Vestnik 1939 12 06

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, 1922. eiSLO 49.

WEST, TEXAS. ye stiedu (Wednesday) 6. prosince (December) 1939.

ROCNLK (VOL.) XXVII, 1■1MliMP

ZNASILNM NAROIL PitO AK pronika nerneckY nasilnickY duck do celeho Ustroji, ne ponze statniho, ale i narodniho 2ivota deskeho bez ohlena Hitleruv zevazek, plynouci ze smlouvy o protektor4tu, toho nejpresvedeivejSim kazem je tisk. Novincva poSta, jak znamo, je censurovana pod titulem "devisove kontroly" 112 davno a to zjevne, jak o torn svedei razitka nebo nalenky teto "devisove kontroly". Tisk je ale censurovan nevidiffme do nejrnenSich detaila takovYrn Utednim aparatem, ze mu nemt2e projiti a.ni n-n2 a kdyby — padaji existence a mc2na i hlavy. Cele. tiskove, slutba je tizena "pokyny", co g je inteligentni vYraz pro neinteligentni vytivanYmi Madam nerneckeho tiskovelin representanta a kolportovanYmi pod Ceskou finnan OTK. Pokyny jsou prisne citiverne a dorneroji se Sefredaktortm; ti jsou vazani slibem pfilsne mleenlivosti, kterYrn musi zavazati take ele-n.y sve redakce, kdy2 jim sdeli smernice, dle kter:',7ch mohou psat. Kolik toho mohou psat, uvidime, ale u2 ptedem lituRnae ze srdce Ceske novinare, kte.mohou existovat jen za okolnosti opravdu prieernYch. Dosud, t. j. od polovice brezna do polnvica zari bylo vyddno takovYch pokynfi 246, t. j. pi-fme- me 41 rn ;,"siene. Dokaz.uji prsdevS'im strach rfeSky-, ch . einitclU, aby ae jim jejich dilo nerozpadlo, dokazuji papirovost a prolhanost celeho nemecis:eho zpravodajstvi,nepravdivost toho, co se svetu pr..edkleda, jako vildcovo dilo a usvedCuji protektortni zrizeni z hezmccnosti, ku ktere je odsouzeno poglape.nim to trochy autonomie, ktenit zUstala na papire a kterou je2te podupala znama prueac.ka bota.

Neni vyloueenr, e po zavedenern a u2 tern zpfisobu bode nec informace dementovana, ale upozornujerne piedem, zee ta.kove dementi mute jen roznanc2it poCet vSech tech 12i, ktere tvori zeklad moralky, nynej. iho vedeni rise. Je toot velmi te2ke dementovat original.

• Tisk v Cechatch a na 1,,lorave, dostal "pokyn", t. j. narizeni, jak vynlYvo, z pohrfri% ck trestnirni sankcemi v textech pokyna uvadenYch, Ze musi pflsobit smerem clanYm eivotnimi zajmy rise — zajiste i protoktoratu, se stanoviska prisne germanskek.o, 2e musi bn'it ve siu2bach tile, ktere byl nyni "pros jeji UsHi a mir vnucen valeenY sta y." ITeechr.o jine, t. j. veci eiste Ceske rnuscji jit stranou. Novinarske podniky musi se bezv-hradne postavit do slu2by tine bez ohledu na raaterielni a technicke obtife, a pripadne hnactrie 2.7ody, ne Tbot' tyto jsou zcela podradneho vYznamu v porovnani se zajmy Tak steji v "pokynech". Hromosvodem je pak eefred:iktor, late rY je csobnI o•novednY za spravne pli.eni ch tecl-ito naMzeni. On musi cdpovidat za obsah listu t. j. za inseraty, hadanky a ki"-i2ovky — zavisi toti2' neobYdejne od t. zv. "dvojsmysinosti", na, kterou se mnahokrat dtrazne upozornuje, je odpovednY za technickou fipravu, umisteni zprav, titulky ,obrazky atd., ale take za pchotovost,

Chist. — V Dratd'anech, koncem fijna. prodlou2eni pracovni doby personalu redakeniho, administraeniho, tiskarenskeho a expedieniho. Aby to mohl s iispechem Mat, "pomaha mu" iistredi tiskove dozordi slutby v Praze a aby . se uleheila prate denikaftim venkoy skSim, jsou zrizeny odbodky v Brne, v Pizni, Olomouci a Mor. Ostrave. Ve V gech techto dozordich tiadech se pracuje ye dne 1r noci, cot je pri ulotenYch ukolech samosfejme.

Mimo to jsou ustanoveni pro censuru sylagtni urednici pri okresnich uta,dech, kterm stoji v dele Oberslandsrat, dale v redakcich "domaci censoti", t. j. idednici dozorei tiskove slutby, kteri js:u odpovedni \Tubed za f gecko. Sefove listu dos',Avaji je§te "pokyny" na poraddch se zestupci Reichsprotektora.

V'Sichni uvadeni einitele provade j i censuru a jsou take v'Sichni odpovedni. Aby se pies

Upozorneni bratrurn tajemnikiim!

Minulk Odell byly zaslamy velke nistenne kalenclife na bratry tajemniky vSech radii nazi S. P. J. S. T., ktere jsou ku pouiiti v jejich kiclo ySTch sinich aneb mistnostech, kde jsou konany adove schilze. Jest to jen male, ale stale piipomenuti nagim elenum aby stale pro dobro Jednoty pracovali. Laskave neopomerite tyto na patrienem miste vyvesiti.

to prec jen nic nestalo, t. j. aby se till a jejim pi,edstaviteltim neublailo, nutno si vy2adati pokyny dodateene, nebo obraceti se s dotazy na fistkedi pisemne, telefonicky, nebo telegraficky; krome toho oznamuji se syloitni pokyny radiem a firady, podiehajicimi ministerstvu vnitra a zemskSrm Madfn. Hlavni odpovednost ma Mfredaktor a "domaci censor" a to osobne. Jakekoliv obchazeni natizeni nebo jejich vYklad jsou vyloudeny. Tresty se uvaluji bez ohledu na to, byla-li chyba spilsobena umysine, slomyslne, z nedbalosti nebo nedopatreni. Rozhoduje §koda, spilsobena nejvyim zajmihn tine a ty mohou bSrt vtdy jen nejvytg.

Pfihliteti se musi nejen k slovnimu zneni a vecnemu obsahu spra y, nSibrt i k jejich prave, nadpisu, spusobu umisteni, jakot i k nevysloYenemu spodnimu tonu, naratkam, "jinotajtm" a pod. "Dvojsmyslnosti" jsou obzylaSte zaludnYm prosti-edkem sabota ge ye vedeni yerejneho mineni a podle toho budou stihany.

Censufe podleha v§e, ba i citaty z nemeckYch oficialnich a polooficialnich easopis0.

Tyto motno uvetejniti jen kdyt je pfeklad

vernST a to je gte musi bYt schvalen. Bez dovoleni nesmi se uverejnovat citaty z pra2skeho trtedniho listu, z Utednich publikaci Statniho statistickeho idadu, z prehledu zahranieniho obchodu, z publikaci Ceske akademie zemedelske, z Vestniku ministerstva dopravy, ze spray Narocini banky, ze spra y verejne slutby technicke (ministerstvo vetejn3ich praci), z Vestniku pratske bursovni komory a zpravy o robni kapacite podnin, podtu a preskupo ydni jejich zamestnancii, o nezamestnanosti, cenach a spottebe uhli, o zavedeni nebo sinenach cdbernich listku, o zakizenich a zmenach ✓ doprav y, o spotdenem dodavani dasopisti, nebot' to jsou zpravy "primo nebo neptimo vojenskeho razu." Nesmi se uvetejnovat zpravy a stavbach test, o stavu oseni a sklizne, o svy6ovani oen tivotnich potreb nebo jejich nedostatku (pak se nedivte, to je tam 17 . tide dobre!) a \Tubed "o vecech, ktere mohou znamenati poruchy ve sporadanem (!) chodu verejneho a hospcdatskeho tivota", hospodalske zpavy, ktere by primo nebo neptimo byly neptiznive tisi, zpravy o prujezdu vojenskYch povetrnostni zpravy a predpoved' po• 6asi (cot kdyby se v na:Sich krajich vyjasnilo?!), zpravy o verejnYch scute2ich na stavby, citaty z filmovYch vestnikir a t. d. Slova valka se smi pou2ivat jen velmi usporne, misto nebo se zavadi "valeenY sta y", ponevad2 "jde jen o odpoved' na polske Utoky a pravokace". Je dovoleno uverejnovati jen zpravy DNB., dodane prostiednictvim CTK.

KALENDAft 10. prosince. Divadlo "U nas na decline" sehraje omladina odboeky v Rowena v sini S.P.J.S.T. Zaeatek v 7:30 veder. eistsr vYte2ek venovan fondu Sdruteni A.C.T. 10. prosince. Fraiku " gpanelska mugka" sehraje omladina Sokola "Z).2ka" v Dallas, Tex. 10. prosince. Pohostinske vystoupeni westske Slavie v sini fadu Hvezda Texasu Cis. 47. v Seaton. Bude sehran krasnS'T obraz ze "ivota "Budem 'tit na \Tay" a smigenY sbor Slavie pfednese nekolik eisel.

10. prosince. Mikula gska zabava spojena s divadlem "Kouzlo valeiku" v sini fadu .8tefanik na Cottage Grove, Houston, Tex. Zaeatek v 6 hodin.

24. prosince. Divadlo "Stromeeek" sehraji sokolfti ochotnici v Sokolovne ye Fort Worth. Zaeatek v 8 hod. yeeer.

25. prosince. Vanani program v sini fadu Pokrok Houstonu, Houston, Tex. Zaeltek ye 3 hod. odpoledne.

25. prosince. Deti fadu . tefanik sehraji na Hod Boll vanoeni divadlo se zpevy a tanci o 4 jednanich "Za hvezdou Bethlemskou".

25. prosince. Divadlo "Vanoeni stromeeek" sehraji ochotnici tadu Pokrok Cis. 84. v Dallas, Texas.

Strana ANSAS CITY. — ZnalnY vildce zemedelskeho bloku senator Capper bude pracovat v ptietim kongresu o zavedeni veeobecne procesni dame na veechny farmatske produkty. Podobna, dari by dle tsudku Cappera vynesla nejmerle $500,000,000, ktere nyni vyplaci vlada za omezovani produkce plodin.

Z Moskvy. — Ve schfizi Nejvy ev Siho Sovetu ptedlotil namestek ptedsedy rady lidovYch komisakt Vy'einski resoluci, ye ktere se ladalo, aby Zapadni Ukrajina byla piijata do Sovetskeho svazu a byla ptielenena k Ukrajinske sovetske republice, a aby se na fizemi Zapadni Ukrajiny stanovily vgeobecne volby do Nejvye'Siho Sovetu SSSR. Shromatcleni tuto resoluci schvalilo jednomyslne. * * Washington. — Sekretal obchodu Ickes kritisoval houstonskY spolkovy soud, to piisoudil Rene Allredovi (bratr nynefeiho federalniho soudce a bYvaleho guvernera Jimmie Allreda) nizkou pokutu $1000 pro prodavani kradeneho oleje. Podle Ickesa melo jeho provineni byti ostfeji potrestano, aby se kradeni oleje neopakovalo. Allred byl obvinen a usvedden, to zprosttedkoval dodavku oleje pies vladni zakaz, jimt se mnotstvi oleje pro dodavku kontroluje.

Z Alma. — Italska nejvetei bitevni lod' "Vittorio Veneto", tketi lod' 35,000 tunove serie, obstala skvele pti prvni zkue'ebni plavbe. TatO velbitevni lod' ma rychlost 35 uzlt v hodine.

Jest jak vyzbroji, tak vYstroji co nejmodernejJak znamo, jeji sesterske lodi "Littorio" a "Impero" byly spueteny na vodu prvni pied rokern a druha, pied nekolika dny, a .etvrta "Roma",.bude spuetena podatkem pkietiho roku.

• Praha. — Nejnovejei vymotenosti moderni techniky je — vzduchotesna tramvaj. Prvni vuz tohoto druhu sestrojili italeti intenyti. Je to elektricke, lokomotiva, v nit je zaroven i prostornY oddil pro cestujici. Celt' vagon je vzduchotesne uzavien. Elektricka tramvaj dosa.hla rychlosti 200 km za hodinu. Cest lijici ph torn nemeli ani poneti o tato zavratne rychlosti, nebot' vzduchotesne uzavieni vozu znernotriovalo vznik rtznYch vzdu'enYch proud& Zaroveri pry se tim znernotriuje zmeneeni rychlosti protitahem, takte vzduchotesna tramvaj pii stejne silnem motoru jede mnohem rychleji. V zime je vzduch ve vzduchotesnem voze mnohem teplejel a v lete dokonce at o 6 stuprit studenefer net venku. * * Bratislava. —Dustojnici, shromatdeni na schilzi plukovnickeho kursu v Tatrach, rozhodli po obsahlem debatovani, to ye slovenske armade budou povolena ve'echna vyznamenani a fatly. Dtstojnici, vedeni generalem Catloeem vychazeji ze zasady, to vyznamenani je za ve'ech okolnosti dokladem o stateenosti nositelove, ate proto neni ptieiny tyto doklady zakazovati. PtisluSnici dilstojnickeho sboru slovenskeho vojska budou tedy nosit • rakousko-uherske medaile a vyznamenani, medaile a Mite deskoslovenske, pokud jsou legionaki, slovenske odznaky, pokud jim byly v polskem taten: proptjeeny a vyznamenani nemecka, jet byla rozdilena rovnet po skoneeni polskeho tateni.

• New Haven, Conn. — Earl Browder z New Yorku, generalni sekretak komunisticke strany v Americe, kterY nesmel pkedndeeti na universitach Harvard, Princeton a Dartmouth, byl pkipuSten k ptednaece pied studenty na zdejSi universite Yale. Browder mluvil na thema "Amerika a ptitomna valka" a svtj nahled o veci shrnul v tato slova: "Jedinou cestou k miru je, vziti moc z rukou kapitalistu." Svou tee pronesl v atmosfete tak hluone, jako bYva na no.mesti Union Square v New Yorku, ktere jest oblibenYm mistem k teeneni pro veechny levicove oratory, kteti radi mluvi k lidem pod Sirou oblohou bez ohledu na to, jak vybrane jest jejich obecenstvo. Kdy2 Browder opustil ptednaekovou sin zadnim vchodem, asi 300 boutlivYch studentt sehnalo se kolem jeho automobilu s pokkikem "Pkevrhnete to!" Asi tucet statnYch pajednu stranu auto do Ateky, avgak ti brzy se rozmyslili a spustili auto °pet na zem, take Zadna 'Skoda nebyla zptsobena.

VZ/ITNIE

Co noveho.

—

V ramci velkYch staveb v Libyi jest take projektOvan velkY vodovod v Cirenaice.

Asi 100,000 italskYch kolonistu, kte'ti se nastehovali nebo jeete ptibudou do teto easti Libye, bude spolupracovati na stavbe tohoto 1,200 km dlouheho vodovodu. ttedni list nemecke vlady v Berline oznamil, to platnost polskYch penez jako zakoniteho platidla ruel se dnem 27. listopadu ye veech vYr -chodniplskYrvch,tielnYk Nemecku. V oblastech tech je nyni jedinYm zakonitym platidlem task& marka. * * Londyn. — "Nelze zotrodit osm milionil lidi" — pravil dr. Bane§ zdefeim zpravodajiim — "muj narod nikdy nesvoli k tomu, aby tit pod jatmem. Motna se mYlim, ale nevetim, to tato valka bude trvati dlouho. At bude moje zeme znovuutvoiena, musi miti motnosti k /ivotu.

Prtnnyslove a zemedelske oblasti jsou nutny jedna pro druhou. Sudeteti Nemci byli menelnou, s nit v dale Evrope bylo nejlepe jednano.

VYsledkem toho je, to 8,000,000 Oecht bylo zotrodeno Nemeckem pro "osvobozeni" 3,000,000 Sudet'ant.

Kodafi, Dansko. — Wbor norskeho parlamentu, rozhodujici o udeleni Nobelovy mirove ceny, oznamil, to letos nebude tadna cena udelena podia informaci, ktere sem doely. Letani cena bude ponechana na ptieti rok. PH to pkiletitosti bylo vzpomenuto, to mezi prominentnimi kandidaty na mirovou cenu byli uvedeni Franklin D. Roosevelt, president Spoj.

Statil, a Cordell Hull, sekretal statu ye Washington& * * Vladni kruhy ye Washingtonu, D. C., obdrtely v techto dnech zpravy, dle nicht nemecka prilmyslova rada z obav pied sabotati ve vYrobe stkeliva propustila veekere delnictvo ze Skodovych zavodt v 6eskoslovensku, nahradivei je sudetskYmi Nemci. Tato fipina, ptemena personalu, kterou velchni echove nahrateni byli "spolehlivYmi Nemci", provedena byla jil pied nekolika tYdny. I dlouho v zavodech zamestnani Ceeti odbornici, dobte obeznameni sa strojnim zatizenim techto dilen, jednech z nejveteich v Evrope, byli propugteni. * * Praha. — Jak jit oznamil DNT, byly na zaklade vladniho natizeni z 18. zati dislo 219 v Protektorate eechy a Morava stanoveny tyto svatedni dny: NovY rok, Tri kralt, velikonodni pondeli, Nanebevstoupeni Pane, svatodueni pondeli, Boti telo, Petra a Pavia, Nanebevzeti Panny Marie, reech svatYch, Navetiveni P. Marie, prvY a druhY den vanodnich svatkt. Krome techto svatkii jsou je gte tyto dny, ye kterYch se nepracuje: 1. kveten, 5. a 6. dervenec a 28. zati. 28. then je dnem pracovnim. * * Praha. — Veichnizide v protektorate oechy a Morava dnes obdrteli doporueeni od lidovskeho vYboru v Praze, aby se ptipravili na vystehovani se z protektoratu. PkisluenY obetnik, kterY mohl byti vydan toliko se schvalenim nazisticke tajne policie Gestapo, uve,di dale, to tidovskY vtbor je ye styku se 2idovskYmi organisacemi v cizine, ktere provadeji ptipravy pro toto vystehovalectvi, jet ma byti fizeno hlavne do Palestiny, ale take do neutralnich zemi. * * Washington. — Majitele 160 lodi s celkouvou tonati 323,386 tun dostali od vlady povoleni pienest sve lod'e' pod cizi vlajky v minulem roce, dle vtkazu namotni komise. Jsou to lode ve.ech velikosti, od malYch sedmitunovYch motorovYch Iodic at po velke osobni parniky, jako byla President Madison o 14,187 tunach, jet byla prodana poeatkem tohoto mesice filipinskemu majiteli. Nejveteri jednotliva transakce byl prenos skupiny 15 tankovych olejovYch lodi patticich Standard Oil Co. pod viajku stkedoamericke republiky Panamy. Dale bylo jit pied tim prodano 14 nakladnich lodi spoleenosti MooreMcCormack Lines paroplavebni spolednosti Lloyd Brasileiro of Brazil,

Ve stfedu, dne 6. prosince 1939.

Oslo, Norsko. — VS7bor, kterST rozhoduje o udeleni mirove ceny z Nobelovy nadace, ve'era se usnesl, to za rok 1939 nebude tadna cena udelena.

Washington, D. C. — Sekretat pokladu Morgenthau prohlasil, to bude nutno ladati v etim zasedani kongresu, aby byla zvfeena hranice dluhu na 45 miliard. Nyni dluh dosahuje vYrely 41 miliard, 278 miliont dolart. Sekretat Morgenthau &inn toto prohlaeeni ye spojeni s novYm vypsanim bondt za 500 miliont dolart.

Vlada hledi vsttic deficitu 4 a pill miliardy za nynefei fiskalni rok. VYdaje at dosud ptevyeovaly vYclaje minuleho roku a ptijmy byly men* * Patit. — Zdejei easopis "Petit Parisien" uvefejnil podminky tajne smlouvy mezi Nemeckem a Ruskem. Hitler prY nabidl Rusku tyto koncese: Oast Polska, volnost jednani v baltickych statech, moIne vraceni Bukoviny od Rumunska, zajmovou oblast v, Rumunsku, Bulharsku a Mad'arsku, ptistup k Jaderskemu mo'ti pies Jugoslavii v ptipade, to by Italie poskytla Nemecku vojenskou pornoc, jinak pies Italii, zatim co by se Jugoslavie stala oblasti ruskYch * * Hongkong. — Ptedvoj japonskeho vojska, ohkoli teren je drsny a odpor ustupujicich nt tuhY, postoupii jit, jak se dnes oznamuje, deset mil za Nanning, jinni einske vojenske stkedisko, jehot dobyli Japonci. Japonske oddily postupuji ten podel teky Pearl na zapad od Nanningu. Neni dosud jasno, zda chti dostati se at k druhe silnici, kterou 61riane vybudovali k doprave valeeneho materialu z francouzske Indoeiny sto mil za Nanningem. Dobytim Nanningu byla pkerug ena silnice, po ktere dinska vojska at dosud ziskavala zasoby z francouzske Indoeiny. * * Berlin. — Nemecko dalo na jevo, to odpovi na francouzskou a anglickou blokadu, ktera vela v platnost v pondeli m. t., odvetnYm opatienim. Vlada oznamila, to "vyhratuje si veechna opatteni", aby eelila "nove situaci, jet byla utvotena Anglii a Francii." To je vykladano v torn smyslu, to Nemci, pokud budou s to, budou rozvraceti exportni obchod Anglie a Frandie do neutralnich semi. V Atedni zprave se pravi, to Anglie a Francie poriAila mezinarodni pravo a zvlaete patitskou konvenci z r. 1856 o namotnim pravu ate Nemecko neni jit \raze,no tyto ptedpisy zachovavati. * * Bukureet', Rumunsko. — Zahranieni ministr Grigore Gafencu zamitl noxrh Mad'arska, aby se Rumunsko s nim dohodlo o Sedmihradsku pied utvotenim neutralniho bloku v jihovYchodni Evrope. Gafencu vyslovil podiveni nad keel ze dne 21. listopadu, v nit mad'arskY zahranieni ministr hrabe Csaky prohlasil, to "Rumunsko by melo kooperovati v utvoteni moderniho sveta na Dunaji." To bylo pokladano za navrh, aby otazka Sedmihradska byla urovnana net bude zahajeno jednani o neutralnim bloku. Gafencu pravil, to tee mad'arskeho zahranieniho ministra "neptispela k zlepAeni stymezi obema zememi".

Detroit, Mich. — Po skoneeni stavky, ktera mela za nasledek ztratu $15,000,000 na mzdach delnikt. u Chrysler korporace, piljdou delnici zase do prate za podminek, jet jim ptinesou zveni mzdy, odhadovane na $5,000,000 roene.

Ztraty korporace, zpilsobene 54 dny trvajici stavkou, odhaduji se na $100,000,000. Kontrakt, kterY byl uzavten zastupci unie SpojenYch automobilovYch delnika a zastupci Chrysler korporace, jak se ocekava, bude schvalen na schtzi lokalnich unii. Mzdy v automobilovem prilmyslu nejsou placeny na roonim zaklade a pre.ce neni stala. Delnici jsou neeinni katdeho roku a mnotstvi prodejt, ktere mute podnik uzavtiti, ureuje poeet hodin, v nicht delnici pracuji. Mluvei korporace vyslovil se dnes, to hotove automobily budou vychazeti z dilen jit v patek ate v pondeli veechny dilny budou v pine einnosti. Dle dohody veichni delnici obdrti pkidavek 3 centil na hodinu. Dovedni delnici, obdrii o test centa vice na hodinu.

Strana

Ve stiedu, dne 6. prosince 1939.

44■011i111011111111/011000111.041111.04110.0”010X.011111.0.11111.0.61.(MIPO41011.1401.

Oddil

Talk

14••■0411.0411111.001•0.0.1.01111111.000.00•11001111.0.X.1116.451.001•043111.019.11111.,

Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel ptedklada ye smyslu stanov Tiskovemu VYboru k viastnimil roznodnuti.

MEZI TEXASANY.

Pti zakladani nag ich prvnich spolktt v Texas zpivavali jsme pri ka gde schtizi od roku 1884 po zalo geni prvniho eisla v Praze, piseri snagenlivosti, a site: Svornost jestit' mocna paska, pouta vazbou s ni se ptatelstvi a laska mnozi moci obrovou.

Dale: Nikdo nebud' mezi nami, kdo by svornost ru git chtel, v ptatelskem -v2dy obcovani bratr bratru vgecko U nageho tadu Radhog't' cis. 114, kterY ja jsem zalo2i1 v Schulenburgu dne 18. lijna roku 1884, tuto znamou pisen jsme zpivavali.

Ja vepsal jsem do nagich domacich pravidel tento dlanek: — ptedseda tadu aneb jinY Glen tadu, ze stava vetsi nedorozumeni mezi spolkovYmi bratry, ktere by mohlo miti zhoubne nasledky, — ptedseda ma ustanoviti ttielennY vYbor a tento vYbor ma hledet jak by se dala urovnat ona, nemila nesvornost mezi bratry, pro dobre jmeno jejich a tadu do budoucnosti.

Mali jsme dva ptipady, kde jsme oba svorne vykidili a obe strany sobe podaly ruce na, usmiienou. Ovgem to se delo pted petapadesati lety, pokud my Texasane nemeli jsme tolik toho "Ja," — to samochvaly pro sebe a tolik nenavisti proti tomu, kdo byl obdaten nejakYm fitadem mezi nami.

Byl jsem velice pfekvapen minule nedele, kdyz mne dal br. " ulda dist dopis bez podpisu — al z Michiganu, kde pisatel psal tolik urazlivych nejen proti br. 8' uldovi, ale take proti bYvalemu presidentovi 13ene govi. Pro podobne vYroky mohl by bYti soudne stihan a site a) pro uralku na cti a pene2itou nahradu; b) pied Sp. Staty pro zneudivani poky — penelita pokuta a kriminal by asi nasledoval.

Bezpochyby ladny rozumm",7 novinat takove vS7gplechty do s yStch sloupcii neptijme, tak onen pomstychtivV elovieek zaketne poslal onen hanopis ptimo na br. Suldu. Dopis byl psan rukopisem jak v Oechach nyni ugivaji, to ukazuje,ze chodil do gkoly v Evrope. Ac nebyl gramaticky dobte sestaven, byl ditelnY. Podle obsahu dalgiho, mel v laludku Texaske narodni sdruIeni. kterelto sdru geni a ttedniky mstive napadal.

Jestli vetgina na gich lidi pestuje anebo pestovala krajanskou lasku ve stare vlasti takovYm tonem, tak se nedivme, ze se nedovedli za leta minula spojit pro pevnej gi sebeobranu se soudnimi narody.

Byl jsem v East Bernard pii zalo geni Texasodbodky Narodniho sdrudeni, kde byli tomni mnozi krajane z rtizmich easti statu, kteti po rozebrani v g ech otazek, tYkajicich se nagi stare vlasti, usnesli se zalo giti texaskou odbodku a take hned udinili dobrovolnou sbirku pro zakladni fond. V one schtizi bylo nekolik katolickYch knezi, kteti spolupraci odporudovali. Jak se vyslovil Rev. Ka gpar ye sve fedi, kdy pravil: "Nevidim pied sebou katoliky, ani protestanty, ani svobodomyslne — ale vidim texaske eechoslovaky. A chceme-li neco vetgiho pro nagi starou vlast udinit, musime spoleene pracovat, jako amerieti Oechoslova.ci, atd."

To byl v3irok vzdelaneho kneze, kterY byI celYm shrobaldenim boutlive pitat. 6esk3'7 student a importer baviny, pan Maudr byl zvolen za ptedsedu, Rev. Kunc z East Bernard za mistoptedsedu a tajemnikem, pan Jan ' ulda z Houstonu za pokladnika. Valchni Arednici se

upozvolili pracovat bezplatn&

Pan 8. ulda nejen a musel venovat vgecky vedery a cele nedele kvitovanim ptijmit, ale take mnohe denni hodiny odvadenim ptijatYch penez nag emu konsulovi Dr. Hollubovi. Za vgecku svoji ochotnou dobrou vuli a neUnavnou praci misto zaplaty dostal pomluvu za jeho zady v dopisech beS podpisu a take v easopisech. Pak se nedivme, ze lide neradi iltady pro vetejne price spolkove.

K tomu path' ver y Prachenskeho pisne: Neplae, bratie, ge z tech krajtt, co zaleval pot pradedii, vykouzliv jim krasu leti blesky hnevnYch bidnS7 lid, bidnSr lid, co pro svilj rod nema cit.

Ano milt' etenati, to jsou stare pisne, ale dnegni dobu nemame novSrch deskSrch skladatelti pisni, kteti lepe od srdce k srdci mluvili, nel einili ti stari skladatele deskSrch pisni a basni.

Ze vgeho, co eteme v dennich listech, vezme to je gte mnoho rnesicti a snad nekolik let, ag se evropska valka mezi nazisty a spojenci ukonei. Dokud nebudou nazisti pora geni, nema nage stall vlast nic lep giho k oeeka,vani nel stale Ustrky a zotrodovani na geho lidu. Cestovni novinatgti zpravodajove ptedpovidaji, ze bude-li Nemecko poradeno, mime k °dekavani velikY pievrat v Nemecku, na co snad Rusko deka, pro zalogeni velike Panslavicke rise pod socialnim redimem Ruska. Co se s Nemeckem a Rakouskem stane, zdali take se stane socialni republikou anebo, dedici kaiserovi budou povolani na trun, to se neda, dnes Podle dnegnich zpravodajti gestnact Menu kaiserovy rodiny slouli ye valce pod Hitlerem. Nejvetgi kaisertiv statnik Bismarck varoyal kaisera: "Nepou gtej se do valky s Ruskem. M ono bude mit sve vojsko pro valeeni lope ptipraveno, stane se neptemolitelne, pro sve ptirodni postaveni, — ale radeji se hled' spojit s Ruskem, neli jinak, tak v neutralite, jelikog ptigti delgi valky budou vedeny nejen zbrani, ale tel chlebem a masem, jeho je v Rusku dost."

Nemam pochyby, ze start' kaiser lidi dnegni vedeni valky. Oni vedi, ze francouzskou Maginotovu hradbu bez velkSrch obeti neprolomi a kdyby ji prolomili, — bude na ne dekat miliony rychlopalnYch del v rukou vycvideneho vojska. Ta khledi iiskodne Pou givat podmotskYch lodi a dinamitovYch min a vzducholidi, avgak spojenci jiz pravi, ze maji v gecky takoye valedne plany Upine vygettene a take le maji proti feint° ttoktim prottatoky, zaopattene pro budouci nazisticke triky.

Vedeni teto valky stoji snad petaosmdesat milionu denne. Anglie a Francie maji snad zasob dosti na nekolik let a Nemecko nedava na, vetejnost ani jeho ptijmy ani yydani a yegkere valeene dluhy pa nastoupeni Hitlera bylv mad zru2Seny a za neplatne prohlageny, slovy, sta miliony, co kdo mel od nemecke vlady k odekavani — nedostane nideho — a krome, kdy by bylo Nemecko upine poralen°, tak by se mohly jine narody Nemeckem rozdelit. Kdo by je chtel?

Byl jsem tazan v jakYch cenach asi stoji pczemky v okoli Houstonu. Tedy v desetimilovem okruhu je skoro vge rozdeleno na loty, a cena bell od sta do tisice za lot, podle toho jak je blizko centra mesta — od deseti do dvaceti mil; ceny potom od padesati do sta za akr. Od 20 do 30 mil, ruzne polohy, maji ruzno ceny, podle toho jak kdo musi prodat. Je mne nabizena 120 akrova farmice piseene dy s dervenYm spodkem, ttetina krasnY les a zbytek orne ptidy, se gesti budovami, po $25 akr, s olejnYm pravem. Dale 1750 akrti na tece splavne, s malYm jezirkem a na dobre ceste, po $4 akr bez mineral-a.

Ano, Houston stale roste. Do minuleho tYdne bylo povoleno v texaskYch vet gich mestech nasledovne: Houston $23,184.575; Dallas $8,664,864; San Antonio $6,926.137; Corpus Christi $6,376.022; Austin $6,612.153; Fort Worth $6,672.122; Galveston $1,246.287. Nekolik vetgich tovarnich podnikatelt zabiraji mista pro tovo.rny okolo prtiplavu zde. Odhaduje se dnes, le Houston ma ptes dtyti sta tisic obyvatelt.

DruhSrm tiv e. Teim mistem na texaskem pti.

moll jest Corpus Christi — Galveston je v jakesi dkimote.

PamatnY pomnik neodvislosti Texasu stoji naproti rece San Jacinto, kde se tato vleva do naSeho prtiplavu. Asi dvacet mil od Houstonu.

W'Ska 550 stop a hvezdu ma 36 stop vysokou.

Material upottebenY obsahuje 320.000 cihel, 40.000 clay tyle, 18,500 beeek cementu, 50 tun vapna, 761 tun leleznSrch tYdi, 35 tun ocelovy'ch tramti, 15,826 tun gterku, 9.200 kubickSich yardu pisku, 57.425 cubick3ich stop skokapek a kameni, 10.000 kubic. stop hladkeho kameni, 12 tun bronzu, 6.000 etvereenich yardti plastru, 112 tun ocele na veli, 1.200 bedek htebika a mnoho tisic tun drivi, prken, korku. Pomnik stoji tam, kde byl Santa Anna pora gien, tam kde byla bavina, kde mexicke vojsko bylo chyceno, je vybudovano krasne jezirko, ozdobene rii2ovYrni kep i. Kdo se zajima o historicka mista Texasu, mel by se dojet na to okoli podivat.

Ceti jsem se zajmem dopis bratra Gajevskeho. Ano, bratte, co schazi texaskYm celkove jsou gkoly a lepgi a trvalej gi shoda k lepgimu porozumeni spoledne pram pro jejich lepg i tispech v budoucnosti.

V r. 1884 zakladali rolnici obchod Farmers Allianci v Schulenburgu. V -ten das tamni obchodnici nale chudll lidi &ell. Dali jim ku na 25 neb 50 dolarti a hued podepsali notu na 10% ,a druhSTch deset procent urvali z knaky — pramernY eas co nota byla vyplacena byly 4 mesice, co delala 60%. Psaval jsem pro jejich podnik ye Svobode, pod jmenem Rolnik novoveku. Rolnici se seSli a upsali lest tisic do zakladu, ustanovili reditele a 26.dali mne, zae bych pi-evzal spolurizeni obchodu. Pravil jsem jim, ze mam plat sto dolartit mesiene u spolehlive firmy v Schulenburgu, kterY mohu drsiet jak dlouho budu chtit a 2e mi plati v gechny utraty a davaji zbo21 pro moji rodinu za nakupni cenu. Ale .2e jsem psal pro jejich podnik deni dobu, kdy2 mi daji pcdobnY plat na pet let a sveil mi cell kizeni obchodu, 2e vim 2.e die meho planu mohu jejich obchod Uspe'Sneji ridit. Oni mi rekli, 2e Ameridan May jim slibil tu praei delat za 65 dolarill a druhY za 40 dolarfi a tileti kierk za 15 dolarti mesiene.

Pravil jsem, to je to co vy jim date, ale co oni samo so' vyplati z vaSeho obchodu, to nebudate vedet. — Pan May vyjednal v Galvestonu s nejakYm Rodgersem, 2e jim bude zaopatrovat ve2kere zbeti. Nekolikrate jsem tam zalel a pozoroval jsem jak pokraeuje. Jeliko2 . eleni byli rolnici, tab obyeejne od deseti rano do tri po poledni mlli v obchode pilno, a kd3t byl nejveti naval, mnozi rolnici se obsluhovali sami, udali mnoholi prinesli vajec, slepic a jineho prodej co sobe vybrali. Pan May to narychlo spoeital, die jejich udani, donesli-li vice nel koupili, doplatil jim aneb kupec doplatil jemu. Mnozi brali sample tabaku, doutnikti a cukrovinek bezplatne.

Prvni tri mesice brali stock a May jim Iika.l, ze vydelali 40 procent za tu dobu.

Ale nekterym elentun se to nelibilo, 2"e , mnoho an-ierickYch rentYru sami sebe obsluhovali a neudali vSecko co vzal.i, ltd. Tedy chteli mlho bratra Valentina ,aby on vypornahal v obchodu, ale Nemci a Americana byli proti tomu. Ktt mi to Valentin rekl, varoval jsem jej, ze ji2 je pozde, 2e ten obchod jiste padne do lesti ruesicil. On byl velice prekvapen, 2e jak to vim. Tedy slys, povidam, mate koupeno okolo tri tisice bahl baviny,„ a pan May kupoval bavinu ne die tr •gni ceny, ale dle toho, co rnyslel le bude v cene pozdelji, a preplac,,e1 nad cenu trzni, prumerne asi $3 na balu.. Obylejne v ten Cas rolnici dovezli balik baviny, cn vzal vzorek, zabalil jej do papiru, napsal na papir, co nabizi za libru, a aby gi do kola a priSli zpatky ,2e on jim da o 1/8 vice ne2 bude to nejlepli nabidka. Col ovlem obchodnici dobre vyu2.,itkovali — table na kaMY balik preplatil od 3 do 4 dolaril nad titni cenu.

Jini obchodnici Oath tolik co bavina mela cenu a prodavali ka2d.3"7 den. Pan May pujeil penize na kahly balik a platil imok, pojistne a storage. — Valentin pravil, my ale budeme dekat, al bude bavina dra ggi. Netrvalo to dlouho, bavina padla v cene o vice ne2 mei May na ni ptjeeno, a take .dluhy, ktere nadelal na,

Strang 4 spolek, byly jit pre das k placeni, takte se celY ten podnik byl dan do prodeje a podilnici ztratili co tam dali a jeke museli doplaceti.- Bratr Valentin a Steineman, co direktori museli platit Juricovi a jinYm pies $500 katclY, jen za to, to rekli, ze obchod je 0. K. Kdetto May prijimal penize od rolnika a dal jim notu ne co iiditel obchodu, ale co soukromnik a do obchodni knihy tech piljeek nezanesl, a net se melo vSe stetovat, pan May nebyl k nalezeni.

Druha zkouSka. Asi v race 1894, kdyt bavina klesla na 4c, pan F. PeSek, mtj bYvalY ueitel, Jan Zapalae, J. Fojtik a Greive, vypestovali dye kary cibule Bermudy a brambora Triumph. Pan Peek mi dovezl vzorky a pravil, ze dovezl nejake do Halletsville, Moulton, Flatonie a Schulenburgu a ze nikde kupce nena gel. Pravil jsem jemu, to ja take kupce v kapsi nemam, ale to budu hleclet to prodat ve velko obchodech jinde, a tak asi za tYden jsem to prodal ye velkomeste a pak se s panem PeAkem smluvil, budu pro no objednavat semeno, pytle a klece, budeli vice zasazeno. Zalotili jsme odboeky na Pine Spring, High Hill, Freiburg, Moravia, St. Johan, Novohrad a v Engle, kde ja, jsem mel obchod. Behem roku men jsme 107 elent rolnika a vypestovano nekolik kar brambora a cibule. Tretim rokem kupci ze Schulenburgu se rozjeli mezi pestitele cibule a tern platili 2 centy a vice za nedorostlou a zelenou cibuli. Jelikot prvni rok jsme nedostali tolik ani za nejlepe upravenou cibuli, tak rolnici, co malo dbali nati spoleene tmluvy, prodali vetti dil co meli a nekteri vSecko prodali co melt Kdyt ale oni obchodnici dostali zpravy od odeslaneho zboti, cibule a brambora, tak ani tolik nedostali co obnaSel fracht.

Ptal jsem se jednoho kierka one firmy zdali by koupil ode mne karu cibule. On se usmal a pravil: "Od vas nemohu koupit celou karu, ale boss naridil, to mame kupovat od Mena vageho spolku vSe co privezou — ze jim nezaleti na torn jak mnoho ztrati, ze se jim jedna pouze o to, aby zlomili daveru mezi dleny zelinarskeho spolku tak jak to udelali s obchodem Farmers Alliance pied par roky.

