Organ SlovanskePodporLipciJed.noty St to Texas.
Entered as second class mail matter, January 3rd. 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, 1922. ROtNiK (VOL.) XXVII. WEST, TEXAS. ye stkedo (Wednesday) 15. listopadu (November) 1939. OSLO
11111.6...1•71,1111Mr
46.
ORNOVENt (ESKOSLOVENSKP ARMADY. EN 2. kijna znamend vYznaenY meznik v nagem boji o obnoveni eeskoslovenske samostatnosti. Je to den narodni hrdosti a projev existujici statni bytosti. Nejde o zaloleni revolueniho vojska, bojujiciho o uznani pra y na svobodu, ani o zaloleni legie bojujici v cizim vojsku pro viterstvi zbrani, ba ani ne o zakladani nova armady, nYlor't o bnoveni, rekonstitutovani tadne narodni armady Cesko-slovenske—tepubliky. Toto obnoveni, rekonstitutova.ni Cesko-slovenske armady na pude Francie je zakivYm dokladem a konkretnim politickYm a pravnim vYrazem trvani jednotne a nedelitelne eskoslovenske republiky. Vojaci tato armady ptisahati budou nikoli na jednotlivce nebp na skupinu jednotlivet, ani ne na stranu a nebo na nejake politicks, stranicke ptesvedeeni, nYbrZ na stat — Cesko-slovenskou republiku. KaZdY obean je povinen tato republice stat vernY, je povinen ji slouZit. Veichni bez rozdilu maji stejne povinnosti ,ale take stejna prava. VEchni jsou rovni pied zakonem. Prato nesmi bYti mezi obeany delan rozdil. Nesmi jim bYt vyt,;(jkan ani jejich puvod, ani jejich narodncst, ani jejich nabolenske a nebo politicks ptesvedeeni. V Nemecku dries zavadi a zitra zavedou v e chach, na Morave a na Slovensku praxi, ze 1!de jenom na listky si mohou koupit co k Zivobyti potiebuji. Znamend to, ze budou jist, oblekat a chiivat se jenom ti, ktere Hitlerty reErri povaZuje pro sebe za spolehlive. ChtejiII 'Et lids v Nemecku, v Protektorate a na Slovensku ,nemaji prava ani myslit, ani sviaj zor projevit. Za to, '2e mysli a projevuji sve mineni jsou mueeni a pronasledovani. Je to ten nejnesnesitelnejE druh otrcctvi a poroby. Oechosloven'Sti obeane zde ve Francii mail pra y ° myslet a svemu myEeni dat vYraz. Maji pravo hledat sve livobyti, starat se o sve blaho. Maji ale take povinnost slouZit Cesko slovenske republice vojensky, obeansky, socialnehospodatsky. To je smysl esko-slovenske republiky a svobody. Ph tato pkilelitcsti ptipominam, ze armada Cesko-slovenska je jenom jedna„iednotna. a nedelitelna, v niZ maji povinnost slouZit stejne jako Cesi. Nejen CeSi, nybr2 i Slovaci maji povinnost Ceskoslovenskou republiku branit a ji utuZovat. Statni armada '6 esko-slovenska je jednotne, ale slovenske citeni a smYSleni Slovakil mush bYt v ni respektovano. Takove jsou ptedpoklady jednotne a nedelitelne armady oesko-slovenske. Takovy duch mush v ni vladnout. Duch obeanske rovnopravnosti, lidske a politicks svobody. Armada Cesko-slovenske je armada svobodnYch lid!, kteti, hajice sve neodcizitelna, prava, haji prava lidi a narodii bojujicich. Stefan Osusk3i.
NAgE MISTO. T. G. Masaryk. NaSe misto bylo celou na gi historii na strane protinernecke. Analysuje situaci evropskou, odhaduje pravdepodobnY rozvoj valky, rozhodl jsem se pro aktivni odpor proti Rakousku, oeekavaje, ze Spojenci zvitezi a ze na g'e rozhodnuti pro Spojence nam piinese svobodu.
PRACUJ KAZDY. Pracuj kaZdY s chuti usilovnou na naroda roli dediene, testy mohou byti rozliene, jenom viili v'Sichni mejme rovnou; blaznovstvi jest chtiti nemistrovnou rukou malt belly mesione, jako k plesu nohy necviene pokouSeti pro pochvalu skrovnou: lepe dini ten, kdo tezi s malem, stoje verne na sve postati, velkYV je, bud' sluhou nebo kralem. Cast() ticha pastuchova chySla vice pro vlast mute Mat, neZli tabor, z neho2 valail Zizka. Jan Kollar.
