Vestnik 1940 01 10

po tiiiednoty Statu Texas.

4.

4 lik

4

64

.... 4,2.,•,

qp

IA A * IL a q *.i. s.: -war OP 4 •&..

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROtNiK (VOL.) XXVIII.

WEST, TEXAS. ye stiedu (Wednesday) 10. ledna (January) 1940.

ftADRINI NACISTU OTLAOIT, poni2it, potupit, rozdrobit, rozptklit, odzbrojit, okrast, odnarodnit nebo rozehnat a zniait lid Ceskk, to je program nerneckeho nazismu, jeho2 podrobnosti doely do Ameriky v techto dnech. Phi eetbe podrobnosti tohoto planu zda se chvilemi, 2e jde o hotovou fantasii; bohidel mnohe udalosti z posledni doby, jicld se svet stal ji g svedkem, nasvedariji tomu, 2e nejde o fantasii, ale o skuteenk plan akce, d'abelsky prornySlenk a propracovank, kterk by znamenal konec naAeho naroda, kdyby Hitlerovi bylo popfano nekolik let na jeho provedeni. Okolnost, 2e naciste nebudou mit dost dasu, aby tento plan uskutednineubira, ovSem na zloeinu Berlina, kterk svilj boj proti nagemu na.rodu zahajil demagogickkmi hesly o "sebeureeni" narodri.

"Pracovni program" pro "protektorat", podle neho2 se v postupu proti naSemu lidu pokraduje, ma tyto dlanky: 1. Dvoji obeanstvi. Rozdil v pravech a povinnostech, kterk vytvati nemeckk "Herrenvolk" (panskk narod) a nemcekk "Dienstvolk" (ndrod sluhri a nevolnikri) se ma stupriovat a2 k helotismu eechu. Rise nebude zarnestnavat Ceske zamestnance ani o hodinu dale ne2 bude tteba a nejmene u2 v Cechach a na Morave.

2. tpine odzbrojeni, odneti vozidel a veech podminek odboje. (Prave "zatoupeny" automobily, kone pro armada. Ale i kobyly btezi, patrne pro Mince z Estonska).

3. Hospodaistvi do nemecke spravy. Cela doprava, drahy i silnice, peneZni ristavy, hospodatske podniky (aktivni) a obecni sprava budou v nemecke sprave s nemeckkm personalem a ptisluAnou kolonisaci. 4. Rozbiti souvisleho eeskeho fizemi. Uzemni pruhy v since 30-40 kilometrri kol dalnic, prriplavil i nekterkch drah budou ptivteleny k nisi a "protektorat" se rozpadne na nekolik ostrrivkfi.

5. Kolonisace arisovanSreh podniky. Arisaci vyvlastnene nemovitosti a podniky se kolonisuji vkhradne Wind, pro ne se didi Skoly, ritady, obchody a ty se vybavi takovkmi vkhodami, se deskk 2ivnostnik neudr21 v soutNi ani rok.

6. Devaluaci koruny se zniei deskk kapital, rispory, river i kupni schopnost a koala, sebeobrana hospodatska (jako osobni) bude zaminkou k hospodatskkm represaliim a dalSi kolonisaci.

7. Rozptkleni naroda. Delnictvo i dorost, studenti, 2aci, vgichni sirotci a zylaSte dospivajici divky budou odva:Zeni do rise a vychovani "pro velkorysejSi 2ivot" obeanri "prvni velmoci evropske".

8. Sterilisace nenapravitehVch odpfircii. Kdo neuzna vkhod noveho re2imu, bude sterilisovan jako nenapravitelne a vkvojove beznadejne individuum. V mine napadnkch ptipadech (?) bude 'divan° rriznkch ochrannkch odkovani preventivnich, ktera, se v torn ohledu doble osvedduji v tAskkch vezenich, koncentraenich pracovnich taborech a u vySetiovancri. Prospeji tak aspori nemecke vide!

• 9. tiedni fee bude nemecka. Utedni fedi bude nemeina a statni zarnestnanci i doclavatel6

tISLO 2.

TROTEKTORATU"

budou musit posilat deti do nemeckkch kol a vystoupit ze vSech deskS7ch spolkii. (Prase se zruguje u stiednich a odbornkch kol jmeno statni a deska.)

10. CeStina jen doeasne trpena. Cestina bude nejykS 10 let trpena v 6 tkd. hodinach na obec-

SJEZD

XIII. NASEHO BRATRSTVA USTANOVEN BYL USNESENiM HLAVNIE iltADOVNY NA DEN

29. Zervence 1940 A DNY DLE POTAEBY NASLEDUJICI. Wbory se sejd3u 26. a 27. dervence.

Sjezd se bude konat v sini radu Praha, dislo 29, Taylor, TexaS. Delegati jsou dle stanov voleni ve vkrodni anebo v nejbli gSi nasledujici schrizi, a vksledek volby je oznamen Hlavni Utadovne. Jestli nekterk tad zvolil si dodatedneho delegata anebo pteje si tak ueiniti v nadeji, 2e no, zaklade podtu tadnkch dopelkch elenri one 30. 'derma 1940 tad bude opravnen k dalSimu delegatu, takovk tad mute dodatdonou volbu provesti v nejbliNi nasledujici schrizi, avAak takto zvolenk delegat pouze na schvaleni sjezdu sve misto zaujmouti.

JOE R. KUBENA.

bude podporovano, ale rozptylovano do rriznkch zemi co mono vzdalenkch.

12. Postupna zkaza Zeskeho tisku. Tisk deskk bude znenahla, ale soustavne a razne omezovan, nahra2ovan dvojjazydnkm a pak levnej§im a lepSim nemeckkm. Takte2 knihovny. CeSti novinati a spisovatele i organizatoti budou zamestnani v Nemecku a pokud se ukal nepoddajnkmi, internovani. Planovitou kolonisaci souvislou se rozdeli zbyle Ceske rizemi na detne rizke vkbe2ky naptid lek a trati a za 20-30 let budou Cechove patfit jen historii jako Srbove.

Takto si tedy ptedstavuji sebeureeni narodri naziste, kteti pied rozbitim 6eskoslovenske republiky laideli do sveta o narodnostnim ku" sudetskkch /sTemcri, ktei4 byli fakticky svobodnejS1 net jejich soukmenovci v same tteti (Tisk. slutha 6s1. N. R.) ZMENY ADRES posilejte v nastavajici dobe stehovani se (bud' na zakoupenST pozemek na nove pronajatou farmu) nikoli na Vestnik do West, Texas - ale plimo br. fieetnikovi tfadovny Ed. L. Markovi do Fayetteville, Tex. Neopomente udati starou adresu a take had k nemui patfite. S br. pozdravem, Vydavatele Vestniku.

Ceska kniha nesla fee ai do zapadUrch horskSrch chaloupek, nesla my glenku, nesla krasu.

Byla peruti na gi feel, jejim poslem a andelem strainS,m.

ICALENDA11.

14. ledna. Sokolski gibfinky u 8tefanikii V Houstonu.

Ty nage kalenclaie.

Maine jeSte tti sta padesat kalendatri pro rck 1940, ktere nam zbyly po zaslani vsem dleriam odebirajicim Vestnik.

Od to doby, co tyto byly zaslany, ptichazi nam dasto listky od sester hlasicich se o kalendat, kterk jim jest hned s ochotou zaslan. Telly; ktera, sestra by si jeden ptala, necht' se on ptihlasi a bude zaslan hned, patovne vyplacene, - dokud zasoba stadi. Postadi zaslati jen centikovk listek se jmenem a adresou. Nu; a kdy2 se ptihlasi nekterk bratr, jiste nebude odmitnut, - ale zase, dokud zasoba sta.& S bratrskkm pozdravem vág, Frank B. Steiner.

nkch a meg t'anskkch ekolach (take pokr.), v kostelich a podie potieby ph' jednani se stranami u ritadri. Odb., sttedni a vysoke ekoly budou jen nemecke.

11. Cechy vystehevat. Vystehovalectvi Ceara.

25. ledna. Schfize odboely S.A.o.T. v dallaske Sokolovne. Zadatek v n hodin veder.

27. ledna 1940, v 7 hod. veeer, v Dallas v Sokolovne schrize nadelnikri sokolskkch jednot sdru2enkch v 2upe Jdni. Po schrizi volna zabava.

28. ledna. Divadlo ochotnikri tadu 8tef anik a po nem Jaterniely. Hudba Houston Czech orchestr.

28. ledna. V 7:30 veder Sokolska Akademie v dallaske Sokolovne na podest za,stuperi Jednot.

Po vyeerpani programu tanedni zabava phi hudbe br. Sid. Pokladnika z radiove stanice W R R Dallas.

28. ledna. V 8 hod. rano v dallaske Sokolovne schrize zastuperi sokolskkch jednot sdridenkch v 2upe. Jdni.

11. unora. Slavnost tadu Pokrok Houstonu.

Wrodi otevieni nove budovy - divadlo a program - zabava.

5. biezna. - Bazar dallaske osady ve prospech Sdrldeni A. C. T. 24. biezna. Novinka, kterou ptipravuje Sokol Houston v sini tadu tefanik na velikonoeni nedell.

Strana 2 D ALTIMORE. — Ilasledkem zutiveho natlaku

americkYch yYrobct obuvi vlada rozhodla proti Bat'ovym obuvnickym zesodum v Belcamp pti Baltimore, aby smely povolati ze stare viasti 100 odbornika k zaueovani ye vyrobe obuvi. Jan Bat'a oznamil, Ze zadrZi sta y-1)u dalgi tovainy, kterou chtel postavit za deset dolart. Z natizeni vlady musi Bat'a do Oech zpet poslat 62 odbornika, kteti ut nyni v tovarne se 600 delniky pracuji. Magnati obuynickeho priimyslu ()WAWA se zdrave soutek a protok maji silnY vliv a spoustu penez pro "lobyisty" v kongresu — vlada jejich natlaku povolila. * * Mexico City. — Vlada rozhodla se pro zyYS'eni platu mexicke armady a to: od noveho roku zvyg en plat mexickYch vojaka ze 4 na 40 centa denne, plat dastojniktit z yYS'en na minimum 60 centa denne. * * unkin, Cina. Mluvei einske armady dnes prohlasil, Ze japonske ztraty za dve a pal Leta valky eini 1,464,000, z niche bylo zabito nebo poraneno 585,760. Ostatni zemteli nemocemi nebo byli ueineni neschopnymi k boji nemocemi a jinymi ptieinami. Dle neutralnich odhadil zabitYch a zranenYch Japonca v teto valce je sotva tietina einskeho odhadu.

Washington. — Letoai kongres slohn je dle politicks ptislu S • nosti nasledovne: Demokratii je 69 v senate a 259 v niMim dome, republikana 23 v senate a 164 v niZ§i snemovne, farmatskodelnicka, strana ma 1 senatora a 1 poslance, progresivni strana 1 senatora a 2 poslance, Amer. Labor 1 poslance, neodVislY je 1 poslanec a nezastoupeno 8 mist v nizsi snemovne.

LondYn. — Joseph A. C. Avenol, generalni sekretat Ligy narodu v 2eneve obdrZel od vlady Velke Britanie oznameni, Ze britska, vlada poskytne finske vlade v'SemoZnou pomoc v jejim boji proti Rusku. Tiskova, agentura oznamila, Ze tato britska, pomoc Finska bude "yydatna", nebylo vSak o ni oznameno nic bli giho. Francie i Anglie pomahaji Finsku ve shode s usnesenim rady Ligy narodt, aby napadenemu se dala pomoc proti vYbojci. * * New York. — Ruska, armada neni tak gpatna jak by se zdalo nasledkem jeji neuspecha ye Finsku, ani finska, armada neni tak dokonala jak ukazuji vYsledky dosavadni valky Ruska proti Finsku. Ale kaZdY atok Rust' svedei, to ruda armada ma gpatne vedeni, nedokonale, nepromynene planovani. To je aspori risudek americkeho namotniho velitele John Houston Craiga, jenZ take pkiznava velkou vYhodu FinYm, ae bojuji doma ye syYch vysokYch horach a skalach, kdato Rusove maji se telko dostati k jejich Ukryttim a hnizdam s rychlopalnYmi dely. * * Washington. — Ve tiech raznYch ptipadech nej yy§§1. soud SpojenYch Statil uznal dnes, k Wagner& delnickY zakon zakaziaje soudni revisi postupu narodni delnicke rady pti zovani delnickYch voleb a opravneni organisaci zamestnanca k jednani o kolektivni smlouvu. V rozhodnuti se pravi, jestlik opomenuti opattiti soudni revisi, ktere stalo se v zakone, pasobi zvlaStni nesnaze tam, kde jsou doteeny zajmy soupeticich unii, pak takove veci musi bYti pkedlokny kongresu a nikoli nejyygimu soudu. Rozhodnuti bylo jednomyslne a pteeeti je soudce H. F. Stone.

Nepotvrzena depeSe britske Exchange telegraficke kancelate z Helsinkt z 28. prosince udala, Ze 2,000 italskYch dobrovolnika ptijelo do Tornio na pomoc Fintim v bojich proti Rusam.

Tornio je finskYm ptistavnim mestem v zaliyu Botnickem. DepeS'e Associated Pressu z Oslo ze stejneho dne sdelila, to tvoti se "nordicka divise", slokna ze skandina yskYch dobrovolnikt na pomoc finske armade. Mnoktvi Norvekna nabizi svoje sluZby v tomto oddilu a jsou posilani do Finska pies '8vedsko. Ptijimaji se hlavne zkukni zimni sportovci a lykki, jich vYbava je opattovana ze soukromYch sbirek. V Norsku sebralo se na pomoc Finsku jr2 8 miliontl korun (asi $1,816,000) a dalSi ptispe yky dochazeji stale ze vS'ech kontin zemt.

V2STNIE

Co noveho.

S ohiedem na velke svoje ztraty v bojich na otevtenem prostoru rozhodla se sovetska vojska ye Finsku v mnohYch mistech pro valku zakopovou, dle depegi z Helsinka ye sttedu minuleho tYdne. Podle stejnYch depe'Si pokraduji Finove y prona.sledovani Rust' na fronte severovYchodne od Suonussalmi. * Statisticka, kancelat federalniho odboru zemedelstvi vydala v minulYch dnech prvni odhad iirody ozimni pknice pti S . tim roce, uday -S4jena39,0 bul.Pochazimev'Yoh SpojenYch Statech venovana, byla odhadnuta na 45,014,000 aktil proti 46,364,000 alit v roce minulem.

Pata. — ttady sovetskeho Ruska v okupovanem vYchodnim Polsku provedly ye Lvove mnoho zateeni. Uvezneni byli komuniste z tad Poldka, Ukrajinca i Zida, kteti vzdor tomu, k jsou komunisty, projevovali svou nespokojenost a kritisovali sovetskou vladu, jak si poaina v zabranem rizemi. Sovetske atady ye vychodni Malopolsce maji take potik s partizanskYmi tlupami v Karpatech, ktere neptestavaji irtoeiti na bolSeviky. Na hranicich polsko-mad'arskYch je stale napeti a obeas se Rusilm podati nejake partizance polapiti.

Valka stoji Evropu $150,000,000 denne nad pravidelne yojenske vydaje, jak naznaeuji nejspolehlivejSi odhady. Podle nich denni nallady jednotlivYch ildastnikt valky jsou nasledujici: Velka Britanie $33,000,000; Francie $22,500,000; Nemecko $45,000,000 a Rusko $22,500,000. Finsko a male neutralni zeme, ktere pro svoji ochranu provedly mobilisaci, vydavaji $30,000,000 denne. * * FrancouzskY premier Daladier ueinil minulY patek v senate v Patai dalaity projev, v nem2 naznaeil, Ze Francie a Velka, Britanie, ktere spojily svoje sily k viteznemu zakondeni valky, dohodly se take na budoucim uspotadani Evropy po obnove miru Ucinil dokonce naznak, mane to bYti nee° jako "federate" evropskYch Podle tohoto prohlaaeni ne'Slo by o Zadnou utopii, nYbr2 pevne zaruky proti opakovani takovYch udalosti, v jich drisledcich dnes trpi celY svet. Mezinarodni obchod musi bYti eilejk a federadni pasky poutati k sobs evropske narody. Francie je pohotova ptispeti svYm dilem k spineni takoveho planu. * * Patfti. — Francouzska novinalska agentura Fournierova oznamuje, k v sovetskem Rusku don() k povstani delnika v mnoha pramyslovych oborech, kteti se boutili nad pordZkami rude armady ye Finsku. Povstani bylo potladeno zateenim mnoha delnikt i vojaka. Poloutedni Agence Radio oznamila z Curychu ye -,7S7.earsku, Ze nekolik dastojnika z ruskeho generalniho §tabu bude vbrzku postaveno pied soud na ob2alobu, ae zavinili nynefai nezdar rude armady ye Finsku. 81.7 7carska., radiova depeS'e dale udava,ze pied polni vojenskY soud maji bYti pohnani nejen velitele rude armady ye Finsku, nYbr2 i strategove z generalniho S"tabu rude armady, kteti vypracovali plan na vpad do Finska, protok tento plan Upine selhal.

Depe§e Associated Pressu z Prahy ze dne 3. ledna sdelila, to toho dne ve§lo ye znamost zateeni skoro jednoho tisice bYvalYch dastojnika eeskoslovenske armady, dvou novinata a nekolika eleny risttednich kancelati SkdodovYch zbrojovek. K zateeni jich do glo ve dnech od 17. do 23. prosince 1939, ale v to dobe nic o nich nedostalo se do vetejnosti. Vet gna zateenYch patiila tak zvane Ceske legii. Nacisticke ritady prohlaAuji, to upadli v podezteni z opati-ovani informaci Polsku o pohybech nemeckeho vojska za nacistickeho vpadu a z propa govani nejmenovaneho bYvaleho ministra (snad Monsignora 8ramka), mnoktvi letca a jinYch lidi do Polska, Francie a Anglie. S' kodovi zamestnanci, jak se udava, jsou podeztivani ze zcizeni plant k idrobe stteliva.

Ve stkedu, dne 10. ledna 1040.

Savanna, Ill. — Minuleho tYdne byla zde zahajena stavba noveho arrriadniho skladi gte za $300,000. SkladfSte ma bYti hotovo do 30. eer y -nabudovnemltyveknaboj mby.

LondYn. — Nemecka vojenska misse, slokna vetSinou z dtistojnika Reichu, kteti pomahali baronu Mannerheimovi, veliteli finske armady v bojich Fina proti bolSevikam roku 1918, byla posiana z Reichu do Leningradu. Tuto missi Nemci poslali na yYzyu sovetskeho diktatora Josefa Stalina, kterY se ()bratl na tiAskeho kanclete Hitlera se Zadosti, aby mu poslal 200,000 odbornikii vojenskYch a technickYch. Tuto zpravu dnes ptinesl London News Chronicle z Amsterodamu.

• • LondYn. — Na sovetske Zeleznici LeningradMurmansk do'Slo k neStesti, pii kterem pti'Slo . o Zivot nekolik set sovetskYch vojaku, jak udavaji zpravy, ktere do gy do LondYna. — CelY transportni vlak s vojaky byl zvrakovan. RadiovY rozhlas ze '8tockholmu ve 8vedsku a pak depae zdejSi.ho listu London Daily Telegraph udavaji, to onen rusk vlak vyjel z koleji a ztitil se se Zeleznieniho naspu, pti eem'Z v troskach zahynulo mnoho set vojina. * * PatiZ. — Ze spolehliveho pramene bylo zjftteno, k Francie posila, do Finska "mobilisadni material" v tens $50,000,000. Rozumi se tim zbrane, kterYch.francouzska armada pouZivala pi i vypuknuti valky. Timto zpasobem Finove nyni dostanou mnohem dokonalejSi a lepgi zbrane, neZli meli at doposud ve svem nerovnem boji s ruskymi vettelci, kteti se at dosud marne snaZili svou obrovskou "ruskou armadou" zdolati malieke Finsko.

Z rusks armady v Polsku stale utika mnoho vojaku i dastojnikt. Prot() sovetske atady vydaly jiZ dtive zakaz, 'Ze se ruskYm dUstojnikam nesmi prodati civilni odev, jeZto se obavaji, to by pak lehce utekli pies hranice do Rumunska nebo do Mad'arska. V mnoha ptipadech se sovetai dastojnici spolcili s polskYmi, aby utekli pies hranice a mohli se dostati do Francie. Z letiSte v Tarnopolu dva ruAti letci s dvema Polaky uleteli v ruskem vojenskern letadle do Mad'arska. Tyto deserce z okupaeni rude armady v Polsku jsou ptieinou, Ze toto rusks vojsko neni posilano na frontu do Finska, aekoli do vYchodni Malopolsky je posilano nove vojsko z Ruska. * * Kodari. — Berlinsky korespondent zdej§iho deniku "Politiken" dnes oznamil, k Josef Stalin, diktator sovetskeho Ruska, poladal nazistickeho diktatora Adolf a Hitlera, aby mu poslal 200,000 nemeckYch odbornika. Mezi temito odborniky z Reichu maji bYti inknYti a technikoy e, kteti maji zreorganisovati cely hospodatskY system v sovetskem Rusku, cot se stalo nalehavou oto2kou nasledkem neobydejneho btemene, jeZ na Rusko padlo s finskou valkou Jinak, jak korespondent "Politiken" piss, diktator Stalin ptipouSti, to nerna ge pokraeovati ye sve kampani za nynej gich pomera a tim merle dodavati surovY material Nemecku, jak mu slibil pH sjednani paktu mezi Nemeckem a Ruskem. * * LondYn. — Neutralni vojenUi pozorovatele dnes vyslovili ptesvedeeni, Ze pravdepodobne na 750,000 Anglieana bude povolano do zbrane do noveho roku, aby byla posilena anglicka vojska ve Francii. Anglie ma nyni asi 210,000 vojakt ve Francii. Proklamace krale Jikiho VI., kterou bylo vyzvano k registraci pro vojenskou sluZbu 2,000,000 muZu, opatkuje Anglii potencialni 3,500,000 mula.. Jak se soudi, vgichni budou povolani do zbrane do konce roku.

Toto velke roz giteni mobilisace netYka, se kolonii ani dominii, ktere samy za svetove valky poslaly do Francie 3,500,000 vojakii. V Ottawa bylo oznameno, to cela divise kanadskeho vojska (16,000 mute) je jiz v Anglii. Jak rychle budou povolavani novi muZ1 k armade, zavisi na uddlostech. Vaeobecne se deka, to s ptichodem jara bude tinnost na zapadni fronts zvftena.,

ye stfedu, dne 10. ledna 1940.

Oddil dopisovatels Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zitvadne polemiky, pofadatel pkedklada ve smyalu stanov Tiskovemu IlYbora k vlastnimu roahodnuti.

Caldwell, Texas.

Mill bratti a sestry!

Byl jsem potadan nekolika bratry, abych v tomto novem rode, kdy nam pripada sjezd nagi velke Jednoty, opetne probral a rozebral tu nagi Nemocenskou podporu.

Jak yam znamo, byla nemocenska, podpora vypracovana nemocenskYm vYborem spolu s Hlavni ifradovnou a byla zamitnuta hlasovanim radu. Prod' se tak stalo? To se stalo na.sledkem uchYleni se od meho prvotniho nu: Podpora vgem a ode 'aged* &mil.

Cit y -li nage Jednota 15 tisic elenti, a katclY g len ptispeje dolar roene do toho fondu, jest 15 tisic pro nemocne eleny rodne, to jest slu gobnos.

Plati-li elen 10 centu mesieniho plispevku, cot eini $1.20 rodne, ten desdeek ma krYti vydani radu a pak nemocenskou podporu. Ta nemocenska podpora jednotlivYch fade nebyla velka, pied etytmi roky a nyni neni tacina. Zapominame na na gi bratrskou lasku a pomalu se stavame eleny pojigt'ujici jednoty misto Bratrske Jednoty.

Kdyt by odpadla povinnost tadu ku elenilm postitenym a opravnenYm ku podpoke v netak by mohl tad z tech $1.20 deli do fondu za Clena 50 centil a e'en kaideho pub roku etvrt'deek a bylo by po starosti.

Nejde mi do to moji holohlave hlavy to, 'te by mohl tak nekdo jako bratr a spolkaf bYti tvrdohlavYm a nechtel ten dolar dati ve svilj vlastni prospech anebo ten cent nebo 1/2 centu potiebnemu nemocnemu bratru neb sestfe.

Ti bratti, co jsou dosti zamotni, ti to nepociti, a ti, co jsou mane zamotnYmi, ti to nejvice pottebuji, take neni naprosto tadne vYmluvy, nebot' za ten dolar byste dostali to, za co musi platit az $10.00 rodne.

Na poetu Clenstva neni moo ubrati, ale na omezeni rtanYch nemoci se to cla, spravit. Dejme tomu, le bychom omezili na gi podporu jen na zapal plic, zapal stfev (tyfus), poraneni -WM a podrobeni se operaci, rakovinu, souchotiny. Tyto odporueeni mono probrati rozumne, aby se pfede glo tomu nahledu, te by nekdo chtel z toho odboru zbohatnouti. KatdY by byl opravnen ku 1/2 c neb is jen jednou za 12 Podpora by byla 1/2c — $75.00, is — $150.00, cot by znamenalo lc podpor 100 (jedno sto), anebo 1/2 c podpor 200 (d ye ste).

Vette mi bratri, kdy tak jste doma a mak) kde jedete, vy nevidite ty potteby na gich Mentz jako ja, Urody misty bidne, velke rodiny, a kdy pfijde nemoc, neni na leky ani na lekate. Bylo mi velice trpko na sjezdu v East Bernard, kdy jste broth. delegati tak radostne porateli moje navrhy a navrhy dela° nemocenskeho vYboru. A ty vYmluvy, ze jste byli potadani ve va gi schuzi, abyste hlasovali proti, byly neodiivodnene, protote jste byli poslo,n1 na sjezd ueiniti dobro pro nazi Jednotu a lenstvo. A lepgi pokrok nemohli jsme udelati, netli zavesti nemocenskou podporu vgem a ode vgech.

Na:s'el jsem take na sjezdu v East Bernard mnoho dobrYch dugi, ale le nebyli vYbojni a nespravili jsme mnoho, ale asporl tolik, ze nam to sjezd nadisto nevyhodil. Diky!

V poslednim sjezdu bylo velke napeti nerve vgech delegatti, jako penetni ztraty jednoty na majetcich, pfestehovani H, tfadovny, nedorozumeni mezi iikedniky, a to v ge vzalo mnoho easu a proto nebylo dosti Casu na nemocenskou podporu, ten Cas je tak omezenY, ze dobrd vac ani nedostane slechu.

Takove zaletitosti by mely bYti vytizeny pied sjezdem; a take jest mYm pfanim, aby nate laemocenslca, podpora byla probrilue, v

WiSTNIK nagem Vestniku. jak jednotlivel, tak i ve schtizich spolkorYch. Ja si udinim poznamky a pak z toho utvolime navrh sjezdu spoledne s nemocenskkm vYborem, kterY dosud nebyl rozpugten, a na sjezdu bude jenom: pro nebo proti.

Bratki a sestry, kdyby mi neraletelo na rozkvetu nagi Jednoty, tak bych ani negkrabnul, ale ja vidim pied sebou rozkvet na gi Jednoty tim, ze si zatidime nem. podporu, dobrou a lacinou, a podpotime to slova: Podpora — Lidskost — Bratrstvi. Ja si pfeji, aby bud' ve Vestniku anebo pisemne rtzne navrhy o tomto odboru byly vyjadteny, vypracovany, a kdo by sobe nepfal psati do Vestniku, at' pie mi osobne. Ja nemam patent na muj rozum, abych rekl — ja, vim vge nejlepe — toto jest zaletitost vgech Souhlas pro nemocenskou podporu mohou projeviti dela lady ve Vestniku; na priklad: , jsme pro zkizeni Nem. Nag fad 'Cis. Podporu, kterou odporudi VYbor Nem. Podpory sjezdu v Taylor. — podpisy Iffednike..

Anebo, nag fad jest proti Nem. Podpofe, — ale vtdy udejte cis. fadu, jmeno tadu a podpisy fitednikti.

Do sjezdu dostanete asi 20 eisel Vestniku, tak nemame mnoho Casu na debatovani. To neznamene tadnY zavazek pro fad ani jednotlivce, to jest jenom Pfehled va geho zajmu.

Vezmete prvni vYtisk do va gi scheme, pfeetete jej elentim a poglete vane dobrozdani hned po bud'to do Vestniku, anebo mne osobne. Tento odbor by zahrnoval eleny stale. (DUsky odbor by v torn nebyl zahrnutY.) Pamatujte, bratki a sestry, ze na ge Jednota ani tadne, druha jednota nebo pojrat'ujici spoleCnost si dela sama sazby (platebni tabulky), to ne., to musi bYti napfed povoleno komisatem pojig teni, take nemame mnoho o 'dem mluviti na ziskani Clenstva, ale kdy zakidime si N. Podporu, mame nee° pfidaneho, o eem milteme mluviti a bude to na g nejlepgi oznamkou, dobrou a lacinou.

Pfedstvate si, bratfi a sestry, na ge stare eleny, kteti hodne plati, a kdy na ne dolehnou nemoc, nemame jim co dati, zilstanou fadu dlutni, podpory nedostanou, a piece tadnY Oen fadu nema ten nerv, aby fekl, vyloueime jej, kdy neplati. Kdyt pokulhavaji elenove se svYmi poplatky, eini to nepfijemnosti a kdyby bylo N. Podpory, maze si zaplatit elen i do pfedu.

Ja, bych si pfal, aby tento sjezd ustanovil N. Podporu (ten odbor), aspon na zkou gku, a kdy by to bylo zdvadne, pfi gti sjezd to maze zrukt. 2acInSr by s tim nesbangrotil.

Bratti a sestry, prosim vas, to slovo, te by se mel nekdo z toho odboru dohie, anebo v geWake pochybnosti, to nechte stranou. Uplny vYkaz a adet byste videli derne na bilem, a podpora by nebyla vyplacena leda na odporuCeni domaciho Nem. vYboru a lekafskeho doznani. Takove vYroky eini lido lakomi a to piece nejste vy, jsme v g ichni broth. a sestry.

S bratrskYm pozdravem na v gechny, jsem John toupal, Caldwell, Texas. iad Slovanki Bratii Cis. 34, Caldwell, Texas.

Na vedomost vain davalm, jak dopadly volby v prosincove schuzi. UIedniky jsou zvoleni jak nasleduje: Pfedseda Joe Kubeeka, mistopfedseda Frank Kubeeka, tajemnik J. G. Charanza, ifeetnik Albert Mynat, pokladnik Frank Langlotz, yodel Joe Karesak. Delegat do sjezdu J. G. Charanza; nahradnik Frank Langlotz. teetni vYbor: Joe Karesak, Frank Shupak, Pavel Mynah NemocenskY vYbor: Joe Pratak, Frank Shupak a Pavel Mynah Po schtizi jsme se pane pobavili a na to jell domil.

Musim yam napsat co tu delame. Mnoho toho neni, neb pied vanocemi jsme dostali velkY degt' ze staei na celY rok. Jsem uz pies pill sta ion starY,a malo kdy jsem videl tolik vody jako tentokrat.

Nekteti si nafikaji, ze jsou gpatne easy,

lam si totes; mold, ale neleou. My tu v utdeiu

Strana S okresu materna al delat tarasy nebo nadrtky na vodu a za vaechno dostane zaplaceno. A jest-li to nechce delat sam, mute si na to zjednat trakbor a dat si to udelat a jette mu zbudou penize. Ovgem, jest-li to nechce Mat. tak o tolik dostane mane.

Myslim, te ut toho pro dne gek necham. Dnes veer se zase chysta, na de gt'. Tak braffi nezapomerite na schezi, druhou nedeli v lednu, a bude-li apatne podasi, tak o tYden pozdeji.

Nektefi jste s placenim pozadu, tak pkijd'te a zaplat'te, co jste dluzni, aby iidetnik mohl dat knihy do potadku ,a na ge pokladna je ut "tenka". Tak na shledanou 14. ledna.

S bratrskYm pozdravem, J. G. Charanza, taj.

Rosenberg, Texas.

VatenY redaktore, bratil a sestry!

Bratr Truksa z Alvin, Tex., podal ve Vestniku navrh, aby Jednota prodala farmy tech bratril, ktell po nekolik rokil neplatili firoky z not a daii z farem, na net Jednota polovici penez Podavam zde protinavrh: Aby Jednota tern bratkim vice penez pujeila, aby se farmy mohly zvelebit, aby se vyplacely. Kdo je dluten $10.000, aby se mu piljeilo $2.000. a kdo je dluten $5.000. piljeit mu $1,000.

Jelikot je to otazka velmi daletita, je nutno o ni pfemYg let, aby do sjezdu bylo v ge dobke promyg leno, aby sjezd mohl hotovy plan potvrditi.

Maine studenty na gi narodnosti, kteki studuji zemedelstvi v College Station a i tech, co tam studovali. Mohli by napsat pojednani o tom navrhu a jak by se to dalo uskuteenit, aby se takove farmy vyplacely a mohli by podobna pojednani zaslat k uvekejneni do Vestniku.

Dle meho mineni. bylo by nutno zlep git jak pole, tak i pastevniky; pole zelenkm hnojenim (v zime jetelem, v late fazolemi, sorgum atd).

Pastevniky zlepgit setim "burr clover", "sweet clover", dohlis neb bunch grass, bermudy atd.

Dale pole zlep git umelym hnojivem, ktere se hodi pro tu neb onu krajinu.

TakovY rolnik by se musel zavazat, te bude siti aspori 10 akru cukrolu, asi pet akrii na fadky a pet na husto, aby mohl krmiti kravy, telata a rocky. Kravy by musel koupiti a to dobrY druh, nektere z druhu dobrYch dojnic a nektere, jejicht telata rychle rostou a tloustnou. Musel by miti dosti prasat a slepic, aby mel pro domaci pottebu a i nee° k odprodani. Musel by miti dosti velkou zelinafskou zahradu, aby mel dosti zeleniny aspori pro svou rodinu. gpatnY potah, musel by si pilkoupiti jinY; ma-li gpatne hospodarske nakadi, musel by koupiti jine.

Kdo by napsal to nejlepei pojednani, mel by dostati nejakou odmenu od Jednoty.

Kdyby se tento navrh uskuteenil, mohia by Jednota. (sjezd) ustanovit etyki fiditele s urditYm platem: jednoho v severnim Texas, jednoho v jiznim, jednoho v zapadnim a jednoho ve vYchodnim, kteti by vbechny tyto zlep govaci prate fidili.

Jeg te musim podotknouti, ze kaldY ten rolnik by musel bavinu kaldY tyden pra git.. — Sugerlandska spolednost pfi gti rok udela se svYmi rentYki tuto dohodu: misto etvrteho dilu musi dat tketi dil z baviny; z akru kukutice musi platit $8.00; musi kaidY tYden bavinu pragit.

Joe Wesendorff z Richmondu, kterY kith (a myslim, ze je i podilnikem) tamnejti dievosklad, nedavno koupil plantal Winstonii u Richmondu; nyni jit vlastni 5000 okra. Pole, ktera byla zarostla Johnsongrassem, nechal traktorem pfeoravat, pole byla &sta. On nema rentYfe, plati delnikum dolar denne, kdy je price; kdy neni mohou jiti pracovat jinam. Mohou darmo bydlet v jeho domcich na farmach.

Jak asi jste z Vestniku seznali, tad Jiri PodebradskY zvolil za poslance do sjezdu bratra Jos. J. Neumana a fad Rosenberg br. 8enkytika. S bratrskYm pozdravem,

a

J. L. Brenner

Strum), 4 PREMED NOVtCH LENf.1 ZA laStO PROSINEC 1939.

Safi Obnos Tiida B CD G 1,000 38 1 1 500 32 4 1 500 27 4 1 1,000 32 13 1 1,000 23 14 1 1,000 17 17 1 1,000 28 17 1,000 53 28 1 500 27 24 1 32 500 24 1 1,000 38 1 25 1,000 37 1 25 500 23 1 26 500 16 1 28 1.000 37 28 1 500 16 1 28 43 1,000 29 1 23 500 1 29 28 1,000 1 29 21 1,000 1 29 27 1,000 1 40 16 1,000 1 40 28 1,000 42 1 26 500 50 1 500 20 1 50 500 30 1 50 1,000 32 1 58 33 1,000 1 62 23 500 1 63 23 1,000 1 68 500 35 1 68 500 20 68 1 26 1,000 1 68 40 500 68 1 1,000 20 1 70 24 1,000 1 80 35 1,000 1 81 17 1,000 1 88 27 1,000 1 88 33 2,000 1 88 47 500 88 1 50 1,000 1 92 20 1,000 1 93 1,000 29 1 97 22 1,000 1 97 34 1,000 1 113 16 1,000 1 116 16 1,000 1 116 500 16 1 129 500 26 1 129 18 1,000 1 133 28 1,000 1 133 16 1,000 141 16 500 1 143 24 500 1 147 28 500 1 151 500 31 1 151 500 26 1 155 57 500 1 159 1,000 18 160 1 1,000 46 1 160 16 1,000 1 160 17 1,000 1 160 19 1,000 1 160 18 1,000 1 160 23 1,000 1 162 Pojitteno ✓ hide B - 11 eleml.

Pojitteno ✓ hide C - 45 elenA. Pojitteno v tfide D - 7 elenii.

Pojitteno v tide G - 3 eleni.

Prmerne stati, 27 let, 3 mesice, vice.

Prumerna. pojistka, $833.00 vice.

Pfipojitteni: 31 500 1 72 51 500 1 77 Pd. up certifikaty: 61 146.00 52 71 715.00 47 68 184.00 71 61 309.00 52 39.00 51 44 455.00 112 57 71.00 63 69 214.00 1 64 372.00 1

YgOTN18 Rad 11 24 26 28 29 40 41 47 49 63 84 88 92 112 154 159

16 let.

2

ve stfedu, dne 10. ledna 1940.

LotTSICi ODBOR 20-lets JS. 20-leta JC. 1

Pojitteni v doeasne pojistce 25 Clem).

Pojitteni v 20-lete JC 6 elerul Pojitteni v 20-lete JS 2 eleni Odeita se fimrtim, odstoupenim atd : tmrtim 8 &end, pojitt'enVch na - $7,400.00.

Odstoupeni, vyloudenim atd., 37 elent, poji ttenSrch na - $32,500.00.

Zde zahrnuto z Detskeho odboru.

S bratrskSim pozdravem, Edward L. Marek.

Dne 1. ledna 1939.

El Campo, Texas (Dokoneeni z minuleho eisla.)