Hlavni knihvedouci one hlavni firmy, ktera proti nam nejvice pracovala, pravil mi, to doposud maji ztratu pies etyri tisice dolara na cibuli a bramborech co koupili ,od elent nakho zelinatskeho spolku ate jeSte maji nektere kary na ceste, na ktere asi musi doplacet na fracht. Neni divu, pravim jemu, ze jste ztratili — poukazuji na jeden pripad. Syn souseda flaafi otcovske farmy, privez1 pytel brambort hned pa deSti, zablacene ,a ptal se mne jestli bych vice pytla koupil za ceny Jake dostali v Schulenburgu. Otevrel jsem pytel a shledal, brambory nejsou ‘diste, ze byly mokre, ale po umyti byly prakve eili "scaby", ktere v trhu pro jidlo ceny nemaji, a tedy ze je nemohu odkupovat. On na to pravil, to jeho otec dovezl celou furu takovYch brambort one firme, a to se ani nedivali na brambory, ze je odvatili a celou furu siozili prima do kary, a to ostatni rolnici cinili podobne ate dostali vyplaceno hned ye zboti a new cash. Pravil jsem takove koupe mute sobe dovolit firma, ktera vydelala vice jak pal milionu dolara na rolnicich za jejiho obchodovani s naSim lidem. AvSak ja vim, to jakmile na g spolek skazi, to vice nebudou kupovat a preplacet jejich cibuli ani brambory ye vetk mire. — A podobnYch pHpada mel jsem vice. Meli jsme 7 spolkil a u katdeho tri dozorce, kteri prehliteli zboti a oznaeovali kattlY pytel cislem. Jeden den jsme men 197 vort s brambory a cibuli a byl to nag prvni velkY den vetkho prodeje. Rozdelil jsem ony vYbory, takte jeden byl ureen prehlitet a znaeit pytle od sveho spolku a dva z jinYch spolku byli jemu dant na pomoc.

Mel jsem dva kupce pritomne; pri gli jsme na pytle s brambory eislo 19. Ty byly na vrchu vYborne, ale 2/3 nalotene maliekYmi a prakvYmi brambory. Shledali jsme, to pattily elenu na vYboru. Ono se vSak vymlouval, to to udelaly deti, to on o tom nevedel. Jelikot spolkove pravidlo natizovalo, to brambory nesmi bYti pod coul a pit tlouSt'ky a tadne strupate aneb pokopane. Tedy jeho zasilka byla odlotena k lepSimu prebrani.

ITIEISTINI Drive net jsme meli nee° do prodeje, dojel jsem do St. Louis a Kansas City, abych mohl dostat staVT odbyt na v ge, co budeme mit do prodeje.

V Kansas City koupil jsem od Peyke Bros Sifroyou telegrafickou knihu (telegraf code) za $5.00 udelal s nimi smlouvu, to nebudu-li moci prodat nalotene kary, abych jim telegrafoval s udanim obsahu a eislo kary a vystavil bill of loading na jejich jmeno (a napsal To be delivered in trail), oni ze pak rozeSlou telegramy na nejmene 20 mist, a ze mne ujiSt'uji, to bude-li naSe zboti nalotene jak s vrchu udavarn, ze je prodaji. Take mne dali seznam vSech kupct, kteri kupuji na kary, po celYch SpojenYch Statech a take mi odporueili zelinarske easopisy, Chicago produce News a Kansas City Packer, oba ty tYdeniky, ktere mely adresate vSech lepSich kupca a trhu. Tak jsem se domnival, ze to mame vSe dobre zarizene a at, to naSim lidem vysvetlim, ze budou se mnou drtet. Dor-Lien jsem jim Red Triumph brambory prim° od rolnita z Houlton, Maine, po 3 dolary za pytel (65 liber) Bermudskou cibuli po $2 bush. a poeital jsem 10c od pytle a decet centu od libry cibule za vateni a pakovani do sdekil a za nakladani a rozdelovani. Jini kupci poeitali $4.50 za pytel brambora cash a $4.75 na eas a za cibuli 4.50 lb.

Za pytle poeitali 10c kus, razne velikosti. jsem objednal stejnomerne pytle, eiste, nove a dorueil je po 5 1/2 c kus na 90 lb .eili buSel a pal.

VeSkere telegramy a dopisy, jakot i tety bYvaly predlotene vYboram a probirane. PH prvni zasilce peti kar cibule a brambort, nejlepSi nabidku nam dali Coyne Bros z Chicago a site 50c za sto liber brambor a 40c bilou cibuli a 30c za bervenou. Cibule byla pakovana v klecich po 50 lb. Jejich telegram znel: We will advance. Jak udano YYS'e, ale nepsali: We guaranty. Jelikot to byla jedind nabidka, kterou jsem mel na vice jak 40 dopist, 20 telegrams a telefona z Houstonu, Galvestonu, Boumount, New Orleans, Dallas a San Antonio, tedy jsme tam tech 5 kar odeslali. Svolal jsem schtzi a vyplatil vSe co jsem obdrtel, se zadrtenim 10c na pacek a ostatni doplatim az dostanu vyrovnani od zasilky. eekam 14 ni, eekam mesic a konedne dostal jsem teet na $398.00, abych doplatil na fracht atd. Dogel jsem na agenta teleznice a ten vyktril, nak kary staly na slunci v Chicagu a tarn se zboti zkazilo. AC jsem vSecky dopisy a telegrainy ukazal vYboru, oni rozhodli, to to Skoda moje.

Do konce priStiho roku ostalo jich 17 elena; tech 17 byli seeteli lido, jako F. J. Pekk, jeho synove, J. Zapalad, J. Fojtik, Grajfove, Hynek HaiduSek, Joe PetraS, Karel Hertel, Jos. Nierlich, John Schubert, Edw. Kaiser, W. Gallia, Fritz Gebert a jini. Od to doby kupoval jsem prim° a odesilal na sve risiko. Zde nemohli rici, ze je nespravne jednani s maji strany, jelikot vSecky tety mel vYbor prehlitene schvalene. Ale byly to firmy Schulenburske, ktere z nagich lidi zbohatly a jim nezeletelo na par tisicich ktere ztrati, kdyt jiz melt desitky tisict vydelane, a ty masy naSeho, jinak dobreho lidu, nechalo se zradit ku sve vlastni Skode do budoucnosti. (Dnes jsou Ede lepe poueeni ,tedy motna, ze to pajde).

Ale pane GajevskY, nyni rolnici nemusi zdviset na baylne, ty dobre testy yam dovoli jine dovezti do vetSich 'nest, kde se vSecko lepe zpeneti, jako cibule, brambory, tomaty, peanuts, semeno velkYch ruskYch sluneenic, semen milety — kurata, norky, husy, kachny, vejce, sadlo, a nyni maji take semeno pknice a len, kterY se zde dobre osvedeil. A nezapomerite, ze domaci smaZene sadlo a klobasy bez eesneku se dobte prodaji, pak dobre upravene zeli a domaci melas, zdejSi na:k lido radi koupi. Kdo nezna jak upravit ty name veci, muse dostat vladni bro2ury na kaZdSr pfedme't zdarma na patem flooru naSeho courthause, a nebo dopiSte do College Station, College Station, Texas, (Department of Agriculture).

S dobrou vuli pile I. J. Gallia.

Ve sttedu, dne 6. prosince 1939. !tad Pokrok Gainesville els. 101.

Marietta, Okla.

Mili bratti a sestry!

Timto dopisem varn pfipominam, ze prosincova, schtze odbkvat se bude u bratra Fr. Jiraska ve dve hodiny odpoledne, dne 10. prosince, a v padu g patneho poeasi o tYden pozdeji. VSichni eleni jsou aadani, aby se do schfize dostavili, neb mame volbu a vyslarice do sjezdu k nasledujicimu roku.

Pak ti, ktefi jste s placenim pozadu, je zahodno, abyste se vyrovnali, a tak zaeali ten nasledujici rok 1940 bez dluhu. TeSi mne, vSizvy uposlechnete, za coZ budu povdeeen.

S bratrskkm pozdravem, Charlie Sykora. teehoslovan, cis. 40, Hillje, Texas.

Mili bratfi a sestry.

Timto uvedomuji eleny na geho fadu, by se v pinem poetu dostavili do pfigti schtize, neb nam pfipada, volba fadovkch iikednikil a delegata do sjezdu na rok 1940.

S bratrskkm pozdravem, E. K. Hajovskt taj Rid Rozkvet Zapadu els. 107, Floresville, Tex. Mili bratfi a sestry.

Timto vas uvedomuji, 2e na ge ptEs-ti schuze dne 10. prosince bude vS7roeni schilze, budou volby Ukednikt a zastupcil do sjezdu. Take je nutno, aby eleni dluhujici troky na piij6ky se dostavili a tyto vyrovnali, jest to audit& Take sestry se hlasily, ze pfinesou kavu a nejake zakusky; ja mam tak rad makove, ale chyba, 'Z'aclnk nema takove.

Tak na shledanou dne 10. prosince a v du nepohody o tYden pozdeji.

Jaroslav F. Bayer, taj. gad Karel Jonas els. 28, East Bernard, T Cteni bratti a sestry!

Wrroeni schilze na geho tadu °pet vylezla z pozarohu, &iv ne2 davno slibovana prosperita, a 'te tato schilze jest velmi dulata, jste ts adani, bratti a sestry, abyste se co mono v nejvethm poetu teto schtize siteastnili, nebot' ptipada, volba vaich utednin na rok 1940.

Nefikejte: "Vg ak jest to tak dobre jak to je!" ale pfijd'te a volte dle vag eho jisteho svedomi.

Zaroveti se v tete schtizi voli delegati do sjezdu, kterSr se kona pfi gti rok v Taylor. Dale pHpada volba VYboru ticliteld a dalSich vybord, proto jest 2adoucno, by byl p r. itomen kagclk z vas. Tedy neopomelite se do vYroeni schilze dostavit, ktera bude zahajena pfesne o jedne Wine odpoledne druhou nodal v mesici prosinci dne 10. 1939.

S bratrskYm pozdravem, John Holedek, taj.

Na vetviece 36 jablek.

V minulych dnech byla v bycltovskem obchode jako zvla gtnost vystavovana vetviela 27 cm dlouha, na nit bylo 36 velkYch jablek. Ovocnicka jednota v Cele s okresnim zahradnikem Voclakem se stara peelive o vYhodne zpene2eni sklizeneho ovoce a jeho Upravu.

Koutek Jiriho Wolkra v Mestskem museu Prostejove.

Rodiee pfedeasne zesnuleho basnika Jifiho Wolkra se rozhodli, 2e venuji v gechny pamatky po svem synovi mestskemu museu v Prostejove. Mezi temito pamatkami jsou psaci stul, u ktereho Wolker psal sve prvni verge, luzko, na kterem sotva etyfiadvacetiletk 3. ledna 1924 skonal a jeho nejvice oblibene hudebni nastroje, klavir a housle Krome toho jsou to rdzne umelecke portray, fotografie, akolni vysvedeeni, sta rukopisu jeho basni a proz, archiv kritik a posudkil o jeho knihach z celeho sveta a cela jeho knihovna s kmhami jeho deskYmi i pfelo&nymi. Z techto dart uspolada sprava prostejovskeho musea zvlagtni koutek Wolkera 0 jeho instalovani se postara, pfitel zesnuleho teditel Mestskeho musea v Prostejoye, dr Jan Kuehndel spolu s matkou basnikoyou, spisovatelkou Zdenkou Wolkrovou.

Ve Sttedu, dne 6. prosince 1939.

Taylor, Texas.

Ctend redakce, bratil a sestry!

Take musim napsat par tadka do nageho mileho Vestniku. Podasi tu mime nyni v gelijake. nekterY den pr gi a je zima, a na to je zase pekne. Minaly a tento mesic jsme tu dostali dva dobre de gte, asi 5 palcti, tak ti, kteti maji ovsy zasete, tak ty krasne rostou. Ale hlavni vec je, aby nam dobre napr gelo ptes zimu, nebot' spodek je je gte gut'''1;,; nob )9k nenaprgi ptes zimu a spodek dobre nenamokne, tak tu vrchni vlahu, jarni vary brzo vyfoukaji.

Take musim napsat par tadku ohledne toho farmakskeho programu na pti gti rok, neb 9. prosince budeme rniti zas volbu skrze ten 3-centovY "Tax" na bavinu. Tak rolnici, dejte si pozor letos prve nea puldete volit, neb vlada nam jeg te neslibuje, kolik nam bade platit na piisti rok za obmezovani. A letos uz, nam nevyplatili vg ecko, co nam slibovali pied loriskou volbou. A jak si zas odhlasujeme "tax" na pristi bavinu, tak vlada potom mute nam dati velice mak) za pti gti obmezoyani a nebo nic, a tax budeme miti na krku. Je„ myslim, ten nvnei gi f9rrn Ai"47.y lero-r9rd b-7 1TVt poraaen (a eim dtive, tim lepe), neb malYm rolnikam to nepomahe, zrovna nic, je gte nekteti jsou na tom hate nea byli v roku 19311932. Tern velikYm to pomaha, kteti vlastni mnoho pozemku a je gte si ho piirentuji od druhYch a ty male rolniky vystrkuji ven z farem, necht' se jdou past na cestu, nebo necht' jdou na Relief do-rnesta. TakovYm potorn ten vladni program romaha, neb dostanou hodne penez od vlady za opmezovani a to jim zaplati delniky a vydani, a bavina a krmivo jim ostane eiste. A potom tem okresnim agentam a tern jejich atednikam to take pomaha. Ti z toho maji hotove zee, neb kaady chce mit dobte zaplaceno za svoji pre,ci a farmati to musi ygecko platit. Loni nam strhli z deka na vydani 2.8 procenta, a letos tra nam strhli 3.5 prccenta, tak na rok budou chtit asi 5 proeent. Letos nrs m si c hiii, ae vydani bude men gi, kdya to budou merit z aeroplena, ze nebudou potrebovat tolik metieft, a ono zatim bylo yetgi nea v loni.

Souhlasim s bratrem J. F. Sefcikem z Temple, jak pig e v Cechosloveku, aby se urdilo 10 nebo 15 akril baviny na dospelou osobu a krmiva take tolik, a na nedospele p•lovic a nic vic a ostatni pozemek necht' se prorentuje tern, kteti nemaji "placu" a kde bYt. Ti mali rolnici dele vydrai pii to lacine bavine nea ti velici pantaanici, co to aenou temi eernochy a Mexidany.

Take bych addal bra Marka, jest-li by byl tak laskayY a podal elenam nasledujici vysvetleni ve Vestniku, ohledne finanenich zprav za mesice kveten, Cerven, zati a iijen 1939.

Podle Vestniku finaneni zprava za mesic duben ukazuje, ae na DetskY odbor ostava, hotovost v bankach $5,142.38.

CelkovY ptijem na D. 0. za mesis kveten $ 561.44 Hotovost v bankach z minuleho mesloe dubna 5,142.38 Uhrnem $5,703.82 Celkove vydani na D. 0. za mesic kveten je 2,092.95 Melo, by ostat hotovost v bankach...$3,610.87 ale podle finandi zpravy ukazuje, ae hotovost v bankach °stave. jenom $1,610.87, coa dela, rozdil $2,000.00.

Finaneni zprava za mesic kveten ukazuje majetek $3,314,131.13 za mesic Cerven ukazuje majetek jenom 3,219,245.13 coZ dela, rozdil v majetku schodek $ 94,886.00 Zprava za mesic srpen ukazuje, ae na amrtni fond ostava dluh v bankach (Debit) $3,284.74.

CelkovY ptijem na tunrtni fond za mesic zati $41,802.01 3,284.74 Dluh z min. mesice srpna (Debit) ZUstava. hotovost Umrtniho fondu..$38,517.27

VIIBTNLIC Celkove vydani z iimrtniho za mesic zati 32,050.04 mela by zustavat hotovost v bankach $ 6,467.23 Ale podle zpravy ukazuje, ae hotovost v bankach zastava, jenom $5,467,23, coi deli rozdil $1,000.00.

Pkijem na D. 0. za mesic tijen od $ 630.32 radii 217.50 trok z bond& 3,745.89 Hotovost z min. mesice zati $4,593,71 Uhrnem Vydani na D. 0. za mesic tijen, od$ 43.26 meny za nove Cleny 55.94 Uspory 2,000.00 Bondy 58.06 Urok z bona' $2,157.26 Celkove vydani Hotovost v bankach by mela Cinit $2,436.45, ale podle zpravy ukazuje, se hotovost v bankach Cini jenom $436.45, co2 dela rozdil $2,000.00.

Ptal bych si, aby br. Marek vysvetlil tyto rozdily.

S bratrskYm pozdravem, Raymond M. Machu.

Add Pokrck Moultonu Cis. -27.

Cteni bratti a sestry!

Rok 1939 se bliai ku konci, zbYva nam jen jedna schaze, totia druhou nedeli v prosinci, dne 10. pros. Chceme schtizi zahajit v 1 hodinu odpoledne, ponevad2 je to vYrodni schaze, mame h:drie prate, jako volba atednika.

Bratti i sestry, to je velmi daleaita vec. Zvolte si dobre, spolehlive a vile pracovniky, kteti maji zajem o pokrok na g mile Jednoty na zteten, net, jen s takov;;uni titedniky pajdeme ku predu. Aa to same s deiegatem do pti gtiho sjezclu, kterY bade konan pti gtiho roku v Taylor, Tex. Delegdt ma, znati dobte na ge pravidla a stanovy, tea aredniky Hlavni ttadovny, nag e ramie po,;istky, a kterY 'eta pozoruje vae ve Vestniku a vi, co • se deje a jak pok.raduje na g e Jednota a kde by bylo tteba opravy a neb zmeny, aby y e sjezde vedel co ma odpoYedet neb mluvit, kdya, se o raznYch vecech rokuje anebo lalya je na nejakY ilYbor ustanoven, musi bYt se y eem obeznalY, aby tam porne.hal a neco pro dcbro na g i Jednoty hledel udelat. bud'te toho pametlivi, vyberte a mite si dobreho delegata i zastupce. Pak daeetni vYbor ma knihy ptehliaet, aby vae ku konci roku bylo v potadku, a stati ittednici sy Ym nastur,cam je v potadku odevzdali. A hlavni vec, Cleni, kteri jste pozadu s placenim, aby jste: sve povinnosti- zapravili, aby na ptigti rok dostali Cistou stranku na knize. Tea nejake jednani bylo odloaene z posledni schtze, pro nedostatek Clem ptitomnYch, takae jednani a price budeme mit dost.

Bratfi, sestry i ditky v Detskem Odboru, v g -chnisedotav,bymlirouazjimavou schilzi, a zvolili si afedniky a delegaty takove, s kterYmi vaichni budeme spokojeni, a kteti na g rnilou Jednotu a fad cis. 27, budou hledet udraet na prvnim miste.

Jestli zbude easu,,po schazi si udelame svadinu (totia, jestli sestry pfinesou nejake kusky), o neco na zapiti se obstaraji bratti. V padu g patneho podasi bude schaze o tYden -pozdeji, tak jsrne to ustanovili v minule sonzi a mne bylo ulotieno do Vestniku to oznamit.

S bratrskYm pozdravem, Jan V. Havlik, adetni.

itdd Vytryalest Cis. 138, Ganado, Tex. Cteni bratti a sestry!

Timto se varn oznamuje, ae na ge vYroeni schaze bude konana druhou nedeli v mesici prosinci, dne 10. pros. V padu gpatneho podasi tfeti nedeli, v jednu hodinu odpoledne.

Zaciam bratry a sestry tohoto tadu, by se, dostavili do teto schtize co v nejvetslm podtu, neb v teto schazi budou volby iffednikt na rok 1940, a tea se bade volit poslanec do sjezdu a mnoho jinYch zale'aitosti je k projednaykni. S br. pozdravem, C. M. rubat, taj.

Strang 5.

Rad Pokrok Jihu Cis. 72, Cameron, Tex. Cteni bratti a sestry!

Timto vas vg echny upozornuji, ale na g tad kond schtizi druhou nedeli, •ona 10. prosince o 1 hodine cdpoledne. Je to posledni schttze tohoto roku, proto je nutno, abychom spolkoy e zaletiitsti dali do poradku. Tato schtLe bude vYr!,.eni, v ktere se budou volit , afednici pro ptig ti rok a thrown. vyslanec do Prietiho sjezdu, proto je velmi daleaite, aby se dlenove v pinem pOetu do tato schaze, dostavili a zvolili jste si atedniky podle va gi libosti, neb se N.ka: Jaci afednici, takY spolek.

Tedy na shledanou nas v gech v pfi gti schazi. S pozdravem, R. J. Guzner, taj.

Rid . Prapor Svobody Cis. 8, Weimar, Tex. Bratti a sestry!

Timto vas uvedomuji, ae na g fad kond schazi v nedeli dne 10. prosince, v 1 hodinu odpoledne. Je to vYrooni schaze, ye ktere 'name volbu atednika pro pfi gi rek a vyslance do sjezdu, proto je velmi daleaite, aby se dienove v pinem poatu dostavili a zvolili si fifedniky die sve chuti. Tak na shledanou 10. prosince.

Adolf Barta, taj.

Bid F. B. Zdrilbek Cis. 112, Damon, Tex. Cteni bratti a sestry!

Vestnik je ted' yypinen yyzYvanim a .upozorriovanim elenti, by se zadastnili yYrodni schaze. Abychom pozadu a nebo nedali chvalu nag irn elenam, muslin tea pfipomet, to tento rok se chYli ku konci, proto kaad:/ kdo ma, povinnosti, musi skladat nay z toho co vykonal a zdali vge tadne dodrael. Takae alespoil tuto vYroani schazi aby nav gtivil a rad,ne atedniky zvolil. Tea zastupce do sjezdu schopneho vyslal. Je g te jine veci jsou k projednavani a tea adetni bade Cekati, byste chni yge spray ne zapravili. Proto vaichni due 10. prosince v 1 hodinu odpoledne v sini v Guy. S bratrskYm pozdravem, Petr Listak.

Rad Vyzovice els. 114, Fairchilds, Cteni bratti a sestry!

Timto vas uvedomuji, ae na ge schaze se bade konat,.10. prosince o 1 hodine odpoledne, tak vas aedam, by jste se dostavili neb je to schaze vYrodni a zaroven bude vaba )afedniMI. A kteli jste s placenim pozadu, tak se piijd'te vypofadat, aby se mohly knihy dat do pokadku. Take Yam clavam vedet, se jestli bude 10. prosince gpatne podasi. tab bade ,schaze v lednu pfig ti rok, a sice druhou nedeli, jak obytejne. Na shledanou.

S bratrskYm pozdravem, .

Joe Kadera, pi'edseda. itad San Antonio, Cis. 133, San Antonio, Tex. Zase jeden rok dochazi sveho konce, jako slunko sklanejici se nad zdpad. Oervanky prova.zejici zapad tohota roku jsou rudekrvaye barvy a kdo vi, jake budou ty, ktere ptedpovidat a doprovazet budou piichod roku noSmutne zpravy, ad velmi kidke, za to tim smutnej gi, dochazi z na g teace zkort gene vlasti. Nazisticka bestie • vidi svaj zanik a proto kadi v nag bYvale domo yine jako vztekla.

Doufejme, ze zanik je blizky a na ge stara vlast bude znovu obaivena a as se ze syYch teakYch ran brzy ozdravi.

Pfigti nedeli 10. prosince uspotada fad nag' svou yYroeni schazi a proto zvu v gechny sestry a bratry k adasti. 1J2 davno jsme se v gichni pohromade nevideli, tak sejdeme se ve v,Yrodni schazi, pti ktere zvolme nova fadove afedniky.

Sestry v minule schazi slibily pkinest hromadu jidla, jestli fad ()path nee° k zapiti, a tak jsrne se toho vgichni pfidraeli; sestry jsou tedy caany, by pkiely vgechny do schaze, ale s kogiky, tad ,epatti ostatni a my bratti dame si tu praci a snime co se da snist.

Schaze zapodne pfesne ye 3 hod. odpoledne, proto sestry a bratti pamatujte na eas a datum a sejdeme se ygichni ptigti nedeli v sini W. 0. W. S bratrskYm pozdravem, Louis Dressler, taj.

Ve stfedu, dne 6. prosince 1939.

Strana 6 Romayor, Texas.

Mili bratti, sestry a Cloud ptatele!

Jmenem novomanZelu p. a pi. Fred Lebr chci podekovat vSem ptatelilm, ktetl se sifeastnili taneeni zabavy potadane dne 30. listopadu v na gs Ceske sini u tadu Stefanik. Diky vSem za srdeand blahoptani na pti gi testy iivota. Diky majetkovemu vYboru a Cleniim od faclu 8tefanik za zapujeeni sine, bez narokii, muzikantiim Houston Cech orchestry za jejich dobre a pilne hrani a v g em za sebemen g laskavost ueinenou, aby mohli dlouho spokojene zapominat na svatebni den sestry Marie 8ilhanove a bratra Fred Lebr. Velky bilY stul, ozdobeny jen krasnYm svatebnim dortem, pokoj z ktereho se ozYval Aumot eilych kuchatek, ptivital nas 30 listopadu o pul dvanacte v disle 230 Birdsall, Houston, Texas, u rodiny L. A. 8ilhanonve. Ku spoleenemu obedu ptisedli o pul jedne nevesta Mary 8ilhanova, zenith Fred Lebr, rodide a sourozenci obou jmenovanYch, babieka nevesty, pani Marie Kostka, a rodiny Kelarkova a Otvrtnikova, ptibuzni nevesty. Odpoledne se besedovalo a o pal pâté snoubenci byli ptivedeni do pokoje, aby obdrZeli pcdehnani. Pak byli odvezeni k domu Rev. Schienera, kde byli spojeni paskem manZelstvi. Nevesta byla odena v cestovnich S'atech z derneho krepu a v ruce nesla velkou kytici bilYch listopadek. Za svedky byli jim sestra Bolena Silhanova a bratr Jaroslav Lebr. Kdy2 k testa hodine se svatebdane vratili, ptipili jsme novomanZeliim k 'Stesti a usedli k chutne veeeti. Po vedeti jsme se v g chni se g i v sini tadu Stefanik ph vesele taneeni zabave, ktera zapoeala s ptichodem . manklii s "grand march". Bratr a sestra Frank Klima mladAi byli v Cele onoho pruvodu, ktery ukoeil hezkYm valCikem. Nasledovalo blahoptani i;ech ptatel neveste a Zenichu. Bratr Jos. R. Anton pfeeet1 jmenem elenstva Sokola hezkou basnieku blahoptani. Kytici nevesty zachytila sokolka Lillian Klima, ale celou ji nedostala. Snad ka2da., sestra te2 kvitko utrhla. No, Lillian mela krome tech par kvitek jen tu ma g li. Ale ted' pozor, Lillian, at' si dobte vybere g ! Piejeme ti to z celeho srdce. Svatebni dort tee byl ochutnan hosty.

Mnoha sestra pry si kousek da pod pol gtaf, net pajde ten veeer spat, aby se ji o nem zdalo.

Kahly byl v nejlep g i nalade a taneeni mistnost byla pina do posledniho misteeka, co2 nas velice tesilo. Mali jsme '02 "tag dance", aby ka2dY mel pfile2itost si s novoman2eli zatancovat.

MladY parek 'g el a2 mot rychle z ruky do ruky.

PH taneeni zabave se udelala sbirka na Ceske Narodni Sdru2eni, ktere, vynesla $9.00. Dekujeme v g em darcam. Novoman2ele odejeli na svatebni cestu a vrati se za tyden do atulneho domova v Cleveland, Texas, kde radi pohosti sve zname. — Se sesterskYm pozdravem, Ridena Lebrova.

Tulsa, Okla.

Mily bratfe redaktore!

Jig jsem Ti chtel davno neco napsat do Vestniku, ale ne a ne se k tomu dostat. Vestnik mam rad, ale se etenim jsem velice pozadu. Teprve veera jsem se dostal k dislu z 15. listopadu, a jate dva na mne eekaji.

Ptirozene, zpravy ze stare vlasti mne zajimaji, tieba nebyly nijak pote g ujici, a pane' ten Casopis vedeg Ze tam dava:O jakous smes, ktera, nas informuje o vS'em mcdnem.

Ta zprava o tech polnich my g ch, jak to.di na mora y skern Slovacku, vlastne dala podnet k tomuto dopisu.

Ja site takto tikam, ie pochazim z Prahy, ale ma rodna obec Vysoeany, aC jen necele tti mile ze Staromestskeho namesti vzdalend, byla tehdy jen vesnici a teprve po ptevrate byla ptipojena k Velke Praze. Myslival jsem si o to me rodne vsi, ktera teprve koncem devadesatYch let stala se mestem, velice mnoho a jako kluk jsem zpivaval: Nedaleko mesta Prahy, kde se sklani Prosek v rovinu, krasne misto hrde le g , v mocnem davu AtihlYch komina.

KdoZ by neznal misto ono; hochy 'Svarne, krasne panny, jejich2 sidlem od y en jsou staroslavne VysoCany!

No ale abych se dostal k tem my gim. Tak v tech slavnkch Vysodanech byly tii velike dvory

a dva mentii, a pet sedlaka a jeden chalupnik.

V takove blizkosti Prahy byl citelnY nedosta.tek delnika, proto2e delniky ani nenapadlo, aby se dieli na panskem nebo selskem za par zlatYeh za mesic, a tak kdy2 pfi gly prazdniny, museli kluci misto aby se chodili koupat, chodit na panske sna g et mandele. Za to nam platili 35 krejcara a v poledne nam dali etvrtku deseti krejcaroveho bochnieku chleba a tak pal tejdlika piva. Holky, ty zas nosily ienskym, ktere vazaly obili a kladly je na povfisla. Wady jsme taky museli obracet, ale myslim 2e obili se obracelo jenom kdy2 zmoklo. No a po 2nich, majitel dvora byl skutednY lidumil, ktery chtel zamestnat co mo2na nejvice lidi, aby nas udrtel v praci, si vymyslel, 2e kluci pajdou chytat myAi, neboli hrabo g e rolni. Povida, ale to si nemyslete kluci, ze budete dostavat 35 kr. denne za chytani tech my gi, to ne. Za katdou my g kterou chytite, dostanete krejcar. My u2 tenkrate jsme byli jacisi komunisti, nebo aspoii kolektivisti, neb na my gi jsme se pustili heslem Franti gka Josefa Posledniho: Viribus Unitis. V poll jsme je hrabali, kde jaka dira byla, jen hrabal a kiacky ti druzi je tloukli, kdy2 se na..ne :dohrabal. Tvoje zprava udava, ie Casto jedinY Clen rodiny zahubi 300 my gi za den. Tomu yelehce, a aC my nikdy nedospeli takoveho Cisla, hlavne vtiak proto, 2e jsme meli na mysli jakekoliv darebactvi vic net my gi, a v pet hodin jsme museli bYt v kancelati, aby nam vek zaplatili, a to vite, 2e jsme penize nikdy • "nemisovali", radej o par my gi min.

Tak tedy prvY den jsme mygi meli pies 800.

Bylo nas osm a kaldY nesl v bedniece, drtene temenem nebo jen Apagatem kolem krku, a kad dY dostal pies zlatku. Dfichodni, jehcd hlavni starosti bylo, aby se hodne pen& nahromadilo v panove pokladne, aby, jak mej otec tikal, mohl tim vic ukrast, nam nadaval, ie ptivedeme dviir na mizinu a 1e majitel nas mel nechat delat za 35 krejcara, kdo pry to jaktiv slygel, aby takovi smradi dostavali zlatku denne.

DruhY den filovek byl zase dobrY, ale koncem tYdne, aC jsme se specialisovali na lov v jeteli g tich, kde my g i bylo nejvic, vydelali jsme sotva 35 kr. denne. Ale v pondeli jsme gli na mygi znova. Mohli jsme bYt psi mlaceni, ale to vite, chytat my g i je vic legrace ne2 nosit otYpky jedne slamy. Ony ty osiny tak pichaly, kdy2 se dostaly za krk. Spoluiak Cyril, si mne po ceste dobiral, 2e jsem takovY vynalezce, ale vynajit neco, aby se chytilo vic my gi, 2e neumim.

No to by bylo pane, abych new nevymyslel Kluci chytali my g i a ja, si sedl na mez. Ruce jsem si dal pod dasne a lokte na kolena a "tejral jsem mozek".

Za chvili g lehla hlavou myAlenka, za ni druha, a u2 to g lo. Za druhou chvili jsem se sebral a g el jsem pryC. I s tou bedniekou na my gi. Za dye hodiny jsem byl zpet a my g i jsem mel pies 100. Kluci si mne nev gimali, a kdyt jsem pfigel zpet, delal jsem jako kdy2 je hrabu ze zeme, a za chvili na kluky, ie my gi u2 mam dost, jesli oni taky, 2e pajdem dome, aC bylo jegte pied polednem. Kluci leteli k memu lovi gti, ale jejich lov byl mot ubohY. Ani to jinak ne glo. To jako kdy2 ti prvni belo g i pfi g li do Ameriky, nagli stada bisona eitajici tisice hlav, 2e z nich nejedli nic jineho net "tenderloin" a "T-bone stejk". Za par let bylo po bisonech. My meli po rny gich za tYden. Inu, lidskY nerozum.

Kluci se divili, kde jsem ty my gi nachytal, ale ja jim ieki s klidem Anglieana, 2e je to milj vynalez a ji ie z nej hodlam zbohatnout. Je to tak divne, ze uz i v tom veku kluk chce zbohatnout. A iekl jsem jim to teprve, kdyi. se uvolili delat to se milou jako to delaji v Oklahoma a Texasu rentYfi s majiteli pady. Museli mi slibit polovic my gi . co nachytaji. No, kluci slibili, ale kdy2 jsem je tam dovedl a shledali, ge pole kde jsem je chytal neni panske, nYbr2 selske, tak se chteli jaksi ze zavazku vykroutit, jakoto delaji nekteti rentYki, kdy2 .prodaji kornu a hajgyru sami a majiteli nedaji nic. Ale ja branil sve privilejovane postaveni tak vytrvale, ie pa feenickem vYkonu, ie to neni nic platne chytat my gi jen na panskem a nechat je na selskem, dali si fici a aC nezku geni, porozumeli me logice. Lo y byl neodekavank. AC jsme zadali na selskem chytat a2 po jedne hodine, nechali Jane toho brzy a, kclya ism stall u dveti karma.,

late, aby nas duchodni vyplatil, meli jsme mytii pies 600. Kdyti nam dachodni penize, ktere jsme men dostat vyplatil, my si sedli u vrat a dein se.

No, milj prvni pokus Mat vynalezee a tett z vynalezu, mi vynesl d y e pranice, neb Cyril a Karel se nemohli spiatelit s mytilenkou, tie jejich mytii maji do "pot" a moje ne. Konedne jsem povolil, kdyti mne narkli, 'tie je chci okrast o celou zlatku. Povolil jsem, kdyti jsem si v duchu vypodital, 2e se jedna jen o 50 krejcaril, a ja dostal pies 3 zlatS7 a oni, 7 dohromady, take 3 zlatk. Ji g tehdy jsem poznal, tie stare desire piislovi, tie "prate dela, dloveku dobie", je pra y dive, neb mne prate myth spoluiaku skutedne delala dobie. JA dostal 3 zlaty a oni katidk asi 45 kr. Je to "nebadrovalo", tie jsem dostal vic.

Ale badrovalo to pana dilchodniho. Dozvedel se, tie mygi nejsou panske nkbrti selske, ptitiel k nam, dal mi nejake nepekne slovo, ktere2 se ale ode mne odrazilo a vic mne "badroval" pohlavek, kterY mi u gtedfil, kdy2 chtel penize zpet a ja kfikl na kluky, aby hnali dome. S diichodnim jsem se utkal v nedem, eemu2 jsem fikal ale'brr torau fikal "drze odmlouvani". je videt, ze d y e osoby mohou mit o jedne a to same lied razne mineni.

Co jsme ale ani dachodni ani jet nevedeli, by10 to, 2e majitel nas ye dvetich kancelate poslouchal. Potel k nam a povida: "Pane chichodni, chiapec ma pravdu, 2e musime chytat mfgi i na selskem, kdy't to ti "chrapouni" nechytaji.

Jen jej nechte! Ale ty, Pepiku, chytej my gi na selskem jen okolo na gich poll." To jsem mu Slibil.

DruhY rok jsem se ptal pojezdneho, budemeli zas chytat my g i. On 2e ano, ale za my g i 2e nebude platit dviir, ale obec, a o vYlohy 2e se potom rozdeli podle vymery, kdo jakou ma. No, nam to bylo jedno, kdo za ty my gi plati. Platil nam obecni tajemnik. Ten se s tim take mot "nebadroval", ale men jsme tam policajta 6erneho, kterY bYval v rakouske armada "frajtrem" a kdy2 slou2i1, tak tu vojnu "2/ .41", a kdy2 byl stralnikem "hal" sluthu take. A ten kdy2 jsme my g il pfinesli do obecniho dvora, povida: "Pane tajemniku, ti kluci povidaji ie tech my g i je g est set, a oni jsou hodnY pan a vefeji jim, ale ja, mam detektivni zku g enosti a neve-rim nikomu.

Tajemnik Rube g byl dobra kopa a povida: "To maji pravdu, pane Cerny. Kluci mohou lhat. No a kdy2 nemaji co cleat, tak mi ty myg i spoeitaj! No, Cerny si dostal "job" poeitat mygi. Kdyt jsme byli vyplaceni, zavolal si mne do kancelate a povida: Pepiku, ja y am ty mygi muses poeitat, tak byste mi men koupit pub litru piva a cigaro. Ja, mu iekl, 2e jej nikdo nezval na to poeitani a Z'e si to sam vzpomel, a ie nevim prof bysme mu meli platit. Ale dodal budete zitra poeitat, tak si ptipoditejte jsem, devet my g , a ja y am dam devet krejcaril na pul litru piva a cigaru. Cerny se po g krabal za uchem a povida, 2e to by bylo jako na vojne. tam kdo set nakupovat maso, taky od teznika neco dostaval. Pravda, oni vojaci dostali o to min masa. Ale dodal, Pepiku, ja jich napoeitim o 25 vic, to mi da, dva litry piva a cigar°. Inu, s jidlem roste apetit.

Dvakrat nam jich napoeital vic, a ja, to fekl °tel. Otec stratinika potkal na ulici druhk den a povida: Vaelave, na tobe je ty my g i u2 videt.

Jak to myslej, pane radni? tale se stratinik. Jak by byli mygi na mne videt? A otec mu povida, tie podita, o 25 mytii vie neti jich je a my 'tie mu ty penize davame a on tie vypije v pivovate.

Ale jineho mu nic neiikal. Ten den, kdfti jsme piisli z lovu, Cerny vie nenapodital a tie pry od takovSrch smradil nic nechce.

Tak je videt, tie po 40 letech je tam zrovna tolik mygi jako za myth klukovskkch let; ani jsme je dobte nevychytali.

Jo, to se ted' v torn balm svete mele, 'tie 010vek ani nepostadi myslet o tech zmenach, ktere se deji: Zpravy stihaji jedna druhou a co bylo novinkou dnes, je zastineno jinou sensaci.

Posloucham ted' stanici WRUL z Bostonu, ktera katide utery v sobotu vysila Ceske zpravy. Je to kratkovinna stanice vysilajici na vine 6,040 kilocyclii a 11,730 kilocyklii, na obou vlnach soudasne a site v 6 P. M. C.S.T. To je ten samk Cas jako mate v Texasu. My sly gime site

a

na obou vinach, ale na vine 11,730 ke je to silt,

Ve stkedu, dne 6. prosince 1939. nej gi. Je potadano nag inci na vYchode, zcela bezplatne, ovg em za poutivani stanice se musi platit. teelem stanice teto je informovat hlavne nage lidi v oechach a na Morava, jak se na svetove udalosti pohlizi u nas ve Sp. Statech, neb tam nagi lide nedostanou spolehlive zpravy odnikud. Kdo jsi eet1 minuty tYden dopis ze stare vlasti, kterY byl na celYch dvou stranLich uvefejnen v cechoslovaku, doeet1 jsi se, jak nag desks a slovensky rozhlas z Bostonu je oceriovan. Oceriovan hlavne proto, to podava zpravy opine nepfedpojate, cot' se nemrite fici o zpravach z LondYna a Pakite. Krome toho, podava zpravy nagim krajanrim rortrougenYm po celem svete, no a zde ye Spoj Statech jej hodne nagincri poslouchd,. 0 tech se ale nevi.