Rozhodnuti mi nebylo snadne — slo, jak jsem vedel a citil o rozhodnuti osudove, ale jasne mi bylo, ze v to velike dobe nesmime zustavat pasivni. I nejlepEho prava mush hajit bide einni, zustat na papike. Neinfileme-li se Rakousku postavit doma, musime to ueinit za hranicemi . . . . Koneene bylo tteba, aby vedeni zahranieni bylo ve spojeni s domovem. Samo sebou pak bylo dano, Ze pouha existence zahranieniho organisovaneho odboje mela vzpruZujici vliv na politiku dcmaci. Mohla ov g"em ptitiEt a vyZadovat obeti, av gak svobody a volnosti nelze dobYt bez obeti. A nemusim ani tikat vYslovne, Ze se ph vAem uvaZovani a rozhodovani pro odboj proti Rakousku-Uhersku v hloubi duSe ozYvala otazka: jsme pro odboj opravdu zrali a jsme zrali pro svobodu, pro spravu a udrteni samostatneho statu, sloleneho ze zemi aeskYch a Slovenska se znaanYmi narodnostnimi menEnami? Mame dost lidi politicky tak vyspelYch, ze pochopi pravY smysl valky a Ukol na.roda v ni? Pochopime svetodejnY okam'Zik? Dovedeme jednat, jednat zase jednou doopravdy? Odeinime Bilou horu a nadobro? Pkekoname v sobe Rakousko a jeho staletou vYchovu? V kaZde valce — a revoluce je take valkou — nebeli toliko o odhodlanost a udatnost, nYbrt" take o promyMenY plan, o organisaci vSech sil a o jednotne vedeni. (Svetovi revoluce).
LIST Z DOMOVA.
Vyrabovany "protektorat". Nejtelk valeene obeli uloleny byly deskernu obyvatelstvu. Obyvatelstvo ma sice listky na rrizne poZivatiny a potteby, ale nikde na ne nic nedostane. VetSina obchodu odevnich i potravinovYch zavira jiz v 11 hodin dopoledne, ponevad2 yydane mu zboii bylo jiz rozebrano. Obchodnici nesmeji vice denne prodati, ne2 jak bylo ptesne urdeno: asi polovici odbytu z roku 1937. Zatim vSak stale jests vyvati se rukodelne zboZi a potraviny do Nemecka. Podle yydanYch poulazek na odber potravin, city velka Praha 1,021.427 obyvatelt. Ude, kteil zmizeli . . Podle soukromeho getteni zmizelo z vetejneho Zivota dosud asi 50.000 osob, o kterYch se nic nevi a o kterYch zejmena deSka vlada nic vedeti nechce. nekdo SepTtem o nektere z nich poznamku ,omezuje se zpravidla na zdeg enY dotaz: Zije jests? Mnohe rodiny odyledenych muZ0 obdrZely z Dachova neb z Berlina jejich pradlo a odev s ptisnYm rozkazem mldeti. Take z vezeni v Praze vyvaleny jsou easto zabednene rakve. Jednoho dne dopraveno bylo jich do krematoria trivet. Kaaleho dne bylo slySeti v noci odnekud vYstkely. Nejvice Atiti se noeniho ticha nemeeti vojaci, kteti jen se strachem pliti se vtdy kolem &mt. Himmier Zatykani v prumyslovYch podnicich, popravy a zatYkani rukojmi neustava. NemeckY barbarism tadi a kdy2 nemriZe objeviti provinilvyvolava, ulnae "protizakonne" tiny. Take domaci Mind ptispivaji stalYm udavaestvim k nekesti Ceskeho obyvatelstva. Ve Skodovych zdvodech v Plzni a i ocelarnach na Kladne, ktere pracuji v nekolika smen.ch pro nemeckou armadu, jest ka2dYch deset delniku stale stteZeno jednim agentem tajne policie. Cas od easu vtrhnou do zavodri oddily S. S. a odvadeji delniky, ob yinene ze sabotaie. U ychodu do dilen zabrariuji vojenske hlidky vstup dovniti a v noCi mohou sttolne zbrane bez vYstrahy. Nekdy zarachoti to i tam kulomet a nikdo nevi, co se uvnitt deje. MuZove S. S. pkideleni sluZbou v "protektorate" naleli k nejsurovelSim typrim "Schutzstaff0". Tato sebranka z rriznYch vyktidenYch ptedmesti nemeckYch mest rozhoduje neobmezene o CeskYch 'Zivotech. Gestapo zmocriuje se v ceskych mestech domri a obchodnich mistnosti uprchlikri, krade jejich jmeni 0.2 do posledniho kusu nabytku. Lide, kteti z nenadani obdrzh ptedvolani na Gestapo a nemusi se odebrati do palace Petschkova, odchazeji s ptesvedeenim, ze nespatti jiz s yYch rodin. Gestapo nestaei rozhaneti pied palacem zastupy 'ten, ktere natikajice oeekavaji tam tteba nekolik dnri sve mute. Minuleho tYdne veeer bylo z Petschkova palace slySeti e'etne vystrely. Nasledujiciho dne vyjel krytY kamion s nakladem nelolika rakyi.