Obdrteli jsme mnoho pfani, ale co se mne 'de bylo by to jen slutnost (jako dtientlmana, pi sestro Fojtatkova?) poslat take sestke pi.

Botene Valeikove v Dallas 'Acne od srdce ni vanoeni za ten Pamatnik Sokolskeho Sletu v Dallas, ale ta adresa, to by asi do takoveho mestedka nepostaeilo, jen Dallas, Texas, ze ne?

Pak take sestfe jmenovkyni v Penelope za ten taneeek, a pak pi. Kuderove z Hubbard, ktera si vystfihla muj krasnST obrazek z Cechoslove.ka, a to asi aby navttevnikiim ukazovala, co ten statidek Bartot pied sjezdem v East Bernard byl jette za tt'abitaka. Te, co mne nazvala kdysi dientlmanem, sestfe pi. Fojtatkoy e, to je ta co mne zvala na makovniky, ale vlastne jen asi a ze upede ekstra veliktnacnSi jak, nepamatuji ut, ale asi ne jak mbinske kolo, ale asi jen jako fordkove kolo, cot WO, pomoc kdyt by nebyl vetti, i ten by postadil, ale pro jistotu by mohla utentovat dva, a to ne jen ze ut bych si pojedl, ale i si potmak. Pi. sestfe Paulove z Fort Worth, Texas, podekovani take za jeda malt' kousek od jejich domova, vedet to„ a zastavit tam, tak ze by byla podastovala nas jette nedim silnejtim net voda. No ph tom silnejtim jsem se ut olizl a vzpomel si na duch tivota! Podeko,vani vtem zde se zminujicich sestrach za dobrST Umysl, a p•eje jim stafieek Bartot a jeho rodina vte to nejlepti v nastavajicim rode. Vim, ze jsem opomenul jette mnoho vzpominek na mne, ale zas nekdy pfi tosti.

Sobota co toto dopisuji a asi budete v redakci eubrnet, ze toto uz nepiti inkoustovm blajvajsem, ale fungl novSTrn autfitem a to darovanSrm bratrem Jos. Kolihou ze Skidmore, jemut jsem venoval hned ze zaeatku hodne fadku. Obdrtel jsem uvedomeni, te mam na pate pekie. Eman to pfinesl, rortrhneme opatrne obal, takova tkatulka, a hadame co asi v to tkatulce, a na co si lamat hlavu. Ve tkatulce takovy peknS7 futral (pouzdro), tak hodne podoba jako piksla na tiluprdlaci tabak, ale hodne vett'. Ale abych to vice nenatahoval o torn pouzdru, takove pekne nejen naphiovaci pero ale i tutka, a ted' vite jagaco, kdyt jsem varn to kratce a jadrne vymaloval. Phloteno k tom - tak poslouchejte Vanodni pro nateho Stakieka Bartote, ye vertich: Nat &Cheek Bartotieek hodnej byl kludieek, proto nag dobit Jetitek zasila, balidek.

Hojnost zdravi, zdar a ttesti necht' Vas doprovazi, a dopisy ye Vestniku nikdy at' neschazi.

Ty puneochy jsou pro Vas, aby Vate notioky byly v teplou6ku, az budete ted' tyto zimni ve-

eery psat del& dopia pro na g Vestriik, takte2 jintim novinam. To ostatni pouNjte, jak za nejlepe Vag e dobrotiva hiava uzna a uptimne srdce dovoli. Vte to nejlepti pfeje Vam a Vatim milym, Rodina Jos. Koliha ml.

Ted' vite, tie jsem obdrZel teZke vysoke velnene puneochy, za cot vAe dekuji rodine Kolihove.

Nevim, 2e jsem si zasloukl tolik pozornosti a . ivolaskavosti, a to jen jedenkrate se v celem Z te videti.

Sestro Kkemenkova, nejen Vy tam, ale . i my zde dostaneme mak, ale pkijitS7 az z Oregonu, ale mokia ze nebituje ten Vai tam, ale v gak nekdy jai povidam ja, znalec makovnikfi, to nekdy rozhodne. Diky za vzpominku!

Pozdrav vSem etoucim Vestnik i 6echoslovak a pfani v nastavajicim roce, v'Se dobre pkeje, a brzkSi konec utrpeni naSim tarn za vodou. Na zdareeky.

Stakieek Jos. Barton.

TexaskST Mir Cis. 10, v Shiner, Tex. Yoakum, Texas. eteni bratti a sestry!

Timto jste zvani do pkiai schtze, ktera bude konana druhou nedeli, 14. ledna, o 2. hodine ,jak vkly. Pkipacia, nam volba vyslance do sjezdu, proto se hled'te dostavit v hojnem poetu.

Pak vas jeke za.dam, kteti nemfdete platit. p1ijd'te si obnovit Vijay, neb se vyrovnat.

Schtze se konaji v Temple Lumber Co. budove. S bratrskSrm pozdravem, Aug. Madala, tajemnik.

Sehfize odboeky Taylor Sdruieni AmerickYch eechoslovakft v Texas.

Mili ptatele, viastenci nageho deskoslovenskeho naroda, oznamuji yam, ae schtze bude se konati v nedeli 14. ledna ve 3:30 hod. odpoledne v SPJST. Hallu v Taylor.

Krajane, jest nejvyS-Si eas, abychom se probudili a jeden kaZdV, bez rozdilu, se postavili v gik a ukazali, ze jsme zde schopni pracovat na akci osvobozeni naafi stare oteiny. Je nas zde kolem Taylor velika, sila krajanti, take by na:se odbooka mohla potitat aspori na dva tisice clenu. Doposud je nas asi kolem 150 elent.

Jak je radostno Cist z druhSrch osad, jak tam pracuji, i ti nejmenM, nejchudobnej:Si, se hlasi co vykonali. Co my zde v Taylor jsme vykonali? BohOel malo, skoro nic.

Proto pkijd'te co v nejvet'Sim poetu a phved'te s sebou i ty, kteki nejsou jeSte eleny.

Nedejme se zahanbiti a dejme o sobe vedet, budeme pracovat s nadgenim jeden kakiS7, a ze jsme nezapornneli a stojime za naafi starou vlasti.

V minule schtzi, ktera, se konala 10. prosince 1939, piedseda br. Anton Stibokik promluvil slova, ktera mohla pohnout kak1Srm srdcem. Poukazal kde vSnde co vykonali a pracuji. Jen v Taylor se nemffZeme probudit. A nabadal k vet gi Cinnosti. Tak byl dan slib vgemi Cleny, 2e se bude lope pracovat ku zdaru nag odboeky. Na to zaloZili milk a Zeny mezi sebou soute'2; ktera, strana ziska vice, novSrch elent. PoraZend strana pkipravi zviteziv§i strane zabavnS7 vedirek. Dale se piipravuje divadlo, ktere bude v kratke dobe zahrano ye prospech S.A.C.T. Novi Cleni po 25 c pkispeli:: Louis Hilman, Francis Balusek, Woodrow Kubala, Alfred Treka, Henrieta Treka, Mrs. Wan Kilchner.

Mrs. Tom Slovdeek. Pak schtze se ukoneila.

Tak mili krajane, nezapomerite na schtzi 14. ledna, a co v nejvetkm poetu se dostavte.

Neposlouchejte protikee, vyZerite pochybnost a nedtveru, otevkte svoje dobre srdce praveho Oechoslovaka a s chuti do prate za osvobozeni stare domoviny na gich otci a att. , Jerry Chalupa.

Zvitezime! kid B116, flora cis. 16, Hallettsville, Tex. Cteni bratki a sestry!

Ph oznameni vSrsledku volby z vSTroeni senaze konane 17. prosince 1939, opomenul jsem oznamiti teetniho, jim byl zvolen br. Vine.

Melnar na rok 1940.

S bratrskSr m pozdravem, Frank Melnar, tajemnik.

Ve stfedu, dne 10. ledna 1940.

Rcmayor, Texas Valeni etenat:i, broth a sestry!

Vdem nejdtive pkeji dt'astnY a fispedn NovS7 rok!

Tlumoeim yam vtele diky za vaM spolupraci jmenem elena •adu Stefanik d. 142, jednoty Sokol Houston a *odbodky C. N. S. Svornost.

Zadal nam dnednim ranem rok 1940 a pteju z celeho srdce, aby ka2clemu v celem svete byl tak pfizniv:;/ jako byl /lam. Zapodina, nam eistY a at' ku jeho konci bledeti pies tech 365 dni a nemusime se stydeti Z9, eas uprchlY. At' v nadich deskSrch kruzich po direm svete vladne dobra little a bratrstvi jeden k druhemu. At' nade ainnost pro nat. narod zde i lakes mote, roste k dobru celktr a malicherna jednotlivost zapadne v poza di. Bud'me dcbrS7m vzorem tern, kteti nas ndsleduji; naite denni tiny jsou historie. Mame vysoko a jenom to vSidky at' se snalime docilit.

Posledni dva t*dny prchly tak rychle, ze ani stadit jsme nemchli se psanim.

Na Hod Boni sehraly den a dorost v sini fadu Stefanik divadlo pod nazvem "Za Hvezdou Betlemskou". Kdyl tak o torn ptemYdlim, mi na pamet slova pisnieky, kterou nam babieka zpivavala, a tak jak budu pOhadku vypraveti, vlozim slohy one pisnieky: Nejsou vetti radovanky, jako o vanoeni svatky, otidky, jablieka, dd nade matidka.

K tomu rybu, .vanodku, da tva kapsa, tatieku.

Je StedrY veeer v chuddi rodine, etyti roky po konci svetove valky. Z rodinneho kruhu se postrada livitel, kter3i del konati svou povinnost do cizich . legii a doposud se jedte nevratil. Je ale pYchou rodiny vypraveti si o otci legionafi a stale doufati, !2e pfece jedncu ptijde. V dteedrove'dernim kouzlu se tedila mold, Anieka (Annie Mae Silhan), a jedte mendi, rortomilY kludik Vasa (S. Kelarek). Marie, maminka (L. Klima), s babidkou (E. Klima) ptipravovaly detem Jelidka. Na zbytedne veci neni, ale hlad a zimu citit nebudou.

Honem, clet'atka, delejte, praci svoji vykonejte.

Vite, eas je kratkY, za dvetmi jsou svatky.

Narodi se clet'atko, Jelidek, jezulatko.

Maminka jedte meta posledni pkipravy obstarati, tak odedla do mesteeka. a babieka vy7. pravela &stem o otci a starou, ale potad milou pohadku c zrozeni svateho ditete v jesliekach, v daleke zemi, mestedku Betlehem. Den pti vypravovani usnuly.

Andilkove zazpivali; pastiidkove pospichali, do Betlema pt idli, Jezulatko Pololene v jeslieky, ovinute v plendieky.

Najednou krasnY zpev a nadherne svetlo probardilo spici deti. Kou-no to zvalo je ven do snehovite noci. A tak ono kouzlo z neznama vabilo, ze den, ad posludne, vzdalovaly se domova al zbloudily.. Ttesauc ise zimou, lezici ye snehu, byli nalezeni ttemi pastki, Kuba (D. Nezval), Matej (R. Baletka) a Jura - (R. Baletka), kteti take slyseii onen krasnY zpe y a videli ktera vabila do Bentham. A oni te2 nevedome poslechli.

Radost, radost detieky, vidite jeslidky.

Hvezda Jihu ptivedla nadich pet poutnikil a2 do staje, kde v jeslidka.ch lezelo dab' a oslieek stojizi poblile, dYchal na nej, aby pfidal tepla. St'astni rodide sklaneji se nad novorozenSm a andele cini strat.

2e's nas JeLdku miloval, proto nas to kobdaroval.

Co Ti za to dame, my inalounko mame.

Ptijmi tuto pisnieku, rortomilST Jelidku.

Al sem je vedla hvezda, aby ad chudi.

Strana 5

VESTNIX Ede, mohli se pokleniti diteti a obdarovati jej s jejich schopnostmi a laskou.

Musel to loSt tvrcIST spank, kdy2 deti, Vaga a Annieka, ptspaly ptichod Jeti gka, kterS7 jim zanechal pod stromeekem darky. Na zbytednosti nebyio, talc pod stromedkem byla lo.tka pro obe deti na teple gaty.

Kdy2 pospolu se pomodlily a chtely usednouti ku stoiu, zastavily pted domem sane.

Na ten &ecIrST veder vratil se legionat Jan (M. Vaja) zcet ke svSrm dral4m. Nejdra2gi dar g tedrovederni. Ale v spechu domri, nezapomnel ptinesti detem darky k Jeti gku. Annidka dostala krasnou panu a Vasa stavebnici. Vaga si ptal davli a pi'istroje valky, protole on chtel bS7t generalem. Otec ale mu vysvetlil, le vanoce jsou svatky miru a lasky, proto on, Vasa, by si neptal neco, co ptipomind bolest nenavist.

Male (let hezky sehraly sve role. Maskovani dorostu, aby piedstavovali star gi charaktery, bylo take pkirozene. M. Vaja byla opravdu slidnY legionat.

Rekvisity a vS7praVa seen byla krasna, a Visobici. Padajici snih venku bylo videti okny svetnice. Lesni scena, kde Va ga s Anidkou zbloudili, byla zvla gt' malovana bratrem Nezvalem, a byla velmi hezka. Na one scene byla ovedka, jenom vycpana bratrem Klimwu. Snehulak, kterST mel kouzelnickou moc. Kdo to byl? Nage Eva Klimova. Betlemska scena byla krasnd. Sestra Earl ptedstavovala svatou Marii a sestra Nezvalova svateho Josefa. Andele stralci, Georgie Vaja a E. Cygala a mali anandel: Vera Vaja a Francis Silhan. Sestra asiena Silhanova doprovazela vanodni pisne na pianu PM tanci vyhravala hudba Rudy Dybala z Ganado. Radi jsmeli, hochy Dybalovic s nami zpatky. PM Sylvestrove zdbave, 31. prosince, tet jejich orchestr nam vyhraval. Vim ureite, 2e posledni tti roky byli s nami zde na novSr rok.

Dekuji bratte Moudko, za uvetejriovani myth &pima v tomto poslednim roce.

Se sesterskSim pozdravem, Rritena Lebrova.

Doudka. — Ptipravujte se na ma gkarni pies, neb bude uz v blizke dobe ,ale nemohu podat ladne blizgi informace. Po druhe jiste bude new o nem, ale mrilete ptemY glet o torn, dim budete chtit bSti. kid Rozkvet Svobody, cis. 140., Hallettsville.

Zde yam zdeluji vSrsledek z na gi v3irodni schtize, konane prvni nedeli v prosinci. Utednici pro rok 1940: Jim Zapalad, ptedseda; J. J. Morris, mistopiedseda; Jos. Mladenka, ifeetnik; J. J. Morris, pokladnik Emilie Mladenka, tajemnice. NemocenskS7 vS7bor: br. Edwin Pavlidek, ses. Marie 2idek a ses. Emilie Mladenka. Za delegata do sjezdu: br. Jos. Mladenka, nahradnik J. J. Morris. Zaroveri pieji mnoho zdaru nagemu sjezdu a zvla gte bych si ptala, aby se neco udelalo pro stare dleny a nejaka uleva pro ty co maji Vijay na certifikaty a musi vzdor tomu platit cele mesidni ptispevky a irrok taky. To se mi zda nespravne, neb Glen plati z toho, co jil tam nema. Jsem jista, le ka2c1Sr by rad zaplatil, kdyby jemu to bylo motno. Zaroveri pieji vgem dlentim nagi mile Jednoty gt'astnS7 a polehnanST novSt rok. S pozdravem, Emilie Mladenka, taj.

Rad NovY Tabor, cis. 17., Caldwell, Texas.

Nag tad zvolil si nasledujici ritedniky pro rok 1940: Jan Masai', ptedseda; Jos. V. gefdik, mistoptedseda; Jos. Siptak, tajemnik; Jos. N. Vavra, ifeetnik; Fr. G. Mrnu gtik, pokladnik; F. J. Rychlik, prrivoddi; Boleslav K. Trealek, stralce budovy a knihovnik; F. V. Du gek, praporeenik. teetni vS7bor: Jos. H. Siptak, Jan E. Stefka a Louis Dubeak. Zabavni v3Thor: B. K. Trdalek, Louis Dubeak, Vilem Mucha, Theodor Dudek a F. J. ZavodnS7 . Resoludni vStbor: Jos. V. efeik, Emil Haisler, Fr. G. Mrnu gtik. Poslanci do sjezdu zvoleni byli: Jos. Siptak a Jos. N. VIvra, a jejich nahradnici zvoleni byli: Jos. Wondrag a Fr. G. Mrnugtik.

Pteji vgeho dobreho v gem Merit= nagi mile Jednoty S. P. J. S. T. v tomto roce. S bratrskSrm Jos. Siptak, taj. pozdravem,

ftid Tioga, 'Oslo 5.

Ctena redakce Vestniku, mill bratti a sestry!

Svatky mame za sebou a NovS7 rok ta a nyni budeme zas odekavati, co nam zas rok 1940 phnese, jake strasti a slasti. Na g br. ptedseda se nam jil odstenoval na nove bydli gte poblile eervene ieky, talde bude miti dosti daleko do schtizi, ale on se daleke testy neleka, on kdy2 jemu zdravi dovoli, tu jsem jist, le se do schtize vldy dostavi, neb on jest dobrS7 spolkovi pracovnik, on jest jedte, jak se tika, z toho star giho vyclani. Tak bratti a sestry clavam vam yedel, le dne 14. ledna 1940 budeme konat schrizi a schirze bude v em dome, neb tak bylo usne geno v posledni schuzi, le mule b3it zima a jak vite, kamna v sini nejsou, tak se v gichni dostavte ke mne. V padu de gtiveho podasi schrize bude o tYden pozdeji. Dostavte se v co nejvetpodtu. Budeme volit vyslance do sjezdu, tak se ka2c1ST dostavte a volte jak za dobre uznate.

Chas. HejnSr. taj.

S bratrskSim pozdravem, tad San Antonio, eislo 133.

Dnes uz jenom vzpominame uplynu1S7. ch svatkri vanoenich, ktere jsme protivali v jarnim podasi. Podle ruchu v meste, kterSr posledni dny pted vanocemi panoval, a naval v obchodech, byl to jeden nejlepgi "Christmas" v poslednich asi desiti letech. Obchody byly v pravem slova smyslu naticiskany, a kdfl se jeden ocitnul v torn viru ye dvetich obchodu, tak citil se jako by byl unagen silnSrm vodnim proudem a ani narazy neschazely, ov gem le ne na skaliska nebo vydnivajici dteva nenarael, ale na lokty tlaeicich se zakaznikri. Nekdy to byla zabava, jindy k zlosti. Nov ST rok se ukazal vie bezohledn, jegte nezli nastoupil vladu ochladil drobatko tu majovou naladu a ph svem prichodu jeho student' dech pronikal do kosti, ale zato pkines1 hned na zaeatku aspori trochu vlany.

Dnes u2 vgechno patti minulosti a zase se milleme fait na druhY "Christmas". Te2 honebni sezona je tatam, tak zvu vas v'Sechny do ptigti schtize v nedeli 14. ledna 1940 v sini W.O.W. ye 3 hod. odpol. Mame dva nove eekatele a po schtizi maim se na co te git, neb sestry chti uspotadat zavod, ktera, upede lep gi makovniky a ktera jich vice pkinese Ze nebude schazet ani jinSrch sladkosti a dobroty, to ul je jiste, neb kdyl nage sestry se do neeeho pusti, tak to stoji za to. Ja, vam sestry takto tajne dam "tip", jak to zatldit, aby ladna nebyla napted: ptipravte si buglovST kogik a naplrite ho a co nejvice nalolte nahoru, pak toho ptinesete tak asi akorat jednak. Nemusite se bat, le se to pokazi, od toho jsme tu my! Vezmeme si to hezky na starost, i ty drobty se zeme sesbirame.

Sestry a bratti, v gichni at' se najdeme ptigti nedeli ye Woodmen sini pted tteti hodinou odpoledne a pttved'te cele rodiny, a jestli mate nejake zname, takto prospekty, le by se nechali ziskat do Jednoty, ptived'te je. Bratti organisatoti Mikula a Woellert ul si s nimi pohovoti; ptived'te jich co nejvice, at' na na ge 23. v3"7rodi zaloteni ta,clu mame 23 novS7ch elentr, k demu2 pteji mnoho zdaru a vgechno nejlep gi v tomto Louis Dressier, taj. novem roce v gem. Vag, Rad Krasna, eislo 96., Wallis, Texas.

Ct. bratti a sestry! Radova, schrize bude konana v nedeli dne 14. tento mesic. Bude-li Spatne podasi, tedy o tS7clen pozdeji. S bratrsk3im John Marek, tajemnik. pozdravem, Washingtgon, D. C. — Diesriv vS7bor, vy gettujici neamerickou einnost, oznamil dnes kongresu, le zjistil a shromaIdil nesporne drikazy, komunisticka strana ve SpojenS7ch Statech je zahranidnim spiknutim, ktere je maskovano jako politicks strana. V jednomyslne schvalene zprave pravi se dale, 'le nemecko-americkS7 bund a jine nacisticke a fa gisticke skupiny zakladaji svou praci hlavne na nabotenske a plemenne nenavisti a snali se ztlditi zde diktaturu nasilnymi prosttedky. Vy gettovani trvalo rok a pill a bylo v nem shromaldeno svedectvi, napsane na 7,000 strankach, a mimo to mnolstvi dokumentri. VSTbor, jeho2 prisobnost ptestala dnes, zadal, aby mohl ye vygettovani pokradovati a tak zmatil snahy cizich jednatelen zniditi americke institute.

Strata

vi litEttit

6

rtid Pokrok Roweny, Cis% 49.

Ctena redakce! — Co tyto tadky pi gi; je jit zase jeden rok v moil. vednosti. Snad tent° nilriu1ST rok neni hoden, aby byl zatade ndo kalendatniho letopodtu, neb mno4m narodum ph.; nesl mnoho tialu a zklamini, take po sta ne-li tisicileti nage ptigti generate jedna po druhe pti vzpomince na tento minuU' rok bude hliteti jak na nejakou pti geru, kteri povstala lidske podobe. Ty svetske uddlosti a zaznamy toho dvacateho stoleti by mely byti pohibeny, aby lidgke oko je nikdy nespattilo. Ano, mill dtenati, nechame na gim budoucim po sobe trpkou vzpominku. A piece bychom Mobil v dnegni dobe krasne zits, kdyby nebylo •toho mamonu, jest to zvlagtni, te vgechen kapital vlastni jen nekolik jednotlivef. Podivejme se k nagim vysloutilcum z minule svetove valky, zeptejme se jich, mnoho-11 maji dspor z onoho bonusu, kterST jim byl vyplacen. MnoliST vysloutilec nam odpovi, ae si zakoupil farmidku a svoji rodine maloval teginske jablidka do budoucna, ale neptedvidane trpke udalosti pohltily te'Sinske jablieka a bonus pohitilo nekolik jednotlivcf. To same je s tim ptidelem rolniUm. Jest mnoho rolnikt, kteti se nemohou toho vladniho deku dodkat. Musim se ti, mill dtenail ptiznat, tie ja jsem mezi temi nedodkavS,mi. Jak mne ptijde dek, dim ho do banku a tegim se, tie zas mne tam piibylo. Na konec mesice jdu pro bankovni vSr kaz, ale hrtIza hrtizouci, mem v tom vSTkazu vytigtena jenom same. vajieka. Tak se to opakuje katdST mesic. Ty penize od StrSrce Sama plynou z narodni pokiadny, ale plynou do pokiaden soukrornSrch zbohatlikt. Aby to nebylo tak °kat& delaji htmot, vlada katdST rok ptidelave. narodniho dluhu, ale tie ty penize maji zase oni, o torn midi. A na tu chudobu hledi z aristokratickeho stupinku.

Nyni jegte uvedomuji sestry a bratry nageho tadu Cis. 49., se v prosincove schfzi se nic nezmenilo, vge zustalo pti starem. Do ptigtiho sjezdu za vyslance byl zvolen Vac. Kvasnidka a br. Joe Holubec nahradnik. Mnoho zdaru v tomto rode yam vgem pteje, Viclav Kvasnidka.

Fairchilds, Texas.

Mile sestry a bratti! — S ptanim yam vgem zdravi a Atesti v tomto nastavajicim novem roce 1940, ptichazim zase s piru tadky. Podasi, jak se dozvidam z dopisf, je na daleko zimne a degtive, jako asi tady u nas ye Fort Bend okresu. Musim yam poveciet, jak jsme se melt na Den Dikuvzdani. Vgecky nage deti byly ptitomny, krome syna Edmonda, ten pracuje v pekarne a chybel mezi nami. Meli jsme se v geci dobre, neb jsme meli barbecuovaneho jelena, znamenite to chutnalo, a tea klobasy nechybely.

Teti krismusove svatky svetill jsme spoledne.

Byli jsme pozvani na obed k na gi dceti Alfred Valenta. Meli jsme se tam dobre, diky za dob0 °bed a vedeti. Take jsme tam byli obdateni innolVmi darky, diky vgem direful.

Nyni yam povim, jak se !name v tomto novent roce. Bylo to 2. t. m. v noci, kdy nas darebaci s dloultSuni prsty a ukradli nam 75 opetencu, 32 bylo kutat eistokrevnSrch velkeho druhu, men nee° malo pies 4 mesice a vatilo jedno 3 1/2 libry; pak si ptibrali mladSrch bilS7ch leghornek 10 mesicu starStch, tech si phsvojili 43. Darebaci, dlovek se kolem toho nachodi a nadela a. taxi lumpi ptijdou k hotovemu a maji dobre easy, co druzi musi tetko nadelat, ale oni kdesi trefi na nekoho, te budou vytahovat olovo, nebot' , je to skoro na dennim potadku vykraciani to drtbetie, neb skoro s kSrin se Nova sejde, katO Oka: nam kdosi ukradl slepice, a jinST : nam se ztratily vgechny norky, a tak se to opakuje ustavidne.

No tak, uti jsem vim toho trochu povedela v tomto novem roce, tak vim dam zas na dlouhk das pokoj. -"Ale jegte mem toho trochu Budeme mit sjezd, tak by men vyslaric ••racovat o to, aby tern starSrm elentm bylo trochu uvolneno, neb my stati dlenove, kteti jsme vstoupili do Jednoty kdy nam bylo nee° pies 20 roku, a ut to Wine k tomu sedmdesatimu ktitku, ut by bylo na ease, aby byli sprogteni toho placeni navidy. Sestry a bratii, rozepisujte se o torn, aby vyslanci dill delegiti mohli lepe o tom praeovat. Se sesterWra pozdravem, Marie Sebeata.

` SOKOL HOUSTON Masopust tohoto roku trva. od 7: ledna do 6: iinora a jednota Sokol Houston ptiVita ho lined v prvnim Vdnu a to v nedeli 14. ledna v sini tadu Stefanik sokolsOmi je nagi zkusenosti, innoh„1- na g host se ostkelia maskiavat a proto pfijde !nal° masek do magkarni zabavy. Pratele, mame jenoin parkratedo ,roka ptiletitast se tak vesele pobavit jak 1: r ehont si oPravdu ptell. Vizzie,.tie dim vice masek, tim.veselejk zabava a proto jsrne si slibili, , se ptijderne letos y gichni maskovani.

Tieba nag cil nebude ptipraviti si masku, kter ra:by vyhrala cenu, ale piece spinime na g slib a nejakou zmenu v tboru a v liCeni si ptipravime. A vy, nag i mile hoste, tea se k nam phdejte, a at nas nav gtivite 14. ledna, ptijd'te maskovani. Pobavite se mnoho krate vice, protote dim vice masek, tim veselejg nalada..Pti zabave 14. ledna bude hrati BaustwAaell orchestra Za jednotu Sokol Houston: Rfiena Lebrova, vzdelavatelka.

Houston, Texas.

Ctena redakce a celi etouci rodino nageho mileho Vestniku! Pteji vam v ge dobre a krasne, vge co sobe ptejete, by se yam vypinilo v tomto novem roce 1940, by vas netrapila nemoc ani ty ruzne jine ne gtesti, ktere sebou ten nag lidsky divot ptinagi. Katt= z nits musime nests ten svuj ktit tivotem, kterST na nas sveta Pan vlotil, bud'me trpelivi a shovivavi ke svSrm spolublitnim. Mnozi nemaji telesne a jine dugevni sily nesti to svoje Mira tivota, k tem bud'me laskavi, mejme pro ne ptivetivST limey a laskave slovo, ktere 'lady tolik pomfite a povzbudi toho slabgiho k dalginni lepgimu tit; katidemu ptinese gtesti a dugevni uspokojeni, kdo laskavost prokazuje.

My Oechoameridane, kteti mame to gtesti 21ti zde v teto nove na gi viasti te giti se nagi svobode a pokojnemu tivotu, ant nemfteme bSiti dosti vdeeni za to, te nas sem na gi rodidove ptivezli a takto nam zajistili na g lepgi a svobodnegi divot. Proto mejme pochopeni pro nage trpici krajany, kteti tiji v na gi negt'astne stare viasti pod krutou nemeckou vladou, a pomahejme jak miiteme, by nage teskoslovensko nabylo svoji ztracene samostatnosti. Tak jak si phtomne vgenarodni okolnosti stoji, je velmi tetiko jak dalece a zhoubne se valka a jeji hrozne nisledky rozgiti, net doufejme te po boufi opet slunce zasviti, nebot' i tato hrozna valka jednou musi skonditi a snad pravda a spravedlnost zvitezi.

Veder dne 29. prosince jsme dostali telefonni zpravu, ae bratr Emil Ptihoda zesnul v Panu a dotrpel to velke utrpeni, ktere mu ptinesla dlouho trvajici nemoc, nebot' Emil trpel na rakovinu ua patnact let, proto smrt mu byla vysvobozenim od toho velkeho utrpeni. Emil Ptihada narodil se '7. unora 1897 ph Snook, Tex., na to same forme kde take zemtel. Zanechal talem sklidenou mantielku Mary Ptihoda, syna Vilema a dcerku Libie Mae, sestru pi. W. F. Rubach a gvakra ye Snook, Tex., nevlastni sestru pi. George Kempen a gvakra; tti bratii a dye sestry ho ptede gli jegte v talent veku co nemluvhatka. jeho otec zemtel roku 1900 a matka zemtela pied deseti lety. ZesnulSr zabftal se rolnictvim po celi jeho divot.

Timto vyslovuji srdeene diky vgem ptibuznfm a ptatelfm, kteti ho po eas jeho nemoci navgtevovali a ogettovali, kteti se tak velice snazili jeho utrpeni zmirniti a. jeho jako i jeho rodinu tegiti v jeho dlouhe a teike nemoci.

DaLfil diky path vlp-. Hanakovi-, za krasne vykonani pohtebnich obtadf, jak vdome smutku tak ` i v katolickem chrimu Pane hibitove ph SnoOk, Tex. Nikdy jsem neslygela- krasnejei -kazan.i a slova litec.hy proniluvena ku pozusta,lfrn truchlieim, Jake, promluvil vlp. Hanel, kteptebSrvi v Caldwell, Tex. Srdeene diky zpevikem za krisnSt zpev, v gem dircfm krasnSrch kvetin, jakot I vgem, kteti ho na jeho posledni ceste ku hrobu doprovodill, vgern zaplat' Pan BOIL Necht' zesnul3 odpodiva v pokoji a Best 6udit jeho pamatcel Srde6ne diky vAern.

S pozdravem Tiara atoueim, rani George KampeA.

Ve Med% dne lO ledna 1848. kid F. B. Zdriibek, disle 112., Damon, Texas,.

Jak jit vge, radost nebo gal, testa, pisnieka teka zadatek a tea konec, taktet 'svatky vanodni se ptiblaily a ukondily a s nimi i konec roku 1939, proto co ma trvani jeden rok, tet, nim ukonduje. Nagi ttednici pro tad na jeCIOA rok zvoleni, ukonduji svill Mad a pile'. vy1 rodni schtzi to bylo .1 u nas, jenom ten rozdir, te Jim to violin nanovo na rok 1940 zase praco, vat, jak nasleduje: Vilem Zeman,,ptedseda; F. Kveton, mistoptedseda; yetr Ligt'ak, tajemnik; Martin Koval. , fidetnik; Frank Vrla, pokladnik.

Za poslance do sjezdu Martin Koval., nahradnik Frank Vrla. Vgichni fitednici byli zvoleni mane. Tim zase jim price zatina, ale to nestadi, aby jen oni pracovali, aby se o v ge jen oni sami starali a v ge dobre vedli. Vetim, te jsme die nagich schopnosti to Cinili, ale je potteba, by katdST jednotlivk glen-kyne byli nam napomocnin abychom toho nejlepgiho zdaru a rozkvetu vtve, potadku a pokroku sobe a celku dosahli. Na prvem miste, aby schfze navgtevoT vali, jak se na tadne dleny slu gi. Ja. yam Adetni zpravu nebudu zde podavat, ale teetni vSrbor vam ji v ptigti schtzi oznami, abyste jak hospodatime s va gimi penezi. Dale, ve vyrani schfzi byl zvolen vSrbor, kter, poda ,zprivu, za kolik bychom rnohli sift pronajat .nobo koupit. 0 torn bude se jednati v pti gti schuzi.

Dale, zabavni vSrbor pods zpravu, kolik jsme za rok ze zaba y. Ale ja tu zpravu podivat nebudu, neb mame neetniho a ptedsedu, kteti nejradeji osobne si veci vytizuji, proto i tu posledni poctu jim ponechame, te sami yam to -oznami. Vgak je znate a zdali ne, tak ptijedle do schfze, ja vim je ptedstavim. Tel vim vyzradim, ae mame slibeno bediei nebo d ye, kdy ten vftaz dobte dopadne, tak to vite, ae po schfzi to bude. Tak pod podminkou, ae to na me nepovite, te jsem zradu udelal vim ye Vestniku, tak nejakou podstreim.

Tento vijkaz zabavniho vSrboru bude pasovat jak "pest' na oko", s projednivinim sine, ehvale vSrboru i vgech dlenf, jak se snail na g podnik podpotiti.

Zde jsem vim, bratti, disteene uvedl body k povgimnuti a uvatieni a katdSr dlen na geho •adu je povinen do schfze dne 14. ledna 1940 0 1 hod. odpol. se dostaviti do Fossove sine v Guy. Tim asi kondim. 8 , bratrskSrm pozdravem, Petr Litt'ak, tajemnik.

Rozkvet Rtiz'e Cis. 81, Needville, Texas.

Cteni bratii a sestry!

Timto vam oznamuji vSrsledek volby pro rok 1940: Anton Pegak, ptedseda, Aug. Filla, mistoptedseda, Josef Strainick$7, neetni, August Teykel ,tajemnik, W. J. Wojtek, pokladnik.

Delegat do sjezdu: Josef KlinkovskSr, nihracinik August Teykl.

Bratti a sestry, kteti maji piljdky proti sykin certifikatfm, necht' oznami co a jak, v schtzi, abychom vedeli, jak fdtovat.

S bratrskym pozdravem, August Teykl, taj Vyzovice cis 114, Fairchilds, Tex. Cteni bratii a sestry!

Na vedomost vam davam, te my budeme konat nagi schfzi 14. ledna o 1 hodine odpoledne a jestli bude Apatite podasi ,o tSTclen pozdeji. Tak jste tadani, abyste se dosta.vili, neb mame i volbu Atednikt, jelikot v prosinci jsme Medniky nevolili, neb pokladnik nebyl ptitomen, a proto i knihy musime dati do potadku.

Tak yam pteji vgem gt'astnS7 novST rok 1940, i celemu personalu Vestniku.

S bratrskym pozdravem, Joe Kadera, ptedOillt, Z' id Columbus Cis. 58.

Hungerford, Tex. Oznamuji vg em elenfm tadu Coluthbus 'Cis. 58, tie schfze SPJST. bude konana 14. ledna 1940 o 1:30 hod. odpoledne v sini K. J. Ti. Mime dfletite jednani a ptijimani noveho tiena. — Ostatni schfze SPJST. budou konavany jako obydejne, vidy druhou nedeli dopoledne, new po 9. hodine. Prosim, nezapomehte se dostaviti v pinem poetu. Na shledanou 14.

ledna.

V44 spolubratr,

A. L. Matti eke

ta&

7-Sistt.0%. An►e 441e4PP.1940:‘, .Sokol, Fort . Worth. otka redakee, mili ptatele a etexiatil PoP'deltini ease jsern 'vain nepodali, tadne ZPre,VY, ted' Vain toho trochu napisi. Jest sObota, heed z . rana nam zcle zaealo.-intet"a't toho se to obratilo v omrzlinu a snih, ted' odpo= ledne zase hezky PornaIu prsi. Vtiehni s '011#4 peeatim jsou spokojeni, 'protote lakoveho castbylo velmi tteba; tir6kem- okoli. Due 23, prosince nam zde zerntel -dlouholetk velebnk pan Nolan, •kterk Sloutil v St. 'Patrick kostele pies trick let. Velice tb .dobrk:pan, vel,mi dobre skutky po nem mistaly. ;;'" Nej veal vanneni stromeeekyerneste mei pre= ' • cinkt 4, v Sokolovne, mein. 23 sttevic.

Veselka, kterou uspokadali mantels Tatarovicovi pro jejich syna Stanley a nevestu, se dobke yydakila, dostali mnoho krasnkCh a utitednkch darti od jejich pkibuznkch a pkatehl. Mladkm manklum pkejeme vtechno to riejlepti v torn jejich nastavajicim tivote. Mamitika'tetilL' cha, pani T., mela kuchyni dobie ptipravenou, starala se, by vtichni byli dobte najezeni, a p.

T. zase se staral o tiznive, vtechny napajel ruzrikmi napoji. Diky za tak dobre pobaveni mezi wand v sini kadu Cis. 92.

Mladi mantels Stanley Matulovi stravili jejich vanodni svatky u jeho rodidu ye Waco, Texas. Mantels Frank Janeekovi z Vernon, Texas, zase uptibuznkch v Temple, Texas. Jak jell tam i zpet, tak se u nas na kratkou chvilku zastavili, tegilo Bilvestrovska zabava se nam velmi dobte vydiky vtem za nav gtevu. Tetilo nas seznameni s manteli Svatoilovkmi z Caldwell, Texas, a s jejich dcerou a zetem.