Ceske vysilani a jeho pokraeovani zavisi na torn, kolik nagich krajant napi ge Radio University Boston, Mass., to desky nebo nektery jinY jejich rozhlas poslouchaji. Obyeejny "postal card" staid, stoji to jen penny a dyt vy, ktefi toto etete, poslechnete pfi gti sobotu v udanou hodinu na jejich vine deskych program, jsem jist, to budete poslouchat ipokatde a opliptrie 11stek stanici napi gete. Psati mritete jak chceth, eesky nebo anglicky. Pomorte nam udrtovati spojeni s nagi starou vlasti, cot je ted' skoro to jedine, co se od nas dozvi, aby to ne glo skrze censuru. Nagi lide ye vlasti pracuji, a delaji co mohou, aby podrazili to nernecke besti,i nohy, vratdit se nechaji, aby mohli zkazit nekolik kanont nebo motorri; mite, delejme i my zde co mriteme, a kde mate motnost, uspotadejte nejakY dYchanek, "pirik tea party", nebo cokoliv, a seterite nejakY ten stars dolar na rozhlas. Zde podotYkarn, to jedna minuta rozhlasu stoji 2 dolary. Ony ty rozhlasove mrgky stoji penize. Farmakrim se vyeita, to poditaji mot za vejce, ale ty stoji mnohem vic. 2 tolary za minutu. Desak za 3 vtekiny, a dvacak za gest vtekin. Prilak za etvrt minuty. Ja vam to vypoeitam, abyste to mei" snat gi, kdyby se vas nekdo ptai, na co ty penize jako jdou. Bavinu ted' mate doma, vymlatili jste take, tak se nejak slotte a kupte na gemu rozhlasu jednu miutu v katele osade. Ja vim sice, ze ti faxmaki nemaji na rritich ustlano, bavina nekde nebyla, nekde uschla, jinde zase mot zmokla, a na Plains tam vam dodista zmrzla, to jsem sly gel poprve, korna a hajgyra nic neplati, ale kdybyste chteli, tak byste se mohli na nejakou tu minutu a poslat jim to. Ale hlavne, pigte ty listky na stanici Radio University, Boston, Mass, a feknete jim, to jste se o jejich stanici dozvedeli nagim deskYm rozhlasern.

No a kdy jsem jit v torn pro geni, tak bych prosil vgecky kady S.P.J.S.T., aby odhlasovali katdY aspori jednu tu minutu nageho rozhlasu.

Vim, te se na na gich lidech chce ted' na fdech stranach, ale na g rozhlas je velice driletita slotka nageho odboje a musi bYt udriena.

Ono tomu kdo ma dost, se to dost — tetko — dava, to ja, vekim, ale tomu co ma Indio, se to dava jegte bilk. Ale myslim, ae katdY z nas, kdyby mel kekneme posledni desitku, ktera by stala mezi nim a hladem, kdyby k nemu nebo k ni pfigel vlastni bratr, ktery neme, nic, a mel uti hlad, a potadal jej neb ji o pomoc, tadnY z vas by neodeptel. Ono je pravda, on bratra nekdo nema rad a mohl by odkict, tak fekneme to by o pomoc tadala matka, pak byste jiste dal katdY. No a tady je takovY pkipad.

Ja sice nemam s rozhlasem co delat, nejsem nijak steastnen, leda, jako posluchae, ale pomoc je tfeba. Ti co delaji, delaji to bezplatne, venuji tomu Gas, ukatme jim, to jsme dosti vyspelymi, abychom jejich prate udrteli.

S bratrskYm pozdravem v gem etenafrim preji Vesele Vanoce a lepgi Novy Rok, a s heslem Jos. Havlidek.

ZVITEZIME! trvarn vas, Rad Krasna, disk) 96.

Cteni bratki a sestry! — Timto vas upozorriuji, to nag kid kone, schrizi v nedeli 10. prosince.

Je to posledni schrize tohoto roku, proto je nutno, abyste aspori tentokrate prisli. Bude to vyroeni schrize, ye ktere budeme volit fadove iifedniky a delegata do sjezdu, ktery se bude konat v Taylor na pkigti rok. Bude-li ale gpatne podasi, tak schrizi mriteme vykonat o tYden pozdeji, totit 17. prosince. A dale mame heslo "placeni", kdo dlutime jiti po nekolik schtzi S bratrskSim pozdravem, John IVIaxek, tej.

VESTNIIC tIKT

CERTU DOBRE A - - HA- CAA- CHA-

CHA Lovelady, Tex., v den Dikuvzdani, 30. listop.

Inu, ano, 8ulda nebo Smolda, to bude tak stejnY jednu nolidku u "m" pfeseknout a je ze ulda a proto my 'name spolu tolik spoledneho aspori co se nevdeku tyre, toho zklizime mirou vrchovatou, cot jste mohIi dobfe vycititi, po pkedteni erty z lesri a mstin "Nov rat", to ani ja zde nemam tadnYch zvlagtnich radosti ze spoleeenskeho aivota.

Mame svou sin a v ni jevi gte, slibne jsme jit zadinali hrati "Fotograf. dilnu", "Zavadilku", "Srdce mateino", a pak jsme rozepisovali "Sojdi Oro" (na,darmo), "Neviriatko" (nadarmo), "Blazinec v I. poschodi" (nadarmo), illohy se vracely, ale to je jit je v "slastech" retisert obydejna vac, to znam i ze stare vlasti; zaeali slibne zpivati, ale na negtesti jsme zadali se "Zvadlou rfili" a ona ta choroba se pfenesla na celY na.g zdej gi tivot. Kdyt svolana z'abava listky, dostavil se nekdy jeden Glen zab.'VYboru ostatni pouze Americana, kteki dobfe byli mnozi citit "Zazrakem", ale 15c vstupneho to byl potadavek desivY pro ne a kdy se zadala vybirati, sin se podivuhodne prazdnila —od tech novodobYch "gentlemanri". Ja nakoupil divadelni hry, noty, kytaru, cornet, harmoniku, i eelo jsem sebou do sine braval, pokud aspori neco se vybralo— ale 'dela je ten nejtravej gi hudebni nastroj a struny A a G katdou chvili je nutno byti ptipravenu skoro na dolarovou ztratu za noc, zvla gte kdy kdosi jinY chce na torn zkougeti sve umeni.

Pak jsem jit brat do sine vtdy jen harmoniku a housle, kdyt jsem uznal, ze bude asi tetko sehnat vstupneho aspori na svetlo. Je gte je Atesti, to moje pani nepotaduje nic za uklizeni a uklizela to dosud vtdy z ochoty, jako "ochotnice" ovgem hraje i pracuje "beznarodne" — povatovala by si to za "uratku", kdyby ji chtel za to nekdo platiti. Sice na g ripadek eegstvi hodne zaviriuje ta prohibice a zajitdi se proto dQtaneirny techa v sousednim okresu Trinity, kde take ov gem nic deskeho neni net to napiti a to se snad odbyde jen venku v karach. Od nas tam i zpet to vezme 2 gal. gasolinu, cot jsem zjistil, kdy jsem tam jel schvalne prodati medaili, abych ziskal o jeden dolar vice pro S.A.C.T., jinak bych tam sotva kdy jel, ponevadti ja jsem takovY "Kafaurnam" a jak bude prohibice na kavu, tak bude i se mnou "ouvej". Takhle je mne dosud dobte, — cigaretu, kavu a noviny a mom vSechny me osobni potadavky spineny, po niGem vice netoutim a tak na mne tadne ty tak zvane Honky-tonks vlivu nemaji — po pivu netoutim a za "zazrakem' pki svitu m'esice vyrabenYm jit dokonce ne. To tak trochu v time do daje neb v nemoci jako lek jen, to si dam rad Mei a tak po to strance ovsem nejsem mnohYm inYm bliznim po chuti a pfali by si me miti radeji nekde' tam, kde pept roste, netli y e svem sousedstvi, ac ja, piece nejsem ani prohibieak ani tadnY kosteliekaf, ale takovY — thu, — evangelik — — Nu, a co ti typieti evangelici pottebuji? RodinnY klid, trochu utlechtile eeske zabavy, divadla at. d.

Ale tu byly dalgi nage snahy divadlo zvednout marne, byl ripine ztracen Gas rozepisovanim idoh divadelnich kusri, dlouhe hodiny d,o noci i pies tale nedele, v gecky ty °bet, ut i zkou gky take, ale vtdy nadarmo, a tak jit nam zbylo jen to uklizeni po etvrtletni schrizi v sini.

Strana 7, Zpivame-li polskou "Z dYmem potarovi", zpivame taloby k "Neznamemu", mezi mnohYmi "Mnoho jest Kainriv uprostied nas", a katdY ten Kain ye svem duSevnim treadle vyhledava co ten druhY jeho blitni ma neb nema delat, neb co je neb co neni, eeho by se mohl dopustiti aneb se jit dopustil atd. kikame, a to dosti spravne, to katcly soudi podle sebe.

Potlaeovani "Pravdy' nam naznaeil a odporuoil Mr. Vytopil v Oechoslovaku, aby se tlumila a neSkodila v naSem verejnem tivote. — "Pravda vitezi" je tedy jen jakYsi theoretickt fantastickY a skoro tedy fanatickt "model".

To "Hledej Pravdu"', "Haj Pravdu at do smrti", a hlavne "Pravda vas vysvobodi" tot' se vi at budeme na to "Pravda Boti' a nakonec bude v mode "Pravda" moskevska. Pokud vime, pro "Pravdu" se nejspiSe lide dostali na tibenice, na dfevo ktite a na hranici ke kfilu mueednickemu a pritomne do koncentraku.

Pravda je obyeejne trpka — jadra tamer ho'keho a tetce stravitelna, za to "Let", ad ma kratke nohy, je svetem hydkana, rad() se ji mnoho promiji a to snad, te na kratkYch nohach, vSude snadno proklouzne, kde "Pravda" se musi tetee probijeti. Let je poh3dlnejk a za ni schovava se v "pietvarce" celY svet.

Koneene tu phstupujeme k "sebezapreni".

To je take vylotend — "let", oveem v dobrem umyslu — — . Mistri lti a pretvairky byli ode davna pokrytci, farizeove a zakonniei a posud se jim na vezdejSich statcich dobie vedlo a vede. Podle T. G. Masaryka testa k pravde je dlouha. K ni se mateme vtdycky jen nikdy ji dosahnout, jak eteme ye Vestniku a skuteene nam nezbyva jit nit netli "eubrnet". Jeete co ta moskevska "Pravda" nam na svet do tivota ptinese.

"Pane, odpust' jim, nebot' nevedi co eini", prona gi Kristus, opakuje to Mr. 8ulda, a ja nemohu net prisvedeiti, ponevadt "Spravedlnest' pry pi-ebYva nekde na severu v Chicagu, ei kde, a kdo vi i jaka ta je; snad by Cloveka tieba take i vyhodili, kdyby se jim tam za'Cal s "Pravdou" trochu mot rortahovati, radeji si ptipomenu verse Havlieka Borovskeho: Na KufStejne, na Spilberku, mnoho pokojikfi, Bole, zachovej nam krale — tot' je zpe y Slavin — — Josef 8moldas.

Rod Jaremir, eislo 54., West, Texas Mili bratti a sestry!

Nage kadova, prosincova schfize byla dosti etrie naySivena a po spolkovYch zalektostech ptikroeeno k volbam Atednin, kteki byli zvoleni vgichni aklamaene, at na br. John Sulaka, kterY je nag dlouholetY freetni a ut v loni nechtel fikad, tak jsme zvolili misto neho br. Albina Sulaka, ktert jak veichni doufame, bude svfij fitad k nak spokojenosti zastavat. Dekujeme vSichni br. John Sulakovi za jeho praci a namahu a litujeme, to nechce ut naSe fatty vypisovat.

Za ptedsedu mame br. Robt.'Cervenka, mistopfedseda br. Frank Mikeska, freetni br. Al. Sulak, pokladnik br. Rudolf Barton, tajemnik br. Emil Popp, prilvodei br. Robt. Mikeska, majetkovy vYbor bri. Elo Zatopek, Albert Milberger a Frank Coeek st., ktery ma i zabavy a vSecko pod svoji spravou. Za delegata do ptiStiho sjezdu je zvolen br. Robt. Cervenka.

Bylo nas ve schuzi dost, ale kde jsou ti ostatni? Postradali jsme hodne Glenu, kteki chodivali aspori do schrize vYrodni a nyni ani do to Jsme tu hodne rozstrkani v okoli Crockett i nejdou. Bylo tak pekne poeasi, to se nemusel Lovelady, — vymlouvaji se mnozi na tu vzdanikdo vymlouvat, to nemohl pro blato. lenost, ale jak je daleko do Trinity o torn katNa listku nemocnYch mame br. Hugo Freunda, kterY je vatne nemocen a pfejeme mu brzdy ticho. Ty pfestfelky lidi, pies ty je nutke uzdraveni, neb ho postradame no se pkenest. Ilusime vziti zavdek v Br. Louis Horsak, kterY byl dosti dlouho umnohdy koupdmi se v kalnYch vodach, kdy poutan na lote, tit se zakna ukazovat ye sve jine v blizkosti nerd. Ponotime se, vyplaveme kovarne, ale vezme to jeete dost easu net bude navrch a ottepeme hlavou a po Case zapomenpine zdray. nem, anebo take vzpomeneme, v eem jsme byPoeasi je pekne, zapr gelo, jenom nam nechce li okolnostmi plavati. Tragedie Cloveka od pravekri je stale tatal. Neustale, "ne- • pita dobry mraz, aby tu bavinu span' a mohla se ta posledni bavina sebrat, kdyt toho bylo navist", co my zname od Kaina, ponevadi jeletos mak), tak skoro katdY pikuje co se dd. ho °bet' nebyla tak dista jako Abelova a take SrdanS7 pozdrav na v8echny 6touel, nebyla tak "NevyzpytatelnSr m" ptijimana, nam M. Klausova, ukazuje do dnetnich dra t a "nenavist zabiji."

Strain I Orchard, Texas.

Psdno v 318. den americkeho Dikirvzdani. — Ano, bylo to v prosinci roku 1620, kdy na chladnYch, nehostinnych brezich Novoanglicka ptistab° sto dva mu2i s 2enami a cletmi.

Kdo to byli a proe sem ptieli? Byli to Anglijen2 ve sve rodne vlasti byli pronasledovani pro ry e nabolenske presvedeeni, proto hledali novou zemi, kde by mohli se teeiti nabo2enske svobode.

Ne2 opustiii svoji lcd', "Mayflower ', podepsali tito rau2i smlouvu, ye ktere slibili vdem stejna prava a obranu jeden druhemu v padu nebezpeCi. Ne21i minula zima, zemrela skorem Pclo-v-iria z teto male dru2iny, ale kdy zminena lod' "Mayflower" v dubnu 1621 opouetela brehy americke pevniny, ani jeden ze zbyle dru2iny nepral si vratiti se zpet do Anglie.

Co jig ty rrizne viry nadelaly zla na svete!

Jsem zvedav, kdy je asi osvicenY rozum smete.

Jestli je jeden Brih na nebi, pros by nemOhla byti jedna vira v nej zde na zemi? Byly v EvroPC dopy, kdy mela jedna z tech ruznYch cirkvi velikou moc. Pojednou vyvstal mu g jmenem Martin Luther, a co na to rikali ti, co meli onu velikou moc? "0", tikali, "ten elovek s jeho stoupenci kraCi do pekla". Oni \Teak nekraeeli tarn. Byli to dobri lids take. Myslili veak, 2e jsou v pravu a byli dobrYmi poddanYmi a jejich lieeni se od mateeni cirkve nijak nikomu neubliZovalo. Brzo na to podali se &lit, tu povstaii baptiste, a ti ostatni hodni mu2i podali jim rezati usi, aby lope slydeli, a zavirali je do vezeni, aby meli vice easu ku ptemY gleni. Baptiste vdak se osvedeovali bYti take dobrYmi poddanYmi, dobrY-mi otci, mantely a obeany. Za nedlouho se v Anglii Tide stavali episkopaly v nasiedek male valky, kterou spiskal Jindrich VIII. s pape2em, a tito episkopalove pravili, 2e s nimi nic nechteji miti, 2e jsou dpatni, vyhnali z nich mnohe, a ti se usadili v Novoanglicku mezi kvakery. Nad tyto nebylo lepdich, pilnejdich a laskavejeich lidi — ale puritani je poeali veeeti, ponevad2 jim pry kazi deti, nebot ka2dY pry chce bYti pilnYm, laskavym a dobrotivym, a co pak by z nas bylo? Myslili to doopravdy a coeali jim rezati usi. Brzo na to povstali unitaki a prorokovali, 2e sveta bude hnedle konec najisto, avSak svet kraCel dal svou cestou ku predu. Pak prieli universaliste, kteri &Hi 2e jest 13dh tak dobrotivy, 2e nemi12e nikoho na veky zatratiti pro nepatrne chyby, kterych2 by se zde dopustil. Zivot lidskY 2e jest prilie kY a nepatrnY a pro ka2cle klopYtnuti o kamen 2e Bah nikoho nebude v horoucim pekle ti. I vystoupily vdechny ostatni cirkve, volajice: "To by bylo pekne, abyste odstranili horouci peklo. Pak bude ka2dy vra2diti, krasti a dobre se miti.' NeStalo se to veak, neb byli universaliste tak dobrYmi lidmi, jako ti ostatni, ba vetdina z nich byli lepei.. Ty rtizne predpovidani 2adne se nespinilo, ale rozdily ye virach zristaly dodnes. Co jest pri torn vSem nejzajimavejel, jest to, 2e dokud ka2da z tech cirkvi byla v mendine, byla trpitelkou. Kdy2 ale dosahla vetdiny, byla mstitelkou. A ta pomstichtivost hraje prim i v nynejei evropske situaci. 26.dnSr elovek pomstychtivy nemii2e bYt dobrotivY, a dokud tech clobrotivYch nebude nadpolovieni veteina "v lidstva, poetu", dotud valky nepominou. Kdy2 kalnd voda se vleje z maleho potteku do velike reky jeji diste vody, pak v male chvili a kratke vzdalenosti se vyaisti. Kdy2 ale kalna voda z velike_ reky zaplavi malt' potteek s distou vodou, pak veecku jeho vodu zkali. Proto sna2me se vdichni, aby ta velika reka lidskeho 2ivota, mela vZdy eistou vodu, pak ji2 ten kal z maleho pottioku se v ni ztrati. Ano, v den americkeho Posviceni slyseli jsme mnozi z kazatelen, jini z radia pripominky, 2e mame slovem, vzpominkou nebo modlitbou projeviti vdeenost za dary, jich2 sc nam v tomto race dostalo. Ne2 ty 1/8'echny mcdlitby a vzpominky byly nam kaleny vzpcminkami na ty, kteri jsou nom nesmirne blizci, k nim2 zaletaji denne naee myelenky, kteri trpi a nemaji ani do syta denni potravy, natoZ — posvicenskeho ptaka.

Kdy2 jscm jig v to posvicenske nalade, zdelirn etenat , m Vestniku malou prihodu s tim posvicenskyrn ptakem. Pridel jednou chudobnY pocestnY do hostince v den Dikavzdani, a to prave pred obedem, kde hostinskY se svou rodinou mel pripraveneho noraka k obedu. Kdy2

VESTNIK Wine z pedinky zasahla nos pocestneho, tu nemohl odolati a 2adal hostinskeho o nejake sousto. HostinskY byl sobecke povahy a vzpiral se one Zadosti, az konedne vstal ze sve Zidle a pravil: "Tak zde ma:8 nti2 a vidlidku, sedni a jez, ale pamatuj, 2e co ty buded (Mat tomu norakovi, to same budu delat ja tobe." A to naeemu cestovateli zkazilo na malou chvili apetit, ale usednul prec, zalo2i1 prsty jedne ruky do druhe, jako by se modlil a uva2oval, a2 pridel na dobrY napad. Pojednou vstrail prst norakovi do zadni east tea, vytahnul jej a poeal olizovat.

Hostinska a deti se daly do nehorazneho smichu. Tu se hostinskY ye sve zlosti naklonil k pocestnemu a pra y:: "Lumpe chytrackej, ja ti to delat nebudu, a norak je cely tviij!" Tak, mili etenari, zde je clukaz, 2e neni nad dobry napad v prihodne zle chvili.

Bratre Bartoei! Ten legionat zanechal doma mladou 2enu, a kdy2 se dlouho domii nevracel, tedy jeho otec si ji vzal za 2enu, a mel s ni dva chlapce. Doufam, 2e tomu rozumite?

Trikrat jedna neudela v2dycky 3. Jednou v noci jsem nemohl spat, a tu jsem poslouchal jak bily hodiny, slyeel jsem odbit raz, za pub hodiny zase raz, a za pub hodiny zase raz, to bylo 3krat po 1. Vstanu, vezmu svetlo, koukam, a vite starieku, kolik bylo? Pub druhe. Tak si to pamatujte, 2e neni v2dy 3x1-3. Velice jsem tomu rad, 2e se tech smradlavYch mineral-CI tak pridr2ujete, neb ja kdy2 je poledni vitr, dostanu v2dy z- nich boleni hlavy. Ted' ale ji g nekolik dni fouka severovYchodni vitr, tak doufam, 2e ji2 neco z toho i vy mate. A ted starieku, si slibme, ze zanechame darebnice a chytime se hlouposti. Sjezd naei Jednoty je ji2 takfka za dverami, tak je naei povinnosti nejakYm dobrYm navrhem prispet, aby Jednota vice a vice rostla, jak na elenstvu tak i finanene.

John Gal evskY. Doueka: Onu botlu panu Rabetejnkovi ze srdce preji. A s br. sazeeem Vestniku se prile2itostne vyrovnam sam.

e.

T. V SEATON. Rogers, Texas.

Vgem krajaniim z blizkeho i vzdalenejaiha ckoli oznamujeme, Ce v na g stied zavita, westska„ "Slavie" 10. prosince, aby u nas sehrali krasnY, narodni kus, pod nazvent "Budeme, na veky!" Dej prilehavY k dne gni pohnute dobe, kdy oeskY narod upi pod tyranii vetrelcii, ktery jej mudi a trYzni, chteje ho za kagdY zpusob znieit. Vgak pies vgecko utrpeni a krutosti, kterY tento vettelec na na gem narodu pacha, prec yeti, Ze opet bude zbaven svYch muk a ze mu zasvitne hvezdieka svcbody.

Ze deskY narod neskona, ale 'zie vgechny hruzy peekona! Bude Zit na veky! Jak prave v torn deji je obsafeno. Verim, ge se yam zajiste toto divadlo bude libit, praVe tak, jab mne se libilo i tern, kteri onen dej videli. Divadlo hrane eleny Slavie je hrano temi nejlepaimi herci a hlavne hlavni role vYborne absazeny.

Nag br. predseda J. J. Mikeska se byl na ten dej podivat a byl jim tak nad gen, 2e si je sem pozval, by to u nas na Seaton v radu Hvezda Texasu Cis. 47. sehrali V deji torn je nekolik krasnYch zpevu, .cim2 budete mit jests o PoZ'itek vice, neb se zajiste mnozi pamatujete, kdy2 zde na Seaton hrali divadla a zpivali.

Proto byste se meli, drazi krajane, valchni, komu je to jen troche moCno, na divadlo jiti podivat a zajiste litovat nebudete.

Odpoledne o 1 hod. pak bude bazar, pri kterem se budou vydraCovat darovane predmety z predegleho bazaru odlo2ene, a kdo by si jeate prad neco pro ten podnik darovat, s diky bude prijate.

Prosim, doka2te hojnou ucasti, 2e si va2ime WestskYch, 2e v nas kruh zavitali. Nezapomerite na 10. prosince odpoledne o 1 hod. bazar a veeer o 7:30 hod. divadlo. 0 dobrcu hudbu a pobaveni se postara vYbor.

K. Fojtaskova, taj. S.A.e.T., v Seaton.

Z ODBOCKY S. A.

Copenhagen. — BYvalY kancler Nemecka Filip Scheidemann zemkel zde ve vyhnanstvi ye veku 74 let. Z Nemecka utekl v roku 1933 pied Hitlerem a zde 211 v bide, podporovdn malou pensi od Avedske vlady.

Ve stfedu, dne 6. prosince 1939.

Z ODBOtKY HOUSTON S. A. t. T. V posledni zprave, psane nachvat pro veasne 'I jsem nektere cmyly, je2 zde je zahrnut Canes .:.-leneu Alice Holluboyou, pro nadilky pro nose eeskoslo'•• -re Francii, einici $9.50 ak L.01) ad pi. Peklove, tedy :10.50. C .• . • na prijatY navrn br.

Joe one sbirk y pro onu vano&ni ,LL. a pro nakup onech rki). sestavajici se ze sester C. J. :L .11. __ Clexave ml. a S. Valeikove.

Celkove ':ilosem 25c povoleneho paataVIleh neny".ch $25.00 einilo $25.25.

10 x u j i v no's.ilnach celkovS7 obnos, kterY prijam, a i;j i1 a na kterYk.oliv Teel, k yffli - a ! ,-..Dritrole, cot jsem uclinil rm sbirky $10.50, neinadilku pro na ge CeskenenYm pro ae nebyba ureena siovenske pro na gi znyinenY obnos .

11 a hlasji v celkovem prijmu $10.50 1,sz.na v za7.7eru SchLtze jako pokladnik.

S. P. StudnienY. ad Anion J. termak, ash) 56.

Corpus Christi, Tex. Cteni bratL a sestry: Uvedornuji s,2e na g E7.,,d buds konati scha•,:.s a 1 hodinu odpoledne. Buzi tak se liste dostavte. c ou bud.e.me mit SVaM3111 a proto sePo shy ka‘,2da neco brinesia. stry S pozdravem, Betty Holasek, taj.

Svaz ee:elzosle•vanfi. Ole. 92, Ft. Worth, Tex. CtOne-sestry a bra:T.! pi-edsedou aJeliko2 do V7,--stniku, a varn obych rian,;?i &Maze., ktera nam •znamil, just odialena o tYden pripad.a na •Es'eti nedeli, dne pozdeji, a odloteni teto sclatize jest, 17. prosin.co . ':;movnik. opomenul, kdyg .2e nag jest to nedele vYroani schnpronajimal na tu. nedeli. ze, tak Tedy nez:'..pc.n:.2._'1,_e se dostavit do schfize a 2 hadinach, neb vite, Ce dne 17. pros., jest to schhze ktere se yell larednici pro pri gti oak.. Tab prijd'te v gichni a Yalta dle sveho uznani. o, abych pripomenul Tel rune halo aby neeirn phinaaim sestram donese co mute, spely do k..uchyne, at' neb husu, neb a i treba 1 krocana s it tomu knedlik velteleci a vesprove kY jako hiava. 'TLS n leeivo, at' je to trelea b bera.nek, ale d:rto.Y. No, vaak vy sestrieby vite jab a. co muZete. Spolehame se na. vas.

Kdo rad kavu, snadno je dostati v kuchyni, a kdo rad peni ,,,, e, to teZ dostanete, (ale za ! parem).

Dale, jab vite vanoce 2e jsou za dvermi, a budou tuco nevi"' c: tak mn6 bylo re'eeno, 2e -Thoeni -nadilku pro ty, pa veeeri bud:u co byli dobil 0 da - ! In va.s br. J. R. Bartek sdeli, jab a co buds stran toho Jeliaka. Ze ano? be. Bartek!

Peal bych neco novena, ale jest to asi po celem Texasu jalso zde, nob• narn tu pekne PIE, I co krocani se meli popeti.

A i v sokolovne an It jednoho, (ale 'fiveho) do v3"711ry. Br. Hilan, gratuluji Ti 1 va gi hudbe.

Kra,sne jste vyhravali. Kdy budete hrat pies radio? Pani muzikanti, drCte se! ze pri gti schtze cc bude Tedy nezapomente, konat dne 17. pros., presne o 2 hod. odpoledne.

Tajemnik.

Praha. — Ve Sbirce zakonft a narizeni Protektoratu Cechy a Morava vyalo vladni narize- • ni a achrane paatovnich znamek. Kdo padela nebo porusi platnou po g tovni znamku, at' je to zdejai 01 cizozemska, bude potrestan pro preein tuhYm vezenim od 14 dun do 3 let, pro zloein 2alarern od 6 mesict do pet let. Soud mute uloCitb trest penelitY pri preeinu od 200 K do 25,000 K, pri zioeinu'od 1000 do 100,000 K.

Ve sttedu, dne 6. prosince 1939. *:•mois.........wo■qmoomoo■mo■makwsiwo ■o4■041wmakfamri

JAROSLAV POKOR

SESTRA EVA Div& rominek 4::• ■•■••o•ea4kwammewovesoami.......mos.o.wol ■o•■■.#0...11,04•0•0411111.411

"Nemluvte takhle, kapitane, nesluti se to. Jit proto, to jste sotva odlezl od hrobu. A jsem sestra, nemohu byti nikomu z vas vtech net sestrou."

Eva to kekla mime, ale s dristojnosti, je ts zaptisobila na Delgase. Nebo aspori se tak zdalo.

"Odpust'te, rozhneval-li jsem vas. Byl bych vg ecek ne'St'asten. Vim, to nemam s vami mluviti tak, jak s vami mluvim, protok jste vice andelem net tenou."

"A ut zase zaeinate."

Delgas zavkel oei a setrval tak chvili.

"Jiste jste o mne slytela," rekl pak polotazay e a otevtel na ni oei.

"Kdo by o vas nesly gel, kapitane."

"Ne, tak jsem to nemyslil. Vy vite, co jsem myslil."

Cekal, to Eva nee° kekne, ale nedoekal se toho, urovnavala pokrSrvku, jet se po'Sinula, projevujic jen zdvotilS7 zajem, jent se mohl nazvati shovivavou trpelivosti. Kapitan Delgas to postfehl a zavtel znovu oei. Doktor Durant nelhal, kdyt ho lien Eve jako nebezpeeneho a nesvedomiteho svetaka. Ale Delgas byl zranen, oslaben a otkesen a vim tim stal se na eas lepsim Netesti poznamenand krev jako by unikla z ran a zu-stala eista, vracejic ho do dob chlapectvi, kdy mel eiste oei a dovedl se jimi divati na tenu nikoliv j en se tadosti. Citil tuhle ptemenu a neuvedomiv si, to je to oslabeni jeho tela a jeho pudri, myslil v sobe, to stars Delgas distal nekde tam u rozbiteho letadla a na lritku lezi jinS) Delgas, novST, oeistenS7.

"Vim, te vam vypraveli o mne jako o 'Spatnem muti," tekl tide po chvili, "ne, netikejte, sesttieko, to ne. Otu a Ceti jsem vam to po katde z oei.

Ale to bylo a jit neni. Ten start Delgas zemiel a ten, jent se diva ted' na vas, je jinST elovek a jinS7 must. Ano, byl jsem tpatnS7. ' "Kapitane, nesmite mluviti," iekla mime.

"Nerozeiluje nine to, chci se nekomu vyzpovidati, citim, k to pottebuji. Kdybych mel matku, vyzpovidal bych se ji — myslete si, to jste na jejim miste nebo si myslete, to jste mou bilou, milou sesttiekou ate si jdu k yam pro rozhteteni. Chtel bych, abych mel sestru, ktera by se podobala vam," povzdechl. "Byl bych asi jink, ale ma sestra, Anette, je dama." A vlotil do toho slova opovrteni a trpkost. "Ji vlastne vdeeim za to, jak jsem byl. Nevidel jsem nikdy u ni nic dobreho, je zcela nemoralni."

Eva se zachvela, slytic ten soud.

Snad to vycitil, to hned iekl: "Nekkivdim ji, sestkieko, kdybyste ji znala, kekla byste o ni totes. Je krasna, ale je to d abelska krasa, jinx net vaae. Uvedomuji si to teprve ted' kdyt se na vas divam. Vy jste sama Cistota a ona — jen ona sama. Nikdy nemyslila net na sebe, zbotriuje sve telo, slouti mu katclou svou mytlenkou, vvstavuje je s michou do vSrkladri mutskSrch odi. JakSr div, to si mysli, to co dela je spravne a hezke. Ma sluSneho, bohateho mute, jent je vlivnYm finandnikem a politikem, ale ma tolik milencu, kolik novSrch toalet do roka. To je ma sestra, sestfieko.

A ja, jsem se ji obdivoval, byla mi vzorem, je o dva roky starS4, je tedy star gi o hodne proti mne mutt Ona mne svYm aivotem strhla do blata, anit bych si to nekdy uvedomil, dokud jsem vas nespatiil. Byl jsem naopak hrozne domtalivy na sebe."

"Nemel byste, kapitane, mluviti. Namaha vas to."

Pkiznani jeho ji trochu vzruailo. Vetila tomu, co ji kekl, z oei a barvy slov vycit'ovala, to mluvi pkesvedeene a upkimne.

"Oh ne, jsem rad, ze mne poslouchate, to se ode mne neodvracite, nebot' byl jsem opravdu tpatnSr.' "Nechci tomu uvetiti, kapitane, kdybyste byl opravdu tpatn, nikdy byste to o sobe neiekl."

Oteviely se vaak dveie a nahledl otettovatel.

"Sestkieko, mate jiti k plukovnikovi."

VtSTNIK "Jaka gkoda", povzdechl Delgas. "Jiste vas void, to jste zde' , zamraeil se.

"Plukovnik je, kapitane, vzacriST elovek," kekla karave.

"Nepochybuji o torn, ale mne neme, rad."

Od to doby jako by padla piehrada, jet Eve branila, aby se chovala k Delgasovi jako k jinSrm pacientrim. Neklid, zvedavost, odpor a soucit, s nimit ptistupovala zprvu k nemu slably a pkistupovala k nim drivera a ptatelstvi. Jak Delgas se pozdravoval, staval se 2131081m a yeselejtim. Eva byla ptitahovana podvedome k nemu jako noeni mot'l k svetlu. Jeji horka krev a t'ukajici tenstvi, probuzene obdivnSTmi pohledy vojakti, mezi nimit ts ria jit rok, mamily ji, ani si toho uvedomovala. A ne nadarmo se kika, to tenska laska je ze tti etvrtin zvedavost, a minulost Delgasova byla toho druhu, jet budi v katde tene zajem. Nad to byl Delgas skvelS7m spoleenikem. Dovedl poutave vypraveti a byl vtipnST a uhlazenST, jako vaichni Francouzi ze spoleenosti. Byl krome toho ()taken aureolou hrdinstvi, na cele fronte se vypravelo o jeho lene odvaze. A k takoqm vecem tadna Lena neni lhostejna. A byl ranen, mel tedy pravo na soucit a sesterskSt zajem.

Krrieek za krriekem se sblikvali. A Delgas se rizkostlive vyhSrbal vaemu, co by ji mihlo poplaKontroloval katcIS7 svirj pohled a rismev, aby nevidela v nich nic net ptatelstvi. A datilo se mu to, protote dovedl Wrti trpelivST a mel zkuSenosti v ptetvatce, se Eva netuaila, co se v nem deje. Jak se mu vracelo zdravi a s nim boutliva, piratska touha po tivote, spadlo s neho rozcitliveni a stal se z neho start Delgas, eynicks7, krutS7 dobyvatel. A pkiznaval si, to nikdy po aadne tene tak neprahl, jako po Eve. Kdyt se sklanela nad neho a oval° ho teplo jejiho jet opijelo jeho oei, musel se premahati celou vrili, aby se neprozradil.

Ptitel duben, kveten Francie, a fronta zklidnela na nejakS7 Cas, ptipravujic se na velikou kvetnoyou bitvu, v nit Nemci se snatili zoufale vynutiti rozhodnuti. Doktor Durant i Eva mohli si trochu oddechnouti. A.Eva mela vady ted' nekolik hodin pro sve hochy a z tech aspori hodinu pro Delgase.

Delgas jit chodil a sily se mu vracely kastdS7m dnem a rostla v nem touha po neposkvrnenem tele Evine. Nepozorovala-li toho, spaloval ji pohledem. Kdyby si vtimla v takove chvili jeho tvate, laene a dychtive, a porozumela ji, byla by se polekala, ale Eva byla prosta a uptimna jako kdyt byla deveatkem a zachytila-li nekdy odraz toho, co jim zmitalo, vylotila si to po svem a v jeho prospech.

Jednoho dne odpoledne sedeli v zahrade a vypravovali si. Vypravoval vlastne Delgas a ona poslouchala. Popisoval spoleenost, do nit chodil pied valkou. Bylo to zajimave, protote znal polovinu tech, jit jsou politickou a kulturni Francii. Dovedl nekolika slovy vystihnouti slabosti toho Ci onoho a Eva se uptimne smala jeho bonmotrim (vtipriSrm poznamkam). Pak ptetel na frontu a meal lieiti noeni lety ne temnou krajinu, vSTtrysky svetlometri, ttekani granite, hvizdani kuli. A zase o soubojich s neptatelskSrmi letci. Dovedl to lieiti tak tive, to temek nedSrchala.

"A nikdy jste se nebal?' zeptala se.

Pohledl na ni s rismevem.

"Bude se yam to site zdati, Evo, vychloubaestvim, ale nevim opravdu, co je to strach. Nikdy nemyslim na smrt, vite, myslim Si", zesilil Usinev, "te tady budu vedne. Ov gem, ne ts jsem se ostkilel, byl jsem nervosni, ale to brzy pteSlo. Jen jednou mi bylo rizko, kdyt jsem se stketl s ruclSun Richthofenem."

"A jak to dopacllo?"

"RozeSli jsme se s vS7sledkem nula k nule. Nekikam vtak tim, to by mne byl nesundal, ale toho dne byl milosrdnST. Byl to zvlattni elovek. Sethi vtcly novacky a ja tehdy byl jette novdeek.

Letal jsem asi dva mesice. To ho take zabilo, protote podcerioval toho At'astneho Kanad'ana, jent ho pak sundal. Pokoj jeho kostem," dokekl vesele.

"A kdo je na jejich strane, jent by se s vami mohl metiti."

"Oh", usmal se, "je tarn cosi, nahoda. Memel nejsou apatni letci, ac jsou trochu tetkopadni.'

"A u nas?"

"V posledni dobe lets u Arrasu nejall mla-

Stream 9. dik, jent pry se vyrovni zcela Richthofenovi, sundal za dva, mesice sedmnact Nemcu. Je-li dosud tiv, rozmnotil jiste drikladne to dislo. Je to cizinec."

"Cizinec?"

"Snad Rus, podle vaeho Rus, soudim tak podle toho, jak mi byl popisovan. Byl asi dva mesice v cizinecke legii a piestoupil k leteckemu sboru, kdyt dokazal, to rozumi letani tak dobte jako kurtisana lame "A jak se jmenuje."

"Nevzpomind,m si ted', takove smegne jmeno ma Nava, Lava nebo nejak tak. Ale chcete-li to zjistiti, prolistujte noviny, najdete to jiste v nekterych ze zprav generalniho atabu. Ale mluvme o neeem jinem, o miru, at ptijde a neda jit na sebe dlouho eekati.

Jeke rok to vydrtime a pak bude konec a ji se vratim do Patite. Oh, jak se mi po ni styska.

A kam vy se vratite, Evo?" "Domit" "A kde je vat domov? ' "Daleko, kapitane. V Oechach." ' v eechach", brueel si rozpadite.

"V Cechach, "Je to v Rusku nebo na Balkane?"

Eva se jen usmala. Nerozeilovala se jit nad zemepisnou neznalosti Francouzu.

