Halford se vyeplhal na palubu, Muir udYchan a rudY v oblieeji, vylezl na okraj lod'ky at po ramena a Halford mu pomohl dovnitt.

Moi•e se utieilo. Barka, zpola napinena vodou, plula nyni mimo pfiboj vin po klidne hladine a smefovala k pevnine.

Bez stotaru, proderavela, rozbita, tak koneene phstala u notate& Tii muti z posadky utonuli, jeden z obou zachranenYch byl nahy, krev mu unikala z hluboke rally na noze, byl unaven, unaven k smrti — ale nepiemoten.

DruhY troseenik mel hlavu i telo rozbite, jeho oblidej byl tmave rudY a pomatene cosi mumlal. Barka dokondila svoji plavbu ve 2 hodiny tficet minut rano dne 19. prosince 1870, po jedenatficetidenni plavbe z Oceanskeho ostrova.

Halford tahl stenajiciho Muira na pobfeti. Tam na pisku se Muir zhroutil. Halford mu podlotil pod hlavu kabat a brodil se, znovu a znovu zpet k elunu, odnateje vee, co zbylo z cenneho nakladu.

Potom klesl na pisek a usnul spankem naprosteho vysileni. Vzbudilo jej teprve ranni slunce, svitici na Kalihiwai. S namahou se postavil na nohy a chtel se podivat, jak se clati Muirovi. Ale ubotak neletel jiz na miste, karn jej Halford polotil. DoklopYtal se na pobieti a videl, te Muir je obklopen domorodci. Byl veak jiz mrtev, jak prozrazoval jeho zdernalY oblieej.

Posadka lodi Saginaw ztravila gtedrY den roku 1870 na Oceanskem °strove ye velmi ponure, nevesele nalade. Jeji zasoby byly vyeerpany — pomoc se niela dostavit opravdu Veder 3. ledna spatkili nahle parnik, obrademi pkidi k ostrovu. Poznali, te to je "Kilanea", lod' krale SandwichskYch ostrovri, jit velel kapitan Thomas Long. Parnik zristal celou noc opodal nebezpeeneho Utesu, zatim co na ()strove zapalili zakivou hranici, kolem nit se shromatdili otivnuvei namotnici. dun tedy pfece jen vykonal sve poslani.

Phetiho jitra stal na bkehu zalivu kapitan Sicard. •Kapitd.n Long plul jit k troseeniktm.

Oba kapitani se pozdravili a setrvali nekolik minut ve vainem rozhovoru. Potom kraeeli se sklonenYmi hlavarni pomalu k posadce na ostrove. Kapitan Sicard sisal s hlavy vybledlou, soli pokrytou namokni dapku a promluvil pohnutYm, tlumenym hlasem: "Namofnici, s velikou litosti yam oznamuji, te jsme byli zachraneni za cenu nesmirne Porueik Talbot a tki muti posadky zahynuli."

Strana 1.9

VtEITITt/C

Ve stkedu, dne 17. ledna 1940.

Peva teleznice jezdila v Praze na Slovanskem ostrove.

V kvetnu r. 1841 staveli na Slovanskem °strove v Praze podivnou a naprosto neobvyklou vec. Vybudovali tam kruhovou drahu v deice asi 158 m na na ni pribili soubetne late na zpu.sob kolejnic. Kdyt byla hotova, zadali na ni montovati zahadnY pkistroj, slotenY ze tit na kolech spodivajicich Usti. Prva, opatkene, vysokYm kominem a tabulkou s napisem "Der boehmische Loewe", mela na zadnhm konci valcoviteho tela topeniete a byl k ni pkive gen malt "Munitionswagen", podobajici se dneenim tendrum na uhli a vodu. Za tento primitivni tendr byl pak jegte ptipnut malt vozik pro dva cestujici. Celek byl zdrobnelYm vladkem, majicim rozmery asi jedne dtvrtiny skutedneho viaku.

Jeho konstrukteki, mechanikove Alois Borrosch a David Evans, postavili jej v dilnach strojnicke tovarny firmy Breitfeld, Gottschald & Comp., kde byli zamestnani. Slibovali si od sveho vYtvoru mnoho. Tvrdili, ze s vahou 940 liber vyvine rychlost 560 stop za minutu tedy bezmala 11 km za hodinu. Tlak pary musel se vgak vystupfiovat az na 45 liber na dtveredni coul. Tlak uvnitt kotle byl meken na zvlagtni stupnici a jeho pinpadnYm nidivYm vlastno-

stem delily dva bezpednostni ventily. Vladek jezdil vetejne po prve — jak pi ge dr. A. NovotnY — 28. kvetna mezi etvrtou a sedmou hodinou odpoledni. Svou drahu objel v ease dvou minut celkem ttikrat. Jeho rychlost nebyla tedy nijak pkiligna. To proto, ze pracoval jen na pal sily. Vice ji totiz nesmel — vzhledem k lehke trati — vyvinouti. Tento zajimavY pokus obou mechaniku byl popsan v "Bohemii", ale zanechal v Praze krome novinakskeho referatu i jine stopy. Byly to hlavne soukrome zapisky, ktere se nam dochovaly o tomto pokusu s miniaturni teleznici at do dne gni doby.

ChodskST svatebni pla gt' za 2,500 K. V Mrakove na Chodsku v techto dnech vzbudila pozornost nevesta, ktera sla na faru "na udeni" v chodskem kabatku. MrakovskYm se to tak libilo, ze se rozhodli svatby potadat zase po staru, v krojich. Je k tomu potkebi take svatebni plagt' pro tenicha. Pkijde dnes asi na pal tietiho tisice a tak se Mrakoveti dohodli s TlumadovskYmi a KlieovSkYmi, ze takovY pla gt' pokidi spoleene a tenichovi jej v den svatby Svatba oveem bude pak i s dudickou kapelou a chodskYmi pisnemi.

Dva vimenkali: otec a syn.

V Hornim Holetine u Hlinska hospodati na svem statku 371etY rolnik Jan Det'ak, jeho rod ma veru pevne kokeny. Jeho dededek, 831etY Vaclav Det'ak, v kraji znamy veelat a milovnik stromfi, tiije si spokojene na vYmenku. Take otec nynej giho hospodate, 591ety Jan Det'ak, je uz na vYmenku. Jan Det'ak ml. ma ut take postarano o nastupce. Bude jim jeho synek, kteremu je nyni 1 rok. Na statku vladne ptikladna pohoda.

Steloval si pan Cvikr: "Moje pani je hrozne opatrna. KaZdY veeer, nez jde spat, diva se pod postel, jestli tam nekdo neni."

Mavl rukou pan Nevrlak: "To jests nic neni; moje pani je jests mnohem horei, to kdyZ cestuje spacim vozem, tak se pied spanim podiva pod celY vlak."

Petr pkines1 doma petku z dejepisu.

"Kluku", vreel otec rozzlobene, "copak se nikdy nenauelS" dejepis? Jako syn obchodnika by sis mel piece dislice dobre pamatovat."

"Vtak si je taky pamatuji, tati! VSechny &slice znam, jen nevim, co se stab."