Oznamuji, to druha sokolska zabava v Sokolovni bude v nedeli 14. ledna ph hudbe Joe Milana st. a jeho Czech Melodies Boys. Tak si to pamatujte, vite, to tech deskkch zabav zde ye Fort Worth mime velmi ztidka. Tti krasne dvekove ceny budou rozdany *pine zdarma. A ty hudebniku J. M. ut abys byl zdrav a fidinkoval s hudbou, a mladk W. Hejl take aby se tvoje posttelena noha vyhojila, by jsi mohl vesele zatancovati, jako \Tidy. Pteji yam obema brzke uzdraveni, vim co nemoc jest, protote jsem ji take mnoho zkusila.

Ted' jests yam 'dem srdedne dekujeme za vtechny krasne vanodni darky a vanodni a novorodni ptani. Diky moji mamince v Temple, Tex., za norika a ostatek a zdejti mamince meho mantela za krasne veci, a vtem ostatnim, nemohu vtechny jmenovati, protote by to zabralo mnoho mista. Zylattni diky zasilam do seminake v San Antonio Willie Botikovemu za krasne vanneni a novoroeni ptani. ' P. Steve Matu govkch, kterk ut etvrtk tkden jest nemocnk od pokezani na ruce, take pkejeme brzke uzdraveni, by take byl mezi nami bray viden. • Vkroeni volby jests nemame provedene, tak vara je nemohu oznamiti, to ponecham at po schftzi, ktera se bude konati v Sokolovne ye etvrtek yeeer 17. ledna. Tak bratti a sestry snatte se do teto schtize co nejvice dostaviti, aby ut se vte mohlo zhotoviti, by se nam to netahlo celk rok.

Jette neco vtem zdejtim krajanum, by katdk na sebe pamatoval ku zaplaceni svoji hlavove 'dame, protOte letos nam pkipadaji volby presidenta Spojenkch State. V meste Fort Worth konec placeni dame je den 31. ledna, zbkva, nam tit jenom par dni.

Pro dnetek toho bude dost, jette p. redaktorovi dik za ten dlouhk eas, co s inkm dopisovanith .zatil. Pkeji vim mnoho ttesti a zdravi i trpelivosti v tomto novem rote 1940 a to same pteji vtem natim znaankm, pkatelem a 'dellatam. S pozdravem na vtechny zustavam vase zpravodajka ZnOvu pro tento rok, Polatkova.

Upozornini viem eleninn kidu Hvezdnatk Prapor Cis. 55. v Tours, Tex.!

Ponevadt se/raze se nepokadala prvni nedeli dne 7. ledna nasledkem ranni tpatne pohody, br. ptedseda Torn Pustejovskk mne natidil, bych vas upozornil, abyste se vtichni, jak tak elenove do schthe dostavili dne 14. ledna 1940. S bratrskkm pozdravem a na shledanou ye sehtizi.

Joe Paylidek, tajemnik.

Anton PuStejovskg, pkedseda.

7E474-. t'A Blessing, Texas.

Ctenkredakce Vestniku!

Dostala se nine do ruky "Ptiruelta pro yederti schezi", kteroutto knitku vydala na ge Hl.$ U. pro p,tedsedy a mistopkedsedy tad*. Bylo by jista nits vtecn ptanirn, by to Price se sestaveniin a upravenim techto pravidel Pfiriesla take dobre vksledky. Dle teto pkirudky by se Melt tiditi tet elenOye. Jestli elenove znaji parlarnentarni pravidla a die nich se tidl, usnadni se tim znadne place pkedsedy. Kaidk snad uzna, to price se sestavettim techto pravidel nebyla snadna a zrovna tak riebude snadno temto pravidltim nauditi a do pameti si jich yttipiti.

Nestaei to pkirudku si jednou neb dvakrat pteeisti; snad by bylo dobre, kdy2 tam kde 'je v ()Icon nekolik natich taciti„ svolala se sciraze vtech kdot se o vet zajimaji do jednoho mista, povolati si kednika, kterk je obeznamen s parlamentarnimi pravidly, by objasnil nektere body ptikladrpoirdil piltomne..Tim by nage schfize hodn8 ziskaly a odbkvaly by se v harmonii; nase sjezdy by utetkily hodne draheho easu, odpadly by neveasne navrhy, a mnohdy navrhy tak sestavene, to konec koncti jim navrhujici sam nerozumi.

Vezmeme, na ptiklad nevinnou hru v karty nebo domino. I zde jest tteba jistgch pravidel.

Chcete-li nautiti nekoho jistou hru, nepomilte to mnoho ptedisti si, nebo kid mu pravidla hry, daleko vice pochopi, kdy2 s nim hru pkehrajete, a ph tom ho poudujete.

Porutovani pravidel ph hte jest pro spoluhrade nepkijemne zrovna tak jak porugovani pravidel ph sclulzich a mnohdy vede 'ke ale yell.

Ve /Ike se ovgem jedna o zabavu a ukraceni chvile, kdetto ph schuzich se kolikrat jedna o veci vatne a dtiletite.

Parlamentarni pravidla se uplatriuji pit vtech schfizich, ktere se tidi dle demokratieke zasady, tedy i zakonodarne sbory, Ovtem tarn kde vladne diktatura, jsou zbytedne a kidi se pravidlem: Plat' a drt hubu.

Jos. Zemanek.

Na zdar!

Needville, Texas.

Ctena redakce!

Doufam, to mne zase laskave uvekejnite nisledujici. Do nati odbodky S.A.C.T. pkistoupili a ptispeli zase nasledujici elenove: Frank Dedek a rodina $1.00, Frank Barta 75c, Frank Malatek 50c, Celestina Malatek 50c, Emil Jetek a mantelka 50c, Stazie Malatek 25c. Vtech platicich elute mime 348.

Tet oznamujeme vgem elenum i neelenftm, k tteti nedeli v lednu, dne 21. o 2 hod. odpoledne mime schtizi na g' odboeky v sini tadu Rozkvet Rate. Mela by bkt volba kadovkch kednike, a knihy ptehlednuty, je-li vie v paidku. Tel kdo ma nejakou stitnost, tam je misto vte pfednest.

S pkanim mnoha zdaru a potehnaneho tohoto noveho roku pfeje redakci a Om, Viclay Verner, pkedseda.

Frank Jurea, tajemnik.

Fort Worth, Texas.

Mili bratti, sestry a br. red.! — Ptedne vam pteji tt'astnk rok 1940. Jelikot jsem mela vdera ptikazano, to musim oznamiti schezi, ktera nam ptipada na tuto nedeli 14. ledna, tedy se dostavte na 2 hod. v co nejvettim poetu. Tak jsem si pustila vtecko dopisovini z hlavy, at mi to ptipomel nit stark br. tajemnik John Chaloupka. Dekuji, Johnnie, za ptipomenuti.

Dale davam vedeti, to nam zde zahrali *pine zdarma ochotnici z Dallas od Sokola krasne divadlo. Vktetek bude darovan ye prospech nag ubohe vlasti. Jen jest to velice nepekne, byla ado mala nastteva. Snad nekdo tekne, bylo zima; ano, byla, ale cot tern z Dallas nebyla zima? A udelali to obet' radi, za cot jim patki Welk dik. Neni to moje povinnost pat, ale ze oznamuji schezi tadu eis.92., tak ut to einirn tea, nebot' divadlo se libilo eels' natl. iodine. S pozdravem na vtecky bratry a sestry ' a redakci.

Nova dopisovatelka Botikova. tlenstvu kadu Jaromir Cis. 64.!

Pro nepodas na,te pravidelna znesierti sclAze byla odlotena na tuto nedeli 14. ledna. 'Dostavte se v pinem poetu, maine dosti spelkoveho jednani. S br. pozdravem, Emil W. Popp, taj.

Strana Ze dallask4 odboilty S., A t. T. VA teni ,pkatele ! ✓ presincove schuzi, konane v tadove sini v Dallas na Floyd ulici due 21. prosince, vybralo se 462.60. Ad tato schtize byla velice 'halo navttivena, neb bylo to prase pked vanocemi, piece thjem o nati vlast stal se pkedmetem chetnosti. Jedna eeska, rodina darovala na tento *eel $50.00. Br. Rendl $5.00 a sestra Marie Vandurova $5.00, Adolf Jet a mantelka po $1.00 a Louis Jureik 60c. Celkem $62.60. ✓ teto schuzi tot p. Jar. Skotak a mantelka odvedli $50.00 za medaile jimi rozprodane. Hezkk to pkiklad, kterkt by si men i jini vziti.

Dale bylo usneseno, aby vkbor na bazar, sestavajici ze zastupcil vtech eeskkch spolku v Dallas, sae' se v Sokolovne ve etvrtek 4. ledna, by propracoval plan a program na postup potadani velkeho spoleeneho bazaru v Dallas. Z doslechu ma tento vkbor hezkk plan i program v projektu.

Ptitti schuze bude potadana v Sokolovne ve etvrtek veder dne 25. ledna. Zadatek v 8 hodin.

Kdo se zajima o na g bazar, ptijd'te do schilze, by nag vkbor nam oznamil, co maji pro nas phpraveno. S bratrskkm pozdravem a heslem Will A. Nesuda.

"Zvitezime!" ttid Slovanskk Svaz, eislo 86.

Cteni bratti a sestry, timto vam zdeluji, schftze nateho kadu pro dettive podasi byla odlotena a bude se konati dne 14. ledna v 1 hod. odpoledne. Bratti a sestry, tat yam zdeluji vYsledek volby z prosincove sciulze. Jan Vanidek, pkedseda; Jan. Maruna, mistoptedseda, 0. V. Vanieek, tajemnik; Joe D. Jet, Adetnik, Otto Kristinik, pokladnik a Jiti Labaj, poslanec do sjezdu; Jan Maruna, nahradnik. S bratrskYm 0. V. Vanidek, tajemnik. pozdravem, kid Ennis cis. 25, Ennis, Texas.

Ctena. redakce Vestniku!

Prune musim ptati tt'astnk novk rok br. reraktoru, vydavatelstvu Vestniku a vtemu elenstvu nati velke Jednoty SPJST. By dlenstvo pracovalo svorne, by nas hodne elena do Jednoty se piihlasilo, neb to je nejvkhodnejti, kdy2 mime pojitteni na tivot, a lepti pojistky nedostanete jak u SPJST. Nate Jednota ma, pojistky takove, Jake si budete ptati. Mame dosti elena, ae maji deti, co by mohli dati do Jednoty, ale oni daji ptednost jinona.rodni spoleenosti, ale lepti vkhody nedostanou. Proto volam: davejte svoje deti do svojich jednot, ktere yam daji takove vkhody take a jeAte lep21. Podporujme svoji Jednotu.

Ti eleni, kteti si chteji zaplatiti na rok do ptedu, 2adam, by tak ueinili v lednove schtlzi, neb jest-li si to nevyjednaji v lednove schUzi, pak neobdrii aadne sra2ky. Proto vy, kteti platite na rok do pkedu a chcete si zase tak platiti, tak si to zaplat'te do 14. ledna.Vy, bratti a sestry, kteti nejste s tadem vyrovnani, tak si to vyrovnejte. Ti, kteti se nev-yrovnaji, budou po lednove scirazi suspendovani. Potom faak nedavejte vinu Ukednikum, 2e vas suspendavali. Vy jste si Utedniky nezvolili, aby se starali o vase poplatky, ale vy jste si je zvolili, aby se starali o dobro tadu a prospech a dobro eels Jednoty. Bratti, kteti myslite, to to neni mnoho, kdy2 ostanete 2 neb 3 mesice pozadu. Ono by to nebylo mnoho, kdyi by to bylo jen ph 2 neb 3 clench, ale kdyt jich ostane nozadu od 250 at do 300 eleml, to ut je mnolio. A kdyt se ma odeslati na funrti kattlk mette, kde to maji ti iftednirj. vziti. kdy2 penez v 4,pokla.dhe 2adnYch neni.

HlaVni Utadovna nalir ne'ocka, my musime za toho elena, ktereho mime na knihach Umrtni poplatek kaki* mesic poslat. Proto plat'te svoje poplatky spravne a budete 'deny, kteti nemusi mitt graph, to budete z toxin suspendovani.

Mnohk si tekne: ten tajemnik byl tpatne tialoten, kdy2 ten dopis psal, ale to si 26,dnY nepomysll, co s tim ma on price, kdyt elena inusi auSpendovat.

Proto ktetijste s placenim pozadu, tkild'4"se vyrovnat a plat'te spravne a nebu. dete od br, iieetniho obtetovani upominkami, kterkcii ontrnusi . katdk mesic hodne rozeslati.

Se Srdeenkni `pozdravem. John Hrabina, taj.

Strana 8 Caldwell, Texas.

Ctend redakce Vestniku!

Posledni dobou bylo nekolik dopisfi ye Vestniku, kde pisatele moc odsuzuji Rusko zato, 2e napadlo male Finsko. Ale ja nemyslim, 2e me, nekdo ptieinu Rusko odsuzovati, a obzvlatte my Ceti by jsem nemeli Rusku zlotediti, pokud situaci dobte neprostudujeme. My Ceti nemame 2adnott ptidinu Finsko litovati, neb Finsko bylo pti Nemecku, nam neptatelske, a byl to prvni stet co uznal zabrani techosloventka. Rusko je nyni 180,000,000 narod a ma jen tki pkistavy, Leningrad, Vladivostok a Murmansk. Ty prvni dva jsou zamrzle tki mesice v rode. Vtechny ty ptistavy mohou bkti velmi snadno napadeny ruskkmi neptateli. Leningrad, lodenieni mesto, kde se stavi lode a Kronttad, kde jest namotni zakladna, jsou tak blizko finskeho opevneni, 2e finske pobte2ni delosttelectvo muse dostteliti a2 do Leningradu, kde 2ije dva miliony lidi. Tet mute dostteliti do Kronttadu. Neni to davno co finske delostkelectvo do Kronttadu stkilelo a mesto zapalilo. Proto 2adnk nestrannk elovek nemt2e Rusko odsuzovati proto, 2e ono chtelo kousek Finska, aby jeho ptistavy, kde oni maji :namotni zakladny, nebyly na dosttel finskeho pobtaniho delosttelectva. Rusko piece chtelo dati Finsku dvakrat tak velkk kus zeme jak od neho po2adovalo. Tak jak je to ted', neptatelske lod'stvo, tekneme nemecke, muse jeti podle tvedskeho pobtek a pak podle finskeho a dostati se a naproti Leningradu a pak bkti chraneno finskkm pobtetnim delostkelectvem, ktere maze dostteliti hodne dale nail valedne lod'stvo. Ruskkm valeenkm lodim by pak bylo te2ko se braniti proti lodim neptatelskkm, ktere by byly chranene polote2nim delostkelectvem finskkm. Nemit2eme se tedy diviti, 2e Rusko si chce za ka2dou cenu sve tki ptistavy pro svuj 180 milionovk narod udr2eti. Rada bych vedela jak by se to libilo Anglii, kdyby nektera cizi mocnost si chtela postaviti kanony na dostkel jeji ne,motni zakladny ye Scapa Flow? Anebo co by tomu teklo Nemecko, kdyby nekterk jeho neptitel si chtel postaviti pobte2ni delostkelectvo na dosttel jejich Helgolandu, kde ono ma namotni zakladnu? Proti Rusku v2dy byl a je celk svet, a ono to dobke vi, tak proto chtelo kousek Finska, aby jeho neptatele nebyli tak blizko Leningradu a Murmanska, jedinkch jejich ptistavft, ktere nezamrzaji. Rusko dobke vi, 2e Anglie jia po dvacet rokft se snakla to tak zatiditi, aby Nemecko napadlo Rusko. I Cechoslovakii nechala propadnouti jen proto 2e chtela, aby se Nemecko dostalo bli2e Ruska, aby pak mohlo Rusko snadneji napadnouti. A vime vtichni, 2e Nemecko napked ten innysl melo.

Rusko tea vi, 2e jestli Nemecko ted' vyhraje, pozdeji napadne Rusko, a proto ono ted' chce neptatelske delostkelectvo oddaliti od svkch ptistavil.

Nekteti lido kikaji, 2e kdy2 celk svet je proti Rusku, 2e k tomu musi miti jakousi pkidinu. Bohai:1i a tlechtici v celem svete jsou proti Rusku jen proto, 2e se obavaji ae i jejich majetky budou rozdeleny mezi chudk lid a oni ztrati sve tlechticke tituly, kdyby se Rusko osveddilo.

Proto bohe.di a tlechtici delaji propagandu proti Rusku a sna,21 se celk svet proti Rusko pottvati. Ted' kdy2 Rusko chtelo od Finska jen to, co musi miti, bkti schopne se pied svYmi neptateli ubraniti, tu celk svet ktidi, 2e Rusko napadlo malou republiku, a cely svet Finfim pomaha. I nate Spojene Staty tam horem padem posilaji penize a valeenk material. A kdy2 eeskoslovenske. Republika, ktera byla tady zalo2ena, volala o pomoc, Spojene Staty se ji nezastaly a Anglie ji zaprodala. A ptece Rusko je mnohem vice opravnene po2adovati kousek Finska a kteresi ostrovy, aby se mohlo pied svkmi neptateli ubraniti, ne21i bylo Nemecko opravnene po2adovati Sudety. Nemecko Sudety nepottebovalo, proto2e Nemecko je priimyslovk stet a Sudety tea. Nemceko nemohlo odprodati ani sve vkrobky, tak nad chtelo jette Sudety? la netikam, 2e Rusko je bez chyby, ale prod se v2dy poukazuje jen na jeho chyby, ale jeho dobre skutky neb stranky se nikdy nevzpomenou.

Nekdo kika, Ze od stareho Ruska jsme mohli spite neco dobreho oeekavati, jak od Ruska nynejtiho. Ale to neni pravda! Ve starem Rusku panovala jen tlechta, bohadi a cirkev, ktera byla hocIne." politick-,, Chud'Y lid ne m.61 Mdn.a

VESTNIX priva ani vzdelani, on muses jen otroditi bohaeftm a tlechticfn. Ted' kdo chce v Rusku studovati, mute studovati zdarma. To ani my tady nemame. Mnohe nate deti musi nad sve sily pracovati, by se ve tkole udrzely. Lenitt kdysi tekl, 2e oni neustanou, dokud katda slu2ka nebude mit tak velke vzdelani, aby mohia zasedati v kongresu neb v legislature. Krasnk to vkrok! Tea neni pravda, 2e v Rusku neni man2"elske vernosti a 2e deti neznaji sve rodiee. To tam bylo jen zrovna po valce, ne21i lid dostal trochu vzdelani, ktereho tam mezi chudkm dem pied valkou nebylo. Nedavno jeden cestovatel psal, 2e v Rusku jsou vtude zamestnane mlade hezke holky, jak na stanicich tak i v restaurantech a hotelich. 2e jsou vtechny pane obledene a k hostftm velmi uptimne, ale 2e flirtovati si s nimi nemusi 2adnk zaeinati. Psal, 2e mu jedna to holka pravila, 2e u nich je ted' man2elstvi posvatnou veci. Te2 rozvod tam ted' tak snadno nedostane, jak ho dostal brzy po valce Jak velkk pokrok udelalo Rusko za poslednich dvacet let, videli lido kteti navttivili rusky pavilion v New Yorku. Myslim, 2e ruki neptatele maji najate lidi, ktekr jedou do Ruska a pak kdovi jake 12i o Rusku piti, aby ho piked svetem ocernili. Mtj bratr pravil, 2e on mluvil s jednkm Armencem, kterk studoval v Columbia universite v New Yorku, a ma doktorat filosofie v chemii. Jeho ptibuzni bydli v ruske Armenii. Ten Armenian pravil, 2e oni se v Rusku maji velmi dobte, 2e ruska vlada se jim do jejich zale2itosti nic neplete a 2e oni si vte zakizuji jak si pteji. Te2 armenske tedi se mohou uditi a ji pou2ivati.

Ted' kdy2 Rusk() valei proti male republice Finsko, tteba to dela jen pro sebezachovani, celk svet Rusko proklind a celk svet Finum pomaha. A kdy2 ye Spanelsku male. republika prave zrozena bojovala proti aristokracii, vtechny mocnosti krom Ruska pomahaly aristokratum, a 2adnk je za to neproklinal. Jen na Rusku se v2dy chyby vidi, ale na jinkch narodech ne, kdyby sebevetti hkichy pachaly. Kdy2 Nemecko zabralo 6echoslovakii, Finove to zabrani hned uznali. V odich Finft to zabrani bylo spravne, ale kdy2 Rusko chtelo kousek Finska, tikeba mu v jinem miste chtelo dati dvakrat tak velkk kus zeme, to jit je velka nespravedlnost.

Ted' jette mam prosbu k eeskkm ditkam a jejich rodieftm. Zajiste vite vtichni, ze letos se &Ulna na nati vytti tkole neudi. Pravili nam, 2e bylo jen pet ditek, ktere se chtely dettinu uuditi, kdy2 nebude aspori patnact ditek, ktere by ji chtely brati. Ja tomu nemohu vetiti, 2e by v natem deskem okresu nebylo vice jak pet 26,kteki by se chteli dettinu ueiti. Proto chceme-li aby se dettina na flak tkole pkitti podzim ueila, musime co nejdtive Oat, kolik ditek by si chtelo dettinu pkitti podzim zapsati. Tedy, mill rodide, kteti mate ditky, ktere budou podzim v osme, devate aneb v desate there, pkimejte je k tomu, aby si nechaly Plitt podzim dettinu zapsati. Vate mlade nezkutene ditky si nedovedou ptedstaviti, jak velice dfilekte jest to pro ne, by se tidily svemu matetskemu jazyku. Proto vy jim to musite vysvetliti. Ueime-li se deskemu jazyku, na prvnim miste obohatime svuj aivot o poznani nejlepkho umeni a kultury stareho sveta. Na druhem miste, ten kdo mluvi dvema teemi neb vice, vkly snadneji dostane dobre zamestnani net ten kdo mluvi jen fedi jednou. Na tketim miste, jest dokazano, 2e ten kdo mluvi dvema tedmi, v2dy udela leptiho spisovatele net ten kdo mluvi jen jednou fedi. Na etvrem miste, ditky ktere poznaly Ceskou literaturu a dejiny, si vice veli sveho pftvodu a svkch rodieft. Na patent miste, ditky ktere se zdokonali ye sve matetske keel, budou schopne zastavati dfile2ito, mista eeskkch spolcich a hlavnich tkadovnach. A na testem miste, dite ktere se nenaudi matetske fedi, nedovede bkti hrde na svuj pftvod. A nejsme-li hrdi na svuj pavod, tak se musime cititi menecennkmi. A nic natim detem nemfde vice tkoditi jak menecennost. Mohla bych podati jette rnnoho pricin, prod' se maji nate ditky nauditi Ceske 'fedi, ale nechci zabirati vice mista. Tak mili rodide kteki si pkejete, aby se vase ditky udily dettinu, ptihlaste je co nejdllye u pana Wondrate anebo u mne. Pkihlasi-li se aspoti patnfket ditek, i tere by chtely de8tinu

Ve stfedu, dne 10. ledna 1940.

brat, budeme 26,dati tkolni radu, by se na podzim dettina na nati vytti , tkole &Ha. Teti nyne, Hlavni Utadovna povolila tli sta dolart na Texa,skou Matici. V2dy jsem pro Texaskou Matici rada pracovala a doufam, le se situate tak vyvine, abych mohla i naddle pro Texaskou Matici pracovati: S pozdravem, Pi. P. P. Mikeska.

Poz. red.: — Potadatel vyhra2uje si pravo Vate posudky o Stalinovem napadnuti Finska v ptihodne dobe podrobiti kritice. Vate prace pro T. M. V. V. zasluhuje obdiv a pochvalu. Pozdrav, zdarnk Novk rok!

Dallas, Texas.

St'astnk veselk novy rok pkeji red. Vestniku, cele red. Cechoslovaka, vtem dtendistm a trpicim za mokem, redaktoritm a sazeeum bo2skou trpelivost.

Jeliko2 fitednici radu Pokrok Dallas Cis. 84. ye Vestniku uvetejneni nebyli, dovoluji si je uvetejnit.

Josef Marek, ptedseda; Frank Koriakovskk, mistopledseda; Adolf Jet, tajemnik; Sid Pokladnik, Adetnik; Robert Durori, pokladnik, (po 23., kekli jsme mu, 2e jette 2 roky musi vydr2et, abychom mohli oslavit 251ete jubileum pokladnika) ; V. Kartous, pritvoddi. Delegat do sjezdu, br. Frank Steiner; nahradnik Robert Durori.

Dalti vkbory budou voleny t. m. ye schfizi tketi nedeli, ,dne 21. Zadatek jak Obydejne ye 3:30 odpol. Udetni vkbor ma na starosti prohlednout knihy do toho Casu. Ve schtzi to je v2dycky etena celoroCni zprava pokladnika a zabavniho vkboru, be2ne flay atd. Je tedy povinnosti vtech se do schfize dostavit, zadit ten novk rok hojnkm podtem a hlavne harmonii. Stalo-li se nam neco v rote minulem, zapomerime. Kdy2 jsem chodil do. tkoly, uditel nam kikaval: Co nemat rad sam, nediri druhemu! Kdybychom dle toho vtichni kidili, bylo by mezi nami po celem Texasu prave bratrstvi.

Divadlo, sehrane na vanoce v natl. sini, se vtem libilo. Drleli se jak stall, tak deti. Bylo by zahodno, dasteji tu drobotinu ptivest na jevitte.

Silvestrovska zabava se tee dobte vydatila. Hudebnici pekne hrali, vtichni byli veseli a hlavni vec, 2adnk namazank. Do kuchyne na ten den daroval p. Leo Kopeck pekneho noraka, ktereho ses. Duroriova a: ses. Embergrova, al v nedeli odpoledne pekiy a taky se o to postaraly, aby ho prodaly. Jak darci tak kuchatkam srdedne diky. Vtem ptespolnim navttevnikum, ktere vypisovat nemohu a odkud byli, proto2e by to vzalo moc mista, i dallaskym diky za jejich navttevy v race minulem a doufame, 2e nas budou navttevovat i letos. My se zas budeme starat, aby se jim mezi nami libilo.

Po schtzi dne 21. t. m. bude zabava pti hudV. Kartous. be Jerry Houpk.

Karel Havlieek cis. 4, Hallettsville, Tex. Cteni spolubrati. i a sestry. pfichazim s blahoptanim v tomto novern race, jak na spolubratry a sestry naSeho radu, tak na vtechny spojene. rady i elenst yo. A oznamuji yam tea zy olene tikedniky naSeho radu pro rok 1940: F. K. Bueek, pkedseda; Fr. Konvieka, mistopkedseda; Chas. Holy, tajemnik; Erwin Bueek, pokladnik; V. J. PrEiSek, iteetnik; J. J. 8-gab, pravoclei. freetni ii rbor: J. G. Konvieka, J. L. Smolik, Jos. Franta. Re.solueni vYbor: Jno. Haeek, Bruno Kohn, Jos. Wojtek. Nemocens14. vibor: Jan Sralik, Jos. Rehdk, Jos. Mikuk Fr. Matula, Jno Satsk, Agnes Miller, Mary Schneider.

Vyslanci do sjezdu: F. K. Budek, Chas. Holy.

Nahradnici: Ed. Chovanetz, Jos. Franta.

Schtize budeme opet kanavati druhou nedeli, ye 2 hod. odpoledne, pro nejakou dobu na Fire Hall. Tedy bratli a sestry, zveme vas, abyste se dostavili do schtze co v nejvetkirn podtu.

Budou podany ruzne zpravy z minuleho roku a budou etena jmena ySech eland a elenkyfi, kteti k radu eislo 4, patli. Zaro yeii, kdo by ehtel si zaplatit na celY rein do pfedu, bylo by dobte tak ueinit v lednove schtizi. Tedy na shledanou 14. ledna ve 2 hod. odpol..

Pieji vtem M11011 0 POelkmani v race 1940!

Chas. Holy, tal.

Ve stkedu, dne 10. ledna 1940.

10.mbo•amo•OWNEN■wasooess.oeuemotmawo.no.o.m... ■■■■••■•..mooloso..111.0,

JAROSLAV POKORN•:

SEST3A EVA Div& rominek Ozvalo se cosi jako dutenY vzlyk a pak ochraptelo.

"Rozumel, ale ty se vratit, music se vratit.

Cot jsi mi nefikal kolikrat, ze se vratit z tehle svinske valky?"

Jirka neodpovedel.

Byla jette noc, jen na vYchode bledla obloha, kdy Jirka vytel tite z prkenneho baraku a za nim Tonik. Kdyt utli asi deset krokt smerem k hangaru, vystoupila ze tmy postava. Byl to major.

"Udelal jste si plan?" zeptal se tile, kdy stiskl Jirkovi ruku.

"Ano, uvatoval jsem o vtem dlouho do noci a vekim, ae tam se dostanu. Poletim docela nizko a po trati. Vede z poloviny lesem a tdolim. Uslyti mne sice, ale net se budou moci orientovati a net mne najdou,budu daleko v piedu, protote poletim na pinY plyn." Tonik site vtemu nerozumel, ale smysl pochopil a pfepadla ho divoka tzkost.

"Jetit Maria, Jirko, snad neletit sam?" vykfikl zoufale a chytil Jirku za ruku, nebdaje pfitomnosti majorovy.

"Sam mam lepti vyhlidky. Ani slova, Toniku!"

"A proe chcet spachati sebevratdu?"

"Mlete!" zakfikl ho drsne major.

Dotli k hangaru a Tonik, jen se vzpamatoval, vytlatil se tiemi vojaky stroj. Odlesk svitani se titil a noc pfechazela v huste tero, y nemt zaealy se objevovati stiny veci.

Major objal Jirku a polibil ho. 8testi mu nepfal, protote to pry pfinati nettesti. Jindy se tomu smaval, ale dnes podlehl povereivosti letct. Po nem objal Jirku Tonik. Statedne se piemahal, ale piece se mu vydralo z fist jakesi zavyti.

"Vrat' se, Jirko!"

Jirka se usadil. Major, Tonik, videli, to se pokfitoval a chvili se dival k jasnicimu se vYchodu.

"Natoete motor," fekl pak klidne.

Za dve minuty propadl se do sera, jen motor znaeil jeho cestu. Ale ten sle,b1, at zanikl docela.

Teprve tehdy se major a ostatni hnuli.

"Ket ho svata, Panna ochrariuje," iekl major vroucne a pokYvnuv Tonikovi, vracel se do kancelate. Net dotel, uvidel nekolik letct, vybehnuvtich z baraku.

"Kdo to letel?" zeptal se Valery.

"Novak, pokusi se vyhoditi munieni tovarnu a skladitte sam. Pfesveddil mne, ze jednomu se to mute podatiti, kdetto deseti nikdy."

"A vy jste ho pustil?" zeptal se rozeilene Valery.

Major pohledl na neho vatne. "Valery, vim, ae ho mate rad, ale ujitt'uji vas, ae ho nemiluji mene net vy. Ano, pustil jsem ho, protote on jedinY z nas mute to dokazati."

Jirka zatim dostal se nad frontu, unikl chvosttm svetla, vrhanYm svetlomety a spustil se nizko k zemi, kdy v teficim se dni natel v lese svetlejti tunel, jimt vedla teleznidni trat', kterou chtel sledovati. Net se zcela rozhfesklo, zapadl v tdoli, jimt tekla ieka. Udoli bylo dosti tiroke, aby mohl leteti jim, skryt stranemi.

Hluk motoru stroje, tak nizko leticiho, rozbijel se o strane, zemi a vodu, ae jen steti mohl kdo piesne ureiti, odkud vychazi. A teko koho napadne, ae by to mohl bYti Francouz. Odhadl, ae je jit aspori osmdesat kilometrt za posledni linii. Jette dvacet minut a bude nad Louisvillem a pak Bah bud' pfi nem jako pii delnicich a vojacich, kteki budou pod nim.

Slunce vyskoeilo nad obzor, kdy zahledl trs komint tovarny, jit mel zniditi. Hnul kormidiem a stoupal do vYtky. Dosud unikl nemeckym letctim, ale ted' se musel ukazati. Ale Nemci neptedpokladali, jak spravne soudil, ae nada by mohl bYti tak tilenY, aby sam a sam se odvatil naletu tak daleko za frontou, a usmal se, kdy se rozhiedl a zjistil, ze kam at pliYte dohlednouti, brAzcli $0•14, 61stou oblohu.

VESTNtK Ale to jig se rozjedely v meste sireny. 8e1 letel nad ulicemi a vide zmatek pod sebou. Nekde zattekal kulomet, ale to jit byl nad bloky tovaren.

"Musim vYt", uvatoval chladne, "odfouklo by mne to, v teto vftce jako papir.

"Tak ted'," hnul pakou a uvolnene, puma odtrhla se jako zrala hrutka. Za ni druha, tfeti.

Pet vtefin a dolehl k nemu vYbuch a za nim hned v zapeti dalai. Zamraeil se, protote jit myslil, ae pumy vybuchly netkodne, kdy se pod nim zeista jasna rozevielo peklo. Detonate, vYtrysk kameni, sloup dYmu a ohne. Naraz vzduchu div ho neptevratil. Musel jette vYt. Vide, jak bloky se hrouti jako domeeky z karet, jak klesaji kominy jako stromy pod poslednim fiderem sekyry. A nove vYbuchy. Rev ekrasitu sieve. se v jedine neptetrtite buraceni.

"Skladitte! Skladitte", vryje se mu do mozku.

Vidi pied sebou mapu na majorove stolu a na ni eerveny pruh. Pet kilometrt v lese. Za nim je peklo, ale dobesnilo jit v pine sile a vYbuchy slabnou.

"Tady, jiste je to tady." Vidi male voziky polni drahy. Je ted' nad rozlehlou pasekou a spottti dye, etyfi, deset pum, vtechny jet mu zbyly.

Neeeka na vflauch a zapint, stroj do pine rychlosti a stoups. Net mu zmizel les, ohledl se a vial sopku, jet se rozzuiila dole. Skladitte vyletlo, Mind musi odlotiti ofensivu. Bate, podafilo se. Je vzruten, tvafe mu hail a oei se lesknou, ale jen na chvili. V modru pied nim zaeernalo se nekolik bodU. Levou ruku na fizeni, pravou si sohl vysoko na prsa, kde mel zlaton madonku, jit mu dala matka, kdy ocichazel na vojnu, a jako by tim dotykem se mu vyeistily adi a vyjasnilo v hlave i srdci. Prorazi-li, snad, snad. — A jeho ruka saha po kulometu.

Nemci nebyli dal, jak tii kilometry a pet set metre pod nim. Pet, sedm, jedenact jich je. Nejim east, aby vyrovnali s nim vYtku, pinou rychlosti se spoutti na tti, letici v trojthelniku.

Kulomety fvou, ale Neinctm biji naprazdno, za to Jirktv zasahl jedno letadlo napino. Pada a druhe jde za nim. A jit je za rojem a zvytuje minutu po minute naskok. Ale eas je tivY a stratnY, vtekiny rvou, minuty dusi. V pravo na nebi se leskne nekolik nemeckYch vatek. UhYbd, unika, ale nova skupina pet letadel mu zaskodila cestu. Musi pies ne a nesmi se zdrteti ani minutu. Za nim htmeji motory pronasledovatelt. Zda se mu, ae jich je jako kobylek a ma pocti, ae vzduch se chveje narazy propelert.

Kolik kilomerU ma k fronte. Leti jia dvacet minut, snad ma proleteti jen padesat, snad jen tiicet. Kdyby major eekal, ale ne, 'byla by to sebevratda od kamaradt. Musi se dostati pies sam. A ted' do nich. Zatina zuby a brada se mu hroti.

"Dostal's. A co ty? Myslis, ae na mne stag?"

Druhe nemecke letadlo zakolisalo a fit se dolt.

Jen tii jsou za nim. Tem unikne. Ale znovu se vynofuji novi Nemci. Zda se, ze mne hledalo sto letadel", mysli si, zly fismev na rtech. Koneene. Dole fvou protiletadlove baterie.

Fronta, fronta! Jette tii minuty, dve, jednu.

Vidi prvni nemeckou linii, ale dostava se zaroveri do eetenu nemeckYch letcu. Uzavfeli mu navrat a leti v sevfene fade proti nemu, ye vYtkovem rozestupu. "Snad proklouznu," mysli a poutti se mezi ne. Najednou vtak citi, jako by dada uhodil klackem. Rank. A co motor? tzkost. Ano, vytlehl plamen. Pada, ale vyrovnava, zeme leti na neho, vyskakuje. Uder a je po vaem.

JIRKO, MUJ JIRKO. Jirka se chvili dival na Evu, pak zadal se chveti, klesla mu vieka a padl v mdlobu.

"Umira, umird", vyktilda Eva s hrUzou a vrhla se ke dveiim, aby zavolala doktora Duranda.

Naga ho na chodbe.

"Plukovniku", atkala.

"Co je? Mluvte."

Ale tahla ho za sebou, vzlykajic.

"Ne, je to jen mdloba, Evo, vzrutila ho asi yak nenadala pfitomnost. Myslim, ae mu to ne. utkodi. Ale at procitne, nemluvte s nim o ni, dem," fekl pfisne. "Potiebuje naprosteho klidu, Snad bude lope, kdy k nemu dam jinou se, stru."

"Ne, plukovniku, ne, prosim vas," sepjala ru ce, wIrtcly t' je to zitzrak t zqe

Strana 9 Jirka z mdloby peel ye spank. Procitl z neho as rano.

Kdyt oteviel oei a uvidel Evu, ji g tekly slzy po tvati, usmal se.

"Zda se mi to, nebo jsi to ty, Evo?" zeptal se namahave.

"Jsem to ja, Jirko, ale nemluv. Prosim to o to, povime si vac, a g budet silnejti."

"Jake. nahoda", zateptal. "Ale jak jsem se sem dostal?"

"Pfivezli te."

"A co mi je? Boll mne hlava a cele telo. Ah, vzpominam si jig." A pfivtel odi a servaval tak chvili.

"Nedostali mne tedy, ale bylo to stroke."

"Nemysli na to, Jirko. Jsi tiv a budet zdray.

To je plukovnik Durand. Vstala a piedstavovala Duranda, jent vetel.

"Tak, jak je yam, kapitane?"

"Porudik jen, plukovniku."

"Kapitan, zapomnel jste si pfeeisti posledni vestnik ministerstva valky. Dote' mne pied chvili. Stoji tam Berne na bilem. Po yften min-1°1.64a na kapitana: porudik letec Jifi Novak.

Gratuluji. Nikdo si nezasloutil z cele armady povYteni vice net vy. Vim, co jste dokazal.

Francie je yam mnoho dlutna — a tedy i ja. A ted' se na vas podivame.

Nu, neni to tak zle, jak jsem ptvodne myslil.

Poletite si site aspori tti mesice a tfi mesice dark bude trvati net budete zase tim, kYrn jste byl. Ale budete.