"V Rakousku. Jak je ted' u nas krasne, jiste jit tam kvetou tketne: A zadivala se na zahon, pesttici se pod okny lazaretu.

"Skoro etyti roky jsem nebyla jit doma." A kdyt ji vyzval pohiedem, zaeala vypraveti.

"Jela jsem s matkou do vati sladke Francie.

Netugly jsme, co se Pripravuje, protote jsme se nestaraly o to, co se deje ye svete. Mely jsme pine oei krasy. Bylo to straS'ne, kdyt jsme byly ptekvapeny v Pyrenejich zprosou, to Rakousko vypovedelo Srbsku valku. Odjely jsme do Pailte, ale to jit bylo pozde. Nemecko vtrhlo do Belgie. A tak jsme uvazly tady. Pak se podatilo otci dorozumeti se s nami a poslati nam pies 8v 'carsko penize. Vzkazal nam take, to je rad tomu, co se stab. Ze budeme zde bezpeenejti net u nas v Cechach U nas je zle, bida a straiRakousko nas vtdy nenavidelo." ns Delgas se na ni dival trochu udivene.

Ale Eva pokraeovala.

"Nejprve jsme byly pod policejnim dozorem, ale pak jsme se mohly volne pohybovati. Matka vstoupila po rote mezi o gettovatelky v nemocnici u sv. Sulpice v Patiti a mne se podatilo ji piemluviti, to mi dovolila, abych navatevovala oSettovatelskY kurs a pied rokem jsem ji uprosila, aby mne pustila sem s doktorem Durandem, jent je naaim ptitelem. To je "Obdivuji se vam 'dim dal tim vice, jak vas poznavam' , tekl teple a vzal ji za ruku.

Nesnatila se vytahnouti ji, nebranila se ani stisku, vzpominky ji naladily mekce. Divala se zasnene do zahrady a usmivala se tklive.

"Evo".

Pohledla rychle na neho a vytahla mu ruku z jeho dlane, vzpamatovavti "Ne, mlete", tekla kvapne, stietnuvai se s jeho pohledem, v nema mohla 'dist va'Snive tebroneni. Srdce se ji rozbu gilo a krev ji napjala teeny.

"Evo, musim y am to fici" mluvil vaani zasttenYm tichYm hlasem.

"Miluji vas od prve chvile, kdy jsem vas spatril se nad sebou. Myslil jsem si, to to andel sam prisel mne navativiti. A pak, kdyt jsem vas sledoval a videl, kolik je ve vas laskavosti a dobroty a shovivavosti, ye vas, je ts jste temet jeate deveatkem, stala se se mnou to yelika, zazraena, promena. Zeny, jet jsem znal, zabily ve mne slutnost a vzaly mi viru v lasku, byl jsem proto z1S7, bath*, protote jsem byl nett'astnS7.

Ale vtcly jsem toutil po neeem neskonale krasnem, co me srdce citilo jako hlubokou prazdnotu. A kdyt jsem spattil vas, pochopil jsem, co to bylo. Laska to byla, Evo, jet chybela memu srdci. Opravdova laska, jet zbotnuje a nemysli na sebe. Vy jste mne zmenila, vy jste ze mne udelala jineho eloveka. Je mi pokatcle, podivam-li se vam do oei, jako bych se vykoupal v oeistne lazni, citim, jak se se mne slupuje to vie °Alive, co bylo. Evo, co mi povite? ' Chvili trvalo, net uklidnila se natolik, aby mohia odpovedeti. Jeho tebroneni, napite vatbralo ji dech a rorttasalo ji jako zimnice. ( kekradov6xd.)

Strana 10 Sensadni objev Zeskeho vedce — zlata z kukufice. eteme-li, Z"e se nekolikrat podatilo vyrobit zlato z rostlin — na ptiklad z kukutice — epi to na prvni pohled pachem minulVch stoleti, kdy se alchymiste pokoueeli ptesvedeovat mocne tehdejeiho sveta, 2e recept na vS 7robu zlata — tedy moci a bohatstvi — je ji g na dosah jejich rukou. A piece neni planou sensaci, tekneme-li dnes, Ze se ji g podakilo vytekt zlato z kukutice. Je to dokonce dilo deskeho vedce docenta dr. Babieky z ptirodovedecke fakulty Karlovy university v Praze, kterS7 palenim rostlin — zejmena kukutice — v elektricke peci dokazal, Ze v takto ziskanem popelu jsou nepatrne stopy zlata. Cesky filmovST tS7clenik Aktualita zhotovil nyni obsa2nou reporta, v nit je vedecka, metoda deskeho badatele na ziskavani draheho kovu z rostlin nazorne vylolena.

Rolnik opatroval prazdnou obalku.

V Oelechovicich na Hand mel rolnik Hynek Baran ye stolku obalku a v ni 3,500 K, pkipravenS7ch na zaplaceni elektrickeho vedeni, ktere si pied nedavnem dal do staveni zatidit. Vedle °balky lezela naprsni taeka s 300 K. Baran byl dosti opatrnS7 a east() se ptesvedeoval, zda penize v obalce jsou na svem miste.,lka i taSka le2ely zdanlive nedotknuty, ale kdy2 k placeni a Baran chtel z °balky penize vyjmout, byla prazdna stejne jako naprsni taeka. Oetnictvo, kteremu Baran zahadu svekil, melt) pravdepodobne vysvetleni. Roinik Baran byl koncem kijna ce1y den na poll a dam zastal opueten. Teto okolnosti vyuZil zloclej, ptelez1 plot do dvorku, naeel kilo' a vybral penize. 0balku i s taekou nechal na ptiVifidnim mists. ttyil tisice zlinskYch zahradek bade rodit zeleninu.

Zlin jest znam jako zahradni mesto, proslule nejen teeenim bydleni spolupracovnikil Bat'ovStch zavoda v rodinrd.ch domcich uprostted zahradnich dtvrti, ale take apravou sada a pkirozenSrch prostor v okoli mesta. Zahradkam v rodinnSrch etvrtich byla v2dy venovana velka pede. Je jich u rodinnSrch domka na 4,000. Pestovaly se na nich hlavne kvetiny a razne okrasne rostliny. Nyni veak bude ptihliZeno k tomu, aby veechna jejich vhodna pada byla osazena ruzn3'uni uditkov3imi rostlinami, zeleninou i bramborami. Proto se ji g nyni na podzim konaji pkipravy, aby pki podzimnich pracich na zahradkach bylo pkihliZeno k jejich uditkovemu adelu. Ka2c1S7 k vyuZiti vhodnS7 etvereenS7 metr pfidy bude do zimy peelive ukryt, aby byl na jake' dokonale pkipraven pro sadbu a uspokojivou trodu, ktera, jiste bude v kahle rodine vitana.

Jak bude jednou vypadat vygehradski7 Slavin.

Dar Ceskeho mecendee Petra M. Fischera spolku Svatobor peed eedesati lety umoZnil vybudovani vyeehradskeho Slavina. Mecendeav dar byl Svatoborem s naeenim pkijat a doladanST arch. Wiehl vypracoval dastojnS7 plan 'deskeho Pantheonu, kterS7 byl destne umisten v same v3"rchodni popkedi hibitova. Ale dosud vybudovanS7 Slavin, jak jej zna vetejnost, pile prof. Fr. Sekanina v N. P., je pouhou zakladni easti zarnS7eleneho celku. Budouci O' eskS7 Slavin, jak jej mel na mysli arch. Wiehl a jak take jedin emu& slouZiti pro dalei a daleka pkieti, ma daleko vzneeenejei tvar i roziohu. Znaenou Cast naklada pro budouci velike dilo 112 Svatobor opravdu ma. Ziskal je daleim actyhodnSun mecenaestvim, tentokrate pkikladnSTm darer stapopularniho deskeho astavu pene'Zniho, pojiet'ovaci banky "Slavie": odhlasovala pro tento akol Svatobora jubiiejni knideci peniz pal milionu. Pohlecineme-li na celkovS7 navrh eskeho Pantheonu-Slavina jeho actyhodne zveteeni, ktere sv3-rm vyvS7eenS7rn dvorem ye vS7chodnim dele hititova a obklopujicim bude skvelou korunu vyeehradskeho Svateho pole. Povstanou nova, schodiete bodni i zadni smerem od Karlachov3ich sada, jejich2 Cast bude — munificenci kapitoly a mesta Prahy — pkivtelena k roz gienemu Pantheonu. Kamenny genij Maudrova sarkofagu bude dominovati se tki stran uzavienemu dvoti'Sti, v nem.2 najdou na staleti svilj tichy odpoe'inek tela nejlepS'ich eeskYch =NI a Zen. Dude to skute6n3 -7 oesk3"7 Pantheon, jak jej chtel zakladatel a jak si jej ye sve krasne drfk mecenak pkedstavoval ye sttedu rozmile vlasti.

y itaTzitz

ZE STARE

Ve stredu, dne 6. prosince 1939.

it

TVINY

Za pfil dne 500 mygi.

Na Litovelsku je letos velke mnodstvi Zpasobuji na polich a v zahradach znaene ekody. Pfi °rani se pfichazi east° na hnizda, ye kterSTch je a2 patnact mlad3'rch myei. Jeden rolnik v polich u SeniCky zahubil se svSim synem 500 myei za dopoledne. Do kraje, kde je hodne z16taji nyni hejna vran. Na mochovska luka se sneslo v techto dnech hejno vran a havrant, ktere ditalo 400 kust. Na noc se usadilo v lesich u Pkerova.

Velka, vYprava z }lane nafgtivila Prahu.

Do Prahy pkijela vSrprava 350 Hanaka a Hanakek, uspOtadana, "Radosti ze divota" a yedena, hanackS7m krajskS7m vedoucim Kobylkou.

Po ptijezdu byla uspokadana spoleend prohlidka praIskS7ch pamatek a veder se konala spoleena beseda a potom zabavn.S7 veeirek na Slovanskem °strove. ITV. prava pouZila vyhlidkov3ich autokara k prohlidce Prahy a pralskeho Hradu. Po to byli hosts ptijati v zasedaci sini Staromestske radnice praIskSrm primatorem dr.

Klapkou Livy jelen ye vYkladni skiini.

Opravdu ptekvapeni byli chodci, kteki se prochazeli Stankovdu ulici v Krometili. Znenadani vybehl z novostavby eintovniho domu Mestske spotitelny statiV — osmerak. Pustil se ulici k namesti, ale nedobehl daleko. Zlakalo ho vS7kladni sklo nabytkakskeho zavodu Heimrathova. Ponevad2 za adkladern byla stadena zelend zaclona — spattil jelen v odraze vSrkladniho skla svoji vlastni podobu. V domneni, 2e vidi pked sebou soka, vrazil do v3ikladni sktine, rozbil sklo a skoeil dovnitt. Zamotal se pfi torn do zaclony a chveje se na celem tele, zastal stat ve vSrklade. Museli b3"rt pkivolani keznici ze dvou blizkych zavocla, kteti jelena svazali a dopravili do zameckeho dvora. Tarn byl statriS7 "pan lesa" skolen dvema dobte miten3imi ranami.

SvSrm vSiletem do vAladni sktine zgasobil celkovou ekodu asi 18,000 K, jednak rozbitim skla a jednak znidenim vystaveneho tarn nabytku.

Ptihoda vyvolala znadiV rozruch a pkihliZelo ji mnoho nahodnSrch chodca.

Nad rukopisem Frantgka Palackeho.

Pravideln3i, jasne citelny a ahlednST rukopis Frantieka Palackeho, jeho2 uZival od mladSrch let a2 do veku stateckeho, musi vzbuzovati podiv kakleho, kdo uvidi tkeba jen nekolik tadek rukopisu nageho slavneho historiografa. Rukopis Palackeho take sveddi o jeho mimokadne lasce k pokadku, kterou byl povestnS7 a ye ktere za 2adnS7ch okolnosti neslevoval. "Miti ye svS7ch papirech a vecech pokadek' — kikaval — to znamend velkou fisporu dasu. Nedovedu si ptedstavit dueevniho pracovnika, kterS7 pro same hledani pottebnSrch fed se nikdy nedostane k vlastni praci." 0 torn, jak PalackS7 se naucii krasopisne psat, zminuje se ve svem dopise z 30. dubna 1869, adresovanem sve vnuece Marii Riegrove, pozdeji provdane eervinkoy e. PalackS7 zde piee: "Kdy2 jsem byl bezmala v Tvem veku nynejeim, na podzim r. 1813, musel jsem ji2 psati pro tisk, a to v meste, kde2to sazeei nerozumeli nakmu jazyku (v Pre gpurce). Kdykoliv nepostavil jsem kakle literky v mem pisme zketelne a ureite, mel jsem kki2 nekoneeny s korekturou, kterou take obstaravati jsem musel. To mne pomalu odnaueilo psati zbe2ne a nedbale, a z nouze i z potkeby zvykl jsem getkiti zketelnosti v pisme. Ty pak stout toto bezpochyby ji g uhodla jsi, pros toto pi§i.

Ty ovSem nepiks nic pro tiskarny cizozemske, ale i rodieove a ptatele Tvoji budou tomu radi, kdyZ" nebudou muset namahati se zkoumanim a domysly, co asi kici a psati jsi chtela." lledaleenS7 rozpeeet kreinekiiskello okresu.

V posledni schrizi okresniho zastupitelstva v Krometili projednavan byl dodateenY rezpoeet okresu na letcAni rok, kterY vykazuje potrebu 1,583,613 K a stejna, je i Uhrada, takte neni 2adn-i7 nekryt3? schodek. V potrebe je zaradena polo2ka 270,000 K jako 30% pkispevek okresu na Upravu subvencovan3"Tch silnic. — V za.veru schfize zastupitelstvo schvalilo, aby okres stoupil za elena Usttedi mora yskYch obci, mist a okresu v Brne.

BramboraCka. Jsou takove eedive teorie o torn, 2e polevka je zbyteene jidlo, zatekuje 2aludek, a jak nt• to IVva., straepytel vyslovanou hrozbu poLvani polevky zgasobiti rozeikeni ludku, z toho vznikajici ptecpavani pak otylost.

— Dobte, dobte! Te otylosti se tedy nebojime a nilne budeme obedvat i vedetet bramborovou polevku. Je prase jeji sezona. Brambory jests voneji polmi a na trhu dostanete houby vaclavky, eerstvou kokinkovou zeleninu, cibule a eesnek po sklizni sotva zavadly — co mirk bYt v kijnu lepiIho, net vonna bramboraeka? — Bramborova polevka spik ne'Z vepkovb, se zelim se mtiZe nazvat eeskym na,rodnim jidlem. Protole bramboraeku najdete na venkovskern stole v ka2clou dobu jidla, i rano a najdete ji v6ude, u bohateho i chudeho, kde2to veptovou se zelim denne jen v hostincich; v domacnostech je to sotva jidlo nedelni, na venkove posvicenske. A take se brarnboraaka vati na kolikerSr zptisob, svedeici o chut'ove zjernnelosti lidu a cbrazivosti eeskYch kuchakek, kde2to vepkova, je "flakota", hozena na pekae, se soli a kminem nemenne v2dy a vS'ude. KaklY deskY kraj vaki svou brarnboraeku jinak. Ve stkednich oechach zpravidla s krupkami, jinde ptidavaji tlueenY kmin, jinde dusi hojnost zeleniny, jinde pkidavaji krup, na Pellitimovsku zavatuji. testove 21nolky, zvane puciky, jinde kapani z mouky a vejce, ale Vtude houby. Houby jsou v bramborace "rozinkou v tests' . Bez hub to neni prava bramboraeka. Proto visi ye spi2ich eeskYch hospodyri platene pytliky v prilvanu, obsahujici letni houbovou kri, proto se vrS1 na sme'Sne malYch ok,tiekach Uhelneho trhu do sameho zamrazu 'Spetky podzirnnich hub: vkchny jsou ureeny pro bramboraeku. Bramboraeka snese ka20 tuk, je to skromna polevka; nemusite mit maslo, ani sadlo, zasmadku trefite i z umelet° tuku a ioje; jen kdy2 je marjanka. Na tu si v‘Sak doloae, to yarn tikam! Bud'to si ji nasu§te, anebo kupte u kokenatky. Bramboraeka take vdeene pkijme a v svem chut'ovem souladu vhodne umisti ve§kere zbytky masa (ha! ovkm pokud co zbude!), anebo gpek, joarek, butta, nakrajene na kousky, gt'avu z pedene atd.!

A proto: at' Z'ije bramboraeka, ktera 2aludek nerozktuje a neprisobi otylost — a dobre chutnani!

Zemiela nejstar gi Kromekiianka.

Loni 12. kijna, oslavovala v mest. sirotainci sve ste narozeniny vdova Al beta Stejskalova, bYvala, pradlena ye Vidni. Byl to pro ni vYznamnY den jejIho 2ivota. Pkikl starosta, jeho namestkove a take nekolik dam z kromeki2skYch charitativnich instituci. Stakenka se jen usmivala a byla naprosto spokojend.

KaldY ji tenkrate pkal, aby se doLla jests mnoha daMich let. Nebylo ji toho v gak doptano. Zemtela tie v pondeli veeer. Nikdo o torn ani nevedel. Zdalo se, k stakenka spi. V siroteinci ji men radi. Byla skromna a ticha, v2dy usmevava. Nikomu neubliLla, nikoho nezarmoutila.

Jeji pohteb se konal ye etvrtek. Na posledni ceste doprovodili stakenku eetni obeane kromeiff§ti.

Pies 5000 noOr'ell stremii a keiir v Olomouci.

Sprava mestskYch sadri v Olomouci se vzorne stard o roz'Sitovani zeleneho pasu kolem mesta. a o zasazovani stromil a okrasnYch kei4u na voln3"Tch prostranstvich a v nove zastavovan3"rch easteeh mesta. Stromy lahodi nejen oku mestskeho eloveka, ale maji velkY vYznam zdravotni. Olomoucke sady jsou chloubou mesta. Byly zalokny jig pted vice jak 100 lety a jsou ka2rokem roz§itovany. Od r. 1932 do r. 1938 bylo vysazeno y e meste, na ptedmestich a na silnicich vie jak 5000 okrasnych a ovocnSTch stromil a kekri.

Stay zveie no Haile je letos celkem uspokojivy, jak je to patrno z podzimnich friovkri. Za chladnYch dnri uhynulo site dosti mladYch zajicii, ale jinak je sta y celkern dobry. Velrni dobrY je sta y baZanta, kte17Tich nebylo tolik ji g nekolik let. Za to rapidne v.b;rva na. Kane. divokYch Je to zpusobeno zvlaS"te regulacerai vodnich ton', ponevad2 nnzi klidne zatoky a tune, ktere byly pro kachny nejlepSim sidliStem. Letos byl pozorovan na Hare jinak dosti vzacnY zjev, Ze se tu vylihlo dosti sluk, na jejich2 tah prave nyni myslivci netrnelive dekaji.

Ve sttedu, dne 6. prosince 1939.

6

MITA. Byliny zachranily obec.

J. M. N. DY jsem objevil svou byzantskou ve2 na K hote Athosu a uchYlil se do ni, abych nalez1 klid, netug il jsem, 2e jednou budou v mem 2ivote hrat tak chilaitou idohu barviva z rostlin. Nevedel jsem o nich mnoho, jen jsem o nich kdysi cosi slykl od tak zvanych odbornikil mezi syYmi ptateli.

V novem svete, kterY jsem objevil, rostliny bujely na vgech sstranach. Pkiroda zde byla ne obyeejne Stedra a rozhazovala pinYma rukama.

To misto bylo jeSte zcela nedavno majetkem klaStera a jeSte nemela Cas se tu rozhostit zka,za, ktera kraei v Slepejich zemedelske kultury.

MYtiny a y Yhony hYtily nadherou a na stezkach, po kterYch kraeivali &lye mnichove, rostly po pas vysoko di yukrasne pestrobarevne kvety.

AYSak pies nezkalenou krasu kol sebe jsem na hote Athosu klidu nedokl. Celt' den klapaly po me stezce, kterou jsem si yydla2dil kamenim, dtevaly vesnidank Ude chteli praci. Ale nemohl jsem jim ji dat. Muj aim byl sice velikY, ale domacnost skromnl. Neehteli to Vtak pochopit a nedali mi pokoj. U2 jsem se obaval zvuku jejich dtevalt, klapajicich zlovestne po kameni. Nebot' je take odhanet nekoho, koho k y am 2ene krajni nouze, a toto byl kraj, kterY prahl po praci.

Nakonec jsem videl, 2e musixn neco podniknout. mai soused umiral vysilenim z hladu.

Kdy2 se probral z mrakot, zaeal mluvit. Ptikl do teto vesnice z Caesareje, proslule tkanim krasnYch kobercil. Byl jeden z tkalcu. 0 sve praci mluvil s takovou laskou, s jakou mluvi pan o svem vernem koni. Ptines1 si s sebou do ft ecka tkalcovskY sta y, mel jej laet nad stropem na pude, nebot' kdo by v nakm splaknem svete tontil po teckYch kobercich! Mel i ntaky a kladivka, nezbytne to nastroje pro jeho temeslo. Mel take hedvabi, z ktereho se tkaii. koberce.

Nepotteboval jsem koberce, a hedvabi teprve ne. Ale nouze ye vsi byla takova, a mi g., tak 2e-, bronil, 2e jsem nevidel jineho vYchodiska, chtel jsem jej trochu potait, ne2 si od neho jeden objednat.

Jeho 2ena, diste upravena, obleeena do ptilehavYch eernYch sate, pobihala eile po pokoji, parajic matrace a poduSky a kuchajic z nich hedvabi. Neco me na tomto hedvabi zaujalo.

Byla to jeho zylaStni syta barva. Dovedel jsem se, 2e je barveno rostlinnYmi barvivy.

K memu ptekyapeni si prvni koberec, kterY jsem objednal, koupil jeden z myth ptatel. Objednal jsem druhy, ale rozhodl jsem, 2e ten u2 bude posledni, nebot' kdo by si daval delat teeke koberce v Recku? Kdo by tou2i1 po kobcrcich, ptaitYch minulYch dob a ealounove kultury, kdy ka2cle steho yani je pak spojeno s velkYm uva2ovanim a planovanim!

Zprava o uspechu prvniho koberce se roz§iiila jako lavina po celem kraji, a mole stezka se ozYvala od ram, do yeeera neodbvtnYm klapotern nekolika desitek cltevakt. V'Sichni se nabizeli, ze mi budnu delat takove koberce! Co jsem mel delat? Cihali na mne na vSech stranach a chodili za mnou, kamkoli jsem se pohnul.

Jednoho dne mi probleskla hlavou spasna myelenka: co2 kdybych zde za yedl tkani ieckYch kobercu po domacku? Mand, ie se to vvplati. Mne by to pkineslo zisk a y emici chleba.

Vinu by davaly domaci ovce, sami bychom ji sntadali a barvili bychom ji barviv y, ktera, cychom si ptipravili z divokYch rostlin, jen by nam sbiraly sta teny. Misto tureckYch vzorkfx bychom mohli tkat tecke.

Dal jsem se ihned do prace za ochotne podpory vesnidant. Nikdy nepracovaly tak amaterske race jako v mem podniku-Nastrihali jsme

VESTNtK vinu, sptedli ji a sebrali razovite motiv e z Athosu. Nyni zaala ktitova testa s tkanim vzorkil.

Ani jsem netuSil, co ptekatek mute nastavet v cestu lidska potmailost. Adkoli lido by si byli ubehali nohy hledanim prace, kdy ji dostali, pracovali ledabyle a ne gtitili se ani podyklent.

Tti vzorky koneene dopadly k ykobecne spokojenosti. Postavili jsme tti stavy a dali se do tkani koberct. Vesnidane stall kolem od rana do veeera, pozorujice pilne, jak koberce pomalu narastaji. Jejich poznamky nebyly vidycky n ejlichotivej gi a jednou jsem musel spolknouti hotkou pilulku, nebot' oni se povatovali za jedine rozhodujlei soudce v tomto oboru. I kdy jsem poslal koberce na vYstavu a dostal prvni cenu, nevyleeilo to pochybovate — aekoli mne to ptineslo zadostiudineni. Vesnieane se mi small a prohlagovali, 2e to cena je koupena Bylo to skoro pravda, nebot' za nekolik dni jsem k sve hrtze obdr2e1 fleet na zlato obsakne medaili. Nyni dostavam prvni cenu ka2c1Y rok, ale 1.12 ji neptijimam.

Kdy2 jsme se shodli na vzorcich, zaeali jsme uvatovat o problemu rostlinnYch barviv. Jakasi placha statena se nabidla na moje dotazy, 2e nam uvati zlatou barvu z cibulo yYch slupek. To vzbudilo krajni nedilveru u jedn y ze sousedek.

Obchazela nevra2ive kolem kotla, v kterem se vatily slupky a vreela: "Zlata barva!" To jsem zvedaya! VSak uvidime!'

Placha statena ztratila nakonec nervy a utekla od zapodate prace. U2 jsem se nikdy nedovedel, zdali dovede uvatit zlatou barvu, nebot' jeji sokyne uchopila vitezoslavne kotel a vylila jej.

Nyni nedala tevnivost ostatnim 2enam, aby se nepochiubily syYm vedenim. Jedna pies druhou mi ptichazely nabizet nejrozmanitejSi recepty na ptipravo yani barviv z rostlin. Uvedomoval jsem si pomalu, barvu jedna rostlina, musi ji davat take druh y. Zkoxisel jsem vkchny druhy, ktere rostly na miste. Studoval jsem starodavne barvitske umeni z Ustniho podani sousedii.

Ka2dY mesic jsem obohacoval svilj vYber barev o stale nove recepty. Z moteny jsme dosta.vali modt. Ze sugenYch smrkovYch ttisek jsme ziskavali tmavou derveri, ktere mohli rybati, kdy k ni primisili trochu dune, pou2ivat k barveni siti. Zlute odstiny jsme dostali z perskych jahod, ze Safranu a ze sumacho yYch kotena. Z jahodniku jsem dovedl ziskat della barev: z kotenii krasne rn2ove odstiny, z ktry 2lute a z mekkYch mladYch listku zelene, zachoval-li jsem uraita pravidla. Shledal jsem, barviva z rostlin se mein podle sezony. Tak na jate davaji koteny svetle rilkn you barvu, v lete Sedayou s rntovYm odleskem.

Starodavne umeni vneslo barvy do umeni, tak jako prales nebo &tingle daly tvorum v nich zijicim popud k vYvinu barev, a je Skoda, ze dnes je u2 vice merle ztraceno. Je to umeni velmi proste, a na,S1 ptedkove, jak jsem ptesvedeen, dovedli v nem vytvotiti prakticky ygechny efekty, ne tim, 2e meli velikY vYber materialu, ale z prostYch prosttedku vkm ptistupnYm, ktere umeli dovedne michat. Nedelali nic jineho, ne2 2e nanakli zruene jednu barvu na druhou nebo michali obratne jednotli ye rostliny. Myslim, ze veteina jejich objevu byla udinena nahodou. Snatili se v'Sak skrYt sve objevy pied sousedy a ptedstirali, k jejich umeni je spojeno s earovanim, ponevad2 tak jim vynaklo penize.

Mam nyni velkY bohatY vYber barev z rostlin, a recept je u vkch skoro stejny. Hlavni pravi-. dlo z ni: rostliny dobe vyvatit a barvivo nechat ssednout. K tomu aivame ye vetSine pada motske vody, nekdy take octa, kamencoy e vody, vapenne vody a v tidkYch ptipadech take popela ze dteva.

Nag prumysl ptekonal tt'astne prvni zaeatky, a dnes mil2eme tics, .2e nak koberce bYvaji na evropskYch vYstave.ch jedny z nejlepSicn. I Hitler ma jeden. Muze jejich slava saha,c jeSte vYAe? DruhYm vysledkem na gi prace je, ze ye vetnici neni nezamestnanYch. I stare. babieka, ma dnes hospodatskou cenu. Dtive, u2 nemhla sbirat klasy a chrasti v lese nebo past kozy, Wala jen btemenem. Jeji pohfeb byl mezi sl-

Strana zami provazen uleheenYm oddychnutim. Bylo zvykem, ze kdy u2 nemohla pracovat, davali ii prave jen tolik jidla, cby nezemtela hlady, tak2e sebemeng nemoc ji sklatila v hrob. Nebylo to z krutosti, byl to proste ptikaz nutnosti, podeptenY prostodugnYm nazorem, '2e pro stare a slabe neni lepSiho mista ne2 nebe. Dues vydelavaji stateny tak jako ostatni. Barvi, ptedou a svinuji vinu. Jedna z nich ma i svtij vlastni stay a Yyrabi jedny z nejlepSich kobercn. take zaky a je jednou z nejnspanejSich Onelek, jake jsem kdy poznal. Je to ona placha statena, ktera se mi ze zaeatku nabidla, 2e uvali zlatou barvu.

STAT, KTER NEZNA JI2 17 LET DLLTHY. Bohatstvim Iranu (Persie) je Vida. Vnitini iranska nahorni planina je sice pouSt', ale jakmile ptijde dostatek vlahy, objevi se bujna vegetace jako pod dotekem kouzelneho proutku.

Ptida je celkem velmi nrodna a2 na some pouAti ye sttedu a na vSrchode zeme. Hospodatstvi je oveem stale je gte extensivni a vSitaek neodpovide, vtibec nrodnosti pudy. Je take nedosta.tek lidi, kteti by vzdelavali perdu, nebot' koeovni pastevci nechteji se usaditi na pale nmaly.

Pies to v§ak je nroda Oenice takova, 2e se vyvall, sklizi se velike mno2stvi jeemene, baviny (40,0000 tun prnmerne roene), tepy cukrovky, jej g pestovant ,;e v posledni dobe velmi ro7Aitilo (ji2 v r. 1937 17,000 ha), tabaku, daje, maku a rs'72e v kaspickSrch provinciich. K zemedelstvi hodi se velmi dobie zejmena iranskS7 Azerbejd2an na *Dade s nahorni rovinou kolem jezera Urmia, kterSr se dues nazkva Rezaio.

Lesy a haje prostiraji se na severu na kaspickem svahu, kde je mnoho stalet3ich listnaOich velikann, a na jihu v nekterS7ch ndolich pohoti Zagres. V techto lesich je mnoho divoke zvete, medvedt, leopardn a j. Tato zvet je velkm ka,dlem pro lovce.

Choy domacich zvitat je hodne rozeiten, ale na ph. hovezi dobytek se nepestuje tak pro maso jako sill:6e pro zemedelske prace a pro dopravu. Velbloud postupne mizi a ustupuje autokaru a nakladnimu autu, ktere pronika do zeme s postupujici modernisaci. K nakladni doprave se jegte hojne pou'Ziva mezki, jicM lze potkati karavany o nekolika stech i vice kusech.

SkuteenSrm bohatstvim Iranu je fgak ovce, ktera dava, vzacnou koLt'inu — persian, astrachan a karakul. V posledni dobe se konaji pokusy s pestovanim tohoto druhu ovci v Habe'ai, jejiz nahorni rovina je pry pro tento neel velmi vhodna.

Iranska ptda je v'6ak bohata take svS7m obsahem. Nafta je tu skoro v gude. Vedle tohoto obrovskeho bohatstvi ma Iran loMska 2elezne rudy v Samnanu, lonska rudy olovene, rnedene a niklove u Ispahanu. V pohoti Elbuz a Shirga jsou doly na uhli, kyslienik 'Z'eleznatS7 se vyskytuje ye velkem mno2stvi v Oine ormuzske.

Nechybi ani drahocennST tyrkys v Perskem zalivu v g apuru. Pfesne mineralogicke mapy Iranu dosud neni, nebot' podzemni bohatstvi zeme nebylo dosud dtkladne prozkoumano.

Hospodatska, 6innost zeme je prozatim podminena veteinou cizi iniciativou. Investice zahranieniho kapitalu veetne spoleenosti AngloIranian dosahly nedavno pies 22 milionn liber; stouply take investice kapitalu ffiskeho.

V roce 1928-29 civil statni rozpoeet 277 milionn a stoupl v r. 1938-39 na 1529 miliontl ptedev§im prnmyslovou organisaci zeme. Hlavni piijmy statu v r. 1937-38 byly rozdeleny takto: cla 291 mil., ptime dame 130 mil., statni monopoly 290 mil., hlavni vSrdaje statu takto: 372 mil. obrana zeme, tedy etvrtina celkove bilance, 201 mil. na stavbu novSrch tovaren, 102 mil. na vytditi nerostneho bohatstvi, 95 mil. na stavbu silnic, 105 mil. na stavbu komunikaci krome teleznic, ktere se buduji z vS7nosu zvlaetni dame na cukr a dal a z east z v3ite2ku spoleenosti Anglo-Iranian. Iran nema rnbec vnitiniho dluhu, zahranieni dluh je nepatrn3"T (Anglie) tim, Sovety ekrtly carske dluhy. Pies to, ze v poslednich dvou letech obeli bankovek byl zdvojnasoben, koy ove kryti zUstalo skoro nezmeneno. Oinilo v minulem roce 79 proc., v r. 1936 dokonce 102 proc. a v r. 1935 135 proc.

YikeTNIE

Strana 11

?Marini Organ Slo y anske Fodporujief Jednoty Statn Texas.

Official OrFan of Slavonic Benevolent AM>• elation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA

MOUCTA—EDITOR

Vydavatele — Publishers ("ECHOSLOVAX PUBL. CO,, West, Texas Ptedplatne $1.00 rodne. Do stare vlasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zminy adrea zazilajl se do Hlavni rffadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas. eigkere dopisy, pfedplatne, oznamky, buetai adrezovany na Vestnik. West, Texas Vistutk has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Josef Kalus: ZMOCNI SE MtCH OVORil Zmocni se myth dvorfn zmocni se myth poll, vezmi moje ovce, kone, kravy, voly, do naha mne yysylee, zuj mi krpce s nohou, ze vkch nejchudSich mne udifi pod oblohou; oddane vSak lasky k brattim, k rodne zemi na S'irokem svete nikdo nevezme mi.

Opugtene maminky. Nadarmo se netika, jedni rodiee dovedou uZivit deset deti, ale deset deti ae neuZivi jedny rodiee. A kdya tikame slovo maminka, predstavujeme si mladiekou maminku, takovou veselou, na det'atko pyS'nou a pinou smichu. Ale jsou i jine maminky. Maji velke, odrostle deti, ktere se rozbehly do sveta.

Ty deti u2 samy maji deti a snacha vi si se vim lope rady a vaechno zatizuje jinak, nea maminka. Maminka ua s oblideje davno ztratila stopy bYvale krasy. Ruce ma uzlovite, je gpatna na nohy a jenom oci jsou jako bYvaly: vgechno hned vidi. A tak to maminka sedi nekde v obydli a yeeer co yeeer se sklada samota od kouta do kouta, od roku do roku, od stropu k podlaze. A deti aiji. Maji starosti a lasky, mail praci a svoji domacnost, maji nejake piijmy, pratele, 'term. A ani byste neiekli, jak bYvaji deti skoupe. Ne snad na penize: ale na eas, pozornost a lasku. Kdya o mamince hovoti, svita jim tvale a tikaji: moje mama? To je znamenita, mama. Ale tim nejak konei vYraz lasky pro maminku. Maminka doma pere a uklizi, plete a eisti. Maminka ma doma dvakrat do dne vSedni den, ale nikdy nema, svatek. Ve svatek odchazeji•deti po s yYch zabavach a maminka sedi doma a kouta do setmeni. A /lady *tiji deti i jindy, ne2 2ije maminka, 'aiji den jako den a net se odhodlaji napsat psani, uteee mesic i vice. A mama s tim jednim psanim vystaei hodiny a hodiny, dny a veeery. Lakome jsou lasky velkYch dal. A dnes je vie net jindy tieba valit si mamineina zivota, jeji nazorfn mamineinych vrasek. A kdya jsou ve starYch lidech nejake vrtochy nebo podivnosti — coa pak to vadi? Nesnesly maminky tisice a tisice podivnosti a vrtocht s yYch deti? Nepeenvaly maminky prave o to, aby z detskYch vrtocht se stal dobrY mu g nebo dobra 2ena, cely &ova, kterY unese eestne Zivot? A dim to, k se ji skoro nikdy nepodari docilit, aby deti staly prase tak odpovedne ku syYm rodiafim, jak stall rodide k detem? Jenom proto, k se jejich laska tak yelike', a nenaroena, k zUstava, i kdy se na ni zapomina? Vzpomeinte si, ted', ihned. Neodkladejte to ani na chvili. Je velmi tOke zestarnout, je vie ne2 teZke nemit nikdy nic svateeniho v Zivote. A nejtefSi je vedet, Ze na nas malt) mysli ti, ktere tolik milujeme. Nezapominejte na maminky. Jejich rukama proaa vkchno, co nam dneS edstalo. A nikdo z nAS nesmi 7,11atat pooittun sarnoty a opu8teriostl,

Poita do t eskoslovenska je pfijimana. Na nekolik dotazu ohledne spojeni se starou vlasti sdelujeme, ze americke poetovni urady pfijimaji dopisy a listky, ureene do tak zv. Protektordtu a na Slovensko. Nepfijimaji ve'ak baliaky a poeta rovne2 nevyclava po govnich penanich poukazek do techto zemi. Nemusime pkipominati naLim etenaitm, aby byli opatrni, co do stare vlasti piei a nezpOsobili tam nekomu zbyteenYch Narod jako moudrS, hospodai musi vedet o kaidem svem ptislu'Aniku, o tom, co se s nim deje, zda on, jeho iena a dell pini a mohou p1nit trvale ukol, jakSr jim uklada prislu§enstvi k narodnimu kmenu.

Zil ei neiil Robin Hood? Postava Alechetneho rytite Robina Hooda, kterY bohatYm bral a chudym rozdaval, path do one skupiny bajnych zjevfn jea si vytvorila lidove, fantasie. KaRlY narod ma nejakeho sveho Robina Hooda — Cechoslovaci jak znamo maji JannSika aneb Babinskeho. Hobinu Hoodovi se v'Sak dostalo to cti, k se jeho osobnosti ujal nejdtive slavnY anglicky spisovatel Walter Scott, jeho "Ivanfioe" je znam snad ve vkch jazycich, a pied nekolika lety znamY a slavny filmovy herec Fairbanks, kterY napsal celkem 40 takove libreto o Hoodovi. Toto libreto stalo se podkladem velikeho americkeho filmu. Zda Robin Hood ail take y e skuteenosti — o to se dodnes vedecke akoly historicke prou. Vime o nem jen to, ae roku 1377 se po prve zjevuje v literature a to v jedne basni Langlandove. Pozdeji se jeho jmeno zjevuje y e stare skotske kronice Wyntownove a v legendach a povestech. Podle nich Robin Hood v dobe Richarda Lvi Srdce, zastaval se nejen chudYch proti bohatYm, ale i bojoval na strane domaciho lidu proti Normanam, kteti tehdy konali vpady do Anglie. Zda vSak Robin Hood skuteene Zil ei ne211, nevi se bezpeene a my na' se nevi, kdy vznikla jeho legendarni postava.

Prize* el osobni nechut' jednotlivol k jednotlivcam nikdy nezkaltei yam zrak tou merou, abyste idealn sveho, zdaru drahe nam Jednoty nepostichli.

