Entered as second class mail matter; January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1 2. ROCNICK (VOL,) XXVII. WEST, TEXAS. ye stiedu (Wednesday) 22. listopadu (November) 1939. eiSLO 47.
TRVALA PAMATKA NED na podatku noveho Osvobozenskeho zapasu dostalo se nom yzacneho H daru. Vynikajici americkS7 v3itvarnik, krajan p. Mario Korbel, sochat v New Yorku, venoval naAemu hnuti vS7znaene. umelecke dilo. Je to znama 112 odbojova medaile, na ktere umelec symbolicky zpodobil tragedii naSeho naroda v postave Choda, pripoutaneho ke dvema slouptim s nazistickmi znaky. UktiSovanY' narod, uktiSovane Oeskoslovensko! — Tak by se mohl mi;jvat vS7je y na, teto medaili umelcem zobrazenY. Vlast na hakovern kfai uktiSoVanou ptedstavuje . cna pastava upoutaneho ptedstavitele chodskeho kraje, jen byl zvolen za symbol mudene vlasti proto, Se byl z prv3ich, jen z hranic jejich byl vyrvan. Odbojova medaile Korbelova neni vSak jen vSTrazem utrpeni a bolesti na geho lidu. Je vYrazem neochvejne viry naSi v znovuvzkfi geni Ceskoslovenske republiky: Pravda vitezi! Czechoslovakia shall be free again! Tak pravi nam i angloamericke vetejnosti napis na tornto umeleckem dile, ktere je v 7. razem naSi bolesti i nadeje zaroveri. V Korbelove odbojove medaili naSli jsme vS7raznS7 umelecki projev sveho izsili o obnovu svobody stare naSi viasti. MySlenka vtelend v umeleck3"7 din zaptsobila silne jak umenim sveho tvarce, tak silou symbolu. Medaile tato sta1a se odbojov)im znakem. S obrazem •jejim shledavate se na naSich odbojo y3"Tch publikacich. V Kanade naSi krajane pouSili techto medaili velmi Udinne pti propagaci; venuji je jmenem sv3ich odbodek na znameni uznani pkiznivcilm naSi veci z kruhu kanadske inteligence a kruhtim rifednich. V daleke Argentine dali si je naSi krajane razit se Sparielskim na,pisem: "Nskoslovensko bude opet svobodno". Po celem svete tato medaile je odznakem noveho osvobozenskeho zapasu. Pkijde — doufejme, 2e za nedlouho, po skone'eni naSeho zapasu doba, kdy tato umelecke dilo bade tak vyhleda.vane jako zname Preissigovy plakaty z odboje prvniho. Nemelo by bit proto krajana, kter;7 by si tuto medaili neopatkil. Bude pro vady krasnou, umelecky hodnotnou, trvalou upominkou na . dneSni zapas za narodni svobodu. Objednejte si ji prosttednictvim naSich narodnich organisaci. Pomozte je rozgikovat mezi svS.7mi znamymi, v, zime mate pkileSitosti k tomu dost a dost. Venuite ji sytm pfatelum jako vhodni vanoe.ni claxek. eistS7 vS7nos medailove akce je venovan Ceskoslovenske narodni rade v Americe. Opatfte si odbojovou medaili, budete mit krasnou pamatku a spolu podpotite naSe narodni hnuti. DvacitSr :gestSt sjezd Narodniho Bratrskeho Kongresu v Americe, konanY v Detroit, Mich. v mesici srpnu byl nejvetgim od zaldieni kongresu pied 53 lety. Poverenkch delegatii bylo jen 300, nei na sjezd tento dostavilo se 10,000 elenfi bratrskSrch jednot ze Soustati i z Kanady.
A
DRUM' ODBOJ.
TISKOVA AKCE NAZISTU PROTI DR, BENEgOVI. Nazisti zahajili v eechach, na Morava i na Slovensku velkou tiskovou kampari proti dr. Edvardu BeneSovi, ktereho povaSuji za nejnebezpednejSiho sveho odpurce. Soustked'uji sve ritoky na jeho osobu proto, 2e nas lid doma vzhlizi k nemu jako k hlavnimu pkedstaviteli noveho zapasu za osvobozeni viasti. "At' Sije
Drazi krajanel Z Francie dog-la v techto dnech Zadost od vedeni obnovene eeskoslovenske armady, aby amerieti eechoslovaci nezapomenuli o vananich svateich na nage hochy. Potiebny jsou nagim vojakinn zejmena vInerie na,tepniCky, vinene Saly na krk, tepie ponoiky, kapesniky, mYdlo, holici pristroje se zrcadkem. S ohledem na potiie s lodni dopravou prosime sr aine fgechny krajany a vgechny odboeky nageho Sdruieni AmerickYch techoslovakii v Texasu, aby vanoeni darky zasilali co moina nejdrive t. j. vypravte tyto zasilky do 24. listopadu na adresu Czechoslovak National Council, PomocnY VYbor, 321 E. 73 St., New York City, N. Y. Krajane a krajanky, pomorte pripravit tutu vinoeni nadilku na gim hrdinum, kteii st,oji na, francouzske pude ye zbrani proti nejvetgi -tyranii, pod nii kdy trpel narod eeskoslovenskY. eeskosloven gti vojaci bojuji dnes za osvobozeni trpicich Va gich bratri a sester ye stare vlasti a za demokracii a svobodu pro nas vgechny. eeskoslovenski Narodni Rada. Sdruieni Americkych eeehoslovakii v Texasu.