Evo, at usne, jdete se nadYchat trochu vzduchu", porudil ptisne Eve, a odetel.

Eva Ala do zahrady s tisni. Obavala se, to se setka s kapitanem Delgasem, jemut se fizkostlive vyhYbala.

"Evo", ozvalo se, sotva vedla na cestieku, a kdy se otoeila, stala proti Delgasovi. Pohledla na neho neklidne.

"Evo, co jsem vam udelal?" Jeho °di ji spalovaly.

"NedotYkejte se mne", ustoupila, kdyt hnul rukou.

Zatvatil se bolestne.

"Evo, vzpomente si, co bylo pfed tYdnem. Ne, netikejte, to to byla jen prchava chvile slabosti. Citil jsem piece vase telo, jak se ke vinulo, vase vlahe rty."

"Pfestailte, kapitane," fekla zmu6ene.

"Vy si myslite, ae mate rads, toho sveho krajana, vid'te. Ale neni to pravda. Laska neni povinnost, laska je neva daleko, nee° krasnejtiho, Eva." "Nemiluji vas a nepfesveddite nme. Byla to opravdu jen prchave, chvile slabosti, a stydim se za to chvili. Netutite ani, jak se hanbim, to mohla jsem byt' jen na chvili zapomenouti na svou jedinou lasku."

Delgas hryzl se do rtu, hlede do zeme. Wel vztekem, kdyby byl ten proklatY chlap zalaynul nebo ho ptivezli o den pozdeji, byla by jeho. Libala po prve a je podestna a tak naivni pfi yetkere sve inteligenci. Pfesveddila by se sama, to ten druhY byl omylem, detskou piichylnosti a to miluje opravdove jen jeho, Delgase.

A ptivezou ho prave v to chvili, kdy se mu vzdavala. A ozateneho aureolou hrdiny. A sam on, osel, ho vychvaloval.

Ale z tohohle nemohla nic eisti mu z tvele, jet byla bolestne statena.

"Miluji vas, Evo, a nevzdam se vas. Nemohu se vas vzdati." V odich se ukazal vzdor.

"Zaenete-li o lasce — "Co udelate?" usmal se. "PUjdete k plukovnikovi? Prod jste krasna a prod jste mi vracela polibky? Proe jste mi dala nadeji?"

"Prosim vas, kapitane, odejdete."

"Neodej du."

"Jste mutem?" zeptala se jit rozeilene.

"Pochybujete o tom?"

"Jste blazen, myslite-li Si, te tlmhle neco pofidite," fekla prudce. "Nanej yYt se stane, to budu vami opovrhovati."

Zbledl a zastavil se.

"Odpust'te, Evo, pak se nebudu yam vnucovati. Pfipominam varn vtak, to vas miluji." A ukloniv se odetel.

Usedla na prvni lavieku a zadivala se do pisku. Bylo ji tetko Vmetl ji do tvate, prot mu vracela polibky, le se k nemu .(PacratkovAal

Strana 10

VE/3 T NIX

(MITA. Navgtevou v eeskent rozhlasu.

RO nezasvecence je na ytteva rozhlasoveho P palace na Fochove tfide jednou z- nejpodivnejtich, jakou mute v Praze ucinit. Ut vratnici prodela slotitY pkijimaci postup, kteTY ma zabranit, aby do budovy nevnikla nepovoland, zlovolna ruka. A potom vstoupite do zvlattniho sveta, pineho podivnYch zavesil a desek na stenach i na strope v mistnostech nezvyklych tvaril do sveta velkeho ticha i velkeho hluku a neustalYch svetelnYch signal% Rozhlasova budova, misto, odkud se till po cele vlasti a celem svete Ceske slovo a hudba, je zaroven domem, kde je nejdokonalejti ticho v cele Praze. Nic naplat, ze na Fochovce buci a hrei tramvaje a auta. Nic z toho nedolehne do rozhlasovYch studii, oddelenYch od sveta mnoha isolaenimi vrstvami ye slotite konstrukci rozhlasoveho palace a spojenYch s chodbami dvojimi tetkYmi dvetmi s dokonalou isolaci. I vzduch, kterY zde dYchate, je sem umele yhanen a neptinati .s sebou hluku, ani konstrukce Ustfedniho topeni neprozradi nic z vnejtiho sveta. Ba ani ozvenu vlastniho hlasu neslytite, nebot' je pohlcena mldelivYmi stenami, ktere neptijmou, nepropusti ani neodrazi jedineho lidskeho hlesnuti.

Plate se vplitite do velkeho studia I., ad svetelnY napis na dvefich tike., "Nevstupovat — zkouti se." Toto studio, nejvettti ze vtech, opattene ohromnYmi elektrickYmi varhany, pojme sta hudebniku a zpevaku. Ma i sve galehe, kam bYve, ptipoutteno obecenstvo ph vYznamnejtich koncertech. Ve studiu najdete v malebnem pohodli nekolik mladYch i startich mutt, vettinou bez kabatu, bez limeeku a bez kravaty, sklonenYch nad s yYmi na.stroji. Rozhlasova hudba si nepotrpi na vnejti okazalost.

Na vyvYtenem podiu sedi vedouci rozhlasoveho orchestru 0. Jeremiat. Neda se vyrutovat nezvanYmi hosty v dirigentskem zapalu svYch tivYch rukou. Obeas odklepava a prornlouva, tichYmi, dfitklivYmi pokyny. Hudebnici hraji tvati v tvat mikrofonu, vysoko nad nimi zafi tiroke a dlouhe svetelne trubice a jette yfte se pnou podivne zavetene a naklonene velke etvercove nebo obdelnikove desky, ktere tu rozestavil intenYrskY darnysl spolu s citlivYm uchem, abyste slyteli deskou hudbu opravdu co nejdokonaleji. 8koda, jestlite vat stars ptijimae se tpatnYm amplionem Voinek techto dumyslnYch zatizeni.

Jinak to yypada v einohernim studiu. Je to mistnost, pina zavesti, taster' a podivnYch pfedmetti. Zvedave si prohlitite pfistroj, kterSr se na vlas podoba dfevene praece vati maminky a kterYm se pry dela v rozhlase vitr. Ano, temito malinkYmi dvitky, kterYmi by neprotli lilputani a ktere tu stoji na podstavci zcela osamele. bez domu, se naznaeuje bouchnuti dveh, timto malYm okenkem bez stony se zavire, okno v rozhlasovYch chaloupkach i palacich a na tomto bubnu klusaji drobnYmi paliekami rozhlasovi kone. Vagina zyukovYch kulis je vtak nyni zachyceno na gramofonovYch deskach.

Pied mikrofony jsou rozestaveni herd, pfesne jak vytaduje hra. Po jednom, po dvou, po ttech, v rtznem odstupu a Uhlu, maji-li hlasy zaznit zblizka nebo zdali, v pfibliteni nebo odstupu, v uzavtene mistnosti nebo ye volne krajine. Herci drti v rukou sve role, rozmnotene na zylattnim papite, kterY ph obraceni stranek netusti, odfikavaji text, rukou si davaji takt a s yYm druhum pokyny, pfistupuji a odskakuji od mikrofon'!" a jejich kroky tlumi koberec. Tento mut v puloveru je sta-

teeny rytif, ona darna, ktera prave v koute studio odlotila haekovani, vstala se tidle a Mil se k mikrofonu, je urozena princezna tamhle mluvi s prostYch dtevenYch schildn k nevdeenemu narodu rozhnevanY vevoda v rozhalene kotili.

Chvilemi je pterdi z amplionu na protejti stone hlas retisera, sediciho v sousedni mistnosti a oddeleneho dvojitYmi dvetmi a dvojitYm olmem od here% ktere posloucha amplionem, ut jako by slytel z ptijimaee. Raiser, mixujici hlasy u svYch reostata, &mut se odborne like. "sedet na tpulkach nebo na knoflikach", udili takto herciim pokyny ph zkoutce. Proti nemu,sedi dva technikove s ptipravenYmi jehlami nad oznadenYmi 'misty gramofonovYch desek, jestlite je tteba z yukove kulisy. Hudbu v einohrach vtak yettinou neobstaravaji desky, nYbrt skuteeni hudebnici, kteh jsou s dirigentem rozsazeni na druhem konci studia here% Mate-1i hovofit k milionum, opravdu k zavedou vas do maleho, podivne vyzdobeneho kabinetu, zabouchnou za vami dvoje tale dvete a kdyl jste sam, upine sam jako zloeinec v separaci,*eervend tarovka na protejti stone se rozsviti a ted' si mluvte k milio• Uchopite u stolku chvejicima se rukama svou pfednatku a nasadite rozechvely bias.

Ale co to? Sotvate zadnete, zmizela uzkost z hrdla a ut se necitite sam, nYlort najednou jste v neviditelnem spoleoenstvi s temi tisici po dedinach a po mesteekach, ke kterYm je Tam dovoleno mluvit. Je to zvuk vlastniho hlasu, kterY uklidnil a posilil? Je to vedomi, te doma y e zname svetnici poslouchaji van nejblitti? Nebo je to mytlenka na celY narod, cele lidstvo?

To pani hlasatelka to ma zafizeno pohodlneji a Utulneji ye sve hlasatelne, kde ma pc* strane dokonce i postel. Vtdyt' se hlasi ye dne ✓ noci a kdyt umlkne pratskY vysilae, ozve se ✓ jednu hodinu v noci kratkovinna. vysiladka pro krajany za motem. Pani hlasatelka dr.

Soukupova, s kterou jsme se shledali v hlasatell* neni jen ptijemna mlada dama s puvabnYm hlasem, nYbrt i term, ovladajici tadu jazyk% majici vedomosti ze vtech ()bort a hlavne Lena neumdlevajici pozornosti sousttearil a pohotovosti. Je take tak sama, kdyi hoYoh k miliontm, ale na to si u2 zvykla. Se svetem ji spojuji jen svetelne signaly na proMAI stone: "eekejte!" "Hlaste", "Pozor" atd.

A ovtem jeji vlastni bias. A telefonni phstroj, kterY nezvoni.

Programovi tefove, desitky programovYch pracovnikti, retiseril a reporter% sta here% hudebnikt a jinYch umelc% tisice zvanYch ptednateei" a spolupracovnikt, sta administrativnich iftednik% desitky technikil a mnotstvi zfizenc% strati, otettovna, hasiei, bufet — zkratka a dobie, tento nejtitti aim v Praze je zarovell domem neustaleho shonu a name,have prate, ktera se nezastavi ani na vtefinu, nebot' stroje se todi. velikY aparat rozhlasu je v provozu a pottebuje lidskYch mozki lidskYch rukou, na prazdno nebo se zastavit.

Vytittena kniha pfetrva vely, hudebni dilo tije aspori v notach, svitek filmu pfeeka take drahnk Cas, ale rozhlasavY projev umira ye chvili sveho vzniku. Jsou tu site zvukovY pas a gramofonova deska jako zachranci pted smrti, ale ty pomohou jen nekdy a ne vtdy dokonale. Jinak je rozhlasovY projev nejpomijivejti ze vtech a proto je nutno horeene tvoht, znovu a znovu, psat, retirovat a brat noye rozhlasove hry a dramatisace, ptipravovat a ptednatet nove projevy, sestavovat, zkouget a pfedvadet novo, a nova rozhlasova pasma, potady a reportate, ktere yettinou uti nikdy znovu nezazni, nebot' budou pkikryty zase jinYmi hned ptitti den a zapomenuty. Jen pra2skY vysilaC bez kratkovhmeho ma priimerne sedmnact hodin vysilani za den, ktere je nutno vypinit slovem a hudbou.

Zlobime se nekdy na nat rozhlas a leckdy pravem. Ale tu velikou praci mu nemuteme uptit, to nove a nove, neAmorne rozeznivani eeskeho slova a Ceske hudby do tite a do dali,

Ve stfedu, dne 10. ledna 1940. projevy, ktere mluvi nebo aspoil by chtely mluvit od srdce k srdci. Tentokrat nekritisujeme, ani nechvdlime, nSTbrt chteli jsme yam jen trochu blite pkipomenouti stareho znameho z eteru, ktert mluvi nagi kedi a bez ktereho by nam bylo smutno.

Dr. Jai Valja.

SMETANOVO PRATELSTVi S PAN! FROJDOU BENECROVOU V GOTEBORGU. Smetana po svem navratu z Goteborgu nerad vzponainal na sviij petiletS7 pobyt v tornto Avedskem mestedku. Umelecky to pro neho byla pou'W, a to i tehdy kdyt se mu podatilo zreformovat a pozvednouti hudebni tivot tohoto mesta. 2e umelecky Goteborg pro Smetanu mnoho neznamenal, o torn sveddi skutednost, to za sveho pobytu ye 8.vedsku jen rnalo komponoval. Necitil se zde ve svem tivlu. Goteborg za pouhou episodu bez hlubtiho vYznamu pro svilj tivot. V deniku si poznamenal, to "nestoji to za to, zde, v Goteborgu, svilj tivot traviti", zejmena kdyt ani spoledens14 tivot, jeji Smetana v Praze tak intensivne protival, nemel zde pro neho zvlaani pkitatlivosti. Smetana stal mimo tuto malomestkou spolednost, neusiloval, aby s ni splynul, ttebaz zde byl velmi vatenYm a vitanYm hostem.

Ale jednoho dne na plese u Magnus(' setkal se Smetana s damou tak zative krasy, to se mu — jak si poznamenal — zdala videnim.

Byla to pani Frojda Beneckova, netet nejleptiho Smetanova ptitele ye Svedsku, ueitele Nissena, Smetana byl krasnYm zjevem pani Frojdy cele uchvacen. VYraz sveho obdivu k ni vlotil do kiavirni skladby "Ball Vision", v nit util motive z ton(' obsatenYch v pismenech slova "Frojda". Rukopis teto zajimave skladby podepsal proste Cesky "Bedtich", tiebas se jinde na skladbach podpisoval "Fridrich". I tim jako by chtel vYrazne podtkrtnouti intimnost teto skladby a dojem sveho velkeho zatitku na plese u Magnus% Ptatelstvi, jet potom pojilo Smetanu s pani Beneckovou, bylo jeho nejkrasnejtimi chvilemi v goteburske pustine, Smetana byl u Beneck(' vtdy vitanYm hostem. V tomto pro neho tak puvabnem a pfitatlivena ovzduti krasne a vzdelane pani travil vtechny sve volne chvile. Zde konedne nagel pkdtelske prostkedi, po nemt tolik toutil a jet v nem probouzelo v8echny jeho umelecke touhy a idedly. Je tteba jen Cisti Smetanovy deniky z teto doby, aby se pine pochopilo, co pro Smetanu znamenalo pka.telstvi pani Beneckova, k nit Smetana — naproti povestem z teto doby — choval neobyeejne distt obdiv.

Nebot' pani Beneckova nebyla jen krasnd tvaki. Chvile naprosteho Atesti, jet Smetana v jeji blizkosti Protival, byly napineny hlubokYm porozumentim teto teny pro jeho umelecke vznety, k nimt uzravajici umelec Smetana pkipinal .dechnu svou budoucnost doma ve vlasti.

Stejne upkimne pkatelstvi vazalo pani Beneckovou i se Smetanovou rodinou. Obe rodiny byly v neustalem styku. A toto pkdtelstvi nevybledlo ani pote, kdyt Smetana se r. 1860 vratil z Goteborgu do Prahy. Dopisy z teto doby nam ukazuji. jak pani Beneckova se tivSrm zdjmem sleduje umeleckou a tivotni drahu Smetanovu a jak se fai z jeho uspechu.

Kdyt se Smetanovi narodila dceru gka Zdenka, pile pani Beneckova Smetanovi lapis, v nemt mu pieje, aby jeho dcera byla mile. jako jeji matka, a umelkyne jako velkY' umelec jest jeji otec.

Ale i Smetana vzpominal a nikdy nezapominal na pani Frojdu Beneckovou, jejit podobiznu choval jako vzdenou relikvii na nezapomenutelne chvile ye 8vedsku. Ji prvni oznamuje 7. ledna 1866, po premieke sve prvni opery, velke viterstvi, jeho si doma dobyl a pak ji zpravuje o vtem, co se v tivote stalo noveho.

Smetanova hluchota se velmi dotkla srdce pani. V Goteborgu podnikla mezi bS7valS7mi ptateli Smetanovtmi sbirku, kterd vynesla 1244 zlattch. Jednou pak, jit po druhe vdand, navAtivila sveho ne§t'astneho pkitele i v Praze. Ale ani po jeho smrti na neho nezapoinnela.

Ve stfedu, dne 10. ledna 1940.

ODDIL DOPISOVATELSK PATRIOTISMUS NEBOLI VLASTENECTVi Jan 8ulda.

Vlastencem jest katclY vzdelanY elovek, necht' je kterekoliv narodnosti. V obsahu pojmu narodnosti jsou urdite viastnosti, kterYmi tivot narodni na venek se jevi, ktere vyznaeuji raz a povahu naroda a nazYvaji se obydejne duchem narodnim. Na utvateni narodnich vlastnosti mela vliv sama priroda, stalete zamestnani, definne osudy a ruzne jine pomery a okolnosti, v nicht narod tn. Prave prislueenstvi narodni meri se podle narodniho citeni, jet projevuje se ye spoleene radosti a ye spoleenem zarmutku. Je to cit a laska k narodu, east to nesmrtelne a nekonedne lasky, ktera jest tivotem celeho vesmiru a ktera prozafuje nisi hmotu lidskou. Cit narodni jest zaloten a silen vzdelanim, ktere neni veak tototne s vedenim. Narodni citeni nazYva se obyeejne dui naroda. Pri nevzdelanosti alma, duee narodni easto do lhostejnosti a tu treba poudeni a povzbuzeni; jindy zase yznetliva, vzplane at do vYstrednosti a tu tteba uzdy. Zuelechtend duce narodni vyhladava, po pravu a pra y -&prosechuadbvnro ceste k dokonalosti tihne k dobru. yeelidskemu a nikdy neni v rozporu s lidskosti. UelechtilY vlastenec jest za.roveri trelechtilYm elovekem, vhbec jak pravi d'eskY -spisovatel: Kdo narodni citeni tlumi, narodni citeni podlamuje, olupuje narod o silu nejlepei; kdo otvira celamu svetu s tvari od yracenou, nema ani pravou ldsku k lidstvu (Jablonsky). Srdce, ktere vychladlo pro narod, nezahori nikdy eiste a trvale pro eloveeenstvo. (Jos. Pekai. ). Srdce mrtvo, vlasti odloudene. (Farnt. TutinskY): Nejznamenitejei a nejpodivuhodnejed skutky I/tech vekil vykondny jedine laskou k vlasti (J. NejedlY. Milujice narod a v trete chovajice jazyk narodni, mime cestu k yeelidstvi a k mravni dokonalosti vtcly ctevrenou dokoran, a ubijenim a znevatovanim ducha narodniho, nedokazuje se nijak ani pravd", vzdelanost, ani mravnost.

VYstredni a preinretene narodni citeni ye statech totalitriich s vladou diktatorskou, veude jest povahy sureve, brutalni. V rozporu s lidskosti, nebot' upiraji pravo jinYch lasky k vlasti a vratcli pro to prislueniky narodnosti druhYch bestialne.

PravY uelechtilY patriotismus, vzneeenYch, ryzich demokratickYch ideal)) znaei vlajka Spojenhch Stith AmerickYch. Symbol ten jest: "Rovnost — volnost — bratrstvi", bez jakYchkoliv rozdilft stave, rasy a politickeho neb nabotenskeho presveddeni. Republika Oeskosiovenska budovana• byla na pude SpojenYch Statft ArnerickYch a dle vzoru teto slavne, velike republiky, a vlajka jeji vyznaduje revnet ty same vzneeene.zasady a idedly. Proto katdY jednotlivec, deskoslovenskeho ptivodu, pfijav obeanstvi a jazyk teto nove vlasti, ratite bYti dobrYm loyalnim Ameriaanem, anit by znevatoval mateiskY jazyk svtij a uzaviral srdce k rodne zemi sve. Verne s laskou kenaje ave. obeanske povinpsti dle zakorni nove vlasti, pomahati mute vlasti stare. Neni ale naprostY clukaz patriotismu vyveeovani vlajky z oken a nebo nositi ji okazale zapichnutou v lapli kabatu. To mute bYti oveern znaeka viastenectvi, ale mute to take bYti pause maska (kamouflage), ku zakryti ucelu viastenectvi, teto zemi twine cizich, jak vyelo na jevo vy:,‘etrovanim nemeckeho bundu a komtmistii.

Diktator Hitler napsal v jeho bibli "mein kampf" a nakidil, ere katclY Nemec at' usazenY kdekoliv a obeanem kterekoliv tem& ze ztistava poddanYm Mee jehe nemeeke a loyalnosti povinen Hitlerovi, itialavramu nepriteli demokracie a svobody.

Po celem svete je dnes zdpas svobody proti nasili, a kat.da zeme ma dnes nejakY druh vYstfednich a premretenYch patriot)), kteri nenavidi svobodu, nenavidi demokracii a liei se od sebe pouze druhem koM. Take zde v Ame-

VESTNIK rice je druhu tech nekolik. Zakuklenci bilSrch -noenich koeil, koeilaei hnedYch, koeile stfibr-, ne neb deride, die vzoru fa gstil a nazistu, brutalniho nasili, omezovani osobni svobodu. Nasilnictvi je zakladem katcleho totalitniho stdtu. Veichni diktatori, at' v Moskve, Berline nebo Rime, maji jich vladu opkenou na neomezenem dospotismu a jest to krutovlada. Bud'to svoboda tvitezi veude nebe nikde. Veechny diktatorSke vlady jsou stejne, yeechny povstaly z valky — tiji valkou, valkou tridni, :valkou rasovou, valkou imperialistickou, dosahnouti jich cile, snati se zioradem valky. a .znieiti demokratickou kulturu evropskou a pozdeji celeho sveta.

Valka 1914 — 18, jak znamo, mela znamenati heel konec valek; mela zavesti demokracii ye veech zemich a ueinen konec despotismu.

Evropa dostala se veak do ohromne krrse. Skoro tfi etvrtiny Evropy upi pode jhem totalitnni vlady, nastalo nove ohromne zbrojeni a straene konflikty nove tvracene ideologie. Mussolini hned s podatku jeho vlady prohlasil: "Naei uditele jsou v Moskve". Hitlerovo, GoebelSe a Goeringa nabotenska nenavist a krute pronasledovani, neni nic jineho netli verne kopirovatii zpits,-Jbu Lenina, TrockYho a Stalina boje tridniho, ad verejne mineni bylo, te retim ten jest vYhradne rusk'. Spojeni diktatorti Stalina s Hitlerem je chikaz stejneho jich cile, a jak se rika: Vrana vrane oei nevyklove — a jiste zklamalo nacieje ninohYch, kteri doufali ye slovanskou slibovaneu pomoc z Ruska.

JakY blahobyt ma, lid v Rusku pod vlddou Stalinovou, liei nedavno z Ruska uprchlY italskY komunista, kterY pravi, to podet vezhil pracujicich v koncentradnich taborech Spojen'ch SovetskYch Republik jest etrnactkrate vetei, neali jest peeet veeho tidovskeho obyvatelstva v Nernecku.

BYvalY yucice a tifednik sovetskSrch komisariatt Borkenau napsal knihu pod nazvem "Komunisticka Internationale". Na zaklade zkueenosti, ktere nabyl jeho dlouholet'm pobytern v Moskve, velice presvedeive dokazuje ey ropskYm demokrattim a delnikftm, to mnohem lakavejei pro davy lidu jest mot soustfedena v jednoho mute narodne neali jest mac a diktatorstvi tridy proletariatu. Veechny pokusy pod yratne einnosti vodkovat propagandou boleevickou diktatutu nejen do zemi faeistickYch, ale i do zemi demokratickYch v Evrope skoneily viterstvim faeistickYch diktatorstvi ritznYch druhh, ktere myelenku internacionaly nahradily myelenkou narodni.

Vice kde agenti Stalinovi propaguji internacionalu, tim vice roStou 'lady faeistil a nazistir.

Tak abnormalne hypokritickS7 svazek jako je spojeni Stalina s Hitlerem, histprie dosud nevid61a. Pod rouekou obrany svobody a zajieteni miru jsou pachana jind bestialni zverstva a lid demok •atickY Upi pod jarmem tech nejUhlavnejeich •eptatel spoledenskeho miru a osobni svfoody. Prod. maji mobilisovani rueti sedlaci a dehaici bojovat o osvobozeni jinYch, kdyt vlastne meli by se chopiti bodakti a strojnich puaek za tim heelem, aby vydobili si svobodu jich vlastni? Poeet ruskeha lidu vezneneho v koncentradnich taborech odsouzeneho k take praci padi se mezi pet as sedmi miliony a mnoho lidu tam smrti odpraVeno. Kdyby evropske a americke demokracie byly hned v zadatku totalitni diktaturu v Rusku podrobily tento realm tomu samemu bojkotu a v torn samem duchu jako ueinily nyni teprve Hitlerovi, kdyby byly pranYrovaly Stalinovy nes1Ychane teroristicke metody s takovou rozhodn:sti jako nyni odsuzuji Hitlerovu tajnou policii Gestapo, nebyly by pak evropske demokracie poznaly dneeni tragickou krisi vfibec.

S obnovenYm irsilim musi se bojovat proti totalitni ideologii Hitlerismu a faeismu, nemylte se veak a nebud'te vedeni ilusi o Stalinove diktatufe Ruska. Organisujte verejne mineni sveta pre moralni natlak na Kremlin o obnoveni reaimu volnosti a demokracie take Ruska.

Neohratujte se hypokritickYm rdenim: "My se nemateme, misiti do vnittnich zaletitosti SpojenSrch SOvetskS7ch Republik, je to vlada SO-

Strana 11 vetske, ma spojeni se zapadnimi demokraciemi."

Carske Rusko take bylo spcjencem republiky francouzske a piece to nebranilo verejnemu mineni v Evrope ani ye SpojenYch Statech v odhalovani zlodinit ruske autokracie a tadost o demokratisaci Ruska. Verejne mineni v zemich svobednYch nemusi se diktatorti ani bati — ani s nimi se pratelit. Veude je vzbuzovana vhle udiniti konec stavajici nesnesitel- • ne svetoite situaci. Svet je znaven titim v stale nenavisti a krveprolevani, eehoZ zbaven maze b'ti pouze demokracii. Diktatoki jsou veichni stejni, neni mezi nimi jineho rozdilu, neat to jeden je derveny, druh linedY a treti Cerny, hrtizou vladne kazdy z nich, pouze to jeden napadne obet' ze predu, druhY zaketne vpadne v tY1 ze zadu. UvaZme, do jakeho pekelneho vkavu by se svet, &kith, kdyby ve veech zemich vladli Hitlerove, Stalinove a Mussolini!

Demokrdcie must se jit jednou uvedomiti sve veikolepe, velike historicke poslani! Do spaleene fronty proti fanatikhm a nasiiniktun, vady a veude celiti novoclobemu ctroct yi je povinnost katcleho, kdo miluje svobodu. Vitezstvi svobody v zapase proti diktatorstvi jest nevyhnutelne. Z ldsky ku veelidstvi, z lasky k blitnimu je nas veech povinnosti, by katclY dle sve motnesti prispel k tomu, aby se den viterstvi demokracie uspieil a co nejdrive svet zbaven byl netivefitelnych krutosti a bestialnosti dikiatorft.

Povaha citenr narodniho je nejidstrednejei a nejvice fanaticka u naroda nemeckeho, od ktereho zatil lid desk', ktarY jest rnirumilovn-Y a povahy holubiai, mnoha jia pfikofi. Povaha Nemci vtdy byla surova,. drze eelo a eiroke lokty, a dust toho naroda vtdy byl klacek a eavle. NemeckY delnik povatuje se vtcly za povYeenehe a lepaiho netli je "delnik jineho naroda a z ylaete na narody slovanske pohliteno Nemci jako na narody podrutne, menecenne.

Po tri sta let bylo nemeckYm detem od maneka do hlavy vatepovano, to narod nemeckY jest Bohern ureen k tomu, aby vladnul druhYra narodtim a dornYelivost dobfe je charakterisovana v jich narodni pisni "Deutschland ueber Alles"Nemec jest vtdycky v prve rade Nemec, neali cokoliv jineho, a narod ten nema, odrodilch jako jich maji narody srova-nske. Narodni citeni Minch. jest take zvykle discipline. Kdyt tekl kaiser: "Vy musite jit, bojovat, nebot' ja chci vladnout svetu!" oni eli.

Odekavalo se tehdy, tie nemecke delnictvo se yzepre a valku znemoani, jetto stavaly v Nemecku silne delnicke organisace die nauky internacionalni Karla Marxe "Proletati sveta, spojte se", ye hnuti tom svetovem vedeni. Ale nestala se tak. Wren ideologii zustal s docela malYm hlouekem ptivrtench pouze Karel Liebknech, a ti byli s nim odpraveni. Nyni, kdyt Hitler rekl — vy musite jit bojovat, nebot' ja chci vladnout svetu, — oni jdou zase a jdou s nimi princove kaiserova dornu a elechta, n(-", bot' v narodnim citu Nemci jsou zajedno. omameni narodnostni nadvladou, stavaji so Primo otroky rozkazti diktatora v hrubYch a neuvefitelnYch nasilnostech. MylnY jest proper predpoklad i take nyni, to by v Nernecku vypukla revoluce, ktera by valku ukoncila, nebot' nemeckk lid jde za Hitlerem ve siepa, vere a neni se tomu moano divit. Hitler v jeho knize "Mein Kampf" slibil stoupenctim nacismu, kteti jsou bez zamestnani, to katcla vyskytnuvei se prate temto naleai. Narizenind provadi sliby die jeho vyteeneho programu, a jak zrejme, klape mu dosud vee jako hodiny.

2ivotni prostor (Lebenraum) pro Nenace zabral, Cechy a Polaky vratdi, vyhazuje z price a dosazuje Nemce, zabiji a loupi wade, bezohledne na pravo ilvota jinYch, eirnt vzrhsta nemecka zpupnost a iVcha. Proto take pokud valka nebude bojavana na pude Nemecka a Hitler nebude na hlav y poraaen, jest male nadeje, to nemeckY lid se peoti tomuto vzbouki revoluci.

Narodni citeni Nemcti jest surove, sobecke, presto citu veelidstvi, neni uelechtile nYbrt barbarske, nemravne. Hitler prohlasil, to kaZ(PokraCovani na strane 20.)

VEST NI K

Strana 12

Medal Organ Slovanske Podporujlol Jednoty Stith Texas.

Official OrFan of Slavonic Benevolent /mow elation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA

MOUCKA—EDITOR

Vydavatel6 Publishers tECHOSLOVAK PUBL. CO.,, West, Texas Pfedplatne $1.00 roene. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmeny auras zazilaji se do Hlavni Ufadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vegkeri dopisy, pfedplatne, ozniunky, budIzik zdresovany na Vestnik. West, Texas Vistnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

TRAKTAT 0 NENAVISTI. "My ptejeme jinYm co sami chceme a s nikYm jinYm o to rvat se nebudeme, co dat musi spravedlnost Nam lhostejni jsou ti, kdot v sobe lidstvi dovedli zradit; lhostejne zfit budem, at Osud s nimi bude fietovati.

Ty milujeme, kteti zagtitili pokojne, slab& pied teleznou /Asti a budoucnost lidstva cesty stroji.

Chceme nenavidet jenom v gechen fitisk, bezpravi podia, t yrde zotroeeni — trge co jsme zakusili na s yYch dugich ein nenavidet a ne pachatele.

O bila, duge kostnicka, ja vetim, to nelze katem byt syYch byt' i je Osud k nohoum na gim slotil."

J. S. Machar. echoslovaci Texasu sobe. V poslednim eisle nageho bratrskeho Vestniku zatadili jsme na titulni stranku easove dfiletitou yYzyu nag Hlavni ttadovny ohledne podpory "Texaske Matice Vyggiho vzdelani" a }Ahem minuleho tYdne tajemnik tete pan R. J. Bartosh rozeslal stovky tigtenYch pripisu, dotadujicich se pornoci -Leto svepomocne organisaci. Mnozi na g etanati snad yYzvu nageho tisttedi ntehledli a protote je hodna pozornosti nejen elenstva nageho Bratrstva, nYbrt i cele krajanske vetejnosti, uvadime je znovu v pinern zneni: Texaska Matice Vy ggiho Vzdelarii rozeslala v techto dnech na vgechny 'Ceske spolky v Texasu tadost o finaneni ptispe yky do Studentskeho fondu, z riehot se piljduje nemajetnYm studenturn. Tet do schfize Hlavni trtadovny, konane dne 1. ledna, ptigla podobna, tadost, dopinena, prosbou, aby Hlavni Ufadovna doporudila a schvalila snahy Matice. tkadovna jednohlasne se usnesla nasledovne: Ptedne, katclY jednotlivY Clen Hlavni ttadovny osobne ptispeje dle sve motnosti. Za druhe, Hlavni trtadovna venuje letos obnos tti sta dolaril ($300.00) Texaske Matici V. V. Za tketi, Hlavni Utadovna apeluje na vgechny mistni tady, by otazku finaneni podpory pro Texaskou Matici vzali v pattienou fivahu a ptispely dle motnosti jakkmkoliv obnosem. Za etvrte, Hlavni ttadovna schvaluje a doprueuje, aby osobni ptispeyky od jednotlivYch od 50c nahoru, byly kvitovany samostatne, ptispevky mengi net 50c necht' jsou odvedeny hromadne jako dar celeho tadu. Dokatme syYm porozumenim, ze na ge S.P.J.S.T. podporuje vy ggi vzdelani mladete a ze elenove Jednoty stoji v kulturnich snahach mezi prvnimi. — Hlavni Th-adovna S.P.J.S.T. — Na ge pkiletitostne tvrzeni o nagi S.P.J.S.T., to 'ahem dale 421ete pfisobnosti verne a poctive pinila sve posla,ni huma7 nitni i narodni, dostava vyzvou Hl. ttadovny o podporu Texaske M. V. V. dal gi nezvratnY doklad. Olenove tsttedny znovu prokazali svoje porozumeni pro nalehavou pornoC ye prospech

nejen elenstva nageho Bratrstva, ale cele krajanske haluze v Texasu. My usilujeme o zajiateni nag eho narodniho tivota, oddaleni zaniku matekskeho jazyka v teto nove vlasti, my dbame o lepg vychovu nageho dorostu, na gim cilem dnegkem je heslo: vy ggi gkoleni co nejvetgimu podtu nadanYch, ptidinlivych studenth • pohlavi. Nag pionyti a jich potomci domohli se svoji pracovitosti, getrnosti a proziravosti hospodalske nezavislosti, na g lid ye mestech uplatnil se fispe gne v mnoha oborech myslu, obchodu i temesel — i kdyt postradali vyggiho Akoleni. easy se od tech dob zmenily, doba vygaduje na jednotlivcich zvY gene poiadayky, vyggi vzdelani razi ptipravenYm cestu, otevird dvete k snadnej gimu a celkove lepe placenernu zamestnalli. Na g dorost je velmi nadanY, nagi hogi i divky memo vrozeneho nadani jsou po vetgine pilni a pfieinlivi, gel, neni vgem ptlstup k pra,meni poznani volnY — protote nekteti z nich a dosti takovYch, nemaji prostted• nezbytnYch k daltimu studiu. A jak nagi nezapomenutelni zakladatele S.P.J.S.T. dovedli si v devadesatYch letech zalo giti spolek svepomoci pro ptipad ne gtesti neb Umrti, tak proziravi jedinci dali podnet k zaloteni Matice V. V., jejimt ukolem je skytani pomoci nadanym, net chudYm studentfim deskeho pilvodu. Neni glechetnej g a pro nas vespolek dule gtej g instituce. jet by zasluhovala spontanni ptizne jedinct a spolkii net je Matice. dim vice bude gkolene mldadete, tim bude o na g budoucnost lepe postarano, studovani uplatni se ye vyvolenem oboru, inteligence deska, prorazi pak do kruhu doposud nam uzavtenYch a bude vydatnou ochranou, propagatorem thstojii cele Ceske haluze. Pomorte va gim ptispeykem, darujte dle motnosti, &sate neptimo — sobe.

Byla to fee 8titneho, Oheleickeho, Jungmanova, Husova, Dobrovskeho, Vrehliekeho, Masarykova a fiem poskytovala nastroj, kterYm dovedli rozezvueet, rozehrit, rozpoutat.

Asi nevite, ze ptispeyky Ceske Matici Vyggiho Vzdelani v Chicagu z na geho Texasu obnagely za rok 1938 east dvaadvaeet dolarii a od tete instituce povolena byla tehot roku pomoc osmi studenttm Texasaniim eeske narodnosti. Dosti easto vidime v tisku neb sly gime ono honosne "Me sme me", cot znaei dostojnost, pohotoYost a vydatnost Moravant — Hanakt. Co si tak fitednici Chicagske Matice o nas mysli, rozhoduji-li o tadostech pfijeky studentiim z Texasu, vezmou-li v -fivahu ptispe yky ze statu, v nemt tije 250 tisic Cechoslovakfi! Pravda, mame svoji texaskou Matici, net dle stavu jeji pokladny, ona vgem nagim studentum pomoci nemute a tito hledaji tuto na severu. Jestlite nepodporujeme Matici v Chicagu, meli bychom se o to postarat, aby na ge mladet nemusela hlasit se pro pomoc na misto, ktere je nami spoke podporovano. V tomto ptipade jedna se o east celeho eeskeho Texasu! ceska fee je'jazyk nad One tvirnjr, vYraznjr, pruinjr, ktery zakon sve skladby vidy prizpilsoboval zakoniim iivota. eeska fee byla vidy pojitkem naroda, jeho tmelem dovedla vidy promluvit k srdci naroda, at' jii vefSem basnickYm nebo vetou romanopiseovou, ei pilni narodni.

Dobfi lide — dobre einy. KrasnY ptiklad rodoye vernosti a pomoci Ceske akci podal pan Vagut, jet po na gich osadach ukazuje 'Ceske filmy.

Nu a copak vlastne &inn? V imoru promitan bude v divadlech, kde pan Va gut dovati Ceske filmy, krasnY historickY film "Stefanik", znamenita prate esl. filmove vYroby a eisty plijem venuje pan Vagut — hnuti odboje. A nejen, uptimnY Oechoslovak vzdal se jakehokoliv zisku z tohoto filmu, on na nekolika mistech prosadil, to majitel divadla ponecha si ze sve dasti ptijmu toliko vYlohy retijni (svetlo, obsluha promitaciho stroje, vytop atd.) a zbylou Cast taktet venuje fondu Sdruteni tin papa Vaguty chvalitebnY a take pkikladnY? Diky, srdeene diky, pane Va gute! A my vgichni pana Vaguty chvalitebnY a take ptikladnY? Dinou a proto — ke g by vgude divadlo bylo — vyprodano !