Za R. Jaromirem Pgenkou. 6eskoslovenska Amerika stiaena byla velikou ztratou, nebot' 29. listopadu zemtel R. J. Pknka, spisovatel a jeden z nejptednejAich novinaiu a narodnich pracovnilca. Zemtel v nemocnici Passavant, kde pied dverna tYdny se podrobil vaane operaci 2aludku. Stay jeho byl v prvnich nekolika dnech po operaci krajne valnY, ale do tYdne zlepAil se tak, Ze byly nejlepS1 nadeje na uzdraveni. Osud vS'ak rozhodl jinak a zaketna 2aludedni choroba ptivodila konec 2ivota muk plodneho, soueasne vAak pohnuteho a pestreho. Sefredaktor chicagske Svornosti — pinYm jmenem Rudolf Jaromir Pg enieka — narodil se 21. btezna roku 1875 v Jindtichovu Hradci, kde studoval na vy§gymnasia. Ve veku 19 let odekl do Afriky, kde ztravil jako vojin cizinecke legie v posadkach Afairu a v pustinach na hranicich Maroka a na pokraji Sahary etyti a pill roku. Roku 1899 ptijel do Pali& jako naturalisovany Francouz. Pracoval zde v tovarne, po to byl ueitelem francouzftiny, potadatelem yYprav z Prahy na svetovou vYstavu r. 1900 a dopisovatelem do OeskYch listu v Praze a v Chicagu. Roku 1901 povolal ho vydavatel Amerikana p. Geringer do Ameriky a dal mu zamestnani, zprvu v administraci, pak se stal Clenem redakce. Roku 1903 pojal za manaelku sleenu Augustu Geringerovu, dceru p. Geringera a r. 1907 podnikli manNenkovi prvni cestu do stare vlasti. Sotva se zesnulY dostal do Ameriky, sudastnil se ndrodniho a osvetoveho ruchu. Byl jednim ze zakladatelii C. A. Tiskove Kancelate, pozdeji byl jejim tajemnikem a koneene redaktorem. PH podatku valky byl svolavatelem pamatne schilze v Plzenskem parku a jednim z organisatoril a hlavnich pracovnika hnuti americkYch techoslovaku v zajmu osvobozeni stare vlasti. Od zaeatku sve aurnalisticke dinnosti byl R. J. Pgenka einnYm literarne a napsal celou tadu povidek, novel, romanfi i divadelnich her. Jeho hra "Bordynkati" ze aivota Ceske Ameriky docilila velkeho Uspechu v krajanskYch osadach i ve stare vlasti. Po Meet let, kdy se ujal redakce kalendate "Amerikana", nejvetLlao a obsahov6 nejeenn6giho ceskeho kalendal .e, rok jako rok pike Pkenka povidku, novelku nebo

Ve stfedu, dne 6. prosince 1939. romanek pro tuto publikaci. K nekterYm z praci tech pou2i1 pisatel svYch zkueenosti ze Hvota v Africe, ne2 crevaZna veteina z nich eerpa, latku ze aiveta krajanu americk3"7ch, z jich boje o uznani v mori cizoty, jich zapasu o udraeni ndrodniho citfni, jich einnosti spolkove, nArodni, kulturni, jich zkueenosti a teZkYch zkoueek v dobach katastrof, jako byla svetova valka a jako byla krise posledni doby. Cinnost redaktora Peenity neomezovala se vSak na novinalstvi a spisovatelstvi. Byl hybnou silou Pevecke SPoleenosti Bedrich Smetana, od zalo2eni byl alenem Ceskeho Umeleckeho Klubu, byl jednim z organisatora zajezdu Peveckeho Sdru2eni PratskYch ueitehl do Ameriky atd. Se svoji choti pcdnikl R. J. Peenka mnoho test pc) Severni Americe a jeho cestovni erty byly dychtive vyhledavany tisici americkymi etenah aeskYch easoZ kakie cesty privezi s sebou novou pisemnou praci, romanek nebo povidku pro kalendal Amerikan, v2dy s novYm nametem, v2dy z ho prosti. edi a ka2,da z nich je kusem historic naei zamokske vetve. V poslednich mesicich psal redaktor Peenka zajimave Hanky do Svornosti, v nich2 svYnt bystrYm perem probiral evropske ucialosti a zejmena ty, ktere se pkimo i nepHmo dotYkaly na g stare vlasti. ZeSnuly zanechava zde Zalem zdrcenou man2elku pi. Augustu Peenkovou, sestru pi. Justinu Hanusovou, bratra a sestru ye stare vlasti, evakrovou pi.

Vlastu Vra.zovou, netet sl. Vlastu Adelu Vrazoyou, rodiny evaltra Vladimira a Miroslava Geyingerti. Pero znameniteno aurnalisty a spisovatele R. J. Peenky se zastavilo navkly. reichni, kteri ho znali z jeho praci a cela, esl. Amerika zachovaji R. Jaromira Peenku nav2dy ve sve parneti. Cest jeho pamatce!

Laska, plodi. Mezi dobre vlastnosti eeskeho lidu path soucit s potrebnYrn. Nae lid ma, dobre srdce, srdce v2dy pl'istupne prosbe potiebneho, na„S" lid si rozumi a dovede si vze.j.emne pomoci.

Tak, jako ma, vrozenou lasku k praci a pochopeni pro poi'adek, tak ina i vyvinuty smysl pro pomoc. Neprehlednete cloklad krasneho porozumeni pro pomoc poti'ebnYm, jet na g krajanske verejnosti podaly houstonSke damy, spolusestry naeeho Bratrstva, o eem2 zevrubne pile chot' Csl. konsula pani Hollubova. Opattily venovane i koupene ruzne prakticke veci pro na2e hochy v Csl. armade ye Francii, jet jim byly ihned odesiany. Stateeni hok dostanou darek na Vanoce od neznarnYch jim rodaka z Ameriky a dareaky je zajiste mile poteei i posill moraine. Jeete je eas poein houstonskYch Veelieek nasiedovati v jinYch osa.dach. Ceskoslovenska, tvof'ici se armada je ubytovana na pobfe2i Stredozemniho more zapadne od v bYvalem taboi.e epanelskYch uprchlika.

NovY domov Oechoslovakii tvoli rady dlouhYch drevenYch obytnYch baraku, s kancelatemi, kuchynemi, skladi'eti a prislu'enYmi budovami.

V jednom baraku se mute umistit a2 120 vojakit a pies svou jednoduchost jsou baraky o mnoho lepei net Ceske "zemijanky" v Rusku.

Nova uniforma Csl. vojska ye Francii je znaane podobna stejnokroji vojaku prvni republiky: ma otevrene limce a jine men2i zmeny. Pro v'eechny es'. vojiny plati jen jedno mu2ne heslo "Se etitem nebo na kite". Tabor jiste potvrdi slavnou historii oeskoslovenske legie ye Francii, v jejich svetlYch elepejich bude ka2dY vojak novo Csl. annady ve French pevne kraeeti ke koneenernu viterstvi. Parnatujte na tyto hochy nejakYm darkem k Vanocilm, darujte na tuto krasnou vec bud' nejakY etvrt'ak Ci kupte nekterou z veci, udanYch v dopise pi. Holluboye a uointe tak ihned. Co takto dame — sobe dame!

Pchostinske vysteupeui westske Slavic v Seaten. 1.12 tuto nedeli naskytne se usedlikftm pH Seaton a okoli pr le2ites shlednouti ofisobivY obraz ze Hvota "Budem Ht na veky", kterY sehraje Slavic v sini fadu Hvezda Texasu. hry je velmi poutavy a pouenY zaroven, vrcholive sceny sesiluje zpev smiAeneho sboru, dramaticke vyvrcholeni hry vas jiste podmani. ReNser a sbormistr Slavic — dr. Jill Pazdral — zpodobni hlavni iiotiu deje, jine Alohy jsou dobre obsazeny, v prest,Avcc promluvi be obecen= Meth. Pazdral. stvu osvedee.m:i ,C.110 Zap06Ile Obecestvo n ttpozo:. pfesail sedm,

Ve stfedu, dne 6. prosince 1939.

Jan Masaryk ye Fort Worth a Waco. V pondeli 11. prosince vystoupi ye Fort Worth pled americkou vefejnost syn presidenta Osvoboditele Masaryka, dlouholety csl. vyslanec v Anglii — Jan Masaryk — vybornY feenik, ovladajici anglietinu perfektne, co2 mu usnadriuje naproste uchyceni pozornosti anglicky mluvicich posluchaa. Den na to — 12. prosince — bude nag vakny navetevnik Texasu feeniti ye Waco. Neni tfeba ptipominati, aby nazi krajane, pokud jim bude mo2no, dostavili se na pfednaeku Jana Masaryka v poetu nejhojnejeim.

Neekodilo by, kdyby naee dobre Ceske 2eny a devdata ustrojily se do narodniho kroje, eima by pfispely k dosakni veteiho lesku vedera i pfihodne propagate esl. lidoveho umeni. Hled'me vyu2it kakle pfileaitosti k uddeni sympatii americke vefejnosti pro doeasne pokoknY narod, hled'me tyto sympatie prohioubit. Bude jich a snad v dobe dosti blizke velmi zapotfebi.

Sov'ety udefily na maleho souseda — Finsko.

Stalin die veeho ma v fimyslu ovladnouti feechny severske staty — Finsko, Norvekko a Svedsko. Poualva methody Hitlerovy, zeista jasna vyzvecla bezpeenost hranic Sovetil a 26.da, na malYch sousedech strategicky dfile2ite ostrovy a pohranidni pasma. Finove po nekolikatYdennim vyjednavani byli ochotni k ureitYm fistupkum ne2 postavili se proti ohrokni svrchovanosti svoji republiky. Ruda armada na to napadla, malt' narod a vtrhla do Finska tfemi smery. Stateeni Finove postavili se vetfelcem hrdinsky na odpor a malt dopsud neodekavane Uspechy. Celt' svet mimo Nemecka stoji se sympatiemi na strane Fint, co2 materielne oveem jim nepomfik. Ohromna fikesila rude armady na konec s velkYmi ztratami Finy udold. Co mini Stalin? Kam smefuji jeho posledni zasahy? Proe Sovety usiluji o zabezpeeeni daletitYch posit v Baltu a moil. severnim? Male severske staty nejsou Rusku nebezpedny a nestoji mu v ceste. Rusko se obava, — Nemca! A die fisudkil nejlep gich mozku Nemci a Rusove se stketnou zapasem ohromnYm — bude to boj na aivot a smrt!

PSI DO VALKY. Dnes se cviei po celem svete psi pro valeenou sluabu. Rusko ma svou ekolu pro psy v Moskva, Japonsko ma vYcvikove tabory u2 od roku 1933.

Take v Polsku byly a v Italii jsou tabory pro valedne psy beine.

Psi se cviei k mnoha ucelum. Uaiva, se jich It dorueovani spray lekafirm a hlidkam. Pohybuji se rychle po nerovnem terenu a nelekaji se ani vody. Pfipne-li se jim It obojku drat telefonniho vedeni, polog linku rychieji a tieeji nee elovek. Nosi na htbete zasoby a dovedou pracovati i s maskou.

Psil se u2ivalo ye valce u2 od pradavnYch dob.

Herodot pine, 2e Cyrus mel valeene psy. Podle Plutarcha psi hlidka zachranila korintskou posadku. Filip Macedonsky u2il psfi. pri dobYvani Argole. Rimeti psi stre2ili valy Gallove meli psy, kteit nikdy neopoueteli svYch panil. Kelteti psi byli vycvieeni, aby skakali konim na nozdry. Attilovi Hunove meli s sebou obrovske psy.

Ve stfedoveku se psfru2ivalo jeete hojneji. Mely je skotske oddly. SvYcareti a burgundeti psi bojovali zufive u Gransonu a Moratu. Finove byli prosluli tim, 2e dovedli cvidit psy k bojfim s jizdou. Roku 1799 doporueil Napoleon Marmontovi, aby u2il k stkekni Alexandrie psd.

Roku 1870 men Nemo' psy, ktefi je chranili na pochodu, k stkekni taborfi a k spojovaci s1u2be. Roku 1914 mela nemecka armada 600 vycvieenych psfr. Francie zakla cvieit psy roku 1916.

Za valky vykonali psi mnoho hrdinskYch Ottawa, Ont. — Tiskovi censofi kanadske vlady minulY tYden vyloucili z poetovni dopravy do Kanady 12 periodickych publikaci, vydavanYch ve Spoj. Statech i jinde. Krome toho byly zastaveny i nektere dasopisy v Kanade, hlavne komunisticke. Stalo se tak na zaklade paragrafu 39A naitzeni o obrane Kanady, die rieho2 je zaka,' van° rozeifovani zprav, jen by mohly vyvolati nespoKojeinost .anebo pfedpoia-:

tot u cizich viadi

VESTN 8

0091 DOPISOVATELSKi Crosby, Texas.

Ctend redakce a mill etenati!

Ptipravuji se k tomuto psani 12 nekolik tYdnft a v2dycky mne do toho nee° vleze a zas to odlo2im, ale dnes jsem si pfedni dveke uzamknula a myslim si, at' si klepou, ja nejsem doma; ale ze zvedavosti, kterou Pan Bah 2ene dal, vadycky vstanu a nahlednu, kdo to asi je, a /lady mne to az moc mrzi, ze jsem doma nebyla. Ano, nekdy jest lei*, kdy2 elovek zustane na chvili se svYmi smutnYmi myglenkami sam. tim vice elovek o nich miuvi, tim tikji se na to zapomina. Nektery elovek na oko je vas yelikY pfitel, ale kdyl vas maze do tiveho bodnout, tak se mu ulehdi. Mela jsem tu test v mem 2ivote 112 kolikrat, ponevad2 se neatest u mne u2 kolikrat zastavilo, a zas nova, a kolik jich jeete bude, to je osud Bo21. Ka2dY z nas je chybujici i trpici. Ten chybujici ma se poueiti a chyby svoje omluviti, neb nekterY za sve chyby mnoho zkouei, a ten trpici zase se ma poteeiti, povzbuditi, aby neklesal pod svYm km, neb vetime-li v Boha, on nam da i silu a oddanost, abychom ten kfia unesli. Vklyt' i on vlo2i1 na sveho syna telly kii2 a byl bez viny, bez chyb, ale obetoval se za na ge hitchy. A tak nepomlouvejme bez pfiein. Mam tea pfitelkyne, na ktere jsem hrda. Tyto damy proely ekolou 2ivota, poznaly co je klam a co je pravda, a malichernou zavist neznaji. Ty jsou pravYm pokladem v naeem 2iti a jejich pi • telstvi zati jako svetlo na majaku ye vzboutenem moil. My vime, 2e nekdo nad nami dr2i ochrannou ruku, ktero, zachycuje a zmirfiuje elehy zlomyslnych jazykil a ktere vas povzbudi, abyste nepropadli v bezmeznou nedilvefivost v dobrotu lidskou. Ano, pkatelstvi je poklad i sill lidskeho 2ivota, bez neho by se telko zilo. Vy et'astni, kteit mate kolem sebe kruh rodinnY, kde 2ijete et'astne a nezaleti vam tolik na torn, kdo z cizich vas jeete rad ma. Vy nennakte pochopiti, jak se elovek citi, kdy2 zde nikoho nema. Ale neprave pfatelstvi mute vam bYti tak jako penize jsou neprave a faith* tak i pkedstirane pkatelstvi bYva, do oei chvalit a po strane gkodit, snikvat, to dovede mnoho lidi a povakji to za uplimnost, kdy2 neetrne se vysloyi. Ale jen eista studanka eistou vodu dava. Ukazovat na chyby svYch spolubli2nich, kdy2 vam tito nic nedelaji, je nizke Obzvlatte kdy2 ti lidi ani nezname a slyeeli jsme nee°, eemu se nesmi viry dat. To veechno jste, mile etenalky, v aivote za'ally a vite jak yam bylo, kdyt jste mely vedle sebe duet, ktere. pit vas stala. Mame zde stare pflslovi: Kdo blatem hate, ten se prvni umak.

To je jiste a nesmime si k srdci brati to, co teknou usta nezodpovednYch lidi. Vzdelani bide nepomlouvaji, ti nemaji eas a smysl na podobne veci. Kolik z nas si na den Dikiwzdani vzpomelo, cim jsme si povinni za ty dary, ktere Huh nam dal? Makme dekovat ze bydlime v zemi, ktera, neni valkou rortrhana a nyakme mluvit jakou keel se nam libi, a jako je to 2ivokni takove, jen kdy2 nebylo horei.

Na den Dikfivzdani pfipadalo na ge vYroei sfiatku, a ja, na to myslela, 2e osud nas tak dlouho nechal pospolu Pane' nam zapreelo, toe se elovek citi, k zase na rok nem udeld. V nagem Harris okresu nemame pry plakat o toho tady pramerne byva, az moc. Zahradky tu mame moc pekne, jestli nam je jeete neslizne mraz. Jahod mam letos 12 fadkfi, tak jestli nebude velika zima, tak budou skoro rodit. Pfedloni jsem mela 4 fadky a stfaila jsem 20 dolaril. Loni mne zas veecky sazeeky pies leto vyschly. Tak se teelm ze na rok zase z nich zbohatnu.

Rada eitam o osadach, kde pilne pracuji pro Narodni Sdrukni, jako pit Seaton a Temple.

Pfala bych si tam mezi vami bydlet. Tady u nos je nas malo pro nee° podobneho pracovat. jsme to nekolikrat zaeali, ale vZdy se najde nekdo a strhne v§echno zpatky.

Dne 29. jsme poi•adali na g eesko-bratrskST bazar a vydakil se nad odekavani. KaZdS7 rok delame lepg i a letos jsme udelali nejiep gi, poeas1 bylo pane a tak vtecko glo pekne. VaM, mile ptitelkyn v Houton% co jste may ode Itne

jistky nad dekyi /14110 v006t kotrul Ptipa&

Strana 13. ly. Deseti centova eisla deka pi. Sam Gentrova, v Crosby a 5 centova, deka pitpadla pi. Leo Dedek v Sheldon. Tak ktere jste nic nobdr2ely, tak se nermut'te. Na rok yam dame pitle2itost zas a tak budete et'astne zas vy.

V nedeli dne 26. byli jsme v Houstonu u tefanika na peknem divadle, co2 nas star' velice pobavilo, a 2e herci velice pane divadlo sehrali, za to jim veecka eest.

Dnes, na, Dikavzdani mall jsme u nas vza,cnou navetevu, p. a pi. Peter S' upakovi z Deming, N. M. Tak yam dekuji za besedu a ptijed'te zas.

Vidite, ze tento dopis jsem natahla dosti dlouhY, tedy se na mne za to nezlobte. Jak ja zaenu, tak tomu neni konce, a ze je tady mesic prosinec, tak yam u2 brzo dam "good-bye", neb 112 jsem si svaj terrain vyslouaila, tak dam zas pfilektost jinYm, aby dostali takovou test jakou ja jsem dostala.

Dnes je 112 po Dikteineni, poeasi velice krasne, ale pod nohami blata az moc. Veera veder byli jsme na pekne svatbe v Houstonu u 8tefanikti. Pan a pan' 8ilhanovi vdavali jejich prvni dceru Mafenku za pana Lebra. Novomanklum path nage blahoptani.

Tak vidite, jak jsem smutne muj dopis zadala psat a se svatbou ho konelm, a tak u2 se yam poklonim a zastavam jako Anna Orsagova. itad Hvezda Miru cis. 33.

Bellville, Texas.

Cteni bratfi a sestry!

Timto yam davam na vedomost, ze plied schfizi budeme konat priati nedeli 10. prosince 1939 na jednu hodinu odpoledne. Tedy nezapomente na tuto nedeli a dostavte se v co nejveteim poetu, protae nam tea ofipada volba lifedniky podle chuti. S bratrskYm pozdravem, Ufedniky podl chuti. S bratrskYm pozdravem, Jos. F. Mikeska, taj. itad Pokrok Texasu 'Cis. 1.

Cteni bratii a sestry!

Na nedeli 10. prosince o 2 hodinach odpoledne bude naee kadova vYrodni schtize.

Tak vas uvedomuji, 2e tato schnze je velice dulelita. Budeme volit afedniky na celY rok 1940, tak je na vas, bratit a sestry, abyste jeden kaklY byl ve schuzi pittomen. Take se budou volit posianci do sjezdu hlavniho tadu, CO2.■ bude zvIdete dule2ite, neb tam musime poslat eleny, ktefi maji nazi Jednetu na srdci, a ne jen tam jeti a mit se dolok na iitraty spolku. Tak nezapomente na to datum 10. prosince a piljd'te jeden kaWY, neb mom pro vas neco tajneho, co se nesmi prozradit. Jen tak pbgeptmo — budeme tarn snad mit beeku totorn chceme zjednat ho peniveho. A tak si i nejakY sandwich. No sestry, ktera, pfinesete nejakY kolde nebo cake, budete vitana, — vite, neni to nucene, ale jen prineste, vaak se to nezkazi. S pozdravem, Ed. L. Hrt8ka, taj. ftad gtefinik cis. 142, Houston, Te Ve vYroe'ni schrizi fadu 8tefanik els. 142, Houston, Texas, v nedeli dne 3. prosince 1939 zvoieni byli nasledujici &move za Atedniky: Pfedseda Fr. Klima, mistopfedseda Vojtech 8ebek, tajemnik Alois Vaja, ueetni St. Kuropata, pokladnik Br. Beean, prrivodel B. Otvrtnik 1VIajetkovY. vYbor: Fr. Beean, B. etvrtnik, Jan Kovat, Pavia Studnidna, Alois Vaja.

Vyslanec do sjezdu: Alois Vaja. Nahradnik: Frank Bee'an. — DOM vYbory pti gti schtzi.

S bratrskYm pozdravem, Alois Vaja, taj.

Rad Nova Ratolest cis. 41, Port Lavaca, Tex. Ctene sestry a bratil!

Timto vas laskave Mdam, abyste se v pinem poetu dostavili do vkroeni schrize naaeho ta, du, ktera bude konana druhou nedeli, totia 10. prosince, ye 2 hodiny odpoledne. V teto schtizi bude se konati voiba Ailednikri pro ptieti rok 1940. Bratki a sestry, jest vaai povinnosti, abyste se do teto schaze dostavili a zvoIili tkedniky schopne It vedeni spolkovYch zalefttosti, Tel; upozorriuji eleny, ktefi jsou s placenim pozaclu, aby se vyrovnali.

-i,witf,vAkm..portlravern,

Alm Frances D at#

V ESTNIK

Strana 14

Rozmallifosti.

PSANO NA KLINICE. Sama jsem za dobu 18 mesicu, ztravenYch v nemocnici, poznala, Ze-tam neni jen smutno, je tam — bohudik — i veselo!

A nejveseleji je v detskem pokoji! Ti mali pacienti si pranic nedelaji z tech svYch bolesti, a ani o nich nevedou sahodlouhe debaty, jak bYvá na salech mezi starSimi a starYmi. Kdyt nekdy pan doktor pii vySetrovani trochu primaakne, dovede malY pacient taky upozorniti.

Jako maid DaSenka se oborila na pana docenta: "Nemaekej mi biko, ty hoSkyvej!". Ale moudrejSi etyrleta Martieka ji honem napomind: "NeSeie! On mysli, Ze bude S Stekat jako mtij pejSek, dy2 mu Zmaeknu bZiSko. ' A pani doktori, jako na povel, obraceji se honem k oknu. Peed "velkou visitaci" je s detmi poti2. To mabYti nejvetSi klid a poradek. Ale deti zrovna dostanou napad hrati si "na valku". A ut• litaji papiry, pomeraneova, ktra, ba i polStare.

A nejvic "munice" je ovSem uprostred pokoje.

A sestra, chudak, upozornena krikem, honem pribiha, "zachrariovat situaci". Jen tak tak ueini poradek, a visita u vchazi. Mal 7 Karlik, as ttilety, takto valky mudrc, dobre si zapamatoval slova: Visita jde. A kdy2 koneene visita sepjal drobne rueky pied panem docentem, a s uptimnosti jemu vlastni, poprosil: "Pane visito, prosim vas, mil.Zu u2 papat, já mm takovY hlad! ' Jeho soused Jenda Ma zas'e jinou prosbu: "Pane procente, opejujte mi thedjidta". Nekdy rozrnary a napady capartU ale maji, nebo mohou miti i neptijemne nasledky pro sestry oSetrovatelky. PriSla visita, a Mireenv "teplotni listek" nebyl k nalezeni! Sestry dostaly svtij dil, musely vyslechnout cosi o "poradku", kdy2 koneene "teplotni listek" byl St astne nalezen v Mirkove skleniece s limonadou, oveem rortrhanY na kousky. "Jd'Sem nemoh' Spat, tak Sem i poStel lodieky", omlouva se maly provinilec tak zkrouSene, Ze mu musi lekar i sestry odpustit!

A Zivot v pokoji, kde se sejde nekolik deveat, tak od 15 do 20, to je kapitola sama pro sebe!

Jsou tam vSak vitany i starSi zkuSene Zeny, ktere dobromyslne zastupuji jejich maminky. zabava v takovem pokoji sestava ponejvice z kritiky lekatii, to se mute snad kaZdY lehko domyslet! KaZda. ma, (z tech mladSich ovSem) svaj ideal ukrytY v nejtmavSim koutku srdce, a ani na rentgenu to nenajdou! Kdepak se s tim pochlubit! A prozradi-li se nahodou, pak jiste ihned uslyi celou radu podatenYch i nepodarenYch vtipti a nara,Zek! A o nejakY ten verSik s pripojenou karikaturou, poveSeny nad hlavou "potrefene" se uZ postarala "vdeena. pacientka". NemtiZe-li se jeSte, chudal prozrazena, pohnouti, aby listek odstranila, trne hrtzou, co tomu rekne "ON", as to uvidi.

4 Objevi-li se na oddeleni nejaky novY lekar nebo medik, je ovSem hlavnim bodem celodenni i veeerni zabavy. "Ma krasne vlasy, vid'?"

"Oei. taky!" "Já se vam, aby, divim, co se yam na nem libi!" ozYvá se z kouta temperamentnl Maria. "Co je do vlasii a zubil i oCi, kdy2 se s nami vflbec nepobavil." "To on je asi tak ostYchavY jeSte, snad se nam podati ho jeSte rozdelat," mini optimistka Dago..

Trochu rozruchu zptisobi ohlaeenY prichod nove pacientky. Jednou priela sestra a oznamovala novou pacientku, a hned upozorriovala, 2e "divky" musi bYt hodne, nedelat hluk, ponevad2 nova pacientka je silne nervosni. "O je, to bude zle. To nebuderne smet veder si ani potichu zazpivat a bavit se!" vzdycha Maria. "Ale, divky, v2clyt' tu nejste proto, abyste se bavily, ale Melly", vyklada, mime sestra. "Vtdyt' já mam taky radeji vesele pacientky, ale ono to v2dy nejde, kdy2 neco opravdu boll." "Tak dobre," povoluje Maria, "je-li opravdu nemocna, tak budeme hodne, ale jestli jen tak ffmke., tak at' se teSi!", dodava, vYhriltne. "Ty tomu tak rozu.m1S, jestli ji neco je, nebo ne 1" smeje se DaSa. "Já se zeptam doktora." "Ten ti toho povi". Slovni Aarvatka snad by trvala at do prichodu pacientky, kdyby nejbliZe dveri leici vzruSene neupozornila, 2e "ON ted' el okolo". A razem je zapome-

nuta debata, a naelná se nova: Byl to On, nebo laborant, nebo elektrikar, co tam chodi pravidelne eestkrat za tyden spravovat elektricke hodiny? A konec teto debaty ukoneil opravdu "ON". Prisnym okem premeril veechny debatujici a podotkl: "Kdyby takovY ramus delaly maje deti, jako vy tady, tak bych s nimi zatoeil!"

"Tak on ma deti," povzdechla si Daea po jeho cdchodu, "to je ekoda". Maria, skoro neslyeitelne dotvrzovala: "8koda, ekoda!" Marta si to jen pomyslela a skryla h]avu pod pokrYvku.

VEDA A NAHODA. Humoreska od M. Twaina.

V Kentucky (vypravel irctyhadnY Mr. K.) byl tehda2 velmi prisnY zakon proti tak zvanYm hram hazardnim. Asi tucet mladikil bylo jednoho dne udano, ée hrali "Seven-up" eili "Old sledge" o penize, a soud vznesl na ne obZalobu.

Jim Sturgis mel se podjati obhajovani. im dele premySlel o veci a uvaZoval o prostredcich obhajovacich, tim patrneji pozoroval, ée musi koneene propadnouti — nedalo se tu zkratka nic delati. Mladici uZ byli venovali sve penize, hazardni hre. I verejne mineni podalo se obraceti proti Sturgisovi. Mluvilot' Se, Ze jest Skoda, venuje-li svilj jinak osvedeenY vehlas procesu, jej2 nezbytne musi prohrati.

Ne2 po nekolika bezesnYch nocech zazarilo nahle oko Sturgisovo a jasna myelenka kmitla mu hlavou; vyskaeil radostne s postele. Cela, vec zdala se mu -Opine jasnou a priznivou.

Prietiho dne eepotal dilverne a tajernne se svymi klienty a nekterYmi prateli a kdy2 nadeeel den prelieeni, doznal sice, e "Old sledge" byla hrana o penize, nicmene namital, 2e to neni hra hazardni. Utrpny rismev objevil se na tvarich yeech pritomnYch pri techto sofistickYch slovech. I predseda se usmival.

Ne2 tvai. Sturgisova zustala va2nou, ba skoro prisnou. VerejnY 2alobee pokoueel se ye smichu odvratiti jej od mineni tohoto, lee nepodafilo se mu to.

Predsedajici soudce uCinil2ertem nekolik dale2itYch pravnich namitek, ale ty jim nehnuly.

Vec stavaala se va2nou. Soudce byl netrpeliv, rka, 2e by mel koneene 2ert bYti stranou. Jim Sturgis odvetil, 2e a 2ertu neni feel a 2e jeho klienti nemohou bYti trestani pro vYkon, jej2 mnozi nazYvaji hazardni hrou, kdy2te jako takova neni jeete dokazana. Soudce a 2alobce narnitali, 2e neni nic leheiho ne21i to, a onen jmenoval pastory Wirta a Migglesa znalci, kteri2to jednahlasne projevili a durazne prohlasili proti vYvodtim SturgisovYm, 2e "Old sledge' od jak2iva jest a byla pokladana za hru hazardni.

"A zae pak jest pokladana dneeniho dne?" tazal se soudce.

"Pokladam ji za hru vedeckou," poznamenal Sturgis, "a jsem hotov to dokazati."

IJmysl jeho byl patrnY. Uvedl celou spoustu dukaza a svedectvi, aby dolo2i1, 2e. "Old sledge' neni hrou hazardni, nYbr2 hrou vedeckou.

Co doposud zdalo se nejjednodueei veci na svete, stab se nyni otazkou nanejvVe zapletenou. Soudce ekrabal se za uchem, fka, 2e na tento zpilsob bylo by te2ko dosici konce, jeliko2 jak pro tak i pro- ano mineni dalo by se uvesti stejne mnoho svedkuv. Jeliko2 pr Y veak jest ochoten uspokojiti strany obe, vybizi Sturgisa, aby ueinil pfij atelny navrh, die neho2 mohlo by se dale postupovati, pak 2e nieeho nebude v te atieine namitati.

Sturgis chopil se rychle vitane prile2itosti.

"Jmenujte tedy "jury" po eesti mu2ich, "ridhada proti vede", dejte jim svieky a nekolik her karetnich. Poelete tuto "jury" do poradni sine a vyCkejme pak jejiho rozhodnuti.'

Proti spravnosti navrhu tohoto nedalo se nic namitati. Byli tedy zvoleni jako prise2ni znalcove etyri jahnove a oba jmenovani pastorove pro "hazard" a Best zkueenYch profesort hry jako thstupcove "vedy". Odebrali se do sine paradni.

D ye hodiny pa te vzkazal jahen Peters pHbuznenm z porotcti, aby mu laskave tri dolary. (Velike vzruSeni.) Po dalSich dvou hodinach vzkazal pastor Miggels znamemu porotci o pAjeku na "sazku". (Velke vzrueeni.)

Behem da gich 'LE nebo etyr hodin poslali teZ o-

Ve stredu, dne 6. prosince 1939.

statni pastorove a jahnove k porotcfun pro male pujeky. Oetne shromaZdene posluchaestvo eekalo trpelive na vYsledek, jeliko2 to byl soudni piipad nejvy'e zajimavY, jen2 do jiste miry kakleho otce rodiny nernalo asi poutal.

Ostatek historie mute zkratka bYti vylolen.

Za svitani vyeli "znalcove' a jahen Job, jako predsedici, predaital tento nalez: "My, znalcove, v procese statu Kentucky contra Johnu Wheelerovi a soudruhum, jsme pealive celY pripad a zkoumali vYhody a prednosti ruznYch prednesenYch theorii. I dospell jsme pri tom k doznani a zaveru, 2e "Old sledge", pod kterYm2to nazvem obyeejne se objevuje, jest hrou v nej yyeei mike vedeckou a nikoliv hazardni. Nebot' v predsevzatYch, opakovanYch a pokraeovanYch zkouekach za celou not se ukazalo, Ze "muZove nahody" nevyhrali ani centu, aCkoliv prilelitost byla zpravidla stejne priznivou, ba druhdy priznivejSi nail pro stranu druhou. Na doklad sveho tvrzeni dovolujeme si upozorniti na vyznamny ridaj, 2e "muCove nahody" prohrali veichni, kde2to "mu2ove vedy ' veichni vyhrali.

Jest tudi2 rozhodnYm presvedeenim znalctiv, Ce theorie "nahody" vzhledem na "Seven-up" jest nejvVe chybnou a na to yypoeitanou, aby pfisobila nevyslovneu Utranu a ztratu peneZni vSem obcim, ktere v ni dUveruji."

A tak se stalo (podotkl Mr. K.), 2e "Sevenup" v Kentucky vYmineene se nepoklada za hru hazardni, nYbr2 za vedeckou, a proto nemt2e bYti trestana. Rozsudek tento jest v platnosti jako listina verejne, aZ do dneeniho dne.

HITLERtJV OSUD BUDE DO ROKA ZPECETEN — TVRD1 SE V RIME. John T. Whitaker ve zprave z ima, eerpane z diplornatickYch kruhu, biCi hrozivou perspcktivu Nern.ecka, ktere se ()cite v zoufale vojenske situaci, takte mnoho pozorovatelft predpovide pad Nemecka behem jednoho roku. Pri tom se oveem. nepodceriuje ride.rna sila nemecke armadY, ktera jeSte pripravi mnoha, prekvapeni a zaznamena Uspechy. Faktem vAak z1.1stava, te Hitler se nemtte zastavit a musi nekde uderit. Napor na Maginotovou linii byl by pflliC riskantni, ponevadt jeji prflbam je motn jen za cenu ztrky jednoho milionu vojakil.

I kdyby se Hitler k tomu odvatil, pak by postupujici ar .ma,de brazil obchvatnY boeni 11tok, jimt by mohla nemecka armada obklieena. Blokeda zaeind projevovat dCinky, kte-. re jsou ut dnes pozcrovatelny take v Italii a na Balkane. LogickYm mistem, kde by Hitler rnohl zaznamenat jeSte nelak.e Uspechy, byl by Balkan, kdyby ovSern nebylo Italie a Ruska.

Zdá se, Ce z teto nemohoucnosti fideru bez velteho risika vyplYvaji plany na proniknuti Holandskem a Belgii. Obe tyto zeme se v'Sak zi'ejme nenechavaji zastraSit. Ony prostredky, ktere se osvedeily pCi dcbyti Rakouska a Oeskoslovenska, dnes v dobe valky selhavaji. Holand sko zaplavilo tri svoje okresy a klidne 'eeeas vSak pracuje proti Hitlerovi, kterY dnes 1.1.2 stoji peed problemem eiste vojenskYm vYhruZne-propagaenim, jakc peed tim.

Bude-li dale vyekavat, bude ohrolen rozkladem uvnitr, blokada projevi dalSi rieinky a spojenci ziskaji prevahu v letectvi a zajisti Si n.aprostou vojenskou prevahu. Prozatim si tit dfikladne prostudovali letadlo typu Messerschmidt, ktere pad1Q do jejich rukou nepo gkozene, zjistili jeho prednosti a i vady a diisledek toho se ut projevil v torn, te v jedinem leteckem souboji jich sestrelili devet. Zajali tet jed.en podmorskY Clun a ziskali tajnou dorozumivaci kodu, cot me za nasledek, te vkchny nemecke ponarky se nyni musi napred vratit do nemeckYch pi:istava pro novon kodu, net mohou Ueinne operovat. Pripadna jarni ofensiva priftiho roku, at' bude zahajena se strany spojenca nets, Nemceka bude mit za nasled.ek neodvratne shrouceni se nacistickeho retimu.

Z New Yorku. — Policejni nacelnik Walter Wolcot z Clevelandu vynalezl z yla§tni fotografickY pristroj, kterYm se da bezpeene merit rychlost. Americke Urady se rozhodly, te pristroji vybavi dopravni policisty na vkch kritovat-. kach a hlavnich silnicich.

Ve stkedu, dne 6. prosince 1939.

Marie Tippmannova:

POVADLY ROMAN

Mata ptistoupila k mutovu lri'tku a pomahala lekati. Ted' teprve se dovedela, jak stratne byl zohaven. Kate nad oeima byla strtena a musela bYti ptikta. Velika ruda, jizva baela pies Belo astrhla obodi ku strane, take celY oblidej vypadal zktivenY. Jedno oko muselo bYti vyjmuto, druhe bylo dervene, a dr. Schroll se ani nenamahal je otevtiti. V oku byl malt' filomek oblasku a lekati se ball operace, aby se sta y pacientriv nezhorkl.

Mata se chvela rozeilenim.

"To jsem zveden," tekl trpce dr. Schroll.

"Obvatte mne, pane kolego, je na me nechutna, podivand!"

"Ne, poekej! Venuji se ti, pokusime se operaci. Myslim, ‘Ze je to mana Dovol, abych vyhledala nejlepSiho oaniho lekate a potadala jej o pomoc. Ptinesla jsem si trochu penez, mimo to mam snubni prsten, kter jsem dostala od tebe, to by stadilo na naklad leeeni."

"Neradim k operaci," fekla sestra Hilda. Seflekat se na ni ptisne podival, ale ona pokradovala: "Neradim k ni. Znam stay hojeni, byla jsem take medieka, jest to ovSem jit davno. Musela jsem nechat studii. Myslim, ze operace by tu byla beznadejna."

"To muteme posoudit jen my lekati, sestro, vat risudek neni zde smerodatnY," tekl kat.

Okttovatelka zat'ala rty.

"Jsem tehot nazoru jako sestra Hilda," kekl dr. Schroll. "Chci miti pokoj, pane kolego."

"Pak se ovSem neda, nic delat," znela odpoved' a Sef nemile dotden, sel k dal gimu pacientu.

Mata zristala u postele a obnovovala obvaz.

Sestra Hilda ji pozorovala kriticky. Mate se zadaly ruce ttast, potadala o pomoc a ptenechala ji, aby praci dodelala. Po prohlidce odeMa, aby asistovala pfi operacich. S mutem nevymenila jeSte ani jedineho driverneho slova a mezera, kterou mezi nimi vykopala sestra Hilda, rostla katdYm okamtikem.

XIV. Mata se hledela vyhnouti dr vernemu hovoru, ale na trvalo toho nebylo mono dociliti.

Byla piece tenou toho raneneho i kdy se jeden druhemu odcizili. K vederu se zeptal dr. Schroll co delaji deti, jak se dati Ferimu a Mary-Jane.

Mari byla rada, k naki ptedmet, o nemt mohou ber trapnYch rozpakt vypravovati. pokroky tabky a jeji hry s MagdinYm Honzikem. Vypravela o svYch netetich a synovcich a o torn, jak moudte si Magda vede. Ze ' vagr padl, zamldela. Bala se, te by si jeji mantel, kter mel mimo poranene oei i take poraneni lebky, take myslil na smrt. Obe deny se sttidaly u lritka dr. Schrolla. Kdyt Mata byla v operaeni sins, zaujala sestra Hilda okamtite jeji misto. V to chvili jeji oei ptestaly bYt sebevedome, nekterou chvili byly stra'Sne nejiste. Hledala, o eem by s pacientem miuvila, aby mu ten hovor byl stejne ?Wily. Mluvila proto o domove, o Nemecku, ovSem, co obema bylo ta kdrahe. Toutili spolu po navratu a hledeli zpet jednema ()alma.