SOKOL HOUSTON. Alespori dvakrat do roka navetevuji uz po nekolik let magkarni zabvay a skuteene musim '2.,e sokolske. vderejei zabava byla jedna z nejzdatilej gich. Nagi pittele nas v hojnem poetu navkivili a vetei east hosta byla maskovana. Ve vderej gi spolednosti se pohybovaly typy: detske v notnich kogilich, mala ditka, velke, stare baby a ditky, pane vystrojene panicky, dernoel, hadrove panenky, snehulaci, tanednice, obeane z dalekYch zemi jako, Turecka, 8panelska a z Indie, tanednice z ledoveho kluziete, pani z doby kolonialnh, kalamat, silnY Samson, rule, ea gek, Uncle Sam a Mir. Jests mnoho jinYch, ktere jsem zapomnela. Soudci men velkou praci vybrati tti masky„ ktere se nejvice vyjimaly, nebo byly nejpopularnej gi. Citim, ze jiste kazdy jejich piaci, a ze s pomoci hostfi ceny ptipadly opravdu zasloutilYm maskam.

Sestra Anna Hamusek, clama z Turecka, vyhrala prvni cenu $2.00.

Anna mela kostYm opravdu bohatY, hezky ptipraveny a pekne ji to slueelo.

Bratr a sestra D. Nezvalovi (hadrove panenky) obdriel druhou cenu $1.50. Opravdove hadrove panenky, s vinenou parukou a pkistrojenim, jako vidime vyobrazene na oznamkach prodeje viny.

Muj bratr Jerry, gentleman eernoch, obdrtel 3. cenu $1.00. Pansky oblek, ale malo 'VYchovy; soudime z toho, s jak hroznYm frkanim pouEval sveho kapesniku. Slue'elo mu to..

Maya se zdakila, ne ptimo finandne, ale my zdatilost zabavy neodhadujeme v dolarech a centech.

Chceme vice u glechtilYch zabay.

Add 8tefanik bude miti divadlo posledni nedeli v tomto mesici, a sice 28: ledna, pod nazvern "Kdyt se spletou recepty".

-A na druhY raeSic •chystaji zase •ni mag karni tanec. MySliin, ze raz bude "V dalekem Severu". Tak ptipravte si ty koteeiny a pkijd'te.

Na zdar!

Ruzena Lebrova.

0 "Opakovanim nelze zmeniti lez v pravdu."

Pres. Roosevelt v roahlase,

HLEDAME JEDNA ELE politickfch oznimek PRO VESTNIK A eECHOSLOVAK e iech osaclich. y

y

Letos jest rok voleb. Ziskejte Politicks Oznameni ode vgech kandidatft ve Vaeem okresu a precinktu.

Zaplatime komigne za ziskani techto. Udelate dobrou sluttu Vagemu kandidatu, kdyt odporudite Vestnik a Oechoslovak k k oznamovani jeho kandidatury.

Ceny Pohl ckich Oznameni Statni urad Okresni urad Okresni kornisai Precinktni urad

$25.00 15.00 10.00 7.50

Stejna, cena jest pro kterSrkoliv z vase uvedenSrch 1Thechna Politicks oznameni mush bYti zaplacena ptedem.

Za tento obnos kandidat dostane peknY clank odporueeni, ktery si sam mate ptipravit a my ptelotime do eeLtiny, pak jmeno jeho jest vtazeno do sloupce politickych oznameni, die okresii a toto tam mIstane do voleb.

a

Jednejte nyni, neb oznameni nestoji nic vice dnes, nezli tYden pied volbou.

Dark informace ochotne pods

tediodotak Vydavatele Vestniku a t echoslovika WEST,

MP

U.

Ell

so

ERAS

teskST mluvici 1111 M

M. R. 8. tefanik, miadY ueenee, ' rY konal vedecke, pozorovani hvezdnate oblohy na tithe tahitske observatori, vraci se unaven do Pail.2e.

Zablcudi tarn nahodou na prednaeku profesora, kterY doporueuje jeho vedecke dilo. Skromr '8tefanik vyslechn,e slova chvaly a ptimo v rozpacich opusti pkednaekovou sin, aby navetivil sve pratele.

V nedalekem Meudonu, v kruhu svych eeskYch a slovenskYch pkatei, uvedomi si finavu sveho bloudeni po svete. Rad si jiZ" trochu odpoeinul, aby s novYmi silami poeal novou praci. Tou21 jen po domove, po rodnem kraji, po jeho klidu. Odjiati k svYm rodierim na Slovensko pin radosti a etesti. Jest veak bolestne zklaman. Vidi veude jen bolest a utrpeni utlaeovaneho naroda. Prinzdi prave k povestnYm mad'arskYm volbam, ktere byly vyvrcholenim vladniho teroru. Vidi znoveechnu tu porobu sveho lidu, kterou jeho otec, evangelickY farar, chce zmirnit. Zastava se utlaeovaneho lidu a dostane se do konfliktu s mad`a,rskYm notarem, kterY ho hrube urati, taide otec 8tefaniktv je z litosti ranen mrtvici. A takkka na smrtelnem lozi odevzdava svemu synovi malY kkilek po jeho strYci Vilkovi Sulkovi, ktereho Mad'ari popravili pro lasku k Slovensku. A vefu ji2 nemusi pkipominati Milanovi, aby v cizine nezaponmel na utisk sveho narctia. Tento rodinnY odkaz, doprovazi pak 8tefanika na jeho cestacb, tento kri.2,•ek mu dodava sily, aby vykonal pak vskutku velike dilo.

Nastava rok 1914 svetova vodka.

Nadeene pisn2 pochodujicich vojinri zaznivaji pari2skYmi ulicemi.

A to prondei Stefanik sva znama slova: "Nyni nastal eas!" Nevybizi jen sve pratele, aby vstoupiii do rad francouzske armady; sam jde pkikladem v dele. Veichni jej nasleduji k,ome skeptickeho Martina, ktery vaha, ac jeho . .ena Helena, nadeene vita. vYzvu ‘8teldnikovu.

Prvni 8tefaniktiv zakrok, aby Ceei a Slovaci ye Francii nebyli internovani a smell bojovat po boku francouzskYch vojsk, ma prudkY ohlas v Praze. Rakouske tikady vec vyeetruji a v:Ysledek: Denik "6as" je konfiskovan a redaktoki 2alarovani. I na Slovensku je L6;tefanikova matka, pronasledovana za akci

Ve stfedu, dne 17. ledna 1940.

VESTNIK

Strana 20

te..an

em vi jenom tolik, e j , irda na sveho Milano, 'ae se v ni ozYva starostlive srdce rnatky, ktera se boji . o 2ivot milovaneho syna.

Mezitim 8tefanik vykona jako letee kadu hrdinskYch cinu. Je to hlavne let nad hokici Niel v Srbsku, kde za2Zene nepkatelska bombardovaci letadla. Ne2 pri pkistani je Cace zranen. Prodela straenY Ustup Albanii, aby pak byl rychle doproven do Pima do lazaretu v pale.ci kradovny-matky. A zde, ktt se probird z horeaky, vidi nad sebou tvak, ktera ho pak doprovazi cekYzy de Benzonni, ktera, vnese do 1S7m Lvotem. Je to tvak mlade markYzy de Benzonni, ktera vnese do jeho Mvota mnoho slunnYch chvil.

Ne2" 8tefanik nema v Rime stani.

V Pakini se utvokila Narodni rada.

8' tefanik usnadriuje cestu vudci odboje, profesoru Masarykovi. .Jeho pkatele bojuji, Helena se stava kurYrkou ye slObach Maffie. Jen Martin stale valid — — tefanik znovu se mita v Italii, kde s letadla rozhazuje prvni 'etaky deskYm a slovenskYm vojakrim.

Vojaci pkebihaji, aby bojovali proti Rakousku. A to je na veech irontach — vgu.de zuri boj. Viterstvi se stkida s pora2kami.