Prvni eeiti ueitele v Americe. V posledni dobe, prave proto, to si uvedomujeme, to svou matekskou tee a existenci eeskYch spolku a instituci mfiteme do budoucn-a uhajiti jen kvalitou a loyalnosti k svemu pfivodu, starame se daleko si vice net pteci tim; aby nate

Ve stfedu, dne 10. ledna 1940. znalost eleni a pisma jazyka matetskeho. Nagi

pionYti, kdy ptigi do Upineho more anglietiny, snatili se zachovati svSrm detem aspon matersky jazyk. Starost o eeskeho uditele, kterSr vedle povinneho vyueovaciho jazyka anglickeho vUepoval diteti zaeatky deskeho pravopisu, ueil Gist a psat, nebyla maid. NaAe etenake bude zajiMati zminka o nekterYch z prvnich uditehl eekiny v Americe, jich historii podatilo se nam yypatrat a uverejimjeme ji k vyvolani zajmu pametnikil let sedmdesatSrch a pozdejAich, aby nam vypsali jejich vzpominky na prvni Ceske uditele v osadach Texasu. Podobne daje budou cennou pomuckou budoucimu pisateli historie americkYch Cechoslovakti v Texasu a jsme jisti, to na ge mlada, generate bude je Gist s patrienYm zajmem. — Do statu Ohio do mesta Cincinnati pfijel roku 1862 pan Franti'Sek Znamendeek, rodak z Maeovic u Bene'Sova.

V Cincinnati chodil kratkou dobu do S • koly a hncd nasledujiciho roku byl vladou zamestnan vojenskY pekar. Po obeanske valce roku 1869 nechal pekatiny a ptijel za eeskSimi farmafi do okresu Saline ye state Nebraska. SeetelSr farmai' Josef Jindra zalotil ye zminenem okresu jit roku 1867 etenarskSi spolek a postavil z klad srub na pozemku krajana Josefa Jelinka, kde byla zbudovana knihovna. Do tohoto srubu byla opatrena prkna, z nicht se stloukly lavice a primitivni stolek pro ueitele. Josef Jindra zaaal v teto S"kole vyudovati deS"tine zcela vlastni metodou, nebot' vetaina 2aka, mlad3ich star'Sich, byla ye Skole po prve. Mnozi pri gi z Cech, kde doskol vabec nechodili, proto& povinne dochazky tehdy nebylo a jako deti musili predevkm vypomahati na polich. Pro nove pomery nestaailo v'Sak jen miuvit, bylo nutno dovest Cist a psat, a to nejen oesky, ale te't anglicky. Pan Znamendeek vypomohl jiz v rote 1868 Jindrovi a vyueovacim jazykem ye srubu stala se tet angliatina. Prvni ueitelkou v tomto okresu byla Marie Nedelova, pak Vincenc Dvotak.

V okrese biizko odtud vyueoval Vincenc Stedr3i, kterS7 ditky eeskS7ch osadnika ucil nejen Cetine, ale i anglietine tak, se vS'echno detem prekladal z eeStiny do anglietiny a kdy mely ti.eba zpivat, napsal slova pisne v obou reeech na velke archy papiru, jet pripevnil na stend a pak na housle hral napevy. Detem i rodieum se tento zpusob vyueovani vehni libel, take "kola nemohla pojmout v'Seciany ptihlakne zaky. Ve mesteeku Schuyler zaeal roku 1874 vyudovati Josef Zerzan ye Skole, postavene z drma a teprve o dve leta pozdeji nahraene clkevenou budovou. Ueitel Ludvik Straka zaeal s vyueove,nim roku 1883 v Able. Prvni vyueovani na S"kolach pro Ceske deti bylo jen po dobu tri neb etyk zimnich mesica a plat uaitele byl asi $30 mesiene. V osade Praha pasobil v prvnich dobach ueitel Jan PeleSka, kterSr byl zaroven bornSr m varhanikem v kostele v nedalekSrch Plasech. Bylo mnoho tech, kdot z takSrch zaeatku pod drnov5imi boudami vlevali do srdci eeskS7ch vystehovalca lasku ksvemu narodu.

Dnes, kdy Casto vzpominame Cechia, kteli Ceske jmeno v teto nove vlasti proslavili, pates jmena prvnich prakopnika ueitelstvi v Americe jiste na prvni misto. Bude tato Crta z historie eechoameridana pobidkou starm bratrtim k vypsani jejich zku genosti, pokud se vztahuji na Ceske 'Skolstvi v Texasu? Budeme jim za to povdeeni a s nami velka obec etenaini bratrskeho Vestniku.

Potiebujeme knihy pro na ge vojaky ye Francii. Americka, Obec Sokolska, obraci se s prosbou na dobra, deska, srdce o darovani jakekoliv u'Slechtile eetby. PH du:§evnim napeti kteremu jsou "na g i ho'ai" vystaveni, jest nejlep§im lekern dobra eetba. Kniha jest katclemu vojaku pritelem, kterY jej uklidni, pote g i rozveseli.

Oeskoslovenska, Amerika pine pochopila poslani nakho vojska ye Francli a 'Stedre pi•ispiva kde je jen motno. Doufame, to i tentokrate tato prosba nemine se teinkem. Zasilky za gete vyplacene na adresu: American Sokol Union, 2345 So. Kedzie Ave., Chicago, Ill. Diky za v'Se pkedem! Za Americkou Obec Sokolskou: Karel M. Prchal, starosta; Vaclav KoneanS .r , tajemnik.

Byla to fee Korneriskeho, kterY mluvil tuto keel o dorozumeni ygech se vgemi, o jiskte na eine duge iidske, kterou jejen nutno roziihat a rozpalovat.

Ve stfedu, dne 10. ledna 1940.

Antonin Dvorak a zakorenene neznalosti 0 jeho dile. Dvorakovou nadhernou symfonii "Novosvetskou" vysilala NBC v sobotu veeer pod taktovkou po Toscaninim druheho nejvetAiho italskeho dirigenta Molinari-ho. "Novosvetskou" aneb tet zvanou symfonii "Z noveho sveta" zahajil Dvorak svoji einnost v New Yorku.

Je to v celku devate, a posledni jeho symfonie.

Se "SlovanskS7mi tanci" a cello'qm koncertem je to nejslavnegi jeho skladba. Byla nazvana podle mista vzniku, prinesla Dvorakovi triumfy, jake jsou v urneleckem svete vzicnosti a dnes je v cele hudebni literature jednou z nejeasteji hranjrch symfonii. 2ivelna hudebnost, melodicke krasy, rytmicka, tivelnost a zvukova nadhera a mistrovska stavba posledni radostne vety, to v'Se si razem podmanilo eel* svet a okouzluje jej i dnes. V americkem tisku objevuji se o naAem Dvotakovi tri velke nesmysly, proti kterjun se bojovalo na gimi spravrie informovanVnii pisateli uz davno a jak se zda, jeAte bude nutno bojovat. Dle reklamy v anglickS lch listech pravi se o Dvorakovi, ze byl vyhnancem ze sve vlasti, neslotil "Novosvetskou" celou v Americe ate pre ni poutil americl4ch napevt. Tato tvrzeni jsou nespravna, protote ye skuteenosti Dvorak po svem jmenovani doktorem hudby universitou angiickou v Cambridge roku 1891 mel otevrenSr del* svet. Podnikavd zakladatelka Narodni konservatofe v New Yorku — Mrs. Jeanett M. Thurber — ziskala Dvoraka za reditele tohoto ustavu s platem $15,000, rodne (75,000 tehdejAich rakousidth korun — rakousky ministr mel tehdy 16,000 korun r9ene.) Dvorak, aekoli-k rodne glade lnul tak, ze tetce nesl katc1S7 odjezd na par dni do Anglie, nabidku Mrs. Thurberove pfijal, proto"Znamenalo to berstarostnost pro ce1Sr dalAi tivot". Dvorak celou "Novostvetskou" symfonii napsal v New Yorku a site od 10. ledna 1893 do 24. kvetna (die Dvorakovy poznamky v partture etvrta veta ukoneena toho dne "rano v 9 hodin"). Dvorak pak odejel do Spillville na prazdniny, kde napsal smyecovSr kvartet F dur, opus 96 a smyecovS7 kvitet Es dur, opus 97.

Katcle thema "Novosvetske" je jeho vlastni, originelni napad, byt' i nektere z nich byly zbarveny v duchu americkem. V New York Heraldu Dvorak prohlasil vS7 slovne, v rode 1893: "Je to duch eernoSskS7ch a indianskSrch melodii, jej jsem se snail napodobiti ye sve symfonii. Neupotrebil jsem jedine z onech melodii. Napsal jsem proste sverazna themata, vteluje jim Atnosti hudby indianske." Dvorak po navratu z letniho bytu ye Spillville, zadatkem kijna 1893, provedl v partiture jeAte nektere opravy, hlavne v druhe vete, a tak cela symfonie at do konedne podoby vznikla na pude newyorske.

Oznamuje se a diva se na vedomost! Zpupni vetrelci zarizuji se v Protektorate jako dorna a nacisticka zavilost 061 dodasne porobenVin te'chain projevuje se stupriovanSrmi nafizenimi spravce Neuratha, jet smeruji k postupne germanisaci, Upinemu pokoteni nenavidenSrch Posledni zpravy ze stare domoviny oznamuji nedavne, doby vydanou vyhlatku, dle uklada, se eeskemu obyvatelstvu, aby vzdavalo poctu symbolism Ag e a aby zdravilo pri verejnein hrani nebo zpivani riAskSrch hymen. KatdV, kdo by nevzdal predepsane pocty, projevuje nefictu a takto pornAuje verejnSr poradek a klid.

Zakon na to uvadi tresty a proti v gemu porueovani klidu a potadku bude postupovano prisne.

Jakmile se hraji nebo zpivaji tiSske hymny na vefejnosti nebo kdykoli jsou vztYdeny di neseny fifednim zpilisobem i igske symboly, pozdravi, dle tohoto zakona, Ceske obyvatelstvo obvyklYm zpusobem: KaldS7 zaujme dustojnY a soustredeny postoj a sejme pokrYvku s hlavy. To je bezpodmineena povin.nost. Je nebytne znati ten fiSske hymny: je to piseri "Deutschland ueber Alles" a prvni sloka (bSr vale pijacke) Aisne Horst Wesselovy. VZdy se hraje jako prvni pisen "Nemecko nade vie", jeji melodie je ndpev bYvale rakouske "Zachovej narn hospodine". Risske symboly jsou: kieske vlajky, prapory a standarty, jejich podstatnou solidest je hakovy kfi2 a musi jimi bYti vzdana pocta, jsou-li slavnostne vztyeovany, neseny v dele pochodujiciho vojska Ci v pruvodech. Steine nutno vzdavati pocty, jestlfee jsou na vekejnosti a efedne symboly, nemecke narodne-sociali, sticke strany clelnicke (N8111,1'), jejich sou64$ti

s

VEST/4hr

Nezfistal kaidfr gvec ii sveho kopyta.

0. Hesse. tiEVOE, drt se sveho kopyta!" zvolal pied dvema tisici lety Apelles, nejvetAi malif staroveku, na onoho antickeho mistra Aidla, jen se opovatil kritisovat nohu na mistrove obrazu.

Od tech dob ut mnoho Aevca zbehlo od kopyt.

Tit v klasickem staroveku men statnici a filosofove jistou nallonnost pro gevcovinu, tak tfeba stars' Rek Simon AthenskS7, jen byl soudasne obuvnikem i svetovy'm mudreem. Ve sve thine vyrabel jako zvlaAtnost "filosoficke boty", totit sandaly s tuhou kotenou kapnou a s mnohjimi feminky kolem nohy, a ph tom vedl s velikjim Sokratem diAputaty o ueenSrch vecech. ✓ starem Rime byl to v prni rade Alphonius Varus, jen se vyAplhal se Aevcovske trojnotky po strmem tebfiku az na zidli prvniho starosty Pima a jen pak sve jmeno zvednil pro vAechny budouci easy v "digestach", ye etyficeti knihach o fimskern pravu. V tretim stoleti p.

Kr. vyznamenali se dva bratri Crispin a Crispinian svSrmi botkami, ktere pro chudinu zhotovovali zdarma a pokryli se slavou hrdinnou smrti, ktera jim pozdeji zarueila nesmrtelnost. Ve vdedne vzpomince byli pak pozdeji prohlageni patrony cechu Aevcovskeho. ✓ rytirskem stredoveku nebyl obuvnik svobodriSan dlovekem. Kdyt vAak bota se stala znakem Alechtictvi a odznakem mutnSrch, rozAafnSich eina, tu vzrostla s objemem boty i acta k obuvnikam. Ve 12. stoleti bylo dokonce dovoleno, ze katc1S7 ptisluAnik cechu se mute prochazeti s meeem a kopim, iitoenou prilbou a brnenim, chtel-li ohrotene vlasti pomoci nebo jinak se zirdastnit na krvavSrch rozeprich. Tento bojovnji rys se ostatne po cela staleti &kill mezi prisluAniky KryApinova cechu. Vsude, kde se neco semlelo, ut tam byli Aevci. V r. 1736 oblehall stavkujici AevcovAti pomocnici Ctvrt roku l*rale nemecke fi gske mesto AugApurk a zridili katcleho mistra, jen se neopatrne ukazal, tak diikladne, to bezradnST magistrat mesta se koneene obratil na cisare a HAL aby mu pomohli proti bezbotiVm povstalcam. Teprve mod zbrani bylo povstani bojovnjich kohoutt potiaCeno.

Ale i ye Vidni chovali se obuvnici za cisafe Karla VI. tak hluene, ze jejich vadcove byli posleze zkraceni o hlavu. obuvnik ze Seleucie, Leo Isaursk, • vladl tak vStorne kordem, to zamenil posleze kopyto s medem a v rode 717 se prohlasil z vojevtdce reckSnn cisarem. BojovriSt Avec Johann z Lyry to neprivedl na stejnS7 stupen, ale cisaf Karel V. ho alespon prohlasil vevodou z Arcole.

Aby mu cisai prokazal obzvlaAtni blahorali, dovolil mu pozdeji, kdyt staremu valednikovi bylo 70 let a kdyt celkem v 170 bitvach daval v gone svilj Zivot za cisate, ze smi v ptitomnosti cisare ziistat seat v lenoAce s pokrSivkou na hlave. Velmi odvatrik byl ten Avec Hans Sagan, jen r. 1320 odvatne nest prapor v Cele voje, kdyt se schylovalo k bitve nemeckeho radu proti litevskSlin u Rudau, poblite Kralovce. pak zvitezili.

Nestadili bychom vypoeitat vAechny bojovne Levee, kdot bojovali s tasenS7m medem v ruce.

Ale obrat'me se jeAte k tern, kdo bojovali mirumilovnkmi prostredky za prava a svobodu.

Vzpominame tu predne Henry Wilsona sl. Naticka, jen pasobil v 18. stol. Ve svSrch 22 letech a ji pripojenSrch svazis. — Dovedeme si predstavit pocity nagich bratri v cizaky okupovane vlasti, jimt neprizniq Osud pfinesl, byt' na urCitou jen dobu, tolik tetkjich zkonSek, utrpeni telesneho jak duAevniho. Predstavte si, 2e by varn silnejAi soused tetce ublitil, okradl vas na majetku, poApinil vase jmeno a nakonec po vAem na vas spachanem lotrovstvi 26.431, byste peed nim smekali klobouk! V demokratickem state cos' podobneho ovAem je vyloudeno, v to-, talitarnich tyto moinosti jsou na dennim pofadku. Becla jim, nacistickSrm pirattim! zildtovani piliCtel 4 1300 tohoto rokul

Strana 13 byl uz skvelS7m reenikern, take odlozil dratev a eidlo a stal se agitatorem. At do sklonku sveho tivota bojoval siovem, pismern a einem pro odstraneni americkeho otroctvi. proslu1ST reenik a vlastenec byl neastupnST Roger Sherman z Connecticutu, jen dlouha leta zhotovoval boty, net se stal pSrchou vedy a k tomu vAemu jeAte soudcem, poslancem a spolkovSrm senatorem.

Udatni Aevci doAplhali se vAak i do nejvygAich oblasti sveta, stall se reformatory a apoAtoly lidstva. Na poeatku 16. stoleti popletl Johan Max Dauth, bjivalST "AevcovskSr pomocnik z Frankfurtu nad Mohanem", svS7m poburujicim spisem "Svet1S7 pozoun hromu" spletl meAt'anum a rolnikam tak clakiadne hlavy, stratcove vefejneho klidu a poradku rychle vyhnali nebezpedneho hlasatele tisicilete rise z nemeckSTch kraju. Na sklonku tehot stoleti zabkval se proslulSr Avec Jakob Boehme ze Zhorelice nevciednkm tkolem, ukazati svetu cestu k vyAAim mystickSrm nazoram, pre dem2 y e Weed spisech vyjadril svuj nazor na zem a na nebe tak jasne a volne, ze mu nakonec zakazali spisovani knih. I anglickST Avec Fox zabSlval se racleji pinny, jak obAt'astnit lidstvo, net vSrrobou bot. Zalotil v r. 1637 znamou sektu kvakera, a za odmenu byl vefejne bieovan a uvrten do zalate.

Rada hrdinu ducha z cechu Aevcovskeho vynika nad ostatnimi lidmi jako meteor. Murillo, velikSr AparelskS7 umelec barev, ueinil v 18. stoleti rozhodnST krok od smrtelneho Levee k nesmrtelnemu malifi. V 18. stoleti spatrujeme nejvetAiho'teka Thalie, generalniho herce Ludwigs Schroedera, jen svilj pohnutS7 Zivot zapoCai evec-pkittipkat. Linne, SvedskST LevcovskST ueednik, ziskal vysoke hodnosti, mnoho penez, AlechtickSi titul, stal se slavnS7m neencem a reformatorem prirodnich ved.

Nakonec budit upozorneno na nejslavnejAiho vAech tevca, na nemeckeho basnika Hanse Sachse, jent, narozen v r. 1494 v Norimberku, zamestnaval ve sve dilne mnoho pomocniku, pri tom vAak napsal 134 knih a 6000 basnickVch del a jen basnickou aureolou, kterou ho obAt'astnil Richard Wagner, se stal znamS rm daleko za hranicemi nemecke rise.

Bludna, pout' moderniho Kolumba.

MilanskS7 jmenovec slavneho Janovana, Carlo Colombo, doekal se nyni po bludne tivotni pouti "happyendu". Kratce pied svetovou valkou se Colombo jako mladST intenjir zasnoubil se sl. Arighetti. Pomer nezastal bez nasledku; snoubence se narodila dceru gka. Miadi lide se chteli vziti, kdyi nahle -Colombo byl poslan se sqm oddilem za svetove valky na frontu do Solune. Shatek se mel konati, at se zenith vrati na dovolenou do Milana. RaznS rm sbehem uda.lost se vAak tamer neuskuteenil. Za jednoho boje Colombo zachranil star gimu zamotnemu anglickemu setnikovi Addisonovi tivot. Addison uzavrel s Colombem pratelstvi, po valce ho adoptoval a vzal s sebou do jinni Afriky, kde ho pied svou smrti z vdeenosti za zachranu tivota ustanovil svS7ni universalnim dedicem. Inn. Colombo-Addison vratil se pied nedavnem do vlasti, kde si otevrel technickou poradnu. V jeho kancelari byla zamestnana 231ete, Hedvika de Benedictis. 8ef zahrnoval svou mladou iftednici laskavosti, cot v jeji matte vzbudilo podezreni. Pani de Benedictis se proto odebrala do jeho kancelate, aby se informovala o jeho iimyslech. V kancelaki doAlo k dojimave scene.

In2. Addison poznal v matte sve Urednice svou bSr valou nevestu, ktera se zatim provdala za jisteho de Benedictise, jen adoptoval jeji nemantelskou dceru. De Benedictis pied nedavnem zemfel. Colombo setkal se tak po letech se svou snoubenkou a se svou dcerkou, ktera nyni dostane opravdoveho otce.

Pan Siditko pfiAel do obchodu s poeitacimi stroj i.

"Rate se zajimat o nejakSr stroj?" ptala se fislutne prodavaeka.

"Jestli tu mate nejakS7 lacing, co sam poeita?"

"Prosim, raete miti velikou kancelar?"

"To neni pro kancelar. On mi doktor doporueil, kdyt nemohu v noci usnout, abych to zkusil poditat do tisice a ja, jak jsem rozespalS T , tak si to spletu a musim vtdycky melt znovu."

Strana 14

Vt STNIX

Cesta ku zdaru.

Anude Mittenhubrova.

ENNE mnohokrat sly8ime a tfeba take D pronddime obsatnY sokolskY pozdrav: "Nazdar!", ani bychom si uvedomili a rozvaZili ,co v sobe chova krasneho.

Pronadime jej pfi potkani s pfateli nebo znarnYmi zcela bezdedne, jako vdecky jine pozdravy anebo bezvYznamne fraze a tim vlastne ochuzujeme sebe i druhe, k nimt jsme ho pronesli, o dt'astnY vYznam, jejt obsahuje. kekneme sve "Nazdar!", ale nemyslime na to, co tikame, a take si neuvedomime ani, bychom mohli timto pozdravem, pronesenkm vedome a v pine obsatnosti, posilati zdraveneho zdaru a Uspechu vstfic, a zatim poudtime do vzduchu jen prazdnou plevu, jit jsme svou neteenosti zbavili hodnoty cenneho zrna, jet v sobe drive chovala. oast° daly by se vykonati velke veci, kdyby pozdrav "Nazdar!" byl pronaden a pkijiman s pinYm uvedomenim sveho , -vYznamu — jako srdeend, pfatelska pobidka a blahodarna sugesce, ktera v Zivote hraje pfeduletitou roli, ad jest dosud, bohutel, macedsky pfehliZena a stale jedte nedocenena. Pozdravem "Nazdar!" jakcby se kikalo: "Jdi zdaru vstfic, nelekej se pfekaIek, neboj se nideho, fispech to nemine, vdecko pfekonad, jen spolehej na svoji silu a jiste dojded k cili — dilvekuj sober "Dtivefuj sober Ktere srdce nezachvelo by se pki zvuku teto ocelove struny?

I dite musi sobe drivekovat, musi se odvatit, jinak by se nikdy nenaudilo behati. A dasto se stava, ze po teto strance projevuji nejen male deti, ale i zyikata vice rozumu ,netli dospeli lids.

Spolehat sam na sebe, drivelovat ye sve vlastni schopnosti a podporavat stale auto sebedilveru jedni v druhYch, nebot' ona jest hlavnim zakladem na tests ke zdaru — jak nesrairnY vYznam rnohlo by miti toto vzajemne Usili pro rozvoj nadeho statu a nadeho narodohospodatstvi a vzestup katideho jedince!

V tom mohl by nam vgem bYti vzorem nerd president, jent dokdzal, jak vitezi pevna yule, stateenost nideho se nelekajici, vytrvalost, proziravost, sebediivera a hlavne usili a snaha dojiti k predsevzatemu cili stilj co strij i za cenu vlastniho ztroskotani.

S takovYmi lidmi silne, pevne yule, spolehajicimi na sebe a pkipravenYmi vdestranne na pkekonani vdech motnYch pfekaiek a bojri — s takovYmi proziravYmi a pevnYmi charaktery vklycky kradi bOti potehnani, nebot' v takovYch, jdou-li za jasnYm, krasnYm cilem, zajiste naleza i On sve zalibeni.

Napoleon kekl: "Bah je vtidy na strane nejsilnejdich batalionri.." Ve smyslu mravnim je to pravda. Je vady na strane tech, kdo jsou nejlepe ptipraveni, nejbdelejdi, nejsmelejdi, nej odhodlanej "A tak dvere pied tebou (na net jsi rozmrzelY, to ti zabrariuji v ptistupu), jsou nejspide proto zavreny, to jsi je zamkl sam," pravi znamy Marden, "a to nedostatkem cviku, ctfiadosti, energie a pheinlivosti. Nebot' zatim co jsi dekal, at ti nekdo pfinese klid, abys je mohl odemknouti, pfededel to dlovek odhodlanejdi a smelejdi a otevfel si je. Moc vtdy tihne k muZi odhodlanemii.

Nikdy nevynikne dlovek, kterY se na vAecko vedne rozmySli, ktery stale nee° udelati chce, ale nikdy k neeemu se neodhodla, protote mu scherzi sebedilvera a odvaha. Vynikne jenom rozhodnY, proziravY, nebojacnY dlovek, ktereh nedovede odvratit od zamydleneho podnikani.

Takova botska horlivost, dostoupiti nejyy8Mho motneho stupne dokonalosti a vytvokiti svilj divot tak, aby obstal pied soudem botim, je charakteristickou znamkou Y8ech velkych dug.

Jest svatou pravdou, to katdY sam sobe pomod mate nejvice, chova-li v nitru svem kladne sily. A vetAinou jsou to lido vyrostli v chudgch pomerech, ktefi dospivaji ve velikany ducha. A zas je to piikladem hlava na geho statu.

Z rozhYekaneho chlapce nikdy se nevyvine mut einu anebo aspon velmi zkidka. A proto jest vYchova k sebepomoci a k sebedilvete praye tak daletitou jako pfednaLky na fakultach ku vzdelani kadnYch odbornikil.

Jeden z na8ich slavnYch mute pravil, ze nejvet8im darem, jejt mu sudieky do kolebky vlotiily, byla chudoba — to to mu byla v mladi pobidkou nejhoukvnatejdi, aby tun a vykail syYch sil a vynesl na povrch vde, co v nem bylo nejlepSiho.

Probirejme se jen historii a tivotopisy nadich velikant a uvidime, to vetdina z nich se narodila pod chudidkou stfechou. Deti vyhYdkane, stale obsluhovane, kterkm se uzavira styk s velkou, rudnou masou lidstva, zristanou vetdinou slabochy, neeinnYmi a zbabelYmi pkitivniky.

Zvladt' v nadem modernim tivote neni mista pro dloveka bez pevne patefe, bez odvahy, kterY se pak stava obydejne pouhYm materialem silnejdiho ducha, jent jej ovlada a teti z A zase Marden je to, kterY nam uvadi na odi tiryvky ze tivota vynikajicich Americana a pile o jednom z nich, o Corneliu Vanderbiltovi, to jit v dasnem veku projevoval velikou sebedtiveru, jet ho provazela po celY tivot.

Jako mladik del do Noveho Yorku tadat o piaci piedsedu banky pro prrimysl obuvnickY a kotni; v kapse mel jenom doporudujici list sveho uditele.

Pfedseda pkedet1 list a tazal se hocha, je-li pfibuznYm lodniho kapitana Vanderbilta.

"Ano — jsem; je to mrij dededek," znela odpoved'.

"A prod jsi nepfidel s nim, aby to pfedstavil?" tazal se bankek.

"Ponevadt jsem ho nechtel o nic prositi, nechtel jsem, aby mi nekdo pomahal, chci si pomoci sam," odpovedel statnY tadatel.

Kdyt pry kapitan Vanderbilt slydel o teto veci, velice byl poteden samostatnosti a sebedilverou vnukovou, to mu v dodatku sve yeti odkazal je8te milion dolaru.

A zajiste nemffie eloveka stihnouti vet& neg testi, net je-li zbaven nutnosti rozvijei sve schopnosti jen vlastni sebepomoci.

ROZHLAS NBC V PATEK ODPOLEDNE! Hudba je duleiitYm dinitelem pfi vYchove dorostu. V patek ve d ye hodiny odpoledne vysile, NBC druhe jednani nadherne Verdiovy opery "Aida" z jevidte Metropolitan Opera Co. v New Yorku. Ridi slovutnY dirigent a hudebni pedadog Walter Damrosh a vysilani opery yenovano je studentfun cele Ameriky. Nalad'te si pfijimad a naslouchejte opoji yYm melodiim genia italske hudby Giuseppe Verdi-ho. Je motile, to maestro Damrosh pled zapoeetim jednani poda slovni vYklad, v nernti nastini podstatu, vYznam a smer hudebniho doprovodu v celem svete davane "Aidy". Nezapomente, mimo skyostneho sluchoveho potitku nabudete cennYch informaci! — Redaktor.

HLEDA SE STUDENE SVETLO. arovky, ktere vy gly z rukou T. A. Edisona, podrtely zhruba svilj tvar po cele desitileti. Ale uvnitf, tam, kde je jemne vlakenko, prodelaly tarovky velke zmeny. Edisonova tarovka byla velkym einem. Kdybychom dnes svitili s jednou z takovYch prvnich EdisonovYch tarovek a kdybychom se zajimali o to, co budeme platit za proud, kekli bychom: Svetlo je tlutave a hlayne drahe.

Prvni Edisonovy tarovky s uhelnYm vlakenkem spottebovaly 7 as 10 Watt na. Pozdeji se polep8ily. Spotfeba klesla na 3'/2 Wattu.

Pled Edisonem bylo mnoho pokusu se iarovkou,

Ve stkedu, dne 10. ledna 1940. ktera by mela kovove vlakenko. S tim delal pokusy i T. A. Edison. Ale ne glo to. Technika se vgak vratila ke kovo yemu vlakenku, kdy se nadly tyrde kovy, nebot' vlakenko z nich vyrobene sneslo vet8i tar. Bybo ov8em velmi obtitne udelat jemne vlakenko z tvrdych, talc° tavitelnYch kovt. Tak pfigy tarovky s kovoyYm vlaknem: osmiove (1901), tantalove (1904), wolframove (1909), osramove (osmium a wolfram), tungsramove atd. Pfi gly pulwattovky, ktere spotfebuji na jednu svidku pal wattu i merle. Pfigly tarovky pinene plynem, nejprve dusikem, pak yzacnYmi plyny. I pfi nejdokonalejAich tarovkach se v8ak nejvet8i Cast energie elektricke nepromenila ve svetlo, ale v teplo.

Snad jen desetina elektricke energie se promeni ye svetlo, ostatek v teplo. Proto se hledaji nove testy, jejichti cilem je t. zv. studene svetlo.

Hledaji se lampy, ktere by elektfinu pfedevam pfemenily ve svetlo. Tomuto studenemu svetlu se UM neonove lampy Jsou to vlastne potomci GeislerovYch trubic a maji velkou rilohu v reklame, kde se z nich delaji cele napisy a east() i pohyblive figurky. Jest jit nikde toto studene svetlo, ktere je idealem technikt, zejmena tech, kteil se staraji o osvetleni? Je. V pfirode. Stadi jen vzpomenouti na svatojanske musky, jejicht divot tak krasne popsal Karafiat v "Brouecich".

Ale vedle techto svatojanskYch mu8ek, ktere maji nadherne a vet gi pfibuzne v tropickYch krajich, jsou take svetelkujici bakterie, mokske ryby i houby. Sviti, svetelkuji. Jejich svetlo snad neni *mike, ale je hospodarne, ekonomicke. 80-92% energie, kterou tyto tive organismy pfijimaji jako potravu, promeriuje se ve svetlo, v energii svetelnou. 61ovek tedy zde ma co delat, aby dohonil pfirodu.

DULEtITE NALEZY V

k."

Italske. archeologicka veda pracuje v posledni dobe stale intensivneji. Ital gti archeologove zaznamenavaji nyni skoro tkodne nalezy a objevy, ktere maji pro historii svetovY vyznam.

Nejcennejel objevy byly ueineny pri pozemnich a reguladnich pracich, spojenych s pkipravami na kimskou svetovou vYstavu v rode 1943. Velkou pozornost vzbudila v celem vedeckem Gyete nedavno zprava, to byly nalezeny zbytky "CaesarovYch zahrad", povestneho timskeho sidla kraloy ny Kleopatry. Nyni se dodateene potvrzuje, tie v jinem meste vykopali delnici zbytky dvou starch pohanskYch chramil, o jejichti existenci ye starYch zapisech nebylo nikde zminky.

Zficeniny jednoho pohanskeho chthinu skoro pfesne pod kostelem St. Omobono, postavenYm v 15. stoleti. Sit pfi ptedbetne prohlidce archeologove zjistili, ere jde o zbytky chramu z dob prvnich kimskYch kralu, jejicht panovani je opfedeno povestmi. Zkiceniny znadne hluboko pod zemi. V giceninach teto prastare stavby byly nalezeny dekorace a desky s pestrYmi postavami, jakot i sta rriznYch vaz feckeho privodu. 6etne kresby vrhaji nove svetlo na tehdej81, dosud malo znamou a prozkoumanou dobu. V druhern pohanskem chramu je pildorys stavby skoro Upine zachovalY. Sklada se ze dvou kapli s dvema oltati, vedle kterYch jsou umisteny Amy pro obeli.

Do nich take stekala krev z obetovanYch zvifat. Jedna z techto kapli byla uzavfena a na jeji podlaze lze jasne poznat eernobily polev.

Nad oltafem, kterY byl pfemenen a upraven pro kfest'anske bohoshaby, byla yystavena v 15. stoleti Cast kostela St. Omobomo. Prozatim nebylo zjigteno, kterYm pohanskYm bohfun byly oba chramy zasveceny. Zajimave je, to tyto zkiceniny z prvnich let tivota a moci antickeho Aima byly objeveny prave v dobe, kdy se buduji ulice a stavby noveho cisakskeho Rima.

Washington. — President Roosevelt dnes navrhl gen. navladniho Frank Murphy-ho za pkisediciho Nej yy88iho Soudu Spoj. Statu a gen.

Robt. Jacksona za nastupce Murphyho v lifadu gen. navladniho. Oeekava se, to senat obe nominace potvrdi brzy. Murphy by se tim stal ndstupcem nedavno zemkeleho vrchniho soudce Butlera, jenti, jako Murphy, byl katolik. Murphy je 46 let star a osobni pfitel president-ay, 'Oval guverOx:el_n Michiganu a te2 Filipin,

Ve stkedu, dne 10. ledna 1940.

•:•■■••0.0■040.0.0■0•■■04.•<,-•■■=-0.--...................0.■••-•■••0■••04••.

VLASTA 8TERNOVA:

Rozvodova Advokatka ROMAN MODERN., ,..,ENY

TjDYZ zahajila doktorka pra y Sarka Mellanova svou praksi jako 2enska advokatka, nagla velmi pkiznive pomery pro svrij obor. Jednak bylo 2enskSTch advokatek pomalu. Teprve nedavno dovolil zakon 2enam prisobiti na poli tomto, pro 2enu piece tak vS7hodnem. Dale obor, kter* si zvolila, toti2 rozvodove pre — stal se davno dennim zjevem velkomestskeho prostkedi. Statisticka krivka, zaznamenavajici vzrust rozvodri, stoupala do vS7ge.

A tak se stalo, 2e dr. Sarka Mellanova byla po etykech letech sveho pusobeni velmi zamo2nou ienou. Na Narodni tride mela v modernim palaci velkou kancelat, v nit zarnestnavala u2 dva koncipienty a nekolik pisatek. Prevzala sveho easu kancelak po starem priteli sveho otce, u neho2 byla koncipientkou. Ani netu gila, kdyt prijimala toto misto, 2e ji bude Osudem poprano \Testi za kratkr eas kancelat samostatne.

Start' pan tou2i1 ji2 po odpoeinku a nabidl se tehdy 8arce sam, aby se pokusila o gtesti na svou vlastni pest.

8arka se nedala dvakrat pobizet. Byla od malieka odvelne, vS7bojne povally. Jeji dosavadni gef uspokil si male jmeni a nechtel tedy od sve nastupkyne hotovSich penez, ktere by byla Sarka tako shanela. Platila odstupne ye splatkach.

Kancelak byla vS7nosna. Nehlede k cele kade starch kiientu, kteri zustali kancelari verni i tenkrat, kdy zmenila firmu, spravovala Saxka jako nastupkyne stareho advokata jmeni jednoho z nejbohat gich eesk3ich velkostatkaffi, bkvaleho glechtice, taide mela hned pro zaeatek zabezpedemi stalSr mesieni pkijem. Najala proto hned po prevzeti kancelake prostorne mistnosti v moderni budove na nej2ivej gi tilde pra2ske a dala se s chuti do price.

Dnes, po etytech letech, nemela v cele Praze soupeie. Proslula davno jako jedineend znalkyvgech spletitS7ch paragrafU, ktere se v teto dobe krystalisovaly, a neseetiVm poetem novel a v3inosri tvorily i pro zku geneho pravnika odbor, v nem2 si vlastne nikdy nebyl gist. Ale doktorka Mellanova mela vedle sveho bystreho postiehu i ohromne gtesti. Nektere jeji procesy, 2arlive sledovane vetejnosti i celou pra2skou obci advokatskou, vyhravaly ye vgech instancich, ac s poeatku neslibovaly zdarne zakondeni.

Ovgem, Sarka byla vybirava. — nevza l a ka2clSr pkipad. Predev gim musila bSrti si jista, 2e na jeji strane je skuteene pra y°. Studovala ka20 pkipad drikladne, net slibila, 2e se ho ujme. Nikdy za 26,dnou cenu nedala se ptimeti k zastupovani eloveka, jen chtel svSrm rozvodem druhe stran y ubli2iti.

Zastupovala mute i 2eny — v2dycky tu stranu, ktera byla v pravu, ale pak byla nemilosrdna. Zjistila v2dy vgechny okolnosti, a ne getkila dasu ani penez k zji gteni i nejtajnejgich podrobnosti. Jakmile v gak jednou rekla: "Dobra, vezmu va gi vac," mohl loSti jeji klient ubezpeeen, 2e je zachranen.

Belem easu stalo se jaksi modou, dati se zastupovat doktorkou Mellanovou. V gechny rozvodove procesy nejlep gi pra2ske spolednosti progly jejima rukama.

Sarka Mellanova byla krasnou 2enou. Vysoka, gtihla jeji postava svedeila o pilnem sportovnim vVeviku, kterS7 nijak nezanedbavala.

Ka2cleho jitra bylo lze potkati ji ye Stromovce, proji2clejici se na vlastnim koniku. To byly jeji nejmilejAi chvile, bez toho "provetrani", jak kala, od neho2 ji neodstra gilo ani hodne ogklive poeasi — nebyla by nesla svou schopnost k vytrvale, celodenni dune.