Sestra Hilda svYm prostYm ureitym zpusobem kreslila pied dui nevidomeho zname mile obrazky. Poslouchal ji s nabotnou pozornosti a dasto, kdy 11/16,ta prisla, citila, ze neni rada viaria. Jednou, kdy Hilda vypravela o rodnem kraji lekatove, ze ktereho sama take pochazela, vyhrkl pti ptichodu teny z jeho rtu nespokojeny "Ach ty jsi jit tady?" Main to zabolelo, vedela jiz davno, te sestra Hilda jest jejimu mirk blit, ale urazila ji jeho bezohlednost.

Chtela odpovedeti nevlidne, ale °di oSettovatelky uptely se na ni s nemou prosbou.

"Ma jej stratne rada, zachovala mu tivot, snad jest jeji pra y° skuteene vetS1 net moje," pomyslila si a odala k druhym pacientem.

Mafia citila, ze netrpi sama. Jeji mut se na ni dival, jako by ji odpro&wal. Ocitl se mezi

VESTNIK dvema ohni, mezi povinnosti k zene, ktera mu po cela leta byla drahou, ktera byla matkou jeho dcerky a eticky i matkou jeho synka, a mezi laskou k hrdinne Zene, ktera zachranila jeho Zivot, i Zivot mnoh3ich jeho spolutrpitelu, nedbala vlastni bezpeenosti a obetovala se do krajnosti. Milovala jej, ttebate byl ogklivym mrzakem. Byla mu tak blizka svYm rozumnym naziranim na veci a take trpela. NespouStela s jeho tvate svYch prosebnYch oei, ktere citil jako vYeitky zleho svedomi.

Potteboval klidu a stale rozdileni, ye kterem se nachazel, zhoitovalo jeho sta y ! .

"Domd, domri!" touzil. Chvilemi blouznil a pak se touha po vlasti odratela v katdem stenu, kter Yse dral z okoralYch rtu.

V lete ptika zprava, le valeici staty vymeriuji invalidy. Kdyt mu o torn sestra Hilda vypravela, zmocnil se ho neklid je'Ste vet& "Pane kolego, pomorte mi aspori tolik, abych byl schopen ptevozu. Smilujte se, ja tady zahynu," prosil jako male dite.

"Ona me tarn doveze, nechci tady umfit."

"VaSe pani?"

"Ne, ta tarn neni doma, ta je doma v eechach. Sestra Hilda pojede se mnou," vyhrkl bezohledne, ac Mata stala nekolik krokri od jeho lritka.

"Ale ja, se nesmim vratit, Jene. Vis dobte, by me zavteli. Vyokej tady konce valky, vratime se pak spolu k natim detem."

Aa doposud Mate ani nenapadlo, to by se s mutem mohla rozejit. Vedela, ze jejich tivotni 'Stesti je skoneeno, ale ze by kl tak daleko, aby ji opustil, tomu nevaila.

"Bude to dlouho trvat, mot dlouho. Ja bych tu nevydrtel. Pkijede'S' za mnou. Ja chci domri hned."

Netekla nieeho. Nemela take co tici, jen straSnY pocit osameni ji sevtel.

"A co Mary-Jana?" zakptala po chvili "Vezmu si ji k sobe domrz, snad se mne nebude bat. Reknu ji, to ptijedeS, as bude konec valky. Vidis, jak to bylo prortetelne, te jsi sem jezdila, to ses zpronevaila sve povinnosti." `Myslela jsem, to mou prvni povinnosti jest, opatrovati raneneho mute."

Trapne ticho panovalo nekolik okamtikt.

Pteru S . ila je zase Mats,.

"Chce g-li odjeti, podrob se operaci! Oko je zaniceno, pki ptevozu se jiste tvilj sta y zhorSi a bude snad na operaci pozde."

"Ne, ne, date mi injekce, nebude to hoiti, uzdravim se at doma."

"Dobke, udelame, co bude v nati moci. Transport jede za tti tYdny, snad do to doby se zotavite,' tekl seflekar a pohledl soucitrie na Main, ktera stala u okna bleda jako stena.

"Jene, mohu-li o nem prosit, nech Mary-Jannu u myth rodieu. Nemohl bys ji sam vychovavati. Pro nine by bylo vedomi, to ji ma v rukou nejaka cizi osoba, pfilis take. U nas je dobte a ja budu mit aspori tu fitechu, te se me male panence nic nestane."

"Dobte tedy, necham ji tam, kdy si to pteja a at bude konec valky, vratite se obe Od•chvile, kdy bylo rozhodnuto, to se doktor Schroll smi vratiti do vlasti, byl klidnejSi. Snatil se, aby nidim neru§il sta y hojeni, poslouchal g alekate a se sestrou Hildou mluvil stale o domove. V jeho tvati byl °boas i Usrnev.

Zapiral lekati, ae ho east() v noci boll hlava a sestra Hilda neoznamila, ae patient miva, velke horeeky. Bala se, k by transport zakazal.

Kdyt Mafia jednou videla, jak je rozpalen a chtel merit jeho teplotu, ptilotila sestra Hilda iimyslne teplorner tak, aby neukazoval spra y -ne,abyjizmYlia.

Matino postaveni jako lekatley bylo den ode dne lepSi. Cinnosti ptehlu§ovala stesk, kterY zaplavil jeji srdce.

"Lt jen mozkem, to jest jedine vYchodisko z tivotnich riskali. Srdce eloveka za-vede tarn, kde jest jen bolest," kikala si a ubijela svou nanou, citlivou duk. Konala operace, ktere byly vice net odvatne; jeji ruce se nettasly, kdy sio o divot nebo o zrak toho, koho operovala. Mela 'Stesti. Vojaci, kteti slyseli, jak mnoho si tato tena troufa, jak je obetava a pilna, vztahovali k ni ruce, prosili, aby se jich ujala, a ona pracovala gestnact hodin denne a pak usinala unavou a nemyslela na nic. K muti prichatela jen jako lekatka. Mluvili spolu s onou konveneni zdvo-

Strana 1L filosti dobre vychovanSich lidi, kteti si nemaji, co tici, ale nedaji to na sobe znat.

Den pied odjezdem se stal doktor Schroll trochu neZnelgim.

"Co vzkateS Mary-Jane a Ferimu? Pojedu divenku nav'Stivit, jakmile se mi bude lepe datit.

Darn se doma operovat a mand, te mi bude oko zachraneno. Jest nejvySSi eas, ae jedu tam se snad uzdravim. Je mi nerdy bidne, myslim, to to neni vtecko v p.otadku. IViam boleni v tYle. Aekni mi, Mato, nemel jsem rozStipenu lebeeni kost, 'lady mi ptipada, k jsem music mit krome oci jate jinY Uraz ate mne to Ztratil jsem docela pamet', jen kdy sestra Hilda vypravuje, vzpominam si na to, co bylo. ' Mluvil tetkYm jazykem se zkejmou mahou. Jeho zornice byly rozSiteny. Jeho mozek pracoval namahave a Mate b, “o pojednou jasno, te jeji mut se ocita ye stavu, kdy neni odpoveden za to, co dela. `Jedu dome, jedu dome!!" opakoval, jako by tomu nernohl uvetit.

"Bylo by lepe, abys zde je gte. zristal, nejsi-li zdrav, bude cesta pro tebe velmi nebezpeend."

"Ne, nechci tu zustat. Nechci tu bYt ut ani okaratelle." Pak umlkl unaven a usnul tvrdym spankem. Rano ho sestra Hilda budila a sotva ho ptipravila na cestu, usnul zase.

KC13,2 se s nim Ma,ta louella, kYval jen rukou a blabolil: "Je dobte, je dobte," a ztejme nevedel, co povidd.

Doprovazela ho na nadrati. Kdy't ho do vagonu, usnul okamtite a scstra Hilda, ktera byla pledelena transportu, starostlive sahla na jeho Belo; bylo horke.

"At bude doma, uzdravi se, ' utaovala samu sebe, ale v jejim hlase nebylo viry v to, co tvrclila.

Mara stala u jeho lritka, dokud nebylo dano znameni k odjezdu vlaku. Kdyt vystoupila a ohledla se, videla v okne tvat sestry Hildy, ktera, se za ni divala s vYrazem viterstvi. Obratila se a ka rychie zpet do nemocnice. Za hOdinu ua stala u operaeniho stolu. Citila, to se s mutem neshieda a bylo ji samotne divno, to ji neni do plate, Ze jest tak studene klidna.

"V toinhle pekle utrpeni a znieeni musi dlovek bYt jen tim, dim sestra Hilda, maknou na milosrdenstvi, ktere ua milosrdonstvim neni.

Kdyby ta Lena mela tit, neinohla by tak chladnokrevne vzit mute, nemohla ho odve.,Zet pryd, ac vi, ze ta cesta bude jeho zahubou."

"Podejte mi gaz!" vyktikla na asistenta a vtiskla tampon do krvacejici rany. Od to chvile nemyslela na nic, net ,na operaci. Byla ve stavu jako poetat, kter na tabuli vypoeitava obtitnou rovnici. Jeji srdce mleelo, mozek pracoval zdvojenou silou.

Dny, ktere nasledovaly, byly vkcky stejne smutne. Price od svitani do vedera, prate, nit znely vyktiky bolesti a zoufalstvi. Mata zhubenela, zestarla, ztvrdla. Mela e k lidem nechat'; zajimali ji jen s ohjektivniho hiediska. Nemluvila s ranenYmi o jejich detech a rodinach a zenith, ptala se jen na jejich neduhy.

Rodiarim psala pravideine katdeho t*cine a temet stejne Casio dostavala. dopisy. Mary-Jana zadala choditi do Sleoly a napsala mamce brzo same, psanieko. Na podiv rodiefr, ae mu2 odejel bez ni, nedala odpovedi, oni vycitili, Ze se neco stalo, o dem nechce psat a neptali se vice . .

Kd32 se Magda dczvedela o lamrti sveho mupsala Mate dopis piny slz a bolesti, ale nezoufala.

"Musim se ted' starati o sve deti, nesrnim ztratiti hlavu. Porad' ml, 'Mato, co main delati s akciemi tovarny. Mu2 byl nejvetSim akcionarem, tovarna ted' vyrabi Srapnely, jeji vYnos je velky, akcie maji znaenou cenu. Nevim, je prodati. Penize bych si rozhodne v dlani nenechala. Co mysli§, abych ptikoupila k zameeku, kter jste koupili pro Mary-Janu, kus lesa s teplym pramenem. Dostala bych to ted za babku a at se po valce vratis, zakidila bys tam sanatorium, po pripade Lazne. Mluvili jsme o torn s tatinkem i s doktorem Soukupera, ktery byl na dovolene; schvaluje to. NapiZ ml svUj na,zor."

Mara byla udivena, nezlomnosti size sestry.

Videla ji odhoclianou a zm. uZilou ye chvilich nejteMich. My'Slenka na zrizeni sanatoria byla zdrava a Malt sarnotnou vytrhla z apatie. Ano,

Birana 16 to by stalk) za namahu, tim by zajistila osud sviij i osud MagdinYch deti a Mary-Jany.

Sve mantelstvi povatovala definitivne za ztroskotane. Kdyt mut odjitdel, byly u neho znatelny symptomy dueevni poruchy. Ztrata pameti, horec,'•Ita a velka ospalost, to veecko ukazovalo, 'te se u neho dostavuji mozkove komplikace.

"Laska eini slepou i takovou bytost, jako se-. stra Hilda. Kdyby mela rozvahu, nemohla ho vleknout na tak dalekou cestu. Byla jsem vedle to studene osoby bezmocnou. Vtiskla svou veem, kdo s ni ptieli do styku. Nejdfive ovladla meho mute a pak mne ptinutila k apatickemu jak ho odvati. V eem kotvil ten jeji vliv, v duel nebo srdci? Kde sila, tam mot," dodala Maim a znovu proeitala Magdin navrh.

Koneene se rozhodla a napsala, aby les s pramenkern koupila, te s jejim projektem souhlasi. Od to doby zabyvala se myelenkou ,jak sanatorium zatidi. Ziskavala zkueenosti v ledeni oenich a nervovYch chorob a neopomnela nikdy, 'kdyt nektery z kolegfi konal nesnadnou operaci, asistovati a pomahati.

Sbirala vedomosti s klidnou rozumnou rozvahou. Netrapila se ut.

XV. Casem veecko pfeboli. Mato., nabYvala klidu a tilt jen praci. Pacienth ptibYvalo. Cim dole trvala valka, tim vice bylo tech, ktere zmrzadila a v nemocnici bylo stale vice invalidt, kteti dekali na pomoc.

Kolegove si mlade lekatity vaziii, pacienti k ni vztahovali prosebne . Tuce, uzdraveni ji hnali. Pkijimala to veecko jako ptirozeny dek sve knnosti, ale v jeji dui bylo prazdno.

Vedecka Cinnost staei muti, ale tena pottebuje, aby vypineno bylo i jeji srdce. Mata umleela svfij cit, ale nebyla proto et'astnejei. Feri ji psal jen jednou a taloval, te otci se daii bidne, mu oko site zachranili, ale te trpi stihomamem a jest v sanatoria pro dueevne chore.

Koncem roku 1917 sdelili ji rodiee, te ptielo oznameni jeho smrti. Zemtel v fistavu choromyslnYch a nemohl udiniti ani zaveti. Jeji povinnY dedickY podil byl zabaven, ponevadt byla ye slutbach neptitele, zbYvajici obnos, kterY byl representovan veteinou valednYmi pftjekami, byl rozdelen mezi Mary-Janu a Feriho, kterY tou dobou byl jit take na fronte. Napsala rodidtm, aby se poradili s advokatem, jak zameziti, aby Mary-Janin podil nebyl znehodnocen.

Tuella, te valeene pujeky ztrati cenu. Ptes viteznY postup nemeckYch vojsk, nevetila v jejich koneene viterstvi. Ale Mary-Jane byl ustanoven v Nemecku poruenik a rodiee dostavali z ptijeek jen firoky a uldadali je diteti do spotitelny. Ani to, te penize ditete zustaly v Nemecku a ona jako matka nemela na ne vlivu, ji nermoutilo.

"Nevadi", tekla si, "dovedu se o svou holeu starat sama.'

Nad smrti mutovou zaplakala hotce. Nevedela sama, prod byla jeho skonem tak dojata.

Vklyt' ji za celou dobu nepsal, ani nikYm druhYm nedal nic napsati, ba ani pozdrav nevzkazal. Piestala pro neho vlivem sestry Hildy existovati. Jeho smrt v ni vzbudila zase cit. Nemohla pochopit, te Feri se ji tak docela odcizil.

"Vtdyt' i na slutku, ktera byla v domacnosti tolik let, se vzpomene," opakovala si trpce, "ja jsem jim dala vee, co jsem mohla, mela jsem je rada. Feri se mi stal synem a ted' ani nenapiee, ani nevzpomene."

NetuSila ° yearn, ze mladik jest v nejteteich bojich, k psat nemilte.

Divoka touha ptitisknout k srdci svou dcerueku, mit nekoho, na kom by utkvela, ji razechvela.

"Sama, bez domova, bez ptitele, sama, sama!

Bate mitj, maxi take tak tiji, ale ja jsem tena, ja„ nemohu, tieba sebe vice chci. Prace a prate den za dnem. Vracim lidem zrak, ale prod?

Prato, aby uvideli sve teny, sve milenky, sve deti a ja nernem nic. Mne musi starat jen prate! ' Py'Sna, budova nezavisle teny, tijici jen rozumem, byla ottesena v zakladech. Mata toutila donat; psala Mary-Jane netne dopisy, prosila ji, aby na ni nezapomnela a aby ji poslala podobiznu. Kdyt ji dostala, hledela dale veeery do to tvatieky s vysokym eelem, obroubene dernYmi nepoddajnYmi kueerkami.

"Je moje a bude snad trpet tak jako ja, snad

V ESTNII{ zustane jeji srdce • hladove, snad bude vykradena jeji duee? Zabranim tomu, vychovarn ji tvrde, snad ji to uchrani ztroskotani!'

Ale je to mottle? Je motne, aby tila jako mut, kdyt je tenou? Mata ptimo stenala pod tihou opuetenosti a strachu, ze budoucnost ptipravi jejimu deveatku osud, jako mela sama.

Mary-Jana byla ted' velmi podobna sve matte. Meth, tent tadostivY zvedavY a hloubavY vYraz; jeji rty nebyly detsky smave, ale vyzYvave veeteene. Mata si ptedstavovala, jak asi udivuje dedoueka a babieku svYmi napady. Babieka Casto psala, ze devdatko za techte okolnosti pronese totet slovo, jako peed lety jeho matka.

"Hraje si s kotetem a pak najednou tekne: Dede, ma koeka duei?"

"Ne, nema!"

"Jak je tedy mozne, ze mi rozumi a te me ma rada?'

"Skoro totet jsi se ptala ty, kdyt stonal nag psik a lizal tvou ruku. Pamatujek Mail, take jsi chtela vedet, piijde-li do nebe a ma-li duei?

Take jsi tekla, ze kdyby ji nernel, nemohl by ti rozumet a mit to rad!"

"Ach ano, laska je feel duk, a lido ji zaptou dasteji, net zvitata," rozumovala Mata.

Koupila si angorskou koeku a Okla se, at bude mit kot'ata. Po chvilich imavy a prate sedala ve svem pokojiku a hiadila jeji kypry ko'Leh. Koeka ptedla a ttela hlavu o jeji hrud', divajic se svYma zvlaetnima odima do jeji tvate.

"At odjedu odtud, bude to zvite ptist v jine no,ruoi a htat se na jinem kline Miluje jen hladici ruku a nemysli na to, te ten, kdo ji hladi, ji ma rad. Cim se lisi lidska laska od zviteci, snad veim, snad Kodka vychovala kot'ata a kdyt malielta ptestala ssat, hnala je od sebe a sekala po nich drapy.

"Ftekati ji v jejim zpilsobu tivota a nema, je ut rada; touti po kocourovi. Pak se bude tat historie opakovat s novYmi kot'aty. Zase je odkoji a pak vytene a bude na ne tasit drapy. Pomijejicnost lasky jest straenYm faktem. V torn jest snad tragika teniny dune. Snad laska ma bYt pro lidi jen jistou formou tivotni radosti, ktera se ptetije a je nahrazena novou. Vetit ve vednost lasky, jest to nejtragidtejei a je to beznadejne! Jen laska k detem jest vYjimkou. Prod' lido chteji dat detem nejen svou podobu, ale i svou duk? Chteji si jimi pojistit nesmrtelnost.

Jest tedy i zde jisty druh sobectvi. Objektivne dovedou o torn souditi jen ti, ktefi nemaji alai.

Milovat a nemyslet; to jest to nejspravnejel anebo myslet a nemilovat!"

Uvatovala o budoucnosti sve dcerky bez ptestani. Zdala se ji problemem, k jehot vyteeeni ma pfispeti.

"At Mary-Jana bude yell* bude pracovati po mem boku, bude tetiti z myth zkueenosti a najde zde snad sve etesti a dostateenou tivotni vYpin.."

Ale nebylo Mate teplo pfi tale ptedstave.

Stanula vtdy znovu u let sve blahove lasky, u polibku a objeti. Doba ta zdala se ji tim nejkrasnejeim a jedine pravdivym, co tivot dal.

"At bude Mary-Jana velka, bude snad mit take lasku. Lope by bylo, aby nemela, aby se dovedla obejit bez toho, co ma v za,peti jen hate.

Ale pak nebude mit ani na co vzpominat, Cim bude jeji mladost?'

Den za dnem znovu probirala tento problem a koneila Uvahou, ze je k tomu jeete daleko, Mary-Jana jest jeete docela malou panenkou, ktere staCi dedeeek a babieka.

"A piece jiz dnes jde to dite jiste ureitym smerem, ut dnes se tvoti jeho tivotni nazor.

Tam u tech, v lasce a vzajemnem porozumeni tijicich lidi, nemble byt jinY net byl maj."

Vzdychla; touha, aby byl konec valky, aby videla, jak Mary-Jana mysli, byla koncem veech Kupovala pro ni darky a rovnala je do sveho vaku, jako by se chystala na cestu.

"Ptivezu ji jedno kote, bude z neho miti vetei radost, net z mrtve hraeky."

V touze sant s nekYm svfij nazor, mluvila se starou kookou.

"Dovezu jedno tve kot'atko do eech sve doeruke a ona je bude mit rada."

Kodidi odi rarkaly a Mae se zdalo ,te se ji vy-

Ve stfedu, dne 6. prosince 1939. smivaji, * e fikaji: "Ach, ja, nestojim o lidskou lasku.'

Tou dobou podnikla Mata velmi smelou operaci oka. Povatovali ji veichni kolegove za beznadejnou, ale patient nemel co ztratit a ona se nevyhYbala tomu zbyteenemu experimentu, jak zakrok nazYvali a dala se do toho. Udivovalo ji, to necitila pii to mvzrueeni jako dtive, ze po celY Cas hojeni necitila netrpelive nedoeltavosti, zda se vec podati, ale jen zvedavost, prostou tivodienou zvedavost. Mela o to zajem jen jako vedec, ne jako chid. elovek.

Matekska laska byla jedinYm citem, ktery dovedl rozehtati jeji srdce. Koupila pro svou diveinku mechanickou panenku, ktera, zvedala pfi stisknuti knoflieku lahvieku s nejakou tekutinou a lila ji do pusy. Pozorovani panenky, ureerie pro Mary-Janu, byla pro ni dulezitej gi, net zdati-li se jeji smelt operate.

"Co tomu iekne moje taba, takovehle panenky jiste v Cechach nemaji," teeila se a tiskla knoflik znovu a znovu, aby si ptedstavila Udiv develtka, kterY hraeka vyvola.

Lekatske kapacity debatovaly o jejim pokusu, ona o tom mleela. Jeji bytost, dtive napinena citem, byla jako duta.

"Jsem tenska, nedovedu bYt dilsledna ani ye vede. Jsem jako vtecky ostatni, rozbehnou se za velkYm citem, a kdyt ha dosahnou, zlhostejni.

Jen v lasce jsem byla dusledna," iekla si ironicky a nevedela, zda timto odhalenim konstantovala svuj nedostatek nebo svoji ptednOst. Na jale roku 1918, kdyt Nemci pteeli k utoo nicht ve Francii souditi velmi pesimisticky a jejicht zhrouceni eekali s jistotou, nabYvala nadeje na navrat doma melte formy. Me,ia byla v ternt dueevnim stavu, v jakem se nachazela, kdyt se pied lety vydala za mutem.

Velke narodni zajmy staly v pozadi a v popiedi byla jen jeji sobecka touha po Mary-Jane.

Napeti, jimi napineno byio srdce Francouzii a ktere vlastne mela sdilet, protote elo i o budoucnost jeji stalo az v druhe fade, v prve byl zajem, aby to valka skoneila a aby se ocitla u sve dcerutky.

Laska k diteti zastinila lasku k celku. Jeji zmudene, vydrancovane srdce 1pelo na ni jako na torn jedinem, co ji zbylo. Soudila proto sama sebe a kritisovala sve smYSleni.

"Jsem extraktem Zenskeho nazirani; muZi smYSIeji velkoryseji, nekolisaji, nebloudi od idealu, srovnaji je podle sebe a neztroskotaji proto tak snadno. U nich je veecko vyzralejgi, protole neni komplikovano citem!"

Protivala ye Francii epochu gigantickeho zdpasu, v nem2 hrdinove kladli sebe na oltaf vlasti a vkoutku duce se radovala, Ze mezi terni hrdiny nema sync nebo mute, o nehoZ" by se musila dast v mueive, mozek spalujici trYzni.

Lekah pracovati jako stroje, poh6.nene vyMi moci k nadliskYm vYk-oniim. Jejich Cinnost mela onu vznegenou vzpruhu, vykonati pro vlast, co jest v lidske moci. V kaZdem torn vojaekovi videli kousek sve vlasti, ohrolene a hrdinsky se branici. Nespali skoro, slouzili, bojovali, klesali imavou a vzpruZova.li si vyeerpane nervy dratdicimi drogami.

Kdy2 generalisimus francouzsky vyslovil nadeji, Ze valku skonei do podzimu, napsala mu nadZenY dopis diku, dopis, v nemt bylo more vdeku za to, Ze vrati syny jejich matkam. KdyZ jej druheho dne pfeeetla, uznala, Ze by jeji radost jiste povaZoval za sobeckou a rnalichernou vedle velkeho tie, ktery sledoval.

A pak pic jno viterstvi neoeekavane, jako dar nebes. Lido piestali plakati. I ty nemocnice vyskaly etestim, i mrzaci se radovali, ze netrpeli "Zachrante mi zrak, at' vidim svou vlast svobodnou,' volali pacienti v oanim oddeleni.

Zmizela apatie a odevzdanost osudu, kaalY toutil urvati kousek z toho velkeho etesti, ktere se chvelo y e vzduchu, pinilo srdce a volalo do sveta spasu. Konec valky, konec nebezpeCi, navrat domu, svoboda!

(Pokradovanii 0 elektrisaci Hradiete.

Nejsevernejei obec okresu zbirotskeho, Bradike u Zvikovce, se snati, aby mela elektricke svetlo. Za tim ndelem vyjednava, se Svazem zapadodeskYch elektraren. Naklad na zrizern teto linky by civil asi 15,000 K.

Ve stkedu, dne 6. prosince 1939.

Viasy a pkg.

Mattox Miller.

TETSINA nazort, ktere maji lido o vlasech V V a plek, je vedecky nedolo2enYch. Na Mad domnenka, e slunce zpusobuje hojnY vzrast vlasit, byla vyvracena radou pokust, ktere nedavno provedli dri C. H. Danforth a Mildred Troter na lekarske fakulte Washingtonske university. Pozde z jara spoeitali drobnohledem chlou p ky a vlasy na hlavach a nohou 12 studentek. Divky se pak cele leto slunily, a na podzim byly vlasy spoeitany znovu.

Ukazalo se, 2e sluneni nemelo 2adneho vlivu na vzrust chlov,pktI ani vlasü — ani jich nepiibylo ani nerostly rychleji.

Titi2 badatele vyvratili take roz girenY nazor, 2e caste holeni a strihani podnecuje chloupky a vlasy k rychlejkmu a hojnefkmu Z teto povery 2eny easto sahaji k vice mane neSkodnym depilaenim prostredkilm, nekteri mu2ove pak se holi co nejkideeji.

Danforth a Trotter konali pokusy s tremi divkami, ktere si dvakrat tydne po osm mesicil holily chloupky na nohou od kolen ke kotnikUm. Dvanact multi Si holilo Jenne levou stranu hrudniku.

V kadem pripade, kdy 2 vlasy znovu dorostly, bylo provedeno mikroskopicke srovnani, a 'ukazalo se, 2e holeni a strihani nemd na vlasy nejmenkho povzbuzujiciho UCinku. Dojem, e vlasy rostou po oholeni husteji, vznika z toho, te chloupky jsou na zaeatku pomerne Kdybychom je nechali rust, promenily by se ty rde'Stetiny nakonec v chloupky tenke jako hedvabi.

2enam budi2 zde pripomenuto, 2e holeni je bezpeenejSi ne2 trit kfa2i penzou nebo smirkovYm papirem, nebo u2ivati depilaanich prostredkil, ktere nekdy mohou zpiisobiti vane onemoc-neni ooko2ky. Jedina bezpeena metoda, kterou lze trvale odstranit obti2ne chloupky, elelz_trolysa — je drand a mel by ji provadet jen dobrY odbornik se souhlaseem vaS-eho lekare.

Jind mylna predstava, kterou ma i mnoho je, e o2ehovani koneeku vlasti zabranuje jejich yypadavani, nebot' tim pr' se vlas "zavre" a zabrariuje se vytekani "mizy". Vlas ma zrovna tolik mizy jako treba nit'! JinYm poznatkem badatelt je, 2e no geni tesnYch kloboun nemusi mit nutne za nasledek ple§. Nespravne je take tvrzeni, 2e viasy se musi urnYvat co nejmene, protole "vlhkost jim S"kodi", Ze umYvat vlasy dvakrat tYdne nebo denne pomaha poko2ce "dYchat", 2a, masa uvolnuje korinky vlastl nebo 2e masa' s vakuovYmi barikami vlasy nejak posiluje.

Vlas neni samostatnY ütvar, vyrustajici z kfi2e tak, jako obili roste ze zeme, a lidskou poko2ku nelze oestovat jako kus , orne zeme.

Podobne jako nehty, jsou vlasy jen jinou formou rohovite vrstvy pokony. Kandy vlas vyrnsta z drobne papily, ulc2ene hluboko v coriu neboli vlastni küCi, Rust vyhani vlas vzhfiru pevnou trubiekou zvanou folikul, kterY mu dod6 jeho stvolovitY tvar. Do velmi kratke vzdalenosti nad papilou je vlas 2ivou tkani tak jako hiubSi vrstva kU2e. Ale nad tim je bezLvotnY a necitlivY. Podle vYpoCtu dra H. Friedenthala, kterY se dnes prijima jako pribli2ne spravnY, pohybuje se poeet vlasti na hlave od 88.000 do 104.000.

Poeet se ridi podle barvy. RudYch vlasü bYva nejmene — 88,000, bruneti jich maji 102,000 a blondYni 105.000. Normalne kje kadY vlas od §esti mesict a do etyr let. Pak vypadne a je nahrazen ncvYrn. Proto mime padani vlasu nemusi u nikoho vzbuzovat obavy.

Vlasy maji svou barvu od zr-nieek pigmentu ulo2enYch v burikach stvolu. Ncrmalne v stari nebo predeasne v mnoha pripadech se prirozena dodav ka pigmentu rnt2e zmenkt, a vlasy kdiveji. Starosti a nervove napeti tu take spohuousebi, ale neni znam ani jeden pripad, kdy by byly nekomu zbelely vlasy hrtizou pies noc.

Jakmile jednou vlasy ztrati svou barvu, nevratime jim ji ta.dnYm prostredkem, znamYm

VESTNIK chemicke vede. Rfizne pripravky, ktere maji dodavat vlasüm "nove nejsou nic jineho net barviva, a proto je jich treba uZivat s opatrnosti. Nektera rostlinna barviva — na priklad henna, indigo nebo olej z vlaeskych orechil — jsou site neekodna, ale jejich fieinek trva, jenom kratkou dobu. Barviva nalinova nebo z kovil mohou bYt ekodliva a jsou zna,my pripady prudke otravy. Lekari nejlepei, co udelat s eedivYmi vlasy, je obdivovat se jim!

Dermatologove neznaji doposud veechny einitele, kteri spolupracuji pri rilstu vlasu. Ale to neni düvod, abychom 'pen na poverach.

Proto narn davaji nekolik prestYch pravidel, kterYmi si ueetrime mnoho easu, penez a vlast.

Predeveim nenechte bez poveimnuti lupy, ktere prispivaji k tvokeni pleee. Drobne Supinky, ktere se obeas objevi na pokoke, jsou kousky odumrele küCe — to jest prirozenY pochod — ale odporne eupiny, zvane popularne lupy, znamenaji, Ze se do pokotky na hlave pustily bakterie. Obyeejne je zabije, kdy'± si hlavu dobre vymyjete S'amponem z tinktury zeleneho mYdla. Delaji-li se yam dale, porad'te se s lekakem a nezkoueejte prostredky, ktere vam poradi hone nebo pratele!

UdrZujte vlasy eiste. UmYvejte je kaklYch 'etrnact dni eistYm toaletnim mYdlem a vodou.

Specialni eampony nejsou v nejlepeim pripade take nic jineho; nejvye,e snad mohou jeete obsahovat borax nebo sodu — ktere ,oba drakli Oplachnete peelive hlavu a usuete, je-li to moZne na slunci. Po koupani umyjte hlavu od pisku a neeistoty, pak °trete ruenikeni.

MulskY zvyk narnoeit vlasy pied eesanim povaZuji nekteri odbornici za jednu z priein vypadavani vlasy Denni eesani pednecuje k zvYkne einnosti mazove 21azy, ktere proptljeuji vlasilm zdralesk. Zdaji-li se vlasy po umyti prilie suche, vetrete do pokoZky trochu vaseliny, olivoveho nebo mandloveho oleje. Jsou-li mastne, namoete je alkoholem a rozetrete rychle, ne2 se yypari.

Masai-, provadi-li se spraNne, je znamenitY prostiedek k pesteni vlasii. Nettete veak kffZi silne, nebot' tak byste vlasy jen vytrhovali. Stlaete kii21 a pohybujte ji po lebce. Tim pcdnitite nejenom kfili, ale i tukove tkanivo pod ni, ktere oddeluje küCi od lebky.

Dnes nejvice uznavanYm lekarskYm vysvetlenim pleee je, Ze tato podkoZni vrstva tuku v stab nebo z ruznYch priein v mlacleim veku se zmeneuje, aZ zmizi. Nasledkem toho ktiZe p1-line pevneji k lebce, vlasove vaeky se zavrou a zmizi, a nastava pleeatost. Obyeejne zaeiná na temeni, kde je kipte nejnapjatejei. Podle tato teorie jsou Zeny mnohem rideeji pleeate neZ muZi proto, Ce jejich vlasy, tak jako u vousy, jsou druhotnYm pohlavnim znakem, a protok u nich je vrstva podkoZhiho tuku tiustu mueii a mizi mnohem pozdeji.

Ci Pleeatcst je dvojiho druhu. Jedna provazi ramie choroby. Pb vyleeeni vlasy east° vyrtstaji znovu tak zahadne, jako zmizely. tspechy rtiznych pripravkt na posileni vlasu se opiraji pra y& o takoveto pripady. Vlasy by byly narostly i bez nich.

DruhY druh, rozkrenerk, zustava doposud hlubokou zahadou. Dermatologove se domnivaji, 2e je v nak. moci zabranit vzniku ale jakmile tu jednou je, nic ji nevyleei. Mnoho dokladti nasvedeuje tomu, Ze tato metla mu2t je dediena a Ze nachylnost k ple§atosti prenak na potomky nejenom otec, ale i matka, ktera ji sama nemusi mit. Intensivni bade.ni snad jednoho dne odhali jeji pravou nu, mo2n6, nejakou neznamou poruchu v einnosti endokritnich 21az.

Presto vSak vime doposud o vlasech dost, abychom mohli s dilverou zachovavat nekolik dillaitych pravidel, kterYmi si udri-ime vlasy dloho zdravYmi. NelbezpeenejAim z nich v'Sak je: "Peeujte o vlasy, dokud je mate, a zapomente na ne, kdyi- uC je nemate!"

New Orleans. — Nasledkem silne poptavky cena baviny vystoupila na nejvy'SSi bad teto sezony a to 10c libra. Take v bursach v Dallas a Houstonu byla bavina poprve za 10c libra.

Strana 17.

Finska Republika.

INSKA republika byla d1-lye soueaSti carF skeho Ruska a teprve po svetove valce ziskala samostatnost. Mari celkem 382,600 ayereenich kilometrt, na kterych Zije 3,800,000 obyvatelt. Na severu je ohranieeno Norskem, kde fizky finskY koridor v kraji Petsamo oddeluje sovetske Rusko od Norska. Timto koridorem ma Finsko zarovefi pristup k Severnimu ledovenau mori. Zapadni a jinni hranice tvori BotnickY a FinSkYzdliv. VYchodni hranice zaelnd tesne u sovetskeho valeeneho pristavu Leningradu a probiha LadokkYm jezerem a podel 30. stupne vYchodni delky.

Finsku pravem nale"Zi pkezdivka "Zeme tisice jezer Plocha jezer zabira, skoro 12 procent rozlohy cele zeme. Asi 62 procent iizemi Finska je pokryto hustYmi lesy. Drevarstvi je proto hlavnim zdrojem bohatstvi a obi-ivy finskeho lidu. Reene se porazi p1-es jednu miliardu krychlovYch stop dreva. Za rok vS'ak vyroste p1-es jednu a pill miliardy krychlovYch stop novYch stromti. Jeliko2 vlada podporuje rozmach lesnickeho prinyslu, bude mod. Finsko zvYeit 'Cebu dreva jeete asi o 50 procent. Statu patki skoro 25 miliont akrfl lesa. VYvoz dreva Cmii v roce 1930 skoro dye miliardy korun.

Pres to, Ze Finsko zabiha daleko na sever, kde je ji2 studene podnebi, je veskrze zernedelskYm statem. Final sedlaci obdelavaji 5 a pal milionü pady. V roce 1929 bylo ve Finsku 285,390 statkfp z nichZ 217,800 melo rozlohu menei neZ 25 akrfp Finsko vyvaM mimo drevo zejmena maslo a vejce. Sta y domaciho dobytka civil v roce 1931: koni 360,278, hoveziho dobytka 1,806,075 a veprfi 414,369.

V roce 1931 se halezalo na fizemi Finska 3,497 veteich prilmyslovYch podnikip ktere zamestnavaly 129,579 delnikil. Nektere z nejveteich tovaren, zejmena cukrovary, vyrostly ye Finsku praci eeskYch rukou. 8kodovka a jeji monteri maji znaenY podil na vYstavbe finskeho prfunyslu. Z techto podnika pi-ipada, 771 na drevarskY prumysl, 636 na kovoprumysl a 270 na mysl textilni. Mimo to ma Finsko asi 200 papiren, ktere dodavaji z yldete novinovY papir do celeho sveta.

Finsko je neobyeejne kulturnim statem. Na jeho Uzemi Zije pouze asi 1 procento analfabetit Ve trech finskych universitach, ktere maji pomerne vysokou troveri, studuje prumerne p1-es 6000 studentt roene. Vyhodna, pkimorska, poloha podporuje finskou moreplavbu. Finsko melo jiZ v roce 1934 295 velkYch namornich parnikt a krome toho jedno z nejsilnejeich lod'stev plachetnic. Finsko plachetnice podnikaji i dalkove plavby do Australie. Z vnitrozemnich vodnich cest je 2,500 mil splavnYch. V roce 1932 plulo na finskYch rekach a jezerech asi 34,505 lodi a 8,612 vorti.

Finsko ma parlament o 200 elenech. Funkeni obdobi presidenta republiky bylo iistavou stanoveno na Zest let.

Jako v pohadee: Pes s kozlem uprchli do lesa.

Rolnik Vaclav Jaree ye VeZniece na Polensku ma krasneho loveckeho psa. Fred nekolika dny pes zmizel a soueasne s film i statnY mladY kozel. Bylo prohledano cele okoli, jak pile Mora y -skeSlov,apzirtechjakodyZsezm slehne. Asi po tYdennim patrani rolnik usoudil, Ce pes i kozel byli neznamYm darebou ukradeni a nekde zabiti. Jake vSak bylo jeho podiveni, kdyZ v techto dnech p1-ii-el k nemu hajnY Vratislav Kudela a vypravel, nekolik dnü pozoruje v nedalekem lese "Obecniku" zajimavY par. V lese pr Y se y eeer prochazeji spolu jako dva milenci krasnY loveckY pes a mlady kozel.

HajnY je chtel ji2 nekolikrate chytit, ale dvojici se podarilo vi-dycky uteci. Rolnik se tedy odebral s hajnYm do lesa. Tam skuteene zjistil, Ce jeho dva domaci kamaradi prespavaji v hustem mlazi. HajnY Kudela si hned p1-ii-ti noci poeihal na podivne pratele a kdyZ pekne spali, hodil kozlovi rychle p1-es hlavu opratku a phvedl jej do hajovny. Pes utekl po chyceni kamarada domt, chodil schliple za hospodarem a 2alostne vyl. Neprestal, dokud rolnik neprivedl do statku take kozla. Nyni budou ove'em oba kamaradi lepe hlidani, aby se jejich podivnY vYlet a touha po svobode neopakovala.

Strout 18

ODDIL DOPISOV, DO DALLAS A OKOLI! Omladina Sokola"Z"igka" v Dallas pada., 10. prosince 1939 divadlo v Sokolovne v Dallas. Jest to prvni vystoupeni, ye kterem v gechny ulohy jsou zastoupene omladinou.

Divadlo jest fra gka ye tiech jednanich, pode jrnenein "8panelska mu gka", a deje se ye vetgim prfunyslovem meste csl. republiky.