A y teto dobe nastava otres ye 8terariikove givote. Jako kdysi bloudil po Slovensku, bloudi dnes po veech bojietich, mezi k i• ti Vidi sve ptatele, shledava se i s Martinem, kterY eel piece za svou narodni povinnosti na frontu a v bojich ztratil ruku. 8tefanik citi svtij dil odpovednosti za vee — boll ho ztraty — boil ho ti, kteri polozili za svou vec 2ivot. A prave bYvalY skeptik Martin, nyni n•ejvice veki v koneenY rispech.

Zda se, 2e 8tefanikova touha po miru bude vyslyeena. Mir je na obzoru. MC to bYt separatni Sixtriv mir. Ale kdyC 8tefanik vidi, joke jsou podminky tohoto miru, zase se vzpru21 k novemu boji. Na 'Stesti je tento neblahY mir rychle za'2ehnan a Narodni rada dosahne uznani legii za sarnostatne vojsko.

Ted' nemihe bYt ohraeno dobyti nag svobody, ktere uz stale. tolik krve.

Svetova valka zuki uz etvrtY rok.

Na veech frontach bojuji skoro Yeechny mocnosti — svet stoji v pia-

rnenech. Ale Stefanik nevidi nic, ne'Z eeskoslovenske legie, jen stoji pevne na veech fro ,ntach, aby pkispely k viteznernu skoneeni valky.

A tu se dovida, ze jedna fronta hie umdleva. Je to Rusko. Ti, kteki maji za sebou tolik slavnYch viterstvi, nesmeji umdlit! Stefanik citi nejvyeei radost, ze je vyslan, aby na ruske fronte udelal poradek. ttefa.nikriv odjezd na Sibik je pre-" rueen kratkou episodou v Japon, sku, kde ho zastihuje mir a prevrat v oeskoslovensku. Tu '8tefanik jede dal, jiz jako prvni ministr valky sve osvobozene vlasti.

Ale na Sibiri i .e tefan.ik . •rekvapen. Vidi kady legionatri, 2ijicich daleko od rodne zeme. Teprve ted' vidi, co je to Sibik, za jakYch podminek rueti legionaki bojovali. A nedivi se jejich umdleni. Napomina je, povzbuzuje a projiali dale sibikske plane s pevnYm pkesvedeenirn, 2e tyto chlapce co nejdrive odtud vysvobodi.

KdyZ• pak veecko v Parini zakidil, vraci se do sve pracovny v Rime, se svYm pritelem, legionalem Zikmundikem. Mysli na dcrnov, teei se na domov — v podveeer sveho odletu do viasti. Kdy2 pak osamotni s markYzou Benzonni, vypravi ji o svem snu, kterY ti‘Z tak diouho v sobe ncsi. — Az veechno ve viasti vykona, odjede zase nekam daleko, kcle bude zase Gist ve hvezdach, jako kdysi na tahitske observatoki.

Diva se na svou generalskou tapku a pak oknem yen, do hvezdnate oblohy, ve ktere vidi svuj sen...

Ale taho snu se, bohutel nedoekal.

Film bude, ukazovan pried mesic v rinoru.

Na tajemniky odboeek Narodniho Sdrideni byl jiz rozeslan uraitY den hrani, jak mile budete mit s majiteli divadel vyjednanou mistnosl, laskaye oznamte ihned na adresu, Jos. Vaeut, Schulenburg, Texas )o(---:-Vyrialez filmu, kterY k obraziam a rv.ukilm bude mit i vCechny prislune vane. gvYcarskY vynalezce v techto dnech ye sve laboratoki pobli2e Bernu predvedl kruhu odbOrnikri nekolik ukazek "zy ukoveho filmu s Divaci men eichovY pocit naproste skuteenosti. Prvni ukazka predvadela sklizeri sena. Hoste cili opojnou vrini sena. Za chvili se objevila na platne kytice rid'Zi. a Salem ela sladka jejich vane Dalei ukazky znazornovaly Z'enu, ktera, prave varila kavu. Vane zfilmovane kavy byla tak dra Z . diva, a svildna, 2"e ka2dY dostal chut' aby si dal take naliti ealek. Predvadeni autornobilovYch zavochl ,provazel slip* zapach benzinu. Vynalezee uditrije svtij objev v nejvater tajnosti a odmitl blizsi vysvetleni. Byla ji2 utvorena spoleanost, ktera se bude zabYvat vYrobou techto zvukovYch filnari s vain. Jeji chemikove jiC sestavili asi 4000 druhri filmovYch viini. Patrne se k obvykle zvukove aparatuke filmu pkimontuje malt' piistroj, kterYm se jednotlive vrine rozeikuji. Manipulate s natabenim i predvadenim filmu je pkibli2ne jako dosud. )o( Belgie stavi nove lotli.

Belgicka vlada povolila fiver v dastee 350 milionil frankt na sta y -bunovYchbdnilo.PmYeli se na stavbu 10 novYch lodi. Vlada slibila, ze da na kaZdou led' k ,disposici zalohu aZ' 70 procent.

Krajanska firma, Praga Film Co., Chicaga jeji majitele obetavi krajane panove Veskrna a Jelinek, kteri nevahaji pkispeti na dobrou vec kdy toho je potkeba, tento film pro Narodni SdruZeni zdarma, prostkednictvim sveho stupce Jos. Vaeuta ze Schulenburg.

Divil se pan doktor: CistY vYtekk bude venovan pro o"Kdy't tolik vypijete, mtlIete drusvobozeni naei ubohe a bezmocne vlasti, ktera k nam s bolestnYm hY den pracovat?"

"JO., nevim," povidal po pravde srdcem o pomoc void. patient, a to jeete nezkusil."

111111111111 IOWA

t.

gy

.1• ■■■ .....

nonammtamuo

IVES

p gram

PouenSi i zabavnY pokada zakladajici se odboeka

Sdruieni Americl4Tch Cechosiovakii TexaskSrch

v nee, t h 3 21. leenr3.194:v o ed. ith

e.

v Rosemberku, v sini_Lodge Hall p. Stibory Na programu jsou narodni zpevy a pisne,— dva male divadelni vYstupy, keel na slovo vzatYch recnikuo naeem narodnim ScIrOeni a naeem narodnim t. ivote adt.

Na konec 6eska Beseda za hudby pp. Nesvadbri.

Kapela pp. Nesvadbri ptispeje k • obveseleni mysli, a umeni naeich dam k telesnemu posilneni posilneni a obeerstveni.

Zveme veechny uprimne naeince, zvlaete i mladsi pokoleni.

Vstupne: dobrovolnY prispevek. Kdo da alesperi 25c, bude mu to poeitano co elenskY pkispevek eili vstupne do Narodniho Sdru2eni AmerickYch Oechoslovalkil v Texasu.

Po programe volba definitivnich rikednikti.

•e stiedu, dne 17. ledna 1040.

Strana 21

VtSTNiK

Dr. KopeckSr promluvil ke studen turn..