Doktorka Mellanova, ktcre nerekli u soudu jinak ne2 "rozvodove, advokatka", nebyla tam samozfejme docela nic oblibena. V gichni staki pani si davali piece tak zale2et, aby ka2c1Sr pokus o rozvod pkevedli na smirne pole. Volali sporne strany k sobe na poradu a snadili se vg e-

VESTMIC mane upamatovat je na vtechny tpatne dt-

sledky jejich pocinani, a naopak licili jim nejrttovejti mo2nosti napravy a polep geni, jet se de, pri obapolne dobre vuli vtdycky, za katdSrch podminek dosici. Ale u tech ptipadt, kde strana ptika se zastupcem, doktorkou Mellanovou, mavli stari pani radove v2dycky beznadejne rukou. Tady — kde se dala tato razna, neUstupna Lena jednou do boje — tady nebyla nejmenti nadeje na smir.

Vgichni kolegove nazSrvali ji "chirurgem". Ale protole tu bylo tolik opravnenSTch dtvodt k zavisti, usmala se tomu vtdy sleana Sarka svSrm shovivavS7m tsmevem. Tf' fismev, trochu zatrpk1Si, mela i pro svou prezdivku, jet se ovgem bezpeene donesla i k jejimu sluchu — to ji jmenuji po cele Praze: "Postrach man2elstvi."

Ne, gpatne ji rozumeli v gichni tito posmevadkove. Vedela, co dela. Man2elstvi i ji bylo eimsi svrchovane posvatnS7m, ale prave proto byla do hloubi sve duge pobouiena vgemi terni nezdravSrmi zjevy, ktere se pod routkou tohoto posvatneho svazku skrS7valy.

Sarka Mellanova mela doma maminku, ktera si do krve vyplakala sve dobre, moudre oei pro neveru sveho chote, Sareina otce. Denne uz kolik let mela na oeich °bet' mu2skeho sobectvi.

A nezapominala na sve zkugenosti ye vlastni rodine nikdy. Proto nejradeji zastupovala 2eny, jim bylo krivdeno jejich mantely. Do takovSr ch procest vkladala v2dy i kus vlastni nenavisti. Mohla se pochlubiti, 2e svijrm klientkam vymohla v2dy nejvygg i alimenty, jet zakon vubee pkipoug tel. Jeji keel, ktere vybojovaly vge, co jen bylo mo2no, byly otiskovany v dennim tisku do slova. Byly to jedineene vS7tvory keenickeho umeni, tlumodici vS7ktik dlouhSrmi tray zdeptaneho, bezpravneho 2enstvi.

Doktorka Mellanova umela sve obhajovaci keel zabezpeeiti vgemi pravnickSrmi argumenty, ale stejne dovedla jim dati tolik poesie skuteene 2enske, 2e nad nimi zmlkli v gichni jeji odpurci. Malokdo veal, ae v tech vSr ldicich cizi bolesti chvela se dui mlade advokatky vzpominka na steny drahe jeji maminky, tlumene v podugkach a onech bezesnSr ch noci, kdy myslila, 2e jeji deti spi. 8arka byla sveclkyni v gech tech utajovanS7ch nelidskSr ch muk a vela jeji nynejnesla jejich neklamnou peeet'. si Rodina Mellanova bydlila u2 dlouha beta v malem domku na }Canape. V tomto nejkrasnejg im zakouti staropra2ske romantiky vyrostla Sarka v stateenou, v gemu krasnemu a spravedlivernu oddanou tent. Cele jeji krasne mladi odpovidalo svou vnitrni cenou rozkognemu ramci — at do tech dob, kdy se pojednou v gechno razem zmenlo.

Dnes, kdy se 8arka vracela zpatky z Kamenneho mostu k svemu domovu, stanula na chvili na schodech vedoucich na Kampu. Takove to bylo docela jine, net to hluene mesto, jet prave opoug tela. Nebyla, by manila sviij byt za nejvetpalac — utikala se v tuto samotu, si jako zazrakem jeg te uchovanou v samern stkedu velkomesta — jako do sve svatyne.

Vybehla po fakS7ch schodech do prvniho patra jednoho z tech rizkSrch domedkri, svlekla ko'Leh v male predsirice, zavolala do kuchyriky na malou slu2tieku Marinu: "Halo — veeeti" a u2 chvatala do pokoje.

U okna hlediciho k oertovce sedela dima ptedeasne ustarand. Pani Mellanova nebylo jeSte padesat let, ale jeji vlasy byly jib skorem bile. Sarka znala tu zlou mot, jet jeji krasnou mamku tak poplenila. A snaila se take nahraditi ji vg echno, co jen bylo v jeji moci.

"Maminko, jak jsi se tu mela dela odprildne?

Odpust', 2e jsem ani na obed nepki gla, ale tolik bylo prate, 2e jsem jen zabehla do automatu — neco snist." 8arka libala obe drahe ruce, i usmevavou tvak nejmilej gi bytosti na svete.

"Dug ioko, bojim se, 2e to pkehani g. Piece je nutno se aspori v poledne najist — bude viclet, 2e vgechno to gtvani jeg te odsttime g," zlobila se trochu stare, pani.

"Vgak to zase vg echno dohonim. Vim, 2e mi moje zlata maminka schovala od obecla i polevku, kterou dovede jen ona tak dohte upravit, a na tu se te gim ze vg eho nejvic. Pojd', vyhubujeg mne jeg te trochu v jidelne."

Sarka vedela mot dobte, 2e to hubovani pramenilo j en z bezmezne lasky mateiny k diteti, je2 bylo jedinou jeji radosti na svete.

Strana 15

"Byla tu dnes Liba," sdelovala stare, path trochu nesmele.

"Skoda, to jsem se s ni nesetkala. Musit ji, mamino, zavolat na nedeli, musim s ni dtkladne pohovotit. Copak mela noveho?"

Stara pani si povzdychla.

"Bohutel, noveho nic. Net zase par slz, ktere nedovedla ptede mnou utajit, ad se stateene ptemahala. Mateino oko vtak neotidi. Nevim, ale nebude tam nee° v potadku," pani Melianova div se nedala sama do plade, kdy vzpominala na svou mladk provdanou dcerku.

Libute Zahorske, byla provdana za statka1e v pratskem okoli, mladeho, veseleho krasavce, kterV podle nezarueenSrch zprav podvadel svou mladou term posledni eas s jinou tenou. Milan ZahorskST mel velke jmeni, ktere mu umotnilo zahaldivST, rozmatilS7 tivot, ale svadelo jej take na scesti. Tiche zakouti ktivoklatskVch lest, v nicht se ukr3ival hezouekSi jeho zamecek Btezi s velikSun hospodatstvim, nemel pro mladeho mute dosti ptitatlivosti, a proto opouttel svou tenu i maleho synacka velmi easto a dojitdel ve svem malem autu do Prahy, ktera, mela ovtem mnohem vetti vkber radovanek a veseli.

Pratel ochotnSrch natio se vtcly dost a posledni eas tedy i jakasi ptitelkyne — jak se vteobecne vypravelo.

Sarka se chvili zamldela. Vedela, '2e to matku velmi trapi, a snadila se ji pokud mono potesit.

"Vig, maminko, ona je piece jen Liba take vinna sySrm negtestim. Proepak odmitala tak resolutne, kdy ji Milan zval na zaji2d'ky do Prahy Kdy2 se i dala vylakat ze sveho zristala tu u nas a nechala Milana chodit do divadel, koncertri, docela samotneho. Vyeitala jsem ji davno, 2e by mela jevit trochu porozumeni pro jeho zaliby. Milan nebyl piece nijak zaletriS7 &ova, ale nemtde take od neho chtit, aby se tam v lesich nadobro zahrabal. Ovgem, je-li pravda, 2e se st3ike, s nejakou 2enou — nemam pro neho omluvy. Ale kdovi, co je na tom pravdy, lido v2dy hned maji jen jedno vysvetleni pro mUovy zabavy mimo rodinu." Sarka odkladala ptibor na stub, nejak ji dnes opravdu nechutnalo.

"Nevim, nevim, to by byl konec v geho," nakikala stare, pani.

"No, konec by je gte davno nebyl. Libu ge ma sveho synka, ma pkipsano polovinu celeho panstvi, tak by bylo o ni postarano," zabihala Saxka na sve oblibene kolbigte.

"Co to napada, ma Milana stra glive rada, to by od neho nesla za nic na svete, znam ji lig dobte," pani Mellanova kSrvala smutne hlavou.

"Ale, mamino, nemysli hned na to nejhorgi, jen co si s Libou promluvim, budu hned Octet, na dem jsem," chlacholila Sarka, svo umatkii.

Nevidela rada, 2e se jeji matte ma zase vratit negtesti rodinne v jine podobe.

"Prijdeme dnes nekam?" ptala se doktorka.

"V Narodnim je nejaka, nova opera, tam by se ti asi nechtelo, ale mohly jsme nekam do biografu, abys pki gla na jine myglenky."

"Ne, dite, dnes se mi nechce nikam. Jdi si sama, chce g-li, ale mne nech doma," branila se matka.

"Dnes nemam take nic na programu. Je to jeden z tech veeerii, ktere ti mohu venovat. Ale, dovolig -li, zavolam doktora Singra. Budeme trochu hrat."

"Zavolej, bude tu u nas veseleji. Main ho docela rada. Je to mil* hoch," svolovala pani Mellanova.

Doktor Ervin Singer byl koncipientem v Sardine kancelati a byl do sve velitelky beznadejne zamilovan. Ale protcde hral nadherne na housle, zvavala ho 8arka easto na hudebni veeirky, aby doprovazel jeji hru na klavir. Byly to nejkrasnej gi chvile pro mladeho mute, a Sarka si na neho, easem zvykla, 2e jej mela rada jako mladtiho bratra.

Odetla do ptedsine a telefonovala do kavarny, kde mel podle rimluvy doktor Singer vyeka,vat jejich rozkazri. Kdyby byla chtela pani Mellanova, nekam do spoleenosti, byl by je ovgem take provazel. Dela' obema clamam u2 Casto spoleenika.

V salonku bylo pane zatopeno. Velike koncertni kfidlo zabiralo skoro celou polovinu maleho pokoje. Pani Mellanova usedla na pohovku

Strana 16 a 8arka se stulila na chvilku jako male dite do jej iho klinu.

"Kdypak ty, moje ma,la . ivitelko, se odhodlag provdati?" ptaia se sve starS'i dcerky, hladic jeji eernou hlavieku, lezici v jejim naruei.

"No, maminko, 0 se zamiluji. Ale vidi§ ma, 2e na to nemam easu pro samou praci. Dokud nine to tdi, je Ste poekam," chlacholila ji dcera, zertem.

"Nevirn, cite, ale byl by 0 skorem eas," pominala star§ pani nesmele dvacet sedm let svemu mazliekovi.

"Nevadi, to je potad jdte dost easu. Jen poekej, take to jednou bude. Snad dtiv, nd se nadejeg !" "Skadijla 8arka zvedavost matainu.

"Snad uz neco nema'S za lubem?" ptala se matka skorem postraAene.

"No, nic se neboj. Ervinek to nebude. .Toho snad pomalu vyle6im z jeho zamilovanosti. Bude z neho mot dobrY advokat. Ale za mute bych ho nechtela."

"V2dyt' je skorem o et:711. leta mlad gi ne2 ty," vzpominala pani Mellanova.

"To by mi nejrnin vadilo. Ale neni naprosto mu2em, ktereho bych mohla milovat. Je to slaboch — je vie uinelcern nez pravnikem, ad je tak nadanY. Stale blouzni jen o kariete divadelniho kapelnika. Nazlobim se s nim az dost," smala se 86,rka tomu, jen prave zvonil za dvefmi.

Ervin Singer byl hezky mladik, jeden z tech krasnYch kidovskYch type, ztelesnujicich celou tu orientaini Liavost, s vYrazem dedice tisicilete kultury. Byl synkem maleho obchodnika kdesi v jihoeieske vesniCi, vyrosti z malych pomerit, ale bylo videt, 2e se dovede probit jednou k neeie:inu velkemu. Vedle pray studoval jdte soukrome na konservatoti a mel uz davno slo2enou mistrovskou zkouSku. Donesl -si sve nadherne housle a ohtivaje si ruce u kanien, usmival se oddane na krasnou 'Zenu, ktera mu v tomto prosttedi, tak harmonicky sladenem k hudebnimu pditku, ptipadala zase jerste kouzelnejSi, nez kdy2 naslouchal jejim skvostnYna teeem u soudu. Miloval ji celYm 'Zarem svho mladi. Byia prvni 2enou, do ni2 se zamilovai, a vedel davno, 2e jest jeho laska neopetbvana. 8arka byla pfilis poctiva, nez aby nechala raladebo m0e jen chvilku v nejistote.

VytuSila davno tajncu mluvu jeho zb0nYch pohleda, vyslechla 1 jeho tithe ptiznani, a splatila mu stejnou uptimnosti.

"Ano, ho,keku, pi"atele z nas budou vYborni.

Mohu vas velmi dobte pottebovat ye sve vase oddanost je mi tak nenahraditelnou, velmi ra.da vas uvitam "kdykoliv doma, k hudebnim veeirkam, jste umelcem zcela podle moll° vkusu — ale to bude take vae. Jste piece uz dost rozunanY. Myslite-li, ze v me blizkosti se nedovede smitit s naYin odmitnutim, rozejdeme se. Bude to pro mne velka, ztrata, v obojim snieru — ale nechci bYt ptieinou va'aeho natesti. Spokojite-li se mYm ptatelstvim — zde je ma ruka."

A Ervin zlii"f-al ten.krat tu ruku tak divoce, ze to vlastne ociporovalo jeho slibam eisteho late, telstvi. Pro neho nebylo vYberu. Byl by bez tech v blizkosti milovanekolika chvil, kdy mohl 2eny — jiste provedl nejakou hloupost. Byl zamilovan colon svou bytosti.

Jeho housle vyzpivaly to, co mu nebylo pak nikdy doyolenc vyslovit. Jeho hra dosahla za tento intiivnich chvil daleko vetsi firovne, nez kdy2 hraval na koncertnim podiu. Nebot' zde to nebyla bra, to byla mcdlitba lasky.

Stara pani se divala na jeho krasnou hlavu, sklonenou k houslim jako v sladke mdlobe, na jeho hiuboke oci, zamhoutene, a jen easem prozrazujici divokYm zaSiehem vS'echnu jeho utajovancu vdeefi — a fikala si: "Kdyby bylo podle m4 ho, nehladala bych nic vie. Je to dobrY elovek, me ji rad. Co chee 6.1"ka vie? Sama ka, jak je ji 0iteenY v kancelati. Tak dobte se s nim takhle bavi. Rozumeji si ye -dem, nejen v budbe. Co joSte hleda, to ubohe device? Nae jeke ee ka? Mu al je tak Trial° hodnSrch na svete!

Neni hi-i chern brat, kdy2', 2ivot jiz tak mnoho nabizi?" e_:-arka kyle vlice dovednou pianistkou. Pouteli se s Ervinern i do tenYch skladeb. Nejradeji Bectbovena, Byl jejich mila,ekem. Ervin umel mnohe z jeho symfonii zpam6tL TaI0 tines 74stali venal B ye spole6ne lame.

ITESTNIK

Bylo jich §testim, 2e rodina Mellanova ob3"rvala cele patro vlastniho domu, kde v ptizemi bycllil jen nahluchlk domovnik a ostatek byla skladigte. Nebot' pro ne bylo naprosto nemoino koneit podle ptedpisu domovnick lade. Hrali east() dlouho do noel.

Ale dnes 8arka ptestala fieobyeejne brzy. Zavtela desku piana — a na udivenST pohled mladello doktora zakSrvala hlavou: "Dnes je toho dost. Mame zitra mnoho prate, vyspime se. A2 zase v sobotu toho bude vie."

Ve sttibrnem samovaru pani Mellanova chystala pohoAteni. 8arka ' nalevala eaj. RA2ovk einskV porculan zazvonil jemne pod §tihlou rukou puvabne hostitelky. Ervin sledoval ka2dS7 pohyb sleeny 8arky se zbo2nou pozornosti. U neho i tento obfad nalevani eaje byl jen ovSmf projevem jeji jedineene krasy. Davno si v§iml, 2e zde ye svem domove je zcela jinak puvabnou ne2 v prisnem rozhorleni sveho fitadu. Byla to vfibec 2ena neseetnSTch promen. Ervin stale nalezal v jeji bytosti nove ptivaby.

"Zitra vezmeme hned po ranu do parady tu vec, jak jsem dnes tikala. Ne2 pfijdu do kancelate, ptipravte mi vS7pis hlavnich Magi. Necham si to asi sama, zajima, mne to," ptipominala jeke, kdy2 se doktor Singer loueil. Koneila rada takto obchodni ptipominkou tyto darovne vedirky, jako by tak chtela tikt nebezpeene vzplani due tohoto zvla§tniho umelce pra y -nika.

Stara, pani ho pohladila po vlasech, kdy2 ji libal ruku. Mela opravdovou soustrast s timto nat'astne zamilovanVm mu2em, znala dobte muka neopetovane lasky z vlastni zku genosti.

Tiche namestieko ptivitalo thavou hlavu mladeho mute heboudkou zaplavou snehoveho popraAu, jen se zvolna ukladal na akatovVch vetvich i po zemi. Nebylo tu ani 2ive du ge. Ervinovi se zdalo, 2e vy§el opravdu z pohaclkove Ae. ChladnY vzduch hladil jeho smutne lice, kdy2 kradel zvolna po Karlove moste a po late21 k domovu. Myslil na tu, ktera, byla celVm jeho svetem. Myslil s hrilzou na chvili — a2' se bude musit s ni rozloueit. Neztistane sama, a pro Ervina to bude hlas umiradku.

Tace usinal, aby smutne sny vysttidaly jeho smutne mykenky.

II. Ani v nedeli nevynechala '8arka svou vyji2d'ku do Stromovky. Ale po proji2d'ce pravidelne ptevlekla se z jezdeckeho kostymu a zasedala k volantu, aby vyvezla svou matku nekam za Prahu. Jezdivaly skoro ka2dou nedeli k Libuk, nebyla-li naopak ptedem ohla gena jeji nav§teva u nich.

"Oblec se dnes dobte, maminko, je tam zpropaden3"7 mraz!" volala ze sveho pokoje, ptevlekajic se jako obvykle k projad'ce. "Dnes tam dlouho nebudeme, chci se hned po obede vratit, mam schfizku."

"Take mohla dnes Liba radeji zajet k nam. Ale nechtela asi prosit mu2e o svezeni Mohla jsi pro ni zajeti sv3hn autem, co tika,§?" Stare pani se dnes nejak do zimy nechtelo.

"Ale mamino, kdy2 uz jsi se zaeala vypravovat, jen pojd', venkovskV vzduch nam jen obema poslouk. Je tam krasne, k poledni jiste vysvitne slunce. Vis dobte, 2e jsme tam za chvilku!"

"Jen zase nejezdi, prosim te, jako divoch, nikdy se neptestanu s tebou bat. Milan jezdi mnohem opatrneji a je to mu2," ste2ovala si stard pani jako v‘gdy, ne2 sedla do auta.

"No, a 2e se mi u2 tak mockrat neco stalo?" branila se doktorka.

"Nestalo, to vim, a2 dosud nic. Ale ka2d3i ti to rika, 2e jezdi§ prilia rychie i za Apatneho pocasi."

"Nic se neboj, dnes ti tedy slibuji, 2e pojedu jako s nakladnim vozem. Ale zase promrzne§.

Dnes to profoukne i dovnitt."

Ale nebylo to tak zle. Silnice na Ktivoklat nemela 2adneho nebezpeeneho stoupani a ruka stateene 2eny ovladala volant mistrne.

V zameeku Btezi byly obe damy ptivitany radostne pani Libou i malm etykletS7m Jitikem.

Ba,bieka ptivezla v2dy neco mot pekneho — co mezi tydnem objevila za vYklady pralskYch krarritl pro sveho maliekeho vnoueka. Jitik nemel Prahu rad, ale babfau 4 jejimi darky tal 144 velmt

Ve sttedu, dne 10. ledna 1940.

Mlada, pani Z • ila tu na venkove opravdu jako zakleta. Zejmena v zime byl tu hrozne jednotvarn ,2ivot. Bruslila, kdy2 zamrzl zo,meckSr rybnik. Jezdila take na lyaich, pokud zdej§i svahy se pokryly snehem. Do Krkona, jako za svobodna, nejezdila u2 nikdy. Letos po prve zaueovala take maleho Jirku. Je§te pied obedem musily obe damy zajiti s nim do parku na malt' svah, kde jim ukazoval sve umeni. Byl site vice na.zemi ne2 na lytich, ale i to ukazovalo jeho stateenost, 2e se tak samostatne hrabal ze sneho bez cizi pomoci.

Liba byla pobledla a tak smith stare pani znel dnes trochu nejiste. 8arka chtela hned po obede zase odjeti, ale pani Mellanova, by tu byla nejradeji zustala a2 do veeera. Smluvily se proto, 2e Sarka veder pro ni ptijede. Maid hodinka na to stool.

Ale ne2 odjela, chtela si 8arka je§te promluviti se svou sestrou. Ale mot se toho od ni nedovedela. Doufala cestou, ze tu zastihne aspon.

Milano a vyzpovida ho. Ale kdepak byl 11'2 od rang Milan. Odjel pry dtive, ne2 se Liba vzbudila. Na n'ejakou vS7stavu se vymluvil, ale Liba davno vedela, 2e takove vYstavy se otviraji o jedenacte. Ale u2 ji bylo nejak "dechno jedno.

"Takhle se tu je§te utrapi. Rozhodni se k nedemu raznemu. Promluv si s midem a ptinut' ho ke zmene 2ivota. Anebo se dej rozvest! TakovYhle nevyjasnenY Nvot musi bYt pro obe strany trYzni," radila ji sestra.

Ale Liba nechtela ani sly get. Uz davno se chystala s mu2em va2ne hovotit. Ale v2dy v poslednim okamkku couvla. Mu2 byl jaksi zam1k1V. MaSkal ted' v Praze velmi easto. K 2ene se choval site dale zdvotile, jak bylo jeho zvykem. Dovezl ji east° knihy nebo §perk. Ale slova vlidneho pro ni nemel. Ani jeho rozko§nST synek nedovedl jej vane zabavit. Casto si Liba v§imla, 2e mu odpovida na jeho rortomile Avitoteni jaksi bez fteasti a 2e mykenkami dli nekde daleko.

Promluvit! — 8arce se to tekne! Ale co potom? Kdyby se ji ptiznal, ze miluje jinou 2enu.

Jeji ptitelkyne jej pry nedavno videla v doprovodu hezke mlade 2eny a nelenila ji to honem povedet. Kolik noci u2 probdela v pladi pani Liba po nav'Steve teto phtelkyne.

"Jsi zbabeld, Libo, 2e nechce§ pohlednout pravde do oei," vyktala ji 8arka. "Budu musiti si sama veci v§imnouti. Staci, svetit to nektere detektivni kancelati, a do Vdne ti povim, je-li ti tviij mu2 nevernS7."

"Probth, ne — 8arko — jen to ne! Pova2, kdyby se neco takoveho dovedel, 2e jej davame §pehovat! Ne — to rozhodne nejde, nech toho, promluvim s nim sama, o2 bude k tomu vhodna pkilektost."

Pani Mellanova, souhlasila take s mlad§i dcerou. Nemohla se nadchnout pro tento ptimSr a rychlS7 zpilsob vy§ettovani.

"Tak si tapejte v nejistote, kdy2 se vam v torn libi. Divim se, Libo, 2e mt2e§ takto 2iti!" doktorka mrzute ptechazela pokoj em.

"Tobe se o tom snadno mluvi, ale ma-li elovek nekoho rad . . . " hajila se jeji sestra.

"Prave proto, nekoho ro,da, musim mit naprostou jistotu, je-li milovanS7 elovek destnS7m, nezda se ti?"

Pani Liba nechtela se sestrou dlouho debatovati. Myslila si, 2e je te2ko vykladati pravidla lasky nekomu, kdo lasky nepoznal.

"Odpust', 8arko, diva§ se na yeti stale s podia advokatky. Ale milujici 2ena rozumi tomu jinak. Lasko se nepta po zasluze, ani Po provineni, dovede piece odpou§tet," Liba hajila ptedem sveho xnu2e.

2e by ses s nim smitila, "Nechce§ snad kdybys zvedela o jeho nevete?"

"Ale nechme toho, tikam ti, ptedbihame udalostem, az jak se pomery utvateji," vyhSrbala se Liba ptime odpovedi.

"Nechapu te, jak bys mohla jen hodinu vydr2et pod sttechou eloveka, ktery te podvadi. Pamatuj si, v takovern pripade neznam odpu§teni, ani u cizich lidi, tim merle u vlastniho §vakra."

Pani Liba mavla jen bezradne rukou. Vedela prilia dobte, 2e sestru neptesvedei a nechtela ji zbyte'dn0 (Pokradov(.i111,)

Ve stiedu, dne 10. ledna 1940.

Darebak Puilfa.

Napsal Lada Proke8. v.-FRU mam uz jistiour prohlasil tertian IFranta, prohlaeje vysvedeeni.

Dva jeho nejlep8i kamaradi Tonda a Jirka vedeli, co to znamend. Cekali na Frantovo vysvedeeni se stejnou nedoekavosti jako na sva vlastni. V2dyt' Franta jim prozradil, to dostane od otce keriu, zbavi-li se faech etykek, ktere v hcljnem poetu kra.81ily jeho pololetni vysvedeeni.

"Jsi "eiman!" pochvalovali po gtudentsku Frantu a pela8ili domu, aby nezme gkali svou pochvalu.

Ani ne za tYden objevila se na iece z brusu nova keria. Vzbudila mnoho zavisti mezi kluky. A jak by ne! Takova krasna, 8tihla keria s elegantne prohnutymi 2ebry, okrouhlYmi 8picemi a naherne tervenYm potahem. V8ichni mahli na ni oei nechat. To se rozumi, to Franta, Tonda a Jirka byli na keriu velice pygni.

ZvlaSt' Franta, kteremu keria patella, nedovoill, aby bez jeho vedomi se nekdo keni jen dotkl. JedinY einil vyjimku a to byl pes Purit'a.

Bylo to takove nohate aerie, vezmi hrave a smeSne, ktere site ani chvilku nedalo pokoje, ale zata byla s nim ohromna legrace. Na g trojlistek ani si nedovedl piedstavit sve vyjitcl'ky bez Punt.

Piece v8ak jednou vatne uvatovali, majili vzit Puritu s sebou. To se ovkm chystali na tydenni turu dale po iece. Dlouho se radili, vatovali, vykladali a pkeli, at se koneene shodli, ae jen Purit'u s sebou nevezmou.

"Budeme mit keriu beztoho hodne nalotenou!" rozhodli se koneene.

"Chud'aeek Purit'a, ten bude vyvadet, as mu uteeeme!" litoval etyrnoheha kamarada Franta.

Ale utekli mu piece. Totrg, aspori si to mysleti. Franta sem ho vlakal do ktilny a tam ho zaviel.

"To jste meli slySet, jak nakikal," oznamoval litostve svYm kamaradtim. Ale brzo na Pueit'u zapomnel. VSak take na nej neimohl, mySlet, ani kdyby chtel.

"Marne s sebou vSechno? Nezapomneli jsme nic?" Zkoumal sebe i kamarady.

A ua zadali tiidit a ukladat zasoby do nepromokavYch vakit Kotlik, konservy, kava, eaj, suchary, cukr, dokolada, su8ene ovoce, chleb, stanove dilce. koliky, teplaky, svetry, !ctoaparat a difkladnY provaz na koniekovani tvorily hlavni east jejich vYzbroje.

Chlapci je provazeli hezkY kus testy po biehu. Kone'ene se snimi piece rozloueili hluenm pkanirn zdaru jejich vYletu. Je8te dlouho slySeli jejich pokrik, at zmkl za zatoeinou ‘teky V to dobe si Franta vzpomnel na Purit'u.

"Mame zde mista pro etyri," zavreel nespokoj ene.

"Purit'a by se sem je8te krasne vael," svedeil Tonda.

"Ureite!" souhiasil Jirka.

"Bude nim bez neho smutno," povzdechli v8ichni tii soueasne.

Jako odpoved' ozvalo se od bkehu radostne 8tekani. Ve vyscke trave betel Purit'a celY urousanY od ranni rosy.

"Purit'o! Purit'o! Kde se to bere8?" vykkikl Franta a Purit'a radostne zakriudel. Sebehl s btehu a sme8ne namodil jednu tlapku do vody. Hued ji ale otiepal, jako by se zalekl stu, dene vody.

Chlapci se pustili (10 Midi%

VESTNIK "Ty jsi, Purit'o, hrdina!" poktikovali na nej.

Ale Purit'a se nahle odhodlal. Skoeil do ieky a ua hrabal nohama ve vode. Proud ho vSak strhl a milt' Purit'a na misto ,aby se keni phvzdaloval se od ni.

"Rychle k nemu. Musime mu pomoci!" Ididel Franta.

Ale i bez jeho keiku kamaradi se sami pustili Purit'ovi naproti.

Za chvili byl umdeenY Purit'a v lodi. Nejdeive se °teas' a drikladne vkchny pokropil. Potorn se hned meal lisat k Frantovi.

"Purit'o, ty darebaku, ptijdeS dOinti!" zlobil se Franta.

Ale Purit'a meal tak talostne kriudet, to ho Frantovi piigio lito. A nad to Tonda i Jirka se zadali za nej ptimlouvat.

"Nechej ho Samotneho ho stejne odtud nedostaneS a vracet se nebudeme."

"Ale poditali jsme s jidlem jen pro sebe!"

"Trochu se uskrovnime a na Purit'u take zbude".

"No ,tak, pojedeS snami, ale to ti Purit'o, ne abys provadel darebactvo!"

Purit'a jen zamtoural a jako by chtel Frantu usmitit, zadal mu lizat ucho. Chlapci jell vesele a bez nehody at do odpoledne, kdy se proti nim zadala vynotovat -derma, mraena.

"Bude prSet! Musime ptistat a honem hledat suche misto na stan!" upozorrioval Jirka.

Chlapci se rozbehli po beehu a hledali.

"Postavime ho tam pod ten strom," navrhoval Franta. "Strom je koSaty a stoji na pekne ploSince."

Take ostatnim chlapctun se misto libilo.

Strom stal sice hodne daleko od biehu, ale byl na vyvYSenem miste, takte stan nemohl bYt vodou zatopen, i kdyby je deSt' peekvapil nea vykopou okolo stanu struaky.

"Tak do toho! A rychle!" pobizel Franta, pohliteje starostlive na eernY obzor.

Chlapci se vrhli na vaky a v okamtiku byla keria prazdna. Kdyt ji vytahovali na beeh, Purit'a vesele poStekaval a poskakoval okolo syYch dvounohYch kamaradri. Potom kaRlY popadl yak a betel s nim pod strom. Purit'a jako by chtel chlaperim pomoci, sebral klubko provazu a utikal za nimi.

Na polovieni ceste si ho vSiml Jirka.

"PuAt'a sebral provaz!"

"Vezmi mu ho! Budeme ho potiebovat na uvazani stanove Spice na vetev."

Lehko se to iekne: vezmi mu ho!" ale tetko je to provost. Purit'ovi jednoduSe ani nenapadlo, aby provaz Jirkovi dal. Za chvili honili svorne vaichni tii Purit'u a Purit'a pelaSil jako o zavod. Jen obdas se ohledl, po oeku po ehlapcich a nehrozilo-li mu nebezpeei, na ku i provaz pustil. Trojlistek \Tidy vyrazil jasot, ale peedeasne. V piciStim okamtiku ua Purit'a pelaSil dal i s provazem.

Honba jig trvala dlouho a chlapci byli cell zoufali.

"Purit'o! Ty darebaku! Poekej, ty dostaneS," vyhrotovali mu, ale v zapeti mu hned lichotili ,aby ho k sobe "Puntieku, pcjd' sem! Dej nim provaz!" bill ho, ale marne.

Ne, Purit'a si uminil, ae provaz neda.

Prvni kapky peekvapily chlapce v pinem zapalu honiely.

"PrSi!" zaznelo jako poplaSnY signal ze hrdel.

"Rychle, stan!"

"Ale kde? Pod strom nemriteme, nemame provaz!"

Na Stesti chlapci si yeah rady. Jirka zmizel ye vrbiekach a nea bys napoeital tii, objevil se s rovnou a pevnou vetvi. Zatim Tonda naael blizkc lod'ky vhodne misto a hned se pustil do price. Ani Franta nezahalel. Veal, to nezbYva nic jineho, nea rychle postavit stan co nejblite lod'ky, protote nebylo mozne dopravit celou vYstroj tak daleko pod strom suchou.

Vadyt' hrozil opravdu velkY deSt'!

A skutedne ,postavili stan v posledni chvili. Jen co nahateli zavazadla pod celtu, spustil se takovY lijak, ae honem obraceli keriu dnem vzhUru. Vklouzli do 5tapu a Iwb„ct 04X, Ilena6I1?

Strana 17 Purit'u! Mtoural na ne po oeku, jako by se nic nestalo. Jen provaz u jeho nohou a vyplazenY jazyk ho usveddovaly z jeho apatnosti.

"Za trest si ho ani nev,Simneme!" prohlasil Franta.

A aby jejich nevAimavost vie pocitil, rozbalil vak s jidlem. I Purit'a razem oaivl. Zaeal se k chlaperim lisat a kdyt to nepomohlo, meal prosit. Kdyt ani tehdy se chlapci neobmekeili, zadal chuddeek aalostne kfmeet.

Ale co to?. Nehtmi?

Adkoli mradna nevypadala na bouti, ozvalo se vzdalene hueeni. Chlapci na sebe pohledli trochu fizkostlive. Ale nebylo vyhnuti. Boute se blitila a rachot hromu znel stale hroziveji. Chlapci zapomneli na vk okolo sebe i na Purit'u. Za chvili tuella bouee tak, ae mimodek se k sobe peitiskli a pti katdem zablesknuti jeate vice se ptikreili.

Nahle se zablesklo tak slink ze chlapci sve blede tvate. Soudasne se ottasl celY stan straglivYm tderem.

"Udetilo hodne blizkq," vypravil !koneene ze sebe Franta, kdyt se vzpamatoval z pokadneho leknuti.

"Ut jsem myslel, ae je po nas!" peiznaval se Tonda.

Ale katda, boute pfejde a po katde zasviti sluneeko. A to se koneene zasmalo i na nag trojlistek. Vylezli ze stanu a rozhneli se pQ umyte a sveti krajince.

"Podivejte se tam!" vyktikl nahle Jirka.

Kdyt se chlapci podivali ve smeru jeho ruky, uvideli bleskem rort'atY strom. Hned se k nemu rozbehli. Bez dechu zirali na ploSinku ripine zavalenou mohutnou korunou.

"Meli jsme Stesti, ae jsme sem nepostavili stan, jak jsme chteli!" vydechl Tonda.

"Myslim, ae bychom se z naSeho prveho vYletu sotva usoudil Jirka.

JedinY Franta mldel At za chvili se tike ozval.

"Vito, to nas zachranil vlastne Purit'a?"

Jak by nevedeli! Proto take hned se po nem zadali shanet.

"Purit'o! Pojd' sem!" volali jeden pees druNemuseli ani keidet. Vynotil se z travy peed nimi vely mokrY a udYchanY, ale radostne vrtel ocaskem.

Helsinki, Finsko. — Zpravy, o hruzostragnYch scenach, ktere se v clneSni rusko-finske \Take odehravaji na vysokem severu, v zasnetenYch a na kost zmrzlYch pustinach u arktickeho kruhu, udavaji, to velka smeoka ruskYch hladovYch yin napada vYhladovele a mrznouci vojaky rude armady. A tito vlci tahnou za ustupujici rudou armadou na severu Finska, jsou neimavni a nedaji se zahnati. 2ivi se nejen padlYrni mrtvYmi vojaky, ale take poranenYm, kteki ua nemaji ani tolik sily, aby se hladovYm vlkibn mohli ubraniti.

Washington, D. C. — Kongresnik Parnell J. Thomas, republikan z New Jersey, oznamil dnes, ae poda, piedlohu zakona, v nit je opateeni, aby taxIne, delnicke. organisace, jet ma cizince za teednika, nebyla opravnena k vYhodam, jet poskytuje delnickY zakon. Piedloha je namieena proti takovYm vridcrim, jakYin je Harry Bridges, narozenY v Australii, kterY je vridcem namotni unie na zapadnim pobeeti.

Bridges byl nedavno oeisten z obvineni, ze je Menem komunisticke strany a tak neni motno jej deportovati.

Patit. — Mladi muti z tech a Moravy phchazeji sem, aby se ptipojili k esl. armade, jet se tvoici y e Francii po uznani Csl. narodniho vYboru spojeneckymi vladami, o nemi doily zpravy do Prahy. Brzy po vratda.ch, spachanYch nacisty na eeskYch studentech, eeska mladet zaeala tvoeiti skupiny, jejicht jedinym cilem bylo dostati se za hranice. Jeden z techto mladYch mute iekl korespondentu New York Times: "Vime doma vSechno o eeske einnosti za hranicemi. KatdY mladY mu g touti piipojiti se k esl. armade a uniknouti z ohromneho vezeni, kterYm je nyni tele teskoslovensko, ocitiznute ne"Inecilna tajnoll po1i 1t od ostatniho sl.r6ta

Strana 18

VESTNfK

iALOV PROJEV SOUSTRASTI. My, resolueni vYbor tadu Pokrok Slovana, 31.. S.P.J.S.T. v Yoakum, Texas, jmenern tadu timto vyslovujeme upkimne citenou soustrast vg em pozustalYm nad odchodem jejich milovaneho mantela, otce, dedeeka a na geho spolubraJana Stavarka, tra kterY neoeekavane, po kratke nemoci, byl vyrvan neaprosnou smrti z kruhu rodiny a z naaich fad spolkovYch, dne 2. ledna 1940, a pohtben byl dne 4. ledna na katolickem htbitove v Yoakum, s obfady dpp. Hug, Meneth, Klobouk a Pg eneik, za hojneho adastenstvi spolubratra a spolusester na g eho a okolnich fan, pkibuzenstva a pfatel mnoha narodnosti.

Zemkely byl jednYm ze zakladajicich elena nag eho kadu, dne 17. prosince 1899, tedy patfil k kadu a Jednote 40 let a 15 dni. Poslednich 20 let zastaval Mad mistopfedsedy kid% a dnes kdy pfehlitime stare a be gne zapisy, vidime za celou dobu dlenstvi sirdastnil se bezmala katde schtize kadem konane, a jestli se pkihodilo, g e byl stonavY v den schtze, vtdy na to upozornil v pfigti se/nazi.

Vtoly byl uptimnYm spolubratrem, elenem a horlivym pracovnikem pro kid a Jednotu, vidy byl ochoten venovat sviajtas, praci a po ptipade peneg ni pomoc, kdy toho bylo zapotkebi.