Obsazeni illoh jest nasledujici: Emanuel Zazvorka, majitel tovarny — Joe Jureak; Klara, jeho pani, — Mildred Ozyma; Hana, jejich dcera, — Olga Valeik; Ferdinand Parkos, poslanec, — Frank Hou gvieka; Makka, jeho dcera, — Marie Toberna; Tadea g Zvonidek, — Frank 8ebestik; Dr. Vaclav Smekal, — Mirko Parma; Florian Pleticha — Walter Hogek; Ignac Kkepelka, — J. PodbradskY; Klotilda, jeho pani, — Marie Filipec; Vendelin, jejich syn, — Louis TobernY; Barea, hospodyne, — Marie Hougvieka.

Emanuel Zazvorka jest majitel tovarny na hoieici, asi padesatiletY. Jeho gena Klaxa jest zarnestnana v nekolika spolcich, ktere maji ramie starosti. Jest take pkedsedkyni "Sdru geni pro ochranu matek", a take ji nazYvaji "Matka matek". Maji jednu dceru asi dvacetiletcu, Harm, ktera, se zamiluje do pravnika Dr. Vaclava Smekala, s kterYm jeji otec ma mnoho nesnazi.

Ferdinand Parkos jest•bratr Klakin, jest poslancem do snemovny. Jest to star gi, uctyhodIV pan, kterY ma, take jednu dceru, Makku.

Malta se koneene zamiluje do Vendelinka Kiepelky.

Vendelin Kiepelka jest syn Ignace a Klotildy KkepelkovYch. Klotilda jest star() laska pana Zazvorky, na kterou on chtel zapomenout, ale dopadlo to jinak.

Tadeag Zvinieek jest gvakr Klakin„ itherY se vyznamenal co vy getkovatel pro pana Parkosa a pana Zazvorku, kdy byl ve svYch nesnazich.

Florian Pleticha jest dobromyslnY start pan kolem 60 let, kterY jest dobrY pkitel rodiny Zdzvcrkove. Pan Zazvorka mei v nem velkou dirveru a svekil se jemu se syYmi tajnostmi.

Prozatim dosti. Doufame, fie se v gichni dostavite do Sokolovny 10. prosince a pobavite se mezi nami. Doufame, ge se dostavite ve prospech mlade ge, ktera, se sna gi pcdat to nejlepgi. Bratr TobernY jest ieditelem divadla.

Na zdar!

Za Sokolskou Omladinu: Joe Sebestik, dopisovatel.

Sokol Houston.

"KOUZLO VALOKU".

Vesela, jednoaktovka, ktera bude provedena nag i midden sokolskou tuto nedeli pii Mikulagske zabave. Budou pki ni tVeinkovat tito sokoli a sokolky, a sice: br. Domin Nezval, br.

MikuS, hr. Ladislav Silhan, ses. Eligka 8ebkova, ses. Makenka Vajova.

Teg budou kuplety a aertovne sceny, tak smichu bude dost a k tomu vgemu budou mit pry dva Mikulag e: deskeho, kteremu se v 6echach nelibilo pod vladou Hitlera, tak to pkijel okouknout zde u nas, jak to mezi nami tady asi vypada, a americkeho Mikula ge mit musime, neb to vite, ti mali sokolieci — nage deti by tomu asi nerozumeli, kdyby nemeli toho sveho. Hlavni jest, pkinest hodne darn.

Pak bude vyhravat orchestr br. Zatopka,.tak .za to vstupne budete mit dost a dost. Vgechny uctive zveme, aby se stleastnili to na gi veselice ,udelaji radost sobe i na gim detem, v kterych hleclame na gi sPasu o Udrgeni na gi eeskoslovenske vetve v Americe. Proto, pkatele drazi, nodpotte Sokola houstonskeho, budou yam ty na ge deti vdeany, kdy uvidi pini?";kou sin.

Na zdar!

K. 0 tvrtnikova.

Montreal, Que. — ZesnulY Sir Charles Lindsay ye sve posledni vuli, ktera, byla publikovana, odkazal vice ne gli $4,000,000 nemocnicim a dobroeinnYm spoleenostem. Zemke' 7. listopadu ye veku 85 mkt.

VtISTNIK Guy, Texas.

Cteni pkatele, br. redaktore!

Na dotaz pied deli dobou dnes teprve odpovidam a sice: — Pkestal jsem psati do nagich listu ne proto, ge snad bych byl ztratil zajem o nage spoleene zastoje a spoledne sna geni nyni v tak vagnYch chvilich, ale proto, ge poznal jsem, ge popisovanim pomert dle hole skuteenosti nelze se zavdeeiti to vet gine z nas, ktera zde bezohledne vladne to men gine, ktere se nedostava odvahy obyeejne zastati se toho, kdo by east() povzbuzeni k dal gimu pokraeovani potkeboval. Dnes popularnim jest jen ten dopisovatel, kterY kde se co vyskytne gmahem — chyby ktere delame pomaha zakrYvati, piehmaty trpelive sna gi — a misto v listu nagem zabiraji ty, ktere pi gi o vecich jalovYch a o zastojech, ktere pro nag pokrok, nage povznegeni, k poznani nageho praveho stavu, nemaji gadneho vztahu.

Jakou cenu ma oproti tomu skuteene dopis, jak byl v poslednim listu onen napsany nagim dobrym br. Fr. Truksou. Uva govah jste o torn, mili atenaki? Mnou pohnul k napsani tohoto varovani, nebot' on vzpomind va gnYch zastoja nas vgech v listu nagem na pravern miste. Na nag spoeiva, zodpovednost cela a men bychom skuteene bYti pametlivi toho, jak naznadil nag br. Fr. Truksa: "Abychom pravdu si miuvili, dokud je k tomu eas".

Co ueinime? Budeme hadale mleky prohligeti nag list a hledati jen humorne pletky, aneb zamyslime se va gne do zprav finanenich, nam to podavanYch? L. 0. Hogek.

S pozdravem, Vern krajanfim, jinni zalezi na osudu deskoslovenskYch vojinii a beiencii ve Francii!

V sobotu meli jsme ptile2itost pies kratkovinnou stanici z Boston, Mass., slySeti senatora Vojtu BeneSe, jak mezi jinYmi vecmi te2 oslovil Ceske matky v naafi stare 'Oast. Pravil: "Neslzte, 2e tyto prvni Vanoce neni yam ino2no pohladiti vase syny, ktere, aby jim bylo mono bojovati za svobodu, nalezaji se ye francouzsk'ch legiich. Bud'te silny a ujiSteny, 2e za vas je pohladi druhe matky a to z eeskoslovenske Ameriky. Chystaji se zde sbirky a -Omani nadilky k vaSim synurn. Mnoho toho jest ji2 na caste a jine se pkipravuje."

Vime, ae zima v Evrope je dlouha, a nedostatek panuje. Proto na rids se apeluje, abychom nelenili a pfidali ruce k dilu. Zajiste neni nam stay naSich za mokem lhostejny. Vime. 2e tam trpi nedostatek a krutou valkou. Mfdeme jim pomoci s pene2itou sbirkou, s nakupem pottebnYch veci, nebo obnoSenYm starYm ale dobrYm pradlem. Pene2ite dary budou pou2ity na ndkup potkebnYch veci jeSte zde. Proto zde uvadim seznam, co je 26,dano pro naSe vojaky ve Francii: vinene natepenky, vinene Saly na krk, teple ponoaky, mYdlo (holici i na umYvani), zrcatka, holici piistroje.

Mame tarn ye Francii mnoho be2encil, mezi nimi ditky a matky, a jejich nedostatek je te2 velkY. Snad pro ne u mnohYch.z vas by se neco nano, co by oni mohli pottebovat, co2 my take sbirame.

Kdo z nagich krajanii by chtel nee() darovati, at' se ptihlasi do 12. prosince na adresu sestry K. 6tvrtnikove, 5354 Nolda St., Houston, Tex. Ona rada od vas tyto veci phjme a pieda je ku sbirce, ktera 1.12 zapodala. (Jsou te2 druzi Cleni kadu 8tefanik a C.N.S. odbodky Svornost, kteki ty Ned od vas vezmou, ale je mi Tito, 2e nemam na ne adresy. Ze vSak vec je dulaita, uvadim adresu, ktera jest spravna.) Mfdete te2 pkinesti vase dary do sine kadu 8tefanik na MikulaSskou zabavu, ktera bude poiadana v nedeli 10. listopadu.

Zdeluji vam krajane, 2e vaechna jmena darca, co darovali a komu, budou kvitovana a po zasilce uvekejnena. VSechny veci budou od nas poslany na PomocnY VYbor oeskeho Narodniho Sdru2eni, 321 East 73rd St., New York City. Oni to pak odealou na misto. At' ka2cly jedna, jak jemu srdce velL Se sesterskYm pozdravem, lagena larovA.

Ve stfedu, dne 6. prosince 1939.

Sokol Fort Worth, Texas.

Ctend redakce, mill pkatele a v gichni 'amain!

Zabavy uz jsou u konce, tak yam na chvili darn pokoj s oznamovanim zaba y. Posledni byla jakysi ten Barn Dance, proti demia bylo mnoho kritisovano, ge se zdalo, ze z toho nit nebude, ale znamenite se nam vydatila; byl to americkY nazev, ale zabava byla ye skutku desky. VSichni si pochvalovali, 2e takove zahavy u nas uz tllouho nebylo, za cog yam vtele dekuji, ge jste nas tak detne navativili. Moje oznamovani ye Vestniku nebylo nadarmo, jak si nes geli nasledujici: prvni-kteirnysle.Cnyobdr Stanley Kkenek a Mary Jandeek, druhou Jane Kroteff a Jmes Kret.

Ve schtzi, ktera, byla ohledne vanoeni nadilky a stromeeka, bylo yypracovano na dva veeery, proto ge divadlo bude hrano a nekteti chteli, aby se oboje mohlo odehrati na jeden veder, ale nedoSlo k tomu, proto2e pki divadle se bude vybirati vstupne, co2 pit stromedku by nam pkeka.2elo brat vstupne. Tak vanodni nadilka a dary, ktere si jeden pro druhehoho ptinese, bude se odbYvati v sobotu veder 23. prosince a divadlo bude hrano 24. prosince. Doufam, ze jste vgichni irlpne se vgim spokojeni. Upozorriuji ty, kterYm jsem kikala o vedirku, kterY budeme pokadati v Sokolovne v nedeli 10. prosince, nekteki se mne ptali, bude-li take tanec, ja vam kikala, ze ne, a stane-li se a nekteti budou tandit, tak prosim nevinte mne, protote jeden sam nemfi ge za mnoho.

Stkibrnou veselku, na ktere jsme byli v nedeli 26 .listopadu, nebudu vam ani mot popisovat, protole ochotne. osadni zpravodajka z okresu Bell, pi. K. FojtaSkova to vSe dobte popsala v minulem 6echoslovaku, za cot diky.

Meli jsme se tam dobke. Man2ele Je2ovi si mnoho krasnYch dart pkivezli zpet. Sesli jsme se tarn s mnohYmi znamYmi, take nam ted' jenom zustavaji dojemne vzpominky. Diky man2elum J. M. VranovYm ml. za pochvalu meho dopisovani, ae v2dy napted hledaji nraj dopis.

Pani Machadkova v Omaha, Nebraska, jista, pa= ni mne vykidila. 2e rada Ctete moje zpravy, ktere podavam od nas z Fort Worth. Jak Vase dcera Katy a zet' L. LukSa pied nejakYm Casem byli zde na navSteve, take se u nas na chvilku zastavili, co2 nas velice poteSilo.

Na vedomi krajanfun zdejaim i dalaim yam, 2e Jn Masaryk bude miti ptednaSku v anglicke keei na Town Hall ptednaSkovem programu v pondeli veeer v 8:30 hodin dne 11. prosince. Misto, kde program bude potadan jmenuje se Temple Beth-El Center. Tak koho by jeho tee zajimala, tak na to nezapomefite a zastupme dobie zdefai Ceskou osadu.

Tak pro dneSek toho je asi dosti, koneim s pozdravem na redakci a vSechny ostatni, zustavam vase sokolska, zpravodajka, Millie PolaSkova.

Hillje, Texas.

Mili bratki a sestry ed kadu eechoslovan!

Jak asi vSichni vite, budeme mit druhou nedeli v prosinci schtlzi, zaeatek pkesne v jedne, neb je to na ge vYroeni schilze, kdy volime vSecky utedniky a vYbory, a te2 budeme piijimat nekolik novYch elena. Jim na poeast budeme mit "barbecue" svadinu. Proto mile spolusestry bud'te tak laskave a pkineste nejake pedivo a okurky, by nebylo jen maso a chleba.

61eni, kteii byli tento rok pfijati u nageho kadu jsou 26,dani, by vaichni byli ureite pkitomni. Mame mnoho dille2iteho tjednani a chceme tento rok zakondit vesele a v bratrske shode. S pozdravem, 2ofie Hradecka. iiAd Columbus Cis. 58, Hungerford, Tex. Sdeluji vkm elenum fadu Columbus cis. 58, ke pkiati schtize SPJST. bude konana v sini KJT. 10. prosince po 9. hodine rano. Jste vaichni 2adani, abyste se dostavili, mame dttle2ite jednani, voleni novYch tednin pro rok 1940 a vyslance do sjezdu. Prosim, nezapomelte se dostavit aspori jednou do roka a zapraviti sve povinnosti.

S bratrskYm pozdravem a na shledanou, Vag A, 1.4. 1Vlatugek, taj. spolubratr,

Ve sttedu, dne 6. prosince 1939.

ODDiL DONSOVATELSKi Barber, Ark. Mena red. Vestniku:— Jia nekolikrat jsem byl odhodlan trochu popsat zdej gi krajinu a sant jak pokrok se zd.udelal za poslednich 10 rokt, ale pokaade mne chut' odpadla, pri vzpomince, ae mi neni motno se s neeim pochvalit, divaje se na tu pildu vyprahlou suchem a vadnouci listi na stromech, opadavajici tak jako v listapdu. Uroda kukutice nadobro zklamala, zaeinala usYchat, kdyt vyhanela vrchy a to nasledkem \Tetra, ae v zemi vlaha je g te byla. Bavina vydala Urodu asi polovieni, seno tadne a pastevniky nadobre vyschle.

Ovoce vgechno pogkozene, eervene jahody, ktere se zadinaji sbirat ke konci dubna, tek utrpely, sazenice jahodove pak v eervenci poschly, ze sotva jedna etvrtina , to jest 25 procent zustalo zelenYch, tak na druhY rok jich mnoho nebude.

Posledni dobrou trodu jsme zde sklidili reku 1931, aelcoliv cena baviny byla v ten rok nizka, zato bylo dost krmiva; jak ale rolnik musi krmivo kupovat, tale to uciti potadne, nebYti vladni pomeci z Washingtonu, tak nevim, jak bychom to byli pfedraeli. Kteti byli v tom nejlitte, dostali praci na cestach (W. P. A.). Tim padem se tady cesty zvelebily, tak to mite ' po nich jezdit za kaacleho podasi.

Krajina jest kopcovita, hornata, na niainach pri potocich dosti riiodna, jenom le tento okres Scott ji mnoho nema, pro rolnieeni, jak misty na preriich.

Od doby, co jsou dobre cesty, se tu zvelebuje dobytkatstvi a mlekateni. Kdo ma neco na prodej od dobytka, svirj truck, tak si napta a zajede do Fort Smith, 35 mil od nas, a tarn prods, a nezaleti mnoho-li toho ma.

Smetanu luta° dovezt do mesta, a nebo prodat tern, co jezdi od farmy k farms a smetanu kupuji, pti aema si mirae objednat yea ktere pottebuje, a ktere jsou mu ten sam den doveaene.

Pied paru roky lids byli zde hodne odkazani na pily, ktere kezaly stavebni material z borovYch lesu, ktere jsou Ira vyhubene, pouze mlazi nechano, as zase doroste do takovYch rozmerri a vycla nejake to prkno. Jsem zde sam, co se mohu pochlubit, ze mam peknY borovY les, 10 akru, a pak moji dva sousedi, a jen se zminit, to je do prodeje, tak kupec se najde hned. Ac jsem v tisni peneani, ale takoveho pustogeni lesa, jak se tudy deje, bych torte nesl, kdybych ho prodal, proto ho draim, neb nevim, kdy budu sam neco pottebovat, a prkna vystupuji v eerie.

8kolstvi se tu tea zvelebuje, Co jsou dobre cesty, venkovni se zru guji a ditky jsou dovaaeny na gkolnich busech do mista, kde ditky fermata maji tu samou vYhodu jak ditky ve meste. Tuto sezonu akola potrva 8 mesicii, minule byla 9 mesicii.

Abych nezapomnel na hlavni silnici pies zdej g i osadu Botthe, jest to U. S. Highway els.

75, ktera protind Spoj. Staty od hranic Kanedy as k zalivu, ptes Texarkana, Texas, do New Orleans, La. Od nas na sever ma tvrdy povrch, a na jih asi 20 mil, dale jest pouze s" tork; ale na t y rdem povrchu se pokraeuje ku hranicim Texasu. My bYvame pid mile od one silnice, vedle jde pouze okresni, ale tea udraovana v potadku.

Wastes Fort Smith, ktere jia vzrostlo na 35 tisic obyvatel, ma trhy na v gechno, denni noviny oznamuji kaaclY den kdo, a odkud, kolik hlav jakeho ptivezl dobytka, nedelni eislo pak ptinese souhrn za cely tYden, col bYva v tomto Case pies 4 tisice hlav, kterYato dobytek je zasilan do velkych jatek. Trh na kone a muly jest odlig nY od trhu tohoto.

Nagincri zde neni. krome nas jest zde mej pfitel Frank Uher, s kterYrn se schazime a si porozpravime, nekdy -zajdem at do Cech, on jest a Cermne a ja jsem z Hernich Humanic, obe mista v okresu Land gkroun. Velka osada na.:s'incri jest od nas asi 45 mil; jest to pti meste Dardanelle, ktere mesto bylo znamo jeho pontonoldin =stem, snad toho druhu nej-

921ITRIK vetgim na celem svete. Po druhe se pokuim to lope popsat, neb nyni by se neej dopis prodlouail; tea jsem pies nej alapal, totia po torn mes Le. Jak valka pokraeuje, o torn se dozvite dost, jenom chci sant, ae Fort Smith denik Southwest American pkines1 19. listopadu v nedelnim aisle obrazek budovy Masarykovy Akademie v Praze, kde bylo 12 studentii odpraveno pro vzpouru, zacot byla ona budova a nekolik universit blizko Prahy zavreno na dobu 3 rola' za trest.

Ten samY easopis ptina gi zpravu v dne g -nimeslzpravuC.FByns,jea dennim ptispivatelem jeho elanky do tohoto hstu, ae Rusko vini Finsko, ae napada jeho hranice, a dodava, ae jest to "just as silly, as the Nazi", kteti obviriovali 6eskoslovensko z napaclani Ten vYbuch v Mnichove v Nemecku, jena byl nastraaen k zabiti Hitlera, — tea cnen list nazval lsti, nebot' Hitler ma dobrou stria a mista kam on vstoupi, jsou dobte stfeaena a prohlednuta pied jeho ptichodem. Ta odmena za dopadeni pachatele nabizend, mohia byti hned vyplacena, an se vedelo, kdo pachatelem jest.

Sokolka, pani Millie Pola gkova ye Ft. Worth, Texas, se domniva, ae se citim uraaen jejimi poznamkami. O, ne! Mile mne to pote gilo, ae jste dokazala, ae dovedete aertovat, a aert, aertikem oplacet. Vypravoval jsem se na tu vaai taneeni zabavu, kterou jste potadali minulou nedeli. Kdya jste ale oznamila, budete v ten den vzcialena 130 mil od domova, tak jsem se toho pote geni vzdal, neb jsem se spolehal na Vas, ae mne tarn s temi tetuakami seznamite.

At po druhe se to podati. — Co tyto taclkY gu, vy se tarn vytaeite a veselite na torn Barn Dance. K zavideni! Pkeji vam tarn v gem hodne -veseli a vyraaeni.

Srdeeny pozdrav na aloud, jsem Va g znamy, Jan Beran.

Rid Fort Worth, eislo 154.

Mill bratti a sestry!

Tiinto vas laskave aadam, abyste se vaichni dostavili do vYroeni schiize, ktera, se potada v nedeli 10. prosince ve 2 hodiny odpoledne v Sokolovne. Bude volba iitednike. pro pti gti rok a tea sebude volit zastupce do sjezdu. Ptijdte vaichni, bratti a sestry, a zvolte si iltedniky s kterYmi byste byli spokojeni.

Take, bratti a sestry, kteti jste s poplatky pozadu, hled'te si je v tete' schuzi vyrovnat, neb kdya se to odklada, pak je toho najednou hodne. Kteti nemuaete ptijit si to zaplatit do schrize, tak to po glete v dopisu na bratra fleetniho Joe Svitaka a on yam to zapravi. Jeho adresu mate ye vaai kniaeace.

V posledni schuzi jsme ujednali, ae budeme mit vanoeni stromeeek, program a nadilku pro deti i velke, jako kaadY rok, se Sokolem dohromady. To bude v sobotu 23. prosince. Tak ptijdte vaichni a pfivedte svoje deti. Kteti chcete dat syYm milym nejaky darek, tak jim to ptineste pod stromeeek a pak se jim to odevzda.

My vaichni se'te gime na mile Vanoce a StedrY veeer. Ale moje my glenky zaletaji do naai drahe vlasti. Jake oni tam budou mit Vanece? Asi velmi smutne. Jak jsme mi gt'astni, to jsme zde v Americe! Mam tam sesttieku a hodne pfatel, od kterYch jsme nedostali dlouhY eas aadne zpravy. Jen si pfeji, aby to \Take byl jedenkrat konec.

Posledni zabava se nam krasne yydatila a kaadY byl spokojen, ae se dobte pobavili.

Jegte vgem pfeji gt'astne a vesele Vanoce a aby vain vaem Jeti gek hodne nadelil a nejvice zdravi. Se srdeenYm pozdravem, Anna Milanova.

Rad Radecky, eis. 109., Granger, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto yam oznamuji, abyste se vaichni dostavili do scheze pti gti nedeli dne 10. tento mesic, neb mame volbu Utednikt a poslance do sjezdu. Tak vas aadam, abyste se dostavili v co co nejvetaim poetu. Snaate se to dokazat aspori jednou za rok. Zaroveri vy bratti, kteti jste pozadu s unatnimi poplatky, pfijd'te take a ne-

nechte se suspendovat a vyrovnejte se die motEm. Foltik, tajemnit. nosti.

-

Strata Ilk

Fort Worth, Tex. CteraY bratte Moira°, tea bratti a sestry!

V minule schuzi Narodniho Sdruaeni AmeHcicYch Cechoslovalee bylo vice ptitomnych. Br. ptedseda Paprska st. promluvil od srdce k • Ano, mnozi rodiee by dali -de svoje jmeni, aby toho sveho hocha, tu svou dceru gku zase spattili rive. Koji se nadeji, ae jim budou vraceni aivi a zdravi, nebot' nevedi, co umi z nich udelat v koncentraku, nebo co z nich udela to povestne Gestapo. Vyslali toho syna neb dceru do gymnasia, ae se neeemu naudi a nenaddli se, ae tak start vysoka, 'kola bude zavtena a studenti z ni odvezeni do neznama. Je to hrozne, co vie ten naterae s tou svou sebrankou dela. Kdo by si to byl pomyslil v loni kdya tekl, ae nechce Oechoslovaky, jenom Nemce. A hle!

Pteglo jen par mesicir a sebral celou republiku a deli z naaeho naroda otroky. Je to civilisovanY svet? Kam to spejem, kam se Mime? Ve zdejaich eeskYch novinach vidime obraz naafi eeskoslovenske vlajky do poloviny staaene na smutek zavraadeni studentil v Praze na Karloye universite. Ptatele Cechoslovaci, zamyslete se, vzpomerite co sizi, co krve to drahe jia vyteklo, co pti glo naaich lidi k zmrzakeni. Nezatvrzujte se, otevite sva srdce, pomorte, kdy2 pomod tkeba. Jsme jedne matky synove a dcery.

Ta naae matka Vlast krvaci, spina k ream ruce, upira, sve oci k nam v dalnou cizinu. V loni pH priwodu Prahou jsem videla nejednu starou aedivou babieku, kdya jsme pochodovali, tu volaly na nas: neopougtejte nas! Point t- ete nam, kdya budeme pottebovat vaai pomoci? My jim odpovidali: pomriaem! Aekoliv jsme nemysleli, to jim bude tteba pomoci, nemohli jsme vekit, ae se mute stet neco takoveho a hie! — oni se maji sklamat, ae darmo k nam ruce spinaly, ae darmo nas prosi o pomoc? Neni motno se tak zatvrdit, ae bychom nepomohli. Kdya ptijde read° k natim dvetim prosit, odeteneme ho?

Zajiste ae ne, obdarujeme ho, co v na gi mod. <Id vady si pti torn pomyslim: to za moji vlast, aby ua jednou byla svobodne, od kruteho tyrana.

Ptatele zblizka i zdali, davam vam 'Veda, ae sokolgti ochotnici sehraji divadlo pod nazem "Stromeeek" a site 24., t. j. v nedeli. Zaeatek v 8 hod. Ulohy jsou v dobrYch rukou a take pH hudbe bude dobra. sila. Je to velmi pekny kus. tTlohy jsou dosti tale. Prosim, abyste nic jineho neplanovali a pfi gli na tato divadlo. TM se dlouho nic nehralo, tak doufam, ae herici nebudou sklamani, a k tomu po divadle mohou katolici jit na ptilnoeni do kostela Sv. Tomage. kdo bude chtit jet do kostela mriae, jednou za eas nikomu to neu gkodi jit se tam podivat a poslechnout ten krasny zpev. Zylagte kdo bydlite na farmach, bude to pro vas tak lope. Uvidite, jak chuda matka se musi protloukat aivotem s dceru gkou. Mut odegel na praci do vzdaleneho mista, roznemohl se a od tech dob o nem neni slechu. Nakonec pfijede zrovna na StedY weer, takte dceru gka a to matka dostaly nejvet gi darek v otci a manaelu.

Ptatele, ptijedle se na toto divadlo podivat V co nejvetgim poetu, budou yam jak ireinkujici tak pomocnici velmi vdeeni. Je to v nedeli a v pondeli je Boai narozeni, kdy andele hlasaji "Slava na vYsosti Bohu, na zemi pokoj lidem dobre vide!" Zdar vlasti!

Marie Paulova.

Rosebud, Texas.

Talc tedy etu ye Vestniku, to divadlo "Budeme alt na veky" bude sehrano dne 10. pros. ✓ sini Hvezda Texasu. Jestli se neco neptedvidaneho nestane, tak se piljdeme podivat; to bude muj krismus. Ja tomu tea yeeim, ae budeme tit na velcy, a tea to chci videt. Douf ae na ge sdruaene odboelcy Cameron, Buckholts, Marak a Rosebud se tea dostavi v plnem poatu.

Co tato pi gi, krasne nam prgi, tak mame zase nadeji, to matieka zeme nom da chleba v ptigtim rote.

Talc tedy se vgemi na shledanou dne 10. prosince na Seaton. S pozdravem, Aneaka Skupinova.

Z Belehradu. — Pobliae osady Blagaj v Bosne byla objevena starotimska dilna na liti aeleza. Zatizeni teto staroveke aelezarny je dosud ✓ dobrem stavu. Byly take nalezeny riane starotianske nastroje ke zpracovani 2eleza.

• Strana 20

tlryvky z eeskoslovenskfch dejin.

Cegi, ktefi delali dejiny sveta, nejvYznaenejtich einitelii osudneho draZ matu belohorskeho na stran y Ceske — a snad vribec. vedle Jindiicha Matesa hrabete z Thurnu hercem nejvettim — byl Zdenek Vojtech Popel z Lobkovic. Zasluhou tohoto pana, kterY se stal r. 1599 nejvyttim kancletem deskYm a dostal tak do rukou fizeni vnittnich lektosti eeskeho statu, uplatnily se v eeskem Evote poslednich dvou decennii pied Bilou horou drirazne momenty, ktere drive ci pozdeji musily vest k sratee mezi mod. panovnickou (a s ni spojenou protireformaci) a moci stavovskou, resp. deskYm taborem protestantskYm. FrancouzskY historik Victor L. Trapie, kterY se velmi hluboce zabral do natich dejin doby Rudolfa II. at Ferdinanda II., srovnava, jej ve sve monografii o Bile hote a francouzske politice v poeiteich tficetilete valky s Richelieuem a Colbertem, dvema budovateli absolutni monarchie ye Francii: "Neni to paralela jen nahodna" — pravi. "Lobkovic naleti opravdu do rodu velkYch ministrii. Jako Richelieu chtel dopomoci vrili a autorite kralovske k pievaze nad zvlattnimi zajmy tlechty; jako Colbert kladl zaklady administrativni monarchie . " Zdenek Vojtech Popel z Lobkovic — od roku.

1623 knite z Lobkovic a vladai domu Lobkovickeho — mel jedineho syna, Vaclava Eusebia (nar. 1609). Zasluhy, jicht si nekdejti nejvytti kande. ziskal o rozmno2eni moci panovnicke v Oechach a vribec o dtim habsburskY, pienesly se na tohoto mlacleho mute. Byl nad to vybaven i velmi znaenYm majetkem, nebot' zdedil nejen zboti sveho nekdy pana otce, ale i rozsahle jmeni sve matky, pani Polyxeny, rozene z Pernttejna, ktera — jednak dedictvim vlastniho sveho rodu, pant. z Perrittejna, jednak dedictvim po svem prvnim mantelovi, panu Vilemovi z Romtberka, nejbohattim sve doby magnatovi kralovstvi, nabyla rictyhodneho jmeni a dovedla vyutiti i vhodne ptiletitosti pti konfiskacich pobelohorskYch k rozsahlYm nakuprim novych statkil. A take nadani mu nechybelo po otci i po matte, ktera duchem svym stale v prvYch tadach soueasne spoleenosti stejne jako jej' mut a dovedla si vynutiti rictu i u lid' tak vynikajicich, jako byl Karel ze 2erotina: byl vtipnY, obratnY, vzdelanY a mel skuteene hluboke porozumeni i pro kulturni tradice svYch ptedkri (Pernttejnri i Lobkovicri), podporuje ttedte zejmena vYtvarne umeni soudobe.

Piece vtak trvalo to dosti dlouho, net se Vt.clay Eusebius uplatnil vYrazneji ye vetejnem tivote sve doby — tak, jak to odpovidalo jeho ctitadosti. Poeatkem let tticatYch 1'7. stoleti vstoupil do armady cisatske — tehdy vojska Valdttejnova — a ireastnil se pak po tadu let vojenskYch kampani jejich proti Svedrim a jejich spojencrim. Ale draha vojenska, ktert, se zdala mu snad z poeatku slibovati rychlejti Uspech, byla ztejme faletnou cestou pro tohoto ducha, ktery naprosto nemel charakteru militarniho, nYbr2 ptedstavoval — dedictvim patrne opet po svem otci — spite typ, vhodnY pro uzavtend jednani politicka, a diplorriaticka.

Pies jiste vnejti rispechy — nakratko byl r.

1646 i jednim z hlavnich organisatorti rozbite cisatske armady — neziskal si nikdy tadnym velkYm ei aspori vYznadnejtim valeenym einem opravdove vojenske slavy a povesti. Jen to si odnesl ze sveho dlouholeteho pobytu v hluenYch a nekdy az divokYch taborech cisakske armady za tticetilete valky, ze dostalo se mu jakehosi operneho bodu pro jeho karieru dvorskou: Jako &ova obeznamenY s organisaci vojenskYch toles i zkutenY — po eetnYch svYch poselstvich k jednotlivYm vridcrim cisatskYch

ITIOTNIK

vojsk — v jiste vojenske "diplomacii", pro tehdejAi vedeni valek ptiznaene i nezbytne, byl ut roku 1636 jmenovan dvorskym valeenYm radou a roku 1652 stal se dokonce presidentem valeene rady, cot byla uz funkce opravdu vyznamrid — rovnajici se asi funkci ministra valky dnes (dasteene vtak i ministra zahranidi) — a pojitt'ovala mu vlivne misto v rozhodovanich a vtbec v tivote videriskeho dvora.

Ale ani v tivote dvorskem, kterY byl vlastnim jeho ovzdutim., neprosadil se a neproniki Vaclav Eusebius z Lobkovic tak, jak patrne sam Cekal a jak snad odekavali i ti, kclot jej znali di stall. v jeho blizkosti. Dvtir videriskY poutival jeho sluteb side k velmi vYznamnYm rikoltim, jimit cti2adostivY knite se zapsal hluboko nejen do pozornosti soudasne Evropy, ale i do skuteenYch dejin evropskYch — v letech 1657 a 1658 byl na pt. Vaclav Eusebius hlavnim vyjednavaeem se strany cisatske o zvoleni Leopoldo I. cisatem a dosahl toho, to vskutku volba z 18.

Cervna 1658, osudove driletita pro dalti historii domu habsburskeho, spadla na mladiekeho tehdy jests krale deskeho a uherskeho — ale v kariete neustupoval jeho narokiim nikterak ochotne. Roku 1655 byl Lobkovic, kterY byl od r.

1649 druhYm tajnYm radou cisatskYm (druhYm v potadi vlastnich, drivernYch radcri, ministrri cisaiskYch) pteskoden novym chranencem ptizne cisatske Janem Wickhardem z Auerspergu, kteremu se dostalo hodnosti prvniho tajneho rady a kdyt si Lobkovic stetoval, byl odbyt prazdnYm ujittenim Ferdinanda III., to povYteni to nema jemu, Vaclavu Eusebiovi, byti nijak na tkodu. Po nastoupeni Leopoldove ziskal si drivery panovnikovy °pet jeho bYvalY -ajo (vychovatel) Jan Ferdinand, hrabe (pak knite)) Porzia, kterY se stal vlastnim teditelem politiky mladti vetve habsburske. A ani kdyt Porzia r. 1665 zemtel, nenastoupil Lobkovic na jeho misto: dostalo se mu site titulu nejvyttiho hofmistra cisatskeho, cot byla prvni hodnost v dvorskern ceremonielu videriskem, ale prvni misto v tajne rade podrtel Auersperg. Teprve roku 1669 — po padu Auerspergove — dostal se Vaclav Eusebius z Lobkovic k veslu.

Snad spoluprisobila na teto neptizni, brzdici politickou karieru Lobkovicovu na dvote videriskem, tak trochu jeho povaha — vtipna, jak teeeno, ale i nemilosrdne ironicka. (Je znamo, to neutettil ani sama cisate a k francouzskemu vyslanci se kdysi vyjadtil, to "cisat neni jako vas kral, jent vte sam vidi a slyti, nYbrt je socha, kterou pteneseme kam chceme, a dle libosti znovu postavime".) Snad i nektere odezvy pteddvorske minulosti Lobkovicovy to spoluptisobily — zejmena u mocneho strYce cisatova, arcivevody Leopoldo Vilema, k nemut byl Lobkovic v dobe sveho prisobeni v cisatske armade nekolikrate poslOn s poselstvimi pro p velmi neptijemnymi, a pak u tpanelske strany na dvote, se kterou se utkaval v zasadnim zameteni sve politiky. Ale zda, se, to hlavnim, aC namnoze neuvedomovanYm motivem jisteho vahani at odporu pied Lobkovicem byla jakasi reminiscence na onen neristupnY postoj jeho nekdy pana otce, o nemt byla zminka a pro nejt tento byl stiten cisatskou nemilosti. Vaclav Eusebius z Lobkovic byl print dechem, net aby mu cisatskY dvrir bez rozpakri dovedl svetiti tizeni celeho soustati mladti vetve habsburske.

Byly ovtem vysloveny pochybnosti — a to i s Ceske strany — zda politika, kterou nastoupil, stanuv u vesla soustati habsburskeho — byla opravdu "ttestim pro ubohe a zkormoucene kralovstvi Ceske", jak to napsal nejvytti kandiet eeskY Jan Hartvig Nostic po jmenovani Lobkovicove r. 1665 H. J. Cerninovi, ba zda vubec na ni bylo neco deskeho, zda Lobkovic jako prvni ministr Leopold& nesl vice, net jen Ceske jmeno. Ale badatel, kterY si uvedomi pine vtechny politicks a vribec tivotni vztahy, do nicht bylo tehdy Ceske prosttedi politicks (ale i hospodatske) zaklesnuto, rozpozna, zahy, ze nejen snad nekterymi vnejtimi rysy, ale celou svou podstatou byla politika Lobkovicova eeskou — v torn smyslu aspori, to byla tizena ptedevtim s jistYm ztetelem k eeskYm zemim, jejich obyvatelstvu a jejich narokrim. Ve vnejti politice navazal Lobkovic na linii sveho jinak rivala Jana W. z Auerspergu a hlasal nutnost spoluprace mezi cisatem a francouzskYm Ludvikem XIV. jakoZto zaklad rakouske politiky (v,

Ve stredu, dne 6. prosince 1939. tom smyslu nevahal take uzaviiti s francouzskYm kralem 1. listopadu 1671 znamou smlouvu, zajitt'ujici mu neutralitu cisatovu pro ptipad valky s Holandskem, ktera se stala jednim z pilitri iitoene politiky Ludvikovy v techto letech). V politice vnitrni cilily pak jeho snahy ptedevtim k tomu, aby byla posilena moc panovnicka v Uhrach a Uhry donuceny tak k Aeinnejti — hospodatsky zejmena — teasti na osudech a na mocenskem vystupovani monarchie habsburske. Na obou dvou techto vecech melo Ceske prosttedi, motno rici, tivotni zajem.

Ceske zeme byly tehdy hlavni hospodatskou oporou mladti vetve domu habsburskeho, nebot' kraly nad dve ttetiny vtech vYdajil jejiho soustati. Ale nakladna politika habsburkri je vyCerpavala. Vtdy vets' a vets' a osttejk stitnosti ozYvaly se z Ceske spoleenosti snemovni, jet mela povolovati obrovske berne. Je pkirozeno, ze by bylo bYvalo vitano tehdejtim ptedstaviteltim narodni spoleenosti nati, kdyby cisai zaujal v zapadoevropskYch sporech, na nicht nemel Ptimeho politickeho interesu, stanovisko co nejzdrtelivejti, neexponoval se ptilit v zapasu svYch tpanelskYch ptibuznYch i jinYch zapadoevropskYch mocnosti s kralem francouzskYm a hledel spite po dobrem vyjiti s Ludvikem XIV. A stejne oeekavali Ceti stavove uleheeni pro Ceske zerne v ptipade, to by Uhry, kde dosud nevelka moc, ptipadajici tu panovnikovi, nedovolovala zatititi obyvatelstvo ptimetenym btemenem bernim a vubec povinnostmi s spoleenemu statu, byly podrobeny pineji svemu kral ziskal tu ptevahu nad anarchisujicimi zdjmy stavovskymi a ptipojil tuto korunu tesneji k ostatnim svYm korunam a zemim. Vaclav Eusebius z Lobkovic, kterY ne nadarmo take utkal se zahy po svem nastoupeni k vlastnimu tizeni politiky rakouske s ptednim ptedstavitelem nemirnYch bernich a vribec fiskalnich naroku videriskeho dvora, presidentem dvorske komory, hrabetem Sinzendorfem — byl ve sve politice opravdu exponentem vtech techto Ceskych nadeji a oeekavani.

Lze iici dokonce, ze i pad Lobkovicriv a jeho odstraneni ode dvora do vyhnanstvi do Roudnice r. 1674, bylo zavineno eeskYm razem jeho politiky a bylo kusem eeskeho osudu. Bojovna strana na dvote videriskem — ptedstavovala ptiznaene ptedevtim cizinci, Lisotou, Montecuccolin a Hochereni — ktera ptivodila jeho odsouzeni (bez procesu arci) a nemilost, mltila prave na jeho frankofilskou nebo aspori neutralni politiku v zaletitostech zapadoevropevropskYch, ktera byla, jak jsme prave vytkli, ptedevtim v eeskem zajmu. Ne pouze na venek — odstranenim poeetnYch ptislutnikri Ceske tlechty, kteti se za premierstvi Lobkovicova uplatriovali vtcly hojneji ye vytizovani nejdUle2itejtich zaletitosti soustati rakouskeho — ale ✓ hlubtich svYch zakladech utrpela tu eeska, vet citelnou poratku.