Z Austinu se oznamuje, 2e se tam dne 10. ledna konala pravidelna, Oetne navkivena sehtize Universitniho Oeskeho Klubu, kterou zandjil i kidil pkedseda Harry Barton. z Abbott. Zabavny program mel na starosti Joe Malik z Placed°, jen s Fr. Musilem ze Stamford na plane zahral ndpevy nekolika CeskYch pisni. Student Castillo zazpival nekolik pisni milostnYeh s doprovodem Fr. Musila na plane. Pkedseda vyzval Dr. Mirka, aby pkedstavil teenika Dr. Jas. Kopeckeho ze San Antonia, co2 tent° ueinil a kekl, 2,e studenti, kteki dne 23. kijna 1909 stall u kolebky klubu dechie na Texaske statni universite, byli idealists, protole jinak by kiub nebyli zalokli, a dolokl, 2e Dr. Kopeck' je jednim z pionYrii-zakladateltil klubu. Dr. KopeekY nejdkive promluvil o poeateich klubu beehie pied triciti lety a vylieil zajimavym zpiisobem, jak nak studenti zili a pracovali. V2dycky hledell najiti to, co je spojovalo a nikoliv 'dein° a proto se dobke

ze nynefai vyueovani keel na statni universite i na vyakeh Akalach je prirortenYm vYvojem uplatneni idealit nakch prvnich i pozdejSieh studentil, elenti klubu de c hie. Ukdzal take, 2,e nak studenti se upiatnili nejen ve s Ych povolanieh, nYerz i e verejnem Zivote co dobii obeane a obeanky, a vyzYval i nynejk studenty a studentky, budouci vudce, k praei, jednOte a pkatelstvi. 2e styky. navazane na universite, rnaji trvalou cenu v pozdejkin 2ivote. Ke kenei keel aertovne vdfine prohldsil, lie by ani neSkodilo, kdyby nekteki nak studenti a studentky se zamilovali . . . . fZee Dr. Kopeekeho byla nejen zujimava., ale i pouena a odmenena byla bouklivYm potleskem. Po schtizi bylo o ni hodne ho den°, co2 je dtikazem, 2e jeho slova padla na ptidu iirodnou. Po keel. kvartet: Fr. Mush]. ze Stamford, Edvin S reek z La Grange, Joe Malik z Placed() a Jar. E. 2ivnY z Austinu zazpivali pisne "Dobru noc, ma mild" a "Jde potok luelneu". Potom byli pkedstaveni hosts a zapisovatelka, si. Alice Vondrdkova z Hempstead, pkeeetla zapis o posledni schuzi, jent byl

y

y

y

y

ittommartn=caLanicmmumstb==mmin=,,,a

schvalen. Vine Krejci z Flatonie podal obkrnou a zajimavou zpravu o tom, c,:) se stab° s vytiStenymi stanovami i Ustavou Universitniho Klubu daskeho a rozhodnuto bylo, aby predseda a parlamentdk se pokusili dostati vsechny vYtisky..Zazpivanim. Texaske hymny byla pekna schnze ukondena.

S itrajonskSim pozdravem, Floreine C. Holly, zpravedajka klubu.

g

aty delaji eloveka.

Do domu L. N. Talsteho jednou dodavatel diivi. V nine na dvote vidi staxeho nou'ie S'tipat polena.

"Tak co, tatiku, nepatkebuje pan hrabe diivi k topeni?"

"Nevim," di statee, "ale zeptejte se v dome."

V pkedsini domu potkal obehodnik vykiokeneha lokaje. Povaluje ho za hrabete, poltionni se at be -zemi: "Potkebuje vase jasnost drivi be topjeni?"

"Nevim, zeptejte se hrabete." — "Kde je?"

"Na dvoie, atipe tam drivi."

Usmivajici se tva.t je nejlepgi zpilsob, jak pomstit uralku.

0

PROC LIDE ZOVOU NONAT ZA.ZRONOU. V "Tex. Rolniku" 1. zaki pie p. J. Krhovjak, Flatonie, Tex., v dopisu mezi jinYm toto: "NeviS o to zazraene Nonat, ktera kdyi se pkiloti;vytahne i tkisku z nohy? MnohSr jiz byl tak zachranen od operate.

Mast' vyleei a ponia2e v mnoha jinYch zgasobech ptimo k neuveteni.

Je v§ak mnoho rolnin a je to k neuvereni, ktere ani Nonatem nelze dostat do organisace.

Na rozliene, at' suche neb otevfene bolesti se Nonat osvedeila, ktera, vytahne drevene i ocelove ttisky, steely a jine predmety uvazle v tkle, ale musi to bVt

NONIAT "t•--Y u. c hr".

OMP

Cena Nonat je 50e a $1.00, pogtou 55c a $1.05. Pte3te se Vageho lekarnika nebo jednatele, ale nit jineho neberte, radeji inSte piimo na na6i adresu: Mari. L.11,1in.."

Co..

tttt noon ........ inn mem lanss 1111.4

ska rwa.

A AYETTLVILLE

a

';

TEXAS

na zvelebene majetky do 50% jejich piitonrme hodnoty.

Poskytuje na f army dela na Na mestske majetky dovoluje mesieni splatky; spriatky do dvaceti rola Bez splatek na deset rok ii s privem volnych splitek v kterSTkoliv 6as. PUTeujici, si pieje deli splatky vetsi nezh jeho iota peaiaduje, nee tak udniti kdykoliv a (wok na tak splacenST obnos jest po6itin jen do dne, kdy penize byly eadrieny.

Orok: pro deny Jednoty Best a pill procenta prvni rok a pet procent siedujici roky; — pro necleny Jednoty sedm a p procenta prvni rok a Best procent nisledujici roky . . . Kdyi pfijeujici 61enem neni, mule se jim on neb nekterSr den jeho rodiny stati a dostane hned vS7hodu uroku jak jest titan deniim, jeden roini denskSi poplatek, nein Cirok jest splatnk.

0 podrobnosti dalg pike na:

• •

• P• Fayetteville,

IN

•• ani101.

IN

Texas

Strana 22

V2STNIK

C. Ii. Cii 7 FRAvNiK

17 '

Y

Vytizuje ve gkere soudni zalelitosti inadovna: 936 Bankeis Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS.

RED FRONT Jidelna, Restaurace

eeska

a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Ko g ut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunde .NejlepS4 soudkove a lahvove pi7o, rtzne druhy vina a doutniky.

Miuvime 6esky.

Hoboko stale na sklade.

ZvlaLtni stoly pro rodiny.

DR. KAR. 1 HOLLUB teskY Lelia. a Operate'.

711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon Atadovny: Preston 2553 Telefon v•o i rIPTIPP • Lellio-h 9745 SPRAVNE VYKONANA POHREBNi SLU2•BA. V hodine Zalu zarmouceni naleznou Edward Pace pohiebni dstav pohotovY k sympatickemu vyflzeni nezbytitYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohibu.

Levne ceny jsou na6i zasaciou.

EDWARD PACE Pohiebni iiditel.

Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

John W. Lekkar OESKt PRAVNiK tiadovna v Butler - Grimes Bldg.

ROSENBERG, TEXAS.

DR. THOMAS N. DeLANEY 0611/ LEKAR BrYle spravne pkipravene.

Cas die iimluvy. tiadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS. Nerozumel mu.

MladY dramatik J. K. pkiSel na nav§tevu ke, svemu ptiteli sochati.

Ten je§te letiel v posteli za plentou. I zeptal se ho druh: "Poslechni, ma§ to sochu "pamsty" uz hotovou, nebo ji ma§ jeg te rozdelanou?"

RozespalY sochai se protahl na liitiku a kekl hlubokYm hlasem: "Dodelavam."

Vybehl dramatik na chodbu a ktidel: "Zavolejte lekate, von tady dodelava!"

Caldwell, Texas.

Ct ;'ene, redakce:— Predne Drell wliem 'atenaram no y Y rok a aby se jim vSechna jejich o t.ni vypinila, hlavne astara viast byla opet svoodna a ye svobodia€ Europe, to si v.Sechni pirojerne. My, -co , jsme ve stare vlasti rozeni, zname jeji krasy, a p als sou tam nai bratri a sepovinnosti je oraoavati _ osvebozeni, ponevada kaaal l: ma rad svcbodu. Nak ads rozend, znala na g i viast ravovani jeji rodieti, nyto na o'•razkach, ktere pan (le u nas v Texasu ukazuje, 'e stare, y last krasna. Jsme 7,(deeni, ao takovY peky obrazcich.