Jeho ztro,ta je nenahraditelna pro fad a Jednotu.

Citime bolest a gal, jeg smrt jeho zpfisobila pozastale mantelce, dvoum syntim, tkem doeram a jedenacti vnukam a vnuekam, proto budit atechou zarmoucenym, ge jak v kruzich rodinnYch Vag mil' bude postradan a telen, Vag bol a zarmutek s Vami sdili na g fad.

Demo v Yoakum, Texas, dne 4. ledna 1940.

Za fad Pokrok Slovana, els. 31., S. P. J. S. T. F. W. Kunetka, Jos. A. Kunetka, Jos. Svoboda, poziastali zakladajici elenove toho RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni v'bor fadu Prapor Svobody els. 8, S. P. J. S. T. ve Weimar, Tex., vyslovujeme timto hluboce citenou soustrast pozustale man gelce, nad ztratou va geho mangela a na geho spolubratra, Frank Klimka, kterY zemtel dne 20. prosince 1939 ye kaki 70 let. Ku Jednote pfistoupil dne 12. imora 1911.

Polinen byl dne 22. prosince v Dubina, Tex., za adasti spolubratra rodiny a pfatel.

Vime, ge zarmutek Vag jest velikY a proto budig yam atechou, ge bol, jen Vas stihl, jest zaroveri bolem nagim.

Budit test jeho pamatce a odpoeivej v pokoji, roily bratfe neg.

Dino ve Weimar, Tex., dne 30 pros. 1939.

Rudolf Motig ek, Jan L. Motigek, Ignic TrefnY, resolueni vybor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, resolueni vYbor fadu Slovan els. 9, S. P. J. S. T., vyslovujeme hluboce citenou soustrast pozastale rodine nad ztratou va geho milovaneho man gela, otce a na geho spolubratra, Emil L. Ptihoda, jehog ledova ruka smrti zasahla dne 29. prosince 1939, a vyrvala z na geho stkedu nageho spolubratra.

Drazi pozustali, vime, ze vas zarmutek jest velikSr a proto budi g yam atechou, ge bol, jet stihl vas, jest zaroveri bolem na gim a ge soucitime s vami v zarmutku.

Budit test jeho pamatce.

Ty, nag bratfe, odpoeivej v pokoji a svetlo veene necht' Ti sviti.

Dana ye Snook, Tex., 5. ledna 1940.

Jos. * urngal, Frank Janae, Dr. Jos. H. Kozar, resolueni vYbor.

ftid 8tefanik, Oslo 142., Houston, Texas.

Mena redakce Vestniku a vgechno dtenatstvO! Pfeji varn vgein gt'ast/4 novY rok. Copak nam asi ten novY rok pkinese? Zdali neco dobreho neb jests neco hor giho nein nam pkinesl rok minulY? Nag „, , ubohY narod tak nevinne trpi nagim pramm je, by co nejdkive byl udinen konee tie bratalite.

Sestry a bratki, mime prosbu ku v gem dobrYm a citicirn srdeim, by pomahali na vgech stranich zmirniti toto hrozne utrpeni pro nage vojiny a betence ve Francii, byt' by to byl dareeek sebemen gi, vgechno pormate, nerozmyglejte se a jednejte rychle, kdo rychle diva, dvakrat diva. Vite, ge tam u nas je zima dlouha a kruVzpomerite co dobra matete prokazati darovarrim kouskem obnogeneho gatstva neb obuvi, penetitYm darkem neb zakoupenim kousku latky na detske gatedky. Rad 8tefanik, Sokol i Ceske Narodni Sdruteni pracuji ruku v ruce pro tento dobry tdel. Nage mlade sokolidky, ktere jsou vetginou elenkynemi S.P.J.S.T. a tet O.N. S., dokazali te jejich dobra srdedka citi s skoslovenskYm nerodem. Posledni dny v roce pkinesla kaida daredek pro deskoslovenske vojiny i begence, cog jsme zaslali do New Yorku, tet pomahaji sbiranim gatstva a gitim gatedial pro male ditky, cot' dokazala sestra Ratenka Lebra ugitim jig desatero gateekil ditkiun rfizneho stall. Ty nage sokoliely jsou jak ty pilne vdelieky v ills, oni pracuji. V jejich cvieebnich hodinach v patek jako kdyt omladne, tak je dobfe a ve,selamezi nimi. Pfi gti nedeli dne 14. maj i magkarni zabavu a to pry v gichni v maskach.

U pokladny tea budou masky k prodeji. Myslim, ae bu.dou zavodit o ceny, neb budou rozdany tki penetite ceny nejlep gim maskam, prvni cena tki dol., druha cena dva dol. a. tteti cena jeden dolar.

V nedeli dne 28. ledna ma kid 8tefanik divadlo pod nazvem "Spletene recepty". Je to komedie a to bude zase smichu, to se hodi opravdu na masopast. Tedy si nenechte ujiti to pfiletitost a ptijdte ke 8tefaniktim na ten den se pobavit a od srdce zasmat.

Jak jste vgichni slavili vanodni svatky, asi dobke, vidte? Kaidy byl rad u kamen. Jo, jsem ut po kolik rokil za sebou slavila doma, neb jsme vtdy melt velkou nav gtevu a elovek kdy je unavenY, tak si rad sedne a odpodine, ale tentokrate jsem nedbala na anavu ani na spatne poeasi, neb Lilo jak z konve. Nedalo mne to, tak jsme se rozjeli k 8tefaniktim a nelitovali jsme, zajedno divadlo bylo pane a to pkekvapeni co na nas eekalo pfi otevfeni opony v druhem a tketim jednini. Veliee pekna prate nageho Sokola br. Nezvala, dekujeme.

Vg ja trochu odkryji rou gku, co nas Sokol pfipravuje na velikonodni nedeli, a sice neco co zde jette nebylo, velice poutave divadlo. Ulohy jsou ji rozdany. Musi to bit neco pekneho, kdy to tak dlouho budou mit v pkiprave. No, nechme se pkekvapit.

Mnohe dobre ponaudeni si mateme vzit z pera br. redaktora, ktere nam podava v redadni tivaze "SpoledenskY Evot v naaich tadech", z n1 vyjimam par slov: Prave poteaeni se spolednosti neni jen v pouhem ptiblfieni, nybr2 v torn, zasahne-li se i do zahavy, pkidini-li se ka2c1Y, aby k vaeobecnemu veseli, zabave i poudeni take nedim ptispel. — Podporujte dlenstvim v Jednote zaroveri nag narodni i kulturni givot, pomahejte oddalovati ten ptedpovidanY zanik. Neusychame, neumirime, ale rosteme a budeme dinni tak dlouho, dokud sami budeme chtit.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resoludni vYbor, touto cestou vyslovujeme pozastale rodine uptimne citenou soustrast nad ztratou jejiho otce, dedetka, pradededka a na geho spolubratra, Martina Mereeky, kterY zemfel po dlouho trvajici nemoci dne 30. prosince 1939.

Budit yam atechou, ge i my s vami zarmutek citime.

Dino za fad Rozkvet Rage cis. 81, v Needvilie, Texas.

J. F. StratnickY, W. J. Woytek, August Teykl, resolueni vYbor.

die( stfeclup dne 10. lednse 1940. ,

i;

pave mrie pott'ak plines1 dopis z Oesk9slovensta od frIMIjitatel,ikterem inne OM: V4ho Se ra namdost, aroda byla dObr'd, dkivi a uhli by bylo na zimu, ale to bud= bez topeni. 61ovek ma vgeho dosti neszni si 1g:ft co pottebuje, to si vezme jinY. Abych yam o torn psal nyni, myslim ge, se pa,matujete jak pule. to meli dkive;ja jig. jsem to zvykly je gte ze mame dobreho tatioka, se o nas dobke Stara. Dededek snad brzyjake pfijede, zdali se ho doekame?

Z toho mill etenali seznate, .jak se tam ten nag ubohy lid ma, nesmi upotkebit sve vlastni zasoby, ani si nesmi v zime zatopit, vge mu tam ukradnou. Tedy pkatele, bratti a sestry, pkidirite se a pomethejte v gude die motnosti. S ptanim mnoha dobra a nejvice zdravi pteje vgem.

Pavia Studniena.

Morayska. Orlice 61s. 145., Penelope, Texts.

Cteni bratki a sestry!

V prosincove schazi byli zvoleni v gichni "stain." atednici, protote tech "novYch" tam nebylo.

Vyslancem zvelen br. Kar. Barto g, L. Vanduch nahradnik. Doufame, ge buds zastupovat tada ne jednotlivce.

Jedna vec nas boll. nevdek a neuznini prate kadovych atednika. Jak ji g ye Vestniku psala jedna sestra z Dallas — nezda, se yam,.ze vlasine ti domaci idednidci vykonavaji bodnY prace pro S.P.J.S.T. Cot' nesehnali oni neb tad vettinu elenstva, nestaraji se o zalealtosti lcatdeho *diem, (at' stareho di piestUplifloiho)i'dekaji, upominaji, ba nekdy i o penize se postaraji (kdyi se "nevybere" dost). Po- •schazi 01014 poglou na H. it. ham/ check s mesidni zprayou a H. A. to zanese do knih. Za to mime (die hodnosti) od 5 do 20 dolara rodne to svem kO! A to ty penize "utracime zde doma"1 A 0 to vat jsme dostali, ae pry by se mely snitit platy, jsou pry moc velike. Nemyslite, ge je ten M7 dovi atednik hoden odmeny za celY rok, ani tblik co H. ft. atednik ma, platu za a nejvice za i3 dny? 0 kolik by to stalo dlenstvo vice, kdy* vgechno musel &eat H. A.? Myslim, te by vas to stalo o hodne vice net tech 4Y2c mesid Chcete-li gettit, musite tam, kde by se snad neco dalo ubrat — na nas mate z toho mala mati) co ku sniteni.

Nejlepgi bude, kdy ptigti prosinec ptijd4e vgichni do schaze, my vas zvolime cili s radoS:ti yam to "popustime", starejte se zase vy (matOte i !lady to nejak za nas poslat) a zase pajdeme — misto do schaze na "besedy" hr4t domino — vtak vy to tam nejak spravite a od:.. budete. Jak by se yam to libilo? Ptijdete?

Dnes, dne 7. ze schfize ze glo (pro blito a 74mu) a schtze bude pfi gti nedeli dne 14 ve gki?le Griffin. Br. pokladnik vas obzvliete L. Vanduch, chny. S br. pozdravem, 2ADOST 0 POOPORU.

Obracime se na sbratkene 'tidy o podporu ptb nagi sestru Ratenu Novosad, ktera, byla v nis,mocnici a del gi dobu prace schopna, nebyla.

Nag tad kaidou tadost podporuje a proto doufame, te i na gi gadosti o podporu tady die mot:nosti vypomohou. Katda pornoc bude s diky ptijata a y e Vestniku uvefejnena. Podporu za-silejte na nite uvedenou adresu.

J. F. Novosad, R. 3, Box 275, Shiner, Texas.

Odboela Buckholts, eislo 15.

Oznamuji elenam nisi odbo6ky, ae policlove schdzi kona, se schuze esl. SdrIfieni. tasoli4 pomery toho vytaduji, odkladati nedine mnobe veci taky nemag eme, protote by tteba bylo pozde, jako voda plynou nove pkihody v tOcht,P dobach. Nejenom ge v nas je ceskoslovensl krev, my mame take povinnosti, ktere nas vk nagernu nirodu. Svaj k svemu! Pravda vite Za odboeku Buckholts, Anton Ulienik, t Pfesidlovini z Estonska.

Povolavani baltskYch Nemca. z Estonski kterych je asi 13.000 a jejich pfesidlovani co aupy Warthske bliti se k ukonoeni. Zivnostnict kteki svoje podniky nemohli tak rychle vati, pkijedou do Poznane po vanocich, ale ze; medelci se nastehovali do svYch novycb used

losti tercet jib vSichnt.,

Strana 19

sifeitu, cine 10.1edna 1040.

Ai ece je'49hte nebkt ;,tak -4111e- Ze -. Stokholniu. Na hlavni stocatitY, -6bychOrn Museli nosit v Thor-. holinske tficle Kungsgatan (Kra'kern pdeasi vestu. lovske, tfida) byla, vy.stavena, nova imposantni budova o 10 patrech, se sv'm zafizenim pfedstavuje nejskvelejSi skladbu technicke dokonalosti. Nejlepaim dilkazem ultrarnoderniho razu teto stavby, v nit je mimo jine biograf s 1,200 sedadly, je skutednost, to at do sedmeho patra teto budovy mute se vyjeti 29 S. P. J. S. T. autem. Na stfeee, opattene zatize TAYLOR, TEXAS. nim pro rozpouttein snehu, je kluziete, jakoi i zatizeni pro sluneeni 13. ledna--Adolph and His lazne se sprchami, kabinami atd.

Boys z Schudenburg, Tex. PrOdell budovy je obloteno bilym mekkkm kararskSim mramorem, kterk v zati severniho slunce Viso20. ledna—Jolly Tex. z Austin, bi mekkkm dojmem sametu. StudTexas, Radio Orchestr na, ktera jde do hloubky ass 120 m, stance K. T. B. C. ye zajitt'uje budovy dostatek nejcist12:45 P. M. si VYtopne, chladici a vetraci zakizeni budovy je udriovano v cho& enora--Ma rarni Pies, 3 cedu fotoelektrickYmi bufikami, takte ny budou rozdany. Pii ve vtech mistnostech jsou automahudbil Geo. Moody Orchestru z Taylor Texas. ticky udriovany idealni podminky tepelne, patfiena vlhkost vzduchu Vstupne: Pini 40e - Rimy 10e a eistota. )o( ZABAVN1 VYBOR. Kdo neni Milovan, je vidy uproG. Sandova. sticed davu sam.

Taneeni Zabavy rtADU PRAHA ciSLO

g

Pravila pfisne mlada maminka "Milk vim?" psal otec, "nezapomeri na jedno: at si vygajeit pe- chOve: nize, poznaA teprve, jakou maji ce"Emilko, musite davat na Jenieka nu." lepti pozor! Ted' se zase kousl do Po dvou tYdnech pri. la odpoved': jazyka!"

"Drahk oteel Vypujcii jsem si od Usmivajici se tvat je nejlep'Si kamarada pet set korun. Co mam zpllsob, jak pomstit uraiku. delat dale?"

CVI ✓iCi ODBOR MAg KARNi MERENDU v sini radu gtefinik na Cottage Sokolske Jednoty Houston poiada

Grove V NEDELI, DNE 14. LEDNA 1940 zACATEK V 7:30 HOD. VECER

Tfi ceny nejlepaim maskam.

Hudba: Czech Orchestra Zve

VYBOR.

7 . 17!='!=rkM.•=trl.A.U1..,I=MT47'V====

Slovanska Podporupn Jedno Statu Texas ••

a

TEXAS

F'oskytuje pujeky na zvelebene majetky do 50% jejich piitomne hodnoty.

Na mestske majetky dovoluje mesieni splatky; — na farmy dela piljeky na splatky do dvaceti roku. Bez splatek na deset rokii s privem volnSrch splatek v kterSTkoliv cas. Pujcujici, ktery si pieje dati splatky vetsi nezli jeho nota poiaduje, maze tak uaniti kdykoliv a (wok na tak splacenST obnos jest poatin jen do dne, kdy penize byly obdrieny.

Urok: pro e'kny Jednoty Best a pill procenta prvni rok a pet procent nasledujici roky; — pro neeleny Jednoty sedm a pill procenta prvni rok a gest procent nisledujici roky . . . Kdyi piljeujici elenem neni, mule se jim on neb nekterSr- Glen jeho rodiny stati a dostane hned vklodu tiroku jak jest atin defirok jest splatnST. zaplati-li jeden roeni elenskST poplatek, 0 podrobnosti dalii piste na:

Texas

Strana 20

VESTN1K

PATRIOTISMUS NEBOLI VLASTENECTVIL Jan 8ulda.

(Dokondeni se strany 11.) dy kdo neni eistokrevnk Nemec jest mongrel a nemeckk narod mu tleska. To jest ta chvastava nemecka kultura, takova, je jeho vzdelanost. Cit narodni potadovank a velebenk u Mulct jest v Oeskosloyensku zlodinem a laska k vlasti trestana smrti protektorem, kterk nad narodem deskkm drzi ochrannou ruku, a lid nerneckk vratdy schvaluje, velebi Hitlera co hrdinu. Ve fanatickem narodnim jich sebevedomi a zaSti proti narodu eeskemu Nemci poutivaji tech nejkrutejkch prosttedkri, aby tento zbavili tivota jak kulturne, tak telesne, to je to at neuvetitelne v dnanim zvanem osvicenem stoleti, ona zverstva. To neni ani mono zvat citem, nkbrt narodni bezcitnosti nej yySli stupne b•estialni. Po valce svetove byla Utrpnost. byl soucit s narodem nemeckYm, to nemute dluhy valeene platit. Ale na zbrojeni narod ten penize mel. 0 tom neni pochyby, to Nemecko je dobte vyzbrojeno a bude to tuhk zapas, kterk si vytada jelte mnoho obeti, ale svoboda nad diktator.stvim zviteziti musi.

Bude ale nutno dati Hitlerovi potadnk vkprask, jak se path. nater ,tak aby nemeckk lid byl navtdy vyleeen z one choroby narodni nadvlady a supremace, v katdem ohledtt zahnat choutky svetovlady.

Jak rozdilne jest narodni citeni V eeskoslovensku. Tam Nemci nejen to meli stejni pro., va, ale dostavali mnohem: Vice netli jim pattilo, jak v Skolstvi, tak i v ritadech, Wind byli tam takkka hkekani. Ale jak se kika, • "6iri eertu dobte — peklem se ti odmeni". Avlak, "Hrom a peklo, marne vase . . ." zajiste zaburaci, a narod eeskk nezdolan, vzdor v gemu utrpeni, nepodlehne. Ten nikdy nechtel •izi, ale neda, si take vziti sve a nastane den odplaty, den tetovani.

Narod deskY zatil jit ve svem tivote dosti neAtesti, ritrap a pokoteni, a nepodlehl. Kdyt 12. srpna r. 1881 vyhotelo Narodni divadlo v Praze, tu zarmoutilo se srdce vAech dobrkch Oechu a z tohoto zarmutku, spgleeneho citeni, vyllehl plamen lasky k pkikladne °betavosti. Za 4 nedele sebral narod novk milion zlatYch. Za valky svetove byly chvile, kdy tzkosti chveli se dobti Oechove o budoucnost naroda a obetavost americkkch Oecht byla pro akci osvobozovaci velika, davali natal skutedne at to bolelo, a ptika doba kdy svatou radosti jasali nad osvobozenim. Cit a laska k narodu probouzi se prave v nebezpeei a nekesti nejvice. Kdyl na jate r. 1938 podaly se stahovat mraky nad naS'i otdinou, tu °pet na obranu stare vlasti byla obetavost znadni, dobrkch 6echt nejen v Evrope, ale i zde ve Spoj.

Statech. A kdyt dollo pak ku Kalvarii, krvacelg srdce katdeho 6echa nevYslovne, tehdy mohls tu deskou dui zrovna hmatat. NevYslovnkm bolem, hoikosti v srdci a spravedlivkm hnevem jat byl katdk nad zradou a nespravedlnosti narodu deskemu ueinenou. Katdk byl ohromen tim velice. Natal povatuji sta y ten za beznadejnk, jinI kladli velkerou nadeji zachrany Republiky na upiimnost slibene pomoci od Stalina a dotili se zidamani. Zapadni demokracie tehdy ov gem chybily strakie, Uskokem nechaly se oblafnout od Hitlera, ale nyni chybu uznesaji a snati se ji napravit.

Jest prat° nesmyslne nadavat na Anglii a Francii. Katdk mute miti aspon to blahe yedomi, to Praha ukttena byla osudu Varlavy osudu Polska, Republika 6eskosloa Cechy venska to bude opet obnovena neporuSene dle dtivegich historickkch hranic priv ,odnich. Byla to zajiste laska k vlasti velika, vtelk cit a drimyslnk tah statnikt teskoslovenska, ze tuto od naproste zko,zy uchranili. Narod obklieen neptately kol do kola a nepIitel, nejhorli zradce uvniti. Tiso, kterk nebal a neboji se hiichu zaprodanstvi a z hamitrikch, sobeckYch drivodu proti kreynim bratrrim, spoil se tteba s dertem, jak nyni vyllo na jevo. Za tech okolnosti postaviti se tehdy na odpor, byla by

ptimo samovratda. Narodni rozkol vnitini, bylo to nejvetk negtesti. ee§i. a Slovaci jsou piece jeden narod — jedna tee, pouze rriznY dialekt, asi jako je hochdeutsch a blattdeutsch, a hlavni sila Neinct spodiva v narodnim sjednoceni.

V keel nernecke je vice rtiznYch dialektti: pruskk, sasskk, bavorskY, ale nettAti se a jsou vkchni pouze Nemci, je to jedna rise nemecka. SlovenskY lid take vi a citi, to jsme jeden narod, jedna tee. Nesvedomiti Stvaei v gak ze sobeckYch divodu osobnich narod zaprodali.

Nebylo to narodni uvedomeni, nebyia to laska k vlasti, ale slavychtivost a prospech osobni popularity bezcharakternich z r a d c u, kteti nenavist bratrskou podnecovali ku S• kode naroda. Posilovali tak pouze rozvratem vnittnim thlavniho neptitele svobody a demokracie. Neni spravne odsuzovat bratry Slovaky co celek pro darebaka jednotlivce, nebot' Slovaci jako Oesi jsou dobre a mirumilovne, uptimne povahy. NesvedomitYmi a neuptimnkmi vridci je lid ten klaman, pojem narodnostni ltvavYm zpilsobem nespravne lieen a tak dobrk ten lid maten. Nepekne ony vlastnosti vridce ten nabyl vkchovou mad'arskou.

Nema prase narodni uvedomeni a nemtte miti take pravk cit 6echoslovaka, je to odrodilec a zaprodanec. Cirkevni postaveni a Mad tohoto Jidale Akariotskeho jest ptieinou, bodrk ten lid na Slovacku, pevnk jsa u vibe dle nauky cirkve, tomuto yeti vSe, anit by ptemkkel a pochyboval o jeho siovech.

Stavebnice pro tatinky.

Volal na mne tuhle znamk: "Nevik kde bych koupil pro kluka stavebnici? VA, takovou pokadnou stavebnici, s kamennYmi kostkami, jako jsme my mivali." Prohliteli jsme nejdtiv pratske vklohy. Tu a tam stavebnici men, ale tu "nak", z ktere bylo motno stavet monumentalni katedraly, slavnostni brany a babylonske vete, tu jsme ye vkloze nespattili.

Nakonec jsme ji piece sehnali v jednom velkern hraekatskem dome. Vedoucl cbchodu tike, ze po takovkch stavebnicich je maid poptavka. A doclava: To je v gechno moda. Jedine hraeky, ktere nezahubi zadna modes, jsou panenky pro devadtka a koniky pro kluky. HoltAky zristavaji verny panenkam, pokojiakrim pro panenky a kuchyrice. Ale kluci? Hanba pry mluvit.

Holdieka ma radost, to panenka zavira nebo dokonce hikes "mama". Nepatra, prod to a jak to. Dejte panenku do ruky klukovi a je po panence. Panenka pak ut ani nezavird obi, ani netika, "mama", ale kluk je o zkulenost bohatgi. Kluk ptichazi na svet, s povahou kazitelskou. Utrhnout, co je ptivazane, odhodit, co jste mu wlotili na dosah ruky, vS'echno rozebrat a rozcuchat za pomoci jednoduchYch nastrojri, z nicht nejoblibenejk je kladivko.

Tatinkove v to dobe stavi klukfun na podlaze teleznici, natahuji a poukeji lokomotivu a klukovska nejvetsi radost phi torn je shodit tu lokomotivu s koleji a rozebrat ji koledka.

Teprve v pozdejSich letech ptichazi doba "stavitelska", ale ta pak ut kluka neopotAti ani v letech, kdy se sam stal tatou. Pak teprve ptichazi vek stavebnic. U nos z techto stavebnic pro dospele zname vlastne jen stavebnice rozhlasovkch aparatu. Ale na pt. v Americe vychazeji tluste svazky o nekolika stech strankach s podrobnYmi navody pro rtzne domaci kuteni a s celostrankovYmi inseraty firem, ktere dodavaji ptislulne soueastky a stavebnice.

Najdete tu navod, jak si vyrobit ye vilce vktah na uhli ze sklepa, jak to udelat, aby se vratka u zahrady sama zavirala, plan na lod'ku i celY obkvaci elun atd. Podle inserce je videt, to takove podnety, co a jak doma a dopinit, opattuji praci pro mnotstvi lidi, kteti vyrabeji soudastky. A zda se, to takova, stavebnice pro dospele je hlavne otazkou vtipne organisace. I u nos se vSechny ty soueastky vyrabeji a v obchodech dostanou, ale musite sbehat pril tuctu obchodri. K,dyt nekdo di, vAechny pottebne veci do krabice s navodem — je z toho stavebnice pro tatinky.

ye stfedu, dne 10. ledna 1940.

0 dobrem leltu proti rheumatismu.

V ramci pojednani o novodobYch hodnotnYch lecich nutno se zminit take o torn, to proti rheumatismu a hostcovkm chorobam Vgeobecne byly hledany leky jit od nepametna. Vtdyt' hostec je chorobou nejen zaketnou a bolestiYou, ale i velmi rozktenou a nebezpeenou.

Vogtova statistika ukazuje, to rheumatiku je etykikrat vic net tuberkulosnich a dr. Skokan pak uvadi, ze v zemich deskYch ptipada, na jeden obyvatel pinYch 7000 rheumatikri.

Nemecko statistika Zimmerova dokonce tvrdi, to z 10 milioni rriznkch chorob ptipadl na rheumaticke onemocneni pink jeden milion, tedy 10 pracent.

Uvatime-li pak, to hostec je take neztidka ptidinou vzniku srdeenich chorob a z nich vzniklYch srdednich vad, pak teprve pochopime, prod byl hledan odedavna, rieinnk, nejedovatk lek proti teto metle lidstva. Byl nalezen?

Mriteme tici s dobrkm svedomim, to je dnes vskutku k disposici prcsttedek, jevici tem& specifickk blahodarnk iteinek na chronicke rheumatismy. V eem spodiva,? V nekolika domacich pohodlnkch a distYch koupelich solfatanovkch, v nicht ziskava pacient vydatnou filevu v bolestech, ktere jsou den ode dne .t1umenekk, at koneene zcela zaniknou, otoky se ztrati a dostavi se stadium bezbolestne trvale euforie. Lek tento jest vlastne okopirovan rode, ktera poskytuje ye svkch horskkch sirnYch ziidlech Tyto lazne jsou nom dnes neptistupne. N•emusime vAak nideho litovat, nebot' maji hodne nevkhod. Jsou spojeny s dalekou a nakladnou cestou, mnohdy i s nepohodlim a event. i se Apatnkm potasim. SirovodikovY path, vystupujici ze zrcadlik', take katclk pacient dobte nesnak, stejne jako vysokou tepIotu pramene Naproti tomu lze i doma pokidit sirnou koupel z nepachnouciho Solfatanu, kterY ma dnes jit katda lekarna na sklade. Motno si z nej ptipravit eistou leeivou zeri, v pohodli, bez pteruleni zamestnani, o bovolne teplote vody. Jak bylo shledano, nema teplota Lazne vribec vlivu na Wive pt sobeni solfatanove koupele. Ty se staly dnes clUletitou, ba nezbytnou zbrani lekatri v teinnern boji proti rheumatickkm a arthritickkm chorobarn a temet vSechny nose velke nemocnice a rheumatologicke stanice zatadily Solfatan do sveho staleho arsenalu lediv. Hostec, dna, zanet nervu sedaciho a bederni Usttel maji dnes mocnY protelSek v koloidni site s nepatrnou ptimesi halogenri.

Dr. K. Mueller.

Berlin. — Nemecko dle autoritativnich pramenri velmi bedlive pozoruje, jakou pomoc poskytuje Anglie Finsku. Nernecko tout:, aby nebylo strteno do rusko-finskeho konfliktu, naznaduje se v techto pramenech a je toho mineni, to sovetske Rusko chce vyrovnati sve fraty s Finskem samo. Ale v ptipade, to by se objevili anglidti voja,ci na finskem rizerni, nebo to by vkvoz munice a zbrani z Anglie dosahl velkych rozmerti, pak neni pochybnosti, to by Nemecko dinne ptispelo Rusku. Nemecke autority tvrdi, to spojenci nesleduji nesobeckYch cilu ye Finsku, nybrt hodlaji ho pouze poutiti proti nacistickernu Nemecku. Z tycht prament se sarkasticky pravi, to bude-li pomoc Anglie Finsku takova, jakou poskytla Polsku, pak Nemecko neme, proti tomu pratadnYch namitek.

Pala — Poloirtedni list Petit Parisien ptinag i zpravu z Italie, dle nit Hitler hodla vzdati se sveho fitadu kanclete nemecke Me a odstraniti radikalni nacisty ze sve vlady, aby ptemluvil spojence k jednani o mir. V teto zprave jsou oliveny nedavne anglicko-francouzske zpravy, o nicht nacisticka vlada prohlasila, to jsou pouhou propagandou. Dle Petit Parisien marlalek Goering stane se kancletem a Hitler presidentem Nemecka. Ve zprave vlak neni uvedena tadna autorita, ktera by ji podeptela.

PouZeni.

Otec Botivoj: "Byl jsem v anoatomickem museu, musim ti Melt, to jsem se ottasl, kdyt jsem vide' taludek alkoholika."

Matka Hedvika: "A vezme g si to k srdci?"

"Ovgem, viekrat mne tam nikdo neuvidi."

Ve stiedu, dne 10. ledna. 1940.

Cryvky z eesasw nski-ch dejin.

Kronik na vsi.

Am. Kokminova-Cimrhanzlova.

EZMEME-LI kde na vsi do ruky kroniku V stareho pismaka, uvidime pivot v obci a kraji jako na dlani. Najdeme zpravy, jak se kdy hospodakilo, jak bylo zle i dobte. Jak bylo o robote i po ni. Jak, kdyk pole lekela vetsinau a jak lepe bylo, kdy se zaeala lope obdelavati. Dovite se, jak se &l ye mlatilo, jaka, byla "vejieka", od kdy zadaly eistici mlYnky a po nich kentoury. Jak byl pomer deledi k panu a praci a jak hospodate k ni.

Dovime se, jak platilo obili, jak mnoho hospodyne pestovaly lnu. Zad kupoval husak husy v houfu a co se dalo tkalci od platna i od "aerky".

Pfeeteme si i nazviska poll, lest a luk. Zvime, jake plemeno kcni i skotu se pestovalo a kdy se u nas ptestaly chovati ye stadech ovce. Jak byl plat obecniho kovate, slouhy a hajneho. Jak se v zime po veaerech pkedlo, odrhalo peti a vypravely pohadky. Jake pisnieky panovaly v kraji. Jak se slavily vanoce a 8tedrY den. Pc nich velikonoce, s "Kvetnou" a "Smrtelnou" nedeli." Svatodueni svatky se stavenim "maji", pouti v okoli a hluene posviceni s nejpeknejei muzikou Jak o masopustu chodily "maekary" a jake byly svatby.

Jak se pki aenitbe ponetel synovi "grunt" — jakY bYval "vejmenek", a jak se vybavila dcera. Jake byly platy eeledi, a kdy se menila a jake bylo uspotaciani v rodinach. V starch krcnikach Osman se naely zvesti o robote, jak se talto a beznadejne kilo.

Obecni kroniky veteich na gich mesteeek vykladaji, jake byly v kraji i mists kivnosti a temesla. Jak se provozovaly — joke mely cechy, odznaky a zkizeni. Jak byly vYrobky jejich vyhldeeny v kraji. Cast() hovoti zachovanY archiv o minulosti, o vf,sadach a zkizenich, jake byly povoleny. Velke peeeti, zave gene na pergamenech vysad, dotvrzuji jejich dttlekitost.

I v kronikach venkovskYch mesteeek se zrcadli zapisy o Zivote obeanii, jako na Veekeren starodavnY, na vYsost poeestnY a pracovitY pivot. S nim zpiisob jejich Poctiva jejich prate snakila se tehdy podati zakazniku to nejlep gi. Mistki tehdejeich kernesel ptimo viseli na dobre povesti s yYch vYrobku, v kraji vyhldeenYch. Na vecech k nerortehani, jek nosily se generacemi a jests drkely.

Kdy ptedmety denni a kemeslne potkeby se dedily a stale jeete konaly slukbu. Zalekelo tehdy lidem vice na cti, nek na vYclelku.

Cechmistki v mestech chodili na slavnosti a pamatky v pruvodu, s kerouhvemi a odznaky.

Ze sve moci povyeovali tovaryee na mistry — v uznani vYteenosti vyueeni i prate, kterou pkedlokil tovary2 jako sviij mistrovskY kus.

Venkoveti stavitele onech dob kraalili staveni pilvabem zvonovitYch etitti a ozdobou "etukt". Na vesnici prosti, lidovi tesati sroubili clkevene chalupy s lomenicemi tak dekorativnimi, ke nad nimi zaplesa srdce. V kronikach najdeme, jake v nich bylo rozdeleni svetnic, Cerne kuchyne, komory i pkietenku.

Kde byly chlevy, stodola a kolny. Kde zahro.dka pod okay, kudy se elo do sadu a kde byla humna.

Vzorem podobne pismacke kroniky je pametni kronika nebylovska (nedaleko Plzne), psana, vzornYm obeanem celY pivot. V ni najdeme vee, co hledame a co bychom chteli z minulosti znati.

Vzorem starobyle kroniky, vYborne psane kroniky mestske, je kronika jiho'oeskeho mesta Vlachova Btezina 8umave. V ni si stall

vtisirkait pametnici podali ruce a ueinili zapisy nad miru zajimave o pomerech a livote, jak' se v kraji a mesti'.; kil. Z kronik ekolnich je vzorna kniha chrastecka z Plzenska. Co je v ni vee shrnuto prostym dlovekem, starym venkovskYm kronikatem-kantorem, pisicim z ptikazu sveho srdce a spra,vneho nazoru na pivot.

JakYm je protikladem k suchoparu jinYch ekolnich kronik, vypinenych hlavne panealnim sdelenim, kdy veleslavnY navetivil ekolu a kdy ona a jak, oslavila ktercusi udalost.

Sepisovani obecnich kronik a pametnich knih, je v historii men gich obci starou bolesti. Neni-li obecniho tajemnika, je sepisovani kroniky odkazano pouze na ochotu jednotlivet, kteti se east° velmi suee, nebo chaoticky zhoet'uji sveho ukolu. Zaznamy jejich se omezuji na pouhe zpravy o poeasi, tizene podle stcleteho kalendate. Na zvesti o pokarech v obci, na iietovani obce a seznam obecnich chudYch, suchopar, z nehok se nenakerpa skorem nic.

Je ekoda, ke u nas zaely doby starch pismakti, hloubalti kiVota. Lidi s touhou po "pisme" a.jeho kultute. Zasedali k sepisovani pameti a obecnich kronik a pameti rodti, jako k obtadu, posvecenemu iteelem. S vrozenou rozeafnosti a vnimavYm srdcem vystihli dobte, co ma kronika obsahovati. Psali a psali celY kivot udalosti obce, rodu i sveta a ,davali hluboko nahlednouti do soudasneho kivota.

Dobte by bylo, aby i dnes zasedli u nas k psani kronik lids, oddani veci. Aby zanechali obrazek doby a jejiho pokroku.

Psati pametni knihy jaka odkaz budoucim, je itkoi destnY, vec dtrvery a odpovednosti. Ministerstvo ekolstvi sveho easu vydalo i ureite smernice pro psani obecnich i ekolnich kronik.

Je tteba se o ne optiti.

O NE.ISTARgiNI CESKENI MALiESTVi V celkovem pcsuzovani umeleckeho vYvoje eeskeho naroda easto bYva zapominano drobnYch ozdob krasopisnYch, obrazka a inicialek, adkoli tyto miniatury mnohdy jedinYm dokladem umeleckYch pamatek malikstvi, vedle nesCetnYch tabulovYch ()brazil a zaelYch fresek.

Pro charakteristiku jednotlivYch epoch mivaji velmi dillekitou cenu, protoke jsou vete"inou ptesne datovane.

Mezi nejstarei rukopisne pamatky v oechach ze stoleti XI. a XII. poeitame Wolfenbutelskou legendu o sv. Vaclavu a Kadex vygehradskY. Je velkYch rozmerti, psanY ztetelnYm t. zv. kapitalnim pismem a na kakde strance je bud' ozdoben romanskYm ornamentem nebo celostrankovYm vyobrazenim. Celostrankove obrazy ukazuji s yYm primitivnim pojetim na potatky umeni v zemich Ceskych, se znaenYm vlivem byzantskYm. Ve stoleti XIII. se jik vice uplatfmje inicialka a upoueti se od celostrankovYch vyobrazeni. Ptikladem je tu velkY slovnik Mater verborum. Podateani pismeno "A" je zde provedeno na eels strane, ostatni jsou jik v meneich rozmerech. Cela tada glos, eesky nadepsanYch nad latinskYmi nazvy, svedei o deskern ptivodu dila.

Stoleti XIV. libuje si jenom v lehce nakreslenYch figurach a ornamentech s eernou barvou a zhane omalovanYmi barvami. Tato technika je u nas po prve nejzkejmejei v tak zvane bibli Velislavove, chovane v Lobkovicoye. Jmeno dostala bible podle malike Velislava, kterY se v bibli zobrazil na posledni strane pied sv. Katetinou.

Nejveteiho rozkvetu dokiva, se miniaturni malikstvi za doby Karla IV. Jsou na nem patrny zvlagtni vlivy malitstvi franecuzskeho.

PtimY styk s papekskYm sidlem Avignonem a vyspela technika ilustraeni Francie XIV. stoleti znaene spoluptisobily na naeich nejlepeich pamatkach. Nejozdobnejel rukopisna, pamatka Mariale ecclesiae pragensis se vyviji zcela v duchu francouzskem.

Doba husitska znamena ye vYvoji easteenY tipadek. Aekoli potkeba bibli za tohoto naboIenskeho hnuti byla velika, nemohl jednothvec obOovat mnoho na jeji vSrzdobu.

Strana 21 Konedne mndstvi objednavek nutilo pisate bibli ke zbeZnejeimu psani a lacinejei vykdobe. . uTeprve doba Jagelloncu diva navy sm & meni illuminatorskemu. Velka, potreba zpevniku. kancionalti pro liturgicke sbory vytvotila eels cechy illuminators a pergamentnikii.