New York. — Na shromatdeni 3,000 americkYch obyvatelt ukrajinskeho privodu v nedeli v Union Hall v New Yorku byla ptijmuta resoluce, kterou se odsuzuje tabor zapadni Ukrajiny jak se strany nazistickeho Nemecka, tak i komunistickeho Ruska Tato protestni schrize byla svolana spoleenYm vYborem ukrajinskoamerickYch organisaci v New Yorku a okoli.

Sovetske Rusko bylo v resoluci odsouzeno, to "likvidovalo", to jest popravilo "slavne ukrajinske patrioty, sedlaky i delniky" ate zahajilo take likvidaci ukrajinskYch kostelt tecko-katolickYch i stareho vyznani ukrajinskeho, t. j. pravoslavnYch, jakot i to uveznilo a popravilo mnoho ukrajinskYch kneti.

Londyn. — Zatim co podatent, pisnieka "Skoda lasky", pfezvana v anglietine na "Beer Barrel Polka", docilila neobyeejne popularity ve svete, takte ji je slyteti v zabavnich mistnostech a v domacnostech i na ulicich v cele Vel• Britanii, v Kanade a ve Spoj. Statech, o jejim autorovi neni nieeho slyteti. Autor teto pis, skladatel Jaromir Vejvoda, naledesky zd se "kdesi y e Velkem Nemecku" a jeho osud je neznamY. Jeho piseri vtak tije a neni ani jedineho dne, aby ji nebylo motno slyteti z radioveho rozhlasu anebo z fist pochodujicich vojaktt,

Strom IL

V25TNIK

Ve stiedu, dne 6. prosince 1939.

pane doktore," del patient.

Povidal durazn.e lekat: Robot y e stratasferickem balonu. — jeho zamaske testa, jala se Dona "A nezapominejte, ze musite hodElvira poslouchati s vet§im napes v-YSe 25.000 metro. Znamei "Prot?" ne chodit, chcete-li si udrtet zdraNa podnet Lamericke zernepisne tim.

"Ja mam, prosim etvrtletni pred"A na konec", smal se Don Este- vi." spoleenosti konaji se v Beltsvillu ye "To bohulel u mne neni mo2ne platni listek na tramvaj". state Maryland soustavne pokusy fano, div nespadl se sidle, "Don o prazkum nej yyich vzdrtchovYcla Colon postavil vejce na 'Apieku a to vrstev. V thine). vS)zkumu byl v se neptekotilo!"

"Ale, prosim vas, pane manteli," Beltsvillu vYpuken registraeni baton, kterS7 dosahl v:I§e 25.000 rekla Dona Elvira s tdivem, "jak metro. PratoZe lidsk.S7 tvor by se ne- pak to mohl provesti? V-Zdyt' vejce mohl odvatit d3 teto velke vSTS'ky, se piece neudrti na Spiece!"

"A vidite", odvetil Don Estefano dala za,rnepisna, spoleonost sestrojit pro obsluhu stratosferickeho ba- vitezne. "Don Colon to dovede. Ala lonu zvl'akniho robota. Robot je za- kdybyste me zabila, tak si nevzpozrakem moderni techniky. Je slo- menu, jak to dokazal. Jenom to 2en z nekolika elektrickS7oh baterii, vim, 2e to bylo hrozne snadne a maleho 1110 tOr u , fotoelektrickYch proste!" )O( spojena s divadlem o 1 jednani, pod nazvem bunek, zaznamenavacich pristrojii Chraptel prodavae na jarmarku: a bezdra,toveho vysilaee. Ueelem po"Damy a panove! NovodobY vykusu bylo zjistit pomery v nejvy g one stratosfere,-"Sichvrstachoznu r 11ez, zazrak dvacateho stoleti je a komicke vSrstupy, MikulaS", eert a andel jejicht sila a hustota ovlivriuji pro- tenth nerozbitelnS7 hkeben. OhebnS7 ZACATEK V 6 HODIN. — VSTUPNE: 30 CENTIJ guma, mutate do neho tlouci poukeni §kodliveho sluneaniho za- a Po programu tanec kladivem, mff2ete jim kroutit, mukeni, ktere ma neblakS7 vliv na vot zvirat i rostlin. Robot skuteene zete jim pilovati .jako s ocelovou svedomite zaznamenal v§echny po- pilou, mUete . . ."

Tu ho pferu§il jeden posluchae: ttebrie ridaje at do vS7'ge pies 25.000 Uctive zve: SokolskS, Vybor.

"Prosim vas, pane, mute si s nim metro, a zaroveri oznamoval pornoCloy & taky ueesat vlasy?" ci bezdratove vysilaeky )o( svehD pozorovani stanici na letiki. oriewoasole Baje6nST sen. )o( Povidala pani Bzukova: Kolumbovo vejce.

"MuMeku, dnes se mi zdalo, tie Don Estefano se vratil velmi pozde dome ode dvora a byi privitan jsem dostala novY rozkoSnY klohodne nemilostive svou choti Donou. boueek . . ."

Zajasal pan Bzuk: Elvircu. Teprve kdyt ji zdlouha a "Slava! To je prvni klobouk, kteze tiroka vypravel o zahadnem Jamvanou Donu Krikofu Colonovi a rY mne nic nestoji!"

Sokolski, Mikulaiski Zahava

e v nedeli, dne 10. u Stefinikii na Cottage Grove v Houstonu

"KOUZLO VALtiKU"

Houston Czech orchestr Zatop.,k

U DETI

ubebnou se, uhkeji a &We neni se kdo nadeje, wag rime, nastuzeni ka4e1 Domionvat? To nepomille Splie mit po race

• Lahodnfr • Piltfthivf, BALSAM • Deti jej maji PROTI KASLI SEVEROV

(Severa's Cough Jen ty nejlepei pfisady json v nem obsateny jak mixtete eisti na obaln.

Balsam)'

NEJCENNEJS1 PRISADOU JEST FAKT, 2E ZA TtMTO BALSAMEM STOJI BEZIALLA. AEDESIT LET VYTRVALtCH ZKOU8EK A PO A.NI!

Vas lekarra vim oehotne posloufd. Kdyby nemel, objednejte al ptime.

Coati

50c 250

• Vestnik jest nejrozilieneiiim Ceskim Casopisern v Texas.

• Vksledky oznamovatelfi doka z u j I ze ozniimky pIinaieji jiste visledkv.

• Levne ceny, pouze 2 cent y za slovo v Malem oznamovateli.

• Nejrychlejii zpiisob, neb Vestnik dostiva tisice Zeskirch rodin kaideho tidne.

• Piite si o ceny na vetii oznamky neb tiskoyou prici vydavatelUm.

CECHOSLOVAK Publishing Co. WEST,

TEXAS

Strain

V2STNIK

D. A. J. 11 teskY Lekat a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon iita,dovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 SPRAvNE VYKONANA POHREBNi SLU2BA. V hotline Z'alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni Ustav pohotovY k sympatickemu vyiizeni nezbytlOch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohrbu.

Levne ceny jsou nasi zasadou.

EDWARD PACE Pohrebni Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, - TEXAS.

John W. Le5ikar OESKY PRAVNIK tradovna v Butler - Grimes Bldg.

ROSENBERG, TEXAS.

Nabytek a dornaci zatizeni vieht drub u.

Lepsi obsluha — Vetli fispora.

Velar Furniture Go. 5903 N. MAIN ST. TELEFON — TAYLOR 6063 Naproti budove Radu Pokrok Houston.

HOUSTON, TEXAS. ) p (50DR. THOMAS N. DeLANEY OONI LEKAR, BrS7le spravne pripraven& Oas die innluvv. tradovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS.

C. H. CHERNOSIii PRAVNiK . kere soudni zalaltosti Vytizuje ve S Utadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS.

RED FRONT

Ceska Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kaut, majitel.

Telefou: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunde Nejlepli soudkove a lahvove pivo, riizne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvialtni stoly pro rodiny.

TAROKY: Hra taroku, nejlepli jakosti, nyni za $1.50, poltou vyplacene. Ob!edni k adresujte na: CechosloWest, Texas. i **.

v

vy

Ve stfedu, dne 6. prosince 1939.

Z ODBOCKY S.A.C.T. V DALLAS, , obklopena tisici veelami-pracovni- bfityy nebo eepelky •ma tvofit phi TEXAS. cemi. Tisici opravdu je jich tam fezuiihel asi tficeti stuprill. Hladjiste na tficet tisic, kdy2 jich tam kerrig holeni napomahame natahoVe etvrtek dne 23. listopadu. byla , bylo v lete dvakrat tolik. Jsou to vanim kfiZe prsty volne ruky, mimickondna dlenska schuze za fleasti asi ifeelky z poslednich generaci pod- kymi pohyby aelisti a nejdillelitej60 elend. Bylo usneeeno, aby bazar zimnich„ mlade a neupracovane, eim potadaykem je, holiti se proti byl konan poeatkem mesice btez- ktere budou moci pfelit lest mesi- vousu. Potadavkilm hygieny nejlena a Zadarne veechny ptiznivce, aby et do jara a vychovat prvni jarni pe vyhovuje tento UspornY ptedpis jiZ nyni die m.o2;nosti pitspivali, aby generate. Vdela, pracujici v lete, na holeni: OmYt nejprve oblieej opodnik ten byl co nejokazalejei. obvykle jen otyfi az lest tYdnu. byeejnYm mydlem, oplachnout horDale se Zadaji veichni, kdo2 maji Trubci, veeli muzi, nyni v die ui ne-: kou vodou. Namydlit dobrYm holijeete neziletovane upominkove me- jsou; vyhynuli v lete po spineni sve- cim mYdlem, ktere rychle peril a dale, aby zi/c:,.tovani toto u bratra ho mu2skeho fikolu, a pokud jeete nezasYcha. Styk vousu s vlelou voNesudy provedli, aby penize ode, pak zUstali, byli koncem 'eta nemi- dou ma trvati nejmene tfi minuty. sidny bYti mohiy. JelikoZ naleza, se losrdne vybiti delnicemi: vyhlado- Holime napped mista mene citliva, u bratra, Nesudy jeete 100 medaili vent, pocuchani a vyhozeni pled aby na mistech citlivejeich mohl prosime, aby kaZdY si aspori 5 jich Zimni zasoby nesmeji bYti uji- vous lepe zmeknouti. Bkitvu nebo do prodeje vial a tyto take prodal. daily nepotkebnYmi jiZ pfitivniky. depelku je dobte pfedem s yladiti v KrasnYna pfikla.dem bylo jednani To vIe nyni v die ptipraveno na horke vode. Tern, kterYm holeni pflchudeho deskeho sluZebneho dev- zimni klid —ale je tam take ona sobi velkou bolest, doporueuji se dete, kterd nechce bYti jmenovana, tajemna, sila, ktera drti pohromade 1.12ivati 'Deny s malou pfisadou menvenovani'prvniho daru, krasne, rue.- a i'idi prace tohoto podivuhodneho thalu. Po holeni je nutno oblieej ne pracovand pfikry yky na still pro veeliho spoleeenstvi. Je to duch U- fadne omYt, aby zmizely posledni oazar. lu, pud veech jedincii delat v stopy mYdla, draldici jemne, ale Ptedscda bratr Rendl vzpomnel sluene dobe to, co je pra,ve nutno se hojne poranenou poklAku. Po utlenaeich neet'astnYch zavraldenYch zfetelem na budouci pokoleni, pro ni je vYhodne postfikati kfili 60_b= ti v Praze a apeloval na veech- udrZeni a zachovani rodu. procentim alkoholem s phisadou 4 ny krajany dobre vide, aby ze yeech prooent kyseliny salycillove. Tento )o( svYch sil pracovali pro osvobozeni Neco o holeni. rortok stahuje pakotku a desinfitiiasti oeskosloyenske.

Casopis "Veda a Zivot" pfinaei kuje ji proti plisnim, ptisobicim nePi• eti schfize bude konana ye zajimavY clank o spoleeenske pet- kdy nepkijemne zanety. dtvrtek, dne 21. prosince. )0( tfebe denniho Lvota holeni. NeS Zvitezime!

Jizlivost. vime, kdo byl prvni elovek, ktere)o( Pan Krucihimlik tuhle debatoval ho napadlo oholit se a nevime ani, ddlaji vilely lest zimnich mesicti? co ho k tomu napadu vedlo. Bylo to s panem Mrkvou. Povida: Co delaji veely v rime? Lide si veak velmi davno, protoZ'e o holeni "Dejte si fici, pane kolego, ale mysli a tikaji o nich, ae spi. Nespi- se muvi jiz v bibli a ye staravekem po pive se hloupne!" bai v Ulech Po celou zimu, jsou pisemnictvi. Uvodem dneSniho holiPan Mrkva se udivene podival na shiukle do velikeho hroznu na me- ciho obiadu je mydleni. Dobre ho- pana Krucihimlika a vece: dovYch plastech a stfidme z nich lief mydlo ma zmekdovati vous a "A to se divim; ja vklycky rnyshl, 1jidaji, aby se zahfaly. Vdely neSkoditi phi torn pokoZce. Ostfi .2e jste abstinent!" jsou tvo,rove sopleeleneti, -acuji v Ule ve shlucich a maji v die stale jako za peci — al 35 stup- 1 Celsia. Mrazu venku se nemusi rnaji-h dosti zdsob, k nimZ se r0110;1. bez 0131;12i posunout v zimnim Poeita se, ze za mesic spotfebuje veeistvo v Ule jeden kg. medu. Tyto zasoby si jednak veely pane nan:sily v lete — jen Cast jim mohl veelaf odebrat a musi ji v zati nahradit pi9krmenim veel rozZAHRAJE OCHOTNICKY A PEVECKY ODBOR SLAVIE tokem pfideloveho cukru, lej'Z si '-rely zpracuji na med. Veelaf take 7yjrnul pfebytedne poloprazdne plasty a takto zUZil a uteplil plodisko.

Veely pfenesly si vhodne zasoby, zaimelily kaZdou sparu a skulinku — Uchvatny obraz ze Lvota se zpevy, o tfech jednanich, a talc moh:u v klidu pfeekat zimu./ Kdo je nyni v Ule? Je tam mat-• ka, ktera arci ue; pfestala pinit svilj jimZ je neUnavne kladeni vaNapsal Karel Balak. jieek do bunek a nyni odpoeiva, OSOBY: Karel Lipa, sedlak, NA CO SE NONAT OSVEDCUJE? p. AmbrcA Demek Vendulka, jeho dcera, Pi. Jos. Ourada, 2118 — 10., St. sl. Ella Koemelova Marinelle, Wis., nam sdelila: PoPetr Lipa, vYmenkaf, jeji ded, Dr. Geo. A. Pazdral llete novou zasobu Nonat. Lide si ji Filip Hajek, sedlak, P. J. B. Hegar velice chvaleji. Pi. Viznerove z MeJan. jeho syn, p. Fr. Mrkos nominee, Mich., bolela zada. Rekla Egon Fuchs, emigrant, p.

A. W. Mareak mi, ze ji mazali veelikYmi linimenFerda Piskla, strateg a politik, p. F. J. •C'oaek ty, bez vYsledku. Ale jakmile pfiloStara Ryzkova, baba s cukrovim, pi. Fr. Mrkosova Lla naplast z Nonat, to pomohla.

Hana, venkovske device, pi. F. J. Oodlova — Jeden pan mel nesnaze s kotniky. Musel mit stfevice rozfezane.

Sbor venkovant: Damy: Fr. Seithova, Fr. MatueoVa, Josephine Nonat kotniky vyleeila; i na neLtY Bezdekova, Otto Matu gova, Mary Prleaekova, Walter Hegarova. se mu osvedeila. Dekuje Vam. Nonat je dobra mast i na kuli oka. 1 Pani: B. J. Van'Zura, Otto Hanak, Otto Matue, John Hegar ml., Na rozliene, at' suche neb otevfeWalter Hegar, Willie Mrkos a herci. ne bolesti se Nonat osvedeila, ktera Sbor hidi p. John Mikulik. — Divadlo kidi Dr. G. A. Pazdral. vytahne dkevene i ocelove tkisky, steely a jine pfedmety uvazle v teNapoveda: p. Fr. Moueka. le, ale musi to laSrt Mezi jednanim promluvi yam vgem znamST kapitan Pazdral.

Dej na Ceske vesnici za naei phitomnosti

tESICE DIVADLO tESK‘k Z tESICA PikEDNAAKA

v nedeli, dne 10. prosince v sini Mile Hvezda Texasu as. 4

V SEATON, TEXAS

"BUDEME ZIT NA VEKY!"

it.4. Pro, fact

Cena Nonat je 50c a $1.00, poetou 55c a $1.05. Ptejte se Vaeeho lekarnika nebo jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pate prim p na adresu: Marie Laiblinsoar & Co., AltathinalCal

Zaeatek pi esne v 7:00 hodin veer VSTUPNE: DOSPELi 25c — DETI 10c Phijd'te vlichni a dokate krasnou vetu: "Nestrachuj se, matko Slava, lid tvilj jegte nevymkel."

Ve sttedu, dne 6. prosince 1939.

Ora= fit

YEBTWIL;

a Dr. C. 3. Hollub venoval jeden vi- leka, vyhYbat senu, budou se nove sebou; prune to bylo v lednu!) neidoly jeho pvereivosti skuteene pro- kdy dokonce trik.rat. nenY svetr, jedno triko a jednu )o( I jevovat, deba i dosti ucinne. Je to lu.

TAROKY! snadno pochopitelne, nebot' hlavPri posledni schuzi Sdrua'eni APtedegly patek veeer se gly se It mierickYch Cechoslovakti v Texasu, tadove budove "Pokrok Houstonu" ni ptieina smelly leaf uvnitt, y duHra tarokii, nejlep§i jakosti, nysmolate, a nikoli ve ktera se konala v tadove budove sestry nejen ze jmenovaneho vYbo- si ni za $1.50, poStou vyplacene. Obim ptisobeni.

To vystihli stab vnej g "Pokrok Houstonu" na Studewood ru; ale je g te mnoho jinYch a ptigly jecinfivky adresujte na: Ceehoslojia pied tisiciletimi, coa dokazuje pied tYdnem, usnesla se zdej gi od- pcmoci s balenim darn pro nage ak.

West, Texas, uslovi, ae y ydive ale stale pra =gale, boala zaslati na gim vojinum vojaky. Pan Frank Dvotak opattil!

Francii bednu darn. K teto gle- jia gy red tim peknou bednu u na-I striljcem sveho Stesti je kaad:;7 sam. chetne akci dala Narodni Rada eefirmy Stowers, u ktere je Hraje-li si pak n:ebdo na hrdinu a skoslovenska v America yYzyti vgem zamestnan a take sam ze sue kap- z bravury - jail se sam doiriniva vyhledava vS'echna "nebezpee,i" svYm podrizenym telesurn, kterou sy zaplatil za jeji dopravu do nagi zase nag eeskoslovensk tisk ochot- sine 75 centa, za eea mu srdeene de- patku,Atinactek, mist na rohu stolu a ja, nevim. eeho jette, tedy nene ve svYch easopisech otisknul a kujeme. Jeliko2 bedna byla vi 0 nic mene po yereiv:(,7 net' jeho nageni, propagoval. Houstonske obetave ae- velka a pottebovala zmen Pogtou 60 centre vyplacene. ny, ktere jia za prvniho odboje bidli se k teto praci velmi ochotne protinoaec. Je to jen jina, forma, ale Objednejte u mnoho vykonaly jako "v6elky", cho- na g i mladi pracovnici, krajan y Joe podstata zustaxa taa. Abychom upily se opet price a behem jednoho Peklo a Miroslav Bily. Upravili tutYdne vypravily bednu, do ktere by- to tak pekne jako odborni temesl- pokojili bazlivce z "nahodne" 'bornlo sloaeno 85 balieka. Kandy ten ba- nici a path jim na g srdeCnY dik. Na binace patek -13, ptipominame, 'leek obsahoval nasledujici potteb- baleni baliekt bylo upottebeno bi- Se vyksytuje a musi vyskytnouti ne ptedmety: leho papiru, kterS7 nam venoval pan kaady rob aspen jednou, vetginou West, Texas. (dz.)

1 par ylnemich ponaek, 1 kus Louis Holek a pani S. Valeikova do- vgak dvakrat (letos ua mame to .za mYdla, 1 kapesnik, ka.rtdeek na zu- nesla dy e role jemneho papiru, se by a pastu na 'eisteni, holici dyerna svazky ozdobne stuhy na ptebalieek dopisniho papiru s obalka- vazovani. Pani Olexova ridila vYmi a due civky niti. Penize k naku- pravu zasilky, pro kterouato venopu techto potteb sebraly krajanky vala tea dy e klubka barevneho promezi sebou pti sbirce ve schuzi S. vazku na ptevazani. - Bedna byla A. C. T. a krom tato sama odboaka vypravena v patek veeer a odeslapovolila $25.00, coa bylo ptijato s na v sobotu na Oeskoslovenskou NavelkYm pote genim. Obnos $10.50, rodni radu, 321 E. 73. st., New York kterSr byl sebran sl. Alici HoHubs- City, N. Y. A you pti schtizi, byl venevan nasleeaskosloyenske aeny! Je gte nenii dujicimi krajany a krajankami: pozde, abyste mohly vypraviti poDr. C. J. Hollub, V. A. Maudr, F. dobnou zasilku z Va geho mesta, neZajimava, veselohra, v hlavni filoze A. NedoAnCinec, A. R. Hamusek, S. Novot- bo osady a pomohly tak na gim voginska, Theo. Piga, Vera Ferbasova a jini vST ny, S. P. StudnienS7, J. Kalousek, jintim, kterYch mame ye Francii na -bornihec.UkazujvsYodchJ. L. Rulik, Joe KaSpar, Anton BilS7, tisice. Rovnea je tteba pomoci tern John Bily, Pavel Trealek, F. Tesat, beaencum, kteti nejsou schopni vaVagut, zastupce Praga Film Co. z Chicaga.

Lada BilY, Miroslav .BilY a pani R. jenske sluaby, ale zasluhuji si nagi GRANGER, v patek 8. prosinee, o 6:30 a o 8:30 hod. veeer.

Pekloya. Wbor jmenovanY na tuto pozornosti. Budou Vam vdeeni za ROSENBERG, v nedeli 10. pros., o. 1:30 a 3:30 odpol. a o 6:30 a pcmocnou akci sestava z nasledu- jakekoliy ogaceni. - Nage aeny jia 8:30 hod. veeer. - V pondeli o 6:30 hod. veeer. jicich krajanek: ptipravuji zasilku druhou, ktera buWALLIS, v titerY 12. prosince o 7 hodinach veeer.

F. Olexova, ml., S. Valeikova, J. de v kratkosti nasledovati a na to YOAKUM, ye steedu 13. prosince, o 3 hod odpol., o 6:30 a o 8:30 Kalouskova, R. HanuSova, V. Kel- hodlaji se pustiti do price pleteni hodinach veeer. narovo, a pisatelka techto tadka. ylnenYch natepnioek, ponoaek, svetTEMPLE, ve etvrtek 14. pros., od 2:30 odpol. do 10:30 had. veeer.

CsalY tento vYbor pracoval rychle a rtt a jinYch pottebnYch souea.sti oHALLETTSVILLE, v patek 15. prosince, o 3 hod. odpol., o 6:30 a s radosti, takae muaeme bYti spo- devu. Krajanky, nasledujte prosirn o 8:30 hodinach weer. kojeny s vYsledkem price, ktera by- tohoto ptikladu!

ROBSTOWN, v nedeli 17. prosince, 0 3 hod. odpol., o 6:30 a o 8:30 la yykonana. Krajanky pasobily ye Vgem tern, kteti se s takovou hodinach veeer. svem okoli a ziskaly nasledujici pe- kou stidastnili tato pomocne akce EL CAMPO, ve avrtek 7. pros. ,od 2 hod. odpol. do 10:30 hod. veeer. neani ptispe yky, kterYch bylo pou- srdeene dekuji jmenem celeho vS7-1 aito k nakoupeni praktickSTch boru a s heslem: "Z yitezime" al "Vlasti zdar", jsem s pozdravem Pi. F. Voltrova, $5.00 VaS'e, Pi. J. Volkova, 2.50 C. 3. Hollubova.

Pi. Boaena Drozdova, 1.50 )o( Pi. Fred Buri, 1.50 Patek tfinacteho.

Pi. F. Olexova, ml.

1.00 Neehteli jsme vas stra git napked, Pi. R. Hanusova, 1.00 a proto jsme ani neupszorilovali Pi. Annie Hanusova, Bryan, . 1.00 napted na to pozoruhodnou a nePi. J. Dycilkova 1.00 by padla na nas jakasi odpovednost.

Pi. F. Zimmermanova, 1.00 nahodou dva zjevy, ktere podle da y 1.00 Pi. F. Hankova, genosti ptinageji negtesti.-nSTchzku Pi. J. Mateloya, 1.00 Snad by se nekterY z na gich etenapotad spoleaenskSich zabav, te geich se vel1.00 ru tak zalekl, ae by nechtel Pi. 3. 8 t'astova, 1.00 ani vyjit z domu, aby ho neco nePi. Mary eernochova, ke ptizau na:teho lidu 1 eetnych lotatel fd1.00 potrefilo, a zatim by se zrovna mohl Pan Karel Hejda, doveho blenstva. VzornST potadek, peeliva oh1.00 ptihoditi nejakY miler doma, alma Pi. W. J. Stiles, gluha a dobra, hudba pti kaIde zabave.

-.50 by padla na na.s jaksi odpovednost.

Pi. F. Dvotakova, -.50 Povaame jen, kdyby tak mel nekdo Pi. R. Dixon, Pi. Holubova, (Holub Market) -.50 ueiniti dilleaite rozhodnuti dokon-.50 ce je gte ye 13 hodin. Ze sameho Pi. J. Koval-ova, -.50 strachu by je tteba odlozil nebo Pi. J. Starealova, -.25 ridil Spatne, kdeato kdya si neuvePi. 0. Kuropatova, oitovni adresa: 1140 Robbie St. Telefon Taylor SUL -.25 domi, jakY visi nad nim hrozebnS7 Pi. J. Schuldova, Na doptini se jest - 20th and North Main.

-.10 m.ee smuiy, jedna mnohem s yobodPi. J. Schilkova., Nesbadba Krome peneanich darti byly ve- n6.ji a spravneji. A vidite, v torn ✓ NEDELI 10. PROSINCE Syncopators novany take pottebne east odevu a jsou cola kouzla a jadro poyerei yo✓ NEDELI 17. PROSINCE to nasledujicimi: sti: vedami, ae ta a ta vec nebo oZatopek z Baytown V PONDELI 25. PROSINCE, Pani F. Olexova, ml. ptinesla tti ne okolnost je smulonosna, ptipray e 3 hodiny edpoledne vanoeni program jako kaidY rok. trika, 1 svetr a 2 vinene Saly; pani vi povereiy e o sebedilveru a jisto✓ NEBEL!, 31. PROSINCE, Sylvestrovska zabava celou noc, pii J. Kalouskova darovala krasnou vl- tu. Neni pak divu, ae je pak patek J. R. Baca a Rudy Zatopek hudhe nervou Salu; pi. Steve HruSkova po- opravdu ne gt'astnS7 den, teinactka slala jeden vInenY . svetr, 3 kusy nemene zasmolend aislice. Ptesved-1 I , jemneho mYdla a pet novYch ka- eta po yerOiyeho elo yeka, ae ttinact-1 pesnikti; pani Daisie Drabova, zi- ka je Wastne eislo, zato v gak zhoub-1 reitADATELE. sedmieka, neblahY den nedele, skala syYm ptieinenim paknY darek od sue sousedky Effie Leemanove a eerna koeka ae mu ptinese aspoii to jeden vin'enST svetr a jednu talku, hlavni vyhru, deZto Ze se 11).1.1,si zda-k POMOCNA AKCE S. A. 0.

HOUSTON, TEXAS.

Kalenclai Amerikan na rok 1940 techoslovak Pub. Co.,

eesky mluvici film

STUDENTSKA

Il

OZNAMUJE

VSTUPNE: PAL 40c

DAY 25c

Strana N

WIISTRIE

Podiveite k oznamovani

Maly Oznamovatel Pravidla V Malem Oznamovateli fittujeme f centy za slovo za ka2de uveiejnehi. Nejmenti poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Oznanaku napine na zvlattnim listku a ptilotte k obtednayce ptislutnY obnos bud' postovni poukazkou (Money Order) nebo ye znamkach (stamps).

Posilitte-li osobni oak, piidejte 5c na jeho vYmenu.

Ma-11 bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod naS'i znadkou, tetujeme za oznamky "Na prodej", "Slu2by a prace" a podobne -25c zvliat' za ma'am a na pottovne, aby doAle dopisy mohly bYti ihned ociesilany.

Pfi oznamkach "Nabidnuti k silatku" neb "Ptijme se hospodyne" obnal doplatek za znadku a posnovne 50 centu.

Doplatek za znatku budil ptilo*en k obnosu, kterY posilate za oznamku. iNgt-, Pal bych si seznamiti se s nekterou starti spokadanou 'tenou od 50 do 60 rokfi stall. PfAte na: "Star& mut". Podobenka je tadouci, neb se vymeni. Dopisy zasilejte na: Vestnik, West Texas.- (49pd) 2w+ SPECIAL! Sazenice bile a 21u-

te Bermuda cibule, 300 — 35c; 500 — 50c; 1000 — 85c. Mrazuvzdorne zelove sazenice a hlavkovY salat: 300 — 40c; 500 — 60c; 1000 — $1.00.

Pottou vyplacene. Uspokojeni zaruCeno. Raymond Mladenka, Hallettsville, Texas.

(49-51) Z ■ DIVKA vesele povahy pro nedostatek znamosti pfeje si dopisovat s mladikem do 40 let, spofadanS7m, mime povahy. Pi gte anglicky neb Cesky, na: "Blue eye", % Nchoslovak, West, Tex. (49pd) milr4TABAK stars,

lehke druhy prodavam 10c, 15c a 20c. CigaretovY 25c a 30c lib., nevyplacene. Vaclav Kratochvil, Portland, Tenn. (48-50p girl Na prodej listovY tabak, cena

16c libra, pottou vyplacene. — C. Smutek, Portland, Tenn.

(48-50p) PAD RE2IMU NAZISTU. Chicago, 22. listop. — William Patrick Hitler z Dublinu, Irsko, jehot otec Alois je bratrancem Adolfa Hitlera, mluvil dnes k velkemu shromadeni, ktere silne aplaudovalo, kdyt fekl te "pad nemeckeho vildce neni daleko v budoucnosti. VetSina vlivnSrch Nemml, kteki ho z podatku podporovali, a tak mu pomohli k moci, se mu odcizila nasledkem jeho brutality a fitisku.

Vojenati viidcove nechteji valku a pfijde-li revolta, bude nejspik vedena armadou. Nemecko je dnes vroucim kotlem nespokoj'enosti. Ieho nejtrpCi nepfatele jsou v jeho viastnim kruhu. Je obklopen raznYmi intrikami, a massy lidu si pomalu uvedomuji, te nazism zklamal.

0 Frantik marne sklanel hlavu nad poeetnim fikolem. Byla to pro neho tetka prace.

"Pfedti ten fikol nahlas," povidal tatinek, "ja ti pomohu".

Frantik detl: "Otec Ova matce dvacet korun denne na udrtovani domacnosti. Matce to ale nestadi a povida, otci . . .'

"Nech toho," pferutil tatinek Frantika, "to neni problem, to je stark znama, veer

Smithville, Texas.

Vatena redakce a ctene etenalstvo Vestniku!

Prichazim, abych yam sdelil a take se pochlubil, jak tu v natem okoli pokraeujeme, jak a co jsme doposud ucinili ve prospech druhy odbojne akce.

Letos na, Ate, na vyzvani natich statnich vtidct, jsme si zde na Koval; zaiczili odbodku S. A. 6. T..

A jelikot se hned na zadatku ukazal dosti dobry zajem, tlo vtechno ku ptedu dosti hladce. Take dnes v okoli Kovak path do odboeky myslim devadesat prooent vtech natine-CI, a to pies to, ze tu mame etyti rozdilne spolky a sice: SPJST., K.J.T., K.J.Z.T. a spolek teskornoraysk3ich Bratfi. Mimo to se k nam pfidal celY fad Svetlo els. 38, SPJST. ze Smithville a mnoho jednotlivat ze vtech bliz,kYch osad, a jette potad prijimame nove eleny, opozdene site trochu ,ale pies to radostne pfijimame. Dohodli jsme se hned na zaeatku a zalotili odboeku spolane vtechny spolky, s celkovYm poetem svYch 'dent katdY. Pii volbe Ukednika byl bran zietel, by katdy byl zastoupen. Tak to bylo navrhovano statnimi vadci, cot se velice dobte osvedenje, protote tak si nemfite jeden spolek ptipisovat v e 'VS i zasluhy net druhy i kdyby treba chtel.

Vime vtichni, ae nezaleti na torn, kdo to dela, (ale jak a co se dela).

Kdyt pak vgichni svorne tahnou za jeden provaz, tak je radost pracovat. Prvni vedefi a zabavu ve prospech sdruteni jsme poradali v mesici kijnu ,a protote cela osada bez rozdilu pomahala a katclY se einil co mohl, tak jsme men velikY Uspech. Mimo pochvaly od navStevnika, udelali jsme pies sedmdesat dolart. Neni to site suma velka, kdyt se vAak uvati, ze osada Koval* je maid a &oda letos nasledkem sucha velice tpatna, tak jest to dost dobre.

Minulou nedell jsme tu hrali eeske divadlo, take ye prospech Sdrutent. Divadlo bylo hrano zdejSi deti s pom,oci tifednikti odbodky, zvlatte bratr B. Helinger, nas tajemnik se o to zasloutil. Divadlo dle vYpovedi pfitomnYch se velice libilo, neb jsme pti torn zazpivali i nekolik 'deskYch pisni a to je v pfitomne dobe opravdovou vza.c nosti. Vgichni hrajici, treba to hrali prve a nektefi z nich Spatne Ceskou fed ovladaji, hrali velice, dobte. To dokazuje, ae dobra vtechno zmate. Ja, to pak popisuji proto, abych povzbudil jine osady, neb mnohdy by se dalo mnoho dokazat v natich eeskYch osadach, kdyby byla odvaha zaeit. Toto divadlo nam vyneslo $31.40 disteho vYtetku, ac jsme vybirali jenom 20c a od dal 10c Jsme tady vtichni jenom ,obyeejni farmeti a proto se nam nedivte, te se s tou trotkou ichvalime, viidyt jsme nad tim trochu hrdi. Vime, to jest toho ma10, ale i to vzalo svornou praci a podia dopisu nektere velke osady to dokazat nemohou, tfeba by se zdalo, tie jsou tam inteligentni lido.

Prosim vas, pkatele, nebud'me pfese tak malicherni a pfestarime se tfi. tit. Vtdyt' nas vkchny eeka tak velka prace narodni a na katdeho zbude, tak nae to zavist a nesnatelivost.

Take jsme tu dostali karetku s obvinenim, ae jsme kdesi protestovali a tim nadelali tkody, ad u nas

Ve stfedu, dne 6. prosince 1939.

tadny o nieem nevedel, tot' opravdu divne, co?

Dejme se vtichni svorne do prace a jiste nas Uspech nemine, pak budeme moci byt vaichni sami na sebe hrdi, jinak se budeme muset litovat.

S heslem: "Zvitezimel za odboeku zustavam, Vaclav Batina, pkeds. odbodky 0 REVOLTA DETi V PRAZE Praha, 23. listopadu. — To, co je nazkvano `revolta deti melo za nasledek, ae zdravotni autority zily odkovani &kolnich deti pro tento rok.

V Praze, na Kladne a jinY'ch mistech podivne zpra,vy, ze nemedti lekafi oCkuji deft tkodlivS)mi latkami nabyly takoveho rozsahu, tie matky byly postrakny, a hrozily nepokoje.

Autority ty prohlasily, ae akavani bude zastaveno do doby "at tomu bude rozumeno."

0 Je pochopitelno, z e pfi zatYkani a odvateni 6echil pla„novite se vykiizuji rtizna, ministerstva a spra y -nitady.Gesponatfiedky odveze na jejich mista pak pfijdou kterYm podleha, Ceske fifednictvo. V Pozemkovem Made je timto zpfisobem 160 nemeckYch fednikti. Jak se nam namatkou podakilo zjistiti z maleho mesteeka Podbbfan, bylo odtud dosazeno na vysoka, mista v ministerstvech 5 lidi, z nicht ani jeden dosud nebyl ilfednikem. Dva z nich pan Tauer a pan Hainz byli hostintti a jejich malYm hospodam se velmi tpatne Veverka byl zkizencem maMho obchodu senem, Dr. itezde a koncipient Hasner zavfeli advokatni kanceldf, ktere se rovnet Spatne vedlo. Vtichni tito mutove jsou nyni vysokYmi tifedniky ye statnich deskYch centralach.

0 iivot eloveka.

Narodil se, ail a zemfel. Smrt byla jeho jedinYm zaslutnYm einem.

Gestapaci prohliteji nyni velmi zevrubne vtechny polske zajatecke tabo'y, patrajioe v nich po deskoslovenskYch legionafich, ktei i. bojovali s Polaky proti Nemctim. KatdY Ceskoslovensky legionaf, kterY jest vypatran, propadne bez milosti smrti a jest popraven bez soudniho rizeni.

0 Na drahach v Cechach a na rave vymericvany jsou hromadne kolejnice. 17-gude, kde v poslednim ease byly poloeny novo kolejnice, pracuji kolony delnictva na jejich odstraneni a nahraeni starYmi. Dobre deskoslovenske kolejnice odvaeny jsou do Nemecka, kde dle doslechu jsou jia drahy od kolejnic poeinajic, v desolatnim stavu.

PAPUtE!!

Z valatske houne, s katenYmi po-, degvemi a nizkSrmi gumovSrmi podpatky.

ZENSKE, NIZKE, tERNE,... $1.85 mutsKE, NIZKE t ERNE, $2.00 MUZSKE, VYSOKE, SNEROVACI $2.75 ZENSK,VYO ROVACi, $2.50 Pogtou vyplacene.

Jos. Hradii SEALY, TEXAS

Podporujte Ceskou Lekarnu!

Lacy vieho druh y, Lekaiske ptedpisy, Chladne napoje a cigary, Prfitrini pomficky.

Marek's Drug Store Professional Bldg., TEMPLE, TEXAS

Ceske divadlo v Rowena!!!

OMLADINA ODBOftY SDRUiENI A. e. T. V ROWENA sehraje divadlo pod nazvem

"U NAS NA DEDINE"

v nedeli, dne 10. prosince v sini S. P. J. S. T. v Rowena, Texas OSOBY: Vejr, obecni radni a hostinskY v Zatolanech Karel Jansa Majdalena, jeho aena, Marie DuS"ek Kristynka, jejich dcera, Pavla Shiller KropenaV, domkat, Josef F. Shiller Tonik, desatnik, jeho syn, Emil Havlak Fialova, majitelka statku, Marie Ripple Nanda, jeji dcera, Olga Ripple Drmolova, nejvetai drbna ve vsi, Anna Mika Emil KvasniCka Slepidka, soukromnik z Brna, Stanislav Hronik, jeho synovec, Edward Holubec Kokrda, polni hlidad, Frank Bubenik ZAtATEK V 7:30 HODIN VECER 'dist* vYtetek pfipacIne fondu Sdruteni A. C. T. Krajane, dostavte se na toto divadlo, pomorte k dosateni odekavanemu vYtetku krasnebo divadla, kterY pfijde do pokladny noveho hnuti Ceske Ameriky, usilujici o znovudosateni svobody vlasti naSich °tell a dedii.

Pokadajici vjrbor rowenske odbaky S.A.t.T.