Nak mia.det I2Sude pracuje, zaklaclaj kluby mIedeze, jak v New orku, talc. v Chicagu a mnoha jinych r&istoc; ani riaS Texas nezadu. V.Sechna, jim. si vaZi sv,Ych rodiet a stare vlasti a ae pracuji pro osvobozeni.

Jos. Havlieek a Oklahoma City a y iII E. Bairiant z West y v Cechoslovaku, .e s d nick mnohe, co by;:horn snad j lade pre,hledli.

Pan Petr RaThStejnek se tazal v kdo dostal dopis Plzefiska. jsem psani od net re ech, ted' jia po vanocich. Toto • dvakrat otevreno. eensurou. Pia-2 jen o rodinnYch záleaitostech a niezi jinYrn piSe, ae si kotip.la„, pleat' nove mody a Saty, a ae jest v nick tak se.Snerovana, nemti.= e ani CYchat. Rozumime; tako y e Saty by nernusela nosit, jsou to psmery. PiSe, ze celY rok byl tak ne y liclnY a vrc.hol vSeho ze byl listepod (to asi tim, ze bylo tolik pra,'":skYck, studentii popraveno). — Dale piae, ae jest stale pochmurno a smutno na srdci i na duSi, a pite ae doufa, ao se vSichni dcaaji slunneho jara; prozatim pry nouzi netrpi.

Jindy se vady ptaxala na strYce Edv.(arda, tot a: •BeneSe, jestli je a zdrdv, a kdyl jsem psala, ae se stydime za ty nak liti tarn v oeehach, co da, lali proti Masarykovi 'a Rene" psala, ae to bylo jen asi desetina, co byli proti, ostatnich devadesat a bylo s Masarykem a BeneCorn, a ae nyni pry i tits znaji sviij Psala jsem ji, ze strYc je zdrCv a aiv a pilne pracuje na farmei.skYch sdrulenich. 2e se vSude po Sp. Statech zakladaji farmarska sdruaeni a tyto tie zdarne pokra'euji.

Ve vSech • SeskI'7 ch novinach milaeme kaadY den C. i.sti jrnena novYch diead sciruaeni a tea jmena starch kteri rozifenYmi eastkami Daispi y aji. Tyto dni jsem si pov'Simla novin Astorian New York, ktere odboaka tam ma, 1500 elenil.

Slibila jsem, Ce uverejnim jmena vkch, kteri path: k na g i odlacece v Novena Tabora. Nasledujici dali no 25c: Jos. Siptak, Joe H. Siptak, Peter a pani Mikeska, Marin VYchoped, Pavel Mynar, J. N. Vavra, John Urb,anovskY, Marie Praaak, Edwin Sks;trpa, Frank Marek, Chriesman, pi. Emit LeSikar, John 8rubaf, Vince Urban, Marie Urban, John Masai', John 8 tat1m a manaelka, Geo a paid John Horoica a pani, An0 S tienskYmi je to asi jako s kam- na a Linhard Blaha, Joe V. Sefeik, ny: napked se dlovek zahkeje a na- Vac/. Hyvi, man2elka a 2 ditky. Po 50c dali riasledujiei: Dr. J. g, Sipkonec si spali prsty.

tak a madielka, John E. Mikeska, Joe L. Mikeska, Petr Sefcik a manZelka, Pavel Trealek. Po dolaru daChas. Najmayer, li Frank Marek, Hogg, Emil Legikar a mantelka, Jos. Wondrash, Marie Wondrash, pani John W. Skrabanek a Warren 8" krabanek.

Rad Hej Slovane cis. 105 se pkidal k na g i odbodce, 40 dlent po 25c, $10.00.

V posledni schdzi v prosinci daroval J. N. Vavra 50c a pani P. P. IVIikeskOva teti 50c a Marie Wondrag ova $1.00.

Pan John Toupal, tajemnik odboaky mel yyd,ani do sjezdu do East Bernard $4.00, ktere venoval odboece ; byl to vydej, tak tie tato eastl:a do pokladny neptibyla. Pan Toupal to oznamil y e schazi ,ale opomenula jsem to uvetejnit v novinach.

Ve stfedu, dne 17. ledna 1940. pracovat ,tak jak jsme pracovali piked 23 roky. Tenkrate jsme tel pletly sweatry a ponotky a tehdy pan Boehm z Moulton nam poslal $50.00 na vinu. Snad se najde opet nejakY dobrodinec, kterY nam neco po gle. Mam dosud knihu claret, co jsme pied 23 lety ptijaly , a tea kolik beden jsme zaslaly.

S pnzdravem na v g echny dtenale, Marie Wondragova.

Dou g ka: — Doufam, te se mnoho nag ich lidi do na g ich tad pkida, neb na g okres je hojne na g imi lidmi obsazen a pomohou na g i stare vlasti z nevolnictvi a otroctvi k svobode.

0 VYKAZ PitiSPEVKIY Texaske Matice Vy ggho Vzdelini, od 1. ledna do 8. ledna 1940.

Hlavni Utadovna S.P.J.S.T., Fayetteville, Texas $300.00 S.P.J.S.T. tad dislo 13., Dime Box, Texas 5.00 Pani J. M. Matejek, pkedsedky10.00 no T.M.V.V. Srdedne dekuji v g em milodarcrim A. W. Marchak.

V kvitanci z minuleho tYclne bylo udano, te spolek R.V.O.S. Cis. 48., daroval $2.00, cot bylo chybrie, nebot' daroval $2.50.

Take jsem eetla v novinach jak pracuje oervenk Ktiti, 1Thelky a Ptatky v Chicago a v New Yorku, zde u nas v Texasu se ujala pra7,e pani Hollubova, mantelka deskoslovenskeho konsula v Houstonu. ryto poslaly jiti nekolik beden §atstva a rozlianYch potteb na esko0 Jovenskou Radu do New Yorku, odTy ,kteki se chteji otenit s kud jsou poslany do Francie pro eeskoslovenske vojsko a uteeence. ni divkou, upozorriujeme na starou zku§enost, tie je lehei tit pro ideal Doufam, 'tie i my zde budeme opet neti s idealem.

•■■■••■■•■•••■■11111Now.111V

f,LOBI-LI VAS V RODINE KA8EL VZNIKL'ir NASTUZENIM, PAE ■IE6EKEJTE DO ZITRKA, ALE JESTE DNES SI POSLETE DC .EKARNY ANEBO PRIMO PRO

Seveniv

BALSAM •

PROTI

(SEVERA'S COUGH BALSAM) JE LAHODNk, PtSOBIVt — pkipravenY z NEJELEPS1CH PRISAD Deti nemusite nutit, nebot' jej maji rady!

Volk lahev

5k 25

Mengi lahev

60 LET VYTRVALEHO nejlep gim doporudenim na gemu lidu.

NEMtiETE-LI KOUPIT SEVERU V V LEKARNE NEBERTE NIC JINEHO A PONA VYPLACHOVAN1 HRDLA SIETE OBJEDNAVKU NA DO50c a 35c LEJS± ADRESU! POSTOVNE SEVEROVY PLACENO NA VS' . ECH OBJEDTABLETKY PROTI NAVKACH ZA $1 NEB VICE. NASTUZENt UtINTE TAK DNES! 30c krabice.

ANTISEPSOL

1 15'A 12 IOWA

Plbc

Ve stfedu, dne 17. ledna 1940.