Literatsky sbor zpival z jedineho ka.ncionalu a tim si vysvetlime i jeho velikost, o to jak rozmerti, tak i velikost pismen a not. Kniha byla spoleCnYm majetkem i spoleone te2 potizovana; naklad na jednotlive listy uhrakovali meet'ane.

Z kancionala je nejpamatnejei litometickY, kte,rY vznikl na poeatku XVI. stoleti a ptedstavuje jakousi ukazku veech tehdejeich kancionahl deskobratrskych. Ikonografie husitska, z vyobrazeni Mistra Husa, techto drobnomaleb v tomto JeronYma a j. je na zakiade kancionalu opravena, takke dnes na pk.

Hus mel okrouhlou, bezvousou tvar. Po strance kulturni jsou tyto drobncmaiby posud pamatkou nedocenenou.

Hostivice byly kdysi jen velkostatkem.

Mezi Kladnem a Prahou leki Hostivice, jedna z velkYch a dobte upravenYch obci okresu. Svemu rozmachu wake dekovati dobrinu keleznidnimu spojeni s Prahou, kam dojikdi za praci veteina obyvatelstva. Jeete v roce 1890 mely Hostivice jen 111 domii a 1125 obyvatel. Tehdy byl v mists statni velkostatek se zamkem, cihelna, jeden parni a jeden vodni mlYn, opukoye lomy, piskovna a vojenska pracharna. Hostivice bYvaly obci zemedelskou. V davnYch dobach bYvalo tu nekolik dvorti. Roku 1309 pkipomina, se prvni, 1315 druhY a 1375 tteti dvitr, kterY byl majetkem gpitalu pro thuds kleriky na Hradeanech a prodan roku 1410 6efikovi, krajeei suken na Starem ineste prakskem a slul dvorem CefikovskYm. 6tvrt 3i dviir prakske kapitoly mel v drkeni meet'an praksky Vaclav Brabec, nada se dostal do drkeni Jindkicha z oravevsi, kterY udinil narovnani, ke po jeho smrti ptipadne kapitole zpet, cok se take stalo. Ve stoleti 16. byly Hostivice vlastne velkostatky s nekolika chalupami majetkem kralovske komory. Ferdinand I. v roce 1561 daroval je Janu a Zdislavovi BezdrukickYm z Kolovrat. Koupi pteely na Evu ze Stampachu, jako vdovu po panu 2. darskem. Syn jeji Jindtich postoupil yes sestte Ludmile, provdane Vtesove z Vtesovic.

Ke konci 16. stoleti ptipadla Johane Barbote, hrabence Karetto-Millesima, ktera, ji prodala roku 1697 veemocnemu K. J. Bredovi. Hostivitvrz byla y e valce tficetilete rozbotena, v roce 1662 znovu vystavena, ale opet v roce 1734 zbotena a misto ni byl vystaven zamek.

Washington. — President Roosevelt poslal kongresu rozpoeet na ptieti fiskalni rok, kterY zahrnuje sumu devet bilionu dolarti. OeekavanY ptijem z federalnich dani odhaduje se na pet biliona, takke schodek obnaei tti biliony.

President odporueuje snikeni veech polokek: pro farmake o 400 milionii, vetejne prate a pod.

— pro vojsko a namotnictvo veak o 460 miliona vice. Poselstvi o rozpoetu vyvolalo mezi eleny kongresu smieene pocity: jedni presidentovo doporueeni schvaluji, oposice ho zavrhuje a mame k oeekavani ostre debaty nek kongres tuto choulostivou otazku vykeei.

Pakik. — Z Polska doela zprava, ae v 'Mine nazistickYmi iikady byla zavkena nemecka ekola, kterou vedl polsky tad SS. Boromeuszki pro tamejei nemeckou meneinu. Pol gti kneki na Teeinsku jsou pronasledovani pro to, ke jsou Polaity a nikoli k van nabokenstvi, jekto na misto uveznenYch polskYch kneki nazisticke fitady poelou hned nemeckeho kneze. V osadach Teeinskeho Slezka byly jik veteinou polske bohosluZby v kostelich zru geny a na jejich misto byly zavedeny Ceske bohoslukby. Nernecke okupaeni iitady usiluji veemokne, aby co nejvice zneptatelily polske obyvatelstvo s eeskyin obyvatelstvem. Nedaki se jim to veak, jekto Polaci a Ceei si nyni rozumejii a vedi, ke tnusi pracovati spoledne, aby opet ziskali volnost a mohli vyhp.ati nernecke vettelce.

Strana 22

VESTNtIC

DR. THOMAS N. DeLANEY 06Nt LEK.Aft Bryle spravne ptipravene. as die fimluvy. ttadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS.

ViKAZ DARt NA MATICI HO VZDELANI V TEXAS.

Ve stfedu, dne 10. ledna 1940.

svobodna, abychom se zde i my mohli hrde hlasiti k nakmu staremu, slavnemu narodu a pak mukale oeekavati pomeci od jinYch. Svobodne oeskoslovensko znamend pro nas americke techoslovaky velmi mnoho, nebot' nam dave, me2nost hrde pozvednouti nate eel() — nebot' mime vlast na gich act, mame jmeno. Porobene beskoslovensko znamenalo by pro nas zde v Americe ztratu jmena, pro nas i pro nak potomky.

VYznamne o s o b n o s t i americke spolupracuji v organisacich na severu k podpofe vteho co jest deskoslevenske, ve Francii stoji znovu armada dsl. a Narodni VYbor osl. byl znovu uznan Francii a Anglii. 6eskoslovenskS7 narod stoji zase po boku velkYch Demokracii za svobodu sveho lidu a Evropy.

My nemideme a nesmime zustati neeinnYmi! Vde fad mule se stati Menem S. A. C. T. zaslanim za.pisneha $5.00.

Pkirozene jest zahodno, aby jste z Vatich reservnich fond-C1 a dle motnosti zaslali vetti peneZni dary na nate Usttedi S. A. C. T. pro osvobozovaci akci. VeSkere dary budou vedeny v natich knihach a uvekejneny v deskem tisku pod jmenem Va§eho kadu. Jednejte rychie a bezodkladne — jest zap3tfebi penez, situate jest kriticka a chvile rozhodujici se blizi rychlYm tempem.

— Jen tehdy zaslou2ime si obdivu linYch Arnerieanu, kdyt hrde po3tavime se za svobodu naei stare vlasti.

S heslem: Zvitezime a za svobodu Svobodneho 6eskoslovenska ye Svobodne Evrope: Sdrugeni AmerickYch Cechoslovaku v Texasu Vladimir Maudr. pl'edseda, Rev. J. C. Kunc, mistopkds., J. 8ulda, tajemnik, Fr. Olexa, jun., pokladnik.

OVOCNE STROMKY A HERE ZA SNIENOU CENU.

Mame na sklade fAechny nejCtend redakce! znamej2i druhy ovocnYch stromkt Prosim bud'te tak laskavi a ua drobneho ovoce, je2 nabizime ve vetejnete nasledujici seznam tech, sbirkach za velmi nizke ceny, jak kteti ptispeli na Texasskou Matici seznate z natledujicich: VySeiho Vzdelani od prvniho listo9 velkYch (4-5 stop) ovocnYch padu, 1939, do prvniho ledna 1940: stromkii, pouze za $2.00 August Kacit, Temple, Tex. $50.

40 stromket jehlienatYch . (6Po $10.00: George E. Knit, West, PRAVNIK 10 palcu) $1.25 Vylizuje veAkere soudni zalditosti. Tex., Stephen Valeik, Houston, Tex., 12 kcku vinne revy, 4 Jinni tIadovna: 936 Bankers Mortgage SPJST. cis. 20, Granger, Texas; druhy $1.0• Building, pies ulici naproti Kress SPJST. Cis. 24, Cyclone, Tex. — Po 25 ketu malinovS-ch $1.00 $5.00: Joe R. Kubena, Fayetteville, budovy.

5 keit mail, kaida jive barvy $1.00 Tex., Edw. L. Marek, Fayetteville, HOUSTON, TEXAS. 3 koteny pivonek, kaida jine Tex., Chas. Navratil, Temple, Tex., barvy $1.00 Frank B. Steiner, Fayetteville, Tex., A mnche jine lace.

SPJST. cis. 39, Bryan, Tex., SPJST. Objednejte si z teto oznamky, neb Cis. 130, Dallas, Tex., SPJST. Cis. teska. Jidelna, Restaurace piste si o nas velkY. desk3"7 katalog 133, San Antonio, Tex., RVOS. cis. a Pivnice semen, stromkt ledivYch bylin a 714 PRESTON AVENUE 107, Meeks, Tex., SPJST. Cis. 115, ,jinYch potreb. PoMeme Vam jej HOUSTON, TEXAS Austin Tex. — Rev. F. Kowalski, pine zdarma.

Jos. Kant, majitel.

Ennis, Tex., $3.00; RVOS. cis. 48, Telefon: Beacon 31734.

West, Tex. $2.00; F. A. BezecnY, ze National Seed & Importing Co. Pravidana jidla a lunge., 410 So. 12th Str., OMAHA, NEBR. Schulembrug, Tex., $1.00.. Celkem 0 Nejlepg i soudkove a lahvove pi- $141.00.

PROC UDE ZOVOU NONAT ZAvo, rfizne druhy vina a doutniky.

Jmenem T. M. V. V. dekuji miloZRAtNOU. Mluvime eesky. darciim za jejich ptispeyky.

Hoboko stale na sklade. teel Texasske Matice je pomoci V "Tex. Rolniku" 1. zaki pile p. J. Zvlattni stoly pro rodiny. finanene studentum, kteki si pieji Krhovjak, Flatonie, Tex., v dopisu vyeeiho vzdelani universitniho a nemezi jinYm toto: "Nevit o to zamaji dost penez. VYkaz claret bude zraene Nonat, ktera kdy2 se pfilovgdy uvetejnen v deskYch easopivytahne i trisku z nohy? MnohY sech a kdo chce, mule ptispeti jaji2 byl tak zachranen od operate. kYmkoliv obnosem si pfeje. Spolek OeskY Lekat a Operate'.

Mast' vyledi a pomilte v mnoha jije velice vdeden za dary. Tyto peni711 Medical Arts Building nYch zpilsobech piimo k neuveteni. ze jsou upottebeny jen eiste na ptijHOUSTON, TEXAS Je vSak mnoho rolnikt a je to k Telefon iitadovriy: Preston 2553 eky student0m. neuvekni, ktere ani Nonatem ieelVeechny penize obdr gene na tento ze dostat do organisace. rro p-fon residence: Lehi gh 9745 fond jsou ulogene ye West National Na rozliene, at' suche neb otevteBank y e West na jmeno: Texas ne bolesti se Nonat osveddila, ktera Council of Higher Educatin. vytahne dkevene i ocelove tfisky, SPRAVNE VYKONANA Svrzenky budou i poslany Veem stfely a jine ptedmety uvazle v tePOHREBNI SLU2BA. le, ale musi to bYt V hodine talu zarmouceni nalez- darcum oo nejcltive, jenom prosim abyste byli trpelivi, proto ge nekdy nou Edward Pace pohtebni ustav pohotovY k sympatickemu vytize- to prate je mnoho a je nemo gno ial nezbytaych jednotlivosti a k hned stvrzenky poslati.

Srdeene vas pozdravuje, vypraveni dojemneho pohtbu. _Pa. a S. Sten OW., A. W. Marchak, pokladnik.

Levne ceny jsou naei zasadou.

Cena Nonat je 50c a $1.00, pogtou 0 0 a $1.05. Ptejte se Vageho VgEM RADIUM S. P. J. S. T. A Kavalirstvi je vlastnost muie, kte- 55c nika nebo jednatele, ale nic jineho OLENUM. Polifebni ry ohledupinY ke kalde k.rdsne neberte, radeji piAte pkimo na naei Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

2ene vyjma sve vlastni. adresu Drazi krajane!

"The Cynic's Cyclopedia". Marie Laihlinvor & Ce.. Altadilena.Cal TEMPLE, TEXAS. Stojime na poeatku Noveho Roku a s dychtivosti sledujeme udalosti nejen v naei nove vlasti Americe, ale i v Evrope a s pocitem smutku eteme zpravy o te gkYch dobach, ktere si prodelava nak stall vlast, kolebka naeich matek a otc0. NemiitESICk PRAVNIK Pfijd'te k nam do spolkove budovy g eme uzaviiti nak srdce a obratiti zada k naeim pokrevnim bratrum za motem. Zbyla jim deskosloventiadovna v ska Amerika, a k teto upiraji svfij zmudenY zrak. Jest naei povinnoButler - Grimes Bldg. sti jim pomoci a proto gadame Vas ROSENBERG, TEXAS. znovu, aby jste pfilozili ruce k dilu a pomohli nam v osvobozovaci akci.

Nile uvedene orchestry zahraji yam hudbu ag yam Zakladejte odboelty S. A. C. T., kde budou nohy samy tancovat! Pohostime vas, jak jen u .6ech0 doposud nejsou spoleene s ostatnizvykem — dobtel Zveme mlade g, mlade manaely — i ty, kteti Knig ni produkce od vynalezu mi mistnimi spolky, bez rozdilt knihtisku je odhadovana na 12 mi- bogenskYch a politickYch. Naeim se jimi chteji stat, na veeeti a tanec od 8 hodin — nasledujici liont spisii, vydavanYch v mnoha- heslem musi bYti "Sjednoceni vgeho vedery: tisicovem nakladu. K tomu ptibY- na.Aeho lidu v Texasu". Program ovd roene na 200.000 knih a 75.000 svobozovaci akce maze miti jen tehHarmonizers 14. LEDNA novin a easopisti, ktere obsahuji asi dy itspech, kdyi si veichni podame Zatopek z Houstonu 1.5 miliont vedeckYch elankh. — ruce a budeme svorne pracovati s 21. LEDNA Dr. Jaroslav Drtina v rozhlase.

Kubesch jednotnou myelenkou a za jednim 28. LEDNA diem — proto veichni do jednoho Syncopators 4. UNORA Ve svem prilmeru jest eesko, ves- eiku, do tad Sdru geni AmerickYch nice na mnohem vy SSi trovni, net- Cechoslovakt. v Texasu, ktera jest li je tomu v fade jinYch stela. — slogkou Ceskoslovenske Narodni Rady v Americe.

Dr. Jar. Kose v rozhlase.

Nemtgeme zustati za ostatnimi POIIADATELE. Mnoho z naeich dneenich nestle,- narody a jinonarodovci zde ye SpoPatovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458 zi vznika, z toho, ze delnici nemys- jenYch Stat,ech. Musime nejdtive my, potomci techoslovakt dokazaNa doptini se jest — 20th and North Main. li a myslitele nepracuji. ti cinem, ke nam velmi zaleti na

C. H. CHERNOSla

RED FRONT

DR. EAR. J. HOLLUB

EDWARD PACE

John W. Legika

e Za .• Radu

Pokrok Houston

VSTUPNE: PAN! 40c — DAMP 25c

"SunshIlle Idagazine", tarn, aby nage stars vlast byla zase

Ve stfedu, dne 10. ledna 1940.

1.

Strana 23

V2STNIK

Dalg i prek6Ikou v 2eneni je dnes Dallas, Texas spoil& byli zvoleni zastupci do Ba- Vas. Ten, kdo nemze pfispet neeim ze sve price, bude na bazaru stale veal nesnaz s podporovanim zaroveho vYboru: Mill dtenati!

Za tad Jaro els. 130, sestra A. "Zlata kniha", do ktere se budou rodiny a statu z jednoho prijmu.

Ptedne vSem milYm etenatrim "Wall Street Journal". pteji St'astnY NovY rok! Aby v gech- Hemtalova, za Kroutek OeskYch ten zapisovat penetite dary od $1 nana ta krasna slova a prani, ktera B. Valeikova, za Sokol gitka M. horu.

Jestli jsem neco opomenula, odsi na asvitu roku noveho navzajem Kraftova, za tad Pokrok cis. 84 p.

Own, zmenila se ve skutek. Doznely a pi. J. Markovi, za Sici Kroutek a pust'te. Mam toho mnoho vteho vanodni pisne, mezi nimi nejpopu- ZpevackY, budou dosazeni pozdeji. na starosti.

Ku konci varn je gte uvetejriuji Segli jsme se ve etvrtek odpoledne lQrnej gi a nejkrasnej gi stara piseri, jet je zpivana tem& ye vgech v Sokolovne dne 4. ledna a udinili jmena a adresy bazaroveho vYbo- dostanou ptedplatitele na eechoslotedich, "Ticha noc, svata noc". Ko- pcdatek prate. Bazar je ureen na ru. Vgechny mime telefon; bude-li tou vyplastely byly ptepineny hem, jent zpi- 5. nedeli v mesici bteznu. Dopiso- chtit nejake informace, zavolejte Vak za dop!atek 35c, pog cenY. Jinak jest cena 60c.

Objedna kteroukoliv.

Pro ty, jet telefon vani demo na starost pisatelce proval a se modlil, Slava na vYsosti navky posilejte na: zatimne. Ochotne ptepustim sve nemaji a chteli by se je na neco Bohu a pokoj lidem na zemi.

Vg ak bohutel, to ten pokoj lidem misto osobe, ktera rieelneji bude zeptat, zasilam adresy: na zemi neni clan lidstvu. Zlo a u- pracovat v tomto oboru. Vyzkvam Mrs. A. Hernial, 6179 Llano St. krutenstvi, jakeho neni v dejinach vgechny ty dobre lidi, aby podali Mrs. M. Kraft, 3817, Metropolitan Avenue. lidstva znamo, pa ge se ye dne, v pracovat na vecech, ktere chteji dat (dz.)

West, Texas.

Mrs. B. Valeik, 4015, Metropolitan noci. Je ten pokoj lidem na semi do bazaru. pane se secli v tepAvenue.

Je ted' zima, vzdalen lidstva jako zativa hvezcia na nebesich, ktera za tmave noci le svetnici a nage teny umi delat Mrs. J. Marek, 6238, Palo Pinto.

Dalgi yam scielim, at budou tvojasne sviti, vtak je nam nedosati- pane rudni price a giti. Jen znovu lene. telna. Jedni z tech nejubotejgich se budu ptimlouvat za veci Ile ' home, s koienSrmi povala:ss nakladne, ale v domacnosti uSrdeenY pozdrav v gem etenatrim deAvemi a nizkYmi gumovymi podjsou nagi bratti a sestry tam daleko za motern. Vzdalena si vlasti ma, titeene. Poeatek ift je udinen. patky.

Baena Valeikova 2ENSKE, NIZKE, tERNE,... $1.85 Po uvetejneni meho dopisu v list. spravne pojmenovana "Smutna ze)o( me". Lide v sve (?), nyni smutne o zmince o bazaru, obdrtela jsem MUiSKE, NIZKE CERA, ... $2.00 Diky proslule americke vynalezemi, chodi smutni. Nikomu neu- list z cialne, krasne Kalifornie, kde MUiSKE, VYSOKE, a piece byli nejhorgimi lupidi jedna dobra duge, ktera na vgech zavosti dovedeme z baviny delat ROVACI $2.75 a tyrany okra.deni o jejich majetek, stranach velmi bohate na sve pome- skoro vgechno — krome penez.

SNTE2ENSK,VYO "Los Angeles Times". hrnotnY i dugevni. Ziji smutnYm ti- ry pomaha, mne pile: $2.50 ROVACI, Mila pani Valdikova:— Myslite, votem v talatich a konoentraenich Poitou vyplacene.

Kdyby prilmysl vyrobil taborech, ten vYkvet 'Ceske inteli- to by Vam bylo vitane, kdybych na gence, jit se obdivoval svet! Ti dnes ten bazar Vam poslala 5 dolarovYch pundochy dvakrat tak tenke a ttivgichni iiji v duchovni porobe, jsou- tydinek Nonat? Cetla jsem Vag do- krat tak drahe, teny by je nosily.

SEALY, TEXAS "St. Louis Star Times". ce rdougeni nemeckYmi pochopy, pis ve Vestniku, tak se Vas ptam o tim nejhroznej gim zprisobem. A Vage dobrozdani. Uboha nage vlast. piece statedne sna gi muka tel i du- tprimne Vas pozdravuji.. — Mahrdinne ptekonavaji muka srdce, rie Leiblingrova.

Jsem jednatelkou Nonat, vYrobku kdyi jejich drazi jsou nasilne odvlekani do talatri. Bramit se nemo- to pi. M. Leblingrove, jit 18 let. hou, opougti vge co je jim nejdrat- Znam jeji dobre srdce i skutky, jet A tak radio se jich vrati zpet. za sveho dlouheho tivota jit tato Hyeny v lidske site podobe, rozsa- skromna pani vykonala vgem! pou kotist svou. tsta jejich jsou za- jsem ji napsala, to jeji plispevek vtena, jen v tech srdcich hoti ten na nag bazar bude s povdekem pHZLOBI-LI VAS V RODINE KASEL VZNIKLt NASTUZENiM, PAK dubovY oheri (jak Vojta Beneg ye jat.

NEEKEJTE DO ZITAKA, ALE JESTS DNES SI POSLETE DO Prvni darek na tento bazar jsem sve keel ptes radio oznadil), kterY ozatuje tu osamelou cestu k vykou- obdrtela od jedne chudobne divky, LEKARNY ANEBO PRIMO PRO ktere. byla dlouhou dobu bez price, peni ze vgeho utrpeni.

My sedime u pinYch stolu, v tep- ale tekla, se kdyt nemrite ptispet le, bez obmezovani co smime ci ne- penezi, to aspori rueni praci. Darosmime Gist neb myslet, dYcha se vala velmi peknou hadkovanou dee.nam svobodne pod hvezdnatYm ku na Pan Hugo &veak mne slibil mouPROTI praporem S. S. a dobte je nam. A ku (jeho vynalez) na koblihy, do Ude, kteti mapiece se najdou de gti ji vgelike vYmluvy. Ate ut je to tak ktere se ptidaji jen kvasnice a mledavno co z otamtud odjeli, to zde ko a mate za 1 hod. chutne koblihy (SEVERA'S COUGH BALSAM) je jejich domov, Se zde vychovali hotove.

Pan Alois 8i1 slibil jeho chutne JE LAHODNY, PIJSOBIVY — sve rodiny, a co je jim po tech, jet ptipravenY z NEJELEPSICH tolik nevinne trpi v to bYvale je- teznicke vyrobky, jelita jitrniely a PRISAD jich vlasti, kde se ' zrodili a protili presvutt.

Pan Vaclav Kartous slibil stolidsve mladi, to tam stejne nic dobreDoti nemusite nutit, nebot' jej ho neutili. Kdo tak mluvi a jedna, ky (my jsme tomu u nas rikali stolmaji rady! ten zneuctiva pamatku sve vlastni ce). Pani stolati pust'te se do priMiley Vetgi matky. A nechce-li pomoci, at' sto- ce. Mame tu celou tadu mladYch ji stranou a mlei, tim poslouti dob- hospodynek, ktere rady odkoupi VaSe vYrobky, desky na krajeni rrizre veci nejlepe.

Menii Lihev A, A tern, jet maji dobrou vrili po- nYch veci, nejake palieky neb memoci a potegit ty ubohe nage kra- decrn kabinet a jine.

60 LET VYTRVALEHO Nag umelec Jan Kebrie pracuje jany dodat jim silu, aby unesli ten uLvANI zesnuleho to ky osud, ztratu mine, domova a na poltretech na geho prvniho presidenta Masaryka a drunejlepgim doporueenim tivott, kdo chce g pomoci ptelamat nagemu lidu. ta tetka pouta krutosti, jimit nag heho, Bene ge. Maluje jejich podolid je spoutan, ti, jent jsou umleeni, by na skle. Kdo znate jeho umeSEVERITY NEMIAETE-LI KOUPIT maji ye vas viru, ze jim pomritete, a leckou dugi, vite, se to bude neco 'Se po pfejiti vichtice "Vlacla veci pekneho.

V LEKARNE Jak vidite, slibnY podatek je uTvYch zase k nim se vrati", dle KoNEBERTE NIC JINEHO A POcinen. menskeho.

NA VYPLACHOVANI HRDLA Kdo chcete zde v Texasu zavodit k.ETE OBJEDNAVKU NA DONapsala jsem yam nekdy v listo50c a 35c LEJSI ADRESU! POSTOVNE padu ye Vestniku, se nejlepgim s nagi gampionkou v proda.vani meSEVEROVY zdrojem ptijmu pro tee). SAOT. by daili? Touto g ampionkou je pani PLACENO NA VSECH OBJEDTABLETKY PROTI byl Bazar, potadanY celou deskou Zderika Skotakova, ktera sama proNAVKACH ZA $1 NEB VICE. NASTUZENI dala 50 medaili po $1. osadou v Dallas. Navrh ten byl v 30e krabice.

UtISITE TAK DNES! KrasnYm einem se v tuto akci listopadove schuzi odboeky SAOT. ptijat. Ptedseda br. Fr. Rendl se vepsali nejmenovani mantel& ktemne tazal, zdali mam jakYsi naert ti darovali $50. Jsou nam zname toho bazaru. Nemela jsem, ale po- tyto dye dobre duge, ktere v katde zdeji jsem ho napsala, a byl ptijat narodni akci stoji na svem miste, beze ameny. Ve schAzich mistnich inehluene sic; ale ixeinne. Vaiime si

Kalendai Amerikan na rok 1940

techoslovak Pub. Co.,

Z

PAPUtE!!

Jos. Hradil

Sever&

BALSAM Kaili

50c C

ANTISEPSOL

V 213 T N 1

Strana 24

Poutivejte k eznamovini

'Waif Ozuamovatel k.r......

V Malem Oznamovateli ft tujeme I centy za dove za katde uvetejnetn. Nejmenti poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Oznitmku napigte na zvlaitnnn listku a p•llotte k objednavce phslany obnos bud' poetovni poukazkou (Money Order) nebo ye anamkach (stamps).

Posilate-li osobni Lek, pridejte Sc na jeho vYmenu.

Ma-li bytt jmeno oznamovatele zatajeno a nabalky posilany administraci pod nal znaZkou, netujeme za oznamky "Na prodej" :lila- ' za by a prime" a podobne /5c znakku a na pottovne, aby doge dopLsy mohly bkti Limed odesilaRT. Ph oznamkach "Nabldnutl k aftatku" neb "Ptijme se bospodynb" obnah doplatek za znaeku a pottovne 50 centu.

Doplatek za =tau budil pill ten k obnosu, kter) weak* . za 0zn timku. or-4 SvabodnY mladik pill by si seznamiti s divkou od 18 do 22 let stall. Ptednost se de. farmatce, ktera je dobreho srdce, hledi si prate, a je bez vyznani. Pi gte na: "TichY mladik", % 6echoslovak, West, Te(2-pd) xas.

mar TABAK ku kouteni ,zasilam

10 liber za $2.00 a dopravu vyplatim. Pigte na: Josef Prochaska, (2-pd) Portland, Tenn.

9W-TABAK LISTOVit na prodej, lOs — 12c libra, nevyplacene. — J. (1-4p.)

Burytek, Portland, Tenn. mer, Piijme se svobodnY delnik k vypomoci na farmu. Za plat dostane pozemek, die ujednani. Pike na Otto Schwartz, Rt. 2, San Angelo.

(1-2c) Texas. girt Piijme se svobodnY delnik k vypomoci na farme. Za praci dostane pozemek dle ujednani. Pigte na: Otto Schwartz, Rt. 2, San An(1-2c) gelo, Texas.

Pestujte KAZMEIER AAAA KVALITN1 kutatka bile Leghornky — R. I Reds Barred Rocks Nabizime nasledujici vYber BilYch Leghornek: Den stare slepieky a • Den stare kohoutky (Trap Nest Bred Zdvojnasobi produkci nosnosti vajidek, rychle rostouci a zdrave.

(Blood Tested) take Broodery a driibeinicke potieby.

KAZMEIER POULTRY FARM F. A. Kazmeier — ptvodne Poultry Husbandmen — A. & M. College of Texas, Bryan, Texas.

"Tak ja jdu napfed," tekla pani Pkeskoeklecova zivajic. "Ale to ti povidam, tohle je posledni sklenice, kterou pijeg!"

"Ale ovgem, milousi, samortejme," ujigt'oval pan Pieskoekles, "jen ua jdi."

A sotva pani ode gla, zavolal vrchniho: "Pane 612ek, pkineste mi honem sedm piv, tuhle to vypiju naposled". )o( Ziobila se jedna mlada dama: "Ja nechapu, jak mete tak klidne spat, kdy g jsem s vami!"

"Vtdyt' jsem yam, milostiva, phsahal, .g e jste genou myth snu!"

POMOCNA AKCE S. A. 0. T., HOUSTON. S radosti oznaMuji krajanske yefejnosti jak pokraeujeme s nagi akci na pomoc eeskoSlovenskYra vojintm a betenctm. Houstonske deny u odbodky S.A.6.T. zapetaly vlastne s vanodni nadilkou pro vojiny a zaslaly dve objemne bedny darn. Na prvni bednu venovali krajany hotovY obnos $51.60, krom darovanYch hotovYch vYrobkii a na druhou, zaslanou o 14 dna pozdeji se vybralo $34.00. — Na gi dobrosrdedni krajan y vgak ptina geli krom svetry, Ponotek, gal a trik i rtzne damske a panske kabaty, obleky a jine zachovale gatstvo hodivi se pro teny. i deti. — Jelikot vime, v Anglii i ye Francil se nachazi mnoho tisic nagich ubohYch krajant, kteki z rodne vlasti utekli pki jejim zaboru nemeckYmi nenasytnYmi hordami, vitali jsme toto Pane zanovni gatstvo a dopinili jim ony dye bedny, ktere jsme v mesici prosinci vyslali. Ani jsem se nenadala, ze elanky v novinach, vyzYvajici krajany o nejakY ten darek. setkaji se s takovYm zdarem a se tato akce potrva i noddle. Krajane p •inageji svym stradajicim bratrfim nejen osolone, ale mnozi odesilaji baliky i pogtou, bud'to na houstonskY konsulat, aneb ptimo do •a.doye sine "Pokrok Houstonu", na Studewood. Sta.& jen adresovati: S. A. t. T., Houston, 1140 Robbie Street, Houston, Texas. ......

0 vanodnich svatcich pkijel k nam na navg tevu krajan L. 0. HoS"ek, z Guy, Texas, se svoji man gelkou a dvema vzorne vychovanYmi syny.

P •ivezli pro na ge vojiny i betence nasledujici potiebne veci: 3 nova teple spodni kogile, 3 pary novYch teplYch spodkt, 6 part spodnich detskYch kombinaci, 4 pary peknYch vinenYch kalhotek, '1 kabatek, 1 par tetlYch "overalls", 2 pary pracich kalhotek, 1 obledek v celku, 33 kust notikt do holiciho pkistroje, 2 htebinky s pouzdry, jednu hru "domino", 2 pary dlouhYch detskYch pundoch, 3 myci houby, 3 lahviely toiletni vody na vlasy a 6 kust toiletniho mYdla. — Oceriujeme tuto dobrosrdednost krajan HogkovYch, kteti ac netiji ye velmi utegenYch pomerech, piece daji z mala, cot ma cenu dvojnasobnou. — V fiterY po svatcich do gel na zdejdeskoslovenskY konsulat objemnY balik od mile Karlieky Nevoloye z Alma, Texas a obsahoval dva opravdu pekne, teple, damske kabaty, jeden z nich zdobenY kote ginou. Sleena Nevolova pi ge, 'te kabaty jit nositi nebude, protote nejsou v mode a rada je daruje nekterYm chudYm krajankam, ktere jich jegte uziji. Vitame tyto cenne dash odevu a odegleme s ostatnimi jegte tento mesic. Rozhodly jsme se, ze vypravime vady bednu jakmile se setene dosti gatstva, aby se vypinila a doufame, ze po gleme nejmerle jednu, nebo dye katdY mesic.

Pan Frank KratkY z Houstonu, jeden ze zakladatelt zdej giho kadu, poslal nam peknou nadilku sestavajici z nasledujicich, skoro 'novYch veci: 4 vinene svetry, 3 pary dlouhYch, pletenYch spodnich kalhot, 3 pary pletenYch spodnich trik v celku (union suits), 1 pletenou spodni kogili, 2 pary pletenYch kratkYch spodka, 1 par khk3'7ch

8

ye sttedu, dne 10. ledna 1940.

panskYch spodkel; 1 pansid noeni kabat, 1 par "overalls", 1 par jezdeckych kalhot, 1 par panskych stievict, 2 soupra-vy holicich pkistrojt, v kaidem ptilotien jeden balidek notikt na holeni, 8 balidkt tabaku na kouteni a dve dYmky. ,Krajan PratskY pkinesl do sari:me dank, poslanY krajanem Joe &felkem z Dayton a to: 2 pary chlapeckYch kalhot a jednu vestu, jegte zanovni, kterYch nekterY hoch je. tedra krajanka pani A. A. Rucka z Houstonu, jit po druhe dovezla velkou nadilku praktickych veci, ktere ph prvni zasilee nemohly byti ani vyjmenovany, protote jich bylo tolik, ze jednotlive popisovani by zaujmulo pkilig mnoho mista.

Do teto tketi bedny venovala: 5 vlnenYch gal, 1 derne gaty, jeden detsky kotenY kabatek, 4 krabidky mYdloveho pragku na prani, 2 pary dlouhYch, vinenYch puneoch, 1 par kratkYch ponotek, velky saeek rtznych knoflikt a niti, latku na praci gaty, 1 noeni kogili, atd.

Pan Frank Olexa, ml daroval 1 velky, zimni kabat a 1 vinenY svetr, krom dtivej gich darn ph ptedeglych zasilkach.

Pani A. K. Humpolova z Rosenbergu mi poslala vlasteneckY dopis, z nehot vyjimam nasledujici: "Vage zpravy v nag ich listech o dobroeinnosti a Val obetave praci jsem se zajmem detla a pfala jsem si Vam vypomoci, jest-li snad neni pozde? Prosim, mils pani, dejte mi listkem vedet, jest-li bychom mohli ptivest obnogene gatstvo, budete-li jeg te jednu bednu odesilat pro ty ne g t'astne betence. Zaela jsem sbirat g atstvo po mojich zno.mYch a jit toho mam hezkou hromadku a je gte slibeno, take bychom pomohli bednu vypiniti. Lituji, ge Vam nemohu sdelit nic poteg ujiciho ohledne zaloteni odboely S.A.6.T., v Rosenbergu." — Odepsala jsem pani Humpolove, ae mileradi ptijmeme nashromakiene gatstvo, ktere ziskala mezi svYmi znamYmi a dekujeme ji za pkikladnou obetavost a zajem o trpici bratry za oceanem. Vekime, ze zaloteni odboely S.A.6.T. v tamnim meste se v brzku uskutedni a za • adi se mezi

ostatni einne eeskoslovenske osady v Texasu.

Od posledni zasilky jsme obdrtely nasledujici penetni pkispevky: Odbooka S.A.O.T., Houston $10.50; pani J. Matelova, Houston, $1.00; p. John Mendl, Bryan, Texas $2.00; pani A. A. Rucka, Houston, $1.00; pan Jos. a pani Botena Radovi, Ennis, Texas, na pamdtku pani Katehny Hagkoveove $3.00; Rev. Jos. Hegar, Temple, Texas $1.00; pani Chas. V. Kelnarova, Houston $1.00; pan Frank An6inec, Houston $1.00; pan A C Myslivec, Houston $1.00; nejmenovanY krajan z Houstonu, $1.00.

Shora vyjmenovanYm tiara= a vgem tem ostatnim, kteh se na pomocne akci podileli, jakymkoliv zpilsobem, srdedne dekujeme a doufame, k kady jejich se ph ptietich zasilkach jeete dvojnasobi. Krajane, kteki by si pkali jeete neeim pkispeti do tiseti bedny, at' laskaye poelou, neb osobne donesou veechny odevni a pene2ni darky na shora uvedenou adresu.

• patek, dne 12. ledna veeer vypravime opet jednu bednu a zveme ty, kteki se zajimaji, aby se dostavill do tadove sine "Pokrok Houstonu", v osm hodin veeer.

S krajanskym pozdravem a pia-' nim, aby ten NovY rok pkines1 nakmu narodu klid a mir a vyprostil jej z nesnesitelnYch fitrap, jakych nyni pro2iva, — jsem za pomocnY vybor S.A.6.T., Houston, Vase C. J. Hollubova.

V Houstonu, dne 7. ledna 1940. )o( ✓ New Yorku bude v nejbli2tich dnech otevteno divadlo, jeho navetevnici budou platit vstupne a2 ph odchodu. Zakladatel divadla chce na svem jevieti uvadet vYhradne jen nezname autory, kterYm ma bYt dana mo2nost presveddit obecenstvo o svem talentu. Ale nejen to: v novem divadle budou hrati take jen herci-zadateenici.

Komu se hra nebude libit, nemusi zaplatit vstupne. )o( ZkueenY mua na otazku mladika, je-li moudre, aby se otenil, pravil: "Man2elstvi ma stranku dobrou Apatnou. Dobra je, 2e elm& neni sam a to epatna, k neni nikdy — sam."

&sky mluvici film

`Svadlenka" Nezapomerite shlednout tento krasnY a zajimavY- film, v hlavni idoze Theo. Pigtek, Lida Baarova, Vera Ferbasova a jini vYborni herd. Ukazuje Jos. Vagut, zastupce Praga Film Co. v Chicagu.

EL CAMPO, ye etvrtek 11. ledna, od 2 hodin do 11 hod. veeer.

ROSENBERG, v 'mien 14. ledna o 1:30 a 3:15 odpoledne a o 6:30 a 8:30 hod. weer. V Pondeli 15. ledna o 6:30 hod. weer.

WALLIS, v fiterY 16. ledna, a 7 hod. veeer.

YOAKUM, ve sfeedu 17. ledna, a 3 hod. odpoledne a o 7: hod. veeer MOULTON, ye etvrtek I& ledna, a 7 hodinach veeer.

HALLETTSVILLE, v patek 19. ledna, a 3 hod. odpoledne o 7 a o 9 hodinath weer.

ROBSTOWN, v nedeli 21. ledna, o 2:30 odpol. a o 6:30 hod. weer.

FLORESVILLE, v pondeli 22. ledna, o 7 hodiniteh weer.

GRANGER, v titerY 23. ledna, a 6:30 a o 8:30 hodinich veeer.

WEST, ve steedu 24. ledna, o 2 hod. odpol., zadatek veeer v 6 hod.