BeneS" ozSrvalo se na praSskch ulicich pH demanstracich 28. kijna. Proto nazisticka propaganda Castuje dr. BeneSe nevybiravSmi toky. Cesk,Y tisk je nucen ptinaSet elanky a Projevy proti nemu, ktere vAak maji do sebe to . dohre, Se negatovnim aspori zpusobem informuji nas lid o torn, co dr. Bene'S za hranicemi dela. Dne 25. tijna byl dodan praSskS7m denikilm 'elanek "Americky tisk o dr. BeneSovi". Jde o jeden z tech dopist, ktere nemecka propaganda propaSovala do nekolik zdejSich lista a ktere ted' cituje na obratku jako "americke hlasy". Tak jako kdy2 loni na podzim zaplacene •nemecke elanky z obskurniho pakitskeho listu "Gringoire' y ydavala za hlas Francie. V elanku z Ameriky je napadan dr. BeneS pro svou einnoSt v Americe a atenaki jsou takto informovani, co zde ten hroznST BeneS "fteeni, mluvi, do rozhlasu, podava, prohlaSeni tisku — doufe, y e vitezn3i navrat do viasti". — Emigranti vedou "velkou politickou agitaci v evropskem stylu'. Bene g pracuje jako "veteran propagan-
dista" — mluvi o "svedomi sveta a o "otkasajicim zlodinu" (t. j. o nerneckem zaboru CSR.). Zkratka lidem, kteti si kladou Boma zoufalou otazku: cot nas ji5 v gichni opustili, se z tohoto nemeckeho pramene se dostava pouCeni, Se zahraniei pracuje. Aby tento dojem byl jeSte zesilen a nad vSechnu pochybnost utvrzen, tiSskY protektor von Neurath tehoS dne mel rozhovor s Sefredaktorem tiskove korespondence Welt-Press-Dienst, kteri musily otisknout Ceske listy. Je to tee polemika proti dr. Benekwi, ve ktere uklouzlo von Neurathovi pkiznani, Se se "na zapade" projevuje podezke13-7 zajem o desk3"7 osud. Tvrdi se nic menSiho — pravil von Neurath — predbeinou podminkou pro navrat pokojn3'7ch pomeril y Evrope je nejenom "obnova Polska,", nYbri take "obnoveni eeskeho statu"! A von Neurath vyklacla, prof je eechinn lepe v teploudkem nemeckem Sivotnim prostoru nel na studene svobode . . . . VYkladem s yS7m nepkesveddil ovSem jednoho oecha, ale poslouSil nam zpravou, Se zapad povaSuje opravdu obnoveni deskeho statu za ptedbeSnou podminku mirovou. Vedle dr. BeneSe nejvice ritoku nacisticka propaganda obraci proti Winstonu Churchillovi, jemuS nadava nejsprostSimi jmeny. NaS lid natioil se vAak u2 tyto tirady lustit. Recent na loveni pravdy v zaplave zpra y nemecke tiskove kancelake je jednoduchY: najdi si elanek, v nemS Nemci nejvice nadavaji a vyhledej si v nem pkieinu, prof nadavaji a co nejhludneji odmitaji, neb to bude nejspiS to pravda, pro kterou se zlobi. V ritocich proti Churchillovi bylo to jeho tvrzeni, Se Nemei ztratili ui tretinu syYch ponorek, ktereIto novina pak beSela lidem jako po drate. 6tenakti tisku neni vSak, zel, rnnoho. Denik "Ceske slovo". kterS?' mel 80,000 nakladu, tiskne dues puldruheho tisice a jinSim listUm nevede se lope. "Pkitomnost" byla zastavena. "Narodni grace' uS dva mesice nrestala svSan pkedplatitelum dochazet. ToteS se stab s organem legionakti. Novinati a spisovatele jsou zavirani, ale ri.S.sk377 protektor von Neurath ye sve teti z 25. kijna mel odvahu prohlasit, Se "deskSr narod ye vSech oborech kulturniho tivota ma takkka bezmeznou svobodu'. Stribrne jubileum Husovy gkoly v Temple. Vy'znamnou oslavu 25. vVroei trvani Husovy Skoly a 15. vS7rddi otevfeni Husova domu pkipravuji sestry a bratti v Temple na den Dikrivzdani 30. listopadu. Rano konany budou Bohoslu2loy, odpoledne bude nasledovat spolkove jednani a veder pripadnY program. Husova Mmla zalo5ena byla 5. ledna 1914 v Granger a po desetilete za.sluSne pusobnosti pfeloSena byla v Cervnu 1924 do Tem ple do pre.ve zbudovaneho Husova, Domu. Behem etvrtstoleteho trvani Husova Skola vychovala sluSnou kadu uveclomel3ich 6echoamerieant, prokazala svoji pottebu pro tabor krajant evangelickeho vyznani a kadi se k ueeliStim nejlepSi povesti. VSTznamne jubileum bude miti velkou Uast a zdar naprost3i.