VSEM ODBOtKAM SDRUiEN1 AMERICKYCH eECHOSLOVAKIJ V TEXASU. Drazi krajane!

Vstupujeme do Noveho Roku, kterSr jiste piinese velke zmeny. My ameriati Cechoslovaci nemiltieme z-astati se zalotienYma rukama' a nedinne ptihlitieti k vSwoji udalosti,'ktere znamenaji tolik nejen pro naSi starou vlast, naSe bratry a sestry za motem, ale i pro nas Amerieany eeskoslovenskeho ptiwodu.

My v Texasu vykonali jsme jiti kousek prate v rode 1938 a 1939, ale hlavni prade nas jeSte 'deka. Kdyti' porovnavame rase finaneni vSTsledky s raznYmi jinYmi akcemi pro Finsko, Polsko atd. tu musime si naproste. Uptirrine pkiznati, tie my doposud neudelali jsme pine svoji povinnost. Uvatilme-li jak velkSr poCet na'Sich krajantl tilje v Texasu. a kdyby katidY dal aspon jeden dolar, tu nas vYsledek neni ani 4%.

Zamyslete se drazi krajane, zdali to neni skuteene velmi smutne, kdy my na svoji vlastni vec, v zajmu nas samYch nejsme ani na tolik uvedomeli ,abychmo podpoi iii tak svatoa vec, svoji starou otdinu, kolebku nanch rodieu. Jak. miltieme ()dekavat iictu jinonarodovcii, kdy nemame fictu sami k sobe, , k naSemu dobremu deskoslovenskemu piivodu a k nag tradici tisicilete. znamenali jsme pied rokem 1918?? Zamyslete se, ptatele — naprosto nic. Va ge deti n.emohly ani jinonarodovcilm vysvetliti z jakeho naroda vlastne pochazi a mnozi se nasledkem toho ani nehlasili k nasim Byli jsme ptistehovalci tamer beze jmena a bez svobodne vlasti, tak jako dite bez radial.). a domova.

Svobodna Republika eskoslovenska dala nam jmeno, s kterYm jsme se mobil hrcle hlasiti mezi spoleCnost jinonarodovc-a. Svobodne skoslovensko znamenalo pro nas americke C,',echaslovaky Actu ostatnich. Padem Oeskoslovenska padame i my, svoboda Oeskoslovenska znamena pro nas samotne i pro nase potomky hrdost a Acta druhS7ch.

Svabodne Ceskoslovensko znamenalo pro nas zde v Americe tolik, tie to dobte nemutieme jeSte pochopiti ani oceniti.

Dnes stavi se za osvobozeni e skoslovenska. vSiznaeni miftiove a tieny z vetejneho americkeho 'tiivota. Senator W. H. King pronesl velkou tee v senatu SpojenSrch Statu, ktera byla zanesena do Congressional Record na veene easy. N. M. Buttler, president Columbijske University vytvotil velkou organisaci v New Yorku pod jmenem American Friends of Czechoslovakia, .spoleene s piednimi mutii arnerickeho kulturniho a narodohospodakskeho sveta, ktera rozesila propagaeni material o nas a Ceskoslovensku, kterd uspokadala mimo jine vSrstavku na'Seho malitstvi a sochatstvi v New Yorku pod eestnSTrn protektoratem pani D. F. Rooseveltove, tieny naeho presidenta a bude potadati dne 24. t. m. velkS7 koncert v Carnegie Hall v New Yorku eeskoslovenske hudby pod bestnSrm pkedsednictvim tak vS7znamiVch lidi jako jest John Barbiolli, dirigent New Yorske Filharmonie. eskoslovensko CO se velke Ade' a sympatii i na;seho presidenta F, D.

Strana 23

V28TNtiC Roosevelta a jinYch vynikajicich s,merickYch statnik0.

Francie a Anglie uznala jit Ceskoslovenskou Narodni V9bor v Paa novou deskoslovenskou armadu do ktere se peihlasilo tisice deskoslovensk9ch muzu, aby i za cenu krve osvobodili starou eeskoslovenskou oteinu. Jinonarodovci jakot i Cechoslovaci pomahaji osvoboditi starou vlast za velk9ch obeti.

Co ueinime my amerfeti echosiovaei v Texasu???

Po nekolik mesicu jed.notlivci at' jiti" hmotne neb jinak podpotili osvobozovaci akci vedenou flak organisaci SALT., avSak ta spousta naSich krajant, ta velka statisicova kolonie zde v Texasu zCistala hlucha a mnozi se rozmfali dati 25 centu neb gal dolaru a mnozi jeSte naSi praci ztetuji. Bylo by stran9m 'einem a museli bychom se hanbiti sami peed sebou, kdybychom neotevteli oCi ani dues a distali uzaveeni k hiasu sveho srdce.

Historicka doba jest blizka, kdy bude se rozhodovati o osudu Ceskoslovenska a tim i o to, zdali budete pouh9mi ptistehovalci jako tomu bylo peed rokem 1918, neb budete-li se hrde hlasiti k svobodnemu, demokratickemu narodu 'deskoslovenskemu. Jak odpovite krajane y Texasu???

Nedekejte az nekdo k Vam peijde a bude prositi o spolupraci neb podporu finaneni pro nagi akci.

Chopte se dila katd9 jednotlivec.

Vy vSichni mutove a teny dobre yule jste pracovniky, Vy vAichni musite postaviti se v jeden mohutn9 Sik a ptilotiti ruce k dilu. Pottebujeme Vas, poteebuje Vas star& Willa. Do prate tak jak Vam to kate Vase svedomi, VaSe Cest a na.Se eeskoslovenska tradice.

Zakladejte odboCky naSeho SdruZeni Americk9ch Cechosiovaku v Texasu., kde jeSte nejsou, sbirejte peispeyky a dary pro osvobozovaci akci. Zasilejte Seky na naSeho pokladnika br. F. Olexu, jun., 6402 Taggart street„ Houston, Texas.

TexasSti Cechoslovaci vzharu!

S heslem "Zvitezime!

Sdruieni AmerickYch eechoslovakii Texasu Vladimir Maudr, peedseda, Rev. J. C. Kunc, mistopeeds.

J. Sulda, tajemnik, F. Olexa, jun., pokladnik, A. J. Kallus, pteds.

Ledovec klesa, do Udall..

FlorentinskST list "Nazione" oznamuje z Buenos Aires: Ledovec Moreno, prostirajici se v peedhoti And, neustale klesa do fidoli. Obrovske kusy ledu, meeici 200 at 800m, klesaji po nboeich ledovce do Adolf.

Ledove spousty zatarasily teeiSte, jim'Z se odvadi voda z jezera Rico.

Hladina jezera stoupla jiz o tai metry a stoupa dale za den o 6-7 cm.

Vlada vysiala do kraje bombometne letouny, aby se pokusily uvolniti odtok z jezera za pomoci leteck9ch pum. Tento pokus se vSak nezdakil. V fidoli pod ledovcem panuji obavy, ze jezero zaplavi ce19 kraj, at se uvolni ptirozena Udolni peehrada z ledu.

Rozvodnena feka Salado odfizla od okoli Alpine mesto Pila. Vodni spousty jsou zadrlovany jedinou hrazi, kterd vede z mesta, do Belgramo. Obyvatelstvo opougti na pramicich ohrdene mestO.

Prop se iervename?

Otazku mtiteme polotiti take jinak: Prod' bychom se nemeli 'servenat? Basnici mluvi o cudnern zaeervenani se panem. Tvat mil& take zdervenat• radosti a zeervenani naleti tedy za dobr9ch zivotnich podminek k zcela obvykl9m zjerrim, zvlaAte u mlad9ch lidi. Ale tak proste se neda tato otazka zodpovedeti. 6 lovek se take eervena z rozpakit, z hanby a Casto nema zakervenani tiadnSrch hlubSich duSevnich podkla.dii. Takove zaeervenani se je east° pro postiteneho prav9m utrpenim, protote ptichazi yttly v nepray9 Cas. Ureit9 mySlenkov9 pochod podratdi nervove oentrum, cot' vede k da1Simu podratcleni s patick9ch nervii, ktere se projevi zadervenanim lici nebo celeho obiiCeje podle toho, jak vysoke je podratdeni a jak citlive jsou nervy, ktere byly podraideny. Teprve

tot ozeervenani zpusobuje ureity posit hanby a rozpakii, ktere jsou vzdy se zaeervenanirn spojeny. Teri:to ce19 slotiltSr postup je zcela nezavisly na naSi vial a stare se ne00:lame. Pies to se raUeme naue it opanovani, vime-Ii prod se v jednotliv9ch nripadech eervename.

Prod se na pr. eervend , seise mlad9 muz nebo mlada divka neti dite nebo dospel9 dlovek?Mnoho miadych lidi v dobe dospivani je daevne velmi nejednotno a sn.adnd, podleha duSevnim hnutim. Ostatne i zde zname mnoho lidi, kteti si stezuji na to, re se neusta.le dervenaji, ackoliv jsme je nikdy e'ervene nevideli. Take zde hraje velikou filohu autosugesce. U mlad9ch lidi pomaha, nejlepe provozo-vani sportu, zdrtovani se piti lihovin, derne kdvy a kouCeni. Take nervova cvie,'"eni, systeinatick.9 provadena, vykazuji dobre v9sledky.

t Icy mluvio film

Svadlenka" Nezapomefite shlé dn out tento krasn9 a zajima y9 film, v hlavni idoze Theo. Pigtek, Lida Baarova, Vera Ferbasova a jini vYborni herd. Ukazuje Jos. Va Co. v Chicagu.

z

Ice Praga Film

HALLETTSVILLE, v patek 19. ledna, o 3 hpd. odpoledne a '7 a o 9 hodinich veeer.

ROBSTOWN, v nedeli 21. ledna, a 2:30 odpol. a a 6:30 hod. veCer. FLORESVILLE, v pondeli 22. ledna, a 7 hodinach veeer.

GRANGER, v titerY 23. ledna, o 6:30 a a 8:30 hodinich veeer.

WEST, ve stfedu 24. ledna, o 2 hod. odpol., zaeatek veCer v 6 hod.

ENNIS, ve etvrtek 25. ledna, o 3 hod. odpol., o 6:30 a 8:30 veeer.

TEMPLE, V paek 26. ledna, ad 2:30 odpoledne do 11 hod. weer.

SEYMOUR, v nedeli 28. ledna, o 6 hod. a 8 hod. veeer.

FAYETTEVILLE, v utery 30. ledna, o 7 hod. veeer.

CROSBY, ve stiedu 31. ledna, a 6:30 a o 8:15 hod. weer.

•

L de z a

Piljdle k nam do spolkove budovy

Radu Pokrok Houston

4..

Nige uvedene orchestry zahraji yam hudbu — at vam budou nohy samy tancovat! Pohostime vas, jak jen u 0- echu zvykem — dobte! Zveme mladet, mlade mantely — i ty, kteti se jimi chteji stat, na vet'efi a tanec od 8 hodin — nasiedujici veeery: Zatopek z Houstonu Kubesch Syncopators

21. LEDNA 28. LEDNA 4. UNORA

DAMY 2k

PANI 40c VSTUPNE: PANI

PORADATELE. Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458 Na doptini se jest — 20th and North Main. ..................,

4.....

..........

Strana 24

VESTNiK

AMERICKICI1 ECHO : k oznainaini SDRUiENI SLOVAKU V TEX_ASU. krajane!

MAST. Oznamovatel Drazi Laskavosti Praga Film Co. v Chi-

Poi

cagu podakilo se nam ziskati film Stefanik, kterY ma byti predveden V Malem Oznamovateli dotujeme v deskYch osadach a vytekk z ta1 centy za sieve za kaZ. de uverpjne- kovYch predstaveni bude ye proei. Nejmengi poplatek za oznamku (do 25 sloe) jest 50c Oznarnku na- speck osvobozeneckeho hnuti S. A. pate na zvlaStnim listku a phial- C. T. te k objednasce ptisluSnY obnos Pan Jos. Va gut, kterY zastupuje bud' po.itovni poukazkou (Money Praga Film Co. pro Texas, uvolil se Order) nebo ye znamkach (stamps).

Posilate-li osobni eek, ptidejte 5c velmi laskave predvadeti tenth film v nagich osadach pro nage odboena jeho vymenu. .ma -u byti jmeno oznamovatele. ky S. A. C. T., a prosime proto, abyzatajeno a nabidky posilany admi- ste mu vyg li veud• vsttic za jeho lanistraci pod nisi znaekou, netujeme za oznamky "Na proder, "Slut- skavost a obetavost. by a grace" a podobne 25c z ylait' za Jest nutne, abyste okarn2ite vyznaeku a na postovne, aby doSle do- slali Vage zastupce k majitelam bipisy mohly bYti ihned odesilany.

PM oznamkach "Nabidnutl. k &kat- ografa (picture shows) a pciadali ku" neb "Pkijme se hospedyne" ob- je, aby Vam saly propujeili na urnag doplatek za znaeku a po§tOVne ditY den zdarma, jeliko2 jest to na 50 tenth. takovY yzneg enY Teel. Jsme jisti, 2,•e Doplatek za znadku budit pfiloten k obnosu, ktext posilate za o- Vain vgude vyjdou vstkic. Jakmile budete miti prislibenou mistnost, zn a rnku. dopig te okam2ite panu Jos. Va gutoB f°-, MALA KUEATKA: — Barred vi do Schulenburgu, Texas, a doa White Rocks, Silver Laced Wyan- havorte se s nim o podrobnostech a dattes, R. I. Reds, Buff a Black dnu, kdy byste si grail, aby k Vam Minorcas, Bile, Buff, Hnede a terne zajel a film predvedl. Bude nutne, Leghornky, Anconky a michane abyste se v nekterYch piipadech druhy. Vybrane "Sexed" slepiely a ptizpasobili jeho Casu a tak, aby kohoutcl. Z kvalitnich "blood- mohl od osady k osade dojeti, ani2 tested houfil. PiAte si pro nas z yla- by se zajad'kami zdit'ova/ a protni cennik. — VON MINDEN'S to bude dobte, kcbt mu dopigete HATCHERY, Fayetteville, Texas. co nejdtive.

(3-dz.)

Jsme jisti, Ce na ge Ceske noviny :Mi!r , TABAK LISTOVI na prodej, jakOt i mistni noviny otisknou 0lOs — 12c Libra, nevyplacene. — J. znamky kdy a kde se bude film proBuryAek, Portland, Tenn.

(1-4p.) mitati, aby nag e deskoslovenska veejnost byla informovana.

Adresa pana Jos. Va guta jest 1-='- Ptijme se deuce Ceske narodnosti k vykonavani domaci prate Schulenburg, Texas. a k opatro yani di ditek. Plat jest Jakmile budete miti mistnost a $5.00 tYdne, byt a strava. VetAina den smluvenY s p. Va gutem, ka2da pradla jest odesilana do pradelny. odbodka ptevezme na sebe starost Kdo se zajima, at' pi.e na niZe u- o pokadani pkedstaveni a bude zodvedenou adresu. Za§lete odporudeni, ovedna za penize pti takovem podobenku, take se vyiaduje zdra- redstaveni vybrane. VYtekk z votni certifikat. Mrs. D. F. Garrett, ptedstaveni bude neprodlene ode509 Elm Str., Graham, Tex. (3-c) slan nag emu statnimu pokladniku hr. F. Olexovi, jun., 6402 Taggart Houston, Texas. street, Houston, Texas, pro S.A.C.T. Pane to nabirate, pani Dr. Hol- s pcznamkou, ze jest to vYteiek z lubova, snad to obmekei nas lid a ptedstaveni filmu 8tefanik. uvedomi si povinnost dloveka k eloJednejte rychle a informujte p. veku. Podobne by men delati i jinJos. Vakta o podrobnostech. de, nebYt uzavreni, co kde se dela, S heslem: Zvitezirne"! at '0 tom zvi jinde, de. to podnet.

Vidim pottebu, by stalo u nas v Sdruicui Amer. Oechosiovakii v Tex. Texas permanentni stiedisko, tak Vladimir Maudr, -preds. aby se mohlo pracovat prakticky a Rev. J. C. Kunc, mistopteds.

Za poslednih• boje za oJri Sulda, tajemnik, svobozeni, kdyby nebylo podobneho F. Olexa, pokladnik, sdr0.eni, nebylo by se docililo tech 0 T,T;s1cdka.

Rid Nova Osada Cis. 69.

Ti, co konaji ty daleke testy jen • Rogers, Texas. z lasky, co my ostatni, te2 jen z Timto podavam vS7sledel: volby leisky sedime doma, nemohou tak vane pracovat, a proto by bylo tfe- atednika u nageho kadu pro rok ba o tom pohovotit. Mejrne actu k 1940. Zvoleni byli nasledujici bratti: Joe A. Dugek, predseda; Nikola tem, kteti nas zastupuji.

Hamusek. H. Harbuz, tajemnik; Adolf Shiller, 0 ildetnik; Emil Shiller, pokladnik; DO SEYMOUR, TEXAS! Albin Shiller, prayed:6i. trdetni vYbor: Joe Batla, Emil Nage schaze odboeky Sdruleni A. C. 'I'. bade konana 28. ledna ye 2 Shiller, Adolf Seibert.

NemocenskY vYbor: Frank 8enhodiny odpoledne ve spolkove sini v Seymour. Dostavte se v pinem kYr, Adolf Seibert a Joe Batla.

Za vyslance do sjezdu: Joe A. pcdtu.

Josef Wosef. Dugek a Emil Shiller, nahradnik.

0 S pkanim hojneho gtesti v tomto Chopil table nekdo pana .8ulika navem rode 1940 a s bratrskYm pona ulici za ruka y. Byl to jeho sta- zdravem jsem, rt' kamarad.

Nykola H. Harbuz, taj.

"Halo, nezapomnel jsi, ze jsem Ptesvedeovat Tiff o torn, Ce by meti pied tS7dnem pujcil stokorunu?"

"Ale kdepak, kamareide, to patki li opustit vybehanou peginku, byt' k inYm nejkrasnej gim vzpomin- byla sebe nepohodlnejk, je ne2 jim postavit novou dalnici. kam".

Pravidla

Ve sttedu, dne 17. Iedna 1940.

ODBOtICA S.A.T. VE FT. WORTH. Drazi krajand, bratti a sestry!

Divadlo ,ktere nam zde zahrali ochotnici dallasgti pod tizenim br.

L. Toberneho, vydatilo se nam na tak gpatne podasi, dosti dobke. Celt' distY zisk darovan jest ye prospech nagi drahe vlasti. Doufejme, e,e nebudeme s nagi obetavosti zklamani, a Ce zase zazari slunko jasne v to nak pokorene vlasti.

OZNAMENI KANDIDATCJ. V tomto sloupci uverejimjeme seznam kandidata v demokratickYch primarkach v roku 1940, ktefI 2adaji volide o hlas a laskavou podporu.

OKRES McLENNAN: W. B. MOBLEY za gerifa.

0

Srdedne diky v5em ochotnikam Kdo jinemu jamu kopa, sam do ni clallaskYm, tee, srdeanY dik patti hr. pada.

Toe Milan a jeho orchestru, kteki Pracuj, a Bah ti pomade. vyhravali Opine zdarma, a srdeenY -3.1k Tel. Jed. Sokol, ktera propujella svoji sin pro tenth Teel ted zdarma. Ted srdeenY dik vgem darcam co prispeli do kuchyne; jmenovat .5_ • Odneho nebudu, to jiz oznamila nage dopisovatelka.

111

CelkovY prijem z divadla dini $45.33; sestra Marie Paul darovala $1.00 na upominku amrti p. Victora Tanka z Penelope, tedy celkem $46.33, cod jsme ihned odeslali na hr. F. Olexu v Houston, Texas, s dalgimi pkispeyky z posledni schaze.

Oznameni. — Bratti a sestry, nage schtze odbYvati se bude v Sokclovne dne 21 ledna, v nedeli odpoledne y e 3 hodiny. Dostavte se v poetu co nejvet§im, nebot' predlehaji nam volby na tento rok, a ptiprava ku dal gi nag praci.

Zdar a s heslem: Zvitezime!

J. F. Hou2vidka, jednatel.

0

TaneCni Zibavy rtA.DU PRAHA eisLo 29 S. P. J. S. T. TAYLOR, TEXAS.

20. ledna—Jolly Tex. z Austin, Texas, Radio Orchestr stanice K. T. B. C. ve 12:45 P. M. 3. tinora—MaAkarni Pies, 3 ceny budou rozdany. hudbe Geo. Moody Orchestru z Taylor Texas.

Vstupne: Patti 40e - Wray 10c

"Je vase teta getrna?"

"Nekdy. Neda y no, kdy2 slavila petatticate narozeniny, dala jen 24 sviCek na dort."

r-

ZABAVNI ViBOR.

atilt® v o

f00

sehraji ochotnici

v snni radn gtefinik ado 142. na Cottage Grove ... v nedeli, dne 28. ledna 1040

a vs st

ye 4:30 hod. odpoledne, pod' nazvem

"Kdyi se spletou

recepty

If

Komedie od Bohumila BouMcy, 0 3 jednanich 0 SO B Y: John Syreek Inocenc Painne, obchodnik v Praze, Karla 6tvrtnikova Katetina, jeho zena, Lellian Nezvalova, Julda, Eva Klimoya Bengkovi, Minka, Elmer Etth Jindra, Jan Kelarek Stefan Ddba, bratr Katetiny, rolnik a starosta, Dom. Nezval Pepieek, _.; jeho (Jet, JindtiS"ka Earl Matenka, Frank Bedan Bedrutika, kancelista, Harry Bud Penkava, obchodnik, Josef Stehlik eaek, ittednik, Silvi Kelarkova • Sledna Migrena, Alois Vaja Konipasek, hostinskS7 v Zastrkalove, Vojtech Sebek Mechura, obecni straInik, Bedtich dtyrtnik detnicky straZmistr, Dej po ptevratu.

DOBRA VEtERE: JATERNI(NKY — A TANEC PRI HUDBL HOUSTON CZECH ORCHESTRY

4. Unora iaclove RAZ: NA SEVERNI TOCNE HUDBA JOE ZATOPKA Z BAYTOWN, TEXAS